24. schůze Senátu
2. den schůze – 11.06.2020

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Martina Červíčka a dalších senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Tisk č. 135

čas 10:14:41 - 10:15:46:

Milé kolegyně, vážení kolegové, to bude velmi stručné, pokud jsem tady v prvním období, když jsem sliboval na začátku, jak jsem sliboval, že budu zachovávat ústavu a zákony, zachovávat, to slovo vnímám, protože během toho mého mandátu jsme měli zasahovat do ústavy několikrát, pokud si vzpomínám, vždy... Neprošlo to ani jednou. Právě i tehdy jsem se na ty věci díval podobně. Čili zachovávat ústavu. Vykonávat svůj mandát podle nejlepšího vědomí a svědomí. To vědomí a svědomí mě vzhledem k tomu slibu vede k tomu, že já nepodpořím tuto věc, protože slib je slib. Děkuji.

Návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020

Tisk č. 272

čas 15:36:02 - 15:41:51:

Milé kolegyně a vážení kolegové, já si dovolím předložit zpravodajskou zprávu k tisku č. 272, tak, jak bylo vysvětleno poměrně podrobně panem ministrem. Jedná se o – my tomu říkáme kompenzační zákon pro zdravotnictví, aby se srovnal výpadek příjmů a zároveň zvýšení vynakládaných výdajů u osob, které poskytují hrazené zdravotní služby. Je to návrh zákona, který je poměrně jednoduchý, uvádí ale hlavně tu možnost vydat úhradovou vyhlášku pro následující období a zohlednit tak výpadek produkce zdravotních služeb, který je způsobený částečně poklesem poptávky a částečně vládními opatřeními. A částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu.

Tyto tři faktory se podílely na poklesu příjmů, nebo ve výpadku produkce zdravotních služeb jak u nemocnic, tak i u ambulantních specialistů, tak i u praktiků atd. Takže postihl v podstatě většinu segmentu zdravotnictví. Projednáváme ho v legislativním procesu, vláda ten zákon předložila sněmovně 19. 5. t. r., je projednáván ve stavu legislativní nouze. My jsme ho dostali po vynechaném 1. čtení, potom bylo 2. a 3. čtení, a v posledním hlasování ho podpořilo 158 poslanců z přítomných 159. Poslanecká sněmovna ho k nám postoupila dne 5. 6., to bylo v pátek. A my jsme díky pružnosti legislativního odboru dostali výsledky v pondělí a v úterý ho projednával výbor.

Tady se musím zmínit o věci, která nám zkomplikovala situaci. A to je to, že my jsme za výbor včera v poledne zhruba určili, že doporučujeme schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Čili já ho tímto způsobem uvedu, ale došlo tady ke kolizi, o které se zmínil pan ministr. A to je to, že těsně před jednáním včera se objevil pozměňovací návrh, který se týká změny, která byla provedena už ve sněmovně. Ve sněmovně byla provedena změna, která měla umožnit prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní podporu zaměstnanosti za měsíc červen až srpen 2020 poskytovali lékárenských služeb do 15 zaměstnanců.

Pro zajímavost vám uvedu, že do 15 úvazků se jedná o 57 % lékáren. Podle toho, jaká data mám k dispozici z ÚZIS, celkem 2260 lékáren. Údajně jich je tedy víc, ale musím pracovat s čísly, která mám z ÚZIS. Z toho do 15 úvazků se to týká 1308 lékáren, to je 57 %.

Mezi 15 a 25 úvazky, to je ten pozměňovací návrh, který prošel včera tiskem č. 268, je 128 lékáren. Čili kvůli těmto 5,6 % lékáren došlo k této změně. Takže v původním tisku č. 272, tak, jak my ho navrhujeme poskytnout postoupit, ve znění Poslaneckou sněmovnou, se jedná o 15 úvazků, ale v tisku č. 268 se jedná o 15 – 25 úvazků. To je to rozložení lékáren, abychom věděli, o kterých lékárnách je teď celá ta věc, která se tady bude odehrávat.

Ohledně toho navrhuji předložit návrh výboru. Návrh výboru doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání návrhu zákona na schůzi Senátu Lumíra Kantora. A pověřuje předsedu výboru Senátu Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR. Toto je můj návrh.

čas 15:43:15 - 15:44:07:

Jak jsem avizoval, tak došlo k situaci, které posoudilo naše legislativní oddělení jako nepřímou novelizaci. Což je proti pravidlům Legislativní rady vlády. A toto se ještě zkomplikovalo svým způsobem tím, že nemáme teď v platnosti ani zákon senátního tisku č. 268, ten sociální. Takže lze očekávat, že bude podán pozměňovací návrh. To jsem chtěl ještě zdůraznit a říct, že to řešení, které se nám teď nabízí, o kterém asi bude navrhovatel pozměňovacího návrhu hovořit, je legislativně asi nejméně komplikující. Děkuji.

čas 16:16:41 - 16:18:50:

Já jsem chtěl vlastně jenom jaksi navázat trošku na komentář, který tady byl, že my to pošleme Poslanecké sněmovně v takovém jakémsi zmatku. No vlastně v tom zmatku se to k nám dostalo už tím, že to bylo v nepřímé novelizaci. A byli jsme postaveni u tak a priori do situace, že v nepřímé novelizaci, nepřípustné legislativní radou vlády, jsme dostali materiál. A potom opravdu jenom jako by záleželo na tom, který zákon bude přijatý dřív, jestli 268 nebo 272 a tak dále. Ta situace, já chápu, že je dobře, že se tam prosadilo těch 15 zaměstnanců, protože podle toho, co o tom vím, tak to byla taková jakási, takový konsensus na těch 15, 25 zaměstnanců se tam nedostalo o 4 hlasy, takže jenom abyste věděli, jak to vznikalo, tak to jsem chtěl takovou vsuvku. A jenom říci o tom, že jsme to tady nevyrobili my, tady ten zmatek, to je důležitá věc. Potom jsem chtěl se k tomu postavit tak, jak o tom hovoří náš legislativní odbor, to znamená, že je opravdu vhodné, abychom my vrátili Poslanecké sněmovně 268 a vyjmuli to, co navrhl pan senátor Goláň, 4 a 8, to je asi nejčistší způsob, takže jenom tak. Aniž bych teďka chtěl momentálně už kalkulovat s tím, kdo dostane, nedostane a tak dále, ale i z toho legislativního hlediska je to asi, ne asi, ale je to nejčistší způsob.

čas 16:36:06 - 16:36:11:

Pan senátor Goláň.

Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma - "Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů"

čas 16:46:57 - 16:49:01:

Už naposledy. Já bych vás chtěl poprosit o podporu na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů. Mělo by to být 23. června. Nedávná epidemie akcentovala mnoho otázek spojených s organizací sběru a ochrany osobních dat. Procesy kolem prolínání soukromého a státního sektoru, otevřenost dat, nejasnosti kolem procesu a osudu dat byly neuvěřitelně urychleny covidovou krizí. Tato diskuze by nás pravděpodobně čekala později, ale právě tou rychlostí, která v tom nastala, jsme se rozhodli zareagovat veřejným slyšením, z něhož by odpovědi vyplynuly. Horní komora pořádá toto veřejné slyšení na popud výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

A má dva cíle. 1. zhodnotit připravenost epidemiologie po 1. vlně koronavirových epidemií a představit připravenost a bezpečnost uchování dat v systému Chytrá karanténa 2.0, především v modu spolupráce státu a soukromých subjektů. Bylo schváleno výborem pro zdravotnictví a sociální politiku 101. usnesením z 19. schůze z 9. 6., kde výbor doporučuje Senátu parlamentu uspořádat v úterý 23. 6. 2020 od 9:30 v jednacím sále veřejné slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti veřejných dat a informačních systémů za účasti cca 90 účastníků. A návrh usnesení je přílohou tohoto usnesení. Návrh usnesení Senátu 2. pověřuje předsedu výboru senátora Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR a požádal o následné zařazení na pořad schůze Senátu, což je teď.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 20.05.2020

Návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

Tisk č. 259

čas 14:53:25 - 14:57:43:

Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych se zmínil jen o věci, že vlastně v této situaci se odráží zmatek, popřípadě chaos, o čem tady jednáme mnoho týdnů. Domnívám se, že pokud by začátek nebyl tak chaotický a byl by ustanovený krizový štáb, byly by dodrženy všechny věci a termíny tak, jak mají být, tak bychom se vyhnuli množství zmatků. A asi možná i tehdy by bylo jednoznačně řešeno, jak to má vypadat se školkami i s školami na začátku.

Chápu, že zákaz školy na začátku měl své opodstatnění a potom dál už to mohlo směřovat k tomu, co budeme dělat, až to zase znovu spustíme. To, že to řešíme přes ministerstvo práce a sociálních věcí, je velký omyl, protože my bychom to měli řešit před ministrem školství. Protože manuál, který vyšel na konci tohoto období, respektive před nedávnem, manuál ředitelům je naprosto chaotický a připouští tolik alternativ a zmatků, že kdyby nevyšel, tak by to podle mého názoru bylo daleko lepší. Jak jsem se už o tom jednou zmínil, v okolí Olomouce máme 4 hudební školy a každá učí podle jiného schématu v naprosté kontradikci. Jedna škola otevírá taneční obor, druhá škola taneční obor ho zakazuje. Ta škola, která otevírá taneční, tak učí jenom taneční obor, učí distančně pouze všechny ostatní hudební nástroje, někde jinde to jde přesně naopak. To je pro mě nepochopitelné a ředitelům to vůbec nepomohlo.

Takže to je kritika tohoto, ale potom jsem se chtěl zmínit, že podporuji zákon v 80 %. A také proto, že rodiče na začátku dostali zákaz pouštět děti do školy a potom se objevil absurdní termín ?nepovinná školní docházka?. V tomto našem prostředí ?nepovinná školní docházka? je termín, jak tady říkal pan senátor Canov, se tady neobjevil stovky let. ?Nepovinná školní docházka? potom evokuje to, jestliže stát udělal zákaz školní docházky a potom udělal nepovinnou školní docházku, tak by se měl postarat o rodiče těch, kteří se o děti starají.

Takže já si myslím, že podpora rodičů v 80 % je zcela namístě. Protože je to odpovědnost státu, aby se o tyto rodiče postaral. Jestli to bude někdo zneužívat, chápu, ale koneckonců strach z toho, že budou věci zneužívány, se táhne veškerým naším jednáním. Aspoň v těch třech letech, co jsem tady, bych si vzpomněl na mnoho a mnoho příkladů, kdy se varovalo proti zneužívání. A my bychom měli myslet na ty, kdo tu dávku potřebují. Děkuji za pozornost.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 29.04.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 249

čas 14:48:03 - 14:53:07:

Vážené kolegyně a vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře. Já bych jenom pár slov, chtěl bych podpořit to usnesení, které jsme přijali včera, jednohlasně podotýkám, protože to má v sobě i ten obsah, který tady konec konců zmínil i pan ministr na začátku, i pan zpravodaj. A to je zaprvé konsolidace toho, co vzniklo teď, během těch pár měsíců nebo pár týdnů a možná 2 měsíců a následné doby, ta konsolidace toho propadu ve zdravotnictví, to bude jedna věc, ale pro mě je důležité ještě ta zpráva, že vlastně to není tak, jak byla část zákonů, které jsme přijímali teď v době legislativní nouze na dobu pandemie a krátké doby po ní, ale to vlastně trvalá změna ve zdravotní nenápadným způsobem, ale zásadním. Přináší 50 miliard do zdravotnictví od vlastně příštího roku. A tady si myslím, že je důležitá zmínka v našem usnesení o DRG Restart. Někdo říká DRG Restart, někdo CZ-DRG, to jsou synonyma, protože jsem měl možnost pracovat na DRG Restart několik let jako předseda odborné společnosti. A musím říct, že tak vymyšlený systém, ale v dobrém to myslím, tak vymyšlený systém, tak propracovaný systém, důkladně, do detailů s ohledem na jednotlivé skupiny a tak dále, ta nomenklatura a ta klasifikace, která potom umožnila určité spravedlivější rozdělování, je tedy velmi dobrý tento systém a vznikal velmi dlouhou dobu.

Byl probrán s odbornými společnostmi a s nemocnicemi. Existují pilotní projekty, pokud se nemýlím, které už probíhají už delší dobu. Takže vstupních parametrů je poměrně dost na to, aby se s ním mohlo konečně začít.

Ohledně DRG Restart, tam jde totiž ještě o jednu věc, a to je to, že by přinesl určitou spravedlnost do systému hodnocení nemocnic, protože on zohledňuje i to, co je třeba předmětem ústavní žaloby z roku 2018 od skupiny senátorů ohledně financování zdravotnictví. To je jedna z věcí, která by tomu mohla také prospět a uvést do pořádku to, co skupina senátorů rozporovala.

Ohledně DRG Restart systému, to je věc, která se vlastně posunula velmi výrazně v posledních pěti letech a začala vznikat s příchodem nového tehdejšího ředitele do ÚZIS. A já jsem měl možnost sám vidět třeba od roku 2005 vývoj, kdy opravdu došlo k zásadním změnám v přínosu informací a informatiky na ministerstvo zdravotnictví. To, že teď momentálně situace v epidemii vypadá tak, jak vypadá a můžeme z ní mít pozitivní pocity, tak na tom odvedl velkou práci současný ředitel ÚZIS, profesor Dušek, který vytvořil se svými kolegy přirozeně systém sledování intenzivních lůžek, který online ukazuje, kolik máme pacientů na kterém lůžku atd., to je úžasná práce oproti tomu, když si vzpomenu, jak v roce 2011 při akci Děkujeme, odcházíme jsme vůbec netušili, kolik máme v ČR lékařů a sester. Takže za tu dobu to udělalo obrovský vývoj. Já si myslím, že můžeme důvěru klidně dát tady tomuto systému, o kterém hovoří naše usnesení, tedy předložené ústy zpravodaje, pana profesora Žaloudíka. Takže jsem chtěl jen podpořit usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji.

20. schůze Senátu
2. den schůze – 17.04.2020

Návrh usnesení Senátu k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna

čas 17:50:07 - 17:51:23:

Já jenom že minulý týden jsme tento bod oddálili nějakým způsobem, já jsem si říkal, že to použiji příště, takže nebudu podávat ještě další a nebudu komplikovat, ale každopádně si myslím totiž, že v tomto bodě, který popsal pan senátor Adámek, a konec konců i pan senátor Fischer, se odráží přesně to, co jsme tam měli už nahozeno minulý týden a nepoužili jsme to, protože ten bod nebyl připuštěn. A to je to, že naprosto během této covidové aféry, tohoto problému, došlo k plnému obnažení toho, co se nazývá zdravotně sociální pomezí. Protože to naprosto selhalo a naprosto si myslím, že to plně tam patří. Takže já jenom jsem chtěl říct, že pokud se k tomu dostaneme ještě příští týden nebo za 14 dní, tak potom předložím něco, co s tím bude souviset, protože to je dobrý startovací bod pro to, abychom začali mluvit, že toto je úplné zdravotně sociální pomezí a nepřekročitelné by bylo potřeba řešit a tady se nám naskýtá docela dobrá možnost. Děkuji.

Návrh pravidel pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků

čas 18:17:02 - 18:18:34:

Já to vítám, protože mám pocit, že to přichází opravdu za 5 minut 12. Tedy teď jsem se dočetl, že dnešní vláda schválila zákon a postoupí ho poslanecké sněmovně o navýšení ošetřovného na 80 %. A potom jsem se dozvěděl ještě, že v pondělí budou jednat o těch takzvaných dohodářích, to, co tady pan senátor Wagenknecht několikrát směrem k ministryni Maláčové ventilovat. A to znamená to? To znamená, že v úterý to možná schválí poslanecká sněmovna a budou na nás jaksi požadovat, abychom to vyřešili brzo, takže mi to připadá, že tento způsob, ještě po té zkušenosti, kterou jsme s tím jednou měli ve výboru pro zdravotní, pro sociální politiku a zdravotnictví, tak mi to připadá jako užitečná věc. Nicméně je také dobře, tam je vymezeno, že to je pro stav nouze. Takže jaká je ta definice nebo... ještě se zamyslet možná nad tím, jestli ta definice toho stavu nouze je tam daná, já nevím, právně nebo dobře ohraničena, aby se nám potom nestávalo, že budeme chtít zneužívat to online hlasování více, než je nutné. Děkuji.

20. schůze Senátu
1. den schůze – 16.04.2020

Informace vlády k současné situaci v EU v souvislosti s onemocněním COVID-19

čas 09:52:34 - 09:53:56:

Já jsem jenom chtěl, dobrý den, já jsem chtěl jenom takové stručné vysvětlení, možná, k dotazu pana senátora Fischera. Tam možná to rozdělení, je totiž důležité rozdělení chorob na zvlášť nebezpečné a zvlášť nakažlivé, takže je docela možné, ne je docela možné, covid-19 patří do té druhé kategorie, zvlášť nakažlivé. A mezi zvlášť nebezpečné, kterými se opravdu zabývá paragraf, o kterém pan senátor mluvil, je vyhrazen třeba Ebole nebo SARSu právě. A to jsou choroby, které jsou zvlášť nebezpečné z toho důvodu, že dochází k úmrtnosti, a teď nevím přesně to kritérium, ale jsou to prostě desítky procent. Takže přeci jenom ten covid-19 patří do trochu jiné kategorie, druhé kategorie, nižší kategorie. Proto třeba nebyla podle mých informací spuštěna nemocnice v Těchoníně, protože ta je vyhrazena opravdu těm velmi nebezpečným nákazám. Děkuji.

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 241

čas 16:40:47 - 16:44:39:

Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poprosit ještě o dvě věci. Nebo říct, že ve své zpravodajské zprávě paní senátorka uvádí hned na první stránce, že tuto pravomoc má ministerstvo zdravotnictví. A vlastně změna tímto zákonem je dána pouze tak, že ministerstvo to může změnit nějakým způsobem bez zákona. A změna by byla akorát v tom, že se uvolní pravomoci směrem k ředitelům jednotlivých nemocnic.

Domnívám se, že i ten argument, který tady zazněl, že přece ředitelé znají svoje lidi, takže jim mohou dát pravomoc vykonávat lékařské povolání, i když na přechodnou dobu, tak se mi to nezdá příliš přiléhavé pro toto povolání v této době právě. To je jedna věc.

Druhá věc je, a to si vážím kolegů z Ukrajiny, protože jich také pár znám, také k nám na oddělení ke mně jezdí kolegové z Ukrajiny se školit v neonatologii, takže vím, že jsou v podstatě velmi erudovaní odborně a mohou pracovat téměř samostatně. Ale přece kladu otázku na dobu těch tří měsíců, nebo půl roku, jestli je smysluplné měnit pravidla na dobu půl roku, když momentálně ten nárok není takový, jak by se mohlo zdát podle toho zákona.

Takže to bych se zeptal pana ministra, jestli je to opravdu potřebné v této době. Eventuálně, asi nevíme, kolik zdravotníků, kolik lékařů atd. v jednotlivých zařízeních schází z důvodů karantény. Ale domnívám se, že to je také kruciální otázka. A poslední otázkou je, jestli byste, pane ministře, mohl zjistit, co se změnilo za ten poslední rok, co se nám podařilo zákonem rozvolnit pravidla, která jsme tady přijímali myslím zhruba před rokem, zpravidla pro ty zkoušky. Jestli nám to přineslo nějaký efekt po té době, co jsme ta pravidla rozvolňovali. Kolik lékařů se třeba dostalo do výběru a podařilo se jim zkoušku složit. A eventuálně proti tomu, co bylo, když to bylo postaru, i když to je nedávno.

