(1. den schůze – 24.07.2019)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 10. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1, o jednacím řádu Senátu.

Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Poprosím, aby všichni senátoři a senátorky zaujali svá místa... (I pan senátor Šilar, i tady dva divoce diskutující senátoři před námi, pane senátore Lásko, domluvte jim..., i pan senátor Valenta zaujme své místo, i pan senátor Červíček, jestli dobře vidím...)

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 8. července 2019. Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Přemysl Rabas, Vladislav Vilímec a Jiří Čunek.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní – podle § 56 odst. 4 – určíme dva ověřovatele této schůze.

Navrhuji, aby ověřovateli 10. schůze Senátu byli senátoři Jiří Burian a Jaromír Strnad.

Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Nemá-li, budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 1 z 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 se pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Jiří Burian a Jaromír Strnad.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 10. schůze Senátu.

Upravený návrh pořadu 10. schůze v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Jednání bychom zahájili body předsedy vlády.

Následovat budou body ministryně financí. Ministr životního prostředí požádal o projednání svých bodů jako první body ve středu odpoledne.

Následovat budou body ministra zemědělství, bod Volba členů Rady ÚSTR proběhne ve středu jako poslední bod před polední pauzou.

Organizační výbor navrhuje na středu s pevným časem projednání v 17.00 hodin zařadit bod Návrh senátorů Parlamentu České republiky podle § 137 odst 1 až 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu na podání ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky Ing. Miloši Zemanovi pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, podle čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a podle ustanovení § 97 a následujících zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Ve čtvrtek ráno zahájíme jednání projednáním bodu ministra zdravotnictví, následovat budou body ministra průmyslu a obchodu, včetně novely zákona o poštovních službách, kterou Organizační výbor navrhuje na pořad schůze doplnit.

Následně bychom projednali tři body ministryně spravedlnosti.

Odpolední jednání zahájíme projednáním dvou bodů ministryně práce a sociálních věcí, které Organizační výbor navrhuje doplnit na pořad schůze – senátní tisky č. 116, předchozí souhlas s doporučením Rady, a č. 120, novela zákona o důchodovém pojištění.

Dále Organizační výbor na základě žádosti předsedy ÚPV navrhuje doplnit pořad o bod Zkrácení lhůty k projednání ve výborech k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, 2. čtení.

Naopak navrhuje vyřadit senátní tisk č. 225 a přeřazení na 11. schůzi Senátu.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze?

Ano, hlásí se pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři, na základě aktuální situace v rámci Senátem zřízené dočasné komise pro audity EU, navrhuji zařadit jako bod č. 3, tzn. po bloku pana premiéra, před blokem paní ministryně financí, bod Usnesení Senátu ke spolupráci mezi vládou ČR a Senátem Parlamentu ČR.

Návrh jste dostali všichni včera mailem. Dneska ho ještě obdržíte v písemné podobě na stůl.

Děkuji za zvážení a podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je tedy 38.

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 2 se ze 74 senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 67, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny návrhy na změnu programu.

Budeme tedy hlasovat o programu jako celku, jak byl předložen.

Zahajuji hlasování (nefunguje...) Musíme vyčkat. Technika je pomalejší... To je neplatné...

Počkám, až se všichni přihlásí, spustím hlasování... Přihlaste se znovu, byli jste odhlášeni... Nefunguje? (Já jsem to nespustil, tak to nemůže fungovat...) Teď!

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 4 se z 76 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 39 pro vyslovilo 75, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Můžeme tedy přistoupit k prvnímu bodu, kterým je

 

Zasedání Evropské rady (20. června 2019) - závěry

Tisk č. 103

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 103. S informací nás seznámí předseda vlády Andrej Babiš.

Vítejte, pane premiére. Ani si nesedejte, máte slovo.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jednání červnové Evropské rady se konalo ve dnech 20. a 21. června 2019 a s přestávkami se protáhlo až do 2. července. Byl to historicky nejdelší summit Evropské rady.

Hlavním tématem jednání byly nominace na nejvyšší funkce v institucích Evropské unie, ale řešili jsme i jiná důležitá témata, a to nejdříve ve čtvrtek 20. června proběhla nejprve zásadní debata o klimatické politice a o harmonogramu přijetí Víceletého finančního rámce.

Co se týká Víceletého finančního rámce, tam se předpokládá, že Evropská rada se k této otázce vrátí někdy letos v listopadu po nominaci Nové Evropské komise. Pozice České republiky je jasná. My chceme mít podstatně větší vliv na strukturu peněz, které Česká republika dostává. Chceme hlavně peníze na investice, protože v průběhu i tohoto programového období se nám víckrát stalo, že některé programy nečerpáme a chceme je čerpat na jiné účely a jsou z toho komplikace, velice dlouho to trvá, než nám Evropská komise k tomu dá souhlas.

Absolutně chápu přístup čistých plátců, že by nám chtěli všechno nadiktovat. Nicméně my dobře víme, že vícero evropských zemí, čistých plátců, je příjemcem až 290 mld. Kč dividend z titulu investic jejich firem, takže z tohoto důvodu si myslím, že máme právo si o to říct. Za tím účelem vznikli i "Přátelé koheze", bylo zasedání v Bratislavě. My jsme převzali předsednictví České republiky v rámci V4 už v pátek 28. června, kdy jsem pozval premiéry V4 do Prahy a řešili jsme hlavně nominace. A 5. listopadu 2019 bude setkání "Přátel koheze", což je asi 15 nebo 16 zemí, protože mají na tuto věc stejný názor, že chceme mít více peněz na kohezi a ne, že se peníze snižují. Návrh rozpočtu celkově jsem já osobně nepochopil, je tam navýšení 23 %, když asi nastane brexit, je to mínus 15 % obyvatel. A Česká republika bohatne, takže dostane o 100 miliard méně, chceme 20 miliard euro, a myslím si, že je potřeba, abychom realizovali investice, i když samozřejmě jedno z hlavních témat je otázka klimatu, je i plno projektů z titulu nedostatku vody, z titulu našich projektů zadržování vody v krajině, které bychom mohli z Evropy financovat.

Bude to určitě ještě velký boj, ale považuji asi za nejdůležitější téma pro příští Evropskou komisi a Evropskou radu.

Co se týká klimatu, tam je iniciativa vícero států, je jich de facto 24, které přišly s tím, že pařížská dohoda nestačí, že vyřešíme vlastně nulové emise v rámci tohoto století, ale chtějí to vyřešit do roku 2050. Debata nebyla velice odborná, jde hlavně o to, aby v New Yorku Evropa řekla, že my máme ještě vyšší cíl, už rok 2050. Je to škoda, protože si myslím, že bychom o tom měli vést debatu. A bohužel někdy klimatické náboženství nebo někdy i fanatismus zapomíná na to, že Evropa má průmysl a že hlavně Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí. A my cíle z Paříže plníme. My v roce 2050 snížíme emise uhlíku dokonce o 80 %. A jde samozřejmě o to, že když v roce 2018 Evropa snížila CO2 o 20 milionů tun a celkové emise Evropy jsou 9 %, tak zbytek světa navýšil emise 52krát na 1020 milionů tun.

Je tedy otázka, jak Čína, USA, Rusko, Indie a další státy budou plnit tyto klimatické závazky. O tom, že máme skutečně změnu klimatu, že dochází k oteplování, nikdo nepochybuje a my se k tomu hlásíme a chceme to řešit a řešíme to, hlavně boj se suchem a s nedostatkem vody. Ale je potřeba, aby i ostatní země to následovaly. A o tom bude v New Yorku konference. Paradoxně nám bylo řečeno, že když tam někdo chce vystoupit, má mít ambiciozní projev. To mě fakt pobavilo.

A my v České republice víme přesně, jak to funguje. Jenom pro vaši informaci: dvě elektrárny mají ročně stejné emise jako veškerá auta České republiky.

Prosadili jsme tam, že chceme vlastní energetický mix. My nesouhlasíme s tím, že jádro je špinavý zdroj, jádro nemá emise. My chceme rozhodovat o našem mixu bez toho, aby nám moc do toho mluvila Evropská komise. A je to pro nás strategické a nejdůležitější. To se nám podařilo prosadit. Budeme se k tomu samozřejmě vracet, ale nechci tady dlouho mluvit. Je to i o elektroautomobilech, kde se ptáme, jaké jsou emise z baterie z lithia. Je zajímavé, že nový šéf BMW mluví o projektu, který je ztrátový, který se mu nelíbí, atd.

Tato problematika je tudíž komplikovaná a je potřeba si uvědomit, co všechno obnášejí emise. Je to i skot, někteří fanatici jdou až tak daleko, že říkají, že nechtějí mít děti, protože ty mají také emise. To jsou skutečně absurdní některé šílené zelené představy, i v Evropském parlamentu. A pro nás je to samozřejmě důležité, protože automobilový průmysl je pro Českou republiku velice klíčový.

Tolik velice stručně k otázce klimatu.

Proběhlo jednání eurosummitu. Za sebe říkám, že jsem rád, že nejsme v eurozóně. Problém je stále stejný, to znamená, že sever říká jihu: redukujte vaše deficity, snižujte zadlužení, potom budeme solidární, a jih to naopak říká směrem k severu.

Myslím si, že máme jedny z nejlepších veřejných financí v Evropě, naše banky jsou na tom velice dobře, takže nevidím předtím, než se eurozóna zreformuje, vůbec důvod o tom diskutovat a není to pro naši vládu vůbec téma.

Ohledně nominací. Myslím, že všichni asi vědí, jak to proběhlo. V Ósace se velké státy dohodly bez nás, počítaly s tím, že to bude jako vždycky, že se Německo a Francie domluví a ostatní to jenom odkývají. Tentokrát to tak neproběhlo a my jsme i v rámci V4 ani nepochopili, proč někdo na předsedu Evropské komise z EPP, z Evropské lidové strany. Nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo. Pro nás je samozřejmě důležité, i když je jasné, že i česká komisařka není v Evropské komisi za Českou republiku, je tam za Evropu, ale média z toho nyní dělají velkou vědu. A 13 států ještě nemá nominaci. Myslím si, že je důležité nejdříve portfolio, s paní Ursulou von der Leyenovou jsem již dvakrát mluvil telefonicky a uvidíme, jak bude mít agendu a čas i na osobní jednání.

Tolik co se týká nominací. Předpokládám, že naše vláda rozhodne o nominaci komisaře 26. srpna 2019.

V rámci předsednictví V4 chceme organizovat různá setkání s různými státy. Chceme určitě západní Balkán, podporujeme vstup Severní Makedonie do EU. Podporujeme také, aby státy, které čekají na Schengen už strašně dlouho, aby se to zrealizovalo. V tomto směru je politika jasná. Brexit samozřejmě, to je otázka. Včera byl oznámen nový předseda konzervativců. Příští premiér, který mluvil o divokém brexitu, uvidíme, jestli nezmění rétoriku a samozřejmě určitě ho uvidíme na Evropské radě a doufejme, že brexit nastane nebo asi už nastane bohužel, i když pro nás bylo lepší, aby vůbec nenastal za dohody, ne nějakým divokým odchodem. Rada také projednala strategickou agendu na příštích pět let. Nechci už zdržovat. Za mě asi tolik.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli a prosím vás, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 103/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové. Ano, VEU projednal informaci, které se nám dostalo od paní Mileny Hrdinkové, státní tajemnice pro evropské záležitosti na Úřadu vlády. Diskutovali jsme zejména závěry Evropské rady. Z našeho pohledu věci, které jsou ve formálních, písemných závěrech, tak obsahují některé věci, ke kterým jsem se vyjádřil už před Evropskou radou, připomínám. Třeba věci, které se týkají rozpočtu. Tady Senát, docela si myslím, že to vidí hodně tak, že je potřeba také nezapomínat na programy a peníze, které jdou skutečně na rozvoj lidí, vzdělávání, vědy, přidané hodnoty ve výzkumu apod. V navrženém usnesení se kromě toho, že vezmeme věc na vědomí, tak se vracíme k západnímu Balkánu k dalšímu odložení rozhodnutí o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Už jsme se k tomu sice už také vyjadřovali před Evropskou radou ve smyslu, že by bylo dobře to neodkládat, nicméně odloženo to bylo do podzimu se zdůvodněním, že Německo nemůže souhlas vyslovit bez souhlasu Parlamentu. Nicméně navrhujeme tedy tři body usnesení, tuším čtyři body usnesení, které říkají, že toto je skutečně napínání trpělivosti trochu na hranu a že je dobře udělat maximum pro to, aby tato věc už se odblokovala.

Pak tam jsou poslední dva body, které se týkají mezinárodní agendy, konkrétně vztahu Rusko – Ukrajina, je přece jen výročí páté – sestřelení malajského letadla a současně recentní výrazný pokrok ve vyšetřování. Čili tady považujeme za vhodné explicitně podpořit nebo ztotožnit se s vyjádřením Evropské rady k této záležitosti, a konečně ještě reakce, kterou já osobně také oceňuji u Evropské rady na rozhodnutí Ruska vydávat ve zjednodušeném řízení pasy občanům Ukrajiny, zejména těm na Východě v okupovaných územích, a Evropská rada vyjádřila úmysl případně takovéto pasy neuznávat, pokud by to vedlo k pokroku v realizaci Minských dohod.

To jsou, myslím, věci, které snad tak, jak zatím znám, pro tento Senát mohly být neproblémové.

Probírali jsme ještě jednu věc, a to sice, velkým tématem Evropské rady, jak už řekl pan premiér, je klimatická agenda.

Jako zpravodaj na výboru jsem navrhoval také usnesení k této záležitosti, konkrétně nesouhlas se zablokováním té dohody na ne, prosím pěkně, bezemisní Evropy do roku 2050, ale uhlíkově neutrální Evropy do 2058. To jsou, prosím pěkně, trochu rozdílné záležitosti.

Těsnou většinou hlasů ve VEU tento návrh nebyl schválen. Informuji vás o tom, protože potom v rámci rozpravy hodlám předložit malý, drobný pozměňovací návrh v tomto smyslu, tak abyste pak nebyli překvapeni.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane kolego a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Dienstbier, ale s přednostním právem pan místopředseda Jiří Oberfalzer. Máte slovo, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Pane premiére, kolegyně, kolegové. Chci přičinit jenom krátkou poznámku, která se týká energetického mixu. Chci připomenout, že Lisabonská smlouva mezi většinové agendy začleňovala též energetiku, ale s výslovným dovětkem, že se to nemůže týkat energetického mixu, čili je třeba smlouvu připomínat i v tomto.

A jenom poznámka. Pro některé země je to důležité, například pro Českou republiku, kdy stavíme na jaderné energetice, ale třeba pro Poláky, kteří díky Marii Terezii mají bohaté zásoby uhlí ve Slezsku a jsou na nich závislí. Čili jenom chci podpořit usnesení nebo stanovisko, že energetický mix musí být nadále součástí jednotlivých členských států a jejich rozhodování a má to oporu v Lisabonské smlouvě.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Pan premiér tady na začátku řekl, že asi nejdůležitějším bodem toho jednání Evropské rady, která byla dosti dlouhá, bylo obsazení vedoucích funkcí po volbách do Evropského parlamentu, především tedy předsedy Evropské komise.

Chtěl bych se vyjádřit k tomu postupu pana premiéra za Českou republiku na Evropské radě. Považuji ho v podstatě za nekompetentní, do jisté míry až směšný a možná i z jiného úhlu i odpudivý. Pan premiér formuloval postoj České republiky tak, že odmítáme tzv. spitzenkandidáty. Tady bych zdůraznil, že systém spitzenkandidátů, byť není součástí smluv, se vyvinul v rámci volání po větší demokratičnosti evropských institucí tak, aby obsazování vedoucích pozic mělo nějakou vazbu na vůli občanů Evropské unie vyjádřenou ve volbách do Evropského parlamentu, pokud tedy naplnění volání nebo v tomto případě bohužel nenaplnění volání pro větší demokratické legitimitě evropských institucí. To, co je však ale možná ještě horší, je pozice České republiky a její zdůvodnění vůči jednotlivým spitzenkandidátům, kdy pan premiér formuloval pozici tak, že zejména na pozici předsedy Evropské komise by měl být někdo, kdo má vztah k našemu regionu, myšleno zřejmě především Visegrádský region, a také, kdo má pro nás přijatelnější postoj ve věci migrace, což bylo zdůrazněno. Myslím si, že doopravdy ten výsledek je až komický z tohoto hlediska, protože je známo o Manfredu Weberovi, spitzenkandidátovi křesťanských demokratů, nebo Evropské lidové strany, že je z Bavorska, poblíž našich hranic, že má poměrně silný vztah k České republice, dokonce se tady pravidelně vyskytuje, jedná s našimi politiky, nejen politiky. Co se týče Franse Timmermanse, tak i on má poměrně dobrý vztah k regionu. Dokonce, pokud vím, nějakou dobu v Polsku i žil. Co se týče České republiky, tak bych tady zmínil jeden příběh. Frans Timmermans, a osobně jsem to od něj tady zde v ČR několikrát slyšel, se hlásil k odkazu, jak říkal, svého učitele Maxe van der Stoela, což je, myslím, poměrně známá osobnost.

Bývalý sociálně demokratický ministr zahraničí Nizozemska, který se sešel po vyhlášení Charty 77 s jedním z jejich prvních mluvčích, profesorem Janem Patočkou, kterého poté utrápila Státní bezpečnost v reakci na setkání s Maxem van der Stoelem. Byl to první takto vysoce postavený západoevropský politik, který podpořil opozici v Československu proti komunistickému režimu, podpořil konkrétně právě signatáře Charty 77 v jejich úsilí o ochranu lidských práv, v podstatě o nastolení právního státu v tehdejším Československu.

To znamená, že oba dva ti spitzenkandidáti, kteří byli diskutováni, měli poměrně blízký vztah k České republice, Frans Timmermans tady dokonce osobně odhaloval pomník Maxi van der Stoelovi na Praze 6 v parku, který se po Maxi van der Stoelovi jmenuje.

Místo toho, poté, co i přičiněním České republiky, dalších visegrádských zemí a Itálie byli odmítnuti oba dva tito spitzenkandidáti, byla navržena nebo následně schválena Ursula von der Leyen. Já bych chtěl zdůraznit, že já proti ní nic nemám. Nic proti ní nenamítám. Ale absurdní to je z toho hlediska, že to je žena, která k našemu regionu nemá vůbec žádný vztah. Narodila se a většinu svého dětství vyrůstala v Bruselu, poté žila politicky a jinak působila v severním Německu, tedy daleko od našich hranic. To znamená, pan premiér dosáhl naprostého opaku, máme předsedkyni Evropské komise, která k našemu regionu v podstatě žádný osobní nebo žádný známý vztah nemá, říkám, bez nějakých osobních výhrad vůči ní, považuji ji za představitelku toho hlavního proevropského směřování, takže z tohoto hlediska si nemyslím, že by měla být špatnou předsedkyní Evropské komise.

Další věc, která byla zmiňována, byla ta migrace. Tady už je to úplně komické, ten výsledek, protože co se týká kritiky Franze Timmermanse, tak on v pozici místopředsedy komise měl vlastně povinnost vymáhat právní předpisy, rozhodnutí na Evropské úrovni, kdyby tak nedělal, tak by vlastně selhal v té své roli, čili to, že třeba podával žaloby k Evropskému soudnímu dvoru, to byla jeho povinnost, protože měl povinnost vymáhat závazné rozhodnutí na evropské úrovni přijaté. Bude to činit kterýkoliv jiný člověk v této pozici, možná znovu Frans Timmermans, bude-li potřeba. Místo toho, a zase to není z mé strany kritika, jenom konstatování, máme tady Ursulu von der Leyen, která osobně přijala ve svém domě jednoho ze syrských uprchlíků v době vrcholící krize, nádavkem máme v tom novém složení předsedou rady dosluhujícího belgického premiéra Michela, který dokonce navrhoval nebo naznačoval, že by mohly být vyloučeny visegrádské země ze schengenského prostoru. Tak to je doopravdy takový majstrštyk našeho vyjednávání. Doopravdy lidé, kteří mají porozumění a mají blízkost k našemu regionu.

Ten odpudivý moment, který jsem zmiňoval, tak se týká toho, že jsme se spojili s těmi nejextrémnějšími, nejnacionalističtějšími, nejpopulističtějšími politiky a vládami, to znamená polskou, maďarskou a italskou, mimo jiné chápu tedy odpor Poláků a Maďarů vůči Franzi Timmermansovi, protože vynucoval dodržování pravidel právního státu jako jednu ze základních hodnot EU, my jsme se s těmito politiky spojili, pro to, abychom odmítli konkrétně Franse Timmermanse, právě proto, že vymáhal zásady právního státu. To mi přijde doopravdy naprosto nevkusné, odpudivé, a jak jsem říkal, stejně máme v čele evropských institucí politiky, kteří budou naštěstí, zdůrazňuji – naštěstí, dělat totéž, bude-li potřeba. Takže doopravdy ten přístup mi přijde naprosto nekompetentní z hlediska deklarovaného výsledku. A možná ještě přídavkem, toho Franse Timmermanse budeme mít zřejmě na stejné komise a v ještě silnější faktické pozici, než byl doposud, a možná nepřátelsky naladěného, přinejmenším vůči současné české vládě vzhledem k tomu, jak jsme se vůči němu na jednání Evropské rady zachovali. Čili doopravdy dokonalý přehled nekompetentnosti, směšnosti a odpudivosti, který pan premiér na jednání Evropské rady předvedl.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, poté, co vás kolega senátor z vaší koalice takhle pomluvil, tak já jako senátor opoziční vás jdu poprvé v životě veřejně pochválit. Já bych vám chtěl opravdu veřejně poděkovat za váš racionální postoj k tomu klimatickému šílenství, které se v Evropě děje, v tomhle bodě vždycky budete mít moji podporu. Děkuji vám.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, já chci vystoupit ke dvěma věcem. Jedna se týká toho klimatického šílenství, když si půjčím poslední větu svého předřečníka, a to sice máte rozdaný návrh mého pozměňovacího návrhu k návrhu usnesení výboru. Já ho s dovolením přečtu, je to krátké, tak nebudu zdržovat příliš.

Za bod 5 vložit nový bod 6, který zní: Nesouhlasí, rozuměno Senát, s postojem vlády k otázce dosažení emisní neutrality v souladu s pařížskou dohodou do roku 2050, který zablokoval přijetí závazného závěru Evropské rady k tomuto termínu.

Já se fakt musím ohradit proti klimatickému šílenství, fanatismu a podobným termínům. To jsou tedy jednak nálepky, které by chtěly nějak zdůvodnit... Já samozřejmě rozumím tomu, že když někdo se rozhodne zachraňovat klima tím, že se rozhodne nemít děti, tak je to trochu paradox, protože my potřebujeme zachraňovat klima v uvozovkách jen a jen kvůli svým dětem a svým potomkům. Jinak se na to můžeme vykašlat, lidstvo vymře a planeta si nějak poradí. Jediné, kvůli čemu to děláme, jsou naši potomci. My sami nejspíš už zase tak strašné věci v důsledku klimatu nezažijeme, i když je to otázka. Ony třeba ty migrační přesuny, které změnami klimatu mohou nastat, tak možná budou dělat ještě velmi solidní vrásky i nám.

Já si myslím, že tady skutečně... Já také nemám moc rád slovo ambiciózní, ale v této věci opravdu jsou... Jsme prostě v době, kdy nejsou malé kroky, kdy fakt je potřeba začít dělat velmi rázně a velmi důkladně, nebo to bude čím dál dražší, čím dál obtížnější a čím dál méně možné. Chtěl bych zdůraznit, že zejména mladí lidé, i v ČR, si to fakt začínají velmi silně uvědomovat. To jsou ti lidé, kteří na rozdíl od nás z definice starých senátorů mají daleko větší pravděpodobnost, že to velmi silně zažijí na vlastní kůži. Takže já si myslím, že v této věci by mělo být ambicí ČR naopak táhnout za společný provaz a opravdu vnímat tu klimatickou změnu ne jako hrozbu pro náš průmysl, jako příležitost. Naše automobilky to zvládnou, ony nemůžou zůstat stranou na celém světě, až všechny automobilky přejdou na alternativní pohony, tak my si tady dál budeme dělat benzinové motory, takhle to fungovat stejně nebude, prostě my tomu stejně neutečeme. Tak to je jedna věc, kterou jsem chtěl.

A možná bych ještě zdůraznil, že suverenity energetického mixu se toto nedotýká, to je trošku jiné téma. Ne že by občas nebyly nějaké pokusy s tímto zamíchat, ale to je prostě jiné téma, které toto příliš neovlivňuje. Samozřejmě, že je-li třeba Polsko postavené na spalování uhlí, tak se mu jakoby blbě splňují ty klimatické cíle, to je jasné. Mimochodem, naší starostí v Česku by spíše mělo být také působit směrem k tomu, aby moc emisí z polských elektráren na severní Moravu nedorazilo. To je dokonce i v zájmu, myslím, českých občanů. To, co bych chtěl v tomto kontextu ještě také zdůraznit, připomenout, možná požádat pana premiéra, jestli by to jaksi nevzal do svých dalších jednání, po nějaké úvaze a po nějaké konzultaci, já si myslím, že je velmi důležité, aby ty evropské klimatické cíle začaly být velmi zřetelně provazovány se společnou obchodní politikou. Děláme smlouvy s Mercosurem, děláme smlouvy s Kanadou, nebo už máme, s Kanadou, se Singapurem, já nevím s kým, s Čínou se hodně teď řeší nějaké... Posunuly se trošku ty vztahy. Momentálně je Čína díky napětí obchodnímu mezi Čínou a USA v situaci, kdy je ovlivnitelná ze strany EU v těchto věcech. Tam, když si začneme od těch obchodních smluv prosazovat ty klimatické cíle, tak má najednou Evropa ne těch 9 %, ale přes těch 9 % má velikou možnost to klima opravdu ovlivnit. Tak o to bych velmi prosil, myslím si, že je to úplně zásadní část té klimatické agendy, pokud jde o Evropu.

Druhá věc, ke které jsem se přihlásil, je ten výsledek jednání o těch tzv. top jobs v EU. My i k tomuto jsme měli navržené usnesení, nakonec také nebylo na evropském výboru těsnou většinou schváleno, to já už nenavrhuji znova, protože jsem tady v trochu složité situaci. Já taky souhlasím s jedním z předřečníků, že to vyjednávání asi nebylo úplně nejobratnější v této věci, na druhou stranu já osobně si myslím, že paní Ursula von der Leyen je jaksi zajímavou postavou v EU, čili mám trochu problém formulovat usnesení, které by bylo současně kritické a současně nebylo kritické.

