Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 27.08.2014

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 24. schůze Senátu
(1. den schůze – 27.08.2014)

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté... Vážené kolegyně, vážení kolegové, doufal jsem, že když vás oslovím, že budete reagovat zklidněním. Ale vidím, že vás musím vyzvat, abyste se posadili, ukončili jste vaše rozhovory a věnovali se pořadu této schůze. Děkuji vám za to.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla rozdána ve středu 6. srpna tohoto roku.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Božena Sekaninová, Jiří Oberfalzer. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Zároveň bych vás chtěl informovat, že dnes od 17.00 hodin se koná ve Valdštejnské zahradě kulturní akce pod názvem "Filmová hudba ve Valdštejnské zahradě". Tento koncert byl dlouhodobě připravován. Bude účinkovat Symfonický orchestr hlavního města Prahy. Proto vás chci požádat o vyšší toleranci k možné hladině hluku.

Nyní – podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 24. schůze Senátu byli senátoři Luděk Jeništa a Jan Látka. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 24. schůze Senátu byli senátoři Luděk Jeništa a Jan Látka.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se z přítomných 63 senátorek a senátorů pro návrh vyjádřilo kladně 61, proti nebyl nikdo.

Návrh byl schválen.

(Předpokládám, že kolega Tesařík omylem zmáčkl hlasovací přihlášku... Je to tak. Děkuji.)

Ověřovateli této schůze Senátu byli tedy určeni senátoři Luděk Jeništa a Jan Látka.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 24. schůze Senátu.

Návrh pořadu upravený v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak.

Můžeme přistoupit k hlasování o pořadu schůze, neboť nebyly žádné návrhy na změnu.

V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, kvorum 33. Budeme hlasovat o pořadu schůze, tak jak byl navržen Organizačním výborem.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 2 bylo registrováno 66, kvórum 34, pro návrh se vyslovilo kladně 63, proti nikdo. Návrh byl přijat. A budeme se pořadem schůze řídit tak, jak jsme si nyní odhlasovali.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii

Tisk č. 271

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 271 a uvede ho ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, dobrý den, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a páni senátoři. Přeji vám dobré ráno. Dovolte mi, abych uvedl tento avizovaný text. Já vám řeknu přesně ten poměrně komplikovaný název. Jedná se o návrh na přístup ČR ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Můžeme tomu tedy zjednodušeně říkat "fiskální smlouva". Fiskální smlouva byla podepsána 25 státy EU dne 2. března 2012 – 25, protože tehdy pod tu smlouvu se odmítla podepsat Velká Británie a ČR. Pak tam ještě chybělo Chorvatsko do těch 28 v té době. Takže proto to podepsalo 25 zemí. Chorvatsko chybělo proto, protože v té době ještě nebylo samozřejmě členem. ČR tuto smlouvu nepodepsala.

My jsme z důvodů, které se zde pokusím sdělit, využili možnosti dodatečně k té fiskální smlouvě přistoupit, a proto jsme 24. března 2014 na svém jednání vyslovili souhlas s tím, že převážná většina ustanovení bude ČR, přihlásili jsme se tedy k té smlouvě, ale upozorňuji, že ta ustanovení, protože nejsme členy eurozóny, tak ta jednotlivá ustanovení by vešla v platnost až v okamžiku, kdy přijmeme euro. Něco podobného, nebo dokonce stejného, učinili taky Švédové, Maďaři, Poláci, Litva. Takže je to postup, který byl použit i těmi ostatními zeměmi.

Snažíme se tady podle nás učinit to, co tehdy ČR se zdráhala učinit. Kdybych měl říci, co nás k tomu vede, co z toho získáme. Úplně jednoduše prakticky, ve chvíli, kdy se nám to podaří takto přijmout, tu smlouvu, tak to bude znamenat, že ČR se bude moci účastnit summitů eurozóny, summitů o konkurenceschopnosti. Bude se účastnit jednání, která budou docela zásadním způsobem možná měnit způsob fungování zemí, které spojuje společná měna. A to ještě dříve, než do té společné měny vstoupíme. Nám to připadá důležité, protože my jsme s Evropou spojeni mimořádně těsně, a mělo by nás velice zajímat, co se v eurozóně děje, a jakým způsobem se eurozóny vyvíjí. Zvlášť když, já doufám, že nás je tady ještě pořád hodně těch, kteří berou vážně závazek, že ČR by měla ve chvíli, kdy k tomu budou splněné podmínky, do eurozóny také vstoupit. Takže zajímá nás to, abychom do eurozóny, abychom mohli ovlivnit pravidla a způsob fungování prostoru společné měny, ještě i v čase, kdy nejsme členy. S tím, že opakuji, na nás ty důsledky a závazky nebudou dopadat dříve, než se těmi členy skutečně nestaneme.

Ještě, kdybych měl obecně zdůvodnit, proč máme zájem se na tom podílet a proč s tou fiskální smlouvou souhlasíme. Dovolte, abych vám jenom velmi krátce připomněl, co se tady dělo v průběhu hospodářské a finanční krize i tady v Evropě. Tady docházelo k tomu, že se některé státy dramaticky zadlužovaly, tzn. nejenom, že se zadlužovaly jejich banky, jako například v Irsku, ale že se zadlužovaly i státy, jako např. Řecko, to jsou tzv. suverénní dluhy. Potom vznikal problém, jak tyto dluhy platit ve chvíli, kdy státy přestávaly být solventními. Ukázalo se, že už nejsou schopny získat krytí pro financování potřeb státu. V těch situacích se na dluhy těchto států musely skládat ostatní, tzn. ty bohatší země. Platily dluhy těch, které se takto propadaly do nesolventnosti. A nejenom, že to byly jenom ty bohatší země, vezměte si třeba příklad Slovenska. Slovensko potom dávalo peníze na pokrytí dluhu Řecka, dokonce třeba Kypru. Možná si vzpomenete na vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica, který řekl, že dokud budou banky na Kypru fungovat, jak fungují, tak on nebude hradit dluh Kypru, protože mu to připadá naprosto zvrácené.

To znamená, krize vyvolala situaci, na kterou jsme nebyli připraveni. Došlo k tomu, že některé země se zadlužily a opakuji, byly tam 2 typy zadlužení. Např. v Irsku to byly banky a pak ten dluh státu, který vznikal tím, že stát se pokoušel pokrývat dluhy zadlužených bank, jako byl třeba případ Irska. Nebo to byl např. ten řecký případ, kde se zadlužil skutečně stát, protože vytvořil suverénní dluhy tak velké, že nebyl schopen pokrývat své hospodaření.

To byla situace, na kterou nebyla EU připravena. Můžeme se tady bavit o tom, že to byla chyba. Já sám jsem tady několikrát nedaleko v Praze hovořil s Jacquesem Delorsem, v blahé paměti, který mi říkal, že EU je ve velice nepříjemném stavu, protože když přijde nějaká bouře, říkal, tak jsme stavba bez střechy. Pak si nebudeme vědět s tou situací rady. A to se bohužel přesně stalo. Ukázalo se, že nejsme schopni kontrolovat situaci, kdy některé státy se takto propadají do dluhů, a pak se všichni skládáme na tom, abychom ho z toho vytáhli. Chyba je v tom, že se na to skládají daňoví poplatníci samozřejmě. To je ta odpovědnost nás, poslanců a senátorů, že my tady potom necháme běžet proces, ve kterém z našich peněz daňových poplatníků se musí platit dluhy, které byly vytvořeny jinde. Ať už ty důvody byly různé. Tomu by chtěla EU do budoucna zabránit, a proto vytváří tento mechanismus, který v podstatě až v té eurozóně budeme, bude i pro ČR znamenat, že bude pro nás platit pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů. Když to zjednoduším, pro stávající situaci by to znamenalo povinnost hospodařit zhruba vyrovnaně a nepřekročit strukturální schodek na úrovni 0,5 % HDP. Teď by vás možná ještě zajímalo, jak přesně ten systém bude fungovat. Já bych vás rád upozornil především na to, že až budeme v eurozóně, tak budeme muset mít vytvořený mechanismus, jak se to bude sledovat, jak budou pravidla pro sledování i pro eventuální zakročení platit. Ale já bych vám tady chtěl sdělit, že ta pravidla si budeme dělat my tady sami. To říkám vůči těm, kteří tvrdí, že budeme ztrácet vliv na události. Prostě to pravidlo zhruba vyrovnaných rozpočtů my budeme muset zakotvit do vnitrostátních předpisů. To zakotvení a způsob, jakým se to bude dít, to budeme si muset vytvořit my sami. Nebude nám to dělat nikdo jiný. Samozřejmě na základě určitých mantinelů, které jsou pro to stanovené. A to zakotvení bude potom podléhat přezkumu Soudního dvora EU. Samozřejmě i s rizikem finanční sankce, kdybychom to udělali špatně. To znamená, je to věc, která bude stále v zásadní míře v našich rukách. A opakuji, až budeme členy eurozóny, a pak bychom nesli důsledky toho, když to, co si takto sami stanovíme, bychom nedodrželi.

Je to určitý způsob, jak ten proces držet pod kontrolou a nedostat se do situace, abychom daňoví poplatníci jedné země museli platit suverénní dluhy země druhé. Samozřejmě, že tohle není jediná věc, která je potřeba. Já se nechci pouštět do dalších témat jako je otázka bankovní unie, ale jenom naznačím, že se jedná v jiných nástrojích, které nesouvisí s touto dohodou, o to, aby se vytvořily určité finanční prostředky na hrazení podobné situace krizové. To znamená, jde o to, aby banky dnes také dávaly dohromady určitý fond, který by potom posloužil k tomu, aby se podobná selhání kryla, pokud k nim přesto dojde, a aby to opět nebyli daňoví poplatníci.

To je obecně důvod, proč já jsem přesvědčen, že tato opatření jsou nutná, jsou nutná, vážené paní senátorky a senátoři, proto, že my bohužel nemůžeme vyloučit, že tato krize nebyla poslední. Já bych si to samozřejmě velice přál, aby se už nějaká nevrátila, ale víte, že jsou dokonce některé i prognózy zdatných ekonomů, kteří tvrdí, že se možná nevyhneme tomu, pokud nedokážeme vyřešit ty problémy, které založily tuto krizi, a pokud na ně nedokážeme odpovídajícím způsobem zareagovat v organizaci finančního světa, tak se nám bohužel může stát, nechci být sýček, že třeba do nějakých 5 – 10 let můžeme čelit podobné situaci. Pokud se to stane, tak bychom měli být rozhodně lépe připraveni, než to bylo dosud. To je tedy důvod toho, proč vám tady předkládám fiskální pakt, a hlavně proč se snažím obhájit, že česká vláda říká, že stojí za to se k tomu přihlásit. To znamená, stojí za to se k tomu přihlásit i přesto, že dnes ještě nejsme členy eurozóny. Zdůrazňuji už poněkolikáté, důsledky paktu na nás dopadnou až poté, co do eurozóny skutečně vstoupíme. Do té doby hlavní smysl toho, že se přihlásíme, bude v tom, že se budeme moci jako ČR účastnit summitů zemí eurozóny, na které dneska bohužel, díky tomu, že jsme to nepodepsali, my a Britové, nemáme přístup. Můj osobní zážitek v Evropě je, vážení kolegové, to, že je chyba, pokud u některých jednání nejsme. Zvlášť mi připadá, je chyba, pokud nejsme u jednání, která se týkají budoucnosti eurozóny.

Dovolte, abych řekl ještě jednu věc. Vývoj Evropy se vyvíjí tak, že eurozóny se stává základním jádrem, ve kterém se rozhoduje o zásadních věcech, jak bude zítra EU fungovat. To není nějaká marginálie. To znamená, nezájem o to, co se v ní děje, nemožnost do toho vstoupit nebo to, že jsme si dobrovolně vzali možnost přímo se o to zajímat, vstupovat, je podle mě chybou.

Princip, který já bych hlásal, je vždycky být u toho, vědět, co se tam děje, mít informace a říci si k tomu svoje.

Samozřejmě jiná věc je, abychom na to byli vždy dobře vybaveni, ale to už je jiný úkol. Proto vám tady tedy, poměrně přesvědčen, předkládám toto rozhodnutí české vlády. Přál bych si, abyste ho podpořili. Děkuji za vaši pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, za podrobné seznámení s návrhem. Prosím, využijte místo u stolku zpravodajů. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 271/1. Zpravodajskou zprávu nám nyní předloží zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. VHZD projednal uvedenou smlouvu fiskálního paktu 15. května. Pan ministr to velmi podrobně uvedl, vč. důvodů. Přesto mi dovolte, abych konstatoval z jednání výboru.

Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která byla podepsaná 2. března 2012, v platnost vstoupila 1. ledna 2013 a jejími smluvními stranami jsou k dnešnímu dni kromě ČR, Chorvatska a Spojeného království všechny státy EU. Příčinou vzniku této smlouvy byly problémy zadlužených zemí eurozóny, jež vedly až k jejich neschopnosti financovat si samy svůj vládní dluh. Smlouva je, jak bylo konstatováno panem ministrem, určena především zemím eurozóny, členský stát mimo eurozónu, který ratifikuje či k ní přistoupí, jí nebude vázán až do okamžiku přijetí eura, nerozhodne-li se pro dřívější použitelnost hlav III a IV Smlouvy nebo její části.

Vláda ČR se rozhodla ke Smlouvě přistoupit, aniž by učinila oznámení v tomto smyslu. Ustanovení výše zmíněných hlav se tedy na ČR zatím nebude vztahovat.

Zdůraznil bych, že klíčové pro fiskální pakt jsou hlavy III až V. Hlava III říká: "Rozpočty vládního sektoru smluvních stran mají být podle článku III vyrovnané nebo vykazovat přebytek. Uvedené pravidlo se považuje za dodržené, nepřesáhne-li strukturální deficit vládního sektoru 0,5 % HDP, příp. až do výše 1 % HDP za předpokladu, že poměr veřejného dluhu k HDP v tržních cenách je výrazně pod úrovní 60 % a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou rizika nízká." Hlava V říká, co je pro nás důležité, že hlavy států a předsedové vlád smluvních stran se spolu s předsedou EK scházejí na neformálních vrcholných schůzkách eurozóny a představitelé stran stojících mimo eurozónu, které však fiskální pakt ratifikovali, se účastní jednání vrcholných schůzek eurozóny. Jak zdůraznil pan ministr, je v zájmu ČR, aby se těchto důležitých schůzek zúčastňovala.

Vláda 24. března svým usnesením č. 189 vyslovila souhlas s přístupem ČR k němu, za výhody dodatečného přístupu ČR ke Smlouvě vláda označuje zejména možnost účasti při jednáních summitu eurozóny. Přistoupení k fiskálnímu paktu je v souladu s právním řádem ČR s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva, nedotkne se závazků vyplývajících z členství ČR v EU, ani z jiných mezinárodních smluv.

Výbor na závěr svého jednání přijal usnesení, kdy konstatoval, že po úvodním slově zástupce předkladatele Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě, doporučuje Senátu PČR dát souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správně v hospodářské a měnové unii, která byla podepsaná v Bruselu dne 2. března 2012. Určil mě jako zpravodaje pro dnešní jednání Senátu a pověřil předsedu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Návrh také projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 271/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož, kterého se táži, ano, pan senátor Brož bude hovořit. Prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Brož:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, vše podstatné bylo řečeno. Já si jenom dovolím přečíst závěr své zpravodajské zprávy tak, jak jsem ji četl na schůzi výboru.

Je nanejvýš žádoucí, aby ČR přistoupila k fiskálnímu paktu a přihlásila se k rozpočtové zodpovědnosti v plném rozsahu. Rozpočtová zodpovědnost vlády je příkladem dalším institucím v ČR.

V minulosti jsme mohli slyšet ne příliš vhodné výroky špičkových politiků v tom smyslu, že stát své dluhy nesplácí a jím podobné. V podstatě byly zřejmě pravdivé, pouze jim chyběl dodatek, že za nezodpovědný stát splatí dluhy jeho občané formou inflace, vyššího zdanění, nižší reálné mzdy nebo jiným podobným a ještě horším způsobem.

Jsem přesvědčen, že je čas na zodpovědné hospodaření, schválení dokumentu doporučuji v navržené podobě. Takové usnesení přijal i VZVOB.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Návrh také projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 271/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Krejča. Ptám se, zda si přeje vystoupit. Ano, prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Budu se snažit neopakovat a pouze doplnit to, co zde zaznělo.

My jsme se problematikou fiskálního paktu nebo lépe fiskální smlouvy, ten pakt není nejšťastnější označení, zabývali již v roce 2012, kdy jsme v únoru zde v plénu přijali usnesení č. 510, kterým jsme vyzvali tehdejší vládu k ratifikaci fiskální smlouvy. Jsem rád, že po více jak 2 letech tak snad nyní tento proces bude úspěšně završen. Nicméně po tu dobu 2 let jsme nestáli mimo, protože na popud Národního shromáždění Francouzské republiky začala fungovat podle článku 13 fiskální smlouvy, fiskálního paktu, tzv. Konference, která se konala 2x ročně, které se zúčastnili i zástupci parlamentu členských zemí EU, které fiskální smlouvu neratifikovali. Za nás se těchto konferencí účastnil pan senátor Josef Táborský, tehdy ještě jako člen VEU.

Na začátku tohoto roku se rozhořela určitá debata, určitá diskuse, jakým způsobem by měla být tato smlouva ratifikována.

Zda podle článku 10 a 49 ústavy, to znamená prostými většinami v obou parlamentních komorách, a nebo podle článku 10a) ústavy, to znamená se souhlasem třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů na té schůzi, která toto bude ratifikovat.

Já jsem si tehdy dovolil se do té debaty a diskuse zapojit a oslovil jsem některé naše vládní představitele s apelem, aby ta ratifikace proběhla podle článku 10a) ústavy. Je tady celá řada právních důvodů, ale zmínil bych jeden, ten ne takový trošku možná lidovější, protože v případě ratifikace podle článku 10 ústavy by mohlo vzniknout reálné riziko, že ta ratifikační procedura by byla zpochybněna před Ústavním soudem.

A dostávám se k finále. Výbor pro záležitosti Evropské unie se zabýval fiskální smlouvou na své schůzi 21. května 2014. Přijal k tomu usnesení č. 276, kterým doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která byla podepsaná v Bruselu dne 2. března 2012.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, ministr zde hovořil o tom, jak fiskální pakt bude dobrý k tomu, že se členské státy už nebudou tolik zadlužovat. Já bych řekl, že to nebude až tak jednoznačné.

Samozřejmě, je správné, že je snaha se nezadlužovat a nějak to omezovat, ale k této konkrétní věci – víme, že se členské státy zavázaly již v roce 2001; nebo v roce 2011 začaly hovořit o tom, jak domluvit fiskální kompakt a jak snížit poměr dluhu k HDP mezi skutečným poměrem dluhu a maastrichtským kritériem, 60% limitem. Ovšem výjimky, předpokládané tímto kompaktem nebo následná opatření, třeba portugalský ústavní soud, zrušily v některých státech tuto snahu, a naopak vedly k daleko většímu zadlužení. Tak jenom, abychom si nedělali iluze.

Já cituji z Institutu pro ekonomický výzkum z Německa z tohoto roku. A chci jenom říct pár konkrétních příkladů. Například Itálie by se musela z dluhu v roce 2011, který měla 121 % HDP, na 112 % 2014 by ho měla snížit. Ale namísto toho ten dluh vystřelil na 134 %. Zrovna tak ve Španělsku klesl ze 71 na 69 %, ale zvýšil se na 99 %. V Řecku ze 170 na 177 stoupne. I přesto, že byly vymazány dluhy ve výši 58 procentních bodů v roce 2012. V Portugalsku ze 108 % na 127 % se zvýšilo, ve Francii z 86 % na 96 %. Tak jaké snižování dluhů?

Takže je to hezká proklamace, ale různé výjimky tomu můžou bránit. Ať už to jsou výjimky, které byly předem dohodnuty, nebo které byly uskutečněny později. Na příklad tu portugalskou snahu, jak jsem už hovořil o fiskální konfrontaci, zmařil tamní ústavní soud. Proti úsporným opatřením vystupuje i nový francouzský premiér, který nyní způsobil rozpad francouzské vlády. Samozřejmě všichni chtějí růst, bohužel všichni chtějí růst tak, že by se jim měla dovolit další fiskální expanze. Což není správné, ale je vidět, že tomu asi nezabráníme, ať tento fiskální kompakt.

Jenom připomenutí. Já se domnívám, že toto je naprosto bezprecedentní posun fiskálních pravomocí vlád k úředníkům Evropské komise. Ať je to jakkoli bohulibě nazýváno, povede to k dalšímu prohloubení integrace a centralizace hospodářských politik a omezí se tím svoboda utváření vlastního státního rozpočtu a flexibility. A provádět autonomní hospodářskou politiku.

Tímto dáváme bianco šek na soubor pravidel, o jejichž fungování v praxi budou rozhodovat jiní. Samozřejmě není to jednoznačné, chápu, že jsou tady i důvody pro to, jak něco dělat pro to, aby ta fiskální konsolidace fungovala. Ale pokud se vláda chce chovat fiskálně odpovědně, třeba naše vláda, tak nikdo, ani Evropská unie mu nebrání v tom, aby něco pro to udělala. Může začít hned zítra, a nemusí kvůli tomu omezovat svoji fiskální suverenitu.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. A prosím garančního zpravodaje, pardon, prosím nejdříve... Ano, prosím pana ministra, aby se vyjádřil k rozpravě, jestli má potřebu se vyjádřit? Ano.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Ano. Já jenom bych krátce zareagoval, protože to, co tady bylo řečeno, podle mě to má samozřejmě své jádro. Ty argumenty nejsou liché. Jenom bych možná ještě jednu věc k tomu řekl, že ten důvod toho, proč se přikročilo k tomu kroku, že to bylo ve chvíli, kdy skutečně důvěra v Evropskou unii byla silně otřesena. A ten krok, ten závazek, který byl přijatý, pomohl vlastně konsolidaci eurozóny, konsolidaci Evropské unie. A pomohl také tomu, aby Evropská unie byla vnímána jako prostředí, které je odhodláno ty své dluhy řešit.

A já to, že se Česká republika hlásí k tomu závazku, chápu jako to, že se Česká republika hlásí k těm odpovědným. Já bych je mohl tady vyjmenovat. Ať je to Dánsko. Holandsko a podobně. To znamená, my tím dáváme najevo, že si myslíme, že pokud něco v tomto směru neuděláme, tak to dopadne zítra třeba ještě hůř, než to dopadlo dosud.

Já bych byl rád, aby Česká republika do toho klubu patřila, protože asi si dovedete představit, že to také zvyšuje věrohodnost České republiky. My vypadáme jako země, která je solidní, do které se vyplatí investovat, protože my hodláme mít pod kontrolou to, jakým způsobem zacházíme s penězi. A možná tedy nejsem schopen převzít stoprocentní garanci za všechny ty ostatní, ale byl bych rád, kdyby Česká republika byla chápána jako země, která si nikdy nedovolí vytvářet dluhy, které pak nebude schopna platit a bude chtít, aby to po ní zaplatili jiní.

Takže já se domnívám, že nebýt bokem tohoto procesu, jakkoli může být komplikovaný, je něco, co se nám i v tomto směru vyplatí. Vím, že i v minulosti jsme měli stabilizační pakt. A vím, že i v minulosti došlo k tomu, že když se dostalo na lámání chleba, tak ho některé země nebyly ochotny respektovat. Mně připadá, že situace se změnila a že to, co se odehrálo tehdy, věřím, že se už v té podobě dnes odehrát nemůže. Samozřejmě to, jak budeme respektovat ta pravidla hry, to do značné míry závisí na nás samých.

Jak říkám, já bych si přál, aby Česká republika tady byla vnímána jako odpovědná země, která tuhle věc bere vážně. A bez ohledu na to, že někdo možná v tomhle selhává nebo nefunguje tak, jak by dnes měl, tak si myslím, že my bychom měli dát najevo, že my chceme patřit k těm, kteří tyhle pravidla chápou jako nutná. A chceme se zúčastnit procesu, který zabrání tomu, aby se zítra z peněz daňových poplatníků platily peníze jiným.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Táži se pana senátora Hajdy, jestli se chce na závěr vyjádřit? Prosím.

Senátor Jan Hajda:  V obecné rozpravě vystoupil jeden senátor. Já bych chtěl závěrem před hlasováním říci, že vláda – chtěl bych ji za to pochválit, že věnuje pozornost dalšímu nezadlužování země. Probírali jsme zde konvergentní program na příští tři roky, kde je všechno jasně stanoveno. Ale myslím si, že je velice správné, že vláda současně věnuje pozornost tomu rozhodujícímu ekonomickému růstu. Myslím si, že ty předpoklady pro letošní rok hovoří o 2 – 2,5 % růstu HDP. Takže myslím si, že je potřeba nejen dodržovat fiskální pakt, ale současně i ekonomický růst, který je rozhodující pro životní úroveň.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Tak, vážené kolegyně, vážení kolegové, přistoupíme k hlasování po znělce. Chci jenom upozornit, že všechna tři usnesení výboru, která tady byla prezentována, která se zabývala tímto tiskem, jsou shodná. A to je návrh "vyslovit souhlas s přístupem ke smlouvě o stabilitě", a tak dále. Takže já přizvu k hlasování.

Chci upozornit, že k přijetí usnesení, které jsem avizoval, které ještě přečtu, je potřeba třípětinová většina přítomných členů horní komory, to znamená Senátu. A na to je také nastolen hlasovací program.

Takže nyní budeme hlasovat: "Senát dává souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která byla podepsána v Bruselu dne 2. března 2012."

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 73 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 44. Pro návrh se kladně vyslovilo 58, proti 10, návrh byl schválen.

Takže děkuji předkladateli, panu ministrovi. Děkuji taky zpravodajům. A pan ministr ještě požádal o slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři.

Bylo to hlasování ústavní většinou, takže to je jednoznačné rozhodnutí a hlasování Senátu. Dovolte mi, abych to ocenil. Protože já se domnívám, že už tím samým hlasováním jste vy v něčem jakoby konsolidovali pozici České republiky. Protože tím postojem k fiskálnímu paktu, si myslím, se Česká republika představuje jako země, která je předvídatelná a která stojí pevně na nohách, která je schopna převzít garanci za své chování do budoucna.

Takže já si myslím, že to je politický čin, tak jednoznačné hlasování. A myslím si, že v tom projevujete značné porozumění pro situaci a realitu Evropy a světa kolem nás. Děkuji za to.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, bereme na vědomí. Pane ministře, zůstaňte u nás. Pane ministře, zůstaňte u nás!

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy

Tisk č. 297

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 297, a uvede ho ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, pane předsedo. Uvedu tedy druhý název, tedy druhý materiál, který má také trošku kuriózní titul, protože se jmenuje Protokol o obavách irského lidu týkající se Lisabonské smlouvy.

Takže ale ten kuriózní název ve skutečnosti skrývá poměrně srozumitelný a jednoduchý obsah. Já jenom připomenu, že 12. června 2008 odmítli občané Irska v referendu Lisabonskou smlouvu. Ty důvody, pro které to učinili, byly dány tím, že se občané Irska obávali, že ta Listina základních práv v té podobě, jak jsme se s ní přihlásili, že bude omezovat některé tradiční konzervativní hodnoty, které v Irsku jsou velmi ceněné, a které jsou chápany jako nezadatelná taková hluboká součást irského života a irského životního stylu. Jsou to takové věci, které se týkají ochrany rodiny, práv týkajících se vzdělání apod.

Takže vzhledem k tomu, že se takto Irové obávali o svůj způsob života, o určité tradiční hodnoty, tak byl učiněn dodatek, kterým se deklarovalo, že tyto tradiční irské hodnoty nebudou přijetím podobného závazku nijak dotčeny. A na tom se dohodly členské státy Evropské unie, že tohoto ujištění, této deklarace se irskému lidu dostane.

Česká republika tehdy, ústy svých zástupců, také byl jeden z těch států, který řekl, že tento dodatek té smlouvy podpoří. A na základě toho – jak možná si vzpomenete – se konalo referendum znovu. A Irsko se k celé té Listině přihlásilo.

Takže to je zhruba obsah toho příběhu. A samozřejmě všechny členské státy Evropské unie by nyní měly ratifikací potvrdit ten závazek, který byl učiněný hlavami států a představiteli těch zemí. Já se domnívám, že skutečně není důvod, aby Česká republika od tohoto závazku nějak ustoupila. A samozřejmě bych si přál, aby parlamenty potvrdily to, co jsme tehdy my deklarovali ústy svých exekutivních představitelů na těch tehdejších jednání Evropské rady.

Takže já si myslím, že na tom nic komplikovanějšího není. A věřím, že tady toto ujištění českého Senátu, že mi tento závazek a tento slib daný Irům jsme připraveni splnit, že dnes byste mohli potvrdit. To je celé, není to složitější. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 297/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 297/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Tomáš Grulich. Pan senátor Tomáš Grulich je garančním výborem, takže vystoupí první a poté bude mít možnost vystoupit pan senátor Jirsa.

Senátor Tomáš Grulich:  Milé kolegyně, kolegové, já bych vás také požádal o to, abychom ratifikovali tuto smlouvu. A chci vám říct jenom, že už ji ratifikujeme podruhé. A je to dotaz na pana ministra, proč to děláme dvakrát, když už to Senát jednou odsouhlasil? Děkuji. Hlasujte pro, tak jako minule.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak, děkuji, pane zpravodaji. A prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A přeje si vystoupit pan senátor Jirsa? Nepřeje si vystoupit. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Tomáš Jirsa si přeje vystoupit v obecné rozpravě. Prosím.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně.

Já bych ještě jednou upozornil na celý název té materie, kterou projednáváme. Je to "Protokol o obavách irského lidu týkající se Lisabonské smlouvy". Český lid žádné obavy neměl, a tak poslanci a my senátoři, mávajíce květinami a třepetalkami, jsme jménem spokojeného českého lidu tu smlouvu schválili.

Ten protokol je garancí členských států, coby pánů smluv, že v případě, kdy se rozhoduje např. před Soudním dvorem Evropské unie o nějaké irské kauze, tak musí soud respektovat vojenskou neutralitu, daňovou suverenitu a svébytnost irského rodinného práva. Považuji za škodu, že se Česká republika vzdala obdobné možnosti tím, že upustila od sjednání tzv. českého, dnes britsko-polského, protokolu a promarnila tak investovaný politický kapitál.

Také smyslem tohoto českého protokolu bylo, aby v případě české kauzy, řešené před Soudním dvorem EU, zasvítila v Lucemburku kontrolka signalizující citlivost České republiky na extenzivní judikaturu Soudního dvora. Jde totiž o to, že Soudní dvůr vykládá kompetenci Unie často ve prospěch Unie a posouvá hranice unijního práva i mimo rámec vykolíkovaných zakládacích smluv členskými státy. Proto je neochota pokračovat ve sjednávání českého protokolu, podle mého názoru, jednoznačně minusovým bodem.

Na druhé straně je irský protokol i pro nás důležitý. Je dokladem flexibility, kterou si povaha EU osmadvacítky zákonitě vynucuje. Kdo si jej přečte, pochopí, že snaha vynutit si jednotnou evropskou armádu pro všech 28 zemí, snaha sjednotit daně a zlikvidovat v daňových otázkách soutěž mezi státy je chybná a naráží na odpor veřejnosti v členských státech. Doufejme, že interpretace irského protokolu Soudním dvorem EU a dalšími institucemi Unie tak přinese své plody i pro ČR.

Toto hlasování ve všech členských státech je dokončení smutné kapitoly v evropských dějinách. Jde o dokončení manipulace evropskými národy, kterou započal proslulý dopis kancléřky Merkelové, která se tajně zeptala předsedů vlád evropských zemí, jsou-li pro ně přijatelné přejmenování a jen verbální, nikoli faktické změny v odmítnuté evropské ústavě.

Když ani tato takto přejmenovaná a znova podsunutá evropská ústava již pod dnešním názvem neprošla irským referendem, slíbila Evropská rada Irsku ústupky a toto dnešní projednávání je jejich dodatečná realizace po ostudně opakovaném a pro EU vítězném 2. referendu.

Schvalovaný text navíc usvědčuje ze lži všechny ty, kteří tvrdili, že výjimky pro jednotlivé státy se nedají vyjednat a že Lisabonská smlouva má jediné dohodnutelné znění a že není v moci malé země, aby si kladla jakékoli podmínky. Ať si sáhnou na srdce ti, kteří ji před 5 lety tady prosazovali.

Nicméně dopřejme Irsku to, co nezískáme sami pro sebe. Nevidím důvod schválit Irsku takovou výjimku, kterou si přeje, ač sami sobě jsme si to znemožnili. Budu hlasovat pro.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za vaše vystoupení. Nyní vystoupí paní senátorka Eliška Wagnerová, prosím.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych se chtěla vyjádřit k tomu dotazu, který zde vznesl pan zpravodaj, a sice k tomu opakovanému hlasování Senátu o jednou předložené mezinárodní smlouvě.

Tuto problematiku projednávala Komise pro ústavu parlamentní procedury na svém zasedání před prázdninami také a usnesla se na tom, že sdělí a požádá předsedu Senátu, aby projednal spolu s předsedou vlády, aby k tomu nedocházelo a aby ovšem vláda, která to má ve své moci a ve své dispozici zařídila, aby to sem jednotlivé resorty znovu neposílali k ratifikaci. Ten postup jednotlivých resortů nebyl jednotný. Tam trošku má, tu koordinační roli by asi mělo zesílit i Ministerstvo zahraničních věcí. Tam byli i zástupci na té naší komisi, z Ministerstva zahraničních věcí. Ti jsou o tom velmi dobře zpraveni. Souhlasí s tím, že jsou zde právní, resp. ústavní důvody pro to, aby skutečně nedocházelo k tomu opakovanému projednávání smlouvy v Senátu, že musí stačit jednou a dost, že ta diskontinuita Poslanecké sněmovny se Senátu vůbec nedotýká, protože Senát naopak pracuje na základě kontinuity. Ten diskontinuitu žádnou nezná. Takže nás nemůže zajímat to, že Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna a že tam sedí teď někdo jiný. Koneckonců tam se i uváděly různé situace, kdy by to opakované hlasování mohlo vést k docela absurdním výsledkům. Takže ano, na tom se pracovalo, pan předseda Senátu byl požádán o to, aby vedl toto jednání s vládou s tím, že k tomu dojde až po volbách do Senátu, že toto volební období, když už byl nastoupen tento módus, tak že už bude dokonán do konce 2letého senátní periody, abych tak řekla, a to dojednání by mělo přijít a nastoupit v platnost pro ten už obměněný Senát po volbách do Senátu.

Tolik na vysvětlenou.

Bohužel tedy ODS nemá své zástupce v Komisi pro ústavu, tudíž tedy není spravována jimi o tom, co se v tomto orgánu děje.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, prosím o vystoupení pana senátora Vladimíra Drymla.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Tady se dozvídáme závažnou věc, že už jsme jednou hlasovali o této materii a teď ji tady máme opět a znova. Dokonce jsme tady slyšeli i nebezpečí. Mě vůbec neuspokojuje to, že Komise pověří předsedu Senátu, aby dojednal něco s Poslaneckou sněmovnou až v příštím období. Vážení, my si tady říkáme, že jsme Senát, že jsme nějaká právní pojistka a tady se dělá takové právní harakiri? Já bych chtěl slyšet vaším prostřednictvím, pane předsedo, od pana kolegy Dienstbiera, který má na starosti legislativu, jak je to možné, že vláda neví, co sem posílá?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Já, než se někdo další přihlásí, tak k tomu případně řeknu, ale vidím, že kolega Dienstbier je přihlášen, takže má slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, páni kolegové. Ta věc, která tady teď byla otevřena, je otázka různých právních výkladů, na tuto věc jsou dva různé právní názory. Já osobně se shodují s paní senátorkou Wagnerovou, že Senát zasedá nepřetržitě a nemá na jeho rozhodnutí ve věci udělení souhlasu s ratifikaci mezinárodní smlouvy žádný vliv rozpuštění Poslanecké sněmovny, tedy že, pokud jsme už jednou dali souhlas k ratifikaci nějaké smlouvy, tak bychom v této věci znovu jednat neměli.

Umím si představit asi i změnu postoje Senátu, pokud by např. Senát schválil nějakou smlouvu a Sněmovna po mnoho let nikoli, tak vzhledem ke změně obsazení Senátu by asi přicházela v úvahu i revokace předchozího usnesení, i když i to je sporná záležitost. Nicméně stanovisko senátní legislativy dlouhodobě bylo spíše na straně, že při rozpuštění Poslanecké sněmovny se mají smlouvy i v Senátu projednávat znovu, že tím celý proces schvalování skončí a měl by být zahájen znovu.

Není to otázka postoje vládní legislativy. Já jsem k této věci stanovisko dal za vládní legislativu naprosto jednoznačné. Je to spíše otázka nějakého jednání vedení obou parlamentních komor a vlády a sjednocení tohoto postoje do budoucna. Sám nepovažuji za šťastné, že o tom jednáme znovu. Ale jak jsem říkal, není to nic více, nic méně, než otázka 2 různých právních názorů na výklad tohoto problému.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, já jenom poznamenám, že my držíme praxi z předchozích let s tím, že právní názor i naší komise se změnil. Doposud jsme drželi právní názor naší legislativy, je potřeba pro příští období, aby byla shoda všech 3 institucí, zejména předkladatele, tzn. vlády. Není to tedy nic mimořádného, už se to stalo několikrát. Tu změnu musíme přijmout k nějakému období, musí to být shoda všech 3 subjektů, aby to nikdo nezpochybňoval. Takový je život, nebuďme z toho překvapení, když jsme si to sami zavedli.