Takže na tyto věci bych se chtěl zeptat. Zaprvé, jestli by paní zpravodajka nedoplnila tu věc o kompetenci ministerstva, udělovat tu možnost. A potom jsem se chtěl zeptat na to, v čem nám zákon pomůže konkrétně. A potom, jak se povedlo ty zkoušky změnit od poslední novelizace zákona. Děkuji.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 25.03.2020

Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 216

čas 15:44:42 - 15:47:50:

Debata je zajímavá, tak ten čas utíká. Děkuji mockrát za slovo, paní ministryně a milé kolegyně, kolegové. Mám dvě věci. Jenom stručně. Ta první je, že teď asi v této době není čas na výchovu nějaké skupiny ohledně DPČ a DPP. Myslím si, že situace je tak vážná, že takový ten princip, který vidíme všude možně, během těch pár let, co tady jsem, tak jsem zažil několikrát, výchovný moment není zrovna teď namístě. A je otázka, jestli je namístě i v jiných případech myslet na to, že někdo to zneužívá, tak s tím vzít celou skupinu lidí, kteří jsou v tom většinou nevinně, to není podle mého názoru dobré. A potom jsem chtěl poprosit paní ministryni ohledně skupiny lidí, která teď momentálně je na Olomoucku nebo okolo Litovle, okolo Uničova, je to několik desítek tisíc lidí, kteří tam zůstali uvězněni. Je to naprosto v pořádku, uzavřená zóna je v pořádku jako opatření protiepidemické, ale ti lidé tam zůstali. Jednoho rána se probudili, v 15.00 hodin se uzavřela oblast a byli doslova uvězněni. Lidé dostanou pravděpodobně – viděl jsem nějakou tabulku, kde byla napsána plošná karanténa, to jsou tyto kategorie, a potom individuální karanténa. Plošná karanténa, to je právě asi tato situace. Nevím, jestli to říkám správně, a ta má také těch 60 % stejně jako ta individuální karanténa. Jenom, jestli byste na to mysleli potom do budoucna. Teď v současné době nemá cenu asi něco navrhovat atd., ale do budoucna, jestli byste na to mysleli, aby tito lidé, kteří nejsou na ošetřování člena rodiny atd., ale jsou ?uvězněni?, ať se to nikoho nedotkne, jestli byste na ně tedy mysleli s 80 %, jestli by to byl trošku motor k tomu, abyste do toho opravdu šli s odstupem několika týdnů nebo tak a snažili se to prosadit. Protože tam udělali spoustu práce. Vím, že naše sestřičky tam roznáší dezinfekce, chodí nakupovat seniorům atd. a funguje to už poměrně dost jako samosprávně, je to zvláštní situace sociologicky. Jenom jsem se chtěl za ně přimluvit v zastoupení paní senátorky Šromové, která je v karanténě, protože konala svoji povinnost a léčila. Potom jsem se tam byl podívat několikrát, tak jsem chtěl jenom poprosit, myslete na ně. Děkuji.

17. schůze Senátu
1. den schůze – 18.03.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 207

čas 10:43:29 - 10:47:05:

Děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, ohledně zpravodajské zprávy k zákonu k senátnímu tisku č. 207, zákonu o ochraně veřejného zdraví, asi tolik, pan ministr podal celkem podrobný rozbor. Já bych se zmínil o tom, že tady se jedná především o adaptaci zákona o ochraně veřejného zdraví na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Nad rámec adaptace potom jsou další změny, které se týkají státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany veřejného zdraví. A v průběhu legislativního procesu se ve Sněmovně ještě rozšířil návrh zákona o novelizaci zákona o státní službě, lázeňský zákon a zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Tady v druhém čtení ve sněmovně bylo podáno celkem 37 pozměňovacích návrhů a ve 3. čtení bylo přijato 27 pozměňovacích návrhů, které byly, z přítomných 177 poslanců pro ně hlasovalo 154 poslanců. Abychom se nezdržovali, a není to nutné v tuto chvíli, jenom řeknu, že celkem v celém zákoně bylo provedeno 151 změn různého charakteru, v zákoně o ochraně veřejného zdraví 131 a potom po 6, po 1 a po 2, po 9 a po 2 v jednotlivých dalších zmíněných zákonech. Ve sněmovně bylo přijato celkem 27 pozměňovacích návrhů a naším senátním výborem na zasedání bylo přijato usnesení, které doporučuje usnesení z 12. schůze konané dne 10. 3. 2020, o návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátorů senátora Lumíra Kantora, pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění č. 258 z roku 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 207 zní:

1. V článku 1 bodu 62 slova "se doplňuje věta", nahradit slova "se doplňují věty podmínkou přijetí podle věty první. Nyní podrobení se pravidelnému očkování proti virové hepatitidě B."

2. V článku 1 bodu 125 slovo "přijetím" nahradit slovy "v rozporu s paragrafem 50 přijetím". Děkuji za pozornost.

čas 11:06:37 - 11:12:03:

Já bych se vyjádřil trošku k té hepatitidě B. Spíš jen pro uklidnění. Do současné doby se aplikuje hexavakcína proti 6 chorobám, měla by se vypustit hepatitida B, není proti tomu nějak silný nebo v podstatě téměř žádný hlas, proti tomu, že by to bylo špatně, ta shoda je u vakcinologů, epidemiologů atd. v tom, že zaprvé my máme velmi dobrý systém záchytu hepatitidy B u matek, těhotných a těsně před porodem a na začátku porodu, tedy na začátku těhotenství a těsně před porodem. Tam se to daří opravdu dělat tak, že když se potom dítě narodí, takovéto matce, tak se pokračuje dál v pasivní a aktivní imunizaci. Takže máme podchyceny všechny děti, které by byly potenciálně ohrožené. Potom během prvních třech let věku toto dítě je doma, popř. v předškolním zařízení se taky nevyskytují rizikové faktory, jako je například přenos krví nebo pohlavním stykem. Takže se nám zdá, že v tom očkovacím kalendáři je během jednoho roku, nebo až 13 měsíců, během jednoho roku je třikrát proočkováno dítě hexavakcínou podle platného kalendáře, to znamená, že v ČR, pokud se narodí 100 tisíc dětí zhruba, nebo přes 100 tisíc, tak je to 300 tisíc dávek, které se zdají, že jsou zbytečné. Takže bych se přikláněl k tomu, kdybyste byli tak hodní a podpořili návrh Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Potom jsem se chtěl zmínit k dalšímu. To byl můj pozměňovací návrh, který potom podávám. Nicméně je na zamyšlený. Jestliže máme povolený u neočkovaných dětí, čili tam, kde nedošlo k očkování, tak jestliže máme povolený z nějakých neznámých důvodů jenom proto, že jsou ty děti spolu přes rok, můžou potom jet spolu ve škole, můžou jet spolu na školu v přírodě, tak tam je to povoleno, aby spolu jeli, bez nějakých hlubších analýz, vzniklo to, myslím, že v Poslanecké sněmovně. Navrhoval jsem, aby mohly jezdit kolektivy dětí, které se potkávají přes rok, jedou třeba na tábory, např. skauti nebo kterékoli jiné zájmové organizace. Taky se to týká toho, že ty děti neočkované nebudou moct jet na soustředění sportovních oddílů. To, co je kolikrát vyvrcholením toho roku, třeba u skautů, tak se toho ty děti nebudou moci zúčastnit. Důležité je, že to není malá skupina, je to skupina až 10 procent dětí. A taky je důležité, abychom si řekli, že to nejsou jenom ti, kteří nechtějí ti rodiče z různých důvodů, nechtějí to očkování, to je totiž pravděpodobně i menší skupina, asi 2 až 3 procenta. Ale ten zbytek potom jsou děti, které jsou nedoočkovány z nějakého důvodu, že rodiče třeba nechtějí, protože tam byla třeba těžká reakce u sourozence, nebo to dítě zareagovalo na první a druhou dávku nějak nepěkně. Takže jsou i v případě... Je nedočkoováno, pokud se vynechá jedna dávka nějaké vakcíny. Já tam nevidím ten důvod, proč ty děti, když jsou spolu přes rok ve škole, můžou jet na školu v přírodě v této úpravě, tak proč nemůžou jet spolu děti, které jsou během toho roku taky... Chápu, že je to epidemiologické riziko, že by mohlo být v případě táborů, kde se sjedou z celé republiky děti, je jich tam 200, 300, tak to je úplně jiná liga, co se týká množství. Takže spíš jsem se chtěl zmínit o tomto, že určitě budeme pokračovat dál v případných změnách, protože zdá se mi neproporční a nelogické to, že školy v přírodě ano a zotavovací akce dětí, které se vidí přes rok, ne. Týká se to taky v podstatě jenom škol v přírodě, takže se zapomnělo na školy, třeba když gymnazisté nebo i základní školy pojedou do zahraničí, jenom na školní akci, ne na školu v přírodě, do zahraničí na týden, tak už by se toho ty neočkované děti neměly zúčastnit.

Takže to je to, co jsem se chtěl zmínit v obecné rozpravě, děkuji za pozornost.

čas 11:46:56 - 11:47:39:

Děkuji za slovo. Já bych poreferoval o této obecné diskusi. Vystoupilo 12 senátorů, první senátor, pan senátor Nwelati, navrhl zamítnutí. A potom další byly do určité míry podpůrné, do určité míry odporující atd. Nicméně, protože materiál co se nám sešel před hlasováním, je velmi obsáhlý, tak pokud bude odmítnuto zamítnutí a další věci, tak potom bych požádal o přestávku na to, abychom dali dohromady proceduru a mohli se poradit. Děkuji.

čas 11:49:00 - 11:49:05:

Odmítavé.

čas 12:11:57 - 12:12:56:

Držte mi palce, já si to vyzkouším. Takže my máme... Prvně bychom asi nechali hlasovat o proceduře, kterou navrhuji v tomto režimu. Zaprvé bude se hlasovat výborový návrh. Bude se hlasovat výborový návrh. Potom půjde dál návrh pana senátora Nytry, jednotlivě, 1, 2, 3, 4, paní senátorky Seitlové, 1, 2, 3, 4, pana senátora Sulovského, 1, 2, 3, 4. A pětka a šestka, v případě, že bude přijat výborový návrh, tak je podle našeho legislativního odboru nehlasovatelný. Čili takto to nyní vypadá.

čas 12:20:48 - 12:20:49:

Neutrální.

čas 12:20:51 - 12:21:12:

Ano, ano, rád. To je to odůvodnění u rizikové práce z hlediska faktoru fyzická zátěž, nebo pracovní kategorie 3 a vyšší se dá předpokládat vznik nemoci z povolání, měření má smysl pouze tehdy, pokud má zaměstnavatel práci z daného faktoru, při které vznikla nemoc z povolání zařazenou do kategorie 1 nebo 2.

čas 12:22:01 - 12:22:02:

Souhlas.

čas 12:22:57 - 12:23:00:

Neutrální.

čas 12:23:54 - 12:23:56:

Neutrální.

čas 12:25:18 - 12:25:19:

Neutrální.

Aktuální situace v České republice v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

čas 14:01:12 - 14:04:43:

Vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím přednést návrh na usnesení Senátu ze 17. schůze konané dne 18. března 2020 k aktuální situaci v ČR v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Senát PČR

I. konstatuje, že

1. krize související s pandemií koronaviru je vážná a bude mít dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady na celou společnost,

2. vláda nevyužila všechny prostředky ke zvládnutí situace, podcenila komunikaci a tím podryla důvěru v instituce státu a jejich schopnost obstát v náročných situacích,

3. předseda vlády ČR oddaloval na sezení zákonných standardních mechanismů krizového řízení a nepostupoval v souladu s právním řádem ČR, zejména se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, tím, že včas nesvolal ústřední krizový štáb,

II. oceňuje

4. obětavou práci všech zdravotníků, pracovníků složek IZS a ozbrojených sil, samosprávy a všech, kteří jsou v první linii boje s pandemií koronaviru a nesou největší riziko nákazy,

5. solidaritu mezi občany, jejich obětavost a ochotu vzájemně si pomáhat v těžkých situacích,

6. oceňuje zodpovědný přístup občanů k bezpečnostním opatřením v zájmu snížení rizika pandemie koronaviru,

III. vyzývá vládu, aby

7. postupovala v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a dále aby zřídila systém celostátní strategické krizové komunikace,

8. v zájmu bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví bez prodlení poskytovala občanům úplné a pravdivé informace,

9. neprodleně zajistila občanům ochranné prostředky a dostupné testování pro potřebné, umožnila mobilizovat dobrovolníky, české firmy, aktéry občanské společnosti, a vytvořila podmínky pro všechny, kdo chtějí nabídnout pomoc,

10. koordinovala s českými zeměmi a s institucemi EU postup proti šíření nákazy v rámci EU a podporovala opatření, která zmírní hospodářské dopady této pandemie,

IV. pověřuje předsedu Senátu PČR, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády ČR.

To je tedy návrh usnesení, který předkládáme plénu k přijetí.

čas 15:52:53 - 15:53:53:

Děkuji za slovo. Já se pokusím, první bych šel jenom takovou věcí formální, ohledně toho upraveného znění, které jste dostali na stoly, tohoto usnesení, tak tam bych ještě teď na popudy tedy kolegů dal změnu. V bodě 1 konstatuje, že podbod 3, místo toho v posledním řádku, místo toho, že včas nesvolal ústřední krizový štáb, by bylo, že včas neaktivoval. A potom ještě drobnost v bodu 2, podbod 4, místo tam, jak máte podtržené samosprávy a všem, tak místo všem by bylo všech. To je zatím všechno.

čas 15:54:03 - 15:54:10:

Ano. Neaktivoval. A potom místo "všem", tak "všech".

čas 15:54:27 - 16:08:00:

To byla spíš taková formální věc. A já bych si dovolil vyjádřit k té situaci taky. Protože tady zazněl excelentní tedy rozbor od pana předsedy Vystrčila, excelentní rozbor člena a znalce integrovaného záchranného systému. A já nevím, jestli podám excelentní rozbor, ale každopádně podám svědectví tedy z toho, že jsem se ocitl v situaci, shodou okolností, to není žádné moje přání, ale člena krizového štábu fakultní nemocnice, člena primáře nebo primáře novorozeneckého oddělení s 80 zaměstnanci a 50 pacienty a předsedy výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, čili najednou se mi sešly všechny ty 3 zkušenosti nebo zkušenosti těchto 3 pozic tak, že musím říct, že jsem otřesen. Já jsem otřesen z toho, co sebestřednost pana premiéra dopustila, protože jinak se to nazvat nedá. To, že vidíme každý den několikrát denně tři čtyři lidi, kteří mluví o tom, že po 14 dnech, po 16 dnech se omluví za nedostatek pomůcek, to je naprosto neomluvitelné a nepřijatelné. Kdyby tady pan premiér byl, což jsem asi neočekával, tak bych se ho zeptal a řekl bych mu, aby mi vysvětlil, proč a z jakého titulu z vlastní vůle, z vlastní sebestřednosti ohrožuje 10 milionů obyvatel této země, protože to, co se do této doby událo, je naprosto bezprecedentní. Ohrožuje také tím pádem, a snad to těm lidem dojde, i těch svých 30 %, kteří ho volí. Protože je ohrožuje opravdu na životě, ohrožuje na životě zdravotníky tím, že jaksi došlo k selhání dodávek zdravotníky v integrovaném systému a tak dále. Všechny tak, jak to máme v tom usnesení. Já si vzpomínám na to, jak jsme čekali, doslova čekali na tom krizovém štábu na to, až přijdou v pátek roušky, přijde v pátek základní, základní vybavení! To je jako kdybyste chtěli dávat injekci bez jehly. Základní vybavení a nepřišlo třeba do Vojenské nemocnice, nula. Přišla zakázka, ta se rozdělila a ve vojenské nemocnici, která by mohla sloužit jako vzor pro boj s virovou infekcí, přišlo nula. Nula. Stejně tak tedy ještě mně zůstává rozum stát, jako jak to vlastně vypadalo v pondělí při uzávěrce těch oblastí, kde je několik tisíc lidí. Došlo k tomu, že v podstatě, teď dám svoji zkušenost a potom ještě jednu věc, došlo k tomu, že byly uzavřeny oblasti, my jsme se v krizovém štábu sešli v 9 hodin, zjistili jsme, že sestřičky neprojedou do práce, dobře, to je další decimace, to je další možná decimace toho zdravotnického personálu. No a potom ještě jsme se dozvěděli a říkali jsme, co bude s našimi pacienty, co mají hemodialýzu, co nemají přístup teď momentálně do nemocnice, cytostatickou léčbu, pár takových situací je, kdy prostě ten člověk musí, protože je ohrožený na životě. Tak já jsem zvedl telefon, zeptal jsem se pana krajského ředitele. Ten velmi dobře, a určitě by mi to tady kolegové z integrovaného záchranného systému řekli, že nemůžou pustit nikoho, že prostě to nejde. Tak jsem říkal, zvolám hejtmanovi. Zavolal jsem hejtmanovi, ten přirozeně to nevzal, což jsem neočekával. Tak jsem mu napsal SMS. Do hodiny potom se situace vyřešila, velmi nenápadně, a potom tedy telefonáty s námi jako s ústředním štábem, tedy se štábem fakultní nemocnice. Za dvě hodiny mi zavolal pan hejtman a to PR, které si dělal, vypadalo tak, že v nich říkal, no vy mi neberete telefon, asi ty telefony klekly. Já už vám 2 hodiny volám. Všechno je v pořádku. A závěrečná věta byla – máme to pevně v rukách. Tři hodiny po uzavření oblasti s několika tisíci lidmi, s nejasnými situacemi, naprosto nejasnými. Tak nám potom hejtman, pan Okleštěk, řekne, máme to pevně v rukách.

Jak to mají pevně v rukách, můžu říct tady, protože paní senátorka Šromová mi dneska ráno, jsme si telefonovali v 7 hodin a až do 8 hodin jsme spolu řešili toto. Píše, že se obrací s dotazem, kdy a kdo bude zásobovat lékaře v uzavřené oblasti ochrannými pomůckami vzhledem k tomu, že se tak zatím neděje s výjimkou jednou roušky pro zaměstnance. V pondělí to bylo uzavřené. Dneska mi toto přišlo – jedné roušky pro zaměstnance ordinace praktického lékaře. Čili člověk v první linii, zajištěné sdružení praktických lékařů. Čili ne vládou nebo hejtmanstvím.

Protože bylo uváděno, že v oblasti může být až 1000 občanů s koronavirem, jedná se o každého 20. potenciálně nakaženého. Když ordinací projde 50, 60 lidí, tak pravděpodobnost je dost velká. Proto je třeba, aby lékaři hleděli na každého pacienta s příznakem jako na pozitivního a při jeho vyšetřování byli chráněni. I občané v uzavřené oblasti mohou trpět jinými chorobami a není možné jim nezajistit lékařskou péči. Teď už víme, že je vymezena nemocnice ve Šternberku pro lidi z postižené oblasti. A to v pondělí, úterý nebylo ještě řečeno, až dnes se to nějakým způsobem definitivně rozhodlo. Potom mi paní doktorka napsala, že se dnes dozvěděla, že na jednoho praktického lékaře přijde respirátor 1. třídy a rukavice a brýle. Respirátor 1. třídy je takový ten respirátor, když třeba něco děláte doma v dílně, tak abyste se nezaprášili, abyste nedýchali prach, tak si dáte respirátor 1. třídy. To, co má naše policie, to je pomůcka typu FFP2, která už je daleko účinnější a o které jsem psal v dopise ráno, že to je konečně účinná pomůcka, ale respirátor 1. třídy, to je v podstatě to, co máme my tady, něco v té kvalitě. Takže to je moje druhá poznámka. Máme to všechno v rukách.

V této situaci, v době, kdy máme katastrofální nedostatek sester a lékařů, tak ne v této situaci, v normální situaci, kdy jsem uvažoval, že svoláme veřejné slyšení kvůli nedostatku sester a lékařů, což může znamenat ohrožení bezpečnosti státu podle mého, ale teď nemluvím v těch kategoriích, které jsou používány v zákonech, ale může to prostě ohrozit, tak v této situaci nám dochází k tomu, že třeba na mém oddělení musím rozdělit lékaře a říkám jim lékaře první linie a lékaři druhé linie. A v druhé linii zůstávají doma týden a potom, pokud se nic nestane a nepřijde nikdo nakažený a my nebudeme muset poslat všechny teď momentálně, protože k tomu není žádný prováděcí předpis, k tomu nám nikdo nic neřekl, jak to máme dělat, takže to všechno už v sobotu byla taková samovýroba toho, jak rozepíšeme služby, aby tam mohl personál zůstat. A kdyby to prasklo v první linii, tak kdo přijde z druhé linie. Takže jsme rozdělili lékaře na první a druhou linii. Ti z druhé linie jsou doma, budou se střídat na konci týdne. A tak to vypadá potom i ve většině. A sestřičky máme rozděleny po třech skupinách po třech, které chodí každá někdy jindy na obědy, které chodí každá jindy, jako ty skupiny, aby se nepotkávaly v šatně. A pokud by se stalo, že to někde praskne, tak aby nám zůstalo místo šesti sester, které by musely odejít na karanténu, pokud by se to stalo, ale za normálních okolností, kdybychom nechali normální režim, tak by musely odejít ty sestřičky, pokud by některá sestřička projevila příznaky atd., tak by do karantény musely odejít tři sestry, které přišly, noční služba, takže by se to týkalo rázem 18 sester. To je obrovské nebezpečí. Koneckonců mediálně známý případ pana doktora z Olomouce, který ordinoval nějakou dobu, tak vyřadil celé oddělení traumatologie a místo nich teď slouží ortopedové. To jsou ty důsledky, které by nám mohly nemocnice vylidnit během krátké doby. Ale je docela možné, že pro zdravotníky by existovaly jiné výjimky, které jsme ale nedostali k dispozici, jak by se tato situace dala řešit. Vím, že ve Vojenské nemocnici v některých oborech slouží dvanáctky a zbývajících dvanáct hodin, buď už je to zavedené, nebo se to očekává, že lidé budou spát v nemocnici, 12 hodin budou dělat a 12 hodin budou spát. To je situace v podstatě teď. A za 14 dní se dá očekávat podle prognózy pana profesora Prymuly a podle prognózy, o které se zmínil i tady pan ministr, se dá očekávat další daleko horší situace. Já jsem chtěl, abyste to slyšeli. Proto jsem chtěl, abychom o COVIDU mluvili, že je to velmi vážná věc a není to jen takové politikum, ale je to věc, která se dotýká opravdu života a zdraví všech 10 milionů obyvatel. Ne, že by všichni umřeli, to v žádném případě, ale prostě i normální onemocnění, které vyřadí člověka na nějakou dobu, je riziko a nemělo by k tomu být přistupováno tak lehkomyslně. To je jedna věc.

