Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 22.07.2011

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 10. schůze Senátu
(3. den schůze – 22.07.2011)

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky a senátoři, vážení hosté, zahajuji třetí jednací den 10. schůze Senátu a všechny vás tu vítám. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Jiří Čunek, Stanislav Juránek, Jaroslav Sykáček, Václav Vlček, Zdeněk Schwarz, Adolf Jílek, Tomáš Jirsa, Vítězslav Jonáš, Alexandr Vondra, Jaroslav Kubera, Miloš Vystrčil, Alena Dernerová, Richard Svoboda, Daniela Filipiová, Václav Koukal.

Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezenci v předsálí jednacího sálu.

Jednání zahájíme projednáním bodu

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 125

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 125. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Vážené paní senátorky a senátoři, dovolte, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon o celní správě ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o transpoziční novelu, která promítá rozhodnutí Rady z roku 2009 pro používání informačních technologií. Proti stávajícímu systému bude centrální řízení celní informační systém řízen Evropským úřadem pro boj proti podvodům a bude sloužit všem členským státům EU k efektivní spolupráci formou výměny informací při předcházení závažným porušením celních předpisů.

Když jsem řekl, že bude, tak je to ale v platnosti a funguje to, je zapotřebí to ještě implementovat do našeho právního řádu.

Kromě toho, že vznikl centrální informační systém, rozšiřuje se i možnost jeho používání. Shromažďované údaje může využívat i evropský policejní úřad EUROPOL i evropská jednotka pro soudní spolupráci EUROJUST. V neposlední řadě bylo k novelizaci přikročeno i z důvodu nutnosti zajištění souladu se stávající legislativou EU. Novela nemá žádný hospodářský ani rozpočtový dopad. Prosím o její schválení.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane ministře. Posaďte se u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 125/2. Zpravodajem výboru byl určen pan Miroslav Antl.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Než se ujme slova, prosím, aby do protokolu bylo zaznamenáno, že senátor Stanislav Juránek je přítomen, a nikoli omluven a nepřítomen.

Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Lajtoch:  Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři, k senátnímu tisku č. 125. Jde o třináctou novelu zákona o celní správě ČR. Návrh zákona má transpoziční charakter, neboť reaguje na rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely. Dosavadní úmluva o celním informačním systému pozbyla platnosti dne 27. května 2011. Na základě rozhodnutí Rady centrální celní informační systém, který je centrálně spravován Evropským úřadem pro boj proti podvodům bude sloužit všem státům EU. Cílem centrálního informačního systému je podpora účinnější spolupráce celních správ členských zemí EU při předcházení a šetření závažných porušení vnitrostátních a unijních právních předpisů.

V zákoně o celní správě ČR se upravuje vymezení pojmu o celních informačních systémech, upravuje vymezení pojmu identifikační databáze celních spisů, vymezuje závažné porušení právních předpisů a pojmově se vymezuje vyšetřovací spis.

Další úkoly se týkají generálních ředitelství cel, které odpovídá za řádné fungování centrálního informačního systému a zadává údaje do centrálního informačního systému. Nově se do zákona o celní správě vkládá ustanovení, podle něhož celní orgány při uplatnění výjimky z práv osob na přístup k údajům v celních informačních systémech zohlední oprávněné zájmy dotčené osoby.

V návaznosti na výčet kategorií údajů se stanoví mimo jiné účely, pro které lze do centrálního informačního systému zadat vybrané kategorie údajů, výčet některých citlivých údajů, případy, kdy se z důvodu ochrany důležitého veřejného zájmu nebo práv fyzických osob údaje do identifikační databáze celních spisů nezadají.

Účinnost je stanovena dnem jeho vyhlášení. Návrh zákona byl vládou v PS předložen 17. února 2011. V prvním čtení, které proběhlo 16. března 2011, byl návrh zákona přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor projednal návrh zákona dne 6. dubna 2001 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní předlohu návrhu zákona schválila s připomínkou týkající se účinnosti zákona. Ve třetím čtení na 19. schůzi 21. června 2011 Poslanecká sněmovna schválila pozměňovacího návrhy rozpočtového výboru týkající se účinnosti a posléze schválila předloženou předlohu.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 10. schůzi konané dne 19. července 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon 185/2004 Sb., o Celní správě ČR ve znění pozdějších předpisů, po úvodním slově předkladatele Dr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, náměstka ministra financí a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Přeje si vystoupit také zpravodaj výboru ústavně-právního kolega Antl? Chystá se vystoupit a má možnost.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové. Velmi stručně. I ústavně-právní výbor se zabýval touto transpoziční novelou a ač jsem hledal zásadní legislativní chyby, žádné jsem nenašel. Shodli jsme se na tom, že můžeme s klidem doporučit Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném PS. Je to část usnesení z 19. schůze našeho ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR ze dne 13. 7. 2011. Druhá část je, že ústavně-právní výbor určil mne jako zpravodaje a pověřil mne jako předsedu, abych s tím seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Navrhujeme bez problémů schválit.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nikdo nepodává. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásíte? Nikdo, rozpravu končím. Není se k čemu vyjádřit. Přistoupíme proto k hlasování.

Byl dán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V Jednacím sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvorum je 24. O návrhu dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskne tlačítka ANO, kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Hlasování pořadové č. 56 skončilo přijetím návrhu. Návrh zákona byl schválen. Děkuji panu zpravodaji.

Pan navrhovatel zde zůstává, protože dalším bodem, který projednáme je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 126

Celé je to ve znění pozdějších předpisů, abychom byli přesní.

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 126. Návrh opět uvede milnistr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, v roce 2003 byla vydána směrnice EU upravující činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a jejich regulace, tedy dohledu nad nimi. Protože, žádná z vlád od roku 2003 neměla v úmyslu zavádět do našeho penzijního systému zaměstnanecké penzijní pojištění a týká se to i vlády současné, nikdy nebyla předložena tato transpozice do legislativního procesu. Nicméně Evropský soudní dvůr, kam Evropská komise Českou republiku zažalovala, rozhodl o tom, že na jednu stranu nás nikdo nemůže nutit, abychom zaměstnanecké penzijní pojištění zaváděli, na druhou stranu ovšem příslušná ustanovení směrnice musíme do našeho právního řádu zavést, neboť tato transpozice je pro nás závazná, ale není pro nás závazné zavést zaměstnanecké penzijní pojištění. Jinými slovy – nikdo nás nenutí se oběsit, ale jsme povinni tam provaz dát a smyčku vytvořit. Nelze jinak než se rozsudku Evropského dvora podrobit. Proto vláda předložila do Poslanecké sněmovny tzv. mrtvou transpozici, která zavádí povinné články, aniž by zaváděla institut zaměstnaneckého penzijního pojištění. Již ve sněmovně jsem poděkoval i opozici za velmi konstruktivní přístup, neboť umožnila z časových důvodů schválit tuto předlohu v prvním čtení. O totéž si dovoluji poprosit vás.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 126/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení tohoto výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 126/1. Zpravodajem výboru je senátor pan Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené senátorky a senátoři, zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní dohodou stranou dohody o evropském hospodářském prostoru na území ČR a o změně zákonu č. 47/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů představuje svým charakterem tzv. transpoziční právní předpis. Přijetím zákona č. 340 nastala specifická situace, neboť tím došlo k transpozici směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, která obsahuje úpravu penzijního systému, který v ČR není zaveden.

Zákon č. 340/2006 Sb., nezavedl zaměstnanecké penzijní pojištění v ČR, ale upravil podmínky provozování penzijních plánů a činností z nich vyplývajících institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění z ostatních členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní stranou dohody o evropském hospodářském prostoru na našem území.

Důvodem předložení návrhu zákona je rozsudek Soudního dvora EU ze dne 14. ledna 2010. Evropská komise se domáhá v této věci svou žalobou, aby soudní dvůr určil, že Česká republika tím, že neuvedla své vnitrostátní právní předpisy do plného souladu se směrnicí, nesplnila vyplývající povinnosti z práva EU. Soudní dvůr deklaroval, že uvedené články nebyly Českou republikou ve stanovené lhůtě provedeny do jejího právního řádu, ačkoli žádné ustanovení směrnice nestanoví, že by členské státy nebo některý z nich měly možnost tato ustanovení netransponovat. Argumentace ČR, která se opírala o existenci systému zaměstnaneckého penzijního pojištění, tudíž instituci na svém území, byla soudním dvorem odmítnuta. Soudní dvůr EU dovodil, že ČR má povinnost předmětná ustanovení směrnice do svého vnitrostátního právního řádu provést, přičemž není povinna měnit svůj vnitrostátní důchodový systém, neboť cílem směrnice je zavedení vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění, nikoli harmonizace vnitrostátních důchodových systémů.

Neprovedením předmětných ustanovení směrnice se ČR vystavuje uložení značných finančních sankcí. Komise požádala soudní dvůr EU, aby ČR uložil penále ve výši 22.364 eur za každý den po vynesení druhého rozhodnutí soudního dvora až do doby, kdy začne náležitě plnit své povinnosti a denní paušální částku 5.644 eur za období mezi prvním rozsudkem soudního dvora z roku 2010 a jeho druhým rozhodnutím.

Vzhledem k tomu, že v mezidobí byla směrnice novelizována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice s ohledem na pravomoci evropského orgánu dohledu, to znamená evropského orgánu pro bankovnictví, evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a evropského orgánu pro cenné papíry, je návrhem zákona transformována i ona.

Návrh zákona je strukturován do dvou článků, z nichž článek 1 řeší samotnou materii zákona, a to v 11 novelizačních bodech a v článku 2 se upravuje účinnost zákona. Účinnost zákona je navrhována dnem jeho vyhlášení.

Vládní návrh byl předložen do Poslanecké sněmovny 23. května 2011 s návrhem na vyslovení souhlasu v prvním čtení podle § 90, odstavec 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna na své 19. schůzi dne 15. června 2011 souhlasila s pokračováním jednání o tomto návrhu zákona tak, aby mohl s ním byl vysloven souhlas již v prvním čtení a následně vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění schválených oprav.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na sv 10. schůzi, konané dne 19. července 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění z členských států EU nebo jiných států, které jsou smluvní stranou dohody o evropském hospodářském prostoru na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů doporučuje po úvodním slovu zástupce předkladatele magistry Kláry Król, náměstkyně ministra financí ČR a po zpravodajské zprávě senátora Adolfa Jílka, kterou jsem přečetl, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane zpravodaji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit také zpravodaj ústavně-právního výboru? Pan senátor Miloš Malý se ujímá slova.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Ústavně-právní výbor se zabýval na své 19. schůzi tímto materiálem. Musíme konstatovat, že tento materiál není v rozporu s naší ústavou, není v rozporu s žádným platným předpisem, pouze je to transpoziční norma. Je to jedna z mála norem, kdy její přijetí a nabytí právní moci okamžitě pro republiku přinese nějakou úspor. Nebudeme muset platit sankce, které už platit musíme. Proto se omezím na přečtení usnesení našeho ústavně-právního výboru z 19. schůze, kdy doporučujeme Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění, ve kterém je předložen. Zpravodajem výboru pro tuto schůzi Senátu jsme určili senátora Miloše Malého a pověřili jsme předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Já jako zpravodaj také doporučuji přijmout tuto právní normu co nejrychleji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane zpravodaji. Je tu někdo, kdo by navrhoval, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili jako Senát vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil předseda Senátu pan Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, na první pohled budeme do našeho právního řádu transponovat a doplňovat něco, co ani nepotřebujeme. Toto je velmi povrchní přístup a dovolte mi k tomu říci několik slov.

Především chci říci, že to přímo souvisí s problémy, které teď diskutujeme a diskutovat budeme, a to jsou důchodové reformy.

Za druhé EU není tak nekonstruktivní, nesystémová a v tomto špatná, protože jestli existuje jedno ze základních práv, a to je volný pohyb osob, tak je nutné, aby toto právo bylo na celém území EU garantováno, aby bylo dostupné a také aby bylo vynutitelné. Zaměstnanecké penzijní fondy jsou nejrozšířenější formou připojištění ve světě. Jestli existují některé věci, které jsou odlišné v naší zemi než je běžné v zemích s tržním hospodářství, kde kapitalismus je kontinuálně více než 100 let, tak nikdo nezná to, co máme my, to je připojištění se státním příspěvkem, který v roce 1995 s účinností od roku 1996 prosadila tehdejší vláda v čele s Václavem Klausem.

Co se týká těchto věcí, je potřeba říci, že kdybychom v roce 1994, resp. 1995 přijali tehdy připravený návrh ministrem Vodičkou, který byl odsouhlasen v tripartitě jak zaměstnavateli tak zaměstnanci, měli bychom z velké části vyřešenou tzv. penzijní reformu. Tehdy návrh na poslední chvíli shodil pod stůl pan premiér Klaus, protože měl k tomu podle mého názoru ani ne ekonomické, ale ideologické výhrady.

Dále bych chtěl říci, že u nás se často používá, že máme větší náklady práce, že patříme mezi země, které mají jedny z nejvyšších vedlejších nákladů v práce. Ano, v podílu na celkových nákladech práce je to pravda, i když jednotkové náklady práce, které jsou rozhodující, máme jedny z nejnižších. Zapomíná se, že právě většina zemí světa má zajištěno z části rozložené riziko do zaměstnaneckých fondů. Zaměstnanecké fondy jsou placeny jak zaměstnanci, tak výrazně do nich přispívají zaměstnavatelé a přispívají diferencovaně podle rizika práce, v jakých činnostech lidé dělají. To znamená, tam kde je riziko prokázané, že lidé na základě své pracovní aktivity musí odejít dříve do důchodu. To jsou ty těžké provozy psychicky náročné profese. Nakonec včera tady byl zmiňovaný balet, baletky a jejich důchodové zabezpečení, tak toto všechno je většinou ve světě výrazně ošetřeno právě tím zaměstnaneckým připojištěním a ti zaměstnavatelé to platí. To není promítnuto do těch vedlejších nákladů práce a potom se snadno říká, že u nás to je drahé, když se používají úplně jiné výchozí podklady. Já bych chtěl říci, že jestli chceme udělat skutečně reformy, které budou do budoucna stabilní, tak si musíme nalít čistého vína, že také to bude muset někdo zaplatit a zejména u těch činností a profesí, kde ta rizika práce způsobují dopady, tak já jsem pro ať to nenese celá společnost. Proto i vcelku konsensuálně po roce 1990 byly zrušeny důchodové kategorie, ale někdo to zaplatit musí a musí to podle mého názoru chtě nechtě z větší části zaplatit ti, kteří tuto pracovní sílu využívají a také tam k tomu poškození zdraví dochází a dochází tedy k dřívějšímu odchodu do důchodu. Takže si myslím, že je potřeba si toto připomenout, říci, že to byla velmi vážná chyba ekonomická, politická, že se zaměstnanecké připojištění v prvních letech po revoluci neprosadilo, způsobuje nám to teď problémy, že jsou to peníze, které musí na západě zaměstnavatelé dávat do penzijního připojištění, nejsou vykazovány v oficiálních statistikách nákladů práce, vedlejších nákladů práce a že také když chce s námi vláda vést seriozní dialog, tak by se tyto věci měly brát v potaz.

Není to tedy malichernost a tyto směrnice se vyžadují proto, protože drtivá většina zemí, prakticky všechny, zejména na západ od nás to mají upraveno, občanům to garantují a chtějí, když jsme s nimi v jednotném ekonomickém, hospodářském a sociálním prostoru, aby to měli garantované i občané u nás. Akorát naši občané díky chování vlády do roku 1995 toto garantované nemají a nemají to ani dostupné, protože to nemáme v našem právním řádu, k naší škodě a ke škodě občanů.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane kolego, a slova se nyní ujme pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já plně potvrzuji to, co tady řekl předřečník, protože zaměstnanecké a pojišťovací fondy jsou normální instituce a fungují v řadě podniků západní Evropy i jinde v zahraničí.

Ale já bych se chtěl zeptat pana ministra, kolik z nás to soudní rozhodnutí stálo a kolik nás ještě bude stát? Jestli by mohl upřesnit tu částku. A kdo je za to vlastně zodpovědný? A pak bych se chtěl zeptat, tam se používá slovní obrat "podnik". Což u nás z právního hlediska není nic. Ten nemá právní subjektivitu. To znamená, že právně to je těžko konzumovatelné. Podnik je možná v jiných státech, ale v České republice to je buď podnikající fyzická, nebo právní osoba.

A pak bych se ještě chtěl zeptat na poslední věc. Co vedlo předkladatele k tomu, že instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění se nesmí, nesmí usazovat na území České republiky? Žijeme přece v Evropské unii.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásil senátor Luděk Sefzig. Prosím.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já jenom chci trochu přece jen připomenout tu historii s těmi penzijními fondy, protože to, že my dneska přijímáme směrnici na základě už rozhodnutí Evropského soudního dvora, protože bylo pro mnohé, včetně mě, velkým překvapením, že musíme tuto směrnici přijmout, tento zákon přijmout na základě směrnice, ačkoli čeští zaměstnavatelé už od 90. let mohli přispívat svým zaměstnancům do těch jejich individuálních účtů.

My jsme všichni považovali, že toto je dostatečné k tomu, aby český zaměstnavatel, jakýkoliv, mohl přispívat. A domnívali jsme se, že nebude nutné – a že Evropský soudní dvůr toto uzná jako de facto stejně kvalitní náhradu toho zaměstnavatelského pilíře.

Evropský soudní dvůr, poslední instituce, rozhodl, že je to nedostatečné. Že i když naši zaměstnanci mají stejné právo jako kdekoli jinde v Evropské unii mít tento příspěvek od zaměstnavatele, že přesto musí být zákonné prostředí pro vytvoření toho zaměstnavatelského fondu. Pro mnohé to bylo překvapení, proto tedy tuto formuli přijímáme, tak, abychom splnili tu podmínku Evropského soudního dvoru. Ačkoli není úplně pravda, že čeští zaměstnanci o tuto možnost vlivem rozhodnutí těch prvních porevolučních posametových vlád o to byli ochuzeni. To pravda není. Čeští zaměstnanci tuto možnost měli, akorát to bylo děláno jinou formou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se do ní nehlásí. Obecnou rozpravu končím a ptám se nejdříve pana navrhovatele, chce-li se k proběhlé rozpravě vyjádřit. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Asi bych měl odpovědět panu senátoru Drymlovi, protože je to legitimní otázka. Úplně přesné číslo nevím, protože ho nemám poznamenáno zde, ale je to něco lehce přes 80 milionů korun. A vzhledem k tomu, že – jak pevně doufám – ten zákon bude přijat a podepsán prezidentem republiky, máme poměrně slušnou šanci. Vzhledem ke komplikované situaci a skutečně docela kontroverznímu právnímu názoru, že dostaneme ty peníze zpátky. Nebo že nám budou vyplaceny zpátky.

Odpovědnost těžko hodnotit. Česká republika měla jiný právní názor, moji předchůdci měli jiný právní názor, já jsem přesvědčen, že to je právní názor správný. Prostě Komise měla jiný právní názor a Evropský soud rozhodl tak, jak rozhodl. A kdo je odpovědný za to, že musíme vyplatit 6,5 miliardy na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Prostě Ústavní soud měl jiný právní názor.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, táži se také pana zpravodaje garančního výboru, zda si přeje vyjádřit? Nepřeje. Nepřeje, takže my můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán jeden návrh – návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Konstatuji, že v sále je přítomno 55 senátorek, respektive senátorů, znamená to, že kvorum je 28. Ještě jednou: byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a o tomto návrhu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte prosím ruce, stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. A nyní, kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Toto je hlasování č. 57, a skončilo schválením návrhu. Registrováno 56 nakonec, kvorum tedy bylo 29. Pro 49, proti nikdo. Ještě jednou – návrh schválen.

Děkuji panu zpravodaji, který teď se znovu tady objeví. Takže předběžně.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 127

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 127. Návrh uvede opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já pokládám za potřebné vás seznámit především s historií této předlohy. Poté, co pan prezident nepodepsal ke konci funkčního období bývalé Poslanecké sněmovny poslanecký návrh novely loterijního zákona, která dávala tolik požadovanou větší pravomoc obcím, co se týče regulace loterijních her na jejím území, tak vláda bezprostředně poté – vzpomínám si, že již 18. srpna – dala vládní novelu loterijního zákona, kde znovu navrhla zvýšit významně pravomoci obcí, co se týče regulace na jejím území. A to tak, že obecně závaznými vyhláškami bude moct obec rozhodnout, na kterých adresách loterijní hry provozovány, tedy spíš v kterých ulicích, ne na kterých konkrétních adresách, loterijní hry provozovány býti mohou, na kterých ne. Dokonce má tedy pravomoc rozhodnout, že na celém území obce či města chce loterijní hry provozovat.

Ta vládní předloha se nezabývala finanční odvodovou částí, neboť, jak vyplývá z programového prohlášení vlády, vláda i ministerstvo financí má jiný koncept. Pokládá za potřebné zrušit osvobození od daně z příjmů právnických osob loterijní společnosti, učinit z nich standardní daňové subjekty, čímž samozřejmě skončí ono VPÚ, ono odvádění na dobročinné účely. A tak, jak je navrženo již v novele zákona o dani z příjmů, kterou jsem odeslal do legislativního procesu, shodou okolností toto úterý, bude vedle daně z příjmů právnických osob ještě platit zvláštní loterijní daň, která bude odečitatelná od základu daně z příjmu právnických osob.

Nicméně Poslanecká sněmovna dospěla k názoru, že nechce čekat. Nemá nic proti. Z těch diskusí vysloveně Poslanecká sněmovna nemá nic proti této loterijní dani, nicméně vzhledem k rozsáhlé diskusi, která se očekává nad zákonem o dani z příjmů právnických osob, se poslanci rozhodli, že nechtějí čekat na účinnost novely zákona o dani z příjmů, že chtějí co nejrychleji, tedy 1. 1. 2012, učinit aspoň rozhodující zásahy, zprůhlednit a sjednotit ony odvody ve VPU.

Proti tomu těžko bylo možno protestovat. Já sám jsem to také podpořil. Jenom tím říkám, že nerezignuji, a ani vláda nerezignuje na svoji ambici zavést loterijní daň a především účinně z loterijních společností standardní daňové subjekty, které také budou potom podléhat kontrole daňových úřadů, protože to teď je velmi komplikované. Finanční úřady sice chodí na kontrolu do loterijních společností, ale vykonávají tam pouze dohled nad loterijním zákonem, nemohou tam postupovat podle daňového řádu.

Já si tady dovolím doporučit schválení této novely loterijního zákona, s tím, že účinnost té části, která se týká odvodů na VPÚ, pevně doufám, bude velmi krátká, protože se podaří prosadit novelu zákona o dani z příjmů, kde tedy tento mechanismus bude nahrazen loterijními. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 127/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Následně návrh zákona projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 127/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Vícha.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor rovněž přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 127/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní opět prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Takže do třetice doufám všeho dobrého.

Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené paní senátorky, pánové senátoři. Zákon č. 202 z roku 1990 o loteriích a jiných podobných hrách vznikl jako jeden z prvních porevolučních zákonů. Samotný zákon o loteriích nebyl doposud ve své herní části zásadním způsobem novelizován, pouze novelou 149 z roku 1998 bylo umožněno obcím, aby vydáním obecně závazné vyhlášky omezily provozování výherních hracích přístrojů na svém území.

Jedná se o 9. novelu zákona o loterijních a jiných podobných hrách. Předložený návrh zákona, jehož zpracovatelem je ministerstvo financí, je jedním ze tří návrhů, které byly na pořadu 19. schůze Sněmovny. Druhý návrh novelizace loterijního zákona byl z dílny poslanců Bohuslava Sobotky, Jaromíra Tejce, Lubomíra Zaorálka a dalších poslanců, který byl zamítnut.

Třetí návrh zákona navrhla iniciativa zastupitelstva hlavního města Prahy, prošla druhým čtením a konečné hlasování o jejím osudu jej teprve čeká. Zákon o loteriích je jedním z nejproblémovějších zákonů v ČR. Navrhovaná novela zákona řeší některé základní problémy, které při provozování sázkových her vznikly.

Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 13. října 2010. Prvé čtení proběhlo 9. února 2011, byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Tento výbor projednal návrh zákona 19. května 2001 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh poslaneckého zákona schválila bez připomínek. Současně byla v návrhu zákona přijata oponentní zpráva menšiny rozpočtového výboru z 15. schůze z 19. května 2011 jako komplexní pozměňovací návrh zákona.

Ve 2. čtení, které proběhlo 15. června letošního roku, byly předneseny pozměňovací návrhy poslanců Michálka a Sivery, ještě Farského a Floriána a poslanců Novotného, Vysloužila a Babáka. Včetně dalších 2 komplexních pozměňovacích návrhů. V obecné rozpravě ve 2. čtení Poslanecká sněmovna odsouhlasila, aby komplexní pozměňovací návrh oponentní zprávy menšin a rozpočtového výboru se stal základem pro podrobnou rozpravu ve 2. čtení.

Poslanecká sněmovna 21. června 2011 projednávanou předlohu zákona schválila.

Navrhované změny Poslanecké sněmovně. Z návrhu novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách byly doposud zákonem neupravené turnaje v karetních hrách podřazeny pod sázkové hry a bylo stanoveno, že tyto turnaje mohou být provozovány pouze v kasinu.

