28. schůze Senátu
1. den schůze – 29.10.2020

Vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19

Tisk č. 336

čas 10:32:38 - 10:36:03:

Dobrý den, vážení kolegové a kolegyně, páni ministři. Já jsem chtěl se s v té souvislosti zmínit a využít tohoto bodu k tomu, abych řekl, že je to od návratu z Tchaj-wanu vlastně téměř dva měsíce. A za ty dva měsíce jsme neměli ani příležitost se setkat s některým z ministrů zdravotnictví, protože jedna z těch zpráv byla, že 4. září došlo ke kontaktu, kdy jsem mluvil dvě hodiny s ředitelem CDC, Centrem pro kontrolu chorob na Tchaj-wanu, a ten mi v té době nabídl kdykoliv jakoukoliv pomoc. Byl v tom velmi velký entusiasmus a možnost pomoci i v tom poradenství, v té expertize. Já jsem minulý týden už jaksi nevydržel v tom, že jsme se pořád domlouvali, že se setkáme. Potom se ministři měnili, potom zase se rozhlížel další ministr a tak dále, takže jsem poslal minulý týden dopis, ve kterém jsem mimo jiné nabídl i možnost vyslání expertů. Shodou okolností to bylo asi den předtím, než se objevila zpráva o pomoci z NATO, takže já jsem jenom chtěl zmínit v tomto okamžiku, že i odtud je možnost chtít experta. Oni jsou velmi pružní, na Tchaj-wanu, koneckonců, se mluví o zázraku a ve velké široké i odborné veřejnosti je Tchaj-wan uznáván jako jeden z největších expertů v boji proti nakažlivým chorobám. Mají svůj zákon z roku 2003, po SARS udělali zákon, který 10krát novelizovali. A ten byl ten, který jim pomohl překonat ty obtíže, které tam bezprostředně v oblasti ohniska celé té pandemie vznikaly. 10. ledna, myslím, že 10. ledna, čili těsně po vypuknutí, ještě se v té době nevědělo, odkud pochází ten patogen, s jakým vektorem se dostává do té společnosti, tak už byli dva experti z Tchaj-wanu ve Wu-chanu se podívat. Takže tady máme také velkou možnost. To, že nedostávám odpovědi, koneckonců je to týden, 10 dní, co jsem posílal tento dopis. Nedivím se tomu, protože my jsme ještě nedostali ani odpověď na závěry veřejného slyšení z 23. nebo 20. srpna tohoto roku, kdy jsme posílali panu premiérovi a dotyčným ministrům zdravotnictví a, myslím, že sociálních věcí našich 23 závěrů a doporučení stran pandemie. Takže to jsem chtěl jenom zmínit, že i v této oblasti je možné chtít kdykoliv jakoukoliv konzultaci telefonickou, telekonferenční s hlavním expertem, epidemiologem Tchaj-wanu. Děkuji za pozornost.

27. schůze Senátu
1. den schůze – 14.10.2020

--- bod schůze neuveden ---

čas 10:11:28 - 10:13:52:

Vážený pane předsedo, vážení předsedající, vážení místopředsedové, vážení kolegové a kolegyně, já jsem chtěl jenom navrhnout vypuštění bodu 19, Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona Lumíra Kantora a dalších senátorů o České komoře porodních asistentek, a to z toho důvodu, že jsem se rozhodl, že v této chvíli tento návrh zákona o České komoře porodních asistentek, který, kdyby prošel druhým čtením, tak nemá šanci pro to množství zákonů, které jsou teď v parlamentu. Necítím tam možnost toho, aby v příštím nebo v tomto roce, který ještě zbývá do voleb, tento zákon prošel, protože se nedostane zcela jednoduše na řadu. Navrhuji, že bych tento návrh na prodloužení lhůty, tento bod bychom vypustili. Já během krátké doby bych panu předsedovi napsal, že navrhuji stažení tohoto bodu zákona. Je to opravdu více důvodů, které tam mám, ale mně záleží na tom, aby se věc kolem porodních asistentek opravdu vyjasnila a uvedla do pořádku, nechtěl bych hrát nějaké hry na to, jestli to prostě pošleme dál za každou cenu, radši na určitou jistotu. Čekáme na analýzu Parlamentního institutu a tak dále, takže já jsem se rozhodl, že to v této chvíli, tento zákon, stáhnu. Potom ho postoupím opět znovu do dalšího kola po tom, jak se stabilizuje situace v Senátu, ale hlavně tedy ve sněmovně. Takže teď nevím, to byla taková dlouhá řeč, jestli jsem to řekl...

čas 10:13:55 - 10:13:56:

Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k informaci Změny z roku 2018 k Úmluvě o práci na moři z roku 2006, přijaté na 107. Mezinárodní konferenci práce v roce 2018

Tisk č. 293

čas 12:58:40 - 12:59:13:

Já se omlouvám, já jsem netušil, že to jsou piráti, protože je tady napsáno ?první vlna pandemie koronaviru?, takže se omlouvám, že jsem nebyl přítomen. My jsme projednali na poslední schůzi našeho výboru tento tisk se závěrem, který zní, že doporučujeme vzít na vědomí tuto věc ohledně úpravy práce na moři.

26. schůze Senátu
2. den schůze – 20.08.2020

Usnesení Senátu k závěrům 19. veřejného slyšení Senátu na téma "Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů"

čas 18:32:36 - 18:39:23:

Milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane předsedající, já bych si dovolil vám dát stručnou zprávu o 19. veřejném slyšení Senátu s názvem Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů, která se konala 23. června 2020 v Jednacím sále zde v Senátu. Zpráva v podstatě je totožná s tím, co je uvedeno v časopise Senát v rámci rubriky Slyšení Senátu z 3. čísla ročníku 2020. My jsme se snažili ve zvaných osobách získat informace k tomu, co nás znepokojovalo, a to je stav po koronavirové krizi, po té takzvané první vlně, a to, co nás znepokojovalo v kontextu bezpečnosti osobních dat v souvislosti s takzvanou Chytrou karanténou 2.0. Toto bylo projednáno výborem pro zdravotnictví a sociální politiku jak v návrhu na usnesení, tak i potom z 22. července, z 25. schůze, byl vydán návrh usnesení Senátu, který si dovolím přečíst v této chvíli.

V závěru veřejného slyšení uvedeného názvu Senát:

I. bere na vědomí informaci senátora Lumíra Kantora o 19. veřejném slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů konaného 23. 6. 2020,

II. konstatuje, že ve veřejném slyšení zazněly příspěvky zvaných řečníků dle schváleného programu a zazněly příspěvky přítomných z publika.

První část veřejného slyšení byla věnována převodu systému Chytrá karanténa do gesce hlavní hygieničky, vývoj informačního systému ÚZIS a hodnocení opatření a připravenost Ministerstva zdravotnictví ČR stran možných dalších epidemií. Druhá část slyšení se zaměřila na vývoj systému Chytrá karanténa 2.0 a jeho případnému dopadu na práva občanů ČR, a byla vyslovena doporučení, která jsou součástí tohoto usnesení.

Tato doporučení v bodě 3 pod názvem ?doporučuje vládě? máte všichni na stolech rozdány, je to více jak 20 bodů, které jsou detailně popsány. Já si dovolím jenom, abych nezdržoval, ale dovolím se zmínit o prvním bodu, kde se píše, že: Doporučuje vládě mít na zřeteli, že je klíčová důvěra občanů ve stát a veřejné instituce. S tím souvisí nezbytnost zveřejňovat veškeré informace o nástrojích používaných v rámci chytré karantény, o roli jednotlivých subjektů, o přenosu a o tocích dat a o pravidlech jejich zpracování, ale také o významu užívání otevřených kódů pro aplikace a pro průběh nezávislých auditů. Potom v té první části, toho se týká několik doporučení, jako posílit personální kapacitu hygienické služby a stanovit standardy a jednotnou metodiku pro zpracování a zveřejnění dat. Zátěž epidemiologické služby je velmi intenzivní už po dobu několika měsíců, je to veliká zátěž pro lékaře a pracovníky epidemiologické služby. Potom jsou tady některé další věci, jako posílit systém vzdělávání, aby komunikaci s nemocnými zajišťovaly pouze osoby, kterým je uložena zákonná povinnost mlčení, čili aby to nebyli zaměstnanci soukromých společností, kteří jsou vázaní pouze smluvní mlčenlivostí, to nezaručuje důvěrnost komunikace. Posílit roli Úřadu pro ochranu osobních údajů, posílit kontrolní mechanismy. Co je důležité, zapojit do této Chytré karantény a do celého epidemiologického systému armádu, protože ta byla pochválena během veřejného slyšení a prokazovala vysokou dávku připravenosti, pracovitosti, zodpovědnosti během této koronavirové krize, takže tady vám předkládám, v bodě 3, ta doporučení.

A bod 4, pověřuje předsedu Senátu, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády ČR, dále ministra zdravotnictví, ministryni financí, ministra obrany, ministra vnitra, ministra mládeže, školství a tělovýchovy, předsedovi Poslanecké sněmovny, řediteli Národní agentury koordinace informačních technologií, NAKIT, ředitele NÚKIB, Národního ústavu pro kybernetickou a internetovou bezpečnost, informačního ředitele ÚZIS, hlavní hygieničku, tehdejší ještě předsedkyni Úřadu na ochranu osobních údajů a veřejného ochránce práv.

To je moje zpráva o tomto veřejném slyšení. Myslím si, že mělo důstojný rámec a zaznělo tam mnoho podnětných připomínek. Zpravodajem pro toto slyšení jsem byl já a jednotlivé bloky vedl pan senátor Žaloudík a pan senátor Fischer, děkuji vám za pozornost.

čas 18:53:39 - 18:54:50:

Děkuji za debatu, děkuji za upozornění na chybu, to je pravda, s tím souhlasím. Bylo šest diskusních příspěvků, které se týkaly především odrážky č. 11. Pan kolega Fischer se v podstatě zmínil o tom, že se jednalo o situaci, která byla velmi aktuální v té době, 23. června, od té doby už uběhly dva měsíce, takže možná některé věci už se dokonce dostaly do koloběhu. Ale myslím si, že naše doporučení vládě v těchto věcech určitě neuškodí. To je všechno, celá debata, šest senátorů, z toho byl jeden návrh, který byl potom stažen, zamítnut, takže teď v současné době je návrh na hlasování o odrážce č. 11, to je ta v oblasti ochrany soukromí posílit roli úřadu atd. Čili tento bod.

čas 18:58:33 - 18:58:58:

Čtete mi myšlenky, děkuji všem zaměstnancům, kteří se zúčastnili přípravy, protože to bylo ve velmi krátkém čase, velmi kvalitně provedeno, takže ještě jednou děkuji zaměstnancům Senátu PČR a vám, kolegové a kolegyně, kteří jste se zúčastnili a popřípadě přispěli teď k dopracování. Děkuji mockrát.

25. schůze Senátu
1. den schůze – 22.07.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 281

čas 16:55:15 - 16:55:24:

Já jsem chtěl poprosit o ten bod č. 29 na zítra nakonec.

25. schůze Senátu
2. den schůze – 23.07.2020

Návrh senátního návrhu zákona senátora Lumíra Kantora dalších senátorů o České komoře porodních asistentek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o České komoře porodních asistentek)

Tisk č. 277

čas 15:54:13 - 16:17:26:

Milí kolegové a milé kolegyně, pane předsedo, všichni přítomní, já si dovoluji předložit nový zákon o České komoře porodních asistentek jako senátní návrh. Jak jindy si to moc nechystám dopředu, tak jsem si dovolil to dát písemně, protože těch věcí a těch proměnných je mnoho z různých důvodů a různých turbulencí, o kterých sami dobře víte, které vás teď provázejí poslední dny, takže já si dovolím to shrnout v současné době.

Myslím, že během řeči odpovím na několik otázek, které mi byly pokládány a které jsou šířeny jako argumenty proti tomuto zákonu. Tady předkládám spolu s ostatními senátory zákon o České komoře porodních asistentek. Já si uvědomuji, že mluvit o pravidlech porodu a uchopit je z hlediska bezpečnosti i komfortu rodičky a dítěte i porodní asistentky je velkou výzvou pro všechny, které se na tom podílejí. Uchopit tuto věc i v parlamentu není jednoduché. Je nutné si uvědomit, že nemluvíme o nějakých odborných záležitostech, nemluvíme o porodech doma, nemluvíme o postupech a tak dále. Mluvíme jenom o profesní organizaci. Ta profesní organizace by si měla udělat pořádek v tom, co nás provází mnoho let.

Vzhledem k historické tradici, kterou u nás řemeslo porodní báby mělo, je překvapivé, že se k tématu pojí desítky, dvacet, možná třicet let trvající absence konstruktivního dialogu zúčastněných. Všichni víte, situace, které byly mezi různými tábory... Tábory, jak lékařů a porodních asistentek, tak mezi porodními asistentkami a tak dále. Tím spíš by jednotná a moderní organizace porodních asistentek jako jediný subjekt, který úzce spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví a odbornými společnosti, dosáhl patřičné stavovské cti a dosáhl by také daleko lepších výsledků v projednávání věcí, které se porodních asistentek týkají.

Pan předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, myslím, že to velmi srozumitelně vysvětlil, že jestli se chceme vyhnout diletantství v jakémkoliv oboru, musíme mít komory, aby ministerstvo zdravotnictví a odborné lékařské komory... Proč bychom tu komoru měli mít? Například, aby ministerstvo zdravotnictví a odborné lékařské společnosti měly v komoře porodních asistentek jediného, jednotného a silného partnera. Ta síla porodních asistentek, aby se netříštila. Aby vznikla pravidla péče podle vědeckých a současných poznatků porodní asistence a porodnictví. Zvýší se tak zcela zásadně bezpečnost pro rodičky, novorozence, ale i ty samotné porodní asistentky, které jsou ve velkém riziku v současné době v některých situacích. A pokud budou poskytovat péči lege artis a Česká komora porodních asistentek by ji měla garantovat, pak bude jejich ochrana plně zajištěna.

Podstatná je také struktura voleného představenstva komory. Mají tam místo porodních asistentek porodní asistentky jak z nemocnic, tak i ty, které chodí k těhotným ženám domů, takzvané porodní asistentky, říká se třeba porodní asistentky v komunitní péči. Tento zákon, který je předkládán, není zaměřen proti komunitní péči. Naopak já jsem si vědom, a všichni, kdo se na tom podílí, že naopak komunitní péče, koneckonců i jiné obory, jako paliativní a tak dále, se přesouvají naopak domů. K těm těhotným ženám nebo k těm umírajícím lidem nebo k těm, kteří to potřebují. Není v žádném případě zaměřena proti komunitní péči.

Důležitý je také systém vzdělávání. Přesně říká, kdo má jakou pravomoc, ale i odpovědnost. To je například podstatné pro to, teď mluvím z vlastní zkušenosti, aby nemohly jít k porodům ve vlastním sociálním prostředí doma čerstvé absolventky školy bez praxe, které ještě nemají ani diplom. Udělaly státnice a neměly diplom, až jaksi došlo k porodu doma, kde ta dotyčná potom byla. Nebo aby nedocházelo k anarchii v postupech, které nejsou lege artis a které nejsou uznávané. Jenom proto, že si někdo něco někde vyčte. Nemluvím o tom, že to je všechno. Já si vážím práce porodních asistentek, léta s nimi dělám a mám je opravdu rád, protože si myslím, že je to velmi těžké zaměstnání, ale zase je potřeba, aby se tam udržovalo v této věci, ta odbornost, aby tam byla. Takže nebude pravda a není pravda, že porodní asistentky, než dostanou kvalifikační zkoušku, tak že musí být v područí lékařů.

Vycházíme ze zákona o zdravotních službách. A ve zdravotních službách, v tom zákoně je psáno, že zaprvé to musí být třeba nemocnice, ale také poskytovatelé. V současné době i poskytovatel může být porodní asistentka, která chodí domů do komunitní péče a tak dále, čili ta tam může být. Ta dotyčná na tu dobu 3 let, než si udělá kvalifikační zkoušku pro plnou kvalifikaci, zůstává s tou dotyčnou porodní asistentkou nebo s jiným poskytovatelem, třeba nějakou domácí péči, čili není pravda, že musí strávit 3 roky v nemocnicích. Vzdělání k plné kvalifikaci trvá 3 roky.

