Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 11. schůze Senátu
(3. den schůze – 26.06.2013)

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 11. schůze Senátu Parlamentu ČR.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Miloš Vystrčil, Jiří Lajtoch, Miroslav Krejča, Ivo Bárek, Marta Bayerová, Radko Martínek, Jan Žaloudík, Jaromír Jermář. Z dopoledního jednání: Tomáš Grulich a Daniela Filipiová. Z odpoledního jednání se také omlouvá 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Ještě přibyla na celý den omluva paní senátorky Evy Richtrové.

(Prosil bych pány senátory – tady proti mě – je vás příliš slyšet... Děkuji.)

Také vás žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní jsou v předsálí u prezence.

Obdržel jsem žádost předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka o vyřazení "výroční zprávy", kterou předkládá. Je to tisk č. 91.

Jiné návrhy jsem neobdržel.

Proto přistoupíme k hlasování o změně pořadu schůze, tak jak žádal pan Novák.

Ještě k pořadu upřesním – teď mě upozornil pan předseda klubu Horník, že volba inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů bude jako poslední bod před polední přestávkou. Prosím, takto si to pevně zařaďte.

Nyní budeme hlasovat o vyřazení tisku č. 91.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 46. Registrováno 48 senátorek a senátorů, kvorum 25. Pro návrh se vyslovilo 44, proti 1.

Návrh byl přijat.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 96

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní kolegyně Eliška Wagnerová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předstupuji před vás jako zástupce skupiny senátorů, která podává návrh na změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí; a předstupuji tedy podle § 127 jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR.

Cílem našeho návrhu je vlastně nastolení větší právní jistoty a eliminace možnosti výkonu libovůle aktuálních většin zastoupených v jednotlivých zastupitelstvech.

Současná právní úprava vychází z toho, že pravidlem je, že volby v obcích se konají v jednom obvodu, že totiž obec tvoří jeden volební obvod; že ho tvoří tedy celé území obce.

Zastupitelstvo obce ovšem – podle § 27 zákona – může rozhodnout o vytvoření více volebních obvodů, přičemž jsou tam stanoveny pro to určité podmínky. A sice, že se tak smí stát nejpozději 85 dnů před volbami; za druhé, že velikost obvodu nesmí klesnout pod stanovený počet mandátů, tam je to specifikováno. Dále, že v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze musí hranice volebních obvodů respektovat hranice městských částí.

Jak ovšem dokládá praxe a názory – jak právní vědy, tak politologů – institut rozdělování obce do volebních obvodů je téměř nepoužívaný, resp. čím dál tím méně používaný. Zároveň je však ale o to víc problematičtější. Ukazuje se, že je i velmi snadno zneužitelný.

Tedy i tito akademici navrhují zrušení možnosti vytváření volebních obvodů ve volbách do zastupitelstev obcí. Jsou to, abych jmenovala některá jména, například Marek Antoš, který upozorňuje, že vlastně v roce 2010 byly obvody vytvořeny jenom v Praze a v šesti jejích městských částech, v Olomouci a ve městě Lišov v jižních Čechách, zatímco 6248 o obcích, které by rovněž mohly tvořit další obvody, se bez tohoto institutu obešlo. Riziko zneužití toho institutu zdá se být velmi vysoké.

Další takoví akademici, kteří kritizují, je například Filip Rýgl, Pavel Molek, Vojtěch Šimíček a mohla bych již samozřejmě jmenovat mnohem více.

Na Ústavním soudu se už v minulosti objevil návrh na zrušení tohoto § 27 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Nicméně, tento návrh zrušení toho paragrafu byl tehdy spojen s ústavní stížností, která šla právě proti pražským volbám v roce 2010 a Ústavní soud dospěl k závěru, nebo jeho většina, že stěžovatelům, kteří toto navrhovali, chybí tak zvaná aktivní legitimace. Jinými slovy, proč to říkám – obecně se totiž tvrdí, že Ústavní soud posvětil ústavnost tohoto paragrafu. Není to pravda. On to vlastně promítl projednávat, tedy meritorně posuzovat ústavnost, protože řekl, že ti stěžovatelé právě nejsou oprávnění podat takovýto návrh, protože soud, který posuzoval – obecný soud – tu jejich záležitost, tento paragraf v této věci vůbec nepoužil. To jenom pro upřesnění a narovnání toho, o čem se hovoří a není to pravda.

Zákonné ustanovení, které my navrhujeme vypustit, tedy § 27 umožňuje totiž měnit pravidla politické soutěže během hry. To samozřejmě vždy nahrává těm, kteří pro takovou změnu hlasují, respektive ji navrhují a tudíž je-li i možnost připravit se na takovou změnu dopředu. Naopak, taková změna vždy poškozuje ty, kteří buď, ať už vzhledem k nepočetnému zastoupení v zastupitelstvu, anebo k úplnému nezastoupení, protože musíme připustit, že kandidují i subjekty jaksi nové, což v obecních volbách je naprosto běžné, protože tam to není výsada jen právě politických stran, etablovaných. Tyto obě dvě skupiny jsou stavěny do role objektu, se kterým je manipulováno bez ohledu na jejich zájmy v době, kdy oni už nejsou reálně způsobilí připravit se vlastně na nově konstituované poměry a ve vztahu k nim naoktrojované poměry. Nelze také přehlížet ta většina, která v zastupitelstvu rozhodne o rozdělení území obce – rozhoduje vlastně ve vlastní věci. Ve vlastní věci, což je samozřejmě také problém, protože v právním státu tato skutečnost by se měla vždy dosti eliminovat, jde-li to.

Já tvrdím, že samotná zákonná úprava je protiústavní, protože právě umožňuje zásah do politických práv těch jednotlivých subjektů, když v nepřijatelně krátké době před samotnými volbami umožňuje přijímat opatření, které rozdělí obec do volebních obvodů, což o tom nakonec předznamenává i výsledek voleb, kdy totiž ten práh, případně se zvyšuje nad zákonem stanovenou pětiprocentní klauzuli, politologové říkali, že v pražském případě to bylo o tři body, čili místo 5 % ty menší strany a menší subjekty volební musely získat nejméně 8 %, aby vůbec se dostaly do zastupitelstva.

§ 27 tedy tvrdím, že je protiústavní i z toho důvodu, že ono zmocnění, které obsahuje k vytváření obvodů je nedostatečné z pohledu nároků, které právě plynou z principu právního státu, když absentuje vyjádření účelu, který má být takový postupem sledován. Tak se dost jeho interpretace stává otevřenou, a to naprosto otevřenou, sledováním jakýchkoliv účelů, které mohou být v přímém rozporu s ústavními principy. Jinými slovy je otevřeno k výkonu libovůle, která je z pohledu ústavního pořádku zakázaná.

Mám rovněž za to, že byť ústava nestanoví, jaký volební model mají sledovat volby do zastupitelstev, přesto lze říci, že když už si zákonodárce jeden z myslitelných volebních systémů vybere, musí sledovat jeho logiku, musí sledovat jeho racionalitu a musí prostě sledovat i to, aby systém zaručil zásadně realizaci rovného volebního práva, a to z pohledu principu zásadně stejné váhy každého uplatněného hlasu. Tedy musí respektovat princip volební rovnosti a tedy má to být upraveno tak, aby všichni zásadně měli rovné šance na úspěch, jinými slovy, aby voliči odevzdáním hlasu mohli mít stejný vliv na výsledek voleb, což se uplatněním oné volební geometrie, tedy anglicky garymangering značně znemožňuje, resp. zkresluje. Tato volební geometrie je kritizována nejenom tedy u nás, je kritizována v celém světě. Pohlédnete-li do Ameriky, i tam je kritizována, je kritizována v evropských státech, prostě je to cosi, co je velmi problematizováno a musí se s tím zacházet velmi opatrně. Dokonce tedy ta volební geometrie, právě její použití může být vždy i předmětem soudního přezkumu, a to dokonce i ve Spojených státech, kdy ty otázky, takzvané politické otázky, "politika questions", jsou vyloučeny ze soudního přezkumu, Nejvyšší soud se odmítá zabývat politickými otázkami, tak ve věci volební geometrie to nepovažuje za politickou otázku a samozřejmě se s tím zabývá. Jinými slovy mám za to, že je zde mnoho důvodů, proč poopravit tedy ten zákon o volbách do zastupitelstev obcí a já proto jménem skupiny senátorů, která tento návrh předkládá, žádám plénum Senátu, aby podle § 128 jednacího řádu Senátu po obecné rozpravě náš návrh zákona přikázalo k projednání výborům, které budou určeny. Děkuji pěkně.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní senátorko a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a plnila úkoly. Předkladatelem Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila. Pane senátore, prosím, ujměte se slova.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Podstatu zákona tady podrobně vysvětlila předkladatelka. Dovoluji si tady pouze konstatovat, že zhruba z necelých 6 030 obcí tento institut využívají tuším dvě desítky, a z toho více než polovina jsou pak městské části Prahy. Na jednu stranu zákonodárce před léty umožnil obcím, jež nejsou součástí řekněme, použiji-li starého, ale vysvětlujícího významu, střediskové obce, garantoval občanům přilehlých obcí určité poměrné zastoupení v zastupitelstvu. Na druhou stranu o tzv. volebním inženýrství se tu zmiňovala paní senátorka.

Nepřísluší mi, abych v této zpravodajské zprávě usoudil, co je správnější. A proto pro projednání a možnost vyjádření se k obsahu zákona navrhuji, aby tento senátní návrh zákona byl postoupen jako garančnímu výboru - výboru ústavně-právnímu; a dále navrhuji k dalšímu projednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Zatím děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Martin Tesařík, připraví se pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně a kolegové, chci vám popřát pěkné dopoledne. Pozorně jsem poslouchal zdůvodnění paní předkladatelky této novely a musím říct, že jsem původně nechtěl vystoupit, dokud tam nebylo zmíněno statutární město Olomouc, ve kterém jsem několikrát "primátoroval".

Myslím si, že tento výklad byl možná precizně právní z pohledu bývalé soudkyně Ústavního soudu, ale trošku se mně z toho vytratil reálný život, život, který prožíváme každý den ve svém městě, ve své obci, život, který je ovlivňován spousty lidí a nejenom paragrafy.

Chci říct, že tento model, který je nyní takto kritizován, není kritizován na základě zkušeností, a více než dvacetileté zkušenosti z uplatňování v Olomouci, ale zřejmě ze zneužití tohoto modelu, tak jak se to v minulých letech zřejmě, podle slov předkladatelky, stalo v Praze. Musím říct, že model, který umožňuje rozdělit statutární město Olomouc, a samozřejmě i jiné obce a města, na volební obvody, umožňuje jeden velmi důležitý faktor.

Představte si území města několik kilometrů čtverečních veliké a představte si 45 zastupitelů, jak asi mohou ve svém výkonu práce zastupitele postihnout všechny městské části, které jsou mnohdy kilometry vzdáleny od centra města, protože se jedná o obce, které jsou přidruženy k tomuto městu. A tak úvaha, která nám vedla v minulých letech k využití tohoto modelu, byla jednoduchá – udělejme stejně veliké volební obvody, pokud to lze udělat – a myslím si, že praxe v Olomouci ukázala, že to lze udělat – udělejme tedy volební obvody, dejme šanci občanům, aby se v těchto volebních obvodech seznámili s kandidáty, kteří kandidují do zastupitelstva, tak aby skutečně tito kandidáti byli z těchto volebních obvodů, tak aby měli co nejblíž každodennímu životu, k problémům, kterými město a občané tohoto města žijí.

Musím říct, že osobně za celou dobu jsem nevnímal nějaký větší problém s uplatňováním tohoto systému. A tak mě překvapilo, že zákonodárci se na to dívají pouze prizmatem hlavního města Prahy, prostě vylejme vaničku - a vylejme s ní i dítě. Myslím si, že to není správný přístup. A tak si myslím, že i když dnes tady probíhá tato diskuse, a podle návrhu zpravodaje bude přikázán tento návrh zákona jednotlivým výborům, takže bude dostatek prostoru k tomu, aby bylo slyšet i "hlas" z druhé strany.

V tomto okamžiku vám děkuji za pozornost a budu se těšit na projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona v příštím období.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se přihlásil s přednostním právem pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na vystoupení kolegy Tesaříka.

Jsem z obce, která tady byla jmenována v předkládací zprávě paní senátorky Wagnerové. Je to obec, resp. město Lišov a žiji v jeho jedné části. A také musím říci, že mám pocit, že tento návrh řeší specifiku Prahy. Rozumím návrhu paní senátorky Wagnerové. Jistě z pohledu Ústavy, ústavního přístupu to asi bude všechno, tak jak ona říkala. Na druhou stranu tento zákon by měl také sloužit potřebám praxe, tak aby umožňoval, např. právě v tom typu obcí, ve kterém žijeme, který žiji i já, aby občané menších obvodů, menších obcí, které tvoří součást většího města, měli šanci, že se jejich zástupci dostanou do zastupitelstva obcí.

A musím také říci – to jsem opomněl říci na úvod – že nejsem zapojen v samosprávě, nejsem a nebyl jsem členem samosprávy a ani nepočítám, že budu. Ale co se mi zdá, že je velmi dobré, je to, jestli žijeme v době, kdy máme takový velký počet obcí, jestli se nepletu, je to přes 6000, a cítíme potřebu, že by se měly obce spojovat z důvodů zejména ekonomických, a pokud my nebudeme brát na zřetel anebo do určité míry pomáhat tomu, aby v takovémto případě byla šance, že i ti zástupci občanů, kteří žijí právě v menších satelitech, v menších osadách, v menších obcích a měli by se spojit do velké obce, budou mít šanci mít své zástupce, že to bude moci obecní zastupitelstvo těmto občanům navrhnout, tak si myslím, že proces integrace obcí nebude probíhat, že se obce budou snažit na základě toho, že nebudou vidět šanci, aby měli také ve velkém zastupitelstvu, např. spádového města, své zástupce, budou se snažit nadále držet samosprávu ve svých rukách. Je to samozřejmě na nich, ale myslím si, že tento faktor je velmi důležitý.

V obci, kde já žiji, to funguje velmi dobře. Obecní zastupitelstvo se prostě domluvilo na určitém modelu, který dává šance, že i malé vesnice mají své zástupce a cítí se rovnoprávní ve velké obci, kterou samozřejmě společně vytvářejí.

Z tohoto pohledu se domnívám, že tento zákon není ideální, a proto bych navrhl vrátit jej předkladatelce k dopracování, jestli by bylo možné problematiku nějak ošetřit, to znamená u menších typů obcí to ponechat a nebo nějaké podobné řešení, já ho teď sám nemám. Ale musím říci, že bych to neuměl vysvětlit v okolí, kde já žiji, protože by jim to velmi praxi zhoršilo, a myslím si, že by se cítili právě občané z malých obcí, že jsme je odsoudili do určité anonymity a vedlo by to k tomu, že by spíše než integrace obcí pokračovala dezintegrace, to znamená snaha – tak my si uděláme vlastní obec, budeme mít vlastní zastupitelstvo a budeme si všechno dělat sami, což samozřejmě z pohledu ekonomického vývoje a ekonomických trendů a náročnosti výkonu veřejné správy není myslím dobrý trend.

Proto navrhuji tento návrh vrátit předkladatelce k dopracování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Považuji volební zákon za jeden z velmi důležitých zákonů. Na druhé straně všichni víme, že je to určité politikum.

A proto jsem přesvědčen, že navrhovat změnu volebního zákona, by bylo vždycky výhodné a jedině rozumné po dohodě buďto politických stran anebo aspoň senátorských klubů.

Není to nejšťastnější zákon na to, aby vždy nějaká skupina prováděla návrhy, zvláště před volbami se to cítí jako určitá prezentace určité skupiny lidí.

Proto navrhuji z tohoto důvodu tento návrh zákona zamítnout. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek, připraví se pan senátor Jiří Dienstbier. Pan místopředseda Zdeněk Škromach nechce využít přednostního práva.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych poukázat na to, že tento zákon je napsán velmi jednoduše a že napomůže, pokud ho budeme projednávat a pokud ho propustíme do druhého čtení, umožňuje zabránit jedné lavinovité věci, která se v tuto chvíli chystá. A mohu to říci i za svůj volební obvod. A to je záležitost napodobit Prahu. Tato záležitost je v tom, že si skutečně můžete udělat geometrii, nebo volební geometrii takovým způsobem, že dokonce většina hlasů voličů v dané obci propadnou. Číslo, které se mně zatím podařilo dopočítat, v jednom konkrétním případě může dělat až 25 %, že stranu s až 25 procenty můžete vyřadit z volebního boje.

I když nebudeme mluvit o tak velkém čísle, považuji za důležité, abychom si skutečně takové případy modelově vzali, modelově probrali a na základě toho zvážili, jestli tento zákon je dobrý nebo špatný. Já dávám podporu jednání a doporučuji, abychom tento zákon propustili do druhého čtení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier, připraví se pan místopředseda Zdeněk Škromach.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom informovat o jednání, která proběhla za účasti zástupců všech parlamentních stran jak z Poslanecké sněmovny, tak Senátu, někdy loni v létě a týkala se volebního kodexu. Byl to kompromis, ale došlo se k dohodě, že se zruší možnost dělit obce na volební obvody v komunálních volbách.

Je pravda, že tato jednání byla vyvolána konkrétní situací v Praze, kdy došlo ke zneužití možnosti dělit obvody účelově tak, jak se to zrovna hodilo jedné straně, která měla momentálně absolutní většinu v zastupitelstvu. A diskutovalo se o možnosti převést Prahu, alespoň co se týče jejího velkého celopražského zastupitelstva do režimu krajských voleb. Ale v rámci kompromisu se právě zvolila varianta zrušení možnosti dělit obce na obvody.

Toto je jako výsledek všemi přijatého kompromisu zapracováno v návrhu volebního kodexu, který předkládá ministerstvo vnitra. Já sice nepochybuji, že tento kodex už nebude v tomto volebním období projednán, bez ohledu na to, kdy budou volby do Poslanecké sněmovny. Ale předpokládám, že na této dohodě se tím automaticky nic nemění. Čili návrh, který tady máme, jde v duchu dohody všech politických stran zastoupených v Parlamentu ČR. Otázka samozřejmě je, jestli měnit zákon už teď, anebo počkat na volební kodex. Ale považoval jsem za potřebné tady informovat o tom, že takováto jednání proběhla a že bylo takovéhoto kompromisu, nikoliv ve vztahu ke stávajícím volebním zákonům, ale samozřejmě ve vztahu k volebnímu kodexu, který je navrhován, dosaženo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Zdeněk Škromach, připraví se pan senátor Petr Bratský.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Myslím, že tady zastupujeme občany této země a očekával bych od paní senátorky, která reprezentuje Stranu zelených, že bude hájit zájem občanů, nikoliv své politické strany, pod záminkou toho, že se ohání Ústavou. Ústava je taková, jakou máme, zákony jsou takové, jak je schválí Parlament.

Otázka samozřejmě je, komu to slouží, komu to pomáhá. Já osobně jsem přesvědčen, že to je takové to čertovo kopýtko, které z toho kouká, že naopak dnešní trend občanů a jejich zájem je, aby věděli, koho volí, aby věděli, kdo je vlastně zastupuje v zastupitelských orgánech. A na komunální úrovni jednoznačně bych očekával od paní senátorky z hlediska jejích názorů, které tady mnohdy prezentuje a které prezentuje i její politická strana, že navrhne, aby naopak se obce, a možná i povinně, rozdělovaly do menších volebních obvodů, tak aby lidé přesně věděli, kdo je v obecním, městském zastupitelstvu či na magistrátu vlastně zastupuje. Takto se stává, že samozřejmě mnohdy jsou zastoupeny pouze některé části města či obce. A pokud by se prosadilo to, co paní senátorka navrhuje, pak už by to ani nešlo změnit tam, kde to chtějí občané jinak. A v zastupitelstvech měst a obcí jsou přece zástupci občanů, kteří si je zvolili, nikoho jiného. To není vláda od boha. A jestliže si to občané přejí prostřednictvím svých zastupitelů, tak to je v pořádku.

A znova opakuji, jsem přesvědčen o tom, že naopak z hlediska zájmů občana by mělo být, aby se přiblížilo rozhodování o konkrétních zastupitelích občanům, aby věděli, koho konkrétně volí.

Proto musím říct, že návrh na zamítnutí považuji za naprosto přiměřený a v této situaci i naprosto vyvážený.

Pokud tady bylo hovořeno o nějakých kompromisech, kompromisy mohou být, ale to potom jsou takové ty politické kompromisy, které se dělají – já tobě, ty mně apod. Chápu, že někteří takovéto handly hájí, ale myslím si, že v této chvíli tento návrh je vyloženě jednoúčelový a v zájmu určité politické strany.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský, připraví se opět pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Petr Bratský:  Hezký dobrý den, pane předsedo, paní předkladatelko, kolegyně a kolegové. Zákon, který máme před sebou a který uvedla paní kolegyně, je zákon, který vypadá na první pohled velmi demokraticky, a on také demokratický v podstatě je. Má to zabránit tomu, aby ve statutárních městech malé strany a různá volební hnutí, které vznikají, měly větší šanci na zvolení v kvóru, které je, než když se rozdělí do menších částí, ve kterých samozřejmě, zase v rámci kvóra, není tak velká šance pro menšinové strany a hnutí. To je řekl bych ten stoprocentní demokratický princip.

