Senát Parlamentu České republiky

Valdštejnské nám. 4, 118 01  Praha 1

Eva Davidová
Telefon
+420 257 072 342
Mobilní telefon
+420 732 142 954

O změně klimatu a udržitelnosti hospodaření s vodou se jednalo v Budapešti (05.10.2018)

V Budapešti se na počátku října konala 5. Dunajská parlamentní konference. Z Česka přijel místopředseda Senátu Ivo Bárek a místopředsedkyně senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Jitka Seitlová.

Zástupci ČR v Budapešti Ivo Bárek a Jitka Seitlová

Zástupci ČR v Budapešti Ivo Bárek a Jitka Seitlová

 

ZÁVĚREČNÁ DEKLARACE

přijatá na 5. Dunajské parlamentní konferenci

(Budapešť, 4. - 5. října 2018)

Vzhledem k tomu, že změna klimatu je jedním z nejobtížnějších úkolů současné doby a zároveň se týká našich zemí a našeho regionu, zařadilo maďarské národní shromáždění, pořádající 5. Dunajskou parlamentní konferenci, toto téma na pořad jednání, s důrazem na zmírnění dopadů změny klimatu na zemědělství a dále na aktuální vodohospodářské systémy.

Konference se zaměřila na zásadní výzvy v zemědělství, způsobené extrémními projevy počasí, které se objevují stále častěji. Tyto výzvy spolu s růstem světové populace a snižováním přírodních zdrojů nutí zemědělský výzkum zaměřit se také na otázky související se zdravotní péčí, ochranou životního prostředí a ekonomikou. Inteligentní zemědělství zohledňující stav klimatu musí současně reagovat na tři výzvy: zajišťování potravin, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejich nepříznivých důsledků. Nedostatek vody a následný nedostatek potravin ohrožuje základní obživu téměř dvou miliard lidí ve sto deseti zemích světa. Tyto země jsou následně zranitelnější, mohou vznikat konflikty a může dojít k nucené masové migraci a ohrožení míru a bezpečnosti. S ohledem na výše uvedené je udržitelná zemědělská výroba a vodohospodářství, které zajistí zachování přírodních zdrojů i pro příští generaci, důležitější než kdy jindy.

Boj proti změně klimatu vyžaduje omezení emisí skleníkových plynů (mitigace), jakož i připravenost na nevyhnutelné důsledky změn klimatu (adaptace). Zemědělská činnost souvisí s oběma těmito směry politiky v ochraně klimatu: na jedné straně zemědělství není zanedbatelným emitentem skleníkových plynů, ale na druhé straně je zemědělství také jednou z nejzranitelnějších obětí měnících se klimatických podmínek (stále častější sucha, škůdci objevující se v oblastech, kde dříve nebyli, optimální zóny kultivace určitých plodin se geograficky posunují atd.).

Pro zajištění budoucích dodávek potravin je nutné rozvíjet naše zemědělské technologie a zejména zajistit udržitelnost zemědělské ekonomiky. Kromě základního požadavku na zachování produktivity půdy je dalším důležitým faktorem z hlediska změny klimatu poměr zemědělské půdy k celkové rozloze daného státu a rozdělení půdy podle druhů využití.

Nedostatek vody v zemědělství je často způsoben nedostatkem velkých ploch - např. louky, močály, bažiny - které by zadržely přiměřené množství vody a snížily tak výskyt sucha. Nadměrné využívání půdy k orbě ve srovnání s jinými druhy využití také snižuje schopnost půdy zadržet vodu a je tak obtížnější přizpůsobit se měnícímu se klimatu. Vedle udržitelnějšího využívání půdy by k lepší adaptaci mohly přispět i efektivní a úsporné zavlažovací systémy.

Udržitelné hospodaření s vodou je důležitým pojjítkem mezi zajišťováním potravin a přizpůsobením se změnám klimatu. V tomto ohledu má zvláštní význam spolupráce zemí, které sdílejí stejné povodí řek, a také ochrana množství a kvality vodních zdrojů.

Vzhledem k tomu, že změna klimatu významně ovlivňuje dostupnost vodních zdrojů v čase a prostoru, a vzhledem k tomu, že to pravděpodobně povede k úbytku vodních zdrojů v regionu a k extrémnějším  mimořádným událostem (sucha, záplavy atd.), musí náš kontinent najít přiměřenou odpověď na tento problém s cílem zajistit občanům, zemědělství, průmyslu a cestovnímu ruchu potřebné množství vody a současně chránit stav našich přírodních vodních zdrojů.

Sektor vodohospodářství je náročný na infrastrukturu a vyžaduje podstatné financování. Tyto prostředky by se však neměly využívat pouze na budování nové infrastruktury, ale také na efektivnější fungování stávající infrastruktury, na rozvoj vodohospodářských institucí a na posílení naší datové a znalostní základny o vodě.

