Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 23.07.2014

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 23. schůze Senátu
(1. den schůze – 23.07.2014)

(Jednání zahájeno v 9.07 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 23. schůzi Senátu. Všechny nás jistě zasáhla zpráva, která před několika dny přišla z Afghánistánu. Proto bych chtěl na začátku, abychom minutou ticha uctili památku vojáků, kteří zemřeli při plnění svých povinností v Afghánistánu.

Jedná se o četaře Ivo Klusáka, desátníka Jana Šenkýře, desátníka Libora Ligače, rotmistra Jaroslava Lieskovana a rotmistra Davida Beneše.

Nyní uctěme památku minutou ticha.

Tato 23. schůze Senátu byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla rozdána ve středu 2. července letošního roku.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Pavel Lebeda. Dagmar Zvěřinová, Miroslav Krejča, Jaromír Strnad, Jiří Lajtoch, Zdeněk Schwarz, Petr Bratský, Jiří Šesták. A ještě přišlo doplnění o kolegu Pavla Trpáka.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní – podle § 56 odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze.

Navrhuji, aby ověřovateli 23. schůze Senátu byli senátoři Patrik Kunčar a Miroslav Škaloud. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 23. schůze Senátu byli senátoři Patrik Kunčar a Miroslav Škaloud. Zahajuji hlasování, kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 1 bylo registrováno 55 senátorek a senátorů, kvórum 28, pro návrh 53, proti nikdo, návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Patrik Kunčar a Miroslav Škaloud.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 23. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Je?

Pan kolega senátor Tomáš Grulich, prosím. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové. Senátní klub ODS navrhuje zařadit na dnešní schůzi Senátu odvolání 4 členů rady Ústavu pro studium totalitních režimů, konkrétně PhDr. Emilii Benešovou, PhDr. Jana Bureše, Mgr. Lukáše Jelínka a Michala Uhla, z důvodu jejich nespolehlivosti, na základě § 7, odst. 5, zákona č. 181/2007 Sb. Všichni 4 jmenovaní členové rady se projevili nespolehlivými dle prvoinstančního rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 vyhověl žádosti Daniela Hermana, ze dne 2. května 2014, a označil jeho loňské odvolání z funkce ředitele ÚSTRu a následné propuštění ze zaměstnání za neplatné, z důvodu zneužití práva. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů dlouhodobě využívala pravomoci, které jí zákon nesvěřuje, a navíc porušila právo Naděždy Kavalírové na řádný výkon funkce členky rady Ústavu pro studium totalitních režimů. My jsme na to již několikrát upozornili, ale nyní to potvrdil soud.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Navrhujete jako který bod pořadu? Pane kolego, kam to navrhujete zařadit?

Senátor Tomáš Grulich:  Jako poslední bod.

Předseda Senátu Milan Štěch:  To znamená jako bod 25?

Senátor Tomáš Grulich:  Dneska poslední bod, dnešní poslední bod. Já nevím, jak dlouho to potrvá.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak prosím, aby byl jasně řečený návrh.

Senátor Tomáš Grulich:  Je to za bod 22.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já nechci to tady zneužívat, ale upozorňuji, když to bude 22, resp. 23, tak se klidně může stát, že to bude zítra odpoledne. To není pevné zařazení. To bude jenom v pořadí 23. bod.

Senátor Tomáš Grulich:  Poprosil bych tedy o pevně zařazený bod, jako poslední bod v dnešním jednacím dnu, po 18. hodině, na 18. hodinu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Poslední bod dnešního jednání, 18. hodin. Dobře, budeme se řídit tou 18. hodinou. Takže slyšeli jste tento návrh. Kdo další chce doplnit či změnit pořad schůze? Není tomu tak. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 23. schůze.

Budeme hlasovat o návrhu pana senátora Grulicha, který přednesl jménem klubu ODS, a to, aby na pořadu schůze byl zařazen jako poslední bod dnešního jednání, cca v 18 hodin, nový bod, který má název Odvolání 4 členů rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Souhlasí to tak? Nejsou námitky?

Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 63, kvorum pro přijetí 32, pro návrh 26, proti 23, návrh byl zamítnut.

Nyní tedy budeme hlasovat o pořadu schůze tak, jak byl navržen Organizačním výborem.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V hlasování č. 3 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 51, proti nikdo, návrh byl schválen. Schváleným pořadem se samozřejmě budeme řídit.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2013 a 2014 s výhledem na rok 2015

Tisk č. 302

Tento senátní tisk uvede ministr obrany Martin Stropnický, kterého mezi námi vítám. Pane ministře, můžete se ujmout slova.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Dobrý den. Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, půjdu rovnou k jádru věci.

V souvislosti s ruskou anexí Krymu a vývojem událostí na Ukrajině NATO přijímá některá opatření pro ujištění geograficky exponovaných spojenců o spolehlivosti alianční kolektivní obrany. V rámci svého příspěvku k těmto okamžitým opatřením Česká republika navrhla buď vyslat čtyři letouny Gripen s pozemním a létajícím personálem do pobaltských zemí, nebo prodloužit plánovanou ochranu vzdušného prostoru Islandu.

Aliance zvolila druhou nabídku, což v praxi znamená prodloužení naší přítomnosti na Islandu z původně plánovaných pěti na devět týdnů a navýšení počtu létajícího a pozemního personálu z původních 50 na 75 osob. Zapojeny budou čtyři letouny JAS–Gripen, což je stejný počet, jaký byl plánován v případě původní pětitýdenní mise.

Mise se uskuteční v období říjen až prosinec tohoto roku. I když Island neleží bezprostředně na hranici s Ruskou federací, v blízkosti jeho vzdušného prostoru, dochází k významnému nárůstu aktivit ruských vzdušných sil. Naše mise nad Islandem proto nebude o nic jednodušší, ani méně významná, než je ochrana vzdušného prostoru pobaltských zemí.

Naše působení při ochraně vzdušného prostoru Islandu nás bude celkově stát zhruba 33 mil. Kč. Tyto prostředky čerpány z rozpočtu ministerstva obrany a nějak záporně neovlivní původně plánované aktivity na tento rok.

Kromě okamžitých opatření připravuje aliance řadu střednědobých a dlouhodobých opatření k posílení bezpečnosti členských států na své východní hranici. Většina přijatých opatření bude vyžadovat dodatečné síly a schopnosti, na jejichž realizaci se budou podílet přiměřeně i ozbrojené síly České republiky. Rozsah a hloubka těchto opatření budou záviset na dalším vývoji v Rusku a okolí. Česká republika má zájem na tom, aby Rusko bylo čitelným a zodpovědným aktérem respektujícím mezinárodní právní normy. Nepřejeme si konfrontaci, ani konflikt. Rusko nechceme považovat za nepřítele, ale vzhledem k jeho současnému chování jej nemůžeme považovat ani za důvěryhodného partnera. Pokud se tedy NATO rozhodne přijmout ze svého pohledu adekvátní opatření, Česká republika nesmí zůstat stranou.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkujeme, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 302/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Pane senátore, prosím, předložte nám zpravodajskou zprávu.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. O co kráčí, už tady pan ministr řekl. Jedná se, zjednodušeně řečeno, o navýšení počtu vojáků z 50 na 75 vojáků a prodloužení z pěti týdnů na dobu devíti týdnů.

Danou záležitostí, resp. vysláním sil a prostředků ministerstva obrany v zahraničních operacích 2013 až 2014 jsme se zabývali již v roce 2012, resp. právě v roce 2012 požádala vláda podle Ústavy obě komory Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s vysláním odborných sil mimo území České republiky do dlouhodobě plánovaných operací NATO, EU a dalších na roky 2013 až 2015. Parlament ČR s těmito misemi vyslovil souhlas. V Senátu se pak tak konkrétně stalo usnesením č. 630, a to 13. června 2012.

Nyní předkládá vláda oběma komorám Parlamentu ČR žádost, aby změnily svá usnesení z roku 2012 ohledně jedné z devíti plánovaných misí, je to již zmíněná účast na ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky, a to v tom počtu a v té době, jak již řekl i pan ministr.

Vláda v předmětném senátním tisku č. 302 nabízí formulaci, která má podobu novelizace již zmíněného usnesení č. 630 z 13. června 2012. Jde tedy o jakousi obdobu novelizace zákona.

Dikce Ústavy České republiky však jasně koncipuje vyslovení souhlasu s vysíláním ozbrojených sil. A zákon o jednacím řádu Senátu stanoví k hlasování Senátu o tom, zda vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky. Právní úprava nezná formu novelizace usnesení komor Parlamentu ČR, ale pouze a jen vyslovení souhlasu.

V souladu s vyjádřením senátního legislativního odboru se proto doporučuje ve prospěch právní jednoznačnosti a správnosti postupu a rozhodování Senátu nevyužít vládou nabízený návrh na novelizaci usnesení Senátu, ale přímo a pozitivně formulovat dikci vyslovení souhlasu v souladu s Ústavou a jednacím řádem.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost proto doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout následující usnesení:

I. Vyslovit souhlas s vysláním sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v celkovém počtu do 75 osob k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v roce 2014 na dobu devíti týdnů;

II. zrušit svůj souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky obsažený v čl. I. bodu 8 usnesení Senátu č. 630 z 23. schůze, konané dne 13. června 2012;

III. požádat vládu, aby informovala Senát o působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v roce 2014, a to nejpozději do 30. června 2015;

IV. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka;

V. pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Dámy a pánové, to je v tuto chvíli vše a děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje.

A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Jako první se přihlásil pan senátor Tomáš Jirsa, připraví se pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolil bych si několik citací a vzal jsem si tady k tomu internet.

Vládní návrh misí nepodpoříme v žádném případě, řekl bývalý premiér a předseda ČSSD k otázce vládních misí.

Je českým zájmem strážit největší drogový kartel na světě, zeptal se na dnešním tiskovém brífinku řečnicky Zaorálek, kterému nejvíce vadí záměr posílit kontingent v Afghánistánu.

Připomněl bych prosinec roku 2008, řada z nás tady seděla, kdy tehdejší opozice naprosto znejistila naše alianční závazky neustálým zpochybňováním českých zahraničních misí, poukázal bych v této věci na chování současné opozice. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pane senátore Drymle, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Účastnil jsem se několika pohřbů v poslední době. Byl jsem i dvakrát v Afghánistánu. Domnívám se, že naše armáda dělá dobrou práci v zahraničí a přispívá k dobrému jménu České republiky po celém světě. Na druhé straně je potřeba říct, že jsou v tom i určitá rizika, která v sobě nesou. Tady jednáme o splnění závazků vůči NATO. Vesměs jsme do NATO vstoupili, jasně, je to požadavek NATO, a domnívám se, že nebude tady v této zasedací síni nikdo, kdo by nechtěl splnit závazky České republiky vůči NATO. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře obrany, chcete se vyjádřit právě k ukončené rozpravě? Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Martin Stropnický:  Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové, jenom velice stručně.

Já jsem velice pozorně poslouchal byť krátké příspěvky. Já si vážím názorového vývoje uvnitř sociální demokracie a jsem rád, že ty citáty pocházejí z minulosti relativně dávné. A zároveň bych rád ocenil pozici současné opozice, nebo postoje současné opozice. To nemyslím jako nějakou bůhví jakou strategii, ale mohu to doložit řadou konkrét, především v příslušném výboru v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že i tady na půdě Senátu.

Je to známka toho, že snad převážná většina zákonodárců vnímá tuto oblast jako oblast konsensuální, jako oblast, která by měla jít napříč ideologiemi nebo politickými stranami. A to by bylo určitě dobré znamení. Také si cením toho, že se stále častěji ozývají hlasy, které vyzdvihují nejenom profesionalitu, ale opravdovou statečnost našich vojáků.

Byl jsem tam relativně nedávno, nebo velice nedávno, a mohu vám říct, že nic ty vojáky tak neponíží nebo nic pro ně není tak negativní zpráva, jako když někdo zpochybňuje jejich práci, jejich mandát. Nebo když dokonce někdo – třeba i v dobré víře – by rád je vystavil nějakému jinému režimu, třeba dokonce by je odvolal. To by pro ně byla veliká potupa.

To jen možná pro zajímavost některým, protože oni to skutečně berou se vším všudy. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Ptám se ještě zpravodaje, jestli se chce vyjádřit. Nechce, protože v jeho vystoupení návrh usnesení byl citován, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Tak, budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl zpravodaj pan senátor Sykáček a jak je také usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvorum je 41. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 4, v okamžiku hlasování registrováno 69, kvorum 41, pro návrh 61, proti 3. Návrh byl přijat.

Děkuji vám, děkuji i panu ministrovi a zpravodaji.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 322

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 322. Návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka, kterého mezi námi vítám a žádám jej, aby nás s návrhem seznámil.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, milé senátorky, milí senátoři. Dovolte mně, abych blíže představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, tedy senátní tisk č. 322.

Návrh zákona je předkládán s cílem zajištění adaptace našich právních předpisů na nová nařízení rady a Parlamentu EU, která se týkají změny společné zemědělské a rybářské politiky EU pro období do konce roku 2020. Hlavními důvody předložení navrhované právní úpravy, pokud jde o zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství jsou zejména:

– Doplnění role ministerstva zemědělství ve vztahu k společné zemědělské politice EU a obsahu řídících a kontrolních systémů ministerstva zemědělství.

– Dále zpřesnění obecných ustanovení o společných organizacích trhu a přímých platbách.

– Dále doplnění rámcového zaměření programu rozvoje venkova ČR do konce roku 2020.

– Rozšíření forem podpor poskytovaných podpůrným garančním rolnickým a lesnickým fondem.

– Zjednodušení evidence zemědělského podnikatele s ohledem na zjednodušení živnostenského práva a se změnami vyvolanými zákonem o základních registrech.

– Doplnění ustanovení o poskytování dotací a možnost elektronických podání.

– Doplnění odborné pomoci žadatelům při podávání žádostí o dotace.

– Úpravy kompetencí a působnosti v oblasti evidence využití podle uživatelských vztahů, tzv. LPIS systému mezi ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem.

– Zpřesnění ustanovení o evidenci půdy, evidenci ekologicky významných prvků a evidenci objektů a jejich procesních způsobů aktualizace.

– Prodloužení lhůty pro uživatele k hlášení změn evidence využití půdy podle uživatelských vztahů LPIS.

Předmětem hlavních změn zákona č. 256/2000 Sb. o státním zemědělském intervenčním fondu jsou zejména:

– Zdůraznění role Státního zemědělského intervenčního fondu jako správního úřadu.

– Doplnění ustanovení o poskytování národních dotací na základě pověření ministerstva podle § 2d, podle zákona o zemědělství prostřednictvím dohody o poskytnutí dotace.

– Doplnění ustanovení o poskytování dotací o možnost elektronických podání.

– Doplnění možnosti Státního zemědělského intervenčního fondu získávat údaje z vlastních hospodářských plánů, zejména pro účely kontrol, dotací, programu rozvoje venkova ČR do konce roku 2020.

Současně jsou z legislativně technického hlediska navrženy i dvě drobné změny zákona č. 147/2002 Sb. o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, které souvisejí se změnami v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů LPIS podle zákona o zemědělství.

Za pozitivní dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí ČR lze považovat zejména zjednodušení evidence zemědělského podnikatele, zrušením institutu místní příslušnosti a zrušením evidence zavedení zemědělské výroby.

Zákon zákona byl dne 17. července 2014 projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR, který doporučil Senátu schválit předložený návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené si vás dovoluji požádat o schválení tohoto předloženého návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 322/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Veleba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře.

Pan ministr zemědělství zde velice precizně a stručně popsal tento zákon. Moje role je celkem jednoduchá. Já bych k tomu řekl jenom tolik – tento senátní tisk, tento návrh zákona představuje soubor tří zákonů, novelu zákona o zemědělství, zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském.

Hlavní cíl novelizace v prvních dvou případech je zajistit adaptaci právního řádu ČR na nová nařízení EU, které se týkají změn společné zemědělské politiky EU. Tento rok je první, kde nová reforma společné zemědělské politiky vstoupila v platnost. Tedy pro období 2014 – 2020.

V Poslanecké sněmovně byl vládní návrh doplněn o novelu zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském. Pokud se týká legislativního procesu, tak návrh zákona byl Rusnokovou vládou předložen Poslanecké sněmovně 21. ledna 2014. Zemědělský výbor 22. května letošního roku přijal usnesení č. 42, kterým doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit, ve znění celkem 46 pozměňovacích návrhů.

Ve 3. čtení 20. června letošního roku byl sněmovnou návrh zákona schválen, ve znění všech pozměňovacích návrhů. A to v hlasování č. 194, kdy ze 130 poslanců pro návrh zákona se vyslovilo 129, nikdo nebyl proti.

Jak nás tady už seznámil pan ministr, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto návrhem zákona zabýval 17. července. A usnesením č. 234 ze své 31. schůze k tomuto návrhu zákona po úvodním slově zástupce předkladatele, pana náměstka Jindřicha Šnejdrly, náměstka ministra zemědělství, a po mojí zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor se usnesl:

1. Doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne.

3. Pověřuje předsedy výboru Senátu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Takže ve shodě s panem ministrem vás žádám, abychom tento návrh zákona schválili. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Pan ministr tady říkal, nebo řekl, že se jedná o zjednodušení. Přitom do novely jednoho zákona se vkládají další dva. To znamená, že se novelizují v podstatě tři zákony jednou novelou. Nevím, jestli je to zjednodušení? Je tam 46 změn. Takže zjednodušení 46 změn, to je otázka do diskuze. A ten nový vítr asi z ministerstva zemědělství znamená, že se budou dále zvyšovat náklady a úředníci, protože se zavádí nový správní úřad.

Já jsem se chtěl zeptat pana ministra, jestli tady je problém, pokud někdo neprovozuje zemědělskou výrobu po dobu přesahující 24 měsíců, a neoznámí přerušení zemědělské výroby, tak jestli bude vyňat z evidence. A já jsem se chtěl zeptat, jestli se to bude týkat i těch podnikatelů, kteří nechávají půdu ležet ladem, dostávají na to dotace a neobdělávají ji.

A co vedla pana ministra nebo ministerstvo zemědělství k tomu, že druhy zemědělské kultury v evidenci půdy se budou stanovovat, pokud projde tento zákon, nařízením, a ne tak, jak to bylo dříve, zákonem. Jestli to bylo špatně, že to bylo zákonem? Nebo co vedlo ministerstvo zemědělství k tomu, že to chce nyní dělat nařízením?

A ještě se tady mluví o tom, že ministerstvo zemědělství zřídí zemědělský poradenský systém a příslušné řídící a kontrolní mechanismy. Zajímalo by mě, jestli to bude prostřednictvím IT, nebo jestli to bude prostřednictvím nových úředníků, nového odboru na ministerstvu zemědělství. A hlavně, kolik to bude stát, když v zemědělském podpůrném fondu, jak jsme se dočetli, chybí 600 milionů? Zjistil to NKÚ!

A ještě bych se chtěl zeptat na jednu věc. Rozšiřují se formy podpor. Těch podpor je pro zemědělce velká spousta. Je to často velmi nepřehledné. A jak tedy se bude zajišťovat dluh, jak se budou zajišťovat dluhy, pane ministře? A kdo bude rozhodovat o tom, jak se zajistí dluh? Z jakých finančních prostředků? Pro soukromníky pravděpodobně stát bude zajišťovat dluh? A jestli to nebude v rozporu s EU a s nedovolenou státní podporou.

Je to dost otázek, pane ministře, a jsou to otázky právě proto, že se ty tři zákony daly do toho jednoho zákona. Vznikají tam některé právní nejasnosti, které mohou Českou republiku stát velké peníze a může dojít k rozporu s EU, která má zemědělskou výrobu a zemědělství, hlavně zemědělské dotace jako hlavní pilíř své činnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Pane ministře, vyjádříte se k proběhlé rozpravě? Ano, prosím, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Děkuji, pane předsedo. Já s dovolením zareaguji na některé otázky, které tady vyslovil pan senátor Dryml. Žádný nový správní úřad nezavádíme. Pouze přesněji definujeme některé kompetence, které vyplývají ze změn společné zemědělské politiky na to příští období od roku 2015.

Pokud jde o tu otázku, která samozřejmě nás, musím říct, velice pálí, a které jsme se velice intenzivně věnovali, a je na místě, zdali veškeré dotační prostředky, které jsou vypláceny, zdali nejsou někdy vypláceny těm, kteří se nestarají o zemědělské pozemky řádně, neobdělávají tu půdu. Tak samozřejmě my od 1. ledna příštího roku výrazně zvyšujeme požadavky na to, za jakých situací budou finanční prostředky vypláceny. Požadujeme vyšší zatížení dobytčí jednotkou trvalých travních porostů, chceme opravdu vyeliminovat ty případy, kdy jsou zemědělci, kteří reálnou, opravdu skutečnou zemědělskou prvovýrobu prakticky neprovozovali a jenom využili, řekněme, nějakých hluchých míst nastavení končící společné zemědělské politiky v období 2007 – 2013.

Definujeme, že např. ty možnosti, které byly, že stačilo jednou za rok louku posekat a jednou zmulčovat, tak to již možné nebude, pane senátore. Takže myslím si, že opravdu my jsme si toho vědomi, upravujeme to, zpřísňujeme, budeme opravdu i výrazně chtít se zaměřit – protože my už máme vytipované oblasti, kde dochází k tomu největšímu potenciálu zneužívání dotací, kde budeme chtít posílit kontrolní systém SZIFu, protože to jde opravdu o desítky, možná i stovky milionů korun, které jsou vyplaceny neoprávněně.

Takže a to se chystáme opravdu velice intenzivně zaměřit. Budeme zpřísňovat i požadavky pro zakreslení některých půdních bloků do LPISu. Takže ta série opatření pro eliminaci tady těchto rizik, o kterých vy jste správně hovořil, tak ta je tedy připravována nebo prakticky skoro připravena.

Pokud jde o tu záležitost, proč budeme ministerskou vyhlášku definovat, otázku jednotlivých kultur a není to v zákoně, já to vidím jako záležitost, kterou není nezbytně nutné mít v zákoně. Spíše řekněme určité zjednodušení a větší flexibilitu pro to, aby to mohlo být řešeno vyhláškou ministra.

Vy jste správně tady hovořil o otázce poradenství. Já musím vysvětlit, proč tady k této záležitosti dochází, proč tato záležitost je teď řešena v této novele. Protože my jsme v situaci, kdy tady léta fungoval systém tzv. agentur pro zemědělství a venkov. Ta síť byla po celé republice, nebo prakticky po celé republice, na všech okresech, bohužel za mých předchůdců se nastartoval proces zrušení těchto agentur. Já jsem přišel do stadia nějakého závěrečného finále, kdy cesta zpátky by byla opravdu otázkou nákladů, desítek, více než sta milionů korun dát nějaký ten stav do původního.

Takže my jsme se po dlouhé debatě rozhodli dokončit opravdu tu optimalizaci systému, ale tak, abychom vyšli vstříc požadavku zemědělců, kteří tady měli největší obavy právě z toho, že to, co jim dříve garantovaly agentury pro zemědělství a venkov, tzn. ta konzultační a především poradenská činnost, tak aby to bylo i nadále zajištěno. A aby o tom nebylo pochyb, tak právě tu definici uvádíme přímo do znění novely tohoto zákona.

Jak to bude zajišťováno, tak víceméně v principu dost podobně, jako to fungovalo zhruba nějakých skoro 20 let doteď. To základní poradenství dělají přímo lidé, kteří přijdou do kontaktu se zemědělci, kteří se přicházejí informovat, případně žádat o dotaci. Je to odděleno, že poradenství logicky nemohou dělat ti pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu, kteří dělají kontrolní činnost. A na to bude striktně takto nahlíženo. My neočekáváme žádné zvýšené nároky, pokud jde o tuto agentu, na rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu.

Pokud jde ještě o tu formu těch způsobů, jakým budeme to poradenství poskytovat a jakým dnes komunikujeme, tak samozřejmě my máme určitou úroveň, která se týká standardní informovanosti v odborném zemědělském tisku, která probíhá teď právě ve společné zemědělské politice velice intenzivně. Potom jsou to přímo naši zaměstnanci, ať už ministerstva nebo SZIFu, kteří jsou proškoleni, a potom je to samozřejmě úroveň v rámci elektronické komunikace – emaily a komunikace na sociálních sítích.

Otázka ve vztahu k PGRLF – tady bych chtěl říci, že nám v PGRLF v letošním roce nechybí peníze. My jsme naopak – vláda schválila minulý týden navýšení rozpočtu PGRLF o 180 milionů korun, které nebyly v loňském roce vyčerpány na řešení protipovodňových škod v oblasti zemědělské prvovýroby. Takže pro letošní rok máme ten rozpočet zabezpečen. A s ohledem na to rozšíření těch možností PGRLF na poskytování nejenom dotací, úroků, ale případně i úvěrů – a říkám případně –, tak tam situace je taková, že my chceme nabídnout zemědělcům, protože PGRLF je hodnocen jako velice efektivní nástroj, další portfólio, jakým způsobem by měli investovat do rozvoje zemědělské prvovýroby a potravinářského sektoru.

Tady chci říct, že všechna případná opatření, které by PGRLF mohlo nabízet, tak máme notifikovány s Evropskou komisí. Takže tady se nedostaneme do žádného rozporu, nepůjde o žádnou nedovolenou podporu, tak jak jste se vyjádřil s nějakou obavou. Teď je jenom otázka, jaká výše rozpočtu se podaří najít pro PGRLF v příštím roce. A to je předmětem samozřejmě ještě jednání vlády a potom Poslanecké sněmovny. Ale já jsem optimista, věřím, že tady bude ta alokace zabezpečena slušně.

Takže myslím si, že ty obavy nejsou úplně na místě, ale chápu, že je máte. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Jenom připomínám, rozprava byla uzavřena. Nyní prosím, pan senátor Dryml? Žádná faktická neexistuje. Ta existuje v rámci rozpravy, s přednostním právem. Prosím pana zpravodaje, také se nemusí hlásit, protože já ho automaticky vyzvu, i garanční zpravodaj se může vyjádřit v průběhu rozpravy. Máte zájem? Prosím.

Senátor Jan Veleba:  Tak já bych se nemusel po objasnění a vyjádření pana ministr už fakticky vyjadřovat, ale přesto to chci udělat, protože chci potvrdit beze zbytku, k čemu se tady pan ministr vyjádřil. Protože nemám k tomu absolutně nic co dodat. Jenom bych tady chtěl říct ještě pár svých slov k tomu.

Zaprvé – já osobně pokládám tu novelu zákona, který slučuje tři záležitosti, já to osobně pokládám za zjednodušení, protože ty věci k sobě zkrátka patří. Ten Státní zemědělský intervenční fond, to je instituce, přes které jdou všechny dotační záležitosti, takže je z logiky věci, že se to dalo do jednoho zákona. Kdyby se to udělalo jinak, tak by to naopak bylo složitější.

Potom bych chtěl říct, že pokud se třeba týká jenom tak letmo druhů kultur, pokud je v čele ministerstva zemědělství kvalifikovaný ministr zemědělství, není to učitel matematiky nebo hasič apod., při vší úctě, tak absolutně není třeba druhy kultur stanovovat zákonem. Toto je zesložiťování, toto je zkrátka proces, který není nutný.

Závěrem bych chtěl říct – čili souhlasím s tím. A to, že to přijala drtivá většina poslanců, až na jednoho, přestože tam bylo tolik pozměňovacích návrhů – ty tam ale byly proto, že je to velice důležitý zákon. Opakuji, vstoupili jsme do nového období reformy společné zemědělské politiky, kde to zkrátka musíme zesouladit s normami Evropské unie. Ale byly to čisté technikálie, proto s nimi byl v té dolní sněmovně v podstatě absolutní souhlas.

Závěrem bych chtěl říct, že české zemědělství má po velmi dlouhých letech sešupu snižování svého rozměru, snižování produkce potravin, snižování zaměstnanosti, snižování chovaných stavů hospodářských zvířat, obrovskou šanci, aby nějakým způsobem tu trajektorii svého vývoje dalo na vzestupnou úlohu. A věřte mně, že podmínky, které se vyjednaly, které jsme vylobbovali společně v Evropském unii, že jsou velmi dobré. A je tady obrovská šance a tato novela tomu jenom pomůže. V žádném případě tomu neuškodí.

Takže to je všechno jako doplněk. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A vzhledem k tomu, že nebyl podán jiný návrh, než návrh usnesení garančního výboru schválit, budeme o tomto návrhu hlasovat.

Aktuálně je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 34. Byl podán návrh, schválit návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 5, registrováno 67, kvorum 34. Pro návrh 58, proti nikdo, návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli a děkuji i zpravodaji. A projednávání tohoto bodu je ukončeno.

Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod s názvem

 

Ekologická produkce v Evropské unii

Tisk EU č. N 128/09

Tisk EU č. K 129/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 128/09, N 128/09/01 a K 129/09 a K 129/09/01.

Prosím pana ministra zemědělství, Mariana Jurečku, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři. Evropská komise předložila dne 25. března 2014 návrh na řízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů. V současné době probíhají čtení prvních článků na pracovních skupinách Evropské rady. Tímto návrhem se ruší dosavadní evropská legislativa ekologického zemědělství a dochází k revizi pravidel produkce, stejně jako k definici aktu v přenesené pravomoci.

Návrh na řízení přináší zásadní změny v systému kontroly a certifikace ekologické produkce, ale také v oblasti obchodu se třetími zeměmi a v neposlední řadě zpřísnění nadstandardních podmínek welfare zvířat.

Obecně iniciativu vylepšit současná nařízení vítáme, nicméně jsme identifikovali některé problematické oblasti v tomto návrhu. Návrh zakazuje souběžnou ekologickou a konvenční produkci, což vnímáme jako jeden z pozitivních kroků, vzhledem ke zvyšování důvěry spotřebitele. Návrh podřizuje systém kontroly ekologického zemědělství výhradě nařízení o úředních kontrolách, což v důsledku povede k rozvolnění, rozmělnění a snížení transparentnosti kontrolního systému u tohoto komplexního systémového opatření.

Návrh zcela zakazuje nebo výrazně omezuje možnost udělování výjimek, zpravidla ekologické produkce, zejména zakazuje výjimky na použití konvenčního osiva a omezuje zásahy na zvířatech, což ve specifických případech může poškodit kontinuitu produkce.

Jako značně problematické vidíme převedení všech výkonných článků rostlinné, živočišné, potravinářské, akvakulturní a krmivářské produkce, jako aktu v přenesené pravomoci Komise a budeme se zasazovat o minimalizaci jejich rozsahu tak, aby členské státy neztratily na tyto citlivé oblasti legislativy přímý vliv.

Pokud jde o akční plán pro budoucnost ekologické produkce v EU, tedy evropský senátní tisk č. K 129/09, tak Evropská komise jej předložila dne 25. března.

Akční plán se zabývá především následujícími oblastmi: využití nové společné zemědělské politiky pro podporu ekologického zemědělství, zvýšení informovanosti spotřebitelů o ekologickém zemědělství a logu ekologického zemědělství, řeší podporu výzkumu a inovací, zajištění statistických dat o vývoji a aktuálním stavu ekologického zemědělství, zajištění důvěry spotřebitelů v bioprodukty a řeší problematiku třetích zemí.

Návrh obsahuje konkrétní opatření a doporučení na realizaci cílů akčního plánu ekologických produktů. Mezi nejdůležitější patří zejména:

Evropská komise doporučuje členským státům využívat možnosti a nástrojů Programu rozvoje venkova na podporu ekologického zemědělství. Evropská komise zveřejní v roce 2014 dokument, v němž představí pravidla platná pro ekologickou produkci, zpracování a obchod, včetně pravidel přechodu na ekologické zemědělství a podpůrná opatření v rámci společné zemědělské politiky. Evropská komise zahrne ekologické zemědělství mezi zvláštní témata v rámci připravované výzvy k předkládání návrhu v oblasti podpory informačních opatření vztahujících se k společné zemědělské politice. Evropská komise bude nadále upozorňovat na možnosti plynoucí z nařízení a informačních a propagačních činnostech na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu EU. Evropská komise dále zajistí pravidelné průzkumy povědomí spotřebitelů o ekologickém zemědělství a o logu ekologického zemědělství. Evropská komise doporučuje, aby členské státy vytvořily evropskou databázi dostupných ekologických osiv.

Dále v roce 2015 uspořádá konferenci věnovanou periodikám v oblasti výzkumu a inovací, podpoří výzkum ekologického zemědělství, bude pravidelně zveřejňovat statistické údaje ekologického zemědělství v rámci EU, provede analýzu překážek, které brání vstupu do odvětví ekologického zemědělství.

Tento akční plán EU je základním strategickým dokumentem, na základě kterého zpracovávají členské státy své národní akční plány.

Česká republika zpracovala první národní akční plán v roce 2004, který platil do roku 2010. V současné době platí 2. národní akční plán na roky 2011 – 2015 a v současné době se připravuje akční plán s platností do roku 2020.

Tolik informace k těmto dvěma materiálům. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a prosím opět, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VEU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 128/09/02 a K 129/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr tady v celku obšírně shrnul danou problematiku, já bych se pokusil to možná obšírněji doplnit.

Trh s ekologickými zemědělskými výrobky, díky neutuchající poptávce, stále roste. Vzhledem k rostoucí popularitě ekologické produkce a k tomu, že současné právní normy v této oblasti jsou poněkud zastaralé, připravila Komise nový akční plán na podporu ekologické produkce do roku 2020.

Plán se zaměří na 3 prioritní oblasti: zvýšení konkurenceschopnosti ekologických producentů, pocházejících z EU, upevnění a posílení důvěry spotřebitelů v domácí i dovezené ekologické výrobky a posílení vnějšího rozměru EU pro ekologickou produkci.

Konkrétním krokem k naplnění tohoto akčního plánu je předpokládaný návrh nařízení. Hlavním smyslem tohoto nařízení je zefektivnit fungování režimu ekologického zemědělství, především pomocí zjednodušení a harmonizace stávajících právních norem. Nařízení odstraňuje řadu výjimek, které byly na místě především z důvodu nastartování tohoto odvětví, což by mělo vést k dalšímu rozvoji ekologické produkce. Zjednodušuje se režim kontrol ekologického hospodářství a zavádějí se také nové mechanismy, které umožní snazší zapojení malých podniků.

Ekologické zemědělství v EU a několik údajů z roku 2011.

Sektor ekologického zemědělství EU se velmi rychle vyvíjí. V EU je zhruba 9,6 milionů hektarů ekologicky zemědělské půdy.

V průběhu posledních 10 let se rozloha zemědělské půdy obdělané v souladu se zásadami ekologického zemědělství každý rok zvyšovala o 500 tisíc hektarů. Podíl ekologicky obdělávané půdy na celkové zemědělsky využívané půdě v EU je zhruba 5,4 %. V EU funguje okolo 225 tisíc ekologických zemědělských výrobců. Mezi 5 členských států s nejvyšším podílem ekologicky obdělané půdy patří Rakousko (19 %), Švédsko (15,7 %), Estonsko (14 %), Česká republika (12 %) a Lotyšsko (10 %). V absolutním vyjádření pak mezi 5 členských států s největší rozlohou ekologicky obdělané půdy patří Španělsko, Itálie, Německo, Francie a Velká Británie.

Ekologické zemědělství v České republice. Rozvoj ekologického zemědělství patří mezi jednu z priorit Ministerstva zemědělství. Tomu odpovídá i finanční podpora 1,1 miliardy korun za rok, kterou je tento segment zemědělství podpořen.

Na počátku roku 2012 bylo v České republice registrováno 450 výrobců biopotravin a 3920 ekologických zemědělců, kteří hospodaří na celkové výměře 470 tisíc hektarů, což představuje právě oněch zmíněných 12 % z celkové výměry zemědělského půdního fondu.

Akční plán pro budoucnost ekologické produkce v EU je zaměřen na následující prioritní oblasti: zvýšení konkurenceschopnosti ekologických producentů, posílení důvěry spotřebitelů, systém ekologického zemědělství a jeho pravidla, vč. zvýšení důvěry v dovážené bioprodukty, zvýšení povědomí o nástrojích EU zaměřených na podporu ekologické produkce, řešení technických nedostatků, využití výzkumu a inovací a šíření dosažených výsledků, zlepšení informovanosti o odvětví ekologické produkce a posílení vnějšího rozměru režimu EU pro ekologickou produkci.

Návrh Evropské komise zmocňuje k přijímání aktu přenesené pravomoci v celé řadě oblastí, např. v oblasti zvláštních pravidel pěstované produkce, zvláštních pravidel produkce zpracovaných potravin krmiv, zvláštních pravidel produkce vína, stanovení kritérií pro určení katastrofických situací, zvláštní pravidla pro sběr, balení, dopravu a skladování ekologických produktů, povolení produktů a látek používaných v ekologickém zemědělství.

Shrnutí pozice vlády v akčním plánu pro budoucnost ekologické produkce v EU.

Vláda vítá evropský akční plán a považuje jej za důležitý strategický dokument dalšího rozvoje ekologického zemědělství v rámci EU. Vláda podporuje, aby se Evropská komise tématu ekologického zemědělství dále věnovala a zde navržená doporučení nastiňuje kroky dále rozpracovat a navrhla jejich konkrétní podobu.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

Vláda nesouhlasí příliš s širokým rozsahem přenesené pravomoci na Komisí přijímané legislativní akty s obecnou působností, zvláště pak v klíčových oblastech jako jsou pravidla produkce vína, která je regionálně specifická a velmi citlivá na specifické technologie a postupy, v souvislosti s tím již vláda vedla s Evropskou komisí četné spory. Souhlasí se zpřísňováním podmínek a pravidel produkce EZ a obecně je vítá, domnívá se však, že je třeba i nadále respektovat regionální specifika členských států. Vláda bude v průběhu projednávání aktivně prosazovat, aby nebyla ohrožena transparentnost a spolehlivost kontrolního systému. Oblast kontroly by měla být dle tohoto návrhu zcela podřízena nařízení o úředních kontrolách. Vláda bude prosazovat, aby všechny subjekty podnikající v ekologickém zemědělství byly podrobeny kontroly minimálně jedenkrát ročně.

Dopad na legislativu. Rámcová pozice vlády nepředpokládá žádný dopad na národní legislativu, nepředpokládá se ani žádný dopad na rozpočet České republiky.

Zhodnocení. Předložení těchto dokumentů lze vnímat jako reakci na zvyšující se bioprodukci, kdy se trh s ekologickými produkty v EU za posledních 10 let zčtyřnásobil. A také na rostoucí poptávku po biopotravinách. Dosud byl podíl ekologické produkce spíše menšinový, ovšem v posledních letech se rychle zvyšuje a právní rámec tomu dosud nebyl dostatečně přizpůsobený

Z pohledu České republiky lze harmonizující legislativní iniciativu v této oblasti v obecné rovině přivítat. Nová pravidla by mohla přispět ke splnění vytyčených cílů akčního plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 – 2015. To jest např. zvýšení podílu biopotravin či zvýšení důvěry spotřebitelů. Již v současnosti je Česká republika v rámci EU na předních příčkách v ekozemědělství. V rámci EU od roku 2010 je povinné používání loga EU pro ekologickou produkci. Nicméně návrh na žádosti nových členských států vč. České republiky i nadále ponechává možnost používání národního loga. Zřejmě nejproblematičtější částí návrhu nařízení je příliš široké oprávnění pro Komisi, vydávání aktu v přenesené působnosti.

Doporučení. Vzhledem k tomu, že problematika ekologického zemědělství a návazná produkce potravin v EU je velmi aktuálním a sledovaným tématem s dopadem na velkou část občanů, doporučuje VEU následující usnesení, s kterým bych vás také rád seznámil.

Takže 291. usnesení z 31. schůze konané dne 12. června 2014, k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změnách nařízení Evropského parlamentu a Rady EU, nařízení o úředních kontrolách a zrušení nařízení Rady č. 834, senátní tisk N 128/09, ke sdělení Komise z Evropského parlamentu Radě v evropském, hospodářském a sociálním výboru, a výboru regionů, akční plán pro budoucnost ekologické produkce v EU, senátní tisk č. 129/09.

Po úvodní informaci Jiřího Jirsy, 1. náměstka ministra zemědělství, s přihlédnutím ke stanovisku VZHD, zpravodajské zprávě senátora Jana Látky a po rozpravě, výbor:

1. přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady, nařízení o kontrolách a zrušení nařízení Rady č. 834, ke sdělení Komise v Evropském parlamentu, Radě v evropském, hospodářském, sociálním výboru a výboru regionů akční plán pro budoucnost ekologické produkce v EU doporučení, který je přílohou tohoto usnesení;

2. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o úředních kontrolách a zrušení nařízení Rady č. 834, ke sdělení Komise Evropského parlamentu, Radě v evropském, hospodářském, sociálním výboru a výboru regionů akční plán pro budoucnost ekologické produkce vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem;

3. určuje zpravodajem výboru pro jednání a schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku;

4. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Závěrem ještě doporučení k vyjádření Senátu PČR k projednávaným bodům.

Senát PČR:

1. vnímá pozitivně vznik akčního plánu a snahy Evropské komise o vytvoření efektivního účinnějšího právního rámce pro ekologickou produkci a v obecné rovině i pro ekologické zemědělství;

2.1. podporuje zjednodušení a především harmonizaci stávajících právních norem v oblasti ekologického zemědělství, stejně jako zpřísnění podmínek a pravidel pro všechny subjekt;

2.2. upozorňuje však na souvislosti, že je nutné i nadále respektovat regionální specifika členských států;

2.3. není přesvědčen o vhodnosti nastavení nového systému kontrol na základě analýzy rizik, resp. s tím, aby u nerizikových podniků probíhaly kontroly méně často, u všech podniků by kontroly měly probíhat minimálně jedenkrát ročně tak, aby byla zachována transparentnost a spolehlivost kontrolního systému;

2.4. nesouhlasí s širokým zmocněním pro Komisi k vydávání aktů přenesené pravomoci, především pak v citlivých oblastech regionálního charakteru, jako je např. produkce vína;

3.1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání;

3.2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Pokud se týká ekologického zemědělství tak, jak bylo předneseno, chtěl bych k tomu říci asi tolik.

