15. schůze Senátu
2. den schůze – 30.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 174

čas 10:37:53 - 10:41:50:

Ano, děkuji, pane předsedající, milý pane ministře, dámy a pánové. Já bych doplnil kolegu Kose alespoň v něčem. Já chápu postoj ministerstva a jeho snahu, tedy věnuji se zde taktéž taxislužbě a podmínkám pro jejich provozování. Chápu postoj ministerstva pro co největší deregulaci podmínek provozování taxislužby, ale z mého pohledu ministerstvo při té snaze vylévá s vaničkou i dítě. Tím dítětem je pro mě takzvaná znalostní zkouška, § 21b, podotýkám, že nebudu debatovat o testu znalosti místopisu nebo práce s taxametrem, to jsou v dnešní době opravdu věci, které do té zkoušky nepatří. Já jsem za poslední 2 roky nebo 3 roky nejel s taxikářem, který by nepoužíval navigaci. Takže debatovat o tom, jestli taxikář zná důkladně Prahu nebo ne, není pro mě podstatné. Ale to, co je z mého pohledu důležité, je znalost základních práv a povinností plynoucích z provozované činnosti, tedy mluvím o taxikářích. Současná právní úprava umožňuje zkoušku, v rámci § 21b, z těchto předpisů vykonat. Drtivá většina českých měst je podle mé znalosti skutečně vyžaduje. Stejně tak je obdobná zkouška obvyklá, a tady musím říct, že často mnohem přísnější, v řadě evropských zemí. Já jsem sledoval debatu v Parlamentu a argumentaci Ministerstva dopravy, že jedna věc, například prověřování státních předpisů, se neváže na žádná místní specifika, a proto by nemělo být vázáno na provozování taxislužby v určitém místě. To je pro mě argument, který není dostatečný. Já si nemyslím, že prověřování právních předpisů znalosti, a znovu říkám základních právních předpisů, by mělo být nutně vázáno na lokální specifika.

Tam zazněl také zajímavý argument, že vzhledem k technologickému vývoji v oblasti dopravy, které umožňuje velice efektivní samoregulaci prostřednictvím vzájemného hodnocení řidičů a cestujících, jsou požadavky na regulaci z pozice měst již nepřiměřené a pouze ztěžují vstup do podnikání v sektoru taxislužby. No, já rozhodně nesouhlasím s tím, že samoregulace pomocí hodnocení řidičů všechno vyřeší. Já sám využívám služeb nejmenované společnosti, oceňuji její platformu, systém nabídky/poptávky, možnost výběru řidičů podle ceny, možnost hodnotit řidiče. Vím také, že ta společnost zpětně má možnost hodnotit zákazníky. Já jsem s těmi službami velmi spokojen a vím, že i, nebo zatím, jsem neudělil vlastně jinou známku než tu nejlepší. To všechno, co říkám, ale nemůže v žádném případě z mého pohledu nahradit základní znalosti řidiče ve věci práv a povinností vyplývajících z té provozované činnosti. Ještě bych dodal, že valnou část zákazníků tvoří zahraniční turisté a problémy, se kterými se bohužel opakovaně setkávají také nedělají naší zemi dobré jméno. Ještě ze strany Ministerstva dopravy zaznělo, že prověřování znalostí právních předpisů je také díky vzájemnému hodnocení, stejně jako u místopisu, nadbytečné. K tomu jsem se již vyjádřil. Takže i z toho důvodu jsme se s kolegou Kosem dohodli na pozměňovacím návrhu, který by případě načetl on a já vás požádám o jeho podporu, děkuji.

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, Výroční zpráva o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019 a Výroční zpráva za rok 2019 pro mediální oblast

Tisk č. 192

čas 18:07:09 - 18:09:17:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, poslední bod 15. zasedání, asi nebudete protestovat. Název tohoto bodu je poměrně dlouhý, já bych si dovolil přednést tady 91. usnesení našeho výboru, s tím, že bych v tuto chvíli přeskočil ten název, protože ho budu citovat v jednotlivých bodech usnesení. A také vynechám pro krátkost obecná konstatování, jak to proběhlo.