Já prosím pana senátora Miloše Malého.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. ÚPV se tímto materiálem taktéž zabýval, myslím otázkou, zda materiály, které už jednou byly projednány v Senátu, mají zde být opakovaně dány. Speciálně tohle je mezinárodní smlouva, je to velmi jednoduché a jasné. Pokud jednou Senátem prošla, tak ona se ratifikuje v každé komoře samostatně. Takže náš souhlas nemůže být napaden nebo zpochybněn tím, že Poslanecká sněmovna zanikla, to nelze. Ale nadbytečné, co říkají učebnice, když něco uděláme nadbytečně, 2x, a uděláme to stejně, tak to nadbytečné nevadí. Takže když to uděláme znova, nic se nestane. Problém by nastal, jak řekla paní profesorka, kdyby došlo k tomu, že tam změníme slovo, nebo uděláme k tomu nějakou výhradu, pak by to byla hrůza.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Ale právě tady o tom mluvíme, o tom obrovském nebezpečí. Uvědomte si, že to je mezinárodní smlouva s dopady, tam změníme 1 – 2 slovíčka, a má to obrovský mezinárodní dopad, může to mít mezinárodní dopad a znevěrohodnění ČR v zahraničí. To, co tady říkal pan ministr, o co se snaží, aby ČR byla věrohodná, tak my tady říkáme pravý opak. Nebo možná tomu otevíráme nějaká vrátka. Proto já říkám, proč to děláme? Tady jsme slyšeli, že i vláda i Komise tady říkala to samé. To znamená, proč tady najednou děláme něco proti tomuto, proti zdravému lidskému rozumu? Mně už to připadá, že jsme se tady všichni v tom Senátě zbláznili. Nebo na vás působí ty volby tak? Nebo já už nevím proč.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já bych chtěl k tomu říci, že možná na někoho působí volby, ale jak tady bylo řečeno, Senát ten návrh netvoří, my ho tady nemůžeme měnit. My můžeme mít různé, že se k tomu vyjádříme záporně, nebo to odročíme, ale teď je návrh jediným ze 3 výborů, že Senát dává souhlas k ratifikaci. Takže tady se, pane senátore Drymle, nic netvoří. Tady buď jsme pro nebo proti a odkládáme. Chci říci, že jenom dojíždíme pravidlo a způsob, jak jsme si ho v minulosti před x lety nastavili. Chceme změnu na základě usnesení naší komise, ale tato změna musí být k nějakému datu, protože my jsme tady už některé smlouvy, které jsme projednali, a díky tomu, že padla vláda na podzim, projednali tedy znovu, a toto je jedna z posledních, ne-li úplně poslední, když ten mechanismus změníme, tak někdo to může zpochybňovat. Já si myslím, že postupujeme logicky a kontinuálně, ale je tady velká shoda, že od příštího období už bychom postupovali, co jednou projednáme, to platí, na základě kontinuity Senátu. Takže já si nemyslím, že se neposloucháme. Kdybyste měl někdo konkrétní návrh, tak by vám muselo být tento bod z pořadu vyřadit, to se nestalo, tudíž bych prosil, abychom projednávání dokončili i v duchu toho, co je navrženo, všemi 3 výbory. To znamená, že byla velmi výrazná shoda, a nevím, kdo tady chce dělat nějaké předvolební upozornění.

Prosím pana senátora Kuberu o vystoupení.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěl upozornit, že pokud pan předseda chce vést takto dlouhý monolog v rozpravě, tak by se měl řádně přihlásit, ale to jenom na okraj. Já jsem před chvílí slyšel, že kdybychom snad chtěli v té smlouvě něco změnit, tak by to mohl být problém. Ale v mezinárodní smlouvě... Já si vzpomínám, když jsme v ÚPV projednávali smlouvu s Německem, kde bylo Teplit-Schönau napsáno, a já jsem velmi protestoval, že soudruzi z NSR zřejmě jaksi ještě nepochopili, že už jsme někde jinde, tak jsem trval na tom, že to tam nebude napsáno. Byl jsem tehdy upozorněn, že to v žádném případě nejde, že by to muselo vyvolat nové jednání s německou stranou o mezinárodní smlouvě. Byla to tehdy ta smlouva, že německá policie může pronikat do našeho území až do Prahy a my nemůžeme pronikat ani do Drážďan. Ale to jen na okraj.

Já nebudu tady vést právní debatu, jestli můžeme nebo nemůžeme, ale já tady řeknu něco jiného. Smlouva se jmenuje "o obavách irského lidu". Já jenom připomenu, že stejné obavy jsme měli my o Lisabonskou smlouvu, a dopadlo to, jak to dopadlo. Takže dělejte, jak myslíte, ale já také zastávám názor, že když jsme jednou projednali, tak není důvod projednávat podruhé.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě?

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, vážené kolegyně, kolegové. Mně to samozřejmě není příjemné, pokud tady přicházíme s jedním tématem dvakrát, ale pokud je mi známo, všechny ty smlouvy byly už tady podruhé projednány, tak si myslím, že by bylo vhodné to dokončit a změnu pravidel řádně projednat pro příští období. Já to teď nechci rozvádět, ty plusy, minusy toho, ale myslím si, že teď by bylo třeba dokončit to, co se už v této podobě začalo.

Na konec obavy irského lidu tady také byly zmíněny. Já bych ještě k tomu dodal, že pokud se týká té české výjimky, tomu se pracovně říkalo Klausova, protože to byla výhrada uplatněná Václavem Klausem. To tady v rozpravě také padlo. Já bych k tomu jenom řekl to, že ta tzv. Klausova výjimka, já její neštěstí jsem viděl v tom, že to bylo něco, co se odsouhlasilo za ČR, aniž by se k tomu vyjádřila Poslanecká sněmovna, aniž by se k tomu vyjádřil Senát. To mi připadalo docela povážlivé, že se v podstatě tady něco za ČR projednalo na úrovni vlády, aniž by obě komory Parlamentu do toho vstoupily. To se snad se mnou shodnete, že bylo docela skandální. Přál bych si, aby se něco takového v praxi do jednání jakýchkoli zahraničních smluv už neopakovalo.

A co se týká rizik, na které reagovala Klausova výjimka, tak mi dovolte jenom jedinou poznámku. My jsme žili více než 2 roky bez toho, že by ta tzv. výjimka byla součástí dohody, a pozorovali jsme se, že k žádným napadením u Evropského soudu nedošlo, to znamená, že obava, kterou ona formulovala, že Lisabonská smlouva povede k tomu, že se povedou stížnosti v oblasti sporů poválečných, tak to se nenaplnilo. Takže my jsme si prakticky ověřili, že výjimka reagovala na nebezpečí, která, dovolím si říci, nehrozila. Takže pokud jde o obavy českého lidu, když mluvíme o irském, tak obavy českého lidu, ty bychom museli brát vážně, protože my jsme za ně odpovědní, za to, že na ně reagujeme. Tady si myslím, že se ukázalo, že byly liché a Lisabonská smlouva tato rizika nepředstavovala.

Tolik na margo zmínky, která se týkala naší vlastní výjimky. Já věřím, že Senát bude v tomto rozumný v tom smyslu, že i když je to podruhé, a je to trochu nedůstojné, to já uznávám, tak že dojedeme tento způsob a dohodneme se na jiném, a až budou příští volby, tak Senát prostě už 2x jednu materii projednávat nebude.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane ministře. Ptám se garančního zpravodaje, kolegy Grulicha, zda si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Grulich:  Já bych, vážení přátelé, po té proběhlé debatě vás znovu poprosil, abyste nebyli malicherní a zvedli ruku pro tuto smlouvu, i když je to velmi neobvyklé, ale věřte, že proč by mělo být Irsko potrestáno za chybu české vlády, to bych nepochopil.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování. Já jenom pro pořádek připomenu, že oba dva výbory mají shodné usnesení, které tu bylo předneseno, nebo ho máme v přiložených tiscích, a to je dát souhlas.

Budeme hlasovat o usnesení, které zní: "Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, který byl podepsán v Bruselu dne 13. června 2012." V sále je aktuálně přítomno 73 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 44.

Je to stejný postup, jako byl při předchozím hlasování. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 75, kvorum 45. Pro návrh se vyslovilo kladně 71, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tak a my se vystřídáme v řízení schůze.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobrý den, kolegyně a kolegové. My budeme pokračovat dalším bodem dnešního programu, kterým je

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem

Tisk EU č. N 134/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N134/09 a N134/09/01.

Takže, pane ministře, teď jste mě zmátl. Takže děkujeme, pane ministře, za vaši dnešní práci zde v Senátu. A další bod programu uvede pan ministr Brabec. A prosím, aby nás seznámil s projednávanými materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři.

Já se především omlouvám, že uvádím tento bod za paní ministryni Válkovou, která mě o to požádala před několika minutami. Právě proto, že ještě je na jednání Poslanecké sněmovny. Dneska to máme všichni trochu složitější, ale snad vezmete zavděk i mnou. Koneckonců, není to bohužel dnes naposledy, kdy vás oblažím i za jiného ministra.

Dovolte mi tedy, abych uvedl další bod, kterým je tedy Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem.

Navržená směrnice by vyžadovala, aby členské státy do svého vnitrostátního práva zavedly právní formu společnosti Societas Unius Personae – budu tedy nadále používat zkratku SUP –, která by se řídila harmonizovanými pravidly a vnitrostátním právem statutárního sídla. Došlo by tak v podstatě k vytvoření další unijní formy obchodní společnosti, vedle Evropské společnosti a Evropské družstevní společnosti, ovšem na základě odlišné techniky a s větším prostorem pro vnitrostátní právo.

Členské státy by mohly tuto úpravu provést jednak tím způsobem, že SUP by byla samostatnou právní formou společnosti, která by existovala souběžně s jinými formami kapitálových společností s jediným společníkem, stanoveným ve vnitrostátním právu.

Druhou možností by pak bylo, aby členský stát uvedl harmonizovaná pravidla upravující SUP a používal je tak pro všechny kapitálové společnosti s jediným společníkem, takže by všechny takové společnosti v daném státě fungovaly v této formě, tedy ve formě SUP.

Návrh této směrnice dále obsahuje harmonizační opatření, jež by se měla uplatnit jak na SUP, tak i na kapitálové společnosti s jediným společníkem. Cílem zamýšlené úpravy je podle komise usnadnit zakládání společností v zahraničí a přispívat k postupnému odstraňování omezení svobody usazování, pokud jde o podmínky zřizování dceřiných společností na území členských států.

Vláda České republiky se na jednu stranu ztotožňuje s cíli návrhu, má zájem diskutovat o tom, jakými opatřeními Evropská unie lze v rámci Evropské unie těchto cílů dosáhnout a nebrání se podpořit další harmonizaci vnitrostátního práva v dané oblasti v rozsahu, v němž je to odůvodněné. Ale vláda má závažné pochybnosti, zda vytčeným cílům může prospět vytvoření navrhované formy společnosti.

Tuzemští experti v oblasti práva obchodních společností z akademické sféry i z praxe vyjádřili své obavy ohledně přidané hodnoty a smysluplnosti takového kroku. Na rozdíl od dříve diskutovaného projektu Evropské soukromé společnosti, který Česká republika podporovala, se SUP zdá být definována příliš úzkoprofilově na to, aby bylo odůvodněno vytvoření zvláštní formy obchodní společnosti.

Okolnost, že SUP by ani po svém vzniku nemohla mít více společníků a musela by změnit svou právní formu. lze považovat za velkou nevýhodu. Toto omezení by snižovalo využitelnost takové formy, s ohledem na to, že změna právní formy si vždy vyžádá dodatečné náklady. Komise ani dostatečně neodůvodnila, proč by sledovaných cílů nebylo možno dosáhnout jinými prostředky, které by lépe vyhovovaly zásadě proporcionality.

Takové řešení bylo vždy přehlednější a jednodušší. To platí tím spíše, že navržená úprava ponechává poměrně velký prostor pro subsidiární vnitrostátní úpravu. SUP by byla v podstatné míře spoluvytvářena vnitrostátním právem a tudíž by zde fakticky existovalo tolik úprav SUP, kolik je členských států. Navíc rozsah využití vnitrostátní úpravy na SUP není u některých aspektů zcela vyjasněn.

Vláda tedy bude v rámci vyjednávání prosazovat využití pragmatického opatření spočívajícího v zajištění lepší dostupnosti informací o právních úpravách členských států. V případě, že budou identifikovány překážky ve svobodě obsazování, které bude nezbytné odstranit formou legislativního aktu, bude preferovat zásadní harmonizaci vnitrostátního práva v nezbytném rozsahu.

Pokud by však myšlenka SUP získala mezi členskými státy většinovou podporu, nebudeme v dalších fázích projednávání vystupovat vůči projektu zásadně negativně a budeme namísto toho usilovat o odstranění některých problematických prvků návrhu, které jsou rozebrány v předložené rámcové pozici a které se týkají např. navrženého postupu zápisu SUP do obchodního rejstříku nebo řídících procesů uvnitř SUP.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N134/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám přednesl zpravodajskou zprávu výboru pro evropské záležitosti.

Tato směrnice, jak už uvedl pan ministr, ukládá členským státům povinnost vytvořit v rámci svého práva a obchodních společností právní formu, tedy společnost s ručením omezeným s jediným společníkem. A jestli dovolíte, já budu pro tuto formu používat stejnou zkratku jako pan ministr, tedy SUP.

Upravuje některé otázky jejího založení a fungování. SUP má být jednoduchou a dostupnou formou, kterou budou moci využít podniky pro zakládání dceřiných společností v zahraničí. Jejich hlavní výhodou má být formulářové a plně elektronizované řízení o zápisu do obchodního rejstříku. Jak asi víte, tak Senát v minulosti projednal návrh na řízení Rady o Evropské soukromé společnosti. Byl to senátní tisk N113/06, který však vzal pouze na vědomí.

Ve svém 152. usnesení ze 6. schůze v 9. funkčním období, konané dne 21. března 2013, se Senát vyjádřil ke sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, EHSV a Výboru regionů, tedy akční plán evropské právo a obchodních společností a práva a zřízení společností jako moderní rámec pro angažovanější akcionáře a udržitelnější společnosti. Byl to senátní tisk K17/09.

Zde mimo jiného konstatoval, že podporuje iniciativy komise vedoucí k řešení otázky přeshraničního přemístění sídla společnosti, s čímž souvisí i snaha o zjednodušené zakládání společností v zahraničí. Dále připomněl nutnost dodržovat i další legislativní činnosti Unie v této oblasti, zásadu proporcionality, tj. mimo jiné upřednostnit volitelné a nezávazné nástroje před závaznou právní regulací.

Cíl směrnice, tedy usnadnění podnikání v zahraničí, tedy volný pohyb je Senátem obecně podporován. Otázkou je, zda je předložená směrnice vhodným a účinným prostředkem k jeho dosažení a zda neohrožuje jiné cíle a jiné hodnoty, které by měly být vzaty v úvahu.

Ve shodě s vládou lze předpokládat, že SUP by podnikatelskou mobilitu výrazněji neusnadnila. Stále budou existovat neodbouratelné náklady na podnikání v zahraničí, právní úprava SUP je velmi povrchní a zásadně zachovává některé rozdíly mezi právními řády členských států. Zjednodušení, která by SUP přinesla, mohou ohrožovat některé jiné veřejné zájmy, formality společnosti samotné, jejích věřitelů, ale také prevenci a efektivnímu postihu finanční kriminality.

Silně kritické usnesení Německé spolkové rady k návrhu směrnice upozorňuje právě na toto riziko zneužívání této právní formy finanční kriminality. Pozitivní stránkou návrhu nepochybně je, že podnikatelé by nebyli nijak nuceni zakládat SUP, mohli by setrvat u tradičních vnitrostátních právních norem.

Pokud jde o usnesení, máte na svých stolcích. Říká, že je to 32. usnesení, konané dne 15. července 2014 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem, tedy senátní tisk N134/09.

Po úvodní informaci Petra Jägera, náměstka ministryně spravedlnosti, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy, kterou přednesl senátor Miroslav Krejča, a po rozpravě výbor:

1. Přijímá k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem doporučení, které je přílohou tohoto usnesení.

2. Doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem vyjádřil ve smyslu tohoto doporučení, tedy doporučení přijatého výborem.

3. Určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jaroslava Doubravu.

4. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Pokud jde o doporučení, vy ho asi máte na svých stolcích, ale přesto ho asi raději přečtu, protože myslím, že je to docela důležitá věc.

Doporučení k vyjádření Senátu PČR k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Senát:

I. 1. Podporuje iniciativy vedoucí k usnadnění svobody usazování jako společností volného pohybu osob, neboť přeshraniční podnikatelské aktivity stimulují hospodářský růst a zaměstnanost.

2. Zastává však názor, že navrhovaná směrnice v tomto ohledu nepřináší výrazné zlepšení, a proto souhlasí s rámcovou pozicí České republiky k návrhu směrnice.

II. 1. Je přesvědčen, že zjednodušení při zakládání společností s ručením omezeným s jediným společníkem navrhované směrnice budou mít jen nízký přínos z hlediska celkových nákladů spojených se zřízeným provozováním dceřiné společnosti v zahraničí.

2. Upozorňuje, že toto zjednodušení nesmějí jít na úkor transparentnosti a spolehlivosti údajů v obchodních rejstřících.

3. Obává se, že kusá ustanovení směrnice by vyvolávala právní nejistotu při výkladu vnitrostátních pravidel týkajících se společností s ručením omezeným, jímž by se USP musela ve valné míře řídit.

III. Žádá vládu

1. Aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání.

2. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Tolik usnesení výboru pro záležitosti EU. Já vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o schválení tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil, rozpravu tedy... Ne, mám přihlášenou v této chvíli paní senátorku Martu Bajerovou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Marta Bayerová:  Vážená paní předsedkyně, předsedající, vážené kolegyně a kolegové.

Já se omlouvám, trošku jsem zaspala, já jsem řešila jiné problémy, ale dovolím si k projednávanému tisku jen několik poznámek. A potom v podrobné rozpravě i návrh na změnu usnesení. Protože jsme příhraniční region, působí mnoho našich podnikatelů v sousedním Rakousku. Většinou jsou to podnikatelé ze sektoru malého a středního podnikání, často i jen osoby samostatně výdělečně činné, zejména řemeslníci. S některými z nich jsem tento návrh směrnice konzultovala a chtěla jsem znát jejich názor na případnou prospěšnost vzniku tohoto nového evropského podnikatelského subjektu.

A musím říct, že jsem byla docela překvapená. Většina z nich totiž vznik společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem přivítala. Zejména kvůli jednoduchosti jejího založení a samozřejmě i proto, že je to velmi levný způsob vzniku podnikatelského subjektu, který chrání osobní majetek podnikatele v případě bankrotu.

V této souvislosti jsem si vyslechla i několik příběhů o tom, jak znojemský řemeslník nedostal za odvedenou práci v Rakousku zaplaceno, a to ani za materiál, který si musel sám zakoupit. Kdyby měl v Rakousku registrovanou společnost s ručením omezeným s jediným společníkem, byla by jeho pozice při vyhledávání takové pohledávky daleko silnější. Z hlediska nákladů na provoz takové společnosti v Rakousku, zejména v jeho příhraničí, mohou prý být jen nemnoho vyšší než náklady v našem regionu. Ať se to týká poplatku za sídlo, účetní služby apod. Samozřejmě, že třeba ve Vídni by byly náklady daleko vyšší.

V diskusi jsme se dostali k tomu, zda takový subjekt neusnadní nepoctivé podnikání? Zda se nemůže stát nástrojem podvodníků? Byla jsem přesvědčována o tom, že ten, kdo má v podnikání podvodné úmysly, může využívat jakýkoli podnikatelský subjekt, od živnostňáku až po evropskou akciovou společnost. Ba dokonce je to prý tak, že čím větší podvodník, tím noblesnější firma.

Říkám to zde zejména proto, že mám výhrady k návrhu usnesení Senátu k tomuto tisku.

Berte je, prosím, jako návrhy na změnu tohoto usnesení, a to pouze ve dvou slovech. Předně si myslím, že v části dvě je za číslovkou první formulace "je přesvědčen", příliš kategorická. Já třeba po zmíněných rozhovorech o pravdivosti následujícího textu navrhovaného usnesení jsem přesvědčena o tom, že to takto není. Formulaci "je přesvědčen", doporučuji nahradit slovy "obává se". Ale to bych dala v podrobné rozpravě.

Další návrh souvisí s tím, že společnost s ručením omezeným s jediným společníkem mohou zakládat nejen právnické osoby, v tom případě, jsou to i jejich dceřiné firmy; mohou je zakládat i osoby fyzické, pak se ale o dceřiné firmy ale nejedná. Pak je zde ale slovo "dceřiné" v textu usnesení v bodu 2, paragraf 1 nepatřičné. Doporučuji nahradit ho slovem "takové".

Navrhovanou změnu usnesení máte rozdanou, myslím, na stolech. Uvidíme v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Paní senátorko, musím vás upozornit, že se jedná o evropský tisk, a tady je jenom jedna rozpravy. Pokud chcete podat návrh, tak řekněte, že podáváte tento návrh.

Senátorka Marta Bayerová:  Ano, podávám návrh na změnu. Máte ho před sebou.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V této chvíli je to v pořádku. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit k tomuto návrhu. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám.

Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda se chce vyjádřit k rozpravě. (Ne.) Ale pan zpravodaj bude muset. A bude nám muset říct, jak budeme postupovat při hlasování. Prosím.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Omlouvám se, protože jsme diskutovali o pozměňovacím návrhu paní kolegyně Bayerové a došli jsme k názoru, že by pozměňovací návrh mohl být akceptovatelný. To znamená, že navrhuji, abychom asi napřed hlasovali o pozměňovacím návrhu paní kolegyně Bayerové. Pokud by nebyl schválen, tak abychom pak hlasovali o návrhu doporučení VEU.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobře, Ano, děkuji. Myslím, že postup odpovídá. Všechny svolám k hlasování.

Všechny jsem svolala k hlasování. Můžeme hlasování započít. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu k návrhu usnesení, který přednesla paní senátorka Marta Bayerová.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 5 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 33, proti byli 4.

Návrh nebyl přijat.

Prosím tedy o další návrh k hlasování.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrh kolegyně Bayerové nebyl přijat, předkládám k hlasování usnesení VEU, tedy doporučení, jak jsem vám ho přednesl.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji. Tentokrát budeme – bez znělky – hlasovat o návrhu usnesení, jak byl předložen VEU.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo.

Děkuji tedy panu zpravodaji, děkuji panu navrhovateli. Projednávání tohoto bodu končím.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já děkuji vám za schválení návrhu VEU. Děkuji vám.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dalším bodem našeho dnešního jednání je bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 328

Návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vám v krátkosti uvedl novelu zákona o pedagogických pracovnících, kterou máte před sebou.

Po mém nástupu do funkce jsem si nechal ověřit, v jakém stavu je kvalifikace pedagogických pracovníků v českém školství. A to z toho důvodu, že od 1. 1. 2015 by měla v zákoně 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících nabýt účinnosti norma, která přikazuje jasné, konkrétní a striktní požadavky na kvalifikaci pedagogického pracovníka.

Bohužel na základě analýzy jsme zjistili, že terén není dostatečně připraven na tuto změnu, protože až 18 tisíc pedagogů nesplňovalo v době šetření tuto podmínku. Učinili jsme dva kroky.

První krok. Dohodli jsme se s pedagogickými fakultami, že rozšíří nabídku svých kurzů, a to jak pro středoškoláky, tak i pro učitele vysokoškolského vzdělání, kteří ale nesplňují podmínku zákona.

Tady bych chtěl zdůraznit, že nekvalifikovaný učitel neznamená, že je to učitel bez vysokoškolského vzdělání. On může mít vysokou školu. Ba co víc, on může mít dokonce vysokou školu pedagogického zaměření, ale na jiný typ školy, a učí. Má např. zaměření na střední školu, učí na prvním stupni základní školy, a tam je považován za nekvalifikovaného.

Na základě hluboké debaty s odbornou veřejností jsme tedy dospěli k názoru, že musíme více vyjít vstříc pedagogickému terénu. Otevřeli jsme kurzy, aby každý, kdo má zájem, si mohl doplnit buď pedagogické minimum anebo si dodělat vysokoškolskou kvalifikaci. A to z toho důvodu, že drtivá většina učitelů, kteří neměli tuto kvalifikaci, tak si stěžovala, že nebyla nabídka v místě bydliště, nebyla např. nabídka distanční formy tohoto vzdělávání. Nebylo to možné sloučit s pracovními a rodinnými povinnostmi.

Díky tomu jsme tento počet výrazně snížili. Druhý krok, kdy jsme se dohodli jak se zástupci pedagogických fakult, tak zároveň se školskými odbory, tak jsme diskutovali o tom, jestli u všech kategorií je nezbytně nutná podmínka vysokoškolské pedagogické kvalifikace.

Z hluboké debaty jsme dospěli ke čtyřem kategoriím, kde nepovažujeme tuto kvalifikaci za nezbytně nutnou, a tato novela právě leží před vámi.

První výjimka se týká pedagogických pracovníků, kteří dosáhli věku 55 let a zároveň mají aspoň minimálně 20 let praxe přímé pedagogické činnosti. Je to z toho důvodu, že v době, kdy by si dodělali např. vysokoškolské vzdělání, byli by těsně v předdůchodovém věku; a přijde nám to také již neekonomické. Zároveň 20letá praxe jednoznačně ukazuje, že je to člověk, který na dané škole působí kvalitně. Protože ředitel, který řídí pedagogický proces, by se dávno s pedagogickým pracovníkem rozloučil.

Druhá kategorie se týká tzv. odborníků z praxe; aktivních umělců a trenérů. O tom také byla dlouhá diskuse a debata. Týká se to těch, kteří pracují na částečný úvazek, např. ředitel významné firmy chce učit na odborné škole ekonomii dvě hodiny týdně a zcela logicky odmítne si dodělávat další pedagogické vzdělání. Tady si myslíme, že je dobré, abychom terénu vyšli vstříc a vytvořili podmínky, aby tento učitel mohl učit.

To samé se týká i trenérů, kteří budou učit např. dvě hodiny tělesné výchovy anebo aktivních umělců. Tady si to dovolím uvést na konkrétním příkladu. Jeden konkrétní příklad, s kterým se setkal, kdy houslista z České filharmonie je absolvent konzervatoře, splňuje kvalifikaci pro základní uměleckou školu, může učit tedy na základní umělecké škole. Ale s tou samou kvalifikací nemůže učit dvě hodiny hudební výchovy ve vedlejší základní škole.

Takže to nám také přišlo nelogické. Proto jsme tady poskytli tu výjimku. Třetí se týká rodilých mluvčích, kde bychom nutili rodilého mluvčího, který se osvědčil a pracuje a působí na školách, tak že by si musel dodělávat vzdělání, které mimochodem z velké části je v českém jazyce. Opět se obracíme na to, že ředitel zodpovídá za pedagogický proces a zcela logicky si tam nechává rodilého mluvčího na doplnění výuky, většinou je to na gymnáziích nebo na středních odborných školách.

Poslední bod se týká oblastí, které mají výrazný problém, jako je Karlovarský, Ústecký kraj, Praha a Středočeský kraj, kde došlo k velké míře nekvalifikovaných pedagogů, dokonce máme 650 škol, kde je více jak 50 % nekvalifikovaných pedagogů. Tady by se mohlo stát, že od 1. 1. 2015 bychom nemohli vůbec zajistit výuku na těchto školách. Proto je tady výjimka pro nezbytně nutnou dobu, pokud nestihne sehnat kvalifikovaného pedagoga ředitel, tak může po nezbytně nutnou dobu nahradit tohoto pedagoga stávajícím pedagogem nekvalifikovaným. A to jenom po tu dobu, než přijde člověk s odpovídající kvalifikací.

Toto jsou jednotlivé změny, na kterých jsme se dohodli se školskými odbory. Byla to debata košatá, košatá debata byla i v Poslanecké sněmovně. Nakonec jsme dospěli k názoru, že vyvážený kompromis, který máte na stole, je ze všech alternativ stále nejlepší variantou. Proto byl drtivou většinou v Poslanecké sněmovně podpořen. Kromě několika poslanců a poslankyň, které tvrdí, že by neměla být výjimka žádná.

Diskuse tam probíhala např. o možnosti doplnit kvalifikaci pedagogického pracovníka o člověka, který překládá, resp. tlumočí do znakového jazyka. Debata sama probíhala včera na výboru a také jsme dospěli, já jsem tomu rád, ke kroku, že nejprve musíme podpořit a vytvořit finanční podmínky pro to, aby to bylo ve školském zákoně, který mimochodem dnes jde na vládu, až poté to může být v zákoně o pedagogických pracovnících ta, aby nám tato kategorie nevisela ve vzduchu.

Pak tam byl další návrh v Poslanecké sněmovně, pana poslance Zahradníka, který chtěl, aby byla výjimka pro zaměstnance dětských domovů. Tam ale legislativa a odborníci na tuto danou problematiku jednoznačně řekli, že by to bylo velmi rizikové pro děti z těchto zařízení, protože se jedná o rizikovou dětskou skupinu, např. děti s různými traumaty, a je tam nutná kvalifikace pracovníků, kteří s nimi pracují.

To byly nejčastější připomínky, které byly v Poslanecké sněmovně.

V závěru mi dovolte říci, že podrobnou analýzu máte jako součást vašeho materiálu, kde se můžete dočíst, jak je na tom konkrétní váš senátní obvod. A možná, že předejdu diskusi, která byla bohatá v Poslanecké sněmovně, když řeknu, že určitá část poslanců tvrdí, že 10 let byla dostatečně dlouhá doba na to, aby si pedagogové kvalifikaci dodělali. Ano, mají pravdu, částečně. Existuje druhá skupina, která tvrdí, že neměli možnost si kvalifikaci udělat z různých důvodů, o kterých jsem hovořil ve svém vystoupení v úvodu, také mají pravdu. Proto předkládám tento vyvážený kompromis a nabízíme alternativu tak, abychom mohli od 1. 1. zajistit výuku na všech základních a středních školách v ČR.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VVVK. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 328/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Doupovcová, kterou prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Hana Doupovcová:  Děkuji, dobrý den, vážený paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já asi zopakuji to, co pan ministr už řekl. Právní postavení pedagogických pracovníků upravuje zákon 563 z roku 2004. Upravuje předpoklady pro výkon pedagogické práce. Kvalifikační předpoklady jsou v tomto zákoně stanoveny velmi striktně, byly velmi ambiciózní. Tento zákon byl už dvakrát, jeho účinnost, odložena.

Dnes pedagogičtí pracovníci, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci podle znění tohoto zákona, nebudou moci vykonávat přímou pedagogickou praxi, a to od 1. 1. 2015. To je závažný problém, který některé školy by těžko řešily. Po šetření, které Ministerstvo školství provedlo, až 11 000 učitelů tento požadavek nesplňuje.

Jak už bylo řečeno, paradoxně tím nekvalifikovaným učitelem může být vysokoškolsky vzdělaný pedagog, ale pokud učí na jiném typu školy, tak se stává nekvalifikovaným.

Cílem této novely je umožnit výkon přímé pedagogické činnosti osobám, které nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle tohoto zákona, ale za určitých a předem stanovených podmínek.

Tento zákon dává výjimky pro výkon přímé pedagogické práce:

1) pro osoby, které jsou starší 55 let a mají 20letou praxi,

2) pro rodilé mluvčí,

3) dává možnost zaměstnat odborníky z praxe na odborných a technických školách,

4) dává možnost zaměstnat výkonné umělce či sportovce pro hudební výchovy, výtvarné výchovy či tělesné výchovy, a to za podmínky, že jejich pedagogická činnost není na plný úvazek a je v maximální výšce poloviny fondu týdenní pracovní doby,

5) dává možnost ředitelům tam, kde je enormní nedostatek učitelů, zaměstnat i nekvalifikovaného pedagoga, a to ale na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu, a to pouze do doby, než přijde ten, který má plnou kvalifikaci k výkonu této pedagogické činnosti.

Během včerejšího projednávání na školském výboru byly navrženy 2 pozměňovací návrhy, které se týkaly rozšíření výjimek. První pozměňovací návrh podala paní senátorka Syková, který se týkal rozšíření o tlumočníka či překladatele do znakového jazyka. Druhý pozměňovací návrh pana senátora Pešáka se týkal vychovatelů v dětských domovech. Oba dva tyto pozměňovací návrhy výbor nepodpořil.

Výbor na svém včerejším jednání doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určil zpravodajkou výboru pro jednání tohoto tisku na schůzi Senátu senátorku Doupovcovou.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko, a také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásila paní senátorka Eva Syková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eva Syková:  Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak již bylo řečeno, chtěla jsem vás původně požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který jsem předložila VVVK. Jeho účelem bylo řešení problémů s požadavky na kvalifikaci tlumočníků českého znakového jazyka.

Po projednání návrhu na schůzi výboru jsem se rozhodla pozměňovací návrh stáhnout. Pan ministr Chládek zdůvodnil, proč je předloženou novelu zákona nutno schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou tak, aby mohla být účinná od 1. ledna 2015. Další odklady by neúměrně prodloužily období nejistoty ohledně požadavků na odbornou kvalifikaci pedagogických pracovníků. Proto tento pozměňovací návrh by účinnosti od 1. ledna mohl zabránit.

Dovolte mi ale, abych vám přesto přiblížila podstatu toho, o co mi šlo, a vysvětlila, proč je nutné vyřešit situaci tlumočníků českého znakového jazyka. Tuto profesi většinou vykonávají lidé z důvodu osobního přesvědčení a ne vždy jsou s to dostát požadavkům na odbornou kvalifikaci, které na ně klade platné znění zákona. Ve školství působí buď jako pracovníci pedagogičtí, nebo nepedagogičtí. Pro žáky se sluchovým postižením je zásadní, aby jejich učitelé především dobře ovládali znakový jazyk, který je pro tyto žáky fakticky rodným jazykem.

Zákon v platném znění omezuje právo výuky žáků se sluchovým postižením pouze na absolventy speciální pedagogiky. To ovšem celá řada tlumočníků znakového jazyka není ochotna si dodělat, raději toto povolání vykonávat nebudou. Nebude potom k dispozici dostatečné množství těchto tlumočníků.

Ředitelé škol potřebují mít možnost přijmout pracovníky, kteří sice nejsou absolventy speciální pedagogiky, ale disponují kvalifikací, která je uschopňuje k práci se žáky se speciálními potřebami.

Uznání odborné kvalifikace pro práci s žáky, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, navíc zákon v platném znění bohužel nepodmiňuje prokázáním toho, že pedagogický pracovník umí s žáky funkčně se dorozumět. Zákon tak nepředchází situacím, kdy se žáky je komunikováno prostřednictvím nevhodného komunikačního systému a nebo dokonce jim zcela nesrozumitelného komunikačního systému.

Tímto jsem vám jenom chtěla přiblížit podstatu problému. Fakt, že problém s nevhodně nastavenými požadavky kladenými na osoby pracující se sluchově postiženými je třeba řešit, uznal i pan ministr Chládek při 3. čtení novely zákona o pedagogických pracovnících v Poslanecké sněmovně.

Pan ministr ovšem považuje za lepší a efektivnější způsob řešení situace tlumočníků znakového jazyka novelizací § 16 školského zákona. Tu přislíbil předložit. Podle mých informací v současnosti již probíhají jednání se zástupci Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Budeme si pamatovat, že na základě těchto jednání by mělo být dosaženo optimálního řešení v podobě odpovídající úpravy školského zákona, až nám bude předložen.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Milan Pešák. Paní místopředsedkyně neuplatňuje svoje přednostní právo vystoupení. Takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Milan Pešák:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedu, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Napravujeme zákon, který byl dobře myšlen, ale trochu hůře proveden. Ta dobrá myšlenka je nesporně v tom, že studenti, žáci, naše děti by měly být vzdělávány kvalitně vzdělanými pedagogy, a nejen vzdělávány, měly by být kvalitně vzdělanými pedagogy také vychovávány. To je určitě jednoznačně správné, nicméně cíle a pravidla v zákoně byla nastavena tak, že ani po 10 letech nejsou splnitelná. Byla nastavena, dnes se říká ambiciózně, myslím, že přiléhavější by bylo říci nerealisticky.

Ministerstvo školství na tuto situaci reaguje, navrhuje řešení. My ho máme schvalovat, společně napravujeme to, co se příliš nepovedlo. To je určitě dobré a správné.

Na mě se třeba možná proto, že jsem sám speciální pedagog, obrátilo několik učitelek, které působí na prvním stupni základní školy s vysokoškolským vzděláním magistra speciální pedagogiky. V poslední době jim bylo sdělováno, že nemají dostatečnou kvalifikaci pro to, aby učily běžné děti na běžné škole, tedy ony neučí jenom ty běžné děti, ony velmi často ve svých třídách mají integrovány i děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy opět laicky řečeno děti s různým stupněm a typem postižení.

Já jsem se obrátil na Ministerstvo školství s žádostí o stanovisko a o výklad a jsem velmi rád, že z pověření pana ministra jsem od náměstka Fryče dostal dopis, který jasně říká, že vzhledem k platnosti předchozí právní úpravy takto vzdělaní speciální pedagogové jsou kvalifikováni také pro výuku na prvním stupni základní školy.

Zmíním ještě jednu věc v této souvislosti. Zmíněné pedagožky mi popisovaly, jak si hledají nově otevírané kurzy na vysokých školách. V Praze už někdy v únoru, v dubnu, neměly šanci se do vzdělávacího programu pořádaného na Karlově univerzitě zapojit. V Ústí nad Labem po nich třeba chtěli, aby si rozšířily své dovednosti v oblasti gymnastiky, což se mi nezdá, že by u 40 – 50letých učitelek bylo úplně to, co výkon jejich pedagogické práce takovým zásadním způsobem zkvalitní.

Zvažoval jsem a velmi jsem se zamýšlel také nad tím, že proto, že cíle zákona není možno dosáhnout, v zásadě v rámci úpravy nepřeformulováváme, neupřesňujeme konkrétní formulace, ale dáváme ředitelům škol pravomoc, aby v případě, že je to nutné, že se tak rozhodnou, že si to zdůvodní, uznali svým rozhodnutím dostatečnost kvalifikace.

Musím říct, že jsem dospěl k tomu, že v zásadě to správné je, protože si myslím, že opravdu za školu má mít odpovědnost ředitel a že má-li odpovědnost, má taky mít pravomoc učinit taková rozhodnutí, aby za ně tu odpovědnost mohl nést.

Nicméně při studiu zákona a také projednávání ve Sněmovně jsem se dozvěděl, setkal s tím, že tuto pravomoc uznat kvalifikaci nemají všichni ředitelé vzdělávacích zařízení. Myslím, že je škoda, že tuto pravomoc uznat kvalifikaci nemají také ředitelé dětských domovů. Já jsem samozřejmě včera na výboru předložil pozměňovací návrh a v případě, že propustíte projednávání tohoto návrhu zákona do podrobné rozpravy, předložím jej opět, máte ho koneckonců na svých lavicích. V tomto vystoupení jej tedy avizuji.

Chci zdůraznit, že zaprvé jmenovitě a explicitně říkám v návrhu, který jsem hodně převzal od kolegy Zahradníka z Poslanecké sněmovny, říkám tedy, že se jedná pouze o ředitele dětských domovů, tedy zařízení, kde vyrůstají děti, které jsou samozřejmě zatíženy tím, že musí vyrůstat bez rodičů, resp. bez kontaktu s nimi, neboť se o ně nemohou nebo v horším případě také nechtějí starat.

Ano, tak, jak zmínil pan ministr ve svém úvodním slově, řekl to i v Poslanecké sněmovně, tyto děti žijí v obtížné a náročné psychické situaci, ale na druhé straně nejsou samy.