Navrhovaná vládní předloha rozšiřovala pravomoc obcí regulovat na svém území nejen provozování výherních hracích přístrojů, ale i sázkové hry. V rámci komplexního pozměňovacího návrhu Poslanecká sněmovna mj. stanovila zákaz provozování loterijních a jiných podobných her, s výjimkou případů, které stanoví zákon, vymezila rámec pro zákonem povolené podnikání v oblasti loterií, změnila vyšší odvody části výtěžku určeného na sociální, zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní nebo jinak veřejně prospěšné účely z dosavadních 6 na 20 %; na nejméně 20 % rozdílu, o který příjem provozovatele převyšuje výhry, poplatky a náklady státního dozoru.

Stanovila u zmiňovaných her a her podléhajících povolení ministerstva, že se nejméně jedna čtvrtina z části odvodu výtěžku odvede obcím, na jejichž území působnosti se technická zařízení provozování her nacházela, a stanovila podíly obce.

Z dalších, bych řekl významných, stanovila, že sázkové hry na výherních hracích přístrojích může provozovat jen akciová společnost, která má sídlo na území České republiky a jejíž akcie zní na jméno a jejíž kapitál není nižší než 30 milionů Kč. Stanovila postup a způsob použití výtěžku, adresáty odvodů části výtěžků z loterií a jiných podobných her. Byl zrušen dosavadní zákaz vydat povolení k provozování výherních hracích přístrojů v sousedství budov, škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, státních orgánů a církví. A rovněž bylo zrušeno zmocnění pro obec, vyhláškou stanovit omezující okruh vzdálenosti do 100 metrů od těchto budov.

Základní kapitál u kurzových sázek byl z dosavadních 10 milionů u sázkových her a provozovaných v kasinu a z dosavadních 30 milionů navýšen na jednotných 100 milionů korun.

Ve společných ustanoveních je navrženo, že obec, na jejímž území mají být provozovány sázkové hry, loterijní a jiné podobné hry, je účastníkem řízení, v případě 1. správního řízení o vydání povolení v provozovně na určité adrese.

Ve zmocňovacích ustanoveních je stanoveno, že obec může úplně zakázat provozování loterií a jiných podobných her na celém území obce a má povinnost informovat ministerstvo financí o přijetí vyhlášky.

V části druhé zákona je změna o správních poplatcích a v části třetí změna zákona o místních poplatcích. Byla provedena nezbytná doplnění související se změnou zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Účinnost zákona byla stanovena dnem 1. ledna 2012, výjimku článku 1, bodu 6. Pokud jde o ustanovení § 4, 2, 3 – 5 a části 3., které nabývají účinnosti jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů.

Legislativní odbor Senátu ve své zprávě velmi podrobně uvedl řadu připomínek. Mimo mnoho legislativně technických, poukazuje na dva základní problémy. První se týká účinnosti zákona, resp. jeho části, kdy ve stávající podobě by pravděpodobně mohlo dojít po dobu tří let naopak ke snížení pravomocí obcí.

Dále se jedná o ustanovení, které zakládá s účinností od 1. července 2011 nové povinnosti, tedy retroaktivně, tak, že by zřejmě v řízení před Ústavním soudem neobstálo. Jedná se o ustanovení, které je z hlediska účetnictví technicky v podstatě neproveditelné.

Na základě těchto řekl bych zásadních připomínek legislativního odboru a po dohodě se zpravodaji výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavně-právního výboru, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 10. schůzi konané dne 19. července 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, po úvodním slově zástupce předkladatele RNDr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

To je zatím vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Soňa Paukrtová? Ano, přeje si vystoupit a ujímá se slova, prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, dámy a pánové, ústavně-právní výbor má stejné usnesení, stejný soubor pozměňovacích návrhů jako výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jako výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Chtěla bych k tomu, co tady říkal garanční zpravodaj, dodat způsob projednání v ústavně-právním výboru, poněvadž jinak tady bylo řečeno určitě to nejdůležitější.

Ústavně-právní výbor se zabýval dvakrát na svých jednáních tímto zákonem. Poprvé projednal legislativní připomínky i obsah tohoto zákona a dal mně jako zpravodaji za úkol, abych připravila soubor pozměňovacích návrhů, který měl splňovat dva úkoly. Ten první –věcně nezasahovat do toho, co schválila Poslanecká sněmovna. A ten druhý – upravit zjevné chyby, které zákon vykazoval a který v jednom případě by působil jako retroaktivní a v druhém případě způsoboval, že by opravdu mohlo dojít i ke snížení vlivu obcí na již povolené videoloterijní terminály.

Po dohodě všech tří zpravodajů jsme se dohodli také ještě se zástupcem skupiny předkladatelů panem poslancem Janem Farským. Informovali jsme ho o tom, že připravujeme takové pozměňovací návrhy, které nebudou měnit věcně nic na záměrech Poslanecké sněmovny a poslali jsme mu k dispozici i naše pozměňovací návrhy. Naše legislativa spolupracovala s legislativou Poslanecké sněmovny, takže mám za to, že je velká šance, že Poslanecká sněmovna tento zákon přijme ve znění připravených pozměňovacích návrhů Senátu.

Proto jsem vás chtěla poprosit, abyste návrh zákona postoupili do podrobné rozpravy a přijali pozměňovací návrhy těch tří výborů, které doopravdy nezasahují věcně do záměrů Poslanecké sněmovny a zákon se snaží opravit. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní senátorko. A táži se ještě potřetí, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí? Ano, takže pan senátor Petr Vícha se ujímá slova jako zpravodaj, prosím.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, také mně dovolte ještě vás trošičku zdržet a doplnit to, co tady bylo řečeno. Budu možná ještě trošičku obšírnější a vrátím se do historie a možná o to kratší pak může být následná diskuze.

Podstatnou novelou zákon neprošel od roku 1998. A tehdy v roce 1998 tato novela dala obcím pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky a regulovat výherní hrací automaty. Videoloterijní terminály tehdy ještě neexistovaly. V zákoně se tehdy objevil § 50 odst. 3, který – přeloženo do lidštiny – říká, "bude-li do budoucna něco vynalezeno, bude to povolovat ministerstvo financí". A teď řeknu jednu důležitou věc. Bylo tam napsáno: "Použije se ustanovení odst. 1 až 4 zákona." To, co říkám, je důležité.

Výherních hracích automatů tehdy ještě nebylo mnoho, postupně přibývaly a obce začaly obecně závazných vyhlášek využívat, protože hrací automaty přinášely problémy. Přinášely problémy s narušováním veřejného pořádku, přinášely problémy s narůstající s tím související kriminalitou a konečně ničily rodiny z důvodu toho, že se z některých lidí stali gambleři.

A konkrétně například z našeho města uvedu, že ze 140 hracích automatů po přijetí vyhlášky klesl počet na 30 a byl klid.

A pak napříč republikou začalo ministerstvo financí povolovat do té doby neznámé videoloterijní terminály, které jak ukáži na obrázku, se podobají výherním hracím přístrojům naprosto. (Ukazuje.) A konečně Ústavní soud zhruba před měsícem rozhodl, že jsou v podstatě totožné.

Videoloterijní terminály byly povolovány na základě posudku z plzeňské právnické fakulty. Ale to není v tuto chvíli podstatné.

Obce se začaly bránit a většina z nich má písemné stanovisko ministerstva financí, že tedy budou respektovat obecně závazné vyhlášky a že do těch míst, podotýkám, po dohodě s provozovateli, nebudou tyto videoloterijní terminály povolovány. To platilo zhruba rok a půl. A pak najednou v průběhu dvou měsíců, ale s datem několika dní vydaných rozhodnutí tisíce, desetitisíce videoloterijních terminálů přišly do obcí a od té doby byly povolovány.

Podotýkám, že ministerstvo financí za tu dobu přesto, že se nezměnil zákon, a správní řád říká, že ve stejných věcech by měl správní orgán postupovat shodně, šestkrát změnilo své postupy při povolování. Byla dokonce doba, kdy se obcí dotazovali, zda mají k tomuto nějaké připomínky. Obce zdůvodňovaly, že je to u školy, u kostela, úřadu, sociálního a zdravotnického zařízení, přesto byly povoleny, a to v rozporu se zákonem, protože když jsem na začátku citoval, že má být postupováno při povolování v souladu s ustanovením odstavců 1 až 4 zákona, tak tam bylo uvedeno, že v blízkosti těchto budov nemohou loterijní přístroje být.

Ústavní soud v této chvíli rozhodl, že většina z těch přístrojů je tedy pravděpodobně povolena protiprávně, ale vím, že Svaz měst a obcí jednal s ministerstvem financí a není v jejich technických možnostech ty desetitisíce přístrojů v dohledné době správními řízeními zrušit.

Tolik trošičku ke chronologii, co vlastně vedlo mnoho institucí k tomu, že se snažily loterijní zákon modernizovat.

A teď se dostávám k legislativnímu procesu. A připomenu: V roce 2006 – dále nepamatuji, tehdy jsem se stal senátorem – jsme tady na plénu nepřijali novelu tehdejšího našeho kolegy Novotného, ale přijali jsme zde usnesení, a to naprostou většinou, které, protože vláda tak slibovala, vyzývalo vládu, aby do konce roku 2007 připravila komplexní novelu loterijního zákona. A protože taková novela nevznikla ani v roce 2008, tak jsme připravili tady napříč politickým spektrem novelu, která byla zde na plénu Senátu v lednu roku 2009 schválena a která řešila v podstatě tytéž problémy.

Tato novela, protože jsem jako předkladatel několikrát postával v předsálí sněmovny, se nikdy nedostala na pořad jednání PS, od ledna 2009 až do voleb v roce 2010. V roce 2010 však jiná novela byla Poslaneckou sněmovnou přijata, byla přijata i zde v Senátu. A znáte tu historii, že ji zvetoval prezident a Poslanecká sněmovna už neexistovala, takže ji nebylo možné zvrátit.

Ten další postup tady popsal pan ministr. Já jenom připomenu, že se několikrát z iniciativy Svazu měst a obcí sešli zástupci Svazu měst a obcí, zástupci senátorů a poslanců napříč politickým spektrem, zástupci MF i loterijních společností a hledal se určitý konsensus, který se našel v podobě převažující podpory tomu jednoduchému vládnímu návrhu. Nicméně nakonec to dopadlo tak, že byla přijata tato trošku komplexnější novela.

Byly tady již popsány legislativní problémy, které se objevily. Ten největší, to je možnost napadení novely z hlediska retroaktivity – musím tady říci na omluvu kolegů z PS, že oni to připravovali dříve, ale vzhledem k tomu delšímu procesu bylo několikrát odloženo projednávání na rozpočtovém výboru, a to třeba i z toho důvodu, že pak byl předložen návrh pana poslance Miroslava Kalouska, týkající se zdanění a oni si ještě vyžádali nějaký čas, aby to posoudili. Poté byl přijat zákon až v červnu a my jej máme vlastně schvalovat na konci července. Nicméně jsou v něm ustanovení, která se týkají účinnosti od 1. 7. 2011.

Druhý vážný důvod je to, že by s ukončením činnosti videoloterijních terminálů mohly být ohroženy obecně závazné vyhlášky týkající se hracích přístrojů, to tady bylo již vysvětleno.

Ještě bych rád řekl, že jsme – jak tady řekla kolegyně Paukrtová – toto konzultovali se zástupci v PS napříč politickým spektrem. Hovořil jsem s panem Stanjurou, předsedou poslaneckého klubu ODS, s panem Sobotkou, předsedou klubu ČSSD, všechno jsme zkonzultovali s panem Farským, který byl předkladatelem. Protože naším cílem je samozřejmě neohrozit přijetí této novely. Máme s nimi dohodnuto, že v případě, že budou přijaty návrhy, které jsou předmětem usnesení všech tří výborů, Poslanecká sněmovna snad to schválí.

Ještě bych rád zdůraznil dvě věci. Dostali jsme na stoly některé další pozměňovací návrhy. Jeden kolegy Doubravy, jeden týkající se opětovného snížení odvodů. Možná jsou vedeny dobrými úmysly a větší spravedlností v některých věcech, nicméně já musím říci, že jejich přijetí by mohlo ohrozit přijetí novely v PS, té, kterou věřím, že přijmeme tady, pozměňovací návrhy, a to by mohlo vést k tomu, že buď nebude schváleno nic, nebo bude schválena poslanecká verze, která ale může být napadnuta z důvodu retroaktivity, a opět nebude platit nic, a pak tedy opět zvítězí loterijní lobby, jako už deset let. Vrátíme se k tomu, co jsem říkal na začátku, že od roku 1998 žádná podstatná novela přijata nebyla.

Zaznamenal jsem dnes v tisku výhrady senátorů KDU-ČSL. Jsou tři. Ta první, že celá ta konstrukce není dobrá, že loterijní společnosti by neměly být ty, které poskytují dobro. To je samozřejmě pravda. Ale účelem této novely skutečně nebylo změnit vše, protože to je na delší proces. Ta druhá věc je, že by mohlo být ohroženo povolování výherních hracích automatů, to odstraňujeme. Třetí věc se týká toho, že dosud v zákoně bylo, že nemůžou být přístroje povolovány sto metrů od školských zařízeních a dalších. Ano, to tam teď není, teď je napsáno "jenom v těchto budovách", ale za prvé bych chtěl připomenout, že přestože to v zákoně bylo, tak tisíce přístrojů v blízkosti těchto budov ministerstvem financí povoleny byly. Za druhé – není to tam, ale obce teď mají možnost vyhláškou přesně stanovit, ve kterých místech, nebo i na území celé obce, loterie nebudou. My jsme tam po dohodě s legislativou ještě dali jednu věc. To je, přestože účinnost posouváme od 1. 1. 2012 a odstraňujeme tedy tu retroaktivitu, tak už dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pardon, vyhlášení tohoto zákona mohou obce přijímat vyhlášky tak, aby je přijaly v posledním čtvrtletí tr. a od 1. 1. platily a nebylo tam žádné hluché místo ve prospěch loterijních společností.

Dámy a pánové, to je vše, co jsem chtěl ještě uvést jako doplnění svých předřečníků. Snad ještě malé povzdechnutí. Město Bohumín podalo 42 žalob na MF, protože jsme se domnívali, že MF nás nevzalo jako účastníka řízení a povolilo ty přístroje právě v blízkosti škol a dalších zařízení, z nichž jedna již byla městským soudem rozhodnuta v náš prospěch. Teď byla odvolací lhůta pro MF. Mezitím Ústavní soud rozhodl, že výherní hrací automaty a videoloterijní terminály jedno jest, a přes to, že takto ÚS rozhodl, tak MF se odvolalo k Nejvyššímu správnímu soudu. To mě trošičku zaráží, ale nemá to vliv na to, že doporučuji, stejně jako zní usnesení našeho výboru, vrátit tento návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou všech tří usnesení výborů, a doporučuji nepřijímat další pozměňovací návrhy, které by mohly ohrozit přijetí novely.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje, aby podle § 107 jednacího řádu vyjádřili vůli, návrhem zákona se nezabývat. Není tu nikdo, kdo by podával tento návrh, takže mohu otevřít obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml jako první.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, je naivní představa, že hazard lze zakázat a zničit. Pouze ho lze omezit a regulovat. Všude v civilizovaných zemích se to děje prostřednictvím státu a ne obcí. Chyba je v nás, zákonodárcích, politicích i prezidentovi, a je třeba se k tomu přiznat, napříč politickým spektrem. My jsme byli totiž ti, kteří dali ministerstvu financí tak široké mantinely, tak široké pravomoci, aby došlo k tomu, co nyní tak složitě a obtížně řešíme.

Chtěl bych se na to podívat z pohledu bezpečnostního rizika, boje proti terorismu, praní špinavých peněz, které se děje a zvýšení kriminality. Proč – a to je otázka pro pana ministra financí – zákon neobsahuje bližší podmínky provozování videoloterijních terminálů tak, jak tomu bylo už u dříve definovaných her v zákoně. Kdy bude tyto podmínky provozování opět stanovovat MF? Je zde vážné nebezpečí, že zde bude umožněno tyto videoloterijní terminály umisťovat nejen v hospodách, hernách, kasinech, ale i na dalších místech, jako jsou benzinové pumpy, internetové kavárny apod. Díky tomu bude paralyzován státní dozor pro jejich velké množství, aby se mohly efektivně kontrolovat. V návrhu opět není stanovena povinnost registrace osob, které se hry zúčastní. Nebyla stanovena výše maximálních částek, což je velmi důležité. Nebyl stanoven požadavek pořizování záznamu hry a není ani stanovena povinnost dodržovat opatření k zamezení příjmů pocházejících z trestné činnosti, jak je tomu při provozování jiných her, například v kasinech!

Tyto nové definované hry vůbec žádnou povinnost vyplývající ze zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ani nemají.

Já se ptám, proč, pane ministře, díky nově zavedeným volným podmínkám, naprosto žádné registraci či stanovení jakéhokoli minima, ale hlavně maxima pro sázky ze hry, bez nutnosti monitorování, může nastat velmi nebezpečné a ideální prostředí, kde může docházet k velkému praní špinavých peněz a daňovým únikům. A to přece není v zájmu ani nás, ani pana ministra financí. Já se proto ptám, proč toto v této novele není.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Nyní promluví pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych chtěl jenom anoncovat, že v případě, že tento tisk postoupí do podrobné rozpravy, bych chtěl navrhnout pozměňovacím návrh, který jste dostali okopírovaný do lavic. Co je jeho podstatou? K návrhu, který jsme dostali z PS, bylo přidáno opatření, které mělo zamezit tomu, aby velké společnosti, které svým, obratem spadaly pod kategorii odvodů dvacet procent, svým dělením se dostávaly na nižší odvodovou povinnost. Toto opatření je sice bohulibé, ale zapomnělo na další, jinou kategorii herních přístrojů, které nespadají pod povinnost registračních nebo správních poplatků. Vznikla tedy nová nerovnost. Zatímco odvody se srovnávají na dvacet procent, platí tento odvod stejně pro přístroje, ze kterých se odvádí 32 tisíc, jako pro přístroje, ze kterých se neodvádí nic. Výsledkem je, že vytváříme kategorii přístrojů, které budou zatíženy celkově – shrneme-li všechny povinnosti – ve výši zhruba 28 procent odvodů, a jiné, které budou zatíženy 38procentním odvodem. A jak to tak obvykle bývá, není náhodou, že toto velmi svědčí zejména jedné velké společnosti, která na trhu působí.

Tímto z prvopočátku bohulibým opatřením bychom tedy vytvořili nerovnost na trhu a pomohli zákonem jedné společnosti, nebo jedné skupině společností, aby opanovala trh a vytěsnila z něj ty menší. Týká se to potom i takových, které nevznikly rozdělením velkých společností. Čili napravením jedné nespravedlnosti, či nepravosti zavedeme zákonem novou.

Návrh podrobně popíší v podrobné rozpravě, ale chtěl bych říci, že pokud bychom chtěli sjednotit procentní odvody, bylo by třeba k takové změně přidat také i zohlednění správních poplatků, aby to bylo fér a skutečně pro všechny rovné. To nelze v té krátké době navrhnout a propracovat, proto si myslím, že pár měsíců toto řešení může počkat. Navrhujeme, aby se rozdělily odvody do dvou kategorií, 10 a 20 procent podle obratu, do 500 milionů a nad 500 milionů. Řešení sjednocení správních poplatků nebo procentních odvodů by bylo možno vyřešit příště. Mimo jiné právě panem ministrem anoncovaným novým opatřením, přesně řečeno zákonem o zdanění hazardu, jednoduše řečeno loterií a her. Tam to zdanění bude procentní a bude pro všechny stejné, bude tento problém řešit.

Obava, že bude docházet k dalšímu dělení společností za účelem snížení procenta odvodů nemůže trvat již dlouho a nedošlo by tedy k žádnému vážnému pochybení či k žádnému významného fiskálnímu problému. Takže opakuji, že máte ve svých lavicích pozměňovací návrh, který podáváme společně s panem kolegou Kladívkem a chceme ho uplatnit v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Dále se o slovo přihlásil pan senátor Petr Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, přestože mě kolega Vícha už avizoval z tisku, dovolte mi, abych zde přečetl pozici našeho senátorského klubu KDU k loterijnímu zákonu obecně a k těm pokusům, které se tady předvádějí s jeho novelizací.

Loterijním zákonem společnost stanovuje podmínky a také regulace hazardu, společenského zla, nebo, když bychom to zjemnili, tak nedobrá. Několikrát jsme byli přesvědčováni, abychom odložili senátní pokusy o úpravu zákona, protože se chystá nový zákon, který bude komplexně a v souvislostech reagovat na praktické poznatky. Ostatně celou historii právě kolega Vícha přesně popsal.

Téma regulace hazardu v minulosti KDU dokonce rozdělovalo, to když někteří bývalí lidovci podpořili vstřícné podmínky pro internetové sázení. Místo nového zákona je předkládána 15. novela zákona o loteriích, která neřeší očekávané. Za prvé je to zdanění hazardu. Nadále společnosti provozující hazardní hry a využívající lidskou bídu budou v pozici donátora jako dobročinná činnost pro charitativní, kulturní, sportovní organizace, které se budou ucházet o jejich podporu, a provozovatelé hazardu, kteří mají zejména v chudších regionech ČR velkou konjunkturu, protože parazitují na nezaměstnanosti a šířící se zadluženosti a jí provázející lichvě, se tak jinde stávají velkorysými donátory, na jejich existenci musí mít zájem například chvályhodné kulturní instituce. To je pro nás zcela absurdní situace, kdy svůdce, který k tomu sociálnímu zlu nabádá je zároveň vnímán jako velmi ušlechtilý dárce.

Za druhé regulace umístění heren v obci. Pokud bude schválena předložená novela, dostanou se platné vyhlášky obcí regulující herny do rozporu se zákonem. Obce nemají možnost zakázat hazard ze stávajících dlouhodobých smluv. Zároveň novela ruší dosavadní zákaz, vydat povolení k provozování výherních hracích přístrojů v sousedství budov škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, státních organizací a církví.

Za třetí regulace distančních hazardních her. Hraní hazardních her na internetu není předmětem přísné regulace, tak jak je tomu například ve Velké Británii a Německu, kde od roku 2008 je hraní hazardních her na internetu přísně regulováno a jakákoli reklama na internetu zakázána. Takto slabou ambici vládní novely zákona regulovat hazard považuje KDU-ČSL za nedostatečnou ambici. Vláda by proto měla najít větší odvahu společensky účinnější úpravy podmínek povolování a provozování hazardních her, nejméně takovou, s jakou změnila podmínky pro stavební spoření nebo podmínky pro investory fotovoltaiky. Výnosy ze zdanění hazardu musí být pod kontrolou státního rozpočtu.

Z těchto důvodů nebudou členové našeho klubu podporovat tento návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Rozumím tomu tak, pane senátore, že navrhujete zamítnutí? (Souhlas.) Takže byl právě podán návrh tohoto návrhu zákona. Nyní má slovo paní senátorka Soňa Paukrtová. Nežádá, aby jí byla dána přednost, takže slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezký den, kolegyně a kolegové. Děkuji, pane předsedající, za udělené slovo.

Loterie, sázkové hry jsou – a všichni to vnímáme – velkým společenským problémem. Gamblerství rozbíjí spousty rodin. Gamblerství ničí osobnost. Čím větší množství podobných možností v našich obcích máme, tak zároveň se to velmi negativně odráží ve výchově dětí.

To je jev, který je jasný. Proto jsem dlouhodobě, už i jako poslanec pracoval s lidmi ze Svazu měst a obcí, s městskými částmi v Praze, ale i s dalšími obcemi na to, aby byla omezena pokud možno činnost těchto loterijních společností aspoň tam, kde si obce a jejich zastupitelstva toto přejí. Podepsal bych tudíž všechno to, co říkal pan zpravodaj, pan senátor Petr Vícha. Celou tu dobu popsal velmi dobře a popsal i marnou snahu obcí proti úředníku z MF, který povolil, i když mnohá usnesení obcí byla proti povolení těchto terminálů nebo různých typů těchto her.

Proto jsem se, bohužel, pracovně dostal až později, když už to prošlo výbory, k tomu, že jsem se věnoval jedné části nově navrženého zákona a chtěl jsem navrhnout dnes usnesení, které jste dostali na stůl. Chtěl bych poděkovat jak pracovnicím legislativy, tak organizačnímu odboru, že to ještě rychle připravily.

Na druhé straně se musím přiznat, že jsem sportovec a jsem týmový hráč, a tak beru naprosto vážně to, co zde zaznělo, že tady jsou vyjednané nějaké pozměňovací návrhy ze Senátu, které by sněmovna schválit mohla a jakýkoli další návrh může ohrozit přijetí celého zákona, což bych považoval za nešťastné.