Častou obavou je povinné členství a zneužití komory jako nástroje nátlaku na stát. Já ten axiom o tom, že se bude jednat o členství nepovinné, tak mám od začátku, co jsme se touto věcí začali zabývat. Dle současného návrhu bude členství nepovinné, ale registrace všech porodních asistentek povinná, přirozeně. To není ojedinělý model, podobný model je zaveden třeba na Slovensku.

Podle našich představ by každá kvalifikovaná porodní asistentka mohla samostatně pečovat o ženu s tím fyziologickým těhotenstvím, se zdravým těhotenstvím fyziologickým. Ve svém lékaři by měla partnera. Ale já předesílám, že partnera, ne nějaký jiný systém, který by usurpoval porodní asistentku, ale měla by mít svého partnera v lékaři, který by tu těhotnou převzal ve fázi patologického těhotenství. Čili když se něco přesmykne v tom zdravém fyziologickém těhotenství, něco se stane, potom přechází do péče lékaře. Stejně tak by mohla porodní asistentka vést porody ve smluvních zařízeních, tak jako je to například několik let už v Olomouci, v podstatě k plné spokojenosti a bez problémů, kdy soukromá poskytovatelka, porodní asistentka rodí v olomoucké porodnici na základě smlouvy, nikdo jí do toho nemluví, ona dodržuje určitá pravidla, která má, a tak dále. Prostě dá se to a není to problém. Tak potom touto samostatností není vyloučená ani cesta vedoucí ke vzniku porodních center či domů.

O tom všem by měla česká komora, ne že my to vymyslíme a budeme to prosazovat, ale Česká komora porodních asistentek vyjednávat s ostatními subjekty, s ministerstvem zdravotnictví, to by bylo klíčové, s pojišťovnami, atd. Toto je to důležité.

Základ naší úpravy je odvozen od komor zřizovaných zákonem č. 220/1991, o České lékařské komoře stomatologické, lékárnické, jsou zohledněny praktické dlouholeté zkušenosti s fungování komor zřízených tímto zákonem. Přihlédnuto bylo k mladší úpravě ještě další významné stavovské organizace České advokátní komory z roku 1996. Inspirací byly i úpravy zahraniční, především rakouská. Využity byly i zkušenosti s podobnou slovenskou právní úpravou.

Senátní návrh zákona o České komoře porodních asistentek a o změně některých souvisejících zákonů má 25 paragrafů, zabývajících se všemi aspekty pravomocí komor, seznamem porodních asistentek, členstvím v komoře, podmínkami profesní způsobilosti, orgány komory, hospodařením, přechodnými ustanoveními. Další části se týkají změn třech zákonů, zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, 96/2004 Sb., zákona o zdravotních službách, 372/2011 Sb., a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Účinnost je od 1. ledna 2022. V některých aspektech od 1. ledna 2023. Předesílám, že onu kvalifikační zkoušku by nemusely dělat porodní asistentky současné a dělaly by ji ty porodní asistentky, které by školu teprve ukončily.

Já jsem si vědom toho, že na senátní návrh je to velmi obsáhlý materiál. Geneze, jenom stručně, omlouvám se za ten čas, ale je to důležité říci, že to není věc, která by vznikla v poslední době. Já se tím zabývám, zaprvé tou problematikou, jistě desetiletí, sleduji také ty různé snahy o to sblížení a rozbližování. Osobně beru to, že 25 let jsme nebyli schopni se domluvit na takové základní věci, tak to beru jako selhání určité generace od roku 1990 do současné doby, kdy dochází k tak prudkému rozcházení mezi jednotlivými organizacemi a profesními organizacemi, tak to beru jako selhání určité. Doufám, že další generace porodníků, neonatologů, porodních asistentek, jak komunitních, tak i nemocničních, najde souznění. Koneckonců já si vzpomínám na své zahraniční stáže, kdy jsem opakovaně pokládal otázku: Jak to máte mezi těmi vztahy, které tam jsou třeba s komunitními asistentkami nebo mezi jednotlivými skupinami?

Čekal jsem to, co zaznívá v ČR poměrně často, takové to napětí a neporozumění. Velmi často se mi stávalo, že lidi, kterým jsem to pokládal, tak nerozuměli otázce. Říkali: Jak to myslíte? A já jsem si říkal: Já mám nějakou angličtinu špatnou? Tak to ještě znovu opakoval. A on říkal: Vždyť jsme přece jedna rodina. Pečujeme o matku a dítě všichni. Ne jedna skupina.

Na základě toho jsem před třemi roky s těmi klíčovými skupinami porodních asistentek, ministerstvem zdravotnictví a lékaři začal podnikat kroky k řešení otázek za vznikem České komory porodních asistentek, protože veškeré jiné mechanismy selhávaly. Myšlenka vznikla v roce 2016. Bylo setkání různých profesních, expertních skupin a hledaly se odpovědi, které by do legislativy byly užitečné a přinesly potřebné změny. Konsensus, že stav by se v mnohém napravil zřízením komor porodních asistentek, byl stanoven před 2 lety. V roce 2018, možná si pamatujete, že byl tady seminář v Senátu Parlamentu ČR, kde se v podstatě všichni shodli na tom, že by komora měla být. Ne na obsahu až tak zásadně, ale mluvili jsme o tom, jestli vůbec komora ano. Unie porodních asistentek, Česká komora porodních asistentek, to je současný název. Došlo by ke změně názvu, pokud by se tento zákon ujal, v zákonodárném procesu. Česká společnost porodních asistentek, Asociace pro porodní domy. Ti tam byli a shodli se na tom, že komora by byla zdravá a potřebná.

Podstatný byl i příznivý pohled lékařů z odborných společností, gynekologicko-porodnické a neonatologické. Pak jsme s těmi nejpočetnějšími, třemi nejpočetnějšími skupinami, se začali scházet a pracovat za právní asistence. Zásadní podíl má na tom Česká společnost porodních asistentek, Česká komora porodních asistentek. A určitou dobu také takzvaná UNIPA, tj. Unie porodních asistentek. Byl tak stanoven výbor, v podstatě bez jakýchkoliv výhrad byl stanoven výbor, který se zákonu i potom vytváření stavovských předpisů věnoval. Je nutné uvést, protože vím, že vám bylo řečeno, že jsme nekomunikovali nebo že jsem nekomunikoval s určitou skupinou porodních asistentek, že naopak jsem komunikoval. Třeba jenom v roce 2018 proběhlo pět schůzek, které byly... Velmi podrobně jsme to řešili. Ovšem přirozeně já nemohu souhlasit s tím, abych do toho zákona nedal kvalifikační zkoušku a že porodní asistentka může fungovat ihned po ukončení školy na té nejvyšší úrovni, to znamená, včetně poskytování péče v domácí péči bez dozoru. To prostě by nikdo z nás, kdo tady jste, tak by to nikdo nechtěl, aby k vám přišla sestřička, která je sama za sebe samostatná a je týden po škole. To si myslím, že vzhledem ke stavu našeho českého zdravotnictví je nepřijatelné.

Tam už došlo potom k tomu rozcházení, zhruba před rokem, kdy skupina porodních asistentek, která vás oslovila, v posledním roce k návrhu už přistupovala tak, že původní přijetí se postupně změnilo v situaci, kdy už před půl rokem v podstatě se mnou hovoří paní předsedkyně, nebo hovoří, píše občas e-mail. Se mnou jednají už jenom jejich právní zástupci. Tak vznikl návrh zákona, který by stanovil práva a povinnosti porodních asistentek sdružených v jedné organizaci.

Musím říct, protože jsem k tomu byl vyzván, abych UNIPA už netahal do tohoto procesu, musím říct, že to opravdu už nebudu dělat. Ale zmíním se o tom, že i přes opakované snahy dochází k odmítání tohoto zákona. Zástupci UNIPA, ty další dvě profesní organizace se naopak vyjádřily příznivě. V současné době se podle mého názoru jedná už o věcech, které jsou tak hluboce zafixovány z hlediska osobního, nemyslím teď pouze k mojí osobě, ale k tomu, co se tady dělo posledních 25 let.

K tomu popisu doposud vykonaného ještě musím uvést, že jsem tento zákon dal k zákonodárném procesu začátkem roku, potom se objevily některé technicko-legislativní nedostatky. A také je důležité, že, možná jste obdrželi, myslím, 23stránkovou zprávu od advokátní kanceláře o tom, proč nelze tuto komoru mít. My jsme některé podnětné poznámky právních zástupců UNIPA přijali, dali je do tohoto materiálu, který máte k dispozici. Neopovrhli jsme jimi, jak je to možná prezentováno, vzali jsme to jako připomínkové místo UNIPA v té chvíli. Takže po 3 letech a více jak, jenom odhadem, určitě někde 800 – 900 hodin práce předkládám tento zákon vám. Považuji ho za propracovaný.

Ještě, jak je tomu v Evropě. Evropská unie pro velkou zodpovědnost tohoto povolání řadí samostatné porodní asistentky k pěti regulovaným profesím ve zdravotnictví. Lékaři, stomatologové, lékárníci, porodní asistentky a zdravotní sestry. Poslední dvě profese, porodní asistentky a zdravotní sestry, svoji komoru v České republice zatím nemají, Evropská unie nám v určité směrnici doporučuje zařadit je do komor. A potom je poslední dobou ještě argument, že světová asociace Internation Confederation of Midwives a European Midwives Association, Evropská asociace porodních asistentek, k problematice Komory porodních asistentek v České republice zaujala neutrální stanovisko. A řekla nám, nebo oznámila UNIPA, pokud vím, tak to psali z UNIPA, že bychom si tohle měli vyřešit doma na domácí půdě.

Úplně závěrem, protože já jsem neřekl určitě všechno, asi to nemá význam, ale chtěl jsem vás dřív, než se rozhodnete hlasovat pro 1. čtení, ale i pro to 2. čtení, zvažte, prosím, moji argumentaci. Vyzývám vás velmi zdvořile a se vší pokorou k tomu, jestli budete mít jakoukoli otázku k problematice porodních asistentek, k tomu, co jste možná slyšeli. Protože já to nevím. Já jsem viděl naposledy ten 23stránkový dopis, na který jsme reagovali tím, že jsme ho přijali trošku do toho našeho zákona. Potom už nevím, protože ty věci jdou mimo mě, a ty dopisy, které chodí vám, neznám. Já nevím, jaká ta argumentace je, popravdě řečeno.

Pokud máte vy, senátorky a senátoři, otázky, tak mi je napište, prosím. Já na ně do určité doby rád zareaguji a pokusím se je vysvětlit. V podstatě je ideální ten proces, že mi položíte otázky, třeba zjistíme, že opravdu je tam nepřekonatelná překážka.

Na úplný závěr děkuji mým spolupracovníkům, jak panu Mgr. Stravovi, který dělal legislativní záležitost, nelegislativní záležitosti, spolupracovníkům, děkuji i mimo Českou společnost porodních asistentek, Českou komoru porodních asistentek. Děkuji i UNIPA za velmi poučné 3 roky a poskytnutí některých podnětů. Teď očekávám, že se zvedne zase další vlna dopisů, prohlášení atd. Ale každopádně, pokud mě v tomto procesu nezastaví nějaká vyšší síla nebo vy v 1. čtení, ve 2. čtení, tak jsem odhodlán touto cestou jít. Protože jsem přesvědčený o tom, že tu ostudu, kterou Česká republika v rámci porodní asistence s sebou nese, tak je možné napravit právě tímto způsobem.

Jestliže ty problémy vznikly v jádru té profese, tak by se i v jádru té profese měly vyřešit. Děkuji i mým kolegům senátorům, kteří podepsali tento návrh, protože to beru jako velkou čest. A i když se třeba zjistí, že to není prostupné, i tak děkuji, protože je k tomu potřeba nutná dávka odvahy.

Porodní asistentky, pokud se přijme tento zákon, budou mít vyšší pravomoci, budou mít vyšší společenské uznání, ale také i velkou odpovědnost. Tak, jak si to zaslouží. Protože je to opravdu profese úctyhodná. Ženy, které v ní pracují, jsou mimořádné. Prostě a jednoduše řečeno, v obecné rovině, a zase znovu budu parafrázovat pana JUDr. Rychetského, pokud se chceme vyhnout diletantismu, musíme mít odborné komory, spolupracující komory, konstruktivně spolupracující se státem i s blízkými profesemi. Děkuji vám za pozornost.

čas 16:34:09 - 16:39:30:

Pokusím se odpovědět. Ohledně domácích pravidel, domácích porodů, tam teď není nikde psáno, že to ten zákon odmítá, nebo neodmítá. To není o domácích porodech, to je o profesní organizaci, která by si mohla určitě potom přes sebe, přes svoji autoritu, kterou by měla, protože by to byla jednotná organizace, která by si vyřídila uvnitř všechny ty věci, tak by mohla potom předložit pravidla pravděpodobně a domlouvat se s ministerstvem zdravotnictví a s pojišťovnami o tom, jak dál.

Také si myslím, že by to bylo velmi prospěšné v tom, že by u těchto věcí, které jsou v současné době postaveny mimo zákon, protože, pokud vím, domácí porody nejsou v České republice připuštěny v podstatě velmi direktivně... Vede to k tomu, že pokud maminka nebo paní chce rodit doma, dochází k tomu, že porodní asistentka potom řekne, že poskytla první pomoc, protože šla okolo toho domu, ze kterého se volalo o pomoc. Ona tam poskytla první pomoc, tu poskytnout musí. Takže máme tady takovou věc, o které si myslím, že je škoda, neprospívá právě porodním asistentkám jako celku.

Také se stávaly případy, kdy porodní asistentka třeba při nějakých komplikacích se k této věci nijak nepřihlásila. Tak si myslím, že i těmto ženám, těmto porodním asistentkám by komora mohla přinést prospěch a trošku větší bezpečí a jistotu. Koneckonců, my jsme vycházeli i z rakouského modelu, kde jsou domácí porody připuštěny, ale, a to teď zdůrazňuji, prosím, aby to všichni vzali vážně, za poskytnutí určitých pravidel, která jsou lege artis. Čili pravidla, která jsou taková, aby domácí porody byly bezpečné. Nebudu se vyjadřovat k těm podmínkám, které tam jsou, protože ony ještě žádné nejsou a určitě by všechny tři spojené organizace dokázaly vymyslet systém, kterým by to nějakým způsobem šlo.

Ohledně toho dopisu, o kterém jste se zmiňovali. Zase na druhé straně směrnice, pravidla Evropské unie umožňují i přísnější podmínky, pokud je k tomu vážný důvod, jako jsou kvalifikační zkoušky. Čili to není nějaký exces, kvalifikační zkouška v České republice, po třech letech. To není vůbec žádný exces a není to věc, která by byla nějak mimozákonná. Ohledně postoje světové asociace, tam si myslím, že teď momentálně je stanovisko, že opravdu si to musíme vyřešit sami. Je to naše věc. V podstatě si myslím, že světová asociace i evropská asociace, při vší úctě ke všem těmto organizacím, nám opravdu nemůžou až tak zásadně pomoct, protože dokud se nedomluvíme my tady, tak ten jejich vliv na to je v podstatě minimálně.

Ohledně zkoušky a jejich nestrannosti, je to zkušební komise zvoleného orgánu. Z demokratického voleného orgánu, který volí sněm. Takže tam, dá se předpokládat, mají své místo i ty komunitní i ty nemocniční a všechny porodní asistentky. Pokud jim opravdu záleží na tom, aby měly samostatné rozhodování, tak jako v každém jiném demokratickém orgánu, tak se můžou zúčastnit. Členství v komoře, ten registrační poplatek a členství je zdarma, čili se nemůže říct, že někdo je diskriminovaný, protože nemá na to, aby třeba zaplatil členský poplatek.

Myslím, že to je asi všechno. Děkuji vám mockrát a přeji šťastnou ruku. Děkuji za pozornost.

24. schůze Senátu
2. den schůze – 11.06.2020

Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátora Martina Červíčka a dalších senátorů, kterým se mění Listina základních práv a svobod, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.