A druhá věc, ještě jsem chtěl po panu premiérovi, jestli by mi vysvětlil věci ohledně Ústředního krizového štábu, že nebyly zavedeny standardní mechanismy. Ale to je v podstatě v usnesení řečeno.

Potom bych chtěl vyzvednout občanskou společnost, ta zatracovaná, nehavlovsky smýšlejícími lidmi, kteří říkají: "Občanská společnost není úplně nic moc a důležití jsme my, politici," tak to bych chtěl říci, že se zase ukazuje, že díky občanské společnosti, to je ta základna, na které vyrůstají další struktury včetně nejvyšších státních. To je ta občanská společnost. A neziskové organizace, které jsou mnohokrát dehonestovány. A teď se ukáže, že bez těchto obětavých lidí v neziskových společnostech bychom nemohli jako stát tuto situaci přestát. Takže zároveň mi jen dovolte, abych ocenil a poděkoval mým kolegům zdravotníkům, sestrám, lékařům, potom přirozeně všem, jak je to v usnesení, ale nejen v celé ČR, ale konkrétně i v krizovém štábu Fakultní nemocnice v Olomouci a konkrétně i mým kolegům třeba na oddělení, protože to prožívám s nimi. A potom dalším jako mým, dejme tomu, přátelům a lidem, kteří teď momentálně doma sedí a šijí roušky, což je prostě nepředstavitelné. A můžeme si tady říkat, kolik potřebujeme milionů, nepotřebujeme milionů, ale to se prostě nemělo stát. A ta důvěra ve státní instituce je těžce podlomená. A je to jen kvůli sebestřednosti a kvůli neschopnosti si přiznat, že mám své limity. Děkuji.

čas 17:46:19 - 17:47:15:

V rozpravě zde zaznělo mnoho připomínek. Pan zpravodaj je má zpracovány. Během té doby jsme přidali ještě upravené znění, které spočívalo v tom, že máme jenom dvě změny ještě od té doby, a to v bodě 1: Konstatuje, že ... pod bod 3 v posledním řádku, že včas neaktivoval Ústřední krizový štáb, a v bodě 2 oceňuje pod bod 4 a je tam samosprávy a slovíčko všech místo všem. To je úprava úplně posledního znění.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Tisk č. 203

čas 19:29:51 - 19:30:28:

Já jsem měl to štěstí, nebo tu možnost, abych obhajoval tu naši vratku ze Senátu do parlamentu, týkala se všech tří zákonů, o státních znalcích, tedy soudních znalcích a o tlumočnících a potom ten doprovodný technický, a musím říct, že jsem byl moc rád, že ten prostřední zákon jste z toho tak vyjmuli v tu chvíli, po jednání s tlumočníky a tak dále, tak jste přepracovali a slíbili jste do 3 měsíců, a to splnili. Děkuji.

15. schůze Senátu
2. den schůze – 30.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 181

čas 12:34:12 - 12:38:58:

Vážení přítomní, to je podruhé během půl roku, co vystupuji po panu senátorovi Rabasovi. A vždycky jsem udivený tím, jak máme společná témata, i když máme různé profese. Já bych chtěl k tomu říct, že já to cítím a pod ten pozměňovací návrh jsem se podepsal z toho důvodu, že to vidím jako určitý problém. Ne toho, jestli u množíren má být rok navíc nebo jaká doba, ale vidím to v tom, že z týrání zvířat se stává jakýsi další stupeň. Do té doby to byly nějaké takové anekdoty, anekdotické věci jako týrání třeba tygrů atd., ale

z množíren jako takových se vlastně stal průmysl. Je to věc, která nás tíží, mluvíme o ní atd., ale snažíme se to nějakým způsobem omezovat. Vždycky se vymyslí ještě něco dalšího. A ono v téhle chvíli si myslím, že zvýšení té sazby by mohl být jeden z dalších nástrojů, jak to narušit. Ono totiž z týrání se stal průmysl, ale ta otázka pro mě nestojí dejme tomu kolik za týrání zvířat, ale ta relativizace toho, že bychom se teď přiblížili k tomu jako za týrání nebo obtěžování dětí. Tak, jak to tady říkal zpravodaj na začátku.

Já jsem měl tu zkušenost, že jsem psal několik posudků o velmi těžkých sexuálních deliktech vůči dětem. A tam cítím stejnou bezmoc jako třeba u té množírny. Je to postupně, přirozeně, aby někdo neřekl, že to dávám na stejnou úroveň, ale je to o něco víc než přirozeně. Jsou to děti a každý z nás, kdyby se mu to stalo u jeho dítěte, tak na to bude reagovat velmi negativně a s velkým ponížením a s velkou hrůzou.

A tam je vlastně za sexuální zneužívání dětí, pokud si pamatuji, tak je tam 5 let. Maximálně. Je to věc ohrožující další vývoj celého toho života. A jsou to děti, které mají třeba 1 rok, nejenom 14, 15, 16letí. V této době dochází s rozvojem technologií, s rozvojem toho, co je za diskuzní skupiny normálně na internetu, skupiny, které opěvují svoji erotickou, nebo dejme tomu sexuální lásku k dětem. Píší o tom naprosto bezostyšně. O takovém tabu, jako je výchova dítěte a jeho zdravý vývoj. Píšou tam o tom, že oni za to nemůžou atd.

Já jsem k tomu byl donucen, že jsem do toho musel nahlédnout při zpracování soudních znaleckých posudků. A my tady máme 5 let jenom. To není možné přece. Taková věc ovlivní to dítě na celý život, tak to je hrozné. Nevíme vůbec, co se děje na nějakém darknetu nebo někde. Nebo si povzdechneme a řekneme si, to je hrůza. Ten film, který teď půjde v síti, kde tisíce chlapů útočí na tři dívky během několika hodin. To je zásadní věc, která posouvá tu debatu k tomu, abychom se dětí zastali, abychom zvýšili sazbu v tomhle. Protože to je naše budoucnost.

Čili já nemluvím o pejscích a o těch množírnách, i když je to také děsivé, ale mluvím o tom, že pravděpodobně v této společnosti při těch technologiích, při té morálce, která tady je, při tom, jak jsme si zvykli relativizovat jednotlivé záležitosti, tak je čas na to zvýšit i pozornost tímto směrem. Děkuji.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 29.01.2020

Návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Tisk č. 175

čas 16:19:45 - 16:24:05:

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, paní předsedající, zpravodajská zpráva k návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, větší část zazněla od pana ministra, tam opravdu se jedná o to, že to je zcela nový zákon, který stanoví podmínky, za kterých bude stát poskytovat osobě náhradu za újmu způsobenou povinným očkováním. Byl předložen sněmovně 3. dubna 2019. Druhé čtení bylo konáno 16. října 2019. Třetí čtení 27. listopadu 2019. Byl schválen zákon ve znění dvou pozměňovacích návrhů, které ve druhém čtení přednesla poslankyně Věra Adámková. Hlasovalo 179 poslanců ze 184 přítomných, nikdo nebyl proti.

Ohledně těch dalších věcí, které jsou v zákoně uveřejněny, je snad důležité znovu se zmínit o tom, že v případě nějakých nedorozumění nebo nějakých sporů rozhoduje nezávislá odborná komise, to byl ten jeden z pozměňovacích návrhů, potom ten závěr, potom jsme měli avizován pozměňovací návrh senátora Kantora a senátorky Miluše Horské, který rozsah náhrady újmy vrací do obsahově podobné podoby, v jaké jej původně předložila vláda. Ruší se tak změna přijatá Poslaneckou sněmovnou, která z náhrady újmy vyloučila bolestné a náhradu ušlého zisku. Pro přijetí pozměňovacího návrhu byl původně rozsah náhrady stejný, jako stanoví občanský zákoník, tak jak bylo řečeno, nicméně během té pouti Poslaneckou sněmovnou došlo k omezení, a to takovému, že náhrada újmy na zdraví podle občanského zákoníku tradičně zahrnuje bolestné a ztrátu za ztížení společenského uplatnění, v Poslanecké sněmovně z toho zůstala pouze náhrada za ztížení společenského uplatnění, bolestné bylo vyloučeno, a potom to byly náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, ty zůstaly dál v textu, ale zmizela z toho náhrada za ztrátu na výdělku. Takže bylo odepřeno bolestné a náhrada za ztrátu na výdělku. My se snažíme naším pozměňovacím návrhem, který tímto avizuji, vrátit věci do původního stavu, považujeme to za důležité.

VZSP se k tomuto pozměňovacímu návrhu jednoznačně a jednohlasně připojil. Ještě v tom pozměňovacím návrhu je důležité to, kdy byl přijat výborem, že přímo na místě se opravilo a ještě se zvýraznilo to, že se jedná o stavy, které jsou velmi závažné nebo zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, ostatní asi potom dál v debatě.

Ten závěr byl tedy takový, že se doporučuje přijmout, tedy vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacím návrhem Senátu, resp. výboru VZSP.

čas 16:28:59 - 16:35:09:

Já bych si dovolil jenom k tomu podotknout, ten autismus je prokázaný velkými studiemi, že ten vliv na to nemá, proto to, co se mu podsouvalo, byla to nesprávná studie, metodicky dělaná, už je to mnoho let, bohužel tato studie se dostala, nesprávná studie se dostala do veřejnosti, vyplynulo z toho mnoho komplikací. Ten lékař, který tu studii dělal, byl dokonce vyloučen z... Já myslím, že to byla anglická královská kolej, ale nejsem si úplně jistý. Královská lékařská kolej. To je jedna věc. Jenom bych k tomu ještě upřesnil to, že ta náhrada se očekává asi u osmi až deseti dětí nebo dospělých za rok.

Je to proto, že vycházíme z vyvratitelné domněnky, že bude zvláště závažné ublížení na zdraví. V případě například obrny paží, pažního pletence nervového nebo encefalitidy, čili zánětu mozku nebo chronickému zánětu kloubů. To jsou ty zvlášť závažné komplikace. Také nám k tomu vyhovuje to, abychom to zbytečně nerozšiřovali, tento konvolut nebo toto klubko, abychom ještě závažně nerozšiřovali nějakým způsobem, tak nám vyhovuje komise, která pak může schválit věci, které jsou případně sporné.

Ještě k tomu, abychom řekli, že třeba ta která věc v rámci vyvratitelné domněnky, která souvisí s očkováním, tak to musí vzniknout v určitém období, které je známo z odborné literatury po tom očkování. Čili když dojde za 14 dní ke komplikacím určitého typu, nebo za měsíc, tak už se to nedává do souvislostí.

K našemu pozměňovacímu návrhu bych si dovolil už jen přečíst v rámci podrobné rozpravy, ale my se s tím vracíme k původnímu návrhu vlády, protože tam to vložila legislativní rada vlády. Je to trošku nezvyklé, protože odškodnění se dělá opravdu v těchto čtyřech kategoriích, které jsem vyjmenoval. Nevšiml jsem si, že by v nějakém jiném oboru bylo odškodnění zúženo třeba jen na ztížení společenského uplatnění a bylo vynecháno bolestné. Pro váš klid mohu říci, že určitě bolestné by nebylo tak závažnou ekonomickou zátěží jako třeba snížení společenského uplatnění. To považuji za důležité.

A potom definice v paragrafu, že dojde-li následkem povinného očkování ke zvláště závažnému ublížení na zdraví očkovaného, to je opravdu pojistka pro to, abychom nemuseli řešit ty různé teploty, otoky atd. Vlastně lehké komplikace po očkování. Paní veřejná ochránkyně práv Šabatová poslala našemu výboru 15. 1. 2020 podpůrné stanovisko, kde píše, že je přesvědčena o tom, že návrh opět bezdůvodně zužuje nároky poškozených očkováním a jejich rodin, ten návrh z Poslanecké sněmovny. Stát by měl hradit celou újmu, a to jak materiální, tak nemateriální. Čili nevidíme důvod, proč by děti nebo postižení neměli dostat bolestné. To mi není pořád ještě jasné, z jakého důvodu k tomu došlo, nicméně fakt je takový, takže bych se přimlouval za to, abychom do textu vrátili to všechno, co tam patří a vrátili to Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

A teď jsem měl ještě jen drobnost. Mám to tam ve složkách, protože jsem nečekal tu debatu, ale pro zajímavost, je to kniha o nacistické říši během 2. světové války, a tam je docela seriózně popsáno, že k úvaze, ale teď nemířím na žádnou skupinu, ale jen pro zajímavost, že v rámci genocidy slovanského národa Hitler plánoval, že velmi významnou složkou by bylo zrušení očkování, aby to přispělo ke genocidě slovanských národů. To je jen taková zajímavost, chtěl jsem se podělit, že jsem to objevil nedávno. A avizuji tedy pozměňovací návrh. Děkuji.

čas 17:06:21 - 17:06:52:

V obecné rozpravě proběhlo 11 příspěvků, z toho 1 paní senátorka a 1 pan senátor vystoupili dvakrát. Někteří měli formu diskuzního příspěvku a všechny byly podpůrná stanoviska. Takže my tu teď máme dva pozměňovací návrhy...

čas 17:06:57 - 17:07:18:

Promiňte, ano, návrh ústavně-právního výboru na přijetí, ve znění poslaném Poslaneckou sněmovnou. A potom druhé je stanovisko výboru pro zdravotnictví a sociální politiku s pozměňovacím návrhem.

čas 17:08:58 - 17:09:15:

Podle stanoviska našich legislativců není potřeba to číst, je to součástí usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

11. schůze Senátu
1. den schůze – 14.08.2019

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

čas 16:58:57 - 17:05:18:

Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, kolegové, kolegyně.

Ten problém biologie obecně je právě v tom, že nic není černobílé. V biologii není nic černobílé, v medicíně není nic černobílé. A jestliže některá metoda zabírá u toho kterého jedince, tak nemusí zabírat u toho ostatního. A tak si myslím, že je dobré postupovat ve vzdělávání, v medicíně, každý, kdo jste dělal jakoukoli školu, tak jste začali tou školou, která měla jakési bazální záležitosti, bazální znalosti, získávali jsme na lékařské fakultě první tři roky přehled o základních principech, které fungují v biologii.

Všechny ostatní školy, které jste dělali, tak jste začali něčím. Nezačali jste matematiku studovat od těch nejsložitějších vzorců, ale od základních věcí. Nezačali jste na technice studovat složitosti, ke kterým jste se dostali v 5. ročníku. A tak si myslím, že to je jedna z důležitých zpráv. Prostě v životě vůbec, nejen soudní znalecké činnosti a tak dál, tam v životě se vůbec postupuje od obecného, od toho základního k tomu speciálnímu. Jestliže bychom začali něčím speciálním, tak se potom může stát, že opravdu se ten člověk stane do určité míry zaslepený tou metodou, kterou prosazuje, a není schopen ani diskuze o tom, jestli jiná metoda je účinná, nebo není.

Když slyšíme o Evidence-based medicine, tady se to skloňuje, je to mantra, která není jenom v Senátu občas, ale i jinde. Evidence-based medicine určuje možnost, dejme tomu můžu to říct třeba v procentech, kolik je to na důkazech založené. Čili když se řekne, že to je založeno na důkazech, a tam to není založeno na důkazech, tak to vlastně vůbec nic nepopisuje. Protože tam můžou být důkazy 40%, tak můžou být 60%. Ale zase, vzhledem k tomu jednotlivci, k té biologii, k té obrovské variabilitě, kterou jsme byli obdarováni, tou biologií, tou variabilitou, tak tam právě může naopak to, co v těch 40 % zabírá, nemluvím o něčem, co nezabírá vůbec a není vůbec prokázáno.

Takže od toho obecného ke speciálnímu. Já vynechám moje oblíbené přirovnání o fyzioterapeutech, že bychom také nechtěli, aby fyzioterapeut vystudoval jenom jeden obor, jenom jednu metodu a potom se pyšnil tím, že on je fyzioterapeut. Je to proti jakémusi normálnímu řádu.

A proč bychom upírali lidem, kteří by studovali podle toho současného vzorce od roku 2017, proč bychom jim ubírali to, že se nesmí podívat na ostatní metody? To vůbec nechápu. Je podstatné to, že ta novelizace vůbec nevynechává ABA, vůbec není proti ABA. Naopak umožňuje, aby mladý člověk, který studuje, si mohl vybrat tu metodu, kterou chce. Kdo z nás si byl jistý, že v patnácti, osmnácti, ve dvaceti letech bude to, co koneckonců jsme teď. Nebo kdo z nás směřoval tak jednoznačně k tomu, ano, já chci být fyzioterapeut, to mně štimuje. Ale že chci být fyzioterapeut jenom té jedné metody, to mně v tom nesedí, v té rané dospělosti. Nebo dospělosti časné.

Myslím si, že každý má právo si v oboru vybrat metody, které mu jsou bližší a kterým třeba věří víc. A být schopen mluvit o ostatních metodách. Jde jen o jiné možnosti. A já bych se ohradil opravdu proti tomu nadšení s experimentováním s dětmi. Ani jeden z předkladatelů, nebo každý z předkladatelů se věnuje péči o děti dvacet třicet let. A myslím si, že už jenom to, že jsme v Senátu, že jsme se dostali do Senátu, tak svědčí o důvěře lidí. A nadšení z experimentování s dětmi je velmi, velmi hrubé. Zvlášť pokud je to v anonymu, to je ještě o to horší.

Takže já bych jenom k tomu tady toto chtěl říct, od toho obecného ke speciálnímu, a není to proti ABA. Na začátku v roce 2017 jsem tady stál a říkal jsem, že je možné o těchto věcech mluvit a že vám rádi pomůžeme. Zdravotnický výbor udělal poměrně dost pro to, aby do problematiky nahlédl. Myslím, že i moji kolegové ze zdravotnického výboru se snažili pochopit, objevila se ta témata i z jiných stran. My opravdu jednáme podle čistého svědomí. Děkuji.

10. schůze Senátu
2. den schůze – 25.07.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 111

čas 09:49:15 - 10:01:33:

Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, senátorky, kolegové senátoři. Jenom pár věcí, které mně v souvislosti s tímto zákonem a lékovým záznamem napadají a považuji za důležité je sdělit. Lékový záznam sám o sobě se mi líbí, já ho považuji za velmi důležitou věc. Koneckonců těch bazálních záležitostí, jako že k někomu přijede záchranka a potřebuje se zorientovat, to je velmi důležité a pomůže to mnoha našim kolegům ze záchranek.

Také i ohledně toho, že mnoho problémů vzniká právě díky lékovým interakcím. A jestliže je tady možnost prověřit, jakým způsobem léky na sebe můžou působit atd., tak je velmi pozitivní věc. Byl takový návrh, aby se interakce zohledňovaly už při otevření lékového záznamu. Ale k tomu nedošlo z nejrůznějších důvodů. I tak je to pozitivní zpráva u lékového záznamu.

Ještě nám tam schází několik věcí ohledně receptů, a to jsou takzvané s-léky. To jsou léky, které se dávají bez receptu v nemocnicích. Říká se jim také centrové léky, velmi specializované léky, které se dávají v nemocnicích. A je jich velký objem na celkový objem léčiv u nás, takže máme přislíbeno, že léky za chvilku, nebo za nějakých pár měsíců budou přiřazeny k eReceptům. Také se budou moci používat opiáty nebo ty modré pruhy, žádanky. A dokonce jsem měl několik dotazů ze strany třeba rehabilitačních lékařů nebo fyzioterapeutů ohledně zdravotních pomůcek. Protože se stále vyplňují archaické tiskopisy, a to by jim hodně pomohlo, tak bych se za to přimlouval, aby to bylo zrealizováno v krátké době.

