25. schůze Senátu
2. den schůze – 16.08.2012

Návrh usnesení Senátu k vládě v oblasti sociálního zabezpečení

čas 14:56:57 - 14:58:48:

Vážená paní předsedající, vážené senátorky, senátoři. Já se k tomuto návrhu usnesení vyjádřím víceméně krátce.

Nevím, jestli v úvodu paní navrhovatelka mluvila o senátním tisku číslo 199 a z jakého důvodu byl stažen. Ten senátní tisk mluvil o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a jeho snahou bylo zatlačit na Českou správu sociálního zabezpečení při rozhodování o výši invalidního důchodu. Cílem bylo také maximálně možné zkrácení řízení lhůty pro rozhodnutí a řízení o námitkách. On ten senátní tisk, jak jsem sledoval, byl stažen jednou, podruhé a v podstatě ty důvody byly takové dosti podivné nebo byl to možná mírný nátlak. Mluvilo se o nějakých 250 milionech, které by Česká správa sociálního zabezpečení musela vydat. S tím nesouhlasím, protože cítím, že to byl nátlak.

Podle mě bychom vládu měli požádat o dopracování zákona o koordinované rehabilitaci, protože tato vláda pro sociálně slabé skupiny nedělá nic. A postižení spoluobčané určitě do těchto slabých skupin patří. A jestli tady bylo řečeno, že my nemůžeme úkolovat vládu, nemůžeme, ale můžeme doporučit. A jestliže se vláda, ministerstvo zdravotnictví nebude tímto námětem zabývat, samozřejmě to zapadá do současné politiky, kdy je jim jedno, jak žijí sociálně slabé skupiny. Děkuji.

Návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů

Tisk č. 396

čas 16:10:26 - 16:11:43:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na 29. schůzi, konané 8. srpna 2012 přijal 123. usnesení k návrhu zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů. Po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, 1. náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě výbor:

1. doporučuje Senátu PČR zamítnout projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS PČR,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu PČR senátora Petra Gawlase,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 399

čas 19:06:12 - 19:08:43:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se touto novelou zaobíral 8. srpna na své 29. schůzi a řekl bych, že to projednávání bylo velice rychlé, korektní, tak jak tato novela ve společnosti, hlavně mezi starosty, primátory vzbuzovala pozornost, dostávali jsme spoustu mailů, telefonátů, tak toto projednávání na výboru bylo velice rychlé.

Taky kvituji nová kritéria, zvlášť počty dětí mateřských a základních škol, protože to znamená, že ta obec nebo to město se rozvíjí. Jsou tam prostě mladé rodiny a děti. Pan ministr tady mluví o těch váhách. Zastropování 10 hektarů na jednoho obyvatele je taky myslím tím správným krokem, který provedl rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Takže z těch 61 měst a obcí, které určitě budou nespokojeny, a když z toho vybereme 4 velká města, tak nám zbývá 57 malých měst a obcí.

Bohužel mluvili jsme tu o těch kompromisech, je to kompromisní řešení. Možná i ta malá městečka nebo obce hlavně v pohraničí do této doby dostávají z toho důvodu možná nadprůměrné částky, takže teď budou samozřejmě nespojeny, ale vzhledem k tomu, že těch obcí a měst, které z toho profitují, je 6000, tak si myslím, že je to správné.

Takže když vám přečtu usnesení. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Zikla, ředitele odboru financování územních rozpočtů a programové financování měst a financí ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase, po rozpravě výbor zaprvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zadruhé určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Petra Gawlase.

A zatřetí pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

24. schůze Senátu
3. den schůze – 20.07.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 374

čas 10:23:31 - 10:28:14:

Vážený pane předsedo, pane ministře, vážené senátorky, senátoři, dovolte mi, abych i já vystoupil k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jak tady předřečník – senátor Šebek – říkal. Mnozí z nás zde vystupují s vlastní zkušeností. Moje vystoupení nebude tak odborné, jako vystoupení senátorů, kteří mají novelu perfektně nastudovanou. Co se týče pěstounských rodin, u nás na Třinecku některé navštěvuji osobně. I finančně podporuji. Protože v některých rodinách je to závažnější. Zvlášť jeden případ, kdy manželský pár má v pěstounské péči i adopci 12 dětí, a tatínek nešťastnou náhodou loni zemřel. I maminka s 12 dětmi se snaží a starší bratříčkové a sestřičky pomáhají mladším, takže to tam funguje... Pěstounskou péči mám i v rodině. Moje sestřenice má v péči 4 děti, z toho jedno dítě je "naprostý ležáček"...

Jedním z hlavních cílů každé civilizované společnosti by mělo být to, aby každé dítě vyrůstalo, pokud možno, ve funkční biologické rodině.

Bohužel existují cíle, jenž z nejrůznějších důvodů jednoduše nejdou naplnit, a tak by pro naši společnost mělo být stěžejním alespoň zabezpečení v náhradní rodinné péči v případech, kdy dítě ve svém vlastním životě vychováváno nemůže být. Prvořadý by měl být vždy zájem dítěte.

Jsem jedním z tradicionalistů, kteří vždy budou preferovat rodinnou formu výchovy před ústavní péčí, a minimálně v tomto ohledu oceňuji, nebo můžu oceňovat záměry předloženého návrhu zákona.

Jak už jsem se zmínil, v našem regionu znám osobně některé pěstounské rodiny. Vím, že o děti, které jsou těmto pěstounům svěřeny do péče, je skvěle postaráno. Funguje u nás mj. jedno občanské sdružení, které se snaží propagovat pěstounskou péči, staví pro pěstounské rodiny domy, snaží se pro ně všemožně zabezpečit nezbytné zázemí a podporu pro zdravý růst a fungování dětí. Držím jim palce, tleskám! Nicméně, přes všechny moje zkušenosti jsem také realista. Plně si uvědomuji, že osvojení a pěstounská péče nejsou v našich podmínkách lékem na všechno.

Ústavní péče bude ještě dlouho nedílnou součástí výchovy opuštěných a zanedbaných dětí a ve spojitosti s předloženým návrhem mám o další fungování kojeneckých ústavů a dětských domovů skutečně vážné obavy. Navíc tyto ústavy už dnes nejsou v naprosté většině tím, čím byly v minulosti, tj. šedými a nehostinnými institucemi, které neměly dětem co nabídnout. Byly pro ně spíše vězením nežli náhradním domovem. Prošly však změnou. Jsou to barevnější a přívětivější místa pro život, která sice nikdy nedokážou nahradit rodinu, ale aspoň se o to snaží. Nesmíme zapomínat ani na to, že spousta dětí, které potřebují prakticky nepřetržitou zdravotní péči, a obávám se, že pro část z nich bude ústavní péče i do budoucna jedinou možností.

