Těsnopisecká zpráva z 20. veřejného slyšení Senátu
20. veřejné slyšení Senátu na téma "Poštovní služby pro stát, nebo pro společnost?"
konaného dne 03.09.2020

(Jednání zahájeno v 9.10 hodin.)

Senátor Jiří Carbol:  Milé dámy a pánové, já bych vás požádal, kdybyste se usadili... Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení účastníci veřejného slyšení, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na 20. veřejném slyšení Senátu na téma Poštovní služby pro stát, nebo pro společnost?

Konání tohoto veřejného slyšení schválil Senát svým usnesením č. 440 na 24. schůzi Senátu 11. června tohoto roku. Navrhovatelem byl VUZP.

Veřejné slyšení je institut, upravený zákonem č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, určený k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. Institut veřejných slyšení či parlamentních anket je typickým snad pro všechny druhé komory. Smyslem dnešního jednání je otevření parlamentní tribuny vedle poslanců a senátorů také zástupcům odborné a občanské veřejnosti. Nemá jít o přednášení stanovisek institucí či organizací opatřených mandátem, nýbrž o slyšení těch, kteří mají k věci co říci. Senát stanovil několik základních okruhů, kterým by se rád spolu s vámi věnoval a ke kterým budou předneseny příspěvky. Jednací řád stanoví, že veřejného slyšení se účastní pozvaní znalci a další osoby, které mohou podat informace o projednávaných otázkách. Tyto osoby mají přístup do jednacího sálu, mají právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a mohou podávat písemné návrhy a stanoviska k ní.

Senát dále stanovil dříve zmíněným usnesením, že účastníci veřejného slyšení se hlásí do rozpravy písemně. Písemné přihlášky, které vám všem byly rozdány, prosím, předejte službám. Rozprava bude probíhat po jednotlivých blocích. Hlaste se tedy, prosím, do rozpravy ke konkrétnímu bloku. Při udělování slova upozorním dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu jej předsedající udělí. V rozpravě se, prosím, neobracejte na ostatní řečníky přímo, případné dotazy na ně vzneste prostřednictvím předsedajícího.

Z celého dnešního jednání bude pořizován zvukový a stenografický záznam, který bude sloužit jako podklad pro pořízení protokolu, v němž budou uvedeny úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska všech účastníků. Protokol bude zveřejněn na internetových stránkách Senátu. Prosím tedy ty z vás, kteří mají písemná stanoviska či návrhy, přejete si, aby se stala součástí protokolu, o jejich předání službám. Pokud se nepletu, tak je toto jednání také živě přenášeno.

Pouze pro úplnost připomínám, že pořádkové pravomoci předsedajícího podléhají vedle senátorů i všichni další účastníci veřejného slyšení Senátu.

Chci vás hned v úvodu požádat o jednu laskavost. Vzhledem k tomu, že se všichni možná neznáme jménem, prosím vás, abyste se do rozpravy v průběhu celého veřejného slyšení hlásili písemně a u řečnického pultu řekli své jméno.

Na úvod předesílám, že pro vystoupení jednotlivých řečníků byla usnesením Senátu stanovena doba deseti minut, na vystoupení v rozpravě nejvýše tři minuty. S pauzou na kávu počítáme v 11:15 hodin, v 11:30 se bude konat tisková konference.

Závěrem tohoto úvodního slova bych rád omluvil pana místopředsedu hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, pana poslance Mariana Jurečku, který dorazí o něco později, protože se zdržel v dopravě. Z dnešního jednání bohužel díky covidové situaci se musel omluvit a nezúčastní se žádný zástupce za Úřad vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci, tedy omlouvám pana Vladimíra Dzurillu.

Tím jsme se dostali k úvodu. Nyní mi dovolte, abych o úvodní slovo požádal místopředsedkyni Senátu, paní Miluši Horskou. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, vážení vzácní hosté. Velice mě těší, že se dnes setkáváme nad tak velmi důležitým tématem kritické infrastruktury našeho státu. Česká pošta zajišťuje pro občany řadu důležitých služeb, možná zdánlivě klesá její význam, ale to by nám asi rychle vyvrátili například senioři, kteří sem často dochází pro důchody, nebo ti, kdo na poštu chodí kvůli Czech POINT. O České poště se často píše a často s výtkami o tom, že jí chybí smysluplná vize fungování, nebo o tom, že musí přidat modernizaci třídících uzlů a balíkových center, že musí zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které přinášejí finanční efekty. Přitom očekávání od poštovních úřadů máme vždy jiná, každý z nás jiná. Jinak na transformaci tohoto podniku pohlíží ministerstvo vnitra, jinak obce, zejména menší obce, jinak běžný občan. Obce, v nichž zůstávají pobočky, získávají významnou přidanou hodnotu, získávají důležitost právě pro svoji spádovost. Rozhodnutí o tom, kde pobočky nechat a kde nikoliv, není jednoduché. Ubývání poštovních úřadů je přitom úzce napojené na periferizaci našeho území, k němuž bohužel v některých částech republiky dochází, i právě tomu, že mizí poštovní úřady.

My zde dnes budeme probírat témata související s transformací, která Českou poštu rozdělila na tři samostatné jednotky. Na pobočkovou síť, na logistiku a na finanční služby. Očekávání od toho jsou nemalá, viďte? Hlavně chceme mít více transparentní její hospodaření, musí nás zajímat, jaká řešení zvolit při transformaci pobočkové sítě, jaké služby pošty vykonávají pro stát, za jaké by jí stát měl zaplatit, jaké její aktivity jsou ziskové, v jakých má či nemá smysl pokračovat, jak přistupovat platově i motivačně k zaměstnancům. Těch otázek dnes jistě zazní více. Proto jsme se zde sešli.

Já vás dnes chci pozdravit jménem vedení Senátu, víte, že Senát je dnes nezvykle každý den v médiích díky návštěvě našeho pana předsedy Tchaj-wanu a našich kolegů, protože bych řekla, že složili bobříka odvahy, uvidíme, jaký dopad to bude mít na další, a nebojím se říct, celosvětové politické dění.

Veřejná slyšení zde považujeme za významný nástroj senátní práce, za možnost se velmi podrobně prodiskutovat, rozdiskutovat palčivé problémy, a přispět tak k významu a k vytváření nových zákonů nebo úpravě těch starých, za které se pak následně nechceme a nemusíme stydět, protože jako senátoři jsme si dali do vínku, že naše zákony by měly být smysluplné. Není to jednoduché, když se podívám na své kolegyně. Ta debata o tom...

Toto veřejné slyšení s názvem Poštovní služby pro stát, nebo pro společnost? by se těžko konalo, kdyby nebylo mého ctěného pana kolegy, předsedajícího, senátora Jiřího Carbola, kterému bych chtěla za jeho práci poděkovat, i za to, jak mu teď končí šestileté období, tak si myslím, že patří k těm pilným senátorům. Toto je jeden z jeho vrcholů činnosti, že uspořádal takto významné slyšení.

Chtěla bych také poděkovat celému senátnímu VUZP, zejména pak předsedovi tohoto výboru, Zbyňku Linhartovi, který taky zde s námi dnes bude, a to, že se výbor touto problematikou zabýval, je, myslím si, opravdu důležité. Já to oceňuji. Těší mě také, že bude přítomen i místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, Marian Jurečka, budeme tím mít tedy zajištěn přesah, zpětnou vazbu do Poslanecké sněmovny.

Také vítám Romana Knapa, generálního ředitele České pošty, vítám zde všechny další zástupce různých organizací. Zdvořile se omlouvám za to, že vás teď nebudu jmenovitě uvádět, ale vítejte všichni v Senátu PČR. Přeji zdar našemu jednání a především praktické dopady, které pocítíme, všichni občané této země. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji paní místopředsedkyni Senátu Miluši Horské, která naše jednání zahájila. Dále požádám o slovo předsedu VUZP, pana Zbyňka Linharta. Máte slovo, pane předsedo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane řediteli, vážení náměstci. Paní místopředsedkyně řekla mnohé, já zde jenom za VUZP ji v několika věcech doplním. Náš výbor byl iniciátorem tohoto veřejného slyšení.

Fungování České pošty je jistě důležité téma, opět nyní v této době aktuálně možná zažíváme my, především v regionech, rušnou debatu v souvislosti například s úpravou provozní doby a s dalšími službami. Je to tedy opět živé.

Funkční stát má několik atributů, třeba zajištění bezpečnosti, vnitřní i vnější, je to také funkční pošta, resp. funkční poštovní služby. Já jsem si to připomněl nedávno, když jsem viděl po dlouhé době film Pošťák s Kevinem Kostnerem z roku 1997, česky se tomu říká Posel budoucnosti, v něm šlo v zásadě o to, že po rozvratu federace lidé znovu a opět začnou doufat ve fungující stát, když začne fungovat pošta. Nevím, jak by to dopadlo u nás, mám obavy, jestli by to lidé taky takto vnímali, ale ten symbol je, myslím, zřejmý. Rozhodně je naším úkolem se o to pokusit. Jak už jsem uvedl, nyní opět slyším mnoho výtek a bohužel i od zaměstnanců pošty, právě k některým novinkám, ale řekl bych, že už je to takový standard mnoho posledních let. Doufám, že se dnes něco dozvíme od odpovědných lidí, od lidí z ministerstva nebo od pana generálního ředitele, něco nového, o tom, co se v této věci chystá. Třeba i to, jak nám ubudou manažeři. Řekl bych, že máme příliš mnoho manažerů, ale to je možná moje zkušenost před 7 lety, když jsem jako starosta řešil něco s Českou poštou, protože sedí u nás na radnici, řešil jsem tu věc s několika manažery, a ono jich bylo tolik, že jsme se nemohli domluvit, kdo vlastně odpovídá. Je to 7 let a myslím, že pan ředitel po tom nástupu se snaží tu věc také řešit. Čili sám jsem zvědav, co se dnes dozvíme. Doufám, že to bude zajímavé pro všechny. Omlouvám se za těch několik provokativních poznámek a těším se na dnešní den. Děkuji vám za pozornost. Hezký den.

Senátor Jiří Carbol:  Já také děkuji panu předsedovi VUZP. Nyní měl vystoupit pan místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, pan Marian Jurečka, ale zatím ještě nedorazil, takže vystoupí později v rámci průběhu našeho jednání.

Nyní bychom tedy přešli k prvnímu tématu, kterým je Role státu a jeho požadavky na poštovní a doručovací společnosti.

Požádal bych prvního náměstka ministra vnitra, pana Jiřího Nováčka, aby přednesl svůj příspěvek. Máte slovo.

Jiří Nováček:  Dobré ráno, vážený pane předsedající, vážení kolegové, paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych svůj příspěvek uvedl tím, že motto dnešního slyšení nás přimělo k zamyšlení o povaze, stavu a směřování držitele poštovní licence České pošty. Rádi si vyslechneme z hlediska kompetencí zakladatele širší pohled na její roli.

Česká pošta je státní podnik na konkurenčním trhu a současně s povinnými službami ve veřejném zájmu, tzv. univerzálními službami, subjekt kritické infrastruktury státu a také jeden z největších zaměstnavatelů. Do roku 2015 byl zákonem o poštovních službách upraven systém úhrady čistých nákladů univerzální služby formou tzv. kompenzačního fondu. Do něj měli přispívat všichni poskytovatelé poštovních služeb. Tento systém byl ale provázen celou řadou sporů, nebyl finančně naplněn a platba za roky 2013 a 2014 se

uskutečnila až v roce 2019. Také zákonný limit kompenzace ve výši 500 milionů korun se dále ukázal jako nedostatečný. Společnými silami se novelou zákona podařilo nahradit kompenzační fond platbou ze státního rozpočtu a navýšení limitu úhrady čistých nákladů na trojnásobek. Kompenzace ale podléhá notifikaci veřejné podpory ze strany Evropské komise, kdy do dnešního dne nebylo ze strany Evropské komise vydáno rozhodnutí, a úhradu tak nelze vyplatit.

Česká pošta se tak i v důsledku opožděných úhrad čistých nákladů ocitla v paradoxní situaci, dochází jí vlastní finanční prostředky a současně má v zásadě zákonný nárok např. pro letošní rok na 1,5 miliardy korun. K překlenutí proběhla celá řada jednání v rámci vlády, státní správy, zejména s Ministerstvem financí, s možností zápůjčky ze státního rozpočtu, resp. i jiných zdrojů. Tolik do úvodu, že stát klade na Českou poštu nároky, cestou poštovní licence jí ukládá povinnosti, ale k úhradě těchto provedených služeb dochází vždy se zpožděním. Měnící se podmínky na trhu, sílící konkurence i právní úprava daná evropským rámcem dostává podnik do obtížné situace. Na jedné straně musí zajistit služby ve veřejném zájmu, na druhé straně je vystaven konkurenčnímu prostředí, ale také chování spotřebitelů nebo klientů, klesající poptávce po listovních službách a potřebě technologických změn. Proto byla v roce 2019 zpracována a zakladatelem schválena strategie rozvoje České pošty s cílem dostat hospodaření České pošty v příštím roce do kladných čísel. Jak jsem již říkal, z důvodů změn v chování a poptávce zákazníků, např. menšího využívání listovních služeb, oproti tomu ale nárůstu

služeb spojených s balíkovými zásilkami, upravujeme tuto strategii.

Paní místopředsedkyně Horská už tady zmínila, jakou cestou bychom se ubírali. Chtěl bych říct, že dnes odpoledne máme jednání dozorčí rady, která se touto strategií bude dále zabývat, co se týká její aktualizace. Cílem je zachovat udržitelný koncept univerzálních služeb a dál se přizpůsobit změnám trendů v oblasti poskytovaných služeb tak, aby poskytované služby vyjadřovaly potřeby jednotlivých zákaznických skupin. Klíčové je, aby se Česká pošta více přiblížila lidem, zefektivnila své provozovny a výdejní místa, aby každý občan měl možnost vyřídit vše potřebné na jednom místě, a to v blízkosti svého domova. To je to, co stát požaduje a co je vyžadováno jeho občany v dnešní době, to znamená, abychom byli schopni cestou digitalizace poskytovat požadované služby v celém rozsahu na místech, dobře dostupných občanům.

Jsem rád, že se podařilo klíčovým aktérům cestou meziresortní pracovní skupiny sladit požadavky jednotlivých hráčů, daří se nacházet společná řešení. Tímto všem, ať je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ČTÚ, Ministerstvo průmyslu a obchodu a další, děkuji za to, že jsme dokázali fungovat nikoli na nějakých meziresortních rozporech, ale naopak hledat řešení i touto cestou.

Rád bych řekl, že přes výše zmíněné překážky dělá Česká pošta vše pro to, aby své zaměstnance dokázala za odvedenou práci také spravedlivě odměnit, aby na všech rovinách zachovala sociální smír. Jako podstatný krok lze zmínit navýšení mezd o 10 procent, které proběhlo v dubnu loňského roku. Také v dalším období budeme apelovat na vedení podniku, aby zaměstnanci za práci, kterou odvádějí, obdrželi adekvátní odměnu.

Věříme, že se nám podaří nalézt řešení všech úskalí, např. aktuální koronavirovou hrozbu, ekonomické podmínky i chování trhu. Současně chceme rozvíjet postavení České pošty jako atraktivního a moderního zaměstnavatele, který je schopen naplnit očekávání nejen svých klientů, ale i svých zaměstnanců, a který bude poskytovat moderní a kvalitní služby svým zákazníkům v podmínkách 21. století. Také ze strany státu jsou na Českou poštu kladena velká očekávání, budeme se snažit o její modernizaci, modernizaci jejích služeb a udržení v pozici národního operátora.

Děkuji vám za pozornost.

Věříme, že se nám podaří nacházet řešení na všechna úskalí, např. aktuální koronavirovou hrozbu, ekonomické podmínky i chování trhu. Současně chceme rozvíjet postavení České pošty jako atraktivního a moderního zaměstnavatele, který je schopen naplnit očekávání nejen svých klientů, ale i svých zaměstnanců, který bude poskytovat moderní a kvalitní služby svým zákazníkům v podmínkách 21. století. Také ze strany státu je na Českou poštu kladeno velké očekávání, budeme se snažit o její modernizaci, modernizaci jejích služeb a udržení v pozici národního operátora. Děkuji vám za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji. To byl úvodní příspěvek pana prvního náměstka ministra vnitra, pana Jiřího Nováčka. Nyní by tedy měl vystoupit pan náměstek ministra průmyslu a obchodu, pan Petr Očko. Poprosím jej k mikrofonu. Máte slovo, pane náměstku.

Petr Očko:  Děkuji. Dobré dopoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté. Je mi velkou ctí účastnit se tohoto veřejného slyšení a této debaty na vysoce aktuální téma, moc děkuji Senátu, že toto veřejné slyšení zorganizoval. Umožní nám vzájemnou výměnu informací a názorů na současný stav poštovního sektoru v ČR, zamyslet se nad jeho očekávaným vývojem, diskutovat o krocích, které by bylo vhodné podniknout, aby fungoval i v tomto složitém období, kterým prochází celá ekonomika, co nejlépe.

Dovolte mi za Ministerstvo průmyslu a obchodu říci na úvod několik slov z pozice našeho ministerstva, které je tím, které má na starosti legislativu. Ještě než tak učiním, tak bych ještě jednou rád omluvil pana ministra Havlíčka, který se, ze zde již zmíněných důvodů, spojených právě s koronavirovou situací, bohužel nemůže dnes účastnit. Požádal mě, abych jej zastoupil.

Úvodem mi dovolte, abych v kontextu tohoto našeho dnešního setkání na téma Poštovní služby pro stát, nebo pro společnost?, jak zní název dnešního veřejného slyšení, uvedl, že stát v principu nerozlišuje mezi poštovními službami pro sebe jako pro stát a službami pro společnost. Hlavním úkolem státu je zajistit v souladu s principy fungování evropského jednotného vnitřního trhu poštovních služeb transparentní konkurenční prostředí, na plně liberalizovaném trhu. Současně však musí garantovat, že bude zajištěno poskytování základních poštovních služeb. A to, jak tady dneska určitě ještě mnohokrát zazní, v konečném důsledku samozřejmě nejsou úplně jednoduché úkoly.

Jaká je tedy role státu a jaké jsou jeho požadavky na poštovní a doručovací společnosti? Což je název tohoto bloku, ve kterém právě vystupuji... Z pohledu ministerstva průmyslu a obchodu a jeho kompetencí je stěžejní rolí státu to, co jsem už trošičku naznačil, vytvořit legislativní a s tím spojené regulatorní podmínky, které plně respektují evropský regulační rámec. Jeho nezanedbatelnou rolí je i garance fungování celosvětové výměny poštovních zásilek, která probíhá podle pravidel stanovených multilaterálními mezinárodními smlouvami pod gescí Světové poštovní unie jako mezivládní specializované organizaci systému OSN.

I zde je stále složitější nalézt všestranně akceptovatelné řešení, tím spíš, že shodu je třeba hledat mezi 192 členskými zeměmi, čehož konkrétním příkladem je problém hrozícího vystoupení USA ze Světové poštovní unie v roce 2018, kdy důvodem byl do značné míry nespravedlivý systém úhrady nákladů spojených s dodáváním zásilek zemím určení, který přinášel některým zemím velké ztráty, a to zejména v souvislosti s obrovským množstvím zásilek docházejících z asijských zemí, především z Číny, v rámci stále rostoucího elektronického obchodu.

