Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 20.03.2014

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 19. schůze Senátu
(2. den schůze – 20.03.2014)

(Jednání zahájeno v 9.05 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 19. schůze Senátu Parlamentu České republiky. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jan Veleba, Petr Šilar, Tomáš Kladívko, Radko Martínek, Lubomír Franc, Jaromír Štětina, Daniela Filipiová, Jaroslav Doubrava, Jaromír Strnad, Milada Emmerová, Stanislav Juránek a Martin Tesařík (od 10.00 hodin.).

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučili. Připomínám, že náhradní karty jsou u prezence v předsálí.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Dohoda o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře, která byla sjednána 10. května 1973

Tisk č. 197

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 197 a uvede ho ministr školství, mládeže a tělovýchovy – náš kolega Marcel Chládek, kterému uděluji slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vám v krátkosti uvedl návrh, který máte před sebou. Je to souhlas s přistoupením ČR do mezinárodní výzkumné organizace EMBL. Tento návrh by již projednán Poslaneckou sněmovnou 13. února.

Byl již také projednán v Senátu Parlamentu ČR výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ctěným výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

EMBL je mezinárodní organizací, která působí na světě 40 let. Sdružuje 20 evropských států a dokázala vybudovat nejvýznamnější a technologicky nejpokročilejší evropskou infrastrukturu. Z tohoto důvodu se připojuje i Česká republika. Vzhledem k tomu, že máme celou řadu projektů, které jsou i z evropských peněz – namátkou BIOCEV. Ale zároveň se připojuje např. pro využití AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, UK v Praze. Takto bych dále mohl pokračovat.

Jedná se o významný krok pro českou vědu a zapojením ČR vzroste i šance pro mezinárodní spolupráci a významné využití těchto mezinárodních center.

Tolik asi z mé strany úvodem, pane předsedo. Jsem připraven odpovídat na otázky. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Ještě – pro steno – a informace pro nás všechny. Z jednání se dnes také omlouvá pan senátor Petr Guziana.

Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VVVK. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 197/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eva Syková, kterou žádám, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, už jsme projednali toto na výboru 17. prosince. Ale potom z programu byl tento návrh stažen. Proto projednáváme nyní znovu.

Jak již bylo řečeno panem ministrem, jedná se o přistoupení k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře (tzv. EMBL). Ta už vlastně byla založena v roce 1974. My jsme byli 20. členem této mezinárodní organizace. Její sídlo je v Heidelbergu. Je to jedna z nejvýznamnějších vědeckých institucí na světě.

My jsme se dosud nestali právoplatným členem, ačkoliv naši vědci tyto laboratoře již od toho roku využívají. Tato dohoda o zřízení této laboratoře patří do kategorie mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci podle článku 49 zákona – Ústavy České republiky je potřeba souhlas obou komor Parlamentu.

Přistoupení České republiky k dohodě umožní našim vědcům, protože ti už laboratoře dlouhodobě využívají, i nadále využívat nedostupné technologie, jimiž disponuje pět výzkumných ústavů EMBL, a v Heidelbergu, v Cambridge, v Hamburgu, v Grenoblu a u Říma. Například je to v oblasti sekvenace a genetické analýzy nebo zkoumání struktury biomolekul. Dále naši vědci budou moci využívat výsledky výzkumu a data, která nejsou volně k dispozici. Prohloubí se, jak už bylo řečeno, mezinárodní spolupráce zapojením do projektů, které vyžadují součinnost s ústavy EMBL, posílí kontakty s institucemi a vědci a podpoří rozvoj českých výzkumných infrastruktur, jako je CEITEC, BIOCEV, FNUSA atd.. Bude možné využívat hojně stáže pro vědce a studenty v ústavech. Jsou tam četná stipendia, která tato molekulárně biologická laboratoř uděluje především našim doktorandům.

Dosavadní částečná spolupráce probíhala, jak jsem již říkala, díky vstřícnosti EMBL. Vzhledem k tomu, že v budoucnu se budou poskytovat výsledky výzkumu pouze recipročně nebo komerčně, je nezbytné, aby Česká republika vztah k EMBL formalizovala. Nebudu zacházet do podrobností, ale chtěla bych říct, že budeme mít určitá práva, tím také se budeme účastnit i hlasování na jednáních rady EMBL a budeme volit generálního ředitele, ten je statutárním zástupcem EMBL.

Povinností, které z toho pro nás vyplývají, je málo, ale jedna je, že musíme uhradit vstupní poplatek ve výši téměř jednoho milionu eur a potom členské roční příspěvky přibližně okolo půl milionu eur. Tyto finanční příspěvky už byly zahrnuty do výhledu střednědobých výdajových rámců státního rozpočtu na léta 2013 až 2014 usnesením vlády z roku 2011. Úhradu bude zajišťovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy z prostředků určených na institucionální podporu.

Legislativní odbor Kanceláře Senátu k tomu neměl žádné podstatné připomínky. Je vyloučeno, že by přistoupení České republiky k EMBL mohlo být zpochybněno. ČR je členským státem Evropské konference pro molekulární biologii od roku 1994. Tím je podmínka přistoupení k dohodě o zřízení EMBL splněna.

Můj postoj je ten, že souhlasím s vládním návrhem i s jeho odůvodněním a navrhuji doporučit Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s přístupem k Dohodě o zřízení Evropské molekulární laboratoře, sjednané 10. května 1973.

Výbor, jak jsem již říkala, se sešel na 17. schůzi 17. prosince. Po úvodním slovu předsedy senátora Marcela Chládka a po odůvodnění vládního návrhu Janem Kocourkem, náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy, po zpravodajské zprávě senátorky Sykové, místopředsedkyně výboru a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k přístupu České republiky k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře. Určuje zpravodajkou výboru senátorku Evu Sykovou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda? Nepřeje si vystoupit. Otvírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové – jenom krátký dotaz. Tady zaznělo, že to jde z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Já jsem se chtěl zeptat, protože to je věda a výzkum, proč to nejde z peněz na vědu a výzkum, kde leží několik miliard, proč se tím ochuzují peníze, které se mohou použít pro školství?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám a táži se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit – byl dotaz. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji. Vzhledem k tomu – a pravděpodobně to i vyznělo z vystoupení paní zpravodajky, že to je návrh zákona, který ještě byl navrhován, respektive smlouva, která pocházela z minulé vlády, nedošlo ještě k oddělení vědy od ministerstva školství, tak je to rozpočtováno v kapitole ministerstva školství. Pro vaši informaci stále je tam oddělení, které se zabývá vědou a prostředky určené na vědu jsou také v kapitole školství. Nyní jednáme s panem vicepremiérem Bělobrádkem, jak tam bude spolupráce a styčná plocha.

Co se týká evropských prostředků, například z "vavky", kde hrozí ztráta 7,5 miliardy nevyčerpání, tak samozřejmě tyto prostředky nelze využít na členský poplatek. Členský poplatek stojí jen něco málo přes 700 tisíc eur a přístupový poplatek je rozdělen do tří let, a to je, jak paní senátorka tady zmiňovala, to je nějakých těch 300 tisíc euro a nějaké drobné a měl by se splácet po dobu tří let. Takže první tři roky by to mělo být kolem jednoho milionu euro. Poté už by byl pouze členský příspěvek 700 tisíc euro.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře a táži se paní zpravodajky, zda si přeje ještě vystoupit.

Senátorka Eva Syková:  Ne, já myslím, že bylo všechno řečeno.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, nepřeje si vystoupit, děkuji. A my můžeme přistoupit k hlasování.

Na základě usnesení obou dvou výborů a tak, jak bylo i předneseno paní zpravodajkou, je pouze jeden návrh. Návrh, o kterém budeme hlasovat, zní: Senát dává souhlas k přístupu České republiky k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře, která byla sjednána 10. května 1973. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování číslo 42, registrováno 52, kvorum 27, pro návrh 50, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli, zároveň děkuji i paní zpravodajce.

Následujícím bodem, který budeme projednávat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

 

Tisk č. 229

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 229. Návrh uvede opět ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, který zastoupí ministra vnitra Milana Chovance. Pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji. Pane předsedo, nyní bude následovat série zákonů od pana ministra vnitra, jehož se pokusím zastoupit a musíte se spokojit dopoledne s mou maličkostí.

První návrh zákona se týká technické novely. Ale tady bych upozornil pány senátory a dámy senátorky, aby se podívali konkrétně na jednotlivé volební obvody, protože se to týká právě Senátu.

Tato technická novela, která se provádí vždy, kdy se konají volby do Senátu, novelizuje jednotlivé volební obvody z toho důvodu, že jak dochází k migraci obyvatel, tak některé mají menší či větší počet obyvatel, aby došlo k rovnosti mezi jednotlivými obvody, dochází k této změně.

S ohledem na termín voleb do Senátu je třeba, aby tento navrhovaný zákon nabyl účinnosti ke dni 1. června 2014. A kdo si přečetl návrh, tak ví, že se to týká volebních obvodů č. 16 – Beroun, 18 – Příbram, 25 – Praha 6, 27 – Praha 1, 28 – Mělník, 29 – Litoměřice, 31 – Ústí nad Labem, 36 – Česká Lípa, 40 – Kutná Hora, 41 – Benešov, 73 – Frýdek-Místek, 75 – Karviná.

Podrobně tam máte rozepsány změny, které obce se vám dávají navíc, anebo naopak někde odebírají. A důvod, jak jsem řekl na začátku svého vystoupení, je rovnost mezi jednotlivými obvody, aby počet obyvatel u každého senátního obvodu byl přiměřeně stejný, plus či minus rozdílu do 15 %. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 229/1. Zpravodajkou je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Pan ministr v podstatě řekl, jaký je obsah zákona. Možná bych to jenom doplnila, že je to § 59 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, který právě předepisuje povinnost učinit tyto změny, pokud se počty obyvatel vychýlí v jednotlivých obvodech o 15 %, resp. o více než 15 %, ať nahoru nebo dolů v jednom každém obvodu.

Tyto změny se samozřejmě smějí dělat pouze v roce, který je rokem volebním. Je to tedy skutečně veskrze technická novela a ústavně-právní výbor k ní přijal usnesení, jímž doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby odsouhlasil návrh novely, tak jak byl předán Poslaneckou sněmovnou, mě určil zpravodajkou a předsedu Antla pověřil, aby o tom zpravil předsedu Senátu. Toť vše, děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodajky.

A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Zájem o vystoupení není, takže rozpravu uzavírám. Pan navrhovatel nechce vystoupit, předpokládám, že paní zpravodajka také ne. Vyplývá nám z toho naše další možná aktivita, a tou je hlasování o návrhu.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno je 51 senátorek a senátorů, kvorum 26.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 43 registrováno 52, kvorum 27, pro návrh 44, proti jeden. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 233

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 223. Návrh uvede opět v zastoupení ministra vnitra Milana Chovance, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, kterého prosím, aby nás s návrhem seznámil.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Jedná se o neméně zajímavý návrh, týká se voleb do Evropského parlamentu a návrh reaguje především na přijetí směrnice EU, která se týká pravidel pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu.

První zásadní změna se dotýká kandidátů, kteří jsou občany EU a rozhodnou se kandidovat v jiném než domovském členském státě. Odstraňuje se tam povinnost kandidáta, aby v členském státě bydliště společně s kandidátní listinou předložil potvrzení od domovského členského státu, že nebyl zbaven práva být volen a nebo také volební nezpůsobilosti. Stačí mu k tomu čestné prohlášení.