Čili z tohoto hlediska to nenavrhuji, ale to, že... To jednání těžko považovat za nějaký veliký úspěch, to si myslím, že tak je, protože na rozdíl od předchozího období nikdo z těch nových členských, v uvozovkách nových členských, států, ono je to nové 15 let, není mezi těmi top jobs, na rozdíl od předchozího období, i v europarlamentu jsme oslabili, mívali jsme jednoho předsedu výboru, velmi vlivného, jury, dneska nemáme žádného předsedu výboru, na rozdíl třeba od Slovenska, odkud je předsedkyně výboru pro zaměstnanost a sociální otázky. To, že máme o jednoho místopředsedu europarlamentu víc, se mi zdá být v tomto tedy dost slabou nálepkou.

Přece jen bych se chtěl zeptat pana premiéra na směr uvažování, pokud jde o český návrh na eurokomisaře pro další období. Já jsem si vědom toho, že projednat to jméno má jaksi formální povinnost pouze s dolní komorou, vůči horní komoře to nemá za povinnost, ale přesto si myslím, že je to věc takové důležitosti pro ČR, je to věc, která je v tuto chvíli na stole, není to věc, která by snesla nějakého výraznějšího odkladu, nějaká možná podrobnější informace o tom, jakým způsobem v tomto běží uvažování vlády, jaké priority v tom hodlá sledovat, podle čeho se orientovat a rozhodovat, myslím si, že by bylo velmi na místě, aby Senát takovouto informaci dostal. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, děkuji, vážený pane premiére, dámy a pánové, děkuji za tuto možnost s vámi, pane předsedo vlády, přemýšlet nad tím, co je potřeba dělat do budoucna a čeho jsme dosáhli, respektive jaké karty máme v ruce. Zdá se mi, že v tom vašem vystoupení byla jedna věc, která je nepřesná a která zasluhuje, abychom se jí chvilku věnovali. Vy jste říkal, že francouzsko-německý tandem si tam něco vytvořil, jako pozici na obsazování těch funkcí, tak jako vždycky. Já bych tedy na to se rád podíval trochu analytičtěji.

Vztahy mezi Berlínem a Paříží procházejí velmi složitým obdobím. Není to možná přímo italská domácnost, když mluvíme o vztazích v párech, které spolu mají za úkol žít a dohodnout se, ale rozhodně je to dnes už tichá domácnost, ve které se ti partneři docela tvrdě veřejně urážejí. To už není úplně tichý způsob komunikace. To nám podle mého soudu právě v kontextu brexitu, o kterém jste také mluvil, dává úplně nový úkol. Zdá se mi, že mnohem víc než v minulosti se musíme snažit nejenom, abychom prosazovali naše stanoviska a zájmy v rámci V4, zaplaťpánbůh za ni, ale abychom také velmi cílevědomě budovali koalice a hledali spojence daleko za rámec našeho regionu. Na severu Evropy v první řadě, v západní Evropě nebo v jižní v druhé řadě. A právě proto o tom mluvím.

Když se podíváme na výsledek evropských voleb, tak se přece rozpadly dva velké politické bloky. Ta síla lidové strany a síla sociálně demokratické nebo socialistické strany relativně poklesla, ke slovu se dostávají menší formace, bude tam skutečná soutěživost mezi různými ad hoc příležitostnými politickými koalicemi, s odchodem Spojeného království totéž bude nastávat i geograficky. Neplatí už, že by Berlín a Paříž udávaly tón a nikdo mezi ně nemohl přijít s jiným názorem. Proto jsem chtěl vás vyzvat, abyste sebevědoměji hledal spojence a možná že i s tou perspektivou toho evropského předsednictví, které musíme poctivě připravit právě se zeměmi, jako je například Švédsko a další, abychom hledali porozumění i se zeměmi, na které třeba dosud nebyl příliš čas.

Děkuji za to, že jste mezi nás přišel, těším se na vaše odpovědi.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Nikoho dalšího přihlášeného nevidím, ptám se, zda si přeje vystoupit pan premiér k právě proběhlé rozpravě? Ano. Máte slovo, pane premiére.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Určitě rád vystoupím. Z hlediska toho klimatu, prosím vás... Já mám na to velice podrobné analýzy, Škoda Auto příštích deset let má v plánu vyrábět, dostat se na výrobu asi 25 procent elektroaut. Věřte mi, já se tomu věnuji, ptám se, kde se vyrábí ta baterie z lithia? Tady v Německu se jenom montuje. V Evropě se nevyrábí. Všechno se dováží z Číny, mimo evropské země. Jaké má emise? Jaké má emise takové auto, které má baterii, která váží 600 kilo? Vyjma brzd, pneumatik... Kdo o tom diskutoval? Před 15 lety řekl Goldman Sachs, že ropa bude stát 200 dolarů. Nikdy nestála. Naštěstí! Vznikla biopaliva, ano, v Evropě. Fanatici, všichni, biopaliva. První generace, někdo mluví o generaci druhé, ani neexistuje. Neexistuje ta technologie. Ať mi ji někdo ukáže. Není nikde. Potom přišly soláry. Skvělé! Dotujeme soláry. Potom se stalo to, že ta Evropa nestihla vyrábět. Všichni výrobci solárních panelů v Evropě, my tady máme ten tisíc miliardový tunel, zbankrotovali. Odkud jsou solární panely? Zase z Číny. A co ta elektroauta? Odkud je ta baterie? Kdo se o tom baví vůbec? Víte, kolik stojí Golf elektro v Norsku? Tady ho měl primátor z Osla. 32 000 eur. Když ho lidi budou chtít jako elektro a bude stát 32 000 eur, tak někdo musí zaplatit 11 000 eur. Někdo! Takže já se bavím normálně. Říkám, ano, velké aglomerace, fajn, elektrobusy a všechno elektro, super, funguje, v Třinci a v plno dalších našich městech to funguje. Ale ne že teď někdo řekne, 2,50... Už nebudou žádné emise, takže nebudeme svářet. V březnu na eurosummitu paní kancléřka Merkelová, my jsme tam vystupovali, ano, samozřejmě, Polsko, uhlí.

Ale paní Merkelová řekla: „Ale to do roku 50 nebudeme mít žádný skot.“ Jo, nebudeme mít skot v Evropě – to řekla v březnu. A něco se změnilo. Teď v New Yorku všichni vystoupíme a řekneme: „My jsme jednotní, Evropa.“ A co ty ostatní? My budeme zavírat elektrárny s účinností 43 %, a co v Indii a v Rusku, kde mají elektrárny 22 %? Oni nebudou zavírat?

Já sedím vedle Macrona, tak se ho ptám: „Emmanueli, a co ta Čína? Teď jsi mluvil se Shi, kdy začnou konečně?“ My máme 9 %. A co ti ostatní? Navýšili 51krát. Pojďme se o tom normálně bavit. Česká republika je automobilová velmoc. A Německo. A je zajímavé, a já znám bývalého šéfa BMW, že teď přišel nový a v prvním rozhovoru řekl: „Elektrárna, problém.“ A otázka je, kdo to všechno bude kupovat. Teď v Drážďanech jsem viděl to elektroauto, v prosinci ho začnou vyrábět, údajně dojede až, nevím, 300 km, ale tak nechme občanům výběr. Proč někdo říká, že všechno zase od nuly sto? Tak pojďme se o tom bavit.

Česká republika plní, my se věnujeme klimatu. Ano, je to o vodě. To řešíme, chceme do toho investovat desítky miliard. A já jsem měl k tomu mandát vlády, na evropském výboru mě všichni podpořili, i opozice. Všichni z opozice mě podpořili, že mandát, který mi schválila vláda, mi podpořil i evropský výbor. Nikdo nebyl proti. A já nesouhlasím s panem senátorem, že tam není souvislost s jádrem. Samozřejmě, že je. Proč Evropská komise říká, že jádro je nečistý zdroj? V čem je nečistý? Jádro nemá emise. Ano, odpady má, jak všude. A je to nejefektivnější a pro nás jediná strategie, jádro.

To, že Německo má pocit, že tam přijde tsunami, po tom, co se stalo v Japonsku, a zavřou veškeré jádro a uhlí a budou fungovat na vítr a slunce, tak fajn. Tak my jim držíme palce. My říkáme, že Česká republika už dávno měla postavit Temelín. Proč ČEZ nedostavěl ten blok tehdy? Vymlouvají se. V r. 2014 to mohli dostavět, bez toho, aby jim někdo garantoval cenu. To nikdy neuděláme. A teď jsme na dobré cestě, abychom konečně vyřešili Dukovany. Takže já tam absolutní souvislost vidím. A jsem o tom přesvědčen, že energetický mix je záležitostí jednotlivých členských států a toto jsme měli mít už dávno za sebou.

Co se týká vystoupení vyjednávání, tak musím říct, že jsem se strašně bavil, co nám tady předvedl pan senátor Dienstbier. Já si pamatuji dva premiéry a jednoho státního tajemníka, kteří akorát kývali, co jedna velká země řekla. Za to dostali Légion d´honneur – to je takové francouzské vyznamenání. Já tam nekývu. A V4 dosáhla velkých úspěchů. Nejdřív v červnu 2018, kdy jsme zrušili kvóty na migranty. Potom, co se týká klimatu, a to byla Evropská rada, a budeme se k tomu vracet. A to nebyla jen ona, bylo Polsko, byla Česká republika, bylo Estonsko a Německo v březnu ještě bylo s námi a potom nás opustilo. Takže my jsme zaznamenali historický úspěch ve vyjednávání, historický.

Protože velké země se domluvily v Ósace a nám to oznámili v pátek na V4 telefonicky, že mají dohodu. A já jsem tam vyjednával za Českou republikou. já nevyjednávám za evropské občany. Pro mě pan Timmermans je nepřijatelný kandidát. Pan Timmermans nás vždycky kritizoval, že nebereme migranty. Vůbec jak on komunikuje. Tady říká: „Britští vyjednavači pobíhali jak idioti.“ Včera se vyjádřil k Borisu Johnsonovi také. Pan místopředseda Komise stále něco komentuje.

Evropa má fungovat hlavně jako Evropská rada. Paní Merkelová sama řekla v Sibiu, že Evropská rada má být koaliční vláda Evropy. A v Evropské komisi to, že tam jmenujeme a že jsou to političtí nominanti, jasně, ale především jsou to úředníci, a nemají být politici. A pokud byl zvolen Jean-Claud Juncker spitzenkandidátem, a protože se domluvily Německo a Francie a ostatní tam byli do počtu, tak tentokrát to tak nebylo. Tentokrát to tak nebylo. A je to dobře, že to tak nebylo.

Já vůbec nechápu – i pan Hampl tak vystupoval... Já jsem vůbec nepochopil, proč lidovci neusilovali o předsedu Evropské komise? Předseda Evropského parlamentu, nebo Evropské rady, nebo Evropské centrální banky, to se nás naštěstí netýká, nejsou podstatné posty.

Pro nás je nejpodstatnější předseda Evropské komise. A pan Timmermans byl nepřijatelný z různých důvodů. A stačí číst jeho prohlášení v médiích. A to, že socialisté se potom pomstili a ještě v úterý ráno byl Šefčovič kandidát že někdo tam řval na premiéry, ani nebudu radši říkat kdo, tak to je jejich problém. A podstatné je, jaká bude geografická a genderová rovnováha v Evropské komisi. Ty posty, které byly, nejsou pro nás podstatné.

Mimochodem, pokud někdo říká, že region nemá vliv, tak právě teď se ukázalo, že máme vliv. Já jsem potom dokonce četl v novinách, že Viktor Orbán je takový borec, že ještě vymyslel tu Ursulu. Což je samozřejmě nesmysl. A samozřejmě je to o tom, jak hlasoval Evropský parlament. A řekněme si, kolik máme v Evropském parlamentu poslanců? Polsko má 51, sám Morawiecki má 27, my máme 21. Ale co se stalo? Samozřejmě už všichni útočili proti všem. 21, nemáme 21, protože my už tam bojujeme. Už se tam udávalo, proti Charanzové, aby nebyla místopředsedkyně Evropského parlamentu. A máme 2 místopředsedy Evropského parlamentu. A je to obrovský úspěch, obrovský. Protože jsme měli jednoho, ale ten nebyl zvolen po volbách, ale byl tam jako „ALDE“.

Takže ty různé komentáře... Já jsem hrdý na to, že jsme jako V4 vybojovali tu pozici. Ano, poprvé. Ne jako minule, když byl zvolen Jean-Claude Juncker a Cameron byl proti a Orbán byl proti, a vůbec se s nimi nikdo nebavil. Ne, my nechceme Evropu, kde rozhoduje Německo a Francie. My máme stejný hlas na Evropské radě. Já mám stejný hlas jako pan Macron nebo paní Merkelová. A bojuji tam i za české zájmy. A jsem i v rámci „ALDE“. Pan senátor Fischer tam mluvil o spojencích. Ano, v rámci „ALDE“ jsem s Emmanuelem Macronem a Charles Michelem, ano, který měl nějaký záchvat ohledně migrantů a Schengenu. Což je samozřejmě nesmysl, protože nemůžu nic udělat. A my jsme si to vyříkali, takže já jsem měl možnost sedět v „ALDE. A samozřejmě jsme seděli jako V4, protože je to důležité pro ten region. A V4 má 65 milionů obyvatel.

A já znovu opakuji, bojuji za české zájmy. A také jsem to na Evropské radě řekl panu Ruttemu, který tam vystupoval za „ALDE“ a prosazoval tam „Timmermanse“ z nějakých důvodů vnitropolitických, nizozemských. To mě nezajímá, mě zajímají české zájmy. A pan Timmermans nebyl dobrý kandidát pro Českou republiku. A pokud tomu nikdo nevěří, tak je to v médiích, jak se vyjadřuje. My zásadně nesouhlasíme s promigrantskou politikou.

Teď, co se vlastně děje? Tak my máme dva české řidiče, kteří sedí ve vězení ve Francii za pašování migrantů. My máme také na to zákon, jsou tam. A co paní pirátka, která porušila zákony Itálie? Já chápu, že na záchranu lidí na moři je zákon, ale ti lidé zaplatili 5000 dolarů za to, aby přišli do Evropy. Já jsem mluvil – a jsem jediný premiér, který šel na „Sophia Operation“. A paní pirátka je na 1. straně Spiegelu, je to hrdinka navržená na Nobelovu cenu míru...Porušila nějaké zákony. A dokonce říká, že v Itálii nevím co. Tak to jsou ty absurdity...

A pokud Evropa konečně má řešit migraci, tak musí vyřešit Sýrii. Tam je 6 milionů uprchlíků. Místo toho, abychom to vyřešili, tak jsme dali Turecku 6 miliard euro, protože jsme byli neschopní to vyřešit. Libyi a samozřejmě Afriku. Každý o tom mluví, tak doufejme, že budeme mít konkrétní projekt. A aby to konečně začalo fungovat. a Česká republika má jasnou strategii a my ji přijímáme. A všichni lidi, kteří chodí k nám, chodí na pracovní povolení. Takže zase tady samozřejmě některé strany straší s migranty. A pokud Evropa to znovu dává na stůl, tak to zase jenom skončí tak, jak to skončilo v červnu 2018 ve 4 ráno, kdy jsme to definitivně odmítli.

Není možné, aby to takhle pokračovalo a někdo nás vystavoval nějakému tlaku. Takže samozřejmě v rámci V4 spolupráce funguje velice dobře, my máme stejné názory na migraci, na rozpočet, a já nevidím důvod, proč bychom měli tady pomlouvat ten region. V4 je první obchodní partner Německa. My jsme první dodavatel – 250 miliard euro, Česká republika 95 miliard euro. My platíme ročně jako V4 50 miliard euro dividend do některých států, které samozřejmě mají nějaký názor, že nejsme solidární. My jsme solidární.

Já jsem byl v severní Makedonii, máme tam 50 policistů. Tedy paradoxně ze schengenského prostoru z Řecka dělali protimigrační opatření. Schengen. Takže my jsme solidární, my financujeme, my jsme připraveni financovat. Samozřejmě chceme debatovat o Frontexu, proč tam má být tolik pobřežní stráže, když jednotlivé země to ani nechtějí. Bulharsko to nechce, Malta to nechce, Poláci to nechtějí, další to nechtějí, protože mají vlastní. My máme také, my jsme solidární.

Takže to jsou všechny věci, které tam řešíme. A já tady zásadně odmítám projevy ohledně, že my jsme... Naopak. A já hledám spojence. Já nevím, který premiér tady svolával V4 na SMS. Žádný přede mnou, žádný. A to, že jsme diskutovali se všemi premiéry, a byla to dohoda, a nakonec premiéři EPP, lidovci de facto přispěli k tomu, že Timmermans tam ve finále nebyl. A já nechápu, proč lidovci, nebo české strany, které jsou v EPP, nemají z toho radost, že nakonec je tam Ursula von der Leyen. Já si myslím, že ta dáma se nějak vyjádřila, ona vnímá – a každý vnímá – pozici V4. A že byli s námi Italové? Ano, mají 65 milionů obyvatel, ano. A podařilo se to, je to obrovský úspěch a jednoznačně ten region má vliv, a má velký vliv, a samozřejmě teď je otázka v rámci Komise, jestli budou splněny dohody, které byly slíbeny.

Takže já zásadně odmítám, že bychom něco pokazili. Naopak, je to historický úspěch a jednoznačně jsem hrdý na to, že Česká republika spolupracuje s V4 a máme podstatně větší hlas. A také já samozřejmě na Evropské radě vystupuji, takže opak je pravdou a jsem rád, že jsem to tady mohl říct.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji a nyní uděluji slovo zpravodaji panu senátoru Václavovi Hamplovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, pokusím se, pane předsedo, byť samozřejmě na tuto změť formulací to nebude úplně jednoduché nějak utřídit.

Jednak bych chtěl reagovat na to, že já jsem opravdu neřekl, že by nebyla vnitřní spojitost mezi energetickým mixem a klimatickými cíli. Jen jsem řekl, že společný klimatický cíl do roku 2050 je jedna věc a případný tlak na nemožnost státu si určovat energetický mix je úplně jiná záležitost. Takže to, že přijetí ambiciózních, když dovolíte, klimatických cílů by asi pro Polsko znamenalo nějaký tlak na jejich konkrétní energetický mix, tak to samé se asi nedá úplně jednoduše říct o České republice.

Druhá věc. Pan premiér tady mluvil o tom, že baterie do elektroaut jsou z Číny, takže mají nějaký otěr brzd atd. A soláry, že jsou z Číny, to je všechno pravda. Proto jsem mluvil o tom, že je potřeba klimatické cíle provázat s obchodní politikou. My v tuto chvíli, upřímně řečeno, de facto děláme to, že exportujeme své emise do Číny. Protože v Číně jsou větší emise a my velkou část zboží dovážíme z Číny. A to si myslím, že je potřeba změnit. Ale nedíváme se tu na něco, co se má stát do roka. Díváme se tu na něco, co se má stát v průběhu nadcházejících tří let.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Omlouvám se, pane senátore, rozprava byla ukončena, shrňte debatu, jak proběhla.

Senátor Václav Hampl:  Ano. Dobře. Nevím, jaký je rozdíl mezi shrnutím a... Dobře, dobře, dobře. Možná jednu věc, tak já to zkrátím. Jednu věc, kterou přece jen myslím, že je dobře říct. Pan premiér tady mluvil o tom, že na Evropském výboru všichni podpořili stanovisko vlády ohledně klimatických cílů před odjezdem na Evropskou radu. Tak pro upřesnění, tím se myslí nepochybně Evropský výbor sněmovny. Evropský výbor Senátu to měl jinak. Tady naopak hlas na to, že je dobře k tomuto ambicióznímu, když dovolíte, cíli se připojit, tak tu zněl, nedosáhla absolutní většinu. To je pravda, ale rozhodně to nebyla jednomyslná podpora tohoto stanoviska. Tak to snad na úplnost.

Jinak dobře, máme tu výborové usnesení, máme tu pozměňovací návrh, který ho rozšiřuje v jednom bodě. Čili pokud jde o hlasování, mám zato, že bychom měli nejprve hlasovat o pozměňovacímu návrhu a potom o výborovém usnesení, případně modifikovaném tím pozměňovacím návrhem jako celku. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, ano, je to přesně tak. Po znělce budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu a poté o usnesení.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro pozměňovací návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 5 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 34, proti bylo 12. Návrh nebyl přijat.

A my budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 6 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A my můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

 

Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2018

Tisk č. 95

Zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 95 a uvede ji předseda vlády Andrej Babiš. Máte slovo, pane premiére.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Nebudu mluvit dlouho, zpráva shrnuje důležité události, legislativní akty a opatření projednávaná a přijatá na unijní úrovni během loňského kalendářního roku. Vypracováním zprávy byl pověřen Úřad vlády ČR, který tak učinil na základě příspěvku jednotlivých resortů. Vzhledem k usnesení Senátu PČR ze dne 30. října 2013 jsou ve zprávě zohledněna i usnesení, která k vybraným aktům přijala horní komora Parlamentu ČR.

Výbor pro Evropskou unii na vládní úrovni dokument schválil dne 29. dubna 2019. K nejvýznamnějším událostem na úrovni Evropské unie v loňském roce: V první polovině roku 2018 předsednictví mělo Bulharsko, v druhé polovině roku to bylo Rakousko. Celý rok 2018 se nesl ve znamení jednání o brexitu. Dohoda byla potvrzena na mimořádném zasedání Evropské rady 25. listopadu 2018 v Bruselu. Dohoda byla opakovaně zamítnuta Dolní sněmovnou britského parlamentu, to je známo.

V květnu 2018 představila Evropské komise návrh podoby nového Víceletého finančního rámce. Podle rozpočtů evropských zemí na HNP EU je navýšen na 1,114 % oproti 1,03 % pro stávající období.

Jak bylo zmíněno, platí cíl dosáhnout dohody na příštím Víceletém finančním rámci do konce letošního roku.

V roce 2018 jsme pokračovali v naplňování agendy lídrů, byla formulována klíčová témata. V únoru 2018 vydala Evropská komise strategii pro Západní Balkán. O tom zde již mluvil pan senátor. Mne také velice mrzelo na Evropské radě, když vystoupilo asi osm premiérů včetně mně na podporu vstupu a zahájení rozhovorů se Severní Makedonií o vstupu do Evropské unie, že to v podstatě nikdo nekomentoval, přitom jsme věděli, že problém byl asi u německého parlamentu.

V červnu 2018 schválila Evropská rada obecný přístup k návrhu revize nařízení o koordinaci systému sociálního zabezpečení. Návrh revize reaguje na vývoj judikatury Soudního dvora EU na vývoj sociálních politik a politik zaměstnanosti na změny ve společnosti a potřebu zefektivnit spolupráci mezi členskými státy.

V říjnu 2018 Evropská rada schválila obecný přístup k návrhu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla.

A to je o klimatu. Rada schválila nové normy pro nové automobily, ale pro stará auta neděláme nic. A když už mluvíme o klimatu, nesmíme také zapomenout, že u nás 800 tisíc lidí spotřebovává uhlí na topení. Děláme samozřejmě výměnu kotlů. Ale prosím vás, ještě k automobilům. Desítka miliard byly investovány do snížení spotřeby aut, do různých katalyzátorů a různých AdBlue atd. Dostali jsme se na fantastickou spotřebu u aut a nyní má někdo představu, že to všechno skončí a už bude jenom elektro. O tom je tato debata. Emisní normy jsou samozřejmě tvrdé, automobilový průmysl je samozřejmě plní. Ale znovu říkám, že je potřeba o tom mluvit konkrétně.

V hospodářské oblasti Evropská unie pokračovala v práci na svých dlouhodobých iniciativách, implementaci, strategii pro vnitřní trh, jednotný digitální trh atd. Děkuji.

 

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane premiére, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 95/1. Zpravodajem výbor byl určen pan senátor Václav Hampl, kterého zastoupí pan senátor Petr Orel. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, dámy a pánové. Tento bod jednání je oproti minulému nekonfliktní. Zprávu o vývoji Evropské unie v roce 2018 jsme projednali dne 9. července letošního roku a po úvodní informaci Mileny Hrdinkové, státní tajemnice pro evropské záležitosti Úřadu vlády, zpravodajské zprávě senátora Václava Hampla a po rozpravě výboru doporučujeme plénu Senátu vzít Zprávu o vývoji Evropské unie v roce 2018 na vědomí.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste rovněž zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, to znamená, že není třeba, aby se vyjadřoval předkladatel ani zpravodaj. A budeme hlasovat o usnesení tak, jak je navrhl výbor. (Znělka.)

Aktuálně je přítomno 73 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 37.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 7 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a děkuji panu předkladateli a panu zpravodajovi a my se vystřídáme v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá první místopředseda Senátu Jiří Růžička.)

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré dopoledne, dámy a pánové, budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, kterým je

 

Spolupráce mezi Vládou ČR a Senátem Parlamentu ČR

Prosím o strpení dvaceti, třiceti vteřin, než paní ministryně přijde.

Pardon, omlouvám se , byl jsem trošku uveden v omyl. Nyní máme tedy do pořadu schůze zařazený bod "Spolupráce mezi vládou Českou republiky a Senátem Parlamentu ČR". Návrh nám byl rozdán na lavice a prosím pana senátora Zdeňka Nytru jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátora, a omlouvám se.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane místopředsedo. Není důvod se omlouvat.

Vážené dámy, vážení pánové, nejdříve musím poděkovat za vaše kladné hlasování v rámci zařazení tohoto bodu na pořad dnešní schůze.

Proč jsem se rozhodl navrhnout tento bod k projednání na dnešní schůzi? Senátem zřízená Dočasná komise Senátu k návrhům auditních zpráv se sešla již na dvou zasedáních, zítra má plánováno své zasedání č. 3.

Já jsem nejdříve de facto jako předseda a následně i v rámci usnesení z 2. zasedání komise oslovil všechna dotčená ministerstva, v tomto případě ministerstvo financí, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství s žádostí, aby nám jako komisi poskytly předběžné auditní zprávy a zároveň dvě věci – aby delegovaly stálého zástupce těchto ministerstev na zasedání této Dočasné komise, aby nedocházelo k nějakému špatnému přenosu informaci atd., a zároveň na zítřejší schůzi je zařazen bod, který se týká už připravovaných reakcí a odpovědí na předběžné auditní zprávy.

