16. schůze Senátu
1. den schůze – 09.09.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 145

čas 10:19:41 - 10:24:34:

Děkuji. Já jsem se jenom chtěl v podstatě zeptat na ten nárys toho, co by se mělo dál dít v oblasti sociální péče v této věci, kterou dneska projednáváme, vítám. Budu rád, když se rozběhne alespoň to, co se v tomto zákoně rýsuje. Máme tam ještě dalšího 3,5 roku na řešení.

Vzpomínám si na okamžiky, kdy vzešel z ministerstva práce a sociálních věcí takový ten názor na to, že by se měl zvýšit počet pěstounských rodin, že by se měla omezit činnost kojeneckých ústavů atd. Vzpomínám si na to, jak všichni tvrdili, že to nebude fungovat, pěstounské rodiny, že na tom budou vydělávat, a různé jiné, v podstatě možná trošku závistivé, postřehy, které vznášeli lidé, kteří o tom vůbec nic nevěděli. Ukázalo se, že tento systém je správný, že funguje. Až na drobné excesy. Že funguje a že je správný, tento směr je správný, jednoznačně.

Já jsem se chtěl zeptat v té souvislosti paní ministryně ohledně dětí, které mají zdravotní postižení. Protože včera vlastně, já jsem to avizoval, tu otázku, včera už... Včera jsme mluvili o tom, že, pokud jsem postřehl, asi 220 dětí je v kojeneckých ústavech, z toho asi 40 % je zdravotně postižených. Můj dojem, protože jsem fungoval jednu chvíli jako garant odborné péče v kojeneckém ústavu, to už je poměrně hodně let, možná 10, můj dojem je, od té doby, co mám možnost to sledovat, že v rámci třeba i boje proti té optimalizaci, o které mluvil kolega Větrovský, že v rámci boje proti optimalizaci děti zůstávají možná místy až zbytečně v kojeneckých ústavech a nejsou v té domácí péči nebo v nějaké jiné péči, která by jim byla prospěšnější, tedy i v domácí péči například. Na to bych se chtěl zeptat, jak je to plánováno s dětmi se zdravotním postižením.

Potom se domnívám, že by ten statut měl být potom víc než sociální, pokud tam jsou děti a budou tam zůstávat děti převážně se zdravotním postižením, ten statut potom toho zařízení je spíš zdravotnický než sociální. Což je taky poměrně náročná věc, transformovat takové zařízení, to je určitě složité. Takže jestli by potom ty děti, které jsou opravdu odkázány na přístroje a na složité ošetřování, opravdu neměly být stěhovány spíš domů, nebo třeba i do dobrých zařízení, jako jsou například takové ty dlouhodobé jednotky ošetřovací péče, kde ta péče je taky velmi dobrá. Připomenu třeba Hořovice, dětské oddělení v Hořovicích, nebo ve vojenské nemocnici v Olomouci. Prostě ty dlouhodobé jednotky intenzivní péče, protože myslím si, že pokud tam ošetřují třeba za den, nebo neošetřují tedy, třeba 10, 12, 15 pacientů s nějakým těžkým postižením, je to vždy lepší a přesnější a medicínsky správnější, taková ta opakovaná rutina, opakovaná, než mít jedno dítě, které jakoby opodstatňuje existenci toho daného dětského centra. Přitom opravdu moje zkušenost je osobní, profesní je ta, že pokud se vyskytují ty úkony u sester a u lékařů opakovaně a ve větším množství, u pacientů, kteří jsou nemocní určitým způsobem, je to efektivnější. A bezpečnější, hlavně bezpečnější. Takže na to jsem se chtěl zeptat, kolik v současné době je kojeneckých ústavů, kolik je tam dětí se zdravotním postižením a jak se to s nimi plánuje dál. Děkuji.

čas 11:59:20 - 12:01:33:

Já bych si dovolil vás jenom stručně... Úplně si vzpomínám, jak máme tuto dlouhou a poměrně vyčerpávající debatu, tak si vzpomínám, teď to nebude úplně přesně, ale vždycky mým studentům, když mluvíme o sociálních záležitostech, u novorozenců a dětí, historicky je zajímavé, že v tom 19. století bylo takové pravidlo, že dítě odcházelo, pokud osiřelo, tak odcházelo do různých rodin, kde přirozeně nebylo nijak hýčkáno, ale spíš bylo využíváno jako pracovní síla. Zajímavé bylo pravidlo, které v té době, já jsem to těm studentům říkal, je to nelidské pravidlo, že to byly max. 3 roky v jedné rodině. Takže potom po dosažení plnoletosti, v 16, v 18, možná v 21 letech, to mě omluvte, že teď z hlavy nevím, odcházel potom do té obce, do té vesnice, ze které to dítě vycházelo původně.

Čili ono cestovalo po tehdejším Rakousku-Uhersku, bylo umísťováno různě a bylo tam maximálně 3 roky. Takhle se to opakovalo možná šestkrát, potom se vracelo zpátky. Tam potom žilo na účet té vsi, v takové té pastoušce a tak dále. Tak to jenom taková zajímavá exkurze.

Ohledně sourozeneckých skupin, musím říct, že mám dobrou zkušenost s Klokánky, které můžou ty děti držet pohromadě, opravdu jejich obětavost, těch Klokánků, jde kolikrát až za hranu. Teď v lednu mi telefonovali, protože jsem tam chodil dělat odběry na covid, antigenní, stěry, tak mi telefonovali, jestli bych nemohl přijít a udělat ty čtyři děti najednou, ten odběr, aby je nemuseli dávat do izolace před tím přijetím. Tak to jenom taková drobnost. Chtěl jsem... Ale hlavně tu historickou exkurzi jsem chtěl pro zajímavost zmínit. Děkuji.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 18.08.2021

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví

Tisk č. 132

čas 15:30:41 - 15:30:54:

Já bych si dovolil přednést první z těch dvou zákonů, to je senátní tisk č. 132. K tomu bych doplnil i některé věci ohledně tisku 133.

čas 15:31:17 - 15:35:54:

Dobře, děkuji. K tomu senátním tisku č. 132, k návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví, tím hlavním cílem je uceleně a systémově právně zakotvit nové technologie v oblasti elektronizace v rezortu zdravotnictví, upravit základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví, vymezit práva a povinnosti příslušných subjektů v systému elektronického zdravotnictví a upravit definice s elektronickým zdravotnictvím souvisejících pojmů, standardů komunikace, pravidel sdílení a předávání zdravotnické dokumentace.

Tato všeobsažná definice je tedy úvodem k zákonu, který je zcela nový, troufám si říct i místy ojedinělý, z hlediska toho právní řádu, který u nás funguje. Toho se týká taky potom další zákon 132, který je potřeba projednat a přijmout společně.

V legislativním procesu bylo předloženo sněmovně dne 17. února 2021, první čtení potom bylo 9. března 2021. V rámci druhého čtení byl podán jeden pozměňovací návrh. Ve 3. čtení 7. července 2021 byly dva pozměňovací návrhy přijaty. Jeden byl garančního výboru a druhý byl pana poslance Třešňáka. Ten zkracuje dobu účinnosti nebo dobu zavedení elektronizace a těch hlavních procesů z 10 na 5 let. Tehdy z přítomných 150 poslanců hlasovalo 147 poslanců pro a nikdo nebyl proti.

Ten obsah toho zákona, už bylo řečeno panem ministrem... Tam bych možná jenom se zmínil o tom, že vlastně, i když máme ten další tisk, který souvisí a novelizuje asi 5 různých zákonů, přece jenom ten začátek je jakýmsi teprve startem, jakýmsi výkopem toho míče, který by se ke konci měl proměnit na bezpapírové, popřípadě elektronické zdravotnictví, totální elektronické zdravotnictví. To bude trvat velmi dlouho. Nicméně těch 5 let, na které to bylo zkráceno, o tom jsme mluvili na výboru, že to je možná dobře, že to pětileté období bude, ale bude nutno podpořit to pětileté období zvýšeným úsilím. K tomu se ještě dostaneme.

Tímto avizuji usnesení, o kterém jsem mluvil i na výboru, ale předloží ho paní senátorka Seitlová, protože toto usnesení je důležité právě proto, aby se tento vývoj zdravotnictví elektronicky nezastavil.

Podporu k tomuto zákonu vydala Česká lékařská komora. Tady možná je důležité, že nepřijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví odebírá cestu ke zlepšení fungování systému poskytování zdravotních služeb, ovšem, jak už bylo uvedeno, jedná se pouze o první, byť tedy zásadní, krok. Teď je důležité, aby následovaly kroky další, a to jak v přípravě legislativního ukotvení následných fází elektronizace, či legislativním ukotvení nových technologií, a to včetně telemedicíny v zákoně o zdravotních službách. My se třeba zrovna problematikou telemedicíny, my bychom se chtěli tomu věnovat. První kroky jsme udělali pro to, aby tady v Senátu proběhl seminář, který by nám vlastně vysvětlil, senátorům, co to vlastně telemedicína je, že to je ještě trochu jinak, než si všichni z nás představujeme. Jedině tímto způsobem bude i po legislativní stránce zajištěn rozvoj zdravotnictví s využitím nových technologií tak, jak je tomu i ve světě. Česká republika by neměla být výjimkou. Zmínil bych se o tom, že ten systém ochrany dat...

čas 15:36:13 - 15:37:19:

Ano, mluvili jsme o tom na výboru, že ten systém je svým způsobem ochrana dat. To bylo velmi široce diskutováno i na výboru. Ten systém ochrany osobních dat je svým způsobem unikátní. V České republice je to poprvé, tak jak se o tom zmínil pan ministr, je to nějaký bezvýznamový identifikátor. Je teď důležitý. Vzniklo to vlastně, hodně tomu pomohl i ten uplynulý rok a půl v covidu, který akceleroval některé věci ochrany osobních dat. Já bych závěrem vydal doporučení výborové: Navrhuji Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění Poslanecké sněmovny. Tento výbor přijal tento návrh a navrhuje tedy Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví

Tisk č. 133

čas 15:45:12 - 15:46:04:

Ještě jednou dobrý den. U nás na výboru jsme řešili senátní tisk č. 133. Ten má stejnou anamnézu a stejný průběh a legislativní proces jako tisk č. 132. To znamená, že byl schválen 7. července tohoto roku 149 poslanci ze 155 přísedícími nebo přítomnými. Týká se pěti novelizací, o nichž mluvil podrobně pan ministr. Náš závěr je stejný, tak jako u toho předcházejícího tisku. Čili schválit ve znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

čas 15:57:21 - 16:02:02:

Já jsem se v podstatě chtěl zmínit o tom, že opravdu ten systém ochrany dat je svým způsobem unikátní v ČR. Ministerstvo vnitra v tom usnesení má i tu souvislost mimo jiné, že by tento systém ochrany dat, který se zavádí na ministerstvu zdravotnictví, mohl sloužit i jako vzor toho, co doposud nemáme, a to je ohledně eGovernmentu. Je tady určitý precedenc a mohlo by to tak být.

Naše zkušenost totiž ohledně toho často diskutovaného nebo velmi diskutovaného problému toho, že by se věci nemusely hýbat tak dopředu, to bych si dovolil totiž dát do souvislosti s mojí vlastní zkušeností. Vzpomínáte si, v roce, myslím, že to bylo 2019, jsem dělal zpravodaje u tří zákonů o soudních znalcích. Tehdy byli kolegové tady proti tomu, aby se soustředila ta agenda pod ministerstvo spravedlnosti. Musím říct a musím se jim omluvit, že jste měli, musím vám říct, že jste měli pravdu. Já jsem hájil to, že toto je naprosto v pořádku, ale na druhé straně jsem zjistil, když jsem se snažil dostat mezi ty soudní znalce, protože jsem sám soudní znalec, tak jsem zjistil, že od 1. 1. to mělo fungovat. Já jsem tam byl poprvé v březnu tohoto roku, čili o 3 měsíce později. Nefungovalo to. Jediný systém, který tam byl, byl ten, abychom si všichni soudní znalci udělali pojištění. Doteď jsem tam nenašel, i nedávno, minulý týden, jsem tam nenašel seznam soudních znalců. To, co fungovalo pod krajskými soudy roky a roky, desetiletí, to tam teď není. Nevím, kdy to bude vůbec napraveno. To si myslím, že by stálo za zhodnocení taky. Měli jste pravdu, vy zkušení, kteří jste říkali, že to fungovat nebude.

V tom usnesení to bylo řečeno taky vše. Já bych se ještě zeptal pana ministra, respektive bych chtěl nadnést, že si myslím, že by bylo dobré promyslet eventuálně roli náměstka pro elektronizaci zdravotnictví.

Protože je to obrovský úkol. Eventuálně, kdo z náměstků bude mít tuto komoditu na starosti. Také si myslím, že by se měla pořídit řada toho příslušného odboru. To není ÚZIS, to už je odbor, který je na ministerstvu zdravotnictví. Myslím, že byste je měli posílit, protože ta práce, která je čeká, je obrovská. Všechny standardy, aby to spolehlivě do těch pěti let naběhlo... Definovat zodpovědnosti, to je částečně v tom zákoně, ale tady by to chtělo konkrétně. Eventuálně taky kontrolovat, vlastně svým způsobem je to v tom usnesení za rok také řečeno, ale nejlépe by bylo ještě kontrolovat ten proces vnitřně na ministerstvu zdravotnictví, tak, aby nedocházelo ke zbytečným zpožděním. Některý ze zákonodárců vám s tím určitě rád pomůže nebo se toho rád zúčastní.

To je asi všechno. Ten zákon je dobrý, jsme o tom přesvědčeni. Stálo to obrovskou práci, energii, jednak rozlišení toho dobrého a toho, co by mohlo ten zákon eventuálně pokřivit. Proto došlo k tomu, že se ten zákon nějakým způsobem musel omezit na to podstatné, protože původní záměr toho zákona byl daleko širší a daleko ambicióznější. Ale myslím si, že za to, co teď vzniklo během toho roku a půl během covidu, i za to, co vzniklo ještě před touto neblahou událostí, za to zaslouží ten tým, který na tom pracoval, dík. Děkuji za pozornost.

čas 16:11:15 - 16:11:43:

Když diskusi shrneme, tak se zúčastnili tři senátoři. Paní senátorka Seitlová předložila usnesení, které navrhuje Senátu, ještě potom dva senátoři s podpůrným stanoviskem v rámci diskuse. V podstatě padl jediný návrh na tisk č. 132, schválit ve znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

čas 16:16:03 - 16:16:21:

Já jenom, že v tom souvisejícím zákoně v senátním tisku č. 132 je i ten 133. Ten souvisí. Bylo tam zatím jediné doporučení, schválit ve znění Poslaneckou sněmovnou.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 139

čas 19:35:02 - 19:38:41:

Vážená paní poslankyně, vážení kolegové. Nebudu zpochybňovat přirozeně věci, které jsou v tomto zákoně obsaženy, protože jsou to věci užitečné a potřebné v zásadě. Ale chtěl jsem se jenom zmínit po tom, co teď tady si budeme povídat o tom, jak jsme konečně udělali něco ohledně dlouhodobého ošetřovného, jenom stručnou genezi.