Prvních 5 měsíců Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s koaličními partnery věnovalo maximální pozornost zásadám společné zemědělské politiky, která bude na našem území aplikovaná až do roku 2020. V těchto dnech ten materiál je kompletní a je na ministerstvu připraven k odeslání a odsouhlasení do Bruselu.

Jedním z hlavních cílů bylo zvýšení zaměstnanosti na venkově, zvýšení produkce a zvýšení soběstačnosti v jednotlivých zemědělských komoditách, které jsme za posledních 7 roků ztratili.

Pokud se týká ekologického zemědělství, v rámci společné zemědělské politiky byly vyčleněny adekvátní částky pro zemědělce, kteří budou dělat ekologickou produkci.

Prováděcí předpisy Ministerstvo zemědělství bude provádět. Myslím si, že je přáním celé zemědělské, a nejen zemědělské veřejnosti, abychom se už do budoucna nesetkávali s tím, že tady budou brát velké dotace ekologičtí, např. sadaři, kteří nesklidí kilo ovoce, obdobně nějaké ekologické seno jenom za sečení apod. Myslím si, že to bude takový správný a poctivý přístup ke všem daňovým poplatníkům tohoto státu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane předsedo. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám a táži se navrhovatele – pana ministra, jestli se chce vyjádřit. Nechce. Pan zpravodaj? Také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan zpravodaj, senátor Jan Látka. Připomínám, že to je oranžový tisk – doporučení k vyjádření Senátu PČR. Přítomno 64 senátorek a senátorů, kvorum je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6, registrováno 64, kvorum 33, pro návrh se vyjádřilo 47, proti 1. Návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Projednávání tohoto bodu je uzavřeno. My se vystřídáme.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 312

Máme to jako tisk č. 312 a návrh uvede ministr dopravy pan Antonín Prachař. Pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Dobré ráno, vážený pane místopředsedo, pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Z pověření vlády si vám dovolím předložit novelu zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti.

Poslanecká sněmovna schválila a postoupila Senátu k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 361, o provozu na pozemních komunikacích, a zákon č. 247, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti řízení motorových vozidel. Tento návrh zákona zajišťuje zejména řádnou implementaci právních předpisů EU do českého právního řádu, a to dokončení transpozice několika směrnic EU. Návrh zapracovává směrnici 2011/82, o usnadnění příhraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, a dále směrnici 2006, o řidičských průkazech a její pozdější novely.

Z věcného hlediska návrh upravuje poskytování základních informací o dopravním přestupku v úředním jazyce jiného členského státu EU, není-li přestupcem občan ČR.

Tady bych chtěl podotknout, že občané jiných zemí mohou páchat dopravní přestupky a obce s rozšířenou působností, které tyto přestupky řeší, mají připravené formuláře, aby obeslaly dotčeného přestupce v místě jeho trvalého bydliště a upozornily ho, že bylo zahájeno správní řízení v ČR za porušení zákona. Považujeme to za velmi důležitý nástroj pro to, abychom mohli takovéto přestupky na území ČR ostatních občanů cizích zemí řešit.

Dále řeší výměnu informací o udělených řidičských oprávněních a řidičských průkazech mezi členskými státy. Tady – jenom na doplnění – jsme častým terčem kritiky zejména spolkových úřadů z bavorského ministerstva dopravy, kdy takovéto informace o vydaných řidičských průkazech nejsou dostatečně poskytovány.

Dále zákon, respektive novela řeší dílčí úpravy vymezení skupin vozidel, pro která se udělují řidičská oprávnění, a dílčí úpravy vymezení výcvikových a zkušebních vozidel.

Co se týká řidičských oprávnění, předložený návrh řeší řidičské oprávnění skupiny D1, to znamená řidičů mikrobusů. Co se týká dílčí úpravy vymezení výcvikových a zkušebních vozidel, tak tady zákon řeší jednoznačné používání vozidel, která mají poloautomatické nebo automatické řadicí systémy a jsou zejména využívána pro získávání řidičského průkazu u osob se zdravotním a tělesným postižením.

Poslanecká sněmovna vládní návrh schválila ve znění pozměňovacího návrhu na doplnění ustanovení § 27 odst. 5, § 118a zákona 361, body 2, 10 až 13, článku jedna návrhu. Na základě pozměňovacího návrhu na doplnění § 27 odst. 5 bylo možné rozhodnout o odstranění vozidla neoprávněně stojícího na pozemních komunikacích pouze v případě, že na vozidle byl předtím použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla a do 24 hodin nebylo požádáno o jeho sejmutí. V souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem se příslušným způsobem upravuje rovněž § 118a téhož zákona.

Ministerstvo dopravy se k uvedeným pozměňovacím návrhům staví velmi rezervovaně a bezprostředně vnímá jejich problematický charakter zejména ve vztahu k činnosti orgánů městské policie. Sám jsem na jednání Poslanecké sněmovny navrhoval za předkladatele zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu. Jednoznačně však podporujeme urychlené přijetí vládního návrhu před jakoukoli prodlevou procesu schvalování projednávané novely jako celku. Důvodem pro tento postoj je skutečnost, že vůči ČR již od ledna tohoto roku probíhají u dvou zmíněných směrnic řízení pro porušení smlouvy o fungování EU, která se nacházejí ve fázi formálního upozornění. Rizika spojená s přijetím předmětných pozměňovacích návrhů jsou podle našeho názoru nesrovnatelně menší než ta, která vyvolává neplnění unijních závazků Českou republikou. Ministerstvo dopravy rovněž dle plánu legislativních prací připravuje na podzim tohoto roku rozsahem větší neimplementační novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve které se budeme problematice odtahu v návaznosti na předmětný pozměňovací návrh věnovat. Mimo jiné v navrhované novele chceme řešit bezpečnou vzdálenost za sebou jedoucích vozidel, včetně vodorovného a svislého dopravního značení, kdy nám vznikají dopravní nehody se značnými následky.

VHZD návrh projednal 17. 7., nicméně nepřijal k tomuto návrhu žádné usnesení.

S ohledem na výše uvedené argumenty si dovoluji navrhnout, aby Senát přijal usnesení, v němž senátní tisk č. 312 schválí ve znění předložené Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je VHZD, záznam jednání máme jako tisk 312/1. Zpravodajem je pan senátor Jiří Bis, který má slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Jak bylo řečeno, uvedený návrh zákona se především zabývá implementací tří směrnic EP do našeho právního řádu. Já bych jenom – protože většinu z těch věcí pan ministr řekl – zdůraznil, že vládou navrhovaná právní úprava přináší tyto změny:

Zavádí se postup pro usnadnění přeshraničního vymáhání přestupků, v rámci kterého se obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností stanovuje povinnost, zaslat přestupci či podezřelému z jiného členského státu společně s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce členského státu, kde má své bydliště. Taxativně se vymezují přestupky, na které tato nová právní úprava dopadá. Jedná se o nejzávažnější přestupky, tedy většinou na případy řízení vozidla pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, překročení nejvyšší dovolené rychlosti, užití telefonního přístroje za jízdy v rozporu se zákonem nebo nerespektování signálu, který přikazuje zastavení vozidla. Dále v řidičském oprávnění nebudou uváděna žádná omezení na vozidla s automatickou převodovkou, pokud je žadatel již držitelem řidičského průkazu získaného na vozidle s manuální převodovkou. Vymezuje se právní rámec pro poskytnutí informací o řidiči, řidičských průkazech a řidičských oprávnění v rámci členských států EU.

Za další – dochází ke změnám v úpravě řidičských průkazů a v požadovaných technických parametrech zkušebních vozidel autoškol, zejména motocyklů, motorových vozidel do hmotnosti vyšší než 3 a půl tisíce kilogramů a jízdních souprav s připojeným vozidlem do hmotnosti 750 kg.

V zákoně byly provedeny změny oproti původnímu vládnímu návrhu v Poslanecké sněmovně. Je to ta změna, o které zde již bylo mluveno. Je to vládní zákonná předloha doplněná o problematiku odtahování vozidel v případě, že neoprávněně stojí v zónách placeného stání. Podle doplněných ustanovení bude možno odstranit nebo odtáhnout vozidlo neoprávněně stojící na místě placeného stání jen za podmínek, že na vozidlo byl předtím použit technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, tzv. botička a do 24 hodin od jeho instalování nebylo požádáno o jeho sejmutí.

V našem výboru bylo původně navrhováno, abychom schválili návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Pozměňovací návrh byl ten samý, který vám leží na stole a je od předsedy Senátu kolegy Štěcha.

Dále v diskusi pan ministr požádal výbor, aby upřednostnil jiné důležitější věci v této novele, to znamená aby především prošly změny podle tří směrnic.

Na základě uvedeného náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 31. schůzi k návrhu uvedeného zákona a po úvodním slově předkladatele Antonína Prachaře, ministra dopravy České republiky, a po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z 8 přítomných senátorů hlasovali tři senátoři pro, nikdo nebyl proti a pět senátorů se hlasování zdrželo. Pro pozměňovací návrh senátora Jiřího Bise z 8 přítomných senátorů hlasovali čtyři pro, nikdo nebyl proti a čtyři se hlasování zdrželi. Výbor určil za zpravodaje projednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. A moje otázka pro plénum: Podle § 107 jednacího řádu je možnost navrhnout, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikoho nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Přihlášen je předseda Senátu Milan Štěch a má slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jak už uvedl zpravodaj, chci vás požádat, abyste tento tisk propustili do podrobné rozpravy, kde jsem připravil velmi jednoduchý pozměňovací návrh, který v případě, že podrobná rozprava bude otevřena, odůvodním.

Ale chci říci, že chápu pana ministra v jeho snaze, abychom novelu co nejrychleji schválili. Nemám k implementační části, to znamená zapracování směrnic, vůbec žádné připomínky a on samozřejmě nemůže za to, co se v Poslanecké sněmovně přihodilo. Víme, jakým způsobem se to přihodilo, že to bylo na poslední chvíli, bylo to měněno a na pozměňovací návrh, který byl v Poslanecké sněmovně schválen a týká se problematiky botiček a odtahování vozidel, když stojí v zónách placeného stání, byla poměrně nepříznivá reakce nejenom z občanské veřejnosti, ale zejména od těch, kteří za města zodpovídají, od našich kolegů, kteří mají důvěru občanů, jsou jimi zvoleni, garantuji zpětně občanům, že budou fungovat věci tak, jak mají, a nyní se tam provede zásah, který je neadekvátní.

Myslím si, že by bylo potřeba to napravit, a proto jsem se rozhodl, že tento pozměňovací návrh předložím a omlouvám se panu ministrovi, že mu to poněkud komplikujeme. Ale, pane ministře, my máme mandát od občanů a v Ústavě je napsáno, že budeme záležitosti posuzovat podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, a Senát nemůže, pokud to nejsou mimořádně důležité záležitosti, nějakým způsobem hledět na to, že se něco o nějaký den zpozdí. My prostě musíme dostát své povinnosti, a věřím, že i drtivá většina mých kolegyň a kolegů ze Senátu podpoří tento pozměňovací návrh, protože zpětná vazba z měst a obcí, ale zejména z velkých měst, je naprosto jednoznačná. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Kdo další se hlásí do diskuse? Paní kolegyně Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, připojuji se k tomu, co řekl předseda Senátu senátor Štěch. Nicméně on odůvodnil i svůj druhý návrh, ke kterému se já rovněž připojuji a považuji úpravu uvedenou v článku I. bod 9, jde sice o § 90 odst. 2, jde o řidičské oprávnění s tzv. automatickou převodovkou nebo s manuální převodovkou, kde se teď má lišit mezi tím, jestli byla absolvována autoškola na automatické nebo na manuální převodovce. Považuji to za naprostý nesmysl.

A potom, jak by chtěl pan ministr zaručit to, že ti řidiči, co sem přijíždění ze zahraničí, a podívejte se dnes po Praze, kolik je tady turistů, podívejte se na celou republiku, kolik je tu turistů, kde takováto úprava rozhodně neexistuje, kolik jich sem tedy přijíždí a budou tady s půjčenými automobily případně křižovat republiku. A kde je potom rovnost mezi našimi občany a mezi turisty, kteří sem přijíždějí?

Souhlasím a navrhuji, aby se propustil tento tisk do podrobné rozpravy, tak aby mohl být pozměńovací návrh panem předsedou Senátu načten, protože je racionální a odůvodněný. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Hlásí se ještě předseda Senátu Milan Štěch, má slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Chci upozornit, že zde došlo k nedorozumění. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane místopředsedo, pane ministře. Platí můj pozměňovací návrh, pokud bude podán, že se to bude týkat přečíslování bodů 10 až 13. V tomto článku je to napsáno tak, jak je to napsáno, takže stávajícího bodu 9 se to prakticky netýká. Paní senátorka Wagnerová by musela takový pozměňovací návrh podat.

To jenom na upřesňuji, ale to pak všechno objasním v podrobné rozpravě, nyní jsem chtěl jenom zareagovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu senátorovi Štěchovi. Je pravda, že tady všichni máme zájem o blaho našich občanů. Ale chtěl bych se vrátit od sporných botiček a od odtahů k něčemu, co tady pro obce s rozšířenou působností bude asi daleko větší problém. To je § 125j. Tady se píše, že zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení informační formulář v úředním jazyce členského státu EU, ve kterém má podezřelý bydliště. To znamená, kdy si řekneme, kolik je států EU, kolika jazyky se mluví ve státech EU, tak to bude asi veselé pro obce s rozšířenou působností.

A mne by zajímalo, pane ministře, jestli to bylo projednáno s těmito obcemi. Je to úřední formulář, překlad by měl být úředně ověřen! A tento formulář musí obsahovat i identifikační údaje o tomto prostředku, což je radar, případně kamera, ta není v ČR standardizovaná. Jakým způsobem si myslíte, že se to bude řešit, jestli si obce budou najímat překladatele na informační formuláře, nebo vydáte jeden jediný informační formulář a obce si pak dodatečně budou hledat překladatele na odlišnosti, které jsou v daných obcích, nebo jak to vlastně bude, protože přestupků je tam poměrně docela dost. A bude to velký oříšek. A zajímalo by mě, je-li to požadavek EU, anebo jestli to tam dali naši slovutní zákonodárci v Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Protože už byl avizován ten pozměňovací návrh, který vypouští tu "humlovinu", já nevím, jestli ji pan poslanec Huml studoval VUML, ale vypadá to tak, protože takové nápady opravdu normální člověk mít nemůže. Když si přečtete, co to obnáší a co to znamená, on jenom primitivně si obhajuje, protože neumí říct narovinu, že by se neměla odtahovat vozidla zákonodárcům z důvodů politických, aby nemohlo být někomu znemožněno eventuálně někde hlasovat, jak jsme byli v minulosti svědky. A protože poslanci se bojí, teď už jste je možná mohli vidět, jak se pitvořili, že 1 % navýšení platů je strašně hodně a že určitě těch 600 Kč dají na humanitární účely, jak je v kraji zvykem, protože se bojí říct na rovinu cokoli. Tak to je dobře, že tady takový pozměňovák zazněl.

To, co tady říkal kolega o těch přestupcích, on samozřejmě ten problém je ještě horší. My tady mluvíme jenom o státech EU, ale my například ve městě máme 10 % cizinců, kteří ale nejsou z EU, jsou to Rusové a jsou to Arabové, kteří páchají přestupky naprosto neuvěřitelným způsobem. A tady nám žádný formulář nepomůže. Ale řešení je velmi jednoduché, a to souvisí s mým druhým pozměňovacím návrhem.

Pokud bude policie stíhat přestupky na místě, jak je tomu třeba v Rakousku, tam neujedete prostě, tam vám vezmou rádio, když nemáte peníze, a zaplatíte na místě, ne v přestupkovém řízení, kde jsou desítky milionů korun na pohledávkách, zejména obcí s rozšířenou působností, protože kdejaká vesnice si dá stacionární radar a měří a měří a posílá to na obec s rozšířenou působností a té narůstají dluhy. Vymahatelnost peněz za přestupky je téměř nulová. To je daleko horší než za nájemné a za jiné poplatky. Tady je nulová. Nejde to ani prodat, protože to je ve správním řízení, takže se ta pohledávka nedá někomu prodat jako např. pokuta u dopravního podniku. Takže to tam leží, nevím teď aktuální stav, ale bývalo to 26 milionů korun, byly dluhy těchto řidičů. Takže tady žádný formulář nepomůže. Ale pomůže to, když sundáme z těch kandelábrů ty měřice, které měří a měří, když posuneme značky obcí zase zpět na správné místě, to znamená na souvislou zástavbu, jak říká zákon, nikoli 5 kilometrů do pole, jako je tomu např. v Praze nahoře, když se přijíždí po dálnici D8. Vůbec nechápu, proč se po magistrále 4proudé, kde stojí kilometr téměř miliardu, jezdí padesátkou, kde není žádný přechod pro chodce, žádná křižovatka, nějaká nebezpečná, a jezdí se tam v půl jedné padesátkou, naprosto nesmyslně. Ono se tam tedy většinou jezdí pětkou, protože se tam udělá fronta a nejede to.

To jsou ty nesmysly, kterými se tady zabýváme. A proto já opakovaně a budu to dělat do té doby, dokud nezvítězím, městská policie byla zřízena, přečtěte si v zákoně k čemu. Rozhodně vůbec ne k tomu, aby řídila dopravu a aby měřila rychlost. Na to máme Policii ČR. A výmluva, že dopravka, že bílou čepičku vidíte pouze náhodou, to není výmluva, o to se musí starat stát, aby posílil dopravku, která má samozřejmě spoustu starostí s dopravními nehodami, aby dopravka konala, jak konat má. Ne aby strážníci měřili rychlost místo toho, aby dbali na veřejný pořádek. Proto opakovaně dávám tento návrh, už to tady jednou bylo, ale pak si zase někdo vyloboval, jak jsou obce zadlužené a nemají peníze, tak to, co se děje, nemá s bezpečnostní silničního provozu pranic společného. Radary se úmyslně dávají na místa, kde je téměř jisté, že tam někdo pojede 52 nebo 53, a už ho máme. A ještě horší je, že když vás měří v Praze, tak vám za rok přijde pozvánka, vy byste mohl přísahat u soudu, že jste vůbec v tom místě nejel, protože jste to dávno zapomněl, a za rok vám přijde pozvánka, že se máte dostavit do Modřan, protože tam vás někdo někdy změřil, a teď vám vyměří správní úřad pokutu. Kde je tedy výchovný účinek trestu? Žádný není. Ten je jedině na místě když vás změří radarem, zastaví, tak nepotřebujete formulář, když zastaví řidiče z EU, tak od něj vyinkasují tisíc Kč a on odjede tak, jako to dělají v cizině. Ale my si pořád vymýšlíme, také v zákoně je napsáno, že doprava má být mimo jiné plynulá. Na druhém místě je bezpečná. Ona u nás není ani plynulá, ani bezpečná.

Děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, senátorky, senátoři. Aby těch otázek nebylo málo vůči panu ministrovi, tak si dovolím, pane ministře, pokud vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan předseda Senátu dovolí... (Předseda Senátu M. Štěch se baví s ministrem.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já dovolím všechno, takže není problém, ale předpokládám, že pan ministr umí dvě věci, to znamená, poslouchá pana předsedu a poslouchá i vás...

Senátor Vladimír Dryml:  No, dvě věci umí pouze ženy, my muži dokážeme dělat jenom jednu věc pořádně. (A některé i více než dvě...)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže po dobu, co pan senátor Dryml bude chtít zvýšenou pozornost pana ministra, tak si myslím, že můžete stát, pane kolego, u mikrofonu a mlčet a pan ministr pak skončí a můžete ho přímo oslovovat.

Senátor Vladimír Dryml:  Stojím tady jako tvrdé "Y". Já jsem si myslel, že všichni senátoři jsou si rovni, někteří jsou si asi rovnější... Vidím, že musím své představy poněkud korigovat.

Vaším prostřednictvím, pane předsedající, děkuji panu senátorovi Štěchovi.

Vážený pane ministře, aby těch otázek nebylo málo ke kontroverzní novele zákona, který se novelizuje už více než 600krát, tak jsem se chtěl zeptat, jak daleko je výměna údajů o řidičských oprávněních, jestli vůbec jste na to připraveni, jestli už bylo výběrové řízení na IT v této záležitosti a kolik to bude stát. Jsou to věci, které určitě zajímají naše poplatníky více, než to, jestli nám někdo odtáhne nebo neodtáhne auto, i když někteří novináři si z toho dělají docela v současné hluché sezóně, si z toho dělají posměšky, někteří možná vrchol informovanosti pro naše občany.

A ještě by mě zajímalo, vážený pane ministře, protože tady také měří soukromé firmy, což není zvykem všude v cizině. A dokonce se tady měří i tzv. úsekové měření rychlosti, které ani český zákon v podstatě nedovoluje, a přesto se to tady provozuje! S požehnáním Ministerstva vnitra, možná i některých lidí z Ministerstva dopravy a především některých měst. Zajímalo by mě, jak to tedy bude s tím překročením rychlosti? Bude se do toho počítat také úsekové měření rychlosti? Které, pro vaši informaci, třeba v Rakousku neexistuje, bylo zakázáno zákonem.

Takže těch nesrovnalostí je tady více v tom zákoně. Ten zákon je docela dost syrový, ostatně jako každé změny tohoto silničního zákona. A bylo by dobře, kdybyste nám to tady ozřejmil. Někteří z nás jsme šťouralové, někteří jsme méně chápaví, ale není to jenom pro nás, je to i pro naše občany, je to i pro naše zahraniční hosty, kteří se vydají do České republiky a mnohdy pochybují o právním stavu této země.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, s právem přednosti pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já jenom požádám o 5minutovou přestávku před hlasováním pro poradu klubu, vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A slovo má paní senátorka Daniela Filipiová.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedající.

Já se přiznám, že když jsem zaregistrovala problematiku nebo respektive problém, který vznesl pan poslanec Huml, který se týká problému zaparkování a eventuálně odtahování aut poslanců, tak musím říct, že mě to trošku nadzvedlo, protože bych přála panu poslanci, aby si zažil, co to je, když jako handicapovaný hledáte vhodné místo na zaparkování a nemáte možnost jet MHD, což bezesporu pan poslanec má, a pokud bude využívat tramvají, metro, autobusu, tak mu odpadne problém s tím, že bude auto odtaženo nebo mu nebude dána botička.

Já se přiznám, že já jsem vozíčkářem 28 let. Možná to pro vás bude znít neuvěřitelně, ale několikrát mi bylo auto odtaženo. Protože zákon paradoxně říká, že vozu označenému znakem ZTP/P se nesmí dát botička. Já se vám přiznám, že by mně byla milejší botička, než to, že přijdete na místo a teď zjišťujete, jakým způsobem se dostanete na odtahové parkoviště pro svůj vůz. Musím říct, že dobře, já to zvládnu do nějakého taxíku atd., nebo pro mě někdo může přijet, ale věřte mi, že to je mnohem větší komplikace, než si vůbec dovedete představit. Takže samozřejmě pro toto absolutně hlasovat nebudu, protože mi to přijde jako zhůvěřilost.

A pak bych ještě možná pro pana ministra, ono to patří také do silničního zákona, měla takový podnět, je to věc, o kterou se snažím už roky, ale bohužel vždycky nějakým způsobem Poslanecká sněmovna usoudila, že ten problém zná lépe, a to je přidělování znaků ZTP/P. Já jsem si zjišťovala přes parlamentní institut už před lety, jak je to uděláno v zemích EU, a všude je to uděláno tak, že znaky jsou přidělovány osobám s postižením pohybového aparátu, v některých zemích to mají i osoby s mentálním postižením, ve Francii, pokud vím, tak to mají i váleční veteráni. Já vždycky když vidím ten počet aut, a to se nebavím samozřejmě o zneužívání těch znaků, že někdo si prostě ten znak, který patří babičce, dá na svoje auto a jede někam zaparkovat, ale obecně. Já když vidím ten počet přidělených znaků a když projíždím ulicemi Prahy a vidím ta vyhrazená místa na konkrétní SPZ, tak si říkám, že cizinec, který sem přijede, tak si musí myslet, že náš národ je stižen nějakou zvláštní chorobou, možná ještě z dob totality, protože takové množství, co já vím, tak poslední informace z Ministerstva dopravy před lety byla, že asi těch znaků je vydáno přes 400 tisíc, což mě tedy opravdu přijde úplně šílené. Možná by bylo dobré, kdyby se Ministerstvo dopravy zabývalo také tímto, a dalo na názory lidí, kteří opravdu denně tím autem po městě jezdí. Věřte mi, že jet někam, minimálně s půlhodinovým předstihem, protože nevíte kde a jak zaparkujete, jestli tam bude nájezd na chodník, do toho vám prší nebo sněží, opravdu to není nic příjemného. Do toho se ještě dějí takové věci, že se snižuje počet vyhrazených míst pro vozíčkáře, konkrétně třeba v Praze na Václavském náměstí, co já vím, tak jsou dvě z původních osmi.

Takže jenom takové podněty a jak říkám, pan poslanec Huml není tady, můžu ho oslavit v podstatě přímo, ať tedy využívá MHD, která je pro něj přístupná. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí. Končím obecnou rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, máte slovo i mikrofon.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat jenom na něco málo, co jsem si poznamenal během vystoupení senátorek a senátorů. Chtěl bych říci, že tato novela, která byla předložena, měla za úkol pouze řešit implementaci evropských 2 směrnic, vůči kterým je zahájeno proti České republice řízení pro porušení smlouvy o EU.

Samozřejmě vnímám, že existuje spousta doporučení, která tento zákon v minulosti neřešil, a určitě by měl nový zákon se tímto zabývat.

Já i vnímám to, že senátoři byli zvoleni občany a mají vůči občanům morální závazek prosazovat zájmy, za které byli zvoleni. Stejný tento mandát mají i poslanci. Jak je vidět, ne všichni se s tím ztotožnili, a mnozí, jako konkrétně pan Huml, pravděpodobně upřednostnili populismus nad realitou.

Co se týká připomínky pana senátora Drymla, § 125 je informační formulář. Já bych chtěl zdůraznit, že žádné obce nebudou potřebovat soudní tlumočníky, nebudou s tím mít žádné výlohy. Ale tyto formuláře o přestupcích cizích osob na území České republiky jsou připraveny a obce budou pouze a jenom dopisovat ustanovení zákona, které bylo porušeno. Myslíme si, že je důležité, aby cizí občan věděl, že na území České republiky porušil zákon a může být za to postižen. Není to tedy žádná lidová tvořivost, jako bývalo v minulosti úředníka Ministerstva dopravy nebo kohokoli jiného, ale chtěl bych zdůraznit, že se jedná o implementaci směrnice EU, které tento názor, pokud je správní řízení a není přestupek vyřešen na místě, se běžně používá.

Tím bych se dostal k řešení pokut na místě a nikoli převodu do správního řízení. Máte pravdu, že všude jinde vás postihnou za přestupky, které je možné řešit na místě, jako je překročení rychlost, nedovolené parkování a podobné věci. Česká republika patrně při tomto zákonu chtěla, aby policie nemohla využívat těchto nástrojů na místě, aby nebylo možné případné zneužití ze strany policie vůči občanům, proto přijala úpravu, která takovéto přestupky posunuje ve správním řízení k jinému než k tomu konkrétnímu policistovi, který na místě tento přestupek řeší. Sám o sobě se přikláním k tomu, aby policie dostala větší kompetence a mohla tyto přestupky řešit na místě. Určitě to zvážíme při přípravě novely zákona, kterou plánujeme v září. Nicméně pokuty a policie a kontrola není věcí Ministerstva dopravy, ani Ministerstva vnitra.

Co se týká rychlostí na okruzích, tam se nejedná jenom o plynulost a zrychlení dopravy. Je potřeba si uvědomit, že doprava v provozu je i hluk. Hluk stoupá s rychlostí vozidla. Pokud máme omezení rychlosti na okruzích ve městě, tak důvodem tohoto omezení může být snížení hladiny hluku, a ta se šíří daleko více v noci než přes den. I v Rakousku je toto běžným nástrojem kolem Innsbrucku, kde máte 4proudovou dálnici, a máte povolenou rychlost 110 kilometrů v hodině. Právě z důvodu omezení hluku. Otázka je, zda není možné používat přenosné, resp. značky se zaměnitelnou rychlostí nastavitelné tak, abychom lépe dokázali řídit dopravní proudy. Ale to je spíš o technologii, v zákoně by určitě takováto možnost měla být.

To je jenom to nejdůležitější, co jsem si poznamenal. Já bych chtěl říct, že Ministerstvo dopravy toto, co dnes řešíme, tak jsme to zdědili. Zdědili jsme to 28. ledna, v době, kdy už bylo zahájeno řízení proti České republice, jsme si vědomi, že je potřeba udělat velkou novelu zákona č. 361 a neřešit jenom implementaci evropské směrnice, ale i další věci, které s tímto bezprostředně souvisí.

Co se týká dotazu, jakým způsobem jsou připraveny IT systémy, abychom mohli tyto informace sdělovat ostatním členům EU, naším cílem není vypisovat veřejná výběrová řízení, máme dostatek negativních zkušeností s centrálním registrem vozidel, který jste před 2 roky zaznamenali. My se chceme poučit v zemích, kde tyto systémy už mají, spravuje je státní správa, a chceme jednat o převzetí těchto systémů s minimálními úpravami jazykových mutací a případných doplnění legislativních. Máme ambiciózní cíl, abychom tyto registry spravovali na Ministerstvu dopravy, aby stát měl přístup k těmto datům a byl schopen si tato data ohlídat a nebyly předmětem provozování soukromých společností.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh na schválit/zamítnout, tak otvírám podrobnou rozpravu. Pan předseda Milan Štěch se hlásí jako první.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, podávám pozměňovací návrh k tomuto tisku. A to tak, že zaprvé – v čl. I, bod 2 – by došlo k vypuštění, vypustit, a následující body odpovídajícím způsobem přečíslovat. To opakuji, přečíslovat.

Za druhé – v článku I, body 9 – 12, tzn. v dosavadním tisku body 10 – 13 vypustit. Následující body odpovídajícím způsobem přečíslovat. Jedná se o problematiku právě stání v zónách, které jsou předplaceny, a týká se pozměňovacího návrhu kolegy Humla, o kterém tu bylo diskutováno. Netýká se to té problematiky, o které hovořila paní kolegyně, senátorka Wagnerová. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti senátor Jaroslav Kubera. Nechce, takže paní senátorka Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, vaším prostřednictvím děkuji panu senátoru Kuberovi, a já budu velmi stručná.

Já vznáším tedy pozměňovací návrh, který jsem tady vlastně už avizovala v obecné rozpravě, který je velmi jednoduchý.

A tedy zní: v článku I, bod 9 vypustit.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji a nyní pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Jenom načtu pozměňovací návrh návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb. provozu na pozemních komunikacích, o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. A zákon č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Za bod 2 se vkládá bod 3, který zní: "v paragrafu 79a" se ve větě první slova "a obecní policie" a věta druhá vypouští, následující body se přečíslují.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, nikdo další se nehlásí. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli chce vyjádřit k podrobné rozpravě? Stanoviska budu po vás chtít k těm jednotlivým návrhům. Nechce. A pan senátor Bis jako zpravodaj má slovo, protože kromě jeho závěrečného slova nás také provede pozměňovacími návrhy.

Senátor Jiří Bis:  Takže celkově vystoupilo v obecné rozpravě 6 senátorů. Pan senátor Dryml dvakrát. Na základě uvedených připomínek byly podány tři pozměňovací návrhy a je otázkou, abyste se k nim vyjádřili hlasováním. To je všechno, co bych k tomu dodal.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak, zůstaňte mi u stolku, dejte si tam kartu, jestli vás mohu poprosit. A pět minut má klub sociální demokracie přestávku.

(Jednání přerušeno v 11.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.08 hodin.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Po přestávce pokračujeme. Prosím pana zpravodaje Bise, aby nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích. Zdá se, že pět minut nám nestačilo. Pan senátor Bis má slovo!

Senátor Jiří Bis:  Takže dovolte, abych vám navrhl postup hlasování. Máme tři pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh, který neovlivňuje žádný z těch dalších dvou, je pozměňovací návrh předsedy Štěcha. Doporučuji o něm hlasovat. To je ten, který vyjímá to, co bylo přijato na návrh poslance Humla. V podstatě botičky 24 hodin a odtahování teprve potom. To je ten dodatek z Poslanecké sněmovny. To ruší pozměňovací návrh předsedy sněmovny Štěcha.

Já osobně doporučuji pro to hlasovat; a měl by se k tomu vyjádřit asi pan ministr.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan ministr, stanovisko prosím. Pusťte si ten knoflík ještě jednou. My vás stejně neslyšíme...

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Nedoporučuji. Stanovisko navrhovatele je zamítavé, s ohledem na nutnost schválení zákona jako celku, a nedoporučuji, aby tento pozměňovací návrh byl přijat.

Senátor Jiří Bis:  Já jsem řekl, že...

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  ...nedoporučujete. A já dám znělku, abychom zachovali pravidla.

Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 7 ukončeno, registrováno 70, kvorum 36. Pro 58, proti 1.

Návrh byl schválen. A jsme u dalšího pozměňovacího návrhu.

Senátor Jiří Bis:  Druhý pozměňovací návrh je pozměňovací návrh paní doktorky Wagnerové, která chce vypustit bod 9. V podstatě je to o tom, že by neměla být vyznačena v řidičském průkazu automatická převodovka. Protože řízení auta s automatickou převodovkou je výrazně jednodušší než normální řízení, tak nedoporučuji tento návrh schválit. Prosím pana ministra o stanovisko...

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Souhlasím se zpravodajem a rovněž se přikláním k zamítavému stanovisku.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže zamítavé stanovisko obou.

A já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 8 ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36. Pro 23, proti 26. Návrh zamítnut. A další návrh.

Senátor Jiří Bis:  A poslední návrh je návrh pana kolegy Kubery. Tady bych chtěl říct jedno – že tento návrh se týká věcí, o kterých tato novela nejednala. Tyhle dva návrhy předtím byly o tom, o čem novela zákona jednala. To, co navrhuje kolega Kubera, je to, o čem novela nejednala. Působí to sympaticky, že by nás městská policie nesměla měřit, nicméně doporučuji to zamítnout.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Rovněž souhlasím se zpravodajem a doporučuji, aby to bylo zamítnuto.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže i o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 9 ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36. Pro 20, proti 32. Návrh byl zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, ve znění pozměňovacích návrhů, které byly přijaty.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE.

Hlasování č. 10 ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36. Pro 62, proti 1. Návrh schválen.

Nyní musíme pověřit dva senátory, z nichž jednoho bych navrhl pana senátora Jiřího Bise, a prosím o návrh na druhého, kteří přednesou ve sněmovně náš návrh. Pan senátor Korytář se tváří, že ano, takže to je druhé jméno. A o těchto dvou jménech nechám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 11 ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36. Pro 66, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 313

Máme to jako tisk č. 313, a slovo má opět pan ministr dopravy Antonín Prachař.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, páni senátoři.

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, bych vám chtěl z pověření vlády přednést informaci k navržené novele.

Poslanecká sněmovna schválila a postoupila Senátu k projednávání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114 o vnitrozemské plavbě a některé související zákony. Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která zejména reaguje na problémy spojené s aplikací stávajícího znění zákona. A dále implementuje některé unijní předpisy a mezinárodní dokumenty.

Dovolte mi, abych poznamenal, že tento návrh je již projednáván velmi dlouho a jeho přijetí oddálilo ukončení 6. volebního období Poslanecké sněmovny. Z hlediska věcného přináší předkládaná novela zákona o vnitrozemské plavbě řadu změn dílčího i koncepčního charakteru. Jedná se o změny v oblasti správy vodních cest, změny v úpravě provozování přístavů a jiných míst pro stání plavidel.

Nově se stanoví podmínky pro vydání a zrušení povolení k provozování pozemní části přístavu a obecně pro provozovaní přístavů. Zcela nově se pak do zákona zakotvuje možnost provozování dalších důležitých míst na vodní cestě. Těmi jsou přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště. Nově se upravují i pravidla plavebního provozu tak, aby byl zohledněn vývoj v mezinárodních dokumentech týkající se této oblasti, byly zapracovány poznatky z praxe, aby byla úprava lépe rozvržena mezi zákon a prováděcí vyhlášku. Zejména aby zákon obsahoval všechny potřebné oblasti úpravy včetně pravomocí úřadů a sankcí.

S ohledem na rozvoj využívání plavidel ke sportovním účelům, např. vodní lyžování, skoky či slalom, požadavky praxe, ohlasy veřejnosti a potřebu zajistit bezpečnost osob, které chtějí tyto činnosti provozovat, ostatních účastníků plavebního provozu přináší návrh zákona koncepční změnu úpravy v této oblasti.

Do vyhrazených vodních ploch nebude nadále odkázáno užívání určitých druhů plavidel, v případě současné právní úpravy zejména vodních skútrů, nýbrž užívání plavidel určitým specifickým způsobem. To jest ke sportovním účelům. Přičemž na těchto plochách nebude nutné dodat všechny povinnosti vůdce a člena posádky plavidla.

Dalším cílem navrhované právní úpravy je implementace práva EU v oblasti přepravy nebezpečných věcí a práv cestujících ve vnitrozemské plavbě. Evropská komise přitom zahájila pro neimplementaci v oblasti práv cestujících řízení o porušení smlouvy o fungování EU vůči ČR.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém jednání ze dne 17. 7. doporučil tento návrh zamítnout. A to s ohledem na skutečnosti, že odbor senátní legislativy uplatnil k návrhu legislativní připomínky. Dovolte mi, abych se vyjádřil i k této skutečnosti.

Ministerstvo dopravy si zajisté velmi cení péče, kterou Senát věnuje projednávání věcného obsahu i legislativní úrovni návrhu zákonů, které jsou mu postoupeny. Je-li to důvodné, jsme připraveni spolupracovat na odstranění pochybení v našich návrzích. A to jsme již prokázali u nedávno projednávané novely zákona o civilním letectví.

Část připomínek, která byla blíže diskutována na výboru, se dotýká skutečnosti, že projednávaná novela do zákona o vnitrozemní plavbě nezavádí terminologii nového občanského zákoníku. To je pravda. Ovšem musíme poznamenat, že to nebylo ani jejím cílem. Novela zákona o vnitrozemské plavbě byla připravena již před delší dobou a s ohledem na její obsah a rozsah bylo na úrovni vlády rozhodnuto a schváleno, že změny v návaznosti na nový občanský zákoník do ní zahrnovány nebudou.

Tato skutečnost ovšem neznamená zásadní problém. Přechodná ustanovení občanského zákoníku na tuto situaci pamatují a určují, že stará terminologie se vkládá jako terminologie nová.

Znovu bych chtěl podotknout v této souvislosti, že žádný problém při aplikaci zákona o vnitrozemské plavbě z tohoto titulu vzniknout nemůže. V několika ustanoveních návrhu byla nalezena namítnutí nadbytečnost určitého ustanovení, nebo naopak mezera v úpravě. Všechny tyto námitky jsme pečlivě prověřili a musím konstatovat, že ani v jednom případě se nejedná o chybu v návrhu. Návrh je poměrně obsáhlý a složitý, je tedy zřejmé, že ne všechny vazby jsou na první pohled patrné.

I ta ustanovení, která by se mohla jevit nadbytečná, jsou nezbytná např. s ohledem na odstranění nejistoty při správní praxi nebo s ohledem na systematiku prováděcích předpisů k zákonu. K návrhu byly uplatněny připomínky spíše formální povahy, upozorňující např. na možné jiné formulace některých ustanovení, některých terminologických odchylek, nebo překlepy.

Jsem si samozřejmě vědom toho, že je téměř vždy možné diskutovat a hledat jiné či lepší formulace textů. Nicméně i zde musím konstatovat, že u těchto připomínek se buď o chyby nejedná, nebo jde o pochybení natolik marginální, že nemohou ztížit či dokonce znemožnit porozumění nebo aplikaci právní úpravy.

Závěrem bych se chtěl omluvit za poněkud obšírnější vyjádření k projednávanému návrhu ve výboru. Jednak shrnout výše uvedené v tomto smyslu, že návrh zákona, ve znění schváleného Poslaneckou sněmovnou, považujeme z hlediska věcného i formálního za dostatečný pro řádnou aplikaci. Uplatněné připomínky jsme interně prověřili, projednali, neboť si uvědomujeme, že případná závažná pochybení v návrhu by dopadla primárně na ministerstvu jemu podřízené úřady, jako jsou plavební správy.

Žádná pochybení, která by ohrožovala či narušovala aplikaci zákonů po jeho přijetí jsme ovšem neshledali, ani připomínky Státní plavební správy. Vzhledem k tomu nepovažuji za důvodné ani účelné vrátit předlohu s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně, nebo dokonce návrh zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máme jako tisk č. 313/1, zpravodajem je pan senátor Petr Šilar, který má slovo.

Senátor Petr Šilar:  Dobrý den, dámy a pánové, kolegové a kolegyně. Pane předsedající, děkuji za slovo. Pane ministře, chtěl bych zde ve zkrácené verzi přednést zpravodajskou zprávu, kterou jsem měl i na výboru.

Návrh zákona je předkládán v souladu s plánem legislativních prací vlády. A chtěl jsem říci, že vlastně ten zákon se připravuje už od roku 2011. S tím, že předtím ten zákon nebyl novelizován a vlastně 17 let trval stav, který je velice dlouhý k tomu, aby byla oprávněně právě přijata tato novela.

Předkládaná novela zákona, jejím cílem je především v navrhované právní úpravě provést přesné transpozice uvedené směrnice a implementaci změny nařízení, čímž dojde ke splnění závazku ČR, které plynou z členství v EU. Účinnost novely zákona se navrhuje na 1. den 4. kalendářního měsíce následující po jeho vyhlášení.

Dovolte mi, abych zde řekl něco k legislativním připomínkám. Ministerstvo dopravy se mělo možnost seznámit s připomínkami našeho legislativního odboru, děkuje za ně a potom v této fázi legislativního procesu nesouhlasí s jakýmkoli zásahem do návrhu zákona prostřednictvím pozměňovacího návrhu.