Ovšem na druhé straně je třeba si přiznat, že právě v době voleb mnohá tato hnutí i mnohé malé strany vznikají, obzvláště v Praze, asi i v Brně a nebo ve větších městech, tak, že se dají dohromady dvě, tři silné politické osobnosti, často osobnosti, které z nějakých důvodů odešly ze svých politických stran, ale mají chuť pracovat dál pro občany. Pak na kandidátku, v případě Prahy např. je to myslím asi 75 zastupitelů hlavního města, přidají pár profesorů z univerzit, nějaké doktory, a často ani nenaplní 75 lidí na kandidátku, ale mají nějakou kandidátku, kterou postaví a na první pohled vypadá dobře. A ty dvě, tři osobnosti stojí samozřejmě v popředí a mají velkou šanci se do zastupitelstva dostat. Čili to je trošku i ten osobní zájem.

Na vyvážení lze třeba ale na druhou stranu říct to, co už zaznělo z úst několika předřečníků, že v tak velkých konglomerátech, jako jsou tato statutární města, téměř nemají šanci se dostat z několika městských částí, zvláště z těch, které jsou trošku dál od centra, lidé, kteří by zastupovali zájmy těchto obyvatel. Mohu to říci jako dlouholetý starosta třeba městské části Praha 13, kdy jsme spravovali nejenom městskou část Prahu 13, ale i několik dalších městských částí okolo nás, a v rámci politických stran jsme se vždy snažili někoho i z menších městských částí na kandidátku dát, aby měli šanci být zastoupeni v Zastupitelstvu hlavního města Prahy.

Dám vám příklad, který možná bude hovořit za vše. Všichni známe stranu Věci veřejné. Strana Věci veřejné vyhrála celostátní volby a dostala se do Parlamentu, při čemž v té době tak 95 % členů této strany bylo z Prahy 1. Z celé republiky byli z Prahy 1. To znamená, že i do Zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud by se dostali členové této politické strany, tak zastupují jeden centrální obvod hlavního města a absolutně nemají šanci, ani v této politické straně, ale ani jako zástupci obyvatel, kteří jim dali své hlasy, hájit zájmy vnějších městských částí, protože tu problematiku prostě neznají a znát ji ani nemohou. Za jedno volební období, za čtyři roky vám garantuji, že Prahu neprojedete tak, abyste se seznámili s problémy řadových, běžných občanů, abyste se s nimi mohli někde setkávat atd.

Takže to je druhý problém, který by tato změna přinesla.

A řeknu vám ještě jeden příklad z praxe. Já rád říkám příběhy z praxe, protože ta to většinou nejlépe ukáže. V hlavním městě Praze jsme už jednou toto období měli. Myslím, že to bylo ve volebním období buď 94 nebo 98, kde byla jedna velká listina všech politických stran a hnutí, vždy tam, pod každou stranou, bylo 75 jmen, jak byla seřazena. Byla to obrovitá plachta, občané se v tom vůbec nevyznali, často chodili do volebních komisí a ptali se, hledali některou ze stran, vůbec ji tam ani nemohli najít. Často se ptali, koho mají volit atd. Prostě docházelo k popření demokratického principu. Když si představíme třeba starší občany, když si představíme na tak obrovské listině, jaká to byla malá písmenka, dalo by se tomu možná čelit tak, že by byly seřazeny listy – já nevím – 50 stran a hnutí, na každém by bylo 75 jmen, a zase by si lidé museli nalistovávat a hledat správný lístek, kterým by chtěli volit. Ovšem to je v případě, že by chtěli volit jednu stranu. Ale v komunálních volbách, jak víme, platí princip, že si může volit 75 jmen, takže to vytváří neuvěřitelný galimatyáš. Věřte mi, že z praktického hlediska to je velmi špatné.

Já uznávám, že více volebních obvodů je malinko proti tomu principu šance zvolení se do kvora většiny stran a hnutí, které jsou neobvyklé na politické scéně, které vzniknout třeba s ohledem na momentální situaci – může vzniknout Pražané za lepší dopravu, Pražané Praze už jsme měli, může vzniknout Za zelenější Modřany nebo Za modřejší Prahu 1. Tak všechna taková hnutí opravdu vznikají a doplňují pestrost nabídky řekněme těch standardnějších politických stran.

Nevím, co s tím. Já osobně souhlasím s tím, ať se vede dál diskuse a debata. Ale jsem skeptický k tomu, že by to udělalo kdoví jaký velký pořádek.

A jako snad poslední poznámku – v době, kdy byly vzneseny stížnosti vůči Praze, že si účelově rozdělila nějak jinak zrovna obvody, než bylo – a bylo to rozhodnutím Zastupitelstva hlavního města Prahy, tak Ústavní soud potvrdil, že to je konformní a není to v rozporu s naší ústavou. Při projednávání na Ústavním soudu bylo konstatováno, a paní senátorka to jistě velmi dobře ví, že v řadě evropských zemí, těch, které vůbec zakládaly Evropské společenství, je to zcela běžná praxe, ve Francii, v Německu jsou běžně města rozdělena do více obvodů. Lidé tam volí a necítí, že by byli na demokracii ochuzeni. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan Stanislav Juránek, připraví se pan senátor Milan Pešák.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedo, já si – vaším prostřednictvím – jenom dovolím zareagovat na své dva předřečníky, kteří tady teď, v tuto chvíli byli. Víte, když budeme chtít skutečně systém, aby lidé měli svého konkrétního zastupitele, tak musíme přejít na většinový systém. To je zásah až do Ústavy ČR, protože tam se o této věci mluví. Na to jsme naráželi, když jsme uvažovali o tom, jak systém změnit. Nicméně chci říci, že poměrný systém jsme si nastavili ze zákona tím způsobem, že se tam nemá dostat strana pod 5 %. To znamená ty malé straničky, které jsou v Praze, Brně, předpokládám, že i v dalších statutárních městech, ale nechci tady zabíhat někam jinam, protože jsem z Brna, tak budu o tom mluvit, tak samozřejmě to je v pořádku. To jsou ale strany, které se tam dřív dostaly, protože měly 1,3 %, 1,1 %, dokonce i 0,8 % a vyšlo jim to ve městě Brně na to, aby měly jednoho zastupitele.

Fakt je ovšem ten, že je i druhá cesta, jak lze vtáhnout i ten velký počet městských částí jako je v Praze, my v Brně jich máme jenom 29, ale jak je vtáhnout do života města, protože samozřejmě statut určuje poměr mezi městskými částmi a mezi hlavním městem. A já bych tedy v tomto případě řekl, že každá městská část tam může mít, i ta nejmenší, svoje slovo v rámci statutu.

K velké listině se vyjádřím ještě jedním způsobem. Ve městě Brně se volí s velkou listinou. Máme tam velký počet stran, je tam 55 jmen. Chápu, Praha by to měla ještě trochu větší. Ano, je to složitější, tato záležitost, nic méně na demokratičnosti voleb to neubírá. Protože je velké množství lidí, kteří se také rozhodnou, že volí jednu stranu a tam samozřejmě stačí zakřížkovat pouze jeden čtvereček.

Poslední argument – znovu chci zopakovat, abychom se nad tím zamysleli. Já se ptám, jestli tedy chceme vyřadit – v Praze se vyřadily strany. Ta strana, která by získala 8 %, nebo 8,2 %, by byla vyřazena. To je tato věc. Jenom chci říci, jaké jsou preference i některých velkých stran v rámci kolísání, a 8 % mi nepřipadá jako malá část. Ale když se podíváte – já zaběhnu sice do jiných voleb, ale je to na stejném principu, také poměrném – na volby do Karlovarského kraje do Poslanecké sněmovny, tak jste na 16 %. To znamená, kdybychom to teď převedli, že by se takovýmto způsobem rozdělily obvody v některém městě, které si tohle může dovolit, tak může dojít už na základě toho, co existuje, je to na základě existujícího příkladu z voleb do Poslanecké sněmovny, že strana, která bude mít 16 %, se nedostane do zastupitelstva. Já proto zdůrazňuji, ne že bychom měli – my to dneska neschvalujeme, to není otázka schválit nebo neschválit, ale považuji za velmi důležité, abychom se o té věci pobavili a skutečně se na ni podíleli ze všech stran, případně zákon upravili tak, aby to odpovídalo i jiným požadavkům, ale abychom určitě o této věci diskutovali, protože jestliže se strana, která získá 16 % v komunálních volbách nedostane do zastupitelstva, je to na pováženou. A nemyslím si, že by to právě tento zákon nemohl vyřešit. Proto ještě jednou prosím, abychom tento zákon postoupili do druhého čtení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Milan Pešák, připraví se pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Milan Pešák:  Vážený pane předsedo, já přičiním pouze dvě poznámky, neboť nebudu opakovat to, co již bylo řečeno. Tou první poznámkou je, že pro mě není příliš relevantní argument, že z oněch tuším 6211 obcí v ČR té možnosti využít rozdělení intravilánu obce do volebních obvodů využila pouze Praha a jejích 6 městských částí, Olomouc a ještě jedno nebo dvě další města. Počet obcí, které toto budou moci využít, bude vždycky naprosto zanedbatelný k obrovskému počtu obcí, které máme v ČR. Protože z těch více než 6200 obcí zhruba 6150 by nesplnilo podmínku minimálního volebního obvodu a minimálního počtu mandátů.

Tou druhou poznámkou, kterou chci přičinit a považuji ji za důležitější, je, že pokud schválíme tento návrh zákona, v zásadě budeme iniciovat další rozdělování velkých obcí. Nepochybně občané z některých částí velkých obcí a měst budou mít pocit, že jejich zájmy nejsou relevantně zastupovány, a to povede ke vzniku dalších obcí a rozdělování těch velkých. A hlavně povede to ke snižování efektivity veřejné správy v naší zemi, která už dnes, obávám se, k nejefektivnějším nepatří. Proto budu podporovat návrh na zamítnutí tohoto zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, dovolte mi jenom pár poznámek k ústavně-právní stránce tohoto návrhu. Chci jenom říct, že jsem se díval na nález ÚS ke stížnosti pražských zastupitelů. Víme všichni, o co se jedná. Tam je napsáno, že ústavní stížnost se zamítá a návrh na zrušení ustanovení § 27 atd., o volbách do zastupitelstva obcí, se odmítá. A pak je tam odůvodnění. Ať už to interpretuje paní Wagnerová, asi správně, jako že se to netýká meritorní záležitosti věci, ale odůvodnění, myslím, stojí za to. Řeknu vám jen dvě části z odůvodnění.

První je, že argumenty stěžovatelů poukazující na konkrétní výsledky voleb, rozdílnou váhu hlasů, zvýšení přirozeného prahu apod., nepovažuje za dostatečné. A nyní zacituji z odůvodnění ÚS. Důkazem o manipulaci nemůže být předvídatelný důsledek, ale pouze důkaz, že jediným či převažujícím důvodem takto nastavených pravidel voleb bylo jejich předvídatelné ovlivnění. Takový důkaz stěžovatelé nepřinesli. Jejich argumentační potenciál se totiž pohybuje v kruhu, neboť za důkaz úmyslu ovlivnit volby v neprospěch malých stran vydávají výsledky voleb. Atd.

Druhý bod. Negativně odpověděl ÚS na otázku, tak je to v tom odůvodnění, zda nedosáhlo rozdělení Prahy na volební obvod intenzity protiústavnosti z objektivního hlediska. A odkázal na svou dřívější judikaturu. Mimo jiné také na reprodukované usnesení, o něž se opřel Nejvyšší správní soud. S tím, že v posuzovaném případě nebyly překročeny hranice přípustné odchylky a velikosti obvodu.

Nyní zacituji opět z odůvodnění ÚS. Pokud jde přímo o otázku rovnosti volebního práva v rámci komunálních voleb, dospěl ÚS k závěru, že princip rovnosti nemá absolutní charakter. Jedná se toliko o rovnost relativní. Nelze ji proto ani chápat mechanicky. Dokonce lze mít za to, že se jedná o zvláštní případ rovnosti. V určitých případech je dokonce přípustné i určité omezení rovnosti volebního práva, a odkazuje na usnesení ÚS.

Tolik jenom na dokreslení, že to není až tak jednoznačné, že by to bylo protiústavní. I když bylo několik členů ÚS, kteří měli své disentní stanovisko, abych byl objektivní. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Martin Tesařík.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Já jsem zahájil tuto diskusi a pak jsem si uvědomil, když jsem se vrátil na své místo, že jsem v tom závěru neřekl svůj názor. Už to tady sice padlo, ale považuji za správné i vůči svým kolegům ve městě, abych ten názor tady vyjádřil naprosto jasně. Tedy navrhuji ctěnému plénu, aby tento návrh zákona byl zamítnut. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Zdeněk Brož.

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, já jsem jeden ze spolupředkladatelů tohoto návrhu. Já bych chtěl říct, že v tom úmyslu není vůbec žádná stranickost, ani to není snaha hájit nějaké strany, to já bych určitě nikdy nedělal. Je to snaha otevřít komunální politiku osobnostem, které se nemají šanci podle tohoto systému dostat do zastupitelstva města nebo obce, protože jsou uklizeny do jednoho z osmi obvodů, v těch sedmi dalších o nich nikdo nic neví. Ještě bych se chtěl ohradit možná proti něčemu, co tady bylo řečeno a nazváno špatným, že se několik lidí sejde, několik osobností sejde, získá několik lékařů, významných osobností ve městě, vytvoří kandidátku, a bylo to nazváno jakoby špatným. To se mi nezdá, že by taková věc byla špatná a pokud chceme získat do komunální politiky osobnosti, a já si myslím, že tam chybějí, tak by bylo dobré jim prostor otevřít.

Já jsem vás chtěl jenom požádat, protože si myslím, že není prostor na tomto plénu na podrobnou diskusi, abychom tento návrh pustili dál a pak s ním naložili v dalším čtení, jakkoli nám bude libo. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pan senátor Brož byl posledním přihlášeným. Nikdo další se nehlásí? Je tomu tak, takže rozpravu končím. Předpokládám, že paní navrhovatelka bude chtít vystoupit. Ano, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Ještě jednou, dámy a pánové. V rozpravě vystoupila skutečně celá řada senátorů a já všem děkuji za jejich názory a některým bych se vlastně ráda omluvila za to, že jsem možná byla příliš paušální s tou možností zneužití. Já mluvím konkrétně o panu senátoru Tesaříkovi, bývalém primátorovi Olomouce, mluvím samozřejmě o panu předsedovi Senátu. Protože ano, v těchto městech k tomu zneužití opravdu nikdy nedošlo. Já rozumím, že úvahy o zastoupení připojených, případně malých obcí k velkým městům mohou být legitimní. Ale zákon bohužel nezaručuje, že zůstane u těchto úvah. Naopak, a to nám dokázaly právě volby roku 2010 v Praze, a dokázaly to naprosto jednoznačně, že zákon lze velmi, ale velmi dobře zneužít. A mohu ujistit, vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana místopředsedu Škromacha, že moje motivace k podání tohoto návrhu spolu se skupinou senátorů rozhodně nebyla politická a tím méně že bych snad zastupovala zájmy Strany zelených, jejichž členkou nejsem a nebudu nikdy ani v budoucnu. Jinými slovy, opravdu moje motivace byla dána tím, jakou jsem učinila zkušenost při posuzování právě těch pražských voleb na Ústavním soudu, kdy jsem prostě přišla do styku s mnoha materiály, s mnoha vyjádřeními znaleckými atd. Je to pro mě věc naprosto jednoznačná. Naprosto jednoznačná!

Tady vystoupil pan senátor Dienstbier, který právě řekl, že je tady dohoda politických stran, že ve volebním kodexu už by tyto možnosti být neměly. Ano, volební kodex, a to je právě ono, on nebude. Také to tu zaznělo. Já se domnívám, že tento zákon by měl být přijímán tak, aby to bylo právě s odstupem před těmi obecními volbami, tak aby se všechny volební subjekty mohly opravdu na volby připravit. Proto je to podáváno teď a ne před volbami, jak tady také zaznělo, že to podáváme před volbami, že se chceme zviditelňovat. To opravdu je veliký omyl, protože já rozhodně ve volbách místních kandidovat nebudu a jak říkám, motiv je úplně jiný.

Pokud pan senátor Bratský říkal, že se občané nevyznají ve velkých plachtách, odpověděl mu na to pan senátor Juránek, který zmínil právě praxi v Brně. Já ji jenom mohu potvrdit, protože v Brně žiji a s tou plachtou jsem samozřejmě už několikrát zacházela. Vůbec mi to nepřipadá až tak nepřehledné atd. Takže rozhodně nepodceňovat voliče, že by se v něčem nevyznali. To rozhodně ne. V čem se určitě nevyznají, jsou právě důsledky volební geometrie, že by snad mohli kalkulovat s nějakým vyvažováním hlasů. To prostě dost dobře od voliče opravdu nelze očekávat.

Pan senátor Pešák tady řekl, že ne všechny obce z těch 6 tisíc a něco, co jsem tady zmiňovala, jsou dělitelné na obvody. No, není to pravda... Právě oněch 6 tisíc a něco, co jsem zmiňovala – to je počet obcí, které jsou dělitelné, a přesto to nevyužívají!

Pan senátor Škaloud řekl, že interpretuji nález Ústavního soudu. Já ho neinterpretuji. Musíme si dávat pozor na slova. Já konstatuji, že nález odmítl přezkoumávat § 27, jehož zrušení bylo navrhováno! Jinými slovy, ústavnost právní úpravy nepřezkoumával, což vyjádřil ve výroku právě tím, že řekl "odmítá".

To je asi všechno, pane předsedo, k vystoupením jednotlivých senátorů.

Jenom bych chtěla v závěru přece jenom poprosit. Jsem otevřena samozřejmě k jakékoliv úpravě, když ji najdeme ve výborech, která by pochopitelně vedla ještě k zlepšení návrhu. To bezpochyby – ano. Opravdu nemám žádný jiný zájem, než ten, aby byly volby, které nás čekají příští rok – bude to, tuším, až někdy na podzim, aby byly opravdu vedeny v poměrech, které umožní, aby volby byly férové. Jiný zájem opravdu nemám! Jsem opravdu otevřena iniciativám, které mi naznačí, jakým směrem ještě dál uvažovat, aby návrh byl vylepšen. Dopředu za ně děkuji.

Prosím vás, abyste zvážili návrh na další postup, který už jsem tady přednesla. Děkuji pěkně.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní prosím pana zpravodaje, aby shrnul diskusi.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, v diskusi vystoupilo 9 senátorů a padly celkem 3 návrhy. Nejprve přikázat ústavně-právnímu výboru. (Při této příležitosti se omlouvám kolegům z VUZP, jejichž složitý název jsem v původním návrhu trošku zkomolil.) Právě tento jmenovaný výbor navrhuji jako další výbor k projednání. To byl tedy jeden návrh.

Druhý návrh byl pak vrátit k dopracování.

Třetí návrh – zamítnout.

Navrhuji hlasovat o návrzích v tomto pořadí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Podle jednacího řádu je to jinak. Prvně musíme hlasovat o návrhu – vrátit návrh k dopracování. Druhé hlasování bude návrh na zamítnutí. Třetí hlasování bude – pokud předchozí budou neúspěšná – přikázání výborům, tak jak jste navrhl.

Takový je postup podle jednacího řádu.

Byl podán návrh – vrátit návrh k dopracování. Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 61, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh 17, proti 15.

Návrh byl zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, tj. návrh na zamítnutí. (Bez znělky.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 48. Registrováno 61, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh se vyslovilo 38, proti 12.

Návrh byl schválen. Musím konstatovat, že návrh tohoto tisku byl zamítnut. Tím je projednávání ukončeno. Děkuji předkladatelce, děkuji i zpravodaji.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu.

Paní senátorky, páni senátoři, dalším bodem je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Tisk č. 57

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel pan senátor František Bublan.

Senátor František Bublan:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych už jenom ve stručnosti připomněl podstatu tohoto návrhu zákona, který byl již projednán v 1. čtení a následně ve výborech.

Jedná se o omezení prodejní doby ve vybraných prodejnách velkoobchodu a maloobchodu v zákonem určených státních svátcích a svátcích, jak jsou definovány v zákoně č. 245/2000 Sb.

Podle tohoto zákona jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu. Zaměstnavatel může – podle zákoníku práce – nařídit práci v tuto dobu jen pro výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech.

Záměrem tohoto zákona je upravit vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a přiblížit se alespoň částečně k normám, které jsou ve většině evropských zemí.

Hlavním cílem tohoto zákona je upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodeje ve vyjmenovaných svátcích a omezen prodej na Štědrý den do 12.00 hodin.

Jedná se o tyto dny: 1. leden, tzn. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu, Velikonoční pondělí, 8. květen, tj. Den vítězství, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 25. prosinec – 1. svátek vánoční; a 26. prosinec – 2. svátek vánoční.

Na Štědrý den by byl prodej omezen, nebo zakázán, od 12.00 do 24.00 hodin.

Je tedy navrženo zakázat prodej pouze v 7 dnech roku.

Nejdeme tedy cestou – tak jak to vidíme v okolních zemích, kde se nejedná jenom o svátky, ale dokonce i o neděle. Ale skutečně chceme omezit prodejní dobu v 7 dnech roku plus Štědrý den pouze do 12.00 hodin.