Ministerstvo zemědělství – vezmu to odzadu – konstatovalo, že nám předběžnou auditní zprávu neposkytlo, ale delegovalo svého zástupce na práci této komise, kterým je předseda Státního zemědělského intervenčního fondu a máme potvrzenou jeho účast na zítřejším jednání.

Další tři dotčená ministerstva, to znamená ministerstvo financí, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, nejenže se zaštítila článkem z Nařízení Evropského parlamentu, kdy zdůvodňují, že předběžné audity nemohou poskytnout, protože nemohou být zveřejněny.

Já – a myslím si, že nejenom já - s výkladem nesouhlasím, protože se opravdu nejedná o poskytnutí dokladu za účelem zveřejnění, ale za účelem poskytnutí dokladu a informací pro práci orgánů v Senátu.

A v tomto případě si myslím, že dochází k porušování jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR. Ale dobře, může to mít různý právní výklad.

S čím ale se opravdu nemohu smířit, je to, že všechna tři ministerstva odmítla nejenom delegovat své zástupce na práci této komise, ale odmítla vyslat i své zástupce nebo se dostavit sami zmínění ministři na projednávání té zítřejší schůze k tomu konkrétnímu bodu, už k reakcím na ty předběžné audity, které se dnes na ministerstvech zpracovávají.

Proto jsem si dovolil vám předložit návrh usnesení, který máte všichni před sebou. Každopádně se to pokusím zrekapitulovat. Usnesení Senátu z dnešní schůze konané dne 24. července ke spolupráci mezi vládou ČR a Senátem Parlamentu ČR v bodě 1 připomíná své usnesení č. 183 z 9. schůze, kterým byla ustavena dočasná komise Senátu v návrhu auditních zpráv.

Konstatuje, že podle § 46 zákona č. 107, to je ten zmiňovaný řád Senátu, ve znění pozdějších předpisů, jsou orgány Senátu oprávněny požadovat od členů vlády informace a vysvětlení potřebné pro svou činnost a tito jsou povinni tyto informace poskytnout-

Za třetí. Nesouhlasí s postojem dotčených členů vlády, kteří odmítají poskytovat informace nezbytné pro činnost orgánů v Senátu Parlamentu ČR účastnit se jeho jednání či delegovat své zástupce, a to i poté, co k tomu byly orgánem Senátu Parlamentu ČR přímo vyzváni.

Za čtvrté odmítá argument uvedený ve sdělení ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj, podle kterého poskytnutí návrhu auditní zprávy brání zákaz zveřejnění obsažený v článku IV odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Uvedené nařízení se vztahuje na přístup veřejnosti, tzn. občanů Unie a fyzických a právnických osob s bydlištěm či sídlem na území Unie k těmto dokumentům. Nelze ho však aplikovat na zákonem stanovenou povinnost členů vlády a vedoucích správních úřadů poskytovat orgánům v Senátu informace a vysvětlení.

Za páté považuje přístup vlády za pohrdání Senátem Parlamentu ČR.

Za šesté zdůrazňuje, že za situace, kdy návrh jedné z auditních zpráv unikl na veřejnost a zástupci vlády se k probíhajícímu auditu mediálně vyjadřují, je v zájmu vlády komunikovat o těchto otázkách s Parlamentem ČR, vyzývá vládu ČR, aby spolupracovala se všemi orgány Senátu Parlamentu ČR.

Za osmé. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil předsedovi vlády České republiky. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Teď bychom měli určit zpravodaje a navrhuji, aby se jím stal senátor Mikuláš Bek, kterého se zároveň ptám, zda se svojí rolí souhlasí. Ano, souhlasí a my budeme o tom, aby se senátor Bek stal zpravodajem, nyní hlasovat. Pouštím znělku.

V sále je aktuálně přítomno 73 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 37.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 8 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a my jsme určili zpravodajem pana senátora Beka. Prosím, pane senátore, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval případnou rozpravu a zaznamenával návrhy, abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit. Zároveň otevírám rozpravu a ptám se, kdo se do diskuse hlásí? Nemám ještě pořád správnou stránku. Ano, už teď vidím, že se do diskuse hlásí pan senátor Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, s usnesením naprosto souhlasím. Děkuji panu předsedovi komise, že ho připravil. Myslím si, že situace je skutečně absurdní a je namístě se pokud možno razantně ozvat. To, proč jsem se přihlásil, jenom úplná drobnost. Odpusťte. V článku VI si ve skutečnosti myslím, že je v zájmu nejen vlády komunikovat o těchto otázkách s Parlamentem ČR, to je nakonec starost vlády, co je v jejím zájmu. Ale je to především v zájmu České republiky, aby vláda s Parlamentem v této situaci o té věci komunikovala, potažmo občanů ČR. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ptám se, kdo další se hlásí do diskuse? Pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Údajně už tady paní ministryně financí je přítomna a třeba nás i tam někde v kuloárech poslouchá, možná, že by mohla i přijít a třeba nějak ten svůj dopis, který napsala, dovysvětlit.

Podle mně dostupných informací, které jsem si za tu krátkou dobu mohl zjistit a to, na co se ministerstvo financí a následně i některá další ministerstva odkazují, je něco takového, co je obdobou našeho zákona č. 106, o svobodném přístupu k informacím. Což znamená, že říkají, vy si o to nesmíte říci, protože to není veřejně dostupné pro každého občana z EU, což ale je, řekl bych, pokud to tak je, a já jsem přesvědčen, že to tak není, naprosto pomýlený přístup a pomýlená odpověď, protože tady to skutečně není tak, že by byly informace žádány proto, aby byly následně zveřejněny, někde dál distribuovány apod., ale je to, protože je orgán Senátu potřebuje ke své práci a tady platí zákon, který má název jednací řád a jsou jak pro jednotlivé senátory, tak pro orgány Senátu nehledě na to ještě k tomu zřízené ministři a orgány státní správy povinny potom ty informace poskytnout, byť třeba si dovedu představit, že tak učiní s nějakými podmínkami. To je moje přesvědčení, a proto jsem i rád, že jsme tady dneska souhlasili se zařazením toho bodu a věřím, že i to usnesení potvrdíme.

Na druhé straně asi bude nutné a správné, abychom potom podpořili i určité materiálně technické a personální zabezpečení další činnosti komise, neboť ta ministerstva se stovkami úředníků se rozhodla, že se budou bránit, což je velmi zvláštní, zejména v případě, kdy tato vláda je tou vládou transparentní, tou vládou, která bojuje proti korupci, tou vládou, která říká, že všechno, co je možné, se má zveřejnit. Mimochodem platí i to, že i v tom nařízení, na které se ministerstvo financí a další odkazují, je dle mých informací dokonce věta, že je to stejně veřejně dostupné, pokud je to veřejný zájem. Já jsem přesvědčen, že toto je veřejný zájem, abychom věděli, zda například Agrofert nebo jiná firma oprávněně či neoprávněně čerpaly evropské peníze, zda byly oprávněně či neoprávněně využívány. Takže mně to i z tohoto hlediska připadá pokrytecké a absurdní.

Druhá věc, která, řekl bych, je naprosto nesporná, opravdu bych řekl, že zavání pohrdáním Senátem, je to, že dokonce ta ministerstva odmítla vyslat zástupce. Je vlastně ani nezajímá, o čem ta komise, která se má zabývat tím, zda jsou správně využívány evropské prostředky a veřejné prostředky, bude jednat, ani ta ministerstva vlastně nemají zájem, aby se zákonodárci dozvěděli, proč a jakým způsobem si počínají v nějakých konkrétních příkladech, které stejně v té komisi budou probírány, protože ty návrhy těch auditních zpráv, minimálně té jedné, jsou přístupné. Ty dotazy tam stejně budou padat. Čili reakce ministerstev je pro mě naprosto nepochopitelná. Je velmi alibistická. Svědčí o naprostém opaku těchto činů, té neúčasti, s tím, co tato vláda včetně těchto ministerstev hlásá.

Tolik mé krátké vystoupení k tomu, samozřejmě bychom tady mohli citovat úryvky z jednacího řádu, samozřejmě bychom se těmi věcmi mohli podrobněji zabývat, na druhé straně jde asi o to, abychom maximálně podpořili členy komise v té jejich práci, dali jim maximální podporu, protože to vypadá, že tady se z vůle některých ministryň a ministrů stát rozhodně postavit proti tomu, k čemu vlastně tady je ustaven, to znamená, aby sloužil obyvatelům této země a aby říkal, když něco udělá, proč tak činí, za jakým účelem tak činí, zda případně tam vznikají nebo nevznikají nějaké problémy, a pokud ano, jak je chce řešit.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, ptám se, jestli se někdo další hlásí do diskuse? Ano, vidím, přihlášen je pan senátor Miroslav Adámek. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jenom chci vyjádřit, proč nebudu hlasovat pro tento návrh, byť nemohu říct, že s ním nesouhlasím. Měl jsem na zítřejší komisi připravený dotaz, chtěl jsem to tam právě rozebírat s kolegy, kteří byli nominováni jako členové komise, abychom přijali nějakým způsobem postup, chci tady upozornit, že jsme obdrželi i zprávu od Jakuba Dürra, velvyslance stálého představitele ČR při EU.

Dovolte mi jen krátce citovat. Dovolte mi uvést, že dotčená obětní šetření Evropské komise dosud nebyla ukončena, tudíž závěry obsažené v návrzích těchto auditních zpráv jsou pouze prozatímní a mohou se měnit v průběhu dalších fází auditních šetření. Jelikož by poskytnutí dotčených dokumentů třetím stranám mohlo ohrozit řádný průběh těchto šetření, byly dotčené návrhy auditních zpráv Evropskou komisí označeny za důvěrné až do skončení šetření. Jedná se o naprosto běžný postup, který vyplývá mimo jiné přímo z použitelných předpisů práva EU. Rád bych také upozornil, že Evropská komise byla ze strany ministerstva financí dotázána na souhlas s poskytnutím návrhu auditních zpráv třetím stranám. Evropská komise odmítla tento souhlas udělit, a to právě s poukazem na potřebu chránit nerušený průběh auditu.

Tohle byl můj dotaz na zítřejší komisi, kde jsem to chtěl s kolegy rozebrat, jakým způsobem budeme postupovat i v případě tohoto, ale těch dotazů jsem měl víc. Z tohoto důvodu nemohu hlasovat pro ten návrh, který byl dneska předložen.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, děkuji za informaci i k názoru, jistě se k němu vyjádří pan navrhovatel. Další do diskuse je přihlášen pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, já se musím vyjádřit a reagovat. Já se audity strukturálních fondů zabýval posledních 15 let, takže z té oblasti trošku jsem více možná zběhlý než někteří z vás. Co tady padlo, je sice obecně pravdou, že obecně se v průběhu auditu té zprávy neposkytují, ale to neznamená, že bychom my jako senátoři nemohli pozvat kohokoli z ministerstva, jakéhokoli, aby nám podal nějakou informaci. Tady souhlasím s panem Vystrčilem, to je jiná rovina, máme tady jednací řád Senátu, na ty informace podle mého názoru právo máme. Zmíním ještě druhou věc. Budeme to asi probírat, ale to je mé stanovisko k tomu.

Druhá podstatná věc podle mého názoru je, ano, bylo by to standardní, neprojednávat otevřené věci živé kauzy, nicméně bylo by to normální v době, kdyby ty kauzy se netýkaly premiéra, který v nějaké fázi působí na evropské úrovni v Evropské radě a v jiných subjektech, jehož střet zájmů je extrémní. Myslím, že to je evropský unikát v tuto chvíli. Takže i pro mě tato věc je vlastně precedentní kauza na evropské úrovni, takže vnímám, že Evropská komise s tím se bude velice těžko vypořádávat. Oni sami by měli nějakou formou řešit člověka, který na společných jednáních zastupuje ČR.

Takže bohužel je to velice nepříjemná situace, ale za mě není důvod, aby se úřednice z ministerstva nebo ministři nedostavili na požádání senátní komise na její jednání, nepodali vysvětlení, pokud je možné, případně řekli, že z nějakého důvodu nemohou. Toto já osobně vnímám jako pohrdání Senátem.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za vyjádření k předchozí informaci. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do diskuse? Vidím, že se nikdo do diskuse nehlásí, proto rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, pana senátora Nytry, jestli si přeje vyjádřit se k proběhlé rozpravě?

Senátor Zdeněk Nytra:  Ano, chci, děkuji, pane předsedající. Jednak mám dotaz na pana senátora Hampla, jestli ten jeho návrh je míněn jako pozměňovací návrh... (Václav Hampl nesouhlasí.) Dobře, děkuji. V podstatě cítím za povinnost... Ano, já jsem pochopitelně taky obdržel, nebo komise obdržela dopis pana Jakuba Dürra, ale já se snažím ve všech svých vystoupeních, a komise také, používat termín prozatímní, to znamená, opravdu máme na vědomí, že definitivní zprávy mohou vypadat jinak, na základě připomínek a reakcí ministerstev ČR. Zprávy jsou označeny za důvěrné, ale všichni senátoři jsou oprávněni se s důvěrnými dokumenty seznamovat, se všemi důsledky, kdyby došlo k porušení důvěrnosti těch dokumentů. To je druhá věc. A nedomnívám se, že Senát PČR a jeho orgán je třetí stranou, protože v podstatě kontrolovaná osoba ze strany EU je ČR. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Bekovi, aby se vyjádřil k té proběhlé rozpravě.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych suše konstatoval, že v diskusi vystoupili 4 senátoři a nezazněl žádný pozměňovací návrh k návrhu usnesení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. My můžeme tedy přistoupit k hlasování. Já spustím fanfáru.

My budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Nytra, vlastně lépe řečeno usnesení Senátu, tak jak nás s ním pan senátor seznámil, které jsme všichni měli k dispozici. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 9 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl tedy přijat. Děkuji.

Končím projednávání tohoto bodu.

Teď už můžeme skutečně přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů

Tisk č. 110

Tak jak jsem předčasně trošku avizoval. Vítám paní ministryní financí. My jsme tento návrh zákona obdrželi jako senátní tisk č. 110. Já prosím paní ministryní financí Alenu Schillerovou, aby nás s tímto návrhem zákona seznámila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vám stručně představila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů.

Návrh transponuje evropskou směrnici o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Cílem tohoto návrhu je podpořit dlouhodobé zapojení akcionářů do činnosti společností, jejichž akcie jsou veřejně nabízeny na burze. Valná hromada bude více zapojena do procesu odměňování vedoucích osob a schvalování některých obchodních transakcí, konkrétně budou muset společnosti vypracovat politiku odměňování vedoucích osob a nechat ji schválit valnou hromadou. Společnosti dále budou vypracovávat zprávu o odměňování vedoucích osob, která podléhá schválení valnou hromadou a bude uveřejněna na webových stránkách společnosti.

Tato změna má stávajícím i budoucím akcionářům zajistit transparentnost odměňování vedoucích osob. Valná hromada bude nadále povinně schvalovat určité transakce se spřízněnými stranami. Souhlas nicméně není vyžadován u transakcí uzavřených za běžných obchodních podmínek.

Druhá část návrhu se týká fungování kapitálového trhu. Společnostem se umožňuje získat prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře informace o svých akcionářích, například pro účely svolání valné hromady. Systém bude fungovat vedle současného výpisu z evidence emise. Způsob získání informací si mohou jednotlivé společnost zvolit.

Nově bude každý investor dostávat informace o svých investicích na jedno místo, konkrétně k subjektu, který pro něj vede účet cenných papírů. Do českého právního řádu se tak zavádějí prvky tržních standardů pro korporátní akce.

Poslední část návrhu dopadá na institucionální investory, jako jsou pojišťovny či zajišťovny, a správu jejich investic do společností, jejichž akcie jsou veřejně nabízeny na burze. Cílem je opět podpořit dlouhodobé investice.

Děkuji vám za pozornost a jsem připravena zodpovědět vaše dotazy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 110/01. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Cieńciała, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Cieńciała:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážení kolegové, kolegyně, v opačném pořadí, omlouvám se, vidíte, že jsem trochu indisponován. Minulý týden jsme strávili několik dní v Bruselu, kde jsme bojovali o finanční prostředky pro takzvanou platformu uhelnou, jak pro hnědé uhlí, tak pro černé uhlí. Když se budeme chovat velmi rozumně, ale důsledně, tak si myslím, že ty další miliardy pro ty krizové regiony, kde se to uhlí těžilo a ještě těží, jsou na cestě a jsou velmi reálné. Ale to není to podstatné.

To podstatné je, co se tady dneska projednává. Zpráva o tom, jakým způsobem pomoci našim strukturám firemním, ale i mezinárodním, jakým způsobem udržet velmi rozumné a kompetentní lidi ve funkcích valné hromady nebo ve funkcích korporátních společností, akciových společností. Myslím si, že paní ministryně vystihla podstatu celého tohoto problému, že tento zákon je víceméně takovým, řekl bych, explicitně technickým procedurálním ve vazbě na fungování naší ekonomiky, poněvadž v naší ekonomice převažují akciové společnosti a tvoří se velké korporáty, i s mezinárodní účastí, ta není malá, už tady byla několikrát vzpomínaná.

Čili já bych tady nevedl dlouhou debatu k tomuto, poněvadž si myslím, že jsme všichni v naší kariéře se setkali s těmito jevy a byli jsme dokonce někteří aktivními účastníky tvorby našich hodnot prostřednictvím firem, já tady oceňuji na tom to, i Evropa to potvrzuje, že identifikace akcionářů kótovaných akciových společností je velmi podstatná a také vyšší transparentnost činnosti tzv. institucionálních investorů, tedy v zásadě pojišťoven, zajišťoven, které budou nově poskytovat vysvětlení svého zapojení do činnosti emitenta. Tady samozřejmě tato změna vyvolá řetězec změn, v navazujících zákonech, jako například dojde ke změně zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí, ale především zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jelikož právě navrženými změnami tohoto zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou realizovány zmíněné cíle předloženého návrhu zákona. Samozřejmě, že zákon o podnikání na kapitálovém trhu by měl být doplněn například o ustanovení upravující předávání informací, dneska tady byla k tomu řeč v souvislosti s jinými věcmi, potvrzování hlasování, jejich průběh a dopad, obsah předkládaných schválených uveřejněných politik, odměňování atd. a další věci. Podstatou toho zákona je, dokonce jsme se o tom bavili na hospodářském výboru, kde padly některé návrhy, v tomto smyslu, že zodpovědná by měla být celá firma, my jsme se usnesli, že musí být zodpovědní konkrétní lidé, kteří zastávají tyto funkce, jak v předsednictvech, tak v dozorčích radách.

Legislativní proces tedy nebyl nijak komplikovaný, i když trval delší dobu. Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen vládou dne 9. 10. 2018, po třetím čtení dne 19. 6. 2019 pak byl konečným rozhodnutím Poslanecké sněmovny vysloven souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Závěrečné hlasování č. 986 se účastnilo 176 poslanců, 124 hlasovalo ve prospěch, proti návrhu bylo 26. Čili jednoznačně zákon byl přijat.

Návrh na usnesení je: VHZD projednal 17. 7. 2019 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů, doporučuje Senátu PČR schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Ptám se, v souladu s § 107 jednacího řádu, jestli někdo navrhuje návrhem zákona se nezabývat? Ano, do diskuse se hlásí pan Lumír Aschenbrenner... (Lumír Aschenbrenner vysvětluje, že se hlásí již do obecné rozpravy.) Jo, dobře, tak to bylo předčasné, děkuji. Takže nikdo nenavrhuje se nezabývat tímto návrhem. Proto otevírám obecnou rozpravu, do které se opravdu hlásí pan senátor Aschenbrenner.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Tak, teď už jsem se snad přihlásil správně. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, pouze avizuji, že dojde-li na podrobnou rozpravu, mám připravený pozměňovací návrh, který máte ve svých lavicích, který se týká drobné změny, a to je pouze změna typu sankce za nenaplnění určitých věcí, které plynou ze směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli někdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, tak tedy rozpravu končím, ptám se paní ministryně, jestli se chce vyjádřit k něčemu? Ano, prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, já bych možná reagovala na ten pozměňovací návrh, i když pan senátor ho tady nespecifikoval, byl specifikován na výborech, já ho znám, tu diskusi, už z pléna Poslanecké sněmovny. Je to spor o to, zda má mít sankce za nepředložení politiky odměňování charakter veřejnoprávní nebo soukromoprávní. My jsme o tom vedli debaty, diskutovali jsme. Ta novela, kterou tady předkládám, je meziresortní. Spolupracovalo na ní ministerstvo spravedlnosti, takže my jsme s nimi vedli o tom debatu, takže budu mluvit i za stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo financí se ztotožnilo nakonec po těchto debatách se soukromoprávním charakterem této sankce. To znamená, pro to, aby ta sankce směřovala vůči členům orgánu, kteří nesplní povinnost předložit politiku odměňování ke schválení valné hromadě, nikoli vůči orgánům společnosti. V současné době už zákon o obchodních korporacích obdobnou sankci zná, není-li odměňování člena voleného orgánu ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se zákonem z důvodu na straně člena orgánu, např. že si člen orgánu sám navrhl příliš velkou odměnu. My se domníváme po té debatě, že je nezbytné odlišovat situace, kdy je vhodné zavést veřejnoprávní sankci a tuto uložit společnosti jako celku za nesplnění určité zákonem dané povinnosti, např. zveřejnění schválené politiky odměňování. Tady je to v pořádku. Odlišit od situace, kdy je naopak vhodnější postihnout konkrétního člena orgánu společnosti, který si tu povinnost neplní. Proto si myslíme, že není vhodné trestat celou společnost za pochybení vedoucích osob. Takže proto jsme se nakonec po debatě s ministerstvem spravedlnosti přiklonili k tomu soukromoprávnímu charakteru. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem se vyjádřit?

Senátor Jiří Cieńciała:  Děkuji, pane předsedající. Já se vyjadřuji ve smyslu vystoupení paní ministryně. Ta diskuse tak byla vedena i v hospodářském výboru. Dospěli jsme k závěru, že každý, i ten soukromý borec, který je v tom orgánu předsednictvu dozorčí rady, nese odpovědnost, za jeho zaváhání by neměla být trestána celá společnost. To by bylo trochu nemorální. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A protože nepadl žádný jiný návrh než návrh nebo usnesení VHZD, ve kterém výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak já spustím znělku. V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37. My budeme hlasovat o usnesení, které nám předložil VHZD.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 10 se z 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 47, proti bylo 6 senátorů či senátorek. Návrh byl tedy přijat. Děkuji paní navrhovatelce a zároveň děkuji i zpravodaji.

Projednávání tohoto bodu končím.

My můžeme nyní přikročit k projednávání dalšího bodu našeho pořadu, kterým je senátní tisk č. 107,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 107

Prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem, proč se přistoupilo k této novele, na které spolupracovali samozřejmě příslušné asociace, zástupci obcí, ministerstvo pro místní rozvoj, tak ty důvody jsou dva. Ten zásadní, že se rychle rozšiřuje tzv. sdílená ekonomika, v oblasti ubytování, možná ji také znáte pod názvem Airbnb, v podstatě vznikla tady potřeba a poptávka tuto situaci nějak řešit. To není problematika neumění či umění zdanit tuto oblast. Finanční správa umí zdanit příjmy z pronájmu a příjmy s tím související. Tam nepotřebujeme žádnou novou legislativu. Finanční správa potřebuje informace. Potřebuje vědět, kdo poskytuje v této tzv. sdílené ekonomice tyto služby. Proto se přistoupilo k tomu, že stávající poplatky, které jsou dnes dva, poplatek lázeňský a rekreační pobyt z ubytovací kapacity, se nahradí jedním poplatkem, tzv. poplatek z pobytu. Současně můžeme říct, že to je další krok ve zjednodušování daní, protože poplatek je daň ve smyslu daňového řádu a vymezení tohoto pojmu v úvodních ustanoveních tohoto předpisu. Takže současně zjednodušujeme i daňovou problematiku, když ze dvou poplatků činíme jeden.

Nově tento poplatek bude moci zavést jakákoli obec, nikoli pouze obec lázeňská nebo obec se zvýšeným turistickým ruchem, jako je tomu dnes, a poplatek bude možno vybírat za jakýkoli krátkodobý úplatný pobyt bez ohledu na druh a určení místa, kde je poskytován, tedy vedle hotelů, motelů, penzionů také v soukromých bytech, ateliérech apod. Maximální hranice pro výši poplatku se pro rok 2020 navrhuje ve výši 21 korun za každý den pobytu, s výjimkou dne počátku pobytu, což odpovídá součtu sazeb dosavadních dvou poplatků, od roku 2021 se tato horní hranice sazby zvýší na 50 korun, tam jde o reakci na skutečnost, že se výše poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt neměnila více než, pozor, 25 let. Přitom platí, že konkrétní výši poplatku do této maximální hranice vždy si určí jednotlivá obec v obecně závazné vyhlášce.

V reakci na diskusi na VUZP je nutné uvést, že poplatek záměrně neobsahuje možnost vybírat jej paušální částkou, protože se primárně váže k osobě pobývající v obci a k počtu nocí, které v ní stráví. Nižší paušální sazbu, např. pro pobyty trvající týden, mohou obce jako úlevu zavést v obecně závazné vyhlášce i bez výslovného zákonného ustanovení.

Vázat tedy paušální částku na poskytovatele pobytu by s tím bylo v rozporu. Např. by bylo velmi obtížně realizovatelné osvobození pobývajících osob od poplatků, na které by v konečném důsledku doplácel poskytovatel pobytu.

Dále se v zákoně o místních poplatcích provádí nezbytné dílčí změny v reakci na požadavky praxe. Odstranění nejasností a tvrdostí, a to prostřednictvím přesnějšího vymezení osvobozených osob a úlev u poplatků ze psů, kdy budou nově osvobozeny všechny osoby provozující útulky pro psy, bez ohledu na jejich zřizovatele, a stávající úleva pro osoby, jejichž jediným zdrojem příjmu byl starobní, vdovský a vdovecký nebo invalidní důchod, nebude nahrazena úlevou pro osoby starší 65 let a osvobozením osob, které jsou držiteli průkazu ZTP. Dosud byli osvobozeni jenom držitelé průkazu ZTP/P.