Dlouhodobé ošetřovné jsme schválili v květnu roku 2018. Tehdy jsem o tom jednal s paní ministryní ústně, i potom jsem psal dopis a domluvili jsme se z ústní dohody, že ten zákon, tam je ta problematika té sedmidenní hospitalizace... Všichni jsme věděli s paní ministryní, že to je velmi dlouho, že tím se jaksi odepírá možnost, aby lidé, měl jsem to velmi dobře prodiskutováno, formou mobilních hospiců, že by bylo dobře, aby se tato doba zkrátila, popřípadě úplně zrušila. To bylo v roce 2018. Mám zde různá stanoviska České společnosti paliativní medicíny atd.

V roce 2019 jsme si vyměnili s paní ministryní dopis, kde píše, že se na tom intenzivně dělá, ministerstvo práce a sociálních věcí že na tom intenzivně dělá, že se to určitě předloží a že se na tom intenzivně dělá.

Následně vznikla poslanecká iniciativa, což nijak nezpochybňuji, ale na druhé straně je fakt, že tato věc, která mohla být vyřešena klidně v roce 2018, na konci roku 2018, snesla tříletý odklad. To dlouhodobé ošetřovné mohlo přijít daleko dřív, mohlo pomoci mnoha nevyléčitelně nemocným a mohlo pomoci i paliativní péči poskytovatelů, nejmodernější, to znamená domácí paliativní péči. Tady ani nezaznělo to, my jsme to neslyšeli, možná, že jste to nikdy neslyšeli v poslední době, že během covidu, během posledního roku, došlo k výraznému nárůstu odvedené práce mobilními hospicy, ale i domácí péči. Protože to byl právě ten okamžik, který pomohl nemocnicím se zbavit určitých povinností tím, že mohli někteří pacienti odejít do domácí péče a uvolnit místo v té největší krizi jiným pacientům. To bych chtěl jenom ještě zdůraznit, že ten faktor domácí péče a domácí hospicové péče, ale i normální péče je v současné době nedoceněný a zasloužil by si trošku jiného zacházení než tím, že se tady nechá tři roky něco ještě uležet, aby se to vytáhlo před volbami. Děkuji.

15. schůze Senátu
2. den schůze – 25.08.2021

Návrh senátního návrhu zákona senátora Lumíra Kantora a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 107

čas 15:36:53 - 15:43:43:

Paní předsedající, děkuji za uvedení. Milé dámy a vážení pánové, pokládám si za čest předložit návrh zákona o změně zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Jako čest to pokládám proto, že tento zákon předkládá 46 senátorů a senátorek.

Navrhuje se jako další významný den stanovit 26. červen. Den odchodu okupačních vojsk... Název tedy je Den odchodu okupačních vojsk.

V současné době je v tom zákoně o státních svátcích 15 významných dnů z hlediska české státnosti, českých dějin a národního sebeurčení.

Název jsme zvolili po diskusích v rovině obecné jako Den odchodu okupačních vojsk. Jenom namátkou připomínám rok 1968, okupaci během druhé světové války, ale i švédskou invazi během třicetileté války, nebo dokonce i ovládání Moravy Římany v markomanských válkách, možná před dvěma tisíci lety. Je totiž pravidlem, že jakoukoliv okupaci provází utrpení většiny obyvatelstva, provázejí ji přirozeně i statečné činy. Proto chceme dedikovat tento významný den všem nadějím českého lidu na nový život po období nesvobody.

Celkem přirozeně jsme zvolili den, který se týká odchodu sovětských okupačních vojsk. Ta vojska tady byla téměř 23 let a na základě smlouvy mezi vládou Československa a vládou Sovětského svazu o podmínkách dočasného pobytu ze 16. října 1968 se na území Československa mohlo nacházet až 75 tisíc sovětských vojáků. V roce 1968 musela československá armáda vyklidit 33 posádek, 20 armádních skladů, čtyři letiště, tři nemocnice, ke společnému využívání bylo určeno pět vojenských výcvikových prostorů. Sovětská armáda měla k dispozici také tři sklady jaderné munice, disponovala i chemickými zbraněmi. Střední skupina sovětských vojsk začala v uvedených lokalitách intenzivní výstavbu nových kasáren, skladů a dalších objektů, mj. také představovaných 3 tisícovkami nelegálně vybudovaných staveb.

V roce 1990 byla dislokována v 83 posádkách a v roce 1989 po dílčím odchodu 1 500 vojáků tady bylo přibližně 73 500 vojáků a 5 200 občanských pracovníků. Doprovázelo je téměř 40 tisíc rodinných příslušníků. K dispozici bylo téměř 20 tisíc bytů. K odchodu posledního ze sovětských vojsk, pana generála Vorobjova, velitele střední skupiny sovětských vojsk, došlo až 27. června.

Formálně pobyt ukončila dohoda mezi vládou ČR a Sovětského svazu o odchodu sovětských vojsk, to už bylo podepsáno 26. února 1990, čili v tom období se okupační vojska stahovala.

Tady můžeme diskutovat. Myslím si, že to bude zajímavá diskuse během dalších týdnů, o tom, který den zvolit. Já navrhuji 26. červen, který je datován rozkazem prezidenta ČSFR Václava Havla č. 21. Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území Československé federativní republiky. Vrchní velitel v rozkaze zdůraznil obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu. Takže tento den se navrhuje ustanovit jako významný den, ale je to, jak říkám, k diskuzi, protože 25. byl podepsán protokol zmocněnců vlády Československa a Sovětského svazu, 27. odchází údajně poslední sovětský voják, pan generál Vorobjov.

Ke škodám, za období od 21. srpna 1968 do toho 21. června 1991 zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí 425 lidí. Doloženo je asi 2 000 těžce zraněných za to celé období a odhad škod je obrovský, asi se zmíním potom ve druhém čtení, ale každopádně je to asi 15 miliard korun tehdejších. Nebyly tam zahrnuty například škody na státním, soukromém majetku a na zdraví z období 1968 atd. Střízlivý odhad všech vyčíslitelných škod by tak činil za celé období minimálně 25 miliard tehdejších korun československých. Tyto nebyly nikdy nahrazeny a oba státy se vzájemně dohodou v roce 1992 zřekly...

Návrh zákona podepsalo, jak jsem zmínil, 46 senátorů a senátorek napříč senátním politickým spektrem.

Závěrem ještě podotýkám, že je mi občas vytýkáno oživování staré minulosti, tak to z těch emailů občas vyplyne, ale například proto, že ruská strana se omluvila. To je určitě dobrá zpráva, ale zapomínat by se nemělo. Zapomnění je pak způsob, jak neomluvitelně tragické historické chyby opakovat. Děkuji za pozornost a za vaši podporu.

čas 15:45:54 - 15:46:05:

Nechtěl bych se vyjádřit. Já jenom ještě drobnost. Dne 16. 9. mám nachystaný seminář z odborníků, historiků ohledně této věci.

14. schůze Senátu
2. den schůze – 22.07.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 120

čas 14:02:06 - 14:02:52:

Milé kolegyně a vážení kolegové, pane předsedající, navrhuji, abychom ten tisk č. 107, to je návrh zákona o státních svátcích a ostatních svátcích významných dní k odchodu okupačních vojsk, přeložili na příští měsíc. O to bych vás poprosil také z procedurálních důvodů, ale také myslím, že i z časových. Takže příští měsíc, v srpnu, bych poprosil o zařazení tohoto bodu. To je můj návrh na změnu programu, děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 114

čas 15:50:03 - 15:54:40:

Milé kolegyně a vážení kolegové, jenom jsem se chtěl zmínit o několika aspektech.

To, že jsme dostávali obrovské množství emailů z organizací, které se zabývají vzácnými onemocněními, bylo přirozené. Musím vyjádřit radost nad tím, že došlo k tomu, k čemu nikdy jindy nedochází, pokud dostáváme tyto emaily z jiných oblastí, a to, že díky panu předsedovi, panu předsedovi Krausovi a panu předsedovi Senátu, došlo k dohodě s předsedkyní České asociace vzácných onemocnění, možná že jste zaregistrovali, že potom ty emaily svým způsobem přestaly, což je možná drobnost, ale na druhé straně je to věc, která nám v té práci taky pomáhá, protože ta naléhavost situace, s tou jsme byli obeznámeni, díky dohodě došlo tedy k uklidnění situace.

Potom jsem chtěl druhou věc, a to je, že my nemáme teď moc možností, my jsme v úzkých, nejenom my tady v Senátu, ale i na ministerstvu zdravotnictví, a to je to, že moc toho prostoru pro manévrování nemáme. Ten čas hrozně rychle běží. Za měsíc budeme řešit elektronizaci zdravotnictví, na kterou se čeká doslova několik let. Moc prostoru pro úpravy tam nemáme. Přesto jsme ty úpravy začali dělat, ale musím říct, že určitou ukázněností senátorů, třeba mě zrovna, jsem se rozhodl, že třeba dva pozměňovací návrhy nebudu vůbec podávat. A přitom jsou předmětné a bylo by dobré o nich mluvit. Dneska jsme se s panem předsedou Krausem domluvili, že pozveme prezidenta lékárnické komory, aby nám vysvětlil jeden z těch pozměňovacích návrhů, ohledně dohody o nejvyšší ceně, tak, abychom se nad ním mohli hlouběji zamyslet. Ale v tom prostoru těch 14 dní, co jsme měli k dispozici, to opravdu nešlo, protože to byla složitá materie.

Ohledně center duševního zdraví, tam musím říct, že jsem rád, že dochází k tomu, co jsem tady trošku prorokoval, jakoby asi ne negativně, ale varováním, že dochází k tomu propojení toho sociálně zdravotního pomezí v Senátu, dochází k propojení, to je velmi dobře.

Zase avizuji jenom elektronizaci zdravotnictví, tam už to je taky, za měsíc to budu zpravodajovat, tak na to upozorním.

Ohledně nahlížení do dokumentace bych chtěl podpořit názor, resp. pozměňovací návrh, který předložil pan předseda Kraus. Domnívám se, že pokud se kšeftuje, jak říká paní senátorka, pokud se kšeftuje s těmi informacemi, tak to není ale věc ministerstva zdravotnictví, Ústavu zdravotních informací a statistik, protože tam opravdu se dbá velmi pečlivě na to, aby k těm únikům nedocházelo. Já bych neviděl nebezpečí odtamtud, možná že jsou to lokální záležitosti, ale to nahlížení teď do toho registru, o kterém budeme mluvit, v tom pozměňovacím návrhu se týká pouze jedné databáze, jednoho registru, a to nemoci covid, podezření na to... Ale ani to není kvůli pacientům, ale je to kvůli tomu, aby pojišťovna mohla nahlížet a kontrolovat to, zda testy byly provedeny, ty, které měly být provedeny, zda nedochází k tomu, že například testy se budou ukazovat a budou se velmi výrazně zpomalovat oproti skutečnosti. Takže tyto věci bych chtěl podpořit, abyste hlasovali pro.

Komplexní návrh naprosto bez problémů, mimo té jedné výjimky, o které budeme mluvit určitě.

Děkuji mockrát.

Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 24. - 25. června 2021

Tisk č. 131

čas 18:36:04 - 18:36:25:

Jenom jsem chtěl poprosit, pokud se chystá tato věc, o které mluvila paní senátorka, abychom také dbali na to, nachystali tu strategii na září od sportovních oddílů po volnočasové aktivity jiné. To je vše. Děkuji.

13. schůze Senátu
1. den schůze – 01.07.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 108

čas 12:29:23 - 12:32:24:

Vážená paní ministryně, pane předsedající, milé kolegyně a kolegové vážení. Jenom stručně, já bych se chtěl zastat toho pozměňovacího návrhu pana senátora Lásky. Ono to je takové, mám z toho pocit, že když to vyjde dneska, nebo to vyjde za 3 týdny, moje zkušenost tedy s některými našimi senátními tisky, senátní tisk, který se bude týkat toho neveřejného zdravotního pojištění, bude velmi složitý za ty 3 týdny, takže v tomto bych podpořil přijetí pozměňovacího návrhu předloženého dneska panem senátorem Láskou a spol.

Já jsem si udělat tři sondy takové, v podstatě ale jednoduché, protože toho času na to moc nebylo.

Nemocnice by přivítaly veřejné zdravotní pojištění v péči o děti zde jmenované, protože by se tím odstranilo velmi mnoho různých průtahů, čekání atd., takže tam jsem dostal jednoznačnou odpověď od několika, ne od všech, protože to se nedalo stihnout, že by tyto věci podporovali. Odborná veřejnost ohledně toho argumentu, který se opakuje, co když se narodí dítě, které bude stát desítky milionů ročně? Já jsem si dělal, snažil jsem se domluvit s kolegy, kteří mají tu nejdražší léčbu pediatrů ve své gesci, v podstatě mi z toho vycházelo, že opravdu ta incidence těch nemocí je tak malinká, že je velmi nepravděpodobné, že by to mělo nějakým způsobem začít ruinovat rozpočty veřejného zdravotního pojištění. Například se jedná o hemofilii, nějaké typy hemofilie atd. V České republice, co se týká hemofilie, která je jedna z nejdražších, díky těm náhradám určitým, je to 80 dětí ročně v celé ČR na 10 milionů obyvatel. To je, myslím, jeden z argumentů.

Další, ta sonda nebo ta oblast, o které jsem se chtěl zmínit, je etický princip, protože děti jsou nejzranitelnější skupina, to tady zaznělo mockrát během těch uplynulých let. Myslím si, že i v tomto případě bychom měli jít tou cestou vstřícnosti k dětem, které jsou notabene nemocné. Děkuji za pozornost.

12. schůze Senátu
1. den schůze – 09.06.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 95

čas 19:14:21 - 19:16:27:

Děkuji, jak tu svoji hmotu uvedu do chodu potom, těžko se zastavím. Děkuji za tu přednost. Já jenom stručně opravdu, ta petice, kterou sepsali, podepsalo 36 starostů z celé České republiky, vyšla právě z obvodu paní senátorky Chalánkové, paní senátorky Seitlové a Kantora, protože ta situace v těch obcích je velmi tristní. Když tady mluvíme v podstatě celou dobu o ochraně silnějšího, k těm slabým, která se má podávat, opravdu stovky kamionů všech možných značek, zahraničních a různých států, kamionů, které jedou přes vesnici po úzké cestě v podstatě a míjí třeba školu o nějaké 2 metry přes ten chodník jenom a jezdí poměrně bezohledně, to je odpověď tomu, proč si myslím, proč podáváme tento pozměňovací návrh.