Ohledně anamnézy, ještě k těm lékům v té anamnéze. Určitě anamnéza je základní nástroj lékaře, ale člověk si vybavuje i několik situací, které jsem zažil já. Koneckonců ji zažívají často na odděleních anesteziologicko-resuscitačních, kde pacient je v bezvědomí. A zase na druhé straně může pomoct lékový záznam tím, že je tam bezproblémový přístup. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, ocitl se nám na stole pozměňovací návrh, možná jste ho už četli, ohledně změny opt-out/opt-in, změny u lékárníků. Já to nechám tady na auditoriu a na panu ministrovi, aby to zdůvodnil, proč zrovna u lékárníků by měl být přístup k lékovému záznamu. Důležité je, já bych se teď zastal, protože myslím, že teď tady nemáme žádného lékárníka, já bych se lékárníků zastal, mají pětiletou školu, mají vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělání, náročné vzdělání, a mají i zodpovědnost. Teď myslím v globále. Jistě že zkušenosti každého z nás mohou být mezi lékárníky různé, ale jsou to zdravotníci tak jako lékaři, tak jako koneckonců i zdravotní sestry, které se k tomu záznamu mohou dostat také nějakým jiným způsobem. Tam je vždycky ta paměťová stopa, ze které se dá popřípadě dostopovat, kdo se na toho kterého pacienta dívá a získává informace.

Z mého oddělení, kde pracuji 30 let, mám zkušenosti asi se 3 takovými případy, že nějaká sestřička byla zvědavá, jak vypadá dítě někoho jiného, a potom ty informace vypouštěla ven. Takže v podstatě asi 3 zkušenosti závažného porušení těchto pravidel.

A potom důležitá věc je, že lékárník je důležitou součástí procesu. Lékař – lékárník je dvojice, na kterou já spoléhám, jestliže píšu recepty. A na vysoké škole ve 3. ročníku na farmakologii byla jedna z prvních věcí, že se můžeme spolehnout ještě svým způsobem na lékárníky. A je potřeba, abychom psali recepty čitelně, aby se mohl lékárník popřípadě – a mně se to v životě několikrát stalo – zavolat a zeptat se: ?Pane doktore, opravdu jste chtěl, aby tahle paní dostala to a to dávkování?? Atd. Protože lidi dostávají např. 10 léků najednou od lékárníků, takže tam může dojít k interakcím. A opravdu jsem to několikrát v životě ocenil, že lékárník zavolal, pro mě úplně neznámý člověk, ale zavolal a zeptal se, jestli to opravdu myslím vážně s těmito léky.

Potom je důležitá ještě jedna věc, kterou lékárníci mají, a kterou jsme se také učili ve 3. ročníku ve farmakologii. A oni to opravdu používají. A mluvil jsem včera asi s dvěma, které jsem si vytipoval, a oni používají určitý způsob, a ten se jmenuje ?retaxace?. Znamená, že lékárník třeba vydá 10 léků na recepty, má tam frontu až ke dveřím, teď najednou je tam nějaký tlak, třeba někdo je nervózní atd., a slušný lékárník provede ještě retaxaci. Aspoň večer, nebo do 20 hodin, a podívá se, jestli to opravdu vydal správně. Ne že by prohlížel všechny ty Acylpyriny, Paraleny atd., ale podívá se na to, co ten den udělal. Čili retaxace je věc, se kterou by se mělo počítat v přístupu lékárníků do lékového záznamu.

A dokonce znám jednoho z těch lidí, kteří ještě potom shání po telefonu třeba toho pacienta, aby mu ten lék vyměnil nebo si ověřil některé věci. Není to nedbalost, právě je to předcházení té lidské chybě, která se vyskytuje velmi často. Tak to jenom tak pro zajímavost, že ta jejich práce nekončí jenom tím, že vytáhnou ze šuplíku tabletky a dají jim to.

Potom jsem chtěl ohledně toho, že taky podpořím, nebo bychom podpořili pozměňovací návrh pana senátora Koliby. Pro mě jde totiž o principiální věc v tom, že je lékový záznam, je to zákon, součást zákona. A teď najednou 9. 5. přistane v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh, nejdřív jeden, na základě toho jednoho vznikne nějaký, vznikne druhý, který se vytvoří v panice, a ten pozměňovací návrh se týká možná 5 miliard Kč, které jdou do těch tzv. reexportů. Možná si někteří z vás pamatují, že jsme to tady řešili na sklonku roku 2016. Netýkají se nedostatku léků, které jsou v lékárnách, protože ty zprávy o tom máte jistě každý z vás. ?Byla jsem v lékárně, a zase ten lék neměli.? A ?máme si přijet odpoledne?? Nebo je výpadek výroby atd.

Čili tahle složitá problematika, která se určitě netýká lékového záznamu, se ocitne jako pozměňovací návrh myslím po 2. čtení, čili před 3. čtením, je přijatá. Je přijatá většinou našich úctyhodných kolegů z Poslanecké sněmovny, 103 osob bylo pro, ze 155 bylo proti 9, kolem 40 ostatních se vzdalo hlasování. Ale nicméně i přesto všechno já tam cítím, že tato problematika léků, dodávek léků do lékárny v tom trojúhelníku, který mi vychází po těch všech jednáních mezi výrobcem, distributorem a lékárnami není možné dát bez řádných připomínek, bez řádného legislativního procesu. Bez lege artis procesu nelze akceptovat jenom tak, protože jedna paní povídala, potom povídala druhá paní, odpoledne povídala třetí paní... A nakonec vám z toho zůstane v hlavě veliký zmatek, i když po té první paní si člověk myslel, že tomu rozumí.

Takže já si myslím, že to musí projít normální připomínkou, normálním legislativním procesem, k čemuž by nám mohl pomoct emergentní zákon.

Teď včera večer, když jsme řešili jiné státotvorné věci, tak se objevila zpráva o tom, že pan premiér pověřil pana ministra, aby opravdu emergentní zákon byl, aby vznikl brzo. Vy to máte jako úkol, pro náš výbor to také bude úkol, abychom o tom začali mluvit ještě před tím, než to projde celým procesem Poslanecké sněmovny.

Ještě bych se přimlouval za to, aby v emergentním zákonu bylo nějak stanoveno, že to je emergentní zákon. Že to není zákon, ke kterému by potom sklouzlo zásobování lékáren jako v široké normě, která by se týkala všech léků, které se tam dodávají. Ale k tomu snad určitě nedojde.

Takže já děkuji, že jsem se o tom mohl zmínit, podporuji pozměňovací návrh tak, jak ho přijal výbor od pana senátora Koliby. Lékárníků se zastávám, chápu, že se to tam může stát, stejně jako u lékařů atd., ale na to by měly být asi jiné způsoby, jak takového člověka postihnout. Já vím, že to je složité, ale zastávám se jich jako skupiny, protože lékárníci jsou seriózní lidé pro mě. Tak vám děkuji mockrát za pozornost.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 02.05.2019

Návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Tisk č. 62

čas 15:35:08 - 15:36:34:

Vážený pane předsedající, paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Dostali jsme na zdravotní výbor a pro sociální politiku senátní tisk č. 62 až 64. K tisku č. 62 – jedná se o to, že výbor zdravotnický představuje významně specifický segment soudní znalecké činnosti, proto jsme ho řešili ve zdravotnickém výboru.

Závěr projednávání je s následujícím usnesením:

Po odůvodnění zástupce předkladatele JUDr. Jeronýma Tejce, náměstka ministra spravedlnosti, zpravodajské zprávě senátora Lumíra Kantora a po rozpravě

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

To je naše stanovisko k tisku č. 62. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Tisk č. 64

čas 15:47:34 - 15:48:17:

Ještě jednou, dobrý den. Náš senátní tisk č. 64, náš výbor pro zdravotnictví a sociální politiku shrnul do usnesení po řádném projednání, kde výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání výboru zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora. 3. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji.

čas 16:08:41 - 16:13:20:

Vážení přítomní, já jen pár slov vzhledem k tomu, že dělám soudního znalce přes 20 let, tak jsem čekal na zákon velmi netrpělivě, protože během těch 20 let, co já v tom nějakým způsobem pracuji, tak se vyvíjelo třeba i to, kdy člověk dostane svolení a je zařazen jako soudní znalec. Od velmi benevolentních počátečních vstupních procedur, dejme tomu, před 20 lety, až doteď, kdy je to poměrně složité. A zjistil jsem během těch 20 let, že se požadavky dost liší soud od soudu. Krajský soud od krajského soudu. Stávalo se, že někde, kde některý kolega neprošel, tak třeba v jiném krajském soudu by prošel. Tak to si myslím, že je docela dobré, že jsou v zákoně požadavky vyjmenovány nějakým způsobem. To je pro mě dobrá zpráva.

Otázka je, popravdě nedovedu taky posoudit, jestli je to kompetence více užitečná z toho pohledu soudního znalectví krajských soudů nebo centrálního ministerstva spravedlnosti. A potom jedna věc mě zamrzela tedy, že ta změna, která prošla v Poslanecké sněmovně, ono je to velmi obvyklé, navazuji tady na pana senátora Lásku, v podstatě že ty věci se potom takhle zásadně změní, třeba požadavek původní 10 let praxe v oboru zakládá potom možnost založit si svoji soudně znaleckou činnost. Změnilo se to na pět let. To si myslím, že prostě 5 let, nevím, pokud budeme chtít toto využívat, tak soudní lékař, nebo resp. soudní znalec, který pracuje 5 let, tak to je tak akorát na úrovni, že má chvilku atestaci. Lékař po atestaci pro soudně znaleckou činnost, podle mě na to ještě velmi brzy, tam to chce zkušenost. To mně tam schází po těch pěti letech. Takže to je jedna věc, kterou bych asi s obtížností akceptoval. A ohledně toho dokazování, zase jsem rád na druhé straně, že se tam objevila část, teď nevím, který to byl paragraf přesně, o tom, že soudní znalec ve svém znaleckém posudku musí doložit, musí mluvit o tom, co ho k tomu závěru a té jednoznačnosti nebo nejistotě nebo jistotě vede. To je taková první vlaštovka k tomu, abychom potom postupně v dohledu mnoho let, ne v této chvíli, přišli k tomu, třeba v soudním lékařství nebo v medicínských oborech, kdy se vás zeptají, tak jaký vliv to mělo, tato věc, na to, aby třeba to dítě se narodilo přidušeno. Je tam mnoho různých proměnných. Ty proměnné je potřeba dát dohromady, nefunguje to na základě sčítání nebo nějakých jiných matematických metod. Funguje to na základě Bayesovské inference, což je vlastně posouzení opravdu komplexní a uznáváno ve světě. Někde už se to používá v soudně lékařských posudcích. Posouzení toho, jaká nejistota je, že ta věc, která se stala, nastala v souvislosti s těmi všemi proměnnými. Takže jenom z toho mám radost, že aspoň taková drobná vlaštovka se tam objevila, uvidíme, co z toho bude dál. Děkuji vám za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů/senátní tisk č. 225/ ve výborech

čas 12:26:09 - 12:27:00:

Milé kolegyně, vážení kolegové. Mám tady pouze usnesení Senátu, návrh na usnesení Senátu z 6. schůze, konané dnes, k návrhu na odročení projednávání návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk č. 225. Návrh je tedy: Senát odročuje projednávání tohoto senátního tisku do 30. června 2019.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35

čas 16:24:45 - 16:29:11:

Děkuji, pane předsedající, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milí kolegové, kolegyně. Tak jak to nazval pan senátor Čunek, politickou hrou, to bylo velmi výstižné. Ale to není hra. To je politikaření. Normální prachsprosté politikaření. Možná nějakých kluků někde na plácku o kuličky. Ale nemá to s úrovní nic společného. Já jsem si říkal, že určitě stojí za to připomenout nám, ale i těm, kdo sledují tuto debatu, mají radost z toho, že církve, tak jak jsem to v poslední době zachytil, přijdou zase o nějaké peníze, já nevím co. Tak prostě jim připomenout, že tady existují církevní nemocnice, existují tady hospice, hospicové hnutí, jehož služeb využívá čím dál tím víc občanů, vzniklo právě na základě víry v 90. letech u nás v ČR. Je tady 130 církevních škol a školských zařízení. Studuje na nich přes 20 000 žáků a studentů. Vůbec není pravidlem, že to jsou studenti a žáci věřící nebo prostě mající s církvemi něco společného.

Církve a jejich aktivity jsou velmi zeširoka otevřeny každému, kdo o to má zájem, přirozeně. Je tady určitá péče o kulturní památky. Myslím, že ministerstvo kultury nemá přehled o tom, jak to s těmi církevními památkami je úplně. Jenom částečně. To, na čem se podílí. Jsou tady charitativní aktivity. Je tady 350 charit, poboček, farních, oblastních, městských a diecézních. Služba charity provozuje celkem 1200 sociálních a zdravotních služeb pro přes 80 000 klientů a dalším tisícům poskytuje služby anonymně. To je jenom o tom, že i zahraniční pomoc ve třech desítkách států nebo desítkách zemí, jde o rozvojovou pomoc velmi obětavou.

Takže to jenom proto, abychom si uvědomili, že tady nehrají vazby pouze toho, jestli církev bude mít nebo nebude mít... Koneckonců, já jsem si uvědomil, že olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha, olomoucký arcibiskup, který nastupoval v oněch letech, kolem toho 48. roku, nastupoval do funkce, tak tam při jeho, dejme tomu, inauguraci vystoupil ministr Nejedlý, se škodolibostí mu říkal, že je rád, že tu církev povede teď ve chvíli, kdy nemá církev majetek, protože ten byl zestátněn, takže s takovou jako radostí mu to dával najevo. Pan arcibiskup Matocha, teď mě trošku omluvte, že to použiji, mu citoval a hovořil z evangelia podle Matouše: Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez, kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez, kde je zloději nevykopávají a nekradou. Takže tím bych zakončil. Děkuji.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 30.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 30

čas 19:22:57 - 19:25:36:

Máte kolegyně senátorky, vážení senátoři, pane předsedající, pane ministře. Já jenom pár slov. Zaznělo toho tady už hodně. Národní organizace pro ověřování léčiv není jenom samostatná záležitost nějakých výrobců, ale je to i záležitost lékárníků a výrobců-lékárníků i těch distributorů pod kontrolou, takže tam si myslím, že je to bez problémů. Takto to vidím. Itálie a Řecko. To se opakuje často, tento argument, že mají nějakou výjimku. Oni tu výjimku mají proto, že už tam nějaký systém kontroly padělků mají. Pokud získají tento odstup, tak je to proto, že tam pod kontrolou ty padělky nějakým způsobem mají.

Třeba takový ten argument oproti porušení teplotního řetězce, že nebylo prokázáno, že nebyl porušen teplotní řetězec. Ono je to velmi snadné, protože on může tu vakcínu i aktivovat, tím pádem se nedá určit to, že ta vakcína nefungovala, protože byl porušen teplotní režim toho léku. Takže to se potom určitě špatně říká, že to vzniklo právě kvůli tomu, že byl porušen teplotní řetězec.

Teď perličku. Bavili jsme se tady o tom, že v 16:45 hodin vyšla zpráva, že v Poslanecké sněmovně zavřeli restauraci kvůli výskytu spalniček u personálu, ne u kolegů. To je taková zajímavost, protože je vidět, že spalničky jsou tady prostě bezprostředně a blízko. Tak se o tom budeme bavit později, ohledně zákona, který se chystá o očkování. Chtěl bych pochválit to upřesnění klinického hodnocení. Tam dostává právo nahlížet do dokumentace inspektor, ve speciálních možnostech, aby se podíval, jestli to klinické hodnocení, které v ČR je prováděno velmi dobře, klinické hodnocení léčiv je prováděno velmi dobře, tak jestli by se dala tím způsobem ještě víc kontrolovat. To je dobře, protože nemůže dojít ke zneužívání tohoto institutu kontroly léčiv. Děkuji.

čas 20:01:11 - 20:04:24:

Děkuji. Já to ještě udělám trošku jinak. Já to zjednoduším. Tato směrnice evropská a potažmo tedy zákon slouží k tomu ne kvůli 14 dnům, kvůli vakcínám atd., slouží k tomu, aby zamezil přístupu padělků do veřejného řetězce lékáren. My zatím žádné padělky nemáme, dobře, v rozvinutém světě je to asi 10 % padělků, které se objevují, ať už z internetu nebo někde. V rozvojových zemích je to až 30 % padělků. To je jeden aspekt. Takže si myslím, že tento návrat zpátky na začátek je kvůli padělkům a kvůli bezpečnosti pacientů a kvůli bezpečnosti i personálu, kvůli bezpečnosti lékárníků je vhodný. A nevidím důvodu v tuto chvíli to odkládat, zvlášť když tam je to, co říkal, vaším prostřednictvím tedy, správně nejdřív Jiří Vosecký, když tam jsou ta zadní vrátka.

Zdá se, že Ministerstvo zdravotnictví se velmi poučilo z věcí, které se tady točily kolem receptů, protože to jsou právě ty věci, které jsme se všichni naučili u receptů. To znamená, že se odkládají sankce, že se odkládají různé pokuty atd. Tak to se mi zdá také příznivé.

Další věc jsou padělky, které se můžou objevit na trhu. Padělek, to může být sranda nakonec, ale může to skončit katastrofou, když si někdo koupí Viagru a ona nefunguje. Tak to je smutné, ale dá se to přežít. Ale padělek je také věc, která může po požití způsobit velké zdravotní potíže. A o zodpovědnosti těch, kdo budou padělky na trh dávat, a budou ho dávat časem i v České republice, nelze pochybovat.

A potom druhá část toho zákona spočívá v tom, že my tam objevíme léky, které zmizely z pultů, a zase se objevují. Protože i v České republice byly zachyceny léky, které byly odcizeny, a zase se vrací nějakým obloukem zpátky. A také nevíme, jestli tam byly dodrženy všechny podmínky. Čili tato směrnice, potažmo tento zákon, který máme teď schvalovat, vrací nebo zlepšuje bezpečnost pacientů, lékařů, personálu včetně lékárníků. To, jestli to je 14 dnů nebo ty další věci, o kterých jsme tady mluvili, ty považuji teď momentálně, dejme tomu pár minut před hlasováním, za podružné a bude na to rok to spravit. Děkuji.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 31.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 28

čas 12:42:00 - 12:44:54:

Milé kolegyně a vážení kolegové, paní předsedající, paní předkladatelko. Zpráva byla tak podrobná a vyčerpávající, že není k ní potřeba dlouze hovořit.

Zdůraznil bych tady pouze dva faktory.

Jeden faktor je, že návrh byl koncipován právě pro osoby, které jsou v domácí péči, které nejsou v ústavní péči. Je to proto, abychom podpořili tyto obětavé lidi, kteří mají doma osoby ve III. a IV. stupni závislosti. To je velmi důležitý faktor. Protože – za prvé – ulehčí těm pobytovým službám atd., ale je to určité poděkování a určitá naděje pro ty, kdo se starají, o ty v těžké závislosti a jsou v domácím prostředí. To je prvek, který se opakuje od raného dětského věku až do stáří. Většina z nás, kdo by se ocitli v podobné situaci, tak by chtěli být doma, mezi svými blízkými. To je jeden faktor, který jsem vám chtěl říct.

Druhý faktor. Není to tak dlouho, co pan – tehdy předseda – Štěch nás vyzval k minutě ticha za pana senátora Vladimíra Plačka, který je předkladatelem toho zákona. Vlastně dnešním přijetím potvrdíme to, že jeho místo tady bylo velmi pevné a velmi užitečné.

Přijali jsme usnesení z našeho VZSP ze dne 22. 1. k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Po odůvodnění zástupkyně skupiny navrhovatelů senátorky Emilie Třískové, zpravodajské zprávě senátora Lumíra Kantora a po rozpravě výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

To je všechno, děkuji za pozornost.

čas 12:56:25 - 12:57:11:

Děkuji za slovo. Proběhla debata, zúčastnili se jí 4 senátoři a senátorky, nepadl žádný jiný návrh, nežli tuto senátní novelu postoupit, a ukončit řádně, tak jak byla předána z Poslanecké sněmovny.