Proto návrh, který máte na stole, nepřečtu, ale přesto se o něm zmíním. Protože já jsem připraven spolu s dalšími kolegy - ty, které neprojdou, nebo které bychom chtěli vsunout do zákona, připravit senátorskou novelku, ještě než přijde změna třeba celého zákona. Podporují snahu pana ministra financí Kalouska, aby byly sázkové hry zdaněny, aby nastoupil normální, řádný způsob. Neměli bychom problémy v Sazce, kdyby Sazka jako podnik zůstal státní a byl řádně daněn, a nedostali ho jako akcionáři, kteří se měli řádně starat o své akcie a o podíly, které měli získat na sport. Nebyli bychom v dalších problémech, kdysi vznikl Fond dětí a mládeže, kam se převedly majetky, byl rozkraden, byly zneužity, místo toho, aby stát řádně prodal majetek, který zůstal po bývalém SSM. A takto peníze dávat do nějakého fondu, s kterým by pomáhal řešit situaci v organizování dětí a mládeže, a v těchto příkladech bych mohl pokračovat.

Já jsem se chtěl zabývat § 45, kde se doplňuje odstavec 3, kdy obec je účastníkem řízení a na závěr se říká: Využije-li obec svého práva, vyjádřit se v tomto řízení, je povinna své vyjádření odůvodnit z hlediska ochrany místních záležitostí veřejného pořádku. V § 50 odstavec 4 se pak říká a stanovuje, že obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou, že loterie by mohla být – atd.

Já jsem chtěl předejít tomu – dělat vyhlášky je strašně složité. Obec udělá vyhlášku, loterijní společnost se odvolá, půjde to na správní soud, jak správní soud rozhodne. Opět složité rozhodování, zaměstnává to naše soudnictví víc než je třeba. Pan zpravodaj sám řekl, kolik stížností dala jenom jedna obec, které se řeší na soudu. První z nich byla projednána. To je strašné zatížení našich soudů. Naprosto zbytečné, proto jsem tomu chtěl čelit tím, že jsem chtěl navrhnout, že pokud obec v řízení o povolení loterie nebo jiné podobné hry podle odstavce 3 vyjádří záporné stanovisko, nebude povolení uděleno. Tím pádem by už nemuselo docházet k žádným soudům, k ničemu. Nemá to žádnou retroaktivitu, směřovalo by to pouze k novým, nebol nově povolovaným sázkám. A tam, kde se obec rozhodne, že je příliš chudá, že jí stojí za to, mít nějaký příjem, nechť si tak rozhodnou její zastupitelé. Je to jejich věc. Ale pokud obec bude chtít zamezit dalším loteriím a sázkám na svém území, tak by stačilo jenom záporné vyjádření. To byla podstata mého pozměňovacího návrhu.

Ale protože chápu, že by mohlo být ohroženo přijetí celého zákona, tak vám avizuji, že ho v podrobné rozpravě nepodám, ale jsem připraven případně s dalšími kolegyněmi a kolegy sednout nad nějakou senátní úpravou, kde bychom tyto věci mohli odstranit, a možná, že bychom v PS nalezli dostatek uší ochotných naslouchat hlasům ze Senátu a ochotných podpořit potom další novelku, která vyjde z našich řad. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Slovo má paní senátorka Marta Bayerová.

Senátorka Marta Bayerová:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, problematika loterií a jiných podobných her je jistě velmi složitá, vnitřně komplikovaná a společensky významná, v dobrém i v tom zlém. Střetává se v ní zájmy provozovatelů různých her, zájmy státu, společenských organizací, obcí, zájmy občanů i zájmy těch, kteří se zabývají léčbou závislosti na těchto hrách. Sladit tyto různorodé a často proti sobě působící zájmy je téměř nemožné, a to tím spíše, mají-li být sladěny v zákoně. Uznávám proto, že projednáváme návrh zákona, který je ve své podstatě značně komplikovaný. Navíc podle údajů MF bylo v loňském roce vloženo do všech druhů her celkem 125 miliard 634 milionů korun a zpětně vyplaceno 93 miliard 811 milionů, rozdíl 31 miliard 821 milionů, které se po různých odvodech a poplatcích snížily na 25 miliard korun. I to bychom měli vzít v potaz při posuzování kvality tohoto senátního tisku.

Vzhledem k uvedenému se ale obávám, že návrh, který k nám přišel z PS, je nejen komplikovaný, ale i zmatečný. Obsahuje celou řadu, a už to tady zaznělo, věcných i formulačních chyb. Je na mnoha místech nesrozumitelný, s možností různého výkladu apod. Dokladem toho je i stanovisko legislativního odboru Senátu, které všichni máte k dispozici a které vyjmenovává celou řadu konkrétních a často velmi závažných nedostatků.

Co mi vadí nejvíce, je zrušení zákazu provozování výherních přístrojů v sousedství budov škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, státních orgánů a církví. Ruší se i zmocnění pro obce, stanovit vyhláškou omezující okruh vzdálenosti do 100 metrů od těchto budov. Není tedy zřejmě daleko chvíle, kdy možná se setkáme i v našich budovách s poblikávajícími výherními automaty, jako symbol moudrosti našich zákonodárců, tedy i nás.

Když jsem pročítala zápis z jednání sněmovny, pochopila jsem, že příčinou zmatečnosti tohoto návrhu zákona je zřejmě způsob jeho projednávání a schvalování. Na začátku byl návrh MF, ale vedle něj tu byl i návrh poslanců sociální demokracie, který byl bohužel zamítnut, a návrh hl. m. Prahy. Současně byly předloženy zhruba tři komplexní pozměňovací návrhy a mnoho jednotlivých pozměňovacích návrhů. Přitom rozpočtový výbor doporučoval PS, aby návrh zákona MF schválila bez připomínek.

O zmatcích při hlasování o konečné podobě tohoto zákona se zřejmě bude ještě dlouho mluvit. To ovšem za situace, kdy na MF se pracuje na komplexní novele loterijního zákona, která by měla být předložena příští rok.

Závěrem si dovoluji ocitovat ohodnocení tohoto návrhu zákona novinářem Davidem Kaslem, který se dané problematice věnuje už dlouhodobě. Navrhovanou právní úpravu hodnotí takto – cituji: O proklamované regulaci hazardu u ní nemůže být řeč, spíše vytváří prostor pro zvýšení korupčního tlaku na zastupitele obcí, zasahuje do konkurenčního boje v loterijním byznysu, zachovává na něm nerovné podmínky, jde zcela proti vládnímu záměru hazard konečně zdanit a také je fakticky výsměchem rozhodnutí Ústavního soudu o možnosti regulace videoloterijních terminálů obcemi. Konec citace.

Přestože si nesmírně vážím snahy kolegů, napravit některé chyby projednávaného zákona pomocí pozměňovacích návrhů, myslím si, že to nestačí. Byl nám předložen, bohužel, komplexní zmetek, který zřejmě dílčími úpravami napravit nelze. Proto se připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní senátorko. Nyní má slovo paní senátorka Soňa Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Já jsem se, dámy a pánové, chtěla vyjádřit ke dvěma okruhům problémů, které tady v debatě zaznívají. Tím prvním je ustanovení, které ze zákona vypadlo v tuto chvíli, které říkalo, že videoloterijní terminály nemají být umístěny sto metrů od škol. Musím říci, že jsem ráda, že to z toho ustanovení vypadlo, a řeknu vám proč. My jako město Jablonec nad Nisou, jako zastupitelé se léta snažíme o to, aby výherní hrací automaty nebyly umístěny v rozsahu sto metrů od škol. My jsme prohráli několik soudních sporů proto, že to vymezení je dáno paušálně. Řešili jsme 80 cm jakýchsi ramp a jiných takových věcí. Myslím si, že to je špatně. Domnívám se, že obec má obecně závaznou vyhláškou vymezit loterijní terminály, hrací terminály mají být úplně bez diskusí, a pokud je chce zakázat na svém území, tak je prostě zakáže.

Já si nemyslím, že by bylo možné výherní hrací automaty regulovat z pozice státu. Může to udělat obec, ona nese odpovědnost za pořádek ve městě a tak dále, atd., a ona nejlépe ví, jestli chce mít z města Las Vegas, a nebo jestli tam výherní hrací automaty prostě mít nechce. Takže těch 100 metrů od školy je mimořádně těžko naplnitelné, dokonce je to velmi problematické. Pokud vím, tak v zákoně je ustanovení, že hrací automat nesmí být v budovách škol a další – úřadů, protože pokud – prostřednictvím předsedajícího – se paní kolegyně Bayerová domnívá, že hrací automaty mohou být ve školách, tak nemohou být.

Pokud jde o ten celý proces, starostové všech obcí, ne všech, ale těch, co mají hrací automaty, mají dlouhodobé problémy s hracími automaty a samozřejmě nelze se divit tomu, že jsou netrpěliví a rádi by tento problém řešili, protože toto po nich chtějí jejich voliči a občané jejich měst.

Já jsem samozřejmě také příznivcem zdanění hazardu. Myslím si, že to je jediné možné správné řešení. Jenomže ten zákon nabude účinnosti po projednání v Poslanecké sněmovně a bude to ještě nějakou dobu trvat, takže se nedivme kolegům z Poslanecké sněmovny, že se snažili tuto otázku řešit v rámci návrhu zákona, který přišel z ministerstva financí. Já se jim vůbec nedivím. To je také důvod, proč mimořádně oceňuji postup pana senátora Bratského, protože my prostě víme, že Poslaneckou sněmovnou buď projde ten návrh zákona, který tady dnes máme k dispozici. A my jsme upravili jeho největší vady. Ten bude po nějakou dobu platit. Takže vás ještě jednou velmi prosím, abychom ho nechali projít ve znění těch pozměňovacích návrhů výboru, protože pak má šanci ten opravený zákon vstoupit v platnost.

Ten zákon má ještě další legislativně technické závady, které my nepředkládáme, právě proto, aby to Poslaneckou sněmovnou prošlo. Takže pokud pan kolega Bratský a další kolegové budou chtít spolupracovat na senátní novele, která tam zakotví ta ustanovení, která jsou dneska v Poslanecké sněmovně projednatelná, tak odstraníme i další legislativně technické chyby, a já budu ráda na takové novele spolupracovat.

Byla bych opravdu ráda, kdyby už ta možnost, aby obce regulovaly nějakým účinnějším způsobem nabyla účinnosti, tato šance je teď se našimi pozměňovacími návrhy, které jsou obsahem výboru. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pan senátor Vícha neuplatňuje právo přednosti, takže slovo má pan kolega Jaroslav Doubrava. Prosím.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Přiznám se, že v tuto chvíli řeším velké dilema. Nicméně přesto bych vám chtěl říci důvody, které mě vedly k předložení pozměňovacího návrhu a nakonec i přímo řeknu svůj záměr. K předložení tohoto pozměňovacího návrhu mě vedly dlouholeté zkušenosti z práce starosty obce. Nemyslím si, že ten předložený návrh zasahuje věcně do předloženého návrhu zákona. Myslím si, že je legislativně technickým zpřesněním posilujícím jistotu výběru místního poplatku, že odstraňuje neprovázanost pojmosloví, kdy zákon o loteriích nově definuje lokální herní systém, zatímco navržená změna zákona o místních poplatcích hovoří o herním místě herního systému.

Myslím si, že odstraňuje nejasný a neurčitý pojem herní místo. Herní zákon definuje lokální herní systém jako zařízení tvořené třemi herními místy, které ale nedefinuje. Zřejmě se tím myslí sedadlo u toho terminálu. Takový přístup ruší přístup výběru místního poplatku ze zařízení, tzn. jedno zařízení, jedno výrobní číslo, tudíž jeden poplatek. Oproti jasnému vymezení výherních hracích přístrojů a videoterminálů.

Z hlediska správy poplatku lze výběr místního poplatku přiřadit pouze ke konkrétnímu výrobnímu číslu zařízení. V praxi by nešlo identifikovat neprovozované herní místo, a správce poplatku by řešil asi těžko řešitelné problémy při zpoplatňování celého zařízení, včetně případného vracení poplatku za neprovozované místo.

Přesná provázanost loterijního místa zákona o místních poplatcích je tedy nezbytná pro právní jistotu výběru místního poplatku na základě přesně definované identifikace toho, co má být zpoplatněno, čemuž brání použití odlišně navržených kategorií. Pokud by tento návrh nebyl přijat, obávám se toho, že lokální herní systém v zákoně o místních poplatcích se stane neúčinným ustanovením a výběr místních poplatků za lokální herní systém bude zablokován z důvodů sporů mezi obcemi, provozovateli, vyvolaných různými právními výklady těchto ustanovení, podobně jako se tomu dělo v případě video loterijních terminálů.

Tolik tedy k tomu odůvodnění a vysvětlení, proč podávám, nebo podávám, chci podat tento pozměňovací návrh.

Víte, trošku mně vadí to, že se obáváme přičlenit další pozměňovací návrh jenom proto, že Sněmovna nám řekne, že buď nám schválíte tohle a my to vezmeme, a nebo, pokud přidáte něco dalšího, tak to prostě nevezmeme.

Já, pokud by to měl být jeden jediný pozměňovací návrh, který by byl podaný, tak ho nepodám. V každém případě, pokud by k tomu došlo, pak bych se hlásil k práci na senátní úpravě tohoto zákona, tak jak tady avizoval Petr Bratský. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore, slovo má paní senátorka Eva Richtrová, prosím.

Senátorka Eva Richtrová:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych tady v tomto případě vystupovala nejen za sebe jako členka Senátu, ale především jako dlouholetá primátorka statutárního města. A troufám si říct, že i jménem všech starostů, kteří dlouhá léta volají po tom, aby mohli hazard ve svých městech regulovat.

Jenom na příkladu města Frýdek-Místek bych v pár číslech chtěla říct, jaká je momentální situace. Jsme město, které má necelých 60 tisíc obyvatel. Máme tam téměř stovku provozoven, kde se provozuje více než tisíc herních automatů, výherních hracích přístrojů, výherních loterijních terminálů a nevím čeho všeho ještě dalšího.

My jsme v březnu napříč celým naším politickým spektrem přijali vyhlášku, která mohla a omezila výherní hrací přístroje. Z těch tisícovek přístrojů, které tam jsou k provozování, je asi více než stovky, přesné číslo 327, které byly provozovány. A tou vyhláškou, která je platná od března, se nám podařilo k 30. 6. už omezit víc než stovku těchto VHP, a do konce roku je předpoklad, že zmizí dalších 200.

Já si myslím, že tohle je ten důvod, proč všichni starostové volají po tom, aby měli možnost opravdu ve svých městech podle vůle zastupitelstva tady toto regulovat. Já vnímám tady tuto novelu ještě možná z jiného úhlu pohledu. Žádný zákon, který se tady k nám dostává, není ideální, ale to, co vlastně chceme – a vůbec ten zákon si nedával za cíl vyřešit všechny problémy, které tady provozováním těch video terminálů a vůbec těch loterijních her, že jsou problémy, určitě ne. Ale tato novela především chce, aby ti starostové, primátoři, dostali do rukou takové možnosti, aby tam, kde to obec chce, aby ty video terminály, VHP a všechny další mohli omezit.

Já se moc přimlouvám za to, abychom tady v tomto okamžiku omezili další a další podávání nějakých pozměňovacích návrhů. Protože pokud neprojde ani to, co teď si tady klademe za cíl, já vidím, jakým způsobem budeme ve všech očích starostů a primátorů vypadat. Já se moc obracím na vás s prosbou, abychom podpořili to, co prošlo všemi výbory, tak jak to prošlo těmi výbory, abychom opravdu to, co ti starostové po nás tady vlastně chtějí, abychom to udělali.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní senátorko. Pan senátor Petr Vícha má nyní slovo.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, rád bych ještě stručně reagoval na něco, co tady v diskusi zaznělo. Především oceňuji kolegu Bratského. Ten jeho návrh bych samozřejmě podpořil. On není asi v rozporu i s tím, co jsme jako komplexní návrhy připravili, ba je lepší ještě pro obce, ale chci ctít tu dohodu, která s Poslaneckou sněmovnou je.

Ano, můžeme říkat, že nemusíme tady nic takového dělat, že to není jediné kritérium, ale zejména u loterií víme, jak to chodí. Víme všichni, že obcházejí zástupci loterijních společností, já bych nechtěl zavdat jakoukoli drobnou příčinu k tomu, aby pak byl důvod, abychom nedocílili svého.

Ke kolegovi Šilarovi prostřednictvím předsedajícího – on dvakrát mě oslovil jako kolegu Vícha, Vích. Já se nezlobím, ale poté, co člověk stejného jména odposlouchával Kristýnu Kočí, a na internetu se krátce objevila moje fotka, jsem na to jméno, nevím proč, alergický.

Věcně. Naprosto rozumím tomu, že tady bylo přečteno stanovisko klubu KDU-ČSL, že od vlády by čekal více. Ta vláda dokonce řešila ještě méně. Tam je více přidáno spíše ještě tou poslaneckou iniciativou. Rozumím tomu, taky bych tam raději viděl, kdyby tam zůstalo to "v okolí škol", ale vzhledem k tomu, že nám to dává možnost tou vyhláškou stanovit přesná místa, kdekoli to budeme chtít, tak si myslím, že to je dostatečné.

Internetové sázení jsme my v naší minulé senátorské novele tady chtěli úplně zakázat. Dříve, než se dostala na pořad, tak bylo naopak povoleno, přestože odborníci říkají, že ani povoleno být nemělo. Bylo povoleno některým společnostem, přesto tady internetově se dá sázet i na nepovolených loteriích, a nikdo s tím nic nedělá.

Takže já tomu naprosto rozumím, že bychom očekávali více. Čemu nerozumím, je, protože chci více, tak navrhuji zamítnout i to méně. Tomu nerozumím a byl bych rád, kdybychom to nepodpořili. Protože pak by nebylo regulováno vůbec nic.

Rozumím i kolegovi Oberfalzerovi – samozřejmě spravedlnost nelze nastolit pro všechny druhy loterijních společností nikdy, ale každý má možnost se na tom trhu přeorientovat. A jestli krátkodobě jsou méně výhodné hrací automaty, může podnikat v loterijních terminálech. Koneckonců teď byly znevýhodněny hrací automaty, protože obce je regulovaly, jejich počet, když se podíváte do statistik, radikálně se snižoval, zatímco videoloterijní terminály šly nahoru. Teď je alespoň nějak postihujeme. Rád bych řekl, že ještě zpřesňujeme tak zvaný, doufám, že se na mě nebude zlobit kolega Kubera, tzv. Kuberův přílepek, který jsme tady v dobré víře přijali. Chtěli jsme, aby videoloterijní terminály taky podléhaly stejnému poplatku jako hrací automaty, docílíme toho nepochybně jako obce, ale až po létech, až vyhrajeme soudní spory, protože oni se chytají každého slovíčka. Čili my tady i zpřesňujeme tento přílepek. A nebudou už od 1. 1., myslím si, žádné spory a budou platit i za ty videoloterijní terminály. Takže chápu i kolegu Oberfalzera, že to chce nějakým způsobem zespravedlnit, ale víte, já bych se chtěl dožít toho, tak jako teď už 13. rok se snažíme my napravit zákon o loteriích, a loterijní společnosti využily každé příležitosti k tomu, aby to tak nebylo, tak bych se chtěl dožít takové desetiletky, kdy loterijní společnosti budou ty, které budou usilovat o změnu loterijního zákona.

Ke kolegyni Bayerové. Za všemi námi, jak jsem říkal, tady chodí zástupci loterijních společností. U některých způsobí změnu jejich původního stanoviska, a já doufám, že u většiny z nás kolegů ne. A že tedy to připojení se k návrhu na zamítnutí schváleno nebude. Ona říkala také, že se připravuje komplexní novela. To je ten důvod, proč jsme tady v Senátu v roce 2006 zamítli novelu, protože se připravuje komplexní novela. Takže prosím, toto už bych tady skutečně nerad zažil.

A jestliže ministerstvo financí připraví novelu zákona, která se bude týkat i zdanění, a možná bude zpřesňovat i některé další věci, může to být skutečně i příležitost pro nás, abychom tam zpřesnili to, co chceme zpřesnit, ale jen varuji, bude to také příležitost pro loterijní společnosti znovu si docílit zlepšení svých podmínek. A zatím vždycky vyhrávaly. Když je nějaký zákon ve Sněmovně v této věci otevřen, tak to nebezpečí hrozí vždycky.

Tolik jsem chtěl na doplnění té své úvodní zprávy coby předkladatele, coby zpravodaje výboru. Rád bych vás všechny ještě jednou poprosil o podporu toho společného komplexního pozměňovacího návrhu. I když názory některých samozřejmě nezměním. A poprosím předsedajícího, aby před hlasováním nám dal 5 minut na poradu klubu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, stane se, pane předsedo. A slovo má pan senátor Karel Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Plně se ztotožňuji s tím, co tady před chvilkou řekl pan kolega Vícha i paní kolegyně Richtrová. Nezazněla zde pouze jedna věc. A to, co nám kdysi vkládali do hlav na vojně – že za těžké situace je lepší špatný rozkaz než žádný.

Já si nemyslím, že tato novela a komplexní pozměňovací návrh je špatný. Možná, že má některé drobné vady, ale v každém případě je potřeba konečně jednat. Ono se to hrozně těžko vysvětluje na zastupitelstvu tváří tvář těm, kteří mají rozvrácené rodiny z patologického gemblerství, kteří se bojí o své děti, na které blikají jackpoty na každém rohu, a těžko se těm lidem říká a nutí se, aby pochopili to, že obecní zastupitelstva v současné době jsou naprosto bezbranná.

A všichni ti starostové, kteří jsou těmto situacím vystaveni, jistě netrpělivě čekají, až se konečně nějaký rozkaz objeví. A já si myslím, že nemusíme mít obavy, že bychom to nezvládli. Já se třeba obrátím na Svaz měst a obcí a myslím si, že oni vytvoří nějakou vzorovou vyhlášku, kterou pak bude možno velmi jednoduchým způsobem aplikovat na město či obec, že to bude konečně vyhláška, která projeví vůli občanů proti vůli těch, kteří tímto způsobem si zaopatřují výdělek na úkor, jak jsem říkal, těch rozvrácených rodin a patologických hráčů.

Čili já vás prosím, abychom podpořili komplexní pozměňovací návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, slovo má pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Popravdě řečeno ze všeho nejvíc bych přivítal, kdybychom tady měli návrh zákona, který by zakazoval provozování jakýchkoli přístrojů a zařízení, která umožňují instantní výhry. Protože si nemyslím, že je jakýkoli společenský důvod, proč bychom takováto zařízení měli tolerovat. Tím si nemyslím, že veškeré sázkové nebo loterijní hry by nutně musely být zakázány, ale právě ty instantní, jak já říkám, umožňují vznik závislostí a dalších patologických jevů, které jsou s tím spojeny.

Nebudu dnes v tomto smyslu předkládat žádný pozměňovací návrh, protože – jak už tady mnoha předřečníky bylo řečeno – jakákoli regulace je lepší než žádná. Jestliže složitě vznikl jakýkoli kompromis, který alespoň trochu tento typ zařízení umožní regulovat, tak je to dobře. Ale myslím si, že bychom se k té diskusi na toto téma měli po přijetí tohoto zákonu – a doufám, že přijat bude – měli bychom se k ní vrátit.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Zatím jako poslední pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane ministře, vážený předsedající, kolegové, kolegyně. Já jsem už na výboru upozornil na to, že novela ruší dosavadní zákaz vydat povolení k provozování výherních hracích přístrojů v sousedství budov škol, školských zařízení, zařízení sociální a zdravotní péče, státních orgánů a církví.

Chci říci, že tady tohle je skutečně záležitost, že se musíme podívat i jinýma očima než očima starosty, který chce způsobit tuto změnu. A toto je velmi výrazně zhoršující situace. Já tady nemluvím ani o těch 100 metrech, které se touhle vyhláškou spouští. Ale tady tato záležitost velmi výrazně zhoršuje celkové klima i z toho důvodu, a tady bych se prostřednictvím předsedajícího obrátil i na předsedu klubu sociální demokracie, abych náhodou nespletl jméno, tak z tohoto pohledu se ta situace velmi výrazně zhoršuje.

A jeden z těch důvodů je také ten, že řekneme, že jestliže tady porušuje ministerstvo financí zákon, který tady byl stanoven, tak my vlastně předložíme návrh zákona, podle kterého toto ustanovení zrušíme. A to je konečný výsledek jednání, ke kterému zde došlo. Já myslím, že je mnohem lepší mít těch 42 – a vlastně v téhle zemi možná i tisíce soudních sporů a řešit je, než abychom před tímhle uhnuli. Pro mě je tady tohle nepřijatelné. Ale co je pro mě velmi přijatelné, je ten návrh, který tady zazněl, abychom se pokusili o senátní návrh tohoto zákona, a pokud tady k tomu bude ustavena komise, pokud se k tomu sejdeme, jsem připraven v této komisi pracovat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Tu přestávku uděláme po vyjádření pana navrhovatele a pana zpravodaje. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže ji končím a prosím pana navrhovatele o jeho závěrečné slovo, kterým se vyjádří k proběhlé rozpravě.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já děkuji za diskusi i za ten přístup, který tu dominantně zazníval. A dovolím si jenom zopakovat, že vláda nepředložila nic jiného, než že v třetím týdnu, což bylo ještě před vyslovováním důvěry, v třetím týdnu své existence bleskově zareagovala na skutečnost, že pan prezident se rozhodl nepodepsat již schválený poslanecký návrh a bleskově jsme předložili v podstatě to samé. Legislativně možná trochu kvalitnější, ale v podstatě to samé, to, co jsme opravdu chtěli udělat co nejrychleji, pro co jsme hlasovali i v té minulé Poslanecké sněmovně, tedy po neskonale větších regulačních pravomocích obecních zastupitelstev, co se týče hazardu.

