(1. den schůze – 29.04.2020)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, je 10 hodin, já vás všechny vítám na schůzi Senátu, 21., a sděluji vám, že tato schůze byla svolána podle § 33 o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána elektronickou poštou v pondělí 20. dubna. A z dnešního jednání se omlouvají senátoři Ladislav Chlupáč, Michal Kortyš, Jaroslav Malý, Jaromír Strnad, Emilie Třísková, Zdeňka Hamousová, Jiří Cieńciała a Lumír Kantor.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. Aktuálně je přítomno, respektive zaregistrováno, 55 senátorek a senátorů, již 56, 57. A mám tady jednu opravu, že pan senátor Kantor je omluven až na případné zítřejší jednání. To znamená, organizační odbor si to znamená. A stejně je na tom i pan senátor Malý. Takže toto upřesnění jednak pro nás, pro posluchače, a také pro záznam z tohoto jednání.

Prosím ještě jednou, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokud někdo potřebuje, tak náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Dále upozorňuji, že obdobně jako na minulých schůzích, i dnes budeme z důvodů zajištění dostatečných hygienických opatření všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. Tzn., pokud to není nutné, tak prosím nechoďte k řečništi. Samozřejmě to nemůžeme nikomu zakázat. Do rozpravy se budeme hlásit obvyklým způsobem, tzn. stisknutím zeleného tlačítka. A poté už bychom zelené tlačítko tisknout znovu neměli a slovo by nám mělo být uděleno tím, že se nám rozsvítí červený kroužek pod mikrofonem, na základě dálkového ovládání někým jiným.

Protože se dnes potkáváme po dlouhé době v zase plném, nebo skoro plném počtu a nebezpečí nákazy stále hrozí, tak mám několik informací, na kterých se dohodl organizační výbor. Dohoda je částečně džentlmenská a částečně organizačně technická. Džentlmenská dohoda spočívá v tom, že jsme se domluvili, že předsedající vždy před prvním hlasováním po obecné rozpravě a před prvním hlasováním po podrobné rozpravě dá dostatečně dlouhý časový prostor, aby se případně některé senátorky a senátoři, kteří nebudou přítomni přímo v jednacím sále, mohli dostavit i např. ze své kanceláře, kde jednání mohou sledovat online v televizi. A nebudou tady celou dobu být chtít přítomni. Protože, jak víme, tak čím je delší přítomnost nějaké skupiny na jednom místě, tím pravděpodobně případné nákazy je větší.

Takže to je domluva, kterou se budeme všichni snažit dodržovat. Snad na to nezapomeneme. A druhá organizačně technická domluva je, že doba hlasování, doba průběhu hlasování je prodloužena z 20 na 40 sekund. To znamená, pokud zase někdo z vás by chtěl hlasovat tak, že chce, aby tam ten druhý při tom nebyl, abyste zbytečně nepřicházeli do blízkého kontaktu, tak je potřeba se domluvit a během 40 sekund jste schopni při hlasování v podstatě u jedné lavice bez problémů vystřídat.

Další možnost, kterou máte, a já na to upozorňuji, je možné, pokud by to někdo považoval pro něj výhodnější a bezpečnější, hlasovat s využitím své vlastní identifikační karty i tamhle z toho místa pro navrhovatele, tzn. řekněme z ministerských lavic. Protože i tam je možné se přihlásit svojí identifikační kartou a následně odtud izolovaně hlasovat. Také na to upozorňuji. A pokud někdo chce, tak toho může využít.

Pokud v průběhu jednání zjistíme, že některá z těchto opatření třeba již není potřeba dělat, nebo nám bude ukazovat přirozený vývoj situace, že s tím není problém, tak to samozřejmě během jednání můžeme změnit nebo upravit. Dále upozorňuji na to, že stále platí naše domluva, že ve 13 hodin jednání přerušíme a od 13 do 14 hodin bude přestávka na oběd, tak s tím takto počítejte.

To jsou organizační věci. A nyní podle § 56, odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Pavel Karpíšek a Pavel Štohl. Oba dva souhlasí. Ptám se, jestli má někdo nějaké připomínky či další návrhy k tomuto návrhu? Není tomu tak. Takže, než budeme hlasovat, tak spustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátoři Pavel Karpíšek a Pavel Štohl.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo nesouhlasí, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Jak jsem pochopil, tak nám to vždycky bude nabíhat až v druhé polovině hlasování.

hlasování č. 1 přítomno 70 senátorek a senátorů, kvorum 36, pro 69, ověřovateli dnešní schůze byli zvoleni Pavel Karpíšek a Pavel Štohl. Takže děkuji za hlasování a konstatuji, že návrh byl přijat.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 15., 20. a 21. dubna 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal předložené návrhy zákonů, tzn. senátní tisky č. 247 – 251, ve zkráceném jednání podle § 118, zákona o jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání podle § 99, odst. 2, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v úterý 21. a ve středu 22. dubna 2020. A my podle § 118, odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. A o tomto návrhu budeme hlasovat.

Ptám se, zda někdo má k některému z těchto bodů třeba nějakou připomínku, že by nechtěl, aby se tomu tak stalo? Není tomu tak, nikoho nevidím. Dovolím si nespouštět znělku a konstatuji, že v sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 36.

A budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, abychom vyhověli žádosti a projednali jsme senátní tisky č. 247 – 251 ve zkráceném jednání. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Aktuálně je přítomno 70, aktuální kvorum 36, hlasování č. 2. Pro 69, zkrácené jednání bylo schváleno.

A nyní můžeme přistoupit k dalšímu jednání, které se týká toho, že bychom měli přistoupit ke schválení pořadu 21. schůze Senátu. Upravený návrh pořadů vám byl rozdán na lavice, čili ho máme všichni před sebou. A vzhledem k tomu, že výbor pro záležitosti Evropské unie vzal senátní tisk č. K 33/12, dělení komise strategie pro udržitelný růst na rok 2020 pouze na vědomí, navrhuje organizační výbor tento bod vyřadit z pořadů schůze. Tzn. K 33/12 bude ze schůze vyřazen. Já, pokud se nemýlím, tak ho tam ani v doplněném a upraveném návrhu pořadu 21. schůze Senátu tím pádem ani napsaný nemáme. Je to tak? Máme? Kde? Máme ho škrtnutý, už to tady vidím, děkuji. Bod č. 3. Takže to je jasné, máme to škrtnuté, čili je to v pořádku. A po dohodě s navrhovatelem navrhuje organizační výbor vyřadit těchto 5 bodů.

Je to senátní tisk č. 201, bod č. 7 – je už škrtnutý. Senátní tisk č. 195, bod č. 18 – je už škrtnutý, senátní tisk č. 199, bod č. 22 – je již škrtnutý. A dále je tam škrtnut Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu PČR na téma Světlo, dobrý sluha, zlý pán, což navrhujeme k vyřazení na základě přímo návrhu pana senátora Jiřího Duška. A potom je tam ještě návrh na vyřazení bodu Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma Poštovní služby pro stát nebo společnost, což je vlastně rovněž škrtnutý bod č. 25. Organizační výbor rovněž doporučuje vyřadit Volbu člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť prezident opět kandidáta nepředložil. A pak jsou tam návrhy na doplnění. Organizační výbor dále navrhuje doplnit na pořad schůze všech 5 zákonů, u kterých vláda požádala o projednání v legislativní nouzi. Vy je tam máte napsané kurzivou, s tím, že senátní tisk č. 248 bychom na základě žádosti paní ministryně Maláčové projednali jako bod 1. dnešního jednání. Senátní tisk č. 249 bychom následně projednali, pokud schválíme to vyřazení, jako 5. bod dnešního jednání. A senátní tisky č. 247, 250 a 251 bychom projednali v bloku ministryně financí v průběhu odpoledního jednání. Opět to je z návrhu, který máte před sebou, zřejmé. Organizační výbor dále navrhuje, abychom body ministra životního prostředí, což jsou senátní tisky č. 190, 194 a K 32/12, projednali jako první 3 body jednání ve čtvrtek 30. dubna. Což je tam rovněž poznamenáno.

A teď se ptám, jestli má někdo z vás nějaké další návrhy na změnu, či doplnění pořadu schůze, přičemž rovnou avizuji, že tak již bylo předesláno na jednání organizačního výboru. Takže hlásí se páni senátoři Pavel Fischer a Václav Hampl, čili prosím, pane senátore Fischere, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za tuto možnost. Navrhujeme jako výbor pro obranu, zahraničí a bezpečnost Senátu nový bod, který by se jmenoval „Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopností Armády České republiky“. Včera jsme bod projednávali důkladně na výboru a členové výboru při jednání dospěli

k závěru, že tento bod zasluhuje pozornost celého Senátu. Jedná se o bod, který je potřeba pojmout společně jako politická reprezentace, proto chci informovat o tom, že právě v tuto chvíli o tom jedná také ve sněmovně.

Včera jsem dostal za úkol zajistit účast pana ministra obrany a náčelníka Generálního štábu, oba jsou připraveni přijít po obědě. Navrhuji zařadit jako bod č. 9, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Teď jsem neporozuměl, pane předsedo výboru, jestli myslíte po dnešním obědě, nebo zítřejším obědě?

Senátor Pavel Fischer:  Po dnešním obědě. Mají další kalendářní povinnosti, takže mohou přijít dnes po obědě.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, už je mi to jasné. Jen to zopakuji, nebo zrekapituluji. Je tady návrh na zařazení bodu s názvem „Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnosti Armády České republiky“. S tím, že by to znamenalo, že bychom ho zřejmě předřadili před bod ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která je zatím zařazena jako 1. bod odpoledního jednání. Mám tomu tak rozumět? Prosím pana senátora Fischera.

Senátor Pavel Fischer:  Ano, jako bod poté, co skončí paní ministryně Klára Dostálová. A rád bych, abychom jenom opravili jeho znění. Bod se jmenuje „Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopností Armády České republiky“.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, ale protože bude celkem podstatné pro další jednání a hlasování, čili opakuji ještě jednou, je tady návrh na zařazení bodu „Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopností Armády České republiky“. A návrh na zařazení je jako 2. bod odpoledního jednání, tzn. po projednání bodu paní ministryně pro místní rozvoj, ale před body paní ministryně financí. Tak jsem to já pochopil. A je to takhle správně, dobře. Takže další pan senátor Hampl, prosím.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové.

Já bych rád požádal o zařazení bodu, kterým bychom projednali informaci vlády o videokonferenci Evropské rady 23. dubna. Je to na základě toho, že Evropský výbor se rozhodl projednat tuto informaci na svém zasedání zítra ráno. U Evropského výboru jste si všimli, že pokud jde o projednávání agendy Evropské rady, tak musíme být zvyklí na svižné tempo. V této věci se věci dějí docela rychle. Důvod pro projednání zrovna této videokonference – není to standardní zasedání, které projednáváme standardně, je to videokonference, tedy neformální zasedání, nicméně řešily se tam dosti zásadní věci z hlediska zotavení ekonomiky v Evropské unii. Včetně způsobu společného financování, podle mě záležitost prioritní důležitosti pro Českou republiku, a neměla by pozornosti Senátu uniknout.

Z tohoto důvodu bych vás žádal o zařazení tohoto bodu na zítřejší část jednání, tak, aby Evropský výbor ještě měl šanci případně k tomu dodat nějaký návrh usnesení. A můj návrh je, aby to byl 4. bod dopoledního jednání.

To znamená za dosavadní body ministra Brabce, neb se dá předpokládat, že možná to bude on, kdo bude pověřen tím, aby nám tuto informaci předal. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji za návrh s tím, že tedy upozorňuji, že pan senátor Hampl, pan předseda výboru po nás chce, abychom projednali bod, který bude výbor projednávat zítra dopoledne.

Senátor Václav Hampl:  Zítra ráno.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Zítra ráno, což je tedy taky dopoledne. A s tím, že tedy prosím ještě jednou o zopakování názvu bodu, abychom si to mohli přesně poznamenat a pochopil jsem, že navrhuje jeho zařazení po bodech pana ministra Brabce, to znamená, mohl by to být asi zřejmě 4. bod, 4. bod dopoledního jednání, jestli tomu správně rozumím. Takže prosím o název toho bodu?

Senátor Václav Hampl:  Přesně tak, tak jsem to navrhoval jako 4. bod dopoledního jednání. A název je Informace k závěrům předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, která se konala 23. dubna 2020.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak a teď bych to potřeboval ještě nadiktovat tak, abych si to stačil zapsat, protože já to pak budu muset přečíst.

Senátor Václav Hampl:  Já jsem to tedy dal písemně i paní ředitelce...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Jestli to tady mám někde písemně, tak se omlouvám.

Senátor Václav Hampl:  Nebo tady můžu věnovat svůj papír. Možná to bude lepší.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Bude to úplně pro mě nejjednodušší, když to tak bude. Takže to písemně, vidíte, nemám, teď mi to přinesla, abych vždycky nebyl ten, kdo za to může. Takže děkuji, už to mám, dokonce dvakrát. A teď další přihlášený je pan senátor Větrovský, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak dobré ráno, já děkuji, já jsem se domníval, pane předsedo, že tedy body, které tam má zařazeny paní ministryně Schillerová, tak jsou body, které jsou napevno zařazeny v programu. Jedná se o zákony, které jsou ve stavu legislativní nouze, proto jsem tedy předpokládal, že se budou projednávat, tak jak jsou zařazeny v návrhu programu, tak jak určil organizační výbor. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže je tady, pokud jsem to pochopil správně, návrh pana Větrovského, abychom respektovali návrh organizačního výboru v tom smyslu, aby bod, který avizuje pan senátor Fischer, byl zařazen až za blok paní ministryně financí Fischerové. Rozumím tomu dobře? Schillerové, pardon. Rozumím tomu, pane senátore, dobře?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  V zásadě prý tomu rozumím dobře. Dobře, takže ještě nějaký další návrh? Pan senátor Vícha, prosím.

Senátor Petr Vícha:  Dobrý den všem, včera na organizačním výboru pan předseda Fischer avizoval, že chce předložit tento návrh. A pan místopředseda Štěch ho upozornil, že by bylo dobré, aby senátoři při projednávání takovéto závažné věci měli podklady. Jestli tedy pan předseda Fischer myslí, že toto jsou podklady, abychom tady rozhodovali nebo doporučovali vládě utratit 50 miliard korun a zároveň šetřit, dodržet rozpočtovou zodpovědnost a zároveň rozdat peníze všem, kteří jsou postiženi koronavirem, tak já si tedy nemyslím, že toto je věc, která by nám ty podklady nahrazovala. To je jenom návrh usnesení, já jsem si představoval, že pod podklady k rozhodování dostaneme nějaký materiál. O jaké částky se jedná atd. A nechci to zabít v tuto chvíli, ale doporučuji tedy, aby tento materiál byl projednán až ve čtvrtek a abychom podklady k tomu skutečně dostali, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak to byla faktická poznámka pana senátora Víchy. Ptám se, jestli na faktickou poznámku chce reagovat pan senátor Fischer, protože ode mne obdobný dotaz dostal před začátkem jednání? Tedy pardon, schůze. Prosím.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. Já jsem dostal také za úkol zajistit osobní účast pana ministra a náčelníka generálního štábu. Na zítřek nemohou přijít. Proto jsem to navrhl takto. Co se týče podkladů, my jsme o tom jednali poctivě, důkladně na výboru. Pokud se nepletu, tak jsme dospěli k jednomyslnému usnesení. Proto jsem připraven oslovit pana náčelníka generálního štábu, aby přinesl prezentaci, kterou měli včera, pustí nám ji tady, bude to vlastně nejlepší a nejčerstvější podklad, který máme dneska k dispozici. Ale protože prezentace zasluhuje vojenskou ruku, tak jsem ji tady netiskl pro všechny prostě proto, že to má parametry spojené s obranou republiky. Na to jsem neměl teď v té krátkosti skutečně právo nebo pravomoc, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Třetí faktická poznámka, pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já si myslím, že tento bod je naprosto nepřipravený. Pokud by tady mělo být promítání nějaké prezentace, tak je to úplně něco nového, to tady v minulosti bylo odmítáno, aby předkladatelé tady dělali nějaké videoprezentace. K tomu by měly sloužit formy jako je třeba veřejné slyšení, konference, seminář apod. A další, chci drobet upozornit, že resort obrany je strašně důležitý, chápu, ale o rozpočtu rozhoduje především Poslanecká sněmovna. A za další, my musíme počítat, když se dáme na tuto cestu, že přijdou další resorty, které jsou ve velmi tíživé kritické, dokonce bych řekl existenční situaci, jako je kultura a další, a budou chtít, abychom tady jejich problémy sdíleli, abychom se jich zastali, a abychom se těmito věcmi obecně řečeno zabývali. Takže já tento návrh nepodpořím z důvodů, které jsem tady řekl, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já taky děkuji, končím blok faktických poznámek, ještě se hlásí jednou, velmi stručně prosím pana senátora Fischera a fakticky.

Senátor Pavel Fischer:  Rozumím, ta doba je ale mimořádná, proto jsme ho zařadili mimořádně takto rychle, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já také děkuji, končím blok faktických poznámek. A než přistoupíme k hlasování o pořadu jednání, tak vás seznámím s procedurou, kterou navrhuji. To znamená, nejprve navrhuji, abychom hlasovali o tom, zda dva body, které byly navrženy k zařazení, zařadíme. A pokud se tak stane, tak potom abychom vždycky hlasovali o tom, kam ho zařadíme. To znamená, to jsou vlastně možnosti, jak to udělat, abychom se všichni dostali k nějakému výsledku. Vidím, že tady nemá nikdo žádný protest, takže první věc, kterou budeme nyní dělat, je, že vás svolám. A potom řeknu, o čem budeme hlasovat.

Takže prosím vás, nyní budeme hlasovat, zda souhlasíme, aby jako bod této schůze, nerozhodujeme kdy, jako bod této schůze byl zařazen bod navrhovaný panem senátorem Fischerem s názvem Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopností armády České republiky. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zařazením tohoto bodu, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, hlasování číslo 3, pro 43, návrh byl schválen, čili bod bude zařazen, hlásí se paní Renáta Chmelová, je to omyl? Je to omyl. Prosím vás, teď bychom rozhodli o tom, na jaké místo bude zařazen. Pokud si jako předsedající můžu navrhnout pořadí, tak i vzhledem k tomu, že si myslím, že připomínky byly adekvátní a možná by se pan senátor Fischer nad tím mohl zamyslet, a především přesto nějaký jedno, dvoustránkový podklad pro nás pro všechny vyrobit, tak se přikláním, abychom prvně, pokud nebudou protesty, hlasovali o zařazení takovém, jako navrhoval pan senátor Větrovský, to znamená, aby bod byl zařazen po projednání bodů ministryně financí Aleny Schillerové, což je vlastně jako 9. bod odpoledního jednání dnes. Jako 9. bod odpoledního jednání dnes. Říkám, navrhuji to takto schválně proto, aby tady vznikl prostor ještě i pro doručení nějakých jiných podkladů, než je návrh usnesení. A zároveň to také říkám proto, že souhlasím s tím, že prosím pěkně prezentaci promítat ne. Tak to je všechno, takže není protest proti tomu, abychom o tomto hlasovali jako prvním? Nevidím, nikdo se nehlásí. Takže už bez znělky. Budeme hlasovat o tom, že bod Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje a schopností armády České republiky by byl zařazen na pořad jednání této schůze Senátu jako 9. bod odpoledního jednání ve středu 29. dubna. Pokud by došlo k posunu, tak pro jistotu po projednání bodu paní ministryně financí Aleny Schillerové. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO.

Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Takže aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, hlasování č. 4, pro 46, zařazení bodu bylo schváleno po projednání bloku paní ministryně financí Schillerové jako v tuto chvíli 9. bod odpoledního jednání dnes. Takže to je k tomu. A nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, abychom na program schůze zařadili bod s názvem Informace k závěrům předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, která se konala dne 23. dubna 2020. Opět jsme tady všichni, jednání probíhají v bloku, takže vás nebudu svolávat. To znamená, budeme teď hlasovat o tom, zda souhlasíme se zařazením bodu informace k závěrům předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci členů Evropské rady, která se konala 23. dubna na program této schůze. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Takže aktuálně přítomno 71 senátorek, senátorů, kvórum 36, hlasování č. 5, pro 48, zařazení bodu bylo schváleno, děkuji. A nyní budeme hlasovat o tom, na které místo projednávání bude bod zařazen. Je tady návrh pana předsedy, senátora Hampla, aby k jeho zařazení došlo jako v tuto chvíli 4. bod jednání ve čtvrtek 30. dubna, to znamená po projednání bodu pana ministra životního prostředí Richarda Brabce a před projednáváním bodu 23, senátní tisk č. 223, který se týká obecní policie. Takže takhle je návrh podán. A o tom nyní budeme hlasovat. Opět nebudu spouštět znělku, spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zařazením toho bodu po bloku pana ministra životního prostředí Brabce, tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Tak kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže přítomno 71, kvórum 36, hlasování číslo 6, pro 56, návrh byl schválen, to znamená, úspěšně proběhlo jak schválení zařazení tohoto bodu, tak i schválení pořadí, kdy bude projednáván. Tím jsme vyčerpali všechny návrhy, a proto můžeme hlasovat o návrhu pořadu schůze jako celku, a to ve znění již přijatých návrhů. Opět si dovolím nespouštět fanfáru, konstatuji, že v sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum se nemění, 36. To znamená, že nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme se schválením programu, včetně těch přijatých návrhů, které jsme již prohlasovali, jak jejich znění, tak jejich pořadí. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto upraveným pořadem jednání, zvedněte ruku a tlačítko ANO.

Tak kdo je proti, zvedněte ruku a tlačítko NE.

Takže přítomno 71, kvórum 36, hlasování č. 7, pro 66, návrh pořadu dnešního jednání schůze, a zítřejšího asi, byl schválen s tím, že nyní tedy můžeme přistoupit k bodu č. 1. Je to návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 248

Je to senátní tisk č. 248. A návrh uveden ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní ministryně, vítejte v českém Senátu, přejeme vám pěkný den, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi uvést návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Důvodem předložení návrhu zákona je nutnost řešit finanční zabezpečení rodičů, pečujících o nezaopatřené děti, na které dopadá mimořádné opatření spočívající v zákazu výuky ve všech typech škol. Stručně připomenu, co se nám podařilo v minulých týdnech, to znamená od poloviny března, ohledně ošetřovného pro rodiny s dětmi. V první vlně se nám podařilo prodloužit ošetřovné namísto standardních 9. dnů na celou dobu, kdy jsou uzavřeny školy. Prodloužili jsme také ošetřovné namísto do 10. narozenin dítěte do 13. narozenin dítěte. Umožnili jsme čerpat ošetřovné při uzavření zařízení určených pro péči pro handicapované osoby závislé na péči jiné osoby bez omezení věku. A nově, tak jak jsem 19. března avizovala, přicházíme s navýšením ošetřovného ze 60 na 80 %. Já jsem 19. března avizovala, že když budou školy uzavřené déle než 1 měsíc, tak ošetřovné navýšíme, což je přesně tento návrh. Tento návrh počítá s výplatou ošetřovného zpětně již od 1. dubna, takže rodiny peníze obdrží v průběhu května, podle toho, jak budou zaměstnavatelé zasílat výkazy péče, protože vyplácení se v tuto chvíli řeší vždy za kalendářní měsíc, to znamená, zítra bude to období ukončeno. Po dobu mimořádných opatření, a já si myslím, že to je výborná zpráva, by také mělo být umožněno čerpat ošetřovné u osob pracujících na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři budou mít stejné podmínky jako rodiny s dětmi, kteří jsou zaměstnanci, to znamená klasičtí zaměstnanci, to znamená, že do konce března budou mít 60 % předchozího denního vyměřovacího základu. A od 1. dubna až do konce června, tak 80 %. Podmínkou je, aby dohoda vznikla před 11. březnem, byla aktivní a pojistné bylo odvedeno za únor tohoto roku nebo v měsíci, kdy vznikla potřeba pečovat. Dopady, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, navýšeného ošetřovného na státního rozpočet odhadujeme ve výši +0,9 miliardy korun. To znamená celkově měsíčně na 3,5 miliardy korun.

Dopady jsou kalkulovány na úrovni 181 000 případů měsíčně, přičemž k 26. dubnu Česká správa sociálního zabezpečení evidovala 145 000 žádostí o ošetřovné z důvodů uzavření škol. A v této souvislosti je potřeba zmínit, že ještě předevčírem nám dorazilo od zaměstnavatelů jen za ten jeden den 5000 žádostí. To znamená, že zaměstnavatelé žádosti ještě posílají. Pravděpodobně nejdříve vyřídili mzdy a pak teprve řeší ošetřovné.

Na závěr mi dovolte požádat vás, aby Senát podpořil navrhovaná opatření v oblasti nemocenského pojištění, která pomohou rodinám s adekvátnějším finančním zajištěním během pandemie. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji také, paní navrhovatelko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 248/1, zpravodajem výboru je pan senátor Petr Koliba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máš slovo.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, páni senátoři, vážená paní ministryně.

Byl jsem pověřen výborem na zpracování zpravodajské zprávy. Výbor se tímto tiskem zabýval na své 16. schůzi, konané dne 28. 4. 2020. A k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2020 o některých úpravách sociálního zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Velice stručně, paní ministryně vyčerpávajícím způsobem zhodnotila, o co v daném zákoně jde. Jsou to v podstatě, kromě toho, že se rozšiřuje věk 13 let a že se to týká dohodářů, jsou tam dva zásadní body. A to je, že podpůrčí doba se prodlužuje na dobu, kdy trvá uzavření škol, a to nejpozději do 30. 6. 2020. A druhý, že výše ošetřovného za kalendářní den činí od 1. dubna do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu.

Výbor přijal 88. usnesení, po odůvodnění zástupce předkladatele pana docenta Petra Hůrky, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, mojí zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučuje 1. Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mě, Petra Kolibu, a pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR.

Ještě, co se týče legislativního procesu, v podstatě byl přijatý pozměňovací návrh Romana Sklenáka a v závěrečném hlasování z přítomných 192 poslanců se pro vyslovilo 184 a proti nebyl nikdo. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, zaznamenávejte a sledujte, případně potom můžete zaujmout stanovisko.

Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otvírám obecnou rozpravu.

A první se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Hezký dobrý den, pane předsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové.

Já samozřejmě, stejně určitě jako drtivá většina všech přítomných senátorů a senátorek, podpoříme tento zákon. Ale přesto si neodpustím poznámku, protože již 24. března navrhovali naši poslanci z TOP 09 už navýšení na těch 80 %, ale vy jste to samozřejmě nepřijali. Byla to ješitnost? To je má otázka. Protože už všichni rodiče mohli dávno vědět, že ty peníze dostanou od 1. dubna, a nemuseli čekat až na konec dubna. Takže pokud byste to přijali toho 24. března, tak už to mohlo být schváleno.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak paní ministryně chce odpovídat hned, takže prosím, máte, paní ministryně slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Tak já si myslím, že je velká škoda, že celá ta debata o ošetřovném, o vyšším ošetřovném se zvrhla na to, kdo to navrhoval první. Já jsem na tiskové konferenci po vládě 19. března řekla, že jsem chtěla vyšší ošetřovné, 80 % pro děti do 15 let a také po celou dobu mimořádných opatření. Podařilo se mi na vládě prosadit po celou dobu mimořádných opatření, místo do 15 let to bylo do 13 let. A třetí věc, byl příslib vlády, že jestliže školy budou zavřeny déle než 1 měsíc, tak vláda ošetřovné navýší.

Měla jsem k tomu velké rozhovory ve čtyřech velkých denících, řekla jsem to na tiskové konferenci vlády, uvedla jsem to na svých sociálních médiích. A je mi velmi líto, že celá ta debata o tom, jak zajistit rodiny s dětmi po dobu mimořádných opatření, se zvrhává na to, kdo to byl dřív. Pokud budeme závodit, tak jsem to byla o 5 dní dřív skutečně já, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, s přednostním právem pan senátor Vícha. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Mám dotaz na paní ministryni týkající se mateřských školek, protože se na nás obracejí obce a zřizovatelé, pak ty mateřské školy a rodiče. Ty byly od samého počátku ponechány v kompetenci zřizovatelů. Většinou to bylo tak, že nejprve běžely a jak zájem rodičů upadal, tak pak jej obce, coby zřizovatelé, uzavřely. A teď se uvažuje o případném otevření. A otázka je taková.

Jestliže údajně má ministerstvo zdravotnictví vydat nějaké pokyny k tomu, za jakých podmínek je možné školky otevřít, a je docela možné, že to nebudou všichni splňovat, že ne všichni rodiče budou moci děti do školek dát. A oni se teď obávají, že oficiálně budou školky spuštěny, oni ale ty podmínky nesplní a přijdou o ošetřovné. Čili jestli k tomuto bychom mohli tady dostat ne pro nás, ale pro zřizovatele, pro rodiče nějakou informaci, aby věděli, jak to bude. Jinak zákon samozřejmě podpořím. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji. Další přihlášený je pan senátor Canov. Paní ministryně mi ukazovala, že si otázky píše. Prosím.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já se chci zastavit i způsobu, jakým je ošetřovné propláceno příslušnými úřady. Úřady totiž vyžadují od rodičů potvrzení ředitelů škol, že jsou školy zavřené. Teď zdůrazňuji, že nemám na mysli školky mateřské, které nebyly zavřeny z důvodů rozhodnutí vlády, ale školy základní, případně víceletá gymnázia. Já osobně tento požadavek od příslušných státních úřadů považuji nejen za byrokratický, ale za šikanózní a dokonce podle mého názoru v rozporu se zákonem.

Neboť potvrzení o zavření něčeho může vydávat podle mého právního názoru pouze ten, kdo tento zákaz vydal. A ten vydala jednoznačně Vláda ČR, tudíž ta. V současnosti to je podle usnesení č. 455, předtím tam bylo také ministerstvo zdravotnictví a předtím zase vláda, prostě vždycky stát. To, že stát na to rozhodnutí vydal, je ve Sbírce zákonů. Všechna tato usnesení jsou součástí Sbírky zákonů, tzn. příslušní úředníci, pokud chtějí mít jistotu, že vyhovují zákonu, za jakých podmínek mají postupovat při vyplácení dávek, stačí, když si otevřou Sbírku zákonů.

Ale aby stát, státní složka vyžadovala od ředitelů škol, kteří nerozhodovali vůbec o ničem, aby vydávali potvrzení o zavřených školách, které ten stát sám zavřel, to je naprosto absurdní. Opravdu naprosto absurdní. Znovu opakuji, to není jenom byrokracie, to je šikana podle mého názoru, dokonce se nebojím ani slova buzerace. A je v rozporu se zákonem, protože stát je povinen, pokud vydá nějaké rozhodnutí, si za tím stát, a ne, aby státní úředníci vyžadovali od nebohých rodičů, nebo aby oni vyžadovali od nebohých ředitelů potvrzení o tom, že stát rozhodl, že něco zavře. Státní úředníci se údajně vymlouvají, že to mají kvůli kontrole. Dovoluji si upozornit, že sbírky zákonů s těmito rozhodnutími by měly být v archivu i po 100 letech a více.

Takže žádám vás, paní ministryně, abyste se přičinila o to, aby stát přestal šikanovat rodiče a ředitele škol, aby mu potvrzovali, že je zakázáno něco, co sám zakázal. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji, další se hlásí pan senátor Horník. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Vůbec se nedivím rozčilení kolegy pana Michaela Canova nad touto věcí. Já jsem se domníval, že tato krize nám bude nápomocná a že my z ní vyjdeme jako vítězové ve smyslu toho, že bude byrokracie této republiku snížena minimálně aspoň o třetinu. Že věci, které jsou lehce dohledatelné, které dokonce jsou na základě rozhodnutí vlády, takže tyto věci už úředník nebude požadovat.

Nejhorší na tom je, že vláda to možná myslí i dobře, i my tady v Senátu a Poslanecké sněmovně, ale úředníci co město a co pracovní úřad, tak si vysvětlují pravidla naprosto rozdílně. A záleží na místě a záleží na lidech. Já bych byl také rád, kdyby nás tato byrokracie konečně opustila. Protože 20 let ji jenom šroubujeme nahoru, místo, abychom ji uvolňovali, abychom nekontrolovali dvacetkrát za sebou kontroly a nevymlouvali se hlavně na to. Protože pokud někdo něco zneužije, tak to bude promile občanů, ale ta většina je přece úplně někde jinde.

A já bych chtěl využít ještě přítomnost paní ministryně. Ono by to možná chtělo trochu i do oblasti školství, nicméně se jí zeptám. Školky nebyly uzavřeny, ale tím, že vláda znemožnila volný pohyb osob přes hranice, který postupně rozvolňuje, tak v pohraničí celé České republiky je poměrně hodně rodičů s dětmi, jejichž děti chodí do mateřských škol, i dokonce do jeslí, do sousedních států. A není jich málo. Já vím, že to nejsou desetitisíce, ale jsou to stovky lidí, na které bylo naprosto zapomenuto. Např. v Kraslicích, Kraslicko a sousední Klingenthal, tak se jedná o 50 dětí. Z mé obce jsou to jednotky, ale v celém pohraničí je to poměrně hodně rodičů, hodně dětí. A rodiče se v podstatě dostali úplně mimo tento systém.

Nejenom, že Česká republika dlouhodobě nepodporuje příspěvky na umístění dětí, ať to je v mateřských školkách, v základním vzdělání i ve středních školách, i do sousedního státu, mimo možná gymnázia v Pirně, tak tady tito rodiče a tyto děti mají ještě tyto problémy, které si nezavinili sami. Děti pouze chodí do nejbližšího místa, kde školka je. Ale zamezila jim to tato vláda. Tak se chci zeptat paní ministryně, jestli zvažovali, zdali i tito rodiče dostali nějakou možnost odškodnění?

A také se jí rovnou zeptám, protože je členka vláda, kdy bude umožněno těmto dětem navštěvovat školská zařízení v zahraničí?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji, další přihlášenou je Šárka Jelínková, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Já se přidávám k tomu, že to, co tady předkládá dneska paní ministryně, je určitě pozitivní zpráva pro všechny rodiče. Jsem vděčná za to, že došlo k posunu v mnoha oblastech, včetně zapojení i dohodářů do toho, že mohou čerpat ošetřovné, že je tam prodloužení podpůrčí doby a především zvýšení denního vyměřovacího základu ze 60 na 80 %. Nebudu už opakovat, že samozřejmě tady debata probíhala i v minulých týdnech. Paní ministryně se k tomu vyjádřila.

Jediné, co bych se jí chtěla zeptat, ale přesto mám už k tomuto přichystaný pozměňovací návrh, který vám leží na stolech, je, proč bylo určeno, i když to bude vypláceno zpětně, což vidím také jako pozitivní a kvituji s povděkem, od 1. dubna bude přiznán tento navýšený denní vyměřovací základ. Ale školy, pokud vím, byly uzavřeny už 11. března. A proto ve svém pozměňovacím návrhu, pokud jej kolegové uznají za vhodný a pustíme do podrobné rozpravy projednávání tohoto zákona, chtěla bych předložit pozměňovací návrh, kdy by bylo ošetřovné navýšeno již od tohoto dne. Ode dne uzavření škol, a to od 11. března, aby tak byl rodičům kompenzován výpadek příjmů.

Samozřejmě, i když příjemci ošetřovného jsou i lidé, kteří pečují o potřebné osoby minimálně v 1. stupni závislosti, tak převážná většina jsou to právě rodiče s dětmi, kteří na to nebyli připraveni. Ze dne na den byly uzavřeny školy, rodina se na to nemohla připravit, mnohdy i druhý z rodičů řeší třeba i existenční problémy atd. Takže si myslím, že by bylo vhodné, kdyby byl vyměřovací denní základ navýšen již od dne uzavření škol a vyhlášení nouzového stavu, a to je od 11. března 2020.

Co se týká mateřských škol, jenom jak tady kolegové o tom mluvili, tak k tomu už také byly pozměňovací návrhy. Paní ministryně o tom ví, i my jsme předkládali, aby i rodiče jenom tím, že se rozhodnou z jakýchkoli důvodů nedat své dítě do mateřské školy, když nebyla uzavřena, mohou to být zdravotní problémy dítěte, může to být společná domácnost třeba s prarodiči atd., aby jim bylo přiznáno ošetřovné. Ale paní ministryně se zřejmě chystá na to odpovědět, takže to já jen chci k tomu dodat, že pozměňovací návrh i tímto směrem šel.

Takže to uzavřu. Požádám své kolegy, pokud by pustili do podrobné rozpravy tuto debatu, tak mám nachystaný pozměňovací návrh, aby ošetřovné bylo navýšeno již od 11. března 2020. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji, další přihlášený je pan senátor Ivo Valenta. Prosím, pane senátore.

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji za slovo, dobrý den, pane předsedo, paní ministryně, kolegové, kolegyně.

Já mám možná jednu připomínku, která už tady v minulosti byla diskutovaná, a to je zaměstnávání v malých firmách, když jsou jednatelé a zároveň i zaměstnanci. Nikdo tam nepodvádí, vše je transparentní, protože stát upřednostňuje zaměstnání, takže i tito lidé se v dobré vůli zamysleli, odevzdávali všechny daně a poplatky. A najednou, když se má takové malé firmě pomoct s úhradou části mzdy těchto zaměstnanců, tak ministerstvo je proti a diskriminuje vlastně tyto zaměstnance vůči těm ostatním.

Já možná budu citovat: „V souladu s výkladem MPSV pro účely poskytování příspěvku aktivní politiky zaměstnanosti, to je také příspěvku z programu Antivirus, nepřihlíží ministerstvo k pracovní smlouvě, která by byla podepsaná stejnou osobou – jednatelem na jedné straně, jakožto zaměstnavatelem, a na druhé straně jakožto zaměstnancem,

a to z důvodu rozdílnosti zájmu obou stran. Pro účely zaměstnanosti se taková osoba nepovažuje za zaměstnance v pracovním poměru.“

Argumenty, které tady úředníci uvádějí, nemůžeme vůbec brát v potaz. Protože apriori někoho podezírat, že tady jsou podvody, to přece není možné. Musíme vycházet a přistupovat ke všem zaměstnancům úplně stejně. A pokud úředníci nic nenamítali proti tomu, aby zaměstnanci platili všechny své odvody, stát tyto peníze nevracel, pak je logické, že nyní musí pomoci těmto zaměstnancům.

Ptám se paní ministryně, zdali v této věci odstraní tuto nespravedlnost a kdy by vlastně tato změna měla nastat? Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže ještě, aniž by byla skončena obecná rozprava, paní ministryně odpoví. Prosím, paní ministryně, máte slovo, můžete odpovídat.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji moc. Jestli dovolíte, odpovím dotazy, ať se nám tu nehromadí, protože jichž už začíná být skutečně moc. Začnu tím nejjednodušším dotazem pana senátora Valenty. My budeme zítra na vládě schvalovat návrh, který předloží MMR a bude ho vyplácet Státní fond rozvoje bydlení, a ten míří přesně na podstatu věci. Tzn. s.r.o., kde je jednatel zároveň zaměstnancem, nedosáhne z tohoto důvodu na Antivirus. A my chceme, aby tito lidé měli nárok po vzoru „Pětadvacítky“ na 500 Kč/den. Aby se také neocitli bez jakékoli finanční kompenzace. Bude to vypláceno stejně jako všechny tyto kompenzační návrhy.

To znamená ode dne vyhlášení nouzového stavu zpětně, až po dobu, kdy vlastně bude tomu s. r. o. podle toho odvětví umožněna zase činnost. To znamená, že tento návrh tam je. Máme několik dní zpoždění, protože my jsme cizelizovali ještě různé údaje o těchto firmách, a tuším, že jedni mám aktuální informaci, tak tam nově přibyly i s. r. o. se dvěma jednateli, respektive zaměstnanci, pokud jsou to manželé. Čili aby ani tyto výjimky, i když ne četné, nebyly z toho nároku na finanční kompenzaci vyjmuty. To znamená, zítra by to měla schválit vláda a příští týden Poslanecká sněmovna, pracujeme s tím, víme o tom. Co se týká toho dotazu na školky. Já jsem apelovala na pana ministra školství a na pana ministerstva zdravotnictví a včera jsme se takto dohodli, ono je to skutečně velmi důležité, aby ministerstvo zdravotnictví přes mimořádné opatření vydalo pokyn, a podle mě to musí být pro všechny děti stejně, do 15 let věku, za jakých podmínek je návštěva školy nebo mateřské školky v současné epidemiologické situaci pro tyto děti riziková. To znamená, ať už mají oslabenou imunitu nebo nějaké onemocnění, nebo například žijí ve společné domácnosti se seniorem, který spadá do té rizikové skupiny. Pan ministr zdravotnictví tuto, vlastně tento výklad nám přislíbil. My na tom budeme, zejména Česká správa sociálního zabezpečení, spolupracovat. Chtěli bychom to zítra vzít na vládě na vědomí, tak aby ta pravidla byla jasná, případně pokud tam budou ještě nějaké rozpory, tak se o tom můžeme pobavit v pondělí. To znamená, aby na to byl dostatek času. A na základě toho, pokud by rodiny, které mají dítě, které má jít do školy nebo do školky, spadaly do těchto rizikových skupin, tak by vystavily čestné prohlášení, že spadají do této rizikové skupiny, neumožňuje jim regulace, aby děti do tohoto předškolního nebo školního zařízení nastoupily, a tím jim vznikne nárok na ošetřovné. To znamená, to je ten mechanismus, který máme vymyšlený, a v příštích dnech by měl být schválen vládou. Tak aby právě tyto rodiny, kde jsou tyto obavy, tak aby mohli dále fungovat. Co se týká toho vystavení potvrzení o uzavření škol, já to slýchávám dennodenně, tuto poznámku, ale upozorňuji, já pana senátora opravdu poprosím, to není potvrzení o tom, že škola byla zavřena, to je naprosto mylná interpretace, ono se to tak ani nejmenuje. To je potvrzení o tom, jestli znáte ten mechanismus, jak vzniká ošetřovné, že ten daný zaměstnanec má dítě, protože škola vystaví potvrzení o tom, že to dítě existuje, pošle se to zaměstnavateli, ten potvrdí, že se jedná o zaměstnance. A pak se to na základě těchto dvou údajů, dítě existuje a ten člověk je v pracovním poměru, pošle okresní správě sociálního zabezpečení. Je to mechanismus, který funguje asi 40 let. My jsme, protože se jedná o mimořádnou situaci, tak jsme ho plně elektronizovali. Školy dostaly ten formulář elektronicky, aby si to mohly automaticky předvyplnit, a posílají to e-mailem, datovou schránkou atd., jak se dohodnou. A ten, není to formulář o tom, že škola byla zavřena, ale je to formulář potvrzení o tom, že ten daný zaměstnanec má vlastně dítě. To je potřeba si říci. A je to ještě důležitější kvůli tomu, že OSVČ, víte, že ošetřovné jsme pro OSVČ vůbec neměli, a my jsme to zaváděli, a pro OSVČ vyplácí ošetřovné MPO přes živnostenské úřady. A živnostenské úřady vůbec nemají čestné prohlášení, nemají vůbec informaci o tom, zda vlastně ten daný živnostník má děti, oni jakoby z pohledu zákona vůbec nemají přístup k těmto informacím, takže o tom je ten mechanismus, že dítě existuje a je to dítě této dané osoby, dle zákona, jak se to dělá 40 let, tak je to takto nastaveno. Takže to není formulář o tom, že škola měla zavřeno, to by bylo na hlavu, všichni víme, že školy jsou zavřené, ale je to formulář, kde se potvrzuje, že dítě existuje a že tím vzniká nárok na ošetřovné. Co se týká školky v zahraničí, ohledně dotazu pana místopředsedy. Pane místopředsedo, v tuto chvíli, tak jak se vláda rozhodla, vlastně už týden, mohou čeští občané cestovat do zahraničí, ale problém je v tom, že nás ty okolní státy nepustí k nim. To znamená, že ten dotaz je pravděpodobně otázka diplomatických jednání, kromě pendlerů, ano, ale víte, jaké jsou tam regulace a podmínky atd. To znamená, kdy budou moci děti navštěvovat předškolní zařízení v zahraničí, pravděpodobně jste měl na mysli Německo, jestli se nepletu, tak skutečně to nespadá do mé gesce, je to věc nějakých vyjednávání. A víte, že tam jsou ty karanténní podmínky. To znamená, že stále jsme v mimořádných opatřeních, stále je to mimořádná situace a není to pouze na rozhodnutí českých orgánů. A omlouvám se, pravděpodobně nebudu mít detaily k tomuto, nicméně to nespadá do mé gesce, ale mohu se svých vládních kolegů dotázat. Co se týká pozměňovacího návrhu paní senátorky Jelínkové, já principiálně s tím nemám problém, principiálně, ale nesouhlasím s tímto pozměňovacím návrhem ze dvou důvodů. Zaprvé by to způsobilo zpoždění ve vyplácení ošetřovného o týdny, protože my v tuto chvíli nemáme retroaktivní vyplácení od 1. dubna, ale máme pouze retroaktivní působnost. Duben se bude vyplácet v květnu po ukončení měsíce. To znamená, my jsme to udělali, to ošetřovné, od 1. dubna. Dnes, pokud senát návrh schválí a pan prezident jej podepíše, tak můžeme v pondělí, pokud nám zaměstnavatelé postoupí ten formulář, tak můžeme začít procesovat vyplácení za duben jako celek a nic se pro nás nemění. Proto jsme také chtěli, aby to pro Českou správu sociálního zabezpečení bylo velmi rychlé, tak jsme chtěli, aby tam byl celý kalendářní měsíc. Asi víte, že ta debata ve sněmovně byla, jestli půlka dubna, nebo celý duben. A my jsme říkali, protože ta potvrzení od školy se dělají jenom první měsíc, je to jenom důkaz o tom, že to dítě existuje, a teď v těch následujících úsecích časových už rodiče posílají pouze výkaz péče, protože my jsme umožnili to, že se mohou střídat, jak uznají za vhodné, že mohou také třeba několik dní pracovat a několik dní pečovat. A na základě toho budou rodiče posílat pouze ten výkaz péče. To znamená, že kdyby byl přijat tento pozměňovací návrh, a my máme k dnešnímu dni, já jsem citovala ta čísla k 26., ale k dnešnímu dni máme 160 tisíc žádostí o ošetřovné z důvodu uzavření škol, tak pokud by byl návrh přijat a sněmovna by ho potvrdila, tak si dokážu tvrdit, že by to způsobilo zpoždění vyplácení ošetřovného zhruba o 5 týdnů, což si myslím, že je nepřijatelné v době, kdy rodiče čekají na ty peníze a česká správa pracuje 7 dní v týdnu, má veliké přesčasy, abychom tento mimořádný nával, který nás kvůli epidemii potkal, tak abychom ho zvládli a rodiče měli finanční prostředky co nejdříve. To znamená, že by způsobilo zásadní zpoždění, to je jedna věc. A druhá věc, a to si myslím, že je mnohem zásadnější, přijde mi velmi nespravedlivé, tak jak je ten pozměňovací návrh napsán, aby lidé, kteří pečovali o nemocné děti, tak aby měli 60 % na ošetřovném, a lidé, kteří mají ošetřovné, protože se zavřely školy a děti jim takzvaně běhají na zahradě, dostaly 80 %. To mi přijde extrémně nespravedlivé, aby ti lidé, kteří opravdu pečují o nemocné, měli 60 % a, díky tomuto pozměňovacímu návrhu, lidé, kteří zůstali doma, protože školy zavřely, měli 80 %. To by se mi opravdu jako ministryně práce a sociálních věcí velmi těžce vysvětlovalo, takže z tohoto důvodu s tím pozměňovacím návrhem nesouhlasím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji, další s přednostním právem se hlásí pan první místopředseda Růžička, prosím.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré dopoledne, pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové. Můj dotaz bude velice jednoduchý. Paní ministryně, pozitiva tohoto návrhu zákona už tady byla několikrát definována a samozřejmě s tím souhlasím. A vy jste o tom před chviličkou také mluvila, že školy budou otevřeny, třeba první stupeň, děti, kterým bude hrozit nějaké zdravotní riziko, nebudou muset chodit do školy na základě nějakého čestného prohlášení. A zajímá mě, jak to bude ale, protože ministr školství vyhlásil, že ta docházka do školy bude dobrovolná pro první stupeň, jak to bude s dětmi rodičů, kteří se rozhodnou svoje děti prostě do školy nedat, protože je to dobrovolná docházka, jak to bude s vyplácením ošetřovného u nich? Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, další pan senátor Čunek, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den vám všem, já mám dotaz na paní ministryni, který se týká výše, těch 80 %, jestli tomu dobře rozumím, se počítá z průměru minulého roku. Tak tam, kde lidé, a většinou se tak stalo, měli zvýšení mezd v tomto roce, tak těch 80 %, protože se vyplácí 7 dní v týdnu, tak může u někoho překročit a u někoho nepřekročí mzdu, kterou by dostali za měsíc.