Je to velmi tristní situace a úlohou státu je zabránit takovým věcem, které stojí životy. Ne, že by mohly stát, ale stojí určitě životy.

Já bych se moc přimlouval za to, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, nebo další jednání, aby k tomu směřovalo. Pane poslanče, tady je seznam těch obcí, které jsou dotčeny. Ale je jich daleko víc. To jsou v podstatě jenom ty, které to tížilo nejvíc. Podepsalo to mimo těch 36 starostů ještě asi 1000 lidí a přišlo to do Senátu 25. května v jednu hodinu. Na to jsem chtěl upozornit a ještě jednou děkuji za pozornost.

11. schůze Senátu
1. den schůze – 21.04.2021

Návrh usnesení Senátu ke vztahům mezi Českou republikou a Ruskou federací v souvislosti s útoky ve Vrběticích

čas 17:16:53 - 17:20:49:

Milé kolegyně a vážení kolegové, stručně k jedné věci. Schválili jsme minulý týden na výboru pro zdravotnictví veřejné slyšení výboru, které se mělo týkat v té chvíli velmi aktuální záležitosti, jaksi tlačení vakcíny Sputnik v podstatě mimoprávně na český trh a eventuálně aplikaci. Veřejné slyšení se mělo týkat všech vakcín a všech léků, které by se měly dostat do ČR a měly by obejít zákonné procesy, které se předpokládají.

Škoda, že neošálil tedy pan Hamáček pana Putina, protože bychom tady teď měli 300 tisíc neregistrovaných vakcín, v podstatě, asi tak nějak jsem to pochopil, dělám si legraci. To veřejné slyšení nyní postrádá smysl, věci vzaly rychlý obrat, tak jsme se dnes dohodli, že veřejné slyšení odložíme. Nicméně program, který jsme měli nachystán, byl velmi dobrý, těžko se vyvažovalo, většinou to bylo proti neregistrovaným vakcínám, které by tady byly užity, nicméně myslím si, že někoho bychom snad pracně našli i pro ten postup, který byl navrhován paní ředitelce SÚKL a bývalému ministru zdravotnictví.

Ohledně další věci. To, o čem mluvil tady pan senátor Láska i můj předřečník nebo pan senátor Wagenknecht, všem je jasné, že to, co nám bylo předloženo, všem deseti milionům těchto lidí, kteří žijí v ČR, to, že někdo má jet nakupovat vakcíny nebo nenakupovat vakcíny, potom je to zastírací manévr, všem je jasné v podstatě, nebo myslím si, aspoň většině lidí, že to je lež, která se stává normou v této společnosti, která je právě takovými věcmi a takovou politikou akcentována.

Chtěl bych jenom připomenout, pan vicepremiér Hamáček se hlásí ke skautingu. První zákon skautingu. První zákon českých skautů je: Skaut je pravdomluvný. První bod zákona, jinak parafrázovaný, Skauti Evropy, je, že na skauta je vždy spolehnutí. To je jedna poznámka k této věci.

A druhá věc, nebo třetí věc, kterou jsem chtěl, v blízké době předložím návrh zákona o významném dni, kterým byl odjezd tzv. spřátelených vojsk před 30 lety, protože to byl velmi významný okamžik pro ČR, tak si dovolím, protože jsem Olomoučan a do mého obvodu patří Libavá, tak o tom vím poměrně dost a chtěl bych potom s ostatními senátory, pokud se někdo přidá, předložit zákon o tom, aby tento den, který byl v červnu 1991, byl považován za významný den, kdy byla ukončena taková těžká, devastující poroba českého národa právě v těchto věcech. Děkuji.

10. schůze Senátu
1. den schůze – 28.04.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 76

čas 14:58:28 - 15:03:31:

Pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já bych se tím přihlásil a avizoval pozměňovací návrh, kterým bychom chtěli napravit určitou chybu. Domníváme se, je to minimální změna, protože se nám zdá ten termín autoagrese či heteroagrese v kontextu tohoto zákona poměrně diskriminační, řekl bych, že je to jeden z takových bodů, který může vést až k určité PAS, čili porucha autistického spektra, PAS, fobii, protože vytváří dojem, že lidé, kteří trpí některou z forem, kterých je poměrně hodně, PAS, syndromu, vytváří dojem, že tyto dvě jsou agresivní, ať už auto- nebo heteroagresivní, takže je ta naše úprava potom snadná poměrně a jednoduchá. Uveřejnil bych ji potom v podrobné rozpravě. Ty problémy totiž nejsou jenom ohledně autoagrese a heteroagrese, ale týkají se i jiných problémů.

Jako jsou těžká a obtížně usměrnitelná panika, třeba v prostředcích hromadné dopravy, úzkosti, poruchy chování v rámci, protože bohužel nemá vždycky jednu chorobu, nebo ne vždycky se jedná o jednu chorobu nebo jeden problém, ale třeba v rámci mentální retardace nebo ADHD, nebo schizofrenie... Tam může být komorbidita, několik potíží najednou.

Jedna z velmi takových věcí, které byly postaveny MPSV, je, že by se nároky hodně zvedly a mohly by způsobit vysoké náklady na tyto pomůcky.

Jak to udělat? Jak říct, kdo má nárok, nemá nárok? Těch skórovacích systémů je víc. Třeba z našich konzultací v rámci skórování třeba zrovna poruch autistického spektra se dá použít, a to už je teď trošku moje rada směrem na MPSV a na posudkovou službu, dá se použít akceptovaný manuál DSM-5, který rozeznává tři stupně. Z toho tohle by se týkalo zrovna toho 3. nejvyššího stupně velmi speciální péče vyžadující velmi speciální péči. Možno používat i hodnocení funkčního postižení systému DAS-S. Tohle chování péče o sebe se hodnotí v pěti oblastech. Jak to ten člověk dělá v práci, jaká je rodina, domácnost a širší sociální fungování.

Pravděpodobně velmi nadějný systém, který se objevil, je WHODAS 2.0, který navrhuje právě ten nový manuál DSM-5. Ten ale není zatím k dispozici v pedopsychiatrické péči, není ještě běžně zaužíván. Takže těch systémů, které by nám řekly, ano, tento člověk potřebuje maximální podporu, jak to navrhuje tento zákon, je víc a dá se to i nějakým způsobem kvantifikovat.

Já bych se přimlouval za to, abyste podpořili náš pozměňovací návrh a rozšířili tyto možnosti. Nakonec se to dá i ošetřit v rámci nižších zákonných záležitostí, jako jsou vyhlášky a metodické pokyny. Ale abychom nemuseli mít strach, že ten systém bude enormně přetížen. Děkuji za pozornost.

čas 15:23:53 - 15:24:52:

Děkujeme za vstup, každopádně si dovolím načíst pozměňovací návrh senátorů Jelínkové, Horské, Hubáčkové a Kantora k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je to senátní tisk 76.

V článku 1 bod 12 upravit takto:

12. V příloze v části 1 se na konci bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ?c?, které zní:

c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými, závažnými a objektivně prokázanými projevy chování náročného na péči.

9. schůze Senátu
1. den schůze – 31.03.2021

Návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021

Tisk č. 67

čas 14:57:20 - 15:00:16:

Vážené kolegyně a vážení kolegové, vážení přítomní, ani ne jako lékař, tedy momentálně určitě ne, protože bych chtěl jen promluvit pár vět o pomíjivosti. Abychom nezapomněli v tomto okamžiku a do časů budoucích na to, že před dvěma lety jednaly vehementně různé odborové organizace o tom, aby se rezervní fondy pojišťoven, VZP a těch ostatních, využily pro rozvoj medicíny a zdravotnictví, abychom nezapomněli na to, že jsme tady ještě před rokem stáli s ministrem Vojtěchem a mluvili jsme o tom, že bude zvýšena platba za státního pojištěnce o 50 mld. a co my s tím budeme dělat. Mluvili jsme o tom, že by bylo dobré udělat DRG Restart a tak dále. Teď uběhl rok a jsme tady v situaci, kdy si všichni určitě uvědomujeme, že nemusí utéct dlouhá doba, může být krátká doba, kdy peníze ve fondech pojišťoven prostě nebudou, nebudou ve státu. Koneckonců došlo tady k velkým diskusím ohledně obrovského dluhu, do kterého jsme spadli nebo padáme. Takže já jsem chtěl jen mluvit o pomíjivosti toho, abychom na to mysleli, až nám zase bude trochu lépe.

Chtěl jsem ocenit referát pana ministra, protože jsem si říkal, že je to snad poprvé za ten kritický rok, kdy některý ministr, počítám i ty předchozí, řekl konkrétně úvahy právě tím selským rozumem, a jestliže máme hodně dětí a smícháme je dohromady z deseti škol, zase bude něco za něco. Mně se zdá, že tato cesta toho, že se bude uvolňovat postupně, i když je to bolestné pro nás pro všechny, ale tato cesta, když se bude uvolňovat postupně a sofistikovaně na základě nějakých, dejme tomu, pilotních krátkodobých projektů, je dobrá a přeji hodně sil, pane ministře, abyste nepodlehl počtu emailů na premiérově účtu, protože to si myslím, že je důležité, a to je to, co doposud donedávna hýbalo touto zemí.

Čili kdo napsal víc reakcí panu premiérovi, podle toho se potom dál, vzpomínám třeba na srpen a na nošení roušek atd., čili hodně sil přeji. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 68

čas 15:23:19 - 15:27:20:

Milé kolegyně a vážení kolegové, pane ministře, paní předsedající, zpravodajskou zprávu asi stručně, protože vše bylo poměrně obsáhle řečeno předřečníkem.

Cílem návrhu zákona u tisku č. 68 je zaprvé prodloužit lhůtu pro podání přehledu za rok 2020 do 2. srpna 2021, tím zároveň automaticky posunout lhůtu pro povinnost uhradit doplatek pojistného. To je jedna věc. Druhým cílem návrhu zákona je pak úprava financování fondu prevence zdravotních pojišťoven se záměrem zajistit dostatečné a průběžné financování příspěvků zdravotních pojišťoven pro účely podpory samotestování zaměstnanců a OSVČ na přítomnost antigenu SARS-CoV-2.

První věc je celkem jasná, je to věc, kterou jsme tady dělali už v uplynulém roce několikrát. Princip toho, že něco odkládáme, aby se to mohlo vůbec stihnout a aby se všechny věci zohlednily vzhledem k probíhající epidemii.

Druhý cíl říká, protože se jedná o určitou právní úpravu fondů, zdravotní pojišťovny mají základní fond, to je ten, který jde do zdravotní péče, jak o tom bylo mluveno v minulém bodě. Potom mají fond prevence, to může být 0,3 objemu. Koneckonců antigenní testování není v současné době nic jiného než prevence, dalo by se říci. Tam se dávají různé poplatky, různé pokuty a tak dále do tohoto fondu prevence. Musí být 0,3 objemu. Ale potom je ještě nějaký provozní fond, který má 3 %. To jsou ty tři základní.

Z fondu prevence se pak mohou poskytovat takové věci jako ozdravné pobyty nebo screeningové programy a tak dále. Protože objem ve fondu prevence je poměrně určitým způsobem omezen, tak bychom naším prostřednictvím měli dovolit, aby se do fondu prevence převáděly peníze, které budou použity pro antigenní testování. Pakliže by tento způsob financování neprošel, znamenalo by to poměrně velkou komplikaci ohledně proplácení testů.

V legislativním procesu je to jeden ze zákonů, které proběhly tímto naším procesem tak, že je to nějakých osm, devět dní. Byl předložen sněmovně vládou návrh zákona 22. března 2021 a potom 24. března bylo 2. čtení, nebyly tam podány žádné pozměňovací návrhy. Třetí čtení bylo také ještě 24. března, které bylo schváleno z 93 poslanců 88 poslanci, nikdo nebyl proti. My jsme na výboru pro zdravotnictví jednohlasně schválili návrh, aby Senát Parlamentu ČR schválil návrh zákona ve znění Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

čas 15:46:20 - 15:46:36:

Proběhla rozprava. Pan ministr odpověděl pravděpodobně na všechny otázky. Rozpravy se zúčastnil jeden senátor a padl jediný názor, to je postoupit znění navržené Poslaneckou sněmovnou.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 04.03.2021

Návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě

Tisk č. 60

čas 14:45:17 - 14:45:30:

Dobrý den, milí kolegové a milé kolegyně, paní ministryně, pane předsedající. Já mám jenom dva podněty.

čas 14:45:37 - 14:47:01:

Rada moudrých, to tak někdy je... Já jsem chtěl jenom dva takové podněty, na které ani nemusíte reagovat. Ale protože se stává velmi často, není to na vaši osobu, ale že podněty, které dáváme, zapadnou jak do studny na ministerstvu zdravotnictví, na jiných ministerstvech, popřípadě na vládě. Jestli byste se nezamysleli nad tím, jestli nevyužít institut té mimořádné dovolené, svým způsobem nucené mimořádné dovolené, kterou v případě hromadné dovolené po projednání s odbory může zaměstnavatel vypsat, třeba týden až čtrnáct dní, ale určitě by to pomohlo ekonomicky. Lidé by šli na dovolenou a ten provoz by se úplně nezastavil. V případně hromadné by to pravděpodobně šlo. To je jeden podnět.

Druhý podnět je z mé vlastní zkušenosti. Když v podniku je, dejme tomu, z 500 lidí 80 nebo 100 pozitivních, je potom otázka, jestli nezavřít i tento podnik na nějakou dobu a přerušit ten virulentní řetězec, který tam je. To jsou dvě poznámky, které bych k tomu měl. Děkuji.

7. schůze Senátu
2. den schůze – 18.03.2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 48

čas 09:25:05 - 09:29:21:

Vážené kolegyně a vážení kolegové, pane předsedo, pane ministře, z 24. unesení ze 7. schůze výboru pro zdravotnictví ze dne 10. 3. vyplývá, že výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Lumíra Kantora a pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby toto usnesení předložil panu předsedovi.

Ten pozměňovací návrh vychází z toho, co jsme posuzovali v rámci našeho jednání. Ten obsáhlý zákon č. 110, ta změna návrhu nebo ten návrh změny zákona je velmi obsáhlý. V některých oblastech určitě nezasahuje do péče o zdraví atd., není potřeba, aby to řešil zdravotnický výbor na své úrovni. Je tam spousta užitečných záležitostí.