Toto omezení by se netýkalo prodejen, jejichž plocha nepřesahuje 200 m2. Spíš se jedná o supermarkety a velké problémy.

Netýkalo by se to čerpacích stanic, lékáren, prodejen na letištích, vlakových a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních.

Zákaz by neplatil v době, když by byl vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu anebo válečný stav.

Omezení by se však vztahovalo i na zastavárny, sběrny odpadů a provozovny obchodující s použitým zbožím, a to bez ohledu ve velikost prodejní doby.

Návrh tohoto zákona vznikl po téměř rok trvajících konzultacích s pracovníky obchodu, jejich odborovými svazy, ale také s některými provozovateli velkých obchodních řetězců, kteří se kupodivu tomuto omezení příliš nebrání. Jejich jedinou podmínkou je, aby se zákon skutečně vztahoval na všechny jejich konkurenty.

Byl také proveden průzkum veřejného mínění, který kupodivu dopadl velmi pozitivně pro tuto změnu, a to nevymezoval pouze 7 svátků; otázka zněla, jak se lidé stavějí k tomu, kdyby byl zakázán prodej o státních svátcích; a těch máme, pokud vím, asi jedenáct – 75 % lidí se vyslovilo pro, asi 15 % se vyslovilo spíše pro.

Veřejnost by toto omezení přijala bez nějakých velkých problémů.

Hospodářský dopad se dá těžko odhadnout, ale nelze předpokládat, že by došlo k nějakému velkému snížení příjmů ze zisku z tržeb. Toto je spíš závislé na minimální mzdě a výši důchodů, nikoliv na tom, v kolika dnech mají prodejny otevřeno.

Navíc lze předpokládat, že se zvýší příjem v oblasti turismu a jiných služeb volného času.

Sociální dopad jsem tady již zmínil v 1. čtení. Domnívám se, že bude velmi příznivý.

Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem ČR, neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je ČR vázána. Právo EU nemá společný předpis týkající se prodejní doby, avšak klade důraz na sladění pracovního a rodinného života.

Parlamentní institut mi vypracoval přehled, jak k tomu přistupují státy EU. Jsme skutečně téměř výjimkou. I toto opatření – pokud bude přijato – stále ještě bude v oblasti určité výjimky, protože většina států má prodej omezen daleko více.

To je asi tak všechno, abych připomněl návrh tohoto zákona. Děkuji za jednání ve výborech. Těším se na diskusi.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal VHZD jako výbor garančním. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda. Usnesení výboru jste obdrželi jako tisk č. 57/1. Nyní tedy prosím pana zpravodaje senátora Jana Hajdu, aby nám předložil zpravodajskou zprávu.

(Tady je to v pořadí, jak jsou určeny výbory – od garančního a dále...)

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedo, vážený pane předkladateli, VHZD jako garanční výbor projednal návrh předkladatele pana senátora Bublana týkající se prodejní doby a doporučuje dnešnímu plénu Senátu k schválení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil roli garančního zpravodaje.

Dále projednal tento tisk VZSP. Nepřijal usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Terelmešová. Paní senátorko, prosím, ujměte se slova.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji. Pane předsedo, pane překladateli, vážení kolegové, jak už bylo řečeno, VZSP se tímto tématem zabýval na své 6. schůzi dne 17. 4. Byly podány návrhy na schválení i zamítnutí zákona v postoupeném znění. Při hlasování ale nezískal ani jeden tento názor potřebnou většinu.

Výbor nepřijal žádné usnesení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám. Návrh projednal také VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Stanislav Juránek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Stanislav Juránek:  VUZP přijal následující usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný senátní návrh zákona.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Stanislava Juránka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. ÚPV se také zabýval touto problematikou. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/4. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomio Okamura. Pane senátore, prosím, ujměte se slova.

Senátor Tomio Okamura:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, náš ÚPV doporučuje návrh – zamítnout. Diskuse byla celkem širší.

Musím přiznat, že hlasování bylo relativně těsné, nicméně doporučujeme návrh zamítnout. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy?

Nyní jak první vystoupí pan senátor Jan Horník. Připraví se pan senátor Petr Gawlas.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený pane předkladateli návrhu zákona, vážené kolegyně, kolegové, mám jenom jeden praktický dotaz, na který jsem, bohužel, nedostal odpověď.

Tento návrh zákona v podstatě ovlivní tisícovky pracovních míst. Můj dotaz je, zdali po období významných svátků, když by měly být provozovny zavřeny, kolik to přinese ponížení pracovních míst na pracovním trhu. To znamená, o kolik pracovních míst se dá předpokládat v tom obrovském množství, že bychom v rámci celé republiky mohli přijít. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. S přednostním právem pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den! Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tento zákon je typickým příkladem, proč bychom potřebovali nějaký zvláštní úřad na regulaci regulací. Svět už se nám tak zkomplikoval, a je tolik "dobrodinců", kteří neustále přicházejí s novými a s novými návrhy všeho druhu, které mají pečovat o naše blaho. A abychom žili, jak máme žít – a lidé je neposlouchají, a stejně si většinou žijí, jak uznají za vhodné!

Mě spíš na zákoně zaujala selektivnost. Některé svátky bude zavřeno. Některé svátky nebude zavřeno. Takže – 17. listopadu – pokladní můžou jít pracovat, to nevadí. O jiné svátky bojujeme za jejich odborářská práva, aby se nepracovalo.

Vzhledem k tomu, že pokaždé nakupuji v jiném krámě, a nemám tudíž žádnou kartu – oni se vždycky ptají – máte kartu Billa, Lidl, a nevím jakou; nakupuji tam, kde zrovna zastavím, a věnuji se tomu, abych si také dělal výzkum. Bavím se s pokladními, k jejichž práci můžu říct jenom to, že práce je špatně ohodnocená, ačkoliv to tak nevypadá. Je to velmi náročná práce, protože pracovní doba je dlouhá. A na rozdíl od jiných povolání, nemůžou si nikam odskočit, musí v pokladně být.

Ono to vypadá jednoduše, jak tam jenom čtou tou čtečkou, ale samozřejmě mají také hmotnou odpovědnost! Pro ně ovšem, jak mi sdělili, jsou svátky dobrozdáním, protože svátky přinášejí peníze, protože za svátky dostávají vyšší výplatu než mimo svátky. Ale hlavně on vůbec zákon s žádnými markety nesouvisí, protože kdybychom to dotáhli do konce, tak o Štědrý den by neměla vysílat televize, protože televizní moderátoři a operátoři, kteří dávají pohádky – po stopadesáté Mrazíka – musí být v práci, a přitom by mohli být u své rodiny. I policie – policista by mohl být u své rodiny, a já nevím, která povolání. Směny by se měly zrušit, někdy je to problém, ony pece nemohou vyhasnout, takže na tyto lidi už tolik nemyslíme...

Ale to všechno není podstata. Podstata je to, že zase se někdo snaží tady vnucovat jakýsi systém, a ještě vypráví o tom, že dokonce i podnikatelé jsou v podstatě pro, aby bylo o svátcích zavřeno. No, jestli jsou i podnikatelé pro, aby bylo o svátcích zavřeno, tak ať zavřou! To je přece jejich problém, aby si vyhodnotili, jestli o Štědrý den má smysl má mít do 12.00 hodin otevřeno z jejich obchodního hlediska, jestli tržba je tak nízká, že se nevyplatí vůbec tam držet personál, tak určitě neotevřou! Nepotřebují na to ani pana Bublana, ani Poslaneckou sněmovnu, ani Senát! Oni si to udělají sami! Nikoho k tomu nepotřebují!

Samozřejmě jsou lidé – a možná, že by někteří z vás přitakali – kteří dárky kupují nejlépe o Štědrý den dopoledne. Sám jsem – už vidím úsměvy z lavic – je vidět, že nejsem sám... Jednou jsem takto koupil světýlka na stromek, dodnes mě to mrzí, stály 1200 korun, normálně bych v životě takovou sumu za ně nedal, ale oni už jiné neměli. Byla to jediná sada světýlek, kterou měli, tak jsem ji o Štědrý den koupil, protože jsem jindy neměl čas něco kupovat...

Takže výzkumy, kterými tady operuje pan senátor Bublan - takových výzkumů najdete na internetu mnoho. Vždycky je tam napsáno - 80 % obyvatel chce něco. A když se podíváte, kolik lidí hlasovalo, tak zjistíte, že 120; 120 hlasujících na internetu vám vytvoří výzkum, z kterého vyplývá, že 80 % národa si přeje něco... Takže bylo by vždycky dobré uvádět, kolik bylo respondentů ve výzkumu, když se to uvádí jako výsledek.

Já si myslím; i ústavně-právní výbor se k tomu zákonu zachoval tak, jak měl. Prostě zákon je nadbytečný, je to jenom další plevelení našeho právního řádu; a život si bude fungovat sám. Když si to lidé budou přát, aby bylo zavřeno, tak tam prostě nepůjdou, a ti podnikatelé neotevřou, protože když nebudou mít tržbu, neotevřou.

Ještě úsměvnější byl argument, že lidé potom nechodí klást věnce, protože tráví mládí v různých marketech, kde jsou různé zábavy, soutěže pro děti. Ale, proboha, co nám je do toho! Mně se to také nelíbí, také bych si myslel, že by bylo lepší, kdyby na kolech jeli s rodinou na výlet, ale co mi je do toho? To je přece věc těch lidí a ne, abych já, jako zákonodárce jim určoval, co mají nebo nemají dělat. Já je můžu možná přesvědčovat o tom, že existují i jiné krásné aktivity, než trávit mládí, celý víkend, trávit v hypermarketu, protože tam opravdu vydržíte. Dokonce i některé markety jsou úžasným azylovým domem pro bezdomovce, kteří tam vydrží, sedí tam celé dny. A když si koupíte pastu na zuby, tak vám otevírají krabičku, protože oni se obvykle různě napijí něčeho, snědí nějakou oplatku a podobně, ale to jsou detaily...

Ale v principu je tento zákon podobný přihlouplým návrhům Evropské unie typu, že označíme potraviny zeleným, oranžovým a červeným kolečkem podle toho, jak jsou pro nás zdravé.

Umíte si představit tu korupci, kdyby k tomu došlo? Co by i ti, kteří potraviny vyrábějí, zaplatili za to, aby dostali zelené kolečko? A takové návrhy vymýšlejí komisařky v Evropské komisi! A ono to tak vypadá – nejdříve jim všichni řeknou, že jsou blázni, a za rok tady máme směrnici; a za dva roky nařízení - a toto opatření začne fungovat!

Takže já velmi pléduji za to, abychom takovéto zákony nepřijímali a tento návrh zamítli.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Petr Gawlas. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Gawlas:  Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátory. Tento návrh zákona nám omezuje pracovní dobu. Týká se celkem sedmi svátků státních a také Štědrého dne, který sice žádným oficiálním svátkem není, když v určitém přeneseném a podivně pokřiveném slova smyslu je u nás, bohužel, všeobecně pokládán za svátek nákupního šílenství a konzumu. Dalo by se říci, že tento návrh zákona přichází právě včas, protože v civilizované Evropě jsme poslední, kdo se prodejní dobu prakticky nijak nesnaží regulovat a necháváme určování pracovní doby čistě na vůli provozovatele. Ten se samozřejmě bude vždy řídit svými ekonomickými zájmy, a ne už tak zájmy a potřebami svých zaměstnanců, protože peníze jsou důležitější, než lidé.

Já jsem zastáncem toho názoru, že pokud je to potřeba, měl by právě stát regulovat chování občanů a společností; firmy nevyjímaje. Tak, aby nedocházelo k porušování práv jedněch na úkor druhých.

Nejedná se v žádném případě o omezování, aby společnost mohla fungovat. Je třeba nastavit určitá pravidla. Soudím, že bychom se všichni společně měli snažit dohlédnout dál, než jen na horizont jakéhosi obviňování z pokusů o sociální inženýrství, jak se na tento názor nahlíží z pravicového spektra politiků.

Jde zde především o ochranu práv a zdraví zaměstnanců, ale také o podporu a ochranu rodiny. Tento rodinný aspekt je například silně akceptován v tradičním Polsku nebo v jiných katolických zemích, které dokonce dopady na nedělní a sváteční dny považují na rodinu za nejdůležitější. Tento zákon by mohl v dlouhodobějším měřítku také přinést prodeje na místních úrovních namísto hromadných víkendových nákupů v hypermarketech, ze kterých se stala v našich zemích určitá mantra a vzorec na trávení víkendových dnů a večerů. A jsem přesvědčen, že by došlo také k jistému omezení plýtvání potravinami v důsledku racionálnějšího a promyšlenějšího nakupování surovin pro domácnost. Osobně bych si dokázal představit ještě o něco dál a zakázat prodej v neděli, ale to samozřejmě je na jinou diskusi a těžko prosaditelné, a uznávám, že je to mimo realitu.

Jsou jednoduše ale profese, kde práce o svátcích má svůj nepopiratelný smysl, jsou potřebné či nutné a nikdo normální o tom nepochybuje, jsou to lékaři, zdravotní sestry, hasiči, strojvedoucí, hutníci, těžko si umíme představit, že by vyhasly hutnické pece nebo ocelářské pece. Tam 4směnný provoz je nutný.

Jsou ale profese, kde ve špatně finančně hodnocené práci o svátcích žádný smysl nevidím. Zářným příkladem tedy mohou právě zaměstnanci super a hypermarketů a pokud zde nezasáhne stát, nikdo jiný to neudělá. A právě zde by se měl projevit sociální stát. Já tento návrh zákona podporuji, stejně jako výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož jsem členem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Děkuji. Vážené senátorky a senátoři. Nejdříve zareaguji jenom na jednu věc, kterou řekl kolega Gawlas, ta se týkala ochrany práv zaměstnanců. Já se domnívám, že řešení není v omezení prodeje, ale v uzákonění prostředků, jak postihovat společnosti, aby plnily pracovní právo. A my to právo máme poměrně velmi rozvinuté. O tom asi nikdo nepochybuje.

Nyní k té podstatě. V důvodové zprávě je napsáno, že zaměstnanci pracující ve svátek, nemohou se plně věnovat rodině, neboť v době, kdy mají děti volno, pracují, a ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se mimo jiné rodinným záležitostem.

Tolik důvodová zpráva. Na to lze říci, že obhajovat omezování činnosti lidí tím, že díky zákazu budou mít více příležitosti pro rodinný život, je poněkud absurdní, protože zákon nemá určovat to, jak nakládáme se svým volným časem a nemá co rozhodovat o tom, jestli nám víc štěstí přinese například sportovní aktivita s rodinou namísto pohodlného nákupu! To je sociální inženýrství.

Já se domnívám, že by lidé o svátcích si měli každý dělat co chce. Když chtějí lidé nakupovat, tak ať jdou, a pro mnoho lidí naopak projížďka s vozíkem po hypermarketu může být jediným náročnějším pohybem. Jinak by seděli doma u televize.

Ale to byl spíš jenom takový bonmot. Pan Gawlas také říkal, že obchody se řídí pouze svými ekonomickými zájmy. Proč tak jednostranně? Obchody jsou otevřeny především kvůli zákazníkům. Pokud obchodníci vycházejí zákazníkům vstříc, je to oboustranně výhodné, a zákon by tomu neměl bránit, kromě příkladů s potenciálně negativním dopadem, jako jsou zastavárny.

Dále lidé, kteří pracují v hypermarketech, nemají většinou žádnou kvalifikaci a mají mizivou šanci sehnat jinou práci. A protože mají mizivou šanci sehnat lepší práci, tak jim sebereme raději i tu stávající. Mnoho lidí totiž chce o svátcích pracovat, a někdy i v noci, pokud prodejny fungují i v noci.

Dále – a o tom se zmínil už pan senátor Kubera – těch oblastí, které je možno zakázat, je velké množství, aby si rodina užila, cukrárny, lyžařské vleky, muzea, vynechám nyní lékaře apod. Kam až to dojde? Můžeme dokonce dojít až tam, že budeme vypínat internet po 22.00 hodině, aby lidé neztráceli čas na internetu a mohli se věnovat dětem.

Ne, já si myslím, že respektovat rodinné zázemí je třeba, ale jiným způsobem, a s tím musíme začít každý u sebe.

Jinak omezení pracovní doby obchodů je jenom krůček k tomu, že zase budeme v rychlosti v pátek do šesti večer shánět chleba na víkend, že budeme stát fronty na nějaké zboží právě pro zmiňované děti a rodiny.

Chtěl bych ještě také něco dodat také k tomu, že lidé budou mít víc volného času, a specificky k lidem, kteří mají menší kvalifikaci a nesehnali by jinde místo. Lidé, pokud přijdou o práci, budou mít na rodinu a koníčky samozřejmě daleko víc času, pokud ovšem nebudou mít problémy s platbou nájemného, služeb atd. A to, že někdo o práci přijít může tím, že ztrácí tuto šanci, je možné.

Jinak pokud tady bylo řečeno, že průzkum ukázal, že 70 procent obyvatel je pro, to může být samozřejmě vhodný podpůrný argument pro tento předklad, jako pro jakýkoliv jiný, ale pokud bychom se měli řídit tím, jaké je procento lidí, co si přeje, asi bychom se divili, co všechno bychom tady museli měnit, počínaje trestem smrti. Vyjímám to, že zákaz trestu smrti je dán mezinárodními smlouvami, ale podobných věcí bychom našli určitě dost.

Jsem pro zamítnutí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, slyšel jsem tady několik, řekl bych skoro demagogických názorů. Především, vezmu-li svého předřečníka, pak nemohu souhlasit s tím, že v marketech jsou zaměstnáni jen nevzdělaní lidé. Vím o lidech, kteří pracují v marketech dokonce s maturitou, protože žádnou jinou práci nesehnali.

Myslím si, že stejně podivný názor je, že kvůli, jestli si to dobře vybavuji, uzavřeným dnům by měli lidé v marketech přicházet o práci. To je přeci holý nesmysl, stejně tak, jakože by měli v pátek shánět chleba na víkend.

Víte, než jsme přistoupili k dnešnímu jednání a už delší dobu zpětně, když jsem věděl, že se tento návrh zákona připravuje, jsem konzultoval s lidmi v marketech jejich názory. Obávali se samozřejmě o to, že se jim trošku sníží i tak už nízká mzda, a myslím, že hanebně nízká mzda. Ale nesetkal jsem s tím, zejména samozřejmě u žen, že by nevolali po tom, aby tu možnost měli, abychom návrh zákona schválili, aby prodejní doba, alespoň o těchto svátcích, skutečně omezena nebo znemožněna byla.

Po všech diskusích, které jsem vedl v marketech, říkám, že nezvednu jednu, ale zvednu obě dvě ruce pro schválení tohoto návrhu.

Pokud by šlo, jak říkal kolega Škaloud, o obnovení trestu smrti, i pro ten bych zvedl obě ruce, ale to už je přece jenom o něčem jiném.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se dále hlásí pan senátor Jiří Šesták. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Šesták:  Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, na začátku řeknu, že pro tento návrh zákona jsem. Jsem pro něj ale z poněkud jiného důvodu, než je uveden v důvodové zprávě. Důvod, který tam je uveden, jako zvýšení kvality života rodiny, je pro mě argument slabý. Na druhé straně argumenty, které teď byly vzneseny proti, mi ukazují na určitý paradox a dá se říci absurditu této argumentace. Žijeme v době vyprázdněnosti slov. Slovo svátek je jedním z těchto slov. Zapomněli jsme na to, co toto slovo znamená. A naším úkolem je slova naplňovat, vracet jim jejich původní obsah. Slovo svátek má přece hodnotu symbolickou, dá se říct státotvornou, naplňující jistý řád. Společnost deklaruje, že jisté činy, jisté postoje mají pro ni posvátný význam a tak ten den světí. Světí určitý čin, oběť za pravdu, oběť za svobodu nebo přinesení písma, které nám zpřístupnilo posvátné spisy nebo možnosti tyto spisy tvořit, zachycovat paměť, zachycovat události, anebo možnost sepsání pravidel a zákonů. Prostě světíme řád, světíme něco, co stojí za to, aby se zastavil na okamžik běh života a my si uvědomili podstatu toho, co žijeme. Proto se to jmenuje svátek.

Ale jestliže je proti tomu postaven argument ekonomický, ale třeba i lepší trávení času rodiny nebo neovlivňovat soukromý život, tak si myslím, že nenaplňujeme toto slovo, nenaplňujeme podstatu tohoto dne. A proto si myslím, že je lepší vůbec svátek nemít, protože nechápeme, co svátek znamená.

Byl bych pro, abychom všechny svátky světili tak, že zastavíme na okamžik náš život a půjdeme do hloubky toho, co nám sděluje ten den, to poselství, to, že někdo obětoval život, že někdo udělal výjimečný čin, a my můžeme tento život v této kvalitě žít. Pokud toto nejsme ochotni udělat a jsou pro nás důležitější ekonomické argumenty, jako zaměstnanost, která je samozřejmě velmi důležitá, ale i třeba, že vyjedeme s dětmi na kola nebo že budeme plavat nebo že si budeme číst, tak je lepší toto nesvětit, svátky zrušit a zvýšit ekonomickou prosperitu naší společnosti. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomio Okamura. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomio Okamura:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak jsem již říkal, na našem ústavně-právním výboru bylo zamítavé stanovisko. Rád bych se vyjádřil k důvodům, které v diskusi vedly k zamítavému stanovisku.