Já jsem jednal s pracovníky ministerstva dopravy právě nad těmito změnami. Ještě jsme měli k tomu konzultaci před jednáním našeho výboru a bylo navrženo, že tyto návrhy by mohly být přijaty pozměňovacím návrhem. Pracovníci to odmítli.

A je zde skutečně řada legislativních připomínek. Já jsem je dal do přílohy té zpravodajské zprávy, které zástupci ministerstva dopravy všechny odmítají, přes určitě jejich právnickou oprávněnost. Teď přiznal pan ministr v dobrém, že si váží těch připomínek, ale já si myslím, že připomínky měly být zahrnuty právě již při tvorbě zákona a že na to byl dostatek času. A neopravňuje k tomu ani to, že to prošlo Poslaneckou sněmovnou, ani legislativní formou vlády. Já bych chtěl uvést zvláště připomínku č. 2, která není v návrhu zákona respektována, ani znění nového občanského zákoníku, ani jeho terminologie.

A vzhledem k tomu, že předkladatel nebere v úvahu uvedené připomínky, tak jsem navrhl výboru tento návrh zákona zamítnout a usnesení výboru je v tomto znění. Výbor k zákonu č. 114/1995 o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, je to senátní tisk č. 313 – výbor doporučuje Senátu PČR návrh zákona zamítnout, určuje zpravodajem mě a ostatní věci ukládá předsedovi výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Tolik k tomu. Chci ještě říci, že tento návrh zamítnut není z věcných důvodů, ten zákon je ale potřeba skutečně kvůli množství chyb, které v tom zákoně jsou. Připomenu trošku historii, zvláště těm starším, co si to pamatujete, že jsme postaveni vždycky do role předlohy zákonů, které jsou s některými chybami, které se už potom nikdy neodstraní. Případně potom některé návrhy se ukázaly, že to byly opravdu oprávněné připomínky. Takže to je můj soukromý názor k tomuto návrhu zákona o vodních cestách.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona? Nikdo, takže otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Karel Korytář se přihlásil.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři.

Jak již jsem uvedl na zasedání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jsem na rozpacích, jak se při hlasování zachovat. Na jedné straně chválím dobrou práci naší legislativy, která naplňuje poslání Senátu, a to odstraňovat nejasnosti a chyby v zákonech. Na druhé straně, když pominu implementaci evropského práva, existuje jednání našeho podvýboru pro dopravu s německými poslanci, ministerstvy dopravy ČR a Spolkové republiky Německa a Společnosti pro Labe o splavnosti Labe a nepřijetí této novely silně komplikuje jak cestu ke dvoustranné česko-německé smlouvě o Labi, tak i proces výstavby plavebních stupňů.

Připomínky totiž nejsou věcného charakteru. Jsou charakteru legislativně technického, jak tady zaznělo z úst i pana ministra, i pana zpravodaje. Novela je malou částí základního zákona, který používá původní terminologii. S platností nového občanského zákoníku však přicházejí nové pojmy, nové definice, které jsme povinni respektovat. A zde je kámen úrazu.

Na kompletní novelu zákona není čas, už ani prostor, a vložení novely s novými pojmy do něj způsobí určitý chaos ve výkladu. Bez určitého převodníku možná by to nebylo možné spolehlivě realizovat.

Jinak za této situace nelze transpozici evropského práva provést. Jedině s prominutím úpravy legislativy. Ale takový pozměňovací návrh není. Celková novela není připravena. A jediná možnost, která zbývá, je, aby tato implementace evropského práva byla naplněna. A bylo tady upozorněno i už na blížící sankce, je, že nás sněmovna opět přehlasuje.

Takže nelze, nebo si nemůžu odpustit, než pokárat ministerstvo dopravy za pouhá negativní stanoviska k připomínkám naší legislativy bez snahy hledat nápravu v pozměňovacích návrzích, alespoň u některých z nich, jak tady bylo řečeno, a chápu tak i postoj členů našeho výboru.

Přesto vás chci požádat o podporu schválení této novely zákona, pro které hovoří i následující argumenty.

Novelu zákona potřebujeme. Zákon o vnitrozemské plavbě nebyl v potřebném rozsahu z pohledu praxe měněn skoro 15 let. Novela zavádí celistvou úpravu přístavů a přístavní infrastruktury, která ve stávajícím zákoně chybí. Nová definice přístavů umožní čerpání finančních prostředků z evropských peněz – je to tzv. Operační program doprava II.

Zavádí nové definice: přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště, které stávající zákon nezná. A bude možné tyto typy infrastruktury realizovat a financovat ze strany Ředitelství vodních cest České republiky.

Dále se rozšiřuje definice, co všechno je součástí vodní cesty. Nově jsou zařazeny přístavní bazény a zejména servisní zařízení pro zásobování plavidel pohonnými hmotami a odčerpávání odpadních vod z plavidel. Bude možnost financování z Ředitelství vodních cest ČR, což teď není možné. Počítá se s rozšiřováním rekreační plavby. Tady bych chtěl upozornit, že naše jednání probíhalo i v Hamburku v našem přístavu, který dneska zeje prázdnotou, a rekreační plavba je určitým řešením využití tohoto našeho přístavu.

Ve spojení se změnami vyhlášek, které novela zákona vyvolá, toto všechno se určitým způsobem zpomalí nebo zastaví.

Dne 17. července 2014 se uskutečnilo setkání vedení ministerstva dopravy, zástupců sekce vodní doprava, Svazu dopravy a zástupců rekreační plavby – Asociace lodního průmyslu, na kterém byly představovány záměry a samotná realizace dopravní infrastruktury, jako např. přístavišť na dolním a středním Labi a samozřejmě plavební stupeň Děčín. Všichni přítomní na tomto jednání vyjádřili obavy, že neschválení novely zákona může vyvolat zpomalení investic do dopravní infrastruktury, případně zpomalit nastavenou liberalizaci a rozvoj rekreační plavby.

Dále bych chtěl připomenout, že novela zákona transponuje nařízení EP a Rady č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010, o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení č. 2006/2004. Evropská komise již zahájila pro neimplementaci uvedeného nařízení řízení o porušení smlouvy o fungování EU. Při zpomalení procesu schvalování novely zákona o vnitrozemské plavbě hrozí České republice sankce ze strany Evropské komise. Již jedno zpomalení, neřku-li zastavení legislativního procesu bylo způsobeno tím, že novela zákona, kterou schválila vláda dne 16. května 2013 nebyla projednána Poslaneckou sněmovnou PČR, protože ta byla dne 28. srpna 2013 rozhodnutím prezidenta republiky rozpuštěna.

Apeluji proto na vás, kolegyně a kolegové, abyste i přes legislativní odlišnosti novelu zákona podpořili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Věřím, že si z předchozí i z této novely ministerstvo dopravy odnese zkušenost, na základě které připraví co nejdříve kompletní novelu zákona o vnitrozemské plavbě. Německá strana totiž pečlivě sleduje naše kroky a jsme to my, kdo je na tahu s obnovením plavby po Labi. Přece nechceme, aby nedávné prohlášení ministra dopravy o podpoře plavebních stupňů na Labi bylo opět plácnutím do větru.

Za pozitivní podporu vám děkuji, tak jako senátor Petr Bratský, se kterým zastupujeme Senát při jednání s německou stranou, dále poslanci Bundestagu Jürgen Klimke za Hamburk a Klaus Brähmig za Pirnu a Drážďany.

Shrnutě – navrhuji schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, protože ctěný kolega Korytář tady zmínil jednání s německou stranou, tak já vás musím informovat o tom, čeho jsem byl účasten, protože – jak víte – v nedávné minulosti zde byla oficiální delegace Bundestagu a na přímém jednání, které se týkalo dopravy a spolupráce ve všech formách dopravy, tak mimo jiné jsme se výslovně ptali na stanovisko Německa pokud se týká vodní dopravy, respektive zmíněného kanálu a splavnění Labe etc., etc. Stanovisko německé strany bylo zcela zřejmé, zcela jasné. Německá strana v žádném případě nebude poskytovat finanční prostředky, ani se jakýmkoli způsobem podílet na téhle záležitosti, nemá to v jakémkoli svém programu ani vizi v nejbližší budoucnosti.

Myslím si, že je potřeba, abyste tyto věci znali.

Pokud se týká říční dopravy, která se týká nás, já jsem beze sporu pro to, aby byla stanovena pravidla, zejména proto, že v oblasti cestovního ruchu je dneska takovým jedním z boomů právě cesta po jednotlivých řekách. Nicméně na druhé straně, jestliže je nám tady řečeno, jaký v podstatě legislativní zmetek ten zákon je, tak upřímně řečeno si myslím, že se nic nestane, pokud se věci, které jsou legislativou připomínány, opraví. My je prostě pustit dál nemůžeme. Jestli je pustí dál Sněmovna, tak je to samozřejmě na jejím rozhodnutí, ale nemyslím si, že pokud nejsou – víte o mně, že já jsem nebyl pro to, aby občanský zákoník byl puštěn do provozu. Myslím si, že se ty obavy jenom naplňují, ale když už jednou je, tak nemůžeme novelu schvalovat, když se terminologicky liší od platného občanského zákoníku.

Takže já určitě, i když bych byl jinak pro, v tomto případě budu zcela jistě proti tomu, abychom tento zákon přijali.

Pokud se týká ministerstva, když už mám slovo, tak bych prosil, aby se opravdu soustředilo na reálné možnosti, jestliže splavnění dejme tomu do Pardubic, možná do Hradce Králové má jakýstakýs smysl, ale zcela jednoznačně v podstatě pro rekreační účely, resp. pro cestovní ruch. Sám jsem si osobně ověřil – zájem investorů na splavnění z hlediska dopravy výrobků je téměř nulový, nebo úplně nulový, hlavně ti hlavní, kteří by to mohli využívat, tak to rozhodně využívat, pokud se týká Labe, nebudou. Takže pokud budeme něco stavět, proč ne, pro cestovní ruch zcela určitě, ale pro dopravu zboží si myslím, že v současné době je tady tato doprava více méně pasé.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve ohlašuji mírný střet zájmů, protože na Hluboké stavíme přístav. Ale opět nás vládní koalice staví do situace, kdy na jedné straně máme chyby v zákoně, na druhé straně máme dobro, které ten zákon přináší, a zamítneme-li ho pro legislativní chyby, ztratíme tu úpravu, kterou připravujeme 4 nebo 5 let. Všichni víme, že legislativní proces je tak dlouhý, že než dojde k opravě, že to bude zas nějaký rok trvat. Takže já se také kloním k velké výtce úředníkům ministerstva, ale v tomto případě spíše budu volit dobro v zákoně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Vladimír Dryml má slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Tady už bylo jasně řečeno, že zatím v ČR platí 15 let starý zákon, který samozřejmě už nevyhovuje dnešní době, nejen těm právním předpisům, ale i technickým a celé době, která za 15 let pokročila. Vidíte, že tady na rozdíl od předchozího zákona, který je novelizován prakticky každý druhý měsíc, teď mluvím o silničním zákonu, tak tady tento zákon nebyl 15 let nějakým způsoben novelizován.

Bohužel se na to váže i čerpání dotací z EU. Samozřejmě je to i o legislativě EU, kde se tady všichni zaklínáme tím, jak musíme splnit to, co nám Brusel nařizuje, a tady se tomu prakticky bráníme tím, že tam jsou některé nesrovnalosti. Je to i o zlepšení bezpečnosti. Bezpečnosti vodní dopravy a i o bezpečnosti mnohých z vás, kteří se koupete nebo provozujete vodní sporty. Nebo i o rybaření.

Já také nesouhlasím s některými paragrafy, které tam jsou, které jsou velmi nepřesné, jako třeba § 38 odst. 2, kde je pět ředitelství a není napsáno, který ten ředitel bude šéfem. Ale to jsou jen takové podružné věci.

Jednáme ale v určité časové tísni a tady v této návaznosti zaznělo i splavnění Labe. Tady jsou dvě lobby. Jedno lobby, které říká – za žádných podmínek. Druhé říká – prospěje to České republice.

Není pravda to, co tady – vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu senátorovi – bylo řečeno, že o to nemají zájem někteří podnikatelé. Naopak. Zejména na Ostravsku mají velký zájem na tom, aby došlo ke splavnění Labe - alespoň od Pardubic by mohli částí průmyslových celků transportovat po železnici nebo po silnici a naložit to v Pardubicích, dál už pokračovat vodní cestou. Je to i otázka toho, že Německá republika spolková se moc nemá k tomu, k čemu se zavázala, to znamená ke splavnění Labe od našich hranic až po Hamburk. Je to samozřejmě jejich věc, ale měla by dodržovat určité smlouvy.

Je ovšem otázkou, když v roce 2013 se napíše dopis s 23 hrubkami německému ministrovi dopravy, a tam se píše, že ČR nemá zájem. Já se ptám, čí to byl tedy zájem a jak byl potrestán úředník, nebo spíše úřednice, i když pod tím je podepsán bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura?

Tady jsme řekli plusy i mínusy. Je tady mnoho zákonů, které se nám nelíbí z hlediska toho, že Senát by měl být takovou pojistkou toho, aby to bylo legislativně čisté. Ale v tomto případě – ještě opakuji jednou – 15 let starý zákon, čerpání dotací EU, zajištění pracovních míst pro spoustu lidí, to je v dnešní době, kdy je vysoká nezaměstnanost, nezanedbatelná otázka, i to, že snad ministerstvo dopravy poučeno z těchto řečí možná vypracuje v nejbližší době rychlou novelu, jak se stává v případě silničního zákona, a odstraní některé nedostatky, které vznikly zavedením nového občanského zákoníku, možná i nesprávnou češtinou. Pan ministr by nám to mohl tady slíbit, takže bychom mohli propustit ten zákon. Já osobně budu hlasovat pro.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji a slovo má senátor Karel Korytář.

Senátor Karel Korytář:  Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře. Já chci reagovat na svého kolegu senátora Martínka. Nechci, aby to vyznělo jako polemika dvou členů podvýboru pro dopravu, nicméně musím potvrdit, že německé země, konkrétně německé země dotčené Labem, opravdu nechtějí splavňovat Labe. Existuje však Versailleská smlouva, která Labe definuje jako dopravní cestu. Existuje také memorandum německých poslanců ještě před volbami, kdy více než 20 poslanců podpořilo Labe jako řeku hospodářskou, turistickou a ekologickou. Do té doby německé země hovořily a chtěly prosadit řeku jako turistickou a ekologickou. Prostě nepustit tam těžkou nákladní dopravu, ať jezdí kanálem. Upozorňuji, že Labe takto máme zdarma. Máme zdarma ještě přístav hamburský. A tady ta potřeba skutečně pořád trvá. Nás čeká také investice čtyři a půl miliardy, pokud budeme plavit, tak zisk může dosáhnout až 70 miliard. Hovoříme sice o určité budoucnosti, ale není také zanedbatelná. A pokud jsem hovořil o dvoustranné smlouvě o Labi, ta by měla řešit také i financování. Němci se nevyhnou určité prohrábce koryta Labe, a byla tady řada konferencí a slyšení, které předcházely návštěvě německé delegace, kde bylo potvrzeno, že zajistí určitou plavební hloubku na svém území. Takže to jsou všechno argumenty, které v podstatě existují a já, i když se hodně stydím, že chci přesvědčovat, hlasujte i přes to, že je tady řada legislativních připomínek, přesto vás chci znovu požádat, podpořte tuto transpozici evropského práva, ať můžeme jednu z dalších oblastí splavňování Labe posunout dál. I včetně pojmů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Další má slovo pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem z jižních Čech a přesně nevím, jak to na tom Labi je, ale pokud jsem dobře informován, tak je tam řada lobbistických skupin, samozřejmě včetně zelených, kteří jsou proti. Ale hlavně na tom vydělává Deutsche Bahn, že se všechno, co se veze při nízkém stavu vody, musí přeložit na dráhu, převézt do Německa a tam zase položit na loď, a to je velmi silná lobby. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  S právem přednosti pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Já se moc omlouvám, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, ale opět požádám před hlasováním o pětiminutovou přestávku na poradu klubů.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Správně. Slovo má paní senátorka Veronika Vrecionová.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobré dopoledne. Já bych tady, ještě než se kolegové budou radit, chtěla upozornit, a už to tady mnohokráte padlo, věcně, ten zákon – já s ním nemám vůbec žádný problém. Ale abychom věděli, já vám jenom tady chci ukázat – těch připomínek, skutečně, nebudu je číst, jsou legislativně technické, věcně žádný problém není, ale je toho 8 stránek. Je toho skutečně strašně moc. A já si opravdu nemyslím – mnohokráte se tady bavíme o tom, že jsme nějaká pojistka, která dbá na legislativní čistotu, já si opravdu neumím představit, že budu hlasovat dnes pro tento s prominutím legislativní paskvil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, přečtěte si opravdu pozorně některé výhrady našeho legislativního odboru. Ono to zase tak hrozné není. Za druhé uvědomme si, že tady jednáme i o tom, že zákon navazuje na další věci, splavnění Labe, pracovní místa. A nebude to jenom v Polabí, bude to i na Ostravsku.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nikdo další, končím obecnou rozpravu. Pane ministře, máte šanci se vyjádřit.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Děkuji, pane předsedající. Vážené senátorky, senátoři, já bych opravdu nerad vedl diskusi ve vztahu k tomuto zákonu o vyjednávání o splavnosti Labe. Zákon neřeší splavnost Labe, ale řeší základní podmínky, jak je definovaná vodní plavba, jaké máme parametry, jaká máme kotviště, vývaziště, jaké máme oprávnění. Nicméně – prostřednictvím vás, pane předsedající – bych chtěl odpovědět pánům senátorům na diskusi. Skutečně není pravda, že není zájem o přepravu zboží v Polabí. Jenom není využívána. A pokud není využívána, tak komerční subjekty hledají možnost, jak v každém okamžiku mít zajištěnu přepravu do Spolkové republiky Německo, nebo do přístavu, do Hamburku, v oblasti kontejnerů, a proto využívají železniční dopravu, protože my nejsme schopni zabezpečit splavnost po dobu 360 dnů na hloubku 140 cm.

V systému Spolkové republiky Německo je garantem vodních cest spolková vláda. Já sám jsem se setkal s panem ministrem Svenem Morlokem, tuto diskusi jsme otevřeli při projednávání železničního spojení. On sám mi řekl, že saská vláda nemá problém. Problém je na ministerstvu životního prostředí saské vlády, a proto jsme řešili i tuto záležitost. Proto jsme se obrátili i v souladu s podepsaným memorandem na spolkovou vládu, aby tento problém řešila.

Podařilo se nám vyjednat v rámci Operačního programu OPD 2 možnosti zařazení financování vodních cest a využití peněz evropských daňových poplatníků pro rozšíření vodní infrastruktury České republiky. Podařilo se nám zahájit znovu diskuse o vydání stanoviska pro posouzení vlivu na životního prostředí plavebního stupně Děčín. Můžeme dokonce v případě vydání stavebních povolení - a odstranění některých vad – stavebního úřadu v městě Pardubice zahájit veškerý proces přípravy stavebního plavebního stupně Přelouč, kde můžeme použít i prostředky z evropského fondu CEF.

Skutečně si myslím, že splavnost Labe a vytvoření právního rámce je velmi důležité. Je třeba si uvědomit, že máme podle Versailleské smlouvy část přístavu Hamburk, který nám náleží do roku 2028 a můžeme ji prodloužit o dalších 50 let. Není využíván, kdysi byl Československou plavbou labsko-oderskou, nyní využíván není. Tento majetek, pokud ho budeme vracet spolkové republice, musíme vrátit ve stavu přiměřenému opotřebení. Tady hrozí opravdu velké škody a je třeba vytvořit všechny možnosti a způsoby, jak se dostat k našemu majetku, který máme právo provozovat.

Témata vodní dopravy jsou pravidelně diskutována i na tripartitě. Samozřejmě já bych chtěl opravdu s plnou vážností slíbit, že nad rámec legislativního procesu v letošním roce připravíme dílčí novelu, která odstraní terminologické chyby a odstraní veškeré připomínky, které byly – technické povahy – zjištěny legislativním odborem Senátu. Samozřejmě splavnost Labe nemá jenom funkci komerční, ale má i funkci ochrany proti povodním. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. A pan zpravodaj, pan kolega Petr Šilar, má slovo.

Senátor Petr Šilar:  Já bych chtěl sdělit, že v diskusi, v rozpravě, vystoupilo 5 senátorů a 1 senátorka, z toho dva dvakrát. Zazněl zde mimo návrh usnesení našeho výboru návrh zamítnout, tak zde zazněl návrh schválit. Chtěl bych poděkovat za tu rozpravu i to, co řekl pan ministr teď na závěr, že se těmi připomínkami budou zabývat. Já si myslím, že to spíš platilo pro jeho kolegy, kteří mu tento návrh připravovali, všechny ty výtky, které směřovaly nejen na něj, ale jemu děkuji za to, že to vzal takto velmi vážně a doufám, že se tady zde setkáme v případě, když návrh bude schválen znovu, novelou, která to dá do pořádku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji a po znělce budeme hlasovat o návrzích, jak zazněly.

(Takže znělka, neznělka, 5 minut přestávka.)

(Jednání přerušeno v 11.51 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.57 hodin.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Měli jsme přerušeno do 11.57 hodin, což je zrovna čas, který uplynul. Pojďme hlasovat. Já přesto dám ještě jednou znělku, ono vás to možná i trošku zklidní v těch emocích.

Budeme hlasovat o návrhu souhlasu s daným návrhem zákona, zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 12 ukončeno. Registrováno 70, kvórum 36, pro 13, proti 21, návrh zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zamítnout. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 13 ukončeno. Registrováno 70, kvórum 36, pro 28, proti 6, návrh byl zamítnut.

Obecnou rozpravu nikdo neavizoval, žádný návrh, takže v této chvíle se dostáváme do fáze, že končíme projednávání tohoto bodu a uplyne marná lhůta, a my se vystřídáme.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážené kolegyně, kolegové, my budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 314

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 314. Návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Vážená paní předsedající, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, senátoři. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009, o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, řeší jeden z bodů, jakým způsobem můžeme zejména urychlit majetkoprávní vypořádání nezbytně nutné pro další pokračování projektové dokumentace a získání příslušných stavebních povolení, územních rozhodnutí.

Vládní návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou představuje dílčí a rozsahem velmi omezenou úpravu zákona 416 o urychlení výstavby dopravní, vodní infrastruktury, která se dotýká stanovení výkupní ceny jiných než stavebních pozemků, to znamená zemědělské a lesní půdy, za účelem jejího smluvního získání pro potřeby výstavby dopravní infrastruktury ze strany státu.

Stávající znění zákona obsahuje v § 3b) možnost navýšení znalecky stanovené ceny pozemku o 100 %, přičemž účelem je motivace vlastníků pozemků pro jejich smluvní prodej oproti úřednímu vyvlastnění, a dále pro rychlý postup při akceptaci nabídky, vyšší cena při rychlém akceptování nabídky.

Tato úprava v zákoně o urychlení výstavby dopravní infrastruktury je účinná od roku 2013.

Praktické zkušenosti při aplikaci § zákona 3b) nicméně ukázaly, že z různých důvodů je výše bonusů zemědělské a lesní půdy ne zcela dostatečná s ohledem na předpokládané motivační účinky. Při majetkové přípravě staveb dochází k problémům při smluvním výkupu pozemků a v některých případech se smluvní výkupy dokonce zastavily. Zejména u alternativy dálničního spojení D1 a rychlostní silnice R35 mezi Olomoucí a Hradcem Králové.

Předpokládaný návrh proto obsahuje zvýšení bonusů zemědělské a lesní půdy tak, aby došlo k výraznému posílení motivace pro dobrovolný prodej potřebných pozemků, a nedocházelo k průtahům při majetkoprávní přípravě.

Vedle výše uvedené obsahové změny se v předloženém materiálu navrhuje i formální změna způsobu určení bonusů, a to z procentuálního navyšování znalecky stanovené ceny na její násobení zákonem stanoveným koeficientem. Tato formální změna se týká i bonusů stavebních pozemků a staveb, ovšem zde nedochází ke změně výše uvedeného bonusu, pouze k jeho změny vyjádřením.

U zemědělské a lesní půdy se tedy navrhuje možné zvýšení ceny až o patnáctinásobek, tj. násobení koeficientem 16 oproti stávajícímu navýšení o 100 %, koeficient 2. Vzhledem k tomu, že výše bonusu je stanovena maximální hranicí, bude konkrétní využití navýšené hranice bonusů zemědělské a lesní půdy pro rezortní investory ŘSD, SŽDC a ŘVC, stanoveno interním aktem řízení stanoveným Ministerstvem dopravy, které vykonává funkci zakladatele vůči uvedeným státním organizacím.

Obsahem řídícího pokynu bude nastavení jasných pravidel pro stanovení konkrétní výše bonusů u jednotlivých druhů pozemků, stavebních, příp. i jiných než stavebních, v jednotlivých případech. Cílem je sjednocení postupů při výkupu a zabránění možného vzniku diskriminace. S vlastníky stejného pozemku, ve stejné situaci, bude jednáno stejně.

Základní principy tohoto pokyny jsou následující. Zákonným maximálním bonusu lesní půdy bude standardně užit z jedné poloviny, to znamená osminásobek, přičemž ani po navýšení nesmí nabízená výkupní cena přesáhnout tři čtvrtiny odhadní ceny stavebního pozemku v dané lokalitě.

Výše bonusu bude klesat v čase. Maximální výše bonusu se uplatní při rychlé akceptaci nabídky na odkup pozemků, při pozdější akceptaci bude cena klesat. Zákonná lhůta pro akceptaci nabídky bude rozdělena na tři časové úseky a k nim je přiřazená výše konkrétního bonusu.

Výjimky z tohoto postupu může v odůvodněných případech stanovit ministr dopravy, zejména z důvodů zjevné nespravedlnosti, to jest nevyčerpaná část bonusu, tak může v mimořádných případech korigovat nespravedlivý dopad standardně nabízené výkupní ceny.

Já bych rád uvedl případ. Před účinností tohoto zákona se prodávala zemědělská půda v daném katastru oceněná částkou 200 Kč. Současná cena zapsaná v katastru nemovitostí pro dané území představuje cenu zemědělské půdy ve výši 20 Kč. V okamžiku uplatnění osminásobku v kompetenci ředitele investorské organizace se dostáváme na částku 160 Kč. Proto chceme mít možnost, aby v těchto odůvodněných případech pro odstranění zjevné nespravedlnosti, bylo na základě ředitele investorské organizace doložené souhlasem odboru územního plánu, který vykonává funkci generálního stavebního úřadu pro liniové stavby na Ministerstvu dopravy, bylo umožněno odstranění zjevné nespravedlnosti a narovnání těchto cen před účinností zákona 416, to jest před 1. 2. 2013.

Nechceme vytvářet další skupinu lidí, kteří budou prodávat své pozemky za jiné ceny než tomu bylo před účinností zákona.

Současná právní úprava, která umožňuje pouze 100% navýšení, resp. koeficient 2, v podstatě demotivuje jakékoli vlastníky.

Já bych chtěl jenom říct, že cena zemědělské půdy se v České republice pohybuje v cenách od 5 do 35 korun, při násobku 2 je cena nižší než poplatek za běžně veřejné dostupné služby. Toto je naprosto neférové vůči občanům České republiky. My se snažíme jenom narovnat ceny, které byly předtím.

Dělali jsme si posouzení dopadu do cen výstavby dopravní infrastruktury a jedná se o dopad ve výši 2 % v průměru. Přitom je třeba říct, že v dnešních výběrových řízeních dosahujeme úspory oproti projektovým cenám řádově 30 %. To znamená, případné navýšení cen u těchto pozemků nemá žádný zásadní dopad na zvýšení ceny výstavby dopravních staveb.

VHZD na svém zasedání 17. 7. návrh podpořil a věřím, že Senát schválí návrh jako celek. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a prosím vás opět, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 314/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři. Vládou navrhovaná právní úprava se omezuje na rozsahem nevelkou, avšak významem podstatnou změnu platného zákona spočívající ve výrazném zvýšení maximální hodnoty bonusu, o nějž je možno v návrhu smlouvy o získání práv k pozemku (kromě stavebního) určeného pro výstavbu dopravní infrastruktury navýšit cenu stanovenou znaleckým posudkem.

Jak již uvedl pan ministr, přetrvávající problémy s výkupem pozemků od soukromých vlastníků potřebných k výstavbě liniových staveb vyvolal před pěti lety potřebu přijmout speciální zákon, který by umožnil výstavbu těchto veřejně prospěšných staveb urychlit.

Obecné předpisy představované zákonem o majetku státu a zákonem o oceňování majetku se totiž ukázaly pro dané účely jako málo účinné, neboť postupem podle nich nebylo v mnoha případech možno dospět k uzavření kupní smlouvy a bylo nutno v krajním případě přistoupit ke zdlouhavému vyvlastňovacímu řízení. Tím pak docházelo k neúměrnému prodlužování realizace těchto typů staveb, a tím i k jejich enormnímu zdražování. Proto byl v roce 2009 přijat zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který byl pak v roce 2011 rozšířen i o infrastrukturu vodní a energetickou a dále zásadně novelizován zákonem č. 405/2012 Sb. Tady bych chtěl připomenout, že Senát na tom má velký podíl, protože ten návrh vznikl tady.

Stávající způsob určování maximální výše ceny pro smluvní jednání o nabytí práva k pozemku a způsob oceňování pozemku pro potřeby výstavby dopravní infrastruktury je založen na následujících zásadách.

Základem je znalecky stanovená cena ve výši ceny obvyklé podle zákona o oceňování majetku, přičemž při oceňování nemovité věci se vychází z jejich skutečného stavu a účelu užití ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy. Nepřihlíží se tedy k jejímu zhodnocení nebo znehodnocení v souvislosti s realizací stavebního záměru (tj. zejména se nepřihlíží ke změně druhu pozemku v souvislosti s územním rozhodnutím pro stavbu dopravní infrastruktury, zemědělská půda se vždy oceňuje jako zemědělská, nikoli stavební).

Ten princip vám pan ministr v podstatě podrobně vysvětlil. Já bych chtěl jenom připomenout, že oproti stávajícímu rozmezí bonusů ve výši 8 – 35 Kč za metr čtvereční se tak vytvoří rozmezí 120 – 560 Kč za metr čtvereční, což by podle navrhovatele mělo umožnit efektivní odstupňování nabízené ceny v závislosti na čase. Tato změna by měla výrazně urychlit a výsledně i zlevnit přípravu a výstavbu především liniové dopravní infrastruktury.

U stavebních pozemků a staveb zůstalo zachováno možné navýšení znalecky stanovené ceny až o 15 %, avšak je nově vyjádřeno koeficientem 1,15.

Vzhledem k naléhavosti problému se navrhuje, aby zákon nabyl své účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 byl vládní návrh zákona schválen v předloženém znění, z přítomných 155 poslanců vyslovilo 88 pro a 37 bylo proti.

Vážené kolegyně, kolegové, po diskusi, týkající se zejména konformity s ústavním pořádkem, stanovení výše náhrady, konkrétnějšího zdůvodnění nezbytnosti navrhované změny, či možného korupčního potenciálu, VHZD doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy.

Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Mám tu přihlášené 2 lidi, pan senátor Martínek a pan Tesařík. Tak ne, tak prosím, příště až o chvilku později se přihlaste.

Nikoho takového tedy nevidím, mohu otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám jako první přihlášenou písemně paní senátorku Veroniku Vrecionovou. Takže má samozřejmě přednost. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobrý den, ještě jednou odpoledne, kolegyně, kolegové, paní předsedající, pane ministře. Já si myslím, že drtivá většina z nás se tady shodne na tom, že je velice dobře, že zde jednáme o možnosti zvýšení ceny pro vykupované pozemky pro tyto veřejně prospěšné stavby. Je třeba udělat vše proto, aby se celý ten proces urychlil a toto bych považovala za správnou cestu.

Nicméně bohužel v tomto zákoně, v tomto návrhu, které nám předkládá ministerstvo, vidím jediný veliký zádrhel, a to je ta možnost, kterou ten návrh dává panu ministrovi, se v extrémních případech uchýlit k možnosti toho koeficientu 16. To znamená vynásobit tu cenu určenou znalcem až 16x.

Jde o to, že já nevím, ukažte mi vlastníka, který zcela dobrovolně nebude se pokoušet udělat maximum pro to, aby dostal tuto nejvyšší cenu. Já bych to asi udělala a myslím si, že každý, kdo sedí v této místnosti. Proto se ptám, protože v případě, že bude docházet k těm postupným jednáním a samozřejmě tady na to navazuje potom ta možnost, úplně v těch nejkrajnějších případech, vyvlastnit, nicméně k tomu vyvlastnění musí být podmínka, že stát vyčerpá úplně všechny veškeré možnosti, které mohl, k tomu, aby se nejdříve s vlastníkem dohodl. Tak co to bude znamenat? Je to, pokud nenabídne ministerstvo ten koeficient 16, je to vyčerpání těch všech možností? Není to vyčerpání? Myslím, že se tady zadělává na budoucí velký chaos v této problematice. Myslím si, že bychom měli udělat vše pro to, aby ten zákon zcela jasně popsal, za jakých podmínek a kdy který vlastník kolik dostane, už i proto, aby dopředu, když do těch jednání bude vstupovat, měl jasno. Navíc jsem přesvědčena o tom, a to nechci nějak předjímat, ale může toto vytvářet zcela zbytečně korupční prostředí, protože v momentě, kdy toto rozhodnutí je v ruce buď pana ministra nebo nějaké expertní skupiny, jsem pevně přesvědčena o tom, že každý, kdo nedosáhne tohoto koeficientu, bude zpochybňovat každého jiného, který ten koeficient 16 dosáhne.

Proto si dovoluji avizovat, že předkládám, a máte ji, myslím, už na stole, velice jednoduchý pozměňovací návrh, už i na výboru jsem některé předkládala, proto se pokouším ještě jednou na vás apelovat, abychom tuto věc v zákoně zpřesnili.

Ten návrh, který máte teď před sebou velice zjednodušeně říká, že v případě, že vlastník pozemku bude jednat rychle, to znamená zareaguje do 30 dnů od doby, co dostane od ministerstva nabídku výkupu, tak může dosáhnout tohoto koeficientu 16, což znamená, že může dostat ve skutečnosti 128 – 560 Kč na metr čtvereční. V případě, že zareaguje do 2 měsíců, tedy do 60 dnů, zůstává u koeficientu 8, což je ve skutečnosti 64 – 280 Kč, v případě, že zareaguje do 90 měsíců, dostane koeficient 4, což je 32 – 140 Kč. Myslím, že by to velice vyjasnilo tu situaci a předkládám to tady proto, že jsem přesvědčena, že pokud my to v zákoně nezpřesníme, bude skutečně docházet v budoucnu k nejasnostem, bude docházet ke přím a vůbec nedosáhneme toho, co si všichni přejeme, aby se urychlila tato jednání.

Já vám děkuji a pevně věřím, že můj návrh zvážíte.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko. Dále vystoupí v rozpravě pan senátor Radko Martínek, prosím, pane senátore.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, jednak sděluji, že mám v této věci střet zájmů, protože speciálně silnice R35 se bytostně dotýká celého Pardubického kraje a navíc ještě města, v kterém žiji.

Já samozřejmě děkuji vládě za to, že připravila návrh a že má evidentní snahu, aby se zrychlil celý ten systém přípravy rychlostní komunikace a vůbec všech staveb ve veřejném zájmu.

Nicméně bohužel musím při této příležitosti vzpomenout, co se tady dělo. Já totiž bohužel jsem přesvědčen o tom, že tento zákon by nebyl vůbec potřeba, nebýt naprosté zlovůle právního oddělení Ministerstva financí, protože už více jak před rokem, protože už více jak před rokem vydalo Ministerstvo dopravy vyhlášku, podle které byla základní cena stanovena 100 Kč, a to pro všechny.

Mám konkrétní zkušenost s R35, pokud tady tato záležitost takto byla, tak neexistoval soukromý vlastník, který by s touto výkupní cenou nesouhlasil. To znamená, všechna ta jednání se vedla velmi dobře, protože si každý z těch vlastníků v podstatě uvědomil, že než zahajovat soudní řízení, notabene s pochybným koncem, tak je rozumnější kývnout na tuto seriózní nabídku.

Bylo to bohužel Ministerstvo financí, které označilo tento postup Ministerstva dopravy za nezákonný a dokonce za postup, který od značné míry hazarduje s řádným hospodařením s veřejným majetkem.

Před rokem, to znamená minulý rok v lednu, jsem zde měli na zmíněném podvýboru pro dopravu zástupce obou stran, před rokem, to znamená, ne tento leden, ale před rokem ten leden, tak nám obě dvě strany, zejména Ministerstvo financí slíbilo, že udělají tzv. meziresortní řízení a že najdou řešení. Nenašly nic a výsledek toho byl, že rok a půl, od doby, kdy s tím Ministerstvo financí přišlo, tak doteď se nevykoupil na R35 ani metr ničeho, resp. aby ŘSD mohlo vůbec něco dělat, tak některé věci posílá k soudům s tím, že žádá o vyvlastnění, jak si dopadne toto vyvlastňovací řízení si zcela jistě dovedete představit.

Mně se zdá, že v tomto státě někteří lidé, kteří jsou v platu, resp. v triku státu, měli by hájit zájmy tohoto státu, tak dělají všechno pro to, aby věci, které jsou potřebné, které se mají dělat, tak aby se komplikovaly, a to na nejvyšší možnou míru. Je mi opravdu líto, že toto takto musím říct, protože to, co Ministerstvo financí způsobilo, je naprosto nehorázná záležitost, kdy ti lidé naráz měli nabízené ceny od 15 do 30 Kč, a za takovouto cenu prostě neprodá ten pozemek ani jeden. Nikdo.

Já osobně dlouhodobě považuji za naprosto nehorázné, že se s jednotlivými vlastníky vyjednává, a ti vlastníci, kteří jsou slušní vůči státu, dostanou odhadní cenu, ti vlastníci, kteří nejsou slušní vůči státu, dosáhnout několikanásobku až v mnoha případech stonásobku ceny, kterou dostal soused. Pokud takovýmto způsobem budeme u veřejných staveb pracovat, tak jsem přesvědčen, že tato praxe budí naprosto nehorázný přístup státu, kde slušný člověk je vlastně za hlupáka, a ten, který se k státu a jeho potřebám chová neslušně, je nakonec ta chytrá horákyně, která vítězí.

Já pro tento návrh jistě budu a budu pro něj hlasovat, protože je potřeba, aby se zde situace zlepšila. Nicméně mám bohužel obavu, která je dost podobná mé předřečnici. Obávám se, že právě tím, že nebyla stanovena jednotná cena pro všechny, ale že se bude cena určovat, že mnozí vlastníci budou licitovat, a že nakonec – doufám, že to nenastane – možná zjistíme, že takovou rychlost, kterou zákon měl přinést, nakonec nepřinesl.

Nicméně věřím tomu, že ministerstvo dopravy a vláda tuto věc pečlivě zvážila a že si je vědoma i tohoto rizika. Každopádně osobně si myslím, že mnohem rozumnější by bylo, kdyby byla stanovena jednotná cena pro výkup ve veřejném zájmu, týkalo by se to samozřejmě jen pozemků, nikoliv budov a dalších zařízení. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. A dále vystoupí pan senátor Hassan Mezian. Prosím, pane kolego. (K řečništi přistupuje senátor Vladimír Dryml).

Omlouvám se, vystoupí pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já se opravdu nejmenuji senátor Mezian, přijímám omluvu paní předsedající.

Chtěl bych oznámit střet zájmů. Střet zájmů proto, že jsem senátorem za obvod č. 45 Hradec Králové a okolí, a celý tento zákon je s největší pravděpodobností vyvolán kauzou paní Havránkové. Asi dobře víte, o co jde. 17 let se tady blokuje dálnice D11. Jak je to možné se snažím dopátrat od roku 2008, co jsem se stal senátorem. A mohu vám říci, že člověk přichází na podivné věci. Zaprvé se nedostavěním dálnice zvýší a zvyšuje počet nehod. Zadruhé vznikají náklady na přepravu přepravců, zatřetí prodlužováním staveb se prodražují celé tyto věci a není dodneška patrné, jak dál se bude postupovat. A to všechno má dopady na státní rozpočet i na to, jak reagovat finančním krytím těchto staveb.

Od roku 2008 se na tom všem také poznamenalo časté střídání ministrů dopravy. Dovolte mi, abych poděkoval současnému ministrovi dopravy, který je poměrně krátce ve funkci a už tak radikálně řeší situaci, zejména na D11, ale týká se to, jak tady řekl, vaším prostřednictvím, paní předsedající, i pan senátor Martínek. Oba dobře víme, že problém výkupu pozemků na R35 je velmi složitá záležitost a že to všechno, co se říká, že se to bude stavět bez výkupu pozemků, je jenom nafouklá bublina pro média.

A proto se domnívám, že tento zákon je potřebný, i v této jednoduché formě, i když – a to bych chtěl prostřednictvím paní předsedající k paní senátorce Vrecionové – legislativních souvislostí jsou v tomto případě mnohem závažnější než v předcházejícím zákoně o lodní plavbě. Má to asi čtyři body, mnozí z vás to víte. Je tam i otázka korupce. Ono vykupování za tu cenu bude asi trošku složitější. Na druhé straně si uvědomme, že to není jenom od soukromníků, ale i od obcí, od měst, a ty mají určité povinnosti, když prodávají pozemek, je potřeba vyvěsit 30 dní nabídku prodeje určitých pozemků.

Problémy slušných vůči těm méně slušnějším. Je to otázka. Je to otázka právě toho, co se tady řeklo, otázka ceny. Každý se samozřejmě bude snažit získat nejvyšší cenu, a patrně asi k tomu dojde, ale uvědomme si, že na druhé straně stát tím získá velké prostředky, protože ušetří právě na těch věcech, o kterých jsem se před chvílí zmínil.