Další, co se zavádí, je zavedení protizneužívací klauzule u poplatku za užívání veřejného prostranství a poplatků ze vstupného. Nově bude podmínkou pro osvobození od poplatku skutečnost, že výtěžek z konané akce byl skutečně odveden na charitativní účely, nikoli pouhé prohlášení, že je na tyto účely určen.

Prosím vás tedy o schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, protože to umožní aplikovat nový poplatek spolu se změnami v dalších poplatcích již od 1. ledna 2010. A současně to poskytne obcím dostatek času vídat či upravit obecně závazné vyhlášky, které zavádějí místní poplatky. Pokud by však Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona z pozměňovacími návrhy, bylo by potom možné zvažovat samozřejmě odložení účinnosti. Ale myslím si, že to není dobrý signál, protože poptávka po této novele skutečně šla z praxe, zjednodušujeme tuto problematiku, akceptujeme celou řadu připomínek v rámci mnoha diskuzí, které se vedly na úrovni ať už Ministerstva financí, které je předkladatelem, tak Ministerstva pro místní rozvoj, a samozřejmě snažíme se reagovat na fenomén sdílené ekonomiky. Což samozřejmě není jediná cesta. Řešíme i problematiku Uberu, ale to nesouvisí s touto novelou. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, a já budu pokračovat. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor. Usnesení máme všichni k dispozici jako senátní tisk č. 107/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Michael Canov. Dále senátní tisk projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jsme obdrželi jako senátní tisk č. 107/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jiří Carbol. Dále projednala senátní tisk také stálá komise Senátu pro rozvoj venkova. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 107/4. Zpravodajem byl určen senátor Miroslav Nenutil.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máme k dispozici jako senátní tisk č. 107/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento tisk na svém zasedání

17. července a přijal usnesení, které vám přečtu. Výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera. 3. Pověřuje místopředsedu výboru senátora Lumíra Aschenbrennera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Ty body, které se týkají naší pozměňovací zprávy, jsou v podstatě čtyři. 1. navrhujeme zachování poplatků z ubytoven na základě podnětů především větších měst, které se obávají nárůstu pobytu agenturních pracovníků. Současně navrhujeme osvobození studentů do 26 let, aby nespadli do této kategorie. 3. pozměňovací návrh je, že se sazba při pobytu delším než 60 dnů snižuje na 6 Kč a od 1. 1. 2021 na 10 Kč. A posledním pozměňovacím návrhem z našeho výboru bylo, že nadále navrhujeme na základě podnětu Svazu měst a obcí a lázeňských měst, aby platilo osvobození osob s předepsanou lékařskou péčí na takzvaný křížek.

Protože pozměňovacích návrhů i z dalších výborů i komise je více, myslím, že potom bude poměrně těžší provést vás diskuzí a hlasováním. Snad se to podaří, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, nepředbíhejme ještě. Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a pokusil se o to, abyste nás pak dobře provedl. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Michael Canov. Ano, pane senátore, máte prosím slovo.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Ústavně-právní výbor přijal jednomyslně usnesení následující. 1. Výbor doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze. Pozměňovací návrhy jsou v šesti bodech a sestávají se ze třech základních myšlenek. Jedna je to, aby se odstranily legislativní zmetky, které tam jsou. V původním článku 1, bodu 21, byl odkaz úplně chybný v zákonu, hodně paragrafů. Na to upozorňoval legislativní odbor, takže už jenom kvůli tady tomu, i kdybychom úplně se vším souhlasili, tak to musíme s pozměňovacím návrhem do sněmovny vrátit, protože tam nemůže být úplný zmetek, který odkazuje na nějaký nesmysl.

Ale pak tam je druhá myšlenka. A ta se týká osvobození od poplatků. Vy si to asi vybavíte možná pod pojmem „Adámkův pozměňovací návrh“, který se týká toho, že především města s lázeňským pobytem žádala o to, aby lázeňští hosté, kteří jsou tam takzvaně na křížek, aby tam nebyli osvobozeni od poplatku, protože obce by tam přicházely o značné příjmy z poplatků.

3. část se týká účinnosti, kde se navrhuje, aby účinnost byla až od roku 2021. Sama tady paní ministryně řekla – a říká to i zástupkyně na Ministerstvu financí, že v případě pozměňovacích návrhů to je docela vhodné. Podle mého názoru to je naprosto nutné, protože v případě, že se ten návrh vrátí s pozměňovacími návrhy do sněmovny, tak kdyby šlo všechno jak po drátcích, sněmovna zasedá 10. září, tak by vyšel ve sbírce zákonů někdy na konci října a obce by už neměly moc času vytvářet nové vyhlášky. A ty staré by jim byly k ničemu, ty by mohly vyhodit.

Navíc víte, že ve sněmovně stále leží sedm návrhů vrácených ze Senátu, které jsme schvalovali 2. a 3. května. Budou se tím zabývat možná 10. září. Kdy se dostane na program, ví Bůh. Obce by měly málo času, pokud se to vůbec stihne do konce letošního roku. Zároveň vím, jak tady upozorňoval kolega Aschenbrenner, že tam bude dost těžká průvodcovská služba, tak se vám pokusím napovědět. My v pozměňovacích návrzích máme v článku 1, bodu 12, § 3d, č. 21 nahradit číslem 50. Když bude účinnost od roku 2021, tak to je nesmysl, tak se tam dávala ta padesátka. A zároveň vím, že jiný výbor má pozměňovací návrh, který by chtěl stovku. To znamená, že by asi bylo logické pak v hlasování hlasovat na té stovce. A když ta projde, tak pak kompletně pozměňovací návrh z ústavně-právního výboru. S tím, že by tam z té dvacet jedničky byla stovka.

Pokud neprojde, tak by pak byly komplexně celé návrhy ústavně-právního tak, jak jsou napsané. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, nepochybuji, že bude chtít vystoupit i zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Jiří Carbol. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji za slovo, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, milé paní senátorky a páni senátoři. Mým úkolem je, abych vám sdělil, že výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tuto novelu na své schůzi 17. července. Doporučuje Senátu Parlamentu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Jak už říkal můj předřečník, ten pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj se týká jediné věci, a to je nahrazení čísla 21 v článku 1, v bodu 12, § 3d číslem 100. Tedy jednorázové navýšení maximálního poplatku od 1. 1. 2020 na částku 100 Kč. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a jako poslední vystoupí zpravodaj stálé komise Senátu pro rozvoj venkova pan senátor Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane 1. místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Jako zpravodaj se omezím pouze na konstatování, že i stálá komise Senátu pro rozvoj venkova doporučuje vrátit návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů, s tím, že o podrobnostech se zmíním v obecné rozpravě.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a vystoupili všichni zpravodajové. A já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Pardon, pane senátore, to je jenom omyl. Takže nikdo nenavrhuje se tímto návrhem nezabývat. A já otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí jako první pan senátor Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně.

Tento zákon se připravoval velmi dlouho, byl hodně diskutován s různými odbornými asociacemi apod. A já osobně jsem se také snažil do toho nějakým způsobem částečně vstoupit. Jako dlouholetý starosta samozřejmě tu problematiku vnímám poměrně až na tělo. A ten zákon tak, jak nakonec dva nebo tři roky trvá, to znamená, než ho připravilo Ministerstvo financí v debatách v Ministerstvem pro místní rozvoj, tak pro mě jako dlouholetého starostu je to paskvil. Nejlepší by bylo – a možná ten návrh dám ke konci mého vystoupení – ten zákon zamítnout. Kdy by to zůstalo všechno postaru.

Paní ministryně tady říká, že se slučují dva poplatky. A to je poplatek lázeňský a rekreační a poplatek z ubytovací kapacity. Protože to musí platit ti návštěvníci. Ale ona to není pravda. Návštěvníci platí a mají povinnost platit pouze poplatek lázeňský a rekreační, ale z ubytovací kapacity nikoliv. Tam to platí ubytovatel. Paní ministryně říkala, že tady už nejde udělat paušál. Samozřejmě, že jde udělat. My jsme měli tehdy chybně jako město – a bylo to napadeno Ústavním soudem, protože nám Ministerstvo vnitra k Ústavnímu soudu dalo naši poplatkovou vyhlášku a doopravdy nám zamezili v rámci lázeňského a rekreačního poplatku vybírat paušál. Což jsme do té doby dělali, ono to trvalo několik let. Pak si toho všimly zejména krkonošské obce, ony to od nás okopírovaly.

Když se jich ptali úředníci Ministerstva vnitra, jak na to přišli, tak si vzali vyhlášku Božího Daru a dopadlo to tak, že Ministerstvo vnitra, protože ta byla nejdéle datovaná, nás dalo k Ústavnímu soudu a my jsme neuspěli. A oprávněně, musím říct. Tak jsme přemýšleli, dali hlavy dohromady, jak paušál vybírat dál, protože tam máme jistotu, že ty peníze do pokladny dostaneme. A nemusíme se starat o to, že kontrola má, že budeme chodit do ubytovacího zařízení, zjišťovat, zdali podnikatelé přiznávají, nepřiznávají apod. Neumíme to my a neumí to ani stát.

A stát to moc nezajímá, protože tyto poplatky, o kterých se bavíme, jdou čistě do pokladny obce, konkrétní obce. Stát z toho nemá vlastně vůbec nic. A z poplatku, který se týká ubytovací kapacity, jsme si vzali jednotlivé ubytovací zařízení a zjistili jsme podle počtu ubytovaných, nebo lůžek, ne přistýlek, pouze lůžek, a vycházela nám na naši lokalitu platba 1000 Kč/rok na lůžko. Penzion, 45 lůžek, každý rok jsme od něj dostali 45.000 Kč, vzájemně jsme se nemuseli otravovat. Oni nemuseli otravovat své návštěvníky, aby vypisovali, protože ten poplatek oni vybírají pro město a musí vypisovat složenky toho města. To není tak jednoduché. Takže nám paušál ubytovací kapacity byl hrozně moc nápomocen.

Teď nám tady před chvílí paní ministryně řekla, že to v podstatě nejde. Postaru to šlo a ničeho nepravého jsme se nedopouštěli. Ale to se nelíbilo zejména Ministerstvu pro místní rozvoj. Já jsem s paní ministryně o této věci několikrát mluvil a ona mi pořád vysvětlovala, že to nejde. Já nevím, proč to nejde? Proč nemůžeme poplatek z ubytovací kapacity, který je 4, nebo 6 Kč/rok, já si to přesně nepamatuji, nechat. A je to za obsazené lůžko.

Tam je ještě další výhoda. Když se podíváte dnes na lázeňský a rekreační poplatek, tak když se to sloučí dohromady, tak tam jsou výjimky pro mladistvé a pro starší. To znamená, ti vám nezaplatí ani korunu. Ale k nám jezdí školy v přírodě apod. A děti, musím říct, zvláště když přijedou děti holandské, tak to je vesnice vzhůru nohama. Co můžou, zničí. Takhle to bohužel funguje s holandskými dětmi. A že jich vozí. A ti ubytovatelé, kteří z toho mají byznys, nám nezaplatí ani korunu. Takhle nám zaplatili oněch 6 Kč, mám dojem. Bylo to ještě o to jednodušší, že tyhle ubytovatele jsme lehce přesvědčili, aby nám platili paušál. Oni měli 50 lůžek, nám zaplatili ročně 50.000 Kč a měly obě dvě strany klid.

Tato možnost odpadá a návrh Ministerstva financí a návrh Ministerstva pro místní rozvoj nás zbavuje možnosti, aby ti, kteří k nám přijedou a jsou mladistvými, nebo potom jsou těmi přestárlými, asi jako já, tak aby neplatili. A oni nám nezaplatí ani těch 6 Kč. To znamená, my jsme na tom, a budeme na tom hůř, než jsme doposud. A to nemluvím o tom paušálu, to mluvím o tom, že tento poplatek se nebude vybírat a nebude vybíratelný.

Já, protože kolegové mají také hodně připraveno z praxe, tady nechci mluvit déle. Já dávám návrh na novelizaci tohoto zákona, zamítnout.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, vy jste na začátku říkal, že ještě zvážíte. Takže už to zvážil pan senátor, podal návrh zamítnout. Děkuji. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane první místopředsedo, dámy a pánové, teď už pěkné odpoledne.

Chápu snahu ministerstva financí řešit sdílenou ekonomiku, chápu i snahu o zjednodušení výběru těchto poplatků. Ale jak se někdy stává, člověk něco nějak míní, ale finále dopadne negativně na někoho úplně jiného.

Teď mám na mysli lázeňská místa České republiky. Schválně používám slůvka "místa", protože ne všechny lázně jsou hned typu Karlovy Vary. Jsou desítky menších, regionálních, dá se říci vesnických lázní. Konstantinovy lázně jsou v mém volebním obvodu, tak si je vezmu jako příklad, aby se neurazily. To je obec, není to město, a nechal jsem si zjistit, že ze 70 tisíc lůžkodnů v roce přes 54 tisíc jsou tzv. křížkové lázně. Znamená to, že pokud by byla přijata tato novela zákona, tak by téměř tři čtvrtiny lůžkodnů nedostaly žádný poplatek.

Podnět k tomuto pozměňovacímu návrhu mi dal předseda Sdružení lázeňských míst a starosta Františkových lázní Kuchař, a zároveň tuším, že včera jste dostali i podporu a vyjádření předsedy Svazu měst a obcí pana starosty Lukla.

Mohlo by se říct, že tímto naším pozměňovacím návrhem, kdy rušíme výjimku pro tzv. křížkové lázně, bychom nějak znevýhodňovali jednotlivé pacienty. Pravda to není, protože na křížkový pobyt je posílají zdravotní pojišťovny a ty to za ně hradí a ty by pak měly hradit tento poplatek, a je už jedno, jak se bude jmenovat. Tedy sociální aspekt, kterým argumentovali kolegyně nebo kolegové či spolupracovníci paní ministryně ve výborech a v naší komisi, v tomto případě není nijak napaden.

Nemusím asi vysvětlovat, že všichni lázeňští hosté, a je už jedno, jestli přijedou jako soukromníci a nebo na nějaký rehabilitační pobyt, předpokládají, že budou v nějakém důstojném, klidném, upraveném prostředí. Naprostá většina zeleně, parkových ploch, intravilánu lázeňského města je v majetku obce. A právě díky tomu dosud nazývanému lázeňskému poplatku se mohly o toto starat. Tímto opatřením, pokud by bylo dnes přijato, se jim tato možnost bere a pro obec, která má rozpočet řádově v 50 milionech, suma, o kterou by přišly, by byla dost výrazná.

Skončím své povídání tím, že návrhem této novely by byl podstatně znevýhodněn a zhoršen stav menších lázeňských, ale i velkých lázeňských měst a obcí. Proto vás žádám o podporu pozměňovacího návrhu Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, který je totožný s usnesením ústavně-právního výboru. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji, pane senátore, zaregistrovali jsme vaši výzvu. A prosím dalšího přihlášeného do rozpravy pana senátora Ivo Valentu.

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji, pane předsedající, dobrý den, paní ministryně, senátorky a senátoři. Dlouhodobě je o mně známo, že nejsem zastáncem skrytých poplatků, daní, pokut a všech možných restrikcí vůči podnikatelům anebo v tomto případě ubytovatelům, hoteliérům atd.

Tady se samozřejmě nemohu ani ztotožnit s návrhem, který šel až na poplatek 100 korun místo 50 korun, což si myslím, že je velmi přehnané, a za chvilku vám řeknu, proč.

A určitě se připojuji k panu senátorovi Horníkovi a k jeho návrhu na zamítnutí tohoto zákona a nechat to, jak to je, protože zavedení nového poplatku bychom se stali, dá se říci, jedním z nejdražších poskytovatelů místních poplatků v Evropě. Pokud bychom šli na 100 korun, tak jednoznačně nejdražší, a pokud na 50 korun, a já vám řeknu poplatky, které má Londýn 3,40 euro, Madrid 2,50 euro, Barcelona 2,48 euro, Lisabon 1 euro, Ženeva 2 euro, Vídeň 0,15 euro, Bratislava 0.50 euro, Krakow 0.40 euro, Mnichov je bez poplatku, Berlín 0,50 euro, Benátky 3 euro.

Nedokáži si představit, že v našich malých destinacích, dejme tomu u nás Zlínský kraj nebo u vás některých senátorů, kdyby tam bylo 50 nebo 100 korun, tak je to nepřijatelné. Tady třeba byly argumenty, že Praha atd. Ale 70 % návštěvníků našich hotelů jsou čeští turisté a čeští návštěvníci. A pro ně takovéto navýšení by znamenalo například 1.200 korun řekněme rekreace šestidenní pro čtyři účastníky, to znamená pro nějakou rodinku. A teď si představte, že jsou to třeba kempy, které účtují 100 a 150 korun za noc. To znamená, že tento poplatek je vlastně úplně nehorázný, protože kdyby to bylo 50 korun, tak místo 100 korun zaplatí 150 korun a je to trestání turistů nebo rodin, které nemají takové příjmy, aby si mohly dovolit platit velké poplatky.

Mám zde ještě studii Vysoké školy hotelové v Praze, že při navrhované maximální sazbě 50 korun na osobu a den pobytu vyberou obce celkem 1,5 mld. Kč, které mohou využít pro rozvoj infrastruktury obcí oproti současným 700 milionům korun ročně.

Ale tady, jak jsem již řekl, narážíme na klientelu, která je ze 70 % česká, takže se opravdu přikláním k tomu nenavyšovat tyto peníze, nechat to v původní hodnotě, a přikláním se k návrhu zrušit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Registruji, a jistě i zpravodaj, návrh na zamítnutí, byť z jiných důvodů, než pan senátor Horník. Prosím dalšího přihlášeného, kterým je pan senátor Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně. I já bych chtěl požádat o podporu návrhu na zvýšení stropu pobytového poplatku až na 100 korun. Částečně v tomhle reaguji i na předřečníka, byť bych vystoupil i bez toho.

Myslím si, že tady je potřeba zdůraznit jednu totálně zásadní věc, a sice jde o strop, který umožňuje samosprávám lokálním, místním, městským si poplatek nastavit podle svého. To znamená argumentace jistě zajímavá, že v Londýně se platí méně, fajn, pokud si Praha nastaví moc vysoký poplatek, zjistí, že to funguje špatně z hlediska konkurenceschopnosti, je to zcela v její možnosti a péči poplatek si nějak přizpůsobit. Tady jde skutečně o možnost nějakého širšího pohybu pro samosprávy se rozhodnout pokud jde o poplatky. Myslím si, že tady je zcela namístě si uvědomit, že stanovení stropu je skutečně ctěním ústavního principu, že žádný veřejný politický subjekt nemůže vybírat od občanů peníze bez souhlasu Parlamentu. Nicméně si také myslím, že v tomto by samosprávy měly mít poměrně široký manévrovací prostor.

Je úplně pravda, jak tady říkala paní ministryně financí na začátku, že tento poplatek nebyl valorizován čtvrt století, prakticky celou existenci samostatné ČR. Mezitím inflace navýšila ceny mnohonásobně. Čili tady si myslím, že je to zcela namístě. Současně moje prosba o podporu tohoto návrhu vychází i z kalkulací, které existují v mém volebním obvodě v Praze, v centru Prahy. Víte, že Praha 1 je asi vůbec nejzatíženější místo z hlediska turistického ruchu v ČR, a to s náskokem, a je evidentní, že náklady, které takováto obec má s turistickým ruchem, mnohonásobně převyšují poplatky současné, i stokorun, pokud by se pro ně Praha 1 rozhodla, tak nepokryjí náklady, které s tím městská část má, ale přece jenom by jí to trochu rozvázalo ruce a umožnilo by jí to jednak nepřenášet náklady z turistického ruchu na občany, kteří tam bydlí, a jednak i trošku regulovat to, co se z hlediska turismu v místě děje. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a do diskuse je přihlášen s přednostním právem pan místopředseda Oberfalzer.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Část toho už řekl pan senátor Hampl přede mnou, to jest strop nerovná se zákonem stanovená sazba. Je to určitý prostor. Mně by se upřímně daleko víc líbilo, kdybychom vůbec nedávali žádný limit, aby si obce samy mohly zvolit politiku, která bude přívětivější k turistům, a to znamená i k místnímu byznysu, který je na turistiku navázán, anebo jestli chtějí své městečko, svou obec izolovat od ruchu a pěstovat si tam klid pro místní obyvatele. Jistě ani jedno řešení není dokonalé a každá samospráva bude hledat moudrý kompromis, a protože už s turistickým ruchem na svém území má dostatek zkušeností, tak jistě nebude sahat k nějakým bláznivým extrémům a excesivnímu navyšování těchto poplatků. Čili myslím si, že moudří konšelé zcela jistě vyváží tyto zájmy a dobře vědí, že podnikatelé v turistickém ruchu, ať je to restaurační nebo ubytovací zařízení či nějaké atrakce v určitých centrech, přispívají i k rozvoji města právě tím, že tam prosperují. Rozumná rovnováha. Nevím, jestli máme předepisovat stropy. Myslím si, že je to zbytečné. Každá obec si to najde ve svých podmínkách, ideálně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore a prosím dalšího přihlášeného, pana senátora Adámka.

Senátor Miroslav Adámek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jenom vystoupím na podporu návrhu usnesení ústavně-právního výboru, kde je promítnutý i můj pozměňovací návrh. Jenom úplně krátce. V § 33 zákona o veřejném zdravotním pojištění se píše o komplexní a příspěvkové lázeňské péči. Novela, která nám byla poskytnuta, vyjmula komplexní lázeňskou péči z příspěvku, a příspěvkovou lázeňskou péči tam nechala. Už toto je disproporce.

Pokud se podíváme na menší lázeňská města, která mám v regionu, tak tím vyjmutím komplexní lázeňské péče, která v současné chvíli v těchto obcích tvoří 75 až 100 procent klientů, kteří jezdí na komplexní lázeňskou péči, by to znamenalo výpadek v řádu statisíců až milionů korun pro ty obce, takže proto ten pozměňovací návrh.

Domnívám se, už to, co tady říkal pan místopředseda Oberfalzer, že je důležité nechat to na obcích, aby si rozhodly jakou výši a jaký poplatek chtějí zavést.

V rámci výboru bylo ze strany ministerstva odůvodňováno, že to takhle chtěly nechat z toho důvodu, že v rámci pozměňovacích návrhů byly vyjmuty osoby, které mají nad 65 let věku, které tam byly původně, a proto tam chtěly nechat tuto lázeňskou péči.

Nemyslím si, že by to mělo být takhle tady s tímto rovnítkem, opravdu nechme to na obcích, nenechme v zákonu to, abychom stanovovali obcím, co mají dělat. Myslím si, že obce to vědí nejlépe. Proto jenom krátké odůvodnění toho mého pozměňovacího návrhu. Velice vám děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji a prosím dalšího přihlášeného, pana senátora Zemana.

Senátor Jaroslav Zeman:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Připojil bych se ke zkušenostem pana místopředsedy Horníka. Jsem starosta z turistické oblasti, vím jak to chodí a nechodí s vybírám poplatků.

Pro paní ministryni bych měl spíš takovou žádost o pomoc a radu, jestli by se poplatky nemohly vybírat prostřednictvím finančních úřadů? Pokud se to koná, jako například u daně z nemovitosti, tak ty nám chodí stoprocentně. Pokud to necháváme na libovůli ubytovatelů, jestli nám, většinou na malé obce, přinesou knihu ubytovaných, tak je to tak, že se divíte, že třeba penzion o čtyřiceti lůžkách nám zaplatí dva, tři tisíce za rok. A obce nemají sílu, jak se dostat k tomu poplatku. Samozřejmě jsme zkoušeli najmout si na to pracovníky, kteří chodili po penzionech, ale většinou po půl roce to psychicky nevydrželi a raději šli na pracovní úřad. To by byla asi největší pomoc obcím, kdyby ty poplatky šly prostřednictvím finančního úřadu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně jistě bude reagovat a prosím pana senátora Sobotku, který je další přihlášený.

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Také nechci dlouze hovořit, ale chtěl bych se podělit o zkušenost z našeho regionu Krkonoše. Již dlouhou dobu dělám předsedu Svazku měst a obcí Krkonoše a ne že bych byl specialista na výběr daní, ale je to problematika, která nás velmi zajímá. Abych začal od konce a měl to z krku a nezapomněl na to, tak bych se jenom připojil k tomu, že například město Vrchlabí, kde dělám starostu, má dejme tomu možnost vybrat 2 400 000 na lázeňském a rekreačním poplatku vybereme 700 000. To znamená, když to jenom zopakuji, to co řekli kolegové, tato novela pro nás neřeší vůbec nic. Bude to pravděpodobně ještě mírně horší. Chtěl bych trošku filozofie ohledně toho, jaká byla očekávání našich obcí a měst a hor a podnikatelů. Tato novela, nevím, jestli to řeknu přesně, určitě se o ní hovoří dva roky minimálně, a my jsme v tom aktivně komunikovali s Asociací horských středisek, takže informace máme z první ruky. Oni byli jedním z těch připomínkových míst nebo možná aktivních. Očekávání území, které stojí z velké části na cestovním ruchu, je, že najdeme zdroje pro financování cestovního ruchu.

Obecně to vypadá, že všechno funguje samo, že je to ideální. Ale jenom když si představíte, že Pec pod Sněžkou je vesnice, která má 900 obyvatel, a kdyby neměla Sněžku, tak nemá peníze na nic. Špindlerův Mlýn má 1 000 obyvatel trvale žijících, samozřejmě, že stálí obyvatelé se stěhují k nám do Vrchlabí, protože prodají dobře byt ve Špindlu, takže jim ubývá trvale žijících obyvatel, a pokud by stáli jenom na sdílené dani, tak v podstatě to, co infrastruktura vyžaduje, tak to není ufinancovatelné. Zase si vezmu příklad Špindlerova Mlýna. Při 1 000 trvale žijících obyvatelích tam mají pravděpodobně 12 až 15 000 lůžek a pravděpodobně 5 000 denních návštěvníků, to znamená ve špičkové sezoně tam může být 20 000 lidí, ale mají 1 000 trvale žijících obyvatel, to znamená na hlavu mají 11, 12 000 Kč. Takže to je ten zásadní problém, z čeho se má financovat nejenom infrastruktura, ale provoz cestovního ruchu. To znamená, dnes je to tak, že to financují obce, financuje to kraj a žebráme všude možně, abych zase řekl na příkladu Špindlerova Mlýna, když po povodni v roce 1997 spadl most na vleku Hromovka, tak Praha zaplatila ten most.