Náš výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po rozpravě schvaluje I. Zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, která je přílohou usnesení. Všichni ho máte. II. Bere na vědomí a) Výroční zprávu o podávání informací dle zákona

č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019, která je přílohou č. 2 tohoto usnesení. b) Výroční zprávu za rok 2019 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení. III. Výbor doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019 a Výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2019 a Výroční zprávu 2019 pro mediální oblast vzít na vědomí. IV. Určuje mne zpravodajem pro projednání senátního tisku. V. Pověřuje rovněž mne, abych toto usnesení předložil předsedovi Senátu.

To je všechno, pane předsedající.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 29.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 172

čas 10:47:22 - 10:50:47:

Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně a kolegové. Pan vicepremiér Havlíček tady už stručně, ale jasně, zdůvodnil ty změny, které jsou navrhovány v novele zákona č. 130/2002 Sb. Hlavním smyslem té novely je napravit dosavadní dnes už nevyhovující způsob hodnocení v oblasti vědy. V tom stávajícím hodnocení – já se to pokusím trochu zjednodušit – je to hodnocení založeno pouze na hodnocení minulých výsledků. A podíl a výše podpory, nebo výše podpory pro příslušnou organizaci, je stanovena jak podíl jí dosažených výsledků na balíku všech výsledků.

To znamená, že v praxi v tomto typu hodnocení měl často zásadní vliv počet výsledků, a nikoli jejich kvalita. Kdybych to řekl sportovní terminologií, pokud můžete jedno salto nahradit pěti kotouly a finanční přínos bude pro vás stejný, proč byste se vlastně namáhali učit se salto, když vám stačí kotoul.

Takže bezesporu i mezi vědci jsou pragmatici a mnozí z nich se začali tomu systému přizpůsobovat. Např. nahrazovat špičkové výsledky těmi daleko podprůměrnějšími. Navíc dobrá zahraničí praxe ukazuje, že efektivní hodnocení musí být komplexní. Musí být zaměřeno na výzkumné organizace jako celek, nikoli jen na jimi generované výsledky. Takže novela klade, jak už zmínil pan vicepremiér, větší důraz na hodnocení výzkumných organizací jako celku. Samozřejmě při současném zachování analýzy jednotlivých výsledků. Ta je součástí toho nového navrhovaného způsobu hodnocení.

Z pohledu drtivé většiny vědecké a výzkumné obce je navržený způsob hodnocení skutečně kvalitní a reflektuje obecný požadavek na odpovědné a účelné nakládání s finančními prostředky. Je to bezesporu výrazný posun dopředu. Už tady také bylo konstatováno, že ten navržený postup uplatňuje dlouhodobě například Akademie věd ČR. A já ze svého působení v této instituci dobře vím, že nezbytnou podmínkou takovéhoto hodnocení a podmínkou úspěchu navrhované novely, pane vicepremiére, je také odpovídající personální zajištění.

Zde bych si dovolil apelovat na pana vicepremiéra, aby zajistil posílení, odpovídající posílení oddělení pro hodnocení VaVaI v rámci Úřadu vlády, případně bych uvítal jeho komentář k situaci. Jinak konstatuji, že náš výbor, řeknu to zjednodušeně, tedy projednal tento senátní tisk, doporučuje parlamentu schválit jeho návrh nebo návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určil mne jako zpravodaje výboru. Pověřil mne předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Tolik z mé strany, pane předsedající.

