Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 07.12.2011

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 14. schůze Senátu
(1. den schůze – 07.12.2011)

(Schůze zahájena ve 13,05 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, zahájíme 14. schůzi. Prosím vás o usazení se do lavic a abyste se věnovali průběhu schůze.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 14. schůzi Senátu Parlamentu ČR. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49, odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/97 sb. o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 23. listopadu tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Zdeněk Besta, Václav Homolka, Petr Šilar, Dagmar Zvěřinová, Božena Sekaninová, Antonín Maštalíř, Alena Gajdůšková, Otakar Veřovský, Milan Pešák a Václav Vlček. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak ještě neučinili.

Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

A nyní podle § 56, odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovatelkami 14. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Připomínky nejsou. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatelkami 14. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová.

Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 1 bylo registrováno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 28, pro návrh 52, proti nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovatelkami této schůze se staly Miluše Horská a Soňa Paukrtová.

Nyní přistoupíme k schválení pořadu 14. schůze Senátu.

Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor dále navrhuje vyřadit tyto senátní tisky: senátní tisk č. 82, kterým je vládní návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu s ratifikací rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 smlouvy u fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro.

Dále je to senátní tisk č. 167, vládní návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu ratifikační dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zásah chemických zbraní, o výsadách a imunitách Organizace pro zákaz chemických zbraní, podepsaná dne 15. června 2011 v Haagu. Dále jsem ještě obdržel žádost ministra obrany Alexandra Vondry o pevné zařazení bodu Okolnosti vyslání vojenských lékařů na Slovensko, a to jako druhý bod 8. prosince, tj. zítra. Tento bod Organizační výbor původně navrhl zařadit na 4. místo. Tento návrh podporuji, tzn. na zítřek zařadit.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze?

Jako první se přihlásil pan senátor Marcel Chládek, prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Marcel Chládek:  Děkuji, pane předsedo. Já stahuji svůj návrh pod tiskem č. 163 a žádám o vyřazení tohoto bodu ze 14. schůze Senátu Parlamentu ČR.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, rozumím návrhu, kterým je stažení návrhu a tím pádem také vyřazení z dnešního programu pod bodem č. 34. Dále se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Náš výbor projednal dopoledne 3 evropské tisky, které bychom měli zařadit ještě na tuto prosincovou schůzi. Dovolte mi, abych tyto 3 tisky navrhl k zařazení. Ten první, to je senátní tisk č. N 89/08. Jedná se o návrh nařízení Evropského parlamentu, Rady, o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, a bylo by to zařazení k bodům, kde bude zpravodajem pan ministr Drábek.

Druhým bodem je senátní tisk...

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pardon, můžete navrhnout přesně pořadí?

Senátor Luděk Sefzig:  Nezlobte se, nebudu navrhovat přesné pořadí, mělo by to být do té skupiny...

Předseda Senátu Milan Štěch:  To není nějaká moje zlovůle, to má být totiž součástí toho návrhu.

Senátor Luděk Sefzig:  Já to vím, proto to říkám, že to půjde v balíku – pan místopředseda Sobotka mi tady podstrčil to, co jsem potřeboval, protože to s sebou normálně nenosím do lavice, čili byl by to bod 28 za senátní tisk č. 235, protože tady pan ministr bude. Čili za tento bod by byl zařazen ten bod, který navrhuji jako první. Ten druhý bod by byl senátní tisk č. 80/08 Sdělení komise hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci, tzv. energetická politika EU, jednání s partnery za našimi hranicemi – toto v uvozovkách, je to tisk, který by měl předložit pan ministr Kuba. Já se podívám – pan ministr Kuba bude vystupovat k senátnímu tisku 33, čili bylo by to za senátní tisk č. 33, čili jako pátý bod odpoledne 14. prosince 2011.

A tím posledním bodem je Sdělení komise Evropskému parlamentu a radě strategie rozšíření a hlavní výzvy pro období 2011-12, a tyto body by měl zpravodajovat pan ministr Kalousek za svými body, což by připadalo v úvahu po projednání senátního tisku 23, tedy jakožto 13. bod po 13,30 ve čtvrtek 8. prosince, tedy zítra. To by bylo ideální, kdyby se nám podařilo tyto body zařadit. Děkuji vám za pozornost a podporu tohoto doplnění.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí k programu naší schůze? Paní senátorka Rippelová.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Já mám jenom jednu technickou poznámku k panu kolegovi Marcelu Chládkovi, který navrhl vyřadit z pořadu – ne stažení senátního návrhu zákona, ono to tady zaznělo. On ho nemůže stáhnout, on může požádat o vyřazení z pořadu. Takže aby bylo jasno, že ho nestahuje, ale že nebude zařazen na pořad. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, opravujeme vyřadit z dnešního programu bod č. 34 se navrhuje. (Připomínky z pléna.)

Teď projednáváme pořad programu 14. schůze. Tak, děkuji. Hlásí se ještě někdo do tohoto bodu programu dnešní schůze – pořad? Nikdo. Takže končím tuto rozpravu a můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změny a doplnění pořadu 14. schůze. Pan místopředseda Sobotka.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedo, kolegyně a kolegové. Pokud není námitek, já bych dal hlasovat en bloc o všech návrzích, které byly, a nezazněl jiný hlas proti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Jsou nějaké námitky k návrhu této procedury? Nejsou, takže budeme hlasovat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, k návrhu pořadu 14. schůze Senátu, tak jak byl předložen organizačním výborem, byly podány tyto návrhy na změnu: Zaprvé – vyřadit z programu 14. schůze bod 34, což je tisk 163. Dále byly podány 3 návrhy panem předsedou Evropského výboru Sefzigem, a to na zařazení bodu N 89/08, dále bodu 80/08, a zatřetí – Sdělení komise, které bude přednášet pan Kalousek, a to v následujícím pořadí: 1. bod jako 29. bod naší schůze, 2. bod je 80/08 jako 34. bod naší schůze. A zatřetí – Sdělení komise, které bude přednášet pan ministr Kalousek jako nový 24. bod schůze v tisku, který nám byl předložen jako návrh organizačního výboru.

Samozřejmě následně se body přečíslují. Bylo rozuměno? Víme, o čem budeme hlasovat? Takže nyní zahajuji hlasování o návrzích, které padly z pléna, které zde byly předneseny.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s těmito návrhy, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 2 bylo registrováno 62 senátorů a senátorek, kvorum 32, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o pořadu 14. schůze Senátu tak, jak byl předložen organizačním výborem, ve znění schválených změn v předchozím hlasování. Jsou nějaké námitky? Nejsou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pořadem 14. schůze, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že při hlasování č. 3 bylo registrováno 60, kvorum pro přijetí 31, pro návrh 59, proti nikdo. Návrh byl přijat. Budeme se schváleným pořadem schůze řídit. Děkuji.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 233

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 233. Návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš. Ano, pana ministra tam vidím. Pane ministře, vítám vás v Senátu, a máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš:  Dobrý den, vážený pane předsedo, dámy a pánové.

Jak už pan předseda řekl, máte před sebou sněmovní tisk 223, návrh zákona, kterým se mění zákon 561 z roku 2004, ve zkratce je to školský zákon.

Já, než budu rozvádět jednotlivé vlivy v této novele, tak popíši proces v Poslanecké sněmovně, jak tato novela vznikala. Já jsem zhruba tři čtvrtě roku shromažďoval informace ze škol od ředitelů a učitelů, co v té 561 je třeba opravit. První takový základ této novely je požadavek praxe, co vadí zejména, co se týče administrativy v přijímacím řízení na střední školy, otázka firemních školek apod.

Tento materiál, tuto poměrně obsáhlou novelu jsme předložili v Poslanecké sněmovně. A ve školském výboru vznikla vcelku do té doby neočekávaná věc napříč celým politickým spektrem všech pěti stran, jak koaličních, tak opozičních, se přistoupilo k jednotnému pozměňovacímu návrhu, který se přijal k tomuto základu. A pak už, až na drobné výjimky, se zabránilo lidové tvořivosti, protože školství tady rozumí úplně každý, dokonce i ministr školství, dokonce i stínový ministr školství tomu rozumí, takže to se ve sněmovně podařilo, až na drobné výjimky, o jedné se za chvíli zmíním, nevtělit do této novely nic, téměř nic, co by neprošlo konsensem všech pěti stran. Což považuji za velice důležité. A já jsem se této odborné debaty, odborného souznění velice vážil. Věřím, že i na půdě Senátu udržíme tuto linku.

A teď co v tom pro vás za důležité věci? Jak říkám, gró té novely je snížení administrativní zátěže. To znamená je tu zrušení vlastního hodnocení školy jako samostatného dokumentu, § 12. Jestliže česká školní inspekce vyžaduje závěrečnou zprávu, tak dubluje tento dokument, a oba dokumenty jsou zbytečné. Aspoň takové je stanovisko ředitelů.

Zrušení výstupního hodnocení žáků základních škol v 5. a 7. a 9. třídách, § 51. Třídní paní učitelka píše hodnocení na všechny své děti, které odcházejí buď z pětky, sedmičky, devítky, a ony bez přijímacího řízení se dostanou na střední školu. Opět v systému průchodnosti velká zátěž středních učitelů. Zjednodušení přijímacího řízení na střední školy, § 60-2, týkající se přihlášek, § 60a) zpětvzetí zápisového lístku. Od určité doby už nemůže rodič či žák vzít zpět lístek. Je to jistá stabilita pro ty střední školy, aby věděly, s jakým počtem žáků mohou počítat.

Úprava správního řízení, doručování kladných rozhodnutí. Dřív se posílaly obálky s pruhem jak o kladném, tak o negativním rozhodnutí. Podařilo se zde u těch kladných rozhodnutí to zveřejňovat na seznamu uchazečů na webu či na desce školy. Opět výrazné zjednodušení pro školy a ředitele.

Mění se podmínky jmenování ředitelů veřejných škol. Tady se v závěru o tom ještě zmíním, zavádí se 6leté funkční období. A zrovna zde je jedna tvořivá individuální věc, která vstoupila do novely 561. Já se o ní zmíním na konci. Novela usnadňuje povinnou školní docházku českým občanům žijícím v zahraničí. Myslím, že to vzešlo mj. ze Senátu také, tahle aktivita, my jí vycházíme vstříc.

Na druhou stranu se navrhují transparentní pravidla pro povolení plnit povinnou školní docházku v tzv. zahraničních školách na území České republiky. Velmi důležitá pravidla pro tuto věc. Tzv. zahraniční školy dostávají výjimku ministrů a ministryň, a nebyly pro ně dány podmínky. Novela připravuje terén pro tzv. firemní mateřské školy, v § 8 a § 34. A na základě té pozměňovací novely, jednotné, Poslanecké sněmovny došlo k modernizaci maturitních zkoušek, § 78a) a následující. Významně se přispělo k objektivitě hodnocení písemných prací, snížila se také byrokratická zátěž a organizace.

Usnadňuje se tou novelou, tím návrhem, napříč poslaneckými kluby prázdninový provoz mateřských škol s možností přijímat děti i z jiných mateřských škol – poměrně velká bolest z terénu.

Zákon zpřísňuje podmínky povinné školní docházky. Účelem je snížit nadužívání onoho odkladu. I toto přišlo v tom jednotném pozměňovacím návrhu. Dotýkáme se také docházky do dvou základních škol u dětí ve střídavé péči, § 49. A další a další věci v tom jsou. To jsou takové nejdůležitější.

Já vnímám závěry z výborů Senátu. Mám informaci, že jste připraveni opravit vnitřní odkazy na některá ustanovení zákona dle stanoviska legislativního odboru Kanceláře Senátu. V těch § 80, 175, 190. Za to děkuji, za tyto drobné chyby a překlepy. A pak k onomu bodu. Když v Poslanecké sněmovně prošly zhruba dva pozměňovací návrhy individuální, tak tam prošel návrh, který zpřesnil přechodné ustanovení týkající se zavedení funkčního období ředitelů. V původním návrhu bylo to, co jsem trošku očekával, že se podaří spolu s vámi napravit zde v Senátu, a to je tato věc – aby dosavadní ředitelé, kteří by končili ve funkci, by se tak dělo pouze, pokud zřizovatel využije možnosti vyhlásit na jejich místo konkurz. Zatímco takto je, když to projde, tak jak ten jeden neřízený pozměňovací návrh prošel sněmovnou, tak se to bude týkat všech ředitelů v celé České republice, kterým končí šestileté období a více. Bude to velmi administrativně náročné.

Tam-tamy, které se ke mně dostaly, tak mně sdělily, že možná tohle nakonec nemá podporu Senátu. Je to na vašem svobodném rozhodnutí, na vaší volbě. Pokud by Senát byl pojistkou, tak by mně v tomto pomohl, protože toto je potřeba odstranit. Pokud se to nepovede, dokážu to ještě odstranit v zákonu 563 o pedagogických pracovnících. Tam to ještě stačím snad doplnit.

Tolik mé úvodní vystoupení. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 233/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 233/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marcel Chládek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Marcel Chládek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Pan ministr mi částečně ulehčil práci, protože popsal složitý proces, jak vznikal tento návrh zákona, jakým způsobem prošel Poslaneckou sněmovnou. Zároveň tady hovořil o tom, že to prošlo celou Poslaneckou sněmovnou jako jeden pozměňovací návrh a že tam byla zamezena lidová tvořivost.

Tady si dovolím podotknout, že ta lidová tvořivost v tom zůstala, protože návrh, tak jak tady byl, já osobně považuji za nehorázný paskvil, protože tam naše legislativa přišla na celou řadu připomínek, o kterých budu hovořit dále.

Co se týká novel tohoto školského zákona, tak původně jsem si myslel, že je to nějaká 365. novela, pak jsem byl uklidněn, že to je teprve 26. novela. Pokud budeme takhle neustále novelizovat školský zákon, tak už se v tom nikdo nevyzná, a včera to připustil i jeden z pracovníků ministerstva školství, že on už se v tom také nevyzná. Ačkoliv souhlasím s větou pana ministra, že školství dneska rozumí téměř každý, protože každý do školy chodil anebo zná minimálně jednoho, kdo do školy chodil, tak už trošku pochybuji o té druhé větě, kdy říkal pan ministr, že současný ministr školství rozumí a i stínový ministr rozumí školství. Pochybuji o té první části, že by současný ministr školství tomu rozuměl.

Co se týká celého tohoto návrhu, je to velká komplexní úprava, která odstraňuje, tak jak je tam napsáno v úvodu a v odůvodnění, nadměrnou byrokratickou zátěž. Pan ministr tady i zdůvodnil a řekl ty nejdůležitější body, které jsou změněny v tomto návrhu zákona. O některých můžeme diskutovat, ale já se osobně zdržím jenom u komentáře těchto nejzávažnějších chyb.

Školský výbor se tímto návrhem zabýval na své 16. schůzi dne 7. prosince 2011 a vzhledem k tomu, že je tady celá řada hrubých, ale opravdu hrubých chyb, já to uvedu pouze jednou větou, kdy dochází k tomu, že díky novele došlo k přečíslování některých bodů, ale dále se v zákonu už neodkazuje na to přečíslování, ale odkazuje se na to původní číslo, takže se tam objevuje několikrát pasáž, kdy se odkazuje na něco úplně jiného, co s tím nemá souvislost.

Proto školský výbor navrhuje a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze. A tyto návrhy poté, pokud zákon propustíte do podrobné rozpravy, bych ještě podrobněji rozebral. Zároveň určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto senátního tisku senátora Marcela Chládka.

Toť vše z mé strany, pane předsedající.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Ano, nyní bude hovořit pan zpravodaj senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Jako zpravodaj ústavně-právního výboru bych asi tady měl stejně bedlivě horovat jako můj předřečník, ovšem při projednávání v našem výboru, když to řeknu lidově, jsme nad těmi legislativně-technickými chybami, jichž tam bylo skutečně dost, přivřeli tak trochu oko a upřednostnili jsme věcnou podstatu tohoto návrhu zákona. A jak máte na svých lavicích, krátce vám sdělím, že jsme doporučili našemu Senátu schválit tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Více v případné diskusi. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane kolego. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není návrh na takovýto postup, takže nyní přistoupíme k rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo nemá zájem? Hlásí se pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, pane senátora.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Chtěl bych jenom na úvod říci, že tento zákon a jeho změna se chystá v některých oblastech už velmi dlouhou dobu, že první návrhy už byly v prvním volebním období jednotlivých krajů, takže se tato záležitost teď dostala do podoby, kdy tento zákon po věcné stránce – nehodnotím teď úroveň zpracování – řeší řadu problémů, které potřebují vyřešit i kraje a obce.

Zastavil bych se tady u jedné věci, která je ale v rámci tohoto zákona velmi podstatná a o které se už zmínil pan ministr.

Je tady velmi nepříjemná situace, která se týká ředitelů, protože 31. července, to znamená uprostřed prázdnin, skončí většině ředitelů – v našem kraji jsou to konkrétně tři čtvrtiny ředitelů – jejich šestileté období a bude ukončen jejich pracovní poměr. Z toho vyplývají k řešení dva problémy. A ten jeden problém je, jestli skutečně budeme dělat v České republice přibližně 6.000 výběrových řízení na ředitele. A druhá věc, že je nějakým způsobem zapotřebí zabezpečit další zaměstnání ředitelů, protože se na ně nevztahuje potom zákoník práce.

Tyto dvě věci je třeba podle mne dořešit, a proto bych potom v podrobné rozpravě vám upřesnil ještě pozměňovací návrh, který máte na lavicích. Pevně věřím, že to vezmeme jako věcnou záležitost, kterou napomůžeme jak krajům, tak obcím a vlastně tedy všem zřizovatelům, protože i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je takovým zřizovatelem, a že se zachováme v tomto případě zodpovědně a jako Senát pomůžeme ve spolupráci s ministerstvem a ve shodě s ministerstvem vylepšení původního návrhu.

Děkuji a podrobněji se k tomu vyjádřím v podrobné rozpravě.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pane ministře, chcete vystoupit již teď nebo až na závěr obecné rozpravy?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Kdo dále se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím.(Hlásí se senátor Vystrčil.)

Od toho máme ty puntíky, pane kolego. Pane senátore Vystrčile, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět se projevila má poměrně nízká inteligence, tak se omlouvám, ale pak jsem to s pomocí kolegů zvládl.

