Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 30.05.2014

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 21. schůze Senátu
(2. den schůze – 30.05.2014)

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 21. schůze Senátu.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Daniela Filipiová, Vladimír Plaček, Miroslav Nenutil, Eva Syková, Eva Richtrová, Tomáš Jirsa, Alena Gajdůšková, Jaromír Strnad, Karel Korytář, Jan Veleba, Ivo Bárek, Petr Gawlas, Stanislav Juránek, Miloš Vystrčil, Jan Žaloudík, Miloš Janeček, Božena Sekaninová, Zdeněk Schwarz, Miroslav Antl, Patrik Kunčar, Pavel Trpák, Jaroslav Sykáček, Karel Kapoun, Jaroslav Zeman, Pavel Eybert, Jiří Čunek, Jaromír Štětina, Jozef Regec, Jaroslav Kubera, Jiří Dienstbier, Marcel Chládek, Alena Dernerová, Jiří Šesták, Miroslav Škaloud, Václav Homolka, Jiří Lajtoch a František Bublan.

Pro vás upozorňuji, kteří jste se ještě nezaregistrovali, abyste tak učinili; v případě, že byste kartu opomněli, vyzvedněte si náhradní v předsálí u prezence.

Ráno jsem obdržel omluvu neúčasti ministra životního prostředí Richarda Brabce a jeho žádost o vyřazení senátních tisků č. 230 a 231.

Dále jsem obdržel žádost prezidenta NKÚ Miloslava Kaly o vyřazení jeho bodu z pořadu 21. schůze Senátu. Jedná o se senátní tisk č. 269.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o těchto návrzích. To znamená, návrh pořadu ve formě vypuštění tisku č. 230, 231 a 269.

Přizvu vás k hlasování. Přítomno 34, kvorum pro přijetí 18.

Zahajuji hlasování o návrhu – vypustit uvedené tisky z pořadu schůze, jak jsem přečetl. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování č. 38. Registrováno 34, kvorum 18. Pro návrh 31, proti 2.

Návrh byl přijat.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsaná v Ženevě dne 29. dubna 2013

Tisk č. 206

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 206 a uvede ho ministr kultury Daniel Herman, kterého mezi námi vítám a uděluji mu slovo.

Ministr kultury ČR Daniel Herman:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si uvést návrh, který vláda předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingskou smlouvu o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi.

Tato mezinárodní smlouva světové organizace duševního vlastnictví byla přijata v červnu roku 2012 na diplomatické konferenci v Pekingu. Její přijetí představuje důležitý milník k překlenutí mezery v mezinárodním systému práv duševního vlastnictví. Pekingská smlouva umožní hercům a dalším výkonným umělcům podílet se i v mezinárodním měřítku s výrobci zvukově obrazových záznamů, tedy zejména s filmovými producenty na příjmech generovaných z užití filmů, v nichž účinkují. Kromě majetkových práv jim rovněž zaručí i ochranu jejich práv osobnostních.

Smlouva je plně v souladu s naším právním řádem, tzn. především s platným autorským zákonem i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Závazky převzaté smlouvou v případě její ratifikace nevyžadují žádné změny ani doplnění naší právní úpravy.

Usnesením ze dne 24. října 2012 č. 785 česká vláda vyslovila souhlas se sjednáním této prezidentské smlouvy a doporučila prezidentu republiky, aby smlouvu po jejím podpisu a vyslovení souhlasu Parlamentem ČR ratifikoval.

Současně pověřila předsedu vlády předložit smlouvu po jejím podpisu předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu k vyslovení souhlasu Parlamentem ČR s její ratifikací.

Smlouva byla za ČR podepsána. Samozřejmě s výhradou ratifikace v dubnu loňského roku.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jako gestor předmětné mezinárodní smlouvy si dovoluji – jménem vlády – navrhnout, aby Senát s ratifikací Pekingské smlouvy vyslovil souhlas. Děkuji za vaši pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Máte k dispozici míso u stolku zpravodajů – tady po mé pravici...

Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 206/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VVVK. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 206/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Šesták, kterého zastoupí pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím tedy o přednesení zpravodajské zprávy.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedo, pane ministře, v úvodním vystoupení jste slyšeli, co je podstatou tohoto vlastně doplnění dřívějších mezinárodních úmluv. V otázce autorských práv byla zacelena mezera týkající se výkonných umělců, kteří – mimochodem – zejména třeba v České republice byli dlouho zanedbáváni v otázkách další distribuce a podílu na jejich výnosech, jakož i reprízovném.

Já bych snad jen připomněl, že tento návrh již jednou v Senátu byl představen na výboru, ale z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny jsme museli z procedurálních důvodů jeho projednávání odmítnout. Nicméně, prodleva byla využita k tomu, že byly vyčištěny některé legislativně-technické nedostatky.

Nic nyní nebrání tomu, abychom nyní vyslovili souhlas s ratifikací, k čemuž vás také usnesení našeho výboru vyzývá. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Pavel Lebeda. (Nepřeje si vystoupit.) To znamená, že usnesení je asi shodné, děkuji.

Kolegyně, kolegové, otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, český Senát má být tou poslední kontrolou a pojistkou určité zákonnosti a právní jistoty. Ne vždy se mu to daří.

Já jsem si přečetl přílohu k informaci – k senátnímu tisku č. 206, kterou vypracovali naši legislativci. Tam jsou legislativně-právní zásadní a velmi významné připomínky. Vidím, že ani pan zpravodaj – vaším prostřednictvím, pane předsedající – kolega Oberfalzer se o tom ani nezmínil, což mě velmi udivuje.

Za prvé bych chtěl požádat pana ministra, a tam je to jasně řečeno, že vtahování komory Parlamentu ČR do připomínkového řízení v případě mezinárodních smluv je velmi problematické. Protože tady jsou jiné mechanismy, jiné postupy. My nejsme žádné připomínkové místo, abychom se tím řídili! I když chápu, že možná tady byla ze strany ministerstva snaha o to, aby šla nějaká informace. Ale mělo by to být trošku jiným způsobem.

Je to narušení systémové práce českého státu! Po stránce formální je s podivem – a to cituji – obsah senátního tisku a paralelního tisku Poslanecké sněmovny není totožný. Už jsme se tady s tím jednou potkali. Byla z toho možná i nějaká mediální aféra. A tady se píše něco velmi závažného!

Takže bych byl rád, jestli se s těmito legislativními připomínkami, a jakým způsobem, vypořádával garanční výbor – a co mi k tomu řekne pan ministr. Protože někdy je dobré komunikovat i s našimi legislativci! Ku prospěchu nás všech, pane ministře!

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Prosím, v rámci rozpravy se hlásí pan zpravodaj Jiří Oberfalzer. Prosím.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Chci jenom reagovat na vystoupení pana kolegy Drymla. Mám ověřeno s legislativou, že v mezidobí došlo k odstranění vytýkaných vad. Týkaly se překladu a nějakého terminologického nesouladu.

Takže je pravda, co jsem říkal, že nám je předkládán tisk v opravené podobě.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Hlásí se opět pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové – vaším prostřednictvím, pane předsedo – k panu kolegovi Oberfalzerovi. Je škoda, že nám to neřekl dříve, protože bychom si mohli ušetřit čas i moje vystoupení. Je škoda, že tak závažnou věc tady říká až po mém vystoupení – až když jsem ho k tomu vyzval.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře? Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy, Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám.

Pane ministře, chcete se vyjádřit? Prosím, máte slovo.

Ministr kultury ČR Daniel Herman:  Vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, děkuji za připomínky, které zde byly.

Procedura, kterou proběhl tento materiál, je standardní – a jak už zde bylo řečeno, překladové vady byly odstraněny. Děkuji ale za připomínky, které zde zazněly a děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vzhledem k tomu, že nepadl jiný návrh, než který je v usnesení výboru, tzn. dát souhlas s ratifikací, přistoupíme k hlasování.

V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, kvorum 19.

Budeme hlasovat o usnesení:

Senát dává souhlas k ratifikaci Pekingské smlouvy o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, podepsané v Ženevě dne 29. dubna 2013.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomu návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedna ruku. Děkuji.

