24. schůze Senátu
1. den schůze – 10.06.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony

Tisk č. 270

čas 12:47:39 - 12:48:03:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil mít procedurální návrh. Po konzultaci časových možností pana ministra Plagy navrhuji, abychom ty dva body, 5 a 6 našeho programu, čili senátní tisky 261 a 212, abychom je zařadili hned po obědě, po obědové pauze, ještě před pana ministra Brabce.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 261

čas 14:16:19 - 14:18:38:

Ano, děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se v této fázi omezím na zpravodajskou zprávu, pouze předsunu situaci, která přecházela našemu projednávání v Poslanecké sněmovně, kde tento návrh zákona byl projednán 6. května. A, jak jsem si vytáhl z materiálů, z 99 přítomných poslankyň a poslanců bylo pro 78. Mě to docela zaujalo, kdyby to bylo 78 ze sta, tak je to čistých 78 %, když vydělíte 78/99, dostanete krásné racionální číslo s nekonečným desetinným rozvojem, 78,787878, stále se tam opakuje perioda 78. Tím nechci demonstroval, že jsem kdysi dělal také matematiku, ale docela mě to zaujalo. Tak návrh zákona byl v našem výboru projednán na 16. schůzi 2. června, prodiskutovali jsme ho ze všech stran, byl tam pan ministr, obě paní náměstkyně, z mého a z pohledu výboru zodpověděly, myslím, všechny dotazy a komentáře, takže já zde teď přečtu usnesení, zkrátím úvodní část. Náš výbor, vy jste dostali usnesení tiskem na stůl, takže výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, zadruhé určuje zpravodajem pro projednání senátního tisku č. 261 na schůzi senátu senátora Jiřího Drahoše. A zatřetí pověřuje taktéž mne předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Jinak bylo nás na výboru přítomno 8, výsledek byl 7 pro, jedno zdržení. Takže já bych, pane předsedající, v tomto momentu svoji informaci uzavřel a jinak bych pak ještě rád vystoupil v obecné rozpravě. Děkuji.

čas 14:25:26 - 14:32:10:

Pane předsedající, děkuji, ale netřeba se omlouvat, dámě bych dal přednost v každém případě. Vážený pane ministře ještě jednou, vážené kolegyně, kolegové, už tady pan ministr řekl spoustu důležitých věcí. Já bych jenom připomněl, že jde celkem již o 43. novelu zákona č. 561. Už tady také, myslím, pan ministr zmínil, že se ta novela debatovala v PS velmi dlouho. Prakticky jeden rok. A k nám do Senátu dorazila, já říkám, za minutu dvanáct, prostřednictvím pana předsedajícího, kolega Jiří Růžička říká za vteřinu dvanáct nebo dokonce vteřinu po dvanácté, aby se vše stihlo schválit ještě před začátkem nového školního roku. A já bych v té souvislosti rád před závorku vytkl jeden důležitý fakt. Ať už máme, jak tady třeba zmínila paní kolegyně senátorka Vítková, k určitým částem této novely nějaké výhrady, teď nedebatuji o tom, jestli jsou nebo nejsou oprávněné, nechám odpověď na panu ministrovi, v té chvíli je pro mě zásadní, že pokud nestihneme novelu schválit včas, pak budou v příštím roce všichni studenti bez rozdílu maturovat z matematiky, na což v současné situaci, troufám si tvrdit, není žádný z aktérů připraven. Aktéry myslím ministerstvo, školy, CERMAT a samozřejmě zejména studenty, kteří žijí ve značné nejistotě.

Ano, novela se netýká jen maturity, ale já bych zde řekl pár slov o zásadní úpravě, tedy úpravě modelu maturitní zkoušky, tedy zrušení zavedení povinné maturity z matematiky. Připomínám, že tato povinnost byla do zákona vložena novelou v roce 2016 a měla se týkat maturantů v příštím školním roce. Jak ale správně uvádí důvodová zpráva, zavedení povinné maturitní zkoušky z matematiky je v současné situaci, kdy bohužel většina žáků nemá dostatečné matematické znalosti a dovednosti, a je to, prosím, z velké části problém toho, jak matematiku učíme, by vedla k velmi dramatickému nárůstu počtu neúspěšných maturantů zejména v učebních oborech s maturitou. Některé odhady hovoří až o dvou třetinách. Došlo by tak k dalšímu silnému rozevírání nůžek mezi školami odlišných typů.

Určitě nejen já, ale i vy jste během debaty o novele školského zákona dostávali mnoho dopisů a mailů. Některé byly od zástupců různých institucí, jiné od konkrétních občanů. A řada z nich, aspoň v mém případě, vyjadřovala podporu povinné maturitě z matematiky. Já jsem si je velmi podrobně pročítal, počínaje Jednotou českých matematiků a fyziků přes Společnost matematika Borůvky a další a další. A musím konstatovat, že v těch materiálech chyběly jakékoli faktické argumenty, které by demonstrovaly nebo prokazovaly pozitivní vliv povinné maturity z matematiky na matematickou gramotnost studentů. Mě to tedy nijak zvlášť nepřekvapilo, protože když o tom přemýšlíte, takové argumenty prostě být nemohou. Jedna jednorázová zkouška, jejíž výsledek závisí na znalostech, štěstí, nervozitě nebo chladnokrevnosti adepta atd. nemůže přeci po 4, 6 nebo v případě víceletých gymnázií ještě delším období ukázat, jaké znalosti má ten student obecně z jakéhokoli předmětu. Čili argumenty, které zaznívaly v přípisech, které jsem dostal, typu ?oni,? tedy studenti, ?si to musí před maturitou aspoň zopakovat,? to je hlavní účel maturitní zkoušky podle jednoho tvrzení, nebo ?bez povinné maturity bude tento stát technologicky naprosto nekonkurenceschopný?.

Ještě zajímavé bylo, že ?pro osvojení matematiky je bič maturitní zkoušky velmi užitečný?. No, nechám na vás, abyste si tato tvrzení rozebrali, ale z mého pohledu je zásadním argumentem to, že povinná maturita vůbec neznamená lepší znalost matematiky jako předmětu. A povinnost této zkoušky nijak nekoreluje s kvalitou výuky matematiky a znalostmi studentů. Takže pokud budeme studenty nutit, aby se takříkajíc jednorázově našprtali na zkoušku po víceleté výuce matematiky, a prosím, zde není žádná analogie se semestrálním systémem na vysokých školách, to je něco zcela jiného, v žádném případě v mladících a děvčatech nepodnítíme zájem o daný předmět, tedy konkrétně o matematiku.

A jako člověk, který má matematiku opravdu rád a při své vědecké práci ji intenzivně využíval, mi skutečně záleží na tom, aby se zvyšovala nejen matematická gramotnost žáků a studentů, ale celé populace. Proto jsem zásadně proti tomu, aby se nařizovala povinná maturita z matematiky. Prosím, maturita z matematiky se neruší. Nikdo neruší ani matematiku, ani maturitu z matematiky. Rušíme pouze její povinnost. Vím, že ve sněmovně byla kolem toho velmi dlouhá debata, ze které mimo jiné vzešel pozměňovací návrh, z mého pohledu naprosto nevhodný, který by zavedení povinné maturity z matematiky odsunul o dva roky. Tím by se z mého pohledu a nejen z mého, nic nevyřešilo, jen by se všechno alibisticky přesunulo na novou sněmovnu a nového ministra školství nebo možná staronového ministra školství, to není podstatné. Tento návrh tedy ve sněmovně ale jasně neprošel a my před sebou máme novelu v původním vládním znění. Já jsem řekl na začátku, že novela nebyla jenom o maturitě z matematiky. V Poslanecké sněmovně k ní byla podána celá řada pozměňovacích návrhů.

čas 14:32:21 - 14:33:33:

Děkuji, pane předsedající. Tento návrh ve sněmovně jasně neprošel a my máme před sebou novelu v původním vládním znění. V Poslanecké sněmovně byla k této novele podána velká spousta pozměňovacích návrhů. Nakonec jich bylo schváleno celkem 8, některé z nich vzbudily poměrně živou debatu jak ve sněmovně, tak třeba u nás na výboru, ale ani jeden z nich já nepovažuji za tak zásadní, a pan ministr jistě některé z nich okomentuje, abychom kvůli nim prodlužovali nejistotu panující kolem maturity z matematiky. Takže z mého pohledu je to asi k předkládané novele všechno. Už jsem říkal, že na našem výboru prošla novela velmi hladce, 7 pro a 1 absence. A bez problémů, pokud vím, prošla také ústavně-právním výborem. Já pevně doufám, že novela projde ve vládou navrhovaném znění také na dnešním plénu a velmi bych plédoval jako člověk, který má rád matematiku, aby se tak stalo. Děkuji za pozornost.