Druhá změna se týká sčítání hlasů a je upravena tak, že se ukončí volby do Evropského parlamentu na území ČR v sobotu ve 14.00 hodin, zahájí se sčítání okrskovou volební komisí.

A třetí změna se týká změn pojmosloví, které dostává do souladu tento návrh s novým občanským zákoníkem.

Toliko z mé strany. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, pan ministr opět v podstatě sdělil obsah tohoto návrhu zákona. Já bych jenom dodala, že tento návrh zákona byl podáván už v minulém volebním období Poslanecké sněmovně, avšak po jejím rozpuštění tam také skončil. Je to trošičku problém, protože transpozice tohoto návrhu měla být hotova vlastně mnohem dříve, a z toho plynou určité problémy.

Nicméně dovolte, abych vás nejprve seznámila s usnesením ústavně-právního výboru, které samozřejmě nemůže znít ani jinak, než tak, že ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, mě určuje zpravodajkou a předsedu Antla opět ustanovuje k tomu, aby toto sdělil předsedovi Senátu.

Ráda bych vás ale ještě seznámila s tím, že jsem předevčírem dostala dopis od pana Martina Smolka, vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU, kde mne právě upozorňuje na to, že proti České republice bylo zahájeno řízení Evropskou komisí dne 6. února 2014, a sice pro porušení povinnosti, neboť právě z důvodu neprovedení směrnice Rady č. 2013/1/EU.

Evropská komise usiluje o to, aby už právě v těchto volbách byla zajištěna aplikace nových pravidel, která jsou zakotvena ve směrnici. A proto Evropská komise v řízení i zkrátila standardní dvouměsíční lhůtu pro odpověď České republiky na formální upozornění na pouhý měsíc, a je pravděpodobné, že pokud se nepodaří dokončit transpozici v krátké době, bude komise usilovat o podání žaloby k Soudnímu dvoru EU ještě před volbami do Evropského parlamentu.

A vzhledem k tomu, že toto řízení je vedeno z důvodu pozdní transpozice, hrozí v tomto případě riziko, že České republice bude uložena finanční sankce.

V této souvislosti bych chtěla upozornit na to, že Ústavní soud judikoval, že vlastně povinností všech orgánů ČR chovat se tak, aby předcházely mezinárodně právní odpovědnosti ČR, jinými slovy vlastně předcházet škodám. A je zjevné, že této povinnosti zejména nedostála část Poslanecké sněmovny, když byl dán opakovaně tento návrh zákona a kdy se totiž stalo, že pan poslanec Kalousek vystoupil a k návrhu tehdejšího ministra vnitra Peciny, který navrhoval projednat věc ve zkráceném řízení, řekl, že se nenechají kluby TOP 09 a ODS připravit o demokratickou diskusi a že tedy s tím nesouhlasí. A tímto chováním tato možnost byla vlastně zmařena.

Je ovšem třeba k tomu dodat, že když se podíváte do záznamu o probíhajícím jednání v PS, že tam nebyla vůbec žádná diskuse. Panovalo tam prostě demokratické mlčení, a tím byla zmařena včasná transpozice a teď nám hrozí z toho důvodu sankce.

Domnívám se, že je namístě se zamyslet nad tím, abychom dostáli právě i tomu, co, jak už jsem řekla, judikuje i Ústavní soud, chovat se tak, aby bylo předcházeno mezinárodně právní odpovědnosti ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás opět, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodajky.

A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zdali si přeje vystoupit? Nepřeje, předpokládám, že paní zpravodajka také ne. Vzhledem k tomu, že byl pouze jeden návrh, a to v usnesení výboru, můžeme přistoupit k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 44 registrováno 54, kvorum 28, pro návrh 45, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Dovolte mi poznámku v reakci na zpravodajskou zprávu a vystoupení paní senátorky Wagnerové. Myslím si, že Senát dostál svým povinnostem a že jsme návrh projednali v co možná nejkratší lhůtě. Za to vám děkuji. Děkuji zpravodaji a děkuji také navrhovateli.

Dále budeme projednávat bod

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu

Tisk č. 236

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 236. I tento návrh uvede v zastoupení ministra vnitra Milana Chovance ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, o vaše vystoupení.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Dovolte, abych využil této chvilky a poděkoval Senátu za rychlost, kterou přijal předchozí návrh zákona. Budu se snažit být neméně tak rychlý při představení zákona následujícího.

Jak již tady bylo řečeno, jedná se o zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Pokud to zjednoduším, tak dochází díky tomuto přijetí k tomu, že řada zákonů, které byly předkládány Poslanecké sněmovně samostatně, nyní jsou dříve samostatné návrhy sloučeny do jednoho návrhu, který zahrnuje celek 69 novel zákonů.

Hlavním smyslem předloženého návrhu je v návaznosti na nový kontrolní řád realizace procesu sjednocení a celkového zjednodušení procesně právního prostředí v oblasti kontroly.

Při této příležitosti bych si dovolil upozornit na debatu, která byla v PS a týkala se debaty ohledně drážní inspekce, kdy drážní inspekce předkládala několik pozměňujících návrhů. Tyto pozměňující návrhy byly podány v PS panem poslancem Humlem. Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s těmito návrhy a zároveň stanovisko ministerstva vnitra a ministerstva dopravy je vůči těmto pozměňovacím návrhům negativní.

Toliko z mé strany úvodem a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 236/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Škaloud, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, jsem zpravodajem ústavně-právního výboru. Důvod předložení tohoto zákona spočívá v tom, že kontrolní řád, který byl schválen, nabyl účinnosti 1. ledna letošního roku a je zapotřebí sladit ustanovení zvláštních zákonů upravujících kontrolu na úseku veřejné správy k tomuto řádu. A to činí tento zákon.

Novelizace se týká celkem 69 zvláštních zákonů v oboru působnosti veřejné správy.

Je tady jenom jeden drobný problém, který spočívá v tom, že po 1. lednu 2014 už nejsou v souladu jak nový kontrolní řád, tak ustanovení zvláštních zákonů upravujících kontrolu, které právě upravuje tento předpis, a lze očekávat, že u kontrol zahájených po 1. lednu letošního roku do doby přijetí tohoto zákona se mohou vyskytnout různé aplikační problémy. To ale můžeme jenom konstatovat a zlepšit se to dá jedině tím, že přijmeme co nejrychleji tento zákon.

Ústavně-právní výbor vyslovil souhlas se zněním zákona, tak jak přišel z PS. Chci jenom podotknout, že kolega Kubera odhalil, že pod změnou § 34 se skrývá regulace části kontrolní činnosti, tj. kontrola tachografů, resp. delegace kontrolní činnosti zpět na obce s možností získávat prostředky stejně, jako třeba u kontroly rychlosti. A předloží pozměňovací návrh, který městskou policii eliminuje.

Tam je totiž formulace, která zní: Řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii ČR přístup k záznamovému zařízení.

Přestože společné stanovisko ministerstva vnitra i ministerstva dopravy tvrdí, že s ohledem na § 37 zákona o silniční dopravě se kontrola záznamových zařízení obecní policie netýká, přesto je možný tento pozměňovací návrh přijmout, tím nic nezkazíme.

Závěr je ten, že ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit předložený návrh tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem mě a pověřuje předsedu výboru senátora Antla předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. To je jeden z takových typických zákonů, který má hodně částí a velmi lehce se do něj dá vpašovat něco, čeho si nikdo nevšimne. Ale my, takoví, co to hodně čteme, jsme si toho všimli. V § 34 je napsáno, že řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii ČR přístup k záznamovému zařízení a taxametru. Přeložím to do češtiny. Jestliže za stacionární radary, které tady visí na každém rohu a po roce vám přijde z pražské městské policie, že předloni jste tam měl 55, tak za to jsou nějaké dva tisíce a nějaký bod, ale tady je pokuta 50 tisíc za tuto kontrolu, když mu tam zjistí vadu, a to je daleko výhodnější byznys zejména pro obec, zejména pro hlavní město Prahu. Takže tam je, aspoň podle článků v médiích, původ tohoto odstavce.

Ministerstvo vnitra přišlo s takovým úžasným výkladem, že to vlastně nevadí, protože i když to tam je takto explicitně napsáno, tak na základě jiných speciálních paragrafů městská policie pravomoc nemá. Což mi přijde absurdní, a když to tak je, tak já přistupuji na toto jejich stanovisko a obecní policii vyškrtávám. Tím jenom dávám za pravdu stanovisku ministerstva dopravy a ministerstva vnitra. Bude to jasné a čisté. Ono už to, co mohou teď, to znamená, že strážníci městské policie kontrolují taxislužbu, ale nikoli jestli taxikáři jsou poctiví a účtují správně, ale různé administrativní dokumenty, které taxikáři mají mít. Podle mě je to v hlubokém rozporu s důvodem, proč byly zřízeny městské policie. Není to jediné, stejné je to s oním měřením rychlosti, kdy místo veřejného pořádku městské policie se zabývají tím, že rozdávají botičky a odtahují auta, což jim podle mého názoru nepřísluší, je to věc Policie ČR, Dopravní policie ČR, ale ta samozřejmě nestíhá. U násl je to tak, že když někdo nestíhá, tak to šoupneme na obce, jak to vidíte běžně při přenesené působnosti, která se valí – mimochodem, pokud to nevíte, od 1. dubna přibírají obce i registr řidičů, což je jednoznačná státní správa. Dokonce jim stát chce prodat počítače, které slouží systému. Vzedmula se vlna odporu, takže přišel nový dopis z ministerstva dopravy, který to zmírňuje, ale zřejmě už neunikneme tomu, že od 1. dubna budeme dělat i registr řidičů. Samozřejmě bez peněz, peníze budeme platit z rozpočtu obcí.

Takže ten pozměňovací návrh je velmi jednoduchý, já ho načtu v podrobné rozpravě, pokud k ní dojde, a jenom vypouští z § 34 obecní policii. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Dobré ráno. Já jsem předseda dopravního podvýboru a jenom bych vám chtěl, ještě než se budete rozhodovat, jak hlasovat k návrhu kolegy Kubery, říct, že většina odborníků, když byla diskuse o tom, zda městská policie má mít možnost také hlídat rychlost a mít třeba přenosná zařízení na měření rychlosti, se přiklání k názoru, že by to měla být Policie ČR, dopravní policie, která by měla mít tyto pravomoci. Měli bychom je posílit, měli bychom je vybavit atd., reagovat na názory hejtmanů a starostů a zapojovat Policii ČR – dopravní policii do těchto činností, na městské policii nechat jiné úkoly, které obce pro ně mají svěřeny. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. A táži se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit. Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji. Dovolte, abych se vyjádřil k rozpravě. Zopakuji stanovisko ministerstva vnitra, které je k tomuto pozměňovacímu návrhu, tak jako stanovisko ministerstva dopravy, negativní. Mám tady před sebou stanovisko právníků, které právě popisuje tento bod. Kdo bude mít zájem, mohu ho nechat nahlédnout do celého stanoviska. Ale pokud se pokusím ho jednoduše shrnout, tak jednoznačně se píše, že úmyslem této novely není jakkoli věcně rozšiřovat kontrolní působnost obecné policie s tím, že obecní policie nemá zákonem svěřenu působnost v oblasti kontroly záznamových zařízení, tudíž k této kontrole není oprávněna.