Co se týče toho, jak to vidím já, tak mě celkem pobavilo, že jeden ze stěžejních důvodů, snad i ten nejstěžejnějších, proč je návrh předkládán a který je uveden v důvodové zprávě, je požadavek, aby lidé byli o svátcích s rodinou.

Posvětit rodinu určitě musíme každodenní prací, ale především propagací hodnot, které s rodinou souvisejí, to znamená doma, ve škole, ve veřejnoprávních médiích i osobním příkladem právě razit hodnoty – slušnost, pracovitost, solidarita, pomáhat si atd.

Nicméně v tomto zákoně se řeší na jednu stranu rodina, na druhou stranu, když jsem si dělal průzkum ve svém senátním obvodě, který má 80 km na délku, tak naopak s tímto návrhem zákona v podstatě drtivá většina zásadně nesouhlasí. Lidé v mém senátním obvodě mají příjmy v průměru kolem 12 000 Kč hrubého a skutečně uvítají každou možnost přivydělat si i několik stovek korun navíc. Tím, že jim znemožníme, aby si přivydělali těch pár korun navíc, tím, že budeme omezovat práci, přístup k pracovním místům, tak si myslím, že to je velmi negativní věc. Navíc třeba u mne ve Zlínském kraji jsou velké supermarkety skutečně jenom ve Zlíně a možná ještě v několika místech. To znamená, že lidé k tomu, aby si mohli levně nakoupit – a ceny v supermarketech jsou mnohem levnější, než v nějakých večerkách – musí jet velmi daleko, a tu možnost mají právě jenom o víkendech nebo třeba o svátcích, protože v pracovní den skutečně nemají možnost dojet si autem tak daleko a levně si nakoupit.

To znamená, že na jednu stranu je z mého pohledu tento návrh navrhován senátory spíše levicového spektra, ale připadá mi, že vůbec sociální není. A naopak, když se podívám na lidi ve Zlínském kraji, tak je naopak přímo poškozuje. To znamená, že já v žádném případě toto podpořit nemohu. Navíc mi návrh připadá vysloveně nesystémový, protože řešíme ochranu pracovníků v supermarketech, aby mohli být s rodinami. Na druhou stranu tady máme celou řadu profesí, které pracují v nepřetržitých provozech, a jsou to další profese, jsou to hasiči, kaliči, lidé u vysokých pecí, policisté, zdravotníci, vrátní, hlídači, novináři, televizní technici. A to bychom tedy museli začít řešit i další profese, zdali nemají náhodou o svátcích mít přestávku. A otázkou také je, kdo je potom nahradí.

Závěrem bych chtěl říci, že ochranu zaměstnanců bychom neměli řešit takovýmto nesystémovým "výstřelem", ale pojďme tedy připravit novelu zákoníku práce, který by systémově, pakliže někdo cítí tuto potřebu, upravil tyto záležitosti.

Jak říkám, toto v tomto podpořit nemohu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Nejdřív, než na to řeknu svůj názor, tak vy, co jste tady uváděli různé profese, doplňte si tam ještě jednu profesi, která možná není tak důležitá, a to je zemědělství. Je vidět, kam až mínění došlo, že se to tady nevzpomnělo, ale já také jenom pro pořádek říkám, že tím nejsem nijak dotčen.

Moje poznámky jsou asi následující:

Myslím si, že lidé s ultraliberálním viděním světa to mají těžké a budou to mít stále těžší, protože nic neřídit, nic neregulovat, nikde nezasahovat, to zkrátka tak ve světě nefunguje.

Mám dotaz, na odpůrce, kteří mají problém s tímto návrhem zákona: Proč je tato záležitost regulována ve vyspělých zemích na západ od našich hranic? Je tam nějaká jiná Evropská unie? Byl tam snad komunismus? Převažují tam snad vlády, které nejsou liberální? Atd.

Chtěl bych odpovědět na otázku, kam až to dojde, která tady byla položena. Tato odpověď je snadná – nikam. Vrátíme se do společnosti slušných západních zemí, protože argumentovat prostě regulací pracovní doby v pár dnech roku, vyvozovat z toho, že budou další regulace, je zkrátka argument naprosto mimo.

Jinak si myslím, že už jsme došli, a já vám řeknu kam, v případě toho obchodu u odmítnutí jakékoliv regulace. Zaměstnanci obchodních řetězců dostávají minimální mzdy a jsou tam vazalské pracovní vztahy. Mýlí se pan kolega Okamura, že jde o příležitost pro přivydělání si. Není to tak. Zaměstnanci dostávají především náhradní volno. Prostě není to tak.

Neregulací, absolutním puštěním z řetězu zahraničních obchodních řetězců jsme došli tam, že je zde naprostý diktát těchto řetězců pro jejich dodavatele. Došli jsme tam, že máme problém nakoupit potraviny, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou kvalitní. Tam jsme došli. A došli jsme tam proto, že jediné kriterium drtivé většiny obchodních řetězců při nákupech potravin je cena. Při těchto jednáních tam není ani slovo o nutriční hodnotě, není tam ani slovo o zdraví spotřebitele. Je tam jediné číslo, a to je cena! A protože řetězce ovládají zhruba 80 % maloobchodního trhu českých potravin, tak ti, co potraviny vyrábějí, mají dvě možnosti – buďto se do té ceny vydají, což často při dodržení kvality nejde, a prodávají a fabrika běží, anebo se do té ceny nevydají a fabriku zavřou.

Ve svém volebním obvodu – při volební kampani jsem ho poznal velmi dobře – jsem navštívil všechny Jednoty, které v tomto volebním obvodě č. 44 jsou a s prodavači jsem mluvil. Navštívil jsem i všechny jiné obchody na venkově, které tam jsou a s jejich prodavači jsem mluvil. A všichni mně říkali jednu věc, že je ničí obchodní řetězce. Nevím, jak jinde, ale na chrudimském obvodě, odhaduji to, nepočítal jsem to, nedělal jsem čárky, že jenom v každé páté dědině je prodejna, která tam vydržela. A vždycky, když jsem se zeptal v prodejně, jaký je jejich hlavní problém, tak jsou to obchodní řetězce.

Pro tento způsob situace a politiky na venkově já, venkovský člověk, určitě nejsem.

Tento zákon velmi podporuji a prosím vás o jeho schválení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já samozřejmě tento návrh podpořím. A nevím, jestli tady bylo reagováno na otázku možných ztrát pro prodejce. Jsem přesvědčen, že ztráty nebudou žádné, vůbec žádné, protože zejména v současné době při velkých kapacitách prodejních jednotek, prodejních kapacit není rozhodující jakási hodina prodeje, ale rozhodující je kupní síla občanů. A ta je limitující, že nemají obchody ještě větší tržby než mají. Nemají je špatné, ale toto je rozhodující. Jestli se prodá za x-miliard korun zboží za pracovní týden, který bude mít, dejme tomu, 90 hodin a nebo za pracovní týden, který bude mít 88 hodin, protože v rozložení celoroku to samozřejmě bude nějak takto, je to úplně jedno. Limitující jsou prostě objemy peněz, které lidé jsou schopni nebo si mohou dovolit v těchto prodejnách utrácet.

Víte, kdyby toto platilo, asi by bylo potřeba říci, že dneska, kdy jsme zatím uvedené svátky jako zavírací dobu nezavedli, nemáme je tedy zregulované, tak řada prodejců má propad, a nikdo si z toho vlasy netrhá.

No, proč je má? Proto, že na ně dopadají důsledky hospodářské a finanční krize a v případě České republiky na ně dopadá politika vlády Petra Nečase, Mirka Topolánka a zejména tedy Miroslava Kalouska. To je důvod, proč mají prodejci v České republice nižší tržby, protože restriktivní politika se tady v každém případě projevila nejvíce.

Od kolegy Kubery tady také zaznělo, že ženy v obchodě jsou rády, že mohou o svátcích pracovat. No, to není argument, který by byl na podporu toho, abychom tento návrh zamítli. To je naopak argument, který jasně ukazuje, v jakém zoufalém stavu se tito občané, tito zaměstnanci nacházejí. To je ostuda České republiky, kam až to nechala politická scéna dojít. Já se samozřejmě k této odpovědnosti nehlásím, protože jsem vždycky vystupoval proti tomu, ale to je stav, kdy lidé jsou de facto vydíráni, na místě je slovo vykořisťovaní, to není žádné slovo, které by tam nepatřilo, tam naopak patří. Toto slovo má pořád svůj aktuální obsah, to není nějaké slovo z minulé propagandy. V případě, že prodejci mají určitý objem tržeb, tak ženy tam zaměstnané by měly mít adekvátně nějaký podíl na tržbách a ne, aby prodejcům tržby a zisky rostly a ženy měly nominálně stále stejně, nebo i všichni prodavači, aby měli stále stejně nebo reálně dokonce méně. A to se právě děje. A to panu senátorovi Kuberovi a dalším nevadí a toho si nevšímá, ale toho, že jsou v takovém stavu, že čekají, jestli dostanou nějaký nedělní příplatek jako důležitý zdroj příjmů, zneužívá k neseriózní argumentaci!

Objem peněz za prodané zboží by zaměstnanci měli dostat, i kdyby prodávali jenom pět nebo šest dnů v týdnu, protože na to si vydělali.

Z tohoto pohledu si myslím, že je mnoho důvodů pro to, abychom se vrátili do civilizovaného světa, jak už tady několikrát zaznělo, aby svátky, které uznáváme jako dny, které jsou významnými dny v naší historii a v našem soudobém životě, měli i lidé, kteří pracují v obchodě a měli nárok být se svými rodinami. Proto tento návrh podpořím, a divím se, že se někteří snižují nebo používají takovou argumentaci, jakou používají, spíš bychom měli řešit příčiny, proč se vůbec v takovém stavu tito zaměstnanci nacházejí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si několik poznámek k diskusi, za kterou pochopitelně děkuji, především k tomu, jak se ptal pan kolega Horník, jestli to budou tisíce míst. Já se domnívám, že tisíce míst to nebudou, že to snad nebude možná ani jedno místo. Stejnou otázku jsem kladl i zástupcům odborů, kteří se mnou tuto věc diskutovali. A oni potvrzovali to, že většinou tito zaměstnanci mají hodně přesčasů, které jsou jim někdy propláceny, ale většinou se to řeší formou náhradního volna. Pravděpodobně tedy nedojde k nějakému snížení pracovních míst.

Pokud jde o otázku pana kolegy Kubery. Dotazník vyplnilo 4166 respondentů, takže to dokonce převýšilo takové ty klasické průzkumy, které mají většinou kolem tisícovky respondentů, tady to byly čtyři tisíce, a skutečně 75 % řeklo ano a asi 10 % spíše ano. Musíme tomu tedy věřit.

A pan senátor Kubera se také ptal, proč některé svátky. Přiznám se, že když jsem návrh v prvním čtení předkládal, domníval jsem se, a také to zde zaznělo, že by těch svátků možná mohlo být víc, že bychom tam zařadili všechny státem uznané svátky, ale sám jsem odvahu to říct neměl. Ono by to bylo asi 11 dní v roce. Nicméně na výborech tento požadavek nezazněl, ani nikdo nepodal žádný pozměňovací návrh, takže asi zůstaneme u tohoto čísla a uvidíme, pokud zákon projde a bude platný, že třeba v budoucnu i sami obchodníci by přistoupili na to, že by pokryli všechny státní svátky.

Děkuji panu kolegovi Šestákovi za jeho příspěvek. Ještě bych možná trošku doplnil. Církevní svátky mají takové stupně. Je to památka, potom je svátek a pak je slavnost. Kromě toho, že se má něco světit jako svátek, tak se také slaví. A ve výčtu našich svátků, kdy by prodejny měly být zavřeny, jsou také církevní slavnosti, ne všechny, ale alespoň některé. K tomu, že rodina má něco světit, bych také ještě přidal, že má něco slavit. A myslím, že máme důvod slavit nejenom církevní svátky, ale i státní svátky, jako je den české státnosti apod., to k tomu patří, oslavit to, nikoliv tedy nějakým nákupem, ale oslavit to tak, jak si každý představuje, jak by asi byl spokojen s nějakým slavením.

A ještě trošku k tomu, co říkal pan senátor Škaloud, že obchodníci mají otevřeno kvůli zákazníkům. Já se ani trošku nedomnívám, že bychom to postavili na stejnou úroveň, třeba se zdravotní službou. Oni mají otevřeno kvůli zisku, to je jednoznačné, kdežto zdravotník je tam kvůli tomu, že je někdo nemocný nebo se někomu něco stane. Tam je hodnotový rozdíl, nestavěl bych to do stejné kolonky.

A ještě poslední poznámka k tomu, co říkal pan senátor Kubera, že svět se nám zkomplikoval. Víte, on se zkomplikoval z úplně jiných důvodů, protože to, co je dnes nazýváno liberálně tržním hospodářstvím, mnoho významných ekonomů a osobností přiznává, že je to vlastně diktatura ekonomie a takový fetišismus peněz.

A ještě třeba připomenu vyjádření nového papeže Františka, který říkal, že finanční krize, kterou procházíme, pramení z hluboké antropologické krize, že nám chybí antropologická perspektiva a člověk je redukován pouze na konzumenta a nebo na spotřební statek.

Neříkám, že tímto zákonem tomu nějak výrazně pomůžeme, ale bude to možná malinký krůček.

A ještě jsem si vzpomněl na popis jednoho středověkého mnicha, který si všiml toho, že když se stavěli vysoké katedrály a paláce a stalo se, že z lešení spadl nějaký dělník, tak mistr jenom řekl, odpočívej v pokoji a stavělo se dál. Když ovšem spadla pálená cihla, která byla vzácná, tak z toho byl velký problém, a to tam všem dělal přednášky, aby se to vícekrát nestalo.

Byl bych nerad, abychom se dostali do této krize nebo ji ještě prohloubili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Zeptám se pánů zpravodajů, chce-li z nich někdo vystoupit? Nechce. Pan garanční zpravodaj by nám zřejmě přednesl návrhy, o kterých budeme hlasovat.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, v rozpravě vystoupilo 9 senátorů, většinou podporovali návrhy z výborů, takže bychom měli o návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučil návrh schválit.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ale máme tady dva návrhy. Jeden je na schválení. Druhý je na zamítnutí. Návrh na vrácení k novému projednání nezazněl.

Budeme v této chvíli hlasovat o návrhu na schválení, pokud by neprošel, budeme hlasovat o návrhu za zamítnutí.

Přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložil pan senátor František Bublan a další. V sále je v tuto chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 49 se ze 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 39, proti bylo 8.

Návrh byl přijat. Děkuji předkladatelům, děkuji pánům zpravodajům.

Návrh tedy byl projednán. Naše projednávání v tuto chvíli končí.

Já si dovolím teď na chvíli předat řízení.

Pardon, omlouvám se za malý nedostatek... Musíme ještě schválit senátory, kteří předloží tento návrh ve sněmovně.

Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom ještě pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Za druhé - senátora Františka Bublana a senátora Jana Hajdu, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Zeptám se, zda je k tomuto návrhu nějaká námitka nebo nesouhlas. Není-li tomu tak, zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 50 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji.

Tímto opravdu končí projednávání tohoto bodu.

Já na chvíli předávám řízení své kolegyni.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré ráno. Dalším bodem je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů o změně některých zákonů souvisejících s výplatou sociálních dávek

Tisk č. 61

Tento návrh senátního návrhu zákona uveden navrhovatel senátor Zdeněk Škromach. Máte slovo, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Tento návrh jsme vlastně už projednávali v první fázi projednávání tohoto návrhu zákona. Jsem rád, že výbor doporučil schválit tento návrh. Je to poměrně jednoduchá novela, ovšem zásadního charakteru, protože reaguje na nejednotnost v oblasti výplaty sociálních dávek, kdy, a to je docela zvláštní, se stal takový trend v posledních několika měsících či roce, kdy ministerstvo práce za pana ministra Drábka vysvětlovalo, že vlastně vyplácejí dávky opožděně že to je vlastně dobře. Přitom předchozí systémy, které on označoval za horší a říkal, že zavedl lepší, vyplácely tyto dávky naprosto spolehlivě a včas.

Problém se projevil a projevuje stále v terénu v tom, že lidé, kteří mají děti, kteří jsou zdravotně postižení, senioři a další, mají nastaveny svoje platby tak, aby zaplatili nájmy, aby zaplatili energie, aby zaplatili další potřeby, které jsou do určitého data. Situace, kdy dostávají dávky opožděně, a to někdy i s odkladem několika dnů, ale i týdnů, někdy dokonce i měsíců, jsou nepřijatelné.

Trend, který byl zaveden, nebo ke kterému směřoval ještě pan ministr Drábek, aby dávka byla vyplacena dnem, kdy je zadána do systému, a tím to pro stát skončilo, považuji za něco, co je potřeba zrušit, změnit a je potřeba jasně říct, že pokud stát plní vůči občanovi nějakou svou povinnost, tak ta končí ve chvíli, kdy je tato povinnost uspokojena tím, že občan obdrží tyto finanční prostředky. Takže tento návrh je jednoznačně zaměřen tak, a sjednocuje výplatu všech dávek v celém systému tak, že dávka je vyplacena ve chvíli, kdy občan tyto prostředky obdrží.

Jenom dopředu reaguji na některé námitky, které se objevily v průběhu projednávání, jak že to bude s poukázkou, pokud ji dostane. Samozřejmě ve chvíli, kdy občan obdrží poukázku, je dávka vyplacena, protože v zásadě už je pouze na něm, kdy si peníze na poště vyzvedne.

Děkuji, a byl bych rád, kdybyste tento návrh zákona podpořili a poslali do dalšího projednávání do Poslanecké sněmovny.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů.

Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 61/1, ale se zpravodajskou zprávou nás seznámí předseda výboru. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Miloš Janeček:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, pan předkladatel senátor Škromach zde přednesl všechno podstatné k návrhu tohoto zákona, takže mi nezbývá nic jiného, než vám sdělit usnesení VZSP k návrhu tohoto zákona. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit tento návrh zákona. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste sledoval případnou rozpravu. I vy se posaďte ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Padl jediný návrh, a to schválit. Já si vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložil senátor Zdeněk Škromach a další senátoři. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí zákona je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto zákonem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Návrh byl schválen, a proto podle § 18 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Musíme pověřit senátory. Prosím o jména, kdo půjde předkládat. Pan místopředseda Škromach a s ním? Paní senátorka Dagmar Terelmešová. Souhlasí? Půjde s panem místopředsedou.

Přistoupíme k hlasování už bez fanfáry. Budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

Projednávání tohoto bodu je u konce.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání. Tím je

 

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2012

Tisk č. 63

Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk číslo 63. Dovolte mi, abych zde přivítal pana Miloslava Kalu, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Tuto zprávu jsme obdrželi od úřadu - a požádal bych pana Miloslava Kalu, aby nás s touto výroční zprávou seznámil. Prosím, pane prezidente, máte slovo.

Miloslav Kala:  Děkuji.Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za možnost vystoupit v Senátu s naším tradičním bodem, kterým je výroční zpráva NKÚ za loňský rok. Dřív ale než se dostanu k projednávání tohoto bodu, tak bych rád řekl, že včera díky panu předsedovi Senátu, který převzal záštitu, a Kanceláři Senátu jsme zde na půdě Senátu oslavili dvacetileté výročí založení Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím si, že to byla velmi pěkná akce a chtěl bych všem, kteří se na tom podíleli, moc a moc poděkovat.

Nyní k vlastní materii. Vy víte, že loňský rok byl pro NKÚ zvláštním rokem a v únoru 2012 jsem se ujal řízení úřadu. Stanovil jsem tři jednoduché zásady, které jsem považoval za nutné pro to, aby NKÚ získal zpět důvěryhodnost, aby se znovu dostal tam, kam podle mého názoru patří.

Tou první zásadou bylo, že budeme dělat a hospodařit jenom tak, jak chceme aby hospodařily kontrolované osoby. Jako doklad tohoto tvrzení, že se nám docela podařilo, bych uvedl jedno číslo. Rozpočet úřadu jsme snížili v průběhu několika málo let z původních 650 milionů na něco málo přes 500 milionů Kč za rok.

Druhou zásadou je, že jsme NKÚ a musíme cílit na ty oblasti, kde detekujeme nejvyšší riziko nehospodárnosti, neúčelnosti a neefektivnosti.

S řadou z vás jsem v průběhu roku jednal o celé řadě našich kontrolních závěrů. Zmíním aspoň některé. Lesy České republiky, daň z přidané hodnoty, takzvané odpustky ministra financí, mýto, zdravotnictví, dálnice nebo informační technologie. To všechno jsou příklady kontrol, které podle mého názoru přinesly zásadní poznatky a znamenaly mezník v dané oblasti.

Třetí zásadou bylo posilování a zlepšování metod naší práce. Uvědomili jsme si, že data státní správy jsou již plně digitalizována a je třeba s nimi začít pracovat nejenom ve vlastní kontrolní činnosti, ale i v oblasti plánování. Pořizujeme postupně analytické systémy, systémy detekce rizik. Máme přístup do informačních systémů veřejné správy. To vytváří předpoklady pro zásadní změnu v efektivitě naší kontrolní činnosti.