Já v tomto mimořádném opatření samozřejmě ten návrh podporuji, jenom upozorňuji na to, nebo spíš apeluji, aby vždycky lidé, kteří chodí do práce, tak aby měli mzdu, která bude vyšší, než jakékoliv jiné náhrady, které dostávají. Já samozřejmě souhlasím s tím, aby slevy na dani a přídavky různé na děti atd., aby rodiny s dětmi byly preferovány, ale co se týká pracovního procesu, tak to není úplně ideální, protože samozřejmě lidé se vždy chovají tak, jak je to pro ně výhodnější, takže teď, když úředníci a samozřejmě je to jistě podle zákona, protože lidé ve státní správě a veřejné správě při tomto stavu dostávají, byť jsou doma, tak dostávají 100 %, tak pak samozřejmě si vybrali to, že nešli na ošetřování rodiny a zůstali na 100 %, protože pak by měli o 40 % méně, což je pochopitelné. To znamená, že spíš do budoucna upozorňuji na to, aby, je to tedy proto pro kolegy, že je to, ten příspěvek se pobírá 7 dní v týdnu. To znamená za celý měsíc. Takže vynásobíte-li to, tak u některých lidí je ošetřování člena rodiny, může být, mají příjem vyšší, než kdyby chodili do práce. A to si myslím, že asi není správné. Ale pokud se mýlím, tak to paní ministryně určitě zodpoví. Já jsem to kontroloval ve mzdové účtárně a potvrdili mi, že sice to není moc, ale že skutečně ty vyšší příjmy mít mohou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Do obecné rozpravy se dále hlásí pan senátor Michael Canov. Prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den ještě jednou, já reaguji na reakci paní ministryně k tomu mému prvnímu vystoupení. Mám před sebou formulář žádosti o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského zařízení České správy sociálního zabezpečení, tam je výslovně psáno, že ta škola potvrzuje, že zařízení (škola) bylo uzavřeno. Žádný formulář o potvrzení existence dítěte, jestli se narodilo vůbec a jestli náhodou existuje, to tam nic takového ve formuláři není. Nemluvě o tom, že v takovém případě si myslím, že už v době všech možných sítí už by to mohl být propracovaný systém, aby si někdo všimnul, že na nějaké škole nějaké dítě je nebo není, bez těchto věcí v době nouzového stavu. Ale znovu, ten formulář potvrzuje, že zařízení (škola) bylo uzavřeno. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji za poznámku panu senátoru Canovovi. Další se s přednostním právem, ale už je na pořadu řádně, hlásí pan předseda Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji za slovo, já mám na paní ministryni dvě poznámky, které se týkají toho, jak reagovala na ten pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové. Omlouvám se, pokud tedy třeba se ptám na věci, které bych měl vědět. První můj dotaz je, z čeho plyne, že není možné třeba, pokud bychom ten pozměňovací návrh schválili za to období od toho 11. března do konce března, to vyplatit dodatečně? Proč tam to zpoždění musí vzniknout, proč to prostě není možné udělat normálně na dvakrát, postupovat, jak je to nastaveno. A následně, protože to období bylo ještě prodlouženo o ty březnové dny, je doplatit, aniž by k jakémukoliv zpoždění došlo, takže je můj první dotaz, kde je ten problém, že najednou tam přibývá 5 týdnů, jsem to úplně nepochopil, proč by to nebylo možné zorganizovat jiným způsobem, aby ty platby normálně běžely. A ten druhý, rozumím tomu správně, že potom v tom zákoně to je od začátku dubna už nějak ošetřeno tím způsobem, že ten, kdo pečuje o nemocné dítě, dostává také 80 %? Jo, to už tam je někde ošetřeno, to jsem se jenom chtěl zeptat, to mi to kývání stačí, čili ta odpověď na to první, to bych poprosil.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane předsedo. Počkám, až dohraje muzika nějaká. Asi jsou problémy s vypnutím mobilu. Nebo počítače, ono je to celkem jedno. Děkuji za ztišení. A další přihlášený v obecné rozpravě je pan senátor Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ještě jednou, vážení, dobrý den. Já chci poděkovat paní ministryni, že reagovala na ten můj dotaz s dětmi, které chodí do školských nebo předškolských zařízení v zahraničí. Já jsem se ještě velmi rychle informoval, takže problém není na německé straně v této věci, německé straně je to úplně jedno, jelikož oni zamezení pohybu, volného pohybu přes hranice s Českou republikou nevydali. To jsme vydali my. A naše děti nemohou nebo naši rodiče nemohou děti vozit do té školky, třeba v našem případě konkrétním, 3 km. A paradoxní ještě je, že na projekt například v Kraslicích přispívá Evropská unie v rámci evropského projektu Sonnenschein. A kdy tam dochází k tomu, že ty rodiče si musí platit měsíčně 120 euro, a to i v této době, kdy je jim znemožněno tam ty děti dávat, protože jinak přijdou o to místo v té školce. A já vím, že je to možná marginálie, ale my jsme se snažili Evropu propojit, aby zmizela železná opona. My, kteří žijeme v pohraničí, jedno kde, v jaké části České republiky, to dokazujeme každodenní prací, že se spojujeme, a pak přijdou taková ta tvrdá opatření a věřte mi, paní ministryně, že kdo to odnáší hrozně moc, tak je právě pohraničí, protože se propojilo se sousedními státy. A díky tomu, že nemohou rodiče tam dávat ty děti do těch předškolních zařízení, tak oni vlastně nemají právo na ten sociální příspěvek, na to ošetřovné. A to mi připadá divné, protože oni ještě paradoxně třeba ty rodiče jsou zaměstnaní v Německu, kam přijedou, dají děti do školky, jdou do práce, odpoledne ho vyzvednout, zajedou zase nazpátek do České republiky. Takže, a teď to nemají umožněné, protože jsou to třeba matky samoživitelky, a ty tam nemohou potom být 14 dní a pak jít do nějaké karantény. Čili na to já se ptám, jestli by český stát na to rodiče neměl pamatovat a jestli by oni ošetřovné, těch 80 %, neměli také dostávat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji panu místopředsedovi za příspěvek. Ptám se, jestli paní ministryně chce odpovědět ještě v rámci obecné rozpravy, aby mohli případně senátoři reagovat? Ano, prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Ráda zodpovím, děkuji. Tak co se týká dotazu pana předsedy Vystrčila, z čeho vyplývá to dodatečné zpoždění, tak to je ta logika, že pokud jsme k dnešnímu dni z důvodu uzavření škol vyplatili 160 tisíc ošetřovných, a trvalo to, dneska máme 29. dubna, trvalo to podle toho, jak zaměstnavatelé ta ošetřovná zasílali, zhruba 3 týdny. Nemáme na to nastaveny systémy České správy sociálního zabezpečení, to je otázka několika dnů, že by se to upravilo, nicméně pak bude znamenat to, že zaměstnanci České zprávy sociálního zabezpečení budou muset všech těch 160 tisíc, ono to bude trochu méně za ten měsíc březen zpětně, protože na začátku ne všichni brali ošetřovné, tak budou muset všechno, každý ten jednotlivý spis projít, vypočítat rozdíl, zprocesovat ten doplatek. S tím bude spojeno to zpoždění. Samozřejmě zpoždění bude také dáno legislativním procesem, protože za normálních okolností by to tedy tím pádem, sněmovna se bude potkávat pravděpodobně příští týden nejdříve, takže tam je alespoň jeden týden i prodleva v případě, že by sněmovna tento vládní návrh, který by byl pozměněn, přijala.

Takže by tím pádem došlo k velkému zpoždění v důsledku zpětného vyplácení za březen a pak teprve bychom mohli administrovat za duben, takže k tomuto jsem přistoupila.

Co se týká školek v zahraničí, rozumím dotazu pana místopředsedy, opravdu tomu rozumím. Na druhou stranu si dovolím poukázat na situaci. Jsme v mimořádné bezprecedentní situaci, já jsem také sama příznivkyní propojování Evropy a propojování regionů. Nelíbí se mi to, že historicky máme ty tzv. hluché regiony tam, kde byly dříve za minulého režimu, hranice. Velmi to podporuji, aby se regiony propojovaly, nicméně ty odpovědi na pandemickou krizi byly dány národními státy. Ty, když si například rozhodly uzavřít své hranice, tak jsou dány mantinely národního státu. A proto i rodiny, které žijí v přeshraničních regionech, pravděpodobně přicházejí do situace, kterou v tuto chvíli nejsme schopni adekvátně řešit. Je mi to velmi líto, nicméně v tuto chvíli se s tím nedá nic dělat. Jediná věc, kterou vám mohu přislíbit, že při uzavření školky v Německu nebo když se tam rodič nedostane a splňuje podmínky účasti na nemocenském pojištění v Česku, tak má na ošetřovné nárok. Ale můžeme se ještě podívat na přesné situace. My se snažíme zejm. těm tzv. pendlerům vycházet maximálně vstříc. Například ministerstvo zahraničí v posledních týdnech velmi intenzivně jednalo, zpřesňovali jsme, jaké nároky mají například na podporu v nezaměstnanosti, pokud nemohou jezdit do Německa a podobné věci. Takže pokud máte konkrétní příklad, tak se na to podíváme a podíváme se, jestli můžeme například přes výklad nějakým způsobem individuálním případům pomoci. Velmi ráda se toho ujmu.

Co se týká formuláře, dotazu pana senátora. Ten formulář se jmenuje tak, jak se jmenuje, protože zákon říká, a řeknu to i zjednodušeně a nebudu citovat právnicky, nemám to před sebou, že na ošetřovné vzniká nárok, buď pokud je dítě nemocné za nějakých podmínek nebo z důvodu uzavření školského zařízení. Takže ten formulář se jmenuje podle důvodu vyjmenovaného v zákoně. To je jedna věc, proto ten název. A to není formulář o tom, že dítě existuje. Samozřejmě že tu čirou informaci o tom, že dítě existuje, bychom si mohli vytáhnout z jiných systémů. Ale my tu máme také nějakou ochranu osobních dat, to je jedna věc. A druhá věc, nezavírají se pouze základní školy, ale my jsme, a uváděla jsem to také ve svém úvodním slově, z rozhodnutí vlády uzavřeli jiná zařízení, například denní stacionáře, různé sociální služby atd. Proto jsme využili tohoto standardního formuláře, který se používal v jiných situacích, např. když ve škole došlo k rozšíření žloutenky a z toho důvodu byla škola uzavřena, a přenesli jsme ji na tuto epidemiologickou situaci, ale podstata zůstává stejná, nic se na tom nemění. A formulář neslouží k tomu, aby stát věděl, že škola byla zavřena, to my víme dávno, my jsme o tom rozhodovali, to máte pravdu, ale je to vlastně informace, která potvrzuje o tom, že dítě nebo například handicapovaná osoba bez věkového omezení už nemůže docházet do nějakého zařízení. Formulář se postupuje zaměstnavateli, ten zase potvrdí, že se jedná o zaměstnance. A pak se to postupuje okresní správě. A slyším tady smích, nevím, kdo se tady smál, pan senátor, já vím, že vám to přijde velmi směšné, nicméně máme tady nějakou ochranu osobních údajů, máme tady standardizované procesy, které tady fungují desítky let a je to to nejrychlejší, i když se vám to nebude zdát, co stát může procesovat. Já bych se také od srdce ráda zasmála.

Co se týká dotazu pana senátora Čunka na výpočet ošetřovného, ano, máte pravdu, jedná se o posledních 12 měsíců, na co se vztahuje denní vyměřovací základ. Pokud zaměstnanec nebo dohodář pracoval méně u daného zaměstnavatele, tak bereme období, které je, například pět měsíců, když tam pracoval pět měsíců. A celý výpočet odvozený z denního vyměřovacího základu je nastaven tak, aby tam nebyl přesáhnut čistý příjem. Proto jsou tam ty tzv. redukční hranice. Ale přiznáváme, je to zase o principu denního vyměřovacího základu, že 80 % ošetřovného, pokud návrh bude schválen, tak je v podstatě u většiny zaměstnanců s příjmem do průměrné mzdy zhruba 90 % předchozího čistého příjmu. Ono se to ještě různě liší podle jednotlivých částek, ale to je samý princip denního vyměřovacího základu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Zůstala jste mi dlužna odpověď na otázku, jak to bude s rodiči a dětmi, kteří se rozhodnou, i když budou školy otevřené, jak to bude s ošetřovným. Budete ještě mít příležitost odpovědět. Chcete to doplnit? Tak prosím, děkuji.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji za připomenutí. Jak to bude s dětmi, jejichž rodiče se rozhodnou je nesvěřit do školského zařízení, i když bude otevřené, to je ta dobrovolnost, nikoli povinná školní docházka. My se domníváme jako MPSV, protože to řešíme z gesce ošetřovného, že by to měla být úprava takováto. A máme shodu s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství, že ministerstvo zdravotnictví by mělo stanovit zdravotní důvody nebo jiné sociálně-zdravotní důvody, které neumožňují návštěvu dítěte v předškolním nebo školním zařízení. To by mělo být vydáno přes mimořádné opatření. A pokud se rodič z těchto důvodů, které budou stanovené mimořádným opatřením, rozhodne dítě do školského nebo předškolního zařízení nesvěřit, tak bude nárok na ošetřovné dále trvat. Pokud se ale rozhodne z jiných než zdravotních důvodů, tak nárok na ošetřovné pomine. Takže pokud tam budou ty sociálně-zdravotní, mám na mysli například, pokud v domácnosti s dítětem žije senior a je tam riziko, že by senior například mohl být ohrožen, kdyby se dítě nakazilo, tak to je ten sociálně-zdravotní důvod. Ale pokud se prostě rodič rozhodne, že dítě do zařízení nedá, ačkoli tam není tento důvod, který bude specifikován ministerstvem zdravotnictví, tak nárok na ošetřovné padá. My jsme také v té souvislosti řešili v minulých týdnech, a takto je napsán i ten návrh zákona, jak se bude řešit situace, kdy se rodič rozhodne dítě do školy poslat, dítě bude školu navštěvovat, ale pak vznikne například potřeba karantény nebo dokonce onemocnění. A je to napsáno tak, aby opravdu zase nárok na ošetřovné vznikl. Tzn. je tam možné přerušení, ale pokud se zase ukáže nová skutečnost, například riziko karantény atd., tak nárok na ošetřovné znovu vznikne a bude se to řešit přes výkaz péče.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za odpověď. Problém je poměrně velký, protože víme, že desítky tisíc rodičů si přály, aby se školy už vůbec neotevíraly, že? A pokud to bude takto specifikováno a budou jasná kritéria, tak je to celkem zřejmé a správné. Další do obecné rozpravy s přednostním právem je přihlášen pan předseda Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil proto, abych reagoval na vyjádření paní ministryně. Jednak jsem z jejího vyjádření nepochopil, proč není možné vyplatit ošetřovné za duben a potom se vrátit k březnu, kde chápu, že by mohly být některé problémy, proč prostě musí být prvně vyplacen březen a pak duben. Takže to jenom k tomu. Ale nemyslím si, že to tady máme znovu zásadně rozebírat. Pokud si paní ministryně je jistá, že by to znamenalo zpoždění pět nebo sedm týdnů, tak to asi musíme vzít jako fakt, byť třeba nepochopitelný.

A potom ještě použiji, při vší úctě k paní ministryni, její logiku, která se týká toho, jak by jí hrozně bylo líto, že ti, co mají děti od 11. března doma, protože jsou uzavřené školy a oni se musí starat, by dostali o 20 % více než ti, co se starají o nemocné děti, tak jen upozorňuji, paní ministryně, že pokud se nic nestane a pozměňovací návrh paní Jelínkové nepřijmeme, tak to bude tak, že ti, co měli nemocné děti a starali se o ně, tak dostávali 60 % a ti, co měli děti doma, protože nemohly jít do školy, protože byly zavřené, dostávali 0 %. Čili rozdíl mezi nimi je 60 %, zatímco to, co by se stalo a co vám hrozně vadí, je to, že je rozdíl 20 %. Tak to jen k tomu takový jednoduchý výpočet.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Matikář v panu předsedovi se projevil jednoduchým počtem procent. Prosím paní senátorku Jelínkovou.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké dopoledne ještě jednou. Vracím se jen krátce k mému pozměňovacímu návrhu. On už to trošku řekl i pan předseda Vystrčil. Úplně jsem také nepochopila vysvětlení. Chápu, že nějaká retroaktivita i ve vyplácení dávek není úplně optimální, ale v době nouzového stavu, si myslím, že děláme i jiné věci, které je potřeba operativně řešit. A také jsem z toho pořád nepochopila, proč nemůže zůstat vyplaceno zatím 60 % za březen, to, co už bylo schváleno, zprocesovat duben a potom až zpětně rozdíl za březen vyplatit a zprocesovat. To jsem také, omlouvám se, z odpovědi úplně zcela nepochopila, takže ještě bych poprosila toto vysvětlení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, zřejmě další vysvětlení ještě bude požadovat pan senátor Canov, který je přihlášen do rozpravy.

Senátor Michael Canov:  Ani ne tak vysvětlení, jako spíš hluboký a smutný povzdech. Já jsem doufal, že paní ministryně se vezme za to, aby nedocházelo k šikaně občanů a ředitelů škol, ale to je jedna výmluva za druhou, nepravdivá, ve smyslu tom, proč je vyžadováno potvrzení o uzavření školského zařízení. Prosím vás, potvrzení o uzavření školského zařízení prostě není potvrzení o existenci dítěte. Pokud tedy umím číst. Navíc je tam kolonka "důvod uzavření". Co tam má ředitel psát? Že to pana premiéra napadlo v noci nebo že to napadlo některého z ministrů nebo pana Prymulu? Prostě důvod uzavření je důvod uzavření školy. To opět není potvrzení o existenci narození dítěte. To by třeba bylo, kdyby tam bylo "důvod narození dítěte".

Další ústupky, paní ministryně sama přiznala, že z registrů, které jsou ve státní správě, je existence dítěte v případné škole prostě snadno dohledatelná automaticky. Skončila u výmluvy na GDPR. Jsem rád, že se můžu pochlubit, není to tak dávno, že jsem sám předložil úspěšně v Senátu a pak to schválila i sněmovna pozměňovací návrh, že orgány, mj. i ministerstev, nejsou postiženy finančně za to, pokud poruší GDPR. Pokud by některý z rodičů chtěl žalovat ministerstvo kvůli tomu, že mu proplatili dávku, ošetřovné, neboť zjistili, že jeho dítě existuje. Prostě je to tragikomické. Byrokracie nám kvete, budeme se vymlouvat, že potvrzení o uzavření zařízení znamená potvrzení o existenci školy. To, co tady vlastně říkala paní ministryně, tak nám říká do očí, že formuláře znamenají něco jiného, než se v nich píše. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Canov si povzdychl, vidím, že nikdo další není přihlášen do obecné rozpravy, proto obecnou rozpravu končím a paní ministryně má samozřejmě právo se vyjádřit.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  K dotazům paní senátorky Jelínkové a pana senátora Vystrčila, proč ne duben později po březnu. Protože ten samý zákon, který máte před sebou, jasně říká, že dávka se má vyplatit do 30 dnů po předložení. Tzn. pokud chci změnit i pořadí vyplácení dávky a lhůtu pro vyplacení dávky, tak to musím také změnit v ostatních paragrafech zákona. Česká správa má povinnost stejně jako ostatní úřady řídit se zákonem. A říkám úplně na rovinu, jsme na několikanásobku kapacity České správy, která vznikla současnou pandemickou situací. Česká správa v tuto chvíli má zhruba o 10 % zaměstnanců méně, než je normální stav, protože zaměstnanci jsou nemocní nebo jsou sami na ošetřovném se svými dětmi. A my v tuto chvíli nemáme kapacitu přepočítávat až těch 160 000 dávek, které jsme právě vyplatili, zpětně. Říkám to úplně na rovinu, povede to ke zpoždění.

Co se týká pana senátora Canova, pane senátore, vy velmi dobře víte, jak to myslím. Možná si dovolím také položit otázku. Jak má Česká správa sociálního zabezpečení vědět, že daný zaměstnanec má dítě, kterému nebylo 13 let? Jak to má Česká správa vědět? Česká správa tyto informace nemá, proto ten formulář. A je to nejjednodušší cesta. Ano, mohli bychom diskutovat o tom, že má být všechno digitalizované atd., ale opravdu tady existuje nějaká ochrana osobních dat. A druhá věc, funguje to takto několik desítek let. A pokud to váženým zákonodárcům vadí, tento způsob, já si myslím, že je to velmi efektivní, velmi administrativně nenáročný způsob, jak propojit vícero informací a zároveň ověřitelný a kontrolovatelný, tak můžeme zavést debaty nebo zahájit debaty o změně zákona, protože takto to funguje dlouhodobě a jiný způsob ČSSZ v tuto chvíli nemá, aby si ověřila například v centrální evidenci žáků a škol, že tento daný zaměstnanec má dítě nebo jinou příbuznou osobu, která navštěvuje denní stacionář a je handicapovaná v 1. stupni postižení. Žádná taková centrální evidence neexistuje, z které bychom to mohli vytáhnout.

Ještě jednou apeluji na to, ráda bych to chtěla vysvětlit, že teď vyplácíme v dubnu dávky za březen. Ještě před včerejškem nám zaměstnavatelé postoupili za pondělí, říkám to správně, ano, 5000 žádostí. Tzn. že se to opravdu skutečně odvíjí od data zaslání na okresní správu sociálního zabezpečení. A děláme vše pro to, aby enormní nápor MPSV, resp. jeho podřízené organizace zpracovávaly plynule.

A co se týká dotazu pana předsedy Vystrčila, tak uvedu příklad, aby to bylo srozumitelnější. Rodině onemocní dítě 9. března. Matka si například požádá o ošetřovné, protože je zaměstnankyně a má nárok na 9 dní za 60 %. To bylo zprocesováno, vyplaceno. Pokud bychom přijali tento pozměňovací návrh, tak matka, která pečovala o dítě, které mělo zápal plic, dostala ošetřovné 9 dní za 60 %, to už bylo vyplaceno, zpracováno, a kdybychom přijali tento pozměňovací návrh, tak matka dítěte, která musela zůstat doma, neměla na výběr, musela zůstat doma, protože byly kvůli pandemické situaci školy uzavřeny, tak by dostala za to, že byla doma s dítětem, 80 % předchozího příjmu. A já si prostě myslím, že to je nespravedlivé, aby ten, kdo pečuje o skutečně nemocného člověka, měl méně než ten, kdo zůstává doma se zdravými dětmi, ačkoli neměl na výběr a musel reagovat na pandemickou situaci. Proto jsem říkala, že v principu návrh podporuji, ale mám dvě hlavní výhrady. V tuto chvíli pro nás není výplata zpětně za březen kapacitně možná. Pokud nám to zákon uloží, tak my to uděláme, ale povede to k obrovskému zpoždění výplat za duben, to je jedna věc. A druhá věc, pokud se navýšilo 80 % rodinám, které musely zůstat doma s dětmi, tak se mělo navýšit 80 % také těm, kteří museli zůstat doma, protože měli někoho nemocného, aby to bylo spravedlivé. To jsou dvě moje hlavní výhrady vůči pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za vyjádření, paní ministryně, které už bylo po ukončené obecné rozpravě. A prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, v obecné rozpravě vystoupilo devět senátorů a jedna senátorka dvakrát a jeden senátor třikrát a další dva dvakrát. Zazněly připomínky k tomuto tisku, na které se snažila paní ministryně odpovědět. Je tady jedno výborové usnesení, a to je, že výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu bychom měli hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji. Přestože všichni souhlasí s podstatou tohoto návrhu zákona, tak diskuse byla dlouhá, bouřlivá, přesto máme pouze jeden jediný návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já pustím znělku.

Tak prosím ještě technická poznámka paní senátorky Jelínkové.

Senátorka Šárka Jelínková:  Omlouvám se, chtěla jsem trošičku protáhnout tu dobu, ať stihnou všichni doběhnout z kanceláří. Jen na základě této diskuze mě samozřejmě mrzí, že 80 % mohlo být od začátku, ale aby se stihlo všechno zprocesovat, i když si myslím, že to je ten hlavní důvod a určitě by to šlo v době nouzového stavu, stahuji svůj pozměňovací návrh. Takže doporučuji schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji paní senátorce za jasné vyjádření a myslím, že už uběhlo dost času, aby se mohli senátoři opět dostavit do jednacího sálu. Proto zahajuji hlasování.

Budeme hlasovat o tom, schválit návrh tohoto zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s návrhem tohoto zákona, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 8 se ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Paní ministryně, gratuluji, děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

A my můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Bezpečné zavádění sítí 5G v EU - Implementace souboru opatření EU

Tisk EU č. K 036/12

Je to implementace souborů opatření Evropské unie. Jedná se o senátní tisk č. K 36/12. Pod tímto označením jsme také tyto tisky obdrželi. Vidím, že pan místopředseda Havlíček už je na svém místě. Zastupuje v tomto případě předsedu vlády Andreje Babiše a prosím ho, aby nás s těmito materiály seznámil. Prosím, pane ministře. Dobrý den.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové.

Sdělení Evropské komise v rámci tzv. bezpečného zavádění 5G sítí v EU bylo vydáno už na konci ledna, konkrétně 29. Jedná se o soubor opatření Evropské unie ke zmírnění bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi. Známe to pod názvem „5G EU toolbox“. S tím, že se jedná o sdělení, které je vyústěním roční práce nejen EU, ale i členských států. Podařilo se nalézt koordinovaný přístup k bezpečnému zavádění 5G sítí v rámci EU. A Evropská rada k tomu vyzvala již v roce 2019, čili bylo naplněno toto zadání.

Jak už jsem zmínil, práce na 5G EU toolboxu se vede ve všech zemích Evropské unie. A nám se podařilo – za to jsme rádi – promítnout i zásadní aspekty českého přístupu k bezpečnosti 5G sítí. Myslím, že všichni víme, že se bude jednat o zcela zásadní věc, jak z toho technologického charakteru, tak z toho charakteru sociologického, ekonomického, pochopitelně i bezpečnostního.

Mohu zmínit náš požadavek na to, aby bezpečnostní hrozby nebyly posuzovány pouze z pohledu technických faktorů, to je to, co jsem teď zmínil, ale i netechnických. To je např. právní, politický rámec zemí, dodavatelů technologií atd. Jinými slovy, 5G EU toolbox obsahuje soupis dalších bezpečnostních rizik, identifikovaných v té zprávě o celounijním koordinovaném posouzení všech rizik. Všech rizik, která mohou mít vliv na kybernetickou bezpečnost. Ať už to jsou rizika v dodavatelském řetězci, zranitelnost softwarového řešení, řízení přístupu atd.

Zároveň také zmiňuje opatření ke zmírnění těchto rizik, což je důležité. A ta jsou rozdělena na rizika strategická, rizika technická a rizika podpůrná. Sdělení Komise reflektuje a rozšiřuje zejména tyto skutečnosti. A to tím, že apeluje na jejich realizaci v následujících měsících. Pokud se někdo třeba s toolboxem ještě nesetkal, tak je třeba říct, že to není nařízení EU, já tomu říkám jakýsi manuál, je to doporučení, jakým způsobem k těm rizikům přistupovat v rámci samozřejmě 5G sítí.

Komise ve sdělení popisuje rovněž svoji úlohu v rámci implementace 5G EU toolboxu, tzn. jakým způsobem bude podporovat spolupráci členských států, koordinace, a to zejména ve spolupráci se soukromým sektorem. Obecně to tedy mohu uzavřít tím, že Česká republika 5G EU toolbox, stejně tak jakožto sdělení té komise podporuje. Obě části odráží český přístup k bezpečnosti, a máme tedy za to, že je třeba, aby všechny členské státy se snažily o jeho efektivní implementaci a včasné zajištění bezpečnosti 5G sítí.

Současně můžeme konstatovat i to, že 5G EU toolbox může Česká republika zahrnout do svých dalších iniciativ, které připravujeme v rámci marketingových aktivit, konferenčních aktivit a tak dál. Tolik za mě vše k této oblasti, děkuji mockrát.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane místopředsedo, a já dál pokračuji tím, že výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. K 36/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, kolegyně senátorky, senátoři, pane vicepremiére.

Výbor pro evropské záležitosti zasedal 21. dubna 2020, a na své 18. schůzi projednal tento materiál. Pro takovou základní připomínku, proč je tak důležité o tom jednat nejen tady, ale proč se státy věnují síti 5G 5. generace je, že Evropské unie přijala několik doporučení a ohraničila je určitými termíny, dokdy sítě mají být budovány, jak mají být podporovány apod.

Je to pochopitelně proto, že jde o vysokou rychlost přenosu dat a kapacitu komunikace s nízkou latencí, mimořádně vysokou spolehlivostí, je tam podpora vysokého počtu připojených zařízení apod. Nicméně čím dokonalejší jsou systémy v těchto záležitostech, tím, jak všichni víme, je jejich napadení těmi, kdo to umí, tak je možné. A proto to, o čem mluvil pan vicepremiér, tzn. toolbox, neboli systém nástrojů, které vedou k vyšší bezpečnosti, je důležitý.

Je potřeba si všimnout jedné věci. Že Evropská komise toto považuje za klíčové. S tím, že největší podíl na práci na toolboxu, tedy na ochraně, provedly 2 státy. A to zástupci České republiky, tedy našeho Ústavu kybernetické bezpečnosti, spolu s kolegy z Francie, a měli řídící roli v tomto dokumentu. Za což se tedy náš výbor rozhodl je nějakým způsobem vzpomenout, tzn. ocenit jejich roli. A je to v usnesení, které máte na stole.

Pak jsou tady další oblasti, které výbor projednával, nicméně byly zmíněny. Já bych spíše prohloubil to, jak si je vláda vědoma bezpečnostních rizik, protože Národní ústav kybernetické bezpečnosti upozorňuje na hlavní aktéry kybernetických hrozeb. A to především na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku. A zmiňuje – to je asi vhodnější slovo – společnosti Huawei a ZTE, které vidí jako rizikové. My jsme také diskutovali o tom, že v souvislosti s rozvojem těchto sítí, se, ať už právem, či neprávem, to těžko nejen já jako zpravodaj, ale i výbor může posoudit, je, že ve veřejnosti se objevuje stále více negativních informací o rozvíjení 5G sítí v souvislosti se zdravím.

Takže to, co tady řekl pan vicepremiér, to znamená, že tam je více záležitostí, kterým je potřeba se věnovat, tak upozorňuji, že my jsme v dokumentu, tedy v doporučení k vyjádření Senátu navíc ocenili vůdčí roli České republiky při přípravě 5G sítí. A hlavně toolboxu. A dále jsme se zmínili o tom, že je potřeba si všímat a pracovat s informacemi, které jsou zveřejňovány v médiích a na sociálních sítích, týkajících se zdravotních rizik sítí 5G

A to z toho důvodu, že potom dopředu určitá skupina občanů diskvalifikuje úsilí, jehož rozvoj může do naší a evropské společnosti přinést hodně dobrého. V tomto smyslu tedy mě Senát pověřil, abych toto usnesení představil a doporučil ho k přijetí. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal svoje místo u stolku zpravodajů. Tímto materiálem se zabýval i výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. A já se táži, zda si přeje vystoupit pan senátor Ladislav Faktor? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ladislav Faktor:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené senátorky, vážení senátoři.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na žádost výboru pro záležitosti EU projednal tento tisk na své 16. schůzi dne 11. března letošního roku a přijal usnesení č. 125, ve kterém doporučuje projednat tento tisk na plénu Senátu.

Zároveň zaujal stanovisko k tomuto dokumentu. Toto stanovisko tvoří přílohu usnesení. Dále mne výbor určil zpravodajem pro plénum a pověřil předsedu výboru Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu. Stanovisko zní takto: Senát se

1. seznámil se sdělením Komise, jež rekapituluje dosavadní aktivity členských států a orgánů EU v souvislosti se zaváděním sítí 5G v EU a předkládá plán dalších činností v této oblasti.

2. Bere velmi vážně závěry zprávy týkající se koordinovaného posouzení rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností sítí EU a 5G, na kterou sdělení odkazuje, jakož i informace o riziku zásahu třetích zemí či jimi podporovaných aktérů.

3. Vítá proto zpracování dokumentu, který obsahuje soubor opatření ke zmírnění identifikovaných rizik a oceňuje aktivní zapojení zástupců České republiky.

4. Žádá vládu o vyjasnění její pozice k otázce zapojení společnosti Huawei a ZTE do zavádění 5G v České republice. A to s ohledem na varování vydané NÚKIB dne 17. prosince 2019, jež upozorňuje na možná bezpečnostní rizika.

5. Doporučuje postoupit případné stanovisko Senátu Evropské komisi.

Já mám také pár slov. Bylo tady řečeno už hodně o 5G. Já se tak trochu zabývám počítačovými sítěmi, a proto se můžu k tomu vyjádřit trošku z jiného pohledu. Ano, 5G je trošku démonizovaná záležitost, protože většina lidí si nedovede moc představit, co to vlastně znamená. Rozdíl mezi 4G a 5G je řádově 100 – 250násobné navýšení rychlosti, velice nízká latence. A tím pádem je to technologie, která je předurčena hlavně pro postup digitalizace, robotizace, použití umělé inteligence a podobných věcí. Je to zároveň technologie, která pořád ještě není uzavřená, není dokonale specifikovaná, je to nepřetržitě se rozvíjející věc.

Co se týče přístupu České republiky. Prozatím jsme několikrát odložili aukci na kmitočty pro 5G, což považuji za poměrně nepříjemnou komplikaci. Z mého pohledu je to způsobeno mj. tím, že stát se těší na 7 mld. Kč, které vybere jako poplatek za kmitočty. Ovšem v současném stavu věcí to bude asi komplikace, protože samozřejmě, že se blíží krize. Jsou státy, ve kterých je již 5G v provozu. V Evropě je to např. Monako, částečně Francie, Nizozemí. A teď přijdu k jedné zajímavé věci. V Monaku např. 5G sítě vybudoval Huawei, což je celkem paradoxní záležitost. Huawei se také účastní budování 5G sítí v dalších zemích, jako je Francie i Holandsko.

Když jsme byli s výborem na návštěvě v Korei, která patří k průkopníkům sítí 5G, tak jsem měl osobně možnost vidět technologie zblízka. A Samsung, který je hlavním dodavatelem technologií pro Spojené státy, kde již funguje víc měst, tak jeho experti mě ubezpečili v tom, že některé hardwarové, podotýkám hardwarové díly v komponentech 5G používá tím, že je nakupuje od Huawei. Proto jako přístup k Huawei je velice komplikovaný celosvětově, protože se jedná dílem o hardware, dílem o software, a nikdy nevíme, co se tedy vlastně stane.

EU toolbox je samozřejmě vynikající způsob doporučení, protože hlavní věc jsou certifikace a jistým způsobem unifikace dílů. Ale to zase skýtá jiná nebezpečí. A sice nebezpečí toho, že se provideři, kteří budou vybavovat sítě, ocitnou pod tlakem jednoho dodavatele. Není z toho jednoduchá cesta. Je pravda, že pokrok jde dál a existuje daleko víc různých dodavatelů technologií, kteří jsou ovšem dražší.

Zrovna Huawei ČR poukazuje na to, že když ho vynecháme z budování sítí 5G, takže nás to bude stát, respektive ne nás, ale potažmo nás, ale bude nás to stát o 12 – 30 miliard víc pro vybudování těch sítí. To se samozřejmě týká investorů, ale investoři přenesou všechny tyto náklady na nás. Myslím si, že to je trošku strašení, protože mezitím je tady řada dalších dodavatelů, včetně Samsungu, který je jaksi více na naší straně. To je přece jen součást civilizovaného světa. A mohl bych o tom mluvit asi hodinu nebo dvě, to je celkem jedno, ale myslím si, že ten toolbox je sice pouze doporučení, ale je velmi důležité na cestě k tomu, abychom ty sítě vybudovali rychle.

Rád bych, aby v České republice ty sítě vznikly co nejdřív, protože to znamená naše přiřazení se k technologiím, které nás čekají. A myslím si, že teď, v době nastupující hospodářské krize, je to pro nás šance postavit se technologicky po bok špičkám ve světě. To je asi tak všechno, děkuji. A jinak doporučuji přijetí tohoto dokumentu Senátem.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore, a já otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první hlásí pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové.

Ta otázka, nebo ten materiál, který dnes máme na stole, skutečně je naprosto zásadní. Říkat něčemu toolbox je něco, co nám vlastně zamezuje vidět celý smysl toho, co je za tím. Proto se mi líbil ten výraz „jde o manuál“, jak tady bylo řečeno. Možná, že bychom mohli také říct „jde o jakýsi vercajk“. Ale nejde totiž jen o technické řešení, jde také o otázku bezpečnosti, prosperity a také o politickou otázku. Evropská unie, to přece není jenom volný trh, i když se tak často velmi ráda chová. Ale měli bychom si uvědomit, že když necháme volný trh úplně navolno, tak zapomeneme, že i strategické otázky, které bychom jinak měli mít pod kontrolou, může volný trh zavát na jiné kontinenty. Viděli jsme to s výrobou roušek nebo ochranných masek nebo léků. Z určitých otázek se okamžitě stává otázka bezpečnostní, téma bezpečnostní, a stačí k tomu skutečně jedna krize, aby se úplně změnily podmínky.

Proto je důležité i v těch technických věcech, které se týkají „vercajku“, toolboxu nebo manuálu, si položit otázku, jak vidíme člověka? Je to pro nás uživatel, anebo je to ještě někdo jiný? Je to pro nás uživatel, kterého můžeme kontrolovat, anebo je to pro nás také občan, který má svoje povinnosti a také svoje práva? Otázka zavádění sítí 5G tudíž není jenom technické řešení, není to jenom téma ekonomické, ale je to téma bezpečnostní a dokonce řekl bych i civilizační.

Proto je tak důležité, abychom si pokládali otázku, jak vypadá politický konsensus u nás v těch základních věcech, do jakého společenství patříme a chceme patřit a jak v těch krizích, kterými procházíme, se vlastně osvědčují naši partneři. Nebo ti, kteří našimi spojenci chtějí být, nebo se tak aspoň tváří. A tady si nesmíme ušetřit jednu nepříjemnou otázku. Jak to vlastně bylo s tou celou pandemií? Měli bychom se poučit, že vznikla v zemi, která její zrod dlouho tutlala. A navzdory mezinárodním závazkům, které na sebe přijala, a které se staly součástí mezinárodního práva, dlouho svoje partnery, včetně České republiky, neinformovala o škodlivosti nebo nebezpečnosti tohoto viru.

Proč o tom mluvím? Protože v případě WHO, Světové zdravotnické organizace, se jedná o mezinárodní právo, ke kterému se Čínská lidová republika svobodně přihlásila, že ho bude dodržovat. Jak to asi bude vypadat s parametry, které ještě nejsou součástí mezinárodního práva, a které se dotýkají sítí 5G? Jak bude naplňovat komunistické vedení v Číně nepsané závazky? Můžeme se na to spolehnout, že dodrží to, co nám dneska slibuje? Anebo že v nějaké krizi, kdy skutečně přijde na lámání chleba, bude dodržovat i to, co je nám tak drahé?

Proto bych doporučoval, abychom nejednali jenom o manuálu Evropské unie, který je potřeba respektovat a rozvíjet, ale také o budování schopností. To není jenom otázka výroby roušek nebo ochranných masek nebo dezinfekce, ale také technologických řešení, která zůstanou kompatibilní s Evropskou unií a s našimi hodnotami tak, jak je máme v našich ústavních principech zakotvené. A to nejen v dobách pohody a prosperity, ale také v dobách krize, ke kterým se budeme moci hlásit i tehdy, když třeba nebudou součástí mezinárodního práva, jako je to v případě boje s pandemiemi, ale na kterých zkrátka budeme stát i ve chvíli, kdy půjde do tuhého.

Proto jsem chtěl poděkovat panu vicepremiérovi za to, že mezi nás přišel, a vyzvat vládu, aby přiložila ruku k dílu. Aby pomáhala hledat společná evropská řešení, protože je nejvyšší čas, abychom i v otázce technologií začali uvažovat strategicky a poučili se i z té krize, kterou dneska procházíme a která nás stojí tolik energie a prostředků. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za důležité poznámky. A další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Drahoš. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, děkuji za slovo, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já bych rád přičinil pár poznámek k tomu tématu, v uvozovkách, škodlivosti sítě 5G. Asi jste zaregistrovali, že už i covid-19 se šíří sítěmi 5. generace a souvisí s jejich rozvojem. A tahle diskuze je klasickou ukázkou toho, kam se až může vyvinout situace, když necháme dezinformacím volný průběh. Lidé jsou teď ve zcela nové stresové situaci, vyhledávají o to více fake news, ale existuje tady poměrně jednoduché řešení, jak se do budoucna vyhnout tomu, aby se ta situace vyhrotila do podoby, kdy někdo, s prominutím, zblblý, zpitomělý těmito zprávami, začne ničit majetek nebo, nedejbože, chce někomu ublížit. Já připomínám jenom, že i u nás jsme měli a máme prvního odsouzeného teroristu, kterému tehdy hlavu vymyla SPD.

A tím řešením je donutit zadavatele reklamy i prostředníky, jako je Google, aby na dezinformačních webech neinzerovali. Před Vánocemi náš výbor, ve spolupráci s kolegou Oberfalzerem a Asociací komunikačních agentur, uspořádal v Senátu konferenci k možnostem, jak tyhle šiřitele dezinformací vyhladovět. A já jsem velmi rád, že ta iniciativa nezapadla a vzniklo několik projektů, které mají za cíl systematicky pracovat na tom, aby právě takové nesmysly, kam spadá i ta zpráva, akceptovaná bohužel mnohými, a to je, že covid-19 souvisí s rozvojem mobilních sítí 5. generace, aby byly vyvráceny.

Aby tohle bylo samozřejmě účinné, a proto také o tom tady mluvím, je třeba, aby to vzaly vážně i společnosti, jako je Google a další, které mají na tento stav velmi značný vliv. A já si myslím, že právě ta současná komplikovaná situace by je mohla přesvědčit o tom, že je to opravdu nutné. Jinak tady příště budeme vyvracet zcela sisyfovsky jeden nesmysl a jednu dezinformaci za druhou bez valného účinku. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A prosím pana senátora Doubravu, který je dalším přihlášeným.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Dobrý den, když už tady pan kolega Fischer zmínil šíření pandemie, pak bych jenom chtěl připomenout, že je celá řada indicií, že pandemie nepřišla prvořadě z Číny, ale o něčem jiném. Pane ministře, pokud vím, tak Japonsko zakázalo zavádění této sítě a uvádí k tomu zdravotní důvody. Máte nějaké informace o této situaci s Japonskem? Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Předpokládám, že to byl dotaz na pana vicepremiéra.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Jo, samozřejmě, omlouvám se.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dalším přihlášeným je pan senátor Adámek. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl výborům moc poděkovat za ten bod, kdy právě zdůrazňujeme informace o případných údajných zdravotních rizicích. Já bych chtěl pozornost pane vicepremiéra soustředit na, v současné chvíli probíhá na 5 místech v České republice testování 5G sítí, jedno z měst je město Jeseník. Myslím si, že projekty, které byly vypracovány v rámci 5 míst jsou výborné, město Jeseník k tomu přistoupilo velice pozitivně s tím, že to propojuje jak školství, sociální služby, prostě veřejný život. Myslím si, že za to, co všechno zvládli připravit během 3 týdnů, kdy museli tady tento projekt odevzdat, kdy to bylo opravdu v časovém presu, tak by si zasloužili velkou pochvalu. Nicméně právě mediální masáž, která v těch městech v současné chvíli probíhá, a jak se to otočilo a jak chodí i představitelům samosprávy i dalo by se říct výhružné až maily, jak se otočilo to veřejné mínění. Oni se samozřejmě snaží ve spolupráci s dalšími odborníky veřejné mínění měnit, ale myslím si, že velikou podporu by jim tady v tomto mělo dát jak ministerstvo průmyslu a obchodu, tak ministerstvo pro místní rozvoj, které vlastně testování v koordinaci zavádělo. Takže tam bych poprosil, jestli by se právě ministerstva mohli věnovat právě této otázce a dát velikou podporu samosprávám, protože ty na to nemohou zůstat v současné chvíli sami. A pokud to nepodchytíme od začátku, tak si myslím, že budeme potom sklízet ty dopady právě v budoucnu. Moc děkuji.

Senátorka Jitka Seitlová:  Tak děkuji, pane místopředsedající. Je to tak v pořádku? Prý nemusím nic mačkat. Už je to dobré, je to slyšet, děkuji. Do této debaty mi svědomí nedává, aby se přeci jen nepřihlásila. Já opravdu nevím, jaký je současně vliv sítí 5G na zdraví, anebo zda vůbec nějaký vliv má, nicméně když jsme s výborem pro veřejnou správu a životní prostředí byli ve Švýcarsku, tak na moji otázku, co je největším problémem z hlediska životního prostředí, o čem se nejvíce debatuje, byla právě odpověď sítě 5G a jejich případný vliv na životní prostředí. Já si myslím, že jsme to v České republice hodně podcenili a že tato debata vedena nebyla. Já to nevím, já opravdu nedokážu říct, co je pravdou, co není pravdou, co je nějaký fake news, ale poprosila bych, aby v každém případě jsme tuto debatu mohli vést, aby třeba Akademie věd, já jsem se tam ptala a oni říkali, my nemáme nikoho, kdo by se v České republice tomu nějak intenzivně věnoval. Tak aby k tomu nějaké podklady připravila a určitě bychom i do budoucna se měli věnovat tomu, aby skutečně k žádnému takovémuto vlivu nedocházelo a abychom měli jistotu, že fake news, které možná tady jsou, já to opravdu nevím, jestli jsou to fake news, nebo ne, určitě to nesouvisí podle mě s koronavirem, tak abychom věděli, jaký vliv případně může nebo nemůže mít. Je to věc, která by měla být sledovaná tak, abychom byli skutečně v bezpečí a jistotě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a nyní vystoupí pan senátor Václav Hampl, prosím.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem se rozhodl vystoupit kvůli tomu, že jsme tuhle věc docela výrazně probírali na evropském výboru. A ta věc, která se zdá být jakoby hlavní diskutovaná zde na tomto fóru, to je vlastně jeden malý... nebo malý, z hlediska délky usnesení malý kus toho usnesení, který se týká řekněme té zdravotní bezpečnosti. Ale podstatou materiálu, prosím pěkně, jsou aspekty řekněme mezinárodně politicky bezpečnostní. A tam si myslím, že usnesení, věřím, poukazuje na věci, které v tomhle jsou relevantní, důležité a podstatné. Pokud jde o řekněme zdravotní aspekt, my jsme na evropském výboru, nebo návrh usnesení, který máte předložený, děkuji za něj zpravodaji Jiřímu Čunkovi. Doufám, že toto můžu, stručné poděkování můžu udělat bez toho, aby to zprostředkoval předsedající. Nicméně znění, které máte před sebou, je výsledkem docela rozsáhlé debaty na evropském výboru, kde jsme právě se snažili balancovat dva aspekty, které v tom potenciálně mohou být. Jeden je na druhou stranu jistá starost nějaké části veřejnosti, která si není jistá. A na druhou stranu jakoby snaha, aby usnesení neznělo tak, že Senát tady propaguje nějaké fake news nebo přispívá k šíření nějakých fake news nebo nějakých obav, které nejsou opodstatněny. A já věřím, že usnesení v této části také je jakoby rozumným balancem mezi tohohle, vyzývá vládu k tomu, pojďme se na to podívat a nějakým věcným, klidným způsobem na to reagovat. To si myslím, že je zcela na místě. Ještě bych se rád vyjádřil tedy k tomu jako, že vlastně pořád nevíme, odkud virus je. No, my to v zásadě víme. To, že jako různé sputniky a tak jako naskakují na narativ, že vlastně pravda může být mnohá a kdo ví, jak to bylo, to je jako jistě pravda, to není nic nového. Ale to, že klíčové pro celosvětové rozšíření infekce koronavirem SARS-CoV-2 bylo prostě vypuknutí epidemie ve Wuhanu a příliš dlouhé tutlání a aktivní omezování informací o situaci ze strany čínského vedení. To je realita, před kterou nikdo neuteče. To, jestli virus vznikl někde přechodem z netopýrů na tržišti, anebo spíš únikem z pracoviště ve Wuchanu, jako to se asi hned tak nedozvíme, možná se to dozvíme, ale to, co jsem řekl, je to ono, co je v tom klíčové. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A nyní vystoupí pan předseda Miloš Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, děkuji za slovo, já mám jenom krátký návrh, jak máme tady návrh usnesení od Evropského výboru, tak navrhuji v části II., 2 doplnit: Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil vládě ČR a Evropské komisi.

Protože tam několikrát vládu vyzýváme, takže doplnit, pokud si to předkladatel osvojí, tak nenavrhuji nic dalšího. Jenom ho prosím, aby si to osvojil, protože jinak těžko žádat vládu, aniž bych byl pověřen tím, abych jí to postoupil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, další vystupující, pan místopředseda Jan Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane místopředsedo vlády, vážený předsedající, kolegyně, kolegové. Jsem na tom úplně stejně jako paní senátorka Seitlová, této branži nerozumím vůbec, na rozdíl třeba od pana senátora Faktora. A proto mám dotaz, jak dalece Česká republika vlastně bude v rámci sítí 5G chránit vesmírný prostor? Dostáváme docela varovné signály od českých astrologů a astronomů ve věci zamořování vesmírného prostoru. Určitě víte o Elonu Muskovi, který vlastně má projekt Starlink a pomocí SpaceX vyšle tisíce satelitů, které potom budou vypouštět nějaké menší. To znamená, celá země okolo bude naprosto zamořena. Přestože to budou malé částice, malinké satelitky, tak to bude vlastně dělat jakýsi vesmírný smog.

Což tedy nejenom že zhorší pozorování z vesmíru, ale co to nejhůř může přinést, tak je, dneska kolem nás prolítá nějaká hvězdná částice, docela blízko země, a naši astrologové a astronomové se domnívají, že budou zhoršená pozorování. A já se teď ptám, zdali i ty sítě 5G a další následující půjdou asi zřejmě přes tyhle vesmírné satelity, přes tyto družice. A jestli se neobáváme, že na nás to může mít vliv nejenom obrany proti budoucímu nebezpečí z vesmíru, ale i obrany nějakého jiného radiového vlnění, které ještě třeba dostatečně není prozkoumáno na lidský organismus. Čili jestli se tímto vláda České republiky zabývá, a pokud se zabývá, tak jak dalece prosazuje své názory v rámci sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu v této věci, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Já skoro váhám se přihlásit, protože minule z toho byla patálie, tak se asi nemám hlásit, ale také jsme ve skluzu, to říká tady pan vážený kolega Dienstbier, tak jako minule. Jenom prosím vás, trochu metodicky, a to bych chtěl podpořit pány kolegy z akademie a tak, tak když jsme si všichni koledovali o to, že internet má být otevřený a že to nemá být nijak čištěno a že jsme otevření, no tak jsme otevřeni samozřejmě všemu. Moudrým věcem, pitomostem, novým poznatkům, kdečemu, dezinformacím. Někdo si to umí přebrat, někdo si to neumí přebrat, může to šířit uspokojení i strach, ale co bychom měli asi umět tady zase na té české úrovni, maje skvělou Akademii věd a kdejaké kapacity, tak když už vyšetřujeme ty občany na ten virus, tak vyšetřujme taky ten virus trošičku, jo? Abychom nemuseli reagovat na ty či ony zprávy, nasekvenovat si tu promotorovou sekvenci první není až takový problém, pokud máte virus. Tak my se pídíme po tom viru, řeknu vám, jaký je stav. Při 230 mrtvých a 7,5 tisíce otestovaných jsme zatím se dobrali ke 3 virům. Dva jsou od nás z ústavu, o těch jsem mluvil minule, tak ty jsou v biobance, a jeden se nám podařilo získat z Plzně. Takže dramatický nedostatek těch virů pro tu vědu, kdybyste to chtěli sekvenovat a nechtěli to zkoumat tedy jenom v tom internetu. Samozřejmě fáma může být jakákoliv, kdo to tam nasadil a jestli netopýrem nebo vědci, uniklo, neuniklo, to jsou všechno fakt dohady, nemá to účel řešit. A je dobré se podívat, jestli to tak je. Máme na to vědecké kapacity. Druhá věc, takové ty populační studie stran těch roušek, lidi se začnou více ptát, jak moc to brání, že jo, v tom. Tak taky bychom měli zkusit, jde to experimentálně, co která rouška zachrání proti čemu, protože pořád je tady 45 tisíc chřipek i v tomto dvoutýdnu, protože každé dva týdny máte report ze Státního zdravotního ústavu. V únoru tady bylo 180 tisíc chřipek plus další infekce, vloni byla spalničková epidemie, taková začínala a skončila. Tak pokud ta rouška fakt jako perfektně chrání, tak to budeme asi muset celoplošně doporučovat i v těch jiných epidemiích, protože i tam je 58 mrtvých a tak. Takže já bych byl proto, abychom si hráli s našimi fakty. A ten internet pozorovali, on je inspirativní, já bych bez něho už nechtěl být, ale že bych naběhl na kde co, to taky ne. A o těch 5G sítích nevím, vím, že o těch koncentrovaných samozřejmě mikroenergiích toho víme málo, ale to platilo už v době mobilů a mozkových nádorů a nevím čeho všeho dalšího. A jestli se k čemu dobereme, nedobereme, to nevím. K té ochraně kosmu a proti kosmu a nás kosmu, tak jo, asi jo, ale já bych to řešil furt v té České republice kapacitami, které máme. Protože je špatně, když naši páni profesoři, akademici, od rána od 8 hodin byla vědecká rada pana ministra, by měli citovat nějaké zprávy odněkud, když máme kapacity na to se v tom začít rozebírat. A máme samozřejmě kapacity na ty statistické přehledy, máme i kapacity na ty molekulární detekce, takže vzhůru do práce, je to inspirativní období, nová příležitost, děkuji moc.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, slovo má pan senátor Ladislav Faktor.