Je pro mě také překvapivé, že na přípravě této novely se nepodíleli právě ředitelé ústavů, jelikož oni mají dlouholeté zkušenosti v dané oblasti a stojí za transformací, kterou kojenecké a dětské ústavy prošly v posledních letech. Výchova dětí v rodinách, ať už v původní rodině, nebo v pěstounské – je to, co bych si osobně přál. Ale samotný výsledek, tedy novela, co nám leží na stole, na mě příliš pozitivním dojmem nepůsobí. Je tam spousta věcí, která se mi nelibí. Nedořešené finanční otázky. Pěstounská péče na přechodnou dobu a další nedostatky, které už tady byly zmiňovány.

Z těchto důvodů také navrhuji, stejně jako paní zpravodajka, zamítnout novelu. Děkuji.

22. schůze Senátu
1. den schůze – 24.05.2012

Návrh senátního návrhu zákona senátora Marcela Chládka, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 303

čas 12:32:34 - 12:34:55:

Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, zákon o DPH, který byl i přes značný odpor v Senátu schválen koncem loňského roku, naplnil očekávání. Bohužel ne očekávání předkladatelů, ale těch, kteří varovali před zvyšováním sazby daně na léky, potraviny, knihy, bydlení či služby. Už nyní můžeme říci, že zvýšení DPH mělo skutečně velice nepříznivý dopad na hospodaření domácností v České republice. Občanům se výrazně navýšily životní náklady. Prudký nárůst spodní sazby DPH se logicky musel odrazit na těch nejzákladnějších životních potřebách. Měli bychom si uvědomit, alespoň my, když vláda a koaliční poslanci toho očividně nejsou schopni, že výdaje lidí na základní potřeby jsou čím dál tím víc vyšší, v mnoha případech překračují jejich možnosti a k hranici chudoby se dostává čím dál tím více domácností.

Existence dvou i více sazeb DPH je v civilizované Evropě naprosto běžná. Netuším, jaké že to zjednodušení a přínos mělo pro naše občany mít, postupné zavedení jedné sazby DPH. Návrh kolegy Chládka na zachování snížení sazby alespoň u některého ze striktně vyjmenovaného zboží a služeb vítám jako snahu o otočení nepříznivé tendence konstantního navyšování výdajů a postupného a plíživého zadlužování osob, které už teď jsou v nouzi, osob postižených či starých lidí. Když jsem si pročetl seznam zboží a služeb, které by podle tohoto návrhu měly počínaje rokem 2013 přejít do snížené sazby daně, nevidím tam ani při nejlepší vůli nic, co by tam nemělo své opodstatnění. Zvláště že tato nově navržená sazba týká knih, dětí, starých lidí, nemocných a zdravotně postižených občanů. Přesto si uvědomuji, že to bude mít tento návrh v Poslanecké sněmovně naprogramované na jednosměrné úspory, velice těžké. Já jsem připraven hlasování podpořit. Děkuji.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 25.04.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 323

čas 10:42:17 - 10:45:43:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, ačkoli jsem plně srozuměn s tím, že cílem projednávané novely je především zapracování do českého právního řádu, tzv. Třetí evropské poštovní směrnice a zrušení posledního monopolu, který ještě má Česká pošta na doručování zásilek do 50 gramů nebo 18 korun, je nevyhnutelné.

Mám k tomu však několik poznámek. Jde mi také o venkov, jak tady zmínil pan místopředseda Škromach.

Především nemohu souhlasit s rušením poboček České pošty na malých městech a obcích, které s přijetím tohoto zákona v zaslaném znění z PS nepochybně nastane. Liberalizace je krásná věc, ale tržní prostředí bohužel nefunguje všude, a pokud chceme, aby život na malých vesnicích nebyl ochromen a jejich občané znevýhodněni, musíme zvážit, jakým způsobem by bylo možno zachovat dostupnost poboček pošty i v řídce osídlených částech republiky. Pošta totiž patří vedle školy k základním službám, bez jejich dostupnosti si život na malých obcích nedokáže představit málokterý občan. Občany z velkých a středních měst podobné problémy netrápí, jsou zvyklí na určitý komfort, pošt je v těchto místech více, mají delší otevírací dobu atd. Velká města se rušení poboček nemusejí obávat.

Zcela jinak je tomu na malých vesnicích, těch několik desítek nebo stovek občanů vám obrat - potřebný k vytvoření tržního prostředí – jednoduše nezajistí. Realita bude nejspíš taková, kde tam, kde zatím pobočky jsou a v současnosti fungují se ztrátou, kterou nyní pokrývá Česká pošta ze svého, tam po liberalizaci nastane značný problém s ekonomikou takové provozovny. Zřízení kompenzačního fondu, který by měl České poště pomoci vykrývat ztrátu spojenou s provozováním tzv. univerzálních služeb, tedy poskytování základních poštovních služeb na celém území za přiměřenou cenu, je jistě chvályhodným počinem, ale ani on nedonutí Českou poštu k tomu, aby provozovala ztrátovou pobočku. Co bude pak, až v roce 2017 vyprší České poště smlouva o poskytování těchto služeb a bude na ně vypsáno nové výběrové řízení?

Nadcházející liberalizace poštovního trhu by ve výsledku mohla rapidně zhoršit dostupnost poštovních služeb v méně osídlených oblastech. Je teď na nás, jak se k tomu postavíme. Jelikož jsem z regionu, kde se rušení poboček České pošty stane realitou a dotkne se to nepříjemným způsobem velkého počtu občanů, podporuji pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který doplňuje vládní návrh o formulaci o minimálním počtu provozoven, který by stanovila ve svém nařízení na návrh Českého telekomunikačního úřadu.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony

Tisk č. 320

čas 12:14:59 - 12:16:33:

Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se na 25. schůzi konané 18. dubna 2012 zabýval návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. a některé další zákony, senátní tisk č. 320.