Mám jenom jednu poznámku k tomu, co tady zaznělo, a to je, že jsem konzultoval návrh tohoto zákona s krajem Vysočina, s odborem školským a s představitelkou, s paní radní kraje Vysočina, která kandidovala a kandiduje za sociální demokracii. A bylo mi sděleno, že přestože tento zákon určitě vykazuje spoustu nedostatků, tak by bylo velmi dobře pro nás pro všechny, kdybychom ho schválili a kdybychom případně udělali přesně tu změnu, o které mluvil pan senátor Juránek.

Já v tomto případě vůči paní radní opoziční zastupitel jsem se rozhodl ji podpořit a jsem pro to, abychom tento zákon propustili do podrobné rozpravy a následně s pozměňovacím návrhem pana senátora Juránka ho vrátili zpět Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji. A ptám se znovu: Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? (Senátor Kubera přicházející do sálu.)Ale prosím, přihlásit se elektronicky. Je přihlášen pan senátor Kubera. Prosím vás, vážené senátorky, vážení senátoři, dodržujme ve všech ustanoveních svůj jednací řád. Prosím!

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já budu jenom chválit na rozdíl od předřečníků. Já zkusím vypíchnout z tohoto zákona, co se mi v něm velice líbí.

První, co se mi v něm velice líbí, že poprvé příští prázdniny budou maminky v našem městě si moci dát i o prázdninách děti do školky, což doteď nemohly, protože zákon byl takový, že podle správního řádu mohly přijmout jenom tolik dětí, resp. kolik dětí měly ve stavu, tolik jich měly a žádné dítě nemohly přijmout navíc.

To se teď pozitivně mění, budou moci. Tehdy ministerstvo školství doporučovalo, aby si učitelky udělaly živnostenský list na prázdniny a provozovaly o prázdninách školku jako živnost. To mě velmi pobavilo. To nám tedy vyřešilo velmi vážnou situaci, kdy jsou školky často celé dva měsíce zavřené, z tohoto důvodu, v některých městech porušují zákon a mají některou školku otevřenou jenom do chvíle, než tam dojde k úrazu nebo k něčemu podobnému.

To je první pozitivní bod.

Druhý pozitivní bod, že jsme se posunuli k odstranění nesmyslu zavedeného paní ministryní Buzkovou, a to je bezplatný poslední ročník školky.Teď je tam aspoň ten posun, že už pouze 12 měsíců bude ta školka bezplatná, protože vychytralé některé maminky si opakovaně dávaly odklad školní docházky a aby měly méně starostí, tak nechávaly děti zadarmo tři roky ve školce a ten rozdíl platila obec. Doufám, že to není poslední krok, že se nakonec dopracujeme k tomu, že to je nesmysl, protože vždycky to někdo zaplatit musí a že se snad dopracujeme i k tomu, že obec jako zřizovatel bude moci taky určovat, kolik se v té školce bude platit, protože vyhláška ministerstva říká, že může platit jenom 50 % investičních nákladů za loňský rok, takže ona nemůže regulovat ten počet vůbec ničím, a jenom platí a jenom platí.

Pokud jde o velký problém s tím, jestli všichni ředitelé budou dělat konkurz nebo nebudou dělat konkurz, tak musíme zapátrat v minulosti. V minulosti to tak prostě nebylo. V minulosti jsme všichni věřili tomu, že funkce založená na jmenování je právě proto založená na jmenování, že ten, kdo jmenuje, tak taky odvolává a nemusí k tomu říct žádné písmeno navíc. To je prostě podstata té funkce, že to není funkce, která vznikne na základě nějakého výběrového řízení, které se sice dělá i tam, kde je funkce stanovená jmenováním, což je protimluv a nesmysl. A jak taková výběrová řízení vypadají, to přece všichni víte. Může se přihlásit třeba 50 lidí, ale když ten, kdo o tom rozhoduje, bude mít zájem, aby tam byla teta hejtmana nebo někoho jiného, tak tam ta teta bude, že.

Nefunguje to tak jenom ve školách, funguje to tak i v Senátu, kde také se kancléřem stane ten, koho chceme a výběrové řízení naoko vypadá jako velmi správně. Zákon o veřejných zakázkách je proti tomu taškařice.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, prosím, mluvte k věci.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já mluvím právě k věci.

Kdosi si tedy prolobboval, že ředitele, stejně jako vedoucího odborů na městském úřadě, nelze odvolat, ledaže by kradl, zabil maminku nebo něco podobného. Předtím to bylo tak, že kdo jmenoval, tak odvolával. Kdyby tomu tak bylo i teď, tak tuto starost nemáme, máme jednoduchý zákon, že zřizovatel jmenuje a odvolává, při vědomí si toho, že samozřejmě nastávají situace, že se vymění vedení zřizovatele, a "kór" při dnešní velké nezaměstnanosti je potřeba některé lidí speciálně zaměstnat, tak se může stát, že to není úplně objektivní hodnocení a může se stát ředitelem i ten, který by se normálně ředitelem nestal. Ale ona většinou pravda se ukáže a když je úplně neschopný, tak se na to časem přijde.

Situace jsou tak absurdní, že například na městském úřadě jmenuje podle jednoho zákona vedoucího odboru městská rada a podle druhého zákona tajemník. My to tudíž děláme tak, že ho jmenujeme oba, pro jistotu, abychom se v žádném případě nedopustili porušení zákona.

Pane ministře, kdybychom se tedy vrátili k původnímu způsobu, že ředitele prostě jmenuje zřizovatel, je to tak i v jiných jmenovaných funkcích, tak ten top problém nemáme a nemusíme tady číst dopisy primátora o tom, jak to bude v Praze složité, protože je tam hodně škol a školek. Teď si možná někteří ředitelé zadělali na průšvih, protože stávkovali, takže už si připravili ten svůj konkurz dopředu. A myslím si, že i v jiných zákonech to zbytečně komplikujeme.

Někdo to tady řekl, myslím, že pan senátor Chládek, prostě ono nám to prostě nabývá a nabývá, místo aby nám to ubývalo a ubývalo. A my pořád věříme tomu, že když bude mít zákon víc paragrafů, tak bude lepší. A ono je to skoro vždycky tak, a to mi všichni potvrdí, že každý nový zákon je vždycky horší než ten předchozí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Dále vystoupí paní senátorka Soňa Paukrtová, prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Já bych ráda řekla, že tento zákon má celou řadu velmi užitečných a správných ustanovení. Kromě těch, co tady již jmenoval kolega Kubera, bych ještě zmínila to, že se tam posiluje role školních rad nebo rad škol, které já považuji za velmi, velmi důležité. Problém je ale v tom, co tady již bylo řečeno, že vzhledem k tomu, že ministerstvo má zřejmě pocit, nebo příslušný poslanec – věřím tomu, že pan ministr s tím nemá nic společného, omlouvám se – že je potřeba vyměnit téměř všechny ředitele, resp. podmínit je konkurzem, tak prostě a jednoduše je postavit před ustanovení, která tady jsou, že by tedy k 31. červenci, pokud jsou mé informace správné, skončilo 80 % ředitelů, což je situace speciálně pro zřizovatele mimořádně náročná, a já náročná i pro školskou obec. Představte si totiž situaci, kdy někdo dokončuje maturity a už ví, že bude muset jít do konkurzu, což jistě není situace jednoduchá.

Proto velice vítám pozměňovací návrh, který tady předložil pan kolega Juránek. Budu ho velmi podporovat, protože tady se totiž navrhuje, kromě jiného, aby podnět ke konkurzu dala školská rada, Česká školní inspekce, jak se to potom bude dít v budoucnosti, což mi připadá správně. Myslím si, že by tyto orgány měly mít to postavení, které jim přináleží, to znamená, měly by být těmi, kdo kromě zřizovatele ovlivňují to, zdali ředitel půjde do konkurzu nebo nepůjde do konkurzu. V té věci já tento pozměňovací návrh velice vítám.

Nicméně, tak jak tady bylo řečeno, naší legislativou, má tento zákon celou řadu problémů. Já nepředkládám žádný pozměňovací návrh, jenom se chci zeptat k článku 1 bodu 72, což je paragraf 166 odst. 3. Tady se totiž předpokládá, že ředitelé škol mohou opakovaně vykonávat šestileté funkční období několikanásobné. A tím pádem dojde k neomezenému řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Já osobně s tím nemám problém, ale v této souvislosti je třeba připomenout formální upozornění Evropské komise ve věci směrnice Rady č. 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřenou mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS. A samotná směrnice, resp. rámcová dohoda tvořící obsah směrnice sice nezakazuje pracovní poměry na dobu určitou ani jejich řetězení, požaduje však, aby existoval ospravedlnitelný objektivní důvod, přičemž doba trvání pracovního poměru v případě jeho opakování by měly být přiměřené důvodu či důvodům, proč by pracovní poměr na dobu určitou měl být uzavřen.

Za ospravedlnitelný objektivní důvod lze považovat například sezonní provoz, jednorázový charakter práce u zaměstnavatele, nutnost zástupu za nemocného zaměstnance, zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Můj dotaz tedy zní, zdali se pan ministr a ministerstvo neobávají, že by mohlo být toto řetězení šestiletých období v rozporu s níže uvedenou směrnicí. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský, připraví se pan senátor Jan Horník.

Senátor Petr Bratský:  Dobrý den, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych jenom krátce říci, že 89 bodů úprav, které máme před sebou, se z valné většiny, a to body 11 až 72 týkají zahraničních škol nebo škol se zahraniční účastí v České republice. A tyto školy je třeba si rozdělit do dvou skupin, tj. na školy, které jsou zařazeny v síti škol, a na ty, které v ní zařazeny nejsou.

Pohříchu, zrovna ty školy, které v ní zařazeny nejsou, kam tedy nemůže chodit česká školní inspekce, jsou ale podporovány většinou ambasádami a mají v podstatě ve zřizovacích listinách zakotvené právo Evropské unie, čili ony se řídí takovými ustanoveními, která v Evropě platí, maturita z jejich škol by například platila všude možně po Evropě, nicméně zákon upravuje v několika bodech ty věci, kdy bychom chtěli, pokud bychom nechtěli přímo nostrifikovat tyto maturitní zkoušky, zavést vyrovnávací zkoušky z několika předmětů, které třeba považujeme v rámci našeho vzdělávacího systému za důležité.

Jsou to věci úpravy vesměs dobré, jsou podporované, a tak se nestaly ani terčem debaty našeho výboru a dokonce i v Poslanecké sněmovně získaly poměrně značnou podporu. Tam tedy není asi tolik závad. O těch legislativních, které výbor přijal a které jsme odstraňovali, se bavit nechci. Pobavit bychom se snad mohli o účinnosti, kdy jsme se na závěr výboru zabývali tím, že věc, která se týká mateřských škol – to máte úplně v závěru – by se dala snadno odstranit ustanovením, které načte kolega Chládek poté, až bude podrobná rozprava. A zároveň tak vyřešíme i účinnost tak, aby PS i pan prezident mohli konat a 15 dní po tom, co bude zákon uveden, by nastala jeho platnost.

Neobávám se, že v tom dojde i ke shodě.

Co se týče návrhu pana kolegy Juránka, jenom bych chtěl připomenout, že filozofie dvou návrhů, které se zde objevují, je v tom, že jeden zavádí naprosto plošnou v krátké době provedenou výměnu ředitelů nebo výběrová řízení na ředitele škol. Plošné je určitě lepší než nějaký výběr z klobouku. Na druhou stranu zástupci zřizovatelů, a mezi ně patří většina krajů a valná většina obcí, jak jsme dostali v e-mailech, jsou názoru, že své školy znají velmi dobře a prostě nepotřebují ve všech případech výběrová řízení plošná. To znamená, že tady jsou názory různé a tam se asi rozejdeme i při hlasování, jaký návrh ze Senátu pošleme do PS. A já bych jenom poprosil, abyste každý zvážil ty připomínky, které jsme dostali, ke kterému z těchto dvou názorů se přikloníte, zda umožnit zřizovatelům, aby měli možnost ve lhůtě do tří měsíců před uplynutím té doby si udělat buď výběrová řízení, anebo je neudělat, a prodloužit ředitelům tam, kde jsou spokojeni oni, česká školní inspekce, popřípadě školské rady, automaticky lhůtu a bez výběrových řízení, anebo zda jsme pro to, abychom plošně provedli výběrová řízení všude.

Upozorňuji jenom, že v některých krajích je to skutečně více než 100, 150 až třeba 200 škol, některé kraje nebo zřizovatelé se tváří, že mají dostatek pracovníků a provedou tu věc bezchybně, jiné mají trochu obavy z toho, že osob, které splňují kritéria pro to, aby se mohly stát ředitelem, aby se mohly ucházet o tuto funkci, zas není tolik, s tím, že když bude konkurzů hodně, tak se tyto osoby budou většinou opakovaně v těchto výběrových řízeních objevovat. Nehledě na to, že i řada z těch uchazečů, kteří tato kriteria budou splňovat, tak ve své mateřské škole proti vlastnímu řediteli často nebudou chtít jít, půjdou jinam. To nám nikomu nemusí vadit, ale tyto osoby možná už nebudou chtít vyměnit pracovní úvazek na dobu neurčitou za pracovní úvazek na dobu šesti let, který je vázán z funkcí řediteli od této chvíle. Nebude tedy zase přehršel zájemců, na to si dovolím z tohoto místa upozornit, abychom nežili v bludu, že se nám budou hrnout z řad učitelské veřejnosti všichni ti, kteří splňují kriteria, do konkurzů. Proto v některých krajích by mohly nastat i trochu problémy.

To je vše, co jsem chtěl k vašim úvahám říct. Nebudu a nedovolím si cokoliv doporučovat. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Jan Horník, připraví se pan senátor Karel Šebek.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Nejsem expert na vzdělávání, na rozdíl od stínového ministra a současného ministra, ale vítám jednu věc, že v minulosti jsem zde na plénu právě kritizoval ony vnitřní a vnější, budu tomu říkat jakoby zahraniční vztahy ve školství. Kolega Bratský tady mluvil o tom, co se děje uvnitř státu, já budu mluvit o tom, co se děje směrem ven v rámci školského zákona.

Největší problém pro celý dost široký pás celé naší republiky je v tom, že naše děti, které chodí na základní povinnou školní docházku do zahraničí, tak my jako obec domácí, kde jsou našimi obyvateli, musíme platit jejich tzv. domácí školy. Domácí škola je tam, kde rodiče se rozhodnou, a my potom jako obec platíme této své základní škole cca 15 000 Kč, 20 000 Kč – to je podle toho, jak jsou vypočítány náklady – za to, že děti tam chodí na zkoušky. Budou tam během školního roku, co já vím, třikrát, čtyřikrát, to znamená, i kdyby to bylo po čtyřech hodinách, tak my tam zaplatíme neúměrné částky. A myslím si, že to je nespravedlivé, a je to nespravedlivé i směrem do zahraničí, protože naše děti tam chodí bez příspěvku našeho ministerstva školství.

Tento nepoměr by se měl podle mne nějakou budoucí novelou nebo něčím vyřešit, protože nelze očekávat, že třeba sousední Německo bude na léta financovat naše děti. A já se domnívám, že právě děti, které chodí na školy do zahraničí, jsou potom jakýmsi naším vzdělávacím klenotem, protože ony umějí nejenom výborně tu řeč, kam chodily do základní školy a třeba i do školky, ale ony umějí v té řeči i myslet. A to je velice důležité pro náš budoucí zahraniční obchod a pro vztahy se zahraničím, a vlastně i pro to, jak budeme moci být v budoucnu reprezentováni např. v Evropské unii.

Chtěl bych se pana ministra zeptat. Buďto jsem to špatně pochopil, anebo je to skutečně tak, že se jedná pouze o děti základní povinné docházky, nejedná se o předškolská zařízení. Ale v našem pásmu my nemáme školku, nejbližší školka je vzdálena 10 km a máme školku 3 km vedle nás v Německu a naše děti tam ze dvou třetin chodí, odcházejí odtamtud s rodinnou němčinou a náš stát na to nepřispívá ani korunu. Kdyby nám paradoxně dával aspoň ty peníze, které se posílají na kraj, a my jsme je potom jako obec, která školku nemá, mohli přeposílat sousednímu městu. A teď dám příklad: Dítě v mateřské škole je podporováno německým státem cca na úrovni 400 euro, z toho 100 euro zaplatí rodiče, 150 euro zaplatí saský stát a 150 euro zaplatí město, kde ta školka je.

Čili myslím, že tady bychom měli jít také nějakým vstřícným směrem a tuto věc řešit, a tu druhou věc řešit v rámci těch tzv. domácích škol, kde obce jim potom platí nesmyslné náklady, protože dítě tam nechodí pravidelně, ale chodí do sousedního Německa.

Dotaz je, jestli toto bude řešit nějaká doplňující vyhláška a nebo zda se do budoucnosti připravuje jakási novela tohoto zákona, protože praxe nám teprve ukáže, kde možná máme jistá pochybení nebo ten zákon je nedokonalý. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Karel Šebek, připraví se pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Bylo zde řečeno, že každý je svým způsobem odborníkem na školství, protože skoro každý do nějaké školy chodil, skoro každý je skoro rodičem. Já navíc jsem jako člen zastupitelstva své obce i v roli zřizovatele, byl jsem také ve výboru pro školství v krajském zastupitelstvu, byl jsem i členem řady školských rad. A mohu tedy říci, že vzdělání je svým způsobem velmi konzervativní hodnota, protože stojíme o to, aby to byl pevný základ do života každého z nás a aby informace, které děti, dospívající i dospělí získají, měly trvalou a kvalitní hodnotu.