Senátor Ladislav Faktor:  Já mám prostřednictvím pana předsedajícího jenom vzkaz pro paní senátorku Seitlovou i pro ostatní, určitě jste si všimli, že se vypínalo jedno celé televizní pásmo v kmitočtu 700 MHz, toto pásmo řádově desítky let vysílalo televizní signál, a ten televizní signál se vysílal výkony v řádech 100 kW na jeden vyzářený vysílač, pokrývalo jaksi celé území prostřednictvím mnoha vysílačů. To znamená, že výkon vyzářených vysílačů byl opravdu obrovský. To znamená, že desítky let jsme byli exponováni opravdu jako brutálním výkonem v oblasti televizního vysílání. Není tomu jinak i teď v oblasti DVBT-2. A tento kmitočet 700 MHz se teď použije jako hlavní nosný kmitočet pro 5G přenos. Ovšem s výkony, které budou o mnoho řádů nižší samozřejmě. Co se týče studií, které během 100 let, kdy se využívá elektromagnetické záření, tak žádná relevantní studie doteď neexistuje na světě. Existují stovky partikulárních studií, nebo možná i tisíce, z nichž polovina říká, že je ta věc naprosto neškodná, a druhá polovina, že ne. A poslední věc, co se týče milimetrových vln, které nově nastoupí v oblasti 5G, tak ty budou zcela volitelné, protože milimetrové vlny budou pouze v interiérech, protože milimetrové vlny neprojdou ani skleněnou tabulkou. To znamená, že pro plenér jsou tyto kmitočty víceméně nepoužitelné a jsou použitelné spíše v interiérech. Tolik jenom lehká technická jaksi douška. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Faktor byl poslední přihlášený do rozpravy, rozpravu uzavírám. Pane ministře, pane předsedo vlády, chcete se vyjádřit? Ano, prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Tak já už nebudu zdržovat, ale jenom považuji za zdvořilé aspoň odpovědět na těch pár dotazů, které zde byly. Vezmu to postupně. Co se týká té aukce, ano, je to nepochybně důležitá věc, ale nesouhlasím s tím úplně, že vládě jde o těch 7 miliard. Kdyby šlo o těch 7 miliard, tak už je to hotovo. Nám právě nešlo o těch 7 miliard, nám šlo o to, aby tam byla férová soutěž. A ta soutěž bohužel podle zpravodajských služeb férová nebyla, to znamená, my jsme museli udělat to, že jsme to ukončili, vypisuje se nová a bude v polovičce tohoto roku, plus minus, vypsána. Prostě cílem by mělo být pro nás všechny, nejenom kvůli 5G, samozřejmě ta aukce má konsekvence i do ceny dat a tak dále, mimo jiné i do té bezpečnosti, že budeme přesvědčeni, že děláme správný krok, a i proto jsme to posunuli. Japonsko, které takzvaně protestovalo proti 5G, byla to falešná zpráva, opak je pravdou, Japonsko dává 14 miliard amerických dolarů do podpory 5G, dokonce dává tolik, že je za to velmi kritizováno uvnitř země. Česká republika má 5G strategii, která je pod MPO, nebudu tady teď zmiňovat ty klíčové všechny věci, ale vybrali jsme 5 5G měst, po italském vzoru, docela fajn projekt, kde to testujeme na těch městech ve smyslu dopravy, průmyslu, zdravotních služeb, vzdělávání a tak dále. Do roku 2025 by mělo být 95 % měst pokryto 5G, nad 50 tisíc obyvatel, to jsem neřekl, všechny koridory. A do roku 2030 99 % celého území. Území celé by v roce 2025 mělo být ze 75 %. Co se týká postoje EU, já úplně nejsem nadšen z toho postoje, který jde, ne snad proto, že by ten takzvaný manuál byl špatný, ten si myslím, že je dobrý, ale já si myslím, že by EU měla být razantnější a měla by daleko více řídit, nejenom pouze doporučovat, protože 5G a jednotliví uživatelé a všichni dodavatelé mají přece přesah mezinárodního charakteru. Jestli by 5G někde, pardon, Evropská unie někde měla sehrát nějakou roli, tak zrovna v téhle té oblasti určitě ano. Někdy mi to připadá, že každá země si to dělá po svém. Sice se řídí jakýmsi doporučením, což je všechno v pořádku, ale těžko potom dávat dohromady Německo, Českou republiku, Polsko, když má každý jiný přístup. A ty firmy jsou provázané, organizace jsou provázané, jedou na různých platformách, takže já myslím, že zrovna toto je oblast, kde by Evropská unie měla postupovat daleko koordinovaněji. A co se týká toho vesmírného prostoru, já nevím, ale zjistím to všechno, do jaké míry to je či není nebezpečné. A určitě souhlasím s tím, nejenom ten vesmírný prostor, případně prostě ty dopady na zdraví, že by měly být součástí 5G strategie. Minimálně pro uklidnění veřejnosti, myslím si, že o nic jiného nejde. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a nyní se vyjádří pan garanční zpravodaj, pan senátor Čunek, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Takže z vystoupení senátorek, senátorů vyplynulo jedno upozornění, spíše tak to chápu, které přijímám, je vidět, že pan předseda Senátu všechny úkoly, které jemu jsou uloženy, tak kontroluje, to je dobře, takže si všiml, že tam vypadlo slovo Vládě České republiky, beru to jako pouze tiskovou chybu, takže tu prosím zapracujeme nebo jenž bude v tuto chvíli zapracována do usnesení. To znamená, to je to pověření. Jinak žádný návrh na změnu usnesení nebo nepřijetí atd., tedy zamítnout, nepadl. Máme tedy pouze návrh přijmout toto usnesení, a je to usnesení a posléze doporučení Senátu, to znamená, návrh, který tady chtěl pan předseda Hampl, to znamená ocenění vůči roli České republiky při přípravě toolboxu a tak dále. Takže to bude třeba, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, budeme tedy hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU, je to tak?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  V duchu naší dohody počkáme, aby mohli doběhnout senátorky a senátoři k hlasování. Tak vypadá to, že můžeme zahájit hlasování. Budeme hlasovat... Tak já myslím, že 40 sekund je už? Já říkám, stopky nemám. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor a zpravodaj Jiří Čunek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Připomínám, že nás je přítomno 69, kvórum je 35. Tak hlasování číslo 9, registrováno 69, kvórum 35. Pro návrh se kladně vyslovilo 60, proti nikdo, návrh byl schválen. Děkuji předkladateli a děkuji i zpravodajům. A nyní projednáme návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 222

Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 222 a já opět prosím pana místopředsedu vlády, pana ministra Karla Havlíčka, aby nás s návrhem seznámil. A ještě předtím pan předseda má procedurální návrh.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže dobrý den, dámy a pánové. Já na základě krátké domluvy, protože ve 13 hodin nás čeká polední přestávka, si dovolím navrhnout změnu schváleného pořadu 21. schůze, už schváleného pořadu. To znamená, nevím, jestli jste si ho všichni vyzvedli v předsálí. A navrhuji u bodu 6, který zní senátní tisky č. N 34/12 a N 35/12, balíček fond pro spravedlivou transformaci – ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, změnit konec tak, že by tam nebylo napsáno 1. bod jednání ve středu 29. dubna 2020, ale bylo by tam napsáno 6. bod jednání ve středu 29. dubna. To znamená, že bychom zařadili paní ministryně Dostálovou hned za Adama Vojtěcha, který je 5. bod jednání. To znamená, u Kláry Dostálové bychom změnili 1. bod odpoledního jednání na 6. bod jednání. Tím bychom to dali do pořádku a všichni by přišli na řadu tak, jak mají přijít. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, je to procedurální návrh. Protože jsme hlasovali, tak jste všichni přítomni. Kdo chce hlasovat, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Dokončíme hlasování, no.

Tak, pane předsedo, mám to hlasování prohlásit za zmatečné, anebo ho necháme? Co? Takže bylo registrováno 67, kvórum 34, pro návrh 52, proti 1. A pan předseda se znovu hlásí o slovo, prosím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se vám omlouvám, já jsem si toho nevšiml, je to moje chyba. Pak samozřejmě automaticky je potřeba změnit i to samé vlastně analogicky i u bodů 7, 8, 9. To jsou body paní ministryně Schillerové. A tam musí 2. bod do odpoledního jednání být potom 7. bod jednání u bodu 8, místo 3. bod jednání musí být 8. bod jednání. A u bodu 9, číslo 251, musí být místo 4. bod jednání 9. bod jednání. Tak. A pak je to ještě dále. Pak je to ještě dále u dalších bodů analogicky tak, abychom to dodrželi. To znamená, prosím o 5minutovou přestávku.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  5minutová přestávka, ale já tedy osobně vám řeknu, že jsem toto věděl a považoval jsem za logické, tak jak větu pan předseda řekl, že budou následovat další body, že to v tom bylo obsažené, že to není potřeba revokovat. Pokud to chcete revokovat, má někdo nějakou námitku? Není, všichni jsme tomu tak rozuměli. Takže prosím, tak, děkuji. A já už tedy ještě jednou prosím pana předsedu vlády, aby se ujal slova. A omlouvám se, že jsme to přerušili procesní záležitostí.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Tak vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych představil můj další bod, což je návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele. Principiálně nejde o nich úplně zcela zásadního. Jedná se o vyšší míru harmonizace pravidel pro účinnou a efektivní spolupráci v rámci vymáhání dodržování právních předpisů v rámci přeshraničního styku. Podotýkám, že v Poslanecké sněmovně to prošlo 100 % hlasy. A tato hlavní řekněme změna je v tom, že vnitrostátní systém dozoru zahrnuje poměrně veliké množství dneska orgánů příslušných postupu, které podle tohoto nařízení, jakožto různé koordinující orgány a my navrhujeme, aby se určil ústřední styčný úřad, kterým bude MPO. A v rámci adaptace toho nařízení současně pro přeshraniční styk a vymáhání práva zakotvujeme celé nové pravomoci, z našeho pohledu praktické, jimiž ty dozorové programy současně nedisponují. Například se jedná o pravomoc příslušných orgánů rozhodnout o zákazu protiprávního jednání v přeshraničním styku, čili v nějakém pásmu. Pravomoc žádat banky a některé další finanční instituce.

Pravomoc žádat banky o některé další finanční instituce, podotýkám, že se nejedná o žádné prolamování bankovního tajemství, pouze se jedná o to, pokud někde bude nějaká nekalost nebo podezření, nikdo se nebude dívat na finanční toky, ale pouze se bude dát prostřednictvím těchto orgánů zjistit majitele účtu, nic více, nic méně, pokud by tam, opakovaně říkám, docházelo k nějakým problémům zejména v internetovém obchodu, což občas nastává.

V souvislosti s potřebou adaptace českého právního řádu na nové nařízení a vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o čistě adaptační novelu zákona, bych vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Jen bych poprosil tady po mém pravém boku, přes roušky se sice neslyšíme, ale je to slyšet, prosím. Děkuji. Návrh zákona projednal ÚPV, přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 222/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Burian. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 222/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, zůstaňte sedět. Můžete odtud a pak si sednete ke stolku zpravodajů.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, VHZD tento tisk projednal na svém jednání 15. dubna a přijal usnesení, ve kterém

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera,

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR, neboli je toto usnesení totožné s usnesením ÚPV až na ta jména.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se pana senátora Jiřího Buriana, zda si přeje vystoupit? Ano, prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, senátní tisk č. 222, návrh zákona o ochraně spotřebitele, projednal ÚPV na své 21. schůzi konané dne 9. dubna. S obsahem návrhu zákona a jeho smyslem nás seznámila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, paní Jirotková. Nicméně vzhledem k povinnosti členského státu EU adaptovat nařízení EP do národní legislativy nelze než doporučit předložený návrh ke schválení. Je třeba ještě poznamenat, že s adaptací směrnice souvisí nebo bude souviset dalších 15 zákonů, které se asi budou připravovat a projednávat. Takže ÚPV přijal 81. usnesení, které

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2) určuje zpravodajem výboru mne,

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Toť vše.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozprava se nekoná, uzavírám rozpravu. Pane ministře, nemáte potřebu? Pan garanční zpravodaj? Také ne.

Takže budeme hlasovat. Myslím, že bychom mohli zahájit hlasování. Přítomno 70, kvorum pro přijetí 36. A byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám, v hlasování číslo 11 registrováno 71, kvorum 36, pro návrh se vyslovilo kladně 62, proti nikdo, návrh byl schválen. Já děkuji panu ministrovi i zpravodaji.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Protokol o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace EUTELSAT a Dohoda, kterou se mění Protokol o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace (EUTELSAT) ve znění opravy č. 1 ze dne 16. ledna 2006 a s ratifikací Úmluva zakládající Evropskou telekomunikační družicovou organizaci "EUTELSAT" z roku 1982, její změny z roku 1983 a 1999

Tisk č. 198

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 198 a uvede ho opět pan ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Pane ministře, prosím.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Tak ještě jednou hezké odpoledne už. Jedná se o materiál, který charakterizuje nebo do určité míry upřesňuje náš přístup k protokolu o výsadách a imunitách EUTELSAT. Jen podotýkám, že EUTELSAT byl založen už v roce 1977, a to k provozování družicové soustavy poskytující telekomunikační služby, zejména pro přenos TV vysílání, radiového vysílání, telefonních hovorů, dat v rámci Evropy. Naše země přistoupila k úmluvě o založení EUTELSAT v roce 1993. Nepřistoupila k protokolu o výsadách a imunitách, který byl z roku 87 a k dohodě o jeho změnách z roku 2002. Přičemž výsady a imunity EUTELSAT odpovídají úkolům organizace, výsadám a imunitám jiných odborných mezinárodních organizací. EUTELSAT má sídlo ve Francii, kde dochází k uplatnění práv a imunit. A za této situace přichází v úvahu uplatnění protokolu v případě služební cesty zástupců smluvních stran a úředníků do ČR. Dokumenty upravující výsady a imunity organizace patří úplně k základním dokumentům organizace a předpokládá se, že smluvní strany budou vázány rovněž úpravou o výsadách a imunitách. Proto se navrhuje, aby ČR přistoupila k protokolu a dohodě. Čili protokol a dohoda, jsou to dvě věci. Zároveň bude úmluva o založení EUTELSAT převedena z úrovně vládní na prezidentskou, aby odpovídala současným ústavněprávním požadavkům. A následně by měly být prezidentem republiky texty úmluvy ratifikovány a listiny o přístupu k protokolu a dohodě podepsány.

Podotýkám jen, že se neplatí žádné členské příspěvky do EUTELSAT, a to ani přístupem k protokolu či dohodě. Nevznikají tedy žádné finanční závazky. Vláda předkládaný materiál projednala na konci roku 2019 a vyslovila souhlas s přístupem ČR. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 198/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Zeman. Garančním výborem je VHZD, tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 198/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Leopold Sulovský.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, VHZD se tímto vládním návrhem zabýval na své 21. schůzi, konané dne 11. března 2020. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas

1) k přístupu ČR k protokolu o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace EUTELSAT a k dohodě, kterou se mění protokol o výsadách a imunitách Evropské telekomunikační družicové organizace ve znění opravy č. 1 ze dne 16. 1. 2006,

2) k ratifikaci úmluvy zakládající Evropskou telekomunikační družicovou organizaci EUTELSAT z roku 1982, její změny z roku 1983 a 1999.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Mám informaci, že pan senátor Jaroslav Zeman si nepřeje vystoupit. Je to tak, děkuji, a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto tisku? Pan senátor Jiří Oberfalzer.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající, pane místopředsedo. Rozumím tomu, že ČR dosud nepřistoupila k dohodě o imunitě a výsadám pracovníků EUTELSAT. A kladu si otázku, k čemu je to potřeba? Pohybujeme se na území EU, kde jsou vesměs země demokratické. Například zákonodárci v ČR mají imunitu pouze po dobu výkonu své funkce. A nikoli doživotní. A nechápu, proč z mého pohledu úředník této evropské organizace má požívat takové výsady, k čemu je potřebuje? Je potřeba, aby nemusel dodržovat zákony členských zemí? Myslím si, že je to systémově nesprávné a vyjadřuji s tím nesouhlas.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. A byl dotaz na pana ministra. Pane ministře, vyjádříte se? Prosím.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Přiznám se, že to není úplně téma té imunity, ve kterém bych byl nějak extra silný. Já to vnímám tak, že nijak není dotčen toho, že by neměl dodržovat pravidla dané země, pokud mám správné informace. Úředníci té poměrně výsadní instituce, protože je to telekomunikační družicová organizace, budou pouze moci bezcelně převézt nějaké věci osobní spotřeby, převézt je při ukončení výkonu opět ven. A jsou osvobozeni od poplatků do systému sociálního zabezpečení a daní z příjmu. Čili se jedná hlavně o výhody spíše při zahraničních služebních cestách a zástupců na jednání dohledové organizace EUTELSAT, čili imunita vůči zatčení a zabavení zavazadel nepodléhá pravomoci soudu, čili se přiznám, úplně nejsem v tomto tématu nějak extra silný, co všechno by to mohlo znamenat, ale domnívám se, že je to i v ostatních zemích Evropy, takže pravděpodobně by to neměla být pro nás nějaká nepřekonatelná bariéra. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan garanční zpravodaj se chce vyjádřit? Nechce. Takže budeme hlasovat o návrhu, který máme v usnesení obou dvou výborů shodný, a to je dát souhlas. Zahájíme hlasování, přítomno je 70, kvorum pro přijetí je 36. A budeme hlasovat o usnesení, Senát dává souhlas k ratifikaci. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, hlasování číslo 12, registrováno 70, kvorum pro přijetí 36, pro návrh se vyslovilo kladně 44, proti 4, návrh byl schválen. A já děkuji panu ministrovi a děkuji i zpravodajům.

A nyní vyhlašuji polední přestávku do 14 hodin a upozorňuji, že budeme pokračovat projednáváním, a to tiskem č. 249, který bude předkládat pan ministr Adam Vojtěch.

(Jednání přerušeno v 12.57 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, udeřila 14. hodina, a proto můžeme přikročit k dalšímu programu dnešní schůze. Mám zprávu, že pan ministr už je v kuloárech, takže budeme moc začít. A budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 249

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 249. A já poprosím pana ministra, aby nám tento návrh představil.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte tedy, abych uvedl operativně připravený návrh novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Cílem tohoto materiálu je zajistit finanční prostředky pro provedení co nejrychlejšího stabilizačního opatření pro zajištění financování zdravotnictví a udržení dostupnosti a kvality zdravotních služeb na dosavadní úrovni. Jde o reakci na dopady související s šířením onemocnění covid-19. Již v letošním roce dojde k významnému propadu příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v řádu zhruba 40-50 mld. Kč. Samozřejmě tu máme rezervy na účtech zdravotních pojišťoven, ale i tak podle našich predikcí může dojít k vyčerpání systému již v letošním roce. Důsledkem by potom bylo nedostatečné financování poskytovatelů zdravotních služeb a snížení dostupnosti a kvality zdravotní péče. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že zdravotnictví bude nezbytné financovat i v následujících letech, což bude v případě vyčerpání zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven a očekávaného pokračování ekonomické krize vysoce obtížné.

Přicházím proto s vládním návrhem zvýšit měsíčně o 500 Kč platbu státu za jednoho státního pojištěnce za kalendářní měsíc, a to s účinností od 1. června letošního roku. Zároveň se dále navrhuje od 1. ledna 2021 navýšení této platby o dalších 200 Kč. Navýšení platby za tzv. státní pojištěnce je za současné situace vhodným nástrojem, neboť umožňuje rychlou alokaci finančních prostředků do oblasti financování zdravotnictví. Dodatečné finanční prostředky budou následně využity především na udržení výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb na úrovni dohod pro rok 2020, na mimořádné výdaje na zajištění zdravotních služeb souvisejících s šířením onemocnění covid-19, na navýšení úhrad pro rok 2021 alespoň pro ty segmenty zdravotních služeb, které byly nejvíce zasaženy dopady mimořádných opatření, na zajištění motivace poskytovatelů zdravotních služeb, aby se snažili dosavadní výpadky v poskytování zdravotních služeb ještě do konce roku 2020 dohnat tak, aby nebyla ohrožena jejich dostupnost a čekací doby nebyly prodlouženy na neúměrně vysokou dobu. A rovněž z hlediska systémového zajištění plošnějšího zavedení nového systému CZ-DRG, známého jako DRG Restart, a tím zajištění efektivnějšího vynakládání finančních prostředků za akutní lůžkovou péči tak, aby byla zajištěna finanční stabilita nemocnic, jejichž současné nastavené úhrady jsou pod kalkulovanými náklady projektu DRG Restart.

Očekává se, že v roce 2020 budou při odhadovaném počtu státních pojištěnců téměř 6 milionů lidí činit dodatečné výdaje státního rozpočtu zhruba 20 mld. Kč proti původnímu předpokladu, tzn. v tomto roce 20 mld. Kč navíc pro systém veřejného zdravotního pojištění. V příštím roce bude oproti současnému stavu, pokud by nedošlo k vůbec žádnému navýšení plateb za státní pojištěnce, činit navýšení této platby zhruba 50 mld. Kč.

V rámci diskuse na plénu PS padl dotaz, proč tento návrh projednáváme již nyní a ne až v srpnu nebo v září, kdy budou dopady pandemie lépe známy? Je to z toho důvodu, že právě nyní probíhá dohodovací řízení o úhradách pro příští rok, které musí být dokončeno do června, aby na základě jeho výsledků mohla být vytvořena úhradová vyhláška pro příští rok. Pokud bychom byli v nejistotě o výši zdrojů, se kterými můžeme pracovat pro příští rok v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, musely by zdravotní pojišťovny všem poskytovatelům zdravotních služeb nabídnout přinejlepším nulový nárůst úhrad, možná dokonce jejich snížení, což samozřejmě nikdo z nás nechce.

Na půdě Senátu byl návrh projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Oba výbory shodně upozorňují na to, že by měl být stanoven systémový a předvídatelný postup stanovení vyměřovacího základu, z něhož se odvozuje výše platby státu za státní pojištěnce, tj. nejlépe automatická valorizace platby za státní pojištěnce. Ministerstvo zdravotnictví tuto myšlenku považuje za věcně správnou, což je zřejmé z toho, že jsme tuto debatu vedli v posledních měsících i s ministerstvem financí. Tzn. budu i já nadále usilovat o nalezení řešení, které by bylo přijatelné jak pro systém veřejného zdravotního pojištění, tak právě pro ministerstvo financí z hlediska dopadů do státního rozpočtu. A my jsme zatím tuto shodu s ministerstvem financí nenalezli. Nyní řešíme aktuální situaci, ale věřím, že se k této debatě vrátíme.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku dále žádá, abychom zajistili implementaci několik let připravovaného projektu úhrad péče v režimu CZ-DRG, aby bylo možné provést systémové korekce v krytí nákladů poskytovatelům zdravotních služeb. V této věci jsme zajedno a mohu vás informovat, že tento režim již nyní postupně nabíhá již v tomto roce a samozřejmě počítáme s tím, že se bude nadále rozšiřovat. Částečně je v úhradách zdravotních pojišťoven za tento rok zohledněn a vzhledem k tomu, a věřím tomu, že dojde ke schválení daného stabilizačního prvku navýšení plateb za státní pojištěnce, tak budeme schopni tento systém nadále rozvíjet, rozvíjet české zdravotnictví, rozvíjet úhrady akutní lůžkové péče v nemocnicích a implementovat tak nový systém CZ-DRG reálně do praxe.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jak jsem řekl, předložený návrh je nezbytný k zajištění financování českého zdravotnictví, je nezbytný k pozitivnímu vývoji českého zdravotnictví i do budoucna, ke stabilizaci, k zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče nejen v rámci současné nastávající ekonomické krize, ale právě i v roce příštím tak, aby zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotní péče se mohli ve stávajícím dohadovacím řízení dohodnout na přiměřeném růstu úhrad za zdravotní služby a samozřejmě pro české pacienty. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal VHZD, nepřijal usnesení a záznam z jednání byl rozdán jako senátní tisk č. 249/2. Výbor přijal k tomuto zákonu doprovodné usnesení, které vám bylo postoupeno jako senátní tisk č. 249/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladislav Vilímec. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Jeho usnesení máte jako senátní tisk 249/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Žaloudík a já ho nyní zvu, aby nás seznámil se svou zprávou.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se zabýval tímto návrhem včera, tedy 28. 4., velmi podrobně. Připomněl si, že jde o velmi významný problém, který v celé řadě minulých let za předchozích vlád se dařilo posouvat jen velmi částečně nebo vůbec. V ČR dosud trvá stav, že poměr úhrad státním pojištěncům, což jsou zejména důchodci a děti, ku příjmům od OSVČ, ku příjmům od zaměstnanců je 1:2:4.

Jinými slovy, za státní pojištěnce je to asi jedna čtvrtina. Dříve to startovalo někde na 800 Kč, teď je to 1067, ale proporcionálně se nic nemění, takže pořád je tam těžká diskrepance 1:2:4. Přitom až 80 % péče, a zejména běžné péče, spotřebovávají státní pojištěnci. Takže tato hrubá diskrepance, na ni bylo upozorňováno po léta. Dohadovalo se vesměs o desetikoruny. K postupnému nárůstu docházelo i za různých situací, docela složitých. Víte, že i požadavky byly nazývány v jisté fázi černou dírou. Po klarifikaci, neboli ujasnění všeho, se dařily za současné vlády drobné posuny.

A můžu říct, že jsme asi byli všichni trochu překvapeni, že doba „covidí“ nám umožnila to, co doba konjunktury nám tak neumožňovala, tedy skutečnou korekci. A to je současný návrh, který můžeme vidět různými úhly, ale v zásadě je to 500 Kč letos, 200 Kč příští rok. A je to 20 miliard letos, 50 miliard příští rok. Já bych chtěl zejména, pokud o tom bude nějak veřejnost vědět, takže to není boj o platy lékařů, to s tím nemá moc společného, je to o promítnutí vůbec proporcionality našich pojištěnců, kteří mají všichni rovná práva potom ve zdravotním ošetření. Tak abychom se k tomu stavěli potom i v té části plateb. To znamená stát a potom jednotlivé kategorie.

Potud si myslím, že jsme zcela v souladu jak s ministerstvem zdravotnictví, tak se státním návrhem, tak s návrhem, který jde ze sněmovny. Došlo k hlasování, hlasování bylo jednoznačné, všichni byli pro. A s tímto doplněním, ani ne výhradou, ani ne pozměňovacím návrhem, ale doplňujícím usnesením, které chce podpořit pana ministra v tom, co on už naznačil. A říkáme tam, že jde o výjimečnou příležitost ke korekcím a tedy, že žádáme pana ministra, aby se jednak zasadil o to, aby to bylo promítnuto do kalkulací cen práce a navýšení cen práce, kde i z hlediska Lékařské komory je požadavek 20 % navýšení cen práce, protože kalkulovaných 30 % z roku 2006 bylo z části už korigováno tím vývojem asi o 10 %. A teď je 20.

A potom druhá část, že to, co už je za dva tři roky spočítáno na naprosto reálných datech 40 nemocnic, tak, aby se promítlo do nového systému financování, který respektuje skutečné reálné náklady těchto let. A nikoli nějaké bodové vztahy a koeficienty z let dávno minulých. Takže v tomto je ten vývoj nesmírně pozitivní, ale bylo by škoda, kdybychom tak významnou injekci nebyli schopni promítnout také do systémových změn a stala se jen jakýmsi momentálním řešením.

Nepochybně to, co říkal pan ministr, že to má korigovat i aktuální výpadky a situace, složitosti s touto epidemií, a přijdou-li další, tak i s jinými epidemiemi, ale je to víceméně spouštěcí motor pro to, aby korekce mohla být hlubší a trvalejší. A vyskytl se také – byl to další podnět, který šel od kolegů a myslím si, že i hospodářský výbor, ačkoli hlasoval 4:4, tak potom v tom doprovodném usnesení byl pro a je to totožné s druhou částí našeho doprovodného usnesení. A pan ministr už to také zmínil, že žádáme vládu, aby navrhla v novele zákona o pojistném také předvídatelný postup pro stanovení vyměřovacího základu, z něhož se pak odvozuje platba státu od roku 2022. Protože jako by byl dořešen tento rok, jako by byl vyřešen i rok 2021, ale jde o to, aby to byla systémová záležitost.

Takže s tímto komentářem znovu konstatuji, že výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako garanční výbor tohoto tisku schvaluje jednak novelu, která je předložena, která nám byla postoupena Poslaneckou sněmovnou, ale přikládá k tomu i doprovodné usnesení, které má tři body. A potom budu doporučovat hlasovat o prvních dvou zvlášť a o třetím stran valorizace nebo toho postupu od roku 2022 dále. Protože to zatím v tom vládním návrhu nebylo explicitně vyjádřeno, i když pan ministr komentoval, že se na to myslí. Děkuji vám, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, a táži se zpravodaje výboru hospodářského pana senátora Vilímce, zda si přeje vystoupit? Ano, prosím.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane místopředsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové.

Jak už zde bylo uvedeno, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se zabýval také tímto návrhem zákona, tak jako garanční. A pozval nejen zástupce ministerstva zdravotnictví, ale také zástupce ministerstva financí, protože to je významný hráč v této záležitosti v tomto segmentu financování zdravotní péče. My jsme nepřijali žádné usnesení k tomu návrhu zákona, protože návrh na schválení nebyl přijat, nedostal potřebnou většinu hlasů. A nebyl přijat ani pozměňovací návrh, který byl předložen, který ponechává pro rok 2020 a 2021 v intencích vládního návrhu zákona, ale pro rok 2022 již navrhl provést systémovou změnu. A konkrétně vázat tzv. vyměřovací základ, ze kterého se odvozuje platba za státní pojištěnce, na průměrnou mzdu. Tak, aby alespoň v roce 2022 stát za své pojištěnce platil stejnou částku, jako musí platit každá osoba samostatně výdělečně činná. A to minimální částku.

Já se pak přihlásím samozřejmě do obecné rozpravy, teď to nechci rozvádět, ale snad jedno číslo. Zatímco i po dvou navýšeních v roce 2021 bude stát platit za své pojištěnce 1767 Kč, tak už letos musí osoba samostatně výdělečně činná platit minimální zálohu na pojistné 2352 Kč. Respektive platit o 585 Kč více. To jen ilustruje nesystémový přístup, který samozřejmě nemá jenom tato vláda, ale který byl od počátku 90. let. Já jsem se podíval do historie, jak to bylo valorizováno. Tady potvrzuji slova pana senátora Žaloudíka, že to bylo vždycky v řádu několika desítek korun. Koneckonců rozdíl mezi stávajícím stavem stávající výší platby v letošním roce a v minulém roce je 47 Kč. Tzn. meziročně se navyšovalo pouze o 47 Kč. Sami uznáte, že takto postupovat nelze.

Ten návrh nebyl přijat hlavně proto, že ministerstvo financí soudilo, že teď k tomu není vhodná doba. A já se k tomu pak vrátím v obecné rozpravě. Přesto rozumím tomu, že státní rozpočet je napjatý. On byl napjatý vždycky, on byl napjatý v roce 2009, 2010 a bude napjatý vždycky. Takže jsme přijali doprovodné usnesení, kde – a tady bych poopravil pana ministra, nebo neupozorňujeme, ale žádáme vládu, aby od 1. ledna 2022 navrhla systémový způsob a předvídatelný způsob stanovení vyměřovacího základu. Protože podle stávajícího zákona vláda sice může v průběhu roku navýšit vyměřovací základ s přihlédnutím finanční bilance zdravotní pojišťovny, nebo zdravotního pojištění, s přihlédnutím k možnostem státního rozpočtu a s přihlédnutím k vývoji průměrné mzdy.

Ale, považte sami, asi si nikdo nedokáže představit, že by vláda dovolila třeba zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným platit zdravotní pojistné podle jejich možností. To je nepředstavitelné. Ale přesto to stát u svých pojištěnců dělá. A já teď za to neviním přímo pana ministra, ale asi se shodneme oba dva, nebo my tady všichni, že se to musí změnit. Jednou. Protože vhodná doba na to nikdy nebude z pohledu ministerstva financí.

Takže to je k mé zpravodajské zprávě, já se potom ještě přihlásím, abych nezneužíval zpravodajskou zprávu, přihlásím se ještě v obecné rozpravě.

I ve vztahu k argumentům ministerstva financí, které zazněly na výboru, protože byla přítomna povolaná osoba k sestavování státního rozpočtu, pan náměstek Karel Tyl. Takže pak v obecné rozpravě s tím vystoupím, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, táži se, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali? Nevidím nic takového, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásili tito senátoři. To byli písemně přihlášení senátoři. A nyní přistoupíme k elektronickým přihláškám. Prvním byl pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Dobře, děkuji, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jsou tady dvě věci, na které chci upozornit. To je ta spravedlnost, či nespravedlnost ve výběru pojistného a stanovení, kdo vlastně co zaplatí. Tam samozřejmě, jestli se velmi často mluví o tom, jak podpořit ekonomiku, tím nemyslím jenom dnes, ale kdykoli předtím, tak se srovnává – to všichni asi znáte – cena práce. A cena práce dneska, v ní je samozřejmě obsaženo i pojistné na veřejném zdravotním pojištění, tzn. že určité skupiny pracujících doplácejí za ty skupiny, které z veřejného zdravotního pojištění čerpají víc. A ten, kdo za ně má platit, to je stát, tak to nedělá. Jinými slovy, stát tady přenáší zatížení na některé skupiny pracujících.

Samozřejmě ti to musí zaplatit vždycky, protože pak z daní nebo z veřejných rozpočtů stejně stát potom platí. Ale jistě by bylo spravedlivější, kdyby to činil tímto způsobem. Takže ten apel, který tady zazněl od kolegů, tak si myslím, že je velmi správný, aby vláda přemýšlela o tom, jak ten systém učinit průhlednější, ve smyslu spravedlivější.

A pak bych rád upozornil na jednu věc, která je nesystémová a je tím pádem velmi špatná. A to je, že když máme veřejné zdravotní pojištění, které alokujeme do zdravotních pojišťoven, které nakupují práci, neboli objednávání tu službu u nemocnic, tak tam stát, pojišťovny tedy, ale ministerstvo zdravotnictví svou vyhláškou sice za poslední roky, to musím uznat i panu ministrovi, se snaží nespravedlnosti, které tam byly velmi očividné, tzn. že rozdíly mezi tím, kdo za stejný výkon dostává jaké peníze, tak ty rozdíly byly velké. Samozřejmě nejvíc čerpaly fakultní nemocnice. Tím si stát pokrýval to, aby jako zřizovatel je nemusel příliš možná dozorovat, či možná posléze doplácet. Protože povinností zřizovatele příspěvkových organizací je, aby sanoval jejich ztrátu.

Ale u nás je systém zaveden tak, nebo deklaruje se, že u nás je systém zaveden tak, že tady máme pojišťovny a ty platí nemocnice, neboli všechny zdravotní výkony, které jsou potřeba. Nejsou to tedy jenom nemocnice, je to primární sféra, praktičtí lékaři, ambulantní, dentisté apod. A tady si myslím, že dochází sice ke zlepšování, ale jak jste si všimli, tak předevčírem vláda špatné hospodaření jimi zřizovaných nemocnic vyřešila tím, že vzala z veřejných rozpočtů pro nás všechny, vzala peníze a sanovala ztráty, které byly vytvořeny především tím, že buď se ve fakultních nemocnicích špatně hospodařilo, nebo dokonce kradlo atd. Prostě sanovala tuto ztrátu. A to mi přijde, že je velmi nespravedlivé. A hlavně nesystémové, protože všichni ostatní jsou vedeni k tomu, aby hospodařili tak, aby jim stačilo to, co dostanou od zdravotních pojišťoven.

To, že tomu tak vlastně téměř není, že se ten systém tak jenom tváří, protože v zásadě na investice do nemocnic většinou jejich zřizovatelé, anebo vlastníci doplácejí – v tomto smyslu myslím kraje, města, ale i soukromé subjekty, tak většinou doplácí, protože systém ještě takto nastaven není. Ale je dobře, že při projednávání tohoto zákona výbor a jednotliví zpravodajové na tyto věci upozornili. Protože jednotný a spravedlivý systém pro všechny povede potom k tomu, aby někteří bezbřeze nečerpali. A jak vidíte, teď k tomu dochází. Bohužel k tomu přispěl pan ministr i mnozí jiní členové vlády, i pan premiér, kdy v souvislosti s koronavirovou infekcí a pandemií, která tady je, tak se ad hoc selektivně mluví o tom, jak je potřeba některým skupinám ve zdravotnictví přidat. A zapomíná se na ty ostatní, jako by tady byl největší problém a největší řekněme riziko bylo jenom při této infekci. Máme tady jiné infekce, máme tady choroby, o kterých pochopitelně víme, které jsou smrtelné, a tam zdravotníci pracují také. A ten systém je dneska hodně vyostřen.

A samozřejmě prohlášení představitelů vlády o tom, že tu máme přispět někomu 1500 Kč/h, protože pracuje v nějaké přímé zátěži, a ti ostatní, co tam pracují, tyto peníze nemají. To, že tady nemocnice v Motole vyhlásí ústy pana ředitele, že oni budou platit své zdravotníky takto, tak tam všechny ztráty, které vzniknou, tak vlastně bude sanovat stát jako zřizovatel.

U nás, tzn. u krajů a těch ostatních nemocnic i dalších zřizovatelů se musí podílet obecní nebo krajský rozpočet, ale deklarováno je – a tak je to tedy správně, že zřizovatelé by neměli sanovat tyto záležitosti. Ani dokonce nemohou, protože provozní záležitosti jsou záležitosti čistě té společnosti, která nemocnici provozuje. A ta by měla mít dost prostředků ze zdravotního pojištění. To znamená, to, co dnes děláme, jde správným směrem, ale pak jde ještě o to, aby vláda tento krok doprovodila svým chováním také k tomu, že všichni podle jednoho systému budou placeni. A tím pádem si nebudou ani závidět, ani tady nebude ta nespravedlnost, která teď tady leží. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, a prosím Petra Víchu s přednostním právem o jeho vystoupení.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji, ještě jednou dobrý den, vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Mám takové velké dilema k podpoře těch zákonů a pozměňovacích návrhů, které jsou k nim podávány. A chtěl bych vystoupit jenom jednou, ale ono se to týká samozřejmě mnoha těch věcí. V tuto chvíli tady máme a projednáváme zákon, který má zvýšit platby státu za státní pojištěnce. A jsou zde připravovány pozměňovací návrhy, které by to měly ještě zvýšit.

Jsem zároveň starostou města, máme i nemocnici, splnili jsme všechno, co nám bylo nařízeno, to znamená, omezili jsme běžný provoz, omezili jsme výkony, vyčlenili jsme oddělení. Trneme teď, jak to bude na konci při platnosti úhradové vyhlášky, když nevykážeme to patřičné množství výkonů. Ale to je až druhá záležitost. První je, já bych se chtěl jako senátor zodpovědně rozhodovat o tom, jak podpořit jednotlivé návrhy, které jsou postupně nám tady předkládány. Přiznám se, že trnu vždycky, když zasedá vláda, zejména když zasedá v noci. A to proto, co to přinese pro běžný život, i pro finance, i pro obec. Přiznám se, že ještě více trnu, když slyším vystoupení některých opozičních politiků, kteří by zároveň dali ještě víc, a nevím, odkud by se to vzalo. Teď to trošičku jenom tak bodově shrnu. My máme projednat teď v tuto chvíli, že zvýšíme platby za státní pojištěnce, bude to způsobovat nějaký deficit a jsou zde pozměňovací návrhy na ještě vyšší platby. Zároveň, a to se už stalo, my odpouštíme některé zálohy i platby daní, a to jsou zejména sdílené daně. Daň z právnických osob, fyzických osob, daň z přidané hodnoty, to se rozdává z cizího, to jenom abychom si uvědomili, to jsou sdílené daně, kde z toho 23 % dostávají obce, dostávají z toho i kraje. A ty ty peníze uvidí tedy v mnohem omezenějším množství. My odložíme platby zdravotního pojištění, hovoří se o tom, že odpustíme platby sociálního pojištění. My zrušíme daň z převodu nemovitostí, to jsme si myslím všichni dlouhou dobu mysleli, že to je zbytečná daň. Nevím ovšem, jakou má souvislost teď v tuto chvíli s koronavirem. A my jsme zde, kolegyně, kolegové, dostali od pana senátora Valenty i návrh, že bude navrhovat ještě odklad platby daně z nemovitých věcí. Jenom podotýkám, ta je ze 100 % příjmem obcí, takže bychom jako řekli, že obce nedostanou ani z této daně do konce roku ani korunu. My zároveň tady jsme do programu zařadili, že bychom přece jenom měli koupit ještě více Pandurů. My zároveň říkáme, že osobám samostatně výdělečně činným vláda dává málo a měli bychom jim dát naopak ještě více, a to bez ohledu na to, jestli byli či nebyli postiženi koronavirem, jestli přišli o tržby, nebo naopak se jim prodejem předražených roušek a respirátorů tržby zvýšily. My zároveň zvyšujeme ošetřovné, a to i zpětně. My říkáme, že úvěry bychom měli dát úplně každému. Minule jsme, my tady ne, ale sněmovna nás přehlasovala, řekli, že nikdo nemusí do konce roku platit nájem, a to ani za byty, ani za nebytové prostory, protože mu nikdo nemůže dát výpověď. Neměl by žádat o příspěvek na bydlení, protože to by platil stát, radši má dostat pak 5denní výpověď na konci roku. My nebudeme zároveň zvyšovat daně a minule jsme tady poměrně jednoznačně řekli, že jsme rozpočtově odpovědní a neměli bychom se zadlužovat. Já mám, se přiznám, mám v tom ve své hlavě guláš, když to takhle řeknu. Já nevím, co z toho mám podpořit, protože kolegyně, kolegové, omluvte mě, možná jsem mdlého rozumu, ale já si prostě myslím, že všechno tyto zároveň platit nemůže. Řekl jsem to teď u tohoto zákona a já podpořím zákon tak, jak jej tady pan ministr předkládá, ale chci, abychom si to všechno uvědomili i při podávání všech pozměňovacích návrhů, protože já nechci vypadat jako hlupák, který podpoří úplně všechno, populisticky, protože to prostě, kolegyně, kolegové, není možné. Děkuji vám za rovnost a přeji úspěšné jednání.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za vystoupení a prosím dalšího přihlášeného, senátora Ivo Valentu.

Senátor Ivo Valenta:  Takže já děkuji za slovo. Dobrý den, pane předsedající, pane ministře, kolegové ještě jednou. Já, jestli dovolíte, vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu kolegovi Víchovi, ho možná potěším, protože já jsem se poučil, já jsem se zamyslel a s kolegy starosty jsem probral asi před hodinou můj pozměňovací návrh. A rozhodl jsem se, že ho nebudu aktivovat, takže ani ho nebudu podávat, protože mi bylo vysvětleno, že je... Byl by to výpadek, který hlavně malým obcím by teď asi udělal neplechu. S mnohým se ztotožňuji s panem senátorem Víchou, ale abych šel k věci, a to je vlastně tisk č. 249. Já bych chtěl, pane ministře, poukázat na to, že nikdo z nás stále neví, jak chce ministerstvo zdravotnictví, kromě větší finanční injekce za státní pojištěnce, stabilizovat situaci ve financování zdravotní péče? Na několik týdnů bylo totiž ochromeno poskytování běžné zdravotní péče, nemocnice odkládaly plánované výkony, doslova se zhroutil jejich obchodní plán, který počítal s odhadnutými výkony, a tedy i příjmy ze zdravotních pojišťoven. To stejné platí u většiny soukromých ordinací. Toto vypadlo všechno, to znamená, že jejich plány a příjmy nejsou, protože se věnovali jiným věcem. Já bych to možná ještě mohl rozvíjet v tom, že prioritně chce vláda dát 6,5 miliardy a oddlužit pouze jenom 6 fakultních nemocnic, které, i přestože mají lepší postavení v systému úhradové vyhlášky, se dostaly do existenci ohrožujících finančních problémů, je to logické, že se do nich také oni dostávají. Ale zdravotní péče se neposkytuje pouze ve fakultních nemocnicích a za posledních 20 let dostal systém diskriminačně nastavených úhradových vyhlášek do vážných problémů mnohé zdravotní zařízení v okrajových částech republiky. A i občané z periferií potřebují kvalitní dostupnou zdravotní péči. Otázka zní na vás, pane ministře, jestli v této souvislosti tedy ministerstvo zdravotnictví zpracovává krizový plán, jak stabilizovat výpadky ve financování krajských, či městských nemocnic, popřípadě dalších soukromých ordinací v důsledku pandemie covid-19, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. A dalším přihlášeným je pan senátor Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já zůstanu pouze u tisku, který aktuálně projednáváme, byť v mnohém souhlasím i s panem senátorem Valentou, ale chci mluvit pouze k problému ustanovení vyměřovacího základu k úhradám, ke stanovení výše tedy plateb za státní pojištěnce. To je problém, který se tady táhne už od roku 1992. A já vítám, jako občan i politik, že se teď ve dvou krocích to výrazně zvyšuje. Je to tedy 60 % oproti stávajícímu stavu, ale vláda pokračuje v neblahé praxi minulých let, v tom se nic nezměnilo. Prostě někdo se podíval ze Strakovy akademie, možná pan ministr z Palackého náměstí, ze své pracovny a rozhodli s ohledem na evidentní dopady, které přináší současná krizová situace do vývoje ekonomiky a samozřejmě i do vývoje rezerv tedy zdravotních pojišťoven, že se to zvýší na 500 a 200 korun. To je tedy 700 korun, je to stále to, jak jsem v tom vstupu uvedl, stále je platba nižší než minimální platba, kterou musí nést každá osoba samostatně výdělečně činná. To znamená, to asi není úplně v pořádku. Já jsem skutečně nebo my jsme skutečně připravili návrh, který by tento systém změnil od toho roku 2022. A dobře vím, že výtky ministerstva financí, v minulosti i teď, vždycky byly podobné, že se musí najít tedy takový model, který bude reagovat na vývoj ekonomiky a na průběh hospodářského cyklu. Tak jsem tedy navrhl to, co je asi nejlogičtější. A podle mě z mnoha úhlů pohledu nejsprávnější, navázat skutečně vyměřovací základ na nějaké procento, v daném případě 50 % z průměrné mzdy. To je ukazatel, který zákon o pojistném na veřejném a zdravotním pojištění zná.

