6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Balíček na boj s dezinformacemi

Tisk EU č. K 006/12

Tisk EU č. K 007/12

čas 11:55:08 - 11:57:01:

Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já jsem tady opravdu původně nechtěl vystoupit. Všichni říkáme, že budeme struční. Já se budu snažit o tu stručnost.

My jsme se velmi vzdálili od naší debaty. Je tady doporučení VEU k tomu sdělení Evropského parlamentu. Já mám pocit, že jsem na semináři, kde bych mohl také jako předseda výboru pro vzdělávání a člověk, který se téhle problematice docela věnuje, začít doporučovat, co bychom měli dělat, co by měly dělat veřejnoprávní prostředky, jak vidím vzdělávání mladých, jak vidím celoživotní vzdělávání. Ale proboha, to snad není cílem téhle debaty.

Já bych za sebe velmi doporučil, abychom se vrátili k tomu samotnému usnesení, nebo návrhu usnesení, a řekl bych k tomu jedinou věc.

Víte, můžeme tady zbavit ten bod římská I, arabská 1 třeba Ruska, můžeme se tvářit, že dezinformace k nám proudí ze všech stran. Všichni víme, že to není pravda, že je tady dominantní snaha jednoho státu, já nevím ani o francouzské, ani o německé, ani o americké, ba ani o indické dezinformaci v takovém rozsahu, jaká je prokázána analytickými bezpečnostními službami atd.

Tak nevím, jestli je pro některé z vás tak nepřijatelné, aby ta dezinformace ze strany Ruska, tak, jak je tam napsána, aby kvůli tomu bylo nutné parcelovat, dělit návrh usnesení a bavit se o tom, co by tam všechno být mělo a nemělo. Já za sebe považuji ten návrh za velmi vyvážený a velmi bych doporučoval, abychom přestali v pokračování semináře o různých metodách, jak čelit dezinformacím.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35

čas 15:08:26 - 15:13:23:

Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Můj postoj k navrhovanému zdanění církevních restitucí je jednoznačný. Já nejsem právník, seznámil jsem se s celou řadou právních aspektů, historii tady shrnula kolegyně Hubáčková, ale já jsem přesvědčen o tom, že jde o návrh odporující Ústavě ČR. A jako takový nepochybuji o tom, že bude Ústavním soudem spravedlivě posouzen a smeten ze stolu, pokud se k němu dostane.

Jako právní laik vidím celou řadu nesmyslů. Ten návrh vykazuje prvky retroaktivity, porušuje princip dodržování již uzavřených dohod. Neplní v žádném případě daňovou funkci, to je třeba také zdůraznit, ale slouží pouze – a teď prosím uvozovky dole – ?k nápravě politicky nesprávného rozhodnutí?. Uvozovky nahoře. Já tu celou situaci vidím jako snahu některých politických stran nahnat body u neinformované, možná s odkazem na naši dopolední debatu bych řekl záměrně dezinformované veřejnosti. Přičemž tyto strany musí tušit, že zdanění nemá šanci, aspoň doufám pevně, projít tady v Senátu, ani u Ústavního soudu. Objevují se tady opět argumenty zpochybňující výši církevních náhrad.

Já jsem si vyslechl čísla z ústa pana poslance. To jsem rád, že kolega Oberfalzer si vzpomněl na svoji matematickou minulost a prezentoval tady jiná čísla, která pro mě byla daleko důležitější. Čili je jasné, že jde o účelovou kritiku výše církevních náhrad. Mně připadá, jako kdybyste uzavřeli smlouvu o prodeji domu a za několik let po prodeji přišli za kupujícím a řekli mu: ?Helejte, tenkrát já jsem tu cenu nějak špatně odhadl, pojďte mi něco vrátit.? Tak to je jedna věc.

Já bych také samozřejmě mohl mluvit déle o morálním rozměru celé situace, ale myslím si, že pan místopředseda Oberfalzer to tady jasně řekl. Já jsem už před časem dal na Facebook takový příměr – ?komunisté vám ukradnou auto, odmontují z toho všechno, co se dá prodat, zbytek nechají zrezavět. A když vám ho nedobrovolně musejí vydat, řeknou si ještě o darovací daň?. Já myslím, že to docela slušně vystihuje absurditu dnes projednávaného návrhu zákona. Navíc zdanění církevních restitucí by mělo zásadní dopad nejen na komunisty poměrně silně nenáviděnou katolickou církev, ale zejména na celou řadu menších církví a náboženských spolků.

Já nevím, jestli vůbec dochází podporovatelům této novely, že by tím přišla o peníze například Židovská obec. A asi není třeba připomínat, jaké historické konotace třeba i ve mně to vzbuzuje. KSČM si prostě klade stále další podmínky, za které je ochotna podporovat vládu ANO a sociální demokracie. Vedle proticírkevního tažení sleduji snahu o odstranění ministra zahraničí či nadšení z financování Českého svazu bojovníků za svobodu. Myslím, že máme něco k tomuto bodu ještě dnes na programu.