K řešení tohoto problému, který vážně ohrožoval fungování celosvětového poštovního systému, se musel v roce 2019 sejít mimořádný kongres Světové poštovní unie, kterému se po složitých jednáních podařilo nalézt kompromis umožňující setrvání USA, ale i některých dalších zemí ve Světové poštovní unii. To je samozřejmě taky tematika, kterou do značné míry řešíme my na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Když se vrátím zpátky k evropskému, a tedy i našemu národnímu pohledu na poštovní sektor, je asi vhodné uvést, že Evropská komise už částečně mění svůj pohled na celý segment služeb, jejichž účelem je přeprava věcí od odesílatele k adresátovi. Myšleny tím jsou služby expresní, přepravní, kurýrní i další.

Konkrétně se to projevuje například při složitých jednáních o tom, na koho se má vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady o službách přeshraničního dodávání balíků, které bylo přijato v roce 2018.

Základem evropského regulačního rámce pro poštovní sektor je směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb společenství a zvyšování kvality služby z roku 1997, který byl následně dvakrát novelizován. Ve dvou fázích otevřel evropský trh poštovních služeb konkurenci. Jak tady možná ještě znova zazní dnes, úplná liberalizace poštovního trhu byla zakončena v principu v roce 2010, nicméně pro vybrané státy, mezi které patřila i ČR, pak k 1. lednu 2013. Takže se v dnešní době už pohybujeme na liberalizovaném poštovním trhu.

Transpozice tohoto regulačního rámce je v ČR zajištěna platnou právní úpravou poštovního sektoru, a to konkrétně tedy zákonem o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, dále nařízením vlády, kterým je stanoven minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb, a vyhláškou o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování. Tyto právní normy jednoznačně stanoví požadavky na rozsah, kvalitu, dostupnost, a to i cenovou, základních poštovních služeb, současně definují postup při jejich zajištění, tj. udělení poštovní licence, povinnosti jeho držitele, tedy České pošty, a roli nezávislého orgánu, kterým je Český telekomunikační úřad.

Od samého počátku fungování plně liberalizovaného trhu poštovních služeb v ČR, resp. již při přípravě jeho nové právní úpravy, bylo klíčovou otázkou zajištění fungování základních poštovních služeb, přesněji řečeno financování čistých nákladů, to už tady také bylo do jisté míry zmíněno, těch čistých nákladů, které jsou s poskytováním těchto základních poštovních služeb spojeny. Už tady bylo zmíněno, že původně bylo nastaveno financování prostřednictvím tzv. kompenzačního fondu, se kterým se jako s jednou možností počítá. Ten se nicméně ukázal jako problematický. Byl možná z důvodu tehdejší ekonomické krize ve své době kodifikován zřejmě ve snaze minimalizovat výdaje státního rozpočtu. A protože nebylo příliš pozitivních zkušeností ani v dalších členských státech EU, tak, jak známo, došlo následně k přípravě nové právní úpravy, která právě vedla ke změně formy financování čistých nákladů. V té souvislosti je vhodné asi poděkovat dalším zde zúčastněným institucím, Českému telekomunikačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra jako zakladateli České pošty, za účinnou spolupráci při přípravě i při prosazování několika novel zákona o poštovních službách.

A to včetně v nějaké míře již zmiňovaného navýšení ročního limitu úhrady čistých nákladů ze státního rozpočtu na současných 1,5 miliardy Kč.

Jak také už bylo zmíněno, samozřejmě tato úhrada čistých nákladů má svá úskalí, a to zejména nutnost notifikace veřejné podpory z hlediska její slučitelnosti s pravidly hospodářské soutěže. O čemž možná budou hovořit kolegové, nebo paní předsedkyně ČTÚ, samozřejmě s velkou pravděpodobností kolegové ze samotné České pošty. A jistě by o tom dlouze pohovořili i zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Samozřejmě této věci se věnujeme všichni společně dlouhodobě, intenzivně, a je to záležitost nepříliš jednoduchá.

Tolik ve stručnosti vývoj, který předcházel současnému stavu, a k fungování sektoru poštovních služeb z pohledu státu. Krátký pohled do budoucnosti, o které jistě bude dneska dále diskuse. Již delší dobu je zřejmé, a také už to předřečníci naznačili, že tento sektor prochází a i do budoucna bude procházet významnými změnami. Faktory jako elektronická substituce, digitalizace, stále dynamičtější rozvoj elektronického obchodu a další povedou k nutnosti zamýšlet se a reagovat na tyto změny. Jak už jsem zmínil, předpokládám, že o tom budou určitě hovořit další řečníci, zejména zástupci České pošty, případně dalších institucí, zde zastoupených.

Proto zmíním jen stručně některá čísla aktuálního vývoje a případně samozřejmě kolegové, pan ředitel Knap, případně další, mě opraví a upřesní. Ale pro základní ilustraci můžeme zmínit, že průměrný roční pokles objemu listovních zásilek v Evropské unii je více než 4 %, v České republice je kolem 10 %. Naopak roste počet balíků. V průměru o 9 %. Zároveň se zvyšuje procento domácností v Evropě připojených k vysokorychlostnímu internetovému připojení, což zvyšuje objem obchodu online, elektronického obchodu online. To má potom dopad také na některé aspekty služeb poštovního charakteru a mění se požadavky zákazníků na poštovní služby. Nicméně samozřejmě zůstávají i ty původní. Je velká variabilita požadavků a jsou tady samozřejmě různá národní specifika, v členských zemích jsou specifika mezi generacemi atd. Takže ten problém není jednoduchý. A tím spíš je dobře, že se dneska, a samozřejmě i na dalších fórech, včetně již zmiňované pracovní skupiny, tyto věci diskutují.

Jak z pozice MPO, tak i dalších zde zastoupených institucí, chceme napomoci tomu, aby změny proběhly způsobem, který povede k zajišťování služeb na patřičné úrovni. Při zohlednění trendů, které tady neodmyslitelně jsou, digitalizace služeb, robotizace, automatizace, nové technologie, umělá inteligence, a další faktory, které v principu můžou zvýšit kvalitu a efektivitu služeb.

Já bych v tomhle momentálně ještě rád zmínil, že za MPO si to uvědomujeme, jsme rádi, že i ze strany České pošty přišly náměty do aktuálně připravovaného Národního plánu obnovy. To je plán, který má připravit každá členská země jako nějakou strategii zvýšení odolnosti ekonomiky a její obnovy. Tento Národní plán obnovy je řídícím dokumentem pro nástroj Evropské komise, který se teď aktuálně intenzivně připravuje na evropské úrovni, tzv. Recovery and Resilience Facility, neboli nástroj pro zvýšení odolnosti a obnovu.

Budeme určitě dál diskutovat i s Evropskou komisí, zda náměty, které jsou přenášeny ze strany České pošty a ve spolupráci třeba i s dalšími partnery, tak jsou ty, které bude Evropská komise v tomto plánu ochotna vidět.

Nicméně určitě za MPO, které je koordinátorem přípravy Národního plánu obnovy a tedy i využití toho nástroje pro zvýšení odolnosti a obnovu, budeme určitě velmi vstřícní, aby tento projekt, tato aktivita byla.

Poslední věc, kterou tady chci zmínit, která je velice důležitá, je v souvislosti s těmi změnami, které se v této oblasti dějí. Je zřejmé, že musí dojít k zásadní revizi regulačního rámce, takže Evropská komise už realizovala, respektive dokončuje několik rozsáhlých studií o jednotlivých segmentech evropského trhu. V současné době jsou otevřeny dvě veřejné konzultace, a to k nařízení o přeshraničních balících a také k samotné poštovní směrnici, takže je přesně ta doba tuto věc diskutovat a shodnout se na vstupech do těchto veřejných konzultací. Podrobnosti k těmto veřejným konzultacím jsou uvedeny na webových stránkách MPO. Určitě můžu vyzvat na tomto fóru k aktivní účasti na těchto konzultacích. Rádi samozřejmě zprostředkujeme kontakty a komunikaci.

Předpokládá se, že Evropská komise na základě výstupů z těchto iniciativ připraví revizi stávajícího regulačního rámce. Členské státy, národní regulátoři přitom volají po tom, aby jim nová úprava poskytovala zejména větší flexibilitu ve vazbě na národní specifika s regulačními zásahy jen při selhávání trhu. Je vysoce pravděpodobné, či spíše prakticky jisté, že novela poštovní směrnice bude projednávána intenzivně v době předsednictví České republiky v Evropské unii, to znamená ve 2. pololetí 2022, což nám dává malinko větší možnost zasáhnout do projednávání a finálního tvaru této poštovní směrnice. I když samozřejmě to není o tom, že předsednická země si může ty podmínky diktovat, ale udávat tón tomu projednávání, což může samozřejmě nějakým způsobem tu finální podobu ovlivnit. Budeme určitě ve spolupráci se všemi zde zastoupenými institucemi rádi za diskusi, tak, abychom v 2. polovině roku 2022 měli jasný názor, kam má poštovní směrnice směřovat.

Česká republika bude určitě usilovat o to, aby nový regulační model zajistil rovné konkurenční prostředí, protože jsme na liberalizovaném trhu, to konkurenční prostředí je založené na principech transparentnosti, nediskriminace a proporcionality, ale zároveň tento nový model současně garantoval poskytování moderních životaschopných základních poštovních služeb.

To je téměř poslední věc, kterou jsem tady chtěl zmínit. Úplně poslední věc, kterou bych rád zmínil na tomto fóru, jestli si můžu dovolit za MPO ještě v kontextu proběhlé, nebo možná ještě stále spíše probíhající koronavirové krize, ocenit a poděkovat provozovatelům poštovních služeb a jejich zaměstnancům za úsilí, které v těch obtížných podmínkách vyvinuli. Všichni si uvědomujeme, jak to bylo složité. Ale, byť s některými drobnými omezeními, po celou dobu krize byly zajišťovány kvalitní poštovní služby.

Ještě jednou moc děkuji, vážíme si toho a budeme rádi podporovat další rozvoj sektoru poštovních služeb v České republice. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Já děkuji panu Petru Očkovi, náměstkovi ministra průmyslu a obchodu za jeho vystoupení, přidal bych se rád jménem přítomných senátorů k jeho poděkování zaměstnancům České pošty.

Jako další k tomuto tématu vystoupí paní předsedkyně Rady ČTÚ, paní Hana Továrková. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

Hana Továrková:  Dobrý den, dámy a pánové. Já začnu trošku nestandardně, protože v Senátu mám možnost promluvit poprvé. Moje jméno je Hana Továrková, jsem novou předsedkyní Rady Českého telekomunikačního úřadu, pod nějž, byť název napovídá, že by se pod něj měly schovat pouze telekomunikace, a to naši oblíbení operátoři, avšak nemalou roli hraje Úřad také v kontrolách a regulaci České pošty a poštovních služeb obecně.

Můj příspěvek k této diskuzi tedy bude orientován spíše na ukázku toho, jaká je role Českého telekomunikačního úřadu v poštovních službách obecně a ve vztahu k univerzální službě. Budeme se snažit vám v tomto příspěvku přiblížit důležitost udržitelnosti univerzální služby a pokračování v tom, aby poštovní služby pro českého občana byly v přiměřené kvalitě a dosažitelnosti.

Pokud se podíváme na působnost Českého telekomunikačního úřadu, ta je dána zákonem o poštovních službách. V tomto zákoně najdete přesné zmocnění, jaké pravomoci Úřad má a jaké nemá. Jsme nezávislým regulátorem a máme dohled nad poštovním trhem jako takovým. Česká pošta je pak pro nás pouze jedním z podnikatelských subjektů, který poskytuje nejen poštovní služby. Je jeden z provozovatelů poštovních služeb, a to jeden z 36. Mají ovšem výjimečné postavení, protože aktuálně jsou držitelem poštovní licence, která jim samozřejmě přináší výhody možnosti úhrady čistých nákladů. Na druhou stranu je to povinnost poskytovat základní služby za poměrně přísných podmínek. Je to tzv. zajištění základních služeb, které nazýváme univerzální služba.

Tady se podívejte. Tohle je podle mě velice důležitá věc, kterou si málokdo uvědomuje. Služby poskytované Českou poštou se dnes nacházejí ve třech kategoriích. Úplně ten největší rámeček vám ukazuje služby, které jsou s poštovními službami nesouvisející. Přestože Česká pošta má mnohé aktivity i pro jiné role státu, jako je např. vyplácení důchodů, dálniční kupony, dobíjení mobilních telefonů, Poštovní spořitelna, Czech POINT, na které jsme si všichni zvyklí, tak toto je zcela mimo kontrolu a regulační rámec Českého telekomunikačního úřadu. Pro Český telekomunikační úřad už potom jsou relevantní tzv. poštovní služby. Ty ale najdete i u mnohého konkurenta. Balík do ruky, Balík na poštu a jiné služby související dnes již se zcela liberalizovaným trhem.

Základní služby jsou pak to, co jsem nazývala předtím univerzální službou a co stát vypisuje proto, aby zajistil občanům podle poštovní směrnice dostupné a kvalitní služby za přijatelnou cenu. Tady se bavíme o obyčejné zásilce, doporučené zásilce, obyčejném balíku, cenném balíku a v naší republice zcela ojedinělé poštovní poukazy, které v úplném standardu Evropy nejsou.

Když se podíváme na vývoj na poštovním trhu, je potřeba si uvědomit, že přichází nová doba. Je potřeba začít využívat nové technologie, balíkomaty, vydávání na kód. Je potřeba zohledňovat měnící se potřeby uživatelů. Uživatel dnes kupodivu, podle praxe ČTÚ, dá mnohdy přednost levnější ceně, pokud má zajištěnou spolehlivost a flexibilitu. Český telekomunikační úřad v tomto směru dává rovněž velký důraz na ochranu spotřebitelů. Nový měnící se trend říká, že spotřebitelem už není jenom odesílatel, ale i adresát.

V tuto chvíli mohu konstatovat, že listovní zásilky poklesly, a to výrazně. Jedná se zde o vliv digitalizace, v případě českého státu pak samozřejmě nezanedbatelně datových schránek, které sice Česká pošta svým způsobem také pomáhá spravovat, ale to už není poštovní rámec. Na poli listovních zásilek je velmi málo rozvinutá konkurence. V tomto se Česká republika nijak neliší od evropského rámce.

Co se balíkové služby týká, tak jste si jistě všimli nárůstu počtu zásilek. Souvisí to s rozvojem e-commerce. V době koronavirové krize všichni zaznamenali, jak je velice důležité mít možnost poslat si něco přes balíkovou službu. Na tomto trhu však regulátor může konstatovat, že začíná být plně rozvinutá konkurence. Konkrétně balíková služba bude rozhodně jedním z přezkumných bodů při ukládání univerzální služby v dalším období.

Podívejme se nyní na základní služby jako takové. Základní služby jsou vymezeny v článku 3 poštovní směrnice, který stanoví jejich minimální rozsah. Minimálně to musí být konkrétní služby, které jsou dostupné na celém území státu, k dispozici nediskriminačně všem za dostupné ceny a ve stanovené kvalitě. Nad rámec toho evropská směrnice umožňuje členským státům uložit i některé další služby, pokud takto bude dostatečně zdůvodněno. V případě České republiky se jedná o tzv. poštovní poukazy.

Rozsah uložené povinnosti by měla být jakoby záchranná síť pro toho, kdo potřebuje využívat služby, které komerčně nikdo nenabízí, případně by se mu to nevyplatilo (Určitou paralelu zde tvoří telefonní budky, pokud jste tuto záležitost sledovali.) Domnívám se, že do budoucnosti i univerzální služba v poštovních službách nazná velkých změn. A to je zřejmě i důvodem, proč Evropská komise chystá změnu regulačního rámce a revizi směrnice jako takové, která platí od roku 2008.

Na tomto poli je potřeba zdůraznit, že právo na úhradu tzv. čistých nákladů podléhá notifikaci Evropské komise v případě, že přesáhne 15 mil. eur. Což v případě České republiky přesahuje. Na evropském trhu jsou různé modely a různé způsoby úhrady čistých nákladů. Od Německa počínaje, kde se neukládá univerzální služba a trh je již plně liberalizován, až po např. nás, kde univerzální služba je ještě pořád ve velkém rozsahu a může být do určité míry pro subjekt, který je povinen toto zajišťovat, značně zatěžující.

U základních služeb vidíme dlouhodobě trvalý pokles objemu poskytnutých služeb. Když se podíváte na předložený graf, jdeme stále dolů. Je to způsobeno digitalizací a čím dál tím větší možností lidí zajišťovat si věci komerční cestou, případně jinou cestou. Naskýtá se zde poměrně důležitá otázka, a tu, prosím, mějte, kdykoliv se budete bavit o poště, v hlavě, a to je otázka udržitelnosti, dlouhodobé udržitelnosti této služby. Je potřeba tuto službu přivést do moderního světa. Je potřeba se na ni podívat jiným pohledem.

Český telekomunikační úřad aktuálně stojí před takzvaným přezkumem. Vstupujeme do období, kdy budeme přezkoumávat rozsah univerzální služby. Tento proces začne již koncem letošního roku. Začne marketingovou studií, která bude přezkoumávat zájem občanů o základní služby. O to, zda a jakým způsobem ukládat tuto povinnost, jaká úroveň kvality je požadována. Zda je v současné době kvalita dostačující či zda je potřeba poskytovat jiné služby, jakým způsobem je všeobecná dostupnost poštovních služeb. Na základě téhle marketingové studie pak Úřad dojde k celkovému přezkumu a nadesignuje otevřené výběrové řízení. Prosím, mějte na paměti slovo otevřené. Do tohoto výběrového řízení má přístup každý, kdo má vlastní poštovní licenci. Již v tuto chvíli Úřad eviduje 37 poskytovatelů poštovních licencí. Vím, že mnozí tvrdí, že neexistuje zájemce, protože při posledním výběrovém řízení nebyl žádný zájemce, dokonce ani Česká pošta, o poskytování univerzální služby. Úřad tak byl nucen využít možnosti uložit někomu takovouto službu. Nicméně, doba se mění a je potřeba si uvědomovat, že není nezbytně nutné, aby byl pouze jeden poskytovatel. Může dojít i k tomu, že poskytovatelů bude ustanoveno víc.

Evropská komise nad celým procesem samozřejmě bdí a dohlíží na jeho transparentnost, nediskriminaci a rovné zacházení se všemi účastníky. Nové řízení pro licenci bude platné od 1. 1. 2023 na 5 let. Předpokládaný harmonogram Úřadu je takový, že nejpozději v 1. až na začátku 2. čtvrtletí roku 2022 dojde k vyhlášení výběrového řízení. Tak, aby bylo v 1. pololetí 2022 výběrové řízení skončeno a bylo možné zahájit notifikaci úhrady čistých nákladů, a neopakovala se tak současná situace, kdy má Česká pošta k notifikaci poměrně daleko. Navíc nelze v žádném případě vyplatit peníze České pošty bez notifikace, a to jakoukoli formou, ať už je to půjčka, předběžná záloha nebo cokoli dalšího. Jednalo by se o rozpor s pravidly Evropské unie.