Tisk č. 135

čas 10:14:41 - 10:15:46:

Milé kolegyně, vážení kolegové, to bude velmi stručné, pokud jsem tady v prvním období, když jsem sliboval na začátku, jak jsem sliboval, že budu zachovávat ústavu a zákony, zachovávat, to slovo vnímám, protože během toho mého mandátu jsme měli zasahovat do ústavy několikrát, pokud si vzpomínám, vždy... Neprošlo to ani jednou. Právě i tehdy jsem se na ty věci díval podobně. Čili zachovávat ústavu. Vykonávat svůj mandát podle nejlepšího vědomí a svědomí. To vědomí a svědomí mě vzhledem k tomu slibu vede k tomu, že já nepodpořím tuto věc, protože slib je slib. Děkuji.

Návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020

Tisk č. 272

čas 15:36:02 - 15:41:51:

Milé kolegyně a vážení kolegové, já si dovolím předložit zpravodajskou zprávu k tisku č. 272, tak, jak bylo vysvětleno poměrně podrobně panem ministrem. Jedná se o – my tomu říkáme kompenzační zákon pro zdravotnictví, aby se srovnal výpadek příjmů a zároveň zvýšení vynakládaných výdajů u osob, které poskytují hrazené zdravotní služby. Je to návrh zákona, který je poměrně jednoduchý, uvádí ale hlavně tu možnost vydat úhradovou vyhlášku pro následující období a zohlednit tak výpadek produkce zdravotních služeb, který je způsobený částečně poklesem poptávky a částečně vládními opatřeními. A částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu.

Tyto tři faktory se podílely na poklesu příjmů, nebo ve výpadku produkce zdravotních služeb jak u nemocnic, tak i u ambulantních specialistů, tak i u praktiků atd. Takže postihl v podstatě většinu segmentu zdravotnictví. Projednáváme ho v legislativním procesu, vláda ten zákon předložila sněmovně 19. 5. t. r., je projednáván ve stavu legislativní nouze. My jsme ho dostali po vynechaném 1. čtení, potom bylo 2. a 3. čtení, a v posledním hlasování ho podpořilo 158 poslanců z přítomných 159. Poslanecká sněmovna ho k nám postoupila dne 5. 6., to bylo v pátek. A my jsme díky pružnosti legislativního odboru dostali výsledky v pondělí a v úterý ho projednával výbor.

Tady se musím zmínit o věci, která nám zkomplikovala situaci. A to je to, že my jsme za výbor včera v poledne zhruba určili, že doporučujeme schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Čili já ho tímto způsobem uvedu, ale došlo tady ke kolizi, o které se zmínil pan ministr. A to je to, že těsně před jednáním včera se objevil pozměňovací návrh, který se týká změny, která byla provedena už ve sněmovně. Ve sněmovně byla provedena změna, která měla umožnit prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní podporu zaměstnanosti za měsíc červen až srpen 2020 poskytovali lékárenských služeb do 15 zaměstnanců.

Pro zajímavost vám uvedu, že do 15 úvazků se jedná o 57 % lékáren. Podle toho, jaká data mám k dispozici z ÚZIS, celkem 2260 lékáren. Údajně jich je tedy víc, ale musím pracovat s čísly, která mám z ÚZIS. Z toho do 15 úvazků se to týká 1308 lékáren, to je 57 %.

Mezi 15 a 25 úvazky, to je ten pozměňovací návrh, který prošel včera tiskem č. 268, je 128 lékáren. Čili kvůli těmto 5,6 % lékáren došlo k této změně. Takže v původním tisku č. 272, tak, jak my ho navrhujeme poskytnout postoupit, ve znění Poslaneckou sněmovnou, se jedná o 15 úvazků, ale v tisku č. 268 se jedná o 15 – 25 úvazků. To je to rozložení lékáren, abychom věděli, o kterých lékárnách je teď celá ta věc, která se tady bude odehrávat.

Ohledně toho navrhuji předložit návrh výboru. Návrh výboru doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání návrhu zákona na schůzi Senátu Lumíra Kantora. A pověřuje předsedu výboru Senátu Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR. Toto je můj návrh.

čas 15:43:15 - 15:44:07:

Jak jsem avizoval, tak došlo k situaci, které posoudilo naše legislativní oddělení jako nepřímou novelizaci. Což je proti pravidlům Legislativní rady vlády. A toto se ještě zkomplikovalo svým způsobem tím, že nemáme teď v platnosti ani zákon senátního tisku č. 268, ten sociální. Takže lze očekávat, že bude podán pozměňovací návrh. To jsem chtěl ještě zdůraznit a říct, že to řešení, které se nám teď nabízí, o kterém asi bude navrhovatel pozměňovacího návrhu hovořit, je legislativně asi nejméně komplikující. Děkuji.

čas 16:16:41 - 16:18:50:

Já jsem chtěl vlastně jenom jaksi navázat trošku na komentář, který tady byl, že my to pošleme Poslanecké sněmovně v takovém jakémsi zmatku. No vlastně v tom zmatku se to k nám dostalo už tím, že to bylo v nepřímé novelizaci. A byli jsme postaveni u tak a priori do situace, že v nepřímé novelizaci, nepřípustné legislativní radou vlády, jsme dostali materiál. A potom opravdu jenom jako by záleželo na tom, který zákon bude přijatý dřív, jestli 268 nebo 272 a tak dále. Ta situace, já chápu, že je dobře, že se tam prosadilo těch 15 zaměstnanců, protože podle toho, co o tom vím, tak to byla taková jakási, takový konsensus na těch 15, 25 zaměstnanců se tam nedostalo o 4 hlasy, takže jenom abyste věděli, jak to vznikalo, tak to jsem chtěl takovou vsuvku. A jenom říci o tom, že jsme to tady nevyrobili my, tady ten zmatek, to je důležitá věc. Potom jsem chtěl se k tomu postavit tak, jak o tom hovoří náš legislativní odbor, to znamená, že je opravdu vhodné, abychom my vrátili Poslanecké sněmovně 268 a vyjmuli to, co navrhl pan senátor Goláň, 4 a 8, to je asi nejčistší způsob, takže jenom tak. Aniž bych teďka chtěl momentálně už kalkulovat s tím, kdo dostane, nedostane a tak dále, ale i z toho legislativního hlediska je to asi, ne asi, ale je to nejčistší způsob.

čas 16:36:06 - 16:36:11:

Pan senátor Goláň.

Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma - "Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů"

čas 16:46:57 - 16:49:01:

Už naposledy. Já bych vás chtěl poprosit o podporu na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů. Mělo by to být 23. června. Nedávná epidemie akcentovala mnoho otázek spojených s organizací sběru a ochrany osobních dat. Procesy kolem prolínání soukromého a státního sektoru, otevřenost dat, nejasnosti kolem procesu a osudu dat byly neuvěřitelně urychleny covidovou krizí. Tato diskuze by nás pravděpodobně čekala později, ale právě tou rychlostí, která v tom nastala, jsme se rozhodli zareagovat veřejným slyšením, z něhož by odpovědi vyplynuly. Horní komora pořádá toto veřejné slyšení na popud výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

A má dva cíle. 1. zhodnotit připravenost epidemiologie po 1. vlně koronavirových epidemií a představit připravenost a bezpečnost uchování dat v systému Chytrá karanténa 2.0, především v modu spolupráce státu a soukromých subjektů. Bylo schváleno výborem pro zdravotnictví a sociální politiku 101. usnesením z 19. schůze z 9. 6., kde výbor doporučuje Senátu parlamentu uspořádat v úterý 23. 6. 2020 od 9:30 v jednacím sále veřejné slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti veřejných dat a informačních systémů za účasti cca 90 účastníků. A návrh usnesení je přílohou tohoto usnesení. Návrh usnesení Senátu 2. pověřuje předsedu výboru senátora Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR a požádal o následné zařazení na pořad schůze Senátu, což je teď.

23. schůze Senátu
1. den schůze – 20.05.2020

Návrh zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

Tisk č. 259

čas 14:53:25 - 14:57:43:

Milé kolegyně a vážení kolegové, já bych se zmínil jen o věci, že vlastně v této situaci se odráží zmatek, popřípadě chaos, o čem tady jednáme mnoho týdnů. Domnívám se, že pokud by začátek nebyl tak chaotický a byl by ustanovený krizový štáb, byly by dodrženy všechny věci a termíny tak, jak mají být, tak bychom se vyhnuli množství zmatků. A asi možná i tehdy by bylo jednoznačně řešeno, jak to má vypadat se školkami i s školami na začátku.

Chápu, že zákaz školy na začátku měl své opodstatnění a potom dál už to mohlo směřovat k tomu, co budeme dělat, až to zase znovu spustíme. To, že to řešíme přes ministerstvo práce a sociálních věcí, je velký omyl, protože my bychom to měli řešit před ministrem školství. Protože manuál, který vyšel na konci tohoto období, respektive před nedávnem, manuál ředitelům je naprosto chaotický a připouští tolik alternativ a zmatků, že kdyby nevyšel, tak by to podle mého názoru bylo daleko lepší. Jak jsem se už o tom jednou zmínil, v okolí Olomouce máme 4 hudební školy a každá učí podle jiného schématu v naprosté kontradikci. Jedna škola otevírá taneční obor, druhá škola taneční obor ho zakazuje. Ta škola, která otevírá taneční, tak učí jenom taneční obor, učí distančně pouze všechny ostatní hudební nástroje, někde jinde to jde přesně naopak. To je pro mě nepochopitelné a ředitelům to vůbec nepomohlo.

Takže to je kritika tohoto, ale potom jsem se chtěl zmínit, že podporuji zákon v 80 %. A také proto, že rodiče na začátku dostali zákaz pouštět děti do školy a potom se objevil absurdní termín ?nepovinná školní docházka?. V tomto našem prostředí ?nepovinná školní docházka? je termín, jak tady říkal pan senátor Canov, se tady neobjevil stovky let. ?Nepovinná školní docházka? potom evokuje to, jestliže stát udělal zákaz školní docházky a potom udělal nepovinnou školní docházku, tak by se měl postarat o rodiče těch, kteří se o děti starají.

Takže já si myslím, že podpora rodičů v 80 % je zcela namístě. Protože je to odpovědnost státu, aby se o tyto rodiče postaral. Jestli to bude někdo zneužívat, chápu, ale koneckonců strach z toho, že budou věci zneužívány, se táhne veškerým naším jednáním. Aspoň v těch třech letech, co jsem tady, bych si vzpomněl na mnoho a mnoho příkladů, kdy se varovalo proti zneužívání. A my bychom měli myslet na ty, kdo tu dávku potřebují. Děkuji za pozornost.

21. schůze Senátu
1. den schůze – 29.04.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 249

čas 14:48:03 - 14:53:07:

Vážené kolegyně a vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře. Já bych jenom pár slov, chtěl bych podpořit to usnesení, které jsme přijali včera, jednohlasně podotýkám, protože to má v sobě i ten obsah, který tady konec konců zmínil i pan ministr na začátku, i pan zpravodaj. A to je zaprvé konsolidace toho, co vzniklo teď, během těch pár měsíců nebo pár týdnů a možná 2 měsíců a následné doby, ta konsolidace toho propadu ve zdravotnictví, to bude jedna věc, ale pro mě je důležité ještě ta zpráva, že vlastně to není tak, jak byla část zákonů, které jsme přijímali teď v době legislativní nouze na dobu pandemie a krátké doby po ní, ale to vlastně trvalá změna ve zdravotní nenápadným způsobem, ale zásadním. Přináší 50 miliard do zdravotnictví od vlastně příštího roku. A tady si myslím, že je důležitá zmínka v našem usnesení o DRG Restart. Někdo říká DRG Restart, někdo CZ-DRG, to jsou synonyma, protože jsem měl možnost pracovat na DRG Restart několik let jako předseda odborné společnosti. A musím říct, že tak vymyšlený systém, ale v dobrém to myslím, tak vymyšlený systém, tak propracovaný systém, důkladně, do detailů s ohledem na jednotlivé skupiny a tak dále, ta nomenklatura a ta klasifikace, která potom umožnila určité spravedlivější rozdělování, je tedy velmi dobrý tento systém a vznikal velmi dlouhou dobu.

Byl probrán s odbornými společnostmi a s nemocnicemi. Existují pilotní projekty, pokud se nemýlím, které už probíhají už delší dobu. Takže vstupních parametrů je poměrně dost na to, aby se s ním mohlo konečně začít.

Ohledně DRG Restart, tam jde totiž ještě o jednu věc, a to je to, že by přinesl určitou spravedlnost do systému hodnocení nemocnic, protože on zohledňuje i to, co je třeba předmětem ústavní žaloby z roku 2018 od skupiny senátorů ohledně financování zdravotnictví. To je jedna z věcí, která by tomu mohla také prospět a uvést do pořádku to, co skupina senátorů rozporovala.

Ohledně DRG Restart systému, to je věc, která se vlastně posunula velmi výrazně v posledních pěti letech a začala vznikat s příchodem nového tehdejšího ředitele do ÚZIS. A já jsem měl možnost sám vidět třeba od roku 2005 vývoj, kdy opravdu došlo k zásadním změnám v přínosu informací a informatiky na ministerstvo zdravotnictví. To, že teď momentálně situace v epidemii vypadá tak, jak vypadá a můžeme z ní mít pozitivní pocity, tak na tom odvedl velkou práci současný ředitel ÚZIS, profesor Dušek, který vytvořil se svými kolegy přirozeně systém sledování intenzivních lůžek, který online ukazuje, kolik máme pacientů na kterém lůžku atd., to je úžasná práce oproti tomu, když si vzpomenu, jak v roce 2011 při akci Děkujeme, odcházíme jsme vůbec netušili, kolik máme v ČR lékařů a sester. Takže za tu dobu to udělalo obrovský vývoj. Já si myslím, že můžeme důvěru klidně dát tady tomuto systému, o kterém hovoří naše usnesení, tedy předložené ústy zpravodaje, pana profesora Žaloudíka. Takže jsem chtěl jen podpořit usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji.

20. schůze Senátu
2. den schůze – 17.04.2020

Návrh usnesení Senátu k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna

čas 17:50:07 - 17:51:23:

Já jenom že minulý týden jsme tento bod oddálili nějakým způsobem, já jsem si říkal, že to použiji příště, takže nebudu podávat ještě další a nebudu komplikovat, ale každopádně si myslím totiž, že v tomto bodě, který popsal pan senátor Adámek, a konec konců i pan senátor Fischer, se odráží přesně to, co jsme tam měli už nahozeno minulý týden a nepoužili jsme to, protože ten bod nebyl připuštěn. A to je to, že naprosto během této covidové aféry, tohoto problému, došlo k plnému obnažení toho, co se nazývá zdravotně sociální pomezí. Protože to naprosto selhalo a naprosto si myslím, že to plně tam patří. Takže já jenom jsem chtěl říct, že pokud se k tomu dostaneme ještě příští týden nebo za 14 dní, tak potom předložím něco, co s tím bude souviset, protože to je dobrý startovací bod pro to, abychom začali mluvit, že toto je úplné zdravotně sociální pomezí a nepřekročitelné by bylo potřeba řešit a tady se nám naskýtá docela dobrá možnost. Děkuji.

Návrh pravidel pro jednání orgánů Senátu s využitím technických prostředků

čas 18:17:02 - 18:18:34:

Já to vítám, protože mám pocit, že to přichází opravdu za 5 minut 12. Tedy teď jsem se dočetl, že dnešní vláda schválila zákon a postoupí ho poslanecké sněmovně o navýšení ošetřovného na 80 %. A potom jsem se dozvěděl ještě, že v pondělí budou jednat o těch takzvaných dohodářích, to, co tady pan senátor Wagenknecht několikrát směrem k ministryni Maláčové ventilovat. A to znamená to? To znamená, že v úterý to možná schválí poslanecká sněmovna a budou na nás jaksi požadovat, abychom to vyřešili brzo, takže mi to připadá, že tento způsob, ještě po té zkušenosti, kterou jsme s tím jednou měli ve výboru pro zdravotní, pro sociální politiku a zdravotnictví, tak mi to připadá jako užitečná věc. Nicméně je také dobře, tam je vymezeno, že to je pro stav nouze. Takže jaká je ta definice nebo... ještě se zamyslet možná nad tím, jestli ta definice toho stavu nouze je tam daná, já nevím, právně nebo dobře ohraničena, aby se nám potom nestávalo, že budeme chtít zneužívat to online hlasování více, než je nutné. Děkuji.