Tím se dostávám k některým číslům, nebudu jich citovat mnoho, máte je uvedena ve výroční zprávě. V roce 2012 jsme na svoji činnost vyčerpali 469 milionů Kč. NKÚ dodržel všechny závazné ukazatele rozpočtové kapitoly. Čásku výdajů jsme za rok 2012 snížili o 33 milionů Kč proti roku 2011 a o 74 milionů Kč proti roku 2010. Přitom jsme ovšem zvýšili výkon kontrolní činnosti. Ukončili jsme v roce 2012 40 kontrolních akcí, což bylo o 25 % více než v předcházejícím roce. Majetek, který jsme zkontrolovali, byl 315 miliard Kč, navštívili jsme 361 osob a objektů. Mimořádný byl rok 2012 počtem oznámení příslušným správcům daně, kterých bylo 57, a to v celkovém objemu 6.7 miliardy Kč. Byli jsme aktivní na mezinárodní úrovni, nebudu zde popisovat všechny naše aktivity, ale chtěl bych říci, že jsme přímo zde v Praze 19 mezinárodních akcí. Uspořádali jsme například seminář zaměřený na podporu kvality kontrolní činnosti, seminář zaměřený na využití softwarových nástrojů při kontrole a další. Velmi významné jsou pro nás lidské zdroje. Snažíme se vytvářet velmi dobré pracovní podmínky našim zaměstnancům. Snažíme se dbát o zaměstnávání osob s handicapem a snažíme se také o to, aby náš úřad byl genderově vyvážený. Jsme jeden z úřadů, kde máme mírně nadpoloviční většinu žen ve vedoucích funkcích.

Tím nejpodstatnějším, proč náš úřad je, jsou výsledky kontrolní činnosti, které jsou podle mého názoru velmi dobře zpracovány ve výroční zprávě. Nebudu o nich jednotlivě hovořit, protože bychom zabrali příliš mnoho času. Dovolte mi, abych poukázal na tři oblasti.

Tou jednou se nám podařilo popsat systém, který vede k nedostatkům v efektivitě výběru, správy a kontroly daní a daňových nedoplatků. Tato kontrola měla velmi dobrou odezvu a následovala po ní i legislativní opatření ministerstva financí. Další je problém tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, který jsme popisovali na záležitostech, které se týkají informačních technologií. Upozornili jsme na to, že zakázky v oblasti pořizování informačních technologií jsou v převážné míře zadávány formou jednacího řízení bez uveřejnění a z analýzy dat, která se týkala i roku 2009 až 1. čtvrtletí 2012, vyplývalo, že je ministerstva za tuto dobu zadala v oblasti ICT nadlimitní zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění za 10,5 miliardy Kč. V kontrolní akci 1204, která byla zaměřena na ministerstvo zemědělství, jsme pak detekovali nedostatky, které přesahovaly v úhrnu částku více než 1 miliardu Kč.

Dále byl rok 2012 mimořádný tím, že jsme se soustředili na výskyt nedostatků a fungování systému kontroly a dohledu v programech spolufinancovaných z prostředků Evropské unie.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za pozornost. Jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane prezidente. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako číslo 63/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení páni senátoři, moje doporučení je stručné. Já bych doporučil Senátu vzít tuto zpravodajskou zprávu NKÚ na vědomí.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Dále výroční zprávu projednal ÚPV. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 63/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lubomír Franc, kterého nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lubomír Franc:  Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný. ÚPV projednal výroční zprávu NKÚ za rok 2012 na své 14. schůzi, která se konala 15. 5. tohoto roku. S touto výroční zprávou nás seznámil na výboru pan prezident NKÚ Miloslava Kala. Poté po zprávě zpravodaje proběhla rozprava a byly zodpovězeny dotazy. Výbor přijal toto usnesení:

I. doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí zprávu NKÚ za rok 2012,

II. určil zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Lubomíra France,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám rozpravu k tomuto materiálu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana prezidenta Kaly, zda si přeje vystoupit, pozdravit, poděkovat. Prosím, pane prezidente.

Miloslav Kala:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, děkuji, že jste neměli žádné připomínky. Pokud byste si na některé vzpomněli, tak se na mě kdykoli obraťte i mimo projednávání zde v Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Pan zpravodaj už přednesl návrh na to, že bereme tuto zprávu na vědomí, tak jak to doporučily oba dva výbory. Budeme o tomto návrhu nyní hlasovat.

V sále je v tuto chvíli přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 53 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu prezidentovi. Děkuji pánům zpravodajům. Tím tento bod končím.

Jako další bod našeho jednání máme bod

 

Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012

Tisk č. 64

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pana Miloslava Vaňka na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 54 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana Miloslava Vaňka generálního ředitele Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových. Dobrý den. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk číslo 64. Požádal bych pana Miloslava Vaňka, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane řediteli, máte slovo.

Miloslav Vaněk:  Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych velice stručně uvedl výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012. Úvodem chci říct, že náš úřad přece jenom se skládá ze dvou částí. První je tzv. finanční prokuratura, což je právní zastupování. Druhá je tzv. majetkový úřad.

Když bych to rozdělil, náš úřad zastupuje v soudních sporech stát před rozhodci a soudy, ať už tuzemskými či mezinárodními. Zastupujeme ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, Státní pozemkový úřad atd.

Jenom na úvod bych chtěl říci, že vloni za rok 2012 úřad vyhrál spory v hodnotě 18,6 miliardy Kč a prohrál za 23, 6 milionu Kč. Mezi nejznámější kauzy, kterým se úřad věnuje, je Diag Human, Mostecká uhelná, teď velice frekventovaná ve Švýcarsku, ImAGE Alpha, dále ukradené emisní povolenky a další.

Mezi agendy, které již pomalu končí, je tzv. investiční bytová výstavba, kde bylo 70 tisíc smluv, které občané dostali od státu v hodnotě 5,36 miliardy Kč. Dneska smlouvy pomalu končí, máme jich 81 % ukončeno. Úřad nabývá majetek hlavně z odúmrtí, z propadu majetku z trestního řízení, po zaniklých státních organizacích, při dohledávání neznámých vlastníků, duplicitní zápisy v katastru nemovitostí a pozemky převzaté z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Za loňský rok bylo realizováno bezúplatně, tzn. že byly převáděny nemovitosti na obce a kraje, 27,3 tisíce v celkové hodnotě asi 3 miliardy Kč, a úplatně bylo realizováno 7,5 tisíce nemovitostí za cenu cca 900 milionů Kč. Jinak na straně 18 této zprávy jsou podrobnosti.

Dále bych se chtěl zmínit, co teď úřad rozjel. Je to tzv. CRAB, což je zkratka pro Centrální registr administrativních budov, kde si myslíme, že konečně se začíná dávat do pořádku seznam všech administrativních budov, které stát má. Především se jedná o ekonomiku, o jejich obsazenost a finanční náročnost. V roce 2006-7 byl udělán pokus na Úřadě vlády, kdy bylo zmapováno zhruba kolem 70 % těchto administrativních budov a bylo konstatováno, že stojí státní rozpočet 4,3 miliardy Kč provoz a skoro 700 milionů pronájmy.

Čili tady si myslíme, spolupracujeme i s Národní ekonomickou radou vlády na tak zvaných KPI ukazatelích. Tady si myslíme, že by mělo dojít k výrazné úspoře.

Jinak ve druhém čtení ve sněmovně je novela zákona 219. Uvidíme, jestli vůbec v současné situaci bude možnost ji schválit. Ale v každém případě je velice důležitá, neboť se jedná o to, že ostatní organizační složky státu by mohly převést majetky na náš úřad, a my bychom je mohli jako speciální úřad realizovat, nebo bychom mohli dělat takzvanou realitní kancelář, to znamená, že bychom pro ně tuto službu bezúplatně udělali.

Co nás čeká? Nový občanský zákoník, pokud skutečně bude platit od 1. 1. 2014, tak nás čeká velký zásah do informačních systémů – informačních systémů majetku státu, neboť zde se jedná vlastně o prakticky celou novou agendu. To uvidíme, jak to dopadne. Jenom bych chtěl připomenout, že tak, jak nám přibývaly agendy, tak se nám snižoval počet pracovníků. My jsme propustili za poslední roky 1774 úředníků; a je to jenom díky snížení, nebo díky zavedení sofistikovaného systému výpočetní techniky.

Poslední věc, co bych chtěl říci, že jsme součástí PURNET, což je mezinárodní organizace stejných úřadů nebo podobných úřadů, jako jsme my; v Evropě. Jsou tam i státy, které nejsou členy EU.

Poslední taková věc, co nás samozřejmě čeká, stejně jako Pozemkový úřad nebo Lesy České republiky, jsou církevní restituce. Žádostí už máme poměrně dost.

Vážené dámy, vážení pánové, já bych si tímto konstatováním dovolil skončit. Samozřejmě, pokud budou dotazy, budu-li vědět, odpovím, pokud nebudu vědět, odpovím písemně. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane generální řediteli. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo předáno jako senátní tisk č. 64/1. Zpravodajem výboru byl určen pan zpravodaj Leopold Sulovský, toho nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, vážené paní senátorky, páni senátoři. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se touto problematikou zabýval na 8. schůzi dne 17. dubna 2013. Po úvodním slově předkladatele pana Ing. Miloslava Vaňka, generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, po zpravodajské zprávě Leopolda Sulovského, výboru doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012. Zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu určuje senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana generálního ředitele, zda si přeje vystoupit, pozdravit, poděkovat.

Miloslav Vaněk:  Když už jsem byl svým bývalým nadřízeným takto vyzván, tak určitě poděkuji velice rád.

Musím říci, že sem chodím strašně rád k vám, protože atmosféra – doufám, že to nikde nebude v záznamu; off record, bych prosil, pane místopředsedo – atmosféra v Senátu a atmosféra v Poslanecké sněmovně je "nebe a dudy". To je všchno a díky za vše!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane generální řediteli. Pan zpravodaj už nám návrh na usnesení k tomuto bodu přednesl, takže můžeme přistoupit ke hlasování.

Takže nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Leopold Sulovský. Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 55 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu generálnímu řediteli, děkuji i pánům zpravodajům, a tím tento bod končím.

Chtěl bych upozornit, že teď bychom před polední přestávkou projednali poslední bod našeho jednání, a tím je

 

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012

Tisk č. 85

Pak bych požádal, kdyby se připravila volební komise, abychom mohli provést druhé kolo voleb. Nyní navrhuji, abychom podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce na našem jednání. O tomto návrhu nyní budeme hlasovat.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí návrhu je 30.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 56 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana Igora Němce, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dobrý den, pane předsedo. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Tuto zprávu jsme obdrželi jako senátní tisk č. 85. Nyní bych tedy požádal pana předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Igor Němec:  Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Dovoluji si vám předložit výroční zprávu za rok 2012. Zpráva, jako i v minulých letech, přináší především podrobné přehled o kontrolní činnosti úřadu. Opět jsme se ji snažili napsat tak, aby nebyla jenom bilancí, ale namnoze také detailním poučením o rozhodování úřadu a jeho výkladu zákona na ochranu osobních údajů, jak o jeho dodržování rozhodujeme, jako v minulém roce je to jakási snaha předložit něco, jako judikaturu, která by mohla sloužit všem, jak odborné, tak i laické veřejnosti těm, co přicházejí do styku s ochranou osobních údajů.

Podle toho jsou také uspořádány kapitoly. I když rád využívám této příležitosti, abych představil úřad jako nejenom správní orgán, který ukládá sankce, nápravná opatření, ale také jako úřad, který se snaží popularizovat téma a šířit osvětu v oblasti ochrany osobních údajů. Přesto mi dovolte, abych zmínil dvě kontroly na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde bylo zjištěno porušení zákona a kde byla uložena poměrně vysoká sankce. Jednalo se o kontrolu zabezpečení osobních údajů v jednotném informačním systému práce a sociálních věcí a kontrolu na dodržování povinnosti správce a zpracovatele v souvislosti s vydáváním a využíváním tzv. sKaret.

Říkám to proto, protože média často tyto dvě záležitosti pletla. V prvním případě jsme dali pokutu 500 tis. korun a ve druhém 2,5 mil. korun.

Zmiňuji se o tom zejména proto, že na straně 74 výroční zprávy se věnujeme jakémusi poučení z těchto kauz v kapitole legislativní činnost. Ukázalo se totiž, že řada podstatných náležitostí celé agendy nebyla předmětem připomínkového řízení vůbec k příslušnému zákonu.

V této souvislosti úřad uvítal, že v závěru roku byla přijata inovovaná legislativní pravidla vlády s novou povinností vyhodnocovat dopady navrhovaných právních norem do ochrany soukromých a osobních údajů, tzv. project impact assessment.

Dámy a pánové, snažil jsem se výroční zprávu napsat tak, aby mohla jak odborné, tak laické veřejnosti být poučením například, jak instalovat a používat kamerové systémy nebo jak a co lze zveřejňovat na internetu, že zpřístupnění dokumentů a tedy i osobních údajů jednotlivce není totéž, jako zveřejněním na internetu apod. Takže by se mohlo zdát, že v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů panuje jakási idyla. Není tomu tak. Například při uplatňování principu proporcionality, o který se úřad opírá při posuzování jednání, při němž je třeba zohledňovat ochranu soukromého a rodinného života, jakožto základní lidské právo a právo na svobodný přístup k informacím, jakožto základní politické právo, je úřad atakován jako ochránce jakýchsi byrokratických privilegií. Důsledkem takové argumentace, s níž se setkáváme ze strany určitých novinářů, je potom agresivní slovník části veřejnosti.

Zarážející a v podstatě závažnější je fakt, že se úřad setkává s tím, že ochrana soukromí je zlehčována a znevažována i třeba Vrchním státním zastupitelstvím. Tedy diskrepance mezi tím, kdy upřednostnit právo na informace a kdy právo na soukromí, které zaznamenáváme, jsou opravdu velké. Na jedné straně Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo informaci o svých zaměstnancích plně v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů i se zákonem o svobodném přístupu k informacím, ale na druhé straně Vrchní státní zastupitelství Praha naopak onen test proporcionality, o nějž se v právním řádu v konformním rozhodnutí musí opírat, bagatelizuje, ne-li vůbec odmítá. Ano, úřad musí v poslední době čelit mediálním útokům, které nemohu hodnotit jinak, než jako útok na svobody těch, kteří jsou v menšině a kteří v rámci zneužití jejich osobních údajů nemají možnost jinou, než se obrátit na úřad, jako jedinou instituci, která je jejich problém schopna řešit.

Jako vyvrcholení musím považovat včerejší útok pana prezidenta na úřad na tiskové konferenci zde v Senátu. Ale já bych řekl, že nás to neodradí v další práci, protože nejenom já, inspektoři, jmenovaní vámi, ale odborníci na úřadě považují svoji práci za smysluplnou a v demokratickém státě za velmi významnou. Mimochodem nedávno v médiích proběhla diskuse na téma odbornosti inspektorů. Pak bych vás chtěl ujistit, že se velmi zapracovali a dnes jsou odborníky na svém místě. Tedy s uplynulým půlrokem je zřejmé, že velkým naším úkolem bude čelit útokům, ohrožujícím smysl ochrany osobních údajů.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že právě postoj Senátu má v tomto ohledu obrovský význam i dopad na ochranu soukromí občanů České republiky.

Tradičně uzavřu své vystoupení čísly. Výdaje úřadu v loňském roce činily 203 milionů korun, ale příjmy 89 milionů korun. Zde se jedná oproti letům minulým o výrazný nárůst jak výdajů i příjmů. Je to způsobeno tím, že náš úřad se zapojil do tří projektů, které financuje Evropská unie, ve dvou případech z 80 % a v jednom ze sta. Na úřadě pracuje 62 % vysokoškoláků. Dříve jsem se chlubil, že zaměstnáváme stejný počet mužů a žen. V loňském roce se tato rovnost narušila – na úřadu pracuje 48 žen a 49 mužů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 85/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Korytář. Zprávu rovněž projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 85/3. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 85/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Provedu. Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane předsedo úřadu. Konstatování legislativního procesu je jednoduché. Tento tisk vám byl předložen, tedy horní komoře českého Parlamentu 17. 4. 2013. Jinak, já jsem pravidelným zpravodajem za ústavně-právní výbor těchto výročních zpráv, takže mohu i posoudit, že skutečně tyto zprávy jsou velice kvalitní, jsou využitelné pro život. Doporučuji těm, i když nepochybuji o tom, že všichni jsme četli, tak se k nim aspoň vracet, protože v praktickém životě narazíme občas na něco, u čeho zjistíme, že Úřad pro ochranu osobních údajů už to popsal a že nás navádí k tomu, jak máme dále postupovat a jak se ohradit proti porušování osobních údajů.

Zpráva je podle mého názoru atraktivní, velice dobře čtivá, je poučná, jak jsem zmínil. Letos v ní nechybí ani kazuistika, která je rovněž využitelná. Já jsem kazuistiku, která se vlastně vztahuje k nebezpečnému internetu a zejména ke zveřejňování fotografií v raném, útlém dětství a pozdější zneužitelnosti těchto fotografií, o kterém já jsem se zmiňoval na zdejší konferenci, kterou pravidelně náš výbor pořádá s Národním centrem bezpečnějšího internetu, tak jsem využil i tři příklady, které jsou v této zprávě uvedeny. Tyto příklady skutečně dokladují nebezpečnost a neuváženost toho, když rodiče zveřejňují snímky svých nahých malých dětí, batolat na internetu, protože za 18 – 19 let mohou být tyto fotky zneužitelné nebo třeba v rámci výběrového řízení, jak pan předseda ve své zprávě uvádí. Ale velmi rychle, podíváte-li se je pestrá zpráva. Podle mého názoru kontroly skutečně mapují to, o čem se nejvíc hovoří, to znamená, jak městské kamerové systémy, kamerové systémy v bytových domech – vážený pan předseda tady zmínil i kontrolu na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Je dobré konstatovat, že jeho úřad se nebál konstatovat pochybení zaměstnance kontrolovaného subjektu a tak, jak se s nimi vypořádal.

Najdeme tady kontrolu subjektu Česká pošta, to znamená monitorování zaměstnanců České pošty, kontrolu subjektů Vězeňské služby České republiky – to je ta veřejná publikace, fotografie, fotografií vazebně stíhaných, o které jsme se dozvěděli i z médií. Těch případů by bylo hodně a já ve svých 30 stránkách své zpravodajské zprávy přeskakuji databáze profilu DNA. Kdo se zajímáte o tuto problematiku, tak víte, že to je celosvětová diskuse a přijedete-li do evropských orgánů, ať je to Europol nebo Eurojust, tak tam se vždycky mluví o databázi, DNA a o její potřebnosti, ale pan předseda, respektive jeho pracovníci se nebáli konstatovat porušení i předpisů vnitrostátních, to znamená zákona o Policii České republiky a dalších předpisů, v případě neoprávněného opatřování vzorků DNA a zejména ukládání v databázi. Já jsem zmínil internet nebezpečný – tady je celá kapitola nazvaná Internetové soutěže pro děti. To je zase něco, co by měli vědět rodiče dětí, protože děti to vědět nemusí, ale zejména organizátoři těchto soutěží, že musí u osob mladších 15 let vyžadovat souhlas rodičů. A tady je i návod, jak dále postupovat a zejména, že by se organizátoři těchto soutěží měli nahlásit o Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pro zajímavost, je tady i kamerový systém v provozovně Pálenice, resp. palírna, týká se to průběhu pálení; ale spíš sledování okolních příjezdových cest, které je rovněž neoprávněné, protože monitoruje pohyb osob v okolí. Dokonce pravidelně.

Městský kamerový systém atd. Měl bych poznámku – a teď jsem přeskočil asi deset stránek – k tomu, co zpráva uvádí dál. Je to vlastně uzavírání smluv obchodními – teď to nenajdu, řeknu to, jak si to pamatuji – obchodními zástupci firem, kteří se vydávají za obchodního zástupce některé firmy. Policie tyto případy, které jsou nebezpečné, protože mohou znamenat i majetkové škody, odkládá. S tím, že nejde o podezření z trestného činu.

Vždycky říkám, že když nejde o majetkový podvod, tak se podívejme na tzv. morální podvod, který najdeme v § 181 trestního zákoníku, který jasně říká, že i záměna osob, resp. vydávání se za osobu jinou – může být naplnění této skutkové podstaty.

Nebudu vás zdržovat.

77. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR ze 17. schůze konané dne 25. června 2013 vám navrhuje resp. doporučuje:

1. Senátu Parlamentu České republiky vzít "Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012" na vědomí.

II. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Miroslava Antla.

III. Určuje téhož coby předsedu ústavně-právního výboru ČR, aby o tomto usnesení informoval váženého pana předsedu horní komory českého Parlamentu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK pan senátor Jiří Čunek. (Nepřeje si vystoupit.) Stejně se tak se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD pan senátor Karel Korytář. Ten si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně, kolegové, vše podstatné bylo již řečeno. Zejména můj předřečník poukázal na velmi citlivé situace, se kterými se setkáváme při ochraně osobních údajů na vlastní kůži.

Seznámím vás s 89. usnesením z 12. schůze VHZD, která se uskutečnila 15. května 2013.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Petra Krejčího, inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře, kterou přednesl senátor Jiří Lajtoch, a po rozpravě – výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí "Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů" za rok 2012".