Před pár dny uplynulo 90 let, kdy Klement Gottwald v tehdejším československém parlamentu srdnatě hřímal na téma, jak se učí jezdit do Moskvy, aby zakroutil demokratům krkem. Dnes komunisté volí mírnější rétoriku, to je pravda, ale obávám se, že myšlení řady z nich je stále stejné. Listopad 1989 vnímají jako velkou prohru a současný demokratický režim berou jako nutné zlo. Nevím, jestli jim v té souvislosti vůbec může dojít, co může být na zdanění církevních restitucí protiústavního. Ale mohlo by.

Já jsem vždycky zastával názor, že mezi základní pilíře fungující demokracie patří úcta k ústavě a dodržování nejen litery, ale i jejího ducha. Zdanění církevních restitucí a podobné pokusy o ohýbání nebo přímo porušování ústavy musím jednoznačně odmítnout. A budu hlasovat proti tomu návrhu. A vyzývám všechny, kterým není lhostejné dodržování české ústavy, aby tak udělali také. Děkuji za pozornost.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 31.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 29

čas 11:18:03 - 11:21:16:

Paní předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. V diskusním příspěvku pana místopředsedy Štěcha už zaznělo leccos z toho, co jsem chtěl říci. Ale přesto. Já jsem ve výboru podpořil změnu názvu nebo rozšíření toho názvu. Já to nechápu tak, jak tady zmínil kolega Oberfalzer, že je to nějaká devalvace. Je to státní svátek, je to svátek, který zůstává. Já rozumím, ale je to státní svátek, který zůstává bojem za svobodu a demokracii. Víte, důvod, proč podporuji poslanecký návrh, nikdo mě nepodezírejte ze sympatií k Mezinárodnímu svazu studentstva nebo bývalému režimu. Ale já jsem stejně jako kolega Štěch chodil, nebo chodím více než desetiletí, k Hlávkově koleji, každé ráno 17. listopadu, setkával jsem se tam s těmi přeživšími, s těmi studenty z roku 1939, kteří tam měli i možnost promluvit. Už je jich opravdu, ani možná ne na prstech jedné ruky. Pan doktor Vojmír Srdečný, který tam hovořil v roce 17, loni na podzim, už nemohl. Já jsem měl tu příležitost se s nimi bavit. Oni říkali to, co tady zaznělo od kolegy Štěcha, že oni samozřejmě jsou si vědomi důležitosti 17. listopadu 89 pro naše moderní dějiny. Ale přesto by velmi uvítali, kdyby ten původní záměr, kvůli kterému vyšli, nebo který využili, ať už to interpretujeme jakkoli, studenti v roce 1989, kdyby byl v názvu připomenut.

A druhý důvod. Já jsem tam také často hovořil se zástupci studentů. Těší mě, že na připomenutí tohoto pietního aktu přichází stále více mladé generace. Když jsem před těmi dvanácti, čtrnácti lety tam byl poprvé, bylo tam obecenstvo s věkově velmi vysokým průměrem a minimum studentů. Dnes je tam studentů plno, a já také respektuji jejich žádost vyjádřenou reprezentacemi o připomenutí roku 1939 v názvu. Ačkoliv tedy také nemám rád dlouhé názvy svátků a čehokoli, nejsem toho názoru, že by se tím – teď to tady nezaznělo, ale zaznělo to v Poslanecké sněmovně – rozmělňoval, devalvoval nebo jakkoliv znevažoval význam Dne boje za svobodu a demokracii.

Já za sebe návrh Poslanecké sněmovny podporuji.

4. schůze Senátu
1. den schůze – 19.12.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 12

čas 16:04:35 - 16:09:35:

Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Už zde zazněla velká spousta argumentů. Já nejsem ani profesionální právník, aby jsem se tímto problémem nezabýval třeba deset let, ale musím říct, že v rámci své předpředchozí prezidentské kampaně jsem objel valnou část našeho státu a mluvil jsem i o této problematice poměrně často v místech, kde podle mapy exekucí – můžeme ji zpochybňovat - ale bezesporu těch lidí, kteří tam jsou ve vícenásobných exekucích, byla spousta. Mluvil jsem tam se starosty, mluvil jsem s řadou institucí, kteří pomáhají těmto lidem. Ale také jsem mluvil s více firmami, se zaměstnavateli, takže myslím, že nějaký názor jsem si na to už tehdy vytvořil.

Souhlasím s tím, že je to problematika velmi složitá, a ocenil jsem, když jsem slyšel, že ve vládě se připravuje návrh zákona. Poslanecké pozměňovací návrhy kolegy Nachera ho z mého pohledu posunuly někam jinam. Už tady zaznělo, že jedním ze zásadních problémů – já ho vidím také – je minimální částka splátek v oddlužení, je to těch 2.178 korun.