Z tohoto hlediska musím říci, že jsem poznal v drtivé většině spoustu ředitelů, kteří byli ve funkci dlouho, byli tam uznávaní a respektovaní, protože je to velmi často a je tomu tak správně. Ředitel, který vtiskne charakter svému ústavu a od toho se potom odvíjí i jeho renomé, a může to být i ředitel mateřské školy, základní školy i samozřejmě renomovaného gymnázia nebo vysoké školy, z tohoto pohledu si myslím, že by neměl být zbytečně stresován jakousi periodickou obměnou kádrů, která navíc zatíží i jeho zřizovatele. A vyslovuji tedy podporu pozměňovacímu návrhu pana kolegy Juránka. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a prosím o slovo kolegu Miroslava Nenutila. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji, pane předsedo. Pane ministře, kolegyně a kolegové, jestliže tady předřečníci argumentovali, nebo zdůvodňovali svou způsobilost vystupovat k tomuto tématu, tak mi dovolte podotknout, že za 22 let působení na základní škole jsem byl ve třech školách pod devíti řediteli, tak aspoň tohle. Uznávám, že další moje poznámka by patřila spíš do podrobné rozpravy, ale právě proto, až budou kolegové v podrobné rozpravě reagovat, aby na to pamatovali. Máme-li ty dva pozměňovací návrhy, o kterých bude řeč, před sebou, tak jeden ani druhý se navzájem nevylučují, vyjma posledního bodu, kde se mluví o účinnosti. Tady v tom případě s našimi legislativci bych doporučoval – prostřednictvím pana předsedy – kolegovi Juránkovi stáhnout třetí bod svého pozměňovacího návrhu a pak by mohlo být vyloučeno i to, čeho se obával pan senátor Bratský. Děkuji za poznámku.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Prosím o vystoupení paní senátorku Janu Juřenčákovou. Připraví se pan senátor Marcel Chládek.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já se necítím být kompetentní co se týká školství. Já jsem působila pouze v pozici starostky obce, která byla zřizovatelem malé školy a v praxi jsme řešili problém s odvoláním ředitelky, protože i když si rodiče stěžovali, tak obec s tím nemohla nic dělat a bylo to hodně náročné.

Ale k těm přechodným ustanovením, která tady jsou, já bych se chtěla zeptat pana ministra na to, jak je řešen výkon veřejné funkce. To znamená, že pokud je třeba ředitel uvolněn k funkci dejme tomu radního, starosty, místostarosty, tak jak se ho to dotkne, a pokud by byla vypuštěna tato přechodná ustanovení pozměňovacím návrhem pana kolegy Juránka, jestli tak bude tento problém vyřešen. Jedná se také o ředitele, kteří mají například dva roky do důchodu, jak se jich to dotkne. Prostě může se to dotknout spousty lidí, takže nerada bych svým hlasováním někoho také znejistila. Děkuji za odpověď.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, prosím, aby se slova ujal pan senátor Marcel Chládek.

Senátor Marcel Chládek:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se vrátím k té diskusi, která se týká v podstatě téměř jenom jednoho bodu, a to – je to záležitost přechodného ustanovení. Co se týká opravy legislativně technických chyb, tak si myslím, že je tady napříč Senátem shoda, protože opravdu není možné, abychom to s takovými chybami pustili, protože by to bylo nepoužitelné v praxi.

Otázkou ovšem je u těch výběrových řízení, a čistě hypoteticky, co je pro zřizovatele lepší. Protože pokud zřizovatel možnost dělat výběrová řízení, tak nedojde tam také k tomu, že si řekne, že "František je můj dobrý kamarád, tak tomu výběrové řízení dělat nebudu, ale Luďa, ten mě štve, tak výběrové řízení na něj udělám". Není objektivnější, když proběhne výběrové řízení bez rozdílu známostí a spřízněnosti konkrétního ředitele s tím, kdo teď momentálně dělá třeba starostu. Tím narážím i na to, co tady říkal pan senátor Kubera, že se také v té obci každý s každým zná a může to tam hrát roli. Samozřejmě by možná bylo asi lepší, tak jak to funguje v jiných zaměstnáních, kde kdo jmenuje, tak také odvolává.

Bylo tady zmíněno, že ten zákon má celou řadu pozitivních věcí, nebo pozitivních změn. Někdy jsou to kosmetické změny, ale souhlasím s tím, že některé jsou ve prospěch školství kladné.

Otázkou je podle mého názoru, jestli naše změny, které se nebudou týkat legislativně technických chyb, budou přijaty v Poslanecké sněmovně. Protože my jsme v časové tísni. A jestli se podíváte na tu účinnost zákona, která by měla být od 1.1. příštího roku, tak jestli se nedostaneme do problémů, že ten zákon v podstatě může skončit pod stolem, a to si myslím, také na tom se shodneme, ať jsme ministr či stínový ministr, že může dojít k tomu, že celá řada pozitivních změn poté z nějakého důvodu nevejde v platnost. Takže na to bych si dovolil pouze upozornit, že i toto nebezpečí vzhledem k časové tísni tady hrozí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Pavel Eybert. Pak pan senátor Petr Vícha.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ke všemu, co tady bylo řečeno, bych chtěl ještě dodat jeden argument pro to, abychom přijali takový pozměňovací návrh, který zřizovatelům umožní se rozhodnout, zdali vypíše nebo nevypíše konkurs na ředitele, který už je lepší dobu ve funkci.

Ze školského zákona vyplývá, že členem konkurzní komise musí být také pracovník České školní inspekce. Když si vezmu počty inspektorů, kteří jsou na jednotlivých českých školních inspekcích na krajích, tak u nás to dělá asi 25 lidí a ne všichni jsou inspektory, někteří jsou tam také řidiči a jiní techničtí pracovníci. V Jihočeském kraji by to představovalo 500 konkurzů v průběhu příštího prvního pololetí, které by musely proběhnout, pokud zůstane zákon tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Proto všem doporučuji, abychom takový pozměňovací návrh přijali - aby vůbec bylo technicky možné konkurzy provést, protože si nedovedu představit, jak bychom na půldenní jednání výběrového řízení během toho roku rozposílali všechny členy České školní inspekce po jednotlivých krajích. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, vystoupí pan senátor Petr Vícha, předseda klubu.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci jen poprosit, aby před hlasováním jste nám schválili pět minut na poradu klubu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Je míněno před hlasováním. To znamená po obecné rozpravě? (Navrhovatel souhlasí.) Dobře. Děkuji. Nyní se přihlásil a vystoupí pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji za udělení slova. Já nerad vystupuji k jedné věci dvakrát, ale tentokrát mě k tomu vede ještě jedna věc, i když jsme bedlivě sledovali ještě návrh pana kolegy Stanislava Juránka, tak pan senátor rozdal svůj návrh, ale tiskařský šotek zřejmě zavinil, že se mu tam vloudila chybička oproti tomu, co mi poslal včera a co jsme projednávali původně na výboru. Já bych jenom na to upozornil, čili v tom jeho bodu č. 1 k článku 2 bod 5 upravit takto – on tam má v bodě a), b) i c) "po dobu delší než 6 let končí výkon práce", ale my jsme měli ještě pokračování této věty "na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance". Což podstatně mění tu situaci. On teď jednal – pan senátor s legislativou, tak jsem si na sebe vzal ten úkol, že vás na to ještě upozorním i před tím, než bude jednat klub sociální demokracie a případně další kluby v těch pěti minutách, a určitě pan kolega Juránek upozorní ještě na nějakou chybičku, kterou já jsem v té rychlosti nepostřehl. Ale je důležité, že jeho bod, který načte v podrobné rozpravě, spíš bude ten, který jsme dostali na výbor pravděpodobnější, než ten, který máme momentálně na stole, a bude-li nutné dojít k tomu,a bychom na stůl dostali tu správnou verzi, musí se to vytisknout a nevím, jak se to v dané časové tísni ještě povede, tak bych moc prosil o shovívavost, abychom mohli návrh pana senátora Juránka dostat tak, jak jej původně zamýšlel. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Miluše Horská. Prosím.

Senátorka Miluše Horská:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, kolegové, já chci reagovat jenom na jednu relativně drobnost v tomto zákoně, nicméně mně se zdá velmi podstatná. Tento zákon navrhuje zprávy školy – sebehodnotící zprávy – dát jako dobrovolný akt. Já vím, co s tím bylo spojeno, když se to zavedlo povinně, že ty školy kladly velký odpor a hodně často to na těch školách sklouzává v takový formální akt. Nicméně abychom předešli tomu, co vy tady říkáte, těm formalismům, kamarádíčkováním, tak by bylo asi podle mě velmi dobře, kdyby ta škola tu koncepci měla jasnou, nejlépe i kdyby to šlo ruku v ruce se zřizovatelem. Je to pak i o tom, která škola to místo má a jak se vlastně v regionu mohou porovnat, podle čeho, jak, na co se zaměřit.

Takže já spíš z toho pohledu motivačního, z toho pohledu, jak se ta dobrá škola může etablovat, a jak vlastně nabízí sama ten svůj materiál, tak spíš bych byla pro tu podporu. Není to nic proti ničemu, ale myslím si, že by to školy vypracovávat měly. A výroční zprávy, výroční zprávy, ano. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko, a nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Kolegové, kolegyně, pane ministře. Když jsme hledali tady toto řešení, tak jsme hledali tak, abychom vyhověli i ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. A v tom textu, který máte, tak já ho načtu potom následně správně, aby to bylo. Nicméně chci ve všeobecné rozpravě ještě zdůraznit, že tady tuto záležitost v té konečné fázi a v té konečné verzi, tak jak vám potom bude ještě rozdáno, tak v této konečné verzi, že to podpořila většina krajů ČR. A chci říci, že ten přesný text je i ve shodě s MŠMT.

Upozorňuji, že v Asociaci krajů je v rámci toho v komisi školství naprostá většina sociálních demokratů. Jsou tam, abych byl přesný, dva zástupci za ODS a jeden zástupce za KDU-ČSL, kterým jsem já.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A nyní se přihlásil pan senátor, zpravodaj Marcel Chládek, prosím.

Senátor Marcel Chládek:  Dovolte mi už jenom jednu poznámku. O tomto návrhu zákona se tady už bavíme hodinu a čtvrt, a asi tak 90 % toho času je diskuze nad chybami, které byly udělány v Poslanecké sněmovny. Kdyby ty zákony byly připravovány kvalitně, tak jsme si mohli ušetřit celou řadu času a mohli jsme řešit i jiné věci. A já už mám i obavu, když do Poslanecké sněmovny pustíte kočku, tak vyběhne pes.

Tak já bych chtěl apelovat na naše kolegy z Poslanecké sněmovny, aby napříště se tomu více věnovali, protože jenom tento návrh má několik právních výkladů už teď, ještě než šel do platnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Tak, děkuji, to byl poslední přihlášený. Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. A pan ministr avizoval, že jako předkladatel se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš:  Děkuji, pane předsedo, dámy a pánové.

Tak, zkusím na něco z toho, co zaznělo, reagovat. Ve věci 40. novela pět set šedesátky jedničky. Já to taky tak vnímám, že za mě se novelizovala rychle ke státní maturitě tady tahle masivní novela. Pro uklidnění vás tady, zejména pana senátora Chládka, připravíme jednoduchý nový, úplně nový zákon, který sjednotí 561, 563, novelu zákona o pedagogických pracovnících. Zákon o soukromých školách bude mít jednoduchou jednu legislativu. Toto bude uloženo vládou. A máme první nástřel nějakého věcného záměru. Myslím si, že rok 2012 je rokem, kdybychom to měli předložit do vlády.

Tak, a znovu podtrhuji, děkuji za zpětné vazby převážně pozitivní. Ale to není jen zásluha na mě, jako na potřebu terénu, tento zákon vznikl z potřeby terénu. To si žádný úředník na ministerstvu nevymyslel. Sesbírali jsme největší problémy školského terénu, jak se to posouvá, co teď je třeba zřídit. K tomu došlo ke shodě ve Sněmovně k velkému pozměňovacímu návrhu, který já jsem ve většině akceptoval.

Děkuji za změny v očíslování. Děkuji za to. Zřejmě je to dáno tou hektičností a masivní úpravou pět set šedesátky jedničky. Chci poděkovat Senátu za věcnou diskuzi, za ten pozměňovací návrh, který věřím, že získá podporu, protože skutečně ve sněmovně v rámci 2. čtení se načetla věc, která udělala v krajích velké administrativní obtíže. Novela má přesně naopak co nejvíce té administrativy odstraňovat, a toto by byl velký problém.

Problém ředitelů je, že doposud jsou neodvolatelní. Ředitel je neodvolatelný. Původní zájem ministerstva byla možnost usnadnění odvolání. Ne jednorázové plošné masivní odvolávání. Tak za toto děkuji.

Na druhou stranu ředitel by měl být více odpovědný, měl by trošku ten Damoklův meč nad ním viset, protože mj. má nyní, věřím, že dneska večer bude mít výrazně větší pravomoc, co se týče odměňování. A já myslím, že ta vyváženost by zde měla být. Snazší odvolatelnost, ne fatální datum 31. 7., větší odpovědnost, ale i větší kompetence.

Účinnost. Za tu účinnost také děkuji, protože ten čas je takový, že 1. 1. 2012 se to nezvládne. To teď půjde do sněmovny. Situace ve sněmovně, já věřím, že sněmovna, pokud projde i vaše legislativní úprava přečíslováním apod., projde pozměňovací návrh pana senátora Juránka, tak jsem přesvědčen, že většinově ve Sněmovně toto bude schváleno. Já sám se postavím za pultík vedle vašeho respondenta, zpravodaje Chládka, a podpořím tyto změny. Pokud u nich takto zůstaneme, a věřím, že většina kolegů. Protože, už když to šlo sem, tak si mnozí kolegové uvědomovali, i pod vlivem krajů, co by nás čekalo 31. 7.

Výroční zpráva ano, výroční zpráva ne. Tam je to dublování. Ta výroční zpráva zůstává a je důležitým klíčovým dokumentem. Podpora našeho vzdělávání české školy v zahraničí, jestli jsem si dobře zaznamenal. Tak tady ze Senátu opět vzešla záležitost podpořit české školy v zahraničí. Máme jich několik. A můžu vám říct, že je to sice drobný příspěvek, ale pro příští rok poprvé ministerstvo podporuje učitele a pomůcky částkou, vím, že není velká, ale jedním milionem korun. Je to první standardní podpora.

Jestli se nemýlím, tak se to nedotýká mateřských škol. Ale je to otázka diskuze. To tady zaznělo. Tak já úplně na závěr děkuji opět za věcnou debatu v Senátu. Je to podobné jako ve Sněmovně. Děkuji za pomoc, protože oba ty vaše věci, ty připomínky, které tam byly, ať odstranit to přečíslování, tak zejména návrh pana poslance Juránka tomuto velmi pomůže. A já za to děkuji, protože mně to pomůže. Kdyby to nešlo, tak to horkotěžko budu k 1. 4. řešit pět set šedesátkou trojkou. A bylo by to tak tak. Takže děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Nepřeje. A předpokládám, že garanční zpravodaj nyní vystoupí. Pan senátor Chládek má slovo.

Senátor Marcel Chládek:  Děkuji za slovo, pane předsedající. V proběhlé rozpravě vystoupilo 14 senátorů, z nichž někteří dvakrát. Debata byla košatá, místy bouřlivá, vzbudila i obavy, jak bude tento zákon uplatněn v praxi. Pokud některá ustanovení tam v závěru zůstanou, pak nás pan ministr uklidnil, že již nebude tento zákon novelizován po x-té, ale že bude nějaký nový jednoduchý zákon. A za ten bych se opravdu přimlouval.

Pevně věřím, že i na základě téhle diskuze, po té přestávce rozhodneme tak, aby to bylo ku prospěchu českého školství. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A nyní vyhlašuji pětiminutovou přestávku. Budeme pokračovat v jednání ve 14.25 hodin.

(Jednání přerušeno ve 14.19 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.25 hodin.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, uplynul čas, který jsme si odhlasovali. Prosím, abyste zaujali svá místa.

Ještě jednou vás prosím, paní senátorky, páni senátoři, vzápětí budeme hlasovat, prosím, zaujměte svá místa.

Znělka zazněla, takže konstatuji, že budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh podal ÚPV.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, v sále je přítomno 60 senátorek nebo senátorů, znamená to, že kvorum je 31. Počkáme, až budou všichni na svých místech.

Já v tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Hlasujeme o schválení návrhu zákona. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte, prosím, ruce a stiskněte tlačítko NE. Hlasování skončilo.Skončilo zamítnutím návrhu na schválení návrhu zákona. Přítomno 61, kvorum bylo 31, pro 2, proti 26, čili návrh byl zamítnut.

Otevírám obecnou rozpravu. (Hlasy: Podrobnou.) Podrobnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Juránek. Má slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem si přál, aby to byla věcná záležitost, která vyřeší jeden problém, ale dovolím si tady v každém případě načíst pozměňovací návrh, který vyřeší dvě věci, o kterých jsem mluvil. Chci tady zdůraznit jenom jednu věc. Ty problémy jsou dva. jeden problém, který řešíme je problém množství ředitelů, na které bude vypsáno výběrové řízení v příštím roce. Druhý problém, co s těmi řediteli, kteří nebudou dále pokračovat. Proto následující pozměňovací návrh, já vás poprosím, protože se liší od toho, který jste dostali rozdaný, a než vám bude rozdaný ten nový, tak já ho načtu.

V článku II. bod 5 zní:

5. Řediteli školské právnické osoby zřizované ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo svazkem obcí, řediteli příspěvkové organizace a vedoucím organizační složky státu nebo její součásti, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti ředitele v příslušné škole nebo školském zařízení podle § 166 zákona č. 561/2004 Sb. nepřetržitě:

a) Po dobu delší než 6 let končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dne 31. července 2012,

b) V rozmezí 3 – 6 let končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dne 31. července 2013,

c) Po dobu kratší než 3 roky končí výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance dnem 31. července 2014.

Toto ustanovení se nepoužije, pokud výkon práce na daném pracovním místě vedoucího zaměstnance skončí dříve.

Zadruhé – v článku II se doplňují body 6 a 7, které znějí: Zašesté – výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance se řediteli, na kterého se vztahuje bod 5, prodlouží o 6 let, a to i opakovaně, pokud nedojde nejpozději 3 měsíce před skončením výkonu práce na tomto pracovním místě k vyhlášení konkurzu na dané pracovní místo ředitele. Na vyhlášení konkurzu podle věty první se vztahuje obdobně § 166, odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž v případech podle bodu 5, písm. A může Česká školní inspekce nebo školská rada podat návrh na vyhlášení konkurzu do 31. března 2012.

Zasedmé – neprodlouží-li se řediteli doba trvání výkonu práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance podle bodu 6, je zaměstnavatel povinen podat tomuto zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci, odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52, písm. C zákoníku práce a zaměstnanci náleží odstupné v souladu s § 67 a 68 zákoníku práce. Děkuji.

Pro ty, kteří máte ten materiál, ten bod č. 3 je lépe řešen v návrhu, který podá kolega Chládek.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. A protože místopředseda Senátu Zdeněk Škromach se vzdává přednosti, promluví nyní pan senátor Marcel Chládek.