20. schůze Senátu
1. den schůze – 16.04.2020

Informace vlády k současné situaci v EU v souvislosti s onemocněním COVID-19

čas 09:52:34 - 09:53:56:

Já jsem jenom chtěl, dobrý den, já jsem chtěl jenom takové stručné vysvětlení, možná, k dotazu pana senátora Fischera. Tam možná to rozdělení, je totiž důležité rozdělení chorob na zvlášť nebezpečné a zvlášť nakažlivé, takže je docela možné, ne je docela možné, covid-19 patří do té druhé kategorie, zvlášť nakažlivé. A mezi zvlášť nebezpečné, kterými se opravdu zabývá paragraf, o kterém pan senátor mluvil, je vyhrazen třeba Ebole nebo SARSu právě. A to jsou choroby, které jsou zvlášť nebezpečné z toho důvodu, že dochází k úmrtnosti, a teď nevím přesně to kritérium, ale jsou to prostě desítky procent. Takže přeci jenom ten covid-19 patří do trochu jiné kategorie, druhé kategorie, nižší kategorie. Proto třeba nebyla podle mých informací spuštěna nemocnice v Těchoníně, protože ta je vyhrazena opravdu těm velmi nebezpečným nákazám. Děkuji.

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 241

čas 16:40:47 - 16:44:39:

Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poprosit ještě o dvě věci. Nebo říct, že ve své zpravodajské zprávě paní senátorka uvádí hned na první stránce, že tuto pravomoc má ministerstvo zdravotnictví. A vlastně změna tímto zákonem je dána pouze tak, že ministerstvo to může změnit nějakým způsobem bez zákona. A změna by byla akorát v tom, že se uvolní pravomoci směrem k ředitelům jednotlivých nemocnic.

Domnívám se, že i ten argument, který tady zazněl, že přece ředitelé znají svoje lidi, takže jim mohou dát pravomoc vykonávat lékařské povolání, i když na přechodnou dobu, tak se mi to nezdá příliš přiléhavé pro toto povolání v této době právě. To je jedna věc.

Druhá věc je, a to si vážím kolegů z Ukrajiny, protože jich také pár znám, také k nám na oddělení ke mně jezdí kolegové z Ukrajiny se školit v neonatologii, takže vím, že jsou v podstatě velmi erudovaní odborně a mohou pracovat téměř samostatně. Ale přece kladu otázku na dobu těch tří měsíců, nebo půl roku, jestli je smysluplné měnit pravidla na dobu půl roku, když momentálně ten nárok není takový, jak by se mohlo zdát podle toho zákona.

Takže to bych se zeptal pana ministra, jestli je to opravdu potřebné v této době. Eventuálně, asi nevíme, kolik zdravotníků, kolik lékařů atd. v jednotlivých zařízeních schází z důvodů karantény. Ale domnívám se, že to je také kruciální otázka. A poslední otázkou je, jestli byste, pane ministře, mohl zjistit, co se změnilo za ten poslední rok, co se nám podařilo zákonem rozvolnit pravidla, která jsme tady přijímali myslím zhruba před rokem, zpravidla pro ty zkoušky. Jestli nám to přineslo nějaký efekt po té době, co jsme ta pravidla rozvolňovali. Kolik lékařů se třeba dostalo do výběru a podařilo se jim zkoušku složit. A eventuálně proti tomu, co bylo, když to bylo postaru, i když to je nedávno.

Takže na tyto věci bych se chtěl zeptat. Zaprvé, jestli by paní zpravodajka nedoplnila tu věc o kompetenci ministerstva, udělovat tu možnost. A potom jsem se chtěl zeptat na to, v čem nám zákon pomůže konkrétně. A potom, jak se povedlo ty zkoušky změnit od poslední novelizace zákona. Děkuji.

18. schůze Senátu
1. den schůze – 25.03.2020

Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 216

čas 15:44:42 - 15:47:50:

Debata je zajímavá, tak ten čas utíká. Děkuji mockrát za slovo, paní ministryně a milé kolegyně, kolegové. Mám dvě věci. Jenom stručně. Ta první je, že teď asi v této době není čas na výchovu nějaké skupiny ohledně DPČ a DPP. Myslím si, že situace je tak vážná, že takový ten princip, který vidíme všude možně, během těch pár let, co tady jsem, tak jsem zažil několikrát, výchovný moment není zrovna teď namístě. A je otázka, jestli je namístě i v jiných případech myslet na to, že někdo to zneužívá, tak s tím vzít celou skupinu lidí, kteří jsou v tom většinou nevinně, to není podle mého názoru dobré. A potom jsem chtěl poprosit paní ministryni ohledně skupiny lidí, která teď momentálně je na Olomoucku nebo okolo Litovle, okolo Uničova, je to několik desítek tisíc lidí, kteří tam zůstali uvězněni. Je to naprosto v pořádku, uzavřená zóna je v pořádku jako opatření protiepidemické, ale ti lidé tam zůstali. Jednoho rána se probudili, v 15.00 hodin se uzavřela oblast a byli doslova uvězněni. Lidé dostanou pravděpodobně – viděl jsem nějakou tabulku, kde byla napsána plošná karanténa, to jsou tyto kategorie, a potom individuální karanténa. Plošná karanténa, to je právě asi tato situace. Nevím, jestli to říkám správně, a ta má také těch 60 % stejně jako ta individuální karanténa. Jenom, jestli byste na to mysleli potom do budoucna. Teď v současné době nemá cenu asi něco navrhovat atd., ale do budoucna, jestli byste na to mysleli, aby tito lidé, kteří nejsou na ošetřování člena rodiny atd., ale jsou ?uvězněni?, ať se to nikoho nedotkne, jestli byste na ně tedy mysleli s 80 %, jestli by to byl trošku motor k tomu, abyste do toho opravdu šli s odstupem několika týdnů nebo tak a snažili se to prosadit. Protože tam udělali spoustu práce. Vím, že naše sestřičky tam roznáší dezinfekce, chodí nakupovat seniorům atd. a funguje to už poměrně dost jako samosprávně, je to zvláštní situace sociologicky. Jenom jsem se chtěl za ně přimluvit v zastoupení paní senátorky Šromové, která je v karanténě, protože konala svoji povinnost a léčila. Potom jsem se tam byl podívat několikrát, tak jsem chtěl jenom poprosit, myslete na ně. Děkuji.

17. schůze Senátu
1. den schůze – 18.03.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 207

čas 10:43:29 - 10:47:05:

Děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, ohledně zpravodajské zprávy k zákonu k senátnímu tisku č. 207, zákonu o ochraně veřejného zdraví, asi tolik, pan ministr podal celkem podrobný rozbor. Já bych se zmínil o tom, že tady se jedná především o adaptaci zákona o ochraně veřejného zdraví na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Nad rámec adaptace potom jsou další změny, které se týkají státního zdravotního dozoru v oblasti ochrany veřejného zdraví. A v průběhu legislativního procesu se ve Sněmovně ještě rozšířil návrh zákona o novelizaci zákona o státní službě, lázeňský zákon a zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Tady v druhém čtení ve sněmovně bylo podáno celkem 37 pozměňovacích návrhů a ve 3. čtení bylo přijato 27 pozměňovacích návrhů, které byly, z přítomných 177 poslanců pro ně hlasovalo 154 poslanců. Abychom se nezdržovali, a není to nutné v tuto chvíli, jenom řeknu, že celkem v celém zákoně bylo provedeno 151 změn různého charakteru, v zákoně o ochraně veřejného zdraví 131 a potom po 6, po 1 a po 2, po 9 a po 2 v jednotlivých dalších zmíněných zákonech. Ve sněmovně bylo přijato celkem 27 pozměňovacích návrhů a naším senátním výborem na zasedání bylo přijato usnesení, které doporučuje usnesení z 12. schůze konané dne 10. 3. 2020, o návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátorů senátora Lumíra Kantora, pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění č. 258 z roku 2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 207 zní:

1. V článku 1 bodu 62 slova "se doplňuje věta", nahradit slova "se doplňují věty podmínkou přijetí podle věty první. Nyní podrobení se pravidelnému očkování proti virové hepatitidě B."

2. V článku 1 bodu 125 slovo "přijetím" nahradit slovy "v rozporu s paragrafem 50 přijetím". Děkuji za pozornost.

čas 11:06:37 - 11:12:03:

Já bych se vyjádřil trošku k té hepatitidě B. Spíš jen pro uklidnění. Do současné doby se aplikuje hexavakcína proti 6 chorobám, měla by se vypustit hepatitida B, není proti tomu nějak silný nebo v podstatě téměř žádný hlas, proti tomu, že by to bylo špatně, ta shoda je u vakcinologů, epidemiologů atd. v tom, že zaprvé my máme velmi dobrý systém záchytu hepatitidy B u matek, těhotných a těsně před porodem a na začátku porodu, tedy na začátku těhotenství a těsně před porodem. Tam se to daří opravdu dělat tak, že když se potom dítě narodí, takovéto matce, tak se pokračuje dál v pasivní a aktivní imunizaci. Takže máme podchyceny všechny děti, které by byly potenciálně ohrožené. Potom během prvních třech let věku toto dítě je doma, popř. v předškolním zařízení se taky nevyskytují rizikové faktory, jako je například přenos krví nebo pohlavním stykem. Takže se nám zdá, že v tom očkovacím kalendáři je během jednoho roku, nebo až 13 měsíců, během jednoho roku je třikrát proočkováno dítě hexavakcínou podle platného kalendáře, to znamená, že v ČR, pokud se narodí 100 tisíc dětí zhruba, nebo přes 100 tisíc, tak je to 300 tisíc dávek, které se zdají, že jsou zbytečné. Takže bych se přikláněl k tomu, kdybyste byli tak hodní a podpořili návrh Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Potom jsem se chtěl zmínit k dalšímu. To byl můj pozměňovací návrh, který potom podávám. Nicméně je na zamyšlený. Jestliže máme povolený u neočkovaných dětí, čili tam, kde nedošlo k očkování, tak jestliže máme povolený z nějakých neznámých důvodů jenom proto, že jsou ty děti spolu přes rok, můžou potom jet spolu ve škole, můžou jet spolu na školu v přírodě, tak tam je to povoleno, aby spolu jeli, bez nějakých hlubších analýz, vzniklo to, myslím, že v Poslanecké sněmovně. Navrhoval jsem, aby mohly jezdit kolektivy dětí, které se potkávají přes rok, jedou třeba na tábory, např. skauti nebo kterékoli jiné zájmové organizace. Taky se to týká toho, že ty děti neočkované nebudou moct jet na soustředění sportovních oddílů. To, co je kolikrát vyvrcholením toho roku, třeba u skautů, tak se toho ty děti nebudou moci zúčastnit. Důležité je, že to není malá skupina, je to skupina až 10 procent dětí. A taky je důležité, abychom si řekli, že to nejsou jenom ti, kteří nechtějí ti rodiče z různých důvodů, nechtějí to očkování, to je totiž pravděpodobně i menší skupina, asi 2 až 3 procenta. Ale ten zbytek potom jsou děti, které jsou nedoočkovány z nějakého důvodu, že rodiče třeba nechtějí, protože tam byla třeba těžká reakce u sourozence, nebo to dítě zareagovalo na první a druhou dávku nějak nepěkně. Takže jsou i v případě... Je nedočkoováno, pokud se vynechá jedna dávka nějaké vakcíny. Já tam nevidím ten důvod, proč ty děti, když jsou spolu přes rok ve škole, můžou jet na školu v přírodě v této úpravě, tak proč nemůžou jet spolu děti, které jsou během toho roku taky... Chápu, že je to epidemiologické riziko, že by mohlo být v případě táborů, kde se sjedou z celé republiky děti, je jich tam 200, 300, tak to je úplně jiná liga, co se týká množství. Takže spíš jsem se chtěl zmínit o tomto, že určitě budeme pokračovat dál v případných změnách, protože zdá se mi neproporční a nelogické to, že školy v přírodě ano a zotavovací akce dětí, které se vidí přes rok, ne. Týká se to taky v podstatě jenom škol v přírodě, takže se zapomnělo na školy, třeba když gymnazisté nebo i základní školy pojedou do zahraničí, jenom na školní akci, ne na školu v přírodě, do zahraničí na týden, tak už by se toho ty neočkované děti neměly zúčastnit.

Takže to je to, co jsem se chtěl zmínit v obecné rozpravě, děkuji za pozornost.

čas 11:46:56 - 11:47:39:

Děkuji za slovo. Já bych poreferoval o této obecné diskusi. Vystoupilo 12 senátorů, první senátor, pan senátor Nwelati, navrhl zamítnutí. A potom další byly do určité míry podpůrné, do určité míry odporující atd. Nicméně, protože materiál co se nám sešel před hlasováním, je velmi obsáhlý, tak pokud bude odmítnuto zamítnutí a další věci, tak potom bych požádal o přestávku na to, abychom dali dohromady proceduru a mohli se poradit. Děkuji.

čas 11:49:00 - 11:49:05:

Odmítavé.

čas 12:11:57 - 12:12:56:

Držte mi palce, já si to vyzkouším. Takže my máme... Prvně bychom asi nechali hlasovat o proceduře, kterou navrhuji v tomto režimu. Zaprvé bude se hlasovat výborový návrh. Bude se hlasovat výborový návrh. Potom půjde dál návrh pana senátora Nytry, jednotlivě, 1, 2, 3, 4, paní senátorky Seitlové, 1, 2, 3, 4, pana senátora Sulovského, 1, 2, 3, 4. A pětka a šestka, v případě, že bude přijat výborový návrh, tak je podle našeho legislativního odboru nehlasovatelný. Čili takto to nyní vypadá.

čas 12:20:48 - 12:20:49:

Neutrální.

čas 12:20:51 - 12:21:12:

Ano, ano, rád. To je to odůvodnění u rizikové práce z hlediska faktoru fyzická zátěž, nebo pracovní kategorie 3 a vyšší se dá předpokládat vznik nemoci z povolání, měření má smysl pouze tehdy, pokud má zaměstnavatel práci z daného faktoru, při které vznikla nemoc z povolání zařazenou do kategorie 1 nebo 2.

čas 12:22:01 - 12:22:02:

Souhlas.

čas 12:22:57 - 12:23:00:

Neutrální.

čas 12:23:54 - 12:23:56:

Neutrální.

čas 12:25:18 - 12:25:19:

Neutrální.

Aktuální situace v České republice v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

čas 14:01:12 - 14:04:43:

Vážené kolegyně a kolegové, já si dovolím přednést návrh na usnesení Senátu ze 17. schůze konané dne 18. března 2020 k aktuální situaci v ČR v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Senát PČR

I. konstatuje, že

1. krize související s pandemií koronaviru je vážná a bude mít dalekosáhlé ekonomické a sociální dopady na celou společnost,

2. vláda nevyužila všechny prostředky ke zvládnutí situace, podcenila komunikaci a tím podryla důvěru v instituce státu a jejich schopnost obstát v náročných situacích,

3. předseda vlády ČR oddaloval na sezení zákonných standardních mechanismů krizového řízení a nepostupoval v souladu s právním řádem ČR, zejména se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, tím, že včas nesvolal ústřední krizový štáb,

II. oceňuje

4. obětavou práci všech zdravotníků, pracovníků složek IZS a ozbrojených sil, samosprávy a všech, kteří jsou v první linii boje s pandemií koronaviru a nesou největší riziko nákazy,

5. solidaritu mezi občany, jejich obětavost a ochotu vzájemně si pomáhat v těžkých situacích,

6. oceňuje zodpovědný přístup občanů k bezpečnostním opatřením v zájmu snížení rizika pandemie koronaviru,

III. vyzývá vládu, aby

7. postupovala v souladu se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a dále aby zřídila systém celostátní strategické krizové komunikace,

8. v zájmu bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví bez prodlení poskytovala občanům úplné a pravdivé informace,

9. neprodleně zajistila občanům ochranné prostředky a dostupné testování pro potřebné, umožnila mobilizovat dobrovolníky, české firmy, aktéry občanské společnosti, a vytvořila podmínky pro všechny, kdo chtějí nabídnout pomoc,

10. koordinovala s českými zeměmi a s institucemi EU postup proti šíření nákazy v rámci EU a podporovala opatření, která zmírní hospodářské dopady této pandemie,

IV. pověřuje předsedu Senátu PČR, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády ČR.

To je tedy návrh usnesení, který předkládáme plénu k přijetí.