Hlasování č. 39. Registrováno 36, kvorum 19. Pro návrh 34, proti nikdo.

Tento návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi a děkuji zpravodaji.

Dalším bodem je

 

Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013

Tisk č. 240

Navrhuji, abychom nejprve – podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí pana Zdeňka Prokopce, který je náměstkem pro hospodaření s majetkem a právní služby Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na našem jednání.

O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 36 senátorek a senátorů, kvorum je 19. Pro jistotu zvu k hlasování.

Budeme hlasovat o účasti pana náměstka Zdeňka Prokopce.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Pan senátor Guziana asi omylem stiskl přihlašovací knoflík. Dobře, děkuji.

Děkuji za hlasování č. 40. Registrováno 36, kvorum pro přijetí 19, pro návrh 31, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana náměstka Zdeňka Prokopce. Projednávanou zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 240 a prosím pana náměstka, aby nás s výroční zprávou seznámil. Dobrý den!

Zdeněk Prokopec:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám prezentoval Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013.

Jak říká již název, hlavním úkolem tohoto úřadu je spravovat majetek a zastupovat stát v právních sporech. Dovolte několik čísel.

Ministerstvo financí schválilo rozpočet na rok 2013 – příjmy ve výši 700 mil. Kč, výdaje 1,496 mld. Kč, skutečnost v příjmech byla 1,1 mld. Kč, to znamená, že v příjmech jsme překročili závazný ukazatel o 57 %. To jsou samozřejmě ovšem realizace pouze úplatné. Náš úřad provádí také bezúplatné převody. Za rok 2013 jsme provedli bezúplatné převody u 31 tisíc položek, což činilo přibližně 3 mld. Kč. Naším partnerem při bezúplatných převodech jsou města, obce, kraje, pak organizační složky státu, Státní pozemkový úřad atd. U kulturních památek, z nichž některé patří také pod naši gesci, jsme realizovali od začátku existence úřadu 236 položek.

Dalším velmi významným úkolem je zjištěné bezesmluvní užívání, to znamená, že se staráme o zajištění majetku, který nebyl ošetřen smlouvou, většinou jsou to majetky, které dostáváme odúmrtí. Za rok 2013 jsme řešili 30 122 položek.

Jak už jsem říkal v úvodu, dalším významným úkolem jsou soudní spory, kde Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zastupuje nejenom sám sebe. V soudních sporech máme 473 řízení, kde jde o 124 mld. Kč, ale na náš úřad se obracejí i jiné organizační složky státu, ministerstva, takže ministerstvo financí nám přidalo 82 řízení, kde jde asi o 30 mld. Kč, ministerstvo spravedlnosti 300 řízení, Státní pozemkový úřad 300 řízení.

Dále zastupujeme ministerstvo životního prostředí a ministerstvo kultury.

Důležitým úkolem už i v minulosti je komunikace s příjemci individuální bytové výstavby. Pro vaši informaci, bylo rozdáno 125 mld. Kč, které byly ošetřeny smlouvami s individuálními stavebníky, 84 % jsme vyřešili, 15 % je ve stadiu sledovanosti a jenom u jednoho procenta jsou pohledávky, které se dále řeší.

Úlohou našeho úřadu není jenom realizovat majetek, ale ho i nabývat. Nabýváme ho ze tří titulů. Je to i mnou zmiňovaná odúmrť, pak je to majetek propadlý z trestné činnosti a po likvidovaných státních podnicích.

Od 1. června 2009 jsme převzali také pozůstatek Fondu dětí a mládeže, šlo o 49 budov a 138 pozemků a jsou tam závazky a pohledávky ve výši asi 60 mil. Kč.

Současný majetek, kterým úřad nakládá, je 154 523 položek v celkové ceně 1,06 mld. Kč. U movitého majetku je 137 položek v ceně asi 139 mil. Kč.

Současně pracujeme na historickém majetku církví. Máme 1 086 výzev, tyto výzvy ještě v roce 2014 přibývají, tak jak nám je přeposílají organizační složky státu.

Důležitý úkol máme v zajištěném majetku. Podle zákona č. 279 hospodaříme se 4 758 položkami v celkové ceně asi 4 mld. Kč.

Celkový počet zaměstnanců Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových k 31. prosinci 2013 byl 1 854 osob. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane náměstku. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 240/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Řihák a toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že vše podstatné z této Výroční zprávy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013 tady řekl již pan náměstek Prokopec, který je náměstkem tohoto úřadu. Na jednání našeho výboru se zúčastnil a předkládal tuto zprávu náměstek ministra financí pan Ondřej Závodský, který, jak nás informoval, byl zároveň jmenován ministrem do čela tohoto úřadu, protože navrhovatel, který je tady ještě uveden, pan Miloslav Vaněk, byl "odejit" z tohoto úřadu.

Myslím, že všechny věci tady řekl již pan náměstek, já bych se pouze opakoval v tom, jak se starají o majetek, jak nás zastupují v různých soudních sporech a jaká je úspěšnost tohoto úřadu.

Seznámil bych vás pouze s usnesením, které jsme přijali na našem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu:

I. doporučujeme Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2013,

II. výbor mě určil zpravodajem pro jednání na plénu Senátu,

III. pověřili jsme předsedu výboru pana kolegu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Jan Hajda.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane náměstku, vážené kolegyně, vážení kolegové. Majetek, se kterým se hospodaří, je skutečně obrovský. Ale chtěl jsem se zeptat, jaké závazky eviduje váš úřad v oblasti ekologických škod? Tam se totiž mluví o velkém množství miliard, to by mě zajímalo.

Pak by mě zajímalo, kolik finančních prostředků stojí likvidace desetitisíců položek při likvidaci majetku v oblasti ochrany autorských práv, tzn. likvidace cédéček, textilních výrobků a dalších věcí a kdo to tedy platí, jestli skutečně stát, nebo jestli to pak váš úřad vymáhá od lidí, u kterých to bylo zabaveno.

A pak by mě zajímalo, jak postupují některá soudní řízení, jako třeba Ochranná organizace autorská, Sdružení autorů děl výtvarného umění, které žaluje český stát, ministerstvo kultury o zaplacení 77 mil. Kč, fotovoltaiky více než 162 mil. Kč.

Ale jsou tam daleko větší sumy, jako je Casino Kartáč nebo se jedná o částku vyšší než 4 miliardy.

Zajímala by mě také otázka týkající se náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nezajištění splavnosti Labe.

Možná, že mi nebudete moci odpovědět na všechny moje otázky, ale byl bych velmi rád, kdybych je dostal písemně.

Zcela určitě byste mi mohl říci něco k ekologickým škodám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedo, vážený pane náměstku, vážené kolegyně, kolegové. Mám jednu připomínku a přání na pana náměstka, kterou jsem mu už tlumočil na výboru. V současném období, pokud dochází k vypořádání majetků, které jsou ve správě jeho úřadu, tak je poměrně složitá situace, pokud se týká sportovních areálů na malých vesnicích. Poněvadž pokud úřad účtuje při předávání nájemného za poslední tři roky všechny hodnoty tohoto areálu, nebo hodnoty té výměry půdy, tak dochází k tomu, že řada klubů, hlavně na malých vesnicích, protože mají sotva na fotbalový balón a nemají nějaké 100 – 150 tisícové částky, tak se domnívám, že pokud se jedná o věc, která slouží především k výchově dětí a podobně, že by neměly být použitá jiná tabulková čísla pro vyplacení než ta, která jsou v současném období. Myslím si, že pan náměstek by toto měl tlumočit, a já sám na výboru budu iniciovat také připomínku vedení ministerstva financí, aby tady u těchto sportovních areálů přehodnotil situaci.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím pana senátora Miloše Malého o vystoupení.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedo, pane náměstku, dámy a pánové. Já bych se také jenom obrátil k detailům této zprávy, a to právě k hospodaření s drobnými pozemky a věcmi, které slouží pro veřejnou činnost. Stát vkládá na obce stále nové a nové povinnosti. Samozřejmě pak se proto musí zajistit budovy a musí zajistit pro tuto činnost úředníky. Jsem ve městě, kde stát vlastní pod budovou, kterou město zřídilo a ve které má státní správu, pozemky. Tyto pozemky se nám snaží stát prodat za cenu, za kterou v místě by nikdo takovýto pozemek nekoupil. Prostě tady mi chybí trochu logiky, tak jak bylo řečeno, i s těmi sportovními areály. Pokud něco slouží pro veřejnou správu, není to určitě tržní věc, která by měla být oceňována tržně. Je pravda, že pak se musí zdůvodňovat, proč tato cena je trošku jiná, ale tyto věci jsou lehce odůvodnitelné. Prostě je třeba, aby se používal selský rozum a věci se nehrotily. Řeknu to asi takto – v současné době platíme nájem za tyto pozemky. Máme to přeúčtovávat státu? To se mi zdá jako nesmyslné. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a ptám se pana navrhovatele, zda bude reagovat na některé dotazy? Prosím, pane náměstku, máte slovo.

