Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 09.06.2011

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 9. schůze Senátu
(2. den schůze – 09.06.2011)

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítala na pokračování 9. schůze Senátu.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Dagmar Terelmešová, Eva Richtrová, Daniela Filipiová, Pavel Čáslava, Zdeněk Schwarz, Jiří Oberfalzer, Dagmar Zvěřinová, Jaroslav Kubera, Tomáš Jirsa, Petr Pithart, Josef Řihák, Jaromír Štětina, Alexandr Vondra, Jaromír Jermář, z dopoledního jednání Přemysl Sobotka, dále Jan Hajda, Petr Pakosta a Adolf Jílek.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokud někdo identifikační kartu nemá, tak ví, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Prvním bodem našeho dnešního jednání je

 

Konvergenční program České republiky

Tisk č. 83

(Velký hluk v jednací síni.)

Dámy a pánové, já vás poprosím, abychom se už zklidnili a jednání přenesli do kuloárů, abychom mohli začít projednávání Konvergenčního programu České republiky.

Konvergenční program jste obdrželi jako senátní tisk č. 83 a uvede jej ministr financí Miroslav Kalousek. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vám stručně předložil nejenom Konvergenční program, ale abych vás i stručně informoval o Evropském koordinačním procesu ekonomického řízení, o tzv. ekonomickém semestru.

V evropském semestru totiž došlo k předsunutí termínu odesílání konvergenčních programů a programů stability z konce roku na konec dubna, to znamená přešlo se ze systému ex post na systém ex ante za účelem lepší koordinace a lepší vzájemné informovanosti členských zemí. Vlády tak doporučení Rady budou moci zapracovat do svých rozpočtových roků už v následující roky.

Konvergenční program České republiky prošel v dubnu vnitřním i vnějším připomínkovým řízením. Byli do něj rovněž zahrnuti i sociální partneři. Celý materiál byl schválen vládou 4. května usnesením č. 320, byl předložen předsedkyni Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu. Dne 6. května byl odeslán Radě EU a Evropské komisi.

Rád bych také uvedl, že Konvergenční program projednal 28. dubna rozpočtový výbor PS a přijal usnesení, že tomuto dokumentu bude v budoucnu třeba věnovat větší pozornost, zejména s ohledem na zvýšené požadavky dohledu nad národními rozpočty. A současně rozpočtový výbor požádal ministra financí, tedy mne, ještě nějakou dobu asi, aby do zpráv o plnění státního rozpočtu předkládaných Poslanecké sněmovně a rozpočtovému výboru byly zařazovány i údaje o tom, jakým způsobem je Konvergenční program naplňován.

Já velmi rád této žádosti vyhovím a s ohledem na termíny jarní a podzimní fiskální notifikace a fiskálního výhledu ČR bude stručný odečet Konvergenčního programu součástí informace o pokladním plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí i za první a třetí čtvrtletí tohoto roku.

Nyní mi tedy dovolte, abych přešel k procesní části obsahu materie.

Konvergenční program je postaven na dubnové ekonomické predikci ČR a na střednědobých fiskálních cílech pro deficit sektoru vládních institucí na léta 2012 až 2014 připravených ministerstvem financí, které schválila vláda ČR.

Program rovněž reflektuje doporučení Rady ECOFIN, důvěryhodným a udržitelným způsobem snížit deficit pod 3 % do roku 2013. To plyne z probíhající procedury při nadměrném schodku, která byla s ČR zahájena v prosinci předminulého roku. Fiskální cíl vlády, tj. podíl deficitů veřejných rozpočtů na HDP pro rok 2012, byl při minulé aktualizace Konvergenčního programu stanoven na 4,2 %. To plyne z probíhající procedury při nadměrném schodku. Dnes je zřejmé, že včasné zahájení ústupové strategie, tzn. strategie snižování v ČR, bylo správné, významně nenarušilo hospodářský vývoj a přitom již první rok fiskální konsolidace přinesl dílčí zlepšení. Za rok 2010 totiž bylo podle současného odhadu Českého statistického úřadu saldo vládního sektoru o půl bodu lepší, než bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou, celkem 4,7. Zdůrazňuji, že to bylo díky aktivním opatřením v objemu zhruba 70 mld. Kč převážně na výdajové straně.

Vláda je odhodlána v tomto tempu fiskální konsolidace pokračovat, splnit svůj závazek vůči proceduře při nadměrném schodku a tím vytvořit podmínky pro splnění svého záměru dosáhnout v roce 2016 vyrovnané bilance veřejných rozpočtů.

Konvergenční program tak představuje plán fiskální konsolidace, kde jsou cíleny následující deficity: pro rok 2012 míříme na 3,5 % HDP. Tady zdůrazňuji, že to předpokládá aktivní opatření na výdajové straně zhruba ve výši 30 mld. Kč, aby návrh státního rozpočtu neměl deficit vyšší než 105 mld. Kč. Pro rok 2013 pak cílíme na deficit ve výši 2,9 % a pro rok 2014, což je poslední rok volebního období v případě řádných voleb, nikoliv mimořádných, cílíme na 1,9 % HDP.

Odpovídající čísla za dluh vládních institucí by pak činil 42,4 % HDP, 42,8 % HDP a 42 % HDP. To znamená, že důležité je, že by se během celého období při naplnění predikovaných indikátorů nezvyšoval relativní poměr státního dluhu na hrubém domácím produktu.

Dámy a pánové, dovolte mi, a myslím si, že to je docela důležité, než vstoupíme do diskuse, v tomto kontextu malou rekapitulaci současné situace eurozóny a možných důsledků pro ČR.

Klasickým příkladem fiskálních problémů eurozóny posledních měsíců je Řecko, kde dnes již není základním problémem pouze problém likvidity, ale Řecko se stává nesolventní a bez další významné mezinárodní pomoci se blíží státnímu bankrotu. To však není jediná cena. Za minulou špatnou hospodářskou politiku a za odkládaní bolestivých reforem dnes platí ještě jednu daleko vyšší cenu, kterou je úplná ztráta ekonomické jistoty občanů se všemi důsledky pro politický systém. Poslední zprávy o hromadných výběrech v hotovosti z řeckých bank to pouze dokreslují.

Řecko bohužel není jedinou zemí eurozóny, u kterých se s tímto fenoménem setkáváme. Obavy investorů se zaměřují nejvíce na Řecko, Irsko, Portugalsko, které opět platí za svá dřívější špatná rozhodnutí a za neochotu snižovat deficity a za neochotu bolestivých reforem, zejména na výdajové straně.

Upřímně řečeno, dovolíte-li, seděl jsem na ECOFINu v okamžiku, kdy eurozóna i EU rozhodovala o mezinárodní pomoci Portugalsku ve výši 78 mld. euro a ozdravný program, ke kterému se musely portugalské politické strany zavázat, protože bylo před volbami, tak příslušné evropské fondy i Mezinárodní měnový fond trvaly na tom, že pod tento program se musí podepsat strany napříč politickým spektrem, jak levice, tak pravice, aby byla jistota politického závazku, že budou tento program naplňovat. Obsahuje mnoho pojmů nám velmi známých i z domácího prostředí, tedy zmražení platů ve veřejné správě, snížení – nikoliv žádná valorizace nebo zmražení – starobních důchodů z průběžného systému, zvýšení DPH, a to způsobem, který je daleko dramatičtější než relativně citlivé návrhy, které navrhuje česká vláda. K tomu se prostě portugalské politické strany zavázat musely.

Další jisté riziko představuje i další země ekonomiky jižního křídla eurozóny Itálie. Té koncem května agentura Standard & Poor´s zhoršila ratingový výhled, což logicky pro ni bude znamenat dražší profinancovávání státního dluhu, protože, ať už se nám to líbí nebo ne, tak rating výrazným způsobem ovlivní chování investorů na nefinančním trhu.

Rovněž ratingová situace Belgie se v minulých dnech výrazně zhoršila, když jí agenturou Fitch byl snížen výhled ze stabilního na negativní.

Strach finančních trhů z vývoje dluhové krize eurozóny tedy logicky sráží kurz eura a přenáší se následně i na země mimo eurozónu, logicky i na Českou republiku, protože naše provázanost s eurozónou je mimořádná.

V tomto kontextu si tedy dovolím vyzdvihnout pozitivní náhled ratingových společností na současný vývoj veřejných financí České republiky a na současné odhodlání české vlády k postupnému snižování deficitu a provádění reforem. Například agentura Rating and Investment Information změnila výhled pro ČR ze stabilního na pozitivní. Pozitivní rating má potom logicky kladný odraz na cenu, za kterou prodáváme státní dluhopisy na finančních trzích a tím můžeme zlevňovat profinancovávání našeho státního dluhu a tím můžeme snižovat onu obludnou položku ve státním rozpočtu, která se jmenuje náklady – státní dluh.

Opětovně se tak ukázalo – a lze to doložit na konkrétních číslech - že za současné situace nemá fiskálně zodpovědná vláda jinou možnost, než se snažit o transparentní a rychlou fiskální konsolidaci tak, aby byla pro finanční trhy důvěryhodná. Nezbytnost pokračování ve fiskální konsolidaci a plánech pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí je tedy zjevná. Ty země z jižní části eurozóny, které to nebyly ochotny pochopit a nenalezly k tomu politickou vůli, pak už o tom nerozhodovaly ve svých národních parlamentech, ale příslušné fondy, které jim poskytovaly nezbytnou pomoc, jim to nařizovaly jinými instrumenty a dokonce i v jiné řeči, než v jejich řeči národní. Já jsem pevně přesvědčen, že naplněním tohoto konvergenčního programu v ČR nic takového nehrozí. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Program projednal výbor pro záležitosti EU, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 83/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Luděk Sefzig.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 83/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové senátoři. Navrhovatelem Konvergenčního programu České republiky je předseda vlády Petr Nečas. Vláda návrh schválila 4. května a tento tisk byl předložen Senátu 9. května. Garančním výborem, jak bylo uvedeno, je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Konvergenční program, resp. jeho aktualizace, je předkládán každoročně v rámci tzv. mnohostranného dohledu a koordinace fiskálních politik členskými zeměmi EU, na které se vztahuje výjimka, tj. země, které ještě nesplnily podmínky pro zavedení eura. Nově mají být programy stability a konvergenční programy předkládány souběžně s národními programy reforem v dubnu každého roku v rámci tzv. evropského semestru schváleného Evropskou radou dne 17. 6. 2010. Cílem tohoto evropského semestru je prohloubit a posílit mnohostranný rozpočtový dohled a koordinaci fiskálních a strukturálních politik v EU.

Konvergenční program navazuje na vládou České republiky odsouhlasené střednědobé výdajové rámce pro období 2012 a 2014 a je konzistentní s národním programem reforem schváleným vládou České republiky 27. dubna a respektuje jeho makroekonomické a fiskální dopady. Program stability a konvergenční programy obsahují tyto informace: střednědobý cíl představující rozpočtovou pozici, která chrání před nebezpečným překročením prahové hodnoty ve výši 3 % HDP stanovené ve smlouvě a zajišťuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle, cílové údaje pro jednotlivé roky dokud není tohoto cíle dosaženo a očekávaný vývoj míry zadlužení.

Základní hospodářské předpoklady – popis a posouzení politických opatření k dosažení cíle programu, analýza toho, jak změny hlavních hospodářských předpokladů ovlivňují rozpočtovou pozici a míru zadlužení. Střednědobé cíle měnové politiky a jejich vztah k cenové stabilitě a stabilitě směnných kurzů, poskytnuté informace zahrnují předchozí rok, aktuální rok a nejméně tři následující roky. Vláda se orientuje na strukturální a dlouhodobé reformy, které nebudou mít pouze odraz ve změně a bilance vládního sektoru nyní i v letech bezprostředně následujících, ale i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Proto jsou v těchto měsících projednávány důchodové reformy a reforma systému zdravotnictví.

Česká republika vstoupila v polovině roku 2009 z recese a v současnosti prochází fází nepříliš dynamického oživení ekonomického výkonu. Makroekonomický scénář konvergenčního programu je koncipován jako konzervativní se snahou o vyvážení možných kladných i záporných odchylek ekonomického vývoje při využití současného stavu znalostí.

Hospodaření vládního sektoru, deficit a dluh. Myslím, že toto mohu vypustit ze své zpravodajské zprávy, protože o tom podrobně informoval pan ministr. Já bych jenom chtěl zmínit, že dlouhodobá udržitelnost patří mezi slabá místa veřejných financí. Největší riziko představuje očekávaný demografický vývoj, který v následujících dekádách poměrně radikálně zvýší odpočet osob důchodového věku na ekonomicky aktivní populaci.

Příjmová a výdajová skladba veřejných financí patrně dozná v letech výhledu významných změn v návaznosti na opatření přijatá dle programového prohlášení vlády. Na příjmové straně se mimo jiné jedná o úpravy související s koncepcí reformy přímých daní a odvodů na období 12. až 13., kdy budou nejprve novelizovány jednotlivé zákony. Úpravy na výdajové straně sledují pokračování a v nastartované fiskální konsolidaci směřují k vyrovnanému hospodaření.

Jak už bylo řečeno, dostali jste záznam z jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kde nám představila konvergenční program náměstkyně magistra Klára Król a kde nebylo přijato žádné usnesení, když pro návrh vzít na vědomí ze sedmi přítomných senátorů hlasovali tři pro, žádný proti a čtyři se zdrželi hlasování. Přesto jako zpravodaj navrhuji vzít předložený konvergenční program na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro záležitosti EU panu senátorovi Luďku Sefzigovi. Prosím, pane senátore.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, hezké dopoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a páni senátoři. Nebudu opakovat řeč mých předřečníků, ale pokusím se tuto informaci doplnit. Předně asi víte, že pro některé země bylo zavedení politiky kontroly rozpočtu, respektive koordinace jednotlivých systémů opatření v členských státech EU, zejména těch, které mají euro a těch kandidátských zemí, které podepsaly závazek vstupu do eurozóny, vyvolalo určité pobouření. Některým státům se nelíbilo, že je zaváděna tvrdší kontrola, bylo to zejména u států staré členské základny, ale pro nás to žádnou nevoli nevzbudilo už jenom proto, že jsme právě díky těm koordinačním programům byli zvyklí na to, že musíme každoročně předkládat záměry, jak budeme stabilizovat naší fiskální politiku.

Jediné co se pro nás změnilo je doba, kdy se toto diskutuje. Zatímco konvergenční program byl většinou v souvislosti s připravovaným rozpočtem spíše diskutován na závěr roku, na podzim, jednou jsme zažili bezprostředně po volbách v roce 2006, že jsme měli jenom provizorní konvergenční program a pak několik měsíců definitivní. Nyní vláda připravila a stihla termín, protože si dala závazek, že tak učiní do 6. května, předložila návrh, jak stabilizovat fiskální politiku, jak zajistit její trvalý růst. Česká republika již v minulosti dokázala splnit maastrichtská kritéria, ovšem dokázala je plnit neudržitelným způsobem. Proto se daleko více klade důraz na udržitelnost, na trendy, aby nedocházelo k výraznému poklesu v dobách nepohody ekonomické, v dobách recese, ale aby byla trvalá prosperita, aby se trvale stát nezadlužoval, a to jak tím kumulativním dluhem, tak deficitem v ročním rozpočtu.

Myslím si, že je důležité říci ještě jednu informaci, která je velice čerstvá a kterou jsem dostal tady na stůl dnes ráno, a to je hodnocení komise, že účelem těch zpráv je, aby komise zhodnotila, eventuálně doporučila některým státům, aby vznikaly bubliny nebo naopak aby byla větší spolupráce mezi jednotlivými státy tak, aby docházelo k posílení rozvoje ekonomik, to je smysl předkládání semestru a druhým smyslem je, pokud některé státy nebudou plnit to, k čemu se zavázaly, tak mohou být pokutovány, mohou být trestány. Trest při neplnění konvergenčního programu, jenom připomínám není symbolický, ale týká se strukturální politiky a možnosti čerpání strukturálních fondů. Jinak nás komise v tomto ohledu v rámci konvergenčního programu trestat nemůže, nicméně v rámci neplnění zásad a toho, co komise doporučuje v rámci semestru, ten trest může být i finanční. Senát, jenom připomínám, podporuje, aby ty sankce byly stupňované, aby nebyly jednorázově velké, aby byly stupňované, což nám přišlo logičtější.

Nyní tedy aktuální hodnocení Rady k tomu, co česká vláda Radě zaslala. Důležité je přečíst hlavně první a druhý bod a když shrnu, Rada schvaluje konvergenční program, ke kterému se vláda zavazuje na rok 2012, 2013 a snad jenom dodává, že bychom neměli krátit výdaje u položek podporujících růst a využít existující prostor pro zvýšení příjmů z nepřímých daní, zlepšit dodržování daňových předpisů omezit daňové úniky, to nemyslím všeobecné doporučení a v druhém bodě bych velmi rád připomněl zejména v souvislosti s naší včerejší diskusí o odchodu do důchodu. Komise nás nabádá, abychom se ještě více usilovali o rychlejší než plánované zvyšování zákonného věku odchodu do důchodu za podpory opatření zvyšujících zaměstnanost starších pracovníků a za druhé na vytváření soukromých úspor. V této souvislosti komise doporučuje, abychom zajistili plánovaný fondový systém, který by měl získat širokou účast a byl navržen tak, aby byly administrativní náklady transparentní a nízké. V třetím bodě nám komise doporučuje, abychom posílili účast na trhu práce omezením překážek, jenom připomínám, že heslo našeho předsednictví byla Evropa bez bariér, tedy bez překážek, nikoliv bez hranic, jak někdy bylo chybně překládáno, čili to si myslím, že ani tato vláda s tím problém mít nebude a myslím, že ani my bychom s tím problém mít neměli.

Zejména tedy omezením překážek pro rodiče s malými dětmi tak, aby se rychleji mohli navrátit na trh práce. Doporučuje – je zde jistě místo i pro kritiku, opozice si myslím že toto v naší republice i často uvádí, že bychom měli zajistit cenově dostupná zařízení, která budou pečovat o děti a také zvýšit atraktivitu a dostupnost flexibilnějších forem pracovního uspořádání, jako jsou pracovní místa na částečný úvazek. Tak to je jenom k hodnocení, které v podstatě schvaluje to, co vláda komisi zaslala v rámci konvergenčního programu, musíme doufat, že nebude Česká republika vystavená ekonomickým turbulencím. V poslední době se zdá, že svítá na lepší časy a že bude tedy i záležet na nás, jakým způsobem budeme v těchto lepších časech se pohybovat a já bych ještě úplně na závěr, než řeknu to co náš výbor doporučil plénu Senátu, tak bych ještě připomněl dva velice zajímavé grafy, které jste mohli vidět na semináři, který pořádal náš výbor z vašeho doporučení, bohužel na tomto semináři jsem byl pouze já a pan senátor Koukal, tak si dovoluji vás tímto chviličku zdržet, protože bezprostředně souvisí právě i s konvergenčním programem. Se souhlasem referenta pana Aleše Michla vám ukáži, bohužel to je v té nebarevné formě, já mám to tady v elektronické podobě. Kdybyste to chtěli vidět v barevné formě, ale protože jsme tady jednou dlouze diskutovali o tom, zdali smíme využít nebo nesmíme využít ty obrazovky, tak jsem to udělal jenom ve vytištěné formě, jak reagují některé státy na probíhající krizi, a to sice ve velice zajímavém ukazateli, což jsou jednotkové mzdové náklady. Ty země, které si uvědomily, že se jim zas až tak úplně dobře nedaří, tak zřejmě i vlivem jednotlivých aktérů podnikání, začaly snižovat jednotkové mzdové náklady, a tím se logicky stávaly konkurenceschopnější vůči těm zemím, které tak neučinily. Takže vidíte, že Řecko jen nepatrně snížilo své hodinové náklady, Španělsko také velice nepatrně, mírný pokles tam ale patrný je. Výrazný pokles je u Irska. Je zajímavé pak sledovat, co to způsobilo na bankovních trzích, Irsko se stává daleko důvěryhodnější zemí, daleko více investorů mu věří, že budou schopni své dluhy splatit, zatímco Řecku to už nevěří skoro nikdo z bankovních kruhů. Slovensko – k poklesu došlo. V České republice došlo také k poklesu, což je myslím velice pozitivní, velice pozitivní proto, že jsme byli schopni nastavit vyšší konkurenceschopnost a zlepšit důvěryhodnost české ekonomiky.

Ještě jeden zajímavý graf bych vám rád ukázal, a to zejména pro středolevé spektrum našeho Senátu, a to je rozdělení jednotkových nákladů práce celé ekonomiky, zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Zatímco celá ekonomika je tak spíše neutrální, ve zpracovatelském průmyslu jistě vlivem konkurenčního tlaku došlo k tomu, že poklesly jednotkové náklady na práci, to je tento graf, zatímco ve stavebnictví jednotkové náklady zůstávají stejné. Jistě si vzpomínáte na dopisy, které nám stavebníci a stavbaři a jejich organizace asi před půl rokem zasílali. Myslím, že kdyby místo těch dopisů reagovali aktivněji na trh, na nabídku a poptávku, takže by možná ani ty dopisy posílat nemuseli, protože uměle podporovat, často na úkor zásad, které v Evropské unii platí o porušování konkurenceschopnosti, uměle podporovat, dotovat jeden z typů průmyslu si myslím, že není zrovna dobrá cesta pro oživení této části.

Já vám děkuji za pozornost a teď tady na závěr ještě řeknu, že náš výbor doporučuje plénu Senátu, abychom vzali zprávu vlády a projednávaný konvergenční program na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Otevírám v této chvíli obecnou rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásil předseda Senátu pan Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Hezký dobrý den. Já se pokusím být velmi stručný, protože konvergenční program, který projednáváme je velmi prolnut, nebo vychází i z národního programu reforem, což jsme tady před měsícem projednávali a měl jsem k tomu poměrně dlouhé vystoupení, takže se nebudu opakovat. A za druhé vím, že pan ministr má tady u nás dneska hodně bodů a že také má dneska opět zasedat K6 nebo K9, bude řešit otázku trafik pro Věci veřejné a já si myslím, vzhledem k tomu, aby vláda neztratila tu stávající desetiprocentní podporu veřejnosti, že je potřeba, aby na to měl dostatek času a mohl to projednat zodpovědně.

Tak a teď k té materii. Já bych chtěl říci, že my se s vládou asi nelišíme příliš jako představitelé opozice, konkrétně sociálně demokracie v tom, že je potřeba dosáhnout v horizontu roku 16, 17, stavu, kdy budeme mít vyrovnaný veřejný rozpočet, respektive státní rozpočet. My se velmi lišíme a zásadně se lišíme v tom, jak k tomu cíli dospět, a proto naše stanovisko je opačné. Proto pár poznámek k věcem, které tady zazněly. Za prvé je potřeba upozornit na to, že skutečně náš hospodářský růst je velmi slabý a vzhledem k tomu, že jsme tak silně provázáni s německou ekonomikou, která dosahuje zhruba pětiprocentního růstu a víme, že nedávno, asi před 6 lety, to bylo naopak. Německé hospodářství mělo růst 1 až 1,5 %, my jsme měli růst dokonce až 6,5 %, samozřejmě to bylo asi výjimečné, ale určitě je potřeba se zabývat tím, proč je tomu tak, neboť při možném cyklickém vývoji a oslabení zejména ekonomiky Německa, může být u nás opět stav velmi vážný, protože to procento 1 až 2 hospodářského růstu je velmi křehké oživení. My se samozřejmě domníváme, že to je i částečně ovlivněno politikou vlády, zejména v oblasti týkající se investičních aktivit a potřeba poptávky obyvatelstva – vláda se domnívá, že tomu tak není. Ponechme si svůj názor a budoucnost ukáže.

Ještě bych chtěl reagovat na některé údaje, které použil pan kolega Sefzig. On mluvil o jednotkových nákladech, jako naposled v některých zemích. Je potřeba se podívat, kde ty jednotkové náklady byly. Irsko díky svému velkému prudkému růstu v poslední dekádě mělo enormně velké mzdy, byl to tygr Evropy, byla to typicky přehřátá ekonomika a také si to Irové vypili teď v současné době do dna. Já si myslím, že naopak se potvrzuje, že nejstabilnější částí skoro světa, když pomineme rychle rostoucí ekonomiky Brazílie, Indie, Čína, ale velmi opatrně, je to úplně o něčem jiném. Je také potřeba si změřit životní úroveň. My jsme v Indii nedávno byli, tak jsme to viděli. Tak si myslím, že nejstabilnější částí světa se potvrzuje, že je Skandinávie. Skandinávie má úplně v těchto věcech jiný vývoj. Samozřejmě ona dělá velmi sofistikované činnosti, proto může mít ty vysoké jednotkové náklady práce.

Ale chtěl bych ještě upozornit na jednu věc, která mě osobně znervózňuje, a nejenom mě, ale řadu ekonomů, že nás v současné době drží zpracovatelský průmysl a autoprůmysl. Je to dobře, jsou to ty montovny, pan premiér Nečas často používá pojem montovny, ale já si myslím, zaplať Pán Bůh za ně. Ale kdyby ten vývoz nám poklesl, a jsou určité indicie, že se to stát může, tak skutečně na tom budeme velmi špatně, protože ostatní segmenty, které tvoří to gró tvorby HDP, nejsou aspoň makroekonomicky v dobré kondici.

Co se týká stavebnictví, to by stálo za pozornost. Stavebnictví má asi některé neduhy z minulosti, ale na druhou straně je velmi ovlivňováno cenou suroviny a vstupními materiály do stavebnictví, a to se také na tom podílí. Ale to už nebudu dál pitvat, to ať pitvají jiní. Já si dovolím – abych dodržel to, co jsem tady řekl, vzhledem k důležitosti dalších jednání pana ministra zejména v K9 – přečíst návrh stanoviska Senátu, tak jak navrhuje klub sociální demokracie, a pak návrh usnesení.

Stanovisko máte k dispozici, ale pro plnost to přečtu, aby bylo zaznamenáno.

Stanovisko Senátu PČR ke Konvergenčnímu programu ČR 2011.

Senát na své 8. schůzi konané dne 4. května 2011 odmítl Národní program reforem České republiky 2011. Předložený Konvergenční program ČR 2011 v plném rozsahu z tohoto programu vychází.

Konvergenční program ČR 2011 má vést k fiskální konsolidaci a slibuje vyrovnání příjmů a výdajů veřejných financí v roce 2016.

Opatření a legislativní záměry v oblasti hospodářské politiky a samotný makroekonomický scénář podle názoru Senátu tento cílový stav v roce 2016 nezajistí. Naopak vládou připravené a avizované tzv. reformy bez širší společenské dohody jak s opozicí, tak se sociálními partnery, v současnosti již některé silově prosazované v Poslanecké sněmovně, povedou k oslabování hospodářské výkonnosti naší země, ke stagnaci či propadu životní úrovně velkého počtu občanů a k růstu sociálního napětí.

Tento názor potvrzuje i současná situace, kdy vlivem dopadů tzv. reforem vlády Mirka Topolánka české hospodářství po výrazném propadu v roce 2009 dociluje jen velmi nízkého hospodářského růstu.

Mírný nárůst HDP zajišťuje průmyslový výroba, zejména autoprůmysl a z něj vycházející zahraniční export.

Naopak stavebnictví se nadále prudce propadá a velmi nepříznivý je vývoj v domácí poptávce a spotřebě.

Senát konstatuje, že bez objektivního zhodnocení dopadů dosavadních reforem, poučení z nich, a bez vyváženě připravených reforem vede současná vláda naši zemi do hospodářské stagnace.

Senát se obává, že Konvergenční program ČR 2011 nenaplňuje záměry předpokládané v úloze Evropského semestru jako nového nástroje koordinace fiskálních v rámci zemí EU.

Proto Senát Parlamentu ČR vládní Konvergenční program, stejně tak jako Národní program reforem odmítá.

Myslím si, že to stanovisko nemůže být překvapením, protože je řekl bych v souladu a navazuje na naše stanovisko k Národnímu programu reforem.

A teď konkrétně usnesení.

Návrh usnesení Senátu ke Konvergenčnímu programu ČR 2011, senátní tisk č. 83.

Senát

I. odmítá Konvergenční program ČR 2011 zpracovaný vládou ČR,

II. schvaluje doprovodné stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení,

III. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení včetně stanoviska předal Evropské komisi.

Tolik usnesení. Jenom odůvodnění k němu:

Za prvé: Vláda má naprosto svoji vlastní kompetenci tento materiál přijmout bez ohledu na naše stanovisko. Také se tak stalo, materiál už je v Bruselu. My jsme byli jako evropské parlamenty na posledním jednání v Bruselu vyzváni, abychom projednávali jak národní plány reforem, tak konvergenční programy v rámci subsidiriaty národních parlamentů a abychom stanoviska zasílali Komisi. Takže v tomto duchu navrhuji, abychom také postupovali. Tolik návrh usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, naskýtá se zde otázka, jestli ještě tato velmi nestabilní vláda má vůbec mandát k takovým zásahům. Ne proto, že jako vláda přestala existovat, i když možná k tomu dojde také brzo, ale především proto, zda dokáže splnit to, co zde slibuje. A to je ta otázka. Protože tady se mluví o letech 2012-2014. Zatím tady, v tomto materiálu vidíme jenom samé škrty, zvyšování daní, zdražování všeho, a bohužel tady nevidíme žádné prorůstové faktory. Argumentace pana ministra je dostatečně známá – "voliči nám dali mandát a my děláme jenom to, co jsme jim říkali před volbami". Ano, tuto argumentaci znám, ale také znám statistiky, které říkají, že více než 70 % občanů nedůvěřuje této vládě. Zaklínat se vyrovnaným státním rozpočtem a nemít žádný dluh – to jsme viděli u Rumunska. Na druhé straně jsou tady Spojené státy s obrovským dluhem a nedělá jim to žádné vrásky. Já nechci být na jedné nebo na druhé straně toho extrému, ale říkám, že je potřeba se chovat rozumně. V rámci EU na tom totiž nejsme tak špatně a tak se, jak tady řekl náš kolega, nebojím sankcí ze strany EU. Evropská unie má dneska daleko větší problémy s udržením eura a myslím si, že pro ni nebude tak podstatné, řešit neplnění některých doporučení – doporučení – vůči České republice. Snižování spotřeby a investic, to je jenom krátkodobý efekt.

Mě mrzí, že v tomto materiálu není žádná podpora exportu. A to, když naše vláda ruší ambasády, které jsou vlastně určitými obchodními vyslanci naší republiky ve světě, to asi nesměřuje k tomu, že by chtěli významněji našemu exportu nějakým způsobem pomoci.

Chtěl bych se vrátit ještě k jiným věcem. Snížení státního příspěvku na stavební spoření, které má přinést úsporu kolem 4 miliard samozřejmě poznamená rozvoj stavebnictví a zaznamená jeho útlum, zrovna tak jako redukce objemu platů. Počítá se i s tím, a to jsem se chtěl zeptat pana ministra, jestli v roce 2012-2014 průměrný růst objemu mezd a platů v sektoru vlády ve výši 1,2 % se vztahuje na roční zvýšení, nebo jestli to je rozpočítáno na tři roky?

Jinak populistické snahy, valorizovat na konci volebního cyklu dávky důchodového pojištění nad zákonnou mez – to si myslím, že bylo i za vlád, kde byl pan ministr jejich součástí. Dokonce, jestli se nemýlím, byly to návrhy lidovců.

Velmi mě zaráží to, že už se tady jasně počítá s privatizací důchodového a zdravotního systému a je tady hrazení pouze základního standardu péče. Ve zdravotnictví si vláda odsouhlasila úpravu regulačních poplatků a vidíme, že je tady i věc, která zatím není projednána, není odsouhlasena, že se zavádí poplatek za návštěvu specialisty bez předchozího doporučení obvodního lékaře. Myslím si, že to bude velký pilíř konvergenčního programu vlády, tato záležitost. Myslím to samozřejmě ironicky! Ale svědčí to o určitých nejasnostech, které nám jsou tady předkládány.

Samozřejmě už se tady objevují komerční pojištění, která budou dělat akciové společnosti. No, a jako perličku na závěr – říká se tady něco o demografickém vývoji, o tom, že by měla být nějaká populační politika vlády. Ale tady se mluví o tom, že na porodné mají nárok jen nejchudší rodiny a pouze o jedno dítě. Takhle já si nepředstavuji podporu populace.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Luděk Sefzig. Prosím.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové. Domnívám se, že by bylo více než zapotřebí znovu připomenout, co jsem říkal ve svém úvodním slovu, že Konvergenční program a všechny semestrální zprávy hodnotí komise. Komise je zhodnotila. A komise napsala, že náš Národní program reforem, resp. Konvergenční program je v pořádku.

Jestli tedy chcete kritizovat komisi, že dělá svou práci špatně, že ji dělá neodpovědně, tak zejména od těch, od kterých jsem tady mnohokrát slyšel výčitky, jak se chováme europesimisticky atd. atd., tak mi přijdou dosti zvláštní. Je pravda, že dodatečně hodnotit něco, co už bylo zhodnoceno tím, který je k tomu určen, a je to v právním základě zakládajících smluv, Smlouvy o fungování Evropské unie, mi přijde více než podivné.

Už podivné bylo, že jsme komisi posílali poměrně tvrdou kritiku Národního programu reforem. Rozumím tomu, že opozice má právo kritizovat vládu, když je koaliční, a obdivuji se vládě, že v její situaci, kterou má velice těžko – povinnosti vůči EU plní tak, že jim to rada komise, která hodnotí Konvergenční program, že jim v podstatě vydá velmi dobré hodnocení, že jim dá jedničku, když bych to řekl, nebo jedna mínus; nějaké doplňky tam nepatrné byly. Ale rozhodně program nebyl odmítnut. Byl naopak schválen.

Myslím, že kritizovat dodatečně, nyní, doprovodným stanoviskem nebo návrhem usnesení, že je trochu také vizitkou celé horní komory. Ale to je samozřejmě na každém z vás, jak se rozhodnete při konkrétním hlasování.

Jenom bych chtěl ještě připomenout jednu úplně nejbolestivější věc, která mně skutečně v návrhu usnesení nesedí – a to je, že se tady zaměňuje důsledek za příčinu.

Připomínám větu, že je "nepříznivý vývoj v domácí poptávce a spotřebě" – to je důsledek. Neustálé nabádání k tomu, abychom více utráceli, nemůže přece vést k naší prosperitě. Zkuste obhájit v domácím rozpočtu marnotratné utrácení jako zdroj dalšího bohatnutí. Myslím, že vám to těžko v domácím rozpočtu projde. Tady k tomu nepřímo nabádáme.

Já nedoporučuji, abychom toto usnesení přijímali ze dvou důvodů. Jednak proto, že je to usnesení, které přichází "s křížkem po funuse" a jednak proto, že si myslím, že neodráží správnou cestu k nápravě, k snižování našich dluhů. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, paní předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěla říci celkem dvě věci. První se týká procesní stránky, jakým způsobem byl Národní program reforem projednáván; a podobným způsobem projednáván je i Konvergenční program.

V úvodu bych ráda řekla, že jistě vás nepřekvapí, že s navrženým usnesením nesouhlasím. Naopak se domnívám, že jestliže proti ČR je vedena procedura k nadměrnému schodku, že vláda předkládá taková fiskální opatření, aby se ČR z této situace dostala. Myslím si, že Konvergenční program, už tady bylo řečeno, byl určitě připraven tak, že Evropská komise jej schválila. A pokud jste si všimli, tak doporučení, která z této strany přicházejí ČR, tak plně odrážela Národní program reforem, který jsme jako Senát, jako celek odmítli.

Chtěla bych říct, že Národní program reforem, který s Konvergenčním programem v jeho fiskální části souvisí a vychází z něj, byl projednáván Senátem tím způsobem, že jej projednalo pět výborů Senátu. Všechny výbory přijaly doporučení – vzít na vědomí.

Přestože naše nejsilnější politická strana v Senátu má všude většiny ve výborech, tak přesto tady na plénu byl předložen návrh, který byl poté schválen. I v této situaci ke Konvergenčnímu programu, který projednával VHZD a VEU, tak k tomu přichází na plénum Senátu toto usnesení.

Je to samozřejmě právem každého – navrhnut usnesení Senátu – na druhou stranu si myslím, že takový legislativní proces uvnitř Senát do této doby jaksi nebyl a já na to upozorňuji. Připadá mi, že se rozhodování přenáší z výborů Senátu v doporučující části do politických klubů, a to si nemyslím, že by příliš Senátu příslušelo.

Myslím, že situace je taková, že si skoro říká o decentní stanovisko těch, které prostě s návrhem usnesení nesouhlasí. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Další přihlášený do rozpravy je pan senátor Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, asi jsem nebyl zrovna dobře pochopen. Prostřednictvím paní předsedající – panu kolegovi Sefzigovi – já tady kritizuji dvě věci.

Za prvé, že tady nejsou prorůstová opatření a za druhé, že zdravotnictví patří výlučně do kompetence států, a ne EU. A za třetí jsou tady dvě skupiny ekonomů, které říkají – a v tom se právě liší, a nejsou to jenom ekonomové evropští, ale i američtí – které se liší v tom, jak se mají řešit důsledky krize, která se nás mimochodem neměla dotknout. Jedna říká, zvyšte spotřebu, zvyšte investice. Druhá říká, šetřete za každou cenu. Je otázku, co je lepší – a je potřeba hledat vyváženost mezi oběma směry. A to je to, na co jsem upozorňoval.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Nyní jsou přihlášeni dva místopředsedové. Oba s právem přednosti, takže pořadí podle přihlášení. Pan místopředseda Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Dovolil bych si reagovat, byť tady bylo řečeno od zástupců politických frakcí, které jsou vládními frakcemi, že je už pozdě, já tomu rozumím. Vláda má tuto kompetenci a rozhoduje. Na druhé straně parlament – aspoň v normálních demokraciích – má právo vyjádřit svůj názor. To není žádná partyzánština, to je normální demokratický postup. To, že tady tato kritika je poměrně výrazná, je i důsledkem toho, že tato vláda, ač se utápí v mnoha malicherných sporech, tak v zásadních věcech mašinérie běží dál.