Pak v Poslanecké sněmovna vznikla velmi široká diskuse. To, co máte dnes na stolech, není vládní návrh de iure, ano, de facto nikoliv. Je to komplexní poslanecký návrh, který ve vládní novele byl komplexně přepracován, jak na půdě rozpočtového výboru, tak v Poslanecké sněmovně. Já jako předkladatel toho původního vládního návrhu jsem nad některými ustanoveními cítil a cítím stále jisté rozpaky, nicméně pro ten návrh jsem hlasoval a ve Sněmovně jsem ho jako ministr financí podpořil, neboť není pochyb o tom, že to je výrazná kvalitativní okamžitá změna oproti stavu současnému.

A dovolím si položit řečnickou otázku – Cui bono? A tady je to zřejmé. Všechny loterijní společnosti, všechny! Teď, umí-li se modlit, klečí před Panenkou Marií a modlí se, aby návrh senátorů za KDU-ČSL byl přijat. Protože jestli si to někdo opravdu nepřeje, tuto novelu, tak loterijní společnosti.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím pana senátora zpravodaje, pana senátora Lajtocha.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážené kolegyně, kolegové. Vystoupilo v diskusi 12 senátorů a senátorek. Tu diskusi už částečně pan senátor Vícha zrekapituloval, tedy tu první část. Já bych to jen shrnul. Pokud nebyla diskuse obecná, hovořilo se o výherních hracích automatech a ve vztahu k obcím – nebo o pozměňovacích návrzích, což byly odvody vrátit z 20 na původních 6 %. Dále se hovořilo o vzdálenosti výherních hracích automatů a videoterminálů od veřejných budov – škol, a bylo hovořeno o komplexním pozměňovacím návrhu, který předkládají všechny tři výbory.

Já bych se také přimluvil, abychom to netříštili, i když pozměňovací návrh pana senátora Bratského doplňuje i ty naše tři usnesení z výboru. To znamená komplexní pozměňovací návrh, který je předjednán s Poslaneckou sněmovnou, nicméně zachovejme ty návrhy, na kterých jsme se dohodli. Z diskuse vyvstal jeden závěr na hlasování – a to byl od pana senátora Šilara – zamítnout tento návrh zákona.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Děkuji a na přání klubu sociální demokracie vyhlašuji desetiminutovou přestávku. (Senátor Vícha z místa: Stačí 5 minut.) Pětiminutovou přestávku na poradu klubu. To znamená, že zahájíme v 11.02 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.57 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky, zaujměte svá místa, porady klubů skončily, budeme pokračovat v jednání.

Konstatuji, že nebyl podán návrh schválit návrh zákona, ale byl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Hlasujeme o návrhu zamítnout posuzovaný návrh zákona. O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce. Kdo jste proti, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.

Registrováno 61, kvorum bylo 31. Pro zamítnutí 6, proti zamítnutí 42.

Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění a ani ho nezamítl, otevírám podrobnou rozpravu. O slovo se přihlásil pan senátor Jiří Lajtoch.

Senátor Jiří Lajtoch:  Jak jsem avizoval při své zpravodajské zprávě, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu neschválil návrh zákona a doporučil pozměňovací návrhy, které jsou přílohou usnesení. Ve stejném znění jsou usnesení i výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí a také ústavně-právního výboru.

Komplexní pozměňovací návrh je rozložen do tří částí – A,B,C. První část se týká pravomocí obcí a dotýká se zrušení retroaktivity, to znamená bodu od 1. července 2011.

Část B se týká úpravy na základě bodu A a bod C jsou legislativně technické připomínky či změny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Podrobná rozprava pokračuje. Připravte se na to, že nás provedete potom hlasováním. Nyní má slovo pan senátor Tomáš Kladívko.

Senátor Tomáš Kladívko:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, přednesl bych pozměňovací návrh, který anoncoval v obecné rozpravě kolega Oberfalzer. Protože předkládáme společně tento pozměňovací návrh, seznámil bych vás s ním, i když ho máte ve svých lavicích na stole.

Pozměňovací návrh k tisku 127, kterým se mění zákon 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. V článku I. bod 6, § 4 nahradit znění odstavce (3) novým zněním.

(3) Povolení se vydá, jestliže provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek, je zaručeno jejich řádné provozování včetně řádného technického vybavení a bude-li na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel použito části výtěžku ve výši nejméně 10 % z rozdílu, o který příjem provozovatele tvořený všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných loterií a jiných podobných her podle § 2, písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), mb), n) a § 50 odstavec 3, které podléhají vyúčtování v účetním období, převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru do částky 500 mil. korun a 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele tvořený všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných loterií a jiných podobných her podle § 2, písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l, mb), n) a § 50 odstavec 3, které podléhají vyúčtování v účetním období převyšuje výhry vyplacené sázejícím správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru nad částku 500 mil. korun a v případě her podle § 2, písm. ma) části výtěžku ve výši nejméně 5 % z úhrnu vstupních vkladů do hry (dále jen "část výtěžku"). Za vsazenou částku se považuje souhrn plnění přijatých provozovatelem, který tvoří sázka (vklad) a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovanou sázkou. Tento poplatek či jiné plnění související s uskutečňovanou sázkou nevstupují do výpočtu výše výhry podle ustanovení § 2, písmeno h). Odvod části výtěžku v určené výši na veřejně prospěšné účely splňuje podmínku stanovenou jiným právním předpisem – odkaz 3.

Krátké odůvodnění. Pozměňovací návrh rozlišuje dvě úrovně povinných odvodů na veřejně prospěšné účely u tzv. klasických herních automatů, a sice 10 % pro provozovatele, jehož příjmy ze sázek převyšují vyplacené výhry a jiné poplatky v rozmezí 0 – 500 milionů korun a 20 %, když tento rozdíl převyšuje 500 milionů korun.

Původní návrh podle našeho názoru nebere v úvahu nerovnost v zatížení jednotlivých typů her a u některých segmentů trhu ji zvyšuje nad hranici ekonomické rentability. Několik stovek malých a středních zejména lokálních společností provozujících sázkové hry v České republice by tak byly ekonomicky zlikvidovány jako důsledek nesprávně nastaveného opatření proti atomizaci některých velkých společností. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Musím nerad konstatovat, že jsem nezvládl koordinaci všech pohybů a ačkoli jsem zjevně zvedl ruku na znamení souhlasu se zamítnutím návrhu zákona, zapomněl jsem zmáčknout tlačítko. Nežádám revokaci, protože výsledek je jasný, ale prosím, aby to bylo v protokolu zaznamenáno. Omlouvám se. Slovo má pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, mám důvod k omluvě, protože i já jsem byl proti zamítnutí návrhu na zamítnutí zákona, ale omylem jsem zmáčkl tlačítko ANO.

Pokud jde o můj předložený pozměňovací návrh, přestože jsem řekl, jestliže by byl jediný, že ho nepodám, tento pozměňovací návrh již podán byl. Svůj pozměňovací návrh stahuji, nepodávám ho.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Paní senátorka Dagmar Zvěřinová.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Pane předsedající, kolegyně a kolegové, nepodávám žádný návrh, ale chtěla bych říci hlavně pro steno, že když jsem zvedla ruku, zmáčkla jsem opačný "čudlík". Představuji si, že tento návrh projde v rámci pozměňovacích návrhů. Jakmile chce člověk něco moc, většinou se to nepodaří. Omlouvám se.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Mám pocit, že se to ještě nestalo, aby byli tři, kteří budou chybovat. Zřejmě se všichni cítíme pod nemalým tlakem, ale nikdo si nepřeje revokaci. Platí to, co je zapsáno ve stenozáznamu o protokolu.

Přeje si někdo vystoupit ještě v rámci podrobné rozpravy? Nepřeje, podrobnou rozpravu končím. Pane navrhovateli, máte možnost po skončení rozpravy vystoupit.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Dámy a pánové, stručné vyjádření k oběma pozměňujícím návrhům. Podporuji a vítám pozměňovací návrh pana zpravodaje. Co se týká pozměňovacího návrhu, který mění navržené parametry v bodu na veřejně prospěšnou činnost, nechtěl jsem se k tomu vyjadřovat ani ve sněmovně, protože to nebylo původním záměrem vlády. Záměrem vlády je loterijní daň. Nechci to hodnotit věcně. Jak znám atmosféru ve sněmovně, nejsem si jist, pokud by ve vašem návrhu byl i pozměňovací návrh pana senátora Kladívka, zda by to sněmovna přijala. Neodvažuji se to předvídat. Protože si přeji přijetí pozměňovacího návrhu pana zpravodaje, logicky k tomu mohu mít jediné stanovisko, že zatímco doporučuji návrh pana senátora Lajtocha, z důvodu procesního nebo mu doporučit návrh pana senátora Kladívka.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane ministře. Nyní má možnost vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Soňa Paukrtová. Nepřeje si vystoupit. Pan senátor Petr Vícha jako zpravodaj výboru pro územní rozvoj si také nepřeje vystoupit.

Pane zpravodaji garančního výboru, vy se nejspíš vyjádříte a zároveň zůstanete u mikrofonu a budete řídit naše hlasování, o což vás prosím.

Senátor Jiří Lajtoch:  V podrobné rozpravě vystoupili čtyři senátoři, z nichž senátorka Zvěřinová vysvětlila své hlasování, senátor Doubrava stáhl pozměňovací návrh a také se vyslovil ke svému hlasování. Dva senátoři dali pozměňovací návrh. Komplexní pozměňovací návrh je ze tří výborů – z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garanční výbor, z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a z ústavně-právního výboru – jeden totožný komplexní pozměňovací návrh.

Pak je návrh pana senátora Kladívka spolu se senátorem Oberfalzerem. To jsou dva pozměňovací návrhy. Budeme hlasovat nejprve o komplexním pozměňovacím návrhu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Navrhl jste pořadí a konstatoval, že se návrhy nevylučují, můžeme hlasovat o prvním i o druhém. Svolám kolegyně a kolegy, můžeme začít hlasovat.

Konstatuji, že v sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvorum je 32. Hlasujeme o prvním z obou pozměňovacích návrhů, před chvílí jste slyšeli, který to je. Nepokládám za nutné to zopakovat. Zahájím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

První pozměňovací návrh byl přijat. Registrováno bylo 63 přítomných, kvorum 32, pro 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní hlasujeme o druhém pozměňovacím návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce.

Hlasování skončilo, druhý pozměňovací návrh nebyl přijat. Registrováno bylo 63, kvorum 32, pro 10 hlasů, proti 38. Druhý pozměňovací návrh byl zamítnut.

Tím jsme vyčerpali pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. O tomto dávám hlasovat. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

61 hlasování skončilo schválením návrhu zákona s tím, že ho vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Registrováno 64, kvorum 33, pro 59, proti nebyl nikdo.

Prosím o návrhy v souvislosti s pověřením.

Senátor Jiří Lajtoch:  Mohu doplnit? Mohli by být pověřeni senátoři, kteří byli zpravodaji ve svých výborech, to znamená, já pan senátor Vícha a paní senátorka Paukrtová.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Je to možné. Nikdo nepředepisuje, zda mají být dva nebo tři. Jmenovaní nemají námitky. Budeme hlasovat o těchto třech pověřených. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro přednesený návrh, stiskněte tlačítka ANO a zvedněte ruce. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Návrh na pověření byl schválen. Registrováno 63, kvorum bylo 32, pro bylo 60, proti nebyl nikdo. Projednávání návrhu zákona tím skončilo. Děkuji panu zpravodaji, pan ministr zůstává a my se vystřídáme.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Nyní projednáme bod, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance - Rámec EU pro řízení krizí ve finančním sektoru

Tisk EU č. K 001/08

Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. K1/08 a K1/08/01. Prosím pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás s návrhem seznámil.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, dámy a pánové. V komisi pane komisaře Barniera pro vnitřní trh byl vypracován dokument, který je intenzivně projednáván. Komise ho řekla ve svém sdělení 26. května o zásadách krizového řízení. Je to jako reakce na finanční krizi, která zuřila světem a Evropou a která se může tentokrát ne kvůli hypotékám, ale státním dluhopisům docela klidně brzy opakovat, aniž bych snad tím chtěl strašit. V tom obecném sdělení je obecně nastíněn směr, kterým chce komise při přípravě legislativního rámce prostupovat, předpokládá se, že po zveřejnění memoranda by v lednu až březnu 2011 proběhla veřejná konzultace, která se týkala technických detailů a my jsme se samozřejmě jak na ECOFINu, tak Česká národní banka na svých setkáních k tomu vyjadřovali.

Jednotlivá opatření spadají do tří základních oblastí. To znamená do oblasti prevence, do oblasti včasné indikace krizového vývoje a konečně, když se to stane, tak procesu restrukturalizace, sanace či likvidace toho postiženého subjektu, tedy té postižené finanční instituce. Vyhneme se tomu s mimořádnou pozorností, protože jedna věc je tam pro Českou republiku nesmírně citlivá a riziková. K jedné věci jsme velmi zdrženliví z důvodu morálního hazardu. To, co je pro nás mimořádně citlivé a rizikové jsem tady již několikrát zmiňoval a to je kompetence národního orgánu dohledu a dostatečné mechanismy pro Českou republiku, která musí mít pro přeshraniční výměnu aktiv. Ta na to původní sdělení s něčím takovým nepočítala, počítala pouze s kompetencí orgánu dohledu v zemi, kde je ta postižená společnost mateřská a země, kde je dceřiná společnost by v podstatě na to neměla žádný vliv. To je vzhledem k charakteristice českého bankovního sektoru, kdy 99 % je tvořeno dceřinými společnostmi, které mají matky v zahraničí, pro nás nepřijatelné. Představte si prosím situaci, kdyby (a teď prosím, aby to skutečně bylo bráno hypoteticky, ne že něco takového by snad teď bylo aktuální), ale nelze připustit ani hypoteticky situaci, kdyby si Société Générale vyměňovalo s Komerční bankou řecké dluhopisy za bonitní aktiva, která má v bilanci Komerční banka nebo KCP s Československou obchodní bankou totéž. Prostě každá země musí mít dostatečné mechanismy, které zabrání tomu, aby těmito přeshraničními výměnami aktiv nebyl ohrožen jejich vlastní finanční systém. To je prostě zásada, kterou držíme při vyjednávání velmi, velmi usilovně.

Co se týče případných sanací postižených finančních institucí, ve sdělení se uvažuje o vytvoření preventivních fondů ex ante, to znamená, že v normálních časech odvádějí instituce do nějakého fondu poplatky, z kterého se potom postižená instituce sanuje, když se něco stane, my jsme velmi zdrženliví, vždycky prosazujeme zásadu nikoliv ex ante, ale ex post, protože fond vytváření ex ante hrozí velkým morálním rizikem, morálním hazardem. Veškeré regulační mechanismy by měly vést k tomu, aby se finanční instituce chovaly obezřetně a chovaly se co nejvíce opatrně. V okamžiku, kdy budou vědět, že je vytvořen masívní finanční zdroj, do kterého si v případě potíží mohou sáhnout a nechat se sanovat, samozřejmě ochotně podstoupí daleko větší riziko, než kdyby takovou finanční situaci před sebou neměly, a proto to pokládáme za morální hazard, se kterými souhlasíme.

To jsou asi dvě nejsilnější pozice, k jinak obecně velmi potřebnému mechanismu krizového řízení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, místo máte u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 1/08/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Děkuji vám za slovo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mně, abych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Reakcí komise na proběhlé finanční krize je příprava vhodné politiky Evropské unie. V prvním sdělení z října 2009 komise zvažovala, jaké změny je nutné učinit v zájmu zajištění účinného řízení a řešení krizí, případně likvidace krachující příhraniční banky. V květnu 2010 bylo zveřejněno druhé sdělení, které se zaměřilo na možnosti financování řešení problémů finančních institucí způsobem, který minimalizuje morální rizika a chrání veřejné prostředky. V tomto sdělení je vymezen politický směr, který hodlá komise sledovat a který staví na práci, která již byla v souvislosti s řízením a řešením krizí vykonána. Rámec tohoto sdělení se bude vztahovat na úvěrové instituce a některé investiční firmy bez ohledu na to, zda působí ve více zemích nebo jen lokálně.

Rámec komise pro zajištění prevence řízení a řešení krizí vychází z těchto cílů. Položit důraz na prevenci a přípravu, to znamená snížení rizika ve finančním systému, poskytnout spolehlivé nástroje k řešení problémů, to je minimalizace rizik šíření obtíží, umožnit rychlé a rozhodné jednání, to je odstranění právní nejistoty, snížit morální riziko, to je přenos ztrát na akcionáře a věřitele, ochrana veřejných financí, přispívat k efektivnímu řešení problému příhraničních skupin, to je spravedlivé rozdělení nákladů, zachování dostupnosti základních bankovních služeb, zajistit právní jistotu, náležitou ochranu třetích stran, stejné zacházení s věřiteli jako při likvidaci. Omezit negativní dopady na konkurenceschopnost, to znamená poskytování státní podpory s pravidly smlouvy a podmínkami vnitřního trhu.

Rámec řízení krizí tvoří tři skupiny opatření. Jsou to přípravná a preventivní opatření, včasný zásah orgánů dohledu a nástroje a pravomoci k řešení problémů.

V rámci první fáze komise navrhuje provádění posíleného dohledu a individuálních programů dohledu pro jednotlivé dohlížené finanční instituce. Komise uvádí možnost převodu aktiv v rámci skupiny a povinnost sestavovat plány obnovy a plány řešení problémů.

Pro přechod do druhé fáze jsou klíčové tzv. spouštěcí mechanismy. Mohlo by to být například porušení požadavků stanovených ve směrnici o kapitálových požadavcích. Komise obsahuje zavedení podmínky veřejného zájmu pro uplatnění režimu řešení problémů. V rámci včasného zásahu by například mohly orgány dohledu zakázat výplatu dividend, požadovat výměnu manažérů, požadovat, aby se banka zbavila činnosti nebo útvarů, které představují přílišné riziko, možnost ustavit zvláštního manažéra pro řízení instituce na omezenou dobu.

Třetí fáze řeší problémy u institucí, které nemohou být řádně zlikvidovány v rámci standardního konkurzního řízení.

Mezi nástroje řešení patří možnost prodat podnik nebo jeho část bez souhlasu akcionářů, nástroj Bridge Bank, to jsou překlenovací banky, který by orgánům umožnil převést část obchodních činností krachující úvěrové instituce na dočasnou překlenovací banku, nástroj rozdělení aktiv, to je možnost převedení nevýkonných nebo toxických aktiv na samostatný subjekt, odepsání pohledávek a kapitalizace dluhů.

Rámec by měl obsahovat prvky a mechanismy pro účely případné kompenzace.

Sdělení řeší i problém příhraničně působících finančních skupin a představuje možný model spolupráce nových kolegií orgánů odpovědných za řešení problémů.

Poslední část sdělení se zabývá otázkou financování rámce. Komise obhajuje zakládání vnitrostátních fondů na podporu řešení problémů bank, které by měly být financovány příspěvky od bank spadajících do rámce. Sice uznává, že náklady na řešení problémů by měli nejdříve hradit akcionáři a věřitelé, konstatuje však, že ve většině případů by to nebylo dostatečné.

Pozici vlády tady uvedl pan ministr financí. Zdůraznil, které jsou vlastně mimořádně citlivé oblasti pro ČR. A doporučení, které máme v příloze, se v podstatě zaměřuje i na tyto citlivé oblasti.

Komise v závěru sdělení představuje své budoucí záměry, mezi které patří návrh legislativního aktu stanovujícího rámec pro řízení krizí. Ve střednědobém horizontu hodlá prověřit potřebu další harmonizace, režim úpadku bank a do budoucna usilovat o integrovanější rámec pro řešení problémů příhraničních skupin.

Senát projednával Sdělení Komise – Rámec EU pro řízení příhraničních krizí v bankovním sektoru a přijal usnesení č. 396 ze 17. března 2010. Dále přijal usnesení č. 593 dne 3. listopadu 2010 ke Sdělení Komise – Fondy pro řešení problémů bank. Záchranné krizové systémy by měly co nejvíce omezovat vznik morálního hazardu a úpadek banky by měl být vnímán jako reálný důsledek nesprávného řízení a přílišného riskování. Případné fondy pro řešení problémů bank by mohly být považovány za nástroj pro rekapitalizaci ztrátových bank.

Komise ignoruje zásadu, že odpovědnost za krizové řízení a dohled nad finančním trhem je na národní úrovni. Zavedení rámce pro řízení krizí by mohlo mít zásadní dopady na český bankovní systém, a vzhledem k tomu, že by mohlo dojít k oslabení českých orgánů dohledu, doporučuji přijmout doporučení, které je totožné se stanoviskem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který toto sdělení projednal dne 25. května 2011.

Výbor pro záležitosti EU na své 14. schůzi konané dne 15. června 2011 přijal 122. usnesení ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Rámec EU pro řízení krizí ve finančním sektoru – senátní tisk č. K 001/08.

Po úvodní informaci Kláry Cetlové, ředitelky odboru finanční trhy ministerstva financí, a Ivana Zahrádky, ředitele odboru mezinárodní spolupráce na finančním trhu České národní banky, zpravodajské zprávě senátorky Jany Juřenčákové a po rozpravě výbor

I. přijímá ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Rámec EU pro řízení krizí ve finančním sektoru doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Rámec EU pro řízení krizí ve finančním sektoru vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Janu Juřenčákovou,

IV. pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Doporučení, které výbor přijal, máte všichni v příloze, nebudu je tedy číst. Pouze bych chtěla upozornit na to, kde v bodě 3 konstatujeme, že i když se jedná již o třetí komunikační materiál Komise k tomuto tématu, stále na mnoha místech působí značně obecně a obsahuje řadu nevyjasněných bodů, zejména pokud jde o vztah nových orgánů pro řešení k orgánům dohledu na evropské i národní úrovni, nastavení tzv. spouštěcích prahových indikátorů pro zahájení včasného zásahu, jejichž správná kalibrace je zcela klíčová pro efektivní řešení problémů finančních institucí. A není tam podmínka, že řešení problémů finanční instituce musí být ve veřejném zájmu.

Je tam i zásadní nesouhlas s tím, jak už tu uvedl pan ministr, že výbor zásadně nesouhlasí s možnými přesuny akty v rámci přeshraničně působících finančních skupin za jiných než tržních podmínek. Takovéto přesuny by mohly ve výsledku vést k šíření finanční nákazy z jedné země do druhé prostřednictvím nestandardního převádění likvidity nebo kapitálu mezi mateřskou společností v jedné zemi a dceřinými společnostmi v zemi druhé.

A chtěla bych ještě upozornit, kde v bodě 7 trváme na tom, že vzhledem k odpovědnosti národního orgánu dohledu za stabilitu domácího finančního sektoru musí být pro tento orgán zachovány odpovídající pravomoci pro efektivní dohled a jeho politickou nezávislost.

Chtěla bych připomenout, že dohledová činnost České národní banky je v rámci EU vždy hodnocena velmi pozitivně a je v podstatě prezentováno to, že díky dohledu ČNB se Česká republika vyhnula bankovní krizi.

Jak už jsem uvedla, toto doporučení bylo přijato na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a v podstatě je to totožné usnesení, takže předpokládám, že nevzniknou žádné problémy a že toto usnesení, se kterým jsem vás seznámila, podpoříte a schválíte. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly zpravodajky.

Tiskem se zabýval také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Táži se zpravodaje výboru, senátora Karla Korytáře, zda chce vystoupit? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já velmi stručně.

Hospodářský výbor na své 9. schůzi konané dne 25. května 2011 ve svém 93. usnesení, v návaznosti na 4. usnesení výboru pro záležitosti EU ze dne 24. listopadu 2010, po úvodním slově zástupce gestora Mgr. Kláry Król, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře a po rozpravě

I. projednal na žádost výboru pro záležitosti EU Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Rámec EU pro řízení krizí ve finančním sektoru,

II. zaujímá stanovisko k tomuto sdělení uvedené v příloze tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře,

IV. pověřuje předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jak již oznámila garanční zpravodajka paní senátorka Jana Juřenčáková, stanovisko k tomuto sdělení je shodné s tímto výborem. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem vystoupit v rozpravě není, rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda si přeje vystoupit? Není tomu tak. Paní zpravodajko, chcete se vyjádřit? Není potřeba.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla senátorka Jana Juřenčáková a jak je v příslušném usnesení výboru. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je v tuto chvíli 29.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

V okamžiku hlasování č. 63 registrováno 59, kvorum 30, pro návrh 45, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji předkladateli, děkuji zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím.

Nyní projednáme další bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 28. března 2011 v Praze

Tisk č. 75

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 75 a opět jej uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, 28. března 2011 jsem podepsal v Praze se svým protějškem ze Srí Lanky standardní dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, která posiluje právní jistoty investorů z obou zemí. Je to standardní vzorová smlouva. Prosím o její schválení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Vaše místo je, prosím, opět u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 75/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 75/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Myslím, že pan ministr nám to řekl dost jasně, takže se omezím na konstatování, k jakému usnesení na své 9. schůzi konané dne 25. května 2011 výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu dospěl:

Výbor projednal vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. března 2011 v Praze, a svým 94. usnesením jednomyslně doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. března 2011 v Praze, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada a pověřuje předsedou výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Vím, že pan senátor Sykáček je omluven. Bude ho někdo zastupovat? Není tomu tak.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel se nechce vyjádřit, pan garanční zpravodaj také ne.