čas 11:56:48 - 11:58:24:

Ano. Tak v obecné rozpravě vystoupilo celkem 6 senátorů, žádná dáma. Profesor Žaloudík vystoupil dvakrát. Takže to je konstatování, statistické konstatování z mé strany. Nevím, jestli se ještě něco ode mě teď čeká. Já znovu opakuji za výbor, kterému předsedám, který jednoznačně schválení toho zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou doporučuje, já jsem tady slyšel, samozřejmě slyšel jsem pana profesora Žaloudíka a další, slyšel jsem pana vicepremiéra Havlíčka. Z mého pohledu pan vicepremiér odpověděl, možná někdy velmi stručně, ale jasně, na všechny věci. Prostřednictvím pana předsedajícího bych jenom vyjádřil určitý údiv nad tím, když kolega Hampl tvrdí, že vědu nebudeme hodnotit podle výsledků, ale i to tady padlo, takový záměr tam v žádném případě není. Metodika 2017+ obsahuje jako velmi významnou část hodnocení podle výsledků. Takže s tímhle nemůžu souhlasit Závěrem bych velmi uvítal, kdyby senátoři a senátorky podpořili návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023

Tisk č. 129

čas 15:14:03 - 15:18:12:

Děkuji, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, náš výbor projednával dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na léta 2019-2023 už před více než čtyřmi měsíci. Pan ministr tady v úvodu řekl spoustu věcí, které bych měl tendenci zmínit. Já jenom řeknu pro vaši informaci, že jde o poměrně obsáhlý, zhruba stostránkový dokument. Oceňuji, že se v něm ministerstvo pokusilo nastínit vývoj vzdělávání v několika příštích letech. Z debaty na výboru a ze své zpravodajské zprávy bych zdůraznil jenom několik málo věcí. Ocenili jsme, že je velmi kvalitně zpracována část věnována předškolnímu vzdělávání. Také jsme vyhodnotili, že dlouhodobý záměr se jasně vymezuje proti absurditě tzv. Cut-off score, čili proti zavedení minimální bodové hranice pro přijetí u přijímacích zkoušek na střední školu. Také jsme ocenili snahu ministerstva, o tom tady mluvil také pan ministr, o navýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Teď za sebe, já jsem stále přesvědčen o tom, že navýšení by mělo být rozdělováno do tarifní a nadtarifní složky.

Dokument, jak jsem řekl, je stostránkový, má také určité slabiny. Jistou slabinu vidím v tom, že se věnuje poměrně málo rozdílnému přístupu ke vzdělávání na základně socioekonomických faktorů. Asi víme skoro všichni, že z mezinárodních srovnání vychází ten problém startovací čáry a socioekonomických faktorů jako jeden z nejzásadnějších, poměrně velmi vydatně se mu věnuje i koncept strategie 2030+, ale v dlouhodobém záměru téměř absentuje. A také jsme se shodli na výboru, že bychom čekali konkrétnější návrhy v oblasti věnované snižování administrativní zátěže ředitelů a učitelů. Tolik z debaty na výboru a z mé zpravodajské zprávy.

Já bych na tomto místě rád podtrhl, co tady zaznělo od pana ministra, že v současné době ministerstvo intenzivně pracuje na dokumentu Strategie 2030+ a zapracovává do něj řadu obdržených připomínek. A v rámci politické platformy pro vzdělávání, kterou jsem inicioval, jsme se s panem ministrem již několikrát sešli a řešili zejména problémy implementace Strategie 2030+ v příštích třech čtyřech letech, čili do roku 23. A zde je samozřejmě logický překryv s dlouhodobým záměrem, takže i z pozice aktuální znalosti věci vidím, že se věc konkretizuje a posouvá. Samozřejmě implementace Strategie 2030+ bude klíčová záležitost.

Čili tolik krátce z mé strany a jinak mohu konstatovat, že náš výbor, budu opět stručnější, přijal usnesení k dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019-2023 a usnesení je: "Výbor 1) bere na vědomí tento dlouhodobý záměr, 2) doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje 2019-2023, 3) určuje mne jako zpravodaje pro projednání tohoto senátního tisku a 4) pověřuje taktéž mě předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR." Děkuji.

čas 16:11:54 - 16:12:20:

Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupili 3 senátorky a 4 senátoři, konstatuji také, že pan ministr aspoň podle mě komentoval všechna témata, odpověděl na ty podstatné otázky.