Praha si zaplatila most, protože to městečko nemá na to, aby si pomohlo s infrastrukturou. Takže očekávání naše bylo nový zákon o cestovním ruchu. A otázka synergie a nějakého sdílení nákladů, které s cestovním ruchem souvisí. Takže je to všecko taková anomálie. Pec pod Sněžkou má Sněžku, zaplaťpánbůh, Špindlerův Mlýn má nějaká parkoviště, nějaké pozemky, ale to je anomálie. Obec, já jsem s ní hovořil o poplatcích, a tam je jeden problém, o kterém chci mluvit, ta má 260 trvale žijících obyvatel a 1000 postelí. Prostě je to tak, jak to je. Takže očekávání byla podle mě vyšší, byl potřeba zákon o cestovním ruchu a skončilo to jen novelou této vyhlášky. Já osobně se přiznám, že spíš bych přijal diskusi tady, a jsem rád, že diskuse je, a možná se dopracovat do podrobné rozpravy a do nějakých protinávrhů, u kterých bych prosil, aby paní ministryně, aby to třeba PS zvážila, protože návrhy jsou tady velmi dobré. Nejvíc se asi blíží můj názor tomu návrhu ústavněprávního výboru. A myslím si, že bychom to mohli nějak vylepšit. Na druhou stranu je tam prostě kromě lázeňství pro mě ještě jeden problém, a to je osvobození od poplatku pro osoby do 18 let. Řeší to právě také návrh pozměňovací ÚPV. Obce dnes sice vybírají ten menší poplatek z ubytovací kapacity, šestikorunový, ale tam je to samozřejmě bez rozdílu věku. Takže pokud bychom to sloučili a udělali poplatek pro osoby do 18 let bezplatně, výjimku, tak to bude pro obce velkou ztrátou.

Já končím, jen jsem si řekl za sebe, jak k tomu budu přistupovat. Asi by bylo nejjednodušší přiklonit se k návrhu na zamítnutí, nicméně si myslím, že je to trošku nedobré, protože se na tom podílela spousta lidí, někdo to odpracoval a to, co přišlo z PS, je nějakým kompromisem, ke kterému bych měl jen třeba jednotlivé připomínky, tak bych se spíš přimlouval k tomu, abychom zkusili přijmout smysluplné pozměňovací návrhy a s těmi to poslat zpět do PS.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Koštial.

Senátor Rostislav Koštial:  Pane předsedající, paní ministryně, hezký den, dámy a pánové, tady bylo už téměř všechno řečeno, takže já nechci dlouho zdržovat. Nicméně musím úplně krátce k tomu říci, také jsem starosta turistického města, velmi významného, a vše, co tu bylo řečeno, tak se v těch městech děje. Tím chci říci, že ten zákon skutečně není dobrý pro nás a bude obce poškozovat. Za chvíli také řeknu proč. Úplně na úvod řeknu, že se přikláním k zamítnutí jako takovému, protože ten návrh je opravdu špatný. Nicméně jsem ochoten zvážit a přiklonit se k pozměňováku ÚPV. A teď jen některé postřehy.

V první řadě jsem měl celou dobu, co jsem na radnici, nálepku, že jsem starosta, který dělá vše pro turisty a nic nedělá pro občany. Nicméně tady musím malinko jít proti podnikatelům v cestovním ruchu, protože máme poctivé a nepoctivé. A tady to ještě nezaznělo. On ten poplatek se vybere, ale on se nám neodvede. Oni ho prostě vyberou, protože je to o nějaké ceně, a pak ho nějakým způsobem, tady už to bylo naznačeno, vím o živnostnících, podnikatelích, kteří mají dvě ubytovací knihy, fixlují s tím, jak umí, jedni mi říkají: "To je kvůli finančnímu důvodu, protože nemáme na odvody," a tak dále, to jsou takové věci, které se tam prolínají a všichni starostové z turistické oblasti tuto situaci znají. Takže ten poplatek turista, a to chci zdůraznit, on to v podstatě odvede, takže to nebude zvýšená zátěž do jejich kapsy, když to necháme při těch 21 Kč. Ale samozřejmě když to zvýšíme, řekněme, na 50 nebo na 100, tak to už by bylo citelné a k tomu se také nepřikláním.

K tomu navýšení a k té hranici. Je potřeba si říci jednu věc, že pokud to necháme na starostech, protože je to místní poplatek a je to na obci, ať si zvolí poplatek, tak je to v pořádku, když to nezastropujeme. Když to zastropujeme, tak je to návodná částka. A já si umím představit, a mnozí kolegové si určitě umí představit, když turisté nám tam zavazejí a plní nám popelnice, zavazejí nám auta, tak jak občané budou přemýšlet a budou říkat: "Oni by mohli dát stovku, ale vy jste jim dali jen padesát. Co je to za starostu, který jim dal jen padesát, když jim mohl dát stovku?" To je špatně. Dejme tam nic, nezastropovávejme to, ať si každá obec najde prostor, protože je to na ní. V momentě, jak tam bude částka, tak vždycky bude návodná a vždy budou obce pod nějakým tlakem. Samozřejmě už to tady bylo řečeno, lázně a osvobození vůbec obecně, každá výjimka, každé osvobození přináší problémy, je to špatně. Paušálně všem, chce-li někdo někde rekreovat, ať zaplatí. A v zásadě, jestli je to dítě nebo senior, myslím si, že tam by neměl být extra rozdíl.

V Mikulově, dá se předpokládat, jak mám z diskusí s podnikateli, my máme dnes asi 2200 lůžek. To jsou oficiální čísla. Čísla, která jsou načerno, jsou asi další 2000, to jsou AirBNB a různě, zahrádkářská kolonie plná turistů. Před chatkami v zahrádkářské kolonii parkují mercedesy. A ti vám nepřinesou do města nic, ti vám ve městě udělají jenom škodu, vysypou tam odpadky a obec z toho nemá vůbec nic.

Takže se vrátím k úvodu, jsem pro obecné zrušení takhle špatně nachystaného zákona, nicméně po diskusi jsem ochoten podpořit alespoň ten pozměňovák, ať se tím poslanci mají zase šanci zabývat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Asi ještě nebylo vše řečeno, pan senátor Hilšer se hlásí do rozpravy.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, jak už zde uvedla paní ministryně, jedním z hlavních důvodů novely je reagovat na nový fenomén sdílené ekonomiky, a proto zavádí tzv. poplatek z pobytu. Já si dovolím hned na úvod své řeči zmínit, že si myslím, že ta novela nevím, jestli je paskvil, ale rozhodně je bezzubá. A odůvodním to. Dříve mi ale dovolte, abych něco řekl obecně o sdílené ekonomice nebo resp. problematice sdílené ekonomiky v oblasti ubytování, a pak navázal.

Domnívám se, že reakce je velice důležitá, protože sdílená ekonomika se do určité míry zvrhla v nekontrolovaný způsob podnikání, který se snaží nebo který maximalizuje zisk na úkor celé společnosti, na úkor obcí, a o co mi jde nejvíce, na úkor konkrétních lidí, kteří nesou náklady jak finanční, tak psychologické. To také uvedu. Ono totiž to, co bylo původně zamýšlenou sdílenou ekonomikou, už dávno není. Dříve šlo o to, že si někdo pozval někoho k sobě domů, ubytoval ho tu. Tomu se říká anglicky coach surfing, jestli to dobře vyslovuji. Nebo někdo měl byt, chtěl sdílet jeden pokoj, tak někoho v bytě ubytoval. Nebo měl byt, odjel na dovolenou, chtěl byt dát k dispozici. A pro to měly sloužit elektronické nebo internetové platformy, jako je AirBNB atd., tedy hlavně v tomto ohledu AirBNB.

Bohužel dochází v současnosti tím, že na to není vidět, k řadě důsledků této sdílené ekonomiky. Já bych tady zmínil především vytlačování původních obyvatel z turistických měst, v tomto případě bych zmínil například Prahu. Stává se to, že lidé, kteří ve městě pracují, si vlastně nemohou dovolit ani v těch městech bydlet, protože se obrovsky zvedají nájmy a jednou z příčin je tato sdílená ekonomika.

K čemu dochází v reálném životě? Dochází k tomu, že si nějaká firma, velký investor, v Praze to je už dnes poměrně známo, že jsou to různí ruští podnikatelé, kteří skoupí několik bytů v daném vchodě nebo skoupí třeba i celý blok a pak díky internetovým platformám tam provozují podnikání v ubytování, dělají z těch domů hotely. Problém je v tom, že to samozřejmě ovlivňuje charakter města, ale lidem, kteří v těch domech bydlí, se stává z bydlení peklo. Já už jsem s řadou lidí třeba tady v Praze hovořil. A děje se to, dokonce mi říkali, že se bojí pouštět svou 14letou dceru na chodbu vynést koš, protože jsou tam různé nájezdy opilých turistů atd. Nemám nic proti turistům, ale víme, jak to často vypadá. To je opravdu vážný i sociologický problém.

Problém je také v tom, že ti lidé, majitelé bytů se nemohou dovolat žádného práva. Prostě pro ně tento způsob podnikání, který by oni mohli nějakým způsobem napadnout, tak se nikde nedovolají práva a tím se v nich ještě vyvolává pocit toho, že zde nefunguje právní stát.

A v čem vidím konkrétní problém? Internetové platformy jako třeba AirBNB fungují tak, že vyberou peníze za ubytování a pak peníze dále posílají. Odeberou si svou provizi, odeberou, dejme tomu, i ten poplatek, a dále zisk z toho posílají ubytovateli, tomu, kdo pronajímá daný byt. V tomto případě i těm velkým firmám, které dnes už v Praze a možná i v jiných městech v tomto podnikají.

A na ty, kdo ubytovává, není vidět. Oni skrývají svou identitu a obce pak nemohou žádným způsobem vybrat ten poplatek. Stát nemůže vybrat daň, kterou by měl správně vybrat. A to je samozřejmě velký problém.

Já jsem trochu situaci sledoval, vím, že v PS byly návrhy na to, aby se tento způsob upravil, ale bohužel se to nepodařilo. A já se divím, že vláda, která zavedla EET, která v podstatě kontroluje klidně i malého zelináře tamhle někde na sídlišti v Neratovicích, který si musí zavést anténku na internet, aby se mohl napojit na finanční úřad, tak neudělá nic pro to, aby vytvořila zákonnou normu, která bude kontrolovat a vyžadovat po internetových platformách, aby přiznávaly, co se tam děje. Já musím říci, že jsem slyšel, že některé platformy se tomu nebrání, ale některé platformy se tomu brání a nechtějí to. Nebudu tady jmenovat.

Já se domnívám, že tento zákon fenomén a to, k čemu byl původně asi směřován, tzn. kontrola a vybírání poplatku ve sdílené ekonomice, že prostě nebude účinný a ten, kdo platil poplatky nyní, tak je bude platit. Ale ten, kdo je neplatil, stále bude mít možnost se tomu vyhýbat. A pro mě je tato novela jakýmsi vyrovnáním se se sdílenou ekonomikou, ale pouze naoko. A to mě prostě překvapuje. Myslím si, že toto byla dobrá příležitost, jak problém vyřešit. Z tohoto důvodu budu hlasovat proti schválení novely, ale byl bych rád a je otázka, jak to dopadne, i kdyby nebyla schválena, tak aby se tím vláda dále zabývala a případně i tuto novelu nebo jiné zákony vedla směrem, který jsem zde naznačil. A proto si dovolím předložit usnesení. Nevím jestli teď, omlouvám se, z procesního, až v podrobné rozpravě. Mám připravené usnesení, které bylo rozdáno a poprosil bych potom o jeho podporu.

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím paní senátorku Hamousovou.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, dobré odpoledne všem. Působím několik let jako starostka města, takže jsme v regionu debatovali tento návrh zákona. Nejsem z regionu, kde bychom měli to štěstí a někdy i zátěž, že se zabýváme přemírou turistů nebo lázeňských hostů, spíše z toho opačného pólu, kdy řešíme ubytovny agenturních pracovníků nebo ubytovny pro agenturní pracovníky. Použiji ale teď pro návrh, který nanesu, usnesení výboru pro územní rozvoj. Ve výboru pro územní rozvoj bylo přijato usnesení, kde návrh zákona, textace byla přijata tak, jak přišla z PS. Pozměňovací návrh spočívá pouze v maximální možné výši poplatku 100 Kč. Dovolím si tedy teď načíst návrh, abychom se jako Senát při hlasování zabývali také návrhem zákona postoupeném ve znění a schváleném PS, protože usnesení VUZP je textově totožné, jenom je tam rozdíl v maximální možné částce.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Rozumím tomu správně, paní senátorko, navrhujete schválit ve znění postoupeném PS. Děkuji. Pravděpodobně pan senátor Hilšer chce ještě něco doplnit.

Senátor Marek Hilšer:  Já se, dámy a pánové, omlouvám, že ještě zdržuji, ale byl jsem upozorněn, že v případě, že by nebyla podrobná rozprava, s čímž, že asi bude, tak by usnesení nebylo nijak hlasovatelné, tak si dovolím ho přečíst a načíst teď.

Návrh doprovodného usnesení zní: "Po projednání zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sborníku o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Senát konstatuje, že tento návrh neumožňuje dostatečnou kontrolu a vybírání poplatků za pobyt zprostředkovaný ze strany internetových platforem včetně kontroly dodržování dalších povinností stanovených právními předpisy, a vyzývá vládu, aby předložila takovou zákonnou úpravu, která dostatečnou kontrolu a vybírání poplatků ze strany příslušných orgánů umožní."

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se dál hlásí páni senátoři s přednostním právem, tedy pan senátor Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně a kolegové, kolegyně, z rozpravy, která tady probíhala, bylo naprosto zřejmé, že jsou obrovské rozdíly mezi tím, kdy se tento poplatek vybírá na venkově, v horských střediscích, někde v letních rekreačních střediscích, nebo v centru Prahy.

Tady byla obava, že by někdo mohl "vyšít" hned stovku a chtěl co nejvíc peněz. Když se tehdy v rámci balíčku a následně ministerstvo financí nám povolilo až pětinásobně zvednout daň z nemovitosti, tak to v ČR udělalo pouze šest obcí. Ta naše byla mezi tím. Od té doby ostatní obce mohou samozřejmě také využívat, ale nevyužívají, vědí proč. Jsou tam slabší lokality, kde žijí lidé, kteří nemají tolik peněz apod. Zaplať pánbůh, že máme aspoň tento instrument, protože ten nám v lázeňských střediscích, ale samozřejmě i horských a podobných umožňuje trochu korigovat ceny a v podstatě zkásnout ty podnikatele, kteří, jak už tu bylo řečeno několikrát, neplatí, nedohledáte je.

Cizinecká policie, ta má za úkol kontrolovat návštěvní knihy. Cizinecká policie se ale zejména soustředí na cizince, už z názvu to vyplývá. To, že jsou dvě knihy, někdo má i tři knihy, to už tady také bylo řečeno.

Ale řekněte mi, jak obec, 230 obyvatel jako my, 1500 lůžek, kde má vzít peníze, když na rozpočtovém určení daní dostane jen na těch 230 obyvatel, ale pak jim tam přijede 1500 návštěvníků a všichni si říkají: "Vždyť oni jsou bohatí, oni mají z návštěvníků," ale my z nich nemáme skoro nic. Tady bylo řečeno Vrchlabí, 700 000, já mám dojem, že máme 800 000. To je o ničem, to nedoženete. Nemáte šanci. Na to byste museli zaměstnat minimálně jednoho člověka. Co funguje? Fungují finanční úřady. S těmi my dobře spolupracujeme, u nás je vysoká daň, je tam 10násobek daně z nemovitosti. Finanční úřady v této věci fungují, protože my s nimi spolupracujeme. Tzn. oni s námi nesmí komunikovat směrem k nám, ale my můžeme, my jim dáváme podněty. Takže toto funguje. Proto i výběr poplatků by byl o hodně zajímavější dělat přes finanční úřady nehledě na to, že dnes, když máme EET, tak přeci podnikatelé většinou musí být registrováni u EET, musí platit nejen za hosty v restauracích, ale i za ubytované hosty.

Je krásné, že uděláte pro děti nějakou stezku, sledujete, jak z tisíce návštěvníků najednou máte 5000 a najednou zjistíte, že máte za rok na té stezce 200 000 návštěvníků. Takže na tom začátku jste měli jednoho člověka, který jednou týdně šel a stezku uklidil. Děti vyhodí maličkosti, lízátka, já nevím, co všechno. A dostanete se do stavu, ve kterém jsme teď, že musíme chodit 5x týdně už. 5x týdně musí pracovník vždy odpoledne jít, veškerý bordel posbírat, byť tam máme různá upozornění, že to do přírody nepatří atd., máme tam koše. Ten nepořádek tam je. Takže obec se o to musí starat. Nebo se taky o to starat nemusí, může se na to normálně vykašlat, ale kde na to má vzít peníze? Kde na to má vzít peníze v pohraničí, kde všichni takovíto zaměstnanci dělají vedle za čárou? Vaši obyvatelé z naší obce dělají vedle a dostanou minimálně dvojnásobek, spíš trojnásobek. To jsou Sudety, vyhladovělé a ty, které si nemohou pomoc.

Já bych se paní ministryně chtěl zejména zeptat, proč byl vypuštěn onen § 7, kde byla možnost paušální platby? Proč to bylo vypuštěno? Já jsem žádal ministryni Dostálovou, aby tento paragraf tam zůstal. Vždyť nově zřízený poplatek může klidně zůstat. My ho totiž paradoxně nevybíráme v našem městě, protože to vybíráme přes paušál, kdy to platí ubytovatel, nikoli návštěvníci. Takže se chci zeptat, jestli je vůbec ještě reálné tento § 7 tam vrátit? Já jsem chtěl pozměňovací návrh dát, ale ono je to provázané na další zákony, čili to není úplně tak jednoduché.

Co se týče AirBNB, to už dnes není jen problém Prahy. Já mám dojem, že starostové tady z rekreačních oblastí vám potvrdí, že už je to problém i v rekreačních oblastech. Do baráku, kdy jeden z majitelů prodá byt, bydlí tam pět rodin, najednou se jim tam začínají po baráku courat cizí lidi, děti vám přiběhnou až do kuchyně apod. Vím, jak to funguje v Praze a bohužel tento fenomén se dostává i do rekreačních míst. A ti obyvatelé vám řeknou: "My už se tady necítíme jako domorodci, my už sem vlastně nepatříme, ti cizáci už jsme my, nikoli ti návštěvníci." Takže my teď přistupujeme poměrně razantně k regulačním prvkům, že budeme muset omezovat návštěvníky. Jde to dělat přes možnost parkování apod. Vždy jsou s tím spojeny samozřejmě nějaké restrikce. Města jako Madrid, Benátky apod. už k regulacím musela stejně přistoupit. A jestli se společnosti všeobecně bude relativně dobře dařit, tak to může čekat i nás v našich lokalitách.

Kolegové si určitě vzpomenou, když jsme se snažili po letošní zimě hledat cestu, aby horská střediska dostala navýšení v rámci RUD u obcí nad 700, 800, 900 metrů. Bylo nám řečeno, že je to naprosto nesystémové, že to nemůže zafungovat. Ale proč jsme to chtěli? Na Znojmu 1,5 metru sněhu nenapadne, ale rozpočtové určení daní na obyvatele je tam pořád stejné jako na Božím Daru. Ale co já tam mám dělat s tím 1,5 metrem sněhu, když k tomu ani nemám pořádnou techniku? Ta technika, když si dneska budete chtít koupit pořádnou frézu, tak je to minimálně za 6,5 milionu korun. Nejsou na to prostředky, dotační prostředky apod. A tyto problémy, teď jsem mluvil o problémech v horských oblastech, problémy v chatových a dalších oblastech, s odpadem a tohle všechno, to všechno stojí peníze. A my ztrácíme šanci aspoň té paušální platby, kdy já měl jistotu, že za jedno lůžko dostanu, když tam mám 1500 lůžek, 1,5 mil. Kč.

Je pravda, že u nás mají ubytovatelé možnost buď přistoupit na paušál zatím, nebo mohou platit klasicky. Takže proč jsem to nazval na začátku paskvilem? Protože ministerstvo zejména pro místní rozvoj se tím zabývalo hrozně dlouho a mně vždy bylo říkáno, že ten odpor je na ministerstvu financí. Nevím, paní ministryně, jak to je, nevím, jak máte své lidi, kteří připravovali tento zákon, v praxi, kteří by doopravdy přijeli, viděli, jak to funguje, viděli ty příjmy. Vy se na to můžete podívat, protože vy si otevřete všechny naše roční závěrky. Čili vy z toho pochopíte, jak to možná funguje, ale asi to nechápou ti vaši podřízení, protože jsou to úředníci tady z Václaváku. A rozhodují o obcích v horách, u vodárenských nádrží apod. Neznají ten život. Možná tam přijedou jako návštěvníci a budou nadšení. Ale že ty obce nemají na to, aby jim to prostředí ještě více zkvalitnily a že ubírají z peněz vlastních občanů, protože rozpočtové určení daní slouží zejm. pro infrastrukturu a pro občany, nikoli pro návštěvníky. My na návštěvníky nemáme, pojďme hledat cestu, jak s tím něco udělat, protože je to doopravdy neúnosné. A hledejme cesty regulace, které budou zapotřebí a neomezujme tu výšku. Já se jako starosta vůbec nebojím toho, že regulace může být i ta, že dáme klidně 100 Kč na lůžko. A to může být regulace, i takto to může zafungovat. A mám dojem, že zrovna Praha 1 je tím místem, kde tato regulace by byla zapotřebí.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A další slovo bude mít pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se prvně přihlásil k něčemu jinému. Jinak k tomu, co tu říkal kolega Horník, jen jedna poznámka. A to je ta, že jsme ve standardní situaci, kdy máme před sebou nějaký zákon, který není dobře připravený a kromě dobrých věcí obsahuje i špatné věci a my se v tom máme pak zorientovat, případně to opravit a vrátit zpět do PS, kde si s tím potom třeba udělají ještě úplně něco jiného, než my bychom chtěli.

A teď tedy k tomu, proč jsem se přihlásil. Já po domluvě s panem senátorem Fischerem si tady dovolím říci některé věci, jak si myslím, že by jeho návrh na doprovodné usnesení měl být upraven s tím, že tím si nijak nenárokuji stát se spolupředkladatelem, ani neslibuji, že pro to budu hlasovat, ale pokud bychom o tom usnesení hlasovali, což se stane, tak si myslím, že by bylo dobré, pokud, prostřednictvím pana předsedajícího, pane doktore Hilšere, s tím budete souhlasit, aby tam bylo doplněno, teď to přečtu: "Po projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Za tím by bylo v závorce („senátní tisk 107/12“) Senát konstatuje, že tento návrh neumožňuje dostatečnou kontrolu. A i pan Horník to používal, že místo „vybírání“ použít slovo „výběr“, výběr poplatků za pobyt zprostředkovaný ze strany internetového partnera včetně kontroly dodržování dalších povinností stanovených právními předpisy a vyzývá vládu, aby předložila takovou zákonnou úpravu, která – doporučuji doplnit slovo „dostatečnou“, protože říkáme, že není dostatečná. Čili která dostatečnou kontrolu a výběr poplatků ze strany příslušných orgánů umožní.

Já se omlouvám, že takovými věcmi otravuji, ale zase si myslím, že když ctihodný Senát přijímá takové usnesení, tak by aspoň mělo být identifikovatelné, o který zákon a v které době se jednalo. Jde vlastně o dostatečnou kontrolu, a ne jenom o kontrolu, kterou můžeme dělat, akorát že není dostatečná. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, jistě se k tomu bude chtít vyjádřit pan senátor Hilšer, jako autor tohoto doprovodného usnesení. Jinak o něm budeme případně hlasovat až na samotný závěr.

Senátor Marek Hilšer:  Já s tím souhlasím, děkuji za toto doplnění a uznávám, že je třeba, aby výstupy měly nějakou štábní kulturu. To dostatečné už jsem tam doplnil, když jsem to načítal, takže souhlasím. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji a ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Nehlásí se, tak obecnou rozpravu končím a nepochybuji o tom, že paní navrhovatelka bude mít dost a dost připomínek. Ano, prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, budu mluvit trošku déle, omlouvám se, trpělivě jsem naslouchala, zapisovala jsem si poznámky. Nebudu vás některé označovat jménem, protože přesně jsem si je nepoznamenala, někdy jsem to nestihla, ale rozhodně se věcně budu věnovat všem problémům, které tu zazněly.

Já začnu panem místopředsedou Horníkem, protože ten mluvil naposledy a ve mně ten vliv zůstal nejsilněji. Já jsem vždycky zdvořilá, takže budu zdvořilá i dnes, přestože on příliš zdvořilý nebyl. Tím, že řekl, že se jedná o paskvil. Já bych zdvořile řekla, že je potřeba si tu novelu přečíst. To je základ všeho. A když si ji přečteme, tak si možná odpovíme na celou řadu otázek. Evidentně se to v některých případech nestalo, takže to udělám případně za vás.

Padlo toho tady strašně moc, takže já se budu držet toho, co jste se ptal. Ptal jste se, proč byl vypuštěn paragraf 7? Naprosto logicky byl vypuštěn, paušální daň. Protože zavádíme místo dvou poplatků jeden poplatek. A předtím jsme měli poplatek, já nebudu opakovat ty oficiální názvy, budu to vysvětlovat tak, aby to bylo pochopitelné. Měli jsme poplatek vázaný na hosta a na postel. A teď v podstatě máme jen jeden poplatek vázaný na hosta. Takže tam paušál není možný. Jak byste promítli osvobození na toho hosta? Přijede člověk nad 65 let, přijede někdo, kdo spadá pod to osvobození, jak to uděláte, když tam dáte ? priori, a tím pádem už osvobození nebude žádné? Sociální aspekty nebudeme zohledňovat? To přece ne. Takže to je jeden zásadní důvod, proč tam nemáme paušál.

Když už jste říkal, že to je paskvil, tak jenom si dovolím připomenout, že pro ten paskvil v Poslanecké sněmovně hlasovalo 134 poslanců. Proti byli 2, zdrželo se 47. Dívám se na pana senátora Vystrčila, že je to tak. Zdrželi se poslanci za ODS a SPD, abych byla korektní. Takže jen to bych chtěla říct. Myslím si, že to nebyla novela zákona, která by prošla s takzvanýma odřenýma ušima.