Zdeněk Prokopec:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já, i když se to nemá, ale začnu od toho posledního dotazu. Stát samozřejmě – a jak už jsem se zmiňoval – skoro jednu třetinu svých pozemků realizuje bezúplatným převodem. Potom máme úplatný převod, ale nic mezi tím neznáme. To znamená, že my nemůžeme převádět pozemky za 50 %, 10 %. Buď si zdůvodní žadatel důvod - veřejný zájem, bezúplatnost, anebo musíme odůvodnit a prodáváme pozemky za cenu, kterou určí soudní znalec. Žádná cesta mezi tím není.

Na předchozí dotaz o převodu pozemků na sportoviště – samozřejmě při zdůvodnění - a není to ojedinělý přístup, že bychom bezúplatně převáděli pozemky pod sportovišti, tam je problém, že zákonem, který byl 290 – se převáděly sportovním organizacím bezúplatně pozemky sportovišť. Někde mezi tím tělovýchovné jednoty skončily a provozovatelem je obec a vypadla z tohoto režimu sportoviště. Potom se musí zdůvodnit bezúplatný převod na obec, ale myslím si, že to děláme a záleží jenom na argumentaci.

Pokud jde o první dotaz o soudních sporech – ve výroční zprávě jsou jednotlivé soudní spory popsány s tím, že odpověď na ten dotaz je tak složitá, že bychom si dovolili požádat, abychom odpověď konkrétní dali písemně s tím, že my přejímáme žaloby od jednotlivých ministerstev, jak ministerstva vyhodnotila způsobenou škodu. My potom pouze zastupujeme stát při žalobách – jak byla zdůvodněna, jestli byla vyčíslena celá škoda. To už je otázka ministerstva, jak definuje žádost o právní pomoc. Ale znovu opakuji, otázka byla tak složitá, že bych, pane předsedo, požádal, abychom měli možnost se písemně vyjádřit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Samozřejmě, děkuji. Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Ano. Prosím, máte slovo.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, já se domnívám, že když jsou předkládány tyto zprávy, měli by je tedy přednášet ředitelé, případně ti, kteří jsou pověřeni. Je třeba si uvědomit, že přišel do Senátu – říkám – pouze pan náměstek a mě mrzí, že náměstek ministra financí, který byl pověřen řízením, nepřišel tyto věci obhajovat.

V diskusi vystoupili tři senátoři. Já s tím mám zkušenosti. Vím, že se také prodává za znalecké posudky, ne za tržní cenu, ale za znalecké posudky. A jak říkal pan náměstek, buďto se obhájí veřejný zájem nebo se neobhájí. Jinak se musí prodávat všechno za znalecké posudky. Takže náš výbor doporučuje vzít na vědomí tuto zprávu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. Moment, něco se mi stalo na počítači.

Pouze jediný návrh, který byl předložen, je v usnesení výboru a ten zní: Senát Parlamentu ČR bere na vědomí výroční zprávu Úřadu pro hospodaření státu ve věcech majetkových za rok 2013. O tomto usnesení budeme po znělce hlasovat.

Aktuálně přítomno je 38 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 20. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování č. 41 registrováno 38, kvorum 20. Pro návrh 36, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu náměstkovi a děkuji i zpravodaji.

Posledním bodem našeho jednání je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 225

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede zástupce navrhovatelů pan senátor – já tu mám pana senátora Bratského... Tak pan senátor Antonín Maštalíř. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Antonín Maštalíř:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu to mít dneska trošku komplikovanější, protože mě pověřil pan Gawlas; já jsem jinak uvedený jako spoluautor návrhu změny senátního zákona, včetně pana Petra Bratského... Hledám ho, jestli tu je, stejně ho nevidím...

Kromě toho mě ještě požádala paní senátorka Syková, že by ráda chtěla dát pozměňovací návrh. Mám ho tu. Já pak s ním vystoupím. Vystoupím i v obecné rozpravě s jejím návrhem. Když se nad tím zamyslíte, tak její návrh má logiku.

Já bych nejdříve začal novelou zákona č. 3621/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Je to materiál 225.

Jedná se o krátkou novelu zákona, která reaguje zejména na problematiku zkracování trasy a objíždění mýta, a tím poškozování vozovek silnic nižších tříd některými řidiči nákladních vozidel.

Prvotním impulzem k přípravě předloženého návrhu byl extrémní nárůst těchto případů, zejména v česko-polském příhraničí. Řidiči se zde objížděním placených úseků a používáním menších hraničních přechodů určených pro osobní dopravu výrazně zkracují cestu a šetří tak na palivu i mýtném.

Tento problém se však zdaleka netýká pouze příhraničních oblastí. Velmi výrazně se projeví všude tam, kde je časová a ekonomická – jedná se o palivo a mýtné – výhodnost kratší trasy převáží nad hrozbou relativně nízkých stávajících sankcí, které hrozí řidičům za porušení zákazové značky "zákaz vjezdu vozidel", jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. Řidiči nákladních vozidel jízdou po silnicích třetí třídy a po místních komunikacích tyto výrazně poškozují. Ohrožují také bezpečnost a ruší klid obyvatel dotčených obcí, protože velká část těchto komunikací má nezpevněné vozovky bez chodníku a někdy i bez krajnic. Přičíst je dále třeba také zvýšená prašnost a exhalace.

Současné znění zákona nezná specifický přestupek pro porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez, tj. zákazu vyplývajícího z dopravní značky číslo B 13. Porušení tohoto zákazu je dle současné úpravy možné kvalifikovat jen jako přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jehož se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

V daném případě je porušena povinnost řídit se dopravními značkami stanovená v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek se v blokovém řízení uloží pokuta do 2 tis. Kč. Sankci ukládá příslušník Policie ČR nebo strážník obecní policie; v nezkráceném správním řízení pak pokuta od 1500 do 2500 Kč. Sankci ukládá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Předložený návrh proto pod písm. k) přímo zavádí nový přestupek, který se jmenuje "porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez". Za tento přestupek se navrhuje sankce od 2500 do 20 000 Kč. Je možné jej řešit také blokovou pokutou 2500 Kč a udělují se za něj dva body. To je návrh od pana Gawlase a ostatních senátorů, jak si můžete přečíst v materiálu 225.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Všechno, pane senátore? Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VHZD jako výbor garanční. Tento výbor přijal usnesení, která vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 225/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Lajtoch, kterého zastoupí pan senátor Jiří Bis. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Bis:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a senátoři, zastupuji kolegu Lajtocha.

Byl mi předán následující text.

Skupina senátorů předložila k projednání Senátu rozsahem nevelký návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).

Předložený návrh zákona je svou podstatou zaměřen na problematiku objížděný zpoplatněných úseků pozemních komunikací, kdy jsou určitými kategoriemi vozidel využívány pozemní komunikace nižších tříd, a to i přesto, že jsou na nich umístěny zákazové značky omezující vjezd vozidel určité tonáže. Tento zákaz je hojně porušován všude tam, kde časová a finanční úspora užití zakázané pozemní komunikace převáží nad rizikem uložení relativně nízké pokuty.