Ohledně diskuse. Byla tam snaha o systémovou změnu, myslím, od paní poslankyně Pekarové Adamové, že by valorizace byla ve smyslu, myslím, že životního minima. Snaha tam byla, ale neprošlo to. Děkuji.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 7

čas 10:40:09 - 10:42:55:

Dobrý den, já totiž myslím, milí kolegové a kolegyně, stejně jako pan předsedající, že to není problém jenom bezpečnostních složek a tohoto zákona, ale to obecně celé společnosti. Názor na starší lidi je hluboce zafixován těmi lety, které tady nějak proběhly. Včera shodou okolností, a proto mě to přimělo, ještě na jednu věc vystoupit, tak jsem viděl výsledky, a to teď neřeknu z hlavy, z nějakého velkého průzkumu, názoru na seniory, a z toho vyplynulo, že v evropských zemích rozvinutých na západ od nás u velmi mladé populace, dejme tomu do 25 let, zjišťovali, jak dalece považují starší populaci, senioři třeba mohu naznačit, za užitečnou. Tam to bylo 18 % lidí, kteří říkali, že tato starší populace je neužitečná. A v ČR je to 50 %. Mně se to nezdá možné. Myslím, že to bude zatíženo nějakými metodickými chybami atd. Ale to je hrozivé číslo 50 % lidí. I kdyby to bylo 40 %, kdyby to bylo 30 %. To je jedna věc. To jsem chtěl jenom doplnit. Plně podporuji tady postoje pana předsedajícího nebo jeho prostřednictvím paní senátorky Seitlové.

A druhá věc je ještě z jiného ranku, a to je to, co se děje ve zdravotnictví obecně a potažmo i na ministerstvu práce a sociálních věcí, a to je nedostatek lékařů. Myslím, že toto byla poslední kapka, která mě přesvědčila o tom, že je potřeba, aspoň co my můžeme udělat, tak určitě výbor pro zdravotnictví a sociální politiku svolá veřejné slyšení, abychom probrali všechny věci, které se dějí už v současné době toho, že tady máme minus 3, 4 000 lékařů a ten další prognostický vývoj se dá očekávat, že to bude ještě dál. Protože to je také mimo jiné věc, která ohrožuje nás všechny. Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost, přijaté na 106. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2017 spolu se stanoviskem vlády k němu

Tisk č. 323

čas 10:55:11 - 10:58:59:

Ještě jednou tedy dobrý den. Mě to mrzí, že pan senátor Žaloudík není přítomen a omluvil se, protože budete ošizeni o jeho květnatou zpravodajskou zprávu, která začíná exkurzí do sociologie vysvětlivkami ohledně názvu pracovat pro mír, kde zdůvodňuje, že je to velmi, velmi dobré a vysvětluje také důstojnost práce pro odolnost, která je v názvu s tím, že výraz odolnost pochází z překladu pojmu resilience z anglického textu. To znamená také nezdolnost, houževnatost, pružnost, nezlomnost a tím pádem se potom zabývá pan senátor rozborem toho, že resiliencí je schopnost sociálního systému vstřebávat rušivé podněty nebo jim čelit. Doporučuji tedy k přečtení, pokud máte tu možnost, doporučení. A potom v další části píše, že doporučení nebylo přijato za účelem nahrazení staršího doporučení č. 71 z roku 1944 k zaměstnanosti o přechodu od války k míru a jedním z toho významného sdělení nového doporučení je potřeba předcházet krizím a posilovat odolnost společnosti vůči konfliktům a katastrofám k budování podpory připravenosti a akceschopnosti veřejné správy, environmentální udržitelné ekonomiky, sociální dialog právního státu a občanské společnosti. Materiál řešený v textu o 12 stranách textu českého a 16 anglické verze lze profilově rozdělit do 13 okruhů. Jsou tam velmi důležité věci i z pohledu toho, čeho se obává naše společnost česká. Jedná se tam o sociální dialog zaměstnavatelů, zaměstnanců, eliminace nucené práce, obchodování s lidmi, možnost přístupu migrantů na trh práce a podnikání, problematika uprchlíků a navrácení osob. Vládní stanovisko se jeví tak, že jednotlivá opatření jsou součástí a standardní součástí a tradiční součástí českého práva. Vaše případné reakce na katastrofy budou vedeny ve smyslu doporučení a z tohoto důvodu se nejeví potřeba přijímat na základě tohoto dokumentu nová opatření. V srpnu vám přečetla své usnesení vláda, kde vzala na vědomí doporučení s tím, že jednotlivé resorty budou k zásadám v něm obsaženým přihlížet v rámci svých působností. A náš výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby vzal toto doporučení i stanovisko vlády ČR k němu na vědomí a přijal tak skutečnost, že resorty budou k zásadám v něm obsaženým přihlížet v rámci svých působností. To bylo na 17. schůzi 8. 10. 2018. Děkuji za pozornost.

čas 11:00:30 - 11:01:14:

Já tedy přečtu usnesení, které jsme přijali. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, doktora Hůrky, zpravodajské zprávě senátora Jana Žaloudíka a po rozpravě doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205, o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost, přijaté na 106. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2017 spolu se stanoviskem vlády k němu, čili, ano, tak jak jste to říkal, tak to platí.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 11

čas 12:41:46 - 12:47:35:

Děkuji za vyzvání, vážený pane předsedající, paní poslankyně, milí kolegové, kolegyně. Zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákoník práce, tam je důležité, že ten předložený návrh zákona novelizuje 13 zákonů. Jsou vypsány ve zpravodajské zprávě. Jde o poslanecký návrh zákona, jehož předmětem je změna těch ustanovení zákoníku práce, které upravují náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Jedná se o to, že návrh zákona karenční dobu bez náhrady eliminuje. Obsahově se tak vrací k právní úpravě, která byla účinná do 1. 1. 2008.

Jako kompenzační opatření tam jsou vypsána, že se snižuje výše odvodů na pojistné, o sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v čl. 21, a potom je tady ještě, v důsledku přijatého pozměňovacího návrhu poslance Karla Raise, osnova rovněž obsahuje změnu zákona o vysokých školách, který s původní materií, to znamená zrušením karenční doby, obsahově vůbec nesouvisí. Navrhovaná změna má za cíl stanovit oproti obecné úpravě zákoníku práce speciální pravidla pro rozložení pracovní doby akademických pracovníků, respektující specifickou povahu jejich pracovní činnosti.

Zákon předložila 21. 2. 2018 skupina poslanců, Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová a Petr Dolínek. Vláda přijala souhlasné stanovisko 21. 3. tohoto roku. První čtení proběhlo v květnu, hospodářský výbor doporučil Poslanecké sněmovně zamítnout předlohu, výbor pro sociální politiku naopak schválení předlohy. Byly podány pozměňovací návrhy. Třetí čtení se uskutečnilo v říjnu, kdy bylo z přítomných 189 poslanců 128 pro, 35 proti. Ve zpravodajské zprávě jsou dále rozepsané jednotlivé články, které se zabývají aplikací v různých zákonech. V těch 12, o kterých jsem hovořil. V čl. 22, tam je změna zákona o vysokých školách. To je ten poslanecký pozměňovací návrh, který byl přijat. Ta změna spočívala ve vytvoření nového ustanovení v § 70a zákona o vysokých školách, který má zakotvit úpravu přítomnosti na pracovišti a rozvržení pracovní doby akademických pracovníků, respektující specifika jejich činnosti.

V našem rozboru senátním z legislativního odboru vzniklo několik problematických bodů, nebo našlo se několik problematických bodů. Tady je dlužno poznamenat, že původní návrh zákona byl poznamenán řadou legislativně technických odporů v nedostatku, většina byla ale odstraněna přijetím potom takového upravovacího pozměňovacího návrhu přítomné paní poslankyně Valachové.

Asi nejproblematičtější z hlediska legislativního se zdá čl. 22, to je ten pozměňovací návrh, který nesouvisí s hlavní částí novelizace zákona, je tam několik problémů. Ale jako nejproblematičtější je to, že by si zaměstnavatel evidoval jen tu dobu pracovní, kterou sám rozvrhuje, nicméně zase z něho nepadá povinnost, výluční povinnosti zaměstnavatele evidovat odpracované doby, směny, je tam prostě mnoho rozporů nebo více rozporů v zákoníku práce v jednotlivých paragrafech. Dá se předpokládat, když to zkrátím, že se dá předpokládat, že tady dojde k výkladovým problémům, opakovaným výkladovým problémům, je jisté, že bude časem domyšlena úprava tohoto pozměňovacího návrhu.

V závěru jsme na výboru přijali závěr, v závěru tedy je doporučení schválit. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, zpravodajem určuje Lumíra Kantora a pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji vám za pozornost.

čas 14:08:50 - 14:09:48:

Dovoluji si tedy podat zprávu o naší obecné rozpravě a průběhu. Zatím bylo 18 příspěvků, z toho dva senátoři měli dva příspěvky, jeden senátor měl tři příspěvky. Máme tady vlastně před sebou avizo na dva pozměňovací návrhy. Ale v zásadě máme tady závěr garančního výboru, postoupit ve znění přijatého Poslaneckou sněmovnou, a potom tady máme ÚPV, ústy zpravodaje Radka Sušila, zamítnout. A máme tady stanovisko VHZD, s panem senátorem Větrovským, vrátit s pozměňovacími návrhy.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 15.11.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 337

čas 09:38:36 - 09:40:00:

Vážený pane předsedo, paní poslankyně, milé senátorky, vážení senátoři. Já jenom avizuji, že budu mít pozměňovací návrh ohledně tohoto bodu programu, ve smyslu těch dietních opatření, tak jak o tom hovořila už paní poslankyně. Chtěl jsem jenom zmínit, že ten stupeň III. a IV., to je těžká závislost – III., IV. je velmi těžká závislost. Z toho vyplývá, že ty závislosti jsou opravdu životně důležité pro ty osoby. Je v tom rozdíl ten, že se jedná o každodenní péči o tyto osoby nebo se jedná o to, že v té trojce, jestli ta osoba je schopná nebo potřebuje pomoci při 24 úkonech životních nebo ve čtyřce je to u 30 úkonech životních v určité péči. To jsem chtěl jenom uvést, abychom věděli všichni, o čem se bude asi hovořit ohledně pozměňovacího návrhu, jestli tam dát tu trojku nebo tam nechat jenom čtverku. Děkuji.

čas 09:57:08 - 10:01:35:

Vážení kolegové, vážené kolegyně, já tady předkládám pozměňovací návrh z návrhu zákona tisku č. 337, kterým se mění zákon 101/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. V článku 1, bodu 2, § 43, odst. 5 na konci textu písmene a) slova ?zvýšení částky živobytí z důvodů dietního stravování se vyplácí vždy v hotovosti?, tuto větu vypustit. Odůvodnění máte všichni k dispozici. V podstatě se jedná o opravu určitého znění, které se do zákona dostalo pozměňovacím návrhem při cestě Poslaneckou sněmovnou. Sám jsem byl požádán autorem tohoto znění, zda by nešlo tuto větu vypustit. Jde o to, že to má dva aspekty. První je pro osoby s dietou, to je jakákoli dieta, tedy diabetická, dieta jaterní, dieta u metabolických poruch, která může být velmi nákladná, dieta nefrologická... Prostě všechny diety, kde lékař vystaví potvrzení o tom, že tato dieta je nutná. Pro ty lidi by nastala situace, kdy si musí při této formulaci, která tam teď je, zajít vyplácet dávku na úřad práce. Což je velmi složité, jak předesílali v obecné rozpravě moji kolegové i paní předkladatelka. A pro úřady práce by tím vznikla třeba jenom pro Olomoucký kraj povinnost ročně vyplácet na pokladně až do 2 milionů Kč, asi v 35 tisících dávkách ročně. To je obrovská zátěž pro úřady práce a bylo by dobře tuto větu vypustit a ten pozměňovací návrh přijmout.

Další zajímavý aspekt je, že přes ty důvody hodné zvláštního zřetele se dají dávky na dietu určitým způsobem regulovat.

Nejedná se o ty diety, které jsem nyní vyjmenoval, ale jedná se o určité vlny, které se vzedmou poté, co to rozpoutají třeba některé maminky na to, že by mohly získat od lékaře potvrzení o tom, že potřebují tuto dávku, aby si mohly podnítit tvorbu mateřského mléka. A najednou mají na úřadech práce vlnu maminek, které chtějí podnítit laktaci, tvorbu mateřského mléka a vyžadují tyto dávky.

Tím, že se přijme pozměňovací návrh a zařadí se to do důvodů hodné zvláštního zřetele, tak momentálně to dělaly tak, že je potřeba potvrzení lékaře, gynekologa nebo dětského lékaře, a už je k tomu těžší přístup, než by byl.

Dále to nově ještě umožní nakupovat celiakům, alergikům, diabetikům, atd. ve speciálních prodejnách s výživou a ty často poukázky neberou.

Zdvořile bych vás požádal o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, a tím bychom podle smyslu Senátu, který je v tom, že máme napravovat občasné chyby, ať už vznikly z jakéhokoliv důvodu, tak to je přesně ta situace, kvůli které tady jsme. Děkuji za pozornost.

čas 10:04:14 - 10:05:43:

Děkuji. K pozměňovacím návrhům bych chtěl říci, že jsou tam vlastně čtyři pozměňovací návrhy. Jeden byl přijat, ten je vlastně společný, pro zařízení pobytové péče, ten byl přijat oběma výbory. Pak byl ústavně-právním výborem přijat návrh paní senátorky Třískové a potom byl přijat ještě návrh o osobách pečujících, o tom jsme moc nemluvili. Ten byl součástí usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. To je třeba pozměňovací návrh. A čtvrtý je můj návrh ohledně dietetických opatření. Tam došlo k situaci, že v okamžiku, kdy se o tom hlasovalo na výboru, my jsme to řádně předložili, ale došlo k nějakému nedorozumění v podstatě kvůli interpretaci naší a předkladatelů, takže se kolegové z výboru zdrželi hlasování, čili to nebylo odmítnuto tím, že by kolegové byli proti, ale hlasování se zdrželi. A pak jsem přišel s tímto pozměňovacím návrhem znovu. Omlouvám se za tento zmatek, ale je to záležitost krátké doby, než se to vyřeší. Děkuji.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 17.10.2018

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s biomedicínským výzkumem, který byl podepsán dne 11. května 2018 ve Štrasburku

Tisk č. 316

čas 16:09:19 - 16:11:40:

Milé dámy a vážení pánové, pane místopředsedo, pane ministře, ke zpravodajské zprávě zazněla podrobná reference od pana ministra ohledně vládního návrhu, který se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, který souvisí s biomedicínským výzkumem a byl podepsán 11. května 2018 ve Štrasburku. Reference byla opravdu podrobná. Z mé strany bych si dovolil akorát doplnit, že otevření Dodatkového protokolu bylo podepsáno 25. 1. 2005 a jak říkal pan ministr, byl podepsán ve 22 zemích, z toho v 10 i ratifikováno.

Tam výhrady měla jedině Itálie, ovšem tu problematiku, která se řešila touhle zemí, plně, dlouhodobě a úspěšně řeší tzv. etické komise v České republice. Proto zneužití výzkumných subjektů v České republice nehrozí. Já a někteří z mých kolegů lékařů se zúčastnili určitě některých studií a výzkumných úkolů a musím říct, že ty etické komise, které jsou v České republice, přesně dodržují i pravidla, která jsou dána i tímto dodatkovým protokolem. Proto v České republice nevidím důvod, který bych mohl nanést, aby se tato zpráva neratifikovala.

Takže náš výbor má takový návrh usnesení Senátu PČR – Senát PČR dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně souvisejícího s biomedicínským výzkumem, který byl podepsán dne 11. května 2018 ve Štrasburku. Děkuji.

16. schůze Senátu
2. den schůze – 19.07.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 291

čas 11:14:31 - 11:17:46:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé dámy a vážení pánové, kolegové.

Zpravodajská zpráva k návrhu zákona, o němž jsme teď mluvili, je poměrně dobře předloženo panem ministrem. Bylo to schváleno ve 3. čtení 23. května 2018 v Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ze 178 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 177 poslanců, nikdo nebyl proti. Jak uvedl pan ministr, tam se jedná opravdu o to, že je to opatření, které vede k tomu, aby se narovnaly vztahy mezi vyplácením takzvané renty. Ta renta vzniká u choroby z povolání nebo u pracovního úrazu tím, že z celkového platu před pracovním úrazem se odečte část, kterou ten člověk má jako výdělek, a ten rozdíl, to je ta renta.

V případě – a to je tento problém, že ten člověk jde o evidence uchazečů o zaměstnání, tak ta renta se počítá z minimální mzdy. A v tomto okamžiku docházelo k těm problémům mezi pojišťovnami. Některá pojišťovna interpretovala, že ten rozdíl je podle prvního dne přijetí uchazečů o zaměstnání v rámci minimální mzdy, a v tom druhém případě to bylo tak, jak se vyvíjela i během toho ucházení o zaměstnání v evidenci, tak, jak se vyvíjela ta minimální mzda. Čili to je první poselství toho zákona, sjednotil se na tom, že to bude ten první den, kdy se člověk přihlásí. To si myslím, že je jedna důležitá věc.

Druhá důležitá věc je, že v rámci pozměňovacích návrhů tam je ta situace, že člověk dostává rentu vypočítanou z minimální mzdy při první evidenci do zájemců o zaměstnání. Čili to jsou dvě zprávy, které z toho vyplývají. Toto se týká ještě vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů, aby to bylo úplně jasné. A závěr výboru je, že doporučil schválit návrh zákona, ve znění postoupeném sněmovnou. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 306

čas 11:34:51 - 11:38:55:

Děkuji. Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já nebudu teď asi vypočítávat věci tak, jak by byly, kdybych se v případě svým způsobem naštěstí dostal do podrobné rozpravy. Já bych plně podpořil názory pana kolegy Vystrčila, prostřednictvím pana předsedy. Protože opravdu ta skupina žen je velmi zranitelná. Skupina žen matek a k tomu ještě důchodkyň. Můj pozměňovací návrh eventuálně se bude zabývat zvýšením důchodů o 500 Kč v závislosti na počtu dětí. Za každé dítě 500 Kč měsíčně.

To má dva aspekty. Jeden aspekt je ten, který se týká žen samotných, které jsou v důchodovém věku a mají výrazný deficit oproti mužům. Až 2000 Kč, to je 22 % důchodu, kdy mají těch peněz méně. To je myslím docela důležitá částka na výši těch důchodů. A je to velmi nespravedlivá částka, protože ty ženy se věnovaly v podstatě činnosti, která je pro tento stát jedna z nejdůležitějších z dlouhodobého hlediska. A to je výchova dětí. Výchova dětí je základ našeho státu, našeho prostředí, ve kterém potřebujeme děti. A tím se dostávám k tomu druhému aspektu, a to je propopulační politika.

Protože pokud ta žena – já vím, že přirozeně v relativně nízkém věku nemyslí na to, co bude mít na důchodu, ale určitě hraje roli to, kdyby její maminka, té budoucí matky, řekla, já mám důchod větší, protože mám třeba 4 děti, tak to určitě hraje roli. Do období husákových dětí v 70. letech to bylo asi 200 000 dětí. A splňovalo to takový ten předpoklad reprodukční kontinuity, že národ nevymírá. Teď už několik let, a hodně let, od poloviny asi 90. let, minimálně jsme na úrovni demografické, takže národ v podstatě pomalu vymírá. A my potom srovnáváme jednotlivé roky a říkáme si, letos se narodilo víc dětí, než zemřelo lidí, ale to se sčítá v dlouhodobém hledisku. Takže teď to není 200, ale zhruba několik posledních let 110 000 dětí. Dokonce kolem 90. let to bylo kolem 80 000 dětí, nebo 90 000. Odpusťte mi nějaké nepřesnosti.

A myslím si, že tohle by byla velmi významná pomoc. Konkrétní pomoc. Neviselo by to na tom, abychom si vykládali, jestli mateřská dovolená se má jmenovat dovolená, nebo mateřská péče. To jsou všechno slova, proklamace atd. Jistě důležité, nikomu to neberu, ale tohle je konkrétní věc, která by mohla pomoct konkrétním ženám. Ty ženy to neutratí v nějakých daňových rájích, ale utratí to zase za věci osobní spotřeby v podstatě. Tak to jsou ty argumenty, které považuji za důležité. Čili vás poprosím o podporu při podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

čas 12:17:02 - 12:21:13:

Pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já předkládám pozměňovací návrh, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tisk č. 306.

Zaprvé v čl. I za bod 4 doplnit nový bod, který zní:

5. Za § 67a se vkládá nový § 67b, který zní: 1) Procentní výměra starobního důchodu žen se zvyšuje o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Zadruhé: Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odst. 1 je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení 8. roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu roku. To však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o dítě pečovat.

Odstavec 2. V čl. 2 za bod 2 doplnit nový bod 3, který zní:

3. Splnila-li žena podmínku výchovy dítěte pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu před 1. lednem 2019, vzniká nárok na zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč podle § 67b zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2019, od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018. Toto zvýšení náleží k procentní výměře zvýšené podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2018, případně procentní výměře zvýšené podle § 67a zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2019.

Článek 3 upravit takto.

