Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 13.09.2013

Parlament České republiky, Senát
9. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 13. schůze Senátu
(2. den schůze – 13.09.2013)

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 13. schůze Senátu Parlamentu ČR.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Eva Syková, Josef Řihák, Jozef Regec, Tomáš Kladívko, Pavel Trpák, Hassan Mezian, Daniela Filipiová, Dagmar Terelmešová, Marta Bayerová, Jan Horník, Leopold Sulovský, Petr Šilar, Jan Veleba, Zdeněk Brož, Jiří Čunek, Tomáš Jirsa, Vladimír Plaček, Alena Dernerová, Jaroslav Kubera, Jaromír Štětina a Radko Martínek.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokud je nemáte, připomínám, že v předsálí u prezence je možno si vyzvednout karty náhradní.

A nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 90

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 90 a uvede ho ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys, kterého mezi námi vítám. Vítám vás, pane ministře, a máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dalibor Štys:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, setkávám se s vámi na tomto plénu poprvé a chtěl bych vám popřát všechno nejlepší ve vaší zodpovědné práci, zvláště v době, kdy je vaše práce pro náš stát rozhodující.

Nyní k vlastnímu projednávanému tisku. Jedná se o vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

Tato mezinárodní úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejich změny je podmíněno souhlasem obou komor Parlamentu ČR a podpisem pana prezidenta. V České republice vstoupila v platnost v roce 2007 a od té doby Světová antidopingová agentura v souladu s článkem 34 této úmluvy každoročně a vcelku logicky aktualizuje přílohu I – Seznam zakázaných látek a metod dopingu. Formálně se nicméně při změně této Přílohy I jedná o změnu celé úmluvy, proto musí být opakovaně každoročně schvalována parlamentní cestou.

Letošní aktualizace Přílohy I obsahuje dvě drobné změny. První se týká inzulínu, který byl přeřazen do jiné kategorie, a druhou změnou se povoluje užívat léky na zklidnění srdce u některých vybraných sportů.

Změnu Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu stačila ještě projednat Poslanecká sněmovna a vyslovila souhlas s její ratifikací. V Senátu projednávaly předmětný senátní tisk dva výbory, konkrétně výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Oba výbory doporučují vyslovit souhlas s ratifikací.

Vážené senátorky, vážení senátoři, také já si vás dovolím požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací novely zmíněné Přílohy. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec.

Garančním výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kapoun, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se svoji zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Kapoun:  Dobrý den. Pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Byl jsem pověřen našim výborem, abych zde zpravodajoval tento tisk. Měl jsem připravenu podobnou zprávu, jako pan ministr, takže nehodlám zde základní věci opakovat. Jen bych zmínil pár legislativních záležitostí.

Návrh na přijetí změny přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu byl předložen vládě na základě sdělení generální ředitelky UNESCO, která ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy oznámila, že s účinností od 1. ledna 2013 vstupuje tato změna v platnost. Vláda návrh projednala a svým usnesení č. 238 ze dne 3. dubna 2013 vyslovila s přijetím změny souhlas. Zároveň vláda pověřila svého předsedu předložit změnu přílohy předsedům obou komor Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací a doporučila prezidentu republiky, aby ji ratifikoval.

Senátu byl vládní návrh předložen dne 24. dubna 2013 a o den dříve i dolní komoře. Poslanecká sněmovna, jak pan ministr již zmínil, tuto úmluvu projednala a doporučila ke schválení.

Chci zdůraznit jenom jednu věc. V předkládací zprávě vláda uvádí, že změna Přílohy I se stane v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky součástí českého právního řádu až poté, co bude projednána Parlamentem a ratifikována prezidentem republiky.

K tomu je třeba poznamenat, že podle článku 10 Ústavy ČR jsou součástí českého právního řádu vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jimiž je vláda ČR vázána.

V příslušných sděleních ministerstva zahraničních věci v Příloze I pro rok 2011 a 2012 však zmínka o ratifikaci chybí. Nabízí se tedy otázka, a požádám o odpověď předkladatele, i když k tomu přišel opravdu trošku špatně, zda Přílohy I pro minulé dva roky byly či nebyly prezidentem republiky ratifikovány a jak v tomto smyslu hodlá naložit s letošní změnou.

To je z mé strany všechno.

A ještě bych zopakoval to, čím jsem byl pověřen i za výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Oba výbory, jak zde již uvedl pan ministr, se těmito materiemi zabývaly. Oba výbory doporučují Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Pověření zahraničního výboru měl pan senátor Jozef Regec, pověření z našeho výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jsem měl já.

Tímto vás žádám také o souhlas s ratifikací. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje garančního výboru.

Jak jste uvedl, vaše zpráva byla společnou zprávou obou výborů, a proto otevírám v tuto chvíli rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Je zřejmé, že máme jenom jeden návrh usnesení, a to je dát souhlas k ratifikaci.

Zeptám se, jestli pan ministr chce ještě využít svého práva a vystoupit v této chvíli? Nepotřebuje, pan zpravodaj nyní dohovořil, takže přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o usnesení Senát dává souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Aktuálně je přítomno 49 senátorek a senátorů, kvorum je 25, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že hlasování č. 33 dopadlo registrováno 50, kvorum 26, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli panu ministrovi a děkuji i zpravodaji.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 165

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 165. Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, kterého mezi námi samozřejmě vítám a také ho žádám o úvodní slovo k tomuto návrhu. Prosím pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Předkládaný návrh novely živnostenského zákona byl zpracován v rámci plánu nulové tolerance k černému trhu s lihovinami jako jeden z legislativních návrhů, kterými vláda reagovala na tzv metanolovou aféru.

Cílem navrhované úpravy je získat přehled o prodejcích lihu a lihovin a zefektivnit tak kontrolu nad prodejem této rizikové komodity. Návrhem se zavádí koncese pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Úprava živnostenského zákona spočívá v rozšíření předmětu podnikání stávající koncesované živnosti pro výboru a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin o regulaci jejich prodeje. Zavedení koncesí pro prodej lihovin usnadní činnost kontrolních orgánů, umožní obchodním partnerům i spotřebitelům nahlédnout do veřejně přístupného živnostenského rejstříku, získat přehled o oprávněných prodejcích lihovin. Přispěje ke zvýšení ochrany spotřebitelů, zprůhlednění trhu s lihovinami a k omezení daňových úniků.

Poslanecká sněmovna přijala vládní návrh zákona, ve znění doplněném o pozměňovací návrhy, na jejichž přípravě ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracovalo a jež jednak odstraňují drobné neprovázanosti živnostenského zákona s kontrolním řádem a jednak zamezují tzv řetězování živností.

Navrhuje se rozšířit překážku provozování živnosti bránící osobám, kterým bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění podnikat ve stejném nebo příbuzném oboru živnosti na osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů právnických osob. Účelem je eliminovat nežádoucí praktiky, kdy osoby, které závažným způsobem porušily zákon, mohou ve stejné činnosti pokračovat v jiném podnikatelském subjektu.

Úprava si nevyžádá dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ani z veřejných rozpočtů obcí. Dovoluji si vás proto požádat, vážené paní senátorky, páni senátoři, o schválení tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 165/1.

Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, pánové senátoři.

Návrh novely živnostenského zákona si klade za cíl, tak jak tady bylo řečeno, nulovou toleranci k černému trhu s lihovinami ve smyslu usnesení vlády ze dne 3. října roku 2012, v němž byl ministru průmyslu a obchodu uložen úkol zavést koncesi na prodej lihovin, na kterou bude automaticky nárok při splnění předem definovaných podmínek.

Doposud prodej lihu a lihovin mohly realizovat, distribuovat a prodávat v obchodních sítí všechny subjekty podnikající v režimu živnosti volné.

Nově se navrhuje podřídit režimu koncesované živnosti i prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, kterým se má umožnit identifikace a zpřehlednění subjektů zabývajících se prodejem a distribucí kvasného a konzumního lihu a lihovin. Navrhuje se rozšířit překážku bránící po stanovenou dobu provozovat živnost o osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů právnických osob a kterým bylo sankčně zrušeno živnostenské oprávnění podnikat ve stejném nebo příbuzném oboru živnosti.

Tato překážka by se měla vztahovat na všechny osoby, které v rámci živnostenského podnikání závažným způsobem poruší právní předpisy.

Upravuje se způsob prokazování zaměstnancům živnostenského úřadu vykonávajících kontrolu. V příloze č. 3 koncesované živnosti k živnostenskému zákonu se předmět podnikání koncesované živnosti doplňuje o prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

Splnění podmínky odborné způsobilosti se bude jako dosud vyžadovat pouze u výroby a úpravy kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů.

V přechodném ustanovení se stanovuje, že podnikatel, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byl oprávněn prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny, může v této činnosti pokračovat po dobu šesti měsíců, a pokud v této lhůtě požádá o koncesi, může v prodeji kvasného lihu, konzumního lihu nebo lihovin pokračovat do doby pravomocného rozhodnutí o udělení koncese, o zamítnutí žádosti o koncesi, nebo o zastavení řízení živnostenským úřadem.

Přijetí žádosti o koncesi nepodléhá správním poplatkům. Účinnost zákona je stanovena na 15. den po jeho vyhlášení.

Návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně dne 6. března 2013. Byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, který doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento návrh, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy mají jednak odstranit drobné neprovázanosti živnostenského zákona s kontrolním řádem, a jednak by měly zamezit řetězení živnosti stanovením další překážky v provozování živnosti z důvodu zrušení živnostenského oprávnění a posléze způsob prokazování se zaměstnancům živnostenských úřadů v provádění kontroly.

Ve třetím čtení, které proběhlo dne 8. srpna 2012 na 57. schůzi, Poslanecká sněmovna návrh schválila 96 hlasy z přítomných 115 poslanců, proti nebyl nikdo.

VHZD Parlamentu ČR na své 18. schůzi, konané dne 11. září 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Hajduška, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Vše.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana ministra, zdali ještě chce vystoupit. Nemá zájem. Pan zpravodaj dohovořil, takže předpokládám, že také ne.

Máme před sebou hlasování o návrhu, tak jak nám bylo doporučeno. Byl podán návrh, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, kvórum je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 34, registrováno 54, kvórum 28, pro návrh se vyslovilo kladně 52, proti nikdo, návrh byl schválen.

Já děkuji panu zpravodaji - a pan ministr pokračuje v předkládání návrhů zákonů. Poděkuji mu až nakonec.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony

Tisk č. 171

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 171. Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, kterého nyní žádám opět o úvodní slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała:  Ještě jednou dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Základním důvodem zpracování této novely zákona je nutnost snížení dopadu nákladů na podporu obnovitelných zdrojů do cen elektřiny. Finanční prostředky na podporu OZE představují pro spotřebitele elektrické energie významnou finanční zátěž. Současná výše poplatků je 583,– Kč za megawatthodinu. Představuje vážný problém pro podnikatele. Jimi odváděné částky výrazně zatěžují produkci jejich podniků a snižují konkurenceschopnost výrobků vůči výrobcům ze zemí, kde odběratelé elektřiny nehradí podporu vůbec. Nebo v mnohem menší míře.

Česká republika má v současné době v cenách elektřiny pro průmysl nejvyšší poplatky v EU a druhé nejvyšší poplatky pro domácnosti. Navíc se tato částka vlivem nově postavených výroben, využívajících OZE, každoročně zvyšuje.

Předmětem předkládané novely zákona jsou následující opatření: Zastavení podpory pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů od roku 2014 s přechodným ustanovením, umožňujícím do 31. prosince 2015 dokončit již rozpracované projekty větrných, vodních, geotermálních elektráren a výroben, využívajících biomasu, které jsou ve vysokém stádiu připravenosti.

Za další, stanovení maximální výše poplatku na podporu OZE, který bude vybírán od zákazníků jako součást regulované složky cen elektřiny, a to ve výši 495 korun za MWh. Další potřebné finanční prostředky na podporu nad rámec stanovené maximální výše poplatku na OZE budou hrazeny prostřednictvím státního rozpočtu.

Za další, pokračování odvodu elektřiny ze slunečního záření od 1. ledna 2014 pro výrobny elektřiny, uvedené do provozu v roce 2010, a to sazbou 10 % u výkupní ceny a 11 % pro zelené bonusy.

Tempo rozvoje OZE v České republice a reálný výhled do roku 2020 nám analyzují, že závazky České republiky, týkající se 13% podílu OZE na konečné spotřebě energie budou splněny i při zastavení podpory dle této novely.

Dopad této novely na státní rozpočet činí podle současných projekcí zhruba 4 miliardy korun ročně. Navýšení oproti současnosti.

Výsledkem ale bude významně vyšší přidaná hodnota v průmyslové výrobě oproti současnosti, a zejména opatření, zabraňující možnému odchodu části průmyslu do zahraničí v budoucích letech. Oproti vyšším nákladům státního rozpočtu tak stojí vyšší výběr daní z příjmů firem a nižší náklady, spojené s řešením sociálních dopadů a nezaměstnanosti.

Návrh novely zákona rovněž zjednodušuje požadavky na osoby oprávněné instalovat zařízení, využívající OZE, která jsou uvedena v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií tak, aby minimalizovaly administrativní zátěž, podnikání, a přitom byly v souladu s platnými požadavky směrnic Evropské unie.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přijala některé pozměňovací návrhy, které si kladou za cíl zavést transparentnost vlastníků podpory elektřiny. Dále byla přijatými pozměňovacími návrhy upřesněna přechodná ustanovení a účinnost zákona a stanovena výjimka ze zastavení podpory pro malé vodní elektrárny. Přestože v případě této výjimky jde o nesystémové opatření, jeho faktický dopad a náklady na podporu OZE je zcela minimální a žádný boom ani do budoucna v této oblasti nehrozí.