čas 16:00:23 - 16:06:54:

Ještě jednou, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedo, pane ministře. Říká se, že co Čech, to muzikant, já mám po dnešní bohaté debatě pocit, že co Čech, to pedagog, nakonec všichni jsme absolventi škol. Zaregistroval jsem tady a psal jsem si nejenom jména vystupujících, ale také názory, které zazněly. Některé z nich, já to tady nechci pitvat, mi podsouvali něco, co jsem neřekl, například že jednorázová zkouška je zbytečná, nic takového jsem neřekl. Na druhé straně z řady vystoupení, všechny různé aspekty těch vystoupení nechávám stranou, ale vyznělo něco, o čem já jsem mluvit nechtěl, ale čemu se také společně s dalšími docela intenzivně věnuji, to je, že současná podoba maturitní zkoušky pro 21. století, já bych řekl nevyhovuje anebo není zcela vhodná. Mikuláš Bek prostřednictvím pana předsedajícího to tady shrnul ve svém krátkém historickém exkurzu a debata nad tím, jestli ta forma, kterou dnes maturitu provozujeme, není to ta čistě rakousko-uherská forma, doznalo to samozřejmě ve vývoji řady změn, ale jsem přesvědčen o tom, že forma jednorázové zkoušky, jak tady padlo, po čtyřech, po šesti nebo po osmi letech, že je zcela nevhodná. Existují už jiné formy části maturit, profilových částí, některé školy mají projekty, které studenti obhajují atd., ale to bych tady nerad debatoval. Chci jenom poukázat na to, že jste správně někteří z vás, byť jste to možná mysleli opačně, jste poukázali na to, že současná forma maturity - a nechávám matematiku úplně stranou – že není vhodná. Za druhé. Samozřejmě souhlasím s tvrzeními o důležitosti matematiky, to, že matematika je gymnastikou mozku, že učí kritickému myšlení, že matematika je vědou všech věd, no, možná by někdo něco namítl proti tomuhle, ale já s tím v zásadě ztotožňuji. Jen mi z toho neimplikuje, že je to taková tragédie, když je to tedy věda všech věd, že my ji chceme u té maturity nepovinnou, ale jinak s těmito výroky souhlasím. Jak říkám, i z nich vyplývá, že problém základní je, jak tu maturitu z matematiky pojímáme a co nám ten výsledek maturitní zkoušky říká. Víte, já jsem si tady v tom svém vystoupení, ocituji to, jsem to nečetl, ale možná jsem to neříkal úplně přesně takhle. Ale mínil jsem, že v dokumentech, které jsem dostal, a teď říkám zcela přátelsky, i v těch všech názorech, které tady zazněly, jsem neslyšel odpověď na otázku – a myslím, že to tady také formuloval pan místopředseda Růžička, jaký je kladný vliv maturity z matematiky v dnešní podobě na matematickou gramotnost studentů a populace. Nezlobte se, možná jsem nechápavý, v tom případě budu rád, když mě ještě třeba někdo poučí, ale neslyšel jsem to tady, nic takového tady nezaznělo, omlouvám se. Bavme se poté – a já stále bych velmi naléhal na to, abychom zákon schválili v podobě, ve které nám sem poslala Poslanecká sněmovna, abychom se daleko systematičtěji zabývali něčím, co jsem nazval maturitní zkouška v 21. století. To je z mého pohledu daleko důležitější. Ta maturita z matematiky je jenom špička ledovce, který by se měla řešit vcelku. Takže to je k té matematice, a ještě tady zaznívaly argumenty o tom, jak ovlivní zkoušky studenti, kteří potřebují tu maturitu, atd. Byl jsem s kolegou Jiřím Růžičkou ve Švýcarsku, kde jsme se věnovali převážně studiu nebo seznámením se s tamním duálním systémem vzdělávání a oni opravdu tam nemají situaci, která tady byla také citována, že student střední školy jakékoliv kvůli tomu, že nesloží maturitu z matematiky nebo z jiného předmětu, z důvodů, které tady nechci pitvat, skončí se základním vzděláváním. Čili i Švýcaři mají velmi promyšlený systém postupného skládání zkoušek, které končí různými formami maturity, když chcete na univerzitu v Lausanne nebo na ETH Zurych, tak musíte mít klasickou bych řekl maturitu, když chcete na University of Applied Sciences, stačí tam jiná forma maturity, projektová, taková onaká. Znovu říkám. Nechci to tady rozebírat, ale velmi byl doporučoval, abyste s tímhle třeba i později seznámili. Já s konstatováním a to velmi přátelským a svým způsobem omluvným k některým z vás, že mě nikdo z vystupujících nepřesvědčil o tom, že povinná maturita z matematiky je něco, co zlepší kvalitu vzdělání populace v matematice, a souhlasím, že kvalita by měla být co nejvyšší, ostatně nejen v matematice. S tímto konstatováním na vás opět apeluji, abyste podpořili návrh v té formě, návrh zákona ve formě, v jaké nám byl postoupen PS. Děkuji.

čas 16:21:15 - 16:21:45:

Pokud jsem správně počítal, v bohaté debatě vystoupilo 12 senátorek a senátorů, někteří opakovaně, stále konstatuji, že v této chvíli jsou zde návrhy dvou výborů shodné v tom, že návrh je schválit novelu zákona ve znění zaslaném Poslaneckou sněmovnou.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 20.05.2020

Návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

Tisk č. 259

čas 14:25:44 - 14:34:24:

Ano, dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já nebudu nijak polemizovat s názorem svého ctěného kolegy, pana senátora Michaela Canova, nejsem ústavní právník, ani právník a nemám to tak rozebrané jako on, ale můj příspěvek se bude týkat také pozměňovací návrhu, jak o něm mluvila paní ministryně, čili 5. části návrhu zákona, podle kterého mají tedy nebo budou mít nárok na ošetřovné rodiče, kteří své dítě do školských zařízení neumístí s ohledem na standardní věci, to znamená ohrožení jeho zdraví nebo zdraví osob, které žijí s dítětem v domácnosti, to je to, co podtrhuji, ale z jiných vážných důvodů, tak jak to říká § 6 té 5. části. Co to vlastně bude v praxi znamenat? Do pondělka tohoto týdne museli rodiče nahlásit, jestli pošlou dítě nebo děti na první stupeň základní školy. Velká část to udělala, učitelé podle toho začali připravovat školní skupiny, rozvrh, personální pokrytí. Část rodičů, a já si myslím, že budeme překvapeni, že to bude poměrně značná část rodičů, ale přiznává, že se nakonec rozhodne podle toho, jestli bude moct získat ošetřovné, což tento pozměňovací návrh samozřejmě jednoduše umožní a v kombinaci s tím zvýšeným ošetřovným bude motivovat rodiče, aby nechali své děti doma. To je konstatování. Už to tady také padlo, když si rodiče navíc přečtou, že Česká správa sociálního zabezpečení nemůže a nebude mít možnost správnost závažných důvodů kontrolovat, můžeme si udělat dobrý obrázek o tom, jak to bude ve školách od příštího týden vypadat. Vadí mi, že stát zcela rezignoval na regulaci ošetřovného a umožní ho prakticky získat všem, kteří o něj požádají. Já jsem říkal i na dnešním zasedání VZSP, že v té současné mediálně vyhrocené situaci dokáži pochopit i postoj ministerstva školství, které se k tomu staví tak, že kdo tedy bude chtít, ať své děti i na ten jeden zbývající měsíc doma nechá. Zdůrazňuji, jde vlastně o jeden měsíc. K tomu přesvědčení také přispívá na mnoha školách celkem docela dobře fungující systém online výuky. Takže ani mnozí učitelé nejsou úplně motivováni vracet se do školy a vím o případech, kde jsou rodiče vyzýváni, aby svoje děti doma nechali. Některé školy si zkrátka nechtějí, v již tak komplikované situaci, dále komplikovat práci. Samotné ministerstvo školství považuje výuku online za prioritní a přítomnost ve školách vlastně za spíše sekundární, takže já se nedivím mnohým pedagogům, že k tomu takhle přistupují. Já chválím na předkládaném zákonu, respektive pozměňovacím návrhu v části 5 to, že narovnal nefér situaci rodičů dětí v mateřských školách. Jenom připomínám, že tím, že mateřské školy nebyly jako ostatní školská zařízení zavřeny z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, tak by se po 25. květnu na ně podle stávající právní úpravy, na rodiče, nevztahoval nárok na ošetřovné, což by byl určitě docela velký problém. Ano, od 1. Ale je tedy evidentní, pardon?

Je evidentní, že původně deklarovaný cíl ministerstva školství, aby po 25. května nastoupilo do školy zhruba polovina dětí, se určitě nepodaří naplnit, to je evidentní. Já vím o čerstvých příkladech a sděleních z některých míst. Samozřejmě maminka ze zdravotních důvodů určitě nedá dítě na 1. stupeň základní školy, aby dostala ošetřovné, ale to dítě pošle odpoledne na hudební výchovu, protože tu platí a lekce by jinak propadly.