Já bych velice rád poblahopřál panu ministru financí Mirku Kalouskovi k úspěchu, protože za podpory a úsměvu jeho koaličních partnerů – ODS a VV, tak de facto realizuje společně se svým kolegou na ministerstvu práce panem Drábkem program TOP 09, a to poměrně do důsledku. Sice nerozumím koaličním partnerům, kteří mají možná ještě nějaký vliv včetně pana premiéra, který spíš vládu lepí než vládne, tak chápu, že jsou spokojeni. Chápu i 6členný klub TOP 09, že takové řešení podporuje.

Ale já myslím, že i paní předsedkyně tohoto klubu musí pochopit, že sociální demokracie nebude podporovat řešení krize, a jsem rád, že i pan ministr financí Mirek Kalousek po dvou letech přiznává, že tady krize je a že tedy byla a probíhá. Myslím si, že byla léta, kdy krize ve světě už velmi intenzivně působila a v Česku se stále jelo na vlně toho, že žádná krize není. A je dobře, že aspoň v tomhle někteří lidé prohlédli, a to je potřeba skutečně mimořádně ocenit.

Na druhé straně opatření, která tady jsou, a jak už jsem řekl, vycházejí plně z programu TOP 09. A to je samozřejmě program, který se neshoduje s představami sociální demokracie. Je zajímavé, že v případech, kdy se to hodí, tak vláda používá doporučení Evropské komise a když se to nehodí, tak říká, že nám do toho nemá Evropa co mluvit. Myslím, že tady je potřeba rozlišit, do čeho nám může a do čeho nám nemůže mluvit. A pokud jde o systém zdravotní a důchodový, tak to jsou systémy, které jsou plně v kompetenci národních vlád.

Chápal bych samozřejmě od pravicové vlády, a nejenom od pravicové, protože základem i našeho pohledu na řešení ekonomických problémů a zaměstnanosti je, že základem blahobytu má být práce, má být poctivá práce, práce, která je slušně zaplacena a člověk, který pracuje, by neměl příliš přemýšlet o tom, jestli slušně uživí rodinu. Zatímco Topolánkova vláda profitovala z opatření, která udělaly předchozí sociálnědemokratické vlády, a abychom neupřeli i určité zásluhy našim tehdejším koaličním partnerům, v té době to byla KDU-ČSL a Unie svobody, tenkráte s předsedou KDU-ČSL byl Mirek Kalousek, nebyl ve vládě, což odmítal, ale většina opatření, která jsme dělali, byla samozřejmě v souladu s koaličními partnery. A tyto vlády udělaly v oblasti zaměstnanosti spoustu opatření, která formálně jsou kritizována, ovšem na druhé straně stále nějak necítíme, že by tady přibývalo těch sofistikovaných investic, o nichž dneska často vláda hovoří, a de facto vlastně žije z těch investic, které sem přišly právě díky iniciativě sociální demokracie a našich vlád. Nakonec se to projevilo i ve výrazném poklesu nezaměstnanosti v letech 2005 až 2008. Na tom Topolánkova vláda neměla fakticky žádnou zásluhu, protože tato opatření mají svůj skluz a projevují se vlastně až v letech následujících.

Ale já mám obavu, že po této vládě nebude žádný stát blahobytu, že tady nebude co rozdávat, jak se často říká, že když pravice vládne, tak pak přijde levice a ta rozdává to, co pravice nahospodařila. Bohužel situace i tenkrát po pádu Klausovy vlády, a mám obavu, že i po skončení této vlády, tak jak člověk čte tento Konvergenční program, bude stejná. Tenkrát Miloš Zeman řešil spálenou zemi a podařilo se napravit chyby, které tenkrát vznikly. Některé nás bohužel pronásledují dodnes, například kauza Diag Human, která vznikla ještě v dobách Klausovy vlády. Tehdejší pan ministr Stráský, ještě dodneška pracuje ve službách vládních stran. A všechny další vlády potom řešily tyto problémy.

Tyto prostředky pak samozřejmě v rozpočtu chybějí.

Ale možná pro připomenutí, jak si představuje vláda boj s nezaměstnaností a jak chce nabídnout lidem pracovní příležitosti, je dobré si přečíst – je to krátké – jak hodnotí trh práce představa TOP 09 a jejich vládních souputníků ODS a Věcí veřejné.

Česká republika se v následujících letech zaměří především na snížení strukturální nezaměstnanosti a aktivizaci skupin, jež jsou z pracovního trhu vyloučeny. – Fajn.

V této souvislosti bude provedena komplexní reforma sociální politiky, která povede k posílení adresnosti sociálních dávek a ke zvýšení motivace ekonomicky neaktivních osob pro vstup na trh práce. – Bezva.

Současně Česká republika hodlá významně vzpružit pracovní právo, a to prostřednictvím prodloužení zkušební doby, změn v oblasti výpovědních důvodů a odstupného. Rozšíření maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohod o provedení práce či zavedení možnosti dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce u jiného zaměstnavatele – viz kapitola 6.2.

Musím smeknout klobouk před takovými opatřeními vlády, které přinesou těch 190 tisíc pracovních míst, které slíbila ODS ve volebním programu. Ani slovo, ani čárka. Chápu, chceme po lidech, aby pracovali. Ale pak jim tu práci musíme nabídnout. A vy místo práce jim v rámci vládního programu nabízíte jediné - budeme vás trestat za to, že jste nezaměstnaní. Za to, že nemáte práci, že jste práci ztratili. To je jediné, co umí TOP 09 jako hlavní iniciátor těchto návrhů. A nerozumím vládní ODS, že podporuje jednostranně program této strany a nepřichází s vlastními iniciativami podpory zaměstnanosti.

Samozřejmě, často zazní argument, vláda žádné pracovní místo nevytvoří. To je pravda. Ale vláda může vytvořit podmínky k tomu, aby pracovní příležitosti vznikaly.

A podobně jako já, určitě i mnozí z vás jsou z regionů, kde je výrazně vysoká nezaměstnanost, kde mzdy zdaleka nedosahují naposledy zveřejněného průměrného výdělku 23 tisíc korun, o tom si tak mohou na Hodonínsku nebo vůbec na celém Moravsko-slovenském pomezí lidé nechávat jenom zdát. Tam mnohdy jsou nuceni pracovat za minimální mzdu, kterou pravicové vlády od roku 2006 zvýšily o 50 korun, takže osm tisíc hrubého. Za osm tisíc hrubého nikdo rodinu neuživí a stejně tak, jak rostou životní náklady a naposledy stanovené životní minimum, které určuje doplatky do životního minima, dávky hmotné nouze a další, tak se šest let neupravilo. Přitom ceny rostou, byly zavedeny poplatky ve zdravotnictví, jsou zvyšovány poplatky v soudnictví, jsou teď připravovány další poplatky, dokonce pan ministr byl tak spravedlivý, že všem sebral sto korun z jejich příjmu měsíčně na povodně. To je hezké, ale já si myslím, že to není spravedlivé.

Vždy by to mělo být přiměřené výdělkům a příjmům. A určitě lidé s vysokými příjmy by proti tomu v zásadě nic neměli.

Ale zatěžovat lidi výdaji, a nakonec i připravované výdaje formou zvyšování DPH skrytě, a postupně, takže nakonec to v zásadě těch 20 % nahoru bude, když se to správně matematicky propočítá. A řekl bych, že ministerstvo financí je v tom docela "dobré", protože často si pohrává s čísly, ale veřejná prezentace je potom trošku jiná.

Podnikatelské prostředí – ano, přibývá podnikatelů, ale v zásadě to jsou živnostníci, kteří živí sami sebe a snaží se zajistit příjem pro rodinu, jenom proto, že zkrátka a dobře ani dneska centralizovaný Úřad práce ČR, který vznikl jako velká myšlenka TOP 09 o tom, jakým způsobem zlepšit zaměstnanost, myslím si, že žádnou zaměstnanost nepřináší. Místo toho, aby tato vláda lidem nabídla alespoň nějakou práci například formou veřejně prospěšných prací pro obce, tak opatření pana ministra Kalouska a jeho kamaráda na ministerstvu práce a sociálních věcí pana ministra Drábka znamenalo, že byly sníženy finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Musím říct, že to dost dobře nechápu. Vláda, která říká, že chce bojovat s těmi, kterým se pracovat nechce, a je dobře, že navazuje na politiku sociální demokracie z let minulých, ale sociální demokracie tu práci nabízela, nebo nabízela jednak podmínky pro investory, a to jak české, tak zahraniční, tak stejně tak nabízela možnost v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, v různých formách, a obzvláště pro regiony, které jsou velmi postiženy nezaměstnaností.

Výsledek toho, co dneska vláda činí, je takový, že z těchto regionů lidé, a obzvlášť ti mladí lidé, odcházejí, odcházejí za prací do větších aglomerací. Já chápu, že z Prahy to všechno vypadá jinak, ale na Moravě, pane ministře, to vypadá výrazně jinak.

A trošku nerozumím i některým kolegům tady v Senátu, kteří tyto regiony zastupují, jak mohou takovou politiku podporovat, protože i jejich voliči v jejich regionech pracují za minimální mzdy osm tisíc korun, deset tisíc hrubého a patnáct tisíc korun už je mnohdy v těchto moravských regionech vysoká mzda!

To má samozřejmě své důsledky, protože hovoří se o tom, jakým způsobem se bude rozvíjet ekonomika k zajištění příjmů veřejných rozpočtů. A tady opět vláda místo toho, aby vytvářela podmínky k tomu, aby drobní živnostníci a podnikatelé, kteří mají své obchůdky, které mají své hospůdky a nabízejí drobné služby na venkově, měli zákazníky, aby měli klienty, no tak všechny zatížíme dalšími poplatky, čili dejme si rovnítko – daněmi, a to rovnými daněmi na hlavu pro každého bez ohledu na výši příjmu. K čemu to vede? No k tomu, že drobní živnostníci na venkově pomalu své živnosti balí, protože lidé si raději mnohé věci udělají sami, omezí spotřebu a výsledek je, že venkov na tom samozřejmě ztrácí.

Já chápu, že vláda žije v Praze, a mnozí už zapomněli, odkud přišli. Ale je potřeba jim to neustále připomínat. A když bereme jednotlivé návrhy, které tady vláda uvádí, a kterými v zásadě zavazuje do budoucna i vlády následující, které přijdou ať už dříve nebo později, tak je zajímavé, jakými způsoby. Tady už je odprezentována třeba důchodová reforma jako taková, nebo reforma, reforma důchodů, a opakuji to neustále, v této zemi probíhá fakticky od roku 1995, kdy byl schválen nový zákon a každá vláda řešila nějakým způsobem parametrické změny.

Musím říct, že včera mě docela překvapila paní poslankyně Kohoutová, když v televizi hovořila o tom zákoně, který jsme včera projednávali ve vztahu k nálezu Ústavního soudu a kde jednoznačně, a nakonec i tady v Konvergenčním programu vlády se to uvádí, že bude pokračovat navyšování důchodového věku i po dosažení hranice 67 let. Tak paní poslankyně za ODS tam tvrdila, že to na 67 letech končí.

Mně nevadí, že vláda má určitý názor, který prezentuje. Ale je škoda, že se za tento názor i její vlastní poslanci stydí. Myslím si, že poslanci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, stejně tak jako jejich senátoři, by se měli hrdě hlásit k těmto návrhům. Když si přečtu Konvergenční program, tak je tam návrh na zrychlení odchodu do důchodu u žen o šest měsíců každým rokem. Já se ptám pana ministra, proč tam nedáte zrovna, že se bude prodlužovat důchodový věk o rok každým rokem. To je ideální věc, to už do důchodu neodejde nikdo. A byl by to docela příznačný návrh pro vaši vládu.

Také nerozumím tomu, proč se zavádí nový připojišťovací systém, když už jeden tady existuje. Nikdo zatím neřekl, jak se vypořádá vláda asi se 4,5 milionů pojištěnců v důchodových fondech.

To, co je pozitivní a to, co více méně i určitým způsobem konverguje s naší představou, je zvýšení pojistného. Je dobře, konečně po letech i pravice dospěla k tomu, že nestačí v důchodovém systému jenom přehazovat z hromádky na hromádku. Tam nic nepřibude, jenom bude víc hromádek. Ale tím, že dává do principu, že pokud si člověk vyvede ze základního systému tři procenta, a s tím samozřejmě nelze souhlasit, tak k tomu musí přidat ještě dvě procentíka ze svého. To je výrazný posun. Výrazný posun ve zvýšení pojistného o dva procentní body, a myslím si, že to otvírá prostor i k diskusi o tom, jak hledat širší možnost dohody ohledně důchodového systému, protože jak by řekl klasik: Zdroje jsou, zvýšením pojistného to není špatné. Je zajímavé, že hlavně TOP 09 tvrdila, že žádné daně a pojištění zvyšovat nebudou, ale tohle bych ocenil docela pozitivně.

Když potom budeme pokračovat dál, tak tady je další takový odstavec – změny na výdajové straně, podpora v nezaměstnanosti. Tam stát samozřejmě už zdaňuje dokonce i odstupné, a to sto procenty, protože lidem, kteří dostanou odstupné, které má jednoznačně charakter kompenzace za to, že zaměstnavatel ukončil pracovní poměr s tímto zaměstnancem z důvodů organizačních, tak stát sebere, s tím, že si z toho bude zaměstnanec financovat podporu v nezaměstnanosti. Tak to už je hodně, hodně přitaženo za vlasy. A myslím, že to jenom charakterizuje přístup toho, co tato vláda vlastně činí. Je to další zdanění občanů, a to ať už je to zdanění nemoci formou dalších a dalších poplatků a doplatků ve zdravotnictví, tak stejně tak je to další zdanění a potrestání za to, že člověk ztratil práci, aniž by mu vláda byla schopna nějakou práci nabídnout nebo zprostředkovat nebo nějakým způsobem podpořit aspoň firmy k tomu, aby pracovní příležitosti lidem nabízely.

Docela výsměchem je tady sociální příplatek. Velký nadpis a zůstane do 31. prosince zachován rodinám pečujícím alespoň o jedno dlouhodobě nemocné či zdravotně postižené a nezaopatřené dítě a je-li alespoň jeden z pečujících rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený. To je správné. Ale už tady není napsáno, že 90 % chudých rodin o tento příplatek přišlo bez jakékoliv kompenzace, naopak při opakovaném růstu cen a růstu různých poplatků, které nerozlišují to, jestli člověk je sociálně potřebný, jestli má rodinu s dětmi, jestli pracuje, jestli vydělává milion nebo vydělává osm tisíc.

Je zajímavá definice, kterou tady uvádí vláda u porodného: Na porodné mají nárok jen nejchudší rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima, a to pouze za první dítě.

Takže podle této definice jsou chudé všechny rodiny, které mají jedno dítě a příjem mají 2,4násobku životního minima. To bych tedy byl velice zvědav, na základě jaké analýzy k tomu tato vláda došla. Životní minimum, které bylo stanoveno naposledy za naší vlády, nebylo 6 let upravováno. Fakticky za situace kdy náklady rostou. Čili dávky, které dneska říká vláda, že jsou zbytečně vysoké, já myslím, že kdyby tento úsporný systém zavedli v Německu nebo Rakousku, tak tam mají revoluci. Protože náš systém patří k jedněm nejúspornějším. Samozřejmě druhá věc je, jak se s tím vypořádávají příslušní úředníci na úřadech práce, sociálních odborech a podobně a jakým způsobem pracují s těmito lidmi. Určitě existuje část lidí, kteří se práci vyhýbají dlouhodobě, ale prostředky v tomto systému jsou jakým způsobem na ně došplápnout. Takže musím poblahopřát panu ministru Kalouskovi k úspěchu jako místopředsedovi vládní strany a strany, která zdá se, na tom všem ještě posiluje, protože skutečně TOP 09 se podařil mistrovský kousek. Prosadit program jedné strany v tříčlenné koalici, kde jednotliví partneři mají přibližně stejnou pozici a nejsilnější koaliční strana ODS tento program jenom tiše podporuje a vysvětluje. Takže má hlavní otázka pokud jde o konvergenční program je v oblasti zaměstnanosti, protože bez práce se říká nejsou koláče a bez práce není slušný život, bez práce nejsou příjmy do veřejných rozpočtů a tady v tomto programu jsem nikde nenašel, co chce vlastně vláda kromě toho, že sníží daně těm nejvýše příjmovým a kromě toho, že zatíží různými formami daní a poplatků ty nejníže příjmové a středně příjmové, většinou i ty živnostníky, o kterých vláda často hovoří a kromě toho, že postihne naprostou většinu měst a obcí a krajů. A s kraji dneska vláda vede válku, kde může, tak se jim snaží odebrat finanční prostředky a je to pochopitelné, protože hlavní témata krajských voleb, které tady budou příští rok na podzim budou samozřejmě o sociálních službách, budou o zdravotnictví, budou o dopravě. A pan ministr financí se snaží a snaží. Já nevím, jestli má takový stranický úkol nebo jestli to je úkol od premiéra Nečase, že je potřeba kraje vyhladovět a já chci jen připomenout, že za opačné konstelace, kdy tedy na krajích vládla pravice a ve vládě byla sociální demokracie, tak takováto zvěrstva se neodehrávala. A není možné přenášet další a další kompetence na města a obce, není možné přenášet další povinnosti na kraje, tedy na samosprávu a bez finančních prostředků. A bohužel to je snaha této vlády stejně i v těch jiných oblastech, o kterých jsem hovořil. Takto tento konvergenční program není možné podpořit a nemohu souhlasit s těmi názory, že i když to už vláda předložila, takže by k tomu měl Parlament mlčet a tiše kývat. Já myslím, že v demokracii právě Parlament je místem, kde je potřeba k těmto názorům prezentovat stanoviska občanů těch, kteří nás volili a kteří dali důvěru těm programům, které tady zastupujeme. A že shodou okolností jsou ty většiny různé v obou komorách, je dobře. Škoda je, že za této situace Senát nemůže zablokovat některé věci, které si prostě vláda vesele prohlasovává většinou v Poslanecké sněmovně. Ale to už je věc jiné diskuse.

Takže jednoznačně podporuji usnesení, které bylo navrženo panem předsedou Milanem Štěchem a věřím tomu, že toto usnesení bude i takovým varovným prstem pro tuto vládu, že by měla hledat v mnoha věcech jako je třeba důchodová reforma i zásadní změny v sociálních systémech, alespoň diskusí s opozicí, protože žádná vláda nikde na světě kromě různých diktátorských a jiných režimů to nikdy nemá na doživotí. A je dobré, aby věci, které mají zásadní dopad na občany v této zemi, jako například důchodová reforma nebo změny celého sociálního systému, které zasahují rodiny s dětmi a podobně, tak aby měly dlouhodobější trvání, aby to nebyl pouze výhled naše vláda a pak už nic, po nás potopa. A bohužel ta potopa zřejmě přijde. Po Klauzovi to byla spálená země, tady to možná bude potopa. A nedej Bože, aby to byla potopa skutečná.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Další přihlášenou je paní místopředsedkyně Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Nejdříve k proceduře projednávání a potom ke konkrétním záležitostem. K té proceduře musím říci, že moje představa ve vztahu k Evropské unii a k zahraniční politice vždycky byla taková, že věci je potřeba vydiskutovat doma, že je potřeba se na nich dohodnout, klidně se pohádat, ale pak se dohodnout, stanovit si mantinely a kdykoliv vyjedeme za ty naše kopečky, tak potom ten názor společně hájit. Bohužel v tomto případě takto postupovat nám není umožněno, protože konkrétně konvergenční program, který projednáváme nebyl s opozičními stranami projednán a já se domnívám, že měl být projednán nejenom s opozicí, ale určitě v tripartitě, určitě se sociálními partnery, případně širokou odbornou veřejností a neziskovým sektorem. Ono to totiž není jenom o tom, co si ministerstvo financí spočítá a jak si to spočítá, ale je to o tom všem, o čem hovořil přede mnou Zdeněk Škromach. Je to o tom, že to dopadá skutečně konkrétně na lidi. A k tomu tedy, ještě k té proceduře – my se v této chvíli bavíme o konvergenčním programu, který měl být nejpozději do 6. května odeslán Evropské komisi a předpokládám, že také byl. Takže my se tady bavíme o něčem, do čeho v podstatě už nemůžeme ani zasáhnout. Reagujeme na to jako nejsilnější senátorský klub tím, že předkládáme ono usnesení. A teď tedy konkrétně. Tabulková příloha velmi jasně vypovídá o negativním vlivu současných reforem na celkový ekonomický vývoj v České republice. Potud je ministerstvo poctivé. Jenomže tyto tabulky nejsou vždy identické s údaji v textu programu. Zhoršující se makroekonomické údaje, hrubý domácí produkt, produktivita práce, úroveň hrubého domácího dluhu a podobně ukazují, že do konce roku 2014 nedojde k zásadnímu zlepšení a současné očekávání je horší než v roce 2010. Materiál však neobsahuje důvody těchto změn ani návrhy na jejich odstraňování.

V kapitole 4 programu je uvedeno porovnání návrhu s rokem 2010. Poukazuje se na snižování spotřeby vlády a snižování nezaměstnanosti, ale nehovoří se již o produktivitě práce a změnách v HDP.

Návrh konvergenčního programu je rovněž nižší než očekávání jiných institucí, jak je uvedeno v tabulce č. 4 na straně 20 programu. V kapitole 7 programu jsou uvedeny změny institucionálního rámce fiskální politiky podle již zmíněného národního programu reforem. Přitom již zřejmé, že vládní návrh zákona o veřejných zakázkách nebude zajišťovat předpokládané dopady, podobně jako pravděpodobně nebude projednán ústavní zákon o změnách a kompetencích NKÚ. Materiál neobsahuje žádný konkrétní závěr a doporučení, z kterých by bylo vhodné vycházet nejen při požadovaných ekonomických změnách, ale dokonce ani při schvalování státního rozpočtu. Musím konstatovat, že jde o formální zpracování dokumentů a zpracování dokumentů pro Evropskou komisi, pro evropské instituce. A tomu nasvědčuje také to, že nám zde do Senátu byl předložen vlastně ex post se zpožděním. Navíc nejde o konsolidační program pro Českou republiku, ale pouze o prosazení politického programu TOP 09, který sleduje bohužel za cíl zvýhodnit jen určité skupiny obyvatel a chce se mi dodat, ať to stojí co stojí. A ještě k doporučení Evropské komise pro Evropskou Radu, o kterém zda mluvil již pan senátor Sefzig. Toto doporučení je datováno dne 7.6.2011. A musím říci, že není až tak pozitivní, jak bylo prezentováno v tisku, ale i panem senátorem. V našem civilizačním okruhu je zvykem číst shora.

Dovolím si tedy citovat: Program ve srovnání s prognózou útvaru komise z jara 2011 vychází z nižší prognózy růstu na rok 2012. A to zdůrazňuji zejména v důsledku dalšího trvajícího snižování reálných výdajů na vládní spotřebu. Plánovaná konsolidace je založena zejména na omezení výdajů. Navrhovaná opatření jsou obecně dostatečná pro dosažení cíle do roku 2013 podle doporučení Rady, ale zase zdůrazňuji, některá opatření obsažená v programu však znamenají riziko pro skutečný výsledek rozpočtového hospodaření. Zdá se také, že k dosažení cílů v pozdějších letech programu má dojít především díky příznivým podmínkám hospodářského cyklu a dalšímu zefektivnění veřejné správy, jehož realizace může být stále obtížnější. To je text doporučení Evropské komise.

Já bych si tady dovolila učinit poznámku, že prognózy ministerstva financí, resp. pana ministra Kalouska se diametrálně odlišují. Tu zkušenost máme. Prognóza hospodářského růstu 5 % v roce myslím 2007 – 8 se ukázala o 10 procentních bodů jinde, protože jsme měli hospodářský růst mínus 5 %. Takže jestliže konvergenční program je založen na podobných úvahách, tak to není jenom slohové cvičení pro Evropskou komisi, ale je to prostě podvod. Je mi líto, že to musím říci, ale je to tak.

Dále si dovolím citovat: Náročným úkolem bude zajistit, aby opatření v zájmu snížení schodku v období 2011 až 2013 i v následujících letech neohrozilo dlouhodobý růst, zejména u výdajů na vzdělávání a veřejný výzkum a vývoj a aby zajistila odpovídající rezervu pro nárůst výdajů v důsledku demografického vývoje. To je upozornění a důrazné upozornění Evropské komise vůči nám.

Evropská komise dále doporučuje, aby Česká republika pro období 2011 až 2012 provedla opatření, o kterých zde pan Sefzig už mluvil. Ale pan kolega vybral to, co samozřejmě vnímal jako příznivé. Já musím upozornit, že jsou tam věci, které se domnívám, že jsou velkým a velkým varováním pro tuto vládu. A bohužel kroky vlády jsou právě opačné než nám toto doporučení – tento text doporučuje. A to důrazné doporučení je nekrátit výdaje u položek podporujících růst a využít existující prostor pro zvýšení příjmů z nepřímých daní, zlepšit dodržování daňových předpisů a omezit daňové úniky. Slyším repliku pana ministra, že právě zvyšování příjmů z nepřímých daní provozuje. Domnívám se ale, že Evropská komise nemůže mít na mysli to, že zvýšíme nepřímé daně, které jsou těmi citlivými, to znamená nepřímé daně v těch nejnižších sazbách, které skutečně dopadají na nejnižší příjmové skupiny. To v Evropě totiž zvykem není. A pokud vím, tak žádný stát v Evropě nemá – teď myslím těchto 50 zemí EU, které považujeme za civilizačně a demokraticky na jakési úrovni, ke které bychom měli směřovat, nemají prostě takto rozvrstvené daně. Jestliže chceme zvyšovat nepřímé daně, chceme-li zpoplatňovat spotřebu, o čemž se můžeme bavit, tak to nemůžeme udělat tam, kde skutečně postihujeme skupiny obyvatel, které jsou sociálně potřebné. To se prostě v civilizovaných zemích nedělá.

Dále toto doporučení hovoří o tom, o čem jsme se zde bavili také včera u zákona o důchodech, a to že úsilí – cituji – by se mělo soustředit nejprve na další změny veřejného pilíře. Dále na podporu opatření zvyšujících zaměstnanost dalších pracovníků. Také že je potřeba posílit účast na trhu práce omezením překážek, především pro ohrožené skupiny, pro rodiče s malými dětmi a podobně. Ale pak jsou další dva odstavce, které hovoří o tom, že je potřeba posílit schopnost veřejných služeb zaměstnanosti, zvýšit kvalitu a efektivitu odborné přípravy a veřejných služeb, jako takové. Přijmout nezbytná opatření pro zlepšení kvality veřejných služeb a posléze v doporučení je zřídit transparentní systém hodnocení kvality akademických institucí a svázat je s financováním, aby se zlepšila kvalita terciárního vzdělávání. Když si toto doporučení přečteme, když se podíváme do hloubky, když si ho srovnáme s tím, co tato vláda dělá, musíme konstatovat, že dělá pravý opak. Veřejné služby nerozvíjí, nepodporuje, naopak cíleně likviduje. Je rozdíl samozřejmě mezi pohledem sociální demokracie a pohledem TOP 09, respektive pravicové vlády. Samozřejmě sociální demokracie podporuje rozvoj veřejných služeb, protože je považujeme za základ sociálního státu, protože s tím souvisí životní úroveň a kvalita života především středních vrstev obyvatelstva.

Proto je bytostný zájem sociální demokracie mít zdravé veřejné finance, protože zdravé veřejné finance znamenají, že jsme schopni zajistit skutečně kvalitní, efektivní, moderní veřejné služby. Hovořím o vzdělávání, hovořím o systému zdravotní péče, hovořím o důchodových a sociálních systémech, ale hovořím také o hromadné dopravě a o ochraně životního prostředí.

To všechno padá pod oblast služeb ve veřejném zájmu. A k tomu je potřeba mít skutečně zdravé veřejné finance. My bychom si přáli, aby konvergenční program byl takový, abychom skutečně měli dostatek financí na to, aby systém veřejných služeb byl odpovídající tomu, co lidé v této zemi potřebují a co jim zajišťuje vysokou životní úroveň a vysokou kvalitu jejich života.

K tomu ale nestačí škrtat. K tomu je potřeba hospodařit, investovat do budoucnosti. Opatření na podporu růstu však této vládě zcela chybí, anebo jsou zcela mizivá a konvergenční program to jenom dokládá. Nemohu proto tento program vzít ani vědomí a podpořím usnesení, tak jak bylo navrženou panem předsedou Štěchem. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Dalším přihlášeným je kolega Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady nechci rozviřovat další diskusi, ale přesto považuji za nutné zopakovat některé věci, které jsem říkal, už když jsme schvalovali Národní program reforem.

V rámci Národního programu reforem, pokud si ho přečteme, tak zjistíme, že vláda chce dosáhnout jakýchsi sedmi cílů. Prvním je konsolidace veřejných financí. Druhým je fungující trh práce a racionální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky. Třetím je vzdělávání jako cesta ke konkurenceschopnosti a vyšší produktivitě práce. Čtvrtým je podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu. Pátým podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích. Šestým podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky a šetrné životní prostředí. Sedmým je podpora konkurenceschopnosti a zlepšení dopravní infrastruktury.

Já nechci unavovat, ale chci připomenout, že ani k jednomu tomuto reformnímu cíli v době projednávání Národního programu reforem jako celku nebyly ze strany opozice žádné připomínky. To, co bylo kritizováno je velmi podobné tomu, co je kritizováno dnes, a to jsou nástroje, které chce současná koalice, současná vláda použít. To znamená, nejsou kritizovány cíle, jsou kritizovány nástroje.

Stejně – pokud si vzpomeneme – tak jako dnes vystoupil jako první pan předseda Senátu Štěch a řekl, že je také pro nezadluženou budoucnost. A následně ale řekl, že by to dělal jinak. To je logické, proto tady máme pravici a levici. Je tady jedna skupina, která to chce dělat tak, že dává přednost iniciativě, svobodě, tržnímu prostředí, minimalizuje regulace a snaží se, aby si lidé o svém životě rozhodovali zejména sami. Pak je tady druhá skupina, která více nebo méně upřednostňuje regulace, standardní mechanismy a řízení toho, kdy, kdo, co a jak má dělat. Tím pádem potom se na těch nástrojích nikdy nemůžeme shodnout. Ale schvalování, respektive vzetí na vědomí Národního programu reforem, nebo Konvergenčního programu není diskusí o tom, jaké mají být použity nástroje. Je to diskusí o tom, co my chceme, jaký je náš cíl. A pokud dneska opozice chce odmítnout ty cíle, proti kterým nic nemá, jenom kritizuje nástroje, tak vlastně popírá základní věc, kterou sama následně potom chce prosazovat. Je to dle mého názoru velmi nelogické a řekl bych z tohoto pohledu málem až nepochopitelné. Na kritiku nástrojů, na kritiku toho, jak se to dělá a zda dobře nebo špatně, není určeno odmítání Konvergenčního programu, není určeno odmítání Národního programu reforem. Pokud to učiníte, tak mimo jiné říkáte, že vy nechcete nezadluženou budoucnost, že vy nechcete – já nevím – vzdělávání jako cestu ke konkurenceschopnosti, že vy nechcete podporu růstu založeného na výzkumu a inovacích. To je tím řečeno.

Samozřejmě, můžeme touto cestou jít, ale to není cesta konsensu, to není cesta spolupráce, to není cesta, ke které často koalici vyzýváte. Takže já znovu prosím, abyste zvážili před tím, než budete dávat hlasovat, a zřejmě, pokud budete chtít, tak prohlasujete přijetí navrženého usnesení, tuto věc. Abyste zvážili, zda skutečně tím, že přijmeme usnesení, které odmítne konvergenční program, náhodou velmi nepoškodíme Českou republiku a vlastně nepoškodíme i vaše zájmy.

Teď už jenom dvě malé poznámky. Neříkám, že se mi vždycky líbí všechny výroky pana ministra financí. Ale co já si pamatuji, pan ministr financí nikdy neřekl, že naši zemi nezasáhne hospodářská krize. Pan ministr financí řekl, že jsme se vyhnuli krizi bankovního sektoru. A to je pravda, díky těm výdajům, které jsme měli před tím. A prosím vás, nezaměňujme hodinky a holinky. Tak to bylo řečeno, takto to bylo stokrát vysvětleno, a účelově překrucovat pravdy bychom neměli – aspoň tady, v Senátu.

A druhá věc – kraje a zvěrstva. O tom bych tady mohl mluvit hodiny. Hodiny o diskusích s panem ministrem zdravotnictví Rathem v době, kdy jsem byl hejtmanem. Vždycky to bude tak, že když je vláda z jedné strany a hejtmani z druhé strany, že si ne ve všem budou schopni vyjít vstříc. Ale já si nepamatuji a nevnímám to někdy tak, že by tam byly nějaké významné a výrazné neslušnosti. Vždycky nakonec, až na výjimky, bylo možné jít do kompromisu. Tak nevnášejme do těchto problémů, které nás všechny trápí, více řevnivosti, než je nezbytně nutné. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. V této chvíli mám dva přihlášené, první je paní místopředsedkyně Alena Palečková, prosím, paní kolegyně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já v podstatě navážu na svého předřečníka a budu velmi stručná. K mému vystoupení mě donutilo vystoupení pana místopředsedy Škromacha, byť ta reakce na něj bude velmi obtížná, protože tady byly bez ladu a skladu vysloveny úplné lži, polopravdy, různé "objevné" myšlenky atd.

Několikrát ve svém vystoupení použil bonmot Miloše Zemana o spálené zemi. Byl to bonmot předvolební a Miloš Zeman se od té doby několikrát vyjádřil ve smyslu, že s Václavem Klausem v podstatě v mnohých věcech souhlasil, nebo že byli přátelé.

Já k tomu musím říci, že po dalších vládách, které nastoupily, vládách sociálně demokratických, Špidlově a Grossově, nebyla spálená země, ale zbyla vybrakovaná pokladna a podivná představa o nějakých imaginárních zdrojích, které někde jsou. Já jsem pamětník a pamatuji si na prvomájové průvody, kde bylo řečeno, že maso bude vbrzku a všichni se ptali, kde to "Brzko" je.

Na jednu konkrétní věc, podobně jako kolega Vystrčil, ale musím zareagovat, protože se dlouhodobě zabývám problematikou rodin, podpory rodin, podpory rovnoprávného postavení žen atd. Bylo tady řečeno, že snížením, nebo úpravou porodného dochází k nějakému zchudnutí rodin s dětmi. Já chci jenom upozornit na to, že Česká republika má v podstatě nejdelší mateřskou a rodičovskou dovolenou – placenou, v této oblasti patří v podstatě k premiantům Evropské unie. Prosila bych kolegy z opozice, pokud kritizují, aby kritizovali skutečně konstruktivně a ne s emocemi. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. V této chvíli je písemně přihlášen pan Miroslav Škaloud, navíc pan místopředseda neuplatňuje přednostní právo. Takže prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, vážení hosté, já tady zareaguji krátce na jednu věc, a to je zejména poslání tohoto materiálu, resp. doprovodného usnesení Evropské komisi. Samozřejmě souhlasím s předřečníky, že Parlament by neměl mlčet a jenom kývat. To je samozřejmé. Jsme tu od toho. Bojujte, jak nejlépe umíte. Ale zasílat ublížené supliky do Bruselu, nepovažuji za prozíravé. Řeknu vám, proč.

Vy kritizujete Konvergenční program, byť již je schválen Komisí a doporučen Radě k jeho přijetí. To bychom si měli uvědomit. To samozřejmě nebrání kritice. Ale není to teď až tak důležité – ta kritika – z tohoto aspektu, když už to Evropská rada dostane doporučeno od Komise ke schválení.

Chci se soustředit na jednu věc. Zde se stává zvykem, že z podnětu senátorů sociální demokracie se posílají Evropské komise nesouhlasná stanoviska s vládou; naposledy u Národního programu reforem a nyní u Konvergenčního programu. Samozřejmě, někteří z nás si mohou myslet, že to nemusí mít žádný význam. Já se ale domnívám, že to význam mít může. Pokud Komise dostává různá stanoviska od vlády a komor, vyvolává to nepochybně dojem nesouladu a rozporu na domácí scéně, které ventilujeme na evropské úrovni. Komise tato rozdílná stanoviska nemusí využití, ale někdy je může využít v neprospěch ČR, pokud se například bude rozhodovat nad téměř identickými požadavky např. ČR a nějakého jiného členského státu. Pokud se to hodí, využije to.

Já se domnívám, že bychom tady měli diskutovat, nebo se pohádat, o čemkoliv, jakýmkoliv způsobem. Ale navenek bychom neměli vyvolávat nějaká rozporuplná stanoviska uvnitř státu. To se nám vymstí.

Souhlasím také s tím, jak tu ventiloval kolega Dryml, že názory na řešení krize mohou být různé. On to stručně popsal. Na jedné straně – šetřit. Na druhé straně – zvýšit spotřebu. Nebo – jak řekl kolega Štěch – zvýšit investiční aktivity a poptávku obyvatelstva. Dodávám, že v tomto případě, asi za jakoukoliv cenu. Samozřejmě je třeba vyvážený přístup mezi těmito mantinely. A hledání toho asi nelze odbýt nějakými proklamacemi.