Je pro mě zarážející, že 17 let trvá spor státu vůči jedné osobě, dneska možná i vůči dvěma, a zatím řešení, i když víme, že najely bagry, že se budou budovat mosty, ještě doposavaď není. Město Hradec Králové se snaží určitým způsobem obejít zákon nebo na hraně zákona se snaží samo pro sebe získat sporné pozemky, něco udělal i Královéhradecký kraj. Ale bohužel konečný výsledek stále ještě nemáme. A teď bych chtěl apelovat na vás, pane ministře dopravy, abyste se vší svojí rozhodností, i na základě, domnívám se, schválení tohoto zákona, udělal všechno pro to, abychom už konečně po 17 letech my všichni společně dosáhli vítězství a D11 se u Hradce konečně dostavěla, aspoň v té podobě, jak bylo 17 let plánováno, a aby se začalo s R35, protože situace na D1 je po nepovedených opravách, vážený pane ministře, včera jsem tam jel a pracovalo tam 5 a půl pracovníka, na rozdíl od Německa, je více než zoufalá.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, zákon podpořím a nepovedu k tomu žádnou diskusi. Ale proč vystupuji? Už několik z vás, minimálně dva jste ohlásili střet zájmů. To není žádný střet zájmů. Střet zájmů je, kdybyste tam vlastnili někde nějaký pozemek. Nemaťme veřejnost. Každý jsme odněkud a když budeme projednávat zákon o zdravotním pojištění nebo důchodovém pojištění, tak nebudeme oznamovat střet zájmů, protože jsme potenciální pacienti a potenciální a někteří už důchodci. Střet zájmů je, když tam mám nějaký hmotný majetkový prospěch, konkrétně když zastupuji nějaký region. Není to nějaký střet zájmů, to je naše poslání. Proto nemaťme veřejnost. Děkuji vám za to.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane předsedo. A nyní vystoupí pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore.

Senátor Martin Tesařík:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Jenom se obracím k názvu tohoto senátního tisku, který hovoří nejenom o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, ale chci také říct a připomenout, že se to týká i výstavby vodní infrastruktury. A při této příležitosti bych tady chtěl připomenout již téměř čtyři roky starou výzvu moravských hejtmanů, kteří v návaznosti na povodně, které postihly Moravu, avizovali, že by rádi požádali vládu, aby existoval takový materiál, který by umožnil majetkoprávní vypořádání právě těchto důležitých staveb.

Chci říct, že vítám tento návrh zákona, který umožní nejenom rychlejší výstavbu dopravní infrastruktury, ale věřím, ale i tyto infrastrukturní vodní stavby. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. A nyní má tedy slovo pan senátor Hassan Mezian. Prosím, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych poděkovat panu předsedovi Senátu, že když člověk zastupuje svůj region, není to střet zájmů. Jinak bych byl v silném střetu zájmů, protože chci tady předložit problém našeho regionu, kvůli kterému budu silně podporovat tento zákon s vědomím těch negativních věcí, které mohou podle mých předřečníků být oprávněné.

Nadměrná tranzitní doprava kromě jiného hodně komplikuje život obcí v tom smyslu, že např. v mém senátním regionu silnice v úseku Slaný – Velvary právě stojí u výkupu pozemků. Takže skutečně ten problém zkomplikuje život obcím, kromě jiného i nadměrná tranzitní doprava. Proto silně budu podporovat tento zákon v původním znění. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a zatím poslední přihlášený je pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane ministře, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já lituji jenom toho, že ten pozměňovací návrh kolegyně Vrecionové jsme dostali tak pozdě, že jsme ho nemohli do detailů rozdiskutovat. Na první přečtení se mi zdá velmi motivační a velmi logický. A to především proto, že všechny ty případy, které tady byly jmenovány – ta farmářka Havránková (jak se označovala) atd. a ti ostatní, skutečně je to ohromná motivace těch všech hlupáků, kteří vyšli městům především a mnohdy krajům vstříc na základě nějakých osobních jednání. A ti potom řekli, tak, vážený starosto, vážený hejtmane, vy jste nás tady osobně přijeli navštívit mnohokrát, teď výsledkem je, že jsme dostali o mnoho milionů méně. U těch velkých pozemků, samozřejmě.

Tady jsem přesvědčen, že je výborné, že ministerstvo tento návrh předložilo. Je také výborné, že vlastně jde o dohodu, tzn. to vyvlastnění bude za ceny, tak, jak je tedy uvedeno v předmluvě k odůvodnění k tomuto zákonu, to vyvlastnění bude za nižší ceny. Jestli si to uvědomujeme, protože tam se předpokládá, že bude oceňována ta půda znaleckým posudkem. Samozřejmě vlastníci se budou u soudu bránit tím, že půda už nebude zemědělská, bude příště stavební atd.

Nicméně mně se líbí ten návrh paní kolegyně Vrecionové, a to proto, že ta motivace je tam dána hned. A já si velmi dovedu představit obtíže, které nastanou s tímto zákonem nebo s touto změnou, kterou máme předloženou před sebou. Protože skutečně věřím, že téměř každý bude chtít ten šestnáctinásobek. Já si říkám, ať ho má tedy. A ty ceny nejsou pro státní rozpočet dramatické a závratné, když si spočítáme, do jakých výší jde. Když se podíváme na to, co ti lidé jsou schopni vysoudit za současného stavu, kdy docházelo k těm ohromným stovkám milionů těch velkých celků.

Takže já zřejmě – říkám, že mě to mrzí, ale zřejmě podpořím tento zákon, tedy novelu, tedy pozměňovací návrh, který dala paní kolegyně Vrecionová. A to proto, že mně přijde, že je naprosto logické, kdo chce vyjednávat hned, kdo chce reagovat hned, dostane nejvíc. A tak to půjde níž. Je to cena motivační. A všichni ti, kteří mají nějaký problém a chtějí to táhnout k soudu, ke znaleckým posudkům, tak vlastně odkáže k tomu, že dostanou méně.

Já samozřejmě nedokáži předjímat to, jak se k tomu budou stavět případné soudy tedy, jestli tu motivaci nezahrnou do toho, že pak vlastně ta náhrada bude stejná přiznávána těm, kteří budou dělat problémy. To si myslím, že je jedna z věcí, která by stála asi za diskuzi. Zároveň bych hodně stál o to, aby se k tomuto návrhu vyjádřil pan ministr, pokud měl tedy možnost o něm uvažovat dříve, abychom věděli, jaké problémy nás případně z tohoto titulu můžou očekávat.

Ale ještě jednou tedy děkuji panu ministrovi a jeho spolupracovníkům za to, že jsme se posunuli skutečně hodně daleko, tedy k tomu, abychom tyto problémy už dál neměli.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, pan místopředseda Škromach se vzdává přednostního slova, takže vystoupí paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, především děkuji vaším prostřednictvím paní předsedající i panu místopředsedovi, že se vzdal svého práva, že mně umožnil hned vystoupit.

No, já nechci zdržovat, a proto velmi rychle, telegraficky.

Právní stát je definován tím, mj., že se chová ke všem subjektům, na které aplikuje právo, stejně a rovně. Dál je definován tím, že vylučuje libovůli. Jinými slovy, z toho plyne požadavek, že exekutiva musí být sevřena pravidly. Pravidly. Tady mně ta pravidla absolutně chybí. I když z jedné strany vítám ten zákon, protože skutečně ceny, za které jsou pozemky vykupovány, jsou směšné. To už ani nehovořím o těch případech, kdy je na pozemky uvalováno věcné břemeno. Za odměnu naprosto ale úplně směšnou. Ale to není dnes předmětem jednání. Ale přesto to s tím souvisí.

Tak ale v tomto případě ano, z jedné strany vítám tento pokus, ale z druhé strany tady vidím, že je tu úplně otevřen prostor pro libovůli exekutivy, kdy bude ona sama rozhodovat. Někomu dám šestinásobek, druhému dám, já nevím, osminásobek a čtvrtému nedám nic. Je to jak myšička vařila kašičku. Tak to nejde. Takhle to v právním státu opravdu chodit nesmí!

Zákony, když se rozdělují peníze, které nejsou zanedbatelné přece jenom, tak by měly stanovit pravidla, podle kterých se ty peníze budou rozdělovat, respektive přidělovat, respektive v tomto případě dobře vykupovat, za jakou cenu. To prostě není únosné.

Čili ten pozměňovací návrh, který podala paní kolegyně Vrecionová, jistě míří velmi správným směrem, určitě míří. Ale z druhé strany tady už zaznělo, už nevím, od koho, ale že tedy obce mají skutečně těch 30 dnů na vyvěšení té nabídky. A tak dál. Čili to se musí také vzít v úvahu. A ty obce, marná sláva, to je také subjekt. To je také subjekt, ke kterému se stát musí chovat stejným způsobem, jako se chová k těm ostatním.

Takže já nevím, jak se postavit k tomu pozměňovacímu návrhu paní kolegyně, protože zatím to skutečně není asi úplně dotažené do konce. Ale z druhé strany tento návrh, tak, jak byl předložen, že se tam otevírá ale naprosté, naprosté pole pro libovůli, tak to mi přijde jako dost nemožné. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní senátorko, a v této chvíli s přednostním právem vystoupí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já jen, abychom nemátli veřejnost. Ve skutečnosti se záměry na prodej nemovitého majetku měst a obcí vyvěšují na 15 dní, a ne na 30. Chtěl bych, aby to takto zaznělo, protože někdo by si z toho mohl vyvodit potom nějaké právní důsledky, že my jako radnice nepostupujeme správně. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji za upřesnění. Ještě mám přihlášeného ale pana senátora Vystrčila. Chcete uplatnit přednostní právo, pane místopředsedo? Ne. Takže prosím, slovo má v této chvíli pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, na úvod chci poděkovat prostřednictvím paní předsedající, panu Škromachovi za to, že neuplatnil přednostní právo, vážím si toho.

Já trošku navážu na paní kolegyni Wagnerovou, byť to asi budu říkat trošku jinými slovy a přiznám se, že možná v některých okamžicích budu i pichlavý. První věc už tady vysvětlil pan předseda Štěch. Týká se střetu zájmů. Pokud by někdo vždycky při každém vystoupení – a bylo by to zejména ve sněmovně – měl oznamovat střet zájmů, tak to nejste vy tady, páni kolegové, v těch případech, které jste říkali, ale je to pan ministr financí.

Druhá věc, kterou tady mám, je potom, že si myslím, že tenhle stát by měl především dbát o to, aby se dobře vedlo slušným lidem. A zase je to tak, že ten způsob, jakým dneska bude zřejmě vedeno to vyjednávání, kolik se zaplatí za pozemek, není veden vstřícně ke slušným lidem. Mluvil tady o tom Radko Martínek. Prostě v okamžiku, kdy je dáno na nějakém interním aktu - řízení, které jsme nikdo z nás neviděli, jak se bude vyjednávat a kdo kolik dostane za pozemek, tak je evidentní, že ten, kdo má ostřejší lokty a lépe v tom umí chodit, tak se bude blížit více k tomu koeficientu 16, než ten, kdo je slušný a standardně je zvyklý s tím státem komunikovat a vycházet mu vstříc.

To je druhá poznámka.

Třetí – nevím, zda si to uvědomujeme, ale zejména některé strany, a zejména potom ty nové strany nebo politická hnutí mají v obecných frázích plnou pusu toho, jak se musí bojovat proti korupci, jak má být všechno průhledné a transparentní, jak se máme ke všemu přiznávat, všechno psát, všichni mají být všemi kontrolováni, případně se mají všechny smlouvy vyvěšovat... A potom zjistíte konkrétní věc, naprosto konkrétní věc, kdy se vytváří konkrétní prostor pro korupci, tak najednou je to všechno jinak. Najednou je tam prostor pro korupci, pěkně připravený, já neříkám, že se stane nebo ne, a světe, div se, z jaké dílny?

To znamená, buď někdo mluví, a nebo někdo činí. V tomhle případě se mi spíš zdá, že tady máme obecné fráze a snahu buzerovat tím, že všichni všechno budou vyvěšovat a zveřejňovat, a když potom přijde konkrétní věc, tak najednou je to jinak. Najednou zase úředníci a další budou s někým domlouvat, kolikanásobek za pozemky dostane. Tímhle tím směrem se nikam neposuneme. Nehledě na to, že nadále tímto způsobem také tu politiku – tentokrát je to vládní politika – znedůvěryhodňujeme.

Takže pokud chceme postupovat takto, můžeme, ale není to dobře a je to jenom, řekněme, prodlužování té nedůvěry a atmosféry, která v této zemi panuje. Omlouvám se za toto emotivní vyjádření, takhle to cítím.

Jinak obecně, abych na to taky nezapomněl, ten zákon z hlediska toho, jak to dneska s výkupy pozemků je, je potřebný. To všichni víme, ale myslím si, že to, jak bylo uchopeno to vykupování pozemků, je velmi nešťastné.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, a nyní je na řadě pan místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři.

Tady spousta věcí zazněla. Ať už to je otázka pozůstalostních řízení, která mohou trvat poměrně dlouho. Já sám to v rodině zažívám, kdy nám paní notářka říká, že má takový skluz, že téměř řeší věci rok zpátky. Takže tady můžou vznikat určité problémy. A vidím tady trošku takový dost problém v jedné věci. Tady se říká slušný, neslušný... Co je neslušného na tom chtít za svoje pozemky nejvyšší cenu? To přece není neslušné. To je normální.

A teď je otázka, když ty ceny jsou různé, tak samozřejmě každý bude chtít tu cenu co nejvyšší. Rozuměl bych tomu, kdyby tady bylo určité pravidlo o tom, buď můžete prodat za určitou cenu, která je pro vás výhodná, nebo budou pozemky vyvlastněny za nějakou úřední cenu. Dvě ceny, dobře. A pak by musela být i dána nějaká lhůta, dokdy a za jakých podmínek je možné vyvlastnit a proč, když tedy bude bránit tomuto veřejnému zájmu.

Ale poznámka – a to bych rád slyšel od pana ministra –, jak vlastně očekávají, že se budou chovat obce? Protože, když sleduji dneska, jak se odehrávají některé věci, ta snaha zahrnout kontrolu obcí i do kontroly NKÚ apod., nebude považováno za nehospodárný postoj obce, pokud by obec prodala pozemky pod tu nejvyšší cenu, kterou zákon umožňuje. Myslím, že to je šestinásobek. Takže vlastně obce se budou bát vůbec jít na nějakou dohodu, která bude nižší než ta nejvyšší možná cena, kterou umožňuje zákon. Pokud tam nebudou jasně stanovená pravidla.

A tady možná někdy dobrá snaha nakonec může vést k výraznému prodražení těch staveb. Dobře, ale na druhé straně může vést také k výraznému prodlužování té doby v určitých situacích. Takže ten dobrý záměr, který je tím myšlen, že tedy se domluvíme, tak může být mazán tím, že tady mohou mít např. zastupitelé v obci, protože to musí schvalovat zastupitelstvo, nikoli rada nebo obce, to je důležité si taky říct, že to není věc jen tak jednoduchá... A druhá věc, kdy dneska jsou mnohé takováto rozhodnutí představitelů obcí kriminalizována, a máme to všude kolem sebe, tak samozřejmě tady může docházet k tomu, že obce nebudou chtít jít pod nižší cenu, než je ta nejvyšší, kterou ten zákon umožňuje.

A tady mně tam trošku v tom zákoně chybí právě ta pravidla, kdy nastoupí přesně vyvlastnění za odhadní cenu a kdy je to možné, aby tady byla nabídnuta cena. Protože, vážené paní senátorky, páni senátoři, já myslím, že každý se bude považovat za blbce, pokud on prodá za nějakou slušnou cenu a někdo jiný si tedy vyvzdoruje, že prodá za několikanásobek. Přitom jsou to pozemky třeba vedle sebe.

Je tady potřeba myslet taky na takový nějaký obecný záměr i obecné spravedlnosti, která by v tom měla vůči občanům existovat.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji, pane místopředsedo, a pokračovat bude paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, paní předsedající, ještě jednou. Dámy a pánové, souhlasím vřele s tím, co řekl pan místopředseda Škromach. Ano, jde tedy o ne žádné, s odpuštěním, "vyčůránkovství", když někdo tedy usiluje o tu cenu, která je nejvyšší možná, ale jde o přirozenou lidskou snahu. A s tím musí i zákonodárce počítat. A není možné takové lidi označovat tedy za méně mravné nebo méně se eticky chovající. To zaprvé.

Zadruhé – já jsem chtěla pro kolegy, zejména zleva, vzpomenout na Mlynářovu knihu. Zdeněk Mlynář: Mráz přichází z Kremlu, kde Zdeněk Mlynář pro pravidla, která jsou upravována v interních směrnicích a podobných věcech, razil označení "cyklostylované právo". Cyklostylované právo. A to cyklostylované právo charakterizovalo právě ten předchozí režim, na rozdíl tedy od vlády práva, která platí v právním státu.

Jinými slovy, lze-li něco napsat do toho cyklostylovaného práva, tak to bylo nepochybně možné napsat jako pravidlo i do zákona, o kterém právě potom ovšem rokuje parlament a zvažuje, zda tedy ty podmínky, ty formulace, jsou patřičné, a nebo nejsou patřičné. Čili další argument proti tomu, že tomuto návrhu ještě něco chybí. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko, a vystoupí dále pan senátor Jiří Čunek. Prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Já se omlouvám všem, že vystupuji ještě jednou, ale přece jenom po těch vystoupeních předřečníků bych rád, a omlouvám se těm, kteří to vědí, ten proces znají, vysvětlil, jak v zásadě to je.

Obec nebude handicapovaná právě proto, že obec je vždy účastníkem územního řízení. My někdy zapomínáme na to, že se soustředíme na konkrétní normu zákona, který teď projednáváme. Tento zákon zásadním způsobem souvisí se stavebním řádem atd., s územním řízením, kde obec v zásadě nikdy nemůže, protože ona sama to schvaluje, nikdy nemůže být obejita v té vědomosti, co se děje. Zda se povede koridor, zda se povede dálnice přes její území atd.

To znamená, že těch 30 dní, které – a teď tady paní kolegyně senátorka Vrecionová není –, já v zásadě stále uvažuji v intencích toho návrhu, taky v intencích toho, co říká paní senátorka Wagnerová, abychom ta pravidla měli naprosto jednoduchá, pro všechny stejná.

Tak je to tak, že když se připravuje řízení o změně územního plánu, obec dopředu ví, o co se jedná. A může samozřejmě právem potom očekávat, že bude oslovena státem, aby prodala své pozemky. U fyzických osob je to trochu horší, protože změnu územního plánu samozřejmě se občané nedozví, pokud nepřijdou na zastupitelstvo nebo nečtou pravidelně úřední desku.

Položme si ruku na srdce, kdo z nás, pokud neměl osobní zájem, pravidelně chodí číst úřední desku své obce nebo města, to by asi nic jiného nedělal. Takže ano, pak se stane, že tento občan je naráz překvapen, protože se jako první třeba, nebo poprvé se dozví tím, že dostane nabídku: "My, ministerstvo dopravy, ŘSD," atd., já jsem to zkrátil tedy, "od vás chceme vykoupit". A tady skutečně jsem přesvědčen, opravdu bych si nedovolil konkrétně tohoto pana ministra, případně některé jiné, nařknout z toho, že to myslí prokorupčně. Ale skutečně, věřte mi, dáváte hlavu do oprátky, protože jakmile ministr může rozhodnout tak či onak, dá ten palec na šestinásobek, osminásobek, atd., právě poctivý člověk s tím musí potom mít nutně velké problémy, protože skutečně jsem přesvědčen, podle toho tedy, jak čtu zdůvodnění tohoto návrhu, k tomu bude chtít dojít každý.

Proto podporuji ten návrh. A rád bych vám všem přečetl jenom jednu větu, kterou máme ve svých materiálech. A to se týká té dobrovolnosti, to znamená, že "tato úprava určování maximální výše ceny se týká dobrovolného výkupu pozemku nebo stavby potřebné pro stavbu dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu a nedopadá tak nucené vyvlastnění ve vyvlastňovacím řízení." Dál to nebudu číst.

To znamená, já myslím, že to je úplně jasné. A pak ještě jedna věc, a to je, od čeho se odvíjí ta cena. Takže když jsme se vypořádali s tím, že to je dlouhý proces změny územního plánu, kde se každý může dozvědět, kde je ten jeho pozemek zařazen, tak zároveň v cenové mapě se každý dozví, jaká je ta jeho cena, ze které se odvíjí tedy ten vícenásobek.

A tady opravdu zase bych podpořil, u pozemků samozřejmě, ten návrh paní kolegyně, protože je to úplně jasné. Obec je připravena, takže 30 dní ji nepřekvapí, občan do 30 dní od doručení návrhu, myslím si, že zareagovat může taky, s tím, že dostane ten šestinásobek. Pak zareaguje jinak. Možná někdo z vás namítne, 30 je málo, nebo moc, to je možné, ale je to standardně pro všechny možné.

A pak jsem přesvědčen, že když mezi obyvatelstvem bude dáno ve známost, že bude-li reagovat na základě, pozor, změny územního plánu v těch extrémních případech, tak bude-li ten občan reagovat rychle a získá takovouto cenu, pak si myslím, že tady skutečně budeme mít menší problémy. Některý z kolegů řekl, že stejně nevymizí. Já si naopak myslím, že vymizí. Protože budu-li vědět, že potom se budu soudit, budu vynakládat prostředky a dostanu odhadní cenu, která vychází z té ceny, kterou již mám zjištěnou, tzn. z cenové mapy, tak si myslím, že na tom občan, když zjistí, že na tom nevydělám, tak si myslím, že na tom vyděláme my všichni. Tedy občané České republiky. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a dále vystoupí pan senátor Radko Martínek. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, paní předsedající. Vážení páni kolegové, pane ministře, já využiji této příležitosti a omluvím se předsedovi, protože jsem neměl používat to, co jsem použil. Na druhé straně jsem přemýšlel, že se omluvím i na základě připomínky mé drahé kolegyně Wagnerové, která tady upozorňovala, že se nemají lidi dělit na slušné a neslušné, vždyť chtějí majetek.

Ale nakonec jsem usoudil, že to neudělám, protože, pokud se týká těch veřejných pozemků, existují lidi, kteří naopak kolega Čunek tady říkal, kteří naopak čtou ty územní plány velmi dobře. A ti lidé si zakupují pozemky v cestách těch budoucích veřejných prostředků a pak vyjednávají tak dlouho, až jsou poslední a dostanou, co chtějí. A ty, omlouvám se, ale jako slušné nemohu označit.

Ale nicméně, já bych to chtěl přivést trošku na reálnou pozici. My bychom si zaprvé měli uvědomit, že žádný člověk v této společnosti není nucen k tomu, aby ten pozemek prodal za cenu, kterou mu diktuje stát. Já bych právě navázal na kolegu Čunka, který tady říkal jednu část věci. Ale ta druhá část věci je, že o konečné ceně, v okamžiku, kdy ten občan nesouhlasí, rozhoduje jenom a pouze soud.

Nevím tedy teď přesně, jsem trošku zmaten, ale já mám pocit, že podle toho nového zákona už jsme ve stadiu zhruba, jak jsou Němci, protože Němci mají ten samý problém. Tam se to prostě řeší tak, že stát něco nabídne, nicméně to neznamená prodlevu ve stavění. To znamená, on ten člověk si požádá o předání svého majetku, ale v okamžiku, kdy o něj požádá, nebo probíhá ten proces vyvlastňování, tak on je vyvlastněn, tzn., může se stavět, ale o ceně se rozhoduje až potom.

A já mám pocit, že tady to, o čem diskutujeme, je klíčové v tom smyslu, aby soudy, které rozhodujícím způsobem budou rozhodovat o vyvlastnění, nebo nevyvlastnění a pak následně o ceně, tak aby opatření státu považovali, tzn. to vyjednávání s tím občanem, aby považovali za dostatečné. A v tom si myslím, že je ten hlavní problém.

Já samozřejmě nemám vůbec žádný problém s paní kolegyní "Vraciasovou", která tady nám nabídla... Nebo zase jsem spletl asi jméno, omlouvám se. "Vrecionovou". Pardon, paní kolegyně, omlouvám se. Ale jednak je tam problém určitě dědický, ten tam je. Není problém v obcích, ale je problém v dědictví, protože tam to nemůžou do 30 dnů zvládnout v žádném případě, a na druhé straně je to tak rychle, že nedovedu říct, jestli tam není ještě něco jiného. Pokud pan ministr vysloví souhlas, tak já nemám problém tady o tomhle hlasovat a podpořit tady tenhle návrh. Omlouvám se, jestli jsem ještě někomu dalšímu zkomolil jméno.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, a zatím poslední přihlášený do rozpravy je pan senátor Miloš Malý. Prosím, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Děkuji, paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Zatím debatujeme o tom, jestli je to hodně málo, jestli je to výhodné pro občana, výhodné pro stát, ale nějak jsme zapomněli na to, že se to týká základních inženýrských děl. Jsou to silnice vyššího druhu, jsou to jedničky a vyšší, až po dálnice. My se bavíme o 560 Kč maximum za metr čtvereční, kolik stojí metr čtvereční dálnice, jako dílo? Poměřujme věci poměřovatelné tím, co vlastně chceme získat. Jestli chceme získat dálnici, která nám umožní propojení, které využijí statisíce, ne-li miliony lidí, převezeme tam spoustu materiálu, spoustu lidí, tak ji zastavíme jenom proto, že se budeme bavit, jestli je 560 korun hodně nebo málo. Ministerstvo nám jednoznačně doložilo, že stávající stav nám zablokoval výstavbu.

To znamená, lidé za cenu, za kterou mohou vykupovat, neprodají a půjdou raději do soudního sporu. Kdo zažil někdy investiční přípravu silnic nebo nějaké liniové stavby, tak si samozřejmě spočítá, že má-li absolvovat pokus o dohodu, potom řízení správní, protože teď to dělá správní úřad, většinou to dělají správní orgány na pověřených obcích, a následně soudní přezkum, tak to může trvat řádově do šesti let. Za šest let nám ta komunikace vydělá miliony, ne-li miliardy. A my se tady bavíme o těchto věcech, jestli ministr může ze své pozice říct "ano, tato věc je důležitá". Máme přece zásady rozvoje silniční sítě, tam je přesně řečeno, jak je která komunikace důležitá, jestli je mezinárodního charakteru, jestli je to jenom jednička – ta je republiková. Můžou být samozřejmě i mezinárodní jedničky, ale vycházím z toho, že se to netýká místních komunikací. Takže vycházím tady opravdu z předpokladu – umožňujeme ministrovi, který je odpovědný za rozvoj silniční a dálniční sítě v ČR, aby také nesl svoji kůži na trh a mohl rozhodnout o tom, jestli opravdu peníze přidá, a poměřujme výsledek. Hlavně si uvědomme, že pokud umožníme lidem, aby za slušnou cenu prodali, tak tím snížíme délku přípravy investičních akcí, zrychlíme výstavbu a venkoncem budeme na tom všichni dobře, všichni budou spokojeni. Nebudeme řešit, jestli tady stojí jeden pozemek a co teď s ním udělat – dlouhý most, který bude stát 200 – 300 – 500 milionů, abychom mohli obejít pozemek. Anebo budeme čekat dalších pět až osm roků, než se stát vypořádá s jedním vlastníkem pozemku.

A teď si zase položme otázku z jiné strany. Co je pro společnost důležitější? Celospolečenský zájem, nebo zájem jednoho člověka, který má sice nedotknutelné vlastnictví, ano, ale žije v této společnosti. A tato společnost se s ním snaží dohodnout, a tento člověk si klade podmínky: "Já bych ještě toto. Když jste mi to dali, tak bych ještě kousek si vzal něčeho." Ale tento člověk taky využívá to, co mu stát nabízí. Také jezdí po té komunikaci, a bude po ní potom jezdit bezplatně. Takže nesnažme se vymyslet něco nového, protože na západě běžně se používalo, že se prodává, nebo vykupovaly se za cenu, která byla v dané lokalitě jakoby nejvyšší, aby nikdo nepřišel k úhoně. Ale zkusme to udělat tady u nás. Bylo správně řečeno, v okamžiku, když se zjistí podle územních plánů, které jsou veřejné, veřejně se projednávají, že tudy povede cesta, tak v ten okamžik – "já s kamarádem si přeprodáme mezi sebou pozemek", a ta cena bude ne skutečná. To je to, co my tady nemůžeme aplikovat, řekl bych ty běžné normy, které se používají na západ od našich hranic. Protože my vždycky dokážeme najít skulinku, jak ze státu dostat těch peněz maximum, být spokojeni a mít radost z toho, že "oni všichni tady končí, na té dálnici, tady dojedou a dál nepůjdou, protože já je nepustím, dokud mi nezaplatí". Pak jsme všichni rukojmí toho, co jsme si sami vytvořili. Na jedné straně jsme si vytvořili nedotknutelnost, na druhé straně jsme státu řekli, že má povinnost zajistit rozvoj sítě. Tyto dvě věci se musí dostat do nějakého náležitého souladu. To je všechno.

Já tedy tento zákon podpořím.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Ještě vystoupí pan senátor Jiří Čunek. Prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Opravdu strašně se omlouvám, ale protože o tomto problému vím a řešil jsem ho na různých úrovních, skutečně pléduji za to, aby cena nebyla právě ovlivnitelná rozhodnutím ne libovolným, ale nějakého orgánu. Protože ministr není fyzická osoba, v tomto případě je to správní orgán. Takže já velmi pléduji za to, aby ta norma byla stanovena, aby ten, kdo zareaguje hned, dostal nejvyšší cenu.

Zároveň když si dva kamarádi přeprodají pozemek, ano, oni si těžko budou přeprodávat pozemky, které jsou mimo koridor. Já jsem přesvědčen, že soud, tedy správný soud a správný soudce, který rozumí své věci a řekněme hledá spravedlnost, právo, tedy nejenom právo, ale i spravedlnost, tak přece pochopí, že v tomto území došlo k přeprodejům jenom proto, aby se zvýšila cena, a v jiném území, o 5 metrů k ní nedochází. A ta cenová mapa tam je stanovena v nějakém období. Asi úplně všechny věci nemůžeme podchytit, ale myslím si, že můžeme dneska podchytit tu zásadní.

Za prvé zákon, tak jak je, už je velkým přínosem. Myslím si, že pozměňovací návrh ho zásadním způsobem vylepšuje, protože všem stanovuje stejný koridor. Prodáš-li rychle, dostaneš to maximum. Dostaneš to maximum, které vlastně je ten nejvyšší možný násobek. Všichni ostatní, kteří půjdou do soudního řízení, tak jsem přesvědčen, že díky tomu 16násobku v té první fázi musí dostat nutně méně. Tím se situace tady zásadním způsobem změní. To, že zase někdo bude chtít hledat v tom skuliny, tak ty mi dneska určitě všechny nenajdeme. Těch skulin tam bude v pozdější dobu – možná tam nějaké budou, ale bude to podle mě za prvé dochytatelné, protože se budou lidé nějak chovat. Můžeme na to reagovat další novelou zákona, případně změnou. Já jsem přesvědčen, že dneska se ten koridor může výrazně snížit. Tedy koridor pro – řekněme – nepoctivé chování.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V této chvíli nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy nemám, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Děkuji, paní předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, já tady mám napsány dvě stránky připomínek, budu se snažit vám na některé odpovědět, nebo vaše pochybnosti rozptýlit. Začnu od pana senátora Čunka, kdy se navrhuje přijetí pozměňovacího návrhu a vytvořit tak jednu naprosto jasně stanovenou cenu, čili jeden násobek. Já bych chtěl říct, že se snažíme skutečně odstranit zjevnou nespravedlnost, která tady právě účinností tohoto zákona od 1. 2. 2013 byla. Pokud bychom se ztotožnili s tím, že máme jednu cenu, tak vytváříme třetí skupinu občanů. Vytváříme skupinu občanů, kteří prodávali své pozemky před 1. 2. 2013, pak ty, jak tady zaznělo, poctivé, kteří by prodávali opravdu za halíře za účinnosti tohoto zákona, a pak, když tam dáme 16násobek, vytváříme třetí skupinu lidí, bez možnosti sjednotit právě ceny, které byly před účinností tohoto zákona. Je to na vašem zvážení. Já nejsem pro to, abychom vytvářeli další kasty lidí jenom tím, že stanovíme jeden násobek.

Je třeba říct, že každý úředník, ministr i každý starosta má své kompetence, měl by je využívat a žádná právní norma nepostihne trestně právní úmysly. Protože pokud by tomu tak bylo, tak nepotřebujeme tak rozsáhlý trestní zákoník. My se snažíme navrhnout opravdu – a tady bych chtěl zase rozptýlit obavy pana senátora Čunka, my skutečně v tom návrhu říkáme naprosto jasně, že je tam závislost na čase. Čili když rychle prodáš, dostaneš vícenásobek, a ten klesá v čase potom dolů.

Chtěl bych rovněž říct, že jakékoli záležitosti kolem získání informací o územním plánu tento zákon už řeší. Tento zákon řeší, a to je jeho dobrá část, že pořád se bavíme o zemědělské půdě bez ohledu, jakým způsobem bude zhodnocena v rámci územního plánu. A my do toho nezasahujeme. My jenom říkáme, že narovnáváme ceny, za které dneska nikdo neprodá.

Jenom k připomínkám pana senátora Martínka. Já mám tady statistiku obchvatu Kolína, silnice 1/38. Jednalo se tam o 102 elvéček, 102 vlastníků, z nich 74 bylo vyvlastňováno, a ten proces trval 4 roky. Čtyři roky jste nemohli pokračovat v dokumentaci pro územní řízení a následně v dalším procesu.

Samozřejmě co se týká těch záležitostí kolem 30 dní a 15 dní. Proto byla i připomínka hospodářského výboru, abychom ty lhůty protáhli dál, aby obce měly možnost svolat obecní zastupitelstvo, aby měly možnost se o tom poradit, abychom jim dopřáli ten luxus zvážit, zda ty pozemky prodají, a byla tam vyjádřena možnost, nebo resp. dána možnost se všem vyjádřit. To znamená, my jsme prodloužili lhůtu z původního návrhu 30 dní na daleko větší, aby se právě ty obce k tomu mohly vyjádřit.

Co se týká vyhlášky, která tady byla vzpomínaná Ministerstvem financí, vyhláška je podzákonná norma. To znamená, že v okamžiku, kdy se budeme řídit vyhláškami, nepotřebujeme zákony. V okamžiku, kdy ministr financí, a tenkrát to byl pan ministr financí Kalousek, vydal jakoukoli vyhlášku, tak ta je napadnutelná, protože řídíme se zákonem. My jsme uvažovali i o tom, že zrychlíme proces výstavby dopravní infrastruktury, a vysvětlíme Ministerstvu financí, aby vydalo vyhlášku. Byli jsme od toho zrazeni, protože může být napadnutelná. Není to zákon.

Máte pravdu, že stavby nejsou ve veřejném zájmu. Ano, dneska to tak je. Liniové stavby nejsou ve veřejném zájmu. Proto jsme připravili a v meziresortním připomínkovém řízení je technická novela zákona č. 13, kde říkáme, že zájmy dopravní infrastruktury jsou stavbami ve veřejném zájmu, a ještě letos chceme tento zákon předložit jak do vlády, tak do Poslanecké sněmovny. Stanovujeme tam i naprosto jasný poplatek za tzv. zřízení věcného břemene, aby i toto bylo pro občany naprosto jasné. Stanovujeme tam lhůty, tam, kde nebyly zavedeny lhůty, se je snažíme stanovit.

Já nemohu souhlasit s pozměňovacím návrhem paní senátorky. Sdělil jsem to i při projednávání ve výboru Senátu, protože jednak nebyl projednán s Ministerstvem dopravy, a jednak skutečně zavádí třetí skupinu lidí.

Chtěl bych se ještě dotknout paní Ludmily Havránkové, která je precedentní případ 17 let. Padlo tady, že by stát měl využít všechny možnosti k tomu, aby získal pozemky. V tomto případě, já jsem se s ní dvakrát setkal, já bych chtěl říct, že stát nevyužil všechny možnosti, stanovil pouze dvě. Buďto to prodáte, nebo vás vyvlastníme. Ale nenabídl možnosti směny, která se realizovala až v roce 2010. A u člověka, který má statek a který na něm hospodaří, je právo a možnosti získání pozemku, to určitě důležité. Tady stát nevyužil za celou dobu v celém rozsahu veškerých svých možností.

Já chci jenom říct, že zákon, který je v současné době platný, říká, že můžeme navýšit bonus až o 100 %. A my nezasahujeme do zákona. Proces vyvlastňování pořád zůstává. My jenom říkáme, že je možné ho zvýšit až šestnáctkrát, a to je celé téma naší novely zákona. Skutečně máme informace, jak od obcí, tak od občanů, že pokud přijdeme s normálními cenami, s normálním návrhem, a máme připravené návrhy smluv, které budeme rozesílat, tak ti občané i obce jsou připraveni nám tyto pozemky prodat, a my můžeme v přípravě projektové dokumentace dál.

Nechci se už dotýkat tady otázky, kdo to navrhuje, z které politické strany, jak vypadá důvěra v politiku. Já si myslím, že to je potřeba se podívat do statistických údajů, jak vypadala důvěr v politiku před vznikem nové koaliční vlády.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a v této chvíli požádám pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu. Prosím.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. V diskusi vystoupilo tucet senátorek a senátorů, z toho někteří dvakrát, pan senátor Martínek a senátorka Wagnerová a pan Čunek třikrát.

Zazněl jednak ve zpravodajské zprávě návrh schválit, v rozpravě nezazněl návrh zamítnout, byl předložen pozměňovací návrh, takže budeme hlasovat nejprve - schválit, pokud by neprošel, otevřeme podrobnou rozpravu a budeme pokračovat dál. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji, pane zpravodaji. Svolám tedy všechny k hlasování.

Ano, budeme hlasovat o návrhu schválit, ale na požadavek vás všechny odhlásím. Takže prosím, přihlaste se znova.

Upozorňuji přicházející, že jsem všechny odhlásila, takže se, prosím, přihlaste znovu.

Mohu tedy zahájit hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování č. 14 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30, pro vyslovilo 46, proti bylo 6. Návrh byl přijat.

Děkuji tedy panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji i vám všem. Protože už jednáme od 9.00 hodin, někteří už od 8.00 hodin, vyhlašuji hodinovou přestávku, to znamená do 14.15 hodin, bez minuty.

(Jednání přerušeno v 13.16 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.45 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, naše schůze pokračuje. Omlouváme se za delší pauzu, doufám, že jste ji využili ke svému osvěžení a že o to budeme lépe a rychleji pracovat teď.

Dalším bodem je návrh zákona, kterým se mění zákon – ano, prosím, pan senátor Kladívko má procedurální návrh.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl procedurální návrh, který spočívá v tom, abychom na úplný závěr této schůze, to znamená za současný bod 25 zařadili nový bod, který by se jmenoval Návrh na změnu ve složení orgánů Senátu. Je to vyvolané tím, že pan kolega Štětina přestal být senátorem a uvolnily se některé pozice ve výborech a komisích, které zastával. Takže klub nezávislých a Ostravak podle jednacího řádu podal návrhy na umístění svých členů do pozic, které opustil kolega Štětina. Takže bych vás poprosil o podporu zařazení tohoto bodu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže to bude úplně poslední bod naší dnešní schůze, to znamená, že to bude až zítra. Je to číslo 25. Dám o tom hlasovat. Svolám si vás.

Zařazujeme na program schůze procedurální návrh tak, jak ho přednesl senátor Tomáš Kladívko.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 15 se 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Bod byl zařazen na program této schůze.

Náš program pokračuje. Je jím

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 319

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 319. Návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, vítám vás, už jsem vás tady viděla v kuloárech. Pan ministr přichází. I vám se, pane ministře, omlouváme za zdržení. Prosím, hovořící pultík je váš, vítám vás v Senátu PČR.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Hezké, dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte, abych vám předložil – ten první bod bude, věřím, stručný, krátký, rozjezdový – k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je opravdu legislativně technická úprava přílohy zákona o ochraně přírody a krajiny. Je to úprava názvu nové správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, a to souběžně s nabytím účinnosti nařízení vlády o vyhlášení CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, to je k 1. září 2014. Účelem je tedy zajištění právní ochrany doposud nechráněného území na Dokesku a stávajícího území na Kokořínsku. Nyní existující CHKO Kokořínsko bude tak rozšířeno o dokeskou část.

Vzhledem ke skutečnosti, že stávající znění přílohy zákona o ochraně přírody a krajiny uvádí původní název správy CHKO Kokořínsko a správního obvodu a odkazuje na původní zřizovací výnos ministerstva kultury, který bude po nabytí účinnosti nařízení vlády zrušen, je třeba tuto část přílohy znovelizovat a upravit název správy nové CHKO správní obvod a zřizovací právní předpis.

Předkládaný návrh zákona schválila vláda v dubnu 2014 současně s návrhem nařízení vlády, kterým se CHKO Kokořínsko – Máchův kraj vyhlašuje a které má nabýt účinnosti k 1. září.

Poslanecká sněmovna následně tento návrh schválila 18. června a postoupila ho k vám do Senátu. Nejsou tady žádné dopady na státní rozpočet a jak jsem říkal, jedná se opravdu o legislativně-technickou úpravu.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pardon (zakašlání), děkuji vám, pane ministře, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Organizační výborem určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VUZP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 319/. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Předkládaná novela zákona č. 114/1992 Sb. je poměrně jednoduchou novelou, jejímž hlavním účelem, jak už řekl pan ministr, je odstranit rozpor mezi zněním usnesení vlády č. 225 z 9. dubna letošního roku, a zákona č. 114/1992 Sb., jeho přílohy, v aktuálním znění.

Vláda se svým usnesením rozhodla rozšířit CHKO Kokořínsko o bývalý výcvikový prostor Ralsko, který armáda opustila. Toto promítla i do názvu CHKO, a tak jej rozšířila na Kokořínsko – Máchův kraj. Je tedy zapotřebí takto upravit název i v zákoně č. 114/1992 Sb., tedy v jeho příloze.

Rozšíření CHKO je motivováno ochranou chráněných živočichů i rostlin žijících v tomto prostoru. Dotazem u MŽP jsem zjistil, že více jak 90 % nově zahrnutých ploch do CHKO je v majetku České republiky. Také že obce, které jsou dotčeny touto změnou s rozšířením CHKO souhlasí.

Novela zákona byla v Poslanecké sněmovně bezproblémově schválena bez úprav.