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí.

Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předsedy, zda si přeje vystoupit, nebo jako předkládající nás třeba pozdravit... nebo poděkovat... (Pobavení v Jednacím sále.)

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Igor Němec:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za tradičně vlídné přijetí!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Ještě jsme to neodsouhlasili... (Smích a pobavení v sále.)

Pan zpravodaj si přeje vystoupit?

Senátor Miroslav Antl:  Chci rovněž poděkovat – a pozdravit!

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Nyní můžeme přistoupit k hlasování.

Návrh byl předložen panem zpravodajem Miroslavem Antlem ve smyslu příslušných výborů. Budeme hlasovat o tomto návrhu. V sále je přítomno v tuto chvíli 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 57 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji vám, pane předsedo, děkuji pánům zpravodajům.

Nyní – před polední přestávkou – přistoupíme k bodu, jak jsme si odsouhlasili.

 

Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů

Tisk č. 127

Dívám se, zda je tady předseda volební komise – ano, vidím ho. Uděluji tedy slovo předsedovi volební komise, aby nám přednesl návrh na pokyny konání 2. kola první volby. Pane senátore Tomáši Kladívko, máte slovo.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vám připomenout, že do 2. kola první volby kandidáta pro volbu osoby navrhované Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů postoupila dne 21. června paní Jiřina Rippelová, která nebyla v 1. kole první volby zvolena za kandidáta na funkci inspektora.

Zároveň si vám dovoluji připomenout, že i pro tuto volbu se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 volebního řádu týkající se volby předsedy Senátu.

Nyní informace o průběhu tajné volby, která nás čeká v následujících minutách. Na hlasovacím lístku je uvedeno jméno navrženého kandidáta i s jeho pořadovým číslem 1. Souhlas s kandidátem vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. Nesouhlas s tímto kandidátem vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem písmenem X.

Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném, tiskopisu, a ten, který je upraven jiným způsobem, než jsem před chvílí uvedl.

Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

Nebude-li rozhodnuto ani ve 2. kole volby, vyhlásí Organizační výbor novou lhůtu pro podání návrhu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobře. Kolik budete, pane předsedo, potřebovat na volbu?

Senátor Tomáš Kladívko:  Pane místopředsedo, kdyby se volba zahájila ve 12.20 hodin na vydávání hlasovacích lístků a 10 minut na sčítání hlasů – to znamená, navrhl bych přerušit do 12.30 hodin.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Využiji to k tomu, že to využijeme i k polední přestávce.

Jak jste řekl, ve 12.00 hodin začne hlasování. Ve 14.00 hodin bychom se tady sešli, kde by bylo zároveň vyhlášení výsledků. Pokračovali bychom odpoledním programem našeho jednání. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 11.58 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.01 hodin.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji přerušené jednání a uděluji slovo předsedovi volební komise panu senátorovi Tomáši Kladívkovi.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat o zápisu o volbě kandidáta na volbě inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, konané dne 26. června 2013:

Počet vydaných hlasovacích lístků 64. Počet odevzdaných platných a neplatných hlasovacích lístků 64.

Z toho neplatných 3, počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula.

Pro kandidátku Jiřinu Rippelovou bylo odevzdáno 34 hlasů.

V 2. druhém kole první volby byla zvolena kandidátka Jiřina Rippelová.

To je závěr této volby.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Gratuluji zvolené bývalé kolegyni. Končím tento bod.

Jsme u dalšího bodu, kterým je

 

Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

Tisk č. 110

Návrh máme jako tisk č. 110. Odůvodnění tohoto návrhu byl pověřen předseda Senátu a předseda Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání Milan Štěch. (V tuto chvíli není pan předseda v sále přítomen, možná netušil, že budeme tak rychlí.) Nepřerušuji schůzi, chodíme, ale teď nejednáme...

Dle informace pan předseda Senátu do Jednacího sálu běží...

Pan předseda Senátu k nám přichází a odůvodní nám návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale novináři mají příliš moc témat na jeden den, o která se zajímají.

Návrhy, které máte před sebou jako návrhy Senátu prezidentu republiky, jsou předkládány při příležitosti každoročního udělování státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2013 prezidentem republiky, a to v souladu s § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, který stanoví, že návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda.

Předložení materiálu plénu Senátu předcházela příslušná jednání, zejména Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání, jakož i samotného Organizačního výboru.

Materiál vám předložený sestává z návrhů na udělení státního vyznamenání, které Senátu byly doručeny občany, organizacemi nebo přímo vámi senátory.

Podvýbor Organizačního výboru pro státní vyznamenání se na svých zasedáních zaměřil především na posouzení jednotlivých návrhů - tj. zda formálně splňují zákonné požadavky, které jsou stanoveny v zákonu č. 157/1994 Sb., který jsem už citoval, a odpovídají vžité tradici spojené s udělováním státních vyznamenání.

Státní vyznamenání jsou udělována významným osobnostem společenského života v České republice i ze zahraničí za zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména z oblasti politiky, správy státu, rozvoje hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, školství, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, za vynikající velitelskou a bojovou činnost, za vědeckou a odbornou práci vojenského a branného charakteru a za významné proslavení vlasti a určitých zásluh, a to v podobě Řádu Bílého lva, dále za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva – to se týká Řádu T. G. Masaryka, za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. V takových případech se navrhuje a uděluje Medaile za hrdinství. A poslední oblastí je za zásluhy o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a samozřejmě i ochrany občanů. V takovémto případě se navrhuje a po zvážení panem prezidentem uděluje Medaile za zásluhy.

A nyní k tomu, jak probíhala jednání. Na 1. schůzi Podvýboru 29. ledna 2013 byl stanoven harmonogram projednávání návrhů, termíny a způsob podávání návrhů. Tento termín byl určen do 31. března 2013.

Na 2. schůzi Podvýboru 24. dubna 2013 došlo k rozdělení návrhů členům Podvýboru k jejich ověření. Celkem bylo k datu 31. března 2013 podáno 42 návrhů, dva další byly doručeny po vypršení termínu a nebyly přijaty a oběma navrhovatelům byl zaslán vysvětlující dopis a doporučeno náhradní řešení.

3. schůze Podvýboru se konala 16. května 2013. Ta schválila seznam návrhů, hlasování k jednotlivým jménům, ke kterým byly vzneseny připomínky. Byli to pan Kohák. Tady bylo namítáno a bylo to vzato v potaz, že již v roce 1998 obdržel Medaili za zásluhy, je tedy jejím nositelem a bylo vlastně navrhováno duplicitní ocenění.

Dále byl projednán a z návrhu vyřazen pan Lustig. Důvodem bylo to, že v roce 2000 se stal již nositelem státního vyznamenání Medaile za zásluhy.

Dále to byla skupina bratrů Mašínů, ta nebyla podpořena, většina hlasů byla proti.

Dále to byl pak Remek, kde bylo konstatováno, že je nositelem obdobných vyznamenání z doby československé federace.

A poslední byl návrh na občana, který žije v zahraničí, byl to, jestli se nepletu, princ Sihamony. A důvod byl, že řád, na který byl navrhován, Řád bílého lva, je většinou udělován nejvyšším představitelům, ale našeho státu, kteří se v minulosti o stát významně zasloužili, a že toto vyznamenání není adekvátní vzhledem k tradici a zvyklostem v této oblasti.

Obdobně to bylo Güntera Verheugena, kde také většina členů podvýboru byla proti.

Dále byla navržena jedna změna, a to z Řádu T.G. na Medaili o zásluhy. A to se týkalo návrhu naší ctěné kolegyně paní senátorky Evy Sykové.

To, co jsem vám nyní sdělil, obsahuje usnesení Organizačního výboru, které vám v příloze bylo doručeno, a 2. května 2013 Organizační výbor schválil usnesení, které, jak jsem již uvedl, máte k dispozici.

Tolik návrh usnesení. Usnesení Organizačního výboru je v příloze. A důležité tam je, že Organizační výbor v bodě 2 doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit a předložit prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2013, uvedené v příloze tohoto usnesení.

Tolik předkládací zpráva a prosím vás o podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji vám, posaďte se ke stolku zpravodajů, protože v této chvíli jste předkladatelem a měl byste sledovat rozpravu, kterou teď otevírám. Do rozpravy se hlásí místopředseda Senátu pan Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, myslím si, že návrh, tak jak je předložen, je velmi vyvážený a opravdu obsahuje osudy mnoha lidí, hrdinů dob dřívějších i dnešní.

Ale dovolil bych si dodatečně ještě jeden návrh, a moc se omlouvám, že ho předkládám zde na plénu Senátu. Dostali jste tento návrh písemně. Ale tak, jak čas běží a lhůty, někdy je to problém, takže bych si vás dovolil ještě požádat o doplnění seznamu návrhů na udělení či propůjčení státních vyznamenání:

Usnesení v příloze Organizačního výboru č. 73 se doplňuje takto:

V oddíle Medaile za zásluhy I. stupně doplnit slova:

Jan Gajdoš in memoriam.

Odůvodnění jste dostali. Chtěl bych jenom zdůraznit, že pan Gajdoš byl významný dlouholetý člen sportovního gymnastického reprezentačního družstva Československé republiky v letech 1925 až 1940. Dokázal vítězit ve stovkách utkání v mezisokolských závodech, na kolbištích mistrovství Evropy i mistrovství světa. Zúčastnil se dvou olympijských her – v roce 1928 olympijských her v Amsterdamu, kde získal stříbrnou medaili v družstvu mužů, a v roce 1936 v Berlíně. Vrcholem jeho sportovní kariéry bylo mistrovství světa konané při příležitosti X. všesokolského sletu v Praze v roce 1938 v rámci konání XI. závodů Mezinárodní tělocvičné federace, kde získal titul mistra světa v tělocviku.

Za okupace, za fašistů byl vězněn a zemřel právě na následky tohoto věznění v poválečném období v roce 1945.

Proto bych si dovolil vás požádat o podporu tohoto návrhu, protože si myslím, že jsou to lidé, na které bychom neměli zapomínat.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti vystoupí nyní senátor Jan Horník. Nebere si přednost, tak pan senátor Hassan Mezian. Byl jste přihlášen, pane kolego, máte slovo.

Senátor Hassan Mezian:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Tato země svou rozlohou a počtem obyvatel není největší, ale je veliká svými velikány, které ji proslavili, ať je to v oblasti sportu, kultury a v neposlední řadě i ve vědě a v ostatních odvětvích lidské činnosti.

My jsme právě vynikající kritici, ale měli bychom umět poděkovat těm, kteří nám dodávají právě pocit hrdosti, že sem patříme. Do této doby obzvlášť bych ze svého oboru chtěl pozdvihnout práci jedné naší kolegyně, a to je paní profesorky Evy Sykové. Díky jejímu celoživotnímu dílu, obzvlášť její současná práce v oblasti neurovědy a v oblasti biologické léčby, dodává nesmírné naděje na léčení spousty onemocnění, která jsou velmi svízelná a zákeřná, ať už se jedná nejen o artrózu nebo o diabetickou nohu nebo o porušení míchy nebo ALS. ALS pro kolegy – nelékaře - je to amyotrofická laterální skleróza. Je to jedna z nejzákeřnějších onemocnění, my nemáme žádnou šanci na jejich léčení. Jedinou nadějí při tomto onemocnění je doposud to, že tato diagnóza je chybná. A pokud by byla, tak naneštěstí pacienti umírají udušením při plném vědomí.

Chtěl bych z tohoto místa říct paní profesorce Sykové za sebe i za své kolegy a hlavně za své pacienty: paní profesorko, děkuji!

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jaromír Štětina.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, při podávání návrhu jsem adoptoval návrh několika občanů, kteří se na mě obrátili a nominoval jsem pana Pavla Wonku. A chci vám říci, proč.

Myslím si, že Pavel Wonka se zasloužil o demokracii více než mnoho pověstných politiků nebo lidí velmi veřejně oslavovaných. On se zasloužil o to, že tady sedíme, že sedíme na lavicích zleva doprava, že můžeme pracovat v parlamentním systému. Určitě si vzpomínáte, za co byl uvězněn. On byl uvězněn za to, že chtěl kandidovat do Národního shromáždění. Byl uvězněn a z vězení už živý nevyšel.

A nezáleží na tom, že demokracie, která tady vznikla, je demokracie pubertální, uhrovitá, nezralá, zmítaná pokusy o různé ústavní a jiné puče. Ta demokracie tady je a Pavel Wonka se o to zasloužil.

Připomenul bych ještě jednou citát Adama Michnika, který řekl: Demokracie je jako děravá loď. Musíme neustále vylévat vodu, aby se nepotopila.

A pojďme trochu té vody vylít tím, že podpoříme návrh vyznamenat Pavla Wonku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové.

První věc je, že chci reagovat na pozměňovací návrh podaný senátorem Zdeňkem Škromachem, kde by měl být na Medaili za zásluhy I. stupně doplněn Jan Gajdoš in memoriam. V žádném případě bych si nedovolil být proti této nominaci.

Nicméně chci jenom poukázat na to, že tento postup je jaksi nestandardní a mohl by do budoucna vyvolat více takovýchto reakcí a příští rok už bychom nemuseli předprojednávat a dělat celé síto, které v Senátu děláme, a mohli bychom každý panu předsedovi dávat své vlastní návrhy už po datech, která jsme si stanovili.

To je to, k čemu se chci vyjádřit. A znova říkám, není to nic proti zásluhám, které tento občan pro naši republiku udělal.

Pak zde mám druhou věc. Dovolte mi, abych se v krátkosti blíže vyjádřil pana Gjona Perdedaje na Medaili za hrdinství, a to nejenom proto, že je občanem mého volebního obvodu.

Pokud byste neměli povědomí o důvodech jeho nominace, tak ve stručnosti uvádím, že pan Perdedaj v roce 2000 šel na pomoc přepadené důchodkyni a násilník mu přeťal tepnu tak, že byl dlouho v kómatu a nyní je z něj bohužel invalidní spoluobčan. Pan Perdedaj narozený v Kosovu a od roku 1995 legálně pobývající na území České republiky měl v Čechách opravdu velkou smůlu. Toto uvádím z toho důvodu, že v některých tiskovinách bylo uvedeno, že se nejednalo o občana zde trvale pobývajícího. K tomu mám zde i důkaz.

Přihlásil se jako samoplátce českého pojištění, zachránil při přepadení českou důchodkyni a stal se obětí českého zločince, bohužel dříve, než splnil české zákonné podmínky pro výplatu dávek. Důsledkem jeho statečného činu je tak na jedné straně zachráněná důchodkyně, na druhé straně pak jeho trvalá invalidita a hmotná nouze, v které se nachází.

Mnoho našich občanů poté, co se z tisku dozvědělo o jeho statečném činu a jeho smutných následcích, poslalo na transparentní účet, založený právním zástupcem pana Perdedaje, který zde mám také k dispozici, nejen peníze, ale i vzkazy, z nichž pár ocituji: Kéž by lidí, jako vy, byla plná republika – Děkuji vám, jste mi inspirací! – Díky za to, že jste. Máte můj velký obdiv. Držím vám palce. – Díky za všechny slušné lidi – apod.

Připojme se k tomuto poděkování za všechny slušné lidi. Myslím si, že aspoň toto symbolické gesto panu Perdedajovi dlužíme.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Velmi rád bych zareagoval na jedno jméno, které se zde objevilo dvakrát, a to ze dvou pohledů, a to je právě dodatečný návrh, který podal kolega senátor Zdeněk Škromach.

Chtěl bych říct, že v tomto případě jde o zcela výjimečnou osobnost, ke které se obracejí na místě jeho úmrtí lidé pravidelně, a to každý rok, bez ohledu na to, jaký byl režim.

Chci říci, že sokol Jan Gajdoš je opravdu velkým symbolem a že takových symbolů je v naší zemi velmi málo. Proto si dovolím připojit se k návrhu senátora Zdeňka Škromacha - a toto jméno podpořím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Václav Homolka.

Senátor Václav Homolka:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, jsem poněkud zklamán tím, že nebyl oceněn pan Vladimír Remek. Odůvodnění, že to je moc, moc vysoké vyznamenání a že už byl někdy vyznamenán něčím, mi moc nesedí. Je to přece jenom člověk, který byl prvním naším kosmonautem, zatím jediným, a zastupoval třetí zemi světa, třetí zemi světa ve vesmíru! Myslím si, že bychom si toho měli velmi vážit. Navíc tento člověk jako náš poslanec v Evropském parlamentu dál prosazuje v oblasti vědy a techniky naši značku České republiky, a to velmi dobře a významně. Jenom připomenu prosazení navigačního systému Galileo, instituce, která byla zatím jako jediná z Evropské unie přemístěna k nám do České republiky.

To mě tedy velmi mrzí, protože letos je to 35. výročí a pan Remek se dožívá 65 let, takže mně to docela sedělo. Omlouvám se a děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Slovo má pan senátor Jiří Šesták.

Senátor Jiří Šesták:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Seznámil jsem se s návrhem, který předložil pan kolega Zdeněk Škromach a chtěl bych se k tomu vrátit.

Pročetl jsem si materiál a určitě k panu Gajdošovi mám hlubokou úctu. Je to osobnost, kterou bychom určitě měli umět ocenit. Ale myslím si, že náš systém, kterým všichni navrhovaní prošli, je vyjádřením nějakého řádu. A myslím si, že jestli něco potřebujeme, pak potřebujeme pravidla a řád a dodržování, i v maličkostech. Maličkosti tvoří mnohdy velké věci, a velká věc není maličkost. Jsem členem Podvýboru pro státní vyznamenání a věnovali jsme se všem předloženým návrhům, myslím si, velmi pečlivě. Myslím si, že i k jakési úctě k tomu, co tady vytváříme a jak tyto věci hodnotíme, bych se přimlouval, abychom tento návrh určitě nezapomněli a uměli ho předložit v příštím roce.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Poprosil bych pana předsedu, aby se jako předkladatel vyjádřil.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Co se týká návrhu na ocenění pana Jana Gajdoše, je to na vás, je tady nějaký systém, který jsme doposud drželi. Suverénem je samozřejmě plénum Senátu a o jménu pana Jana Gajdoše asi nikdo nepolemizuje, spíše jde o to, jestli dodržovat proceduru striktně anebo zavést jakýsi precedent, že návrhy budeme doplňovat tady na plénu. Jak jsem uvedl, rozhodující samozřejmě bude stanoviska pléna Senátu.

Co se týká dvou jmen, která tady byla zmíněna, Pavel Wonka a pan Gjon Perdedaj, tyto návrhy jsou předloženy, to zde byla pouze podpora, a myslím si, že v diskusích obě tato jména nebyla nikým zpochybněna, nebylo žádné "bojové" hlasování a jsou v návrhu bez problému.

Co se týká pana Remka, k panu Remkovi nebyly žádné připomínky ve směru, že by si to nezasloužil, ale bylo konstatováno, že do roku 1989 byla jiná státní vyznamenání, protože od roku 1989, respektive 1990 jsou nově zřízena nejvyšší státní vyznamenání. A pan Remek tehdy nejvyšší státní vyznamenání, která byla do roku 1989, obdržel. Jestliže držíme princip – ale já jsem tady řekl, že u pana Erazima Koháka a u pana Lustiga se de facto také doporučilo nedávat nějaký dubl, nedávat souběh, tak i z tohoto pohledu u pana Remka bylo konstatováno, že byl touto zemí, tehdejším prezidentem republiky oceněn v kategorii nejvyšších státních vyznamenání. Takže to byl ten důvod, proč nebyl podvýborem ani Organizačním výborem do toho návrhu zařazen. Nebylo v tom nic jiného než to, že by to vlastně byla duplicita navržení nejvyššího státního vyznamenání.

Tím přece nikdo nezpochybnil nejvyšší státní vyznamenání, která do roku 1989 byla udělována, i když byla udělována v jiné společensko-politické době.

Takže já navrhuji hlasovat nejdřív o návrhu pana místopředsedy Škromacha a poté hlasovat, pokud nebyly námitky, o všech jménech, tak jak jsou navržena z organizačního výboru.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Návrh je jasný a o tom budeme po znělce hlasovat.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu místopředsedy Škromacha na doplnění o vyznamenání pro pana Gajdoše.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 58 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 21, proti 1. Návrh byl zamítnut.

A nyní, protože nebyla žádná připomínka, budeme hlasovat en bloc o návrhu, jak bylo předloženo organizačním výborem.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 59 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 47, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Předpokládám, že kolega Škromach brzy navrhne podvýboru návrh na vyznamenání pana Gajdoše.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu předsedovi jako předkladateli.

A jsme u bodu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 119

Máme to jako tisk číslo 119. Návrh uvede zástupce poslanců Jiří Rusnok.

Poslanec Jiří Rusnok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám představil novelu zákona číslo 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, senátní tisk 119. Jedná se o poslaneckou novelu zákona, která vychází z nejnovějších vědeckých poznatků na poli odhalování jiných návykových látek u řidičů. Tyto poznatky již byly také promítnuty do právních úprav celé řady jiných států.