Podívejme se na ni, na evropský kontext jako takový. V rámci Evropského sdružení poštovních regulátorů jsme na posledním zasedání diskutovali přípravu revize poštovní směrnice. Evropská komise si nechala vypracovat rozsáhlou studii o poštovním sektoru a na základě těchto závěrů využije aplikaci stávající poštovní směrnice z roku 2008, vezme v úvahu její modernizaci a změny, o kterých je nyní přesvědčena, že jsou nezbytně nutné právě v důsledku využívání nových forem komunikace, digitalizace, rozvoje e-commerce, technických a technologických změn. Velkým tématem i v evropském rámci je udržitelnost univerzální služby. Mění se potřeby a požadavky. Je potřeba udržet redukci nákladů i při zachování dostupnosti a kvality této služby.

Já vám moc děkuji za pozornost a doufám, že budeme v nejbližší době mít možnost tuto otázku konzultovat tak, abychom byli schopni poskytovatele těchto služeb přivést do dalšího období.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji paní Haně Továrkové, předsedkyni Rady Českého telekomunikačního úřadu, a v tuto chvíli bych přivítal pana poslance Mariana Jurečku, místopředsedu hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, a předal bych mu slovo. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka:  Děkuji, dobré dopoledne, vážený pane senátore, milá paní místopředsedkyně, i vy ostatní, senátoři, senátorky a hosté. Pane řediteli, děkuji za pozvání na toto veřejné slyšení k velmi důležitému tématu. Přiznám se, že to téma velmi intenzivně registruji už někdy od roku 2014, kdy i já jsem aktivně vstoupil do politiky a 4 roky jsem mohl to téma zblízka pozorovat i na jednání koaličních rad, na jednání vlády, tehdy ještě za pana ministra vnitra Chovance, zažívat ty intenzivní debaty mezi tehdejším ministrem financí o tom, jestli se má, nebo nemá dofinancovávat apod.

Já bych možná na úvod tady udělal takovou malou anketu, ať trošku se také rozhýbeme. Prosím vás pěkně, jestli můžete zvednout ruku, kdo z vás je a trvale žije, opravdu tam žije, nemá to jenom papírově, z obce do 2000 obyvatel. Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm. Sedm lidí, je nás tady přes třicet. Já vždycky říkám, že možná je škoda v posledních letech pro Českou poštu, že tehdejší ministr financí, dnešní premiér, bydlí v Průhonicích a u Prahy. Že kdyby bydlel třeba někde na Vysočině u pana hejtmana Běhounka v nějaké obci, která má třeba 1200 obyvatel, nebo bydlel třeba v Moravskoslezském kraji, tak by se možná na ten problém České pošty díval úplně jinak.

Není možné se tady bavit jenom o tom, jestli stát má nebo nemá doplnit nějaké finanční prostředky za službu, kterou lidé v rámci České pošty odvádějí, Česká pošta jako taková, ale je potřeba se podívat, co celá síť České pošty, její služby, které už tady byly částečně zmiňovány před chvílí, co to přináší pro občany, kteří žijí v České republice, kteří žijí na venkově, ve venkovských regionech. A co to také znamená pro celý venkovský region z hlediska budoucí perspektivy, vylidňování. Ti lidé, když se rozhodují, jestli z té malé vesnice, když šli studovat do Ostravy, do Brna, do Prahy, jestli se vůbec vrátí domů, tak to mj. souvisí s tím, jaká úroveň služeb, jaká infrastruktura tam je.

A služby České pošty mezi to, co v mém rozhodování hraje roli, rozhodně patří. Já jsem z vesnice, odmalička tam žiji. Dnes ráno jsem z ní vyjížděl, máme 1521 obyvatel.

Jsem rád, že tady jsou i starostové, že tady jsou i zástupci jak Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí... Myslím si, že k tomu mají opravdu hodně co říct. Já to tady nechci dlouze zdržovat, chci jen principiálně nastavit a nastínit pár pohledů, jak já se na to snažím dívat, jak bych byl rád, kdyby se na to dokázali dívat třeba i na úrovni Poslanecké sněmovny, ať už hospodářského výboru nebo třeba rozpočtového výboru apod. Zaprvé je třeba si říct, jaké služby, v jaké kvalitě a v jaké dostupnosti jsme schopni Českou poštu poskytovat. Jak třeba jsme zapojeni do dalších procesů digitalizace státu. Je smutné, že poslední výrazný krok z hlediska digitalizace tohoto státu a služeb vůči občanům proběhl před 12 lety.

Přemýšlíte možná, co to bylo, o čem to mluvím? Je to zavedení Czech POINT. Co jsme udělali jako stát od té doby z hlediska digitalizace pro naše občany? Já další hmatatelný posun v té agendě nevidím. Byl bych rád, abychom se zamysleli, co ta síť, ti lidé mohou dnes v návaznosti na další postup digitalizace státu, komunikace mezi úřady a poskytnutí služeb vůči lidem, co to může přinést, co se dá nabídnout. Ale i v rámci komerčního sektoru.

Dneska se hodně bavíme o rozvoji e-commerce. Je někdy problém ve venkovských regionech, kde mám to místo, kde si tu zásilku mohu vyzvednout i z jiných e-shopů apod. To je všechno prostor pro to, co by mělo vést k debatě nad tím, jakým způsobem můžeme posunout tu kvalitu a ten rozsah. Byl bych rád, aby třeba také vedení České pošty, vedení ministerstva vnitra se zamyslelo i nad těmi podmínkami, které dnes jsou nastaveny při režimu Pošta Partner. Já když se s těmi lidmi bavím, ať už jsou to obce, které to vzaly na sebe, nebo i živnostníci, za mě třeba otázka 15 m2 plochy, jestli říkám správně ten parametr, nebo otevírací doba minimálně v rozsahu České pošty...

Já vám řeknu konkrétní praktickou věc. Pro mě je daleko víc to, když bude mít Česká pošta otevřeno třeba jenom dvakrát v týdnu, respektive Pošta Partner, ale bude to v čase, kdy já reálně jsem jako pracující rodič doma. Ne v čase, že je to od 8 do 10 hodin a od 13:30 do 15:30. Takovou pracovní dobu většina lidí bohužel není schopna využít. Ano, část lidí na tom venkově tam dojde, ale pracující rodič, který jede za prací, veze děti z kroužků, z hudebek, není schopen v takovéto pracovní době si to stihnout vyzvednout.

Nechci tady zabrušovat do různých fórků apod., myslím, že to je spíš na to, hledat v tom prostor pro zlepšení. Mně je líto těch lidí, a znám ty lidi osobně, kteří tu práci na České poště dělají srdcem dlouhé roky, často celý život, když potom tyto vtípky si musí někde číst. Ale je to pro zamyšlení, pro to, aby to vedení, vedení toho resortu, ale i vedení státu, si řeklo, chceme to určitým způsobem změnit. A nebudeme o tom už sedm let mluvit.

Tady se považuje za úspěch, jestli se pozměňovacím návrhem podařilo zvýšit limit pro úhradu na 1,5 miliardy. To je samozřejmě důležité, to já nezpochybňuji, ale kde je ten konkrétní výsledek v tom, co se dokáže změnit a přinést občanům, aby to fungovalo lépe, systematičtěji atd.

Takže tolik můj příspěvek, velmi stručný, ale z pohledu nejen politika, ale člověka, který na venkově žije, tak jak bych to já rád chtěl vidět do budoucna, aby k tomu takto stát přistupoval a aby se opravdu ty konkrétní věci promítaly do praxe. Děkuji za pozornost. Přeji, ať z toho dnešního jednání také jsou nějaké praktické výstupy, ať to není jenom, že jsme se tady potkali a povykládali a vyposlechli si ty věci a ty stesky, ale ať se to někam dál posune. Díky moc.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu místopředsedovi Marianu Jurečkovi. Nyní jsme v bloku diskuse, takže otevírám rozpravu, pokud má někdo zájem vystoupit k předneseným příspěvkům. Mám nějaké přihlášky do dalšího bloku, takže pokud se teď nikdo nechce přihlásit, to nevadí.

Otevřeme druhý blok. Druhým tématem jsou Požadavky na Českou poštu ze strany samosprávy a zaměstnanců.

Jako první v tomto bloku vystoupí pan generální ředitel České pošty, pan Roman Knap, kterému uděluji slovo. Prosím, pane generální řediteli, můžete.

Roman Knap:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, pánové. Moc děkuji za tuto možnost tady vystoupit. Také poprvé v životě mluvím na tomto místě, takže si to hodlám náležitě užít. Chci poděkovat Senátu za tu výbornou práci, kterou odvedl a jak pomohl s tím, aby právě došlo k té novele zákona o poštovních službách. Díky ní byl navýšen právě ten limit úhrady univerzální služby, záměrně říkám „ten limit“, z výše 0,5 na 1,5 miliardy. Prošlo to i senátním petičním výborem, kde naše odbory iniciovaly tuto petici a vlastně byla tato novela schválena, prošla Senátem a byla podepsána prezidentem za pět minut dvanáct. Opravdu to bylo dva dny předtím, než bychom museli žádat o kompenzaci úhrady nákladů univerzální služby podle staré legislativy, tzn. opět o 1 miliardu méně.

Já jsem schválně použil to slovo „limit“. Důvod je takový, že to je maximální limit, který může být České poště uhrazen. Ale od začátku říkám, Česká pošta nechce ani o jednu jedinou korunu víc, než na kterou má nárok. My zkrátka spočítáme, kolik ta služba stojí, toto číslo odevzdáme Českému telekomunikačnímu úřadu. V minulosti byla spousta diskuzí a neshod o tom, jakým způsobem, jakou metodikou máme k těmto číslům dojít. Padala různá čísla, já vím, že jsme všechny mátli.

Díky pracovní skupině při ministerstvu vnitra se podařilo dojít ke shodě. Máme jedno jediné číslo, a to říkáme, tolik nás jako poštu stojí univerzální služba, tady je ten nespravedlivý náklad, ztráta, která z toho vzniká. Vždy je výrazně vyšší, než kolik je ten limit. Z mého pohledu zjednodušeně k žádné překompenzaci ani dojít nemůže, nicméně i tato částka je každý rok potom validovaná Evropskou komisí, teprve na základě toho může být částka vyplacena. Nyní jsme v situaci, kdy za rok 2018 máme odvedeny veškeré mzdové náklady, veškeré náklady se službou spojené, pohonné hmoty a všechno, za rok 2019 to stejné, jsme v druhé polovině roku 2020, to znamená, více než polovinu těchto nákladů jsme opět utratili, všechnu službu jsme tak, jak nás ČTÚ kontroluje, odvedli. Máme na účtech nula. To znamená, něco přes 4 miliardy korun, které v tuto chvíli stát dluží České poště. V situaci, kde se Česká pošta nachází, jak ji vedení řídí, můžu propustit všechny manažery a 4,5 miliardy z toho nevycucám. I kdybych byl sebebohatší, nechci, aby mi někdo dlužil 4,5 miliardy korun a já jsem je měl v nedohlednu. Nicméně v této situaci jsme, Česká pošta stále a velmi dobře, troufám si tvrdit, funguje, teď to nemám na mysli jenom z pohledu pevných čísel a kontrol, které ČTÚ neustále provádí, porovnává nás s těmi parametry, které jsou nám zadány, ale i z pohledu toho, že jsme prošli koronavirovou krizí. Nás to stálo skoro půl miliardy korun v minusu. Stejně tvrdíme, že dosáhneme výsledků, které nám byly dány. Ono se řekne, máte víc balíků, protože lidi nemůžou chodit do obchodů, ano, vyděláme o 50 milionů na balících víc. Za duben 2019 pošťáci rozvezli o 1 milion balíků víc než v roce 2018. Za jeden měsíc, o jeden milion balíků víc! Když máte 1400 lidí, kteří se bojí jít do práce, jsou na nemocenské, jsou v karanténách, nechodí vám, tak toto všechno pošta zvládla. Ano, můžete číst kritiku, čekal jsem dva dny doma, zrovna se roznášely důchody, tak mi nepřišel doporučený dopis. Se všemi problémy, ke kterým se hrdě hlásíme, víme, že jsme jimi prošli, Česká pošta stát zkrátka nenechá na holičkách. Fungovala i v těch oblastech, které byly uzavřeny, ať už je to Litovel, ať už je to Uničov, ať jsou to další věci. Máte tam lidi, kteří vám berou 22 000 a bojí se vyrazit do terénu a potkávat se s potenciálně nakaženými lidmi, kteří jsou v karanténě. A stejně tu práci odvedou.

Česká pošta dělá spoustu věcí pro stát, o kterých se moc nemluví, je to sčítání lidu, volby, zkrátka ta agenda je podstatně širší. V tomto smyslu jsme tady opravdu pro stát. To rozdělení pošty v rámci schválené strategie nebo vize rozvoje na tři samostatné jednotky, služby pro stát, rozumějme pobočkovou síť, s agendou, která s tím souvisí, logistika, zjednodušeně, vozíme balíky na plně liberalizovaném trhu, a potom finanční služby, to má jasný důvod, abychom ztransparentnili financování a hospodaření uvnitř pošty, abychom věděli, že vnitřně firemně si objednáváme služby za podstatně transparentních tržních podmínek, nesypeme si tam nějaké virtuální náklady, a tvrdíme, stojí nás to strašně moc peněz, a máme se na co vymlouvat. Toto zcela ztransparentní poštu jako takovou. Projekt běží. Do konce tohoto roku bude vnitřně pošta takto nastavena, v roce 2021 už budou samostatné tři rozpočty, nastavíme informační systémy a od začátku roku 2022 ta pošta bude v podstatě tři samostatné jednotky s plně transparentním hospodařením, transparentním oddělením právě těch služeb, které pošta dělá pro stát, těch plně komerčních služeb, tak, aby ani jeden z našich férových konkurentů nemohl argumentovat, že si vnitřně controllingově upravujeme náklady tak, abychom zneužívali kompenzace, které nám chodí od státu (a ani nám ty kompenzace nechodí).

Mám dva body, které chci zmínit, co byly v prioritách, ještě jsme o nich dosud nemluvili. Musím poděkovat všem svým předřečníkům za perfektní příspěvky, je vidět, že se v problematice perfektně orientují, každý z těch vhledů byl takový, že jsem měl pocit, že už není v podstatě ani co dodat, ale ještě tady nezaznělo nic o tom, že jedním z cílů byla stabilizace zaměstnanců. Ano, v minulém roce zaměstnanci dostali přidáno plošně 10 procent, což bylo nejvyšší přidání za posledních 11 let, mzdy byly vždy pod celorepublikovým průměrem, budu maximálně konkrétní. Při mém nástupu přepážková pracovnice brala necelých 20 tisíc korun, 19 900, je to průměrná mzda, nyní je to přes 23 tisíc korun. Poštovní doručovatelky, nemusím sdělovat opět konkrétní částku, je to ze 17 na 19,5 tisíce. Tedy nárůst o 2500 korun v průběhu dvou let. Samozřejmě to mělo velký dopad na stabilizaci zaměstnanecké báze, nám klesla fluktuace z 28 na 21 procent, ročně to můžeme vyčíslit částkou 12 milionů korun v úsporách na ten náborový proces, protože když nabíráte každý rok 8000 zaměstnanců, potřebujete k tomu obrovský aparát, který toto samozřejmě zatěžuje.

Musíme reagovat i na ty společenské tržní trendy, protože se pohybujeme v tržním prostředí. To, že nám klesají listovní zásilky, je proces, který je zkrátka nezastavitelný, je to trend celosvětový, viditelný v Evropě. V ČR se tomu nevyhneme. Listovní zásilky nám ročně klesají ve výnosech někde mezi 300 a 500 miliony korun, což je obrovská částka. Navýšení e-commercových tržeb balíků to nevykompenzuje, protože tam máte úplně jinou konkurenci, úplně jiné marže, zkrátka je to nevyvážené. Navíc když mluvíme o růstu e-commerce, je potřeba si uvědomit, že jsou tam i položky, které raketově rostou, ale Česká pošta na tom trhu nepůsobí. Například vození jídel, všechny ty Rohlíky, Košíky, všechny tyto moderní věci, které v koronavirové krizi dostaly velký nárůst, tak Česká pošta u toho samozřejmě není, protože to není předmětem toho, alespoň zatím, co bychom dělali.

Objem služeb výrazně klesá, ale neklesá jejich význam. To je to, kde se nám rozevírají nůžky, v podstatě je potřeba tuto část nějakým způsobem dorovnat a říci, jakým způsobem to budeme dělat, ale nemůžeme to dělat do nekonečna.

Pošta Partner je součástí naší strategie, pokračujeme v tom, mám velmi kladné odezvy od starostů, od svazů místních samospráv, Svaz měst a obcí, účastním se jejich jednání, stoupnu si tam, nechám do sebe střílet, vykrvácím, ale stejně to vždycky nějak přežiji. Musím říct, že se to za poslední roky výrazně změnilo, ten přístup starostů, ta diskuse. Máme tam takové logo, které říká, jednáme vždy ve shodě. To znamená, nechodíme za starosty s výhrůžkami, jestliže tady nezavedete Poštu Partner, tak vám tu poštu tady zrušíme a nebudete mít nic. Toto neděláme. Ta odezva je opravdu stále více pozitivní. Máme i starosty, kteří byli dříve velice proti, teď jsou rádi, že se jejich komerční subjekt takovéhoto případu nebo takovéto příležitosti ujal.

Samozřejmě musíme zavést samoobslužné zóny se vstupem konkurence a balíkového trhu, říkám otevřeně, je naprosto standardní, trh a lidé si zvykli, že si můžou vyzvedávat balíkovou zásilku mimo pošty, je to běžné, můžete to udělat u komerčních subjektů, v hospodě, z automatů, z čehokoli. Prostě každému podle jeho gusta. Balíky na České poště zůstávají, ale paralelně s tím budujeme i moderní síť externích výdejních míst, protože to zkrátka zákazníci chtějí a my na to reagujeme.

Změna otevírací doba, hodně diskutované v této chvíli, když to řeknu hodně zjednodušeně, pane senátore, dosud máte pošty, které jsou otevřené od 8 do 16 hodin, jestliže pracujete od 8 do 16 hodin, nikdy tam nemůžete přijít a zásilku si vyzvednout. Měníme teď, týká se to asi 1500 pošt, jsou to ty střední pošty, to znamená, ne ty hlavní ve městech, které zůstávají, ne ty malé, kde se dohodnou se starosty, jak jim vyhovují otevírací doby, ale pro ty střední pošty, zejména toho sídlištního typu, kdy to bude buď, já říkám, pro skřivany nebo pro sovy, jeden den od rána otevřeno, ale třeba do dvou, druhý den od desíti, ale zase až do večera, do šesté hodiny, a podobně. Opět mám nějaké odezvy od starostů, řešíme to, nikomu nenařizujeme, s nikým nejednáme arogantním způsobem, prostě mlčte, nedá se nic dělat, chceme to vyřešit. A opět tady veřejně říkám, že tyto diskuse vedeme. Tu situaci řešíme.

Ono to má ještě jeden dopad, přejdeme tím na jednosměnný provoz, nám se nebude stávat, jako to bylo v té době koronavirové, že když se nám potkávají dvě směny, máme jednoho pozitivně testovaného člověka, že nám celou poštu pošlou do karantény, a my než to všechno vyřešíme, tak ta pošta zůstane několik dnů zavřená. I v té největší krizi Česká pošta měla zavřených 140 poboček, v současnosti jsou to jednotky a fungujeme dál.

Česká pošta funguje zatím, musím zaťukat, bez dopadů té podzimní druhé vlny.