I děti s různým typem postižení, třeba zdravotního, také nemají situaci jednoduchou. Jsou vzdělávány ve škole, kde ten ředitel může, v případě, že je to nezbytné, rozhodnout o tom, že tam bude učit i učitel s jiným než tím maximálním předepsaným odborným vzděláním.

Navíc právě děti z dětských domovů jsou převážně vzdělávány v běžných školách, kam dochází. Ty školy většinou nejsou součástí těch dětských domovů. Stejně tak docházejí děti z dětských domovů na různou zájmovou činnost do dalších vzdělávacích zařízení, kde opět ti ředitelé tato rozhodnutí o uznání kvalifikace mohou učinit.

Takže si myslím, že bychom mohli a měli tuto pravomoc dát také ředitelům dětských domovů. Samozřejmě oceňuji snahu pana ministra o to, aby tak důležitá legislativní změna, jakou přináší tento návrh zákona, vešla v platnost s co největším předstihem... Nebo aby byla známá s co největším předstihem před skutečným vejitím v účinnost. Myslím si však a jsem přesvědčen, že pokud Poslanecká sněmovna může zařadit na svůj program vládní návrh zákonů, které se projednávají na vládě třeba dnes, možná i v pozdějších dnech, že při troše snahy by mohla zařadit také projednání tohoto zákona v případě, kdy by Senát dospěl k tomu, že jej sněmovně vrátí s pozměňujícím návrhem.

Já tedy ještě jednou avizuji, že v případě, že bude propuštěno projednávání tohoto návrhu zákona do podrobné rozpravy, předložím ten návrh, který máte na stolech, jehož podstatou je udělení pravomocí k uznávání vzdělání také vychovatelům v dětských domovech.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a jako další se do rozpravy hlásí první místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové.

Projednáváme zákon o pedagogických pracovnících. Mým hlubokým přesvědčením je, že součástí působení pedagoga je jeho autorita, jeho celá osobnost, to, že je svým chováním, svým přístupem k životu určitým vzorem, ať chce, nebo nechce. Proto by měli pedagogové být placeni lépe než kdokoli jiný. Nakonec to říkal Tomáš Gariggue Masaryk: "Je špatný stát, který platí lépe své generály, než učitele."

A já jsem proto ráda, že bylo úspěšné úsilí pana ministra, trošku snad i moje a celé sociální demokracie, v tom, že i učitelům budou navýšeny platy, tak jako všem pracovníkům ve veřejné správě – přes policisty, hasiče a dalších, kterých se to týká. Kantoři si to určitě zaslouží.

Působení zákona o pedagogických pracovnících zakotvuje kvalifikační nároky na učitele, jejichž plnění bylo ale už jednou docela významně odloženo. Tato novela, kterou projednáváme, nároky na pedagogickou kvalifikaci ještě rozvolňuje.

Co oceňuji na tomto návrhu, je, že celá konstrukce a oblasti, kterých se to rozvolnění týká, je logická. A skutečně odpovídá potřebám současné praxe, chcete-li, současného terénu. Jediný problém, který tam vidím, je, že byly tisíce odpovědných učitelů, učitelek, ředitelů, kteří původní kvalifikační požadavky naplnili, dostudovali. Já znám konkrétní případy učitele, které projížděly přes celou republiku, aby požadavkům zákona vyhověly. Je to také o určité autoritě práva. Myslím si, že musíme velmi a velmi opatrně kdykoli zacházet s tím, jestli trváme či netrváme na tom, co jednou uzákoníme. A možná i více skutečně přemýšlet, jestli to, co zákonem požadujeme, je nezbytně nutné.

Chci – říkám to teď tady proto, že těm lidem, kteří dodrželi požadavky toho původního zákona, patří veliký obdiv a respekt. Protože oni dostáli tomu, co má být součástí osobnosti pedagoga, to je vysoká sebedisciplína. Mluvíme-li ale o rozvolnění kvalifikačních požadavků, předpokládám, že praxe ukáže, se nestačí u odborníků z praxe výjimku dát jenom při necelém pedagogickém úvazku.

Jsem hluboce přesvědčena – je to i moje zkušenost ze soukromého sektoru i z pedagogické práce i z vlastního učení se, z vlastního studia, že člověka, který prošel praxí a chce své zkušenosti předávat dál dětem, studentům, bychom měli skutečně platit zlatem. A je potřeba tam vytvořit podmínky, aby takovíto lidé skutečně se pedagogické činnosti věnovali.

Pedagogické znalosti samozřejmě ten člověk potřebuje. Potřebuje schopnost dovednosti předat, svou znalost, svoji zkušenost. Určitě by tedy jakousi úroveň pedagogického vzdělání měl mít, ale určitě je zbytečné, aby nám třeba lidé, kteří učí na odborných školách, na tom, čemu jsme dříve říkali učňovské školy, aby měli celou vysokou školu. Pro srovnání – po pěstounech, kteří vychovávají děti také, chceme, nebo požadujeme pedagogickou kvalifikaci v rozsahu několika desítek hodin a považujeme to za dostatečné.

Nicméně návrh, který máme na stole, řeší konkrétní situaci, za kterou současný pan ministr samozřejmě nemůže. Přimlouvám se proto za podporu tohoto návrhu zákona. Věřím ale, že připravovaný školský zákon dotáhne věci do konce. Napraví některé další záležitosti, o kterých jsem zde mluvila, tak, že vytvoří trvale dobré podmínky pro naše školství, tedy pro děti, rodiče, učitele, učitelky i nepedagogické pracovníky.

A dovolte mi, protože pro pedagogy a školáky obecně, kromě dětí zatím, tedy školní rok už vlastně nastal, za pár dní nastává ten oficiální školní rok, abych z tohoto místa také všem školákům, všem pedagogům i nepedagogickým pracovníkům, dětem i rodičům popřála, aby ten nový školní rok byl pro ně úspěšný. A totéž si dovolím popřát i panu ministrovi.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy se hlásí s přednostním právem paní místopředsedkyně senátu Miluše Horská. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem sledovala samozřejmě s velkým napětím tuto dlouhodobou debatu, protože se mého pracovního okolí velice úzce týká. A sledovala jsem i ty poznámky, ať už byly na té straně toho přísného zákona. A musím říct, že já sama rozumím té výjimce. Protože myslím si, že těch vysokých škol a oborů, co tady naši kolegové pedagogové vystudovali po roce 1989, tak měli neskutečnou škálu možností studovat.

Já, když konkrétně to zaměřím na speciální pedagogiku, tak těch oborů bylo tak nesčítaných. Někteří z nich dvě i tři vysoké školy, ale přesto literu zákona nenaplnili. Takže myslím si, že to je jedna z těch absurdit, pro které já vítám tu výjimku. Ale myslím si, co je hodně důležité a s čím se tedy v rámci vzdělávání a dalšího vzdělávání pedagogů potýkáme, to je to, jakým způsobem jim umožníme další vzdělávání.

Já myslím, že to nebyla zdaleka nechuť si dostudovávat a doplňovat vzdělání, ale je to vlastně to, pokud jste se stali zaměstnavateli někdy a víte, co to znamená, když někdo jde studovat, a má-li to být ten student se všemi těmi jednak povinnostmi, ale jednak těmi privilegii, tak je to velice finančně náročné pro školu. A ze zákona vlastně vyplývá, že pedagogové se mají dál povinnost vzdělat, ale bohužel se to odvíjí všechno od peněz. Co ředitel, co ten manažer, který má zájem na tom, aby ten tým byl vzdělaný, aby byl konkurenceschopný, aby nalákal ty správné žáky, co jim vlastně může umožnit. Protože to další vzdělávání je buď o tom, že ředitel zaplatí, a nebo nutíme pedagogy si ty peníze tahat z kapsy. A vzhledem k finančnímu ohodnocení to není tak jednoduché.

Takže já se velmi přimlouvám, a vím, že na tom ministerstvo pracuje, aby byl co nejdříve přijat kariérní řád, který umožní růst. A je tam vlastně ta motivace nejenom ta suchá, ze zákona, ale pokud nastavíme podmínky, aby se kantorská prestiž, po které tolik voláme, zdvihla, tak je nutné kariérní růst zajistit tím, že chtějí-li se pedagogové vzdělávat, chtějí-li do toho i nějaké své peníze třeba dávat, tak potom je to na té škole vidět. A není to jenom ten suchý zákon, který říká, odkdy dokdy bychom měli to vzdělání naplnit.

Takže budu se zase přimlouvat o to nejzákladnější, které se celé společnosti vrátí, posílit vzdělávání pedagogů. Nejenom jejich výplaty, samozřejmě, ale hlavně to, aby působili dobře na tu krátkou část, kterou mají možnost ovlivnit růst naší generace, tak aby mohli být dobře vzděláni. A asi by možná stálo i za to jim pomoci v té personální oblasti, protože oni řeší ve škole dneska nejen vzdělávací proces, ale chodí tam děti se svými starostmi z rodin, chodí tam děti s mnoha vývojovými poruchami. A to všechno ti kantoři ve škole musí zvládat. A možná i v té oblasti, o které se tady teď nemá cenu bavit, by bylo dobré jim pomoci.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní místopředsedkyně. A dále vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já si po těch předchozích slovech dovolím ještě jednou upozornit na to, co tady říkal velmi podrobně můj kolega Milan Pešák. Jak jste tady slyšeli jak od pana ministra, tak potom od dalších řečníků, tak ten zákon jde jednoznačně tím směrem, že nechává tu základní pravomoc o tom, jak bude kvalitní škola na ředitele té školy, případně samosprávě, která toho ředitele jmenuje nebo odvolává.

A tenhle duch toho zákona je tam naprosto jasný. Když to ani vlastně nepřeženu, protože to je vyjádření našeho legislativního odboru, řeknu, jak to je, tak § 22, odst. 7 toho zákona v podstatě umožňuje na nezbytně dlouhou dobu řediteli školy nebo školského zařízení nechat učit nebo vychovávat v podstatě kohokoliv. Tak to je a tak to přímo v tom zákoně máme.

A proto považuji za docela nelogické, když ten duch zákona je takový, že v případě dětských domovů nenecháme na řediteli, jestli si myslí, že potřebuje deset, patnáct nebo tři vychovatele, pedagogické pracovníky, kteří mají ještě nějaké další zvláštní vzdělání, kteří případně mohou potom dohlédnout na to, aby měly děti v dětských domovech odpovídající péči. A říkáme, že tak v tomto případě musí být u všech, bez ohledu na to, jak ten ředitel může rozhodnout.

Čili já se velmi přimlouvám za to, abychom se chovali k dětským domovům stejně jako ke všem ostatním školským zařízením a i tam umožnili řediteli, aby zaměstnal odpovídající počet středoškolsky vzdělaných pedagogických pracovníků, vychovatelů, a k tomu si případně vybral ještě nějaké, kteří mají nějaké speciální vzdělání. Ale abychom nenařizovali, aby tomu tak bylo u všech. A to je vlastně podstatou toho pozměňovacího návrhu, který podává Milan Pešák.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji. Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Třicet let jsem – zhruba třicet let, tři desítky let jsem působil ve školství vysokém, středním odborném, učňovském, na všech možných funkcích, na těch základních i na těch řídících. Jsem přesvědčen, že dobrého učitele, dobrého vychovatele, nebo obecně dobrého pedagogického nedělá žádný papír, žádný diplom, žádné osvědčení o kurzu. Ale to, že tu práci chce dělat a dělá ji rád.

Samozřejmě nezpochybňuji potřebu určitého formálního vzdělávání a dosažení určitých minimálních vzdělanostních hladin. Nicméně žádný papír, žádný kurz to nenapraví. Tím spíš – nebudeme si nalhávat, že kvalita některých našich vysokých škol, i těch pedagogických a těch strojních programů a těch strojních oborů, co nabízejí, za poslední roky leckdy hodně klesla kvalita kurzů, která je nabízena pedagogickým pracovníkům, někdy je vnucována pedagogickým pracovníkům, je taky leckdy prabídná. A je to jenom tunel, jak někam vyvést peníze pro toho, kdo ty kurzy zabezpečuje, nabízí a uděluje příslušné papíry a příslušné certifikáty.

My tady po dvě desítky let ve školství, možná i v jiných resortech, děláme jednu chybu za druhou. Pak se ty chyby snažíme napravovat, s větším či menším úspěchem, ale ten výsledek je stále žalostný.

Já jsem včera, dosti s překvapením, zaregistroval možná i v médiích, že jsme ustanovili nebo zřídili školního ombudsmana. Já osobně to považuji za kudlu do zad ředitelům škol, kteří by měli mít takové kompetence, že všechny věci, všechny problémy jsou v souladu se zákony, s vyhláškami, se školním řádem, si na svých školách vyřeší sami.

Osobně se mi velice líbí pozměňovací návrh pana kolegy Pešáka, protože nedaleko ode mě je jedno zařízení, které velice často navštěvuji, protože tam mám jednu jmenovkyni, takovou dívčinu, která krásně maluje, tak tam za ní jezdím. Podle toho budu hlasovat. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také a dále vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, já nebudu sahat do střev toho zákona, ale řeknu něco obecného, protože si to neodpustím. Opakuji to tady pořád, a pořád je to jako házení hrachu na zeď.

Možná si vzpomenete, že svého času bylo uloženo pracovníkům ministerstev, aby se naučili anglicky. Měli na to jistou lhůtu a po té lhůtě by to byla v podstatě ztráta kvalifikace. Jak se později ukázalo, nikdo se anglicky nenaučil, tak se tato podmínka zrušila. Mohl bych jmenovat desítky takových věcí. Např. služební zákon, který se také tak hezky přijal a pak se asi pětkrát odkládal, protože bylo zjevné, že nemůže fungovat.

Říkám to proto, abychom vždycky ctili tu zásadu "zamysli se poprvé, podruhé a potřetí", protože toto je přesně tento případ. My jsme dostali ty pedagogické pracovníky do takové zvláštní situace. Ti, kteří si to udělali a snažili se, těm se dnes zdá, že jsou oběťmi podvodu, protože byli hloupí, že věnovali čas a energii tomu, aby si to vzdělání dodělali. A ti údajně chytří, ti si počkali a dopadlo to, jak to dopadlo. Teď dělat arbitra toho, jak to udělat, je velice složité. Jen na okraj poznamenám, že ono je to, můj předchůdce vždy říkal, vzdělání před blbostí nechrání.

Ono je to velmi složité. Jestli jste viděli Formuli 1, jak tam narazil Rosberg do svého kolegy, tak jenom pro vaši zajímavost, konstruktéři automobilů Formule 1 jsou převážně bývalí automechanici, kteří měli automobilismus jako svého koníčka a vypracovali se tak daleko, že konstruují dnes to, co konstruují, což nám laikům připadá téměř nemožné, že vůbec někdo něco takového vymyslí. Mohl bych uvést i příklady z IT, kdy jeden kamarád měl syna, který začal s počítači jen tak doma a nakonec se z něj stal takový expert, že dělal inline linku v továrně, kterou oficiálně vzdělaní "ajťáci" udělat neuměli. Takže není to tak jednoduché, že jenom sama škola může člověku dát jakýsi do budoucna, určitě je to dobře, ale je to vidět třeba i na úřadech, kdy přijdou mladé pracovnice, vzdělané v sociálně-právní oblasti a se staršími dámami, které mají mnohaletou praxi, se nemohou vůbec rovnat. A je to celkem přirozené, ta kombinace praxe a teorie být musí.

Takže já nic jiného nechci, než abychom pro příště, až zase tady budeme něco schvalovat, si uvědomili, jestli je to reálné, jestli to tak opravdu bude, jestli tady zase nebudeme muset 200x novelizovat, protože jsme pod nějakým vlivem čehosi o něčem hlasovali.

To je vše, co k tomu mohu říci, jinak proti zákonu nic nemám.

Díky.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Václav Homolka. Prosím.

Senátor Václav Homolka:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já oceňuji, že se začíná řešit problémy a napravovat věci nejen na poslední chvíli šité horkou jehlou, i když tento případ je něco obdobného, ale že i koncepčně s výhledem do budoucnosti. I když oba přístupy je někdy složité sladit a toho důkazem je, že za posledních 20 let jsme měli asi 16 ministrů školství.

Abychom se nemuseli v Parlamentu zabývat problematikou úlev pro kvalifikaci pedagogických pracovníků, protože podle mě tam ty nároky by měly být vysoké, neměli bychom nijak slevovat, tak je potřeba motivovat tyto pracovníky vhodnou formou a neslibovat např. zvýšení platů a pak slib nedodržet, což se už několikrát stalo, nebo jen navýšit nárokovou složku platu na úkor nenárokové, kdy potom pedagog dostane paradoxně ještě méně, než měl.

Dalším paradoxem přitom je to, že se přidává méně schopným, protože ti v minulosti nedostávali odměny, ale najednou se jim zvýší základní plat. Přidání je na úkor schopných.

Tady bych dal za vzor pro nás Finsko, kde pedagogický pracovník, učitel, je na 1. místě v odměňování těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání, kdežto u nás je to naopak. Učitel, pedagogický pracovník, vysokoškolsky vzdělaný, má v průměru v podstatě nejnižší plat, oproti ostatním kategoriím.

Některé návrhy, které tady zazněly, tak ty samozřejmě bych taky podporoval, i když na výboru jsme to nakonec ne podpořili hlasováním, protože potřebuje, paní kolegyně Syková to tady řekla, je potřeba ten zákon schválit a pak se zase může něco dál dělat. Takže já osobně bych se přimlouval, samozřejmě vyřeší to částečně nový školský zákon, ale přimlouval bych se o to, aby se vypracoval metodický pokyn, návod, výklad toho, jak se co rozumí, protože na konkrétních případech se to kolikrát dobře demonstruje a pomáhá to hlavně ředitelům škol nebo pedagogických zařízení, aby se dobře orientovali a měli se o co opřít. Protože oni se v praxi bojí někomu uznat kvalifikaci, když je to nejasné, protože přijde Česká školní inspekce a řekne, že nehospodárně zachází se státními prostředky, že někomu peníze dává navíc, že si to nezaslouží.

Takže tady posílení složky ředitele na jednu stranu je dobré, na druhou stranu ne vždycky to může vést ke zlepšení situace, ale v podstatě by se těmto ředitelům měla dát pravomoc, aby měl sílu, aby si byl jistý svým rozhodnutím a nedoplatil na něj. Za to se přimlouvám a myslím si, že i ministerstvo by tady mohlo Českou školní inspekci instruovat tak, aby nějaký metodický pokyn byl vykládán ze všech stran stejně, aby se nerozcházeli v názorech.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále vystoupí pan senátor Zdeněk Brož, prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Brož:  Vážený paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové. To, co chci říct na závěr své řeči, by měl říct možná někdo z déle sloužících kolegyň nebo kolegů, nicméně já se k tomu dostanu po velice kratičkém úvodu.

Já si myslím, že jsme svědky situace, která se v ČR opakuje poměrně často, kdy se zcela správně přijme zákon, který je platný, ale má odloženou účinnost tak, aby se terén na něj mohl připravit. V tuto chvíli to bylo školství.

Ti zodpovědní, kteří se na tento zákon připravovali, ředitelé, museli prožít mnoho horkých chvilek, protože museli propustit některé nebo připravovali se, takže zákon nabude účinnosti v podobě, takže propustili některé ze svých kolegů, což je moment pro vedoucího pracovníka dost hrozný, a pro toho, kdo je propuštěn ještě horší. S tím, jak se blíží účinnost zákona, tak se potom začneme bát, že to je příliš tvrdá záležitost a změkčíme ho.

Já nemám absolutně nic proti této podobě zákona, protože jsem ten, kdo dává důvěru ředitelům škol, protože projdou tvrdým konkurzním řízením, jsou to lidé, které si vybíráme, a měli by dostat naši důvěru a neměli bychom jim do toho příliš mluvit už potom. Sám jsem takovou situaci zažil. Mám 33 let pedagogické praxe, z toho skoro třetinu ve vedení školy.

Nicméně na konci jim řekneme – to jste vlastně dělat nemuseli - a podpoříme ty, kteří se zodpovědně nepřipravovali, a kteří řekli už na začátku – ono to bude stejně jinak, oni to stejně změní. Já nemůžu udělat nic jiného, než podpořit tuto formu zákona, protože je správná a dává větší pravomoci ředitelům škol, ale musím udělat to, že svým kolegům z tohoto místa vzkážu omluvu, všem ředitelům, kteří učinili tvrdé kroky a propustili lidi, a vzkážu také omluvu těm, kteří byli propuštěni z těchto důvodů.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit? Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, teď je prostor váš, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Děkuji za podnětnou diskusi, která v podstatě kopíruje zčásti diskusi v Poslanecké sněmovně a z velké části i v odborné veřejnosti.

Já bych možná úvodem začal o zákonu jako takovém, možná by stálo říci, že nejsem tvůrce zákona, ale připravujeme změnu a novelu podoby, kterou jsme tady valili jak ten brouček před sebou tu kuličku. V podstatě jsme si mysleli, že problém se sám vyřeší, že budeme neustále odkládat účinnost. Když jsme si udělali jednotlivá data, analýzu, tak jsme zjistili, že chuť po dodělání kvalifikace se přímo úměrně snižovala s každým odkladem. Nyní opravdu navrhujeme alternativu, která nedává bezmeznou pravomoc jenom ředitelům, zároveň tam dává jasná kritéria ze strany státu, ale co bych chtěl zdůraznit, v žádném případě nedává nikomu generální pardon, že si nemusí dodělávat kvalifikaci.

Tam u těch výjimek, kde neshledáme již nutnost např. u věku dodělávat si tuto kvalifikaci, tak my neříkáme, že je to kvalifikovaný pedagog, on dále bude placen méně, jako nekvalifikovaný pedagog. To, jestli se na to ředitelé vykašlali, nebo ne, já nedokážu posoudit tak, jako pan senátor Brož, ale řeknu jedno konkrétní číslo. Máme dohromady asi 5 800 základních a středních škol. Z nich více jak 650 má 50% nekvalifikovanost, to je poměrně značné číslo z počtu základních a středních škol. Nemyslím si, že je to problém jedné lokality, protože podle analýz jednoznačně vidíte, že je to rozprostřeno v široké míře.

Naprosto musím souhlasit s názorem, že vše je o penězích, proto jsem také rád, že příští rok se zvýší rozpočet českého školství o 4,2 miliardy, a tím i odpovídám panu senátoru Homolkovi na jeho příspěvek ke zvýšení platů. Od příštího roku 2 miliardy půjdou přímo do tarifu učitelů a 0,5 miliardy na platy nepedagogických pracovníků, na které se mnohdy zapomínalo. Zároveň máme zřízenu horkou linku na ministerstvu, kde se každý může obrátit, pokud mu není jasný návrh zákona a myslí si, že jeho kvalifikace tam nezapadá, odpovídáme na jednotlivé dotazy. Určitě není problém vytvořit i metodický pokyn pro ředitele, jak mají postupovat.

Určitě ale nemůžeme říci, že je hloupý ten, který si kvalifikaci dodělal, protože si myslím, že především si doděláváme kvalifikaci proto, abychom mohli podávat kvalitní výkon. Není to určitě podmínka jediná, ale myslíme si, že je to podmínka nezbytná. Proto bych varoval i před pozměňovacím návrhem, kdy legislativa jasně upozorňuje na nebezpečí tohoto návrhu, kdy bychom povolili jedné skupině, aby měla pardon pro středoškolsky vzdělané pracovníky, a dokonce ve skupině, která je velmi riziková a je zapotřebí tam speciální pedagogické vzdělání.

Zákon by se natolik rozvolnil, že by poté ztrácel smysl.

Tolik moje stanovisko k návrhu pana senátora Pešáka a stanovisko i legislativy Ministerstva školství je k tomuto návrhu negativní, protože tento návrh byl již předložen v Poslanecké sněmovně a tam byl zamítnut.

Určitě já jsem to slíbil paní Sykové na výboru, řeknu to všem senátorům, nyní jde do vlády návrh školského zákona, kde v § 16 se upravují podmínky pro pomoc dětem s nějakým znevýhodněním. Je to opravdu o penězích, o financích, kdy výrazným způsobem chceme podpořit kategorii, o které se hovořilo, tzn. o tlumočníky do českého znakového jazyka.

U paní senátorky Gajdůškové v podstatě znovu jenom musím říci, že je to vyvážený návrh, který nedává generální pardon k tomu, že kdo nemá kvalifikaci, tak v podstatě získal touto změnou nějakou neopodstatněnou výhodu, týká se to určité malé cílové skupiny, která učí částečné úvazky nebo jsou rodilými mluvčími, kde tady netrváme na pedagogické kvalifikaci, a pak se to týká skupiny, která je dále nekvalifikovaná, to je k tomu bodu prvnímu, kdy se to týká věku, tak doby nezbytně nutné, ale stále jsou bráni jako nekvalifikovaní.

K paní Horské, ano, rozšířili jsme nabídku vzdělávání, stát dal 22 milionů korun na rozšíření vzdělávání pedagogů v tomto roce a v roce 2015 vyčleňujeme 300 milionů korun, o které navýšíme tzv. onivky, kde dojde k navýšení prostředků i na další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Tolik asi poznámky k jednotlivým vystupujícím.

V závěru mi dovolte, vážené senátorky a vážení senátoři, vás požádat, o podporu tohoto návrhu, aby byl podpořen tak, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Nyní prosím paní zpravodajku, aby shrnula rozpravu, prosím.

Senátorka Hana Doupovcová:  Ano, děkuji. V rozpravě vystoupilo 9 senátorů a senátorek. Většina z nich tento kompromisní návrh podpořila. Byl zde pozměňovací návrh, pokud projde do podrobné rozpravy pana senátora Pešáka, který podpořil i pan kolega Vystrčil.

Já jenom zopakuji, že školský výbor doporučil schválit tento návrh tak, jak byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní zpravodajko. Můžeme tedy přistoupit k hlasování, všechny svolám.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně přítomno je 75 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování č. 7 ze 75 přítomných senátorek a senátorů, při kvóru 38, pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji tedy panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce, vám všem za vystoupení a projednávání tohoto bodu končím. A my se zde vystřídáme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  A budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 324

Senátní tisk č. 324. Návrh uvede pan senátor Jaroslav Zeman. Jste připraven, pane senátore? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Zeman:  Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Tato senátní novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění, zavádí možnost pro příslušný krajský úřad zrušit nebo změnit již vydaný souhlas s provozováním sběrny v případě, že v tomto zařízení bude porušen zákaz výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od fyzických osob.

K našemu senátnímu návrhu bylo v Poslanecké sněmovně připojeno několik pozměňovacích návrhů, které s původním záměrem Senátu omezit krádeže kovů vůbec nesouvisí.

Verze, která se vrátila z Poslanecké sněmovny, se pak zabývá i řešením spaloven, skládkováním nebo biologicky rozložitelným odpadem.

Kdybych přirovnal cestu zákona po Poslanecké sněmovně, tak jsem chvíli měl hrušky, pak mi tam dali jablka, pak mi dali cibuli, a nakonec jsem odešel úplně s něčím jiným. Doufám, že až příště přijde další senátní iniciativa, bude náš návrh v Poslanecké sněmovně důstojně respektován.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Návrh projednal VHZD, usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 324/2. Zpravodajem výboru byl učen pan senátor Petr Šilar. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 324/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ivo Bárek, kterého nyní žádám o přednesení zpravodajské zprávy. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane místopředsedo, za udělení slova. Vážený milý kolego, vážený pane ministře, opět se nám dostává tady další novela zákona o odpadech. Tentokrát je samozřejmě naše, senátní, a opět se dostáváme do problematiky, kterou už jsme tady řešili vlastně zpátky asi měsíc, když jsme projednávali tzv. elektronovelu.

Hlavním cílem této senátní novely zákona o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů bylo zpřísnění sankce pro provozovatele zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. V případě porušení zákazu výkupu odpadů, stanovených prováděcím právním předpisem od fyzických osob, a to v podobě zrušení uděleného souhlasu k výkonu takové činnosti krajským úřadem. Viz schválený náš senátní tisk č. 196 v tomto funkčním období.

Snahou Senátu je alespoň částečně přispět touto navrhovanou změnou zákona o odpadech ke snížení výskytu protiprávního jednání spočívajícího v krádežích materiálu, který byl původně mnohdy i součástí obecně prospěšného zařízení, a k zamezení jeho následného prodeje ve sběrnách a výkupnách druhotných surovin jako odpad.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl senátní návrh zákona mimo původní věcný rámec doplněn o novou problematiku – a to o novou problematiku třídění komunálního odpadu, stanovení procentního podílu odpadů ukládání na skládku, který lze využít pro účely technologického zabezpečení skládky, a o zavedení zákazu ukládat na skládky směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady. A to počínaje rokem 2024.

Tato problematika byla původně navržena řešit jako součást tzv. elektronovely – o té už jsem se tady zmiňoval. Součástí těch navržených pozměňovacích návrhů bylo mj. také navýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky, které se ovšem nyní již v této novele, kterou projednáváme, nenavrhuje.

Návrh tohoto zákona předložil Senát Poslanecké sněmovně dne 28. března 2014. V rámci 1. čtení byl návrh zákona přikázán k projednání výboru pro životní prostředí a současně byla zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů. Vláda ve svém stanovisku vyslovila s návrhem zákona souhlas bez jakýchkoli výhrad.

Výbor pro životní prostředí přijal k návrhu de facto komplexní pozměňovací návrh, neboť navrhuje nové znění každého článku novely. Při 2. čtení bylo uplatněno jednotlivými poslanci dalších 8 pozměňovacích návrhů. Ve 3. čtení, konaném na 12. schůzi Poslanecké sněmovny, dne 23. 7. 2014, byl senátní návrh zákona schválen, ve znění 7 pozměňovacích návrhů. A to v hlasování č. 63, ve kterém se z přítomných 173 poslanců vyslovilo 115 pro a 21 bylo proti.

Jaké změny byly provedeny oproti původnímu senátnímu návrhu v Poslanecké sněmovně?

Rozšiřuje se od 1. ledna 2015 stávající povinnost obce zajistit místa pro třídění složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečného odpadu, papírů, plastů, skla, o povinné třídění kovů a biologicky rozložitelných odpadů produkovaných fyzickými nepodnikajícími osobami na jejich katastrálním území. Omezuje se ukládání odpadu pro účely technologického zabezpečení skládky do výše 20 % celkové hmotnosti odpadu, uloženého na skládku v daném kalendářním roce. A dále doplňuje zmocnění k vydání prováděcí vyhlášky, která má vymezit druhy odpadu, jehož lze pro takové potřeby využít.

Od roku 2024 se zakazuje ukládat na skládky směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem. Původní návrh novely zákona předložený Senátem byl v Poslanecké sněmovně rozšířen – tak, jak říkal kolega Zeman – o další věcnou tématiku. Já už jsem o ní hovořil. Vrací se do hry část těch pozměňovacích návrhů, které byly připojeny k tehdejší elektronovele. Teď se objevují v tomto senátním návrhu.

Je potřeba ovšem tady konstatovat, že takováto tvorba legislativy není dobrá. Návrh předložený v pozměněné podobě nebyl řádně odůvodněn a nebyl podroben běžné věcné a legislativní oponentuře. Jak uvádí naše legislativa, chybí rovněž předpokládaný dopad na státní rozpočet a další veřejné rozpočty, především vyšších samosprávných celků.

Tolik krátce k tomuto materiálu, nyní k projednávání této materie na našem výboru. My jsme se zabývali, než jsme měli jednání výboru, tak s některými kolegy jsme měli jednání s některými organizacemi, které se zabývají problematikou odpadů. Např. s Českou asociací odpadového hospodářství, Svazem měst a obcí, a samozřejmě jsme velmi podrobně debatovali tuto problematiku s ministerstvem životního prostředí, než jsme tento bod projednávali na našem výboru.

Česká asociace odpadů a hospodářství souhlasí s úpravou třídění. Souhlasí také se zákazem skládkování od roku 1924. Navrhuje ovšem úpravu § 21, odst. 6 a 7, což je navýšení technického zabezpečení skládek, na 35 %. A také navrhuje jinak navrhovat typ odpadu jako neupravený směsný komunální odpad.

Svaz měst a obcí by nejlépe vrátil tento tisk do původního stavu, tzn. jen na ten výkup kovů, a pokud ne, tak navrhoval pozměňovací návrhy, které jsme dostali. Souhlasí se zákazem, ale navrhují jinou úpravu definice odpadů v § 21, odst. 7. A hlavně požaduje Svaz měst a obcí další zpřísnění výkupu kovů, protože tato problematika je velmi závažná. Opravdu mnohdy zasahuje i do ekonomiky obcí.

Ministerstvo životního prostředí považuje návrh zákona za kompromis dojednaný v Poslanecké sněmovně, podporuje jeho přijetí, v znění Poslanecké sněmovny. Upozorňuje na riziko infringementového řízení, což je oblast kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Zákaz ukládání směsného komunálního odpadu od 1. 1. 2014 považuje za signál k hledání dalších alternativ v nakládání s odpady a upozorňuje také, po jednání s Evropskou komisí, na nutnost postupného zvýšení separace odpadu a na postupné snižování skládkování odpadu.

Tak, jak jsem říkal, zabývali jsme se těmi problematikami. A na základě debaty, která proběhla ve výboru, jsme dospěli k pozměňovacím návrhům, které máte v tisku 324/1, a které se týkají toho, že se zpřísňuje třídění, nebo výkup odpadů. To znamená, že provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu nesmí za odpad, s výjimkou autovraků, který mu byl předán fyzickou nepodnikající osobou, poskytnout jakékoli peněžité nebo nepeněžité plnění, jeho závazný příslib či poukaz. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu může za předaný odpad poskytnout peněžité plnění pouze právnické osobě nebo fyzické podnikající osobě, a to pouze formou bezhotovostní platby na účet dané právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající.

To znamená, vyhověli jsme požadavku Svazu měst a obcí. Potom jsme řešili problematiku biologicky rozložitelného komunálního odpadu, kde Svaz měst a obcí namítal, že pokud to takto bude přijato, tak by se musely třídit i živočišné odpady. A dnes neexistují zařízení v některých obcích, které by to umělo likvidovat. Samozřejmě byla snaha, abychom do toho zařadili pouze rostlinný odpad, biologicky rozložitelný rostlinný odpad. Po debatě jsme přijali jistý kompromis, s tím, že navrhujeme prodloužení lhůty zavedení tohoto třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu od 1. 7. Tak, jak teď zní ten pozměňovací návrh předložený výborem. S tím, že ministerstvo životního prostředí mezitím připraví vyhlášku ministerstva životního prostředí, která umožní, aby obce mohly započítat třídění biologicky rozložitelného odpadu jen odpadem rostlinným. Na příklad, protože mají k tomu nejlepší předpoklady, je to nejjednodušší způsob, jak zahájit třídění tohoto odpadu.

My po debatě s panem ministrem – a on pravděpodobně k tomu vystoupí – a s ohledem na to, že hrozí infringement ze strany Evropské komise, podávám s kolegou Horníkem, i po dohodě s některými dalšími kolegy, pozměňovací návrh, který z toho 1. 7. snižuje termín na 1. 4.

Protože do té doby ministerstvo stihne vydat vyhlášku a na základě té vyhlášky stihnou i obce vydat případnou vyhlášku tak, aby si samy mohly zavést svoje třídění biologicky rozložitelného odpadu podle toho, jaké prostředky a jaký systém v té dané obci jim bude vyhovovat.

To znamená, dostávám se k našemu usnesení číslo 324. V původním slově navrhovatele senátora Jaroslava Zemana, po zpravodajské zprávě senátora Ivo Bárka, v návaznosti na výborové usnesení číslo 109 a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu projednávaný návrh zákona schválit, ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedené v příloze. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu senátora Ivo Bárka a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji zatím za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Petr Šilar? Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych i já přednes krátkou zpravodajskou zprávu k tomuto senátnímu tisku a pozměňovacího návrhu, který předložil garanční výbor životního prostředí.

My jsme se tímto tiskem a návrhem zákona podrobně zabývali na výboru pro hospodářství. A vzhledem k tomu, že oba dva výbory zasedaly téměř současně – my jsme zasedali o hodinu dříve, takže jsme projednávali v podstatě stejný pozměňovací návrh, který tady zazněl v podobě usnesení garančního výboru. A chtěl bych říci, že usnesení našeho výboru je, že podporuje tento pozměňovací návrh, ve znění, který byl předložen na hospodářském výboru.

Vzhledem k tomu, že od té doby, jak kolega Bárek informoval, proběhla některá jednání, jednak mezi mnou a kolegy z výboru, a potom i se zástupci ministerstva, bych chtěl jako zpravodaj hospodářského výboru říci, že bych doporučil podpořit ten pozměňovací návrh, který teď vzešel z výboru garančního, protože si myslím, že lépe vystihuje podstatu věci. A hlavně tam mění ten datum.

Já si myslím, že v té hektické době, když jsme tyto věci projednávali, že k těmto změnám došlo naprosto logicky. A myslím si, že tato podoba je i v té intenci, kterou jsme my schválili v usnesení hospodářského výboru.

Chtěl bych k té problematice ještě říci několik vět. My jsme byli kritizováni, že tam chybí odborné stanovisko ministerstva životního prostředí. Domnívám se, že to, co nám ministerstvo životního prostředí předložilo jako odborné zdůvodnění, že tento návrh neodpovídá některým paragrafům, je velice vágní a myslím si, že hodně laický a málo odborný.

Já bych chtěl říci, že tady ten návrh vznikl proto, že rozsah škod na majetku jasně ukazuje, že stávající právní úprava je naprosto nedostatečná. A ani zpřísnění sankcí, které navrhovala Poslanecká sněmovna na náš návrh, nic nevyřeší. Taková úprava rozhodně není a nemůže být protiústavní. A stanovisko ministerstva jasně říká, že je na hranici ústavnosti, tedy samo ministerstvo neříká, že je protiústavní. Na to samo ministerstvo chce faktický zákaz výkupu kovů zakázat vyhláškou. Takže si myslím, že zákon by měl být nad vyhláškou.

Zákaz nějaké činnosti nebo chování, jednání, musí být řešeno zákonem. A tady bych chtěl říci jednu věc, že z ministerstva jsme dostali zákaz výkupu, protože je na hranici ústavnosti. Tak bych chtěl připomenout, že samo ministerstvo životního prostředí ve svých vyhláškách nám např. zakazuje kácení zeleně na vlastním pozemku, i vlastní strom, takže taky omezuje vlastnická práva. A bylo to vyřízeno pouze vyhláškou ministerstva životního prostředí, a ne zákonem, takže si myslím, že tady ta připomínka k té ústavnosti o tom zamezení je velice na vážkách.

A o omezení vlastnického práva se nejedná v případě, že občan např. při výměně starého kovového vodovodního potrubí si tuto výměnu zadává jako službu podnikající osobě, která mu odečte finanční výši tohoto kovového odpadu z nákladů za celkovou výměnu vodovodního potrubí o částku, kterou obdrží při odevzdání tohoto kovového odpadu.

