23. schůze Senátu
2. den schůze – 24.07.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 317

čas 14:46:06 - 14:52:08:

Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, dovolte, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou k navrhovanému zákonu. Paní ministryně v podstatě řekla všechno, co je obsahem. Opravdu se jedná o technickou novelu, akorát, že k tomu byl přidán nějaký pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně, u kterého se trošku zdržím.

Obecně mi dovolte, abych vás seznámil v podstatě s tím, co to je zákon 266, který již po čtvrté odkládáme. Odkládali jsme ho v roce 2007, 2009, 2012 a teď ho odkládáme opět.

Zákon, jehož platnost již po čtvrté odkládáme, byl v době svého vzniku pokládám za zákon, který má nahradit dosavadní systém zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. V době jeho vzniku zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců představoval systémovou změnu, která měla přenést odpovědnost za provádění úrazového pojištění na stát a tím měnila zcela charakter tohoto pojištění. Proti platné právní normě, která je platná od 1. ledna 1993, zmíněný zákon převádí systém zákonného pojištění z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu na systém sociálního zabezpečení, na Českou správu sociálního zabezpečení a tím tedy měla odstranit tak zvaně monopolní postavení dvou komerčních pojišťoven, což nám bylo i vytýkáno Evropskou unií.

Velmi důležité je, abych vás teď provedl legislativním procesem tohoto zákona, který bude procházet Poslaneckou sněmovnou. Je to vládní návrh, který byl předložen 15. ledna 2014 do Poslanecké sněmovny a jak jsme slyšeli, podstatou vládního návrhu novely zákona o úrazovém pojištění bylo posunutí termínu nabytí účinnosti tohoto zákona o jeden rok. Posun termínu nabytí účinnosti tohoto zákona o jeden rok, což bylo odůvodněno tím, že existují zásadní rozpory v názorech příslušných subjektů na další podobu zabezpečení zaměstnanců při pracovním úraze či nemoci z povolání i na to, zda vůbec má být zaváděno úrazové pojištění podle již schváleného zákona. Ve stávající podobě je prý tento zákon o úrazovém pojištění zcela neaplikovatelný.

Poslanecká sněmovna projednala návrh na své 7. schůzi dne 19. března letošního roku v prvém čtení a po rozpravě, v níž byly zmíněny aspekty související s dosavadním vývojem zákonné úpravy o úrazovém pojištění zaměstnanců a poté, co nebyl přijat návrh na vrácení návrhu k dopracování, byl přikázán k projednání do výboru pro sociální politiku. Uvedený výbor projednal vládní návrh zákona na své 6. schůzi 10. ledna letošního roku a přijal k němu usnesení č. 34, v němž doporučil Poslanecké sněmovně schválit návrh zákona s pozměňujícími návrhy, které výbor přijal. Podstatou pozměňovacích návrhů je odklad termínu nabytí účinnosti zákona o dva roky. Odůvodnil to tím, že vzhledem k dosavadním poznatkům o problematice dané zákonné úpravy by k naplnění sledovaných cílů stěží mohl postačovat jeden rok.

Výbor pro sociální politiku zároveň doporučil Poslanecké sněmovně, aby k návrhu zákona přijala doprovodné usnesení, v němž by požádala vládu, aby v souvislosti s přípravou vládního návrhu novely zákona o úrazovém pojištění zachovala koncepci zákona o úrazovém pojištění jako pojištění v rámci sociálních systémů, a další tři body. Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala ve druhém čtení na své 10. schůzi 11. června letošního roku a ve druhém čtení poslanec Miroslav Opálka podal pozměňovací návrh spočívající v tom, aby do návrhu zákona byla začleněna také novela zákoníku práce, v němž by ustanovení § 365, odstavec 2, v úpravě nákladů na správní režii pojišťoven, provádějících zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, byla ze současných 9 % snížena na 4 %.

Dovolím si tedy zastavit u toho třetího pozměňovacího návrhu.

Předpokládá se v případě, že bychom přijali nebo kdyby prošel schválením tento záměr snížení správní režie z 9 % na 4 %, předpokládá se, že by to přineslo asi 329 nebo 325 milionů Kč pro státní rozpočet. Ovšem stanovisko Ministerstva financí je velmi negativní s tím, že tam hovořilo o tom, že nevidí důvod, aby se snižovala správní režie v době, kdy v roce 2009, pardon, v roce 2012, došlo ke snížení na 13,5 % na 9 %, aniž by existovala nějaká analýza. A v podstatě tento pozměňovací návrh neprošel řádnou diskusí v Poslanecké sněmovně.