Pro úspěšné dokončení legislativního procesu tohoto pro vývoj hospodářství ČR důležitého právního předpisu je nutná podpora Senátu. Tuto novelu považuji za velmi významnou pro celý český průmysl a podnikání, i pro domácnosti i ostatní drobné spotřebitele.

Vážené paní senátorky, senátoři, za nákladě výše uvedeného si vás dovolím požádat o podporu a schválení této novely zákona. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 171/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Škaloud. Následně návrh také projednal VUZP. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 171/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které jste obdrželi pod číslem 171/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážení páni senátoři a senátorky, vážený pane ministře. Hlavním argumentem pro předložení vládního návrhu zákona je zvyšující se finanční zátěž pro spotřebitele elektřiny, způsobená hrazením nákladů na podporu energie z obnovitelných zdrojů, včetně elektřiny, a dále nepřiměřeně vysoký stupeň nejistoty spotřebitelů, týkající se ceny elektřiny na následující rok, ovlivněné výší ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou obnovitelných zdrojů.

Cena poplatků na podporované zdroje se každoročně mění v závislosti na nových instalacích, výrobě stávajících zařízení a rozhodnutí vlády o výši dotace ze státního rozpočtu. Poplatek na podporu OZE vzrostl během pěti let více než desetinásobně z hodnoty 52 korun na MWh v roce 2009 na hodnotu 583 korun na MWh v roce 2013, a to, když ještě zhodnotíme dotaci ze státního rozpočtu 11,7 miliardy, tak faktická podpora je 790 korun na MWh.

Z důvodu omezení finanční zátěže spotřebitelů a státního rozpočtu je nutné zavést v systému obnovy obnovitelných zdrojů energie opatření na stabilizaci dopadů této podpory na konkurenceschopnost českého průmyslu i na obyvatele České republiky.

Na předkládaný návrh novely zákona se vztahují následující práva Evropské unie. Jednak je to směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/28 ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, a dále s tím související směrnice 2001/77 ES a 2003/30 ES, a dále jsou to pravidla poskytování veřejné podpory, zejména ustanovení číslo 107 a následující smlouvy o fungování EU, a nařízení 659/1999 ES, popř. nařízení 800/2008 ES.

Předkládaný návrh novely zákona není v rozporu s právy EU a neohrožuje tedy proces notifikace schématu podpory obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů.

Jaké jsou změny v zákoně č. 165/2012 o podporovaných zdrojích? Z důvodu vysoké finanční zátěže pro konečné zákazníky na státní rozpočet není vhodné dále nabízet princip provozní podpory elektřiny, daný původní zákonem č. 180/2005 Sb., tzv. zákon OZE, potom zákonem 165/2012 neboli zákonem OZE. mechanismus podpory naplnil svůj primární účel, tedy nastartování investic do obnovitelných zdrojů. Další fungování systému by bylo neúměrnou zátěží pro spotřebitele a státní rozpočet.

Proto se navrhuje zastavení této podpory pro nově vystavěné zdroje, a to s účinností od 1. 1. 2014. Navrhuje se tedy zastavit podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro všechny nové instalace, uvedené do provozu od 1. ledna 2014., tzn., pro sluneční elektrárny, bioplynové stanice, elektrárny spalující biomasu, větrné a geotermální elektrárny. Nárok na podporu budou mít pouze výrobny elektřiny, které budou uvedeny do provozu do 31. prosince 2013.

Toto omezení se nebude týkat podpory výroby elektrické energie, využívané energie vody ve výrobnách elektřiny do výkonu 10 MW. Ukončení nároku na podporu od roku 2014, tzn., absolutní ukončení nároků se bude týkat elektřiny, vyrobené z biokapalin, decentrální výroby elektřiny a výroby biometanu.

V přechodném ustanovení se navrhuje zachovat podporu pouze pro elektrárny, uvedené do provozu do 31. prosince 2012 v případě, že byla pro tyto výrobny elektřiny udělena již autorizace na výstavbu elektřiny nebo v případě výroben s výkonem do 100 KW bylo uděleno povolení stavby před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to z důvodu velké časové náročnosti dokončení rozestavěných projektů.

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nově nebude vztahovat na elektřinu z obnovitelných zdrojů, vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popř. je-li to zahraniční osoba, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vycházejí.

Stejná omezující úprava byla promítnuta do ustanovení o podpoře elektřiny z druhotných zdrojů, podpoře elektřiny z vysokoúčinné kombinované výrobny elektřiny a tepla do ustavení, upravujících provozní podporu tepla a investiční podporu tepla, do ustavení o podpoře biometanu, ustanovení o podpoře decentrální výroby elektřiny.

Zastavení podpory by se nemělo týkat vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, druhotných zdrojů energie a tepla, vyrobeného z obnovitelných zdrojů. U výroben elektřiny ze slunečního záření, uvedených do provozu v roce 2010, se předmět odvodu za elektřinu ze slunečního záření od 1. května 2014 prodlužuje po dobu trvání práva podpory elektřiny. Sazba odvodu ze základu odvodu se pro výkupní ceny z dosavadních 26 % změnila na 10 %, a u zeleného bonusu na elektřinu z dosavadních 28 % na 11. A týká se to pouze toho roku 2010.

Upravuje se vyúčtování podpory elektřiny. Náklady na podporu podporovaných zdrojů energie již nebudou součástí ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny, ale nově budou zahrnuty do zvláštní regulované ceny elektřiny, tj. do ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny.

Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla bude hrazeno prostřednictvím operátora trhu, a stanovují se finanční prostředky, z kterých budou hrazeny náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla prostřednictvím operátora trhu.

Finanční prostředky se vytvoří z tržeb a plateb na úhradu, spojených s podporou elektřiny, z tržeb a plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle zákona o hospodaření s energií, z dotací z prostředků státního rozpočtu, které stanoví vláda nařízením a z neoprávněně čerpané podpory a neuhrazeného penále. Operátor trhu bude mít právo na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny a podporou elektřiny a provozní podpory tepla.

Prostředky státního rozpočtu pro poskytování dotace na úhradu části cen elektřiny pro zákazníky a úhrady provozní podpory tepla, které se stanovuje do 31. října kalendářního roku, budou stanoveny s ohledem na výši finančních prostředků, ze kterých budou hrazeny náklady na podporu elektřiny a tepla a podle výše poplatků, hrazených zákazníky z ceny elektřiny.

Energetický regulační úřad stanovuje cenu na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny v maximální výše do 495,– Kč za MWh, a tím je stanovena fixace poplatků ze OZE v ceně elektřiny pro zákazníka. Je to určitý kompromis mezi možností státního rozpočtu a požadavky průmyslu na snížení tohoto příspěvku.

Cena na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny, je účtována za množství elektřiny, spotřebované zákazníkem, výrobcem, provozujícím výrobu elektřiny, včetně množství elektřiny, spotřebované jiným účastníkem trhu s elektřinou, a provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy za ostatní spotřebu. Výjimku tvoří množství spotřebované pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, dále spotřebovaná množství zákazníkem v ostrovním provozu na území ČR, prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, a kromě technologické vlastní spotřeby a ztrát v přenosné distribuční soustavě.

Stanovuje se, že provozovatel přenosové soustavy a distribuční soustavy hradí operátorům trhu finanční prostředky, získané na základě účtované ceny na úhradu nákladů, spojených s podporou elektřiny. Finanční prostředky, určené pro podporu elektřiny a provozní podporu tepla, povede operátor trhu na zvláštních účtech.

Navrhovaná opatření povedou k zastavení růstu rozpočtu na podporované zdroje vlivem přírůstku nových instalací. Rozpočet na rok 2013 je v celkové výši 44,4 mld. korun, to je součet nákladů na podporu OZ, druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny, tepla, nákladů na odchylky a korekčního faktoru. Tento rozpočet bude nadále narůstat vlivem povinnosti zvyšovat přiznanou podporu z minulých let o 2 % ročně.

Dále v tomto zákoně změna zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, a to v rámci úpravy vzdělávání osob oprávněných provádět instalaci vybraných zařízení, využívajících energii obnovitelných zdrojů se zrušuje povinnost stavebníka budovy, vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek v rámci snižování energetické náročnosti budov, dokládat kopie oprávnění zmíněných osob. Upravuje se způsobilost osob oprávněných provádět instalaci vybraných zařízení, využívajících obnovitelné zdroje. Podmínkou pro vykonávání činnosti v dané oblasti bude živnostenské oprávnění s předmětem živnost pro vodoinstalatérství a topenářství, pro montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel, pro montáž, opravy a revize a zkoušky elektrických zařízení nebo kamnářství. A příslušné osvědčení o získání profese, kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ne starší 5 let.

Přeshraničně budou moci vybraná zařízení vyrábět energii z obnovitelných zdrojů instalovat usazená vně v jiném členském státě. Toto oprávnění k výkonu činnosti podle jiného členského státu unie musí být uznáno orgánem ministerstva průmyslu a obchodu.

Zrušují se ustanovení o odborném a průběžném proškolení osob oprávněných provádět instalaci a dále ustanovení, upravující vydání a zrušení oprávnění ustanovení zápisu soudu.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako své 139. usnesení z 18. schůze konané dne 11. září doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit tento návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore, za vaši podrobnou zprávu. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Škaloud. Ano, pane kolego, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážený pane předsedo, senátorky a senátoři, jen stručně vám sdělím usnesení výboru. Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Moje připomínky k tomuto zákonu pak přednesu v rozpravě. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil. Ano, prosím, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb. a přijal dvě usnesení. Usnesení č. 59 – po úvodním slově pana náměstka Pavla Šolce doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Usnesení další, které přijal, doprovodné usnesení, se kterým vás teď seznámím a potom případně se k tomu podrobněji vyjádřím v rozpravě. Takže výbor přijal usnesení doprovodné, které zní, že výbor nepovažuje za vhodné, aby tak zásadní zákon, jako je zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. a další související zákony, byl projednáván pod zbytečným tlakem a bez předložení odborných podkladů potřebných pro komplexní posouzení jeho dopadů. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není podán, takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml, paní místopředsedkyně rezignuje na přednostní právo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Začnu slovy prezidenta ČR Miloše Zemana: "Solární byznys je největší tunel v dějinách za 200 miliard. Podpora obnovitelných zdrojů v této podobě je nesmyslná a šílená." A já se ptám, když po těchto slovech prezidenta republiky, po tom, co víme, po tom, co jsme se dozvěděli i při projednávání tohoto zákona, co dělá česká policie? Jakým způsobem se zabývá touto – podle mě – kriminální činností. Místo toho honí nějakou Nagyovou a zasahuje na vojenském obranném zpravodajství. Kdo je hlavním viníkem toho, že konkurenceschopnost českého průmyslu klesá, že to má dopady na nezaměstnanost?

Podívejme se, co se nyní děje na Ostravsku, kde průmyslové podniky, které jsou do jisté míry závislé na dodávkách energií, především elektrického proudu, tak nejsou konkurenceschopné a hrozí propouštění. Podívejme se, jaký problém to přináší dennodenně pro české domácnosti, pro každého občana a možná, že to má i určitý dopad na zadluženost českých domácností a občanů. A to všechno jenom proto, že někdo nepochopil, nechtěl, anebo úmyslně chtěl.

Kdo je hlavním viníkem toho všeho, proč tady nyní řešíme tento v podstatě kosmetický, ano kosmetický zákon, který alespoň zčásti zabrání tomu dalšímu tunelování nás všech. Jsou to především politici, ano politici v Poslanecké sněmovně, kteří přijali zákon takový, jako byl v roce 2005. A, vážení pánové a dámy, na levé straně spektra, byla to především sociální demokracie, poslankyně Šedivá, Böhnisch a najednou opět tady vidíme, že jsou tady další výjimky v tomto zákoně, opět iniciováno poslancem sociální demokracie Böhnischem – podpora malých vodních elektráren - další výjimka a další peníze pro státní pokladnu i pro nás, pro občany. Je také velmi s podivem, jak mohlo bývalé vedení ERU, a vidíme, jaké současné vedení ERU má problémy, dokonce i takové, že je musí chránit policie ČR... Dneska se dozvídáme, že možná byl na ni připravován i atentát. Tak jak je tohleto možné? Kde to žijeme v České republice? Jak je možné, že z průměrně 15 let se najednou podpora přetahuje na 20 let, nebo zase snižuje na 12, a tohleto všechno se dělá ve formě vyhlášek! Ano, to je další zlozvyk, který má české zákonodárství, že pomocí vyhlášek si deformuje zákon podle toho, jak chce a marně tady někteří z nás upozorňujeme na ty problémy!

Základní informace o fotovoltaice. V polovině loňského roku činil instalovaný výkon všech fotovoltaických elektráren zhruba 1970 megawatt. A činil podíl elektráren v roce 2011 v tuzemské výrobě elektřiny 2,4 %. Necelé 2,4 % ,a stálo nás to, co je. Lidé dneska v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za MW, ale bez DPH.

Loni to bylo 419 za MWh a pokud bychom nepřijali tuto kosmetickou změnu zákona, tak tady hrozí, že by lidé i průmysl museli platit až přes 800 korun za 1 MWh. Tady vidíte, jakým skokovým nárůstem si někdo připravil obrovské, obrovské zisky. Takže si uvědomme, že tady jdeme proti obrovskému lobby, lobby solárních baronů, kteří se snaží – možná - korumpovat i některé z nás.

Na fotovoltaické elektrárny jde 68 % státní podpory pro obnovitelné zdroje. Tuzemské solární elektrárny stojí českou průměrnou rodinu zhruba ročně 712 korun.

Abychom se vrátili trochu do minulosti, návrh zákona na obnovitelné zdroje předložila vláda Vladimíra Špidly v listopadu 2003, Sněmovna jej schválila v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, to už jsem tady říkal a pro většinu hlasovala tehdejší koalice ČSSD, KDU-ČSL a "uhelných skladů". A proti byli pouze zákonodárci za ODS. Abych se vrátil k tomu, o čem tady máme jednat. Naším úkolem je ochránit průmysl, ochránit pracovní místa, ochránit české domácnosti. A proto se domnívám, že neschválením tohoto zákona bychom dostali do velkých problémů všechny občany i všechny podnikatele zde v Čechách.