Který používá a který se používá i v zákoně o důchodovém pojištění. A je to ukazatel vyhovující. Na námitku pana náměstka Tylla, co by se stalo, kdyby průměrná mzda poklesla, jsem se zeptal a věděl jsem, že nemůže odpovědět. Protože od roku 92 neznám ani jediný rok, a to ani v letech světové ekonomické krize a jejích dopadů, v těch letech 2009, 2010 a dalších, že by z roku na rok se snížila průměrná mzda, neexistuje takový případ. Za posledních 30 let neexistuje. Ta pravděpodobnost je asi tak podobná, jako že tedy přiletí nějaké vesmírné těleso, které tedy údajně dnes na bezpečné vzdálenosti minou Zemi. Tak to je asi taková pravděpodobnost, jako že se sníží průměrná mzda, a tudíž jako by mohlo dojít k nějakým výpadkům. Tady bych chtěl říci, že určitě jsem připraven a jsme připraveni vést debatu, že pokud by se tak stalo a ta minimální pravděpodobnost by nastala, tak by vláda byla zmocněna provést řekněme nějaké vyrovnání nebo navýšení toho výměru takto spočteného vyměřovacího základu. Všechno se dá při dobré vůli učinit. Jinak ten návrh 13,5 % z 50 % průměrné mzdy, jenom pro ilustraci, znamená 135 až 140 miliard ve Všeobecné pokladní správě státního rozpočtu. Což není nijak jako daleko od toho, co stejně v roce 2022 bude muset nastat. V letošním roce se z důvodu toho navýšení 500 korun zvýšila původní částka 76,8 miliard na 99 miliard. Je to přesně o 22,3 miliardy, je tam nějaká rezerva, protože tím prostým součinem se k tomu nedostanete. A když mluví pan ministr, asi má pravdu nebo blíží se ta jeho argumentace skutečnosti, pokud jako těch 700 korun bude znamenat oproti stávajícímu stavu zatížení o 50 miliard, tak se dostáváme někde k částce 125, 130 miliard. Pouze avizuji, že to, co jsem navrhl, co jaksi navrhoval výbor pro hospodářství, nemá za cíl devastovat veřejné rozpočty. To reaguji na pana senátora Víchu. Nikdy bych takový návrh nepodával jako člověk, který se pohybuje 20 nebo 30 let v oblasti veřejných financí a v oblasti veřejných rozpočtů. V zásadě se blíží tomu, co stejně ad hoc, pokud se to nezmění, a já věřím, že se to změní, nějakým zase politickým rozhodnutím se schválí pro rok 2022. Já bych byl daleko radši, kdybychom mohli od toho roku 2022 skutečně nastavit už i v tomto zákoně nějaký jasný systém. Stejně lepší nenaleznete, pane ministře. To vám říkám jako člověk znalý věci. Když to budete vázat, například taky byly ty úvahy i ve sněmovně, vázat na minimální mzdu, tak jsme tam, kde jsme teď, protože minimální mzda je takový ukazatel, který se různě mění. Vláda rozhodne někdy o navýšení na základě porovnání v tripartitě, ale to není žádný jakoby ukazatel, který by reagoval automaticky na průběh hospodářského cyklu. Takže lepší veličinu než průměrnou mzdu nenalezneme. Ano, můžeme diskutovat, jestli se to má počítat z 50 % z průměrné mzdy nebo třeba z 55 nebo 45, tady ta diskuse je jistě možná, já jsem k ní otevřen, záleží mi na tom, aby po těch mnoha letech se našel nějaký model, který bude předvídatelný, bude zabezpečovat to, že ten či onen ministr, nebo bude alespoň jistotou, že ten či onen ministr vždycky v nějakém cyklu 10 let nepřijde před televizní obrazovky na tiskovou konferenci a řekne, a tím to nechci kritizovat, pane ministře, tak to bylo i za vašich předchůdců – vybojoval jsem 6,5 miliardy na oddlužení nemocnic. A vždycky tu vinu většinou sehraje na ty manažery, kteří už tam nejsou a byli odvoláni. To bylo už za vašich předchůdců několikrát, konec konců jednou obětí, to jste mi připomněl, pane náměstku, jednou obětí této argumentace byla i současná náměstkyně ministerstva zdravotnictví, bývala ředitelka Fakultní nemocnice v Motole, paní Helena Regnerová. Myslím si, že si to tehdy vůbec nezasloužila. Nemyslím si, že vedla špatně Motolskou nemocnici, ale tehdy přišel pan ministr David a argumentoval, podobně jako dnes argumentujete vy v jiných případech. Ředitelé jsou horší, lepší, vždycky to tak bude, ale jak je vidět, ani geniální ředitel prostě nezmění ten systémový nedostatek ve financování zdravotní péče. A ten systémový nedostatek ve stanovení vůbec výše platby za státní pojištěnce. A pokud těch státních pojištěnců je 6 milionů a je to 60 % všech státních pojištěnců, tak je to ten rozhodující segment z hlediska jaksi příjmů těch zdravotních pojišťoven. Takže já to nebudu protahovat, samozřejmě mohl bych mluvit dlouho, nechci se teď dotýkat jiných tisků, to až tady bude třeba paní ministryně financí, tak můžeme debatovat o nějakých jiných pozměňovacích návrzích. Tady já jiné pozměňovací návrhy nevidím než návrhy doprovodných usnesení. Návrh doprovodného usnesení garančního výboru se v tom odstavci b) shoduje s návrhem hospodářského výboru, tak určitě to podpořím a asi podpořím i ty první tři z toho odstavce a), byť se to úplně netýká těch jakoby státních pojištěnců, ale určitě jaksi i toto podpořím. Podpořím nakonec i ten návrh zákona, byť mě mrzí, že už od toho 1. ledna 2022 jsme nenalezli nějaký model, který bychom mohli nalézt, protože, pane ministře financí, pane ministře zdravotnictví, financí nejste ještě, třeba budete někdy, pane ministře zdravotnictví, určitě i v roce příštím vždycky přijde paní ministryně nebo pan ministr financí nebo pan náměstek, který bude říkat – není na to vhodná doba. Víte, ono vůbec jako ten systém, a to nechci úplně rozebírat, kdy fakticky se to týká výlučně resortu zdravotnictví, ale platí se to Všeobecně pokladní správě, tedy kapitole ministerstva financí, to je taky takové anomální. Když jsem se ptal, od kdy to vlastně tak běží, tak jsme se s panem náměstkem Tyllem dohodli, že to je vlastně od začátku, od roku 1992. Takže ministerstvo financí asi ten model opouštět nebude. Jde teď o to, aby skutečně ministerstvo zdravotnictví přesvědčilo a donutilo ministerstvo financí změnit své názory, protože mnohé z těch argumentů, které přenášel pan náměstek Tyll, i veškeré úspěchy o erudici nebyly vůbec validní. Takže to jenom k mému vystoupení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. A dalším přihlášeným je pan kolega Kantor.

Senátor Lumír Kantor:  Vážené kolegyně a vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře. Já bych jenom pár slov, chtěl bych podpořit to usnesení, které jsme přijali včera, jednohlasně podotýkám, protože to má v sobě i ten obsah, který tady konec konců zmínil i pan ministr na začátku, i pan zpravodaj. A to je zaprvé konsolidace toho, co vzniklo teď, během těch pár měsíců nebo pár týdnů a možná 2 měsíců a následné doby, ta konsolidace toho propadu ve zdravotnictví, to bude jedna věc, ale pro mě je důležité ještě ta zpráva, že vlastně to není tak, jak byla část zákonů, které jsme přijímali teď v době legislativní nouze na dobu pandemie a krátké doby po ní, ale to vlastně trvalá změna ve zdravotní nenápadným způsobem, ale zásadním. Přináší 50 miliard do zdravotnictví od vlastně příštího roku. A tady si myslím, že je důležitá zmínka v našem usnesení o DRG Restart. Někdo říká DRG Restart, někdo CZ-DRG, to jsou synonyma, protože jsem měl možnost pracovat na DRG Restart několik let jako předseda odborné společnosti. A musím říct, že tak vymyšlený systém, ale v dobrém to myslím, tak vymyšlený systém, tak propracovaný systém, důkladně, do detailů s ohledem na jednotlivé skupiny a tak dále, ta nomenklatura a ta klasifikace, která potom umožnila určité spravedlivější rozdělování, je tedy velmi dobrý tento systém a vznikal velmi dlouhou dobu.

Byl probrán s odbornými společnostmi a s nemocnicemi. Existují pilotní projekty, pokud se nemýlím, které už probíhají už delší dobu. Takže vstupních parametrů je poměrně dost na to, aby se s ním mohlo konečně začít.

Ohledně DRG Restart, tam jde totiž ještě o jednu věc, a to je to, že by přinesl určitou spravedlnost do systému hodnocení nemocnic, protože on zohledňuje i to, co je třeba předmětem ústavní žaloby z roku 2018 od skupiny senátorů ohledně financování zdravotnictví. To je jedna z věcí, která by tomu mohla také prospět a uvést do pořádku to, co skupina senátorů rozporovala.

Ohledně DRG Restart systému, to je věc, která se vlastně posunula velmi výrazně v posledních pěti letech a začala vznikat s příchodem nového tehdejšího ředitele do ÚZIS. A já jsem měl možnost sám vidět třeba od roku 2005 vývoj, kdy opravdu došlo k zásadním změnám v přínosu informací a informatiky na ministerstvo zdravotnictví. To, že teď momentálně situace v epidemii vypadá tak, jak vypadá a můžeme z ní mít pozitivní pocity, tak na tom odvedl velkou práci současný ředitel ÚZIS, profesor Dušek, který vytvořil se svými kolegy přirozeně systém sledování intenzivních lůžek, který online ukazuje, kolik máme pacientů na kterém lůžku atd., to je úžasná práce oproti tomu, když si vzpomenu, jak v roce 2011 při akci Děkujeme, odcházíme jsme vůbec netušili, kolik máme v ČR lékařů a sester. Takže za tu dobu to udělalo obrovský vývoj. Já si myslím, že můžeme důvěru klidně dát tady tomuto systému, o kterém hovoří naše usnesení, tedy předložené ústy zpravodaje, pana profesora Žaloudíka. Takže jsem chtěl jen podpořit usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a poprosím nyní pana kolegu Linharta.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já v zásadě podporuji návrh zákona o zvýšení plateb za státní pojištěnce včetně doprovodných usnesení, ale chtěl bych požádat a využít toho, že tady máme pana ministra, abych ho požádal o jednu věc, aby se zasadil v rámci financování o dostupnou zdravotní péči napříč celou republikou, tzn. nejen v Praze, nejen v aglomeracích, ale i v příhraničí. A to nejen akutní lůžkovou péči, ale i v dalších oborech, jako jsou praktici, stomatologové atd., protože situace je velmi nevyvážená. Myslím, že i ministerstvo má k tomu podklady a analýzy, například ze Šluknovska, jak jsme o tom mluvili. A ta situace není vůbec dobrá. Myslím si, že dlouhodobě je to neudržitelné. Říkám to i proto, že i po mnoha měsících, zhruba osm měsíců, kdy se podepsalo memorandum o spolupráci mezi ČR a Saskem v Dolní Poustevně, tak bohužel dodnes přeshraniční péče, která by někdy pomohla v některých případech alespoň, dodnes vlastně nefunguje, a to nejen proto, že jsou uzavřené hranice, ale protože dodnes to nebylo vyřešeno.

Pak někteří pacienti, a to v poměrně velkém množství, to mají do nejbližší nemocnice 70 km, někdy je to přes pohoří, takže v zimě, i když letos žádná nebyla, v zimě nemají možnost se dostat k pořádné zdravotní péči. Takže o to bych chtěl požádat pana ministra. On situaci na Šluknovsku zná, ale ono to není jen Šluknovsko, je to Jesenicko a další. Takže bych ho chtěl opravdu požádat a vyzvat k tomu, aby se o tyto věci zasadil i v regionech, jako je právě příhraničí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a nyní prosím místopředsedu Horníka s přednostním právem.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jenom navážu na to, co tady řekl můj předřečník. Oba dva jsme z pohraničí a já tady chci požádat, aby v rámci této situace, kdy jsem se třeba dočetl, že vlastně velkými miliardami budou odtíženy některé nemocnice, základní, ale domníval jsem se, že to bude i karlovarská krajská nemocnice, což jsem záhy zjistil, že tomu tak není. Tyto nemocnice z pohraničí zápasí dlouhodobě s nedostatkem pracovních sil, které pracují mnohdy v zahraničí, v Německu nebo v Rakousku, a dlouhodobě jsou totálně podfinancovány. Konkrétně karlovarská krajská nemocnice dlouhodobě žádala o změnu úhradové vyhlášky, protože za stejný úkon, který se tady prováděl v Praze nebo někde jinde v centru republiky a u nás na kraji republiky, se vlastně účtovaly úplně jiné finance. Čili já žádám pana ministra, protože budeme muset do systému nalít úplně jiné peníze, úplně jiné desítky mld., aby nezapomněl na to, že tady je obrovský dluh z minula, který si vytvářely nemocnice díky tomu, že systém nebyl stabilní a nebyl vyvážený pro celou republiku. Problém pohraničí je o to ještě horší, že finanční prostředky, které jsou zapotřebí na provoz těchto nemocnic, tak se musejí dávat různé pobídky apod., což stojí zase ještě více peněz. A já jsem kvitoval vyjádření pana ministra minule, že se připravuje program na podporu studujících mladých lidí v medicíně, kteří by potom mohli pohraničí být nápomocni, což ale bude stát další peníze.

Čili jestli oddlužujeme, zkusme udělat nějakou tlustou čáru, byť to budeme možná svádět na covid, a ono to bylo už předtím, a pojďme začít od nuly a pojďme začít všichni stejně. A tam se potom ukáže podle mého, kdo pracuje řádně a kdo ne. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. A na řadě je nyní pan kolega Pavera.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, jen velmi krátce. Já samozřejmě podporuji tento zákon a budu pro něj hlasovat, i když jsem na výboru omylem pro něj nezvedl ruku, jinak by byl schválen už ve výboru, takže se omlouvám. A co se týká mé připomínky, víte, že jsme spolu jednali o pomoci dětem po mozkové obrně a vím, že jste vyhověl, byl bych moc rád, kdybyste vyhověl i díky tomu, že se bude naplňovat více rozpočet pro nemocnice, pro zdravotnictví, abyste myslel i na ty rodiče, kteří mají nemocné děti a na které musí dělat sbírky. My jsme se o tom také bavili. Aby nemuseli dělat sbírky a nemuseli čekat, jestli to vyjde, nebo nevyjde. Myslím si, že to není hodno kvality zdravotnictví u nás. Takže věřím, že i to se vám podaří ještě nějak udělat.

Ale poslední můj dotaz je takový všetečný, protože jsme u oběda diskutovali o tom, že snad covid-19 měl být potvrzen u nás už i na podzim, jestli je to pravda, nebo ne?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. A teď pan senátor Žaloudík, který naštěstí není z pohraničí, ale z Brna.

Senátor Jan Žaloudík:  Já nejsem z Brna, já jsem z Ježkovic. V angličtině je to Hedgehogville, taky periferní oblast. Teď, když mě povezou s mrtvicí, tak do Vyškova, pozor, ne do fakultky, kde mám protekci. Ne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, cítím jakousi odpovědnost historickou, nevím proč, tak něco řeknu. Co dříve nešlo, nyní jde. Tzn. situace je radostná, z toho vyjděme, ať se na něčem sladíme.

Druhá věc, budou tady náhledy, úhly budou ze sedmi druhů zdravotnictví, pořád tady točím dokola státní, krajské, městské, církve, vojsko, velké řetězce a malí soukromníci. Každý bude vidět trošku jiný úhel, ale všichni by měli dostat nějakým způsobem popřisypáno.

Proč nejsou korekce systémové, jak říkal, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan kolega Vilímec, kéž by tomu tak bylo, ale kvantová fyzika říká, že všechno se šíří v kvantech, tak to vždycky prostě přijde. Tudíž teď máme něco, co já si představuji ve všech těch zákonech jako Marshallův autoplán. Nechci komentovat, kdo je Marshall, ale autoplán, protože si to teď musíme přestavit všechno sami a nepochybně jsme byli příliš pyšní, že máme nízkou zadluženost, tož teď budeme mět větší, už se zařadíme k těm dalším. Takže Marshallův autoplán. A v rámci toho se nelze moc divit všem posunům, protože je to jakási příležitost, což říkával rodák z Třešti, rakouský ministr financí a potom myslitel v Connecticutu, ekonom, Joseph Schumpeter, který razil kreativní destrukci. Takže, když už se to sype, buďme kreativní, ať se to opřipřestaví. Jinak to byli hinduisté, bůh Šiva, také tvořitel, ničitel, také se nevědělo. Tak jenom poznámka.

Potom vcelku to, co říkal, zase vaším prostřednictvím, vážený pan kolega Petr Vícha. No, on je rozdíl mezi zákonem na koronavirus a zákonem při koronaviru. Stejně jako počítáme mrtvé na koronavirus a při koronaviru, to jsou dvě úplně odlišné entity. A někteří tu hru hrají, někteří ne, proto ji mají někteří víc na západ od nás a někteří méně. Samozřejmě že při tom některé ty zákony přímo souvisejí s koronavirem a některé jsou v době koronaviru. Takhle bych to vnímal já.

Naprosto rozumím kolegům, že oddlužení je prostě vytočilo. Včera po ránu, jak to proběhlo v televizi, 6 mld. a cosi pro 6 špitálů. Ona to není tak úplně novinka, rozumíte, tady ještě za ministra Hegera, já jsem ho zval do Brna, svatá Anna ještě postpohankovsky, postšnajdrovsky, 2 mld. už tenkrát, 2,5 mld. natahovaných, hledalo se, každý ministr se v tom točil, jak mohl. A vždycky říkali: „Pánbůh vám pomůže, když si pomůžete.“ Hoši říkali, že nešťastné koeficienty, že jsou nešťastně nastavené, ale nepřenastavily se ani za těch 10 let. A to mluvím jenom za tu jednu brněnskou nemocnici, protože těch 5 pražských neznám a neumím to komentovat.

Rozumím ale zcela kolegům z krajů, ale myslím si, že je z toho cesta ven, protože těchto 6 mld., já je aspoň nevidím v tomto zákoně. Ty tam nepůjdou skrz ty státní pojištěnce. Když se to oddluží, tak to jsou nějaké prachy, které někde někdo má, ty odněkud přijdou a to se stane. To je samostatné téma. Ale myslím si, že je cesta i pro kolegy z krajů, protože bez nich by zdravotnictví normálně nefungovalo, je to pořád víc než 50 % činností, zejména ty větší nemocnice.

Takže já si myslím, že se to pořád týká ceny práce, která se tam propadala. A uvedu vám jeden příklad. Když si necháte vyhodnotit ať už konečník nebo prostatu podle toho, co vás víc baví nebo co je nemocné, tak když to půjde rukama, tak to bude za 5000, 6000 bodů. Když to půjde laparoskopicky, což je taková ta starší technika, to šťourání do břicha, tak to bude za 40-50 tisíc. A když to půjde roboticky, což už umíme úplně rutinně, běžně každý den, tak to bude od 110-120 000. Ale cena práce tam není ani o desetinku větší, je tam pořád na úrovni toho, jak se to kdysi počítalo v 90. letech, protože tam to samozřejmě za sebou ženou technologie. A platí se na technologie, na životy těch přístrojů a na to všechno.

A teď samozřejmě lékaři, kteří pracují více hlavou, což jsou internisté, nebo více rukama, což jsou chirurgové, tak se dostávají do velmi nepříjemné situace, protože technologické obory, které stojí na technologiích, to ženou dopředu. A samozřejmě ti, co stojí na práci, nedejbože ti, co si povídají s pacientem, tak tam co mají zhodnocovat? Pravda historicky potom. A tam dojde k jedné věci, která se týká zase DRG, že dojde k naprosté disproporci mezi odděleními. Máte z 13 oddělení, úplně konkrétní příklad, 7, dáte do toho korunu a ona vydělají 60 haléřů, 70 haléřů...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, poprosím, aby se na recepci zklidnili. Zajděte si do Jičínského nebo do Frýdlantského salonku na debatu. Omlouvám se, děkuji.

Senátor Jan Žaloudík:  Děkuji, alternativně jsem mohl já také. Takže dáte do něčeho korunu, dostanete 60 haléřů. A můžete pracovat víc a ještě více budete propadat. To se týká intenzivní péče i běžných interen, ale týká se to hlavně chirurgických oborů, urologie apod. A pak budete mít skupinu oborů, kde ti lidé pracují také intenzivně, také hezky, všichni srovnatelně. Ale tam prostě dáte korunu a dostanete 1,50, 1,70. Prostě tam budete vydělávat. A celé umění ředitele být v plusu je v tom, mít to vyváženo a těmi, co vydělávají, si vydělávat na ty, co nevydělávají. Akorát že ty, co nevydělávají, strašně potřebujete, protože tam je to většinou o akutní péči.

A teď, co z toho má být celé to jádro věci? Toto by nám mělo umožnit, to DRG, aspoň v nemocnicích, zcela otočit filozofii, že někdo nějaké body, někdo něco oceňuje, nějaký seznam výkonů, ale že podle reálných nákladů. Teď se také nově otevřou restaurace a hospodští přijdou zase k akci, tak je to o ceně guláše. Když se zeptáte hospodského na tu matematiku, tak řekne: „Žádný problém“, spočítá bleskově cenu guláše a může se dohadovat jenom o ceně práce. A potom už to bude jen o tom, jestli s velkým ubrusem, s malým ubrusem, ale vždycky základní suroviny budou zhruba stejné. Tohle se stalo v českém zdravotnictví v posledních třech letech jak zásluhou pana ministra, tak zejména týmu z ÚZIS, a pozor, dalších 40-43 nemocnic ze všech segmentů. Nejen z fakultek, ale i z krajů, okresních nemocnic, ale třeba také specializovaných ústavů. Takže přepočítáno je. A teď jde o trošku politickou sílu, odvahu a podporu to v tomto segmentu začít narovnávat, což pan ministr i tak bez koronaviru přislíbil k 1. 1. 2021, což si myslím, že je taková poslední předvolební příležitost, ne pro něj, ale minimálně v tom roce. A teď je prostě ta situace, že napočítáno je, peníze jsou, dokonce se podařilo nevídané, že v loňském roce se našetřilo nějakých dokonce 50 mld. do pojišťoven. A teď, kdo je v tom trošku padouch, když jsou v tom vlastně všichni slavní a pozitivní? Padouch jsou v tom trošku zase pojišťovny, které pořád nevěří na kapitalismus. Pořád nevěří, že by mohly ty peníze používat pro regulaci něčeho. Takže když se řekne, že ve Vsetíně by měla stát operace žlučníku totéž co v Motole, ano, principiálně je to pravda a spravedlnost, v reále to tak nebude, protože minimálně z hlediska malování Motol stojí víc než Vsetín, ale nikdo neříká těm pojišťovnám, že mají nasmlouvávat v Motole obyčejný žlučník. A to jsem teď uvedl takový velice lapidární příklad. Je to i v tom, co kde nasmlouváte. Když už máte někde náročnější místa pro financování fixních nákladů, tak to také musíte vyvažovat něčím, ale takhle pojišťovny neuvažují, protože ony uvažují od 1. 1. do 31. 12., konec. Nikdy jsem neviděl nějakou strategickou úvahu, co kde se má řešit, protože by to samozřejmě vzbudilo neklid. Ale ta příležitost teď je. A srovná se to tím, když se začne přecházet na jednotnou cenu guláše, tak se právem budou ptát hoši z okresu, proč u nás guláš stojí méně nebo více, když fixní náklady jsou na to stejné.

Já si myslím, že je to docela příležitost a sám se divím asi jako vy, protože je to takový trošičku reset. Ano, stejná startovní čára. Po mně bude hovořit, vaším prostřednictvím, vážená paní kolegyně Dernerová a teď, když jsme zarouškovaní, tak jsme si všichni trošku podobní, skoro nepoznáte ode mě paní kolegyni Dernerovou, takže je to i příležitost, jak zdravotnická zařízení postavit teď malinko do jedné čáry a dát tomu nový impuls v přepočítávání a v tom Josephu Schumpeterovi, tzn. když už destrukce, kterou jsme si nikdo nevymysleli, já tak geniální nejsem a mrzí mě to, tak to aspoň využít pro korekce, které léta nebyly, a to vcelku bez ohledu napravo, nalevo, protože já žiji v 3D systému, doprava, doleva, nahoru dolů, dopředu, dozadu. A teď první cíl musí být ne dozadu a dolu. Takže si myslím, že přepočítání a ekonomika by měly být nad věcí a příležitost to je. Že je to riziková příležitost, černých děr je hodně. Já jsem se velké černé díry nikdy nebál, já jsem se bál spousty malých šedivých děr a zejména dírek, o kterých nevím. A na to téma už pak zase nebyla diskuse, protože byla perestrojka. A toto je velká perestrojka, takže se nezlobte, že takto, a děkuji za umožnění slova.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Dernerová.

A jenom poprosím, tam doopravdy jsou pořád slyšet nějaké ženské hlasy. A tady, když sedíte, tak vám to jde do ucha. Já nevím, proč si to musí říkat v předsálí, proč nejdou někam jinam? Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře.

Já jsem také ráda, že za státního pojištěnce bude přidáno, vlastně to je jediná cesta, jak do zdravotnictví teď nějaké peníze dostat. Pravdou je, že nám k tomu paradoxně pomohl covid, protože se dohadovalo, jestli vůbec nějaké přidávání postupně v dalších letech bude.

Já si myslím, že těch 500 Kč, následně 200 Kč navíc je sice prima, ale bude se muset do toho systému peněz najít určitě více, protože to nebude stačit. Zřejmě peníze půjdou skrze úhradovou vyhlášku. Zřejmě, to je jediná cesta, nebo jakým způsobem se tam dostanou, a vlastně budou rozhodovat o přerozdělení těchto peněz pojišťovny. Nebo jakým systémem to bude uvedeno do života? Abychom neřekli, tady máme x-miliard, ale kudy do toho systému ty miliardy půjdou? Protože předtím se hovořilo, to bylo ještě mimo „covidovou“ dobu, že 6 miliard šlo úplně mimo úhradovou vyhlášku. Takže bych chtěla vědět, zdali to půjde přes úhradovou a zdali budou mít pojišťovny nějaké mechanismy přepočítávání. Protože se bude jednat o nemocnice, které jsou teď v minusu, protože jedou na třetinu provozu, protože se tam musely objevit týmy tak, aby se střídaly a nepotkávaly se.

To je jedna věc. A samozřejmě se jedná i o praktické lékaře i o ambulantní specialisty, kdy frekvence návštěv lidí, protože mají strach, mnohdy až hysterický, bohužel, tak se také snížila. Takže tady se to bude muset nějakým způsobem dorovnávat. A myslím si, že to nebude otázka jenom pár měsíců, může to být otázka roku. Samozřejmě že se bude muset asi přestavět i úhradová vyhláška, vzhledem k tomu, že to období se vždycky hodnotí 2 roky zpátky. Kdybychom měli hodnotit „covidový“ rok 2020 vzhledem k roku 2022, tak by nemocnice klekly.

Takže to asi bude běh na delší trať. Ale ještě jednu poznámku. Ano, bavili jsme se tady o tom našem zdravotnictví, také je pravda, že jsem koukala na těch 6,6 miliard korun, které šly těmto fakultním nemocnicím. Musím říct, že lékařská obec, jak už řekl můj ctěný předřečník Honza Žaloudík, se rozštěpila. Samozřejmě jsou tady jiné nemocnice, ale mě v tom momentě napadla nemocnice Rumburk. Říkala jsem si, že nemocnici Rumburk tehdy mohlo ministerstvo odložit, když o ni tak hrozně stojí. Takže asi takto, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí a proto rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Chce. Pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za debatu, která byla velmi rozsáhlá a do jisté míry systémová. Což je dobře, já jsem člověk, který rád myslí systémově. A je to pravda, jak jsem o tom hovořil i v úvodním slovu, my skutečně toto řešíme samozřejmě v kontextu aktuální situace, výpadku produkce, nárůstu nákladů souvisejících s pandemií covid-19. A samozřejmě také výpadku v ekonomice a výpadků příjmů na té příjmové straně systému veřejného zdravotního pojištění. Proto chceme řešit i nyní příští rok, takže to je ten kontext.

Ale je jasné, že například otázka nastavení úhrad, skutečně realizace, praktická implementace systému CZ-DRG je jednou z priorit, a byla i prioritou před vypuknutím této koronavirové krize. A bude bezesporu i po ní, protože to považuji za naprosto nezbytné tento systém uvést v život. On už se reálně nyní začíná aplikovat. Z hlediska vykazování péče je nový systém v rámci nemocnic akutní lůžkové péče. A od příštího roku, pokud vše dobře půjde, tak by se již starý systém IR-DRG měl vypnout a měl by fungovat pouze nový systém CZ-DRG z hlediska vykazování.

Samozřejmě pokud jde o úhrady a jejich nastavení, tak to bude nějaký proces postupný. Už jsme o tom hovořili na různých fórech. Nebude to ze dne na den, ale tato finanční stabilizace a finanční injekce systému nám umožní, abychom mohli úhrady narovnávat. Je jasné, že jsou některé současné úhrady, které jsou právě pod kalkulovanými náklady, tak, jak o tom hovořil pan profesor Žaloudík. To znamená, že pokud chceme úhrady narovnávat, tak na to budeme potřebovat nějaké finanční zdroje. Takže určitě toto je priorita a chceme projekt dotáhnout do tohoto finálního konce, kdy skutečně vypneme starý systém, který se tady vytvářel řadu let, a pojedeme už jen v systému CZ-DRG. Jak z hlediska vykazování, tak postupně i nabíhání úhrad.

Takže toto tady mohu za mě garantovat.

Pokud jde o otázku další, tzn., co vlastně teď v následující době, jak o tom hovořila i paní senátorka Dernerová, možná i další kolegové, pan senátor Čunek, tak my předpokládáme... Nebo předpokládáme, my chceme bezesporu vytvořit novou úhradovou vyhlášku. Není jiná možnost, protože stávající úhradová vyhláška tím, jak masivně poklesla produkce v rámci akutní lůžkové péče, ale je to problém i dalších segmentů – ambulantní specialisté, praktičtí lékaři, zdravotnická záchranná služba, dopravní služba atd. Vlastně není segment, který by nebyl nějakým způsobem postižen, takže budeme muset toto změnit. Nebude to tak snadné, budeme muset změnit zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon 48/1997 Sb.

To znamená, dostane se vám na stůl ještě během následujících týdnů novela zákona 48, úhradová novela, kde dáme zmocnění ministerstvu zdravotnictví vydat tuto novou úhradovou vyhlášku, protože jinak to nejde. Budou tam nějaké základní parametry a detail bude obsažen v prováděcím právním předpisu, v bodové vyhlášce. A tam budeme chtít řešit tři základní oblasti. Jednak otázka výpadku produkce, jakým způsobem to řešit. Druhá otázka, o tom jsem také hovořil, nějaké motivace poskytovatelů, aby produkci dohnali, aby se skutečně postarali o pacienty, kteří museli čekat na výkony. Tzn. tady skutečně musí být zohledněn pacientský element, aby péče nebyla pouze odložena, ale aby skutečně poskytovatelé měli motivaci dohnat několik týdnů. Byť vím, že ne vždy to bude úplně snadné. A samozřejmě tam musí být zohledněn i aspekt bonifikace za péči o covid pozitivní pacienty v rámci jednotlivých segmentů. To je také zřejmé.

To znamená, tyto tři základní pilíře bude obsahovat tato úhradová vyhláška. A samozřejmě do ní překlopíme i další oblasti bonifikací, tak, jak je máme dnes nastaveny v současné úhradové vyhlášce pro praktické lékaře atd. To všechno, co je teď dohodnuto, bude samozřejmě platit, ale navíc tam budeme řešit právě aspekty související s covid-19 a dopady do jednotlivých segmentů. Ale musíme k tomu změnit zákon, který by měl být předložen skutečně v řádu maximálně 14 dnů na vládu a poté do sněmovny ve zrychleném režimu legislativní nouze a pak sem do ctěného Senátu.

Takže takto bude ten mechanismus, a proto samozřejmě využijeme i zdroje, které dostaneme, doufejme, až schválíte tento návrh zákona, těch 20 miliard Kč od 1. června. Ty budou právě určeny i pro tuto sanaci a stabilizaci systému. Tolik jen k tomu.

Možná bych se ještě vyjádřil k tomu tématu oddlužení nemocnic. Víte, já určitě nejsem nějaký obrovský fanoušek tohoto mechanismu nebo toho činu oddlužení nemocnic. Ale na druhou stranu faktem je, že jsou to státní nemocnice a stát za ně nese odpovědnost. A stát i ze zákona ručí za tyto závazky. To je právě ten rozdíl oproti nemocnici Rumburk, krajským nemocnicím. Každá nemocnice má svého vlastníka. A ze zákona v tomto směru stát ručí za závazky státních příspěvkových organizací, takže je musí vyřešit, nemá jinou možnost. A byť určitě nejsem úplně z toho nadšen, tak na druhou stranu jsou to nemocnice, které si táhnou problémy z minulosti. To není věc posledního roku, to není věc posledních dvou let, to je skutečně nějaké dědictví minulosti.

A můžeme se bavit o tom, jak o tom hovořil pan senátor Vilímec, co to způsobilo. Myslím si, že těch důvodů je vícero, od nějaké efektivity hospodaření, řízení nemocnic přes otázku úhrad atd. Možná i nějaké kriminální pozadí v některých nemocnicích. Samozřejmě toto tak je, ale my se s tím musíme vyrovnat. A jsou to klíčové nemocnice, které mj. zrovna nemocnice, které získaly dané finanční prostředky na oddlužení, tak byly nejvíce zatíženy v „covidové“ době. Je to Bulovka, je to Všeobecná fakultní nemocnice, je to Thomayerova nemocnice atd.

Skutečně si myslím, že tyto nemocnice potřebujeme stabilizovat, a proto jsme se k tomu takto rozhodli. Protože jsou to státní nemocnice a stát ručí za jejich závazky. Takže takto to je. Určitě to není nikterak zásadně systémové, ale je to ve prospěch nemocnic, které jsou klíčové, jsou páteřní a musí být stabilizovány.

Pokud jde o otázku dostupnosti péče, jak o tom hovořil pan senátor Linhart, tzn. nikoli pouze akutní lůžkové péče, byť bych chtěl znovu připomenout, že to bylo ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, které vymyslelo systém bonifikace poskytovatelů akutní lůžkové péče v regionech, v příhraničních regionech. Mj. i nemocnice Rumburk, která dostala bonifikaci z veřejného zdravotního pojištění. Ale i další příhraniční nemocnice. Což si myslím, že je dobře a vedlo to ke stabilizaci nárůstu úhrad pro tuto nemocnici. A jsem rád, že se teď vyřešil, snad doufám, i majetkoprávní otázka.

Takže my určitě chceme podporovat obecně dostupnost péče, podporovat regionální nemocnice v odlehlých oblastech. A podporovat samozřejmě i primární péči, stomatology, praktické lékaře, protože to považujeme za naprostý základ systému. Když nebude dobře fungovat primární péče, tak nebude fungovat ani zdravotnictví. A myslím si, že všechny kroky, které jsme učinili ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, tak k tomu směřují. Stále dáváme dotace do odlehlých regionů na otevření nových praxí zubních lékařů, na otevření nových praxí praktických lékařů. Asi před dvěma týdny jsme schvalovali další várku těchto dotací. Takže tady si myslím, že to stále běží přes pandemickou krizi a pro nás primární péče a dostupnost primární péče skutečně pro mě osobně je naprosto klíčová.

Pokud jde o dotaz týkající se covid-19, a jestli tady již byl na podzim, jak říkal pan senátor Pavera, těžko říct. My jsme teď vytvořili onu klinickou studii, která je prováděna s akademickými pracovišti, zkoumáme protilátky vzorku populace 27 000 osob. Uvidíme, jaké výsledky budou, kolik procent, případně promile testovaných bude mít protilátky, dlouhodobé i paměťové. Jestli skutečně se ukáže, že tady je nějaké penzum lidí, kteří prodělali nemoc v minulosti, ani možná o tom nevěděli, byly to subklinické asymptomatické případy, ale to dneska asi nedokážeme úplně s jistotou říci. Uvidíme, co nám ukáže studie.

My vycházíme z toho, že první případy se objevily 1. 3. 2020, jakožto pozitivní potvrzené případy. A jestli předtím zde byly nějaké jiné, tak to se maximálně můžeme dozvědět skutečně z tohoto výzkumu, nebo klinické studie na protilátky. A uvidíme, jaké výsledky budou. My se tomu samozřejmě budeme nadále věnovat, protože covid určitě není

za námi, byť epidemiologická situace se vyvíjí dobře. To je třeba objektivně říci, že čísla jsou velmi dobrá, ale určitě nemáme zcela vyhráno. Určitě se nedá očekávat, že tady dojde v nejbližší době k eradikaci toho viru, i když bychom si to přáli a bude tady s námi nějakým způsobem vir pravděpodobně žít. A je jen otázka, jestli nás čeká nějaká druhá třetí vlna, jestli nás čeká druhá vlna na podzim nebo v chřipkové sezoně. Jestli dojde k nějaké multiplikaci společně s chřipkou, k nějaké mutaci toho viru. To jsou všechno věci, které zkrátka teď nedokážeme říci, ale musíme být na ně připraveni. I proto si myslím, že je dobře a prosím tedy o schválení této novely zákona, právě že stabilizujeme takto zdravotnictví, aby bylo připraveno na případnou druhou, třetí vlnu této pandemie, kterou nemůžeme vyloučit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Vladislav Vilímec? Ano? Ne. Nepřeje si vystoupit. Děkuji vám. A, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se prosím k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. V rozpravě vystoupilo tuším 9 kolegů, nikdo opakovaně, a vyjádřili se k různým aspektům tohoto tématu této materie.

A nyní bych si vás dovolil provést tím usnesením. První asi bychom měli hlasovat, je tady návrh z obou výborů, tedy minimálně z toho našeho hospodářského, protože ten nepřijel jednotné usnesení, až doprovodné, ale ten náš minimálně navrhuje schválit zákon tak, jak byl předložen z Poslanecké sněmovny. Tak to by mohlo být první hlasování.

Druhé hlasování už by pak bylo k doprovodným usnesením. A jakkoli mi legislativní odbor říká, abych to vzal od konce, tak já bych možná radši chronologicky. To znamená, první dvě věci se týkají tohoto zákona, a to je ze zdravotního výboru, kdy Senát žádá ministra zdravotnictví o přijetí opatření, která umožní korekci, aktualizaci ceny práce. A Senát žádá ministra zdravotnictví, aby zajistil implementaci DRG do praxe od 1. 1. 2021. Což pan ministr už přislíbil a od 1. 1. už potom by se mohlo slavit. A toto je jeden blok.

A druhý blok, kde se shoduje zdravotní výbor i s podnětem z hospodářského výboru, to je, že Senát žádá vládu, aby navrhla v novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění systémový a předvídatelný postup. To, o čem tady obsáhle hovořil pan kolega Vilímec. Stanovení vyměřovacího základu, z něhož se odvozuje výše platby státu, a to s účinností od roku 2022.

Čili má to chronologii. Tyto dva body by se měly udát teď během tohoto roku a další bod doprovodného usnesení, kde se shodují oba výbory, by se měl potom udát v dalším roce. A je tam ještě k tomu druhá část, že pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil pana předsedu vlády ČR, což se asi nějak rozumí, že i ministři by tak mohli učinit, ale když to udělá pan předseda Senátu, bude to jistě možná lepší.

Takže, prosím vás, trojí hlasování, pane předsedající, jestli můžu navrhnout. První je o samotném návrhu zákona tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Druhé je o doprovodném usnesení v části A, což jsou body týkající se pana ministra – podpora navýšení ceny práce a promítnutí navýšení ceny práce a CZ-DRG od 1. 1. 2021. A třetí hlasování o tom společném bodu, kde jde o stanovení vyměřovacího základu de facto jakousi formou valorizace od 1. 1. 2022. Souhlasíme s tím tak?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, ano, vy jste dokonce udělal práci za mě. My tady máme jediný návrh, to znamená schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Budete hlasovat asi u sebe na místě. Já si dovolím svolat kolegyně a kolegy znělkou.

Ještě než začneme hlasovat, chviličku počkáme, ještě kolegové dochází.

Z Kolovratského paláce se to dá stihnout, zjišťuji. Můžeme přistoupit k hlasování. Celkem máme aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvorum máme 35. Zahajuji hlasování a dávám návrh schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 13 schválit návrh tohoto zákona při kvoru 37, pro bylo 72. Proti nebyl nikdo. Gratuluji, pane ministře.

Poprosil bych garančního zpravodaje, protože jsem si nedělal poznámky, jestli by mohl teď nás provést hlasováním o doplňujících usneseních.

Senátor Jan Žaloudík:  Teď bychom hlasovali o doprovodném usnesení, to je v té části A, které bylo navrženo z garančního výboru pro zdravotnictví a tam se jedná o dva body, to je, žádáme ministra o umožnění korekce aktualizace ceny při této práci kalkulované ve zdravotnictví při této příležitosti a žádáme pana ministra zdravotnictví, aby zajistil implementaci připravovaného projektu CZ PRG od 1. 1. 2021, po čemž on říkal, že touží rovněž. Tyto dva body, pane předsedající, že bychom teď o nich hlasovali?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, zeptám se o vyjádření pana ministra. Áčko, vy jste teď řekl oba dva, čili áčko, ano?

Senátor Jan Žaloudík:  Pardon, tak to ještě, abychom si to jednou ujasnili. V doprovodném usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku zní přesně tak: Senát konstatuje, že navržené významné místo významné navýšení plateb za státní pojištěnce umožňuje kromě jiného provést i systémové korekce v krytí nákladů poskytovatelů zdravotní péče a Senát žádá ministra zdravotnictví o přijetí opatření, která umožní korekci aktualizaci ceny práce kalkulované ve zdravotnictví a žádá ministra zdravotnictví, aby zajistil implementaci několik let připravovaného projektu úhrad péče v režimu CZ DRG do praxe od 1. 1. 2021, což vnímáme jako jeden bod.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zeptám se pana ministra. Jeho názor k tomu, určitě vy můžete kdykoliv.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobře, čili já jsem se díval, nikdo neodešel ze sálu, a proto si dovolím dát rovnou návrh, že budeme hlasovat. Nebudu dávat znělku a rovnou spouštím hlasování. Kdo jste pro, aby doprovodné usnesení pod malým áčkem z garančního výboru bylo schváleno, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 12 doprovodné usnesení při kvoru 36, pro bylo 71, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen. Ano, garanční zpravodaji?

Senátor Jan Žaloudík:  Prosím zopakovat stručně druhé doprovodné usnesení, které mohlo být předmětem kontroverze proto zvlášť, protože tam jde o to, že Senát žádá vládu, aby navrhla novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, systémový a předvídatelný postup stanovení vyměřovacího základu, z něhož se odvozuje výše platby státu za státní pojištěnce s účinností od 1. 1. 2022 a pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil předsedu vlády ČR.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Zeptám se pana ministra na jeho názor k tomuto návrhu?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. Nikdo neodešel, čili dávám hned návrh a spouštím hlasování na schválení tohoto doprovodného usnesení, tak jak přečetl garanční zpravodaj. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 15 z doprovodného usnesení při kvoru 36 pro bylo 65, proti nebyl nikdo, čili doprovodné usnesení bylo schváleno.

Jestli jsem pochopil správně, ta další věc z výboru hospodářského tím pádem je také odsouhlasena. Nemusíme už zvlášť hlasovat, čímž jsme probrali všechna doprovodná usnesení a tím pádem tento bod ukončuji. Děkuji panu ministrovi za trpělivost, za to, že nám vysvětlil detaily novely tohoto zákona a loučím se s ním.

A jako další bod, který budeme projednávat, je

 

Balíček "Fond pro spravedlivou transformaci"

Tisk EU č. N 034/12

Tisk EU č. N 035/12

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. N 34/12 a N 35/12 a dále N 34/12/01 a N 35/12/01.

Prosím paní ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Máte slovo, paní ministryně a vítám vás tady.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Děkuji moc za to milé uvítání. Dnes předkládám Fond pro spravedlivou transformaci, protože Evropský parlament navrhl vznik nového nástroje, který by napomohl financovat restrukturalizaci v regionech zatížených těžbou uhlí. Iniciativu k této myšlence převzala Evropská komise, která připravila návrh nařízení Fondu pro spravedlivou transformaci. Podpora z tohoto fondu může směřovat do všech regionů EU, které budou procházet restrukturalizací s cílem dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Návrh byl zveřejněn 14. 1. 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo k návrhu fondu rámcovou pozici ČR. Ta byla projednána se všemi partnery standardním připomínkovým řízením a 11. 2. 2020 byla tato rámcová pozice schválena výborem pro EU na pracovní úrovni a 24. 2. 2020 byla bez rozporu schválena na výboru pro EU na vládní úrovni. Vládou schválená rámcová pozice bude tedy základním stavebním kamenem pro vyjednávání budoucí podoby tohoto fondu. Maximální výše alokace pro členské státy je omezena na dvě miliardy euro a podíl členského státu je dále upraven koeficientem ve výši 1,5 násobku odchylky od průměrného HND na obyvatele zemí EU. Minimální intenzita podpory na obyvatele je stanovena na šest eur po celé období. Dle této metodiky připadá na ČR 581 mil. euro, což je čtvrtá nejvyšší částka ze všech zemí EU, což odpovídá zhruba 7,7 % celkové alokace fondu. Nejvíce mají z fondu čerpat Polsko dvě mld. euro, Německo 877 mil. euro a Rumunsko 757 mil. euro a pak tedy ČR 581 mil. euro. Pro ČR je zásadní alokace fondu a zejména podmínky využití těchto prostředků, přičemž nemá docházet k vytváření různých pravidel, obzvláště, pokud má tento fond spadat pod sdílené řízení.

V této souvislosti ČR identifikovala pět klíčových priorit pro budoucí vyjednávání o tomto fondu. Za prvé jde o plány spravedlivé územní transformace, za druhé minimální hranice pro příspěvek z fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu, dále započítávání do tématické koncentrace Evropského fondu pro regionální rozvoj, za čtvrté podporu velkých podniků a za páté veřejnou podporu. Na národní úrovni je nutné zajistit včasnou přípravu národních plánů spravedlivé územní transformace, které budou tedy základní podmínkou pro možnost využití tohoto fondu. Klíčové je rovněž zaměření nového fondu, které nebude plně odpovídat již navrženým operačním programům, jelikož fond musí cílit primárně na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů transformace, čemuž musí odpovídat i typy podporovaných projektů. Primárně je tedy zaměřen na vznik nových firem a tvorbu pracovních míst. Na vládní úrovni bude třeba dále rozhodnout o podobě a implementaci fondu a vymezit regiony, ve kterých bude podpora z tohoto fondu způsobilá. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní předkladatelko a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tento tisk je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 34/12/02 a N 35/12/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Žáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Ještě než promluvíte, už se nám zase rozšuměla recepce. Chci poprosit, aby tady některý z nás, samozřejmě zrovna uhelný problém zajímá poměrně značně, čili ať na to berou ohled. Takže paní senátorko, můžete.

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové. Zabývali jsme se tímto bodem i na podvýboru pro energetiku a dopravu, protože to úzce je spojené s energetikou, s uhelnými regiony, kde dodnes se spaluje uhlí a vyrábí se elektřina právě spalováním uhlí. A protože Evropa má docela ambiciózní cíl do roku 2050 být bezuhlíková, tak k tomu podniká různé kroky. Co se mi líbí, že k tomu přistupuje docela zodpovědně, a navrhla tedy Fond pro spravedlivou transformaci, o kterém zde hovořila paní ministryně, kde je alokovaná docela velká částka i pro ČR. Jestli ta částka, kterou jsme probírali už v březnu, bude ta konečná, to se ještě neví, protože pokud mám informace, tak víceletý finanční rámec by měl být schválený nový na výhled 2021 – 2027, teď do konce dubna, a možná v tom rámci to bude trošičku jinak vzhledem k pandemii a k dalším fondům, které budou na pomoc pandemii. Je možné, že tady ta částka nebude úplně naplněna, nicméně se jedná o skutečně velké peníze. Vláda tady jasně deklaruje to, že bude tato pomoc směřovaná do uhelných regionů, což je samozřejmě velmi dobře, protože ty regiony už teď jsou docela postiženy. Jedná se o primárně Ústecký kraj, Karlovarský, Ostravsko, ale byla bych ráda, aby se nezapomnělo ani na uhelné elektrárny, jako je Mělník a Hodonín, protože v těchto regionech postiženy nejsou, ale jsou postiženy tou svojí elektrárnou přímo na území, které nezasahují do vyjmenovaných prvních regionů.

Co bych ještě k tomu dodala? Možná bych k vaší pozornosti teď dala přílohu k usnesení, kterou jsme na výboru, a to musím říct, že jak na podvýboru, tak na Evropském výboru, v podstatě schválili ve stejném znění. Samozřejmě se snažíme tam dát do přílohy úplně všechno, co by nás mohlo zajímat, co by se mělo pohlídat, aby ty peníze, pokud sem přijdou, byly spravedlivě rozděleny, byly hospodárně využity a ukládáme tam vládě nebo žádáme vládu, aby předložila i určité informace. Je to bod č. 5, a tam žádáme vládu, aby předběžný odhad nákladů, které si v případě ČR vyžádá transformace energeticky náročných průmyslových odvětví a úpon těžby fosilních paliv, aby nás informovala, jaké odhady budou. Samozřejmě je jasné, že vláda teď už zadala nějaký plán, který si zpracovává atd. A pak je důležitý docela bod č. 6. Víte, že už v minulosti jsme se snažili jako Senát mít svého zástupce ve stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR a v uhelné komisi. Snažil se o to už i zesnulý předseda Senátu pan Kubera. Doposud se to nepodařilo. Myslím si, že to není vůči Senátu docela férové, protože Poslanecká sněmovna nebo poslanci z opozičních stran dolní komory jsou v těchto komisích a stálém výboru zastoupeni, zatímco Senát tam nemá žádného zástupce. A musíme si uvědomit, že tady skutečně probíráme docela dost evropských tisků a všeho ostatního a že by bylo nasnadě, abychom tam i jako Senát měli svého zástupce. Ono se potom mnohem snadněji budou ty informace přenášet a tak, jak jsme na minulém plénu tady chválili pana ministra Plagu z ministerstva školství, který úzce spolupracuje se senátory a s výborem, tak bych vás, paní ministryně, moc prosila, jestli byste toto mohla na vládě nějak přednést, protože my o tu spolupráci skutečně stojíme. A nebude to málo peněz a chtěli bychom si je samozřejmě pohlídat a chtěli bychom být i nápomocni, protože ty regiony známe a jak se říká, senátor je ta stařešina, která z toho regionu pochází, většina z nás tam i starostuje nebo má to pod kůží, a ví, jak by ještě některé věci vám mohly být i nápomocny. Tolik za mě a samozřejmě budu ráda za rozsáhlou rozpravu, pokud k tomu bude, a za podporu tady toho usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se uvedenými materiály zabýval a já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor František Bradáč? Chce vystoupit, máte slovo, pane senátore.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu pověřil svůj podvýbor pro energetiku a dopravu, aby se tímto materiálem zabýval, tento to projednával na své schůzi 10. března letošního roku, přijal k tomu stanovisko, se kterým už tady byli seznámeni paní garanční zpravodajkou, takže už je nebudu opakovat. Toto stanovisko bylo potom předloženo vlastnímu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten tento materiál projednal na své schůzi 11. března letošního roku a přijal tím usnesení, se kterým nás nyní seznámím. Na základě informace předsedkyně podvýboru pro energetiku a dopravu senátorky Hany Žákové a po rozpravě výbor vyjadřuje souhlas s 21. usnesení podvýboru pro energetiku a dopravu ze dne 10. března letošního roku, k balíčku dokumentu Fondu pro spravedlivou transformaci mne určil zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore a otevírám rozpravu k tomuto bodu.