Změna zákona spočívá v nové skutkové podstatě přestupku, a to porušení zákazu vjezdu vozidel, jejichž okamžitá hmotnost překračuje vyznačenou mez, tzn. pokud je uveden zákaz vjezdu vozidel např. 3,5 tuny a řidič tento zákon poruší, bude mu uložena pokuta a připsány 2 body. Do současné doby bylo toto řešeno jako porušení jiných povinností, tzn. pokuta byla v nižší relaci a nebyl to bodový přestupek. Nic jiného není novelou řešeno.

Účinnost zákona je navrhována prvním dnem druhého kalendářního měsíce jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů.

VHZD svým 210. usnesením z 29. schůze konané dne 15. května 2014 k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh senátního návrhu zákona s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení;

II. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Lajtocha;

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Dobrý den, pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, za prvé se chci omluvit, že když jsem objevil návrh paní kolegyně senátorky Sykové, tak jsem si honem rychle běžel ještě pro notebook, abych si ověřil, co jsem si myslel.

Než jsem se stačil vrátit, tak jednání proběhlo tak rychle, takže chci poděkovat i kolegovi Maštalířovi, že mě zastoupil.

Jenom k tomu, co paní kolegyně Syková navrhuje, bych vám chtěl říci, že bychom museli oddělit hlasování. Hlasovat za prvé o jejím prvním bodu, protože ten jsme tam – jako navrhovatelé – nedávali. Mění to původní text zákona. Pak by se muselo hlasovat o tom druhém, kde se mění v posledním bodu sloupce; ale ne v jednotlivých sloupcích, ale v posledním sloupci by se nahradil (ne doplnil) text, který jsme my uvedli a který by se musel nahradit tím jejím. Tolik k věci.

Osobně za sebe její návrh nepodporuji. Původní návrh je mnohem jednodušší, snáze vymahatelný. To byl záměr předkladatelů. To jsem vám chtěl říct za sebe, abych to řekl jako zpravodaj – za předkladatele – kdybych byl tady předtím včas. Tak se omlouvám ještě jednou. Berte to, prosím, jako mé obrovské pokání. Já jsem si to opravdu chtěl ještě prověřit na "compu".

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Maštalíř se hlásil jako "první náhradník"... Uvedl, že on je ta pověřená osoba, takže se nemusíte, pane senátore Bratský, omlouvat.

Prosím, nyní vystoupí pan senátor Antonín Maštalíř.

Senátor Antonín Maštalíř:  Já už v podstatě nemám nic, co bych řekl. Protože pan Bratský to teď všechno řekl... On nás oslovil pan senátor Gawlas více lidí; momentálně tu nikdo nebyl a ještě tu byl zároveň pan senátor Plaček, který mohl vystoupit...

Nicméně, vzhledem k tomu, že pozměňovací návrh od paní prof. Sykové jste dostali na stůl a pan senátor Bratský to tady celé vysvětlil, přesto všechno jsem slíbil paní senátorce, že za ni vystoupím, takže tak činím. Ale už nemám, co bych více řekl. Prostě dávám prostor, pokud se chce ještě někdo přihlásit do diskuse.

Pak vystoupím, až budeme hlasovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pak je návrh potřeba přečíst v podrobné rozpravě, pokud ho podpoříte.

Nyní vystoupí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore... (Ne.)

Tak paní senátorka Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já jsem pozměňovací návrh dostala až teď. Tak jsem si všechno rychle přečetla. Ale obávám se, že pan senátor Bratský – vaším prostřednictvím, pan předsedo – nemá pravdu, když říká, že je to jenom jednodušší text, co je navrženo – na rozdíl od toho pozměňovacího návrhu.

Totiž pozměňovací návrh je vlastně rozšiřující. To nejsou totožné texty. Protože zatímco to, co je navrženo skupinou senátorů, postihuje jenom okamžitou hmotnost celého auta, tak pozměňovací návrh paní senátorky Sykové postihuje jak celkovou hmotnost, tak přesah na jedné nápravě. Já si teď nevzpomínám, kde, ale rozhodně jsem někde slyšela nějaké dopravní vysílání v televizi, že policisté právě hovoří o tom, že v zásadě je toto problém, že celková hmotnost překročena není, nicméně je právě překročena jenom na té jedné nápravě. Ještě jsem tam, myslím, slyšela, že je poměrně obtížné to měřit, což může být jaksi technický problém, ale to už je věc jiná.

Jestli ne účelem návrhu zákona ochrana komunikací, tak je nepochybné, že to, co navrhuje paní senátorky Syková, ochranu poskytuje komplexnější, než to činí samotný návrh. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím pana místopředsedu Zdeňka Škromacha, aby se ujal slova.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, určitě vnímám pozitivně snahu svých kolegů o to – řešit určitou konkrétní situaci v oblasti dopravy. Jsem přesvědčen o tom, že toto opatření je sice dobře myšleno, nicméně nic nepřinese. Protože jednak nejsem přesvědčen o tom, že máme neustále buzerovat občany a neustále vymýšlet další a další, čím dál tím větší tresty, ale spíš věci řešit systémově. Trest nevyřeší nic, pokud není viník přistižen, pokud u toho jaksi není patřičný orgán. Orgánů je poměrně málo. Chápu snahu ministra vnitra o posílení složek a početních stavů policie. Stejně tak zlepšit i jejich finanční situaci.

Ovšem dnešní doba je taková, že v zásadě se většinou sleduje provoz přes kamery. Pak to vede k tomu, že jsme tady v minulosti v prolomily některé zásadní principy, např. princip osoby blízké, kdy jsme v podstatě zavedli udávání dokonce vlastních rodinných příslušníků pod hrozbou pokuty, což bylo naposledy za minulého režimu fašistického, kdy to byla jedna z podmínek zvláštního režimu, který tady přišel společně s Hitlerem.

Bohužel, podobné situace stejně nic nevyřešily. Protože do té doby, dokud nebude policista stát na místě na ulici, tak můžu jet klidně v masce prasete nebo čehokoliv, ale pokud mě zastaví, tak se musím legitimovat, a ví, kdo jede. Jestliže ale všechno sledují jenom přes kamery, tak se velmi těžko prokazuje, že člověk tam byl. A je logické, že by kdokoliv neměl být postihován jenom za to, že si myslíme, že tam byl, a nutit ho udávat své blízké. Jenom proto, že jsme přesvědčení, že je to lepší způsob.

Pokud jde o otázku objíždění silnic, které jsou s poplatkem – řešení je přece jednoduchá. Je potřeba najít způsob, a už jsme o tom v minulosti hovořili, mít možnost zpoplatnit i tyto objízdné trasy, jak to mají např. na Slovensku. Satelitní systém, který dneska funguje, je možné třeba na tento účel použít. Je to systémové. Nemusí stát na každé ulici, na každém remízku nemusí stát policajt. Ale jestliže někdo sjede z dálnice s kamionem a žene to někde boční cestou, tak zaplatí stejně. Čili se mu nevyplatí to objíždět v takové situaci!

Tady bych možná upozornil jenom na takový paradox, kdy v našem stíhání a buzeraci občanů, kam to až může někdy vést. Myslím, že tady s některými kolegy pocházíme z oblasti jižní Moravy, z vinařských oblastí, kde dneska za miliony Evropské unie budujeme vinařské cyklistické stezky – v podstatě jsme zavedli, že cyklista, který požije dva-tři pohárky dobrého vína a vydá se na cyklistickou stezku, je na veřejné komunikaci. A bohužel se dějí situace, kdy policisté hnáni tím, že musí vydělávat a ukládat pokuty, se postaví na takovouto komunikaci a nejenže dávají pokuty, ale dokonce těm chudákům cyklistům, kteří na vinařské cyklistické stezce si dali pohárek ve vinném sklípku, tak seberou řidičák...