Je tady ještě jedna otázka. Stát každoročně, protože ten nárůst ceny elektrické energie je tak enormní, že by to nezaplatili jenom občané, stát dotuje tyto obnovitelné zdroje ze státního rozpočtu. Pokud nebude státní rozpočet odsouhlasen - a to je další velké riziko celého problému fotovoltaiky - může se stát, že cena elektřiny pro koncové spotřebitele vystoupí abnormálně, protože samozřejmě pokud nebude rozpočet schválen, tak by asi neplatilo to, že by stát přispíval a snižoval rozdíl ceny za fotovoltaiku.

Já jsem velmi, velmi proti tomu, aby se dělaly výjimky, které propašoval pan poslanec Böhnisch za ČSSD pro malé vodní elektrárny, protože každá výjimka se pojí s dalšími výjimkami a dochází k velkým problémům.

Chtěl bych se zeptat pana ministra, protože jsem nedostal dostatečně odpověď na energetickém podvýboru, co má společného kamnářství a licence na kamnářství s instalací fotovoltaiky.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr Gavlas. Paní první místopředsedkyně nechce vystoupit s přednostním právem.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych se na tento zákon podíval hlavně z pohledu poplatků na podporu obnovitelných zdrojů. Kolega předřečník se dotkl také solárních baronů, solárního byznysu, já už to nebudu rozvádět. Jak jistě víme, jeden z hlavních důvodů předložení tohoto návrhu byla nutnost řešit a pokud možno zastavit neúměrný růst finanční zátěže pro odběratele elektřiny, který je způsoben nutností hradit ceny elektřiny náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie jsou samozřejmě zcela a do budoucna nevyhnutelná věc. Pokud chceme, aby lidstvo ještě nějakou dobu dokázalo na této planetě žít a existovat ve snesitelných podmínkách, bez pomoci obnovitelných zdrojů to nejspíše nepůjde.

V České republice jsme se ale momentálně bohužel dostali do situace, kdy starost o budoucnost modré planety začíná výrazně kolidovat s možností další existence a prosperity velkých zaměstnavatelů a s ekonomickou budoucností našich občanů, a to je špatně. Nutnost zaražení nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie v ceně elektřiny totiž čím dál více ohrožuje konkurenceschopnost a holou existenci našeho průmyslu, čili toho, na čem je naše země dlouhodobě závislá a na čem staví a na co má být hrdá.

Situace je natolik vážná, že někteří z velkých zaměstnavatelů v Moravskoslezském kraji kvůli cenám elektřiny, které každým rokem stoupají do absurdních výšin, reálně zvažují odchod z ČR. A to by byla pro naše regiony naprostá pohroma. Nedokážu si ani představit situaci, jaká by nastala v sociální oblasti po pádu např. některého z velkých hutních podniků na severní Moravě. Jednoznačně špatně nastavený rámec navíc vyvolává u spotřebitelů nejistotu ohledně ceny elektřiny na každý následující rok. Dá se samozřejmě předpokládat, že ceny elektřiny budou směrem na východ od nás do budoucna nižší, ale co je naprosto alarmující je fakt, že ceny elektřiny u nás jsou vyšší, a to výrazně například než ve Francii či Německu, kde firmy platí zhruba 15 korun, pouhých 15 korun na megawatthodinu, nebo ve Španělsku pouhých 200 korun na megawatthodinu. To vše je ve srovnání s našimi 583 korunami na megawatthodinu doslova pakatel. Přitom ještě v roce 2009 to u nás bylo 52 koruny za megawatthodinu, loni 419 hodina.

Ten velice strmý růst je tedy zřejmý, je zarážející, a to ještě na solární boom s miliardovými částkami přispívá stát, jinak bychom se už letos dotýkali hranice 800 korun, přesně je to 790. Zde je něco skutečně špatně. A je tedy nutné zatáhnout za záchrannou brzdu, dokud je ještě čas a naše velké průmyslové podniky stojí na nohou. Až padnou nebo odejdou např. do Polska, bude pozdě.

Jsem si vědom, že hranice 420 korun za megawatthodinu, kterou Svaz průmyslu a dopravy a samotný pan ministr prosazoval ještě jako přijatelnou, dnes je již nedosažitelná. Přimlouvám se tedy velice usilovně o co nejširší podporu předloženého návrhu, který poplatek za obnovitelné zdroje hrazený spotřebiteli zastropuje na částce 495 korun. Činím tak především proto, abychom v budoucnu v některých regionech naší země nemuseli řešit mnohem horší pohromy v ekonomické a sociální oblasti. Dnes již víme, že pokud tento zákon nepřijmeme a nebude schválen rozpočet, tak poplatek bude 824 korun. Jen pro zajímavost, největší firmy v Moravskoslezském kraji – OKD, ArcelorMittal, Vítkovice a Třinecké železárny odvedou ročně na poplatku 2 miliardy korun. Dvě miliardy korun. Čili ještě jednou prosím o podporu tohoto zákona, případně i s doprovodným usnesením, které zde přednese senátor výboru VUZP. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. A nyní už vystoupí paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já před závorku musím vytknout to, že podpořím tento návrh zákona tak, jak je nám předložen. Protože jsem si vědoma toho, že je výsledkem dlouhého hledání, dlouhých jednání a je skutečně v této chvíli nezbytně nutné, aby se nestalo to, o čem hovořil můj předřečník pan senátor Gawlas. Je třeba říci ale, že řešíme opět nefunkčnost státu.

Nesouhlasím tady s panem senátorem Drymlem, že za všechno může sociální demokracie. V žádném případě nemůže. Tak, jak byl nastaven zákon o podpoře obnovitelných zdrojů v roce 2005, i s tím, co tam bylo dodáno v Poslanecké sněmovně, tak tento zákon byl dobře. Kdyby podle něj postupoval Energetický regulační úřad dál, kdyby vláda reagovala na upozornění, které šlo po roce 2006, 2007 z odborných kruhů i od nás, kteří jsme upozorňovali na to, že je tam prostě problém.

Minulé vlády včas nereagovaly a je zde důvodná obava, že reagovat možná ani nechtěly, a to ze zcela nepřijatelných důvodů, kterými je asi vazba na akcie na doručitele. Ale to je asi jiná pohádka.

Ale přihlásila jsem se o slovo, abych řekla zásadní věc, která se v souvislosti s tímto návrhem zákona, resp. s obnovitelnými zdroji a celou touto kauzou, celým tím příběhem, skutečně nereagováni a selhání státu v této věci, stala. A to je, že vedlejším produktem této záležitosti, této nedobré situace je postavení veřejnosti proti obnovitelným zdrojům jako takovým. A je to pro nás jako pro Českou republiky skutečně velká škoda. A já hned řeknu proč.

Svět cestou zpracování obnovitelných zdrojů do svých energetických mixů jednoznačně jde, a není to jenom Německo. Setkali jsme se s velkou debatou, s velkou podporou obnovitelných zdrojů i v USA, kde jsme byli s výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Setkala jsem se s tímto při jednání s kolegy z africké Keni. Ti mají strategii do roku 2030 a energetický mix mají postavený na polovinu energie z jádra a polovinu z obnovitelných zdrojů. Podívejme se po Evropě, podívejme se po Asii, i Čína jde tímto směrem. V Německu, kde jsme právě také s výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí směřovali cestu na to, abychom zjistili, jak vlastně se stavějí, jak organizují celou záležitost přeměny energetického mixu směrem k obnovitelným zdrojům, tak jsme slyšeli, že obnovitelné zdroje prostě považují za strategickou záležitost, protože za prvé slunce, vítr ani geotermální energie jim faktury nepošle, na rozdíl od Saudu, na rozdíl od zemí kolem Perského zálivu či Ruska. Za druhé, že obnovitelné zdroje, jejich instalace, výroba, jejich provoz váže na sebe množství pracovních míst a v Německu hovořili až o statisících pracovních míst.

A ze svého pohledu, když se podívám, co toto směřování dělá v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, tak je to jednoznačný impuls pro rozvoj nových technologií, což zase znamená civilizační pokrok.

A říkám to tady proto, že jsem skutečně přesvědčena o tom, že je chybou to, že s vaničkou vyléváme i dítě. Ano, podporu obnovitelných zdrojů musíme regulovat, pravidla tam musíme jasně nastavit, aby to nebyl tunel, jak o tom tady bylo hovořeno. Ale obnovitelné zdroje pro zemi, jako je naše, exportní zemi a zemi, která velkou část svého hospodářského růstu má pořád postavenu na průmyslu, na strojírenství, může být skutečně tím, o čem můžeme hovořit jako o finské Nokii, kde Nokie skutečně nastartovala hospodářský růst. Proč? Proto, že malá energetická zařízení, mikroenergetika je skutečně záležitost, že to jsou výrobky, které umíme vyrobit doma, a to na velmi vysoké technologické úrovni a ve vysoké kvalitě. Ale tato zařízení, jako třeba malé elektrárny, se musejí doma také namontovat, musejí to udělat naše ruce. To jsou pracovní místa.

A to nemluvím o tom, že pokud skutečně podpoříme inovace v této oblasti, vývoj v této oblasti, pokud podpoříme třeba i daňovými úlevami nebo jakýmkoliv jiným způsobem právě tento segment mikroenergetiky, může to být velmi dobrým vývozním artiklem pro ČR a tedy jedním z prorůstových impulzů pro obnovu hospodářství České republiky.

Považovala jsem za nutné upozornit i na tento aspekt zákona, který v této chvíli projednáváme. Ale znova říkám, budu hlasovat pro něj tak, jak je předložen.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. S přednostním právem pan senátor Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný Senáte. Errare humanum est – pro ty, co neměli latinu, to znamená, že chybovati je lidské. Chyby dělá každý, i ČSSD, a je potřeba se k nim hrdinně přiznat. Nemohu ale souhlasit se stanoviskem, že za cenu toho, že se tady bude podporovat zelený byznys a ekologie, se zruinuje celý český průmysl a všechny české domácnosti. Dopad zeleného ekobyznysu je takový, že Evropská unie pět let už je v recesi! Podívejme se, jak to vypadá v Německu s podporou obnovitelných zdrojů. Nikdo z nás nepochybuje, že obnovitelné zdroje se mají podporovat, ale musí to být úměrné finančním možnostem státu, a ne, aby se obnovitelné zdroje podporovaly a stát tady byl ve finančním kolapsu.

A to jsou ty problémy a na to by se měly zaměřit politické strany.

A ještě jednu věc. Podle § 28 odst. 3 je stanovena cena elektřiny ve výši 495 Kč za jednu megawatthodinu, ale to je cena maximální. To znamená, že to je nepřekročitelné. To znamená, že tady je prostor pro to, aby vláda i Energetický regulační úřad šly na tu cenu, kterou požadují podniky a průmysl v Severomoravském kraji i jinde, to znamená na cenu 420 Kč. Není pravda, že to není možné.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji za vystoupení. A dále bude pokračovat pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Zkusím tady říci pár věcí, které se týkají předloženého zákona a také činnosti odpovědného ministerstva průmyslu a obchodu, několika vlád i nás zákonodárců.

Celá situace, kterou dnes řešíme, i dle názoru mého i našeho výboru, nemáme jinou možnost, než schválit návrh zákona, je způsobena zejména tím, jak se v nějakém okamžiku chovalo ministerstvo průmyslu a obchodu a následně vlády a následně zákonodárci.

V tomto směru do jisté míry i souhlasím s předřečnicí, s místopředsedkyní Senátu paní Gajdůškovou, že možná právě to, že hodně těchto lidí ještě pořád v politice funguje, způsobuje, že se snaží svoji vinu zakrýt tím, že upozorňují na ty solárníky a tím do jisté míry vlastně vzbuzují ve veřejnosti jakési opovržení, nezasloužené opovržení k obnovitelným zdrojům jako celku.

Myslím si, že tento přístup není správný, že tento přístup nás zase může vést jenom do pekla druhého, to znamená, jak je v Česku zvykem, ode zdi ke zdi a velmi bych před ním varoval.

Myslím si, že k řešení tohoto problému, nespravedlnosti, která se stala, musíme přistoupit v podstatě chladnokrevně a zejména konstruktivně. A pokud budeme jenom upozorňovat na ty, co udělali chyby a kdy je udělali a jak je udělali, tak možná nám to v nějakých kampaních u některých vynese nějaké politické body, ale obecně to vlastně nikam dál nevede a my se nikam nepohneme.

Situace, která nastala, byla v roce 2009 a 2010, kdy došlo k nějakému stanovení výkupních cen energie za kilowatthodinu v případě výroby elektřiny ze solárních panelů, nebo chcete-li ze sluníčka, a následně potom v roce 2009 a zejména v roce 2010 byly zásadním způsobem sníženy ceny solárních panelů, s tím, že díky platné legislativě na to nemohl Energetický regulační úřad reagovat odpovídajícím snížením výkupních cen energie. A tím se stalo, že najednou těm, co měli solární panely, vznikla tzv. překompenzace, jinými slovy, jim vznikly nadměrné zisky. Mimochodem upozorňuji, že v tom okamžiku vlastně stát začal poskytovat nepřiměřenou a tedy vlastně nezákonnou veřejnou podporu. Tak to je. Zároveň v ten samý okamžik tito lidé měli platné smlouvy a nechovali se nezákonně. To znamená, že tato situace je velmi komplikovaná, a my bychom měli vědět, že chyba není primárně u nich, ale tato chyba je primárně tam, kde jsem říkal – na ministerstvu průmyslu a obchodu, na vládách, jak tady byly citovány, a na zákonodárcích. Tak to je. A takhle bychom k tomu měli přistupovat s touto pokorou, a ne tedy řvát na ty, co byli překompenzováni, že to jsou oni, hlavně aby se o nás nevědělo. To prostě není fér a takhle se odpovědný politik nemá chovat, a všichni samozřejmě asi tušíme, proč to dělá.