V usnesení výboru a ve zpravodajské zprávě garančního zpravodaje jsme slyšeli návrh, kterým je dát souhlas s ratifikací. O tomto návrhu budeme tedy hlasovat.

Budeme hlasovat o usnesení, které zní:

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Srílanskou demokratickou socialistickou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. března 2011 v Praze.

Přítomno 58, kvorum pro přijetí 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že při hlasování č. 64 bylo registrováno 58, kvorum 30, pro návrh 47, proti nikdo. Návrh byl schválen. Projednávání tohoto bodu končím a děkuji jak předkladateli, tak i zpravodaji.

Dalším bodem je

 

Zelená kniha o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu

Tisk EU č. K 043/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. K 43/08 a č. K 43/08/01. Prosím opět pana ministra financí, aby nás seznámil s tímto materiálem.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, Evropská komise v březnu vydala Zelenou knihu o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu, což je takový "výkop" do diskuze, snaha shromáždit co nejvíc názorů a poznatků s cílem najít dobré instrumenty na regulaci o on-line hazardních her, neboť jak známo, internet nemá hranic a platby za internetové hry se identifikují velmi obtížně.

Vzhledem k tomu, že regulační rámec, který uplatňují jednotlivé členské státy, se značně diferencuje a přináší také různé zkušenosti, očekává Evropská komise odpověď na otázku, zda jsou současná pravidla uplatňována na on-line služby hazardních her na úrovni EU dostatečná, což tedy zcela jistě nejsou. A otázka je, zda vůbec lze nalézt dostatečné blokační instrumenty tam, kde se jedná o internet.

My považujeme dlouhodobě za prioritu přijetí metod, na jejichž základě by bylo možno efektivním způsobem zasáhnout proti zahraničním provozovatelům sázkových her, kteří prostřednictvím internetu nabízejí na území ČR své služby. Ty domácí podléhají poměrně přísné regulaci, nicméně u těch zahraničních si může samozřejmě sázet každý libovolně, nehledě na to, že domácím provozovatelům jsou povoleny kurzové sázky, zatímco zahraniční provozovatelé, aniž by zaplatili veřejným rozpočtům či na dobročinné účely jedinou korunu, tak pochopitelně nabízejí své služby českým sázkařům a kasírují nemalé peníze.

Proto mimo jiné zkoumáme i nástroje, jako blokování webových stránek nelegálních provozovatelů, popř. blokování i jejich platebních transakcí. Zdá se, že to druhé k cíli nevede, pro to první snad by se nějaký technický instrument nalézt mohl.

Rozhodně pokládáme za důležité co nejdříve schválit splnitelný harmonogram prací na koncepčně zcela novém loterijním zákoně, což je dlouhodobý záměr vlády, a v něm už implementovat i tato opatření, která se prokáží jako technicky schůdná. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 43/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím jej, aby se ujal slova a seznámil nás se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Dnešek se nese v duchu hazardních her. Doufám, že jim nikdo z nás nepropadne.

Zelená kniha představuje další krok v rámci probíhající evropské diskuze a zároveň je reakcí na některé závěry Rady a na usnesení Evropského parlamentu o etické nezávadnosti hazardních her, poskytovaných on-line.

Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nově vzniklý sektor, není právní regulace jednoznačně vymezená a jednotná. Obsahem této Zelené knihy je nastolení klíčových politických otázek, jež jsou předmětem řešení problematiky on-line hazardních her na vnitřním trhu. Souhrnně se jedná o záležitosti ochrany veřejného zájmu a o úpravu souvisejících služeb vykonávaných a využívaných poskytovateli on-line hazardních her. V neposlední řadě se Zelená kniha dotýká problematiky prosazování práva.

Mezi konkrétní aspekty zmiňované v Zelené knize patří vymezení definice on-line služeb hazardních her v rámci jednotlivých členských států, kde se prioritně řeší problematika "usazování", resp. volného pohybu služeb a udělování licencí v kontextu mezistátního poskytování služeb. V otázce přidružených služeb se řeší zejména regulace, propagace a dalších marketingových nástrojů.

V rámci ochrany spotřebitele jsou rozebírána témata návykovosti hraní hazardních her a možného vzniku patologické závislosti. Důležitou součástí je také prevence a znemožnění hraní nezletilým osobám a jiným zranitelným skupinám, jako jsou hráči v tíživé finanční situaci, mladí dospělí jedinci a také se sklonem k jiným druhům závislosti.

Část věnovaná ochraně veřejného zájmu obsahuje témata zaměřená na podvodnou část a předcházení "praní peněz".

Poslední část Zelené knihy je věnována otázkám prosazování práva, například vydávání licencí, kontrola a dohled, poradenství, správní spolupráce, blokování plateb a režimy odpovědnosti poskytovatelů služeb.

Pokud jde o pozici vlády, vláda v obecné rovině vítá Zelenou knihu jako nástroj pro důležité zmapování diskutované oblasti a podklad pro vyhodnocení nutnosti iniciovat akci na úrovni Evropské unie k ochraně zájmů za respektování principů vycházejících z primárního práva.

Vláda současně považuje využití některých nástrojů za zcela nezbytné. Kupříkladu se plně ztotožňuje s názorem, že koordinovaný přístup a spolupráce všech národních dozorových orgánů je nezbytná pro možnost bezpečně identifikovat a efektivně zasáhnout proti provozovatelům, kteří nejednají v souladu s režimem národních povolení.

Snaha efektivním způsobem zasáhnout proti zahraničním poskytovatelům sázkových her, kteří prostřednictvím internetu nabízejí své služby bez potřebného povolení, je jednou z priorit ministerstva financí, a nemusíme si říkat, že to asi bude boj velmi náročný a velmi těžký.

Česká republika zatím nepřistoupila k revizi problematických ustanovení, zejména ustavení § 1 odst. 6 a ustanovení § 4 odst. 5 a odst. 11 loterijního zákona, které svěřují právo nabízet loterie a jiné podobné hry na území ČR výhradně českým společnostem. Lze tedy očekávat, že v blízké době může být formálně zahájeno řízení pro porušení smlouvy před Soudním dvorem EU. Česká republika by proto měla přistoupit k revizi zmiňovaných ustanovení, a to takovým způsobem, který by zaručil ochranu českých občanů před škodlivými vlivy hazardních her při současném respektování pravidel, která vyplývají z primárního a sekundárního práva Evropské unie i judikatury Soudního dvora EU.

Zelená kniha Evropské komise je prozatím pouhým zahájením veřejné konzultace. Primárně z ní nevyplývá žádný požadavek na změnu či přijetí nové právní úpravy na národní úrovni. Přesto lze již nyní prokázat, že nutnost přijmout novou koncepci právní úpravy provozování sázkových her, která nahradí více jak 20 let starý zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, ale o tom už jsme dnes hovořili.

Pokud jde o dopad na rozpočet, Zelená kniha nemá přímý dopad na státní rozpočet. V případě přijetí nového zákona, který by umožňoval udělovat licence k provozování internetového hazardu na území České republiky a současně efektivně blokovat provozovatele, kteří by působili bez potřebného povolení, pak lze předpokládat kladný dopad na příjmy státního rozpočtu.

Pokud jde o stav projednávání, výbor pro záležitosti Evropské unie vybral tento dokument k projednání usnesením č. 78 ze 7. dubna 2011. A Zelená kniha byla projednána 13. července letošního roku.

Pozici Evropského parlamentu ilustruje jeho usnesení ze dne 10. března 2009 o etické nezávadnosti hazardních her poskytovaných on-line. V něm konstatuje, že poskytování služeb hazardních her je velmi specifickou hospodářskou aktivitou kvůli svým sociálním aspektům a dopadům na veřejný pořádek a zdraví. Vyzývá členské státy k úzké spolupráci a zdůrazňuje, že členské státy mají zájem a právo regulovat a řídit si své trhy, na kterých jsou nabízeny služby hazardních her podle svých tradic a kultur při respektování principu subsidiarity, primárního práva a jednotlivých rozsudků Soudního dvora Evropské unie.

Parlament rovněž vyzval komisi, aby v úzké spolupráci s vládami členských států posuzovala ekonomické a jiné účinky poskytování hazardních her on-line v přeshraničním rozsahu z nejrůznějších hledisek. Zelená kniha je mimo jiné i reakcí na některé závěry Rady EU, zejména se jedná o závěry Rady pro konkurenceschopnost a zejména hazardního hraní a sázení v zemích EU z 10. prosince 2010. Rada zde podtrhuje nutnost spolupráce členských i nečlenských států z důvodu globálního charakteru řešené problematiky a vítá rozhodnutí Evropské komise zahájit širokou konzultaci na téma on-line hazardních her.

Shrnu-li problematiku, pak tato Zelená kniha by měla zahájit rozsáhlou veřejnou konzultaci o všech souvisejících úkolech politiky a o potenciálních problémech na vnitřním trhu vyplývajících z rychlého rozvoje jak zákonem povolených, tak nepovolených on-line hazardních her, dostupných občanům žijícím na území EU. Cílem tohoto procesu je shromáždit co nejvíce relevantních faktů týkajících se problematiky on-line hazardních her, na jejichž základě se bude rozhodovat o nutnosti, míře a způsobu regulace těchto služeb.

Vzhledem k povaze poskytovaných on-line hazardních her se společný unijní přístup k určité formě regulace jeví jako nevyhnutelný. EU by se ale měla soustředit na vybudování kvalitního a efektivního regulatorního rámce pro poskytovatele on-line hazardních her, služeb v EU, který by stanovil základní klíčové podmínky pro poskytnutí dotace provozu on-line hazardními hrami.

Nyní mi dovolte, abych vám předložil usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie. Je to 132. usnesení z 15. schůze, která se konala 13. července 2011:

Po úvodní informaci Tomáše Zídka, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor

I. přijímá k Zelené knize o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu doporučení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Pokud jde o doporučení vyjádření Senátu Parlamentu ČR v Zelené knize, máte ho v usnesení. Nevím, jestli je potřeba ho číst. Není potřeba ho číst, já vám doporučuji, abyste toto doporučení Výboru pro evropské záležitosti přijali jako usnesení Senátu Parlamentu ČR. A děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já vám taky děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Zájem o vystoupení není, rozpravu končím. Předkladatel, předpokládám, že se nebude vyjadřovat. Zpravodaj teď domluvil, také nemá zájem vystoupit, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan zpravodaj, senátor Jaroslav Doubrava.

Přítomno 58, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. V okamžiku hlasování pořadové č. 65 bylo registrováno 58, pro návrh se vyslovilo kladně 47, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli, zpravodaji. A budeme pokračovat dalším bodem.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 134

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 134. Návrh uvede ministr dopravy Pavel Dobeš, kterého mezi námi poprvé vítám. Přeji mu ze Senátu, aby měl úspěch, a prosím jej, aby nás seznámil s návrhem.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, příjemné odpoledne. Dobrý den, já děkuji za příjemné přivítání. Co se týče návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 61/2000 o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, tak mi dovolte stručně představit návrh zákona, kterým se mění to zmíněné č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

Cílem je zapracovat relevantní ustanovení několika směrnic Evropské unie, tvořící tzv. 3 námořní balíčky. Navrhované změny se dotýkají zejména oblasti schvalování technické způsobilosti lodí a jachet k námořní plavbě v oblasti vyšetřování námořních nehod.

V oblasti schvalování technické způsobilosti lodí a jachet k námořní plavbě navrhovaná právní úprava stanovuje postupem ministra dopravy a podmínky pro schválení technické způsobilosti lodě k námořní plavbě. A dále stanovuje podrobnosti přenesení výkonu těchto činností na odborné způsobilé osoby v souladu s unijním a mezinárodním právem.

V oblasti vyšetřování námořních nehod stanoví předložený návrh zákona bližší podrobnosti k vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí podle jejich závažnosti, přičemž omezuje pouze na nejzávažnější nehody lodí plujících pod vlajkou České republiky.

V současně v návrhu je dále zahrnuto zrušení části 4., zákona upravujícího rekreační jachty, jakožto samostatné kategorie plavidel, čímž dojde k zjednodušení správní agendy na straně ministerstva dopravy a k odstranění úpravy, která dlouhodobě není veřejností využívána a není tudíž účelná.

Co se týče předloženého návrhu zákona, tak byl projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR, který jej na schůzi 19. července 2011 podpořil, a já vás žádám tímto o schválení tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 134/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já nebudu rozebírat, o čem ta norma je. To tady řekl pan ministr. Ale řeknu, že jsem velmi poctěn a potěšen tím, že můžu zpravodajovat normu, jako je novela zákona o námořní plavbě.

Já jsem se sice chvíli zabýval myšlenkou, že bych v duchu senátního tisku 126, což byly ty zaměstnanecké instituce penzijního pojištění, že bych navrhl např. novelu, kterou by se regulovala výstavba námořních přístavů na území České republiky. Ale opravdu jsem se touto myšlenkou zabýval jenom malou chvilku.

Konstatuji, že ani tento návrh není zcela bez legislativních problémů, ovšem vzhledem k rozsahu jeho účinnosti nebo působnosti si nejsem jist, jestli ty nedostatky by vůbec měly mít šanci se projevit. Tak už vás jenom seznámím se 116. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 10. schůze, konané dne 19. července 2011, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Ivo Vykydala, náměstka ministra dopravy ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor:

Zaprvé – doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zadruhé – určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu.

Zatřetí – pověřuje předsedu výboru Senátu Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

To je ode mne v této chvíli vše, děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já vám také děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úlohu zpravodaje.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh není předložen, a proto přistoupíme k obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu. Jako se přihlásil, zatím jako jediný, pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Od těch dob, co slavný privatizátor a pirát z Prahy Viktor Kožený prodal, nebo spíše rozkradl Českou námořní flotilu, Česká republika nedisponuje ani jednou námořní lodí. Vzpomeňme při té příležitosti slavného výroku dřívějšího ministra financí, později předsedy, čestného předsedy a nyní prezidenta ČR Václava Klause: "Více takových Kožených!"

Bohužel v tomto případě se domnívám, že někdo mluvil něco, o čem nevěděl nic.

Tím, že ČR nedisponuje námořní flotilou, na kterou byla velmi hrdá, a která velmi, velmi ekonomicky prosperovala, nedocházelo bohužel také – s odvoláním na stávající právní úpravu – v minulosti k přejímání specifických transpozičních norem. A tak se stalo to, co jsme viděli i v případě zaměstnaneckého penzijního pojištění, ale i fondů, že Evropská unie s námi byla nespokojena.

A nyní dochází k tomu, že se nezohlednily všechny předpisy tzv. třetího balíčku.

Není to pravda, že se všechny předpisy zohlednily. Nezohlednily se všechny předpisy a tím se můžeme vystavit žalobě ze strany EK. Protože judikatura Soudního dvora EU praví, že nemůže neexistence některé činnosti upravené směrnicí v určitém členském státě zprostit tento stát povinnosti přijmout právní nebo jiné správní předpisy k zajištění řádného provedení všech ustanovení této směrnice. Jedná se o nařízení EP a Rady č. 391/2009, nařízení EP a Rady 392/2009 a Směrnice EP a Rady 2009/16/ES.

Na co bych se chtěl pana ministra zeptat? V § 12b – kdo vlastně je účastníkem řízení, kdo vlastně je žadatelem, jestli to je majitel nebo jestli je to provozovatel. Možná, že to je provozovatel, jak nasvědčuje ustanovení o udělování výjimky z požadavků, které mají být pro schválení splněny, kterou uděluje provozovateli lodi, opět námořnímu úřadu.

V důvodové zprávě ale navrhovatel uvádí, že tato složka technické způsobilosti při schvalování stavby lodi je schvalována na žádost provozovatele nebo vlastníka. Tak kdo to vlastně by měl být?

A jinak – že se nás to vůbec netýká, také není pravda, protože byla zrušena kategorie rekreačních jachet a je sloučena s kategorií jachet námořních.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zdali se chce k rozpravě vyjádřit, byl tam dotaz, asi ano.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Děkuji panu senátoru Drymlovi. Podle § 12 – podíváme-li se na § 12b, pod číslem 2 je jednoznačně specifikováno, že se jedná o to, že účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud je v důvodové zprávě uvedena mylná informace provozovatel nebo žadatel, tak je to jen žadatel, tak jak je uvedeno v textu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. V usnesení výboru a ve zpravodajské zprávě pana senátora zazněl jediný návrh. Ptám se pana garančního zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh, zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 66 bylo registrováno 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí bylo 28, pro návrh se vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji jak ministrovi, tak zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 135

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 135. Návrh uvede ministr dopravy Pavel Dobeš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Děkuji, pane předsedo. Vážené senátorky a vážení senátoři, dovolte mi, abych ve stručnosti řekl a představil návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zákon č. 247/2000 Sb., o získání a zdokonalení odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Tento návrh zpracovává do právního řádu ČR směrnici EP a Rady 2006/126/ES, a to v první řadě o řidičských průkazech. Soustřeďuje se na několik zásadních oblastí. Jedná se zejména o zamezení účelového získání řidičských průkazu cizinci na území ČR, nové vymezení skupin vozidel pro účely udělování řidičského oprávnění a výcvikových vozidel, opatření k zajištění efektivnější kontroly zdravotní způsobilosti řidičů a dílčí zvýšení některých věkových hranic pro získání řidičských oprávnění, zejména u motocyklů.

V Poslanecké sněmovně byla do návrhu zákona dále včleněna nová úprava postihu provozovatele vozidla pro případ, kdy je přestupek zaznamenán automatizovaným zařízením a nepodaří se uložit sankci za přestupek řidiči vozidla. Jde tedy o návrh řešení problematiky takzvané osoby blízké.

Co se týká toho, tak poslanecký pozměňovací návrh se stal asi největším předmětem diskusí v obou výborech, které návrh projednaly a ÚPV na svém jednání přijal dílčí pozměňovací návrh k článku I bodu 12 s vymezením motocyklů skupiny A2 s výkonem motoru do 35 kW, a v § 80a vypouští dovětek, který do této skupiny umožňuje zařadit motocykly upravené z vyššího výkonu motoru. Přestože chápu co se týče důvodů ÚPV tento krok, tak po bližším vyhodnocení se s tímto pozměňovacím návrhem já ani MD neztotožňujeme a nepodporujeme ho.

Co se týče vládního návrhu, tak zde vychází z článku 2 směrnice 206/126/ES, který takový postup legislativně umožňuje.

Co se týče VHZD, tak na svém jednání přijal pozměňovací návrh odstraňující technickou chybu v oblasti vozidel s právem přednostní jízdy. Jedná se v podstatě o chybu, která se týkala umožnění práva přednostní jízdy na přechodu pro chodce. S touto chybou se naprosto ztotožňuji a tento pozměňovací návrh podporujeme.

Co se týče dalšího návrhu na vypuštění úpravy vztahující se k takzvané osobě blízké, tak tady bych chtěl říci, že si uvědomujeme problematiku této oblasti i to, že z vládního návrhu byla doplněna poslaneckým pozměňovacím návrhem. Na druhou stranu samotná navržená úprava vychází z poměrně široké diskuse, která proběhla na MD v 1. čtvrtletí t. r., jedná se o prozatím o snahu nejkomplexnějším způsobem řešit vztah odpovědnosti řidiče za spáchaný přestupek a odpovědnosti provozovatele, nebo majitele za správní delikt. Zadruhé je to i podpora efektivnosti a rychlosti řízení při zachování řádného procesu.

Chtěl bych se zmínit o hlavních argumentech, které byly ze strany odpůrců té takzvané osoby blízké, kteří tvrdí, že se jedná o neústavnost, respektive poukazují na neústavnost tohoto návrhu. Chtěl bych říci, že pokud se podíváme na podstatu samotného problému, tak jednou novinkou, která v tomto projednávaném návrhu je, je zavedení odpovědnosti za správní delikt u fyzické nepodnikající osoby.

S tím, že argumenty, které svědčí ústavní konformitě návrhu, jsou následující: V první řadě Ústavním soudem bylo už mnohokrát judikováno, že ústavně konformní je jen ta sankce, jež je stanovena zákonem, a to je přesně to, co v tuto chvíli navrhujeme. Za druhé případy objektivní odpovědnosti, to je odpovědnosti za následek, nikoli za zavinění, v čemž spočívá rozdíl od přestupku. To znamená, v českém právním řádu nejsou za prvé nijak nové, nijak zvláštní nebo ojedinělé, je tomu právě naopak. Jsou časté jak u právnických osob, tak u osob fyzických, byť podnikajících. Za třetí bych chtěl – co se týče souvislostí s tímto návrhem – sdělit, že předpokládaný institut řešení osoby blízké představuje ve své podstatě jedno z posledních řešení, nebo možných řešení, které lze považovat za ústavně konformní. Nenalezne-li tento nový institut podporu, pak se jedná o to, problematiku spojenou s takzvanou osobou blízkou řešit už jen zásahem do ústavního pořádku ČR, to znamená konkrétně změnou ústavního zákona a změnou Listiny základních práv a svobod. Toto je nejzazší možná norma, nebo změna zákona před tím, než už bychom museli sáhnout do ústavy nebo do Listiny základních práv a svobod.

Chtěl bych také zmínit argumenty, které svědčí pro, abychom tento návrh zákona schválili. Jedná se zejména o to, že institut osoby blízké jako takový je v pořádku, pokud je využíván tak, jak se má využívat. Pokud není zneužíván. My v tuto chvíli – i podle zdrojů MD – evidujeme, že je velké množství deliktů spáchaných v provozu na pozemních komunikacích, které zůstávají nevyřešeny na základě výmluvy pro osobu blízkou. Jedná se v tuto chvíli o 60 – 70 % přestupků, jež byly zaznamenány, ať už je to přestupek v rychlosti, to znamená radarem, nebo přestupků spočívajících v nedovoleném stání tam, kde to není dovoleno.

Chtěl bych zmínit, že tyto řekl bych tisíce deliktů jsou nezpůsobilé k projednání proto, že po jednom roce od spáchání přestupku nelze přestupek projednat a tím pádem správní orgány přestupky musí odkládat.

Dále bych chtěl zmínit, že správní orgány jsou nesmírně přetěžovány přestupkovou agendu, přičemž prostřednictvím zaplacení takzvané určené částky, která je právě definována v návrhu zákona, by došlo k významnému odbřemenění správních orgánů a tím pádem vlastně zrychlení celého procesu.

Pokud se podíváme na současný stav a změnu, která je v návrhu předkládána, na základě záznamu z radarů, pokud je identifikována registrační značka vozidla, je vyzván provozovatel vozidla k podání vysvětlení. Odmítne-li vypovídat s odkazem na tzv. osobu blízkou, správní orgán je nucen z důvodu důkazní nouze správní řízení odložit, respektive nezahájit. Což také znamená, že v projednávané novele navrhovaný institut nijak nerezignuje na potrestání pachatele přestupků, primární je ovšem postih pachatele, postih provozovatele je až postihem sekundárním.

Co se týče zajištění efektivity, je doplněn nový institut takzvaného dobrovolného zaplacení určené částky, která je vždycky nižší, než hrozící pokuta. Pokud to provozovatel vysvětlí, nedochází k vedení dalšího sankčního řízení. Jedná se o to, že v případě výzvy pro podání vysvětlení, pokud na ni provozovatel vozidla, majitel vozidla přijde, tak může uhradit nižší částku, než je částka, která by hrozila v případě určené pokuty. Je to ve lhůtě 14 dnů, nezahajuje se správní řízení a tím je problematika přestupku vyřešena pro provozovatele. Ale není možné obejít ten daný delikt jenom tím, že se vymluví na osobu blízkou, tak jak se dneska děje. To znamená, pokud slušný řidič, nebo majitel vozu půjčí někomu vozidlo, tak v takovém případě vždy má možnost se následně s tím řidičem, kterého nechce uvést, nebo má k tomu nějaké důvody, může vyrovnat, ale přestupek je potrestán. Tím pádem je tam apel na to, aby se neporušovala jednoznačně pravidla silničního provozu, která v současné době máme. Pokud tak do 14 dnů neučiní, teprve poté začíná správní řízení. Také – a to jsem již zaslechl v různých interpretacích – se nejedná o to, že by provozovatel vozidla přicházel o body nebo řidičský průkaz, nebo něco podobného. Jedná se jenom o finanční pokutu, a ta je vždy nižší, než ta částka, která by hrozila za uhrazení pokuty.

Co se týče toho, že navržená úprava je složitější než předchozí pokusy, myslím si, že i právě proto, že nerezignuje na odpovědnost a možnost potrestání řidiče za přestupek, naopak jej má na prvním místě, tak nejméně v podmínkách našeho právního řádu narušuje zásadu potrestání pachatele přestupku, ale nerezignuje na to, aby se zvýšila bezpečnost na silničních komunikacích, aby byl tlak na to, aby naši řidiči byli v tomto obezřetnější, aby opravdu kladli důraz na to, že je třeba plnit všechna pravidla, která v tuto chvíli je třeba dodržovat – ať už je to rychlost nebo parkování, a neměli možnost výmluvy na osobu blízkou, přičemž v mnoha desítkách procent případů se o žádnou osobu blízkou nejedná.