Vážené kolegyně a kolegové, myslím, že je třeba se nad těmito věcmi zamyslet a např. když řeknu u cyklistů, tak přece by byl normální výklad, tak by člověk jako zákonodárce uvažoval, a tak jsme to asi i mysleli, když jsme to schvalovali, že tedy k alkoholu u cyklisty, ale i u chodce, protože chodec je podobná záležitost, se bude přihlížet k situaci, kdy bude účastníkem dopravní nehody. Nechci vzpomínat, že naši stařečkové a dědové na kolech normálně jezdili, dali si po pár pohárků, a když náhodou nedojeli a spadli do škarpy, tak prostě holt dojeli ráno...

Chápu, že provoz je větší, kola jsou rychlejší apod., ale na druhé straně si myslím, že někdy je zapotřebí používat normální selský rozum a hledat takové způsoby, aby to co nejméně omezovalo občana. Aby to nekončilo paradoxem, že když sednu na kolo, vypil jsem jedno pivo nebo jsem si dal tři pohárky vína, nebo dokonce když vyjdu pěšky na veřejnou komunikaci, jsem účastník veřejného provozu a de facto bych za to mohl být i pokutován, protože jsem účastníkem veřejného provozu i jako chodec.

Myslím, že pokud budeme vycházet z těchto absurdit, měli bychom se nad tím, jestli soudy vždycky fungují tak, že vykládají zákony ve prospěch občana, a nikoliv ad absurdum v neprospěch občanů této země. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Taky děkuji, pane místopředsedo. Vystoupí pan senátor Pavel Lebeda.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já budu vždycky podporovat každý zákon, každou normu, která nějakým způsobem omezí a umravní arogantní a hypertrofickou kamionovou dopravu u nás. My tady bědujeme nad neutěšenými výsledky ČD Cargo a naprosto nekriticky podporujeme kamionovou dopravu, která v Evropě nemá obdoby. V roce 1989 se 75 % nákladů dopravovalo po železnici, teď je to přesně naopak.

Kamionová doprava se chová způsobem, který odpovídá síle lobby, kterou tito autodopravci mají ve sněmovně, takže se obávám, že každá norma, byť vyjde od nás, bude touto lobby ve sněmovně smetena.

Je nutno si uvědomit, že kamionová doprava působí ročně škody ve výši 100 mld. Kč. Sto miliard! Je zjevné, že kamiony, které jsou v jedné třetině přetíženy, ničí silnice nižších tříd, po kterých si tyto kamiony vyhledávají stezky tak, aby se vyhnuly placeným úsekům, takže není s podivem, jak už jsem tady jednou říkal, v serpentinách pod hradem Český Šternberk mě zatlačí do příkopu rumunský kamion, který si tam našel cestu, tak aby se vyhnul placeným úsekům.

Je nabíledni, že to, že uděláme takového zpřísnění normy, a zákaz skutečně není systémové řešení, a pokud nezpoplatníme silniční síť u nás satelitním způsobem, tak se to bude dít dál, kamiony to stejně budou riskovat, občas některý bude chycen, zaplatí, přijde o body.

Jestliže chceme, aby se kamiony vrátily na vozovky, kam patří, musíme to zpoplatnit celé. A ony už si pohodlnější cesty najdou. Nehody, které působí, dokonce katastrofy, které působí kamiony na silnicích nižších tříd, škody na nemovitostech, které působí v městečkách a vesnicích, které jsou nešťastné z proudu kamionů, není v Evropě obdoby, aby tak ubohá silniční síť byla zatížena takovým kvantem těžkých nákladních vozidel. Navíc autodopravci se chovají arogantně, odmítají vážení, odmítají komunikovat s odbory dopravy na krajích, chovají se prostě neuvěřitelným způsobem. A proto podpořím každou normu, ale jsem, tak jak tady naznačil kolega Škromach, pro systémové řešení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, Pardubický kraj patří nebo je snad vůbec nejzatíženější kraj v ČR pokud se týká tohoto problému. Už před drahným časem vznikla studie, která byla placena krajským úřadem a zároveň ministerstvem dopravy, která se zabývala právě otázkou Pardubického kraje a objíždění kamionové dopravy. Mohu vás ujistit, že silnice, které jsou zatíženy kamionovou dopravou mimo hlavní stezky, a to přesto, že 1/35 v této chvíli není zpoplatněna, jdou do stovek kilometrů.

Já na rozdíl od svých kolegů právě na těchto zkušenostech se domnívám, že tento problém je řešitelný především jednou věcí. Pokud ČR nebude mít vybudovánu základní dálniční síť, tak nejsme schopni relevantně kamionovou dopravu dostat tam, kam patří. Jestliže jsme nebyli za 20 let schopni vybudovat ani silnici R 35, tedy druhou spojnici východ – západ, tak se potom nemůžeme divit, že situace je taková. Šli jsme dokonce tak daleko, že kromě této studie jsme zakoupili Policii ČR speciální vozidlo na tzv. mobilní vážení. Nedělali jsme to úplně nezištně, protože, jak známo, poplatky za porušení pravidel jdou do pokladny Pardubického kraje. A nicméně si vám dovoluji říct, že doposud mobilní vážení nepřineslo ty výsledky, které jsme si mysleli. Za prvé proto, že kontrola vozidla trvá poměrně dlouho, za druhé proto, že musíte mít přesně pozemek, na kterém to můžete vážit, tak aby splňoval příslušná kritéria, tak aby vážení bylo správné, a za třetí proto, že v okamžiku, kdy mobilní vozidlo tam umístíte, tak všichni kamionisté si svými vysílačkami řeknou, kde to vozidlo je a v tom okamžiku ho začnou objíždět právě zase někde jinde.

Každý příspěvek k této věci je bezesporu důležitý, ale jak jsem říkal, je potřeba, aby v příštím období vláda jednoznačně prosadila výstavbu základní dálniční sítě, tak jak je ostatně už několik let navržena. A měl by to být zcela prioritní a základní úkol státu.

Pokud se týká železniční dopravy, železniční doprava prostě nemůže konkurovat kamionové dopravě z toho důvodu, že je pomalá a nemobilní. Dokud železnice se nestane konkurenceschopnou v tom, že bude v konkrétním čase schopna poskytnout službu, kterou poskytuje kamion, tak samozřejmě nemůže být konkurenceschopná.

Další paradoxní věc je, že zatímco zpoplatnění železniční sítě nebo resp. železniční dopravní cesty je výrazně vyšší než zpoplatnění např. silniční sítě. To znamená, že v tom okamžiku kamiony jsou bohužel ještě zvýhodněny tím, že v zásadě zboží, které se dopravuje touto cestou, je levnější.

V cizině, jak tady bylo řečeno, je to úplně jednoduché. Francouzi, Němci, Italové mají vybudovánu dálniční síť a každý kamion má povoleno sjet z této sítě jenom do místa určení, kde skládá náklad a nikam jinam. Jakmile se odchýlí od této trasy, tak je okamžitě zastavován a pokutován. Souvisí to samozřejmě i se způsobem, jakým my vybíráme dálniční poplatky. Myslím, že v této chvíli, kdy každý z nás má mobilní telefon s GPS a každý z nás je vlastně sledován, kde jezdí, tak by neměl být žádný problém, aby byl takto sledován každý kamion. Bohužel jsme investovali do jiného způsobu poplatků, tzv. stacionárního a o mobilním systému se vede pořád debata. A myslím si, že je to ta druhá cesta, ale musí navázat na rozvoj dálniční sítě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, byl jsem napomínán, abych byl velmi stručný, slíbil jsem, že budu.

Především bych se chtěl podepsat pod to, co tady řekl pan kolega Martínek, protože vybudování stacionární sítě pro inkaso poplatků za nákladní kamionovou dopravu bylo, myslím, obrovskou chybou a zbytečně prodražená.

Ale to, proč tady před vámi stojím, je reakce na vystoupení kolegy Škromacha. Víte, zpoplatnění objízdných tras je sice pěkná představa, ale ono by to nevyřešilo.

Řeknu vám příklad z Ústeckého kraje, protože to není jenom záležitost česko-polského příhraničí, kdy mám ve svém rajónu komunikaci, když tam vjede kamion, tak už se tam nevejde nic jiného, a přesto tam kamiony jezdí. A nemohu se dohodnout s krajským úřadem, aby to řešil alespoň zákazem vjezdu pro takováto vozidla.