A teď k tomu, co nastalo dál. Shodujeme se na tom, že část lidí, kteří vyrábějí elektřinu ze solárních panelů byli překompenzováni, to znamená, dostali větší dotace, větší veřejnou podporu, než odpovídala tomu, jaké byly jejich náklady. Seriózní stát by se choval tak, že by řekl: Náš výpočet říká, že my si od vás částku, kterou jsme vám překompenzovali, vybereme tím, že nastavíme tzv. solární odvod, který bude první tři roky pro všechny z vás 26 % a pro ty z vás, kteří jste si instalovali solární panely v roce 2010, to byly ceny nejlevnější, ještě potom dalších 10 %. A přišli jsme na tato procenta tímto způsobem.

Co se stalo? Stalo se to, že jsme schválili 26 %, dneska schválíme 10 %, a výpočet pro 26 % jsem nikdy neviděl a výpočet pro 10 % znám asi 3 dny.

Je to seriózní přístup ke klientům? K těm lidem, kteří si pořizovali solární panely? K některým, některým z nich, kteří dneska jsou i třeba nazýváni solárními barony? Je to v pořádku? Podle mého názoru to v pořádku není.

A tím vysvětluji to, proč my jsme přijali doprovodné usnesení, ve kterém říkáme, že by to nemělo být tak, že my budeme schvalovat věci bez dostatku odborných podkladů, a doplňuji, bez dostatku veřejných odborných podkladů, aby tito lidé měli právo se podívat na to, proč dneska platí vyšší daň, než jim původně bylo slibováno. To se nestalo a je to zase naše další chyba. A další nespravedlnost, resp. jakási věc, která nepřispívá tomu, aby tato země mohla normálně a dobře fungovat, a my jsme to ministerstvu průmyslu a obchodu velmi důrazně říkali na zasedání našeho výboru.

Druhá věc, která se stala, je že my to všechno schvalujeme pod zbytečným tlakem, pod zbytečným tlakem, kdy jsme tlačeni – teď to rychle musíme udělat, a přitom to bylo možné udělat daleko dříve, bylo to možné udělat tak, že jsme mohli některé chyby v zákoně i opravit. Dnes nic nemůžeme opravovat, můžeme schvalovat. A to je další naše chyba.

A já se teď schválně vyhýbám tomu, čí je to chyba, a někdo možná po mně vystoupí a řekne: ale to je, pane senátore, chyba vaší strany zejména, tak co tady o tom mluvíte. A já o tom mluvím jako o obecné situaci a podle mne to k zarámování toho, co se dnes děje, patří.

To je moje vyjádření k tomu, co já si myslím o tomto zákoně a co si myslím o práci, která částečně náleží nám.

Druhá věc, která je pravdivá, je, že dopad na občany je neúnosný a že zřejmě zastropování maximálního příspěvku na kompenzaci obnovitelných zdrojů energie nikoliv na cenu megawatthodiny, je 495 Kč, a pokud bude nižší a ekonomika to umožní, bude to jedině dobře.

Ale zároveň si musíme uvědomit ještě jednu věc – omlouvám se, to jsem zapomněl – že stát v odborných podkladech, které nám poskytl, nám nikde neřekl, že v roce 2011, 2012 a 2013 těch 26 % tvoří zhruba 6 mld. Kč. Čili není pravda to, že stát by přispíval na obnovitelné zdroje částkou 11 mld. Kč, jak píše v tabulce, ale 11 mínus 6, čili 5 mld. Kč. A nikde v důvodové zprávě se nedočtete, že desetiprocentní výnos u části solárníků, kteří instalovali panely v roce 2010, bude nyní asi 2 mld. Kč. Čili to, o čem my se bavíme, jsou 2 mld. Kč ročně pro státní rozpočet, 10 %, kromě zastropování.

to jsou zase další věci, které vy musíte zjišťovat. Ono se to také týká toho, proč jsme si stěžovali, že nemáme dostatek odborných podkladů, a celé je to zase neprůhledné. A to není správné a my bychom se takto do budoucna chovat neměli, a pokud na to máme sílu, tak bychom ve svých výborech a v Senátu měli požadovat, abychom k věcem, které jsou tak důležité a tak citlivé a které ovlivňují nejen ekonomiku této země, ale i morálku a důvěru v tuto zemi, přistupovali maximálně konstruktivně a seriózně.

Tolik moje vystoupení. Na závěr ještě jednou opakuji, že po všech věcech a při všech věcech, které existují, nám dle mého názoru nezbývá nic jiného, než pro tento zákon hlasovat. Na druhé straně jsem chtěl, abychom hlasovali při tom vědomí, že to zdaleka není jen tak, že jsou tady nějací solární baroni, kteří někde něco ukradli, a že to je prostě tak, že na začátku bylo mnoho chyb ministerstva, různých vlád i zákonodárců. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud, prosím.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, byl jsem zpravodajem tohoto zákona v ústavně-právním výboru. Doporučil jsem jeho schválení a jsem samozřejmě pro to, aby byl schválen i zde.

Tady bylo hovořeno poměrně rozsáhle, o čem tento zákon je, a já jen třemi větami zrekapituluji, že zastavuje podporu pro nové výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů, že stanovuje maximální výše poplatků na podporu obnovitelných zdrojů a deklaruje pokračování obvodu z elektřiny ze slunečního záření od 1. ledna 2014, atd.

Vidím včetně ostatních, že v podstatě to, o co se nyní sníží náklady spotřebitelů, což je velmi pozitivní, tak o to se zase zvýší náklady ze státního rozpočtu, tudíž z kapes nás všech, takže jakoby se nic nedělo. Pro informaci – jedná se o 4 miliardy.

Ale to, co je podstatné, je, že se dává odběratelům elektřiny a zejména podnikům větší jistota, jaká cena bude. To je pozitivum a jsem tomu velice rád.

Pokud jde vůbec o obnovitelné zdroje energie, zazněla zde řada různých mýtů nebo faktů. Kolegyně Gajdůšková považovala například za nutné zdůraznit jeden aspekt obnovitelných zdrojů. Bylo to poměrně jednostranné, chválila je. Já bych chtěl jenom říci druhý aspekt, a ten se týká toho, že už Evropská unie si všímá, že tady není něco v pořádku. Minulý týden bylo v italském alpském letovisku Cernobbio ekonomické fórum. A tam evropský komisař pro průmysl a podnikání řekl: "Kvůli přemrštěným nákladům na obnovitelné zdroje energie stojí Evropská unie před průmyslovým kolapsem."

Dále řekl: "Evropa si svým donquichotským úprkem za zelenou energií vyhnala náklady elektrické energie na neúnosné úrovně a evropský průmysl tak přestává být schopen ve světě konkurovat."

Za řeč stojí ještě dvě věty: "Nemůžeme obětovat evropský průmysl na oltář klimatických cílů, které jsou nerealistické a jinde ve světě se nevynucují. Ve srovnání s americkými konkurenty platí dnes evropský průmysl dvakrát víc za elektřinu a čtyřikrát víc za plyn."

Není to tedy česká záležitost, je to evropská záležitost.

Já jenom připomínám, že prvotní příčinnou toho, že jsou vydávány nesmyslné prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, není prioritně lobby solárních baronů, o kterých tady bylo hovořeno, ale prvotním hybatelem je evropská zelená lobby. Připomenu jen slova jednoho evropského poslance, který říká, že evropská zelená lobby je zdaleka nejsilnější lobbistickou skupinou Bruselu, mnohem silnější, než kdy byla zemědělská lobby.

Oni stanovují program, spouštějí kampaně v tisku, dělají vše, co je v jejich silách, aby zajistili, aby masa environmentální legislativy byla naprosto vodotěsná. A mnoho poslanců se u tohoto mocného zeleného hnutí chce dobře zapsat a často akceptují jejich návrhy bez rozmyslu a podpora zelených jim získává politický kapitál u voličů, protože zelená je dobrá. A prostě nemohou si dovolit nezískat třeba to místo, protože pakliže se takto přikloní, tak mají větší šanci být zvoleni, a tak se přiklánějí k zeleným.

V Bruselu není žádná reálná protiváha k ekologické lobby a legislativa se šmahem rozrůstá, protože všechny politiky musí býti zelené.

Ani u nás v podstatě není žádná protiváha, nebo ji nikdo nějak příliš nezvedl. A proto reagujeme se zpožděním. A reagujeme se zpožděním z několika důvodů. První je, že politici se obávají, že by byli obviněni z toho, že jsou protievropští. A dále také je tu zvykem přijímat nekriticky všechno, co přijde z Bruselu, i kdyby to nebyla pravda. Bylo tady řečeno, že podpora zelených technologií přináší nová místa, nebo podpora produktů pro obnovitelné zdroje. Já mám zase analýzy, kde jsem tady o tom mluvil čtyřikrát, jak britské, tak španělské. Je tomu úplně naopak. Na každé místo v zeleném průmyslu se ztratí dvě až čtyři místa jinde.

A ještě jednu malou poznámku, jak jsme se k tomu stavěli zde v Senátu. V Senátu jsme poměrně konzistentní. Vybral jsem si pouze dvě usnesení počínaje rokem 2009, kdy jsme měli tisk K 070 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu – Posílení mezinárodního financování klimatu. A Senát mimo jiné řekl, že máme obavy z vynakládání značných veřejných finančních prostředků na boj se změnami klimatu, aniž by byla prokázána efektivita opatření ve vztahu k vynaloženým finančním nákladům.

Nebo v roce 2011 tisk K 053 – Zdanění energetických produktů. Senát řekl, že tento návrh nepovažujeme za vhodný a vyvážený kompromis mezi potřebami Evropského hospodářství na straně jedné a energeticko-klimatickými cíli na straně druhé.

A takto jsme tady hovořili opakovaně. Nemáme se tedy za co stydět. Problém je v tom, že vše, co jsme posílali do Bruselu, bylo vždy relativizováno a bylo odmítnuto.

Tolik jen pro vaši informaci. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Ivo Bárek. Prosím, pane senátore.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, učinil bych jenom pár poznámek.

Za prvé bych chtěl poděkovat našemu zpravodaji ve výboru Miloši Vystrčilovi za vysvětlení naší debaty, která byla, myslím si, věcná, s nadhledem a že jsme prostě na sebe nehulákali, jako tady někteří kolegové na nás hulákají, prostě snažíme se to nějakým způsobem řešit, a opravdu si myslím, že k tomu přistupujeme odborně.

Musím říct, že tady zaznělo, že tu byl zákon někdy v roce 2005 a že se vlastně ani neměl přijímat. Po jednání našeho výboru ohledně tohoto bodu, tohoto senátního tisku jsme měli bod "Cena elektrické energie v ČR" a měli jsme tam pozvanou předsedkyni Energetického regulačního úřadu paní Alenu Vitáskovou. Myslím si, že bylo velmi dobře, že jsme ji tam měli, protože nám vysvětlovala některé věci. A řekl bych jenom její názor. Její názor je, že tím, že byl přijat zákon v roce 2005 o obnovitelných zdroje energie, vůbec není něco špatného. Ba naopak si myslím, že zákonodárci měli na mysli to, co měli na mysli. Ona vidí největší problém v tom, že na základě tohoto zákona byly přijaty vyhlášky, které velmi nad rámec umožňovaly získávání podpory z OZE. A to je problém, který ona vidí. To znamená, že to je problém ministerstva, případně tehdy Energetického regulačního úřadu. Ona to má vyhodnocené a nějakým způsobem se to teď řeší v trestněprávní rovině. Měla to vyhodnocené na 170 mld. Kč. Problém tedy není v zákoně přijatém v roce 2005 a kdo ho přijímá a jak to tehdy bylo, ale v tom, jak se podle mě aplikoval v rámci ČR. A myslím si, že jako senátoři jsme to ani nějak ovlivnit nemohli.

To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Když jsi všimnete, tak v zákoně se objevuje to, že podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nově nebude vztahovat na elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydání výlučně zaknihované akcie atd. Jistě si vzpomenete, když jsme tady probírali zákon o transparentnosti akciových společností a tehdy jsme tam dávali tyto pozměňovací návrhy a chtěli jsme, aby anonymní firmy, které dostávají podporu, alespoň byly v zaknihované podobě. Řekl bych, že Poslanecká sněmovna nám to neschválila, ale teď se objevuje právě tento bod znovu a řekl bych, že pro něj hlasovali všichni napříč politickým spektrem. Myslím si tedy, že to je i jakýsi úspěch Senátu, že se ustanovení, které jsme my tady přijali, se znovu objevují v tomto návrhu zákona.

Jenom pro připomenutí bych chtěl říct – už to tady říkal jeden náš kolega – že celkový instalovaný výkon ze solárních elektráren se pohybuje někde kolem 2000 MW, z toho více než polovinu, je to asi 51 %, mají anonymní vlastníci akciových společností, tzn anonymní výrobci. Jinak firem, které dostávají podporu, je asi 3 915, z toho 747 je anonymních, což je 51 %.

A poslední moje poznámka se týká přechodného ustanovení, kde se hovoří o tom, že tuto podporu je možno dostávat ještě do roku 2015 a dostávají ji výrobci biomasy, to znamená ti, kteří ještě nejsou v provozu, ale mají to jakýmsi způsobem rozpracované, takže vlastně se přechodně mohou ještě dostat do provozu do roku 2015 a dostanou podporu v současné míře.