Mobilní pošta, opět, to je spíš takové poučení z toho jara, chceme tím vyjít starostům vstříc, říct, tu poštu vám nezavřeme. Ale když se takto bude muset stát, minimálně máme nějaký prostředek, je to dohodnuto s ČTÚ, že to bude uznáno jako pobočka, myslím tím, aby to krátkodobě vyřešilo ten problém v dané oblasti, poskytne to všechny poštovní služby, vč. těch finančních, to znamená i poštovních poukázek, zaplatíte si složenku, je tam zkrátka trezor s hotovostí.

Věřím, že toto bude potřeba co nejméně, ale buďme realisté, víme, že potřeba to bude. A jestli se nám někdo směje, že to je návrat do minulosti, ha, ha, ha, tady někdo objevil Ameriku, to už tady dávno bylo, mobilní pošty, tak jsme to polepili ještě v takovém retro designu a hrdě se hlásíme k tomu, že některé prvky z minulosti, které fungovaly a měly kladnou odezvu, tak je znovu zavádíme do provozu.

Ještě na závěr, úplně poslední slovo. Musím říct, že extrémně hodně vítám jakoukoli diskusi, není to o mně, není to o managementu, není to o něčem podobném. Česká pošta se zeštíhluje. Je to samozřejmě bolestivý proces. Zaměstnanci mnohdy některé kroky nechápou. Nebo mají pocit, že to nejde úplně správným směrem. Za mého působení se pošta zeštíhlila o 1400, téměř 1500 pracovních pozic, nemluvím o lidech, velice využíváme přirozených odchodů a hledáme optimalizace tak, abychom byli schopni to nahradit bez dodatečného nabírání nových lidí.

Zdravá pošta, tak jak funguje na trhu, má poměr mzdových nákladů vůči celkovým zhruba 50:50. My jsme na nějakých 65 procentech mzdových nákladů a 35 procentech těch ostatních. Tady ještě musíme ten trend nějakým způsobem a v rozumném čase dohnat. 75 procent zaměstnanců na poště jsou ženy, nejsilnější věková skupina je někde mezi 40 a 60 lety. To znamená, musíme postupovat velmi citlivě, velmi zodpovědně, kroky některé, které děláme, už se nebude dát nikdy vzít zpátky. To znamená, opravdu ta zodpovědnost na našich bedrech je velká. Proto je potřeba, aby ta diskuse opravdu probíhala široce, aby žádný hlas, ať už jsou to zaměstnanci, ať už jsou to odbory, ať už jsou to političtí představitelé, nezapadl.

Na závěr opravdu nežádám nic jiného, než aby Česká pošta dostala od státu spravedlivě zaplaceno za službu, kterou pro ten stát odvádí. Nemám na mysli zaúčtování hospodářského výsledku a cash flow, nikoho neobviňuji, vím, jak je ten proces složitý, jak jednání s Evropskou komisí je komplikované, jak to zabírá čas, jaké jsou tam lhůty. Tímto vším musíme projít. Jenom říkám, že tím projdeme. Českou poštu nedestabilizujeme, pokračujeme dál, na nic se nevymlouváme. Ale naopak děkuji všem, kteří jsou i v tomto sále, Českou poštu v těch nelehkých dobách podpořili. O to víc si toho vážím, o to víc je to zodpovědnost na nás, abychom ukázali, že za peníze, které Česká pošta dostane navíc, opravdu odvede kvalitní práci. Děkuji vám. Doufám, že se ještě někdy uvidíme. Děkuji.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za příspěvek panu Romanu Knapovi, generálnímu řediteli České pošty. Nyní bych poprosil, aby se slova ujal pan místopředseda Svazu měst a obcí, pan Pavel Drahovzal. Prosím, máte slovo.

Pavel Drahovzal:  Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedající, pane předsedo, pane místopředsedo, paní senátorky, senátoři, kolegyně, kolegové, v podstatě bych řekl přátelé poštovních služeb. Zastupuji tady organizaci Svaz měst a obcí ČR, která dlouhodobě, už cca 12 let, velmi intenzivně komunikuje a spolupracuje s Českou poštou. Máme v této záležitosti uzavřené i memorandum. Snažíme se ho z naší strany maximálně naplňovat. Vidíme, že i v posledních letech ta odezva ze strany České pošty je rovněž taková, kdy s námi řadu záležitostí ještě předtím, než se vůbec zkoncipují, uvedou do praxe, tak se i Česká pošta je snaží s námi projednávat. Je dobře, že i toto veřejné slyšení, kde si řadu těchto záležitostí můžeme jednak vyříkat z očí do očí, ale samozřejmě i za účasti dalších zainteresovaných subjektů, aby věděly, jak vůbec ta jednání a veškeré ty podmínky se vytvářejí, jak v podstatě ovlivňují poskytování poštovních služeb v ČR.

Zazněla tady jedna poměrně důležitá poznámka, od ní já odvinu ten svůj příspěvek, těch několik, řekl bych, praktických pohledů samosprávy na poskytování poštovních služeb. Sdělila je tady paní senátorka Horská, kdy nazvala poštu poštovním úřadem. Já to k tomu budu trošku připodobňovat, protože tak to v řadě situací v podstatě i vnímají starostové měst a obcí, že to není čistě komerční záležitost, ale je to v podstatě instituce, která v území poskytuje nějaké základní služby, je to jakési základní kontaktní místo, kromě těch městských a obecních úřadů, pro veřejnost.

Je důležité si uvědomit, že tam probíhají jednoduché nebo i méně složitější úkony, kdy zákazník, klient, moderní mluvou řečeno, tam přijde se svým požadavkem a měl by být v řádech minut odbaven. Bohužel ta situace, kterou zažíváme nyní, od března tohoto roku, není úplně přívětivá pro veřejnost, můžeme to shledávat právě i na otevíracích dobách pro veřejnost, na různých omezeních a podobně. Vnímáme určitě, že není jednoduché nastavit ta pravidla, co se týká hodin pro veřejnost. I ta poslední změna, která proběhla teď od 1. 9., tak je pro řadu obyvatel do jisté míry zmatečná. Možná se v ní ani nevyznají a budou si velmi dlouho zvykat na to, jak vůbec hodiny pro veřejnost na poště jsou, jak vůbec fungují. Z tohoto důvodu bych velmi apeloval na vedení České pošty, snažte se tento způsob hodin pro veřejnost udržet co nejdéle. Ono to na jedné straně poskytuje určitou stabilitu a jistotu těm obyvatelům, ale hlavně zvyšuje to kredit a důvěryhodnost České pošty. To je určitý apel na vás, abyste příliš často neměnili ty hodiny pro veřejnost. Vnímáme, že je potřeba někdy reagovat, uzavřít nebo eventuálně omezit provoz třeba konkrétní poštovní pobočky, ale opravdu zvažujte, jestli je nutné to dělat v tom plošném měřítku.

Co je potřeba ještě České poště do jisté míry klást k dobru, na druhou stranu jí můžeme trošku i vytknout, že ta reakce na některé záležitosti v oblasti komerčních služeb není úplně tak rychlá a flexibilní, jak by se mohlo zdát, nebo jak je potřeba. Tady se záměrně třeba zmíním jednak o finančních službách, doručování novin, eventuálně dalších služeb a zboží. V poslední době samozřejmě i e-shop. Jsem hrozně rád, že Česká pošta přišla i s produktem pro občany, resp. ona to je provazba i na města a obce, a to je služba Balíkovna. Za sebe můžu říct, že jsem před několika dny odmítl čistě komerční nabídku od společnosti Zásilkovna, protože v ní prostě nemám garanci. Nemám v ní garanci, že tuto službu bude schopna společnost udržet v době zejména kritických situací. Pro mě Česká pošta jakožto státní podnik, státní organizace skýtá určitou jistotu a důvěryhodnost. A věřím, že jí dostojí, že produkt Balíkovna bude, pokud možno, plošně využíván. Neříkáme tlačit komerční produkci, to určitě ne, ale je potřeba si uvědomit, že když dojde tzv. na lámání chleba v kritických situacích, tak co udělá komerce, snížím náklad, upravím si to, jak potřebuji. Ale přestože ti lidé tu službu potřebují, komerční sektor na to nemusí zrovna v těch kritických chvílích reagovat adekvátně.

Co tu musím velmi zásadně vytknout, a to se omlouvám, je momentální stav ohledně Pošty Partner. Je pravda, že probíhá komunikace, že se nastavují procesy, asi se i ulehčuje administrativě. Ale neustálý palčivý bod tohoto projektu, když to tak nazvu, jsou náklady a jejich dělení a sdílení hlavně. Momentálně máme odezvu z terénu, že i díky té situaci, ve které se nacházíme, náklady na pořizování Pošty Partner jsou v řadě případů neadekvátně neseny právě samosprávou. Protože jsou tam zvýšené nároky na bezpečnost, vedle toho musí samozřejmě zejména obecní a městské úřady zajistit standardní chod plus nadstavbu související se situací, ve které se nacházíme, ještě vedle toho je tady ta Pošta Partner, kde samozřejmě i Česká pošta si klade určité podmínky, za kterých činnosti mají být vykonávány. Toto je potřeba si opravdu sečíst, je nutné, a to tady apeluji na představitele České pošty, přehodnotit nákladovost provozu té Pošty Partner, nejen v kontextu třeba té současné situace, ale i výhledu do budoucna. My jsme apelovali, aby se zavedla určitá pravidla valorizace toho příspěvku na krytí nákladů s Poštou Partner. Určitě je pozitivní, že nové Pošty Partner vznikají. V nedalekém okolí vím, že se nedávno otevírala Pošta Partner v obci Sokoleč, myslím si, že se tam určitě bude využívat. Pan starosta je za to rád, že si poštu převzali do svého držení nebo do své správy. Na druhou stranu, za pár let to může opravdu dojít do situace, kdy zjistí, jestli se jim to opravdu v uvozovkách vyplácí.

Zmíním tady ještě jednu věc, a to je vůbec to, v čem České pošta spočívá, to je ve vlastním způsobu a termínech doručování, zejména poštovních zásilek. Chápeme asi všichni, že to doručování nemůže v této situaci fungovat tak standardně, jak jsme byli zvyklí. Buď do druhého dne, nebo resp. do dvou dnů. Ale co je určitě nežádoucí, na to jsem apeloval, podařilo se to i snad momentálně dořešit, je ta zmatečnost doručování. Často víme, že doručovatelky nechtějí ani přicházet moc do kontaktu s lidmi, raději nechají jenom oznámení, odevzdají zásilku na pobočku, což samozřejmě zvyšuje potom nějakým způsobem náročnost provozování pobočky, pak se tam dělají fronty. Jsem zvědav, jak se teď budou dodržovat ty dvoumetrové odstupy v malých provozovnách. Zkušenost z naší obce je taková, že pak se nám táhne 60metrová fronta až k železniční stanici, takže nikdo neví, jestli se čeká na jízdenky nebo na poštu. To jenom pro zajímavost. Toto je potřeba asi s těmi doručovatelkami poměrně podrobně projednávat. Tím, že ony nesplní tu svoji základní, abych řekl, povinnost, tak zatíží v podstatě i svoje kolegyně.

Co je potřeba ještě zmínit v oblasti doručování, chápu, že se obměňuje ta personální substance České pošty, že doručovatelky přicházejí, odcházejí. Ale ten místopis... Musím říct, že když nám někdo doručí na obecní úřad s určitou adresou poštu, my víme, že ta ulice je úplně na druhém konci obce, tak je to pro nás dost zvláštní. Tady i nabízím takovou pomocnou ruku, není nic proti ničemu, když nastupuje nová doručovatelka, když přijde na obecní nebo městský úřad, představí se tam a řekne, potřebovala bych se tady zorientovat. Pojďte mi ukázat, kde jsou nějaké kritické body, kde víte, že je problém s doručováním a podobně. Toto nabízím ze strany samospráv. My za to budeme i rádi, protože budeme vědět, že se nám tady obměnila doručovatelka, že si někdy neví rady, budeme vědět, že je tam člověk v terénu, který se čas od času může ocitnout v ne úplně příjemné situaci. Takže toto je naše pomocná ruka pro vás.

Tím to uzavřu. Tady apeluji nejen na stát, ale i obecně na nás na všechny jako na veřejnou správu, uvědomme si, že Česká pošta, aspoň tak jak ji vnímáme my na Svazu měst a obcí, není komerční službou, aspoň ne v tom základním rozsahu. Rozhodně bych se nerad dostal do situace, která tady byla i zmíněna, myslím, že panem náměstkem ministra vnitra Nováčkem, že by Česká pošta měla skončit v kladných číslech. Popravdě řečeno, mně je to úplně jedno. Na obci řídím tu obec tak, abych splnil nějaké základní požadavky, potřeby a zájmy obyvatel. Jestli, dobře, jednou za dva, za tři roky skončíme v minusu, to se prostě stává. Když vím, že mám nějaký výhled toho, že se mi to vrátí. Ale končit kontinuálně jenom v plusu, jenom to podle toho pak dělat, snižovat náklady, neposkytovat základní kvalitní službu, dostupnou v podstatě 99 % obyvatelstva, ne-li 100 %, to je špatná vize. Není možné přece tlačit na poskytování základní služby s tím, že musí vždy vydělat. I my na úřadech nepočítáme popravdě řečeno, jestli nám opravdu každá činnost, každý projekt přinese zisk. Pokud bychom takto postupovali, můžeme škrtnout minimálně třeba polovinu, třetinu služeb, které poskytujeme na městských a obecních úřadech. Neděláme to ze zisku, děláme to proto, že to lidé potřebují. Takovouto vizí by měla být Česká pošta vedena. Toť asi za mě všechno. Děkuji mockrát za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za zajímavý závěr, panu Drahovzalovi, nyní bych poprosil dalšího řečníka, kterým je pan Jiří Běhounek, pověřený předseda Rady Asociace krajů ČR. Pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Jiří Běhounek:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, dámy a pánové, připravil jsem si takový materiál, který jste mi úplně rozbourali tím svým vystoupením, protože jsem tady chtěl hovořit o jedné záležitosti týkající se činnosti Asociace krajů ve spolupráci s Českou poštou, ale vidím, že ten problém je tak obrovsky široký, těch pohledů je takové množství, že si dovolím tedy dát pohled Asociace krajů, za kterou jsem v současné době nominován.

Musím říct, že spolupráce asociace nebo jednotlivých krajů s Českou poštou není tak úzká jako samospráv, protože my samozřejmě neprovozujeme žádné činnosti tohoto typu Pošty Partner. Je naprosto jednoznačné, kdo si to trochu pamatujete, bylo to tady zmíněno, 12 let, já si to pamatuji dobře, od roku 2008 a 2009, kdy se začalo, tak ty podmínky se zásadním způsobem změnily, velmi výrazně zlepšily. Začátek byl naprosto nepřijatelný. Byl jsem nucen Českou poštou, abych přesvědčoval starosty ve svém regionu, aby to přijali. Ovšem to bylo naprosto likvidační. Za uzavření pošty jste měli platit denně pokutu 5000 korun a tak dále.

Česká pošta prošla nějakým vývojem, musím říct, že pod panem ředitelem Knapem se to výrazným způsobem zlepšuje, ty podmínky jsou v dané situaci už přijatelnější. Je to vždycky o tom, zda je ochota ze strany partnera a pošty ke kreativní spolupráci, protože tak jak znám Kraj Vysočina, myslím si, že v ostatních krajích je to velmi podobné, jsou to velmi různorodé modely, přes zařízení prodejny, přes místní úřad, přes nějakého dobrovolníka, nebo i soukromníka, který podniká v úplně jiné oblasti, diverzifikované doby vydávání a tak dále. Je to jenom o informovanosti a o ochotě se nad tím domluvit.

Je pravda, že by udržení těch činností v menších obcích bylo důležité, a to asi České poště musíme udělat podmínky tak, aby to bylo, protože kolega Jurečka naprosto správně řekl, že komerční aktivity, nemůžeme očekávat, že u těch ziskových institucí do těch malých obcí půjdou tímto způsobem. Je velký problém, který obecně akcentuji, vy o něm víte, že nedokážeme se napříč různými institucemi a různými ministerstvy v tomto státě domluvit, protože jenom třeba vysokorychlostní internet, který by mohl výrazným způsobem poště, ale i těm službám pomoct, budujeme v těch právě šedých nebo nezajištěných zónách už tolik let, zatím jsme se v podstatě nikam dál nedostali.

Je třeba říci, že zase 668 poboček, které v současné době jsou, kde až 2/3 jsou provozovány právě obcemi nebo právnickými, fyzickými osobami, není zase tak malé číslo. Jestli je připraven nějaký projekt, apeluji na pana generálního ředitele, aby při přípravě, tak jak to dělá, za to ho chválím, těch projektů mobilní pošty nebo center služeb, ta stejná situace, pan místopředseda Svazu měst a obcí to potvrdí, je i s COOP a prodejnami. My všichni v krajích podporujeme různým způsobem, především finančně, činnosti tohoto udržitelného vývoje nebo udržení těch provozů v jednotlivých obcích.

Je třeba říci, že pobočková síť je dána zase nějakým rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu. Když se potom do toho opravdu začtete a zanoříte, podíváte se, jak to vypadá, mnohdy připravujeme změny a bohužel nedomyslíme, jak to dopadne.

A ty změny přinesou mnohdy ne zlepšení, ale mnohdy i zhoršení těch variant, které do té doby fungovaly. Bohužel, vezměte si i to, jaký je obrovský problém, já tím Českou poštu, ale ani ostatní instituce a tím i ministerstvo vnitra nebráním, mohl bych ho kritizovat z hlediska hejtmanské pozice, ale jakým způsobem proti sobě mnohdy jdou zákonné normy a co se může z hlediska zákona vůbec udělat, aby se to posunulo dál. Zjišťujeme, že český právní řád je teď tak složitý, že mnohdy skutečně v některých paragrafech a jejich výkladech jeden výklad potírá ten druhý.

Pozice České pošty je velice složitá. Má obrovské množství povinností, úkolů, je na ni obrovský tlak a množství zájmů a samozřejmě má i zákonné podklady pro to, jak má doručovat, co má dělat. To komerční subjekty samozřejmě nemají a mají to nastaveno úplně jinak. Ale já jsem přesvědčen ve shodě s kolegou Jurečkou i s panem místopředsedou Drahovzalem, že udržet ty služby musíme, protože Vysočina má 704 obcí, 1223 místních částí. Já si nedovedu představit, jak to bude v těch jednotlivých oblastech, kdy se tam internet ještě pořád nedostal. Pořád tam ještě žije nemalé množství, řekněme, konzervativních obyvatel, kteří jsou zvyklí na způsoby, které běžely v minulosti, třeba předchozích dvacet, třicet let, tak jak jim to zajistíme.

Samozřejmě že my jsme měli připraveno nějaké memorandum s Českou poštou někdy v roce 2015. V podstatě jsme se na optimalizaci jako Asociace kraje, jako instituce dohodli, nakonec jsme ho nepodepsali. Ale to neznamená, že nejsme připraveni eventuálně některé záležitosti znovu otevřít. Já si dovolím velice nesourodé, možná zdánlivě, vystoupení, které původně se mělo nést v komunikaci pouze o jednotlivých částech Pošty Partner a způsobu jejich vzniku, uzavřít asi tím, že bych chtěl poděkovat České poště. Přestože ten systém, který byl složitý, ji přivedl k uzavření pouze třech poboček v tom mimořádném nouzovém stavu, snaží se a nemám informace, že by se třeba lidi nedostali k důchodům a penězům, což je nesmírně cenné. Věřím, že v rozvoji a v další spolupráci, kdy bychom k tomu měli přispět, děkuji Senátu, že to veřejné slyšení a pak z něho vystupující nějaké podklady a myšlenky uspořádal. Měli bychom to posunout asi společně.