V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně paní ministryně ovšem vyslovila souhlas s tímto pozměňovacím návrhem a taktéž i Poslanecká sněmovna ve svém hlasování č. 154 vyjádřila souhlas s tímto pozměňovacím návrhem, když ze 157 přítomných poslanců a poslankyň 123 poslanců souhlasilo s touto novelou.

Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila 20. června 2014 hlasováním č. 155, když z přítomných 157 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 131 poslanců.

Dovolte, abych vás seznámil na závěr s kladným stanoviskem garančního výboru, tedy s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku se svým 172. usnesením, které se konalo na 22. schůzi konané dne 22. 7. 2014. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 317, po odůvodnění zástupce předkladatele, pana Mgr. Martina Kučery, náměstka ministryně práce a sociálních věcí a zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou;

II. určuje zpravodajem mě.

Dovolte mi, abych vás požádal o pozitivní hlasování.

čas 15:38:30 - 15:39:33:

Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vystoupilo 10 senátorů, dva z něho dvakrát. Já bych si dovolil trošku glosovat proběhlou diskusi. Pan Horník měl přesná čísla, určitě. Pan senátor Michálek ta čísla trošku popletl. Česká správa sociálního zabezpečení pracuje s režií 1,45 %. Ale my se bavíme o objemu peněz, prosím vás. Ale popřemýšlejte o tom taky, jakou agendu a kolik případů zpracovávají. Česká správa sociálního zabezpečení, to jsou stovky tisíců klientů, kteří tohle realizují, kdežto úrazové se počítá na desítky tisíců klientů, kteří v podstatě projdou tímto pojištěním.

Ne, že bych se tím nezabýval. Velmi mě to trápilo, spousta lidí mě oslovila, oslovila mě i Kooperativa pojišťovna, kdy její návrh byl 6,5 %. Takže pod to by už tzv. mohli být podnákladoví. A když jsem se tím zabýval, myslím si, že i 4 % jsou průchodná.

Zazněly, pane místopředsedo, dva návrhy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Ústavně-právního výboru. Doporučuji hlasovat o návrzích těchto dvou výborů. Děkuji.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 29.05.2014

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 278

čas 09:35:46 - 09:41:04:

Dobrý den. Dobrý den, pane předsedo. Děkuji za slovo, pane ministře. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem zpravodajem z VZSP, ne pro dopravu. Omlouvám se, že jsem se připomněl. Pan ministr v podstatě řekl takřka úplně všechno, co se týká této novely tohoto zákona. Já si dovolím vás seznámit s pár poznámkami, které se vyloženě týkají principu a problémů státních pojištěnců.

Státní pojištěnci jsou uvedení v zákoně o veřejném zdravotním pojištění v paragrafu 7 a jsou to tzv. nezaopatřené děti, penzisté, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené; dále jsou to osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání; dále jsou to osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni 2., 3. a 4. a osoby pečující o tyto osoby; dále jsou to osoby pečující o děti mladší 10 let závislé v 1. stupni. Počet státních pojištěnců je od roku 2000 přibližně stejný. Výrazněji se nemění. Pohybuje se v řádech 6 milionů státních pojištěnců. Samozřejmě toto číslo je velmi citlivé na situaci v nezaměstnanosti a dalších faktorů.

Platba na tzv. státní pojištěnce je zásadním faktorem ovlivňujícím ekonomickou stabilitu zdravotnictví. Stát platí pojistné za osoby bez vlastních příjmů. Samotný princip tzv. zástupné platby, kdy za osoby bez vlastních příjmů platí pojistné stát, je pro zdravotnictví a systém veřejného zdravotního pojištění velmi výhodný, neboť při minimálních administrativních nákladech zajišťuje 100% výběr pojistného.