Já bych vás, vážené senátorky a vážení senátoři, chtěl požádat, aby tento návrh byl zachován v celkovém návrhu zákona, přestože jeho jádrem je především transpozice směrnice 2006/126, tak jak jsem zmínil před tím v úvodním slově.

To je z mé strany v tuto chvíli všechno. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 135/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 135/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Korytář:  Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, jak už uvedl pan ministr, hlavním cílem předložené technické novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je harmonizovat stávající právní úpravu s právem EU na úseku řidičských průkazů. Pro úplnost mé zpravodajské zprávy zopakuji stručně, co všechno je dotčeno.

V rámci prováděné transpozice příslušné směrnice se jedná především o zamezení účelového získávání řidičských průkazů ze strany cizinců v ČR, dále o vymezení nových skupin vozidel pro účely udělování řidičských oprávnění, stanovení nových technických podmínek výcvikových vozidel, jakož i přijetí opatření k zajištění efektivnější kontroly zdravotní způsobilosti řidičů, včetně zvýšení některých věkových hranic pro získání řidičského oprávnění.

Součástí předloženého návrhu zákona je i doprovodná novela zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel na úseku školení profesionálních řidičů.

Nad rámec věcného rozsahu vládního návrhu novely byla v PS do návrhu doplněna – jak již uvedl pan ministr – nová pasáž, reagující na zneužívání institutu osoby blízké při šetření zjištěných porušení pravidel silničního provozu správními úřady. Návrh počítá s dělenou účinností, kdy přibližně polovina novelizačních bodů nabude účinnosti k 1. lednu 2012, druhá pak, a to včetně dodatečně vložených ustanovení o objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla, 19. ledna 2013.

Před konečným hlasováním byla v Poslanecké sněmovně navržena řada změn, daných 22 pozměňovacími návrhy hospodářského výboru a 5 pozměňovacími návrhy ve 2. čtení této novely.

Co se týká projednávání v podvýboru pro dopravu v Senátu i ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v té části, která je hlavním cílem novelizace, nebylo vzneseno námitek. I vzhledem k tomu, že došlo k určitému zpřesnění k přijatému pozměňovacímu návrhu v Poslanecké sněmovně.

V rámci projednávání návrhu novely silničního zákona, jak už bylo uvedeno, byl do vládního návrhu doplněn soubor ustanovení, který má zamezit poměrně častému zneužívání institutu osoby blízké při šetření zjištěných porušení pravidel silničního provozu správními úřady. V současné době totiž velká část přestupků v oblasti silničního provozu zaznamenaných kamerami nebo jinými automatizovanými prostředky, zůstala bez uložené sankce, neboť se nepodaří zjistit řidiče vozidla, který jej způsobil. To množství, jak už tady sdělil pan ministr, je značné a je potřeba skutečně hledat řešení, jak to odstranit.

Navržená právní koncepce, která je zatím nejrozsáhlejší, má tedy posílit zásadu, že za každý spáchaný a zaznamenaný přestupek má být udělena příslušná sankce. K eliminování tohoto nežádoucího stavu se navrhuje zavedení nové povinnosti provozovatele vozidla, aby při užití vozidla zajistil dodržení pravidel provozu stanovených zákonem o silničním provozu. Z hlediska uložené povinnosti jde tedy k tíži provozovatele vozidla porušení pravidel silničního provozu, i pokud sám vozidlo neřídil. Sankce je finanční a je limitována maximální částkou 10 tisíc korun, což je prakticky polovina dnes platné rozmezí sazby. A jak bylo řečeno, body odebírané nejsou. Takže pokud se tak dozvíte z médií, není to pravdou.

Přestože je i zde v Senátu značná vůle vyřešit problém zneužívání institutu osoby blízké, je nutné si uvědomit, že provozovatel vozidla v některých případech ani při vynaložení maximálního úsilí nemůže zajistit, aby osoba, která jeho vozidlo řídí, a vlastník vozidla není přítomen, dodržela všechna pravidla silničního provozu. Nemůže-li adresát zákonem uložené povinnosti takovou povinnost objektivně splnit, nelze po něm spravedlivě po něm spravedlivě požadovat, aby, byť zprostředkovaně, nesl tak širokou odpovědnost za protiprávní jednání jiných osob.

Na základě tohoto je možno konstatovat – a tady bych se nejprve zmínil o roli ústavy, o které hovořil i pan ministr, a sice ve vztahu, že i Ústavní soud se samozřejmě nebude vyjadřovat k určité klasifikaci přestupku, pokud je daný zákonem. To tady samozřejmě naplněno je, ale ta ústava sehraje jinou roli.

Ústava totiž umožňuje nevypovídat proti sobě samému a svým blízkým. Jak už pan ministr naznačil, většina přestupků – a to je značné procento, není to deset, ani dvacet, myslím si, že to je i více, je sám pachatel tohoto přestupku. Je to ten provozovatel vozidla. A naše ústava mu dává možnost, že i když je zaznamenán kamerou nebo fotografií a je si i zcela podoben, využije této možnosti ústavy a řekne, to nejsem já, to je osoba blízká. Že je mi podobná, no tak to tak bývá v rodinách.

Takže tento problém souvisí s ústavou. A ten je potřeba řešit. Samozřejmě je v zákoně garantované právo, které v souvislosti s touto ústavou je samozřejmě i u nás v platnosti. A jsou to většinou trestní zákony. Mimochodem to, že fyzické nebo právnické osoby lze trestat jen za jejich vlastní protiprávní jednání, které navíc, jde-li o nepodnikající fyzické osoby, by mělo být zaviněné.

A nyní k těm zákonům, které se týkají trestního práva, tedy ty námitky, jež legislativa samozřejmě zjistila, a jsou to námitky, které považuji za velmi závažné, vzhledem k platnosti toho, co je navrženo.

Navržené řešení totiž neodpovídá jednomu z principů trestního práva obecně, tj. neodvratnosti sankce pro pachatele za spáchaný delikt. Zamýšlená sankce totiž v rozporu s výše uvedeným principem nestihne pachatele deliktu, nýbrž přenáší odpovědnost na osobu odlišnou od pachatele, jejíž zjištění je pro správní orgány snadnější.

Dál navrhovaná právní úprava prolamuje princip trestního práva, podle něhož fyzická osoba vždy odpovídá zaviněně, tedy je nutné prokázat zavinění ve vztahu ke skutku, ve kterém je spatřován delikt.

Dále navržená koncepce ve svém konečném důsledku rezignuje na zjištění a potrestání skutečného pachatele závadného jednání a postrádá tak odrazující prvek před jeho opakováním stejně jako preventivní složku. Na druhé straně může mít zvolené řešení na správní orgány demotivující účinek ve vztahu ke snaze zjistit skutečného pachatele.

Tady bych chtěl připomenout, že to, co uvedl pan ministr, že je tímto způsobem přece jenom poučena ta konkrétní osoba, ať už zprostředkovaně, když ten provozovatel není pachatelem. Ale domnívám se, že přece jen ta osoba, která páchá přestupek, ať už se vyvine tím, že zaplatí pokutu, může ho páchat opakovaně. Může to nakonec být těžká dopravní nehoda, a my jenom preventivně nejsme schopni tohoto člověka nějak dovést k tomu, aby minimálně nepáchal přestupky, a nebo vůbec mu odebrat řidičský průkaz. Jsou osoby, které jsou skutečně natolik konfliktní na silnici, že to jinak možné není.

Takže to jsem chtěl doplnit k připomínce pana ministra.

Navržená koncepce mísí 3 způsoby řešení spáchaného přestupků. Tj. klasické projednávání, speciální postup při vyřizování protiprávního jednání a objektivní odpovědnost provozovatele vozidla, čímž se vymyká stávajícímu systému správního trestání.

Tady bych chtěl upozornit, že nelze určit zákonné konkrétní kroky v tomto momentě, když jsme něco takového hledali, když kritizujeme a chceme zamítnout směr, kam by pokračoval jak Senát, nebo lidé, kteří se zabývají dopravou, ministerstvo dopravy a všichni zúčastnění, protože i když bude tato novela přijata či nepřijata Poslaneckou sněmovnou, stejně se k osobě blízké musíme vrátit, protože tady ten určitý zásah do minimálně trestního práva musí být proveden. A já hovořím dokonce, že i do ústavy.

Je nyní těžko odhadnout, do jaké míry bude v praxi využívána možnost dobrovolného zaplacení určené částky za spáchaný přestupek, avšak lze očekávat, že budou snahy se odpovědnosti vyhnout. Sami si pamatujete při projednání v Poslanecké sněmovně a schválení této předlohy, kdy média deklarovala několik způsobů, jak to lze obejít a jak zkomplikovat správním orgánům jejich činnost. A vlastně se dojde opět do situace, kdy nelze zjistit ani postihnout pachatele nebo provozovatele vozidla.

Samozřejmě dnešní pachatel přestupků bude ještě určitě vynalézavější a najdou se i další způsoby, pokud by tento princip byl uveden v život.

Z výše uvedeného je patrné, že předložený návrh není bez nedostatků a že pravděpodobně bude vyžadovat určité dopracování. I když existuje všeobecná vůle se vypořádat s fenoménem osoby blízké, nelze to řešit způsobem pokus – omyl. Mimo výše uvedené způsoby, jak obejít navrženou koncepci, by její platnost skončila prvním soudním případem.

Když jsme projednávali v podvýboru pro dopravu a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu tento materiál, tak jsme se snažili, vzhledem k tomu, že se otevírají zákony, které jsou velmi populární a každý jim rozumí, abychom mimo tuto úpravu nevkládali do této novely další návrhy, těch se navrhuje zase desítky, abychom se omezili pouze na jediný návrh, který je mimo tady to vypuštění osoby blízké. Jde o návrh, kdy vracíme zpět přednost na přechodu pro chodce vozidla s předností v jízdě, zejména záchranné zdravotní služby zpátky do výjimek. Vzhledem k tomu, že poslední úprava – připomenu, kdy jsme při zajištění větší ochrany chodců přikázali zákonem řidičům, že je nesmí ohrozit ani omezit, to by znamenalo, že bychom už tak těžce zkoušené záchranné zdravotní službě přidali další komplikaci, že by ve velkých městech prakticky musela na přechodech pro chodce zastavit, pokud by nešla do konfliktu se zákonem.

Já si myslím, že poté, co záchranná služba dneska nepožívá ochrany veřejného činitele, osádky jsou napadány, že řada řidičů dneska ani nerespektuje jízdu záchranné zdravotní služby, ať už to je tím, že ji nepostřehne, nechce a nebo se to nenaučili v autoškolách, v každém případě je to další prvek, který by zkomplikoval tuto situaci. Proto doporučuji, stejně jako ministerstvo dopravy, tento pozměňovací návrh podpořit. Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 25. března 2011. Při konečném hlasování ve 3. čtení, konaném na 19. schůzi PS, dne 15. června 2011 byl vládní návrh zákona schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a to v hlasování č. 150, ve kterém se ze 175 přítomných poslanců vyslovilo 135 pro a 2 byli proti.

Vzhledem k předchozím argumentům navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu Parlamentu ČR vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozměňovacích návrhů, uvedených v příloze, které bude, pokud ho schválíme, usnesení Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane zpravodaji, a požádám také vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj ústavně-právního výboru? Ano, prosím, pane senátore, máte slovo. A ještě bych chtěla upozornit pana senátora Pospíšila, v této chvíli není otevřená rozprava. Já vás mám přihlášeného, ale budu se ptát, ale... No ale, tak se prosím odhlaste a přihlásíte se znovu, protože já se budu ptát, kdo navrhuje podle paragrafu zákona se nezabývat zákonem. Děkuji.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Kolega z garančního výboru velmi podrobně mluvil o materii, kterou dneska projednáváme. Já bych se zaměřil na otázky, které jsme projednávali v ústavně-právním výboru. Jako zpravodaj jsem navrhl 3 body. Jako pozměňovací návrhy. Jeden z nich byl stejný, to znamená vypuštění úpravy, jak postihnout osobu blízkou. V ústavně-právním výboru tento návrh nedostal dostatečný počet hlasů, protože převážil názor, že tento návrh není v rozporu s ústavou, protože objektivní odpovědnost již máme v našem právním řádu zavedenou. Takže zde by žádný rozpor s ústavou nebyl.

Druhá věc, kterou jsme tam měli, to se týkalo obsahu motorů vozidel pro zkoušky. Jednalo se speciálně o motocykly, kde jsem navrhoval snížení kubatury při zachování výkonu. Tento návrh taktéž neprošel pro rozpor s požadavky EU. A poslední návrh, který jsem tam měl, bylo omezit možnost manipulovat s motory motocyklů, protože řidič oprávněný pro řízení motocyklu A2, což je motor do výkonu 35 kW a požadavky na něj jsou, řekl bych, nižší než pro A. To znamená, jsou tam trošku měkčí podmínky jak věku, tak kdy může řidič získat oprávnění. A samozřejmě je to technický zásah do motocyklu, který není nevratný. To znamená, že motocykl jako takový, většinou je to zásah do softwaru, je možno kdykoli vrátit stejným opatřením zpátky na původní výkon. Čímž dojde k obejití toho, co chtěl zákonodárce dosáhnout, když říkal, že pro třídu A2 do 35 kW potřebuje řidič dosáhnout určitého věku a složit potřebné zkoušky.

Pokud by chtěl řídit motocykl o větším výkonu, tedy neomezeném, musel by mít jiný věk, aby mohl ty zkoušky skládat. Takže situace je taková, že když se podíváte do inzerátů, tak je tam mnoho nabídek: Prodám motocykl s technickým průkazem do 35 kW, otevřený. To znamená, že je otevřený na původní výkon. A tím dochází k obcházení zákona.

Jinak se ztotožňuji se názorem pana kolegy. Já jsem byl osobně proti tomu, abychom ponechali osobu blízkou v návrhu tak, jak byl, protože sám jsem našel několik způsobů, jak je možno obejít i tuto právní úpravu. Zjišťoval jsem si, kolik osob v současné době se odvolalo na osobu blízkou při řešení přestupku, tak na úřadu v Kroměříži, což je jako úřad 3. kategorie, pouze 3 lidé, kteří využili tohoto oprávnění.

Došlo i k tomu, že Policie ČR, protože nemá příliš velké množství technických prostředků, většinou jsou to tzv. fotopasti, které vlastní obce, tak s ohledem na to, že pokud nezjistí pachatele, tak přestupek dál neposouvají na orgány obcí, které jsou orgánem správním pro šetření těchto přestupků.

Seznámil bych vás ještě s usnesením č. 81 ústavně-právního výboru z 19. schůze, konané 13. července 2011. K senátnímu tisku č. 135. Výbor:

Zaprvé – Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona PS ČR, s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze.

Zadruhé – Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého.

Zatřetí – Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A nyní se tedy musím zeptat, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se první přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Pospíšil:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové. Nebudu tak korektní jako moji předřečníci, nejsem zpravodaj a mohu nazývat věci pravým jménem.

Považuji za hrozné a skandální, když ministr a někteří další, kteří už zde mluvili, říkají ústavnímu právu výmluva. Řešení: Rozhodl jsem se, že to říkali s uvozovkami, protože tomu tak říkají novináři a stalo se zvykem tomu tak říkat. A opravdu za výmluvu to asi vážně nebereme. Řešení tzv. výmluvy na osobu blízkou je jednoduché. Stačí prostě zrušit Listinu práv a svobod. A pak ten problém nebude. Jinak se pořád hledá řešení problému řešícímu důkazovou lézi způsobenou tím, že zejména obecní policisté, a zejména pražští obecní policisté raději sedí za monitorem a píšou papíry, než by zastavili auta v místech, kde se přestupky páchají. A dost často jsou to místa, kam se chodec vůbec nedostane, nebo tam může i pršet.

Celý problém my totiž řešíme to, kdyby auto, kterým byl spáchán údajný přestupek, bylo vzápětí zastaveno, řidič určen a s ním proběhlo přestupkové řízení na místě, tedy zkrácené správní řízení, nebo proběhlo řízení správní. Toto řešení, které přenese platbu na majitele, a ten má sice objektivní odpovědnost za vozidlo, ale hmotněprávní odpovědnost, a toto spletení s hmotněprávní odpovědností s trestněprávní odpovědností je jedna z nejhorších věcí, která se právě tady děje. Tak toto přenesení, dokonce bez správního řízení, čili dokonce bez konstatování a prokázání, že se přestupek vůbec stal, protože bez toho se nedá vůbec tvrdit, že přestupek nastal, a nemůže být tedy potrestán pachatel, tak nám ukazuje, o co jde. Jde prostě o získání peněz, nejčastěji pro obecní pokladnu, přímo a bez správního řízení, tedy bez toho, aby bylo konstatováno, že vůbec přestupek nastal.

Přijmeme-li vypuštění tzv. výmluvy na osobu blízkou a přeneseme-li odpovědnost za spáchání domnělého přestupku, dopustíme se několika zcela mimoprávních zvrhlostí. Jinak to nazvat neumím.

Zaprvé – Budeme trestat chování neznámého podezřelého tak, jako by mu byl přestupek doložen, a přestupek přitom přiřkneme někomu jinému, který na místě přestupku vůbec nemusel být, samozřejmě mohl, vůbec nemusel o překročení zákona vědět, samozřejmě mohl a mohl ho způsobit, a zejména nemusel vůbec znát okolnosti, bez jejichž objasnění nelze vůbec vyřknout závěr, že přestupek byl spáchán. Přesto bude potrestán majitel. Majitel je odpovědný za vozidlo, to je pravda, ale jeho odpovědnost je odpovědností hmotnou, tu nese, a je dokonce proti škodám způsobených jeho vozidlem ze zákona pojištěn.

Vznikla škoda spácháním domnělého přestupku, třeba tím, že auto jelo rychleji? Já se ptám komu? A kdo ji způsobil, pokud vznikla? Nejčastěji vůbec žádná škoda nevznikla. A není žádným způsobem prokázáno, protože správní řízení neproběhlo, že se jednalo o přestoupení zákona, které mohl mít i důvody, a nebyly zjištěny okolnosti, které by někdy případně i vznik přestupku vylučovaly.

Pokud vznikla škoda městské pokladně, která mohla vybrat, měla naplánováno vybrat, a nevybrala, pak tu škodu způsobili spíše ti městští policisté, kteří si nedovedli zajistit jednoduchým způsobem, např. zastavením vozidla – a uvedu vám jeden zajímavý příklad. Např. v Brně je výběr pokut dvakrát vyšší než v Praze. Prostě proto, že brněnští městští policisté ta auta zastavují. Tak tato škoda, která vznikla městské pokladně, byla způsobena spíše těmi policisty, kteří nekonali svou službu tak, aby mohli vybrat pokutu, naplánovanou, a tím způsobili škodu městu, pak by měla být přenesena na ně.

Protože jde o majitele a odpovědnost hmotnou, pak pokud byla vozidlem způsobená škoda, je cílem této hmotné odpovědnosti uvedení stavu do stavu před způsobením škody. A pokud to nejde, tak přiměřené odškodnění. Tam se přece nemůže jednat o trest.

Při hmotněprávní odpovědnosti jde tedy o nápravu, v žádném případě nejde o trest. A vzniká tedy otázka, jak vlastně se tzv. objektivní odpovědnost přenesla z hmotněprávní odpovědnosti do trestněprávní odpovědnosti, komu a za co má vlastně ten majitel platit?

Zatřetí – Je nejasná i výše náhrady, kterou má platit majitel auta za nesdělení nebo nevědění. To je v zákoně popsáno poměrně jasně. Je to vlastně pokuta za spáchání toho přestupku, který nebyl doložen. Který by byl uložen, kdyby byl doložen. Ale on doložen nebyl.

Není jasné, proč za stejný čin, čili za nesdělení toho, co majitel ví, a nebo nevědění toho, co má vědět, má za úplně stejné nesdělení má platit různě vysokou pokutu. Podle toho, jak se někdo úplně jiný chová, zvláštní. Je tedy jasné, že pokuta majiteli při různé výši není pokutou za nesdělení, ale přenesením platby. Přenesením platby za neprokázaný přestupek, za předpokládaný přestupek. A jak už jsem v závěru své řeči jasně řekl, má to být platba, kterou se vyhne ten ukládající správnímu řízení.

Zavedením tohoto principu se vracíme ke středověkému přenášení odpovědnosti za čin na nezúčastněné, kteří mají mít nějakou odpovědnost kárnou, zprostředkovanou místem, vlastnictvím, nebo čímkoli jiným. Tedy ke kolektivnímu, v tomto případě jen podmíněnému alternativnímu trestání, bez potřeby doložit, že ke káratelnému chování vůbec došlo. Při přestupkovém řízení se totiž projednává i to, zda nenastaly okolnosti, které by konstatování, že k přestupku došlo, vylučovalo. To při přeposlání pokuty na majitele vůbec nenastane, ale vůbec nemá příležitost, protože tam mohl nebýt, uplatnit námitky, že šlo o okolnosti, za kterých přestupek nevzniká.

Jak by to zjednodušilo stíhání vraha, kdyby se podařilo zjistit majitele vražedného nástroje, to se mi ani nechce domýšlet.

Tím, že se vynechá odkaz na ústavní princip, se ale ústavní princip neruší. Jde pouze o trik, kterým chce autor tohoto vypuštění, a nevím, proč pan ministr se k tomu tak hlásil, zmást ty, kteří mohou tohoto svého práva využít. Již dnes existuje povinnost každého, nebo právě těch, kteří jsou ústavou z této povinnosti vyňati, odpovědi na okolnosti, které by pomohly objasnit vyšetřování činu.

Teď se novináři a někteří úředníci – a my je tady v uvozovkách nazýváme hanlivě "výmluvou na osobu blízkou" bude i nadále platit. Nikdo i nadále nebude muset vypovídat, pokud by svou výpovědí přitížil sobě nebo osobě blízké. A každý, kdo využije svého práva nevypovídat, právem odmítne platit přenesenou pokutu na majitele, protože její velmi blízký, prostorově, článek ústavy říká, že nikdo nesmí být postižen za využití svého práva.

Tento pokus zrušit nebo spíše zatajit ústavní právo je jednou z nejprimitivnějších právních zvrhlostí, jaké jsme v poslední době zažili. Pan ministr dělá těžkou chybu tím, že se s tím ztotožňuje a obhajuje poslanecký návrh. Tím se přiřazuje k těm diletantům, kteří neumějí rozlišit hmotněprávní a trestněprávní odpovědnost. Jde o snahu učinit právo fyziologickým až paralogickým, jen proto, aby se obhájil poznatek, že nejvzácnější kapalinou na světě je kapka krve městského policajta. Kapka potu, pardon. (Smích v sále.) Krev bývala vzácnou kapalinou, teď je to kapka potu policajta, protože ten policajt by se musel zvednout ze židle a jít za ten měřák a zvednout pracně plácačku a ztotožnit řidiče. To neudělá, a proto se vymýšlí parlamentem tak složité řešení, jako že bude postižen stejně, aniž se prokázalo, že šlo o přestupek. Majitel jakoby, jakoby! byl přestupek.

Takže, promiňte tou nejvzácnější kapalinu na světě, je podle tohoto zákona zjevně kapka potu městského policajta. Jestli jste si všimli, tak státní policie tento problém většinou nemá, protože ta auta většinou zastavuje.

Pane ministře, na vaši obhajobu tohoto zrušení výmluvu na osobu blízkou sedí rčení básníka Skácela: "Tak špatná pravda a tak krásná řeč." Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a nyní je s přednostním právem přihlášen pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Vážená paní předsedající, pane ministře, děkuji za slovo. Po tak excelentním filosofickém vystoupení se těžko vystupuje. Budu tedy velmi stručný. Kolega Pospíšil v úvodu své řeči řekl, že se zlobí, že předřečníci kulantně řekli, nazvali využití ústavního práva výmluvou. Já si myslím, že všichni to mysleli tak, že využití ústavního práva, je-li to skutečně pravda a řídila to osoba blízká, je v pořádku. Ale lež, kdy to auto jsem řídil a vymlouvám se na osobu blízkou, je výmluvou.

A z hlediska statistického je zajímavé, aspoň si to myslím, že většinou řídíme auta vlastní, a nikoli půjčená, tak přestupky konají většinou ti, kteří si auta půjčili, než ti, kteří je vlastní. Protože je hodně těch, kteří se vymlouvají právě na osobu blízkou.

Já už jsem to tady v minulosti říkal – zhruba před 2 roky jsem se dopustil v Praze přestupku, v květnu, a pak v říjnu jsem byl pozván na projednání tohoto přestupku. A dostal jsem od městské policie v podstatě hned upozornění: Přečtěte si dobře tady toto poučení. A v podstatě to byl návod, vymluvte se na osobu blízkou. Řekl jsem, že dlouhodobě mi vadí zneužívání tohoto institutu, že na tuhle hru nehraji a že samozřejmě auto jsem řídil já. Ještě jsem si nechal ukázat fotografii. A ať jsem byl podoben svému bratrovi, byl jsem to já a pokutu jsem samozřejmě zaplatil. Body už mám dávno připsané.

Nicméně když v tisku zazněla interpretace toho projednání ve Sněmovně, že konečně to bude vyřešeno, tak jsem byl rád a těšil jsem se na to, že to tady také podpořím.