Je nutno vzít v potaz, kolik běžný občan za svůj život vyprodukuje kovového odpadu. Jedná se o naprosté minimum. A zákaz výkupu kovů i u fyzických osob, občanů, je běžná ve vyspělých státech Evropské unie. Čili je v tomto ohledu v rámci EU naprostou výjimkou. A v případě bezhotovostního platebního styku je pro všechny nezbytné se vypořádat také s možností, že budou zakládány bankovní účty na tzv. bílé koně. Zatímco u podnikatelských subjektů je navázáno na živnostenské oprávnění, u fyzických osob nebude vůbec žádný problém založit spoustu fiktivních účtů. Takže to je problém, který s tím samozřejmě vzniká pro kontroly.

A chtěl bych tady připomenout, že uvedený pozměňovací návrh je předkládán také ve vazbě na navrhovanou povinnost odděleného sběru kovu pro města a obce. A je tedy zcela zřejmé – a děje se tak i dnes v případě odděleného sběru papíru, že v případě této povinnosti budou města a obce investovat nemalé finanční prostředky do vytvoření sběrné sítě či nákupu vybavení sběrných kovů. Např. i zabezpečovací zařízení, kamerové systémy apod.

Avšak v mnohých případech s malou návratností finančních prostředků získaných z prodeje takto získaného kovového odpadu. Je na místě také zmínit, že takto získané finanční prostředky by nebyly příjmem obce, ale příjmem každého obyvatele daného sídla, neboť tyto by musely zohlednit při stanovování výše poplatku za komunální odpad.

A předpokládaný pozměňovací návrh proto navrhuje, aby platby za veškerý kovový odpad byly prováděny bezhotovostně. A to jak při výkupu odpadu jak od podnikatelských subjektů, tak následně mezi oprávněnými podnikatelskými subjekty k nakládání s kovovým odpadem. A dále včetně plateb od finálních zpracovatelů, to je hutí, sléváren apod.

Toto ustanovení bude platné i v případě plateb, kdy dochází k prodeji kovového odpadu přes hranice České republiky. Tento jednoduchý pozměňovací návrh si klade dva základní cíle, jenom na závěr, výrazné snížení počtu krádeží kovového odpadu a nežádoucích efektů z nich plynoucí, ohrožení majetku a lidských životů, a omezení množství omezených či nepřiznaných finančních prostředků v oblasti nakládání s kovovým odpadem.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji. A otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili písemně tři senátoři, a to v pořadí Pavel Eybert, Petr Vícha a Miloš Vystrčil. Takže v tuto chvíli jako první v obecné rozpravě vystoupí pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Není to tak dávno, co jsme projednávali tuto novelu zákona o odpadech, kterou zde předkládal náš kolega Jaroslav Zeman. Senát se choval velmi uměřeně a schválil zcela minimální úpravu, která zpřísňuje režim pro sběrny odpadů, kterým by podle této novely mohla být odebrána licence při porušení zákazu výkupu některých odpadů, a to i při jednorázovém porušení.

Novela reaguje na neustálé krádeže kovů, tak, jak jsme o tom tady hovořili. Bohužel v Poslanecké sněmovně však byla tato novela rozšířena o celou řadu ustanovení, které se sice týkají zákona o odpadech, nikoli však problematiky, kterou řešila novela schválená Senátem.

Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu tuto novelu rozšířilo o povinnosti obcí, tak jak zde bylo řečeno, shromažďovat a třídit biologicky rozložitelné odpady, zavedení zákazu ukládání neupraveného komunálního odpadu na skládky od roku 2024, stanovení procentního podílu odpadů ukládaných na skládky pro účely technologického zabezpečení skládky na 20 %.

Lhůta, kterou ministerstvo prostřednictvím pozměňovacího návrhu dalo do novely zákona pro zavedení třídění biologického rozložitelného odpadu, byla stanovena jako velice krátká – na 1. 1. 2015. Vzhledem k tomu, že máme 10. – 11. října letošního roku komunální volby, a po těchto komunálních volbách se první zastupitelstva ke zvolení orgánů sejdou někdy kolem toho 10. listopadu, tak nepředpokládám, že by bylo možné schválit do konce roku vůbec takovéto vyhlášky. Ale to není to podstatné.

Z mého pohledu je podstatné, že takovýto postup, kdy nebyly tyto věci řádně odůvodněny, projednány se zástupci měst a obcí prostřednictvím Svazu měst a obcí, nebyly podrobeny legislativní oponentuře a také nebyly vyčísleny dopady do rozpočtů, je pro mě velmi nešťastným přístupem, který by neměl být Senátem podporován.

Z tohoto důvodu si dovolím – pokud dojdeme do podrobné rozpravy – podat komplexní pozměňovací návrh, který by vrátil text novely zákona do podoby, která byla Senátem schválena a přijata při minulém projednávání této novely. Pro podporu tohoto postupu jen připomenu, že Senát má být i gestorem čistoty tvorby legislativy a že postup, který zde byl zvolen, je již za hranou předvídatelného postupu přípravy projednávání a schvalování zákonů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další písemně přihlášený vystoupí pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, odpady jsou komunální téma. Vystupoval jsem k tomu už na jaře, kdy jsme tady původní novelu projednávali. Mám potřebu se k tomu vyjádřit i nyní.

Rád bych se nejdříve vyjádřil k postupu, jak to probíhalo v Poslanecké sněmovně, protože jste asi zaznamenali, že k elektronovele, kterou jsme tady schvalovali minule, tak byl načten v Poslanecké sněmovně tzv. Oklešťkův pozměňovací návrh, který tam dal mnoho jiných věcí, které s novelou nesouvisely. My jsme tady tehdy udělali v Senátu tiskovou konferenci. Dopředu jsme vyjádřili odpor proti takovému postupu. Proti obcházení řádné legislativní cesty. Sešli jsme se dokonce s panem ministrem, který je tady přítomen. Musím ocenit pana ministra, že nám vyšel vstříc, když řekl, že pozměňovací návrhy do elektronovely nedají a že využijí času a zčásti pozměňovací návrhy dají do naší novely, která v Senátu byla; a že tam nedají navyšování poplatků za ukládaní odpadů, proti čemuž jsme nejvíce protestovali. Oceňuji pana ministra, že to takto bylo.

Na druhé straně mají pravdu ti, kteří tady kritizují postup. Kolega Pavel Eybert tady vlastně popsal, že k jednoduché a stručné novele ze Senátu přidali v Poslanecké sněmovně mnoho mnohem důležitějších věcí, než to, co jsme řešili my. To je prostě pravda.

Dvacet procent technologického zabezpečení skládky – údajně dochází, dochází určitě, potvrzují mně to i provozovatelé skládek, k zneužívání toho, že nebezpečný odpad je používán na zabezpečení skládek, bez poplatků. Podle paní náměstkyně dochází ke stamilionovým výpadkům z tohoto důvodu.

Když jsem se ovšem tázal, proč neobětují pár milionů korun pro posílení kontrolních orgánů a raději skousnou, že utíkají stovky milionů korun, tak s povzdechnutím bylo řečeno – nejsou lidi... Já tomuto dobře nerozumím, a věřím, že ministerstvo životního prostředí do budoucna se chytne za nos a bude tomu zneužívání bránit i jiným způsobem, než přijímáním těchto návrhů zákona.

Rok 2024, 2025; v původním návrhu byl 2023. Dneska máme rok 2014, tak jsme si řekli, no tak pal to čert, ať tam je v tuto chvíli cokoliv, dopředu garantuji, že budeme ještě pětkrát datum nakonec měnit, protože nebudeme mít možná v tom roce žádnou jinou alternativu, tak budeme muset skousnout, že se bude ještě něco na skládky ukládat.

Nakonec si myslím, že ČR nemá zcela jasno v tom, kterým směrem v odpadovém hospodářství chce jít. Protože nelze zároveň spalovat a nelze zároveň stoprocentně třídit. Protože když všechno stoprocentně vytřídíte, tak nemáte co spálit. Koncepci zatím ČR ujasněnou nemá. Zatím jenom slepě říkáme, do roku 2024 přestaneme ukládat na skládky. Všichni víme, že to není - a nemůže být

- zcela pravda, protože nespalitelný odpad anebo potom i odpad ze spaloven, popel, dále nevyužitelný, bude muset být někde ukládán. Nemáme to tady specifikováno. Doporučuji, abychom si řekli, že do roku 2024 je ještě daleko. Ministerstvo slibuje komplexní novelu, takže problematikou se budeme zabývat.

Jenom bych varoval, aby ministerstvo životního prostředí, protože tak jsem cítil z úst pana ředitele odboru, který s námi měl jednání, aby si neřeklo, ale toto už je projednáno tím, že tady Poslanecká sněmovna i Senát toto schválili, a to už je tedy jasné, a tak to bude. Tady byl obejit legislativní proces, řádné připomínkové řízení. Jestli nad tím dneska mávneme rukou, tak to neznamená, že to bez diskuse do budoucna schvalujeme, a debata by se odvést měla.

K dalším věcem, které jsou tam nově.

Povinnost od 1. 1. třídit biologicky rozložitelný komunální odpad. Dneska taková povinnost není. Přesto to mnohé obce už třídí, protože jsou rozumné, chtějí si šetřit svoje vlastní skládky. Budovaly kompostárny, prostě řeší to i bez vyhlášek. Ale jinak řečeno, my to do vyhlášky potřebujeme dostat kvůli EU.

Z téhož důvodu potřebujeme do zákona dostat povinnost třídit kovy. Milé kolegyně, vážení kolegové, není v ČR jiná komodita, která by se lépe třídila, než kovy. Skutečně nenajdete v lese žádné černé skládky kovových předmětů. Ani v příkopech ani nikde jinde. Určitá skupina obyvatel nám kovy třídí tak důkladně, že nám je odebírá ze zahrádek, z komunálních míst, z dálnic, svodidla atd. Jestliže si potřebujeme pro EU udělat čárku, že budeme třídit i kovy – no, tak fajn.

Jestli ale říkáme, a to je změna oproti té situaci, když jsme tady schvalovali předtím poměrně mírnou novelu týkající se toho, že krajský úřad zruší sběrnu, která nedodržuje pravidla. Jestliže – na základě pozměňovacího návrhu v PS říkáme, že je povinnost třídit kovy, no tak proto my tady tím pozměňovacím návrhem z výborů zpřísňujeme záležitost toho, že se nebude odebírat úplatně od fyzických osob a jen bezhotovostně od podnikajících osob, protože přece, kolegyně, kolegové, nemá nejmenší smysl mít sběrnu, mít povinnost kovy třídit, když naproti tomu našemu sběrnému městskému dvoru by stála sběrna, která by to vykupovala... Jestli máme povinnost to třídit, nemůže to být nikde jinde prodáváno.

Proto pozměňovací návrh, který hospodářský výbor přijal a potom v modifikované verzi po konzultaci s legislativou, akorát v jiném paragrafu, to přijal také VUZP. Oceňuji kolegu Šilara, který tady vlastně potvrdil, že doporučuje schválení naší verze. Naše verze se liší ještě v jedné věci – a o tom mluvil Pavel Eybert – jestliže říkáme, že od 1. 1. má být tříděn biologicky rozložitelný odpad, tak jsme se ptali ministerstva, kdy by byla vydána vyhláška, která by to blíže určovala. Na konci listopadu. Jestliže by pak obce měly do konce roku přijmout své vyhlášky, kterými by řekly, jak to na svém území budou dělat, tak když vezmete jenom ten prostý legislativní proces, kdy potřebujete mít vyhlášku nejdřív odsouhlasenou ministerstvem vnitra, tak to prostě do konce roku stihnout nelze. Ministerstvo říká, ale my to potřebujeme od 1. 1., protože nám hrozí sankce pár milionů, desítek milionů korun. Prošustrovaly se desítky miliard korun, ale tady budeme obce dostávat do neřešitelné situace kvůli, promiňte mi, pár korunám, když to takhle řeknu, ale je to tak.

Proč prostě my máme nutit obce porušovat zákon jenom proto, že se ušetří možná na nějaké fiktivní sankci z Evropské unie?

Takže proto my jsme dali pozměňovací návrh, aby v této fázi byla odložena účinnost od 1. 7. Je zde avizován pozměňovací návrh na 1. 4. Myslím, že i my na výboru jsme byli k tomuto svolní. Jestliže pan ministr tady řekne, že když tam dáte 1. 4., tak on bude ve Sněmovně podporovat naši novelu, když jsme mu nesáhli do důležitých věcí, které tam chtěli mít, to je ten rok 2024 a těch 20 % z technologického zabezpečení skládek, tak si myslím, že bychom tento pozměňovací návrh ještě k tomu pozměňovacímu návrhu výboru mohli přijmout.

Proč bych rád varoval před přijetím jiných pozměňovacích návrhů, byť bych pro ně všemi deseti hlasoval rád? Jestliže tady budeme chtít docílit moc, tzn., dostat to do původní verze, a nemít tam nic z toho, co tam ve Sněmovně přilepili, tak je větší hrozba toho, že ve Sněmovně nás přehlasují a pak to bude stejně tam všechno platit, to, co tam mají, a nebude tam to naše vylepšení. Takže z tohoto důvodu se omlouvám kolegům Vystrčilovi a Eybertovi, ale nebudu doporučovat, ani našemu klubu, abychom to přijali, byť bychom pro to asi hlasovali všemi deseti.

K tomu kovu ještě. My jsme na Ostravsku rozjeli takovou akci, kdy mnoho obcí přijímá obecně závazné vyhlášky, kterými zakazuje zpoplatněný výkup, resp. říká, že odpad se bude odevzdávat ve sběrném dvoře a zdarma. Bylo řečeno, jestli to není protiústavní. Máme od Ministerstva vnitra souhlas s vydáním této vyhlášky, takže jsme ji vydali, účinnost jsme odložili, protože jsme věřili ve zdravý rozum, že i ministerstvo, příp. zákonodárci, udělají změny. Moc by nám všem pomohlo, kdyby to bylo dáno přímo zákonem.

Jinak uplatňujeme takovou soutěž – chyť si svého magneta, kdy vyzýváme občany, aby když vidí někoho, někoho podezřelého, to se dá rozeznat celkem jednoduše, který veze na vozíku nějaký šrot, tak občan zavolá na městskou policii 156, to má zdarma, městská policie přijede do 3 minut. Je-li to poctivý chalupník, který jednou za 30 let potřebuje odvést kus svého plotu do sběrny, tak mu pomohou tlačit, jestli to je obyvatel ubytovny, tak je jen dvojí možnost, jak přišel ke kovovému odpadu. Buď, je-li to hlupák a přizná se k tomu, jej ukradl, pak je mu samozřejmě zabaven, vč. vozíku; nebo, je-li to chytrák, a oni většinou chytráci jsou, pouze řeknou, že jej našli. Pak je to samozřejmě přestupek neohlášení nálezu, ten šrot mu je stejně zabaven, vč. vozíku, kterým se přestupku dopustil.

Nevěřili byste, jak je to účinné, ale takto nemůžeme postupovat v rámci celé ČR. A nemůžeme zřizovat městskou policii jenom proto, aby číhali u sběrny na tyto vozíčkáře. Oni mají i tisíce jiných věcí, které je třeba řešit.

Proto doporučuji, abychom zpřísnili zákon a abychom doufali ve zdravý rozum v Poslanecké sněmovně, a aby změny, které jsou jenom nepatrné, aby potom ve sněmovně také prošly.

Poslední věc, kterou bych chtěl v tuto chvíli říct, je, že bych poprosil před hlasováním o 15minutovou přestávku na poradu klubu ČSSD.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobře, pane senátore. Jako poslední z písemně přihlášených vystoupí v rozpravě pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Přestože tady už mnoho věcí od Petra Víchy zaznělo, já si dovolím představit i můj pohled na situaci, ve které se nacházíme.

Na začátku byl kolega Jaroslav Zeman společně s některými dalšími z vás, kteří, když to tak zjednoduším, protože se pořád nic nedělo, tak připravili zákon, který měl být jakýmsi, nadneseně řečeno, kladivem na zloděje kovů. Načež potom jsme ho začali v Senátu projednávat a z kladiva se stalo kladívečko. Protože v ÚPV bylo naznáno, že není možné, aby obce zakazovaly na svém území existenci sběren, a byť potom ten návrh zákona Jaroslava Zemana byl upraven tak, že obce měly určovat pouze místo a čas, kdy sběrna bude fungovat, tak se nepodařilo ze Senátu poslat do Poslanecké sněmovny nic jiného, než vykostěný nebo značně zmírněný návrh zákona, který by měl zamezit krádežím kovů, a zejména potom jejich odevzdávání ve sběrnách za úplatu.

Sněmovna poté, co se seznámila s návrhem, tak s ním naložila specifickým způsobem, a to tak, že to kladívečko na zloděje kovů tam nechala, ale zároveň přidala velké břemeno, které můžeme nazývat např. zdražení odpadů, evropské povinnosti, naplnění nějakých pravidel, které k nám dneska přicházejí ve tvaru směrnic EU.

My jsme nazpátek potom ten zákon obdrželi tak, že nám tam zůstalo to kladívečko a potom nějaké další povinnosti, o kterých tady mluvil Petr Vícha, se kterými se také tady dneska budeme vypořádávat.

Já si dovolím to další povídání rozdělit na 2 věci, první je, jak postupovat z hlediska našeho cíle, nebo jaké jsou možnosti, jak postupovat z hlediska našeho cíle, a potom, jaké jsou možnosti, jak se postavit k návrhu ministra Brabce, který sice podal poslanec okleštěk, také se tomu někdy říká okleštěný okleštěk, ale v podstatě je to návrh ministra Brabce.

Co se týká našeho cíle, tak jsou 3 možnosti. První tady představil Pavel Eybert, a to je odstranit, očistit zákon ode všeho, co tam přidala Sněmovna, a vrátit nazpátek zákon v takovém znění, jak jsme ho jednou už do Sněmovny poslali. Pokud to uděláme, tak je velmi pravděpodobné, že Sněmovna nebude s tímto naším počínáním souhlasit a zřejmě přijme svoji verzi zákona, tzn., kladívečko tam zůstane a zároveň tam budou povinnosti, které podle mého názoru povedou i ke zdražení odpadů.

Druhá možnost je, že budeme doufat, že Sněmovna přece jen má také zájem na tom, a Ministerstvo životního prostředí rovněž, aby bylo zamezeno nekalému počínání a prodávání kovů, a znovu zvedneme vyhlášku a dáme právo obcím, aby vydaly vyhlášku, která stanovuje, kde a kdy se vykupují odpady na území obcí. Nezakazuje, ale umožňuje obcím stanovit. Tím se vrátíme nazpátek k původnímu návrhu některých z vás a Jaroslava Zemana, který jsme tady v Senátu potom dle mého názoru zbytečně oslabili.

To je podstatou pozměňovacího návrhu, který podávám já a který v případě, že půjdeme do podrobné rozpravy, také předložím a příp. dovysvětlím.

Třetí možnost tady popsal Petr Vícha a je možností, kterou schválil VUZP a v obdobné podobě i hospodářský výbor, a to je, že zesílíme kladivo na zloděje kovů tím, že schválíme, že není možné, aby fyzická osoba, která není podnikající osobou, za úplatu odevzdávala ve sběrnách jakýkoli odpad, a umožníme to pouze osobám podnikajícím, které za úplatu odpad ve sběrnách budou moci odevzdávat, ale budou vypláceny bezhotovostně. To je třetí návrh, který je obsažen jak v usnesení VUZP, tak v hospodářském výboru.

V tom případě třetím i v tom případě druhém v podstatě se téměř nic neděje s tím, co přidala Poslanecká sněmovna, kromě věcí, které tady popsal Petr Vícha, které se týkají biologicky rozložitelného odpadu, kde je evidentní, že povinnosti, které jsou dnes tím, co přišlo z Poslanecké sněmovny, kladeny na obce, ty obce nejsou schopny naplnit do konce roku 2014 a je potřeba jim tam dát aspoň čtvrtletní lhůtu do začátku dubna 2015 na to, aby se připravily k tomu, aby mohly třídit biologicky rozložitelný odpad, řekněme živočišného původu.

To jsou možnosti, před kterými stojíme. Já si vás dovoluji jednak požádat, abyste postoupili nebo umožnili podrobnou rozpravu a následně potom se sami rozhodli, ke kterému ze tří pozměňovacích návrhů se přikloníte. Rozhodně, co si na závěr dovolím zdůraznit, je fakt, že ani v případě, a byl bych špatný, kdybych svůj pozměňovací návrh nepropagoval, v případě mého pozměňovacího návrhu to není tak, že v Poslanecké sněmovně nebyla vůle ho přijmout. Protože ve výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny pro něj hlasovalo, tuším, 8 z 10 přítomných členů Poslanecké sněmovny na výboru a 2 se zdrželi. To znamená, zda je průchodnější verze výboru nebo verze, kterou předkládám já, není dle mého názoru úplně zřejmé, byť si uvědomuji, že pokud představitel vládní koalice Petr Vícha dneska říká, že si myslí, že ten návrh výboru je pravděpodobnější, že bude přijat, tak to určitou sílu má.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, kolegyně, kolegové. Jsem velmi zklamán. Účelem senátního návrhu zákona bylo omezit krádeže kovů. To byl jednoznačný účel. Tady vidíte všichni, co před sebou máme. Takhle se to dělat nemá. V Poslanecké sněmovně jsou amatéři anebo velmi účelově řízení někteří poslanci. Je to bič na obce i na města. Jak může někdo předkládat zákon s tím, že neví, jaké dopady to na obce a města bude mít? To nechápu. Neznají ani základy legislativních procesů, kdy těmto návrhům zákonů mají být dány jasné ekonomické věci!

Odpady je, vážení, velký business. Je to super business. A taky velký prostor pro různá lobby. Protože se kolem toho točí miliardy. Abych nezapomněl na to nejdůležitější, dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona v této podobě, v jaké k nám přišel z Poslanecké sněmovny. Důvody jsou ekonomické, právní, a dokonce i zdravotní.

Tady slyšíme od předřečníků, že se obešel řádný legislativní proces. Já už jsem to tady jednou dneska říkal. My jsme ten kontrolní orgán, ten, kde by se to mělo zastavit, tady ty věci, které nám neustále, stále a stále vnucují z Poslanecké sněmovny a díky naší malé odvaze, a bohužel tak typické, možná i pro ČSSD, jak tady zaznělo, my se radši spokojíme s takovým polovičatým řešením. Jak dlouho ale chcete dělat polovičatá řešení? Lidé si stěžují na to, že tady propouštíme špatné zákony, že děláme špatné zákony. Jděte mezi ty lidi, jděte si to poslechnout, co si o nás myslí! Napříč politickým spektrem, od levice ku pravici. Protože zákony nejsou pro lidi. Někteří z nás, bohužel, asi se již od těch lidí odtrhli.

My jsme chtěli trestat provozovatele zařízení, které kovy vykupují. Stal se v podstatě pravý opak. Budeme trestat i ty, kteří chtěli nějaké třídění, kteří chtěli, hlavně obce, aby to mělo nějaký řád a pořádek.

Tady jasně bylo řečeno, který poslanec to byl. My jsme ho v podstatě vyrazili tady dveřmi a on přišel oklikou oknem. Bylo jasně řečeno, že už jednou tady neuspěl. Stalo se to, co je normální v Poslanecké sněmovně, přilepilo se to, byl to komplexní pozměňovací návrh ke všem věcem, které mohly být změněny.

Je otázkou pro legislativu, jestli to bylo v pořádku. Ale hlavně, návrhy nebyly řádně zdůvodněny a nebyly podrobeny demokratickému procesu, tzn., věcné, legislativní oponentuře.

Dopad na rozpočty, na veřejné rozpočty, vyšších samosprávných celků, krajů, nejen obcí a měst, ale i krajů, ty dopady můžou být velmi vysoké.

Je pro mě jako pro lékaře dosti úsměvné, že obce budou zajišťovat místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů, jako složky komunálního odpadu. Všimněte si, že tam nejsou rostlinné složky. A biologicky rozložitelný odpad produkují nejen zvířata, ale i lidé, vážení. Takže jsem zvědav, jak na to budou působit různé vnější vlivy, hygienické předpisy, jestli se poruší nebo neporuší, a abychom se tady nedočkali různých nakažlivých nemocí.

Prováděcí vyhlášky – prováděcími vyhláškami se budou obcházet nedokonalé zákony. Myslím si, že je to velký nešvar českých právních předpisů a může se to stát i velkým zdrojem pro mnohdy nekonečné soudní spory, protože česká justice pracuje tak, jak pracuje. Velmi úsměvné je doplnění působnosti Ministerstva zemědělství. Asi tady někdo v Poslanecké sněmovně nezná kompetenční zákon č. 2 z roku 1969 Sb., protože ministerstva mají spolupracovat. Mají být připomínkovými místy, mají spolupracovat na tvorbě některých zákonů. Asi od dob, kdy jsem působil ve státní správě, se mnohé změnilo.

Ono to možná trošku zavání i určitým střetem zájmů, protože nakládání s biologicky rozložitelnými odpady má určité souvislosti s bioplynkami.

Pokud obec, vážení, stanoví systém sběru a dalšího nakládání s komunálními odpady, pak ale také, a to je důležité, přebírá odpovědnost a rovněž tak úhradu náhradu se systémem souvisejících. A to můžou být nemalé částky!

A dále je tam problém s nedostatečnou specifikací odpadů, které bude moci být používáno jako technické zabezpečení skládky a strašení EU. Vždyť to není pravda, to, co tady bylo řečeno, že EU nás k něčemu nutí. Ano, evropské předpisy jsou, že možná v roce 2024, ale vážení, kolikrát se změnily a kolikrát se mění ty předpisy? Vidíme to na přimíchávání biopaliv, vidíme to na změnách některých norem a rok 2024 je skutečně ještě trochu daleko a kdoví, jak to s EU bude, pokud bude postupovat stejným systémem, jak postupuje EK, nebo spíše jak postupovala.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Pane senátore, neobtěžujte paní senátorku, chvátejte k řečišti. Prosím, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já neobtěžuji paní senátorku, ale její kalíšek s hroznem...

Vážené kolegyně a kolegové, já se přiznám, nebo asi víte, že jsem jedním z autorů toho senátního návrhu zákona. Přiznám se vám, že jsem silně zděšen z toho, co z toho naše sněmovna dokázala udělat. Původně jsem chtěl mluvit o ukládání bioodpadu, ale já myslím, že na to téma tady už bylo řečeno dost. Docela živě si představuji chůzi okolo takového kontejneru, kde by byly uloženy zbytky zvířat apod. Ale to je o něčem úplně jiném.

Já bych chtěl navázat na kolegu Šilara, který tady poukázal na problém těch fiktivních účtů. Já jsem přesvědčen o tom, že výkupny si opět cestu najdou, protože mají většinou českého provozovatele. A jak známo, česká duše, ta vymyslí i to, co vymyslet nejde. A z toho důvodu je i to jedno mé zděšení.

Já se zeptám, je Německo stejným členem Evropské unie, jako jsme my? Asi mi odpovíte, že jsem trošku na hlavu, jestli se na tuhle otázku ptám. Ale proč tam jde zakázat výkup druhotných surovin od soukromých osob, proč to nejde u nás?

Já vám můžu říct příklad ze Švýcarska. Tam, když chce někdo odložit kovový odpad, tak ho odloží, ale ještě za to zaplatí. Ne, že on dostane zaplaceno. Proč nemůžeme jít touhle cestou? Švýcarsko ano, asi proto, že není v Evropské unii. A ubezpečuji vás o tom, že ty peníze, které v tom Švýcarsku zaplatí za uložení odpadu, nejsou malé. My tady přemýšlíme o tom, co by se stalo, kdybychom nějakou takovouhle úpravu přijali.

Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že zákaz výkupu druhotných surovin od soukromých osob, nikoli jenom převedení peněz na jeho fiktivní finanční účet, ale zákaz výkupu, by byla cesta k tomu, jak by se zastavilo kradení poklopů z kanálů, kladení kabelů, dokonce z živých tratí, to nepochopím. Další věc, kdy krádež kabelu z živé tratě, který zabezpečuje bezpečnost té tratě, je považováno za přestupek, nikoli za trestný čin obecného ohrožení. A tak bych mohl pokračovat.

To by byla jediná cesta, jak bychom tohle dokázali zařídit, protože, podívejte se, kolik okapů, kolik střech a kolik všeho zmizí ve sběrnách, dostanou za to pár korun, ale napáchají desetitisícové škody na druhé straně.

Kolega Eybert připomněl, že návrh, který přišel ze sněmovny, nebyl řádně odůvodněn a projednán; a navrhl odmítnout ho a vzít k projednání ten původní návrh. Ten návrh se mi velmi líbí, a pro takový návrh bych ruku zvedl. Proč? Protože – a jak tady kolega Vícha řekl – opět pohrůžka z toho, že když nepřijmeme to či ono, co si přeje sněmovna, pak nám to sněmovna shodí a nebudeme mít vůbec nic.

Já už jsem tady z toho místa několikrát řekl, že tenhle pohled na schvalování návrhů zákonů odmítám. Prostě sněmovna nás má za bandu hlupáků, kteří přistoupí na to, co oni si usmyslí a co nám předali, jenom pod tou pohrůžkou, že když to uděláte jinak, tak – ty ty ty, nedostaneš se vůbec k ničemu. A znovu říkám, že to odmítám.

Kolegy Dryml tady řekl, že v Poslanecké sněmovně jsou amatéři. Ne, já si myslím, že jsou to lidé, kteří se od voleb už zase dávno utrhli od toho základního článku, tedy od lidí, kteří je do sněmovny poslali, a nepracují a neschvalují návrhy zákonů v souladu se svým slibem, který dali, že v podstatě už o tom neví. Ale myslím si, že to, co předkládají, ty přílepky k tomu našemu návrhu zákona, to jenom dokazují.

Já se přiznám, že v nejlepším případě dokážu zvednout ruku pro ty pozměňovací návrhy, které tady byly. Ale znovu říkám, nejraději bych byl, abychom to vrátili k původnímu znění. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a jako další se do rozpravy hlásí s přednostním právem pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, mě mrzí, že pan ministr zmizel z té galerie, protože já bych ho tady nutně potřeboval, aby mi odpověděl na některé otázky.

Ale mě už nebaví to plakání. My si tady teď všichni postupně popláčeme, jaká je to hrůza a potom potupně schválíme to, co nám dala Poslanecká sněmovna. Není to poprvé, není to ani naposledy, kdy my připravíme nějaký senátní návrh zákona a sněmovna ho vykostí biologickým odpadem a pošle nám sem legislativní odpad. A my si tady hezky popovídáme, pobrečíme, ale pak, protože přece ta Unie by nás pokutovala, tak musíme.

Nemusíme vůbec nic. To je věc sněmovny, věc vlády, my si můžeme klidně zase vykostit ten zákon zpátky do té původní podoby a vrátit ho sněmovně. Sice s rizikem, že nemusí projít, ale to riziko je tady vždycky. Ale já odmítám nést to riziko jenom jednostranně. My ho máme pořád.

Já vás varuji, že pokud toto tady bude přijato, tak tady budeme sedět velmi brzy nad tím znovu. Protože já bych chtěl česky, aby mi někdo vysvětlil, jak to bude opravdu v praxi vypadat a jak ty obce to budou dělat. Ujišťuji vás, že to mi nikdo tady nevysvětlí. Jsou to vlky plky, protože prakticky to obce obejdou... My už máme dávno na dva tisíce čtyři sta nebo kolik nádob na biologický odpad, nepotřebovali jsme k tomu ani Evropskou unii, nepotřebovali jsme k tomu ani zákon, žádnou vyhlášku o odpadech nemáme - a funguje. My ji ani teď nevydáme a jsem zvědavý, jak si s námi vláda poradí, když ji nevydáme. Tam je sice napsáno - musí, ale když ji zastupitelstvo neodsouhlasí, tak nevydá. A co budeme dělat?

Když budeme sbírat kovy, tak to má jeden pozitivní dopad, že ulehčíme "košohrabům" práci, že oni už nebudou muset. A oni to nejspíš odvezou i s tím kontejnerem. Nebudou muset už mít ani vozíček. Prostě jsou to nesmysly. A mě by zajímalo, aby ministerstvo nám odpovědělo s detailní analýzou situace, zejména ve starých zemích Evropské unie – kdo z vás byl ve Francii, tak ví, jak je to tam s odpady. Válí se na ulicích do rána v modrých a barevných pytlích a igelitových taškách, protože ty pytle se musí kupovat, takže lidé místo, aby je kupovali, tak vezmou jiné pytle. Je tam smícháno všechno dohromady. U nás tento systém neuspěl, většinou proto, že všechny ty pytle byly rozhrabány a vybráno z toho, co bylo zapotřebí.

Takže těch otázek je tam víc než odpovědí, ale ta základní je, jestli přistoupíme na hru, že my něco podáme, sněmovna použije ten papír a sem nám dodá něco úplně jiného. Pak je zbytečné, abychom tady v diskusi takhle dlouho plakali. Jestli chceme něco udělat, tak použijme ten pozměňovací návrh, vraťme to do podoby našeho tisku, který měl úplně jiný cíl, a vraťme to Poslanecké sněmovně.

A pokud pan ministr má potřebu uplatnit nějakou směrnici Evropské unie, tak ta to udělá v řádném procesu a pošlou nám sem řádný, odborně zpracovaný zákon, že toto je všechno jiné než odborně zpracovaný zákon. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Lajtoch. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně senátorky, pánové senátoři.

Já teď, po těch diskusních příspěvcích, jsem se chtěl zaměřit na jeden bod, který mě opravdu zaujal. I když ten návrh zákona o odpadech se posunul úplně jiným směrem, než jsme předpokládali. Vrátil se přepracován, nicméně součástí této novely je důležitá věta: "Na skládky od roku 2024 je zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem."

Konečně se v zákoně poprvé uvádí rok, kdy bude zakázáno ukládat jmenovitý odpad na skládky. Tento krok udělaly země na západ od naší hranice už dávno. A nás tento historický "odpadářský" okamžik čeká nyní.

Rok 2024 bude to důležité datum, pokud se dodrží, jak pro obce, které jsou povinny se touto problematikou zabývat, tak i pro společnosti zabývající se svozem odpadu a skládkováním.

Návrh zákona velmi jednoduchým a jasným srozumitelným způsobem stanovuje rámec pro nakládání s komunálními odpady v příštím období konkrétním směrem a umožňuje zásadním způsobem získávat v největší možné míře využitelné a recyklovatelné odpady pro další zpracování. O tom tady samozřejmě byla řeč, o BRKu a dalších možnostech, jak komunální odpad recyklovat a snižovat ukládání na skládku.

Možná, že se ten zákon některým obcím nebude moc líbit, které vlastní skládku, má určité mouchy. Ten směr se opravdu posunul někam jinam, ale já věřím, že ten upravený návrh zákona, který připravil výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní správu, takto bude schválen. A že tam aspoň budeme citovat ten rok 2024 týkající se skládkování a vůbec, co dál s komunálním odpadem.

Myslím si, že pro nás je životní prostředí velmi důležité téma. A ten datum nás vlastně směřuje do určitých kroků, tak, jak to začaly už v minulosti státy, jako Německo, Rakousko, Švýcarsko a jiné. Jak budeme vzdělávat své občany ve zvyšování třídění, a zároveň budeme vědět, kam s ním, tedy s tím zbývajícím odpadem i po roce 2024. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Čunek. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, pane předkladateli, kolegyně, kolegové.

Já myslím, že mám určitou zkušenost s tím, kolik nás to bude stát, tedy kolik obce budou stát ty změny a úpravy. Já jsem v roce 2005 a 2006, když jsem ještě byl starostou, tak jsme využili jeden z evropských projektů a za sto sedmdesát, asi, čtyři milionů korun jsme udělali speciální prostor, kde se tedy všechny ty biologické, kovové, atd., všechny odpady tam mohou vozit.

Co se týká biologicky rozložitelných odpadů, o kterých tady byla také řeč, tak samozřejmě ty odpady, které většinou produkujeme, tak na to už téměř všechny obce myslí. Takže mají buď kanalizační síť, a nebo občané sami to řeší, ale tady asi především zákonodárci, tedy kolegové v Poslanecké sněmovně, mysleli trávu a všechny ostatní odpady. Tak ano, my jsme nakoupili fermentory, kde tedy z tohoto odpadu vyrábíme de facto humus. Nicméně to, máte pravdu, něco stojí. A to je z mé strany kritika, protože když tam dáme do tohoto zákona ten termín 1. 4., změněný ještě z toho 1. 7., tak já jsem skutečně přesvědčen, že nám nezbude nic jiného, než velmi brzy tento termín nějakým způsobem změnit. Tedy posunout ho, protože mnoho obcí skutečně nebude mít prostředky na to, aby vybudovaly opravdu dobré prostředí a zázemí na to, aby ten biologicky rozložitelný odpad mohly řádným způsobem zpracovávat.

Možná, když budou mít nějaké území, kde ten odpad pouze navezou, to nevím, jestli bude odpovídat duchu zpracování směrnic Evropské unie. Nicméně přes to všechno jsem pro to, abychom tento zákon v podobě doporučené naším výborem přijali, byť vnitřně naprosto souzním s tím, co tady bylo řečeno některými kolegy z ODS. To znamená, taková ta změna předlohy, kterou my jsme tady schválili, se mi jeví velmi špatná.

Proto asi v první chvíli budu hlasovat pro to, protože stejně budeme přijímat nějakou změnu, to znamená, že tento zákon nebudeme schvalovat. Nebo cítím, že tady není vůle schválit ho tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Tak bych spíše doporučoval, abychom zkusili jít tou cestou, která tady byla naznačena. To znamená, že bychom vrátili Poslanecké sněmovně pouze to, co jsme jí původně poslali.

Ten důvod mám i osobní. To spíše pro pobavení. Rekonstruuji dům a přišli dva občané, jeden takový pravý, skoro bych řekl houmlesák, a jeden občan ze znevýhodněné skupiny a požádali mě, zda by mně mohli přebrat odpad. Tak já jsem – to je skutečnost, která se stala před dvěma měsíci, tak jsem jim to dovolil. A pod mým dohledem, bych řekl, si nabrali tak postupně tunu a půl šrotu. To znamená všechny ty trubky a tak dále. Myslím, že na tom vydělali dost peněz, ale z těch výchovných důvodů, z radosti, že vidím tyto lidi konečně pracovat, tak jsem to nechal. Bohužel oni to potom pochopili zřejmě jinak, takže se vrátili v noci a vzali si ještě ty kabely, které nebyly zamčené. A uřezali je přesně takhle u zdi, takže na té rekonstruované stavbě teď budou nějaké krabice navíc, protože ty kabely se musí napojit.