Nicméně je vyvážený postup – přestat dělat reformy a utrácet dál? Zkusme se podívat, jak vzniklo zadlužení ČR. Ano, do podzimu 2008 Česká republika a její ekonomika rostla, prosperovala a produkovala bohatství. Deset let prosperity – a výsledkem byl dluh. Jak je to možné? Je to tím, že příjmy státu rostly, ale výdaje rostly ještě více. Pokud stát opakovaně hospodařil s výrazně vyššími výdaji, než na jaké dokázal vybrat peníze na daních, je zřejmé, že chybou byla neschopnost pustit se do zásadních reforem, ať už sociálních dávek, zdravotnictví a penzí.

Vzhledem k tomu, že v roce 2008 udeřila krize, tak je jasné, že v důsledku nastal propad příjmů rozpočtu. A dluh se ještě zvětšil. Tento nárůst dluhu je srozumitelný, pochopitelný i obhajitelný. Co však je neobhajitelné – dluh, který byl předtím, nebyl dán tím, že příjmy rozpočtu byly nízké, nýbrž tím, že výdaje byly nehospodárně vysoké. A je jasné, že nekontrolovatelný dluh je cestou do pekel.

Již v současné době platíme 70 mld. ročně za úroky nebo za správu toho dluhu. To je cena za sociální stát, za služby, o kterých tady hovořila kolegyně Gajdůšková. Ale 70 mld. ročně je naprosto neproduktivních. Ty jdou prostě pryč. Z těch nic už nikdo nedostane.

Domnívám se, že je zapotřebí už začít spirálu zadlužování brzdit, a ne ji prohlubovat. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. V této chvíli jsou opět přihlášeni lidé s přednostmi. Určitě má přednostní právo pan Milan Štěch, předseda Senátu. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem chtěl v úvodním vystoupení říci, jaké je naše stanovisko, a předpokládal jsem, že diskuse nebude tak široká. Protože jsme diskutovali už k Národnímu programu reforem, a jestli se kolegyně a kolegové z pravého spektra podivují, že máme takováto stanoviska, tak tomu příliš nerozumím. Nevím, co od nás očekávají. Možná jsou v tomto trochu drobet naivní, že my jsme také enormně naivní. Ono to tak není.

Za prvé, abych nezapomněl, zareaguji na paní místopředsedkyni, která hovořila o tom, jak to po nás bylo hrozné, když skončila vláda sociální demokracie. Měli jsme schodek veřejných financí HDP kolem 3 %. Byl nastartován hospodářský růst. A prosím, nezapomínejme, že vláda Miloše Zemana, i když to původně odmítala, tak zaplatila velký experiment s kupónovou privatizací a dalšími formami privatizace ve stovkách miliard korun. Rozdíly se liší od 360 mld. až do 800 mld. Kč. Mám obavy, že už to dneska úplně nikdo přesně nespočítá.

Když si vezmeme, že dneska máme dluh jeden bilión čtyři sta miliard korun zhruba, tak si myslím, že je naprosto jasné, kde se nastartovaly velké částky dluhových služeb a jejich úhrady. To je ale diskuse, která se vede ve sněmovně opakovaně pořád. Vím, že pan ministra Kalousek na to umí zareagovat. Já bych zase uměl zareagovat na něj, ale nechci to tady dál rozvíjet.

Také kritika, že posíláme do Bruselu tato stanoviska a že to nemusí být dobře – ona se totiž donedávna posílala, to bylo do listopadu loňského roku také stanoviska, ale souhlasná. My jsme ta stanoviska posílali, to není nic nového. To se očekává. V rámci subsidiarity a činnosti národních parlamentů se to očekává. Chyba je ovšem, že se nehledá kompromis, že se nevedou diskuse o základních reformách. Tady není spor mezi námi o tom, že postupy plus mínus mají být stejné, abychom v roce 2016-2017 mohli říci. Jsme prostě na dobré cestě, schodek nemáme buď žádná anebo velmi malý. V tom se shodujeme.

Tady je skutečně základní spor o to, jak k tomu máme dojít. Kolegyně, kolegové, a to se na sebe nemusíme hněvat, jestli myslíte, že pro nás je možné odsouhlasit tento materiál – vždyť se podívejte, tam jsou reformy vyjmenovány, jak se k tomu dojde; konečná čísla, která tady byla prezentována s kterými do značné míry souhlasíme, jsou podloženy, jaké to budou kroky, v jakých reformách se kolik a čeho dosáhne. A to kdybychom tady my odsouhlasili, tak promiňte, v té zemi musíme být za blbí a komedianty, že na jedné straně reformy kritizujeme a že proti nim hlasujeme, a na druhé straně je v obecném materiálu tady podpoříme. My je nepodporujeme proto, že jsme přesvědčeni, že ČR nepomůžou, ale že ji škodí.

Jsou přesvědčeni o tom, že polarizování společnosti v přístupu k zdravotní péči je špatný krok. Jsme přesvědčeni o tom, že vyvádění 3 % z prvního pilíře důchodového pojištění do soukromokapitálových fondů, je špatný krok. Jsme přesvědčeni o tom, že zvyšování DPH na 14, resp. 17,5 % je špatný krok. Jsme přesvědčeni o tom, že se má zavést daňová progrese. Myslíme si, že se má více peněz pro státní rozpočet vydělat na majetkových konsorciích. Jsme přesvědčeni o tom, že více peněz v chybějící pokladně mají dát některé korporace, zejména nadnárodní, z velkých zisků, které odvádějí do zahraničí. To je náš model vyrovnaného rozpočtu. Ano, vy s tím nesouhlasíte, my vás nepřesvědčíme, nebo těžko hledáme kompromis. Ale vy jste teď ve vládě a vy byste nám měli dát šanci kompromis s námi hledat. Ale s námi se vůbec o tom nejedná. Tak jak můžete očekávat, že my paušálně řekneme – bereme na vědomí. To bychom skutečně byli za blbí. To neděláme kvůli nějakému gestu. Vůbec ne. To má velké obsahové jádro. Takže, aby bylo mezi námi jasno – vůbec se na sebe nemusíme mračit. A prosím vás, hovořit o tom a pouštět jakoby do éteru, že se chování Senátu změnilo – no, Senát je teď v opoziční pozici vůči vládě. Vždyť si vzpomeňte, když sem přicházeli představitelé sociální demokracie, když byli ve vládě, co zákonů se vracelo. Nechám to klidně vyhledat. To není, že teď bychom chtěli někomu něco jaksi splácet. Kdybych to chtěl splácet, tak to mám vyhledané. Já to vyhledané nemám.

To je prostě přirozená reakce na rozdílné programy, které máme. A říkat, že je to jako pomalu nedemokratické... Vážení, vzpomeňte si, co tady proběhlo, a doporučoval bych v tom směru určitou pokoru, když se projednával batoh, který obsahoval pomalu 70 tzv. reformních zákonů, tak jste nás nenechali ani v diskusi o tom diskutovat! Myslím si, že toto by lidé, kteří pro to hlasovali, neměli ze svých úst vypustit to, co vypustili. Já budu dělat všechno pro to, pokud budu v čele Senátu, aby takováto situace se nikdy neopakovala. Ale prosím, nepokoušejte se nás dostat do pozice, že se tu budeme chovat loajálně k vládě, když naše programová orientace, naše vnitřní přesvědčení, s tím není v souladu. V tom není přece nic špatného, to patří k parlamentní demokracii a nemusíme se kvůli tomu na sebe zlobit.

Co se týká dalších věcí. Je zcela zřejmé, že naše stanoviska budou v Bruselu samozřejmě vnímána. Ale musím také říci ještě jednu zkušenost. Asi před dvěma nebo třemi lety jsem byl překvapen jednou ze zpráv OECD. A tato zpráva byla dosti rozdílná oproti tomu, co mi prezentovali zástupci, když jsme s nimi tehdy ještě na odborech měli jednání, co bude v této zprávě obsaženo. A pak jsem pátral, proč ta zpráva je rozdílná. A zjistil jsem, že pan Dyba – nemusím ho tady asi osazenstvu představovat – který zastupuje Českou republiku při OECD, vlastně nechal tuto zprávu za ČR vypracovat stážistce, která předtím působila na ministerstvu financí. Vážení, mohla být tato zpráva, která měla být objektivní zprávou OECD, jiná, než jaká byla, když ji vypracovával člověk, který předtím pomáhal vládní politiku v ČR realizovat? Chci říci, že informace z Bruselu nejsou vždycky úplně vědma. Já třeba nesouhlasím s politikou Evropské komise v tom, že by se měl zvyšovat podíl nepřímých daní na úkor přímých daní. To je samozřejmě zásadní ideologický a politický, ale i věcný střet. A to jsou věci, které se dneska v Evropské komisi ukazují tak, že ne se vším, co dělá Evropská komise, musíme souhlasit. Ale to neznamená, že bychom byli protievropští, my jsme proevropští a o evropské politice vedeme diskusi. Kéž by se v našich parlamentech vedla kompromisní diskuse, jako se vede často v Evropském parlamentu. Tam se skutečně často hledá kompromis. U nás se to, bohužel, zatím takto nedaří.

Chci jenom říci, že ta zpráva, jak říkala kolegyně Gajdůšková, je trochu jiná. Viděl jsem anonci v českých novinách, kde to vypadalo, že naše programy jsou vrchol světa. A když jsem včera objevil na internetových stránkách Evropské komise nebo Evropské unie doslovný překlad, tak už to bylo o něčem jiném, už to bylo vyváženější. Ale znova chci říci – to neznamená, že my se musíme v každém směru doporučením odborníků nebo resp. zaměstnanců Evropské komise, to zatím není samotná Evropská komise, že se tím všichni do puntíku musíme řídit. A oni tam také upozorňují na oblast poptávky a spotřeby a některé další věci.

Tolik k tomu, proč si myslím, že naše stanovisko je objektivní. Vychází z našich dlouhodobých stanovisek. A kdybychom pro tento Konvergenční program hlasovali, tak podporujeme obsah toho modrého tisku, a to znamená včetně těch reforem, včetně těch kroků, proti kterým v dílčích krocích mi protestujeme, proti kterým hlasujeme. A ne jenom proto, abychom dělali gesta, to vůbec ne! Ale proto, že jsme hluboce přesvědčeni, že je to špatná cesta.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V této chvíli mám přihlášeného pana místopředsedu Zdeňka Škromacha, prosím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, vážený pane ministře. Musím říci, že mě trošku překvapila reakce paní místopředsedkyně Senátu, protože obviňovat někoho ze lži a pod., tvrdit o tom, jak se tady zvýšily sociální výdaje za vlády sociální demokracie. To jsou obecné fráze, které bohužel nemají žádný podklad.

Mohl bych si zavzpomínat, a jsem rád, že je tady pan ministr financí Kalousek, který vlastně v roce 2006 ve volební kampani měl na svém bilboardu "Rodičovský příspěvek jsme zvýšili – myslím na 6700 Kč nebo 7200 Kč". Od té doby nedělá nic jiného, než se snaží tento rodičovský příspěvek snížit a omezit.

Nic proti tomu, je to samozřejmě určitý vývoj a hnutí mysli. Ale vzpomenu na to, kdy jsem se tenkrát jako ministr práce a sociálních věcí snažil vysvětlit tehdejšímu našemu koaličnímu partnerovi, a i pravicové opozici, že v té chvíli tyto prostředky v rozpočtu nejsou a že je potřeba to dělat postupným navyšováním. A v situaci, kdy pravicová opozice, aby jaksi prezentovala, že na to máme, tento návrh prosazovala, tak nebyl důvod k tomu, aby sociální demokracie takovýto pozitivní návrh pro rodiny nepodpořila. A obviňovat dneska sociální demokracii ze zvyšování sociálních výdajů je něco, co nemá absolutně žádnou oporu v realitě. Například nové zákony o životním minimu a hmotné nouzi, které vešly v účinnost, tak jenom v roce, kdy byly zrealizovány, vedly k 50procentnímu snížení výdajů v této oblasti.

Ale velký rozdíl mezi těmito opatřeními je v tom, že sociální demokracie vždycky myslí na to, že je potřeba dělat racionální opatření, ale s tím, aby sociální dopady byly minimální a aby došlo i k tomu, že tady existuje sociální smír a že se sociální partneři dohodnou. Obviňovat nás z něčeho podobného, jako tady například zaznělo, že chceme někde někoho pomlouvat. My nikoho nepomlouváme. Ty cíle jsou jasné, a já s tím musím souhlasit. Která politická strana by nechtěla ekonomickou prosperitu, která by nechtěla vyšší zaměstnanost, lepší životní úroveň. A je potřeba, to řekl dobře pan senátor, hledat různé cesty. A v těch cestách se lišíme. A na tom není nic divného a je to normální ve všech demokraciích, a myslím si, že i v jiných parlamentech je to pak vždycky otázkou většiny, která se shodne na nějakém názoru.

Já bych jenom uvedl příklad rozdílných způsobů přístupu k řešení situace. Když jsme prosazovali v dobách naší vlády zákon o sociálních službách, což je zákon, který se týká spousty lidí, zasahuje do spousty oblastí, má samozřejmě dopady i rozpočtové, tak tenkrát se podařilo takovýto zákon, právě díky širokým dohodám, prohlasovat v rámci Parlamentu za podpory všech politických stran. Neříkám, že pro to hlasovali všichni poslanci a senátoři, ale podpořily to průřezově všechny politické strany. A je vidět, že tato oblast se nakonec parametricky uplatňuje, a to je v pořádku, tak jak jde čas a ukazuje situace, nemusíme se zase shodovat na tom, jakým způsobem a jakým směrem. Ale je to systémová změna, která má dlouhodobé trvání a přetrvá další vlády, protože byla nastavena správně. A proto myslím, že pokud jde o spor, který tady vedeme, a on se vedl vlastně i včera ohledně reakce na nález Ústavního soudu v oblasti důchodového pojištění, problém přece je v tom, že rozumná vláda – a pan ministr Kalousek to říkal často – má myslet dále než za horizont svého vládnutí, tak musí uvažovat i o tom, že jsou věci, které je možné změnit a které jsou samozřejmě politické a plně se k nim přihlásit. A pak jsou věci, které jsou systémové, jsou dlouhodobé a vyvolávají historicky nespravedlnosti tím, že už nejdou napravit. A my cítíme potřebu říci, že tyto věci s opozicí v ČR projednány nebyly. Až jednou přijde jiná vláda, když z Bruselu přijdou a řeknou, no ale vaše vláda se zavázala... Je to naprosto legitimní. A tady možná překvapím, ale jsem přesvědčen o tom, že vlády by měly být konzistentní a navazovat na tu předchozí, i když jsou jinak politicky orientované. Myslím si, že to je samozřejmě důležité jak v ekonomice, ale třeba i v zahraniční politice.

A když bereme dneska z tohoto hlediska pozici sociální demokracie, tak my neděláme nic jiného, než jenom slušně upozorňujeme na to, že tyto věci jsou výsadně projednávány pouze v rámci politiky této vlády, této vládní koalice, a není vedena věcná diskuse předtím, než tato rozhodnutí padnou. A pak nám nezbývá nic jiného, než na tato rozhodnutí vlády reagovat. A například projednávání Konvergenčního programu tady v Senátu k nim patří. A já si nemyslím, že tady se děje něco jiného než v minulosti. Myslím, že byly jiné většiny, byly jiné názory.

A je paradoxní třeba i včerejší hlasování, kdy pro vládní návrh reakce na ústavní nález v oblasti důchodového systému hlasovalo myslím pouze šest senátorů z vládních stran. Tento návrh Senátem prošel jednoznačně průřezově i přes další politické strany. A je škoda, že vláda, podobně jako dneska tady zazněla ze strany vládních senátorů výzva, abychom se chovali konstruktivně jako opozice, ale na rozdíl od vlády my máme daleko méně faktických možností, jak do těchto věcí vstupovat. Vždycky to byla iniciativa vlády, která vede k tomu, že se tyto věci snaží projednat i s opozicí. Obráceně to nejde, opozice nemůže pozvat vládu k nějakému kulatému pracovnímu stolu a pod., ale je to vláda, která to má dělat.

A opět vzpomenu vládu sociální demokracie, kdy existovala tzv. první Bezděkova komise k důchodové reformě, kde byly zastoupeny všechny politické subjekty, které působily v Parlamentu, včetně opozičních, a hledal se nějaký konsensus. Je dobře, že se téměř našel a že se navazuje na tyto zkušenosti. Ale problém je, že následné vlády, ačkoliv o tom hodně hovořili, už samy o sobě v praktickém způsobu přístupu toto neřešily. A to neberu v úvahu nějaké kuloární debaty, kdy se potká stínový ministr s ministrem a hovoří o důchodech – prostě si o tom popovídáme. Ale jde o to to dělat oficiálně. A myslím si, že pan ministr financí Kalousek pamatuje hodně těchto vlád a těchto období a byl u mnoha věcí, a je škoda, že tuto dobrou praxi nepřenáší i do této vlády, protože to by bylo dobře.

A úplně na závěr bych chtěl ještě říci, že teď jsem dostal usnesení, že děkujeme vládě za dobré působení a za to, jak připravila konvergenční program. Já jsem již v úvodu říkal, že blahopřeji panu ministrovi Kalouskovi k úspěchu TOP 09, jak perfektně dokáže prosadit svůj program v rámci vládní koalice, jak přes ministerstvo financí, tak přes ministerstvo práce a sociálních věcí, protože všechny ty věci takhle procházejí. A jsem rád, že vládní ODS a Věci veřejné je podporují v plnění jejich programu.

Ale na druhé straně vzhledem k tomu, že taková shoda a taková podpora ze strany sociální demokracie není, máme na to prostě jiný názor. Ale respektuji to, že pan ministr financí Kalousek je velmi schopný politik a že je schopen spoustu věcí prosadit. Ale neshoduji se už v tom, že by se to sociální demokracii líbilo. Máme prostě jiné představy, jak ty věci řešit, a slušným způsobem, a myslím si, že velmi vstřícným, jsme je tady v Senátu projednali a uvidíme, jaká bude většina zástupců občanů, která je tu prezentována jednotlivými senátory, kteří byli zvoleni ve svých obvodech. Myslím, že na tom není nic zvláštního, že parlamentní komora prostě vyjádří svůj názor. A dej bože, aby podobným demokratickým způsobem a vstřícným způsobem postupovala vládní koalice i v PS, kde bohužel spíše opozici válcuje, než by s ní vedla konstruktivní diskusi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. V této chvíli mám přihlášenou s přednostním právem paní senátorku Soňu Paukrtovou, předsedkyni klubu TOP 09, prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dámy a pánové, opravdu už jenom krátce. Já sociální demokraty úplně chápu. Oni tady mají většinu a hledají platformu, jak se vyjádřit k záležitostem, se kterými nesouhlasí. To je legitimní. A jestliže svá stanoviska zasílají za Senát Evropské komisi, je otázka, jestli to prospívá České republice. Tak tato otázka v tuto chvíli stojí.

Pan předseda Štěch tady řekl, a byla jsem to já, kdo řekl, že se hodně změnilo v Senátu, protože se z výborových doporučení stávají doporučení jednoho klubu. A to tady dříve skutečně nebývalo. Ono je vždycky velkým testem demokracie, když máte malý klub, který má ke všemu ještě jiný názor. Je velkým testem demokracie pro tu velkou stranu, jak se v tomto případě zachová.

A řekla jsem tady, že Národní program reforem byl projednán pěti výbory, ve všech pěti výborech má sociální demokracie většinu, a ty výbory přijaly doporučení vzít na vědomí. A tady na plénu Senátu se z rozhodnutí klubu sociální demokracie předložilo jiné usnesení a to bylo přijato.

To tady dříve prostě nebývalo. To jsem si dovolila říci a myslím, že to odpovídá skutečnosti. A to, že některé kluby jsou si rovny a jiné jsou si rovnější, to je prostě také realita. Ale to je ten test demokracie, o kterém jsem tady mluvila. Já jsem z toho možná smutná, ale beru to jako politickou realitu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. A v této chvíli je přihlášen pan senátor Miroslav Škaloud, prosím.

Senátor Miroslav Škaloud:  Děkuji. Vážené senátorky a senátoři, jenom v krátkosti zareaguji na senátora Štěcha a pana Škromacha.

Já bych řekl, že nikdo nezpochybňuje, že vy postupujete nedemokraticky nebo že nejste loajální vládě. To je samozřejmé, vy prostě hrajete svoji roli a my ji naprosto respektujeme. A rozhodně já ji respektuji.

Ale bylo tady řečeno, že stanovisko ke komisi se tady posílalo také. Ono je to pravda, ale je tady jemný rozdíl mezi stanovisky Evropského výboru, který byl na výboru téměř vždy konsensuální, napříč stranami včetně vašich členů. A to se týkalo i většiny věcí. Ale samozřejmě ne vždycky, někdy tam byl i drobný rozdíl. Ale bylo to většinou konsensuální. A my jsme to i respektovali, neprosazovali jsme svá stanoviska. Ale tady se tvoří politická stanoviska u těch věcí, které se týkají republiky jako celku. To se netýká dopravní strategie v EU, ale to se týká pozice našeho státu v EU a jejího kreditu.

Když jsme my byli v opozici, když socialisté měli vládu v roce 2005 tuším a tady byl konvergenční program. My jsme ho kritizovali, ale ani nás nenapadlo, že bychom posílali do Bruselu nějakou stížnost. A já si myslím, že vytváříte precedens. Máte na to právo a nikdo vám to nevyčítá, ale vytváříte precedens. A pan Škromach řekl, vy nám tady vyčítáte, že pomlouváme, že to není pravda apod. Dobře, já bych taky nepoužíval tohoto slova, tvrdého. Ale je tu riziko a je to jemná nuance, a je tu riziko, že poškodíte tímto Českou republiku. Nechte se překvapit. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dále je přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já jenom chci poděkovat prostřednictvím paní předsedající panu předsedovi Štěchovi za to vysvětlení. Já ho chápu a rozumím mu. A já jsem jenom díky své dobrácké povaze a sociálnímu cítění chtěl říci kolegům z opozice, že si prostě myslím, že to stanovisko, jak je postavené, není úplně logické. Je samozřejmě na nich, jak se k tomu postaví. Ale já bych třeba rozuměl tomu, a nikomu neradím, kdyby konvergenční program jako takový byl vzat na vědomí a následně byly napadnuty a zkritizovány ty nástroje. Tomu bych rozuměl. Ale takhle tomu nerozumím, protože když se odmítne konvergenční program jako celek, tak se odmítá i nezadlužená budoucnost, aspoň jak já to svým mozkem nebo mozečkem cítím.

Je to samozřejmě takhle možné. Dle mého názoru se prostě z té vaničky kromě té vody tímto způsobem vylévá i to dítě. Ale je to vaše věc a klidně to udělejte!

Takže to je jedna věc, kterou jsem chtěl říci. Pak druhá – já už nemohu jinak než opravdu musím zcela vážně a z celého srdce poděkovat zase prostřednictvím paní předsedající panu místopředsedovi Škromachovi za blahopřání k naší loajalitě panu ministrovi financí. Toho, řekněme, ve smyslu všech jeho fundovaných projevů, si velmi vážím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Poděkování berte za vyřízené a v této chvíli posledním přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Byl jsem první a doufám, že budu i poslední. Nechci to už dále prodlužovat. Jenom bych chtěl říci dvě věci. To, co tady zaznělo, to tak zvané prohlubování spirály zadluženosti, to přece tady nikdo neřekl. To je zásadní a zásadní nepochopení celé věci. Rozdílný přístup, a to už tady také zaznělo k tomuto konvergenčnímu programu. My máme prostě jiný názor na dosažení společného, a to zdůrazňuji společného cíle. To, co přinese prospěch pro celou Českou republiku a pro její občany. A to je demokracie a jestli tady někdy vyjadřujeme svoje politická stanoviska – ano, my jsme bohužel politici, nebo bohudík. A musíme tady vyjadřovat i svá politická stanoviska. A že se situace mění, že už to tady není takové jako dřív, to je také pravda. A k tomu, že poškozujeme, nebo že se poškodí naše jméno a jméno České republiky v Bruselu. Já nesdílím optimismus střednědobý, že budeme mluvit navenek pořád stejným jazykem a budeme mluvit jednotně. Podívejte se na našeho pana prezidenta a myslím si, že Brusel je anebo už si zvykl na některé jeho rozdílné názory a ty názory jsou někdy opravdu diametrální a také to přežil, takže já se nebojím toho, co řekne Brusel na to, že Senát říká něco jiného než třeba Poslanecká sněmovna, kterou zase ovládá ta druhá část politického spektra. Prostřednictvím paní předsedající ke kolegovi Vystrčilovi, který se tady trochu dotknul i zdravotnictví, Úřad pro hospodářskou soutěž konstatoval, že ve zdravotnictví neplatí tržní podmínky a neplatí tržní hospodářství. To znamená, že pokud se tam chce něco zavádět nebo to možná byly i některé rozpory tehdy, tak to je stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž. Je to velmi zvláštní, bohužel, ale je to tak. Možná, že to sem ani nepatří. Ale já bych chtěl poprosit, ne požádat pana ministra, aby nezapomněl na moji otázku, jestli skutečně se očekává v letech 2012 až 2014 průměrný růst objemu mezd a platů v sektoru vlády ve výši 1,2 %, jestli to bude ročně anebo jestli to bude ročně, nebo jestli to bude rozděleno do tří let, protože to je velmi zajímavé pro zaměstnance, jak policie, hasičů, armády, úředníků státní správy i tajných služeb. Tak aby tato moje otázka tady nezapadla. Já vím, že je trošku nepříjemná, ale byl bych rád, kdybych slyšel odpověď nejen já, ale jsou i tyto složky, které se o to také zajímají. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, panu kolegovi Vystrčilovi vyřízeno a poslední přihlášený je v této pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře. Opravdu máte pravdu, budu poslední, protože začnu tím, že za tu dobu, co si tady vyprávíme o konvergenčním programu, tak státní dluh České republiky vzrostl o 57 milionů 78 tisíc, neboť ten roste každou vteřinu o 6 tisíc 342 korun. To jen, abychom si uvědomili, o čem tady mluvíme. Pokud jde o ten tak propagovaný minulý růst a nynější růst, ten je přece jasný. Za ten jsme zaplatili tím, že statisíce českých domácností se potácejí, jsou zadlužené tak, že se zřejmě bez osobního bankrotu nikdy nevyhrabou. To byla ta spotřeba, která byla na dluh, na kterou si kupovaly cédéčka, automobily na leasing a dnes samozřejmě skoro všechny jejich příjmy jdou na splátky toho dluhu, takže už si nic koupit nemohou. A to je ten dopad, který je teď ve společnosti, protože tu spotřebu není s čím, oni nemají z čeho. To za prvé. Samozřejmě podobně tomu bylo se státním dluhem, protože každou korunu, kterou dnes vydáváme, v podstatě vydáváme na dluh, protože nic jiného nám nezbývá. Už nám dělá potíže splácet i úroky. Pokud nemáte doma žádný jiný způsob, jak si zvýšit příjmy třeba tím, že si najdete nějaké lepší zaměstnání, tak vám přece nic jiného nezbývá, než se podívat na výdaje a zjistit, že váš metr a půl dlouhý paragon z Hypernovy by se dal zkrátit na třetinu, protože – ale opakuji to po sté – každý si to doma zkuste. Ať jste senátor nebo uklízečka, když jdete nakupovat, tak se doma podívejte, kolik zbytečností jste koupili jenom proto, že byly v regálu. Ten důvod je prostý. Před rokem 1989 byly v regálu akorát švestkové kompoty a jablečný mošt, pravda za 2,55 Kč s korunovou zálohou a švestky za 4,20 Kč, přesně si to pamatuji. Jedna šumava stála 4,20, čtvrtka šumavy stála 1,05 a já jsem prožíval veselé příhody, když jsem paní pokladní dal korunu a ona řekla musíte mi dát ještě pětník. Já jsem říkal, já je nemám, já mám jenom desetník. Vrátíte mi pětník? No, to vám nevrátím, já nemám. Říkám, no tak vidíte, tak se vám to během dne musí vyrovnat. A byly to opravdu drobáky, ale jak někdo říkal, že halíře dělají talíře, tak ono to opravdu platí. Z drobných položek – mimochodem se podívejte na tu pásku, tam jsou samé 7,50, 12.30 a dohromady je to 1.800. A když platíte kartou, tak je to tak snadné, pokud tam zrovna nesedí liberecká pokladní, která si opíše vaše číslo a trošku vám ten účet vyčóruje, ale pak vám přijde výpis z účtu a nestačíte se divit tomu, co že jste to celý měsíc dělali, co že jste to kupovali. To je také důvod, proč kartu zásadně nepoužívám. Dokonce inkaso platím úplně postaru tou primitivní složenkou, protože nemusím dávat půjčky síťařům, kteří si stále zvyšují zálohy a polovina naší společnosti je úvěruje, dávají nám větší zálohy a na vánoce se raduje: Oni mi vrátili tři tisíce. Říkám hm, tak si to pořádně spočítej, kolik jsi jim celý rok půjčovala. Takže já bych opravdu byl rád, protože jen za tu dobu co mluvím, to opět bylo – teď to neumím rychle spočítat, ale byly to statisíce. Takže uvědomme si, kde to stojíme. Bilionářům – pane ministře, vy máte lepší číslo – bilion 400, bilion 500, ono to jde už tak rychle, že už to nestačíte sledovat. Milion tři sta domácností už také bilion a nějaké drobné, takže uvědomme si to. A pokud jde o konvergenční program, s tím se opravdu netrapte, protože ani Unie neví, kam v tuto chvíli konverguje. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Richard Svoboda. Prosím, pane senátore.

Senátor Richard Svoboda:  Paní předsedající, pane ministře, milé dámy, vážení pánové, já se omlouvám, že během mé řeči přibude nějaký ten stotisíc na náš dluh, ale přesto bych rád několik slov řekl. Já se snažím tváří v tvář těm dokumentům, které chodí z Bruselu, aby na mě měly co nejmenší dopad a jsem si jist, že o totéž se snaží úředníci z Bruselu, co se týče dokumentů, které chodí od nás, takže bych nepřeceňoval texty, které jsou tady schváleny, že tam vůbec je někdo bude číst, takže se upřímně řečeno netrápím, ale přesto na okraj toho usnesení, které je nám předkládáno chci konstatovat, že ten text nebyl projednán žádným kolektivním orgánem Senátu, že je tudíž je tedy předkládán sociální demokracií a jako takový ten stranický dokument chápu. Připadne mi absurdní a příznačné, že se ten dokument dovolává širšího společenského konsenzu a byl předložen tady na stůl a považuji to za symptomaticky obraz minulé politiky sociální demokracie a zřejmě i politiky budoucí. Já nebudu dokumentovat ten slovník toho dokumentu, i když se mi to jako člověku, který učil na Filozofické fakultě interpretaci textu, chce, ale možná kdyby si ho bral do semináře, tak bych si k tomu vzal některé články ze 70. let z Rudého práva. Bylo by to krásné a ujišťuji vás, že některé formulace by si byly velmi blízké.

Já bych doporučil, abychom si opravdu ten slovník hlídali, aby z nás nevzlínaly ty politické backgroundy, ze kterých je čerpáno. Já bych si dovolil tady sdělit stanovisko senátního klubu ODS, který se od tohoto jednostranného neobjektivního účelového a s nikým z politických partnerů neprojednaného stranického elaborátu z dílny sociální demokracie distancuje. Jistě vás nepřekvapí, že ten text nedostane od občanských demokratů v Senátu ani hlas, protože bychom slovy předsedy Senátu pana Štěcha byli za blbí a komedianty, kdybychom něco takového podpořili.

Chtěl bych říci, že je předložen návrh usnesení ke konvergenčnímu programu, který oceňuje vládu České republiky za předložený konvergenční program schválený komisí, o kterém doufám, že budeme hlasovat a myslím si, že po té dlouhé debatě, kterou jsme tady absolvovali, že oceníte, že nebudu komentovat některé výroky, které tady padly. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, přihlásila se paní Alena Gajdůšková, pak vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier, takže paní místopředsedkyně, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně kolegové. Co jsem chtěla říci ke konvergenčnímu programu jsem řekla a myslím si, že jsem předložila citacemi jasné argumenty, jasná stanoviska. A nechtěla jsem už víc k tomu vystupovat. Nicméně bohužel nejsem tak stará jako pamatuji. Jsem v této komoře osm let a zažila jsem situaci, když sociálních demokratů tu bylo sedm. Zažila jsem situaci, kdy ODS tu měla nadpoloviční většinu. Ale proto mně velmi a velmi mrzí. To dnešní školení, které se nám tady jako sociálním demokratům dostává od kolegů z ODS a hodnocení komentování našich postupů. To jsme si nikdy nedovolili a myslím si, že toto není skutečně cesta, jak bychom v Senátu měli postupovat. Přijímala se tady skutečně usnesení i vůči Evropské komisi. Tuto proceduru skutečně zavedla pravice. A není pravda, že ta usnesení byla konsensuální. Já bych nahledala jenom svoje vystoupení. V mnoha případech jsem upozorňovala na nejenom nesoulad, různé úhly pohledu, ale i svým způsobem neodbornost někdy těch vystoupení. Já připomenu jenom kolizní normy, které jsme spojovali s prorodinnou politikou, se kterou v podstatě neměly žádnou vazbu. Přesto zde výbor prosadil a bylo zde na plénu většinově ODS tenkrát schváleno usnesení, které skutečně bylo tak říkajíc lidově řečeno mimo mísu. A výborové usnesení – ano – vypadalo jako konsensuální, ale já jsem tenkrát v tom výboru byla sama z levice. Takže, prosím vás, říkejme věci tak, jak jsou. A prosím vás, neškolme se. My víme co děláme. My jsme to také zdůvodnili. Použili jsme argumenty, použili jsme citace, ale bohužel na naše argumenty jsme neslyšeli protiargumenty. Slyšíme jenom to, jak bychom se neměli chovat. Naše mandáty jsou dány voliči. My jsme odpovědní voličům a postupujeme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Myslím si, že vzájemně bychom se skutečně neměli poučovat a kádrovat. Položme na stoly argumenty. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, páni senátorky, páni senátoři. Já jsem chtěl jenom poděkovat panu senátoru Kuberovi, že nám tady tak přehledně na těch číslech, o která naskakuje dluh každou vteřinu, každou minutu, že takhle přehledně nám předvedl kam zoufalá finanční situace Českou republiku dostala současná i předchozí pravicová vláda. Skutečně ještě nikdy jsme neměli tak vysoké schodky, nesmyslné reformy, daňové, provedené Topolánkovou vládou, které podsekly daňové příjmy o 80 až 90 miliard ročně a nepochybně pokud provedeme vládou navrhovanou důchodovou reformu a vyvodíme další stovky miliard z veřejných financí zbytečně, které se pak řeší nesmyslnými návrhy na sjednocování daně z přidané hodnoty, tak pravděpodobně se ty veřejné finance příliš nezlepší. A mohl bych mluvit o podsekávání hospodářského růstu některými dalšími nesmyslnými kroky v oblasti daní a sociální politiky. Takže ještě jednou děkuji za tu názornou ukázku, v jak bídné situaci jsme a jak rychle nám ten dluh narůstá díky současné vládě.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a nyní vystoupí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, milí kolegové, já se chci vyjádřit jenom k tomu programu, já si opravdu nepřipadám jako zrnko mezi vašimi dvěma velkými mlýnskými koly, takže se zkusím vyjádřit v meritu věci.

Podle mě merit věci každé změny či konvergenčního programu jsou občané. V tomto případě jsou to občané Evropské unie, v tomto případě tohoto modelu jsou to občané České republiky a ti, jak se mi zdá, nemají v tuto chvíli žádnou náladu, ke změnám, které se navrhují. To znamená, to je asi podstatné, vláda něco předkládá podle trendu, který mohou sledovat naši voliči ať již současní či bývalí, tyto změny nepodporují a já si myslím, že to je z toho důvodu, že za prvé nevěří už žádným vládám, že změní něco ze své moci, to znamená změní korupci, změní státní správu tak, aby byla účelná a malá, to za prvé a na druhé straně tedy nevěří tomu, že ty programy, které jsou předkládány nejsou pouze účetními škrty, ale jsou škrty, které nevedou k rozvoji České republiky alespoň v jednom směru, to znamená nenaznačují naději a nenaznačují růst. Já se obávám, že většina občanů v tuto chvíli takto reformy vidí. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore a ještě je přihlášen pan senátor Richard Svoboda.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedo, dámy a pánové, jenom jednu větu. Já jsem hluboce přesvědčen, že pan Dienstbier nemluvil pravdu, že za státní dluh mohou předchozí vlády. Má to úplně jiné příčiny a nechci tady zdržovat svým názorem, ale jsem přesvědčen, že jeho názor není pravda.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, to byl poslední vystupující. Hlásí se někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zdali si přeje vystoupit. Ano, prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji, pane předsedo, dovolte, abych jen stručně zareagoval. Chci poděkovat za diskusi jak příslušným výborům, tak plénu a jenom velmi stručně na vystoupení některých pánů senátorů a paní senátorek. K vystoupení pana předsedy Štěcha - chci zejména poděkovat za jeho ohleduplnost, se kterou šetřil můj čas s ohledem na to, že mě dnes čeká jednání K 9. Rád bych připomněl, že před tímto jednáním budu mít ještě jednání s odboráři o reformách. Když jsem ráno vstával, věru jsem přemýšlel, na co těším více. V každém případě budu mít dnes radostné až pěkné odpoledne. O to více si vážím kultivované diskuse v horní komoře, za kterou děkuji. Ano, já rád věřím tomu, že i sociální demokracie by ráda směřovala k vyrovnané bilanci veřejných rozpočtů v roce 2016. Pouze se výlučně lišíme v názorech, jak toho dosáhnout. Co bude demokracie demokracií, bude vždy určitá část v jakékoliv zemi. Bude vždy určitá část politického spektra usilovat o co největší snížení míry přerozdělování a bude mít představu o jiné struktuře mezi daněmi přímými a daněmi nepřímými.