Bohužel, v tuto chvíli se ukazuje, že to tak snadné asi není a definitivně mě přesvědčila slova pana ministra, který říkal, že se pak mohl ten dotyčný s tím na koho se vymlouvá vyrovnat a že pokuta je nižší a alespoň nepřijde o body. Pak musím konstatovat, že pokud by takováto úprava platila, tak zatímco se dnes aspoň někdo nevymluví a slušný člověk zaplatí, tak by se vymluvil každý. Zaplatil by nižší pokutu a nepřišel by o body. Pak by skutečně chtěl přijít o body a platit vyšší pokutu, nikoli slušný člověk, ale člověk hloupý.

O co jsem vás zdržel, chci zkrátit naše jednání, a proto prosím paní předsedající, aby po projednání tohoto bodu nechala hlasovat o procedurálním návrhu na úpravu programu, abychom z dnešního bodu vyřadili body 41, senátní tisk 85, bod 42 – senátní tisk 71, bod číslo 43 – senátní tisk 72, bod 44, senátní tisk 73 a bod 45 – senátní tisk 77 a tyto body přeřadili na naši následující schůzi 4. srpna.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Provedeme, jak předseda senátorského klubu požádal, hned po projednání tohoto bodu budeme o jeho návrhu hlasovat. Dále pokračuje v rozpravě k návrhu zákona pan senátor Karel Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, přeruším debatu o osobě blízké pragmatickým tématem použití letních pneumatik v zimním období a v souvislosti s projednávaným návrhem zákona o provozu na pozemních komunikacích, si dovolím avizovat pozměňovací návrh, který vychází z požadavků tuzemských výrobců automobilů a měl by vyřešit výrazné problémy výrobců nových vozidel, kteří je přepravují na krátké vzdálenosti z místa výroby na místo skladování nebo nakládky k další dopravě. Úpravou zákona by bylo umožněno použití letních pneumatik, které jsou standardně vyráběny po celý rok u nových vozidel pro krátkou jízdu po ose i v zimním období. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Pospíšil. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Pospíšil:  Kolega Vícha mě upozornil na jednu věc, která je velmi nebezpečná, a které se říká výmluva na osobu blízkou. Právo není dáno na osobu blízkou, právo je nevypovídat, pokud bych tím přitížil sobě nebo osobě blízké. Člověk, který říká, že řídila osoba blízká, a přitom řídil sám, samozřejmě lže. Pokud se mu to prokáže, dopustil se lži. Člověk řekne, že nebude vypovídat, protože řídil on sám nebo osoba blízká, využívá svého ústavního práva. Celé vysvětlování v novinách na výmluvu na osobu blízkou, že policie mluví o výmluvě na osobu blízkou, je strašlivé zkreslení, kdy hledáte řešení, jak se zbavit výmluvy, ale není to potřeba. Každý občan může využít svého práva nevypovídat proti sobě nebo proti osobě blízké a nemusí to nijak dále zdůvodňovat. Tím neříká, že neřídil, ale není tím samozřejmě zbaven odpovědnosti. Je věcí policie nebo správního orgánu, který s ním vede řízení, aby mu čin nadevší pochybnost doložil a pak mu může udělit přestupek například tím, že auto zastaví a zjistí hned na místě, kdo řídil. Protože to zaplatíte policajtovi, je to také správní řízení, ale řízení zvláštního typu – zkrácené tím, že zaplatíte, uznáváte, že jste se přestupku dopustil. Nevím, proč se z toho dělá takový problém. Stačí auta zastavovat nebo mít lepšího fotografa. Kdyby mi dali 500 korun za každého, udělám takové fotografie časově i místně označené, že se nikdo nebude moci vymlouvat. Když mají špatné kamery a umístěné vysoko a druhou kameru nedají, tak se vyhazují peníze. Je to věc správního orgánu a policie, že si nezajistí dostatek důkazů. Dají se zajistit snadno, není kvůli tomu třeba se posmívat ústavnímu právu a dělat z něj výmluvu a není třeba kvůli tomu měnit řadu zákonů. To je vše, co jsem chtěl říci. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, chtěl jsem jen říci, že jsem avizoval – pokud se dostaneme do podrobné rozpravy – pozměňovací návrh k tomuto zákonu. Upozorňuji na to, že vzhledem k tomu, že jsem v pozměňovacím návrhu použil trochu zmatečné označení, nebudu předkládat. Domluvil jsem se s panem ministrem, že meritum věci, které pozměňovací návrh obsahuje, by se mohlo objevit v další novelizaci zákona. Myslím si, že tak, jak byl tento pozměňovací návrh připraven není úplně ideální, protože se mluví o seznamu přihlášených účastníků, ale co nám řekne seznam. Měli bychom hlavně vědět o seznamu účastníků, kteří školení absolvovali a kolik z nich školení skutečně dokončilo a udělalo zkoušky, potom kolik těch, kteří neudělali a budou muset školení zopakovat. Jak je vidět, je potřeba tuto věc ještě lépe dopracovat a domyslet. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V této chvíli bude pokračovat pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, domnívám se, že všechno podstatné zde řekl náš kolega hlavně z hlediska ústavnosti Listiny lidských práv a svobod. Sociální inženýrství z ministerstva dopravy, které zasahuje každý třetí a čtvrtý měsíc do tohoto zákona, s tím se brzy setkáte 1. srpna, kdy dojde k tomu, že začne městská policie měřit bez toho, aby umisťovala cedule. V absolutní přednosti pro chodce i pro cyklisty na přechodech dojde k tomu, že asi přibude smrtelných úrazů. To jsou ale ti experti, mnozí z nich i díky tomu, že nebyli vydáni Sněmovnou ČR, dále se stávají stejnými experty, i když je jasné, že při svých expertizách přinejmenším pochybili. Lidová tvořivost sněmovny a její časté protiústavní jednání v posledních měsících nabývá velkých rozměrů! Vzpomeňme si na to, co jsme projednávali včera v souvislosti se zdravotnickou reformou. Dnes nám sem přichází další, podle mého názoru významné omezení ústavních práv a svobod občanů ČR. Ústava a Listina zaručuje určitá práva a ta jsou podle mne tímto návrhem pošlapávána. Je na každém jedinci, jestli využije nebo nevyužije svého ústavního práva. Uvědomte si, že tady by se měla dávat pokuta za neudání se buď sama sebe nebo osoby blízké.

To, co tady prohlásil pan ministr, že je to konformní s ústavou, atd., to je jeho názor, ale domnívám se, že první soudní spor bude jednoznačný. Hraje se ale na to, že to bude trvat nějaký čas, ve sněmovně to převálcujeme, a jestli to je podle ústavy, na kterou pan ministr i někteří poslanci přísahali nebo ne, to už jim je jedno. Udávání osob blízkých bylo naposledy za okupace, tehdy to dokonce bylo za povinnost, a nyní chceme něco podobného v demokratickém státě znovu zavádět? Evropská unie nás nenutí k tomu, abychom šli proti české ústavě. Pokud chceme celý tento proces nějak změnit, musíme nejdříve změnit ústavu a Listinu lidských práv a svobod. Domnívám se, že tam to bude hrozně obtížné, protože to není jen v oblasti přestupků. Přestupky se mohou změnit v trestné činy a je to i v oblasti trestně-právní. Odpovědnost za činy jiných lidí? Nevím, jak dalece by toto dále prošlo. Pokuta, pokud ji zaplatí majitel vozidla, je přiznání se k přestupku! Majitel bude v registru veden jako ten, který způsobil přestupek! Proč byl tedy zaváděn bodový systém? Tady se spousta lidí vyhne tomuto bodovému systému a bude hřešit jen na něco jiného. Lidé, kteří jsou na tom finančně lépe, o body přicházet nebudou, pokud Policie ČR bude činit to, co dosud činí, i když se dá říci, že proti Městské policii je na tom výrazně lépe. Trest má následovat co nejrychleji za spáchání přečinu nebo trestného činu, protože chceme vychovávat řidiče, nechceme dělat jen samé represivní akce a vytahovat za každou cenu peníze z kapes řidičů. Má to větší efekt.

Pan ministr dopravy i jako člověk, který má blízko k časopisu Pražan, který se také zabývá touto problematikou, doufám, se také postará o další věc, která mě delší dobu v Praze zlobí, a tou je tzv. úsekové měření České policie. To je v některých věcech nehorázné. Mohu určitým způsobem zvýšit rychlost a překročit ji, když se chci vyhnout překážce nebo kolizi s jiným vozidlem. Tady je ale najednou nějaké úsekové měření. Důkazů o spáchání přestupku je na straně jak Městské policie, tak i Policie ČR dost, o tom bylo hovořeno – jak od kamerových systémů, tak od kontrol, kde pot městského strážníka by měl být vynaložen více.

Dočkáme se asi nemalých problémů od české motoristické veřejnosti od 1. srpna a byl bych velmi nerad, abychom ji iritovali dalším, do určité míry právním nesmyslem.

Osobně jsem pro to vypustit tento vložený text týkající se osoby blízké a navrhuji ministerstvu dopravy, aby řešilo celou věc jiným způsobem, tzn. především apelací na činnost městských policií a Policie ČR.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Přihlášen je pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pro mě je těžko přijatelné, že někteří naši spoluobčané pohrdají předpisy obecně a někteří zejména dopravními předpisy a nestydí se vymlouvat se pravidelně na osobu blízkou. Z tohoto hlediska si myslím, že je dobře přistoupit k zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za dodržování předpisů při jeho provozu. Vyslechli jsme tady několik ústavně-právních expertiz o tom, která ústavně garantovaná práva jsou porušována zavedením objektivní odpovědnosti související s provozem vozidla. Podle mne žádné právo v tomto případě porušováno není, protože nikdo není zbaven práva odepřít výpověď v případě, že by tím ohrozil jakýmkoli stíháním sebe nebo blízkou osobu, pouze je stanovena objektivní odpovědnost provozovatele vozidla. To, jestli provozovatel ví nebo neví a jestli případně využije práva odepřít výpověď je jiná otázka.

Navíc bych chtěl zmínit, že objektivní odpovědnost provozovatele vozidla není nic, co by bylo v našem právním řádu novinkou. Už dnes v odpovědnostním vztahu za náhradu škody taková úprava je, protože pokud je v souvislosti s provozem vozidla způsobena jakákoli škoda, není podstatné, kdo vozidlo řídí, ale odpovídá za to jeho provozovatel.

Myslím si, že je to správná cesta, že morálně je zcela nepřijatelné, abychom umožnili některým lidem hromadně se vyhýbat své odpovědnosti. Navíc žijeme v technickém světě a stále více je přirozené, že se technické prostředky budou používat pro zajištění dodržování dopravních předpisů.

Pokud tady zaznělo, že některé obce si z toho dělají živnost, možná to tak bylo více v minulosti, možná i do jisté míry dnes, ale kdyby každý dodržoval dopravní předpisy, žádná obec by si z jejich překračování nemohla živnost dělat. Z toho důvodu si myslím, že bychom měli objektivní odpovědnost provozovatele za dodržování dopravních předpisů při provozování vozidla uzákonit. Nechci polemizovat o tom, jak legislativně dokonalý je předložený návrh, šlo mi spíše o polemiku s protiústavností a obecnou nesprávností této myšlenky.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Ještě jednou je přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, nezbývá mi než konstatovat, že někteří kolegové nejsou schopni rozlišit mezi hmotnou odpovědností a trestně právní odpovědností a proto používají termínu objektivní odpovědnost, ač ve skutečnost tato nic neznamená. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dále bude pokračovat pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, je to pro mne velmi těžké, ale vaším prostřednictvím se obracím ke kolegovi Dienstbierovi. Vážený pane kolego, to nebyl názor jen senátora Drymla, ale – teď mi to promiňte – byli to renomovanější a zkušenější právníci než jste vy, kteří říkají, že tady jsou velké problémy a velká kolize s Ústavou ČR. Kolektivní vina, o které jste se tady zmínil, o tom bychom si také mohli pohovořit, ale myslím si, že čas je tady pro to příliš krátký.

Kolektivní vina je velmi ošemetná záležitost, vážený pane kolego, a že si obce dělají živnost? Ano, skutečně si některé obce dělají živnost, ale dělají si ji dokonce tak, že už plánují, že zavedou městskou policii, protože si na sebe bude vydělávat. Argument, že kdyby se zákon neporušoval, že by nevydělávaly – to je demagogie. Kdyby se zákony neporušovaly, tak by se ani advokáti nemohli uživit.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Pokračovat bude pan senátor Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Stručně ke kolegovi Pospíšilovi. Měl by požádat svého právního poradce, aby mu vysvětlil, co je to hmotně-právní odpovědnost, protože hmotně-právní je i ta trestní.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V diskusi bude pokračovat pan senátor Tomáš Töpfer.

Senátor Tomáš Töpfer:  Vážené dámy a pánové, chtěl bych navázat na pana senátora Drymla, který tady hovořil. Tane mi na mysli Pavlík Morozov, který udal své rodiče a stal se hrdinou. To ale nebylo tenkrát za špatné parkování.

Dostavil jsem se sám k řešení přestupku na Městkou policii, kde byla vyfotografovaná moje žena v autě. Říkali mi: napíšeme osobu blízkou. Říkal jsem, že ne, že to rád zaplatím, vidím tam svoji manželku a jsem hlavně rád, že tam je sama. V ten okamžik to bylo pro mě rozhodující. Policista říkal: "Nedělejte si legraci. Pozvali jsme sem pána, přišel s manželkou, byla blondýna, ukázali jsme mu fotografii, na které byla nějaká tmavá paní ve 22.30 hodin ve smíchovském tunelu. Ptala se: Koho jsi to vezl ve 22.30? On začal koktat, dostal facku. Policista byl velmi solidární a řekl mu, že to budou řešit domluvou. Napadlo mi, že spíš než s osobou blízká bych tam šel s kolegyní, která by předstírala mou manželku. Bohužel, od té doby se to již změnilo a Městská policie levé místo začerňuje.

Chápu, že vymáhání kázně řidičů je správné, je to na prvním místě a chápu jakoukoli snahu ministerstva dopravy, resp. i Policie ČR a Městské policie. Všimněte si českého řidiče, který překročí hranice do Rakouska, jak se začne okamžitě chovat jinak, jak dodržuje rychlost 50 km v obci, protože ví, že jsou velké sankce, ale všimněte si rakouských řidičů když přijedou sem, přestanou jezdit padesátikilometrovou rychlostí. Je to vzájemné. Ton ale na okraj.

Co mě ale znepokojuje daleko více je to, to říkal pan senátor Pospíšil, je to spíše lenost nebo pohodlnost policie, která auta nezastavuje, neboť především se jedná o fotografie z tzv. úsekového měření. Stejně se tady mnohokrát opakuji. Upozorňuji vás, že na úsekovém měření jsou dvě kamery, z nichž první zaznamenává vaši registrační značku a registruje vaše vozidlo, aniž jste se stali přestupcem čehokoli. Jste nevinný občan, který dodržuje zákony a vyhlášku, ale vaše registrační značka je zaregistrována a poměrně dlouhou dobu nikdo neví jakou, je archivována. Proti tomu jsme protestovali na komisi pro ochranu osobních údajů, zatím jsme to ale neprolomili. V Německu už to prolomili, protože archiv toho, kudy jezdíte a kdy jezdíte je snadno zneužitelný, protože u nás se prodají i fotografie mrtvého těsně po vraždě. Nevěřím, že by se takový archiv nedal prodat nebo koupit. Nejbezpečnější ochrana archivních dat a osobních údajů je ta, která se nesbírá. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pan senátor Töpfer byl posledním přihlášeným do diskuse. Chce ještě někdo v této obecné rozpravě vystoupit? Nevidím nikoho, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky a senátoři, velmi děkuji za obsáhlou rozpravu ohledně návrhu zákona. Byly zmíněny některé věci, ke kterým bych se rád vyjádřil.

V první řadě návrh zákona nenutí nikoho udávat. To tam není, nikdy nebude a nebylo ani zamýšleno.

Co se týká návrhu, vždy je třeba poměřit ústavní právo, které dává i Listina práv a svobod, která není nijak omezena. V Nizozemí například uvádějí možnost, kterou i zde zavádíme, takže není pravda, že je to nějaká novinka, kterou bychom si vymysleli a měli ji v ústavně-právním pořádku a v zákonech ČR, ale obcházení nebo jiné zneužívání zákona zde bylo zmíněno. Není to ale tak, že když se tvoří zákony, tak automaticky vytváříme možnosti, jak je obcházet. Je to možná nějaký nešvar, že se vždycky vymyslí nějaká norma a všichni vymýšlíme, jak to obejít. Je to přece otázka toho, abychom se podle toho řídili, abychom zamezili tom,u, abychom vymýšleli jakou oklikou tu či onu normu zneužít nebo obejít. Pokud bylo řečeno jakými způsoby to lze obejít, tak touto cestou ne, takováto praxe by být zaváděna neměla.

Mám trochu pocit, že je třeba říci – nebraňme pachatele a lidi, kteří nejezdí tak, jak by měli. Předkládáme tady návrh, který to umožňuje podle mého názoru ústavně-konformně, ale tady není možné říci, že budeme bránit ty, kteří toho využívají nebo naopak zneužívají.

Co se týká osoby blízké, je důležité říci, že aktivizace Policie ČR, případně Městské policie je něco, co musí být trvalé. Naprosto souhlasím s tím, že je třeba, abychom apelovali na Policii ČR a na Městskou policii tak, aby v co nejvíce případech došlo k potrestání přímo na místě, tzn. tak, aby daný přestupek byl zaznamenán a pokuta byla uložena na konkrétním místě konkrétnímu řidiči. Naprosto s tím souhlasím. Na druhou stranu je i správný krok, aby tam, kde policie v tu chvíli není, nebylo tímto způsobem umožňováno, že bezpečnost silničního provozu, tzn. v místech, kde v tu chvíli není policista a je něco porušováno, abychom byli schopni i takovéto věci odchytit a omezit je v zájmu bezpečnosti. Bylo řečeno, že Městská policie si z toho dělá živnost. Argument zde byl jednoznačně řečen. Myslím si, že omezení rychlosti v obci na 50 km nebo na 470 km je ještě menší je z toho důvodu, abychom omezili kritické situace, kdy může dojít ke střetu s chodcem, zejména ve mě stech. Zde o to, abychom neměli vážná nebo smrtelná zranění občanů. V tuto chvíli je to nejen v ČR, ale v celé EU uznávaný úzus.

Co se týče fotografování nebo kamer a jejich technických norem. Já za nabídku samozřejmě děkuji, ale opravdu bych chtěl, abychom apelovali na to, že jde v tuto chvíli o bezpečnost, a to i formou právě legislativní úpravy a nepolevováním v konzultacích s městskou policií a s Policií ČR tak, aby v podstatě nebylo možné nebo aby nebyl tak standardní šedesáti nebo sedmdesátiprocentní využívání institutu osoby blízké, a já si dovolím i říci, opravdu zneužívání tohoto práva. A v tuto chvíli za situace, která na silnicích v podstatě panuje, tak jak už bylo řečeno, je opravdu třeba hledat veškeré formy toho, aby u nás bylo bezpečněji, protože i kolem nás, kolem hranic je situace na silnicích výrazně jiná, a myslím si, že musíme udělat všechno pro to, aby se i u nás zlepšila. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji vám také, pane ministře. A teď se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru k proběhlé rozpravě. Ne, děkuji vám, pane zpravodaji.

Pan zpravodaj garančního výboru si jistě přeje vystoupit, samozřejmě.

Senátor Karel Korytář:  Děkuji, paní místopředsedkyně. K proběhlé rozpravě nejprve statistika. Vystoupilo sedm senátorů, z toho pan senátor Pospíšil třikrát a pan senátor Dryml dvakrát.

Sami jste mohli sledovat, že otázka názoru na tento problém je značně široká a rozdílná. Přesto v jednotlivých vystoupeních zazněla více méně podpora toho, co se týká pozměňovacího návrhu hospodářského výboru.

A zde bych chtěl reagovat na pozměňovací návrhy, které byly předloženy i vám na stůl písemně. V hospodářském výboru jsme se snažili formulovat ty nezbytné pozměňovací návrhy tak, abychom měli co nejširší prostor pro vyjednávání zejména v Poslanecké sněmovně.

Pokud jde o pozměňovací návrhy, které tady odezněly, ať pana senátora Malého či pana senátora Šebka, jsem členem legislativní rady pro bezpečnost silničního provozu a i vaším zástupcem a myslím si, že to je také cesta, kdy vaše náměty nezaniknou, že je beru jako za své a prakticky je budu uplatňovat při nejbližší možné situaci, kdy bude otevřena znovu rozprava kolem zákona č. 361/2000 Sb.

Chtěl bych tady reagovat na pana senátora Drymla, že jsou četné novelizace. Ony nejsou četné, ony jsou četné mediální výkřiky nebo výkřiky expertů poslance Humla nebo pana ministra. Poslední novela, kdy jsem byl předkladatelem, byla prakticky po dvou letech. A tato novela je vyvolána harmonizací s evropským právem, i když se na to navázal problém, který tady dnes řešíme.

Tolik asi k této záležitosti.

Jinak chci ještě upozornit, že stejně budeme muset otevřít i celou problematiku, které se týká zneužití osoby blízké, ať už nás v tom Poslanecká sněmovna přehlasuje, ať to přijmeme či nepřijmeme, protože přece jenom v oblasti trestního práva bude muset provést určité úpravy, protože ten obecný princip přece jenom prolomen je.

A samozřejmě další souvislosti, které se objevily s pozměňovacími návrhy, který jsem obdržel jako zpravodaj, kdy jsem dostal komplexní návrh, který řešil ne ty, co se školí, jako jsou řidiči, ale i ty, co je školí, to znamená učitelé, zkušební komisaři. To je totéž, do budoucna i tyto věci budeme řešit a budeme na to mít čas.

V rozpravě nezazněl jiný návrh, než návrh schválit s pozměňovacím návrhem, který máte předložen v usnesení hospodářského výboru, s tím, že v pozměňovacím návrhu hospodářského výboru bod č. 1 se týká nápravy chyby, to je ta přednost vozidel, s předností v jízdě na přechodech pro chodce. Body č. 2, 3, 4, 5 jsou body, které se týkají vypuštění osoby blízké. Omlouvám se panu senátorovi Pospíšilovi, že také používá tuto zkratku, ale pro rychlost je to velmi jednodušší.

Budeme samozřejmě hlasovat i pozměňovací návrhy pana senátora Malého a pana senátora Šebka. A ať se na mě nezlobí, vzhledem k předchozímu, co zde bylo řečeno, nebudu to jako garanční zpravodaj doporučovat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, naopak byly avizovány pozměňovací návrhy, otevírám nyní podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Pan zpravodaj Karel Korytář, prosím.

Senátor Karel Korytář:  Vzhledem k tomu, že jsem blízko řečnickému pultu, paní místopředsedkyně, tak bych ještě připomněl znovu pozměňovací návrh, který je součástí usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A v té skladbě bychom hlasovali nejprve o bodu č. 1 a pak o zbývajících bodech. Toto je princip u tohoto hlasování.

A další body, které jsou navrhovány jako pozměňovací návrhy, nemohu nijak ovlivnit, hlasování o nich bude následně - o návrzích pana senátora Malého a pana senátora Šebka.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy? Upozorňuji, že pozměňovací návrhy, které nejsou pozměňovacími návrhy ústavně-právního výboru, musí být v podrobné rozpravě načteny. Nikdo další se nehlásí? Pan senátor Šebek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Šebek:  Děkuji, paní předsedající. Vzhledem k tomu, že můj pozměňovací návrh je krátký, tak ho přečtu, i když ho máte na stole:

V čl. I. za bod 10 vložit nový bod 11, který včetně nové poznámky pod čarou č. 18b zní:

"11. V § 40a se doplňuje nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 18b zní:

"(3)Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě převážení nově vyrobeného motorového vozidla za účelem skladování nebo nakládky na vzdálenost nejvýše 5 kilometrů. Toto motorové vozidlo musí být označeno tabulkou zvláštní registrační značky trvale manipulační podle jiného právního předpisu."

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Já velmi krátce jeden jediný bod:

V článku I. v bodě 12 § 80a odst. 1 písm.c) slova "které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem", vypustit. To je vše.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Ptám se, zda ještě někdo si přeje vystoupit v podrobné rozpravě. Podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Musím se v prvé řadě zeptat pana navrhovatele, zda si přeje ještě vystoupit k proběhlé podrobné rozpravě. Přeje si vystoupit. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Paní místopředsedkyně, děkuji. Co se týče jednotlivých pozměňovacích návrhů, tak ten, co zazněl poslední, že v článku I. v bodě 12 § 80a odst. 1, písm.c) slova "které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem" vypustit. K tomu bych se chtěl vyjádřit s ohledem na vyhodnocení tohoto návrhu. Stanovisko ministerstva dopravy je nepodpořit takovýto pozměňovací návrh za prvé proto, že to vychází z článku 2 směrnice 2006/126 Evropského společenství, který tento postup umožňuje. A za druhé, pokud by docházelo, a popřípadě dnes už dochází, k neoprávněným technickým úpravám motocyklů, které zvyšují jejich výkon a posouvají je do vyšších tříd, např. z A2 do A a tyto motocykly by byly řízeny osobami bez řidičského oprávnění pro příslušnou vyšší třídu, jedná se o velmi přísně postižitelný přestupek. To znamená, že samotný postih již je v podstatě předložen.