Závěrem si dovolím konstatovat, že návrh novely zákona náš výbor projednal na své 26. schůzi dne 16. 7. 2014. Doporučil plénu Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Mě určil zpravodajem a pověřil předsedu výboru, pana senátora Iva Bárka, seznámit s usnesením výboru předsedu Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, i vy se posaďte ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Děkuji.

Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Karel Kapoun. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Kapoun:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně. Dovolte mi, abych vyjádřil osobní uspokojení a uspokojení za město Doksy, které jsou centrem Máchova kraje, s návrhem zákona, v němž se rozšiřuje CHKO Kokořínsko o oblast Máchova kraje.

Dlouholetý proces projednávání nebyl úplně jednoduchý. Ale nakonec se našel konsensus, se kterým souhlasí všechny dotčené obce Máchova kraje. Jsme proto plni očekávání, že se tato změna pozitivně projeví na kvalitě života lidí v tomto regionu.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Do obecné rozpravy se dále nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Jestli se chcete, pánové, vyjádřit? Pane ministře? Není k čemu. Děkuji.

Takže dáme hlasovat o schválení tak, jak bylo navrženo. Takže vás svolám nejdříve.

V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvórum pro přijetí je 27, zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte, prosím, tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 16 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 320

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 320. I tento návrh zákona uvede ministr životního prostředí, pan Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovoluji si vám předložit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona má za cíl zajistit především transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19-EU ze 4. července 2012 o odpadních, elektrických a elektronických zařízeních, dále jenom "OEEZ". Lhůta pro transpozici této směrnice uplynula již 14. února. Vzhledem k tomu zahájila Evropská komise dne 31. března 2014 proti České republice řízení o porušení smlouvy ve věci včasného neprovedení této směrnice. Česká republika je tak vystavena reálnému nebezpečí, že v horizontu zhruba 6 měsíců od zahájení řízení proti ní Evropská komise podá nebo může podat žalobu k Soudnímu dvoru se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Ten návrh zákona byl poprvé připraven pro meziresort v srpnu 2013 a následně, vzhledem k zásadnímu nesouhlasu Svazu průmyslu a dopravy a dalšímu požadavku toto meziresortní řízení pokračovalo ještě řadu měsíců. Teprve v této chvíli, po celé řadě velmi složitých jednání se všemi zúčastněnými, je tedy na stole.

Vládou schválený návrh se zaměřuje především, a to bych chtěl zdůraznit, na tu transpozici směrnice s tím, že další potřebné změny právní úpravy nakládání s elektrozařízení a elektroodpady, které jsou komplexní a systémové povahy, budou řešeny až v rámci připravované nové právní úpravy zpětného odběru výrobků s ukončenou životností.

Teď mi dovolte jenom krátce zmínit některé změny, některé ty zásadní věci, ke kterým tam dochází. Dochází tedy k rozšíření rozsahu věcné působnosti právní úpravy nakládání s elektrozařízeními a s tím související nové vymezení skupin elektrozařízení. Dochází k nové úpravě některých definic, zejména stěžejní definice výrobce elektrozařízení, dochází k zavedení nového institutu pověřeného zástupce výrobce, který bude plnit povinnosti namísto zahraničního výrobce. Dochází k rozšíření evidenčních povinností výrobců elektrozařízení, kteří budou nově povinni vést evidenci toku zpětně odebraných elektrozařízení. Dochází ke zjednodušení administrativní podoby seznamu výrobců, dochází k navýšení minimální úrovně využití elektroodpadu od 15. srpna 2015, dochází k zřízení centrálního registru míst zpětného odběru, který usnadní konečným uživatelům přístup k informacím o jim dostupných místech zpětného odběru elektrozařízení.

To jenom výběrem, těch změn je více. Jak jsem řekl, klíčově se týkají transpozice této elektrosměrnice OEEZ.

Navíc došlo v Poslanecké sněmovně k přijetí pozměňovacích návrhů, které byly následně do návrhu zákona doplněny. Jedná se o konkrétní požadavky na hustotu míst zpětného odběru pro elektrozařízení pocházející z domácností, dále podrobnější pravidla pro refundace příspěvků ze strany kolektivních systémů v případě vývozu elektrozařízení, a došlo i k technické novelu nebo k návrhu technické novely zákona č. 169/2013, tzv. eko-auditové novely zákona o odpadech, s cílem odložit účinnost změn v oblasti elektronizace přepravy nebezpečných odpadů a v hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Se schválenými pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovny vyslovilo Ministerstvo životního prostředí za předkladatele vládního návrhu zákona souhlas. Zdůrazňuji tedy, že jsme nebyli předkladatelem těch pozměňovacích návrhů.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo životního prostředí si uvědomuje potřebu zásadnějších změn v platné právní úpravě nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, zejména ve vztahu k ochraně hospodářské soutěže, tak tyto koncepční změny budou součástí kompletní novely zákona o odpadech, které budou samozřejmě řešit i tuto záležitost. My jsme dneska ve stádiu, kdy po několika letech odkládání tohoto zákona kompletní novely, opravdu já bych si troufl dokonce říct, naprosto nového zákona o odpadech, chceme do podzimu tohoto roku dát na stůl věcný záměr tohoto zákona a na začátku příštího roku paragrafové znění tak, aby proběhlo legislativním procesem nejpozději do poloviny příštího roku. Považujeme to za jeden z našich základních úkolů v rámci Ministerstva životního prostředí, ke kterému jsme se zavázali, a uvědomujeme si, že zákon o odpadech je nezbytně nutno zásadním způsobem novelizovat, což se bohužel nestalo v těch minulých letech, a bylo to mnohokrát odloženo.

Důvodem těch odkladů, a budu zcela upřímný, je samozřejmě to, a to dneska vidíme i na jiné novele zákona o odpadech, která shodou okolností dneska byla projednávána, byl to váš senátní návrh v Poslanecké sněmovně, že vždycky, když se otevře zákon o odpadech, tak se probudí spící draci. A spící draci jsou mocní a většinou táhnou každý úplně na jinou stranu, takže pak se spolehlivě podaří, že se nic nepodaří.

Takže já bych chtěl zdůraznit, že ty koncepční změny nemohly být bohužel začleněny do této projednávané transpoziční novely zákona o odpadech, protože tu potřebujeme v zájmu předejití hrozbě sankcí ze strany EU urychleně přijmout.

Chtěl bych však zdůraznit, že navrhovaná novela na druhou stranu tyto problémy neprohlubuje, přičemž Ministerstvo životního prostředí opravdu v této chvíli nebo již nejméně poslední 2 – 3 měsíce velmi intenzivně pracuje na tom věcném záměru nového zákona.

Vážené senátorky, vážení senátoři, i s vědomím toho si vás dovoluji požádat o vyslovení souhlasu s předkládaným návrhem zákona.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání máte jako senátní tisk č. 320/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ivo Bárek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, pane místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak tady pan ministr už v úvodu řekl, opět se tady probudili asi spící draci, tady u této novely. Ale já bych neřekl, že oni spali, já myslím, že upozorňovali průběžně na problém, který tady existuje, a při právě projednávané novele se asi ozvali tak, jak asi měli, protože ti draci, protože asi taky cítí nějaké nebezpečí.

Ale já se dostanu k té zpravodajské zprávě.

Tak, jak pan ministr říkal, cílem vládního návrhu zákona je transpozice směrnice z Evropského parlamentu a Rady 2012/19-EU ze dne 4. prosince 2012, o odpadních, elektrických a elektronických zařízeních, přičemž transpoziční lhůta uplynula, už o tom pan ministr hovořil, 14. února 2014.

Předkládaným návrhem zákona se mění ustanovení části IV., hlavy II., dílu VIII., zákona o odpadech, týkající se elektrických a elektronických zařízení.

Vládní návrh zákona se v zásadě omezoval pouze na transpozici směrnice s tím, že další potřebné změny v právní úpravě nakládání s elektrickými a elektronickými zařízeními, které jsou komplexní a systémové povahy, mají být řešeny až v rámci připravené nové právní úpravy zpětného odběru výrobků s ukončenou životností.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl vládní návrh doplněn o povinnosti výrobce elektrozařízení, určených k použití v domácnostech, zřídit za stanovených podmínek místa zpětného odběru a uzavřít smlouvu s obcí o využití systému sběru a třídění komunálního odpadu, což se na našem výboru debatovalo de facto dvakrát.

Dále byl návrh rozšířen o novelu zákona č. 169/2013 Sb., kterou se mění zákon o odpadech, která posouvá datum nabytí účinnosti platných ustanovení o vedení evidence odpadů a plnění ohlašovacích povinností z 1. října 2014 na 1. ledna 2016.

Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně 14. dubna 2014. V rámci 1. čtení byl návrh zákona přikázán k projednání VUZP a současně byla zkrácena lhůta k projednání na 30 dnů. VUZP přijal poslaneckým návrhem k návrhu 13 pozměňovacích návrhů, jejichž podstatou bylo zvýšení poplatku za skládkování s konečným cílem zakázat od 1. ledna 2023 definitivně skládkování směsného komunálního odpadu, jako formu jeho likvidace a rozšíření stávajícího systému třídění odpadu produkovaného občany o bioodpad a kovový odpad. Následně tyto pozměňovací návrhy nebyly Poslaneckou sněmovnou schváleny, ale byly vloženy tak, jak už pan ministr tady naznačoval, do té naší senátní novely zákona o odpadech.

Při 2. čtení bylo uplatněno jednotlivými poslanci dalších 21 pozměňovacích návrhů, ve 3. čtení konaném na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 byl vládní návrh zákona schválen ve znění 10 pozměňovacích návrhů, najednou říkám 10, jenom 10, asi si Poslanecká sněmovna uvědomila, že je nutno schválit tuto elektronovelu a některé ty pozměňovací návrhy by tomu asi zabránily.

Takže Poslanecká sněmovna tento návrh zákona schválila v hlasování č. 205, ve kterém se z přítomných 128 poslanců vyslovilo 112 pro a 8 bylo proti.

O změnách oproti platné právní úpravě již tady hovořil pan ministr. Rovněž hovořil o změnách oproti původnímu vládnímu návrhu v Poslanecké sněmovně. Já se jenom k nim znovu vypíchnu. Jedná se hlavně o to, že byla ta novela rozšířena především ve směru výrobcům elektrozařízení, určených k použití v domácnostech, se ukládá zřídit místa zpětného odběru v každé obci s počtem obyvatel větší než 2000, kde se nachází prodejna elektrozařízení. Tato povinnost může být splněna i formou napojení na systém sběru a třídění komunálního odpadu, a to i v rámci mobilního svozu nebezpečného odpadu. Výrobcům elektrozařízení se ukládá kontraktační povinnost spočívající v uzavření smlouvy s obcí, ve které jsou elektrozařízení určená k použití v domácnostech prodávána, o využití systému sběru a třídění komunálního odpadu, pokud o to vůbec projeví zájem.

Před projednáváním této materie na našem výboru jsme byli upozorněni na problém, zda tato elektronovela nevykazuje známky působení lobby dominantních provozovatelů kolektivních systémů na úkor těch účastníků recyklačního řetězce, kteří investovali do svých provozoven a zpracovatelských technologií nemalé finanční prostředky a kterým tímto zákonem hrozí dle jejich názoru další omezení jejich podnikatelské činnosti a zda tato novela tedy nediskriminuje tyto podnikatelské subjekty v rámci hospodářské soutěže.

Tento problém už tady pan ministr ve svém úvodním slově naznačoval.

Tyto podněty jsme obdrželi od místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Sdružení zpracovatelů odpadních elektrických a elektronických zařízení, Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, kteří také mj. předložili stanovisko k posouzení ústavnosti této novely od jedné z advokátních kanceláří. Obdrželi jsme rovněž stanovisko Nadačního fondu proti korupci.

S ohledem na výše uvedená stanoviska výbor na svém jednání dne 16. července novelu zákona v obecné rozpravě pečlivě projednal, nechal vyjádřit k dané problematice přítomné hosty a zástupce ministerstva životního prostředí s tím, že výbor jednání v obecné rozpravě přerušil a požádal o písemné stanovisko k těmto podnětům ministerstvo životního prostředí, což dokladuje naše výborové usnesení č. 106.

Výbor pokračoval v projednávání tohoto bodu na následné schůzi dne 22. července 2014. Výbor obdržel požadované stanovisko ministerstva životního prostředí, ve kterém MŽP odmítlo mnohé výtky na tuto tzv. elektronovelu. Ministerstvo životního prostředí konstatovalo, že tato novela je koncipována v souladu se směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízení a byla připravena tak, aby Česká republika nebyla vystavena následnému infringementu za nesprávnou transpozici této směrnice ze strany Evropské komise.

Evropská komise již bohužel s Českou republikou v této souvislosti infringement zahájila, a to z důvodu netranspozice předmětné směrnice v požadovaném termínu.

Je třeba konstatovat, že samotný díl 8. zákona o odpadech, který upravuje oblast nakládání s odpadními elektrozařízeními a elektroodpady, vznikl již v roce 2005 v důsledku transpozice původní evropské směrnice 2002/96/ES a touto novelou se na koncepci principu odpovědnosti výrobců elektrozařízení přijatého v roce 2005 nic nemění.

Ministerstvo životního prostředí připustilo, že nedostatečná transpoziční právní úprava této problematiky v roce 2005 umožnila vznik mnoha kolektivních systémů s možností minimální kontroly ze strany státu. Bohužel tato úprava nezabezpečila možnost řádného rozdělení sebraného elektroodpadu mezi jednotlivé zpracovatele elektroodpadu, kteří zajistí následné zpracování v souladu s platnou legislativou. Vzhledem k tomu mezi kolektivními systémy a jednotlivými zpracovateli nebo sdruženími vznikly spory, které ovlivňují i pohled na tuto novelu zákona.

Na druhou stranu je však třeba uvést, že díky činnosti těchto systémů Česká republika splnila příslušné požadavky pro sběr a materiálové využití elektroodpadů požadované evropskou legislativou. Je také třeba konstatovat, že pokud bychom v této chvíli neodborně zasáhli do přijaté koncepce, mohl by tento zásah výrazně ovlivnit funkčnost současného systému.

Ministerstvo životního prostředí konstatovalo, že se tomuto problému – a pan ministr už to tady avizoval – bude věnovat v rámci přípravy další novely zákona, s tím, že do pracovní skupiny při projednávání této novely pozve všechny zainteresované strany, včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Na jednání výboru opět vystoupili hosté, kteří opětovně upozornili na možnou diskriminaci v rámci hospodářské soutěže, s poukázáním zvláště na bod 17 novely zákona, která ukládá povinnost výrobcům elektrozařízení zřídit místo zpětného odběru a také uzavřít s obcí smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálního odpadu.

Jenom konstatuji, že tento pozměňovací návrh byl načten až v Poslanecké sněmovně, to znamená, že není z dílny ministerstva životního prostředí, a byl načten panem poslancem Zahradníkem a následně byl přijat plénem Poslanecké sněmovny.

Na jednání výboru – a dostávám se k závěru – byl vznesen návrh na schválení a také na zamítnutí zákona. Oba tyto návrhy nebyly postupně schváleny, nebyly přijaty a nebylo tedy přijato usnesení výboru, ale jen záznam z hlasování.

Musím ještě doplnit, že při druhém projednávání, tak jak jsme při prvním dostali negativní reakce na tuto novelu, jsme zase obdrželi řadu pozitivních reakcí na tuto novelu, jak už to tady bývá zvykem u těchto zákonů. Dostali jsme vyjádření pro schválení této novely zákona např. ze Svazu měst a obcí, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a také Asociace spotřební elektroniky, jak už jsem říkal, hlavně na podporu tohoto zákona.

Dostávám se ke 4. záznamu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí z 27. schůze konané dne 22. července 2014, tj. k tomu, že jsme projednávali senátní tisk č. 320:

Po úvodním slově paní Ing. Bereniky Peštové, Ph.D., náměstkyně ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Ivo Bárka, v návaznosti na výborové usnesení č. 106 ze dne 16. července 2014 a po rozpravě výbor

I. nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku.

Hlasování bylo přítomno 10 senátorů; při hlasování o schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou z 10 senátorů hlasovalo: 4 pro, 1 proti, a 5 senátorů se zdrželo;

Při hlasování o zamítnutí návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou z 10 senátorů hlasovalo: 1 pro zamítnutí, 3 proti a 6 senátorů se zdrželo;

II. určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Ivo Bárka;

III. pověřuje předsedu výboru Ivo Bárka, aby předložil tento záznam předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Zatím děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, za velmi vyčerpávající zpravodajskou zprávu. Prosím, i vy se posaďte ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy.

Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, přestože můj kolega, předseda našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Ivo Bárek tady podal, řekl bych, velmi věrnou a zevrubnou zprávu o tom, jakým způsobem náš výbor tento zákon projednává, dovolím si přidat ještě osobní pohled, protože možná trošku i ozřejmí výsledek hlasování, který je nakonec takový, že výbor se na žádném usnesení, které by bylo platné, neusnesl.

Pan ministr už tady řekl, že novela zákona problémy neprohlubuje, z čehož vyplývá, že skutečně je to novela, která se snaží, řekl bych, nějakým rozumným způsobem transponovat evropskou směrnici do našeho právního řádu, ale zároveň z ní také vyplývá, že tam problémy existují, a byť podle mého názoru novela tyto problémy neprohlubuje, tak to neznamená, že nejsou hluboké. Jsou hluboké.

Druhá zpráva, kterou nám pan ministr řekl, je, že ministerstvo životního prostředí intenzivně pracuje. Co já jsem v Senátu, a dokonce i v době, kdy jsem byl hejtmanem kraje Vysočina, tak vždycky ministerstvo životního prostředí intenzivně pracuje. Doufám, že to bude mít také nějaké výsledky, protože problém, který v sobě skrývá tento zákon, je starý devět let.

A já se vám nyní pokusím zkráceně podat mé vnímání toho, v čem tento problém spočívá a jak vlastně byl v rámci projednávání této novely obnažen.

Jak tady bylo řečeno panem senátorem Bárkem, my při projednávání této novely jsme dostali jak stanoviska pro to, aby tento zákon byl přijat a aby se neměnil, protože je bezvadný. Ta stanoviska, aby byl přijat a aby se neměnil, protože je bezvadný např. zastávala Asociace spotřební elektroniky, což jsou takové firmy, jako je Panasonic, Sony, Philips, Mascom, Samsung apod., čili velcí výrobci elektrozařízení, buď místní anebo ze zahraničí.

Svaz měst a obcí to udělal kvůli tomu, že tam má zákon, že vždycky všude potom bude nějaké místo, kde občané mohou své elektrozařízení, domácí elektrozařízení, které už je pro ně odpadem, odevzdat. A potom Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, který zřejmě chce, aby tady nevznikaly černé skládky nebo jich bylo co možná nejméně.

Na druhé straně jsme dostali zase vyjádření Nadačního fondu proti korupci, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, sdružení zpracovatelů odpadních, elektrických a elektronických zařízení, že ten zákon není dobrý, že takhle to dál nejde, protože je v podstatě diskriminační.

A teď se dostávám k tomu problému, a když ho popíši, tak bude možná i zřejmé, proč se někteří vyjadřovali tak a jiní onak. Ten problém spočívá v tom, že ten, kdo může odebírat elektrická či elektronická zařízení a zpracovávat je potom jako odpad, se nazývá zpracovatel elektroodpadu. Zpracování elektroodpadu vzniká tak, že to, že je někdo zpracovatelem elektroodpadu, nyní to velmi zjednodušuji, a omlouvám se některým z vás, kteří máte, řekněme, vyšší právní erudici, tak o tom rozhoduje krajský úřad. Jestli se můžete nebo nemůžete stát zpracovatelem elektroodpadu. Do této chvíle je to dobré. Ale v § 37 l) toho zákona je napsána ještě věta, že výrobce elektrozařízení vytvoří systém pro zpracování elektroodpadu za použití nejlepších dostupných technik, jeho zpracování, využívání a materiálové využívání. To znamená, pokud vy se stanete na základě rozhodnutí krajského úřadu zpracovatelem elektroodpadu, tak tento odstavec 1 § 37 l) říká, že abyste to skutečně reálně mohli dělat, tak byste měli být součástí systému, který vytvoří výrobce elektrozařízení. To znamená, vy můžete mít od krajského úřadu povolení, ale pokud nejste součástí systému, který ten, kdo má to povolení ke zpracování odpadů, nevytváří, ale vytváří ho výrobce elektrozařízení, tak to nemůžete dělat. Čili vy jako máte povolení a nemůžete to dělat. A teď některým to vyhovuje, to jsou ty velké firmy, které vyrábí elektrozařízení, a některým to nevyhovuje, to jsou ty, co by chtěly jen to elektrozařízení zpracovávat, ale zase mají problém se dostat do nějakého toho systému, které stanovuje ten výrobce, nikoli ten zpracovatel.

Problém celý je v interpretaci, neboť Ministerstvo životního prostředí říká, že ono si myslí, že k tomu, abyste mohli být zpracovatelem elektroodpadu a elektroodpad případně, pokud je vám odevzdán, zpracovávat, už nemusíte být členem nějakého systému, který vytváří výrobce elektrozařízení, a zase někdo říká, že musíte být. Teď je to různé v různých místech. A tady je ten základní problém, který tato novela neřeší, resp. tento problém není prohlubován, ale existuje a je naprosto zásadní. A my jsme potom ve výboru se dostali do situace, že pro někoho bylo přijatelné hlasovat pro ty změny, přestože ví, že zároveň hlasuje i pro ten zásadní problém, který v tom zákoně je obsažen, a pro někoho to přijatelné nebylo. A proto nebylo přijato žádné usnesení.

Závěrem mého projevu je to, že vás chci upozornit, že i na úrovni pléna Senátu máme stejnou možnost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále rozprava pokračuje, slovo má pan senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Novela zákona o odpadech 185/2001 Sb. a souvisejících zákonů sama o sobě požaduje řadu detailních povinností pro spotřebitele, ale hlavně pro výrobce a konečné prodejce elektrozařízení. K nejproblematičtějším ustanovením patří velmi krátká 2měsíční lhůta ke zřízení odběrných míst, přičemž plnění některých ustanovení závisí na vůli obcí nebo posledních prodejců a není tedy vždy v silách výrobců splnit podmínky zákonem ukládané.

Celá novela je tak velmi podrobná, až se stává nepřehlednou, ba dokonce v některých ustanoveních rozporná a matoucí. Jenom § 37 má rozsah od písmene a) až k písmenu s), a při jeho čtení je velmi těžké všechna ustanovení promítnout do praxe bez toho, že by docházelo k nejasnostem výkladu jednotlivých ustanovení.

Také kvalifikace jednotlivých odpadů, jako i jeho dělení, není jednoznačná. Může tak docházet ke sporům při kontrolách s nakládáním s odpady, zda to či ono zařízení podléhá režimu nakládání podle zákona zde ukládaného nebo nikoliv.

Každá skupina, jak už tady bylo řečeno, které se návrh zákona nějak dotýká, má na řadu ustanovení rozdílné názory a poukazuje na různé problémy. Pro mě je nejzávažnější otázkou porušování nebo neporušování hospodářské soutěže tak, jak už zde bylo řečeno kolegou Vystrčilem. Vytváření příliš monopolního postavení některých skupin. Při hodnocení dopadu zákona na ty podnikatele, kteří sice mají od krajských úřadů souhlas s nakládáním s elektroodpady, ale nejsou členy kolektivních systémů, jsme došli tak, jak to tady i kolega Vystrčil říkal, k výstižnému zjednodušujícímu závěru, který nám z projednávané novely vyplynul. Zákon jim to umožňuje, ale prakticky to dělat nejde.

Nezpůsobuje to primárně novela zákona, ale její zasazení do zákona, zákona, který dosud platí. Nebylo v našich silách v krátké době, kterou máme na projednávání, upravit zákon, novelu tak, abychom problémy odstranili.

Chápu, že je potřeba rychle implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/19-EU, a to zejména proto, že už 14. 2. letošního roku nám uplynula lhůta.

Přesto se domnívám, že by Senát neměl být tím, kdo se pod rozporný návrh zákona podepíše. Z tohoto důvodu si dovolím navrhnout zamítnutí novely zákona s tím, že se domnívám, že by bylo nejvhodnějším řešením nepřijmout žádný návrh a novela zákona by vstoupila v platnost marným uplynutím lhůty bez posvěcení Senátem. Ostatně takto jsme to již dneska udělali u vodního zákona, který též nebyl ani schválen, ani zamítnut, a nabude účinnosti uplynutím marné lhůty.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále pokračuje rozprava, slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Naivně jsme se domnívali, že s novými volbami a změnou v Poslanecké sněmovně dojde ke kultivaci legislativních procesů v České republice. Bohužel se tady už poněkolikáté za dnešní den setkáváme s tím, že se asi vše vrací do starých zaběhnutých kolejí. Možná, že to je úmyslné, i když některé politické strany a hnutí slibovaly českým občanům změnu. Ten drak, spící drak, jak tady řekl pan ministr, ten se asi probudil v Senátu.

Uvědomme si, co tento zákon přinese pro občany a pro podnikatele.

Zaprvé enormní zvýšení byrokracie. To už jsme zvyklí od EU, což je byrokratický aparát per excellence, ale přece jenom bychom měli s tímto nešvarem trochu bojovat.

Zadruhé, a to je nejdůležitější, omezení hospodářské soutěže. Moji předřečníci tady už jasně řekli, v čem všem to spočívá. Toto je přímo enormní ukázka toho, jak tady jsou pošlapávány jiné zákony. Jsme ale v České republice.

Ale vážení, zvýší se i náklady pro občany. Jestli si myslíte, že ty nové povinnosti zaplatí ty firmy, ty monopoly, samozřejmě, ale ony to přenesou na nás, na konečného spotřebitele přitom, až si budeme kupovat elektrozařízení, nejen na podnikání, ale i do domácností. To znamená, že se to dotkne nás všech.

Vidíme, že i Evropská unie v tom asi má nejasno, takže je důležité, kdo nás bude zastupovat v Evropské unii i především v Evropské komisi. Tady byla nějaká směrnice v roce 2005, ta najednou neplatí, začne platit v roce 2012. Jiná směrnice, uvidíme, čeho se dočkám v příštím roce.

Je to prostě novela novel, jak tady také zaznělo, ale hlavně je to superbyznys pro některé podnikatelské skupiny. Jako příklad je tady nový registr míst zpětného odběru, který má fungovat od 1. června 2015 anebo se tady má doplňovat nová příloha a upozorňuji vás, že zákon je jedna věc, ale pak je tam ještě příloha č. 14, která bude stanovovat minimální úroveň využití, recyklace a přípravy k opět novému použití elektroodpadu, poslouchejte dobře, v různých časových obdobích. Takže už nejen poručíme větru a dešti, ale také novým technologiím. O tom, co se tady mluvilo o povinnosti kontraktační, spočívající v uzavření smlouvy nejen s obcí, vás upozorňuji, ale i městském obvodu nebo dokonce městské části s počtem více než 2000 obyvatel. A počet obyvatel se bude posuzovat na základě bilance, slyšíte dobře, bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku. Toto v žádné Evropské směrnici, pane ministře, není obsaženo, aby tam byla bilance počtu obyvatel České republiky. Je to sporný paragraf 37, o kterém tady mluvili moji předřečníci a ještě tady je povinnost uzavřít smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů s každou obcí, která o jejich uzavření projeví zájem. Takže už ne s počtem 2000 obyvatel, ale s každou obcí, která o uzavření projeví zájem. Samozřejmě, že to je výhodné pro svazek měst a obcí. Z toho jsou samozřejmě určité příjmy.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a slovo v rozpravě má pan senátor Ivo Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji, paní místopředsedkyně, já jenom krátké doplnění. Děkuji kolegům za to doplnění k projednávání výboru, protože si myslím, že kolega Miloš Vystrčil to tady vysvětlil, kde problém byl. Já musím v této chvíli se aspoň trošku zastat ministerstva životního prostředí, protože ony sporné věci tam nepředkládali, některé. To znamená, tam je předkládal někdo jiný s nějakým účelem, asi vylepšení toho systému, já teď nechci spekulovat a těžko se v tom člověk jakoby vyzná.

Takže to je jedna věc. Druhá věc – já jako zpravodaj jsem se snažil a díval jsem na to, zda lze v tomto stádiu zákona návrh zákona nějakým způsobem upravit a přiznám se, že jsem se i po debatě s naší legislativou do toho nepustil, protože to je natolik odborná záležitost, že pokud bychom svou neodborným zásahem do toho vstoupili, tak se může stát, že systém, které dnes nějak funguje a odpovídá směrnicím a ten odpad se dostává zpátky, je zpátky sbírán, takže by se mohl celý systém narušit. I náš výbor se do toho nepustil, proto tady žádné pozměňovací návrhy nemáte a jenom debatujeme o tom, že tam jsou některé věci, které nás trápí.

A za poslední. Já jsem s paní náměstkyní debatoval problém, vím o tom, že ministerstvo se k tomu chce postavit čelem a nebude to mít jednoduché, protože tak jak jsme dostávali stanoviska, tak opět budou stanoviska, protože všechno je v naprostém pořádku a všechno je dobré a nic není potřeba měnit, takže já už předem upozorňuji pana ministra, že ho čeká asi urputný boj, ale myslím si, že tady v Senátu najde podporu v tomto směru, a proto já jsem i navrhl paní náměstkyni nebo teď to navrhuji panu ministrovi, že samozřejmě Senát je připraven se o debatě o kolektivních systémech podílet třeba seminářem, protože myslím si, že i Svaz měst a obcí, který cítí tu problematiku, tak se k tomu staví velmi pozitivně a sám by byl velmi rád přítomen spolupráci mezi Senátem, případně naším výborem ministerstvem životního prostředí a Svazem měst a obcí. To jenom říkám tady naprosto veřejně, že Senát si myslím, že se k tomu staví čelem.

Poslední věc. Tak jak už to proběhlo na našem výboru, Pavel Eybert tady navrhl zamítnutí, já navrhnu schválení tohoto návrhu zákona, protože je tam ohrožení infringementem, opravdu je to vážné ohrožení a je potřeba se k tomu nějakým způsobem postavit, i když mě to nečiní nějaké žádné dobro, že to tady navrhuji, protože jsem si vědom, že zákon má problematiku, o které se tady bavíme. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore a do obecné rozpravy se dále hlásí pan senátor Vladimír Dryml, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já samozřejmě vím, že to není z Evropské směrnice a ví to i pan ministr, byl to návrh některých poslanců, a proto já jsem tady ze začátku to uvedl, jak funguje dnešní Poslanecká sněmovna, že se dostává do starých kolejí a že se tam opět tvoří některé lobbistické zákony, ale vaším prostřednictvím, paní předsedající ke kolegovi Bárkovi, jak dál. To tady pořád budeme schvalovat rozporuplné zákony s tím, že je ohroženo, že s námi Evropská unie zahájí správní řízení a že tady něco hrozí? Možná, že to je právě úmysl, aby se to dohnalo do polohy, kdy už nemůžeme z některých věcí couvnout. A prosazovaly se tam některé lobbistické zájmy. Na to bychom si měli dát velký, velký pozor. Není zase všechno strašení Evropskou unií tak hrozné.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, táží se jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Prosím pane ministře, abyste se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji vám, vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Věřte mi, že ani pro mě není příjemné předstupovat před slovutný Senát, stejně tak před slovutnou Poslaneckou sněmovnu s něčím, co já považuji upřímně řečeno trochu za záplatu. My jsme ale zdědili po svých předchůdcích a ještě po předpředchůdcích celou řadu zákonů, které se skutečně dlouho odkládaly a my mimo jiné se samozřejmě potkáme v tomto Senátu třeba při projednávání zákona o vlivech záměrů na životní prostředí, tedy tak zvaná EIA, to je také zákon, který 10 let byl odkládán a my jsme se dostali do situace ještě daleko horší, než v případě odpadů.

To znamená, příjemné to pro mě není a já chápu a rozumím a naprosto souhlasím s některými vašimi připomínkami, ale přesto mi dovolte, abych částečně hájil ten systém. Ten systém kolektivní, a věřte mi, že v rámci komplexní novely, a já si strašně vážím nabídky, děkuji panu senátorovi Bárkovi, vaším prostřednictvím, paní předsedající a že i určitě i děkovat se musí vaším prostřednictvím.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vy můžete oslovovat přímo.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Mohu přímo, takže děkuji, pane senátore, bez prostřednictví.

Já si toho velice vážím, stejně jako si velmi vážím diskuse z výboru, která proběhla a byla velmi otevřená. Já mám velmi otevřenou náměstkyni paní Peštovou, říkám trošku jako atomovou bombu v nejlepším slova smyslu. A věřte, že je zájmem ministerstva, prioritním zájmem, abychom komplexní nový zákon o odpadech přijali opravdu kvalitní, po velmi široké diskusi. A velmi si vážím nabídky ze Senátu a budeme první, kteří toho využijí, a samozřejmě stejně jako ostatní. Pravda je ta, že na ministerstvu životního prostředí v uplynulých letech pracovalo mnoho pracovních skupin a nikdy se na ničem nedohodli, protože ve chvíli, kdy tam samozřejmě jsou lobbistické skupiny, které jsou ostře zaklesnuté do sebe, tak musí přijít někdo a říct, tady je sever a tudy půjdeme, a tady to sekneme, protože se nikdy na ničem nelze dohodnout.

Z hlediska kolektivních systémů bych jenom chtěl říci, že z evropské osmadvacítky dneska asi ve 20 zemích fungují kolektivní systémy a fungují proto, nebo jsou podporovány, že výrobce má odpovědnost za celý životní cyklus toho výrobku. To znamená, nestane se třeba potom to, že by si z toho někdo vyzobl jenom to dobré, tedy to cenné, které může zužitkovat, a tu pikslu do pračky nebo prostě z nějakého spotřebiče, která už se nikde nehodí, protože je třeba plastová, tak ta může skončit třeba někde na černé skládce. To je právě ta odpovědnost kolektivního systému. V tomto konkrétním případě elektrozařízení těch kolektivních systémů máme, se nemýlím 16 nebo 17 v České republice a je jich tedy podstatně více než v jiných oblastech, například v obalech.

Takže já vám chci slíbit, že ministerstvo životního prostředí, pokud máte pocit, že, to je k panu senátorovi Vystrčilovi, že nepracovalo, nebo nepracovalo dostatečně, tak pracovat bude. A už pracuje a jsem pevně přesvědčen, že vám v nějakém poměrně krátkém horizontu budeme schopni předložit normu, která bude opravdu řešit hluboké problémy. A s tím naprosto souhlasím, co pan senátor Vystrčil říkal, že to je devět let starý problém, který jsme prostě zdědili a teď ho jenom záplatujeme a ještě neřešíme. Ale troufám si říci, že ho nezhoršujeme, nezhoršujeme ho touto novelou. Takže nestydím se za ni úplně, ale má daleko k ideálu, co bychom opravdu chtěli dokázat.

K panu senátorovi Drymlovi – ještě jsem přesvědčen, že to nebude zatížení občanů, ty systémy to určitě stačí zvládnout, nebude to určitě zdražení, my tam naopak máme - jeden z pozměňovacích návrhů se týká právě toho, aby nebyl občan třeba jaksi postižen nebo zatížen tím, že od něj konečný prodejce bude chtít poplatek za to, že si od něj vezme staré elektrozařízení. To byla diskuse, jestli to má být bezplatně nebo přinejmenším bezplatně. Zvýšení byrokracie částečně určitě z evropské směrnice vyplývá, ale nechci se na to vymlouvat. Určitě se budeme snažit tam, kde to bude možné, snažíme se vždycky to omezit na nezbytné minimum. Z hlediska vaší obavy omezení hospodářské soutěže, což je červená niť, která se táhne. Já jsem o tom hovořil i s kolegy z ÚOHS, věřte, že jsme přesvědčeni, prošlo to celým legislativním kolečkem. Prošlo to Legislativní radou vlády, prošlo to Poslaneckou sněmovnou, viděla to řada právníků a my jsme přesvědčeni, že to oproti stávající právní úpravě určitě není zhoršení hospodářské soutěže, ale jak jsem řekl, budeme intenzivně pokračovat v jednání s ÚOHS, aby tato klíčová otázka byla vyřešena v rámci komplexní novely. Jestli to takto stačí, děkuji vám za pozornost. Děkuji vám za vstřícnost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a táži se pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil.

Senátor Ivo Bárek:  Vystoupili v rozpravě čtyři senátoři a padly dva návrhy. Jeden na schválení a jeden na zamítnutí.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže děkuji vám, budeme hlasovat o schválení. Já vás svolám. Aktuálně je přítomno 42 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 22. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, ruku nahoru a tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 17 z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 se pro vyslovilo 25, proti bylo 5, návrh nebyl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. (Námitky z pléna.)

Pardon, pardon. Takže zahajuji hlasování. Hlasujeme o - zamítnout.

Kdo jste pro, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 11, proti bylo 17. Návrh nebyl přijat. Otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám a uzavírám projednávání tohoto bodu.

Po uplynutí 30 dnů uplyne marná lhůta a zákon bude přijat.

Program pokračuje. Následujícím bodem je

 

Program Čisté ovzduší pro Evropu

Tisk EU č. N 111/09

Tisk EU č. N 112/09

Tisk EU č. K 113/09

Tisk EU č. N 114/09

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 111/09, N 112/09, K 113/09 a N 114/09, N 111/09/01,N 112/09/01, K 113/09/01 a N 114/09/01. Prosím opět pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych krátce okomentoval návrhy Evropské komise legislativních předpisů, které už tady zazněly a které byly 18. prosince minulého roku zveřejněny v rámci balíčku k problematice ochrany ovzduší v Evropě. Sdělení programu Čisté ovzduší pro Evropu představuje určitou strategii ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni Evropské unie a navazuje na tématickou strategii o znečišťování ovzduší z roku 2005.

Ve zhodnocení současné situace Evropská komise konstatovala, že ve více než třetině zón v řízení kvality ovzduší v Evropské unii jsou překročeny imisní limity pro prachové částice PM 10 a ve čtvrtině pro NO2 a se 17 členskými státy probíhá momentálně řízení o porušení smlouvy o Evropské unii, přičemž tyto imisní limity jsou v Evropské unii méně přísné než hodnoty doporučené světovou zdravotnickou organizací. Sdělení zmiňuje řadu opatření ke snížení emisí v různých oblastech a hlavní důraz je přitom kladen na legislativní návrhy předložené v tomto balíčku.

A teď mi jenom dovolte krátce okomentovat z pohledu České republiky návrhy jednotlivých směrnic. Návrh směrnice o omezení emisí některých znečisťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení stanovuje emisní limity pro hlavní znečišťující látky a také tak zvané benchmark hodnoty, tedy parametry, které by měly být plněny v zónách a aglomeracích, ve kterých dochází k překračování imisních limitů. Součástí návrhu je určitá zjednodušená forma povolení těchto zdrojů. Tady je důležité říci, že v ČR je tato oblast už v současné době upravena zákonem č. 201/2012 o ochraně ovzduší a příslušnou vyhláškou o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování, přičemž jsou stanoveny zpřísněné hodnoty emisních limitů, které mají být plněny počínaje rokem 2018. Návrh směrnice se v ČR týká přibližně 5000 provozoven, což je asi 3000 provozovatelů.

Česká republika momentálně prosazuje co nejvyšší soulad finální podoby směrnice, to děláme na úrovni Evropské komise a příslušných pracovních komisí, s již přijatou národní legislativou pro to, aby nedošlo proti stávajícímu legislativnímu řešení na úrovni ČR k dalšímu zpřísnění těchto norem, a tedy k většímu zatížení provozovatelů, což je samozřejmě velmi široká škála provozovatelů, od průmyslu přes služby atd., protože střední spalovací zařízení jsou už zařízení od 1 megawattu.

Na druhé straně je v zájmu ČR, aby návrh směrnice začal platit pro spalovací zařízení na pevná paliva co nejdříve, protože je to velký problém v česko-polském pohraničí. Možná, že tu situaci sledujete, já jsem tam poměrně často, je to pro mě jeden ze zásadních úkolů. My dnes intenzívně jednáme i s polskou stranou o možnosti významného snížení emisí, imisí právě ze středních spalovacích zařízení. Polsko si na rozdíl od ČR dokázalo vyjednat spoustu přechodných ustanovení a spoustu přechodných období, takže na něj padla ta pravidla, nebo ty požadavky – nebo na ně spadají později. Je velká otázka, zda to je tím, že Polsko je větší než ČR, nebo je to spíš tím, že Poláci na rozdíl od Čechů jsou schopni se v Bruselu dohodnout, kdežto my se tam spolehlivě rozhádáme. Bohužel na toto jsme několikrát doplatili.

Je to opravdu zásadní proto, protože pokud tato směrnice, která by měla platit přibližně od roku 2022, a ČR je dneska paradoxně právě ta, která tlačí na to, aby tato směrnice platila dříve, protože je velmi pravděpodobné, že drtivá většina našich středních spalovacích zařízení ji bude schopna splnit. Ona totiž celá řada už přešla na plyn, to znamená, dneska, když jsme si dělali přibližná vyhodnocení, která se zpracovávají ve spolupráci s MPO, měla by být hotova v červenci, a shodou okolností příští týden bude projednání prvních výsledků. Ale přesto se zdá, že zrovna v této oblasti nebude mít ČR významnější problém s plněním této směrnice, pokud projde. A tedy, říkám, v zájmu zlepšení ovzduší především v česko-polském příhraničí bychom měli tlačit na to, aby prošla co nejdříve, protože skutečně jsme schopni – v těch velkých spalovacích zařízeních už máme jenom velmi omezený prostor na zlepšení stavu. Pak je tady samozřejmě možnost tzv. kotlíkových dotací, které dneska intenzívně připravujeme tak, aby je bylo možno financovat z EU, tedy z Operačního programu Životní prostředí, přibližně za 10 mld Kč. Takže máme opravdu připraven program, který by měl zásadním způsobem zlepšit ovzduší především v Moravskoslezském kraji, ale samozřejmě ne jenom tam.