Senátor Marcel Chládek:  Vážené senátorky, vážení senátoři. Vzhledem k tomu, že ten návrh na pozměňovací návrhy máte přílohou, usnesení výboru, tak už ho nebudu předčítat. Jedná se v podstatě o technické nebo legislativně technické připomínky a zpřesnění jednotlivých bodů. I u článku 34 se jedná o změnu bodu, kde byl původně 49, nebo 48, které vzniklo chybou při přečíslování. Takže jedná se čistě ve všech těch návrzích těch pěti bodů, tak se jedná pouze o legislativně-technické změny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, pak nám ještě vysvětlíte, jak budeme hlasovat vzhledem k této charakteristice pozměňovacích návrhů. Nyní má slovo místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, prosím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já se omlouvám, že vstupuji do podrobné rozpravy, možná, že to mělo být v obecné rozpravě, ale podle programu pan ministr tady má jediný bod, a já bych velmi rád využil jeho přítomnosti, protože zítra budeme projednávat ten velmi mediálně diskutovaný zákon o loteriích neboli hazardu. A díky našemu rozhodnutí, vlídnému vůči vládní koalici, díky 800 milionů korun, které pan ministr dostane nazpět zachováme, takže já bych jenom požádal, jestli by v závěrečné řeči mohl malinko nastínit, jakým způsobem hodlá těch 800 milionů, které já osobně jsem přesvědčen, že nebude dostatečné využít, protože určitě pro sport bude důležitá – myslím si, že jako senátoři bychom si tuto informaci zasloužili, když už se zasloužíme zítra v rámci zákona o hazardu o zachování této vládní koalice.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Pan ministře, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, já jsem byl vyzván, ale ještě využiji na závěr své závěrečné slovo k pět šedesátce jedničce. Krátce děkuji za diskuzi, děkuji za ony legislativní úpravy, co se týče očíslování, děkuji panu senátorovi a věřím vám všem v odstranění toho jednoho skutečného problému, který v té pět set šedesátce jedničce je, a který velmi pomůže krajům a zřizovatelům. Takže věřím zde ve vaši podporu. Pokud to takto projde, tak jsem přesvědčený, že ve Sněmovně pro toto bude většina. Včetně mě.

Co se týče financování sportu, tak to je otázka. Já stále čekám, co zítra vzejde ze Senátu a sleduji to. Já jsem zaznamenal včera 800 milionů. Dneska mi došla informace miliarda, a nevím, třeba když to bude ještě chvíli nabíhat, tak se to bude zvyšovat, ale je potřeba říct, že rok 2012 bude krizový pro sport. Protože v tu chvíli nebudou mít sportovci ty povinné odvody, protože od 1. 1. 2012 se zdaňuje hazard. A ty faktické peníze, které věřím, že pro sport budou minimálně ve výši 2,2 miliardy, což je ona třetina těch peněz, tak přijdou v roce 2013. Takže bude to velmi těžké období pro sport, ať dostanou navíc osm set, nebo miliardu, tak budeme muset ty peníze rozdělit, já bych řekl, na dvě části – investice a provoz klubů, těch svazů, klubů, jednot. A pak budeme hledat klíč. Klíč, jak to rozdělovat? Jestli ten klíč bude podobný, jako je ono ??? 80 milionů. Ale budu se snažit to neutopit v byrokracii. Nepůjde to přes ty střešní organizace, kde by většina peněz zmizela, chtěl bych to dávat přímo svazům, aby ty peníze šly. Hodlám zachovat minimální strukturu v regionech, tu velmi optimalizovanou strukturu bývalého ČSTV, což spravuje dneska fotbalová asociace. Tam je fotbalová asociace kromě fotbalu v těch nejmenších vesničkách drží i podporu jiných sportů, tak tam dávám vyčleněnou částku na tu speciální podporu, aby ta struktura úplně nepadla. Takže budu to dělit na investice a provoz. Jakým klíčem, kolik a jak, uvidíme.

Je potřeba přežít rok 2012, a já věřím, že třeba vy zítra rozhodnete, že rok 2013 bude pro sport velmi zajímavý a bude to koncepční rok pro sport. Protože je potřeba pracovat koncepčně s mládeží. Obecně s mládeží, ale s talentovanou mládeží. Protože jinak, když tomu sportu nepomůžeme, tak těch úspěchů, na které jsme hrdí, moc nebude v budoucnu. Tak děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. A nyní se přihlásil předseda senátorského klubu ODS, který má právo, jako každý předseda, vystoupit kdykoliv. Prosím.

Senátor Richard Svoboda:  Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, já jsem chtěl jenom upozornit na to, že tato debata je flagrantním porušením našeho jednacího řádu. Při vší úctě k panu místopředsedovi Škromachovi, protože se netýká věci, kterou projednáváme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, děkuji. Pan místopředseda Škromach také může vystoupit kdykoli, takže má slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Trošku mě mrzí, že předseda senátního klubu, druhého nejsilnějšího v tomto ctihodném Senátu, nezná jednací řád, a neví, že i on s přednostním právem může vystoupit kdykoliv a k čemukoliv.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. A nyní se ptám zpravodaje garančního výboru... Pane senátore Chládku, prosím jako zpravodaj se... Promiňte, on je za mojí obrazovkou, já nevidím, tak samozřejmě, máte slovo.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedající, já v žádném případě bych si nedovolil panu místopředsedovi Škromachovi odpírat jeho právo vystoupit kdykoliv a vznášet dotazy kdykoli na cokoliv. Já jenom chci upozornit na jeho požadavek, aby tady pan ministr vysvětloval něco, co se vůbec netýká bodu, který projednáváme, je zcela mimo ustanovení našeho jednacího řádu. A na tom trvám, tak to je. A prosím, pokud někdo má jiný výklad jednacího řádu, aby na základě toho paragrafovaného znění mi vysvětlil, v čem se mýlím. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Pan místopředseda Senátu Škromach má slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, já jsem rád, že jsme si to vyjasnili a velmi děkuji panu ministrovi školství, který samozřejmě neměl povinnost na to odpovědět. Ale jsem rád, že měl dobrou vůli na to reagovat. Stejně jako my budeme mít dobrou vůli napravit chyby, které způsobil jeho kolega pan Kalousek v rámci projednávání zákona o loteriích. Takže já myslím, že to je celkem jasné a děkuji panu ministrovi, že reagoval na tento můj námět.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Čekám, jestli ještě někdo využije práva přednosti? Zatím nikdo, takže teď pana zpravodaje garančního výboru, vy jste tady, prosím, abyste se vyjádřil k proběhlé rozpravě a v závěru nám navrhl, jak budeme hlasovat. A posléze se ujmete řízení hlasování. Prosím.

Senátor Marcel Chládek:  Děkuji. Takže v rámci této proběhlé rozpravy se budu pouze vyjadřovat tedy k těm 2 návrhům, které máte na stole. Nejprve máte před sebou legislativně právní úpravy našeho školského výboru, který je přílohou. A druhý návrh, který je pana Juránka. Tak teď už máte před sebou tu verzi jinou, než která byla rozdána původně, tak jenom poprosím, abyste se podívali na tu finální verzi, kterou vám pan senátor předložil.

Já tedy navrhuji, jestli můžu, pane předsedající, aby se nejprve hlasovalo o návrhu školského výboru. Myslím si, že ty body mluví proti sobě, takže navrhuji, aby se hlasovalo o všech bodech najednou. A poté, aby se hlasovalo o návrhu pana senátora Juránka.

Senátor Marcel Chládek:  U pana senátora Juránka také o celku.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, děkuji. Takže po znělce prosím budete ohlašovat, od řečniště budete uvádět návrhy, tak jak jste je přednesl, protože nikde nevidím žádné námitky. Takže znělka.

Konstatuji, že v sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Budeme hlasovat, pane zpravodaji garančního výboru, prosím o první návrh, uveďte ho.

Senátor Marcel Chládek:  Takže první návrh je návrh výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice, který je přílohou usnesení, tak, jak to máte před sebou v bodech 1 – 5.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. O tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka NE.

Tento návrh byl schválen. Přítomno nakonec 63, kvorum bylo 32, pro 61, proti nikdo. Já jsem sice se opomněl zeptat pana ministra, ale on svůj názor předtím několikrát velmi výrazně vyjádřil. Takže teď to napravím, prosím, 2. návrh bude?

Senátor Marcel Chládek:  Teď budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana senátora Stanislava Juránka.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Pan ministr souhlasí, pan zpravodaj?

Senátor Marcel Chládek:  Já se obávám, že tento návrh, jak je poslední, tak, jak je napsán, tak neřeší to, co bylo řečeno, a je nadbytečný. Pr v podstatě popisuje to samé, akorát vypouští poslední větu, že se nepoužije zákoník práce. Takže já ho považuji za nadbytečný.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Jinými slovy nedoporučujete?

Senátor Marcel Chládek:  Nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Nedoporučujete, nicméně přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvorum je 32. O návrhu zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zdvihněte ruce, stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zdvihněte ruce.

Také druhý pozměňovací návrh byl schválen. Registrováno 62 senátorek a senátorů, kvorum bylo 32. Pro 39, proti 2. Takže návrh byl schválen. A nám nezbývá, než pověřit senátory... Ne, teď budeme hlasovat o návrhu jako celku. Hlasujeme o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Nejde to. Teď! Prosím, kdo jste pro, zvedněte ruce, stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zdvihněte ruce.

Takže jsme schválili návrh vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. A v takovýchto situacích pověřujeme senátory, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím o vaše návrhy. Předpokládalo se, že by to mohl být pan senátor Chládek, ale nejsem si jist. Souhlasíte s tím? Ano. A pan senátor Juránek. Byl podán návrh. Oba se svou rolí souhlasí, čili budeme hlasovat o návrhu pověřit tyto 2 senátory odůvodněním usnesením Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítka ANO a zvedněte ruce. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Hlasování skončilo schválením návrhu na pověření. Aktuálně bylo přítomno 57 senátorek a senátorů, kvorum bylo 29. Takže návrh byl schválen. Projednání tohoto návrhu, tohoto bodu skončilo, děkuji panu navrhovateli, panu ministrovi, děkuji i zpravodaji garančního výboru.

A my nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu, kterým je

 

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 23. a 26. října 2011.

S informací vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastoupí předsedu vlády. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s výsledky jednání Evropské rady, která se konala dne 23. a 26. října tohoto roku.

Budu vás ve stručnosti informovat o obsahu tohoto jednání Evropské rady, které, jak vidíte z data, se uskutečnilo před více než měsícem. Evropská rada zasedala neočekávaně dvakrát v krátkém časovém odstupu. Důvodem pro toto ne zcela standardní řešení byla potřeba pečlivě připravit některá témata související s aktuální situací v eurozóně.

První setkání se uskutečnilo dne 23. října, a Evropská rada poté pokračovala ještě druhým, tentokrát mimořádným zasedáním 26. října. V návaznosti na Evropskou radu se dvakrát sešly také hlavy států a vlád eurozóny, aby jednaly o krizi v eurozóně a jejích možných řešeních.

Některá témata týkající se krize byla diskutována pouze na jednání eurozóny. Některých se dotkla obě fóra, např. otázka rekapitalizace bank. Jednání řádné rady, tzn. 23. října, řešilo následující okruhy: 1. Hospodářskou politiku, 2. přípravu společné pozice EU pro summit G20, 3. přípravu společné pozice EU pro konferenci o změnách klimatu v Durbanu, 4. vnější vztahy.

Všechna tato témata byla zmíněna v závěrech Evropské rady. Evropská rada jmenovala také člena výkonné rady Evropské centrální banky a formálně projednala návrh tzv. "Irského protokolu" – o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, a tzv. "Českého protokolu", což je protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v ČR.

Jak jsem již naznačil, skutečným hlavním tématem obou jednání Evropské rady byla jednoznačně opatření pro stabilizaci situace v eurozóně. Ono druhé neformální jednání pak bylo výlučně právě o stabilizaci v eurozóně.

Nyní velmi stručně k jednotlivým tématům, jak byla projednávána 23. října. Jak jsem řekl, prvním balíkem byla témata související s hospodářskou politikou. Česká republika sice není členem eurozóny, ale to nemění nic na faktu, že naše hospodářství je na ní závislé, a proto je stabilní euro a fungující eurozóna naším klíčovým zájmem. Současný vývoj v eurozóně má na Českou republiku vážný dopad. Česká republika má sice zdravý finanční sektor, stabilizovaný účinným dohledem, ale již nyní je zřejmé, že problémy ekonomik států eurozóny se zásadním způsobem dotknou i nás.

Vláda ČR podporuje eurozónu potažmo EU v přijetí komplexního balíku protikrizových opatření, a samozřejmě je připravena zapojit se také do jejich implementace. S ohledem na tento dlouhodobý postoj podpořila vláda ČR i na této Evropské radě snahu členů eurozóny prohloubit hospodářskou koordinaci, a současně zdůraznila, že ač tento proces reaguje na aktuální problémy, musí být jeho nedílnou součástí i důraz na dlouhodobá opatření. A to především na ta, která podporují budování vnitřního trhu a posilují konkurenceschopnost.

Stále tak musí být brán v potaz i dopad jednotlivých kroků na zájmy členských států stojících mimo eurozónu. Z tohoto pohledu je důležité disponovat mechanismy, které by zabránily fragmentaci vnitřního trhu jako základu pro konkurenceschopnost celé Evropské unie.

Vláda ČR proto spolu s Británií a Švédskem, a za podpory dalších států, které nejsou členy eurozóny, prosadila do textu závěrů záruky, že o otázkách, které se týkají všech 27 států, má také rozhodovat za účasti všech. V případě institucionálních otázek spojených s řízením eurozóny se Evropská rada shodla na tom, že vrcholným setkáním euroskupiny by měl předsedat Herman Van Rompuy. Jako předseda Evropské rady by tak měl vytvářet spojnici mezi oběma formáty. To je řešení, které podpořila také Česká republika.

V případě otázek týkajících se obecných aspektů evropského hospodářství, se Evropská rada shodla, že při zajišťování růstu a zaměstnanosti plní jednotný trh klíčovou úlohu. A do konce roku 2012 by mělo být dosaženo dohody o 12 prioritních návrzích obsažených v aktu o jednotném trhu.

Evropská rada také vyzvala komisi, aby urychleně předložila harmonogram pro dokončení jednotného digitálního trhu k roku 2015. Dále požádala Evropská rada komisi, aby se zaměřila na snížení celkové regulační zátěže, zejména pro malé a střední podniky.

Vláda ČR všechna tato opatření plně podpořila. Vnitřní trh je naší dlouhodobou prioritou a také nejdůležitějším prostředkem pro prevenci krizových situací do budoucna.

Nyní velmi stručně o dalších tématech. Příprava společné komise EU pro summit G20. K tomu je možné říci, že Evropská rada schválila pozici Evropské unie pro summit G20, který se konal 3. a 4. listopadu v Cannes. Vláda ČR souhlasila se společnou pozicí EU pro jednání G20 v Cannes, tak, jak byla navržena v návrhu závěrů Evropské rady, s výjimkou věty o dani z finančních transakcí. Např. švédská zkušenost poměrně jasně ukazuje, že její zavedení nepřináší očekávané výsledky a její náklady zaplatí v konečném důsledku klient bank.

Třetí věc, jak jsem již zmiňoval, nebo třetí téma tohoto setkání se týkalo přípravy společné pozice EU pro konferenci o změně klimatu v Durbanu. Evropská rada schválila také tuto pozici. A současně bylo schválena pozice ke Kjótskému protokolu, kdy 7. zasedání Kjótského protokolu se uskuteční 28. listopadu až 9. prosince. Vláda ČR mandát EU pro vyjednávání na této konferenci o změně klimatu podpořila.

Posledním tématem, čtvrtým tématem, které jsem v úvodu zmínil, byla otázka vnějších vztahů. Evropská rada se zabývala především aktuálním dění v jižním sousedství EU, ocenila odvahu libyjského lidu a vyjádřila očekávání, že nyní bude sestavena otevřená a široká vláda a připraveny svobodné a spravedlivé volby. Evropská rada znovu vyjádřila podporu demokratickému pluralitnímu a stabilnímu systému v Egyptě, přivítala první svobodné volby v Tunisku. A odsoudila pokračující brutální represi syrského režimu proti vlastnímu lidu a porušování lidských práv v této zemi.

Vláda ČR dlouhodobě podporuje posílení vztahů se zeměmi východního partnerství a jejich ekonomickou integraci. O těch jsme společně s dalšími státy během přípravných jednání prosadili v závěru Rady také vyjádření Evropské rady k východnímu partnerství. Základním předpokladem pokroku v přibližování našich sousedů EU musí být pokračování demokratických a lidskoprávních reforem, což platí pro sousedy jak východní, tak jižní.

Nyní mi dovolte, vážené senátorky a vážení senátoři, několik vět ještě k druhému zasedání Rady, k tomu mimořádnému, které, jak jsem řekl, proběhlo 26. října.

Výlučným tématem tohoto setkání bylo řešení krize v eurozóně. Témata, která zde byla projednávána v zásadě vždy s tímto klíčovým problémem souvisela. Hlavním bodem Evropské rady byla právě rekapitalizace evropských bank.

Nyní k oné rekapitalizaci. Evropská rada se shodla na tom, že by evropské banky měly k 30. červnu 2012 držet minimálně 9 % kapitálu nejvyšší kvality. Banky by k rekapitalizaci měly nejprve použít soukromých zdrojů kapitálu. Teprve v druhé řadě, pokud to bude nutné, by měly bankám poskytnout podporu vlády členských států. Pokud by ani tato podpora nebyla dostatečná, mělo by se jako poslední možnosti využít možnosti financování z EFSF – evropského nástroje finanční stability.

V tomto procesu nejde v první řadě o české banky, to je třeba zde zdůraznit, které jsou dnes stabilní, a povinnost držet uvedený kapitál, tzn. těch 9 %, mají už dnes, a je to u většiny bank více než 9 % kapitálu nejvyšší kvality.

Evropská rada byla svým předsedou podrobně informována o tématech, která byla předmětem jednání navazujícího euro summitu.

Dámy a pánové, tolik tedy představení témat, která byla projednána na těchto dvou zasedáních Evropské rady. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A abychom mohli pokračovat, nejprve určíme zpravodaje.

Budeme hlasovat o tom, koho určíme zpravodajem k tomuto bodu. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda VEU. Ptám se ho nyní, zda se svou rolí souhlasí. Souhlasí, takže můžeme začít hlasovat. Kdo je pro toto určení, prosím, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Konstatuji, že v sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 26 a návrh byl schválen. Pro 38, proti nebyl nikdo.