Myslím si, že zvednu ruku pro to, aby se pokračovalo v projednávání tohoto návrhu, a velmi se mi líbí, přiznám se, i pozměňovací návrh, takže i pro tento pozměňovací návrh ruku zvedám. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane navrhovateli, kolegyně a kolegové. Opět zde máme ten samý evergreen, opět nesystémové řešení. Tento Senát si asi našel oblibu ve dvacetitisícových pokutách za přestupky, jak jsem poznal na vlastní kůži, a hodlá v tom i nadále pokračovat.

Vážení, to není řešení. Tady jsme jasně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, od kolegy Martínka slyšeli cestu. Cesta je jednoznačná – do budoucna dobudovat dálniční síť a udělat takové finanční podmínky, aby se vyplatilo část zboží, které snese odkladu, šla po železnici nebo dokonce po vodě. Divím se, že ekologické aktivity tomuto brání.

Máme-li tady před sebou pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové – je nepřítomna, proto ji neoslovuji vaším prostřednictvím, pane předsedající – tak se domnívám, že je škoda, že se tento pozměňovací návrh bagatelizuje a že je zbytečný. Naopak – vaším prostřednictvím k paní senátorce Wagnerové – tento návrh je zpřesňující. Je to přesně tak, jak řekla. Tady to není o celkové hmotnosti, ale právě o váze na jednu nápravu. Vy, kteří tomu nevěříte, tak si přečtěte příslušné technické předpisy a normy.

A proto podpořím tento pozměňovací návrh a byl bych rád, pokud se máme zabývat dále touto změnou zákona, aby to bylo i s tímto pozměňovacím návrhem.

Jinak cesta v Německu je taková – jak, vaším prostřednictvím, pane předsedající, řekl kolega Martínek – to znamená, že kamiony mají přesně určeno, kde mohou a kde nemohou sjet, a je tam dálniční policie a ta to velmi tvrdě kontroluje.

A vážení, víte, co je největší trest pro dopravce? Když ho zastaví dálniční policie nebo jiná policie, zváží auto a řekne: Dál už nepojedeš a tady si náklad přelož! A to je to nejhorší, to je daleko lepší, než dvacetitisícové pokuty Senátu ČR, protože přeložení stojí dopravce daleko více peněz, musí přijet náhradní auto, musí se neprodleně zajistit další přepravce, dochází k časovému zpoždění, dochází tam k penalizaci, příště už dopravce kontrakt nedostane. To je cesta, a bohužel, touto cestou se nechceme vydat. Nevím proč. Nevím, proč česká policie stíhá v rychlých pasátech, z nichž mnohé jsou už odepsány, osobní řidiče, tak jak je stíhá, a přitom nestíhá nebo bagatelizuje to, co se děje na českých silnicích, to znamená přeložené kamiony. A vy, kdo jezdíte po D 1, tak dobře víte, o čem je řeč. Vždyť je zbytečné opravovat D 1, pokud nepřistoupíme k tomu, že po ní nebudou jezdit přetížené kamiony, které ji opět za dva, za tři roky uvedou do toho stavu, ve kterém v současnosti je. To se bohužel neděje. A to je můj apel i na veřejnost a hlavně na ministra vnitra, aby se o to zasadil, aby policie investovala do těchto kontrol právě nákladních vozidel, protože to jsou nejtěžší havárie, je tam každou chvíli zastavován provoz, dochází tam ke zbytečné ztrátě lidských životů a jsou ničeny vozovky.

Ještě k Moravě. I Morava se tady prosazuje každou chvíli. Já Moravu mám rád na rozdíl od jiných, kteří si myslí, že ne, hlavně severní Moravu. Byl jsem před 14 dny i na jižní Moravě a tam podnikatelé, vinaři si skutečně stěžují na to, že policie je šikanuje nějakým způsobem. Vážení, i chodec, který jde po chodníku, je účastníkem silničního provozu. A když někteří z vás jsou možná i v permanentním alkoholovém opojení – nechci jmenovat jistého senátora – i tam vám mohou dát dýchnout a můžete mít velké problémy s řidičským průkazem.

A je tady ještě další problém. Je tady problém toho, že nejenom to, ale i když někdo tlačí havarované vozidlo, může se nepřizpůsobit technickému stavu vozovky. Znamená to, že naše zákony jsou velmi zvláštní.

Ale chtěl bych, aby se navrhovatelé soustředili i na druhou věc této novely, to znamená na umísťování značek, na systém, jakým se zákazové i jiné značky umísťují. Ono to není jenom o zákazech vjezdu vozidel s vyšší hmotností, ono je to i o tom, jakým způsobem se umísťují zákazové a příkazové značky omezující rychlost. A pak z toho pramení nedodržování všech zákazových a příkazových značek.

A potom je tady ještě jedna otázka, otázka ekonomická. Vážení předkladatelé, všechny kamiony platí nějakou silniční daň. A je otázka, jak se zachovají k tomu, když nemohou používat některé silnice. Není totiž nikde napsáno, že nemohou používat některé silnice.

A trošku ještě i na okraj otázka mírně lokální, aby nedocházelo k tomu, že jedna vesnice nebo městečko vytěsní kamiony do jiné vesnice nebo městečka druhého. I to se může stát, pokud se bude postupovat nesystematicky.

Ale abych to shrnul – jednoznačně podporuji pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové, protože upřesňuje z hlediska právního i z hlediska technického to, co tady navrhovatelé navrhují. Myslím, že i bez toho bude mít návrh zákona velké slabiny v Poslanecké sněmovně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji za udělené slovo. Z debaty, která zazněla na plénu Senátu jsem pochopil, že někteří možná nepochopili, že si pletete některé věci a nepochopili jste zcela, co jsme chtěli tímto návrhem učiniti.

Napřed k prvnímu mýtu. Náš návrh se v zásadě netýká hlavně těch kamionů, které jsou přetížené. Náš návrh se týká normálně naložených kamionů, které jedou jinými trasami, než mají jet. Náš návrh se týká ne hlavně kamionů z ČR, českých přepravců, ale jak jste už v úvodu slyšeli v příhraničních oblastech, čili kamionů, které sem přijíždějí většinou ze zahraniční, anebo opouštějí naši zemi do zahraničí a nejedou určenou trasou po dálnici, byť třeba platí za určité ujeté kilometry na dálnici zčásti a potom si to někudy krátí. Nepochopení je v tom, že si to nekrátí po všech možných cestách čtvrtých, třetích tříd apod., obvykle na cestách prvních tříd, protože se jim to jinak nevyplatí a místy by dlouhé kamiony ani neprojely v některých vesničkách, co bychom si vyprávěli...

Další nepochopení je v tom, že když už jsou kamiony třeba přetížené, tak přepravce by byl blázen, aby přetěžoval kamion tak, že by měl zatíženou jednu nápravu víc než ty ostatní. To by se muselo jednat o úplně zvláštní druhy nákladů. Každý normální přepravce si přece nebude ničit svůj vozový park. Čili případů, které zmiňuje paní kolegyně Syková, je strašně málo, i míst, kde se dá zjišťovat přetížení jednotlivých náprav, je strašně málo. Ano, máme tady už navrženou jednu váhu, kde se dá vážit celý kamion za provozu, za jízdy, dokonce vám to zváží na nápravu.

To jsou nesmírně drahá zařízení, která v ČR zatím příliš zavedená nemáme. A pravdu má i pan kolega Martínek. No, samozřejmě, všechny vlády, které zde byly v poslední době, dělaly všechno pro to, abychom dobře směřovali peníze i z EU i státní peníze do rozšíření sítí dálnic a železnic. Pro vaši informaci, pro rozpočtové období 2014 až 2020. Např. železnice – bude upravovat železniční stanici Pardubice, Radko, Česká Třebová, takže mezi Přerovem a Prahou v tu ránu vlaky budou mít mnohem vyšší provozní rychlosti, protože právě stanice nám přece zmenšují rychlosti. Například kolega Bis bude rád, že tam je zahrnuta i Plzeň, takže i vlaky, které budou projíždět přes Prahu asi směrem přes Domažlice dál na západ, i stanice se připravuje, takže železnice výrazně zrychlí v šestiletém období, které máme.