Já se tady kriticky vyjadřuji k některým aspektům toho zákona nebo návrhu zákona, ale přes to všechno se domnívám, že bychom měli návrh zákona schválit ve znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. Z mého pohledu je totiž 5 minut po dvanácté a je to nyní ta rozumná varianta, jak postupovat. A já mám vlastně jeden dotaz na paní ministryni a jednu ještě obecnější poznámku. Ten dotaz je, jako potenciální problém, paní ministryně, vidím tu větu v § 6, důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole bude zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Já jsem už mluvil s pár řediteli, nejen ve svém expertním týmu, a oni mají obavu, aby školám v rámci této nové právní úpravy nenarostla zase dále byrokracie. Oni dosud se řídili předpisem, že každému rodiči musí vystavit potvrzení o tom, že škola je uzavřena, na jehož základě pak vznikl nárok na ošetřovné. Čili mám dotaz, kam nyní vlastně budou rodiče zasílat ten předepsaný tiskopis a jestli může ubezpečit školy, že s tím opravdu nebudou mít práci navíc. To je dotaz. A závěrem zmíním, co mi vlastně na tom předkládaném zákonu vadí nejvíce. A budu opakovat to, co tady už zaznělo na předchozích jednáních docela často. Já se pozastavuji nad tím, že návrhy takto zásadního dopadu na fungování celé společnosti přišly do Senátu ve stavu legislativní nouze, a ještě ve formě pozměňovacího návrhu k úplně jiné věci. Já samozřejmě chápu, ano, máme výjimečnou dobu. Nakonec tady v Senátu každý týden řešíme v tom nouzovém režimu legislativní nouze ty věci, které nám předkládá sněmovna. Já jsem se paní ministryně ptal na sociálně-zdravotním výboru, nač vlastně vláda čekala, když se vědělo už minimálně měsíc nebo zhruba měsíc, že 25. května bude 1. stupeň škol otevřen a že do té doby, a to bylo jasné, bude potřeba vyřešit situaci s ošetřovným. Paní ministryně mi vcelku korektně odpověděla, že tam hrály roli různé věci, že MPSV bylo v tomto případě až na, ne to hlavní a tak dále. Ale paní ministryně, já, a předpokládám ani ostatní kolegyně a kolegové, nebudeme řešit to, co se odehrává uvnitř vlády při jejich jednání. My sem dostáváme zákony nebo návrhy zákonů, které z našeho pohledu jsou často špatné, uspěchané, nedomyšlené a celkem mně je jedno, jestli za to může primárně spíše ministerstvo školství, ministerstvo vnitra, MPSV, my posuzujeme zákony, které nám předkládá vláda. Ta situace, před kterou jsme v případě tohoto zákona v tuto chvíli, projednávání z mého pohledu degraduje na jakési rétorické cvičení, protože, a já mluvím za sebe samozřejmě, nemohu udělat nic jiného, než pro něj hlasovat, byť to vystavuje obrovské nejistotě jak rodičovskou, tak učitelskou veřejnost. Rodiče předtím museli nahlásit děti do škol, aniž ví, jestli je tam pošlou. Učitelé si připravili plány výuky, které mohou v pondělí hodit do koše. A my jsme zde minulý týden přijali usnesení, které vyzývá vládu, aby lépe pracovala s relevantními daty. A na jejich základě také připravila plán opatření, které pak včas a srozumitelně bude komunikováno i široké veřejnosti. A z mého pohledu je tento návrh zákona ukázkovou ilustrací toho, jak se to dělat nemá. A znovu říkám, je mi vcelku jedno, jaký byl průběh projednávání návrhu tohoto zákona na vládě, já posuzuji to, co máme tady před sebou. Takže ten dotaz, paní ministryně, a ta obecnější poznámka na závěr, pokud pak mohu poprosit o komentář. Děkuji.

22. schůze Senátu
1. den schůze – 13.05.2020

Návrh usnesení Senátu ke stavu zpracovávání a zveřejňování dat pro informovanou přípravu proti-epidemiologických, ekonomických a dalších opatření nejen v souvislosti s šířením koronaviru SARS CoV-2

čas 20:28:24 - 20:35:34:

Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Současná koronavirová situace odhalila problém, se kterým se v ČR potýkáme už dlouhou dobu a to absenci strukturovaných kvalitních dat. Navíc tato data nejsou dostatečně kvalifikovaně zpracovávána, pokud je příslušné instituce mají k dispozici, často nedochází k jejich transparentnímu zveřejňování. Jednotlivá ministerstva opakovaně přicházejí s návrhy zákonů a opatření, které jsou založeny spíše na dojmech, než na pojmech. S výsledky takto nekvalitních analýz a materiálů se tady v Senátu potýkáme bohužel až příliš často.

Téma sběru a zpracování dat je mi docela blízké, protože jsem ve svém výzkumu už od 70. let intenzivně využíval aplikovanou statistiku, později se věnoval zejména analýze a modelování složitých časových řad. Často jsem přitom využíval také teorii chaosu, ostatně někteří moji bývalí kolegové mě podezírají z toho, že právě znalost chaosu byla tou hlavní inspirací pro můj vstup do politiky.

S poměrně dramatickým střetem pojmů a dojmů jsem se pak setkal při svém nástupu do funkce předsedy Akademie věd v roce 2009, kdy zcela účelové ignorování relevantních dat ze strany části tehdejší politické reprezentace vedlo takřka k likvidaci této významné české vědecké instituce.

Zmiňuji to proto, že mi tehdejší problémy v něčem připomínají současnou situaci. Nedostatek relevantních dat nebo v horším případě ignorování výsledku kvalifikovaných analýz, které může mít vážné následky. Nedostatek dat a informací se tedy jeví jako značný problém i v současné době. Podle čeho se má odborná veřejnost i my politici kompetentně rozhodovat? Stále slyšíme o sběru nejrůznějších údajů, ale většinou nevíme nic o kvalifikovaných analýzách těchto dat, ani o jejich konkrétních výstupech. Výsledkem je pak třeba sled protichůdných opatření, kdy vláda jeden týden zvyšuje ošetřovné, aby druhý týden připravovala jeho snížení. A po nás senátorech se pak chce, abychom jim to ve stavu legislativní nouze obratem schválili. Na uvedenou situaci zareagovala v minulých týdnech řada odborníků, kteří chtěli se získanými daty kvalifikovaně pracovat a přispět tak k efektivnějšímu boji s koronavirem. Ze strany státních institucí jim to často nebylo umožněno někdy, jak jsme registrovali i za cenu jejich vyhazovu z expertního jednání. V Poslanecké sněmovně pak vládní koalice odmítla požadavek na zveřejnění informací o testování na koronavirus. A právě přitom na základě takovýchto dat by bylo možné určitě zlepšovat třeba kvalitu epidemiologických modelů. V současné době chybí data nejen již zmíněným analytikům, ale také samotným hygienikům a nemocnicím. Když budu citovat nedávný výrok hlavního epidemiologa IKEMu, dr. Petra Smejkala, cituji: ?Vůbec nevíme, co se kde děje. Když mám schválit třeba překlad pacienta z Chebu, tak nevím, jak to tam vypadá. To se dozvídám až z médií.? Konec citátu. Inspiraci k transparentní práci s daty přitom můžeme najít i v blízkém zahraničí. Anonymizovaná data poskytují například Slovensko, Rakousko i Německo. Nepochybně dalším vážným problémem je informovanost starostů a místních samospráv o nakažených koronavirem. Ale k tomu tady možná řeknou více povolanější. Bez analýz a faktů tedy zde zůstává nepřiměřeně velký prostor pro smyšlenky, účelová tvrzení, kličkování a prosazování parciálních zájmů. Hlavně je to ideální prostředí pro strašení lidí tím, co se komu zrovna hodí. Domnívám se proto, že je nejvyšší čas vyzvat vládu ČR, aby nejen v zájmu co nejefektivnějšího boje proti koronaviru dala k dispozici dostupná anonymizovaná data a pro zvýšení efektivity v rozhodování v dlouhodobém výhledu, a to se netýká jenom boje s koronavirem, začala systematicky využívat datových analýz či hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA. Řečeno sportovní terminologií. Jsme v poločase, ve kterém jsme se dokázali ubránit náporu soupeře. S koronavirem a jeho následky na zdraví a ekonomiku se ale zcela jistě budeme muset potýkat ještě dlouhou dobu. A abychom z celého zápasu vzešli vítězně, musíme být na tento druhý poločas připraveni co nejlépe. Bez efektivního a transparentního využití kvalitních dat to ale půjde jen velmi těžko. Z těchto důvodů máte před sebou senátní usnesení, ve kterém bychom konstatovali, že vláda dlouhodobě koncepčně nepracuje s relevantními daty a do dnešního dne nepředložila podrobnou analýzu vývoje epidemie covid-19. Následně vládu vyzýváme, aby začala existující data lépe využívat a zapracovala je do svých strategických plánů, a o těchto plánech jasně a srozumitelně informovala veřejnost. Zároveň bychom po vládě vyžadovali, aby nám předložila analýzu šíření epidemie a dopadů přijatých vládních opatření. Podobný dokument prý existuje, takže věřím, že bychom jej do konce května mohli získat. A nakonec bychom také měli myslet na zvýšení efektivity vládnutí nejen v souvislosti s koronavirem, a vyzvat vládu, aby více využívala nástroje jako jsou datové analýzy a hodnocení dopadu regulace, tedy metodu RIA.