Chybí mi tam jedna věc, může být kolem toho možná zas debata. Je to podpora bioplynu, ale ne bioplynu ze zemědělských bioplynových stanic, ale z komunálních bioplynových stanic. Obrátí-li se na mne totiž někteří zástupci firem, které to tady nějakým způsobem mají rozjeté, jedná se asi o čtyři až pět jednotek, ale bohužel touto změnou zákona od 1. ledna nebudou dostávat tuto podporu. Mají to rozpracované tak, jako ostatní. Ale je potřeba v tom zase vidět jakousi nerozvážnost našeho státu, který na jedné straně například podporuje bioplynové stanice z operačního programu životního prostředí, kdy firmy nebo žadatelé tam dávají jakési ekonomické předpoklady k tomu, aby tento projekt mohl být úspěšný. Oni ho rozjedou a my pak tímto zákonem od 1.1.2014 jim do ekonomiky velmi, velmi výrazně zasáhneme, s tím, že nebudou dostávat podporu z obnovitelných zdrojů a řekneme, ať si nějak poradí. Myslím si, že toto tam ještě mohlo být. Znovu se bavím o bioplynových stanicích komunálního typu, takže nás to čeká, protože směrnice EU hovoří o tom, že se odpad má třídit, že zde musí být biologicky rozložitelné složky, ale musíme také říct, co s tím budeme dělat, to znamená, kam je dáme.

A pokud zase jdeme od pangejtu k pangejtu, že prostě řekneme ano, my to budeme řešit tímto způsobem, podpoříme to z operačního programu životního prostředí, a pak to najednou v ekonomice zastavíme tím, že od 1. 1. nedáme tu podporu, tak si myslím, že ten náš přístup není správný, a je to tak, jak to říkal můj kolega Miloš Vystrčil, že jdeme ode zdi ke zdi. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také a pan senátor Bárek nebyl poslední, protože pokračovat bude pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane kolego.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také přispět svojí troškou do mlýna. Chtěl bych nějakým způsobem, navázat na to, co zde bylo řečeno. V žádném případě nic z toho, co tady zaznělo, nechci s tím polemizovat, ani zpochybňovat, pouze bych něco málo doplnil. Myslím si, že jsme ve všeobecné shodě, že problémem nejsou obnovitelné zdroje energie, ale to, jak jsme tento segment uchopili a jak k němu přistupujeme, jakým způsobem jsme nastavili vhodně či nevhodně dotace.

Nicméně jsou i určité segmenty nebo určitá část tohoto segmentu, tzn., obnovitelných zdrojů energie, které můžeme vyloženě považovat za problematické a škodlivé. Jsou to třeba biopaliva první generace. Je to třeba i, o čem se tady zmínil pan kolega přede mnou, bioplyn, k jehož výrobě se používá primární zemědělská produkce nebo zemědělské odpady, které by měly být zapracovány do půdy. Místo toho je proženeme bioplynkou, a samozřejmě z kdysi úrodných půd se nám stávají neúrodné hlušiny. Je i část tzv. OZE, které nám působí a budou dlouho ještě působit problémy s dlouhodobými dopady.

Pan kolega Škaloud zmínil, tuším, dva dokumenty, které postoupil, projednal a postoupil na plénum náš VEU. Díky jemu, protože když byl ještě členem našeho výboru, tak se věnoval problematice energetiky a klimatu, tak jsme považovali tuto oblast za velice důležitou, a samozřejmě v tom i pokračujeme.

Musíme si uvědomit i to, že, řekněme, taková ta energeticko-klimatická loď EU mění směr. Já jsem na minulém plénu předkládal balíček pěti dokumentů z oblasti energetiky, klimatu, obnovitelných zdrojů energie, a při úvodním slovu jsem si dovolil citovat jeden z výroků eurokomisaře, který je odpovědný za energetiku, Günthera Ettingera. Já si dovolím teď použít jeho druhý citát, novější, z nedávných dnů.

Cituji eurokomisaře, odpovědného za energetiku: Německo by se nemělo obávat břidlicového plynu a nesmí zapomínat na konkurenceschopnost svého průmyslu. Na konkurenceschopnost musí myslet i celá EU. Ta je v klimaticko-energetické politice pionýrem, kterého však nikdo nenásleduje.

I z úst čelních představitelů Evropské unie, v tomto případě eurokomisaře, zodpovědného za energetiku, je cítit určitý obrat v rámci evropské energetické politiky.

Já samozřejmě shledávám jako mnozí z vás, že novela zákona, kterou teď budeme projednávat, obsahuje celou řadu nedostatků. Trošičku s vaničkou vyléváme i to dítě. Zmínil to pan kolega Bárek, komunální bioplynky, ale mohli bychom hovořit o těch malých instalacích na domech, nebo i malých instalacích, které by si mohly zřídit a provozovat menší obce, ale bohužel nemáme jinou možnost, než buď přijmout nebo zamítnout.

No a vzhledem k tomu, že náš prostor manévrovací je takhle úzký, tak já se samozřejmě rozhodnu pro přijetí. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A dalšího nikoho přihlášeného nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v tomto bodě. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, máte možnost vyjádřit se k právě proběhlé rozpravě.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała:  Byla jenom jedna adresná otázka pana Drymla. Myslím si, že kamnářství je o procesu spalování, do určité míry je zachycena tato záležitost v tomto zákonu, takže je možno interpretovat aplikovat na to i tento zákon.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře. Ptám se nyní pana zpravodaje ÚPV pana senátora Škalouda, zda chce vystoupit. Nepožaduje. Pan senátor Vystrčil, zpravodaje ÚPV, také ne. Takže prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Bis:  Zůstává mi, abych shrnul rozpravu a řekl, co se navrhuje. Já nemám nějaké podstatné výtky, že bych měl s někým polemizovat, ať už je to kolega senátor Dryml nebo někdo jiný. Chtěl bych akorát říct to, co jsme zde říkali už mnohokrát.

Ukazuje se, že fanatická ideologie, která je implementována bez ohledu na ekonomiku s maximální podporou médií, dokáže způsobit velké škody. Měli bychom i do budoucna toto mít na vědomí.

Pokud se týká našeho Senátu, tohoto funkčního období, pokud jsem zde, předkládal jsem jako zpravodaj všechny návrhy na omezení boomu, který byl, na zmenšení škod, které vznikaly. Tento Senát, toto těleso všechny ty návrhy schválilo. Myslím, že za Senátem není v tomto smyslu nějaké mínus, že by někdy v tom procesu omezování výdajů, v tom procesu určitého limitování tohoto rozvoje, že by se Senát choval nestátnicky a nesprávně.

Chtěl bych akorát mít drobnou poznámku k vyjádření VUZP. Víte, i některá dnešní vyjádření některých čelních představitelů jsou tendenční. Většinou když jednáme na energetickém výboru a projednáváme některé otázky, tak se snažíme, abychom tam vždycky, pokud jsou to sporné strany, měli ty strany obě. Potom se dostaneme k objektivnějšímu názoru na problém, než to, co zde dnes padalo.

Závěr byl a navrhoval jsem to, schválit tento návrh zákona, a to je asi všechno, co bych k tomu dodal. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane zpravodaji. My tedy můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán jediný návrh, a to schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy všechny svolám k hlasování.

Kolegyně a kolegové, než začneme hlasovat, tak se přehlásíme, byl tady požadavek na to, abych vás odhlásila. Prosím, přihlaste se znovu.

Zdá se, že jsme všichni. Aktuálně přítomno je 54 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 35 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 56, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům i vám všem za konstruktivní přístup a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším návrhem zákona, dalším bodem našeho jednání je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 169

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 169. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała, který zastoupí ministra vnitra Martina Pecinu. Prosím, pane ministře, máte opět slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała:  Děkuji. Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o matrikách, jménu a příjmení, a další související zákony. Tématicky lze předkládané návrhy rozdělit do tří hlavních okruhů.

V prvním okruhu předkládaný návrh přizpůsobuje po terminologické stránce zákon o matrikách novému občanskému zákoníku. Součástí novely jsou také změny v podrobnostech matriční agendy, kde je třeba reagovat na novou úpravu rodinného práva, jak ji přináší nový občanský zákoník a které se týkají zejména uzavření manželství, osvojení a dále užívání jména a příjmení.

Výslovně si dovolím upozornit na to, že předkládanou novelou zákona o matrikách se mj. do tohoto zákona přejímá úprava ze zákona o rodině, určující, před kterým orgánem veřejné moci je možné uzavřít civilní sňatek. Nový občanský zákoník v této věci pouze odkazuje na jiný právní předpis, kterým je po zrušení zákona o rodině právě zákon o matrikách.

V druhém okruhu předkládaného návrhu zákona jde o převzetí úpravy matriční agendy ze zákona o registrovaném partnerství do zákona o matrikách, kam tato úprava systémově patří. V návaznosti na tuto změnu pak předkládaný návrh obsahuje i novelu zákona o registrovaném partnerství. Převzetí úpravy evidence partnerství do zákona o matrikách nepředstavuje řádnou změnu dosavadních pro jeho uzavření s výjimkou toho, že oproti dosavadnímu vztahu bude možné registrované partnerství uzavřít před kterýmikoli z těchto matričních úřadů, které jsou příslušné k přijetí prohlášení.

V třetím okruhu předkládaného návrhu zákona jde pak o úpravu zápisu a vedení jména a příjmení cizinců v informačních systémech České republiky. Tato úprava je vtělená do novely zákona o matrikách a do připojených novel zákona o základních registrech zákona o evidenci obyvatel a zákona o pohybu cizinců, a lze ji stručně popsat tak, že u cizinců budou v primárních úředních evidencích v matrice a informačním systému cizinců uváděny dvě podoby jména a příjmení. Jednak podle podoby, uvedené v jejich cestovním dokladu, a jednak podle české transkripce.

V navazujících evidencích bude mít přednost česká podoba podle matričního dokladu, pokud byl cizinci v ČR vydán. Tato úprava by měla zajistit jednoznačnou identifikaci příslušné osoby v dané evidenci.

V rámci novely zákona o evidenci obyvatel se také umožňuje kontaktním místům veřejné správy, u kterých si občané mohou vyřídit výpis z evidence rejstříku trestů, aby pro tyto účely využívaly údaj o rodném příjmení.

S ohledem na to, že novelou zákona o matrikách se zajišťuje doplnění nového občanského zákoníku jeho neoddělitelný veřejnoprávní aspekt, je nezbytné, aby návrh nabyl účinnosti spolu s novým občanským zákoníkem k 1. lednu 2014.

Proto si vás dovoluji požádat o jeho schválení, vážené poslankyně – vážené senátorky a vážení senátoři. Promiňte tento břebrept. Děkuji vám mockrát.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk. č. 169/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 169/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Vícha, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Vážená paní předsedající, vážený v tuto chvíli nepřítomný pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný, protože pan ministr tady v úvodu řekl o obsahu tohoto zákona, takže já zmíním pouze tři drobnosti.

Jak bylo řečeno, jedná se zejména o úpravu, která je přijímána v souvislosti se změnami občanského zákoníku, ale ministerstvo vnitra využilo této příležitosti a zpřesnilo ještě některé další věci.

Nový občanský zákoník, jde-li o občanský sňatek, nestanoví, který orgán veřejné moci provádí sňateční obřad, pouze v tomto směru odkazuje na jiný právní předpis a v reakci na to se do zákona o matrikách doplňuje ustanovení, zakládající kompetenci oddávajícího, tj. osoby, oprávněné přijmout souhlasný projev vůle snoubenců, uzavírajících občanský sňatek. Dosud to bylo v zákoně o rodině.

Protože je mezi vámi mnoho komunálních politiků, starostů, kteří pravděpodobně také oddávají, takže jestli dnes říkáte tu větu, zákon o rodině vyžaduje, abyste své prohlášení o uzavření manželství učinili před zástupcem státu nebo církve slavnostním způsobem a v přítomnosti dvou svědků, tak budete říkat nikoli zákon o rodině, ale zákon o matrikách.

Do zákona o matrikách se navrhuje přesunout úpravy agendy matričních úřadů, týkající se registrovaného partnerství, dosud obsaženou v zákoně o registrovaném partnerství. Rodičům dítěte, které se narodilo mimo zdravotnické zařízení a jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotnické služby, se stanoví povinnost, předložit při zápisu dítěte do knihy narození doklady, prokazující skutečnost, že osoba, uvedená jako matka, je skutečně ženou, která dítě porodila. Dané ustanovení má zabránit nelegálním praktikám, zejména trestné činnosti, spočívající v obchodování s dětmi.

To jsou asi nejvážnější změny, mimo ty, které jsou v souvislosti s občanským zákoníkem. Je v tomto zákoně opět, stejně jako před tím, uvedeno to, že kterýkoli úředník obce může, když se jedná o krizovou situaci, uzavřít manželství, což v praxi, myslím si, nikdo z nás nezaznamenal, že by úředník stavebního odboru někoho oddal, protože nemůže znát všechny podrobnosti, které se na to vztahují.

Takže já už jen přečtu návrh usnesení VUZP. Po úvodním slově Mgr. Ondřeje Veselského, náměstka ministra vnitra, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly, splněné s funkcí zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miroslav Nenutil. Ano. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážená paní první místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, já si splním pouze svou úlohu zpravodaje ÚPV Senátu Parlamentu ČR, který na své 22. schůzi přijal 106. usnesení, jehož podstatou je, že doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu Senátu PČR, abychom vyjádřili vůli, návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, můžeme tedy pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana ministra, zda chce ještě něco doplnit. Ne. Pan garanční zpravodaj také ne. Není k čemu. Dobře. Můžeme se tedy svolat pro hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 36 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji opět panu ministrovi, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Děkuji, pane ministře a přeji hezký den. Blahopřeji k úspěšnému jednání. Můžete kdykoli.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cieńciała:  Vážení přátelé, chtěl bych vám poděkovat a můžu vám říct svůj dojem, že v té atmosféře tady opravdu konstruktivní a tvůrčí jsem se cítil moc dobře. Věřím, že v tomto duchu budete pokračovat a všechny příspěvky i k tomu OZE byly velmi zajímavé z vaší strany. Je vidět, já nevím právo hodnotit, ale dovolte, jestli jako starý fotr můžu vyjádřit svůj názor, že opravdu tomu věnujete pozornost, a to mě moc těší. A tuto zprávu a informaci budu šířit v byznysu. Děkuji vám, na shledanou.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkujeme také, pane ministře, a přejeme ještě jednou hodně úspěchů. Tak a my budeme pokračovat v našem programu. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 159

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 159. Návrh uvede ministr kultury Jiří Balvín, kterému tímto uděluji slovo, a samozřejmě současně ho vítám u nás. Prosím, pane ministře.