Na tom není vůbec nic nelegitimního. Jenom nás při té naší cestě těžko můžete obviňovat ze zvyšování daní. I ta daňová reforma, kterou předkládáme, totiž daňovou kvótu snižuje. To znamená, my chceme dosáhnout vyrovnaných veřejných rozpočtů a nezvyšovat přitom celkovou míru přerozdělování. Ano, měníme přitom strukturu a váhu určitých daní přímých a určitých daní nepřímých, ale zdůrazňuji, že nezvyšujeme daně, že do roku 2014 podle tohoto konvergenčního programu daňová kvóta klesá.

Pan předseda Čech, Štěch, promiňte, pan předseda Štěch také řekl, že když odcházela vláda sociální demokracie, byl deficit pod třemi procenty a že bylo plněno maastrichtské kritérium. Nebylo. Jsem připraven jednoznačně dokázat všemi písemnými dokumenty, že maastrichtské kritérium nebylo plněno. Ono totiž maastrichtské kritérium se nesmí interpretovat tak, že máme-li pod 3 %, je všechno v pořádku. Toto maastrichtské kritérium, jedno z pěti, připomínám, tři jsou monetární, dvě jsou fiskální, toto maastrichtské kritérium totiž říká, že země musí dlouhodobým, věrohodným a udržitelným způsobem udržet své deficity pod třemi procenty bez ohledu na to, jak vypadá její HDP. Mít při 5procentním růstu deficit pod třemi procenty, vzhledem ke struktuře rozpočtu, znamená, že není plněno maastrichtské kritérium. A plněno být nemohlo. Neboť onen strukturální deficit, který tam byl a je stále, samozřejmě neumožňuje následovat cyklický pokles příjmů i ve výši výdajů a deficitu. Prostě náš problém je strukturální deficit ve výši zhruba 90 miliard, který musíme zlikvidovat. A teď je na přístupu obou dvou částí politického spektra, zda ho budeme likvidovat na příjmové straně, nebo na výdajové straně či kombinací obojího. Cestou této vlády je likvidace na straně výdajové, a je to cesta legitimní. Zrovna tak to uznávají i ti, kteří tento program hodnotí. A současně přiznávám, že pokud by jiná politická reprezentace předložila likvidaci tohoto strukturálního deficitu především příjmovými instrumenty, tak by to také akceptovali. Oni chtějí vědět, jestli budeme nebo nebudeme likvidovat strukturální deficit. My ho chceme likvidovat a my ho budeme likvidovat na výdajové straně. My nechceme tahat peníze z peněženek občanů víc, než je nezbytné. My ty peníze chceme šetřit.

Že tou nejstabilnější oblastí, ke které bychom měli vzhlížet, je pravděpodobně Skandinávie – v tom mohu s panem předsedou Štěchem jenom souhlasit. Mohu jen s lítostí podotknout, že mentalita tamější populace, přístup jednotlivých politických stran a míra jejich extrémních postojů je tak neslučitelná s podmínkami v České republice, že se nám to pravděpodobně – bohužel – nikdy nepodaří. Jako typický příklad mohu uvést fakt, že švédská sociální demokracie od doby, kdy vládla zcela dominantně, měla dost rozumu, aby zachovala monarchii. (Veselost.)

K vystoupení paní místopředsedkyně Gajdůškové už se vyjádřil pan senátor Vystrčil a já mu za to děkuji. Já jsem skutečně nikdy neříkal, že nás nepostihne hospodářská krize. Říkal jsem, že nás nepostihne finanční krize, a ta nás opravdu nepostihla, pouze tři země OECD nemusely intervenovat do svých bankovních systémů – Mexiko, Slovensko a Česká republika. Že jako malá, liberální a otevřená ekonomika jsme museli pocítit dopady hospodářské krize, o tom, nikdy pochyby nebyly a já jsem tyto pochyby také nikdy nevyjádřil. Stokrát jsem to opakoval, pravděpodobně to budu muset opakovat i po sto první.

Zrovna tak po sto první budu muset zopakovat, že jsem netvrdil na sklonku roku 2008, že v roce 2009 bude náš hospodářský růst 4,8 %, což bylo číslo obsažené v návrhu zákona o státním rozpočtu. Paní poslankyně Gajdůšková to tady vzpomněla a s lítostí – alespoň řekla, že je jí to líto – to formulovala jako podvod. Je prokazatelné z otevřených zdrojů, ze záznamů, z mnoha proslovů z Poslanecké sněmovny i ze všech mých rozhovorů a projevů, že jsem opakovaně na sklonku roku 2008 při diskusi o státním rozpočtu říkal, že nemůže být růst 4,8 %, ale že pokládám za naprostý nesmysl, přepočítat příjmy rozpočtu na +3, jak požadovala sociální demokracie, neboť, jak jsem tvrdil, nebude to ani +4,8, ani +3, bude to propad, jehož hloubku nikdo na světě nedokázal na podzim roku 2000 (2008?) odhadnout. A navrhoval jsem tedy, abychom tu korekci udělali najednou na začátku roku 2009, až bude zjevné, jaká je hloubka toho průšvihu, a abychom to nedělali salámovou metodou, protože salámová metoda to prodražuje a komplikuje. Toto jsem opakoval stokrát! Přesto posté vždycky slyším, jak jsem podváděl, když jsem říkal, že to bude 4,8. Paní poslankyně Gajdůšková to, pravda, říkala s lítostí, já tedy mohu bez lítosti odpovědět, že buď je notoricky neinformovaná, anebo zcela úmyslně uvádí nepravdivé argumenty z hlediska absence těch pravdivých.

Pan senátor Škromach mně poblahopřál, jak se nám v koalici daří prosazovat program TOP 09. Nedaří, pane senátore. Kdybychom nerespektovali koaliční východiska, pak vězte, že doporučení Evropské komise by bylo implementováno mnohem výrazněji. Říkám zcela, že kdyby bylo po mém, tak tempo odchodu do důchodu by bylo rychlejší, než vláda zamýšlí a zvýšení inkasa daně z přidané hodnoty by bylo vyšší, než vláda zamýšlí. A oproti vyšší dani z přidané hodnoty bych navrhoval nižší odvody z vedlejších nákladů práce. Takto by to bylo přesně podle TOP 09, ale koalice má svá pravidla, má své kompromisy a tento můj názor samozřejmě narazil na své politické limity.

Poslední poznámku – k vystoupení pana poslance Čunka – (Poznámka pana předsedy: Senátora) - omlouvám se, pane senátore, který řekl, že občané jsou merit. Já se také cítím občanem, a proto se ohrazuji proti této definici. Jednak nevím, co merit je, jednak se mě to dotýká. Na shledanou! (Veselost.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní se táži zpravodaje garančního výboru, zdali se ujme slova. Ano, je tomu tak. Prosím.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážené kolegyně a kolegové, já budu velice stručný, protože debata, která někdy připomínala trošku více stranickou diskusi, někdy i trošku vyhrocenou, tak přesto byla velice konstruktivní a plodná, tak jak si to určitě konvergenční program vyžaduje. Já chci jenom předsedajícímu sdělit, že zde byly dva návrhy, jeden – vzít na vědomí, a pak stanovisko, které předložil předseda pan Štěch. Děkuji za pozornost. (Hlasy: Tři.) Tři návrhy? Omlouvám se.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Jsou tady tři návrhy. První je návrh usnesení výboru pro evropské záležitosti, druhý je usnesení moje a třetí je to poděkování, nebo něco podobného.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Ano, můj návrh byl vzít na vědomí. Ano, ještě jsem zapomněl návrh výboru pro záležitosti EU, takže to vzít na vědomí. Děkuji.

Tak děkuji. Ale tady u těch tisků bývá jenom garanční zpravodaj... (Poznámka k senátoru Sefzigovi, který stojí u řečniště.) Dobře, vystupte, prosím.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji, pane předsedo, že mohu vystoupit, jak je to podle našeho jednacího řádu jistě správné a nezpochybnitelné. Každý zpravodaj může na závěr rozpravy vystoupit.

Jednak bych rád přesně citoval návrh usnesení, které jsem navrhl a které si osvojil pan předseda klubu ODS. A sice, že Senát oceňuje vládu ČR za předložený Konvergenční program schválený komisí. To je asi tak jediné rozumné, co se dá přijmout, aspoň z pohledu mého.

Jenom mi dovolte poznámku, nikoliv už k té politické diskusi, která tady proběhla velice vyhroceně, ale spíše zamyšlení nad tím, jak tuto diskusi event. přenést i do výborů, abychom netrávili většinu času na plénu a mohli se věnovat i dalším tiskům, zejména pak u tisku, kterým Konvergenční program je, což už je záležitost, řekl bych, ex post. A význam semestru a význam konvergenčních programů má být v kontrole ex ante. To je to, co komise přináší nové. A mně přijde nové, že tady ex post tady politicky a jistě oprávněně, já za to nekritizuji své kolegy ze sociální demokracie; za to, že tady předkládá až na plénu stranický dokument, o které se bude hlasovat. Možná, kdybychom měli o takovém dokumentu možnost diskutovat v průběhu seminářů, které náš výbor pořádal na žádost kolegů; senátorek a senátorů, tak bychom pravděpodobně diskusi mohli zkrátit.

Zazněly tedy tři návrhy na usnesení. Návrh, který jsem naposledy citoval. Pak je návrh na vzetí na vědomí. A návrh, který předložil pan předseda Štěch a přednesl jej u nás při tomto jednání.

Jenom malou poznámku k tomu, které dokumenty je vhodné posílat do Bruselu a které není. To je také procedurální diskuse poměrně závažná. Na základě Barrosovy iniciativy je vhodné politické diskutovat o dokumentech tzv. oranžových nebo o těch, které přicházejí z evropských institucí. Toto je dokument, který je sice modrý, ale bezprostředně s evropskou politikou souvisí. Proto je možné samozřejmě i naši pozici do Evropské komise zaslat. Je pravda, a tady musím dát hodně na slova jednoho z mých předřečníků, pana místopředsedy výboru Škalouda, který upozornil na určité nebezpečí a určité nechápání kolegů z jiných zemí při jednání o těchto dokumentech. Je to něco podobného, jako když jdete po ulici a vidíte hádat se dva lidi. Málokdo z těch vnějších pozorovatelů soudí, které z těch dvou hádajících má pravdu a který pravdu nemá. Většinou to vyvolává spíše negativní pocity, takové svědectví, než že by chtěl někdo přímo posuzovat co je správné a co správné není. To je jenom na margo toho, před naším hlasováním, zda je vhodné posílat tyto kritické hlasy na evropskou úroveň, i když chápu, že opozice nepropásne možnost kritizovat svou vládu, ale je na zvážení, zda tuto kritiku zasílat na evropskou úroveň ve chvíli, kdy Evropská komise se v podstatě pozitivně, i když dávám zapravdu paní místopředsedkyni Gajdůškové, že ne všechny ty body, těch 6 bodů, byly jenom pozitivními, a děkuji jí za doplnění. Je možné potom tedy nechat kritiku pouze v ČR, event. kdyby někdo chtěl fundovaněji kritizovat počínání české vlády z politického pohledu, tak potom může 6bodové usnesení a doporučení komise Radě použít, protože tam zaznívají některá kritická slova. O některých jsem hovořil. Některá doplnila paní kolegyně Gajdůšková. Je možné využít materiálu komise. Myslím, že je vyvážený. Nepsala ho žádná stážistka, která předtím pracovala na MF, to mohu zaručit. Osobně si těchto dokumentů velice vážím, protože jsou to dokumenty velmi odborně fundované. Pokud je tam něco špatného, každý stát je může odborně kritizovat. Ale co je předloženo ve druhém usnesení, je spíše politickou kritikou než reakcí, hodnocení komise.

Jenom pro úplnost bych chtěl dodat, že náš výbor; a vláda tuto materii předložila ještě v době, kdy nebylo odesláno stanovisko Komisi, tudíž není pravda, že Senát projednává tento dokument ex post. My jsme jej projednávali včas. Ještě v době, než vláda své stanovisko do Komise posílala. Tolik asi můj komentář k proběhlé diskusi.

Děkuji za pozornost a podporu některého z usnesení, event. podporu toho, abychom tvrdou politickou kritiku event. aspoň neposílali do Bruselu. Protože, věřte, někdy je lepší mlčeti a platit za hloupého, než promluvit a rozptýlit veškeré pochybnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A já bych pro úplnost, protože přistoupíme k hlasování, chtěl upozornit – za prvé, garanční hospodářský výbor nepřijal žádné usnesení. Tady několikrát byla odvolávka na jednoznačnost usnesení výboru. Nepřijal žádné usnesení, a byl to garanční výbor. VEU přijal usnesení, ve kterém navrhuje vzíti na vědomí. O tom budeme hlasovat jako o prvním. Za třetí chci říci, že každý senátor, každá frakce, má právo předložit na plénu jakýkoliv názor. A děje se to i u daleko vážnějších věcí, což jsou zákony, někdy dokonce kodexy; a přijímá se to na místě.

Myslím, že není fér se tady moralizovat a někomu vyčítat, že využívá svá ústavní a zákonná práva.

Teď prosím, abychom přistoupili k hlasování. Znělkou vás přizvu.

Nyní budeme hlasovat o jediném konkrétním usnesení z výboru, a to bylo z VEU – znovu říkám, nebyl to garanční výbor.

Budeme hlasovat o usnesení: Výbor doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí Konvergenční program ČR. Jsou nějaké připomínky k tomuto hlasování? (Nejsou.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Registrováno 60, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh 24, proti 18. Návrh byl zamítnut.

V pořadí druhý návrh zazněl návrh, který jsem v úvodu přednesl já. Je to usnesení, které přečtu:

1. Senát odmítá Konvergenční program ČR 2011 zpracovaný vládou ČR.

2. Schvaluje doprovodné stanovisko uvedené v příloze tohoto usnesení (bylo přečteno.

3. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení včetně stanoviska předal Evropské komisi.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 60, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh 33, proti 23.

Návrh byl schválen. Děkuji

Tím se stává třetí návrh, tj. návrh, který zněl – oceňuje vládu ČR za Konvergenční program schválený komisí. Tento se stává podle mého názoru nehlasovatelný. Táži se navrhovatele zdali na tom trvá. (Ano.)

Takže budeme o tomto návrhu hlasovat, i když není v souladu s tím předchozím.

Třetí hlasování je o návrhu: Senát oceňuje vládu ČR za předložený Konvergenční program schválený komisí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 41 registrováno 58, kvórum 30, pro návrh 20, proti 29. Návrh byl zamítnut.

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji zpravodajům, děkuji panu předkladateli.

A budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 87

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 87. Návrh uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, dovolím si předložit novelu zákona o nakládání se surovými diamanty, kterým implementujeme zavádění tzv. kimberleyského systému pro mezinárodní obchod. Jakkoliv to může vypadat odtažitě, je to poměrně důležitá věc, zejména z hlediska boje s terorismem, neboť v minulosti se surové diamanty staly velmi vyhledávaným platidlem této lidské činnosti. Ono je to malé, ono je to anonymní, ono se to snadno převáží, dá se to schovávat i do různých tělních dutin, takže je nezbytné tomu věnovat poměrně významnou pozornost. Tím více, že Česká republika je pouze jedním ze 6 členských států, kudy lze dovážet či vyvážet surové diamanty na území EU.

Navrhuje se, aby řízení o správních deliktech projednávalo Celní ředitelství Praha, což je asi nejefektivnější způsob, kterým to můžeme vlastní organizační strukturou zajistit.

Dovoluji si požádat o schválení. Je to věc, která myslím nevrhá žádný ideologický konflikt do naší diskuse.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako setkání tisk č. 87/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Šilar:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu velice stručný. Tento návrh zákona byl projednán v našem výboru a chtěl bych jenom doplnit pana ministra, že smyslem navržené novely je mj. doplnit do zákona možnost vyslovit propadnutí nebo zabrání věcí, které náležejí fyzické osobě, stejně tak, jako je tomu v případě právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, a upřesnit zánik odpovědnosti u fyzických osob. Dále je zde navrženo, aby řízení o správních deliktech projednávalo Generální ředitelství cel.

Chtěl bych říci, že návrh zákona, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuje schválit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se ujal funkce zpravodaje, to znamená zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh není, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych se zeptat, jestli příjmem státního rozpočtu budou tyto pokuty, případně zabavené věci, nebo jestli to zůstane v majetku Ředitelství cel?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo chce dále vystoupit v rozpravě? Nikdo, rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Ano, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já bych se především chtěl panu senátorovi Drymlovi omluvit, že ve svém vystoupení po minulém bodě jsem zapomněl na jeho otázku o mzdových objemech, takže vás všechny poprosím o shovívavost, že na ni odpovím teď. Ptám se, zda 1,2 % je myšleno na každý rok či po dobu 3 let. Ano, je to myšleno po dobu tří let. Vláda je odhodlána dodržet zmražení platů ve veřejné sféře po dobu tří let, což neznamená, že zmrazí platy, platy mohou růst, docela velmi rychle, ale to musí spousta těch lidí odejít, a při stejném objemu mezd pak mohou platy růst.

Co se týče pokut za správní delikty podle tohoto zákona, Celní ředitelství nemá žádný jiný majetek než majetek ČR a jeho příjmy nejsou žádnými jinými příjmy než příjmy státního rozpočtu. Znamená to, že se bude samozřejmě jednat o příjmy státního rozpočtu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan zpravodaj zřejmě nechce vystoupit. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Ale než přistoupíme k hlasování, tak vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili.

Budeme hlasovat o jediném návrhu, který je zapsán v usnesení garančního výboru a který také sdělil pan zpravodaj, a to je schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 31 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 16.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 32 bylo registrováno 34, potřebný počet pro přijetí 18, pro návrh 32, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Dále projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 88

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 88. Návrh uvede opět pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, já se pokusím být velmi stručný, neboť vím, že jste tento návrh diskutovali poměrně podrobně a že ho s vámi velmi usilovně a podrobně diskutoval zejména stávající finanční arbitr. Domnívám se, že tady byl určitě se stejnou intenzitou, s jakou obíhal i Poslaneckou sněmovnu. Někdy až přemýšlím, kdy doopravdy pracuje.

Jenom připomenu, že máme finančního arbitra stále ještě zařazeného ve strukturách centrální banky, což zcela odporuje předpisům EU, a že vláda tedy předkládá konformní návrh, aby se kancelář finančního arbitra stala organizační složkou státu, tak jak je obvyklé ve všech zemích EU. Tím bude financována ze státního rozpočtu, tak jak je obvyklé ve všech zemích EU, a odměňován finanční arbitr i zaměstnanci kanceláře, budou podle pravidel organizačních složek státu, neboť to je organizační složka státu. Nebude tedy financována z prostředků centrální banky. Chtít cokoliv jiného by nedávalo žádný smysl, protože je to prostě organizační složka státu, a jako taková by měla podléhat pravidlům jmenování, odvolávání i odměňování jako všechny ostatní organizační složky státu.

Prosím tedy o schválení. Pokud by se to podařilo schválit dnes, stihneme datum účinnosti k 1. 7. 2011, což by bylo poměrně velmi důležité, protože ke stejnému datu jsou připraveny rozpočtové prostředky a další nezbytné logistické zázemí, a především je to datum, ke kterému už Česká národní banka nepočítá s tím, že bude zajišťovat zázemí finančního arbitra. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 88/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, dámy a pánové. Činnost finančního arbitra je dosud financována z rozpočtu České národní banky. Tento způsob financování je předmětem kritiky ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky pro nesoulad s články 123 a 130 Smlouvy o fungování EU a nařízením Rady ES č. 3603/93. Proto byl předložen tento návrh zákona. Tak, jak tady pan ministr sdělil, dochází k vytvoření kanceláře finančního arbitra jako organizační složky státu. Finančního arbitra a jeho zástupce bude jmenovat vláda. Rozšiřuje se působnost finančního arbitra na spory vznikající v souvislosti s nabízením a poskytováním spotřebitelského úvěru a zaměstnanci ČNB, kteří zajišťují úkoly finančního arbitra, se stávají zaměstnanci kanceláře finančního arbitra.

Ústavně-právní výbor tento návrh projednal, projednal i určité záležitosti, které se týkají ustavení současného finančního arbitra a jeho zástupce zvolených Poslaneckou sněmovnou v mezidobí od účinnosti tohoto zákona do doby jmenování finančního arbitra vládou, a seznal, že tento problém sice existuje, na druhou stranu však není tak důležitý, a proto ústavně-právní výbor přijal usnesení, které vám doporučuje schválit tento návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Omlouvám se, že jsem vás předřadil před garančního zpravodaje. Nyní tedy prosím, aby podle usnesení Organizačního výboru, který určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, vystoupil v zastoupení pana senátora Petra Pakosty pan senátor Vítězslav Jonáš. Výbor přijal usnesení, které nám bylo rozdáno pod č. 88/1. Prosím, pane senátore.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já budu také velice stručný, protože již podobnou zpravodajskou zprávu přednesla kolegyně senátorka Paukrtová, takže ta řekla změny oproti dosavadnímu právnímu stavu. Vláda předložila návrh zákona 22. prosince 2010 Poslanecké sněmovně, ta návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů na 16. schůzi dne 6. května 2011. V hlasování z přítomných 157 poslanců bylo 110 pro, 26 proti. To jenom pro doplnění.

Přestože náš výbor, který podrobně zabýval touto změnou zákona, nepřijal žádné usnesení, tak jak již předeslal pan předseda, protože předložený návrh zákona ze 7 přítomných senátorů byl jeden pro, nikdo proti a šest se zdrželo hlasování. Ovšem z pověření našeho zpravodaje pana senátora Pakosty doporučuji tento zákon ke schválení. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, jste garančním zpravodajem.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nikdo. Měli bychom tedy přistoupit k hlasování. Ale táži se ještě pana předkladatele a pana garančního zpravodaje, zda chtějí vystoupit? Nechtějí.

V usnesení ústavně-právního výboru je zapsán a byl tady také paní zpravodajkou tlumočen návrh zákon schválit.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 37 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 43 registrováno 39, potřebný počet pro přijetí 20, pro návrh 37, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 89

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 89. Návrh opět uvede ministr financí pan Miroslav Kalousek, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, myslím, že to mohu směle označit za novelu technickou. Tento zákon je celními orgány využíván úspěšně od roku 1999, je však potřeba upravit některá ustanovení tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe. Je potřeba přizpůsobit terminologii zákona unijní i vnitrostátní právní úpravě, zejména zákonu o ochraně spotřebitele, a precizněji zpracovat ustanovení, která se týkají některých opatření přijímaných celními orgány, opět v rámci zákona o ochraně spotřebitele.

Navrhuje se účinnost dnem 1. července 2011. Pokud byste se rozhodli schvalovat některé pozměňující návrhy, prosím, neopomeňte ani na datum účinnosti. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Dále zákon projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/3. Zpravodajem výboru je určen pan senátor Václav Homolka. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan ministr zde řekl vlastně vše podstatné k tomuto vládnímu návrhu zákona. Já bych si dovolila jenom jednou větou shrnout, že návrh novely zákona lze hodnotit jako pozitivní, neboť zde dochází k posílení práv k duševnímu vlastnictví v rámci působnosti cévních orgánů a na základě toho bych jenom přečetla doporučení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který Senátu Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a žádám vás paní senátorko, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkoly s tím spojené. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Ano, je tomu tak. Prosím.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Vážené dámy senátorky, pánové senátoři. Já budu rovněž velmi stručný, protože vás vzhledem k tomu, že garanční výbor přijal usnesení schválit a náš ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR má jiný názor, tak vás seznámím s naším usnesením, přičemž součástí toho usnesení je pozměňovací návrh, ale já se k němu vyjádřím v podrobné rozpravě. Takže to, co jsem avizoval 53. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR doporučuji Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určuje mě jako zpravodaje, to znamená senátora Antla – to je pro zápis – a pověřuje mě co by představu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, abych vám, pane předsedo, předložil toto usnesení, což jsem udělal. Toť v tuto chvíli vše.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore a táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan senátor Václav Homolka? Ano, je tomu tak. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Homolka:  Děkuji, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Na našem výboru padlo několik drobných připomínek k tomuto návrhu zákona jako například k termínu účinnosti zákona dnem 1. 7. 2011, tedy aplikace návrhu zákona do praxe je časově reálná. Nakonec ale z rozpravy nevzešel žádný návrh úpravy pozměňovacím návrhem, tak jako tomu bylo v ústavně-právním výboru. Nezbývá mi tedy, než vás seznámit s usnesením výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice z jeho 10. schůze konané dne 1. června 2011 v návrhu zákona o opatřeních, týkajících se dovozu a vývozu zboží v rámci Evropské unie. Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře po odůvodnění návrhu zákona doktorem Ladislavem Menčičem, náměstkem ministra financí po zpravodajské zprávě senátora Václava Homolky a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a za druhé určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 81 schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Václava Homolku. Z uvedeného vyplývá, že usnesení našeho výboru je v podstatě totožné jako usnesení výboru garančního, osobně jsem však připraven, aniž bych chtěl situaci nějak komplikovat, podpořit i pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru, neboť tento je pro mě při posuzování návrhů zákonů poměrně velkou autoritou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby se vyjádřil návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Jako první se přihlásil pan Vladimír Dryml, připraví se pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já nechci dlouho zdržovat mimo některých právnických nejasností, bych se chtěl otázat pana ministra, jestli celní úřad v § 9 odstavec 1 zadrží zboží podezřelé z porušení práv duševního vlastnictví bez ohledu na práva třetích osob a oznámí toto opatření ústně dovozci. To znamená, že už tady není nějaké správní řízení. To jenom ústně se bude někomu oznamovat, že něco se bude zabavovat? Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a nyní prosím o vystoupení pana Miroslava Antla.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji vám, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět vážené dámy, vážení kolegové. Velmi stručně k tomu, co máte před sebou jako pozměňovací návrh. Jde tedy o čistotu spíše než o zcela zásadní námitky. Ta změnová úprava se týká bodu č. 31, toho co máte před sebou, to jsou nové paragrafy 29, 29a, 30 a nově vkládaný paragraf 30a, který systemizuje provádění dozoru celního úřadu v rámci ochrany spotřebitele. Tam aplikační problémy stávající v § 32 a 33 řazených poněkud neorganicky v dosavadní části šesté, to jsou společná ustanovení zejména pokud jde o analogické použití ustanovení týkajících se opatření při dovozu a vývozu zboží, to znamená celní dohled. Tam je využito dříve zrušených § 29, 29a a 30, k nimž je doplněn ten § 30a. V obecné části důvodové zprávy najdeme tvrzení, že "návrh novely nečiní změnu v rozsahu dosavadních institutů, které se při výkonu činností na daném úseku veřejné správy celními orgány uplatňují". A z toho důvodu, že "lze návrh hodnotit jako změnu převážně technického charakteru". (Konec uvozovek a udělal jsem si tam tečku.) Takovouto změnou určitě není výrazné posílení v pravomoci celníka při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele, které směřuje ke zvýšení operativnosti při ochraně práv k duševnímu vlastnictví. A teď bych tady mohl číst, jaké změny jsou, to znamená, co jsou stávající oprávnění celníka, toho jste si nepochybně všimli a tady je ta změna, co nově celník by mohl, pokud schválíme, respekt nebude schválen tento návrh zákona.

Jinak strukturální problémy vidím v modifikaci institutu bezúplatného převodu a úpravě padělků k humanitárním účelům, tj. ten §14b – změna provedena v oblasti celního ohledu, to znamená dohled prováděný celním úřadem, není návrhem zákona promítnuta do oblasti ochrany spotřebitele, kde je dozor prováděn rovněž celním úřadem. Tam je stanoveno analogické použití ustanovení o provádění celního dohledu – v zákonné ochraně spotřebitele ve svém ustanovení § 7b a zákon o České obchodní inspekci ve svém ustanovení 7d odstavec 9 nadále obsahují požadavek na označení nápisem v uvozovkách "Humanita" neodstranitelnou barvou, přičemž se můžeme dozvědět z praxe jiných, tedy zřejmě, je tento požadavek již nefunkční a nadbytečný.

Jinak tady jde o pojmovou dvojdílnost, řekl bych spíše třídílnost, nebo trojdílnost, která je nežádoucí a musíme to v rámci čistoty práva v Senátu, co by horní komoře Parlamentu České republiky vyřešit právě tím pozměňovacím návrhem. Já si dovoluji upozornit na to, že náš Senát by měl být mimo jiné i právní pojistkou a dodávám, že jakousi legis opravnou, respektive právní čistírnou, proto činím tento pozměňovací návrh a prosím o jeho podporu.

Myslím si, že bychom neměli zavírat oči před právními kazy a neměli bychom vzdávat boj s dolní komorou Parlamentu o tuto relativní právní čistotu, i když vím, že senátoři pak musí čekat i několik dní na to, než najde vládní koalice většinu 101 poslanců, ale prosím, musíme bojovat. Není to politikum, je to suché právnické konstatování.

A pan ministr ještě jaksi zmínil, abychom pamatovali na účinnost, tak my jsme si dovolili posunout v pozměňovacím návrhu bod 7 z 1. července na 1. září, protože předpokládám, že poslanci právě tak jako vy senátoři jsou stejně pracovití a budou se scházet i o školních prázdninách. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy, dobře, paní senátorka Vrecionová jako senátorka – prosím, vy tam nemáte kartu? Dobře, tak asi karta není dobře zasunutá. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Já bych si tady jenom dovolila ještě k pozměňovacímu návrhu, který předložili kolegové z ústavně-právního výboru předložit ještě ohledně té účinnosti jeden pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Teď je obecná rozprava, jestli se podává další pozměňovací návrh, tak ho podat konkrétně v podrobné rozpravě, pokud na ní dojde a prosím nezapomínat, že musí návrhy být podané písemně. Takhle, teď je obecná rozprava, takže to můžete avizovat, že podáváte pozměňovací návrh.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobře, tak já ještě podám jeden pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře a prosím vás, aby průběh byl hladký, pokud k té podrobné rozpravě dojde, je potřeba návrh aby byl rozdán písemně, abychom drželi jednací řád. Tak, děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já chci poděkovat za projednání, chci říci, že souhlasím, protože opravdu není žádné politikum, že si myslím, že z hlediska právní čistoty je návrh ústavně-právního výboru naprosto souhlasu hodný, takže proti němu vůbec nic nemám a dokonce bude-li přijat tak garantuji, že ho podpoříme v Poslanecké sněmovně a jenom, protože opravdu nemohu garantovat tu pracovitost, o které tady pan doktor Antl tady hovořil, tak bych přece jenom poprosil, zda by v podrobné rozpravě nemohl padnout nějaký obecnější přechoďák, co se týče té účinnosti, než toho 1. září. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Paní garanční zpravodajka se zatím nechce vyjádřit, myslím k obecné rozpravě nechce. Děkuji. Takže nyní přistoupíme k hlasování, protože v usneseních dvou výborů je návrh zákona schválit.

Tak byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 38 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 20.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Chci upozornit, že asi před 20 minutami jsem odhlašoval a znova přihlašoval. Děkuji, v hlasování č. 44 registrováno 40, potřebné kvorum 21, pro návrh 13, proti jeden. Návrh byl zamítnut. Protože nezazněl jiný návrh, tak otevírám podrobnou rozpravu.

Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Tak paní senátorka Vrecionová, prosím, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Já se omlouvám za ten zmatek, který jsem způsobila. Chtěla bych ještě přednést pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 191/199 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů k návrhům ústavně-právního výboru, senátní tisk č. 89. Navrhuji bod 7 upravit takto: Bod 7 v článku IV. dosavadní článek II. slova: 1. července nahradit slovy prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže to usnesení ještě nemám, takže proto to zdržení. A nyní má slovo pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, opět vážené dámy, vážení pánové, já už jsem všechno řekl, takže ano a jenom se vyjádřím k tomu, co tady bylo řečeno. Jinak děkuji, pane ministře, za vaši vstřícnost. My s tím nemáme problém, ale procesně správně by to mělo být tak, že bychom nejdříve hlasovali o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru s tím, že už přímo říkám, že my nemáme problém s novou formulací a pak o tom, vážená paní senátorko, o tom vašem návrhu. Jinak se omlouvám za to, že jsem paní senátorku oslovil přímo, příště se tomu tak stane přímo ve foyeru, nikoliv tady v Jednacím sále.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Táži se, vystoupí ještě někdo v podrobné rozpravě? Zájem není. Podrobnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, aby se vyjádřil, zdali má zájem. Pan ministr čte zajímavé zprávy a nereaguje na mne. Chcete vystoupit? Nechce. Paní zpravodajko garančního výboru, vy byste nás teď měla seznámit, o čem budeme hlasovat. Nechávám to na paní zpravodajce, aby nás hlasováním provedla.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který jsem předkládala já. Já teď nevím, jestli ho mám znovu číst.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Nemusíte, už byl přečten, nemusíte.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Takže už byl přečten, to je ta úprava účinnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, pan navrhovatel – chce se vyjádřit k tomu návrhu, takže přizvu znělkou k hlasování.

Nejdříve situace – přítomno 45, kvórum pro přijetí 23. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Vrecionové k pozměňovacímu návrhu ÚPV. Kdo přišel později, prosím, přihlaste se, bylo mezi tím odhlášení.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 45 – registrováno 47 senátorek na senátorů, kvorum pro přijetí 24, pro návrh 47, proti nikdo, návrh byl přijat.

Nyní, paní senátorko, budeme hlasovat o celém pozměňovacím návrhu ÚPV ve znění přijatého vašeho pozměňovacího návrhu. Je to tak? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 46, registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 46 senátorek a senátorů, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Vyčerpali jsme pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 47 bylo registrováno 47, kvorum pro přijetí 24, pro návrh 47, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní přistoupíme k dání souhlasu s pověřením, aby návrh byl odůvodněn v Poslanecké sněmovně. Navrhuji, aby senátorka Veronika Vrecionová a pan senátor Miroslav Antl byli námi pověřeni a usnesení Senátu předložili schůzi Poslanecké sněmovny. Jsou jiné návrhy? (Nejsou.) Souhlas od obou dvou? (Nejsou námitky.) Ano. Takže přistoupíme bez znělky k hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování č. 48 registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 47, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Takže projednávání končím. Děkuji všem aktérům tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 90

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 90. Návrh uvede opět pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, návrh je reakcí na dlouholeté spory, které koneckonců řešila jurisdikce, zda stavba bez svislé nosné konstrukce, to znamená mez zdi, je předmětem daně ze staveb nebo předmětem daně ze zpevněné plochy. Upravujeme to jednotným návrhem novely zákona, že se jedná o zpevněné plochy pozemků. Zavádějí se dvě specifické stavby podle druhu podnikání, jedna koruna nebo pět korun za metr čtvereční. Jedna koruna se týká zemědělské prvovýroby, pět korun ostatního podnikání.

Zdůrazňuji, že se zdaňování zpevněných ploch vztahuje výlučně na podnikatelské subjekty. Bude to znamenat poměrně významnou úlevu zejména pro drobné podnikání a propad do veřejných rozpočtů - v tomto případě se jedná o obecní rozpočty – je zhruba 200 – 300 milionů Kč v rámci celé republiky. Na druhou stranu současný právní stav je neudržitelný. Bude to znamenat zjednodušení. Bude to znamenat úlevu. Prosím o schválení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Návrhem se také zabýval výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 90/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Eybert. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 90/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pakosta, kterého ovšem zastoupí pan senátor Jiří Bis, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Jde o dílčí novelu zákona o dani z nemovitostí, jejímž hlavním cílem je úprava daně ze zpevněných pozemků sloužících k podnikání, a zesouladění dosavadní právní úpravy s novým daňovým řádem. Navrhuje se, aby zpevněné plochy pozemků užívaných k podnikatelské činnosti podléhaly dani z pozemků. Pro pozemky užívané pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství se stanovuje sazba daně ve výši 1 Kč na metr čtvereční, pro ostatní podnikatelské činnosti 5 Kč na metr čtvereční.

Dosud stavby bez svislé konstrukce podléhaly dani ze staveb a pro zemědělskou prvovýrobu byla stanovena základní sazba ve výši 2 Kč na metr čtvereční a 10 Kč na metr čtvereční pro ostatní podnikatelskou činnost. V důsledku toho se z pozemků pod takovou stavbou daň neplatila. Z hlediska procesu se navrhuje, aby platební výměr, který se neoznamuje, nemusel být odůvodňován.

Změny, které provedla proti vládnímu návrhu Poslanecká sněmovna. Nad rámec změny navrhované vládou došlo k těmto změnám. Pro účely stanoveného koeficientu základní sazby daně z nemovitostí byla statutární města zařazena do stejné kategorie jako města nad 50 tisíc obyvatel. Byla zpřesněna definice zpevněné plochy výslovným odkazem na stavební zákon a účinnost zákona byla posunuta z 1. ledna letošního roku na den 1. ledna 2012.

Legislativní problémy. Podle výše uvedených ustanovení zpevněné plochy pozemků nyní jsou i stavby bez svislé konstrukce, nejsou předmětem daně ze staveb, avšak tato nová úprava nebyla promítnuta do ustanovení § 10 první věty i odst. 1 věty druhé, ve které se se zdaněním staveb bez svislé konstrukce nadále počítá. Pokud navrhovatel eventuálně zamýšlel vypustit z předmětu daně ze staveb jen zpevněné plochy pozemků sloužících k podnikatelské činnosti, pak měl tento záměr výslovně uvést, protože z kontextu to není plně zřejmé.

Jako své 95. usnesení VHZD z 9. schůze, která se konala 25. května 2011 k návrhu zákona, kterým se mění zákon 338/1999, o dani z nemovitosti, ve znění pozdějších předpisů, po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Jaroslava Minčiče, CSc., náměstka ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR návrh zákona zamítnout. Za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Petra Pakostu. Za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý. Bude hovořit. Prosím.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, ústavně-právní výbor se zabýval tímto zákonem.