Paní předsedající, nepadl zde jiný návrh než to, co navrhuje garanční výbor, který doporučuje Senátu vzít dlouhodobý záměr na vědomí.

12. schůze Senátu
2. den schůze – 31.10.2019

Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy

Tisk č. 73

čas 10:34:11 - 10:35:35:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já chci navrhnout, aby se nejprve hlasovalo o stanovisku garančního výboru. Můj důvod, nebo důvody, které k tomu mám, jsou následující. Oba zbylé výbory, které petici projednaly, zaslaly své stanovisko garančnímu výboru. Z mého pohledu se na pozici garančního výboru nic nemění. Jen bych rád podtrhl, že petice, která se jmenuje ?Za zákon pro zelené lesy Šumavy?, je najednou v rámci doporučení obou výborů expandována do stádia, které má platit. Je to doporučení, ale i proto s ním vřele nesouhlasím, které má platit pro celou Českou republiku, a nejenom. To znamená, najednou se tady z jedné lokální petice pro Šumavu, a já se nechci vracet ke kvalitě té petice, k nesmiřitelnému stanovisku obou táborů, to nechávám stranou. Víte o tom, co jste si tady vyslechli, ale navrhuji z důvodů, které jsem zmínil, abychom hlasovali nejprve o stanovisku garančního výboru.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Balíček na boj s dezinformacemi

Tisk EU č. K 006/12

Tisk EU č. K 007/12

čas 11:55:08 - 11:57:01:

Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já jsem tady opravdu původně nechtěl vystoupit. Všichni říkáme, že budeme struční. Já se budu snažit o tu stručnost.

My jsme se velmi vzdálili od naší debaty. Je tady doporučení VEU k tomu sdělení Evropského parlamentu. Já mám pocit, že jsem na semináři, kde bych mohl také jako předseda výboru pro vzdělávání a člověk, který se téhle problematice docela věnuje, začít doporučovat, co bychom měli dělat, co by měly dělat veřejnoprávní prostředky, jak vidím vzdělávání mladých, jak vidím celoživotní vzdělávání. Ale proboha, to snad není cílem téhle debaty.

Já bych za sebe velmi doporučil, abychom se vrátili k tomu samotnému usnesení, nebo návrhu usnesení, a řekl bych k tomu jedinou věc.

Víte, můžeme tady zbavit ten bod římská I, arabská 1 třeba Ruska, můžeme se tvářit, že dezinformace k nám proudí ze všech stran. Všichni víme, že to není pravda, že je tady dominantní snaha jednoho státu, já nevím ani o francouzské, ani o německé, ani o americké, ba ani o indické dezinformaci v takovém rozsahu, jaká je prokázána analytickými bezpečnostními službami atd.

Tak nevím, jestli je pro některé z vás tak nepřijatelné, aby ta dezinformace ze strany Ruska, tak, jak je tam napsána, aby kvůli tomu bylo nutné parcelovat, dělit návrh usnesení a bavit se o tom, co by tam všechno být mělo a nemělo. Já za sebe považuji ten návrh za velmi vyvážený a velmi bych doporučoval, abychom přestali v pokračování semináře o různých metodách, jak čelit dezinformacím.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35

čas 15:08:26 - 15:13:23:

Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Můj postoj k navrhovanému zdanění církevních restitucí je jednoznačný. Já nejsem právník, seznámil jsem se s celou řadou právních aspektů, historii tady shrnula kolegyně Hubáčková, ale já jsem přesvědčen o tom, že jde o návrh odporující Ústavě ČR. A jako takový nepochybuji o tom, že bude Ústavním soudem spravedlivě posouzen a smeten ze stolu, pokud se k němu dostane.