Takže, pane zpravodaji, prosím, abyste se ujal slova.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, říká se, že není nic staršího než včerejší noviny. Musím říct, že zprávy ze summitu v době probíhající krize eura, myslím, že včerejším novinám velmi silně konkurují co se týče rychlého stárnutí. Musím říct, že vzhledem k tomu, jak nás pan ministr velice podrobně informoval o jednotlivých bodech obou zasedání, jak hlavního summitu, tak summitu euroskupiny, se domnívám, že by bylo od věci, abych tuto věc komentoval, co bylo precizně předneseno.

Jenom bych chtěl podat návrh na to, abychom tuto zprávu, na kterou má Senát nárok podle jednacího řádu, které se pan ministr zhostil svědomitostí sobě vlastní, abychom ji vzali na vědomí – a vám poděkoval za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane kolego. Nicméně zaujměte místo u stolku zpravodajů. Já jsem povinen otevřít rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím. Není se k čemu vyjádřit. Od stolku zpravodajů návrh na usnesení byl přednesen.

O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum je 26. O návrhu pana předsedy Sefziga zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh usnesení, abychom vzali na vědomí zprávu, byl přijat, tedy byl schválen. Pro 35, proti nebyl nikdo. Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Nyní plynule přecházíme k dalšímu bodu, obdobnému, časově posunutému, neboť půjde o bod

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 8. - 9. prosince 2011

S informací opět vystoupí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastupuje předsedu vlády. Má slovo, prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se vás zase stručně informovat o přípravě a pozicích České republiky potažmo vlády ČR na toto jednání Evropské rady, které se uskuteční v Bruselu ve dnech 8. – 9. prosince tohoto roku.

Pozice vlády pro toto jednání se v současnosti finalizuje, a to i s ohledem na aktuální vývoj některých témat určených v diskusi. Přesto vám již nyní můžeme popsat vládní kontury vládní pozice.

Současný návrh závěru obsahuje tři základní okruhy, u nichž se předpokládá, že se o nich bude jednat a diskutovat. Jsou témata hospodářské politiky, témata energetiky. A pak další témata, mezi něž patří otázka rozšíření EU, problematiky rozšíření schengenského prostoru, vývoj situace v Íránu a víceletý finanční rámec. Již nyní je ale zřejmé, že zmíněná témata programu budou, jak to v poslední době bývá, zastíněna jinou záležitostí. Mám na mysli zprávu stálého předsedy Evropské rady, o kterou byl požádán Evropskou radou 26. října tohoto roku a která by měla být členským státům předložena těsně před čtvrteční neformální večeří. Vzhledem k tomu, že právě toto citlivé téma budí oprávněně největší pozornost, chtěl bych se nejprve vyjádřit právě k němu.

Zpráva předsedy Evropské rady má identifikovat možné kroky k posílení evropské konvergence v rámci eurozóny, k zlepšení fiskální disciplíny a k prohloubení koordinace hospodářské politiky včetně možnosti změny primárního práva EU.

Pokud se týče případné změny Lisabonské smlouvy, vláda ČR v prvé řadě podporuje myšlenku využívat v maximální možné míře možností stávajícího právního rámce. Ukáže-li se však, že v nynější složité situaci neobsahuje tento právní rámec dostatečné nástroje pro řešení ekonomické krize v eurozóně, považujeme za správnější diskutovat o odpovídající změně smluv a raději zvažovat možnost přizpůsobení primárního práva potřebám eurozóny a EU, než smluvních základ kreativně vykládat či jinak ohýbat, a pohybovat se tak na hraně, někdy dokonce i za hranou toho, co smlouvy umožňují.

Klíčové je však mluvit nejprve o substanci, pak teprve o formě. Jinými slovy, je třeba zjistit, co chceme s funkčností eurozóny učinit. Teprve pak následně hledat právní cesty k uskutečnění sledovaného cíle. Tímto cílem by z našeho pohledu mělo být výraznější posílení fiskální a makroekonomické disciplíny a vymahatelnosti dohodnutých pravidel. Vláda ČR může podpořit takové změny primárního práva, které by tuto potřebu reflektovaly a zároveň se omezily pouze na členské státy eurozóny. Výsledkem by měla být dlouhodobá stabilizace veřejných financí zemí eurozóny, která je nezbytným předpokladem dalšího fungování hospodářské a měnové unie; i celé Evropské unie.

I v rámci eurozóny by se však navrhované změny a přísnější opatření např. v podobě zásahu do rozpočtové politiky jednotlivých členských států měly týkat primárně těch států, jež objektivně mají anebo jim hrozí ekonomické problémy. Neměly by být aplikovány generálně na všechny státy EU.

S ohledem na nutnost rychle reagovat na současnou situaci preferuje vláda ČR co nejefektivnější a zároveň co nejtransparentnější řešení. ČR plně podporuje diskusi o krátkodobých řešeních situace, zároveň ale nelze zapomínat na to, že k překonání krize bude potřeba více času. A udržitelnost řešení bude závislá na úspěchu opatření střednědobých a dlouhodobých. Ve skutečnosti žádná rychlá a jednoduchá řešení neexistují. Nelze si kupovat důvěru trhů. Tu můžeme získat pouze dlouhodobými hospodářskými reformami, nikoliv kouzelným mávnutím proutku či spíše rotorů tiskáren Evropské centrální banky.

Co se týče institucionálních aspektů, je vláda ČR toho názoru, že by neměly vznikat žádné nové instituce či formáty. Naopak je třeba využít existujících institucí EU.

Při diskusi o zapojení komise a dalších orgánů je však třeba dbát na zachování meziinstitucionální rovnováhy a věnovat náležitou pozornost tomu,a by komise v uvažované nově posílené proceduře při nadměrném schodku byla především procedurální a kontrolní a aby nezasahovala do kompetencí členských států určováním konkrétních opatření při stanovování hospodářské politiky. Současně je ČR pevně přesvědčena, že změny v budoucím fungování eurozóny nesmí vést k fragmentaci EU a k vytváření zvláštních bloků členských států či diskusních fór uvnitř EU. Rozumíme specifickým potřebám hlubší integrace zemí eurozóny a považujeme je za zcela legitimní. Nesmí však ohrozit fungování celé EU, např. určováním pravidel pro fungování vnitřního trhu.

Základním formátem musí zůstat formát 27 členských států. Přestože se uvažovaná změna primárního práva má dotýkat pouze členských států eurozóny, je nezbytné důsledně dbát na to, aby do debaty o ní byly řádně zapojeny všechny členské státy EU. ČR jakožto stát, který se zavázal přijmout euro, má na diskusi o budoucí podobě eurozóny eminentní zájem.

Nyní mi dovolte stručné vyjádření k jednotlivým tématům dle návrhu závěrů Evropské rady. Nejprve tedy k hospodářské politice.

První bodem prosincové Evropské rady bude tradičně hospodářská politika. Pravděpodobně nejdůležitějším bodem bude již popsaná zpráva stálého předsedy Evropské rady. Návrhu závěrů se však týká i "Roční analýza růstu" či "Paktu pro euro plus".

Komise zveřejnila 23. listopadu 2011 Roční analýzu růstu 2012. Dokument zahajuje tzv. druhý evropský semestr pro rok 2012, který nově zahrne prvky posíleného hospodářského řízení. Vydání roční analýzy růstu bylo v souladu se zadáním Evropské rady z 23. října 2011. Cílem tohoto kroku je prodloužení období pro přípravu a examinaci národních programů reforem a pro formulaci specifických doporučení členským státům.

Pro rok 2012 komise doporučuje, aby se úsilí EU a členských států koncentrovalo zejména na následujících 5 priorit:

1. Provádění diferencované, růst podporující fiskální konsolidace.

2. Obnovení normálních podmínek úvěrování ekonomiky.

3. Podpora růstu a konkurenceschopnosti pro dnešek a zítřek.

4. Snižování nezaměstnanosti a sociálních dopadů hospodářské krize.

5. Modernizace veřejné správy.

Vláda ČR vnímá včasné předložení Roční analýzy růstu 2012 už v listopadu tohoto roku jednoznačně pozitivně.

Pokud jde o předložení národního programu reforem a konvergenčního programu, preferuje vlády ČR ponechání dostatečného prostoru pro jejich přípravu. Proto upřednostňujeme nepředsouvat termíny jejich předložení již na polovinu dubna, ale ponechat stávající praxi.

Pro vládu ČR je zásadní, aby se v současné nelehké situaci nezapomnělo, že základem budoucího růstu a konkurenceschopnosti EU jsou opatření dlouhodobá, především konsolidace veřejných rozpočtů a strukturální reformy.

Z těchto důvodů vláda ČR podporuje důraz, který je v závěrech kladen na aktuální návrhy a kroky v oblasti vnitřního trhu. Vláda ČR vnímá opatření podporující konkurenceschopnost, růst a stabilitu EU především jako účinný nástroj dlouhodobé prevence hospodářských krizí. Posílení vnitřního trhu je politickou prioritou vlády ČR včetně rychlého přijetí 12 klíčových opatření Aktu o jednotném trhu.

Za velmi důležitý považuje ČR v tomto kontextu jednak snazší přístup malých a středních podniků k financování svých aktivit a dále i zefektivnění systému uznávání odborných kvalifikací určitým snížením počtu regulovaných profesí.

I přesto, že ČR není členem Paktu euro plus, uznává jeho potenciál a inkluzivní povahu, zejména možnost hodnocení závazku paktu Evropskou radou jako celkem.

Nyní velmi stručně k energetice, která bude také projednávána na této Evropské radě. Co se týče energetiky, jedná se pochopitelně o klíčovou prioritu české vlády. Poslední vývoj týkající se severojižního propojení vedení zemního plynu z Polska do Chorvatska představuje dobrý příklad iniciativy s evropským rozměrem, který by měla být zmíněna v návrhu závěrů Evropské rady.

Vláda ČR má dále zato, že o návrzích směrnice k energetické účinnosti a nařízení k transevropské energetické infrastruktuře je třeba ještě vést diskusi, neboť v případě těchto témat platí dvojnásob, že by kvalita výsledného textu měla mít přednost před rychlostí jeho schválení. Jaderná energetika je pro ČR tématem, jemuž musí být věnována náležitá pozornost. S ohledem na předloženou zprávu Evropské komise je třeba mít na paměti, že zátěžové testy jaderných elektráren stále pokračují. Zpráva komise je prozatímní a zahrnuje pouze předběžná vodítka pro možná konkrétní opatření. Tento fakt by měl být patřičně reflektován i v návrhu závěrů Evropské rady.

K dalším tématům, která budou na Evropské radě zmiňována. Evropská rada bude diskutovat také o rozšíření Evropské unie. Vláda ČR v této souvislosti podporuje udělení kandidátského statusu Srbsku a zahájení přístupových rozhovorů s Černou Horou.

Pokud jde o rozšíření schengenského systému, vláda ČR podporuje bezodkladné přijetí Bulharska i Rumunska do Schengenu z důvodu splnění podmínek stanovených přístupovou smlouvou, tj. úspěšného ukončení schengenského hodnocení a pozitivního stanoviska Evropského parlamentu.

V oblasti vnějších vztahů dojde také na diskusi k situaci v Íránu. Vláda ČR podporuje pokračování nezávislého vyšetřování vedeného Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Situace v Íránu by měla nadále zůstat klíčovou prioritou mezinárodního společenství. Ve věci příštího víceletého finančního rámce vezme vláda ČR na vědomí zprávu protokolu polského předsednictví, její projednávání se nicméně na Evropské radě neplánuje. Maximálně hodláme podporovat dánské předsednictví v úsilí o co nejvýraznější přesun při negociacích o finanční perspektivě, možnost dosáhnout dohody do konce roku 2012 bereme ale s rezervou.

Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení budoucího summitu, a já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Já vám také děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejdříve musíme určit k tomuto bodu zpravodaje. Navrhuji vám, aby se jím stal pan senátor Luděk Sefzig, předseda VEU. Pane senátore, nemáte námitky? Nemáte.

O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. Kdo souhlasí s návrhem na to, aby zpravodajem byl pan senátor Sefzig, prosím, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Návrh na určení zpravodaje byl schválen. Registrováno 48, kvorum bylo 25; 32 pro, proti nebyl nikdo.

Slovo má nyní předseda VEU pan senátor Luděk Sefzig. Prosím.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji opět za slovo. Pane místopředsedo, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, opět jsme vyslyšeli velice podrobnou zprávu o tom, co se tentokrát chystá na zítra a pozítří. Ač původně byl plánován tento summit jako jednodenní, je, myslím – vzhledem k obecné situaci nejenom v eurozóně, ale i v evropském integračním procesu – velice vhodné, že jednání bude dvoudenní. A nebude se odehrávat někdy o pracovní večeři v deset až v jednu nebo ve dvě hodiny v noci, jak se také často při jednodenních setkáních stává.

My všichni očekáváme, jaká bude definitivní zpráva stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, protože zatím není k dispozici. Ale určitě tam bude zcela zásadní zpráva, která v prvé řadě bude reagovat na vývoj v hospodářské situaci v eurozóně i mimo eurozónu. Z toho důvodu očekáváme, že budou probíhat jednání tzv. zaživa, kdy určitě budou zvažovány otázky, jakým způsobem a zda vůbec měnit primární právo. To je asi nejzásadnější, co v souvislosti se zajištěním stability eurozóny bude připadat v úvahu. Já sám, když jsem probíhal s kolegyněmi z evropského oddělení, kterých těch článků a kterých odstavců primárního práva se navrhované změny mohou dotýkat, tak jsme došli k závěru, že pravděpodobně bude využíván čl. 126 ze Smlouvy o fungování EU. S tím, že bude nejspíš měněn buďto Protokol 12 nebo 14. Protokol 12 hovoří o zajištění hospodářské stability, tedy fiskální stability. Protože se v poslední době nejvíce skloňují slova o vytvoření tzv. fiskální unie, lze předpokládat, že to budou právě tyto články. Může to být i čl. 14, který se vysloveně týká jenom euroskupiny. Ale domnívám se, že ta původní ambice bude větší. Přesto bych se velice držel toho, co nám pan ministr sdělil, že vláda bude přistupovat velice obezřetně ke změnám primárního práva. To si myslím, že by mělo vyhovovat i parlamentním komorám. Právě čl. 126 Smlouvy o fungování EU umožňuje, aby bylo použito toho tzv. zvláštního legislativního postupu po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou – by mohlo být přijato jednomyslné vhodné ustanovení, které by pak nahradilo Protokol buď č. 12 nebo čl. 14.

To znamená, že by byly obejity parlamenty, což já se domnívám, že by vůbec nebylo vhodné. Dokonce mám určité podezření, ač jsme tak původně nezamýšleli, že by mohly být obejity i naše jednací řády, euronovelou jednacích řádů – a z tohoto důvodu se domnívám, že by měly být využity všechny možné procesy, které umožňuje Lisabonská smlouva. Procesy jsou poměrně dobře popsané právě v článcích, které jsem zmínil. Je pravda, že se nejspíš rada nespokojí s tím, že by šlo o pouhá doporučení a že by trest v podobě neplnění doporučení byl vytvářen až sekundárně nejdříve uveřejněním na desce, portálu a později vymáháním sankcí, omezením přístupu ke kohezním fondům atd. atd.

Přesto si myslím, že přístup české vlády je správný, věnovat se více obezřetněji změnám primárního práva, protože např. balíček, který byl přijat během polského předsednictví, ten "europakt šesti opatření", tak jednoznačně vede k závaznosti udržování fiskální stability. To je, myslím, asi to nejdůležitější, co teď EU čeká.

Mně se líbí i postoj české vlády z toho důvodu, že vidím EU, toto soustátí jako vynikající soutěžní terén, a nikoliv věc, která by měla unifikovat jeden přístup k hospodářské politice. Protože budeme-li takto silně unifikovat jednotlivá hospodářství v jednotlivých členských státech, tak se zbavíme úžasného hřiště pro vytváření kvalitní hospodářské soutěže o co největší efektivitu spravování veřejných statků a nakonec i celého fungování hospodářství.

Proto je pro mě vyjádření Angely Merkelové a Sarkozyho spíše varováním před tím, abychom se nezbavili – jako EU – tohoto vynikajícího soutěžního prostředí, které velice urychlovalo v minulosti, v minulých desetiletích hospodářský rozvoj Evropy; a nebylo to jenom po druhé světové válce. Bylo to i později. Bylo to i po posledním rozšíření, jak jsme byli svědky, i my, kteří využili rozšíření i my, v ČR, kdy byl jednoznačně vidět výsledek výhra-výhra, win-win. Stoupala ekonomika nejenom ve SRN, v Rakousku. Ale stoupal ekonomický rozvoj i v nově přistoupivších zemích. Proto raději volme soutěž o co nejefektivnější věc a dodržování pravidel, která jsme si sami určili. Je pravda, že EU jen málo nařízení, která předtím vydala, pak záhy neporušila. Ale o to více bychom se měli snažit vlastní nařízení neporušovat.

Náš výbor navštívil v minulém týdnu Kosovo i Černou Horu. Mohu jen potvrdit slova pana ministra, že je skutečně zájem o to, aby byly zahájeny přístupové rozhovory s Černou Horou. Situace je tam nepodstatně lepší než v Kosovu, které ještě bude muset na silnější integrační proces možná několik měsíců, možná i málo let čekat. Černá Hora je připravena rozhovory zahájit.

Stejně tak náš výbor opakovaně podporuje i rozšíření kandidatury na Srbsko, především jako ocenění toho, co za poslední měsíce Srbsko ve své integrační snaze do EU dokázalo a udělalo, vůbec to pro ně nebylo jednoduché. O tom budeme hovořit zítra nebo pozítří v bloku pana ministra Kalouska, který bude zpravodajovat právě strategii rozšíření EU, tak o tom více hovořit nebudu.

Ještě bych se rád i zmínil o věci, která souvisí s návštěvou ministra pro evropské záležitosti Rumunska, který v doprovodu paní velvyslankyně navštívil včera Senát, kde jsme s ním měli možnost diskutovat na téma přistoupení do schengenského prostoru. A opět mohu za kolegy senátory podpořit pozici české vlády, aby – bude-li potvrzeno splněno všech informačních kritérií Schengenu v Rumunsku i v Bulharsku, a Rumunsko to již před několika měsíci splnilo a řádně o tom referovalo, řádně notifikovalo svá opatření – tak by neměl být kladen odpor, nyní už pouze ze strany Holandska, a Holandsko by mělo vystoupit z té blokace a měly by být otevřeny hranice schengenského prostoru pro tyto dvě naposledy přistoupivší země do EU.