Samozřejmě máme trošku odlišné usnesení od garančního výboru z jednoho prostého důvodu. Protože materiál, tak jak je předložen, tak říká, že bude velmi pozitivní pro podnikatele. Samozřejmě adresátem této daně jsou obce a města. To znamená, dostaneme se do situace, že města přijdou nikoliv o 200, nikoliv o 300, ale odhadováno je minimálně 400 mil. Kč. Což znamená, že za tyto peníze je schopno fungovat jedno 25tisícové město celý rok.

Vycházíme z toho, že je samozřejmě třeba upravit problematiku tak, aby plátce i výběrčí daně měl jednoznačně určeny postupy, aby nemohlo dojít k soudním sporům. Protože – soudní spor – nikdy nevíme přesně, jak dopadne.

Výsledkem toho byl navržený pozměňovací návrh, který se snaží, aby dopady na obce byly minimalizovány, tzn. abychom měli vyřešenou problematiku. To je, aby soudy nemohly býti nepříznivě nakloněny našemu státu a odsuzovaly ho k povinnosti vracet daně. Ale také, aby tato úprava nebyla diskriminační pro obce a pro města.

Proto jsme navrhli, aby byl pozměňovací návrh, který uvádí sazbu u daně ostatních pozemků, tzn. zpevněné pozemky ploch užívaných k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní sloužících za prvé pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství – z vládního návrhu koruna na dvě koruny; u průmyslu, stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu, ostatní podnikatelskou činnost – šest korun. Ostatní by zůstaly stejné.

Tím pádem dojde k tomu, že dosáhneme požadovaného cíle, tj. vyjasnění právní problematiky jak pro soudce tak pro plátce daně a budeme mít nulový dopad na rozpočty obcí a měst. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VUZP. Ano, pan senátor Pavel Eybert bude hovořit.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Mám trošku opačný problém, než tady byl zmíněn, ale nevadí.

Novela daně z nemovitosti, která je dnes předkládána – za účelem dát právní jistotu plátcům daní z nemovitosti, ale také příjemcům této daně, tj. městům a obcím. V tomto smyslu ji jednoznačně podporuji, protože vím, jaké problémy způsobují vratky daně, pokud finanční úřad nařídí, že se má z městského rozpočtu, který je stoprocentním příjemcem, vracet.

Problém, který vidím, je v tom, že ministerstvo financí v důvodové zprávě nekvantifikovalo, jak velký objem staveb bez svislé konstrukce byl do dnešního dne zdaňován jako stavby a jaký procentní podíl byl zdaňován jako pozemky. Teprve pak – pokud to budeme znát – jsme schopni zjistit, jaké změny v platbách daně z nemovitosti skutečně nastanou.

Moje informace, pravda, omezené, mi říkají, že velká většina lesních i zemědělských cest je dnes zdaňována jen jako pozemek, a to je dvaceti halíři z metru čtverečního a rok. Také mi říkají, že byly v minulých letech často rekonstruovány a kolaudovány jako stavby. To zejména tam, kde pro jejich rekonstrukci byly použity dotační prostředky. Zdaňovány jsou však dál jako pozemky.

Stanovením daně na jednu korunu za metr čtvereční a rok u zemědělských, lesních a vodohospodářských podnikatelů – tak namnoze může být daň pětkrát větší než dosud. U ostatních podnikatelů pak při sazbě pět korun za metr čtvereční a rok je v podstatě o dvacetipětinásobek stávajících nákladů.

Jaká je část těch, kterým bude, tak jak říká důvodová zpráva, snížena sazba z deseti korun za metr čtvereční a rok na pětikorunu, také nevíme. Patrně to neví ani MF, když tyto údaje v důvodové zprávě neuvedlo. A to ani ve smyslu toho, že každý návrh zákona má mít kvantifikaci dopadů do veřejných rozpočtů. Navíc na výboru jeden pracovník MF tvrdil, tak jak zde bylo řečeno, že jde o 400 mil., o které obce přijdou. Na druhé straně jiný řekl, že je to 800 mil., o které vyberou více.

Z tohoto důvodu pak zřejmě vyplynulo, že na VUZP můj návrh na schválení novely zákona podpořen nebyl. Jiný návrh nepadl, a tak z jednání výboru je pouze záznam z jednání.

Mě výbor pověřil přednesením této zpravodajské zprávy, předsedu výboru Ivo Bárka pak seznámením s usnesením předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Přesto se táži pana navrhovatele, zdali se chce vyjádřit.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já samozřejmě děkuji za rozpravu. Jenom si nejsem jist, zda se teď nejedná o nepochopení – zejména tedy po vystoupení pana senátora Eyberta. Dovoluji si zdůraznit, že návrh této novely se vztahuje výlučně na podnikatelské subjekty, které mají zpevněné plochy pozemků evidované v Katastru nemovitostí v druhu pozemků "ostatní plocha" nebo "zastavěná plocha a nádvoří". Na ostatní druhy pozemků, např. na zemědělské pozemky se úprava nevztahuje. A existuje celá řada osvobození. Osvobozeny budou pozemky veřejně přístupných prostor, plochy mnoha veřejných pracovišť, pozemky určené pro veřejnou dopravu – ty jsou osvobozeny.

Jediné, k čemu dochází je, že tam kde je to teď zdaňováno jako stavba, tak je to zdaňováno dvakrát vyšší sazbou, než je to 1 a 5 korun; je to 2 a 10 korun. Navrhujeme to sjednotit jako zpevněnou plochu pozemků.

K tomu pozměňujícímu návrhu 2 a 6 mám neutrální postoj. Pokud se Senát rozhodne, tak to s největší pravděpodobností významně zmírní dopad. Nicméně opakuji, že jsem před branami nového zákona o rozpočtovém určení daní i zcela nové konstrukce daně z nemovitosti, ke které by nepochybně přistoupila jakákoliv vláda, nejenom tato. Také upozorňuji, že obecní zastupitelstva mají právo obecně závaznou právní vyhláškou korigovat koeficienty nula až pět, takže možná, že teď řešíme větší problém, než to v praxi bude vypadat. Ale samozřejmě vaše rozhodnutí budu ctít.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Táži se zpravodaje výboru ústavně-právního, zda si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Hovoří pan senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, potvrdím i vaše slova z toho prostého důvodu, protože tam jde opravdu jenom o věci, které jsou určeny k podnikání. Protože komunikace, které jsou veřejné, jsou osvobozeny od jakýchkoliv daní, tzn. lesní cesty, polní cesty, které jsou veřejně přístupné, nemohou být předmětem zdanění.

Tady opravdu dochází k tomu, že ve většině případů je to jenom soudní spor, kdy soudy postupují podle občanského zákona, kde podle jejich názoru stavba musí být pevně spojená se zemí a má mít stěny, předpokládá se, že i střechu. Ovšem stavební zákon zase určuje, že stavbou je vše, co za stavbu stavební úřad prohlásí a vydá na to příslušné ohlášení nebo povolení.

To znamená, včera jsme tady projednávali zrychlení pro výstavbu liniových staveb. Ty liniové stavby nemají žádnou střechu, nemají žádnou stěnu a jsou to stavby. Takže to je bohužel soudnictví, které máme a které může rozhodnout v mnoha případech rozdílně. Kdybychom měli jeden rozsudek, který je precedenční, pak by to bylo bez problémů. Bohužel, v několika případech jeden soud může rozhodnout různě. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji a ptám se, zda chce vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan Eybert. Nechce. A garanční zpravodaj si přeje vystoupit? Pan senátor Bis si přeje vystoupit? Nepřeje. Děkuji.

Dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové, nezazněl návrh schválit. V usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu je návrh zamítnout. Přistoupíme k hlasování.

V průběhu rozpravy byl podán návrh návrh zákona zamítnout. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 25.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 49 registrováno 49, kvórum pro přijetí 25, pro návrh 6, proti 12. Návrh byl zamítnut. Jiný návrh nebyl podán, takže v současné době otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Miloš Malý. Prosím.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Ještě než bych načetl pozměňovací návrh k tomuto zákonu, tak bych upozornil na to, že zákon, tak jak je dán, vychází z toho, že tam má definici o tom, co jsou zpevněné plochy pozemku, které by měly být předmětem toho zdanění. Takže i pro soud tam bude v podstatě vodítko, jak postupovat, protože je to uvedeno v zákoně. Už nebude moci používat volný výklad. Nyní vám přečtu pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, nemusíte ho číst, protože je přílohou usnesení, stačí, když na něj odkážete.

Senátor Miloš Malý:  Dobře, takže odkazuji na pozměňovací návrh, který je přílohou 54. usnesení ze 16. schůze ústavně-právního výboru.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore. A ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím a táži se, zda pan navrhovatel chce vystoupit se závěrečným slovem?

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Chci poděkovat za projednání. K tomuto pozměňovacímu návrhu mám vztah mírně mírně negativní, ale ne nijak zásadně, opravdu je to na vás.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Předpokládám, že pan zpravodaj ústavně-právního výboru už nechce vystoupit. Pan zpravodaj Pavel Eybert chce vystoupit? Nechce. A garanční zpravodaj pan senátor Bis? Nechce. Hlasováním o zákonu se pokusím provést já.

Budeme hlasovat o jediném pozměňovacím návrhu, který byl součástí usnesení ústavně-právního výboru.

V sále je přítomno 49, kvórum pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Hlasování č. 50 registrováno 50, kvórum pro přijetí 26, pro návrh 31, proti tři, návrh byl schválen.

Vyčerpali jsme pozměňovací návrhy a budeme hlasovat, zda dáme souhlas vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 51 registrováno 50, kvórum 26, pro návrh 40, pro návrh jeden. Návrh byl přijat.

A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Byl podán návrh na senátora Miloše Malého a prosím o jméno druhého senátora. (Z pléna navržen senátor Jiří Lajtoch.)

Budeme tedy hlasovat o tom, zda pověřujeme senátory Miloše Malého a Jiřího Lajtocha odůvodněním usnesení Senátu v Poslanecké sněmovně. Jsou nějaké připomínky? Nejsou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 52 registrováno 50, pro návrh 45, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji všem aktérům projednávání tohoto bodu a končím jeho projednávání.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 91

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 91. Návrh uvede opět pan ministr Miroslav Kalousek. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, tímto návrhem plníme svůj závazek implementovat do právního řádu Směrnici na úseku podnikání standardních, tedy harmonizovaných fondů kolektivního investování. Dovolím si zdůraznit, že navrhovaný zákon je normou transpoziční a že termín pro transpozici uplyne 30. června 2011. Proto si budu velmi vážit schválení ještě na této schůzi. Děkuji mnohokrát.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 91/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZHD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 91/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři, návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů má převážně implementační charakter a odráží přijetí nové směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a dalších evropských legislativních aktů. Návrh dále transponuje novelu tzv. prospektové směrnice a směrnice o Transparency. Kolektivní investování je sdružování peněžních prostředků ve fondu a jejich následné investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku. Po tzv. velké privatizaci znamenal zákon o kolektivním investování v investorské náladě, kdy do ČR začínaly masivně pronikat zahraniční subjekty kolektivního investování. Nová právní úprava má v návaznosti ne evropské právo upravit právní rámec pro přeshraniční splynutí a sloučení standardních fondů, přeshraniční obhospodařování fondů a zakotvit strukturu řídícího standardního fondu a podřízených standardních fondů. Návrh rovněž akceptuje český právní řád na evropském nařízení stanovující strukturu a obsah tzv. sdělení klíčových informací. Cílem je zlepšení způsobu informování investorů o rizicích, nákladech a očekávaných výsledků při investování do standardních fondů, kdy investorovi v každém členském státě budou příslušné informace poskytovány ve stejném formátu a se stejným obsahem; pouze v jiném jazyce, což usnadní možnost srovnání. V důsledku promítnutí novely směrnice o prospektu do českého právního řádu doznávají změny také ustanovení zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující veřejnou nabídku a prospekt cenných papírů. Vláda návrh zákona projednala dne 16. února 2011 a přijala k němu usnesení č. 114. V PS vláda návrh zákona předložila dne 2. března 2011.

Poslanecká sněmovna na své 14. schůzi konané dne 16. března 2011 návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru, který návrh zákona projednal 6. dubna 2011 a přijal k němu usnesení č. 125, kterým doporučil PS návrh zákona schválit, ve znění jím přijatých 14 pozměňovacích návrhů. Ve druhém čtení konaném na 16. schůzi PS 27. dubna 2011 prošel návrh jak obecnou, tak i podrobnou rozpravou, ve které bylo podáno dalších 20 pozměňovacích návrhů. V průběhu třetího čtení, které se konalo rovněž na 16. schůzi dne 6. května 2011 byly přijaty všechny předložené pozměňovací návrhy; bylo jich celkem 34.

V hlasování byl zákon schválen, když z přítomných 157 poslanců pro návrh hlasovalo 130 a 5 poslanců bylo proti.

VHZD k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Kláry Król, nám. ministra financí ČR a po mé zpravodajské zprávě, kterou za mě přednesl pan senátor Karel Korytář a po rozpravě: doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Toť vše.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a splnil úkoly s tím spojené. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Jiří Čunek. Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, senátorky, senátoři, ÚPV přijal taktéž usnesení, kde doporučuje přijetí tohoto zákona. Přesto všechno, že si uvědomuje, že tento zákon, který čítá 141 paragrafů je novelizován 343 body, přičemž 50 paragrafů se vkládá nově. Většina stávajících je v návrhu zcela přeformulována, tzn. nabízí se otázka, zda postoupená předloha odpovídá obecným zásadám tvorby přehledného a předvídatelného práva.

Dále jsou v této předloze chyby, které jsou však charakteru technického, což se týká především přečíslování apod., které zřejmě mohou být opraveny. Bez toho, že bychom navraceli tento zákon sněmovně.

Výbor, jak jsem již řekl, doporučuje schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tento tisk určuje mě zpravodajem a pověřuje předsedu senátora Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl pana ministra zeptat, i když moje otázka asi nebude zodpovězena... Jakým způsobem bude ČNB bude ověřovat osoby, které žádají o udělení souhlasu, jestli jsou nebo nejsou důvěryhodné – jak se o tom praví v § 71b a jakým způsobem bude toto uplatňováno podle § 72 u vedoucí osoby investiční společnosti nebo investičního fondu, když je tam také bod 4 – jestli osoba je nebo není důvěryhodná. Důvěryhodný byl i Viktor Kožený.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí. Rozpravu končím. Ptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit. Ano.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Opět s omluvou, já vždycky zapomenu na otázku pana senátora Drymla. Takže k tomu předcházejícímu bodu – když celník zadrží a ústně to oznámí, prosím, abychom odst. 1 četli také s odst. 3 stejného paragrafu. Protože samozřejmě rozdíl mezi zadržením a vydáním věci, to už se protokoluje a postupuje podle správního řádu.

K otázce, jakým způsobem ČNB ověří, odpovím zcela vyčerpávajícím způsobem – ověří to způsobem věrohodným, certifikovaným a standardním pro všechny regulátory zemí Evropské unie.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Přeje si vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Ne. Pan ministr měl závěrečné slovo v rozpravě. Je mi líto. Takže přeje si vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Není tomu tak. A pan senátor Lajtoch? Také ne. Zazněl jediný návrh, a to návrh zákon schválit, tak jak nám byl postoupen. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno 45, kvorum pro přijetí 23.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 53 bylo registrováno 48, kvorum pro přijetí 25, pro návrh se vyslovilo 40, proti nikdo, návrh byl schválen. Děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Nyní projednáme bod, kterým je návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném zákonu daně z příjmu právnických osob česky CCTB. Prosím pana předkladatele, aby nám předložil tento návrh, který jsme obdrželi pod tiskem č. M 41/08. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové jenom velmi stručně, protože pozici máte podrobně popsanou ve svých materiálech. Jenom si dovoluji podotknout, že diskuse o možném konsolidovaném základu daně z příjmu se vede na půdě Evropské unie už minimálně 10 let a že standardně české vlády ať levicové nebo pravicové k tomu měly, mají a budou mít velmi obezřetný přístup. Za prvé proto, že jsme přesvědčeni, že přímé daně jsou výsostně v kompetenci národních států a národních daňových legislativ. Za druhé proto, že není pochyb o tom, že konsolidovaný základ daně pro všechny velké společnosti by znamenal pro Českou republiku obrovský propad daně z příjmů právnických osob, dokonce v extrémních případech říkám, že bychom přestali daň z příjmu právnických osob vybírat, neboť by si to velké matky vždycky uměly zkonsolidovat. Jiná věc je ovšem být přítomen diskusi o způsobu stanovení pravidel pro možný výpočet konsolidované základy daně, tam se samozřejmě nechceme vzdát přítomnosti rychlé diskuse a možnosti do toho mluvit. Takže náš postoj je velmi zdrženlivý ke způsobu toho výpočtu a velmi odmítavý k přijetí závazku jednotného konsolidovaného základu daně v rámci celé Evropské unie, jak tedy pozice české vlády popisuje. Děkuji vám za to, že jste se s tou pozicí seznámili.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji panu předkladateli. Výborem, který se zabýval tímto tiskem je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N41/08/03. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Děkuji vám za slovo, pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal usnesení k návrhu této směrnice dne 4. května 2011, bylo to poté, kdy byl předtím na zasedání výboru tento bod přerušen. Společně konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob CCCTB má řešit problém fiskálních ustanovení, které na jednotném trhu omezují růst. Navrhovaným společným přístupem by byla zajištěna jednotnost vnitrostátních daňových systémů, daňové sazby by se neharmonizovaly. Při navrhování společného základu byla klíčovým cílem podpora výzkumu a vývoje. V rámci CCCTB jsou veškeré náklady související s výzkumem a vývojem odpočitatelné. Přeshraniční započtení ztrát je v EU možné v omezeném počtu okolností, což má pro společnosti s přeshraničními aktivitami za následek nadměrné zdanění. Podle důvodové zprávy síť smluv o zamezení dvojího zdanění nenabízí vhodné řešení pro zamezení dvojího zdanění na jednotném trhu, jelikož je koncipována pro fungování ve dvoustranném základě na mezinárodní úrovni. CCCTB by měl být dostupný pro společnosti všech velikostí, národní podniky by byly osvobozeny od některých daňových překážek na jednotném trhu. Tento systém by neměl být povinný. Harmonizace se má týkat pouze výpočtu daňového základu a nebude zasahovat do finančního účetnictví. V rámci CCCTB by skupiny společnosti měly uplatňovat jednotný soubor daňových předpisů a komunikovaly by pouze s jednou daňovou zprávou – s jednotným kontaktním místem. Dopad na rozdělení daňových základů mezi členské státy EU byl předmětem analýzy. Cílem návrhu směrnice CCCTB je vytvořit jednotný unijní systém pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob, který by se měl stát alternativou pro současné národní řády. Tento návrh obsahuje úplný soubor pravidel pro zdanění společností. Uvádí kdo si jej může zvolit, jak vypočítat daňový základ, jaký je okruh konsolidace a jak konsolidace funguje. Stanoví rovněž pravidla proti zneužití, definuje sdílení konsolidovaného základu a to jak budou členské státy CCCTB spravovat v souladu s metodou jednotného kontaktního místa.

Mezi klíčové prvky návrhu směrnice patří: dobrovolnost, to znamená, že každá společnost se sama rozhoduje o jeho výhodnosti, konsolidace hospodářského výsledku na úrovni celé skupiny, což umožňuje příhraniční kompenzace ztrát.

Směrnice stanoví způsob výpočtu základu daně, který se vypočítá odečtením osvobozených příjmů, odečitatelných výdajů a dalších odečitatelných položek od příjmů. Upravuje nakládání se zásobami a nedokončenou výrobou ve vztahu k odečitatelným výdajům, upravuje možnost odečíst nedobytné pohledávky. Věnuje se odepisování dlouhodobých aktiv a vymezuje dlouhodobá hmotná aktiva, která se neodepisují. Ve směrnici jsou definovány způsobilé dceřiné společnosti, ve kterých má mateřská společnost a) právo vykonávat více než 50 % hlasovacích práv, b) vlastnické právo odpovídající více než 75 % kapitálu společnosti nebo více než 75 % práv spojených s nárokem na zisk.

Pokud je konsolidovaný základ daně záporný, ztráta, převede se do dalšího období a započítá se proti příštímu kladnému konsolidovanému základu daně. V případě kladného konsolidovaného základu daně se rozdělí v souladu s články 86 až 102. Klíčová je otázka rozdělení konsolidovaného základu daně mezi země, kde skupina působí. Pro výpočet je ve směrnici vzorec, který zahrnuje tři faktory se stejnou váhou, to je práce, aktiva a tržby. Faktor práce by se měl vypočítat na základě objemu mezd a počtu zaměstnanců, přičemž každá z těchto hodnot by měla mít poloviční váhu. Faktor aktiv by měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva. Nehmotná aktiva a finanční aktiva by neměla být součástí vzorce vzhledem ke své pohyblivé povaze a k rizikům obcházení systému. Faktor tržeb by měl zadržovat celkové tržby, kterými se rozumí výnosy z veškerého prodeje zboží a poskytování služeb po odečtení slev a vrácení zboží s vyloučením daně z přidané hodnoty ostatních daní a cel. Do faktoru tržeb se nezahrnují osvobozené příjmy.

Pan ministr tady zmínil pozici vlády a já k tomu jenom doplním, že v současné době nelze jednoznačně vyčíslit dopady na jednotlivé členské státy podle toho, když v roce 2009 činil výnos daně z příjmů právnických osob cca 127,5 miliardy korun, takže by se pokles výběru daně z příjmu právnických osob v souvislosti s touto směrnicí mohu odhadnout ve výši cca 12 až 25 miliard ročně. Odhad ministerstva financí je až 10 % výnosu. Už v roce 2007 jsme projednávali Sdělení komise: Další pokrok, dosažený během roku 2006 a další kroky směrem k návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Materiál byl tehdy na Evropskému výboru přijat na vědomí. Již tehdy vláda odmítala konsolidovaný daňový základ z důvodu obav nepříznivých rozpočtových dopadů. Zásadním nedostatkem návrhu je, že Komise ve svém hodnocení dopadů nepřichází s analýzou konkrétní dopadů zavedení CCCTB na rozpočtové příjmy členských států. Problematická je také nákladnost systému volitelného CCCTB pro daňové správy členských zemí.

V souvislosti s návrhem této směrnice je nutné hodnotit i princip subsidiarity, tzn., zda přijetí této směrnice není na evropské úrovni nezbytné a zda přináší přidanou hodnotu. Rozbor této problematiky vypracoval JUDr. Jiří Georgiev, odborný poradce výboru pro záležitosti EU a na základě tohoto rozboru já jsem tehdy navrhla v usnesení doporučení Senátu takovou verzi, která měla zaujímat odůvodněné stanovisko v souladu s článkem 6 protokolu č. 2 Lisabonské smlouvy. Tento návrh nebyl na půdě výboru pro záležitosti EU přijat a bylo přijato usnesení č. 106 z 12. schůze konané dne 4. května 2011, které máte všichni k dispozici. Je to senátní tisk N041/08/03. Já je tady číst nebudu, takže to je zatím k mé zpravodajské zprávě všechno. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorko a prosím vás, abyste se ujala funkce zpravodajky a nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a páni senátoři. Diskuse kolem zkonsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob je materie, která jen na pohled vypadá technického charakteru, ale je to nesmírně důležitá zejména s ohledem na politikum. Dovolte abych nejprve připomněl zcela evidentní a úplně základní ekonomickou skutečnost, a to sice to, že sazba daně není politikum, ale technickou záležitostí, ale naopak základ daně není technickou záležitostí, ale naopak je politikum. Jistě si to přeložíte do svých zkušeností, tak jak v posledních dvou desetiletích minimálně jste byli svědky a zjistíte, že právě určení základu daně toho, co dáte do té či oné sazby, co umožníte, aby bylo vyvedeno ze základu daně, to umožňovalo vytvářet určité politické ovlivňování chuti investorům, chuti podnikatelům a to je určitě ta nejsilnější pobídka jak podporovat rozvoj v té či oné oblasti. Využívají to všechny státy, využívaly to i nás všechny vlády, dokonce bych řekl, že ty vlády, které potřebovaly co nejvíce podpořit růst a rozvoj a speciálně Zemanova vláda tím byla velmi známá, ale všechny vlády to dělaly, dávaly různé úlevy, různé výjimky, tedy vytvářely ono politikum. Sazba daně je už technickou záležitostí a je proto logické, že všechny státy v EU nemají stejné podmínky, pro rozvoj určitých druhů podnikání a proto využívají toho, aby tuto sazbu, aby ten společný základ danění měnily a v závislosti s tím pak jenom technickými úpravami mění sazbou daně. Z toho důvodu se domníváme, že jakákoliv harmonizace v oblasti daňových základů snižuje výkonnost evropské ekonomiky. Působí asi ne dramaticky, to bych přeháněl, ale působí proti zvyšování konkurenceschopnosti v EU a z pohledu evropské strategie Evropa 2020 nebo bývalé lisabonské strategie je tento návrh podle mně spíše negativní. O tom samém, mohl bych to doložit i na grafu, který předkládá sama Evropská komise. Víte, že Evropská komise je povinna vytvořit tzv. IMPACT, dokladovou studii a podle té dokladové studie prostě si najdete pouze Maltu, protože je tam nízký stupeň daně, je tam sídlo velké skupiny nadnárodních firem, nadnárodních podnikatelů a investorů, tak jedině Maltě 0,8 zhruba nebo 0,9 % zavedení tohoto aktu prospěje naprosté většině ostatních zemí, a to včetně Česka zhruba o půl procenta výkonnost ekonomiky sníží. Je to tedy návrh, který jednoznačně působí proti konkurenceschopnosti Evropské unie a z toho důvodu je ho třeba považovat.

Proč tedy vůbec takový návrh komise předkládá? Já se domnívám, že tady je to velikým dluhem dvou největších – v řadě ohledů opozičních evropských politických stran ať už je to sociální demokracie evropská nebo lidová strana, které jsou do určité míry ve velkém lobbistickém tlaku velkých investorů. Velkým investorům se logicky v poslední době rozšíření Evropské unie a přistoupení nových členských států s levnější pracovní silou nelíbí, že tato levnější pracovní síla odvedla daně do jiných zemí, protože prosperita těm velkým nadnárodním společnostem většinou způsobovaly ty levnější pracovní síly v nových členských státech. A proto tedy velcí politici a komise slíbila, že zjednoduší daňový systém pro nadnárodní korporace, využili tohoto slibu a požádali komisi, aby vytvořila tento systém společného základu daně, který potom ještě rozvíjí v té tak zvané konsolidaci. Už samotný společný systém základu daně omezuje možnosti států, aby korigovaly a vytvářely různé pobídky pro fungování jejich vnitřních ekonomik a už to samotné je škodlivé. Navíc konsolidace vede k tomu, že ty země, které většinou mají nižší náklady na pracovní sílu, tak převádějí zisk z těchto zemí do jiných zemí, do zemí sídel, sídel těchto nadnárodních firem.

Myslím, že bychom byli špatnými ochránci práv našich zaměstnanců, kdybychom schvalovali minimálně tuto konsolidaci, tedy převedení toho, že se u nás v řadě případů pracovníci uskrovní, ale vytvoří zisk, vytvoří nadhodnotu a ta je potom převede do zemí, kde většinou ty firmy mají sídlo a kde ten zisk často takový nebyl. Myslím si, že ta konsolidace působí škodlivě zejména pro nás a zejména pro ty, kteří chrání naše pracovníky a naše zaměstnance, tak by mělo být velkým varováním zavádět konsolidaci potažmo i vytváření společného základu daně pro právnické osoby, jak tento návrh předkládá.

Ještě bych vás rád informoval, že na posledním jednání COSACu, tedy setkání předsedů výborů jsme konstatovali – já protože náš výbor nepřijal odůvodněné stanovisko a protože jsme to ještě zatím neprojednali, projednáváme tuto materii až dnes, tak jsem neinformoval o například pozici zpravodajky paní senátorky Jany Juřenčákové, nebo o mojí osobní pozici, že si myslím, že tento návrh porušuje princip subsidiarity – Česká republika tak nečinila. Poslanecká sněmovna do té doby také neprojednala základ daně, ale návrh zpravodaje tak jak mi ho sdělil osobně se přikláněl k ostatním zemím, které zde velice tvrdě kritizovaly tento návrh. Výsledek jejich kritiky byl, že v době, která byla určena, tedy v té osmitýdenní době, určeno pro eventuální podání odůvodněného stanoviska, tedy konstatování rozporu se subsidiaritou , tak to bylo 9 komor, které dohromady podaly 13 hlasů.

Ze 40 komor tedy 9 komor stihlo podat odůvodněné stanovisko. Český Senát mezi nimi nebyl, protože jednak jsme nestihli termín, jednak ani výbor takové usnesení nepřijal.

Přesto jsem hovořil s komisařem, který zastupoval Komisi na tomto jednání. Komisař mi přislíbil, že Komise pravděpodobně vyčká ještě na vyjádření ostatních komor a pak zváží, zdali nepředloží znovu Radě otázku, zda mají pokračovat v tomto návrhu. Je pravda, že podle Lisabonské smlouvy hlasů, které podávají odůvodněné stanovisko, bylo málo, nebyl to dostatečný počet k tomu, aby komise sama o sobě byla povinna se znovu dotázat Rady, zda má pokračovat v této legislativní iniciativě.

Je vidět, že tento návrh je velmi kontroverzní už jen z důvodu efektivity, z důvodu toho, že působí proti konkurenceschopnosti EU, což dokazuje i dopadová studie Komise, a hlavně z toho důvodu, že zasahuje do velmi citlivých oblastí, které porušují dosavadní smlouvy, a to do oblastí daňové politiky. Z toho důvodu se domnívám, a dovoluji si navrhnout, že bychom měli znovu zvážit návrh usnesení, které vám můžeme předložit, nebo které vám předložíme i v písemné podobě, které navrhovala původně zpravodajka paní senátorka Jana Juřenčáková. I když je pravda, že Senát nestihl 8týdenní dobu k tomu, aby podal včas odůvodněné stanovisko, a proto toto naše usnesení nebude pro Komisi závazné.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se přihlásila do rozpravy paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, začnu tam, kde v této chvíli skončil můj předřečník pan senátor a předseda výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig. Hovořil o konkurenceschopnosti a o konkurenceschopnosti EU. Tady je potřeba říci, že budeme konkurenceschopní tak, jak bude konkurenceschopná EU v rámci globálního světa. Evropská unie bude konkurenceschopná, pokud dokáže – skutečně dokáže – vytvořit jednotný vnitřní trh. Bude konkurenceschopná v okamžiku, kdy si všechny členské země uvědomí, že jejich konkurent není ta vedlejší členská země, to že je partner pro podnikání, partner pro spolupráci. Ale že konkurent jsou země BRIC – Indie, Čína, případně Amerika, další země. Protože v porovnání a z pohledu globálního světa jsme všichni v Evropské unii relativně malí. Ale jsme a můžeme být velkým a významným nejenom politickým, ale i ekonomickým hráčem v okamžiku, kdy členské země EU dokáží spolupracovat.V okamžiku, kdy bude jednotný trh fungovat jako jednotný trh. To znamená bez bariér, bez rozdílů uvnitř.

Jednotný vnitřní trh bude jednotný, až na něm budou hrát všichni podle stejných, nebo minimálně podobných pravidel, respektive bude skutečným jednotným trhem, pokud bude možné srovnávat náklady jeho jednotlivých aktérů. A k tomu směřuje návrh na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Proto bychom o tomto návrhu měli minimálně diskutovat a měli bychom se jím velmi, ale velmi intenzivně zabývat a nejenom říci "my to nechceme" víceméně z ideologických důvodů.

K tomu, abychom jako Senát vyjádřili tuto vůli, dále diskutovat o stejných pravidlech, nebo o podobných pravidlech uvnitř jednotného evropského trhu, směřuje i můj pozměňovací návrh. Je to v podstatě jenom velmi malé doplnění návrhu usnesení, které už bylo diskutováno na evropském výboru, a já jsem u těch diskusí byla přítomna. Nicméně dovolím si dát ještě, nebo předložila jsem již pozměňovací návrh, který, říkám, směřuje k tomu, abychom minimálně dokázali o této věci diskutovat. Protože z toho usnesení víceméně vyplývá, že tu diskusi odmítáme.

Navrhuji, abychom v části II. v bodě č. 6 za slovy "považujeme proto za vhodné", nahradili slovo "místo" slovem "kromě". Ve stejném bodě za slovy "systému CCCTB soustředit" vložit spojku "i", takže celý text v bodě 6 by zněl: "Považuje proto za vhodné kromě systému CCCTB soustředit se i na nalezení optimálního a efektivního evropského rámce pro výpočet daňového základu pro právnické osoby bez aspektu konsolidace a fakultativnosti." Děkuji za pozornost a doufám, že tento návrh podpoříte. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, po zrušení automatických mechanismů, které uměly řešit disproporce v hospodářských výkonech jednotlivých členských zemí, zavedením eura, ze kterých se řada zemí EU neumí vzpamatovat sama a ani celá EU si s těmito problémy neví rady, přichází Evropská komise se zrušením dalších nástrojů, kterými mohly vlády zkoušet řešit tyto disproporce. Pokud se zruší, tak posledním nástrojem, který bude zbývat, jsou už jen dotace z centra říše.

Pak bych chtěl říci, že konkurentem je každý, kdo působí ve stejné oblasti trhu. Ten, kdo je konkurent, v žádném případě není nepřítel, to, že Spojené státy a Asie byly zde definovány tak jak se definovaly, zatímco ti, kteří působí na stejném trhu, který se izoluje a vytvoří se naprosto stejná pravidla, budou žít v harmonii, tak to je zatím nejhezčí ekonomický nesmysl, který jsem zde slyšel. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Pakosta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, záměr EU, nebo EK, aspoň dispozitivně harmonizovat základ daně, je podle mého nejhlubšího přesvědčení jenom prvním krokem k tomu, aby došlo k harmonizaci základu daně a později i daní z příjmů právnických a posléze i fyzických osob v rámci celé EU. Je to jenom předvoj a když EK to neprosadila z jedné vody načisto, tak to dělá takto – step by step. To rozhodně musím odmítnout.

Pokud je tady někdo, kdo si myslí, že Česká republika z něčeho takového, až to nastane, bude mít prospěch, tak podle mého přesvědčení je v hlubokém omylu. Možná z toho bude mít prospěch Německo, možná Francie, ale určitě ne Česká republika.

A ta teze, že jsme všichni v EU jako bratři a sestry a že jsme všichni zajedno a nejsme konkurenti navzájem, to je teze, která je ze stejné kategorie, jakou je ta, že se všichni vezmeme za ruce a budeme kráčet se zrakem rozzářeným tam k obzoru, ke světlým zítřkům. Za sebe něco takového zásadně odmítám. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásila paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím, paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, vidím, že musím opět trošku vysvětlovat, nebo chcete-li vyučovat. Měla jsem kdysi velkou debatu s panem prof. Zeleným. Jeho ekonomickou erudici doufám nikdo zpochybňovat nebude. Pan prof. Zelený hovořil o podmínkách konkurenceschopnosti. Podmínky konkurenceschopnosti nebudu všechny vyjmenovávat, ale je jich zhruba 12 a mimochodem k nim patří k úroveň zdraví, veřejného zdraví a úroveň vzdělání, kromě těch, o kterých hovoří kolegové na pravici.

Pan prof. Zelený hovořil o tom, že na zadání vlády USA dělali právě výzkum – michiganská univerzita – podmínek konkurenceschopnosti. Zjišťovali, co je to, co skutečně dělá některou část, některý region konkurenceschopnější, než ten jiný. Vzali si jako model Itálii. Jistě víte, že Itálie je země, která má velmi výrazné rozdíly mezi tím, jak konkurenceschopný, jak průmyslově vyspělý a hospodářsky vyspělý je sever země, a jak málo hospodářsky vyspělý je jih Itálie. Výzkum směřoval k tomu, aby zjistili, čím je to dáno. Výsledek byl, že je to dáno schopností spolupracovat. Jestliže na severu Itálie všichni řekli, že jejich konkurent je Čína, Brazílie či jiné země někde na druhém konci světa a že se tedy musí spojit, aby měli dostatečnou sílu být konkurenceschopní, pak na jihu Itálie za své největší konkurenty uvedli živnostníka nebo firmu někde přes ulici nebo ve vedlejším města. Spotřebovávali svoje síly, svůj ekonomický potenciál, svůj intelekt na to, aby bojovali mezi sebou. A o tom to je.