Velice se blížíme v názorech už i na ministerstvu životního prostředí na výstavbu jezů na Labi, takže i tam v šestiletém období možná nějaká vodní doprava bude moci zaznamenat nějaký nárůst přepravních kapacit. Mimochodem, Hamburk investuje do České Třebové, do kontejnerového překladiště, takže asi věří tomu, že česká strana Labe zprovozní. A i Zelení, kteří vládnou v Sasku, už nás přijedou v tomto měsíci informovat o tom, že žádají Českou republiku, jakým způsobem chceme českou část Labe zprovoznit.

To jenom pro vaši informaci. Vím, že to není přímo k věci, ale chtěl jsem některé mýty tady vysvětlit.

A teď ještě k věci. Proč my si myslíme, že názor paní kolegyně Sykové je v tomto případě nadbytečný. My jsme skutečně chtěli pouze postihnout drtivou většinu kamionů, které přijíždějí na naše území, odbočí z dálnice, svezou si to rychle někudy po silnicích první třídy, někde možná kousek druhé třídy, a zase si najedou, někde možná u Brna, na dálnici a pokračují směrem na Rakousko nebo Německo.

Mnohé obce jsou zatížené, starostové nespokojeni, ano. Pan kolega Dryml tady zmínil také jednu věc, sice možná směrem k Moravě – policie někde koná třeba vůči lidem na kolech, ale právě vůči kamionové dopravě nekoná. Právě tam, kde jsou značky, které jim zakazují vjezd. To je přece smysl tohoto zákona. Značky tam jsou a kamiony jedou a jsou normálně naložené, ale jsou naložené víc, než jim dovoluje značka pro tu kterou obec. A policie tam nestojí. A my si myslíme, že když zpřísníme trošku zákon, že i starostové těchto obcí budou mít větší pádný argument, budou psát stížnosti a ředitelé příslušných policií už tam někoho vyšlou.

A zase druhou věcí je opatření, které tento zákon přinese – bude varovat přepravce, aby tam nepouštěli kamiony, aby to nenařizovali svým řidičům. Řidič to nedělá kvůli tomu, že by si chtěl přivydělat nebo že by byl zpupný. On to má nařízeno.

Aby tedy bylo jasné před tím, jak budeme hlasovat, o co se tady jedná? Nám z toho nebude ani zima, ani teplo, když projde návrh kolegyně Sykové, protože on to samozřejmě o něco rozšíří, o něco zpřísní, ale v praxi to je nevymahatelné. A zákon, který je nevymahatelný, já nerad podporuji, to říkám za sebe. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se ještě hlásí pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, slovutný Senáte. Po včerejšku se asi stanu odborníkem na diskriminaci a rasovou nesnášenlivost, ale nemůžeme přece odlišovat, vážení, to, když někdo přijede kamionem ze zahraničí nebo když tím kamionem jezdí český dopravce. To prostě asi nejde. Tady je zcela určitě v asi nešťastném prohlášení pana senátora určitý druh diskriminace. Takhle prostě nemůžeme postupovat.

Za druhé, trest musí být úměrný přestupku a následkům. To říká i evropské právo, tak si to uvědomte. Dvacetitisícové pokuty a jiné věci, nevím...

A třetí věc. Český systém umísťování dopravních značek, to je ten paskvil, to je to, že každý si myslí, že si může umístit dopravní značku tam, kam chce, mnohdy i proti zájmům, které hájí Policie ČR. A myslím si, že to je větší odborník, než někteří starostové.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A vidím, že se rozprava zase rozproudila. Hlásí se paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, musím reagovat na slova pana senátora Bratského, a je to vaším prostřednictvím, pane předsedající.

Víte, pane senátore, dobře, vy jste nám nyní vysvětlil účel zákona, který ale bohužel z něj rozhodně nelze vyčíst. A ten, kdo ho bude interpretovat a aplikovat, tak ten účel, který vy jste teď vysvětlil, z něho nevyčte, ten tam prostě není. Nehledě na to chybí odůvodnění tohoto návrhu, takže tady nebude už vůbec žádný dokument o tom, jaký je účel. I kdyby bylo pravdou odůvodnění, že soudy na něj nehledí a že koukají vlastně na to, jak si samy zjistí účel.

Ale pravda je, že prostě to, jak je to dnes napsáno, a koneckonců i to, když by se přijal pozměňovací návrh paní senátorky Sykové, bude směřovat na všechny přetížené kamiony, ať už jedou po silnicích obyčejných anebo po dálnicích. A marná sláva, kdo jezdí po dálnici D 1, jako já občas, tak zjistí, že tato dálnice je od kamionů tak zničená, ale tak zničená, ale od jakých, a policie to opět říká, právě od přetížených kamionů. Kolik stojí vybudování kilometru dálnice nebo její opravy? Vždyť to jsou obrovské peníze. Jinými slovy, to nemůže být mířeno jenom na komunikace nedálničního typu. To musí být zaměřeno i na dálnice, protože i ty se ničí přetíženými kamiony. A že přepravci nemají zájem přetěžovat své vozy, no tak poznatky policie jsou úplně jiné.

Jinými slovy, znovu opakuji – podporuji to, aby i pozměňovací návrh paní senátorky Sykové byl projednán. A jenom jak říkám, tam jsou vlastně dvě skutkové podstaty, jednak celková hmotnost a jednak přetížení jedné nápravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se vám fakt omlouvám, ale nemohu nechat některá prohlášení kolegy Bratského jenom tak, takže vašim prostřednictvím, pane předsedající, budu reagovat na některé věci.

Za prvé. Překladiště v České Třebové se vůbec nestaví kvůli nějaké vodní cestě. Já sám jsem mnohokrát prosil České dráhy, aby využily železnice nebo nádraží v České Třebové pro to, aby tam vybudovaly překladiště. Je to strategické překladiště. České dráhy to nikdy neudělaly, tak to nyní dělá soukromník. A důvod je z toho, že je to velmi důležitá železniční křižovatka, která, pokud se dobuduje dálniční síť, bude zcela strategická.

Ad 2. Jestli si někdo razí jakousi vizi, že kanál Dunaj – Labe bude nějakým způsobem dopravovat zboží, tak je to úplný nesmysl od samého začátku. Pokud se splavní Labe do Pardubic, tak bude sloužit pouze a jenom k dopravě osobní, nikoliv nákladní. Stačí, když se půjdete zeptat do Chvaletic, což je největší přepravce, který tam kdy přepravoval. Ti se vám jenom vysmějí, když se jich zeptáte, jestli budou dopravovat něco po vodě.

Dál za Pardubice je tento kanál už úplně nesmyslný, totálně nesmyslný, protože náklady budou tak zoufalé, že to nemá žádný smysl. A kdyby tam autoři tohoto vybudovali ještě další kolejnice nebo jedny další kolejnice jenom na nákladní dopravu, aby tam tedy byly tři, tak v tom okamžiku to určitě bude levnější a zcela jistě to bude lépe sloužit svému účelu.

Omlouvám se, já jsem to tady nezavedl nikam jinam, ale tyto věci fakt není možné tady nechávat jenom tak. Platí to, co jsem říkal při svém prvním projevu – není možné, aby se bez dálniční sítě se tato situace řešila, a panu kolegovi Bratskému dodám naši studii a pak možná zjistí, že to je trošku jinak.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte opět slovo.