čas 15:52:53 - 15:53:53:

Děkuji za slovo. Já se pokusím, první bych šel jenom takovou věcí formální, ohledně toho upraveného znění, které jste dostali na stoly, tohoto usnesení, tak tam bych ještě teď na popudy tedy kolegů dal změnu. V bodě 1 konstatuje, že podbod 3, místo toho v posledním řádku, místo toho, že včas nesvolal ústřední krizový štáb, by bylo, že včas neaktivoval. A potom ještě drobnost v bodu 2, podbod 4, místo tam, jak máte podtržené samosprávy a všem, tak místo všem by bylo všech. To je zatím všechno.

čas 15:54:03 - 15:54:10:

Ano. Neaktivoval. A potom místo "všem", tak "všech".

čas 15:54:27 - 16:08:00:

To byla spíš taková formální věc. A já bych si dovolil vyjádřit k té situaci taky. Protože tady zazněl excelentní tedy rozbor od pana předsedy Vystrčila, excelentní rozbor člena a znalce integrovaného záchranného systému. A já nevím, jestli podám excelentní rozbor, ale každopádně podám svědectví tedy z toho, že jsem se ocitl v situaci, shodou okolností, to není žádné moje přání, ale člena krizového štábu fakultní nemocnice, člena primáře nebo primáře novorozeneckého oddělení s 80 zaměstnanci a 50 pacienty a předsedy výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, čili najednou se mi sešly všechny ty 3 zkušenosti nebo zkušenosti těchto 3 pozic tak, že musím říct, že jsem otřesen. Já jsem otřesen z toho, co sebestřednost pana premiéra dopustila, protože jinak se to nazvat nedá. To, že vidíme každý den několikrát denně tři čtyři lidi, kteří mluví o tom, že po 14 dnech, po 16 dnech se omluví za nedostatek pomůcek, to je naprosto neomluvitelné a nepřijatelné. Kdyby tady pan premiér byl, což jsem asi neočekával, tak bych se ho zeptal a řekl bych mu, aby mi vysvětlil, proč a z jakého titulu z vlastní vůle, z vlastní sebestřednosti ohrožuje 10 milionů obyvatel této země, protože to, co se do této doby událo, je naprosto bezprecedentní. Ohrožuje také tím pádem, a snad to těm lidem dojde, i těch svých 30 %, kteří ho volí. Protože je ohrožuje opravdu na životě, ohrožuje na životě zdravotníky tím, že jaksi došlo k selhání dodávek zdravotníky v integrovaném systému a tak dále. Všechny tak, jak to máme v tom usnesení. Já si vzpomínám na to, jak jsme čekali, doslova čekali na tom krizovém štábu na to, až přijdou v pátek roušky, přijde v pátek základní, základní vybavení! To je jako kdybyste chtěli dávat injekci bez jehly. Základní vybavení a nepřišlo třeba do Vojenské nemocnice, nula. Přišla zakázka, ta se rozdělila a ve vojenské nemocnici, která by mohla sloužit jako vzor pro boj s virovou infekcí, přišlo nula. Nula. Stejně tak tedy ještě mně zůstává rozum stát, jako jak to vlastně vypadalo v pondělí při uzávěrce těch oblastí, kde je několik tisíc lidí. Došlo k tomu, že v podstatě, teď dám svoji zkušenost a potom ještě jednu věc, došlo k tomu, že byly uzavřeny oblasti, my jsme se v krizovém štábu sešli v 9 hodin, zjistili jsme, že sestřičky neprojedou do práce, dobře, to je další decimace, to je další možná decimace toho zdravotnického personálu. No a potom ještě jsme se dozvěděli a říkali jsme, co bude s našimi pacienty, co mají hemodialýzu, co nemají přístup teď momentálně do nemocnice, cytostatickou léčbu, pár takových situací je, kdy prostě ten člověk musí, protože je ohrožený na životě. Tak já jsem zvedl telefon, zeptal jsem se pana krajského ředitele. Ten velmi dobře, a určitě by mi to tady kolegové z integrovaného záchranného systému řekli, že nemůžou pustit nikoho, že prostě to nejde. Tak jsem říkal, zvolám hejtmanovi. Zavolal jsem hejtmanovi, ten přirozeně to nevzal, což jsem neočekával. Tak jsem mu napsal SMS. Do hodiny potom se situace vyřešila, velmi nenápadně, a potom tedy telefonáty s námi jako s ústředním štábem, tedy se štábem fakultní nemocnice. Za dvě hodiny mi zavolal pan hejtman a to PR, které si dělal, vypadalo tak, že v nich říkal, no vy mi neberete telefon, asi ty telefony klekly. Já už vám 2 hodiny volám. Všechno je v pořádku. A závěrečná věta byla – máme to pevně v rukách. Tři hodiny po uzavření oblasti s několika tisíci lidmi, s nejasnými situacemi, naprosto nejasnými. Tak nám potom hejtman, pan Okleštěk, řekne, máme to pevně v rukách.

Jak to mají pevně v rukách, můžu říct tady, protože paní senátorka Šromová mi dneska ráno, jsme si telefonovali v 7 hodin a až do 8 hodin jsme spolu řešili toto. Píše, že se obrací s dotazem, kdy a kdo bude zásobovat lékaře v uzavřené oblasti ochrannými pomůckami vzhledem k tomu, že se tak zatím neděje s výjimkou jednou roušky pro zaměstnance. V pondělí to bylo uzavřené. Dneska mi toto přišlo – jedné roušky pro zaměstnance ordinace praktického lékaře. Čili člověk v první linii, zajištěné sdružení praktických lékařů. Čili ne vládou nebo hejtmanstvím.

Protože bylo uváděno, že v oblasti může být až 1000 občanů s koronavirem, jedná se o každého 20. potenciálně nakaženého. Když ordinací projde 50, 60 lidí, tak pravděpodobnost je dost velká. Proto je třeba, aby lékaři hleděli na každého pacienta s příznakem jako na pozitivního a při jeho vyšetřování byli chráněni. I občané v uzavřené oblasti mohou trpět jinými chorobami a není možné jim nezajistit lékařskou péči. Teď už víme, že je vymezena nemocnice ve Šternberku pro lidi z postižené oblasti. A to v pondělí, úterý nebylo ještě řečeno, až dnes se to nějakým způsobem definitivně rozhodlo. Potom mi paní doktorka napsala, že se dnes dozvěděla, že na jednoho praktického lékaře přijde respirátor 1. třídy a rukavice a brýle. Respirátor 1. třídy je takový ten respirátor, když třeba něco děláte doma v dílně, tak abyste se nezaprášili, abyste nedýchali prach, tak si dáte respirátor 1. třídy. To, co má naše policie, to je pomůcka typu FFP2, která už je daleko účinnější a o které jsem psal v dopise ráno, že to je konečně účinná pomůcka, ale respirátor 1. třídy, to je v podstatě to, co máme my tady, něco v té kvalitě. Takže to je moje druhá poznámka. Máme to všechno v rukách.

V této situaci, v době, kdy máme katastrofální nedostatek sester a lékařů, tak ne v této situaci, v normální situaci, kdy jsem uvažoval, že svoláme veřejné slyšení kvůli nedostatku sester a lékařů, což může znamenat ohrožení bezpečnosti státu podle mého, ale teď nemluvím v těch kategoriích, které jsou používány v zákonech, ale může to prostě ohrozit, tak v této situaci nám dochází k tomu, že třeba na mém oddělení musím rozdělit lékaře a říkám jim lékaře první linie a lékaři druhé linie. A v druhé linii zůstávají doma týden a potom, pokud se nic nestane a nepřijde nikdo nakažený a my nebudeme muset poslat všechny teď momentálně, protože k tomu není žádný prováděcí předpis, k tomu nám nikdo nic neřekl, jak to máme dělat, takže to všechno už v sobotu byla taková samovýroba toho, jak rozepíšeme služby, aby tam mohl personál zůstat. A kdyby to prasklo v první linii, tak kdo přijde z druhé linie. Takže jsme rozdělili lékaře na první a druhou linii. Ti z druhé linie jsou doma, budou se střídat na konci týdne. A tak to vypadá potom i ve většině. A sestřičky máme rozděleny po třech skupinách po třech, které chodí každá někdy jindy na obědy, které chodí každá jindy, jako ty skupiny, aby se nepotkávaly v šatně. A pokud by se stalo, že to někde praskne, tak aby nám zůstalo místo šesti sester, které by musely odejít na karanténu, pokud by se to stalo, ale za normálních okolností, kdybychom nechali normální režim, tak by musely odejít ty sestřičky, pokud by některá sestřička projevila příznaky atd., tak by do karantény musely odejít tři sestry, které přišly, noční služba, takže by se to týkalo rázem 18 sester. To je obrovské nebezpečí. Koneckonců mediálně známý případ pana doktora z Olomouce, který ordinoval nějakou dobu, tak vyřadil celé oddělení traumatologie a místo nich teď slouží ortopedové. To jsou ty důsledky, které by nám mohly nemocnice vylidnit během krátké doby. Ale je docela možné, že pro zdravotníky by existovaly jiné výjimky, které jsme ale nedostali k dispozici, jak by se tato situace dala řešit. Vím, že ve Vojenské nemocnici v některých oborech slouží dvanáctky a zbývajících dvanáct hodin, buď už je to zavedené, nebo se to očekává, že lidé budou spát v nemocnici, 12 hodin budou dělat a 12 hodin budou spát. To je situace v podstatě teď. A za 14 dní se dá očekávat podle prognózy pana profesora Prymuly a podle prognózy, o které se zmínil i tady pan ministr, se dá očekávat další daleko horší situace. Já jsem chtěl, abyste to slyšeli. Proto jsem chtěl, abychom o COVIDU mluvili, že je to velmi vážná věc a není to jen takové politikum, ale je to věc, která se dotýká opravdu života a zdraví všech 10 milionů obyvatel. Ne, že by všichni umřeli, to v žádném případě, ale prostě i normální onemocnění, které vyřadí člověka na nějakou dobu, je riziko a nemělo by k tomu být přistupováno tak lehkomyslně. To je jedna věc.

A druhá věc, ještě jsem chtěl po panu premiérovi, jestli by mi vysvětlil věci ohledně Ústředního krizového štábu, že nebyly zavedeny standardní mechanismy. Ale to je v podstatě v usnesení řečeno.

Potom bych chtěl vyzvednout občanskou společnost, ta zatracovaná, nehavlovsky smýšlejícími lidmi, kteří říkají: "Občanská společnost není úplně nic moc a důležití jsme my, politici," tak to bych chtěl říci, že se zase ukazuje, že díky občanské společnosti, to je ta základna, na které vyrůstají další struktury včetně nejvyšších státních. To je ta občanská společnost. A neziskové organizace, které jsou mnohokrát dehonestovány. A teď se ukáže, že bez těchto obětavých lidí v neziskových společnostech bychom nemohli jako stát tuto situaci přestát. Takže zároveň mi jen dovolte, abych ocenil a poděkoval mým kolegům zdravotníkům, sestrám, lékařům, potom přirozeně všem, jak je to v usnesení, ale nejen v celé ČR, ale konkrétně i v krizovém štábu Fakultní nemocnice v Olomouci a konkrétně i mým kolegům třeba na oddělení, protože to prožívám s nimi. A potom dalším jako mým, dejme tomu, přátelům a lidem, kteří teď momentálně doma sedí a šijí roušky, což je prostě nepředstavitelné. A můžeme si tady říkat, kolik potřebujeme milionů, nepotřebujeme milionů, ale to se prostě nemělo stát. A ta důvěra ve státní instituce je těžce podlomená. A je to jen kvůli sebestřednosti a kvůli neschopnosti si přiznat, že mám své limity. Děkuji.

čas 17:46:19 - 17:47:15:

V rozpravě zde zaznělo mnoho připomínek. Pan zpravodaj je má zpracovány. Během té doby jsme přidali ještě upravené znění, které spočívalo v tom, že máme jenom dvě změny ještě od té doby, a to v bodě 1: Konstatuje, že ... pod bod 3 v posledním řádku, že včas neaktivoval Ústřední krizový štáb, a v bodě 2 oceňuje pod bod 4 a je tam samosprávy a slovíčko všech místo všem. To je úprava úplně posledního znění.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Tisk č. 203

čas 19:29:51 - 19:30:28:

Já jsem měl to štěstí, nebo tu možnost, abych obhajoval tu naši vratku ze Senátu do parlamentu, týkala se všech tří zákonů, o státních znalcích, tedy soudních znalcích a o tlumočnících a potom ten doprovodný technický, a musím říct, že jsem byl moc rád, že ten prostřední zákon jste z toho tak vyjmuli v tu chvíli, po jednání s tlumočníky a tak dále, tak jste přepracovali a slíbili jste do 3 měsíců, a to splnili. Děkuji.

15. schůze Senátu
2. den schůze – 30.01.2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 181

čas 12:34:12 - 12:38:58:

Vážení přítomní, to je podruhé během půl roku, co vystupuji po panu senátorovi Rabasovi. A vždycky jsem udivený tím, jak máme společná témata, i když máme různé profese. Já bych chtěl k tomu říct, že já to cítím a pod ten pozměňovací návrh jsem se podepsal z toho důvodu, že to vidím jako určitý problém. Ne toho, jestli u množíren má být rok navíc nebo jaká doba, ale vidím to v tom, že z týrání zvířat se stává jakýsi další stupeň. Do té doby to byly nějaké takové anekdoty, anekdotické věci jako týrání třeba tygrů atd., ale

z množíren jako takových se vlastně stal průmysl. Je to věc, která nás tíží, mluvíme o ní atd., ale snažíme se to nějakým způsobem omezovat. Vždycky se vymyslí ještě něco dalšího. A ono v téhle chvíli si myslím, že zvýšení té sazby by mohl být jeden z dalších nástrojů, jak to narušit. Ono totiž z týrání se stal průmysl, ale ta otázka pro mě nestojí dejme tomu kolik za týrání zvířat, ale ta relativizace toho, že bychom se teď přiblížili k tomu jako za týrání nebo obtěžování dětí. Tak, jak to tady říkal zpravodaj na začátku.

Já jsem měl tu zkušenost, že jsem psal několik posudků o velmi těžkých sexuálních deliktech vůči dětem. A tam cítím stejnou bezmoc jako třeba u té množírny. Je to postupně, přirozeně, aby někdo neřekl, že to dávám na stejnou úroveň, ale je to o něco víc než přirozeně. Jsou to děti a každý z nás, kdyby se mu to stalo u jeho dítěte, tak na to bude reagovat velmi negativně a s velkým ponížením a s velkou hrůzou.

A tam je vlastně za sexuální zneužívání dětí, pokud si pamatuji, tak je tam 5 let. Maximálně. Je to věc ohrožující další vývoj celého toho života. A jsou to děti, které mají třeba 1 rok, nejenom 14, 15, 16letí. V této době dochází s rozvojem technologií, s rozvojem toho, co je za diskuzní skupiny normálně na internetu, skupiny, které opěvují svoji erotickou, nebo dejme tomu sexuální lásku k dětem. Píší o tom naprosto bezostyšně. O takovém tabu, jako je výchova dítěte a jeho zdravý vývoj. Píšou tam o tom, že oni za to nemůžou atd.

Já jsem k tomu byl donucen, že jsem do toho musel nahlédnout při zpracování soudních znaleckých posudků. A my tady máme 5 let jenom. To není možné přece. Taková věc ovlivní to dítě na celý život, tak to je hrozné. Nevíme vůbec, co se děje na nějakém darknetu nebo někde. Nebo si povzdechneme a řekneme si, to je hrůza. Ten film, který teď půjde v síti, kde tisíce chlapů útočí na tři dívky během několika hodin. To je zásadní věc, která posouvá tu debatu k tomu, abychom se dětí zastali, abychom zvýšili sazbu v tomhle. Protože to je naše budoucnost.