To znamená, tato konkrétní směrnice z hlediska středních spalovacích zařízení je pro ČR relativně příznivá, ale přesto, prosím, si buďte jisti, že ČR v rámci svých možností a v rámci určitých účelových spojenectví se velmi intenzívně dneska snaží vyjednávat v rámci EK.

Druhá směrnice – o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35, stanovuje emisní stropy, tedy nepřekročitelná množství šesti znečišťujících látek či skupin, které je možné vypustit do ovzduší z antropogenních zdrojů. Tyto emisní stropy už samozřejmě existují. ČR je splnila za rok 2010. Nyní jsou nové návrhy k roku 2020 a především k roku 2030. Zatímco v případě roku 2020 se zdá, že opět bychom neměli mít zásadní problém se splněním těchto nových národních emisních stropů, tak zatím to, co se chystá na rok 2030 je velmi přísné – další zpřísnění, a tam bychom problém určitě měli. V této situaci také probíhají další intenzívní jednání na úrovni pracovních komisí a samozřejmě i na úrovni třeba setkání ministrů životního prostředí EU, a v tomto případě například v rámci Visegrádu. V této konkrétní oblasti by to na ČR padlo především v sektoru zemědělství a částečně v sektoru vytápění domácností, což jsou především kotle na pevná paliva, která bychom už ale řešili jiným způsobem. Z hlediska sektoru zemědělství je to především o emisích čpavku.

To třetí rozhodnutí Rady o přijetí změny, o protokolu omezení acidifikace a eutrofizace a přízemního ozónu z roku 1999, zplnomocňuje Evropskou komisi k provedení ratifikace změn tzv. Göteborského protokolu, které byly přijaty v roce 2012. Tyto změny protokolu obsahují zpřísnění některých emisních limitů, které vycházejí z platné legislativy EU. Tady z hlediska ČR tato opatření v této chvíli by nevyžadovala žádné zásadnější změny a dopad na Českou republiku by rozhodně neměl být materiální. I zde bychom to měli zvládnout bez větších dopadů, které by ohrozily konkurenceschopnost českého průmyslu nebo českého zemědělství. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výbor, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N/111/09/02 až N 114/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Látka, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady velmi obsáhle seznámil naše auditorium s projednávanou problematikou a já se pokusím některé věci doplnit.

Dle výzkumu komise v roce 2010 mělo prokazatelně znečištěné ovzduší vliv na zkrácení života 400 tisíc obyvatel Evropy a přes 60 % území se dotýká problém eutrofizace. Celkové externí náklady spojené s dopady na zdraví obyvatel se pohybují v rozmezí 330 až 940 mld eur. ČR bohužel patří v rámci EU mezi země s nejvíce znečištěným ovzduším. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v ČR za rok 2012 na svědomí zhruba 5 500 předčasně zemřelých lidí a okolo 2 tisíc vážně nemocných. Špatná kvalita ovzduší si v celé Unii ročně vyžádá více obětí než silniční dopravní nehody. Zvláště vážná situace převládá v městských oblastech, kde je mnohem vyšší koncentrace obyvatel než na venkově.

Na základě uvedených argumentů Komise zveřejnila 18. prosince 2013 balíček čtyř dokumentů, jeden komunikační a tři legislativní, jehož cílem je ozdravění a zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Zastřešujícím dokumentem celého balíčku je sdělení Komise Program pro čisté ovzduší, senátní tisk K 113/09, dále jak zde zmínil pan ministr je tam jedno rozhodnutí a dvě směrnice.

Nebudu rozebírat jednotlivé tisky, protože myslím, že pan ministr to řekl velice brilantně a není k tomu třeba cosi dodávat. Dopad na legislativu ČR - sdělení jako takové nebude mít dopad na českou legislativu, transpozice v obou směrech vyvolá změny v zákonech č. 201/2012, o ochraně ovzduší a v jeho prováděcích předpisech. Dopad na rozpočet ČR – u směrnice o národních emisích se předpokládá dopad na státní rozpočet podle nákladů na zkvalitňování emisního reportingu a emisních projekcí. U ostatních tří dokumentů se nepředpokládá, že budou mít přímý dopad na rozpočet ČR.

Hodnocení. Sdělení obecně nepředstavuje pro členské státy žádný zásadní problém a navrhovaná opatření jsou členskými státy přijímána relativně pozitivně.

Rozhodnutí týkající se ratifikace změn Göteborského protokolu lze označit za nekontroverzní návrh pro většinu členských států, včetně ČR.

Jak vyplývá z rámcové pozice vlády ČR, podporuje omezování emisí uvedených 6 látek, avšak nyní provádí vlastní detailní analýzu dopadů v časovém horizontu do roku 2025, resp. 2030, a následně dle toho bude stanovena česká národní pozice.

V balíčku je směrnice o středních spalovacích zařízeních. Vláda bude usilovat o to, aby výsledná podoba směrnice korespondovala se současnou platnou legislativou ČR, což by pro investory zajistilo kontinuitu a stabilitu právního rámce a neohrozilo investice realizované.

Dovolte mi, abych vás seznámil zároveň s usnesením č. 290 výboru pro záležitosti EU.

Po úvodní informaci Bereniky Peštové, náměstkyně ministra životního prostředí, s přihlédnutím ke stanovisku výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, zpravodajské zprávě senátora Jana Látky a po rozpravě výbor

I. přijímá k návrhu směrnice EP a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES, k návrhu směrnice EP a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, dále ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Program čisté ovzduší pro Evropu, dále k návrhu rozhodnutí Rady o přijetí změny protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu z roku 1999, k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979, doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se k návrhu směrnice EP a Rady, o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES, k návrhu směrnice EP a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, dále ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Program čisté ovzduší pro Evropu, dále k návrhu rozhodnutí Rady o přijetí změny protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozónu z roku 1999, k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Jana Látku,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Dovoluji si vás zároveň seznámit s doporučením k vyjádření Senátu.

Senát PČR

I. vítá dlouhodobou snahu Komise snižovat emise škodlivých látek na území EU s ohledem na negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví v podobě vážných zdravotních problémů a zkracování délky života, což způsobuje značné přímé i nepřímé náklady, o jejich vyčíslení se Komise pokusila v předložených dokumentech,

II. dodává, že všechny členské státy by měly vyvinou co nejvyšší úsilí k zajištění čistého ovzduší pro své občany a v této souvislosti by měly rovněž klást důraz na ochranu půdy a vody, jelikož se obě tyto významné složky životního prostředí výrazně podílejí na odstraňování polutantů z ovzduší, rovněž považuje za vhodné účelně provázat politiku v oblasti snižování emisí skleníkových plynů s politikou snižování emisí škodlivých látek,

II. 1. podporuje pozici vlády, která v obecné rovině přistupuje k návrhům kladně, nechává si však otevřený prostor pro případné požadavky na změnu emisních cílů stanovených pro ČR v návaznosti na zpracování své vlastní dopadové analýzy,

2. považuje za vhodný záměr vlády zpracovat vlastní hodnocení dopadů navrhovaných emisních stropů na českou ekonomiku a reálně nastavit cíle pro ČR,

3. oceňuje snahu vlády o zachování kontinuity a stability právního rámce a pro střední spalovací zařízení, u nichž je v ČR omezování emisí na rozdíl od EU už upraveno vnitrostátní legislativou,

4. upozorňuje vzhledem k významnému vlivu přeshraničního přenosu emisí škodlivých látek na nutnost podpory a rozvoje mezinárodní spolupráce při snižování emisí s důrazem na spolupráci příhraničních regionů jednotlivých členských států EU a také na nutnost sbližovat národní emisní limity v EU,

5. je si vědom kritiky návrhů především ze strany zástupců průmyslových asociací, které upozorňují na přílišnou přísnost vytčených cílů, jejichž realizace si vyžádá u mnoha podniků dodatečné náklady s výrazným dopadem na konkurenceschopnost evropského průmyslu,

6. pokládá proto za zásadní, aby během jednání o výsledné podobě návrhu byla věnována náležitá pozornost dopadům nové regulace na konkurenceschopnost evropské ekonomiky a aby se Unie zároveň zasadila o zapojení největších světových znečišťovatelů včetně zemí BRICS do globálního úsilí o snížení škodlivých emisí,

III. 1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vývoji projednávání,

2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu a případné další návrhy. Tento soubor tisků projednal také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zpravodajkou je paní senátorka Eva Richtrová, které předávám slovo.

Senátorka Eva Richtrová:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Myslím si, že k těmto čtyřem tiskům již tady toho bylo řečeno hodně a docela podrobně. Já tedy jenom doplním to, že jsme se zabývali i na našem výboru těmito čtyřmi tisky, a to v návaznosti na 112. usnesení výboru pro záležitosti EU Senátu Parlamentu ČR.

Po úvodní informaci inženýrky Bereniky Peštové, náměstkyně ministra životního prostředí ČR, mé zpravodajské zprávě, kterou za mě v nepřítomnosti přednesl kolega Tesařík, a po rozpravě, výbor zaujímá na žádost výboru pro evropské záležitosti stanovisko k výše uvedeným tiskům, to znamená N 111/9, 112/9, K 113/9 a N 114/9, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Naše usnesení nebudu tady číst, protože je shodné s usnesením výboru pro evropské záležitosti. Z našeho závěru ještě určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR mne a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU a předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko, a otevírám rozpravu, do které už se dlouho hlásí paní senátorka Eva Syková. Máte slovo.

Senátorka Eva Syková:  Vážená paní předsedající, vážení kolegové. Já se nemohu nevyjádřit k přijetí této směrnice, protože ji považuji za velice důležitou a v podstatě minimalistickou, a myslím, že její přijetí je důležité z mnoha důvodů. Především z důvodů zdravotního stavu našich obyvatel, zejména v Moravskoslezském kraji, kde dlouhodobě náš ústav Akademie věd provádí výzkum a prokazuje obrovský vliv znečištění ovzduší na zdraví dětí i dospělé populace. Není to ovšem jenom Moravskoslezský kraj, je to celá řada dalších krajů. A to jsou vlivy na zdraví populace, které se skutečně geneticky zakotví, jsou to vlivy na reprodukci, jsou to vlivy na nemocnost, ale jsou to i vlivy na nádorová onemocnění, která postihnou obyvatele třeba za 20, 30, 40 let. A to samozřejmě bude mít pak ekonomický dopad na naše zdravotnictví a na péči. Už nyní, třeba u dětské populace, to vliv má. Ale jsou to i jiné oblasti a nebudu to tady dále rozšiřovat, měli jsme na to veřejná slyšení, měli jsme tady o tom celou řadu diskusí. Jenom si skutečně myslím, že ti provozovatelé, ti největší znečišťovatelé jsou průmyslové podniky, samozřejmě v Moravskoslezském kraji. Je třeba na ně mít právě tuto směrnici a být na ně mnohem přísnější, než jsme na ně dnes, protože v té směrnici ani nejsou některé částice a některé faktory, které ovzduší znečišťují, a které už jsou dneska známé, ani nejsou zahrnuty, tak předpokládám, že ta směrnice se bude časem rozšiřovat nebo zpřísňovat. A proto jsem chtěla vystoupit a myslím si, že její co nejdřívější schválení je ve prospěch našich obyvatel a voličů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko. Rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Petr Gawlas.

Senátor Petr Gawlas:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé senátorky, senátoři, já tady také vystoupím s podporou celého tohoto programu Čisté ovzduší pro Evropu. Dodám čisté ovzduší pro ČR a hlavně pro Moravskoslezský kraj. Kolegyně Syková mluvila hlavně o Severočeském kraji. Já musím říct, že jako senátor z Moravskoslezského kraje a člověk bydlící na Třinecku, to ovzduší je určitě nejhorší v Moravskoslezském kraji, dožíváme se tam nejkratšího věku právě i díky tomu, jsou na to studie.

Můžu k tomu ještě říct – pan ministr tady mluvil o Polsku. Samozřejmě to znečištění tuhých znečišťujících látek z Polska je určitě nejvážnější. Je to znečištění z Katovické pánve a shodou okolností vždycky, když se v Moravskoslezském kraji objeví smogová situace, tak to proudění vzduchu je z Katovické pánve. Ale my tam také posíláme z našich fabrik v Moravskoslezském kraji znečištění. Takže je určitě třeba nějakou dohodu. Já vždycky apeluji na ministry životního prostředí. Sám jsem v pracovní skupině pro ovzduší Moravskoslezského kraje a shodou okolností v minulém týdnu jsme vymysleli takový zajímavý program, kdy děti ze základních škol měří znečištěné ovzduší. Jsou to děti z českých škol i z polských škol. Pak to budeme vyhodnocovat a budeme mít nějaký nástroj, jaké je znečištění v Polsku a jaké je u nás. Pan ministr tady ještě zmínil vyjednavače. Bohužel vyjednavači v Bruselu – ti polští byli lepší než ti naši. Tolik k tomu.

Může tedy říci, že v Moravskoslezském kraji se rodí už novorozenci s postižením z tohoto znečištění tuhých znečišťujících látek. Takže děkuji za podporu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, poručíme větru dešti asi, EU si myslí, že ohraničí hranice EU, že budou zároveň i hranicemi počasí celosvětového. Ono totiž to moc význam mít nebude, pokud ostatní státy nepřistoupí k tomu, co tady prosazuje EU. Já se domnívám, že je to správné. Ale bohužel ti největší znečišťovatelé – ty tady nikde nevidím, to je Čína, Austrálie, jsou to i jiné státy, státy asijské. Počasí je celosvětové a dříve nebo později se to objeví i na zdravotním stavu obyvatelstva i na našem území.

Ostatně výjimky toho Polska, jak nám tady řekl pan ministr, jsou názorným příkladem toho, jak někdy velmi podivuhodně funguje EU.

Ale já jsem se chtěl zmínit i o zvláštní oblasti, to je zavedení emisních stropů pro metan. Nejvyšší emise metanu je, jak jistě někteří z vás, hlavně zemědělci vědí – jsou to hospodářská zvířata. Tyto emise bude asi těžké regulovat pomocí zvláštních opatření nad rámec toho, co existuje pro amoniak, ani BREF pro chov hospodářských zvířat neobsahuje BATy pro snížení emisí metanu, ale zabývá se BATy pro snížení emisí amoniaku. Je tedy záhadou, jak to v zemědělství bude fungovat. Obzvláště když referenčním obdobím pro chov hospodářských zvířat je rok 2005, vážení zemědělci, kdy byl nízký stav hospodářských zvířat. Takže pokud chceme udržet rozvoj sektoru zemědělství a využití krajiny – ekologické – v důsledku poklesu plochy pěstovaných pícnin a snížení produkce statkových hnojiv a dosažení strategických cílů, tak to asi bude trochu obtížné.

Dále klasicky se tady opět objevuje zvýšení byrokracie, a to v oblasti reportingu, bylo nám řečeno, že to mohou dělat i školní děti, já se obávám, že ne, ale reporting emisních inventur v rámci programu MEP, a to ze čtyř roku, jak je to doposud, na dva roky. Doufám, že naši zástupci na toto zvýšení byrokracie a samozřejmě i nákladů nepřistoupí. Dokonce je tady perlička ve sdělení Komise, to je ta Komise, která to produkuje, myslím, že to ani není dokonce ještě schváleno Europarlamentem – je konstatováno, že v současné době není vhodné provádět revizi směrnice o kvalitě ovzduší. A to minimálně do té doby, pokud se nesníží pozaďové koncentrace znečišťujících látek v celé Evropě. A to je to, čím narážím na Polsko. Dlouhodobým cílem by mělo být, abych uklidnil paní senátorku Sykovou, vaším prostřednictvím, paní předsedající, snížení znečištění ovzduší pod úroveň definovanou WHO pro lidské zdraví, a pod úroveň kritických zátěží, které vymezují hranice tolerance pro ekosystémy. Je samozřejmé, že celé to bude něco stát a že to znamená i určité ekonomické oslabení pro český průmysl, pokud nedojde k tomu, že dostane bohaté dotace a subvence, nejlépe z EU.

Doufám, pane ministře, že tyto připomínky si vezmete k srdci, až budete jednat v Bruselu, kde bude velký tlak na to, aby ČR byla průkopníkem pro některé tyto změny.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má pan místopředseda Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já vůbec nebudu polemizovat o vlivu ovzduší na zdraví, to mně samozřejmě je jasné. Ale chtěl bych slyšet od pana ministra a od pana zpravodaje, aby mi vysvětlili určitou diskrepanci v těch svých zprávách. Protože pan ministr hovořil o tom, že přece jenom dopad na rozpočet to mít bude, předpokládám, že to je nám všem jasné, kdežto pan zpravodaj řekl, že to nebude mít dopad na rozpočet a trošku nám to nalakoval narůžovo. Myslím si, že zdraví není zadarmo a změnit naše ovzduší také není zadarmo.

Také tady zaznělo od pana ministra, že v roce 2020 nemáme problémy s limity. Ale jestliže se půjde do roku 2030, tak už nás ty limity dostávají do situace, kterou v této chvíli asi ještě nevíme, jak budeme řešit. Možná, že víme, a pak se ptám, kolik to bude stát. A protože už kolega Dryml a všichni jsme hovořili, nebo mí předřečníci – to přece není problém ČR. My nejsme ve skleníku. Pojďme se bavit, jak budeme jako ČR, resp. vláda řešit naše sousedy, to znamená Polsko, Slovensko a ostatní země, a jak EU bude prosazovat tyto limity a toto omezení na celosvětové úrovni. Protože – už to tady bylo řečeno – ovzduší fakt není omezené na toto naše hraniční pásmo. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu uzavírám a prosím pana navrhovatele – ministra, jestli se vyjádří k proběhlé rozpravě.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Já vás už dlouho nebudu zdržovat. Dovolte mi jenom krátké komentáře k debatě nebo k diskusi.

Začnu od konce, od pana místopředsedy Sobotky. Tam ta diskrepance, myslím, není, pane místopředsedo, protože pan kolega hovořil o dopadech na rozpočet, v tomto případě na státní rozpočet. Já jsem hovořil o dopadech na provozovatele zařízení a tam ty dopady budou. Ty dopady budou, řekněme, možná, zatím jak to vidíme předběžně ze studie, kdybychom vzali dohromady ty dvě směrnice, tedy omezení znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení a tu směrnici o snížení národních emisí, tak ty dopady zatím podle předpokladů se můžou pohybovat někde kolem asi 100 milionů eur, až tedy. Ale ročně. Nicméně je to zatím velmi předběžný odhad, bavíme se o tom, že jsou to dopady, které se týkají několika tisíc provozovatelů, těch středních spalovacích zařízení, nebo zdrojů, a samozřejmě u těch emisních stropů je to jasné. Ty jsou národní a tam ty tlaky budou přeneseny také na ty provozovatele. Ale, a to chci říct, zaprvé určitě k tomu dál budeme využívat efektivně evropské fondy, to znamená především z operačního programu Životní prostředí, které nám nepochybně pomohou výrazně tyto věci zafinancovat, v novém operačním programu, resp. v novém období 2014 – 2020.

Určitě bych chtěl pana senátora Drymla ujistit, že si velmi vezmu k srdci ty připomínky, my si je bereme k srdci. Já si myslím, že pozice České republiky už při vyjednávání o tzv. klimaticko-energetickém balíčku jasně ukázala, že umíme hájit zájmy České republiky. Na jedné straně jsem přesvědčen, že lze opravdu zkombinovat, protože ty externí náklady, jak o nich hovořila paní senátorka Syková, to znamená ty externality, které doteď nikdo moc nepočítal, ale ten stát také stojí miliardy korun, samozřejmě na zvýšení nemocnosti a úmrtnosti lidí, takže se ve finále České republice bohatě vrátí, aniž by to znamenalo ohrožení konkurenceschopnosti.

A jenom k tomu metanu. Stejně jako obecně k těm směrnicím, stále jsou v jednání. To znamená zrovna metan a pozice českého zemědělství a živočišné výroby je ta věc, kterou momentálně stále namítáme ještě a budeme hájit pozici České republiky tak, aby to pro nás nebylo nevýhodné.

A jenom poslední poznámka k panu senátoru Drymlovi, ty největší znečišťovatelé světa, ono se to týká, pane senátore, spíš emisí CO2, toto jsou jiné emise. CO2 neškodí, otepluje atmosféru, resp. způsobuje samozřejmě oteplení nebo ten klimatický efekt, ale není to to znečištění, to jsou znečištění, která nemají tak rozptyl po zeměkouli, a tam si myslím, že si tady můžeme pomoci hodně sami, nebo v tom příhraničí.

Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jan Látka:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já nejprve zopakuji vaším prostřednictvím pro pana kolegu Sobotku. Nevím, co slyšel on, já to přečtu.

Dopad na rozpočet České republiky. U směrnice o národních emisích, tedy tisk N 111/09 se předpokládá dopad na státní rozpočet v obdobě nákladu na zkvalitňování emisního reportingu a emisních projekcí. U ostatních 3 dokumentu se nepředpokládá, že budou mít přímý dopad na rozpočet České republiky.

Tolik tedy k té připomínce. Jinak bych chtěl, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, poděkovat kolegyni Sykové, kolegu Gawlasovi, za podporu předkládaného návrhu.

Jinak v rozpravě vystoupila jedna kolegyně zpravodajka z dožadovaného výboru a dále 4 další senátoři.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji a můžeme přistoupit k hlasování. Já vás svolám.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jan Látka. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 30, zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zdvihněte ruku a stiskněte, prosím, tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 19 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 49, proti byl 1.

Návrh byl přijat.

Já děkuji předkladateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

A já děkuji, že mě kolega vystřídá... (Domluva předsedajících.) Tak já to ještě vydržím, ano, v pohodě...

Tak pokračujeme, nyní projednáváme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Nassau dne 6. března 2014

Tisk č. 281

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 281 a uvede ho ministr životního prostředí Richard Brabec, který zastoupí ministra financí Andreje Babiše. Pane ministře, máte opět slovo u nás v Senátu.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Chápu, že ta náhrada za pana Babiše není úplně plnocenná, že jste se asi těšili na něj, ale bohužel. Budu se snažit, abych ho nahradil aspoň částečně.

Dovolte mi, abych odůvodnil vládní návrh, kterým se předkládá Senátu PČR vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím o výměně informací v daňových záležitostech. Tak, jak už zmínila paní předsedající, dohoda byla podepsána 6. března letošního roku v Nassau.

Za Českou republiku ji podepsal velvyslanec České republiky, pan Zajíc a za vládu Bahamského společenství státní tajemník pro finance, pan Halkitis.

Je vhodné si v této souvislosti připomenout, že Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím vede řadu jednání s jurisdikcemi, s preferenčním daňovým režimem, která prozatím vyústila ve sjednání 13 konečných návrhů dohod o výměně daňových informací včetně této, z nichž 8 je již platných a vyhlášených ve Sbírce mezinárodních smluv. Zbývající dohody jsou v současné době v různých fázích legislativního procesu. Vše toto je s cílem posílit systém mezinárodní výměny informací tak, aby pokrýval také jurisdikce, které svým daňovým režimem ne zcela vyhovují principům spravedlivé daňové soutěže a umožňují tak snižování daňových příjmů v ostatních státech mezinárodního společenství, tedy i v České republice.

Předložená dohoda byla sjednána podle vzorového textu schváleného usnesením vlády ze dne 22. března 2010 a plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu informací v daňové oblasti.

Předmětem dohody jsou všechny platné daně zavedené právními předpisy smluvních stran a informace poskytnuté na základě této dohody podléhají daňové mlčenlivosti.

Uzavřením této dohody získá Česká republika možnost dožádání příslušného orgánu smluvního státu o informace, které jsou předvídatelně významné pro zjištění, stanovení a zajištění úhrady daní, včetně vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činů. Smluvní strany se zavazují na žádost poskytnout také informace, které jsou v držení bank, nebo jiných finančních institucí. Kromě možnosti doměření daně tak lze od těchto opatření očekávat zvýšení daňové disciplíny tuzemských daňových "rezistentů", pardon, rezidentů, v budoucnu.

Sjednání této dohody by mělo být nejen příznivý fiskální dopad na příjmy České republiky, ale mělo by také současně přispět ke zvýšení prevence finanční kriminality obecně.

Dovoluji si proto doporučit jménem pana ministra financí Senátu vyslovit souhlas s ratifikací této dohody.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 281/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 281/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Pan ministr standardní smlouvy, které schvalujeme, podle mě velice podrobně popsal a mně nezbývá, než vás seznámit s usnesením hospodářského výboru, který projednal vládní návrh PČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím, o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Nassau dne 6. března 2014.

Projednali ji na své 31. schůzi 17. července, po úvodním slovu zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím, o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Nassau dne 6. března 2014, a pověřil předsedu výboru, mne, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Pavel Lebeda? Nepřeje si vystoupit, děkuji. a otevírám rozpravu k tomuto bodu.

Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj taktéž ne. Tudíž můžeme přistoupit k souhlasu s ratifikací.

Přistoupíme nyní k hlasování. Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Bahamským společenstvím, o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsaná v Nassau dne 6. března 2014. V sále je v tuto chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 20 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Já děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a tento bod končím

A můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je

 

Závěry z jednání Evropské rady konané ve dnech 26. - 27. června 2014

Tisk č. 310

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 310. S informací vystoupí v zastoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který se omlouvá, ministr Jiří Dienstbier. Pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych zastoupil předsedu vlády, který, jak bylo uvedeno, se omlouvá, z jiných pracovních důvodů.

V jeho zastoupení bych vás seznámil s výsledky jednání Evropské rady konané ve dnech 26. – 27. června a výsledky mimořádného zasedání Evropské rady ze dne 16. července tohoto roku. Hlavními body programu červnové Evropské rady byly dle očekávání Ukrajina, diskuse o obsazení postu předsedy Evropské komise a diskuse o strategické agendě EU.

V průběhu zasedání Evropské rady byly podepsány asociační dohody s Ukrajinou, Moldavskem a Gruzií, včetně dohod o volném obchodu. Dalšími tématy byly svoboda, bezpečnost a právo, schválení strategických vodítek, růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropský semestr, včetně schválení doporučení Rady pro jednotlivé státy, a klima a energetika. Dále příští institucionální cyklus a vstup Litvy do eurozóny a Albánie.

Nejprve mi dovolte krátký komentář ke zmíněným specifickým bodům agendy červnového jednání. Téma Ukrajiny a institucionálních otázek bych představil následně a propojil je s informací o výsledcích mimořádné Evropské rady z července, která na červnové jednání obsahově navázala.

Evropská rada vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování pro nadcházející roky v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zabývala se rovněž některými souvisejícími horizontálními otázkami. Předseda vlády, který vedl českou delegaci, na jednání podpořil obecné principy a hlavní priority stanovené pro budoucí období a ocenil, že byl vyslyšel apel, aby se Evropská unie v budoucím období zaměřila především na důsledné uplatňování již existující legislativy a nástrojů. Do textu závěrů se i z naší iniciativy podařilo prosadit větší důraz na boj proti organizátorům nelegální migrace do EU, který je z pohledu vlády České republiky jedním z hlavních nástrojů pro řešení tohoto problému. Na unijní úrovni samozřejmě i nadále rezonuje otázka hledání rovnováhy mezi principy odpovědnosti a solidarity.

K Evropskému semestru. Evropská rada potvrdila specifická doporučení pro jednotlivé země, a tím uzavřela Evropský semestr 2014. Vláda České republiky s většinou doporučení v zásadě souhlasí, výjimkou je obdobně, jako v minulých letech, doporučení č. 3, které se týká zrychlování tempa zvyšování věku odchodu do důchodu. Toto doporučení nezohledňuje střední délku života v České republice, která je nižší než evropský průměr. Na tento problém vláda upozorňovala na všech grémiích včetně Rady ministrů sociálních věcí, Rady ministrů financí a Rady pro obecné záležitosti. Výsledkem je opakování formulace závěrů z loňska, text byl změkčen a doporučení byla přijata pouze v obecné rovině.

České republice se také podařilo splnit podmínky pro vystoupení z procedury o nadměrném schodku.

K tématu klima a energetika. Evropská rada vyhodnotila dosažený pokrok s cílem dovést jednání k dohodě o konečné podobě klimatického rámce EU do roku 2030. A to na říjnové Evropské radě.

V oblasti energetické bezpečnosti je z našeho pohledu důležité, že Evropská rada podpořila okamžité podpoření souboru nejnaléhavějších opatření, která mají posílit odolnost Evropy a zvýšit její energetickou bezpečnost. Vláda České republiky vnímá téma energetické bezpečnosti jako vysoce prioritní a je připravena se aktivně podílet na řešení případného krizového scénáře při výpadku dodávek plynu z Ruska.

Vláda podporuje úsilí EU o urychlení prací na výstavbě potřebné infrastruktury, především nejdůležitějších projektů společného evropského zájmu, včetně možnosti financování těchto projektů z rozpočtu EU.

Dobrým příkladem takového projektu je plánovaný plynovod Stork 2, mezi Českou republikou a Polskem, který je rovněž nepostradatelnou součástí severojižního propojení a umožní případné dovozy plynu z různých směrů, včetně LNG terminálů v Polsku.

Co se týká vstupu Litvy do eurozóny a udělení kandidátského statusu Albánii, tak Evropská rada na svém červnovém zasedání podpořila závěry Rady k Albánii, včetně udělení kandidátského statusu, a rovněž potvrdila návrh Evropské komise, aby Litva přijala euro k 1. lednu 2015. V návaznosti na toto rozhodnutí Rada pro obecné záležitosti schválí příslušnou legislativu.

Jak jsem již avizoval na začátku, propojil bych zprávu z červnového summitu s informací z mimořádné Evropské rady dne 16. 7., neboť o tématu Ukrajiny a institucionálních otázek šlo o navazující debatu.

Evropská rada na červnovém zasedání vyjádřila podporu mírovému plánu ukrajinského prezidenta Porošenka a shodla se na 4 požadavcích, pro jejichž splnění stanovila termín 30. června 2014.

Jednalo se konkrétně zaprvé o dohodu na mechanismu ověřování pro účely příměří a účinné správy hranic, který bude monitorován OBSE, zadruhé předání příhraničních přechodů zpět pod správu ukrajinských orgánů, zatřetí propuštění rukojmích včetně všech pozorovatelů OBSE a začtvrté zahájení věcných jednání o provádění mírového plánu prezidenta Porošenka.

Mimořádná Evropská rada minulý týden pak vyjádřila politování nad tím, že tyto požadavky nebyly odpovídajícím způsobem naplněny. Z tohoto důvodu souhlasily členské státy včetně České republiky s rozšířením sankcí s cílem zaměřit se na subjekty včetně subjektů z Ruské federace, které materiálně nebo finančně podporují činnosti narušující či ohrožující svrchovanost, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny.

V rámci diskuse přímo na Evropské radě pak došlo k dalšímu rozšíření rozsahu zamýšlených sankcí o možnost jejich zacílení na osoby a entity, které aktivně poskytují materiální a finanční pomoc ruským činitelům s rozhodovací pravomocí zodpovědným za anexi Krymu a za destabilizaci východní Ukrajiny.

Evropská rada dále požádala Evropskou investiční banku, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Ruské federaci.

Členské státy dále přijaly závazek, že budou koordinovat své pozice, mj. za účelem suspenze financování nových operací banky v Rusku.

Vláda České republiky již dříve uvedla, že z možných variant dalších opatření vůči Ruské federaci považuje za smysluplné ty, které cílí do oblasti finanční a investiční. Změny a omezení činnosti Evropské investiční banky pokud jde o aktivity v Ruské federaci tedy přesně konvenují s pozicí vlády, kterou prosazovala.

K příštímu institucionálnímu cyklu Evropské unie. Z tohoto hlediska Evropská rada přijala na svém červnovém zasedání rozhodnutí, jímž Evropskému parlamentu navrhla jako kandidáta na funkci předsedy Evropské komise Jeana Clauda Junckera. V návaznosti na toto rozhodnutí byl pan Juncker zvolen Evropským parlamentem předsedou Evropské komise pro začínající období.

S ohledem na tyto kroky členové Evropské rady na jednání v minulém týdnu diskutovali o dalších otevřených personálních otázkách, obsazení pozice předsedy Evropské rady a pozice vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU. Prozatím však ke konsenzu nedospěli.

Proto bylo na 30. srpna 2014 naplánováno další jednání Evropské rady, kde se hlavy států a vlád členských zemí EU k balíčku personálních otázek znovu vrátí.

Dalším tématem byla diskuse o pásmu Gazy. Ve světle eskalace konfliktu v rámci blízkovýchodního mírového procesu se mimořádná Evropská rada věnovala také vývoji situace v pásmu Gazy. Evropská rada vyzvala obě strany ke zklidnění situace, k ukončení násilí a utrpení civilního obyvatelstva, zejména umožnění přístupu k humanitární pomoci a k obnovení klidu.

Toť vše z jednání dvou Evropských rad, kterých se tato zpráva týkala. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 310/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Grulich, kterého nyní žádám o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, máte před sebou návrh usnesení, který byl projednán na 32. schůzi výboru konané dne 15. července 2014. Nebudu usnesení znovu číst, považoval bych to za nadbytečné. Jen bych z toho vypíchl, že jsme se snažili zkoordinovat to, co výbor pro záležitosti EU schválil, doporučil Radě, abychom sledovali, zda vláda postupovala v těchto intencích. A mohu konstatovat, že ano.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se do ní paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Zaprvé musím říci, že mě velmi mrzí, že zde v této chvíli není s námi pan premiér, který ale, jak jistě všichni víte, sedí v Poslanecké sněmovně a rozdvojit se bohužel neumí. Nicméně máme plnohodnotnou náhradu, váženého pana kolegu senátora a ministra, takže myslím, že debata k jednání Evropské rady, resp. v této chvíli dvou Evropských rad, může proběhnout v plném rámci.

Chtěla bych v prvé řadě ocenit jednání premiéra s mandátem vlády ČR na jednání Evropské rady, ať už té červnové či mimořádné. Česká republika, jak nám bylo řečeno, prosadila záležitosti, ať už se týkaly upozornění na důchodový systém, kde jsme opakovaně jako Česká republika upozorňovali, že věci jsou trošku jinak, než je nám předkládáno, ale také některé další záležitosti kolem migrace.

Chtěla bych ale vaši pozornost upřít na přílohu zprávy nesoucí závěry červnové Evropské rady konané ve dnech 26. a 27. června 2014. Tato příloha má název Strategická agenda pro Unii v čase změny. Je to dokument, který hovoří o pěti prioritách pro následujících pět let.

V tomto dokumentu se říká, že prvním a nejzávažnějším problémem Evropy je nezaměstnanost, zejména mladých lidí, že toto je problém číslo 1, který si uvědomuje celá Evropa.

V tomto dokumentu se také upozorňuje na to, že velkou výzvou jsou snižující se zásoby přírodních zdrojů a tedy vývoj cen energií a dopad na změny klimatu, samozřejmě se stávající energetickou závislostí Evropy.

Výzvu pro Evropu také představuje demografický vývoj, kde stárnutí populace, což se týká i České republiky, a to velmi masivně, vystavuje silnému tlaku a samozřejmě úprav v systémech sociálního zabezpečení.

Tato strategická agenda pro Unii v čase změny, tak jak zní její název, obsahuje pět priorit. První je Unie zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti, kde se klade důraz na posílení investic a podporu vzniku pracovních míst.

Druhou prioritou je prostor, který Unie dává všem občanům a chrání je. Opět je pozornost zaměřena a jako priorita je formulována podpora mladých lidí, ale také celoživotního vzdělávání a investic do lidí.

Třetím významným bodem a třetí prioritou je budování energetické Unie. Naše vláda se k tomu již přihlásila, ale myslím si, že tomu musíme věnovat ještě silnější pozornost. V tomto bodu materiál hovoří o tom, že zásadní pro příštích pět let je energetická účinnost, ale také stimulace výzkumu a vývoje a evropské průmyslové základny v energetickém odvětví. K tomuto se ještě vrátím.

Čtvrtá priorita je Unie svobody, bezpečnosti a práva, která samozřejmě souvisí i s řešením migrace.

A pátá priorita je Evropská unie jako silný hráč na globálním hřišti.

Já jsem to takto vyjmenovala proto, že se domnívám, že zvláště dva body jsou pro nás docela zásadní, jestliže uvažujeme o dlouhodobé strategii hospodářského a sociálního rozvoje ČR. Toto je jakési směřování, prostě tímto směrem Evropa půjde. A bude záležet na nás, na ČR, na naší vládě a dalších institucích, ale také na našem průmyslu, na akademické sféře, zda dokáže ve směru těchto priorit, do kterých půjdou samozřejmě i finanční prostředky v rámci evropských fondů, zda tedy dokážeme ve směru těchto priorit najít to svoje místo, ať už pro náš průmysl, či pro naši vědu a výzkum, nebo pro naši zahraniční politiku. Pokud to dokážeme, pokud dokážeme spojit síly a přihlásit se k těmto prioritám a nabídnout Evropě naše kapacity ať už materiální, hospodářské, průmyslové či lidské, pak si myslím, že to může být i silný impuls pro sociální a hospodářský rozvoj ČR.

Dovoluji si tedy proto navrhnout doplnění usnesení výboru pro záležitosti EU, které tedy velmi podporuji, ale dovoluji si k tomu navrhnout ještě v podstatě doplnění jednoho bodu o čtyřech odrážkách. Vy ho máte písemně před sebou, nicméně já ho musím podle jednacího řádu přečíst. Takže dovoluji si navrhnout vložit nový bod tři do návrhu usnesení výboru pro záležitosti EU, který by zněl tedy s hlavičkou Senát PČR navrhuje:

– realizovat společné jednání parlamentu a vlády o realizaci "Strategické agendy pro Unii v čase změn" v ČR

– otevření politické debaty v tomto formátu o míře integrace ČR v EU

– využití změn energetické politiky EU pro větší zapojení českého výzkumu a průmyslu v této oblasti

– maximální zapojení ČR do aktivit směřujících k zemím v bezprostředním sousedství EU s využitím tradičních vazeb, které ČR v těchto oblastech má (Evropa, Středomoří, Afrika, Blízký východ). Pak samozřejmě ostatní body usnesení pro záležitosti EU by se musely přečíslovat. Dalo by se to udělat jako přiložení k celému tomu návrhu usnesení, nicméně vztahuje se to právě k tomu bodu strategická agenda pro Unii v čase změn, o kterém se hovoří v bodě dvě, čili nový bod tři by logicky následoval.

Domnívám se, že je důležité, aby i Senát PČR, tedy horní komora parlamentu, podpořila vládu v jejím úsilí, je důležité, abychom deklarovali, že touto cestou chceme jít, a také takto se vyjádřili vůči veřejnosti ČR. Je to skutečně prostor pro nás, je to výzva, je to šance, kterou bychom měli využít a neměli bychom se o tuto příležitost připravit. Proto vás prosím o schválení i tohoto doplňujícího návrhu usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní místopředsedkyně a jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Bis:  Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, mám pár takových připomínek k tomu.

Za prvé. Není mi moc jasné, proč nedostáváme navrhované usnesení evropského výboru na stůl. Obávám se, že hlasujeme o rezoluci a moc z nás neví, o čem hlasujeme. Vidím to jako krok zpátky. Týká se to tohoto usnesení a týká se to i usnesení minulého k evropským tiskům.

Druhá věc. Chtěl bych se trochu zmínit o energetické bezpečnosti. Pan ministr to trochu načal, tak chci říci, že kdysi projekt severojižního propojení plynu vznikl zhruba někde kolem roku 2006 na Ministerstvu průmyslu a dnes ještě do jeho realizace chybí hodně času. Je to dost zásadní projekt, protože by jeho napojení na terminál zkapalněného plynu mohlo zajistit skutečně nezávislý zdroj pro ČR. Prosím vás, to vybudování nezačalo. Upozorňuji, že podle odhadů to bude stát minimálně kolem 20 mld. korun. To znamená, propojení severojižní s terminály na zkapalněný plyn v Polsku a v Chorvatsku by pro naši část Evropy bylo zásadní, protože pořád, co dostáváme plyn, tak je z jednoho zdroje.

Situace pro letošek vypadá velmi špatně pro Evropu, protože Ukrajina spotřebovává zhruba 50 mld. kubíků plyn ročně, které dostává z Ruska systémem plynovodů, který jde i k nám. Prosím vás, padesát, to je zhruba 6krát víc než ČR. Už teď jsou zprávy, že neplatí, takže se dá očekávat, že přes Ukrajinu plyn nepůjde. Do Evropy se to toto množství, to znamená i k nám, do Slovenska, Maďarska, se tak velké množství jinými plynovody nedá dostat. To znamená, tam bych se silně přimlouval za velmi aktivní jednání. Já jsem na jednání našeho podvýboru, byl jsem za to odsouzen, navrhoval celkem triviální řešení, protože nevidím nic jiného, aby bohatší evropské státy vytvořily fond, který by uhradil Ukrajině plyn a ta neblokovala to, aby to šlo dál do Evropy, protože jinak si nedovedu představit, jakým způsobem můžeme plyn dostat třeba do Bulharska. A je pravda, že jsou tam některá opatření, ale Evropská unie, a to dělají úředníci standardně, si plete krátkodobá a dlouhodobá opatření. Energetická účinnost je otázka investic, to znamená, je to otázka 10 let, ne nějakého roku, kdy se dosáhne významného pokroku, takže tam vždycky je to potřeba udělat teď. A letošní zima z tohoto pohledu – plyn by přes Ukrajinu měl proudit aspoň tak dlouho, až budou naplněny zásobníky nás, Polska, Maďarska atd. a zima by se potom v nějakém špatném režimu dala přežít. Z tohoto pohledu asi nebylo příliš dobrým rozhodnutím, že byla zastavena výstavba Temelína, protože by to byl nezávislý zdroj, a pokud nebude plyn, tak už by zůstala jedině, co by nám, mohlo pomoct rychle, elektřina, aby aspoň nějakým způsobem se zima dala přežít. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Přeje si. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Jenom velmi stručně k vystoupení pana kolegy Bise. Já jsem ve své zprávě uváděl, že vláda toto považuje za jednu priorit, myšleno investice do diverzifikace energetických zdrojů. Je pravda, že zcela jistě nebude v tomto roce postaven plynovod STORK, nicméně není dokončen ani terminál v Polsku a zcela jistě je pravda i to, že to je strategická investice, která v zásadě se může vyplatit pouze z bezpečnostního hlediska v dlouhodobém horizontu, že bezprostředně není nezbytná k zajištění dodávek plynu, samozřejmě pokud nedojde k nějakému vyostření situace, ale to, co je z pohledu vlády ČR velmi důležité, je, aby takovéto strategické investice se odehrávaly i s přispěním evropských prostředků.