Já jsem se snažil v tom vystoupení ukázat, možná, že neobratně, co všechno je za složitosti v oblasti fungování této jedné služby. Ale co na to navazuje, elektronizace státu, digitalizace státu, spolupráce subjektů, různých samospráv, různých úrovní, zákonné normy, přijímání zákonů, jednání v Evropské komisi, řešení ČTÚ, tzn. regulátora atd.

Pokud to moje vystoupení jenom trochu přispěje k otevření nějakých otázek a to slyšení tady k tomu, abychom se na Českou poštu dívali komplexně, a na její služby, budu rád. Já musím osobně říct, že vnímám těžkou pozici České pošty a spíš bych ji v dané situaci chválil, než kritizoval. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Také děkuji panu Jiřímu Běhounkovi, předsedovi Rady Asociace krajů. Nyní bych poprosil paní Jindřišku Budweiserovou, předsedkyni Odborového svazu zaměstnanců poštovních telekomunikačních a novinových služeb. Paní předsedkyně, máte slovo.

Jindřiška Budweiserová:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dámy a pánové.

Já jsem se zájmem vyslechla všechny předřečníky, protože problematika České pošty je opravdu hodně široká. Začala bych asi liberalizací trhu poštovních služeb. Zaznělo tady z mnoha úst, jak byly nastaveny podmínky. Velmi nešťastně, musím říct, za zaměstnance České pošty. Protože od roku 2013 měla Česká pošta uloženo spoustu ztrátových činností zákonem. Tehdejší vláda absolutně neřešila jakoukoli kompenzaci těchto nákladů. Zaznělo tady již, že byl kompenzační fond. Naše odbory upozorňovaly v diskusi při přípravě zákona o poštovních službách na to, že v oblasti telekomunikací to vůbec nefungovalo, že nikdy kompenzační fond nebyl naplněn. Přesto tenkrát vláda na to nereagovala a zákon vyšel tak, jak byl.

Vyslechli jsme si, jaká byla cesta k tomu, než se podmínky trochu srovnaly. Kdy Česká pošta, i na základě naší petice, doufám, že jsme k tomu přispěli, když jsme zde do Senátu předložili petici za spravedlivou úhradu nákladů čistých služeb, tak se podařilo, že byl změněn zákon a Česká pošta dostává 1,5 miliardy. To přesto nepokrývá ty nespravedlivě vynaložené náklady. A to je velký problém, který cítí zaměstnanci. Všechny úspory, které šly, šly za oblastí personální. To není jediný dopad. Další dopad je, že není dostatek peněz na investice. Je velmi obtížné se přizpůsobovat tendenci vývoje, tak, jak to funguje v dnešní době, kdy je mnoho technologických změn a ty peníze výrazně chybí.

Chtěla bych říci historicky, že Česká pošta už prošla velkými změnami v oblasti, které se dotýkaly pošťáků. V roce 1993, kdy vznikla, měla 47 000 zaměstnanců. V současné době je to 28 000 zaměstnanců. Vidíte tedy, že se chovala tak, aby prostředky vynakládala efektivně, na druhou stranu pro pošťáky to v žádném případě nebyla dobrá zpráva, protože ztráta pracovních míst, obzvlášť v některých obdobích, byla pro ně velice složitá.

Česká pošta poskytuje veřejnou službu, a to je velmi důležité. My vnímáme jako pošťáci, že jsme velmi důležitou součástí společnosti. Protože, jak už tady bylo zmíněno, v některých malinkých obcích je Česká pošta poslední dotek státní správy, že funguje řád a že společnost, respektive stát, podle mě je to skoro to samé, se o své obyvatele stará. My hodně podporujeme, aby veřejná služba byla dále poskytovaná v co nejširší možnosti.

Zazněly tady příspěvky, nebo respektive zmínky o směrnici o poštovních službách na úrovni Evropské unie. My v rámci evropských poštovních odborů jsme součástí sociálního dialogu a i při té tzv. čtvrté směrnici se do toho zapojujeme. Chceme, aby byly zachovány služby pro lidi v co nejširší možné vůbec kvalitě a dostupnosti, což je hrozně důležité.

Zmínila jsem zde úspory, které Česká pošta musela dělat. Hodně se dotkly lidí. Nejvíce se dotkly v tom, že dodnes nemají dostatečné mzdy. Přestože, jak zaznělo, se v loňském i předloňském roce, koneckonců i v letošním, zaměstnancům přidávalo, tak pořád pošťáci jsou o 7000 pod průměrem v národním hospodářství. To je docela znatelný propad a určitě jim to chybí.

Mzdy, které tady zmínil pan generální ředitel, 22 000 hrubého, opravdu nejsou konkurenceschopné a pro pošťáky to znamená, že si velmi těžce uspořádávají svoje životní náklady. Česká pošta jako státní podnik, který působí v plně konkurenčním prostředí, má strašně moc potíží oproti svým konkurentům. Když vezmete, jaká všechna pravidla musí dodržovat oproti běžným byznysovým firmám, od výběrových řízení přes zveřejňování smluv a další a další věci, její podnikání to značně znevýhodňuje. Nebo podnikání, její existenci to značně znevýhodňuje.

Přes to všechno si myslím, že se daří přinášet nové trendy, že se zaměstnavatel určitě posunul a přizpůsobil podnik jako takový tomu, jak se vyvíjí společnost a jaké potřeby má. Přivítali bychom mnohem větší spolupráci státu s Českou poštou, aby byly využity všechny možnosti, třeba kontaktní místa jako taková. Byl zde zmíněn Czech POINT a další nějaké takovéto služby. Myslím si, že by to přineslo určitý příjem pro Česku poštu a zároveň by i pro občany byly zpřístupněny další služby.

Mluvilo se zde třeba o spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí, kdy by Česká pošta mohla být kontaktním místem pro úřady práce. To by jistě bylo zajímavé pro občany České republiky, že by neměli všechno tak daleko.

Digitalizace jako taková je věc, kterou nikdo nezastaví. Pokles listovních zásilek je zcela jasný a zažívají to opravdu všechny poštovní správy v celé Evropě. Ale přesto si myslíme, že Česká pošta musí myslet na své zaměstnance, že je třeba, aby zaměstnanci pracovali v dobrých podmínkách a za spravedlivé mzdy. Byť ten 10% nárůst v loňském roce byl hodně významný, ale není to ještě stále dostatečné. My si přejeme, aby Česká pošta byla v dobré kondici, aby měla dostatek zakázek a aby se jí podařilo obstát na trhu. Byť, jak už jsem řekla, ne za úplně spravedlivých podmínek, protože funkční podnik v dobré kondici znamená dobrou správu pro zaměstnance. Protože jedině tak zaměstnanci mohou pracovat v dobrých pracovních podmínkách za adekvátní odměnu, a to je to nejdůležitější z hlediska odborů jako takových.

Jen ještě bych chtěla poznámku. Myslím si, že v případě veřejné služby není ekonomické hledisko to jediné. Dnes už to tady zaznělo u některých příspěvků, že je na úvahu, co společnost, respektive stát za veřejnou službu zaplatí. Víme, že se společnost, respektive stát podílí finančně na dalších veřejných službách, jako je třeba osobní železniční doprava nebo autobusová doprava. Myslím si, že poštovní služby mají minimálně stejný význam jako tyto oblasti. Děkuji vám za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji paní Jindřišce Budweiserové, předsedkyni odborového svazu. Nyní jsme se dostali do další fáze. Otevírám rozpravu v plánovaném rozsahu. Doba jednotlivých vystoupení by neměla překročit 3 minuty. Mám tady dvě písemné přihlášky. Jako první vystoupí pan David Vosol, První novinová společnost. Prosím, máte slovo.

David Vosol:  Děkuji, pane předsedo, dobrý den, vážené dámy a vážení pánové.

Já se úvodem krátce představím. Jmenuji se David Vosol, jsem advokát, který se zabývá poštovním trhem přes 20 let a zastupuji tady poštovní operátory. Ty jiné pošty, než je Česká pošta, kteří zaměstnávají více než 10 000 zaměstnanců a dokáží obsloužit také celé území České republiky a v kombinaci dokáží mít více než trojnásobek poboček, které provozuje v současné době Česká pošta.

Protože budu ve svém příspěvku kritický, tak bych ale zároveň chtěl vyseknout i poklonu České poště a osobně tady panu řediteli Knapovi za to, jak v současné době zvládali tu koronavirovou krizi. Za to máte moji osobní poklonu, protože vím, jak to bylo těžké i u našich klientů bez ochranných pomůcek, zajistit provozuschopnost. A to skutečně ukazuje, jaké mimořádné nasazení tomu dáváte. Já osobně bych si přál, kdyby se to dařilo i v jiných oblastech. A tím přejdu rovnou k věci. Budu mít pár faktických poznámek.

První, navážu na to, co tady zaznělo na začátku ohledně rozsahu univerzální služby. Já bych jenom rád upozornil, že to, co je rozsahem univerzální služby ze zákona, ale i které vycházejí z poštovní směrnice, je skutečně dodávání zásilek a každodenní dodej po celém území České republiky, jak to ostatně řekla i předsedkyně ČTÚ. Podle mě to vystihla velmi správně. Není to dodávání důchodů nebo provozování Czech POINT a podobné věci. Když tady na začátku zaznělo, že my přece té České poště musíme platit 1,5 miliardy, protože roznáší důchody, tak to si myslím, že je přesně ten faktický posun, který by ze strany samosprávy a politiků neměl takto zaznívat. Protože univerzální služba je spojena skutečně jenom s poštovními službami. Jestli jsou tu jiné služby, které stát chce, tak si je objednává mimo univerzální službu. Měl by to dělat standardním transparentním způsobem a univerzální službě by měl platit skutečně jenom to, co se týká poštovních služeb.

Druhá poznámka, zda Česká pošta má zákonný nárok na 1,5 miliardy. Zase si myslím, že tu dochází k jistému pokřivení skutečnosti, protože to je zákonný limit, kolik Česká pošta může chtít. Samozřejmě Česká pošta vyčísluje ty svoje čisté náklady, za které chce řádově skoro 3 miliardy ročně přes ten limit, takže se tu zkratkovitě mluví o 1,5 miliardě. Nicméně si dovolím upozornit, že Evropská komise tuto záležitost dlouhodobě šetří a teď v červenci vydala rozhodnutí, ve kterém vyslovila důvodné pochybnosti o tom, že Česká pošta má nárok na 1,5 miliardy, že to by mělo být mnohem méně.

A třetí poznámka. Půjdu teď možná trošku do kontroverze a pan ředitel mi to bude mít za zlé. Rád bych, aby se příslušné orgány také zamyslely nad tím, proč Česká pošta vykazuje, že jí stát dluží 4,5 miliardy? Má to dokonce i ve svých účetních výkazech. Myslím, že ten důvod není v té univerzální službě jako takové, nebo výlučně jenom v tom požadavku státu, já se k tomu potom vrátím na konci, ale je to hlavně v cenové politice České pošty.

Proč Česká pošta běžnému občanovi účtuje 25 Kč za dopis a bankám a řetězcům je schopna prodávat tu samou službu pod 3 Kč? Proč tohle stát toleruje? Protože univerzální služba by přece měla sloužit občanům, nikoli velkým korporacím, které dokáží samozřejmě ve svých maržích zohlednit náklady na poštovné mnohem lehčeji. Také si myslím, že by neměla zůstat mimo pozornost i efektivita těch nákladů, které Česká pošta vynakládá. Jsou známé kauzy zmanipulovaných veřejných zakázek, kde dokonce padlo i trestní odsouzení příslušných manažerů České pošty. Jak jsou tyto věci zohledněny? Jsme si jisti, že to skutečně máme stoprocentně?

A s tím souvisí i otázka alokace těch nákladů, protože Česká pošta, poštovní služby činí jenom část jejích služeb. My si myslíme, že disponujeme docela relevantními informacemi o tom, jak jsou náklady komerčních služeb, třeba bankovnictví, nebo i služby státu, jako Czech POINT apod., alokovány špatně do univerzální služby a jsou vykazovány jako náklady související s poštovními službami. A to samozřejmě pak uměle navyšuje tu částku, kterou chce Česká pošta proplatit.

Já bych si v tomto kontextu dovolil apelovat, abychom v České republice zajistili skutečné tržní prostředí. První věc k tomu by mělo napomoci, že by se vydefinovala skutečná potřeba univerzální služby. Jsem rád, že to ČTÚ takto i dneska tady vyzdvihl, že se k tomu chystá, že tady bude změna regulačního rámce, protože si myslím, že ty potřeby, jak jsou, jsou v současné době zastaralé. Vidím to z praxe. Já si myslím, že podstata je, abychom řekli, co je nespravedlivou finanční zátěží univerzální služby. Tak, jak to vyžaduje poštovní směrnice. Já si myslím, že nespravedlivé je, aby někdo měl pobočky na odlehlých místech, kde se mu to nevyplatí. Kvilda rozhodně, za to se musí platit, to je v pořádku. Ale určitě to není 2000 poboček, tak, jak navrhuje Česká pošta, že je chce zavřít. Protože kdyby nebyla nucená, tak je prý nebude provozovat. Jak víme, provozovala 3000 poboček už předtím, než měla povinnost univerzální služby. Vidíme to i na konkurentech České pošty, které také provozují tisíce poboček, protože se jim to vyplatí.

Navíc, jak tady řekl z mého pohledu správně pan Jurečka, určitě se dá pohrát s tím, jaká bude otevírací doba. Dá se pohrát s tím, aby to byly Pošty Partner, které jsou mnohem efektivnější z hlediska nákladů. A spoustu dalších aspektů, které, když bude správně ten regulační rámec zohledňovat, tak ta cena univerzální služby nebude tak vysoká, jak je v současné době. K tomu určitě patří i požadavek na každodenní dodávání. Většině občanů určitě nezáleží na tom, že by měli mít každý den ve schránce dopis. Když to dostane dvakrát týdně, tak je mu to jedno. Minimálně jako standardní cenový požadavek. Kdo chce, tak si za to připlatí. Služby messenger apod. jsou rozšířené také.

V konečném efektu si myslím, že pokud všechny tyto aspekty řádně zhodnotíme, dospějeme k požadavku čistých nákladů řádově nižších, než je 1,5 miliardy, jak jsou v současném zákonném rámci. Pokud ČTÚ postaví férové a transparentní podmínky pro provoz takovéto univerzální služby, jsem přesvědčen o tom, že tady bude ne jeden zájemce, který se mu přihlásí, ale bude jich tady řada, protože ten trh už tu funguje. Můžeme se třeba dočkat toho, že účastníci poštovního trhu budou o tu licenci soutěžit a v konečném efektu pak nebudou, když se bude soutěžit tou cenou, kolik chceme od státu zaplatit, nebudeme chtít 1,5 miliardy, ale budou tu provozovatelé, kteří si vezmou třeba 200, 100 milionů, něco podobného. Tím bych to zakončil a moc děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu Davidu Vosolovi z První novinové společnosti. Dalším, kdo se přihlásil do rozpravy, je pan Vlastimil Tauber ze společnosti Zásilkovna, s.r.o. Prosím o dodržení času, máte slovo.

Vlastimil Tauber:  Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za možnost vystoupení na tomto slyšení Senátu. Jsem Vlastimil Tauber, zastupuji společnost Zásilkovna a jsme konkurentem České pošty při přepravě balíkových zásilek.

Domnívám se, že samotné toto téma slyšení není zvoleno přiléhavě. Jak stát, tak společnost jsou přirozenými příjemci služeb České pošty. Vhodnější by dle mého názoru bylo, pokud by téma tohoto slyšení znělo, jak by Česká pošta měla fungovat tak, aby generovala zisk. Mám dojem, že se v diskuzi obecně akceptuje, že Česká pošta je nezbytně ztrátový podnik a tento stav bude setrvalý. S tím by ale stát neměl souhlasit.

Ve vztahu k balíkovým zásilkám mohu konstatovat, že pošta žádá kompenzovat nespravedlivé náklady na balíkové zásilky poskytované v rámci univerzální služby. Vedle toho ale pošta poskytuje také komerční balíkové služby. Způsob poskytování univerzální i komerční balíkové služby je ale zcela totožný. Požadovaná cena ze strany České pošty je ale různá. Cena univerzální služby je výrazně vyšší než cena komerční služby. Mám k tomu příměr, že pošta se chová asi tak, jako kdyby nějaká společnost, která vypraví vlak, do toho vlaku prodávala pro fyzické osoby jízdenky za 100 Kč a tvrdila, že toto je ta ztrátová cena, kterou žádá uhradit, aby ten vlak vůbec mohla vypravit. A do stejného vlaku prodává jízdenky korporacím za 30 Kč. Tvrdí, že toto je ta komerční služba, na které generuje zisk.

Úhradou údajných nespravedlivých nákladů dochází k deformování konkurenčního prostředí na trhu vůči soutěžitelům, kteří žádné veřejné prostředky nepřijímají. Stát by měl zkoumat, jaká je kapacita balíkové sítě, při které balíková služba bude jako celek zisková. Jsem toho názoru, že Česká pošta má veškeré prostředky pro to, aby komplex všech stávajících služeb byl ziskový. Připouštím, že některé části služeb mohou být ztrátové, ale tato ztráta má být kryta jinými ziskovými aktivitami, a nemá být sanována státem.

Česká pošta má být ziskový podnik. Plánované rozdělení na tři divize k tomu ale nepovede. Logistická síť bude nadále jen jedna a ceny univerzálních služeb pro fyzické osoby budou nadále výrazně vyšší než ceny de facto stejných služeb pro korporátní sektor. Děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za vystoupení. Nyní se přihlásil do diskuze pan generální ředitel České pošty, pan Roman Knap. Máte slovo, prosím.

Roman Knap:  Ještě jednou dobrý den. Já jsem říkal, že si to užiji, tak si to užívám velice rychle ještě jednou.

Děkuji za ty kritické připomínky. Pánové, já jsem kromě generálního ředitele České pošty zároveň občan této republiky a nepřeji si nic jiného, než aby konkurenční tržní produkty a komerční produkty, nebo služby fungovaly na čistě komerční bázi. Jako občan chci, aby fungovaly efektivně, abych je opravdu mohl dostat všude.

Jak tady bylo mockrát řečeno, prosím vás, nemíchejme jablka s hruškami, Česká pošta dělá nějaké služby na objednávku státu. Já jenom říkám, že chci, aby stát za tyto služby, které po České poště chce, za ně spravedlivě zaplatil. Bez ohledu na to, co chce Česká pošta, máme tady nezávislý orgán, který toto musí prověřit, a vždycky má poslední slovo v tom, jakou částku bude Česká pošta za tyto služby dostávat.

Tím se nezbavuji nikterak zodpovědnosti, jenom říkám, že to má nějaký transparentní proces. Důchody nejsou součástí ČNUS. Důchody tam nejsou, to bylo tady řečeno, za to Česká pošta nedostává žádné kompenzace od státu, dostává normálně podle smlouvy peníze za to, kolik stojí roznos důchodů. Souhlasím, můžeme na to vypsat výběrové řízení. Nevím, jestli taková nějaká procedura funguje nebo ne.

