25. schůze Senátu
2. den schůze – 23.07.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 289

čas 09:47:21 - 09:48:42:

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal dne 15. července 2020 návrh novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, a přijal k ní usnesení. Usnesení má číslo 96. Toto usnesení navrhuje, respektive doporučuje vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Myslím si, že ve své zpravodajské zprávě teď jenom řeknu, že výbor se zabýval detailně tímto zákonem. Teprve potom v obecné rozpravě se vyjádřím podrobněji k věcem, které byly předmětem diskuze, pozměňovacích návrhů a případně také ještě mého stanoviska. Děkuji za pozornost.

čas 10:08:38 - 10:29:01:

Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Návrh zákona, který před námi leží, je opravdu, jak už řekl pan ministr, velmi složitým zákonem. Jenom připomenu, že novelizuje 25 zákonů, z toho 12, skutečně jenom tím, že tam dává změnu územního rozvojového plánu, ale těch 13 i věcně a obsahově. Pan hlavní zpravodaj, garanční zpravodaj řekl, že těch pozměňovacích návrhů ve sněmovně bylo málo. Musím říct, že jich nebylo málo, že jich bylo dost, byly naprosto zásadní. Máme na tento zákon zhruba 3 týdny, v podstatě 14 dní než dojde k zapracování toho, co bylo schváleno ve sněmovně, do zákona, tak jak je, bez toho se nedá pracovat. Rozumím tomu, že bylo velmi obtížné se s takto náročnou právní úpravou detailněji seznámit.

Je to tak, že ministerstvo předložilo návrh novely, pan ministr říká, a říkají to i velmi silně všechny hospodářské instituce v naší zemi, že musíme zrychlit povolovací řízení, protože jsme na 150. místě hodnocení dle světového žebříčku 190 států světa.

To je pravda. Ano, ten materiál jsem si vytáhla a mám ho tady. Vy jste dostali narychlo nějaký graf, ale já vám řeknu čísla. V roce 2011, pane ministře, jsme neměli polský systém a byli jsme na 76. místě. V roce 2014, po prvních volbách, které obsadila tato nomenklatura, která tam je, v roce 2014 jsme byli na 86. místě. Trošičku jsme klesli, ale ještě to nebyla taková ostuda. Ale v roce 2015 jsme se dostali po nástupu vlády ANO a koalice, která byla, na 139. místo. Následoval rok 2017. V roce 2017 jsem tady byla a schvaloval se nový stavební zákon, respektive velká novela, paní ministryní Šlechtovou. Někteří z vás tady byli. Já jsem tehdy musela být hodně odvážná, to se přiznám, protože byl obrovský tlak. Schvalte to, pomůže to stavbám, bude rychlejší stavební řízení, opravdu se u nás nestaví. Upozorňovala jsem, že jsou tam čtyři nová stavební řízení, různě se promítají do různých ustanovení, která nejsou dokončená, že stavební úřady s tím nebudou umět pracovat. V roce 2018, 127. místo. Po všech novelách, které vaše vláda, pane ministře, protlačila, v roce 2020, 157. místo. Na to bych chtěla odpověď. Znovu řeknu, 2011 - 76., 2020 – 157. Po velké novele pokles skoro o 30 míst. To je skutečnost. Opravdu nechci zdržovat kolegy, ale když si přečtete to, co nám přišlo z Poslanecké sněmovny, docela odpovědně říkám, že to je jedna z nejhorších právních norem z hlediska zpracování, která do Senátu přišla. Teď řeknu to hlavní. Všichni si přejeme, aby se urychlily stavby. Já si to přeji víc než možná kdokoliv jiný, protože mě trápí v Přerově nedokončená D1. Ale ze všech stanovisek odborníků, kteří jsou specialisté na stavební právo, i z těch úřadů, se kterými jsem mluvila, nakonec se obávám, že právě ten kousek bude v dalších problémech, pokud půjdeme cestou de facto státu, který přijímá zákony, které jsou tak hrozné, že si s nimi úředníci neví rady. To je problém. Rozumím té politické debatě, ?zrychleme stavby?, to je samozřejmě správně, pane ministře, já s tím strašně souhlasím, máte v tom moji plnou podporu, ale to, co je předloženo, řada legislativců, nejenom ti naši, upozorňuje, že to naopak ty stavby může prodloužit, to řešení.