A mimo jiné proto, že to je také otázka, do jaké míry se tyto investice promítnou do nákladů jak firem, tak i občanů a z tohoto hlediska je to financování velmi klíčovou otázkou. Nicméně opět tedy bych zdůraznil, že investice do energetické bezpečnosti jsou jak pro vládu ČR, tak i na celoevropské úrovni považovány za zásadní ve světle toho, co se děje v poslední době.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje, jestli si přeje vystoupit. Ano, prosím, pane zpravodaji.

Senátor Tomáš Grulich:  Já nevím, jestli mám právo se vyjadřovat k návrhu, který měla paní místopředsedkyně...

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, jste zpravodaj, máte naopak dokonce povinnost se k tomu vyjádřit.

Senátor Tomáš Grulich:  Dobře, děkuji. Takže já si myslím, že panu kolegovi Bisovi odpověděl pan ministr, a co se týká návrhu paní místopředsedkyně, já se osobně domnívám, že tam to má tuším čtyři body a ten poslední bod se týká migrace a spolupráce s ostatními státy. My jsme tady v bodě sedm našeho usnesení, usnesení výborového se tady soustřeďujeme na země východního partnerství a na integrační proces na západním Balkáně a dialogu s Tureckem. Záměrně jsme vynechali státy, které se dotýkají středoevropských zemí, protože na to určitá skupina středoevropských zemí, a my jsme tady vypíchli vlastně tu východní hranici proto, aby se hlavně na ní nezapomnělo, protože samozřejmě ten tlak celoevropsky je větší na Středomoří a severní Afriku, neb je podle mého soudu novinářsky zajímavější než ta část východní vnější hranice EU, nicméně se ukázalo, že náš návrh na východní partnerství se ukázal býti velmi předvídavým podle toho, co se děje na Ukrajině, a proto bych navrhl, aby tam zůstal u nás bod sedm a byl od vás odkrojen ten váš poslední bod. (Nesrozumitelná poznámka místopředsedkyně A. Gajdůškové mimo mikrofon.) Já s tím nemám zase takhle – ale my jsme chtěli zdůraznit hlavně, jak říkám, tady to východní partnerství, proto jsme tam nezahrnovali ostatní státy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Hlásí se paní místopředsedkyně Senátu s přednostním právem vystoupení. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Omlouvám se, je to nestandardní, byť podle jednacího řádu je možné, abych ještě reagovala na zpravodajskou zprávu nebo zpravodajské vystoupení. Nicméně tady se jedná trošičku o nedorozumění. Ten bod nesměřuje jenom k řešení migrace, ten bod reaguje na strategii Unie v čase změn, bod 5, která má název, ten titul je Unie jako silný hráč na globálním hřišti a směřuje ani ne tak k řešení migrace, jako k řešení hospodářských vazeb, k posílení Evropy jako takové spíš v obchodě, a říkám, posílení hospodářských vazeb. A ty země shodou okolností, nebo ty části, které jsou zde vyjmenovány, jako je ta širší Evropa, Středomoří, Afrika a Blízký východ, to jsou všechno země, kde ČR měla historicky velmi dobré obchodní a hospodářské vztahy. K tomu ten návrhu směřuje, takže já si myslím, že se nevylučuje s tím bodem 7 usnesení výboru pro záležitosti EU a může být doplněn. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane zpravodaji, já bych vás požádal tedy, abyste nám řekl, o čem budeme v tuto chvíli hlasovat.

Senátor Tomáš Grulich:  Já bych tedy navrhoval, abychom hlasovali o usnesení, které předložil výbor, a o doplňku paní místopředsedkyně Gajdůškové, a to v pořadí: doplněk paní místopředsedkyně Gajdůškové a posléze návrh na usnesení, které vám předkládá výbor pro EU.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobře, takže budeme mít dvě hlasování v této věci. (Znělka.) Budeme nyní hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Tomáš Grulich, čili budeme hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Aleny Gajdůškové.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 38, proti byl 1. Návrh byl přijat.

A nyní tedy budeme hlasovat o dalším návrhu, tj. návrh výborový. Pan zpravodaj to ještě upřesní.

Senátor Tomáš Grulich:  V případě, že by přijat návrh paní místopředsedkyně Gajdůškové, měli bychom hlasovat o návrhu usnesení evropského výboru plus dohromady samozřejmě tady tento přijatý návrh. Mělo by to být jako bod číslo osm.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Samozřejmě, že ano. Takto to bylo myšleno. Vycházíme z toho, jak jste to, pane zpravodaji, navrhl. Takže budeme hlasovat o tomto návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 22 se ze 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)

Tisk č. 311

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 311. Návrh uvede pan ministr Jiří Dienstbier, který zastupuje předsedu vlády. Máte slovo, prosím, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, základním cílem vládního návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a bezpečnosti a integrity služeb a sítí elektronických komunikací, které jsou nezbytné pro fungování veřejné správy a zajištění základních potřeb společnosti. Za tímto účelem návrh zákona o kybernetické bezpečnosti zavádí mechanismus aktivní spolupráce mezi veřejnou správou a soukromým sektorem. Vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti stanoví pět typů subjektů, na něž dopadne jeho regulace. V závislosti na významu a důležitosti jimi spravovaných informačních nebo komunikačních systémů pro řádné fungování státu těmto subjektům stanoví konkrétní povinnosti směřující k zajištění bezpečnosti těchto systémů. Tyto povinnosti jsou přitom v zásadě minimalistické, avšak přesto dostačující pro dosažení efektivní ochrany kybernetického prostoru. Jeho regulace dopadne pouze na tu část infrastruktury, která je pro fungování státu kritická nebo významná a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmů ČR. Povinnosti stanovené zákonem nedopadnou na tzv. běžné uživatele, pro které budou vydávána pouze nezávazná doporučení a bude přistoupeno k formulování závěrů nejlepší praxe. Účinnost zákona o kybernetické bezpečnosti je pak předpokládána dnem 1. ledna 2015.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych vás tímto požádal o schválení předloženého vládního návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 311/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Škaloud. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 311/1. Zpravodajem výboru je pan senátor František Bublan, kterého nyní tedy žádám, aby nás s tímto seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dostali jsme se od energetické bezpečnosti ke kybernetické bezpečnosti. Tady si myslím, že situace je trošku složitější, že jsme schopni si zajistit plynovody a jiné potřebné zdroje, u kybernetické bezpečnosti je to trošku otázka budoucnosti. A já bych si dovolil polemizovat s tou úvodní větou od pana ministra, že tento zákon má zajistit kybernetickou bezpečnost. Spíš bych to nazval, že je to výzva k tomu, abychom se bezpečností zabývali, protože dynamika vývoje kybernetických hrozeb má rychle rostoucí tendenci, útoky jsou stále sofistikovanější a komplexnější. Kromě takového toho podvodného jednání v ekonomický prospěch útočníků se hrozba přesouvá do oblasti kybernetické průmyslové špionáže, do kritické infrastruktury, do energetických systémů, nebo dokonce i do zdravotnických informačních systémů.

Já bych jenom několik málo slov řekl k obsahu tohoto zákona. Pan ministr už většinou tu podstatu vyjádřil. Jenom bych připomněl, že zákon se nevztahuje na informační a komunikační systémy nakládající s utajovanými informacemi. To jsou systémy zpravodajských služeb, případně Policie ČR. Tyto systémy podléhají certifikaci pro utajované informace a mají tedy vyšší formu ochrany. Zákon definuje nebo vymezuje dvě skupiny orgánů a osob, na které se má vztahovat, a k nim stanovuje dvě instituce, kterým budou tyto skupiny podléhat ve smyslu zajištění kybernetické bezpečnosti. První institucí je tzv. vládní CERT, kterému budou podléhat orgány veřejné moci, a druhou institucí je národní CERT, kterému budou podléhat soukromé subjekty. Jenom pro vysvětlení, zkratka CERT je mezinárodní zkratkou, v angličtině je to Computer Emergency Response Team a je všude uznávána a vlastně jsme součástí tohoto týmu.

První skupina, která bude podléhat tomu vládnímu CERTu, tak do té patří správci informačních a komunikačních systémů kritické informační infrastruktury a správci významných informačních systémů, a ti mají za povinnost oznámit kontaktní údaje vládnímu CERT, zavést bezpečnostní opatření, detekovat bezpečností události, hlásit bezpečnostní incidenty a provádět příslušná opatření. A druhá skupina bude podle mého soudu trošku rozmanitější a početnější, ta podléhá národnímu CERT a patří tam poskytovatelé služeb elektronických komunikací a subjekty zajišťující sítě elektronických komunikací, a ti budou ohlašovat kontaktní údaje národnímu CERT a jemu také budou hlásit všechny bezpečnostní incidenty.

Tento stav rozdělení na dvě skupiny a to podléhání vládnímu a národnímu CERT, to nebude platit v době, kdy ředitel Národního bezpečnostního úřadu vyhlásí stav kybernetického nebezpečí, tj. situace masivního ohrožení kybernetické bezpečnosti a poškození základních zájmů státu, a obě skupiny a provozovatelé elektronických komunikací mají za povinnost hlásit incidenty vládnímu CERT, nikoliv jenom tomu národnímu.

Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen většinou asi 160 poslanců, bylo přijato několik málo pozměňovacích návrhů. Za podstatnější bych považoval dva návrhy, a to skutečnost, že u provozovatele národního CERT je stanoveno, že provozovatel musí vykonávat většinu činností bezúplatně a nesmí být zahraniční osobou.

A nakonec mi ještě dovolte takovou malou připomínku nebo trošku otázku k zamyšlení, protože to vymezení na dvě skupiny – na tu, která podléhá vládnímu CERT a tomu národnímu CERT – není dáno nějak výčtově, ale je to vymezeno v § 2 pod písmenem d). Tam je významný informační systém, který bude spadat pod ten vládní CERT, definován jako ten, u kterého může narušení bezpečnosti omezit nebo ohrozit výkon působnosti orgánů veřejné moci. Tady je spíš otázka pro nás, pro našeho správce našeho senátního systému, možná i našich e-mailů, zda budeme podléhat tomu vládnímu CERTu, nebo pouze tomu národnímu. Otázka je, jestli narušení našich systémů může současně být narušení výkonu působnosti orgánů veřejné moci. To skutečně bude záležet na každém správci nebo orgánu, který to provozuje, jak sám sebe posoudí a kam se zařadí. Možná to působí jako nedokonalost zákona, ale samozřejmě výčtově to vymezit nelze, takže to musíme ponechat v této poloze.

Návrhem zákona se zabýval výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 25. schůzi. Přijal usnesení č. 180 a po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Dušana Navrátila, ředitele NBÚ, a zpravodajské zprávě senátora Františka Bublana a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Františka Bublana a pověřuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Škaloud. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Děkuji, vážené senátorky a senátoři, jenom ve stručnosti. Ústavně-právní výbor doporučuje PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já jsem byl zpravodajem a já souhlasím plně s tímto předkladem. Jinak chci říci, že ten zákon samozřejmě neřeší bezprostředně bezpečnost, jak už tady bylo řečeno, tu kybernetickou bezpečnost. Ten vytváří právní rámec pro institucionální a technické zajištění budoucího zlepšování bezpečnosti. Myslím, že je to velice žádoucí.

Jinak chci ještě k tomu zákonu podotknout, že vymezení subjektů kritické informační infrastruktury, na něž zákon dopadne, a vymezení správců významných informačních systémů budou provedeny až samostatnou vyhláškou. Je to trošku minus, ale na druhé straně chápu, že to musí být trošku flexibilní.

Jinak ten zákon také přináší změny zákonů o ochraně utajovaných informací, o elektronických komunikacích, o svobodném přístupu k informacím a o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Cílené útoky proti informačním technologiím jsou celosvětovým fenoménem a jejich dopad způsobuje rozsáhlé ekonomické škody, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, tak si myslím, že cokoliv pro to můžeme udělat, udělejme. Dokonce bych byl proto, aby i vláda na to dala víc prostředků, protože je to záležitost infrastruktury, na které závisí spousta lidí, a teprve až dojde k nějakému zhroucení sítí nebo neschopnosti energetických provozů, sítí, elektráren plnit své úkoly, tak jak mají běžně, pak si uvědomíme, jak je to důležité. To je jako u povodní.

Osobně bych vítal, kdyby bylo aktivnější to centrum pro CERT a podobně nejen pro zjišťování incidentů a hlášení a dávání rad a podobně, ale aby aktivně vyhledávali nakažené servery nebo dokonce naše tuzemské kyberzločince nebo kyberpiráty. Samozřejmě to by byla jen malinkatá kapka do řešení, protože asi má jednu zvláštní vlastnost, která umožňuje velice dobře se skrývat těm pachatelům zločinů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji, a proto můžeme přistoupit k otevření obecné rozpravy, kterou tímto otevírám. Do obecné rozpravy se hlásí jako první pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, děkuji, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Každý zákon, který tady projednáváme, by měl mít i ekonomické dopady na státní rozpočet. Tady to nevidíme. Přitom dobře víme, jak náročné ekonomicky jsou IT programy. Dokonce NKÚ zjistil i vážná pochybení ve státní správě. A tady v zákoně se mluví o jistých technických opatřeních, a to je fyzická bezpečnost, ta něco bude stát, to nemohou současnými prostředky asi i orgány, které to budou na starost, zabezpečit. Znamená to nová pracovní místa, ale dále tady je nástroj pro ochranu integrity komunikační sítě.

Mě by zajímalo, pane ministře, co to má být za nástroj, nástroj pro ověřování identity uživatelů, nástroj pro řízení přístupových oprávnění, atd. Mají to být kontrolní programy nebo jaké nástroje se tím rozumí, kryptografické prostředky ty asi také stojí hodně peněz, nástroj pro zajišťování úrovně dostupnosti informací, co si mám pod tím pojmem představit? Nástroj na zajišťování úrovně informací, a hlavně kterých. A bezpečnost průmyslových a řídících systémů. Jsou takové všeobecné fráze, které mohou ovšem mít dalekosáhlý dopad do soukromí, podnikání i bezpečnosti. Pak by mě zajímala ještě otázka další. Pokud bude objekt, subjekt zajišťovat tak zvanou významnou síť, tak zvanou významnou síť, bude navíc povinen detekovat kybernetické bezpečnostní události. A hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty. Je otázka, jestli to bude také automaticky nebo jestli to bude na subjektu toho správce, ale musí se také zavádět i opatření k tomu, aby se tomu předcházelo.

A tady bylo řečeno, že CERT je zkratkou anglického názvu Computer Emergency Response Team, ale přechodné ustanovení § 32 říká, že do doby uzavření veřejnoprávní smlouvy bude činnost národního CERT vykonávat subjekt, který obdobnou činnost vykonává již nyní. A to je, vážení, zájmové sdružení právnických osob - CZ.NIC.

Já bych se chtěl zeptat, jestli tyto právnické osoby mají bezpečnostní prověrky.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Kladívko. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Je určitě dobře, že máme na stole návrh zákona kybernetické bezpečnosti. Tento zákon vlastně dlouho byl na stole jak ve vládě, tak v Poslanecké sněmovně a teprve v několika posledních měsících se v rámci projednávání Poslanecké sněmovny situace zrychlila, zákon byl projednán, máme ho před sebou v Senátu.

My jsme ho projednávali na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost celkem bez problému a na veškeré dotazy ze strany ředitele Národního bezpečnostního úřadu nám bylo odpovězeno.

Já bych jenom dodal pár maličkostí. Ochrana kybernetického prostoru je v českém právním řádu nyní řešena jen částečně. V říjnu 2011 vláda rozhodla o zřízení národního centra kybernetické bezpečnosti při Národním bezpečnostním úřadu. Součástí centra by měl být do konce roku 2015 vládní CERT, úlohou tohoto Národního kybernetického centra bezpečnosti a koordinace spolupráce na národní i mezinárodní úrovni při předcházení kybernetickým útokům a při návrhu a přijímání opatření při řešení incidentů proti probíhajícím úkolům.

Budeme si muset zvyknout na dva nové názvy, jsou to zkratky, které už tady byly zmíněny. Jedna zkratka CERT, druhá zkratka CSIRT. To jsou organizace, které řeší bezpečnostní incidenty vzniklé v počítačových sítích koordinuje jejich řešení a snaží se jim předcházet. Podávají bezpečnostní rady a zprávy o incidentech, podporu technické rady těm, kteří se dostali problémů souvisejících se zabezpečením jejich systému a spolupracuje s mezinárodními CERT a CSIRT týmy. Připravují bezpečnostní standarty pro jednotlivé kategorie organizací v České republice. Provádějí osvětu a podporu a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti, provádí výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti.

CERT je od 1. ledna 2011 provozován a financován, jak už tady bylo řečeno sdruženími CS.NIC – zájmové sdružení právnických osob, které bylo založeno předními poskytovateli – hlavně jde o registr doménových jmen. A právě z financí těchto doménových jmen je zajišťováno finanční zázemí tohoto zájmového sdružení právnických osob.

Cílené útoky proti informačním technologiím začínají být celosvětovým fenoménem. Jejich dopad způsobuje rozsáhlé ekonomické škody ve veřejném i soukromém sektoru a současně jsou schopny vyvolat negativní politické důsledky. A to jak v národním měřítku, tak i v měřítku globálním.

V minulosti jsme zaznamenali jeden útok na stát, byl to členský stát Evropské unie, bylo to před třemi lety, kdy bylo velice těžce zasaženo Estonsko a měli tam velké problémy, než státní správu zase zprovoznili tak, jak má fungovat. Takže určitě je to dobře, že ten zákon tady je a já se přimlouvám pro to, abychom zvedli ruku za jeho schválení, ve znění usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, do rozpravy se dále hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Omlouvám se, já jsem tady vystoupil, ne proto, abych tento zákon haněl, ale naopak, abych ho podpořil. Protože kybernetická bezpečnost se ukazuje, že bude čím dál tím větší problém pro většinu státních orgánů.

Není pravda, že jenom státní orgány mimo Českou republiku byly napadeny, ty případy se objevují i v naší republice, dokonce pro vaši informaci se stáváme terčem útoků i my, i některé naše nejen webové stránky, ale i naše počítače. Takže já jsem zcela jednoznačně proto, aby tento zákon byl uveden do praxe. Akorát by mě zajímalo, jestli je zajištěn dostatek finančních prostředků, protože právě z některých mezinárodních kongresů a setkání, které se týkaly kybernetické bezpečnosti, tam se ukazuje, že právě zajištění dostatečných finančních prostředků pro tuto činnost a prostředky jsou ve skutečnosti velké, tak jsou základem k tomu, aby kybernetická bezpečnost a hlavně obrana proti útokům byla efektivní.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy už nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit a reagovat. Přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Jenom stručně bych zareagoval na vystoupení pana senátora Drymla. Ostatně, leccos už tady vysvětlil pan senátor Kladívko, takže opravdu jenom stručně. Co se týče vyčíslení finančních dopadů, tak toto, pokud vím, je v důvodové zprávě k zákonu obsaženo. Já bych tady jenom velmi stručně řekl, že vytvoření toho tak zvaného vládního CERTu si vyžádá v roce 2014, tedy ještě v letošním roce deset funkčních míst na Národním bezpečnostním úřadu, dalších pět funkčních míst v příštím roce. Ve finančním vyjádření už letos 61 milionů korun a v příštím roce 65 milionů korun.

Co se týče nákladů na národní CERT, tam, jak jsem byl informován, náklady by měly být hrazeny z poplatků, které uživatelé systému mají odvádět do systému. K dotazu, zda provozovatel národního CERTu má či bude mít bezpečnostní prověrku – požadavky na provozovatele stanoví navrhovaný zákon – bezpečnostní prověrka mezi nimi není a také zjevně není žádný důvod, aby stanovena byla, protože bezpečnostní prověrka je namístě tam, kde má mít někdo přístup k utajovaným skutečnostem, což není tento případ.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Jenom možná na doplnění k tomu, zda k otázce prověrky v § 1 je uvedeno, že tento zákon se nevztahuje – já jsem to zde říkal – na informační systémy zpravodajských služeb a Policie České republiky, nevztahuje se na subjekty, které zacházejí s utajenými informacemi. Takže to, co bude patřit do druhé skupiny pod národní CERT, to jsou skutečně jakoby otevřené informace, otevřené zdroje, tam prověrka není zapotřebí. U toho vládního CERTu, ti lidé, kteří tam budou pracovat, budou také součástí NBÚ. Nakonec by jsme s naším výborem navštívili centrálu v Brně a mohli jsme se seznámit s prací tohoto útvaru, který se tak zvaně doplňuje. Samozřejmě je to spojeno s určitými finančními náklady. To jenom na vysvětlenou.

Co se týče návrhu zákona, vystoupili dva senátoři. Nezazněl jiný návrh, než návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, jak jsem ho přednesl v úvodním slově.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Táži se také pana zpravodaje ústavně-právního výboru pana senátora Miroslava Škalouda, jestli chce vystoupit. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Také bylo řečeno, máme tady jediný návrh, a to je návrh schválit. Přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno v tuto chvíli 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum k přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům a končím tento bod.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Zpráva o vývoji Evropské unie v roce 2013

Tisk č. 306

Zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 306 a uvede ji pan ministr Dienstbier. Pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi stručně říci zprávu o vývoji Evropské unie za rok 2013, která shrnuje důležité události legislativní akty a opatření přijatá na unijní úrovni během uplynulého kalendářního roku. V návaznosti na usnesení Senátu Parlamentu České republiky z minulého roku zpráva výslovně informuje o zohlednění usnesení, která k vybraným aktům přijal Senát a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, popřípadě její výbor pro evropské záležitosti.

Obdobně jako v předchozích letech byl i rok 2013 na úrovni EU poznamenán snahou o překonávání hospodářské krize a obnovení růstu. Unijní instituce se zaměřily především na nastavení mechanismů, které by zabránily jejímu okupování v budoucnosti. V druhé polovině roku 2013 byla zahájena příprava na konec funkčního období Evropského parlamentu a volby do této instituce, které proběhly v květnu 2014.

Klíčovou událostí pro celou Evropskou unii byl vstup Chorvatska, jakožto 28 členského státu v červenci 2013. V oblasti finančního sektoru byla pozornost věnována především návrhům na vytvoření tak zvané bankovní unie. Konkrétně šlo o návrh na vytvoření jednotného mechanismu dohledu a dále návrh na řízení na vytvoření jednotného mechanismu pro řešení krize bank. I v roce 2013 pokračovalo uvolňování jednotlivých částí dříve schválené finanční pomoci pro destabilizované státy. V květnu 2013 schválila eurozóna finanční pomoc Kypru, koncem roku 2013 Irsko úspěšně dokončilo hospodářský program, vázaný na finanční pomoc Evropské unie a eurozóny.

Podobně Španělsko koncem roku 2013 stanovilo program na ozdravení tamního bankovního sektoru. Na konci roku 2013 byl plénem Evropského parlamentu schválen víceletý finanční rámec pro období 2014 až 2020. Ke zvýšení životních podmínek občanů a posílení růstového potenciálu ekonomiky by značně měla přispět legislativa přijatá v roce 2013 v oblasti kohezní politiky, která upravuje čerpání prostředků z fondu Evropské unie v období 2014 a 2020.

Vláda České republiky bude usilovat o efektivní využívání těchto prostředků, a to nejen pro účely infrastruktury a také pro financování projektů, které znamenají vznik nových pracovních míst, a to hlavně v regionech nejvíce poznamenaných nezaměstnaností.

V oblasti vnitřního trhu, která patří k dlouhodobým prioritám České republiky bylo zcela zásadní, že se v roce 2013 komisi podařilo představit všechny návrhy opatření vyplývající z tak zvaného aktu o jednotném trhu II.. Jedná se o opatření mj. k dalšímu rozvoji dopravní energetické a telekomunikační infrastruktury, digitálního vnitřního trhu a přeshraničního elektronického obchodu, pracovní mobility občanů a posílení důvěry spotřebitelů.

Jedním z významných návrhů, které komise předložila v minulém roce a jehož projednávání bude pokračovat i v novém legislativním období, je návrh na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Tento návrh má zásadní dopad na systémy trestní justice v členských státech. V oblasti vnějších vztahů pak bylo dosaženo významného pokroku v rámci ekonomických a obchodních vztahů USA a Kanadou. S končícím volebním obdobím Evropského parlamentu souvisí i snaha uplatnit legislativní proces maximálního počtu legislativních aktů a nárůst objemu schvalované legislativy na přelomu roku 2013 a 2014.

Vzhledem k proběhlým volbám do Evropského parlamentu před Českou republikou nyní stojí zásadní úkol podílet se na nastavení meziinstitucionálních vztahů a posílení unijních institucí, které zajistí dlouhodobou stabilitu a efektivní fungování EU. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem pro tento tisk je výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 306/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Antonín Maštalíř, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Antonín Maštalíř:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní senátorky a páni senátoři. Se zprávou o vývoji EU nás, dá se říci, detailně seznámil pan ministr Dienstbier v zastoupení pana premiéra. Zpráva o vývoji Evropské unie je vládou předkládána každoročně v souladu s jednacím řádem Senátu, jmenovitě v § 120a odstavce 1 písmeno a, podle kterého vláda nejméně jednou ročně předkládá Senátu zprávu o vývoji EU a jejím dalším rozvoji. Zpráva je tedy vypracována výhradně pro Senát. Dosavadní vývoj – zpráva o vývoji EU v roce 2013 je v pořadí již 8. textem, který Senát na základě jednacího řádu obdržel. Zprávy za rok 2005, 2006, 2008, 2010 a 2011 Senát po projednání na plenární schůzi vzal na vědomí. Za rok 2007 nebyla zpráva Senátu vládou předložena.

V rámci projednávání zprávy za rok 2012 přijal Senát dne 30. října 2013 usnesení č. 363, ve kterém s uspokojením konstatoval, že vláda Senátu zprávu postoupila z vlastní iniciativy, pozitivně také zhodnotil podrobnost a rozsah, ve kterém vláda zprávu předložila. Senát dále požádal vládu, aby ve spolupráci s ministerstvy propříště zprávu více konkretizovala pro potřeby Senátu ve vazbě na jeho usnesení a aby zpráva obsahovala hodnocení toho, jak byla tato usnesení promítnuta do pozice České republiky.

Zprávu za rok 2013 zpracovala sekce pro Evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky ve spolupráci s resorty. Zpráva byla schválena vládním výborem pro Evropskou unii dne 27. května 2013. Do Senátu byla doručena 12. června 2014. S hodnocením předkládaná zpráva detailně seznamuje s vývojem v oblastech jednotlivých evropských politik a přehlednou formou umožňuje seznámit se s relevantním vývojem v EU v posledním roce. V návaznosti na loňské usnesení Senátu se Úřad vlády snažil o to, aby zpráva byla více zacílena na agendu projednávanou Senátem, což se obecně podařilo. V řadě kapitol je tak možné se dočíst, jakým způsobem byla pozice Senátu zohledněna. V některých kapitolách však tyto informace chybí, nejvíce asi překvapí, že v kapitole justice a vnitřní věci není u Úřadu evropského veřejného žalobce žádná zmínka o odůvodněném stanovisku Senátu, a to i přesto, že u tohoto návrhu legislativního aktu bylo dosaženo potřebné kvorum pro žlutou kartu.

Dále jel možné zmínit, že proti loňské zprávě je do letošní nově zakomponována úvodní kapitola shrnující klíčové události roku 2013 z pohledu vlády ČR. Zařazení této úvodní kapitoly jednoznačně přispívá k přehlednosti celého dokumentu.

Doporučení: Předkládaný materiál lze po projednání na výboru EU doporučit plénu – vzít ho na vědomí. O tom se zmíním v usnesení, které přijal náš výbor pro záležitosti EU:

Senátní výbor pro záležitosti EU přijal senátní tisk č. 306 po úvodní informaci Tomáše Prouzy, státního tajemníka pro evropské záležitosti, a zpravodajské zprávě senátora Miroslava Krejči a po rozpravě, a přijal k němu usnesení, kdy výbor

I. přijímá ke zprávě o vývoji EU v roce 2013 doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se ke zprávě o vývoji EU v roce 2013 vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Antonína Maštalíře,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Tolik mé zpravodajské zprávě.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Marta Bayerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Marta Bayerová:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, v zásadě souhlasím s návrhem usnesení Senátu k tomuto tisku. Mám však k němu pozměňovací návrh, týkající se probíhajících jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy o dohodě o Transatlantickém obchodním a institučním partnerství, tak zvaná dohoda, já to řeknu česky, TTIP. V podkladovém materiálu je jí věnována pouze jedna stručná věta, konstatující, že jednání o dohodě probíhá. Jde však o dohodu zásadní, která může značně ovlivnit každodenní život občanů této země. Evropská komise k ní vyhlásila veřejné konzultace a minulý týden se uskutečnilo v Bruselu již šesté kolo jednání o této dohodě.

Jednání probíhají dosud za zavřenými dveřmi. Informace o jejich obsahu a možných dopadech prosakují jen útržkovitě. Tak například z již zmíněného vyhlášení veřejné konzultace je ale zřejmé, že se jedná i o následujících zásadních otázkách: Za prvé – zda dohoda ohrozí evropské standardy v oblasti práva pracovního, sociálního, zdravotního, ochrany spotřebitele apod. Za druhé – zda dohoda umožní investorům žalovat státy v rámci stávajících pravidel arbitrážního řízení, zda budou tato pravidla upravena ve prospěch investorů či států, případně zda budou tato pravidla formulována zcela nově.

Vzhledem k významu těchto témat si dovoluji navrhnout následující doplnění usnesení Senátu k tomuto tisku, a to tak, že do části čtvrté – žádá vládu, doufám, že jste dostali pozměňovací návrh na stůl – za odstavec a) se bude vkládat nový odstavec b) - na příští jednání schůze Senátu předložila informace o průběhu jednání o dohodě TTIP a o stanovisku vlády ke sporným otázkám obsaženým ve výzvě Evropské komise k veřejné konzultaci k této dohodě.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, mát slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, zpráva o vývoji EU v roce 2013 měla být přednášena panem premiérem, stejně jako některé další body, které jsme tady už projednávali. S tím, že jsem si na pana premiéra připravil nějaké dotazy, které se zprávy týkají.

Bohužel je budu muset klásti zastupujícímu panu ministrovi. Nechť mi to promine, skutečně byly určeny panu premiérovi...

Zprávu zpracovala sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. S tím, že mapuje takové významné události, které se z hlediska EU v roce 2013 udály. Snad by se měly týkat i usnesení, které jsme přijali. S tím, že v některých případech zpráva přímo navozuje určité otázky, které bych tady rád položil.

Zpráva má celkem 10 částí.

První část se nazývá "obecné záležitosti". Kromě jiného se dozvídáme, že vznikla směrnice o zadávání veřejných zakázek na úrovni Evropy čili evropská směrnice, která má být určena pro subjekty v oblasti odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. Směrnice má být zapracována do našeho právního řádu do 17. dubna 2016. Tak jsem se chtěl zeptat pana premiéra jednak na to, co směrnice říká, jaké bude mít dopady pro tyto naše resorty. Případně, jakým způsobem zapracování vypadá, abychom předešli některým situacím, které dnes řešíme např. v oblasti odpadového hospodářství a infringementu. To je moje první otázka ohledně toho, jak vypadá zapracování směrnice o zadávání veřejných zakázek pro obory vodního hospodářství, energetiku, dopravu a poštovní služby.

Druhá věc se týká oblasti "finanční a ekonomické záležitosti". Zde jsme se dozvěděli, že v roce 2013 proběhla reforma a modernizace pravidel veřejné podpory. Veřejná podpora nás všechny zajímá. Evropská směrnice nebo evropský parlament přijal rezoluci o modernizaci veřejné podpory. Chtěl jsem se zeptat, do jaké míry a jakým způsobem právě tato modernizace veřejné podpory, v čem spočívá, jak se projeví u nás. Protože spousta obcí a krajů má s veřejnou podporou velké problémy. Pokud došlo k nějaké modernizaci, tak v jakém to bylo směru a co si od toho můžeme pro ČR, pro naše obce, města a případně i podnikatele slibovat.

Třetí otázka se týká oblasti konkurenceschopnosti, kde došlo v roce 2013 ke shodě na nařízeních, které zřizuje program pro konkurenceschopnost podniků, zejména pro malé a střední podniky.

Program byl v roce 2013, jak jsem pochopil, na úrovni Evropy vytvořen. Nyní zbývá otázka, jakým způsobem program na podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků bude aplikován současnou vládou, popř. zda už nějaké kroky v této věci učinila.

Čtvrtá oblast zprávy se týká dopravy, telekomunikací a energetiky. Tam jsem opět objevil návrh EK. Je to návrh směrnice, která se týká povinnosti vytvořit infrastrukturu pro alternativní paliva. Vláda zřejmě, nebo stát, nebo nevím, kdo by měl podpořit rozmísťování např. stanic pro naplnění plynem nebo nabíjení elektromobilů. Tak se chci zeptat, jakým způsobem to bude v ČR aplikováno, jak budou tyto věci podpořeny.

Bod č. 5 se týká životního prostředí, kde bylo na úrovni Evropy dojednáno nařízení o přeshraniční přepravě odpadů, které opět budeme pravděpodobně transponovat do českého práva. Tak jsem se chtěl zeptat, zda toto nařízení už umožní např. že odpad z některých okolních zemí nebude dovážen do ČR. Případy známe, velmi bych to uvítal. Ale nic bližšího ve zprávě o té věci není. Tak jsem se na to chtěl pana premiéra zeptat.

Šestá část se týká zaměstnanosti, sociální politiky a zdraví. Zde rada přijala velmi zajímavé doporučení, které se týká zavedení záruk pro mladé lidi. Záruky spočívají v tom, že by mělo být zajištěno těmto lidem zaměstnání nebo další vzdělávání, případně stáže, a to do 4 měsíců od začátku jejich nezaměstnanosti. Pokud takovéto doporučení bylo přijato na úrovni EU, tak nepochybuji, že tato vláda se jím zabývá a určitě se bude snažit to splnit. To znamená, moje otázka zní, kdy začneme my tady aplikovat nařízení, nebo řekněme nějaké kroky, které zajistí všem mladým nezaměstnaným, aby do 4 měsíců získali zaměstnání resp. došlo k jejich dalšímu vzdělávání či nějaké stáži.

Sedmá část se týká vzdělávání mládeže a sportu. Zde byl schválen program "kreativní Evropa a Evropa pro občany", který se týká všech zemí EU. Tak jsem se chtěl ještě zeptat, jaké konkrétní dopady má program "kreativní Evropa a Evropa pro občany" pro ČR. Jaké akce můžeme očekávat v letech 2014-2020 a jakým způsobem se ČR v tomto programu bude účastnit.

V oblasti "zemědělství a rybolov" došlo k dohodě o využití evropského námořního a rybářského fondu. Otázka je jasná, jakým způsobem a jaké dopady budou pro ČR z hlediska investic, zejména do jihočeského a popř. dalšího rybníkářství.

Oblast devátá se týká "justice a vnitřních věcí". Tady byla přijata směrnice o sezónních pracovnících. Opět by mě zajímalo, jakým způsobem lze tento projekt očekávat v ČR. Rovněž tam byl projednán jakýsi balíček o ochraně osobních údajů, který má být také aplikován jednotně v rámci celé EU. Docela mě zaujalo, jakým způsobem budou v EU osobní údaje chráněny, popř. jak se staví vláda ČR k balíčku o ochraně evropských údajů.

Poslední věc se týkala vnějších vztahů. Tady je jedna zajímavá věc, že se EU společně s dalšími členskými státy NATO shodla na tom, že je potřeba podpořit v oblasti obranné politiky naše malé a střední podniky, zejména v oblasti obranné politiky, tzn. výroby zbraní apod. Tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem budou v tomto směru podpořeny v oblasti obranné politiky naše české malé a střední podniky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si jako předkladatel přeje vystoupit. Přeje si. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, co se týče pozměňovacího návrhu senátorky Marty Bayerové, to je otázka uvážení, jaký rozsah informací má vláda Senátu předkládat. To nechávám na této ctihodné komoře, aby si sama posoudila při hlasování o pozměňovacím návrhu.

Co se týče vystoupení nebo dotazu pana kolegy Vystrčila, tak oceňuji, s jakou pečlivostí si zprávu přečetl, že si vytipoval z každé oblasti jeden detail a položil k němu dotaz. Jistě pan senátor Vystrčil uzná, že zpráva má spíše obecný charakter. Dotazy, které pokládal k detailní implementací jednotlivých bodů, které jsou tam zmíněny, jsou spíš dotazy na jednotlivé resortní ministry. Není ani úkolem této zprávy do tohoto detailu informaci poskytnout.

Protože je samozřejmě možné vznést dotazy na jednotlivé resorty, ani kdyby tady byl přímo premiér, tak v tomto detailu by tady namístě odpověď nedal.

Já oceňuji, jakým způsobem byly pečlivě vybrány jednotlivé dotazy pro téměř každý resort. I to, s jakou pečlivostí byla zpráva panem kolegou nastudována.

Pokud bude mít zájem, je samozřejmě možné ve spolupráci s jednotlivými resortními šéfy takovou informaci dodatečně poskytnout.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Požádal bych pana zpravodaje, zda by nám mohl uzavřít rozpravu a říct, o čem budeme hlasovat.

Senátor Antonín Maštalíř:  Děkuji za slovo. Já bych jenom konstatoval, že bych v podstatě souhlasil s panem ministrem. Já jsem ráda, že pan senátor Vystrčil zprávu opravdu detailně prostudoval. Koneckonců, můžete si ji všichni stáhnout, má přes 30 stran... My, kteří jsme členové VEU, tak ji samozřejmě máme vytištěnou.

Nicméně, chtěl bych konstatovat, že v diskusi vystoupili 2 senátoři. Paní senátorka Marta Bayerová podala v podstatě pozměňovací návrh. Tak jak řekl pan ministr, nemáme problém její pozměňovací návrh zakomponovat do našeho usnesení, kdy, pokud jste si ho převzali vytištěné tam ze skříněk, tak v bodu 4 bychom z bodu, který tam je jenom jeden udělali a), a bod b) byl doplňující pozměňovací návrh, který nám už tady přečetla.

Já bych nejdříve nechal hlasovat o jejím pozměňovacím návrhu, že bychom doplnili v našem usnesení v bodu 4 za b) to, co navrhla. Můžu to tady klidně přečíst ještě jednou...

Bylo by to: Na příští jednání schůze Senátu předložila informaci – pardon, musím říci, že žádá vládu, aby na příští jednání schůze Senátu předložila informaci o průběhu jednání o dohodě TTIP, tj. Transatlantická dohoda, a o stanovisku vlády ke sporným otázkám obsaženým ve výzvě Evropské komise k veřejné konzultaci k této dohodě.

Pokud tento bod odsouhlasíme, pak jako o celku bychom mohli hlasovat o našem usnesení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, pane zpravodaji. Takže je jasné, o čem budeme hlasovat. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu paní senátorky Bayerové s tím, že pokud bude schválen, bude součástí závěrečného usnesení, pokud nebude, pak samozřejmě bude usnesení v původním znění.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 24 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti byli 2. Návrh byl přijat.

A nyní budeme hlasovat o návrhu doplněném o toho usnesení, které jsme schválili.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 25 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, který zastoupil úspěšně pana premiéra. Děkuji i panu zpravodaji.

V tuto chvíli se vystřídáme v řízení schůze.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Kolegyně a kolegové, dalším bodem dnešního našeho programu je

 

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2013

Tisk č. 269

Dovolte mi, abych zde přivítala paní Zdeňku Horníkovou, viceprezidentku Nejvyššího kontrolního úřadu. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 269. Prosím nyní paní viceprezidentku NKÚ Zdeňku Horníkovou, aby nás seznámila se zprávou. Děkuji.

Zdeňka Horníková:  Hezké pozdní odpoledne, vážené dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně. Přicházím k vám, abych vám předložila výroční zprávu NKÚ za rok 2013. Rok 2013 byl rokem, kdy NKÚ oslavil 20. výročí svého vzniku a shodou okolností se oslava konala právě tady na půdě Senátu, takže ještě jednou děkuji, že jste nám umožnili zde těch 20 let si připomenout.

Vy jste projednávali naši výroční zprávu ve výborech, takže mi dovolte, abych se skutečně omezila ve svém vystoupení na nejdůležitější věci.

Zpráva má celkem 4 kapitoly. První kapitola se týká postavení a působnosti NKÚ, existence NKÚ vychází přímo z ústavy. Podrobnější úprava, která pak upravuje postavení NKÚ, působnost, organizační strukturu, činnost atd., upravuje zákon o NKÚ, zákon 166/1993 Sb.

Možná bych tady aktuálně připomněla, že po dlouhé době vlastně NKÚ má plné obsazení ve vedení, to znamená prezident, viceprezident a 15 členů kolegia.

Druhá a třetí kapitola se potom týká kontrolní činnosti, a to hodnocení kontrolní činnosti, finanční hodnocení kontrolní činnosti. Čtvrtá kapitola se zabývá ostatními činnostmi NKÚ.

Za hlavní a klíčové – a to, o čem bych teď chtěla mluvit ve svém vystoupení je, seznámit vás s výsledky kontrolních akcí, s kontrolními závěry. Bylo jich v roce 2013 celkem 41. Máte je v příloze č. 1 naprosto přehledně v naší zprávě.

Ještě dříve, než tak učiním, mi, prosím, dovolte krátkou informaci k hospodaření NKÚ. Snažíme se jít příkladem a snižovat své výdaje. Takže z rozpočtu plánovaného na rok 2013 se nám podařilo ušetřit téměř 44 miliónů Kč. Hlavní položka v tom ušetření se týkala nákladů na nájem, a to proto, že se nám podařilo uzavřít novou nájemní smlouvu, která je uzavřena na dva roky. Následně pak máme čtyřikrát za sebou opční smlouvu po dvou letech a dostali jsme se na nájemné téměř o polovinu, nebo o více než polovinu nižší, takže dneska jsme v nájmu za 16,7 milionu Kč na rok. Další ušetřené výdaje potom byly z běžných výdajů – telekomunikační služby, pohonné hmoty atd.