Po úvodním slově zástupkyně skupiny poslanců paní Ivany Řápkové, poslankyně Parlamentu ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě 1. výbor nepřijal usnesení, protože při hlasování o schválení z 8 senátorů hlasovali tři pro, tři proti, dva se zdrželi a při hlasování o zamítnutí z 8 senátorů hlasovali čtyři pro, tři proti a jeden senátor se zdržel, 2. výbor určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Gawlase, 3. pověřuje předsedu výboru senátora Petra Gawlase, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já jako zpravodaj jsem navrhl zákon zamítnout a upřesním v rozpravě. Děkuji.

čas 12:44:53 - 12:46:37:

Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jako zpravodaj výboru VUZP jsem dával návrh zamítnout projednávaný návrh, byť do jisté míry lze chápat pohnutky předkladatelů a některých představitelů měst, které vedou k podpoře předloženého návrhu o přestupcích, ale již po prozkoumání návrhu v hlubších souvislostech se s daným návrhem ztotožnit nemohu. Bylo tady mnoho řečeno o nesouladu s Listinou základních práv a svobod, bylo mnohé řečeno o stanovisku ombudsmana a také vlády. I na půdě Poslanecké sněmovny to často zaznívalo – nesouhlasné stanovisko veřejného ochránce práv.

Myslím, že tady nebylo řečeno, že projednávaný návrh bude mít také dopad na státní rozpočet, a to částkou asi 10 milionů za každý registr. Budou to dva registry po 10 milionech, finanční nároky tak budou v řádech 20 milionů.

Ztotožňuji se s předřečníky a myslím si, že novela zákona problém kriminality neřeší. Myslím si, že někteří kolegové ještě vystoupí na podporu tohoto zákona. Trvám na svém názoru návrh zamítnout. Děkuji.

21. schůze Senátu
2. den schůze – 26.04.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 327

čas 11:03:57 - 11:05:13:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 25. schůzi konané 18. dubna 2012, se zabýval návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR a zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Gawlase,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2010

Tisk č. 289

čas 14:05:44 - 14:06:53:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Bylo tady před chvílí řečeno, že vyvážíme kaly z Moravskoslezského kraje, tak to je mi líto. Mně spíš vadí, že zase k nám se dostává velké množství prachu, tento prach přelétává přes česko-polskou hranici.

Pan ministr byl asi před třemi týdny u nás v Českém Těšíně. Jsem velice rád, že navštěvuje kraj asi nejvíce postižených znečištěným ovzduším a dalšími věcmi.

Pane ministře, poprosil bych vás ještě o intenzivnější spolupráci směrem do Polska. Vím, že se tam činí nějaké kroky, ale vidím v tom jakoby dosti zásadní pomoc ve zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji.

Jinak také děkuji kotlíkové dotace v kraji a rozšíření jednoho odběrného místa zase v Třinci. Čili jinak věřím, že ministerstvo pod vaším vedením bude postupovat stále tak, jak jste to nastavil, a já si vážím toho, že Moravskoslezskému kraji se věnujete intenzivně, takže děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech

Tisk č. 288

čas 14:28:28 - 14:32:07:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři, o Stockholmské úmluvě o perzistentních organických polutantech pan ministr řekl v podstatě to zásadní, já možná některé věci zopakuji. Tato úmluva je globální environmentální smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů. Tyto perzistentní organické polutanty jsou chemické látky vyrobené člověkem. Jsou organické povahy a jejich neuvážené použití znečišťuje životní prostředí. Byly vytvořeny pro použití v zemědělství jako přípravky na ochranu rostlin nebo ve stavebnictví zpomalovače hoření, ale zároveň se vyznačují vysokou toxicitou, některé jsou karcinogenní, mutagenní či teratogenní.

Perzistentní organické polutanty jsou též nebezpečné svým dlouhodobým setrváním v životním prostředí.

Tato smlouva má 3 přílohy, z čehož příloha A, o které mluvíme, obsahuje ty nejnebezpečnější látky.

Na 5. zasedání konference smluvních stran úmluvy konané dne 25. – 29. dubna 2011 v Ženevě bylo přijato rozhodnutí SC5/3 o zařazení nové látky endosulfanu a jeho isomerů do přílohy A úmluvy.

Endosulfan byl používán na hubení hmyzu hlavně v rozvojových státech, zejména v Číně, v Indii, v Brazílii, v Argentině.

Že přijetí úmluvy nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu, ani podnikovou sféru už pan ministr sdělil. Globální omezení výroby a použití endosulfanu a jeho isomerů přispěje ke zlepšení stavu vodního životního prostředí, snížení rizik pro pracující v zemědělství a k širokému využití a vývoji dalších alternativních látek, jež jsou k přírodě šetrnější. Ve spojitosti s tím, že endosulfan je u nás už 8 let zakázán a zákaz endosulfanu se nás tudíž z praktického hlediska netýká, nevidím důvod nepřijmout změnu Stockholmské úmluvy.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 24. schůzi konané 28. března 2012 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, senátní tisk 288: Po úvodním slově zástupce předkladatele pana Ing. Jakuba Kulíška, prvního náměstka ministra životního prostředí a zpravodajské zprávě senátora Petra Gawlase a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Petra Gawlase,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

19. schůze Senátu
1. den schůze – 14.03.2012

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 293

čas 15:52:29 - 15:55:46:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři.

Chtěl jsem zareagovat taky na otázku billboardů, ovšem ta diskuze už tady byla dlouhá. Já jsem zaznamenal taky nějaký názor odpůrců této novely, kteří argumentovali jakýmsi vychýlením reklamního trhu a odložením příjmů do státní kasy v době ekonomické recese. Tak jsem se tak trošku nad tím zamyslel.

Jelikož průměrný roční příjem ŘSD z jednoho billboardu je závratných 20 tisíc korun, oproti desetinásobku, které za billboardy ročně inkasují reklamní agentury. Já samozřejmě podporuji ten návrh, jak to tady Petr Vícha nazval – vládní varianta proti billboardům – obecně jsem proti tomu. Podle mě důležitější otázka je vážení kamionů. Z osobní zkušenosti v roce 2010 jsme v tom třineckém regionu, v tom nejvýchodnějším cípu republiky po určitých nátlakových akcích začali vážit kamiony na česko-polském pohraničí a česko-slovenském. Tenkrát se dostavil i ministr Bárta, já jsem byl rád, že byl operativní, a ministerstvo dopravy v součinnosti s krajem umožnilo zprovoznění statických vah v Mostech u Jablunkova, což je Slovensko, a Chotěbuz u Českého Těšína, což je Polsko.