Jako první, kdo se přihlásil, je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Nemám přesnou informaci, jestli se podařilo už minulý týden vyřešit ten kompetenční konflikt mezi výbory evropských parlamentů pro průmysl, výzkum a energetiku a životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Vím, že je tam docela velký kompetenční konflikt mezi výbory a od toho se odvíjí i výše té podpory, která by měla být z evropského rozpočtu směřována v rámci i toho Fondu pro spravedlivou transformaci, protože v sumě je tam dnes alokováno 7,5 mld. eur, což představuje částku 581 milionů euro pro ČR. No, možná před dvěma měsíci se nám to ještě zdála velká částka v porovnání s miliardami, jak létají.

Jenom pro přepočet je to něco mezi 15 a 16 miliardami korun. Podle kurzu koruny k euru tak to není zas tak úplně veliká částka. A to si myslím, že je právě jakýsi rozpor, protože Evropská komise považuje fond pro spravedlivou transformaci za základní pilíř mechanismu spravedlivého přechodu. A v podstatě dává si za úkol, aby nikdo nezůstal pozadu v rámci jednotlivých regionů. A domnívám se, že částka 7,5 miliardy eur nebude zdaleka postačovat pro přechod na bezuhlíkatou Evropskou unii do roku 2050. Další problém, který tam je, že tento nedostatek zdrojů se řeší převodem z jejich nebo z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu, nebo se to aspoň navrhuje, a podle mého se tím odčerpávají peníze z jiných důležitých cílů a mělo by to být pouze v podstatě na dobrovolné bázi jednotlivých států, které jsou určitě nejlépe schopny posoudit své vlastní investiční potřeby. Třetí připomínka je, že výdajové priority tohoto fondu by se měly změnit tak, aby se maximalizoval dopad finančních prostředků, protože je nepochybné, že regiony v rámci Evropské unie, které jsou závislé na uhlí a na lignitu, budou zatíženy nízkouhlíkovou transformací zaprvé jako první, zadruhé určitě nejvíce ze všech regionů. Takže já nebudu navrhovat pozměňovací návrhy nebo doprovodné usnesení, ale dohodl jsem se už dopředu s paní ministryní, že jí potom pošlu, protože součástí materiálu je i už přímo konkretizované znění statutu fondu, mám tam nějaké 3 nebo 4 připomínky, určitě bychom se měli soustředit na investice do plynu, aby byly povoleny, protože minimálně je to pro přechodné období výhodný a efektivní zdroj na snížení emisí. Ode mě možná překvapivě, asi bychom neměli diskriminovat veliké společnosti, protože ty jsou schopny investovat větší částky, protože obecně přechod se nebude odvíjet a financovat pouze z veřejných zdrojů, ale i ze soukromých. A logicky větší společnosti disponují většími finančními možnostmi než malí podnikatelé. Určitě bychom měli být potom opatrní při výběru podpory jednotlivých technologií tak, aby byly dostatečně vyspělé, tak aby přidaná hodnota finančních prostředků byla co největší. A poslední poznámka je, je otázkou, jak potom v podstatě alokovat finanční prostředky v rámci České republiky, jestli použít NUTS 2 nebo NUTS 3, které jsou přece jenom přesnější, anebo potom úplně nějaké jiné řešení, které dneska v podstatě na stole není. To, co říkala paní zpravodajka, protože některé oblasti jsou problematické a víme zase, v Olomouckém kraji je určitě rozdíl mezi okresem Jeseník a okresem Olomouc. Takže tolik moje vyjádření, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do rozpravy je předseda Senátu, pan Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Já mám dvě otázky, jeden návrh. Moje první otázka se týká, jestli už tedy máme považovat tu možnost, aby část peněz, které budou v tom Fondu pro spravedlivou transformaci, byly použity třeba i na rozvoj jaderné energeticky u nás v České republice, máme považovat za ztracenou, že to není možné, byť můj názor je, že pokud my chceme provést dekarbonizaci v České republice, tak to je jeden směr, který, bych řekl, z tohoto pohledu pro Českou republiku nejvíce perspektivní a možná i z hlediska toho, jakou máme jako Česká republika polohu, tak i bych řekl nejefektivnější a nejrozumnější. Takže to je moje první otázka. Druhá je, protože to je vlastně návrh na řízení, tak jsem se chtěl paní ministryně zeptat, jestli tedy ví, kdy by to nařízení mělo být přijato. A tím pádem jakmile bude nařízení přijato, tak tím pádem, zároveň kdy bude účinné, a v okamžiku, kdy je účinné, tak je pro nás tím pádem závazné a už nedochází k žádné transpozici, maximálně k nějaké adaptaci, takže moje otázka je, jestli přijetí tohoto nařízení si vyžádá adaptaci nějakých zákonů. A v případě že ano, tak jakých a jestli je dostaneme včas, abychom se nedostali do něčeho podobného, jako jsme zažívali například při GDPR. A s tím souvisí věc další, že pokud víme, kdy by nařízení mělo být přijato, tak jsem pochopil, že bychom měli mít připraveny nějaké plány územní transformace, které by měly snad dokonce obsahovat nějaký vyčerpávající seznam investic do velikých podniků. Tak jestli tedy v tomto máme jasno, jaké velké podniky a o jaké velké investice by se jednalo? Nebo jak na tom v tomto případě jsme? Takže to je moje druhá otázka, kdy bude to nařízení zřejmě účinné a jak jsme na tom z hlediska připravenosti potom s jeho aplikací. A nebudu to opakovat, to jsem už říkal. A třetí taková drobnost, které jsem si tentokrát už všiml podruhé, spíš pro paní zpravodajku, jestli by také nebylo možné doplnit do toho návrhu usnesení zase, aby předseda Senátu byl pověřen, aby to také předal Vládě ČR, aby to tam nechybělo. Byť samozřejmě paní ministryně je přítomna, tak není možné předpokládat, že by to neřekla, ale přesto abychom udělali řekněme procedurám a formálním záležitostem za dost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Jo, ano, je tady Přemysl Rabas. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Přemysl Rabas:  Děkuji, pane předsedající, paní ministryně, kolegové, kolegyně. Fond pro spravedlivou transformaci má být jedním z prostředků ke splnění klimatické neutrality, v podstatě o tom budeme mluvit i zítra. A tak snad jenom několik poznámek, v podstatě telegraficky. Ten fond by se měl týkat uhelných regionů a sloužit ke zmírnění dopadů samotné transformace při přechodu na neutrální ekonomiku. Každá země, která chce čerpat z Fondu pro spravedlivou transformaci, tak tam musí předložit územní plán spravedlivé transformace. A mně se tedy zdá, že by bylo přínosné, kdyby se více mohli občané dotčených regionů zapojit do přípravy tady toho projektu, aby se mohli aktivně zapojit a byli v tom hlavně systematicky podporováni. A to si myslím, že se zatím, tedy minimálně z mého pohledu, moc neděje. Vláda uvádí, že klíčovým kritériem pro alokaci by měla být produkci uhlí a zaměstnanost. Určitě jsou to důležité kritéria, ale z logiky věci bych předpokládal, že čerpání prostředků z investičního plánu pro udržitelnou Evropu se bude odvíjet od toho, jak je členský stát ochoten uhlí v budoucnu vyřadit a přispět tak ke snížení emisí, což je hlavní smysl tady toho všeho, o čem mluvíme. A Česká republika žádné datum odklonu od uhlí zatím nestanovila. A snahu zbavit se závislosti na uhlí také nevykazuje, ale peněz chceme pořád více a více. Vláda by chtěla také rozvolnit a vyjasnit podmínky umožňující podporu velkých podniků z tohoto fondu. To vnímám jako poněkud riskantní, protože zájem Evropské unie je přeci prostřednictvím tady toho fondu podpořit spíš malé a střední podnikání. A velké podniky spíše výjimečně. Stejně riskantní vidím i poznámku, že plány pro územní transformaci a související dokumenty by neměla schvalovat Evropská komise, to se mi nejeví jako moc šťastné. Vláda také uvádí, že vláda bude usilovat o to, aby z podpory byly vyloučeny pouze investice podporující fosilní paliva v energetickém sektoru, tedy nepaušálně všechny investice související s fosilními palivy. To je taky trochu v rozporu s klimatickou neutralitou, která je nosnou myšlenkou vlastně celé akce. Věřím, že Evropská unie nebude tedy svými penězi v rámci Zelené dohody financovat investice spojené s fosilním průmyslem. S přihlédnutím tady k těm příkladům, které jsem uvedl, na mě návrhy České republiky působí spíš jako jakási snaha o úpravu pravidel, včetně změny příjemců či rozvolňování návrhů, případně obrana před následnými opravami. Jinak řečeno abychom toho k naplňování cílů nutných k dosažení klimatické neutrality nemuseli udělat moc, případně aby nás to bolelo co nejméně. To by ale nemělo takhle fungovat.

To o čem se jedná a co bychom měli naplňovat by neměla být vynucená úlitba Evropské unii, ale náš bytostný zájem. Vlastně v souvislosti s tou situací dneska, škody způsobené současnou pandemií, ať již ekonomické, sociální, hospodářské, zdravotní či environmentální, jsou naprosto zanedbatelné a nicotné ve srovnání se škodami, které se dostaví, pokud se náš přístup výrazně nezmění. A to tady tedy trošku jako si myslím, že by se zlepšit mohlo. Tedy děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, já vám děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Tomáš Jirsa. Máte slovo, pane senátora.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, děkuji. Paní ministryně, já vás nechci trápit a nechci to po vás, ale kdyby mi někdo z kolegů někdy vysvětlil, co je uhlíkově neutrální ekonomika, co je spravedlivá transformace a jak bude vypadat klimatická neutralita, tak to jsou pojmy, které by mě fakt zajímaly. Já musím říct, že fakt lituji, že pan premiér, po tom dlouhodobém rétorickém odmítání těch zelených evropských šíleností, zvedl pro ten New Green Deal ruku. A tady to je ukázka, jakou cestou se nám to vkládá do životů, kolik jste říkala, paní ministryně? 580 milionů euro? No neberte to, že jo. Tak už je to tady, tak považuji to osobně za celé špatně, ale neumíme tomu zabránit, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Tak já vám děkuji, pane senátore. A ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, nikdo se nehlásí. A proto rozpravu končím. Táží se paní předkladatelky, chce-li se vyjádřit k rozpravě? Určitě ano, protože zde byly dotazy, máte slovo, paní ministryně.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Tak děkuji, já se pokusím odpovědět na ty dotazy, které tady padly. Co se týká pana senátora Nytry, tak samozřejmě ta velikost národní obálky jednotlivých členských států se vlastně vypočítává jakoby vážený součet průměru. A teďko jde o emise skleníkových plynů průmyslových zařízení v regionech NUTS 2 s uhlíkovou náročností nad průměrem EU, váha 49 %. Zaměstnanost odvětví těžby černého a hnědého uhlí, váha 25 %, zaměstnanosti v průmyslu v regionech s uhlíkovou náročností nad průměrem EU, váha 25 procent, produkce rašeliny, váha 0,95 %, a produkce břidličné ropy, váha 0,05 %. Takže tam nejde úplně o to si vlastně jakoby handlovat s těmi požadavky, já si myslím, že jako jsme čtvrtí s největším objemem, takže si myslím, že jsme v tom kontextu dopadli relativně dobře. S čím se s vámi naprosto shoduji, naprosto shoduji, je, že je absolutně nepřijatelné, ten požadavek Evropské komise, abychom z fondu pro regionální rozvoj, protože to jsou například integrovaný regionální operační program, životní prostředí a tak dále, dávali 1,5 až 3 násobek té alokace. Proto v té rámcové pozici na Českou republiku je, že my navrhujeme, aby na každé euro z toho fondu byla 0 až 3, protože pokud jde samozřejmě třeba o oblast digitalizace, tak si dovedu představit i tu podporu jinde, ale samozřejmě ne takto plošně, protože když se podíváte do toho nařízení, na co vlastně je podpora toho fondu, tak se to absolutně míjí s těmi potřebami, co třeba regiony hlásají v rámci strategie Restart, takže my samozřejmě bychom si odebírali ty prostředky, kde tomu Restartu ty doplňkové investice můžeme například dávat z IROP nebo z dalších programů. Co se týká té jaderné energetiky, tak ta je skutečně vyloučena z podpory tohoto fondu, tak není vlastně jakoby úplně stop stav. Samozřejmě my bychom to financovali zejména asi z národních zdrojů, ale to je na jinou debatu samozřejmě v rámci premiérů všech zemí. A co se týká vlastně toho spuštění toho fondu, tak ty další jednání se očekávají, a už máme avizo 7. 5., teprve jednání. To znamená, my budeme samozřejmě o té rámcové pozici debatovat s dalšími zeměmi v rámci pracovních skupin. Kdy to bude definitivně schváleno, to je velmi těžká otázka, protože to bude záležet i samozřejmě na víceletém finančním rámci a na dalších těch věcech. Do toho všeho spadla světová pandemie, takže samozřejmě se ten rozpočet určitě bude nějakým způsobem snažit na to reagovat, takže jakmile samozřejmě to půjde ke schválení, tak to očekávám, že ten víceletý finanční rámec, když se schválí na podzim, tak to bude úspěch. A pak vlastně budou následovat teprve všechny tyto další balíčky. Tak co se týká vlastně té regionální pozice a všech těch věcí, opět my se naprosto shodujeme. Proto v rámcové pozici je, že nechceme, aby nám ty strategie schvalovala Evropská komise, ale aby si to schvalovaly členské státy samy. Samozřejmě to uvidíme, kolik partnerů k tomu bude, ale je to tedy v rámcové pozici České republiky. Zároveň my ty regionální přístupy a partnerství skutečně uplatňujeme. My máme několik platforem, takže co se týká regionů, tak samozřejmě máme týmy pro Restart v každém, vlastně v těch postižených regionech. Pak máme ve všech regionech ČR takzvané regionální stálé konference, které řeší evropské podpory jako takové. A na národní úrovni pak národní stálá konference a uhelná platforma, kde vlastně jsou skutečně ti hlavní hráči, takže já předpokládám, že skutečně ty věci, tak jak se budou projednávat, tak se samozřejmě budeme snažit zohledňovat ve všech těch vyjednávacích procesech. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, za vaše vyjádření k proběhlé rozpravě. A nyní poprosím paní předkladatelku o zhodnocení rozpravy.

Senátorka Hana Žáková:  No spíš zpravodajku, ale dobře.

Senátorka Hana Žáková:  Takže v diskuzi vystoupili 4 kolegové senátoři. Co se k tomu mění, tak akorát v usnesení v bodě číslo 2 bude, že pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi a Vládě ČR, za což panu předsedovi Vystrčilovi velice děkuji, že tady na tu chybku přišel. A já to tedy doplňuji. A budu moc ráda, když budeme hlasovat tedy pro to usnesení, nezaznamenala jsem, že by se mělo změnit nebo jakýkoliv pozměňovací návrh, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní zpravodajko. A můžeme v podstatě přistoupit k hlasování. Já kolegyně a kolegy sezvu znělkou.

Ještě chviličku počkáme, protože z Kolovratu z Fürstenbergu je to přece jenom trochu dál. A vidím, že někteří kolegové chybí.

Tak já mám dojem, že bychom mohli začít s hlasováním. Budeme tedy hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla senátorka Hana Žáková a jak je uvedeno v tisku N 34/12/02. V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, aktuální kvórum máme 36. Já spouštím hlasování.

Kdo jste pro schválit tento materiál ve znění, které jsme obdrželi od našeho výboru, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Tak při hlasování č. 16 pro schválení bylo 51 při kvóru 36, proti byl 1. Návrh byl schválen. Budeme pokračovat v jednání, my se tady vystřídáme.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353 z roku 2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2

Tisk č. 247

Je to senátní tisk číslo 247. A já tady vítám paní ministryni financí Alenu Schillerovou a prosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní ministryně, máte slovo a vítejte v českém Senátu.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dobrý den, dovolte mi uvést ve stručnosti návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353 z roku 2003 Sb., o spotřební dani ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s výskytem koronaviru. V současné chvíli dochází ke stažení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě spotřební daně, protože od 1. 3. 2020 jsou účinné nové sazby spotřební daně z tabákových výrobků. V případě cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně je doprodej zásob omezen zákonem o spotřební dani na dobu tří měsíců, tedy do 31. 5. 2020. Ve stejné lhůtě by měly být cigarety staženy z oběhu směrem k odběratelům tabákových nálepek, tj. výrobcům a dovozcům cigaret, kteří mají po provedení soupisu a následné likvidaci těchto cigaret pod dohledem správce daně v souladu se zákonem právo na vrácení spotřební daně z těchto zničených cigaret.

Z důvodu současné krizové situace, kdy došlo k uzavření státních hranic a současně i k uzavření některých obchodních míst, například provozoven veřejného stravování, jsou subjekty pod časovým tlakem, neboť stahování cigaret je podstatně náročnější, než tomu je za standardních okolností, a to zejména z důvodu ztížené logistiky, nedostatku pracovních sil a souvisejících zdravotních rizik. A tedy skutečnosti, že vzhledem k poklesu příhraniční turistiky a uzavření některých prodejních míst se v letošním roce jedná o podstatně větší objem stahovaných cigaret, odhadem o 30 %, než tomu bylo v minulosti.

Navrhujeme prodloužení doby skladování jednotkového balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně o jeden kalendářní měsíc s tím, že cílem opatření je poskytnout subjektům nakládajícím s cigaretami delší časový prostor pro realizaci procesu stahování cigaret za aktuální krizové situace. Na základě pozměňovacího návrhu přijatého v Poslanecké sněmovně bude možné po stejnou dobu jednotková balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně i prodávat konečným spotřebitelům, čímž fakticky dojde k posunu náběhu nových sazeb spotřební daně z cigaret o jeden měsíc.

Po přijetí dalších dvou pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně , na nichž ministerstvo financí technicky spolupracovalo v návaznosti na vyhodnocení průběžných aktuálních podnětů, které vyplynuly z potíží plátců spotřební daně, způsobených současnou mimořádnou situací, obsahuje návrh zákona dále 1) umožnění navracení piva uvolněného do volného daňového oběhu zpět do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace či přepracování s nárokem na vrácení daně a prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně u zelené nafty, kde původní lhůta skončila v době nouzového stavu.

V závěru mi dovolte podtrhnout důležitost přijetí tohoto návrhu zákona co nejrychleji, a to zejména s ohledem na změny v oblasti spotřební daně z piva, kde se jedná o potravinu, která podléhá zkáze, a je tak třeba co nejrychleji umožnit pivovarům využít možnost plynoucí z tohoto návrhu a též s ohledem na zemědělce a osoby provádějící hospodaření v lese, u nichž se lhůta pro vratku ze zelené nafty bude odvíjet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní vicepremiérko, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 247/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně velice stručně a naprosto přesně vystihla podstatu tohoto zákona. Vzhledem k tomu, co se o něm v médiích psalo, jsem si ho přejmenoval na zákon "nelijte to pivo z oken". A výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jej projednal 28. 4. a přijal usnesení, ve kterém

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou ,

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrenneera a konečně

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Toť ode mne vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. A táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. A do obecné rozpravy se hlásí pan místopředseda Senátu Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já mám jenom dotaz na paní ministryni a chci se zeptat. Prodloužení o jeden měsíc, ano, zaplaťpánbůh za něj, ale nouzový stav trvá samozřejmě už déle než jeden měsíc, je to de facto od 12. 3., takže to budou vlastně měsíce dva. A do toho je tady ještě opatření ohledně volného pohybu osob přes hranice, kde ČR uzavřela pro skupiny obyvatel, a to jak z jedné, tak z druhé strany, tzn. jak z Německa, z Rakouska a dalších států do ČR a naopak, takže přes hranice se dá jet pouze ve výjimečně povolených případech. A ta místa, která jste zmiňovala, jsou naprosto umrtvena. Tam se v podstatě zastavil život doslova a do písmene. A pokud se teď už tento víkend ukázali první turisti, protože už se lze volně pohybovat aspoň na našem území, tak náběh bude hrozně pomalý a nedovedu si představit, že čeští turisti ten úbytek původní poptávky budou schopni nahradit. Určitě ne. Vy jste říkala, že dokonce jedna třetina tohoto zboží asi putuje zřejmě za hranice. Na jednu stranu je to asi pro naši státní kasu velmi dobře, na druhou stranu, co budou všichni ti podnikatelé, a to nemusí být jen čerpací stanice, ale jsou to i podnikatelé v pohostinství, na recepcích hotelů, kteří mají zásoby těchto cigaret, tak co s nimi potom budou dělat, když se to prodlouží jen o měsíc? Dotaz, jestli uvažuje ministerstvo financí a vy jako paní ministryně o případném dalším prodloužení, protože ono to nesouvisí jenom se situací kolem covid-19, ale souvisí to zejm. s uzavřením volného pohybu osob přes hranice. Děkuji předem za odpověď.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Do obecné rozpravy se hlásí paní Jaromíra Vítková, prosím, paní senátorko.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já samozřejmě návrh zákona podpořím a chtěla bych se vyjádřit hlavně k té naftě, protože jsem se ve svém obvodu setkala s názorem, že ano, je to dobře, že vratky budou moci opozdilci žádat později, ale spíš jsem byla upozorněna na to, že by bylo dobře, aby za normální běžné situace byly vratky řešeny rychleji, aby zemědělci potom třeba kvůli těmto záležitostem nebyli případně v insolvenci. Takže pokud mi k tomu paní ministryně něco sdělí, budu ráda a budu to reprodukovat u nás v obvodu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Paní ministryně si to ponechává na své závěrečné slovo, takže do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže já obecnou rozpravu uzavírám. A prosím paní ministryni o její závěrečné slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já budu velmi stručná, co se týče tabákových výrobků, neuvažujeme o dalším prodloužení, a to ze zcela pragmatických důvodů. Tabákové výrobky, byť by byly v oblasti pohraničí, tak ony se samozřejmě dají prodávat i našim občanům, tuzemcům. A v podstatě se dá očekávat, tady se vytvořil stav, že samozřejmě tím, že se měla zvednout spotřební daň, tak se celá řada subjektů předzásobila cigaretami.

A teď počítali s tím, že je běžně prodají ještě za levnější cenu a tím, že se uzavřely hranice, odpadl turismus, tak jim zůstaly a oni měli nějakou lhůtu, kdy cigarety měli stáhnout z prodeje a vyměnit kolky atd. My lhůtu o měsíc prodlužujeme a počítáme s tím, že budou mizet nejdříve levnější cigarety, ale každopádně je to o nějaké rovnosti. Není dobře, aby byla nepřiměřeně dlouhá doba...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, paní vicepremiérko. Prosím, pokud máte nějaké jiné téma, tak někde jinde než tady. Děkuji. Prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedo. Je to o nějaké rovnosti, čili není dobré, aby se prodlužovala doba mezi subjekty, které už prodávají za dražší cenu a těmi, které mají jakousi výhodu tím, že se předzásobily levnějšími cigaretami. Tzn. že každý rok taková situace probíhá, protože spotřební daň roste, byť ne tak skokově jako v roce 2020. My jsme to udělali po dlouhých 10 letech razantněji, ale roste průběžně stále, takže to se v podstatě vrací každý rok, to není nic nového. Teď to koronavirem samozřejmě zarezonovalo více, takže neuvažujeme, a to z těchto důvodů.

K té zelené naftě, přiznám se, úplně jsem to téma nezachytila, možná bychom si to řekli potom off record. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Proto moje poznámka, jestli by třeba nebylo možné vystoupit ještě v obecné rozpravě, nestalo se bohužel, tak teď paní senátorka už nemůže více vysvětlovat. A teď poprosím pana garančního zpravodaje.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo. Paní ministryně zmínila rovnost a rovnost byla i v diskusi. Vystoupil jeden senátor, jedna senátorka, nicméně žádný jiný návrh než hospodářského výboru, a ten zní na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, nezazněl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. A máme tady před sebou jediný návrh, a to je návrh garančního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který nám bude představovat pan zpravodaj, a to je návrh schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Stanoviska, předpokládám, paní ministryně, jsou jasná, že podporuje, je to tak? Schválení ve znění postoupeném PS? Dobře, takže já spustím znělku. Aktuálně je přítomno 67 senátorek a senátorů, maximum, které jsem dnes zaznamenal, bylo 71. Vidím, že někteří ještě přicházejí, tak chvilku počkám dle domluvy, kterou jsme učinili na začátku dnešního jednání. A budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku. Při hlasování číslo 17 aktuálně přítomno 69, aktuální kvorum 35, pro 62, návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou. Já vám, paní ministryně, poprvé gratuluji. Uvidíme, kolikrát to dnes budu moci učinit.

A dalším zákonem, kterým se budeme zabývat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2

Tisk č. 250

Senátní tisk č. 250. A já poprosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, nejprve mi dovolte stručně připomenout cíl zákona o kompenzačním bonusu, který jste tu schvalovali a schválili a který je navrženým zákonem měněn. Kompenzační bonus je poskytován osobám samostatně výdělečně činným za podmínky, že podnikatelská činnost žadatele byla zcela nebo zčásti znemožněna aktuálními událostmi souvisejícími s koronavirem. Je poskytován ve výši 500 Kč za každý den v rámci bonusového období od 12. března do 30. dubna 2020, pokud osoba v daný den splňuje podmínky pro jeho poskytnutí. Celkově tedy může obdržet podnikatel v současnosti částku až 25 000.

A jaká jsou aktuální data z finanční správy? Ke dni 27. dubna 2020 obdržely finanční úřady zhruba 420 000 žádostí o vyplacení kompenzačního bonusu. Za dobu účinnosti opatření vyplatily finanční úřady žadatelům částku v celkové výši přibližně 9,5 mld. Kč. První podnikatelé obdrželi peníze na účet již třetí den po účinnosti zákona, což považuji za důkaz toho, že tento projekt velmi dobře funguje.

S ohledem na skutečnost, že omezení hospodářské činnosti v souvislosti s koronavirem nadále trvají, navrhuji prodloužit období, za které může být poskytován kompenzační bonus a tím pokračovat ve zmírňování dopadů omezení hospodářské činnosti na OSVČ. A to je právě předmětem a cílem tohoto předloženého návrhu zákona. Návrh zákona vytváří druhé bonusové období od 1. května do 8. června 2020 v návaznosti na odhady ukončení klíčových opatření, která omezují zejména činnost provozoven OSVČ. S ohledem na nemožnost zcela najisto predikovat, zda nebude nutné ponechat část omezujících krizových opatření v platnosti i po tomto datu, se navrhuje upravit též třetí bonusové období, v jehož případě bude určení přesné délky ponecháno na úpravě nařízením vlády za předpokladu, že omezující opatření budou nadále trvat, nejdéle však do 31. srpna 2020. Ostatní parametry poskytování stávajícího kompenzačního bonusu zůstávají zachovány. Výjimkou je rozšíření subjektů kompenzačního bonusu o OSVČ, které jsou zároveň pedagogickými zaměstnanci. Tato změna byla do návrhu zákona přidána pozměňovacím návrhem v PS.

Dopady na státní rozpočet se předpokládají s ohledem na počet OSVČ v maximální výši 13-14 mld. Kč za období poskytování kompenzačního bonusu od 1. května do 8. června 2020. Na přípravě návrhu se podíleli také zástupci Svazu obchodu, cestovního ruchu, Asociace malých, středních podniků a živnostníků a Komory daňových poradců, za což jim velmi srdečně děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, paní navrhovatelko. A organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 250/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji. VHZD se skutečně uvedeným tiskem zabýval včera na své schůzi a přijal usnesení č. 174, ve kterém 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS, 2) určuje mne jako zpravodaje výboru a 3) pověřuje pana předsedu Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Co se týče vlastního zákona, tak se navrhuje vytvoření druhého bonusového období, a to na období od 1. 5. do 8. 6. 2020, tedy do dne, kdy je podle současných předpokladů očekáváno ukončení klíčových opatření, která omezují zejména činnost provozoven OSVČ. Navrhuje se rovněž možnost upravit třetí bonusové období, v jehož případě však bude jeho stanovení, respektive určení délky ponecháno na úpravě nařízení vlády.

Konstrukce třetího bonusového období byla dle předkladatele zvolena na místo případného prodloužení druhého bonusového období, v zájmu toho, aby došlo k jednoznačnému oddělení těchto období pro účely správy kompenzačního bonusu a zachování legitimního očekávání subjektů kompenzačního bonusu, které v době případného nařízení vlády již podaly žádost o kompenzační bonus za druhé bonusové období.

S ohledem na navrhované rozšíření počtu bonusových období se navrhuje výslovně zakotvit, že žádost o kompenzační bonus se podává za jednotlivé bonusové období, pokud tedy žadatel, který podal žádost za první bonusové období, bude chtít kompenzační bonus i za druhé bonusové období, je nutné, aby podal další žádost a čestným prohlášeným osvědčil, že splňuje případně podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus i v tomto bonusovém období.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl přijat jeden pozměňovací návrh, a to poslanců Kalouska a Válka, který řeší bonus pro pedagogicky činné osoby. Zároveň vás prosím o schválení zákona tak, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny a tak, jak doporučuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. A táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Byť zprava slyším ruch, tak jsem pochopil, že nikoliv. A prosím tam trošku o ztišení a otevírám obecnou rozpravu. Takže první se hlásí pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Touto situací se tady zabýváme již potřetí. Možná si všichni pamatujete, že před čtrnácti dny jsme v rámci senátního tisku č. 239 přijali pozměňovací návrh, který rozšiřoval množinu osob samostatně výdělečně činných o lidi, kteří mají malý pracovní úvazek do deseti tisíc korun, o pěstouny a o pracovníky sociální terénní služby.

Tehdy jsme přijímali i prodloužení bonusového období. To už teď vládní návrh vyřešil, takže v této situaci bych se přimlouval, abychom znovu, napřed to bylo formou doprovodného usnesení, podruhé pozměňovacím návrhem, se zabývali tím rozšířením. Proto, jak tady již bylo řečeno, tak již samotná Poslanecká sněmovna rozšířila množinu OSVČ, které dosáhnou na tento kompenzační bonus, o pedagogické pracovníky. Jsou to pedagogičtí pracovníci, kteří kromě toho, že mají výkon samostatně výdělečné činnosti, tak jsou zaměstnáni ještě v různých pedagogických ústavech a je to tam bez omezení. To znamená, kdo má jakýkoli příjem k tomu, že je OSVČ a je pedagogickým pracovníkem, tak bez omezení dosáhne na bonus v rámci tohoto zákona.

Proto si myslím, že rozšířit to o další množinu lidí, kteří jsou samozřejmě v těžkých životních situacích, si myslím, že to státní rozpočet žádným způsobem nezatíží. Takže já prosím, abychom se potom dostali do podrobné rozpravy a já bych tam ten pozměňovací návrh načetl. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové.

Dneska je konec dubna a v podstatě jsme někde za měsícem a půl krizového období. Více než měsíc jsou zavřené, nebo byla zavřena velká část obchodů, v podstatě znemožněna činnost pro jednotlivé podnikající subjekty, zvláště pro osoby samostatně výdělečně činné, což je předmětem tohoto návrhu zákona.

Těm lidem pomalu dochází finanční prostředky, rezervy apod. S prodlužujícím se nouzovým stavem a trváním určitých omezení, která jsou pochopitelně v pořádku, se jejich situace den ze dne zhoršuje. Kromě toho, co tady zmiňoval kolega senátor Goláň, já bych se velice přimlouval, abychom těmto osobám samostatně výdělečně činným, kteří

v normální době nemají velké nároky na stát, pracují bez dovolených, bez nemocenských apod., abychom jim pomohli. Abychom v průběhu měsíce května a června vždy

o 200 Kč navýšili jejich kompenzaci na den.

Proto bych se rovněž přimlouval, abychom se dostali do podrobné rozpravy. A máte na svých lavicích můj pozměňovací návrh, který by navyšoval kompenzační bonus na den v květnu o 700 a v červnu o 900 Kč. Pochopitelně celková suma vydaná na takovouto podporu OSVČ v součtu za celou republiku by klesala, protože s postupným rozvolňováním omezení by se to týkalo podstatně menšího počtu osob. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Ivo Valenta.

Senátor Ivo Valenta:  Já děkuji, pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové.

Já bych chtěl v souvislosti s touto novelou zákona ke kompenzačnímu bonusu připomenout také, že je to jenom jedna stránka mince a z hlediska dopadů na státní rozpočet

v podstatě kapka v moři. Vláda by především neměla podcenit přípravu na uplatňování nároků, které mohou podle platného práva vznášet v budoucnu všichni, kterým vznikly vyhlášením nouzového stavu škody. Navíc po zrušení jednoho z rozhodnutí vlády soudem v minulém týdnu odpadly pochybnosti o tom, zda poškození na toto odškodnění dosáhnou, protože rozsudek nárokování škody ještě víc usnadnil.

Dnes už je jisté, že na škody bude nárok, protože taková je současná právní úprava. Snaha vlády omezit zákonné nároky nezákonným využitím jiného zákona po stanovení pravidel nouzového stavu se ukázala jako velmi amatérská. A vláda si proto v podstatě o zrušující rozsudek soudu řekla. Jsou dnes v zásadě dvě možnosti. Zaprvé, otázky náhrady škod se ponechají osudu a budoucí nároky všech oprávněných ochromí jak státní pokladnu, tak justici, která se žalobami bude muset zabývat a většinou jim vyhovovat. Zadruhé, anebo k tématu vláda přistoupí tentokrát odpovědně, vůči svým občanům férově a za pomoci oněch dobrých právníků nechá zpracovat analýzu, jaké mohou být nároky poškozených podle současné právní úpravy. A také, zda by se dalo v této mimořádné situaci využít speciální právní úpravy, která by nárokům dala nějaké zákonné a logické hranice a definovala by jejich procedury. Třeba zápočty na daních apod.

Doporučuji tedy, aby vláda v otázkách odškodňování jednala preventivně a zavčas se spolu s odborníky na danou situaci nejen připravila, ale v rozumných hranicích se pokusila navrhnout varianty řešení. Podle mě je totiž nejhorší přístup nedělat nic, protože na to státní rozpočet doplatí nejvíc. Navrhuji proto, aby vláda sestavila pro otázky možných nároků na náhradu škod dobrý odborný tým, který připraví kvalitní a přehledný materiál s možnými variantami řešení.

Vláda má totiž poslední šanci ovlivnit, jaké škody bude muset stát platit, protože její nečinností by to naopak znamenalo škody maximální. Proto na tuto otázku upozorňuji.

A dotaz na paní ministryni, zdali se připravují na tuto variantu a jak tuto situaci budou řešit. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji panu senátorovi a dalším přihlášeným, zatím posledním, je pan senátor Vladislav Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové.

Avizuji, že podpořím mnohé z pozměňovacích návrhů a souhlasím i s prodloužením bonusového období, protože je to podpora těm, kdo skutečně ztratili výrazně příjmy v důsledku zavření svých provozoven a dalších věcí. Je potřeba jim v dobrém slova smyslu pomoci. Pouze opakuji to, co jsem včera říkal na výboru pro hospodářství, a i posledně, když byla přítomna paní ministryně financí.

I v návaznosti na to, že se tady neustále mluví o státním rozpočtu.

Ministerstvo financí zvolilo takovou zvláštní únikovou variantu. Jak jste tady mluvili o rozpočtové zodpovědnosti, tak se hodně mluvilo o takzvané únikové klauzuli. Tak zvolila také docela šikovnou únikovou klauzuli a byť se jedná o vratku daně placenou daňovými poplatníky oficiálně, tak protože tam není tolik peněz, kolik činí kompenzační bonusy v prvním období, tak se vratka daně vrací z položky výnosu daně ze závislé činnosti.

A jen pro ilustraci, paní ministryně to ví, ale většina lidí to neví. A nevědí to mnohdy ani zastupitelé územních samospráv i krajských samospráv, jak jsem si ověřil teď v posledních dnech. Na výnosu daně ze závislé činnosti se podílejí obce 1,5 % z celkového výnosu, který se rozděluje podle počtu zaměstnanců, to je tzv. poslední motivační složka, která zůstala v zákoně o rozpočtovém určení daní. A pak z toho zbytku výnosu, na kterém z 98,5 % se obce podílejí 23,58 % a kraje 8,92 %, to znamená téměř 1/3.

A zbytek do 100 %, tedy zhruba 6,5 % pak skutečně přichází do státního rozpočtu.

Tím, že dochází k vratce daně z této položky, která je takto rozdělována podle rozpočtového určení daní, tak samozřejmě také významným způsobem, přesahující dokonce 1/3, když do toho napočítám obce, tu motivační složku, tak je k tíži rozpočtů obecních a krajských. Vím, že mi paní ministryně odpověděla, že to je logické, ale skutečně postrádám, a trochu mě to mrzí, ministerstvo financí vydává každý den mnoho tiskových zpráv. Kde se chlubí, jak výhodně prodali státní dluhopisy. To je všechno hezké, ale myslím si, že také by stálo zato otisknout aspoň jednu tiskovou zprávu, kde by ministerstvo financí přiznalo, že samozřejmě i v tomto případě placení bonusu, respektive vratka na něj, jde také

k tíži rozpočtů územních. A že by tam mohlo napsat, že ministerstvo financí je si toho vědomo a že ve spolupráci s obcemi a kraji mohou tuto pomoc poskytnout.

Považuji to za symbolicky za hodně důležité, aby to tady bylo řečeno. Nedávno jsem četl odpověď paní ministryně financí na dopis pana předsedy Svazu měst a obcí pana Lukla, kde mj. píše, že obce a kraje měly předvídat, nebo mohly předvídat, že dříve nebo později dojde ke snížení daňových výnosů a že si měly tvořit rezervy. Paní ministryně, většina obcí a většina krajů si ty rezervy vytvořily. Škoda, že si je nevytvořil státní rozpočet. Takže to jen pro narovnání, pro ilustraci celé záležitosti. Takže mě mrzí a vyzývám paní ministryni, aby nějakou tiskovou zprávu tomuto tématu věnovala.

Víte, já jsem léta komunální politik, krajský politik, a i kraje musí teď samozřejmě výrazně uspořit ve svých rozpočtech. A ono to není tak úplně jednoduché v době, kdy mnohé dotace na podporu obnovy venkova, na památkovou péči a na infrastrukturu vodohospodářskou jsou vlastně jakoby rozděleny. I v našem Plzeňském kraji, který je jako jeden

z mála krajů, a byl vždycky, nezadlužený, se ukázalo, že to není tak jednoduché. Protože celá řada už takzvaných dotačních titulů je rozdělena.

Takže ano, kraje to zvládnou. Zvládnou to i obce, snad to zvládne i státní rozpočet, ten s tím bude mít také velký problém, ale musím říct, že by bylo dobře, aby ministerstvo financí oficiálně přiznalo, že to také všechno jde k tíži těch jistých rozpočtů. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji panu senátorovi Vilímcovi a dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já jsem původní vystoupení měl z věcné stránky, teď bych chtěl říct obecnou stránku v tom kompenzačním bonusu. Zazněly tady poznámky typu, že podnikatelé dostávají plošně cokoliv, o co si řeknou. To vůbec není pravda. Když se podíváme do § 3, odst. 1, je 5 důvodů, proč podnikatel dosáhne na kompenzační bonus. Je důležité vědět, že to není plošná pomoc, ale že to je pomoc pouze pro ty, kdo mají zavřené provozovny. Pouze pro ty, kdo ztratili příjmy, protože nemají odběratele. Pro ty, co nemají materiálové vstupy, protože ztratili dodavatele. Pro ty, co jsou v karanténě. Tady podmínky jsou přísné a neznamená to, že na to dosáhne každý a že tady podnikatelům rozhazujeme nějaké peníze.

Já si myslím, že paní ministryně to řekla, já chci, aby to tady zaznělo znovu, abychom si uvědomili, že to je opravdu jenom pomoc v nouzi. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a dalším přihlášeným je pan senátor Marek Hilšer. Prosím, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně.

Já bych chtěl přivítat návrh tohoto zákona. Myslím si, že je dobře, že jste s tímto přišli a že tedy prodlužujete tento kompenzační bonus. Také bych chtěl ocenit to, že jste vyslyšela volání po tom, aby byli zohledněni i ti OSVČ, kteří mají minimální úvazky, jako jsou tedy učitelé. Tohle je rozhodně dobře a mám zato, že asi k tomu přispělo i naše volání. Nicméně si myslím, že by bonus měl být rozšířen i o ty, kteří nejsou pouze pedagogickými pracovníky, tak, jak tady uvádí a navrhuje pan senátor Goláň. Já samozřejmě podporuji to, co přichází, ale zároveň podpořím tedy i návrh pana senátora Goláně. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji, do obecné rozpravy se už nikdo další nehlásí, tak obecnou rozpravu kon... A hlásí se pan senátor Červíček. Prosím, pane senátore.

Senátor Martin Červíček:  Já se moc omlouvám, ale to bylo omylem, promiňte.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže nic? Takže pokud nic, tak nyní poprosím paní navrhovatelku o její závěrečné vystoupení po obecné rozpravě, kterou jsem ukončil.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já si myslím, že jsem všechno řekla, bavili jsme se o tom velice podrobně při tom prvním kompenzačním bonusu, takže já bych zareagovala jen na pozměňovací návrhy, které tady zazněly, případně na vystoupení pana Vilímce, abych to vzala postupně.

Nejdřív pozměňovací návrh pana senátora Goláně a pana senátora Červíčka. Já jsem, pane senátore Hilšere, nepodpořila pozměňovací návrh na pedagogy, protože já to považuji za nesystémové. Byla jsem přehlasována, to je legitimní, takže je poctivé, abych to tady přiznala. Považuji ho za nekoncepční a nemohla jsem ho podpořit. A proto já nemohu podpořit ani pozměňovací návrh pánů senátorů Goláně a Červíčka. Pokusím se vysvětlit proč.

Ten pozměňovací návrh rozšiřuje okruh subjektů kompenzačního bonusu na zaměstnance nebo osoby pracující na DPČ, v případě, že jejich příjem nepřekročí 10.000 Kč,

a dále také na dobrovolné pracovníky pečovatelské služby a pěstouny. Obdobný pozměňovací návrh pan senátor už předložil k návrhu zákona MPO některých opatření

ke zmírnění dopadů epidemii atd., na nájemce prostor sloužící k podnikání, který byl Senátem přijat, ale následně nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. Tam se navíc jednalo o ten divoký nepřístupný legislativní přílepek. Což by v tomto případě samozřejmě nebylo.

Já se pokusím odůvodnit toto svoje stanovisko. Ten nový návrh – a to bych ráda, aby to tady zaznělo – my to nepíšeme skutečně za zavřenými dveřmi ministerstva financí.

Jestliže to má sloužit podnikatelské veřejnosti, tak musím – a dělám to – dlouhodobě naslouchat zástupcům podnikatelů, takže opět jsme to projednávali a mám konsenzus a mohu to tady říct – zástupců jak komody daňových poradců, konkrétně pana Ing. Hajduška, tak zástupců Asociace malých a středních podnikatelů, tak zástupců Svazů obchodů a cestovního ruchu, a všichni se vyslovili pro zachování současného znění s tím, že se rozšíří toliko období pobírání. Takto jsme si to odsouhlasili, protože jsme vedli debaty už nad prvním kompenzačním bonusem velice dlouhé a hodinové. Diskusi jsme pouze rozšířili už jenom tady o tyto argumenty. Klíčovým aspektem při poskytování – a to je problém, teď budeme jednat o s.r.o., dnes ještě večer budeme mít videokonferenční hovor se zástupci komor a svazů a zítra by to mělo být na vládě, a to se prolíná, ať už je to Antivirus, ať už je to Pětadvacítka, ať už je to podpora s.r.o., kterou doufám, že zítra schválíme, tak je velice důležité při poskytování zamezení kombinací a souběhu. Pokud my chceme ten souběh, např. víte, že Pětadvacítku lze kombinovat s ošetřovným, tam to není problém, tak to takto deklarujeme, ale samozřejmě jinak se to trochu míjí účinkem, protože bychom tady měli třeba skupinu, která by potom pobírala podpor několik. Je to podpora, není to náhrada mzdy, jak jste správně řekla, já jsem to nikdy netajila, je to jakási podpora. Víte, že Pětadvacítka vychází z částky 15 000 Kč měsíčně, což odpovídá téměř minimální mzdě, která je dnes nějakých 14 700 Kč, pokud se nemýlím. To znamená, že my nechceme kombinace a souběhy. Takže vládní podpora rozložena mezi opatření MPSV Antivirus a opatření spočívající v této aktivitě Pětadvacítka, což jde za ministerstvem financí, ale to není důležité. Předkládám návrh, který má primárně saturovat OSVČ, kterým zcela vypadl zdroj příjmů nebo nějakým významným způsobem, tzn. že nelze souhlasit s kompenzací pro osoby, které jsou obecně považovány za zaměstnance. A pak klíčovou určující hranicí je, a ta je určena zákonem o nemocenském pojištění, které říká, kdo je a kdo není zaměstnancem. A od této hranice se odvíjejí dlouhodobě i zálohy, to znamená, ti, kdo jsou označeni jako zaměstnanci, platí a platili dlouhodobě zálohy menší a nebo žádné. Také měli buď snížené minimální základy anebo pro ně vůbec neplatily. Ti co byli takto vedlejší, OSVČ ze svého postavení dlouhodobě dá se říct, že měly nějakou výhodu a nelze je srovnávat s těmi, kdo byli na hlavní OSVČ. To jenom pro doplnění. A zákon o kompenzačním bonusu tvořil vlastní vymezení okruhu osob, které je třeba prioritně za zaměstnance považovat, ale převzal pouze kritéria, které už existují v zákoně o nemocenském pojištění. Toto vymezení by podle mého názoru mělo být i nadále respektováno. Rozšíření subjektů kompenzačního bonusu mimo okruh OSVČ opouští vládou navrženou koncepci a komplikuje spravovatelnost. Spravovatelnost bude velmi složitá pro zástupce finanční správy, protože oni – samozřejmě bude to zvyšovat rozpočtové dopady, ale já bych hlavně chtěla říci, že to může jednak vést k nežádoucí aplikaci to, že se bude čerpat tam i tam a bude velmi složité pro pracovníky finanční správy zjišťovat, kdo má pedagogickou činnost na pracovní poměr, kdo má další jinou činnost do 10 000 Kč, protože těmi informacemi ona nedisponuje. Bude to chtít nějaké další prověřování, což nám samozřejmě ztíží spravovatelnost a toto si myslím, že je proti principu kompenzačního bonusu, tak jak jsme ho postavili, a vidíte, že vyplacených 10 mld. Kč asi svědčí o tom, v průměru se vyplácí do dvou až tří dnů od podání čestného prohlášení, že to funguje.

Pokud jde o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, tak dobrovolnictví v pravém slova smyslu nevybočuje z daňového bonusu, tzn. daňový bonus tito dobrovolníci dostat mohou. To znamená, že to případné zahrnutí do nemocenského pojištění zaměstnanců se týká jen těch dobrovolníků, kteří dostávají či mají sjednanou odměnu za odvedenou práci, a ta je vyšší než je hranice 3 000 Kč měsíčně, jako u ostatních zaměstnanců, čili těch 3 000 Kč a k tomu OSVČ samozřejmě bonus dostane. Pokud jde o pěstouny, tak to jsou tzv. profesionální rodiče, ti dostávají odměnu od státu, ta je srovnatelná s platem a je vyplácena po celou dobu covidové krize, tzn. není důvod ji jakkoliv nahrazovat, takže já musím setrvat na svém názoru. Do limitu pro nemocenské pojištění se pak zahrnuje pouze tato odměna pěstouna, nikoliv dávky pěstounské péče. To jsou zase peníze určené na děti, takže tam samozřejmě i toto je potřeba zohlednit. Měla bych k tomuto pozměňovacímu návrhu i drobné legislativní připomínky, ale činí ho trošku nesrozumitelné, protože tam chybí spojka, ale to už jsou úplné detaily. Spíše si myslím, že pro mě je podstatná věcná stránka a já nemohu skutečně změnit tento svůj názor, protože už ti pedagogové udělají určitě problém. A je potřeba si uvědomit, že to do toho zákona, pokud se to tam dostane, pedagogové tam už jsou, tak de facto to platí pro celé kompenzační období, tzn. od 12. března. Takže se to bude muset ještě nějak zprostředkovat zpětně. Bude to velmi těžko spravovatelné a samozřejmě pokud tady projde pozměňovací návrh, celé se to odkládá, protože se bude muset hlasovat znovu v Poslanecké sněmovně, což bude otázka – nevím, třeba 14 dnů, nevím, kdy budou schopni se sejít, takže o to se odkládá. Lidé mi píší každý den, ale nechám to na vás, protože tím pádem od toho 1. května, což máme v pátek, jsme měnili, že bychom už začali okamžitě pokračovat ve výplatě, ale tím pádem se to odloží. Ti lidé na to nepřijdou, dostanou to samozřejmě zpětně, ale odloží se to. Jenom na to upozorňuji, je to na vás.

Pak co se týče pana senátora Nytry, který navrhuje zvýšení části kompenzačního bonusu. Rozumím tomu, nicméně má to nějakou logiku. Vyšli jsme z minimální mzdy, kterou stanovujeme na 15 000 Kč, což odpovídá 500 Kč, takže já samozřejmě svůj názor také nezměním, protože vyšel z nějakých úvah. Co se týče obsahu pozměňovacího návrhu pana senátora Valenty, kdy navrhuje odklad splatnosti daně z nemovitých věcí, pardon, beru to zpět, to by nebylo dobré, pane senátore, to by nebylo dobré, za to by nám obce nepoděkovaly, to je stoprocentně jejich výnos, tak to jsem ráda. Děkuji. Omlouvám se. Měla jsem to tady, asi jsem to nějak nezaregistrovala, že jste to nakonec nepodal.