Ministr kultury ČR Jiří Balvín:  Děkuji za udělení slova a za přivítání. Vážený pane předsedo, je tady pan předseda, vážené paní senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych ve stručnosti odůvodnil vládní návrh novely tiskového zákona, jejímž cílem je zajistit posílení požadované plurality názorů jednotlivých členů zastupitelstva příslušného územního samosprávného celku v tzv. radničních periodikách.

Za tímto účelem se zcela nově vymezuje periodický tisk územního samosprávného celku a vydavateli se pak v zájmu zprostředkování objektivních a vyvážených informací o územním samosprávném celku stanoví poskytnout prostor, přiměřený prostor pro příspěvky všech členů zastupitelstva daného územního samosprávného celku, čímž dochází jednak k posílení práv opozice, a jednak k posílení objektivní informovanosti občanů jednotlivých územních správních celků.

Pro případ nedodržení této povinnosti ze strany vydavatele se pak zakotvuje institut, doplňující informace, obdobně stávajícímu právu na odpověď, jejímž prostřednictvím se zajišťuje právo člena zastupitelstva na dodatečné uveřejnění požadovaného sdělení.

Obdobně právo na odpověď či dodatečnému sdělení pak navrhovaná právní úprava předpokládá možnost přezkumu uplatněného požadavku soudní cestou.

Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v předloženém znění bez pozměňovacích návrhů. Rád bych zmínil, že ministerstvo kultury zorganizovalo v průběhu projednávání vládního návrhu jednání se zástupci místní samosprávy, Svazem měst a obcí a sdružení místní samosprávy a oba subjekty souhlasí s vládním návrhem, stanovícím právo každého zastupitele, vyjádřit svůj názor, včetně institutu doplňující informace s následným soudním přezkumem.

Dne 11. září 2013 byl návrh zákona projednán VVVK PČR a ve Stálé komisi Senátu pro sdělovací prostředky. Výbor i komise doporučily návrh zákona schválit v předloženém znění. Děkuji vám, vážené senátorky a senátoři, za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkujeme také, pane ministře, za přednesení návrhu, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednala Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 159/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Bratský.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VVVK. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 159/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Doupovcová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Hana Doupovcová:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych jenom shrnula to, co již pan ministr řekl. Jedná se o vládní návrh, který byl předložen již 13. února 2012 a schválen byl na 57. schůzi Poslanecké sněmovny 8. 8. 2013.

Cílem tohoto vládního návrhu je vymezení kategorie periodického tisku územně samosprávného celku. Je to tisk, jehož vydavatelem je nejen územně samosprávný celek, ale i právnická osoba, zřízená nebo ovládaná územně samosprávným celkem.

Stanovuje se obecná povinnost vydavateli tohoto tisku, a to je poskytovat objektivní vyvážené informace o územním samosprávném celku. Je to služba veřejnosti, hrazená z veřejných rozpočtů. Tuto povinnost potom vydavatel plní poskytnutím přiměřeného prostoru pro uveřejnění sdělení, které vyjadřují názory zastupitelstva územně samosprávního celku.

Zavádí se tady institut sdělení a potom institut, doplňující informaci, která je soudně vymahatelná.

Tento zákon reaguje na společenskou objednávku tak, aby se kultivoval politický prostor v obcích a městech. Regionální tisky čte asi 40 % obyvatelstva. Jsou tam důležité informace, a ten prostor i pro opoziční zastupitele je potřeba někde stanovit takto zákonem. U rozumných samospráv, myslím si, že to nebude vůbec třeba.

Zákon jsme projednali na 13. schůzi výboru 11. září a přijali jsme k němu usnesení, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. Také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a plnila úlohy zpravodaje. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky pan senátor Bratský. Nepřeje. Děkuji, pane kolego. Ptám se tedy nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže můžeme postoupit dál. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Jako první se přihlásil pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Bratský:  Dobrý den přeji v pátek třináctého - 13. schůze výboru tomuto zákonu dala souhlas, komise pro sdělovací prostředky také. Já přece jen cítím potřebu se nevyjádřit jako zpravodaj komise, ale spíš osobně, abychom si řekli, o co se vlastně jedná. Jedná se o dlouhodobý boj o přímou demokracii, který probíhá dlouhá léta. Chtěl bych to připodobnit k tomu, že v podstatě v některých obcích, kde páni starostové, nebo dokonce v krajích se objevilo, kde nějaký hejtman příliš tlačí na pilu, tak redakční rada, kterou si vytvoří ze svých blízkých, nevyváženým způsobem vydává časopisy za veřejné peníze nebo místní tiskoviny za veřejné peníze, kde nedostávají prostor členové opozice, a v té obci nebo v tom kraji se tak vytváří jako by dojem ve  veřejnosti, jako by na některá témata vůbec nebyl rozdílný názor. Jako by bylo úplně jasné, proč tím nebo oním rozhodnutím se něco událo. A to je samozřejmě chybné a špatné.

Tento návrh zákona, tato novela zákona by měla tuto věc nahradit tím, že kterýkoli člen opozice má právo na přiměřený prostor. To je určitě správné a to by většina z nás podepsala.

Trochu zvláštní jenom v tom je to, že pokud i tento názor je zveřejněn a dotčený člen opozice se domnívá, on sám subjektivně, že to nebylo přiměřené, tak má nárok na další opravdu v dalším tisku, což je ještě zase dobré, ještě bych možná souhlasil.

Ale že se tam zadává rovnou možnost soudního přezkumu, to už je skoro navádění k tomu.

A v naší legislativě to úplně běžné není. My máme Listinu základních práv a svobod, která je daná Ústavou a občan se může domáhat svých práv, čili i člen zastupitelstva se jistě může domáhat i soudní cestou svých práv, pokud si myslí, že něco bylo porušeno. Ale abychom to explicitně přímo dávali do zákona, to mi připadá, že skoro navádíme. A jsou, přiznejme si, některé opozice složené z různých druhů opozic, je tam třeba opoziční skupina větší a pak je tam někdo, kdo se dostal jako jeden jediný člen zastupitelstva za náhodně vzniklé hnutí, nebo třeba i za politickou stranu významnou, parlamentní, která ovšem v té obci nemá nějakou výraznou většinu. A on prostě celé ty čtyři roky tak říkajíc "zlobí". Demagogicky se snaží působit. A ještě ho navádět k tomu, že by si měl nechat soudní přezkoumání, mně z toho vyplývá něco, jako že bude obrovský nápad na nové soudy, obrovská podání žalob, až tento zákon schválíme. To je jediná věc, kde já bych řekl, zvedám malinko prstík, jinak samozřejmě já jsem bytostní demokrat a podobné principy schvaluji a doporučuji. Cítil jsem potřebu vám ale toto sdělit. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, dále vystoupí pan senátor Jaroslav Sykáček. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Jaké nové komise zavádějí zákony, to jsme už slyšeli. Já se domnívám, nebo věřím tomu, že mnozí z nás mají své zkušenosti s tím, jak se mnohdy v tisku územně správních celků informuje pouze o názorech vládnoucí většiny. Já jsem to osobně zažil také a mohu paradoxně prohlásit, že mám takovou zkušenost, že když mi třeba byl zamítnut článek v místním plátku, tak paradoxně mi ho nakonec zveřejnil plátek regionální, od kterého bych to ani nečekal.

Mohu vás, kolegové, ubezpečit, že je někdy naprosto jedno, jestli se nacházíte právě v opozici nebo v koalici. K této situaci může dojít v podstatě kdykoliv. No a důvod k neotištění – ono to už tady zaznělo, můj předřečník to tady říkal – prostě někdy stačí úsudek člena vedení města nebo kraje, abych nebyl tak konkrétní, úsudek zkrátka a dobře, že ten článek je nevhodný, no a potom dostanete dopis od šéfredaktora nebo jiného periodika, že váš článek je např. příliš dlouhý nebo tématicky nezapadá a tak podobně a zkrátka a dobře, článek vám nevyjde.

Samozřejmě můžeme se i dnes bránit, můžeme se soudit, ale pokud to zkusíte, tak zjistíte, že než proběhne soud a než dojde k nějakému nápravnému řešení, tak ten článek už je dávno aktuální. A místo na okraji se pohybuje úplně někde jinde. Samozřejmě že v dnešní době internetu, facebooku a dalších technických vymožeností se můžeme prezentovat jinými prostředky, než třeba s radničními listy. Ale o to tady asi nejde, jde spíš o to, aby v novinách, které si občané platí bez ohledu na politickou příslušnost nebo věk a pohlaví tak, aby si mohli přečíst názory jiných zastupitelů, než právě těch vládnoucích.

Takže povinnost vydavatele poskytnout přiměřený prostor pro příspěvky všech členů zastupitelstva daného územního samosprávného celku jednoznačně vítám a i když by se zcela jistě tak, jako v každém jiném návrhu zákona, daly najít i zde nějaké nuance, mohly by zde být i nějaké další připomínky, tak já tento zákon jednoznačně podporuji. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A dále s přednostním právem je do rozpravy přihlášená paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jenom krátkou poznámku. Jsem přesvědčena o tom, že kdybychom uměli demokracii, kdybychom měli politickou kulturu takovou, jakou bychom si možná všichni představovali, aspoň tady v Senátu, tak bychom tento zákon vůbec nemuseli přijímat, protože by bylo samozřejmé, že minimálně členové zastupitelstva by měli mít prostor vyjádřit svůj názor v tzv. radničním tisku, tedy v tiskovinách, které vydávají samosprávy, ať už je to krajská či obecní úroveň.

Já se domnívám dokonce, že bychom prostor měli mít v tisku a tiskovinách i my, kteří zastupujeme ty které regiony, i volební obvody, občany těchto obvodů v Parlamentu ČR. Víte, já jsem se setkala s jednou situací, kdy redakční rada sama mě vyzvala poté, co jsem byla krátce zvolena senátorkou a odcházela jsem vlastně z pozice vedoucí odboru na radnici, tak mě redakční rada sama požádala o to, abych napsala přání občanům před vánocemi. Ale politická reprezentace to prostě zamítla, nedovolila. Rozum zůstává stát.

Takže jsem přesvědčena o tom, že tento zákon, bohužel, je potřebný, protože politickou kulturu nemáme na úrovni, na které bychom si představovali, demokracii pořád ještě neumíme, takže to musíme řešit zákonem. Já tam trošku sdílím obavu pana senátora Bratského o těch soudních procesech. Já věřím tomu, že se přece jenom budeme chovat politicky kulturně a že až k těmto koncům to nedojde, a proto tento návrh zákona podporuji. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Šesták. Máte slovo, prosím.

Senátor Jiří Šesták:  Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, kolegyně. Mám trošku nevýhodu, že paní místopředsedkyně má přednostní hlas, protože více méně navážu na ni i na pana kolegu Bratského. Samozřejmě že toto opatření, tento zákon podpoříme s tím, aby tady prostor pro demokracii a politickou kulturu byl zvýrazněn, byl zdůrazněn. Myslím si ale, že tam, kde politická podpora chybí, v obcích, které vydávají periodika a mají problém, aby daly rovnovážný prostor i jiným členům zastupitelstva nebo občanům, kteří mají jiný názor, tak se obávám, že tomu asi moc nepomůžeme. Neboť si zcela dobře umím představit, že toto periodikum, které má sloužit k informování občanů o práci v zastupitelstvech nebo o práci politické reprezentace, tak se stane kolbištěm názorů, odpovědí, obvinění, osočování a relevantní informace, která by měla dojít k uchu občana, tak zanikne. Protože toto periodikum jsme snadno s tím právem odpovědět stane vyřizováním buď osobních účtů anebo místem k politickému boji. Takže tam, kde chybí politická kultura, tam si myslím, že tento zákon asi to nespasí, protože politická kultura bude chybět i návazně v realizaci tohoto zákona.

Naše snaha bude pozitivní, naše snaha bude vstřícná, aby politická kultura byla co nejlepší, nicméně bohužel ti, kteří to budou chtít zneužít, tak toho zneužijí.

Tolik malá poznámka k projednávanému zákonu. Děkuji vám.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane kolego. Nikoho dalšího do diskuse nemám přihlášeného. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikdo si nepřeje dále vystupovat. Rozpravu uzavírám. Pane ministře, máte teď samozřejmě prostor k shrnutí rozpravy, případně k reakci na rozpravu.

Ministr kultury ČR Jiří Balvín:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Já s vámi musím samozřejmě souhlasit, že kdybychom měli tady politickou kulturu na vyšší úrovni, bylo by to úplně zbytečné, protože by bylo přece naprosto samozřejmé, jestliže je někde nějaká vládnoucí strana nebo vládnoucí koalice, měla by dávat prostor opozici, protože se to za chviličku, v rychlejší periodě u nás obrátit, a je velmi nepříjemné, když někdo prostor nedostává.

Na druhou stranu, kdyby v zákonu nebyl návrh na soudní přezkum, nesouhlasím s panem senátorem Bratským, přestože máme k sobě hodně blízko; i regionem, tak nesouhlasím s tím, že by to byl návod. Je to prostě možnost – soudní přezkum. Jinak bych to považoval za trochu bezzubé.

Na druhou stranu tam není žádná sankce pro případ, že by se žádosti nevyhovělo.