O světlých zítřcích jsme tady nemluvili nikdo zleva politického spektra. To slyšíme vždycky jenom zprava. My hovoříme o práci, o tom, že musíme vytvářet podmínky k tomu, abychom skutečně podpořili hospodářský a sociální rozvoj naší země tak, abychom zajistili našim občanům kvalitní život a vysokou životní úroveň. Izolace České republiky k tomuto určitě nepovede.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Nechci skutečně prodlužovat diskusi, protože během několika minut musíte ten původní návrh naší zpravodajky dostat na stůl. Já bych byl velmi rád, kdybyste si ho všichni podrobně přečetli. Protože je pravda, že náš výbor se tím velmi hluboce zabýval, a ne na jednom setkání. Měli jsme víc těch setkání. A přečtěte si ho pozorně, v klidu, je psán logikou, není psaný v ekonomických termínech. Já myslím, že mu budete všichni rozumět a že bude šance, že možná jej na závěr našeho jednání podpoříte. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako zatím poslední se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, já myslím, že ta materie není tak o tom, co ostatní státy, zda některý stát vydělá nebo ne. Já myslím, že jde o to, zda vydělá ta firma, která konsoliduje. To znamená, že nadnárodní firma má v mnoha zemích své pobočky, a ona v zásadě bude potom vydělávat na tom, že zkrátka v některých zemích má takový zisk, takové náklady atd. To znamená, že podle mě, naším zájmem musí být, aby tam, kde ty náklady jsou, kde vytvoří také ty zisky, tam ať to daní. A to je zájem České republiky. Nic víc, nic míň.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli není přihlášen do rozpravy nikdo, rozpravu uzavírám. Požádal bych pana ministra, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Jenom opravdu velmi stručně, protože paní senátorka řekla, jako kdyby ta pozice odmítala diskusi. My tu diskusi vůbec neodmítáme. My se jí naopak na té expertní úrovni chceme velmi intenzivně účastnit právě proto, abychom mohli velmi zdvořile, velmi jasně a velmi slušně vysvětlovat, proč to nechceme. Proč to prostě nemůžeme chtít. Ne z ideologických důvodů, ale jednoduše z rozpočtových důvodů, z důvodů konkurenceschopnosti. Dobrá, i když bychom si odmysleli ten první důvod, že si opravdu myslíme, někteří z nás, že daňová legislativa v přímých daních má být výsostně v rukou národních států – chápu, že na to mohou být rozdílné názory, ale nemohu mít rozdílné názory, jestli tady chci nebo nechci mít 25 miliard sekyru, aniž by české subjekty platily nižší daně. Protože to by byl logický důsledek konsolidovaného základu daně. Prostě platily by se stejné daně, akorát by se přelily jinam. To prostě nemohu chtít! Úplně stejně, jako nemohu chtít, aby v případě regulace bankovních institucí – tady samozřejmě jsou o obrovské zájmy některých zemí – se přesouvaly kompetence regulátorů do zemí, kde jsou matky bank. Jestliže Česká republika má z 99 % svůj bankovní sektor dcery, tak musí být bytostným zájmem České republiky, aby se ty kompetence nepřesouvaly. To není ideologie. To jenom hájíme logicky, v rámci pravidel EU, bytostně zájmy občanů České republiky. To je naše povinnost, koneckonců, na to jsme dokonce i přísahali. Proto nemůže chtít ani konsolidovaný základ daně. V tom není žádná ideologie. V tom jsou jenom peníze.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Teď se přihlásil s přednostním právem pan předseda senátního klubu sociální demokracie, pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Já jen chci před hlasováním požádat o 5minutovou přestávku na jednání klubu v předsálí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Dobře, ale v tuto chvíli požádám paní zpravodajku o její závěrečné vystoupení a seznámení nás s návrhy na hlasování, o kterých budeme hlasovat. Pak asi by byla 5minutová přestávka pro poradu klubu. Pane předsedo, souhlasíte? (Souhlas.)

Senátorka Jana Juřenčáková:  Já se omlouvám, nemohla jsem najít svoje opravené usnesení podle návrhu paní místopředsedkyně. Chtěla bych v rámci své závěrečné zpravodajské zprávy připomenout zpravodajskou zprávu, která byla v roce 2007. Tam bylo tehdy uvedeno, že vláda ČR souhlasila se zahájením práce na vytvoření harmonizovaného základu daně již v roce 2004. Pokud si dobře vzpomínáte, tehdy byl ministrem financí pan Bohuslav Sobotka. Přičemž odmítla jeho konsolidovaný charakter i možnost společnosti si tento režim dobrovolně zvolit. Konsolidovaný daňový základ vláda odmítala z obav o nepříznivé rozpočtové dopady. V roce 2007 vláda hodlala své stanovisko formulovat až poté, co Komise předloží konkrétní vzorec, který navrhuje použít pro rozdělení konsolidovaného základu. Vláda se v té chvíli výslovně stavěla proti kritériu objemu mezd vyplacených jednotlivými společnostmi koncernu z toho důvodu, že úroveň mezd v ČR je nižší než v řadě jiných členských států.

To je tedy návrat do historie.

Chtěla bych ještě říci i to, že pokud tato směrnice bude přijata, nebude mít platnost jen po dobu této vlády, že bude mít vlastně přesah pro všechny vlády budoucí. A v podstatě je to o tom rozhodnutí, jestli se ČR bude dobrovolně vzdávat svých příjmů velkých nadnárodních společností. Tak, jak už tady bylo řečeno, jsou to bankovní domy, jsou to automobilky, jsou to obchodní řetězce.

V diskusi vystoupili čtyři senátoři, z toho paní místopředsedkyně Gajdůšková vystupovala dvakrát. Návrh, který podala k doplnění opatření, které bylo přijato výborem pro záležitosti EU, máte také všichni k dispozici.

Navrhla bych nejdříve hlasovat o prvním návrhu paní místopředsedkyně a pokud bude přijat, asi už se nebude hlasovat o odůvodněném stanovisku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Myslím, že pokud bude potřeba hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu, pak o celém návrhu na usnesení nebo o doporučení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  V tuto chvíli vyhlašuji pětiminutovou přestávku na žádost klubu ČSSD.

(Jednání přerušeno ve 14.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.07 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Stanovená přestávka vypršela, budeme pokračovat v našem jednání. Paní zpravodajko, prosím, proveďte nás hlasováním.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Během přestávky jsem si ještě ujasnila způsob hlasování. Já bych navrhovala první hlasování o původním doporučení přijatém na výboru pro záležitosti EU. Pokud to neprojde, druhé hlasování by bylo doporučení modifikovaném. To je návrh paní místopředsedkyně Gajdůškové. A pokud by neprošlo ani toto, tak třetí by bylo hlasování o doporučení, které máte rozdané na lavicích, ve kterém Senát zaujímá k návrhu směrnice odůvodněné stanovisko. To je můj návrh.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  S faktickou poznámkou se hlásí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Jenom fakticky. Toto první hlasování není o usnesení výboru. To teď je předloženo, nevím, jestli panem kolegou Sefzigem nebo paní senátorkou Juřenčákovou. Já jsem myslela první hlasování o tom tisku, který máme všichni na lavicích, N 041/08/03, který by byl v druhém hlasování doplněný o tu změnu těch písmen ...

Můj pozměňovací návrh je pozměňovací návrh k oficiálnímu usnesení výboru. To znamená, že musí být hlasován můj pozměňovací návrh první a pak se hlasuje o usnesení výboru buď s tím anebo bez toho. Je to tak přesně. Já jsem dala pozměňovací návrh k usnesení výboru, a takto to máte také písemně. Čili o tom se musí hlasovat první, protože pozměňuje usnesení výboru. Opačně to nemá logiku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Já myslím, že tady se jedná o procedurální záležitost a myslím, že paní místopředsedkyně má pravdu, bylo to podáno jako pozměňovací návrh, není nic složitého prohlasovat její návrh a potom hlasovat o celkovém návrhu ve znění toho v případě, že její návrh projde. Já myslím, že to není nic složitého. Chce ještě pan senátor Sefzig fakticky?

Senátor Luděk Sefzig:  Pane místopředsedo, já vám trochu pomohu. Ono stačí říct, že budeme hlasovat o modifikaci výborového usnesení, modifikaci, kterou předložila paní místopředsedkyně Gajdůšková, protože takhle jedině je to správné, protože jestliže bychom přijali pozměňovací návrh, který má asi čtyři nebo tři řádky a pak by náhodou se nepřijalo výborové usnesení, které má přednost, tak jako se na mě nezlobte, ale pak bychom vypadali přinejmenším podivně. My musíme přijmout buď celou modifikaci podle pozměňovacího návrhu, anebo nepřijmout a pak budeme hlasovat o výborovém návrhu. A paní zpravodajka to navrhuje dobře.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pokud jsem nyní správně pochopil, a doufám, že to nevyložím špatně, budeme tedy v tuto chvíli hlasovat o modifikaci paní senátorky Gajdůškové k usnesení výboru. Víme tedy, o čem hlasujeme, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Konstatuji, že je přítomno 51 senátorek a senátorů, aktuální kvórum pro schválení je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 54 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 29, proti bylo pět. Návrh byl přijat.

Mohu tím pádem konstatovat, že další návrhy jsou nehlasovatelné.

Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková chce ještě pro stenozáznam sdělit důležitou informaci.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Velmi se omlouvám, jenom pro stenozáznam chci sdělit, že jak jsme se dohadovali o způsobu hlasování, tak jsem stiskla tlačítko přihlášení se do diskuse a tím na sjetině bude, že jsem se hlasování zdržela. Jsem samozřejmě pro tento návrh, a kdyby kvórum bylo jiné, tak bych požádala o opakování hlasování, ale takto to není potřeba. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní místopředsedkyně, myslím, že vám to všichni věříme.

V tuto chvíli tento bod můžeme ukončit a dovolím si současně vyhlásit jednohodinovou polední přestávku, tj. do 15.15 hodin.

(Jednání přerušeno ve 14.13 hodin.)

(Jednání zahájeno po polední přestávce v 15.15 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že nás není dostatečný počet na hlasování, ale je nás dostatečný počet, abychom zahájili jednání. Paní předsedkyně klubu Soňa Paukrtová chce přijít s návrhem, tak pojďte kolegyně.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dámy a pánové, pane předsedo, já mám prosbu. A mám procedurální návrh. Vzhledem k tomu, že pan ministr Kalousek musel odejít a požádal mě, abych vás požádala, aby ty jeho poslední dva body, které jsme neprojednali – jedná se o tisk č. 86 devizový zákon a tisk č. 56 dohoda s Irskem, abychom je zařadili hned po bodech pana ministra Kocourka, který podle mých informací má pana ministra Kalouska v této věci zastoupit. Já jsem si samozřejmě vědoma toho, že máme pevně zařazené body pana ministra Kamila Jankovského, přesto vás prosím, abychom udělali tuto změnu našeho programu. Tedy po bodech pana ministra Kocourka, které máme pod číslem 28 je ten poslední bod, zařadit dva body, které předkládá pan ministr Kalousek, to znamená tisk č. 86 a tisk č. 56. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky, to je procedurální, o tom nechám po znělce hlasovat. Já se teď omlouvám, pan ministr mě upozornil, že on je tady také za ministra Vondru a já tady nemám program, takže předpokládám, že kazetová munice je v bloku už zařazena jako pro pana ministra. Dobře. Takže nejprve budeme hlasovat o návrhu kolegyně Paukrtové tak jak ho přednesla.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko Ne a zvedne ruku. Hlasování č. 55 ukončeno, registrováno 36, kvorum 19, pro 26, proti nikdo. Návrh schválen i přes problémy s kartičkou u paní kolegyně. A jsme u prvního zákona v toto bloku a je to

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 98

Máme to jako tisk č. 98 a máme pana ministra Martina Kocourka, který nás seznámí s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře, a vítám vás.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych uvedl zmíněnou novelu energetického zákona, který prošel již několika změnami a nejvýznamnější z nich se týkaly úprav podle předpisu Evropské unie. Nejinak tomu bude i v tomto případě, kdy se jedná o transpozici tak zvaného třetího energetického balíčku. Nyní bych vás stručně seznámil s hlavními principy navrhovaných úprav, které se týkají nezávislosti provozovatele přenosové soustavy v elektroenergetice a přepravní soustavy v plynárenství. Dále zvýšení ochrany spotřebitele elektřiny a plynu. Dále posílení nezávislosti energetického regulačního úřadu a rozšíření jeho kompetencí včetně jejich sjednocování v rámci EU.

Dále se tato úprava týká podnikání v energetických odvětvích na základě oprávnění uděleného v jiné zemi EU. A dále se týká udělování státní autorizace na výstavbu nových výroben elektřiny. Předcházející směrnice EU vyžadovaly pouze právní a manažerské oddělení provozovatelů přenosových, přepravních a distribučních soustav. Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé přepravní soustavy museli být podle platných směrnic EU vlastnicky odděleni od společností s výrobní, distribuční nebo obchodní činností. Pravidla EU umožňují zvolit jednu ze tří forem vlastnického oddělení. Jedná se buď o úplné vlastnické oddělení nebo nezávislého provozovatele soustavy a nebo nezávislého systémového operátora. V energetice je provozovatel přenosové soustavy, to je naše společnost ČEPS již vlastnicky oddělen od distribuce a výroby elektřiny a od obchodu s elektřinou. Odpovídající ustanovení zákona jsou navržena tak, aby respektovala tento skutečný stav.

Plynárenství se pro provozovatele přepravní soustavy jako nejvhodnější ukazuje forma nezávislého provozovatele přepravní soustavy, což je plně v souladu se směrnicí EU. Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy musí být regulátorem certifikováni jako nezávislí provozovatele. Tuto certifikaci bude provádět Energetický regulační úřad.

Pravidla EU požadují i právní oddělení provozovatelů zásobníků plynu, a proto novela tohoto energetického zákona i tento požadavek plně respektuje. Směrnice 2009/72 Evropských společenství požaduje zavedení schvalovacího zařízení pro nové výrobní kapacity v elektroenergetice. V odpovídající části návrhu novely energetického zákona jsou ustanovení o autorizaci na výstavbu výroben elektřiny. Autorizace by se měla týkat všech druhů nových elektráren, jejichž instalovaný celkový výkon více jak 1 MW. Státní autorizaci bude udělovat ministerstvo průmyslu a obchodu po posouzení souladu výstavby nové elektrárny se státní energetickou koncepcí, s národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje a po posouzení splnění dalších zákonem stanovených podmínek. Tato ustanovení, stejně jako celý návrh zákona prošel posouzením z hlediska kompatibility s právem EU a byl konstatován soulad.

Jak už jsem zmínil, třetí energetický balíček požaduje posílení nezávislosti a kompetencí regulátora energetických odvětví. V návrhu zákona se proto rozšiřuje způsobnost energetického regulačního úřadu o kontrolu dodržování energetického zákona a o výkon v oblasti ochrany spotřebitele v energetických odvětvích a o kompetence v souvislosti s požadavky na nezávislost provozovatelů přenosové a přepravní soustavy.

V současné době kontroluje dodržování energetického zákona Státní energetická inspekce. Pokud bude tento návrh novely přijat, tak Státní energetická inspekce bude kontrolovat dodržování zákona o hospodaření s energií a zákona o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů. Upraven je i způsob financování energetického regulačního úřadu formou poplatkové povinnosti účastníků trhu s elektřinou a účastníků trhu s plynem ve prospěch státního rozpočtu, tedy kapitoly Energetického regulačního úřadu. Způsob financování Energetického regulačního úřadu posílí jeho nezávislost ve smyslu zmíněného třetího energetického balíčku. Mimo to se navrhuje, aby předsedu Energetického regulačního úřadu jmenoval nově prezident republiky, a to na návrh vlády na dobu šesti let a doplňují se i další opatření na posílení nezávislosti regulátora, jak třetí energetický balíček požaduje.

Na úpravu podle třetího energetického balíčku též navazují i změny v dalších souvisejících částech zákona a v dalších právních předpisech, kterými jsou zákon o ochraně spotřebitele a zákon o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. V průběhu projednávání novely energetického zákona se podrobně diskutovalo též o dispečerském řízení výroben elektřiny. Výsledkem této diskuse jsou navrhovaná ustanovení, která jsou součástí zmíněného senátního tisku č. 98.

V této souvislosti bych se rád zmínil o tom, že takto pojaté dispečerské řízení se netýká běžného každodenního řízení výroben elektřiny, ale pouze v situaci, kdy by mohlo dojít k ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy, za který odpovídá na celostátní úrovni provozovatel přenosové soustavy a na regionálních úrovních jednotliví provozovatelé distribučních soustav. Jde tedy o nástroj provozovatelů v síti, zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek elektřiny pro všechny účastníky trhu. Rovněž bych vás chtěl ujistit o tom, že jsme v této novele v celém legislativním procesu, to je zatím na úrovni vlády Poslanecké sněmovně a konečně i částečně v Senátu přistupovali s maximální odpovědností a snahou najít taková a mnohem i kompromisní řešení, která nejsou v rozporu se směrnicemi a nařízeními třetího energetického balíčku, nicméně která ve svém důsledku zároveň neohrozí bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny, plynu a tepla.

Závěrem bych vás proto, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři požádal, abyste návrh energetického zákona schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, má usnesení č. 98/01. Zpravodajem je pan senátor Jiří Bis, který má slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona v platném znění, energetický zákon, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, vytváří základní právní rámec pro regulaci v energetických odvětvích, stanoví pravidla pro podnikání, práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s energií a pravidla pro uplatňování státní správy. Předmětem předpokládané novely zákona je transpozice takzvaného třetího energetického balíčku EU, který upravuje pravidla pro vnitřní trh s elektřinou a se zemním plynem.

Směrnice ER a EP, jejíž ustanovení se touto novelou transponují, ukládá členským státům uvést právní předpisy do souladu se směrnicemi do 3. 3. 2011. Tedy jsme již skoro ve tříměsíčním skluzu. Dokumenty, které se transponují, jsou následující: Jsou to tři nařízení, tedy Nařízení EP a Rady 713, 714 a 715/2009 z 13. července 2009 a 2 směrnice.

Základními cíli směrnic EP a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a se zemním plynem je především účinné oddělení provozovatelů přenosových a přepravních soustav od činnosti výroby a obchodu s elektřinou a zemním plynem, právní a funkční oddělení provozovatelů zásobníků plynu, posílení a sjednocení pravomocí regulačních orgánů členských zemí, ochrana spotřebitelů v elektroenergetice a plynárenství.

Vládní návrh byl realizován ve 132 novelizačních bodech, komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru PS byl převeden do 165 bodů. V zákoně je promítnut způsob vlastnického oddělení provozovatelů přenosových soustav v elektroenergetice a provozovatelů přepravních soustav v plynárenství od činnosti výroby a obchodu s elektřinou a zemním plynem, a co je nové, certifikování těchto provozovatelů Energetickým regulačním úřadem. Dále dochází k právnímu a funkčnímu oddělení provozovatelů zásobníků plynu od činnosti výroby a obchodu s plynem v rámci vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Podnikat na území ČR v oblasti obchodu s elektřinou a plynem bude možné také na základě oprávnění k příslušnému podnikání udělenému v jiném členském státě a uznaném Energetickým regulačním úřadem.

Posiluje se, a to významně, úloha a nezávislost, jak právní, tak i finanční, Energetického regulačního úřadu, který nesmí přijímat pokyny ani od prezidenta republiky, Parlamentu, ani od vlády ČR.

Energetický regulační úřad mimo jiné reguluje ceny za přenos elektřiny a distribuci elektřiny, za systémové služby a za přepravu a distribuci plynu. chrání oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. Podporuje a koordinuje vnitřní trh, včetně přidělování přeshraničních kapacit. Rozhoduje o udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence. Rozhoduje o uložení povinnosti dodávek nad rámec licence. Rozhoduje spory o uzavření smlouvy mezi držiteli licence, nebo mezi držitelem licence a zákazníkem. Rozhoduje spory o splnění ze smluv mezi držiteli licencí. Rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vykonává dozor v energetických odvětvích. Spolupracuje s regulačními orgány dalších států. Zveřejňuje roční zprávy o výsledcích monitorovací činnosti.

Výstavba výrobny elektřiny nově o celkovém instalovaném výkonu 1 MW a více je možná pouze na základě udělení státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny. O tomto udělení rozhoduje ministerstvo průmyslu a obchodu na základě souladu se státní energetickou koncepcí a Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, plánem rozvoje sítí a bezpečností dodávek.

Zavedená navrhovaná autorizace je jediným prakticky přímým nástrojem řízení, které má v ruce ministerstvo, které s ní může naplňovat právě energetickou koncepci naší země.

Výrobny s výkonem 100 kW a větším musí být vybaveny zařízením umožňujícím dispečerské řízení. Chtěl bych říci, že to je nástroj především na zabezpečení sítí v době, kdy míra, nebo procento nestabilních výroben elektřiny se zvyšuje.

Energetický zákon byl přijat v roce 2000 a současná novela je v pořadí již 15. novelou. Poslední rozsáhlá novela byla přijata v roce 2009. Většina novel je spojena s transpozicemi směrnic a nařízení EP a ER. V energetickém zákonu je patrný dlouhodobý posun k právům a omezování povinností a od technických problémů především k obchodním problémům a ke konkurenčnímu prostředí. Je ale také potřeba upozornit, že unbundling způsobil také přerušení informačních toků nezbytných pro řízení a že transparentnost, tak často připomínaná, neznamená pouze zahlcení údaji bez klasifikace důležitosti těchto údajů. Domnívám se, že poměrně velmi častá změna podmínek EU v oblasti energetiky, přes energetický zákon, není v odvětví, kde je tak dlouhodobá návratnost investic, vhodná.

Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Cílem novelizace je dosažení harmonizace energetického zákona se všemi právními předpisy pro energetiku, které přijala EU v meziobdobí od roku 2009. Lze proto konstatovat, že novely energetického zákona je slučitelný s právem Evropského společenství.

VHZD svým 102. usnesením z 9. schůze, která byla konána dne 25. května 2011, po úvodním slově předkladatele pana ministra Martina Kocourka, po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě rozhodl následovně doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Záznam z jednání máme jako tisk č. 98/2. Zpravodajem je pan senátor Pavel Eybert, který má slovo. (Prodleva.) Pan kolega Eybert má slovo!

Senátor Pavel Eybert:  Já se omlouvám, zapomněl jsem na to, že mám ještě tuto zprávičku. My jsme probírali tuto novelu zákona o podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých energetických zákonů. Tato norma, tato změna je zapotřebí právě proto, abychom dokázali udržet naši energetickou síť v provozu a nedocházelo k takzvaným black-outům, tak jako se to stalo již několikrát v Německu, kde po přetížení sítě na straně zdrojů došlo k výpadkům opravdu v celých oblastech, v celých zemích Německa. Takže měla by nastavit podmínky v této naší energetické soustavě tak, aby se nám nestaly podobné věci.

Přestože jsme rozebírali toto ze všech stran, nedošel náš výběr k závěru, který by byl jednoznačný a nepřijal žádné usnesení k této novele zákona. Pro schválení ze 6 senátorů hlasovali 3, 3 senátoři se zdrželi hlasování, když nikdo nebyl proti. Výbor mě určil zpravodajem na tuto schůzi a pověřil místopředsedu senátora Petra Gawlase, aby předložil toto usnesení Senátu PČR. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dále projednal tento návrh ÚPV. Usnesení má číslo 98/3. Zpravodajkou je paní senátorka Soňa Paukrtová, která má slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, jak už bylo řečeno, jedná se v pořadí o 15. novelu energetického zákona, jejímž předmětem je transpozice třetího energetického balíčku EU upravujícího vnitřní trh s elektřinou a se zemním plynem. Podle důvodové zprávy i podle toho, co tady říkal pan ministr, transpoziční lhůta uběhla. Uplynula už 3. března 2011, čili tady je ČR ve skluzu.

Tuto novelu energetického zákona projednal i ÚPV a tak jak je tomu u technických novel, sice se zabýval i technickou stránkou věci, ale spíše předmětem posouzení bylo, zdali ten zákon, nebo ta jeho novela je v souladu s Ústavou ČR. V tom smyslu se také nesla debata na ÚPV, kterou se vám trochu pokusím přiblížit.

Energetický zákon čítá celkem 104 paragrafy a je novelizován ve 175 bodech, přičemž 35 paragrafů se vkládá nově a většina stávajících je v návrhu zcela přeformulována. Takže naše otázky na zástupce MPO byly, zda by nebylo vhodné doplnit zmocnění pro vládu, aby vydala úplné znění energetického zákona. Bylo nám řečeno, že to sice možné je, na druhou stranu že energetický zákon se zřejmě opět velmi rychle změní a tudíž že to úplné znění energetického zákona mělo velmi omezenou platnost.

Nicméně mohu říci, že jsme též diskutovali záležitost, která se objevuje speciálně ve velkých zákonech a v té situaci, kdy PS přijme rozsáhlý komplexní pozměňovací návrh, tak jak se to stalo v tomto případě, protože k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu potom není žádná důvodová zpráva, není zpracován a odpřipomínkován tak, jako je to v případě vládního návrhu zákona. Tam dochází ke značné disproporci, protože nejenže u těch pozměňovacích návrhů a u komplexních pozměňovacích návrhů není důvodová zpráva, určitě tam není zhodnocení podle procesu RIA atd. Takže to je určitě věc, kterou bude do budoucna řešit, protože se zákony skládají jednak z částí, které jsou připomínkovány, které jsou zhodnoceny, jednak z částí, u kterých pro nás, pro senátory neexistuje ani žádná důvodová zpráva.

Posledním bodem, kterým se ÚPV zabýval, byl článek 1 bod 68 a související, kdy provozovatel distribuční soustavy je oprávněn omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu elektřinu účastníkům trhu, například při stavu nouze atd. To je samozřejmě úplně v pořádku, ale podle vládního návrhu zákona to přerušení bylo bez práva na náhradu škody a ušlého zisku. Pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovny bylo toto ustanovení modifikováno ve prospěch výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Takže jsme o tomto diskutovali, zdali tady nedochází k porušení principu rovnosti účastníků trhu. Nakonec ÚPV se dohodl tak, že vám doporučí, abychom přijali návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a to v zásadě ze dvou důvodů.

Ten první důvod byl v tom, že je ten zákon velice důležitý a uběhla u něj transpoziční lhůta. Ten druhý důvod byl v tom, že to, že mají být odškodňovány, nebo mají mít náhradu škody výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, se nejeví jako porušení principu rovnosti účastníků trhu, ale spíše o narovnání stávajícího stavu. Protože ti ostatní výrobci nějakým způsobem již odškodňováni jsou. Čili my jsme to nemohli v tu chvíli úplně přesně vědět právě proto, že neexistuje důvodová zpráva Poslanecké sněmovny k tomu pozměňovacímu návrhu. Takže já jsem předkládala původně ten pozměňovací návrh, teď ho nebudu předkládat právě z těchto důvodů.

Závěrem mého vystoupení – ÚPV doporučuje plénu Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, paní kolegyně. Já se ptám, zda podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil jako první senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom velmi stručně, aby to zaznělo i tady na plénu. V § 92 energetického zákona v čl. 2 došlo v Poslanecké sněmovně ke změně, která znamená dvě možnosti. První je, že územních inspektorátů by mohlo být méně než je krajů, což si myslím, že je naprosto v pořádku. A druhá, ta podle mě úplně v pořádku není, že by územní pracoviště inspektorátů Státní energetické inspekce mohlo být třeba klidně i v Kotěhůlkách, kdyby tak chtěl ústřední ředitel. Já nebudu dávat pozměňovací návrh, jenom bych poprosil pana ministra, aby tady řekl veřejně to, co říkal mně osobně. A to, že se bude rozhodně zasazovat o to, kdyby někde byl zřizován územní inspektorát, že to bude ve městě, kde funguje krajský úřad, nebo které je také sídlem krajského úřadu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, jsem handicapován tím, co řekli předřečníci k tomu, že tento zákon už dávno měl být schválen a neměl by se tedy zdržovat. To samozřejmě nezavinil Senát a nikdo z nás, nicméně je trochu problém s tím, že podáváme-li oprávněné, nebo dobré, zlepšující pozměňovací návrhy, tak tímto jsme handicapováni. Nicméně já jsem přece jenom minimálně pro to, abychom o tom diskutovali, nebo věděli o tom, a věděl o tom i pan ministr, podal pozměňovací návrh, který máte na svých lavicích. Ten se týká § 18a, kterážto kapitola se jmenuje Šetření týkající se fungování trhu s elektřinou nebo plynem a rozhodování o uložení opatření. Pozměňovací návrh, který předkládám, se týká tohoto paragrafu odstavce 1, kde je napsáno "Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž." Tento zákon zlepšuje v mnohém fungování a jasně vymezuje nezávislost tohoto orgánu. Já jsem přesvědčen, zvláště po zkušenostech – neblahých zkušenostech – České republiky a nás všech se solární elektřinou, která také spadá do kompetence Energetického regulačního úřadu, že by bylo vhodné, aby tento úřad ta šetření, která provádí, byl povinen někomu předkládat. Komu však, když ve vztahu k Senátu nemá – nebo naopak spíš Senát nemá žádný vztah k tomuto úřadu, protože navrhuje prezidentovi, nebo ten vztah je k Poslanecké sněmovně a k prezidentovi, ovšem prezident zase nemá žádné kontrolní pravomoci. On jenom jmenuje a může odvolat předsedu tohoto úřadu.

Proto účel a cíl tohoto pozměňovacího návrhu spočívá v této povinnosti, aby s ohledem na ceny regulované i na cenu neregulovanou právě při tomto šetření byl povinen, protože ho provádí, předkládat zprávu výboru Poslanecké sněmovny.

A já jsem přesvědčen, že s ohledem na tuto citlivou otázku, protože cena elektřiny zajímá nejenom podnikatele, nejenom politiky, ale hlavně občany, je toto dobrá odpověď. Proto tento pozměňovací návrh.

Jinak samozřejmě nezávislost tohoto úřadu je až tak velká, že ten požadavek, který tady byl vznesen předřečníkem, tak se domnívám, že na základě schválení tohoto zákona tuto otázku až tak neovlivní pan ministr, jak pan předseda tohoto úřadu zákona, protože on je skutečně nezávislý. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Dobrý den pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem docela zaražen, že u některých témat se zdržujeme hrozně dlouho a vedeme tady možná i dokonce politické půtky na naší půdě, že u tohoto zákona nevystupuje víc mých kolegyň a kolegů. Když si vzpomenu, co jsme v podstatě také spoluzpůsobili, když jsme schvalovali zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který zasahuje každého z nás, každou domácnost, každého občana, kdo odebírá elektrickou energii, podnikatelský sektor. Když v roce 2009 byla podpora na tom vyúčtování, které dostáváte za jeden megawatthodinu, přes 50 Kč, dneska je to přes 300 Kč. Spočítejte si to a podívejte se na svoje vyúčtování, které průběžně chodí do vašich domácností, kolik to dělá, ale převeďte si to potom do podnikatelského sektoru. A tady něco bylo špatně. Tady nás nikdo neochránil. Za prvé jsme to byli my politici a za druhé to byl Energetický regulační úřad, byť on chodil, varoval, ale podle mě nedostatečně konal. Na tomto obrovském navýšení, které nastalo, na tom on nese určitou nebo určitý způsob spoluviny. Z toho, z čeho se zodpovídáme, z toho, co dneska leží u Ústavního soudu a čekáme, jak tento rozhodne. Ať rozhodne jakkoliv, my už jako občané platíme, bohužel se nedozvídáme, kolik v tom koši peněz se už vybralo ještě dokonce před tím datem, když jsme se zabývali oním balíčkem, kde jsme nastavili retroaktivně ona opatření. Já jsem se ptal, kolik už bylo vybráno peněz tehdy, nikdo mi to nebyl schopen zodpovědět. Dnes se tam valí od každého z nás stovky korun, nevím, kolik je tam peněz, a je třeba si uvědomit, jakými penězi Energetický regulační úřad, jakou mocí vládne. Jsou to miliardy peněz. Nikdo nediskutujeme, v podstatě to kolem nás projde a já vám řeknu také, asi proč. Protože je to téma, kterému moc nerozumíme. Je tady jenom pár odborníků, na které musíme dát – kolega Bis, takže věřím, že kolegové ze sociální demokracie, co řekne on v této oblasti, budou brát jako za bernou minci, tak jako to berou poslanci, když to řekne pan bývalý ministr Urban.

Já se ale obávám, že ty problémy jsou o hodně větší. My dáváme do rukou Energetického regulačního úřadu pravomoci, které odebíráme České energetické inspekci, která dobře desítky let funguje a právě nás spotřebitele chrání. Já jsem třikrát měl co do činění za 20 let s Českou energetickou inspekcí. Buďto, kde jsem chtěl, aby byly hájeny zájmy obce, samosprávy anebo obráceně, kde se na ně obrátili občané kvůli stanovení nebo správnému stanovení ceny za teplo. Dokonce jednou jsme se na něj obrátili, aby nás nějakým způsobem rozsoudili, což se nakonec podařilo dokonce domluvou mezi námi. My snižujeme počet lidí, kteří tam pracují, ale oni přejdou zřejmě většinově, protože jsou to odborníci, do Energetického regulačního úřadu.

Tady jsem si vyslechl, že je zapotřebí transpozice směrnic a nařízení EU do našeho právního řádu. Já bych vás ale chtěl poprosit, a to je to, co už v minulosti několikrát kolegové kritizovali, že my tady tyto směrnice a nařízení vlastně bereme na vědomí a moc se jimi ani nezabýváme. Ale když si je pořádně prostudujete, a jsou to směrnice, které se týkají tohoto třetího energetického balíčku, tak zjistíte, že tam je mnoho věcí doporučováno. Zajímavé je, že my na jedné straně, a tady jsem očekával kritiku ze strany těch, kteří kritizují EU, jak říkáme, EU nám nařizuje, my musíme konat, musíme činit, musíme vše transformovat do našeho právního řádu, a tady nikdo neprotestuje. Bohužel se obávám, že jsme ovlivňováni, teď to řeknu nadsazeně, partou z Toskánska, protože v té velké energetice, velcí hráči, kteří jsou ti lidé, kteří o tom rozhodují, tak teď už budou mít tu moc úplně zkoncentrovanou do dvou oblastí. To znamená, ti velcí hráči, kteří s tou energetikou na trhu hýbou, jsou její výrobci a prodejci, na druhé straně Energetický regulační úřad.

My oslabujeme princip, který jsme tady měli zavedený po desítku let a já věřím tomu, že to není dobře. Bohužel, tento tzv. energetický zákon byl značně upraven v Poslanecké sněmovně částečně k jeho škodě. Když se podíváte na hlasování, ono to také nebylo všechno tak jednoznačné, a teď co my s tím tady, když je nám říkáno, že my to musíme udělat, že 3. 3. byla lhůta. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, co se událo od 3. 3.? Dostali jsme pokárání nebo k čemu vlastně došlo?

Chci také upozornit na to, že náš systém, který byl doposud zaveden, tak je mnoho odlišný od systému v jiných evropských státech. Ale ten systém funguje. Proč bouráme něco, když to bourat nemusíme? Směrnice doporučuje. Zachovejme si tady něco vlastního svého, co doposud neskřípalo. To mně vadí, že k tomuto se tady nikdo z těch, kteří kritizují EU, nevyjádřil.

Já bych chtěl jenom na konec mého vystoupení říct, že z těchto důvodů, které jsem zde řekl a které si myslím, že jsou tak závazné, než to, že bychom tu transpozici neudělali včas, my jsme ji tedy už stejně neudělali, tak dám návrh na zamítnutí, při vším vědomí toho, k čemu může dojít, ale mám dojem, že nedovedeme odhadnout do budoucna, k čemu horšímu může dojít.

A nezapomenu nikdy na to, když jsme zde seděli a probíhal CzechTek a tam mlátili policajti naše mladé spoluobčany, kdy policie vyšetřovala sama sebe svojí inspekcí. Oni jsou to v podstatě kamarádi, je to jedna parta, co mohla vyšetřit. Vzpomeňte si na ty policisty z Chebu, na ty záběry, když tam mlátili mladé lidi, a v podstatě se jim vlastně nic nestalo. A nedivme se potom, když tady budou vydávána nařízení Energetickým regulačním úřadem, a Energetický regulační úřad bude sám sebe kontrolovat a sám sebe bude zdůvodňovat, proč tak činí, a nebude to Česká energetická inspekce, a to je špatně. Tam mohou nastat obrovské problémy, bohužel podle mého i s dopadem na finance na úrovních miliard. A to je ten důvod, proč dávám návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Slovo má pan ministr, aby se vyjádřil k rozpravě.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji za slovo. Děkuji za proběhlou diskusi. Dovolil bych si stručně okomentovat některé příspěvky, které zde zazněly, protože považuji za důležité pokusit se vysvětit některé otazníky, které mohou v souvislosti s tímto složitým zákonem vznikat.

Paní předsedkyně Paukrtová správně popisovala, že zákon prošel v průběhu legislativního procesu mnoha změnami a zasluhoval by si vydání v úplném znění, nicméně – jak bylo upozorněno – legislativa EU nás nutí dělat ještě další změny v této oblasti, které budou mít nepřímý dopad na energetický zákon, a proto bych si v této souvislosti dovolil požádat o trpělivost, abychom úplné znění mohli vydat poté, až doběhnou všechny požadované změny, ke kterým nás nutí legislativa EU a která sem k vám doputuje. Teď je v závěsu zákon o hospodaření energií, který zase opět musí novelizovat tento energetický zákon, takže v této souvislosti bych poprosil o trpělivost a pochopení.

Co se týká onoho zmíněného komplexního pozměňovacího návrhu, který znáte z hospodářského výboru, řekl bych, že tam nebyl až tak veden věcný spor, ale spíš formulační spor. Docházeli jsme k nějakým kompromisním tezím, které nicméně neměnily nic na podstatě implementační novely, ale spíš zlepšovaly interpretaci jednotlivých paragrafů, ne že by zásadně v bodech měnil obsah zákona. I z toho důvodu bych poprosil, že RIA, která je obsažena v původní vládní předloze víceméně odpovídá komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který vzešel z hospodářského výboru.

Co se týká náhrad škod pouze u obnovitelných zdrojů v rámci dispečerského řízení, nebyl to návrh předkladatel neboli vlády. Vzešlo to jako jakými kompromis z jednání PS a jejího finálního hlasování. Můžeme mít nad tím mnoho otazníků, nicméně bych chtěl upozornit na to, že tento typ zdrojů je v podstatě u dispečerského řízení ke své kapacitě až v podstatě jako v poslední řadě, tzn. pokud bude docházet k jeho odpojování v rámci dispečerského řízení v krizových situacích, bude to velmi zřídka a náhrady budou velmi minimální.