A teď k panu senátoru Vilímcovi ještě nakonec. Ten sice nenačítá žádný pozměňovací návrh, ale má tady otázku daňového bonusu a jako sdílené daně, nikdy jsme to netajili, samozřejmě. Jestliže je to daňový bonus, tak je to logicky sdílená daň. Dnes už málokterá daň není sdílená, snad kromě daně z nemovitých věcí, která ve sto procentech náleží jenom obci, jinak mě teď nenapadá, která by nebyla sdílená, takže si myslím, že jsme si to řekli už na minulém hospodářském výboru, teď jsem nemohla přijít, moc se omlouvám, seděla jsem v Poslanecké sněmovně, ale pojďme si říct k té situaci obcí a krajů. Víte, že veřejné finance před pandemií byly de facto v mírném přebytku, příští rok jsme počítali, že budou vyrovnané, to byla celá součást makroekonomické situace. My jsme zažívali 6 let takového ekonomického zázraku, budu citovat pana prezidenta Zemana, jak kdysi řekl a byla to pravda, tzn. velice pozitivní ekonomické období, což samozřejmě pro územní samosprávné celky znamenalo bezprecedentní růst daňových příjmů a jsem za to ráda. To znamená, že rostly nám příjmy daňové a tím pádem rostly logicky v rámci toho sdílení i příjmy krajů, měst a obcí, protože oni se plus minus z hlediska rodu dostávají v rámci toho sdílení asi jednu třetinu. Neříkám to úplně přesně. Víte také, že se v roce 2018 změnil root, že se zvedl podíl u DPH tuším na sdílení a když bych vám řekla to na číslech, takže díky tomuto všemu – já si vážím velmi spolupráce s kraji, městy, obcemi, vážím si jejich vedení hospodaření, protože my máme přehled z hlediska zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale je to ten stát, který jako mezek vybere tyto daně a pak je rozdělí. A kdyby je nevybral, tak nemá co rozdělovat. To znamená, že o té výborné finanční kondici krajů, měst a obcí svědčí jasná čísla, která bych si dovolila tady prezentovat.

Daňové příjmy obcí vzrostly za posledních pět let ze 170 mld. Kč v roce 2014 na 245 mld. Kč v roce 2019, což je nárůst o 44 % obcí jenom. Krajům vzrostly za posledních 5 let. Ze 49,3 mld. Kč v roce 2014 na 75 mld. Kč v roce 2019, což je nárůst o 52 %. Obce vykazují od roku 2012 kladné saldo průměrné výše 18,7 mld. Kč, přičemž v roce 2019 vykázaly druhé nejvyšší za uvedené období, a to 25,5 mld. Kč, to se projevilo mimo jiné v průběžném růstu zůstatků na účtech obcí. Bez příspěvkových organizací mají obce - ta čísla mám někdy k lednu letošního roku – 215 mld. Kč na účtech, 215 mld. Kč jenom bych chtěla opakovat. U krajů je vývoj hodně podobný. I kraje vykazují v posledních letech kladné výsledky hospodaření. V roce 2016 kraje vykázaly rekordní přebytky ve výši 12,7 mld. Kč, v roce 2019 pak přebytek ve výši 5,8 mld. Kč. Rovněž krajům průběžně rostly zůstatky na účtech, a to až na 36 mld. Kč dle stavu na konci roku 2019. Zase je to bez příspěvkových organizací. Pozitivní vývoj na straně daňových příjmů má i vliv na zadluženost, která od roku 2013 klesá. A nebýt současné situace, tento trend by dozajista pokračoval. Mezi roky 2013 a 2018 obce snížily svůj dluh o 23,6 mld. Kč, to je celkem o 26 %, v roce 2019 dluh obcí sice nepatrně stoupl o 1,4 mld. Kč, nicméně pořád je velmi nízký. Zároveň platí, že více než 50 % obcí do této doby hospodařilo zcela bez dluhů. My to sledujeme z hlediska dluhové brzdy. Co se krajů týče, jejich dluh v roce 2019 činil 19,3 mld. Kč a rovněž vykazuje sestupnou tendenci, to znamená mezi roky 2013 a 2019 klesl o 7,5 mld. Kč. Ministerstvo financí a následně finanční správa při vyhodnocení fiskálního pravidla doposud nemusely přistoupit k tomu, že by některým z obcí či krajů byla dočasně zadržena část daňových příjmů, což je nástroj, který zná daňový řád, určitě to víte. Z uvedených číselných údajů je zřejmé, že územní samosprávné celky by měly současnou situaci jako celek zvládnout. Jak obce, tak kraje si v minulých letech vytvořily stabilní finanční hospodaření včetně finančních rezerv, které by nemělo ohrozit ani období nižší ekonomické aktivity spojené s přechodným hospodářským poklesem a poklesem daňových příjmů pod úroveň roku 2019. Provedli jsme stress test na ministerstvu financí, který – my zatím počítáme, že pokles na sdílených daních bude zhruba o 10 %, maximálně o 15 % po tom stress testu – a i tuto situaci by obce měly bez vážných problémů zvládnout, aniž by si musely brát nové úvěry. Ministerstvo financí v současné době doporučuje a to byl i můj dopis, který jsem psala, aby se optimalizovaly provozní úvěry, tak jak to dělá stát třetím rokem, ale především, aby se neutlumovaly investiční projekty. Měli jsme videokonferenci s panem premiérem, s panem předsedou Luklem – Svazu měst a obcí a tam jsme apelovali, aby právě investiční projekty pokračovaly a pokud si vzpomínám, teď jsem si to nevzala, možná někdy příště, ta investiční aktivita průměrná zhruba u krajů se pohybovala pod 60 %, takže tam ty rezervy určitě jsou, samozřejmě tady mám jenom problematiku stavu na účtech sdílených obcí převodu v rámci sdílení, ale pak je celá řada dotačních projektů, které samozřejmě stát dotuje. My počítáme s podporou investičních akcí, protože jestli něco tento stát bude potřebovat, tak to budou investice do ekonomiky, tak, abychom se dostali z problémů co nejdříve, je to jedna z důležitých podmínek a za chvíli tady budeme řešit státní záruky a to s tím velmi souvisí.

Jinak jestli mohu ještě nad rámec, pane předsedo, mezitím mí kolegové to zachytili, tady dotaz paní senátorky k zelené naftě, jsem to nezachytila. Tam jde o problém, na který jste se ptala, že zelená nafta se podává přiznání vždycky k 1. 4., ta lhůta 3 měsíců je dohodnuta s ministerstvem zemědělství a celní správou, je na ni absolutní shoda. Pokud by se lhůta měla zkrátit, ale upozorňuji, že celá řada zemědělců nestihla ani tuto lhůtu, takže nevím, jestli to zkrácení bude v jejich zájmu, tak by to chtělo legislativní změnu, ale určitě nějakou širší debatu, jestli je to skutečně žádoucí. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní navrhovatelko za obšírné vystoupení. S faktickou poznámkou se hlásí pan senátor Goláň a potom se přihlásil ještě také pan předseda senátorského klubu občanských demokratů Červíček. Myslím, že pokud se týká pořadí, tak je to tak, že pan Červíček jako předseda klubu má přednost, takže prosím.

Senátor Martin Červíček:  Pane předsedo, dovolte mi požádat o 10 minut přestávky pro senátorský klub ODS. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Přestávku žádáte před vystoupením zpravodaje nebo po vystoupení zpravodaje?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Po vystoupení zpravodaje. Byla tady námitka pana senátora Dienstbiera, která je pravdivá, čili se musím chovat tak, jak jsme se domluvili na Organizačním výboru. O faktickou poznámku lze žádat pouze v rámci obecné rozpravy. Máte smůlu, musíme dodržet to, co jsme si slíbili na Organizačním výboru. Nyní prosím o vystoupení pana zpravodaje a potom bude následovat desetiminutová přestávka. Prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji. Ještě nad rámec své povinnosti zpravodaje jsem zapomněl říct jedno číslo, které jsem chtěl zmínit, a to je to, že nad zákonem, který k nám přišel z PS, panovala v PS poměrně jasná shoda, neboť z 99 přítomných poslanců hlasovalo 98 pro. To jsem si jenom dovolil takto zneužít své pozice, nicméně v rozpravě k materii zákona vystoupilo pět senátorů, kdy jeden vystoupil dvakrát. Dva senátoři avizovali pozměňovací návrhy, kdy Tomáš Goláň avizoval pozměňovací návrh hovořící o rozšíření okruhu osob v tom zákoně. Senátor Zdeněk Nytra avizoval pozměňovací návrh, kdyby se zvýšily kompenzace, dále bylo upozorněno na participaci obcí v daňovém bonusu. Myslím si, že tady zaznělo od paní ministryně v reakci poměrně zásadní číslo, a to je, že pokles příjmů pro města a pro obce se předpokládá mezi 10 až 15 procenty, to si myslím, že tady bylo velice zásadní. Jinak si myslím, pane předsedo, že byl podán návrh na schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, který byl načten usnesením garančního výboru. Proto prosím, aby o něm bylo hlasováno nejprve.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Myslím si, že je to správné, aby to tak bylo, s tím, že my hlasovat budeme po desetiminutové přestávce, kterou za malý okamžik vyhlásím, s tím, že předtím si neodpustím jedno edukační okénko pro paní ministryni, která nás také často vyučuje, a to je, že pozměňovací návrh lze podávat až v podrobné rozpravě a pouze někteří senátoři, protože neví, zda podrobná rozprava bude, to někdy avizují v obecné rozpravě. Tudíž pokud v obecné rozpravě reagujete na pozměňovací návrh, tak činíte neerudovaně. Takže tolik ode mě poučení. Jsem rád, že to přijímáte a vyhlašuji desetiminutovou přestávku. To znamená do 17:28. Pardon, do 17:19, omlouvám se.

(Jednání přerušeno v 17.08 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.19 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže vážené dámy, vážení pánové, prosím, zasedněte na svá místa s tím, že my budeme pokračovat v projednávání tisku 250/12 s tím, že máme za sebou vystoupení navrhovatelky, máme za sebou vystoupení zpravodaje a máme návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, který nám doporučuje 174. usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Než budeme hlasovat, tak jenom pro formu, předpokládám, že paní ministryně s návrhem na schválení souhlasí? A zpravodaj? Souhlasí. Tolik ode mě. Já ještě jednou pro jistotu spustím znělku.

V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou? Stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku. Takže při hlasování č. 18 aktuálně přítomno 69, kvórum 35, pro 14, návrh nebyl schválen. A já otevírám podrobnou rozpravu. Takže do podrobné rozpravy se hlásí, ano, hlásí se pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená paní ministryně. Já bych si dovolil tady načíst svůj pozměňovací návrh. Pozměňovací návrh senátora Tomáše Goláně a Martina Červíčka k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Je to senátní tisk číslo 250. V článku bod 1 upravit takto:

V paragrafu 2 se na konci textu odstavce 1 doplní slova – přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než činnosti pedagogické, než činností, z nichž příjem nepřekročí v kalendářním měsíci částku 10 tisíc korun, nebo činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5, písmeno a), bod 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění. Chtěl bych tady, protože jsem nemohl mít faktickou poznámku, říct, že paní ministryně řekla, že tento pozměňovací návrh nepodpoří, protože se jedná o souběh. Z Poslanecké sněmovny nám přišel neomezený souběh, to znamená každý, kdo má třeba pedagogický příjem ve výši 50 tisíc korun, dosáhne na kompenzační bonus. Ten, kdo má 4 tisíce z pečovatelské služby, nedosáhne na kompenzační bonus. A tento pozměňovací návrh má tuto nerovnost odstranit. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Jinak v rámci načtení pozměňovacího návrhu můžete samozřejmě, pane senátore, ho odůvodnit, tam je to naprosto v pořádku. A třeba i podrobně, proto to je podrobná rozprava. Jinak jsem tady měl ještě jedno upozornění, že v některých případech se zřejmě tento pozměňovací návrh týká i přímo hlasujících, tak je v tom okamžiku podle zákona potřeba upozornit na svůj střet zájmů, protože to tak v několika případech minimálně je. Takže vám to tady říkám, protože to je pravdou. Takže kdo se hlásí další do rozpravy? Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane předsedo. Zaprvé, nejsem ve střetu zájmů k tomu prvnímu pozměňovacímu návrhu, ale zadruhé mi dovolte, abych načetl svůj pozměňovací návrh. To znamená, v článku 1 za bod 1 vložit nový bod 2, který zní „2. v paragrafu 4 se slova „činí 500 korun za každý kalendářní den bonusového období“ nahrazují slovy „za každý kalendářní den bonusového období činí v měsíci březnu a dubnu 500 Kč, v měsíci květnu 700 Kč a v měsíci červnu 900 Kč“.“.

Následující body přeznačit.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já také děkuji. Do podrobné rozpravy se hlásí ještě pan senátor Valenta. Prosím, pane senátore.

Senátor Ivo Valenta:  Já bych jenom chtěl ještě poprosit paní ministryni, ona možná trošku zapomněla mi odpovědět na tu moji otázku, jestli se vlastně ta vláda připravuje na náhradu škody, nějak jsem to tam nezachytil. Jenom jsme vzpomenuli ten pozměňovák, ale já jsem ho nedal, takže jestli bych mohl dostat...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně bude mít možnost v rámci svého vystoupení po podrobné rozpravě, pokud pane senátore netrváš na tom, aby to bylo v rámci podrobné rozpravy, tak by to bylo asi logičtější, protože se to přímo té věci netýká.

Senátor Ivo Valenta:  Ale samozřejmě já jsem ji vyzval, ale paní ministryně...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobře, paní ministryně, v rámci podrobné rozpravy jste vyzvána. Vy můžete vystoupit kdykoliv. Prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Tak jestli se ptáte obecně, pane senátore, tak my jsme nikdy nezpochybnili a opakovaně jsme to tvrdili, že prostě náhrada škody, pokud bude uplatněna, tak bude řádně projednána. To se řídí právními předpisy, kdy jsou základní tři podmínky. Vznik škody, příčinná souvislost a spojitost vlastně s nějakým vládním nařízením. Takže pokud taková škoda vznikne, bude uplatněna, bude prokázána podle příslušných předpisů, tak samozřejmě bude projednána a bude prostě v rámci toho konkrétního případu postupováno. Já vám nemohu říct nic konkrétního. Já vám nemůžu říct tady, že se zavazuji k tomu, že uhradíme každému, o co požádá. To víte, že možné není. Možná že cílíte na ten ušlý zisk, to bylo takové téma, které hodně rezonovalo médii. No já si to neumím moc představit obecně jaký ušlý zisk, jestli by se kompenzoval zisk, já nevím, který by měl dotyčný v období konjunktury 2019, 2018, ale samozřejmě mohou být i případy, kdy to bude mít bezprostřední souvislost. Ale musí být ty 3 podmínky – vznik škody, příčinná souvislost a spojitost s tím vládním nařízením. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji. Už se nikdo do podrobné rozpravy nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím. A ptám se paní navrhovatelky, jestli má ještě zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Ptám se a prosím pana garančního zpravodaje, aby vystoupil, zrekapituloval podrobnou rozpravu a navrhl hlasování.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak v podrobné rozpravě tedy byly načteny dva pozměňovací návrhy. První z nich je pozměňovací návrh pana senátora Tomáše Goláně a Martina Červíčka, který tedy rozšiřuje ten okruh osob, kterých bych se zákon týkal. A druhým pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pana senátora Zdeňka Nytry, který zvyšuje částky, které jsou v zákoně uvedeny. Já se domnívám, že můžeme hlasovat o každém pozměňovacím návrhu zvlášť. A navrhuji, abychom jako o prvním hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Goláně a pana senátora Červíčka, tedy o rozšíření okruhu osob, na které se zákon bude vztahovat a měly by tedy návrh na kompenzační bonus.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji. Ptám se, jestli k navržené proceduře hlasování má někdo nějaké připomínky? Není tomu tak. Takže já vás znovu svolám před hlasováním a před tím, než si vyslechneme vyjádření.

Tak děkuji, mám tady ještě návrh na odhlášení a přihlášení, takže vás všechny odhlasuji...

Odhlašuji, nikoliv odhlasuji. Odhlasujete, teprve teď jste byli odhlášeni. Tak prosím, takže před tím, než budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, tom upraveném, který tady načetl pan senátor Goláň a týká se rozšíření těch dohodářů, když to řeknu lidově, tak prosím o stanovisko paní navrhovatelku?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Nesouhlasné. Takže spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem senátora Tomáše Goláně a Martina Červíčka, jak byl načten, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak hlasování číslo 19, aktuálně přítomno 68, kvórum 35, pro 52, tento pozměňovací návrh byl schválen. Podle návrhu pana zpravodaje dalším pozměňovacím návrhem bude pozměňovací návrh senátora Zdeňka Nytry.

Stručná charakteristika, pane zpravodaji?

Senátor Jaroslav Větrovský:  O druhém pozměňovacím návrhu, o kterém bychom měli hlasovat, je pozměňovací návrh senátora Zdeňka Nytry a jedná se o zvýšení kompenzačního bonusu v květnu na 700 korun a v červnu na 900 korun, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, jsme tady všichni přítomni, nebudu spouštět znělku, ale spustím hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, prosím... pardon, omlouvám se. Hlasování prohlašuji za zmatečné, protože sice bychom to asi stihli, ale bude to tak férovější. A prosím o stanovisko paní ministryni?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím o stanovisko pana zpravodaje?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Negativní. Takže nyní můžu spustit hlasování. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem senátora Zdeňka Nytry, jak byl načten, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže vhlasování číslo 21, aktuálně přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro 41, návrh bych schválen.

A nyní nám zbývá hlasovat o celkovém návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. To znamená, prosím zase o stanoviska, paní navrhovatelko?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Negativní. To znamená, nyní budeme hlasovat o návrhu schválit zákon ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Spouštím hlasování, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Takže při hlasování 22 přítomno 69, kvórum 35, jsme rozhodli o navrácení návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů do Poslanecké sněmovny. Pro bylo 53, kvórum 35, registrováno 69. A ještě zbývá stanovit senátory nebo senátorky, kteří půjdou ovlivnit, tedy odůvodnit, pardon, návrh zákona, snad i ovlivnit, do Poslanecké sněmovny. Dívám se na to, kdo by to tak asi mohl být. Předpokládám, že pan zpravodaj nebude chtít, předpokládám, že pan Goláň, pan senátor Goláň kýve hlavou, takže jeden návrh je pan senátor Goláň, druhý návrh pan senátor Nytra a třetí návrh?

Pan senátor, třetí návrh? Pan senátor Červíček? Ano, pane senátor Červíček. Takže to jsou tři jména v tomto pořadí. Goláň, Nytra, Červíček. Jsou ještě nějaké další návrhy? Pokud nejsou, tak spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby osobami určenými k odůvodnění tohoto zpětně vráceného návrhu zákona Poslanecké sněmovny byli senátoři Goláň, Nytra, Červíček v tomto pořadí, tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže hlasování 23, přítomno 69, kvórum 35. Pro bylo celkem 64 senátorek a senátorů, ověřovatelé byli schváleni a já děkuji paní ministryni. A my se vystřídáme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak, prosím, procedurální návrh, pane senátor Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k času si dovoluji navrhnout procedurální návrh tak, abychom dneska jednali i hlasovali po 19. hodině tak, abychom vyčerpali program tak, jak jsme si ho schválili při schvalování programu dnešního jednání. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak slyšeli jsme procedurální návrh pana senátora Větrovského. Je každému jasné, co navrhoval? Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já si dovoluji podat, řekněme protinávrh, a to abychom jednali a hlasovali dnes tak dlouho, dokud neprojednáme bod, podle toho nového návrhu programu, číslo 14, to znamená úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopnosti armády České republiky. A následně, až tento bod projednáme, tak abychom dnešní jednání skončili. Což znamená, že paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová bude vědět, že už dneska nepřijde na řadu. Takže navrhuji, abychom jednali a hlasovali dnes tak dlouho, dokud neprojednáme všechny body až do bodu 14 včetně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak možná se k tomu chce vyjádřit pan senátor Větrovský?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Přesně. Přesně o toto mně šlo, tak abychom doprojednali body paní ministryně Schillerové a poté, protože je připraven pan ministr Metnar, tak aby se doprojednal ten bod, který jsme si schválili. Absolutně souhlasím s panem předsedou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže máme vlastně jeden jediný návrh, teď se pánové sjednotili. Pardon, hlásí se ještě pan senátor Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Já jsem si chtěl upřesnit, jestli hlasujeme o tom, že budeme jednat a hlasovat po 19. i 21. hodině, dokud to neprojednáme?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já jsem to takto pochopil.

Senátor Jiří Dienstbier:  Protože takto by ten návrh měl znít.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pochopil jsem to tak, nebylo to řečeno, ale bylo řečeno dokud neprojednáme tyhle ty body, z čehož bych řekl, asi bude vyplývat i ta 21. hodina, ale je to třeba říct a je to řečeno. Po 19. i 21. hodině, prostě dokud neprojednáme ty body tak, jak bylo navrženo. Tak a budeme to projednávat a budeme o tom hlasovat. Pan místopředseda Horník mě ještě doplnil. Takže teď budeme hlasovat o tom, jestli tenhle ten procedurální návrh přijmeme. Já spustím hlasování. Kdo s tímto procedurálním návrhem souvisí, abychom jednali a hlasovali po 19., 21. hodině, dokud neprojednáme ty body, tak jak bylo už ze strany pana Větrovského i pana předsedy řečeno? Tak kdo s tím souhlasí, stiskne tlačítko ANO, zvedne ruku. Kdo s tím nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové číslo 24 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti byl jeden, návrh byl přijat.

Tak a my můžeme pokračovat ve svém jednáním.

A dalším bodem našeho programu je

 

Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2

Tisk č. 251

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 251 a návrh uvede ministryně financí paní Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi uvést krátce návrh zákona, který máte nyní před sebou a jehož cílem je reagovat na aktuální situaci vyvolanou pandemií nemoci covid-19 způsobené virem SARS.

Nouzový stav vyhlášený v ČR a související očekávané enormní dopady na hospodářství je třeba vytvořit rychlé a efektivní nástroje k podpoře podnikatelských subjektů a ČR proto poskytne státní záruku na zajištění dluhu Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami. Státní záruka se poskytne ve výši nejvýše 150 mld. Kč. Předpokládaný nástroj umožní Českomoravské záruční a rozvojové bance poskytnout ručení za splacení úvěrů na provoz ve větším rozsahu. Tyto záruky bude ČMZRB poskytovat s cílem posílení likvidity podniků a zajištění rychlého přístupu k úvěrovému financování podnikatelských subjektů. Proto bude založen na principu tzv. portfoliové záruky, což umožní násobně vyšší dopad takového opatření díky multiplikaci. Možná pro vaši informaci, ať to řeknu trochu svými slovy, Českomoravská záruční a rozvojová banka teď nastavuje způsob a nástroje rozdělení této záruky, tzn. hodnoty, kolik která banka dosáhne na státní záruku, a ten princip bude takový, že státní záruka pro malé a střední firmy, tzn. do 250 zaměstnanců, bude poskytována ve výši do 90 %, na provozní úvěry do 50 mil. Kč, což tedy odpovídá 45 milionům Kč, a u středních firem nebo větších 250 až 500 zaměstnanců bude poskytována do výše 80 %, což je při provozním úvěru maximálně 50 mil. Kč částka 40 milionů Kč. Důležité je říci, že 30 % je tzv. portfóliová záruka, tzn. že ten objem záruk ve výši 150 mld. Kč odpovídá 30 %, takže tou multiplikací banky dají do těchto úvěrů částku až téměř 500 mld. Kč, to znamená asi 495 miliard Kč. Toto je částka, která bude znamenat likviditu, která se na tento úvěrový trh dostane díky tomuto zákonu. Co je ještě důležité? Asi jsem už řekla všechno. Záruka poskytne to, se dostanou firmy rychleji k úvěrům, je to jenom pro vaši informaci – nikdy v dějinách novodobé české ani československé republiky, myslím tedy po roce 1989, nikdy takovýto zákon nepřijala. Hledali jsme v archivech, našla jsem asi dva příklady, kdy stát přijal záruku na nějakou konkrétní firmu, to bych nechtěla se z toho nikdy poučovat. To znamená, toto je něco úplně nového. Vycházeli jsme ze zkušeností v zahraničí, kde se dělají tyto státní záruky. Ono to umožní to, že banka, když tam bude jištění státem, tak samozřejmě kritéria na poskytnutí úvěru bude mít mírnější, než kdyby tam záruka poskytnuta nebyla. To znamená, dostanou se k úvěrům i firmy, které by se za normálních okolností k úvěrům nedostaly. My jsme docela tvrdě vyjednávali o podmínkách, došlo k jejich změně trošku ještě mírně na půdě Poslanecké sněmovny, nicméně předkládám zákon, tak jak ho PS schválila. Velice se přimlouvám za jeho schválení, protože firmy na to čekají, a pokud zákon schválíte, podepíše pan prezident, tak nic nebrání tomu, teď se dolaďuje, že Českomoravská záruční a rozvojová banka nebude poskytovatelem, to chápete, budou to poskytovat banky, které na to mají know-how, umí to udělat, ale ona jim rozdělí podle nějakého poměru, stanovuje první tranži záruky, teď se jedná o výši, o tom poměru, pak se to vyhodnotí, dozor, dohled má samozřejmě nad ČMZRB Česká národní banka a myslím si, že to je velmi významný nástroj, díky kterému se na trh a na pomoc firmám s provozem, to zdůrazňuji, je to na provozní úvěry, dostane téměř 500 mld. Kč. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Prosím, abyste sledovala rozpravu a případně pak k ní zaujala stanovisko.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení bylo rozdáno jako senátní tisk č. 251/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kratochvíle, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Není třeba nic mačkat, vyčkejte, jestli jste si to nevypnul. Teď je zapnuto někde jinde.

Senátor Karel Kratochvíle:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně vlády. Dovolte mi, abych vás seznámil se 172. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 25. schůze konané včera, tzn. 28. dubna. K návrhu zákona o poskytnutí státní záruky ČR na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. vyplývající z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2. Senátní tisk č. 251. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ondřeje Landy, náměstka ministryně financí ČR a po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2. určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu senátora Karla Kratochvíle,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil usnesení předsedovi Senátu.

Potud usnesení výboru. Jen bych k tomu doplnil, že v PS došlo k dílčím modifikacím oproti vládní předloze, případně doplnění, a to v podobě precizace jednoho z kritérií, jimiž je možnost poskytnutí státní záruky pozměňována v důsledku, tak i pod rozsah zákona spadá jen neplacená jistina. Včlenění prvku transparentnosti požadavek na zveřejnění jak informací o skutečném majiteli úvěrovaného, tak i údajů o úvěrovaném a výši úvěru a ručení poskytnutého bankou.

A za další navýšení limitu pro portfoliovou záruku do výše 30 % jistin sjednaných úvěrů v relaci, k nimž je poskytována státní záruka. Poslanecká sněmovna ve 3. čtení, které se konalo 22. dubna, přijala tento návrh zákona s účastí 100 poslanců, hlasovalo 90 pro, nikdo nebyl proti. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. I vás prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nic takového, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan místopředseda Milan Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Tento návrh je jeden z návrhů podpory podnikatelských stavu, zejména malým a středním podnikům, myslím si, že je to ta skupina, po které bylo voláno, že je jí potřeba pomoct, nejenom těm velkým firmám nadnárodním, ale těmto menším firmám.

Myslím si, že to je v pořádku, že takto postupují i některé země EU a je to si myslím, i v pořádku s pravidly EU. Nejedná se o žádnou nepovolenou nebo hraniční pomoc. Ale chci upozornit na to, co zaznívalo i v Poslanecké sněmovně, a to je to, že často v minulosti zejména před volbami se řada politiků a politických subjektů hlásí k tomu, že je potřeba zamezit nebo omezit odvod prostředků do daňových rájů, tzn., aby subjekty, které u nás podnikají, zatěžují tady prostředí, využívají kvalitní a celkem levnou pracovní sílu, neodváděly zisky a neměly sídlo subjektu v daňových rájích.

V Poslanecké sněmovně byl podán pozměňovací návrh. Jak jsem se tím pozměňovacím návrhem zabýval, tak on měl údajně poměrně slabou stránku v tom, že on se dotýkal daňových rájů v zemích, které jsou mimo EU, ale že nebyl nasměrován na státy, které jsou členy EU, ale de facto vzhledem k tomu, že asi EU tento problém nemá dostatečně vyřešen, tak ne všechny země se hlásí k tomu, že jsou daňovým rájem, a tato věc je docela nejistá. Myslím si, že je to velký problém a také bych velmi přivítal, kdyby ČR v tomto byla jakousi vlajkovou lodí, protože subjektů, které z ČR vyvádí zisky, je strašně moc. Podle informací posledních, které jsem získal, je to přes 12 000 subjektů, které mají sídla v daňových rájích. Byl tady podán pozměňovací návrh, který já osobně bych podpořil, kdyby přišel do podrobné rozpravy, ale mám tam otazník, protože pozměňovací návrhy, které se dávají přímo na plénu, mají to riziko, že je nemáme ověřeny, a já se chci pozeptat. Paní ministryně, při tom jednání Poslanecké sněmovny bylo přijato doprovodné usnesení, které právě vás žádá, abyste v této oblasti připravili návrhy, abyste v této oblasti konali. Vy jste se údajně, tak jak jsem se dočetl z tisku, se k této problematice nevyjádřila, a já bych pro moje rozhodnutí potřeboval vědět, jestli opravdu se touto problematikou zabýváte a jestli v dohledné době předložíte nějaký návrh, protože věřím, že by ten vládní ministerský návrh mohl být kvalitnější, kdyby byl ošetřen, aby z toho nebyla nějaká blamáž, a jestli takovým směrem půjdete, anebo máte nějaké vážné důvody, anebo to neřešíte. V případě, že by byla ta varianta, že to neřešíte, tak bych podpořil pozměňovací návrh, který tady je podán, a já se přiznám, že v tuto chvíli nejsem samozřejmě schopen si ověřit, zdali plní všechny požadavky, které by takový pozměňovací návrh měl obsahovat. Nerad hlasuji pro něco, o čem nejsem přesvědčen, že je to úplně správně připraveno. Tím nechci kolegy, kteří se tím zabývali, nějak podceňovat ani snižovat jejich práci, ale byl bych raději, kdyby to byl návrh, který bude garantovaný ministerstvem financí, resp. vládou. Můj dotaz je, co se s tím doprovodným usnesením PS děje, jestli se to bude řešit anebo nadále budeme před daňovými ráji, resp. před subjekty, které se tam uchylují, strkat hlavu do písku. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně jistě zaregistrovala vás dotaz, pane místopředsedo. Slovo má s právem přednosti pan Petr Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně i vážení kolegové, kolegyně. Chtěl bych navázat teď na kolegu Štěcha právě s tím, že chci tady upozornit na to, že tento pozměňovací návrh, který zazněl ve sněmovně, jsme se jím zabývali podrobně, a chtěl bych říci, že tady je v silné podobě pozměňovací návrh přesně kvůli té záležitosti, aby neodcházela pomoc do tzv. daňových rájů. Co se týče rozdílu toho, co bylo ve sněmovně, tak tam bylo samozřejmě asi správně oprávněně vytýkáno a potom po konzultaci s legislativci jsme návrh změnili v tom, že se už nejedná o taxativní výpočet nebo výčet států, do kterých by pomoc byla směřována, ale jednalo by se o to, že by to byly firmy, které by byly na návrh vlády. Tím bychom právě přešli k taxativnímu měření. Tímto pozměňovacím návrhem se stanoví státní pomoc pouze těm právnickým osobám, které nesídlí v daňových rájích a které se zaváží po dva roky neodvádět příjmy do zahraničí a nevykupovat vlastní akcie. Chtěl bych jenom připomenout, že obdobné podmínky státní pomoci vyhlásily i některé další země EU, jmenovitě Polsko a Dánsko, kde to tam tímto způsobem také stanovily. Čili je to přejato i ze zahraničí a navazuje to na to, co řekl kolega Štěch a navazuje to i na původní návrh, který byl v PS.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Zeman. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Zeman:  Dobrý den, pane předsedající, vážená paní ministryně. Chtěl bych se vás zeptat na další zamýšlenou pomoc vlády ČR firmám do 250 zaměstnanců a nad 250 zaměstnanců. Provozní úvěr je jen částečnou pomocí těmto firmám. Většina firem zaznamenala výrazný pokles tržeb a fixní náklady zůstávají poměrně stejné a půjčka zůstává pořád jenom půjčkou, která se bude muset splatit. Vláda poměrně slušně zajistila zaměstnance, což je v pořádku, ale je otázkou, kam se budou po dvou, po třech měsících vracet, pokud firmy nepřežijí tento masivní pokles zakázek a podle mě i případnou druhotnou platební neschopnost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Skončil jste tak, že jsem myslel, že se nadechujete ještě, jak jsem nereagoval dostatečně rychle. Prosím pana senátora Wagenknechta, který je další přihlášený do diskuse.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Malinko naváži na předřečníka. Zeptal bych se i z reakcí, které vláda opakovaně říká, jsou trochu nesrozumitelné, jestli bude mimo tento mechanismus, který pouze řeší cash flow, ale neřeší, jak tady bylo řečeno, finanční situace přijetí firem nějaké kompenzace zejména v oblasti nájmu, o kterém mluvil pan ministr Havlíček, to by byl jeden dotaz. A pak zareaguji na avizovaný pozměňovací návrh. Já ho podpořím a jenom řeknu proč a ani nečekám reakci paní ministryně, protože se jí většinou nedočkám, tak to řeknu na rovinu. Je tady nám opakovaně něco říkáno, pak to není naplňováno. Řešili jsme tady opakovaně například nějaké podpory dohodářů, nakonec to dopadlo tak, že po pěti týdnech se nic nestalo a je tady nějaký mimořádný příspěvek, takže to, co říká vláda, ať je to paní ministryně jedna nebo druhá, nakonec se nedohodne, takže její závazek, který by tady mohl padnout, navazuji na pana místopředsedu Štěcha, pro mě nebude relevantní, protože mu nemusím věřit. To samé bych mohl říct dnes u předchozího bodu. Také tam byla nějaká komunikace, která nakonec, jak jsem pochopil, nebyla pravdivá, takže jenom z toho důvodu, ať je jakákoliv reakce paní ministryně, budu hlasovat pro pozměňovací návrh, pokud bude načten. Velice děkuji a pokud by byla odpověď na tu moji první otázku, budu velice rád, pokud ne, tak na to jsme už zvyklí. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jistě, děkuji, paní mistryně pečlivě poslouchá. Paní ministryně, vy můžete reagovat kdykoliv během rozpravy, pokud byste chtěla. Vy radši najednou. Prosím pana senátora Hrabu, který je dalším přihlášeným.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážená paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové. Já naopak podpořím tady ten návrh, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny. Hlásím se myšlenkově i spoluautorsky k návrhu, který prošel v PS coby doprovodné usnesení. Chtěl bych varovat před přijetím pozměňovacího návrhu, tak jak je tady avizován. Protože to doprovodné usnesení ve sněmovně mělo určitou logiku. Navazovalo jaksi technicky, legislativně na unijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí. Což je terminus technicus.

Zatímco to, co je navrženo v pozměňovacím návrhu, uvádí jakési poskytování neobvyklých daňových výhod, což je velmi kaučukové ustanovení, které bude velmi obtížně vyložitelné. Druhá věc je, že i pozměňovací návrh nedělá to, co bylo záměrem doprovodného usnesení, tzn. zamezit podpoře subjektů, které mají sídlo v nespolupracujících daňových jurisdikcích. Tady je pouze výčet a navíc odkaz na úvěrovaného, což znamená až pomoc na třetí, protože to není poskytnutí nějaké dotace, nějakého plnění, ale je to záruka, je to dluh Českomoravské záruční a rozvojové banky a státní záruky za ten dluh, tzn. že se to také přímo netýká podpory. Já bych se tedy velmi snažil rozmluvit kolegům vůbec podání tohoto pozměňovacího návrhu, resp. hlasování pro něj. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za váš názor a vysvětlení, pane senátore. Poprosím pana senátora Voseckého, který je dalším přihlášeným.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já mám jenom jednu otázku, a ta je, jak se bude posuzovat bezdlužnost těchto firem nebo jak se bude dokládat, protože tady je nějaká technikálie, která mi není úplně jasná. A v tuto chvíli si nedovedu představit, že by podnikatelé a firmy neměli úvěry a další a další věci. Tzn. mě by zajímala technická věc, jak budou úředníci, kteří to budou posuzovat, přistupovat k tomu řešení a posuzování bezdlužnosti v tomto stavu, jaký máme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. A zatím posledním přihlášeným je pan senátor Dienstbier, kterému dávám tímto slovo.

Senátor Jiří Dienstbier:  Já děkuji za slovo. Také bych se chtěl přihlásit k myšlence, že by ČR neměla ze státního rozpočtu podporovat společnosti, které vytvářejí struktury na daňovou optimalizaci tak, aby se vyhýbaly zdanění zde v ČR. Já se spíše kloním k podpoře pozměňovacího návrhu, protože to je aspoň nějaké minimum, byť mám také pochybnosti, jestli návrh může být účinný. Ale to se podle mě týká i usnesení, které předložila v PS paní poslankyně Kovářová, které bylo schváleno jako jedno ze dvou usnesení, protože i tak, jak jsou tam země definovány, pochybuji, že tam bude možné zařadit například Nizozemsku, Lucembursko nebo například Kypr, přes které se optimalizační struktury také vytvářejí. Nicméně obecně bych tady také chtěl slyšet ujištění od paní ministryně, že bez ohledu na to, co se tady dnes v tomto směru schválí, jestli vláda bude hledat tu cestu, jak doopravdy nepodporovat ze státního rozpočtu někoho, kdo se vyhýbá přispívání do státního rozpočtu.

Ještě k pozměňovacímu návrhu, proč si myslím, že nemůže být účinný, protože on mluví o podpoře společností, které mají sídlo v těch daňových rájích. Ale tady zpravidla těmi žadateli budou nějaké společnosti ze skupiny, která vytváří šedou strukturu, které budou mít často sídlo v ČR, ale nějaká mateřská společnost pak bude v Nizozemsku, na Kypru nebo na Seychelách, to už je z tohoto hlediska vcelku nerozhodné. Takže si nemyslím, že má návrh nějaký příliš velký dosah, přesto ho zřejmě podpořím, ale především bych chtěl doopravdy slyšet ujištění, že vláda o něco takového bude usilovat. A byť si nemyslím nic moc dobrého o podnikání a vůbec o akvizicích skupiny Agrofert ovládané panem premiérem, tak jestli se dá říct něco k dobru panu premiéru Babišovi, tak je to, že on takovouto strukturu nevytvářel a že holdingovou společnost má tady v ČR, takže by mu to možná a potažmo i vládě mohlo být také blízké.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další příspěvek do diskuse má pan senátor Fischer.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, dámy a pánové, já jsem chtěl poděkovat za tuhle diskusi, protože se mi jeví, že se dotýkáme samotných fundamentů toho, co to je stát. Proč odvádíme daně nebo jakým způsobem máme vyjadřovat solidaritu mezi sebou, mezi firmami, které se hlásí k našemu státu nebo tady chtějí podnikat. Tohle téma, které jsme teď právě otevřeli, mi přijde natolik zásadní, že bych se k němu rád vrátil, protože zrovna ekonomika ČR, která je založena na otevřenosti a volném obchodu, potřebuje možná i ve světle této krize znovu definovat nebo pojmenovat, jak vypadá solidarita nebo odpovědnost státu vůči firmám a firem vůči státu. Takže děkuji za toto téma, bude mě velmi zajímat, co na to bude říkat paní ministryně, a protože to bude vyžadovat i další domýšlení dopadů, tak se na diskusi těším. Cítím, že ji dneska pouze pootevíráme. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ještě pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Já bych chtěl podpořit mého předřečníka, pana Dienstbiera. Ony opravdu ty společnosti mají sídlo v ČR a pouze mají matky v daňových rájích. A tom v pozměňovacím návrhu není. Takže pokud předkladatelé chtějí, aby to mělo nějakou účinnost, bylo by dobré to opravit, protože tak, jak je to koncipováno, tak to na nikoho nedopadne. Ony jsou předmětem českého zdanění a všechna sídla jsou v tuzemsku, nikoli v zahraničí. V zahraničí jsou pouze matky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Máte na mysli, pane senátore, ten avizovaný pozměňovací návrh, že by měl být nějak upraven? Ano, aby bylo jasno. Diskuse vyvolává diskusi, prosím paní senátorku Jelínkovou.

Senátorka Šárka Jelínková:  Chtěla jsem ještě k pozměňovacímu návrhu říci, když si jej vezmete před sebe, že opravdu důležitější je ten bod d), kdy se úvěrovaný pod sankcí okamžitého vyrovnání celé pohledávky zavázal ve smlouvě o úvěru po dva roky nenabývat vlastní akcie a neodvádět daňovému nerezidentovi příjem plynoucí ze zdrojů na území ČR. Takže to jsem chtěla jen tady k té diskusi na podtrhnutí. A to, jak jsme se tady bavili, zda se to týká zemí EU či mimo EU, tak v tomto návrhu je upraveno, že vláda může svým nařízením vyjmenovat země, které by spadaly do těchto daňových rájů.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění avizovaného pozměňovacího návrhu. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já bych chtěl jen podpořit to, co tu řekla paní předřečnice, paní senátorka Jelínková. Já se tématem vlastnických struktur zabývám dlouhodobě. Je pravda, že by mohl být lépe definován bod c), kde by byli skuteční majitelé, ale ta kombinace, která tady je, umožňuje, že peníze nedostane nikdo, kdo by ty peníze do budoucna vyváděl. A to je možná podstatnější, že je tam nějaký mechanismus to zpětně kontrolovat, takže tady zamezíme tomu, aby naopak ti, kteří do budoucna peníze vyvedou, už teď peníze brali. Takže mi to připadá dokonce i logičtější, i když ten první bod by mohl být lépe definován, ale je to vlastně jedno. Ten bod d) k prvnímu zákonu a bod číslo 5 v druhém zákoně je opravdu podle mého názoru kvalitní na to, abychom zamezili dávání peněz těm, kteří je následně příští rok, jak to chápu dobře, až dva roky dokonce vyvedou pryč. Takže je to podle mě logické, správné a to podstatné. A děkuji za ten návrh.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Velmi důležitá a zajímavá diskuse. Předpokládám, že paní ministryně se k tomu ještě bude chtít vyjádřit. V rámci obecné rozpravy by na to možná ještě mohli reagovat ostatní senátoři. Pane senátore Goláni, máte, prosím, slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Já doufám, už naposledy. To céčko je mrtvým ustanovením a déčko tu zmiňuje odvody, které podléhají zvláštní sazbě daně. Ty odvody nebo převody zisku nebo jakékoli převody čehokoli podléhají sazbě daně 35 %. A proto je nikdo nerealizuje, protože 35 % je velké zdanění a je to nikoli ze zisku, ale je to ze samotného převodu. Takže pořád trvám na tom, že jak je pozměňovací návrh koncipován, že není úplně šťastný. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím, paní ministryně, ještě v rámci obecné rozpravy, jestli se můžete vyjádřit?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Pojďme si prvně znovu zopakovat, a já se na vás nezlobím, máte tady plnou kopu různých materiálů, pojďme si zopakovat, o čem vlastně jednáme. Protože z vašich některých dotazů si nejsem jistá, teď se omlouvám, že vás poučuji, jak mi říkal pan předseda Vystrčil, skutečně to bude asi tím, že jsem přes 20 let učila externě na právnické fakultě, tak mám v sobě tyto návyky, tak to neberte, prosím, osobně.

Prosím vás, úvěry budou poskytovat komerční banky. Tzn. my nemůžeme vstupovat do vztahů komerční banka – klient. Takže se nebudeme bavit, pane senátore, o žádné bezdlužnosti. Komerční banky mají prostě svoje know-how a budou si nastavovat vztah. A oni, předpokládám, nemají zájem na tom, aby potom část toho zaplatily. Tzn. to je vztah banka – klient. A tím se postupně dostanu k tomu, proč jsem nepodpořila pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. On byl notabene napsaný tak, že byl nepodporovatelný. A vůbec by to nefungovalo. A navíc tam byl vstup do bankovního tajemství atd. Takže to je ta podstata. Jenom ještě jednou, ČMZRB, pokud zákon nabude účinnosti, nějakým podílem, na kterém teď smluvně pracuje, mezi banky rozdělí hodnotu portfoliové záruky, těch 30 %, což tento zákon ohodnocuje na 150 mld. A oni budou uzavírat smlouvy s podnikateli. Pokud to budou malé a střední firmy do 250 zaměstnanců, tak 90 % bude ručit stát. Pokud budou 250-500, tak 80 % bude ručit stát. A budou poskytovat úvěry na provoz do 50 mil. Takže než si ještě řekneme k těm daňovým rájům, tak bych chtěla říct, že úvěry, na které se bude vztahovat záruka, budou poskytovány pouze na provozní financování, to je zákonná podmínka zákona, který máte před sebou, na provozní financování. A na základě rámcových smluv, uzavřených mezi ČMZRB a úvěrujícími bankami, které upraví další podmínky úvěrů. Například mohou být limitovány výší dvou měsíčních mzdových nákladů, což by mělo eliminovat vyvádění peněz do daňových rájů, respektive států s preferenčním daňovým režimem, to je přesnější.

Navíc tyto úvěry podpoří fungování podniků na území ČR, tzn. například udržení úrovně zaměstnanosti. To, že firmy tak, jak jste se mě tady ptali, co firmy budou dělat, že budou mít firmy na provoz. Na nic jiného to nemohou poskytnout. Já sama jsem zvědavá, je to skoro 500 mld., jestli kapacita bude naplněna, sama jsem zvědavá. My prostě přesně nedokážeme, je to poprvé, co se něco takového děje. Teď ČMZRB nastavuje podmínky a jedná se o výši první tranše. To nebude hned celých 150. Kolik z té první tranše se poskytne, samozřejmě potom to bude posuzovat i ČNB atd. Takže to bych chtěla, abychom si zopakovali. To není tak, že by ČMZRB a její úředníci toto poskytovali. Jak by to dělali? Tam je 300 lidí, sotva zvládli COVID I. Pak se to stejně převedlo, COVID II na banky. A toto je COVID III, kde už to jednoznačně budou poskytovat banky. Prostě záruka má umožnit, že kritéria, když to řeknu lidově, budou mírnější. Že na úvěry dosáhnou i firmy, které by za normálních podmínek od bank úvěr nedostaly. Rozumíme si? A kombinací záruky a multiplikací, protože záruka je ohodnocena na 30 %, portfoliová, tam dostaneme 30 %, čili cca třetina, dostaneme necelých 500 mld.

Takže tady doufám, že jsem odpověděla na balík různých dotazů, jak úředníci, jak bezdlužnosti atd. To budou dělat banky, ty to budou posuzovat. A zákon jim říká,vykolíkovává hřiště a říká: „U těchto firem to bude 90 %, ty malé střední, u těch to bude 80 %, dáte to jenom na provoz, maximálně do 50 milionů, víc dát nemůžete.“ A to je hřiště, ve kterém oni se budou pohybovat. A tou portfoliovou zárukou děláme i určitou motivaci pro banky, aby nechtěly, aby úvěry defaultovaly, protože oni na tom mají také zájem, jsou to i jejich klienti. My chceme pomáhat jako stát a vy tím, že to schválíte, a ony se starají samozřejmě o své klienty, je to lepší, než je poslat do insolvence, do konkurzu a realizovat potom záruky. Přeci je lepší té firmě pomoci se nadechnout a pokračovat dál ve svém byznysu.

Když se podívám na pozměňovací návrh, řeknu vám to zcela upřímně, pokud pozměňovací návrh projde, a je to samozřejmě na vás, já tady mohu jen apelovat a vysvětlovat, tak nezbude nic jiného, než to přehlasovat. To je neaplikovatelné, ten pozměňovací návrh. Prostě tak, jak byl neaplikovatelný pozměňovací návrh, který byl v Poslanecké sněmovně, který navíc ještě chtěl, aby se zasahovalo do bankovního tajemství, aby se to zveřejňovalo, no kam by to vedlo? Vedlo by to k tomu, že by to ztížilo právě naopak úvěry, bylo by to komplikované, máme tu jakési bankovní tajemství a tyto věci, prostě nebylo možné, abychom to podpořili.

Já chci říci jednu věc. My jsme to debatovali, my jsme s bankami dojednávali, a bylo to opravdu velmi tvrdé, tyto státní záruky, tak toto bylo jedno z témat. Ale to téma jsme vyloučili, protože to bychom vstupovali do smluvního vztahu banka – klient. Nehledě na to, že tím, jak jsou úvěry nastaveny, tak z povahy věci to skutečně cílí na klienty, na české firmy, na firmy, které jsou do 50 milionů. A samozřejmě ČMZRB tam ještě nastaví některé podmínky. Třeba jsem tam uváděla jako příklad, to se teď dojednává mezi MPO a ministerstvem financí, třeba tam bude limit ve výši dvou měsíčních mzdových základů atd. To jsou věci, které se ještě dojednávají.

Nehledě na to, při vší úctě, prostě pozměňovací návrh je neaplikovatelný, takže nám nezbude, než ho přehlasovat. Já budu velmi apelovat, aby se přehlasoval, protože tam je „úvěrovaný neměl ke dni sídlo v některé z jurisdikcí, které svým rezidentům poskytují neobvyklé daňové výhody“. To je právně neurčitá definice. „Seznam takových zemí stanoví vláda“. Jak může vláda stanovit takové země? Stanovit tento seznam na půdě EU byl nebetyčný problém, který vedl až k různým diplomatickým rozporům. Kdo jste tady ze zahraničího výboru, tak jste museli tyto věci vnímat a nějakým způsobem o nich víte. Takže to je prostě nereálné, neaplikovatelné. Já to říkám úplně upřímně, je to neaplikovatelné.

Další věc, „úvěrovaný se pod sankcí okamžitého vyrovnání celé pohledávky zavázal ve smlouvě“ atd., pořád my nemůžeme vstoupit, byť zákonem, do vztahu banka – klient. A úvěry budou poskytovat banky. My pouze říkáme: „Tady budeme za něco ručit za určitých podmínek,“ je to v podstatě z toho portfolia třetina, a tím pádem samozřejmě banky budou poskytovat. Proto jsme jednali. Já jsem navrhovala portfoliovou záruku nižší. Banky namítaly, že tím pádem propadne méně firem sítem. Vedla se debata na půdě Poslanecké sněmovny, nakonec Poslanecká sněmovna schválila 30 % portfoliové záruky.

Navíc banky budou muset dávat na web seznam klientů, které budou benefitovat z ručení. To už je samo o sobě samoregulační mechanismus dostatečný. Takže já skutečně říkám zcela upřímně, že nemohu ani jako ministryně financí, ani jako předkladatelka, ale ani jako právník profesí podpořit tento pozměňovací návrh tak, jak je předložen. Teď asi mluvím špatně, že už mluvím k pozměňovacímu návrhu, ale ono o něm bylo mluveno. Možná jsem teď procesně mimo jednací řád, tak se omlouvám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To je v pořádku, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Je to v pořádku? Dobře. Pak tady zaznělo, myslím, že od dvou pánů senátorů, ať to nespletu, dotaz na nájmy. Tzn. kompenzaci. My o tom jednáme, měl by to předložit pan ministr Havlíček zítra na vládu. Dolaďujeme to, že by se podílel na odložených nájmech stát určitou výší, ale parametry nemáme ještě přesně vydiskutované, ale samozřejmě deklarovali jsme to, on to tady deklaroval a já to potvrzuji.