Na závěr mi, kolegyně a kolegové, dovolte požádat o podporu tohoto usnesení. Konstatuji, že včera ho jednomyslně schválil výbor pro vzdělávání, a dnes výraznou většinou také výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Obsah usnesení má zároveň plnou podporu řady expertů i odborníků třeba z iniciativy KoroNERV-20. Schválením tohoto usnesení bychom vyslali k veřejnosti jasný signál, že nám záleží na otevřeném přístupu k informacím a zodpovědném rozhodování. V současné situaci je více než jindy patrné, že právě těmito atributy se odlišujeme od nedemokratických režimů. A myslím, že snad všichni tady si přejeme, aby to tak zůstalo i nadále. Prosím vás o podporu tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 29.04.2020

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Bezpečné zavádění sítí 5G v EU - Implementace souboru opatření EU

Tisk EU č. K 036/12

čas 12:07:34 - 12:09:57:

Ano, děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já bych rád přičinil pár poznámek k tomu tématu, v uvozovkách, škodlivosti sítě 5G. Asi jste zaregistrovali, že už i covid-19 se šíří sítěmi 5. generace a souvisí s jejich rozvojem. A tahle diskuze je klasickou ukázkou toho, kam se až může vyvinout situace, když necháme dezinformacím volný průběh. Lidé jsou teď ve zcela nové stresové situaci, vyhledávají o to více fake news, ale existuje tady poměrně jednoduché řešení, jak se do budoucna vyhnout tomu, aby se ta situace vyhrotila do podoby, kdy někdo, s prominutím, zblblý, zpitomělý těmito zprávami, začne ničit majetek nebo, nedejbože, chce někomu ublížit. Já připomínám jenom, že i u nás jsme měli a máme prvního odsouzeného teroristu, kterému tehdy hlavu vymyla SPD.

A tím řešením je donutit zadavatele reklamy i prostředníky, jako je Google, aby na dezinformačních webech neinzerovali. Před Vánocemi náš výbor, ve spolupráci s kolegou Oberfalzerem a Asociací komunikačních agentur, uspořádal v Senátu konferenci k možnostem, jak tyhle šiřitele dezinformací vyhladovět. A já jsem velmi rád, že ta iniciativa nezapadla a vzniklo několik projektů, které mají za cíl systematicky pracovat na tom, aby právě takové nesmysly, kam spadá i ta zpráva, akceptovaná bohužel mnohými, a to je, že covid-19 souvisí s rozvojem mobilních sítí 5. generace, aby byly vyvráceny.

Aby tohle bylo samozřejmě účinné, a proto také o tom tady mluvím, je třeba, aby to vzaly vážně i společnosti, jako je Google a další, které mají na tento stav velmi značný vliv. A já si myslím, že právě ta současná komplikovaná situace by je mohla přesvědčit o tom, že je to opravdu nutné. Jinak tady příště budeme vyvracet zcela sisyfovsky jeden nesmysl a jednu dezinformaci za druhou bez valného účinku. Děkuji.

20. schůze Senátu
2. den schůze – 17.04.2020

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů

Tisk č. 231

čas 11:47:30 - 11:51:10:

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, návrh zákona o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na VŠ v roce 2020 jsme na senátním výboru projednali ve středu. Ke znění usnesení se dostanu za chvíli. Už to tady padlo, ale já bych opravdu rád ocenil pana ministra Plagu a jeho ministerstvo za spolupráci a otevřenost, s jakou diskutovali tento návrh jak s politickou, tak s odbornou veřejností. V tomto konkrétním případě s Českou konferencí rektorů, Radou VŠ i jednotlivými univerzitami. Na rozdíl od předchozího zákona, který jsme tady měli, bylo na vyjasnění názorů zde přeci jen více času a na výsledné podobě předkládaného zákona je to opravdu znát.

Pokud se podíváme do obsahu zákona, je zřejmé, že VŠ dostaly značnou míru autonomie přizpůsobit se mimořádné situaci tak, aby bylo jejich fungování narušeno co nejméně. Návrh zákona se v zásadě zabývá třemi okruhy. V § 2 až 6 je popsán průběh přijímacích zkoušek a státních zkoušek. Na rozdíl od zmíněného předchozího zákona k základním a středním školám zde nejsou dány závazné termíny, což je z mého pohledu zcela správné. VŠ mají mnohem větší flexibilitu a přijímací zkoušky tak mohou uskutečnit i během léta a státnice pak v září. Ostatně mnohé z nich to tak dělají i za normálních okolností.

V § 7 je pak řešena úprava volby samosprávných orgánů VŠ, aby tyto volby mohly mít formu dálkové komunikace. V témže paragrafu pak pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně přibyla technikálie týkající se volby děkanů a rektorů, zejména pak podmínek, za kterých lze prodloužit jejich funkční období. Ve sněmovně proběhla kolem tohoto odstavce ještě diskuse, ale pozměňovací návrh byl schválen v podobě, kterou vidíte v návrhu zákona.

A konečně v rámci § 8 byl pak sněmovnou přijat další pozměňovací návrh, který prodloužil dobu na doložení maturitního vysvědčení z 30 na 45 dní od zahájení akademického roku a je určitě dobře, že studenti dostanou delší dobu, po kterou budou moci být podmíněně přijati ke studiu.

Já v závěru konstatuji, že návrh zákona v tomto znění byl na schůzi našeho výboru jednomyslně schválen. A dodávám ještě, že jeho schválení podporují rovněž Česká konference rektorů a vysokých škol ve společném písemném stanovisku, které jsem dostal. Takže pokud mohu shrnout 104. usnesení našeho výboru, k tomuto zákonu po úvodním slovu předsedajícího výboru, senátora Zdeňka Papouška, odůvodnění návrhu zákona doktorem Pavlem Dolečkem, náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství, a po zpravodajské zprávě předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, a po rozpravě výbor:

1. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 231 na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Jiřího Drahoše.

3. pověřuje též senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji.

čas 11:59:31 - 12:05:23:

Ano, já mám dvě věci. Jednak bych se chtěl dotknout krátce současné situace ve vzdělávání ve školství. A pak bych se vrátil rád k jedné myšlence, která tady zazněla na včerejším plénu. Já konstatuji, že uplynul už celý měsíc od uzavření našich škol, to znamená 1,5 milionu žáků a studentů a 150 tisíc učitelů, připomínám, zůstalo skutečně ze dne na den doma.

A před školami i pedagogy vyvstal nelehký úkol, přejít obratem na distanční výuku. Samozřejmě někteří k ní přistoupili formou online vyučování, jiní trochu konzervativněji zadáváním úkolů, ale musím říci, že všichni učitelé, bez ohledu na jejich úroveň technologických znalostí, se do tohoto procesu zapojili a snaží se žáky a studenty učit i za těchto komplikovaných podmínek. Já to zdůrazňuji zejména proto, že mezi částí veřejnosti panuje představa, že učitel je doma, má vlastně volno a ještě za to bere plný plat. To považuji vůči našim pedagogům za nefér. Ne všechno šlo samozřejmě z počátku hladce, učitelé žáky často zahlcovali velkým množstvím úkolů a požadavků, ale po několika týdnech, i za přispění ministerstva, se vše vcelku usadilo a myslím, že nyní je systém distanční výuky docela funkční. Já jsem také ocenil přístup pana ministra, který apeloval na školy, aby během této mimořádné situace omezily známkování. A těší mě, že většina učitelů vítá, že dočasně přejde na slovní hodnocení. V minulých dnech představení vládní plán na postupné otevírání škol je podle mého názoru rozumným a nutným kompromisem mezi velmi protichůdnými požadavky. Na jedné straně přetížení rodiče, kteří se musí doma s dětmi několik hodin denně učit a často přitom ještě stíhat práci z domova, případně být na ošetřovném za snížený plat. Na druhé straně je tady samozřejmě důležité zdravotní hledisko. Plošné obnovení výuky by nepochybně znamenalo příliš veliké riziko vzájemného nakažení žáků a také ohrožení samotných učitelů, mimochodem jejich věkový průměr je u nás jeden z nejvyšších v Evropě. Tedy jde o velmi diskutované téma v celé společnosti a není proto náhodou, že během několika dní vznikly dvě zcela protichůdné petice, z nichž každou podpořily desítky tisíc lidí. Pan ministr a jeho ministerstvo tedy neměli lehkou pozici, ale výsledný návrh se snaží vyjít, myslím, vstříc oběma skupinám. Já v této souvislosti oceňuji aktuálně výrazně zvýšenou mediální aktivitu ministerstva, které podává k tomu zmíněnému plánu stále podrobnější informace a uvádí na pravou míru některé zkreslené představy vznikající na veřejnosti. Myslím, že učitelé také čekají netrpělivě na metodické pokyny, které pro ně ministerstvo připravuje. A teď tedy k tomu včerejšímu jednání. Já bych rád navázal na část debaty na včerejším plénu, konkrétně pan předseda Vystrčil ve svém vystoupení deklaroval jasně zájem Senátu na co nejkvalitnějších návrzích zákonů a apeloval na spolupráci s jednotlivými ministerstvy i s poslaneckými výbory už ve fázi přípravy zákonů, případně pozměňovací návrhů k nim v Poslanecké sněmovně. Ostatně tento apel zazněl nejenom od pana předsedy, ale i od dalších z vás. Já také považuji za chybu, že k tomu nedochází, navíc právě v této důležité době, kdy zákony vznikají opravdu v rekordním tempu. Včera jsme zde probírali několik zákonů, které toho byly jasným příkladem. Za sebe ale mohu říci, že pokud jde o oblast vzdělávání, funguje to docela dobře. Už nějakou dobu úzce spolupracujeme s členy poslaneckého školského výboru a jsem rád, že naše snaha postupně přináší konkrétní výsledky. Hlavním nástrojem pro tuhle spolupráci je mnou ustavená politická platforma pro vzdělávání, kde spolu s kolegou Jiřím Růžičkou probíráme klíčovou legislativu v oboru školství, s panem ministrem i s představiteli sněmovního školského výboru. Naposledy jsme jednali online tuto středu skoro dvě hodiny, pan ministr tam setrval asi hodinu a čtvrt. A kromě současné situace ve školách jsme také probrali zrušení povinné maturity z matematiky a novelu zákona o pedagogických pracovnících, což bude sněmovní výbor probírat příští týden. Měli jsme tak možnost přeci jen ovlivnit výsledné návrhy, které k nám do Senátu doputují, pokud všechno dobře dopadne, někdy v červnu. Já nechci tuto aktivitu v žádném případě idealizovat, protože dospět k rozumné dohodě není vůbec jednoduché a ne vždycky se to podaří, ale šel jsem do ustavení politické platformy s tím, že za pokus to stojí. A samozřejmě bez vstřícného postoje pana ministra a bez entusiasmu dalších zúčastněných by to nefungovalo, celá věc by brzy skončila. Takže pane ministře, děkuji za součinnost, dneska sklízíte díky poměrně hodně, ale myslím, že zaslouženě. A já bych v úplném závěru rád ještě po poděkování panu ministrovi poděkoval všem pedagogickým pracovníkům, kteří se museli přizpůsobit téhle mimořádné situaci a ze všech sil se snaží zajistit kvalitní distanční vzdělání. Děkuji, pane předsedající.

