„Počet dětí s nadváhou a obezitou stále roste a zatím se nám přes veškerou osvětu nedaří tento trend zvrátit, ačkoliv poslední data snad ukazují mírné zlepšení. I tak čekáme, že v roce 2030 se bude v Evropě potýkat s kily navíc 30 % a v roce 2050 až 50 % dětí. Obezita s sebou nese řadu závažných zdravotních komplikací. Jde jednak o komplikace způsobené mechanickými účinky nadměrného množství tuku, například artrózu, ale také o komplikace vznikající v důsledku hormonálních, metabolických a imunitních změn, zejména diabetes a kardiovaskulární onemocnění. S obezitou je tedy třeba bojovat všemi dostupnými prostředky a u dětí ji podchytit co možná nejdříve,“ říká předseda Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala.

Obézní děti se už v mladém věku potýkají také s astmatem nebo ztučněnými játry, což může vést k cirhóze. Kromě fyzických obtíží čelí děti i psychickým problémům. Mají nízké sebevědomí, úzkosti a deprese. Tomáš Fiala k tomu dodává: „Neléčená obezita vede k vyšším nákladům a zátěži zdravotních systémů než její aktivní léčba. Účinnost léčby se liší podle typu komplikací a individuálních faktorů, proto potřebujeme síť oborníků, kteří zajistí personalizovaný přístup a budou aplikovat léčbu podle nejnovějších klinických doporučení.“

Lékaři upozorňují, že s obezitou se bojuje velice obtížně. Podle místopředsedy zdravotnického výboru Bohuslava Procházky se z obézního dítěte v 75–80 % stává obézní dospělý. „V roce 1991 mělo nadváhu 7 % dětí a další 3 % byly obézní. V roce 2021 už s nadváhou bojovalo necelých 10 % dětí a s obezitou dokonce 16,4 %. Další vzestup nastal po covidovém období, kdy se dětem rapidně změnil životní styl. Méně se hýbaly, více jedly a špatně spaly, což jsou hlavní faktory pro rozvoj obezity,“ popisuje Procházka.

Odborníci z projektu Zdravá generace z Univerzity Palackého v Olomouci zjistili, že nejvíce jsou obezitou ohroženy děti, které pocházejí z rodin s horším ekonomickým zázemím. „Ve většině vyspělých zemí vidíme, že dětskou obezitou jsou nejvíc ohroženy rodiny, které mají méně finančních zdrojů a nižší vzdělání. Nejde ale jen o příjem jako takový – promítá se do toho i celkové povědomí o zdravém životním stylu, možnostech pohybu a kvalitním spánku. Tam, kde jsou tyto podmínky omezené, vidíme riziko obezity nejvyšší,“ vysvětluje předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti Jan Boženský.

Podle odborníků lidé spánek často podceňují, jeho nedostatek přitom mění regulaci pocitu hladu. Nevyspalé děti mají větší hlad a preferují rychlé cukry a tuky – říká Jan Boženský: „Kvalitní spánek je pro děti naprosto zásadní – mimo jiné proto, že velká část produkce růstového hormonu probíhá v první části noci. Pokud dítě chodí spát pozdě nebo spí málo, zasahuje to nejen do růstu, ale i do regulace hladu a chuti k jídlu.“

Rodiče tak podle Boženského hrají v prevenci i léčbě obezity zcela zásadní roli. Potvrzují to data projektu Zdravá generace, která ukazují, že dítě s jedním obézním rodičem má až 50% riziko, že bude jako on. V případě obou rodičů se pak riziko šplhá až na 80 %. „Nejde jen o kopírování rodinných návyků. U dětí matek, které měly těhotenskou cukrovku, dochází už během vývoje k odlišnostem v regulaci chuti a odměny. Takové dítě může mít přirozeně vyšší potřebu sladkého a menší schopnost zasytit se malým množstvím potravy. O to důležitější je, aby celá rodina nastavila stabilní, předvídatelný režim a jasné stravovací vzorce,“ dodává Jan Boženský.

Řízená změna životního stylu je efektivní hlavně u mladších dětí, ale u teenagerů s těžkou formou obezity příliš účinná nebývá. „U teenagerů s těžkou obezitou často samotná úprava životního stylu nestačí – a to nikoli kvůli nedostatku snahy, ale kvůli biologickým limitům jejich organismu. V takových situacích je na místě využít moderní farmakoterapii. Tyto léky ale nejsou náhradou životního stylu, spíše mu dávají šanci fungovat: pomáhají dítěti snížit nadměrnou chuť k jídlu, zlepšit metabolismus a reálně odstartovat změnu. Indikujeme je obvykle u dětí starších 12 let,“ říká primář Jan Boženský a dodává, že u dětí s BMI nad 35 lékaři přistupují také k chirurgickému zmenšení žaludku.

I přes pokročilé možnosti léčby je však změna životního stylu celé rodiny nezbytná. Děti by se měly vyhýbat zejména slazeným nápojům, uzeninám, polotovarům a energetickým nápojům, které narušují dětský spánek, jak doporučuje Jan Boženský: „U dětí nemají místo žádné drastické diety ani tresty. Smysl má jednoduchý, předvídatelný režim. Pravidelná snídaně, několik menších porcí denně, omezení slazených nápojů a dostatek ovoce a zeleniny – to je základ, který funguje. U menších dětí často stačí upravit prostředí a návyky celé rodiny. Jakmile dítě vidí, že zdravé volby dělají i rodiče, přijímá změnu mnohem snadněji.“

Zejména u dospívajících dětí je důležitá pozitivní motivace a laskavý přístup. „U dospívajících je zásadní pozitivní, respektující přístup. Děti často nejí kvůli hladu, ale kvůli úzkosti, stresu nebo tlaku ze školy. Když je budeme kritizovat nebo trestat, jen to prohloubí problém. Potřebují čas, pozornost a bezpečné prostředí, kde mohou mluvit o tom, co je trápí. Teprve pak se otevřou i změnám v chování,“ uzavírá Boženský. Jako nejlepší formu pohybu pro obézní děti doporučuje chůzi.

 

Kontakt pro média:

Dominika Faik, tel.: 728 297 868, e-mail: faik@mavepr.cz