Čili já nemluvím o pejscích a o těch množírnách, i když je to také děsivé, ale mluvím o tom, že pravděpodobně v této společnosti při těch technologiích, při té morálce, která tady je, při tom, jak jsme si zvykli relativizovat jednotlivé záležitosti, tak je čas na to zvýšit i pozornost tímto směrem. Děkuji.

15. schůze Senátu
1. den schůze – 29.01.2020

Návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Tisk č. 175

čas 16:19:45 - 16:24:05:

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, paní předsedající, zpravodajská zpráva k návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, větší část zazněla od pana ministra, tam opravdu se jedná o to, že to je zcela nový zákon, který stanoví podmínky, za kterých bude stát poskytovat osobě náhradu za újmu způsobenou povinným očkováním. Byl předložen sněmovně 3. dubna 2019. Druhé čtení bylo konáno 16. října 2019. Třetí čtení 27. listopadu 2019. Byl schválen zákon ve znění dvou pozměňovacích návrhů, které ve druhém čtení přednesla poslankyně Věra Adámková. Hlasovalo 179 poslanců ze 184 přítomných, nikdo nebyl proti.

Ohledně těch dalších věcí, které jsou v zákoně uveřejněny, je snad důležité znovu se zmínit o tom, že v případě nějakých nedorozumění nebo nějakých sporů rozhoduje nezávislá odborná komise, to byl ten jeden z pozměňovacích návrhů, potom ten závěr, potom jsme měli avizován pozměňovací návrh senátora Kantora a senátorky Miluše Horské, který rozsah náhrady újmy vrací do obsahově podobné podoby, v jaké jej původně předložila vláda. Ruší se tak změna přijatá Poslaneckou sněmovnou, která z náhrady újmy vyloučila bolestné a náhradu ušlého zisku. Pro přijetí pozměňovacího návrhu byl původně rozsah náhrady stejný, jako stanoví občanský zákoník, tak jak bylo řečeno, nicméně během té pouti Poslaneckou sněmovnou došlo k omezení, a to takovému, že náhrada újmy na zdraví podle občanského zákoníku tradičně zahrnuje bolestné a ztrátu za ztížení společenského uplatnění, v Poslanecké sněmovně z toho zůstala pouze náhrada za ztížení společenského uplatnění, bolestné bylo vyloučeno, a potom to byly náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, ty zůstaly dál v textu, ale zmizela z toho náhrada za ztrátu na výdělku. Takže bylo odepřeno bolestné a náhrada za ztrátu na výdělku. My se snažíme naším pozměňovacím návrhem, který tímto avizuji, vrátit věci do původního stavu, považujeme to za důležité.

VZSP se k tomuto pozměňovacímu návrhu jednoznačně a jednohlasně připojil. Ještě v tom pozměňovacím návrhu je důležité to, kdy byl přijat výborem, že přímo na místě se opravilo a ještě se zvýraznilo to, že se jedná o stavy, které jsou velmi závažné nebo zvlášť závažné ublížení na zdraví očkovaného, ostatní asi potom dál v debatě.

Ten závěr byl tedy takový, že se doporučuje přijmout, tedy vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacím návrhem Senátu, resp. výboru VZSP.

čas 16:28:59 - 16:35:09:

Já bych si dovolil jenom k tomu podotknout, ten autismus je prokázaný velkými studiemi, že ten vliv na to nemá, proto to, co se mu podsouvalo, byla to nesprávná studie, metodicky dělaná, už je to mnoho let, bohužel tato studie se dostala, nesprávná studie se dostala do veřejnosti, vyplynulo z toho mnoho komplikací. Ten lékař, který tu studii dělal, byl dokonce vyloučen z... Já myslím, že to byla anglická královská kolej, ale nejsem si úplně jistý. Královská lékařská kolej. To je jedna věc. Jenom bych k tomu ještě upřesnil to, že ta náhrada se očekává asi u osmi až deseti dětí nebo dospělých za rok.

Je to proto, že vycházíme z vyvratitelné domněnky, že bude zvláště závažné ublížení na zdraví. V případě například obrny paží, pažního pletence nervového nebo encefalitidy, čili zánětu mozku nebo chronickému zánětu kloubů. To jsou ty zvlášť závažné komplikace. Také nám k tomu vyhovuje to, abychom to zbytečně nerozšiřovali, tento konvolut nebo toto klubko, abychom ještě závažně nerozšiřovali nějakým způsobem, tak nám vyhovuje komise, která pak může schválit věci, které jsou případně sporné.

Ještě k tomu, abychom řekli, že třeba ta která věc v rámci vyvratitelné domněnky, která souvisí s očkováním, tak to musí vzniknout v určitém období, které je známo z odborné literatury po tom očkování. Čili když dojde za 14 dní ke komplikacím určitého typu, nebo za měsíc, tak už se to nedává do souvislostí.

K našemu pozměňovacímu návrhu bych si dovolil už jen přečíst v rámci podrobné rozpravy, ale my se s tím vracíme k původnímu návrhu vlády, protože tam to vložila legislativní rada vlády. Je to trošku nezvyklé, protože odškodnění se dělá opravdu v těchto čtyřech kategoriích, které jsem vyjmenoval. Nevšiml jsem si, že by v nějakém jiném oboru bylo odškodnění zúženo třeba jen na ztížení společenského uplatnění a bylo vynecháno bolestné. Pro váš klid mohu říci, že určitě bolestné by nebylo tak závažnou ekonomickou zátěží jako třeba snížení společenského uplatnění. To považuji za důležité.

A potom definice v paragrafu, že dojde-li následkem povinného očkování ke zvláště závažnému ublížení na zdraví očkovaného, to je opravdu pojistka pro to, abychom nemuseli řešit ty různé teploty, otoky atd. Vlastně lehké komplikace po očkování. Paní veřejná ochránkyně práv Šabatová poslala našemu výboru 15. 1. 2020 podpůrné stanovisko, kde píše, že je přesvědčena o tom, že návrh opět bezdůvodně zužuje nároky poškozených očkováním a jejich rodin, ten návrh z Poslanecké sněmovny. Stát by měl hradit celou újmu, a to jak materiální, tak nemateriální. Čili nevidíme důvod, proč by děti nebo postižení neměli dostat bolestné. To mi není pořád ještě jasné, z jakého důvodu k tomu došlo, nicméně fakt je takový, takže bych se přimlouval za to, abychom do textu vrátili to všechno, co tam patří a vrátili to Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

A teď jsem měl ještě jen drobnost. Mám to tam ve složkách, protože jsem nečekal tu debatu, ale pro zajímavost, je to kniha o nacistické říši během 2. světové války, a tam je docela seriózně popsáno, že k úvaze, ale teď nemířím na žádnou skupinu, ale jen pro zajímavost, že v rámci genocidy slovanského národa Hitler plánoval, že velmi významnou složkou by bylo zrušení očkování, aby to přispělo ke genocidě slovanských národů. To je jen taková zajímavost, chtěl jsem se podělit, že jsem to objevil nedávno. A avizuji tedy pozměňovací návrh. Děkuji.

čas 17:06:21 - 17:06:52:

V obecné rozpravě proběhlo 11 příspěvků, z toho 1 paní senátorka a 1 pan senátor vystoupili dvakrát. Někteří měli formu diskuzního příspěvku a všechny byly podpůrná stanoviska. Takže my tu teď máme dva pozměňovací návrhy...

čas 17:06:57 - 17:07:18:

Promiňte, ano, návrh ústavně-právního výboru na přijetí, ve znění poslaném Poslaneckou sněmovnou. A potom druhé je stanovisko výboru pro zdravotnictví a sociální politiku s pozměňovacím návrhem.

čas 17:08:58 - 17:09:15:

Podle stanoviska našich legislativců není potřeba to číst, je to součástí usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

11. schůze Senátu
1. den schůze – 14.08.2019

Návrh senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

čas 16:58:57 - 17:05:18:

Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, kolegové, kolegyně.

Ten problém biologie obecně je právě v tom, že nic není černobílé. V biologii není nic černobílé, v medicíně není nic černobílé. A jestliže některá metoda zabírá u toho kterého jedince, tak nemusí zabírat u toho ostatního. A tak si myslím, že je dobré postupovat ve vzdělávání, v medicíně, každý, kdo jste dělal jakoukoli školu, tak jste začali tou školou, která měla jakési bazální záležitosti, bazální znalosti, získávali jsme na lékařské fakultě první tři roky přehled o základních principech, které fungují v biologii.

Všechny ostatní školy, které jste dělali, tak jste začali něčím. Nezačali jste matematiku studovat od těch nejsložitějších vzorců, ale od základních věcí. Nezačali jste na technice studovat složitosti, ke kterým jste se dostali v 5. ročníku. A tak si myslím, že to je jedna z důležitých zpráv. Prostě v životě vůbec, nejen soudní znalecké činnosti a tak dál, tam v životě se vůbec postupuje od obecného, od toho základního k tomu speciálnímu. Jestliže bychom začali něčím speciálním, tak se potom může stát, že opravdu se ten člověk stane do určité míry zaslepený tou metodou, kterou prosazuje, a není schopen ani diskuze o tom, jestli jiná metoda je účinná, nebo není.

Když slyšíme o Evidence-based medicine, tady se to skloňuje, je to mantra, která není jenom v Senátu občas, ale i jinde. Evidence-based medicine určuje možnost, dejme tomu můžu to říct třeba v procentech, kolik je to na důkazech založené. Čili když se řekne, že to je založeno na důkazech, a tam to není založeno na důkazech, tak to vlastně vůbec nic nepopisuje. Protože tam můžou být důkazy 40%, tak můžou být 60%. Ale zase, vzhledem k tomu jednotlivci, k té biologii, k té obrovské variabilitě, kterou jsme byli obdarováni, tou biologií, tou variabilitou, tak tam právě může naopak to, co v těch 40 % zabírá, nemluvím o něčem, co nezabírá vůbec a není vůbec prokázáno.

Takže od toho obecného ke speciálnímu. Já vynechám moje oblíbené přirovnání o fyzioterapeutech, že bychom také nechtěli, aby fyzioterapeut vystudoval jenom jeden obor, jenom jednu metodu a potom se pyšnil tím, že on je fyzioterapeut. Je to proti jakémusi normálnímu řádu.

A proč bychom upírali lidem, kteří by studovali podle toho současného vzorce od roku 2017, proč bychom jim ubírali to, že se nesmí podívat na ostatní metody? To vůbec nechápu. Je podstatné to, že ta novelizace vůbec nevynechává ABA, vůbec není proti ABA. Naopak umožňuje, aby mladý člověk, který studuje, si mohl vybrat tu metodu, kterou chce. Kdo z nás si byl jistý, že v patnácti, osmnácti, ve dvaceti letech bude to, co koneckonců jsme teď. Nebo kdo z nás směřoval tak jednoznačně k tomu, ano, já chci být fyzioterapeut, to mně štimuje. Ale že chci být fyzioterapeut jenom té jedné metody, to mně v tom nesedí, v té rané dospělosti. Nebo dospělosti časné.

Myslím si, že každý má právo si v oboru vybrat metody, které mu jsou bližší a kterým třeba věří víc. A být schopen mluvit o ostatních metodách. Jde jen o jiné možnosti. A já bych se ohradil opravdu proti tomu nadšení s experimentováním s dětmi. Ani jeden z předkladatelů, nebo každý z předkladatelů se věnuje péči o děti dvacet třicet let. A myslím si, že už jenom to, že jsme v Senátu, že jsme se dostali do Senátu, tak svědčí o důvěře lidí. A nadšení z experimentování s dětmi je velmi, velmi hrubé. Zvlášť pokud je to v anonymu, to je ještě o to horší.

Takže já bych jenom k tomu tady toto chtěl říct, od toho obecného ke speciálnímu, a není to proti ABA. Na začátku v roce 2017 jsem tady stál a říkal jsem, že je možné o těchto věcech mluvit a že vám rádi pomůžeme. Zdravotnický výbor udělal poměrně dost pro to, aby do problematiky nahlédl. Myslím, že i moji kolegové ze zdravotnického výboru se snažili pochopit, objevila se ta témata i z jiných stran. My opravdu jednáme podle čistého svědomí. Děkuji.

10. schůze Senátu
2. den schůze – 25.07.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 111

čas 09:49:15 - 10:01:33:

Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, senátorky, kolegové senátoři. Jenom pár věcí, které mně v souvislosti s tímto zákonem a lékovým záznamem napadají a považuji za důležité je sdělit. Lékový záznam sám o sobě se mi líbí, já ho považuji za velmi důležitou věc. Koneckonců těch bazálních záležitostí, jako že k někomu přijede záchranka a potřebuje se zorientovat, to je velmi důležité a pomůže to mnoha našim kolegům ze záchranek.

Také i ohledně toho, že mnoho problémů vzniká právě díky lékovým interakcím. A jestliže je tady možnost prověřit, jakým způsobem léky na sebe můžou působit atd., tak je velmi pozitivní věc. Byl takový návrh, aby se interakce zohledňovaly už při otevření lékového záznamu. Ale k tomu nedošlo z nejrůznějších důvodů. I tak je to pozitivní zpráva u lékového záznamu.

Ještě nám tam schází několik věcí ohledně receptů, a to jsou takzvané s-léky. To jsou léky, které se dávají bez receptu v nemocnicích. Říká se jim také centrové léky, velmi specializované léky, které se dávají v nemocnicích. A je jich velký objem na celkový objem léčiv u nás, takže máme přislíbeno, že léky za chvilku, nebo za nějakých pár měsíců budou přiřazeny k eReceptům. Také se budou moci používat opiáty nebo ty modré pruhy, žádanky. A dokonce jsem měl několik dotazů ze strany třeba rehabilitačních lékařů nebo fyzioterapeutů ohledně zdravotních pomůcek. Protože se stále vyplňují archaické tiskopisy, a to by jim hodně pomohlo, tak bych se za to přimlouval, aby to bylo zrealizováno v krátké době.

Ohledně anamnézy, ještě k těm lékům v té anamnéze. Určitě anamnéza je základní nástroj lékaře, ale člověk si vybavuje i několik situací, které jsem zažil já. Koneckonců ji zažívají často na odděleních anesteziologicko-resuscitačních, kde pacient je v bezvědomí. A zase na druhé straně může pomoct lékový záznam tím, že je tam bezproblémový přístup. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, ocitl se nám na stole pozměňovací návrh, možná jste ho už četli, ohledně změny opt-out/opt-in, změny u lékárníků. Já to nechám tady na auditoriu a na panu ministrovi, aby to zdůvodnil, proč zrovna u lékárníků by měl být přístup k lékovému záznamu. Důležité je, já bych se teď zastal, protože myslím, že teď tady nemáme žádného lékárníka, já bych se lékárníků zastal, mají pětiletou školu, mají vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělání, náročné vzdělání, a mají i zodpovědnost. Teď myslím v globále. Jistě že zkušenosti každého z nás mohou být mezi lékárníky různé, ale jsou to zdravotníci tak jako lékaři, tak jako koneckonců i zdravotní sestry, které se k tomu záznamu mohou dostat také nějakým jiným způsobem. Tam je vždycky ta paměťová stopa, ze které se dá popřípadě dostopovat, kdo se na toho kterého pacienta dívá a získává informace.

Z mého oddělení, kde pracuji 30 let, mám zkušenosti asi se 3 takovými případy, že nějaká sestřička byla zvědavá, jak vypadá dítě někoho jiného, a potom ty informace vypouštěla ven. Takže v podstatě asi 3 zkušenosti závažného porušení těchto pravidel.

A potom důležitá věc je, že lékárník je důležitou součástí procesu. Lékař – lékárník je dvojice, na kterou já spoléhám, jestliže píšu recepty. A na vysoké škole ve 3. ročníku na farmakologii byla jedna z prvních věcí, že se můžeme spolehnout ještě svým způsobem na lékárníky. A je potřeba, abychom psali recepty čitelně, aby se mohl lékárník popřípadě – a mně se to v životě několikrát stalo – zavolat a zeptat se: ?Pane doktore, opravdu jste chtěl, aby tahle paní dostala to a to dávkování?? Atd. Protože lidi dostávají např. 10 léků najednou od lékárníků, takže tam může dojít k interakcím. A opravdu jsem to několikrát v životě ocenil, že lékárník zavolal, pro mě úplně neznámý člověk, ale zavolal a zeptal se, jestli to opravdu myslím vážně s těmito léky.