V podstatě je popsán i odkaz na § 37, a předpokládám, vzhledem k tomu, že to měl i pan zpravodaj, že toto stanovisko bylo projednáváno a seznámeni s ním byli i členové výboru, který měl projednávat tento návrh zákona. Takže i můj návrh k tomu, respektive v zastoupení pana ministra k pozměňovacímu návrhu je negativní a žádám vás o podporu zákona, tak jak byl postoupen, v původním znění z Poslanecké sněmovny.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Táži se zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Zpravodaj si přeje vystoupit.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážení senátoři, já toto stanovisko samozřejmě znám. Na druhé straně, jak už jsem předem sdělil v předchozím vystoupení, věta, která je nová, říká, že řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii atd. – takže aby nedošlo k interpretačním problémům, nemám žádné námitky k tomu, aby byl přijat tento pozměňovací návrh. Jediný problém je, že se to bude vracet zpátky do sněmovny. Ale jinak faktický problém tam nevidím. Děkuji za pozornost. Podpořím pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Já jenom chci říct, že se nacházíme po ukončení obecné rozpravy, takže pozměňovací návrh byl avizován, ale nebyl ještě podán. Děkuji.

Nyní přistoupíme k hlasování, protože v usnesení ÚPV, tak jak ho přednesl zpravodaj, máme návrh, aby byl návrh zákona schválen.

Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum 28.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 45, registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 34, proti 3. Návrh byl schválen.

Děkuji zpravodaji a děkuji i předkladateli.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě

Tisk č. 237

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 237. Znovu prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka, který zastupuje ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vám v krátkosti uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Tak jako v jednom z předchozích návrhů zákonů i tento přizpůsobuje svou terminologii a kontrolní postupy novému kontrolnímu řádu, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Druhým cílem je dílčí úprava postupu ověřování prohlášení o podpoře evropské občanské iniciativy. Konkrétněji se doplňuje oprávnění ministerstva vnitra, využívat údaje o datu narození a údaj o státním občanství k ověření, zda je podporovatel evropské občanské iniciativy způsobilý k její podpoře. Dále se doplňuje oprávnění využívat údaje o datu úmrtí, a to z důvodu zamezení zneužívání údajů o zemřelých osobách. A konečně vzhledem k tomu, že organizátoři mají na sběr prohlášení o podpoře občanské iniciativy lhůtu 12 měsíců, během níž může dojít ke změně údajů podepsaných osob, tak doplnit z přístupu k historickým údajům. Toliko úvodem k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 237/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, opět, pan ministr v podstatě řekl, co je obsahem této novely zákona, čili k tomu asi už není třeba nic dodávat. Já bych jenom dodala k procesu přijímání to, že i tento zákon byl podáván už v předchozím volebním období, prošel prvním čtením, ale poté byla sněmovna rozpuštěna, takže pak byl návrh zopakován. Ústavně-právní výbor nakonec, když projednal tento zákon, doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, mě určuje jako zpravodajku a pověřuje předsedu výboru Miroslava Antla, aby předložil usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Jenom jako perličku dodávám, že na ministerstvu vnitra už je 10 iniciativ, které mají zájem se zaregistrovat, aby sbíraly podpisy a jedna už vlastně běží, a tady je ta perlička, že iniciátorem té petice evropské je náš kolega pan senátor Šilar.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není to tak, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Pan navrhovatel – přeje si vystoupit? Nepřeje. Paní zpravodajka - předpokládám, že také ne. A my tedy můžeme přistoupit opět k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum 28.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 46, registrováno 55, kvorum 28, pro návrh 41, proti 4. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli a děkuji i zpravodajce.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 238

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 238. Opět prosím ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka, který zastupuje ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych se pokusil o krátké úvodní slovo. Jedná se opět o velmi zajímavý materiál a opět je přijetí nutné z důvodu přijetí nového kontrolního řádu, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Je nutné sjednotit postupy v oblasti kontroly, v oblasti archivnictví a spisové služby. Současně je řešena problematika tak zvaných komerčních spisoven a zajištění odborné správy dokumentů nacházejících se v těchto spisovnách. Jedná se především o stanovení nezbytného rámce povinností komerčních spisoven v oblasti odborné správy dokumentů, povinnosti veřejnoprávních, soukromoprávních původců, stanovení skutkových podstat správních deliktů pro případy nesplnění stanovených povinností a stanovení působnosti státních oblastních archivů vůči komerčním spisovnám v oblasti kontroly.

Ministerstvo vnitra podporuje i změny, které byly navrženy v Poslanecké sněmovně. Tímto si dovoluji vás tedy požádat o podporu návrhu tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 238/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Horník, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Horník:  Dobré dopoledne, dámy a pánové. Budu mít poměrně jednoduchou úlohu, protože pan ministr nejdůležitější body novelizace zákona shrnul a tím pádem bych rovnou přistoupil k našemu usnesení, protože zákon, nebo novelizace zákona je poměrně velmi nekonfliktní a naopak uvádí současný zákon do mezí, kde by měl správně být. Před sebou máte usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a já vypíchnu to nejdůležitější, že náš výbor jednomyslně schválil a doporučil plénu Senátu, aby novelu tohoto zákona schválilo. Možná jenom pro zajímavost: V Poslanecké sněmovně ve třetím čtení bylo za přítomnosti 164 poslanců 144 pro a nikdo nebyl proti. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Zájem není o vystoupení, takže rozpravu uzavírám a vzhledem k tomu, že výbor navrhl usnesení schválit, budeme o tom hlasovat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvorum 29.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 47, registrováno 56, kvorum 29, pro návrh se vyslovilo 45, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli i zpravodaji.

(My se vystřídáme.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007 - 2013 zavádí zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod

Tisk č. 209

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 209 dne 9. ledna 2014. Bezprostředně po jeho obdržení byl podle § 119 Jednacího řádu Senátu přikázán. Nyní bych požádal pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka, který zastupuje ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s návrhem. Pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi v krátkosti uvést tento návrh. Pro přijetí tohoto návrhu je nutný předchozí souhlas obou komor, ten je nutnou podmínkou pro to, aby zástupce České republiky mohl vyslovit souhlas při hlasování na Radě. Účelem tohoto návrhu, jak už bylo řečeno v názvu, je zrušení rozhodnutí Rady 2007/124 ES, jímž byl zřízení zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností. Ten byl koncipován na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Na léta 2014 až 2020 bude financování projektů v této oblasti upravovat nové nařízení, které zřizuje fond pro vnitřní bezpečnost se dvěma součástmi – pro policejní spolupráci a pro ochranu hranic.

Česká vláda nemá k tomuto návrhu žádné negativní stanovisko, ani žádné výhrady protože se jedná o čistě legislativně technickou záležitost. Přijetí tohoto návrhu Radou nebude mít žádný dopad na právní řád ani nebude spjato s žádným přímým důsledkem pro státní rozpočet.

Co se týká starých projektů, tak ty se dokončují na základě přechodných ustanovení, nové finance již do těch starých fondů nepůjdou a nové projekty se budou vyhlašovat podle nové úpravy, která se nyní projednává v Evropském parlamentu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro záležitosti EU jako výbor garanční a zároveň jediný. Výbor určil zpravodajem pana senátora Miroslava Krejču a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 209/1. Nyní tedy žádám pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. V podstatě to nejzásadnější bylo tady už vysloveno jak panem předsedajícím, tak panem ministrem. Nejedná se o žádnou komplikovanou záležitost. Skutečně jde spíš o technickou materii, která vyplývá z našeho Jednacího řádu. Já si vás dovolím seznámit pouze s podstatnou částí usnesení našeho výboru, které bylo přijato na jeho 24. schůzi 5. února, kdy výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady EU, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007 až 2013 zavádí zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod. Skutečně se jedná o technickou materii, takže myslím si, že není žádný problém s vyslovením tohoto předchozího souhlasu, o což vás jménem našeho výboru žádám. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Pana zpravodaje – také si nepřeje. Můžeme přistoupit k hlasování, které nám jako jediné zbývá, a to je vyslovit souhlas.

Přistoupíme k hlasování: Senát vyslovuje předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007 – 2013 zavádí zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod.

V tuto chvíli je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové číslo 48 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi v zastoupení a panu zpravodaji. Budeme pokračovat dalším naším bodem, a to je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Obnovení důvěry v toky dat mezi EU-USA

Tisk EU č. K 105/09

Materiál jste obdrželi jako senátní tisk číslo K 105/09 a K 105/09/01. Nyní bych požádala pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka, který zastupuje ministra vnitra Milana Chovance, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji. Pane místopředsedo, tento materiál je velmi zajímavý, protože se týká reakce Evropské komise na masivní sledování telefonů, které bylo mediálně odhaleno jedním pracovníkem bezpečnostní agentury Spojených států amerických v České republice, pracovně nazýván Eda z Ameriky. Vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy jsou strategickými partnery a probíhá mezi nimi samozřejmě výměna informací a výměna osobních údajů je vždy velmi citlivou záležitostí, musí být založena na vzájemné důvěře. Tato důvěra ovšem byla nyní narušena, a proto Evropská komise vydala uvedené Sdělení, ve kterém shrnuje dosavadní reakce na vzniklou situaci a snaží se najít východisko.

Sdělení obsahuje zejména popis dopadů odhalení zpravodajských aktivit Spojených států amerických a Komise navrhuje celou řadu opatření. Hlavní řešení vidí v brzkém přijetí balíčku na ochranu osobních údajů. Dále Komise apeluje na spolehlivé fungování uzavřených dohod, zejména Dohody o využívání a předávání jmenné evidence cestujících, dohody o zpracování a předávání údajů o finančních transakcích a mnohé další. Komise zároveň provedla předběžný přezkum fungování ochrany osobních údajů dle nástroje Safe Harbour – bezpečný přístav.

V současné době se vyjednává mezi Komisí a Spojenými státy o zastřešující dohodě o ochraně údajů v oblasti policejní a soudní spolupráce, o zlepšení ochrany občanů EU, nesídlících ve Spojených státech amerických. Jednotlivá opatření, která Komise navrhuje, České republika podporuje. V dílčích ohledech uplatňuje projednání řady kritických, ale konstruktivních připomínek. Česká republika je si vědoma velké náročnosti a složitosti vyjednávání některých nástrojů a o tom svědčí samozřejmě i tato příprava. Toliko z mé strany úvodem a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 105/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji za slovo. Tak teď se dostáváme k poněkud komplikovanějšímu evropskému bodu. Možná se rozvíří obdobná diskuse jako včera při některých bodech.

Komise svým sdělením, které projednáváme, reaguje na nedávné odposlechy a zjištění, že některé zpravodajské služby shromažďují neadekvátní množství některých citlivých dat evropských občanů, podniků, ale i politických představitelů. Mezi Evropskou unií a Spojenými státy stále existují – bohužel – rozdíly v ochranných opatřeních vztahujících se na občany, jejichž data jsou zpracovávána. Ochranná opatření, vztahující se na občany, mají totiž nižší úroveň a jednotlivcům tak není poskytnut přístup k údajům, nemají možnost opravy či vymazání ani správní či soudní nápravy.