čas 12:21:05 - 12:21:42:

Vystoupili v rozpravě tři paní senátorky a dva páni senátoři, výsledkem bylo přehršle dotazů, pan ministr, doufám, zodpověděl, jedno doprovodné usnesení. Takže finálně máme tady doporučení dvou výborů, aby Senát souhlasil s tímto návrhem zákona, je zde doprovodné usnesení, ke kterému pan ministr vyjádřil kladné stanovisko. Já jako zpravodaj ho rovněž doporučuji. Tolik... Nevím teď formálně, jestli se má hlasovat nejdřív doprovodné usnesení...

20. schůze Senátu
1. den schůze – 16.04.2020

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty

Tisk č. 234

čas 11:06:45 - 11:08:43:

Ano, dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, já mám s tím zákonem docela seriózní problém. Já nejsem ani právník, ani specialista na pronájmy, asi jako ostatní kolegyně a kolegové v Senátu jsem dostal k tomuto tématu celou řadu mailů a dopisů. Navíc je tady, pokud jsem dobře počítal, včetně výborového, 8 pozměňovacích návrhů a není ani v mých silách, abych je teď všechny zkoreloval a nějak je sladil se svými poznámkami, takže pár poznámek k tomu a nějaký dotaz na paní ministryni. Velmi stručně. Hranu ústavnosti nechávám stranou.

Konstatuji, že kompenzační opatření nezlepší situaci nájemníků, pouze zhoršují situaci pronajímatelů. Místo toho by bylo možné zvážit jiné způsoby, uvolnit podmínky pro nárok na příspěvek na bydlení, zavést bezúročné nebo nízko úročené půjčky a tak dále. Ta předkládaná novela z mého pohledu zase přenáší pouze dopady z nájemců na pronajímatele, které ohrožuje druhotnou platební neschopností. Paní ministryně, není mi jasné, na základě jakých dat byla stanovena délka ochranné doby nájemců, prosím o informaci. A není mi také jasné, kolika nájemců i pronajímatelů by se to opatření nakonec týkalo. A nevidím tam žádné nájmové prázdniny, veškerý dluh bude potřeba po konci ochranného opatření, alespoň tak jak tomu rozumím, zaplatit, což může dostat lidi do exekuce. Takže tolik mé poznámky a dotazy. Já se s hlasováním samozřejmě rozhodnu už na základě té debaty, ale znovu zdůrazňuji a uzavírám, mám s tím zákonem docela seriózní problém. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 235

čas 14:41:55 - 14:43:23:

Děkuji panu předsedovi za objasnění problému, co je a co není v legislativní nouzi. Zase, předřečníci, senátor Nytra i další předřečník, už řekli to, co jsem chtěl říci jako jeden bod, tzn. souvislost s pandemií koronaviru tam není, nebo tedy jasnovidectví vlády z podzimu je obdivuhodné. Na druhou stranu nepochybně Airbnb je v Praze velký problém. Paní ministryně zmínila, že je zhruba 11 000 bytů, které jsou pronajímány. Vím, že průměrná délka pronájmu je o něco delší než dva dny, čili velmi krátká doba. Jsou tam pronajímatelé, kteří nabízejí více než sto bytů. Takže je to problém, uniká Praze řada financí. Podle mých informací asi 100 mil. Kč ročně jenom za neplacení poplatků. Čili já určitě souhlasím s nějakou formou regulace Airbnb, ale nevím, jestli to má být tímto zákonem. Já si dovedu představit standardní novelu živnostenského zákona třeba, která bude limitovat počet pronajímaných dnů, jak je to v Berlíně nebo v Barceloně. Jsou i další města. Čili tady bych poprosil paní ministryni o komentář. Děkuji.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 25.03.2020

Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 216

čas 15:22:25 - 15:24:06:

Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, mně moji předřečníci, pánové Nytra a Wagenknecht, ulehčili a zkrátili můj příspěvek, přesto bych rád krátce něco řekl, protože považuji tu věc za naléhavou a chtěl bych svým vystoupením, v jehož části se k předřečníkům připojuji, tuto naléhavost podtrhnout. Já jsem, paní ministryně, nepsal ani na ministerstvo, já chápu, že jste zavaleni e-maily, využívám této příležitosti, abych se vás zeptal k tomu, co tady už zaznělo, co vlastně ministerstvo hodlá dělat nad rámec navrhovaného zákona právě pro tu z mého pohledu nejohroženější skupinu, čili matky a otce samoživitele? Dnes už to nejsou jen matky, jejichž příjmy rozhodně nejsou dostačující a pro mnohé je vzniklá situace likvidační. Podle toho, co vím, v ČR je nějakých 175 000 neúplných rodin, které zápasí s finančními problémy i za zcela normální běžné situace. A jakýkoli další výpadek příjmů pro ně může být ohrožující. Takže nechci opakovat argumenty, které tady zazněly od senátorů Nytry a Wagenknechta, zčásti i od paní kolegyně Chmelové, ale velmi rád bych věděl, jaký je záměr ministerstva, co hodlá dělat nad rámec navrhovaného zákona právě pro tuto skupinu. Děkuji.

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Tisk č. 218

čas 17:29:36 - 17:32:16:

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Všem vám je jasné, že naše společnost čelí bezprecedentní situaci. A ani školství samozřejmě není výjimkou. Předkládaný zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019-20 proto vnímám jako soubor instrukcí, pro odbornou i laickou veřejnost, jak postupovat po znovuotevření škol.

Pan ministr tady zmínil před chvílí manuál, metodické materiály, všechno, co se teprve chystá. My jsme materiál projednali na dnešní schůzi výboru, v zásadě pan ministr tady ve svém úvodním slovu komentoval pasáže návrhu, které logicky budí největší emoce. Výbor, když to shrnu, jednoznačně podpořil to, aby Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Ne že by tento návrh zákona byl ideální, jako fyzikální chemik jsem pracoval dlouhá léta s pojmem ideální plyn, ale ideální plyn, jak víme, neexistuje, neexistuje ani ideální řešení pro tak mimořádnou situaci, v jaké se nyní nacházíme. Ale jsem přesvědčen o tom, že tento zákon by měl vstoupit co nejdříve v platnost. Já nebudu komentovat to, co tady říkal pan ministr, protože on uvedl argumenty, proč ty pasáže návrhu, které budí největší pozornost, proč zrovna tohle, proč se rozhodlo ministerstvo pro právě toto znění. Já jsem připraven načíst usnesení našeho výboru, znovu říkám, přes všechny možné komentáře, výtky, připomínky, považuji schválení předloženého zákona za naléhavě potřebné pro zdárné zakončení letošního školního roku. Já bych využil této příležitosti a rád bych v závěru poděkoval jednak tedy ministerstvu za svižnou přípravu návrhu tohoto zákona, ale také všem pedagogickým pracovníkům, kteří se přizpůsobili současné mimořádné situaci, snaží se ze všech sil zajistit kvalitní distanční vzdělání žáků a studentů. Takže tolik vybírám ze zpravodajské zprávy. Děkuji.

čas 17:45:13 - 17:46:16:

Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupila jedna senátorka, čtyři senátoři. Nebyl předložen žádný pozměňovací návrh, takže, paní předsedající, hlasovali bychom tedy o usnesení našeho výboru, 101. usnesení našeho výboru, k návrhu zákona, název vidíte před sebou. Mohu konstatovat v souladu se zápisem, že po úvodním slovu předsedajícího výboru, senátora Papouška, odůvodnění návrhu zákona panem ministrem Plagou a po zpravodajské zprávě Jiřího Drahoše a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání senátního tisku č. 218 na schůzi Senátu PČR senátora Jiřího Drahoše,

III. pověřuje taktéž senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Čili toto je usnesení, o kterém bychom hlasovali.