Já bych si dovolil jenom k tomu říci ještě ohledně legislativního procesu, protože to je důležité. Vláda předložila návrh zákona dne 5. 6. 2019. První čtení bylo 6. 12. 2019. Dne 9. 1. 2020 dal výbor pro zdravotnictví souhlas s vládním návrhem zákona. Zemědělský výbor doporučil schválit ve znění celkem 16 pozměňovacích návrhů. Potom bylo druhé čtení, které bylo 4. 3. 2020. Tam byla zase řada pozměňovacích návrhů. Třetí čtení vrátilo na návrh zemědělského výboru ten tisk na opakování druhého čtení 3. 6. 2020. V tu chvíli tam nastalo to, co je teď předmětem zaprvé toho našeho pozměňovacího návrhu, zadruhé i předmětem sporných kvót, protože v opakovaném druhém čtení, v rámci kterého bylo podáno 19 pozměňovacích návrhů, bylo to 1. 12. 2020, tam potom byly zavedeny právě třeba ty kvóty pro potraviny. Byl i zaveden pozměňovací návrh 65/10 pana poslance Jana Birkeho. Později tam ještě jmenoval poslanec Kott stran převedení kompetence téměř úplné kontroly provozoven stravovacích služeb, nebo zkráceně otevřených provozoven stravovacích služeb, z hygienické služby na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Tam uvádím, že byl přijat až v tom druhém, opakovaném čtení 1. 12. Bylo to doporučeno zemědělským výborem. Ve třetím čtení 20. 1. potom bylo vše schváleno.

V tom hlasování bylo ze 103 poslanců pro návrh zákona 66, 29 bylo proti a 8 se jich zdrželo hlasování. Takže to je teď v této chvíli. Avizujeme ten náš výborový návrh pozměňovací. K tomu se přihlásím v obecné rozpravě. Děkuji mockrát.

čas 09:44:10 - 09:59:36:

Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych se zmínil o tom pozměňovacím návrhu, který podával nebo který má v současné době zdravotní výbor. Velmi pěkně na začátku toho jednání o tom mluvil pan předseda Kraus, který v podstatě říkal, že v této podobě se to k nám vůbec nemělo dostat, že se to mělo dostat v té podobě, aby se domluvila mezi sebou ministerstva. Domluvili a dali dohromady tu svoji koncepci. A potom teprve se to mělo dostat do zákona.

O tohle v podstatě já se snažím opírat obhajobu toho pozměňovacího návrhu, který původně, předtím, než byl přijat jako výborový, podal Kantor, Adámek, Čunek, paní senátorka Dernerová, pan senátor Goláň, Hubáčková, Jelínková, Rabas, Šimetka, Zitterbart. Pokud se nemýlím, ten pozměňovací návrh byl potom ve výboru pro zdravotnictví přijat, z 8 přítomných 5 bylo pro a 3 se zdrželi hlasování. Celou věc nebudu rozebírat na úrovni čísel a všech těch dokumentů, které v podstatě jste všichni pravděpodobně dostali, ať už je to zpráva Státní zemědělské a potravinářské inspekce ze 14. 1. 2021 nebo argumentace ministerstva zdravotnictví. Tam je množství čísel v obou dvou. Píší obě dvě strany, že patří mezi právě ty, kteří mají tu službu zajišťovat.

Na podvýboru pro zemědělství zaznělo, že v tom pozměňovacím návrhu jsou uvedeny nepravdy. Je to pikantní, protože já jsem ten návrh ještě vůbec pohromadě neměl, takže se opravdu pokusím být věcný v tom, co mi na té celé věci nejvíc vadí.

Pozměňovacím návrhem schváleným v rámci projednávání ve sněmovně došlo k přesunu částí kompetencí v oblasti dohledu nad otevřenými zdravotnickými službami z krajských hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Já možná budu občas používat zkratku KHS nebo SZPI.

Sněmovní verze bohužel přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů, a proto se tímto pozměňovacím návrhem v podstatě uvedená změna jenom odmítá. Pravomoc se ponechává, tak jako doposud, ve stejném režimu. Čili není to věc, která by se vracela někdy před rok 2015 nebo 2014, protože tam tehdy došlo k tomu rozpolcení pravomocí. Teď se to vrací jenom tam, kde to je v současné době. Úplně jednoduše lze říct, že předkladatelé doporučují tento kompetenční spor dohodnout mezi oběma ministerstvy. Na základě této dohody pak provést eventuální změny zákona. V současné době zanechat současný stav i proto, že tuto závažnou změnu není nutné řešit v nouzovém stavu. Překotné řešení tedy také není nutné.

Já jsem se snažil dohledat jednání, která kolem toho proběhla, lékař by řekl lege artis, tak jak by to asi mělo být, tak jak by asi člověk měl představu, tak jsem se pokoušel dohledat někde zápis na ministerstvu zdravotnictví, který by byl z této schůzky. Já jsem ho nedohledal. Mými prostředky, mými možnostmi nebylo možné. Neexistuje jediný doklad o tom, že by jednali ministři a hlavní hygienička a kolegové pana ministra zemědělství. Ten neexistuje v písemné formě. To je jedna taková důležitá věc. Potom to bylo přijato jako pozměňovací návrh. 20. 10. byl předložen panem poslancem Birke tento... Do opakovaného druhého čtení. Opět je to důvod toho, proč se domnívám, že by bylo potřeba věc celou vrátit na začátek, aby si ministerstva, kteří tu práci, to je to právě, že tu práci dělají dobře obě dvě ministerstva v současné době, a není potřeba v tuto chvíli, v době oslabení epidemií, v době výměn klíčových osob, protože z tehdejšího období byl pravděpodobně, to si myslím, že byl pan ministr Prymula, potom tam mohla hrát roli paní hlavní hygienička Rážová, takže v době výměn těch klíčových osob, tak teď stojíme zase někde na začátku, protože je to určité dědictví, co nové vedení zdědilo. Taky v době, kdy je ve hře zákon o veřejném zdraví.

Velkou výhodou SZPI je centralizace. Potom pravděpodobně mohou líp řídit, než je tomu v určitých okamžicích v současné době, ale za chvilku dokážu, že to není zase až taková závada. V této době je ve hře zákon o veřejném zdraví, který určitou centralizaci předpokládá. Měl by se projednávat v dohledné době, protože už se o něm na ministerstvu zdravotnictví velmi jednalo a jsou to diskuse velké. Ty hygienické stanice, je docela možné, že budou centralizovány taky. V této době, kdy se všechno mění, kdy se mění osoby, které na tom dělají, kdy se mění a jsou oslabeny epidemickou situací krajské hygienické stanice, taky v době, kdy se jedná o tento zákon, přichází zásadní změna, která může být na desítky let. To není přechodná záležitost epidemie, která v současné době prochází nebo probíhá.

To je hlavní princip, kvůli kterému jsme navrhovali, výbor, který přijal tuto změnu. Vrátit to zpátky. Ministerstva se dohodnou mezi sebou. Potom tento kompetenční spor bude vyřešen a půjde to velmi lehce dál.

V podrobnostech bych se mohl zmínit o tom, jaký podíl krajské hygienické stanice mají na ochraně zdraví atd. Já bych asi v tuto chvíli nechtěl vás tím zatěžovat, i když to tady mám z množství dat, které jsem si kolem toho zjišťoval atd., velmi podrobně.

Určitě je důležité, že dozor nad tím společným stravováním je provázán s ostatní činností hygienických stanic, protože to je komplex, s činností protiepidemických oborů, oborů i hygieny obecné, komunální, hygieny práce, jeví se dlouhodobě jako efektivní a účelný. Navíc je to uspořádání, které mnohé evropské státy oceňují a považují za ideální.

Z našeho pohledu změna schválená Poslaneckou sněmovnou přináší zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů, zejména v okamžiku elementárních nákaz, jako je stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, čili onemocnění, kde je zdrojem právě člověk, nikoli potravina. Tady jenom důležitá zmínka o tom, pan ministr mluvil o tom, že v podstatě toto není nijak dotčeno, ta činnost hygienických služeb. Ale v tomto okamžiku by hygienické služby zasahovaly tehdy, až se něco stane. Ten výrazně preventivní charakter, který hygienické služby mají, je zcela zásadní. Prevence v medicíně je to, co by mělo být postaveno nad všechno ostatní. Taky bych chtěl ještě se zmínit třeba o reminiscenci na tom, že hygienické služby mají zásadní vliv, měly zásadní vliv v takových těžkých okamžicích pro stát, jako byla třeba metanolová aféra, protože tam sehrály zásadní roli, nebo, teď mi dovolte zkratkou, nějakých 50, 60, 70 let zpátky, v 50. letech, myslím, že to bylo, jsme se na fakultách učili o epidemii klíšťové encefalitidy, která se šířila mlékem koz. Bylo to na Moravě, myslím. I tady sehráli epidemiologové zásadní roli, dokázali to dohledat.

My postrádáme rozbor a zhodnocení případných dopadů navrhovaného řešení na lidské zdraví a přitom zároveň to nepředstavuje žádnou úsporu státních prostředků. Pan ministr správně říkal, myslím, že to bylo u 3. čtení, že to nebude stát žádné náklady pro ministerstvo zemědělství. Ale v podstatě nikde k tomu žádný rozbor není. To, že říkal, že to vezmou z vlastních zdrojů a úsporami. Tam schází jakákoli ekonomická rozvaha, v tom pozměňovacím návrhu. Mohl bych se zmínit o tom, kolik zaměstnanců má kdo k dispozici, ovšem to máte k dispozici taky, tak nechci zdržovat. Ani počtem kontrol. To je taky důležité. Ale zase to měl každý z nás možnost si prostudovat.

Další důležitá věc je, že vzhledem k té hře, která se odehrává v této věci, se zdá irelevantní i zdůvodnění návrhu pomocí přetíženým hygienickým stanicím. Zdá se mi to jakoby určité... Já jsem členem klubu KDU, zdá se mi fakt s jistým, vytahovat a přicházet s tímto návrhem v okamžiku, kdy jsou hygienické služby oslabené, odvádí státu obrovskou práci, pomáhají, kde můžou, jsou rok nasazené... Prostě v této situaci nemůže být důvod pro zásadní koncepční změnu kompetencí dozorového orgánu.

Naopak hygienici výživy, kteří zůstávají na těch hygienách, jsou snadno aktivovatelnou zálohou, aby pomohli kolegům epidemiologům, například v trasování. Je to vnitřní rezerva krajských hygienických stanic. Je to téměř 400 zaměstnanců. Jedná se o nedůvodný požadavek na sjednocení dozoru, neboť unijní legislativa předkládá členským státům povinnost zajistit dozor nad potravinami, ale nevyžaduje, ani nepředpokládá, že to bude zajišťovat jeden orgán nebo zastřešovat jeden resort. Naopak sjednocení pod jeden resort přináší systémové problémy přílišné provázanosti a možnosti ovlivňování. Takže zase pro ty dva hráče v této věci je určitě dobře, když to zůstane v současném stavu.

Přijetí sněmovního návrhu v této oblasti nepodporuje ani Českomoravská konfederace odborových svazů, nepodporuje Svaz obchodu a cestovního ruchu, nepodporuje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Česká lékařská komora.

To je celý pozměňovací návrh a rozbor toho, proč byl předložen.

Ještě závěrem úplně mi dovolte, abych, ať už dopadne jakkoli ten pozměňovací návrh, dedikoval paní Jarmile Rážové, bývalé hlavní hygieničce, které jsem především ten pozměňovací návrh chystal ještě donedávna, děkuji všem ředitelům a výživářům krajských hygienických stanic, všem těm pracovníkům, kteří podporovali tento pozměňovací návrh, děkuji také současné paní hlavní hygieničce, se kterou jsem měl možnost už tu věc konzultovat, ona je výživářka, zabývá se audity potravin, dělala 6 let v Bruselu na auditech těchto, takže z jejího erudovaného výkladu jsem taky pochopil, že tato cesta je správná, kterou tady navrhujeme. Tak děkuji všem těmto hygienikům, epidemiologům, vedení ministerstva zdravotnictví i těm, kteří tam ještě zatím zbyli, za to roční nasazení v současné epidemii. O to víc vás žádám o podporu našeho pozměňovacího návrhu. Má zrušit to, co bylo v době plného využití těchto hygieniků bez projednání přijato Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Jednotně proti COVID19

Tisk EU č. K 020/13

čas 15:42:34 - 15:45:27:

Vážení kolegové, kolegyně, pane ministře. První dvě poznámky a potom jenom jedna otázka.

Musím říct, že se mi líbí, že lékaři mají heslo primum non nocere, čili v první řadě neškodit, s tím souvisí všechny ty věci, které se odehrávají kolem evropské agentury atd., protože první zásada každého lékaře je nenapáchat nebo respektive napáchat, protože každý lék má nějaké své nežádoucí účinky, co nejmenší škody, resp. nenapáchat žádné. Takže vás také plně podporuji v tom, abyste vytrval v tom boji za to primum non nocere, děkuji vám za to.

Děkuji také za poznámku, kterou jste měl o tom, že se cítíte býti lékařem, až skončíte s politikou, tak se tam zase vrátíte. Jenom vás posílím v tom, že jsem také nad tím hodně uvažoval, pomohl mi jeden citát od Františka Kriegela, což byl člověk, který nepodepsal sovětskou okupaci v roce 1968, on byl dlouholetým primářem v Krči, na interně, doslova řekl, že politikem se člověk stává jenom na pár let. Každý politik má mít svoji profesi, svoje živobytí, potom to, co se v něm jaksi nashromáždilo nejlepšího, má během těch pár let vrátit nějakým způsobem, potom zase mít tu svoji profesi, to je ta druhá věc.

A třetí věc. Chtěl jsem se zeptat, jestli byste mi nemohl, a tady kolegům asi možná také, zpřehlednit tu situaci, která teď je, přes různé komise, rady, skupiny, Mezioborová rada pro epidemické situace atd. Komisí a skupin je spoustu, lidé hovoří za různé skupiny. Možná bych si to potřeboval trošku zpřehlednit v tom, kdo je z ministerstva zdravotnictví, kdo podléhá, jak... Ono by to bylo asi nadlouho, potřeboval byste velkou tabuli, na to, abyste mohl ty vazby nakreslit, ale přesto by mě to zajímalo, protože opravdu těch lidí je hodně, některých z nich si vážím, u některých nevím, co jsou zač, tak by nám to možná pomohlo, abychom věděli, o čem mluvíme. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů

Tisk č. 53

čas 19:27:25 - 19:27:50:

Dobrý den, to bude krátké. Mě vždycky baví, musím říct, že občas si to tak hledám, když máme nějaké téma, jako třeba dnešní, tak jsem si našel první zasedání Senátu v roce 1920, bod číslo 8, hned na prvním zasedání. Dotaz stran zadržování výslužného učitelům v ČSSR.