Nebudu komentovat situaci v Iránu. Nebudu ani komentovat to, jakým způsobem bude jistě zmíněna oblast energetiky. Jenom připomenu, že energetika patří mezi typická evropská témata. I když energetický mix si vytváří každý stát sám, tak praxe ukazuje, že pokud se soustředí snaha, nejenom distribuce, ale i snaha o vyjednání s dodavateli energetických zdrojů třeba na úroveň Komise, nebo na úroveň Rady, kdy je pověřen jeden člen Rady, může to být i vysoká představitelka pro vnější akci, pro službu vnější akce paní baronka Ashtonová, takže dojde k vyjednání lepších podmínek. Naposledy to ukazuje příklad Polska, které si bilaterálně vyjednalo se svými ruskými dodavateli daleko horší podmínky, než později vyjednala Komise, a Polsko velice rádo přijalo lepší podmínky vyjednané Komisí. I to jsme opakovaně v Senátu zdůrazňovali, a ani tady nebyl rozpor s pozicí vlády.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych ten krátký komentář k podrobné zprávě pana ministra ukončil a opět mi dovolte, abych vás požádal – navrhuji hlasovat, abychom tento materiál, tuto zprávu vlády vzali na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane předsedo, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Není se k čemu vyjádřit, zbývá nám hlasovat o návrhu na usnesení, to je o návrhu vzít na vědomí zprávu, kterou přednesl pan ministr Pospíšil. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum je 25. Byl podán návrh, abychom zprávu, tedy informaci vlády o pozicích vlády na jednání EK ve dnech 8. až 9. – tedy zítra a pozítří vzali na vědomí. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování pořadové číslo 12 skončilo, ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 se 31 vyslovilo pro návrh vzít na vědomí, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji.

Pan předkladatel tady zůstává, protože dalším bodem našeho dnešního programu je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Azerbajdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsaná v Baku dne 17. května dne 2011

Tisk č. 165

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 165. V zastoupení předsedy vlády ho uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velmi stručně bych představil smlouvu, která byla uzavřena mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Potřeba této smlouvy je dána tím, že se posiluje spolupráce mezi Ázerbájdžánem s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a EU a tím se také posílí vztahy a bilaterální spolupráce s Českou republikou.

Lze tedy usuzovat, že do budoucna tato intenzivní bilaterální spolupráce bude spojena i s výměnou utajovaných informací. Sjednání smlouvy o ochraně utajovaných informací se tak v tomto kontextu jeví jako výhodné pro obě strany.

Česká republika je připravena spolupracovat s Ázerbájdžánem v bezpečnostní oblasti na úrovni ministerstev vnitra, například v úrovni policejních složek a obrany, sdílení zkušeností, podpora reforem a transformace vojsk.

Smlouva upravuje standardní instituty, které takovéto smluv upravující utajované informace v zásadě obsahují. Například rovnocennost stupně utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění, spolupráce mezi bezpečnostními úřady obou zemí, režim utajovaných smluv a režim návštěv vyžadujících přístup k utajovaným informacím. Smluvní strany se dohodly, že v rámci této smlouvy budou předávány jen utajované informace do stupně utajení tajné. Tato smlouva byla podepsána v Baku dne 17. května 2011 velvyslancem České republiky v Ázerbájdžánu a velvyslancem Ázerbájdžánu v České republice. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane ministře, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Konstatuji, že garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 165/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina. Toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Tento senátní tisk č. 165, kde se předkládá Parlamentu České republiky vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva, kterou nám zde vysvětlil pan ministr, tato smlouva byla podepsaná už 17. května 2011. Bylo to v Baku. Organizační výbor přisoudil našemu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost tento tisk 14. září 2011 a náš výbor tento tisk projednal 9. 11. 2011 a po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Dušana Navrátila, ředitele Národního bezpečnostního úřadu, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal náš výbor usnesení č. 146, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Tolik moje zpravodajská zpráva. Poprosím vás v rámci obecné rozpravy, pane předsedající, o mé krátké vyjádření. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Zcela určitě. Děkuji vám. Otevírám tedy obecnou rozpravu, přihlásil se do ní kolega Štětina, i když tak učinil ústně, ale to je v pořádku, samozřejmě, takže má slovo.

Senátor Jaromír Štětina:  Bylo to rychlejší, pane předsedající, než jsem stačil zmáčknout knoflík. Děkuji za slovo. Bezesporu je Ázerbájdžán tím nejdůležitějším strategickým partnerem ze všech tří jihokavkazských zemí východního partnerství. A to především co se týče energetických zdrojů, diverzifikace energetických zdrojů, o které především v naši spolupráci s Ázerbájdžánem jde.

Nezapomeňme, že z Ázerbájdžánu dnes vedou od Kaspického moře k Černému moři tři velmi důležité energovody. První je starý energovod, ropovod Baku–Tbilisi–Poti. Nedávno otevřený nový ropovod Baku–Tbilisi– Džejchan, ten je pro naši ekonomiku obzvlášť důležitý, protože z onoho ropovodu Baku–Tbilisi–Džejchan, který vede na jižní pobřeží Turecké republiky, jímž naše republika pokrývá 15 % vší spotřeby ropy, a to není málo. Další velmi důležitý energovod je plynovod Baku–Tbilisi–Erzurum, který již funguje a je velice důležitý pro Evropu v případě, že by se podařilo prosadit plynovod Nabucco z východního Turecka do Evropy, protože by byl již hotovou přirozenou zdrojnicí plynu pro tento plánovaný plynovod.

V celkové situaci, která nastala na jižním Kavkaze po okupaci části Gruzínské republiky ruskou 58 armádou v srpnu roku 2008, nesmíme zapomínat na to, že to byl právě terminál ropovodu Baku–Tbilisi–Poti, který obsadila armáda ruské federace, když vstoupila do Gruzie. Ona nevstoupila pouze do Jižní Osetie v ty srpnové dny. Celou řadu dní kontrolovala právě tento terminál, což svědčí o tom, že Ruská federace má v úmyslu kontrolovat tyto energovody. To jsou jedny z posledních energovodů, které vedou z východní části evropského kontinentu, resp. ještě z východnějších sibiřských částí k nám, které ještě nejsou kontrolovány Kremlem. Proto je tak strašně důležité, abychom zesilovali všechny vztahy s Ázerbájdžánskou republikou a s Gruzínskou republikou, které mimochodem mají dnes velmi přátelské styky mezi sebou a očekávají naši podporu. Proto já doporučuji, abychom ratifikovali tuto smlouvu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo. Rozpravu končím. Pan senátor Štětina se vyjádřil, pan navrhovatel – pan ministr Pospíšil se nebude vyjadřovat. Takže nám zbývá jedině hlasovat, a to o jediném návrhu, který byl podán. Ten návrh zní:

Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy – já to pak přečtu ještě po znělce celé.

Budeme hlasovat o návrhu:

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací podepsané v Baku dne 17. května 2011.

V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 25.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Návrh byl přijat. V hlasování pořadové číslo 13 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 vyslovilo pro 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli a také panu zpravodaji.

My otevřeme projednání dalšího bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsaná v Haagu dne 15. června 2011.

Tisk č. 171

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 171. Uvede ho opět ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který zastupuje předsedu vlády Petra Nečase. Máte slovo, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Děkuji pěkně, pane předsedající. Dámy a pánové, já velmi stručně uvedu tuto v zásadě technickou mezinárodní smlouvu, kterou máte k dispozici. Je to v zásadě Dohoda o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1. Předmětem této smlouvy je více méně otázka právního režimu takovéhoto speciálního objektu, který byl vybudován v prostoru terénního pracoviště Vyškov, divize VTÚO Brno, OP 026 Šternberk, státní podnik.

Je třeba ovšem v úvodu říci, že Česká republika ratifikovala Úmluvu o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, dále jen Úmluva, 6. března 1996 a plně zajistila její implementaci do českého právního řádu zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní ve znění pozdějších předpisů. Tato Úmluva opravňuje smluvní státy, aby v rámci svých výzkumných, zdravotnických, farmaceutických ochranných účelů vyráběly určitá daná množství látek seznamu 1. V případě tzv. objektu pro ochranné účely seznamu 1 vlastní souhrnná výroba nesmí převýšit 10 kg za rok. Podmínkou k zahájení výroby látek seznamu 1 je právě sjednání výše uvedené dohody. Tato dohoda – to jsem ještě zapomněl zdůraznit – mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických látek je stavěna právě na základě původního smluvního rámce, to je ona Úmluva z roku 1996. Proto jsem zde také Úmluvu takto zdůraznil.

Vyrobené látky seznamu 1 budou použity pro výcvik chemických specialistů Armády ČR, příslušníků armád NATO i dalších zahraničních armád a dále budou využity v oblasti výzkumu a vývoje prostředků detekce bojových chemických látek, prostředků individuální ochrany.

Předložený materiál je plně v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi českého právního řádu. Je v souladu také se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv, kterým je Česká republika vázána, a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním dohody svým usnesením č. 762 ze dne 27. října 2010. Dohoda byla schválena na jednání výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní dne 4. 5. 2011 a následně podepsána velvyslancem České republiky v Nizozemsku a stálým představitelem České republiky při Organizaci pro zákaz chemických zbraní panem Jaroslavem Horákem.

Dohoda byla již projednána na 14. schůzi zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR dne 12. října 2011 a na 14. schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR dne 9. listopadu 2011 a oběma výbory byla doporučena k ratifikaci.

Mám-li shrnout, pokud Česká republika jako člen mezinárodního společenství, která má právní vztahy vůči Organizaci pro zákaz chemických zbraní, chce vyrábět určité chemické látky, pak je nutné přijmout tuto dohodu tak, abychom splnili veškeré mezinárodní podmínky, které nám z naší účasti v mezinárodním společenství a v těchto organizacích ze smluv vyplývají.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane ministře, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 171/1. Zpravodajem výboru je opět pan Jiří Pospíšil, tentokrát pan senátor Jiří Pospíšil, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Je to v režii pánů Pospíšilů.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, řekl bych, že my nejsme, přestože jsme úplní jmenovci, vůbec příbuzní. Pan ministr nás tady v podstatě seznámil na mikrofon s tím, kdy byla schůze, která to byla schůze našeho výboru a jak dopadla. Takže já bych k tomu řekl, že náš výbor jednomyslně doporučil Senátu, aby vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Můžeme – a musíme – přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat po znělce.

Budeme hlasovat o návrhu výboru, který zní:

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Organizací pro zákaz chemických zbraní o inspekcích na místě v objektu pro ochranné účely seznamu 1, podepsané v Haagu dne 15. června 2011.

Konstatuji, že v jednacím sále je přítomno 51 senátorek, resp. senátorů, což znamená, že kvorum je 26. O návrhu, který jsem přečetl, dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 14 skončilo, přičemž z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 se pro vyslovilo 35, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

My využijeme přestávky mezi dvěma body a vyměníme se u stolku.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Dalším bodem k jednání je Zelená kniha – Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru – Zelená kniha a uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení. Materiály máte jako senátní tisk č. K 067/08 a K 67/08/01. (Nesouhlasná gesta z pléna.) Já se omlouvám, tady jsme přehodili tisky, všechno zpět.

Projednávat budeme tisk:

 

Výroční zpráva za rok 2010 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty.

Tisk EU č. K 068/08

Tento materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 068/08 a K 68/08/01. Prosím pana ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který už se netváří odmítavě, takže toto akceptuje a zastoupí předsedu vlády Petra Nečase.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Děkuji pěkně, paní předsedající, dámy a pánové, jen velmi stručně uvedu tuto výroční zprávu za rok 2010, která se zabývá analýzou vztahů EK s vnitrostátními parlamenty. Je třeba do úvodu naší debaty říci, že výroční zprávu o vztazích EK s vnitrostátními parlamenty předkládá Komise pravidelně již šestým rokem, přičemž tato zpráva za rok 2010 je první, která je souhrnným hodnocením ročního fungování nově nastaveného mechanismu kontroly subsidiarity zavedeného Lisabonskou smlouvou. Tento mechanismus rozšířil možnosti národních parlamentů, ovlivnit podobu legislativních a nelegislativních aktů EU.

Jak zpráva Komise i dosavadní projednávání v Senátu ukazuje, má tento nový komunikační nástroj mezi Komisí a národními parlamenty své klady i nedostatky. Je to také proto, že ne pro všechny národní parlamenty je evropská agenda prioritou a ne všechny plně využívají možností, které jim Lisabonská smlouva poskytla.

Vláda ČR proto velice oceňuje aktivní přístup Senátu k evropské agendě, který se projevuje i v komunikaci s Komisí. Zpráva Komise řadí Senát PČR s jeho 29 zaslanými stanovisky mezi nejaktivnější komory, to je třeba zde zdůraznit. Vedle portugalského parlamentu a italského senátu.

Prioritou vlády však i nadále zůstává úzká spolupráce s oběma komorami Parlamentu ČR, zejména jejich evropskými výbory a debata o vládou prosazovaných pozicích k jednotlivým unijním agendám, návrhům a dokumentům na národní úrovni v rámci této komunikace, kde my vnímáme jako mimořádně důležité komunikovat s oběma řekněme specializovanými tělesy obou komor Parlamentu.

Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení této výroční zprávy. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 068/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, a toho teď prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové.

Seznámím vás velice stručně spíše formou komentáře s tím, co výbor pro záležitosti EU projednal a k čemu přijal usnesení. My se každoročně zabýváme touto zprávou, která hodnotí vztah vnitrostátních národních parlamentů s komisí. Neděláme to proto, že tam často slýcháme na naši aktivitu pochvalná slova, naopak jedna odrážka našeho usnesení hovoří o tom, že nelze pouze hodnotit kvantitativní údaje počtu zaslaných politických stanovisek, protože, jak víte, tak Senát nenadužíval tu možnost zaslat to tzv. odůvodněné stanovisko při zjištění rozporu se subsidiaritou.

Naše usnesení se hlavně zabývá praktickou stránkou komunikace národních parlamentů s komisí, tedy tak, aby národní parlamenty se eventuálně inspirovaly tím, co děláme pravidelně my. Když pošleme komunikační dokument komisi, čekáme na odpověď komise, a pak zpravodaj, který připravoval usnesení a celou dobu zpravodajoval daný tisk, na závěr ještě hodnotí odpověď komise a finální stanovisko, které vyjednala vláda v komisi, a musíme říci, že touto vlastně kontrolou druhého řádu dokážeme jednak zjistit, jaká výtěžnost těch našich stanovisek v komisi je, protože ne vždy to závisí pouze na komisi, to závisí ještě na ostatních institucích včetně Evropského parlamentu. A pak je samozřejmě dobré zjistit, jaké vůbec má možnosti národní parlament, ať je to český Senát, a nebo jiné komory ve vztahu ke komunikaci, v komunikačním vztahu s komisí a ostatními evropskými institucemi.

Nám se toto vyplácí, protože v tom hodláme i pokračovat. Většinou zohledňujeme stanovisko dožádaných výborů prakticky na 99 %, to, co doporučí odborný výbor, evropský výbor přímo možná upraví jen formu, někdy doplní nějakou drobnost, která má spíš obecný charakter a není tak specifická, protože k té specifické věci se v dostatečné míře vyjadřují dožádané výbory.

Zároveň také upozorňujeme na rezervy, které při této komunikaci máme ne jako Senát, ale jako celé to těleso evropských výborů. Domníváme se, že KOZAK, tedy setkání předsedů evropských výborů, není zatím plně využit, a velice se obáváme toho, aby se KOZAK stal pouhým diskuzním fórem, a aby nekontroloval přijatelnost a odpovídající úroveň toho rozhodovacího procesu, tedy aby právě kontroloval subsidiaritu.

Subsidiaritu, tzn. určení úrovně rozhodování, abychom se neprolamovali tam, kam to není vhodné, nebo nepředávali pravomoci ukvapeně na vyšší úroveň. Nebo naopak, aby nám rozhodovací pravomoci evropská úroveň neodebírala.

S uspokojením jsme konstatovali, že se vyvinul velice dobře nástroj, komunikační nástroj našich stálých zástupců v Bruselu. A já se dokonce domnívám, že tento nástroj je efektivnější, než je výměna informací na té společné síti, která se jmenuje ALTEX. ALTEX má značné rezervy, mj. i v dostupnosti pracovních jazyků, i na to naše usnesení upozorňuje. To usnesení máte k dispozici, posledním bodem tohoto usnesení je, že upřednostňujeme – u těch komunikačních dokumentů bychom upřednostnili, kdyby komise nám odpověděla, klidně opožděně, i po lhůtě k odpovědi vhodné, ale aby zhodnotila všechny odpovědi, které dostala od národních parlamentů.

Naše usnesení je velmi pracovní, je takové praktické, není politické, jedná se spíš o proceduru a věnuje se proceduře toho, jak zdokonalit komunikaci mezi komisí a mezi vnitrostátními parlamenty.

Já si dovolím vás požádat, abyste toto doporučené usnesení, tedy tisk K 068/08/02, abyste ho přijali ve svém hlasování, abyste se s ním ztotožnili, abychom je mohli komisi i kolegům v národních komorách odeslat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, posaďte se prosím také ke stolku zpravodajů, kde můžete zaznamenávat případné další návrhy k tomuto tisku. A otevírám rozpravu. Ptám se, jestli někdo má zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Pan senátor Juránek, prosím, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající. Já mám ještě jednu takovou připomínku. Já sleduji, že tady hlavní téma, které se omílalo, aspoň v tom materiálu, co jsem si přečetl, byla subsidiarita. A já bych byl velmi rád, abychom si řekli, že subsidiarita u nás nefunguje, a že se to projeví právě při schvalování rozpočtu. A že se to kolikrát projevuje v rámci legislativního procesu tím, že tam není uvedeno, jakým způsobem zatíží rozhodnutí, jakékoli rozhodnutí, které je přijímáno parlamentem, následně oběma dvěma komorami, tak jaký to má dopad na jednotlivé kraje a jednotlivé obce.

Já bych byl docela rád, kdybyste v rámci toho se tím ještě zabývali. A v okamžiku, kdy je možné tuto záležitost napravit – mně ani tak nejde o to, diskutovat vůči Evropskému parlamentu, ale abychom se tady tuto záležitost pokusili napravit v tom vztahu mezi vládou a kraji a mezi vládou a obcemi. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v této rozpravě? Zdá se, že nikoli, takže ji končím. Táži se pana navrhovatele, zda chce reagovat? Pane navrhovateli? Ne. Takže pan zpravodaj.