Čl. 3 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2018. S výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 2, 4 a 5 a čl. 2 bodu 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Odůvodnění. Ženy mají v průměru o 2000 Kč nižší důchody než muži. Přitom ženy, které se staraly o děti a vychovávaly je, přišly často o kariérní postup v práci nebo o práci, kterou dělaly rády, ale z důvodu pobytu na rodičovské dovolené při více dětech i delší než 3 roky na toto místo již nenastoupily. I když je pak často důvodem nízkých důchodů žen, které ač vychovaly nové daňové poplatníky, jsou pak bity na stáří nízkými důchody.

Proto je zde návrh, aby k důchodu dostala každá žena za vychované dítě 500 Kč. Je to ocenění společnosti ženy jako matky nebo mámy a finanční přilepšení, aby důchodkyně často nemusely potupně prosit o dávky, neboť nízká výše jejich důchodu je na pokrytí jejich potřeb často nestačí. Navíc takto investované peníze důchodkyně neutratí v nějakých daňových rájích, ale vrátí se zpět do systému formou nákupu za spotřební zboží, léky apod.

Tento návrh je alespoň malým přilepšením ženám-matkám, na které by společnost neměla zapomínat, a naopak jim jako poděkování za výchovu dětí pomoci zkvalitnit jejich jednu etapu života, ocenit tady přínos společnosti.

V Praze 18. července 2018. Děkuji.

čas 12:36:14 - 12:38:00:

Vážené kolegyně, kolegové, je asi na mně, abych teď řekl, že tak, jak to říkal pan senátor Koliba, tak to bylo. Čili projednal se z hlediska právního i legislativního i praktického. Na argumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, které spočívaly hlavně v tom, že pokud půjdou pozměňovací návrhy, tak se celý proces zbrzdí a nebudou důchody včas u lidí. To byl ten hlavní argument. Já si vzpomínám, že jsme tady projednávali, je to možná rok a půl, promiňte mi teď, byl to zákon č. 96, zdravotnický zákon o nelékařských povolání, a tehdy se nám tam objevily – a patří to k věci – homeoterapie, čínská terapie atd. A tady tehdejší pan ministr zdravotnictví říkal, pokud se to dostane teď, pokud se něco stane a nepůjde to dál, tak je ohrožen systém sester, vzdělávání sester atd. A ono to v podstatě prošlo atd., ale v systému vzdělávání sester se toho stalo velmi málo. A není jich víc díky tomu, že jsme tehdy překotně ten zákon přijali. Takže proto jsem si dovolil i v této souvislosti nebo v kontextu této úvahy předložit svůj pozměňovací návrh. Protože to považuji za důležité s těmi ženami. Děkuji.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 17.05.2018

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017

Tisk č. 237

čas 16:26:23 - 16:28:16:

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. To bude jenom stručné. Tam, jak to popisovala paní kolegyně Seitlová, ten dálkový přenos. My jsme dělali průzkum, my jsme se podíleli na velkém projektu Evropské unie. Náš podíl byl ten, že jsme měřili bromované retardéry hoření. To je ta první část látek. A byly velmi zvýšeny v mléku. Jen tak pro zajímavost, v mateřském mléku. Zajímavé na tom bylo to, že tyto bromované zpomalovače hoření, ten dálkový přenos, o kterém mluvila paní senátorka, byl v krvi ledních medvědů, kde se nepředpokládá, že by přicházeli do styku s umělými hmotami. A velmi zvýšená hladina byla u ryb, takže asi ten dálkový přenos byl právě díky těm rybám, které ti lední medvědi požívali.

A co se týče našeho souboru, tak z toho velkého množství vzorků mateřského mléka, tak to bylo velmi výrazně zvýšeno u pracovnic z počítačů, které sahaly na umělé hmoty, které jsou v počítačích. Potom tam byly kosmetičky, kadeřnice... Prostě je vidět, že to nebezpečí, které třeba z umělých hmot povstává, opravdu zasahuje do všech možných oblastí lidského konání. Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku

Tisk č. 235

čas 19:08:55 - 19:11:26:

Pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, budu stručný. Pan ministr sdělil zásadní věci. Tady je důležité, že kapitoly se týkají mimo jiné genetických služeb, poradenství, informací s informovaným souhlasem, s osobami neschopnými vyslovit souhlas, testy ve prospěch členů rodiny, s programy genetického screeningu, osobním životem a právo na veřejné informace.

Tím, že ratifikujeme tento velký Dodatkový protokol, tak jestli splníme podmínku toho, že by mělo pět signatářů Úmluvy ratifikovat a v tom okamžiku by Dodatkový protokol vstoupil v platnost podle článku 25 tohoto Protokolu.

Je to důležitá zpráva, protože se Česká republika významně v tomto bude na genetickém Dodatkovém protokolu účastnit a otevře tím dveře pro to, aby tento Dodatkový protokol vstoupil v platnost. Já jsem konzultoval celou věc s odbornými společnostmi genetickými, které naopak jsou velmi spokojené s tím, že tento protokol bude přijat. V České republice nevznikají žádné další mezinárodní právní nebo vnitrostátní povinnosti. Dokonce se dá říct, že velká část, téměř sto procent, je v současné době už v chodu v ČR, takže odborným společnostem nevznikají problémy a myslím, že tady Ministerstvo zdravotnictví spolu s těmi ostatními odvedlo kus dobré práce.

Návrh usnesení Senát Parlamentu ČR dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku. Děkuji.

14. schůze Senátu
1. den schůze – 25.04.2018

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Ivo Valenty, Jana Horníka, Jiřího Voseckého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 261

čas 11:40:49 - 11:44:30:

Vážená paní předsedkyně, páni předsedové, pane senátore a, milé kolegyně a kolegové.

Já jenom k té věci. To je pravda, že alkohol v nějaké míře může být zdravý, to je pravda. Je to pro uživatele možná zdravé, ale já bych se tady zmínil o několika aspektech. Tedy hlavně asi o jednom, ale několika aspektech. A to je to, že pro mě osobně to prolomení nulové bariéry je společensky nepřijatelné. V situaci, kdy máme jednu z největších spotřeb alkoholu u dětí v patnácti letech, podle studií HBSC jsme v první desítce států světa, kdy ve třinácti letech máme velkou část dětí, kterým byl nějakým způsobem nabízen alkohol – ve třinácti letech jim byl nabízen alkohol – já si myslím, že ten výchovný moment je docela zásadní. Protože nejenom že to dítě uvidí dát si tatínka dvě piva a jet na kole, ale stává se to zase naší normální další běžnou součástí našeho života. A to si myslím, že je ta společnost na to není zralá. Z mého pohledu.

Potom tady máme různé věci ještě jiné. Ale dejme tomu, že v těch ostatních státech světa už jsou rizika stejná. Jako například to, že existuje tzv. patická ebrieta, to je situace, kdy stačí velmi málo a ten člověk je opilý. Jsou rozdíly v toleranci alkoholu mezi ženami a muži a tak dále. Ale dejme tomu to je vyřešeno. Ale také nemáme vyřešenou tu situaci jako v Rakousku, že pokud někdo spáchá dopravní nehodu a má půl promile, nebo je ještě v té toleranci, tak se stejně na něho hledí v té trestní odpovědnosti, že byl pod vlivem alkoholu. To jsem nikde nezachytil, jak by to vlastně vypadalo v České republice. Tady se naopak snižují ještě pokuty. To mně připadá úplně nějak naopak.

Takže pro mě je účastník, nebo cyklista účastník provozu úplně stejný jako každý jiný. A jestliže prolomíme u alkoholu, tak to prolomíme brzo i u automobilu atd. A to bohužel musím říct, že tato společnost na to není nachystaná, protože spotřeba alkoholu je vysoká. Spotřeba alkoholu u patnáctiletých dětí je vysoká. A to všechno zakládá potom další konsekvence v této věci. Čili účastníkem provozu není jen člověk, který jen řídí pod vlivem alkoholu, ale je to ta společnost kolem něho. Takže já budu hlasovat proti. Děkuji.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 15.02.2018

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

čas 19:25:58 - 19:30:40:

Já budu stručný. Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, já jenom stručně k tomu. Metoda ABA, já bych chtěl varovat jenom před jednou věcí, ne před tím, jestli ABA je nebo není účinná, nebo jestli ty účinné metody jsou účinné, ale jestliže tady máme vzdělávací program, který se zabývá jednou oblastí léčení autismu, a máme tady ještě další metody, které možná ještě taky jsou účinné, protože to zhodnocení, jestli je účinná nebo jestli není účinná, a ty ostatní, jestli jsou účinné nebo nejsou, to sem opravdu nepatří. Nezlobte se na mě. Nejsme schopni to pochytit z těch různých studií. Je to tak, že teď hodně mluvím s porodními asistentkami. Ty různé skupiny předkládají svoje studie a svoje relevantní fakta. Těžko se v tom vyznat. Ale metody na to jsou. Nicméně, myslím si, že tady z nás tyto metody zná jenom velmi málo lidí.

Mně jde o tu úzkou specializaci. Já jsem jednu dobu učil u nás obor asistent rané péče, tříletý obor. Ty děti, co jsem učil, to bylo na vysoké škole, tak za tři roky nepřišly do kontaktu s ranou péčí. Skončily jako asistent rané péče. Tím pádem měly specializaci a nic jiného dělat nemohly. Stejně tak na Masarykově univerzitě je obor, který souvisí s ABA terapií, co když ten člověk někam odejde atd., bude mít jenom tuto úzkou specializaci? To je stejné, jako třeba máme fyzioterapeuty. Jaksi předpokládáme, že ten člověk zná základy na té vysoké škole, pozná základy všech rehabilitačních metod a potom si vybere tu správnou, třeba Vojtovu metodu, ale nestuduje hned od prvního ročníku na vysoké škole Vojtovu metodu. To je prostě nefér svým způsobem vůči těm studentům, protože ti jdou do toho s tím, že budou mít živobytí potom. Ta druhá věc je... To je to, co mě zamrzí během toho roku a něco, co tady jsem, že přesně si vzpomínám na tu situaci, o které mluvil předřečník, to je to, že pokud to teď neschválíme, to říkal pan ministr zdravotnictví tehdy, pokud to teď neschválíme, tak se celé zdravotnictví propadne, sestřičky nebudou atd. To je v podstatě vydírání, protože opravdu ten argument s tou ABA terapií, s tou čínskou medicínou by chtěl ještě studium. Byl to jenom jakýsi přílepek, který se sem dostal. Z celého zákona udělal potom svým způsobem paskvil, protože není prodiskutovaný.

A jenom tak pro zajímavost, ten obor, nebo ten zákon, který vypadal, že 1. září, jestli to nebude, tak se to propadne, nebo naopak, když bude, tak se všechno spraví, to akreditační zařízení, třeba dětské sestry, bude trvat velmi dlouho. My jsme se tehdy s nadějí upírali, že se to vrátí zpátky na ty zdravotnické školy, ale ono v podstatě, což je dobře, zase svým způsobem to jede dál na těch vyšších odborných školách a jede to dál i na univerzitách. Přitom to vypadalo, že se to posune víc do těch vyšších odborných škol.

To je nechtěný efekt, protože to nepřerušilo ten koloběh a vysoké školy to budou učit dál, jako dětské sestry také akreditují ty obory. Tak je to nechtěný efekt k tomu, že bude těch sestřiček o něco víc, než jsme si mysleli. To jen jsem chtěl k tomu říci ohledně vzdělávání a té úzké výseče vzdělávání, že by to opravdu chtělo se nad tím zamyslet a ještě o tom diskutovat.

11. schůze Senátu
2. den schůze – 07.12.2017

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Aleny Dernerové a senátora Vladimíra Plačka, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 206

čas 15:05:25 - 15:08:13:

Vážený pane předsedo, vážení kolegové a kolegyně, já jenom pár slov. Vzpomeňte si na to, když se tu projednával zákon 96 z roku 2004, já jsem to ten rok zažíval tak, že se to tam objevilo jako čínská medicína a ergoterapie jako přílepek. Nám to bylo postaveno tak, že když to v té polovině roku nestihneme a neschválíme, tak od září budou mít sestřičky a personál problémy se služebním zařazením atd. Čili toto, tato čínská medicína byla velmi rozporovaná a objevila se tam v rámci přílepku. A já bych vás chtěl poprosit, teď momentálně při tomto čtení máme šanci aspoň něco z toho, z těch mnoha různých přílepků, které jsme tu pod určitým tlakem poschvalovali, protože ten hlavní záměr jinak dobrého zákona byl žádoucí, tak to můžeme nějakým způsobem aspoň malinko napravit. Profesor Kolář je fyzioterapeut, to je profese, kterou nikdo nezpochybňuje v žádném případě. Já doufám a neviděl jsem to nikde, že Ministerstvo zdravotnictví má nějak zdůvodněno, že čínská medicína, která podle mě nemá rámec od nějaké prevence nachlazení až po léčení všehomíra, tak že to má Ministerstvo zdravotnictví nějak zdůvodněno. Já jsem tady o to posledně žádal, ale nic nevzniklo takového. Prostě čínská medicína není evidence based, nemůžeme to tady nějakým způsobem zesměšňovat, protože je to věc, které my, normální pacienti, se musíme svěřit, ač máme spoustu různých výhrad k této věci, tak ta tradiční západní, která se učí na lékařských fakultách generace, tak je prostě pro nás důležitá. A jestli někdo chce, tak ať opravdu jde do těch škol, které to nějakým způsobem chrlí, a tam ať to reguluje nějaký zákon, o kterém jsme teď mluvili. Takže já jen připomínám, že to byl přílepek v té době a že určitě by zasluhoval nějakým způsobem se k tomu postavit odmítavým způsobem. Děkuji.

10. schůze Senátu
1. den schůze – 11.10.2017

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři, přijatá v roce 2006

Tisk č. 135

čas 09:41:54 - 09:45:25:

Vážený pane předsedo, paní ministryně, milí kolegové a kolegyně. Dovolím si dát zpravodajskou zprávu o vládním návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce o práci na moři, přijatá v roce 2006.

Část byla řečena, bylo i paní ministryní zdůvodněno, proč se tím zabývá ČR. Vláda předložila Senátu návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací dne 7. června 2017. Předcházející den byl vládou stejný návrh předložen i Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s ratifikací dne 7. 9. 2017.

Z formálního hlediska je úmluva zásadní revizí existujícího systému námořních smluv Mezinárodní organizace práce, přijímaná od roku 1920, dneska čítajících 36 mezinárodních úmluv. V obecném smyslu je úmluva jakýmsi sjednocením a aktualizací roztříštěného mezinárodního systému pracovních standardů v oblasti zaměstnávání námořníků a novou komplexní úpravou.

Je to členěno na pět hlav, dle jednotlivých typů věcných oblastí. Ustanovení označená jako standardy a pokyny tvoří tzv. kodex. Z hlediska předmětu se jedná zejména o formulaci základních práv námořníků, ustanovení minimálních požadavků pro námořníky pracující na lodi, podmínky k zaměstnání, pracovní doba, doba odpočinku, ubytování, stravování, ochrana zdraví a sociálních podmínek.

Návrh usnesení Senátu neobsahuje pouze vyslovení souhlasu s ratifikací, ale je též doprovázen prohlášením v následujícím znění. S odkazem na odst. 2 a 10 standardu a 4.5 Úmluvy o práci na moři 2006 se stanoví následující oblasti sociálního zabezpečení, v nichž se námořníkům poskytuje ochrana v souladu s odst. 1 téhož standardu: lékařská péče, dávky v nezaměstnanosti, dávky při pracovních úrazech, rodinné dávky. Čili závěrem z Úmluvy o práci na moři nevyplývají pro ČR žádné mezinárodně právní či vnitrostátní povinnosti, vše je v souladu se zákony ČR. Je žádoucí v souladu se stanoviskem vlády ČR tuto Úmluvy o práci na moři ratifikovat Senátem.

Návrh usnesení: Senát PČR souhlasí s ratifikací Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci na moři, přijaté v roce 2006. S odkazem na odst. 2 a 10 standardu a 4.5 Úmluvy o práci na moři 2006 se stanoví následující oblasti sociálního zabezpečení, v nichž se námořníkům poskytuje ochrana v souladu s odst. 1 téhož standardu: lékařská péče, dávky v nezaměstnanosti, dávky při pracovních úrazech, rodinné dávky. Děkuji za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Tisk č. 195

čas 15:47:41 - 15:48:46:

Pane místopředsedo, pane poslanče, milé kolegyně a vážení kolegové.

Já jenom právě, paradoxně s tím, co se teď stalo, že bych dal návrh zákonem se nezabývat. To vůbec, naopak bych doporučoval schválit, protože nám to přinese v nemocnicích mnoho úspor, jak finančních, ale hlavně lidských. A ono má logiku ten zákon v tom, že teď v posledních letech vznikl jakýsi nový obor biomedicínský inženýr. A to jsou vysoce kvalifikovaní lidé. A třeba ještě před deseti lety se o nich nedalo vůbec ani uvažovat. Takže tito lidé se věnují konkrétním přístrojům na tom školení atd.

Čili pro mě ten zákon zapadá do kontextu doby, do jejích potřeb. Takže to jsem jenom chtěl říct a požádat vás o podporu. Děkuji.

10. schůze Senátu
2. den schůze – 12.10.2017

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších zákonů

Tisk č. 191

čas 12:52:31 - 12:54:30:

Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, kolegyně. Já jenom dvě věci. První je to, že si myslím totéž, co Václav Hampl, že ta věc připravena není, je to takové to flikování, které už jsem za ten rok zažil několikrát, že přichází zákony, které jsou, v podstatě už víme, že jsou špatné. My je pouštíme dál, protože někdo tady řekne: Ale když nám to neprojde, bude ohroženo, já nevím, zdraví lidí, bude ohroženo vzdělávání sester atd. A přitom je tam spousta věcí, které by se měly zmínit.

Tohle je stejný příklad. Něco prostě se děje, jenom aby to bylo od 1. ledna. To si myslím, že je špatně. Myslím si, že měl ten systém vznikat úplně jinak, měl vznikat vyjasněním elektronického podpisu, měl vznikat vyjasněním základních, globálních věcí. A potom přichází ty další věci, ty moduly, jako je třeba elektronický recept atd. Jsou problémy v nemocnicích, jsou problémy v tom, že se vystavují vyšetření různá na magnetické rezonanci, není tam ten digitální podpis atd., jsme nuceni v nemocnicích, kolegové lékaři, jaksi už hned na tom začátku porušovat ta pravidla. A jenom navenek si říkáte, že to je všechno v pořádku.

Druhá věc, co se mi nelíbí, je ta argumentace. To je vrtěti psem... Příklady, že máme staré lékaře, kteří neumí s počítači, že máme kolegy, kteří prostě dělají v Horní Dolní a nemají tam připojení a tak, v tom ten problém není. To je opravdu mizivé procento. Ten problém je v tom, že ten systém není nachystaný a že měl jít úplně jinou cestou. To je všechno, děkuji.

9. schůze Senátu
1. den schůze – 16.08.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 167

čas 09:49:58 - 09:53:08:

Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegové, kolegyně.

Já mám jenom dvě drobné části k tomuto předloženému zákonu. První je, že zastupuji Senát v Radě vlády pro seniory a stárnutí populace. A tam se opakovaně během posledního půl roku mluvilo o očkování osob starších 65 let a ten požadavek je úplně v souladu i s nároky nebo žádostí této Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. A možná, že je důležité se zamyslet nad tím, že peníze je jistě jedna věc, a možná i primární, nicméně očkování samo o sobě přináší určitá pozitiva právě pro tu skupinu seniorů.

To je jedna věc, o níž jsem se chtěl zmínit. A předpokládám, že výběr látek a té možnosti, která v současné době je na trhu a bude na trhu, protože se vyvíjí tento systém, tak je mj. i na zodpovědnosti Ministerstva zdravotnictví a pana ministra. Takže určitě ten výběr látek bude řízen těmi pravidly o tom nejlepším hospodaření atd.

Druhá věc – a to bych se chtěl zmínit, považuji za důležité, že se do této novelizace zákona o zdraví lidu dostalo... 372 z roku 2011... Se dostal § 44a ohledně hospicové péče. V této hospicové péči v tomto paragrafu je zakotveno i to, že mohou být a pracují už vlastně mobilní hospicové služby. To je velice závažný okamžik, protože tím se zakotvila hospicová mobilní služba, tedy hospicová ústavní, nebo kamenné hospice. A myslím si, že to je velký kus práce. Je to dejme tomu od podzimu, kdy pan ministr po rozhovoru s panem prezidentem oznámili, že budou pracovat na zákoně o paliativní nebo hospicové službě. Je z toho tento jeden paragraf, ale nicméně pro nás, kteří v hospicové mobilní službě pracujeme, je velmi důležitý. Na to navazují ty další kroky a určitě česká společnost odborná paliativní medicíny tento krok vítá a tento paragraf vítá.