čas 19:27:57 - 19:28:35:

Téma učitelů a jejich bohulibého poslání je náplní našeho jednání Senátu už od toho roku 1920. Mimo ty přestávky, kdy Senát nefungoval.

Chtěl jsem ale... Mě zaujal pan senátor Bek tou vizí toho, že se vlastně nic nestane. Vzpomněl jsem si, že v roce 2017 jsme tady řešili...

čas 19:28:43 - 19:28:46:

Já tam na ně vlétnu, jestli můžu...

čas 19:28:46 - 19:31:44:

Nějaký flákanec... Tehdy v roce 2017 jsme řešili zákon číslo, myslím, 96, o nelékařských povoláních, a to hlavně kvůli tomu, to byla ta věc první, aby sestry měly vzdělávání 4+1 a měly ho... Mělo to pomoct tomu, aby se počet zdravotních sester zvýšil. Očekávalo se od toho mnoho, vzpomínám si na pana ministra Ludvíka, který o tom mluvil, že mu to rozhodně musíme schválit, někdy v květnu, v dubnu, aby od září mohly ty sestry nastoupit, a potom se stane něco skvělého. Já jsem se nedávno ptal, třeba před dvěma lety, nebo třemi, kolik lidí v tom programu je. Bylo mi sděleno, že to bylo v podstatě na prstech jedné ruky. Já bych si přál, přál bych i panu ministrovi a nám všem, aby ten efekt byl větší, doufám, že to tak bude.

Ještě jsem se chtěl zmínit o jedné důležité věci, a to je ten školní logoped.

Já v tom vidím velkou paralelu, v tom, co se teď děje, ty změny názvů. Klinický logoped kontra školní logoped. To je podobná situace jako například klinický psycholog a ti další psychologové. Prostě aby se neblokovalo vzdělávání tak, že pak zjistíme, že nemáme logopedy téměř ani ty klinické, ani jakékoli jiné. Takže já plně podpořím školní logopedii, to jsem chtěl říci.

Také si myslím, že i tato těžká doba přináší velmi těžké okamžiky pro naše děti. Ale to se skloňuje ve všech pádech. Mimo jiné i prokázaný negativní vliv ploché obrazovky na výuku hlavně v nižších výukových ročnících povede k tomu, že bude větší počet dětí, které jsou postiženy vadou řeči. Čím dříve se to podchytí ve školách, tím lépe. Jenom doufám, že vzdělávání, které je tam pečlivě vyjmenováno, nebude nijak devalvováno zase některými soukromými univerzitami, které budou mít katedry speciální pedagogiky a budou chrlit pedagogy, kteří třeba nejsou úplně tak speciální. Doufám, že kamenné univerzity se k tomu postaví čelem a budou produkovat kvalitní školní logopedy. Děkuji za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 24.02.2021

Návrh zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů

Tisk č. 46

čas 16:42:32 - 16:42:51:

Milé kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři. Procedurální návrh, udělejme pětiminutovou přestávku, když tu není pan ministr, protože bychom mluvili do zdi a možná i my všichni to potřebujeme.

čas 16:51:44 - 17:00:12:

Milé kolegyně a vážení kolegové, senátoři, paní předsedající, pane ministře. Pokusím se tu debatu uchopit z trošku jiného konce, abych tady nastolil trošku jiný zájem. Jenom bych se na začátek úplně zeptal na jednu otázku. Ta omezení zdravotní péče, jestli byste potom mohl říct v nějakých odpovědích, jak si představujeme to omezení jenom na akutní péči a popřípadě jak potom z toho ven? Protože to už trvá velmi dlouho a bude to velmi těžké. Jestli máte nějakou představu o tom, jak se vrátit zpátky k neakutním věcem, protože národ tím trpí také velmi nepřímo, i když to není v souvislosti s koronavirem bezprostředně, ale vztah to má.

Dovolil bych si vám vysvětlit, před rokem jsem tady řekl, to byl takový ten první bouřlivý Senát během toho, co vypukla koronavirová krize, mluvili jsme tady ještě s Pavlem Fischerem a s panem předsedou, bylo vás hodně, o tom, že nejsou respirátory atd. Řekl jsem tam, že pan premiér svým sebestředným chováním ohrozil 10 milionů obyvatel, včetně tedy těch 30 % svých voličů. Po roce, utekl rok a mám pocit, že mohu tvrdit v podstatě to stejné. To bylo mnoho selhání během roku, koneckonců během těch uplynulých hodin debat jsme o tom mluvili, v plné nahotě se obnažilo to, co mnozí z nás jenom tušili nebo tuší.

Tady kterýsi kolega přede mnou mluvil o manželském problému a manželském selhání, ale chci říct, že to není manželské selhání, není to manželským problémem, ale je to poruchou osobnosti. Ta pravděpodobně získaná porucha osobnosti přesně sedí do toho, co kolega, o kterém se ještě zmíním, označuje jako syndrom mocenské pýchy. Dokonce ty poruchy osobnosti rozlišuje i mezinárodní klasifikace nemocí z roku 1992 užívaná v Evropě. To je taková situace, jako by při poruchách osobnosti nabývaly běžné rysy lidského chování nějaké krajní, případně karikované podoby. Je to soustavné a trvale špatně ovlivnitelné, neovlivnitelné rysy chování a prožívání, nejsou to jednotlivě izolované záležitosti, ale je to v podstatě ve stejných, stálých uskupeních. Afektivní labilita, nepřiměřená citová odpověď na podnět, podrážděnost, propukání zlosti, egocentrismus, biocentrismus, pohrdání okolím, využívání ostatních lidí, neodpovědnost ve vztahu k ostatním, druhým lidem, podléhání okamžitým nápadům a podnětům, bezohlednost, snadná ovlivnitelnost nebo podezíravost. Typ této poruchy osobnosti je nazýván od roku 1996 deprivanty. Jsou to sociálně úspěšní a přizpůsobení psychopati. Zdůrazňuji tady tu věc, tehdy ten termín použil pan kolega Šilar, toto označení. Psychopatie není nemoc, ani porucha osobnosti, ale vypadá to, ze všech průzkumů, co prochází, že tento druh psychopatie není onemocnění, ani poruchou osobnosti úplné, ale spíš životní strategie, která pravděpodobně má evoluční pozadí. Možná, že je to životní strategie.

Tady potom dál. Zase následující vlastností... Je tady určitá, v té kapitolce, kterou jsem namnožil a nechám na recepci, jestli si chcete vzít, tak si vezměte a přečtěte si to podrobněji, protože se dozvíte mnoho o lidech, kterým vám to vrtalo hlavou, jejich chování, dlouho, tak se dozvíte mnoho. Z následujících vlastností např. si může člověk odpovědět na otázku, jestli ten dotyčný člověk má třeba takové příznaky jako lhostejnost k utrpení druhých lidí a nedostatek empatie, vychytralost věnovaná uchopení a rozšiřování vlastní moci, vyhledávání obětních beránků, to si myslím, že za posledního půl roku jsme víc než mnohokrát viděli, a ještě uvidíme, přenášení viny a odpovědnosti za těžkosti na vybrané lidi a jejich skupiny. Ti jsou vybíráni k tomuto účelu jako cíl. Také zase další příznak. Závislost na moci, jako by ta moc byla droga, korupce mocí, na druhých lidech vyžadovaná naprostá závislost na vlastní mocenské osobnosti, a ti druzí lidé se musí stáhnout, nemohou počítat s tím, že by přerostli... Důkaz na symboliku čistoty vůči nečistotě, svatosti vůči nevíře, vyvolenosti vůči zatracení, naprosté pohrdání životy a osudy druhých lidí, tím, že jsou tito lidé vystavováni přiměřenému nebezpečí. Jakmile jde o osobní zájem nebo nějakou příležitost, tak je tam ztráta svědomí. V podstatě jedinou slastí, alfou a omegou života toho jedince je moc, nejsou to peníze, ale moc.

No, úplně k tomu syndromu mocenské pýchy. Tady je zajímavé to, že v roce 2006 a potom v časopise The Brain to popsal sir Owen, americký senátor a psychiatr, protože jak se tam potom ještě zmiňuje, některé z těch politiků dodnes zná, společně ještě s panem psychiatrem Davidsonem v roce 2009, vypsali 14 příznaků, některé bych jenom dovedl říct. Důležité je, že pro tuto poruchu, ten syndrom mocenské pýchy, tu mocenskou závislost, je nutné, aby dotyčný aspoň tři kritéria splnil. Je jich tedy 14. Pokusím se přečíst jenom některé, ale identifikace s národem, že jedinec považuje jejich a své zájmy takového stupně, že jedinec považuje jejich a své zájmy a perspektivy za totožné. Čili já jsem národ, to, co potřebuje národ, to je totožné, co potřebuji já. Sklon mluvit ve 3. osobě a sklon užívat plurál. To královské my. Důležitý znak je neotřesitelná víra, že mě jakýkoli soud ospravedlní na světě, neklid, nesoustředěnost, vznětlivost, pocit morální odpovědnosti, všeho, co dělají, je u těchto lidí mohutný. Umožňuje jim uhýbat před potřebou rozvahy, zdali postup, který prosazují prakticky, co to bude stát, nebo jaký bude jeho výsledek.

Z oblasti poruchy osobnosti jiné, tak je to narcistický sklon. Prvotně chápat svět jako...

čas 17:00:23 - 17:01:35:

Myslím, že o této věci mluvíme tady dvě a půl hodiny v podstatě, protože to souvisí s touto poruchou osobnosti. Nebudu to zdržovat, ale jde o mesiášský způsob hovoru ve své současné činnosti a sklon k velebení atd. Z těch čtrnácti si myslím, že člověk, o kterém mluvím a kvůli kterému jsem teď byl napomenut, splňuje minimálně osm kritérií. Takže u třech kritérií je to bráno, že tento syndrom mocenské pýchy je.

Já vám dám tu složku k dispozici na recepci, klidně si ji vezměte. Každopádně to, co se teď tady děje, to, že jsme během včerejška a noci dostali možná 700 emailů atd., to všechno jsou znaky zaprvé zoufalství těch lidí, kteří nám píší, zadruhé je to ale velmi dobrá živná půda pro extremismus. To jsem ještě chtěl, aby tady zaznělo. Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 27.01.2021

Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu a celostátní očkovací strategii

čas 16:14:57 - 16:23:20:

Milé kolegyně a vážení kolegové, já s tím obsahem upraveného pozměňovacího návrhu kolegy Šimetky, Krause a Fialy souhlasím a budu hlasovat pro toto. Mám ještě několik otázek, chtěl jsem poprosit pana ministra, jestli by mi na ně odpověděl. Nechci tím komplikovat, ani dávat do toho usnesení nějaké další body.

Já jsem se jenom chtěl zeptat, jestli byste mi potom, pane ministře, neodpověděl, třeba i v závěru debaty, na pár otázek. Zajímalo by mě, jak se pracuje s doporučením. Ministerstvo zdravotnictví udělalo výběrové řízení na takovou jakousi kampaň, respektive spíš průzkum očkování, jak předejít některým problémům a tak dále, u firmy Ernst & Young. Jaké jsou výsledky toho doporučení? To doporučení vzniklo někdy během prosince, takže by mě zajímalo, jakým způsobem, ono to stálo několik set tisíc korun, byla od toho poměrně velká očekávání, takže jakým způsobem s tímto závěrem potom ministerstvo pracuje...

A potom ještě, jaké jsou výsledky, respektive kdy bude nějaká informační kampaň o očkování, která bude mít hlavu a patu z hlediska lockdownu. To byla ta akce, která byla nedávno začátkem ledna vypsaná Úřadem vlády, kde se sešli odborníci na marketing a snažili se vytvořit nějakou podporu. Tak by mě zajímalo, jak to všechno dopadlo. Protože se o tom psalo v médiích, že se to chystá, že to probíhá, potom výsledek najednou, jako když utne. Tak by mě zajímala tato situace.

Potom, první dodávka od AstraZeneca bude zhruba do 14 dnů. To bude to, co nám umožní, aby mohli praktici už třeba vyjíždět za svými osmdesátiletými a víceletými pacienty do jejich domovů a mohla aplikovat třeba mobilní týmy, nebo ti praktici vlastně mohli aplikovat očkování doma? Jenom by mě zajímalo, jaký bude rezervační systém? Jestli to bude i nadále přes ten současný systém, anebo jestli praktici pojedou mimo něj, po své vlastní ose. Protože tato otázka se mi poměrně často opakuje v tom, jak mám svoji imobilní maminku dostat do očkovacího centra nebo k praktikovi. Takže tohle by byla další otázka, jestli bych mohl poprosit.

Jaká je denní kapacita očkovacích center? Jaký výhled se tím plánovaným zvýšením dodávek od Pfizeru potom v následujícím kvartálu, jestli ta denní kapacita očkovacích center bude stačit? Jestli to máte spočítáno. Nebo respektive jak se potom s těmi vakcínami, teď jsem četl článek, že všechno je přislíbeno během února, hlavně během března, že se to nějakým způsobem odkládá, tak jestli na to bude Česká republika stačit... Kolik toho je dneska třeba ve skladech? To, že je naočkováno první dávkou 222 000 lidí a druhou dávkou 17 600, to je zajímavé číslo, které jsem se teď také dočetl. Zároveň v té informaci bylo, že je pozastaveno v některých krajích, pochopil jsem, očkování první dávkou, čili očkování první dávkou, na zatím 14 dní, tak jestli byste se k tomu trošinku vyjádřil, jestli bych vás mohl poprosit.

Potom jsem se chtěl zeptat na celkem důležitou věc, a to je, co budeme dělat s tím, že se zastavila péče, výrazně podle mě naroste potom zátěž nemocnic těmi stavy, které se teď vynechávají. Já jsem si udělal průzkum pěti moravských nemocnic, kde se lišily biopsie na patologiích. Jak se udělá biopsie, ta se pošle na patologii a z toho se potom určí, jestli ten vzorek signalizuje nějakou těžkou formu zhoubného nádoru, nebo jestli je to negativní.