Senátor Luděk Sefzig:  Ano, velice stručně zareaguji na upozornění kolegy Juránka, které je naprosto oprávněné, a protože skutečně není jenom hladina národní státy – EU, ale jsou i nižší, to znamená stát s regiony, region versus města, města versus rodiny a rodiny versus jednotlivec. Těch úrovní rozhodovacích procedur je mnoho. Já si vzpomínám, že jsem byl velice často zván do Lombardie, kde právě probíhaly diskuze o subsidiaritě právě té regionální a státní úrovně, a aby byly vidět, aby byly i řečeny zkušenosti z té úrovně o stupeň nižší, tak mě často pozvali do Milána, byly to vždycky velice zajímavé diskuze, přesně to mi teď připomněl pan kolega. A je dobře, že takové upozornění tady padlo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane zpravodaji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Sefzig, a jak je uvedeno v senátním tisku K 68/08/02. Já spustím znělku.

V sále je v tuto chvíli přítomno 55 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 28.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu výboru, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 15 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 40, proti 0. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i zpravodaji.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu jednání, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tisk č. 231

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 231, a uvede ho opět ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Vážená paní předsedající, dámy a pánové.

Téma, které je justiční. Je to novela zákona, kterým se mění zákon 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Dovolte mi stručně uvést tuto vládní novelu, která byla přijata Poslaneckou sněmovnou.

Chci říci, že v tomto návrhu vláda reaguje na praktické problémy, které se ukazují a ukázaly v Čechách při aplikaci právní úpravy z roku 1994, která zavedla do českého právního systému rozhodčí řízení, jako jednu z možností, jakým způsobem řešit alternativně spory, aniž by je řešil soud. To znamená neřešil je skrze moc soudní, ale skrze řekněme neformálního rozhodce.

Je třeba říci, že většina zemí EU zná ve svých právních řádech rozhodčí řízení. Je to věc, která ve funkčních právních státech je věcí velmi pozitivní, protože umožňuje rychle a neformálně řešit celou řadu sporů, např. sporů spotřebitelských. Problémem je, když tato řekněme zákonem méně upravená, méně jaksi svázaná forma řešení sporů je zneužita. Díky, že je postaveno na principu neformálnosti, tak případné zneužití samozřejmě je možné, na rozdíl od řešení sporů soudní cestou, kdy o sporu rozhoduje soud jako státní orgán, jako orgán veřejné moci.

My se proto snažíme na problémy, které se v praxi ukázaly, reagovat tak, že chceme zachovat rozhodčí řízení, protože jeho pozitiva jsou jednoznačná, je to řešení celých řekněme typů sporných kauz velmi rychlým způsobem. Ale na druhou stranu chceme odstranit problémy, které praxe přináší. Nesouhlasíme proto se stanoviskem některých, zvláště na úrovni PS opozičních stran, které přímo navrhovaly zrušit rozhodčí řízení, např. pro spotřebitelské smlouvy.

Důsledkem zrušení rozhodčího řízení by totiž bylo to, že by české soudy řešily o několik desítek tisíc kauz ročně více. V konečném důsledku by tedy poplatník musel vynaložit více peněz na českou justici, a nebo by to vedlo k prodloužení délky již tak velmi dlouhých soudních řízení.

Proto tedy před vámi je návrh, který zachovává rozhodčí řízení, ale snaží se nastavit jasná transparentní pravidla, která by měla zamezit tomu, aby rozhodčí řízení bylo zneužíváno. To zneužití my jaksi diagnostikujeme, nebo ty případy se objevují zvláště na úseku spotřebitelských smluv, kdy jedna ze stran je znalá práva, je profesionální, zatímco druhá strana, ten spotřebitel, často smlouvu uzavírá, aniž by se důkladně seznámila s tím, co je obsahem smlouvy.

Pak jsou uzavírány spotřebitelské smlouvy, které kdesi dole na konci drobným písmem stanovují, že spory z takovéto smlouvy nebude řešit klasický soud, ale bude je právě řešit tak nějaký rozhodce. Těmto řekněme částem smluv říkáme takzvané rozhodčí doložky. Často se nám v praxi stává, že občané jsou překvapeni, že podepsali smlouvu, která má být řešena rozhodcem, nebo spory z té smlouvy mají být řešeny rozhodcem, nikoli klasickým soudem.

Proto také jedno z opatření, které vládní návrh přináší, je to, že rozhodčí doložka bude muset být na samostatném papíru přiložena ke spotřebitelské nebo jiné smlouvě, tak aby občan přesně a jasně viděl, že se jedná o věc, která nesouvisí se samotným obsahem smlouvy, že souvisí s řešením případných sporů vzniklých na základě smlouvy. Spotřebitelská rozhodčí doložka se také bude samostatně podepisovat.

Návrh zákona přináší celou řadu prvků, které budou chránit občana v případných rozhodčích řízeních. A která hlavně přinášejí transparentní pravidla pro rozhodčí řízení. Stanovujeme celou řadu povinností pro rozhodce jako takové. Do zákona dáváme povinnost vysokoškolského vzdělání pro rozhodce. Rozhodce bude muset být zapsán - a to právnického vzdělání – rozhodce bude muset být zapsán do seznamu rozhodců, který povede ministerstvo spravedlnosti. To znamená každý, kdo chce být rozhodcem, musí být takto zapsán do seznamu rozhodců a splňovat zákonné podmínky.

Co je důležité, jsou dále stanoveny podmínky typu bezúhonnosti, atd. Já osobně za velmi důležité považuji to, že do zákona nově byla stanovena pravidla pro přezkoumání rozhodčího nálezu. Pokud se ukáže, že rozhodčí nález je v rozporu např. se spotřebitelským právem, protože se to týká spotřebitelských smluv, pak bude možné, aby přezkum učinil nezávislý soud. To znamená podpis rozhodčí doložky, respektive přijetí rozhodčího řízení jako způsobu řešení sporu, nevylučuje následnou možnost soudní moci, aby věc přezkoumala. To se domnívám, že je mimořádné důležité z pohledu ochrany práv spotřebitele nebo obecně občana, který uzavírá určitý typ smluv, nemá pak nastoupit rozhodčí řízení.

Dámy a pánové, já ty věci dál nebudu zdržovat. Nicméně konstatuji, že tento návrh zákona je velmi dlouho diskutovaným kompromisem mezi jednotlivými politickými stranami, mezi experty na rozhodčí řízení a mezi různými spotřebitelskými svazy, které chrání práva spotřebitele. Jedná se podle mě o dobrou a vyváženou novelu, která má zachovat rozhodčí řízení jako jeden ze způsobů rychlého a méně formálního řešení sporů. A na druhé straně má výrazně snížit, nebo dokonce úplně eliminovat možnosti zneužití tohoto institutu vůči té méně informované, dá se říci slabší straně, která uzavírá určitou smlouvu.

Dámy a pánové, tolik tedy vyjádření k tomuto návrhu. Co se týče návrhu vašeho příslušného výboru, k tomu se ještě případně vyjádřím v rozpravě, ale alespoň k jedné věci se vyjádřím. Váš příslušný ústavně-právní výbor navrhuje, aby rozhodci skládali povinné zkoušky. My jsme k tomuto také diskutovali na půdě Poslanecké sněmovny, nakonec jsme se k tomuto nepřiklonili, protože se domníváme, že by s neměla z rozhodců vykonávat, vytvářet právnická profese, která bude mít obdobná pravidla, jako mají např. advokáti nebo jiné právnické profese, že tam je třeba určitý prvek ochrany a formalismu. Nicméně určitá forma neformálnosti by zde měla být zachována.

To je důvod, proč máme určité problémy s tím, že by se vykonávaly určité zkoušky a že by to mělo realizovat ministerstvo spravedlnosti. Nicméně to pro nás zase není nic fatálního. Co když případně projde, že bychom s tím sekularizovat nedokázali fungovat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 231/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miloš Malý, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miloš Malý:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Ústavně-právní výbor se tímto materiálem zabýval na své 30. schůzi, konané 30. listopadu 2011, a přijal usnesení pod číslem 143, s kterým vás na konci své zpravodajské zprávy seznámím.

Pan ministr vás velmi podrobně seznámil s materiálem a s důvody, proč byla tato změna tohoto zákonu provedena. Je to jeden z mála zákonů, který má teprve první změnu po dlouhé době své existence. Doplnil bych ještě, co tento zákon obsahuje. Jsou to zvláštní požadavky na rozhodčí doložku, která musí být uzavírána samostatně. Pak je tam poučovací povinnost podnikatele o jejích důsledcích a stanovení dalších judikaturních náležitostí tohoto smluvního ujednání. Přísnější kritéria na osobu rozhodce, než je u rozhodců pro běžné obchodní spory, a to je stanovení požadavků vysokoškolského právnického vzdělání, zvláštní informační povinnost rozhodce spočívající v jeho povinnosti před zahájením sporu stranám sdělit, zda v posledních třech letech rozhodoval ve sporu, jehož účastníkem byla některá ze sporných stran v nějakém řízení.

Oprávnění vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodců či rozhodčího soudu rozhodovat daný spor spočívající v neexistenci, neplatnosti či zániku rozhodčí smlouvy kdykoli během řízení.

Stanovení odůvodnění rozhodčího nálezu – dříve nálezy nemusely být nějak odůvodňovány – a poučení podat u soudu návrh na jeho zrušení jako obligatorních náležitostí rozhodčího nálezu.

Povinnost rozhodců řídit se ve spotřebitelských sporech vždy právními předpisy na ochranu spotřebitele. Toto jsou takové fatální nedostatky, které některé nálezy obsahovaly.

Zavedení možnosti věcného přezkumu rozhodčích nálezů vydaných ve spotřebitelských sporech, a to z hlediska rozporu s předpisy na ochranu spotřebitele anebo zjevného rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem.

Zavedení dalšího důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu soudem, kterým je skutečnost, že rozhodčí smlouva neobsahovala všechny náležitosti stanovené zákonem. Tzn. obligatorní náležitosti.

Dále povinnost soudu přezkoumat i bez návrhu, zda v případě podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu spotřebitelem nejsou dány důvody pro odložení jeho vykonatelnosti. A aby byl chráněn spotřebitel.

Rozšíření důvodů pro podání návrhu na zastavení řízení výkonu rozhodčího nálezu.

Další změnou je rozšíření rozhodčího řízení, které se může použít i v řízeních, kdy se jedná např. o zákonu o elektronických komunikacích. Legislativní proces, ten vládní návrh novely, který byl PS předložen 25. května 2011, první čtení návrhu proběhlo na 19. schůzi PS 17. června. Návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru. Ústavně-právní výbor se zákonnou předlohou zabýval na svých 2 schůzích, a to 13. září a 13. října. Přijal usnesení, jímž doporučil PS vládní návrh novely zákona o rozhodčím řízení schválit ve znění změn a doplňků obsažených v usnesení ústavně-právního výboru.

Druhé čtení předmětného tisku proběhlo na 25. schůzi PS dne 25. října 2011, a kromě pozměňovacího návrhu předloženého ústavně-právním výborem, byly při něm přednesené třemi poslanci další pozměňovací návrhy.

Ve třetím čtení zákonné předlohy, které se uskutečnilo na 30. schůzi PS dne 9. listopadu, pak byla tato zákonná předloha schválena. Celkem drtivě přijata 134 hlasy ze 141 přítomných poslanců.

Vždy se zabývám tím, zda pozměňovací návrh nebo zákon má nějaký dopad na rozpočet státu. Tento zákon, nebo tato změna zákona nemá žádný dopad do rozpočtu, spíš tam budou mírné příjmy z poplatků. Dopad do rozpočtu obcí taktéž je nulový.

Navrhli jsme v ústavně-právním výboru některé drobné změny, a to právě s ohledem na ještě větší zajištění bezpečnosti a odbornosti, která by měla být v těchto řízeních vedena. Pan ministr správně řekl, že je tam vždycky jedna strana, která je slabší, a to je spotřebitel. Proto by i rozhodce měl být kvalifikovaný. A vycházíme z toho, že je podle počtu nároku je nedostatečné, že je to jenom právník. Protože právník může být specialista třeba na určitý druh práva, a nemusí se obecně vyznat ve všech předpisech, které nezbytně jsou nutné pro rozhodování v těchto mnohdy komplikovaných věcech.

Proto jsme doporučili, aby byla v rámci pozměňovacích návrhů zavedena zkouška rozhodce. A samozřejmě vycházíme z toho, že tato zkouška může být nahrazena i jinými zkouškami, které už jsou vykonané na úrovni advokáta, případně odborná justiční zkouška, přičemž tyto zkoušky považujeme za velmi vhodné a velmi kvalifikované a kvalitní na to, aby osoba mohla být rozhodcem. Protože jistě advokát je dostatečně znalý práva na to, aby v těchto mnohdy komplikovaných sporech kvalifikovaně rozhodl. V tomto bodě se trošku rozcházíme s názorem ministerstva, ale znovu říkáme, že zde se vždycky nachází jedna strana, která je v postavení slabším.

Rozhodce by měl být minimálně zkoušen. A měla by to být instituce, ve kterou má každý spotřebitel důvěru, a která má certifikát určité pravosti, kvalifikovanosti a odpovědnosti.

Zatím děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, posaďte se prosím ke stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje. A teď se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího návrhu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Zdá se, že takový návrh tady není, takže otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Pan senátor Malý.

Senátor Miloš Malý:  V rámci obecné rozpravy bych požádal zde přítomné senátory, aby umožnili propustit tento návrh zákona do druhého čtení, abychom mohli uplatnit pozměňovací návrhy k tomuto zákonu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Zdá se, že nikoli, takže nepadl ani návrh schválit, ani zamítnout. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k názoru pana zpravodaje? Nechce. Pan zpravodaj svůj názor už řekl. Takže vzhledem k tomu, že nepadl ani návrh schválit, ani zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Malý, opět.

Senátor Miloš Malý:  Děkuji. A v rámci podrobné rozpravy bych odkázal na usnesení našeho ústavně-právního výboru, ve kterém ústavně-právní výbor doporučil Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určil zpravodajem výboru pro projednání této schůze senátora Miloše Malého, a protože máte v příloze pozměňovací návrhy, tak podle jednacího řádu je nemusíme načítat. Takže odkázal bych tady na to a požádal bych o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, jestli ještě někdo do podrobné rozpravy? Zdá se, že nikoliv. Takže končím podrobnou rozpravu a ptám se v tuto chvíli pana ministra, zda se chce vyjádřit? Ani nám nesdělí svůj názor na předložený pozměňovací návrh?

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Já jsem, paní předsedající, již vyjádřil svoje stanovisko v obecné rozpravě. Nicméně na vaši výzvu zareaguji, že to zopakuji. Nepodporujeme jako ministerstvo pozměňovací návrhy načtené v ústavně-právním výboru. A to z toho důvodu, že se nedomníváme, že má dojít k úplnému formalizování postavení rozhodce, tzn. že by měl skládat zkoušku. Podle našeho názoru stačí posílení zákonných podmínek. Tzn. že musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a posílení transparentnosti. Stačí to, že musí být uveřejněn ve veřejném seznamu. Vzhledem k tomu, že rozhodci jako takoví nevykonávají pouze činnost ze spotřebitelských smluv, pokrývají mimořádně širokou agentu, nedovedu si ani prakticky představit, jak by se takováto zkouška realizovala, na jakou oblast správy by se zaměřila, jak by mohla být vykonávána?

Opravdu si tedy myslíme, že pro posílení transparentnosti a ochrany spotřebitele, ale zachováním principu jisté neformálnosti rozhodčího řízení, na rozdíl od klasického soudce v soudním systému, se domnívám, že ta zkouška je zbytečná, protože ta zkouška by musela vypadat asi jako kvazi soudní zkouška a pak by se více méně začal pomalinku stírat rozdíl mezi postavením soudce a postavením takovéhoto rozhodce. K tomu bychom mohli ad absurdum dojít i tím způsobem, že bychom měli garantovat nějakou zákonnou či dokonce ústavní nezávislost rozhodce a takto postupně opravdu přibližovat rozhodce soudci. Ale to je podle mého názoru teoreticky chybný koncept.

To je důvod, proč ministerstvo dává k tomu negativní stanovisko. Nicméně pokud přesto tento návrh bude přijat, my to budeme respektovat. Je to spíše, řekněme, o pohledu na to, jak hodně má být postavení rozhodce formalizováno nebo kde má jít ta jistá forma neformálnosti, která je charakteristickým znakem rozhodčího řízení. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli za podrobné zdůvodnění vašeho názoru.

A v tuto chvíli může reagovat pan garanční zpravodaj, a zejména nás seznámit s postupem hlasování.

Senátor Miloš Malý:  Moc se omlouvám, že je to v podstatě jakoby replika na repliku. Ale díky tomu, že rozhodci, speciálně v těchto sporech v souvislosti se spotřebitelskými úvěry, si nadělali velmi špatné jméno, tak jenom to, že někdo je právník, ještě neříká, že bude dobrým rozhodcem, že vůbec bude znát předpisy na ochranu spotřebitele, jak pan ministr před malou chvílí sdělil, že to je jeden z požadavků, který by měli dodržovat. A je hrůza, když zjišťujeme, že by měli vůbec vědět o tom, že nemohou rozhodovat v rozporu s platnými právními předpisy. A je to opravdu jednání, kdy osoby, které stojí proti sobě, mají jedna slabší postavení, jedna silnější, a mají mít důvěru k tomuto orgánu, který de facto je na základě zákona zřízen.

Proto je stanovisko našeho ústavně-právního senátního výboru takové, jaké je. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Pane zpravodaji, ještě poprosím, abyste nám řekl, jakým způsobem se bude hlasovat.

Senátor Miloš Malý:  Můžeme hlasovat en bloc, protože pozměňovací návrh je celkem jednoduchý a souvisí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum je 28. Názory jak navrhovatele, tak zpravodaje jsme slyšeli. Hlasujeme tedy o pozměňovacím návrhu výboru en bloc.

Zahajuji hlasování. Kdo s pozměňovacím návrhem souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto pozměňovacímu návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 16 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 30, proti bylo 8. Pozměňovací návrh byl tedy přijat.

Další pozměňovací návrh nemáme. Přistoupíme tedy k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, abychom vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 17 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 32, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 75 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jím byl senátor Miloš Malý a prosím o návrh na dalšího senátora. (Z pléna navržen senátor Jiří Dienstbier.)Dále je tedy navržen pan senátor Jiří Dienstbier. Zároveň se obou ptám, zda souhlasí. Je tomu tak, takže přistoupíme k hlasování o pověření.