Dostanu se k fikci, která tam je, o té se hovořilo. Dobrá, budeme mít fikci, o které hovořil pan senátor Dienstbier. Pan senátor Dienstbier řekl jasně to, co je stanovisko správních soudů. Pokud tam není závazné stanovisko, je tam fikce, není přezkoumatelné, tudíž se takové rozhodnutí musí zrušit. Budeme se snažit, aby tam nemusela být ta fikce, přece nechceme, aby nebyly veřejné zájmy zohledněny. Chceme, aby úřady fungovaly. Ale já se ptám, co tato vláda udělala pro to, abychom neměli stovky, tisíce fikcí. To je přece ten základ! Chceme hájit a úřady mají hájit veřejné zájmy, které jsou chráněné. Nenašla jsem tam jediné ustanovení, které by nějakým způsobem řešilo problém toho, že úřady to nestíhají. Teď řeknu, co možná pomůže, bude to třeba způsob elektronické státní správy, ano, to je jistě cesta, ale to nakonec nebyl vládní návrh. Teprve k nám ještě dojde. Opravdu pochybuji o tom, že je správná cesta říci: ?No, tak dobře, tak se nedá stanovisko a hotovo, když na to lidi nemají čas, tak se nedá.?

To je prostor pro korupci, obrovský prostor pro korupci. Říká se, že někdo může přezkoumat to závazné stanovisko, ale neříká se, kdy se nadřízený orgán tohoto přezkoumání ujme nebo proč by se toho měl ujmout. Všichni budou hrát mrtvého brouka. Pak jsou tam termíny, kdy už nelze ani přezkoumat. To je stav, který tam je, ale to je jedna z věcí, na kterou upozorňuji. Zejména bych chtěla upozornit na další věc, která se tam objevuje, to je otázka přijatých pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně.

V Poslanecké sněmovně byly přijaty návrhy, bylo jich hodně, ten jeden zásadní vstupuje skutečně do ústavních práv. Pan senátor Dienstbier o tom pěkně hovořil. Já řeknu tři zásady, které jsou porušeny. První je zásada, že když se zahajuje, podle toho, co je navrženo, spoluvyvlastňovací řízení a řízení stavební, tak možnost dohody před zahájením vyvlastnění je vyloučena. To je princip, napřed dohoda a pak vyvlastnění, který jsme tady respektovali od roku 1990. Musím říct, že i před rokem 1990 se o tu dohodu někdy snažili. To je první věc.

Druhá věc, zákon říká, že ten, kdo bude chtít stavět, investor, bude mít oprávnění si požádat, tam, kde je ta stavba, kterýkoli správní úřad na trase, který to má v kompetenci. Dobrá, ale máme tu energetická vedení. Ta energetická vedení, to je opravdu dlouhá trasa. Občan, který bude vyvlastňován na jednom konci republiky, bude mít úřad možná v Praze, možná někde jinde, kde si ten investor požádá. Už sám princip, že to bude podle toho, kde si investor požádá, vzbuzuje určité pochybnosti. I o tom byla debata. Je tam i ta věcná příslušnost. Tento úřad povede i vyvlastňovací řízení. Naše legislativa upozorňuje i na tento problém, ale já považuji třetí problém za ještě větší. To je ten, že víme, že vyvlastňovací řízení je možné, když se vydá rozhodnutí, podat pouze žalobu. To jsme schválili a to platí. Ale když máme stavební povolení nebo rozhodnutí v územním řízení, tam je odvolání. Co s takovým rozhodnutím? Není dořešeno, jestli ten dotyčný má podat odvolání nebo má podat žalobu, když učiní oboje, tak obě instituce řeknou: Měl jste to udělat naopak. My dostáváme občany a nakonec i úřady do naprosto neřešitelné situace. Oni nebudou vědět, nevyřeší to žádný výklad. Vyřeší to až soudy. Myslíte, že to napomůže?