Jako právní laik vidím celou řadu nesmyslů. Ten návrh vykazuje prvky retroaktivity, porušuje princip dodržování již uzavřených dohod. Neplní v žádném případě daňovou funkci, to je třeba také zdůraznit, ale slouží pouze – a teď prosím uvozovky dole – ?k nápravě politicky nesprávného rozhodnutí?. Uvozovky nahoře. Já tu celou situaci vidím jako snahu některých politických stran nahnat body u neinformované, možná s odkazem na naši dopolední debatu bych řekl záměrně dezinformované veřejnosti. Přičemž tyto strany musí tušit, že zdanění nemá šanci, aspoň doufám pevně, projít tady v Senátu, ani u Ústavního soudu. Objevují se tady opět argumenty zpochybňující výši církevních náhrad.

Já jsem si vyslechl čísla z ústa pana poslance. To jsem rád, že kolega Oberfalzer si vzpomněl na svoji matematickou minulost a prezentoval tady jiná čísla, která pro mě byla daleko důležitější. Čili je jasné, že jde o účelovou kritiku výše církevních náhrad. Mně připadá, jako kdybyste uzavřeli smlouvu o prodeji domu a za několik let po prodeji přišli za kupujícím a řekli mu: ?Helejte, tenkrát já jsem tu cenu nějak špatně odhadl, pojďte mi něco vrátit.? Tak to je jedna věc.

Já bych také samozřejmě mohl mluvit déle o morálním rozměru celé situace, ale myslím si, že pan místopředseda Oberfalzer to tady jasně řekl. Já jsem už před časem dal na Facebook takový příměr – ?komunisté vám ukradnou auto, odmontují z toho všechno, co se dá prodat, zbytek nechají zrezavět. A když vám ho nedobrovolně musejí vydat, řeknou si ještě o darovací daň?. Já myslím, že to docela slušně vystihuje absurditu dnes projednávaného návrhu zákona. Navíc zdanění církevních restitucí by mělo zásadní dopad nejen na komunisty poměrně silně nenáviděnou katolickou církev, ale zejména na celou řadu menších církví a náboženských spolků.

Já nevím, jestli vůbec dochází podporovatelům této novely, že by tím přišla o peníze například Židovská obec. A asi není třeba připomínat, jaké historické konotace třeba i ve mně to vzbuzuje. KSČM si prostě klade stále další podmínky, za které je ochotna podporovat vládu ANO a sociální demokracie. Vedle proticírkevního tažení sleduji snahu o odstranění ministra zahraničí či nadšení z financování Českého svazu bojovníků za svobodu. Myslím, že máme něco k tomuto bodu ještě dnes na programu.

Před pár dny uplynulo 90 let, kdy Klement Gottwald v tehdejším československém parlamentu srdnatě hřímal na téma, jak se učí jezdit do Moskvy, aby zakroutil demokratům krkem. Dnes komunisté volí mírnější rétoriku, to je pravda, ale obávám se, že myšlení řady z nich je stále stejné. Listopad 1989 vnímají jako velkou prohru a současný demokratický režim berou jako nutné zlo. Nevím, jestli jim v té souvislosti vůbec může dojít, co může být na zdanění církevních restitucí protiústavního. Ale mohlo by.

Já jsem vždycky zastával názor, že mezi základní pilíře fungující demokracie patří úcta k ústavě a dodržování nejen litery, ale i jejího ducha. Zdanění církevních restitucí a podobné pokusy o ohýbání nebo přímo porušování ústavy musím jednoznačně odmítnout. A budu hlasovat proti tomu návrhu. A vyzývám všechny, kterým není lhostejné dodržování české ústavy, aby tak udělali také. Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 31.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 29

čas 11:18:03 - 11:21:16:

Paní předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. V diskusním příspěvku pana místopředsedy Štěcha už zaznělo leccos z toho, co jsem chtěl říci. Ale přesto. Já jsem ve výboru podpořil změnu názvu nebo rozšíření toho názvu. Já to nechápu tak, jak tady zmínil kolega Oberfalzer, že je to nějaká devalvace. Je to státní svátek, je to svátek, který zůstává. Já rozumím, ale je to státní svátek, který zůstává bojem za svobodu a demokracii. Víte, důvod, proč podporuji poslanecký návrh, nikdo mě nepodezírejte ze sympatií k Mezinárodnímu svazu studentstva nebo bývalému režimu. Ale já jsem stejně jako kolega Štěch chodil, nebo chodím více než desetiletí, k Hlávkově koleji, každé ráno 17. listopadu, setkával jsem se tam s těmi přeživšími, s těmi studenty z roku 1939, kteří tam měli i možnost promluvit. Už je jich opravdu, ani možná ne na prstech jedné ruky. Pan doktor Vojmír Srdečný, který tam hovořil v roce 17, loni na podzim, už nemohl. Já jsem měl tu příležitost se s nimi bavit. Oni říkali to, co tady zaznělo od kolegy Štěcha, že oni samozřejmě jsou si vědomi důležitosti 17. listopadu 89 pro naše moderní dějiny. Ale přesto by velmi uvítali, kdyby ten původní záměr, kvůli kterému vyšli, nebo který využili, ať už to interpretujeme jakkoli, studenti v roce 1989, kdyby byl v názvu připomenut.

A druhý důvod. Já jsem tam také často hovořil se zástupci studentů. Těší mě, že na připomenutí tohoto pietního aktu přichází stále více mladé generace. Když jsem před těmi dvanácti, čtrnácti lety tam byl poprvé, bylo tam obecenstvo s věkově velmi vysokým průměrem a minimum studentů. Dnes je tam studentů plno, a já také respektuji jejich žádost vyjádřenou reprezentacemi o připomenutí roku 1939 v názvu. Ačkoliv tedy také nemám rád dlouhé názvy svátků a čehokoli, nejsem toho názoru, že by se tím – teď to tady nezaznělo, ale zaznělo to v Poslanecké sněmovně – rozmělňoval, devalvoval nebo jakkoliv znevažoval význam Dne boje za svobodu a demokracii.

Já za sebe návrh Poslanecké sněmovny podporuji.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 19.12.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 12

čas 16:04:35 - 16:09:35:

Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Už zde zazněla velká spousta argumentů. Já nejsem ani profesionální právník, aby jsem se tímto problémem nezabýval třeba deset let, ale musím říct, že v rámci své předpředchozí prezidentské kampaně jsem objel valnou část našeho státu a mluvil jsem i o této problematice poměrně často v místech, kde podle mapy exekucí – můžeme ji zpochybňovat - ale bezesporu těch lidí, kteří tam jsou ve vícenásobných exekucích, byla spousta. Mluvil jsem tam se starosty, mluvil jsem s řadou institucí, kteří pomáhají těmto lidem. Ale také jsem mluvil s více firmami, se zaměstnavateli, takže myslím, že nějaký názor jsem si na to už tehdy vytvořil.

Souhlasím s tím, že je to problematika velmi složitá, a ocenil jsem, když jsem slyšel, že ve vládě se připravuje návrh zákona. Poslanecké pozměňovací návrhy kolegy Nachera ho z mého pohledu posunuly někam jinam. Už tady zaznělo, že jedním ze zásadních problémů – já ho vidím také – je minimální částka splátek v oddlužení, je to těch 2.178 korun.

Jsem přesvědčen o tom, že speciálně u kategorií seniorů, důchodců, matkám – samoživitelkám by toto velmi ztížilo situaci. A to je skupina, která počítá každou korunu, a jsem přesvědčen o tom, že by na oddlužovací minimum nedosáhli. A týká se to i těch, kteří své dluhy poctivě splácejí a najednou by se ocitli v problémech.

Seznámil jsem se s případem jistého pana Josefa z Prahy, který je starobním důchodcem, soudil se o byt s matkou, soud prohrál a dluhy splácí už delší dobu malými částkami ze svého důchodu, který je 7.300 nebo 7.500 korun. A zbývá mu zaplatit ještě asi třetinu dluhu. A kdyby nyní byla schválena minimální splátka v oddlužení, dostane se do situace, že stát přijde o poctivě platícího dlužníka, který má zájem dluh uhradit.