Dokument obsahuje šest klíčových oblastí, v jejichž rámci Komise vyzývá k jednání své partnery. V této souvislosti usiluje především o zajištění efektivního rámce směřujícího ke znovuobnovení důvěry a posílení vzájemné spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy za účelem zabezpečení vysokých standardů ochrany osobních údajů při současném upevnění širšího transatlantického partnerství. Rovněž upozorňuje na nutnost unijní reformy v této oblasti, ke které by mělo dojít nejlépe v průběhu tohoto roku, jara tohoto roku.

Citlivá data o evropských občanech a subjektech, evropských subjektech, jsou zpravodajskými službami získávána a shromažďována na základě protiteroristického programu Prism. Informace o tomto programu se na veřejnost dostaly, jak už zde zmínil pan ministr na začátku června 2013 prostřednictvím bývalého zaměstnance CIA Edwarda Snowdena. Touto kauzou se zabývala na svém podzimním zasedání evropská Rada, zabýval se jí taktéž velký COSAC litevský a zabýval se jí na svém lednovém zasedání i parlamentní shromáždění Rady Evropy, které připravuje v této věci veřejné slyšení Edwarda Snowdena.

Důvěra, obnovení důvěry je – samozřejmě – velice citlivá záležitost a týká se to všech oblastí, ať už je to důvěra, obnovení důvěry mezi jednotlivci, mezi podnikatelskými subjekty, ale samozřejmě i mezi politickými partnery. Takže je to velice citlivá záležitost. My jsme přijali – náš výbor přijal k tomuto sdělení Komise doporučení, které je plně konzistentní s názorem Komise a je plně konzistentní s postojem vlády České republiky. Je konzistentní i s usnesením z 24. května 2012, které přijal Senát, bylo to usnesení č. 614. Týkalo se nového rámce ochrany dat v Evropské unii. Byl to návrh obecného nařízení o ochraně osobních údajů a návrh směrnice o ochraně osobních údajů v souvislosti s trestním řízením. Já si dovolím z toho našeho doporučení vypíchnout jenom pár drobností, nebudu ho číst celé.

Je zde vyjádřena podpora spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy v oblasti ochrany osobních údajů, souhlas s názorem Komise inspektora, evropského inspektora ochrany údajů a Úřadem pro ochranu osobních údajů. Ztotožňujeme se s tím, že jednání o ochraně osobních údajů by nemělo být spojováno s jinými oblastmi spolupráce jako např. transatlantická zóna volného obchodu a podobně.

To je můj stručný komentář. Děkuji za pozornost a žádám vás tímto o podpoření doporučení našeho výboru pro záležitosti Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. A já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla říci jednu věc. Tato záležitost, která je v tisku, v evropském tisku, pojata k určitému našemu hlasování, je velice nešťastná. Nevidím moc šťastně, že bychom se k tomu nevyjádřili tady zde na plénu, protože se stalo něco, co je daleko za hranou, kam by to jít mělo. Všichni jsme žili v určitém světě, kdy jsme přece jenom žili v domnění, že určité věci se nedělají, že jsou věci a určité meze, za které se obecně nemá jít. Už i v osobních životech víme, co se může a co se nemůže nebo co by se mělo a nemělo. Tohle je ve velice posunuté rovině. Tou důvěrou v určité toky dat o tom, co kdo mohl odposlouchávat, jestli na to měl právo, jak to využíval, jak to shromažďoval, to vůbec není schopen dneska nikdo dohlédnout. Ty informace prostě někde uložené jsou. Nikdo z nás asi úplně nevěří tomu, že všechny ty získané informace - informace, které byly získány nelegálně - byly zničeny, vymazány. My doufáme, že tímto usnesením, tímto evropským tiskem, který dává najevo nelibost států Evropské unie, že se něco takového stalo, ale zároveň do budoucna dává šanci na další spolupráci. Ale ta spolupráce musí být obnovena na důvěře. Na tom, že všechny strany, to, co se dohodne, co se domluví, že se nikdy stát nemůže, se bude dodržovat. A je to velké gesto států Evropské unie i orgánů Evropské unie, pokud přistupují k tomuto prohlášení, které tady dnes, de facto, budeme schvalovat. Jestli to bude dodržováno, jestli nepřijde nějaká další doba, kdy si budeme my nebo naši následovníci opět říkat, že ta míra byla překročena, že ta důvěra byla opět pošlapána, pak se obávám, že ta důvěra již nebude nikdy v tak plné míře navrácena zpět. A já doufám, že tento tisk, který dnes tady budeme schvalovat, a usnesení, které budeme schvalovat, bude výrazem i České republiky. Doufáme, že důvěra ve vztahy na této úrovni se Spojenými státy bude navrácena do původní podoby. Ale je to záležitost, kdy ta druhá strana tuhle záležitost musí brát velmi, velmi vážně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Dále se do rozpravy už nikdo nehlásí, takže rozpravu – ještě neuzavírám. Na poslední chvíli pan senátor František Bublan. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Víte, tato otázka je velmi, velmi složitá. Kdyby došlo k úniku informací nebo ke zjištění, že se shromažďují tato data jenom v rámci třeba Evropské unie, kdyby nějaký sousední stát, evropský stát, to konal vůči svému sousedovi, tak to řešení by bylo daleko jednodušší a určitě by závěry komise byly razantnější a vyvodily by se z toho nějaké důsledky. Ale tady jde o spor nebo respektive problém mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií jako takovou. A není to jednoduché. Také závěry Komise jsou velmi opatrné, spíš jakoby začínají ten dialog a hledají nějaká řešení.

Je to otázka techniky. Technika je tak vyspělá; zvláště americké bezpečnostní složky mají velmi vyspělou techniku a spoléhají především na techniku v rámci boje proti terorismu. Dokážou v podstatě podchytit veškerou komunikaci, veškeré datové spojení po celém světě. Stačí zadat nějaká klíčová slova – a analytici jenom vyhodnocují, co se jim tam "nasype" do velkých informačních nádrží. Z toho potom dělají nějaké závěry.

To, že se tam nasype spousta soukromých hovorů nebo spojení, že se tam objeví i obchodní záležitosti mezi podniky, čehož se dá samozřejmě i ekonomicky využít anebo zneužít – tak to je pravda.

To je první věc. Technika, kterou skutečně Spojené státy mají velmi vyspělou a také to dokážou využít.

Druhá věc je celosvětová hrozba terorismu, protože na tom je to všechno postaveno. Na základě toho se mohou oni takto chovat.

Potom – a co je asi největší problém – je legislativa. Protože evropská legislativa, i když každý stát ji má malinko odlišnou, tak se přece jenom snaží o přibližně stejnou úroveň. Je velmi odlišná od americké legislativy. Tady najít nějakou shodu anebo nějaké příměří je velmi obtížné.

Jenom uvedu takový příklad, už jsme to tady řešili mockrát, pokud nějaká bezpečnostní složka chce použít proniknutí do soukromí, ať už se to týká sledování nebo odposlechů apod., tak o to musí požádat soud. Na základě stanoviska státního zástupce soud rozhodne, omezí to na určitou dobu, potom se to vyhodnotí. Má to určitá pravidla. A je to tak dobře, že pravidla má.

Kdežto ve Spojených státech mají složky v podstatě neomezenou možnost. Možná to znáte z amerických filmů. U nás, když policie nebo nějaká zpravodajská služba o to požádá, tak to musí dělat v součinnosti s operátorem, tzn. rozhodnutí soudu dostává i operátor. Sice ne podrobné, ale výpis z toho dostává i operátor – na základě toho provede technickou realizaci. Kdežto ve Spojených státech mají služby on-line, mohou si z toho vybrat cokoliv chtějí, ať už zpětně nějaký výpis hovorů, které proběhly anebo toho, co se v podstatě děje v současnosti. Je to velký rozdíl. Tady asi těžko najdeme nějakou shodu. Pochybuji, že by se Spojené státy chtěly přizpůsobit evropské legislativě.

Na základě toho jsou závěry komise trochu měkké. Je to dlouhá cesta, abychom skutečně našli nějaký smír a aby se důvěra obnovila.

Ještě jedna věc, která není zanedbatelná. Proto se k tomu staví také trošku opatrně, protože existuje spolupráce. Spolupráce bezpečnostních složek, a musím říct, že evropské bezpečnostní složky hodně využívají informací právě od amerických zpravodajských služeb. A když by informace neměly, možná by jejich výkonnost byla daleko slabší a menší. Kdybychom vyvolali nějakou velkou válku tady v tomto směru, tak by se spolupráce omezila nebo by nebyla tak silná. My bychom to i pocítili na své vlastní bezpečnosti.

Přihlížejme k tomu – vzhledem k tomu, co jsem zde teď řekl – a věřím, že se najde cesta, aby nebylo zneužíváno techniky, nebylo zneužíváno rozdílného legislativního rámce. Naopak, aby to prospělo k tomu, co všichni chceme, tzn., aby se zvýšila bezpečnost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, najít, vytitrovat rozumnou míru mezi nutností zabezpečit zemi, občany před teroristickými útoky, a přitom je zase nesvlékat donaha, je velice obtížné.

Podívejte, 11. září. Teroristický masívní útok. Strhla se obrovská kritika na zpravodajské služby. Co jste dělali? Jak to, že jste to dopustili? To jste neměli žádné signály? Tak samozřejmě zpravodajské služby šly trochu do sebe a rozvinuly svou sledovací techniku, elektroniku. Zase povstanou bojovníci za práva soukromí a snowdenové – a zase křičí, jak to, že se takhle sleduje, je to hanebné a fuj, a právo na soukromí atd.

Titíž snowdenové a podobní bojovníci za soukromí – jakmile dojde k teroristickému útoku, jdou ti první, kteří zase řeknou – jak to, že jste, a to jste nevěděli, co jste dělali. Spaly zpravodajské služby?

Občané Spojených států a Spojené státy vůbec jsou na mušce islámských hrdlořezů. Tito hrdlořezové; al-Káida a tyto struktury – mají techniku zrovna takovou. Mají ji hodně vyspělou, nevím úplně, třeba přesně takovou ne. Ale disponují významnými technickými prostředky taky.

Zpravodajské služby musí trend sledovat. Občané Spojených států to pochopili. Rádi se vzdají části svého soukromí a vymění za bezpečnost. Já to udělám taky. Nemám se tak úplně za co stydět; ne, že bych dělal všechno, jak se třeba má a že bych některé věci nechtěl třeba úplně ventilovat, nicméně v žebříčku je pro mě raději bezpečnost, než "pomyslné právo" na soukromí.

Je zcela nepochybné, že sledování, technika tady bude. A znovu říkám – vytitrovat správnou míru bude velice obtížné. Jak už řekl můj předřečník – zpráva není příliš razantní. Právě to bude muset být základem pro další komunikaci. I nás řada odposlechů, řada sledování vedla k odhalování trestné činnosti; organizované trestné činnosti a že to byl také dobrý podklad k dokazování trestné činnosti.

Představte si, o co bychom byli ochuzení, kdyby se třeba neodhalila kauza s korupcí ve fotbale: "Ivánku, kapříci, no, krása" – takže to by mně bylo líto...

Děkuji za pozornost. Závěrem. Myslím si, že příliš velké mávání praporem práva na soukromí v této době je trošku kontraproduktivní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, velice krátce. Zdá se mi, že tady skoro brečíme, že Američani odposlouchávali evropské politiky, ale nevšimnul jsem si, že by Senát projevil nějaké zděšení nad tím, že naši policajti poslouchali premiéra, poslance – a nevím, koho všeho. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Tomáš Grulich. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Grulich:  Dovolím si prostřednictvím pana předsedajícího panu senátorovi Lebedovi jenom vzkázat, že má pravděpodobně velmi nudný život. (Smích.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pan senátor slyšel, takže to nemusím opakovat.

Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj si přeje vystoupit, takže prosím, pane zpravodaji.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji. V rozpravě vystoupila jedna senátorka a čtyři senátoři. Nezazněl žádný jiný návrh, než je návrh výboru pro záležitosti EU, a tímto vás žádám o jeho podpoření. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Můžeme tedy nyní přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat v tuto chvíli o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Miroslav Krejča a jak je uvedeno v senátním tisku č. K 105/09/02. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 49 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zastupujícímu ministrovi a panu zpravodaji.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, podepsaná dne 12. září 2013 v Sarajevu

Tisk č. 202

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 202 a uvede ho pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek:  Děkuji, pane místopředsedo. Ano, přesně o tom, jak je uvedeno v názvu, tato smlouva je. Jejím účelem je poskytnutí policejním a celním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti všem formám trestné činnosti.

V současné době není spolupráce českých a bosensko-hercegovských policejních orgánů na bilaterální úrovni upravena. Smlouva standardně upravuje demonstrativní vymezení rozsahu a formu spolupráce, základem je výměna informací.

V oblasti předávání osobních údajů smlouva reflektuje skutečnost, že ČR je součástí schengenského prostoru a jedná se o smlouvu tzv. prezidentské kategorie, která bude po vyslovení souhlasu s ratifikací ratifikována prezidentem republiky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 202/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda.

Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 202/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, jehož nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, budu rovněž stručný jako pan ministr. On, byť telegraficky, řekl vlastně vše, co je obsaženo v této smlouvě. Já bych jenom jako obvykle řekl pár poznámek k legislativnímu procesu. Gestorem za sjednání smlouvy je ministerstvo vnitra. Vláda ČR schválila sjednání smlouvy svým usnesením č. 385 ze dne 22. května 2013 a rozhodla o jejím předložení Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací. Smlouva byla podepsána dne 12. září 2013 v Sarajevu, za ČR ji podepsal tehdejší ministr vnitra Martin Pecina.

Vláda ČR předložila smlouvu Senátu dne 16. prosince 2013, Poslanecké sněmovně 12. prosince 2013. Tam je evidována jako její tisk PS č. 63.

Pokud jde o obsah, jasně bylo řečeno, co je obsahem této smlouvy. A já navíc nepochybuji o tom, že všichni jste ji pečlivě četli, takže z ní snad jenom připomenu to, že tato smlouva je zcela nepochybně přínosná zejména pro Českou republiku, protože málo občanů ČR se dopouští trestné činnosti tam, a víme, že osoby z oblasti západního Balkánu dlouhodobě páchají trestnou činnost na území ČR. Proto doporučuji to, co je řečeno v našem usnesení.

Jinak jenom chci říci, že nemáme už Stálou komisi pro ochranu soukromí, takže dodávám, že zásady týkající se nakládání s osobními údaji jsou standardního charakteru, to znamená, že tam také žádný problém nevidím. A bylo zde konstatováno, že jde o tzv. policejní či prezidentskou smlouvu, ale na úrovni policejních smluv. Nejde tedy o smlouvu o právní pomoci uzavíranou mezi ministerstvy spravedlnosti, prováděnou pak v přípravném řízení Nejvyšším státním zastupitelstvím. Ale tyto policejní smlouvy mají velký význam v tom, že mohou přinést poznatky a skutečnosti, případně "předběžné důkazy" o tom, co mají právě orgány činné v trestním řízení na vyšší úrovni, to znamená státní zástupci, požadovat v rámci oficiální smlouvy o právní pomoci.

Připomínám přitom jenom velmi stručně 124. usnesení našeho ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR. Které

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, podepsané dne 12. září 2013 v Sarajevu,

II. určuje zpravodajem výboru senátora Miroslava Antla,

III. určuje téhož, aby o tomto informoval váženého pana předsedu Senátu Parlamentu ČR, což jsem učinil.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Zeptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda? Nepřeje si vystoupit, děkuji.

A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které si nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám.

Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje, pan zpravodaj si také nepřeje vystoupit. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci. Dáme ještě šanci kolegyním a kolegům, aby se mohli zúčastnit hlasování.

Budeme v tuto chvíli hlasovat o návrhu:

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, podepsané dne 12. září 2013 v Sarajevu.

V sále je v tuto chvíli přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování v tuto chvíli skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 50 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zastupujícímu ministrovi Marcelu Chládkovi i zpravodajům.

V jednání budeme pokračovat dalším bodem pořadu, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 194

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 194. Jedná se o druhé čtení. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel pan senátor Jaroslav Zeman. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Zeman:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem předkládaného návrhu je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních a zamezit tak přeplácení nákladů na bydlení, které jsou na mnoha místech vyšší než náklady obvyklé v daném místě.

Tento návrh je způsobilý zamezit dalšímu neefektivnímu poskytování doplatků na bydlení, několikanásobnému přeplácení majitelů ubytoven a nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky.

Novela zakotví do zákona o pomoci v hmotné nouzi možnost vyplácení jednoho doplatku na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních. Tato změna je realizována úpravou okruhu společně posuzovaných osob, které společně fakticky užívají byt nebo místnost v ubytovacích zařízeních.

Dalším důležitým opatřením je, aby výše doplatků na bydlení, které se vyplácejí do ubytovacích zařízení, byla ve výši v místě obvyklá, maximálně však je ponechána výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.

Je potřeba zamezit převážně vlastníkům ubytoven, aby si určovali ceny podle normativů ze státní sociální podpory, a naopak ponechat možnost orgánu pomoci v hmotné nouzi uvážit, v jaké výši a případně, co vedle základních nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení v této formě považovat. Orgán pomoci v hmotné nouzi tak může určit výši úhrady, která je v místě obvyklá a ne, kterou majitel ubytovny deklaruje. V konečném důsledku povede tato změna i ke zjednodušení administrace doplatků na bydlení.

K tomuto návrhu se před prvním čtením vyjádřila naše senátní legislativa, jejíž připomínky byly vypořádány pozměňovacím návrhem.

Jenom pro dokreslení bych uvedl čísla. Tuším, že v roce 2011 stát vyplatil na bydlení 850 mil. Kč, v následujícím roce to bylo 1 mld. 800 mil. Kč a v loňském roce to bylo 2,6 nebo 2,7 mld. Kč. Vidíte tedy raketové zvýšení za poslední dva, tři roky, které určitě nesouvisejí s nárůstem chudoby.

Děkuji vám a prosím o podpoření.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů jako předkladatel.

Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Tento výbor přijal usnesení jako senátní tisk č. 194/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Terelmešová, kterou bych nyní požádal o přednesení tohoto stanoviska. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v prvním čtení, jestli si vzpomínáte, byla velmi dlouhá diskuse senátorů k předkládané novele, ale většinou z nich bylo vlastně shrnuto to, že tato novela je potřebná.

V roli zpravodaje jsem upozorňovala na nedostatky návrhu, které byly shrnuty legislativou Senátu.

Jednalo se také o dvojkolejnost návrhu, který byl připravován zároveň jako senátní návrh a zároveň je připravován jako novela ministerstvem práce a sociálních věcí.

Na jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku předložil zástupce předkladatelů pozměńovací návrhy řešící původní nedostatky, a obsah pozměňovacích návrhů byl řešen navrhovateli ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Ačkoliv tento návrh může být považován za dílčí řešící pouze částečně danou problematiku, rozhodla se většina členů výboru doporučit Senátu předloženou novelu ke schválení.

Dovolím si tady přečíst 52. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku ze 17. schůze k návrhu senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana:

Po odůvodnění zástupce skupiny navrhovatelů senátora Jaroslava Doubravy, zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Terelmešové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednaný návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze tohoto tisku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní zpravodajko. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Tento návrh projednal také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 194/3. Požádal bych pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh senátního návrhu zákona byl diskutován na 24. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu s tímto výsledkem:

Po úvodním slově zástupce skupiny navrhovatelů senátora Jaroslava Doubravy, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě

I. výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh senátního návrhu zákona s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dalším výborem, který se touto tematikou zabýval, je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 194/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Radko Martínek, kterého zastoupí pan senátor Ivo Bárek a seznámí nás s touto zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji. Omlouvám svého kolegu Radko Martínka s ohledem na to, že musel řešit nějaké své osobní zdravotní záležitosti.

Projednali jsme tento tisk dne 12. února 2014 a došli jsme ke stejnému závěru, jako oba předcházející výbory, hlavně výbor garanční.

Jedna z větších debat byla o tom, že nyní projednáváme tisk č. 194, ale změna tohoto zákona je rovněž v tisku č. 195. Debata byla o tom, zda vést rozpravu společnou a dát dohromady pozměňovací návrhy k oběma těmto tiskům. A nakonec v rámci debaty jsme se rozhodli projednávat tisk č. 194 zvlášť.

Dostávám se k našemu usnesení:

Po odůvodnění zástupkyně navrhovatelů senátorky Marty Bayerové, zpravodajské zprávě senátora Radko Martínka a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Radka Martínka, kterého dnes tady zastupuji,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Hlásí se do ní místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Prosím, paní 1. místopředsedkyně, máte slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, chci říci, že podpořím tento návrh prostě proto, že odmítám byznys s chudobou. Civilizovaná společnost, sociální stát prostě nemůže dopustit praxe, které se kolem ubytoven pro ty nejpotřebnější, pro sociálně vyloučené, dějí.

Ale musím říci, že si nejsem úplně jistá, že tento návrh je komplexním řešením, jaké bychom potřebovali. Problém kolem sociálních ubytoven je skutečně velmi složitý a je potřeba ho vidět se spoustou souvislostí. Nestačí vyřešit jenom bydlení. U těchto lidí je potřeba řešit samozřejmě i zaměstnanost, vzdělání a spoustu dalších souvislostí, včetně vazby na většinovou společnost.

Další rozměr celé této věci je onen byznys s chudobou. Je to tunel na prostředky, které jsou věnovány na podporu bydlení, ve kterém sociálně potřební jsou v podstatě jen bílými koňmi. Oni z těchto prostředků nemají vůbec nic. A jsou to prostředky ve výši miliard korun, které se vydávají ze státního rozpočtu.

Velkým problémem těchto ubytoven také je, že se tam v podstatě replikuje chudoba a sociální vyloučení těch lidí, kteří v ubytovnách žijí, kteří jsou na ubytovny odkázáni. A mluvím zejména o dětech. Pokud tam nejsou stanoveny hygienické standardy, kdy v jedné místnosti žije několik lidí, včetně dětí, a děti vyrůstají v takovémto prostředí, nikdy nemají šanci se z něho dostat.

Podle mého názoru není také cesta převést v této chvíli ubytovny na stát, tak jak to navrhoval zástupce ombudsmana pan Křeček.

Je cesta stanovit podmínky pro provozovatele ubytoven a striktně je kontrolovat a vyžadovat jejich plnění. To je zájem nejenom obyvatel těchto ubytoven, ale také společnosti jako celku.