Mám ještě jednu připomínku, kterou jsem dlouho řešila s legislativou, ta je také zásadní. Každý zákon, každé ustanovení je o slovíčkách. Tam se říká, že když se bude vyvlastňovat, v tom společném řízení se stavebním řízením, tak se postupuje podle § 3b, a to z hlediska stanovení znaleckého posudku. Znalecký posudek se zpracuje obdobně jako v § 3b. Dobrá, znalecký posudek je znalecký posudek, ale v tom § 3b se nemluví jen o znaleckém posudku, ale také o koeficientech. Jestliže někdo bude vyvlastňován, § 3b říká, že jenom když se prodává na základě smlouvy, ne vyvlastňováním, má nárok na koeficient. Ale teď přijde investor a řekne: ?Já budu zaráz vyvlastňovat, zaráz budu vést to řízení.? Takže okamžitě se zahajuje také vyvlastňovací řízení. Právní názory jsou rozdílné. Ministerstvo říká: ?To je přece jasné, dostanou ten koeficient.? Ale řada právníků říká, že to jasné není. Ministerstvo není tím, kdo rozhoduje, samozřejmě. To je nějaký jeho výklad. V praxi zase nastanou problémy a zase budou rozhodovat až soud.

Upozorňuji ještě na tuto nejasnost, která tam je. Prosila jsem o pozměňovací návrh, ale legislativa mi řekla: To nejde, to bychom museli měnit strašně moc ustanovení, to nejde udělat. Jenom upozorňuji ještě na tuto nejasnost. Opravdu ministerstvo říká: Je to takto, že to bude oprávněné. Když si to přečtete, tak to opravdu v zákoně tak napsané není a pochybnosti zůstanou. To jsou tři věci, respektive čtyři věci, nedomyšlené k pozměňovacím návrhům v Poslanecké sněmovně.

Musím říct ještě to základní. Podívejte. Zákon, tak jak je, obsahuje, jak tady bylo řečeno panem senátorem Dienstbierem, panem senátorem Kosem, řadu dalších problémů. Ale jsme u územního rozvojového plánu, o kterém jsme hovořili. Územní rozvojový plán je nový územně plánovací dokument, zcela nový, který se zavádí a který bude zpracován na základě politiky územního rozvoje ČR. V politice tohoto územního rozvoje se rozhodne, které stavby budou součástí územního rozvojového plánu. Zákon říká, že tak rozhodne vláda nebo tak může rozhodnout ministerstvo, je to tam takhle formulované, dokonce, že vláda jenom může rozhodnout. Měly by to být stavby, které jsou ve veřejném zájmu. Co je stavbou ve veřejném zájmu, je ovšem velká otázka. Na tu tady nikdo z právníků obecně neumí zcela jednoznačně odpovědět, jestli tahle stavba nebo tahle stavba. Dobrá. To bude územní rozvojový plán, který následně bude připomínkován, respektive budou moci dát stanoviska, bude se jednat s ústředními orgány státní správy a bude se jednat s radami krajů. Tam se říká kraje, to znamená rada krajů. Nebude se jednat s obcemi, natož s nějakými občany. V územním rozvojovém plánu v měřítku 1:100 000 se povedou stavby nebo se umístí stavby. To je velká změna. Změna znamená, že obce budou zcela mimo a mají jedinou možnost. Jediná možnost je, že lze připomínkovat od chvíle, kdy ministerstvo digitálně zveřejní tento návrh rozvojového plánu někde, to tam není stanoveno, asi na nějakých stránkách svých. Máme 6300 obcí, máme neuvolněné starosty, máme občany, máme vlastníky majetku, máme podnikatele. To vedení tras může významně zasáhnout do jejich práv, což samozřejmě by měli lidé vědět. Nemůžu a v tuto chvíli nemám šanci změnit celý ten proces, ale proto navrhuji pozměňovací návrh, který přijal výbor, to je to, že ministerstvo pro místní rozvoj bude mít povinnost poslat obcím datovými schránkami informaci o tom, že zveřejnilo tento digitální plán a že mají možnost připomínkovat. Současně navrhuji, a znovu říkám, výbor to takto podpořil, aby i občané, všichni, kteří mohou být dotčeni, tuto informaci dostali prostřednictvím celoplošného veřejného média. Je to malá pomoc tomu, aby se o tom lidé, ale zejména obce dověděli, protože z toho centra nelze dohlédnout na všechny problémy, které mohou být. Zákon říká, že pokud bude více variant, může být, že rozhodne ministerstvo pro místní rozvoj. Následně bude vydáno opatření obecné povahy, proti kterému není možné přezkumné řízení. Je to opravdu jediná možnost, jak zmírnit dopady a proces nějakým způsobem zlepšit. To je jeden z pozměňovacích návrhů, který vám předkládám a který schválil také výbor.