Co se týče dalšího pozměňovacího návrhu, který se týká odstranění technické chyby v oblasti vozidel s právem přednostní jízdy vzniklé při poslední novele zákona, zde vyslovuji souhlas s pozměňovacím návrhem.

Co se týče dalších čtyř bodů, to znamená těch, které se týkají osoby blízké, tak nesouhlas jsem se již snažil nějakým způsobem popsat i v průběhu předchozí debaty, takže za ministerstvo dopravy, za předkladatele vyslovuji nesouhlas, stejně tak jako s návrhem ohledně zimních pneumatik. Za prvé jsme se s tímto návrhem ještě nebyli schopni v tuto chvíli úplně podrobně seznámit a ministerstvo dopravy k tomu má nesouhlasné stanovisko, protože nemá detailní pohled. S panem senátorem Horníkem jsme se o tom bavili, slibuji, že případný další bod bude pak v dalších návrzích zapracován.

To je zatím ode mne vše.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. Ptám se v této chvíli ještě zpravodaje ústavně-právního výboru, zda si přeje vyjádřit se k proběhlé podrobné rozpravě? Nepřeje, děkuji, pane kolego.

A prosím nyní pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k podrobné rozpravě a poté nás v souladu s jednacím řádem provedl hlasováním.

Senátor Karel Korytář:  Paní místopředsedkyně, já jsem své stanovisko už sdělil ve svém předchozím vystoupení, takže jsem připraven řídit závěrečné hlasování.

Navrhuji, abychom nejprve hlasovali o usnesení a pozměňovacích návrzích výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, nejprve samostatně o bodu č. 1.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane zpravodaji, poprosím vás v této chvíli, abyste nám řekl, jak budeme postupovat při hlasování, a já potom svolám všechny k hlasování. A budeme postupovat per partes.

Senátor Karel Korytář:  Nejprve budeme hlasovat pozměňovací návrhy hospodářského výboru, a to tím způsobem, že samostatně budeme hlasovat bod č. 1 a následně společně body č. 2, 3, 4 a 5, které se týkají osoby blízké. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru a v posledním hlasování budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Šebka.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobře. Všichni jsou srozuměni s tím, jak budeme postupovat při hlasování. Dovolím si svolat všechny kolegyně a kolegy pokud v Jednacím sále nejsou.

Doufám, že všichni, kteří chtějí hlasovat, zde již jsou.

Prosím, pane zpravodaji, řekněte nám, o čem nyní budeme hlasovat.

Senátor Karel Korytář:  Budeme nyní hlasovat o bodu č. 1 usnesení hospodářského výboru č. 135/1, který se týká zavedení výjimky pro vozidla s předností v jízdě.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Prosím o stanovisko pana ministra a pana zpravodaje. (Pan ministr souhlasí, pan zpravodaj doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo č. 67 se z

61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

Senátor Karel Korytář:  V dalším hlasování budeme hlasovat společně o bodech 2, 3, 4 a 5 usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu č. 135/1.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Prosím o stanoviska. (Ministr nesouhlasí – zpravodaj doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji, dál.

Senátor Karel Korytář:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru, který máte ve svých materiálech podle č. 135/2.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Prosím o stanoviska. (Ministr nesouhlasí – zpravodaj nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 11, proti bylo 10. Návrh nebyl přijat.

Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Karel Korytář:  Jako o posledním budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Šebka, který se týká zimních pneumatik.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Prosím stanoviska. (Ministr nesouhlasí – zpravodaj nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 70 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 5, proti bylo 18. Návrh nebyl přijat.

Tím jsme tedy vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Nyní budeme hlasovat o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění námi přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s našimi pozměňovacími návrhy, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 71 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 se pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A nyní musíme pověřit senátory, kteří zdůvodní usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně. Navrhuji, aby těmito senátory byli senátoři Karel Korytář a Miloš Malý. Ptám se, zda souhlasí s tímto pověřením? (Souhlasí.)Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pověřením, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 72 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji velmi panu ministrovi, děkuji oběma zpravodajům, zejména garančnímu zpravodaji za to, že nás provedl hlasováním, a končím projednávání tohoto bodu.

Než přistoupíme k projednání dalšího bodu, byl podán procedurální návrh na změnu dnešního programu, resp. programu této schůze, který podal pan předseda senátorského klubu sociální demokracie. Návrh zněl – vyřadit z dnešního projednávání body programu č. 41, 42, 43, 44 a 45.

Myslím, že mohu dát hlasovat, opět bez znělky, protože jsme v tom maratónu hlasování kontinuálně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tuto změnu programu, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 73 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat.

My tedy budeme pokračovat zbývajícími body, ale na to se vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Takže, kolegyně a kolegové, dalším bodem programu je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé o společném leteckém prostoru

Tisk č. 106

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 106 a uvede ho ministr dopravy Pavel Dobeš, kterému opět uděluji slovo.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Já děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené senátorky a senátoři, předkládaný materiál obsahuje text letecké dohody vyjednaný a podepsaný zástupci EU a jejich členských států na jedné straně a zástupci Gruzie na straně druhé. Jedná se o tzv. jednotnou dohodu, která nahradí po svém vstupu v platnost všechny dvoustranné bilaterální dohody mezi jednotlivými členskými státy, EU a Gruzií, včetně té mezi ČR a Gruzií z roku 2010.

Cílem dohody je stanovení jednotných a liberálních pravidel pro letecký provoz mezi oběma stranami. Přínosem bude např. vytvoření společného rámce pro obchodní aktivity, ochranu spotřebitelů, sjednocení právních předpisů v oblasti provozní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, uspořádání letového provozu apod.

Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR. Její sjednání nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

Žádám vás tedy, senátorky a senátory, o podporu a vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli. Zaujměte opět, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 106/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Štětina. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 106/1. Zpravodajkou tohoto výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, ráda bych vám přednesla společnou zprávu VZVOB a VHZD. Jenom bych chtěla poděkovat panu ministrovi – vlastně řekl vše podstatné. Tímto já bych pouze chtěla konstatovat, že oba dva výbory doporučují Senátu ČR vyslovit souhlas s ratifikací dohody mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé o společném leteckém provozu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Druhý zpravodaj tedy nebude vystupovat, protože zpráva byla společná. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Štětina.

Senátor Jaromír Štětina:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Jenom chci říci, že každý krok, který pomůže tuto sužovanou Gruzínskou republiku vtáhnout do euroatlantického civilizačního prostoru, je potřeba podpořit. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli někdo další chce vystoupit v rozpravě. Protože nikoho takového nevidím, tak obecnou rozpravu končím. Pane navrhovateli, myslím, že není k čemu se vyjadřovat. Paní senátorka Vrecionová také nemá k čemu se vyjádřit.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování, spustím znělku.

Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, o společném leteckém prostoru.

V sále je nás přítomno 49. Aktuální kvorum je tedy 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro souhlas s touto ratifikací, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 74 se z 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 35, proti nula. Návrh byl přijat. My můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hašimovským královstvím na straně druhé

Tisk č. 107

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 107 a uvede jej opět pan ministr dopravy Pavel Dobeš. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Jedná se o obdobný materiál, který se v podstatě liší jen v tom, že je to dohoda mezi EU, členskými státy na jedné straně a Jordánskem na straně druhé. Cíle dohody jsou v podstatě velmi podobné – stanovení liberálních pravidel pro letecký provoz mezi oběma stranami a dopady předpokládané, rozvoj letecké přepravy, rozvoj vzájemných vztahů v jiných oblastech.

Stejně tak jako v předchozím návrhu je dohoda v souladu s ústavním pořádkem. Nevyžaduje žádné změny v právním řádu, nemá dopad na státní rozpočet.

Žádám senátorky a senátory o podporu vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. Posaďte se, prosím, opět ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 107/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 107/1. Zpravodajkou výboru je opět paní senátorka Veronika Vrecionová, která nás teď seznámí se zpravodajkou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Takže ještě jednou – dobré odpoledne – budu opět stručná. Přednesu také společnou zpravodajkou zprávu obou již zmíněných výborů. Myslím, že není dále dodat k tomu, co řekl pan ministr. Opět se jedná o standardní leteckou smlouvu a oba výbory doporučují Senátu přijmout tento vládní návrh.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Druhý zpravodaj tedy nebude vystupovat. Mohu otevřít obecnou rozpravu, do které nevidím, že by se někdo hlásil. Takže ji mohu ukončit. Pan navrhovatel se nemá k čemu vyjádřit, paní garanční zpravodajka také ne.

Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Opět budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas s ratifikací evropsko-středomořské letecké dohody mezi EU a jejími členskými státy na jedné na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé. V sále je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. A já zahajuji toto hlasování.

Kdo je pro souhlas s ratifikací, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo by byl proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Já děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové č. 75 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 39, proti 0.

Také tento návrh byl přijat a já děkuji panu ministrovi i zpravodajům. A můžeme ukončit projednávání i tohoto bodu. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 136

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 136. A místo pana ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského nám jej představí pan ministr Dobeš. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Pavel Dobeš:  Paní místopředsedkyně, děkuji. V první řadě bych chtěl omluvit pana ministra pro místní rozvoj, pana Kamila Jankovského, který se dnes neúčastní, omlouvá se za to. A já bych za něj tedy představil návrh zákona, který mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem zpracování návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje je iniciativa zaměřená na zjednodušení administrace strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Z tohoto pohledu také činnost regionálních rad regionů soudržnosti zajišťujících implementaci regionálních operačních programů, je provádění pohotově, efektivně a transparentně.

Cílem této úpravy je proto vytvořit vhodnější podmínky pro působení regionálních rad a pro zlepšení vnitřní součinnosti jejich orgánů. Současně navrhuje přesněji vymezit snahy členů výborů regionálních rad ke krajským zastupitelstvům.

Předkládaný návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje by měl stanovit nebo upřesnit zejména:

Zaprvé – Způsob a podmínky volení a odvolávání členů výboru regionální rady především v návaznosti na výsledky voleb do krajských zastupitelstev.

Zadruhé – Povinnosti člena výboru regionální rady, formulované obdobným způsobem jako povinnosti členů krajských zastupitelstev.

Zatřetí – Působnost výboru regionální rady pro schvalování výzvy předkládání projektů operačního programu, související dokumentace.

A posledním bodem je termín projednání závěrečného účtu a zprávy o výsledcích přezkoumání hospodaření regionální rady.

Co se týče námětů a požadavků na doplnění a změny právní úpravy, koordinace hospodářské a sociální soudržnosti, shromáždil od regionálních rad jednotlivých regionů soudržnosti národní orgán a pro koordinaci ustavený při ministerstvu pro místní rozvoj. Tyto zpracované náměty v podobě věcného záměru byly následně přijaty usnesením vlády k návrhu legislativních a dalších změn. A to za účelem zjednodušení administrace strukturálních fondů a fondu soudržnosti. A stane se východiskem předloženého návrhu novely zákona.

Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona přikázala k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který doporučuje, aby byl návrh zákona schválen v předloženém znění. Pozměňovací návrhy, uplatněné v předloze ve 2. čtení, nebyly přijaty, Poslanecká sněmovna vyslala s vládním návrhem souhlas.

Návrh zákona byl doručen Senátu 28. 6. 2011, garančním výborem byl určen výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který návrh projednal 13. 7. a doporučil ke schválení v předloženém znění. Dalším výborem, k jehož projednání byl návrh zákona přikázán, byl ústavně-právní výbor. I tento zmíněný výbor návrh projednal 13. 7. a rovněž doporučil jeho schválení v předloženém znění.

Vážené senátorky a senátoři, já bych za pana ministra Jankovského vás tímto chtěl požádat o podporu návrhu tohoto zákona.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 136/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 136/1. A zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Jan Horník, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Horník:  Ještě jednou pěkné odpoledne, paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já vzhledem k tomu, že pan ministr doopravdy vyčerpal celou škálu toho, co novelizace zákona přednáší, tak mi dovolte, abych konstatoval, že náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 11. schůzi, která se konala 13. prosince 2011, k předmětnému návrhu doporučuje následující.

Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS Parlamentu ČR, určuje zpravodajem mou osobu a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, abyste mohl plnit úkoly zpravodaje, a ptám se, jestli si přeje vystoupit paní zpravodajka ÚPV, senátorka Jiřina Rippelová?

Senátorka Jiřina Rippelová:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já budu velmi stručná, protože se víceméně jedná o technickou novelu, která reaguje na požadavky praxe. Takže jenom usnesení našeho ústavně-právního výboru. Rovněž náš výbor doporučil schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Mě určil zpravodajkou a předsedou našeho výboru. Předsedovi uložil předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko, a nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevím, jestli pan senátor Horník? Ne, má přihlášku již do obecné rozpravy, kterou tedy v tuto chvíli otevírám. Ne? To byl omyl. Takže do obecné rozpravy nevidím žádnou... Paní senátorka Gajdůšková. Takže, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já bych chtěla panu ministrovi Jankovskému respektive vládě popřát, aby tento zákon skutečně pomohl k tomu, co je inzerováno. A to je zlepšit administraci evropských projektů, protože čerpání z evropských fondů, kde v ČR máme alokovánu nejvyšší částku na hlavu ze všech zemí EU, je více než tristní.

Konkrétně v programu výzkum, vývoj, inovace je do této chvíle, respektive do konce června bylo čerpáno v desetinách procent, což je tedy nejenom tristní, ale to je podle mě zločinné nejen vůči české vědě, ale vůči ČR a jejím občanům jako takovým.

Protože to jsou peníze, které měly být směřovány do rozvoje České republiky. Jsou to peníze, které mohou konkrétně v této oblasti posílit naše zapojení do vědecko-výzkumných pracovišť v EU. A tudíž posunout úroveň i české vědy, českých vědců na daleko vyšší úroveň. Otevřít nám všem v podstatě lepší perspektivu do budoucna a pomoci hospodářskému a sociálnímu rozvoji této země.

A je také potřeba vědět, že nečerpání není způsobeno tím, že by naši občané, naše instituce – a konkrétně v této oblasti naši vědci nebyli schopni vymyslet, připravit programy, projekty. A ty jsou. Jsou v desítkách miliard korun, ale celé to stojí na neschopnosti a většinově – a to nejen v programu výzkum, vývoj, inovace, ale i v těch dalších, které jsou čerpány jen v jednotkách procent, celé to stojí na neschopnosti ministerstva financí zadministrovat, vytvořit a realizovat vnitřní audit čerpání a administrace těchto projektů.

A to skutečně, znovu opakuji, je zločinné vůči České republice. A je to neodpustitelné, zvláště ve chvíli, kdy pan ministr Kalousek tak říkajíc zkásne zdravotně postižené ve chvíli, kdy tady, jak jsme se tady včera bavili, vykládá, že je potřeba zpoplatnit to, na co lidé z ústavy mají právo, a přitom tady utíkají stovky miliard korun! A dá se předpokládat již v této chvíli, že je skutečně nevyčerpáme. Že nejméně o desítky miliard v této oblasti nebo z těchto zdrojů přijdeme, ale panu ministrovi to nevadí.

Já znovu říkám, přeji úspěch tomuto zákonu. Věřím, že při čerpání peněz z evropských fondů, které mají pomoci hospodářskému a sociálnímu rozvoji ČR, že pomohou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Ano, děkuji, paní senátorko, ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Zdá se, že nikoli, takže obecnou rozpravu končím a zeptám se pana ministra, jestli chce za nepřítomného kolegu zareagovat, tak mu to pravděpodobně vzkáže. Děkuji. Ptám se, jestli si přeje vystoupit paní senátorka Rippelová? Není zde přítomna. A garanční zpravodaj, pan senátor Horník také se nechce vyjádřit. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 50 senátorek a senátorů, kvorum tedy je 26. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh schválit, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo. Já konstatuji, že hlasování pořadové č. 76 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 27 pro vyslovilo 44, proti 0. Návrh byl přijat.

Můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Děkujeme, pane ministře. Děkuji garančnímu zpravodaji.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 141

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 141, a uvede jej pan senátor Jan Hajda, kterého nyní prosím, aby nás s ním seznámil.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás požádal o schválení novely zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

Pokud se týká tohoto zákona, chtěl bych rovněž poděkovat za spolupráci všem kolegům a výborům, které ho schválily před tím, než šel do Sněmovna, a poté, co přišel po přečteních ze Sněmovny, kdy spolu se svými kolegy, v té několikadenní čekací době, jsme si protrpěli svoje.

Já bych chtěl říci, že pokud se týká toho, že pomůže starostům, obcím, zemědělským podnikatelům, poněvadž odblokuje ty pozemky, které jsou zablokované. Do zákona o vlastnických vztazích k půdě se za § 4a) vkládá § 4b), který říká, že domnělé osoba oprávněná, kterou pozemkový úřad před dnem 1. července 2012 odkázal s jejím nárokem na soud, a doposud se na soud nepřihlásila, musí tak učinit do konce příštího roku, to je do 31. prosince 2012. A domnělá osoba, kterou pozemkový úřad odkáže na soud po 1. 7. 2012, tak musí učinit nejpozději do 6 měsíců.

To je, pokud se týká jednoduché novely, na kterou především v přídělových oblastech čekají starostové. Já bych akorát podotkl, že v rámci 3. čtení v Poslanecké sněmovně byl zde doplněn pozměňovací návrh poslance Papeže. Je to svým způsobem přílepek, který příliš s tou novelou nesouvisí. Sněmovna ho odhlasovala, ale myslím si, že není příliš významný, že pouze především určuje hodnotu 1 % nájemného u státních půd ve vztahu k zemědělským podnikatelům, takže vás žádám, abyste dnes tento zákon rovněž schválili, aby mohl jít k podpisu prezidentovi. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Návrh projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 141/2, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 141/1, zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil.

Senátor Petr Šilar:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych doplnil to, co řekl kolega Hejda.

Já bych chtěl připomenout, že jsme celou záležitost na výboru projednali a připomenout, že Poslanecká sněmovna na 19. schůzi projednávala tu předlohu zákona ve znění 2 pozměňovacích návrhů, tak jak bylo řečeno, a hlasování schválila 136 hlasy z přítomných 174 poslanců.

Závěr z našeho výboru Senátu byl Poslaneckou sněmovnou postoupen tento jeho vlastní návrh novely zákona Poslaneckou sněmovnou. Přijaté pozměňovací návrhy byly prezentovány jako odstraňující nadbytečnou úpravu a zpřesňující dosavadní text. I když lze ze znění těchto návrhů usuzovat, že se možná jedná o věcné záměry. Jelikož byl při jednání PS za navrhovatele přítomen i kolega, senátor Jan Hajda, a vyjádřil souhlas, proto i já doporučuji za výbor návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů schválit.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úlohu garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Zvěřinová? Přeje, prosím, paní kolegyně.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Paní předsedající, vážené senátorky, senátoři. Tímto zákonem se také zabýval ústavně-právní výbor na své 19. schůzi, konané 13. července 2011, a přijal následující usnesení.

Po úvodním slově senátora Jana Hajdy, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi senátorku Dagmar Zvěřinovou a pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko, a nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím takový návrh, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy, zdá se, se také nikdo nehlásí, takže můžeme přistoupit k hlasování o podaném návrhu.

Pan navrhovatel ani pan garanční zpravodaj se nemají v tuto chvíli k čemu vyjadřovat, takže já spouštím hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A já se ptám, kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování bylo ukončeno. A já konstatuji, že v hlasování pořadové č. 77 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti 0. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli a zpravodaji. A můžeme přistoupit k poslednímu bodu dnešního programu. A tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Tomáše Grulicha a dalších, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik

Tisk č. 143

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel Tomáš Grulich, kterého prosím, aby nás s ním seznámil.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové. Já se budu snažit být velmi stručný, nicméně musím tu říct, že v roce 2009 přijal Senát sněmovní návrh, jehož název již tady sdělila paní místopředsedkyně. A již tehdy jsme hlasovali s vědomím, že je tam chyba. Ale hlasovali jsme pro, protože jsme nechtěli nebo jsme se obávali toho, že tento zákon nebude přijat.

Už tehdy také z úst kolegy Jiřího Lišky zaznělo, že budeme muset připravit novelu, která bude redukovat určité omezení. Naše obavy se vyplnily. Tento zákon, tento právní předpis nabyl účinnosti 1. 11. 2009, a do doby účinnosti tohoto zákona zemřeli všichni bývalí majitelé nemovitostí a zůstaly jen jejich děti, kterým je dneska kolem osmdesáti let.

Přihlásilo se celkem přibližně 600 žadatelů, a 200 žádostem nebylo vyhověno, protože neodpovídaly v rámci toho zákona přesně vymezenému časovému období, po které měli být na Podkarpatské Rusi. Tato novela zákona zmírňuje toto tvrdé opatření. A jenom ještě pro vaši informaci, pro ty lidi, kteří zde nebyli a nemohli to slyšet před dvěma lety, tak Československá republika v roce 1958 obdržela od tehdejšího Sovětského svazu 920 milionů na vyrovnání nemovitostí, které byly zanechány československými občany na Podkarpatské Rusi, a z této částky bylo vyplaceno pouhých 13 milionů. Zbytek zmizel kdesi v černé díře československého rozpočtu, pravděpodobně na záchranu pětiletky nebo nevím čeho. Lze tedy hovořit, že tyto peníze skutečně tady byly, že by se měly těmto lidem vrátit.

Já si delší řeč nechám až na potom, a prosím vás, abyste postoupili novelu tohoto zákona k jednáním výborům.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajkou pro 1. čtení senátorku Soňu Paukrtovou. A ta má v tuto chvíli slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Paní předsedající, dámy a pánové. Já myslím, že vše podstatné tady pan senátor-předkladatel již sdělil. Já vás opravdu nechci již dále zdržovat. Já jako zpravodajka vám doporučuji, abychom postoupili těmto výborům. Jednak bych prosila, aby byl postoupen ústavně-právnímu výboru, výboru pro lidská práva a petice. A možná, že by bylo rozumné, aby to projednal i výbor hospodářský. Přestože se domnívám, že v tomto případě jde o to, že Československo převzalo plnění a vyplatilo z něho opravdu jenom velmi malou část.

Takže ten hospodářský výbor dávám na zvážení. Ale myslím si, že se nic nestane, když to kolegové z hospodářského výboru projednají. Takže tyto 3 výbory. A doporučuji vám. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů a plňte úlohy zpravodajky. A já v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které nevidím, že by se někdo... Ano, pan senátor Jermář. Prosím.

Senátor Jaromír Jermář:  Prosím vás, já jsem v této záležitosti nechtěl vystupovat, abych nezdržoval. Taky jsem si to chtěl ponechat na to příští projednávání. Protože i mnozí z nás jsme se setkali s tím, že někteří, kterých se právě tato novela týká, tak už postupně odcházejí, umírají. A my právě proto usilujeme, aby tento zákon, tato novela byla projednána co nejdříve.

To znamená, chtěl jsem poprosit, pokud ty výbory, kterým to bude určeno, aby dopředu řekly, jestli to mohou projednat tak, abychom to mohli na příštím plénu... Já už jsem se tedy domluvil s předsedou ústavně-právního výboru, my ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice to také stihneme projednat, abychom se mohli tomuto zákonu věnovat na příštím plénu 4. srpna.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Takže je to výzva pro výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, aby se ještě vyjádřil. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Štětina.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom chtěl upozornit na to, že tato část Ukrajiny je pojmenovávána různým způsobem. Rusko, které v době Sovětského svazu tuto část naší republiky uloupilo, ji nazývalo Zakarpátskaja Ukrajina, jako by tím vyjadřovali, že to je někde za Karpaty. A lidé z Mukačeva, když se jich zeptáte, tak nikdy tento název nepoužili, protože oni jsou Podkarpatská Ukrajina. A už touto disputací mluvnickou se ukazuje, jak veliký to byl stalinský zločin. A jestli se nechceme vyrovnat definitivně se všemi těmi zločiny stalinismu a komunismu, tak bychom měli podnikat kroky konkrétní. Proto hlasujme pro, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji a přihlásil se ještě předseda hospodářského výboru.

Senátor Jan Hajda:  Paní předsedající, já bych měl takovou žádost, jenom s dovolením, aby hospodářský výbor nemusel projednávat – ty dva výbory, které se již přihlásily, jsou dostačující.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Dobrá. Takže další do obecné rozpravy se nehlásí, takže můžeme přikázat. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili navrhovateli k dopracování, ani jsme ho nezamítli, přikážeme návrh senátního návrhu zákona výborům k projednání.

Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl ústavně-právní výbor. A dalšími výbory byly výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Hospodářský výbor se tohoto práva na projednání vzdává, takže pravděpodobně projednávat nebude. Má někdo ještě nějaký návrh k tomuto? Pokud ne, můžeme tedy přistoupit k hlasování o přikázání. Ještě poslední znělka.

V sále je aktuálně přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. A budeme hlasovat o přikázání do 2. čtení, do výborů, které byly jmenovány. Zahajuji hlasování.

Kdo s tím souhlasí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo.

Já konstatuji, že v hlasování č. 78 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 52, proti 0. Návrh tedy byl přijat.

Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovateli, zpravodajům, a dovolím si vás pozvat na 4. srpna v 10 hodin na program, který bude prodloužen o ty body, které jsme dnes vypustili.

(Jednání ukončeno ve 14.33 hodin.)