Ano, neohlásil jsem to, protože ta škoda, jak jsem zjistil, byla tak asi 4000 korun, takže by se vlastně nic zvláštního s nimi ani nestalo. Byl by to zřejmě přestupek. Myslím si, že udělat všechno pro to, aby už neměli důvod ty kabely uřezávat, je naším velkým a dobrým počinem, když tohle schválíme. Byť zároveň ale – a to tady možná nebylo ještě řečeno – já jsem při tom, když jsme s kolegou Zemanem projednávali návrh tohoto zákona, tak já jsem si dal tu práci a mluvil jsem s některými majiteli sběren. A dokonce i s jejich zastoupením.

Samozřejmě, je to velmi nefér – a nedovolím si to říct ani jinak – vůči těm, kteří skutečně se slušně chovají. Ono totiž vybudovat takovou sběrnu není tak jednoduché, to víme všichni. To není jenom ohrazený prostor, jak ho z dálky vidíme, musí mít lapoly atd. Ta dobrá sběrna všechno tohle má, stálo to statisíce korun, aby ji vybudovali, a teď jim nařídí obec, že to tam nebude a bude to o 20 metrů dál. To není jednoduchá věc. Takže i tady máme přístup, který ty dobré může diskriminovat, zvlášť když třeba někteří z nich budou trnem v oku vedení obce, které nebude příliš způsobilé a dá na některé drby. To znamená, neprověří si nějakou situaci a může tyto, řekněme, dobré výkupce, kteří dokonce ohlašovali a nebrali ten sběr od těch, kteří nepředložili občanský průkaz, atd., tak jim může dělat problémy.

Přes to všechno si myslím, že ten návrh směřující k tomu, aby – a já po té své čerstvé rekonstrukční zkušenosti můžu říct, že myslím si, že za život normálního občana více než deset tisíc korun za kovový odpad dostat nemůže. Že proti těm škodám, těm milionům škod na veřejných budovách, kostelích a soukromých budovách v podobě ukradených okapů, železničních zabezpečovacích zařízení atd., takže ten návrh, tak, jak byl podán, tak byl zkrátka dobrý a ten bychom měli posunout co nejrychleji dál, aby tento návrh platil.

Všechny ostatní návrhy, které tam jsou, tak jsem přesvědčen, že ti, kteří to neděli tak, jak jsem to dělal já a mnozí z vás, si ani neuvědomují, kolik nákladů na obce tím přivodí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji, já se omlouvám za druhé vystoupení, ale chtěl bych reagovat na kolegu Čunka k těm sběrnám. Když jsme podávali původní návrh, který kolega Zeman podával, tak ten obsahoval možnost vydávat obecně závazné vyhlášky, kterými by obce měly možnost zakazovat sběrny. To bylo shledáno protiústavní naší legislativou. My jsme od toho ustoupili. Takové návrhy se objevovaly i v Poslanecké sněmovně, částečně něco podobného navrhuje kolega Vystrčil. Ale tehdy strašně proti tomu brojila sdružení sběrnařů.

Já si myslím, že naopak oni musí teď ten náš návrh, který z našeho výboru jde, s obrovským jásotem přivítat, protože my přece říkáme, aby lidé jim tam ten kovový šrot nosili do sběren zdarma. Proč oni nejásají, je, že už ho jim tam asi nebudou nosit tolik, protože už ho nebudou krást, protože kdo by kradl jenom za tím účelem, aby to zdarma odevzdával?

Tolik k sběrnám.

Mimochodem, původní verze byla, že kraj zruší sběrnu, odebere jí oprávnění, když zjistí, že porušuje vyhlášku a odebírá šrot, který nemá.

Svaz měst a obcí vypracoval statistiku, bylo to za rok 2012, co stát kontroluje. Česká inspekce životního prostředí provedla za rok asi 350 kontrol. To je asi jedna denně v celé ČR. Zaměření těchto kontrol bylo převážně na to, jestli někde nevytéká olej. Česká obchodní inspekce provedla asi o 30 kontrol více, ale pořád jsme zhruba u toho jedna kontrola denně. A zaměření kontrol bylo, jestli ten syčák sběrnař náhodou nemá cinknutou váhu a nešidí lidi, kteří tam odevzdávají šrot. Co tím chci říct? Tady vůbec nikdo nekontroloval to, jestli skutečně neodebírají šrot, svodidla, kabely a věci, které jsou vyhláškou zakázané. Ale opět jsme u toho, stát nemá peníze na to, aby posílil kontrolu, tak raději v roce 2012 vznikla půlmiliardová škoda z 11 000 trestných činů, ale skutečná škoda byla samozřejmě mnohem vyšší, protože kde jsou neohlášené trestné činy, kolega Čunek je tady vzor, taky neohlásil přestupek, kolik přestupků nebylo nahlášeno, protože člověk nad tím mávne rukou, a také jaká je skutečná škoda? Člověk ve sběrně za to dostane pár stovek, ale skutečná škoda jde do desetitisíců, někdy stotisíců korun. Já si myslím, že když do toho takto zasáhneme, tak že je to správný postup. Slyšel jsem argument – to je na hranici s ústavou, proč by ten člověk měl odevzdávat šrot zdarma? My ale říkáme, že má občan třídit brko od 1. 1., zeleň, myslí si někdo, že za tu trávu mu bude někdo platit? Taky to bude odevzdávat zdarma. Dneska sklo dáváte do kontejnerů, nevypadne vám žádná pětikačka za to. Dneska se mnohé komodity zdarma odevzdávají a nikdo neříká, že je to protiústavní. Tak v čem je kov jiný než ostatní druhy odpadů? Tento argument, prosím, kteří často někteří používají, tak myslím si, že je zcela lichý.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že rozprava stále pokračuje, po dohodě v tuto chvíli vyhlásím polední přestávku. Požádal bych klub ČSSD, aby ji využil k poradě tak, jak byla požádána v tom. Takže vyhlašuji přestávku do 14:10 hodin, čili 15 minut na klub a hodina na polední přestávku. Budeme pokračovat ve 14:10 hodin.

Je tady požadavek, aby se klub ČSSD sešel ve Frýdlantském salonku, a to nyní, teď a okamžitě.

Ještě opakuji, budeme pokračovat ve 14.10 hodin.

(Jednání přerušeno v 12.54 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.10 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, náš odpolední program pokračuje. Dále projednáváme návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pokračuje rozprava, do které se hlásí paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Paní senátorko, mikrofon je váš.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Děkuji, paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Projednáváme tento návrh zákona poměrně velice dlouho a velmi obezřetně se díváme na všechny aspekty života, který má vyřešit, a zároveň, jaké bude mít dopady.

Prvotní návrh, který prošel Senátem a byl poslán do Poslanecké sněmovny na schválení, tam musíme říct jednu věc, že byl velice prodiskutovaný a shodli jsme se snad všichni na tom, že řeší tak závažnou součást našeho života, která se stala téměř dennodenním problémem všech možných obcí, měst a různých lokalit i podniků, z jednoho prostého důvodu, že krádeže, konkrétně kovových materiálů, zboží, výrobků, jsou dennodenně rozkrádány, a to v takové míře, že to nejenom způsobuje hospodářské škody, ale také to ohrožuje bezpečnost, protože víme, že se rozkrádají různé kabely, které něco zabezpečují, ale zároveň také dennodenně vidíme ukradené mříže na kanalizačních vpustích a kanalizační poklopy, což kdyby tam někdo padl, tak se může až smrtelně zranit.

Musím říci, že tato činnost neblahá neutichá, ani se nějakou výraznou měrou ani po různých vyhláškách v různých obcích a měst a různých opaření nijak výrazně nemění, a proto je potřeba opravdu velmi tvrdého zákona, který razantně tomu učiní přítrž, protože občané to očekávají. Nejsou ochotni dále tolerovat, aby dennodenně hlídali své ploty a své rýny, okapové roury, a všechny další kovové předměty, které jsou třeba součástí jejich obydlí a domů.

Pochopitelně tento návrh nemohl mít nějaké odpůrce ve Sněmovně, ale zároveň ti věděli, že tento zákon musí přijít ještě k nám zpátky, se stačil nosičem ještě dalších legislativních úprav, sice souvisí s odpady, ale jiného druhu.

Bedlivě jsem si studovala tuto záležitost, není to rozhodně od kolegů ze Sněmovny nejvhodnější způsob, jak nám sem poslat tyto návrhy, není to rozhodně nejčistší forma, a velmi o tom diskutujeme a jsme možná i pobouřeni. Pravdou ale je, když si podrobně přečtete ten návrh, tak v podstatě řeší problém, který dneska je. To není něco, co vznikne nebo co bude. Odpady, biologické, na těch obcích, městech jsou. Musíme je dnes řešit nějakou zákonnou úpravou a formou bychom je měli asi i upravit, jak se s nimi bude nakládat.

Každá obec, pokud jenom trošičku nespala, má už ve své vyhlášce nakročeno v těchto oblastech poměrně daleko a mnohé obce si svůj problém řeší docela komfortně. To znamená, mají biopopelnice, mají určité kontejnery, mají kompostárny, spolupracují třeba i se spalovnami, některé i spalovny vlastní. Teda myslím bioplynky.

Pochopitelně není to úplně komfortní, jsou tady ještě další biologické odpady, které se budou muset postupně řešit.

Já bych spíš řekla, že je potřeba odhlédnout od formy, v jaké podobě nám to přišlo sem z Poslanecké sněmovny, a zeptat se, jestli opravdu tento návrh neřeší nějakou konkrétní situaci nebo nedává nám jako první vykročení právě v této oblasti. Protože mnozí z nás, kteří jsme na radnicích, bychom chtěli v rámci odpadového hospodářství, třeba žádat na řešení problému evropské fondy.

EU se opravdu ptá, jakou formou, jaký rámec tomu dává ČR. Ten výchozí dokument. Na tom se musí pracovat. Jestli toto je první vykročení k tomuto dokumentu, k systému, který by měla ČR nastínit, jak tyto problémy bude řešit, a bude to otevírat v dalším programovacím období určitý segment zájmu, kde se budou moci čerpat evropské fondy, které v této oblasti rozhodně potřebujeme a každá obec nebo skupina obcí, která se na to připraví, sdruží, by mohla čerpat tyto fondy a řešit daný problém pro dané území, tak ten dokument potřebujeme.

Já se přimlouvám za to, abychom to schválili tak, jak to prošlo naším výborem, garančním výborem, s pozměňovacím návrhem na úpravu termínu, protože přece jenom máme před volbami. Ne, že by někdo nebyl schopen udělat vyhlášku, ale on ji taky musí někdo schválit a ona musí prostě projít taky trošku legislativním procesem na obcích a městech a tam ten časový limit je velmi šibeniční. Takže ten posun je na místě, ale dostačující tak, jak je v tom dalším návrhu.

Věřte tomu, že se mi to neříká lehce, jsem také nepřítel různých doplňků a nekomfortních zákonů, ale než sem přijde třeba vládní návrh v celé komfortní formě, tak může uplynout půl roku, tři čtvrtě roku, a to je příliš dlouhá doba na to, abychom v celé ČR byli vnímáni tak, že pro tuto oblast nemáme vůbec žádné rámcové usnesení a věřte tomu, že všichni říkají, že má být konec skládkování, všichni to tak nějak cítíme, že to jednoho dne skončí, všichni víme, že máme odpadu čím dál více, ale jednu věc máme jistou. Peníze, pokud by se měly řešit tyto záležitosti, třeba ve spalovnách, na spalovny vám nikdo nedá peníze, protože nemáte rámcový dokument a ČR nedeklaruje, kam se bude v tomto směru posouvat. Zkusme být trošku velkorysejší dnes, ale zkusme odhlédnout do této velmi netradiční formy, jak nám to sem přišlo, a možná vidět v tom tu věcnost, ale snad by mohl někdo i jít do Sněmovny říct, jak moc se nám to nelíbilo.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Dále obecná rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Paní předsedající, dámy a pánové. Když jsme tvořili takovou tu drobnou změnu zákona, tak jsme počítali s tím, že když přijde tato jednoduchá legislativní změna do Poslanecké sněmovny, že bude určitě přetvořena. To jsme nemohli nikdo předpokládat, že by se toto nestalo, že by nebylo k něčemu využito. Takže se nemusíme divit tomu, co se momentálně děje.

Já spíš vycházím z jiného předpokladu, z toho, že tady zaznělo několik věcí, které už jsou v podstatě konečná fáze. Konečná fáze – rok 2024. To znamená, že skončíme se skládkováním. Pak si položme otázku, protože odpadu produkujeme čím dál víc, kam s ním. My jsme jenom naznačili, že od tohoto okamžiku to již nebude možné.

Všichni jste si určitě přečetli návrh, který přicházel, který byl z Poslanecké sněmovny, který mluvil o změně poplatků, o zvýšení poplatků a také samozřejmě o změně, kam ty poplatky půjdou. Hlavní nositel, který se stará o likvidaci komunálního odpadu, je samozřejmě obec. Všimli jste si tam, že by obec dostávala nějaké prostředky, kromě těch, že musí zaplatit likvidaci toho odpadu, a na občany může přenést jenom část.

V obci, v které žiji, občané platí 498 Kč, obec doplácí dalších 500 Kč, tím pádem samozřejmě ta obec z prostředků, které slouží pro rozvoj obce, dotuje tento systém. A když se podíváte, tak na tu obec se hrne dotace. Tu na čištění odpadních vod. Tu dotace, které musí jít do odpadového hospodářství. Další dotace samozřejmě je na vlaky, protože vlaky musí jezdit, autobusy... A už se dostáváme do situace, že dotujeme kdeco, ale zdroje nejsou.

A kam byly směřovány nově zdroje, které vzniknou z tohoto systému ukládání odpadů? Kraje, které se, nevím, jakým způsobem, podílejí na tvorbě odpadového hospodářství, protože kraje nejsou odpovědné za likvidaci odpadu, pouze za krajskou koncepci, a stát, který nám vytváří úkoly pro obce. A tu v některém dotačním titulu umožní něco zrealizovat, a ne vždy je to v pořádku.

Ale já se tady bojím jedné věci, že vniveč přijdou všechny ty činnosti, co už obce udělaly. Obce nečekaly na to, že jim stát uloží nějakou povinnost. Samozřejmě všechny obce se musely nějak zbavit komunálního odpadu ze sečení trávy, pak si udělají kompostárny... Samozřejmě, toto jsou věci, které ten dobrý řídící článek obce vždycky zajistí, ale bojím se jedné věci, že někde se podařilo najít konsensus s lidmi a těm lidem se např. daly kompostéry, tak, aby odpad, které na vlastní zahradě nebo v domácnosti mají, mohli sami zužitkovat. Aby nedošlo náhodou k tomu, že nějaká moudrá hlava řekne, že veškerý odpad se musí odevzdávat a pak budeme zatěžovat a zaplavovat buď spalovny a nebo nějaké centrální kompostárny.

Protože samozřejmě nejlépe uklizený odpad je ten, který nevznikne. To si řekněme hned a na rovinu. Takže tady se můžeme dostat do situace, kdy tyto činnosti, které obce zajistily, budou nahrazeny. A tady se na to podíváme, co nám z toho vyplývá, je, že bychom to měli dělat nějak centrálně, že by se měly připravit buď spalovny... A znovu si řekněme, kdo z vás už prošel nějaké martyrium o tom, povolit spalovnu v některé obci. Nevěřím tomu, že bychom byli v současné době schopni povolit kdekoli spalovnu, protože okamžitě se proti ní zvedne obrovská vlna nevole občanů. Protože proč by měli oni trpět tím, že mají spalovnu. Notabene, když z toho nic nebudou mít, protože elektriku jako takovou vykoupí ČEZ, teplo budou muset stejně zaplatit. Takže jim to nepřinese nic, jenom to, že budou muset zvýšit své příspěvky na likvidaci toho odpadu, neboť tento odpad bude průmyslově zpracován a to něco stojí.

Musí se prostě postavit spalovna musí se taktéž ta spalovna v určitém okamžiku zaplatit. A vytvořit toto jako komunální podnik je velmi náročné, protože potřebujete velké množství materiálu, aby se dal spálit, tak to už je na úrovni několika krajů. Protože běžná obec velikosti 20 – 30 tisíc obyvatel nemá šanci vymyslet spalovnu ani ji reálně provozovat.

To samé je to s kompostárnami. Když dáte dohromady kompostárnu, tak se zeptám, k čemu používáme tento kompost? Používáme ho pouze na sankce, protože na pole jít nemůže, protože my tam nezaručíme stoprocentní kvalitu a nezávadnost. Takže vytvoříme systém, kdy jeden odpad možná do budoucna nahradíme druhým odpadem, s kterým nebudeme vědět co dělat a budeme mít problém, jak se ho znovu zbavit.

A já právě proto tady spíš, protože tady máme pana ministra, apeluji na to, aby se prostředky, které připravují, že by měly být přeorganizovány, aby je přesměrovali tam, kde opravdu se zabývají likvidací těchto odpadů, a to znamená na obce. Proč obce, které v podstatě zajistí tu likvidaci, zajistí uložení, mají ještě zaplatit státu, že tohle to mohou udělat, případně, že mají nějaký způsob, jak s tím nakládat.

Možná si pamatujete, že svého času bylo období, kdy obce měly nasbírány plasty nebo papír, a ve světě nebyl zájem o jeho vykoupení. To znamená, my jsme za likvidaci tohoto papíru za tunu platili. Ale nemohli jsme to zanést do ceny obyvatelům, protože to už bylo stanoveno. A ta cena byla stanovena, že může být maximum.

Je otázka, kdy nastane stejná situace, kdy už toho plastu – protože my jsme experti na třídění plastů – kdy nebude momentálně zájem o jeho spotřebování. A budeme platit za to, že se bude spotřebovávat. Ale tento dokument nic neříká o tom, kde vezmeme prostředky tady na toto nakládání s odpadem. Protože, když to spočítáte, jsou to milionové částky. Čím větší obec, tím je to samozřejmě rozumnější, že je to zkumulováno na malém území. Ale malé obce do pěti set obyvatel s tím mají velký problém.

Takže tady apeluji na to, aby, až nám sem zase přijde další změna tohoto zákona, aby nebyla v neprospěch obcí a těch, kteří opravdu odpad likvidují a zajišťují tu primární práci s tím, na tom nebyly ještě víc bity, než jsou. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, za váš příspěvek a rozprava dále pokračuje. Slovo má pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové.

Doufám, že jsem přes tu polední pauzu nezapomněl, co jsem chtěl říct. Považuji ale za nezbytné, abych jako jeden z té skupiny předkladatelů tehdy tady u nás v Senátu velice jednoduché novely zákona o odpadech taky vystoupil. Jsem rád, že přede mnou vystupoval pan kolega Malý z ústavně-právního výboru, protože právě na půdě ústavně-právního výboru tady došlo k té změně filozofie. Protože ten prvotní návrh byl založen na obecně závazné vyhlášce obce a na základě jednání a doporučení ústavně-právního výboru jsme to překlopili na tu sankci odebrání licence ze strany krajského úřadu.

A taktéž se mi krajně nelíbí to, co nám sem Poslanecká sněmovna poslala a jakým způsobem zneužila tu naši velice jednoduchou, jednoznačnou novelu takovým způsobem, jakým tak udělala. Já jsem byl v devadesátých letech zástupcem státní správy, když jsem za státní správu připravoval první vyhlášku odpadářskou, byly to podrobnosti o nakládání s odpady. Dělali jsme to tehdy s terplánem.

Ona ta doba tehdy byla taková, že samozřejmě jsme se soustředili především na problematiku skládkování, protože do té doby vše bylo volně do krajiny sypáno. Kde byla jakákoli úžlabina, ďoura a rokle, tak to tam samozřejmě každý hrnul, nikdo se nestaral, jaké následné škody to způsobí. Je jasné, že doba postoupila a musíme tu filozofii skládkování začít překlápět na trošičku jinou filozofii, k jiným technologiím. Musíme to dělat ale samozřejmě postupně, citlivě a s ohledem na možnosti technologické, ale i ekonomické, které má náš stát, které mají obce, které tu zodpovědnost za likvidaci, nebo zneškodňování správně, komunálního odpadu nesou.

I když jsem konstatoval, že se mi krajně nelíbí to, co nám Poslanecká sněmovna poslala, tak já za sebe se domnívám, že jediné řešení je přiklonit se k pozměňovacímu návrhu garančního výboru, vrátit to Poslanecké sněmovně aspoň s opravením toho nejhoršího, byť samozřejmě je tam celá řada dalších věcí, které nejsou dobré, které budou předmětem kritiky. Budou předmětem kritiky ze strany obcí a dalších subjektů. Ale myslím si, že jiné řešení není. Takže za sebe bych doporučoval vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který připravil garanční výbor. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a rozprava dále pokračuje. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Já tady vystupuji podruhé proto, abych možná trochu upřesnil některá vyjádření, která tady zazněla. První věc – když chceme někoho kritizovat, tak vždycky je dobře, abychom možná taky někdy začali u sebe. A před chvílí to tady zaznělo. Je to tak, že ten původní návrh šesti senátorek a senátorů toho senátního návrhu zákona byl ústavně-právním výborem a následně námi všemi upraven a odsouhlasen do podoby, která je velmi slabá. A vlastně umožňuje krajskému úřadu odejmout licenci sběrně, pokud vykupuje železný odpad, který by vykupovat neměla.

A tohle velmi slabé opatření jsme poslali do Poslanecké sněmovny, která nám zákon nevrací v té podobě, jak jsme ho tam poslali, ale s dalším doplněním pozměňovacích návrhů, které jsou z dílny ministerstva životního prostředí. Nikoli Poslanecké sněmovny, ale ministerstva životního prostředí, protože někteří poslanci tam byli použiti pouze jako interpreti, ale nikoli jako ti, co to vytvořili. Proto bych byl velmi rád, kdyby pan ministr životního prostředí, který tady je přítomen, také vystoupil v té rozpravě a případně se k tomu i vyjádřil. Na to má plné právo jako člen vlády a myslím si, že Senát si možná i tu pozornost, kromě té, kterou mu věnuje pan ministr díky tomu, že sedí tady na místě, které je mu vyhrazeno, by věnoval. Takže velmi bych rád slyšel jeho názor na to, proč tímhle způsobem se ministerstvo životního prostředí zachovalo.

A dále mám k němu ještě další tři otázky. Rád bych v tom jeho vystoupení slyšel, jestli poté, co bude realizován ten návrh ministerstva životního prostředí a bude přijat, zda bude skutečně odpad dražší? Zda tomu tak bude nebo nebude. Můj názor je, že určitě dojde ke zdražení odpadu pro obce a tím pádem pro občany těch obcí, protože ty náklady, které jsou spojené s nějakým dalším tříděním a dalšími věcmi, které jsou v tom zákoně navrhovány, určitě nejsou zadarmo.

A pak tady je pro mě úplně zásadní věc. A to je to, že jestliže my dneska máme tady ten zákon nazpět, tak máme možnost, abychom zesílili tlak na to, aby nedocházelo ke zpeněžování kovu, který byl ukraden. A k tomu, aby se tak stalo, jsou tady dva pozměňovací návrhy. Zatím preferovaný pozměňovací návrh dvou výborů, a ten druhý pozměňovací návrh, který je vlastně původním návrhem těch šesti senátorů, mírně upravený, a který já nyní podávám jako svůj pozměňovací návrh.

A ta moje otázka druhá, respektive třetí, k panu ministrovi je, jestli ministr ministerstva životního prostředí v rámci projednávání ve sněmovně, pokud my tam pošleme nazpátek ten zákon s jedním z těchto dvou pozměňovacích návrhů, to znamená první možnost pozměňovací návrhy výborů plus to, co navrhuje ministerstvo životního prostředí a co přijali poslanci. Druhá možnost je můj návrh, čili obecně platná vyhláška plus to, co přijali poslanci v nějaké podobě, jestli je ochoten to v Poslanecké sněmovně podpořit? Jestli je ochoten za ministerstvo životního prostředí v Poslanecké sněmovně podpořit, aby Poslanecká sněmovna při svém rozhodování preferovala ten návrh, který tam pošle Senát. Který obsahuje zhruba to, co chce ministerstvo životního prostředí plus posílení toho kladiva na ty zloděje kovů, a nebo nikoliv.

Protože jednání ve výborech se neúčastnil žádný poslanec, který by navrhoval ten pozměňovací návrh. Ale vždycky se účastnili zástupci ministerstva životního prostředí, a k mému překvapení nevyjadřovali ochotu podpořit jakoukoliv úpravu, kterou Senát udělá ve smyslu zesílení tlaků na to, aby se nevykupovaly kovy, které vykupovány býti nemají.

Čili to je moje otázka. Rád bych na to slyšel odpověď, protože pro mě to je zásadní pro hlasování. Neboť já nelpím na svém pozměňovacím návrhu, já bych rád hlasoval pro to, co umožní co možná největší měrou naplnit úmysl Senátu zamezit zbytečným krádežím kovů. A já doteď nevím, jak se k těm třem možnostem, které tady zazněly, a které Senát má, respektive čtyřem, postaví ministerstvo životního prostředí.

Omlouvám se, opakuji ještě jednou. První možnost: Vracíme očištěný návrh pana Eyberta. Druhá možnost: Ponecháváme s nějakými malými úpravami to, co navrhli poslanci plus k tomu návrh výborů. To znamená, ještě to opakuji jiným způsobem, není možné, aby osoba nepodnikající, to je tady pro pana senátora Doubravu, osoba nepodnikající za úplatku odevzdávala odpad. Je to možné pouze pro osoby podnikající za úplatu, ale bezhotovostní platbou. A třetí možnost: Ponechává se s nějakými malými úpravami to, co odhlasovala Poslanecká sněmovna plus se dál přidává obecně závazná vyhláška obce.

Já bych rád slyšel jasné slovo ministerstva, který z těchto návrhů, a zda vůbec některých z nich, je ochotno při projednávání v Poslanecké sněmovně podpořit.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a obecná rozprava dále pokračuje. Hlásí se do rozpravy pan senátor Pavel Eybert. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové.

Omlouvám se za druhé vystoupení, ale rád bych reagoval trošku na to, co tady řekl pan kolega Lajtoch. A tím navážu na vystoupení kolegy Malého.

Nic proti termické likvidaci odpadů. Sám jsem jejím zastáncem. Měl jsem možnost se seznámit různě ve světě, jak to funguje, a funguje to tam velice dobře. Zejména ve Švýcarsku. Ten problém ale vidím úplně jinde. A už to tady kolega Malý trošku nakousl. Naše zákony vedoucí k tomu, že získáte povolení na stavbu zařízení na termickou likvidaci odpadů jsou tak náročné na jeho získání, že se velmi obávám toho, že se v podstatě nikomu nepodaří do roku 2024 další spalovnu postavit, nebo aspoň zahájit stavbu.

Chybí zakotvení spaloven v Zásadách územního rozvoje řady krajů. Obrovský problém budou zamítavá stanoviska zastupitelů v místech, kde by se měla spalovna stavět. Další problém vidím v mnoha odvolávání různých občanských sdružení, iniciativ, získávání kladného posudku vlivu na životní prostředí, výkupy pozemků a odvolávání ke správním soudům proti vydaným rozhodnutím atd.

Tyto věci budou natolik oddalovat až znemožňovat výstavbu prakticky skoro donekonečna. Sám jsem byl u projednávání zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, a prostě nepodařilo se do něj tenkrát zakotvit lokalitu na výstavbu termické likvidace odpadů. Bude to jako vždycky. Znovu a znovu budeme zákon neustále měnit. Cesty do pekel jsou vždy dlážděny dobrými úmysly. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře.

Za prvé bych chtěl říci, že se připojuji k tomu, co tady řekl kolega, vaším prostřednictvím, pane předsedající, Vystrčil, že bychom měli slyšet názor ministerstva životního prostředí, respektive pana ministra, abychom se k tomu mohli nějakým způsobem vyjádřit. Za druhé mi je velmi líto, vážení, že už se dostáváme na úroveň Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrhy pozměňovacích návrhů, kdo se v tom vlastně má vyznat? Zavřeme obě dvě oči, jak jsme tady slyšeli při minulém zasedání Senátu, kdy jsme tady schvalovali dva přílepky a jasně protiústavní záležitost. Zkusme být velkorysí, možná, že bychom se měli i omluvit Senátu, jak jsme tady slyšeli dneska, že nám sem poslal právní zmetek. Prostě co dál? Co bude vlastně dál?

Varuji vás všechny před tím, a tady už to také zaznělo, že se enormně zvýší náklady na odpady, na likvidaci odpadů a že nese odpovědnost každý z vás, kdo tady bude hlasovat pro tento právní zmetek.

Je to především ČSSD a ta by si to měla uvědomit. A není pravda, že se to týká jenom obcí a měst, bude se to týkat i krajů. Přečtěte si § 78, tam, co je povinností od a) až do x), takže i tam budou i kraje muset vynakládat nemalé prostředky. Nikdo neví, jak velké prostředky to budou. Vaším prostřednictvím, paní předsedající, tady zaznělo, kolega Čunek má s tím zkušenosti a tam se to pohybovalo ve výši, tuším, jestli se nemýlím, přes 100 milionů. To znamená, a to je jenom pro jednu obec. A když tady říká někdo něco o evropských fondech, ano, ale to není samospasitelné. Zaprvé tam určitě budete muset mít nějaký podíl, který budete muset na to dávat, a zadruhé, vezměte si, jak složité jsou podmínky při výběrových řízeních a následné kontroly, a kolik obcí musí vracet některé dotace. Nejsou to jednoduché věci. Myslím si, že tento návrh, který k nám přišel, byl to náš návrh, ale přišel pozměněn z Poslanecké sněmovny, že je velmi nebezpečná materie a že by nemělo nic bránit tomu, abychom to odeslali zpátky do Poslanecké sněmovny ve znění, v jakém jsme to původně navrhli. Stůjme si za svými návrhy. Už se konečně postavme trošku hrdinsky k tomu a nepoklonkujme pořád před dolní komorou.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Obecná rozprava dále pokračuje. Slovo má pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Je to divné, že jsem ještě nevystupoval dneska, ale nebojte se, já vás dlouho nezdržím, protože vše již bylo doopravdy řečeno. Nicméně chtěl bych zdůraznit, že na projednávání našeho výboru bylo slíbeno zástupkyni ministerstva, paní náměstkyni, příprava vzorové vyhlášky, která by měla být v nějakých možná alternativách připravena, nejpozději ke konci listopadu, a tato by měla být dána k dispozici obcím a zejména novým zastupitelstvům. To je taková technická věc. Bylo přislíbeno, že takto bude konáno.

Druhá věc, o ústavnosti už se tady hodně mluvilo. Nicméně tady chci jenom teď trošku popíchnout pana ministra, buďme, prosím vás, trošku odvážnější, nestrašme se dopředu a neříkejme si, jak to nejde. My jsme bohužel na výboru slyšeli jenom od vašich pracovníků, a tady říkám, že oni nemají legislativní možnost, ani nejsou prodlouženou rukou obyvatel, protože my to máme jako zvolení senátoři a přímo zvolení, tak se nebojme a ať nám neříkají vždycky, jak to nejde, my chceme slyšet, jak to jde. O to bych chtěl poprosit pana ministra.

A pak si možná musíme nasypat trochu popela na hlavu, protože my tady dneska bojujeme za odpady, to už bojujeme dlouhodobě, celou dobu, co já tady jsem. Nicméně řekněme si na rovinu, teď se snáší kritika na současné ministerstvo, na současnou vládu, ale vezměte si, co udělaly ty vlády předešlé? Přestože se o tomto problému vědělo. Najednou jsou tady náměty, zejména z bývalé koalice, řešit to jinak, řešit to jenom tak, jak to bylo původně dané a já nevím, co všechno. Nikomu nedochází, že jsme se dostali do prekérní situace nejenom toho, že nová vláda a nový ministr převzal Ministerstvo životního prostředí s možností nevyčerpání cca 15 miliard korun, což se jemu a jeho týmu podařilo snížit v současné době k nějakým 10 miliardám asi, za což bychom mu měli určitě poděkovat. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že to byly naše vlády, které nic nedělaly a nekonaly, přestože jsme potom tady od tohoto pultíku volali. To je třeba si přiznat taky.

Ještě poslední věc, dneska ráno proběhlo několik jednání s panem ministrem, došlo k dohodě, která je možná schválitelná tímto grémiem, aby se rozdělila účinnost tak, aby pro to brko to bylo k 1. 4. 2015. Já bych chtěl požádat pana ministra, protože bych byl také rád, kdyby nám odpověděl na těch pár otázek, jestli je jeho ministerstvo a on jako předkladatel v Poslanecké sněmovně ochoten na základě této debaty tohoto konstruktivního přístupu, který směrem k životnímu prostředí v podstatě jako náš Senát, tak jestli je ochoten tak, jak bychom schválili návrh s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny, jestli je ochoten za něj bojovat.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Obracím se vlevo na pana ministra, jestli si přeje vystoupit, prosím, pane ministře, jste žádán u senátního pultíku. Děkujeme, že se účastníte našeho jednání a máš prostor, jsme tu pro vás.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Je mi potěšením, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Věřte, že bych vystoupil, i kdybyste mě nepožádali, a to nejenom proto, že tady čekám ještě na další šťavnaté body, které se budou týkat cigaret a zelené nafty a opět uvidíte můj zesinalý obličej u těchto bodů, ale dovolte mi, abych teď krátce reagoval, protože ono tady toho zaznělo strašně moc. Zaprvé řadu otázek a řadu věcí, které se tady objevily.

Já bych chtěl především říct, že, prosím, nezlobte se na Poslaneckou sněmovnu, ani na Ministerstvo životního prostředí, byť chápu, že forma, která byla zvolena, se vám nemůže líbit. To znamená něco, co bylo přidáno v rámci projednávání. Důvod už tady zazněl a prosím, neberte to jako výmluvu, je to opravdu konstatování. Ten, kdo mě zná delší dobu, ví, že se až na opravdu velmi světlé výjimky nebo tmavé výjimky nevymlouvám.

My jsme v úřadě 6 měsíců a my opravdu se šplháme na dneska možná předposledním vagónu velmi rychle jedoucího vlaku, který jsme převzali. Jedna z věcí, kterou jsme převzali a kde ČR hrozí nějaké ztráty a my se zoufale snažíme ty ztráty, buď jim úplně zamezit nebo je snížit, jsou právě infringementové záležitosti, to znamená tam, kde nám hrozí EK něčím, co třeba naši předchůdci si úplně neuvědomili, že nebude možné zareagovat za měsíc, ale že ta reakce měla přijít už před rokem nebo dvěma lety.

Těch věcí je celá řada. My se s nimi budeme setkávat se slovutným Senátem v dalších novelách, např. novele EIA, která se bude mířit ještě do konce tohoto roku a která bude také velice výživná. Velmi se na to těším.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane ministře, já s dovolením jenom na chviličku přeruším naši schůzi a dovolím si přivítat předsedkyni Parlamentního shromáždění Rady Evropy, paní Anne Brasseur, vítejte v českém Senátu – "Welcome in the Czech Senate" (Potlesk.)

Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, doufám, že budu moct pokračovat dále v češtině, kdybych si to teď překládal do angličtiny, tak by mě to zarazilo více, než dnes jsem.

K těm bodům, které se tam objevily, které někdo nazval přílepky, byť ony to de jure přílepky nejsou. Ale znova říkám, já se omlouvám za formu, která je nekonformní, ale ona sloužila k tomu, abychom v klíčových bodech, které jsou v posledních měsících velmi intenzivně diskutovány, jak v odborné veřejnosti, a já už jsem tady o tom hovořil v té záležitosti elektronovel. Na minulém ministerstvu nebo na minulých ministerstvech byly pracovní skupiny ohledně odpadů. Ty pracovní skupiny se sešly, kluci a holky si popovídali a řekli – tak zase příště. A nikdy se skoro na ničem nedohodli, protože tam byly tak antagonistické zájmy, že se dohodnout nešlo. Pak musel přijít někdo, kdo to sekne, i s rizikem, že, jak už jsem tady jednou řekl, probudí spící draky.

Ohledně biologicky rozložitelného komunálního odpadu, jak už tady padlo. Tisíce obcí využily dotací z OP Životní prostředí a postavily stovky kompostáren, sběrných dvorů, bioplynek atd. To znamená, jestliže my dneska říkáme, my už dneska víme nebo na 99 % víme, že nesplní ČR svoji povinnost snížit množství biologicky rozložitelných odpadů uložených na skládky v roce 2013 na 50 % oproti produkci v roce 1995, tak potřebujeme určitý stimul pro obce, které se nechovají tak, jak pan starosta Kubera hovořil o Teplicích, že oni na to žádnou vyhlášku nepotřebovali, a udělali to. Celá řada obcí to neudělala, ale jsou tisíce těch, které to udělaly. To znamená, zaprvé, a to je odpověď na jednu z otázek, co tady padla.

My jsme přesvědčeni, že to nebude znamenat zdražení odpadů, protože mimo jiné to ten biologicky rozložitelný odpad vyjme z černých popelnic, za který občan, resp. původce, platí, a třeba se dostanou do hnědých popelnic nebo do sběrných dvorů nebo do kompostáren, těch možností je celá řada.

Padl tady dokonce termín do listopadu, já jsem po diskusi se svými kolegy po mírném tlaku na ně v předsálí, jsme se bavili o tom, že bychom tu vyhlášku udělali rádi nejpozději do konce října tak, abychom ji obcím předložili jako vzorovou vyhlášku, jakým způsobem toto řešit. Zdůrazňuji, že bude možnost na obcích, aby si stanovily na základě katalogových čísel odpadů, biologicky rozložitelných odpadů, které odpady, např. že tam nutně nemusí být za každou cenu gastroodpad, budou tam zelené odpady, odpady ze zahrad. A určitě nedojde k tomu, že tam budou mrtvoly zvířat nebo nějaké další zbytky nebo exkrementy. To samozřejmě se neumožní.

To znamená, to je z hlediska biologicky rozložitelných odpadů, kde jednoznačně vyjdeme vstříc a kompromisní návrh, který tady padl, tedy ne od 1. 1., ale od 1. dubna, že by to vstoupilo v platnost, je pro Ministerstvo životního prostředí akceptovatelný.