Já samozřejmě nevím, kolik takových dlužníků tady je, nejsem statistik. Zase na druhé straně, když jsem viděl informace, které tady kolují, informace společnosti, která se jmenuje Insolcentrum, tak si nejsem úplně jistý, nakolik jsou to relevantní data, a takové ty pojmy, jako zažité vzorce chování atd. ve mně jako v bývalém vědci nebo v člověku s vědeckým myšlením vzbuzují pojmy silně dojmologické.

Souhlasím také s tím, že příští rok by se tato situace mohla o něco zlepšit navýšením důchodů, ale pořád podle mého odhadu nebo podle statistik, které jsem viděl, zůstává asi 15 % lidí, kteří patří mezi ty dluhově nejzranitelnější a kteří s tím budou mít problém.

Také bych se velmi přimlouval za to, aby pan ministr a vláda pokračovali v promýšlení dalšího postupu. Už o tom tady hovořil kolega Láska. Jak jsem řekl, mluvil jsem se zaměstnavateli, s firmami na Sokolovsku, které řeší zásadní problém, myslím, že to tady zmiňoval Marek Hilšer, zaměstnávají lidi v exekuci a na několik takových zaměstnanců si musí najmout speciální finanční účetní. Myslím, že to také není příliš radostná situace. Slyšel jsem, že se ve vládě začíná mluvit o nějaké další novele. Beru stávající zákon jako něco, co posune tuto věc dále, ale posune ji tam, z mého pohledu hlavně za předpokladu, že se tady vážně pobavíme o pozměňovacích návrzích. Jsem přesvědčen o tom, že pokud máme možnost zlepšit, zkvalitnit zákon, který přichází z Poslanecké sněmovny, máme to udělat, nemáme si říkat, ono vlastně teď schvalme to, co schválila Poslanecká sněmovna a pracujme na tom dále. Tady jsou pozměňovací návrhy, a velmi se přimlouvám za to, abychom se jim vážně věnovali. Děkuji.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výborů Senátu

čas 17:10:07 - 17:10:35:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, zastoupím kolegu Papouška, který byl v té chvíli předsedající výboru. Konstatuji, že výbor atd. se usnesl zřídit podvýbor pro sport, zvolil předsedu podvýboru pana senátora Pavla Karpíška, statut podvýboru máte. A pověřil kolegu Papouška, já ho tady zastupuji, aby předložil Senátu a požádal o schválení.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 15.11.2018

Stanovisko k současné politické situaci

čas 10:55:31 - 10:57:16:

Pane předsedo, kolegyně a kolegové, mnohé z toho, co jsem chtěl říct, už tady bylo řečeno. Souhlasím s kolegou Holečkem v řadě aspektů. Víte, to usnesení je opravdu velmi kondenzované a v zásadě věcné, mírné, jak tady bylo řečeno. Já mám s účastí trestně stíhaného člověka ve vládě problém od samého začátku. Říkal jsem to také velmi otevřeně během své prezidentské i senátní kampaně. Čili pro mě to není nic, pod co bych se nepodepsal. A ještě dodávám, že také si nemyslím, že by pro toto vyjádření byla nutná přítomnost premiéra Andreje Babiše.

Na druhé straně my tady projednáváme bod ?Stanovisko k současné politické situaci?. To mi přijde poněkud podivné, protože to usnesení nic k současné politické situaci neříká. Tohle usnesení z mého pohledu mohl Senát přijmout už před velmi dlouhou dobou. To je jedna moje poznámka.

Druhá moje poznámka, ale tady už mě předběhl kolega Holeček, je, že spíše než premiéra bych tady rád viděl ministra vnitra. Ano, pan předseda konstatoval, že jsme ho nepozvali. Myslím si, že by to bylo užitečnější. Já bych od pana premiéra nečekal nic jiného než to, co jsem od něj slyšel v posledních dnech, týdnech a měsících.

Takže shrnuji, já s tím usnesením nemám problém, ale není to z mého pohledu stanovisko Senátu k současné politické situaci. Děkuji.