A tehdy jsme zjistili, že skutečně 1/3 kamionů je přetížená jak nápravově, tak celkově. Myslím si, že je to velká cifra. Ještě bych upozornil, že v té době jsme zjistili zajímavou věc. Aspoň v tom východním cípu republiky, že největší počet přeložených kamionů byly s litevskými SPZ, lotyšskými, slovinskými, slovenskými, chorvatskými. Nikoli české kamiony. Čili já si myslím, že české spediční a přepravní společnosti jsou celkem poctivé.

Jestli tady tak závažnou věc, jako je vážení kamionů, kdysi jsme tomu říkali "vysokorychlostní", dneska tomu říkáme "nízkorychlostní", jestli se tady začneme bavit o prostituci a začínáme si tady vyprávět vtipy, tak to není správně. Ještě bych tady uvedl na pravou míru, doufám, že mám pravdu – že pokud totiž převážený kamion překročí povolenou hmotnost, zaplatí jeho provozovatel náklady na vážení ve výši 6000 Kč, místo dosavadních 600 Kč, a k tomu ještě pokuta, která je taxativně vymezena, je 7000 Kč za každou tunu.

Já si myslím, že ty postihy jsou naprosto správné, protože naše cesty jsou zdevastované a kamiony je ničí čím dál tím víc. A umírají lidé na našich cestách. Čili prosím o podporu této varianty a úpravu pravidel pro takzvané nízkorychlostní vážení kamionů. Děkuji.

17. schůze Senátu
1. den schůze – 08.02.2012

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala dne 30. ledna 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici vlády ČR při těchto jednáních

čas 12:16:08 - 12:17:03:

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, dovolte mi, abych využil krátké přestávky mezi dvěma body a požádal vás o uctění památky našeho kolegy, poslance Petra Jalowiczora, minutou ticha. V Petrovi ztrácíme skvělého a férového chlapa. Zemřel včera v dopoledních hodinách ve věku 38 let. Čest jeho památce! (Děje se.) Děkuji.

16. schůze Senátu
1. den schůze – 25.01.2012

Návrh občanského zákoníku

Tisk č. 259

čas 11:30:32 - 11:34:57:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, návrh nového občanského zákoníku je bezesporu jedním z nejdůležitějších a nerozsáhlejších legislativních tisků, který horní komora Parlamentu ve své dlouhodobé historii projednávala, a je také samozřejmě nejsložitější.

Úprava, čítající více než 3000 paragrafů, které navíc velice znatelně ovlivňují náš každodenní život, koneckonců ani jiná být nemůže. Já se na tomto místě připojím k některým kritikům, kteří nové úpravě vytýkají snahu o příliš rychlé zavádění do praxe. Rok 2014, kdy by měl nový občanský zákoník vejít v platnost, je nastaven skutečně velmi nerozvážně, a až přehnaně optimisticky. Souhlasím s posunem účinnosti na rok 2016. Takováto základní norma civilního práva, zavádějící navíc velké množství nových pojmů, by potřebovala určitě delší dobu na vstřebání. Takto se s nimi budou muset soudy vypořádat až za běhu, což nepovažuji za rozumné, a s ohledem na náročnost a rozsah zákona a také s ohledem na již tak značnou přetíženost a někdy i dosti kolísavou pověst našich soudů.

Kromě výtky ohledně příliš rychlému zavádění do praxe si dovolím nesouhlasit i s poněkud zbrklým a na sílu prováděným nahrazováním i toho, co v současné úpravě spolehlivě funguje, a snahou měnit zažité a definované právní pojmy za nové.

S tím se pojí také má další výtka směrem k návrhu nového zákoníku, a to je, že opět, jak bývá v současné koalici zvykem, nebyl dostatečně konzultován s opozicí, což je zvláště u takto zásadních norem neomluvitelné.

Chtěl bych se hlavně detailně pozastavit u jednoho aspektu, týkajícího se oblasti nájemného bydlení, který považuji za obzvlášť důležitý, a tím je snaha o určení rámce úpravy nájemného. Musím říci, že tuto snahu o uchycení problematiky nastavení výše nájemného vítám, už jen tím, že totiž přináší zásadní změnu oproti současnosti. Hovořím zde na základě vlastní špatné zkušenosti z regionů se společností CPI BYTY, která v letech 2003 a 2004 skoupila v Třinci velké množství bytů za zlomek reálné hodnoty, a nyní nájemníky tlačí tzv. ke zdi nájemným, které neodpovídá skutečnému stavu nemovitosti. Byty jsou ve velice špatném stavu a do oprav se prakticky léta neinvestovalo.

V kontextu se skutečným stavem bytů je pak nájemné, které CPI BYTY po nájemnících v nových smlouvách chce, považuji za naprosto nemorální.

Co vidím pozitivní, je § 2249 nového zákoníku, budou moci majitelé navrhnout zvýšení nájemného v bytech maximálně jednou za rok, a to jen do výše, nepřesahující 20 % ceny za 3 roky.

Dále dle nové úpravy, cituji § 2250, provede-li majitel, pronajímatel, stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytu, či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o 10 % z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí s návrhem na takové navýšení nájemného alespoň nájemci 2/3 bytů v domě.

Tzn. že je takovýto maximálně 10% nárůst nájmu budou vlastníci oprávnění požadovat pouze v případě, že prokazatelně zvýší hodnotu bytu nebo zlepší stav domu.

Zavedení těchto zákonných rámců a pravidel, v nichž se bude moci majitel bytu pohybovat, považuji za velice přínosné, jelikož konečně bude možné účinněji specifikovat podmínky, za jakých může docházet k navýšení cen nájmu. Děkuji za pozornost.

14. schůze Senátu
2. den schůze – 08.12.2011

Petice na podporu "Výzvy zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerově"

Tisk č. 118

čas 12:03:04 - 12:09:16:

Vážený pane předsedající, vážený pane náměstku, vážené senátorky, senátorky - výzva zastupitelů města Přerova k vyřešení dopravní krize ve městě Přerov – já tuto petici samozřejmě podporuji. Podepsalo ji 15 tisíc podpisů. Stejně tak jsem podpořil petici občanů Opavska, kteří tady 16. 3. přednesli petici za dokončení výstavby silnice mezi Ostravou a Opavou, tzv. Slezský kříž. Byla tady starostka Hrabyně paní Jordánková. Samozřejmě obyvatelé Přerova reagují na kritickou dopravní situaci v centru jejich města. Nepochybují o tom, že je oprávněná.