V těchto pěti nemocnicích za rok 2019 a 2018 vyšlo 11 000 pozitivních vzorků, za rok 2020... Takže 2019 a 2018, 11 000 vzorků pozitivních a v roce 2020 10 000, čili tam je ztráta deseti procent lidí, kteří se pravděpodobně nedostanou a nedostavili třeba z různých obav a z různých důvodů na toto vyšetření, které by detekovalo včasné stadium zhoubného nádoru. Není pravděpodobné, že bychom se tak zlepšili v ČR, že by na tomto vzorku těch 11 000 došlo k takovému zlepšení na těch 10 000, čili snad jsem to řekl srozumitelně. Jedna z cest určitě, která k tomu vede, a také k tomu informování, je to, co už jste na ministerstvu zdravotnictví řešili, to je rozlišení osob nebo počtu úmrtí na covid a rozlišení počtu úmrtí na to, že je to nějaká komplikace způsobená covidem. Čili ne přímo na covid, ale to, že tady mám před sebou třeba list o prohlídce zemřelého z dnešního rána, kde jako hlavní příčina, základní příčina smrti se uvádí diabetes mellitus s mnohačetnými komplikacemi a následky mozkového infarktu, jako základní příčina smrti, ale přitom je to zároveň s tím, že tam je laboratorně prokázaná covidová infekce, takže by možná bylo dobré udělat nějaký metodický pokyn pro pracoviště patologií, která by tuto věc zpřehlednila. To jsem spíš chtěl dát jako námět, abychom věděli a ještě přesněji zjistili to, co jste správně zjistili nedávno na ministerstvu, že asi 30 % úmrtí je na covid, a ty ostatní jsou s covidem, čili 30 % nás zajímá, ještě by to bylo potřeba nějakým způsobem rozpracovat. Takže možná s odbornou společností patologicko-anatomickou by bylo dobré opravit vypisování listů o prohlídce zemřelého, protože víme oba dva, jakým způsobem se to může zkreslit v rubričkách ?příčina smrti?. Čili toto jsou asi všechny otázky, byly by jich možná desítky a možná stovky, ale je to ten základ, na který jsem se chtěl zeptat ohledně očkování.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 28.01.2021

Návrh zákona o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 32

čas 11:13:35 - 11:19:38:

Milé kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře. Já bych podal zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o zdravotnických prostředcích, senátní tisk č. 32.

Je to zcela nový návrh zákona, to je důležité říct, že neupravuje diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Tomu se věnuje tisk č. 33. K tomu, co jsou zdravotnické prostředky, bych se zmínil asi jenom velmi letmo.

Je to v podstatě všechno mimo léčiva a všechno od náplastí po magnetickou rezonanci. Je to obrovská komodita. Proto se i z toho vyjmuly potom ty prostředky in vitro, o kterých se zmíním později.

V podstatě zdravotnické prostředky jsou ty věci, o kterých jsme mluvili i včera, to znamená stříkačky, zdravotnický materiál, třeba pro to očkování, nebo, jak říkám, přístroje.

Souběžně jako senátní tisk č. 33 jsou ty prostředky in vitro. Tady je zásadní věcí zmínit, že je potřeba projednat a přijmout je společně s návrhem novely zákony, neboť ten tisk 33 a 32 musí jít souběžně, oba spolu souvisí.

Potom byl ve sněmovně předložen návrh zákona ještě ve shodě s tím, že se umožňuje poukaz pro konkrétního pacienta, po dohodě s ním předepisovat elektronický poukaz. To si myslím, že je velmi důležitá věc. Velmi to zjednoduší život lékařům a pověřeným lidem, kteří ty poukazy píšou. Stručně řečeno, pokud budete mít potřebu dostat nějaký poukaz třeba na berle, tak to můžete získat elektronicky, nemusíte chodit pro papírek, tak jak to bylo doposud.

V legislativním procesu prošel pozměňovací návrh právě, který umožňuje předepisovat poukazy na zdravotnické prostředky. V závěru z přítomných 99 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 86. Proti nebyl nikdo.

Paragrafů je tady 77, má to 10 částí. První část vymezuje tu oblast, ten regulační rámec zdravotnických prostředků, druhá část vymezuje příslušné státní orgány. Ve třetí části jsou informační a oznamovací povinnosti výrobců, ve čtvrté zákaz provádění obnov jednorázových prostředků. Umožňuje se taky vydávat žadatelům certifikáty o volném prodeji za účelem vývozu. Ve čtvrté části jsou důležité klinické hodnocení a klinické zkoušky. Zase zvýšení bezpečnosti. V části páté něco ohledně servisu a informačního systému zdravotnických prostředků, kdy se musí nahlásit tato činnost. V šesté části pravidla předepisování a výdeje prostředků, v sedmé části povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb při používání prostředků. Osmá část má v sobě servis bezpečnostně technické kontroly. Devátá část je důležitá, protože ta se zabývá systémem vigilance.

Potom tady máme v zákoně o léčivech... Došlo ke změně, že součástí systému eRecept je také centrální úložiště elektronických poukazů. Jak říkám, je to důležitá věc, taky svým způsobem to otevírá možnost psaní další takové administrativní záležitosti, a to je zvýšení úhrady zdravotní pojišťovně, protože bude moci využívat právě i těch elektronických poukazů.

V závěru bych chtěl říct, že výbor pro zdravotnictví doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. To je asi to nejpodstatnější sdělení. Potom dál se zmíním o tom, že je to pozměňovací návrh, který ladí dohromady s tiskem č. 33, tak aby zásadními věcmi byla stejná doba účinnosti, protože díky pozměňovacím návrhům došlo k posunům změny účinnosti, takže jeden tisk se stává účinným od 26. května, což byl do určité míry požadavek i EU, druhý tisk se stává potom účinným v současném znění prvním dnem účinnosti, prvním dnem následujícího měsíce, což nemůže být, protože jde o to, aby tyto dva tisky byly v souladu. Takže to je závěr výboru pro zdravotnictví.

čas 11:22:38 - 11:22:49:

Máme, jak jsem uváděl, jediný návrh v podstatě teď na stole, a to je přijmout ve znění našich pozměňovacích návrhů, které jsou navrženy.

čas 11:23:28 - 11:24:07:

My jsme předložili pozměňovací návrh, jak garanční výbor pro zdravotnictví, tak i ÚPV, který je v souladu. Původně to byl návrh Anny Hubáčkové, Lumíra Kantora a Tomáše Goláně. Má osm bodů. Všichni mají k dispozici usnesení z garančního výboru a z ÚPV. Je to osm bodů, které v podstatě souvisí s legislativně technickými změnami.

čas 11:24:14 - 11:24:15:

Ano.

čas 11:24:19 - 11:24:20:

En bloc.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 33

čas 11:33:42 - 11:41:50:

Ještě jednou si dovolím podat zpravodajskou zprávu k zákonu o zdravotnických prostředcích, o regulaci reklamy a správních poplatcích, senátní tisk č. 33.

Tento zákon se vztahuje jenom na oblast diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Já bych to vysvětlil, jsou to všechny diagnostické prostředky, které slouží k různé analýze různých vzorků, tělních tekutin, třeba typicky je to self-monitoring při diabetu, kdy si sám ten pacient může sledovat třeba své vlastní hodnoty glykémie. Do této kategorie tohoto zákona patří jak ty přístroje, ty přístroje pro sledování s displejem, analytické přístroje, tak i papírky, které se pro to využívají. Je to něco, co se odehrává už mimo tělo pacienta. In vitro, tedy laboratorně.

Typickými přístroji jsou ty složité laboratorní přístroje, které provádějí analýzy např. při novorozeneckém screeningu, statisíce vzorků během roku atd. To je ten rozdíl.

My tady máme ještě novelizaci zákona o správních poplatcích a zákona o regulaci reklamy. Ve třetím čtení bylo z přítomných 100 poslanců pro návrh zákona 86 poslanců, nikdo nebyl proti. Byl v tom zohledněn pozměňovací návrh, který mluví o reklamě. K tomu se ještě dostanu.

Každopádně v tom obsahu ze zákona se vymezuje a upřesňuje kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vypouští se kompetence ústavu v oblasti klinických zkoušek, vydává se rozhodnutí o stažení diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, právě ten SÚKL to může udělat. Je tam nový, výstižnější pojem správná skladovací a distribuční praxe. A taky, že diagnostické zdravotnické prostředky in vitro může předepisovat nejenom lékař, ale nově též i jiný zdravotní pracovník se specializovanou nebo zvláštní způsobilostí.

Bezpečnostně technické kontroly, v tom je to podobné i ohledně vigilance, opravami, v tom je to podobné tomu předchozímu tisku.

Zajímavá je tam věc, že v případě diagnostiky život ohrožujícího nebo chronického onemocnění může ministerstvo zdravotnictví povolit přístroj, který není na trhu, ale musí se to onemocnění týkat ne více než 5 z 10 000 osob. Je to výjimečně na žádost poskytovatele zdravotních služeb. Není to jednoduchá procedura. A potom v § 100 je povinnost zachování mlčenlivosti.

Správní poplatky jsou vymezeny v zákoně o regulaci reklamy. Tam je nově právní úprava regulace reklamy pro zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Doplňuje se o specifikaci různých forem reklamy.

A tady je ta důležitá věc, kvůli které podáváme pozměňovací návrh. Účinnost zákona stanoví prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, což je v rozporu s tím, jak bychom to potřebovali u tisku 32, 26. květen, takže to je jedna z hlavních věcí, kvůli které podáváme pozměňovací návrh taky. Je to legislativně technický pozměňovací návrh. A potom je tady ještě důležité se zmínit, to, co vzbudilo určitý ohlas mediální, a to je § 5n, který byl doplněn jako pozměňovací návrh. Tam se dává nová právní úprava, která postihuje reklamu na výrobky, jež cílí na zdraví, tak jak říkal pan ministr, které nejsou léčivými přípravky ani zdravotnickými prostředky či prostředky in vitro. Reklama je popisuje tak, že mají léčivé vlastnosti nebo ulevují od bolesti a podobně. Taková reklama na uvedené výrobky nesmí naznačovat vliv na zdraví.

Důležitá část toho pozměňovacího návrhu je, že omezuje rozsah odpovědnosti šiřitele reklamy. To je změna asi po několika letech, kdy v podstatě se do zákona dostala určitá záležitost odpovědnosti šiřitele reklamy, vyvolalo to velikou odezvu negativní. Tím se to vrací jaksi zpátky, protože šiřitel reklamy není, ta zodpovědnost jde hlavně za tím výrobcem a zadavatelem.

K těm výrobkům v tom § 5n, tam byla taková polemika o tom, jak který výrobek se nesmí podepisovat na zdraví, z toho jsme byli upozorňováni nejčastěji na to, že to vnese zmatek. Bude se debatovat o tom, co který ten přípravek pro to zdraví znamená, že to bude nesrozumitelné. Názor ministerstva zdravotnictví je, po mých analýzách to mám stejně, že určitě by to nemuselo být jednoduché, tyto reklamy řešit.

Na druhé straně tady máme institut testu proporcionality a hodnocení společenské škodlivosti té které reklamy a třeba i toho vlivu na zdraví. Takže si myslím, že pro začátek, než vznikne přesná definice, je to úplně v pořádku.

Závěrem tedy, my jsme předložili s paní senátorkou Hubáčkovou, mnou a panem senátorem Goláněm pozměňovací návrh, který zohledňuje legislativně technické nedostatky, které v tom zákoně byly. Z toho nejdůležitější je ta harmonizace s tiskem 32.

Výbor pro zdravotnictví Senátu tedy doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, tedy výborové pozměňovací návrhy, které jsou identické.

čas 11:44:13 - 11:44:54:

Usnesení výboru bylo doporučení vrátit zákon ve smyslu pozměňovacího návrhu, který je součástí obou dvou výborů, které schvalovaly ten pozměňovací návrh k senátnímu tisku 33, má 7 bodů, z nichž ten nejpodstatnější je harmonizace účinnosti k 26. květnu 2021. Potvrzuji, že oba dva pozměňovací návrhy obou dvou výborů jsou identické.

3. schůze Senátu
3. den schůze – 16.12.2020

Návrh zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 20

čas 15:58:36 - 16:04:23:

Vážený pane ministře, pane předsedo, milé kolegyně a vážení kolegové, já předkládám zpravodajskou zprávu k senátnímu tisku č. 20 z 13. funkčního období. Úvod pana ministra byl velmi podrobný, řekl zásadní věci, které bych sdělil i já. Senátní tisk vznikl v souvislosti s potřebou zajištění rychlé kontroly šíření onemocnění covid-19 a je tedy předkládán zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku. Jestliže mluvíme o očkovací látce, v tuto chvíli budu mluvit o proočkování proti onemocnění covid-19. A také důležitá věc, je tam o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Ohledně úhrady a distribuce bylo souhrnně řečeno, jak je to důležitá materie pro to, aby mohl proběhnout nákup, distribuce a očkování touto klíčovou vakcínou v současné době při naší epidemii.

Možná bych k tomu ještě uvedl, že případné nespotřebované očkovací látky zůstanou v majetku státu, který s nimi v souladu s pravidly stanovenými smlouvami s jednotlivými výrobci může dál nakládat. Tedy nabídnout dalším členským státům EU, následně státům Evropského hospodářského společenství a až poté dál.

Druhou důležitou částí je náhrada za újmu na zdraví. Možná si vzpomínáte, bylo to 20. ledna, pokud si vzpomínám, ne, že bych si to pamatoval, ale díval jsem se, že to bylo 20. ledna loňského roku, kdy jsme schvalovali zákon o poskytnutí náhrady újmy způsobené povinným očkováním. V tomto případě, i když se jedná o nepovinné očkování, tak se přidává rozsah náhrady vzniklé újmy i do tohoto zákona.

Návrh zákona vláda předložila sněmovně dne 30. listopadu 2020. Bylo vyhlášeno zkrácené jednání v souvislosti s nouzovým stavem. Potom výbor pro zdravotnictví doporučil k projednání. 4. prosince 2020 návrh zákona ve zkráceném jednání projednala sněmovna. Ve 2. čtení tam byly tři pozměňovací návrhy a ve 3. čtení, to bylo bezprostředně poté, schválila návrh zákona ve znění předloženém vládou, kdy v hlasování č. 116 z přítomných 97 poslanců bylo pro návrh zákona 78 poslanců, proti bylo 15 poslanců. Senátu přišel tento tisk 7. 12. Čili ho projednáváme včas.

Výbor hlasoval včera na svém zasedání. Hlasoval na můj původní návrh, aby bylo doporučeno schválit návrh zákona ve znění z Poslanecké sněmovny, to nebylo přijato. Byl přijat pozměňovací návrh, který předložil pan senátor Kraus, který se týkal vložení § 3, který říká, že očkování proti onemocnění covid-19 je dobrovolné, nesmí být nařízeno nebo stanoveno jako mimořádné nebo zvláštní očkování podle zákona o ochraně veřejného zdraví a ani jakkoli jinak vynucováno. Koneckonců druhý bod byl ?nikdo nesmí být zvýhodněn ve svých právech ani diskriminován z důvodu, že není očkován proti nemoci covid-19?.

Projednávání tohoto pozměňovacího návrhu bylo přijato ze sedmi přítomných čtyřmi přítomnými. Tři přítomní se zdrželi hlasování. Takže to byl výsledek, který potom vedl k tomu, že výbor v senátním tisku č. 20 na 6. usnesení stanovil, že

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, čili jeden pozměňovací návrh,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Romana Krause, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

To je tedy zpravodajská zpráva. Se svými osobními stanovisky se přihlásím do obecné rozpravy. Děkuji vám zatím za pozornost.