15. schůze Senátu
2. den schůze – 30.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 174

čas 10:37:53 - 10:41:50:

Ano, děkuji, pane předsedající, milý pane ministře, dámy a pánové. Já bych doplnil kolegu Kose alespoň v něčem. Já chápu postoj ministerstva a jeho snahu, tedy věnuji se zde taktéž taxislužbě a podmínkám pro jejich provozování. Chápu postoj ministerstva pro co největší deregulaci podmínek provozování taxislužby, ale z mého pohledu ministerstvo při té snaze vylévá s vaničkou i dítě. Tím dítětem je pro mě takzvaná znalostní zkouška, § 21b, podotýkám, že nebudu debatovat o testu znalosti místopisu nebo práce s taxametrem, to jsou v dnešní době opravdu věci, které do té zkoušky nepatří. Já jsem za poslední 2 roky nebo 3 roky nejel s taxikářem, který by nepoužíval navigaci. Takže debatovat o tom, jestli taxikář zná důkladně Prahu nebo ne, není pro mě podstatné. Ale to, co je z mého pohledu důležité, je znalost základních práv a povinností plynoucích z provozované činnosti, tedy mluvím o taxikářích. Současná právní úprava umožňuje zkoušku, v rámci § 21b, z těchto předpisů vykonat. Drtivá většina českých měst je podle mé znalosti skutečně vyžaduje. Stejně tak je obdobná zkouška obvyklá, a tady musím říct, že často mnohem přísnější, v řadě evropských zemí. Já jsem sledoval debatu v Parlamentu a argumentaci Ministerstva dopravy, že jedna věc, například prověřování státních předpisů, se neváže na žádná místní specifika, a proto by nemělo být vázáno na provozování taxislužby v určitém místě. To je pro mě argument, který není dostatečný. Já si nemyslím, že prověřování právních předpisů znalosti, a znovu říkám základních právních předpisů, by mělo být nutně vázáno na lokální specifika.

Tam zazněl také zajímavý argument, že vzhledem k technologickému vývoji v oblasti dopravy, které umožňuje velice efektivní samoregulaci prostřednictvím vzájemného hodnocení řidičů a cestujících, jsou požadavky na regulaci z pozice měst již nepřiměřené a pouze ztěžují vstup do podnikání v sektoru taxislužby. No, já rozhodně nesouhlasím s tím, že samoregulace pomocí hodnocení řidičů všechno vyřeší. Já sám využívám služeb nejmenované společnosti, oceňuji její platformu, systém nabídky/poptávky, možnost výběru řidičů podle ceny, možnost hodnotit řidiče. Vím také, že ta společnost zpětně má možnost hodnotit zákazníky. Já jsem s těmi službami velmi spokojen a vím, že i, nebo zatím, jsem neudělil vlastně jinou známku než tu nejlepší. To všechno, co říkám, ale nemůže v žádném případě z mého pohledu nahradit základní znalosti řidiče ve věci práv a povinností vyplývajících z té provozované činnosti. Ještě bych dodal, že valnou část zákazníků tvoří zahraniční turisté a problémy, se kterými se bohužel opakovaně setkávají také nedělají naší zemi dobré jméno. Ještě ze strany Ministerstva dopravy zaznělo, že prověřování znalostí právních předpisů je také díky vzájemnému hodnocení, stejně jako u místopisu, nadbytečné. K tomu jsem se již vyjádřil. Takže i z toho důvodu jsme se s kolegou Kosem dohodli na pozměňovacím návrhu, který by případě načetl on a já vás požádám o jeho podporu, děkuji.

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, Výroční zpráva o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019 a Výroční zpráva za rok 2019 pro mediální oblast

Tisk č. 192

čas 18:07:09 - 18:09:17:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, poslední bod 15. zasedání, asi nebudete protestovat. Název tohoto bodu je poměrně dlouhý, já bych si dovolil přednést tady 91. usnesení našeho výboru, s tím, že bych v tuto chvíli přeskočil ten název, protože ho budu citovat v jednotlivých bodech usnesení. A také vynechám pro krátkost obecná konstatování, jak to proběhlo.

Náš výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice po rozpravě schvaluje I. Zprávu o peticích doručených Senátu PČR, jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019, která je přílohou usnesení. Všichni ho máte. II. Bere na vědomí a) Výroční zprávu o podávání informací dle zákona

č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a přehled ostatních podání a dotazů za rok 2019, která je přílohou č. 2 tohoto usnesení. b) Výroční zprávu za rok 2019 pro mediální oblast, která je přílohou č. 3 tohoto usnesení. III. Výbor doporučuje Senátu PČR zprávu o peticích doručených Senátu PČR jeho orgánům a funkcionářům o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2019 a Výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2019 a Výroční zprávu 2019 pro mediální oblast vzít na vědomí. IV. Určuje mne zpravodajem pro projednání senátního tisku. V. Pověřuje rovněž mne, abych toto usnesení předložil předsedovi Senátu.

To je všechno, pane předsedající.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 29.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 172

čas 10:47:22 - 10:50:47:

Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, kolegyně a kolegové. Pan vicepremiér Havlíček tady už stručně, ale jasně, zdůvodnil ty změny, které jsou navrhovány v novele zákona č. 130/2002 Sb. Hlavním smyslem té novely je napravit dosavadní dnes už nevyhovující způsob hodnocení v oblasti vědy. V tom stávajícím hodnocení – já se to pokusím trochu zjednodušit – je to hodnocení založeno pouze na hodnocení minulých výsledků. A podíl a výše podpory, nebo výše podpory pro příslušnou organizaci, je stanovena jak podíl jí dosažených výsledků na balíku všech výsledků.

To znamená, že v praxi v tomto typu hodnocení měl často zásadní vliv počet výsledků, a nikoli jejich kvalita. Kdybych to řekl sportovní terminologií, pokud můžete jedno salto nahradit pěti kotouly a finanční přínos bude pro vás stejný, proč byste se vlastně namáhali učit se salto, když vám stačí kotoul.

Takže bezesporu i mezi vědci jsou pragmatici a mnozí z nich se začali tomu systému přizpůsobovat. Např. nahrazovat špičkové výsledky těmi daleko podprůměrnějšími. Navíc dobrá zahraničí praxe ukazuje, že efektivní hodnocení musí být komplexní. Musí být zaměřeno na výzkumné organizace jako celek, nikoli jen na jimi generované výsledky. Takže novela klade, jak už zmínil pan vicepremiér, větší důraz na hodnocení výzkumných organizací jako celku. Samozřejmě při současném zachování analýzy jednotlivých výsledků. Ta je součástí toho nového navrhovaného způsobu hodnocení.

Z pohledu drtivé většiny vědecké a výzkumné obce je navržený způsob hodnocení skutečně kvalitní a reflektuje obecný požadavek na odpovědné a účelné nakládání s finančními prostředky. Je to bezesporu výrazný posun dopředu. Už tady také bylo konstatováno, že ten navržený postup uplatňuje dlouhodobě například Akademie věd ČR. A já ze svého působení v této instituci dobře vím, že nezbytnou podmínkou takovéhoto hodnocení a podmínkou úspěchu navrhované novely, pane vicepremiére, je také odpovídající personální zajištění.

Zde bych si dovolil apelovat na pana vicepremiéra, aby zajistil posílení, odpovídající posílení oddělení pro hodnocení VaVaI v rámci Úřadu vlády, případně bych uvítal jeho komentář k situaci. Jinak konstatuji, že náš výbor, řeknu to zjednodušeně, tedy projednal tento senátní tisk, doporučuje parlamentu schválit jeho návrh nebo návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určil mne jako zpravodaje výboru. Pověřil mne předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Tolik z mé strany, pane předsedající.

čas 11:56:48 - 11:58:24:

Ano. Tak v obecné rozpravě vystoupilo celkem 6 senátorů, žádná dáma. Profesor Žaloudík vystoupil dvakrát. Takže to je konstatování, statistické konstatování z mé strany. Nevím, jestli se ještě něco ode mě teď čeká. Já znovu opakuji za výbor, kterému předsedám, který jednoznačně schválení toho zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou doporučuje, já jsem tady slyšel, samozřejmě slyšel jsem pana profesora Žaloudíka a další, slyšel jsem pana vicepremiéra Havlíčka. Z mého pohledu pan vicepremiér odpověděl, možná někdy velmi stručně, ale jasně, na všechny věci. Prostřednictvím pana předsedajícího bych jenom vyjádřil určitý údiv nad tím, když kolega Hampl tvrdí, že vědu nebudeme hodnotit podle výsledků, ale i to tady padlo, takový záměr tam v žádném případě není. Metodika 2017+ obsahuje jako velmi významnou část hodnocení podle výsledků. Takže s tímhle nemůžu souhlasit Závěrem bych velmi uvítal, kdyby senátoři a senátorky podpořili návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019-2023

Tisk č. 129

čas 15:14:03 - 15:18:12:

Děkuji, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, náš výbor projednával dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na léta 2019-2023 už před více než čtyřmi měsíci. Pan ministr tady v úvodu řekl spoustu věcí, které bych měl tendenci zmínit. Já jenom řeknu pro vaši informaci, že jde o poměrně obsáhlý, zhruba stostránkový dokument. Oceňuji, že se v něm ministerstvo pokusilo nastínit vývoj vzdělávání v několika příštích letech. Z debaty na výboru a ze své zpravodajské zprávy bych zdůraznil jenom několik málo věcí. Ocenili jsme, že je velmi kvalitně zpracována část věnována předškolnímu vzdělávání. Také jsme vyhodnotili, že dlouhodobý záměr se jasně vymezuje proti absurditě tzv. Cut-off score, čili proti zavedení minimální bodové hranice pro přijetí u přijímacích zkoušek na střední školu. Také jsme ocenili snahu ministerstva, o tom tady mluvil také pan ministr, o navýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Teď za sebe, já jsem stále přesvědčen o tom, že navýšení by mělo být rozdělováno do tarifní a nadtarifní složky.