V historii vývoje výše platby za státní pojištěnce se od roku 1993 výše platby za státní pojištěnce pravidelně zvyšuje. Ovšem nejedná se o pravidelnou valorizaci. Tato valorizace probíhala v roce 2007 a 2008. Zvyšování plateb se týká vždy nějaké krize ve zdravotnictví, samozřejmě fiskálního zaměření vlády. V roce 1993 byla tato hodnota 229 Kč za měsíc. Postupně se zvyšovaly a takřka každý rok až do roku 2010, kdy došlo k zmrazení plateb za státní pojištěnce na úrovni 723 Kč a naším senátním zákonným opatřením došlo k navýšení o 64 Kč na 787 Kč. Podíl plateb pojistného za státní pojištěnce na celkovém výběru pojistného je od roku 2000 taktéž konstantní a pohybuje se mezi 22 – 23 procenty. Lze tedy říct, že s určitou mírou nepřesnosti lze konstatovat, že zdravotní pojišťovny od státu získávají zhruba čtvrtinu celkových úhrad pojistného. Výdaje na zdravotní péči pro tzv. státní pojištěnce přitom tvoří až tři čtvrtiny těchto nákladů. Jinými slovy lze říct, že ekonomicky aktivní občané odvádí ze svých příjmů na pojistném v průběhu v podstatě více než spotřebují.

Dále bych se jenom pozastavil u legislativního procesu, který tady nezazněl. Návrh zákona byl vládou předložen v Poslanecké sněmovně dne 15. dubna letošního roku včetně návrhu, aby Sněmovna s navrhovaným zákonem vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť jak úvodní zpráva, důvodem pro zvolený postup je nutnost kompenzovat poskytovatelům lůžkových zdravotnických služeb výpadek regulačních poplatků nejpozději do 31. 7., to jsme také slyšeli.

Dne 6. května 2014 Poslanecká sněmovna na své 8. schůzi v 7. volebním období vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, a to v hlasování č. 70, ve kterém ze 167 přítomných poslanců pro návrh se vyslovilo 132 poslanců.

Zákon byl podstoupen 9. května. Lhůta pro projednání končí 8. 6. Garančním výborem byl VZSP, který na své 20. schůzi projednal tento tisk a přijal usnesení, s kterým vás seznámím na závěr.

Dovolte, abych ještě řekl doporučení. Předložený návrh nemá ambici a není ani systémovým řešením problému ve zdravotnictví. Vzhledem k dlouhodobému podfinancování systému veřejného zdravotního pojištění a poskytovatelů zdravotnických služeb, na kterém v minulosti dopadly vnější vlivy v podobě velmi restriktivní úhradové vyhlášky, zvýšení DPH a nekompenzování nárůstu platů za zdravotnický personál apod., je vyloučeno, jak jsme slyšeli, aby tento výpadek příjmů z regulačních poplatků pokryli poskytovatelé zdravotnických služeb ze svých výnosů nebo zdravotní pojišťovny. Myslím si, že ten návrh je v pořádku, je potřebný a opravdu řeší kritickou situaci podfinancování českého zdravotnictví.

Závěrem mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením VZSP, je to 67. usnesení z 20. schůze konané 21. května roku 2014. K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 278. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministra zdravotnictví, pana Ing. Petra Saláka a zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila, výbor

1) doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění podstoupeného Poslaneckou sněmovnou;

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátora Radka Sušila.

Děkuji za pozornost.

čas 10:48:11 - 10:50:30:

Děkuji, pane předsedo, dovolte mi, abych krátce glosoval proběhlou diskusi. Musím opravdu reagovat. Zaprvé souhlasím s panem předsedou, panem Štěchem s tím, že řekl podstatnou záležitost týkající se podílu plateb z OSVČ, kde opravdu ta platba je 1400 Kč, resp. 1700 Kč. Napadla mě jedna věc, když se tady probírají daňové balíčky nebo daňové paušály, kdy v podstatě byla nějaká statistika, že 1 milion OSVČ se podílí na daňových příjmech asi 1,4 miliardy korun. Kdežto 4 miliony zaměstnanců se podílí na daňových příjmech 84 miliardami korun. Ta disproporce tady určitě je.

Že 2 miliony korun neřeší české zdravotnictví, to je jasná pravda, protože když se řekne DPH, tak DPH znamenalo v českém zdravotnictví ztrátu asi 10 miliard korun. Restriktivní úhradová vyhláška, která proběhla v loňském roce, tak se točila kolem 10 – 15 miliard korun. Samotné změny devizových kurzů znamenají pro české zdravotnictví v tomto roce asi 5 miliard korun výpadku nebo zvýšení nákladů pro zdravotnictví. Musím říct, že ty regulační poplatky nic neřešily. A můžu to doložit tím, z vlastní zkušenosti, že co se zrušily hospitalizační poplatky, nezvýšil se počet pacientů v akutní lůžkové péči. Zvýšila se jenom délka hospitalizace, zvýšila se obložnost jednotlivých zdravotnických zařízení, ale problém je u oddělení s následnou péčí, u dlouhodobě nemocných, kde opravdu se ta kapacita využívá teď na 100 % a stává se nedostupná lůžková kapacita pro dlouhodobě nemocné.