Co se týká té Evropské komise. Evropská komise zahájila formální šetření. Je to normální, standardní, běžný postup. Objevovaly se tady v některých médiích články o tom, že Evropská unie vyšetřuje Českou poštu, to je absolutní nesmysl. Byly tam podány některé žaloby na Evropskou komisi, tak to samozřejmě musí prošetřit. Ale my nejsme účastníky tohoto soudního řízení, my jsme pouze třetí strana a pozorujeme to. Co se týká toho formálního šetření, Česká pošta je povinná ve spolupráci s ÚHOS doložit naprosto veškeré doklady, které jsou od ní požadovány.

Tento proces potrvá možná rok, možná 18 měsíců, nikdo si nedovolí tam jakkoli manipulovat jakékoli vstupy. Česká pošta je v tom maximálně součinná a odevzdává veškeré podklady tak, jak je o to žádáno. Takže je to formální šetření. Já chápu, že se anglické slovo investigation dá přeložit jako šetření nebo vyšetřování, vyšetřování je samozřejmě pro média zábavnější, takže se o tomhle takhle můžeme bavit, ale jenom chci říct, že to, co Česká pošta vykáže, to, co dostane, nedostane ani o korunu víc. Já nechci, aby Česká pošta dostávala víc, než kolik jí skutečně náleží.

To rozdělení na tři divize má za úkol automaticky přivést firmu do zisku. Tady máme dva názory. Nikdo neakceptuje, aby Česká pošta nebyla zisková, oproti tomu slyšíme, že není důvod, aby byla zisková, protože kdyby takto fungovaly obce a další služby veřejného charakteru, ty služby nemáme. To nechám, pánové, na to, abyste si tuto diskuzi vedli vy mezi sebou. Vím, že stejně se k žádnému závěru dopracovat nemůžete, ale pro tu část komerčních služeb musí být Česká pošta být plně transparentní. V tom s vámi úplně souhlasím, ale tak, jak Česká pošta byla historicky nastavena, tak to není úplně jednoduchý proces.

Proto říkám, že do konce roku 2021 na to rozdělení komerčních a státních služeb tak, aby o nich bylo samostatně účtováno, byly nastaveny transferové ceny, které budou plně transparentní. A ideálně ve výši komerčních, na volném trhu normálně nakoupitelných služeb, tak to si myslím, že je záruka toho, že konečně do té České pošty bude vidět. A nic neskrýváme.

Pánové, vy jste říkali, že budete mluvit kriticky. Věřte mi, že jako generální ředitel České pošty mám před sebou velkou výzvu, kterou musím podstoupit, jako občan České republiky, máte pravdu, musíme opravdu komerční služby oddělit od těch státních a jasně vykázat, kolik co stojí. Otázka obchodní politiky, to je druhá věc. Jestli mám nastavené množstevní slevy a další, i toto potřebujeme narovnat. Paní předsedkyně ČTÚ už nastavila za mě velmi dobrou platformu pro to, abychom s některými subjekty, se kterými tyto spory vedeme, abychom to rozdiskutovali. Já mám velkou radost, vidím v tom obrovský posun oproti minulému působení ČTÚ, kdy nejde pouze o kontroly a dokladování nějakých věcí, tak, jak to vyžaduje zákon, ale opravdu z pozice řízení trhu. Takže já toto vítám a v tomto vidím velkou roli ČTÚ. Opět deklaruji, že jsme připraveni jednat a chceme narovnat tržní podmínky. Nechceme křivit tržní podmínky. Děkuji.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za tento příspěvek a další přihlášená do diskuze je paní Blahoslava Suchánková. Poprosím ji k řečništi. Pokud se nepletu, je to paní starostka obce Hodějice? Ano, tak prosím, paní starostko, máte slovo.

Blahoslava Suchánková:  Dobrý den, dámy a pánové, já vás zdravím z malé obce Hodějice na jižní Moravě. Proč jsem se tady rozhodla vystoupit? Slyšela jsem tady spoustu řečí o tom, jak když začala Pošta Partner, že se nutily obce, aby Pošta Partner tam mohla zůstat. Já o to usiluji, aby tam ta služba byla. Už jsem byla dvakrát odmítnuta.

Proč chci, aby ta služba byla? Zaznělo to tady i v těch příspěvcích. Dosažitelnost služby, dostupnost pro občany, líbil se mi tady příspěvek, bydlíme na obci, lidé dojíždějí i do Brna, pro zásilky si na poštu v řadě případů musí v sobotu, protože přes ten týden, opravdu i z důvodu otvírací doby na to nemají čas. Já jenom chci říct, Česká pošta je ve Slavkově u Brna, my jsme spádově ke Slavkovu u Brna. Slavkov u Brna, počet obyvatel se rozšířil za posledních 15 let o14 %, okolní obce o 20 % nárůst obyvatel. Očekávaný nárůst je 18 %. Tu poštu mají, a to mně právě připadá hrozně nespravedlivé vůči obcím, které o to žádají, že Pošta Partner je zřízena v obci, která má 497 obyvatel, což je třeba Kučerov v okrese Vyškov, nebo vedle obec Křižanovice, 786 obyvatel, obec Nížkovice, 696 obyvatel. Já, která žádám a mám 1030 obyvatel, tak s touto službou jsem odmítnuta. A to mně nepřipadá v souvislosti s těmi...

Chápu, že z hlediska vedení musí být širší pohled na tuhle službu. Ale mělo by se zamyslet i nad tím, že někde v těch obcích historicky pošta byla, jenom těm se nabízí služba Partner. Já právě, když jsem o to žádala, tak jsem byla odmítnuta s tím, že u nás pošta nebyla a musím počkat jedině, pokud se některý starosta vzdá té služby a tu službu tam nebude chtít mít. Takže to mně připadá trošku v rozporu s tím, co tady bylo řečeno, aby ta služba byla dostupná, dosažitelná, aby byly služby na jednom místě a v blízkosti domova.

Přála bych si, aby opravdu tyhle řeči, které tady byly řečeny, se promítly do praxe a trošku se víc zmapovala ta síť, která je teď v nějakých parametrech, a přistoupilo se trošku jiným způsobem k tomu řešení. Děkuji moc.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji. Pan generální ředitel už pomrkával, že to půjde asi nějak. Tak, vážení přátelé, tímto jsme vyčerpali všechny příspěvky v tomto bloku. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu nyní končím. Vyhlašuji přestávku do 12 hodin. Prosím vás, v přilehlém salonku po pravé straně při východu z předsálí je pro vás připraveno občerstvení, takže jej můžete využít. Připomínám, že tisková konference se bude konat v 11:30 hodin ve Frýdlantském salonku, který je také v přilehlých prostorách jednacího sálu. Prosím o dochvilnost, potom ve 12 hodin budeme pokračovat. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 11.14 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.05 hodin.)

Dámy a pánové, pokud máte zájem účastnit se dalšího pokračování dnešního veřejného slyšení, poprosím vás, abyste zaujali svá místa. Zahájíme druhou část našeho jednání. Připomínám, že celé jednání je přenášeno na naší senátní webové stránce. Je pořizován záznam. Můžeme tedy přejít k dalšímu tématu, kterým je Budoucnost elektronické státní správy - role a využití České pošty.

Bohužel pan Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci, se musel z dnešního jednání omluvit, proto dávám slovo poslanci Evropského parlamentu, panu Tomáši Zdechovskému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Tomáš Zdechovský:  Děkuji, pane senátore, vážené dámy, vážení pánové. S mnohými z vás už jsem se potkal ohledně poštovních služeb, kdy jsme probírali situaci, ať už třeba ohledně platů, tak i ohledně budoucnosti, já bych dnes zkusil předložit nějakou vizi, která, myslím si, že dřív nebo později bude muset být aplikována i do českých luhů a hájů. Jsem místopředseda výboru pro sociální záležitosti a zaměstnanost, takže jsem měl opakovaná setkání před koronakrizí s poštovními odbory. Byl jsem poměrně detailně seznámen se situací v řadě evropských států. Myslím si, že je potřeba dnes o některých věcech diskutovat.

Nevím, jestli to půjde přepínat... Jo, na druhou stranu.

První, co je důležité říci, že existuje poměrně velikánská řada studií, které upozorňují na význam pošty jako univerzálního poskytovatele poštovních a ekonomických služeb, který pomáhá ke snižování chudoby. Lze potvrdit, že třeba v afrických státech s rozvinutější sítí, nebo v rozvojových státech s rozvinutější sítí poštovních služeb, tak opravdu ekonomická aktivita jde poměrně dost nahoru. Jedná se o strategické odvětví, které ve většině států je provozováno, nebo ta strategická síť, státem. Potom v řadě států probíhá dnes liberalizace. Je potřeba na to navázat i nějakou budoucnost, kterou pošta sama o sobě bude mít.

V současné době jsem tady vypsal nějaká specifika toho, proč upadá zájem o doručování dopisů. Víme, že třeba je řada takových zajímavých věcí, že německá Deutsche Post koupila DHL s jejími kurýrními službami. Hovoří se o liberalizaci ekonomiky. V řadě států už ta konkurence, která tady v ČR se rozvíjí posledních 10 let poměrně intenzivně, tak už je poměrně veliká. Když jsme teď byli v USA, hovořili s námi na nějaké platformě poskytovatelé různých služeb, třeba taxislužby, hovořili s námi o tom, že oni by měli být do budoucna doručovatelé poštovních zásilek, že v současné době jednají s americkou vládou. Těch směrů je tady poměrně hodně. Je potřeba si říct, že v Česku připadá jedna pošta cca na 3340 obyvatel. To je, řekli bychom, i světově velmi výjimečné číslo.

Já jsem tady udělal srovnání, bohužel se mi nevešlo do prezentace, ale to srovnání je takové, že většina států, které oxfordská strategie srovnávala, to číslo je výrazně větší. U nás ta síť je poměrně hustá, sami víte, že v řadě států došlo třeba v posledních deseti letech k výrazné redukci poštovní sítě, v ČR stále ta redukce je poměrně malá. V řadě států se začalo jednat o různých franšízových a jiných partnerech, kteří jsou pouštěni do té sítě. To je poměrně dost důležité, je potřeba říci, že ČR kopíruje světové trendy, ale ty světové trendy, třeba když se koukneme do britské pošty nebo se koukneme na poštu třeba v USA, v Austrálii, tak ty vedou k výrazné redukci poboček a doručování alternativním způsobem.

Prezentaci mimochodem, kdokoli z vás o ni bude mít zájem, jsme vám schopni ji poskytnout, můžete si ji vzít.

Otázka je, co udělat, aby Česká pošta přežila 21. století. Vidíme úbytek doporučených dopisů vs. nárůst počtu zásilek. Proto je potřeba se více začít orientovat na zásilky. Tam je potřeba zmínit, že většina pošt v západním světě se zabývá myšlenkou, jak doručovat zásilky 24/7, to znamená, že tu zásilku doručujeme k zákazníkovi v momentě, kdy zákazník chce, aby byla doručena. Neřeší se to nikde ve státech EU tak, že by člověk osobně doručoval, ale řeší se to různými boxy. Sami víte, že třeba když přijedete do západoevropských zemí, množství různých míst, kde jsou schopni vám nechat zásilku, ta zásilka vám je na základě vyťukání nějakého speciálního kódu nebo vložení nějaké karty vydána, v západních státech stoupá. Také v USA byla prezentace pomocí dronů, to je všechno hezké, ale naráží to na spoustu úskalí. Bohužel si myslím, že doručení tam asi nebude možné. Nicméně třeba kombinace s nějakou taxislužbou nebo s nějakými jinými službami, dovážková služba jídel, tak to jsou třeba některé způsoby, které už jsou v dnešní době zkoušeny, nicméně zatím pro větší rozšíření v ČR nebyla tak veliká poptávka, nevím, jestli tady zaznělo, že mělo to i nějaké úskalí, že některé projekty, které byly třeba zkoušené ve Velké Británii, se neosvědčily, protože míra doručování klesla pod 80 %, což vyhodnotila tehdejší pošta v některých oblastech jako velmi rizikové a neefektivní.

Dále je Česká pošta partnerem veřejné správy při poskytování služeb eGovernmentu. Tady musím říct, že asi do budoucna některé věci, které dnes poskytuje stát, by měly být rozšířeny. Česká pošta by měla mít větší možnost poskytovat některé informace, které jsou na úřadech, navíc s digitalizací si myslím, že mít jedno místo, kde vyřídíte tzv. všechno, to si myslím, že je velmi důležité, že v současné době bychom řekli, že Czech POINT je krásná myšlenka, bylo to zřízeno už před 13 lety, ale v současné době to využití, výrazná progrese toho využití tady není. Je to škoda. V západních státech dnes se diskutuje, jak do budoucna třeba zvýšit úroveň digitálních vědomostí tak, aby lidé spoustu věcí nechodili fyzicky vyřizovat na poštovní úřad nebo aby si ty věci třeba připravili a na tom úřadě došlo jenom třeba k fyzickému ověření jejich podpisu a jejich identity. Což teď třeba zkouší nebo bude zkoušet německá pošta.

K dalším věcem, které jsem dnes chtěl říci, pošta určitě nebude mít tolik zaměstnanců, jako má dnes. Když hovoříme o odvětvích, kde jsou nejvíce ohrožená pracovní místa, v tom přehledu nějakých 50 odvětví poštovní služby figurují. Figurují v tom smyslu, že bude potřeba pořád doručovat nějaké zásilky, ale asi je nebudou dělat kmenoví zaměstnanci pošt, které se budou více soustředit na síť, kterou pošty mají. Je otázka, jak do budoucna se vyrovnat i s robotizací a digitalizací, kdy řada věcí nemusí dělat fyzicky člověk a nemusí být zapojena lidská práce, tím se dá zvýšit produktivita práce a dá se zvýšit potom i mzda. Ale v současné době v tom systému, jak je dnes nastaven, je těch možností velice málo. Musím říct, že v celé Evropě, to není problém jen ČR, v celé Evropě se o tom vede diskuse. Když na Slovensku se otevřela diskuse o rušení pošt, byl stejně velikánský tlak starostů a všech organizací na to, aby tam ta pošta zůstávala. Je otázkou, jestli pošta opravdu v té podobě, v jaké dnes je provozována, je ufinancovatelná. Z mého pohledu a z toho, jak jsem s některými z vás diskutoval, není.

K tomu, čemu by měla pošta do budoucna i svým způsobem fungovat, dokázat spojovat prodávajícího a kupujícího. To si myslím, že je velikánská šance. Může taky zprostředkovat roli mezi fyzickým a digitálním světem. Může být schopna reagovat na trendy, to znamená, že může se snažit ve společnosti dávat nebo nabízet některé výrobky a zboží nebo služby, které třeba jiné subjekty nenabízí. Ale to je opravdu otázka toho, abychom si řekli v ČR, kam chceme, aby Česká pošta šla. Je několik trendů. Jeden trend je, že vytvoříme jenom tu páteřní síť, zbytek budeme dělat formou franšíz. To je trend, který v některých západních státech Evropy, kdy v prodejně máte zároveň poštovní služby, v Belgii mimochodem, můžu říct, že za 6 let byly zrušeny všechny poštovní pobočky, včetně té v Evropském parlamentu, to znamená, že dnes ta pošta nebo to místo slouží pouze pro přijímání a vydávání zásilek, jinak všechno se dělá elektronicky. Pošty, kde jsme měli možnost dříve třeba vybírat zásilky, fungují spíše jako místa, kde dnes máte ten automat, který po zadání kódů vám zásilku vydá, nebo nevydá. Vím, že jsem vás možná nepotěšil, možná jste chtěli slyšet, že pošta se nějak sebere, udělá něco nového, že znovu se vrátí do své síly, jakou měla před 20 lety, ale tak jak to dnes vidím, vidím tu roli úplně jinou.

Vidím to, že s digitalizací a s postupným ubýváním listovních zásilek ten trend, kdy klesá každý rok množství přepravovaných listovních zásilek a narůstá množství balíků, je nezvratný. Je potřeba dneska vést diskuzi o tom, jak má vypadat pošta a jestli přežije pošta 21. století. Mockrát děkuji za pozornost a budu se těšit na vaše dotazy.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu Tomáši Zdechovskému, poslanci Evropského parlamentu. Dalším řečníkem je pan Ivan Bartoš, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Pane předsedo, máte slovo.

Ivan Bartoš:  Já vám děkuji za slovo, vážené dámy, vážení pánové, i za tu možnost zde krátce vystoupit. V jistém směru navážu na pana europoslance Zdechovského. My transformaci institucí v té digitální době v 21. století často můžeme sledovat.

Pocházím z knihovnického prostředí, vystudoval jsem knihovnictví v trendu knihoven, což je vlastně také instituce jakési veřejné služby. Ten trend nastává. Stávají se z toho instituce, které mají třeba sociální přesahy, které suplují chybějící dostupnost některého technologického vybavení. Není to jenom učebna s počítačem. Když se půjdete podívat v Helsinkách do knihovny, která má 30 000 návštěvníků denně, tak půjčují šicí stroje Husqvarna, můžete si tam nahrát cédéčko, můžete si tam uspořádat přednášku.

Je to transformace instituce do její sociální, řekněme, roviny. Není to ta transakční instituce, jak byla knihovna chápána ještě třeba před dvaceti lety, či stále někde je chápána dnes. Transformace u pošty tímto způsobem není možná. Pošta je služba, je to instituce, která má postavené svoje know-how na transakci, předává jednu věc druhému člověku. Má infrastrukturu, kterou tuto transakci může poskytovat. Samozřejmě může poskytovat i další služby, ale myslím si, že to není gró této služby či budoucnosti České pošty, ale můžeme se o tom bavit, ta změna jistě bude nastávat.

Já bych chtěl na začátku jenom zmínit tři takové postuláty, které se týkají samotného procesu digitalizace. Nám byla představena, a myslím si, že veřejností, politiky i institucemi, poměrně kvalitě projednána a následně akceptována celá ta strategie pana Dzurilly Digitální Česko. Tu strategii vnímám velmi pozitivně, ovšem chybí to A a B. Česká republika přes řadu resortů má asi 780 či 800 různých dílčích strategií. A ta alfa a omega je pak následně realizace té strategie.

Jeden z těch postulátů je řídit se Digitálním Českem a skutečně nasměrovat jak v té projektové části, což ta ministerstva pokračují v započatém trendu tím starým způsobem, tak třeba i v té personální části. Druhá věc, tam děkuji i Senátu, bylo schválení návrhu zákona práva na informační službu, které by mělo namapovat na následujících 5 let kompletní digitalizaci státní správy jako služby občana.

Já z toho vypíchnu jednu věc, která je velmi důležitá, a tam tu roli České pošty vidím. Zákon má v sobě samozřejmě zakotveno velmi důležité právo nebýt digitální. Když si vzpomenete, jak se ještě před pár lety lidé s velkou nedůvěrou stavěli k automatickým platebním pokladnám, já nemám tu strukturu... Bavil jsem se o tom s panem generálním ředitelem Knapem, že by bylo dobré třeba od Aholdu, protože senioři používají věrnostní karty, skutečně vědět, protože já chodím nakupovat v jiných hodinách, skutečně vědět, jakým způsobem je využívána síť pokladen seniory. Když já jdu do nějakého obchodního řetězce, kde je mají, tak ty kasy jsou plné. Nedokážu odhadnout empiricky tu strukturu, takže pošta může hrát, a myslím si, že bude hrát, i tuto roli pro naše spoluobčany, jejichž volba nebo kompetence, a není to žádná výhrada, jsou postaveny, řekněme, na té analogové či kamenné službě.