Potom je důležitá ještě jedna věc, kterou lékárníci mají, a kterou jsme se také učili ve 3. ročníku ve farmakologii. A oni to opravdu používají. A mluvil jsem včera asi s dvěma, které jsem si vytipoval, a oni používají určitý způsob, a ten se jmenuje ?retaxace?. Znamená, že lékárník třeba vydá 10 léků na recepty, má tam frontu až ke dveřím, teď najednou je tam nějaký tlak, třeba někdo je nervózní atd., a slušný lékárník provede ještě retaxaci. Aspoň večer, nebo do 20 hodin, a podívá se, jestli to opravdu vydal správně. Ne že by prohlížel všechny ty Acylpyriny, Paraleny atd., ale podívá se na to, co ten den udělal. Čili retaxace je věc, se kterou by se mělo počítat v přístupu lékárníků do lékového záznamu.

A dokonce znám jednoho z těch lidí, kteří ještě potom shání po telefonu třeba toho pacienta, aby mu ten lék vyměnil nebo si ověřil některé věci. Není to nedbalost, právě je to předcházení té lidské chybě, která se vyskytuje velmi často. Tak to jenom tak pro zajímavost, že ta jejich práce nekončí jenom tím, že vytáhnou ze šuplíku tabletky a dají jim to.

Potom jsem chtěl ohledně toho, že taky podpořím, nebo bychom podpořili pozměňovací návrh pana senátora Koliby. Pro mě jde totiž o principiální věc v tom, že je lékový záznam, je to zákon, součást zákona. A teď najednou 9. 5. přistane v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh, nejdřív jeden, na základě toho jednoho vznikne nějaký, vznikne druhý, který se vytvoří v panice, a ten pozměňovací návrh se týká možná 5 miliard Kč, které jdou do těch tzv. reexportů. Možná si někteří z vás pamatují, že jsme to tady řešili na sklonku roku 2016. Netýkají se nedostatku léků, které jsou v lékárnách, protože ty zprávy o tom máte jistě každý z vás. ?Byla jsem v lékárně, a zase ten lék neměli.? A ?máme si přijet odpoledne?? Nebo je výpadek výroby atd.

Čili tahle složitá problematika, která se určitě netýká lékového záznamu, se ocitne jako pozměňovací návrh myslím po 2. čtení, čili před 3. čtením, je přijatá. Je přijatá většinou našich úctyhodných kolegů z Poslanecké sněmovny, 103 osob bylo pro, ze 155 bylo proti 9, kolem 40 ostatních se vzdalo hlasování. Ale nicméně i přesto všechno já tam cítím, že tato problematika léků, dodávek léků do lékárny v tom trojúhelníku, který mi vychází po těch všech jednáních mezi výrobcem, distributorem a lékárnami není možné dát bez řádných připomínek, bez řádného legislativního procesu. Bez lege artis procesu nelze akceptovat jenom tak, protože jedna paní povídala, potom povídala druhá paní, odpoledne povídala třetí paní... A nakonec vám z toho zůstane v hlavě veliký zmatek, i když po té první paní si člověk myslel, že tomu rozumí.

Takže já si myslím, že to musí projít normální připomínkou, normálním legislativním procesem, k čemuž by nám mohl pomoct emergentní zákon.

Teď včera večer, když jsme řešili jiné státotvorné věci, tak se objevila zpráva o tom, že pan premiér pověřil pana ministra, aby opravdu emergentní zákon byl, aby vznikl brzo. Vy to máte jako úkol, pro náš výbor to také bude úkol, abychom o tom začali mluvit ještě před tím, než to projde celým procesem Poslanecké sněmovny.

Ještě bych se přimlouval za to, aby v emergentním zákonu bylo nějak stanoveno, že to je emergentní zákon. Že to není zákon, ke kterému by potom sklouzlo zásobování lékáren jako v široké normě, která by se týkala všech léků, které se tam dodávají. Ale k tomu snad určitě nedojde.

Takže já děkuji, že jsem se o tom mohl zmínit, podporuji pozměňovací návrh tak, jak ho přijal výbor od pana senátora Koliby. Lékárníků se zastávám, chápu, že se to tam může stát, stejně jako u lékařů atd., ale na to by měly být asi jiné způsoby, jak takového člověka postihnout. Já vím, že to je složité, ale zastávám se jich jako skupiny, protože lékárníci jsou seriózní lidé pro mě. Tak vám děkuji mockrát za pozornost.

8. schůze Senátu
1. den schůze – 02.05.2019

Návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Tisk č. 62

čas 15:35:08 - 15:36:34:

Vážený pane předsedající, paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Dostali jsme na zdravotní výbor a pro sociální politiku senátní tisk č. 62 až 64. K tisku č. 62 – jedná se o to, že výbor zdravotnický představuje významně specifický segment soudní znalecké činnosti, proto jsme ho řešili ve zdravotnickém výboru.

Závěr projednávání je s následujícím usnesením:

Po odůvodnění zástupce předkladatele JUDr. Jeronýma Tejce, náměstka ministra spravedlnosti, zpravodajské zprávě senátora Lumíra Kantora a po rozpravě

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

To je naše stanovisko k tisku č. 62. Děkuji.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Tisk č. 64

čas 15:47:34 - 15:48:17:

Ještě jednou, dobrý den. Náš senátní tisk č. 64, náš výbor pro zdravotnictví a sociální politiku shrnul do usnesení po řádném projednání, kde výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání výboru zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora. 3. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji.

čas 16:08:41 - 16:13:20:

Vážení přítomní, já jen pár slov vzhledem k tomu, že dělám soudního znalce přes 20 let, tak jsem čekal na zákon velmi netrpělivě, protože během těch 20 let, co já v tom nějakým způsobem pracuji, tak se vyvíjelo třeba i to, kdy člověk dostane svolení a je zařazen jako soudní znalec. Od velmi benevolentních počátečních vstupních procedur, dejme tomu, před 20 lety, až doteď, kdy je to poměrně složité. A zjistil jsem během těch 20 let, že se požadavky dost liší soud od soudu. Krajský soud od krajského soudu. Stávalo se, že někde, kde některý kolega neprošel, tak třeba v jiném krajském soudu by prošel. Tak to si myslím, že je docela dobré, že jsou v zákoně požadavky vyjmenovány nějakým způsobem. To je pro mě dobrá zpráva.

Otázka je, popravdě nedovedu taky posoudit, jestli je to kompetence více užitečná z toho pohledu soudního znalectví krajských soudů nebo centrálního ministerstva spravedlnosti. A potom jedna věc mě zamrzela tedy, že ta změna, která prošla v Poslanecké sněmovně, ono je to velmi obvyklé, navazuji tady na pana senátora Lásku, v podstatě že ty věci se potom takhle zásadně změní, třeba požadavek původní 10 let praxe v oboru zakládá potom možnost založit si svoji soudně znaleckou činnost. Změnilo se to na pět let. To si myslím, že prostě 5 let, nevím, pokud budeme chtít toto využívat, tak soudní lékař, nebo resp. soudní znalec, který pracuje 5 let, tak to je tak akorát na úrovni, že má chvilku atestaci. Lékař po atestaci pro soudně znaleckou činnost, podle mě na to ještě velmi brzy, tam to chce zkušenost. To mně tam schází po těch pěti letech. Takže to je jedna věc, kterou bych asi s obtížností akceptoval. A ohledně toho dokazování, zase jsem rád na druhé straně, že se tam objevila část, teď nevím, který to byl paragraf přesně, o tom, že soudní znalec ve svém znaleckém posudku musí doložit, musí mluvit o tom, co ho k tomu závěru a té jednoznačnosti nebo nejistotě nebo jistotě vede. To je taková první vlaštovka k tomu, abychom potom postupně v dohledu mnoho let, ne v této chvíli, přišli k tomu, třeba v soudním lékařství nebo v medicínských oborech, kdy se vás zeptají, tak jaký vliv to mělo, tato věc, na to, aby třeba to dítě se narodilo přidušeno. Je tam mnoho různých proměnných. Ty proměnné je potřeba dát dohromady, nefunguje to na základě sčítání nebo nějakých jiných matematických metod. Funguje to na základě Bayesovské inference, což je vlastně posouzení opravdu komplexní a uznáváno ve světě. Někde už se to používá v soudně lékařských posudcích. Posouzení toho, jaká nejistota je, že ta věc, která se stala, nastala v souvislosti s těmi všemi proměnnými. Takže jenom z toho mám radost, že aspoň taková drobná vlaštovka se tam objevila, uvidíme, co z toho bude dál. Děkuji vám za pozornost.

6. schůze Senátu
1. den schůze – 27.02.2019

Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů/senátní tisk č. 225/ ve výborech

čas 12:26:09 - 12:27:00:

Milé kolegyně, vážení kolegové. Mám tady pouze usnesení Senátu, návrh na usnesení Senátu z 6. schůze, konané dnes, k návrhu na odročení projednávání návrhu senátního návrhu zákona senátora Vladimíra Plačka a senátorky Aleny Dernerové, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Senátní tisk č. 225. Návrh je tedy: Senát odročuje projednávání tohoto senátního tisku do 30. června 2019.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 35

čas 16:24:45 - 16:29:11:

Děkuji, pane předsedající, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milí kolegové, kolegyně. Tak jak to nazval pan senátor Čunek, politickou hrou, to bylo velmi výstižné. Ale to není hra. To je politikaření. Normální prachsprosté politikaření. Možná nějakých kluků někde na plácku o kuličky. Ale nemá to s úrovní nic společného. Já jsem si říkal, že určitě stojí za to připomenout nám, ale i těm, kdo sledují tuto debatu, mají radost z toho, že církve, tak jak jsem to v poslední době zachytil, přijdou zase o nějaké peníze, já nevím co. Tak prostě jim připomenout, že tady existují církevní nemocnice, existují tady hospice, hospicové hnutí, jehož služeb využívá čím dál tím víc občanů, vzniklo právě na základě víry v 90. letech u nás v ČR. Je tady 130 církevních škol a školských zařízení. Studuje na nich přes 20 000 žáků a studentů. Vůbec není pravidlem, že to jsou studenti a žáci věřící nebo prostě mající s církvemi něco společného.

Církve a jejich aktivity jsou velmi zeširoka otevřeny každému, kdo o to má zájem, přirozeně. Je tady určitá péče o kulturní památky. Myslím, že ministerstvo kultury nemá přehled o tom, jak to s těmi církevními památkami je úplně. Jenom částečně. To, na čem se podílí. Jsou tady charitativní aktivity. Je tady 350 charit, poboček, farních, oblastních, městských a diecézních. Služba charity provozuje celkem 1200 sociálních a zdravotních služeb pro přes 80 000 klientů a dalším tisícům poskytuje služby anonymně. To je jenom o tom, že i zahraniční pomoc ve třech desítkách států nebo desítkách zemí, jde o rozvojovou pomoc velmi obětavou.

Takže to jenom proto, abychom si uvědomili, že tady nehrají vazby pouze toho, jestli církev bude mít nebo nebude mít... Koneckonců, já jsem si uvědomil, že olomoucký arcibiskup Josef Karel Matocha, olomoucký arcibiskup, který nastupoval v oněch letech, kolem toho 48. roku, nastupoval do funkce, tak tam při jeho, dejme tomu, inauguraci vystoupil ministr Nejedlý, se škodolibostí mu říkal, že je rád, že tu církev povede teď ve chvíli, kdy nemá církev majetek, protože ten byl zestátněn, takže s takovou jako radostí mu to dával najevo. Pan arcibiskup Matocha, teď mě trošku omluvte, že to použiji, mu citoval a hovořil z evangelia podle Matouše: Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez, kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez, kde je zloději nevykopávají a nekradou. Takže tím bych zakončil. Děkuji.

5. schůze Senátu
1. den schůze – 30.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 30

čas 19:22:57 - 19:25:36:

Máte kolegyně senátorky, vážení senátoři, pane předsedající, pane ministře. Já jenom pár slov. Zaznělo toho tady už hodně. Národní organizace pro ověřování léčiv není jenom samostatná záležitost nějakých výrobců, ale je to i záležitost lékárníků a výrobců-lékárníků i těch distributorů pod kontrolou, takže tam si myslím, že je to bez problémů. Takto to vidím. Itálie a Řecko. To se opakuje často, tento argument, že mají nějakou výjimku. Oni tu výjimku mají proto, že už tam nějaký systém kontroly padělků mají. Pokud získají tento odstup, tak je to proto, že tam pod kontrolou ty padělky nějakým způsobem mají.

Třeba takový ten argument oproti porušení teplotního řetězce, že nebylo prokázáno, že nebyl porušen teplotní řetězec. Ono je to velmi snadné, protože on může tu vakcínu i aktivovat, tím pádem se nedá určit to, že ta vakcína nefungovala, protože byl porušen teplotní režim toho léku. Takže to se potom určitě špatně říká, že to vzniklo právě kvůli tomu, že byl porušen teplotní řetězec.

Teď perličku. Bavili jsme se tady o tom, že v 16:45 hodin vyšla zpráva, že v Poslanecké sněmovně zavřeli restauraci kvůli výskytu spalniček u personálu, ne u kolegů. To je taková zajímavost, protože je vidět, že spalničky jsou tady prostě bezprostředně a blízko. Tak se o tom budeme bavit později, ohledně zákona, který se chystá o očkování. Chtěl bych pochválit to upřesnění klinického hodnocení. Tam dostává právo nahlížet do dokumentace inspektor, ve speciálních možnostech, aby se podíval, jestli to klinické hodnocení, které v ČR je prováděno velmi dobře, klinické hodnocení léčiv je prováděno velmi dobře, tak jestli by se dala tím způsobem ještě víc kontrolovat. To je dobře, protože nemůže dojít ke zneužívání tohoto institutu kontroly léčiv. Děkuji.

čas 20:01:11 - 20:04:24:

Děkuji. Já to ještě udělám trošku jinak. Já to zjednoduším. Tato směrnice evropská a potažmo tedy zákon slouží k tomu ne kvůli 14 dnům, kvůli vakcínám atd., slouží k tomu, aby zamezil přístupu padělků do veřejného řetězce lékáren. My zatím žádné padělky nemáme, dobře, v rozvinutém světě je to asi 10 % padělků, které se objevují, ať už z internetu nebo někde. V rozvojových zemích je to až 30 % padělků. To je jeden aspekt. Takže si myslím, že tento návrat zpátky na začátek je kvůli padělkům a kvůli bezpečnosti pacientů a kvůli bezpečnosti i personálu, kvůli bezpečnosti lékárníků je vhodný. A nevidím důvodu v tuto chvíli to odkládat, zvlášť když tam je to, co říkal, vaším prostřednictvím tedy, správně nejdřív Jiří Vosecký, když tam jsou ta zadní vrátka.

Zdá se, že Ministerstvo zdravotnictví se velmi poučilo z věcí, které se tady točily kolem receptů, protože to jsou právě ty věci, které jsme se všichni naučili u receptů. To znamená, že se odkládají sankce, že se odkládají různé pokuty atd. Tak to se mi zdá také příznivé.

Další věc jsou padělky, které se můžou objevit na trhu. Padělek, to může být sranda nakonec, ale může to skončit katastrofou, když si někdo koupí Viagru a ona nefunguje. Tak to je smutné, ale dá se to přežít. Ale padělek je také věc, která může po požití způsobit velké zdravotní potíže. A o zodpovědnosti těch, kdo budou padělky na trh dávat, a budou ho dávat časem i v České republice, nelze pochybovat.

A potom druhá část toho zákona spočívá v tom, že my tam objevíme léky, které zmizely z pultů, a zase se objevují. Protože i v České republice byly zachyceny léky, které byly odcizeny, a zase se vrací nějakým obloukem zpátky. A také nevíme, jestli tam byly dodrženy všechny podmínky. Čili tato směrnice, potažmo tento zákon, který máme teď schvalovat, vrací nebo zlepšuje bezpečnost pacientů, lékařů, personálu včetně lékárníků. To, jestli to je 14 dnů nebo ty další věci, o kterých jsme tady mluvili, ty považuji teď momentálně, dejme tomu pár minut před hlasováním, za podružné a bude na to rok to spravit. Děkuji.