Jenom chci říct, že po dohodě s ministerstvem pro místní rozvoj na stole leží můj pozměňovací návrh. Ministerstvo pro místní rozvoj upravilo poněkud to původní znění z výboru, s tím samozřejmě souhlasím, protože je to dohoda s ministerstvem, ono říká: Obce, které budou dotčené nebo budou sousední těch, které budou dotčené, když se tam nějaká liniová stavba vede. S tím souhlasím, je to dohoda s ministerstvem, že by to takto bylo, protože někteří kolegové řekli, my nechceme takové informace dostávat, jsem zaslechla, takže je to mírně upravené a já s tím souhlasím.

Pak je předložen výborem další pozměňovací návrh, ten pozměňovací návrh se týká ceny za vyvlastňování. Možná mnozí z vás si vzpomenou, jaké hrátky jsme prožili od roku 1990 z hlediska stanovení ceny za vyvlastňování. Všechny ty hrátky, které byly, proces vždycky zkomplikovaly. Zkomplikovaly ho tak, že jednu dobu se... A právě proto tu máme třeba stavby, které se 20 let nestavěly, protože se změnily podmínky, které měly být vypláceny, půlka lidí dostala vyplaceno víc, půlka lidí méně, pak se zase měnily koeficienty. Když jsem hovořila s lidmi a ptala jsem se, jak si myslíte, že to mám být, tak oni řekli: ?Proboha, když už něco od lidí vykupujete nuceně, tak jim zaplaťte a nehádejte se s nimi. Zaplaťte jim slušně, tak jak má být.? Spousta problémů by dneska nebyla. Ředitelství silnic a dálnic říká: ?Největší problém máme tam, kde vyvlastňujeme nemovitosti, kde ti lidé skutečně bydlí.? Protože tam, kde ti lidé bydlí, nejde jenom o majetkovou újmu, ale jde i o újmu jinou, újmu, že ztratí sociální zázemí. Víte, že když staršího člověka vykořeníte, že to může mít opravdu vážné důsledky. Zažili jsme to po povodních. My se tady spoříme v rámci celé stavby o pár korun. Mám dokonce materiály, že se jedná o nějaké setiny procenta ze stavby. I Ředitelství silnic a dálnic říká: ?Nám by to hrozně pomohlo, protože těch staveb není moc a na nich se vždycky zabrzdíme.? Jsou to jedna, dvě stavby na jedné delší trase. Proto navrhuji koeficient 2 pro stavby, ve kterých má dotyčný bydliště. Tam navrhuji koeficient 2, takto je to navržené. Musím říct, že v Poslanecké sněmovně byl podobný pozměňovací návrh, ale ten návrh neprošel zejména proto, že tam byl problém s tím, že tam byla ještě selská stavení. To je jenom návrh, který jsme upravili tak, aby tam nebyl problém.

Dámy a pánové, mám toho hodně, ale nechci vás zdržovat. To jsou základní věci, které jsou součástí usnesení výboru. Navrhuji ještě k pozměňovacímu návrhu, který máte, abychom znovu zvážili, jestli při nejlepší vůli, kterou zřejmě měli poslanci, aby urychlili stavby, jestli opravdu ty nedořešené dva paragrafy, nebo dva paragrafy, dva body, které tam jsou, nevypustit, protože způsobí v praxi obrovské problémy. To je to spojené řízení, které je o vyvlastňování, o stavebním řízení. Z mé strany doporučuji přijmout usnesení výboru. Vím, že někteří chtějí hlasovat po jednotlivých bodech, jistěže, samozřejmě, za sebe předkládám jednak upřesnění návrhu, který byl přijat ve sněmovně po dohodě s ministerstvem, potom ještě ke zvážení dávám vypuštění toho nejvíc kontroverzního zásahu, který byl v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

čas 11:20:41 - 11:26:31:

Vystupuji a předem se omlouvám, že vystupuji dvakrát, ale předchozí debata mě iniciovala k tomu, abych vystoupila. Víte, že máme zákon o liniových stavbách, který byl novelizován zhruba před dvěma lety. Jenom bych chtěla na tu argumentaci, která tady zazněla mojí předřečnicí, říct: Ale my už máme nástroje, které dokonce jakýmsi způsobem fungují a které tyto případy, o kterých hovořila, nebo dokonce pan senátor Carbol umí vyřešit. Jenže, ano, ty nástroje máme. Máme je dva roky. A výsledek? Výsledek je takový, že nebyly správně zřejmě legislativně uchopeny, činí problémy úřadům. A teď už máme mezirozhodnutí. O to mezirozhodnutí se tady bojovalo. Mezirozhodnutí byla vydána, máme informace právě z podvýboru, že jich bylo 19 vydaných a že to funguje. Jenom chci říct, že zatím nemáme analýzu toho, proč tedy se přijímá tahle další novela. Ale dobře. Teď nebrojím proti té novele. Jenom chci říct, že pan senátor Štohl předkládal návrh. Pan senátor Hampl předkládal návrh. Pan senátor Rabas předkládal návrh. Všechny se týkají přílohy. Pan senátor Štohl to řekl hrozně hezky, a tak to prostě je. Jsme toho přesvědčení, že příloha, tak jak je, není správně, že to má být definováno obecně, tzn. dálnice v určitém stavu přípravy nebo záměr v určitém stavu přípravy, třeba schválený v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, mají to být silnice 1. třídy, vysokorychlostní tratě, všechno to, a ne, abychom se tady spořili o to, jestli tam bude jedna nebo druhá stavba. To je celé chybně. A proto také byla podána ústavní stížnost, která napadá takovéto vyjmenování staveb. Nechci hovořit o tom, co bylo důvodem té přílohy a jak to probíhalo ve sněmovně při prvním schvalování této přílohy. Bylo to tak: Pane kolego z poslaneckého klubu, vy jste odkud? Aha. No, tak když nám neschválíte to, co teď připravujeme, ta vaše cesta tam nebude. Podobně, jako se porcoval medvěd. Toto celé není v pořádku. Toto celé je špatně, a proto byla podaná ústavní stížnost. Nenavrhla jsem zamítnutí, protože čekám, že ústavní stížnost rozřeší problémy, o kterých, některých, tady hovoříme. Mám ještě sama jednu takovou, bohužel, situaci, o které jsem nemluvila v řeči předtím, a to je otázka vodního díla Skalička. On už o tom hovořil pan senátor Petr Orel. Vodní dílo Skalička. Původně to měla být nádrž pro jadernou elektrárnu Blahutovice, to bylo ještě před rokem 1990, pak se rozhodlo, že to bude polder a všechno se dělalo pro to, aby to byl polder. Dokonce myslím, že jsou pozemky téměř vykoupené. Ale najednou přišlo sucho. Takže co? Takže tady vybudujeme místo toho přehradní nádrž. Úplně se zapomnělo na to, že to je v území, kde máme krasové výchozy, kde máme minerální prameny, které jsou navázané na jeskyně, velmi vzácné Zbrašovské aragonitové jeskyně, zapomnělo se na to, že to máme navázané na minerální vody Lázní Teplice nad Bečvou, že může dojít k poškození. V loňském a předloňském roce jsem usilovala o to, na základě podnětu odborníků, aby, než se přehrada naplánuje, tak aby byl proveden hydrogeologický průzkum. V tuto chvíli se průzkum provádí, ale vláda pořád neúnavně píše, že tam bude vodní nádrž, že tam bude přehrada, a má ji dokonce naprojektovanou. Za cenu toho, že momentálně nemáme jiné možnosti, tady vybudujeme přehradní nádrž, která nám zničí něco unikátního. Starosta města Hranic napsal: ?No, tak schvalte, že tam bude suchý polder.? S takovým návrhem před vás, kolegové, nemohu předstoupit, protože vím, že vy nemůžete přece rozhodnout, jestli tam bude suchý polder nebo vodní nádrž. To není role Senátu. To byste v žádném případě nepřijali. Proto jsem o tom informovala výbor. Výbor navrhl, že když se neví, co se bude stavět, tak tam to vodní dílo nemá být zaneseno jako urychlená stavba. Stavby, které tam jsou, se mají urychlit. Co chceme urychlit, když nemáme zatím rozhodnuto nebo zjištěno, co tam vůbec může být postaveno? Proto je v návrhu i našeho výboru vypuštění vodního díla Skalička. To je jenom ještě moje připomínka a vysvětlení, že seznam, to, čím se tady teď trápíme, zřejmě vůbec nemá být a podle mého názoru má být obecné stanovení staveb, za jakých podmínek stavby veřejného zájmu mají být do tohoto zákona zahrnuty. Souhlasím s panem senátorem Štohlem.