Nevím, pane senátore Wagenknechte, nejsem si vědoma, že bych vám někdy neodpověděla na něco, určitě věřím, že to nebylo nikdy úmyslně. Takže pokud jsem někdy na něco možná zapomněla, tak určitě ne úmyslně, nebývá to mým zvykem.

Co se týče DPČ, víte, že se schválilo ošetřovné v Poslanecké sněmovně. Paní ministryně připravuje program dotační, který slíbila, že dá ve velice krátké době ke schválení, myslím paní ministryně Maláčová. A co se týče těch dohodářů do 10 000, myslím teď DPP a kombinace s OSVČ, ti dosáhnou na Pětadvacítku. Pokud jsou to DPČ, tak samozřejmě tam je to do 3000. Pak už tam nárok není v tuto chvíli.

Uvidíme, jak se postaví k tomu vašemu senátnímu návrhu Poslanecká sněmovna. Ale já jsem tady posledně vysvětlovala, že pokud jsou to DPČ, tak oni jsou v evidenci státní sociální podpory, nebo státní sociální podpory, České správy sociálního zabezpečení, protože platí odvody. Takže to řeší MPSV. Pokud jsou to ti dohodáři do 10.000, tak jsem říkala, je tam možná kombinace s OSVČ. Nicméně není o nich žádná evidence. Jediná možnost je systém státní sociální podpory, hmotné nouze. Vy jste říkal nějaký případ, který na to nedosáhl, ale to je potřeba znát konkrétní podmínky. Protože třeba paní ministryně – a možná mluvíme každý o jiném případu – mluvila o případu, kdy ji vyzývali někteří poslanci, nebo některý poslanec, a ona ho nechala prošetřit a zjistilo se, že ten člověk má docela slušnou částku na účtě. Takže můžete poskytnout někomu sociální podporu a hmotnou nouzi, ale zkoumají se samozřejmě jeho podmínky. Potom bychom samozřejmě mohli rozdávat všem všechno. A přece jen v tomhle systému musíme pomáhat a vláda to považuje za svou povinnost, ale v tomhle systému těch černých pasažérů je také docela vždycky dost. To je jen potřeba si uvědomit, že i nějaká elementární kontrola nad tím musí být.

Ještě se dívám, na co jsem zapomněla... Já to shrnu, já nevidím tady teď nic. Jo, pan senátor Hraba, tak tam bych podepsala, co jste řekl. Tam v podstatě nemám, jak bych to komentovala, já s tím souhlasím. Je vidět, že jste se tou problematikou zaobíral.

Tak já bych chtěla říct úplně upřímně, že je to na vás. Ten pozměňovací návrh je za mě – a teď budu mluvit víc jako právník, jako expert neaplikovatelný, nezbude, budu samozřejmě apelovat na vládní kolegy, koaliční poslance plus podporu dál, pokud to vrátíte, tak aby to bylo přehlasováno. Každopádně – a teď to neberte jako nějaké, já to skutečně říkám s veškerou pokorou, zbrzdí to celý ten proces. Protože firmy na to čekají, připravuje se to, je to připraveno tak, aby se to mohlo spustit. Ale jak říkám, je to na vašem uvážení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Fajn, děkuji, paní ministryně, žádné obavy, můžete v rámci projednávaného zákona mluvit o ledasčems. Dokonce uneseme i nějaké poučení a jistě na to budeme i umět reagovat. Tak prosím pana senátora Štěcha, který má právo přednosti. Tak pan senátor Štěch se práva přednosti vzdává, takže prosím pana senátora Dienstbiera, který je přihlášený ještě pořád do obecné rozpravy.

Senátor Jiří Dienstbier:  Já děkuji za slovo. Já jsem chtěl jen stručně zareagovat na to, co teď říkala paní ministryně. Naprosto nesedí to, že v takovéto situaci není možné zasahovat do vztahu banka, klient, protože samozřejmě se do toho vztahu zasahuje. Nepochybně stát nemůže nutit banky, aby někomu dali úvěr. Ale v případě, že stát poskytuje státní záruku na ručení Českomoravské záruční rozvojové banky, tak si může stanovit samozřejmě podmínky a potom záruční banka musí přenést tyto podmínky v tom svém ručitelském vztahu

do vztahu mezi bankou a klientem. Nesmí tím podmínit svoje ručení.

Takže to možné je. A ten návrh zákona to ostatně dělá, protože pokud se nepletu, tak tam už ta jedna podmínka stanovena je. A to je, že ke konci března tam nesmí být prodlení s plněním dluhů delší než 30 dnů. To je také věc, která zasahuje do vztahu banka, klient v tomto smyslu. Takže to samozřejmě možné je. Je to možné potom samozřejmě

i ve vztahu k těm společnostem, které jsou v té struktuře za účelem daňové optimalizace. Je to jen otázka vůle. Já s tím souhlasím, nebo mně také přijde, že ten návrh, který tady je, není úplně ideální.

Ale to, co bych chtěl především poznamenat, je to, že já jsem neslyšel jasnou vůli vlády zabývat se, nebo reagovat na usnesení Poslanecké sněmovny, které vládu vyzývá

k tomu, aby nastavila podmínky tak – a teď nejde jen o společnosti, které mají sídlo v daňových rájích, protože obě dvě ta usnesení ve sněmovně jsou obecnější. Vlastně vyzývají k tomu, aby se neposkytovaly peníze těm, které vyvádějí pomocí struktur a daňové optimalizace peníze tak, aby neplatili do státního rozpočtu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, teď je na řadě pan senátor místopředseda Štěch, prosím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, vážený pane předsedo, paní ministry, kolegyně, kolegové.

Já musím říct, že jsem s odpovědí paní ministryně zklamán. Ale to není nic nového, v politice to je každou chvíli a moje pocity nejsou ani důležité. Já, když si to vezmu zpátky, tak já si dobře pamatuji, že předseda vlády při kampani před volbami hovořil v této oblasti o tom, že se právě úniky – a dával za příklad i svoje firmy – do daňových rájů, že se s tím musí něco dělat. Je to samozřejmě problém nejen České republiky, ale celá Evropské unie. Je mi jasné, že bývalý předseda Junker, když byl v Lucembursku, tak třeba on velký zájem na tom, aby se to řešilo, neměl. Dneska je složení komise jiné.

Já také zopakuji to, co tady řekl Jiří Dienstbier přede mnou. Mně je jasné, že stát nemůže vstupovat mezi vztah banka – klient. Ani to nechci. Ale zase nás nikdo nemůže nutit, že my máme odsouhlasit, že podporu státu, která je v těch zárukách, protože to je pro banku určitá větší jistota, že ji dáme i subjektům, které se k tomu státu nechovají úplně podle mého názoru fér. To je ta otázka. A samozřejmě, že vidím, že jste velmi opatrná, paní ministryně, abyste nám tady něco slíbila. A tím říkám, že se s tím vůbec nic nedělá, a ani dělat nechce. To není jen otázka těchto záruk, to je komplexní problém. A já se pak nedivím, že se další firmy přidávají a mají sídla mimo naši zemi. A jak říkám, 12 000 subjektů a více, to je hrozné číslo a myslím si, že jsme v tom docela premianti, nebo jedni z nejvíce zasažených tímto podle mého názoru nekorektním jednání.

A když máme možnost nějak jim to aspoň připomenout a dát jim to najevo, že v časech dobrých na nás nemysleli, že sice tady zaměstnávají lidi, všechno, ale oproti ostatním podnikatelským subjektům, které tady zaměstnávají a platí naše daně ze zisku apod., si myslím, že to je nefér. A jak říkám, jsem celkem zklamaný a asi by bylo dobře se předsedy vlády ptát, jak to tedy před volbami s tím omezením daňových rájů, respektive s tím zamezením, aby se tam prováděly úniky, jak to myslel, když dneska teď nic konat nechce. Ani v takovémto případě, když se to tady přímo vyskytuje.

Že pozměňovací návrh asi nebude úplně to pravé, to jsem říkal i ve svém vystoupení. Jsem si toho vědomý a teď mám dilema, jestli je lepší nehlasovat pro pozměňovací návrh, abychom na problém upozornili, aby se řešil. A když nás sněmovna přehlasuje, tak nás přehlasuje. I poslanci asi v této věci mají asi také poměrně dost velké rozporuplné pocity a bude dobré, když se o tom bude dále jednat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak třeba nám to paní ministryně teď vysvětlí, protože se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Tak jestli chcete reagovat obecně, tak samozřejmě Česká republika, zastupovaná ministerstvem financí, je velmi aktivní ve všech debatách k seznamu tzv. různých nespolupracujících jurisdikcích. Ono to nebývá nazýváno daňové ráje, protože pořádně těžko říct, co to je. A v legislativě už máme několik let, teď vám to neřeknu přesně, tři čtyři roky máme, že pokud se vyvádějí peníze do takzvaných třetích zemí, tak je tam 30% srážková daň. Zavedli jsme, ono to souvisí nejen s tzv. daňovými ráji, že my těžko můžeme diktovat třeba nějaké zemi v Evropské unii, nebudu žádnou jmenovat, abych se jí nedotkla a neřešila nějaký diplomatický spor, aby měla třeba daň 11 %, nebo aby měla daň 20 %. Jsou snahy na půdě Evropské unie a Česká republika je podporuje, aby byla třeba nějaká minimální korporátní daň.

Ale nějaká minimální. Na všechny změny v rámci daní vždycky potřebujete jednomyslnost. A my jsme v tomto Hujeři. Vždycky, vždycky. Jak je jakékoli opatření, které se přijme, tak my ho aplikujeme. Buď jsme první, nebo jsme druzí. Protože kolikrát se stane, v Legislativní radě vlády se ptají, jak to dělají jinde? My nevíme, protože jsme první.

To znamená, my všechna tato opatření, která s tím souvisí, to není jen daňová politika, ale to je i progresivní daňové plánování, to je vyvádění různých peněz nelegálními způsoby, že se přefakturovávají matky, dcery atd. My jsme přijali to, že aplikujeme a implementujeme, nakonec to chodí sem k vám, ta opatření vždy jako jedni z prvních, pokud nejsme úplně první, je jedna věc. A pak jsme zavedli celou řadu opatření i na národní úrovni.

Ono to nesouvisí úplně třeba s daňovými ráji, ale s celým tím komplexem – agresivní daňové plánování, problematika neobvyklých jurisdikcí, nazývejme je tak, jak je nazývá Evropské unie, tradice preisingu atd. Když jsme zavedli někdy v roce 2016 povinnou přílohu, když si platí mezi sebou matky, dcery, musí to sdělit. Doměřili jsme několik miliard. Od loňska v balíčku 19 jsme zavedli povinné hlášení o dividendách. Protože máme dividendovou směrnici, my mezi právnickými osobami evropskou nesmíme zdaňovat, ale pokud firmy vyvádějí, tak my to dneska nevíme. Takže povinná příloha, firma uvede, vyplatila dividendu tamhle do té a do té země v téhle té výši. A finanční správa bude kontrolovat, byla to ta dividenda osvobozená, nebo nebyla?

Takže to je celá řada takovýchto nástrojů, které samozřejmě hlídáme. A v rámci tohoto boje ve zdaňování s neobvyklými daňovými jurisdikcemi přijatých různých optimalizačních metod, schémat atd., tak to jsou všechno věci, které Česká republika jako jedna z prvních implementovala. Co se týče záruk, tak jedinou cestu, kterou zvolíme, a já jsem to možná měla říct více důrazně, bude ta, že dáme do smluv s Českomoravskou záruční rozvojovou bankou, tzn. smlouvy, které budou uzavírat s jednotlivými bankami, aby toto byl prvek, který by zazněl v jednotlivých smlouvách. A to je text, který se momentálně ladí. A to jsem možná měla zdůraznit více. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkujeme za doplnění. Prosím pana senátora Zemana.

Senátor Jaroslav Zeman:  Já bych se připojil k paní ministryni se svým dotazem, jestli Vláda ČR chystá nějakou další pomoc firmám do 250 a nad 250, protože Českomoravská záruční banka půjčí, ale to musíme splatit. Je to podobné, jako kdybyste zaměstnancům nedávali příspěvky, ale půjčovali, s tím, že vám je někdy vrátí. Na to bych tedy čekal nějakou odpověď.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak pan senátor Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Já velice krátce zareaguji na slova paní ministryně a děkuji za ně, že reagovala. Já jenom k dohodářům, mluvili jsme o tom. Já jsem reagoval na vystoupení paní ministryně Maláčové. Myslím, že to bylo o víkendu, kdy řekla, že dohodáři nebudou mít nějakou refundaci formou bonusů jako OSVČ, ale že mohou jít nějakou dávkou mimořádné pomoci. To znamená, že tady buď nemáte stejný názor, nebo se to vyvinulo – což budu rád. A pokud jste říkala, že vy víte program, tak bych byl velice rád, pokud byste nám to potvrdila, že to tak skutečně bude. Protože to je jeden den tak, druhý den tak, a proto byla moje nedůvěra ne k vám osobně, jako k vaší osobě, ale k té vládě, která tady vystupuje nekonzistentně. Tak jestli byste si to mohla ověřit a říct nám, jestli to opravdu bude, nebo nebude. Budu rád.

Vrátím se jenom k tomu procesu tady. Mám jednu věc, která se tady také zmínila. Nevracel bych se k tomu. Říkáte tomu rychlé schvalování, že samozřejmě jakékoli dnešní zpoždění to může o týden, čtrnáct dnů odsunout. Velice krátká reakce. I sněmovna se může do druhého dne sejít. Nechci říkat, že my se tady scházíme skoro pořád, ale i sněmovna by se mohla případně sejít, ale to je asi nepodstatné.

Spíš druhá věc, která je pro mě trochu bizarní. My tady dneska projednáváme nějaké záruky na úvěry podnikatelům, ale kompenzace, ty zkrátka ještě bude pan Havlíček řešit. Možná zítra je přinese, možná je opět nepřinese, třeba za týden, za dva, za tři, budeme čekat. Takže my tady v tuto chvíli primárně dáváme půjčky podnikatelům na něco, co se možná bude kompenzovat. Vždyť to je neskutečný kruh, který je vlastně obrácený.

Tak jenom k tomu bych chtěl, jaká je tady vlastně logika? Já mám jenom interní informaci, že s panem Havlíčkem už se před několika týdny zástupci několika svazů bavili o kompenzacích za nájemné. To mělo být řešeno primárně. Tak my v tuto chvíli řešíme půjčování podnikatelům na něco, co pak stát bude zpětně kompenzovat? Je to nesmysl podle mého názoru. Ale pokud máte jiné informace, budu velice rád. A pokud říkáte, že zítra bude schválen program na kompenzace za nájemné, tak si myslím, že nám to asi vadit nebude, že to urychlíme. Budu rád za reakci, pokud byste byla tak hodná, velice ji budu kvitovat.

A poslední věc, já tady trochu dám zapravdu jak paní ministryni, tak ostatním. My tady malinko možná směšujeme dva problémy. Daňové ráje a skrytého, skutečného majitele příjemce té firmy. Tady myslím, že paní ministryně se mnou bude na stejné vlně. To je ten větší problém, který řeší i legislativa, evropská směrnice proti praní špinavých peněz. Tady banky mají povinnost podle mého názoru dokonce sledovat, kdo je skutečným majitelem. Nechci tady odhlédnout od toho, že s tím má problém náš pan premiér, který díky tomu čerpá dotace, ale nechci tady do toho zabývat. Všichni tu kauzu známe, že on se skrývá jako skutečný majitel a čerpá dotace. Ale v tomto případě se zeptám věcně. Paní ministryně, to znamená, že ČMZRB bude klientům poskytovat záruku za ručení za jejich vlastní kapitál, aby dostali od banky potom úvěr. Jestli tomu dobře rozumím. Bude ČMZRB v rámci i směrnice AML ověřovat u těchto zaručených úvěrů skutečné majitele podnikatelů, kteří to dostanou? Myslím, že to je reálné, že to nemůžou reálně vůbec zvládnout. Pokud ne, to znamená, že to je bianco šek?

A druhá otázka, pokud tomu tak nebude, což si nemyslím, že je správně, podle mého názoru by to mělo probíhat, budou toto dělat banky? Budete mít jistotu toho, že úvěr nedostane někdo, kdo se skrývá jako skutečný majitel za tou firmou? Řeknu jenom proč. Já velice krátce princip toho praní špinavých peněz vysvětlím. Tady jde o to, aby peníze nedostal někdo, kdo by peníze mohl použít např. na terorismus. Ta skrytá konečná entita, aby nebyla například v nějakých zemích, které jsou teroristické. Nebo, aby to nebyl v konečné fázi nějaký skrytý politik, který sám o sobě rozhoduje. To je třeba případ pana premiéra v kauze Čapí hnízdo a v dalších dotacích. Takže to je další věc. Toto už budete mít v rámci tohoto, nebo nebudete? Pokud tedy odhlédnu od problému daňových rájů, ale k tomu konečnému vlastníkovi.

Jaké kontrolní mechanismy ministerstvo financí, které ve finální fázi tady přes státní rozpočet bude ručit miliardami korun, bude mít k tomuto ujištění ve vztahu k praní špinavých peněz a skutečným majitelům, kteří přes záruku ČMZRB dostanou státní peníze v konečné fázi, nebo budou ručeny státními penězi na případný default a které ty banky budou poskytovat.

A tady ještě řeknu svůj komentář. Já si myslím, že i české banky mají velké rezervy v tomto ověřování v mnoha případech. Ale nechci tady paušalizovat celý systém. Jsou konkrétní případy, kde je problém. Takže kdybyste mohla ještě k tomuhle, jakou formou máte nastavené kontrolní mechanismy, aby peníze zaručené státem, když default tady bude, nešly k někomu, kdo není jasný skutečný majitel a mohl by být buď opravdu v nějakém kritickém vztahu k České republice, jeho domicil, nebo to může být někdo, kdo má nějaké korupční vazby a vztahy k těmto penězům. Děkuji za reakce.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore, hned chcete reagovat, paní ministryně? Ano, prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. ČMZRB to nemůže dělat, pane senátore. Ta má 300 lidí. Už v podstatě dělala... Ta má 300 lidí, mějme rozum! Jak by mohla poskytovat tisíce úvěrů? Proto jdeme přes banky. A vy přece dobře znáte AML směrnici a AML zákon, pro vás to není žádná novinka. A vy víte, že to je povinnost bank. Banky budou toto kontrolovat. Jak byste to chtěl pod ČMZRB? Tady jste mě kritizovali, že program MPO Covid 1, a myslím, že i pana vicepremiéra Havlíčka, nefunguje, proto se Covid 2 už vlastně udělal přes banky. Protože ČMZRB, která má možná, já nevím přesně, 250 nebo 300 lidí, já to přesně nevím, tak de facto nebyla schopna to zprocesovat. A jak by mohla toto kontrolovat? A banky jsou přece povinný subjekt podle AML zákona, aby toto zkoumaly. Proto to budou dělat banky. Banky mají know-how, banky to umí, banky mají kapitál. A my v podstatě tím, že poskytneme státní záruky, tak de facto pomůžeme tomu, že banky zmírní kritéria pro podnikatele. A znovu opakuji prosím, je to na provozní účely.

To znamená, je to na to, aby firmy přežily. Aby byly schopné zaplatit různé věci. A o provozní úvěr, to vy víte dobře, tady celá řada z vás jsou podnikatelé, tak to přesahuje pojem nájemné. Ono to není tak jednoduché. Ono MPO na tom pracuje skutečně asi 14 dní. Včera jsem se o tom bavila s panem vicepremiérem, že snad to zítra dá na vládu.

Ještě si budeme vyměňovat ty konečné texty, ono to není tak jednoduché, vyčíslit to, zabránit tomu, aby to mělo nějaký kontrolní mechanismus, toto budou přesně ty věci, na které jednou bude chodit NKÚ. A my tu pak budeme poslouchat tu kritiku, to jste tenkrát měli, a oni všichni budou potom samozřejmě poučeni z těch věcí, tak to budou vidět, jak se to mělo udělat tenkrát lépe. To jsou všechno věci velmi problematické, takže ono to chvilku trvá, než to vydiskutujete, ale chceme to řešit. Ale toto je na provoz, to je vlastně na veškerý provoz, aby ty firmy mohly fungovat. A ty firmy to potřebují hrozně rychle ty peníze. To znamená, aby vlastně získali, my tu záruku tam dáváme proto, protože by celá řada firem za normálních okolností na ty úvěry nedosáhla. Ty banky by jim je prostě nedaly, protože by nedodržely ta přísná kvalifikační kritéria. No a když tam bude ta záruka, tak samozřejmě oni, tak na to celá řada firem dosáhne, protože ty banky budou vycházet z toho, že tam částečně ručí stát, ale zase tím, že ta portfoliová záruka jako taková je 30% nakonec tedy po schválení v Poslanecké sněmovně, tak i oni jsou motivováni. A to jsme chtěli, že nebudou chtít zdefaultovat svůj kapitál, svoje úvěry. Oni také svým akcionářům odpovídají za nějaké výsledky. Takže je to taková, bych řekla, svatba z rozumu, kdybych měla hledat nějaký obecný výraz. Prostě zachraňujeme naše firmy a banky zachraňují svoje klienty tím, že spojíme síly. A to, že ten problém těch konečných vlastníků řeší AML směrnice, teď tuším už máme pátou. Pátá myslím, ne? Pátá je teď účinná. A je to povinností bank. Ony jsou také povinné subjekty, aby toto zkoumaly. A nad ČMZRB, která vlastně bude rozdělovat ty záruky, teď dojednáváme ty podmínky toho přerozdělení, kolik dostane ta banka, kolik ta banka a za jakých podmínek, tak nad tou dozor vykonává Česká národní banka. A my předpokládáme, že to nebude okamžitě rozděleno 150 miliard, ale bude nějaká tranše, teď se bavíme o její výši, ta se potom vyhodnotí a bude se přidělovat dál. Taky budeme vidět, jaký je zájem, to nedokážeme teď vůbec odhadnout, zatím máme signály z bank. Banky tvrdí, ale to jsou informace z bank, takže já to beru jako relevantní, že oni mají největší přehled, že ten zájem je obrovský. Takže uvidíme, jaký bude potom výsledek. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Prosím paní senátorku Seitlovou, která je další přihlášená do obecné rozpravy.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedající za slovo. Ta debata už je sice dlouhá, ale čím více otázek a odpovědí, tím více nejistot. Já jsem chtěla podpořit návrh, který tady předložila paní kolegyně, a to je otázka těch daňových rájů. A to, co bylo v odpovědi paní ministryně, tak mě naopak velmi znejistělo. Nejenom proto, že tvrdila něco, co si myslím sama musela vědět, že to tak není, a to je, že nemůže, když dává záruky, stanovit nějaké podmínky. Samozřejmě, že je stanovuje už v tom, co řekla, a jistě, že může stanovit i tyhle rozšířené, tak jak už to řekl přesně pan senátor Dienstbier. A nakonec i pan senátor místopředseda Štěch. To mě zarazilo, že taková argumentace vůbec z její strany mohla zaznít. Ale také zaznělo, a to bych se chtěla právě zeptat, teď na konci o tom sama paní ministryně hovořila, o tom přerozdělování. Jakpak to bude přerozdělování? Česká národní banka bude kontrolovat, jak Českomoravská záruční se rozhodne, tak tobě dám tolik záruk z toho balíčku, tobě dám méně, tož tebe mám radši a tebe ne? No tak... to je naprosto přece špatně. Přece si mají rozhodovat ti klienti, kteří si požádají u těch bank. A následně podle té poptávky, která bude u jednotlivých bank, a možnosti realizace půjček potom budou přiděleny úvěry, respektive ty záruky na ty úvěry, ne opačně. Vždyť to je naprosto opačně, já jsem snad špatně rozuměla. Tomu tedy opravdu nerozumím a kontrolovat to bude Česká národní banka? Aha, tak kamaráde, ty jsi můj kamarád, ty nejsi můj kamarád? To přeci takhle nejde, vždyť to by mělo jít úplně opačně. Děkuji za pozornost a věřím, že paní ministryně vyvrátí moje obavy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, paní ministryně se tváří natolik neutrálně, že nevím, jestli chce vyvracet obavy rovnou, nebo ne?

Tak prosím, paní ministryně, můžete vyvracet.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Tak, paní senátorko, jak byste si to technicky představovala? Vemte si, že na trhu máte asi 37 bank nebo kolik jich máme. Takže kdo by jako sbíral ty klienty napříč tou republikou? Přece máte tady nějakou portfoliovou záruku, ta se musí nějak rozdělit. Jsou v podstatě dvě cesty, my jsme o tom debatovali tento týden na videokonferenci, a ty se teď procesují. Samozřejmě volí se ta nejrychlejší. Vezme se část té portfoliové záruky, tak budeme postupovat, aby to bylo rychle, 30, možná 50 miliard, na tom se teď domlouváme, maximálně. A ty se rozdělí podle poměru podílu těch bank na trhu, to je nejspravedlivější. Ne kdo je můj kamarád, to je nejspravedlivější, paní senátorko. Pak je samozřejmě druhá cesta, že udělá ČMZRB nějaké výběrové řízení, ale to bude delší. A to možná uděláme u té druhé tranše, uvidíme. U této první se zatím kloní ČMZRB, a říkám, nepadlo definitivní rozhodnutí, ona ladí smlouvy s těmi bankami podle podílu na trhu, to se jeví jako spravedlivé, jako jediná cesta. Jinak ta cesta je neprobádaná, paní senátorko. Nikdo ještě touto cestou nešel. A my se všichni snažíme, aby to bylo co nejvíce transparentní, žádný kamarád, kamarádovi, jaký kamarád? Jako že některou banku má někdo rád a některou méně? No tak právě si říkám, když se zvolí, a to je to, o čem teď debatujeme, ono těch cest moc nemáte. Buď tedy to uděláte podle podílu na trhu, to je jedna varianta, nebo uděláte nějaké výběrové řízení. Nemyslím teď výběrové jako takové, ale jakoby minivýběrové řízení, jiná cesta není. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, paní ministryně. Nevím, jestli jste vyvrátila obavy paní senátorky, ale nebudu to zkoumat. Prosím pana senátora Goláně, který je další přihlášený.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Já tu nejistotu ještě prohloubím, protože vlastně co vidíme od svých klientů, současné zamítnuté žádosti v COVID I, tak vám přijde pouze – nesplnili jste podmínky. Nepřijde vám tam vůbec, co jste nesplnili, takže to považuji za vysoce netransparentní, protože pokud ji máte takovouhle obecnou, tak to může dostat kdokoliv, opravdu ten kamarád, protože pokud by vám někdo napsal – nesplnili jste podmínky tyhle, tyhle a tyhle, tak potom ano, potom můžeme se bavit o tom, že to je transparentní. Co je ještě horší, a prosím paní ministryni, aby teďka poslouchala, dostal jsem informaci z Českomoravské záruční a rozvojové banky, že COVID III, já vždycky říkám, že ty covidy jsou jako Yetti, pořád o tom se mluví a ještě to nikdo neviděl, že COVID III má být nastaven takovým způsobem, že bude pouze stát ručit, nebude platit úroky. Ale co je ještě horší, ti příjemci toho úvěru by měli Českomoravské záruční rozvojové bance platit jedno procento za to finanční ručení, takže já budu rád, když tady i tahle situace bude vysvětlena. A abyste se tímhle směrem nevydali, protože to už by nebyla vůbec žádná pomoc. Protože jestli budu ještě platit prostě za to, že mi stát ručí, a stát mi bude tvrdit, že mi pomáhá, tak si myslím, že mi vůbec nepomáhá. A i tím, že nebudou vlastně dotovány ty úroky v COVID III, tak to také velká pomoc není. Ale co si musíme uvědomit na začátku, pořád toho příjemce toho úvěru budou vybírat banky a budou ho vybírat podle svých vlastních kritérií. A to, co jsme asi všichni chtěli, a z toho neviním ministerstvo financí, ani MPO, abychom zachránili firmy, které byly ve výborném finančním stavu před začátkem této pandemie a jsou teďka v katastrofálním finančním stavu, tak já nevidím důvod, proč by ta banka si je vybírala jenom proto, že tam má 90% záruku. Protože pokud prostě dostane zpátky jistinu, tak stejně prodělá na části jistiny a nedostane ani korunu úroků, protože ty úroky nebudou v těch dalších programech dotovány. Takže tento pohled, já říkám, pořád je to Yetti, pořád se o tom mluví, nikdo to neviděl, je to netransparentní a není to žádná pomoc podnikatelům. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji také, pane senátore. Prosím, pane senátore Wagenknechte, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Kolega opět mě malinko předběhl, ale já to zkusím ještě zkusit polidštit, ten proces, i s tím, jak mám komentáře od podnikatelů s těmi COVIDy dvojkami a jedničkami. O co vlastně jde, abychom to pochopili všichni. Toto opravdu není žádná pomoc podnikatelům systémová, oni podle mě v tuto chvíli jsou 3 typy podnikatelů, kteří o tu půjčku budou žádat. Já je zkusím polidštit. První jsou mrtvoly, to jsou ti, kteří fakt jsou v klinické, už až za tou klinickou smrtí. A jenom oddálí tím úvěrem o několik měsíců ten konečný finální krach. Pak jsou ti, kteří jsou v takzvané klinické smrti, to znamená ti, kteří to ještě můžou oživit nějakou formou, ale to cash flow, to jim nepomůže, to je pouze zase oddálení, pokud nebude ta přímá podpora, která potom ten úvěr vlastně splatí zpátky a ty peníze se vrátí v nějakém kolečku.

A pak může být potenciálně 3 skupina podnikatelů, kteří to skoro vlastně ani nepotřebují, ale ti jsou ti, kteří budou nejlépe podporovatelní tou bankou, ti jsou zdraví relativně a ti si pro tu půjčku půjdou a kdo ji dostane nejpravděpodobněji? Já půjdu odzadu. Ti, kteří jsou zdraví. To znamená ti živí, protože banka bude posuzovat z několika pohledů rizika. Paní ministryně to také určitě zná, máte kreditní riziko, úvěrové riziko a tak dále, takže banka ani nemůže dát těm, kteří jsou v první skupině těch mrtvol, ten úvěr, ani s nějakou zárukou státu dát nemůže. Bylo by to i proti regulím. To znamená, že ti nejpotřebnější, podle mého názoru, stejně ty peníze nedostanou jenom proto, aby se oddálil ten pohřeb jejich de facto, když to takhle zkouším přeříkat jednoduše. Takže z mého pohledu se jenom budu ptát také, jestli i na tohle vláda myslela, tu formu, kterou tady paní ministryně navrhuje a chápu, že cash flow je důležitá věc, já také s tím zkušenost mám. Ale cash flow bez toho zajištění toho pak přímého revenue z příjmů pouze oddalujeme a neřešíme. Takže jenom aby tady padlo jasně, jako že opravdu ti, kteří už jsou za hranou nějaké životaschopnosti v tuto chvíli, jestli si myslíte, že na to dosáhnou, anebo jestli vláda to nějakou formou garantuje více.

Druhá věc je, jestli tedy banky budou požadovat pouze tu záruku ČMZRB přes státní rozpočet, kterou vlastně pak v tom defaultu budete garantovat vy, nebo budou chtít další záruky? Podle mě budou chtít i další záruky. Jako samotný úvěr jistiny z nějakého procenta, sama jste říkala, nebude to 100 %, bude muset být nějak dojištěn. Jaká firma dneska bude mít zbytek na tu jistinu, která opravdu je v krizové situaci? Takže já jenom tady navážu na Tomáše, protože tak to je. Tohle není pomoc, to je pouze oddalování problémů, anebo v té nejlepší skupině, ve vylepšení někoho, kdo si vezme levný úvěr na nějakou dobu, pokud teďka ho vlastně dostane. Takže jenom chci, aby to tady bylo zmíněno. A proto to ještě jednou tady otočím, bez kompenzací, které nejsou, v tuto chvíli na stole, chápu, že zítra asi tedy předpokládám, že budou aspoň za nájmy. Říkala jste, že je to na provozní věci, ano. Tady zmíním, co to vlastně je, budou to nájmy třeba, tak tam si pomůžeme oddálením, budou to provozní úvěry, třeba na regály, na nějaké provozní věci v provozovně atd. Toto fakt neřešíme. Takže jenom bych chtěl tedy odpovědě, jestli můžu, jak máte pokryto to, aby to dostali ti nejvíce postižení, jestli to dostanou nebo ne v reálu. Já si myslím, že ne. Budu velice rád, ať to také všem vysvětlíme, aby to bylo pochopitelné, že vlastně řešíme tím nejzdravější tímhle tím. Ale těch tady už moc není, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jistě, paní ministryně, můžete reagovat.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. No, otevřel jste tady příliš mnoho témat. První, COVID I ukázal, že se to neuchopilo prostě příliš šťastně. Kdo nic nedělá, nic nepokazí, bylo to rozhodně dobře myšleno. Bylo to myšleno, aby to bylo, myslím si, já tam vidím dneska zpětně a za rok budeme hodnotit třeba COVID III a budete říkat, měli jste to udělat tak či onak, rozhodně jsme měli něco udělat, to je to podstatné. Rozhodně jsme na to neměli rezignovat a o něco se snažit. Takže COVID I, podle mě byla chyba, teď říkám svůj názor jako ministryně financí, neměly být půjčky bezúročné. To je první věc, protože tím pádem žádají o to i firmy, a řekněme si to na rovinu, prostě žádají o to i firmy, které by nedostaly úvěr ani před pandemií. To se stává. To si řekněme. A protože to přilákal nulový úrok. A druhá věc byla, že to zahltilo ČMZRB, která to nebyla schopna zvládnout. Nebyla schopna zvládnout při 250 nebo 300 lidech takový, a nikdy to nedělala, prostě oni dělali pro exportéry úvěry, prostě nebyla to, oni na to nemají, my nemáme bohužel jako Německo státní banku, bohužel. Kdybychom měli KVP, jestli to říkám správně, jak mají Němci, Němci to procesují sami, v této státní bance, která má tisíce úředníků a posuzuje to. To my nemáme, tento luxus náš stát si nepřipravil v minulých letech. Takže jediná šance je přes komerční banky, to ukázal i COVID II, kde už komerční banky začaly spolupracovat, nicméně zase tam byl, tuším, pokud se nemýlím, protože to jsou programy, které procesovalo primárně MPO a ČMZRB, také nulový úrok, a proto jsme řekli, musíme udělat něco zásadního. Proto COVID III. Víte, já nejsem zástupce žádné z těch bank, já jsem vyjednávala za vládu s bankami o této státní záruce a nebyla to jednoduchá jednání, to mi věřte, takže já vám teď neřeknu, že to každý dostane. To by záruka musela být 100 %. Každý to nedostane, to je jasné, že to každý nedostane, ale třeba to bude firma, která by to nedostala ani před pandemií, já nevím, já vám nedokážu je vyjmenovat, to budou tisíce firem, které o to budou žádat. Ale podstatné je se o to pokusit. A rozhodně se státní zárukou, a ta není malá, 90 % u menších, 80 u větších, rozhodně se státní zárukou na to dosáhne mnohem větší množství firem, než kdybychom státní záruku nedali. Každý tím sítem nepropadne, to je víceméně jisté. Ale propadne, a to už dneska po debatách s bankami vím, propadne mnohem větší, tím hrdlem propadne mnohem větší množství firem, než kdybychom záruku nedali. Je to na provozní úvěry, já sama jsem zvědavá, já jsem původně tak opatrnicky v tom prvním návrhu navrhovala menší tranši. Říkala jsem si, pojďme to zkusit, když tak uděláme pak další zákon. Nakonec jsme se dohodli, banky to odhadly na 150 miliard, já jsem na to sama zvědavá. Tedy samozřejmě multiplikací je to 500 necelých. Sama jsem zvědavá prostě, jestli bude takový zájem, já to nedokážu, myslím provozních úvěrů, určitě bude na investiční, ale teď ty firmy potřebujeme prostě, potřebujeme jim pomoci, aby se nadechly, aby byly schopny zaplatit nezbytné provozní úvěry. My samozřejmě plánujeme další programy, chystá se COVID cestovní ruch, protože nejpostiženější firmy jsou dneska v oblasti cestovního ruchu, ten bude zaměřen vyloženě jenom na tuto oblast, tam také zvažujeme systém státních záruk, to jsou věci, které se teď začínají vyjednávat, určitě budou i dotační programy, ale uvědomte si jednu věc. A teď pojďme si to říct na rovinu, pandemii, to nezpůsobila vláda, vláda reagovala v důsledku ochrany zdraví, a to je to nejdůležitější, že se to podařilo, že se to podařilo, ochránit zdraví. Tak reagovala vlastně na situaci, která tady nastala. A v tuto chvíli se snažíme napumpovat do ekonomiky miliardy a s těmi zárukami, pokud to projde, tak se bavíme skutečně o částce téměř 1,2 bilionu. Ať už jsou to přímé dotační, přímé subvence, daňové různé úlevy nebo na sociálním nebo na zdravotním, a současně tento systém záruk. A máme už záruky, COVID I, COVID II jsme si řekli, toto je COVID III. Pak máme COVID EGAP vlastně, což se bude týkat především exportérů a firem zejména nad 500 zaměstnanců, tam je vlastně hodnota celkové alokace asi 150 miliard, schválili jsme teď posílení kapitálové přiměřenosti 4 miliardy tento týden do kapitálu ČMZRB, to je zase ještě další. Chystáme COVID cestovní ruch a budeme to sledovat. Můj odhad jako ministryně financí je ten, že firmy, teď jim pomáháme se nadechnout provozními úvěry, které díky záruce státní dosáhne mnohem větší množství firem, ale nebude to 100 %, nebudu vám lhát, že to bude 100 %. Ale bude to více, než kdybychom záruku nedali, mnohem víc. A podle mého názoru další kolo bude to, že firmy začnou požadovat investiční úvěry. Takže to bude další kolo, takže budeme muset připravit, teď toto je nejdůležitější, rychle tam dát na provoz, protože oni jsou opravdu v zoufalé situaci. Udělali jsme Antivirus, udělali jsme támhleto, támhleto, támhleto, teď potřebují dostat peníze do provozu. A 500 miliard není malá částka. A pak se podle mě budeme bavit, budeme se bavit o tom, jestli... ne jestli, ale určitě začít řešit investice, protože to bude také velké téma. A tam to bude téma napříč, tam musí být investice veliké z veřejného sektoru, pardon, to tady rozmlátím, z veřejného sektoru, musíme pomoci firmám dát i prostřednictvím záruk to do úvěru a tak dále. To bude veliké téma, které vláda bude muset připravit ve velice krátké době, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, už jsem myslel, že budu končit obecnou rozpravu, ale ještě jsou přihlášeni zatím dva senátoři, pan senátor Zeman, prosím.

Senátor Jaroslav Zeman:  Já jsem tedy měl dvakrát dotaz na paní ministryni, ale tak kolegové Wagenknecht s Goláněm to otevřeli, souhlasím s nimi. Vám paní ministryně řeknu, že myslím v pondělí v televizi proběhlo, že v COVID II bylo 6 tisíc žádostí, a z toho už bylo vyřízených 500, jo? To znamená, to je rajtování po mrtvolách. 1,5 měsíce jsme odříznuti od krámu, od obchodování. To znamená, když jste výrobní firma, tak sice nemáte své obchody, ale dochází vám dech, protože vaši partneři mají zavřené obchody. A těm firmám nejde přímá pomoc, nevím, sociální, zdravotní, někde něco. To, že si půjdeme s kloboukem si říci o další privatizační úvěr, to je privatizační úvěr.

Vy jste si jednou koupila fabriku, a koupíte si ji po 25 letech znovu, když budete mít štěstí? Kolegové vám to říkali, konkrétní pomoc. Vím o firmách, které jsou v zoufalé situaci, měsíc čekají na vyjádření, jestli dostanou úvěr, nedostanou úvěr. To přece v Německu, kdyby to takhle fungovalo, je mi jedno, jestli mají banku svoji nebo cizí, tak jsou všichni dávno po smrti.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore, a prosím pana senátora Wagenknechta o další příspěvek.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Poslední vystoupení a budu velice stručný, jenom reakce. Já už nechci vést odbornou debatu, jenom velice krátce, když kolega mě takhle předběhl. Opravdu, já si myslím a chci, aby to tady padlo, pro firmy, které jsou teď v nejistotě nějakých kompenzací, úvěry budou brát a jsou v té hranici klinické smrti, v té prostředí, je velké riziko to, že potom bankami budou prodávány někomu jinému, nebo případně, pokud za to bude ručit stát, tak státem.

Bohužel tak to je, jenom chci, aby si to uvědomili. A druhá věc je – a paní ministryně na to reagovala, že ano, udělali jste restriktivní opatření, dopadlo to nakonec dobře, nicméně to, že opatření byla systémová, já s tím můžu polemizovat minimálně u zavřených provozoven. Zkrátka některé provozovny jste nechali, některé jste zavřeli, nebylo tam jakékoli věcné zdůvodnění. To říkám na rovinu, zkrátka pokud mohly fungovat velké obchody typu hobbymarketů, ty malé nemohly, které to mohly regulovat, tak si nemyslím, že tato opatření byla systémová a nemohla něčemu zabránit. Vůbec si to nemyslím.

Kdyby nějaké zdůvodnění bylo, tak se o tom pojďme bavit, ale není. Takže to, že stálo mnoho provozoven, které podle mého názoru stát nemusely, které mohly regulovat provoz, tady by ty problémy nebyly. Ale já se do té debaty nechci pouštět, ale tak prosím, už to neříkejte, že jste zachránili tisíce životů tím, že jste zavřeli veškeré provozovny. Je to na odbornou debatu. Bez dat, které nemáme, se o tom můžeme bavit hodiny, a já s tím nemusím souhlasit. A už se omlouvám, už nebudu vystupovat, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore, já pro tuto chvíli nevidím nikoho dalšího přihlášeného, tak končím obecnou debatu. (Ruch v sále.) Dám vám závěrečné slovo. Budete moct reagovat, nebojte, budete mít závěrečné slovo, paní ministryně. Končím obecnou rozpravu a dávám vám, paní ministryně, závěrečné slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já se omlouvám, pane místopředsedo, já, když nereaguji v rozpravě, tak mně to vyčítáte, že si to nechávám až na závěrečné, tak se omlouvám. (Pan místopředseda Růžička: „Ne, ne, to je v pořádku. To je v pořádku.“) Já jsem chtěla dát šanci na reakci.

Já už jsem řekla všechno, co jsem chtěla. Otevírat to zdravotnické téma nebudu, já si stojím za tím. Já si myslím, že kdybychom tady byli v situaci, jaká je v Itálii, ve Španělsku, tak se dneska mluví jinak. Ale nechme to být, řekl jste, nechme to, bylo by to asi jiné odborné téma. A jednou historie možná na to odpoví sama.

Já ještě k tomuto. Všechno jsem řekla, právě proto budu na vás reagovat, a to bude můj poslední apel na vás z mé strany. Právě proto, aby se nestalo, že nám to tady jednou skoupí české firmy kdo ví kdo a kdo ví jak, tak proto jde stát do tohoto určitého také rizika. A nabízí tyto záruky, aby banky byly ochotny půjčovat i rizikovějším klientům. Proto do toho jdeme. To je ta podstata, zachovat tady české firmy, zachovat tady český byznys, zachovat tady ekonomiku a říci jednou, že to byla taková krátkodobá smutná epizoda našich dějin, kterou jsme zvládli. Proto jsem tady s tímto poprvé historicky podobným návrhem. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za závěrečné slovo. Prosím pana zpravodaje o jeho závěrečné slovo.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo. K tomuto bodu byla poměrně velká diskuze. Celkem vystoupilo 20 diskutujících, z toho 1 pětkrát, 3 dvakrát a 2 čtyřikrát. Většina příspěvků se točila kolem daňových rájů a potom pan kolega Wagenknecht a kolega Goláň kolem principů této podpory.

Z mého pohledu zazněl návrh na schválení, ve znění Poslanecké sněmovny. Tak bych kolem toho nechal hlasovat. Jestli nebude toto schválené, tak tu byly nějaké zatím návrhy (Pan místopředseda Růžička: „To je až otázka případné podrobné rozpravy.“) na podrobnou rozpravu, přesně tak.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Protože skutečně diskuze byla dlouhá, bohatá, zajímavá, ale padl jediný návrh, a to je návrh garančního výboru, schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak já o tom nechám hlasovat. Ale nejprve svolám všechny znělkou.

Sál se pomalu zaplnil, ale já ještě počkám před tím hlasováním. Žádný spěch, paní senátorko. Tak vidím, že ještě přicházejí senátoři z protějšího paláce, ale myslím, že sál se zaplnil. Tak děkuji. Budeme hlasovat o výborovém návrhu, schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Každému je jasné, o čem teď budeme hlasovat.

Pokud je to jasné, tak spouštím hlasování. Kdo s tím výborovým návrhem, schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí s návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Tak a já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 25, se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 44, proti byl 1, návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji, paní ministryně, a my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 5... Tak pozor. Je to ono? Ano, tak už jsem si to srovnal. Projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 224

Tak já bych prosil o klid. Počkám, mám času dost. Tak projednáme Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku ve zkratce), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 224.

Prosím ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, projednání předmětného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně proběhlo velmi rychle a bez připomínek. Návrh byl projednán 9. dubna 2020 v ústavně-právním výboru Senátu. 15. dubna ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v Senátu, které rovněž neměly k návrhu zákona neměly žádné připomínky, tak si dovoluji vám ho teď předložit zde na plénu.

Hlavní cíle předpokládaného návrhu jsou: zavedení tržní hodnoty jako alternativy v případech, kdy nelze určit obvyklou cenu. Zakotvení pojmu rychle rostoucí dřeviny a způsobu jejich oceňování připraveného ve spolupráci a na žádost ministerstva zemědělství. Tam se jedná o reakci na moderní trendy pěstování dřevin na štěpku, což je obnovitelný zdroj paliva. A nový přístup k ocenění práva stavby a věcných břemen a s tím související ocenění nemovitých věcí zatížených věcnými břemeny a obdobnými právy.

Předpokládaný návrh zákona má obecnou povahu, proto je využitelný pro široký okruh subjektů, a pro různé účely oceňování. Je doplněn o návrh dotčených ustanovení v dalších souvisejících zákonech. Účinnost se navrhuje k 1. lednu 2021. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, usnesení máte jako senátní tisk č. 224/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 224/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Balatka, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Balatka:  Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já bych možná jen lehounce doplnil to stručné představení normy, kterou tady představila paní předkladatelka, paní ministryně. Zákon o oceňování majetku dnes vychází z toho, že základem pro oceňování je především zjištění ceny obvyklé, která se určuje porovnáním kupních nebo sjednaných cen srovnatelných věcí, služeb apod. Tato novela počítá s rozšířením možností ocenění tím, že zavádí tržní hodnotu jako náhradní způsob ocenění. Věnuje se také samozřejmě dalším věcem – o tom tady paní ministryně už mluvila. Jedná se vlastně o měnící se přístup k oceňování pozemků určených k zastavění, věcných břemen, které se nově oceňují jako závady pozemků a nemovitostí atd.

Každopádně hospodářský výbor projednal tento předložený zákon, tuto novelu, na 24. schůzi, konané 15. dubna 2020, a k návrhu po rozpravě přijal toto usnesení:

1. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Miroslava Balatku.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Zdeněk Hraba? Prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Hraba:  Já děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Já jenom podtrhnu to, co říkala paní ministryně a kolega senátor Balatka. Skutečně

v současné době je možné oceňovat pouze cenou obvyklou, tedy za realizované obchody, a nikoli za cenu tržní hodnoty. Tedy tak, jak by obchody mohly být realizovány.

A skutečně toto ustanovení v zákonu velmi chybí, stejně jako další upřesnění, která tam jsou. Legislativní proces, jak už bylo řečeno, započal tedy 5. června 2019, kdy byl předložen vládou Poslanecké sněmovně a byl zakončen u nás, tedy v ústavně-právním výboru, respektive v Senátu na 21. schůzi dne 9. dubna. 80. jubilejní usnesení ustavně-právního výboru proto zní, že výbor doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Mě jako zpravodaje a pana předsedu Antla pověřuje, aby seznámil pana předsedu Senátu s tímto usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a ptám se, zdali někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Seitlová nyní bude hovořit, prosím.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Návrh novely zákona o oceňování majetku nesouvisí s zrychlenými novelami, které teď v souvislosti s nouzí a covidem, koronavirem projednáváme. Je to zákon, který opravdu už potřeboval určité změny a je schvalován řekněme v běžném režimu, ale znamená to, že není řešením na tři měsíce, ani na rok, ale je to právní norma, která bude mít následně zcela dlouhou platnost, pokud nedojde k nějaké další novele.

Ano, paní ministryně má pravdu v tom, že zákon byl projednán velmi rychle, že ve sněmovně k němu vlastně nebyla téměř žádná debata a že prostě prošel. Já se trošku cenovou problematikou zabývám, a tak jsem si zákon skutečně prostudovala. A nechala jsem se také inspirovat tím, že jsem dostala řadu právních názorů na obsah zákona. A musím říct, že má podle mého názoru několik závažných ale. Hlavní změnou, kterou přináší, je skutečně třetí způsob ocenění nemovitosti tržní cenou. To je jistě dobře, protože dosud známe ocenění jenom cenou obvyklou. To je stanovení podle cenových map, zjednodušeně to říkám, anebo cenou zjištěnou podle nějakých tabulek a vyhlášek.

Ale teď tedy k té tržní ceně. K určování tržní ceny platí běžně užívané, prověřené a i v češtině už dlouhodobě dostupné mezinárodní standardy. Podle návrhu novely má ale podrobnosti, jak bude stanovována tržní hodnota, řešit vyhláška. Není jasné proč a nevíme, co bude obsahovat. Protože podle průzkumů, které si ministerstvo nechalo udělat, tak většina oceňovatelů, což je samozřejmě jednodušší, řekla, my tam zase chceme tabulky. Ale to by bylo úplně proti smyslu toho, co má tržní cena jako jedinečné ohodnocení jedinečného objektu vždycky obsahovat.