S vědomím, že zmírňování změny klimatu, řešení problémů v oblasti vodního hospodářství a rozvoj trvale udržitelného zemědělství vyžaduje mezistátní spolupráci na regionální a mezinárodní úrovni, a uznávajíc společné úsilí, které země dunajského regionu doposud vynaložily na usnadnění udržitelného řízení vodních zdrojů,

zdůrazňují účastníci konference následující skutečnosti:

  • Poslanci parlamentů by měli převzít aktivnější roli při plnění cílů Pařížské klimatické dohody z roku 2015 a při zvyšování povědomí veřejnosti o této otázce.
  • Vítají pokrok ve svých zemích v adaptaci cílů udržitelného rozvoje na jejich místní podmínky. Považují za obzvláště povzbudivé vyšší zapojení parlamentů do tvorby a provádění akčních plánů souvisejících s národními rozvojovými cíli a naléhavě vyzývají parlamenty, aby pokračovaly ve svém úsilí o harmonizaci svých národních strategií s cíli přijatými na mezinárodní úrovni.
  • Vyzývají parlamenty k diskusi o pravidelných vládních zprávách o stavu provádění národních plánů a aby zajistily harmonizaci národních plánů s jinými národními a regionálními strategiemi a procesy.
  • Parlamenty by měly podporovat implementaci cílů udržitelného rozvoje OSN na národní úrovni, monitorovat pokrok dosažený při provádění vlastních národních strategií udržitelnosti a zajistit zohlednění mezinárodních a národních cílů udržitelného rozvoje při parlamentním rozhodovacím procesu.
  • Pravidelné konzultace mezi parlamenty a obchodními, podnikatelskými a nevládními organizacemi - v souladu s jednacím řádem parlamentů -  velmi přispěje ke získání komplexního přehledu o složitých vzájemných vazbách v oblasti udržitelného rozvoje a podpoří přechod k větší udržitelnosti. Národní parlamenty by měly pozorně sledovat relevantní vědecký výzkum a jeho výsledky a poslanci by měli pravidelně konzultovat tyto otázky se svými voliči.
  • Parlamenty budou muset hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu a při vytváření nezbytných podmínek pro udržitelné zemědělství a také udržitelné vodohospodářství, který udržitelnost zemědělství podpoří. Pravomoci parlamentů, jako je zákonodárná činnost, schvalování rozpočtu a přijetí politických strategií, jsou základními nástroji, kterými lze prosadit princip udržitelného rozvoje.
  • Podporovat realizaci opatření obsažených v komplexní akční agendě  závěrečného dokumentu Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro otázky vody (HLPW) svolané OSN a Světovou bankou, se zvláštním ohledem na provádění integrovaného vodního hospodářství na místní, národní a regionální úrovni a na zlepšení úrovně řízení vodních zdrojů.
  • Parlamenty by měly podporovat přijetí komplexní a integrované legislativy s cílem snížit spotřebu vody a plýtvání, podpořit inovace a usnadnit udržitelnou spotřebu vody ve svých vlastních zemích, jakož i s ohledem na přeshraniční vodní zdroje.
  • Parlamenty by měly zajistit vyčlenění dostatečných rozpočtových zdrojů na to, aby vodní hospodářství bylo víceúrovňové, harmonizované a účinné na národní i regionální úrovni. Usilují o vypracování právního a regulačního rámce, který by usnadnil dialog a partnerství pro posílení spolupráce, aby současné i budoucí generace dosáhly celosvětové bezpečnosti v dodávkách vody.
  • Apelují na intenzivnější spolupráci mezi vzdělávacími a výzkumnými institucemi a studenty v zemích dunajského regionu v zájmu výměny informací a zkušeností a podpory používání databází s volným přístupem.

Budoucnost Dunajské parlamentní konference

V závěrečné deklaraci podepsané účastníky 1. Dunajské parlamentní konference, která se konala v Ulmu v červenci 2013, bylo uvedeno, že "parlamentní setkání zemí dunajského regionu by se měla konat pravidelně, aby mohly být národní a regionální parlamenty v těchto zemích i nadále úzce zapojeny do EUSDR (Strategie EU pro Podunají) a do aktivit Regionu Podunají souvisejících s rozvojem a prováděním EUSDR. Pravidelná výměna mezi parlamenty v zemích Podunají by rovněž umožnila podporovat transparentní a demokratické rozhodovací struktury a procesy v tomto regionu. Při zřizování stálé Dunajské parlamentní konference je třeba věnovat pozornost nákladově efektivní a jednoduché struktuře jejího fungování."

Připomínajíc Závěrečnou deklaraci přijatou na 2. Dunajské parlamentní konferenci v Budapešti dne 3. října 2014, účastníci uznávají „přidanou hodnotu pravidelného konání těchto konferencí otevřených následujícím členům: Rakouská republika (spolkové země Dolní Rakousko, Horní Rakousko, Vídeň, Burgenland), Bosna a Hercegovina, Bulharská republika, Chorvatská republika, Česká republika, Spolková republika Německo (spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko), Maďarsko, Rumunská republika, Moldavská republika, Černá hora, Srbská republika (autonomní provincie Vojvodina), Slovenská republika, Slovinská republika, jakož i Ukrajina - a potřebu jasné struktury, která nevytváří další instituce", a souhlasí s každoročním konáním této Dunajské parlamentní konference.

Aby se v budoucnu zajistila trvalá a udržitelná struktura Dunajské parlamentní konference, souhlasí účastníci s tím, že se následné konference budou konat vždy v zemi, která v daném roce předsedá Strategii EU pro Podunají.

S odkazem na tento rotační mechanismus tímto parlament Rumunské republiky vyjadřuje svou ochotu hostit další Dunajskou parlamentní konferenci v roce 2019.

Budapešť, 5. října 2018

 

Eva Davidová, 05.10.2018

Odkaz na akce v kalendáři:

04.10.2018 00:00 4.10.-5.10.2018, Maďarsko, Budapešť Místopředseda Senátu I. Bárek, místopředsedkyně VUZP J. Seitlová a člen VHZD P. Šilar se zúčastní 5. Dunajské parlamentní konference na téma klimatické změny, sucho a hospodaření s vodou na pozvání předsedy Národního shromáždění Maďarska.