Nicméně téma bych doporučoval případně znovu otevřít při dalších novelách energetického zákona, které sem budou přicházet, protože považuji právě tuto aplikaci třetího energetického balíčku za velmi stěžejní pro vnímání naší energetiky a jejího vývoje do budoucna.

Co se týká otázky pana senátora Vystrčila, troufám si zaručit, že pokud bude měněna struktura inspektorátu Státní energetické inspekce, tak pokud by mělo dojít k tomu, že bude restrukturalizována tak, že bude uvažováno o sídle v kraji, tak určitě první v pořadí na uvažované sídlo v kraji bude krajské město – jestli to takto bude stačit – a to si troufám zaručit, protože Státní energetická inspekce je organizace přímo podřízení MPO.

Co se týká pozměňovacího návrhu pana senátora Jiřího Čunka, tak bych chtěl jednak upozornit, že Energetický regulační úřad vydává výroční zprávu, kde bych skoro řekl, že by mělo být obligatorní povinností popis otázek, které on vznáší.

Za druhé bych řekl, že otázku, kterou on vznáší, by neměla řešit případně jenom Poslanecká sněmovna, ale případně i Senát. A to si myslím, že jak Senát, tak Poslanecká sněmovna, tak výbory si u ERÚ mohou objednat zpracování jakékoliv otázky. V tomto bych se trochu bál, že možná zadání může být v některých situacích hodně striktní. Tam bych doporučoval spíš se řídit nějakou aktuální situací a podle té si zadat, co ERÚ má zpracovat, protože v zákoně je uvedeno, že má určité vysvětlovací a informační povinnosti vůči Parlamentu ČR a tohoto práva bych doporučoval využívat. Pokud by ani to nestačilo, tak bych pana senátora poprosil, jestli by případně mohl tento pozměňovací návrh uplatnit v následujících případných novelách energetického zákona, abychom tuto základní část tohoto energetického zákona mohli veřejnosti a energetické veřejnosti deklarovat, že bude platit v krátké době.

Pan senátor Horník tady vznesl několik námětů. K tomu bych chtěl říci, že možná rozumím jeho pochybnostem, nicméně si myslím, že tento návrh jde právě opačným směrem, než on se obává. Jednak kromě zmíněné implementace v podstatě nejde nad rámec implementací o noc moc dál. Nicméně zavádí velmi důležité instituty, která dávají právě možnost mít pod kontrolou vývoj v oblasti energetiky a energetických zdrojů. Je to např. možnost autorizace nových výroben elektřiny, aby nedocházelo právě k nekontrolovanému vývoji, jak tomu bylo v minulosti. To tato novela zavádí. V případě, že ji nebudeme mít, opět může docházet k situaci, kdy vznik výroben nebude úplně pod kontrolou. Je to zároveň možnost licencování ERÚ, kterému budou muset jednotliví distributoři a operátoři prokazovat svou nezávislost. V tomto ohledu si myslím, že novela jde tím správným směrem a spíše eliminuje problémy, které pan senátor Horník popisoval.

Pokud máme zájem o to, aby posuzovací procesy v oblasti energetiky byly nezávislejší a zároveň, abychom měli více pod kontrolou vývoj v české energetice, tak si myslím, že je potřeba tuto novelu akceptovat a přijmout. Kromě toho, že to po nás vyžaduje EU.

Pokud tato novela by nebyla přijata, tak se připravujeme o možnost autorizací, o možnost licencování a ERÚ bude víc pod kontrolou vlády než nezávislý, než je tomu doposud. V tomhle ohledu bych poprosil o znovuzvážení těchto argumentů.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já jsem si vědom, že problematika je komplikovaná, že prošla určitým legislativním vývojem, že došlo k určitým kompromisům i ve sněmovně, nicméně bych poprosil, zda by byl Senát tak velmi laskav a akceptoval tuto implementaci třetího energetického balíčku jako základ pro nastínění budoucnosti naší energetiky a případným dílčím otázkám – zda bychom se tomu nemohli věnovat v případných následujících dalších novelách, které už by neměly takový podstatný vliv na perspektivu české energetiky.

Takže s tímto vědomím bych si dovolil požádat ctěný Senát o podporu tohoto návrhu, ve znění PS. Jakkoliv jsem si vědom toho, že tato materie si případně zasluhuje ještě nějaké další úpravy.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Ptám se zpravodajky Soni Paukrtové, jestli chce vystoupit. (Ne.) Zpravodaj Pavel Eybert, jestli chce vystoupit. (Také ne.) Slovo má zpravodaj garančního výboru, pan senátor Jiří Bis.

Senátor Jiří Bis:  Celkově vystoupili 3 diskutující v rozpravě. Myslím, že na většinu dotazů pan ministr odpověděl. Snad bych řekl k tomu problému ceny elektřiny. Je potřeba si trochu uvědomit, že momentální cena silové elektřiny je vždycky nějakým obchodním tajemstvím, protože to je to, v čem probíhá konkurence. Ostatní částky jsou stejné. Takže nikdy nebudete vědět dopředu cenu elektřiny. Vždycky to bude až podle toho, jak to jednotliví obchodníci nakoupí. Myslím, že tam ta roční, výroční zpráva by měla být dostatečným informačním zdrojem.

Pokud se týká toho, co zde padlo od pana senátora Horníka, chtěl bych říct, že když jsme se bavili o problémech fotovoltaiky, ukázalo se, že nepřímé nástroje, tzn. pouze zákon, že byl příliš pomalý, aby mohl reagovat na rychlé technologické změny, které proběhly. Já jsem rád, že se do našeho zákonodárství vrací přímé nástroje. Přímým nástrojem je autorizace. Na můj vkus se domnívám, že 1 MW je až zbytečně vysoký výkon, šel bych na výkony nižší, aby byl plný přehled o tom, co se do soustavy zapojuje a co se v té soustavě může dít.

Na druhé straně třeba dispečerské řízení, to je výslovně prvek, který by měl posílit bezpečnost sítě, tzn. možnost zákonného zásahu; ne, že se bude diskutovat o tom, jestli někdo měl právo vypnout nebo neměl právo. Tento zákon toto právo v případě ohrožení umožňuje.

Pokud se týká toho poněkud asymetrického přístupu k obnovitelným zdrojům. Já bych znovu chtěl říci, že podle 180 obnovitelné zdroje pracují, na rozdíl od všech ostatních, které pracují v nějakém regulačním režimu, podle dodavatelských diagramů, že pracují tehdy, pokud mohou dodávat, že pracují do otevřené sítě. Pojem odchylka pro tyto zdroje většinou neexistuje.

To znamená – tyto zdroje jsou preferované zdroje. Diskuse, které by mohly vzniknout odepnutím těchto zdrojů bez náhrady, myslím si, že ten kompromis, který byl odhlasován, je rozumný a že tyto spory předem vylučuje. Už to, že se počítá s těmito zdroji jako posledními, které by byly odepínány, svědčí o tom, že ty částky, které by tam mohly proběhnout, nejsou významné z hlediska ceny elektřiny.

Takže já bych to, co jsem navrhoval, doporučil Senátu, aby schválil návrh tohoto zákona. Pro ty, kdo budete při příštích projednáváních podobného zákona mít zájem o podrobnější seznámení, chci říci, že energetický podvýbor o tom jedná dvakrát a výbor pro hospodářství jednou. Měli jsme o tom dlouhé sezení, právě abychom se podrobně seznámili s těmi možnostmi, které v zákoně jsou, a aby ten zákon byl posouzen úplně zodpovědně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Takže budeme hlasovat o návrhu schválit. Pokud neprojde, zamítnout. A potom je podrobná rozprava, tak jak určuje náš jednací řád. Tak nejprve znělku.

Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 56 ukončeno, registrováno 55, kvorum 28, pro 41, proti 1. Návrh byl schválen. A tím končí projednávání tohoto bodu.

Dalším návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 61 z roku 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o Státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů. Máme to jako tisk č. 99. A slovo má opět pan ministr Martin Kocourek.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Tato novela byla předložena v návaznosti na vyhodnocení zkušeností orgánů Státní báňské správy s dozorem nad vybranými podzemními objekty a v souladu se závěry z jednání vlády vyplývajícími z usnesení č. 881/2009 z 13. července 2009. Přičemž jejím základním cílem je vytvořit respektive zajistit prostor pro zvýšení bezpečnosti při užívání těchto podzemních objektů.

Současně tato novela byla využita k tomu, aby se stejného cíle – to je zvýšení bezpečnosti – dosáhlo i při nakládání s výbušninami. Zejména pak při přepravě. Dál se vymezení povinnosti báňského projektanta a vytvořením podmínek pro ustanovování znalců pro obor ražby tunelů, vytvářejí právní i odborné předpoklady pro vyšší bezpečnost při projektování a při ražbě tunelů.

Zde bylo využito zejména poznatků z šetření propadů tunelů Blanka a Jablunkov. Souhrnně pak lze důvody této novelizace charakterizovat takto:

Odstraní se slabá místa a nedostatky právní úpravy z roku 2007, kterou byl zaveden dozor nad podzemními objekty. Dále se vymezuje role a odpovědnost báňského projektanta při přípravě a realizaci ražeb tunelů. Dále se ustanovuje možnost stanovit odborného znalce a vytváří se prostor pro zajištění odborného zázemí pro ražbu tunelů ve zvlášť složitých geologických podmínkách, případně pro hodnocení rizikových stavů. Přesunují se dále povinnosti organizací při přepravě výbušnin. A konečně novela reaguje na úsporné kroky vlády a snižuje počet obvodních báňských úřadů o jeden a v rámci lepší koordinace vymezuje územní působnost obvodních báňských úřadů podle krajů.

Chtěl bych jen připomenout, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který novelu projednal, doporučil její schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. A o totéž bych si dovolil požádal tento ctěný Senát. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení č. 99/1. Zpravodajem určil pana senátora Jaromíra Strnada, kterého zastoupí pan senátor Jiří Bis. A ten má nyní slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Navrhovaný zákon je v pořadí 26. novelou zákona č. 61/1988 Sb. Hlavním cílem jeho další změny jsou tentokrát 2 okruhy problematiky. A to jednak napravení větších nedostatků stávající právní úpravy na úseku kontroly, vztahu pozemních objektů vybudovaných báňskou technologií, a jednak systému nakládání s výbušninami v civilním sektoru.

Společným jmenovatelem obou okruhů změn je snaha o zajištění vyšší bezpečnosti nejen osob, které tyto činnosti přímo vykonávají, ale bezpečnosti obecně. Konkrétně se jedná o zakotvení práva vstupu báňských inspektorů do pozemních objektů, zajištění báňské záchranné služby, v některých případech ale i vedení souhrnné evidence těchto objektů orgány Státní báňské správy. Na úseku nakládání s výbušninami se vytvářej podmínky pro lepší sledování výbušnin při jejich přepravě.

V rámci racionalizace činnosti Státní báňské správy návrh rovněž předpokládá zrušení Obvodního báňského úřadu v Příbrami a provedení jím vykonávaných agend na území kraje Jihočeského pod Obvodní báňský úřad v Plzni.

Změny proti platné právní úpravě. Vládou navrhovaná právní úprava zejména zpřesňuje rozsah podzemních staveb a objektů vybudovaných báňskou technologií, na které se vztahuje výkon vrchního dozoru Státní báňské správy, a zakotvuje právo vstupu báňských inspektorů do podzemních objektů. Službu a evidenci podzemních objektů specifikuje odpovědnost báňského projektanta při projektování podzemních děl a staveb, zajišťuje optimalizaci Státní báňské správy tím, že ruší Obvodní báňský úřad v Příbrami a ostatním obvodním báňským úřadům stanovuje nové územní působnosti. A v oblasti nakládání s výbušninami je nově upravena informační povinnost subjektů připravujících výbušninu a monitorování dopravních prostředků převážejících výbušniny Policií České republiky.

V zásadě změny provedené proti vládnímu návrhu Poslanecké sněmovny.

Při konečném hlasování o vládním návrhu zákona doznala zákonná předloha především těchto změn:

Kompetence k vydání prováděcí vyhlášky o bezpečnostních a technických požadavcích pyrotechnických výrobků byla svěřena Ministerstvu průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem. Negativní vymezení věcné působnosti zákona bylo rozšířeno o výbušniny, výbušné předměty a pomůcky držené policejní školou zřízenou Ministerstvem vnitra ČR. Byla rozšířena působnost Českého báňského úřadu zpřístupňovat části evidence širšímu okruhu zájemců a k výkonu činnosti nadřízeného správce daně podle daňového řádu.

Český báňský úřad byl zmocněn ustanovováním odborných znalců pro posuzování stability podzemních objektů a pro vypracovávání odborných posudků a stanovisek.

K legislativní souvislosti, k bodu 2, § 1, odst. 3.

Z návrhu není zřejmé, proč nedošlo v rámci navržených změn ustanovení předmětného návrhu zákona ke sjednocení označení totožných subjektů, kterých se týká pozitivní a negativní vymezení působnosti zákona. To je označení – ozbrojené síly ČR, ozbrojené bezpečnostní sbory versus ozbrojené síly, bezpečnostní sbory.

Dál není patrné, z jakého důvodu nebyly zařazeny do odst. 2 i výbušniny držené policejními školami zřízenými ministerstvem vnitra.

K bodu 3, § 5c.

V textu dodatečně doplněného § 5c není patrné, v jakém postavení bude ustanovovaný odborný znalec. Zase se bude jednat o vztah orgánů Státní báňské správy k posílení výkonu vrchního dozoru. Má jít o vztah k organizaci vykonávající činnost prováděnou hornickým způsobem.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 9. schůzi dne 25. května svým 106. usnesením k návrhu zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o Státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Ivo Pěgřímka, předsedy Českého báňského úřadu, a po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě:

Zaprvé. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS.

Zadruhé. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi senátora Jaromíra Strnada.

Zatřetí. Pověřuje předsedu předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Ptám se, zda někdo podle § 107 našeho jednacího řádu navrhuje, abychom se nezabývali touto normou? Nikdo se nehlásí, otevírám obecnou rozpravu. Do té se rovněž nikdo nehlásí, tak ji končím. Tudíž není důvodu, abych se ptal pana ministra a zpravodaje, zda se někdo chce vyjádřit nebo zda se chce vyjádřit k něčemu, co neproběhlo. A máme před sebou jediné, a to je hlasování o návrhu schválit.

Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 57 ukončeno, registrováno 54, kvorum 28, pro 40, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A jdeme k dalšímu bodu, a to je

 

Návrh zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice)

Tisk č. 101

Máme to jako tisk číslo 101. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který zastupuje ministra obrany Alexandra Vondru. Máte slovo, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, jak zmínil pan místopředseda Senátu, abych v zastoupení pana ministra obrany přednesl úvodní slovo ke zmíněnému vládnímu návrhu na vydání zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, zkráceně zákon o zákazu kazetové munice.

Tento vládní návrh zákona recipuje mnohostrannou mezinárodní úmluvu o kazetové munici, která byla za Českou republiku podepsána dne 3. prosince 2008 a Parlamentu byla předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací souběžně s návrhem zákona do právního řádu ČR.

Obě komory Parlamentu již s ratifikací této úmluvy vyslovily souhlas. Připomenu jen, že Senát 16. března tohoto roku. Ačkoli se podle čl. 10, Ústavy ČR, tato úmluva stává součástí právního řádu ČR, není tato pro svůj charakter přímo aplikovatelná na nestátní subjekty.

Vzhledem k tomu, že závazky obsažené v úmluvě, nejsou přímo aplikovatelné na fyzické a právnické osoby na území České republiky, je třeba zabezpečit promítnutí zásadních principů úmluvy do vnitrostátního právního řadu. Za tímto účelem byl Ministerstvem obrany zpracován návrh zákona o použití, vývoji, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, kterým implementuje do právního řádu ČR principy, právní nástroje i potřebný právní režim zákazu použití vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice včetně úpravy jejího zničení, jakož i nezbytné zákazy pro dispozici s touto nebezpečnou municí.

Vládní návrh zákona o kazetové munici byl dne 25. května 2011 projednán v ústavně-právním výboru a ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu. Přičemž ústavně-právní výbor Senátu navrhl vrátit tento vládní návrh zákona Poslanecké sněmovně k novému projednání s pozměňovacími návrhy, které rozšiřují působnost projednávaného vládního návrhu zákona i na součástky kazetové munice.

Zmíněné pozměňovací návrhy výboru Senátu takto doplňují zákaz používání a převodu patentových práv souvisejících s kazetovou municí nebo jejími částmi, jakož i ohlašovací povinnost, která má být ukládána majitelům příslušných patentů vztahujících se k výrobě a nakládání s kazetovou municí nebo jejími součástmi.

Z hlediska zpracovatele návrhu zákona, kterým je zmíněné Ministerstvo obrany, jsou zmíněné pozměňovací návrhy uplatněné senátními výbory akceptovatelné, neboť přibližují navrhovanou úpravu k již platnému zákonu o zákazu použití, skladování, výrobu a převodu pěchotních min.

Dovolte mi, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři zmínit, že Ministerstvo obrany ve svém původním návrhu zákona o kazetové munici před jeho projednáním v Legislativní radě vlády samo z vlastního uvážení navrhlo v tomto zákoně zakotvit zákaz používání a převádění patentů souvisejících s kazetovou municí včetně právní úpravy ohlašovací povinnosti pro majitele příslušných patentů.

Vrácení vládního návrhu zákona o kazetové munici Senátem k novému projednání v Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu Senátu sice prodlouží legislativní proces přijetí předmětné normy, avšak v dané situaci, kdy je reálná šance na projednání Senátem vráceného návrhu zákona PS do parlamentních prázdnin, by nemělo vyvolat žádnou kritickou situaci v implementaci této důležité právní normy do právního řádu ČR a splnění pak závazku vyplývajících ze zmíněné úmluvy.

Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, v souladu s uvedenými skutečnostmi a se zřetelem na charakter, rozsah, transparentnost a význam navrhované právní úpravy si dovoluji tímto v zastoupení pana ministra obrany požádat o souhlas s předloženým vládním návrhem zákona o kazetové munici, případně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Senátem. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení má číslo 101/1. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Kladívko, který má slovo.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře v zastoupení, kolegyně, kolegové, návrh zákona o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení, takzvaný zákaz o zákazu kazetové munice, je předkládán v návaznosti na úmluvu o kazetové munici, k jejíž ratifikaci dal souhlas Senát svým usnesením č. 149 ze 6. schůze konané dne 16. března 2011. V článku 9 úmluvy je obsažen závazek vnitrostátních prováděcích opatření, který ukládá každému státu úmluvy učinit veškerá opatření právní, administrativní a další k provádění této úmluvy, včetně uvalení trestních sankcí, s cílem zabránit a potlačit činnost, která je smluvní straně zakázaná, na základě úmluvy, jež je prováděna ze strany osob nebo na území, které spadá pod jurisdikci či kontrolu této smluvní strany.

Vláda na základě článku 9 úmluvy o kazetové munici předložila Poslanecké sněmovně dne 23. prosince 2010 návrh zákona. Během projednávání ve výborech a na schůzích sněmovny nebyl k návrhu zákona podán žádný pozměňovací návrh a Poslanecká sněmovna na své 16. schůzi dne 6. května 2011 návrh zákona schválila.

Senátu byl návrh zákona postoupen dne 17. května 2011. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu na svém jednání dne 25. května projednal návrh zákona a konstatoval, že návrh zákona neupravuje práva z průmyslového vlastnictví, především práva majitelů patentů, tak jak je například řeší zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu používání, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení. To znamená, že udělení patentu je i v případě kazetové munice ze zákona pojmově možné. K provedení úmluvy je proto třeba zapovědět v případě kazetové munice použití a převod patentových práv stávajících a vzniklých v budoucnu.

Výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost reagoval na tuto skutečnost a přijal pozměňovací návrh, který úpravu práv z průmyslového vlastnictví řeší v souladu s úmluvou o kazetové munici.

Nyní bych si dovolil vás seznámit s usnesením výboru.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém 89. usnesení z 8. schůze konané dne 25. května letošního roku k návrhu vládního zákona o zákazu použití vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s přijatými pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze tohoto usnesení. Určuje zpravodajem k projednání na schůzi Senátu Tomáše Kladívka a pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto seznámil předsedu. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dále tento návrh projednal ÚPV, přijal usnesení, které máme pod číslem 101/2. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl, který má slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, pan zpravodaj garanční tady řekl v podstatě vše a já jsem rád, že garanční výbor přijal totožné usnesení, jako jsme přijali my s tím, že pozměňovací návrh – a pane ministře, vám chci poděkovat, protože jste jediným ministrem, který se omluví, když se nemůže dostavit na jednání ÚPV, písemně se omluví, děkuji. Navíc vám děkuji i za vstřícnost, když přijímáte i to, že Senát PČR je tu skutečně od toho, aby dbal na čistotu práva a tento pozměňovací návrh ji vlastně velmi respektuje. Myslím si, že Senát tímto plní své zásadní poslání. Takže velmi rychle.

Já už jsem naznačil, že ÚPV, a vy to víte z těch materiálů, které máte k dispozici, přijal své 59. usnesení, kde shodně s garančním výborem doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které zde byly konstatovány. Určuje zpravodajem výboru mne, tedy senátora Antla, a pověřuje zase senátora Antla coby předsedu, aby s tím seznámil pana předsedu Senátu PČR, což jsem učinil řádně a včas. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ptám se, jestli někdo podle § 107 navrhuje, abychom se návrhem nezabývali. (Nikdo se nehlásí.) Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na schválit, nezazněl návrh na zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí zpravodaj – teď už jako senátor, předpokládám – Tomáš Kladívko.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo. Já bych jenom připomněl, že jediným k hlasování je usnesení obou výborů, které je totožné, jak pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak ústavně-právního. To znamená, v tom tisku, který máte v příloze – usnesení, které je předloženo. Já ho tady jako zpravodaj zvedám, aby se s ním počítalo jako k hlasování. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně. Nemám před sebou jeden pozměňovací návrh, ale dva. Proto bych se velmi rád zeptal, který z nich bude ten, o kterém budeme hlasovat. Protože v jednom z nich je ve třetím odstavci před slovy "za § 8 č. 1" a v druhém je č. 5. Věřím, že se dopracujeme ke správnému návrhu zákona.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže je tady technické dilema. Hlásí se zatím pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře zastupujícího jiného ministra, kolegyně a kolegové. Chtěl bych říci nejdříve zpětně to, že to předkládá ministr Vondra a ne pan ministr Kocourek, jak tady zaznělo. Chtěl jsem se zeptat předkladatelů pozměňovacího návrhu, jestli z hlediska právního lze dost dobře zakázat nebo nezakázat přechod těchto práv a majetkových hodnot v souvislosti se smrtí zůstavitele, když už máme být právně čistí. Jinak samozřejmě jsem proti zákazu rozšiřování a používání munice.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Předpokládám, že dva zpravodajové se zatím dohodli. Přihlásil se pan senátor Miroslav Antl. Dojde asi k drobné změně.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji vám, pane předsedající. Já jenom zareaguji na vystoupení senátora Drymla. Já jsem panu ministrovi průmyslu a obchodu poděkoval za to, že on osobně se omlouvá, nikoli zastupuje. Já jsem to pochopil, pan ministr také a došlo k nedorozumění jednoho ze senátorů, který tady přede mnou mluvil. Pokud jde o upřesnění pozměňovacích návrhů, tak platí ten náš, to znamená ÚPV. Je tam správně 1, 2, 3, 4, 5, takže kdybyste se na to podívali. Jinak děkuji – pane předsedající, prosím, abyste poděkoval eventuálně panu senátorovi za to, že nás na to upozornil, ale ÚPV to navrhuje. Takže to je to znění a doufám, že pan garanční zpravodaj s tím bude souhlasit. To znamená 1, 2, 3, 4, 5. Bod 5 je: "Za § 8 vložit nový § 9, který včetně nadpisu zní:" A pak je tam ta ohlašovací povinnost. Pokud to stačí takto pro vysvětlení, pane předsedající, tak bych opustil stanoviště.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Samozřejmě, že nám to stačí. Tím končím rozpravu, protože se nikdo nepřihlásil. Ptám se pana ministra, zda chce vystoupit, nebo to předešlé vyjádření je souhlas s pozměňovacím návrhem, a potom je to pan zpravodaj Antl, jestli se chce vyjádřit. Nechce. Pak už je to jenom garanční zpravodaj, který nás provede hlasováním.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Jediný návrh, který máme k hlasování před konečným návrhem o návrhu zákona, je pozměňovací návrh a za základ bereme tisk, který je obsažen v usnesení ÚPV, který je správně. Takže o něm bychom poprvé hlasovali. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A navrhujete hlasovat najednou...

Senátor Luděk Sefzig:  Navrhuji najednou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, takže znělka nás snad svolá. Stanovisko řekl jak pan ministr, tak pan zpravodaj. Bylo souhlasné.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro pozměňovací návrh podle ÚPV, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 58 ukončeno. Registrováno 55, kvorum 28. Pro 48, proti nikdo. Návrh schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, zda vrátíme PS zákon, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 59 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní pověříme senátory. Můj návrh je, aby to byl senátor Tomáš Kladívko a senátor Miroslav Antl, kteří v PS za nás, plénum Senátu, zdůvodní naše stanovisko. Oba s tím souhlasí.

Zahajuji hlasování o pověření. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 60 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím tento bod, děkuji zpravodajům. My se tady vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, a to je bod, který jsme si zařadili – je to první ze zbylých, které tady zanechal pan ministr Kalousek a které po něm ochotně převzal pan ministr Kocourek. Jedná se o bod

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu, která byla sjednána formou výměny nót

Tisk č. 56

Pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vám v zastoupení pana ministra Kalouska předložit k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohodu mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsanou dne 28. června 1996 v Dublinu, která byla sjednána formou výměny nót.

Předložená novela byla sjednána v souladu s doporučením Evropské komise ukončit platnost dohod o ochraně a podpoře investic uzavřených mezi členskými státy navzájem.

Důvody tohoto doporučení jsou následující. Obsah bilaterárních investičních dohod uzavřených mezi členskými státy EU zčásti náleží do působnosti EU a končí tak konflikt jurisdikcí. Investiční dohody v bilaterárních vztazích členských států zvýhodňují investory pocházející ze zemí, kde jsou smluvními stranami těchto dohod, což je v rozporu s unijním právem. Vnitrostátní právo členských států a unijní právo zajišťuje zároveň ochranu srovnatelnou s ochranou poskytovanou dohodami o ochraně investic.

Česká republika ve své nótě navrhující Irsku ukončit Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic s dohodou. Zároveň navrhla vyloučit aplikovatelnost tzv. ochranné lhůty. Irská strana návrh na ukončení platnosti investiční dohody formou dohody a na vyloučení aplikovatelnosti ochranné lhůty přijala. Zároveň Irsko ve své odpovědní nótě oznámilo, že na jeho straně již byly splněny vnitrostátní požadavky pro vstup navrhované dohody v platnost. Vzhledem k tomu, že se ČR ztotožňuje s doporučením Evropské komise ohledně další existence investičních dohod mezi členskými státy EU a s ohledem na to, že ukončení platnosti této dohody nebude mít negativní dopad na české investory v Irsku, dovoluji si požádat, aby Senát vyslovil s ratifikací předložené dohody souhlas. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. Posaďte se opět, prosím, ke stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 56/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 56/1. Zpravodaje výboru – pana senátora Strnada – zastoupí přítomný pan senátor Bis, kterého teď žádám, aby nás teď seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Bis:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, už je to dneska naposledy, co mě tady vidíte... Takže po vstupu ČR do EU se staly dohody o ochraně a podpoře investic uzavřené mezi členskými státy EU nadbytečné. Vnitrostátní právo členských zemí EU a komunitární právo zajišťuje investorům z ostatních členských zemí úroveň ochrany investic srovnatelnou se zárukami vyplývajícími z dvoustranných investičních dohod s výjimkou možností zahájit proti hostitelskému státu mezinárodní rozhodčí řízení. Ukončením platnosti těchto dohod proto ochrana investorů nebude nijak dotčena. Nepředpokládá se ani negativní dopad na objem investic plynoucích od unijních investorů do ČR. Členské státy původní patnáctky nemají mezi sebou, až na dvě výjimky, uzavřeny žádné dohody o ochraně a podpoře investic a na tok investic mezi nimi to nemá žádný vliv.

Z tohoto důvodu ČR svým usnesením schválila postup při ukončování platnosti dohod o ochraně a podpoře investic, a to formou zaslání nót. Tato dohoda je jako jedna z mnoha další. A náš výbor – VZHD – svým 75. usnesením přijal následující doporučení:

1. Doporučuje Senátu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června v Dublinu, která byla sjednána formou výměny nót.

2. Zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu určuje Jaromíra Strnada.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj zahraničního výboru pan senátor Sykáček. A již je zde, prosím.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Vše podstatné zde bylo řečeno, ocituji tedy pouze usnesení č. 84 výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k tomuto tisku:

Po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Sykáčka, kterého zastupuje senátor Pavel Lebeda, a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody,

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

To je vše, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji vám, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda někdo chce k této obecné rozpravě vystoupit? Zdá se, že nechce, takže obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že ani pan navrhovatel, ani pan garanční zpravodaj si nepřejí jednání komentovat.

Vzhledem k tomu, že jediný návrh, který tady zazněl, je souhlas Senátu s ratifikací, můžeme přistoupit k hlasování.

Hlasujeme o souhlasu s ratifikací dohody mezi Českou republikou a Irskem o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi ČR a Irskem o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 28. června 1996 v Dublinu, která byla sjednána formou výměny nót.

Aktuálně je přítomno 47 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro souhlas s ratifikací, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V okamžiku hlasování pořadové č. 61 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 25 pro vyslovilo 38, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Tímto máme ukončený tento bod.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 86

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 86 a ministra financí Kalouska opět zastoupí pan ministr Kocourek, prosím.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji opět, vážená paní místopředsedkyně. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi uvést vládní návrh zákona, kterým se mění devizový zákon. Jeho cílem je především vypuštění celého ustanovení § 17 zmíněného devizového zákona, které obsahuje omezující podmínky pro nabývání tuzemských nemovitostí zahraničními osobami.

Rád bych zdůraznil, že zde nemluvíme o prodeji státní půdy, který je upraven samostatným zákonem. Devizový zákon se vztahuje na nemovitosti v soukromém vlastnictví.

Dnem 1. května 2011 skončilo sedmileté přechodné období, po které si mohla ČR ponechat omezení pro nabývání zemědělských a lesních pozemků zahraničními osobami. Již v květnu 2009 skončilo obdobné přechodné období pro nabývání tzv. objektů vedlejšího bydlení. Tato přechodná období byla sjednána v aktu o přistoupení ČR k EU.

Návrh zákona byl projednán výborem pro zemědělství, hospodářství a dopravu, který ve svém usnesení doporučil Senátu návrh zákona zamítnout. Toto doporučení pan ministr Kalousek nepovažuje za rozumné, neboť ke zrušení omezení pro nabývání nemovitostí cizinci jsme se zavázali při vstupu do EU a tyto naše závazky jsou obsaženy přímo v přístupových smlouvách a mají tedy v podstatě přednost před zákonem. A proto také Český úřad zeměměřický a katastrální již v dubnu letošního roku vydal metodický pokyn, podle něhož je od 1. května 2011 § 17 devizového zákona neaplikovatelný a katastrální úřady provádějí zápisy vlastnického práva ve prospěch cizinců bez jakýchkoliv omezení.

Pokud by tedy Senát návrh zákona skutečně zamítl, mohlo by to mít za následek, že § 17 by byl i nadále součástí devizového zákona, ale vůbec by v podstatě neodpovídal skutečnému právnímu stavu. Pro občany a další uživatele devizového zákona by takováto situace mohla být mimořádně nepřehledná a matoucí a nepřispívala by případně k právní jistotě.

Pan ministr Kalousek se domnívá, že Senát jako orgán, který má dbát o čistotu a přehlednost našeho právního řádu, by neměl připouštět, aby devizový zákon byl v rozporu se skutečným právním stavem a se závazky, které ČR při vstupu do EU přijala.

Přesto si vás dovoluji, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, požádat o podporu zmíněného vládního návrhu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, opět ke stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení bylo rozdáno jako senátní tisk č. 86/1 a zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud se týká usnesení hospodářského výboru, který zasedal 25. května 2011 k devizovému zákonu, výbor napříč politickým spektrem – ze sedmi členů se dva hlasování zdrželi – navrhl návrh zákona zamítnout, určil zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu mne a uložil předsedovi výboru, tedy mně, předat toto usnesení předsedovi Senátu.

My chápeme všechno to, co tady teď zdůvodnil pan ministr Kocourek a jsme si vědomi, že náš návrh, o kterém věřím, že jej dnes většina z vás podpoří, bude mít deklarativní účinek.

Chtěl bych od pana ministra – není tu bohužel pan ministr financí – vědět zásadní věc. Devizový zákon umožňoval mimo jiné to, aby si přistoupivší země, které měly sedmiletou výjimku – nejedná se pouze o ČR – aby si prodloužily lhůtu o další tři roky.

Proč je to pro zemědělce a venkov důležité? V současném období ministerstvo zemědělství a ministr Fuksa jednají o ekonomických podmínkách společné zemědělské politiky a všechny nově přistoupivší země se snažily vyjednat tříleté podmínky, poněvadž věří, že při těchto jednáních o společné zemědělské politice, kde s novými členskými zeměmi EU táhneme za jeden provaz, dosáhneme podmínek, které jsou srovnatelné s podmínkami, které mají zemědělci v původních zemích EU, E – 15, kteří nyní díky vyšším dotacím apod. mají ekonomickou převahu nad našimi zemědělci.

Tyto podmínky má vyjednáno například Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Litva apod.

A odvolal bych se tady na to, co tady dnes v průběhu jednání již říkal pan senátor Horník. Na kritiku EU jsme někdy vysoce dobří, ovšem abychom bojovali o své místo na slunci tam, kde nám to zákony a směrnice umožňují, to tedy neděláme. To za prvé.

Za druhé. Je pravdou, že v rámci právního systému EU existují čtyři zásady rovného přístupu k nemovitostem apod., ale všechny státy původní patnáctky stanovují tzv. podmínky prodeje půdy, které de facto administrativně znemožňují, aby si kdokoliv nakoupil volně v Dánsku, ve Francii, v Německu, a administrativní podmínky se týkají vydání živnosti, znalosti jazyků, vzdělání, uznaného v dané zemi apod. A domnívám se, že v tomto směru naše vláda rovněž neučinila vůbec nic. A jak teď říkal pan ministr, tak katastry mohou od určitého data volně zapisovat nákup půdy cizincům. Proto se domnívám, že tady jsme neposkytli žádnou ochranu zemědělství a venkovu.

Na základě tohoto se tedy můžeme dočkat, a toho se dočkáme, že na českou půdu určené dotace pro české podnikatele budou nakonec pobírat cizí podnikatelé. A nemusíme si nic namlouvat v současném období, které je charakterizováno ve světě jako období možného nástupu hladu, kdy ceny potravin, výrobků a půdy stoupají, že tady bude mimo jiné i spekulativní kapitál, který to bude od našich občanů nakupovat.

Dnes jsem dokonce měl možnost rozhovoru a jeden novinář tam řekl, že se dává možnost našim občanům, poněvadž se jedná o dva miliony vlastníků půdy, aby získali nebo prodali půdu za vyšší peníze, než by jim v současném období poskytli naši zemědělci. Myslím si, že to jsou úplně scestné názory.

A navíc chci upozornit na fakt, že pokud se týká ceny potravin, zatím naši zemědělci dodávají v průměru o 25 procent levnější potraviny než ostatní zemědělci, takže pokud tady budou vyrábět cizí investoři, přinese to zdražení potravin našim občanům.

Zakončil bych tedy své vystoupení vzpomínkou na našeho největšího státníka, který říkal: Národ, který prodává půdu sám pod sebou, si ani nezaslouží svou státnost. Já bych tady k tomu řekl pouze tedy, tak jak to tady bylo předneseno – Lehce prodává půdu pod nohama.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore a posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Předpokládám, že takový návrh nebude, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první paní senátorka Paukrtová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, dámy a pánové, paní předsedající. Já si myslím, že Senát je garantem nejen čistoty legislativního procesu nebo by jím býti měl. Ale měl by být také garantem práva. A v tomto případě řekla bych, nebo vím to určitě, že v zásadě je ten devizový zákon pouze formální technickou legislativní úpravou, protože 1. května 2009 skončilo pětileté přechodné období, po které si mohla Česká republika ponechat určitá omezení při nabývání tuzemských nemovitostí sloužících k bydlení vůči zahraničním osobám, a 1. května 2011 uplynula dohodnutá sedmiletá lhůta pro zachování regulace nabývání tuzemských zemědělských pozemků zahraničními osobami. Tak to je. O přístupové smlouvě, která toto garantuje, rozhodli všichni občané ve všelidovém hlasování. Bylo to jedinkrát, kdy se v České republice pořádalo referendum. Tehdy jsme rozhodovali nejen o tom, že vstoupíme do EU, ale rozhodovali jsme i o přístupové smlouvě. Ta přístupová smlouva má ten nejsilnější mandát. V tomto případě má unijní právo přednost před naší vnitřní úpravou. To znamená, že ta ustanovení, o kterých je tady řeč, prostě a jednoduše sice zůstanou v našich zákonech, ale jsou neaplikovatelná, protože dochází k přednostní aplikaci primárního unijního práva.

Já vím, že to možná jaksi není příjemné zjištění pro zemědělce, ale tak to prostě je a já si nedovedu představit, že bychom zamítali devizový zákon, který v zásadě pouze z právního řádu odstraňuje dneska již zcela neaplikovatelná ustanovení. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Máme před sebou tuto novelu devizového zákona, a tak, jak zde bylo řečeno, jde pouze o to - uvést do souladu české právo s právem unijním. Česká republika při přístupových jednáních před vstupem do EU vyjednávala výjimky na nabývání nemovitostí občany ze zemí Evropské unie v České republice. Je třeba si uvědomit, za jaké to bylo vlády, bylo to za vlády sociální demokracie pod vedením pana premiéra Špidly a za působení evropského komisaře za Českou republiku v Bruselu pana Teličky.