Jsem přesvědčen o tom, že speciálně u kategorií seniorů, důchodců, matkám – samoživitelkám by toto velmi ztížilo situaci. A to je skupina, která počítá každou korunu, a jsem přesvědčen o tom, že by na oddlužovací minimum nedosáhli. A týká se to i těch, kteří své dluhy poctivě splácejí a najednou by se ocitli v problémech.

Seznámil jsem se s případem jistého pana Josefa z Prahy, který je starobním důchodcem, soudil se o byt s matkou, soud prohrál a dluhy splácí už delší dobu malými částkami ze svého důchodu, který je 7.300 nebo 7.500 korun. A zbývá mu zaplatit ještě asi třetinu dluhu. A kdyby nyní byla schválena minimální splátka v oddlužení, dostane se do situace, že stát přijde o poctivě platícího dlužníka, který má zájem dluh uhradit.

Já samozřejmě nevím, kolik takových dlužníků tady je, nejsem statistik. Zase na druhé straně, když jsem viděl informace, které tady kolují, informace společnosti, která se jmenuje Insolcentrum, tak si nejsem úplně jistý, nakolik jsou to relevantní data, a takové ty pojmy, jako zažité vzorce chování atd. ve mně jako v bývalém vědci nebo v člověku s vědeckým myšlením vzbuzují pojmy silně dojmologické.

Souhlasím také s tím, že příští rok by se tato situace mohla o něco zlepšit navýšením důchodů, ale pořád podle mého odhadu nebo podle statistik, které jsem viděl, zůstává asi 15 % lidí, kteří patří mezi ty dluhově nejzranitelnější a kteří s tím budou mít problém.

Také bych se velmi přimlouval za to, aby pan ministr a vláda pokračovali v promýšlení dalšího postupu. Už o tom tady hovořil kolega Láska. Jak jsem řekl, mluvil jsem se zaměstnavateli, s firmami na Sokolovsku, které řeší zásadní problém, myslím, že to tady zmiňoval Marek Hilšer, zaměstnávají lidi v exekuci a na několik takových zaměstnanců si musí najmout speciální finanční účetní. Myslím, že to také není příliš radostná situace. Slyšel jsem, že se ve vládě začíná mluvit o nějaké další novele. Beru stávající zákon jako něco, co posune tuto věc dále, ale posune ji tam, z mého pohledu hlavně za předpokladu, že se tady vážně pobavíme o pozměňovacích návrzích. Jsem přesvědčen o tom, že pokud máme možnost zlepšit, zkvalitnit zákon, který přichází z Poslanecké sněmovny, máme to udělat, nemáme si říkat, ono vlastně teď schvalme to, co schválila Poslanecká sněmovna a pracujme na tom dále. Tady jsou pozměňovací návrhy, a velmi se přimlouvám za to, abychom se jim vážně věnovali. Děkuji.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů výborů Senátu

čas 17:10:07 - 17:10:35:

Pane předsedající, kolegyně, kolegové, zastoupím kolegu Papouška, který byl v té chvíli předsedající výboru. Konstatuji, že výbor atd. se usnesl zřídit podvýbor pro sport, zvolil předsedu podvýboru pana senátora Pavla Karpíška, statut podvýboru máte. A pověřil kolegu Papouška, já ho tady zastupuji, aby předložil Senátu a požádal o schválení.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 15.11.2018

Stanovisko k současné politické situaci

čas 10:55:31 - 10:57:16:

Pane předsedo, kolegyně a kolegové, mnohé z toho, co jsem chtěl říct, už tady bylo řečeno. Souhlasím s kolegou Holečkem v řadě aspektů. Víte, to usnesení je opravdu velmi kondenzované a v zásadě věcné, mírné, jak tady bylo řečeno. Já mám s účastí trestně stíhaného člověka ve vládě problém od samého začátku. Říkal jsem to také velmi otevřeně během své prezidentské i senátní kampaně. Čili pro mě to není nic, pod co bych se nepodepsal. A ještě dodávám, že také si nemyslím, že by pro toto vyjádření byla nutná přítomnost premiéra Andreje Babiše.

Na druhé straně my tady projednáváme bod ?Stanovisko k současné politické situaci?. To mi přijde poněkud podivné, protože to usnesení nic k současné politické situaci neříká. Tohle usnesení z mého pohledu mohl Senát přijmout už před velmi dlouhou dobou. To je jedna moje poznámka.

Druhá moje poznámka, ale tady už mě předběhl kolega Holeček, je, že spíše než premiéra bych tady rád viděl ministra vnitra. Ano, pan předseda konstatoval, že jsme ho nepozvali. Myslím si, že by to bylo užitečnější. Já bych od pana premiéra nečekal nic jiného než to, co jsem od něj slyšel v posledních dnech, týdnech a měsících.

Takže shrnuji, já s tím usnesením nemám problém, ale není to z mého pohledu stanovisko Senátu k současné politické situaci. Děkuji.