Zástupci petičního výboru namátkou uvádějí: Neřešená dopravní situace na státní silniční síti ochromuje život ve městě. Dopravní zácpy omezují každodenní život lidí ve městě. Obyvatelé mají problém s dojezdem do zaměstnání, do škol, k lékaři. Kolony aut rapidně zvyšují nejen dopravní zátěž, ale také hlučnost, prašnost. Škodliviny a emise vážně ohrožují zdraví obyvatel.

Proč to říkám? Přerov totiž není v naší zemi bohužel ojedinělým případem. Sám jsem byl zvolen za Třinecký region, v němž otázka nedořešené dopravní infrastruktury už léta patří k nejpalčivějším problémům vůbec. Už tak výrazně znečištěné ovzduší z velkých průmyslových podniků nám dále zhoršuje nekonečné kolony kamionů. Nemluvě o průjezdnosti hlavního tahu ze Slovenska směrem na Ostravu. Dobře víme, jak to vypadá, když kamiony projíždějí přímo středy obcí a měst. Vidím to skutečně denně. Chápu, že je problém vyjíždět s každodenní povinností šedesátiminutovou prostě jenom proto, abychom si dostali do práce, do škol anebo k lékaři.

Já sám jsem loni v létě coby krajský zastupitel inicioval určitou blokádu v obci Hrádek mezi Jablunkovem a Třincem, kdy jsme asi po hodinové blokádě zjistili, že kolony jsou až někam na Slovensko, do Polska. Skutečně fatální situace na Třinecku.

Jsem rád, že je tady náměstek ministra dopravy pan Ing. Toman. Velice si ho vážím, protože schůzky, které jsem již měl, ať byly na ministerstvu anebo v Ostravě na krajském úřadě, vždy vedl perfektně. Na čem jsme se domluvili, tak v rámci možností bylo splněno. Škoda, že tady není ministr Pavel Dobeš. Ale pan Toman, dle mého názoru, v době, kdy se ministři střídali jak na běžícím pásu: Bárta, Šmerda, Pavel Dobeš, tak pan náměstek ministerstvo, dle mého názoru, vedl.

Nicméně musím vystoupit, protože mám pocit, že Praha obecně; nebo ministerstvo dopravy, ministerstvo financí hlavně, jakoby se nám vysmívalo, nám na východě republiky. Vezměte si, že navýšení fondu dopravní infrastruktury o čtyři miliardy, z těchto peněz šlo pouze 300 mil. do Moravskoslezského kraje, a z toho celá tato částka na úsek Slezský kříž, což se dalo pochopit, jelikož jsou tam zahájené stavby, rozestavěné mostní konstrukce. Kdyby se tam stavby nedostavěly, tak za stejné peníze bychom za rok museli stavby bourat.

To, že opravdu silnice a infrastruktura vůbec je na Severní Moravě, nebo na východu opravdu nejhorší, jsme si vlastně na vlastní kůži, nebo "na vlastní zadky" mohli vyzkoušet sami s kolegy Petrem Víchou, Jožkou Regecem. Dali jsme si práci, projeli jsme Českou republiku z Třince až do Prahy po vedlejších silnicích; dvojkách, trojkách. Skutečně je to tam horší než v Čechách.

Proč tady ještě vystupuji? Mám takovou jednu velice čerstvou špatnou zkušenost. Toto pondělí mi volala jedna paní z mého senátního obvodu, a v podstatě s pláčem mi říkala: Před třemi dny mi zemřel manžel, pane senátore, na zástavu srdce. My jsme prováděli masáž srdce, ale sanitka prostě nedojela... Uvědomil jsem se, jak jsme tady projednávali asi před měsícem zákon o záchranné službě, a jak jsme se tady horlivě bavili o tom, jestli dojezdový čas má být 15 minut – je málo; 20 je moc atd. atd. Paní senátorky, páni senátoři, uvědomte si, že u nás v regionu, a to nejenom v dopravní špičce, prostě se k tomu pacientovi záchranná služba ani nedostane. Takže to jsou důležité věci. Ne, jestli se tady řekne – do 15, do 20 minut. Ještě operátorka nenahlásí nebo nehlásí... To jsou věci, které jsou zásadní.

Čili ještě jednou – podporuji petici Přerováků. A my na Třinecku musíme dále bojovat. V minulém týdnu paní starostka Třince – prostě proběhl v Třinci nějaká happening; v minulém týdnu ve čtvrtek. Já jsem ho samozřejmě podpořil a podporoval. Shodou okolností, dneska tady paní starostka také je, takže my se s panem náměstkem budeme ještě bavit. Jsem rád, že jsme se tady sešli, i když jsme to takhle neplánovali. Děkuji za pozornost.

Podporuji petici v Přerově!

Návrh zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

Tisk č. 240

čas 15:24:31 - 15:26:20:

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, já bych v úvodu ve svém krátkém vystoupení nejdřív navázal na vystoupení jednoho z našich kolegů, který tady srovnával různé druhy hazardů – hazard s pověstí, hazard s penězi, hazard s láskou, mluvil tady o tom, že i poker je hazard. Tak já bych chtěl říci, že poté, co náš pokerový Martin Staszko z Třince se zapsal do dějin pokeru, my v Třinci poker za hazard nepovažujeme. (Pobavení.) Považujeme jej za sport.

Ale tito sportovci nebudou požadovat peníze po obcích a po městech. Budou to fotbalisté, budou to volejbalisté, budou to turisté. A musím říci – já jsem víc než 20 let hrál závodně fotbal, teď jsem ve vedení města, naprosto přesně vím, že obce a města podrží všechny sporty a nejlépe ví, jak ty peníze rozdělit, ne žádné loterijní organizace. A proto bych se vrátil k pozměňovacímu návrhu Petra Víchy a tak jak jej, předpokládám, načte, věřím, že všechny zodpovědné senátorky a senátoři pro tento návrh budou hlasovat. Nám se nám to už trošku ztrácí, protože na stolech máme pátý, šestý, možná sedmý pozměňovací návrh. Já bych chtěl upozornit na ten správný, na ten, kterým jsme se zabývali včera na VUZP. Podpořme jej tak, jak je to navrženo Petrem Víchou. Děkuji.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 26.10.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 204

čas 18:06:32 - 18:10:14:

Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené senátorky, senátoři. Dovolte mi, abych i já zareagoval na předloženou novelu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Ta by dle předkladatelů měla zvýšit vymahatelnost nezaplacených pokut uložených kvůli přestupkům a různých dalších dlužných poplatků tím, že příspěvek na živobytí bude podléhat exekuci. Má tedy pomoci dosáhnout na peníze dlužníků. Dlužníci dokonce dostanou možnost podepsat na tuto dávku s úřady dohodu o srážkách. Otázkou je, zda tato cesta je správná. Jak motivovat dlužníky s zaplacení dluhů. Tato dávka je přece vyplácena osobám, které se nacházejí v tíživé sociální situaci a umožnění exekuce i těchto prostředků může uvrhnout tisíce lidí do ještě větší finanční tísně. Je velice pravděpodobné, že kromě zajištění příjmů pro exekutory a dalšího narušení sociálního smíru bude mít za následek také nárůst kriminality.