Velice mě překvapilo, nezaznělo to jenom od vás, zaznělo to i od pana poslance, teď nevím přesně, senátore, promiňte, ještě jednoho pana senátora, že by měly vybírat místní poplatky finanční úřady. Dokonce zaznělo, že pracují dobře. To ráda slyším, protože já si to myslím, že pracují dobře. Klasickým příkladem – a zazněl tady také – je vybírání daně z nemovitých věcí, tzv. daň z nemovitostí dříve. Ano, já si to pamatuji, já už jsem bohužel ve věku, kdy si pamatuji, kdy jsme to přebírali na finanční správě z municipalit. A roky dávali dohromady tak, aby to fungovalo na té úrovni, jako to dnes funguje.

Takže mě překvapuje, že by se měly vybírat místní poplatky. Samozřejmě v tuto chvíli daňový řád jasně říká, kdo je správcem daně. A vybírá ten, kdo je správcem daně. Ten kontroluje, ten vymáhá. Kdo je tím správcem daně? Je to obec. Proč historicky vždycky byla? Protože je tomu nejblíž. Protože ona zná všechny spoluobčany, zvlášť malé obce, o kterých tady mluvil pan senátor Horník. Ví, kdo má psa, kdo ho nemá. Je tomu skutečně velmi blízko a může se samozřejmě obrátit případně i na soudního exekutora.

Padlo tady, že obce mají jakousi možnost – a tu dostaly ze zákona, já si tu dobu pamatuji, nebyla jsem v legislativě, ale ve výkonu, kdy se jim skutečně dala obrovská pravomoc, aby si mohly upravit, ne vymáhat, výši daně z nemovitostí. Ona se už dneska tak nejmenuje, ale každý tomu rozumíte, o čem mluvím. Až pětinásobným koeficientem. Není jich šest, pane senátore Horníku, pane místopředsedo Horníku, těch obcí je mnohem víc, které toto využily. Nemám tady přesné číslo, ale může to být možná skoro víc jak třetina, možná i polovina. Ale je jich pořád málo.

Když jsem nedávno řekla v médiích, převzala to média, ale řekla jsem to na konferenci obcí a krajů, řekla jsem, tak si navyšte koeficienty. Tu pravomoc máte. Běžte do té politické odpovědnosti vysvětlit občanům, že třeba teď děláte novou kanalizaci nebo děláte nové chodníky a že ta potřeba tady je. Třeba na nějakou dobu, je to na vašich rukách. Uznávám, že říkáte, že některé malé obce by to potřebovaly, ale proč Praha třeba to nemá? Praha je pořád na základní. Pořád slyšíme nejdražší bydlení, slyšíme, nedá se tady ani pronajmout. Český občan, který pracuje v Praze, si nemůže pronajmout byt. Praha si stěžuje na příjmy a podobně, takže tady nevidím žádný důvod.

A když jsem to řekla, tak byli někteří lídři opozičních stran, kteří by mě přitloukli na kříž podle mediálních výstupů. A já jsem jenom řekla, máte tu kompetenci, tak ji zvažte. Ale máte s tím i ten politický kapitál, který musíte vynaložit. Já jsem po tom semináři, kde jsem vystoupila, po té konferenci, ne, omlouvám se, to bylo po Svazu měst a obcí, je těch akcí mnoho, jsem byla na tiskové konferenci, která se potom změnila asi v hodinový seminář s médii. A někteří redaktoři z médií mi říkali: „Kdybyste to dali do zákona zpět a zvýšili tu daň, protože obce do toho nechtějí jít.“ A tu stejnou pravomoc máte u poplatků. Já jsem to tu říkala v úvodním slovu. Myslím obce, ne vy.

To znamená, že my říkáme, necháváme to v rukou obce. Správně to tady někteří řekli, je to jakýsi limit. A vedli jste tady polemiku. Ona se vedla legitimně i na půdě Poslanecké sněmovny, zda by ten limit neměl být až 100 Kč. Teď už jsem zpátky u poplatku. A zase je to v rukou té obce, aby stanovila výši tohoto poplatku. Ale je pravda i to, co tady padlo, někdo z vás to řekl, že bychom se u té padesátikoruny rozhodně ne, tam jsme v limitu, ale u té stokoruny už bychom měli jeden – a já jsem to řekla i na půdě Poslanecké sněmovny – jednu z nejvyšších sazeb z turistického poplatku v Evropě. Měli bychom vyšší, než mají ta velkoměsta, která tu byla uváděna jako příklad.

Ale je pravda, že by to byl limit. My jsme přípravě té novely věnovali opravdu dost prostoru. Hodně, ona si to zaslouží. A rozhodně jsme se neuzavřeli na půdu Ministerstva financí, jak říkáte, úředníků, kteří žijí v Praze, není to pravda. Na tom pracují průřezově a spolupracovali jsme se Svazem měst a obcí, se všemi asociacemi, které zastřešují cestovní ruch, se probíraly tyto otázky, diskutovaly, bylo na to několik kulatých stolů. S Ministerstvem pro místní rozvoj, takže není pravda, že to bylo něco, co nebylo promyšleno a co nebylo v tomto směru dotaženo.

Na druhé straně říkáte, že obce mají problémy. Já to vím, já se stýkám se starosty, chodím na každý sněm Svazu měst a obcí. Snažím se přijmout každého starostu, který se mnou chce jednat o svých problémech. Samozřejmě někdy to třeba možné není, ale snažím se maximálně. Ale tak nebraňme této novele. Neodkládejme ji o další rok. Ty důvody, které tu zazněly, jsou podle mě zástupné. Ano, můžeme se bavit, a o většině z nich jsme se i bavili. Umožněme těm obcím, ať si to mohou zregulovat, ať si mohou přijmout vyhlášky, ať mohou navýšit poplatek, který se za 25 let nezvýšil. Říkáte, že je potřeba zvýšit příjmy obcí a druhým dechem chcete odsunout tuto úpravu o jeden celý rok. Prosím, zvažte, dejte na misky vah vaše návrhy, které tu padaly. A to, že si obce od roku 2020 mohou dalším způsobem regulovat svoje příjmy, a ne nevýznamným.

Padala tu celá řada informací, zejména myslím, že to byl pan senátor Hilšer, ohledně kritiky AirBNB. Já bych souhlasila s těmi argumenty, které tu padaly, jen jsem čekala jiný závěr. Čekala jsem, že závěr bude znít, že podpoříte tuto novelu. Protože ty argumenty, které jste uváděl, byly všechny správné a jsou ze života. A my o nich víme. A neříkám, že toto je vyčerpávající krok. Není, já to vím, pane senátore. Vím to, ale je to aspoň něco. Je to lepší než nic. Vezměte si, že platformy, zazníval návrh, myslím, že to byl návrh za Pirátskou stranu v Poslanecké sněmovně, aby Ministerstvo financí – já vím, že to bylo vedeno snahou řešit ten problém, ale když něco nejde, tak to nejde. A nemůžete se dostat do konfliktu nejen s legislativou, ta se dá třeba změnit, ale hlavně s ústavou. Nejde, aby Ministerstvo financí rozhodovalo o tom, že plátcem bude platforma.

Nehledě na to, pane místopředsedo Horníku, ty platformy jsou zahraniční. To není úplně tak jednoduché z nich vymoci. My potřebujeme informace. My potřebuje informace o těch subjektech, o kterých jste mluvil, a toto je první velmi významný krok. Není vyčerpávající, pracuje se na novele živnostenského zákona. Živnostenský zákon má v gesci MPO. Čili to bude další krok. Ale toto je rychlé, aspoň něco.

Já vám řeknu příklad. Samozřejmě jsou platformy, které nějakým způsobem, v uvozovkách, přesvědčíte – nechci používat silnější výraz, aby spolupracovaly. Klasickým příkladem je UBER. Uzavřeli jsme jako Ministerstvo financí, protože EET, máme už rok, bylo v Poslanecké sněmovně, dnes s ním přicházím k vám, předpokládám také bohatou diskuzi. Tak samozřejmě třetí vlna, kam spadají taxikáři, nepodléhá zatím EET. Takže jsme aspoň uzavřeli memorandum, Ministerstvo financí se zástupci firmy UBER, a na základě toho memoranda oni dobrovolně poskytují finanční správě přehledy a informace o těch řidičích. A kromě toho dobrovolně přes svoji vlastní platformu se propojili se systémem EET a jedou dobrovolně na EET.

Takže logicky my tady máme dneska situaci, kdy čeští taxikáři nemusí mít EET, protože nemáme ještě účinnou 3. a 4. vlnu, ale řidiči UBER mají. Takže to byl krok. Je na bázi dobrovolnosti, není na bázi regulí, je na bázi toho, že ta platforma chtěla spolupracovat. Takovou spolupráci AirBNB. Takže pokud bude jeden poplatek, tak je to jakýsi jeden krok. Neříkám, že je všespasitelný, ale bude rychlý. Bude od 1. ledna 2020. Podpořte tu novelu. Podpořte nové příjmy pro obce a podpořte i to, že s tímto fenoménem sdílené ekonomiky se snažíme něco aspoň rychle udělat. A děláme další kroky.

Odbočím od této novely, ale když jste to otevřel, pane senátore, dovolím si. Bojujeme s dalšími šmejdy, na území Prahy se jich projevuje nejvíc – směnárny. Víte, že novelu zákona jste tady podpořili, já si toho vážím. Poděkovala jsem vám, že jste ji podpořili hned, jak se říká lidově, na první dobrou. A díky tomu už vydala Česká národní banka celou řadu sankcí. A jde se po nich. Teď máme problém na letišti. Píšu panu řediteli letiště, ať to začne řešit atd. To znamená, nebudeme tady okrádat turisty, nebo i třeba české občany, a kazit si jméno České republiky.

Hazard. Velké téma, mohla bych tady o něm mluvit hodiny. Zase přijde v balíčku na rok 2020, protože zvyšujeme. Ale přestali jsme být kasinem v srdci Evropy. Je to tak. Je to tak. A bylo to Ministerstvo financí, které s novelou přišlo, poprvé v historii této země. A nemáme je dneska v centrech. Máme třeba Prahu 2, a tam je starostka za ODS, takže vůbec nebudu tady mluvit za někoho z vládní koalice, kde není dnes jediná herna. Protože Ministerstvo financí, když vydává povolení, tak respektuje, v souladu s rozhodnutím Ústavu soudu, názor a vyhlášku obcí. A máme celou řadu obcí, které už to dnes nepovolují. Máme tam adiktologické brzdy, máme tam omezení, že nebude někde u školy herna atd.

Takže to jsou všechno kroky, které se udělaly a je potřeba na ně nezapomínat. A toto je další krok. Zjednodušujeme daně, je tady možnost zvýšit obcím jejich příjmy a bojujeme s dalším fenoménem sdílené ekonomiky.

Pak tady padaly další pozměňovací návrhy, takže dovolím si k nim vyjádření. K některým jsem se už vyjádřila. Já jsem nesouhlasila ani na půdě Poslanecké sněmovny se zvýšením limitu na 100 Kč. Ale jen pro vaši představu, nebylo to tak, že bychom řekli prosté ne. Dokonce jsme tehdy 3. čtení o týden odložili, protože jsme diskutovali s opozičními poslanci, kteří na to nějakým způsobem tlačili. Přerušili jsme, svolalo se na úrovni paní ministryně pro místní rozvoj jednání, kde byli zástupci Ministerstva financí, pozvali jsme tam zástupce asociací, obcí, krajů a tam jsme to debatovali. A výsledkem toho jednání bylo, že to nemáme podpořit. Takže jsme to nepodpořili. A důvod je ten, abychom neměli turistickou sazbu turistického poplatku nejvyšší v Evropě. Takže k tomu už se vyjadřovat nebudu.

Pak tady padaly pozměňovací návrhy, byly tady obhajovány, výbory Senátu je přijaly, které se týkají pouze poplatků z pobytu. Jde o zrušení osvobození takzvaných křížkařů. Rozumíme si? To znamená osob, kterým je ze zdravotního pojištění plně hrazen pobyt v lázních. A zavedení prvku stávajícího poplatku z ubytovací kapacity a navýšení horní sazby na 100 Kč. To jsem už řekla o té stokoruně, a teď mluvíme o těch křížkařích. Já se všemi těmito návrhy nebudu souhlasit. Nebo nesouhlasím. A říkám vám to tady otevřeně na plénu.

Co se týče křížkařů, tak já se domnívám, že kdyby tento pozměňovací návrh prošel, že by dopadl negativně na seniory. A původní návrh zákona tyto osoby osvobozoval od poplatku a za pobyt v lázních měly turistický poplatek platit pouze osoby, které si pobyt v lázních alespoň částečně hradí samy. A právě zachování osvobození pro ty takzvané křížkaře bylo důvodem, který přesvědčil Ministerstvo financí souhlasit s požadavkem zejména lázeňských obcí, aby zákon nezakotvoval osvobození od turistického poplatku pro seniory. Protože se to promítlo právě tady na ty křížkaře.

Já jsem nebyla na výborech, omlouvám se. Snažím se, ale byl tam i jeden z mých náměstků. A tam prý zaznívalo, podle poznámek, které tu mám, že lázně pro křížkaře jsou zneužívány a že křížek dostávají i ti, kteří na něj nemají nárok. Já samozřejmě vůbec této oblasti nerozumím, necítím se být oprávněna se k ní jakkoliv vyjadřovat. Určitě může nějaká šedá zóna existovat. Ale já věřím, že od toho máme zdravotní pojišťovny, revizní lékaře, aby tyto excesy odhalili. Takže já nevěřím, že jde o tak závažný problém, jak bylo zmiňováno na výborech. Zrušením tohoto osvobození by mohlo dojít k vylití vaničky i s dítětem, tak, jak jsem řekla před chvílí.

Protože osvobozeni nebyli ani pacienti, kteří lázně opravdu potřebují, nemají průkaz ZTP nebo ZTP/P a zároveň jsou v důchodu. Tudíž pro ně poplatek z pobytu představuje nemalý výdaj, který může dosáhnout až pro ně 1400 Kč za lázeňský pobyt ve standardní délce 28 dnů. Protože zdravotní pojišťovny nehradí tento poplatek ani křížkařům.

Se zavedením prvku poplatku z ubytovací kapacity, tedy zpoplatnění nejen krátkodobých pobytů, ale dlouhodobých pobytů nad 60 dnů, zásadně nesouhlasím. Návrh totiž jde proti celé koncepci poplatku z pobytu, který je pojímán primárně jako turistický poplatek. A sloučením dosavadních dvou poplatků do jednoho nového poplatku je výsledkem poměrně – znovu to zopakuji a znovu to zdůrazňuji – širokého konsensu, který vznikal po dlouhou dobu na základě úsilí jak Ministerstva financí, tak pro Ministerstvo pro místní rozvoj. A kdybychom vypustili tento limit 60 dnů, tak by to vedlo k zásadní změně koncepce návrhu zákona, se kterou já nemohu souhlasit.

Skutečně nebylo ambicí ani jednoho z těchto resortů psát si to pro sebe. My jsme to široce diskutovali a hledali jsme maximálně co nejširší konsensus. Ale já si myslím, že i ten počet hlasů, který jsme nakonec získali v Poslanecké sněmovně pro tuto novelu, to potvrzuje. Navíc změna koncepce by mohla dopadnout i na ubytovna sociálně slabých, což je naprosto kontraproduktivní. A pozměňovací návrh by vytvořil i značný prostor pro obcházení zákona a zároveň riziko, že nepokryje veškeré možné případy poskytnutí pobytu, a to včetně případu poskytnutí úplatných krátkodobých pobytů v bytech, jejichž zpoplatnění je jedním z hlavních účelů novelizace zákona o místních poplatcích.

Kdyby byl navíc přijat ten pozměňovací návrh, tak může dojít k problémům se spravovatelností poplatku. Již ten stávající poplatek z ubytovací kapacity byl v roce 2003 novelizován, protože se vázal na faktický způsob užívání nemovité věci, což činilo obcím v praxi velké problémy. Takže ten dnešní navržený pozměňovací návrh trpí podobným problémem, protože vychází z toho, zda je daná prostora využívána k bydlení. A to právě chceme odbourat. Takže návrh sice pamatuje na nájemní bydlení, ale nevyjímá z předmětu poplatku např. podnájemní bydlení. A to je třeba i velice často předmětem této platformy.

Jenom rychle projíždím, jestli jsem ještě na něco nezapomněla. Podle mých poznámek snad ne. Takže mi dovolte ještě na závěr shrnout. Velice vás prosím, abyste to zvážili, protože zjednodušíte proces správy těchto poplatků, umožníte obcím, aby rychleji dosáhly na vyšší příjmy a pomůžete učinit první, ale ne nevýznamný krok v boji proti fenoménu sdílení těchto sdílených platforem, sdílených ekonomik. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za vyjádření k obecné rozpravě. V obecné rozpravě padlo téměř všechno možné. Návrh zamítnout, schválit, vrátit s pozměňovacími návrhy, doprovodné usnesení a tak dále. Proto se ptám všech zpravodajů, jestli se chtějí v obecné rozpravě vyjádřit. Nejprve tedy pan senátor Jiří Carbol? Ne, nepřeje si vystoupit. Pan Michael Canov? Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, ale musím jednu část vystoupení paní ministryně, co řekla na závěr, označit jako faul. Ona nyní přemlouvala k tomu, abychom schválili zákon tak, jak jsme ho dostali ze sněmovny, tím, jak si na tom obce polepší, když už to bude platit od roku 2020. Ale v roce 2020 je stále v tom, co přišlo ze sněmovny, 21 Kč. Nyní je 15 plus 6, lázeňský 15, ten druhý pobyt 6. Takže v tomto součtu se nic nemění.

A pak tedy, když už jsem tady, tak toho využiji. Já se omlouvám. Paní ministryně tu začala mluvit o hazardu, o tom, jak ministerstvo pro to dělá, jak slavně uspělo. Já vím, že to byli její předchůdci, ale bylo to město Chrastava pod mým vedením, který 14. června 2011 u Ústavního soudu po 3 letech války s Ministerstvem financí ho porazilo a dokázalo vyhrát a prosadit u Ústavního soudu, že jsou to obce, které si mají právo vyhláškami určovat, kde hazard bude a kde ne. Nikoliv Ministerstvo financí. To byl ten poražený. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi a prosím zpravodaje garančního výboru, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupilo celkem 13 kolegů, 1 kolegyně, dvakrát zazněl návrh na neschválení, zamítnutí, konkrétně kolegy Horníka a Valenty. Jednou zazněl návrh na schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, konkrétně od kolegyně Hamousové. Několikrát, také dvakrát, zazněl dotaz na možnost pomoci při výběru finančním úřadem. Kolega Hampl připomínal návrh na navýšení maximálního poplatku na 100 Kč. Dále zaznělo doprovodné usnesení kolegy Hilšera, doplnění doprovodného usnesení kolegy Hilšera od kolegy Vystrčila. A to je tak asi všechno, co zaznělo od senátorů a senátorek.

Pak vystoupila paní ministryně, která se vyjádřila k důvodu vypuštění paušální daně, k možnosti pomoci pomocí finančních úřadů a k ubytovací platformě. A závěrem víceméně řekla, že nebude souhlasit se všemi pozměňovacími návrhy. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji. Děkuji za shrnutí obecné rozpravy a my přistoupíme k hlasování. Vzhledem k tomu, že zazněl návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny, tak budeme nejprve hlasovat o něm. Já všechny pozvu. (Znělka.)

A já zahajuji hlasování o tom, přijmout návrh, ve znění zaslaném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování.

Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tím nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

A já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 11 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 vyslovilo pro 7 senátorek nebo senátorů, proti bylo 34. Návrh nebyl přijat.

Budeme pokračovat v hlasování, protože byl předložen návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem zamítnout, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 12 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 18, proti bylo 19. Návrh nebyl přijat.

Nebyl přijat návrh schválit ani návrh zamítnout, proto budeme pokračovat podrobnou rozpravou. Otevírám podrobnou rozpravu. Zatím se nikdo do podrobné rozpravy nehlásí. Až nyní se hlásí pan senátor Lumír Aschenbrenner.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Hlásil jsem se do podrobné rozpravy ve chvíli, kdy to nebyl nikdo jiný, poté jsem se chystal shrnout a více méně navrhnout nějaký postup hlasování. V tom případě ještě počkám, co zde zazní, aby to potom bylo kompletní.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Nyní se hlásí pan senátor Nwelati. Jinak nepochybuji o tom, že nás pan garanční zpravodaj potom provede hlasováním kolem pozměňovacích návrhů.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. V úvodní rozpravě jsem nevystoupil, protože jsem se nechystal vystoupit. Hlasoval jsem pro zamítnutí návrhu zákona, ale protože tento návrh neprošel a diskuse se povede chviličku dál, chci zde říci také svůj názor.

Paní ministryně při svých vystoupeních, když tady vystupovala ...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, teď už není prostor na další rozpravu a na názory, k tomu byla možnost v obecné rozpravě. Teď už jsme v podrobné rozpravě, kde se mohou pouze přednášet návrhy.

Senátor Raduan Nwelati:  Omlouvám se, je to moje chyba, neznalost, poněvadž jsem tady nováček. Omlouvám se.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Omlouvám se i já a děkuji vám.

Do podrobné rozpravy je přihlášen pan senátor Marek Hilšer, pravděpodobně s upraveným doprovodným usnesením.

Senátor Marek Hilšer:  Vážené senátorky a senátoři, pane předsedající, přečtu zde návrh usnesení po dohodě s panem senátorem Vystrčilem:

Po projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk 107/12), Senát konstatuje, že tento návrh neumožňuje dostatečnou kontrolu a výběr poplatků za pobyt zprostředkovaný ze strany internetových platforem, včetně kontroly dodržování dalších povinností stanovených právními předpisy, a vyzývá vládu, aby předložila takovou zákonnou úpravu, která dostatečnou kontrolu a výběr poplatků ze strany příslušných orgánů umožní.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za načtení tohoto doprovodného usnesení. Všechny ostatní pozměňovací návrhy a usnesení máme v tisku, je nám to vše jasné. Pravděpodobně proto se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí. Podrobnou rozpravu končím a ptám se, jestli si přeje vystoupit paní ministryně? Nepřeje. Další zpravodajové senátor Carbol ne, senátor Canov také ne. A proto bych nyní prosil o vyjádření, případně o provedení hlasováním pana senátora garančního výboru Lumíra Aschenbrennera.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Vzhledem k množství pozměňovacích návrhů tří výborů a jedné komise se dalo čekat, že to bude poměrně komplikované, protože návrhy se kryjí a některé se vzájemně vylučují, dovolil jsem si požádat náš legislativní odbor, konkrétně paní Mgr. Pečínkovou, které tímto děkuji za určitý manuál, kterým, když budeme disciplinovaní, se snad můžeme dobrat k nějakému výsledku.

Jestli dovolíte, začal bych navrhovat postupné hlasování o jednotlivých bodech, vždycky s drobným vysvětlením, o čem vlastně budeme hlasovat.

Nejprve bych dal hlasovat o prvním a druhém bodu návrhu ústavně-právního výboru, konkrétně se jedná o kolegou Canovem zmíněné technické a legislativní nedostatky a současně tzv. křížkový pobyt; budu to vždycky říkat poměrně laicky.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pardon, hlásí se s technickou poznámkou paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Mám prosbu, aby se tyto dva body hlasovaly zvlášť, protože technické nedostatky jsou něco jiného.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Dobře, požádám legislativní odbor. Dá se o těchto dvou bodech hlasovat odděleně? (Podle názoru legislativního odboru je možné hlasovat o obou bodech najednou.)

Můžeme tedy hlasovat o obou bodech naráz. Omlouvám se, paní kolegyně.

První hlasování je skutečně o bodech 1 a 2 návrhu ústavně-právního výboru, legislativně technické plus tzv. křížková léčebná péče. (Nesouhlasné projevy z pléna.) Já se omlouvám, ale postupuji skutečně podle legislativců je možno hlasovat společně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Technickou poznámku má ještě pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Doplním to, co říkal pan senátor Aschenbrenner. Body 1 a 2 spolu souvisí, proto se musejí hlasovat společně. Jediné, co jsem pochopil je, že by paní senátorka ještě chtěla rozdělit bod 1, což si nedovedu představit...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím, věnujte mi pozornost. Byl bych rád, když dám minutu pauzu, abyste si to ujasnili a upřesnili, ať máme všichni jasno. Vysvětlete si to s panem garančním zpravodajem.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za potvrzení původního návrhu, že budeme skutečně hlasovat společně o bodech 1 a 2 návrhu ústavně-právního výboru.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Přerušuji jednání na tři minuty. Tři minuty máte na to, abyste si celou věc ujasnili.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Čekám na signál, zda mohu pokračovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jestli jste se dohodli, tak mám pocit, že ano, můžeme pokračovat.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Takže do třetice. Prvé hlasování by bylo v bodech ústavně-právního výboru č. 1 a 2. Myslím, že stanovisko paní ministryně asi bude ke všem negativní.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Přesto se zeptám paní ministryně na každý bod hlasování, aby se vyjádřila, které stanovisko je negativní, vaše předpokládám, pane senátore ...

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Mé je pozitivní.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pozitivní... Přesto teď spustím znělku.

Zahajuji hlasování v duchu toho, jak ho tady definoval před chviličkou pan senátor Aschenbrenner. Kdo souhlasí s těmi pozměňovacími návrhy, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 13 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 69, proti byl jeden senátor nebo senátorka. Návrh byl přijat a my můžeme pokračovat, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Druhým navrženým hlasováním by bylo nebo snad bude hlasování o bodu 2 a 4 výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, konkrétně se jedná o osvobození studentů z poplatků za ubytovací kapacitu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je jasné, o čem hlasujeme. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 14 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 48, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Můžeme pokračovat.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Dalším bodem jsou již zmiňovaná a diskutovaná maximální navýšení poplatků. Jsou zde dva návrhy. První je od VUZP na 100 Kč, druhý je na 50 Kč. Obojí platné od 2. ledna 2020. Myslím, že z logiky věci bychom měli nejdříve hlasovat o vyšším, takže bych dal hlasovat o zvýšení poplatku, neboli první bod VUZP na 100 Kč od 1. ledna 2020.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Stanovisko paní ministryně. Pan navrhovatel samozřejmě navrhl, takže ...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pozitivní. Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v tomto hlasování pořadové č. 15 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 30, proti bylo 13. Návrh nebyl přijat.

Můžeme pokračovat.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Další hlasování bude o navýšení maximálního poplatku na 50 Kč od 1. ledna 2020. Je to třetí bod ústavně-právního výboru.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je tam technická poznámka pana Canova. Myslím, že je tam chyba.