Dobrá, tak to jsem si řekla, tak to ještě nevíme, ale pídila jsem se po vyhlášce. Součástí legislativního tisku, který byl předložen vládou do sněmovny nebyla. U oceňování služebnosti, a to je ta další část, která se týká řady změn, zejména tedy věcných břemen, je zásadní změnou novely přesunutí stanovení hodnot a vlastního postupu výpočtu také do vyhlášky, do podzákonného předpisu. Navržené změny nelze z hlediska dopadů na vlastníky nemovitosti podle mě vyhodnotit, protože ani tam ta vyhláška není součástí předloženého tisku, který podle dokonce legislativních pravidel měla vláda předložit současně s návrhem zákona.

Já vím, že teď už se to nedělá, i když to není ani v nouzovém stavu, ale právě u tohoto zákona je to naprosto zásadní. Protože tam se bude rozhodovat, jakým způsob vlastně ocenění bude z hlediska principů postupu a hodnot stanoveno. A tedy, jak už jsem řekla, nejsou k dispozici. Nelze tedy vyloučit, že skutečná míra – dneska se tomu říká závada na majetku, to věcné břemeno, které tam je, a jiné další služebnosti – bude zohledněna ještě méně než dnes. Rozdíly ve způsobech výpočtu mohou pro vlastníky při zdanění zemědělských pozemků potom činit desetitisíce. A to teď nevím. Změny vyhlášek bude moci provádět samo ministerstvo financí, je to vyhláška, což v ohledu na jistotu vlastníků snižuje jejich právní ochranu. Vlastníků nemovitostí.

Kdo je vlastníkem nemovitostí? Ten, kdo má byt. Ten, kdo má domek. Ten, kdo má pole. Ten, kdo má zahradu. Těch všech se to týká. Mě proto překvapilo, že to přišlo bez jakékoli pozornosti k projednání. Možná také i ty konečné fáze právě byly pod vlivem současné složité situace.

Takže v tuto chvíli podle mého názoru je to, a to se tak říká, bianco šek s dopadem na daňové zatížení, které nevíme, jaké bude, jestli bude skutečně odpovídat současnému stavu, nebo bude daňové zatížení zvýšeno. Z tohoto hlediska já osobně, a jak jsme to diskutovali na klubu, nemůžeme návrh podpořit.

Je tu ale ještě druhá věc, o které se také málo hovoří. K zákonu o ocenění byla na žádost ministerstva dopravy přičleněna také novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. A ta navrhuje, aby pokud nelze pro znalecký posudek k nabídnuté dohodě o koupi využít cenu obvyklou, byla vždy použita jen cena zjištěná. Ministerstvo dopravy při žádosti o tuto právní úpravu argumentovalo tím, že cena zjištěná je vždy nižší než cena tržní nebo cena odhadní. Samo to říká. Já říkám, že zjištěná cena stanovená tabulkou nemusí odpovídat tržní hodnotě věcí a je zřejmé, že některým vlastníkům tak budou nabídnuty méně výhodné podmínky než jiným. Takže zjištěná cena většinou jen velmi málo odpovídá o ceně, hodnotě věci na realitním trhu. Přijetím návrhu tak bude podle mého názoru docházet k opačnému efektu, než bychom si vlastně přáli. Pro nabídku dohody o koupi, kterou dává ten, kdo pro liniové stavby, vodní stavby, dopravní stavby připravuje prodeje, tak de facto v nabídce on, pokud bude nabízet tržní cenu, tak bude nabízet cenu nižší. No dobrá, když nabídne cenu nižší, tzn. že to ale není možné chápat jako skutečnou a soudy takto hodnocenou nabídku k dohodě. To není korektní nabídka. Dotyčný na to nepřistoupí a může jít do procesu vyvlastnění. Ve chvíli, kdy půjde do procesu vyvlastnění, tak už úřad, který vyvlastňuje, už nepoužije cenu zjištěnou, ale bude muset vycházet buď z ceny odhadní nebo z ceny tržní. Proces se tím pádem prodlouží a znamená to, že dosáhneme úplně opačného efektu, než bychom si mysleli. Ano, můžete mi namítnout „ale tam jsou koeficienty, kterými zvyšujeme pro tyto stavby ohodnocení“. Zvyšujeme je pouze u zemědělských pozemků nějakým výraznějším koeficientem. U stavebních pozemků koeficientem 1,15, tzn. o něco málo než desetinu, což v žádném případě neodpovídá tomu, jaký je rozdíl mezi zjištěnou cenou a cenou tržní, jak je to známé.

Čili podle mého názoru to přípravu staveb prodlouží a jde to proti smyslu a účelu zákona o urychlení výstavby. Už jsem tady nějaký pátek v Senátu a zase se opakuje snaha hojit státní výdaje, a to zcela nespravedlivě při nedobrovolných výkupech, na vlastnících nemovitostí. Právě podobné snahy výstavby liniových silnic a dálnic v minulé době opakovaně zcela fatálně zabrzdily všechny odprodeje a výstavbu nutného, co potřebujeme, tedy kvalitní silniční infrastrukturu. Já si proto nemyslím, že je návrh dobrý a šťastný a že by mohl pomoci při urychlení stavby liniových staveb, které tak potřebujeme. Jak už jsem řekla, z tohoto důvodu nemohu návrh podpořit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A do rozpravy je ještě přihlášen pan senátor Patrik Kunčar. Prosím.

Senátor Patrik Kunčar:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl zmínit ještě jednu věc, na kterou už upozornila i naše legislativa, že v tomto případě dochází ke změně přístupu k oceňování pozemků určených k zastavění. Dle stávající platné právní úpravy je pro účely ocenění stavebním pozemkem oceněna pouze ta část pozemku, která odpovídá příslušnému limitu určenému k zastavění. Nově se tyto pozemky budou oceňovat stejně jako pozemky v jednotném funkčním celku, což znamená, já jsem se tady s tímto setkal přímo u nás v rámci katastru, kde máme lokalitu, která je určena k rekreaci. A tady je limit zastavění 40 m2, ale běžně tady pozemky mají 1500, 2000 m2, tzn. pokud se budou celé oceňovat jako stavební, a nikdy není možné zastavět pozemek celý, protože to jsou pozemky, které jsou třeba široké 4 metry a dlouhé 200 m, tak tady dojde k několikanásobnému nárůstu daně. Pozemek se nikdy neprodá, protože to jsou pozemky nejnižší bonity, ale jsou v rekreační oblasti. A pokud ony budou oceněny celé, jako že se mohou zastavět, tak kupující zbytečně zaplatí několik tisíc na dani víc a možná pozemek přeplatí jenom díky dani třeba o 100 %. Takže si myslím, že ne samozřejmě vždy je vše spravedlivé a těžko se hledá kompromis, protože jsou určitě pozemky, kde má smysl je takto ocenit, protože jsou to pozemky pro bytovou výstavbu nebo pro průmyslové zóny. Ale zrovna tady je jakási nespravedlnost, která by stála za nápravu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu uzavírám. A ptám se paní navrhovatelky, paní ministryně, zda chce reagovat. Ano? Poprosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem překvapená, protože to je opravdu technická úprava, která byla dohodnuta s ministerstvem zemědělství. Tam nebyl na cestě legislativního procesu žádný problém. Já si myslím, že možná hledáme problémy tady, ale ony se týkají úplně jiných zákonů.

Co se týče vyhlášky, podle legislativních pravidel nemusíme vyhlášku v této fázi přikládat. A vyhláška bude kopírovat zákon. V tuto chvíli čekáme na zákon a pak se bude řešit vyhláška. Takže to nebývá úplně standardně, aby se přikládala vyhláška podle legislativních pravidel. Já jsem sedm let byla v komisi pro finanční právo Legislativní rady vlády. Pamatuji si, že jsme toto často debatovali, jestli ano, nebo ne. A vždy jsme se spíše klonili k tomu, že to nutné není. A budeme samozřejmě kopírovat mezinárodní účetní standardy, k tomu to bude tendovat, jak tenduje tato úprava. Takže tam se nejedná o žádný exces. My kopírujeme mezinárodní účetní standardy a já považuji tento předpis opravdu za hodně technický. Takže si myslím, že možná cílíme, aniž bych vám to chtěla nějak podsouvat, já si myslím, že cílíme možná k úplně jiné úpravě, než jste tady různě předestřeli.

Ještě bych možná řekla, že dnes jsou v zákoně určité parametry, a ty se přesouvaly do vyhlášky, aby se nemuselo sahat do zákona. A v tuto chvíli platí, že oceňování je plně koncepční v jednotlivých celcích. Takže já jsem trochu zaskočena z technických detailů, protože si myslím, že to tady úplně s tím až tak nesouvisí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a ptám se, zda chce vystoupit pan senátor Hraba jako zpravodaj? Nechce. A teď by se měl ujmout slova garanční zpravodaj, pan senátor Balatka.

Senátor Miroslav Balatka:  Děkuji za slovo. Já bych tady shrnul průběh obecné rozpravy. Vystoupila jedna senátorka, jeden senátor. Během rozpravy nepadl žádný návrh jiný než ten, který přijal garanční výbor, tzn. zákon přijmout ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám a budeme hlasovat.

Zdá se, že všichni, kteří mají zájem hlasovat, jsou na místě. Přítomno 59, kvorum pro přijetí je 30. Byl podán návrh návrh zákona schválit ve znění postoupeném PS. Ještě počkáme. Budeme hlasovat o schválení. Zahajuji. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Vhlasování číslo 26 registrováno 60, kvorum 31, pro návrh se kladně vyslovilo 47, proti 1, návrh byl schválen. Děkuji předkladatelce, paní ministryni, i zpravodajům.

Další bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Botswanské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Pretorii dne 29. října 2019

Tisk č. 163

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 163 a návrh opět uvede paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, na jednání této schůze předkládám smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Botswanou, která byla podepsána 29. října 2019 v Pretorii. Jedná se o historicky první smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Botswanou. Uzavření této mezinárodní daňové smlouvy sleduje záměr omezit daňové zatížení poplatníků při vyloučení nežádoucího mezinárodního dvojího zdanění, k němuž bez existence daňové smlouvy v mezinárodních vztazích běžně dochází. V současné době tedy existuje ve vzájemných daňových vztazích mezi ČR a Botswanou bezesmluvní vztah, přičemž pro funkcionalitu daňových vztahů a rozvoj vztahů mezi oběma státy vůbec, je existence smlouvy o zamezení dvojímu zdanění určitě potřebná. Botswana je sice malou, avšak vzkvétající a velmi otevřenou ekonomikou, která nabízí českým investorům řadu možností pro investice, a to zejména v oblasti těžebního průmyslu, energetiky, informačních technologií a zdravotnictví. A co se týče vzájemné obchodní výměny, obrat obchodu v roce 2018 dosahoval necelých 2 mil. amerických dolarů, přičemž výrazně převažoval vývoz z ČR. Smlouva o zamezení dvojího zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi ČR a Botswanou v současnosti navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí. Smlouva umožní koordinaci činností daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a v neposlední řadě umožní relevantní výměnu informací, a to v souladu se všemi existujícími mezinárodními standardy. Sjednání této smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zvýší právní jistotu případných investorů obou států. Její uzavření ani provádění nebude mít přímý dopad na státní rozpočet. Celkový přínos plynoucí z aplikace této smlouvy bude v praxi záviset na budoucím rozvoji jednotlivých forem hospodářské spolupráce, kdy tato smlouva jistě otevře prostor pro české podnikatelské subjekty a napomůže tak rozvoji vzájemných hospodářských vztahů včetně investičních aktivit. Dovolte tedy, abych vás požádala, abyste vzali tyto skutečnosti v potaz a vyslovili souhlas s ratifikací této smlouvy. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 163/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Garančním výborem je VHZD. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 163/1. A se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Herbert Pavera. Prosím.

Senátor Herbert Pavera:  Hezký dobrý večer, pane předsedající. Paní ministryně, dámy a pánové, paní ministryně už všechno řekla, takže já jenom shrnu usnesení našeho výboru. Výbor

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou ČR a vládou Botswanské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Pretorii dne 29. října 2019,

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji a ptám se pana senátora Patrika Kunčara, zda si přeje vystoupit? Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Patrik Kunčar:  Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, protože jsem v rámci výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zpravodajem u tisku 163, 167 a 197, které na sebe navazují, tak tady dám komentář „tři v jednom“, protože jsou to prakticky identické smlouvy, a potom už dál nebudu vystupovat. Čili paní ministryně už tady shrnula všechno. Jsou to naprosto bezproblémové smlouvy podle vzorových modelů. Takže výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tyto tři senátní tisky a po odůvodnění předkladatelů výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci těchto smluv, určuje mě zpravodajem a pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Předpokládám, že paní navrhovatelka nechce už vystupovat. Zpravodajové nemají na co reagovat, takže můžeme přistoupit k hlasování. Je nás přítomno 61, kvorum pro přijetí je 31 a budeme hlasovat o usnesení. Senát dává souhlas s ratifikací smlouvy mezi vládou ČR a vládou Botswanské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která byla podepsaná v Pretorii dne 29. října roku 2019.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. A kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak hlasování č. 27, pro se vyslovilo kladně 53, proti nikdo, při kvóru 31 návrh byl schválen. Děkuji paní ministryni i zpravodajům. Dalším bodem, který projednáme, je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky vyslovení souhlasu ratifikací smlouva mezi vládou ČR a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsaná v Praze dne 11. prosince 2019.

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Praze dne 11. prosince 2019

Tisk č. 167

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 167 a já opět prosím paní ministryni, aby návrh představila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, na jednání předkládám teď jako další bod smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, tentokráte s Bangladéšem. Smlouva byla podepsána 11. prosince 2019 v Praze, Česká republika má v současné době uzavřeny mezinárodní smlouvy týkající se zamezení dvojímu zdanění s 89 státy světa. Bangladéš mezi nimi není. Při mezinárodním zdanění je přitom zcela zásadní, zda země, která má jistou roli v obchodních finančních záměrech českých daňových poplatníků má uzavřenu daňovou smlouvu s naším státem. Smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy smluvních států a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnosti vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Přispívá k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce. Do textu této smlouvy jsou zahrnuty i některé závěry OECD projektu WEBS proti snižování daňového základu a přesouvání zisků, to je jedno i z témat právě jak jsem hovořila v tom boji proti agresivnímu daňovému plánování. Bangladéš patří k zemím geopolitické oblasti Jižní Asie a se svou ekonomikou nabízí českým investorům jisté možnosti pro investice, například oblasti textilního průmyslu, dopravy, energetiky či v oblasti lehkého průmyslu. Celkový přínos plynoucí z aplikace této smlouvy bude, stejně jako v případě Botswany, záviset na budoucím rozvoji hospodářské spolupráce. V tomto kontextu lze uvést, že bilance vzájemné obchodní výměny je vzhledem k poměrně vysokému dovozu z Bangladéše výrazně ve prospěch této země. Obrat obchodu mezi Českou republikou a Bangladéšem činil podle dostupných údajů například za rok 2018 téměř 623 milionů amerických dolarů. V meziročním srovnání obratu s předchozím obdobím se jedná o nárůst 22 %. Podíl českého vývozu na obratu dosahoval zhruba 9 %. Tato komplexní daňová smlouva pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodní dvojího zdanění všech druhů příjmů. Standardně také upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a současně zajistí i výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Smlouva nepochybně vytvoří prostor pro další české podnikatelské subjekty a napomůže tak rozvoji vzájemných hospodářských vztahů. Tato smlouva byla rovněž připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN a ze zohlednění vnitřních daňových předpisů obou zemí. Dovoluji si vás tedy požádat o její ratifikaci, děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 167/2, zpravodajem výboru byl určen opět pan senátor Patrik Kunčar, už to avizoval. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 167/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Petr Šilar. Prosím.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně. Děkuji za vás úvod a předložení další z řady mezinárodních smluv, které jsou si podobné a jsou podle stejného bych řekl vzoru. A mně zbývá místo zpravodajské zprávy, která byla daná písemně na výboru, přečíst pouze usnesení z výboru. A výbor jednomyslně doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a o zabránění daňového úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Praze dne 11. prosince 2019. Výbor dále určuje zpravodajem moji osobu a pověřuje předsedu výboru, aby předložilo toto usnesení předsedovi Senátu PČR. To je vše.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, máte úkoly garančního zpravodaje. Pan zpravodaj Patrik Kunčar v předchozím bodě informoval, že jsou všechny 3 návrhy výboru kladné, to znamená doporučující. A proto otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, takže rozpravu uzavírám, opět předpokládám, že paní navrhovatelka nemá zájem, zpravodajové rovněž a my můžeme přistoupit k hlasování.

Tak přítomno 59, potřebné kvórum pro přijetí je 30. A budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou ČR a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Praze dne 11. prosince roku 2019.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

A kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji, hlasování č., jo, ona je ještě červená, hlasování č. 28, pro návrh 54, proti nikdo, kvórum pro přijetí 30 a registrováno nás bylo 59, takže návrh byl schválen, děkuji.

A poslední ze smluv je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dakaru dne 22. ledna 2020.

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dakaru dne 22. ledna 2020

Tisk č. 197

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 197 a opět nám jej představí paní ministryně Alena Schillerová.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dnes už naposledy. Jako poslední daňovou smlouvu vám předkládám smlouvu o zamezení dvojímu zdanění se Senegalem, která byla podepsána 22. ledna 2020 v Dakaru. Její smysl a cíl je stejný jako u obou předchozích daňových smluv, a sice vyloučit nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. Rovněž obdobně jako předchozí dvě daňové smlouvy byla i tato vypracována na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí. Lze konstatovat, že se také jedná o smlouvu komplexní, která upravuje vyloučení dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Text smlouvy mimo jiné i plně odráží vývoj a trendy mezinárodní daňové oblasti.

Přínos plynoucí z aplikace této smlouvy bude analogicky, jako u všech daňových smluv, záviset na budoucím rozvoji jednotlivých forem hospodářské spolupráce. V této souvislosti lze uvést, že bilance vzájemné obchodní výměny je vzhledem k poměrně nízkému dovozu ze Senegalu výrazně ve prospěch naší země, přičemž Senegal se řadí k největším obchodním partnerům České republiky v Subsaharské Africe. Celkový objem vzájemné obchodní výměny za rok 18 činil necelých 476 milionů korun. V kontextu současného rozvoje spolupráce mezi Českou republikou a Senegalem je možné zmínit již probíhající projekty, a to například výstavbu a rekonstrukci 5 regionálních letišť v Senegalu, zajišťovanou českou společností, či velmi úspěšný projekt zaměřený na chov a záchranu antilop Derbyho. Perspektivními oblastmi pro rozvoj další spolupráce jsou zejména zemědělství, zdravotnictví, stavební technologie a energetika. Dovoluji si i nyní vás požádat o ratifikaci této smlouvy, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ten přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/2. A zpravodajem opět je pan senátor Patrik Kunčar. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí v zastoupení pana senátora Kortyše pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, zastoupím nepřítomného a řádně omluveného pana senátora Michala Kortyše ve zpravodajstvím tohoto senátního tisku č. 197. Jak už jsme slyšeli, jedná se opětovně o standardní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána vládou Senegalské republiky v Dakaru dne 22. ledna 2020. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento senátní tisk, tuto smlouvu na své schůzi, na své 21. schůzi dne 11. března 2020. Já bych si dovolil přečíst usnesení, které v této věci přijal. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru dani z příjmu o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dakaru dne 22. ledna 2020.

Zadruhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátu senátora Michala Kortyše, který se omlouvá, proto ho zastupuji.

Zatřetí pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji a upozorňuji, že jste garančním zpravodajem. Pan senátor Patrik Kunčar nás informoval už před 2 body, že i v tomto případě je kladné stanovisko, to znamená doporučení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Takže otevírám rozpravu.

Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že opět paní ministryně nechce reagovat, zpravodajové také ne, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Tak je nás přítomno 58, kvórum je tedy 30. A budeme hlasovat o usnesení, které zní, senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou ČR a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, která byla podepsána v Dakaru dne 22. ledna roku 2020.

Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak hlasování č. 29, registrováno 58, kvórum pro přijetí 30, pro návrh 54, proti nikdo, návrh byl schválen. Děkuji paní místopředsedkyni vlády a také děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu je ukončeno. A my se prostřídáme před tím posledním bodem.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže jsme se rozloučili s paní ministryní Schillerové. A dříve než budeme pokračovat dalším bodem dnešního jednání, de facto posledním, chci vás informovat, že po dohodě s předsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost navrhuji, aby se po projednání následujícího bodu, úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií, co? Následujícího bodu, úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopnosti Armády ČR mohl účastnit s právem vystoupit náčelník generálního štábu Armády ČR armádní generál Aleš Opata. Navrhuji proto, abychom vyslovili souhlas s jeho účastí při projednávání tohoto bodu. O tomto procedurálním návrhu budeme nyní hlasovat.

Sice mnozí odešli, ale já stejně asi spustím tedy znělku raději.

Nikdo další nepřišel, asi tedy nebude zájem, čili já zahajuji hlasování, když máme aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů a máme aktuální kvórum 28. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, aby generál Opata se mohl zúčastnit našeho jednání, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti jeho účasti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování číslo 30, souhlas s účastní pana generála Opaty, pro bylo 46, proti nebyl nikdo, toto usnesení bylo schváleno.

Tudíž vítám pana náčelníka Generálního štábu Armády ČR armádního generála Ing. Aleše Opata mezi námi. Tímto můžu zahájit bod, kterým je

 

Úpravy státního rozpočtu, boj s pandemií a povinnost rozvoje schopností Armády ČR

Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice. Prosím pana senátora Pavla Fischera, jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Návrh textu máte před sebou. Navrhujeme ho po důkladném projednání v našem výboru. Obrana je resort, kde se musí velmi dlouhodobě plánovat. A plány je potřeba potom dodržovat. Každý odklad nákupu by mohl znamenat potom další náklady. Mezinárodní bezpečnostní situace dneska není dobrá a nevíme, jak se bude vyvíjet v souvislosti s pandemií.

Tato vláda má vysoký kredit, protože nastartovala modernizaci armády, a teď je potřeba, abychom rytmus udrželi. Přestože někteří začali uvažovat o škrtech v armádním rozpočtu. Nedávalo by to smysl ani rozpočtově, ani bezpečnostně. Paní ministryně někde říkala, že k prosperitě se neproškrtáme. Já bych to parafrázoval, že ani k bezpečnosti a suverenitě se neproškrtáme. Projekty, které jsou navržené a se kterými nás za chvilku seznámí pan ministr, a které jsou dlouhodobě schválené v rámci koncepce, totiž dávají skutečně smysl. Nejedná se nám o nějaké velké navyšování, spíš udržet směr, který jsme si v minulosti schválili, a který vláda schvalovala opakovaně.

Horní komora by měla v tomto podpořit vládu, abychom udrželi směr a rychlost modernizace. V tomto smyslu se vyjádřil celý bezpečnostní výbor Senátu, dnes v tomto smyslu také hlasoval výbor sněmovny. Jsem rád, že tu vítáme pana ministra a náčelníka, určitě nám řeknou více. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve budeme muset určit zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Zdeněk Nytra, kterého se zároveň ptám, zda se svou rolí souhlasí? Souhlasí, děkuji, nyní budeme o tomto návrhu hlasovat. Spustím znělku, aby měli i ostatní kolegové čas.

Chviličku ještě počkáme, ale jak je vidět, tak moc velký zájem z mé strany, z levé, asi není, koukám. Takže asi budu moct začít, kolegové to mají daleko, oni sídlí v Kolowratu, ale asi opravdu zájem není. Takže budeme hlasovat o tom, že zpravodajem tohoto tisku se stane Zdeněk Nytra.

Zahajuji hlasování. Aktuálně máme přítomno 53 senátorek a senátorů, kvorum máme 27. Kdo jste pro, aby se zpravodajem tohoto tisku stal pan senátor Nytra, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Při hlasování č. 31, určení zpravodaje, při kvoru 27 pro bylo 43, proti nebyl nikdo, čili tento bod byl schválen.

Prosím, pane kolego Nytro, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. A tímto otevírám rozpravu. Do rozpravy se zatím nikdo nehlásí. Aha, pan ministr může kdykoliv, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi pár slov k tomuto tématu.

Bezpečnostní prostředí se nelepší. Dosavadní hrozby včetně terorismu, hybridních, kybernetických hrozeb nebo migrace nadále přetrvávají. Vlivem současné pandemie koronaviru se bezpečnostní situace může ještě zhoršit. Resort ministerstva obrany vnímá stávající mimořádnou situaci a je připraven se spolupodílet na řešení jejich následků. Ministerstvo obrany v současnosti aktivně pomáhá při řešení krizové situace v souvislosti s nemocí covid-19. S tím však také souvisí, že ministerstvo obrany v současné době vynakládá další původně neplánované finanční prostředky.

Jen pro zajímavost mi dovolte zmínit, od počátku nasazení a zapojení Armády České republiky nás stálo více jak 300 mil. Kč. Některé náklady, které byly spojené s dopravou s tím programem NATO SALYS, kde velkokapacitní letouny přivážely osobní ochranné prostředky, nám byli refundovány. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2020 byl také snížen o 2,9 miliardy na 72,6 miliard Kč. Vzhledem ke stavu ozbrojených sil České republiky jsou však další možností úsporných opatření v resortu omezené, nebojím se říct nulové. Už se nemůžeme více spolupodílet a snižovat rozpočet obrany.

Tento solidární krok však v žádném případě neznamená, že ministerstvo obrany tyto finanční prostředky nepotřebuje. Naše cíle a úkoly s nezměnily. Nadále musíme především zajistit obranyschopnost naší země a plnit naše spojenecké závazky. Stále přitom platí, že technika především bojových, podpůrných útvarů, jak pozemních, tak vzdušných sil, zůstává z velké části jak technicky a morálně zastaralá, neodpovídá soudobým operačním požadavkům a je buď na hranici, nebo dokonce někdy za hranicí své životnosti.

V kontextu negativního vývoje bezpečnostního prostředí je nezbytné obranné schopnosti České republiky v žádném případě nesnižovat, ale navyšovat a rozvíjet. Resort ministerstva obrany má jasně stanovené priority svého rozvoje, a to ve strategických dokumentech. Nejpodstatnější dokumenty, které se týkají rozvoje, je dlouhodobý výhled pro obranu 2035 a koncepce výstavby Armády ČR 2030, které vláda schválila v loňském roce. Hlavní prioritou je nadále výstavba brigády těžkého typu a související projekty, zejména nová pásová bojová vozidla, dělo ráže NATO se systémem řízení palby a dále pořízení nového protiletadlového raketového kompletu SHORAD.

Tyto a další víceleté projekty směřují k našemu společnému cíli. A ten je akceschopná, motivovaná a moderně vyzbrojená armáda, a jsou zásadní pro obranyschopnost České republiky. Jak resort ministerstva obrany opakovaně deklaruje, pro efektivní využití rozpočtových prostředků je však nezbytná dlouhodobá stabilita a předvídatelnost výdajových rámců, stanovená pro plánování kapitoly ministerstva obrany. To je všem jasné, projekty vždycky přesahují rámec střednědobého výhledu. Naše projekty jsou minimálně

5 a více let. Střednědobý výhled, který je vždycky na ten rok plus 2 roky, ale to, kdo se má podepsat pod ty projekty, ví, že takto to nelze plánovat. A my to musíme dodržet, protože neuváženými kroky bychom mohli rozpočet nejen resortu obrany, popřípadě i státní rozpočet potom dostávat do problémů. A neplnit závazky by mohlo poškodit Českou republiku.

Chtěl bych ještě k tomu říct, že vzhledem k tomu, že obsah těchto koncepčních dokumentů resortu ministerstva obrany jasně směřuje k zajištění potřeb obrany České republiky a naplňování našich mezinárodních závazků, zejména cílů výstavbyschopnosti NATO a neměly by být dle názoru ministerstva obrany v tuto chvíli revidovány. Nemáme, i s ohledem bezpečnostní situace, co na těchto strategických dokumentech měnit. Chtěl bych říci, že investice do vyzbrojovacích projektů by navíc mohly pomoci znovu nastartovat českou ekonomiku zasaženou koronavirem. A vynaložené prostředky totiž nebudou putovat jen do ciziny, ale tak, jak za poslední 2 roky, 90 % zůstane v České republice a půjdou k českým firmám.

Na závěr mi dovolte říci, že budu dbát na to, aby resort ministerstva obrany udělal maximum pro pokračování modernizace armády, kterou jsme společně před 2 roky úspěšně započali. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. A teď bych poprosil, zdali chce vystoupit náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Zatím ne, ale můžete se kdykoli přihlásit. Já jsem vás předtím neviděl, já jsem se díval tady, kdo se hlásí ze senátorek a senátorů, a vás jsem neviděl, za to se omlouvám. Takže do rozpravy, teď řeknu naší senátní, se jako první hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Dienstbier:  Já děkuji za slovo. Já už s tím nudím sám sebe. S tím, že to vždycky při této debatě opakuji. A říkal jsem to i na zahraničním výboru, kde jsme projednávali to samé usnesení, které je tady dnes předloženo.

Co se toho usnesení týče, tak já vlastně nemám výhrady k jeho obsahu. Já mám výhrady k tomu, co není vyřčeno, co tam vlastně není. A to souvisí samozřejmě s financováním. Protože pokud bychom měli splnit v těch čtyřech pěti letech spojenecký závazek navýšit výdaje na obranu na 2 % hrubého domácího produktu, tak je to navýšení o zhruba

60 miliard korun z hlediska dnešního hrubého domácího produktu. Nevíme, co s ním udělá teď současná krize, nebo jak se bude vyvíjet v dalších letech. Prostě v dnešních,

v uvozovkách, cenách je to 60 miliard.

A už tady o tom mluvil dnes v širší souvislosti i kolega Petr Vícha, který říkal, že my tady schvalujeme tu navýšení příspěvku za státního pojištěnce, tu tento výdaj, tu tamten výdaj, a tady se bavíme o 60 miliardách navíc. A nikdo se nechce bavit o dodatečných příjmech do státního rozpočtu. A pokud zásadně nenavýšíme příjmy státního rozpočtu, tak já jsem si prakticky jistý, že tento závazek, který jsme slíbili jak našim spojencům, ale tak vlastně i naší armádě, navýšit tím stanoveným způsobem prostředky na obranu, tak zůstane jen na papíře. A my můžeme přijímat taková ta usnesení, jak je ta obrana důležitá ve světě, kde se rizika spíše navyšují, než že by ubývala, ale bude to všechno jen na papíře. A ta ochota debatovat o příjmech, z kterých bychom takovéto věci financovali, prostě není.

My máme složenou daňovou kvótu, která podle mého názoru není nijak vysoká. Jenom například, kdybychom ji navýšili třeba na německou úroveň, tak se bavíme o dalších

200 miliardách dodatečných příjmů do státního rozpočtu. Budiž, pak si umím docela dobře představit, že se budeme bavit i o závazku 2 % HDP na obranu, protože budeme schopni pokrýt i další zásadní potřeby, které se financují ze státního rozpočtu a z dalších veřejných rozpočtů. Ale bez této debaty, ke které zatím ochotu nevidím, je to doopravdy mlácení prázdné slámy. Ta 2 % HDP na obranu prostě nebudou do roku 2024. Je to naprosto nereálné při stávající struktuře rozpočtu. S výdaji, které tam navíc přibývají, jak vidíme v současné krizi, je to doopravdy naprosto nereálná představa.

Myslím, že tady je kolega Jirsa, tak mi za chvilku bude říkat, že když ušetříme těch 7, 8, 9 miliard za to dotování dopravy pro seniory a pro děti a studenty, takže tam to v podstatě ušetříme. Nebo že když ušetříme 40 miliard za státní zaměstnance, nevím, jestli to budou policisté, nebo jestli to budou vojáci, ti státní zaměstnanci, nebo jestli to budou učitelé, na kom budeme šetřit, já to prostě považuji za naprosto nereálné.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Já se dopředu omlouvám, trošku se odkloním od tématu. Ale chtěl bych využít přítomnosti pana generála Opaty a chtěl bych ho požádat, aby vyřídil naše poděkování příslušníkům Armády ČR za nasazení v rámci koronakrize. Protože my jsme i na posledním zasedání děkovali složkám IZS a ti vojáci tam určitě nebyli vyjmenovaní zvlášť. Určitě jsme je měli na mysli, ale myslím, že se patří požádat pana generála, aby příslušníkům vyřídil naše poděkování. To je jedna věc.

Druhá věc. Já bych chtěl vyzdvihnout z toho materiálu, který tam máme, dneska se tady celou dobu bavíme většinou o pandemii a likvidaci jejích následků. A já bych chtěl podpořit to, co říkal pan ministr, že zbrojní projekty z velké části – a musím se přiznat, že mě osobně překvapilo to procento 90, výška toho procenta, že zůstává z těch zakázek v České republice. Myslím si, že je to velice významný fakt pro to. A za mě mohu tuto skutečnost jen podpořit, protože kdybychom projekty škrtli, tak tím vlastně utlumíme velice výrazně významné firmy v naší České republice. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do... Tak já bych umožnil teď vystoupit panu generálu Opatovi.

Aleš Opata:  Ještě jednou dobré pozdní odpoledne, paní senátorky, páni senátoři, já bych vám rád řekl pár slov a využil pro nás, jako pro vojáky, té cti, že tu dneska můžu jménem armády být a říct několik věcí.

První věc je 2 % HDP. 2 % HDP jsme začali řešit společně s ministrem obrany už na sklonku loňského roku. Ne proto, že bychom byli geniální a očekávali jsme covid-19, ale proto, že někdy od měsíce září se začala vést debata o reálnosti dosažení 2 % výdajů na Armádu ČR do roku 2024. A začali jsme nějakým způsobem modulovat věci v souladu s koncepcemi a s dalšími věcmi. Víceméně jsme vytvořili 3 takové linie, jak by to mohlo vypadat. Nebudu mluvit o 2 %, ta druhá byla 1,85, kde v části 1,85 nám to vyšlo, že bychom byli schopni udržet ten požadovaný rozvoj Armády ČR. Potom varianta 1,7 a varianta 1,5.

Varianta 1,5 nám vyšla jako varianta krizová. A my jsme si stanovili nějaké parametry, které chceme. Základní parametr byl dodržování závazků, ke kterým jsme se zavázali, s tím, že k výstavbě brigády rychlého nasazení jsme se zavázali v roce 2017. A od roku 2016 jsme to věděli, takže jsme měli dostatek času na to, abychom závazek splnili. Je to jeden ze závazků, který je naším podílem na kolektivní bezpečnosti. Že si můžeme platit za kolektivní bezpečnost jenom minimální částku, která odpovídá státu naší velikosti

a velikosti naší armády.

Druhé kritérium, které jsme zvolili, prioritní přezbrojení techniky a materiálu, který je za hranou své životnosti. Za hranou své životnosti. Hovořím o tom, že se jedná o techniku, kterou si pamatují některé starší ročníky zvlášť, a její průměrný věk je 40 let. Pro vaši informaci, mám u dělostřeleckého pluku 48 kanónových houfnic Dana. Byly zavedeny v roce 1977, 70 % z nich je nebojeschopných. Ta technika je už tak stará, že se nedá udržovat. Bojová vozidla pěchoty se blíží hranici 40 let. Nebudu mluvit o závislosti na náhradních dílech a dalších věcech. Takže to byl pro nás klíč.

A ten klíč byl čtyři strategické projekty přezbrojení. Bojové vozidlo pěchoty, jak o tom mluvil pan ministr, dělo, protiraketový systém a systém řízení palby. A řekli jsme, že je to naše totální priorita na úkor všeho ostatního. V případě, že půjdeme na hranici 1,5, Armáda ČR zruší 1500 projektů v movitém a nemovitém majetku. Pro vaše dokreslení je to od ponožek až po bojové vozidlo pěchoty. Takže je to obrovský kus, který chceme a který podtrhuje naši prioritu přezbrojení těch třech nebo čtyřech základních projektů.

Poslední věc, kterou jsme si říkali, že my jako vojáci rozumíme tomu, co jsou naše závazky, jaké jsou cíle výstavby sil a další věci. Na druhou stranu vnímáme i ČR, vnímáme společnost, vnímáme, co se tady děje. Analyzovali jsme veškeré strategické dokumenty a dospěli jsme k názoru, že bezpečnostní situace se po covid-19 nezlepší. Dnes jsou indikace, že se bude zhoršovat. Koneckonců to vidíte sami. Zároveň jsme řekli, že je třeba také díky těm projektům posílit odolnost státu, protože naše závislost v některých oblastech je až 100% a je třeba se tím zabývat. Proto jsme kladli velký důraz na podíl obranného průmyslu. A dnes jsem přesvědčen o tom, protože jak tady mluvil pan ministr, za dva roky se celou řadu projektů podařilo uzavřít a 50 % peněz z projektů zůstává v ČR. A jestliže u bojového vozidla pěchoty je jeden ze základních parametrů minimální podíl 40 % v ČR, tak i jenom z té částky je to 20 mld. Každopádně my v tom vnímáme to, že je to silná podpora průmyslu, minimálně obrannému, při restartu ekonomiky. Vnímáme, že je to přínos know-how, nových technologií, a je to posun od montovny k něčemu podstatně lepšímu.

Poslední věc pro vaši informaci. Před 10 lety bylo zavedeno vozidlo Pandur. Dostali jsme jich tehdy 107, protože v důsledku povodní se snížil rozpočet armády, snížil se i počet techniky. V té době jsme měli plánováno 199 kusů. To číslo bylo správné, nakonec jich bylo 107. Za 10 let jsme nedokázali techniku doplnit. A v současné době mám pořád jeden prapor, který nemá techniku. S tím, že na Panduru lze ukázat to, že pouze 14 jich bylo vyrobeno v Rakousku a zbytek byl vyroben v ČR. A na výrobě se podílelo zhruba 100 českých firem. Takže já jsem přesvědčen o tom, že modernizační projekty a přezbrojení Armády ČR má potenciál k tomu, aby pomohlo nastartovat ekonomiku tohoto státu po covidu a aby pomohlo k rozšíření schopností, nových technologií pro ČR a naše výrobce. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já děkuji panu armádnímu generálovu Opatovi v rámci rozpravy na úpravě státního rozpočtu v boji s pandemií, tzn. k povinnosti rozvoje schopností Armády ČR. A teď je dalším přihlášeným do rozpravy pan senátor Jan Sobotka. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Sobotka:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já bych rád v této chvíli obhájil postoj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, protože k tomu ten výbor byl zřízen. My jsme se dlouhodobě zabývali výstavbou Armády ČR, a protože to považujeme za strategický úkol, a k tomu výbor má kompetence, aby to řešil, tak komunikujeme s armádou dlouhodobě a stav monitorujeme.

My jsme dnes probírali spoustu zákonů, které se snaží zachraňovat kde co, ale my jsme jako výbor chtěli pouze apelovat na to, že v rámci škrtů ve státním rozpočtu, které jsou předpokládané z hlediska koronaviru, tak je potřeba myslet na to, že škrty v rozpočtu ministerstva obrany jsou to nejhorší, co by mohlo nastat. Já bych to dokladoval jen na bojových vozidlech pěchoty, kde zazněla informace, že se to bude redukovat nebo že se to úplně zastaví. Jak tady bylo řečeno, tato akviziční záležitost, jestli jsem to dobře přečetl, tak jsme ve fázi teprve druhého kola výběrového řízení. To výběrové řízení není dokončeno. Výroba by měla být vlastně teprve nastartována a dodávka je nejdříve za dva roky. Tzn. jak říkal pan ministr, u těchto projektů je to dlouhodobá záležitost a pokud začneme experimentovat s rozpočtem ministerstva obrany, tak to bude mít nedozírné důsledky.

Takže já bych za sebe chtěl říci, a podpořím, nevím, docela bych vám přál, nevím, byl jsem před rokem a půl dvěma na slavnostním nástupu armády na Hradčanském náměstí a myslel jsem si, že ta technika, která tam je, je nějaká jakoby historická, pánové mi to prominou. Ale to je současný stav vybavení naší armády. Takže nákupy techniky jsou dlouhodobé. Víte, že potom z hlediska zákona o zadávání dochází kolikrát ke zrušení těchto výběrových řízení. U akvizic typu nemovitostí je to to samé. Takže my jsme jako výbor chtěli jenom požádat o stabilitu rozpočtu a upozornit na to, že naše závazky ve smyslu 2 % HDP jsou v tuto chvíli velmi vzdálené, ale je potřeba dodržet alespoň to, co tam víceméně náčelník generálního štábu prezentoval, to je ta krizová varianta 1,5 % HDP. Takže my jsme chtěli udělat jen apel, abychom si uvědomili v dnešní době, že výstavba Armády ČR je strategický úkol této země a na tom bychom neměli šetřit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já vám děkuji za váš příspěvek do rozpravy. A dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, pane náčelníku generálního štábu, kolegové, debata je dnes o tom, že pan premiér ohlásil veřejně s panem vicepremiérem, že v rámci škrtů hodlají škrtnout 50 mld. na bojová vozidla pěchoty. Paní Schillerová to pak zjemnila tím, že ne škrtnout, ale že to jen odloží. Já bych na jednu stranu chtěl ocenit, že pan ministr a pan náčelník generálního štábu v podstatě proti vůli premiéra jsou tady, my jsme je tedy pozvali, ale přišli si k nám pro podporu, aby se to nestalo. Před chvílí jsme tu schvalovali smlouvy s Bangladéší, Botswanou a Senegalem. My přeci máme stejnou smlouvu s NATO. Schvalujeme smlouvy s Bangladéší, Botswanou a Senegalem, abychom je dodržovali. A pak jen tak řekneme „koronakrize“, škrtneme v rozpočtu armády a nedodržíme naši smlouvu, kterou považuji za jednu z nejdůležitějších z našich mezinárodních smluv. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. A s přednostním právem vystoupit? Nechce ho využít, tak že by vystoupil další do rozpravy, pan senátor Peter Koliba. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Pěkný večer, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane generále, kolegyně, kolegové, já bych chtěl využít příležitosti a poděkovat Armádě ČR za pomoc právě v oblasti zdravotnictví. Já jsem lékař, jsem členem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a na výboru i ústy profesora Duška byla vyjádřena veliká vděčnost Armádě ČR, která se významně podílela na lokalizaci covidu a všech opatřeních, která byla nezbytně nutná udělat v té době. Souhlasím také s tím, že armáda je velice důležitá. Já mám velice dobré vztahy s místním krajským velitelem v Ostravě, dnes již bývalým. A oba dva jsme konstatovali, že nemáme, také bych se připomněl, využil bych vaši příležitost, co se týče záloh a co se týče přípravy civilního obyvatelstva. To je velice důležité. Dnes nám sice ve středu zazvoní sirény, ale nikdo neví, co má dělat a nikdo neví, co to znamená. Já vím, že pro vás je to druhotný úkol, ale připomněl bych, že tato věc je velice důležitá. Příprava obyvatelstva právě na krizové situace. A pak celý proces řešení je jednodušší, když veřejnost je na to připravena. Takže v těchto krizových momentech se ukazuje, co je důležité. Důležité je zdraví, důležitý je život, ale důležité jsou i tyto kroky, které byly udělány. A ještě jednou bych chtěl vám všem, prostřednictvím pana předsedajícího, panu ministrovi, panu generálovi osobně velice poděkovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže vzkazuji, vy jste slyšeli, pane ministře a pane generální náčelníku, slova chvály. A teď bych poprosil dalšího vystupujícího do rozpravy, kterým je Jaroslav Zeman. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Zeman:  Dobrý večer, pane předsedající, dobrý večer, pane ministře, pane generále. Souhlasím s panem generálem Opatou, že investování do modernizace Armády ČR může být zároveň v této době i sociálním prvkem pro české firmy. Zvláště když zakázky jsou částečně dělány u nás. A státní zakázky v této době pro české firmy, to je požehnání. Tzn. může to pomoci v této koronavirové krizi a nejsou to vyhozené peníze a nadarmo vynaložené. Takže bych vám držel palce, abychom si opravdu, mně je 61 let, takže pane generále, s některými zbraněmi jsem se potkal, když byly zánovní, a to už je hodně dlouho.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji panu senátorovi. A dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane náčelníku generálního štábu a pane ministře, já k tomu mám takovou jednu osobní zkušenost, která hodně zesílila, řekněme, v posledních dvou měsících. Mám pocit, že nežijeme v úplně lehké době a kromě toho, že třeba překonáváme koronavirovou krizi, tak také zároveň dochází k tomu, že se nás snaží jako stát, jako národ některé síly rozdělit. Ať se to týká toho, že nás dělí, když různým způsobem přistupujeme k hodnocení toho, jak překonáváme třeba koronavirovou krizi, ať se sami, nebo s přispěním někoho dělíme, když se bavíme o tom, zda máme někam vyjet, nebo nemáme někam vyjet, ať dochází k tomu, že jsme najednou děleni a sami tomu pomáháme, když se bavíme o tom, zda nějaká socha má, nebo nemá býti odstraněna. A v okamžiku, kdy dochází k dělení státu, k dělení lidí ve státě na dvě skupiny, které mají rozdílné názory, tak to samozřejmě stát významně oslabuje. A to buď může být náhoda, nebo to může být také úmysl. Říkám to proto, že jestli se dokonce podaří dosáhnout toho, že se začneme dohadovat o tom, jestli je potřeba podporovat nebo nepodporovat armádu, tak to jsme skoro na konci toho řetězce a velmi brzy se staneme snadným soustem někoho, kdo si moc přeje, abychom nebyli parlamentní demokracií a svobodnou a demokratickou zemí. A já bych chtěl moc poprosit, abychom se v tomto případě zkusili sjednotit a přistoupili jsme jednotně k podpoře Armády ČR a k podpoře lidí, kteří jsou jedni z mála schopni nás bránit. A to nejen se samopalem v ruce, jak to bylo dříve, ale úplně jinými způsoby a jinými prostředky. A aby to dokázali, tak k tomu potřebují naši podporu. A ne jen tu slovní, která tu dnes zaznívá, ale i tu finanční a materiální. Já vím, že ty peníze nejsou a vím, že tady někteří říkali pravdivá slova. Mám na mysli třeba i pana kolegu Petra Víchu, ale pokud dnes já cítím, že je něco prioritou, tak je to obrana našich hodnot. A ti, co na naše hodnoty útočí, mají jako své nejvyšší hodnoty hodnoty úplně jiné. Prosím vás, při té debatě dnes to mějte na paměti a podpořme naši armádu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším a zatím posledním přihlášeným do rozpravy je paní senátorka Hana Žáková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Hana Žáková:  Já bych chtěla vyslovit obrovskou podporu naší armádě. Jednak ve svém volebním obvodě mám vojenské letiště v Náměšti nad Oslavou a jako dlouholetá starostka blízké obce jsem byla přítomna několika mezinárodním cvičením atd. Uvědomme si jednu věc, že uléháme a ráno vstáváme s pocitem bezpečí, to není, že by se neválčilo a že bychom tady neměli žádné útoky. Ony jsou. Ale naši vojáci v rámci i NATO je drží pod pokličkou v místech, kam bychom se my neradi podívali. A můžou je držet dál, ale s patřičnou technikou. Prostě nemůžeme je pustit do boje, aby my jsme se měli dobře, abychom skutečně s bezpečím tady vychovávali své děti a vnoučata, bez toho, abychom armádu vyzbrojili. Takže já, byť žena, vím a jsem si toho velice vědoma a jsem i ráda za to, že jsem v loňském roce mohla navštívit sídlo NATO, kde i naši velitelé a generálové nás prosili, abychom se skutečně snažili pro armádu vybojovat do rozpočtu to, co potřebují. A já vím, že je to potřeba. A pro toto zvednu ruku a budu se vám snažit pomoci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. V Armádě ČR jsou dnes samozřejmě i ženy, velmi aktivní a velmi pomáhají. Další přihlášenou senátorkou je paní senátorka Alena Šromová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Šromová:  Vážený pane předsedající, pane ministře, pane náčelníku generálního štábu, těch poděkování tady zaznělo hodně, ale vzhledem k tomu, že jsem z uzavřené lokality v Litovli a musím přiznat, že bez pomoci armády a bez pomoci zdravotníků z armády, kteří nám tam udělali nejen odběrové místo, nejen zabezpečovali v době uzavření i pohotovostní službu, protože většina lékařů se k nám do města nedostala, takže si dovolím jen velký dík a samozřejmě budu podporovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, a rozhlížím se, jestli je ještě někdo, kdo by se chtěl přihlásit do obecné rozpravy? Chci se zeptat i pana ministra a pana generála, jestli ještě nechtějí něco přidat? Ano, pan ministr.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já už nebudu dlouho zdržovat, jen vám na závěr děkuji za poděkování armádě, protože i využiji této příležitosti já, děkuji nejen vojákům, ale všem zúčastněným příslušníkům složek, které se podílí na boji s touto pandemií. Ještě jednou děkuji za pozvání a děkuji za případnou podporu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Určitě všichni děkujeme, protože když jde do tuhého, extrémní klimatické vlivy, covid a další věci, tak armáda se zavelí a je na místě. Takže za to určitě všichni děkujeme. A jelikož už nikoho nevidím, že by se hlásil do rozpravy, tak tuto končím a zeptám se, zdali si přeje vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel, kterým je pan senátor Fischer? Nechce vystoupit, děkuji. Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátoru Zdeňku Nytrovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji ještě jednou, vážený pane ministře, vážený pane náčelníku generálního štábu, vážené kolegyně, kolegové, v diskusi vystoupil pan ministr, pan náčelník generálního štábu, dvě senátorky, sedm senátorů a předkladatel v úvodní řeči. Nezazněl žádný jiný návrh na usnesení kromě návrhu usnesení, které přijal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Proto bychom o tomto návrhu měli hlasovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A de facto můžeme přistoupit k hlasování. Já svolám kolegyně a kolegy do jednacího sálu znělkou. Pro nově příchozí pouze uvádím, že budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Zdeněk Nytra. Ještě počkáme na ty, kteří jdou z Kolowratu a z Fürstenberka. Mohu konstatovat, že aktuálně je přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro předložený návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při hlasování č. 32 schválit při kvoru 29 pro bylo 56 (potlesk) senátorek a senátorů, tento návrh byl schválen.

Toto je poděkování Armádě České republiky a samozřejmě i ministerstvu obrany, protože všichni přítomní hlasovali pro. Děkujeme a držíme si navzájem palce. Na shledanou.

A protože jsme vyčerpali všechny body dnešního jednání, já jednání končím a jenom připomínám, že zítra v 9 hodin dopoledne začínáme pokračováním našeho programu. Pěkný večer, na shledanou.

(Jednání přerušeno v 20.40 hodin.)