čas 16:32:26 - 16:46:25:

Ještě jednou dobrý den. Prvně bych řekl takovou věc. Já jsem avizoval na výboru pozměňovací návrh, který do určité míry, myslím si, že i velké, souvisel s těmito záležitostmi kolem očkování a proočkování. Měl být obecnějšího rázu a měl souviset s tím, že bychom navrhli, dali do zákona na základě pozměňovacího návrhu, že u nepovinného očkování na základě žádosti zaměstnance by si mohl odečítat z daní zaměstnavatel.

Je to taková jednoduchá, krátká věta, kterou o tom říkám, ale je to poměrně složitější. V podstatě za asi 15 mil. Kč pro státní pokladnu by došlo k tomu, že u asi 500 000 poměrnému počtu zaměstnanců by mohlo dojít k proočkování například proti viróze, protože teď máme proočkování velmi nízké, 5 - 7 % proti chřipce, takže by vznikly daleko menší škody tímto očkováním, proočkování na žádost zaměstnance od zaměstnavatele a odečtení z daní, než pokud tam ti lidi schází.

Já tento pozměňovací návrh nepodám, protože jsem si uvědomil, jestliže první vakcíny mají přijít 21. prosince, nebo plus minus pár dní, tak by to velmi zpozdilo celý ten proces. Takže my si ten pozměňovací návrh necháme na později, v nějaké jiné souvislosti s daňovými zákony. U mě, já se přiznám a budu mluvit upřímně, že ten zákon ve čtvrtek, v pátek, po tom všem, co se objevovalo za zprávy, ten strach, který jsem vnímal mezi lidmi, kteří nám píšou, mluvím o lidech, kteří píšou, jsou to předmětné obavy maminek s dětmi atd., tak jsem to vnímal tak, že se k pozměňovacímu návrhu, který tady bude předkládán, přidám.

Ovšem potom jsem začal ten problém studovat i kvůli tomu, že jsem měl zpravodajskou zprávu a cítil jsem odpovědnost si to nastudovat do detailů. Tak jsem absolvoval během pátku, soboty, neděle a pondělí opravdu možná několik desítek hodin studia, samostudia nebo mých různých kolegů a různých stanovisek, zaprvé odborných, ale do toho bych se teď nechtěl pouštět. Myslím si, že těch příležitostí na to, aby lidi mohli slyšet odborná stanoviska, je poměrně dost, pokud budou chtít a vyhledají si to na adekvátních webech.

Zadruhé, potom i těch odborných právně. Došel jsem k tomu přesvědčení, že se pro ten pozměňovací návrh vyslovovat nebudu. Já jsem si to uvědomil nejvíc v jednom okamžiku. To, co se tady děje, v tom okamžiku, kdy jsem náhodně víceméně sledoval debatu o nouzovém stavu, myslím, že to bylo v pátek, nechci teď předjímat, kdy to bylo, ale když byla debata o nouzovém stavu, tak tam vystoupil pan poslanec z SPD, s tím, pojmenoval a řekl dezinformační web FDA. FDA je americká agentura, která se zabývá schvalováním léků, která se zabývá schvalováním, dejme tomu, potravinových doplňků atd. Pro nás jsou důležité léky.

Musím říct, že FDA pro mě některé léky, které se používají v Evropě po schválení EMA, tak třeba ve Spojených státech se užívat nemají, protože to neschválila FDA. Když jsem se podílel na různých lékových studiích, na několika lékových studiích ve fázi 3, tak velkou obavou těch lidí, kteří tyto studie řídili, kteří tzv. monitorovali průběh té studie, v každém centru probíhá ten proces opravdu velmi pečlivě a kvalitně, protože se firmy navzájem napadají, že mají něco v nepořádku, tak jejich hlavní obavou bylo, jestli jim to schválí FDA.

Teď se do toho objeví zpráva o dezinformačním webu FDA. To je pro mě v tu chvíli znamení toho, že... Řekněte mi, kdo je tedy ta autorita, která řekne, že tento lék je správný? Kdo to je? Nebo v tomto světě, ve kterém teď žijeme, v těch deseti milionech lidech, je tady autorita, která by řekla, tento lék je správný, tento je špatný? Je tady autorita, která říká, že tato společnost se vyvíjí dobře? Nebo že se vyvíjí špatně? Nebo je tady autorita, které by naslouchala aspoň část národa? Mimo tedy těch deklarovaných 30 %? Tady prostě ta autorita není. V tom je ten problém. Není v tom, jestli lék je vyzkoušený, nevyzkoušený atd., protože tam to probíhá přesně podle pravidel. To, že to mohlo proběhnout v tak krátkém období, je díky konstelací určitých věcí, jako je spousta peněz, které se do toho daly. Autority v rámci schvalování těch procesů nedělaly nic jiného, než pracovaly na velkém úspěchu světové vědy. Protože vyvinout a dostat do koloběhu vakcínu během deseti měsíců je obrovské úsilí. Já to považuji za jedno z největších vítězství vědy za poslední desetiletí třeba.

Potom je tady ještě ta situace, že se hlásili dobrovolníci. V normálním sledování léku v té 3. fázi je problém nabrat kolikrát nemocné, tak, aby se to mohlo na nich vyzkoušet. Tady se hlásili lidi. Během týdne se přihlásilo třeba 30 000 lidí. Takže toto všechno jsou faktory, které to mohly do těch několika měsíců shrnout.

To, že 4. fáze zkoušení léku bude teprve probíhat, je normální. Protože to je sběr dat, které se doplňují. To, že se lék vydá, to je poregistrační fáze. Čili v této poregistrační fázi se ještě zkoumá naprosto přirozeně, jestli u dětí ano, jestli u dětí ne. Ale než se lék pustí dětem a těhotným, tak to vždycky trvá dlouho. Koneckonců se podívejte na své léky, které máte doma. Většinou je tam napsáno, že se to hodí pro děti od 2 let. Nebo se to pro děti nehodí vůbec atd. Protože to průběžně pokračuje.

Čili argument ten, že se neví, co to udělá, může být pravdivý do určité míry. Protože my přirozeně nemůžeme čekat další rok. Nebezpečí této situace je v tom, že pokud by očkování nebylo, třeba v okolních státech bude, tak to hrozí i ekonomickým kolapsem. V tom smyslu, že konkurence nečeká. Naopak vyčkává na to, až konkurence třeba v České republice, díky tomu, že tam budou scházet lidi v továrnách a bude pořád ten stav nestav, to zoufalství, které se tady odehrává v posledních měsících, bude pokračovat. Zatímco v jiných zemích už očkování bude a bude to fungovat lépe. Tím pádem můžeme přijít i o velkou část ekonomiky.

Na závěr bych chtěl říct, že mně velmi schází opravdu ta autorita, která by mohla nějakým způsobem, nebo autority, které by mohly nějakým způsobem vnést do těchto věcí, do rozpolcené společnosti, tomu, jak se přiživují dezinformační weby na této tristní situaci... Já jen připomínám třeba, že zhruba 20. ledna loňského roku jsme tady schvalovali očkování, já jsem tam citoval z knihy, kde bylo napsáno, a to je velmi zajímavé, že vlastně na genocidě ve druhé světové válce byl jeden z plánů Hitlerova štábu, že genocidu slovanského národa by mohlo urychlit informování informačních kampaní o škodlivosti očkování. Tu citaci bych někde našel, vím, kde to bylo, byla to seriózní kniha. Tak jenom tak pro zajímavost, nejsou to všechno nové věci, i když se tak tváří.

Já jsem si dovolil... Protože jak se proti tomu bránit? Jediná věc, jak se můžeme bránit, je kritické myšlení. Kritické myšlení, tím, a teď to neříkám vám, protože si vás vážím a nedovoluji si vás poučovat, ale je docela možné, že nás teď poslouchají i lidé, kteří podléhají dezinformační kampani. Je to hrozně těžká situace. Věřím tomu, že to není z velké části úmyslně těmi lidmi šířeno, že to opravdu je princip toho dezinformačního systému, ve kterém je spousta různých defektů a synergií. Jedna z nich je třeba, že se tomu říká strach. Strach působí jako nejistota a nejistota působí jako pochybnosti. Od toho už je kousek potom napsat v obavách o sebe a o svoje děti senátorům. Není to úplně nic nového, nebo respektive tyto věci bohužel nepřestanou se schválením tohoto zákona. Jen za dnešek jsme dostali 230 e-mailů, možná, že ne všichni, ale 230 e-mailů, které se jmenují nějak ?KLIK? a něco za tím. Jenom za dnešek 230! To je další ze způsobů boje s dezinformacemi, nebo s tou dezinformací. Protože v těch 230 e-mailech vám klidně můžou zapadnout e-maily, které jsou důležité a jsou psané i jiným jazykem než tento řetězový e-mail.

Já bych vám jenom chtěl dodat kuráže v tom, abychom šířili, že o povaze kritického myšlení napsal v roce 1906 americký sociolog, že ?kritické myšlení je zkoumání a ověřování všech tvrzení, která jsou předkládána k přijetí. Smyslem kritického myšlení je zjistit, zda znění odpovídají, nebo neodpovídají skutečnosti. Kritické myšlení je výsledkem vzdělání a cviku. Je duševním zvykem a silou. Je základní podmínkou zdaru lidského konání. Měli bychom se v něm cvičit všichni, muži i ženy. Kritické myšlení je jedinou zárukou, která nás chrání před klamy, podvody, pověrami a mylným chápáním jak sebe samých, tak světa kolem nás.? To je citace z knížky Františka Koukolíka. On to má v několika knihách, např. Sociální úspěšní psychopati nebo Nemocenská posedlost. Doporučuji, protože mnohé z toho potom, co se děje kolem nás, člověk pochopí snadněji.

Děkuji vám za pozornost, jak z toho vyplynulo, já budu hlasovat pro znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

čas 18:17:27 - 18:20:14:

Milé kolegyně a vážení kolegové, zazněla tady velmi obsáhlá diskuze, dnes nejobsáhlejší. Já jsem si před třemi týdny říkal, že tento zákon si dám jako zpravodajskou zprávu, abych si trošku oddechl od těch minulých antigenních testů atd. Ono to dopadlo úplně jinak. Máme tady 26 příspěvků, z toho šest senátorek a senátorů vystoupilo dvakrát. Jako červená nit se tady neslo v podstatě to, že opakované selhání vlády od března tohoto roku na prahu další éry covidové infekce, covidové epidemie, kdy bychom se měli dívat dopředu už v rámci prevence a očkování, tak vůči této vládě a konání od toho března tady panuje obrovská nedůvěra. To je dobrá živná půda a myslím si, že i adekvátní živná půda pro různé šíření a hlavně nedůvěru lidí. Z toho působící i strach, nejistotu a pochybnosti. Takže bych řekl, že otázka očkování a povinnosti a nepovinnosti je důsledkem příčiny, která spočívá v chaotičnosti, která tady od března vládne.

Padly v podstatě po té diskuzi, ale můžu konstatovat, že zaprvé, o tom by se mělo asi hlasovat jako první, je znění přijmout ve znění Poslaneckou sněmovnou, dodaném od výboru sociálního. V případě, že toto neprojde, nepadlo žádné zamítnutí, ale padly tady potom návrhy na dva pozměňovací návrhy. Ty jsou v podstatě totožné, takže by se první hlasoval po podrobné rozpravě. Uzavřela by se podrobná rozpověď... Rozpověď, podrobná... Ano, já už vám to nebudu brát, pane předsedající.

čas 18:20:27 - 18:20:35:

Ano. První by se dělal výborový a potom by pan senátor Sulovský přišel...

3. schůze Senátu
4. den schůze – 17.12.2020

Návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky

Tisk č. 4

čas 10:43:56 - 10:44:21:

Dobrý den všem. Jenom mám drobnost. Chtěl jsem se jenom zeptat. Tady se upravují pravidla, za kterých mohou příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů nosit služební zbraň v době volna nebo v době volna použít soukromou zbraň jako zbraň služební. Omlouvám se, že to nevím do detailů, tak bych chtěl jenom poprosit o vysvětlení potom v diskusi. Děkuji.

Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu

čas 16:14:48 - 16:20:03:

Děkuji za udělení slova, vážení kolegové, já jenom tři stručné poznámky. Pan senátor Adámek mluvil o těch návštěvách. Před týdnem jsme poslali za anticovid tým trojkoalice, sám za sebe jsem posílal návrh návštěv, které by byly použitelné i v případě jiných epidemií, jako je třeba virová, chřipková atd., tak aby se nestávalo, že lidé v nemocnicích umírají, aniž mají možnost se setkat se svými příbuznými, aby mohl být někdo, mám to v tom materiálu nazvané jako poučený návštěvník, jedna osoba, nejbližší, jak nazývají v anglické literatuře, milovaná osoba, lidi, kteří tu návštěvu potřebují. To se tam nazývá nepostradatelnou osobou. Je to osoba, která může přijít i v pátém stupni PSA, pokud z něho vycházíme, může poskytnout tomu dotyčnému najít nějakou útěchu, aspoň svojí přítomností, protože je prokázáno, že návštěvy, jak v nemocnicích, tak v sociálních zařízeních, jsou významnou součástí léčebného procesu. To je úplně bez debaty. Každý, kdo je zdravotník nebo pracuje v těchto zařízeních, tak to může potvrdit. Jenom to chtít vnímat a vědět o tom. Je to součást klientského působení léčebného procesu.

To d), já jsem vycházel z několika různých modelů, nakonec jsem si zvolil skotský model, který umožňuje návštěvy i bez antigenních testů, za dodržení nějakých základních podmínek. Ta pravidla jsou tam daná. Na svém oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci, na novorozeneckém oddělení, jsme možnost návštěv udržovali, na intenzivní péči u dětí, které to potřebovaly, udržovali jsme celou dobu covidu, od toho 10., 11. března. Šlo to, neměli jsme ani jednu komplikaci. Prostě jde to, jenom hledat ty cesty a chtít. Ministerstvo zdravotnictví by mělo být hybnou silou toho, aby to šlo.

Další věc. Chtěl jsem se zmínit o tom, co s v některé literatuře nazývá ?debilizací společnosti?. Prostě to, co se děje teď v této době, v těchto měsících, co se děje konkrétně v ČR, směřuje k tomu, aby, teď to předesílám a říkám, není to pejorativní výraz, je to výraz určitého stavu, ?debilizace společnosti?, to tomu výrazně napomáhá. To, že se zavřou školu, považuji za jeden z největších zločinů od března tohoto roku, protože to vede k tomu stavu, o kterém jsem mluvil. Zavírat školy, když víme, že v jiných zemích to nebylo nutné, je prostě brutální akt proti vzdělávání a proti základnímu právu na vzdělání.