čas 12:21:34 - 12:22:39:

Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, opravdu jenom krátce. Otevřela se debata k jaderným úložištím. Ona je opravdu složitá. Já bych jenom chtěla dopřesnit, nikde na světě není úložiště vysoce aktivního jaderného odpadu, o kterém se vede spor. Ani ve Švédsku, ani ve Finsku. Jsou tam úložiště středně- a nízkojaderných odpadů. To jsou ty institucionální. Navíc, my úložiště těch středně- a nízkoaktivních odpadů radioaktivních máme. Dokonce měli jsme čtyři, teď máme tři. Jenom jsem chtěla dopřesnit tu informaci, že pan ministr tady informoval, ale ono to tak opravdu není. Já jsem se tím také zabývala, rozumím, že toho má hodně, že to je speciální problematika, ale v tuhle chvíli je to takto. Děkuji.

čas 12:30:08 - 12:31:01:

Já mám pozměňovací návrh, který máte rozdaný v lavicích pod číslem 1, dotýká se spojeného řízení, které je nejvíce legislativně problematické. Týká se problémů z hlediska odvolacích řízení, žalob, ceny, to je to, co bylo přijaté ve sněmovně, ta společná řízení zasahující do ústavních práv. Odůvodnění máte tak, jak ho připravila legislativa. A pak mám dva další pozměňovací návrhy, ale tyto dva pozměňovací návrhy jsou jenom opravou pozměňovacích návrhů z výboru, pod bodem 5 až 6. Čili 2 a 3 je jenom opravou, respektive cizelováním toho, co jsme přijali na výboru po dohodě s ministerstvem pro místní rozvoj. Já je musím přečíst?

čas 12:31:02 - 12:32:40:

Já je musím přečíst. Už jsem chtěla utéct. Takže první pozměňovací návrh:

1. v článku 1 dosavadní body 38 a 39 vypustit, následující body přeznačit,

2. to je to cizelování, v článku 24 za bod 18 vložit nový bod 19, který zní: ?19. v § 33 se na konci odstavce 4 doplňuje věta: Ministerstvo rovněž zajistí zveřejnění informací o možnosti podání připomínek návrhu politiky územního rozvoje a o době, ve které je lze uplatnit veřejnoprávním sdělovacím prostředkem s celostátním dosahem a zároveň obcím v řešeném území a obcím sousedícím s tímto územím prostřednictvím datových schránek.? a následující body přeznačit;

3. v článku 24 v dosavadním bodě 21 v § 35d na konci odstavce 3 doplnit větu: ?Ministerstvo rovněž zajistí zveřejnění informace o možnosti podání připomínek k návrhu územního rozvojového plánu a o době, ve které je lze uplatnit veřejnoprávním sdělovacím prostředkem s celostátním dosahem, zároveň obcím v řešeném území a obcím sousedícím s tímto územím prostřednictvím datové stránky.?

Děkuji.

čas 13:45:43 - 13:46:52:

Ano, prvně se musí hlasovat pozměňovací návrhy, které jsem podala. To hlasování buď musí probíhat po bodech a hlasoval by se bod 1, 2, 3, 4 dohromady. (Jitce Seitlové radí přísedící.) 1, 2 dohromady, dobře, ale to není tak... To není potřeba. Já bych řekla, že někdo do toho tady vstoupil a snaží se to trošku zmanipulovat. Ale to tak není. Bod 1 a bod 2 z toho našeho usnesení spolu nesouvisí. Potom jdeme dále, jdeme k bodu 3 a 4, čili hlasování bude po jednotlivých bodech, ale před body 5 a 6 se musí hlasovat můj pozměňovací návrh, který jsem cizelovala, návrhy, které byly v usnesení. A pak, kdybychom přijali cizelované body 5 a 6, usnesení výboru bychom nehlasovali. Jestli tomu rozumíme? Je to tak?