Z hlediska zákazu skládkování určených odpadů bych chtěl říct, že ČR je dnes státem, který významně více skládkuje, než je tomu v západních státech, u našich sousedů, a dokonce i více, než je tomu u některých našich sousedů v rámci Visegrádu. Je to dáno určitým způsobem historicky, my jsme přesvědčeni, že termín, který byl stanoven, tedy 1. 1. 2024, tedy téměř za 10 let, je dostatečný časový prostor, abychom všem, tzn., jak původcům odpadu, tak i podnikatelům v této oblasti jasně deklarovali, jaká je strategie ČR v oblasti nakládání s odpady. Prosím, nezapomínejme, že skládkování je v evropské hierarchii nakládání s odpady na úplně posledním místě. Je jasné, že EK nutí k tomu, aby státy daleko více recyklovaly, předcházely vzniku odpadů, popř. třeba využívaly i termického zpracování odpadu, tedy spalování. Koneckonců není tajemstvím, že zatímco ve Švýcarsku je spaloven asi 40 a v Německu 80, a mimo jiné Německo zakázalo od roku 2009 už ukládání na skládky všech recyklovatelných nebo využitelných odpadů, to, co my chceme udělat teprve od roku 2024. Tady také padla otázka, jak to budeme dělat dál. Samozřejmě, na skládky dál půjdou odpady, půjdou tam zbytky ze spaloven, půjdou tam odpady stavební, půjde tam celá řada odpadů, které nejsou jinak využitelné. My chceme využít odpad, protože odpad je surovina. A mimochodem, ve státní energetické koncepci, kterou dneska připravuje pan kolega Mládek, tak třeba i využití suroviny odpadu taky je součástí energetické koncepce státu.

Znova zdůrazňuji, není to zítra, je to za 10 let. Je to stále něco, co dneska je běžný trend, ke kterému určitě EU bude směřovat.

Z hlediska technického zabezpečení skládek, nechci se u toho už příliš zdržovat, padlo to tady, máme tady jednoznačné nálezy NKÚ. Opět tady padly některé věci, že systém tak, jak je, to znamená objemová procenta z hlediska technického zabezpečení, v zásadě není možné příliš kontrolovat. Takže systém tak, jak byl navržen a přišel ze Sněmovny a tady musím říct, že poslanecký názor byl přísnější než byl původní návrh Ministerstva životního prostředí z hlediska procenta, tedy 20 % hmotnosti, protože tam se opravdu hovořilo o 30 %, tak je něco, co jsme přesvědčeni, že zase přinese státu, v tomto případě Státnímu fondu životního prostředí, stovky milionů korun, které se dneska pohybují v šedé zóně, a tyto stovky milionů korun opět budou využity v zájmu obcí nebo občanů. Zase budou z toho dotovány programy, jako je dneska třeba nová Zelená úsporám nebo jednotlivé programy, které by měly snižovat energetickou náročnost. Nebo to budou peníze, které by byly využitelné právě pro obce na podporu odpadového hospodářství.

Teď se dostávám ještě k vašim dalším dotazům a k tomu, co by ministerstvo podpořilo. Já bych chtěl zdůraznit, vážené dámy, vážení pánové, že Ministerstvo životního prostředí jednoznačně podporuje senátní návrh tak, jak přišel do Sněmovny, který měl a má významně zvyšovat kompetence krajských úřadů a dalších orgánů z hlediska regulace výkupem sběren druhotných surovin, protože si uvědomujeme, že tento problém mnoho let, a teď prosím a děkuji, že jeden z mých předřečníků na to upozornil, a dokonce i do vlastních řad, což je velmi čestné, že byly tady různé vlády, byli tady různí ministři za různé politické strany a měli možnost udělat to, co chceme udělat my. To znamená, i kdyby nebyla politická shoda v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, tak měli možnost vyhláškou např. omezit hotovostní platby, resp. zakázat hotovostní platby. A ono se to nestalo. Mohli to udělat. To jim nenařizoval ani Parlament, resp. Poslanecká sněmovna, ani Senát, ani jim to nevymlouvala, a oni to neudělali. Otázka je, proč to neudělali. Já se nikomu nechci přehrabovat v jejich svědomí, ale já bych chtěl zdůraznit, že my jednoznačně jako Ministerstvo životního prostředí podpoříme kroky, které budou směřovat k větší regulaci této oblasti, protože je faktem, že tato oblast se stala pro tisíce lidí zdrojem obživy, bohužel mnohdy zdrojem nelegální obživy. Kdyby to bylo tak, že opravdu atm budou jezdit důchodci s papírem tak, jak tomu tak dnes v určitých případech je, já si myslím, že to dneska nikoho neruší. Víme dobře, o čem hovoříme. Hovoříme o kovech, hovoříme o businessu, který se z toho vyvinul a který bohužel, což zase vypovídá i o našem státě, je něco, co neexistuje podle našich informací u našich sousedů, rozhodně ne v tomto rozsahu.

My jsme teď ještě v rámci obědové přestávky ověřovali v okolních zemích, a budete překvapeni, ale podle našich zjištění a kolegové hovořili se svými kolegy experty na odpadové hospodářství v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Polsku, Maďarsku a Slovensku, a podle našich informací dneska nikde neexistuje zákaz výkupu těchto surovin od fyzických osob. A dokonce je i zpoplatněn. I v tom Švýcarsku, i v tom Německu, i v tom Rakousku, jsou soukromé firmy, které vykupují od soukromých osob třeba kovové odpady. Je proto otázkou, proč zrovna v ČR se z toho stalo něco, co je socio-ekonomický, resp. co je sociální problém, a co třeba sahá i do kompetencí Ministerstva vnitra a dalších.

To znamená, na vaši otázku, jasná odpověď. Ministerstvo životního prostředí připravilo, dneska je opravdu připravena a já čekám, jak dopadne projednávání v Senátu a následně, pokud se novela vrátí do Poslanecké sněmovny, je připravena vyhláška, která zakáže nejpozději od 1. 1. 2015 hotovostní platby v případě výkupu kovů. Už jsem z těch diskusí s některými z vás, které měli moji kolegové na výborech, vyrozuměl to, že je to dneska pro Senát málo. Prosím ale, vezměte v úvahu, že tak jako vy jste měli v úvahu možnost třeba určitou kratší dobu se seznámit s našimi návrhy, byť se několik měsíců o nich už intenzivně hovoří, o kterých jsem hovořil před chvílí, tak pro nás dnes říct v této chvíli, jak se postavíme k návrhu, kdy šmahem a paušálně zakážeme výkup všech nejenom kovů, ale papíru a dalších druhotných surovin, od fyzických osob, tak já vám teď neřeknu, jak se k tomu Ministerstvo životního prostředí v této chvíli postaví.

Protože my v této chvíli, když vám řeknu Brabcův názor, 27. 8., kdy tu záležitost vím od včerejška, tak my ji chceme teď posoudit, probrat ji s dalšími kolegy z vlády, já ji chci posoudit i s ministrem vnitra. Pobavit se o tom s ministrem průmyslu a obchodu, s dalšími, chci slyšet třeba i názory těch jednotlivých organizací, tak jako vy jste chtěli slyšet názory jednotlivých vlivových organizací třeba, když jste posuzovali naše návrhy na BRKO nebo na zákaz skládkování atd. A určitě jsme připraveni o tom dále diskutovat.

Připravujeme dneska velkou novelu zákona o odpadech, kde by věcný záměr měl být do vlády předkládán v září, nejpozději v říjnu, do konce září, a měl by být schválen v průběhu příštího roku. To, co my jsme tam dneska navrhovali, jsou určité ochutnávky a řekněme signály, které chceme vyslat dřív, ale budou plně konformní s tím, co v tom novém zákonu je.

To znamená, dneska ministerstvo životního prostředí jednoznačně podporuje váš původní senátní návrh, tedy výrazné omezení, výraznou regulaci, nebo zvýšení regulace výkupen, plus k tomu přidáváme naši nabídkou – vyhláškou zastavit možnost hotovostních plateb na výkup kovů, nejpozději od 1. 1. 2015. A říkáme, a prosím, určitě mě pak vezměte za slovo, že jsme připraveni diskutovat v rámci komplexní novely. A po dohodě, respektive po diskusi i s kolegy z vlády o tom, zda a v jaké míře dále regulovat např. to, co vy říkáte, to znamená zastavit výkup od fyzických osob. Nebo nechat to pouze na právnických osobách.

A jenom prosím, úplně na ten závěr řeknu, a nechť to zůstane jako řečnická otázka, jenom se zeptejme, proč to neudělaly ty minulé vlády a proč na tom nikdy ta shoda nebyla. Ale věřte, že toto ministerstvo životního prostředí, a já vám to dokážu ještě v mnoha dalších krocích, tu odvahu má, aby šlo i do revolučních věcí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, za váš příspěvek a ještě se táži, zda se někdo nehlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, takže obecnou rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit, a měl by se vyjádřit, k rozběhlé rozpravě? Už je čas.

Senátor Jaroslav Zeman:  Mě pan ministr moc neuspokojil, protože když si vezmu, že by tam začlenil jenom bezhotovostní styk, tak si udělám černou sběrnu za barákem od těch nelegálů, pak to oficiálně odevzdám do sběren a počkám si na bezhotovostní styk. Tam to vyplatím hned. Takže si myslím, že ta vstřícnost ministerstva životního prostředí z mého pohledu nebyla nijak velká vůči Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství, dopravu Petr Šilar? Ne. Takže, pane zpravodaji garančního výboru, prosím, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, paní místopředsedkyně, samozřejmě, jako vždy, odpady jsou zvláště ožehavé téma. Zvláště, když k nám dojdou změny v rámci senátní novely. Ale myslím si, že pan ministr to tady nějakým způsobem vysvětlil. Tak, jak nám to zástupci ministerstva vysvětlovali na jednání výboru.

Já možná se vyjádřím k některým záležitostem, např. k tomu roku 2024. Opravdu si myslím, že je potřeba vydat nějaký signál. Tady je spíše debata o spalovnách, ale je potřeba si uvědomit, že ty odpady se nějakým způsobem dále vyvíjejí. A každý, kdo se dnes bude rozhodovat o tom, jestli postaví spalovnu komunálního odpadu, nebo jakoukoli jinou, tak určitě si musí zvláště odpovědět, zda to pro něho bude ekonomicky výhodné a nevýhodné. A bude vycházet z případných minusů a nákladů při té ekonomické analýze.

A pokud nebude dán aspoň nějaký signál, jak on se na to má dívat, a nebude se vidět v tom, jak vypadá systém odpadového hospodářství v České republice, tak málokterý podnikatelský subjekt si bude moci udělat nějaké rozhodnutí, jakou cestou se vydat. Proto si myslím, že je dobré, aby ten signál zazněl. A myslím si, že to není signál o výstavbě spaloven, ale můžou být i jiné druhy odpadů nebo zařízení, které budou směřovat k nějakému lepšímu zpracování odpadu, než třeba je skládkování.

Např. – tak jak už tady padlo – v Německu se postavily spalovny, ale Německo postavilo spalovny a šlo cestou naprosté recyklace. To znamená separace, předcházení odpadům. A měli spalovny napočítány na nějaké množství odpadů. To neplatí, protože většina obyvatel už je zvyklá přistupovat k životnímu prostředí a odpadům racionálně, snaží se separovat. To znamená, tam separují odpad a nemají ho do těch spaloven. Dánsko šlo třeba cestou spaloven. A to třídí velmi málo, protože kdyby začalo třídit, tak opět jim ty spalovny budou zůstávat ladem.

Česko se vydalo takovou cestou napůl. Máme tady tři spalovny komunálního odpadu, máme tady samozřejmě řadu skládek. A je otázkou, že kdybychom dneska postavili další spalovny, třeba tak, jak se dřív uvažovalo, že v každém kraji vznikne nějaká spalovna, tak je otázkou, co by se tam vůbec spalovalo? To znamená, dneska, když se někdo bude muset rozhodovat o tom, jakou cestou se vydá, tak to bude mít velmi složité. Ale mělo by mu napomoct to, jakou cestou se vydá systém odpadového hospodářství v České republice.

Nyní se přijímá plán odpadového hospodářství. Taky se nerodí lehce, jsou k tomu různé výklady a různé připomínky. Já věřím, že se to v nějaké krátké době přijde a že ta cesta nebo ten systém, který bude směřovat k tomu, že bude co nejméně odpadu, že se v České republice nějakým způsobem v krátké době zrodí.

Co se týče toho věcného záměru, já už jsem několikrát na výboru nabízel ministerstvu, a platí to opět, nebo znovu to opakuji, my jsme samozřejmě tady v Senátu připraveni. Pokud bude potřeba ze strany ministerstva tady mít prostor na odborný seminář k problematice nakládání s odpady, myslím si, že si to ta materie zaslouží, protože vidíte, kolik různých organizací se k odpadovému hospodářství vyjadřuje.

K biologickému rozložitelnému odpadu už jsem tady hovořil na začátku. To znamená, my jsme to opravdu debatovali, probírali jsme to, jakou cestou se vydat. To, co navrhujeme – a teď je to i v tom pozměňovacím návrhu po debatě s panem ministrem, kdy ministerstvo je připraveno opravdu vydat tu vyhlášku a na základě této vyhlášky potom nachystat vzorovou vyhlášku pro obce, tak vlastně umožníme tím 1. 4. Tak, aby ty mohly obce mohly ty svoje vyhlášky v řádném termínu přijmout. Vzhledem k tomu, že opravdu jsou volby a nové vedení těch obcí bude mít daleko jiné problémy s tvorbou rozpočtů apod., než řešit nějakou vyhlášku.

Na druhé straně je potřeba říct, že by se asi pravděpodobně nic nestalo, kdyby to platilo od 1. 1., protože řada těch obcí funguje, má dneska už třídění biologického odpadu, a nemá třeba vůbec žádné vyhlášky a už dávno třídí. A dneska trend v těch obcích je takových, že obce nebo občané už vlastně nutí ty obce, protože ti občané jsou nějakým způsobem motivováni k tomu, aby odpad třídili. A chtějí po obcích, aby mohli ten odpad třídit.

To znamená, jen krátkých pár poznámek k té debatě.

Jinak vystoupilo 12 kolegů, senátorek a senátorů, a padl tady návrh na zamítnutí toho návrhu zákona. A bylo by dobré, abychom o něm mohli hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a tak, jak jste řekl, tak budeme hlasovat. Já vás svolám.

V průběhu rozpravy byl podán posuzovaný návrh zákona zamítnout. Já zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 8 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 13, proti bylo 39. Návrh nebyl přijat.

Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění, ani ho nezamítl, otevírám obecnou rozpravu. Podrobnou, pardon. Ještě jednou – otevírám podrobnou rozpravu.

Tak, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Počkáme si. Pavel Eybert. Pan senátor Pavel Eybert má slovo.

Senátor Pavel Eybert:  Vážené kolegyně, kolegové, dovolím si tedy přečíst pozměňovací návrh. Komplexní pozměňovací návrh, kterým se tento zákon dostává do téže podoby, ve které jsme ho schválili před nedávnem. Ale protože nebyl přijat na výboru, tak ho zde musím přečíst. Čili:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky. Článek 1: v § 78, odst. 4, písmeno b zákona č. 185/2001 Sbírky o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sbírky, zákona č. 188/2004 Sbírky a zákona č. 169/2013 Sbírky se za slova "v právních předpisech" vkládají slova "nebo poruší zákaz výkupu odpadu, stanoveným prováděcím právním předpisem od fyzických osob".

Článek 2: Přechodné ustanovení. Správní řízení podle § 78, odst. 4 zákona č. 185/2002 Sbírky o odpadech a po změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která nebyla pravomocně skončena před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Článek 3: Účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Znovu připomínám, je to text, který jsme jednou schválili a já ho tady podávám právě proto, že Senát má být zastáncem čistoty v přípravě legislativního procesu. I když vím, že to pravděpodobně nedopadne, ale měl by si to každý rozebrat ve svém svědomí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, a dále je přihlášen do podrobné rozpravy pan senátor Miloš Vystrčil. Pardon. Pan Ivo Bárek má slovo.

Senátor Ivo Bárek:  Ano. Jak jsem avizoval pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 185 z roku 2000 Sbírky o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 324, obsaženým v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Číslo 112 ze dne 27. srpna 2014 v bodě 2, čl. 3 slova "1. července 2015" nahradit slovy "1. dubna 2015".

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, i za toto načtení. A teď má slovo pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já vám přednesu pozměňovací návrh, který jste také obdrželi písemně. A je to vlastně ten návrh, se kterým původně šla ta skupina senátorů do našeho ústavně právního výboru. Zároveň ještě předtím, než ho přečtu, tak si dovolím poznamenat, že na můj dotaz, jak se k tomu staví ministerstvo životního prostředí, jsem bohužel od pana ministra odpověď nedostal.

Takže znění pozměňovacího návrhu, kterým se mění zákon číslo 185/2001 Sbírky o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. První bod: V článku 1 za bod 1 vložit body 2 a 3, které znějí. Zadruhé: v § 18, odstavec 3, 4 a 5 se slova "odstavce 11" nahrazují slovy "odstavce 13". Trojka: v § 18 za odstavec 10 se vkládají nové odstavce 11 a 12, které včetně poznámky pod čarou, číslo 56, znějí: (11) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů mohou být provozována pouze na místech a v čase touto vyhláškou ustanovených, nebo určit, na kterých místech a v jakém čase je v obci provozování zařízení ke sběru nebo výkupu zakázáno. Tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy.

Odstavec 12: Obec má povinnost informovat krajský úřad a živnostenský úřad o přijetí vyhlášky podle odstavce 11 ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího schválení zastupitelstvem. Vyhláška může nabýt účinnosti až po uplynutí této lhůty. Pod čarou, pod 56, jsou např. zákon č. 247/2006 Sbírky o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 13. Následující body odpovídajícím způsobem přeznačit.

Zadruhé, nebo bod 2: V článku I, za bod 7 dosavadní bod 5 vložit nový bod 8, který zní. "Bod 8 v § 78, odst. 4, písm. a" se na konci textu nahrazuje čárka středníkem a doplňují se slova "za změnu podmínek se považuje rovněž vydání obecně závazné vyhlášky podle § 18, odst. 11". Následující bod odpovídajícím způsobem přeznačit.

Bod 3, v článku II dosavadní text označit jako bod 1 a doplnit bod 2, který zní: "provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadu provozovaného před nabytím účinnosti tohoto zákona na území obce, která" – prosím vás, tady doplňuji i pro stenozáznam – "která vydá" – to tam chybí v tom písemném textu, který jsem vám předložil – "která vydá obecně závaznou vyhlášku podle tohoto zákona stanovující podmínky provozu tohoto zařízení. Je povinen přizpůsobit těmto podmínkám provozování zařízení nejpozději do 12 měsíců od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce".

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Táži se, jestli se ještě někdo chce přihlásit do podrobné rozpravy? Není tomu tak, proto ji uzavírám.

A nyní prosím pana navrhovatele, aby vystoupil se svým závěrečným slovem.

Senátor Jaroslav Zeman:  Pro mě jsou akceptovatelné oba návrhy, jak pana kolegy Víchy, tak pana kolegy Vystrčila, takže oba podpořím.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se ještě zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství, pana senátora Petra Šilera, jestli si nepřeje? Děkuji. Takže nyní, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Senátor Ivo Bárek:  Tak, máme tady pozměňovací návrhy. Dovolte, abych navrhl hlasování. Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který jsem předložil já a pan kolega Jan Horník. A týká se toho 1. července na 1. dubna. To znamená, to je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, což je tisk 324/1.

Jak to, že to nejde? Já myslím, že to jde. To je jenom názor o tom, kdo má jaký názor. Já jako zpravodaj navrhuji, abychom hlasovali, znovu říkám – o pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu výboru v 1. kole. Následně budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu výboru. Když bude přijat, tak je nehlasovatelný návrh pana senátora Eyberta. To je podle mě úplně jednoduché. Takže pokud chce pan senátor Vystrčil něco říct, tak klidně může.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, já se zeptám na stanovisko pana navrhovatele. Souhlasíte? Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Hlasujeme o pozměňovacích návrzích zákona, tak jak nás s nimi seznámil zpravodaj garančního výboru Ivo Bárek.

Tak prosím, ještě jednou.

Senátor Ivo Bárek:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu VUZP, to znamená tam, kde je napsáno, že slova 1. července 2015 se nahrazují slovy 1. dubna 2015. Doporučuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 9 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 58, proti byli 2, návrh byl přijat. Prosím.

Senátor Ivo Bárek:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu VUZP tak, jak byl změněn teď ten datum z 1. července na 1. dubna, to znamená hlasujeme teď o tisku č. 324/1 ve znění, které jsme teď přijali v rámci tohoto prvního pozměňovacího návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 10 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 55, proti byl 1, návrh byl přijat.

Senátor Ivo Bárek:  Ježíšmarjá, nehlasoval jsem, ale to nevadí. (Smích.)

Hlasoval jsem, hlasoval jsem ANO.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Prosím, pokračujeme v hlasování.

Senátor Ivo Bárek:  Já jsem hlasoval.

Nyní tímto hlasováním je nehlasovatelný komplexní pozměňovací návrh pana senátora Eyberta, takže ten odkládám, a pak tady máme další pozměňovací návrhy pana senátora Vystrčila.

Senátor Miloš Vystrčil:  Já vzhledem k přijetí pozměňovacího návrhu výboru, tento svůj návrh stahuji.

Senátor Ivo Bárek:  Takže pan senátor Vystrčil stahuje svůj pozměňovací návrh. Abychom se řádně vypořádali s pozměňovacími návrhy, po poradě s legislativou, já doporučuji, abychom hlasovali i o pozměňovacím návrhu z VHZD, i když je podobný, ale bylo by dobré, abychom se s ním vypořádali tím, že ho zamítneme.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže já zahajuji hlasování. Vypořádejte se s tím podle svého. Kdo je pro, tlačítko ANO a ruku nahoru.

Senátor Ivo Bárek:  Pro zamítnutí.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Až teď, pane senátore.

Konstatuji, že v hlasování č. 11 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 8, proti bylo 18, návrh nebyl přijat. Byl zamítnut, a my pokračujeme, pane senátore. Návrh byl zamítnut.

Senátor Ivo Bárek:  Návrh byl zamítnut. A nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích tak, abychom po pozměňovacích návrzích vrátili do Poslanecké sněmovny tento tisk pozměňovacími návrhy, ve znění pozměňovacích návrhů.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže nyní hlasujeme o podobě zákona změněného o naše pozměňovací návrhy a budeme ho vracet. O tom hlasujeme, ano?

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru, kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 12 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 59, proti byli 3, návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodnění usnesení Senátu přednesou na schůzi Poslanecké sněmovny. Pokud mám informace, došlo ke změně. Pověřenými senátory by měli být pan senátor Petr Vícha a Petr Šilar, jestli souhlasíte?

Pane senátore Bárku, souhlasíme s pověřením? Pánové mě nesledují. Pánové, pane Bárku, vy jste garanční zpravodaj, souhlasíte, aby byli pověřeni pan Petr Vícha a Petr Šilar? Dobře. Takže budeme hlasovat o souhlasu s pověřením.

Přistoupíme k hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO, ruku nahoru, kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 13 ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat, a tím končí toto náročné projednávání tohoto bodu. Všem děkuji a doufám, že přispěje k vylepšení podmínek v naší zemi v této oblasti.

A my se vystřídáme ve vedení.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 325

Máme to jako tisk 325 a návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, který zastupuje ministra financí Andreje Babiše. Pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jak jsem již varoval, objevuji se za tímto pultíkem znovu, a tak, jak jsem dostal předběžná avíza, tak si myslím, že i u některých z bodů, které předkládám v zastoupení pana místopředsedy vlády a ministra financí, pana Babiše, se také hezky rozcvičíme. Ale dáme si jeden rozjezdový, já věřím, že tam ta debata bude možná ne tak košatá.

Dovolte mi tedy, abych stručně představil návrh tzv. implementační novely zákony o DPH. Důvodem pro předložení návrhu zákona je povinnost implementace změn pro oblast DPH schválených v předpisech EU. Jedná se především o promítnutí změn při stanovení místa plnění při poskytnutí služby, zavedení zvláštního režimu jednoho správního místa a promítnutí změn v územní působnosti, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména oblast Mayot.

Účinnost zákona se navrhuje k datu 1. ledna 2015 s výjimkou úpravy územní působnosti a registrace ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa, u nichž se navrhuje účinnost již od 1. října 2014.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás požádat o podporu předloženého návrhu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním výborem byl VHZD. Usnesení má č. 325/1. Zpravodaj je pan senátor Petr Bratský, který má slovo.

Senátor Petr Bratský:  Dobré odpoledne, pevně věřím, že po dlouhé materii předchozí, tady tato věc nebude tak příliš složitá. Pan ministr uvedl, o co se jedná. Chtěl bych říci, že veškeré změny by měly nabýt účinnosti k 1. lednu 2015 s výjimkou mála těch, které by měly nabýt účinnosti již k 1. říjnu 2014. Jsou to ty, které se týkají nového vymezení území členského státu EU. Celá unie má v tom shodu.

Poslanecká sněmovna bude zasedat ve druhé polovině září, tudíž se očekává, že v Senátu by měla tato věc projít bez problémů. Pokud bychom vrátili, tak by ještě sněmovna mohla samozřejmě něco učinit, ale díky vstřícnosti pana prezidenta by se to nakonec mohlo stihnout.

Proto bych jenom chtěl přečíst usnesení našeho VHZD, kterým se doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ptám se, zda někdo – podle § 107 jednacího řádu navrhuje, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikdo se nehlásí.

Otevírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím.

V této chvíli máme jediný návrh, a to je návrh – schvátit. Nepředpokládám, že by se pan ministr nebo zpravodaj chtěli vyjadřovat k něčemu, co neproběhlo, tzn. k obecné rozpravě. Po znělce budeme tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování o – schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 14 ukončeno. Registrováno 69, kvorum 35, pro 53, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 327

Máme to jako senátní tisk č. 327. Opět bude pan ministr životního prostředí Richard Brabec tento návrh uvádět.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně představil novelu zákona o spotřebních daních, která realizuje jednu z priorit vlády obsaženou v programovém prohlášení vlády. Její přijetí je důležité pro hospodaření aktivně hospodařících zemědělců. V předloženém materiálu se navrhuje zavést opatření, která v rámci zemědělské prvovýroby opětovně umožní vrácení spotřební daně ve výši odpovídající zvýhodnění v roce 2013, tedy 40 % spotřební daně z klasické motorové nafty a 58 % z tzv. směsné nafty. Navržená úprava je v souladu s předpisy EU v oblasti veřejné podpory... (Hlasy z pléna: To je jiný zákon... Senátor Karel Korytář předstupuje ze senátorské lavice před řečnický pult: Předkládáte jiný zákon!)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Spotřební daně – náš tisk č. 327 a jde o zákon č. 353/2003 Sb.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Omlouvám se. Měl jsem to v původním programu ještě jinak...

Takže, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl a stručně odůvodnil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, označený jako tzv. sazbová novela.

Tento zákon se týká členství ČR v EU. Návrh je předkládán na základě zhoršeného vývoje směnného kurzu české koruny vůči euru, protože tento vývoj výrazně ovlivňuje naplnění požadavku na minimální zdanění cigaret stanoveného směrnicí Rady 2011/64 EU o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků.

ČR je povinna s účinností od 1. ledna 2014 splnit specifický minimální požadavek na výši spotřební daně 90 eur na tisíc kusů všech cigaret a procentní požadavek na výši 60 % vážené maloobchodní prodejní ceny. Specifický požadavek pro rok 2014 je nutné splnit v přepočtu podle směnného kurzu koruny vůči euru, který byl platný první pracovní den v říjnu loňského roku, tedy 2013. Sazby daně jsou navrženy tak, aby bylo možno pro případnou následnou úpravu sazeb na rok 2015 využít ročního odkladu pro úpravu sazeb podle čl. 18 odst. 2 směrnice a předešlo se tak další úpravě sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v krátkém časovém odstupu.

Chtěl bych zdůraznit, že pokud by návrh zákona nenabyl platnosti do 30. září 2014, musely by být neprodleně navrženy nové vyšší sazby spotřební daně vycházející ze směnného kurzu platného první pracovní den měsíce října 2014. Tento kurz bude významně poznamenán intervencí ČNB z listopadu loňského roku. V takovém případě by muselo dojít k navýšení sazeb spotřební daně u cigaret o dalších 5,5 % oproti předloženému návrhu.

Nové vyšší sazby by měly výrazný dopad na tuzemský trh. Oproti současným cenám cigaret by se cena krabičky zvýšila přibližně o 6 – 7 Kč, což by znamenalo přibližně o 3 Kč více, než je dopad do cen v předloženém návrhu.

Skokové navýšení cen cigaret je spojeno s vysokým rizikem přechodu spotřebitelů na černý trh, jehož nárůst byl zjištěn i v současné době. V souvislosti se změnou sazeb spotřební daně z tabákových výrobků se u cigaret dále navrhuje zavedení přechodného období pro doprodej cigaret zdaněných současně účinnou sazbou spotřební daně v délce 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně z tabákových výrobků.

Předpokládaný maximální celoroční dopad navrženého zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků na příjmy státního rozpočtu je odhadován ve výši 2,8 mld. Kč. Účinnost je navrhována k prvnímu dni třetího kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona. Pouze tak mohou být zachovány zákonem stanovené lhůty pro objednání a odběr tabákových nálepek s novou sazbou spotřební daně.

Závěrem bych chtěl, vážené dámy, vážení pánové, opětovně podtrhnout, že pokud nenabude návrh zákona platnosti do 30. září, budou muset být navrženy nové vyšší sazby spotřební daně, které vycházejí již ze směnného kurzu platného první pracovní den měsíce října 2014.

ČR bude mít odpovídající předpis evropského práva stále transponován chybně. Dopouští se tak porušení závazků plynoucích z práva EU a důsledkem toho se vystavuje možnosti zahájení řízení pro porušení smlouvy podle čl. 258, Smlouvy o fungování EU – a s tím samozřejmě souvisí i možnost uložení peněžité sankce Soudním dvorem.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás požádat o podporu předloženého návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je VHZD. Usnesení má číslo 327/1. Zpravodajem je pan senátor Karel Korytář. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři, úvodem chci oznámit, že nejsem ve střetu zájmu. Moje námitky vůči kouření v Senátorské jídelně nemají žádnou souvislost s projednávaným tématem.

Nyní k předloze. Cílem postoupeného návrhu zákona je reagovat na zhoršující se směnný kurz české koruny vůči euru tak, aby sazby spotřební daně pro tabákové výrobky odpovídaly minimální výši sazeb této daně v eurech stanovené předpisy EU. Jak již řekl pan ministr – z 90 euro na tisíc kusů všech cigaret, zatímco nyní je v ČR hodnota 87,4 eura. Směnný kurz platný pro stanovení výše sazeb spotřební daně z tabákových výrobků na rok 2014 činí 25,647 Kč na euro.

Proti dosavadnímu stavu se navrhují změny v sazbách daně z tabákových výrobků, jak máte uvedeno v senátním tisku.

Předkladatel novely upozornil na fakt, že se schválením novely nelze otálet, protože by ČR hrozily sankce EU za nesplnění tabákové směrnice.

V této souvislosti nezbývá, než si postesknout, zda EU srovnává i rozdíl výdělků občanů starých a nových zemí.

Kromě harmonizace spotřebních daní z tabákových výrobků je cílem směrnice rovněž zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví. V této souvislosti by měla i navrhovaná úprava představovat pozitivní dopad z hlediska zdraví obyvatel ČR, i když, jak vyplynulo z diskuse v Poslanecké sněmovně, spíše zatíží rozpočty rodin kuřáků.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně byly předloženy nebo diskutovány návrhy, které se týkají dalšího zhoršujícího se vývoje kurzu koruny vůči euru, který by znamenal, pokud bychom chtěli dodržet minimální výši spotřební daně, novou úpravu. O tom hovořil i pan ministr.

Dále, aby se nezvýhodnil dovoz levnějších cigaret upravit daň snížením pevné složky a zvýšením minimální složky, to znamená, je to obava z přechodu kuřáků drahých na levnější cigarety.

Tatáž obava vedla k zavedení rovné daně na cigarety. Ve finále v Poslanecké sněmovně však byly přijaty pouze pozměňovací návrhy, které regulují režim objednávání a odběru tabákových nálepek.

Samozřejmě, že všechny tyto predikce budou naplněny pouze v případě, jak uvedl pan ministr, pokud bude ve Sbírce zákonů tato novela zveřejněna do 30. září tohoto roku.

Ve výboru VHZD byl předložen a následně po rozpravě přijat pozměňovací návrh s novými sazbami daně z tabákových výrobků, které jak uvedl předkladatel, lépe reagují na změny kurzu koruny mimo jiné.

V dalším pozměňovacím návrhu, který byl podán, jde o snahu napravit stav, kdy vláda v rozmezí 2 dnů poslala do Poslanecké sněmovny 2 novely zákona o spotřebních daních, týkajících se zelené nafty a tabákových výroků a Poslanecká sněmovna se tomuto bez dalšího přizpůsobila, byť každá z těchto novel o spotřebních daních řeší věcně různou problematiku a jde o politicky citlivá témata, nelze si představit, že by se tento postup měl stát standardním legislativním postupem, neboť by mimo jiné mohl vést k absurdnímu zmnožení novel jednotlivých zákonů. Pomineme-li procedurální aspekt takovéhoto postupu, pak situace 2 souběžně jdoucích novel téhož zákona, navíc předloženého týmž navrhovatelem, zakládá stav nepřehlednosti, a to jak již při projednávání návrhu v Parlamentu, tak především následně při aplikaci práva jeho adresáty.

Pozměňovací návrh se týká tzv. zelené nafty a jde o plné znění novely předložené vám v senátním tisku č. 326. Přijetím tohoto návrhu tak předkládá VHZD plénu Senátu jednu novelu zákona o spotřebních daních.

Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k předchozímu a významu této novely, navrhuje VHZD plénu Senátu, vrátit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení č. 327/1.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže já děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona? Nikdo, otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené a milé kolegyně a kolegové. Jak jste slyšeli ze slov zpravodaje, senátora Korytáře, na našem výboru na včerejším jednání byla tzv. zelená nafta kompletně řazena do zákona o spotřební dani, kde jsme se zabývali cigaretami.

Chtěl bych k tomu říci následující. Zelená nafta je používána ve všech státech EU a její aplikace zabezpečí určitou konkurenceschopnost našich zemědělců. Chtěl bych zdůraznit, že se týká především těch, kteří mají náročné plodiny, zelenina, ovoce, vinice, chmel, brambory apod.

Začlenění zelené nafty do zákona o spotřební dani není přílepkem, do tohoto zákona patří, proto byl aplikován pozměňovacím návrhem, který jsem předložil v plném znění.

Z uvedených důvodů vás žádám, kolegové a kolegyně, abyste tento pozměňovací návrh podpořili.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo s právem přednostním má pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zaprvé bych se chtěl přidat k podpoře předřečníka, pana Hajdy, k tomu, jak tady vysvětlil přidání zelené nafty k této záležitosti, ale hlavně chci vystoupit k pozměňovacímu návrhu, který jsme včera přijali k senátnímu tisku 327, a sice návrhu zákona o změně spotřební daně u tabákových výrobků.

Nechci vtipkovat, na úvod jenom řeknu, že v této věci jsem zcela a absolutně nezávislý, pokud se týká kouření, tak ji můj otec se mnou vyřešil, když jsem chodil do 3. třídy, takže nekouřím od té doby, vyjma několika žní nebo dožínek, kdy byla výjimečná úroda a kouřili jsme vítězné doutníky a příští den nám z toho nebylo dobře.

Zadruhé nejsem žádný exponent tabákové firmy, cigaretové firmy Philip Morris, která u nás vyrábí jako jediná cigarety, a kde jsou zaměstnaní, a je to významná část v té oblasti, na Kutnohorsku, naši lidé.

Zatřetí nejsem senátor za okres Kutná Hora.

Začtvrté, chcete-li to vědět, když jsem se zabýval tímto zákonem, tak jsem velmi konzultoval některé odborné záležitosti s Asociací hotelů a restaurací ČR.

To jsou ty firmy, které se nezabývají prodejem surového tabáku, ale které se zabývají prodejem normálních cigaret. Takže příště, až budou na iDNESu různé články, tak bych prosil, aby autoři vzali v potaz tuto mou informaci.

A teď k mému vystoupení, k věci.

Ačkoli zdanění cigaret a tabáku vzrostlo letos kvůli EU již jednou, jak říkal pan ministr, je třeba s tím souhlasit, zvýšit sazbu znovu, a to kvůli stále klesajícímu kurzu koruny vůči euru. EU stanovuje pro ČR striktní podmínku pro minimální zdražení. VHZD se tím návrhem, jak tady bylo řečeno, včera zabýval, se závěrem doporučit Senátu úpravu navržených sazeb, která přišla z dolní sněmovny.

Hlavním důvodem je skutečnost, že kvůli dalšímu vývoji směnného kurzu návrh, který nám postoupila Poslanecká sněmovna, již bohužel požadovaného cíle, tedy splnění požadavků EU, nedosáhne. Vysvětlím. Je to vysoce odborná diskuse s mnoha čísly, ale budu stručný. Když vezmeme z tohoto zákona cigarety, mimochodem je ta spotřební daň různá u cigaret, doutníků a tabáku ke kouření, což samo o sobě je divné, když vezmeme spotřební daň z alkoholu, kde je mnoho druhů alkoholu, tak ta spotřební daň je zkrátka jednotná, tak to už svědčí o tom, že když se zákon o spotřební daně u tabákových výrobků tvořil, tak už to svědčí o tom, že tam různé lobby si vylobbovali různé rozvrstvení, což pro mě není dost dobře pochopitelné. Ale abych se vrátil k splnění směrnice EU, tak použiji příklad u cigaret, v části minimální daně je návrh dolní Sněmovny 2,37 Kč/ks za cigaretu, náš včera schválený návrh se zvyšuje na 2,40. Chci říct, že to číslo, které je v předloženém zákoně dolní Sněmovnou – 2,37 – rovná se v korunách kurzu 27,650 Kč a včera ten kurz byl 27,830. Tak už včera např. tento zákon nesplňoval v této části tento minimální požadavek EU.

Jsme konfrontováni se situací, abychom přijali návrh Poslanecké sněmovny, jehož deklarovaným cílem je naplnění závazků vůči EU, ale ve skutečnosti už teď závazek naplnit nedokáže.

Stejně jako většina mých kolegů z hospodářského výboru proto považuji za nezodpovědné přijímat bez výhrad návrh, o němž můžeme s jistotou říci, že svůj účel nenaplní a že životnost takovéhoto zákona se bude počítat maximálně na měsíce. Evropská unie nám totiž zcela jistě neodpustí naplnění kritérií, která dnes mimochodem všechny členské státy plní. Plní je proto, že cigarety a tabákové výrobky jsou tam dražší.

Česká republika se dnes bohužel klasifikuje jako země, kde jsou levné cigarety zdaleka nejdostupnější v rámci celé Evropské unie. A to včetně zemí, kde je kupní síla obyvatel nižší než u nás. Např. v Rumunsku. Dostupnější cigarety jsou podle oficiálních údajů dostání již jen v Bulharsku, Litvě a Lotyšsku, což jsou země, které jsou ve srovnání v Českou republikou ještě víc ohroženy nelegálním obchodem, neboť přímo sousedí se zeměmi mimo Evropskou unii.