Dokument, jak jsem řekl, je stostránkový, má také určité slabiny. Jistou slabinu vidím v tom, že se věnuje poměrně málo rozdílnému přístupu ke vzdělávání na základně socioekonomických faktorů. Asi víme skoro všichni, že z mezinárodních srovnání vychází ten problém startovací čáry a socioekonomických faktorů jako jeden z nejzásadnějších, poměrně velmi vydatně se mu věnuje i koncept strategie 2030+, ale v dlouhodobém záměru téměř absentuje. A také jsme se shodli na výboru, že bychom čekali konkrétnější návrhy v oblasti věnované snižování administrativní zátěže ředitelů a učitelů. Tolik z debaty na výboru a z mé zpravodajské zprávy.

Já bych na tomto místě rád podtrhl, co tady zaznělo od pana ministra, že v současné době ministerstvo intenzivně pracuje na dokumentu Strategie 2030+ a zapracovává do něj řadu obdržených připomínek. A v rámci politické platformy pro vzdělávání, kterou jsem inicioval, jsme se s panem ministrem již několikrát sešli a řešili zejména problémy implementace Strategie 2030+ v příštích třech čtyřech letech, čili do roku 23. A zde je samozřejmě logický překryv s dlouhodobým záměrem, takže i z pozice aktuální znalosti věci vidím, že se věc konkretizuje a posouvá. Samozřejmě implementace Strategie 2030+ bude klíčová záležitost.

Čili tolik krátce z mé strany a jinak mohu konstatovat, že náš výbor, budu opět stručnější, přijal usnesení k dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019-2023 a usnesení je: "Výbor 1) bere na vědomí tento dlouhodobý záměr, 2) doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje 2019-2023, 3) určuje mne jako zpravodaje pro projednání tohoto senátního tisku a 4) pověřuje taktéž mě předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR." Děkuji.

čas 16:11:54 - 16:12:20:

Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupili 3 senátorky a 4 senátoři, konstatuji také, že pan ministr aspoň podle mě komentoval všechna témata, odpověděl na ty podstatné otázky.

Paní předsedající, nepadl zde jiný návrh než to, co navrhuje garanční výbor, který doporučuje Senátu vzít dlouhodobý záměr na vědomí.

12. schůze Senátu
2. den schůze – 31.10.2019

Petice za zákon pro zelené lesy Šumavy

Tisk č. 73

čas 10:34:11 - 10:35:35:

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já chci navrhnout, aby se nejprve hlasovalo o stanovisku garančního výboru. Můj důvod, nebo důvody, které k tomu mám, jsou následující. Oba zbylé výbory, které petici projednaly, zaslaly své stanovisko garančnímu výboru. Z mého pohledu se na pozici garančního výboru nic nemění. Jen bych rád podtrhl, že petice, která se jmenuje ?Za zákon pro zelené lesy Šumavy?, je najednou v rámci doporučení obou výborů expandována do stádia, které má platit. Je to doporučení, ale i proto s ním vřele nesouhlasím, které má platit pro celou Českou republiku, a nejenom. To znamená, najednou se tady z jedné lokální petice pro Šumavu, a já se nechci vracet ke kvalitě té petice, k nesmiřitelnému stanovisku obou táborů, to nechávám stranou. Víte o tom, co jste si tady vyslechli, ale navrhuji z důvodů, které jsem zmínil, abychom hlasovali nejprve o stanovisku garančního výboru.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Balíček na boj s dezinformacemi

Tisk EU č. K 006/12

Tisk EU č. K 007/12

čas 11:55:08 - 11:57:01:

Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já jsem tady opravdu původně nechtěl vystoupit. Všichni říkáme, že budeme struční. Já se budu snažit o tu stručnost.

My jsme se velmi vzdálili od naší debaty. Je tady doporučení VEU k tomu sdělení Evropského parlamentu. Já mám pocit, že jsem na semináři, kde bych mohl také jako předseda výboru pro vzdělávání a člověk, který se téhle problematice docela věnuje, začít doporučovat, co bychom měli dělat, co by měly dělat veřejnoprávní prostředky, jak vidím vzdělávání mladých, jak vidím celoživotní vzdělávání. Ale proboha, to snad není cílem téhle debaty.

Já bych za sebe velmi doporučil, abychom se vrátili k tomu samotnému usnesení, nebo návrhu usnesení, a řekl bych k tomu jedinou věc.

Víte, můžeme tady zbavit ten bod římská I, arabská 1 třeba Ruska, můžeme se tvářit, že dezinformace k nám proudí ze všech stran. Všichni víme, že to není pravda, že je tady dominantní snaha jednoho státu, já nevím ani o francouzské, ani o německé, ani o americké, ba ani o indické dezinformaci v takovém rozsahu, jaká je prokázána analytickými bezpečnostními službami atd.

Tak nevím, jestli je pro některé z vás tak nepřijatelné, aby ta dezinformace ze strany Ruska, tak, jak je tam napsána, aby kvůli tomu bylo nutné parcelovat, dělit návrh usnesení a bavit se o tom, co by tam všechno být mělo a nemělo. Já za sebe považuji ten návrh za velmi vyvážený a velmi bych doporučoval, abychom přestali v pokračování semináře o různých metodách, jak čelit dezinformacím.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35

čas 15:08:26 - 15:13:23:

Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Můj postoj k navrhovanému zdanění církevních restitucí je jednoznačný. Já nejsem právník, seznámil jsem se s celou řadou právních aspektů, historii tady shrnula kolegyně Hubáčková, ale já jsem přesvědčen o tom, že jde o návrh odporující Ústavě ČR. A jako takový nepochybuji o tom, že bude Ústavním soudem spravedlivě posouzen a smeten ze stolu, pokud se k němu dostane.

Jako právní laik vidím celou řadu nesmyslů. Ten návrh vykazuje prvky retroaktivity, porušuje princip dodržování již uzavřených dohod. Neplní v žádném případě daňovou funkci, to je třeba také zdůraznit, ale slouží pouze – a teď prosím uvozovky dole – ?k nápravě politicky nesprávného rozhodnutí?. Uvozovky nahoře. Já tu celou situaci vidím jako snahu některých politických stran nahnat body u neinformované, možná s odkazem na naši dopolední debatu bych řekl záměrně dezinformované veřejnosti. Přičemž tyto strany musí tušit, že zdanění nemá šanci, aspoň doufám pevně, projít tady v Senátu, ani u Ústavního soudu. Objevují se tady opět argumenty zpochybňující výši církevních náhrad.

Já jsem si vyslechl čísla z ústa pana poslance. To jsem rád, že kolega Oberfalzer si vzpomněl na svoji matematickou minulost a prezentoval tady jiná čísla, která pro mě byla daleko důležitější. Čili je jasné, že jde o účelovou kritiku výše církevních náhrad. Mně připadá, jako kdybyste uzavřeli smlouvu o prodeji domu a za několik let po prodeji přišli za kupujícím a řekli mu: ?Helejte, tenkrát já jsem tu cenu nějak špatně odhadl, pojďte mi něco vrátit.? Tak to je jedna věc.

Já bych také samozřejmě mohl mluvit déle o morálním rozměru celé situace, ale myslím si, že pan místopředseda Oberfalzer to tady jasně řekl. Já jsem už před časem dal na Facebook takový příměr – ?komunisté vám ukradnou auto, odmontují z toho všechno, co se dá prodat, zbytek nechají zrezavět. A když vám ho nedobrovolně musejí vydat, řeknou si ještě o darovací daň?. Já myslím, že to docela slušně vystihuje absurditu dnes projednávaného návrhu zákona. Navíc zdanění církevních restitucí by mělo zásadní dopad nejen na komunisty poměrně silně nenáviděnou katolickou církev, ale zejména na celou řadu menších církví a náboženských spolků.

Já nevím, jestli vůbec dochází podporovatelům této novely, že by tím přišla o peníze například Židovská obec. A asi není třeba připomínat, jaké historické konotace třeba i ve mně to vzbuzuje. KSČM si prostě klade stále další podmínky, za které je ochotna podporovat vládu ANO a sociální demokracie. Vedle proticírkevního tažení sleduji snahu o odstranění ministra zahraničí či nadšení z financování Českého svazu bojovníků za svobodu. Myslím, že máme něco k tomuto bodu ještě dnes na programu.