V podstatě víc k tomu nemám co říct. Než ještě budete rozhodovat o zákonu – už to tady přede mnou řekl můj odcházející kolega, pan Cieńciała, kdyby byla politická kultura jak jsem tady včera poprvé měl možnost shlédnout při vašem zasedání, a dnes se toho přímo zúčastnit a srovnat politickou kulturu u vás s politickou kulturou v Poslanecké sněmovně, tak tedy opravdu vždycky jsem měl pozitivní vztah k Senátu, že jsou tady lidé, kteří už něco v životě absolvovali, v životě pracovali a měli nějaké výsledky. Srovnávat to s politickou kulturou, kterou jsme zažili třikrát v poslední době při zasedání Poslanecké sněmovny, to bych si ani netroufl.

Vzdávám vám hold za to, že se tady opravdu jedná věcně. Je tady slyšet, posloucháte jeden druhého, což jsme zažili v Poslanecké sněmovně, že nikdo vůbec nikdy nikoho neposlouchal. Považoval jsem to i za velmi nevychované. Děkuji vám.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře, samozřejmě si vašich slov vážíme. Doufáme, že takto budeme pokračovat i nadále.

Ptám se v této chvíli pana zpravodaje stálé komise, zda si přeje ještě vystoupit. Prosím tady paní garanční zpravodajku, aby shrnula rozpravu a řekla nám, o čem budeme hlasovat.

Senátorka Hana Doupovcová:  Děkuji. V rozpravě vystoupili 3 senátoři a 1 senátorka, paní místopředsedkyně. K rozpravě bych dodala, že se všichni ztotožňujeme, že je potřeba kultivovat politický prostor na našich obcích.

Tento zákon reaguje na společenskou objednávku, kdy velká politika dorazila do měst, městeček a obcí. Metoda nulové tolerance se bohužel v některých obcích objevila. Toto je reakce na situaci.

Nedomnívám se, jako pan senátor Šesták, že dojde k vyřizování účtů a k politickému boji. Myslím, že rozumný starosta, rozumná rada to nepřipustí. Protože v malé obci se dnes a denně spolu potkáváme. Není dobré emoce jitřit. Je potřeba lidi poslouchat, naslouchat a pak hledat řešení důležitá pro všechny občany.

Nemyslím si ani, že dojde k velkému množství přezkumů. Myslím, že lidé zachovají chladnou hlavu a že si každý prostor v regionálním tisku najde. S vědomím toho, že je to veřejná služba hrazená z veřejných rozpočtů.

Jenom dodám, že od roku 2006 šlo z veřejných peněz na tuto aktivitu 400 milionů, V roce 2013 to bude určitě už víc.

Zopakovala bych, že usnesení bylo doporučující, schválit – tak jak nám postoupila Poslanecká sněmovna. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní zpravodajko. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme tedy hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 37 se z 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 41, proti byl 1.

Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce i vám všem.

Projednávání tohoto bodu končím.

Pane ministře, chcete ještě slovo?

Ministr kultury ČR Jiří Balvín:  Chtěl bych vám ještě jednou poděkovat a opravdu vzdát hold. Byl jsem naposledy na jednání v PS v roce 2002, nevím, kdy Poslaneckou sněmovnu vedl prof. Václav Klaus – a tam tenkrát bylo téměř takové ticho jako tady u vás v Senátu. Pak jsem ji zažil až teprve v letošním roce, a spolu s mými kolegy, s předřečníkem Cieńciałou, jsme byli hodně rozčarováni. Takže ještě jednou vám děkuji za opravdu velmi kulturní zážitek!

1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Od ministra kultury si toho opravdu považujeme. (Smích.) Děkujeme a přejeme také vše dobré.

Kolegyně, kolegové, než přikročím k dalšímu bodu, vyřídím ještě přání pana předsedy Milana Štěcha a pozvání vás všech na zítřejší setkání Senátu s veřejností, které se uskuteční zítra v zahradě Valdštejnského paláce od 14.00 hodin. Kdo můžete a budete zde v Praze, tak samozřejmě jste vítáni!

Když nyní dovolíte, budeme pokračovat dalším bodem programu, kterým je "Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů".

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní Eliška Wagnerová, která má nyní slovo. (Upozornění na přeskočení schváleného pořadí bodů.)

Omlouvám se, už mě na to upozornili... Měla jsem zde přehozenou "přípravu"...

Bod, který jsem ohlásila, bude až poslední bod dnešního našeho jednání.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu a ČR a parlamentní procedury, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 126

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní Eliška Wagnerová, které nyní uděluji slovo. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, jak bylo řečeno, jde o návrh, který připravila Stálá komise Senátu pro Ústavu. Musím přiznat, že návrhy jsou výsledkem průběžného hodnocení působení jednacího řádu Senátu a vycházejí z poznatků, které byly potom vyhodnoceny komisí.

Uvedu jenom body, které návrh obsahuje. Pak je vše dopodrobna řečeno v něm samotném.

Dobře. Tak – v jakých směrech se vlastně má novelizovat tento zákon? Tedy jednací řád Senátu?

Jednak se má měnit procedura při přijímání návrhů zákonů. A sice, že povinně by měla být otevírána nejenom obecná rozprava, ale i podrobná rozprava.

Za druhé. Mělo by se změnit i pořadí hlasování. Totiž, že nejprve se bude hlasovat o návrzích pozměňovacích, teprve potom o zákonu jako o celku. To byla vlastně iniciativa pana senátora Dienstbiera. Nejprve jsme k tomu byli skeptičtí, ale nakonec musím uznat, že i po svých zkušenostech, kdy někdy nastane situace, že člověk musí hlasovat proti návrhu zákona, ačkoliv ho chce, ale jenom v pozměněné podobě. Je to poměrně nečitelné i pro veřejnost, a to není dobré.

Komise nakonec vyhodnotila, že tato změna bude určitě k dobru věci.

Potom tady máme další změnu, a sice, že se má změnit procedura o hlasování. O návrhu – nezabývat se návrhem zákona v tom směru, že pokud by tady byl takový návrh – nezabývat se návrhem zákona, takže by bylo možno návrh vetovat, pokud námitku vznese alespoň jeden senátorský klub anebo skupina nejméně 10 senátorů. Je to prostě ochrana menšin.

Další změna je v tom, že každý pozměňovací návrh, a to jak návrh projednávaný ve výborech Senátu anebo při samotné schůzi, by měl být předkládán v písemné formě a měl by být odůvodněn.

Další změna pak je, že určitá pravidla jednání Senátu o návrzích zákonů, které jsou vráceny Poslaneckou sněmovnou Senátu k dopracování, jsou nyní obsažena v usnesení Senátu č. 516, tak nyní, že z toho usnesení by se překlopila vlastně pravidla do jednacího řádu Senátu, kam ve skutečnosti patří.

Dalším potom bodem je, že by se mělo zrušit – to se týká petic – dosavadní oprávnění výboru, který je určen Senátem k vyřizování petic; tedy jeho oprávnění postupovat petice jiným orgánům Senátu, jiným odborným výborům, ale že by to mělo zůstat na výboru, který je stanoven jako výbor, který se peticemi zabývat bude.

S tím, že bude-li chtít odborné vyjádření, tak požádá příslušný odborný výbor, popř. komisi atd. o vyjádření, které pak zpracuje pro svoje řešení.

Další novinkou, která se zavádí, je, aby se o všech personálních návrzích – kupř. hlasování o dávání souhlasu se jmenováním Ústavního soudce a další a další jiná oprávnění, co tady k tomu máme, tak aby bylo zakotveno, že se hlasuje tajně. Víme, že jsme tady absolvovali nedávno debatu o tom, zdali tajně, nebo veřejně. Debaty se o tom stále vedou.

Teď by bylo stanoveno, že volby, nebo tyto věci, že budou tedy tajné.

Dále už jsou to takové technikálie, kdy se má měnit vzor průkazu senátora. A sice v návaznosti na to, že už byl dávno změněn zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech. Jak jste si všimli, na průkazce máme pořád, že doprava zdarma – dále není už pravda, takže aby se prostě aktualizoval průkaz.

Pokud jde o poslední bod, tj. datum nabytí účinnosti, to se celkem stanovuje velmi jednoduše, nicméně, že za určitou dobu uplynulou poté, co bude návrh tohoto zákona definitivně přijat. Jenom je tam potom odchylka, kde je stanovena delší doba právě pro ustanovení, jímž se mění vzor průkazu senátora, protože tam je potřeba počítat s tím, že je potřeba to objednávat atd.

To je asi tak vše – v kostce – co návrh obsahuje. Požádala bych vás, abyste ho propustili do výborového čtení, kde samozřejmě je to otevřeno k dalším diskusím, doplněním apod. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, moje úloha je poměrně jednoduchá, protože paní senátorka Wagnerová dopodrobna okomentovala všechny změny, jež se navrhují do našeho jednacího řádu začlenit.

Po skončení mandátu kolegyně Rippelové a Paukrtové jsem, zdá se, sdělil zpravodajování jednacích řádů, ať už v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně. Již několik těch věcí, jak se říká, mám už za sebou. Proto mohu s čistým svědomím říct, že návrh komise pro Ústavu koresponduje v základních částech vždy se snahami, jež ze Senátu byly iniciována ke zkvalitnění zákonodárného procesu.

V žádném případě nebudu teď komentovat – v prvním čtení – všechno to, co už tady paní senátorka Wagnerová řekla.

Snad jenom na doplnění. Pořadí hlasování se týká nejen jednání schůze Senátu, ale je tam navrhováno i projednání jednotlivých výborů. Takže nebude docházet k rozdílnému pořadí hlasování ve výborech a na schůzích Senátu.

Navrhuji, aby zákon byl přidělen. Garančním výborem navrhuji ÚPV. V obecné rozpravě žádám předsedy dalších výborů, případně komisí, když projeví o projednání této materie zájem, aby se přihlásili.

Zatím vám děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy.

Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Hlásí se pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní místopředsedkyně, paní předkladatelko, milé kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s tím, aby byl návrh postoupen do výborů. Pouze bych si dovolil 3 drobné poznámky.

Zdůvodňovat nebo odůvodňovat pozměňovací návrhy. Připadá mi to v situaci, kdy k nám přichází návrhy zákonů, návrhy novel zákonů bez jakýchkoliv důvodových zpráv, poněkud nevyvážené.

Nemáme žádný jiný výklad k našim pozměňovacím návrhům, abychom zpracovávali důvodové zprávy, nevím, co si o tom myslet.

Co se týká návrhů, aby garanční výbor, který má na starosti petice, v podstatě nic nepostupoval dalším orgánům Senátu, pouze si od některých výborů dožádal nějaké stanovisko, to je model, který běžně funguje v případě projednávání evropských tisků, kdy my se na odborné výbory obracíme s žádostí o stanovisko a toto stanovisko pak zapracováváme do našeho finálního doporučení. Tento model tady už existuje a nebyl by to, myslím, žádný problém.

A zazněla tady zmínka i o průkazu senátora, o jeho aktualizaci. Pakliže se bude mluvit o aktualizaci průkazu, stál by možná za úvahu i formát průkazu, protože kdo jej používáte a nosíte, tak jistě mi dáte za pravdu, že tento formát je tak na nic, že ho člověk raději nenosí, protože nevím, kam ho strčit. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen předseda Senátu pan Milan Štěch. Pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já také souhlasím s tím, abychom návrh pustili do dalšího projednávání, ale chtěl bych navrhnout, je to tedy můj návrh, aby tento návrh senátního návrhu zákona byl přikázán všem výborům vyjma Organizačního výboru. To znamená, aby měly možnost se k tomu vyjádřit. Vyvoláme tím možná i větší zájem, některé návrhy se možná lépe prodiskutují, možná, že se přijde ještě s nějakým podnětem, protože by nebylo dobré, abychom za nějakou dobu zase třeba iniciovali změnu vlastních pravidel.

Bude samozřejmě záležet na tom, jak se k našemu návrhu, v případě, že ho schválíme, postaví nová Poslanecká sněmovna. Z minulosti víme, že tam příliš vstřícnosti nebylo, ale může být poněkud jiná konstelace - a může to být třeba průchodnější.

Navrhuji tedy návrh přikázat všem našim hlavním výborům. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Chce se vyjádřit paní navrhovatelka? Je tomu tak, prosím.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji. Ještě jednou tedy, kolegyně a kolegové. Se všemi připomínkami v zásadě souhlasím a vše je řešitelné v dalším řízení.

Jenom bych možná chtěla právě připomenout, že některé tyto změny už byly zapracovány do určitého návrhu, který už byl zpracován, ale ten byl vázán na změnu v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kterou Poslanecká sněmovna odmítla. A tento nový návrh, který je nyní předkládán na novelu jednacího řádu, reaguje právě na tuto skutečnost, protože přece jenom dávat tam věci, které Poslanecká sněmovna si odmítla dát, a abychom si zpřísňovali režimy atd, se nám nejevilo, proto nyní znovu přicházíme s tímto návrhem. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní navrhovatelko. Prosím, jestli se vyjádří pan zpravodaj k proběhlé rozpravě.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Pouze krátce. V rozpravě vystoupili dva kolegové; a zazněl návrh, že garančním výborem se stane ústavně-právní výbor a tuto materii projednají všechny výbory.

A jenom jedna poznámka k panu senátorovi Krejčovi o nevyváženosti této materie k dolní komoře. Naprostý souhlas. Ale dovolte mi krátký příměr. Kdybych byl, jakože nejsem, zahradník, a chtěl bych vypěstovat kvalitní zeleninu a budu mít zahrádku zaplevelenou a nebudu ji plít, protože soused tam má plevel také, tak se kvalitní zeleniny nedočkám. Stejně asi tak jako u kvalitního zákona tady u nás.