Zazněl tady problém valorizace. Jsou statistiky, kdyby opravdu proběhla valorizace, která byla uzákoněna v roce 2006 do současné doby, tak by to znamenalo pro české zdravotnictví asi 16 – 18 miliard korun.

Souhlasím s kolegou Drymlem, kdy úroveň českého zdravotnictví je na opravdu špičkové světové úrovni. Ale je to díky tomu, že tady máme lékaře a díky tomu, že lékaři jsou zde nějakým způsobem placeni a že úroveň plateb za platy zdravotníků jsou mizerné.

Závěrem mi dovolte, vystoupilo 11 kolegů, z toho 2 kolegové třikrát, 1 kolega dvakrát. Nezazněl žádný jiný návrh než návrh přijatý zdravotním výborem a ÚPV. Pane předsedo, dovoluji si doporučit hlasovat o těchto návrzích. Děkuji.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 21.08.2013

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 144

čas 16:53:00 - 16:59:49:

Děkuji, paní předsedající. Vážená paní předkladatelko, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou. Musím jenom vyslovit politování, že paní předkladatelka nedorazila na náš výbor, aby tento zákon mohla obhájit před výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Já jsem ji tedy zastoupil a v závěru se dozvíte, jaké doporučení jsme přijali.

Dovolte, abych vás seznámil, možná ne trošku stručně, se svou zpravodajskou zprávou k novelizaci těchto zákonů, kdy účelem této novely je stanovení obecných pravidel pro uznávané druhy a formy studia, které jsou považovány za studium na středních školách pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění dle vyhlášky č. 28/2012 Sb., o dalším studiu, případně o výluce, která se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních školách.

Jak to funguje doposud? Nutno poznamenat, že v obou dotčených zákonech, v zákoně o státní sociální podpoře a v zákoně o důchodovém pojištění, je obsažena úprava, která vymezuje pojem "soustavná příprava dítěte na budoucí povolání". A dále je v obou zákonech obsaženo zmocňovací ustanovení, podle kterého Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popř. výuka se z důvodu svého rozsahu a úrovně pro účely státní sociální podpory, resp. pro účely důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách. A také je v příloze této vyhlášky uveden výčet subjektů působících v oblasti jazykového vzdělávání.

V současné době je platná úprava obsažena, jak bylo zmíněno, ve vyhlášce č. 28/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. září loňského roku. V této souvislosti je nutné uvést, že od počátku roku 1996 po celých 17 let bylo pro účely státní sociální podpory a pro účely důchodového pojištění také hodnoceno studium v jednoletých kurzech a cizích jazyků s denní výukou v případě osob, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium. V té souvislosti byl v příloze k vyhlášce vždy uveden výčet subjektů působících v oblasti jazykového vzdělávání. Přijetím posledně jmenované vyhlášky došlo vcelku k zásadní a podstatné změně, o čem hovořila paní předkladatelka, že tyto jazykové kurzy byly vyřazeny z tohoto studia. Aplikace této vyhlášky tedy měla být, kdybychom nepřijali novelu tohoto zákona, platit od následujícího školního roku.

Podstatou předloženého návrhu zákona tedy je, aby úprava, která je doposud na základě zákonného zmocnění řešena v prováděcí vyhlášce, byla věcně upravena přímo v zákoně a v tomto smyslu je do příslušného zákona navrhováno převzetí úpravy obsažené v § 1 jmenované vyhlášky, a zároveň se do zákonné úpravy vymezuje pojem "soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání" navrhuje zařadit i studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou.

Rád bych se zmínil o legislativním procesu, poněvadž tady je docela důležité, abych zde přečetl a seznámil vás se stanoviskem vlády, které bylo negativní.

Senátu byl tento tisk doručen dne 29. července, lhůta nám končí koncem srpna, byl přikázán výborům, o kterých jsme slyšeli. Dne 17. prosince 2012 byl návrh zákona zaslán k vyjádření vládě, která návrh projednala, a dne 9. ledna letošního roku přijala k němu usnesení č. 4, v němž s návrhem zákona vyslovila nesouhlas a v poměrně obsáhlém stanovisku uvedla důvody svého nesouhlasu. A podstatou negativního stanoviska vlády bylo zejména to, že podle jejího názoru úprava týkající se vymezení institutu uznávání a kontroly jednotlivých vzdělávacích institucí a rovněž tak úpravy týkající se zprávy seznamu vzdělávacích institucí obsažená v navrženém paragrafu 15 zákona o státní sociální podpoře, systémově nepatří do tohoto zákona, ale do předpisu upravujícího vzdělávání dle školského zákona.