Pokud Česká republika řádně nenaplní alespoň minimální úroveň zdanění Evropské unie již v rámci této novely, můžeme s jistotou navíc říct, že se nejen vyhneme případnému postihu Evropské unie, ale také dalšímu razantnímu zvýšení cen cigaret. Nesplnění kritérií Unie k 1. lednu 2015 by totiž znamenalo, že ke zdražení cigaret o cca 2 Kč z ledna letošního roku o další 4 Kč dané touto novelou přibude v příštím roce ještě třetí zdražení o další 3 Kč za krabičku. Zhruba za rok by tedy ceny cigaret stouply v průměru o téměř 15 %.

Dále bych chtěl upozornit ještě na jednu důležitou záležitost tohoto zákona, která se dlouhodobě a z nepochopitelných důvodů přehlíží. Jedná se o rozdíl ve zdanění cigaret a ostatních tabákových výrobků. Tabák na ruční balení cigaret je výrazně méně zdaněn, surový tabák dokonce zdaněn není vůbec. Surový tabák vypadá takto, je v České republice, nebo bylo v České republice zhruba 30 prodejen, kde se dá koupit tabák. Jsou to prostě tabákové listy. A na místě v mnoha těch prodejnách se z toho nařeže na místě takovýto tabák. A toto není, prostě nepodléhá vůbec žádné dani.

Odborníci odhadují, já nedovedu říct, na kolik to číslo je přesné, ale děje se tady zcela evidentně daňový únik. A zcela evidentně o tom věděli poslanci dolní sněmovny, kteří tady toto schvalovali, tento zákon, který přišel do Senátu. Protože tam byl zamítnut pozměňovací návrh, který by tady toto zkrátka znemožnil. Odhaduje se, že takto uniká státnímu rozpočtu až 500 milionů korun.

Je pro mě velmi obtížně pochopitelné, když se tento zákon novelizuje, proč tady toto se tímto neřeší. Stát se tedy v tomto případě připravuje o významné příjmy na úkor výrobků, nejen tady tímto, ale neoprávněně nebo nezdůvodněně nízkou daní u toho tabáku, z kterého se balí cigarety. O významné příjmy na úkor zdanění výrobků s vyšší daňovou výnosností.

Z tohoto důvodu jsme se zabývali i problematikou zdanění tabáku ke kouření. Omezení dalšího šíření tohoto daňového dumpingu, který zásadním způsobem zvýhodňuje danění ručně balených cigaret tzv. odlehčovaným tabákem oproti cigaretám a připravuje státní rozpočet neopodstatněně o významné příjmy, se navrhuje alespoň částečné zvýšení této daně.

V této oblasti je přitom podle existujících analýz potenciál vyššího výběru do státního rozpočtu o více než miliardu korun. Jak vidíte, v rámci práci výboru jsme se návrhem seriózně zabývali a dovolte mi proto na závěr shrnout výhody navržených úprav výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Zaprvé: Upravené sazby daně podle stanoviska pozměňovacího návrhu povedou ke splnění klíčových požadavků směrnice EU. A to jak pro rok 2014, tak i pro rok 2015.

Zadruhé: Splněním požadavků daných směrnicí se Česká republika vyvaruje nutnosti další novely v prvních měsících roku 2015 z důvodů nesplnění minimálních kritérií, ke kterým se zavázala.

Zatřetí: Navržené změny mají potenciál dodatečného výběru daně do státního rozpočtu až ve výši kolem 1,35 miliard korun.

Já osobně si myslím, že státní rozpočet tuto částku by docela potřeboval.

Pokud se týká argumentu, že se to nestihne do 30. 9. a že budou následovat sankce Evropské unie, tak si myslím, nebo ne myslím, jsem přesvědčen, že ten argument je lichý. Proč? Protože sněmovna může v září náš návrh, pokud bude schválen, který nám předkládá výbor pro hospodářství, zemědělství, dopravu, tak sněmovna může v září tento zákon projednat a do konce září může vyjít ve Sbírce zákonů.

Já nerad používám slova, jak je včera používala paní náměstkyně ministra financí, která místo čísel, těm se úplně vyhnula, používala slova, že ministerstvo je přesvědčeno, že odborníci doporučují, že jsou určité prognózy vývoje kurzu, a tak dál, atd., takže nerad používám tato slova. Ale v tomto případě je použiji. Já jsem přesvědčen, že i pan prezident se bude tímto zákonem velmi pečlivě zabývat. Protože známe jeho slabinu – kouření, která v jeho osobě je na tom stát z jeho osoby za celý život velmi dobře. A o tomto rozdílu daňové zátěže mezi cigaretami a mezi tím tabákem velmi dobře ví. A já neoficiálně vím, že mu to zkrátka velmi vadí.

Takže si nemyslím, že by měla být v legislativním procesu překážka. Pokud se bude chtít, samozřejmě. Měla by být překážka takového rázu, že ten argument, že se to nestihne, že budou sankce, že by byl zkrátka a dobře alikvótní. Já si myslím, že nikoliv.

Čili závěrem vás žádám, abyste to, co vám předkládáme ze senátního výboru, podpořili. Protože si myslím, že rozdíly v těch jednotlivých úrovních zdanění jsou nezdůvodněně vysoké. A hlavně si myslím, že státní rozpočet svoje příjmy potřebuje. Nebudu tady mluvit o mladé generaci, o kouření atd., to možná bude mluvit někdo jiný, že je potřebuje, takže vás žádám, abychom to schválili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má paní senátorka Veronika Vrecionová.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobrý den. Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, přeji hezké odpoledne.

Já bych nejdřív chtěla promluvit k cigaretám a tabáku. Já naprosto rozumím té potřebě této změny, o které tady vlastně pan předkladatel již mluvil. Rozumím té potřebě navázat na evropské předpisy a také na změnu kurzu v důsledku intervence České národní banky.

Chtěla bych říct, že spotřební daň na cigarety a tabákový průmysl je velice složitá. Skládá se z procentuální sazby, z pevné sazby a ještě k tomu se musí splnit ta minimální sazba, což je 90 euro na 1000 korun. Dnes se spotřební daň na cigarety pohybuje v absolutní částce od 45 Kč po 48,10 Kč, což je od těch levných cigaret po ty drahé.

Ten problém – pan kolega Veleba to tady již zmiňoval, tak já nebudu zacházet do podrobností. Nicméně bych chtěla zmínit to, že spotřeba levných cigaret je v České republice okolo 70 % na tom celkovém podílu na trhu a 30 % jsou ty dražší cigarety. A to, co jsme na hospodářském výboru opakovaně řešili, je to, že ty levné cigarety jsou právě ty, které jsou spíše dovážené. Ty dražší cigarety se vyrábějí tady u nás. Proto jsem i na hospodářském výboru – a stále podporuji ten návrh pana kolegy Veleby, protože ten se snaží ty nůžky alespoň trošinku uzavírat.

Ráda bych jenom řekla, že ten vládní návrh, ač jsme byli předkladateli opakovaně ubezpečováni, že se snažil velice to zvýšení ceny vyvážit mezi jednotlivými cenovými kategoriemi, ale stejně, když si uděláte ten přepočet, tak se tam pohybujeme od 47 do 51 Kč. Zhruba, já zaokrouhluji. Ale vůbec nedochází k nějakému uzavření nůžek.

A proto si dovoluji tady podpořit pana kolegu Velebu. Nicméně – protože samozřejmě jsem také zaregistrovala tady různé řeči o různých lobbistech a četli jsme to také na internetu, dovoluji si vám ještě předložit jeden pozměňovací návrh, který máte na stolech. A ten pozměňovací návrh je velice jednoduchý a byl předkládán již v Poslanecké sněmovně. Byl zamítnut.

Ten pozměňovací návrh v případě podrobné rozpravy si vám tedy dovolím předložit, ale velice stručně bych chtěla říct, že ten zavádí rovnou daň na jeden balíček cigaret. Znamená to, že zavádí stejnou sazbu spotřební daně z tabáku na každou krabičku. Ten pozměňovací návrh tak vyhovuje všem těm kritériím, která od nás chce Evropská unie, a zároveň je dopad té sazby přibližně 5 Kč na každou krabičku cigaret. Ať jsou to ty drahé cigarety, nebo ty levné. Takže si myslím, že je i velice spravedlivý ke všem producentům. A myslím, že potom se dá naprosto jednoznačně říct, že nikomu tím nenahráváme.

Takže velice vás prosím, abyste toto ještě zvážili, protože já si myslím, že tento návrh je velice jednoduchý a máte ho na stole. Takže v případě podrobné rozpravy bych se ještě dovolila s ním připomenout.

A potom bych velice ráda ještě tady promluvila k zelené naftě. Já myslela, že to budeme ještě rozebírat, pravděpodobně se nedostaneme už k té diskusi u toho příštího bodu.

Zelená nafta. Já jsem pevně přesvědčená – a opakujeme to mnohokráte –, že tento způsob podpory je velice nespravedlivý. Já rozumím tomu, že podobná podpora je ve všech okolních zemích, a rozhodně bych si nedovolila tady říct, že nechceme podporovat naše zemědělce. Ty odhady, jaké bude mít znovuzavedení zelené nafty na státní rozpočet, dělají asi – někdo odhaduje 1,2, někdo až 1,4 – 1,5 mld. Kč. A já jsem pevně přesvědčena o tom, že pokud bychom byli schopni ze státního rozpočtu dotovat přímo zemědělce touto částkou, tak bychom i byli schopni dosáhnout toho, že bychom podporovali i to, co v zemědělství podporovat potřebujeme.

Pan ministr zemědělství několikrát deklaroval podporu živočišné výroby, ovocnářství, zelinářství... Ale bohužel, tak jak jsou nastaveny dotace v rámci společné evropské politiky, tak si myslím, že jsme zdaleka nevyužili tu možnost převést část finančních prostředků z 1. pilíře, který je na hektar, do toho druhého, kde můžeme tu podporu více cílit. Zrovna tak ta zelená nafta více nahrává výrobcům. To, co je na těch polích, si myslím, že by mělo být naším společným zájmem, aby tam nebyly technické plodiny, jako je řepka a kukuřice. A více se snažit podporovat tu výrobu, kde je více přidané práce, kde se vytváří více hodnoty, kde se vytvářejí i pracovní místa. A navíc se i udržuje daleko lepší kvalita půdy, což je věc, která nás myslím velice trápí.

Je tady řada dalších důvodů. Zelená nafta je zcela nesystémová daň, která komplikuje daňový systém, ale to je věc ministerstva financí, které nás ubezpečuje, že si s tím dokáže poradit. I to považuji jako vláda, která chce bojovat s daňovými úniky, tak si nemyslím, že tohle je ta správná cesta. A já tedy také avizuji...

Ještě bych chtěla říct jednu velice důležitou věc, že si myslím, že daleko lepší by bylo podpořit ty zemědělce tak, jak jsem řekla, a naopak jít cestou snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Podobně, jak to navrhoval váš pan kolega, náš pan kolega, poslanec Urban v Poslanecké sněmovně. A tím bychom ulevili obecně všem. A myslím si, že by to bylo daleko účinnější, transparentnější, prospěšnější.

Proto jsem vám připravila další pozměňovací návrh, který... Takhle, já jsem připravila ještě dva pozměňovací návrhy...

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní kolegyně, já vás nerad přerušuji, je to možná nespolečenské, ale my projednáváme spotřebku u cigaret.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Já vím, ale tady padl návrh...

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ano, to je ale až v podrobné rozpravě. Ten návrh zatím máte, všichni jste s ním seznámeni, protože v této chvíli by někdo musel navrhnout, že se spojuje diskuse k obou návrhům zákonů. To znamená ten, co následuje. A myslím si, že tím pozměňovákem se nám tady podařil udělat docela hezký prostor na to, abychom teď diskutovali o zelené naftě.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobře, já děkuji, já jsem jenom chtěla avizovat ten pozměňovací návrh, o kterém můžu v té podrobné rozpravě více hovořit, ale samozřejmě jestli pak dostanu prostor, tak...

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Prostor dostanete určitě, když bude na to prostor. Slovo má pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové.

Předně děkuji členům výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu za to, že splnili úlohu Senátu, která mu přísluší. Tedy zabývali se věcně návrhem celého tohoto zákona. A když se zjistilo, že zákon není dokonalý, je nepřesný, troufám si říct, že není aktuální, viz vystoupení pana senátora Veleby, zjednali nápravu.

Hlásím se k této nápravě a hned dopředu říkám, že pozměňovací návrh tohoto výboru podpořím.

Na druhou stranu je také seriózní, abych řekl, že i já jsem tedy kuřákem a kouřím cigarety vyrobené v České republice. Nebudu tady opakovat argumenty, když už tady zazněly ve vystoupeních předřečníků.

Chci vás jenom letmo seznámit s některými citacemi, které se objevily na iDnes a potom i v Mladé frontě. Mohu říct, že mě tedy hodně nazdvihly. Byť si paní redaktorka Kateřina Koubová dala tu práci a už ve čtyři ráno zavěsila svůj příspěvek na iDnes, v sekci Ekonomika, a nazvala to "Senátoři potěšili Philip Morris, dražší cigarety zdaní méně než ty levné". A podtitulek: "Senátorský výbor chce, aby dražší cigarety zdražily méně a levněji či více. Novelu zákona hodlá vrátit sněmovně se změnami, které se líbí společnosti Philip Morris." Pak je tam fotografie všech výrobků, které se v Kutné Hoře vyrábějí.

Podobný článek potom vyšel v deníku Mladá fronta Dnes, kde už potom nadpis je, řekněme, mírnější: Senátoři podpořili dražší cigarety, víc zdaní levné kuřivo. A podtitulek je téměř podobný.

A pak následuje text, který by měl být spíše v inzertní části, než v nějaké publicistice. Posuďte sami.

Dramaticky se začíná: "Ve starobylé Valdštejnově pracovně se včera odehrála důležitá bitva o zdražování cigaret, kvůli které krabička cigaret může od příštího roku zdražit o šest až sedm korun, místo plánovaných tří až čtyř korun. Je to tak důležitá bitva, že předkladatel místo toho, aby tady obhajoval svůj názor, si polévá hlavu ledovou vodou někde na pláži, i když na druhé straně je nutno podotknout, že je sympatické, že i on se do této celosvětové akce zapojil."

Budu citovat dál:

"Hospodářský a zemědělský senátní výbor včera rozhodl navrhnout horní komoře, aby vrátila novelu zákona o spotřební dani do sněmovny, i když čas tlačí. Krabička zdraží o tři až čtyři koruny jedině, pokud zákon vstoupí v platnost do konce září. Jinak do hry vstoupí kurz slabší koruny a bude nutné počítat s ještě výraznějším zdaněním v korunách."

To je nepřesné, protože tento kurz do hry už vstoupil. A já bych si troufl ještě více zkrátit účinnost, o které mluvil pan kolega Veleba. Domnívám se, že už v okamžiku, kdy bude zákon účinný, už nebude splňovat podmínky evropské směrnice.

V článku se tady pak píše o zelené naftě. Tady musím říct, že výbor elegantně vyřešil nedostatek dolní komory. Pak je tu citována paní náměstkyně, která na výboru odůvodňovala předložený návrh, a pokračuje se, že si od senátorů vyslechla kritiku, že novelou nahrává dovozcům levnějších cigaret, že zákon není připraven dobře.

Tady v tom nezbývá nic jiného, než že tato kritika byla oprávněná – viz podrobné vystoupení pana kolegy Veleby anebo potom i paní senátorky Vrecionové.

Nechci vás tady unavovat další citací, můžete si to najít na webových stránkách nebo v dnešním tisku.

Mluvilo se tady i o lobbistech. Přiznávám, že tedy lobbistou jsem i já, protože lobbuji s podporou pozměňovacího návrhu výboru pro hospodářství, lobbuji za český výrobek, lobbuji za zaměstnance zde v Čechách, lobbuji za vyšší příjmy do státního rozpočtu a lobbuji i za normální demokracii, kde si ministr neúkoluje zákonodárce přes svoje vlastní noviny.

Pan Babiš vlastní Mladou frontu, ale naštěstí nevlastní Senát. Spoléhat se potom na taková vyjádření, jakože věříme při výkladu zákona anebo předpokládáme, podobně, jako se vyjádřil pan ministr o tabákových listech, o kterých už tady pan kolega také mluvil, že o tom ví, ale věří, že si Celní správa s tímto problémem poradí. Může si poradit, a tady mohu předpokládat, že by si mohla poradit stejně, jako si poradila s lehkými topnými oleji anebo s lihem.

I z toho důvodu podporuji tento pozměňovací návrh, protože dle mého soudu plní úkol Senátu, jež nám náleží. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se krátce vyjádřím k projednávanému tisku a zejména k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru.

Otázka by mohla znít: Co se stane, když nalijeme zelenou naftu do tabáku? Když nalijeme zelenou naftu do tabáku, tak se stane několik věcí. Tou první je, že tím vládní koalice, aspoň nějakou svojí částí, přizná, že opravdu s velkou pravděpodobností postupovala v případě schvalování zákona o spotřebních daních, která se týkala zelené nafty, neústavně a že by bylo velmi nemilé, pokud by po podání ústavní stížnosti se ukázalo, že usnesení Poslanecké sněmovny není v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Ale stalo se, že Senát, případně další, se nad tímto rizikem zamyslely a vymyslely řešení, které musím říct, že považuji za poměrně chytré, možná přesněji řečeno, mazané.

To mazané řešení spočívá v tom, že vznikl pozměňovací návrh, který je svým obsahem stejný jako senátní tisk č. 326. Ten byl vtělen do senátního tisku č. 327 pozměňovacím návrhem výboru hospodářského a tím pádem potom senátní tisk č. 326, který máme projednávat až po tomto tisku, je vlastně nehlasovatelný nebo nemá smysl o něm hlasovat, pokud bude tento schválen, neboť obsahuje to samé, co je součástí pozměňovacího návrhu hospodářského výboru.

Řekl jsem, že to je mazané a řekl jsem i chytré proto, že si myslím, že Senát vlastně do jisté míry tím splnil tu roli, abychom se snažili, aby procedury, které děláme, byly čisté, byť jsou někdy komplikované, a aby se nestávalo to, že následně, když přijmeme nějaký zákon a pak se shledá, že jsme se přitom chovali neústavně, aby to neohrožovalo platnost zákona, neboť mezitím ten zákon již byl přijat nějakým jiným způsobem, který vlastně s hlasováním v Poslanecké sněmovně nemá nic společného.

To se stane, když nalijeme zelenou naftu do tabáku jako první věc. A byť nemusíme jako opozice s tímto krokem souhlasit, tak si myslím, že z hlediska nějaké právní jistoty řekněme lidí v tomto státě je to krok, který je v pořádku, a jak jsem už řekl, přestože je komplikovaný a trošku nestandardní, tak je asi pochopitelný.

Druhá věc, o které budu mluvit, je vlastní spotřební daň na tabák. Tady už to bylo řečeno. Ministerstvo financí nám předložilo návrh zákona, který řeší aktuální problém pro rok 2014, ale s velkou pravděpodobností neřeší problém pro rok 2015, protože ten, kdo zdražuje cigarety v tomto státě, prosím vás, je Evropská unie. Evropská unie zdražuje cigarety - slyšíte – protože Evropská unie říká, že 90 euro minimální daň na 1000 ks cigaret a pokud koruna oslabuje, tak je to potom více korun. A s tím se prostě něco musí udělat. A možností, co s tím udělat, je více.

Jedna je, že se bude pokračovat v trendu, který je zvláštní, a dokonce jsem zaslechl od jednoho z politiku nebo náměstků, že je vlastně sociální zdražovat méně laciné cigarety, což je tedy absurdní, ale takhle jsem to zaslechl, a více zdražovat drahé cigarety.

Druhá možnost je ta, kterou tady představil pan senátor Veleba, že se tento nepoměr bude jakýmsi způsobem trošku narovnávat.

A třetí možnost je, že každou cigaretu zdražíme v absolutní hodnotě stejně. V tomto případě to vychází 2,40 Kč na jeden kus, což bude znamenat zdražení zhruba o tři až čtyři koruny na krabičku, s tím, že potom v návrhu Veroniky Vrecionové, který bude probírán v podrobné rozpravě, přece jen jsou drahé cigarety mírně znevýhodněny a zdraženy mírně více.

Takto vypadá situace z hlediska spotřební daně na tabák.

Další věc, která je velmi zajímavá a také tady byla zmíněna, je, že zároveň ministru financí nevadí, že mu zřejmě s velkou pravděpodobností utíká až půl miliardy korun ročně kvůli tomu, že nějaký druh tabáku není zdaněn vůbec, a přesto se kouří.

Já chci poděkovat výboru pro hospodářství, že se tím zabýval a že tuto situaci řeší. Toto je mé vyjádření k tomuto návrhu zákona s tím, že na závěr, byť je to možná zbytečné, protože to tak většinou děláme, bych poprosil, aby o pozměňovacích návrzích výboru pro hospodářství bylo hlasováno odděleně, abychom se odděleně mohli vyjádřit k zelené naftě a odděleně potom ke spotřební dani na tabák a aby hlasování bylo co nejvíce korektní.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezké odpoledne, děkuji za udělení slova, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem si připravil pro vás malý graf, který ukazuje na křivce modré, jak je progresivní zdanění dneska, cigarety, které jsou levné, mají procentuálně vyšší zatížení daňové než cigarety drahé. A v případě přijetí návrhu pana kolegy Veleby se ta křivka změní na křivku červenou, tzn., ty levné budou ještě víc procentuálně zatížené a ty drahé budou ještě níž procentuálně, ale my všichni víme, co procenta dělají za kouzla, takže to jenom pro vaši představu, že návrh bude znamenat procentuálně ještě vyšší zvýšení těch levných cigaret oproti drahým.

Co se týká zelené nafty, já jsem chtěl říkat to samé, co kolega Vystrčil, takže to nebudu opakovat. Chtěl jsem navrhnout oddělené hlasování.

A teď ještě k tabulkám, které máte před sebou, nebo máme před sebou. Bohužel na hospodářském výboru byl ještě jeden návrh, který podával kolega Bis, pak ho vzal zpátky. Ten se lišil ještě v tom, že v tabáku na kouření dával jinou částku za kilogram tabáku. Proč o tom hovořím? V podrobné rozpravě, pokud k ní dojde, budeme mít několik návrhů, které se budou týkat tabulkové části. Ta tabulková část rozděluje 3 segmenty, jedno jsou cigarety, pak doutníky a cigarillos a třetí tabák ke kouření.

Všechny návrhy, jak vládní, tak návrh, který kolega Korytář obhajoval, tak návrh pana Veleby, tak návrh Veroniky Vrecionové, doutníky a cigarillos nechávají stejné. Tam se nemění u nikoho nic. Zřejmě se jich prodává tak málo, že to za to nestojí. Liší se pouze tabulky u cigaret a u tabáku na kouření. U cigaret se liší tak, že kolega Veleba o 1 setinu koruny nebo o 1 haléř snižuje cenu drahých cigaret a minimální sazba jde, pardon, já se musím podívat, na 2,40 Kč. Kolegyně Vrecionová také má 2,40, to znamená, že se mění pouze pevná část sazby daně. Co se týká tabáku na kouření, tak mimo kolegy Veleby všichni ostatní ponechávají vládní návrh 1896 Kč, pouze zde se zvedá na 2500 Kč za kilogram tabáku. Znamená to, že zatímco EU požaduje minimální sazbu daně 60 euro, v tomto případě, v Německu je to např. 62 euro, v Rakousku 65, ČR bude mít 90, to je teda brutální zvýšení! I oproti dalším zemím. Co lze očekávat? Lze očekávat, že tento segment na našem trhu téměř jistě zmizí. Téměř jistě se z něho nevybere nic. Když nezmizí, tak to bude ten černý prodej v různých tržnicích apod., nebude to daněný prodej, žádná miliarda se nebude konat. To prorokuji a můžeme si o tom za rok popovídat.

Já proto navrhnu v těchto tabulkách hlasovat odděleně, zvlášť o cigaretách a zvlášť o tabáku na kouření.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Já se pokusím být stručný. Pan předseda Senátu bude muset odjíždět, tak abych nekomplikoval z časových důvodů hlasování.

Číslo 2,40 není číslo Jana Veleby, je to číslo, abychom vyhověli a s určitou rezervou výhledu kurzu české koruny, abychom vyhověli směrnici EU, nic míň, nic víc. A stejně je to tak s tou pevnou částí z 1,29 Kč na 1,28 Kč.

Se statistikou můžeme dělat různá čísla. Já vám tady přečtu, jsou to asi 4 řádky, jenom statistiku odvodu daní z různých těchto segmentů tabákových výrobků.

Zatímco doma jediný domácí producent, který dosáhne přes 40 % trhu, odvádí více než polovinu veškeré spotřební daně, hlavní dovozci, kteří společně obsáhnou přes 50 % tuzemského trhu, odvádí na spotřební dani dohromady méně než polovinu této daně. Dovozové subjekty navíc odvádí mnohem nižší daň z příjmu. Při pohledu na výkazy za uplynulé roky je zřejmé, že zatímco domácí producent v roce 2012 odvedl na dani z příjmu přes 600 mil. Kč, ostatní dovozci dohromady neodvedli v součtu asi 300 mil. Kč, atd.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Asi tady všichni slyšíte, že ta problematika je velmi složitá. Obzvláště v oblasti tabákových výrobků. Proto mi to připadá velmi nešťastné, ze strany ČSSD i účelové. To už tady zaznělo, že se to všechno spojuje do jednoho projednávání, do 1 zákona. Ostatně byl to pan předseda ČSSD, který podle mých informací navrhoval 2 novely odděleně, zvlášť pro tabák, zvlášť pro zelenou naftu, minerální oleje a další.

Je to velmi složitá problematika, jak už jsem řekl, zejména cenová, ale i daňová. I celní v některých případech. Já si myslím, že ten návrh, vaším prostřednictvím, pane předsedající, našeho kolegy Veleby, je velmi rozumný. Není to EU, je to EK, která to vymyslela a navrhuje to. Nám nezbývá nic jiného, než podle toho postupovat. Je to i otázka dopadů, inflace české koruny ČNB, jak prohlašoval v tisku pan Singer, jak to všechno je dobré, jak nám to všem pomůže. Takže tady vidí kuřáci, jak pomáhá politika ČNB.

K daňovým únikům ve výši půl miliardy – je zajímavé, že pan místopředseda vlády a ministr financí Babiš na jedné straně šetří, kde může, říkal nám, že to bude řídit jako firmu. Já si nedovedu představit, aby unikaly tak velké částky jako tady zaznělo, to znamená půl miliardy.

K zelené naftě bych toho moc raději nechtěl říkat, protože se domnívám, že těch 17 poslanců bylo při smyslech, když hlasovalo, a dodnes nám nebylo dáno, jaké ekonomické dopady, jestli plusové nebo minusové, by mělo snížení spotřební daně. A je to možná velká škoda, protože si dobře pamatuji, že když bývalý ministr financí Kalousek tady zvyšoval spotřební daň, tak jsme říkali, podívejte se, o kolik přijde ČR, protože se bude tankovat všude v okolí. Trochu se změnila doba tím kursem české koruny, ale domnívám se, že solidní je to, aby se dala na stůl čísla a pak se o některých věcech diskutovalo.

Na závěr mi dovolte, abych řekl jednu věc, která se mi velmi nelíbí. Já když mluvím, tak mluvím sám za sebe, nemluvím za Senát ČR. To, co jsem viděl v televizi včera, to bylo jasné, že je předem dohodnuto. Ano. Ale požádal bych vaším prostřednictvím, pane předsedo, k panu předsedu Senátu Štěchovi, aby si nechal zkontrolovat, co řekl v České televizi k otázkám toho, jak se tady bude projednávat tato novela o tabáku i o spotřební dani. Já ze sebe nerad dělám šaška. Jsem tady senátorem zvoleným voliči, nejsem tady senátorem, který byl zvolen jenom ČSSD.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, s právem přednosti se první přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera, ale dává přednost předsedovi Senátu, Milanu Štěchovi.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Pan kolega Dryml to, co tady teď sdělil, o údajném tvrzení nebo názoru, že jsem hovořil za Senát už samozřejmě ráno rozšířil po internetových stránkách, resp. v Parlamentních listech, což já vím, že se nějak musí vést volební kampaň, ale chci říci, že já jsem měl setkání s novináři, kde jsem vyjadřoval svůj názor. Sděloval jsem, že vím od senátorů, že na hospodářském výboru v tu dobu, kdy jsem se setkal s novináři, se tento návrh projednával, dokonce dřív, než jsem to možná řekl, už to bylo to samé projednávané v hospodářském výboru. Já jako senátor Dryml mám právo sdělovat své názory, příp. stanoviska, která jsou stanoviska klubu ČSSD. Ani to jsem nedělal. Mluvil jsem sám za sebe, že se domnívám, že Senát přijme takovýto postup jako hospodářský výbor, navrhl.

Takže samozřejmě vím, že panu kolegovi Drymlovi se nelíbí hodně věcí, co se tady děje. Stranu, kde několik let byl, se snaží pomlouvat, jak může. Já si myslím, že to především svědčí o něm, a ne o nás.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedo, nezlobte se, že vám skáču do řeči, ale jsme při projednávání zákonů o spotřební dani na cigára, a ne v osobních záležitostech. Já netvrdím, že nemá pravdu, ale to si vyřizujte někde jinde.

Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, mě zaujalo, jak pan senátor Nenutil tady natřel svého koaličního partnera, to je zřejmě asi ve všech koalicích stejné, ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já mám situaci proti vám všem značně zjednodušenou. Protože patřím ke skupině obviněných z různého lobbingu, tak já nejsem nikým zlobbován a mám to vyřešeno jednoznačně, nebudu hlasovat pro žádnou variantu týkající se daně na cigarety, protože si myslím, že jestli se mluví o tom, že výrobní cena krabičky cigaret je někde mezi 4 – 6 Kč a lidé za ni platí 60 – 90 Kč, tak je tady něco jaksi zvláštního. To zvláštní je na tom to, že nejen ČR, ale všechny země přišly na to, že takový business se jim s žádnou jinou komoditou nemůže podařit. Takže navenek; Evropskou unií počínaje, výkřiky o tom, jak kouření škodí a jak je potřeba ho zakázat v restauracích a všude, a jak je třeba zakázat další věci, tak najednou, když tečou penízky, tak to už tolik nevadí.

Takže já nebudu z principu hlasovat pro žádné zvýšení daní, většinou nehlasuji nikdy pro žádné zvýšení daní, protože si myslím, že pokud by stát chtěl opravdu zasáhnout a choval se upřímně, tak by nepodporoval pěstování tabáku, stejně jako EU, a postavil by kouření na úroveň drogy, za kterou by hrozil nepodmíněný trest od 3 do 10 let. A potom bych uvěřil tomu, že to s námi myslí dobře. Ale on to s námi dobře nemyslí, on je stejný jako každý businessman, protože tady to má velmi jednoduché získat peníze, a teď nastává ten boj mezi jednotlivými, jestli bude už jenom ta konstrukce daně za cigaretu a procentně je zajímavá, v které se už skoro nikdo nevyzná, už nikdo neví, co se stane, když tam za tu cigaretu dáme 1,24 Kč namísto 1,25 Kč, nebo 1,26 Kč, tam už v tom ztrácíme v podstatě přehled. Kdyby ta daň byla jednoduchá, tak by bylo všem jasné, ale ono je právě jistým účelem právě, aby nebyla příliš jednoduchá, aby se v ní nikdo nevyznal.

Takže tam já, pokud jde o tabák, mám jasno, a pokud jde o zelenou naftu, já jsem známý tím, že moc zelené nemiluji, proto také nemiluji ani zelenou naftu. Já vám přečtu dnešní e-mail od paní Jarmily K.

"Vážený pane senátore, zarazilo mě vaše dnešní vyjádření na ČT24 k zelené naftě. Že ji lidé používali a používat budou k soukromým účelům, nebo ji dokonce prodávat, to máte pravdu." Přitom já jsem vůbec o prodávání nemluvil, to mě ani nenapadlo, že ji ještě prodávají, to už si tam Jarmila domyslela sama, takže teď už vím, jak je to doopravdy. "To, že jste označil místem konání takových praktik Čechy, to si vysvětluji tak, že máte utkvělou představu, že Morava a Slezsko jsou součástí Čech. V tom s vámi nesouhlasím, a prosím o trochu ohledu k lidem, kteří za svou vlast považují Moravu nebo Slezsko, které jako historické země vytvořily spolu s Čechami Českou republiku neboli Česko. Jako senátoru vám předem děkuji za to, že moji připomínku vezmete na vědomí. Přeji vám mnoho úspěchů ve vaší práci. Jarmila K."

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já vás také přeruším, pane kolego.

Senátor Jaroslav Kubera:  Až uslyšíte odpověď, tak zjistíte, že souvisí s projednávaným bodem.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ne, nesouvisí. Pane kolego.

Senátor Jaroslav Kubera:  Je velmi stručná. Nezlobte se, já ji musím přečíst, moc se vám omlouvám.

Senátor Jaroslav Kubera:  Se zelenou naftou se švindluje i na Moravě. Zdá se vám, že to nesouvisí se zelenou naftou? To byla moje odpověď.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ale my zelenou naftu neprobíráme.

Senátor Jaroslav Kubera:  Probíráme oba dohromady.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Neprobíráme, nic takového sloučeného nebylo.

Senátor Jaroslav Kubera:  To nám jenom namlouváte.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Tomáš Jirsa má slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já si myslím, že daně jsou velmi složitá materie, které ne všichni rozumíme a ne všichni jsme na tu debatu připraveni.

Já bych se maličko vrátil na minulou schůzi Poslanecké sněmovny, kde po schválení jistého návrhu proběhla tato debata - a já cituji ze záznamu Poslanecké sněmovny hlasového, který je na stránkách Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Votava říká panu ministrovi financí: "To je asi průšvih, ne, že je schválen ten Urban?" A pan ministr odpovídá: "A co je předmětem toho Urbana?" A Votava vysvětluje: "To je snížení spotřební daně na naftu a benzín pro všechny." Dodává: "Já jsem pro to nehlasoval, já jsem se zdržel, ale ono to prošlo." Pan ministr reaguje: "To se asi zbláznili, ne?" Pak byla přerušena schůze a nastal masakr, který všichni víme...

Protože si myslím, že je to opravdu složité a že se tady množí pozměňovací návrhy, které jsou plny pouze těch procedurálních návrhů, co zrušit, co navrhnout, tak bych chtěl poprosit, jestli je to možné, bude-li se hlasovat o pozměňovacích návrzích, aby nám pan zpravodaj ke každému pozměňovacímu návrhu podrobně vysvětlil, co to znamená a co to přináší, aby i my, co nerozumíme daním, jsme tomu rozuměli.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Nebojte se, nebudu tady rozdmýchávat osobní spory. Ale chtěl bych vám jenom ještě k té tabákové dani a k té celé problematice tabáku bych vám chtěl přečíst, že od roku 2010 snížilo své procentní sazby 18 zemí EU. Je tomu tak kvůli posílení výnosu spotřební daně a z části kvůli šíření aktivit na černém trhu, souvisejícím s prodejem cigaret a kvůli posílení organizovaného zločinu, který má výnos právě z obchodu s tabákem. Takže tady vidíte, že to zvyšování daně z prodeje tabákových výrobků má i další efekty, které nejsou opominutelné. A bohužel, a občané ČR nemají takovou velkou kupní sílu, jako občané jiných států EU, a proto jsou ty obrovské dopady na některé skupiny lidí, které samozřejmě kouří.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, nikdo další se nehlásí, končím obecnou rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit k obecné rozpravě? Pane ministře, chápu, že telefonujete, ale já jsem vám položil otázku, můžete říct, že nechcete.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji, omlouvám se, já jsem se začetl, ale mělo to souvislost, pane předsedající, kdybyste mě chtěl přerušit, tak to mělo souvislost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já jsem vás nechtěl přerušit, já jsem vás vyzval.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji. Děkuji za slovo. Já bych chtěl tlumočit názor Ministerstva financí na jednotlivé věci, které tady zazněly.

Dovolte mi na úvod několik poznámek. K panu senátoru Velebovi a ke kurzu, což tam také hraje roli, nebudeme asi soutěžit, kdo má lépe vytištěnou křišťálovou kouli, jak bude vypadat kurz příští měsíc, nebo vyleštěnou, ale je fakt, že dnes byl ten kurz 27,75 Kč a klesá a podle informací Ministerstvo financí je přesvědčeno, že ten kurz bude ten cílový, to znamená, že ta novela splní svůj účel. To je jedna věc.

Jenom k upřesnění k tomu, co jste říkal. Odklad po 30. 9., nebo odklad toho schválení účinnosti po 30. 9. nezpůsobí porušení směrnice, protože ta už je dnes porušena, to už ji nezhojí, ale způsobí vyšší zdanění, o kterém se tady hovořilo.

Hovořilo se tady o zdanění surového tabáku, jenom k tomu pár poznámek. Zdanit surovinu neumožňují směrnice EU, jak víte, teprve surovina způsobilá ke kouření je předmětem daně a tam nastávají ty problémy, protože je to otázka vyhodnocení, kdy nastává situace, kdy je ta surovina způsobilá ke kouření a tam aktivně celní správa ty úniky stíhá.

Teď k návrhům na změny sazeb.

Ten návrh novely tak, jak ho Ministerstvo financí připravilo, procházel v rámci přípravy a ještě předtím, než se dostal do Poslanecké sněmovny, poměrně intenzivní obsáhlou debatou, odbornou debatou. V této chvíli a vzhledem ke složité problematice a existenci různých názorových směrů koncipovalo Ministerstvo financí předloženou novelu jako čistě implementační. Protože bylo v krátkém čase potřeba reagovat na nesplnění závazků ČR vyplývající z již zmiňované směrnice. Proto záměrem novely bylo pouze splnit kritéria minimálního zdanění, s co možná nejnižším dopadem na strukturu trhu a navýšení bylo provedeno způsobem, který v procentním vyjádření zatíží maximálně shodně všechny nejběžnější cenové segmenty.

Předložený pozměňovací návrh, který se týká zvýšení sazby, o které hovořil pan senátor Veleba, a který je obsažen ve vyjádření komory, je v rozporu s tímto základním záměrem, neboť už zvýšení minimální složky daně je nad rámec požadovaného minimálního zdanění cigaret, které bylo doposud drženo na co nejnižší možné úrovni. A když už tady zaznívaly jednotlivé okolností státy a situace v nich, tak mi dovolte jen krátký exkurz.

Jedním z důvodů je právě hrozba výrazně levnějších cigaret v blízkých členských státech, které mají vyjednaná přechodná období na splnění podmínek směrnice. Jsou jimi především Polsko a Maďarsko, ale mimo to mají vyjednaná přechodná období také Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Řecko. Argumenty obsažené v předložených vyjádřeních upozorňujících na fakt, že v Rakousku, Německu, Polsku a Slovensku mají daň vyšší, bohužel nejsou v tomto kontextu relevantní, protože na černý trh míří právě produkty ze zemí s nižším zdaněním.