Senátor Michael Canov:  Dal bych poznámku, že tam není uvedeno v tento moment, od jakého roku. To pak vyplyne z toho, jestli se schválí odklad nebo ne. Ale pokud se schválí zvýšení na 50 Kč a účinnost bude od roku 2021, tak to bude logicky od roku 2021, že?

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Jedná se tedy pouze o navýšení poplatku na 50 Kč od roku 2021.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 16 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 55, proti byli dva. Návrh byl přijat. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Dále bychom hlasovali o bodech 1, 5 a 6 výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tušil jsem, že to nebude jednoduché. Nyní budeme hlasovat o bodech 4 a 6 ústavně-právního výboru, což je konkrétně vypuštění navýšení maximální výše poplatku až od 2. ledna 2021 a účinnost téhož zákona od 1. ledna 2021.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je nám to jasné. Stanovisko paní ministryně? Negativní. Pan senátor?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pozitivní. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto pozměňovacím návrhem souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 17 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 62, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Další hlasování by bylo pouze o bodech 1 a 5 výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které se týká neosvobození ubytoven, když to tak řeknu, a ceny maximálně 6 Kč při pobytu delším než 60 dní.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Pardon ještě, paní ministryně? Negativní. Pan senátor?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Teď mohu zahájit hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování pořadové č. 18 se z 75 přítomných a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 43, proti bylo 8. Návrh byl přijat.

Můžeme pokračovat.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. A poslední je pozměňovací návrh č. 5 z ústavně-právního výboru, který je také legislativně technická oprava.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně? Prosím? Neutrální. Pan senátor?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zahajuji hlasování o tomto posledním pozměňovacím návrhu. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 19 se z 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Spustím znělku.

A já zahajuji hlasování o tom, zdali vrátíme PS celý návrh, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V hlasování pořadové číslo 20 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní budeme v souladu s § 3, odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., Stykového zákona, pověřovat senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi PS. Navrhuji po dohodě, aby jimi byli senátoři Kratochvíle a Nenutil. Pánové souhlasí, je to tak? Děkuji za souhlas. A my přistoupíme k hlasování, nebudu pouštět znělku. Technická poznámka, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Po zkušenostech s PS navrhuji, abychom zvolili tři senátory, ještě někoho třetího, protože to, co se děje v poslední době, je takového typu, že někdy ti senátoři nejsou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, tak pan senátor Aschenbrenner bude tím třetím. Souhlasí s tím? Ano, takže navrhujeme tři pány senátory, aby odůvodnili naše rozhodnutí, tedy pan senátor Aschenbrenner, pan senátor Kratochvíle a pan senátor Nenutil. Zahajuji hlasování o tom, kdo s tím souhlasí? Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V hlasování pořadové číslo 21 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. A my můžeme přistoupit k hlasování o doprovodném usnesení pana senátora Hilšera. Pan senátor Hilšer ho znovu načetl v úpravě, všem nám to je jasné, takže já zahájím hlasování o doprovodném usnesení, jak ho načetl pan senátor Hilšer. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V tomto hlasování pořadové číslo 22 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 59, proti bylo 5 senátorek nebo senátorů. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovatelce, děkuji zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Protože je čas, který jsme si odhlasovali na obědovou přestávku, tak vstoupím do projednávání našeho pořadu tím, že teď zařadíme bod, který se týká

 

Volba členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

Tisk č. 118

Je to senátní tisk číslo 118, tak nám také pod tímto číslem byly návrhy rozdány. A já udělím slovo předsedovi volební komise, panu senátoru Větrovskému a prosím jej, aby nás seznámil s usnesením volební komise.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi konstatování, že volební komise Senátu obdržela prostřednictvím sekretariátu předsedy Senátu usnesení PS č. 689 ze dne 10. července 2019, kterým PS volí za kandidáty na dva členy Rady ÚSTR pana Františka Bublana a pana Eduarda Stehlíka. Předložený návrh obsahoval také doklady ověřující splnění podmínek volitelnosti stanovených zákonem č. 181/2007 Sb., O ÚSTR a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. Těmito doklady byly výpis evidence rejstříku trestů ne starší tří měsíců, originál či ověřená kopie lustračního osvědčení a čestné prohlášení podle zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky. Dále čestná prohlášení podle § 7, odst. 6 a § 19 zákona č. 181/2007 Sb. Dále kopie občanského průkazu s vlastnoručním podpisem kandidáta, dále stručný životopis kandidáta.

Volební komise Senátu se sešla 23. července 2019 na své 8. schůzi a jednomyslně přijala usnesení č. 12. Usnesení č. 12 z 8. schůze konané dne 23. července. Komise 1) konstatuje, že ve lhůtě stanovené volebním řádem pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu obdržela od PS Parlamentu ČR jako od oprávněného navrhovatele tyto návrhy na dva členy Rady ÚSTR. Pan František Bublan, pan Eduard Stehlík.

2) konstatuje, že oba navržení kandidáti splňují podmínky volitelnosti stanovené zákonem č. 181/2007 Sb., o ÚSTR a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákon.

3) pověřuje předsedu komise, senátora Větrovského, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Pro volbu bude použito ustanovení článku 6 volebního řádu, volba podle zvláštních předpisů. Senát rozhodne, zda volba bude provedena tajným způsobem, jinak se volí hlasováním veřejným. Za volební komisi doporučuji stejně jako v minulých letech hlasovat většinově způsobem tajného hlasování.

Zde končím své vystoupení a předávám slovo zpět panu předsedajícímu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo volební komise. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50, odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidáta Františka Bublana. Druhý kandidát Eduard Stehlík se omluvil, jeho vyjádření máme všichni k dispozici. Budeme hlasovat o účasti kandidáta Františka Bublana. Zmáčknu znělku.

Kdo souhlasí s účastí kandidáta Františka Bublana při našem jednání? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v tomto hlasování pořadové číslo 23 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Vítám tedy pana Františka Bublana mezi námi a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Předpokládám, že vystoupí pan František Bublan a uděluji mu slovo.

František Bublan:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za udělení slova a musím se přiznat, že téměř po roce tady znovu vystoupit a je to pro mne takový příjemný, i když trošku nervózní okamžik, ale jsem za něj vděčný. Pokusím se aspoň několika slovy říci něco o mé kandidatuře.

Chtěl bych vám přednést tři krátké myšlenky, které by vám možná daly představu o tom, jak se na celou problematiku dívám.

První intence vychází z názvu Ústavu pro studium totalitních režimů. To latinské slovíčko "studium" vyjadřuje snahu, horlivost, touhu poznávat, zájem o pravdu, dokonce až takovou zaujatost pro pravdu. A toho bych se já držel, aspoň ve své působnosti rady ústavu, aby byl ústav skutečně horlivý v poznávání pravdy, aby to nebyla nějaká úřednická instituce, aby využíval všechny možné prameny, které má k dispozici, aby pořádal diskuse, aby spolupracoval s ostatními vědeckými institucemi, aby publikoval. Myslím si, že je to důležité a že je to v současné době velké poslání tohoto ústavu. Takže skutečně horlivé studium, horlivé poznávání. Byl jsem kritizován za to, že jsem v počátcích, kdy se zákon tvořil někdy před 10, 15 lety, měl mnoho výhrad. Jednou z výhra bylo to, že se to původně mělo jmenovat Ústav paměti národa a já jsem říkal, že rozhodně nechci, aby se naše paměť odvíjela pouze od svazků Státní bezpečnosti, ale aby to bylo objektivní poznání naší minulosti, našich postojů, celé společnosti, abychom využili všechny možné prameny. A samozřejmě poznatky z toho, co na nás získávala StB, jsou velmi důležité, ale nikoli ojedinělé. To je první myšlenka.

Druhá myšlenka se týká preambule zákona o ÚSTR. Tam je napsáno, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat. To je jistě pravdivé vyjádření. Bez poznání minulosti nelze pochopit přítomnost, ale nevyjadřuje to celou podstatu poznání. Chybí tam určitá invence. Já si vezmu slova francouzského filosofa a teologa Teilharda de Chardina, který říká, že: "Přítomnost je možné poznat a prožívat jen ve světle budoucnosti. A minulost správně pochopíme, máme-li představu o tom, jak by měla vypadat budoucnost." Domnívám se, že je to docela aktuální, protože pokud nemáme představu o své budoucnosti, jak bychom chtěli žít, tak můžeme zase upadnout do letargie, můžeme se zase uchýlit na své zahrádky, chaty apod. A minulost potom budeme hůře poznávat, respektive budeme ji relativizovat, což se v některých případech děje, že se hodně relativizuje to, co se stalo v 50. letech, co se stalo v době normalizace apod. Takže ano, poznávat minulost, ale současně mít jasnou představu o tom, jaká bude budoucnost. A to si myslím, že by mělo také být předmětem analýzy ÚSTR, aby dokázal nejen popsat, co se stalo, ale současně aby v publikačních činnostech, seminářích apod. ukazoval cestu do budoucnosti. Takže i na tom bych se chtěl nějakým způsobem podílet.

A poslední myšlenka se týká vůbec hledání a poznávání pravdy o naší minulosti. Jak jsem říkal, měl by to být horlivý a snaživý proces ve smyslu slova "studium", toho latinského slovíčka. Ale také pokorná touha po pravém poznání. Že by na konci asi neměla být věta: "Tak toto je pravda, to jsme poznali a takhle to definitivně je." Já nejsem zastáncem majitelů pravdy, tam by mělo být více pokory, mělo by tam být skutečně hledání pravdy. Budeme hledat, budeme poznávat a budeme mít cíl stále před sebou.

On úplně ten nejlepší výsledek by byl, ale to už je skutečně hodně hluboké poznání, kdybychom nebyli majiteli pravdy, ale pravda měla nás. Ale to je už hodně těžké. Musíme se o to snažit a možná i ústav svou objektivitou a otevřeností k tomu může přispět, rád bych se na tom podílel.

Tolik mé vystoupení a děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za příspěvek do rozpravy. Hlásí se někdo ještě do rozpravy, prosím? Nikdo se nehlásí, tak rozpravu končím. A nyní rozhodneme o tom, zda volba rozhodne tajně tak, jak navrhuje volební komise. Pustím znělku.

Budeme hlasovat o tom, zdali volba proběhne tajně, jak navrhoval předseda volební komise. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. V hlasování pořadové číslo 24 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A já uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Jaroslavu Větrovskému, který nás seznámí s organizačními pokyny.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tedy k průběhu samotné volby. Prezidentský salonek je připraven pro tajnou volbu dvou členů rady ÚSTR. U prezence před salonkem jako již tradičně obdržíte proti podpisu jeden hlasovací lístek s tím, že volíte takto – souhlas s nejvýše dvěma kandidáty vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény. Nesouhlas s oběma kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jejich jmény. Připomínám, že obě pořadová čísla musí být označena kroužkem nebo křížkem. Neplatný hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl. V 1. kole jsou pak zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, což jsou dvě, koná se na neobsazená místa 2. kolo volby. Do 2. kola volby postupují nezvolení kandidáti z 1. kola. Ve 2. kole je zvolen kandidát či kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyla-li ani po 2. kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle volebního řádu.

Volební místnost je připravena, žádám tedy členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti. Na vydávání volebních lístků stanovuji lhůtu do 14.30. Bude nám stačit, je to asi 13 minut, takže to nám bude stačit. To je zatím ode mě všechno, děkuji a předávám slovo panu předsedajícímu, který vyhlásí zřejmě polední přestávku.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, děkuji a přerušuji jednání pro konání tajné volby do 15.30. Zároveň omlouvám z dnešní schůze senátorku Jaromíru Vítkovou a místopředsedkyni Miluši Horskou.

A upozorňuji na to, že po polední přestávce budeme pokračovat projednáváním 1. bodu odpoledního programu, tj. bod č. 7, senátní tisk č. 46. V 15.30. Až bude, tak bude, první bod jsme si schválili po obědě tento tisk, nikdo nepřišel s pozměňovacím návrhem.

(Jednání přerušeno v 14.19 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.30 hodin.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, budeme pokračovat v jednání 10. schůze Senátu Parlamentu ČR v tomto funkčním období. A já bych poprosil nyní o slovo pana Jaroslava Větrovského, aby nás informoval o výsledku 1. kola 1. volby členů rady ÚSTR.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré odpoledne, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky 1. volby 1. kola dvou členů rady ÚSTR, kdy jsme volili na návrh PS Parlamentu ČR. Počet vydaných hlasovacích lístků 74, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 74. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro pana Františka Bublana bylo odevzdáno 44 hlasů, pro pana Eduarda Stehlíka bylo odevzdáno 57 hlasů. V 1. kole 1. volby byli tedy zvoleni pánové František Bublan i Eduard Stehlík, já jim gratuluji, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji za přednesenou zprávu a samozřejmě se připojuji ke gratulaci. A my budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství přijaté na 66. a 67. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (Portorož, Slovinsko, 20. - 28. října 2016; Florianópolis, Brazílie, 4. - 14. září 2018)

Tisk č. 46

Vítám mezi námi pana ministra Richarda Brabce. My jsme obdrželi materiály jako senátní tisk č. 46. Prosím pana ministra, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Já vám děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, já budu velmi stručný u tohoto bodu. Dovolte mi krátce představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací, změna harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství, které byly přijaty na 66. a 67. zasedání Mezinárodní velrybářské komise v letech 2016 a 2018. Delegace ČR vystupovala na těchto zasedáních komise v souladu s příslušnými usneseními vlády a hlasovala ve všech případech ve shodě s koordinovanou pozicí EU, v souladu s příslušným rozhodnutím rady.

Změny harmonogramu se týkají zejména prodloužení platnosti nulových kvót pro komerční lov velryb a dále stanovení nových kvót pro domorodý lov velryb pro obživu. Předmětné změny harmonogramu úmluvy nebudou mít dopad na právo ČR ani na státní rozpočet, veřejnou správu a podnikatelský sektor, neboť jsou v souladu s platnými právními předpisy ČR. Jak vás asi nepřekvapí, ČR velryby neloví ani nemá žádný vztah k obyvatelstvu, jemuž je lov dovolen za stanovených podmínek, takže neuplatňuje žádnou výhradu ke změnám harmonogramu úmluvy přijatým na 66. a 67. Zasedání.

A jen úplně na závěr otázka, která by možná padla nebo už jsme se o tom bavili opakovaně. ČR je členem této organizace od roku 2005. A důvodem, proč je ČR členem organizace velrybářské, ačkoli jak známo nejsme přímořským státem a velryby nelovíme, tak je důvod jednoduchý. My jsme se podíleli jako člen EU, a musím říci, velmi úspěšně na tom, že hlas ČR stejně jako ostatních členských států EU přispíval k hájení a prosazování zájmů v oblasti ochrany mořské biodiverzity a velryb, protože EU sama nemůže být smluvní stranou úmluvy. Nyní se situace může měnit, protože Japonsko rozhodlo o tom, že vystupuje z Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství nebo z Mezinárodní velrybářské komise během letošního roku. A samozřejmě tím se některé zásadní věci mohou měnit. A ČR po dohodě s ostatními zeměmi EU následně zváží další kroky, předpokládám v průběhu letošního roku.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Místo máte u stolku zpravodajů jako obvykle. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 46/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 46/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Zbyněk Linhart.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk č. 46 na svém jednání dne 13. března 2019. A doporučuje plénu Senátu dát souhlas s ratifikací této úmluvy. Podobně jako výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jak už tady bylo řečeno, je to z naší strany tak trochu zvláštní, jelikož jsme suchozemský stát, přesto je zřejmé, že tato úmluva je jednou z nejstarších dosud platných mnohostranných smluv o globální ochraně přírodního dědictví, a proto si myslím, že jde o jakousi symboliku a kulturní rovinu vyjádřenou v silné emoční vazbě západní civilizace k těmto inteligentním kytovcům. Z tohoto důvodu doporučujeme jako výbor schválit nebo doporučit ratifikaci této úmluvy. Tolik ode mě.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Tomáš Jirsa? Je tomu tak, takže prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, dobrý den. Já jsem chtěl původně navrhnout odložit tento bod, pane ministře, protože při projednávání na výboru jsem požádal vašeho náměstka Dolejského, jestli by byl tak laskav a zjistil mi uhlíkovou stopu velryb, když na jednu stranu chráníme velryby, na druhou stranu chceme vybíjet stáda hovězího. A pan náměstek mi slíbil, že mi to písemně zašle. A já jsem si to odsouhlasil s ním, že mi to písemně zašle. On mi nic nezaslal, tak nemůžu s klidným srdcem hlasovat. Ale protože nechci v dnešním nabitém dni kolegy zdržovat, tak odložení pro neplnění pana náměstka nebudu navrhovat.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, ale vy jste vystupoval jako zpravodaj a váš výbor mohl dát souhlas, to jste nám neřekl. Vy jste si to popletl s Ostravou.

Senátor Tomáš Jirsa:  Náš výbor navrhl dát souhlas, ale celý výbor je svědkem toho, že pan náměstek Dolejský mi slíbil zaslat tu uhlíkovou stopu velryb, což bylo součástí, a nezaslal. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Můžeme probrat třeba tu uhlíkovou stopu. Nikdo se nehlásí? Rozpravu uzavírám. Pan garanční zpravodaj chce vystupovat? Pan ministr chce něco dodat? Nechce. Takže přistoupíme k hlasování.

Vzhledem k tomu, že oba dva výbory shodně navrhly dát souhlas k ratifikaci, budeme hlasovat o tomto návrhu. Přesné znění toho usnesení bude znít: „Senát dává souhlas k ratifikaci změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství, přijaté na 66. a 57. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (Portorož, Slovinsko, 20. – 28. října 2016; Florianópolis, Brazílie, 4. – 14. září 2018)“.

Přítomno 67, kvorum pro přijetí 34, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám, hlasování č. 25, registrováno 69(?), kvorum pro přijetí 35, pro návrh se kladně vyslovilo 62, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Dalším bodem je sdělení... Pan senátor Miloš Vystrčil se hlásí asi s dalším návrhem.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, procedurální návrh. Já, abychom byli předvídatelní, protože sami si na to někdy stěžujeme z hlediska jednání Poslanecké sněmovny, tak vzhledem k tomu, že se nepodařilo projednat jeden bod ministryně financí, tak navrhuji, abychom hlasovali o tom, že by byl pevně zařazen jako 3. bod čtvrtečního odpoledního jednání. To znamená, za body 26 a 27 paní ministryně Maláčové. Čili můj návrh je, aby bod Elektronická evidence tržeb paní ministryně Schillerové byl pevně zařazen jako 3. bod odpoledního jednání ve čtvrtek.

Senátor Miloš Vystrčil:  Ano, odpoledního, 3. bod odpoledního jednání.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak, slyšeli jste, budeme hlasovat bez rozpravy. Nebudu dávat ani znělku, protože jsem názoru, že nikdo neodešel. Takže budeme hlasovat o návrhu, který přednesl pan senátor Vystrčil. Zařadit bod o EET, je to bod č. 107, jako 3. bod zítřejšího odpoledního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji, hlasování č. 26, registrováno 71, kvorum 36, pro návrh 61, proti 1. Návrh byl schválen.

A budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí 2019: Evropa, která chrání své občany a zlepšuje kvalitu jejich života

Tisk EU č. K 023/12

Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 23/12 a K 23/12/01.

A já opět prosím pana ministra životního prostředí, pana Richarda Brabce, aby nás s materiálem seznámil.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Tak já opět děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Evropská komise 5. dubna letošního roku vydala sdělení ve věci přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, tzv. The Environmental Implementation Review, zkratkou, dovolte mi to říkat česky, EIR. Celým názvem Evropa, která chrání své občany a zlepšuje kvalitu jejich života.

Na úvod mi dovolte stručně představit tento dokument. Iniciativa EIR má podle Evropské komise za cíl zlepšení implementace legislativy Evropské unie v oblasti životního prostředí. Jedná se o periodickou aktivitu s dvouletým cyklem, v jejímž rámci Evropská komise hodnotí situaci v jednotlivých státech s cílem identifikovat mezery a nedostatky v implementaci právních předpisů a politik Evropské unie v oblasti životního prostředí a současně vyhodnocuje, ve kterých oblastech jsou členskými státy v implementaci úspěšné a mohou sloužit jako příklad ostatním.

Cílem této iniciativy je mj. provázat environmentální problematiku napříč sektory a také zprostředkovat – a to je velmi důležité – vývinu zkušeností a nejlepších praktik mezi členskými státy. Můžu třeba říct, že takovým příkladem vzorné praxe a doporučením i pro ostatní země Evropské unie třeba je náš program kotlíkových dotací, který je doporučován v Rumunsku, v Polsku a chce ho převzít třeba i Slovensko.

Stěžejní části přezkumu jsou zprávy pro jednotlivé členskými státy, další součástí je horizontální analýza ve formě sdělení Evropské komise, které zahrnuje poznatky napříč členskými státy a obsahuje přehled všech doporučených opatření. Vláda schválila rámcovou pozici České republiky k projednávanému sdělení 14. května letošního roku. Česká republika v ní obecně vítá snahu o zlepšení implementace environmentální legislativy a oceňuje, že EIR obsahuje řadu užitečných informací a přehledně mapuje situaci napříč členskými státy Evropské unie.

Dle mého názoru spočívá hlavní potenciál iniciativy EIR především ve výměně zkušeností a příkladu dobré praxe mezi členskými státy a rozšíření povědomí o environmentálních tématech do dalších oblastí.

Česká republika měla možnost připomínkovat návrh zpráv na podzim 2018, přičemž ne všechny připomínky byly Evropskou komisí zapracovány. Výsledná zpráva sice převážně objektivně popisuje reálný stav, nicméně k některým kapitolám má Česká republika výhrady. Především se to týká ochrany přírody, procesu posuzování dopadů na životní prostředí nebo mezinárodní dohody. Tyto výhrady jsou pak podrobně popsány v rámcové pozici.

Rozumíme, že jakožto souhrnná aktivita pokrývající širokou agendu ochrany životního prostředí a klimatu nemůže tato zpráva postihnout všechny detaily. Nicméně kvalita a podrobnost informací se napříč kapitolami liší, což podle našeho názoru znehodnocuje celkový přínos zprávy. Česká republika oceňuje ambice EIR v oblasti propojování různých sektorů s dopadem na životní prostředí a klima. V tomto kontextu bychom do využití poznatků EIR a existujícího nástroje pro výměnu zkušeností mezi členskými státy, tzv. nástroj peer-to-peer, rádi zapojili všechny dotčené resorty a orgány státní správy a samosprávy.

Již po zveřejnění 1. kola balíčku přezkumu, což bylo v roce 2017, byla Česká republika iniciativní v návazných aktivitách a kromě národního dialogu EIR obecně Česká republika, jako jeden z mála členských států, uspořádala rovněž specifické dialogy zaměřené na kvalitu ovzduší – to byl tzv. Clean air dialogue, na který na závěr přijel i eurokomisař pro životní prostředí Vella, a na soustavu NATURA 2000 to byl tzv. Nature dialogue. Všechny tyto aktivity přispěly k přijetí konkrétních kroků a poskytly prostor pro otevřenou diskuzi se stakeholdery a s Evropskou komisí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, opět máte místo u stolku zpravodajů. Výbor, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie, přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 023/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel a já ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové.

Výbor pro evropské záležitosti se tímto tiskem K 023/12 zabýval na svém jednání 9. července letošního roku. Jako podklad si vyžádal stanovisko výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Je potřeba asi říct, že jde o sdělení, jde o informační materiál, o dokument, který by měl být diskuzní a měl by skutečně sloužit k prohloubení spolupráce v oblasti životního prostředí, respektive legislativy na úrovni Evropské unie, tak, jak řekl pan ministr.

Pan ministr mluvil velice podrobně, takže já už to možná nebudu opakovat. Možná bych uvedl šest důležitých oblastí, které Komise uvedla, kterým by bylo dobré se věnovat v nadcházejících letech.

Za prvé je to lépe začleňovat cíle v oblasti životního prostředí do jiných politických cílů.

Za druhé je to neefektivnost a neúčinnost veřejné správy. Je důležitou příčinou špatného provádění politiky.

Za třetí je nutné posílit transparentnost informací souvisejících s životním prostředím.

Za čtvrté je zapotřebí aktivní zapojení regionálních a místních orgánů a dalších zúčastněných stran.

Zpráva, jak řekl pan ministr, hodnotí Českou republiku. V ní se uvádí, že přestože bylo od roku 2017 dosaženo určitého pokroku zejména při zlepšování environmentální struktury, jsou výsledky České republiky v oblasti efektivního provádění environmentálních politik i nadále poněkud smíšené. Je to mimo jiné důsledek pomalého pokroku na cestě k oběhovému hospodářství.

Dobré máme výsledky při plnění cílů v recyklaci do roku 2020. V oblasti klimatu Česká republika doplní své závazky v rámci klimaticko-energetického balíčku do roku 2020.

Významným problémem i nadále zůstává kvalita ovzduší a od roku 2017 – to už tu pan ministr také řekl – došlo svým způsobem k oslabení práv na účast veřejnosti, a to včetně práv týkajících se otázek životního prostředí.

K tomuto materiálu jsme přijali doporučení. Toto doporučení se ve velké míře shoduje s usnesením výboru pro veřejnou správu,

územní rozvoj a životní prostředí. Máte ho všichni na stole, přesto si ho dovolím přečíst.

První bod je více méně proklamativní, protože Senát je toho názoru, že příznivé životní prostředí občanů České republiky musí být jednou z priorit státu, čemuž musí také odpovídat právní předpisy v této oblasti.

Dále v doporučení žádáme vládu a) aby písemně předložila návrhy konkrétních opatření na poli ochrany ovzduší, včetně časového plánu implementace těchto opatření se zvláštním zřetelem na řešení situace v Moravskoslezském regionu, a to včetně řešení přeshraničního znečišťování tohoto regionu z Polska. Všichni víte, že problém emisního zatížení v Moravskoslezském regionu je poměrně velký. Má to neblahý vliv jak na zdraví obyvatel, tak na strukturu obyvatel a na to, abychom vůbec udrželi mladé lidi v tomto regionu. Víme, že se tato situace řeší, ale tím, že Polsko má vyjednané dlouholeté výjimky z hlediska spalování fosilních paliv, se situace příliš nelepší.

b) Jsou to návrhy konkrétních opatření na poli nakládání s odpady a zvýšení podílu recyklace při nakládání s odpady, a to včetně konkrétního časového rámce implementace těchto opatření.

c) Návrhy konkrétních opatření vedoucích ke snížení závislosti České republiky na tuhých palivech, a to včetně konkrétního časového rámce implementace těchto opatření.