Vláda dále uvedla výhrady k opětovnému zařazení jednoletých kurzů cizích jazyků s denní výukou mezi uznávané formy soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání a poukázala na finanční dopady této úpravy do příjmů a výdajů státního rozpočtu.

Vláda ve svém stanovisku nesdílí nezbytnost a účelnost opětovného zařazení jednoletých kurzů cizích jazyků s denní výukou mezi uznávané formy soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, kdy návrh není podložen argumentačně přesvědčivou analýzou.

Vláda dále ve svém nesouhlasném stanovisku upozornila a zmínila některé další problematické aspekty, kdy upozorňuje na obsahový nesoulad předloženého návrhu zákona s právem EU, když dosavadní právní úpravu vymezený okruh relevantního studia rozšiřuje na další typy studia opět pouze v ČR.

Další projednávání tohoto zákona v PS probíhalo na 51. schůzi dne 13. února 2013 a byl přikázán dvěma výborům, výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu a mládež, který přijal usnesení doporučit Poslanecké sněmovně přijetí tohoto zákona, a dále garančnímu výboru – výboru pro sociální politiku. Ten rovněž ve svém 150. usnesení doporučil Poslanecké sněmovně přijetí tohoto zákona.

Poslanecká sněmovna návrh zákona ve znění přeložených pozměňovacích návrhů schválila na své 56. schůzi dne 17. července letošního roku, kdy v hlasování pod pořadovým číslem 71 ze 140 přítomných poslanců návrh schválilo 96 poslanců. Pro byly kluby sociální demokracie, KSČM, Věcí veřejných, 26 poslanců ODS a jeden poslanec TOP 09.

Závěrem mně dovolte, abych řekl jedno své stanovisko. Tato novela přes nesystémové řešení uvedeného problému zajistí pro další období, jak jsme slyšeli, takový druh studia, který pomůže řešit současné nedostatky v jazykové výuce na některých středních a základních školách. Jedná se o potřebný návrh a doporučuji vám, abyste ho schválili.

Závěrem mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku: jde o 33. usnesení z 10. schůze konané dne 20. srpna 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů – senátní tisk č. 144.

Po zpravodajské zprávě senátora Radka Sušila a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 144 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Radka Sušila.

Děkuji vám za pozornost.

čas 17:11:36 - 17:11:48:

Paní předsedající, děkuji za slovo. V rozpravě vystoupila jedna kolegyně a tři kolegové a v podstatě tři vyjádřili s návrhem souhlas. Vzhledem k tomu, že nezaznělo žádné jiné stanovisko, měli bychom hlasovat o doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 30.01.2013

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb.

Tisk č. 26

čas 20:18:25 - 20:20:16:

Dobré odpoledne, dobrý podvečer. Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane poslanče. Poslouchal jsem pozorně pana poslance a myslím si, že řekl k tomu prvnímu bodu úplně všechno, co tady mělo zaznít. Opravdu se jedná o potřebnou novelu zákona. Jestli si vzpomínáte, tak na podzim roku 2011 jsme přijímali souhrn zdravotnických zákonů. Jedním z těch zákonů byl zákon o specifických zdravotních službách, který opravdu teď novelizuje. Novelizujeme ho potřebně.

První bod, který se týkal opravdu posuzování zdravotní způsobilosti osob – o tom hovořil pan předkladatel – pan poslanec, s tím plně souhlasím. Druhý bod se týká poskytování pracovně lékařských služeb.

Situace je taková, že od dubna tohoto roku by v podstatě musel každý zaměstnavatel, který provádí tuto péči, najímat si svého nového lékaře, soukromého lékaře, který by musel tuto péči poskytovat za úplatu. Tím by se dostával do situace, kdy opravdu tato péče by byla finančně náročná. Vrácení zpátky působnosti tohoto zákona se dostane do situace, která je teď zaběhlá u všech zaměstnavatelů, kdy u zaměstnavatele zaměstnaný nebo působící lékař, který poskytuje tuto péči, bude dále tuto péči poskytovat.

Dovolte mi, abych závěrem, protože se jedná o velmi jednoduchou novelu a velmi potřebnou, abych vás seznámil s usnesením VZSP, kdy bylo přijato usnesení, které doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.