Vím, že tuto novelu podporují představitelé Svazu měst a obcí a chápu jejich důvody. Sám jsem ve vedení města s rozšířenou pravomocí, takže problémy komunální politiky dobře znám. Netvrdím, že pohnutky starostů nejsou oprávněné. Zkusme se ale podívat na tuto problematiku z jiné strany.

Mezi neplatiči nejsou pouze lidé chronicky problémoví, na které by tato novela měla být logicky namířena. V současné době rostoucích nákladů a cen prakticky všech základních prostředků, a to vláda ještě bohužel neřekla poslední slovo, se do finanční pasti dostávají čím dál tím častěji také lidé, kteří si podobný přístup, jaký navrhuje tato novela, nezaslouží. Lidé by chtěli pracovat a to poslední, po čem v životě slouží, je být závislí na sociálních dávkách. Pokud jim odebereme i tyto dávky, nebudou mít ani na ty nejzákladnější potřeby, kupříkladu na jídlo.

Jako člověk se sociálním cítěním nedokážu hlasovat pro zákon, který ještě prohloubí extrémně tíživou finanční situaci některých spoluobčanů tím, že preferuje orwellovský represivní přístup místo hledání cesty, jak občany závislé na sociálních dávkách zapojit do pracovního procesu.

Tato novela se snaží represivním způsobem řešit pouze následky. Tomu, co stojí u kořenu problému se pravice jako obvykle vyhýbá. Místo snahy začleňovat, občany cíleně vyloučí ze společnosti. Je alarmující, že v některých lokalitách vyrůstá už druhá generace dětí, které nikdy v životě neviděly pracovat rodiče a nemají tudíž potřebné vzory, nemají, jak si vybudovat pracovní návyky.

Podobné novely jsou pouze odsouváním problému. Tím, že je zaženeme do kouta, se ho nezbavíme. Dosáhneme pouze toho, že se později vynoří s větší intenzitou. Nemluvě o vedlejších produktech takového kroku, jakým bude zcela jistě nárůst kriminality. A to by v době, kdy se vláda snaží zdecimovat policejní složky státu jistě nebyla dobrá zpráva. Děkuji.

12. schůze Senátu
2. den schůze – 07.10.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 181

čas 11:09:52 - 11:12:08:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři.

Je velmi, velmi úsměvné, že politici, kteří zhruba před rokem vstupovali do voleb s heslem "nezvyšování daní", nám nyní předkládají návrh zákona o zvyšování daně z přidané hodnoty. A to ještě pod záminkou nutnosti provedení důchodové reformy. A tak se dozvídáme, že občany čeká výrazné zdražení. Podraží léky, potraviny, knihy, bydlení, některé služby. A to pouze proto, aby se mohly vyvést prostřednictvím opt-outu miliardy ročně do soukromých penzijních fondů. Zvýšením DPH tak všichni zaplatí za něco, z čeho bude ve finále čerpat jenom někdo, jelikož 2. pilíř bude nepovinný.

Přiznám se, že jsem mírně zmatený signály, které vysílá vláda lidem. Na jedné straně tvrdí, že v budoucnu se bude muset o své důchody postarat sám, na druhé straně přichází s návrhem, který vezme lidem z kapes další peníze a tímto je vlastně demotivuje k jakémukoli spoření. Zvedne občanům výrazně životní náklady. Vždyť prudký nárůst spodní sazby DPH se odrazí na těch nejzákladnějších životních potřebách.

A co udělají vyšší daně s ekonomikou? Vyšší daně zákonitě sníží spotřebu. O tom nemusíme pochybovat. Ta bude mít za důsledek nižší příjmy podnikatelů a firem, ty sníží platy zaměstnancům, nebo budou přímo snižovat stavy, což pouze dále sníží spotřebu. V odvětvích, kde je velká konkurence, přece málokterý podnikatel si dovolí promítnout zvýšenou DPH do koncových cen pro zákazníka.

Takže přes odmítavý postoj opozice, a hlavně, nebo taky ekonomických odborníků, je reforma prosazována silou a její dopady nikdo z navrhovatelů neřeší. Zákon o DPH tedy nemůžu podpořit. Děkuji.

12. schůze Senátu
4. den schůze – 13.10.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 179

čas 10:18:13 - 10:19:13:

Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně a kolegové, já budu velice krátký.Nevím, jak probíhalo jednání na školském výboru, ale jelikož sám mám syna, který bude příští rok maturovat a 12 let jsem pracoval na učilišti jako pedagogický pracovník, vím, že učitelé i žáci by uvítali diskutovanou náběhovou fázi klidně i dva roky. Školy momentálně nejsou připraveny na plnou fázi maturit. Maturita není spravedlivá ke studentům středních odborných škol. Já myslím, že svým pojetím je určena spíš pro studenty gymnázií. Studenti i kantoři státní maturity hlasitě kritizovali, zadání byla chaotická, odpovědi v mnoha případech nejednoznačné. Já budu také hlasovat pro přijetí tohoto školského zákona. Děkuji.