S ohledem na poslední změnu sazeb spotřební daně je nutné zmínit, že v současné době jsou relativně více zdaňovány levnější a středně cenové segmenty cigaret vzhledem k jejich konečné ceně a sazby daně z cigaret obsažené v pozměňovacím návrhu tento rozdíl ve zdanění naopak ještě zvýší. To považuje Ministerstvo financí vzhledem k rostoucím daňovým únikům a černému trhu za nežádoucí.

A teď jenom krátká poznámka, ono už to tady také zaznělo, k tabáku ke kouření. V současné době má ČR stanoveny sazby spotřební daně z tabáku ke kouření výrazně nad hranicí minimálního zdanění požadovaného EU. Minimální sazba pro rok 2014 je stanovena ve výši 47 euro za kilogram, od 1. 1. 2015 pak 54 euro za kilogram, u ostatního tabáku je to 22 euro za kilogram. Pro Ministerstvo financí je naprosto nepřijatelné, aby navýšení sazeb o víc jak 30 % od vládního návrhu bylo schváleno na základě pozměňovacího návrhu bez jakékoli odborné debaty.

Do roku 2013 byl v ČR tabák ke kouření daněný v poměru 66 % k minimálnímu zdanění cigaret, od 1. ledna 2013 se poměr upravil na 80 %, což by splňovala sazba ve výši 1920 Kč za kilogram. Předložený návrh ve výši 2500 Kč za kilogram představuje 104 %. To znamená, při sazbě 2500 Kč za kilogram tabáku ke kouření, která je navržena, bude sazba ve výši 97 euro za kilogram, a to je více než dvojnásobek požadovaného minima. Ministerstvo financí je přesvědčeno, že přijetím takto navržené sazby dojde k naprosté destrukci trhu s tabákem ke kouření. Návrh téměř se 100% jistotou povede k masivnímu nárůstu černého trhu, což se děje už teď. Návrh je tak jednoznačně v rozporu s jednou z hlavních priorit vlády, a to potírání a boj s daňovými úniky. Jenom pro srovnání sazby v okolních státech, Rakousko – 70 euro za kilogram, Slovensko – 71 euro za kilogram a Maďarsko – 42 euro za kilogram.

Děkuji za pozornost.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Pardon, já se omlouvám, takže závěr je, že Ministerstvo financí odmítá pozměňovací návrhy a trvá na předložené novele v původním znění, děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře, vy jste tady jako zástupce za pana ministra financí, takže vy teď budete odmítat a vyjadřovat se k pozměňovacím návrhům, nebo s nimi souhlasit.

Slovo má pan zpravodaj.

Senátor Karel Korytář:  V obecné rozpravě předcházející nepadl návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, všechna vystoupení, kde v diskusi vystoupilo 10 senátorek a senátorů, 2 senátoři vystoupili dvakrát, padl tady návrh od senátora Vystrčila – oddělené hlasování o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru. Tolik jenom k doplnění obecné rozpravy. Jinak pan ministr reagoval věcně.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Protože nebyl žádný návrh, otvírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásila... Už se nehlásí. S právem přednosti je to pan kolega Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Děkuji za slovo. Pokud se týká tabákových výrobků, tak si myslím, že se neposloucháme, že nemá význam, abychom se tady přetahovali, já bych jenom opakoval to, co jsem říkal předtím, a velmi se udivuji, že Ministerstvo financí není ochotno diskutovat o navýšení rozpočtu, alespoň trochu o narovnání tabáku a že vůbec si nevšímá surového tabáku, tady si hrajeme se slovy, surovina. Já opakuji, že se to děje tak, že v prodejnách, kde to prodávají, mají zrovna řezačky, tam si z toho udělají tabák. V tuto chvíli za minulý rok uniklo kolem 500 milionů korun z titulu nulové daně. Pokud Ministerstvo financí při vědomí tohoto s tím souhlasí a toleruje to, já k tomu nemám co dodat a nemá význam tady přinášet další argumenty.

Rád bych tady vysvětlil, mám připraveno tiskové prohlášení, které po tomto bodu. (dotaz z pléna) Já vám nerozumím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já si myslím, že diskuse mezi jednotlivými senátorkami a senátorem, který je u mikrofonu, je sice možná, ale prostřednictvím předsedajícího. Není možné, abyste se vzájemně oslovovali.

Senátor Jan Veleba:  Já jsem chtěl vysvětlit jenom pár slov k zelené naftě.

Chtěl bych tady sdělit kolegyním a kolegům, jak to se zelenou naftou je. Zelená nafta je úleva na dani, na spotřební dani z nafty, její výnos se používá k opravě komunikací, k výstavbě dálnic atd. Zemědělci nespotřebovávají všechnu naftu k provozu na pozemních komunikacích. Zemědělci spotřebovávají větší část nafty k obhospodařování polí, k zásobování živočišné výroby. To je zelená nafta. To zaprvé.

Zadruhé zelenou naftu, tuto výhodu, má asi 90 % zemí EU, takže pokud je z pohledu někoho to nesystémové, tak tady sděluji, že nesystémových je 90 % států zelené Unie a tento argument nelze tady u nás použít.

Zatřetí zelená nafta je podrobena velmi přísnému výkaznictví a neumím si představit, že by se s ní nějakým způsobem kšeftovalo. Kdyby to tak bylo, tak za ta léta už byly nějaké kauzy. Žádnou kauzu jsme zkrátka neviděli.

Pokud se týká podpory těchto plodin, jako je ovoce, zelenina, kde se spotřebovává hodně zelené nafty, brambory atd., kde se spotřebovává hodně nafty, tak právě tam má zelená nafta nějakým způsobem svoje opodstatnění. To je tak zhruba všechno k zelené naftě. Mají ji skoro všechny státy EU a mají ji zejména ty státy EU, kde 90 % výměry obhospodaří soukromí zemědělci. Takže neplatí ani argument, že soukromí zemědělci jsou znevýhodněni. Jsou znevýhodněny velké podniky. Tak to bych k tomu jenom dodal.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, s právem přednosti senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Abych se, vážení, přiznal, trošku se v tom všem ztrácím. Nejsem daňař, nejsem odborník na tuto oblast, chci říct jednu věc, která mi hodně vadí a možná, že to nebude úplně k těm pozměňovacím návrhům, ale protože se v nich nevyznávám a dovedu si představit, že s tím může mít problém i ministr, který má na starost životní prostředí a nikoli věci finanční, tak mě mrzí, že dříve bylo hodně kritizováno, že bývalá koalice neměla svoje ministry tady na tomto místě. Tak já to teď kritizuji obráceně na současnou koalici, že tady by měl stát a nám se zodpovídat ministr financí.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má paní senátorka Veronika Vrecionová.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Ještě jednou, dobré odpoledne. Já teď zase bych vám ráda představila a načetla své 2 pozměňovací návrhy, kdy jeden je ke spotřební dani na pohonné hmoty a ten jeden je na cigarety. Doufám, že mě pan předsedající zase nevyčiní. Já jsem to nesmotala dohromady.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ne, ne, ne. Já v této chvíli vám samozřejmě nebudu bránit, protože pozměňovací návrh z hospodářského výboru to mixnul, teď se vyjadřujte, k čemu chcete, bude-li to v souvislosti se spotřebkou na cigára a na zelenou naftu.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobře, tak nejdřív ten pozměňovací návrh, který máte před sebou na stole, to je pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, k senátnímu tisku č. 327, který nyní projednáváme.

Já bych teď tedy načetla zbytek pozměňovacího návrhu. V čl. I, bod 1, upravit takto: V § 104, odst. 1, zní: Sazby daně jsou stanoveny takto; pak je tam tabulka, která sazbu daně rozděluje na %ní část a pevnou část na cigarety, %ní část je 1 %, pevná část 2,40 Kč za 1 ks, doutníky a cigarillos – pevná část 1,42 Kč za kus a tabák ke kouření je 1896 Kč za kilogram.

Já už asi nebudu podrobněji se tady k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjadřovat, dávám ho alternativně k návrhu pana kolegy Veleby. Myslím si, že je naprosto nejspravedlivější a že zdražuje zcela rovnoměrně v absolutní částce korun každou krabičku cigaret.

Pak mám druhý pozměňovací návrh, který máte před sebou na stole ve 2 variantách, ale to bylo způsobeno tím, že byl původně k tomu senátnímu tisku č. 326, ale pravděpodobně je teď tedy 327, protože senátní tisk č. 326, dá se předpokládat, že bude zamítnut. Takže ta první varianta je zcela bezpředmětná v tuto chvíli. Druhá varianta, jejím obsahem je úprava, je snížení spotřební daně z nafty o 1,25 Kč na litr a snížení spotřební daně z benzínu s obsahem olova do 0,013 gramů na litr a spotřební daně z benzínu s obsahem olova přesahujícím 0,013 gramů na litr o 0,75 Kč za litr. Cílem tohoto opatření je snížení konečné ceny pohonných hmot pro spotřebitele a podpora celkové spotřeby obyvatel. To jsem přečetla kratičkou důvodovou zprávu. Jenom pro vyjasnění, jde zhruba o polovinové snížení než navrhoval pan poslanec Urban v Poslanecké sněmovně. Je to tedy mírnější varianta.

Nyní ten pozměňovací návrh. V čl. I, za úvodní větu zákona vložit nové body 1 – 3, které znějí: V § 48, odst. 1, 3, 6, 13 a 17 se číslo 12 840 nahrazuje číslem 12 090. V § 48, odst. 1, 4, 7 a 14 se číslo 13 710 nahrazuje číslem 12 960. V § 48, odst. 1, 18 a 19 se číslo 10 950 nahrazuje číslem 9 700. A poté je potřeba přečíslovat následující body dle skutečnosti, protože se teprve bude pravděpodobně schvalovat zelená nafta, projednávat.

Na závěr, než skončím, bych velice ráda požádala pana zpravodaje, aby až nás bude provázet hlasováním, jsme mohli i zelenou naftu hlasovat odděleně, čímž by mi umožnil pro ni nehlasovat. Ale ráda bych zase pro ten zbytek hlasovala.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji. Já bych si ještě právě rád ujasnil tu proceduru, protože na jedné straně projednáváme, pokud vím, senátní tisk č. 327, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353 Sb., o spotřebních daních. K tomuto zákonu, k tomuto bodu, který projednáváme, hospodářský výbor řekl, že k němu přiřadí návrh zákona stejného, ale to, co je v senátním tisku č. 326. Neboli, budeme v bodu, který projednáváme, v zákonu, který projednáváme, projednávat taky ten samý zákon, ale jinou věc, která měla být v jiném bodu.

Proto zřejmě padly návrhy na to oddělené hlasování, nicméně to je v pořádku.

Nechápu pak, když je tady několik dalších pozměňujících návrhů k bodu, který projednáváme, který se mění pouze u cigaret a u tabáku na kouření, u doutníků a cigarillos ne, proč bychom neměli, když tady bude se měnit daň, je to věc, která je strašně důležitá u každého čísla. Proč bychom neměli zvlášť hlasovat podle pozměňovacích návrhů, co byly podány o cigaretách a zvlášť o tabáku ke kouření, protože tam právě dochází ke změnám čísel, podstatných věcí, které tu daň mění. A to půjde do Poslanecké sněmovny.

Proto já znova prosím, abychom hlasovali i tady zvlášť o cigaretách a o tabáku ke kouření, podle pozměňovacích návrhů, které byly podány.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A dokonce, už ten návrh tady zazněl, a zpravodaj to bude řešit a navrhne nám. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já mám jenom faktickou poznámku. Já jsem teď zkoušel v té místnosti, kde je televize, se dívat jako občan naše jednání. Já vám řeknu, co jsem si o nás pomyslel, to si neumíte ani představit! Proboha, vzpamatujme se! Vždyť už se v tom nevyzná nikdo a my jsme tady z toho udělali takovou matlanici, takže já proto, abychom udělali něco pozitivního, tak vám řeknu, co se stane, když se naleje zelená nafta do tabáku. Je to výborný prostředek na španělské slimáky.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nikdo další se nehlásí. Já bych poprosil nebo se zeptal pana ministra, zda se chce k teď ukončené podrobné rozpravě vyjádřit? Nechce. Takže slovo má pan garanční zpravodaj, který nás bude provázet hlasováním.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych před hlasováním ještě okomentoval vystoupení pana senátora Bratského, on žádá hlasovat i o jednotlivých hodnotách v tabulkách, 2 návrhy, nicméně musel by to podle mého názoru i názoru legislativy být pozměňovací návrh k tomuto pozměňovacímu návrhu. Takže já budu navrhovat, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu pana senátora Veleby jako o prvním. Pokud by tento neprošel, můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Vrecionové. Vzhledem k tomu, že ona navrhuje i významově jiný druh zdanění, znamená tzv. rovnou daň, to znamená, kdyby šlo jenom o změnu v parametrech, v číslech, v desetinných čárkách a dalším, samozřejmě tady by to určitým způsobem možné bylo, ale toto je úplně jiný druh tabulky, jiné hodnoty. Já budu navrhovat, abychom hlasovali nejprve o pozměňovacím návrhu, který navrhuje pan senátor Veleba, navrhl ho v hospodářském výboru, a který v podstatě mění hodnoty sazeb daně, a máte je ve svém modrém tisku. To znamená na hodnoty, které jste dostali v žlutém tisku, včetně zdůvodnění, co to přináší, které přednesl jeho autor. Přednesl mimo jiné, že návrh lépe reaguje na změnu kurzu a samozřejmě, že snaží se ty rozevřené nůžky nějakým způsobem zavřít. Tolik asi k tomuto návrhu pozměňovacímu.

Navrhuji samostatné hlasování, i z toho důvodu, že výbor zasedal včera a v každém případě ještě během včerejška a dneška přicházela řada názorů, stanovisek a diskusí, nejen vůči mně jako zpravodaji, ale navzájem mezi vámi, to znamená, že proto to oddělené hlasování také podporuji.

Takže půjdeme postupně od pozměňovacím návrhu, který máte v senátním tisku č. 327/1, na předposlední straně, když začíná v čl. I, bod 3, dosavadní bod I upraví takto. Zatřetí atd. Následuje tabulka. To znamená, to bude první hlasování. Druhé hlasování by bylo o zbytku pozměňovacího návrhu, který předložil VHZD, a týká se to zelené nafty, to znamená, to by bylo druhé hlasování. Třetí hlasování by byl pozměňovací návrh senátorky Vrecionové, sama uvedla, že jde o alternativní návrh vůči návrhu pana senátora Veleby. Toto by bylo třetí hlasování. V čtvrtém hlasování bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu senátorky Vrecionové, který se týká sazby daně minerálních olejů a týká se také zelené nafty.

Toto je můj návrh jako zpravodaje.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já jenom pro objasnění. To, co máme v žlutém tisku, a je nám tady prezentováno jako návrh kolegy Veleby, tak je to součást návrhu hospodářského výboru.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jenom aby někdo nehledal pozměňováky pana senátora Veleby. Ale hlásila se a už se nehlásí, ale hlásí se s faktickou.

Senátor Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, mně to právě nebylo jasné, já jsem nemohl najít pozměňovací návrh pana kolegy Veleby. V tom okamžiku bych poprosil pana zpravodaje, aby ještě jednou řekl, jak bude vypadat oddělené hlasování u žlutého tisku, u pozměňovacího návrhu výboru, protože jsem nepochopil, zda to bude odděleně nebo zvlášť, já jsem ve vystoupení žádal, aby to bylo odděleně, protože tam je vtělena zelená nafta a jak jsem zjistil, i panu Kuberovi to není úplně jasné a myslí si, že je to nějaký prostředek na hubení slimáků, tak abychom to vysvětlili.

Senátor Karel Korytář:  Já se omlouvám, že to nebylo pochopeno. Já jsem hovořil o odděleném hlasování pozměňovacích návrhů, které byly přijaty v hospodářském výboru. To znamená, že budeme hlasovat v první řadě o pozměňovacím návrhu pana senátora Veleby, který se týká sazeb daně tabáku.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ne, hospodářského výboru, který je pod číslem II, v čl. I, bod 3, dosavadní bod 1 upraví takto. Přestaňte, prosím vás, tady dále plést hlavy těm, kteří jsou jako já, to znamená méně chápaví.

Senátor Karel Korytář:  Já jsem to ale řekl, čl. I, bod 3. Takže to by bylo první hlasování. Druhé hlasování bude taky z tohoto tisku, je to hlasování o zelené naftě, začíná to I., čl. I, za úvodní větu zákona vložit nové body 1 a 2, které znějí, atd. To bude druhé hlasování.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže teď budeme hlasovat o tom, co je pod tučně vytištěnou dvojkou v návrhu hospodářského výboru?

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak, já vás nejprve odhlásím, abychom tady neměli nějaké... A zároveň vás svolám.

Všichni vědí, o čem se bude hlasovat? Nikdo nemá připomínku. Takže já zahajuji hlasování. (Hlas z pléna.) Pardon, takže zpátky, hlasování ruším, pane ministře, vaše stanovisko, na mikrofon se vyjádřete, prosím. Ne, k průběhu, to je náš problém, ale názor na to, o čem teď hlasujeme, to znamená, to je ten pozměňovák.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan ministr negativní, pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Teď jedeme výborový návrh - a vy máte negativní stanovisko? Já proti tomu nic nemám. Takže teď zpravodaj, který předkládá závěr výborového usnesení, pozměňovací návrhy, má negativní stanovisko k pasáži tučná dvojka?

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ano, takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 16 ukončeno, registrováno 70, kvórum 36, pro 33, proti 19, návrh byl zamítnut.

Co dál, pane kolego?

Senátor Karel Korytář:  Druhé hlasování – budeme hlasovat o 2. pozměňovacím návrhu poslaneckého výboru, který se týká tučné římská jedna, týká se zelené nafty.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, já si myslím, že bychom měli dokončit ty sazby, ty tabulky, aspoň toto kdybych mohl poprosit, abyste jako zpravodaj zvládl, a pak můžeme hlasovat o zelené naftě.

Senátor Karel Korytář:  Ano, tím, že nebyl schválen pozměňovací návrh pana senátora Veleby, můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Vrecionové. Ano, toto bude druhé hlasování.

Senátor Jaroslav Kubera:  Jenom faktická, prosím vás, až bude zelená nafta, o té neproběhla rozprava, jenom, abychom na to nezapomněli a hezky to tak nespláchli.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  S faktickou ještě pan senátor Horník.

Senátor Jan Horník:  Já mám tu samou připomínku, to bylo to, o čem jsem mluvil, my jsme neměli šanci se k tomu vyjádřit, myslím k zelené naftě.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  V podrobné rozpravě se mohlo diskutovat k návrhu pozměňovacích návrhů, to bohužel, ten prostor tady byl. Takže v této chvíli, pane kolego, budeme hlasovat o čem? Vaší povinností jako zpravodaje je nás instruovat.

Senátor Karel Korytář:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátorky Veroniky Vrecionové, který taky upravuje sazby daně.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, takže v této chvíli zahajuji. Pardon, pan ministr stanovisko?

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 17 ukončeno, registrováno 69, kvórum 35, pro 25, proti 32, návrh je zamítnut.

A máte další návrh na hlasování, pane kolego?

Senátor Karel Korytář:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu hospodářského výboru, který se týká zelené nafty. Je uveden v tisku 327/1 a začíná tučnou arabskou jedničkou, pokračuje text článkem I., za úvodní větu zákona vložit nové body 1 a 2, které znějí, atd.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já se to v této chvíli pokusím pochopit. To znamená, že budeme hlasovat o návrzích hospodářského výboru pod bodem arabská tlustá jednička, arabská tlustá trojka, čtyřka, pětka, šestka? Ano, vynecháváme akorát cigáro.

Senátor Karel Korytář:  Ne, ne, ne, bude to pouze dvojka, trojka, čtyřka, pětka, se týkala předchozího hlasování.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ne, pane kolego. My jsme z tohoto návrhu na základě vašeho stanoviska ...

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  ... vynechali váš hospodářský návrh, který jste tady prezentoval jako pozitivní, pak jste změnil názor, ale to je váš problém.

Senátor Karel Korytář:  Máte pravdu, ano, je to tak.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže hlasujeme – a všichni si to prosím uvědomte – hospodářský výbor a je to – znovu opakuji – 1 tlustá, 3, 4, 5, 6. Takže o tom budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování. Stanovisko pana ministra – toto hlasování je zmatečné. Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Doporučuji.) Doporučujete. Až doběhne červený proužek, který se vám tady nějak line, toho si nevšímejte, prosím vás. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 19 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 48, proti 13, návrh byl schválen. A tím jsme vyčerpaní?

Senátor Karel Korytář:  Poslední pozměňovací návrh byl podán paní senátorkou Vrecionovou, který se týká sazby daně minerálních olejů.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh ...

Senátor Karel Korytář:  Nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Stanovisko? Já teď tady dneska dělám jen samé zmatky, vidíte to. Takže, pane ministře? (Negativní.) Negativní. Pan zpravodaj? (Nedoporučuji.) Nedoporučuje. Znovu necháme proběhnout linky. Já už odtud odejdu, nebojte, už se nechám vystřídat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 19, proti 40. Návrh byl zamítnut.

Ještě máme něco, pane zpravodaji?

Senátor Karel Korytář:  To je všechno.

Senátor Karel Korytář:  Všechno, ano.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Teď budeme hlasovat o celku, ve znění pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro celek s pozměňovacími návrhy, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 22 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 47, proti 5, návrh byl schválen.

A nyní, kdo bude ve Sněmovně obhajovat ten pozměněný. Pan kolega Korytář, si myslím, že by byl jako zpravodaj dobrý, to je návrh jenom. A teď ještě jednoho.

Senátor Karel Korytář:  Požádal bych paní senátorku Veroniku Vrecionovou ... (Senátorka Vrecionová reaguje z místa.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Kolegyně Vrecionová po tom netouží, takže někdo jiný.

Senátor Karel Korytář:  Pan senátor Šilar.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan kolega Šilar také vrtí hlavou. Takže z těch, co hlasovali pro pozměňovací návrhy, tak někdo by se měl přihlásit. Kolegyně Bayerová se hlásí? (Senátorka Bayerová reaguje z místa.) Nejde o to, co chce pan kolega Korytář, ale jde o to, jak my rozhodneme.

Takže máme dvě jména. Kolega Korytář a kolegyně Bayerová. Nikdo další už nemá zájem. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tyto dva, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 23 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 64, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji zatím panu ministrovi, který tu zůstává a zpravodaji. My se vystřídáme.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážené kolegyně, kolegové, dalším bodem našeho programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 326

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 326. Návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. A požádám vás, prosím, o klid a důstojné prostředí.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně představil novelu zákona o spotřebních daních, která realizuje jednu z priorit vlády obsaženou v programovém prohlášení vlády, jejíž přijetí je důležité pro podporu aktivně hospodařících zemědělců. V předloženém materiálu se navrhuje zavést opatření, která v rámci zemědělské prvovýroby opětovně umožní vracení spotřební daně ve výši odpovídající zvýhodnění v roce 2013, tedy 40 % spotřební daně z klasické motorové nafty a 57 % z tzv. směsné nafty.

Navržená úprava je v souladu s předpisy EU v oblasti veřejné podpory. Účinnost předložené novely se navrhuje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení s tím, že dotčené subjekty budou moci žádat o vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných od 1. července 2014. Navrhovaná opatření budou mít negativní dopady na veřejné rozpočty přibližně ve výši 1,3 mld. Kč ročně.

Vláda tento materiál projednala a schválila na svém jednání dne 28. května 2014. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tento návrh schválila ve třetím čtení bez pozměňovacích návrhů dne 25. července 2014.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás požádat o podporu předloženého návrhu. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 326/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Než pan senátor přijde k řečnickému pultu, požádám vás, abyste debaty přenesli do předsálí. Děkuji za pochopení.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pokud se týká mé zpravodajské zprávy, bude velice jednoduchá.

V minulém bodě pan senátor Vystrčil – děkuji mu za to prostřednictvím paní místopředsedkyně – pochválil hospodářský výbor za racionální jednání. A poněvadž jsme na hospodářském výboru i dnes kompletně zelenou naftu začlenili v rámci projednávání zákona č. 353. V senátním tisku č. 327. Proto jak na výboru, tak i v této chvíli dávám návrh zákona zamítnout.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, a také vás prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů; váš vzkaz samozřejmě vyřizuji.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Jednak prostřednictvím paní předsedající děkuji Janu Hajdovi za to, že mi poděkoval, že jsem pochválil práci hospodářského výboru. Myslím, že jsem spíše říkal, že postupoval chytře, resp. mazaně, což není úplně stejné jako veřejná pochvala.

Jinak bych chtěl jenom zopakovat to, co jsem tady říkal v předchozím bodu, a to je, že já tento postup části senátorů a senátorek, kteří jsou ve většině, chápu do určité míry jako přiznání toho, že postup schvalování zákona o spotřebních daních, který se týkal zelené nafty, chápou nebo vnímají jako velmi rizikový, ba neústavní. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Nikoho dalšího do rozpravy přihlášeného nemám, rozpravu tedy uzavírám.

Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit? Nechce. Ale pan garanční zpravodaj by měl říci, o čem budeme hlasovat. Ale nemusí, není potřeba, dobře.

Máme zde tedy jediný návrh, kterým je návrh zákona zamítnout. Svolám všechny senátorky a senátory k hlasování.

Byl podán návrh zamítnout návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů. Odhlásím vás, protože se mi zdá, že počet přihlášených neodpovídá skutečnému stavu. Prosím, zaregistrujte se ještě jednou. Děkuji, můj dojem byl správný.

Aktuálně je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh zamítnout návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 24 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

To ale není poslední hlasování. Musíme v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověřit senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby těmito senátory byli Jan Hajda a Karel Korytář. Oba souhlasí, děkuji.

Dám tedy hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 25 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji vám, děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z usnesení Správní rady IFC č. 256 ze dne 9. března 2012

Tisk č. 295

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 295 a uvede ho opět ministr životního prostředí Richard Brabec, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi opravdu velmi stručně odůvodnit tento vládní návrh.

Ke změně Dohody o IFC, tedy Mezinárodní finanční korporaci, dochází v souvislosti se širšími reformami ve skupině Světové banky, které reagují na rostoucí váhu rozvojových a tranzitivních zemí v globální ekonomice a vyžadují si odpovídající revizi mezinárodních smluv. Změna této Dohody vyplývá z rozhodnutí Správní rady o změně stanov a selektivním navýšením kapitálu v roce 2010. Schválené rozhodnutí Správní rady navrhuje na základě zasedání společenského ministerského výboru Rady guvernérů banky a fondu pro převod reálných zdrojů k dubnu 2010 navýšení podílu základních hlasů na pevně danou úroveň 5,55 % z celkového počtu hlasů. Tato skutečnost zabrání do budoucna snižování podílu základních hlasů a tím ochrání hlasovací sílu zemí s malým počtem hlasů, resp. rozvojových a tranzitivních zemí. A takovou zemí s malým počtem hlasů je i Česká republika. V případě ČR zůstává její hlasovací podíl zachován na úrovni 0,38 % bez jakýchkoliv dopadů na státní rozpočet.

V rámci IFC změna Dohody vstoupila v platnost a jedná se tak o aplikaci této změny dle českého právního řádu.

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 295/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 295/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou nyní prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Ještě jednou, snad dnes již naposled, hezké odpoledne. Slibuji, že nebudu mít žádný pozměňovací návrh.

Myslím, že pan ministr zmínil vše podstatné. Pouze bych doplnila, že Mezinárodní finanční korporace je součástí skupiny Světové banky, je největším multilaterálním zdrojem kapitálu a půjček pro financování projektů v soukromém sektoru rozvojových zemí. Cílem této korporace je napomáhat ekonomickému rozvoji podporováním růstu soukromého výrobního podnikání členských zemí, zvláště pak v méně rozvinutých oblastech a tak doplňovat činnost Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.

Tato dohoda o Korporaci je mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie a k její ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR.

Na závěr vám přečtu usnesení hospodářského výboru z jeho 31. schůze, která se konala dne 17. července 2014. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z usnesení Správní rady IFC č. 256 ze dne 9. března 2012. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko, a také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Zdeněk Brož? Nepřeje, děkuji vám, pane kolego.

Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám.

Pro pořádek se ptám pana ministra, zda chce ještě něco doplnit? Nechce, předpokládám, že paní zpravodajka také ne. Dobře, děkuji vám.

Mohu tedy všechny svolat k hlasování a můžeme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Budeme hlasovat o vydání souhlasu k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 2. května 2014

Tisk č. 301

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 301 a uvede ho opět v zastoupení ministra financí Andreje Babiše ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého prosím o přednesení návrhu. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji vám za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, slibuji vám určitě k vašemu ulehčení, že to je poslední bod, se kterým vás dnes zatížím, a dovolte mi ho tedy stručně okomentovat.

Předkládá se vám tedy k projednání smluvní dokument v oblasti mezinárodních daňových vztahů, a sice Smlouva o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou. Tato smlouva byla podepsána dne 2. května 2014 v Praze.

Jde o standardní bilaterální komplexní smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění různých druhů příjmů. Tato smlouva jistě napomůže rozvoji vzájemných hospodářských vztahů. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Pákistánem se v současné době neaplikuje žádná smlouva a může tedy vzniknout nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. Tato smlouva, která byla na expertní úrovni sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN, reflektuje samozřejmě daňové zákony obou zemí a standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady ČR a Pákistánu. Stanoví zásadu rovného zacházení se subjekty obou smluvních stran, umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění daňové smlouvy a rovněž umožňuje výměnu informací v kontextu daní všeho druhu a pojmenování mezi příslušnými úřady obou smluvních stran.

Smlouva se zabývá zdaňováním všech druhů příjmů a obecně aplikuje jako metodu vyloučení dvojího zdanění metodu prostého zápočtu zahraniční daně. Přímý dopad na státní rozpočet ČR tato mezinárodní daňová smlouva mít nebude.

Celkový přínos plynoucí z uzavření smlouvy bude samozřejmě záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce obou zemí. Tato smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost.

Navrhuji proto, vážené dámy, vážení pánové, aby Senát Parlamentu ČR vzal v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání smlouvy a vyslovil souhlas s její ratifikací tak, jak to již předtím učinily příslušné senátní výbory. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane navrhovateli, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 301/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 301/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jaromír Strnad. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Jak již tady bylo řečeno, důvodem vzniku mezinárodního dvojího zdanění příjmů je kolize daňových zákonů dvou suverénních států a takovéto zdanění může být vyloučeno pouze takovým opatřením, které je vzájemně koordinováno mezinárodní daňovou smlouvou.

Seznámil bych vás s 236. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Náš výbor se zabýval touto smlouvou. Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Praze dne 2. května 2014,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Jak vidím, chce nyní vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jozef Regec. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jozef Regec:  Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dne 22. července 2014 projednal vládní návrh, který už byl zmíněn. Po odůvodnění zástupkyně předkladatele Mgr. Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jozefa Regece a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ĆR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která byla podepsána v Praze dne 2. května 2014, určuje zpravodajem výboru senátora Jozefa Regece a pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Pro pořádek se ptám pana ministra a pana zpravodaje, zda se chtějí ještě vyjádřit? Není tomu tak. Dovoluji si tedy svolat všechny k hlasování.

Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů, která byla podepsána v Praze dne 2. května 2014.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi za maraton, který tu s námi dnes absolvoval, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Mám v této chvíli přihlášeného pana senátora Jana Horníka. Platí to? Ano. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych dal návrh na vyřazení dvou bodů následujících, tzn. senátní tisk č. 330 a senátní tisk č. 331. Je doopravdy velmi nekomfortní v tom, že včera při průběhu Organizačního výboru jsme byli seznámeni, že tyto dva tisky byly předány. Tím pádem jsme je museli včera projednat. Nemohli jsme v podstatě přesunout až na případnou další schůzi.

Neměli jsme k tomu ani "modrásky", které teď máte k dispozici. Organizační výbor začal v 17.30. V 17.29 jsme tisky dostaly e-maily. Ale to jsme seděli na Organizačním výboru, a nebyli jsme schopní se k tomu vůbec vyjádřit.

Dále mi dovolte, abych vám přečetl informace legislativního odboru, které přišly dneska v 9:24:13: Dobrý den, s ohledem na to, že senátní tisky č. 330 (novela zákona o církvích a náboženských společnostech) a č. 331 (novela exekučního řádu) byly předloženy včera a dále též s přihlédnutím k probíhající schůzi Senátu, poskytne legislativní odbor písemné informace k návrhům zákona obsaženým v těchto tiscích v průběhu příštího týdne. Děkuji za pochopení, Eberle.

To, mám dojem, vypovídá za všechno. V podstatě jsme neměli šanci se s těmito věcmi vůbec seznámit. Je možné, že kolegové, kteří jsou předkladatelé, šanci nějakou měli. Ale je nás určitě hodně, kteří jsme šanci měli, a mám dojem, že bychom neměli do budoucna zavádět takovéto postupy, protože ty pak znevýhodňují ty, kteří na to nejsou připravení, byť jde v podstatě jenom o přikázání do výborů. Nicméně víme, že už byly případy, kdy jsme chtěli přikazovat do výborů, a nepodařilo se to prohlasovat.

Nemáme šanci se proti tomu buďto postavit, nebo naopak to podpořit. To je všechno, co k tomu mám. Prosím o vyřazení těchto dvou tisků a o jejich zařazení na příští schůzi.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, to je procedurální návrh, o kterém se hlasuje bez rozpravy. Takže musím zklamat paní senátorku Terelmešovou...

Svolám všechny k hlasování. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, který znamená, že z dnešního programu vyřadíme senátní tisk č. 330 a senátní tisk č. 331.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 50, proti byl jeden. Návrh byl přijat, což znamená, že v této chvíli máme před sebou jediný bod našeho programu.

Je to

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorů Radka Martínka, Martina Tesaříka, Stanislava Juránka, Miloše Malého a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 303

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel, senátor pan Radko Martínek. Prosím, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, doufám, že si připomeneme tu dobu, kdy nebyla v ČR vláda a kdy jsme tady ve zvláštním systému schvalovali nebo neschvalovali návrhy zákonů. Jeden z nich byl také senátní tisk č. 139, který byl nakonec Senátem zamítnut. Už tehdy průřezem politickými stranami jsme se dohodli, že je potřeba alespoň část návrhu uplatnit. A to je část, která se týká nezletilých osob.

Týká se tedy odpuštění od poplatků za provozování, shromažďování, sběr, přepravu, třídění, odstraňování komunálních odpadů. Od toho se osvobozuje fyzická osoba umístěná v zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a osoba žijící v domově pro osoby se zdravotním postižením a v domově se zvláštním režimem a chráněným bydlením.

Druhá část se potom týká toho, kdo je odpovědný za tuto platbu, že je to zákonný zástupce. Potom v další části jsou víceméně procesní záležitosti, procesní povahy, které při projednáváním se Svazem měst a obcí byly přidány k tomuto tisku, a to je např. povinnost poplatníka písemně ohlásit obecnímu úřadu nárok na osvobození od místního poplatku, možnost obce, aby za nedodržení ohlašovací povinnosti uložila pořádkovou pokutu. A dále také na upozornění Svazu měst a obcí se znovu zavádí možnost, která již dříve v zákoně byla a pak z nějakých důvodů, které upřímně řečeno, moc nedovedu pochopit, tak byla vyčleněna. Ale právo obce prominout povinnosti zaplatit místní poplatek při mimořádných, zejména živelních událostech.

To je obsah celé záležitosti. Požádal bych vás o podporu tohoto tisku.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VUZP jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Vícha. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 303/1. Prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Petr Vícha:  Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, po dohodě i s kolegou Lajtochem, který byl zpravodajem v hospodářském výboru, tak si dovolím, protože se jedná pouze o velmi jednoduchou novelu, a kolega Martínek to tady řekl, seznámit vás pouze s usneseními obou výborů.

Oba dva výbory doporučily tento návrh schválit.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Také vás žádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 303/2.

Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera, předseda klubu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Nebojte se, opravdu nezdržím. Jenom připomenu, že je to zase jeden z případů, kdy se nikdo nezamyslel ani poprvé. A dal do zákona, že děti v 18 letech dostanou fakturu. Zase vám to jenom připomínám, abyste při každém zákonu tyto hlouposti neschvalovali! Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane kolego.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane předkládající, ale i ostatní – to je v pořádku, smysl návrhu zákona. Myslím, že je to jedině správné a sociálně vyvážené. Akorát jediné, co se mi na tom nelíbí, je vyměření poplatku za nesplnění ohlašovací povinnosti. Nevím, jestli se tam nedostáváme do rozporu s některými věcmi. Pak by mě velmi zajímalo, co na to říkal Úřad na ochranu osobních údajů, který má velmi zvláštní požadavky na některé ohlašovací povinnosti. A jestli s ním předkladatelé konzultovali tuto záležitost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Nikoho dalšího nemám přihlášeného. Ptám se, zda chce ještě někdo vystoupit. Nikoho takového nevidím. Rozpravu tedy uzavírám.

Padl dotaz, takže, pane navrhovateli, prosím, vyjádřete se.

Senátor Radko Martínek:  Paní předsedající – vaším prostřednictvím – odpovím. Nekonzultovali jsme to s úřadem, ale ona to není povinnost, ale jenom možnost. Takže tam určitě nedojde k nějakému porušení čehokoliv.

Potom jste se ptal ještě na jednu věc, tu jsem teď zapomněl, omlouvám se...

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Ptám se pana garančního zpravodaje, zda chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

Senátor Petr Vícha:  Nechci vystoupit, ale musím vystoupit, jak jsem byl v minulosti poučen.

Padl jediný návrh z výboru, a to je doporučení – schválit.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji. Je tomu tak.

Svolám tedy opět všechny k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh senátního návrhu zákona senátorů Radka Martínka a dalších.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji vám. Děkuji navrhovatelům, blahopřeji. Projednávání tohoto bodu končím.

Kolegyně, kolegové, vydržte ještě, musíme pověřit ještě senátory a předsedu Senátu.

Podle § 130 odst. 8 jednacího řádu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu jednání. Senátora Radko Martínka a senátora Stanislava Juránka, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Tentokrát bez znělky dám hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo.

To je skutečně poslední hlasování této schůze, kterou tímto končím.

Děkuji Kanceláři Senátu za podporu našeho jednání. Děkuji vám všem za konstruktivní přístup.

Přeji vám pěkných pár dní zbytku léta a všechno dobré, hodně úspěchů do nového školního roku. Děkuji vám.

(Jednání ukončeno v 17.54 hodin.)

<<<<<<< HEAD ======= >>>>>>> dcc76c226a822eba7de92542ab205182cf5f82c0