Chtěla bych vás informovat, že ministerstvo práce a sociálních věcí v podstatě ve stejné době, ve které byl předložen tento senátní návrh zákona sem do Senátu jako horní komory Parlamentu ČR, ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo do vnitřního připomínkového řízení komplexní návrh, který celou tuto problematiku má řešit. Podle legislativního plánu vlády tento komplexní návrh o pomoci v hmotné nouzi má přijít do PS, tedy do celého legislativního procesu v průběhu dubna. Věřím, že se náš senátní návrh potká v PS s vládním návrhem a že náš senátní návrh bude inspirací, případně doplněním toho, co předkládá vláda.

Proto ještě jednou se přimlouvám za to, abychom tento návrh zákona podpořili.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážení předkladatelé, dámy a pánové, já jenom volně naváži na paní místopředsedkyni Gajdůškovou třemi poznámkami.

První je, že navrhovatelé tohoto zákona udělali skutečně veliký kus práce a kromě všech dalších konzultací došlo i k tomu, že celý pozměňovací návrh, který nyní doporučují k přijetí, byl konzultován právě s ministerstvem práce a sociálních věcí a měl by být, pokud nedojde k nějakým zásadním změnám, což nemůžeme vědět, vlastně podmnožinou komplexního pozměňovacího návrhu, který řeší další problémy spojené se sociálně vyloučenými a měl by do něj zapadat. Čili z hlediska komplexní novelizace, pokud přijmeme dnešní pozměňovací návrh, problém by neměl nastat. Otázkou samozřejmě je, jakým způsobem se postaví k připravenému komplexnímu pozměňovacímu návrhu současná vláda, protože tento návrh vznikal již za pana ministra Koníčka, ale věřím, že je si vědoma toho, že tento problém je potřeba řešit a že to nedozná nějaké velké zdržení.

To je moje první poznámka.

Druhá poznámka se týká toho, že kromě těch, co jsou v ubytovnách ubytovaní a jsou vlastně využíváni jako bílí koně, a kromě ubytovatelů, kteří na tom vydělávají, je tady ještě třetí skupina lidí, a to jsou ti, co bydlí kolem ubytoven a kolem míst, kde jsou ubytováni ti, co pobírají sociální dávky a případně příplatky na bydlení.

To je další věc, kterou změna zákona aspoň částečně řeší, protože potom by nemělo docházet k některým věcem, které jsou vlastně nedůstojné nejenom vůči ubytovaným, ale i vůči těm, co v okolí těchto ubytoven žijí.

To jsou dvě moje poznámky.

Tou třetí je jenom prosba, protože zákon byl projednáván napříč politickým spektrem a ve velké koordinaci s ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom tento zákon přijali, neboť i kdyby současná vláda jednala, jak může nejrychleji, tak nějaké změny se dočkáme nejdříve za rok, a to jsou další ztráty jak ekonomické, tak sociální pro tento stát. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Moc se omlouvám, protože teď jsem tady našel písemnou přihlášku paní senátorky Dagmar Terelmešové. Paní senátorka jako zpravodajka se může samozřejmě přihlásit kdykoliv s přednostním právem. Omlouvám se a slovo má paní zpravodajka Dagmar Terelmešová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji za slovo. I po předešlých příspěvcích se určitě můžeme většinově shodnout, že tato novela v oblasti příspěvků je nutná a potřebná. Můžeme tady diskutovat o komplexnosti návrhu a také nejen o tom, jestli by nebylo lepší čekat na novelu ministerstva práce a sociálních věcí, která by řešila tuto problematiku celkově. Ale je nutné si uvědomit, jak dlouho na jakoukoliv změnu v této problematice čekají komunální politici.

Nebudu se vyjadřovat ke klasickým ubytovnám, protože pokud jsou soukromé a navíc postavené na soukromém pozemku, jsou téměř nedotknutelné a není v moci zastupitelů daného města jakkoli legislativně proti této skutečnosti zasáhnout.

Problémem obcí, možná spíše menších, jsou nyní objekty rodinných domů, které jejich majitelů prodávají soukromým subjektům. Stačí, pokud jsou v takovém objektu dva nebo tři byty, někdy ani to není podmínkou, a nový majitel pronajme tento objekt nepřizpůsobivým osobám. Účelem samozřejmě jednoznačně je zisk majitele, který mu pokryje nejenom náklady spojené s půjčkou na koupi objektu, ale ještě mu častokrát zbývá na osobní náklady jeho i celé jeho rodiny.

Dám konkrétní příklad ze své osobní praxe. Objekt se třemi bytovými jednotkami, kde žije odhadem 60 osob, ze strany města není možný žádný zásah, ani ze strany hygieny ohledně velikosti bytu, protože na to není příslušná legislativa. A jediný orgán, který tam intenzivně pracuje, je orgán sociálně-právní ochrany dětí, protože většina dětí, které tento objekt obývají, nechodí do školy. Po jednání s majitelem objektu zjistíte, že částka, která mu chodí na účet, nejen stačí na splátky úvěru domu, ale pohodlně z ní žije celá jeho rodina, a je tak významná, že je majiteli naprosto lhostejné, že mu nájemníci dům vybydlí a zdevastují.

Otázkou stále zůstává sociální bydlení jako takové. V tomto směru je nutná podpora obcí formou dotačních titulů. Celá tato problematika by měla být řešena na půdě Senátu formou semináře o sociálním bydlení, který je připravován na červen letošního roku. Nejde o to do nějaké obce centralizovat nepřizpůsobivé a problémové občany, ale jde o systém, aby se každá obec postarala o ty své, a ne tak, že je pošle dál.

To znamená, že v sousední obci koupí objekt a za korunu ho těmto občanům daruje, anebo využije statutu zákazu pobytu, pokud dochází z jejich strany k porušování zákonů.

Ačkoliv věřím vládě, že se bude snažit o co nejrychlejší, nejcelistvější a nejcitlivější řešení celé této problematiky, a to nejen u tohoto tisku, ale i toho následného tisku 195, přesto se domnívám, že bychom předkládanou novelu měli odsouhlasit. Pokud se senátní návrh potká s vládním, určitě nebude problém, aby navrhovatelé svůj návrh stáhli. Nedělo by se prvně, že iniciativa Senátu se může zdát jako zbytečná, ale může být iniciativou startovací, která je velice důležitá, možná úplně nejdůležitější. Je přece jedno, jaká cesta, zda vládní nebo senátní nás dovede k cíli, ke konečnému a správnému řešení tohoto problému, protože řešení od nás všichni očekávají.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní zpravodajko. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám a zeptám se pana předkladatele. Pane senátore, chcete vystoupit? Nechcete. Paní zpravodajka? Také ne. Děkuji. Protože nepadl žádný návrh na schválení – pardon, návrh na schválení samozřejmě je a budeme o tomto návrhu – tedy nebudeme hlasovat o návrhu na schválení, ten nepadl, ani na zamítnutí ani na odročení. Takže přistupujeme k podrobné rozpravě, mě trošku zmátla paní zpravodajka. Ještě si jenom upřesňuji, paní zpravodajko, nepadl žádný z návrhů, ani na schválení? Protože pokud jsem se díval, všechny tři výbory doporučily schválení, ale s pozměňovacími návrhy. Takže v tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. V tuto chvíli bych požádal paní zpravodajku, zda by nás mohla provést návrhy z výborů. Já předpokládám, že jsou všechny tři totožné.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Veškeré pozměňovací návrhy napříč výbory by měly být totožné, jsou přílohou usnesení. Nevím, jestli je nutné je načítat.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ne, není potřeba, protože to bylo projednáno na výborech.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji. Takže bychom hlasovali o projednaném návrhu ve znění pozměňovacích návrhů uvedených v přílohách všech tisků.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobrá, takže budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, který je společný pro všechny tři výbory. (Poznámky z pléna.) Já si myslím, že v zásadě bychom měli odsouhlasit usnesení garančního výboru a tím pádem ostatní návrhy jsou nehlasovatelné, protože jsou stejné, abychom se zase nedostali do nějaké legislativní pasti.

Budeme hlasovat o návrhu garančního výboru, který je totožný s ostatními, bude-li schválen, ostatní návrhy jsou nehlasovatelné. Souhlasíme? Ano, není námitek. Dobrá.

Aby to bylo zcela jasné, budeme hlasovat o všech bodech návrhu jako o komplexním návrhu, který předložil garanční výbor. Těch bodů je 8.

Zahajuji v toto chvíli hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 51 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Nevidím žádnou námitku.

A nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 52 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

Tím, že byl návrh schválen, podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili

1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání,

2. senátora Jaroslava Zemana a senátorku Dagmar Terelmešovou, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Zeptám se, zda je nějaká námitka nebo pozměňovací návrh k tomuto návrhu. Není. Přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 53 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji i paní zpravodajce.

Přistoupíme k dalšímu návrhu zákona, tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jaroslava Zemana a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 195

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 195 a jedná se o druhé čtení. Předpokládám, že tento návrh předloží také za navrhovatele pan senátor Jaroslav Zeman. (Poznámka pana senátora Lebedy cestou k řečnickému pultu: Nikoliv.) Já jsem tady měl napsánu paní senátorku Alenu Dernerovou, takže nakonec to bude pan senátor Lebeda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Vnutil jsem se, omlouvám se. Vážený pane předsedající, milé dámy, kolegyně a kolegové, předložená novela upravuje institut veřejné služby v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR tak, aby mohl být tento institut využíván obdobně, tedy 20 nebo 30 hodin měsíčně, jako před účinností sociální reformy do konce roku 2011. Tehdy veřejná služba fungovala tři roky, aniž by byla zpochybněna její ústavnost. Institut veřejné služby je v současném právním řádu stále zakotven. Jako důležitou vidím nutnost posílit motivační složku osob v hmotné nouzi a zavést do systému pomoci v hmotné nouzi hodnocení aktivní snahy osoby nalézt si zaměstnání, a mezi tuto snahu mimo jiné zařadit i výkon veřejné služby tak, jak tomu bylo dříve.

V podstatě se dá zjednodušeně říci, že veřejná služba je v zákoně obsažená, ale zájem je nulový, neboť za její nevykonání neexistuje ani postih, ani odměna. Veřejná služba je také jedním z opatření, kterým se dá bojovat proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, že je každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. Systém pomoci v hmotné nouzi v současné době na aktivitu osob nijak nereaguje, respektive je zcela nedůležité, zda osoba v hmotné nouzi pracuje či nikoliv, neboť dávka je poskytnuta ve stejné výši.

Dá se předpokládat, že pokud nedojde k realizaci v novele navržených opatření, může dojít k dalšímu prohloubení závislosti osob na dávkách nebo ztrátě schopnosti si obnovit pracovní dovednosti a sociální vazby. Dalším nezanedbatelným rizikem může být negativní společenský postoj vůči osobám, které jen pasivně pobírají dávky.

Závěrem lze shrnout, že se návrh zaměřuje na dobrou praxi, která byla pozitivně hodnocena před účinností sociální reformy a také reaguje na nález Ústavního soudu ČR, zachovává tak základní pilíře, aby byla aktivita v hmotné nouzi určitým způsobem bonifikována a aby bylo osobám zachováno hmotné zabezpečení.