9. schůze Senátu
1. den schůze – 08.06.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 104

čas 10:07:16 - 10:11:43:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, podle navrhované vládní novely zákona o důchodovém pojištění, kterou nyní projednáváme, se uvažuje o trvalém zvyšování věku odchodu do důchodu o dva měsíce pro každý další ročník narození – viz § 32, odstavec 3, až by muži a ženy měli odcházet svorně do důchodu v 75 letech. Už jen fakt, že si někdo dokáže představit, že lidé mohou těžce manuálně pracovat 8 hodin denně i po 70 letech, fascinuje . Dokáže si někdo představit, jak bude v 75 letech po zdravotní stránce vypadat dělník, který po celý produktivní život manuálně pracoval, například v dole nebo v huti, v provozu, kde je každý den vystaven extrémnímu prachu, hluku a horku. Jaká asi bude produktivita takového člověka, pokud se v těžkém provozu tohoto nesmyslně nastaveného důchodového věku dožije a jakou bude mít jistotu, že kvůli podlomenému zdraví, k němuž se dopracoval při výkonu svého povolání, nebude propuštěn a nahrazen někým mladším. Co se nevyplatí na důchodech, vyplatí stát na sociálních dávkách, Nemluvě o tom, že existuje spousta profesí, kde na zdravém úsudku a reakcích zaměstnanců záleží životy občanů. Budete se například cítit bezpečně v autobusu, který bude řídit 75 řidič? Já rozhodně ne. Každý člověk se s věkem zákonitě opotřebovává, ztrácí se síla, výkonnost, pružnost. U drtivé většiny profesí si zvyšování důchodového věku na 75 let nedovedu představit.

Odchod do důchodu není možné prodlužovat do nekonečna. Nebylo by lépe formou diskuse s opozicí a odborníky hledat jiné cesty stabilizace důchodového systému? Což například cílená podpora porodnosti a zaměstnanosti? Stojí vůbec současná vládní novela na reálných podkladech? Byla komunikována s odborníky, nebo jim byla pouze předložena po schválení vládou? Proč se například snaží předpovídat poměr zaměstnaných a důchodců, když nemůže vědět, jak v budoucnu bude ovlivněn vývoj porodnosti? Tvrdit dnešním náctiletým, že budou moci jít do důchodu až v 70 letech a nejspíše žádný důchod mít nebudou, považuji za nesmyslné a předčasné strašení a za velice špatnou motivaci pro jejich budoucí uplatnění? Nebo jde o nepřímé naznačení cílů této vlády? Zrušíme důchody, z práce se bude odcházet místo do důchodu rovnou na hřbitov? Budou ti, kterým se náhodou důchodového věku podaří dožít, vyznamenáni nějakým řádem, například za statečnost? Nevím, pane ministře, zda jste někdy sfáral na šachtu nebo pobyl v hutním provoze. Pohyboval jsem se dvacet let od dělnické profese až na konec jsem učil tyto žáky. Mohu říci, že před deseti lety, kdy hutníci odcházeli do důchodu v 55 letech, vypadali již tehdy na 75 let. Když jsem si prostudoval tabulku důchodový věk pojištěnců narozených v obdobích 1936 až 1977, měl jsem z toho hrůzu a nechápal jsem to. Děkuji za pozornost.

čas 11:32:19 - 11:34:27:

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Omlouvám se, že vystupuji podruhé k tomuto problému, k důchodovému pojištění. Ale musím zareagovat na slova kolegy senátora Kubery, který tady mluvil o dvou profesích, obě profese tak trošku zesměšnil. Byli to slévači a horníci.

Dle článku, který si pan senátor Kubera přečetl, slévači stojí na nějaké hořící paletě, a prostě stojí. Tito lidé pracují s pěchovačkami, pěchují písek do forem a do těch forem posléze odlévají litinu, čili ne ocel nebo železo. Tito lidé v 55 letech z osmdesáti procent mívají vazuneurózy rukou, mají artrózy ramenních kloubů, loketních kloubů a jsou v podstatě pro normální život nepoužitelní. Já vidím ty lidi dnes a denně. Někteří z nich, když se chtějí něčeho napít, tak tu sklínku musí uchopit dvěma rukama, aby se mohli napít. Byl bych zvědav, jak by kouřili na příklad silní kuřáci.

A pak jsou horníci. Horníci v Moravskoslezském kraji mají průměrný plat. Bylo tady řečeno, že mají vysoké platy, ale ty platy jsou srovnatelné s hutníky. Vím, o čem mluvím, tato srovnávání se mi dostávají do rukou. Sám jsem si to porovnával. Ano, začínají na našich šachtách pracovat i polští horníci. Je to proto, že naši horníci vymírají, a třeba nechtějí pracovat za průměrné mzdy. Polákům stačí i průměrná mzda. Ale ti naši tam stejně dělají, protože jim nic jiného nezbývá, Poláků je tam jenom asi deset nebo patnáct procent.

A v závěru chci říci, že podporuji návrh pana místopředsedy Škromacha. Děkuji.

7. schůze Senátu
1. den schůze – 06.04.2011

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 58

čas 13:42:30 - 13:48:15:

Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych se také vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167, o návykových látkách. Bohužel já jsem ten senátor přímo z Českotěšínska a Třinecka, kde ten problém je nejpalčivější, chtěl bych se k tomu vyjádřit. Samozřejmě podporuji návrh zákona. Řešíme aktuální problém a je to skutečně nejrychlejší cesta, jak zakročit se syntetickými drogami. Vidíme, že rozšíříme seznam o 33 návykových látek. Nesouhlasím s kolegy, kteří navrhují také řešení, kdy tyto zakázané látky by byly definovány přímo v zákoně, tedy jako příloha zákona a celý proces by nemusel procházet zdlouhavým legislativním procesem.

Stojí za zmínku nebo za zamyšlení také systém, který je v Polsku. Samozřejmě Poláci nám sem poslali ten problém, takže podívejme se, jak to mají oni vyřešeno, když nám to poslali u nás v regionu přes řeku Olši a Český Těšín bylo kdysi jedno město, byl to Český Těšín a Těšín. Oba Těšíny spojovala tramvaj, takže tam to bylo úplně nejjednodušší poslat syntetické drogy, poslat dealery a obsadit prostory v Těšíně; a odtud pramení ten problém dál a eskaluje do celé republiky. Čili v Polsku se zdá být legislativa rychlejší, účinnější. Je tomu tak, že na základě předpisů uvedených v Ústavě o státní hygienické inspekci může totiž polský hlavní hygienik vydat rozhodnutí o uzavření obchodů, u nichž je podezření, že v nich dochází k porušování hygienických a zdravotních předpisů, to je prodávají se v nich například prouty obsahující škodlivé látky. Takové podezření mohou pojmout hlavní hygienik například na základě toho, že u osob, které požily látky v těchto obchodech zakoupené, u těchto osob se projeví zdravotní komplikace, a ty pak vyhledají lékařskou pomoc. Hygienici poté ve spolupráci s policií mohou do takového obchodu vstoupit, odebrat vzorky k prozkoumání a do té doby, dokud nebude odebraný vzorek řádně prozkoumán, mohou obchody zavřít a zabezpečit, zapečetit.