Přál bych dolní komoře, aby našla také svého zahradníka.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji. Hlásí se pán senátor Gawlas, ale rozprava už je ukončena. Ale dovolila bych si opravit. Pan předseda senátu řekl, všem výborům vyjma Organizačního výboru.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za upozornění, paní místopředsedkyně. Ano, měl jsem to tak na mysli pro skutečný záznam. Garančním výborem se stává ústavně-právní výbor a tuto materii projednají všechny výbory Senátu Parlamentu ČR vyjma Organizačního výboru.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji za doplnění a můžeme přistoupit k přikázání tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výborům tak, jak nám řekl pan zpravodaj.

Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor.

Prosím, má ještě někdo nějaký jiný doplňující návrh? Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.

V sále je přítomno 52 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 38 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Paní navrhovatelko, gratuluji vám.

Pokračujeme v jednání dalším bodem, kterým je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a senátora Miroslava Antla, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 157

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka Eliška Wagnerová, které podruhé předávám slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, tento návrh je vlastně velmi jednoduchý. Jednoduchý potud, že je jím navrhováno doplnění, nikoliv změna, trestního řádu, a sice vlastně jenom jednoho jeho ustanovení.

Předpokládám, že jste všichni tento návrh četli, nemusím ho tedy tady číst, je to opravdu jenom jeden kousek.

Pokud mám říci, co bylo podnětem k tomuto návrhu, bylo to problematické trestní stíhání tří exposlanců a následné rozhodování Nejvyššího soudu, které bylo odbornou veřejností vskutku velmi kritizováno. A začala se vlastně teprve právní věda a praxe zajímat blíže o to, jak to vypadá a podle čeho soudy vlastně rozhodují, nebo Nejvyšší soud. A zjistily se docela zajímavé věci, a sice, že je vlastně sporné, zda vůbec je to Nejvyšší soud, kdo by měl posuzovat vynětí zákonodárců, tedy poslanců a senátorů, protože původ § 10 je v roce 1961, tedy v roce, kdy byl přijímán trestní řád, tudíž v té době samozřejmě nebyla Česká republika, nebyla česká Ústava, nebylo nic, takže celé se to tím zproblematizovalo.

Dále, co se ukázalo jako problematické, a rozhodnutí Nejvyššího soudu to nevyřešilo, je to, jaké že projevy, které jinak chrání Ústava, ústavní článek 27. Ten říká, že imunita, tedy indemnita, je, že za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu; nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Za projevy učiněné ve Sněmovně nebo v jejich orgánech či v Senátu.

No, a nyní vypukl spor, co je to projev, co je to Poslanecká sněmovna, co jsou orgány atd.

Tak, jak to judikoval Nejvyšší soud, to vzbudilo řekla bych poměrně dost velké reakce v právní komunitě, v odborné komunitě, a to byla jedna věta z usnesení, která říkala: za projev učiněný v Poslanecké sněmovně je nutno pokládat jednání poslance v souvislosti s politickou činností, čili jednání, ne projev, jednání, a tedy jednání vedoucí k politickým dohodám, kompromisům či politickým rozhodnutím, ať už v rámci jedné či více politických stran či jejich koalic.

To, že by to mělo být v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech, se v tomto usnesení už vůbec neřeší. A to právě vedlo k problémům.

Všechny tyto otázky skutečně vzbuzují pochybnosti o přiléhavosti dosavadní právní úpravy, o její jasnosti a zřejmosti. A tak jsem se rozhodla – také jsem o tom mluvila do médií – že je potřeba v tom udělat jasno. První, co mě napadlo, že je to vlastně protiústavní ustanovení, protože není dostatečně zřetelné a dostatečné jasné.

Ale pak jsem si uvědomila, že Ústavní soud by nám určitě řekl, tak si to změňte, jednejte tedy politicky o této změně, a teprve, když by to neprošlo, bylo by možno se obracet na Ústavní soud. Proto byla zvolena tato cesta, že se předkládá tento návrh na novelizaci trestního řádu.

Všichni si konec konců jistě dobře pamatujete atmosféru po rozhodnutí Nejvyššího soudu a vlastně do dneška tento případ není úplně uzavřen a rozhodně by se do toho mělo vnést jasno a především do budoucna vnést jasno. A proto si myslím, že cesta, kterou tady navrhujeme, je ta nejpřímější, která by mohla vést k žádoucímu a ke kýženému výsledku, tzn. k větší jistotě o tom, co je to projev nebo co je míněno Poslaneckou sněmovnou, Senátem a jejich orgány.

Z těchto důvodů vás velmi žádám a prosím, abyste propustili tento návrh do výborového čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila, kterému teď opět předávám slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, snad jenom suché konstatování, že vás tu už skutečně dlouho nebudu strašit.

Podstatu tohoto návrhu zákona podrobně vysvětlila paní senátorka Wagnerová. Jde skutečně o zákonný výklad slůvka "projev", byl-li tedy tento učiněn na schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu, nikoliv, jak dosud platí, v Poslanecké sněmovně nebo Senátu, a potom všech výborech, podvýborech, komisích, vyšetřovacích komisích, na společných schůzích apod.

A odcituji ještě jednu malou krátkou větu z návrhu zákona. Potom projevem se má na mysli sdělení informací nebo názorů, a to slovem, písmem, obrazem, gestem či jinými výrazovými prostředky.

Tolik pro oživení.

Zapomněl jsem ještě dodat, že se to samozřejmě týká vždycky pouze po období výkonu mandátu. V případě, že by někdo ze zákonodárců nebo ústavních činitelů komorou vydán nebyl, pak po uplynutí mandátu, jak jsme asi před půl rokem přijali, si to s ním mohou příslušné orgány vyřídit.

Své vystoupení bych zakončil krátce. Navrhuji, aby garančním výborem byl opět ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR. A má-li někdo z dalších výborů zájem, žádám předsedy, aby se v obecné rozpravě ke zpravodajování přihlásili. A je logické, že navržením garančního výboru navrhuji přikázání, tedy propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. A otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážená paní předkladatelko, kolegyně a kolegové. Už jsem vás zde několikrát varoval před některými zásahy do zaběhnutých věcí, a myslím si, že nebylo nic špatného, ale vždycky jsme vydávali do věcí, které se týkaly naší imunity. Mnozí z vás nechtěli nebo si myslí, že nemusí poslouchat, ale já bych se velmi nerad dočkal toho, abych musel zdůvodňovat, co ještě je projevem, nebo co už není projevem, a jestli tohle gesto ještě patřilo k tomu, co je kryto imunitou nebo už není.

Dostáváme se na velmi, velmi tenkou plochu. Souhlasím s tím, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo trošku zvláštní. Ale přečtěte si, vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní předkladatelko, celé odůvodnění Nejvyššího soudu. Ono to není zas tak jednoznačné, jak nám to dávají média. A uvědomme si, že novelou trestního řádu se můžeme dostat možná i do kolize s Ústavou.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. V matematice existuje věta, které se říká Gödelova věta o neúplnosti. Ta věta říká, že pokud je nějaký systém axiomů úplný, že nemůže být bezesporný. A pokud je nějaký systém axiomů bezesporný, tak potom nemůže být úplný. Jinými slovy, říká, že některé věci nelze prostě zcela popsat, a to platí obecně.

A mám pocit, že se tady pouštíme zase do věci, kterou nelze zcela popsat, a ukáži to na jedné otázce, kterou položím paní předkladatelce.

Představte si, že si svůj projev, který chci pronášet na plénu, zkouším ve své kanceláři před zrcadlem. Někdo mě uslyší a následně mě bude žalovat. Co se bude dít? Jsem chráněn imunitou, nebo nejsem chráněn imunitou? A další a další případy mě napadají. Nevím, jestli se nepouštíme do něčeho, co už Gödel, mimochodem brněnský rodák, dokázal, že prostě není možné ani v matematice, natož v právu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Rozprava dále pokračuje, slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezké dopoledne. Kolegyně a kolegové, když kolega Vystrčil nás seznámil s pojmem matematickým, ještě existuje jeden per partes postupných kroků, tak to je s naší imunitou za několik let nebudeme mít stejně žádnou, protože k tomu to směřuje, k tomu vede obecné blaho a novináři to do nás hustí ze všech stran.

Já jsem už několikrát hovořil o tom, jak jsem za svůj projev v Poslanecké sněmovně byl popohnán k soudu v obecně právním sporu, že jsem se zmínil o nějakých osobách, ty na mě podaly žalobu a musel jsem tam chodit dokonce pod hrozbou pokuty 50 tisíc Kč, když se nedostavím osobně, když jsem se chtěl nechat zastupovat panem Dr. Sokolem. Čili že za to, co tady teďka říkám, zítra půjdu někam na soud, když někdo usoudí, že mě obžaluje, že jsem urazil jeho čest nebo něco, tak už jsem na to třeba připraven, vy někteří možná ještě ne.

Jako bytostný demokrat nebudu hlasovat, ani nebudu dělat nic proti, abychom v nějaké debatě k tomuto tisku tady nepokračovali dál a abychom nehledali cestu, jak vysvětlit některé věci.

Ale faktum je, že koaliční i opoziční poslanci a senátoři se scházejí, hlavně předsedové klubů se scházejí, hovoří spolu o různých věcech, dělají politické dohody. A pokud některé politické dohody budou kriminalizovány, určitě se najde cesta, jak toho dosáhnout, zvlášť, když budeme měnit trestní řád.

Já sám nesouhlasím s některými jevy, které se dějí. Nikdy jsem nesouhlasil s tzv. trafikami a budu proti nim vždycky bojovat, protože to považuji za hanebnost. Nesouhlasil jsem dokonce ani s tím, aby politici za účast v různých orgánech společností brali peníze. Ale musíme být velice, uvážliví, když budeme měnit jak náš jednací řád, tak trestní řád, tak i takové normy, o kterých hovořil před chvílí kolega vystrčil. Velice uvážlivě! Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. Paní navrhovatelko, máte slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, vyjádřím se k tomu, co tu bylo řečeno. Kolega Dryml kritizoval návrh s tím, že řekl, že může být v kolizi s Ústavou, ovšem neřekl v čem, takže na to tedy odpovědět vlastně nelze.

Podstatou projevu pana kolegy Vystrčila bylo srovnání matematiky a práva. No, to je přesně ono. Matematika je věda exaktní, právo prostě exaktní věda není, toto srovnání kulhá opravdu naprosto, jak se říká, na všechny čtyři. To se prostě srovnávat nedá.

V každém případě se domnívám, že pojmy, které jsou užity v návrhu novely, jsou smysluplně vyložitelné, tak, aby nedocházelo k nonsensům, a na tom trvám.

Že se nelíbí to, že Ústava zakotvuje rozsah indemnity tak, jak to činí, tedy že ho limituje na projevy a že ho limituje na projevy na učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu či v jejich orgánech, to je věc Ústavy, to není moje vymyšlenost. Ostatně, když by se Ústava byť i jenom gramaticky vykládala, tak podívejte se. Je-li tam napsáno projev učiněný v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu a mělo-li by to být chápáno způsobem, který naznačovali kolegové, tak by potom dodatek "nebo v jejich orgánech" byl naprosto zbytečný, protože to už by bylo jaksi zřejmé, že je to vlastně celá budova. Ovšem co potom uděláte s tím, když je výjezdní zasedání, pojedete někam. Čili na budovu a prostorově to takto limitovat, je opravdu nonsens, to nejde, tak se to opravdu nedá dělat, nelze k tomu takhle přistupovat. Je třeba sledovat funkci, kterou ustanovení plní a to je opravdu ochrana projevů při schůzích, při jednáních ve výborech, atd. A jsou to politici, dobře, jsou. Ale to, co si povídají někde v kavárně nebo v restauraci, tam si mohou povídat o lecčems, a má to všechno být chráněno indemnitou? Těžko, proč by mělo...

Nevidím v návrhu prostor pro to, že by to mohlo vést ke zhoršení stavu ve srovnání s tím, který je, který je naprosto rozbředlým terénem a nejasný. Toto má být prostě zpřesnění.

Nedělám si samozřejmě ambice na to, že to je úplně vyčerpávající. Život třeba přinese další poznatek, že tam ještě něco chybí. Ale právě vás teď i prosím, když byste propustili návrh do výborového čtení, o všechny připomínky, prosím o komentáře, tak, abychom skutečně pokud možno na nic nezapomněli, protože, marná sláva, víc hlav, víc ví a víc očí si všímá více případných chybiček. Za to budu rozhodně vděčna a poděkuji. Ale jinak můj návrh setrvává. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. A prosím pana zpravodaje pro první čtení, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Miroslav Nenutil:  Paní místopředsedkyně, vyjádřím se krátce. V obecné rozpravě vystoupili tři senátoři, nezazněl žádný jiný návrh, než ve zpravodajské zprávě.

A před závěrečným hlasováním mi dovolte jednu poznámku. Při vystoupení pana senátora Bratského o demokratičnosti se mi vybavil citát jednoho významného politika: Nesouhlasím s vámi, ale budu dělat všechno pro to, abyste svůj názor mohli obhajovat.

A v tomto duchu tedy dejme tomuto návrhu šanci. A znovu tedy říkám, že bylo navrženo, aby garančním výborem se stal ústavně-právní výbor. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji. O tom budeme také hlasovat, ale ještě vás poprosím o poslední chvilku pozornosti, je to poslední bod, tak ať naše jednání je důstojné.

Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme jej nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výboru k projednání. Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor. Má někdo ještě jiný návrh? Nemá, takže o tomto návrhu budeme tedy hlasovat.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 44, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Gratuluji předkladatelům.

Projednali jsme poslední bod pořadu 13. schůze Senátu.

Kolegyně a kolegové, chci připomenout ještě jednou, co už bylo konstatováno, že zítra od 14.00 hodin se koná ve Valdštejnské zahradě setkání vás, senátorů, s občany České republiky. Jste srdečně zváni.

Končím 13. schůzi Senátu, přeji vám pěkný víkend.

(Jednání ukončeno v 11.59 hodin.)