Před pár dny uplynulo 90 let, kdy Klement Gottwald v tehdejším československém parlamentu srdnatě hřímal na téma, jak se učí jezdit do Moskvy, aby zakroutil demokratům krkem. Dnes komunisté volí mírnější rétoriku, to je pravda, ale obávám se, že myšlení řady z nich je stále stejné. Listopad 1989 vnímají jako velkou prohru a současný demokratický režim berou jako nutné zlo. Nevím, jestli jim v té souvislosti vůbec může dojít, co může být na zdanění církevních restitucí protiústavního. Ale mohlo by.

Já jsem vždycky zastával názor, že mezi základní pilíře fungující demokracie patří úcta k ústavě a dodržování nejen litery, ale i jejího ducha. Zdanění církevních restitucí a podobné pokusy o ohýbání nebo přímo porušování ústavy musím jednoznačně odmítnout. A budu hlasovat proti tomu návrhu. A vyzývám všechny, kterým není lhostejné dodržování české ústavy, aby tak udělali také. Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 31.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 29

čas 11:18:03 - 11:21:16:

Paní předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. V diskusním příspěvku pana místopředsedy Štěcha už zaznělo leccos z toho, co jsem chtěl říci. Ale přesto. Já jsem ve výboru podpořil změnu názvu nebo rozšíření toho názvu. Já to nechápu tak, jak tady zmínil kolega Oberfalzer, že je to nějaká devalvace. Je to státní svátek, je to svátek, který zůstává. Já rozumím, ale je to státní svátek, který zůstává bojem za svobodu a demokracii. Víte, důvod, proč podporuji poslanecký návrh, nikdo mě nepodezírejte ze sympatií k Mezinárodnímu svazu studentstva nebo bývalému režimu. Ale já jsem stejně jako kolega Štěch chodil, nebo chodím více než desetiletí, k Hlávkově koleji, každé ráno 17. listopadu, setkával jsem se tam s těmi přeživšími, s těmi studenty z roku 1939, kteří tam měli i možnost promluvit. Už je jich opravdu, ani možná ne na prstech jedné ruky. Pan doktor Vojmír Srdečný, který tam hovořil v roce 17, loni na podzim, už nemohl. Já jsem měl tu příležitost se s nimi bavit. Oni říkali to, co tady zaznělo od kolegy Štěcha, že oni samozřejmě jsou si vědomi důležitosti 17. listopadu 89 pro naše moderní dějiny. Ale přesto by velmi uvítali, kdyby ten původní záměr, kvůli kterému vyšli, nebo který využili, ať už to interpretujeme jakkoli, studenti v roce 1989, kdyby byl v názvu připomenut.

A druhý důvod. Já jsem tam také často hovořil se zástupci studentů. Těší mě, že na připomenutí tohoto pietního aktu přichází stále více mladé generace. Když jsem před těmi dvanácti, čtrnácti lety tam byl poprvé, bylo tam obecenstvo s věkově velmi vysokým průměrem a minimum studentů. Dnes je tam studentů plno, a já také respektuji jejich žádost vyjádřenou reprezentacemi o připomenutí roku 1939 v názvu. Ačkoliv tedy také nemám rád dlouhé názvy svátků a čehokoli, nejsem toho názoru, že by se tím – teď to tady nezaznělo, ale zaznělo to v Poslanecké sněmovně – rozmělňoval, devalvoval nebo jakkoliv znevažoval význam Dne boje za svobodu a demokracii.

Já za sebe návrh Poslanecké sněmovny podporuji.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 19.12.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 12

čas 16:04:35 - 16:09:35:

Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Už zde zazněla velká spousta argumentů. Já nejsem ani profesionální právník, aby jsem se tímto problémem nezabýval třeba deset let, ale musím říct, že v rámci své předpředchozí prezidentské kampaně jsem objel valnou část našeho státu a mluvil jsem i o této problematice poměrně často v místech, kde podle mapy exekucí – můžeme ji zpochybňovat - ale bezesporu těch lidí, kteří tam jsou ve vícenásobných exekucích, byla spousta. Mluvil jsem tam se starosty, mluvil jsem s řadou institucí, kteří pomáhají těmto lidem. Ale také jsem mluvil s více firmami, se zaměstnavateli, takže myslím, že nějaký názor jsem si na to už tehdy vytvořil.

Souhlasím s tím, že je to problematika velmi složitá, a ocenil jsem, když jsem slyšel, že ve vládě se připravuje návrh zákona. Poslanecké pozměňovací návrhy kolegy Nachera ho z mého pohledu posunuly někam jinam. Už tady zaznělo, že jedním ze zásadních problémů – já ho vidím také – je minimální částka splátek v oddlužení, je to těch 2.178 korun.

Jsem přesvědčen o tom, že speciálně u kategorií seniorů, důchodců, matkám – samoživitelkám by toto velmi ztížilo situaci. A to je skupina, která počítá každou korunu, a jsem přesvědčen o tom, že by na oddlužovací minimum nedosáhli. A týká se to i těch, kteří své dluhy poctivě splácejí a najednou by se ocitli v problémech.

Seznámil jsem se s případem jistého pana Josefa z Prahy, který je starobním důchodcem, soudil se o byt s matkou, soud prohrál a dluhy splácí už delší dobu malými částkami ze svého důchodu, který je 7.300 nebo 7.500 korun. A zbývá mu zaplatit ještě asi třetinu dluhu. A kdyby nyní byla schválena minimální splátka v oddlužení, dostane se do situace, že stát přijde o poctivě platícího dlužníka, který má zájem dluh uhradit.

Já samozřejmě nevím, kolik takových dlužníků tady je, nejsem statistik. Zase na druhé straně, když jsem viděl informace, které tady kolují, informace společnosti, která se jmenuje Insolcentrum, tak si nejsem úplně jistý, nakolik jsou to relevantní data, a takové ty pojmy, jako zažité vzorce chování atd. ve mně jako v bývalém vědci nebo v člověku s vědeckým myšlením vzbuzují pojmy silně dojmologické.

Souhlasím také s tím, že příští rok by se tato situace mohla o něco zlepšit navýšením důchodů, ale pořád podle mého odhadu nebo podle statistik, které jsem viděl, zůstává asi 15 % lidí, kteří patří mezi ty dluhově nejzranitelnější a kteří s tím budou mít problém.

Také bych se velmi přimlouval za to, aby pan ministr a vláda pokračovali v promýšlení dalšího postupu. Už o tom tady hovořil kolega Láska. Jak jsem řekl, mluvil jsem se zaměstnavateli, s firmami na Sokolovsku, které řeší zásadní problém, myslím, že to tady zmiňoval Marek Hilšer, zaměstnávají lidi v exekuci a na několik takových zaměstnanců si musí najmout speciální finanční účetní. Myslím, že to také není příliš radostná situace. Slyšel jsem, že se ve vládě začíná mluvit o nějaké další novele. Beru stávající zákon jako něco, co posune tuto věc dále, ale posune ji tam, z mého pohledu hlavně za předpokladu, že se tady vážně pobavíme o pozměňovacích návrzích. Jsem přesvědčen o tom, že pokud máme možnost zlepšit, zkvalitnit zákon, který přichází z Poslanecké sněmovny, máme to udělat, nemáme si říkat, ono vlastně teď schvalme to, co schválila Poslanecká sněmovna a pracujme na tom dále. Tady jsou pozměňovací návrhy, a velmi se přimlouvám za to, abychom se jim vážně věnovali. Děkuji.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výborů Senátu

čas 17:10:07 - 17:10:35:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, zastoupím kolegu Papouška, který byl v té chvíli předsedající výboru. Konstatuji, že výbor atd. se usnesl zřídit podvýbor pro sport, zvolil předsedu podvýboru pana senátora Pavla Karpíška, statut podvýboru máte. A pověřil kolegu Papouška, já ho tady zastupuji, aby předložil Senátu a požádal o schválení.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 15.11.2018

Stanovisko k současné politické situaci

čas 10:55:31 - 10:57:16:

Pane předsedo, kolegyně a kolegové, mnohé z toho, co jsem chtěl říct, už tady bylo řečeno. Souhlasím s kolegou Holečkem v řadě aspektů. Víte, to usnesení je opravdu velmi kondenzované a v zásadě věcné, mírné, jak tady bylo řečeno. Já mám s účastí trestně stíhaného člověka ve vládě problém od samého začátku. Říkal jsem to také velmi otevřeně během své prezidentské i senátní kampaně. Čili pro mě to není nic, pod co bych se nepodepsal. A ještě dodávám, že také si nemyslím, že by pro toto vyjádření byla nutná přítomnost premiéra Andreje Babiše.

Na druhé straně my tady projednáváme bod ?Stanovisko k současné politické situaci?. To mi přijde poněkud podivné, protože to usnesení nic k současné politické situaci neříká. Tohle usnesení z mého pohledu mohl Senát přijmout už před velmi dlouhou dobou. To je jedna moje poznámka.

Druhá moje poznámka, ale tady už mě předběhl kolega Holeček, je, že spíše než premiéra bych tady rád viděl ministra vnitra. Ano, pan předseda konstatoval, že jsme ho nepozvali. Myslím si, že by to bylo užitečnější. Já bych od pana premiéra nečekal nic jiného než to, co jsem od něj slyšel v posledních dnech, týdnech a měsících.

Takže shrnuji, já s tím usnesením nemám problém, ale není to z mého pohledu stanovisko Senátu k současné politické situaci. Děkuji.