Na závěr jsem chtěl říct, ještě citovat kolegu Adámka, že tady se nedá, mluvili jsme o tom včera, já jsem o tom mluvil taky během toho očkování, že ten základní rozpor té nedůvěry ve vládu je odrazem i toho, že vláda se chová velmi nedůvěřivě a naprosto špatně, nevěří svým občanům. Vychází to ze všech těch možných věcí, které se udály za poslední dva roky, nedůvěra je tady oboustranná. Nevím, kdo by ji mohl spravit. Na druhé straně, chci říct, že v Senátu jsme o té nedůvěře mluvili už v červnu loňského roku, během veřejného slyšení, kdy první bod z těch 22, 23, na který nám nikdo neodpověděl, co neodpověděl, ignoroval, jak tedy předseda vlády, tak i všechna dotčená ministerstva... Prvním bodem bylo, že klíčová je důvěra občanů ve stát. A to úplně selhalo. Nakonec se nám to velmi potvrdilo ještě během naší cesty na Tchaj-wan, kde právě věci fungovaly díky tomu, že tam je 90% důvěra v paní prezidentku, 90% důvěra v ministra zdravotnictví. To už máme za sebou, to jsme prošvihli. Takže budeme hledat další cesty. Děkuji za pozornost.

čas 16:55:36 - 16:56:02:

Vážení kolegové, jenom mám jednu aktualitu, takovou úplně čerstvou, je vás tady hodně starostů, takže jenom abyste věděli, že se nám podařilo, našemu skautskému oddílu, parlamentnímu, mimo jiné s ústředím skautingu v ČR domluvit, že může proběhnout betlémské světlo v akci, tak, jak je to naplánované, jaké budou podmínky ministerstva zdravotnictví. Děkuji.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 12.11.2020

Informace vlády, jakým způsobem zohlednila usnesení Senátu č. 496 k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatřením k prevenci druhé vlny přijaté na 26. schůzi Senátu dne 20. srpna 2020

Tisk č. 316

čas 10:43:32 - 10:47:53:

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, jenom takový stručný příběh z tohoto roku. Leden tohoto roku, pan poslanec Svoboda se tehdy ptal ke konci ledna pana ministra zdravotnictví, jestli je všechno nachystáno na to, jestli se chystáme na epidemii koronaviru. Bylo mu konejšivě odpovězeno, že všechno máme pod kontrolou. Poslední den v únoru zasedala poprvé epidemiologická komise ústřední. První den března, čili to je nějakých 24 hodin, umírá první pacient v České republice. Nastává panika, je nedostatek roušek, to si všichni pamatujeme, roušek a ochranných prostředků. Nastupují lidi, začínají našít, to máme všichni v paměti. Uteče 10 měsíců a na mém oddělení v mojí nemocnici posílám první doktory na pediatrii, dětské lékaře posílám na oddělení dospělých, covidové oddělení, zároveň ve stejném okamžiku si rozdělujeme respirátory, které u sebe mají takový ten certifikát nějaký, který je psaný čínsky. Česky ne. Takže nikdo z nás neví, co si na ten obličej dává. Jediná zkušenost, kterou mám, je, že v podstatě identické respirátory se prodávají v OBI a jsou určeny pro prašné prostředí. Tak se ptám: Kdo má za tohle všechno zodpovědnost? Za to, že posíláme ty lidi do tak vážného prostředí, nepředstavitelného ještě před rokem, kdo za to má zodpovědnost? Není to současný ministr zdravotnictví, to určitě ne, protože ten je tam 14 dní, ale kdo má tu zodpovědnost za tyto věci... Protože s tím souvisí zase další moje otázka, ta navazuje na pana senátora Fischera. Jestliže probíhala nebo bylo skončeno výběrové řízení, které vyhrála firma, která doveze z Číny roušky nebo respirátory za tři čtvrtě miliardy, naše firmy se neumístí v tomto výběrovém řízení, jenom proto, že to mají o pár haléřů nebo pár desítek haléřů dražší, to mi zase nějakým způsobem nesedí. Proč na Tchaj-wanu se mluví, celý svět mluví o, přeloženo, tchajwanském rouškovém zázraku, kdy během 40 dnů vyrobili a uvedli do chodu 98 linek, které zdesetinásobily produkci. Během 40 dnů v únoru tohoto roku! Od té doby jsou soběstační a jsou exportéři těchto věcí. My po 10 měsících budeme vozit z Číny roušky, které, já tady mám tu sbírku právě těch několika typů, které jsme průběžně dostávali v nemocnici, takže to vám můžu klidně potom ukázat, jestli bude zájem. Kdo za to má odpovědnost? Ptám se znovu. Není to, jak říkám, teď poslední ministr zdravotnictví. Jaká zodpovědnost z toho vyplývá? Já si myslím, že to není jenom politická zodpovědnost. Děkuji za pozornost.

2. schůze Senátu
2. den schůze – 13.11.2020

Návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 340

čas 13:39:34 - 13:43:56:

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím přednést zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o jednorázovém příspěvku důchodcům v roce 2020, o změně zákona č. 155/1995, o důchodovém pojištění, ve znění pozdější předpisů.

Rozbor paní ministryně byl poměrně zevrubný, takže si k tomu dovolím jenom podotknout, že v legislativním procesu tento jednorázový příspěvek důchodcům ve výši 5 000 Kč byl doplněn v Poslanecké sněmovně o změnu zákona o důchodovém pojištění týkající se právní úpravy termínu od 1. ledna, od kterého bude prováděno pravidelné zvyšování důchodu v pravidelném termínu.

Legislativní proces. 1. čtení proběhlo 15. září tohoto roku. Sněmovna tam nesouhlasila s projednáváním tak, aby to bylo možné schválit v 1. čtení, bylo to přikázáno výboru pro sociální politiku, ten se tím zabýval a vyslovil souhlas s vládním návrhem. 2. čtení – 20. října, tam bylo šest pozměňovacích návrhů. 3. čtení bylo 30. října a tam to bylo doplněno právě o tu změnu výplatních termínů, tak jak jsem se před chvilkou zmínil. V závěrečném hlasování z přítomných 100 poslanců bylo pro 64, 3 byli proti návrhu. Nám to bylo doručeno 30. října.

Ke všem věcem, o kterých se tady píše a o kterých se v zákoně jedná, bych jenom podotkl pro zajímavost, že v legislativní souvislosti je navrhovaná úprava jednorázového příspěvku řešena v zásadě... Ne, ne, promiňte, chtěl jsem se zmínit o tom, že podobná úprava byla dělaná už dvakrát, jednou to bylo, myslím, v roce 2004, to byl jednorázový příspěvek 1 000 Kč k důchodům a jednou to bylo v roce 2016, kdy se přidávalo 1 200 Kč jako určité vyrovnání nebo zlepšení důchodů při nízké valorizaci tehdejší.

Takže toto je taková třetí podobná věc, která se odehrála během roku 2004.

Na výboru k tomu byla velmi podrobná debata, musím říct, že zpravodaj doporučil postoupit dál ve znění Poslaneckou sněmovnou navrženém, rozpoutala se debata, se závěrem, o kterém bych se možná zmínil, ten s sebou nesl velmi nenávistné reakce, ani ne mediální, jako spíš na sociálních sítích, určité skupiny obyvatelstva. Nicméně důležité je, že po odůvodnění zástupkyně předkladatele, paní Mgr. Roučkové, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, po zpravodajské zprávě senátora Lumíra Kantora a po rozpravě výbor nepřijal žádné usnesení, protože při hlasování o návrhu schválit zákon ze sedmi senátorů přítomných hlasovali dva pro přijetí tohoto zákona, nikdo nehlasoval proti, pět se zdrželo, čili výborem nebylo přijato žádné usnesení. Bylo to všechno v senátním tisku č. 340. Děkuji za pozornost.

2. schůze Senátu
3. den schůze – 19.11.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 1

čas 17:43:14 - 17:45:41:

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Po úvodu pana ministra, který byl poměrně výrazně podrobný, si dovolím k celé věci promluvit jenom už ohledně legislativního procesu. Návrh zákona předložila sněmovně vláda dne 9. listopadu. Potom bylo rozhodnuto, že to bude projednáno ve zkráceném jednání, s vynecháním 1. čtení, a byl přikázán návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Ten to projednal, vedla se podrobná rozprava a bylo doporučeno s vládním návrhem zákona vyslovit souhlas. Sněmovna 12. listopadu shledala důvody pro projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání a návrh zákona projednala. To vše se odehrálo 12. listopadu 2020, kdy nebyly podány žádné pozměňovací návrhy. V 3. čtení pak bylo schváleno.

Z přítomných 90 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 66 poslanců, proti byl 1. Náš výbor projednal tuto materii, v podstatě s tím výsledkem, že bylo přijato usnesení. Byl proveden záznam z toho, že výbor v bodě 1 nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu předložený návrh zákona schválit, ze 6 přítomných senátorů hlasovali 3 pro, 1 byl proti a 2 se zdrželi. Takže návrh nebyl schválen. Zpravodajem výboru jsem byl určen já a předseda výboru Roman Kraus byl pověřen, aby záznam o hlasování předložil předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

čas 18:20:33 - 18:22:16:

Já bych si dovolil odtud... Já jsem se jenom chtěl, mě k tomu dovedla ta debata, je to drobnost v podstatě, ale teď v pátek v naší vojenské nemocnici bylo 6 amerických zdravotníků. Z té debaty vyplynula zajímavá věc, že opravdu ty Spojené státy, právě s ohledem na tu cenu těch POC testů antigenních, se orientují u těchto plošných, velkých testování na podobné testy, jako jsme začali užívat my. To je jedna věc.

Potom jsem se chtěl zeptat, jaká je, jestli byste nám to mohl říct, cena toho jednoho. Já to řeknu z důvodu toho jednoho testu, protože já jsem shodou okolností teď do našeho olomouckého Klokánku kupoval antigenní testy od firmy Abbott. Ty jsou za 190 Kč včetně DPH. Takže by mě zajímalo, tak jak to mám na té faktuře, 190 korun za kus... To je jedna. A potom ještě, pane ministře, by mě zajímalo, protože jsem nesledoval možná až tak bedlivě tu debatu mediální, kdo podepisoval tu smlouvu... Jestli už jste to byl vy ve funkci, nebo někdo předtím? To bych se rád zeptal.

čas 18:53:37 - 18:54:15:

Už bych ani nechtěl moc, ale jako garanční zpravodaj si dovolím konstatovat, ale nevím, potřeboval bych asi pana profesora matematiky... Já se to pokusím sečíst sám. Bylo 13 senátorů, 13 senátorů vystupovalo v diskusi, z toho dva senátoři vystupovali třikrát, takže dohromady je to 17 vystoupení v této debatě. Zatím padl jeden jediný návrh, tedy návrh na zamítnutí.

čas 18:54:21 - 18:54:29:

Ano, schválit. Z debaty vyplynul jeden návrh na zamítnutí, jinak tady byl návrh schválit.

1. schůze Senátu
1. den schůze – 11.11.2020

Zřízení výborů Senátu a komisí Senátu

čas 13:28:23 - 13:32:44:

Já bych si dovolil uposlechnout pokynů a řekl bych věci z mého místa. Vážený pane předsedo a vážení kolegové, vážené kolegyně. Jenom cítím potřebu se vyjádřit k tomu rozložení našeho současného výboru, nebo teď už vlastně asi ne pomalu, pro zdravotnictví a sociální politiku.

Já si myslím, že, přirozeně uznávám, protože je to konsensus, vyšlo to tak z dohod, takže uznávám naprostou legitimitu. Myslím si, že to není až tak podstatné jako spíš to, že mám obavy o to, o čem my se bavíme tady roky, to je to takzvané zdravotně sociální pomezí. My jsme byli jediný útvar, dejme tomu, v politice, v Poslanecké sněmovně je zvlášť výbor pro sociální politiku, zvlášť výbor pro zdravotnictví. Naše ministerstva zdravotnictví i sociální politiky pracují v podstatě každý na svém a nejsou schopny nalézt to vzájemné prolínání. Čili to sociální a zdravotní pomezí, kdy my jsme tady v Senátu kolikrát žehrali na to, že to pomezí tady je, nefunguje to, atd.

Teď jsme udělali vlastně totéž a přidali jsme se k tomu trendu, protože to rozdělení senátního výboru je pro mě právě takovým způsobem...

Já bych si přál, nakonec i v tom časopise Senát, v tom mém článku, to bylo ještě v době, kdy o tom nebylo ještě ani vidu ani slechu, tady po sociálním výboru, tak bych si přál třeba v té době předtím, v době mého předsednictví a předchozích určitě také, aby bylo víc odborníků na sociální politiku ve zdravotnickém a sociálním výboru pro politiku. Nicméně to už teď po dlouhých letech končí a já bych si tedy přál, aby ty výbory spolupracovaly, jak to půjde. Bude to těžší, než když se to řešilo v rámci jednoho výboru. Víte, že jsem osobně, nebo i kolegové z našeho výboru konzultovali všechny věci. Podali jsme také několik pozměňovacích návrhů, podařilo se nám v sociální politice ledacos změnit.

Já tedy jenom prosím, aby ty další výbory, které přijdou, aby spolupracovaly, aby hledaly konsensus ve vzájemné spolupráci. Protože potom už ty útvary, které stojí rozkročeny na sociálním a zdravotním pomezí, jako jsou různé sociální, zdravotní služby, tak málokde už potom najdou takovou odezvu, jaká třeba byla ve výboru pro sociální a zdravotní politiku. Takže to je jedna věc.

A druhá věc, chtěl jsem poděkovat po těch dvou letech a určitě i za předchozí předsedy za to, že ten výbor fungoval, za to, že nám pomáhali lidé, včetně tajemnice a asistentky, včetně podpory vedení Senátu, podpory paní kancléřky a také podpory těch, kteří přicházeli se zákony. Vždycky jsme se velmi dobře snažili domluvit a hledali jsme k sobě cestu, než abychom se rozdělovali. Takže všem těmto lidem a vám všem tady kolegům děkuji za podporu a budu se těšit na další práci. Děkuji vám.

Potvrzení volby předsedů výborů Senátu

čas 14:29:52 - 14:30:21:

Děkuji za pozornost, vyzvání. U nás na první schůzi jsme zvolili veřejnou volbou pro 13. funkční období předsedou výboru pro zdravotnictví pana senátora Romana Krause.

Dále byli zvoleni 4 místopředsedové: Alena Dernerová, Tomáš Fiala, Jan Žaloudík a Lumír Kantor. Byl jsem pověřen vám o tom předat informaci, což tak činím. Děkuji.