To je takové východisko na začátku. Ty postuláty jsou podle mě zásadní a týkají se i České pošty. Digitalizace neproběhne, pokud veřejná správa sama o sobě nebude mít kompetence ty projekty řídit, rozvíjet a dozorovat. Nelze předpokládat, že kompletním outsourcingem toho know-how ty věci dodáme. Je to omyl, který zejména v oblasti realizace vede k předraženým cenám, k Vendor lock-inu a dopadneme jako ministerstvo financí, které každý rok má daňové změny. Ty takhle odevzdá řešiteli a oni řeknou, 95 milionů. A jestli to je nějaké lomítko, jestli to je posunutí čárky, to nikdo neví, protože nikdo neví, jak je to v systémech ministerstva financí zadrátováno. Takže vy každý rok porovnáváte, jestli ten balík té legislativy, finanční, je větší nebo menší než loni a jestli ta výsledná cifra je adekvátní.

Digitalizace musí být koordinovaná. Jsme svědky ve státní správě resortismu, koordinace je výrazně lepší. Minimálně je zde jeden bod potkávání, a to je Portál občana. Musí být daná jasná zodpovědnost a zejména ve službě typu Czech POINT skutečně prokoordinovat realizaci až na úroveň institucí, které v tuto chvíli tu službu poskytují.

Pokud to má fungovat, tak to musí být skutečně dotažené, protože největší problém digitalizace posledních dvaceti let kromě rychlosti je její cena. Jenom v tomto roce se podařilo, i díky spolupráci řady z vás, zastavit dvě prokazatelně předražené zakázky. Zmíním třeba velkou zakázku na lepší Wikipedii na odboru ministerstva kultury.

To jsou nějaké prerekvizity pro cestu té digitalizace, která musí být celostátní, koordinovaná, promyšlená. Musí být jasná zodpovědnost i pravomoc ji prosazovat.

A teď ta Česká pošta. Teď se vrátím trochu k tomu analogu. Tady jsou jisté předpoklady. Škoda, že už pan ředitel musel odejít, ale asi by mi dal zapravdu. Mám tady další lidi z oblasti České pošty. Abyste mohli něco inovovat, tak do toho musíte ty peníze investovat. Abyste mohli peníze investovat, musíte mít schopnost garantovat služby stávající.

Jeden z hlavních předpokladů, aby se tahle změna, o které mluvil pan Zdechovský, mohla dít, je stabilní financování služeb, které zákon a stát České poště ukládá a které od ní požaduje. Mně přišlo trapné, když jsme v minulém roce řešili peníze na Českou poštu kvůli zpožděným platbám za plnění. Pan ministr se tak trochu vymlouval, že to není na platy, že to není na provoz. Ty peníze v danou chvíli jsou na provoz a i díky současnému řešení Evropské komise na České poště vzniká velký nedoplatek, velký dluh, který ještě asi chvilku bude trvat, než se notifikace vypořádá, ta časová dimenze asi 18 měsíců. Nevím, v jaké jsme teď fázi.

Takže první je, že Česká pošta musí mít v danou chvíli peníze na zajištění zákonných povinností a služeb, které si od ní stát objednává. Druhou věcí je samozřejmě legislativa. Jsem rád, že i telekomunikační úřad v tomto hraje v tuto chvíli důležitou roli, a to jak v českém kontextu, tak v kontextu Evropské unie. Legislativa by měla být dostatečně rychlá, aby reagovala na měnící se chování lidí, kterým Česká pošta tu službu poskytuje.

Zmíním zejména zajímavá čísla. Jelikož denní periodika už jsou mimo scope České pošty a jsou dodávána jinými službami, teď podle nějakých posledních čísel denní periodicitu každodenního dodávání se pohybuje okolo 7 % zákazníků České pošty. Stále preferují, nebo z nějakého důvodu potřebují tu denní dodávku, jsem rád, že tam dochází k logickému členění na tu expresní dodávku. Většina zásilek už pracuje s nějakou časovou rezervou doručení.

Stabilní financování a rychlá modernizace legislativy, abychom nevynucovali zákonem služby, které v danou chvíli již ani nejsou tolik potřeba, protože na tom jsou blokovány kapacity. Myslím si, že jeden ze zásadních problémů, který je částečně analogový, až skoro kamenný, je modernizace současné distribuční sítě a zhruba těch dvou desítek překladišť a dep České pošty, které zde jsou. Pokud máme v oblasti komerčního doručování balíkových služeb moderní firmy od Amazonu pro další, jmenoval jsem Amazon, mohl jsem jmenovat jiné, které pracují v digitalizovaném prostředí dodávání zásilek, je potřeba, aby všechny stávající oblasti, kde Česká pošta funguje, mohly být modernizovány.

A zároveň by to měl být i projekt dostavby. Jsem rád, že se zde teď rýsují peníze v rámci restartu, které pocházejí od Evropské unie. Je to výstavba moderního centrálního depa. Pozemky jsou již blokovány v Kolíně. Není to greenfield, takže by ty investice nemusely být v danou chvíli tak velké. Ale opět myslím, že v České republice v centrální oblasti chybí velké třídící depo, které bude plně digitalizováno.

Tady pan Zdechovský zmiňoval rostoucí potřebu zejména služeb nelistovních, tedy služeb balíkových. Já vždycky skoro, já se nesměji, mně to přijde strašně smutné, když se politici fotí, jak na České poště o Vánocích pomáhají vyskladňovat ty balíky, a i vstupuji do debat na sociálních sítích, protože mám k České poště sentiment, a tím pak uzavřu, zatímco ty firmy, které konkurují na trhu, dodat můžou. Když se podíváte na předvánoční období, jakmile jsou naplněny kapacity konkurenční dodavatelské firmy, ono vám to už na tom e-shopu, např. Alzy, tu službu nenabídne. Zatímco Česká pošta veškerý počet balíků, který obdrží, ve finále doručit musí. To je ta jiná pozice České pošty oproti konkurenčním dodavatelům, kteří na 300 000 zavřou krám. A dokud ještě někdo jiný, pak to padá na Českou poštu, ta to dodat musí. Takhle se na to musíme dívat. Je to ten paradox Vánoc, což jsou svátky klidu, nikoli tak na České poště u jejích zaměstnanců.

Poslední moje část, kde si myslím, že je potřeba udělat změnu i v chápání, je Česká pošta jako služba. My teď zveme na výbor pro veřejnou správu pana ministra vnitra Hamáčka, abychom spolu probrali koncept klientsky orientované státní správy. Česká pošta poskytuje službu. Je to služba, kterou poskytuje státu. Je to služba, kterou poskytuje občanům. Kdybych si vzal paralelu z digitálního světa, Česká pošta je jakési rozhraní mezi občanem a státem, zejména pro ty, kteří si zvolili nebýt digitální. I když můžou využívat nějakou službu typu datové schránky, která stále je pod Českou poštou.

Takže dívejme se na to jako klientsky přívětivé rozhraní člověka, který chce být nějakým způsobem obsloužen. Myslím si, že velkým krokem v následujících letech bude rozvoj portálových služeb, což jsou čistě onlinové služby na obsluhu, ale budou to terminály na místě, na poště. Já si myslím, je to dobrý příklad z Velké Británie, v České republice nejsou dlouho zavedeny vkladové automaty u bank. Bankomaty. Objevují se, ale není jich ještě mnoho. Velká Británie s tím samozřejmě přišla o mnoho dříve a zjistili, že lidé se bojí tyto terminály používat. Protože když si vybíráte peníze, tak vám vyjedou peníze, vyjede vám ten lístek. Akorát tady vkládáte do něčeho peníze, a co když vám na tom lístku vyjede o tisícovku méně?

Pro tu tranzitní periodu vzali zaměstnance banky, vždycky když šel někdo k vkladovému okénku, tak mu řekl, pojďte se mnou, já vám ukážu, jakým způsobem se to tady dá vložit. On tam nehrál žádnou jinou roli, než že měl oblek té banky a dohlížel na to, aby ten stroj fungoval správně, v danou chvíli správně zafunguje. A ta tranzice na to se podařila. Proto jsem uváděl ten příklad samoobslužných pokladen. Tam také je ten člověk a řeší, že jste to špatně načetl, že vám tam chybí taška. Takže ta tranzice bude chvilku trvat. Ale myslím si, že je cíl mít samoobslužné automaty České pošty.

Podobně jako již dnes, když jdete do nějakého nákupního centra, tak tam jsou různé boxy dodavatelských služeb. Největší distributor v České republice, nebo prodejce, je Alza. Alza boxíky na každé sídliště. Kdyby to byla infrastruktura, kterou má Česká pošta, kterou by v budoucnu mohla poskytovat dalším dodavatelům, bylo by to zajímavé. Takže i Česká pošta jako platforma služeb pro komerční sektor má zde stále cestu k rozvoji.

Já bych chtěl zakončit tím, a zaznělo to tady u pana Zdechovského, já jsem také sentimentální. Myslím si, že lidé, co viděli postapokalyptický film Pošťák, milují Českou poštu nejen kvůli hlavnímu protagonistovi. Já jsem v mládí byl vášnivým filatelistou, teď si jdu vždycky novou edici koupit, ale služba může být přívětivá, může být rychlá, může být drahá, může být pohodlná, ale tam není prostor pro sentiment. Což znamená i to, že při té transformaci například nebudou pobočky v těch městech.

Je třeba mluvit se starosty. Starosta, který přijde o poštu, bůhví, jestli obhájí v dalším volebním období, ale sentiment k poskytování služby nepatří do 21. století. Ačkoli rád chodím na poštu, jak se zpívá v té písničce. Já zakončím, protože peníze především. Říká se, že koruna ušetřená je koruna vydělaná. Ale když nebudeme v tuto chvíli hradit Českou poštu a nezainvestujeme do té transformace poté, co budou zaplaceny služby, tak se s tím nepohneme. Takže nejdůležitější podle mě je, abychom se měli od čeho odpíchnout, že v tuto chvíli musí být České poště hrazeny ty služby, které poskytuje, abychom se mohli v dalších letech dívat na to, jak stavíme nové depo, jak inovujeme, jak otevíráme boxy platforem České pošty na každém sídlišti a lidé si tam mohou vyzvedávat své zásilky. Tak jako u firem, které mají stabilní financování, to funguje. Pak bude Česká pošta konkurenceschopná a bude moct dostát své zákonné povinnosti. Děkuji.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu předsedovi výboru, panu Ivanu Bartošovi. Nyní, jestli dovolíte, nemám tady žádnou přihlášku do rozpravy k tomuto bloku, já bych to sloučil do jedné na konci. Přešli bychom k dalšímu bloku, který se jmenuje Služby pro stát poskytované Českou poštou - sociální dávky, důchody, správní poplatky, kontakt obcí se státem prostřednictvím pošty.

A v tomto bloku bych rád pozval k mikrofonu pana Miroslava Štěpána, ředitele divize státní poštovní služby a prodej České pošty. Pane řediteli, mikrofon je váš.

Miroslav Štěpán:  Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři.

Já si dovolím na úvod za divizi státní poštovní služby, respektive za pobočkovou síť, kterou tato divize reprezentuje, dát takovou návodnou odpověď na otázku, která tady rezonuje celé dopoledne nebo celý den, zdali poštovní služby jsou pro stát, nebo pro společnost.

Já za sebe a za pobočkovou síť říkám, že poštovní služby jsou tady pro klienta, pro zákazníka. Logicky se mě zeptáte, koho za klienta nebo za zákazníka považuji, já říkám, za zákazníka považuji jak stát, tak společnost, tak občana. Protože poštovní službu, a zaznělo to tady v předchozím příspěvku, považuji za službu, kde není standardní vztah kupující – prodávající, tak jako je to v byznysu. Ale poštovní služba je jakási služba, která je prostředníkem mezi zadavatelem a objednatelem.

Stát tady hraje významnou roli zadavatele. Objednatel nebo spotřebitel je potom společnost a občan. Jak se stát jako zadavatel do tohoto procesu dostává? My se na to můžeme podívat prostřednictvím produktového portfolia. Když se podíváme na portfolio služeb České pošty, vidíme, že stát jako zadavatel do toho vstupuje různě v různých produktech. My to portfolio můžeme rozdělit do tří skupin.

Zaprvé jsou to služby pro stát, nebo služby státu, které poskytuje Česká pošta na základě legislativní povinnosti. Je to ta univerzální služba, jsou to ty základní poštovní služby, o kterých tady dopoledne hovořila paní předsedkyně ČTÚ. To znamená, jsou to doporučené dopisy, listovní zásilky, obyčejné listovní zásilky, jsou to poštovní poukázky.

Pak tady máme druhou velkou skupinu, to jsou služby státu, které poskytuje prostřednictvím České pošty. Do tohoto řadíme zejména doručování a výplatu důchodů. Jsou to služby poskytované prostřednictvím sítě Czech POINT nebo je to správa a provoz datových schránek.

Třetí oblast služeb, které Česká pošta má v portfoliu, to jsou komerční služby, ty já také považuji za služby, u kterých má stát zájem, aby je Česká pošta provozovala. Protože přispívají k tomu, co tady dneska také několikrát zaznělo, a to je rozvoj a modernizace venkova, dostupnost služeb. Sem řadíme potom ony balíkové služby, zejména balíky komerčního charakteru, nebo je to zprostředkování bankovních a pojišťovacích služeb našich partnerů.

Já bych se teď zaměřil v tom vystoupení na určitou charakteristiku jednotlivých tří skupin a trošku je doplnil i číselně, abyste měli obraz o tom, jak se ta či ona skupina vyvíjí, jak ji lze charakterizovat a jak ji můžeme třeba kvantifikovat.

Když se podíváme na služby základní, na ty základní poštovní služby, tady můžeme konstatovat jedno jediné. Tyto služby jsou charakteristické tím, že každý rok ve srovnání s rokem minulým spotřeba těchto služeb výrazně klesá. Když se podíváme na dopisy, můžeme konstatovat, že obyčejné dopisy nám klesají ročně 10% tempem, doporučené dopisy taktéž, to samé můžeme říct o poštovních poukázkách. Kdybych to měl hodnotit nějakým číselným vyjádřením, pro srovnání, v roce 2016 proteklo Českou poštou 240 milionů kusů obyčejných dopisů. V letošním roce očekáváme 150 milionů kusů obyčejných dopisů. Když se podívám na doporučené psaní, tak v roce 2016 proteklo Českou poštou 70 milionů doporučených dopisů, v letošním roce očekáváme 53 milionů obyčejných dopisů. U poukázek můžu říct zase to samé, v roce 2016 to bylo 38 milionů kusů poukázek, letos 22 milionů kusů poukázek.

Tato čísla, když vám takto budu říkat, vám dají nějakou představu, kolik toho asi je. Ale pro úplnou představu vám to převedu do peněz. V roce 2016 v tehdejších cenách, za které byly tyto služby poskytovány, utržila Česká pošta 6,3 miliardy korun. V letošních cenách utrží 5,3 miliardy korun. Tady vidíte jednu celou miliardu v pětiletém období, o kterou Česká pošta přišla z důvodu klesající poptávky po tradičních poštovních službách.

Jestliže tato služba státu má být nadále zachována, tak je třeba vést opravdu debatu nad tím, jak tyto základní poštovní služby budeme modernizovat. To znamená, musíme tam dostat věci, o kterých tady zase hovořili moji předřečníci. To znamená nějaké prvky samoobsluhy, digitalizace a podobné atributy. Jinak opravdu ztrátovost z provozu základních poštovních služeb bude akcelerovat každým rokem víc a víc.

Pojďme na druhou skupinu služeb, a to jsou služby státu poskytované prostřednictvím České pošty. Já jsem tady zmínil tři velké skupiny. A to je provozování služeb czechpointních stanic a operací realizovaných na Czech POINT. Říkal jsem, že sem patří důchody a že sem patří provoz datových schránek. Provoz datových schránek je služba, kterou pro stát děláme. Já bych řekl, že plus minus za těch pět let je to služba, kde výkyvy jsou nejmenší. Česká pošta tady utrží nějakou půl miliardu korun.

Co se týká Czech POINT, tak tady je to podobné. Běží provoz operací na czechpointních stanicích na 940 poštách, plus minus operace jsou každý rok ve stejném objemu a Česká pošta za to utrží nějakých 200 milionů korun ročně.

Důchody. Tady můžeme najít paralelu mezi poštovními poukázkami, protože spoustu důchodců už dneska nechce, aby mu Česká pošta doručovala důchod. Spousta důchodců si nechce vyzvedávat na pobočkách České pošty důchod, ale nechá si důchod posílat na svůj účet. Počet důchodů, které vyplatíme na přepážkách nebo doručíme, zase klesá až 7% tempem mezi jednotlivými lety. Za správu důchodů obdržíme od smluvní protistrany zhruba 270 mil. Kč.

Já si myslím, že tady se nabízí opravdu výrazný prostor pro diskuzi, zopakuji to, co tady řekli pánové přede mnou. Czech POINT je dneska prostředí, které jsme schopni rozšířit jak lokačně, tak produktově. Czech POINT je platforma, která by mohla hrát opravdu velmi významnou roli nějakého integračního kanálu v komunikaci mezi státem a občanem. Česká pošta prostřednictvím Czech POINT a té platformy, kterou Czech POINT nabízí, by mohla sehrát významnou roli. Mohla by částečně začít tady kompenzovat tu ztrátu, kterou má z provozu základních služeb.

Takže toto je jedno pole, kde opravdu by stálo za to začít opravdu vážně debatovat, jestli czechpointní služby rozšířit a přiblížit je více občanům. Tak, jak tady bylo řečeno, nemusí to být jenom ty věci digitální, ale lze to kombinovat mezi analogovým a digitálním klientem. Hodně tady zaznívalo dneska to, co zaznívá i ve veřejnosti, Česká pošta si vydělá provozem komerčních balíkových služeb a z toho si sanuje ztráty z provozu základních služeb.

Já bych tady uvedl, že Česká pošta patří mezi lídry na trhu balíkových služeb, ale konkurenční prostředí na trhu balíkových tržeb je tak silné, že přestože Česká pošta je lídr a přepraví několik desítek milionů kusů balíkových zásilek ročně a na tomto trhu roste, ani z tohoto trhu není schopná sanovat ty ztráty, které jí vznikají z provozu základních služeb.

To bylo hodnocení tří produktových skupin, o které stát má zájem buď z legislativních důvodů, nebo že je zřizovatelem těch služeb, anebo má skutečně zájem, aby je Česká pošta provozovala z pohledu nějakých čísel. To byla jedna stránka mince.

Podívám se na druhou stranu mince a říkám jednu věc. Menší objem poštovních služeb, který jsme realizovali v loňském a letošním roce, realizujeme pořád na stejném počtu poboček. Je to pořád 3200 poboček. Nedívám se na to, jestli tu pobočku provozuje Česká pošta, nebo ji provozuje Partner, pořád je to 3200 poboček. Těmi pobočkami teče méně a méně hmoty, v tu chvíli říkáme, jestliže je zájem, a několikrát to tady také dneska zaznělo ze strany zástupců samospráv, že je zájem držet i na vesnicích pobočkovou síť, Česká pošta si uvědomuje, že ano. Ona může být partnerem pro samosprávu a státní správu, pro stát, sehrát tu roli, která pomůže k udržitelnosti a k rozvoji venkova. Pokud tady ten zájem provozovat tak hustou pobočkovou síť je, ten zájem tady byl dnes několikrát deklarovaný, pojďme se bavit o tom, jak tu pobočkovou síť naplnit, jakými operacemi. Já jsem tady dneska dal nějaké návody.