V Polsku se s tímto problémem hromadně vypořádali v říjnu 2010, kdy se hygienici a policie zúčastnili akce směřující k uzavření stovek obchodů, kde se nalézaly syntetické drogy. Obchody prostě byly uzavřeny, zapečetěny. Pokud se v odebraném vzorku škodlivé látky nevyskytly, nebo nevyskytnou, bude opět obchod otevřen. V opačném případě bude postupováno dle platného zákona, tj. pokud budou ve vzorcích nalezeny zakázané syntetické látky, ale i třeba léky, které nejsou běžně dostupné a lze je získat pouze na lékařský předpis, bude majitel vystaven trestnímu stíhání. Myslím si, že je to velice rychlé a účinné. Ještě bych odcitoval mluvčího polského ministerstva zdravotnictví, ten řekl: Novelizovali jsme protidrogový zákon, kde jsme uvedli pojem tzv. nahrazené látky, vytvořili jsme tím možnost zabavit podezřelé látky až na 18 měsíců. Za tu dobu můžeme látky náležitě prozkoumat a připsat na seznam zakázaných látek.

Jen taková perlička. Z tohoto víkendu v Českém Těšíně kousek od radnice byla objevena nová výrobna drog. Našlo se tam asi 30 kg mefedronu a další chemikálie v hodnotě stovek milionů. Firmu vlastnili polští podnikatelé, kteří u nás bez problému získali živnostenský list, a firma dodávala drogy do celého světa – Jižní Amerika, USA, celá Evropa, i na Dálný Východ. Majitelé této výrobny již dříve v oboru podnikali v Polsku, odkud je vytlačila změna zákonů, tvrdý postup hygienika a policie. Já jsem zvažoval, jestli tam nekoupím ty dárečky, ty suvenýrky, pak jsem si ale řekl, že 81 dárečků, to by byla dost nákladná sranda, tak jsem od toho odstoupil, pak jsem si říkal, ještě než bych to koupil a dojel do Prahy, už bych byl někde v televizi, v novinách, já to mám totiž 450 km do Prahy, je to docela dlouhá cesta na reakci. Ale pak jsem si to rozmyslel úplně, když jsem si připomněl nebo když jsem si uvědomil, že bychom tady začali rozbalovat ty dárečky a zkoušeli je, že by to byl problém. Takže vážně k tomu problému – je třeba se tím zabývat. Já plně podporuji tuto novelu a pak se můžeme zamyslet nad variantou, zda jít cestou Polska, případně ten seznam definovat jako přílohu zákona. Děkuji za pozornost.

Zpráva o životním prostředí v roce 2009

Tisk č. 4

čas 14:53:20 - 14:56:32:

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, pane ministře. S ohledem na závěry zprávy si dovolím pár citací. Já jsem si všímal hlavně dopravy a znečištění prachem. Cituji: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nemají plošný, ale územně ohraničený charakter. Jedná se o průmyslově zatížené regiony v oblasti s intenzivní silniční dopravou. Druhá citace: Opakovaně dochází k překročení imisních limitů pro NO2 na dopravně zatížených lokalitách. Třetí: Kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji je možno označit za kritickou. Čtvrtá: V důsledku znečištění ovzduší 1M10 došlo v roce 2009 k předčasným úmrtím, zejména starších a chronicky nemocných lidí a následně pak navýšení celkové úmrtnosti o 2 procenta podobně jako v minulých letech. Zátěž oxidem uhličitým je ve zmíněných lokalitách silně zatížených dopravou.

Já se tak trošku obloukem vrátím k superstrategii ministra Bárty, kterou považuji za naprosto neobhajitelnou a jsem přesvědčen, že urychlené řešení dopravní situace v Moravskoslezském kraji je pro tento kraj otázkou doslova životně důležitou jak z důvodů zdravotních, tak z důvodů ekonomických. Silnice by tedy například v oblastech kraje např. R48 a R11 slouží jako tranzitní komunikace pro tisícovky kamionů denně. Tyto komunikace jsou vedeny centry obcí a měst. Myslím si, že zde nemusím opakovat významný fakt, že zdravotní stav obyvatelstva v Moravskoslezském kraji je opravdu takový, jak jsem se, pane ministře, zmínil. Proto říkám, umožněme těmto lidem alespoň dýchat méně výfukových exhalací. Domnívám se, že pokud nechceme jako stát v budoucnu doplácet miliony na léčbu lidí trpících chronickými onemocněními a nemocemi dýchacích cest, nemocí srdce, měli bychom hledat cesty, jak urychleně dokončit výstavbu obchvatů měst a obcí tam, kde již byly zahájeny a zahájit tam, kde zahájeny nebyly. Ještě bych podpořil pana senátora Veřovského – vím, jak je to se znečištěním ovzduší v Moravskoslezském kraji ze sousedního Polska – projednat dokumentaci vlivu na životní prostředí na velkých projektech v Moravskoslezském kraji. Je v podstatě nemožné nebo velice nemožné udělat něco na dotčené orgány státní správy v Polsku, ale opačně mně to prostě chybí. Děkuji.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 16.03.2011

Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou

Tisk č. 383

čas 13:06:41 - 13:08:05:

Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Jako senátor nejvýchodnějšího obvodu, senátor z Moravskoslezského kraje, plně podporuji petici týkající se silnice I/11, prosím vás o totéž.

Co se týče diskusí, proč petice vznikají na severní Moravě, tak je to prostě tím, že tam je infrastruktura nejhorší. A my jsme na té I/11 směrem od Třince na slovenskou hranici už šli dál, vstoupili jsme prostě do tzv. občanské neposlušnosti, začali jsme chodit po přechodu v obci Hrádek. A pan ministr si uvědomil, že situace tam je nejhorší. Já si toho vážím, i když mám samozřejmě také slova kritiky nebo výrazná slova kritiky k superkoncepci. To není superkoncepce, to je prostě zmetek, to je paskvil. A jestliže první cesta pana Bárty po nástupu do funkce mimo region byla právě na Třinecko, tak si myslím, že to vyhodnotil správně, a že tam skutečně situace na cestách je velice špatná. Podporuji petici. Děkuji vám.