V následující rozpravě, do které se, jestli to tak bude platit, přihlásím, bych reagoval na některé námitky pramenící pravděpodobně z nepochopení, tak jak jsem se s nimi setkal při minulém projednávání, případně při projednávání v senátorském klubu. V tuto chvíli děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Tento výbor přijal usnesení jako senátní tisk č. 195/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Terelmešová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jako v předešlém tisku, i v tomto tisku 195 došlo formou pozměňovacích návrhů podaných navrhovateli novely k nápravě většiny nedostatků, které v původním návrhu byly a na které upozorňovala senátní legislativa. Zůstává zde, tak jako v předchozím případě, otázka komplexnosti, meziresortní provázanosti a celistvosti legislativy například v návaznosti na předchozí tisky. Řešení obou tisků v rámci jednoho návrhu by bylo zajisté legislativně správnější, ale i přes tuto malou výhradu se výbor pro zdravotnictví a sociální politiku rozhodl doporučit i tento návrh Senátu ke schválení.

Dovolím si přečíst usnesení: Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku doporučuje Senátu PČR projednaný návrh zákona schválit opět ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze tohoto tisku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Další výbor už se touto problematikou nezabýval, proto otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. (Námitka.) Ano, hlásí se navrhovatel pan senátor Pavel Lebeda. Prosím, pane senátore, ale stejně tak jste mohl vyjádřit jako navrhovatel, tedy následně.

Senátor Pavel Lebeda:  Třeba by to nebylo úplně všechno legislativně konformní. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jak jsem slíbil, tak činím. Některá zdůvodnění, která jsem avizoval bych si nyní dovolil přednést, respektive některé důvody pro tento zákon a pro jeho přijetí, které také vidím jako nutné v co nejkratší době.

První je zachování sociálního smíru. V současné době nejsou příjemci dávek v hmotné nouzi nikterak nuceni cokoliv vykonávat a všechno, co musí v tuto chvíli udělat, je pasivně natáhnout ruku z postele. Toto samo o sobě je trochu červeným hadříkem pro řadu osob, které pracují často za minimální mzdu a nedosáhnou ani na prostředky, které často ta rodina, závislá na těchto dávkách, v sumáři dosáhne. Navíc dochází k situacím, kdy řada příjemců dávek v hmotné nouzi má problémy s občanským soužitím, s kriminalitou, s neplatičstvím. Ty osoby se dokáží dokonce vysmívat lidem, kteří chodí do práce. Při statistikách ve školách u dětí z těchto rodin ty děti uvažují o tom tak, že ony také budou pobírat dávky a že připouštějí, že jsou osoby, které pracují, ale to jsou takoví prostě nadšenci, pro které je to koníček. Takže si myslím, že pro uchování sociálního smíru by bylo třeba, aby osoby, příjemci sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi deklarovaly jakousi snahu pracovat aspoň tím, že se účastní na veřejné službě, aby veřejnost tyto osoby nevnímala tak negativně jako doposud.

Další důvod asi v tom, že každý občan této země pro svůj život potřebuje nějaké statky, nějaké hodnoty, ať už je to zdravotní péče, školství, infrastruktura, ale také třeba voda, elektřina, potraviny. Tyto hodnoty musí být vyrobeny. Jestliže je někdo nevyrobí, ať už nemůže nebo odmítá, pak je musí vyrobit někdo jiný, který je musí vyrobit jednak pro sebe, jednak i pro tohoto člověka, který nepracuje. Většinová populace si myslí, že normální je pracovat, tou prací si opatřovat hodnoty, prostředky pro sebe a pro svoji rodinu. Takže je dobré, kdyby příjemci dávek v hmotné nouzi alespoň minimálně pět hodin týdne, prosím, deklarovali svoji snahu si opatřit prostředky také jinak. Není to tak, že by za to nedostávali odměnu, oni si touto aktivitou mohou zvýšit svoje prostředky na životní minimum z hranice existenčního minima.

Další důvod, proč se o přijetí tohoto zákona snažit, jsou pracovní návyky, pracovní dovednosti, které je žádoucí pěstovat v těch osobách, které buď dočasně nebo dlouhodobě upadly do skupiny osob, které potřebují pomoc pro svoji hmotnou nouzi. Jestliže ty osoby dlouhodobě a pasivně jen přijímají dávky, ztratí veškeré dovednosti pracovní, ztratí návyky, ztratí sociální kontakty, propadnou se definitivně do ulity pasivních příjemců a budou v podstatě v budoucnosti nezaměstnatelní.

Další důvod, proč je nutno, proč je žádoucí řešit veřejnou službu, je budoucnost, v rodinách pasivních příjemců dávek v hmotné nouzi jsou děti. Děti jsou často jediné, které prostě ráno vstávají a jdou do školy. Samozřejmě se jim to nelíbí, protože zbytek rodiny spokojeně leží a spí. Takže děti, které nikdy kolem sebe neviděly někoho pracovat, mít nějaké povinnosti – jaká je čeká budoucnost!

Takže pomoc v hmotné nouzi formou veřejné služby je záležitost, kdy ty osoby si mohou – zdůrazňuji dobrovolně – zvýšit svoje prostředky pro pomoc v hmotné nouzi. Na veřejnou službu čekají starostové, kteří velice želí toho, že nemají prostředky na veřejně prospěšné práce a veřejná služba se stala pro nezaměstnané či příjemce dávek prostě neatraktivní. Takže v tuto chvíli podávám návrh na schválení tohoto návrhu zákona a děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Je tady návrh na schválení, to znamená bez pozměňovacích návrhů. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Nyní se zeptám pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k proběhlé diskusi. Nepřeje. Paní zpravodajka? Požádal bych ji, aby nám shrnula diskusi a návrhy, o kterých budeme hlasovat.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Já jenom upřesním – můj předřečník pravděpodobně žádal o schválení s pozměňovacími návrhy, abych to upřesnila, tak jak jsou součástí tisku výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Vystoupil jeden senátor – zapomněla jsem ještě říct, teď bychom měli postupovat tak, že bychom měli propustit tisk do podrobné rozpravy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Bohužel vám, paní zpravodajko, nemůžu vyhovět s tímto výkladem, protože pan senátor jasně uvedl, že navrhuje schválit. Je to procedurální návrh, jednoduše se s ním vyrovnáme, že tento návrh prostě neschválíme a můžeme potom přistoupit k dalšímu. V tuto chvíli budeme hlasovat o tomto návrhu.

Budeme hlasovat o návrhu schválit tak, jak jej přednesl pan senátor. V sále je přítomno 59 senátorů a senátorek, potřebné kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 54 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovili tři, proti 21. Návrh nebyl přijat.

Tím můžeme přistoupit k podrobné rozpravě, kterou v tuto chvíli otevírám. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana senátora a předkladatele Lebedy, zda si přeje vystoupit. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Požádal bych paní zpravodajku, paní senátorku Terelmešovou, aby nám řekla, o čem budeme v tuto chvíli hlasovat.

Senátorka Dagmar Terelmešová:  Teď bychom hlasovali o návrhu tohoto tisku ve znění pozměňovacích návrhů, které byly navrhovateli navrženy a jsou součástí – máte to v tisku výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, takže například je nemusím, je to bod 1 až 9.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Nemusíte. Takže v tuto chvíli budeme hlasovat o pozměňujících návrzích z garančního výboru, abychom zase jasně věděli, o čem hlasujeme. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 55 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 56 ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 53, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili

1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání,

a za druhé – tady si dovolím navrhnout, když tak mě opravte, nebo navrhněte další –

2. pana senátora Jaroslava Zemana jako předkladatele

– a pana senátora Lebedu?, nebo paní senátorku Terelmešovou?, nebo vás dva?, dobrá, tedy –

a pana senátora Lebedu a paní senátorku Terelmešovou, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.

Takže budeme o tom v tuto chvíli hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Tím jsme projednali tento návrh zákona a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 57 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli, děkuji paní zpravodajce.

Senátor Pavel Lebeda:  Vážení, děkuji vám za schválení a děkuji také panu místopředsedovi, který se osvědčil jako cerberos důsledného legislativního postupu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vážené kolegyně a kolegové, pan místopředseda Škromach se hlásí s procedurálním návrhem.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, já bych si dovolil navrhnout procedurální návrh, protože jsme se posunuli v projednávání poměrně rychle, abychom senátní tisk č. 226, což je Zpráva vlády o přijímání legislativních závazků vyplývajících ze členství ČR v EU za rok 2013, kterou předkládá ministr vlády pan Jiří Dienstbier, přesunuli a abychom ho projednali teď v tuto chvíli, protože původně byl jako první bod po polední přestávce. Předpokládám, že po polední přestávce už žádné jednání nebude. Takže bychom tento návrh projednali teď, v tuto chvíli.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jde o procedurální návrh, já o něm nechám hlasovat.

Kdo je pro tuto změnu programu? Zahajuji hlasování. Tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 58 ukončeno, registrováno 58, kvorum 30, pro 48, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Můžeme přistoupit k bodu

 

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2013

Tisk č. 226

Máme to jako tisk číslo 226. Jednací řád Senátu ve svém § 119b předpokládá, že vláda předkládá nejméně jednou ročně zprávu o přejímání závazků, vyplývajících z členství v Evropské unii do našeho právního řádu.

Se zprávou, kterou máme rozdanou, vystoupí pan ministr a senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. (Málem jsem si vás zase spletl, dost nerad...) Zpráva byla zpracována na základě již zmíněného ustanovení jednacího řádu Senátu. Údaje uvedené ve zprávě zachycují vývoj od 30. listopadu 2012 do 30. listopadu 2013. Zpráva je strukturována do pěti částí, které obsahově vycházejí z výstupů z Informačního systému pro aproximaci práva ISAP.

První částí je pojem legislativních závazků. Ten přináší v obecné rovině informaci o institucionálním zajištění procesu přejímání a plnění legislativních závazků, vyplývajících ze členství České republiky v EU.

Stav transpozice platných směrnic informuje o stavu transpozice směrnic EU, zejména směrnic vnitřního trhu. Jsou zde uvedeny výsledky hodnocení Single Market Scoreboard, prostřednictvím kterého komise zastoupená generálním ředitelstvím pro vnitřní trh dvakrát ročně hodnotí a porovnává výsledky transpozičního úsilí členských států v oblasti vnitřního trhu. V této části jsou rovněž uvedeny návrhy zákonů, jejichž přijetím bude dokončena transpozice směrnic vnitřního trhu s uplynulou lhůtou pro provedení transpozice, resp. směrnic, které budou předmětem následujícího hodnocení s referenčním datem 30. dubna 2014.

Stav notifikace právních předpisů ČR transponujících směrnice EU – obsahuje informaci o průběhu procesu notifikace právních předpisů transponujících směrnice EU Evropské komisi. Proces notifikace transpozičních předpisů představuje formální dovršení procesu transpozice.

Řízení o porušení smlouvy zmiňuje nejzávažnější řízení o porušení smlouvy, která byla proti České republice vedena v uplynulém roce; tak jinak čtyři žaloby projednávané u Soudního dvora EU.

V hodnoceném období byly vydány proti České republice dva odsuzující rozsudky. Prvním z nich byla České republice uložena sankce za nedodržení rozsudku z roku 2010 ohledně pravidel pro činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Druhý se týkal konstatování nedostatečné transpozice tzv. prvního železničního balíčku.

Ve dvou rozsudcích naopak byla žaloba Evropské komise proti České republice zamítnuta – první se týkal skupinové registrace DPH, druhý zvláštního režimu účtování DPH u cestovních kanceláří.

Poslední část – organizační zajištění kontroly slučitelnosti návrhů českých právních předpisů s právem EU, ISAP, sledování legislativních dopadů předpisů EU a revize překladů práva Evropské unie.