Já jsem říkala, že bych se zde skutečně ráda zmínila o kontrolních závěrech z kontrolních akcí, protože je považuji skutečně za velmi seriózní materiál, s kterým jsem se měla možnost seznamovat tři roky jako místopředsedkyně kontrolního výboru v Poslanecké sněmovně. Teď si dovolím trochu s odstupem času říci, že určitě si zaslouží kontrolní závěry z kontrolních akcí daleko větší pozornost Parlamentu, tedy Poslanecké sněmovny i vás, protože v kontrolních závěrech opravdu najdeme spoustu odpovědí na problematiku, která se tady táhne několik let.

Já jsem si tady připravila takové shrnutí sedmi klíčových oblastí, kterými se v kontrolních závěrech zabýváme.

Výběr příjmů ze státního rozpočtu a správa pohledávek státu. Orientace na oblast efektivity výběru příjmů státního rozpočtu a správy pohledávek státu. Oblast vymáhání a odpisů daňových nedoplatků. Oblast správy odvodů za porušení rozpočtové kázně. Novou oblastí v plánu pak byla oblast správy příjmů z loterií a jiných podobných her.

Druhou klíčovou oblastí bylo hospodaření vybraných organizací s majetkem a peněžními prostředky státu. Konkrétně jsme se například zaměřili na státní podnik Řízení letového provozu na ministerstvu dopravy a další organizační složky.

Třetí klíčovou kapitolou bylo vynakládání finančních prostředků na finanční a komunikační technologie. Tady bych řekla, že se jednalo o kontrolní činnosti, které byly prováděny i v předchozích letech, a to jak z důvodu výrazného nárůstu objemu prostředků vynaložených na tyto technologie, tak i s ohledem na rizikové aspekty spojené s účelností a hospodárností jejich pořízení.

Čtvrtá oblast – u té bych se skutečně chtěla zastavit, protože je to oblast v této době velmi aktuální. Je to čerpání finančních prostředků z fondů EU. Čerpání prostředků EU bylo opakovaně vyhodnoceno jako riziková oblast pro náš úřad. Jak vyplynulo i z některých doposud provedených kontrol programů a projektů spolufinancovaných z prostředků EU, do plánu 2013 byly tedy mimochodem a mimo jiné zařazeny kontroly operačních programů Podnikání a inovace, Životní prostředí, Rybářství a Přeshraniční spolupráce česko-polská.

Já bych skutečně chtěla využít toho, že teď před vámi stojím a upozornit, že to, co zjišťujeme v kontrolách v průběhu několika let se stále a stále opakuje. Nejčastější zjištění NKÚ se týkala porušování zákona o veřejných zakázkách. Trochu mi to už přijde jako evergreen, protože o veřejných zakázkách mluvíme stále. On to není evergreen, ona je to krutá skutečnost. Porušování podmínek podpory – druhá klíčová věc, která se stále opakuje. Vykazování nezpůsobilých výdajů. Neúčelnost, nehospodárnost a nedostatečná funkční kontrola.

Tady připomínám opět věc, která se táhne léta a léta, setkáváte se s ní vy, setkává se s ní Poslanecká sněmovna. Teď nehovořím o kontrole NKÚ, ale hovořím o zákoně 320, o zákoně o finanční kontrole, který asi pravděpodobně v nejbližší době shledá změny. Tak jak mám informace, ministerstvo financí připravuje novelu tohoto zákona. A nedostatečná a funkční kontrola, bych řekla, že je skutečně jeden z kamenů úrazu.

Pátá oblast – vybrané významné investiční programy státu a dotační tituly.

Šestá oblast – zadávání veřejných zakázek.

Sedmá oblast – významné změny v účetnictví a výkaznictví. Tady opět chci upozornit na klíčovou věc, která se táhne bohužel jak červená nit problematikou řady kontrolních závěrů, nekonsolidované účetnictví, účetní závěrky. Jestliže máme 10 systémů na účtování a na jednom resortu zjistíme tři různé systémy, které spolu nekomunikují atd. – velice špatný stav. Možná, že jsme v době, kdy se připravuje vyhláška 410 a její novela možná že částečně tento stav napraví. Ale já upozorňuji, že je to jeden z klíčových nedostatků, na který narážíme vlastně téměř při každé druhé kontrole.

Já teď mám ještě před sebou shrnutí takových nejzávažnějších nedostatků, které byly zjištěny nejen za poslední rok, ale opakují se. Opakují se stále. Já si dovolím skutečně vybrat jenom některé, protože vás nechci zdržovat, vy jste všichni výroční zprávu četli. Takže si dovolím jenom některé z těch deseti, které tady mám připraveny.

Nehospodárnost a neefektivita při výběru některých příjmů státu, nízká efektivita při vymáhání daňových nedoplatků. Klíčová věc. U čeho bych se ale opravdu chtěla zastavit – vláda připravuje a schvaluje nových devět operačních programů, má už jich schváleno – nevím, jestli 7, nebo jestli postoupili dál, omlouvám se. Ale my teď schválíme nové operační programy a před námi bude období 2014 až 2020. Na co chci opravdu výrazně upozornit – na špatné a nekvalitní projekty. Jestliže na začátku nastavíme špatné podmínky, špatná kritéria kontrolovatelnosti, nemůžeme se špatnými projekty nic dělat, a pak se děje to, co se děje, to, co zjišťujeme my při kontrolách, co se zjišťuje i při dalších kontrolách. Dostáváme se do situací, které známe – nečerpáme, sankce atd.

Já bych už směřovala své vystoupení ke konci. My jsme minulý týden na NKÚ měli tiskovou konferenci, kde jsme představovali jeden z našich klíčových materiálů. Jeden z nich je výroční zpráva, kterou zde dnes přednáším. Druhý je EU Report. Já jsem nedávno měla jednání s jedním panem náměstkem z jednoho ministerstva, který mi říkal: Já mám bezva nápad, nemohli byste nám nějak shrnout vaše kontroly a výsledky do nějakého materiálu uceleného, který by nám říkal, co evropské peníze, co čerpání evropských prostředků. Já jsem na té tiskovce říkala: To je přece EU Report, mám ho tady. Ten EU report vychází letos, vycházel pět, šest let zpátky. V EU Reportu je všechno podstatné podchyceno. Je potřeba s těmi výsledky skutečně pracovat.

Když jsem byla tady u vás v Senátu loni, měla jsem zde vystoupení jako úplně nová představitelka NKÚ, mé vystoupení mělo téma "kontrola je součástí řízení". Já to mohu zopakovat dnes a myslím si, že to budu moci zopakovat i za dva, tři roky, pokud budu živa a budu mít k tomu prostor. Já jsem teď chtěla trochu využít této chvíle a maličko apelovat na Parlament, a to proto, že jsem z těchto řad vzešla. Jestliže chci řídit, musím mít perfektní kontrolu. A jestliže máme někoho, kdo řídí tento stát, tak pak máme také toho, kdo stát a jeho řídící pozice kontroluje. A to je Parlament.

Já jsem vám tady skutečně chtěla nabídnout to, co NKÚ produkuje, ve formě svých kontrolních závěrů. Je tam obrovské množství informací, na základě kterých vy, páni senátoři, můžete opravdu kontrolovat vládu. Můžete kontrolovat opatření, která vláda navrhuje, zda je plní, zda je přijímá. A nejsou to zjištění, která by vždycky měla vést k tomu, že ukážeme prstem, že někdo za něco může, ale jsou to opatření, která vedou k systémovým změnám. A to je to klíčové. NKÚ je zjišťovací orgán. Zjišťuje a zpracovává svá zjištění. Ale vy jste ti, kteří můžete vládu kontrolovat, zda pracuje se svými návrhy na opatření, zda je přijímá a zda mění věci k lepšímu.

Já se moc omlouvám, trochu jsem možná zavzpomínala na svou pozici poslance a uvědomila jsem si, v čem také má Parlament své rezervy. Pokud je využijete, budu velice ráda a přeji vám k tomu hodně sil. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní viceprezidentko. Požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 269/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Leopold Sulovský, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já si myslím, že tento bod byl docela dostatečně a vyčerpávajícím způsobem popsán a že moje zpravodajská zpráva by zbytečně natahovala program. Proto bych vám chtěl říct, že VHZD svým 218. usnesením z 29. schůze dne 15. května 2014 k výroční zprávě NKÚ za rok 2013, senátní tisk č. 269, udělal toto rozhodnutí:

Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Miloslava Kaly, prezidenta NKÚ, po zpravodajské zprávě senátora Jana Veleby a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí výroční zprávu NKÚ za rok 2013, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru Senátu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Výroční zprávu dále projednal ústavně-právní výbor. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 269/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Lubomír Franc, který má nyní slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Lubomír Franc:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu také velmi stručný. Ústavně-právní výbor projednal Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2013 na své 34. schůzi dne 28. května 2014. Po úvodním slově pana prezidenta NKÚ Miloslava Kaly a po zpravodajské zprávě senátora Lubomíra France a po rozpravě výbor přijal toto usnesení:

I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2013 na vědomí;

II. určil zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Lubomíra France;

III. pověřil předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Z mé strany vše, děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážená paní viceprezidentko, vážené senátorky, vážení senátoři. Bylo tady řečeno něco o nutnosti kontroly. Ale kontrola by také měla odstraňovat zjištěné nedostatky, měla by to být pomoc kontrolovaným lidem a subjektům. Bohužel k tomu nedochází, a tady už to také zaznělo. A je to varovný signál pro Českou republiku. Je otázka, jestli si někdo přeje systémové změny, které ve spolupráci s NKÚ by měl navrhovat Parlament ČR. Obávám se, že tomu tak není.

Chtěl bych se zeptat, jaké je řešení závěrů NKÚ? Je pěkné, že si tady přečteme výroční zprávu, je pěkné, že si tam přečteme jednotlivé kontrolní zprávy, ale jaké jsou postihy? Podle mých informací skorem žádné. Kolik trestních oznámení NKÚ podal a jestli z toho byl nějaký efekt? Kolik odvolaných ministrů nebo jejich náměstků bylo postiženo za nedostatky jednotlivých resortů? A jsou to nedostatky poměrně veliké a velké ztráty způsobují pro všechny české občany. Je to úmysl, hloupost úředníků nebo neschopnost, nebo se to všechno zakonzervuje novým služebním zákonem? Jak to vlastně bude?

90 % vyměřených odvodů a penále od roku 2011 do 1. čtvrtletí roku 2013 bylo odpuštěno nebo nebylo vymáháno. Generální ředitelství prominulo 9,8 mld. Kč, tj. 73 procent. To jsou jenom nástřely, jenom náznaky ministerstva financí, toho ministerstva, které by mělo hlídat, a doufám, že pan Babiš to bude dělat jinak, jak slíbil voličům. Je to i o nevymahatelnosti, nedobytnosti pohledávek ve výši 124 mld. Kč, jak jsem se ve zprávě dočetl. Dokončení dálnic a rychlostních silnic, půjde o trvalý stav, konstatuje NKÚ pro pana ministra, který tady sedí. A aby se docílilo minimálního stavu, bude trvat ještě 32 let! 32 let, a nikdo si s tím neláme žádnou hlavu.

Dočetl jsem se tam také neveselé zprávy o hospodaření českého zdravotnictví, dokonce i o jedné fakultní nemocnici, dovolím si to říci, v Ostravě. A vidíte, přitom ministr je bývalý ředitel této nemocnice. Jak to tedy bude dál v českém státě?

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážená paní viceprezidentko, kolegyně a kolegové, já jenom velmi stručně několik věcí v návaznosti na zprávu paní viceprezidentky.

První je, že jste si asi všimli toho, že Nejvyšší kontrolní úřad uskutečnil celkem 41 kontrolních akcí. Vím, že kontrolní akce je něco jiného než samotná kontrola jednoho subjektu, ale pokud by se stalo to, o co usiluje řekněme část našich kolegů a Nejvyšší kontrolní úřad by začal kontrolovat např. i municipality, tak by to potom znamenalo, že by se na jedno město nebo obec dostalo jednou za 152 roků!

To je první věc, kterou vám chci sdělit.

Druhá je, že pokud jste dobře poslouchali paní viceprezidentku, a když ona říkala, kde vlastně došlo k největším pochybením, a mluvila zejména o evropských penězích, případně o dalších kontrolách, tak to byly vždy případy, ve kterých se vyskytovaly státní dotace. Jinými slovy, pokud by se takový případ investování nebo využití evropských peněz týkal obce, tak NKÚ už v tomto okamžiku tam klidně mohl jít a klidně mohl kontrolovat a nic by mu v tom nebránilo.

Dovolím si v tomto okamžiku jenom na tyto věci upozornit.

A na konec si dovolím dotázat paní viceprezidentky, zda by tady dokázala ze své pozice odhadnout, co by znamenalo pro NKÚ z hlediska jeho organizačního zajištění, případně personálního zabezpečení, pokud by se řekněme objem práce několikanásobně zvětšil.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. A zatím jako poslední je přihlášena do rozpravy paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Dobrý podvečer, paní předsedající, kolegyně a kolegové, paní viceprezidentko. Musím říci, že jsem ráda, že NKÚ existuje, ale nejsem ráda, že jeho zprávy jsou tajné, protože když se podíváme na internet, tak ke každému z nás, fyzické osobě dopluje informace – ano, tady je kontrolní akce, jsou z toho vytažené nějaké podstatné body a věci, ale chci-li kontrolní akci mít celou, musím si zažádat v rámci celého výboru a ne jako fyzická osoba Alena Dernerová nebo kdokoliv jiný. Je tedy obtížné se pak k materiálu dostat. A pak s informacemi vlastně nemohu příliš nakládat, protože jsou informace tajné, což si myslím, že není dobře, mělo by to prostě být veřejné, protože pak je to k něčemu.

Osobně musím říci, že jsem podala trestní oznámení na Exportní banku a vycházela jsem právě z podkladů NKÚ. Zarážející ovšem bylo, že tyto materiály ležely na kontrolním výboru Parlamentu, a to jenom v té krátké zprávě. Když jsem chtěla celou, musela jsem si zažádat prostřednictvím našeho hospodářského výboru a na základě toho jsem se pak jaksi dozvěděla další skutečnosti, o kterých ale nemohu hovořit.

Je pravdou, že Exportní banka je díky tomuto trestnímu oznámení nyní vyšetřována a doufejme, že se na něco přijde, protože tam vaše závěry byly jednoznačné.

Pak si náš zdravotní výbor vyžádal kontrolní materiál z kontroly hospodaření fakultních nemocnic a nyní si žádáme nově o kontrolní závěry z kontroly Průmyslové pojišťovny. Musím tedy říci, že náš zdravotní výbor je v tomto směru velmi aktivní, a uvidíme, k jakým závěrům dospějeme.

Na jedné straně kontrolujeme, ale na druhé straně, když něco zkontrolujeme, je pak velký problém řešení co s tím, když na něco přijdeme, protože pak je problém odsoudit, všechno se vleče a nakonec se to rozplyne a nikdo potrestán není. A pokud nikdo nebude nikdy potrestán, tak se tady bude krást dál. To je jednoduchá rovnice.

Co se týče evropských peněz. Ano, co je tu nové plánovací období, dozvěděla jsem se, že existuje tzv. IROP, to je Integrovaný regionální operační program. A už teď mám z toho trošku hrůzu, protože v rámci IROPu vznikají najednou pakty zaměstnanosti, o kterých vlastně nikdo nic pořádně neví. A tento pakt zaměstnanosti vlastně byl kritizován, byl jednou z 88 výtek, které nám dala Evropská komise právě při domluvě o partnerství.

Myslím si tedy, že budete mít další práci, protože jestli se toto nějakým způsobem nenarovná, a hlavně se jedná o lidi, kteří potom v paktech zaměstnanosti a v maskách, v místních akčních skupinách, budou, budete tedy pracovat dál.

Přeji hodně činorodosti, hodně úspěchů a chtěla bych, abychom se i my občané, nejenom ústavní činitelé, dostali k vašim závěrům jednodušeji a aby byly veřejné, protože ti všichni, kteří jsou tam kontrolováni, jsou vlastně ti, kteří manipulují s našimi penězi. To jsou peníze veřejné, peníze nás všech. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. A v této chvíli je přihlášen pan senátor Petr Vícha, předseda klubu sociální demokracie. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, na základě žádosti pana předsedy Senátu a po dohodě s kolegy předsedy klubů dávám procedurální návrh, abychom i po 19.00 hodině jednali a hlasovali, ale pouze o dvou bodech, které jsme neprojednali v dopoledním programu, a to jsou senátní tisky č. 315 a č. 270, které předkládá pan ministr dopravy Antonín Prachař, který je zde přítomen. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane předsedo, za návrh. Je to procedurální návrh a o něm se hlasuje bez rozpravy. Svolám senátorky a senátory k hlasování.

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, abychom dnes jednali i hlasovali po 19.00 hodině, tak abychom projednali ještě dva body pana ministra dopravy Antonína Prachaře.

V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji vám, můžeme tedy pokračovat v našem jednání. A mám v této chvíli přihlášeného do rozpravy pana senátora Vladimíra Drymla. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Prostřednictvím paní předsedající k paní senátorce Dernerové. Ono je to možná v některých případech i trošku dobře, že některé věci se nezveřejňují. I když na druhé straně by lidé konečně pochopili, kdo je řídí a kam se dávají jejich peníze.

Ale chtěl bych vám tady přečíst jenom jeden názorný příklad z oblasti zdravotnictví, který oba dobře známe a o kterém se zmiňuje Nejvyšší kontrolní úřad ve Výroční zprávě za rok 2013. Myslím si, že to je velmi alarmující záležitost, že ministerstvo zdravotnictví, zastoupené tehdy jedním z nejlepších ministrů zdravotnictví, nejdéle sloužícím, panem ministrem Hegrem, nemělo přehled o pořízené technice, nezajištění podmínek účelného hospodárného systému nakládání s veřejnými prostředky. To je všeobecně známo.

Ale tady je citován i příklad z Fakultní nemocnice Ostrava, kde počítačový tomograf modernizovaný z dotací ve výši 15 mil. Kč byl využíván pouze 21 měsíců, to znamená, ani ne dva roky, poté byl uložen do skladu, neboť tato fakultní nemocnice místo něj pořídila úplně nový přístroj z prostředků EU.

Kontrolou NKÚ u fakultních nemocnic byly zjišťovány nedostatky především v zadávání veřejných zakázek. To je to, co neustále kritizujeme a za co nejsou postihy pro ředitele. Přitom byla zjištěna absence konkurenčního prostředí, když fakultní nemocnice posuzovaly zadávací řízení, ve většině případů, v 73 procentech, což je skoro ve tří čtvrtině případů, pouze jedinou nabídku. Slyšíte dobře – pouze jedinou nabídku! Jsou to státní nemocnice.

Vláda však neakceptovala výsledky kontroly NKÚ, bohužel, a nepřijala opatření, aby ministerstvo zdravotnictví zpracovalo návrh koncepce rozvoje fakultních nemocnic a pořídilo přehled o přístrojovém vybavení nemocnic a registr referenčních cen přístrojů, který by využívalo pro jejich pořizování z veřejných prostředků. Stále tak hrozí riziko nehospodárného a neefektivního vynakládání finančních prostředků.

To jsou asi ty zdroje, o kterých mluví i současný ministr financí pan Babiš.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Nikoho dalšího do rozpravy přihlášeného nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se paní viceprezidentky, zda chce ještě zareagovat. Je tomu tak, prosím, paní viceprezidentko, máte slovo.

Zdeňka Horníková:  Vážené dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, zareaguji skutečně velmi stručně, tolik, kolik mi dovoluje zákon, protože mohu skutečně reagovat pouze na něco.

Pan senátor Dryml – kontrola pomoci, odstraňovat nedostatky. Znovu říkám, že NKÚ je zjišťovací orgán. Jedinou sankci, kterou můžeme udělit, je 50 000 Kč kontrolované osobě, která odmítne předložit doklady. Dokonce si myslím, že je to správně. Máme jasné rozdělení postavení ve společnosti, a tak, jako máme moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, tak máme nejvyšší nezávislý kontrolní úřad.

Pokud se týká trestního oznámení, naše předpisy jasně praví, že pokud kontroloři najdou pochybení při rozpočtových pravidlech, rozpočtové kázni, samozřejmě podáváme trestní oznámení.

Byl zde dotaz, kolik těchto trestních oznámení je. Řekla bych, že to je v řádu do dvaceti.

Možná bych tady zmínila, že NKÚ uzavřel s Nejvyšším státním zastupitelstvím dohodu o kooperaci a spolupráci, abychom to, co podáváme, podávali vždycky velmi fundovaně.

Bylo tady zmíněno, že ten, kdo je výkonným orgánem, je ministerstvo financí především, dále jsou to jednotlivé resorty. A jak jsem se tady zmínila, finanční kontrola a vůbec kontrola je podle mého názoru nefungující systém v ČR. Upozorňovala jsem na to už jako poslankyně, teď to bohužel musím znovu potvrdit. Kontrol máme hodně, ale kontroly se často míjejí, nebo naopak se umocňují, takže když jsme projednávali novelu zákona č. 320 o finančních kontrolách, našla jsem případ, že také na jedné kontrolované osobě na jedné akci se potkalo devět kontrol. Myslím, že to je poměrně alarmující.

K panu senátorovi Vystrčilovi – municipality. I já teď budu asi trochu kacíř, ale navážu na to, co jsem teď řekla. Kdyby řádně fungoval kontrolní systém tak, jak je teď postaven, vyřešili bychom řadu problémů a nemuseli bychom přemýšlet o rozšíření kompetencí NKÚ.

Já proti rozšíření kompetencí NKÚ vůbec nic nemám. Pokud kompetence budou rozšířeny, je to vyloženě politické rozhodnutí Parlamentu ČR. Za sebe mohu říci, že NKÚ je připraven se vypořádat se všemi kompetencemi, které mu budou přiděleny. Bude se na to samozřejmě muset připravit personálně i finančně.

Co se týče paní senátorky Dernerové, tajnost zpráv. Nerozumím tajnosti zpráv, protože kontrolní akce je ukončena kontrolním závěrem, který je schvalován kolegiem a kontrolní závěry jsou zveřejňovány.

Jsou zveřejňovány ve Věstníku, jsou zveřejňovány v písemné i v elektronické podobě a kontrolním závěrům předcházejí kontrolní protokoly, které jsou řádně projednávány v systému kontroly i jako úřadu. Pokud dojde ke zpochybnění některých závěrů v kontrolních protokolech, jsou projednávány v několika stupních, poslední stupeň je zase kolegium.

Kontrolní protokoly máte vy jako poslanci a senátoři k dispozici, ale správně paní senátorka zmínila, není to na požádání jednoho senátora jako fyzické osoby, ale je to na požádání orgánu.

Jestli je to dobře nebo špatně, jestli to nevyhovuje, můžeme se o tom bavit. Je to změna zákona. Ale pokud požádáte i o protokoly, máte cestu, jak je dostat.

Tak to byl Věstník, o trestních oznámeních už jsem hovořila. Podáváme je orgánům v trestním řízení, další postup je vám znám.

Pokud se týče plánu kontrolní činnosti, ten je schvalován celým kolegiem. Možná pro zajímavost bych uvedla, že jsme v loňském roce odpovídali na 19 dotazů občanů podle "stošestky" a dostali jsme necelých 500 podnětů od občanů v písemné formě, asi 28 procent z toho byly podněty, které jsme mohli při práci použít.

Prosím pěkně, ještě k podnětům ke kontrolní činnosti, které dostáváme. Zase uvedu jeden příklad. Dostali jsme podnět z Poslanecké sněmovny, týkal se mimochodem zdravotnictví. Než my připravíme kontrolní akci, která mimochodem je v řádu milionů, která zaměstná řadu lidí, tak také, pokud se my máme chovat efektivně, účelně, hospodárně, musí kontrolní závěr mít skutečně nějakou hodnotu. Pokud dostáváme podněty, které je možno zařadit již do probíhajících akcí, činíme tak. Pokud dostaneme podnět, a ten jsme dostali z Poslanecké sněmovny, ověřili jsme si, které kontroly už vykonalo ministerstvo zemědělství, které kontroly vykonalo ministerstvo financí, které kontroly jsme udělali už sami na NKÚ, když jsme si to dali dohromady, tak jsme zjistili, že de facto na dotaz, který jsme měli, už všechny kontroly proběhly. Nebylo už co kontrolovat, protože kdyby bylo co kontrolovat, trochu odpovídám paní senátorce Dernerové, a byl to případ Ostravy a Homolky, už celou věc měla v rukou policie, šetřila to policie, takže tam už jsme my jednat nemohli.

Nové operační programy nejsou v kompetenci NKÚ.

Nevím, jestli jsem odpověděla na všechno, ale snad to stačí. Pokud ne, jsem připravena kdykoli, kdekoli, i osobně vás přijmout u nás na úřadu a ráda si s vámi pohovořím. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní viceprezidentko. A nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby shrnul průběh přípravy a podal návrh na hlasování.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozpravě vystoupili čtyři senátoři, z toho jeden dvakrát. Myslím, že dotazy byly zodpovězeny, pokud ne, tak bylo řečeno, že kdykoliv, kdekoliv je možno se k odpovědím dostat. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Mohu tedy svolat všechny senátorky a senátory k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu vzít na vědomí Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2013.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 59 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji paní viceprezidentce a přeji jí i jejímu Nejvyššímu kontrolnímu úřadu hodně úspěchů. A nechť nálezů je co nejméně, jestli to mohu vyslovit takto. To by znamenalo, že státní správa a veřejná správa funguje dobře. Ještě jednou děkuji. Děkuji i panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím.

My ale budeme pokračovat ještě následujícím bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 315

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 315. Návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař, kterému uděluji slovo. Pane ministře, prosím.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Ještě jednou dnes hezký podvečer, vážená paní předsedající, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, páni senátoři.

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 315. Poslanecká sněmovna schválila a postoupila Senátu k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o stručnou dílčí novelu zákona o dráhách zaměřenou výlučně na implementaci práva EU.

Předložený návrh zákona představuje poslední nápravné opatření reagující na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C545/10. V tomto rozhodnutí Soudní dvůr mimo jiné konstatoval, že rozhodování drážního úřadu coby regulačního subjektu podle směrnice 2000/14, tedy zejména v oblasti přidělování kapacity dopravní cesty, její užívání a sjednávání ceny za její užití, může být přezkoumatelné pouze soudem a tomuto přezkumu nesmí předcházet správní přezkum, tj. podle zákona o dráhách odvolání k ministerstvu dopravy.

Předložený návrh novely zákona o dráhách na tento požadavek reaguje a u vybraných řízení vedených drážním úřadem vylučuje správní přezkum prováděný ministerstvem dopravy. Rozhodnutí drážního úřadu v těchto věcech budou tedy napadnutelná pouze soudní žalobou.

Z hlediska věcného co do výše popsaného mechanismu jsou zahrnuta řízení týkající se obsahu prohlášení o dráze, přidělování kapacity dopravní cesty, sporů při uzavírání smluv mezi provozovatelem dráhy a dopravcem, o provozování drážní dopravy a dále řízení o dočasném omezení a zastavení drážní dopravy. Dále jsou zahrnuty i vybrané delikty v naprosté většině vlastníka nebo provozovatele dráhy, které souvisejí s porušením povinností při přidělování kapacity, omezování nebo zastavování drážní dopravy.

Návrh rovněž obsahuje přechodné ustanovení, podle kterého se již zahájená řízení dokončí podle stávající právní úpravy, a to z důvodu právní jistoty účastníků.

Při zohlednění statistik rozhodování drážního úřadu a ministerstva dopravy v uplynulých letech je zřejmé, že navržený model dopadne na relativně malý počet rozhodnutí drážního úřadu. Za poslední období soudy přezkoumávaly pouze osm takovýchto podání.

Vypuštění správního přezkumu prvoinstančního rozhodnutí drážního úřadu prostřednictvím odvolání by tedy nemělo mít za následek významný nárůst žalob a možné přetížení soudů.

Je třeba rovněž říci, že navržené řešení představuje především pokud možno rychlou reakci na rozhodnutí Soudního dvora EU a zohledňuje stávající organizaci státní správy v oblasti drážní dopravy a materiální možnosti jednotlivých úřadů. Jedná se ovšem pouze o řešení dočasné, a to do doby provedení transpozice směrnice 2012/34 v příštím roce. Tato transpozice bude provedena rozsáhlou novelou zákona o dráhách, ve které bude mj. i koncepčně zcela nově vymezeno postavení, činnost a pravomoci regulačního subjektu v návaznosti na novou úpravu této směrnice 2012/34.

Návrh byl vedle mezirezortního připomínkového řízení rovněž projednán pracovně a odsouhlasen zástupcem Evropské komise.

Při projednání v Poslanecké sněmovně bylo do návrhu doplněno prodloužení vnitrostátní výjimky z uplatňování vybraných požadavků nařízení EU o právech cestujících v železniční dopravě, a to v souladu s uvedeným nařízením, do prosince 2019. S ohledem na možnosti železničních dopravců, a nejedná se pouze o České dráhy, a provozovatelů infrastruktury v ČR je tento krok účelný tak, aby se náklady na zavedení všech požadavků nařízení rozložily v čase. Zároveň se nejedná o snižování práv cestujících v drážní dopravě, neboť již teď na základě nařízení a přepravních podmínek jimi České dráhy disponují. Ministerstvo dopravy tedy tuto právní úpravu podporuje.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR na svém jednání dne 17. 7. návrh podpořil a věřím, že Senát schválí návrh zákona jako celek. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk číslo 315/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 315/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, jak již uvedl pan ministr, jediným záměrem postoupeného návrhu zákona původně bylo uvedení českého práva do souladu se závazky vyplývajícími pro ČR z členství v EU a jako reakce na rozsudek Soudního dvora z 11. července 2013. Pokud by tento závadný stav nebyl odstraněn, je Komise oprávněna zahájit nové řízení pro porušení povinnosti, tentokrát ovšem již podle článku 260 s cílem uložit členskému státu zaplacení paušální částky nebo penále.

Posléze byl Poslaneckou sněmovnou návrh doplněn o změnu § 36a, která je také úzce provázána s evropským právem, neboť navazuje na aplikaci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1371/2007 ze den 23. října 2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, kdy může stát udělit výjimku z uplatňování některých jeho ustanovení na dobu nejvýše pěti let, a kterou lze obnovit pouze jednou na dobu nejvýše pěti let.

Co se týká právní části novely, Komise v žalobě namítala rozpor s článkem 30 směrnice, kdy zákon o drahách umožňuje napadnout rozhodnutí Drážního úřadu, který je regulačním subjektem v ČR, odvoláním k Ministerstvu dopravy.

Soudní dvůr označil žalobu za opodstatněnou ve čtyřech bodech. Vyhověl pouze první části předmětného žalobního důvodu. Naopak opodstatněnost tvrzení, že Drážní úřad nemá pravomoc jednat z vlastního podnětu, ani tvrzení ohledně pravomocí regulačního subjektu v souvislosti s úrovní či systémem poplatků za použití infrastruktury, se Komisi nepodařilo podle Soudního dvora prokázat. Konkrétní naplnění, co může Drážní úřad, ve kterých situacích, co rozhoduje, o čem rozhoduje, o přechodných opatřeních a případně dalších pravomocích Drážního úřadu pan ministr již hovořil a nebudu je tedy opakovat.

Cílem směrnice je dle Komise umožnit regulačnímu subjektu, to znamená Drážnímu úřadu, samostatně rozhodovat a přijímat rychle a efektivně opatření k nápravě situace na trhu. Z uvedeného vyplývá, že proti vypočteným rozhodnutím bude nadále, na rozdíl od stávající úpravy, existovat jediný opravný prostředek, a to soudní přezkum.

Jak již jsem uvedl, Sněmovna učinila do osnovy zásah vložením nového bodu 1 do čl. I, kdy může členský stát udělit výjimku z uplatňování některých jeho ustanovení na dobu nejvýše pěti let, kterou lze obnovit pouze jednou na dobu nejvýše pěti let. Právě k takovému obnovení má nyní dojít. O datu pan ministr hovořil, datum 3. prosince 2014 se tak posouvá o pět let na 3. prosince 2019.

Jak řekl pan ministr, vlastně prakticky se to týká Českých drah a postupně se zavádějí jednotlivé atributy budoucího dokončení transformace. Můžu říct, že v situaci, kdy se jedná o odškodnění z ceny přepravního dokladu a pomoci cestujícím v případě zpoždění o více než 60 minut spočívající v poskytnutí jídla a občerstvení, ubytování, náhradních dopravních spojů atd., jsem měl možnost zažít prakticky. Byla to, jak říkám, škaredá středa, kdy před 14 dny došlo k nehodě na železnici, k tragické události a byly také bouře, které narušily techniku. Vím, že průvodčí nabízeli každému cestujícímu doklad ať již pro omluvu v práci, nebo pro odškodnění. Myslím si, že toto opatření funguje.

V příštím roce nás čeká velká novela o drahách, která předpokládá vstup regulátora, liberalizaci, živou dopravní cestu a další, které naplní požadavky evropského práva i moderní veřejné železniční přepravy. Poslanecká sněmovna nepoužila k projednávání předlohy zkrácený režim dle § 90, jak bylo navrhováno, nicméně po diskusi byla doba projednávání ve výborech zkrácena na 5 dní a lhůta mezi 2. a 3. čtením na 48 hodin, což umožnilo předlohu projednat během jedné schůze Poslanecké sněmovny.

V závěrečném hlasování, kdy byl akceptován jediný pozměňovací návrh týkající se práv a povinností cestujících v železniční přepravě, bylo z přítomných 105 poslanců pro přijetí novely zákona 87 poslanců, proti nebyl žádný.

Vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k potřebě rychlé nápravy porušení unijního práva a uplatnění výjimky z použití některých článků nařízení na provozování vnitrostátní veřejné drážní osobní dopravy navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu PČR vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miloš Malý. Ano, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, ústavně-právní výbor se zabýval tímto materiálem speciálně proto, že se tedy vlastně náš správní systém, který je dvoustupňový, to znamená základní rozhodnutí a potom odvolací systém, se tady mění v podstatě jenom na jednostupňový, to znamená, že je rozhodnutí a toto rozhodnutí je napřímo přezkoumatelné správním soudem. A vycházíme z toho, že jsme se podívali, o jaké věci vlastně se tam rozhoduje. Jsou to věci, které nesnesou odkladu. Je to například o úpravě provozu na dráze při výluce. Tam nemůžeme čekat, že by bylo možné absolvovat celý tento dvoustupňový proces a následně ještě dejme tomu soudní přezkum. A z hlediska praktičnosti a rychlosti rozhodování v těchto věcech opravdu nedochází k újmě občanům, že nebudou ukráceni na svých právech, a tento přístup je možný a samozřejmě dokonce bude i efektivnější a rychlejší. Takže ústavně-právní výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, za druhé určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého a pověřuje předsedu výboru pana senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásila paní senátorka Veronika Vrecionová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobrý den, hezký podvečer. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, paní předsedající, já mám velice stručnou připomínku. Ten návrh v podobě, který předložila vláda, je zcela v pořádku, nicméně mám problém s pozměňovacím návrhem z Poslanecké sněmovny, který předložil pan poslanec Kolovratník, a to je ta pětiletá výjimka, o které mluvil i pan ministr, i pan zpravodaj, takže myslím, že není třeba, abych se tomu více podrobně věnovala. Mně jde o to, že oni oba říkají, že se nejedná o omezení práv cestujících. Já jsem přesvědčena, že jedná. Pan kolega Korytář zmiňuje, že už dnes i ty dráhy stejně se v případě nějakého zpoždění o cestující postarají, tak potom nevidím žádný důvod, proč výjimku opět prodlužovat.

Myslím, že tady na misce vah je zájem dopravce a zájem cestujícího. A já vás velice žádám a apeluji na vás, abyste upřednostnili cestujícího a podpořili můj pozměňovací návrh, který máte před sebou a který bych případně v podrobné rozpravě načetla. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji, paní senátorko. Nikoho dalšího nemám přihlášeného. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda se chce ještě vyjádřit k obecné rozpravě. Ne? Ani k pozměňovacímu návrhu? Záleží na vás. Ano, prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Vážená paní předsedající, já jsem se chtěl k návrhu paní senátorky vyjádřit až v závěrečném slovu, ale využiji tuto nabídku. Jako předkladatel nesouhlasím s takovýmto pozměňovacím návrhem. Myslím si, že práva cestujících jsou dostatečně ošetřena, a chtěl bych říct, že veškerých výjimek, které umožňují evropské předpisy, využívají veškeré železniční společnosti. Je to skutečně o nákladech a musíme si uvědomit, že České dráhy skutečně za poslední období nevzkvétají jako státní podnik a bývalé vedení nám tam přivodilo spousty a spousty problémů. Takže je zatěžovat teď a možná i znepříjemňovat v konečné fázi cestujícím skutečnost – a nejedná se jen o České dráhy, jedná se o další dopravce – by znamenalo možná i nějaké další soudní přezkumy a odvolání. Připravujeme rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci tranzitních koridorů a budou tam výluky. Můžeme se dostat do situace, kdy by cestující požadovaly náhrady od státu. Takže zásadně nesouhlasím s jakýmkoliv takovýmto pozměňovacím návrhem. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře. Upozorňuji, že to bylo v podstatě závěrečné slovo, protože už jsme uzavřeli obecnou rozpravu. Nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby rozpravu shrnul a řekl, o čem budeme hlasovat.

Senátor Karel Korytář:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, v rozpravě vystoupila jedna senátorka. Z usnesení výboru vyplývá v obou případech souhlasné stanovisko, to znamená přijetí. Byl podán jeden pozměňovací návrh. Toť vše. Takže budeme hlasovat o usnesení výboru hospodářského i ústavně-právního – schválit.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ano, děkuji. Čili byl dán z výborů zatím jediný návrh, a to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy všechny svolám k hlasování. (Znělka.)

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 28 se z 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji tedy panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a vám všem a projednávání tohoto bodu končím.

My ale budeme pokračovat, a to posledním bodem dnešního jednání, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí a k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, přijatá Mezinárodní námořní organizací dne 2. listopadu 1973

Tisk č. 270

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 270 a uvede ho opět ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař:  Děkuji. Paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, úmluva s označením MARPOL, je nejvýznamnější mezinárodní smlouva, která se zabývá problematikou ochrany mořského prostředí před znečištěním z lodí. Byla přijata na mezinárodní konferenci 2. listopadu 1973. Její odborné přílohy stanovují technické požadavky na konstrukci námořních lodí a jejich vybavení tak, aby v maximální míře minimalizovaly riziko úniku škodlivin do prostředí.

Z důvodu celosvětově stoupající péče o ochranu ovzduší přijaly smluvní strany úmluvy dne 26. září 1997 pozměňující protokol. Protokolem byla k původním přílohám 1-5 připojena příloha 6 stanovující pravidla pro omezování plynných exhalací z lodí. Z hlediska ochrany mořského prostředí a globálního významu úmluvy MARPOL je žádoucí, aby ČR vyjádřila souhlas být vázána všemi jejími částmi. Přístup k protokolu z roku 1997 je nezbytný i z důvodu naplnění závazků ČR, které jí plynou z členství v EU. Materie obsažená v úmluvě je úzce spjata s unijní právní úpravou zaměřenou na oblast technické způsobilosti plavidel a sankcionování za znečištění mořského prostředí. Praktický dopad úmluvy MARPOL je zjevný u námořních jachet, které plují pod vlajkou ČR, neboť také spadají do působnosti úmluvy. Jejich počty nejsou v ČR bezvýznamné, dosahují řádově stovek kusů.

Cílem protokolu 1997 i celé úmluvy je mj. upravovat práva a povinnosti osob regulace věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Z téhož důvodu bude mít protokol z roku 1997 charakter mezinárodní smlouvy prezidentské kategorie. V zájmu formálně právního sladění procesů sjednávání úmluvy MARPOL se současnými ústavně právními požadavky přikládáme k materiálu k ratifikaci rovněž původní text úmluvy. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře, a ještě opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 270/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Dryml. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 270/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou nyní žádám o to, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Ještě jednou, dnes asi naposledy vás zdravím všechny. Mám před sebou zpravodajskou zprávu. Poslouchala jsem pana ministra a myslím, že nemám nic, co bych zásadního dodala. Pouze naše legislativa měla připomínky k formulacím toho, co bychom měli schvalovat, s čím se nám podařilo na hospodářském výboru vypořádat, a proto si dovolím vám pouze přečíst doporučení hospodářského výboru, který Senátu PČR doporučuje dát souhlas a) s přístupem k protokolu z roku 1997 k mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí a b) k ratifikaci mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, ve znění protokolu z roku 1978 k mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko, a požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Dryml. Ano, přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém 173. usnesení konstatuje, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas, ve znění shodném s legislativou:

1. S přístupem k Protokolu z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí.

2. S ratifikací Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí, ve znění Protokolu z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí.

3. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla.

4. Pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

K doporučením legislativy, přesně tak jak doporučila naše legislativa, tak jsem přečetl doporučení VZVOB Senátu. Ještě je tam jedna taková malá věc, že se můžou tyto úmluvy, dohody a protokol měnit některými nařízeními, která už nemusí podléhat schválení Parlamentu ČR. Ale myslím, že to by nemělo být na závadu, i když tam byly nějaké legislativní výhrady.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě něco dodat. (Nechce, děkuji.) Garanční zpravodajka? (Také ne.)

Mohu svolat všechny k hlasování.

Budeme tedy hlasovat o vydání souhlasu k ratifikaci, resp. vydání souhlasu s přístupem k protokolu a k ratifikaci mezinárodní úmluvy.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi. Omlouvám se, že to bylo dneska nadlouho... Děkuji mu za trpělivost. Děkuji zpravodajům a vám všem za celodenní práci.

Přerušuji naše jednání do zítřka – do 9.00 hodin.

Přeji vám hezký večer! Děkuji také pracovníkům Kanceláře Senátu za podporu našeho jednání!

(Jednání ukončeno v19.13 hodin.)