Toto je návrh našeho výboru nebo můj návrh: Návrh právního předpisu týkající se invazních nepůvodních druhů, které narušují původní evropskou biologickou rozmanitost. Povinnost přijmout takový předpis vyplývá z nařízení Evropské unie z roku 2014 o invazních nepůvodních druzích. Máme tedy pětiletý skluz s implementací tohoto nařízení.

Senát požaduje rovněž, aby vláda řádně a včas plnila závazky České republiky vůči Evropské unii v oblasti právních předpisů týkajících se životního prostředí.

To je zatím z mé strany všechno. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. I výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se uvedeným materiálem zabýval, a proto se ptám zpravodaje pana senátora Jiřího Carbola, zdali si přeje vystoupit. Ano, prosím.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Mým úkolem je seznámit vás se zprávou, že výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal tento tisk na své schůzi 5. června 2019 a přijal usnesení, které jsme postoupili výboru pro záležitosti Evropské unie, zaujali jsme stanovisko, které prakticky celé bylo citováno mým předřečníkem, takže už jej nebudu opakovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit v rozpravě, takže rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, zdali chce něco doplnit. Nechce. Pan garanční zpravodaj Petr Orel také nechce. Budeme tudíž hlasovat podle návrhu, který přednesl a odůvodnil pan senátor Petr Orel a který máme v oranžovém tisku K 23/12/02. Ale nejdříve přizveme k hlasování další senátorky a senátory. (Znělka.)

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor zpravodaj Petr Orel a jak je uvedeno v tisku č. K 23/12/02. Přítomno je 73 , kvorum pro přijetí 37.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 27 registrováno 74, kvorum 38, pro návrh se kladně vyslovilo 55, proti jeden. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli i zpravodajům.

Dalším bodem je

 

Diskusní dokument Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030

Tisk EU č. K 013/12

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 013/12 a K 013/12/01. A prosím opět pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s těmito materiály.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Budu se snažit relativně stručně vás seznámit s tímto diskusním dokumentem, který zveřejnila Evropská komise až 30. ledna letošního roku. Tento tzv. reflection paper se zabývá výzvami a možnostmi směřování k udržitelné Evropě do roku 2030.

Diskusní dokument doplňuje pět obdobných dokumentů z roku 2017 a jeho záměrem bylo inspirovat debatu o budoucnosti Evropy před květnovým summitem v Sibiu, resp. přijetí strategické agendy Evropské unie pro roky 2019 až 2024.

Diskusní dokument reaguje na přijetí agendy 2030 pro udržitelný rozvoj OSN v roce 2015. Jejím jádrem je 17 cílů udržitelného rozvoje, které se pak dále dělí do 169 podcílů, z nichž samozřejmě ne všechny se týkají České republiky.

Agenda 2030 představuje doposud nejambicioznější a komplexní soubor hlavních zásad rozvoje, které jsou univerzálně platné pro rozvojové i rozvinuté země. Těmito zásadami se mají státy řídit a do roku 2030 se pokusit dosáhnout vytčených cílů.

Česká republika přeložila cíle udržitelného rozvoje do svých podmínek prostřednictvím strategického rámce "Česká republika 2030", který vláda schválila v dubnu 2017. Tento strategický rámec je naplňován dalšími dokumenty na národní, krajské i místní úrovni.

Evropská komise v něm předkládá souhrn politik v Evropské unii klíčových pro udržitelný rozvoj, v nichž jsou třeba oběhové hospodářství, zemědělská politika, energetika, stavebnictví, mobilita, jež doplňuje o průřezové předpoklady tzv. měkké záležitosti, jako je vzdělávání, věda, výzkum a vývoj, digitalizace, finance, odpovědné tržní chování a další.

Reflection paper v závěru obsahuje tři možné scénáře implementace agendy 2030 v EU, které lze shrnout takto:

1. jednotná zastřešující a společná strategie pro implementaci cílů SDGs, cílů udržitelného rozvoje pro EU a členské státy,

2. začlenění SDGs do relevantních politik EU ze strany Evropské komise, ale bez vynucování akce ze strany členských států,

3. zaměření se na vnější dimenzi udržitelnosti, tedy na zahraniční mezinárodní úroveň.

Diskusi o těchto scénářích jsme však od počátku nepovažovali za příliš relevantní a pozici ČR k diskusnímu dokumentu tak vychází ze závěrů rady dat z června 2017, které definovaly základní požadavky na podobu implementační strategie agendy 2030. Strategii implementace této agendy by proto zejména podle nás měla stanovit kroky potřebné pro promítnutí agendy do vnitřních i vnějších politik EU, dále definovat kroky potřebné pro posílení mechanismu zajišťující soulad různých politik EU, a v tomto ohledu považujeme za důležité hlavně využití stávajících mechanismů, jako jsou třeba evropský semestr a další, tzn. nevymýšlet nějaké nové. Rámcová pozice ČR s tímto obsahem byla projednána a schválena 26. března vládním výborem pro EU na pracovní úrovni. Obsahuje rovněž zmapování veškeré legislativy a s valnou většinou z nich ČR souhlasí.

Chtěl bych jenom závěrem říct možná zprávu, kterou jste zaznamenali v médiích, že v nedávném hodnocení velmi prestižního týmu ekonoma Jeffrey Sachse, což je mimo jiné poradce několika posledních amerických prezidentů a špičkový americký ekonom, tak ČR se v otázce udržitelného rozvoje nebo řekněme v tomto parametru obsadila 7. místo ze všech zemí světa. Od minulého roku si polepšila myslím že o pět nebo o šest příček a myslím si, že 7. místo mezi všemi zeměmi světa včetně těch opravdu nejvyspělejších je velmi dobré hodnocení a my se v této oblasti skutečně nemáme za co stydět. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 013/12/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Žáková a já ji prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Jsem zpravodajkou poprvé, tak se omlouvám, pokud se budu opakovat a nebo ta zpráva pro vás nebude zajímavá. Nicméně diskusní dokument, o kterém tady hovořil pan ministr, byl pro mě velmi důležitý. Je tam vyjmenováno sedmnáct bodů a já jsem si říkala, který bod z nich vyzvednu, aby jednak nás posílil jako Senát, že se zabýváme tak důležitým dokumentem, ale i jako Českou republiku. A je to bod č. 16, je to mír silné instituce a spravedlnost. Pokud nebude posílen tento bod, stěží se budou naplňovat ambiciózní body, které jsou tam dál vyjmenovány. Plně si uvědomuji, že tento bod je velmi důležitý i z hlediska bezpečnosti. Nedávno jsem měla možnost navštívit NATO v Bruselu a v sídle NATO jsem se na ten dokument ptala a přímo naši generálové mě v podstatě ujistili, že je to velmi důležitý bod. Že to, že ránu vstáváme a večer usínáme s pocitem bezpečí, to vnímáme my. Ale naši vojáci a spojenečtí vojáci na dalších misích v Afghánistánu a dál tento mír chrání pod pokličkou. A pokud nebude dostatečně financován tento zdroj, který je podfinancován dlouhodobě, tak si stěží můžeme tady malovat ambiciózní plány, jak udržet Evropu do roku 2030. Dokument projednal Evropský výbor na své 7. schůzi konané 16. dubna letošního roku a přijal k tomu usnesení. Ráda bych zmínila aspoň doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR k tomuto diskusnímu dokumentu.

Senát Parlamentu ČR připomíná, že udržitelný rozvoj je klíčovou součástí evropských hodnot a představuje i podle článku III smlouvy o EU jeden z úředních cílů evropské integrace.

Považuje cíl zaměřený na podporu míru, spravedlnosti a silných institucí za nejdůležitější z cílů agendy 2030, jelikož bez dlouhotrvajícího míru nebude možné zcela naplnit všechny ostatní cíle.

Je toho názoru, že by na úrovni EU měla být vypracována strategie implementace agendy 2030, která bude obsahovat konkrétní a realistické cíle a opatření jak ve vnitřních, tak i vnějších politikách EU a zároveň bude respektovat zásadu subsidiarity a proporcionality a současné rozdělení pravomocí mezi členské státy a EU. Domnívá se, že by vyspělé země měly pomáhat rozvojovým zemím v plnění cílů udržitelného rozvoje, čímž mohou mimo jiné přispět i k omezení migrace například ze zemí Afriky.

Upozorňuje však, že pomoc rozvojovým zemím nesmí být pouhým poskytováním finančních prostředků, ale musí být také spojena s osvětou, aby lidé z rozvojových zemí lépe chápali a akceptovali, že nemohou dominantně spoléhat na zahraniční pomoc, ale musejí se především sami snažit dosahovat cílů udržitelného rozvoje.

Považuje za důležité v rámci udržitelného rozvoje také více upozorňovat na aspekty spojené se změnou klimatu a klást větší důraz na zmírňování dopadu těchto změn a zdůrazňuje klíčovou úlohu mladých lidí při naplňování cílů udržitelného rozvoje a domnívá se, že by členské státy měly v rámci svého příspěvku provádění agendy 2030 zohlednit jejich očekávání.

Žádá vládu, aby Senát informoval o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení a pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a plnila úkoly garančního zpravodaje a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit v rozpravě, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nechce nic doplnit, paní zpravodajka řekla vše, přednesla návrh, o kterém budeme následně hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla paní senátorka zpravodajka Hana Žáková. Je uvedeno v tisku č. K 013/12/02. Je nás přítomno 72, kvorum pro přijetí 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 28, registrováno 73, kvorum 37, pro návrh 47, proti dva hlasy. Schváleno.

Děkuji paní zpravodajce a pan ministr pokračuje k předkládání návrhů...

A nyní projednáme

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategický přístup Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí

Tisk EU č. K 018/12

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. K 018/12 a K 018/12/01. A pan ministr životního prostředí Richard Brabec má opět úvodní slovo. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Ještě jednou děkuji, vážený pane předsedající za slovo a poslední dokument, který bych vám dnes rád představil, jeho název už pan předsedající řekl. Toto sdělení Evropská komise předložila v březnu letošního roku a uvedený strategický přístup zahrnuje návrhy umožňující v nezbytném rozsahu účinnější zohlednění dopadů léčiv na životní prostředí v rámci postupu pro uvádění léčivých přípravků na trh.

Vzhledem k tomu, že během výroby, používání i likvidace léčivých přípravků mohou do životního prostředí pronikat rezidua těchto přípravků. Hlavním prostředkem pro zajištění kvality, bezpečnosti a účinnosti humánních i veterinárních léčivých přípravků a jejich bezpečnosti pro životní prostředí jsou právní předpisy EU o léčivých přípravcích. A komise v předloženém dokumentu vymezuje problémy týkající se koncentrací léčivých přípravků v životním prostředí včetně povrchové i podzemní vody, půdy, živočišných tkání a pitné vody. Dále zdrojů léčivých přípravků v životním prostředí, kterými jsou humánní, veterinární použití, vypouštění odpadních vod, rozmetání statkových hnojiv a kalů z čistíren odpadních vod a akvakultury, dále účinku na životní prostředí a šíření těchto látek, dopadů na životní prostředí včetně vývoje antimikrobiální rezistence vzhledem k tomu, že ve vodě a půdě byla prokázána řada antimikrobiálních léčivých přípravků, jako jsou antibiotika a antimykotika pocházející z léčby lidí a zvířat. A také se týká předložený dokument mezer ve znalostech, u řady léčivých přípravků dříve uvedených na trh nebylo v rámci procesu schvalování prováděno hodnocení rizik pro životní prostředí. Zároveň komise předpokládá hlavní cíle tohoto přístupu, kterými jsou identifikace opatření s cílem řešit potenciální rizika vyplývající z reziduí léčivých přípravků, podpora inovace, kde mohou pomoci při řešení těchto rizik a rovněž podpora oběhového hospodářství. Dále identifikace mezer ve znalostech a předložení možných řešení a zajištění, aby opatření zaměřená na řešení daného rizika neohrozila přístup k bezpečným a účinným přípravkům pro lidské a zvířecí pacienty. Strategický přístup pak identifikuje šest oblastí, na které je potřeba se zaměřit.

Gesci k dokumentu přijalo ministerstvo ŽP, ale už z toho, co jsem přečetl, je vám jasné, že problematika se samozřejmě výrazně týká nejen ŽP, ale i řady dalších resortů, především ministerstva zdravotnictví, zemědělství a také školství, mládeže a tělovýchovy. ČR podporuje strategický přístup EU k léčivým přípravkům a považuje za důležité přijmout opatření, která řeší dopady léčivých látek na životní prostředí. A také si samozřejmě uvědomujeme nutnost řešit znečištění vody léčivými přípravky a také problémy spojené s antimikrobiální rezistencí a hlavně celkovou provázaností této problematiky.

Sdělení komise ČR bere na vědomí včetně návrhů možných opatření. Materiál byl v červnu 2019 předložen vládě, která rozhodla o jeho podpoře.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU, přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 018/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel. Pane senátore, zpravodaji, prosím, máte slovo.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro evropské záležitosti se tiskem K 018/12 zabýval na svém zasedání 9. července 2019. Pan ministr v podstatě řekl všechno, co jsem tu měl nachystané, takže budu velmi stručný.

V podstatě jde o sdělení, diskusní materiál, v tomto případě si myslím, velmi cenný diskusní materiál ze strany komise, protože upozorňuje na problematiku, která je poměrně nebezpečná a už se obecně ví, že farmaka i při malých koncentracích způsobují bezesporu velkou hrozbu pro vodní ekosystémy. Je to prokázáno už na rybách, ale i na dalších vodních organismech. Je také skutečností to, že naše čističky odpadních vod neumí řešit odstranění farmak z vody. Podle informací, které máme, tak žádná čistírna odpadních vod nemá uhlíkové filtry, které by to měly zachytávat, nebo jiné technické opatření. A je velká pravděpodobnost, že z objektů, kde se využívá větší množství farmak, jako jsou nemocnice, sociální ústavy apod., dochází k poměrně značnému znečištění vodních zdrojů. My jsme přijali doporučení, které si vám dovolím přečíst, není dlouhé.

Zaprvé oceňuje předložení strategického přístupu EU zaměřeného na rizika spojená s výskytem léčivých přípravků v ŽP. Považuje v souladu s pozicí vlády navržená opatření za prospěšná, neboť se snaží omezit negativní dopady léčivých látek na ŽP a tedy i na zdraví lidí a zvířat. Doporučuje vládě ČR výrazně podpořit edukační a informační kampaň týkající se správného nakládání s léčivými přípravky a jejich likvidace. To je velký problém, protože řada lidí s farmaky zachází tak, jak zachází. Nevím, jaké procento nevyužitých léků se odevzdává v lékárnách, ale dost často končí tam, kde nemá, posléze ve vodních tocích a mohou se také dostat k lidem v zasažené vodě jako v pitné vodě.

Za b) doporučuje vládě ČR podpořit výzkum, vývoj a inovace v oblasti léčiv s menším negativním dopadem na ŽP. A dále v oblasti monitoringu reziduí těchto látek ve vodě a půdě s cílem zlepšit hodnocení rizik pro ŽP. Žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Je to jedna z věcí, kde člověk na jedné straně pomáhá, na druhé straně komplikuje život člověku i živé přírodě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste opět plnil úkoly garančního zpravodaje. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava. To je asi omyl, jste přihlášený, pane senátore, ale nic se neděje. Pan senátor Václav Hampl nyní vystoupí.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, končíme šňůru dokumentů, které předjednal evropský výbor. Já k většině z nich nevystupuji, protože už jsem si to proříkal na jednáních výboru, ale v tomto případě bych chtěl udělat trochu výjimku a mluvit k věci, o které jsme sice na výboru také mluvili, ale já ji považuji do té míry za důležitou, že bych docela rád na to slyšel přímo reakci od pana ministra a také bych docela rád ji dal do vaší pozornosti. A toho se tu už dotkl kolega Petr Orel, to jsou nemocnice.

Důležitým zdrojem, cestou, jakou se rezidua léčiv dostávají do ŽP, jsou právě z nemocnic, kde je velká koncentrace různých léčiv. Nemocnice mají samozřejmě čističky, jenže jak už tu také zaznělo, ty čističky vlastně tohle neumí. Ne že by technologicky neexistovaly, ne že by nebyla technologická možnost, jak léčiva dostat z odpadních vod, ale je to drahé. A my jsme se na výboru bavili o tom, že je to možná velká příležitost pro nás v dalším programovacím období EU z hlediska rozpočtu, kdy by řešení problémů, o kterých tento materiál jedná, mohlo velmi výrazně napomoci propojení právě s využitím strukturálních fondů cílené na tento problém, jinými slovy prioritně budovat čističky nové generace, potažmo zřetelně dražší, právě u takových zařízení, jako jsou nemocnice, zejména velké nemocnice, popřípadě další instituce nebo třeba větší zařízení sociální péče apod.

Tak to je možná zcela konkrétní věc, návrh do blízké budoucnosti. Myslím si, že kdyby na toto pamatovalo jak ministerstvo ŽP, tak mnozí z vás v roli lidí, kteří mají autoritu v regionální politice, tak bychom se v této věci mohli zřetelně posunout.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo další se nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Pan ministr má potřebu? Bude reagovat.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, velmi rychle zareaguji na námět pana senátora Hampla. Skutečně momentálně vyjednáváme podmínky nebo už jsme v nějakých jednáních s Evropskou komisí o podmínkách nového operačního programu ŽP.

Nepochybně tam ta část i čištění odpadních vod bude stejné jako zajištění pitné vody, tak ta část, která se bude týkat vody, bude hrát ještě větší roli, než hrála v dosavadním programu. A je to téma, které je tam otevřené, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pan zpravodaj nechce už reagovat, takže budeme hlasovat o návrhu, který přednesl garanční zpravodaj, který je v tisku K 018/12/02. (Znělka.)

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Petr Orel a jak je uvedeno v tisku K 018/12/02.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno bylo 74, kvorum 38, pro návrh se vyslovilo kladně 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já děkuji panu ministrovi za předložené tisky a zpravodajům.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan kolega Petr Šilar se hlásí.

Senátor Petr Šilar:  Pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, omlouvám se, ale navrhuji procedurální návrh. Teď jsem právě mluvil s panem ministrem zemědělství, zítra má jednání s francouzským velvyslancem a prosil, abychom tyto dva body ještě mohli projednat. Myslím, že bychom to zvládli, protože to jsou technické záležitosti a ve výborech to nebylo, ale já myslím, že to o tolik neposuneme. Deset minut by nás nezabilo, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, o tomto návrhu jsem povinen dát hlasovat. Takže beze znělky, doufám, že nikdo neodešel, aby neříkal, že jsem ho obral o hlasování. Slyšeli jste návrh pana předsedy klubu KDU-ČSL pana Petra Šilara.

A o tomto návrhu dávám hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 74, kvorum pro přijetí 38, pro návrh 46, proti nikdo. Pardon, proti 1, návrh byl schválen.

Takže pokračujeme ještě dvěma body pana ministra Tomana. Prosím? (Diskuse mimo mikrofon.) Je to odhlasované, nemůžu s tím nic jiného dělat, tak.

Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 112

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 112. A já vítám mezi námi pana ministra Miroslava Tomana a žádám jej o úvodní slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hosté. V prvé řadě bych chtěl poděkovat za vstřícnost za dnešní projednání. Uvedu návrh novely zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Opatření proti uvádění nelegálně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh. Evropská unie v současné době vychází ze dvou vzájemně se doplňujících nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, tzv. nařízení o dřevu, které bylo adaptováno prostřednictvím zákona o dřevě. Dále to je nařízení Rady pro dovoz dřeva do evropského společenství neboli nařízení o licencích. Navrhovaná novela zákona se předkládá z důvodů vytvoření a fungování uceleného systému kontroly, o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh na území České republiky v jednom zákoně. Protože dosavadní aplikace probíhala podle dvou zákonů, a to zákona o dřevě a zákona o celní správě.

Dále to je z důvodů upřesnění působnosti celních úřadů Generálního ředitelství cel, Ministerstva zemědělství a pověřené osoby v souvislosti s nařízením o licencích. A v neposlední řadě to je odstranění duplicit kontrol hospodářských subjektů podle nařízení o dřevu. Tato právní úprava chrání evropský trh před dřevem a dřevařskými výrobky z nelegálních zdrojů a má tedy pozitivní vliv na podnikatelské prostředí. Návrh zákona také zjednodušuje skutkové podstaty přestupků včetně zapracování principů a procesních pravidel zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Návrh zákona byl projednán 17. července 2019 na schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválení návrhu ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Proto si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona ve znění. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, máte vyhrazené místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/1. Zpravodajem výboru je pan senátor František Bradáč. A toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor František Bradáč:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Předkládaná norma je poměrně jednoduchá, nekonfliktní a je předkládána především za účelem adaptace právního řádu České republiky z důvodů potřeby odstranění některých problémů, které se vyskytly během dosavadní pětileté praxe. Pan ministr už tady podstatné věci zdůvodnil, vysvětlil, takže já vás jen seznámím s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který k tomu přijal 73. usnesení na své 13. schůzi 17. července.

Po úvodním slovu zástupce předkladatele Patrika Mlynáře, náměstka ministra zemědělství ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor I – doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II – mě určil zpravodajem. III – pověřuje místopředsedu výboru, senátora Lumíra Aschenbrennera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, také děkuji, posaďte se, pane senátore ke stolku zpravodajů a plňte úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Pan ministr nechce už nic doplnit, pan zpravodaj skončil svoji řeč, také nemá potřebu.

Budeme hlasovat o návrhu, který byl přednesen, který je i z výboru, a to je schválit. (Znělka.)

Přítomno 70, kvorum pro přijetí 36. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O něm zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 31, registrováno 70, kvorum 36, pro návrh se kladně vyslovilo 59, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Takže děkuji předkladateli i zpravodaji.

A my budeme projednávat další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 113

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 113. A já opět žádám pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nás s návrhem seznámil.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den, pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych uvedl návrh novely zákona č. 091/1996 o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona, zejména v zájmu zjednodušení úřední kontroly vůči kontrolovanému a jejímu efektivnějšímu provádění zakotvuje povinnosti provozovatelů oznámit přerušení schvalované v registrované činnosti a její pokračování. Zpřesňuje a doplňuje náležitosti vyžadované k žádosti o registraci provozovatele. Nově stanoví lhůtu pro uchování vzorků, stanovuje zmocnění pro určení podmínek skladování obilních krmiv na zemědělské půdě, aktualizuje odkazy napřímo použitelné předpisy Evropské unie, zpřesňuje ustanovení základních pojmů a v návaznosti na uvedené změny upravuje přestupky.

Návrh zákona byl projednán 17. července 2019 na 13. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučil schválit návrh ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Proto si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou PČR, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 113/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kratochvíle. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Projednáváme zde návrh zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který je označen jako senátní tisk č. 113. Obsah tohoto tisku vám zde vyložil pan ministr, proto navážu na jeho slova sdělením, jaké jsou výsledky projednávání tohoto tisku ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jakožto výboru garančním.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. A zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Na své 13. schůzi, konané dne 17. července 2019, přijal své 72. usnesení, které je označeno jako senátní tisk č. 113/01, které vám bylo rozdáno. A zní takto: Po úvodním slově zástupce předkladatele Patrika Mlynáře, náměstka ministra zemědělství, a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru pro schůzi senátora Karla Kratochvíleho. 3. Pověřuje místopředsedu senátora Lumíra Aschenbrennera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu tedy zní, schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, máte vyhrazeno místo u stolku zpravodajů jako garanční zpravodaj. A já se nyní ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, otevírám obecnou rozpravu.

Hlásí se do obecné rozpravy někdo? Není zájem vystoupit v obecné rozpravě, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nechce vystupovat, pan garanční zpravodaj ukončil svoji řeč, také ne, takže máme před sebou hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Přítomno je 71, kvorum pro přijetí je 36.

Hlasování č. 32, registrováno 73, kvorum 37, pro návrh se kladně vyslovilo 59, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi i zpravodaji a prosím, abyste vydrželi na místech.

Dříve, než přistoupíme k projednávání následujícího bodu, vám chci sdělit a připomenout, že jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby je neveřejné. A to podle § 139 jednacího řádu Senátu.

K tomu se pojí několik dalších informací, které bych vám nyní rád sdělil. Z tohoto jednání nebude pořizován online obrazový, ani zvukový záznam.

Jednání se nebude účastnit veřejnost, ani zástupci sdělovacích prostředků.

Bude pořízen stenografický záznam.

Zápis, který však nebude k dispozici na internetových stránkách Senátu.

Nebude zde k dispozici ani záznam hlasování. Protože je třeba zajistit i obvyklý servis pro naše jednání, vyslovíme nejprve v souladu s § 50, odst. 2 jednacího řádu Senátu souhlas s přítomností následujících osob na neveřejné části schůze Senátu.

Jedná se o tyto osoby: Jan Vodrážka, Petr Kostka, Milan Eberle, Sylva Kyselová, Jan Knotek, Martina Oberfalzerová, Monika Fousková, Martina Šumová, Dominika Paříková, Eva Davidová, Vladimír Pešek, Jaroslav Ječmen, Anna Dvořáková. A to je vše. Osoby, které se budou účastnit této části schůze Senátu, budou označeny jmenovkou.

Tolik tedy k následujícímu bodu, a my přistoupíme k návrhu, který jsem přednesl, k hlasování. (Znělka.)

V sále je aktuálně přítomno 73 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 37. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 33, registrováno 84, kvorum 38. Pro návrh se vyslovilo kladně 67, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní vyhlašuji přestávku, která by měla být v délce 30 minut. A to znamená, že z důvodů zabezpečení všech opatření, která byla uvedena, budeme pokračovat v neveřejném jednání od 17.10 hodin.

(Jednání přerušeno v 16.40 hodin.)

 

Návrh senátorů Parlamentu České republiky dle ust. § 137 odst. 1 až 3 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu na podání ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky Ing. Milošovi Zemanovi pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku dle ust. čl. 65 odst. 2 Ústavy České republiky a dle ust. § 97 an. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Tisk č. 128

(Jednání opět zahájeno v 17.10 hodin.)

(Projednávání bodu bylo neveřejné.)

(Jednání ukončeno v 19.55 hodin.)