Závěrečná část pojednává o činnosti odboru kompatibility s cílem podrobněji shrnout kontrolní činnost vlády v oblasti plnění legislativních závazků, které vyplývají Českém republice z členství v Evropské unii.

Z celkového pohledu za rok 2013 stojí za pozornost zejména hodnocení Single Market Scoreboard. V hodnocení vydaném v červenci byl zachycen stav transpozice směrnic vnitřního trhu s lhůtou pro provedení transpozice do 30. dubna 2013. V tomto hodnocení Česká republika udržela své postavení mezi členskými státy s nejnižším transpozičním deficitem, když netransponovala pouhých pět směrnic. To odpovídalo transpozičními deficitu ve výši 0,4 %. Ke konci listopadu 2013 klesl počet netransponovaných směrnic vnitřního trhu na čtyři směrnice, což odpovídalo deficitu ve výši 0,3 %. Česká republika se umístila mezi členskými státy na 3. až 5. místě. Tento výsledek byl oficiálně zveřejněn až v letošním roce, dne 28. února 2014.

Pokud jde o příští hodnocení, které bude hodnotit stav transpozice směrnic s transpoziční lhůtou do 30. dubna 2014, lze očekávat nárůst transpozičního deficitu. K dnešnímu dni Česká republika z těchto směrnic dosud plně netransponovala 14 směrnic.

Transpozice čtyř směrnic bude dokončena přijetím prováděcích právních předpisů. Zbylé budou transponování prostřednictvím zákonů.

Současný nárůst transpozičního deficitu je dán zejména rozpuštěním Poslanecké sněmovny a nedokončením legislativního procesu. Vláda průběžně přijímá opatření k tomu, aby tento deficit byl maximálně odstraněn.

Z 12 návrhů transpozičních zákonů uvedených ve zprávě je 7 v současnosti projednáváno v Parlamentu ČR – 4 v Senátu, 3 v Poslanecké sněmovně, i když v tuto chvíli vlastně už zpráva v tomto není aktuální, neb na této schůzi v některých zákonech byly projednány. A dva další už byly předloženy vládě a zákony k rozpočtové odpovědnosti jsou znovu připravovány na úrovni resortu.

Změna nastala i v počtu řízení proti České republice pro porušení povinností vyplývajících z práva EU. Ke dni 30. listopadu 2013 bylo celkem vedeno 28 takových řízení. K dnešnímu dni stoupl počet řízení na 40. Z celkového počtu 12 nově zahájených řízení se 10 týkalo neprovedení notifikace transpozičních předpisů ke směrnicím. V mezidobí nicméně nedošlo k podání žádné nové žaloby ani k vynesení odsuzujícího rozsudku proti České republice.

To je vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se pane ministře ke stolku zpravodajů. Garančním výborem pro tuto zprávu byl výbor pro záležitosti EU. Usnesení má číslo 226/2 a zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Máme tady bod, který má spíše techničtější povahu, je tedy relativně bez problémů. Pan ministr velice podrobně interpretoval zprávu vlády o přejímání legislativních závazků, které vyplývají z našeho členství v EU. Zmínil zde, že přestože je to zpráva za rok 2013, tak nepokrývá kalendářní období roku 2013, je tak tomu vždy, je to prvních jedenáct měsíců příslušného roku a poslední měsíc roku předchozího. Zmínil zde též jeden z hlavních důvodů, proč velice nízký transpoziční deficit se trošičku zvýšil. Vina není na nás, vina je na rozpuštění Poslanecké sněmovny a na tom, že jejím rozpuštěním se přerušil veškerý legislativní proces a co nebylo dotaženo do finální podoby, tak musí být předloženo a projednáno znovu. Tím pádem jsme se tam dostali a dostáváme do určitého časového skluzu, nicméně naše postavení z hlediska transpozice evropského práva je stále myslím na velice dobré úrovni. Výbor standardně projednává tyto zprávy a stejně tak jako v předchozích letech, v případě předchozích zpráva doporučujeme Senátu Parlamentu ČR vzít tuto zprávu na vědomí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se také ke stolku zpravodajů. Dalším výbor byl ústavněprávní výbor, který projednával tuto zprávu. Usnesení má číslo 226/1. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Nenutil, který má slovo. (Nechce mít slovo.)

Závěr je totožný jako je u výboru garančního. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím rozpravu. Nepředpokládám, že by se někdo chtěl vyjadřovat k něčemu, co neproběhlo. Máme jediný návrh a to vzít na vědomí tuto zprávu. Po znělce budeme hlasovat.

Než budeme hlasovat, tak nás všechny odhlásím. (Mně to nefunguje. Kdepak. Prosím někoho z organizačního, aby mi provedl to, co já už několikrát provedl. Už se mi objevilo, že to pracuje.) Každému by mělo svítit modré světýlko a já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 59 ukončeno. Registrováno 42, kvorum 22, pro 41, návrh byl schválen. Končím projednávání bodu. Děkuji, pane ministře, děkuji zpravodajovi.

Dalším bodem je

 

Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. 1. do 31. 12. 2013 a Výroční zpráva o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2013

Tisk č. 228

Zprávu jsme obdrželi spolu s usnesením VVVK jako tisk č 228. Přednesením zprávy byl pověřen pan senátor Jaromír Jermář, který má slovo.

Senátor Jaromír Jermář:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Protože pravidelně se tato zpráva projednává, dostali jste ji všichni, takže ji máte. Je obdobná jako v minulých letech, i počet peticí je srovnatelný s minulými lety. Ve zprávě je i způsob vyřizování petic, takže o tom hovořit nebudu. Co se týká výroční zprávy o podávání informací podle zákona č. 106, tam ty informace máte také všechny. Já bych vás jenom seznámil s usnesením, které přijal náš výbor, zejména s tou částí, které doporučuje plénu Senátu.

My jsme projednali tuto zprávu, kterou ještě připravil – tu první část připravil ještě pan senátor Chládek 28. ledna a to usnesení z ní, kdy výbor schválil zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu ČR, jeho orgánům a funkcionářům a k jejich obsahu a způsobu vyřízení v období od 1. ledna do 31. prosince 2013. Dále vzal na vědomí výroční zprávu o podávání informací dle zákona č. 106/99 Sb., a přehled podaných peticí a ostatních podání a dotazů pro rok 2013 a také výroční zprávu za rok 2013 pro mediální oblast.

A nyní to doporučení výboru. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR zprávu o peticích doručených Senátu Parlamentu ČR a orgánům a funkcionářům. O jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od 1. ledna do 31. prosince 2013 a výroční zprávy o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím za rok 2013 vzít na vědomí. Výbor určil zpravodajem mě pro tuto záležitost a pověřil ještě bývalého předsedu, pana senátora Chládka, aby toto usnesení předložil Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, stolek je váš, otvírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím rozpravu. Jediný návrh je, abychom hlasovali o vzetí na vědomí. Po znělce tak učiníme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vzetí na vědomí, tlačítko ANO. (A už mi to zase nejde. Nemusíš běžet, ono to nefunguje. Nikomu to nefunguje. Už to jde.) Tlačítko ANO, kdo chce hlasovat pro. A tlačítko Ne a zvednutí ruky, kdo chce hlasovat proti.

Hlasování č. 60 ukončeno. Registrováno 45, kvorum 23, pro 43, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Jsme u přerušeného bodu, který se nazývá

 

Změna v orgánech Senátu

Dávám slovo místopředsedkyni volební komise, paní senátorce Haně Doupovcové... (Poznámka paní senátorky E. Wagnerové...)

Senátorka Eliška Wagnerová:  Jenom pro steno chci říct, že mně nefungovalo hlasovací zařízení. Byla bych hlasovala "pro". Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, steno bere na vědomí - a paní senátorka Doupovcová má slovo.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Dovoluji si vás informovat, že volební komise Senátu obdržela od senátního klubu České strany sociálně demokratické nový návrh, a to návrh na zařazení senátora Josefa Táborského do VZVOB.

Připomínám rezignaci senátora Josefa Táborského na členství ve výboru pro záležitosti Evropské unie. Senátní klub ČSSD vzal rovněž zpět svůj původní návrh na zařazení senátora Jozefa Regece do výboru pro záležitosti Evropské unie.

Dále si vás dovoluji informovat, že došlo omylem ke snížení počtu členů stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, a to je třeba napravit. V souvislosti s výše uvedeným přijala volební komise Senátu na své 12. schůzi konané dne 19. března 2014 dvě usnesení, se kterými vás nyní seznámím.

Usnesení č. 18 k návrhu na změnu ve složení orgánů Senátu.

Komise - za prvé - navrhuje v souladu s čl. 4 bod 7 volebního řádu pro volby konané Senátem pro nominace vyžadující souhlas Senátu změnit počet členů v orgánu Senátu takto:

– výbor pro záležitosti Evropské unie 9 členů,

– výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost 13 členů.

Pověřuje místopředsedkyni komise, aby s tímto usnesením seznámila Senát.

Další usnesení k této záležitosti - usnesení č. 19 - k návrhu na změnu ve složení orgánu Senátu.

Komise – za prvé – navrhuje v souladu s čl. 4 bod 7 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu zvolit senátora Josefa Táborského členem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

A – za druhé – pověřuje místopředsedkyni komise, aby s tímto usnesením seznámila Senát před volbou většinovým způsobem.

Volební komise se sešla ještě jednou, a to dnes. Přijala na své 13. schůzi usnesení č. 20, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

K návrhům na změny ve složení orgánů Senátu – usnesení č. 20. z 13. schůze konané dne 20. března 2014.

Komise:

I. Ruší usnesení komise č. 15 z 11. schůze komise konané dne 5. března 2014.

II. Navrhuje v souladu s čl. 4 bod 7 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu změnit počet členů v orgánech Senátu takto:

– ÚPV – 9 členů,

– VVVK – 10 členů,

– Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury – 9 členů,

– volební komise – 7 členů.

Pověřuje místopředsedkyni komise, aby s tímto usnesením seznámila Senát.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Se vším souhlasím. Ale teď je potřeba, abyste přednesla návrh usnesení Senátu – ne pouze vašeho.

Zatím jsem nezaznamenal ve vašem usnesení zahraniční výbor – a 13 členů... Prosím, abyste přednesla usnesení pro Senát, o kterém budeme hlasovat.

Senátorka Hana Doupovcová:  Ano. Návrh usnesení Senátu z 19. schůze konané dne 20. března 2014 ke změně v orgánech v Senátu:

Senát:

I. Ruší část 2 usnesení Senátu č. 419 ze dne 19. března 2014.

II. Stanoví počet

a) VVVK na 10 členů;

b) VZVOB na 13 členů;

c) VEU na 9 členů;

d) ÚPV na 9 členů;

e) Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury na 9 členů;

f) volební komise na 7 členů.

III. Volí senátora Josefa Táborského členem VZVOB.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Teď je to správně. Všichni budou vědět, o čem budou hlasovat. Nejprve otevírám rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. Usnesení jste před chvilkou slyšeli. O tom budeme hlasovat. (Pro jistotu dám znělku...)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 61 ukončeno. Registrováno 46, kvorum 24. Pro 46, proti nikdo.

Návrh je schválen.

Tím končím tento bod.

Končím také celou naši schůzi. Mějte se hezky, užívejte si jaro!

(Jednání ukončeno v 11.53 hodin.)