Tak o tom jsem se chtěl zmínit a poděkovat. Děkuji.

7. schůze Senátu
1. den schůze – 31.05.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 122

čas 18:19:28 - 18:24:59:

Milé kolegyně a vážení kolegové, pane místopředsedo, paní ministryně, já jsem se snažil během dopoledne zjistit, protože jsme o tom s panem kolegou mluvili, o problémech mrtvých plodů a mrtvorozených dětí, takže já jsem se pokoušel ještě své zkušenosti dát dohromady s kolegy. A v podstatě z toho technického hlediska, když budu mluvit o takovýchto věcech, z technického hlediska ten mrtvý plod, tam se asi nedá příliš ohraničit.

Těch 500 je určitá arbitrážní hranice, stejně tak jako určitá délka života. A eventuálně týdny. V tom je velký nepořádek, co se týče legislativy. Používá se definice Světové zdravotnické organizace, potom používáme jakousi naši českou modifikaci z roku 2012 v zákoně 372. A podle mých zkušeností totiž ti rodiče, a to je obrovská práce Ministerstva pro místní rozvoj, že se jim podařilo dosáhnout konsensu i s organizacemi, jako je třeba Hnutí pro život, které chtějí mít přístup i k těm plodům úplně malinkým, když to tak řeknu. Jen pro zajímavost, asi 12. týden těhotenství odpovídá plodu velikosti 6 cm. Ad absurdum, ten stav plodů po různých zákrocích a ještě po té pitvě samotné je opravdu takový, že se v podstatě s ním nedá téměř nijak manipulovat nebo pohřbívat nebo tak nějak. Ale existuje možnost uložit tělíčko do schránky, tak se to dělá na patologiích, která se už neotevírá. Na jedné straně. A na druhé straně, pokud je ten plod, a teď je to třeba pro někoho ad absurdum, pokud je ten plod příliš malý, třeba v centimetrech, tak když se zkoumá jeho stav, je to hodně důležité pro některé rodiče z hlediska genetického vývoje, protože k potratům dochází velmi často právě díky neslučitelnosti se životem, díky třeba genetické výbavě, tak se ten materiál bioptický v tu chvíli zafixuje různými způsoby. A pokud by to opravdu extrémně bylo tak, že někdo chce pohřbít takový plod, tak by si mohl převzít celý ten zafixovaný materiál. Není to tak úplně jednoduché, ale mohl by si to ten člověk převzít. A v tom okamžiku už neplatí ani ta doba těch 96 dnů, protože vlastně tak, jak to kolega naznačil, do těch 96 hodin nikdo na patologii ten materiál nevyšetří. Ale de facto ten materiál je fixovaný, když tomu říkám takhle škaredě, ten fixovaný plod by si už mohli vzít i po té delší době než po těch 96 hodinách. Čili pro mě s mojí praxí je to svým způsobem převratná věc. Já jsem zažil teď shodou okolností, je to asi pár měsíců, kdy k nám do Olomouce přijeli rodiče odjinud, protože bylo tam zmlklé těhotenství v 16. týdnu těhotenství. A ti rodiče chtěli ten plod pohřbít. A vybrali si Olomouc, protože doteď je to tak, že pokud ti rodiče chtějí pohřbít nějaký malinký plod, tak si musí požádat. Některé pracoviště vyhoví a jiné nevyhoví. Takže tohle se teď převrací do toho pozitivního módu, kdy rodiče do 96 hodin si mohou požádat a měli by vlastně obdržet. Takže to jsem se jen pokusil vysvětlit, jak asi s těmi tělíčky pracovat. A to je asi všechno. Já myslím, že opravdu v tomto se vám povedlo, musela to být velká práce opravdu, protože já si myslím, že zrovna tyto problémy v některých jiných zemích, které nereagovaly tak citlivě, ta vláda nereagovala tak citlivě, tak jim to trvalo mnoho a mnoho let, než se došlo k nějakému konsensu. Takže já myslím i podle toho, jak jsem komunikoval s těmi různými společnostmi, tak víceméně všichni, každý řekne: "No, ještě by se tam dalo něco," ale v zásadě spokojenost s tím. Tak doufám, zkusil jsem vysvětlit. Děkuji.

čas 18:30:09 - 18:31:51:

Děkuji. Je to tak, je to velmi problematické. Potom je tedy otázka, jestli už není bráno jako ad absurdum, když si vezmou na pohřbení ten bloček téměř. Z toho plodu nezůstane příliš kompaktních částí. A co se týče těch zpráv, tak to určitě není věc, která by spadala pod Ministerstvo pro místní rozvoj, ale spíše pod Ministerstvo zdravotnictví. Ale co vím, třeba na těch větších pracovištích si zveme, já třeba si zvu rodiče, pokud dítě umře, tak si je za tři měsíce ještě pozvu. To je akorát ta doba, že se dokončí patologické vyšetření, aby se dozvěděli, jestli to dítě mrtvorozené bylo třeba v pořádku a zemřelo jen kvůli asfyxii nebo jestli tam opravdu nebyla nějaká metabolická porucha. Velmi často se to nepozná, to je pravda, ale myslím si, že v této věci, v té eticko-morální nebo etickém pohledu na umírání dětí a na potraty se strašně moc u nás v ČR změnilo a je to dobrá zpráva. Už běžně umírají děti u nás na oddělení v náručí maminek, dlouhá debata by o tom byla. Takže souhlasím, že tam bude potřeba doladit hromadu věcí. A bude to zase v lidech, jak to bude na těch jednotlivých odděleních probíhat, asi ukáže čas.

7. schůze Senátu
3. den schůze – 08.06.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 119

čas 09:54:39 - 10:08:33:

Milé dámy a vážení pánové, pane ministře, pane předsedající, já bych si dovolil pár slov navázat na paní zpravodajku ohledně toho zákona, který se teď schvaluje. Je hrozná škoda, že se diskuze přesunula z toho, abychom hovořili o podstatě toho problému, a to jsou naše zdravotní sestry, záchranáři, všichni, kdo pracují v současné době ve zdravotnictví. A vymýšlí se věci kolem nových oborů.

Já bych jenom chtěl říct, že za těch dvacet let, co třeba je zrušená (nebo možná je to trošku méně) dětská sestra, s tím, že bylo řečeno, že v Evropě nemá být dětská sestra a je to zbytečné atd., tak se vytvořil nějaký systém. Teď se dětské sestry vrací zpátky. Systém vzdělávání pro dětské sestry do toho roku, než bylo zrušeno, byl vynikající, byl výborný a nemyslím si, že naše sestřičky patřily k tomu nejlepšímu, co v českém zdravotnictví bylo v té době. Teď se to tedy vrací. Něčemu se říká politická odpovědnost, kdo to vlastně tehdy zrušil atd., ale to se přirozeně nedopátráme.

Co se týče ostatních záchranářů a jiných skupin, za nimi je také mnoho práce. Prošli všichni, nebo většina z nich prošla velmi těžkým obdobím získávání akreditací nemocnic, všeho toho náročného administrativně technicko-ekonomické zátěže, velmi často jsou zatíženi mnoho, a přesto si nacházejí ještě čas, aby třeba jezdili na konference. A můžu říct, že i v této věci, ve vzdělávání a v odbornosti, udělali obrovský pokrok. Kdybyste slyšeli přednášet sestřičky v 90. letech, kdy to tichým hlasem četly za papíru, tak v současné době jsou některé z nich na velmi vysoké úrovni, přednášejí na vysokých školách atd. Čili tím jsem se chtěl postavit nad tím zákonem, který je původně určen našim kolegyním a kolegům.

Ovšem ta radost, kterou by mi to mohlo přinést, ten zákon je zkalený určitými věcmi, o kterých tady mluvila paní zpravodajka, a já jsem chtěl říct – a teď tu čínskou medicínu, tam je jednoznačný postoj výboru pro zdravotnictví, a ten tedy podporuji. Ale ohledně oboru behaviorální analýzy. Já se domnívám – a podívám se na to úplně z jiného směru, protože z toho klinického už jsme to tady prodiskutovali se spoustou lidí a mluvili jsme o tom. V podstatě poslední měsíc se neděje nic jiného, než že se o tomto zákonu dostávají různé informace ohledně těchto paragrafů. To znamená tohoto nového zaměstnání, nebo tohoto nového oboru.

A tlak to byl obrovský a možná, že díky tomu nám unikly některé věci, které by byly důležité projednat spíš v oborech třeba zdravotních sester atd. Já tady nejsem dlouho, já jsem tady půl roku, ale už poněkolikáté se mi stalo – a kolegové mi říkali, že mě to čeká ještě dalšího pět a půl roku, že se objeví zákon a ten zákon je limitován tím, že se musí schválit, protože na to všichni čekají. A v poslední chvíli se tam objeví nějaké další věci a počítá se s tím. Já vím, že to je normální obecný princip, a vy, kteří tady jste déle, tak jste si na ten systém možná zvykli, ale pro mě je to velmi frustrující. Protože medicína je založena na tom, že by člověk měl jít do detailů. A tento systém, který vidím tady, člověka nutí k povrchnosti.

Ten obor, pokud nebude přijat, behaviorální analýza a ta tři zaměstnání, tak nezanikne. Tak to bylo jaksi stavěno, ale ten obor nezanikne. Ten existuje, jde dál, je to obor, který nějakým způsobem získává kredit ve Spojených státech a v jiných státech. Na druhé straně je tady opravdu, tak, jak říkala paní zpravodajka, je tady několik jiných oborů - floortime – a všechny možné, které mám tady poznamenané, ale nemá cenu... the Early Start Denver Model (ESDM) atd.

A u posledních věcí, které kolem toho jsou, dochází v podstatě ke sbíhání některých přístupů, jako je třeba ABA a další. Čili filozofie toho, že ABA je postavena na určitém zaměření na získání zručnosti atd., dnes aktivity léčících nebo pečovatelů, a potom zase některé jiné obory, které jsou složeny z přístupu ve hře, se potkávají. Je to prostě organismus, je to jako každá léčba velmi živé. Ovšem v tomto oboru, v tom, co se nabízí, nevíme nic o tom, jak se to bude vzdělávat, resp. něco už začalo, ale nevíme, co se tam bude vzdělávat. A nemluvím o mé osobě, ale mluvím tady o 81 lidech, možná, že 10 % z nás o tom ví něco bližšího, možná už tam se bude učit potkávání přístupů atd. Možná, že je to úplně v pořádku, ale nevíme. Je to prostě nový obor, který nám byl předložen asi během posledních čtyř týdnů a nešel do hloubky. To je ta povrchnost.

Ta diagnostika. Omlouvám se teď některým rodičům, co jsem s nimi mluvil, s panem Zajícem apod., že jsem tvrdil, že tam není možné, aby behaviorální analytik dělal diagnózu, protože ta trvá roky a má jí dělat pedopsychiatr, ale vyjasnili jsme si, že tam je napsáno, že to je diagnostika v rámci jejich oboru, právě behaviorální analýzy. Nicméně pořád si myslím, že diagnostika je zásadní a důležitá.

A teď k tomu, o čem jsem chtěl mluvit. Myslím si, a je to moje zkušenost posledních, dejme tomu, 25 let. Tady dochází k situaci, která neměla vůbec nastat. Měla nastat situace, kdy přišli dohromady kolegové, kteří nyní prosazují tento systém ABA, měli přijít pedopsychiatři, kliničtí psychiatři, psychologové, logopedové atd. Měla přijít ucelená skupina a měla předložit tento návrh a ucelený systém, systém péče o děti s poruchou autistického spektra. A na nás teď v posledním měsíci byla hozena zodpovědnost za to, abychom řekli ano, bude se to léčit takhle anebo se to bude léčit takhle. A nadto ještě v tom mám ulehčenou situaci s kolegy lékaři, ale potom je tady nás mnoho jiných, kteří máme jinou profesi, vy máte jinou profesi, tak kdo se v tom má vyznat. Prostě nikdo, to není možné. Je to to, co rodiče zažívají roky, to, co prožívají, co studují roky pedopsychiatři, co studují ti, kteří vytvářejí dojem, přístup a péči, ti se tím zabývají roky. A my máme během jednoho měsíce rozhodnout, jestli vznikne nový obor. A každý obor v medicíně, stejně tak, jako množství atestačních oborů, který vznikl v zákoně č. 95, který byl nedávno schválen, tak každý obor s sebou vždycky nese za prvé zdražení systému, což nechci nyní hodnotit, protože vlastně nevíme, jak to je s ekonomikou. Někdo mi říká ze zastánců těchto zaměstnání a toho, proč to chtějí dostat do zákona, že to je kvůli penězům, někdo zase říká, že vůbec ne, takže to nemohu hodnotit. A potom každý obor je vždycky v tu chvíli destabilizující prvek, protože mnoho oborů a mnoho povolání není asi moc postaveno na konsenzu. Myslím, že jedinou cestou z toho je nepřijmout momentálně tento, jak to nazvala paní zpravodajka, v podstatě přílepek, ale zapracovat na tom a ukázat, že tyto skupiny, psychiatři, klinický psycholog, analytici, rodiče přirozeně jako první, státní orgány, vyučující na Masarykově univerzitě, nebo ti, kteří se tím budou zabývat, garant oboru, pojišťovny.Ti všichni by se měli sejít a měli by se o tom začít bavit, aby to nedopadlo tak, jako v této chvíli.

Vím, že existuje odborná skupina při Vládním výboru pro zdravotně postižené občany, pro koncepční řešení problematiky života osob s PAS. A vznik tohoto oboru je jeden z produktů, ale zase další nevíme kolem toho, jakým způsobem probíhá jednání. A pro mě je varující jedna věc, která mě osobně v mém oboru, pediatra, který se stará o novorozence, je velmi frustrující posledních dvacet let, a to je situace kolem domácích porodů. Můžete si říct, že tady teď motám dvě věci dohromady. Nemotám, protože v 90. letech došlo k hlubokému zaklesnutí skupin porodních asistentek, ne všech, a skupin porodníků. Toto zaklesnutí je tak obrovské, že nejsme schopni dojít k nějakému konsenzu, protože vždycky dojde k tomu, že když je nějaké setkání, ať už paní Jílková anebo i na úrovni ministerstva zdravotnictví nebo na úrovni pracovní skupiny při Radě vlády pro lidská práva, a dopadne to tak, že jedna ze stran se zvedne a demonstrativně odejde. A to hrozí nyní momentálně, a tak to cítím, ve skupinách, které se zabývají léčbou těchto nešťastných dětí. Tam si myslím, že je tento důvod. Není určitě důvod toho, že by tato metoda zanikla nebo že by byla nějak jinak ohrožena, a je docela možné, že by to mohl udělat – koneckonců je to asi naše role – některý ze senátorů, některý z mediátorů, který se vyzná třeba ve školství nebo v medicíně, který by mohl zkusit zmediátorovat, jestli to je správné slovo, prostě dojít k tomu, aby vznikla dohoda, protože tyto skupiny jsou na sobě opravdu velmi zakleslé a hrozí nebezpečí na další desítky let, že se nedomluví, tak jako u porodních asistentek a porodnících. Potom už bude určitě shoda napříč spektrem. Toto není politika, to bych chtěl říct rodičům, aby chápali, že to není politika, ani to není nějaká snaha se zviditelnit apod. My chápeme, že to je váš kříž, vy ho nesete a potřebujeme pomoct, to všichni z nás určitě chápou. Nenarazil jsem během diskusí na to, že by to někdo viděl jakoby z politického hlediska, atd., protože je docela možné, že se to podobně bude prezentovat. Nemravné je politizovat tuto věc. A ještě jednou připomínám, že nikdo politiku do toho netahá.

Určitě vám potom napříč touto skupinou 81 senátorů všichni nebo většina ráda pomůže, ale je potřeba přinést konsenzus a neházet zodpovědnost na 81 senátorů.

Mám tady ještě několik poznámek, ale v zásadě si myslím, že jsem řekl to, co jsem chtěl a děkuji vám za pozornost.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 120

čas 12:23:37 - 12:28:21:

Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, pane místopředsedo. Zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, senátní tisk č. 120, předkládám za výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který to projednal 24. května 2017.

Jedná se o zákon, který představuje osmou novelizaci zákona od jeho přijetí v roce 2011. Hlavním cílem je zejména sladit terminologii a týká se ustanovení, která se týkají asistovaných reprodukcí, sterilizací, kastrací, genetických vyšetření, posudkové péče, poskytování pracovních a lékařských služeb, poznatků z aplikační praxe, lékařského ozáření a klinických auditů, změní také stávající formu jednodenní péče poskytování ochranného léčení ústavního, ve zdravotnických zařízeních Vězeňské služby, na formu stacionární péče, dále o ochraně veřejného zdraví, zákoníku práce se to týká, zákona o správních poplatcích a sociálně právní ochraně dětí.

V Poslanecké sněmovně byla ještě v podstatě doplněna právní úprava nesouvisející s původním vládním návrhem, a to ohledně realizace provedení transpozice směrnice Komise EU ze dne 6. října 2015/1787. Návrh zákona byl potom ve sněmovně doplněn i o s původním vládním návrhem nesouvisející novelou transplantačního zákona.

K detailům bych se, s dovolením, nevyjadřoval, protože pan ministr to shrnul a mluvil o tom, je to velmi obsáhlý text.

A závěrem bych se zmínil o legislativních připomínkách. Tam byly v části první, změna zákona o specifických zdravotních službách, některé změny technického rázu, kde se poukazuje na to, že v navrhovaných ustanoveních je v souvislosti s příslušným označením odbornosti lékařů pro výkon příslušných činností používán pojem zvláštní odborná způsobilost, a to přesto, že tento pojem byl v zákoně o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, novelou zákona č. 67/2017, která nabývá účinnosti 1. července 2017, nahrazen pojmem zvláštní specializovaná způsobilost.

A z podstatných legislativních připomínek je tam ještě změna technického rázu, ač návrh § 4 zrušil ustanovení odst. 4, dosavadní odstavce 5 až 9 označil jako odst. 4 až 8, nebyla tato úprava promítnuta do ustanovení § 3 odst. 3, kde by bylo vhodné text § 4 odst. 5 nahradit textem § 4 odst. 4.

Protože navrhovaná úprava rovněž nebyla legislativně technicky plně promítnuta do tohoto ustanovení, kde by měla být v § 92b odst. 1 písm. a) a c) § 4 odst. 6 nahrazen textem § 4 odst. 5 a v § 92b odst. 2 písm. c) text § 4 odst. 5 nahrazen textem § 4 odst. 4.

K oběma úpravám je třeba si vyžádat stanovisko předkladatele. K těmto věcem bych řekl, že v případě, že tento zákon bude propuštěn do podrobné rozpravy, navrhnu vám tyto změny.

Jinak doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z jednání 24. května 2017: Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

čas 12:34:19 - 12:34:38:

Obecná rozprava proběhla. Byl příspěvek jediný pana senátora Větrovského ohledně zprávy vodovodů a event. ztížení a prodražení procedury pro provozovatele vodovodu. To je asi všechno. Děkuji.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 19.04.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 81

čas 09:30:23 - 09:32:41:

Dobrý den, paní ministryně, vážení kolegové, pane předsedo. Jenom stručně k tomu, o čem tady začal mluvit pan kolega Koliba. On ještě ten další trend bude takový, že se bude zkracovat období, kdy jsou děti a maminky na porodnici, protože takový trend je docela běžně ve světě. Teď už pouze 6 hodin jsou maminky; třeba za 6 nebo 4 hodiny odchází domů, takže tam si myslím, že u průměrně inteligentního otce to může mít velký význam, a to alespoň u průměrně fungující rodiny, že bude doma, po císařském řezu se také bude chodit dřív výhledově během let. Myslím si, že je to celkem prozřetelná věc. Můj názor na to je, že podpořím. Každopádně tam jaksi přítomnost toho otce je psychologickými průzkumy prokázáno, že přítomnost otce má impakt i v období kolem toho porodu a po porodu, pokud je s tím dítětem déle než obvykle třeba, nebo téměř vůbec, takže tam to význam určitě nějaký má. Také si myslím, že otázka spíš ještě by měla směřovat někam úplně jinam, a to je to, že v době, kdy ještě fungovaly celkem běžně dětská centra nebo mohu říct v době, kdy byly kojenecké ústavy, není to tolik let zpátky, bylo těch dětí nejvíc v posledních desetiletích historie v těchto kojeneckých ústavech, a přitom máme jednu z nejdelších mateřských nebo rodičovských dovolených. Ta chyba je ještě někde jinde, než jenom v tom, jestli rodiče jsou s dítětem nebo ne. Fyzicky jsou s dítětem, ale nevím, jak dalece jsou s tím dítětem mentálně a psychicky. To je velká otázka. Ale to je úplně na jinou diskusi a mně to připadá ale jako důležité. Děkuji za pozornost.