V sále je opět přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pověřením, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 18 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

A nyní je na pořadu ten bod, který jsem omylem ohlásila už dříve. Je to bod

 

Zelená kniha Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru - Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení

Tisk EU č. K 067/08

Materiály máte jako senátní tisky č. K 067/08 a K 067/08/01. Prosím pana ministra Jiřího Pospíšila, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Vážená paní předsedající, dámy a pánové, materiály bohužel u sebe nemám, pokusím se proto materiály velmi stručně odůvodnit. Na základě znalostí této problematiky chci obecně říci, že Evropská unie velmi výrazně věnuje pozornost snaze vytvářet jednotný evropský právní prostor v oblasti řekněme trestního práva, a to jak trestního práva hmotného, kde, jak víte, jsme často svědky změn a úprav v různých rámcových rozhodnutích, která nám přinášejí permanentní snahu upravovat skutkové podstaty v určitých oblastech společenských vztahů. Víte možná, že minulý týden vstoupila v účinnost další novela trestního zákona, přijatá právě na základě popudu Evropské unie. A tato novela výrazně zpřísňuje postih pedofilie.

To je ta oblast řekněme trestního práva hmotného, kdy několikrát do roka novelizujeme trestní zákoník a přijímáme, řekněme implementujeme evropské trestní právo hmotné do našeho právního systému.

Druhou rovinou je pak trestní právo procesní, kterého se také týká předložený materiál.

Musím říci, že trestní právo procesní vyvolává na evropské úrovni více otazníků a více debat. Je zcela zjevné na úrovni Evropské komise, že je zde velká ambice a velká snaha pokusit se sladit určité instrumenty trestního práva procesního a tím posílit efektivitu boje proti trestné činnosti a posílit spolupráci mezi jednotlivými justičními orgány jednotlivých členských států EU.

Na jedné straně se podle mého názoru jedná o chvályhodnou snahu, protože vytváření jednotného právního prostoru na území EU má svůj význam při efektivnějším postihu trestné činnosti, zvláště té závažnější trestné činnosti. Na druhé straně je třeba přistupovat k tomuto velmi racionálně a vnímat, že rychlost a tempo přijímání některých rámcových rozhodnutí, která mají vést ke sjednocení některých instrumentů trestního procesního práva, vede k tomu, že ne vždy jednotlivé členské státy dobře implementují tato rámcová rozhodnutí a tato implementovaná ustanovení jednotlivých národních právních řádů pak ne vždy v praxi dobře fungují.

Je třeba si uvědomit, že zkrátka je velký rozdíl v úpravě jednotlivých instrumentů v jednotlivých národních státech, ale že je zde také výrazná rozdílná kvalita výkonu jednotlivých justičních systémů a na to navazujících vězeňských systémů. Zkrátka a dobře, toto jsou důležité fenomény, které bychom si měli uvědomit.

To je také důvod, proč Česká republika přistupovala vždy rezervovaně ke snahám komplexně upravit určité oblasti trestního práva procesního na evropské úrovni. Ostatně patřili jsme k zemím, které v roce 2007 zablokovaly snahu o komplexní úpravu. Jsme příznivci úpravy jednotlivých instrumentů, pokud se jednoznačně ukáže, že mají přidanou hodnotu v rámci boje proti trestné činnosti. V praxi se také ukazuje, že některé instrumenty jsou efektivní a přinášejí posun proti trestné činnosti, například evropský zatýkací rozkaz či rámcové rozhodnutí o předávání vězňů. Ale jsou pak instrumenty, které v praxi jsou buď aplikovány velmi rozdílně anebo jaksi konkrétní výsledky ještě nepřinášejí. Mám na mysli například věci související s alternativními sankcemi a jejich vzájemným uznáváním. A protože spolupráce mezi justičními orgány v oblasti trestního práva je postavena na zásadě vzájemného uznávání, to znamená vzájemné důvěry mezi jednotlivými členskými státy, musíme opravdu, jak jsem již řekl, přistupovat velmi obezřetně a mít vždycky velmi dobře zdůvodněno, proč chceme rozšiřovat prostor unifikace jednotlivých instrumentů trestního práva procesního.

To je jaksi předznamenání pozice vlády k materiálu, který projednáváme. Materiál, který projednáváme, v zásadě Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení, se více méně týká otázek vazeb, vazebního řízení, případně jiných instrumentů, které vedou k zadržení osoby a které v určitých případech alternativně mohou nahradit vazbu.

V materiálu je zcela zřejmé, že EU se bude chtít i v této oblasti pokusit vytvořit jakýsi dokument, jakési rámcové rozhodnutí, které by mělo vést k určitým unifikačním tendencím.

Materiál, který byl rozdán a který jste, předpokládám, studovali, je bohužel velmi obecný a neumožňuje se nám více seznámit s myšlenkami a úvahami, kterými chtějí evropské orgány v této oblasti jít, resp. Evropská komise.

My si osobně myslíme, že má svou úvahu a racio bavit se o jistých unifikačních tendencích na úseku vazebního řízení. Jistý minimální standard v oblasti délky vazeb jednotlivých členských států EU a jistý unifikační standard v oblasti důvodů, pro které může být na někoho uvalena vazba, má svůj smysl, aspoň tak to já osobně vnímám. Je otázka, nakolik se nám na evropské úrovni podaří kompromis v této oblasti najít, aniž by to byl kompromis, který bude "rozbředlý" a nebude přinášet větší procesní standard a větší procesní ochranu jednotlivým účastníkům, než mají jednotlivé národní právní úpravy.

To je také velký problém, že často kompromisní výsledek přináší menší procesní ochranu, než jednotlivé národní režimy.

Naše stanovisko je tedy takové, že vláda přistupuje k problému uvedenému v materiálu obezřetně, vnímá jako důležité vést debatu na evropské úrovni o vazbách, například, jak jsem již řekl, o délkách vazeb, kde by jisté sladění mezi národními právními úpravami mělo svůj smysl, a také pak jisté sladění důvodů, pro které je možno na někoho uvalit vazbu. Domníváme se, že to je předmětem důležitým a je dobré o tomto vést debatu.

Tolik tedy stručná pozice vlády, která, jak jsem řekl, je konzervativní, je opatrná, protože trestní právo procesní se jen obtížně slaďuje. Na druhou stranu v individuální rovině konkrétního instrumentu, v tomto případě vazeb, se domníváme, že se můžeme velmi vážně bavit o tom, že určitá forma unifikace v těchto dvou rovinách u vazeb, délka a důvody, by mohla případně nastat.

Materiál se také velmi obecně dotýká vězeňství. Naše stanovisko k tomuto více méně zde žádné výraznější není, protože zde nejsou kladeny výraznější dotazy ze strany Evropské komise.

Obecně lze říci, že v případě, že by docházelo k unifikaci předpisů na úseku vězeňství v oblasti EU, pak to pro mnohé členské státy může znamenat výraznou ekonomickou zátěž, protože zde se právě projeví to, že rozdílná kvalita a výkon vězeňství je dána také bohatstvím jednotlivých členských států EU, a zkrátka a dobře, kdyby určité podmínky pro vězeňství nebo pro výkon trestu odnětí svobody byly jaksi vynutitelné, měly normativní charakter a zavazovaly by členské státy, pak by to opravdu mohlo mít pro některé členské státy nedozírné následky. Mám na mysli to, kdyby třeba EU šla směrem, že budou stanoveny závazné normativní limity, například metry čtvereční, které mají být garantovány tomu kterému vězni, pak by to samozřejmě mělo výrazný ekonomický dopad.

Vždycky je třeba vnímat i tuto druhou stránku některých změn v oblasti trestního práva procesního, že mohou mít i výrazné ekonomické dopady pro jednotlivé národní členské státy. O tomto se také vedla debata, když jsme debatovali na úrovni Rady ministrů o sjednocení práv objetí trestných činů, což je podle mne záslužná dobrá věc. Je třeba si uvědomit, že garantování širokého katalogu procesních práv bude mít i konkrétní materiální náklady. Například budou-li garantována určitá práva v oblasti tlumočení nebo právního zástupce ex offo, bude muset to někdo zaplatit. To je také důležitý aspekt, který zde chci zmínit. Vedle efektivity jsou to i ekonomické dopady té které případné právní úpravy obsažené v rámcovém rozhodnutí.

Dámy a pánové, tolik tedy stručné představení materiálu ze strany vlády.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane předkladateli, a prosím, posaďte se znovu ke stolku zpravodajů.

Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 067/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti EU projednal tento materiál na své 20. schůzi konané dne 30. listopadu 2011 a vypracoval doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR.

Nejdřív nutno obecně poznamenat, že trestním soudnictvím byla snaha, tuším, že v roce 2004, výrazně harmonizovat v rámci EU celou tuto oblast, ale pro velký odpor státu se tomu tak nestalo. A proto Evropská unie v posledních letech předkládá vždycky dílčí návrhy, a toto je jeden z těchto dílčích návrhů.

Dotázaným výborem byl ústavně-právní výbor. My jsme přijali jeho usnesení, které jsme ještě navíc obohatili o bod I. 3., tak jak to máte ve svých materiálech.

Dovolím si nyní toto doporučení přečíst:

Senát Parlamentu České republiky

I. 1. seznámil se s otázkami vznesenými v Zelené knize k problematice vězeňství a vazby;

2. domnívá se,že Zelená kniha má příliš obecný charakter, zejména pokud jde o možnosti dalšího postupu, tudíž je obtížné na jejím základě vést substantivní debatu o případné přidané hodnotě jednotné evropské úpravy;

3. je toho názoru, že Zelená kniha byla vydána předčasně, neboť některé evropské nástroje, které byly v nedávné době přijaty, ještě nebyly v členských státech plně implementovány;

II.

1. žádá proto, aby v případě předložení legislativního návrhu Evropskou komisí byla dostatečně zdůvodněna přidaná hodnota úpravy na evropské úrovni;

2. považuje za vhodné, aby se případné legislativní návrhy v této oblasti soustředily primárně na otázky, které bezprostředně souvisejí s trestním řízením, jako je přezkum vazebních důvodů či maximální doba délky vazby, nikoliv na stanovování minimálních podmínek ve vazbě či při výkonu trestu odnětí svobody;

3. je toho názoru, že Česká republika v nedávné době udělala pokrok (např. v oblasti alternativních trestů, trestního řízení, včetně vazebního) a její legislativní úprava oblastí pokrytých Zelenou knihou je na vysoké úrovni;

III.

1. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o navazujících iniciativách;

2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje.

Tisk projednal také ústavně-právní výbor. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Miroslava Antla, zda chce vystoupit? Chce, prosím.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji panu garančnímu zpravodaji, že vlastně už přednesl to, že jsme projednali předmětný senátní tisk a hlavně, že jsme doporučili vyjádření nejen tedy vzít na vědomí, ale mít k tomu i konkrétní připomínky.

A já jenom považuji za nutné připomenout to, co tady pan ministr již zdůraznil a zrovna tak pan zpravodaj senátor Tomáš Grulich, že Česká republika v některých záležitostech v podstatě je napřed a má ve svých trestních kodexech už uzákoněno něco, co nám je dáváno, abychom přijali. Vy všichni si vzpomínáte na střední novelu trestního řádu, kde vlastně se specifikuje a precizuje vazební trestní řízení. V tuto chvíli jsem tedy chtěl jen potvrdit slova, která tady zazněla, že skutečně Česká republika v tomhle má chvályhodný pokrok, a proto jsme si vymínili nějaká doporučení, žádosti, domněnky a měli jsme k tomu připomínky. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu. Ptám se, zda má někdo zájem vystoupit v rozpravě. Zdá se, že nikoliv. Pan předkladatel nemá se k čemu vyjadřovat, ale přesto se hlásí o slovo, tak prosím.

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil:  Dovolte ještě jednu větu pro úplnost informací.

Česká republika měla problémy s vazbami v rovině počet vazeb na počet obyvatel, kde jsme byli na dvojnásobku proti standardním zemím západní Evropy. V posledních pěti letech výrazně klesl počet vazeb na polovinu, oproti situaci před řekněme deseti lety a dneska opravdu počet vazeb je srovnatelný s jinými "starými" zeměmi EU. Vazby jsou tedy u nás využívány stejně často jako ve státech, kde k budování demokratického právního státu přistoupili dříve než u nás.

Problém vazeb u nás – a to je poslední poznámka, když se o tom takhle komplexně bavíme – je v oblasti materiální, to znamená, v jakém stavu vazby jsou, ale to už není instrument právní, to je otázka ekonomických možností této společnosti a tohoto státu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane předkladateli. Pan garanční zpravodaj se nemá k čemu vyjádřit. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Tomáš Grulich a jak je uvedeno v senátním tisku č. K 067/08/02. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo a konstatuji, že v hlasování pořadové č. 19 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych navrhla doplnění dnešního pořadu schůze Senátu. Navrhuji, abychom jako dnešní dva poslední body projednali senátní tisk č. 234, předkládaný poslancem Walterem Bartošem, který je přítomen, a dále senátní tisk č. 245, což jsou Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2012.

Svolám senátorky a senátory k tomuto hlasování. Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, kvorum je 28.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí se zařazením těchto dvou bodů, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo schválením. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 20 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo.

Můžeme tedy projednávat tyto dva body ještě dnes. Děkuji. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.)

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 234

Návrh máme jako senátní tisk č. 234. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan poslanec Walter Bartoš.

Poslanec Walter Bartoš:  Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já teď stojím před variantou, jestli velmi dlouhý nebo velmi krátký projev, ale dívám se na vás všechny, takže já to zkrátím a budu velice stručný a výstižný.

V roce 2002 byl přijat zákon č. 130, který řeší podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. A chci říci, že tento zákon tehdy byl přijat v Poslanecké sněmovně velmi konsensuálně, protože napříč politickým spektrem jsme se tehdy domluvili – já jsem tehdy byl předsedou školského výboru – s panem místopředsedou vlády Jahnem. A tento zákon byl novelizován pouze jednou, v roce 2009. Na rozdíl od školského zákona, který byl novelizován asi už více než dvacetkrát, protože tento zákon prošel o jeden hlas a potenciálně v sobě skrýval velká nebezpečí. Tak tento zákon je celkem bezkonfliktní a v pohodě.

V roce 2009 byla přijata jedna malá novela, která změnila jednu část, a to je část, která se týká hodnotící lhůty. Původně totiž v tomto zákonu byla lhůta 240 dnů a v roce 2009 novelou byl tento zákon změněn, z jednostupňové lhůty 240 dnů na 180 dnů.

Ukázalo se ale časem, že to úplně není dobře, protože jsme narazili na takové tři základní problémy. Za prvé se omezila možnost důslednější kontroly formálních chyb. Za druhé se ukázalo, že shánět zahraniční posudky je docela problematické v té krátké 180denní lhůtě. A za třetí se ukázalo, že sehnat nějakého odborníka ze zahraničí do hodnotící komise je také problém.

Proto jsme s kolegy poslanci navrhli novelu, která vrací u jednostupňové soutěže tu hodnotící lhůtu ze 180 dnů zpět na 240. Jinými slovy vrací ten zákon do původní podoby, která byla přijata v roce 2002. Dohodli jsme se ještě se zpravodajem panem kolegou poslancem Ohlídalem konsensuálně na tom, že prodloužíme soutěžní lhůtu z původních 36 dnů na 43 dnů. Chci říci, že tento zákon prošel jako nůž máslem Poslaneckou sněmovnou. Prošel jednomyslně také výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a já bych vás chtěl poprosit, abyste tento návrh zákona také takto podpořili. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním a jediným výborem byl výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Má usnesení jako tisk č. 234/1. Zpravodajem je pan senátor Miloš Janeček, který má slovo.

Senátor Miloš Janeček:  Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně a kolegové, pan poslanec tady prakticky řekl vše podstatné, není nutné zde citovat další věci. Jediným a podstatným – v uvozovkách – smyslem a problémem je, vrátit těch 240 kalendářních dnů. To nám pomůže v těch bodech – jak omezení formální kontroly, tak dalších. Bylo to projednáno jako 42 usnesení v Senátu ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na 16. schůzi, která se konala 6. prosince 2011 k návrhu poslanců Waltera Bartoše, Anny Putnové a Milana Šťovíčka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, jako senátní tisk č. 232.

Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění návrhu zákona poslancem Waltrem Bartošem, zástupcem navrhovatelů, po zpravodajské zprávě senátora Miloše Janečka místopředsedy výboru a po rozpravě

výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 234 za schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Janečka.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pokládám otázku plénu, zda někdo navrhuje podle § 107 nezabývat se tímto návrhem zákona. Nikdo se nehlásí. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji ukončím. Nepředpokládám, že by chtěl předkladatel nebo zpravodaj vystoupit k něčemu, co neexistovalo. Máme jediný návrh, a to schválit – nejprve po znělce – a následně budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování o – schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21 ukončeno. Registrováno 53, kvorum 27, pro 45, proti nikdo. Návrh schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji, pane poslanče.

Jsme u dalšího bodu. Tím jsou:

 

Pravidla hospodaření senátorských klubu pro rok 2012

Tisk č. 245

Máme to jako tisk č. 245. S těmito pravidly nás seznámí předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud se týká pravidel hospodaření, byla projednána na hospodářském i organizačním výboru. Včera na hospodářském výboru, pokud se týká těchto pravidel, mohu konstatovat, že jsou stejná, tak jako v roce 2011. To znamená, že pokud se týká výše měsíčního příspěvku pro senátorský klub, je stanoven pevnou částkou ve výši 31.850 Kč a příspěvek na každého člena je stanoven ve výši 4615 Kč.

Náš hospodářský výbor k tomu přijal usnesení s tím, že po předneseném úvodním slově pana Jana Vodrážky, ředitele sekce ekonomicko-správní Kanceláře Senátu a po rozpravě doporučuje Senátu PČR schválit pravidla hospodaření senátorských klubů, určil mě zpravodajem pro dnešní jednání a pověřil mě, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Současně vás žádám o schválení těchto pravidel hospodaření senátorských klubů pro příští rok.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím rozpravu. Máme jediný návrh, a to, abychom souhlasili s daným návrhem pravidel hospodaření senátorských klubů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 22 ukončeno. Registrováno 53, kvorum 27, pro 44, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání bodu. Končím dnešní jednání.

Zítra v 9.00 hodin na shledanou!

(Jednání ukončeno v 17.08 hodin.)