Současný stav u prokazování ovlivnění řidičů jinou návykovou látkou je o poznání složitější než v případě alkoholu. Praxe je zjednodušeně taková, že na základě podezření je u řidiče provedena orientační zkouška pomocí detekční sady. Případný pozitivní výsledek neprokazuje, že řidič je návykovou látkou skutečně ovlivněn a je potřeba provést vyšetření s odběrem moči a krve. Výsledky odběru moči prokáží nebo vyvrátí, zda je ve vzorku konkrétní látka nebo látky. Také toto vyšetření je však stále orientační a následuje analýza krevního vzorku s interpretací výsledků formou znaleckého posudku. Ten pouze konstatuje zjištění určitého množství látky či látek. O ovlivnění touto látkou pak rozhoduje další posudek. Tentokráte z odvětví psychiatrie.

Uvedený postup je značně časově náročný a u přestupků platí, že není-li projednán do jednoho roku od jeho spáchání, odpovědnost za něj zaniká a pachatel vyvázne bez postihu. K těmto případům dochází především díky oponentním posudkům.

Předložený návrh novely spočívá v zavedení tzv. analytického principu, který je založen na aktuálních poznatcích soudních lékařů a toxikologů, že minimálně u některých návykových látek včetně nejběžněji zneužívaných drog, např. THC , amfetamin, morfin, kokain, lze jasně specifikovat, od kterého množství je možné na řidiče pohlížet jako na ovlivněného návykovou látkou.

Návrh předpokládá, že v právním řádu by měly být vyjmenovány látky, u nichž lze použít právě analytický princip, a to s uvedením mezních hodnot, při jejichž dosažení je již řidič nepochybně ovlivněn. Navrhujeme, aby takový seznam látek byl vydán formou nařízení vlády a dal se tak jednodušeji aktualizovat. Důsledkem zavedení analytického principu je, že není potřeba zpracovávat znalecký posudek z oboru psychiatrie, který je na konci celého řetězce a postačovaly by pouze výsledky toxikologických zjištění, což by s sebou nutně přineslo nemalou finanční úsporu na straně orgánů veřejné moci a také zrychlení celého procesu. U ostatních látek, u nichž není možné stanovit mezní hodnoty, by se proti současnému stavu nic nezměnilo. Tyto látky však představují v počtu odhalených případů naprostou menšinu.

Návrh zákona rovněž řeší jistou terminologickou nejednotnost zákona o silničním provozu, který nejednotně používá pojmy jako alkoholický nápoj, alkohol, návyková látka či jiná návyková látka. Během projednávání v Poslanecké sněmovně byl navržen a přijat pouze jeden pozměňovací návrh, a to od navrhovatelů zákona. Jeho prostřednictvím dochází k zpřesnění textu a zjednodušuje se formulace ve smyslu doporučení stanoviska vlády.

Na přípravě novely se podíleli pracovníci krajských úřadů z oddělení dopravních přestupků, dále představitelé České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie a také dopravní policie. Návrh tedy vzešel především z praxe. Nevzniká od zeleného stolu a cením si toho, že se k návrhu novely připojili kolegové ze všech parlamentních stran napříč politickým spektrem. Tato podpora pak provázela celý proces schvalování v Poslanecké sněmovně.

Chci poděkovat za včerejší věcné projednání ve VHZD. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost a případnou podporu této novely. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je VHZD. Usnesení má číslo 119/1. Zpravodajem je pan senátor Karel Korytář, který má zprávu.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Hlavním tematickým zaměřením předložené novely zákona číslo 361/2000 Sb., jak již uvedl pan poslanec, je zavedení tzv. analytického principu zjišťování ovlivnění řidičů návykovými látkami – drogami, vycházejícího z poznatku, že u některých často zneužívaných návykových látek lze jasně specifikovat, od jakého množství návykové látky v těle řidiče lze na něj pohlížet jako na ovlivněného danou návykovou látkou.

Zavedení tohoto principu by mělo přinést zjednodušení stávajícího složitého a nákladného způsobu zjišťování a prokazování deliktů spočívajících v řízení motorových vozidel pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu, neboť v řadě případů odpadne nutnost vypracování znaleckých posudků z odvětví psychiatrie. Tento návrh by tak měl výrazně zefektivnit řízení o přestupcích spočívajících v řízení motorových vozidel pod vlivem některých nejčastěji zneužívaných návykových látek.

Stanovisko vlády bylo souhlasné s tím, že doporučila pouze určité zjednodušení navrhovaného textu. Návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, který doporučil návrh zákona schválit v předloženém znění. Při konečném hlasování ve třetím čtení byl poslanecký návrh zákona schválen v hlasování číslo 148, ve kterém se ze 155 přítomných poslanců vyslovilo 145 pro a nikdo nebyl proti.

Předložená poslanecká zákonná předloha v zákoně o silničním provozu rozšiřuje zákaz požívat alkohol i na jakékoliv jiné látky než alkoholické nápoje. Zavádí řadu legislativních pojmů a sjednocuje je s právem evropským i s naším právem. Zakotvuje základní zásady fungování analytického principu. Doplňuje – jak již bylo řečeno – výslovné zmocnění pro vládu, aby svým nařízením stanovila okruh jiných návykových látek, u nichž se uplatní analytický princip. Povinnosti učitele autoškoly rozšiřuje na všechny činnosti, které vykonává v rámci dohledu nad řidičem motorového vozidla, který sám není držitelem řidičského oprávnění. Provádí odpovídající změny v sankčních ustanoveních, která upravují přestupky učitele autoškoly. Zpřesňuje ustanovení o zabránění v jízdě. Navržené změny promítá do změny zákona o bodovém hodnocení závadového jednání řidičů. to je výčet některých ze změn, které odezněly v diskusi v Poslanecké sněmovně.

Při konečném hlasování doznal návrh zákona jen formálních změn vyplývajících ze stanoviska vlády v podobě zpřesnění formulace při zjišťování hodnot alkoholu nebo jiné návykové látky u řidiče, nebo jednoduššího vyjádření povinností učitele autoškoly. navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti 15. dnem ode dne jeho vyhlášení.

Připomínky naší legislativy týkající se nabytí účinnosti zákona a přechodných ustanovení byly v diskusi na hospodářském výboru vypořádány.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, vzhledem ke stanovení nových, přísnějších, ale zejména jednodušších pravidel tzv. analytického principu zjišťování ovlivnění řidičů návykovými látkami, navrhuje VHZD plénu Senátu vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. I vy se, pane kolego, posaďte ke stolku zpravodajů. Moje otázka zní, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto normou. Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím. Máme jediný návrh, to je schválit. Předpokládám, že pan poslanec ani zpravodaj se nebudou vyjadřovat k něčemu, co neproběhlo. Takže po znělce budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 60 ukončeno, registrováno 57, kvorum 29, pro 48, proti nikdo. Návrh schválen.

Pane poslanče, díky. Pane zpravodaji také.

Končím tento bod.

A nyní máme bod

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 120

Máme to jako tisk 120 a návrh uvede zástupce poslanců pan poslanec Jan Kubata, který už je tady, takže máte mikrofon, pane kolego.

Poslanec Jan Kubata:  Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane místopředsedo Senátu, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám dnes představil na plénu Senátu návrh novely zákona 311, novely zákona o pohonných hmotách. Tento zákon je skupinou poslanců koncipován jako ryze regulatorní zákon, který směřuje do prostředí, které je v posledních letech infiltrováno organizovanými cizojazyčnými zločineckými strukturami, které se snaží český stát a podnikatele řekněme obrat o daň z přidané hodnoty systémem síťových přeprodejů pohonných hmot mezi nejednotlivými právnickými osobami, ale mezi desítkami právnických osob.

Dle šetření generálního ředitelství, finančního ředitelství a ředitelství cel se hovoří o sítích, které obsahují 20, 30, 40, 50 subjektů, kdy k těmto přeprodejům dochází pouze prostřednictvím internetových převodů. Firmy nemají ani své kanceláře ani bankovní účty. Současná legislativní úprava umožňuje pouze řešit už následky a ne příčiny.

Je potřeba říci, že se zároveň odhaduje, že přibližně 25 % trhu s pohonnými hmotami je takovýmto způsobem ovládáno organizovaným zločinem. Je třeba zároveň říci, že předpokládané daňové úniky na dani z přidané hodnoty jsou odhadovány kvalifikovanými a odbornými odhady mezi 5 – 11 miliardami Kč. Je třeba zároveň říci, že je to následný jev, který pokračuje po vyřešení problémů v 90. letech minulého století se spotřební daní tzv. podnikáním na DPH.

Skupina poslanců si nekladla za cíl vyřešit tuto problematiku v celém širokém spektru. My jsme se snažili zacílit na věci, které by mohly v případě vašeho ctěného souhlasu a podpory tohoto zákona a podpisu pana prezidenta vstoupit co nejrychleji v platnost a umožnily orgánům daňovým a orgánům policejním, což je v této chvíli celní správy, začít důsledně monitorovat a stíhat tyto organizované cizojazyčné skupiny, jejichž lídři zcela jistě nesedí na území ČR, ale převážně se opírají o desítky či stovky tzv. bílých koní.

Snažíme se změnit trh s pohonnými hmotami, jelikož jsme hluboce přesvědčeni, že to není trh, který by měl zůstat v rámci živnosti volné tak jak je tomu dodnes. Snažíme se i cílit na živnostenský zákon a při zápisu do živnostenského rejstříku umožnit prokazování odborné způsobilosti jednotlivých osob, které se do živnostenského rejstříku budou zapisovat. Zároveň trváme na tom, a myslíme si, že je správně, aby prokazování bezdlužnosti bylo automatickou součástí.

Zápis do rejstříku distributorů v dnešní době, a promiňte mi, že použiji takové slovo, je spíše formalistický. Je fakticky nárokový a jeho výsledkem je, že v tuto chvíli máme v tomto rejstříku zapsáno přibližně 1700 právnických osob, které se zabývají distribucí pohonných hmot.

Chtěl bych hned v úvodu svého slova říci, že se tento zákon netýká, a to podtrhuji mnohokrát, provozovatelů čerpacích stanic. Nemá to souvislost s čerpacími stanicemi. Bohužel v mediální zkratce, protože se proti tomuto zákonu, ale ne proti zákonu jako takovému, ale proti kauci, o které se budeme bavit, která je tím stěžejním střetem, postavilo Sdružení provozovatelů čerpacích stanic. Ale s čerpacími stanicemi to nemá nic společného. Dotýká se to pouze distributorů pohonných hmot.

Co se týče vlastní kauce, chci říci, že pohonné hmoty jako celek jsou zatíženy spotřební daní a daní z přidané hodnoty. To samo o sobě tuto komoditu činí tak velmi zajímavou, že se mnozí rádoby podnikatelé, snaží na ní realizovat své nečisté a poměrně velké zisky.

Je třeba si uvědomit, že na jedné cisterně pohonných hmot může vzniknout daňový únik až ve výši 245 tisíc Kč. Je třeba říci, že v daňovém intervalu, který je od doby započetí obchodu do podání daňového přiznání a odvodu daně z přidané hodnoty, to znamená přibližně 55 dní, může jeden daňový subjekt zplodit daňový únik až ve výši 13,5 milionů Kč.

Z tohoto ohledu a vzhledem k ohledu na objem firem účastnících se v řetězovém přeprodeji pohonných hmot jsme došli ve velmi otevřené a poměrně dlouho trvající diskusi k tomu, a sněmovna k tomu také tak přihlédla, a to velkou většinou, které si vážím, napříč všemi politickými stranami, že doporučujeme zavést pouze jednu kauci, a to kauci kompromisní mezi kaucí 35 a 50 milionů a kaucemi 5 a 10 milionů, ve výši 20 milionů Kč, které právě v řetězovém náběhu kriminální činnosti umožní finančnímu a analytickému útvaru ministerstva financí monitorovat a vstupovat do těchto nelegálních obchodů, a tak uchránit Českou republiku od daňových úniků.

Chci zároveň říci, že tento zákon nevznikal pouze z iniciativy poslanců. Tento zákon byl velmi důsledně komunikován a konzultován s ministerstvem průmyslu a obchodu, byl komunikován s ministerstvem financí, s Generálním finančním ředitelstvím a s Generální správou cel. Výbory Poslanecké sněmovny uspořádaly k tomuto tématu mnoho seminářů. Byl to jak výbor zemědělský, rozpočtový, tak především parlamentní výbor hospodářský. Těchto seminářů se mohli účastnit všichni zúčastnění. Já musím říci, že se jich také velmi důsledně účastnili, a tak jako jste vy zcela jistě obdrželi mnoho e-mailů a dopisů, které vás odkazují, jakým způsobem budeme likvidovat malé podnikatele, že se dostaneme do střetu velkých a malých firem, že tento zákon je výsledkem úspěšného lobbingu velkých společností, tak i já jsem všechna tato slova vyslechl mnohokrát a musím říci, že to v žádném případě není pravda.

Velcí distributoři poukazují na to, že náš trh je tak infiltrován organizovaným zločinem, že zvažují odchod z tohoto trhu. Malí distributoři v rámci 20miliónové kauce říkají, že na ni nebudou mít, že se ohrozí zásobování zemědělských družstev, zemědělských strojů, stavebních strojů na staveništi apod. I toto je otázka, kterou jsme velmi důsledně diskutovali a musíme konstatovat, že tomu tak není. A to z toho důvodu, že tato kauce není nutná, aby byla složena v hotovosti, aby dotčená právnická osoba musela mít k dispozici 20 milionů Kč. Dotčená právnická osoba může využít tzv. bankovní záruky. Při posledním fyzickém šetření společnosti, která se na trhu pohybuje, a teď, promiňte, použiji ten název, poctivá firma s několikaletou účastí na trhu, tak její bankovní garance by pro ni znamenala roční výdaj ve výši 80 tisíc Kč, tak aby banka poskytla českému státu 20miliónovou garanci jako takovou. Ano, u nových subjektů tato částka může dosáhnout částky vyšší, ale maximálně banky hovoří až o 400 tisících Kč. Znovu říkám, že je velkou otázkou, zdali ty firmy, které se dnes velmi obávají této kauce, by vůbec dále v takovémto prostředí přežily. Protože je třeba si uvědomit, že už dnes, byť je to skrýváno, se stává běžným pravidlem, že malí dodavatelé, distributoři pohonných hmot, aby vůbec přežili, tak musí koupit tzv. jednu černou cisternu, aby se vůbec dostali na kladnou nulu. Znovu opakuji, 25 % trhu, pokud by se alespoň ze dvou třetin podařilo tyto aktivity organizovaného zločinu potřít, by se otevřelo poctivým podnikatelům, kteří by na trhu byli.

Nejsme zároveň připraveni, pokud současná politická situace to umožní, pracovat dál na rozpracované velké novele zákona, která by se měla dále tzv. pravidelným měsíčním hlášenkám jednotlivých odběratelů, výrobců, distributorů apod. tak, aby byla přesná kontrola nad touto komoditou a abychom vyloučili právě možnost tzv. podnikání na DPH. V tuto chvíli nicméně nejsme schopni, vedeni snahou, aby tento zákon vstoupil co nejrychleji v platnost, toto zrealizovat a domníváme se, než zavést něco, co by směřovalo k chaosu, je lépe udělat jasné, jednoduché kroky, zavést 20miliónovou kauci, a potom se zabývat kroky dalšími, které budou dále v těch jednotlivých, jemnějších detailech zpřesňovat tento zákon.

Vážený pane předsedo, místopředsedo, vážené dámy senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych vás ještě požádal o jednu věc. Chtěl jsem vás požádat o to, abyste podpořili tento zákon ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna, a to právě veden snahou o to, aby tento zákon mohl vstoupit co nejdříve v platnost, vzhledem k současné politické situaci, kdy nevíme, jak dlouho ještě Poslanecká sněmovna bude zasedat.

Zároveň mi dovolte, abych poděkoval, a to opravdu velmi, včerejšímu jednání vašeho výboru - vašemu panu předsedovi a všem kolegům - který velkou a jasnou většinou účastněných senátorek a senátorů podpořil poslanecký návrh, za otevřenou diskusi, která trvala více než hodinu, a zazněly tam přesně ty připomínky, o kterých jsem hovořil, já si toho nesmírně vážím, neházím je za hlavu, nicméně říkám, že tento krok, pokud ho schválíte, je krokem správným směrem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je VHZD. Usnesení má číslo 120/1. Zpravodajem je pan senátor Jan Hajda, který má slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Pokud se týká zpravodajské zprávy, budu stručný, poněvadž si myslím, že pan poslanec, i na základě toho, co včera bylo na výboru, byl velmi detailní. Obecně se jedná o návrh novely zákona o pohonných hmotách, který předložila skupina poslanců, a to, jak je uvedeno v důvodové zprávě, se záměrem zamezení daňovým únikům při nákupu pohonných hmot z jiných členských států EU formou řetězových obchodů mezi skupinou spřízněných společností. Považuji za určité, řekl bych, plus pro hospodářský výbor, poněvadž přesně před třemi lety a jedním měsícem jsme udělali minikonferenci na téma daňových úniků, a od té doby se začala situace řešit.

Stávající úprava registrace distributorů v zákoně o pohonných hmotách je formalistická a zápis do registru distributorů pohonných hmot je v podstatě nárokový. S pohonnými hmotami lze obchodovat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti ohlašovací volné. Z tohoto hlediska vstup účelových společností do odvětví obchodování s pohonnými hmotami je zcela volný a nekontrolovatelný.

Pokud se týká změn proti dosavadnímu právnímu stavu a změny provedené Poslaneckou sněmovnou, stanovují se podmínky, při jejichž splnění budou moci oprávněné osoby zahájit a vykonávat činnost distribuce pohonných hmot. Mezi tyto podmínky patří bezdlužnost, neexistence nedoplatků na pojistném, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění, spolehlivost distributora i jeho odborného zástupce a dále složení kauce ve stanovené výši. Zápis distributora do registru distributorů pohonných hmot již nebude probíhat automaticky na základě pouhého oznámení. Definuje se distributor pohonných hmot.

Účinnost zákona byla stanovena na první den druhého měsíce po jeho vyhlášení.

Poslanecká sněmovna projednávanou předlohu zákona schválila ve znění tam podaných přijatých pozměňovacích návrhů na své 53. schůzi dne 15. května, když v hlasování z přítomných 159 poslanců byl návrh zákona schválen 126 hlasy, 3 hlasy byly proti.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento zákon na včerejší schůzi a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se, pane kolego, ke stolku zpravodajů. Otázka pro plénum, zda někdo navrhuje nezabývat se tímto návrhem. Nikdo se nehlásí. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. To, co tady bylo řečeno, samozřejmě všechno je pravda, ať od předkladatele nebo od našeho garančního zpravodaje. Nicméně mnoho věcí se dle mého ne úplně ztotožňuje s těmi čísly, která tady byla řečena třeba panem poslancem. Mluvil o tom, že například zhruba zatížení na třetího distributora bude cca 80 tisíc korun, kdyby si bral bankovní záruku, za rok. Já mám čísla jiná. Mám to od společenství čerpacích stanic České republiky, a toto společenství uvádí číslo 400 až 600 tisíc, což samozřejmě pro střední a zejména menší distributory může být poměrně hodně likvidační.

Bylo tady zmiňováno číslo 8 miliard, to je únik, který má údajně docházet na základě zjištění a zde se uvádí v materiálu, který jste určitě také dostali od České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, to je číslo, které by se mělo zakládat na základě informací státní sféry – předpokládám ministerstva financí, celní správy a dalších státních orgánů, nicméně když ta čísla budete hledat, tak zjistíte, že vlastně neexistují. Jsou to pouze odhady. A já si nedělám iluze, ono to skutečně může být 8 miliard, nebo dokonce i miliard víc, ale také by to mohlo být možná miliard méně. Ono by bylo bývalo stačilo v minulosti, kdybychom z distribuční činnosti neudělali živnost volnou, ale vázanou koncesovanou. V ten okamžik bychom asi dovodili a dostali se blíže ke konkrétním distributorům, kteří mohou systém obcházet, podvádět na daních apod.

Další věc, která mě trošku zaráží, že český stát přichází z této oblasti tak pozdě k takovýmto opatřením. Vždyť my těch kauz kolem dovozu topných olejů a dalších jsme už zažili tolik a celá léta se nic nestalo. Já se ptám, kdo tady zaspal? Zaspal Parlament? Zaspala jednotlivá ministerstva, nebo orgány, které měly na starosti tuto branži? Čili je chvályhodné, že se něco dělá. Pokud mám informace, tak jak asociace velkých firem, tak Společenství předních a malých byly celá léta ve shodě a spolupracovaly spolu. Teď se poprvé rozcházejí, protože nedošlo ke kompromisu mezi předními, malými a těmi velkými, co si budeme nalhávat, pro velké se v podstatě nic neděje. Když schválíme novelu tohoto zákona v předložené podobě, tak k čemu dojde? Oni doplní trh a budou mít větší pole působnosti.