čas 10:25:39 - 10:29:08:

Já se omlouvám, že se ještě jednou pokusím vstoupit, ale přece jenom ta praxe je úplně jiná v podstatě. Jistě že určování otcovství je velmi složitá situace a může trvat dlouhé roky atd. Ale v zásadě to probíhá tak, že v porodnici, když se dítě narodí, matka napíše jméno otce. Někdy je to tak, že otec není uveden vůbec, ale to jsou poměrně vzácné případy. Potom asi 50 %, nebo méně jak 50 % maminek není tedy v manželství, takže tam se řeší ta jména. To je občas taky poměrně složitá situace, je to i složité pro personál, protože dítě se jmenuje kolikrát jinak než matka. A nebo zase úplně stejně jako matka.

Potom nastupují naše sociální služby, které v některých případech prověřují. A zase můžeme diskutovat o jednotlivých případech, ale v zásadě na těch sto zhruba desetitisících dětí, které se narodí během roku, tak jistě že je potřeba nějaký systém. Takže sociální pracovnice mluví potom o tom, jestli je... Ve většině případů se to bere, že o dítě pečuje otec, kterého tam matka přihlásí a uvede. Já bych řekl, že si myslím, že v této chvíli je to ještě podle té premisy římského práva, že matka je vždycky jistá a otec je vždycky nejistý. To je prastará zásada, která teď v období umělého oplodnění začíná ztrácet trošinku na síle. Nicméně to už je zase jiná problematika. Takže je tu určitý systém, uvede matka, sociální pracovnice se snaží zjistit, jestli podmínky v některých případech odpovídají, nebo neodpovídají.

Pokud bychom ještě chtěli, aby personál nemocnic nebo sociální pracovnice u každého zjišťovaly, jestli otec pečuje, nebo nepečuje, to není reálné. Takže to jenom si myslím, že na těch sto deset tisíc případů ročně, kterých by se to týkalo, by jakákoli další zjišťování a další zjišťování toho, jestli se otec stará, nebo nestará, tak by se to týkalo i nás všech, kteří jsme byli, nebo jsme tedy otci, a u těch porodů a na té porodnici jsme fungovali, to si nedovedu představit. To by byla velmi složitá věc. A potom jsou případy, které vidíme, kdy maminka složitě koordinuje návštěvu různých tatínků na porodnici. Třeba dopoledne a odpoledne, tak se různě střídají ti tatínci. Ale to jsou opravdu spíš velmi mimořádné případy. Takže v zásadě ponechat ten systém, jak teď je, kdybychom náhodou jsme měli tendenci ještě zjišťovat úplně do detailů, jestli pečuje, nebo nepečuje otec, tak si myslím, že to je velmi složité.

Ale v zásadě si myslím, že důležitá bude ta zpráva paní ministryně, kolik případů se asi očekává, jaké jsou náklady, tak, jak říkal pan senátor Koliba. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.

Tisk č. 79

čas 17:33:50 - 17:37:20:

Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Chtěl jsem se zmínit nebo spíše uvést na určitou pravou míru drobnost, ale nechtěl bych, aby došlo k záměně. Ale to je ohledně uzavření veřejných vysokých škol v rámci doplňkové činnosti, takže nějaké činnosti. Tam jde o to, že to jsou neveřejné peníze. Čili když některý podnik chce získat nějaký výzkum kvůli materiálu atd., požádá danou vysokou školu a daná vysoká škola mu výzkum udělá. Označuje se to jako smluvní výzkum, peníze jsou tam neveřejné. A chtěl bych se jenom zmínit o tom, že tento bod je důvodně svým způsobem zařazen. Pro veřejné vysoké školy to je asi 4 až 5 % jejich ročních rozpočtů, což jsou asi 2 až 3 miliardy korun, takže si dovedeme představit, že to má důsledek poměrně zásadní. Lze předpokládat, že pokud by byla donucena vysoká škola vystavit tuto smlouvu, tak není problém pro podniky najít si výzkum nebo smluvní výzkum zajistit někde na nějaké jiné zahraniční vysoké škole.

A pak tady je důležitá věc. Týká se to technických vysokých škol, univerzit. A tam se jedná o to, že z těchto peněz je z poměrně velké části umožněno přežít tam doktorandům, magistrům, bakalářům, prostě lidem, kteří na vysoké škole jsou částečně finančně závislí a určitě jim to pomůže v tom, aby nepřežívali třeba za 7 nebo 9 nebo 10 tisíc měsíčně

Toto jsem chtěl jenom trošku vysvětlit. A pan kolega Vosecký přede mnou mě trošku předběhl, protože si uvědomuji jednu věc, že my všichni jsme byli zvoleni na základě nějakého demokratického principu, a priori nás lidé pravděpodobně zvolili proto, že nepatříme mezi skupinu korupčníků, do které jsme a priori v tuhle chvíli třeba zařazováni. A pro mě nejpodstatnější je slib, který člověk tady dával před půl rokem, věrnost České republice. A já jsem zvyklý sliby plnit, slíbil jsem zachovávat Ústavu a zákony a vědomí a svědomí. To je pro mě asi to podstatnější, i když jsem podepsal onu Rekonstrukci, protože v tu chvíli mi nepřišlo vůbec nic na tom špatného. Děkuji kolegovi, který hovořil přede mnou, za vysvětlení a také navedení na to, proč jsem to podepsal, protože jsem to podepsal v podstatě ze stejných důvodů, jako vy. Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
2. den schůze – 20.04.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 76

čas 09:33:14 - 09:35:05:

Děkuji, dobrý den, pane ministře, paní předsedající, vážené dámy a pánové. Já jenom úplně stručně, děkuji za vstup pana senátora Žaloudíka, protože, a to se musím podělit, jenom v době před pár lety, už ne za současného ředitele, ještě s předchozími řediteli, jsem obcházel různé pojišťovny, protože na intenzivní péči jsme měli 8 dětí. Byla to nedostatečná, 8 lůžek, nedostatečná kapacita. Tak jsem obešel asi šest pojišťoven, v každé mi řekli, že mají nasmlouvaných 8 lůžek. Takže jsem odcházel od té poslední a měl jsem vysvětleno, ačkoli jsem tam měl 8 těch lůžek, těch inkubátorů, tak jsem měl vysvětleno, že mám vlastně 48 lůžek. Takže mám být spokojen. To byl můj zážitek, asi jeden z nejintenzivnějších, co se týká jednání s pojišťovnami. Ale je to už několik let.

A potom děkuji taky za to, co zaznělo, to je ten princip Occamovy břitvy, postolované někdy ještě ve středověku, kdy tvrdí se, nebo je takový základní postulát logiky, že pokud se nabízí více řešení nebo více vysvětlení, tak je nejlépe akceptovat to nejjednodušší, a to je prostě... O to by nám bylo lépe, kdybychom šli touto cestou.

Jinak ten systém je opravdu hypertrofický, opravdu velmi složitý. Nicméně myslím si, že je dobré pro ten zákon teď v této chvíli určitě zvednout ruku. Děkuji.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 08.03.2017

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky spolu se stanoviskem vlády k němu

Tisk č. 357

čas 19:27:28 - 19:30:22:

Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Vládní návrh, kterým se předkládá PČR k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky spolu se stanoviskem vlády k němu. Mezinárodní organizace přijala na 104. zasedání 5. června 2015 doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204. Je to k přechodu z neformální do formální ekonomiky.

Doporučení je jedním z instrumentů, které Mezinárodní organizace práce přijímá, přičemž doporučení nepodléhá ratifikačnímu procesu v členských zemích Mezinárodní organizace práce. Je pouze předkládaná zákonodárnému sboru na vědomí.

Cílem doporučení je poskytnout vodítka jednotlivým členským státům k usnadnění přechodu z neformální ekonomiky do ekonomiky formální.

Neformální ekonomikou se rozumí všechny ekonomické aktivity pracovníků nebo hospodářských jednotek, které nepokrývá nebo nedostatečně pokrývá platná právní úprava. Ale výjimku tam tvoří nelegální aktivity, např. výroba, prodej, vlastnictví zákonem nezakázaného zboží, nelegální výroba střelných zbraní, výroba a distribuce drog, obchodování s lidmi apod.

Rovněž se doporučení vztahuje k otázkám pracovně-právního rámce a politikám zaměstnanosti či sociální ochrany.

Problematika tzv. šedé ekonomiky je diskutována ve všech členských zemích Mezinárodní organizace práce, v případě ČR je její výše odhadována přibližně na 15 % HDP, což odpovídá objemu finančních prostředků ve výši asi 600 miliard korun.

Z pohledu českého právního systému samotné doporučení nepřináší nová témata a zaměřením je vhodný spíše pro země rozvojové.

Závěr: Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky je dokumentem, nepodléhajícím procesu ratifikace členskými státy, je dán na vědomí českému parlamentu. Z doporučení nevyplývají pro ČR žádné další mezinárodně-právní či vnitrostátní povinnosti, je žádoucí v souladu se stanoviskem vlády ČR toto doporučení vzít na vědomí.

Návrh usnesení: Senát bere na vědomí Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 204 k přechodu z neformální do formální ekonomiky spolu se stanoviskem vlády ČR k němu.

Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 09.03.2017

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 51

čas 09:32:42 - 09:34:02:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já budu jen velmi stručný. Já jsem se tento zákon snažil prodiskutovat ještě s dalšími týmy pro asistovanou reprodukci. Nevyplývá z toho nic mimořádného, spíš jenom to, že to do určité míry vítají tím, že se jedná o transpoziční zákon, který zvýší opravdu bezpečnost, tak, jak tady zaznělo. A ten jednotný evropský kód při té opravdu čilé výměně tkání a buněk a zvýšeném počtu zahraničních zájemců o asistovanou reprodukci v České republice bezpečnost opravdu zvýší. Asi nikdy se nepodaří úplně odstranit lidskou chybu, nějaký ten lidský faktor, ale tenhle zákon ze strany odborné společnosti pro asistovanou reprodukci je vítán.

Stejně tak, abych potom už nezdržoval, stejně tak i zákon o transplantacích, který přijde v následující době, který jsem prodiskutoval s transplantologickými společnostmi. Děkuji.

3. schůze Senátu
1. den schůze – 14.12.2016

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 4

čas 18:57:41 - 19:07:23:

Dobrý večer, vážený pane předsedající, pane ministře, milé senátorky a vážení senátoři. Aniž bychom si to domluvili, tak na sebe budeme navazovat, protože ohledně toho zákona jako takového – a budu trošku, ale to prosím neberte jako sebestřednost, že budu mluvit o své praxi – ono to souvisí hodně a všiml jsem si během debaty, protože vystupuji poprvé tady, tak jsem si během těch debat všiml, že přece jenom určité paralely třeba se zaměstnáním se hledají. Takže bych se na to díval z pohledu – jsem pediatr 25 let, skončil jsem v 1990 a 20 let jsem primářem novorozeneckého oddělení velkého novorozeneckého oddělení regionálního centra v Olomouci a 12 let jsem předsedou České neonatologické odborné společnosti, která se zabývá péčí o novorozence. Považuji se primárně za pediatra, potom se považuji za neonatologa, 20 let dělám soudního znalce pro pediatrii. Podíval bych se na to asi tak, tady se vytváří na těch papírcích, které kolují atd., se vytváří dojem, že posledních 12 let, co vznikl obor praktického lékaře pro děti a dorost, je konečně to pravé. Ale to není pravda. Ten obor vznikl v 50. letech, pediatrie na velmi vysoké úrovni udržuje si tu kontinuitu až do dneška. Myslím si, že v lékařské péči o děti jsme opravdu pořád na špičce světa. Tam jenom bych chtěl vzpomenout na to, to vzniklo právě naopak. V těch 50. letech taková velká jména jako prof. Švejcar, Houštěk atd., ti začínali a ti šli do toho terénu z nemocnic. Čili tento obor jakoby vznikal právě z nemocnic. Naše generace, moje generace pediatrů vyrůstala v podstatě na ideálech tady této společné jedné pediatrie nedělitelné.

Nedělitelné a pro mladou generaci mám pocit, že jsme dlužní určité věci. A to je právě ta komplexní pediatrie. Přece dítě se nedá rozdělit na to, jestli je zdravé nebo nemocné. Mimoto to zdravé dítě my máme taky. Já mám na svém oddělení asi 2500 porodů ročně, čili to je velká část. To už není ani doména praktického lékaře pro děti a dorost, ale je to v nemocnici a mám tam ty děti v nemocnici. Sociální péči se zabýváme hodně, řešíme pořád sociální problémy maminek. A ten systém je taky propracovaný.

Rok jsem pracoval v devadesátých letech, když jsem skončil školu, tak jsem rok pracoval. V podstatně ze dne na den jsem se ocitl v pozici praktického lékaře. Tehdy se tomu říkalo jinak. A byl jsem tam rok. Protože kolegyně onemocněla, tak jsem tam šel. Byla to vynikající zkušenost. V těch osmdesátých letech, netušíc ještě, že revoluce to všechno tak nějak změní pro mě, tak jsem počítal s tím, že vzhledem k nějakému kádrovému profilu bude pro mě asi vrchol, když půjdu jako vodní lékař. A přál jsem si to, protože já si jich velmi vážím, praktických lékařů pro děti a dorost. A myslím, že to je důležitá práce. Ale je to pediatrie, není to samostatný obor.

Jestliže by vám onemocnělo dítě, tak půjdete k pediatrovi a nebudete vybírat, jestli tak, nebo tak. Na všechny atestace, které jsem měl možnost vidět a zkoušet, tak tam mluvíme o pediatrii a mluvíme s kolegy o tom, jak je to doma, jak to mají doma, jak je potřeba dělat tu pediatrii doma a jak je to potřeba dělat v nemocnici. Ale nerozlišujeme to. Zabýváme se hodně dispenzární péčí atd. Takže té mladé generaci to jsme dlužní, protože naopak, pokud tam vznikne ten tlak, tak tam vznikne konkurenceschopnost a donutí to obě strany, aby začaly na sobě víc pracovat.

Současný průměrný věk je – jak z kterého zdroje – 54, nebo 58 let praktických lékařů. A jestliže za posledních 12 nebo 14 let bylo odatestováno 270 pediatrů, tedy praktických lékařů pro děti a dorost, tak je to nedostatečná dávka. Důležitá věc je, že neexistují nikde, můžeme si říkat, já nevím, odkud pochází ta legenda o tom, jak nám svět závidí náš současný systém. Já jsem si to zjišťoval tady u Evropské pediatrické asociace a odepsali mi, že žádná evropská země neuvádí, že má rozdílné vzdělání pro pediatrii, spolupracují v té pracující primární péči respektive nemocniční péči. Čili v celé Evropě mají jednu pediatrii.

Takže neslyšel jsem o tom, že by se někdo zabýval tím, že by chtěl přijmout náš model. A to v tom kontaktu jsem díky tomu předsednictví v odborné společnosti. Asociace lékařských fakult, kolegium děkanů podporuje, považuje za správné sloučení stávajících oborů pediatrie a PLDD, neboť změna směrem k jednokolejnému vzdělávání v tomto oboru je v souladu s trendem v EU i ve světě. A další – Česká pediatrická společnost, podepsaná zároveň Českou neonatologickou společností, Českou společností dětské chirurgie atd. Potom tady mám ze Slovenska a další a další. To asi nemá teď už smysl o tom mluvit.

Tam je důležitá kontinuita. Já mám na oddělení 12 lékařů a tím pádem občas potřebuji pomoct. Pomoct se službami, s pohotovostí. Přijdou za mnou kolegové z praktických lékařů pro děti a dorost. Tam to není odděleno, to je jedna pediatrie. Naopak mně se může stát, jestliže už 25 let dělám na intenzivní péči a prožívám ty stresy na nočních službách, tak se mi může stát, že za 5 let budu chtít jít pracovat někam jinam. Kde ne, že by to bylo lehčí, ale kde je to poklidnější, že se člověk nemusí celou noc bát o děti, dvě tři děti, že mu třeba umřou.

Takže to je pro mě zase určitá naděje v tom, že bych mohl na ten obvod jít. V současné době nemůžu pracovat jako praktický lékař pro děti a dorost. S pětadvacetiletou pediatrickou praxí, protože nemám onu atestaci. Kterou má tedy málokdo, ale přesto vždycky si najdou nějaké cesty pravděpodobně.

Takže ta zastupitelnost lékařů je podle mě podstatná. A potom bych pokračoval od toho principu obecného, kdy podle mého názoru to je právě ta pediatrie, k tomu speciálnímu. Jestliže chceme mít nástavbovou atestaci z praktického lékařství, vynikající. Ale když jsme debatovali o tomto zákonu, tak já sám jsem prosazoval, aby neonatologie, můj obor, nebyl základní obor. Aby to byla prostě pediatrie, a potom teprve neonatologie. Dětská kardiologie – obrovské úspěchy profesora Šamánka. Ale všichni jsme začínali nebo začínáme jako pediatři. Takže si myslím, že nic nebrání tomu, aby praktické lékařství pro děti a dorost bylo dál, aby ten pediatr mohl navázat a opravdu na vysoké úrovni se vyškolit v praktickém lékařství.

A tu sociální problematiku jsem říkal. Takže já nevím, kde je ta hranice u té pediatrie? Kdo mi to řekne po mých pětadvaceti letech, kde ta hranice pediatrie je? A toho praktického lékařství? Já si nedovedu představit, ve svých znaleckých posudcích dostávám k dispozici i posudky ohledně praktického lékařství, dostávám posudky z jakéhokoli věku atd. Takže to si myslím, že samo od sebe odráží tyto všechny údaje.

Takže to je asi všechno, co jsem chtěl říct. Chtěl jsem vás požádat i ve jménu těch generací, které tady byly, které tomu věnovaly kolikrát opravdu i život, a některé ty kolegy jsem znal, chtěl bych požádat, až budete hlasovat, tak abyste hlasovali pro jednotnou pediatrii. Děkuji.

čas 19:44:40 - 19:47:30:

Já nechci zdržovat, ale musím se ohradit proti těm slovům pana senátora Horníka, protože dehonestovat velké nemocnice jakýmsi způsobem, právě velké nemocnice, čtyři velké nemocnice... Jenom, jsou čtyři dětské hospicy, zatím tedy. Všechny ty dětské hospicy, tam jezdí ty děti, k těm dětem jezdí bez nějakých zatím kódů a tak dále, za těmi dětmi, které zůstávají doma, aby mohly umřít doma, tak tam jezdí, já to vím, protože jsem jeden z nich, tam jezdí kolegové z velkých nemocnic. Když potřebujeme nějakého praktického lékaře pro děti a dorost, tak se stane obrovská výjimka, když ten praktický lékař si to dítě vezme k sobě a jaksi začne ho léčit. Takže my ty děti potom musíme jaksi registrovat u našich velkých nemocnic. To nejsou konglomerace a továrny na zdraví. Tam jsou lidé, kteří mají ty děti rádi. Možná, že je trošku jiná situace v dospělé medicíně a pediatrii. Ale já jenom bych to chtěl tak vysvětlit, že ten svět není prostě černobílý, praktičtí lékaři a pediatři. Ten svět je prostě, pediatrie je jenom jedna. 25 let to dělám. Mé vzory to dělaly ještě déle. Kvůli nim jsem do toho šel.

Ale já nechci, jenom jsem se chtěl ohradit proti tomu, že i v těch velkých nemocnicích, v Motole, v Olomouci, v Brně a v Ostravě, jsou dětské hospicové péče, které jsou možná jakoby soukromé, ale nevydělávají, popravdě řečeno, a ti lékaři, co jezdí za těmi dětmi domů, tak jsou z velkých nemocnic. Neznám tam praktického lékaře, který by jezdil za tím dítětem domů.

Takže jenom, že tam ti lidé taky mají srdce.

A ohledně té paní doktorky, která má 85 let, pokud bude větší konkurenceschopnost, bude tam ochotna, tak i do těch Žlutic půjde některý z těch kolegů, který je třeba stárnoucí, nějakým způsobem, a už nemůže tu práci dělat v té velké nemocnici, tak tam půjde. Já jsem dělal jako praktický lékař rok. Nijak mě to nedehonestovalo nebo tak. Tam není ten postoj takový, že něco je méněcenného a něco ne. Většina pediatrů to tak má, že si nemyslí, že praktický lékař je něco... Čili to je hledání. My se o ty děti taky staráme, i po propuštění domů. Chodí k nám na prohlídky a tak dále.

To, co se posouvá dál, v oblasti výživy a tak dále, tak to jsou kolegové z velkých nemocnic, kteří jezdí a přednáší o tom a dělají doporučení.

Takže to jenom jsem se chtěl trošku ohradit. Děkuji.