5. schůze Senátu
2. den schůze – 31.01.2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 28

čas 12:42:00 - 12:44:54:

Milé kolegyně a vážení kolegové, paní předsedající, paní předkladatelko. Zpráva byla tak podrobná a vyčerpávající, že není k ní potřeba dlouze hovořit.

Zdůraznil bych tady pouze dva faktory.

Jeden faktor je, že návrh byl koncipován právě pro osoby, které jsou v domácí péči, které nejsou v ústavní péči. Je to proto, abychom podpořili tyto obětavé lidi, kteří mají doma osoby ve III. a IV. stupni závislosti. To je velmi důležitý faktor. Protože – za prvé – ulehčí těm pobytovým službám atd., ale je to určité poděkování a určitá naděje pro ty, kdo se starají, o ty v těžké závislosti a jsou v domácím prostředí. To je prvek, který se opakuje od raného dětského věku až do stáří. Většina z nás, kdo by se ocitli v podobné situaci, tak by chtěli být doma, mezi svými blízkými. To je jeden faktor, který jsem vám chtěl říct.

Druhý faktor. Není to tak dlouho, co pan – tehdy předseda – Štěch nás vyzval k minutě ticha za pana senátora Vladimíra Plačka, který je předkladatelem toho zákona. Vlastně dnešním přijetím potvrdíme to, že jeho místo tady bylo velmi pevné a velmi užitečné.

Přijali jsme usnesení z našeho VZSP ze dne 22. 1. k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Po odůvodnění zástupkyně skupiny navrhovatelů senátorky Emilie Třískové, zpravodajské zprávě senátora Lumíra Kantora a po rozpravě výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Lumíra Kantora,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

To je všechno, děkuji za pozornost.

čas 12:56:25 - 12:57:11:

Děkuji za slovo. Proběhla debata, zúčastnili se jí 4 senátoři a senátorky, nepadl žádný jiný návrh, nežli tuto senátní novelu postoupit, a ukončit řádně, tak jak byla předána z Poslanecké sněmovny.

Ohledně diskuse. Byla tam snaha o systémovou změnu, myslím, od paní poslankyně Pekarové Adamové, že by valorizace byla ve smyslu, myslím, že životního minima. Snaha tam byla, ale neprošlo to. Děkuji.

4. schůze Senátu
2. den schůze – 20.12.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 7

čas 10:40:09 - 10:42:55:

Dobrý den, já totiž myslím, milí kolegové a kolegyně, stejně jako pan předsedající, že to není problém jenom bezpečnostních složek a tohoto zákona, ale to obecně celé společnosti. Názor na starší lidi je hluboce zafixován těmi lety, které tady nějak proběhly. Včera shodou okolností, a proto mě to přimělo, ještě na jednu věc vystoupit, tak jsem viděl výsledky, a to teď neřeknu z hlavy, z nějakého velkého průzkumu, názoru na seniory, a z toho vyplynulo, že v evropských zemích rozvinutých na západ od nás u velmi mladé populace, dejme tomu do 25 let, zjišťovali, jak dalece považují starší populaci, senioři třeba mohu naznačit, za užitečnou. Tam to bylo 18 % lidí, kteří říkali, že tato starší populace je neužitečná. A v ČR je to 50 %. Mně se to nezdá možné. Myslím, že to bude zatíženo nějakými metodickými chybami atd. Ale to je hrozivé číslo 50 % lidí. I kdyby to bylo 40 %, kdyby to bylo 30 %. To je jedna věc. To jsem chtěl jenom doplnit. Plně podporuji tady postoje pana předsedajícího nebo jeho prostřednictvím paní senátorky Seitlové.

A druhá věc je ještě z jiného ranku, a to je to, co se děje ve zdravotnictví obecně a potažmo i na ministerstvu práce a sociálních věcí, a to je nedostatek lékařů. Myslím, že toto byla poslední kapka, která mě přesvědčila o tom, že je potřeba, aspoň co my můžeme udělat, tak určitě výbor pro zdravotnictví a sociální politiku svolá veřejné slyšení, abychom probrali všechny věci, které se dějí už v současné době toho, že tady máme minus 3, 4 000 lékařů a ten další prognostický vývoj se dá očekávat, že to bude ještě dál. Protože to je také mimo jiné věc, která ohrožuje nás všechny. Děkuji.

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost, přijaté na 106. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2017 spolu se stanoviskem vlády k němu

Tisk č. 323

čas 10:55:11 - 10:58:59:

Ještě jednou tedy dobrý den. Mě to mrzí, že pan senátor Žaloudík není přítomen a omluvil se, protože budete ošizeni o jeho květnatou zpravodajskou zprávu, která začíná exkurzí do sociologie vysvětlivkami ohledně názvu pracovat pro mír, kde zdůvodňuje, že je to velmi, velmi dobré a vysvětluje také důstojnost práce pro odolnost, která je v názvu s tím, že výraz odolnost pochází z překladu pojmu resilience z anglického textu. To znamená také nezdolnost, houževnatost, pružnost, nezlomnost a tím pádem se potom zabývá pan senátor rozborem toho, že resiliencí je schopnost sociálního systému vstřebávat rušivé podněty nebo jim čelit. Doporučuji tedy k přečtení, pokud máte tu možnost, doporučení. A potom v další části píše, že doporučení nebylo přijato za účelem nahrazení staršího doporučení č. 71 z roku 1944 k zaměstnanosti o přechodu od války k míru a jedním z toho významného sdělení nového doporučení je potřeba předcházet krizím a posilovat odolnost společnosti vůči konfliktům a katastrofám k budování podpory připravenosti a akceschopnosti veřejné správy, environmentální udržitelné ekonomiky, sociální dialog právního státu a občanské společnosti. Materiál řešený v textu o 12 stranách textu českého a 16 anglické verze lze profilově rozdělit do 13 okruhů. Jsou tam velmi důležité věci i z pohledu toho, čeho se obává naše společnost česká. Jedná se tam o sociální dialog zaměstnavatelů, zaměstnanců, eliminace nucené práce, obchodování s lidmi, možnost přístupu migrantů na trh práce a podnikání, problematika uprchlíků a navrácení osob. Vládní stanovisko se jeví tak, že jednotlivá opatření jsou součástí a standardní součástí a tradiční součástí českého práva. Vaše případné reakce na katastrofy budou vedeny ve smyslu doporučení a z tohoto důvodu se nejeví potřeba přijímat na základě tohoto dokumentu nová opatření. V srpnu vám přečetla své usnesení vláda, kde vzala na vědomí doporučení s tím, že jednotlivé resorty budou k zásadám v něm obsaženým přihlížet v rámci svých působností. A náš výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby vzal toto doporučení i stanovisko vlády ČR k němu na vědomí a přijal tak skutečnost, že resorty budou k zásadám v něm obsaženým přihlížet v rámci svých působností. To bylo na 17. schůzi 8. 10. 2018. Děkuji za pozornost.

čas 11:00:30 - 11:01:14:

Já tedy přečtu usnesení, které jsme přijali. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, doktora Hůrky, zpravodajské zprávě senátora Jana Žaloudíka a po rozpravě doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205, o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost, přijaté na 106. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2017 spolu se stanoviskem vlády k němu, čili, ano, tak jak jste to říkal, tak to platí.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 11

čas 12:41:46 - 12:47:35:

Děkuji za vyzvání, vážený pane předsedající, paní poslankyně, milí kolegové, kolegyně. Zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákoník práce, tam je důležité, že ten předložený návrh zákona novelizuje 13 zákonů. Jsou vypsány ve zpravodajské zprávě. Jde o poslanecký návrh zákona, jehož předmětem je změna těch ustanovení zákoníku práce, které upravují náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Jedná se o to, že návrh zákona karenční dobu bez náhrady eliminuje. Obsahově se tak vrací k právní úpravě, která byla účinná do 1. 1. 2008.

Jako kompenzační opatření tam jsou vypsána, že se snižuje výše odvodů na pojistné, o sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, v čl. 21, a potom je tady ještě, v důsledku přijatého pozměňovacího návrhu poslance Karla Raise, osnova rovněž obsahuje změnu zákona o vysokých školách, který s původní materií, to znamená zrušením karenční doby, obsahově vůbec nesouvisí. Navrhovaná změna má za cíl stanovit oproti obecné úpravě zákoníku práce speciální pravidla pro rozložení pracovní doby akademických pracovníků, respektující specifickou povahu jejich pracovní činnosti.

Zákon předložila 21. 2. 2018 skupina poslanců, Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová a Petr Dolínek. Vláda přijala souhlasné stanovisko 21. 3. tohoto roku. První čtení proběhlo v květnu, hospodářský výbor doporučil Poslanecké sněmovně zamítnout předlohu, výbor pro sociální politiku naopak schválení předlohy. Byly podány pozměňovací návrhy. Třetí čtení se uskutečnilo v říjnu, kdy bylo z přítomných 189 poslanců 128 pro, 35 proti. Ve zpravodajské zprávě jsou dále rozepsané jednotlivé články, které se zabývají aplikací v různých zákonech. V těch 12, o kterých jsem hovořil. V čl. 22, tam je změna zákona o vysokých školách. To je ten poslanecký pozměňovací návrh, který byl přijat. Ta změna spočívala ve vytvoření nového ustanovení v § 70a zákona o vysokých školách, který má zakotvit úpravu přítomnosti na pracovišti a rozvržení pracovní doby akademických pracovníků, respektující specifika jejich činnosti.

V našem rozboru senátním z legislativního odboru vzniklo několik problematických bodů, nebo našlo se několik problematických bodů. Tady je dlužno poznamenat, že původní návrh zákona byl poznamenán řadou legislativně technických odporů v nedostatku, většina byla ale odstraněna přijetím potom takového upravovacího pozměňovacího návrhu přítomné paní poslankyně Valachové.

Asi nejproblematičtější z hlediska legislativního se zdá čl. 22, to je ten pozměňovací návrh, který nesouvisí s hlavní částí novelizace zákona, je tam několik problémů. Ale jako nejproblematičtější je to, že by si zaměstnavatel evidoval jen tu dobu pracovní, kterou sám rozvrhuje, nicméně zase z něho nepadá povinnost, výluční povinnosti zaměstnavatele evidovat odpracované doby, směny, je tam prostě mnoho rozporů nebo více rozporů v zákoníku práce v jednotlivých paragrafech. Dá se předpokládat, když to zkrátím, že se dá předpokládat, že tady dojde k výkladovým problémům, opakovaným výkladovým problémům, je jisté, že bude časem domyšlena úprava tohoto pozměňovacího návrhu.

V závěru jsme na výboru přijali závěr, v závěru tedy je doporučení schválit. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, zpravodajem určuje Lumíra Kantora a pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji vám za pozornost.

čas 14:08:50 - 14:09:48:

Dovoluji si tedy podat zprávu o naší obecné rozpravě a průběhu. Zatím bylo 18 příspěvků, z toho dva senátoři měli dva příspěvky, jeden senátor měl tři příspěvky. Máme tady vlastně před sebou avizo na dva pozměňovací návrhy. Ale v zásadě máme tady závěr garančního výboru, postoupit ve znění přijatého Poslaneckou sněmovnou, a potom tady máme ÚPV, ústy zpravodaje Radka Sušila, zamítnout. A máme tady stanovisko VHZD, s panem senátorem Větrovským, vrátit s pozměňovacími návrhy.

2. schůze Senátu
1. den schůze – 15.11.2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 337

čas 09:38:36 - 09:40:00:

Vážený pane předsedo, paní poslankyně, milé senátorky, vážení senátoři. Já jenom avizuji, že budu mít pozměňovací návrh ohledně tohoto bodu programu, ve smyslu těch dietních opatření, tak jak o tom hovořila už paní poslankyně. Chtěl jsem jenom zmínit, že ten stupeň III. a IV., to je těžká závislost – III., IV. je velmi těžká závislost. Z toho vyplývá, že ty závislosti jsou opravdu životně důležité pro ty osoby. Je v tom rozdíl ten, že se jedná o každodenní péči o tyto osoby nebo se jedná o to, že v té trojce, jestli ta osoba je schopná nebo potřebuje pomoci při 24 úkonech životních nebo ve čtyřce je to u 30 úkonech životních v určité péči. To jsem chtěl jenom uvést, abychom věděli všichni, o čem se bude asi hovořit ohledně pozměňovacího návrhu, jestli tam dát tu trojku nebo tam nechat jenom čtverku. Děkuji.

čas 09:57:08 - 10:01:35:

Vážení kolegové, vážené kolegyně, já tady předkládám pozměňovací návrh z návrhu zákona tisku č. 337, kterým se mění zákon 101/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. V článku 1, bodu 2, § 43, odst. 5 na konci textu písmene a) slova ?zvýšení částky živobytí z důvodů dietního stravování se vyplácí vždy v hotovosti?, tuto větu vypustit. Odůvodnění máte všichni k dispozici. V podstatě se jedná o opravu určitého znění, které se do zákona dostalo pozměňovacím návrhem při cestě Poslaneckou sněmovnou. Sám jsem byl požádán autorem tohoto znění, zda by nešlo tuto větu vypustit. Jde o to, že to má dva aspekty. První je pro osoby s dietou, to je jakákoli dieta, tedy diabetická, dieta jaterní, dieta u metabolických poruch, která může být velmi nákladná, dieta nefrologická... Prostě všechny diety, kde lékař vystaví potvrzení o tom, že tato dieta je nutná. Pro ty lidi by nastala situace, kdy si musí při této formulaci, která tam teď je, zajít vyplácet dávku na úřad práce. Což je velmi složité, jak předesílali v obecné rozpravě moji kolegové i paní předkladatelka. A pro úřady práce by tím vznikla třeba jenom pro Olomoucký kraj povinnost ročně vyplácet na pokladně až do 2 milionů Kč, asi v 35 tisících dávkách ročně. To je obrovská zátěž pro úřady práce a bylo by dobře tuto větu vypustit a ten pozměňovací návrh přijmout.

Další zajímavý aspekt je, že přes ty důvody hodné zvláštního zřetele se dají dávky na dietu určitým způsobem regulovat.

Nejedná se o ty diety, které jsem nyní vyjmenoval, ale jedná se o určité vlny, které se vzedmou poté, co to rozpoutají třeba některé maminky na to, že by mohly získat od lékaře potvrzení o tom, že potřebují tuto dávku, aby si mohly podnítit tvorbu mateřského mléka. A najednou mají na úřadech práce vlnu maminek, které chtějí podnítit laktaci, tvorbu mateřského mléka a vyžadují tyto dávky.

Tím, že se přijme pozměňovací návrh a zařadí se to do důvodů hodné zvláštního zřetele, tak momentálně to dělaly tak, že je potřeba potvrzení lékaře, gynekologa nebo dětského lékaře, a už je k tomu těžší přístup, než by byl.

Dále to nově ještě umožní nakupovat celiakům, alergikům, diabetikům, atd. ve speciálních prodejnách s výživou a ty často poukázky neberou.

Zdvořile bych vás požádal o přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, a tím bychom podle smyslu Senátu, který je v tom, že máme napravovat občasné chyby, ať už vznikly z jakéhokoliv důvodu, tak to je přesně ta situace, kvůli které tady jsme. Děkuji za pozornost.

čas 10:04:14 - 10:05:43:

Děkuji. K pozměňovacím návrhům bych chtěl říci, že jsou tam vlastně čtyři pozměňovací návrhy. Jeden byl přijat, ten je vlastně společný, pro zařízení pobytové péče, ten byl přijat oběma výbory. Pak byl ústavně-právním výborem přijat návrh paní senátorky Třískové a potom byl přijat ještě návrh o osobách pečujících, o tom jsme moc nemluvili. Ten byl součástí usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. To je třeba pozměňovací návrh. A čtvrtý je můj návrh ohledně dietetických opatření. Tam došlo k situaci, že v okamžiku, kdy se o tom hlasovalo na výboru, my jsme to řádně předložili, ale došlo k nějakému nedorozumění v podstatě kvůli interpretaci naší a předkladatelů, takže se kolegové z výboru zdrželi hlasování, čili to nebylo odmítnuto tím, že by kolegové byli proti, ale hlasování se zdrželi. A pak jsem přišel s tímto pozměňovacím návrhem znovu. Omlouvám se za tento zmatek, ale je to záležitost krátké doby, než se to vyřeší. Děkuji.