Jen pro dokreslení řeknu, že máme-li 3200 poboček, tak z toho 65 % poboček je v obcích, které mají méně než 2500 obyvatel. Na těchto pobočkách, v těch obcích, kde je méně než 2500 obyvatel, se odehraje 24 % poštovních operací. Tady je opravdu velký nepoměr a je třeba dát opravdu do souladu to, že je tady nějaký komerční zájem, je tady nějaká veřejnoprávní poptávka, je tady poptávka občanů. Je třeba na celou tu problematiku se opravdu podívat komplexně ze všech možných stran a najít řešení, které bude nějakým konsensem.

Já si myslím, že Česká pošta ukázala i na jaře v době koronaviru, že je schopná tuto síť udržet provozuschopnou. Pobočky jsme nezavírali, pokud jsme je zavírali, tak opravdu minimálně. Myslím, že na jaře jsme jednoznačně deklarovali, že můžeme být velice zajímavým a důstojným partnerem pro stát k tomu, aby rozšířil další agendy, které by občanům poskytoval prostřednictvím České pošty. Nemyslím tím jenom agendy z toho běžného života, ale myslím tím i nějaké jednorázové agendy v době krizových situací. Opravdu ta síť je silná, je provozuschopná. Je provozuschopná i za kritických podmínek.

Toto je nabídka České pošty státu, aby se nad tím zamyslel. Pokud má zájem, je možno kapacitu pobočkové sítě České pošty vyplnit. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Senátor Jiří Carbol:  Také děkuji za tento příspěvek panu Miroslavovi Štěpánovi, řediteli divize. Poslední plánovaný příspěvek má pan Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova, kterému tímto předávám slovo.

Eduard Kavala:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené auditorium, je to nejednoduchá pozice, být poslední. Člověk by si řekl, je to fajn, všichni už to řekli, tak to teď nějak shrnout. Ono to není jednoduché, protože už všichni tady právě řekli, co si myslí, a člověk si z toho má teď udělat nějaký závěr. Je to ale také svým způsobem výhodná pozice, protože teď se chci přiznat k něčemu, čím se nechlubím. Mám za sebou 30,5 roku starostování a 18 let jsem dělal předsedu Spolku pro obnovu venkova. Mohu říct, že jsem byl opravdu u toho, když se rozjely všechny diskuze o tom, zda zachovat pošty. Byl jsem u toho, když se jednalo potom vzápětí o tom, zda udržíme na venkově obchody a hostince. A vůbec, jakým způsobem chceme venkov transformovat do toho 21. století.

Asi takto. Cílem našeho spolku bylo od začátku udělat venkov obyvatelným. Nebo udržitelně obyvatelným. Všechny takové ty levné recepty, že se to dá zekonomizovat, v podstatě vedou ve světě k tomu, že se lidé sestěhovávají do center, kde je to samozřejmě ekonomicky výhodnější. Oni ve svém důsledku i leniví. Pak máme obrovská centra s ještě většími problémy. Bohužel, jak se říká, šípky zarostly venkov. A to ta země naštěstí, přes všechny peripetie a transformační problémy, v našem případě neudělala.

Já jsem o přestávce tady diskutoval se zástupci soukromého sektoru, když toto beru, že to je státní sektor. V některých pohledech se shodneme, v některých pohledech se neshodneme.

Já samozřejmě, tak jako všichni ostatní, chci poděkovat pošťákům za práci v době koronaviru, protože tak, jak nás masírují média, v mnoha lidech, nejen v seniorech, to vzbuzuje oprávněnou obavu. Někteří lidé jsou opravdu dnes tak vystrašeni, že mají strach chodit do práce apod. Když to přeženu, z páru hasičů, já jsem velitel hasičů, tak bych byl rád, aby to tak bylo bráno, z páru hasičů, kteří ve své pracovní době vykládali roušky, se udělali v podstatě hrdinové této země. Ti, co denně roznášeli poštu, těch si celkem nikdo až tak moc nevšiml. Takže pošťákům za to díky. Vyřiďte to vašim zaměstnancům, myslím si, že je dobře to takto udělat.

Teď, co se týká toho tématu. Služby pro stát poskytované Českou poštou. Sociální dávky, důchody, správní poplatky, kontakt obcí se státem prostřednictvím České pošty. Já mohu říct akorát svou osobní zkušenost. Není teď doba, kdy by se na nás hrnuly nějaké stížnosti, že by něco nefungovalo. Jestli někde nastává nějaký konflikt, je často daný osobními animozitami, není daný systémově. Takže tolik k tomu.

Nemáme tudíž zásadních výhrad, aspoň já se to snažím pořád i z pozice místopředsedy vidět trošku jinak. Po republice hodně jezdím a nemáme zásadních výhrad k fungování doručování sociálních dávek, důchodů. Ono to totiž celé je v tom, proč jsem říkal, že jsem 30 roků starostou. Opravdu před 30 lety byl jiný pohled na to, jak bude vypadat obchod na venkově. Všichni chtěli dělat obchody, všichni chtěli dělat hospůdky. Mysleli jsme si, že některé věci zůstanou. Najednou nám tam z těch služeb zůstala už jenom ta pošta, protože hospodu nikdo nechce. Ono se to nevyplatí. Pivo v garáži, to nám ale udělaly pivovary. Ty obchody, to je tak, že dostanete leták, jedete, i když vás to bude stát s tou dopravu dvakrát tolik, jedete pro ten levnější rohlík do supermarketu. Zatěžujete životní prostředí a všechno.

Ale co se stalo? Že se nám vyměnilo minimálně jeden a půl generace a mění se reálný pohled i na finanční fungování. Když jsme přišli s Českou spořitelnou, že u nás otevřeme pobočku a budeme tam mít i karty, na té dědině to nikdo nechtěl. Dneska je to úplně jinak. Já se v tom potom trošku ztrácím, když se musím zeptat té pošty, co tedy bude dělat? Protože ti lidé už jsou dneska důchodci jiní. Moje 82letá maminka dostává peníze na účet. Fígl je v tom, že těžkopádnost vašeho podniku je někdy taková, že to nejde vybrat ze všech karet, ta prostupnost apod. Čili to bych si dovedl představit, že by mohlo být, další věc, poplatky atd., že by mohlo být svižnější. Když jsem tady od paní předsedkyně slyšel, že budeme další dva roky zkoumat na dalších pět let, tak vám akorát chci říct, že nám ujede vlak. My za dva roky nic nevyzkoumáme, tak, abychom na pět roků... My samozřejmě nějaké analýzy dělat můžeme, ale musím říct, že by to chtělo svižnější tempo.

Já bych za starosty nebo za samosprávy navrhoval zavést jistý prioritní pohled na samosprávy. Já jsem rád, že dneska už tady není taková dramatická atmosféra, jako když se zavíraly pošty v tom začátku, trošku možná neuváženě, tehdy to bylo marketingově zpracováno. Je prostor pro diskuzi. Když vám řeknu, že mnoho věcí, a teď to berte tak, že na jedné straně vás chválím a na druhé straně některé věci nejsem schopen pochopit, že v 90. letech jsem ráno podal, odpoledne bylo rozneseno, a dneska to trvá tři a půl dne, tak se ptejte, o čem to je.

Když jsme vám všechny obce v regionu zajišťovaly svoz odpadu, dneska pro jednu popelnici mi posíláte speciální firmu, protože máte atd. nařízení, že jste velký podnik, já se tomu trošku podivuji. Sice tam miliardy nezachráníme, ale jsou to také peníze, které by mohly sloužit.

Dneska tady padla ještě jedna věc, to je otázka toho zaklínadla, která tu společnost obchází, a to je otázka průměrné mzdy, na kterou se tady někdo odvolává. Já si dovedu představit, že to může být regionálně jinak, protože u Prahy je to jinak, než je to na venkově. Ale kdybyste viděli, za kolik peněz u nás lidé sečou v těch vedrech trávu a celé dny jsou tam, zkusme opustit i tenhle argument. On v podstatě není degradující pro ty vaše lidi, vy jste povinni se o ně starat. Odboráři musí tlačit, to je správně, ale nemůžu se přivazovat k něčemu, co je karikováno právními kancelářemi a jejich odměnami apod. Pak se dostávám do naprosto nesmyslných čísel. Někteří lidé na to reagují, když mám mít třicet tisíc, proč je nemám. Protože je nemá skoro nikdo. To je taková trošku věc, kterou bych chtěl podotknout, že by neměla být zaklínadlem.

Poslední věc, už to tady také dneska padlo, to je provozní doba. Já samozřejmě vítám časový posun na 18 hodin. To bych chtěl říct, že to je fajn. I když nebudou někteří důchodci s tím ránem spokojeni, s tím bych si nelámal hlavu. Ale chtěl bych, aby tam byla ta dlouhodobost. Pokud to tak nastavíte, je to vaše zdůvodnění, já jsem pečlivě četl, co vás k tomu vede, abyste měli ty dvě linie, které se nepotkají, to je velmi správně. Protože nás může potkat ještě horší situace než na jaře, tak to je dobře.

Ale pak samozřejmě říkám, že to, co bylo tady předtím, teď se to dá tím napravit, takže to beru jako pozitivní krok, že než by si lidé hledali dovolené, aby si něco mohli na poště vyzvednout, protože po práci to nevyzvednou, teď do té osmnácté už je to nadějnější, tak se sebrali a jeli na městskou poštu. Ale tu jste nám přestěhovali z bývalé pošty do obchoďáku, u kterého není parkoviště. Vy jste si udělali lepší přepážky, občan krouží jak trouba s autem okolo, protože tam nemá kde zaparkovat, takže někdo to místo vybral blbě. Druhá věc, že se tam dostanete do kolotoče, nejste občan, jste číslo. Když vystojíte jednu frontu, tak vám řeknou, že jste měli být u druhého okénka a stojíte to podruhé, zdržujete atd. Takže ani toto není vždycky efektivní záležitost. Chtělo by to asi do té plochy zajít a zkusit ty věci řešit operativněji, rychleji.

Přimlouvám se na závěr k tomu, abychom opravdu dělali věci i v té rovině samospráv. Trošku musím říct, vím, že mě nebudou rádi poslouchat chlapi, kteří to vidí čistě byznysově, že my opravdu, a to můžu říct za sebe, jsme udělali za těch 30 let v naší obci spoustu věcí, které navenek mohou vypadat velmi neefektivně a neekonomicky, ale ve svém důsledku nám stabilizovaly školu a zachránily školu, snížily věkový průměr a v podstatě nedovolily vystěhování lidí z venkova. Nebo od nás ze Sudet.

Takže jenom tolik k tomu. Chtěl bych popřát tomu dialogu. Pane Carboli, děkuji za to, že jste nám dal možnost to tady takto trošku zhodnotit, že se potkáváme. A protože jste také z komunální sféry, tak bych se opravdu přimlouval za to, aby vedle oficiálních jednání, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv versus Česká pošta, byly vedeny i menší dialogy. Věřte tomu, že i tady se dá naplnit heslo, které mám stále u nás ve škole na školní zdi, šetřiti se dá i z mála, jen začni a vytrvej. Takže přeji hodně zdaru a děkuji za možnost zde vystoupit.

Senátor Jiří Carbol:  My také děkujeme. To byl poslední plánovaný příspěvek. Nyní tedy otevírám rozpravu v rozsahu 15 minut, možná ji nevyčerpáme. Do rozpravy se přihlásil pan Bohuslav Niemiec, náměstek primátora statutárního města Havířov. Prosím, pane náměstku, máte slovo.

Bohuslav Niemiec:  Dámy a pánové, dobrý den, teď, když poslouchám jednotlivé příspěvky, tak jsem za ně vděčný. Také musím poděkovat za tuto debatu, nebo besedu.

Rozhodně nejsem sentimentální, jak tady padlo, že bych chtěl zachovat každou pobočku, ale, a také to tu padlo, problém je z mého úhlu pohledu v komunikaci. Některé věci se dozvídáme jako samospráva na poslední chvíli, neumíme na ně zareagovat. Nebo třeba máme nějaké připomínky, ale už je to v takovém běhu, že nejsme schopni to řešit. Případ z poslední doby, kdy jsem se před dvěma týdny dozvěděl, že otevírací doba pošty u nás na Karvinsku bude v pondělí a středu do 18 hodin. Svedla se k tomu zajímavá debata. Chápu argumenty, proč k tomu bylo přistoupeno, ale padly argumenty jednotlivých starostů, proč by v některých případech mělo dojít k nějaké výjimce. Ale ten časový prostor již nebyl, takže bylo přistoupeno k řešení České pošty.

Já bych chtěl poprosit právě o takovéto diskuze na úrovni jednotlivých starostů v daných ORP, kteří znají tu problematiku nejlépe. Vědí, jakou populaci mají v dané obci, jak starou, jakým způsobem s nimi komunikovat, jestli jsou závislí, nejsou. Protože opravdu někdy je to záležitost, kdy opravdu starosta si chce vykřičet za každou cenu svoji poštu, aby obhájil svůj mandát, a není to racionální. Ale někdy opravdu je smysluplné toho starostu poslouchat a poštu zachovat, protože pošta, jak ji já vnímám, je služba. Děkuji.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za ten příspěvek a zeptám se, jestli má někdo ještě další? Nikdo se nehlásí, nyní poprosím o shrnutí veřejného slyšení, které provede pan předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan Zbyněk Linhart. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Děkuji, hezké odpoledne. Většina z nás, která jsme tu vydržela, tak jsme všichni, myslím, naslouchali, takže nemusím asi dlouhosáhle připomínat, co tu zaznělo. A proto jen několik málo bodů, které jsem si napsal. S tím, že my se tomu veřejnému slyšení budeme dále věnovat, tomu, co tady zaznělo.

Jen několik bodů, které tady mám. Připomenutí, že Česká pošta je součást kritické infrastruktury státu a zajišťuje řadu unikátních služeb, v tom je nenahraditelná. Na tom jsme se asi shodli a v těch příspěvcích to zaznívalo. Na druhou stranu je celá řada doručovacích služeb, které fungují volně na trhu. Je potřeba říci, že v zásadě fungují dobře, často i levněji. Což je samozřejmě velká výzva pro Českou poštu, i velká výzva do budoucna.

Stejně jako utváření lepších podmínek pro své partnery. O tom jsme mluvili také už opakovaně i v minulosti, když jsme tu v posledních dvou letech řešili Českou poštu, a především na těch menších obcích v rámci projektu Pošta Partner. Velké rezervy, to tu zaznělo také opakovaně, zatím, hlavně v posledních letech, jsou v reálně nezvládnuté elektronizaci nebo toho typu služeb, ale to je problém celé naší státní správy. To není jenom Česká pošta. Zazněla tu pochvala a připomenutí Czech POINT, ale také tu zaznělo, že už je to projekt, který byl někdy dvanáct, třináct let, od té doby jsme s ničím kvalitativně novým nepřišli.

Pan kolega Bartoš tady dobře připomněl, že máme mnoho, to zase platí obecně, dobrých koncepcí a strategií, ale nějak nám to vázne potom v akčním plánu, respektive v těch akčních věcech. A to není jenom zase věcí pošty, je to spíš zase celá státní správa. Sama Česká pošta prochází velkou transformací, změnami, které často vyvolávají velké diskuze. Teď například kolem změny provozní doby, ale to myslím, že se dá dobře pochopit i vysvětlit. V tom je také, myslím, trochu rezerva u České pošty.

Často tato proměna směřuje k rozšíření služeb pro stát. Proměny směřují hlavně k tomu, aby se dokázalo rozlišit mezi veřejnou službou a komerční částí. S tím také souvisí platby od státu, jejich kompenzace a dluh. To jsme tady také řešili v posledních dvou letech přímo v Senátu, které v tuto chvíli dosahují, jak tady zaznělo, 4,5 miliardy, respektive 3 miliardy korun, což je samozřejmě velká částka a dělá to problémy v cash flow.

Velkým problémem je také množství poboček, kterých je nyní 3200, z toho 650 je v tom projektu Pošta Partner. Ale, jak už zde bylo uvedeno, v tom jsou asi velké rezervy. Respektive nasmlouvání služeb partnery, respektive vytváření franšíz, tak, jak to známe asi ze světa. Také tady byla připomenuta jedna zásadní věc, a to zaměstnanci České pošty. A to mj. i v době covidu. Čili poděkování a z toho důvodu také důraz na lepší odměňování pracovníků České pošty.

Zaznělo tu také, myslím, že to bylo od paní ředitelky ČTÚ Továrkové, že nás čeká proměna právního rámce z hlediska evropské legislativy a že nyní probíhá příprava výběrového řízení. Ta bude probíhat zhruba 2 roky, k roku 2023, jestli jsem dobře pochopil, by měly být nově nasmlouvány veřejné služby pošty.

To, co tady zaznělo, připomínky přechodu na další druhy služeb, třeba termálové, nebo termí... Jak bych to nazval? Termály, ne, terminály, pardon, na pobočkách a další podobné aktivity, kde se dají hodně uplatňovat zkušenosti ze zahraničí, které tady také okrajově zazněly. Nejeden řečník připomněl film Pošťák. Pan Bartoš také, jako dobrý symbol této služby, jako jednoho ze zásadních atributů fungování státu. Prolínalo se tu mnoho termínů, jako proměna, modernizace, nabídka nových služeb, elektronizace atd.

Mám ještě několik dalších poznámek, ale jak už jsem uvedl, my se tomu veřejnému slyšení budeme podrobněji věnovat na jednání výboru a pro plénum Senátu doporučíme příslušné usnesení, které bude asi přijato, dejme tomu, někdy za měsíc, v říjnu či později v listopadu, podle toho, jak se podaří tady domluvit návrh toho usnesení, které by potom schválilo plénum Senátu.

Tolik na závěr ode mě a děkuji za pozornost a předám slovo zpátky předsedajícímu.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji panu předsedovi výboru pro územní rozvoj, také mu děkuji nejen za to shrnutí, ale i za podporu uskutečnění tohoto veřejného slyšení, protože bez jeho podpory bychom se tady dnes nesetkali. Dámy a pánové, pokud již nikdo nechce vystoupit s nějakou připomínkou a nikdo se nehlásí, dovolte, abych vám všem poděkoval za účast a tímto veřejné slyšení Senátu na téma Poštovní služby pro stát, nebo pro společnost? ukončil. Také bych chtěl poděkovat Kanceláři Senátu za perfektní servis. Připomínám, že z tohoto veřejného slyšení bude vyhotoven protokol se všemi vystoupeními a prezentacemi, který bude k dispozici na internetových stránkách Senátu. Písemné návrhy a stanoviska lze také zaslat na adresu Senátu.

Věřím, že to bude užitečným zdrojem informací pro senátory, členy vlády, občany, zástupce veřejné správy i samosprávy. Ještě jednou vám děkuji a přeji vám hezké odpoledne. Na shledanou.

(Jednání ukončeno v 13.10 hodin.)