Druhá věc, která mě zaráží, která tady nebyla zmíněna je, že vlastně se nejedná o zákon, který by šel normální cestou, to znamená předkládala by ho vláda a proběhlo by tam připomínkové řízení ministerské. Díky tomu, že návrh zákona si osvojili poslanci, tak nejsou důležitá vyjádření například Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ti by normálně byli účastníky a určitě předkladatel by se s jejich připomínkami musel vypořádat. Tento úřad – aspoň z materiálu, který mám já – se tímto opatřením tak, jak je předložené, nesouhlasí a v podstatě jasně dokladuje, že dojde – nebo nedojde k ochraně hospodářské soutěže. Takže, co jsem od předkladatele neslyšel, jak se s touto záležitostí vypořádali. Já se domnívám, že tento trh místo, aby byl volný pro poctivé a ty, kteří to už léta dělají, praktikují, platí daně, platí za své zaměstnance, nedělali si žádné zásoby dvaceti milionů, protože neočekávali najednou přijde zákon a budou muset mít dvacet milionů cash, anebo si je budou muset půjčit za sta tisíce, tak ti je nemají. A ti, kteří podvody dělali, prosím vás, pro ty dvacet milionů není problém, to je jeden dobrý obchod. Takže ti peníze mají. Pak je pravda, že těch distributorů je asi 1700 a předpokládá se, že kdyby byly přijaty pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně – a dva z toho jsem si dovolil vám také předložit - pokud by se vůbec dostal tento zákon do podrobné rozpravy, tak by jich mohlo zůstat 400. Ale vyčíslilo by se pole působnosti pro všechny ty, kteří jsou buďto bílí koně anebo ty, koho jenom někdo poprosil a řekl, hele, udělej si tuhle živnost a jednou za čas přes tebe pošlu pár cisteren nějakých pohonných hmot. A to jenom z toho důvodu, že kolem jednoho takovéhoto nelegálního obchodu je cca až 40 malých firem, přes které se to prolévá, aby se systém stal neprůhledným a nedohledatelným pro orgány, které by měly tyto záležitosti mapovat a měly by je dohlížet.

Takže nejsem úplně přesvědčen o tom všem, co tady bylo řečeno. Zřejmě i vy jste dostali poměrně velkou škálu různých e-mailů nebo dopisů. Já zde uvedu příklad jednoho z nich. V jednom z těchto e-mailů se totiž píše, že předmětný návrh novelizace zákona, který všechny poctivé distributory očekávali s nadějí na změnu k lepšímu, byl bohužel, sepsán tak nešťastným způsobem, že místo toho, aby plnil funkci ochrannou, plní funkci v mnoha případech likvidační. Že kauce 20 milionů je tak vysoká, že je nemožné pro drobné a poctivé distributory na ni dosáhnout. Že za zákonem připuštěnou bankovní garanci požadují banky ručení majetkem v tržní hodnotě 40 milionů, a že na vystavení garance požaduje banka roční poplatek ve výši 400 až 600 tisíc korun, což je pro většinu menších distributorů likvidační. Kauce je nastavena pro všechny distributory ve stejné výši bez ohledu na prodané množství PHM, proti čemuž se vlastně postavil Úřad pro hospodářskou soutěž, protože stejně zvýhodňuje na trhu pouze velké firmy. Že postihuje nejen většinu distributorů, ale postihne jejich odběratele, tisíce drobných zemědělců a stavebních firem, kteří mají tak malé odběry, že pro velké distributory ČEZ, ČEPRO či Unipetrol vlastnící pouze velké cisterny, se ekonomicky nevyplatí malé množství PHM na farmu, či přímo na pole nebo na staveniště zavážet, protože ani většina těchto velkých cisteren není ani technicky vybavena pro stáčení přímo do strojů, či malých nádrží a pro jejich velikost se v mnoha případech k zákazníkovi ani nedostanou.

Toto napsal pisatel, který je na trhu již cca 20 let. Píše – platí daně, platí veškeré závazky za své zaměstnance a teď vlastně jedním úkonem bude vymazán z trhu, protože není schopen kauci, která je na něm požadována, nebo bankovní záruku si zajistit.

Dejme tomu, že doopravdy z 1700 je 1300 nepoctivých – a těch se zbavíme. Mohlo by nám zůstat 400 tisíc, kdybychom skutečně našli trošku jiný mechanismus a tam právě míří pozměňovací návrhy, kdy se částka snižuje a z 20 milionů korun na 5 milionů korun.

V Parlamentu se říká, že návrh tohoto zákona zpracovávalo ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí a v podstatě použilo poslaneckou iniciativu, aby se vyhnulo tomu velkému připomínkovému řízení a aby zákon mohl být rychle – nebo aby mohl rychle projít Parlamentem. Mluví se také o tom, že původně bylo v návrhu 10 milionů korun, ale že ministerstvo financí řeklo deset milionů, to je poměrně hodně, a poslanci to určitě sníží na 5 milionů. Takže z jejich pera vzniklo 20 milionů a očekávali, že to bude 5 milionů. A světě div se, Poslanecká sněmovna to schválila - ve výši 20 milionů!

Když jsem jednal s distributory, tak ti mi říkali, že i 5 milionů je moc s těmi středními a menšími, stačilo by 500 tisíc litrů, protože to vymaže z trhu všechny ostatní, kteří skutečně to dělají pouze jenom jako přeprodávající v tom systému nekalém, který se děje anebo jsou to ti, kteří mají kolikrát živnost jenom zaregistrovanou, ale ani ji nevykonávají, nebo jsou to bílí koně.

Potom druhý bod, který by mohl tomuto prostředí být nápomocen, aby ho vyčistil, ale aby neznevýhodnil slušné a solidní, kteří na trhu již delší dobu fungují, to znamená, že by nemuseli poskytnout kauci, pokud by během pěti let předcházející vykonávali činnost distributora a každý rok prodali minimálně 500 tisíc litrů pohonných hmot. Tady jenom upozorňuji na to, že to neřeší distributory, kteří se zabývají distribucí LPG. Tam je problém, protože tyto částky jsou o hodně menší a na 500 tisíc by se jich dostalo zhruba asi 5 z 20, kteří jsou v České republice na trhu.

A potom by tam byla ještě druhá podmínka, že během té doby by distributor splňoval – v minulosti – a musel by splňovat podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti podle tohoto zákona. Domnívám se, že je velká škoda v tom, že by v Poslanecké sněmovně nedošlo k tomu, aby tyto pozměňovací návrhy byly přijaty. Bohužel díky tomu nedojde k vyčištění tohoto trhu, ale dojde k vyčištění a k likvidaci slušných a solidních. Podle odhadu jich zůstane 50 z těch 1700. Optimisté říkají možná sto.

Já vás už nechci dlouho zdržovat v toto pozdní odpoledne. Měl jsem to sice všechno napsané, ale reagoval jsem i na to, co předkladatel nám přednese – pan poslanec Kubata. Chci vás pouze požádat, zdali byste byli ochotni – vím, že to je na poslední chvíli, a bohužel i výbor hospodářský a garanční, byl včera, tak jsem očekával, že tam právě dojde k nějakým diskusím a budou navrženy nějaké pozměňovací návrhy. Nedošlo k tomu, já jsem se snažil toho ujmout. Jenom chci upozornit, pokud bychom se dostali náhodou dále, že tam mám pouze jednu chybu v číslovce, kde je "pětka" u druhého bodu a měla by tam být "trojka". Takže vás chci poprosit, zdali byste našli podporu pro tyto pozměňovací návrhy tak, abyste propustili tento zákon do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Původně jsem vám tady chtěl číst příběh jednoho, nejspíše jste ho dostali také, ale jen od malých distributorů. Jeden z nich mě zaujal, tak jsem si s tím pánem asi 14 dní dopisoval, chtěl jsem po něm ještě nějaké informace, ale protože jsem neměl možnost si to objektivně nějak prověřit, tak vás toho ušetřím. Nicméně je zvláštní, že poslanecký návrh oprávněnost svého návrhu odůvodňuje zamezením nebo omezením daňových úniků likvidací těch nepoctivých distributorů. Nabízí se tu otázka, co tedy dělá stát. Všichni vědí, že k něčemu dochází a stát asi selhává ve své kontrolní a možná represivní funkci. Ptejme se tedy orgánů, jež to mají na starosti.

A potom ta druhá, což do jisté míry, pokud to bude přijato v tomto znění, ohrožujeme také stát. Zmínil se o tom už pan senátor Horník. Ti lidé – a to je jedno jestli jsou velcí nebo malí – začali podnikat v nějakých podmínkách. Na základě toho si vytvořili nějaký podnikatelský záměr; na základě úspěšnosti nebo úspěšnosti nastavili nějak svůj život, ale to už je jedno, jestli to byly hypotéky anebo něco někam investovali. A my teď v průběhu jejich podnikání jim podmínky docela zásadním způsobem měníme. Nedivil bych se, kdyby potom distributoři šli po vzoru majitelů nebo provozovatelů fotovoltaických elektráren a podobných, kde se také cítí být nějakým způsobem poškozeni zásahem nás, zákonodárců, v průběhu jejich podnikání.

Mně poslanecký návrh nepřipadá, že bude tak akčně působivý, jaká role se mu dává, a naopak je mi líto těch 400 až 500 lidí, jež se řadí mezi malé a střední distributory, kteří nejspíše na to mít nebudou. Pak jsem se dověděl, že si samozřejmě mohou vzít nějakou bankovní záruku, nicméně je to kolem 60 tisíc měsíčně za udržování této jistiny. Zase z nějakých dalších vyjádření pro ně, pro ty malé, je to zhruba příjem po uhrazení všech nákladů. Takže upozorňuji na tyto dvě věci a s čistým svědomím pro tento návrh ruku zvednout nemohu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Jiří Bis.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři. Vždycky, když se narazí na určité problémy s úniky daní a když k tomu vzniknou diskuse, a jsou navržena určitá opatření, která jsou jinde běžná, tak se ozve pokřik, kolik poctivých slušných podnikatelů zlikvidujeme. Když se navrhovaly registrační pokladny, málem bychom zlikvidovali živnostníky. Registrační pokladny nemáme kvůli tomu, a v každém obchodě se vás ptají, jestli potřebujete daňový doklad nebo ne – snad v jediné zemi, jako jsme my v Česku, nikde v západní Evropě se mi to nestalo.

Já si myslím, že především každé opatření, a to i opatření, které je teď navrhováno, jde skutečně po určitých velkých únicích, nic není úplně stoprocentní a všechno má své výhody a nevýhody. Já bych řekl, že je možné, pokud budou mít menší distributoři určité potíže se zárukou bankovní, že mají ještě jednu možnost, a to spojit se do nějakého s.r.o., kde budou dva – tři a potom problémy vypadají trochu jinak.

Chtěl bych jenom říci prostřednictvím vás, pane předsedající, kolegovi Horníkovi, že stejně klidně reagovali někteří, když se místo 10 % snižovalo ve fotovoltaice – ta možnost na 5 %. Potom mluvíme o tunelářích, kteří nás stojí desítky miliard. Tady je na jedné straně 5 až 10 miliard ročně – považte, jestli skutečně určité oslabení tohoto návrhu, které po dlouhé diskusi předložili poslanci, které bylo projednáno na výborech, jestli má smysl dělat zde ad hoc. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí. Hlásí se ještě do rozpravy – dobře, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Jenom rychle ještě doplním jednu věc. Mrzí mě, že ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu nevyužilo myšlenky, která byla daná na stůl, a to té, že by se DPH za pohonné hmoty vybíralo, když se k nám dováží, stejně v období, přesně jako spotřební daň. Protože na spotřební dani se de facto dneska nedá díky elektronickému systému utéct, kdežto při platbě DPH se dá utéct. A mě jenom mrzí, že toto minimálně ministerstvo financí neudělalo a chci je tím vyprovokovat, aby to v co nejbližším období udělalo. Protože jakmile to udělají, tak okamžitě půjdou úniky zejména dneska činěné na DPH dolů. Ale nedělejme si iluze, galérka, kde se točí stovky milionů korun, si vždycky něco lepšího najde a možná na chvílí ponížíme, a jestli to teď je pět, deset, osm miliard, na těch únicích, tak určitě budou hledat jiné cesty, aby si vlastně tyto jejich neoprávněné výdělky zase nějakým způsobem vydobyli.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se ještě jednou, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Máte slovo.

Poslanec Jan Kubata:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, já bych jenom s odlehčením na úvod chtěl říci, že po vystoupení pana senátora Horníka jsem nabyl pocit, že má milovaná obec Boží Dar se chce zapsat do rejstříku distributorů a že jedna benzínová pumpa, která tam je, už nestačí. Ale dovolte, to bylo trochu odlehčení, teď zcela vážně. Musím říci, že absolutně respektuji, co tady pan senátor Horník, pan kolega Bis i pan senátor Nenutil řekl, absolutně to respektuji, my jsme ty věci také velmi podrobně diskutovali. Musím říci, že je podstatné se vždycky podívat při této diskusi, která sklouzne potom do jednotlivých detailů, co tento zákon řeší. Tento zákon řeší problém, který byl v 90. letech minulého století spojen nejen s finančními úniky, ale i s násilnou trestnou činností. Snaží se to řešit.

Tento návrh zákona jednotné daně, jednotné kauce, zvlášť v prostředí řekněme české šikovnosti a schopnosti, kdy jakmile máme dvě možnosti, tak hned najdeme čtyři cesty, jak to obejít, řeší to, aby na tomto trhu, a to je moje otázka na ÚOHS, právě naopak vznikly rovné podmínky. Tento návrh zákona se snaží chránit právě malé a střední distributory proti tak zvaným nepřátelským převzetím jejich firem ve chvíli, kdy kriminálním sítím dojdou jejich bílí koně při zavedení jednotlivých podmínek zřízení živnosti atd.

Musím říci, že přiznávám, že neexistují žádná faktická čísla. Všechno jsou to odborné odhady, nicméně lidi, kteří s tou komoditou přicházejí do styku mnoho let, jsou to erudované odborníci jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu průmyslu a obchodu. Ano, já se vůbec nestydím za to, že tento zákon byl psán společně s ministerstvem financí a s ministerstvem průmyslu a obchodu. Jako poradce ministra průmyslu a obchodu jsem byl od začátku u vzniku tohoto zákona.

Musím říci, že nemohu souhlasit, že po schválení a zavedení tohoto zákona nám na trhu zbude 400 firem, možná pak i 40. Odborné odhady hovoří o tom, že těch řekněme síťových černých přeprodejců je 500 až 600. To znamená, na trhu zbude přibližně 1000 až 1100 společností.

Na závěr musím opravdu znovu zopakovat, že již dnes je smutnou realitou, že mnoho drobných distributorů se dostává do situace životní nutnosti koupit od černého trhu jednu nedaněnou cisternu, aby se ve svých daňových příjmech, respektive ve svých fyzických příjmech vůbec dostali k tomu, aby se mohli uživit. To je prostě realita. Tento zákon samozřejmě má svá rizika, ale chci říci, že pro mě pojem poctivé podnikání je povinnost podnikatelského subjektu. Ne nějaká jeho výsada. Všechno ostatní nepatří do právního rámce České republiky. Poctivých podnikatelů je na druhé straně třeba si vážit. Ale se vší úctou k ostatním komoditám, příkladně k pekařům, musím říci, že trh s pohonnými hmotami zkrátka není trh s pečivem. Není! Je to trh, který je významně daňově zatížen jak spotřební daní, tak DPH. A znovu říkám, rozumím všem pozměňovacím návrhům, rozumím těm diskusím, hovořil jsem i s představiteli společenství čerpacích stanic. Hovořil jsem se všemi, kteří se na mě obrátili. Nikoho jsem nikdy neodmítl. Musím říci, že podle mého nejlepšího vědomí a svědomí je toto opravdu maximální snaha, zamezit a zavřít dveře v této cestě. Nemohu vyloučit, že si organizovaný zločin bude hledat cesty jiné. Od toho jsme tady my, poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři, abychom se snažili ty dveře postupně zavírat.

Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy senátorky, páni senátoři. Ještě jednou vás žádám o podporu tohoto zákona ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, v diskusi vystoupili tři senátoři, z toho jeden dvakrát. Pan předkladatel zaujal stanovisko k tomu, co bylo obecně v rozpravě řečeno. Já bych zdůraznil jednu věc. Pokud v kterékoli oblasti dochází k podvádění na trhu, ti poctiví mají jedinou možnost. Buď se přizpůsobí, aby ekonomicky stačili, nebo z toho trhu vypadnou. Během určité doby budu předkládat podobný pozměňovák i v některých jiných oblastech, kde si necháváme i zahraničními agenturami zpracovávat stanoviska k tomu, co se děje na našem trhu. Myslím si, že pokud se týká tohoto, měli bychom to brát především jako ochranu poctivých podnikatelů, a pokud pan poslanec hovořil o tom, že se začíná chystat velká novela, já všem, kteří mě denně zaplavovali dopisy, doporučuji, aby se zapojili do velké novely. Uvidíme první zkušenosti, které budou.

Jinak včera na hospodářském výboru byli zástupci velkých distributorů, malých distributorů, byli tam zástupci Generálního ředitelství celní správy, Generálního finančního úřadu, ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, a v závěru jsme se všichni shodli na tom, že řešení cestou této novely je správné a já bych vás žádal o schválení.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí návrhu je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Takže končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu navrhovateli. Máte slovo.

Poslanec Jan Kubata:  Vážené dámy senátorky, páni senátoři, děkuji vám za podporu tohoto zákona.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji panu zpravodaji a končíme projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 118

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 118. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, vítejte a máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Petr Bendl:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je zejména vytvořit předpoklady pro organizační a věcné zabezpečení uchování a využívání genetických zdrojů lesních dřevin významných pro lesní hospodářství České republiky, které se nacházejí na jejím území.

Návrh zákona především upravuje problematiku ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, jejíž absence v české národní legislativě je v lesnické praxi již dlouho pociťována, stanoví zásady ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin prostřednictvím Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, implementuje předpisy Evropské unie, které dosud implementovány nebyly, a odstraňuje nepřesnosti vzniklé při dosavadní implementaci.

Upravuje správní trestání v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své 40. schůzi dne 28. února 2013 a doporučil Poslanecké sněmovně předkládaný návrh zákona schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a legislativně technických připomínek.

Komplexní pozměňovací návrh jednak zpřesňuje ustanovení návrhu zákona týkající se výkonu státní správy, rozšiřuje předmět úpravy o změnu zákona č. 148/2003 Sb., o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, a v neposlední řadě též odstraňuje některé nepřesnosti vládního návrhu.

Dne 10. května 2013 proběhlo druhé čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, ve kterém byl přednesen pozměňovací návrh pana poslance Dědiče, ve kterém došlo k posílení práv vlastníků v souvislosti s vyhlašováním genových základen a uznávání zdrojů reprodukčního materiálu.

Ministerstvo zemědělství akceptovalo tyto pozměňovací návrhy, protože jsou v souladu s koncepcí předkladatele a přispívají ke zkvalitnění vládního návrhu zákona.

Dne 15. května 2013 proběhlo 3. čtení návrhu zákona, a ten byl Poslaneckou sněmovnou přijat. Dne 25. června 2013 návrh zákona na své 14. schůzi projednal váš senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který k němu nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil jej schválit ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

V návaznosti na uvedené si dovoluji požádat i Senát o schválení návrhu, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne. Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Pokud jde o tento veskrze potřebný a trošku složitý návrh zákona dopředu říkám jako zpravodaj, že by bylo dobré ho schválit a podpořit i na základě usnesení našeho výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Přesto mi dovolte, abych k tomu měl několik připomínek. K věcným stránkám nebyly připomínky, ale měl bych zde několik legislativních připomínek, a byl bych rád, aby se tím navrhovatel znovu zabýval, jak jsem je zaznamenal ve své zpravodajské zprávě a byla i předložena navrhovateli.

Přesto bych chtěl říct jednu důležitou věc. Genetické zdroje lesních dřevin podle zákona o obchodu nepochybně představují určitou ekonomickou hodnotu, která zejména vyplývá z možnosti jejich využívání při šlechtění a ve výzkumu. Podle Listiny základních práv a svobod, vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

Přesto v tomto zákonu je napsáno, že genetické zdroje lesních dřevin, tedy i příslušné vzorky konkrétního genetického zdroje, jako i dokumentace o genetickém zdroji, by se podle upraveného předloženého návrhu jejich vlastníků mělo dít za náhradu.

Ve shora uvedených souvislostech se zároveň poukazuje na ustanovení, z něhož vyplývá, že pro účely šlechtění výzkumu a vzdělávání jsou účastníci Národního programu povinni poskytnout vzorky genetických zdrojů a lesních dřevin bezúplatně. A pokud by účastník národního programu odmítl poskytnout vzorky bezúplatně, může mu být uložena pokuta.

To je jedna připomínka, která poukazuje na rozpor s Listinou základních práv a svobod.

Podobná připomínka platí též pro úpravu rozhodování o uznání zdroje identifikovaného selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu. A proto doporučujeme, aby předkladatel možnost - vyhlásit jinou základnu na základě vlastního podnětu - orgánu veřejné správy vysvětlil.

Předal jsem to písemně, ale jsou to věci, na které chci pouze upozornit, že by bylo dobře se tím do budoucna i zabývat.

I přesto navrhovaná úprava je hodna podpory a doporučuji Senátu Parlamentu České republiky tento návrh zákona přijmout.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu, zaznamenávejte případné další návrhy, ke kterým zaujměte stanovisko.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji.

Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže předpokládám, že se není k čemu vyjádřit. Pane navrhovateli, chcete se vyjádřit? Nechcete. Pan zpravodaj také ne. Není k čemu. Dobře.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 62 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Vážené kolegyně a kolegové, přerušuji 11. schůzi Senátu do středy 3. července do 9.00 hodin.

Přeji pěkný víkend, na shledanou!

(Jednání ukončeno v 15.40 hodin.)