Senátor Petr Bratský:  Já už se jdu jenom plénu omluvit za to, že jsem chtěl některé věci vysvětlit. Podstatné projekty, o kterých se hovořilo "mimo mísu" jak se říká se samozřejmě nedají vysvětlit ve dvou větách, takže se vám omlouvám, příště nebudu nic vysvětlovat. To je trest za to, že jsem se snažil mimo rámec toho, co projednáváme, vám něco sdělit. Už to dělat nebudu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, ale myslím si, že jsme tady od toho, abychom si názory sdělovali, a mohou být pozitivní i negativní, to tak prostě chodí. Do rozpravy se dále přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nechci zdržovat, ale myslím si, že ne ve všem – vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu senátorovi Martínkovi – měl pravdu o vodní cestě do Pardubic, o dopravě nákladů. Ony totiž neexistují, vážený pane senátore, jenom Chvaletice, existují i jiné podniky, i jiné perspektivnější projekty, které uvažují o splavnosti Labe. A není to také jenom o dopravě, ale i o tom, aby se vytvořila pracovní místa, aby se daly šance firmám, aby mohly zaměstnávat zaměstnance. Víte, ono je to o trošku jiných věcech, než o kterých uvažujete někdy vy. A pokud jde o Českou Třebovou, bylo tam možná kus pravdy v tom, co řekl pan senátor Bratský. A studie, které jste si dávali vypracovávat vy, já si také nechávám vypracovávat, nebo existují i jiné studie, které říkají úplně něco jiného.

Omlouvám se, vážené kolegyně a kolegové, že to sklouzlo až do těchto věcí, které nemají s tím, co projednáváme, co společného. Velmi dobře si to uvědomuji, ale nebyl jsem to já, kdo tady otevřel tuto záležitost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se zástupce předkladatelů, pana senátora Maštalíře, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj si přeje vystoupit. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Bis:  Vážené senátorky a senátoři, byla to velmi zajímavá a široká diskuse o úplně něčem jiném, než je návrh, který byl předložen. Tento návrh je velmi jednoduchý a triviální a říká, že tresty, které jsou za porušení vjezdu o nadměrné hmotnosti, jsou nedostatečné. Starostové sepsali jednoduché paragrafy, které říkají, že by se za to mělo víc trestat, dávat vyšší pokuty a odebírat dva body. Tím by to mělo být zajímavější i pro policii, protože pokuty budou vyšší a vyplatí se jí tam vyjíždět.

To, co navrhuje paní senátorka Syková, je rozšíření, ale naprosto zbytečné. O tom tento návrh není, ten není o žádných dálnicích, ten říká, kdo poruší tuto značku, měl by dostat dva body a patřičnou pokutu. Starostové jsou přesvědčeni, že by jim to trochu pomohlo. Doufám, že mají pravdu.

Proto vám doporučuji, aby jste odhlasovali tento zákon podle návrhu, který přeložil hospodářský výbor. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh, otevírám podrobnou rozpravu.

Senátor Jiří Bis:  Zazněl návrh.

Senátor Jiří Bis:  Odhlasovat to podle návrhu, který předložil hospodářský výbor.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ale, pane senátore, myslím, že byste si měl přečíst jednací řád. Nechci se s vámi dohadovat. V tuto chvíli po obecné rozpravě můžeme návrh buď vrátit k novému projednání, schválit, zamítnout, odročit. Žádný takový návrh nebyl předložen, proto je potřeba otevřít podrobnou rozpravu, ve které, pane zpravodaji, přednesete i návrh hospodářského výboru, nemusíte ho číst, jenom sdělíte, že ho výbor podal. Stejně tak i paní senátorka Syková, pokud bude chtít předložit svůj návrh, bude ho muset v podrobné rozpravě přečíst. Nezazněl žádný návrh na schválení ani další. Pane zpravodaji, v podstatě vyhovuji vašemu návrhu tím, že otevírám podrobnou rozpravu.

Pan zpravodaj Jiří Bis, prosím.

Senátor Jiří Bis:  Jak jsem již zmiňoval, hospodářský výbor dal návrh schválit tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů, které předložil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Hlásí se pan senátor Antonín Maštalíř. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Antonín Maštalíř:  Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že jsem paní profesorce Sykové slíbil, stejně pozměňovací návrh, který ona předkládá, musím přečíst, abychom dodrželi proceduru:

Senátní tisk 225.

Návrh senátního návrhu zákona senátora Petra Gawlase a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, 2. čtení. Pozměňovací návrh senátorky Evy Sykové.

1. V čl. I bodu 1 písmeno k) upravit takto:

"k) poruší zákaz vjezdu vozidel, jejichž celková okamžitá hmotnost nebo okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez,".

2. V čl. I bod 5 upravit takto:

"5. V příloze k zákonu se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text: porušení zákazu vjezdu nákladních vozidel, jejichž celková okamžitá hmotnost nebo okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje vyznačenou mez – je to v rámečku a jsou za to 2 body.

Pozn.: V případě schválení pozměňovacího návrhu VHZD (viz příloha k usnesení VHZD č. 210/2014) se bod 5 označuje jako bod 7.

Toto je pozměňovací návrh paní senátorky Evy Sykové. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A protože už se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. A nyní se ptám zástupce předkladatelů, zda se chce vyjádřit k proběhlé podrobné rozpravě? Nepřeje.

Pana zpravodaje bych požádal, aby nás provedl hlasováním, hlavně ve vztahu pozměňovacích návrhů, zda se navzájem nevylučují.

O slovo požádal předseda senátu pan Milan Štěch, ten má právo vystoupit kdykoliv a k čemukoliv. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, aby nedošlo k nějakému zmatečnému postupu. Na základě konzultací s legislativou chci upozornit, že bychom nejdříve měli hlasovat o návrhu výboru. Pokud tento návrh projde, zjistil jsem, že pozměňovací návrh paní senátorky Sykové je nehlasovatelný, podle názoru legislativy, a myslím, že jí můžeme věřit. Chci na tohle upozornit, aby zde nedošlo ke zmatečnému jednání. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane předsedo. Nyní prosím pana zpravodaje.

Senátor Jiří Bis:  Návrh výboru je schválit návrh, ve znění pozměňovacích návrhů, tak jak je schválil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Vše je předloženo písemně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Nemusíte to číst, je to podle usnesení výboru.

Při této příležitosti znovu zdůrazňuji, že bude-li schválen návrh výboru, je nehlasovatelný pozměňovací návrh paní senátorky Sykové, osvojený panem senátorem Maštalířem.

Pokud by byla námitka, tak ji, prosím, uplatněte, nechal bych o ní hlasovat, ale neregistruji žádnou námitku s tímto postupem.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu, jak jej předložil VHZD. Dovolím si vás ještě odhlásit, protože stav na monitoru, zdá se, že příliš neodpovídá realitě v Jednacím sále. Abychom se nedostali do problémů při schvalování. Přihlaste se svými kartičkami, abychom mohli o návrhu hlasovat. Jsme usnášeníschopní.

Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, jak jej přednesl pan zpravodaj. Aktuálně je přítomno 35 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 18.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 42 se z 35 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 vyslovilo 30 pro a proti byl 1.

Návrh byl přijat. Tím konstatuji, že návrh paní senátorky Sykové, který si osvojil pan senátor Maštalíř, je nehlasovatelný, Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Ano.)

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 32 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 18.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 43 se z 35 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 32, proti byl 1.

Návrh byl přijat.

Návrh byl tedy schválen, a proto – podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu – navrhuji, abychom pověřili: za prvé, předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání; za druhé, a tady bych prosil o pozornost – senátora Antonína Maštalíře a Petra Bratského... (reakce z pléna...); takže dva Petry – Petra Bratského a Petra Gawlase, dobrá...

Tedy pokud není námitek; nebo další nějaký návrh, tak můžeme přistoupit k hlasování o tomto návrhu usnesení, tedy aby tito dva senátoři návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně, aby to tedy zaznělo kompletně.

Nyní budeme hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 44 se z 34 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 32, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji zástupci předkladatelů, pánům zpravodajům.

Tím jsme skončili projednávání posledního bodu programu naší dnešní schůze. Děkuji vám za účast. Přeji vám šťastnou cestu do svých volebních regionů!

Tuto schůzi končím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Jenom malé sdělení. Prosím vás, po konzultacích bylo dojednáno, že schůze Organizačního výboru nebude 17. 6. od 17.00 hodin, ale svolám ji na 18. 6. – před začátkem pléna – od 8.00 hodin. Děkuji.

(Jednání ukončeno v 10.44 hodin.)