Tyto pětileté a sedmileté výjimky skončily, a máme povinnost, tak jak zde bylo řečeno, v zákoně zakotvit možnosti nabývání nemovitostí občany Evropské unie. Někteří naši zemědělci, ale i někteří občané kritizují současnou vládu, že nevyjednala delší přechodné období. Ale to prostě zpětně není možné; říkala to tady paní kolegyně Paukrtová. Unijní právo je prostě nadřazeno českému právu a nedá se v tom smyslu nic už dneska zpětně vyjednat. Ostatně většina těch cizinců, kteří chtěli v České republice půdu získat, ji již má, a to prostřednictvím fiktivních nájemních smluv, nastrčených bílých koní, prostřednictvím právnických osob se sídlem v České republice, ale i různými dalšími fintami na hraně zákona.

Z tohoto důvodu si myslím, že není nutné se mnoho obávat přijetí této novely devizového zákona, ono ani když ho nepřijmeme, tak budou ty možnosti získávání nemovitostí dál stejné. Tak jak bylo řečeno, platí, že právo Evropské unie je našemu národnímu právu nadřazeno, a platí, že už dnes katastrální úřady nemohou odmítat zapsat přechod vlastnictví u nemovitostí cizinců. Jen budeme upomínáni Evropskou komisí, že neplníme to, k čemu jsme se zavázali. Proto i já se přikláním k tomu, abychom návrh zákona schválili. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Další do rozpravy se hlásí paní senátorka Rippelová.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se za české zemědělce obávám, že všechno to, co tady řekli mí předřečníci, prostě tak je, a primární právo Evropské unie nejsme schopni zhojit tím, že dnes novelizujeme devizový zákon.

Ale mě zaujalo vystoupení zpravodaje pana senátora Hajdy v tom smyslu, že některé země, které jsou mladšími členy EU, si požádaly a vyjednaly další výjimku. Myslím, že tam byla řeč o některých pobaltských zemích, a ta výjimka pro nabývání zemědělské půdy jim byla prodloužena o další tři roky. Chci se pana ministra zeptat, jestli to tak skutečně je, a pokud ta možnost byla, proč to česká vláda neučinila. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Další přihlášený do rozpravy pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se domnívám, že Senát by se neměl snižovat jenom k politickým proklamacím, které ale nemají vůbec žádnou cenu. Dnes, když přijede občan Evropské unie, koupí si pozemek, půjde na katastrální úřad, musí mu ho zapsat. A pokud nemám pravdu, tak mně to zkuste někdo vyvrátit. Ale tak to je v tuto chvíli, jsem o tom přesvědčen.

Takže myslím si, že dát pouhou nějakou deklaraci o tom, že se nám to teď nelíbí, to se mi zdá příliš málo na Senát. Já bych spíš se zabýval, samozřejmě určitě ne teď, a ne tady s přítomným ministrem průmyslu, otázkami, které můžeme dojednávat. Ta jiná otázka je, že od roku 2013 neboli 2014 začíná nové programové období. A teď zrovna vlády, také naše vláda, vyjednávají, co budeme dělat? Jak se Evropská unie bude chovat? Co bude podporovat?

Já jsem byl v Bruselu minulý týden, nebo předminulý, vyjednává se v zásadě o tom, že se začne víc podporovat výzkum, tedy i bazální neboli základní výzkum. To znamená zhruba z 50 procent by měla být podpora tohoto. Ale samozřejmě ta stěžejní otázka je zemědělská. To znamená – jak bude dál podporováno zemědělství, zemědělská politika? No, pokud bude v našem zájmu to, o čem jsme tady mluvili, a to v našem zájmu je, tedy v zájmu našich zemědělců i České republiky, aby ta podpora pro všechny, pro všechny členy Evropské unie byla co nejmenší. To zvýhodní naše zemědělce jednoznačně. A pak tam nebude takový velký přetlak a zároveň si kupovat pozemky, na které někdo bude dostávat dotace.

To řekl podle mě pan zpravodaj správně, protože to nebezpečí tady je. Tímto směrem ať se ubírají naše úvahy, náš boj. Ale bojovat za něco jenom deklaratorně, co už jsme schválili, a je mi v tuto chvíli celkem jedno, kdo to schválil, zkrátka je to schváleno, je to platné, platí to, nic s tím nemůžeme udělat. To není ani kapric, protože my jenom ukážeme chabé svaly. A to si myslím, že ten Senát snižuje v očích našich partnerů. Nejenom v našich. Děkuji.

Omlouvám se. A proto doporučuji usnesení, abychom hlasovali o tom tento devizový zákon schválit, byť se mně nebo mnohým jiným se nemusí zdát v tuto chvíli ideální. Ale je to proto, že už to schváleno je. Tedy nemyslím tím devizový zákon, ale ta materie už tady funguje.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A další přihlášený pan senátor Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Já už patřím mezi pamětníky. Pamatuji si tu dobu, kdy se vyjednávaly, negociovaly se podmínky vstupu České republiky do Evropské. Ujišťuji vás, že jsme velmi kritizovali způsob, jakým to náš státní tajemník pan Telička z pověření Špidlovy vlády vyjednal. Vzpomínám si, jak to tenkrát, na mé gusto, až příliš vulgárně a tvrdě i kritizoval ve francouzštině můj milý kolega Pepík Pavlata. Vzpomínám si, kolik kritiky to bylo. Jenom pro úplnost dodávám, že jsme tenkrát nepsali žádnou supliku do Evropské komise. Ani do Bruselu jsme neposílali kritiku naší vlády.

Nicméně je to s podivem, že to nyní kritizujeme, protože tato výjimka byla vyvážena mnoha dalšími výjimkami, které požadovala Česká republika. A můžu jenom doložit, že EU těch výjimek měla méně vůči ČR. Tato byla jedna z několika. Myslím si, že to přechodné období bylo dostatečně dlouhé. Navíc se týká jen fyzických osob, netýkalo se nikdy právnických osob. Takže myslím, že je zbytečné bránit tomuto zákonu.

Připojuji se k tomu, abychom schválili tento zákon. Jsem rád, že už můj předřečník tento návrh podal. V případě, že bychom jej neschválili, což samozřejmě můžeme, tak se může stát, že naše katastrální úřady budou mít velký problém s tím, že když tam přijde cizinec, bude chtít koupit pozemek a bude jej chtít na základě kupní smlouvy zaevidovat, a nebude to provedeno, protože k tomu nebude zákonná opora, tak se vystavujeme arbitrážím, které zcela jasně musíme prohrát. Protože ty arbitráže povede Evropský soudní dvůr. A tady je naprosto jasné, že smluvní právo a mezinárodní smlouva podepsaná – jmenuje se Přístupová smlouva České republiky do Evropské unie – je nadřazená i naším zákonům.

Takže rozhodně bychom prohráli. Je víceméně technickou povinností, abychom přijali možnost, zrušili tu podmínku, a záleží na formě, jakou to uděláme. Já se domnívám, že tato forma je adekvátní smlouvě, která byla podepsána v době našeho vstupu. Tuším, že to bylo vyjednáno v roce 2002. Všechny kapitoly byly dokončeny zhruba v roce 2003. Čili to přechodné období bylo poměrně dlouhé k tomu, aby naši zemědělci na to zareagovali.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A teď je s právem přednosti přihlášen pan místopředseda Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Já bych jenom chtěl reagovat na předřečníka.

Ono je vždycky dobré se vymlouvat na to, co bylo. Ta otázka tady zněla. Myslím si, že i pan předseda výboru Hajda o tom hovořil. A ta otázka zní: Proč vláda, a to už tato vláda nebo ta, která byla před ní, nejednala o dalším prodloužení přechodného období?

Jestliže to dokázaly jiné země, tak to mohla vyjednat i tato vláda. Tu otázku jsme nedostali zodpovězenou a slyšíme jenom odvolávání se na dobu před deseti patnácti lety, ale ta situace byla teď. Vláda samozřejmě věděla, že to přechodné období končí. A zatímco jiní jednali, tak jí to vyhovovalo. Tak se nevymlouvejte, prosím, na jiné prostřednictvím paní předsedající.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Tak. Pan senátor Svoboda nevyžaduje přednost kolegou Hajdou, takže teď pan senátor Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně.

První věc. Myslím si, že je zbytečné, abychom říkali, kdo uzavíral před sedmi osmi lety dohodu. Myslím si, že jsme parlamentní demokracie a že vlády, pokud tady budou probíhat demokratické volby, se budou pravidelně střídat. Ale měli bychom mít vždycky společný cíl, ať jsme pravice nebo levice.

Já bych na diskusi, která probíhá, řekl, že se mi nelíbilo od senátora Eyberta, že pomocí bílých koní a podvodů se tady nakupovala půda. Tak za to zodpovídáme i my, co se to tady děje a proč se to tak dělo. To by taky měl někdo zodpovědět.

A pokud se týká mé zpravodajské zprávy, já chápu to, co tady bylo řečeno o primárním právu a podobně. Ale to, co říkal místopředseda Zdeněk Škromach, který jako zpravodaj kladl otázku, zda zemědělci a venkov? Dvě věci.

Proč vláda, na rozdíl od okolních států, neprojednala prodloužení podmínek? A zadruhé, proč nestanovila administrativní překážky, tak jako i nám staví ty ostatní státy staré E15. To je můj základní dotaz, a pokud nedostanu odpověď, tak nemůžu slepě pro něco hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Tak. Teď je na řadě pan senátor Svoboda.

Senátor Richard Svoboda:  Paní předsedající, pane ministře, milé dámy, vážení pánové. Já mám, podobně jako kolega Hajda, hluboké pochopení pro české investory, že jsou zneklidněni tím, že končí to sedmileté období hájení a že se ocitají v ekonomické konkurenci se všemi často bohatšími investory nebo investory s lepším přístupem k prostředkům, kteří jsou s nimi v tuto chvíli v přímé konkurenci.

Ale takto to bylo dojednáno a já si opravdu nejsem jistý, že by nějaký stát, a už vůbec ne stát velikosti a vlivu České republiky, ex post dojednal zlepšení přístupových podmínek. Opravdu, pokud se mýlím, tak bych velmi rád z tohoto omylu byl vyveden. Ale domnívám se, že to musí být a mělo být vyjednáno před podpisem Lisabonské smlouvy, protože tam se rozhodlo, při hlasování o Lisabonské smlouvě, při jejím přijetí o tom, že budeme otevřeni investorům z Evropské unie.

Ta debata, kterou můžeme vést, je jistě o tom, nakolik ta novela je liberální. Čili nakolik stanovuje ony překážky, o kterých mluvil kolega Hajda. Stejně to v konečném důsledku mohou být jenom překážky administrativní, které po určitém odporu mohou a musí na základě práva být překonány. A je otázka, nakolik to musí být otevřeno i investorům z jiných zemí, než jsou země Evropské unie. Ale na to už jsme tady taky slyšeli odpověď. Každý, kdo chtěl v této zemi koupit nemovitost, každý, kdo zde chtěl koupit pozemek, tak si našel cestu. Nebyla to cesta nezákonná, byla to cesta na hraně práva, prostřednictvím právnických osob. Tady nesporně cizí státní příslušníci vlastní velké majetky. A jsou to i lidé ze zemí mimo Evropskou unii. A všichni to víme a všichni umíme ty majetky definovat a pojmenovat, protože je známe.

Takže já si myslím, že bychom si neměli tady lhát.

Já jsem rád, že tady zazněl návrh schválit. A zopakuji jen slova kolegy Sefziga – můžeme sice tuto předlohu zákonů neschválit, ale to je tak všechno, co můžeme udělat, protože pokud ten cizinec přijde, tak arbitrážní řízení vyhraje a ten pozemek či nemovitost mu bude zapsána. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A další přihlášenou je paní senátorka Sekaninová.

Senátorka Božena Sekaninová:  Paní místopředsedkyně, já bych chtěla požádat o krátkou poradu klubu sociální demokracie.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Dobře, v pořádku. Teď, nebo před hlasováním? Před hlasováním. Takže ptám se, jestli někdo ještě do obecné rozpravy? Pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové, velmi rychle.

Já to opravdu chápu, to, co říkal kolega Hajda. Já dokonce s tím rezonuji, mně se to líbí, já bych také chtěl. Ale některé zábrany, řekněme, si možná položili ostatní, ale to já nevím, ale mně jde spíš o to, že to primární právo už teď je platné. A my teď s tím nic nemůžeme udělat.

Nevím, jestli touto formou je to vhodné? Ono vlastně jakoby o nic nejde. Mně skutečně v tuto chvíli jde jenom o to, aby Senát neztrácel svou sílu tím, že dělá kroky, které jsou v zásadě absolutně nesmyslné. On nic nezpůsobil, nic. To primární právo patří. Já jsem přesvědčen, že to, co tady řekl kolega Sefzig, je pravda. Zkrátka my jsme se k tomu zavázali, to právo platí, kdo si to tady koupí, si to koupí a bude. Když to nezapíší, tak se bude soudit a vyhraje to. Ale zkusme mluvit snad o tom, ale to asi nebude během pětiminutové přestávky, jak jinak efektivně naplnit vůli, kterou tady třeba mnozí cítíme?

Druhá věc je, kdo to měl vyjednat? Podívám-li se zpátky na mnoho ministrů zemědělství, tak všichni se spíš starali o to, jakým způsobem vyvést finanční prostředky z Lesů ČR, a nezabývali se jinými věcmi. Možná taky ten zmar české politiky, kdy se tady staráme o to, kde parta, která se opije, o čem si vypráví. A potom samozřejmě příslušní ministři obtížení takovými starostmi, se pak nevěnují v Evropské unii tomu, čemu mají. To je pravda.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo chce v obecné rozpravě vystoupit? A zdá se, že nechce. A já tedy požádám pana garančního zpravodaje, jestli se chce vyjádřit? Pardon, nejdřív pana navrhovatele, ano.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Já bych k proběhlé rozpravě se chtěl vyjádřit k frekventovaným otázkám, které tady zazněly v souvislosti, proč Česká republika nepožádala o výjimku, případně proč nevyužívá nějakých administrativních omezení pro nabývání půdy jako v některých jiných, zejména starých členských státech.

Co se týká administrativních omezení, tak my je využívat prostě nemůžeme, protože jsme si je nesjednali v našem aktu o přistoupení. Na rozdíl od těch zemí, které historicky dříve přistupovaly do EU a této možnosti využily. My tam prostě žádné administrativní překážky nasadit nemůžeme, protože to v přístupovém aktu nemáme zakotveno.

Co se týká toho nevyužití. Já teď nechci nikomu sahat do svědomí, je to samozřejmě otázka spíš pro ministerstvo zemědělství, proč nepožádalo o prodloužení přechodného období. Nicméně obecně akt o přistoupení, který jsme uzavřeli, umožňuje požádat o prodloužení přechodného období, pouze pokud bude dostatečně prokázáno, že po uplynutí přechodného období nastanou vážná narušení nebo hrozba vážných narušení trhu se zemědělskou půdou v České republice.

Toto je ustanovení onoho zmíněného aktu. A vzhledem k tomu, že omezení podle § 17 devizového zákona neplní ani v současnosti v praxi svůj účel, vláda by z tohoto pohledu asi nyní obtížně prokazovala, že odstraněním tohoto § 17 nastanou vážná narušení trhu. Z tohoto pohledu na prodloužení přechodného období by tak skoro nemohl vzniknout nárok, protože žádné signály o vážném narušení trhu díky odstranění tohoto § 17 devizového zákona pravděpodobně nenastaly. A asi ani nenastanou, protože jak jsem vás informoval, tak v praxi už tento paragraf nefunguje.

Takže i z tohoto důvodu a z důvodů tohoto ustanovení, tohoto aktu o přistoupení bylo velmi těžké uvažovat o požádání prodloužení.

Dalším důvodem, proč by bylo velmi těžké požádat v nějakém kratším období o prodloužení přechodného období, by mohlo navíc být, že by se odhalilo, že zmíněný § 17 devizového zákona v podstatě neodpovídá podmínkám přechodného období, jak byly sjednány v aktu o přistoupení.

Česká republika je podle tohoto aktu povinna i po dobu přechodného období poskytovat občanům ostatních členských států, kteří se chtějí v ČR usadit a podnikat v zemědělství, aniž zde musí mít nutně trvalý pobyt usazení, může spočívat např. ve zřízení organizační složky podniku stejné zacházení jako občanům ČR, což je tzv. doložka národního zacházení. Nicméně zmíněný § 17, odst 1, písm. c devizového zákona je tímto požadavkem v rozporu, neboť vyžaduje minimálně tříletý trvalý pobyt na území České republiky.

Já tím chci jenom také říct, že bychom možná otevíráním této problematiky upozornili na to, že jsme i zde ve stávajícím historickém znění byli v lehkém rozporu s aktem o přistoupení České republiky. Takže to jsou z mého pohledu pragmatické důvody, proč současná vláda tuto problematiku již neotvírala. Protože jsme došli k názoru, že bychom si spíš situaci mohli ještě zkomplikovat, než něčemu pomoci. Jak to bylo v minulosti, to je otázka asi dnes již na jiné představitele, a nebo možná na historiky, ale já v tomto ohledu bohužel odpovědět v současné chvíli neumím. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře. A prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já už nebudu hodnotit rozpravu, myslím si, že v ní byly řečeny názory jednoznačně. Přesto bych chtěl poděkovat panu ministrovi. Myslím si, že některé jeho teze v závěrečném vystoupení byly velice korektní. V období například před dvěma roky, kdy naši zemědělci brali 60 % dotací, než sto procent dotací zemědělci původní patnáctky, toho využilo Slovensko a podobně. To byly ty nerovnoprávné podmínky, které ohrožují trh s půdou, na což jsme upozorňovali, a vláda nekonala. Takže já jsem rád, že pan ministr Kocourek aspoň tady tuto věc potvrdil.

Měl bych ještě jednu poznámku. Zákonem o půdě z roku 1994 se řeklo, že trvalý porost je ve vlastnictví vlastníka půdy, aniž by se řeklo, kdo uhradí náklady tomu, kdo tady například tu vinici nebo sady budoval. Dneska se v občanském zákoníku chystá další past a já z toho velké obavy – co je půda pod budovou, kdo ji má na LV, bude v podstatě vlastníkem i té stavby. Takže tady vidím další nebezpečí pro naše zemědělce, kteří momentálně investují.

Domnívám se, že pan ministr v závěrečném vystoupení potvrdil ty věci, které jsme řekli, že když byla možnost, měli jsme 60 % dotací, nejednalo se a dneska jednat o administrativních překážkách - to jsme také měli už před dvěma, třemi lety jednat. Měli jsme ministra pro evropské záležitosti, kterého jsem na to osobně upozorňoval i zde ve vystoupení v Senátu loni v dubnu. Dneska dělá náměstka na ministerstvu zemědělství, tak nechápu, proč se v tomto směru nekonalo.

Jinak za zemědělce nemohu trvat na ničem jiném, než zamítnout. Myslím si, že teď bude porada jednotlivých klubů.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji za reakci garančního zpravodaje. Teď nastává chvíle na pětiminutovou přestávku na jednání klubu ČSSD.

(Jednání přerušeno v 17.32 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.37 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Dámy a pánové, pětiminutová přestávka uplynula. Pokud nebude následovat další přestávka, prosím, abychom zaujali svá místa a pokračovali v jednání.

Domnívám se, že většina už sedí na svých místech a že můžeme přistoupit k hlasování. Prosím, abychom vzali na vědomí, že byly předloženy dva návrhy. V rozpravě byl podán návrh schválit, z výboru přišel návrh na zamítnutí. Podle jednacího řádu budeme nejprve hlasovat o schválit návrh zákona.

Já toto hlasování zahajuji. Kdo je pro, abychom schválili předložený návrh zákona, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Návrh schválit byl zamítnut. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 24, proti byl jeden. Návrh tedy nebyl přijat, znovu opakuji.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zamítnout.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Také bylo zamítnuto. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 14, proti 19. Ani tento návrh nebyl přijat.

Otevírám podrobnou rozpravu, ve které je možné předložit pozměňovací návrh. Do této podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže teď končí projednávání tohoto bodu a končí uplynutím marné lhůty. Pane ministře, děkujeme za vaše účinkování.

Věřím, že vzrušen atmosféra se uklidní, abychom mohli přistoupit k dalšímu bodu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu se sjednáním Dohoda o převozu těl zemřelých

Tisk č. 361

Jedná se o senátní tisk č. 361 a uvede ho ministr pro místní rozvoj pan Kamil Jankovský, který – až se usadí u stolku zpravodajů – bude mít prostor u pultíku.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, důvodem uzavření této smlouvy, nebo návrhem na přijetí Dohody o převozu těl zemřelých, která byla podepsána ve Štrasburku dne 26. října přistoupila vláda usnesením ze dne 5. října 2009. Česká republika zůstane nadále smluvní stranou mezinárodního ujednání o přepravě mrtvol z roku 1937 z Berlína. Cílem této úpravy, dohody o převozu těl zemřelých, je dokument Rady Evropy, sjednocuje požadavky smluvních stran ve věci dokladů a technických požadavků nezbytných pro převoz těl zemřelých. Dohoda se nevztahuje na převoz zpopelněných lidských ostatků.

Dohoda o převozu těl zemřelých v zásadě upravuje náležitosti průvodního listu těla zemřelého, technické požadavky kladené na transportní rakve, jejich vybavení a možnost stanovení administrativně-právních úlev platných pro převoz těl zemřelých.

V českém právním řádu je převoz těl zemřelých upraven citovaným zákonem o pohřebnictví, který věcně odpovídá požadavkům upravených v dohodě o převozu těl zemřelých a nebude třeba jej po sjednání této dohody měnit. To je za mě na úvod zcela vše. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji vám, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Tento návrh projednal VZVOB a přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 361/3 a 364/4. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Töpfer. Já se ptám, jestli byl někdo pověřen, aby zpravodajskou zprávu VZVOB prezentoval. V usnesení výboru jsou totiž dva tisky, takže není možné použít formulaci o společné zprávě. Prosím, pane předsedo.

Senátor Jozef Regec:  Paní předsedající, pane ministře, výbor na své schůzi konané dne 20. dubna 2011 (senátní tisk č. 361) doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas se sjednáním dohody o převozu těl. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu pana Tomáše Töpfera a pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane předsedo. Dále tento návrh projednal VZSP. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 361/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Daniela Filipiová. Garančním výborem byl VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 361/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Šebek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, technické záležitosti předložené dle vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu se sjednáním dohoda o převozu těl zemřelých tady ve stručnosti přednesl pan ministr. Já bych vás rád informoval o průběhu legislativním, který provázel projednávání tohoto návrhu, který byl doručen do Senátu i do Poslanecké sněmovny již 25. října loňského roku, přičemž byl přikázán v PS zahraničnímu výboru. A dále byla smlouva schválena ve druhém čtení, které proběhlo 16. března 2011 na 14. schůzi PS.

V Senátu byl po přikázání projednán tento návrh ve VZSP, který přijal své usnesení č. 77 a dal souhlas k ratifikaci 11. listopadu 2010. VUZP projednal tento návrh 7. prosince 2010, a také vyslovil svůj souhlas, jak dále odcituji. A VZVOB tento návrh projednal nejprve 5. ledna 2011 a přijal usnesení č. 41, kdy přerušil projednání. Týkalo se to vlastně pouze legislativně-technické záležitosti, zda je správně použit termín "k vyslovení souhlasu se sjednáním", kdy původně byla domněnka, zda se nemá jednat o souhlas s ratifikací. Nicméně po vysvětlení ve spolupráci s ministerstvem zahraničí byl tento návrh znovu projednán, jak jste před malou chvílí slyšeli – v citaci zahraničního výboru.

Já tedy na závěr přečtu usnesení VUZP z jeho 2. schůze, která se konala 7. prosince 2010 k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu se sjednáním Dohoda o převozu těl zemřelých.

Po úvodním slově zástupce předkladatele, dr. Josefa Postráneckého, ředitele odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas se sjednáním Dohody o převozu těl zemřelých.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Nad rámec této informace si dovoluji ještě dodat, že dle mého názoru i názoru našeho výboru se jedná o zákon stručný, věcný, logický a potřebný, který se dotýká hlavně společností, které zajišťují převoz těl zemřelých. A vzhledem k tomu, že tato úprava byla v českém právním řádu nedostatečně pojednána, myslím, že to přispěje jedině ke zlepšení záležitostí, které vyplývají z této materie.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Já se, pane zpravodaji, ještě zeptám, jestli tato zpráva byla společná se zprávou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal totožné usnesení?

Senátor Karel Šebek:  Tak dá se říci, že ano. (Oživení v sále.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost už nás s usnesením seznámil, takže poprosím garančního zpravodaje, aby se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám obecnou rozpravu. Přihlášen je pan senátor Vladimír Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já nebudu dlouho zdržovat, jenom bych upřesnil, že se jedná o sjednání tzv. Štrasburské smlouvy. Česká republika má ještě Berlínskou smlouvu, ta je neustále platná, a Štrasburská smlouva vlastně zjednoduší převozy těl zemřelých.

To je tak všechno. Rozdíly si najdete v přiloženém tisku. Ale rozhodně to zlepší převoz těl zemřelých. Akorát nevím, jak ministerstvo zdravotnictví bude reagovat, až zruší hygienické stanice, kdo to bude organizovat. To je otázka pro pana ministra.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Pan ministr bude mít příležitost vystoupit na závěr obecné rozpravy, pokud nepotřebuje teď okamžitě? Nepotřebuje, dobře. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy. Zdá se, že se nikdo do ní nehlásí. Ale přece jen se hlásí pan kolega Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Já bych jenom pro úplnost doplnil, že Československo zůstává signatářem i původní Berlínské dohody z roku 1937 a vzhledem k tomu, že se některé destinace překrývají, tak si myslím, že už bude jenom na věci těch organizací, aby vybraly z obou zákonů tu lepší variantu, která splní daný účel, a myslím si, že to nebude problém. Dotazoval jsem se jedné takové organizace a bylo mi řečeno, že na tento zákon v podstatě čekají, protože jim má usnadnit případné mezinárodní vyjednávání. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A teď se tedy zeptám, zda někdo ještě chce vystoupit v obecné rozpravě. Zdá se opravdu, že ne, takže obecnou rozpravu končím. A teď poprosím pana ministra, zda chce zareagovat na zpravodajské zprávy a rozpravu.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Děkuji, paní předsedající. Já myslím, že už v zásadě bylo všechno řečeno.

K otázce pana senátora Drymla. Jsem si samozřejmě vědom, že tato disproporce tam existuje. Nicméně v tuto chvíli krajské hygienické stanice ještě máme a v okamžiku, kdy je budeme rušit, tak na tu situaci musíme adekvátně na ministerstvu zdravotnictví zareagovat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Ptám se garančního zpravodaje, ale ten v podstatě nemá důvod v tuto chvíli jednání komentovat.

Jenom připomenu, že zazněl ze tří výborů souhlas k ratifikaci této smlouvy. A já přivolám kolegy k hlasování.

Vážené kolegyně a kolegové, přesná formulace zní:

Senát souhlasí se sjednáním Dohody o převozu těl zemřelých.

Aktuálně je přítomno 45 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, abychom vyjádřili souhlas se sjednáním dohody, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 64 se z 46 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 24 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. A my se v řízení schůze vystřídáme.

(Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek

Tisk EU č. K 036/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 036/08 a K 036/08/01. Prosím pana ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského, aby nás s těmito materiály seznámil.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Ještě jednou děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já si vám tímto dovolím předložit rámcovou pozici České republiky k materiálu Zelená kniha o modernizaci politiky EU v oblasti veřejných zakázek.

Tento materiál, Zelená kniha byla zveřejněna Evropskou komisí v lednu 2011 a předložena jednotlivým členským státům EU k zodpovězení zhruba stovky otázek. A cílem tohoto materiálu je vlastně zjistit názory jednotlivých členských států na oblast zadávání veřejných zakázek s ohledem na možné budoucí legislativní úpravy v této oblasti.

Zelená kniha se v zásadě dotýká toho, zda je možnost využít veřejných zakázek pro některé politiky, ať se to týká ochrany životního prostředí, podpory inovací, sociálního začlenění, boje proti změně klimatu, boje proti korupci, snahy o zlepšení přístupu malých a středních podniků. A klade si samozřejmě za cíl najít i náměty pro určité zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek.

Po zpracování tohoto materiálu v Evropské komisi bude vypracována a zveřejněna zpráva, která bude vlastně zahrnovat závěry z tohoto šetření. A je třeba říci, že závěry nebudou v žádném případě závazné. Jedná se o podklad pro případný budoucí legislativní proces, k němuž povede samozřejmě ještě dlouhá cesta. Po uveřejnění Zelené knihy se bude jednat o veřejné konsultace, a teprve až na konci, po uveřejnění sdělení Komise, veřejných konzultacích a uveřejnění legislativního návrhu bude vlastně jako poslední bod legislativní proces.

To je skutečně proces dlouhodobý. A toto je svým způsobem takový první krok k určité snaze o úpravu pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

To je ode mne na úvod asi tak všechno. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 036/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážená paní předsedající a řídnoucí řady kolegů a kolegyň Senátu.

Pan ministr tady ve svém vystoupení řekl řadu věcí, které asi budu opakovat, nicméně přesto považuji za nutné se k nim ještě vyjádřit.

Abych uvedl problematiku, tak musím říci, že Komise přislíbila, že provede rozsáhlé konzultace s cílem předložit nejpozději na začátku roku 2012 legislativní návrhy na zjednodušení a modernizaci veřejných zakázek v EU. Myslím, že po zkušenostech v Ústí nad Labem s krajskou zdravotní je nejvyšší čas, aby to byla závazná směrnice, a nejenom navrhování na jednotlivých státech.

Změny by měly zadávání veřejných zakázek učinit pružnějším, měly by se zaměřit na rozvoj politiky podporující inovace, udržitelný rozvoj a malé a střední inovativní podniky.

Primárním cílem modernizace zadávání veřejných zakázek přitom zůstává zvyšování účinnosti, vynakládání veřejných finančních prostředků prostřednictvím co největší veřejné soutěže.

Komise v této Zelené knize pokládá celkem 114 otázek zaměřených na jednotlivé cíle a očekává, že odpovědi zainteresovaných subjektů obdrží do 18. dubna letošního roku. Vzhledem k tomu, že tento termín nebylo možné dodržet, byl pak prodloužen o jeden měsíc, tj. do 18. května 2011. Nicméně výbor pro záležitosti EU se touto materií zabýval až 20. dubna letošního roku.

Novelizace stávajících norem má dosáhnout několika cílů, a já si dovolím vám je přiblížit.

Především je to zvýšení účinnosti vynakládání veřejných finančních prostředků, kde Komise se nejdříve zabývala obecnějšími otázkami souvisejícími s úpravou právních norem v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zvažuje, zda by se například nemělo změnit třídění veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, tedy třídění, které je výsledkem určitého historického vývoje. Zaobírání se možným vyjasněním aktualizací definice veřejného činitele, zejména pojmu "veřejnoprávní subjektivity". Komise se zamýšlí také nad tím, zda jsou s ohledem na pokročilou liberalizaci v síťových odvětvích, jako je vodní hospodářství, energetika nebo veřejná doprava, i nadále potřebná pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek v těchto odvětvích. Reflektuje ale i kritiku, že je zapotřebí větší pružnosti zadávacích řízení. Veřejní činitelé by měli mít možnost vyjednávat o podmínkách smlouvy s potenciálními uchazeči. Upozorňuje však, že se s rozšířením možností vyjednávání zvyšuje riziko protekcionářství a subjektivního rozhodování.

K dalším zvažovaným a potenciálně diskriminačním návrhům náleží zavedení možnosti zohlednit výkonnost předchozích uchazečů. V neposlední řadě pak Komise diskutuje o možnosti změn stanovených prahových hodnot veřejných zakázek, problematiku subdodávek, slučování veřejných poptávek a konečně společné zadávání veřejných zakázek.

Druhým cílem je posílit přeshraniční účast v řízeních o veřejných zakázkách. Jedním z cílů právních předpisů EU zadávání veřejných zakázek je umožnit podnikům celoevropskou soutěž o veřejné zakázky, tedy otevřenou i subjektu z jiných členských států. Komise navrhuje zvážit opatření, která by účast uchazečů z jiných členských států usnadnila. K těmto opatřením mohou náležet lepší vzájemná osvědčení (možností je třeba zavést společný evropský systém předběžné kvalifikace) či vypracování zadávací dokumentace v druhém jazyce nebo přijímání nabídek v cizích jazycích (zvážit lze využití systému automatického překladu, který ovšem, jak víme, není doposud tak kvalitní, aby zajišťoval kvalitní překlad).

Třetím cílem je umožnit prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podporu obecných společenských cílů, tj. rozvoj inovací sociálního podnikání, technologií šetrných k životnímu prostředí apod.

Orgány veřejné správy mohou v tomto případě přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020 mj. nakupováním zboží a služeb s vyšší společenskou hodnotou, tj. zboží podporující inovace, nepoškozující životní prostředí vedoucí ke snížení spotřeby energií, zvýšení zaměstnanosti, zdraví obyvatelstva apod.

Těchto strategických cílů lze dosáhnout buď prostřednictvím úpravy procesních pravidel pro zadávání veřejných zakázek nebo stanovením pobídek pro nákup určitého druhu zboží a služeb. Směrnice o zadávání veřejných zakázek pak stanovuje procesní pravidla ohledně toho, "jak nakupovat", ale současně ponechává veřejným podavatelům volnost rozhodovat o tom, "co nakupovat". Činnost Komise se v současnosti zaměřuje na možnosti zadávání tzv. ekologických veřejných zakázek, posouzení sociálních hledisek pro zadávání veřejných zakázek a podporu inovací.

Čtvrtým cílem je pak usnadnit účast malých a středních podniků. Komise se zabývala také otázkou zlepšení účasti malých a středních podniků zadávacích řízeních a vydala za tímto účelem pracovní dokument "Evropský kodex osvědčených postupů usnadňujících přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám". Hlavní překážka účasti malých a středních podniků tkví ve fázi výběru a souvisí s potřebou velkého počtu osvědčení, což představuje značnou administrativní zátěž, zejména v přeshraničním kontextu, kdy se musí navíc překládat. Komise nadto zvažuje zavedení určitého stropu pro finanční předpoklady, například pro požadavky na obrat, neboť malé a střední podniky často nemohou na náročná kriteria výběru dosáhnout.

A konečně pátým cílem je zlepšit politiku předcházení korupci a protekcionářství. Významným nástrojem pro předcházení korupci je podle Komise zvýšení úrovně transparentnosti. Zveřejňována by měla být rozhodnutí přijímaná úředníky během celého řízení. Toto opatření by ani nevedlo ke zvýšení administrativní zátěže, neboť veřejní zadavatelé jsou již povinni podobné dokumenty vypracovávat. Zveřejňovány by měly být také uzavřené smlouvy (po vypuštění obchodně citlivých údajů). Důležitým nástrojem je také zajištění ochrany oznamovatelů trestné činnosti a vytvoření systému pro ohlašování podvodů. Vhodný doplňkový nástroj představuje vypracování seznamu varovných příznaků pro veřejné zadavatele.

Je třeba si uvědomit, že mezi vyjmenovanými cíli mohou existovat střety, například mezi snahou o zjednodušení postupu zohledňováním dalších politických cílů. Zelená kniha však neřeší všechna související témata, například otázku koncesí. Připomínám, že otázce elektronického zadávání veřejných zakázek byla věnována samostatná Zelená kniha zveřejněná dne 18. října loňského roku.

Nyní k postojům zúčastněných.

Pozice naší vlády v době projednávání toho 20. dubna nebyla k dispozici. Původní oficiální lhůta pro dodání pominula 10. března, byla prodloužena na dodání, a uplynula 25. března. Vláda požádala na základě oficiálního dopisu předsedu VEU o prodloužení těchto lhůt a současně zaslala žádost o prodloužení lhůty taky na Evropskou komisi.

Vláda navrhla nový termín 18. května, namísto 18. dubna, a komise této žádosti vyhověla. Dopad na legislativu v době projednávání nebyl znám, stejně tak jako dopad na rozpočet. Pokud jde o projednání ve výboru pro evropské záležitosti, Zelenou knihu vybral k projednání 23. února 2011. A výbor pro evropskou záležitost pro Zelenou knihu, tedy výbor Poslanecké sněmovny vybral knihu k předběžnému posouzení a následně na svém zasedání dne 7. dubna rozhodl vzít ji bez projednání na vědomí.

Shrnu-li tedy: První právní úprava zadávání veřejných zakázek náleží k velmi komplexním právním normám, což často vede jednak k jejímu neúmyslnému chybnému výkladu, uplatnění v praxi, a jednak ke korupci a protekcionalismu. Jakoukoli novelizaci, byť se má jednat o krok směrem k modernizaci, je nutné posuzovat také z hlediska právní jistoty, dále toho, jakým způsobem budou nové normy aplikovány v praxi a jak náročné bude seznámení se s novými pravidly a jejich využití pro konkrétní veřejné zadavatele.

Obecně tak lze říci, že jakékoli novelizace právních norem upravujících zadávání veřejných zakázek by měly směřovat k usnadnění účasti co největšího počtu potenciálních uchazečů ve snaze posílit jejich vzájemnou soutěž. A současně zvyšovat úroveň transparentnosti celého procesu zadávacího řízení prostřednictvím zveřejňování důležitých dokumentů, aby se následně usnadnila veřejná kontrola celého procesu.

Ke zvýšení konkurence dodavatelů může napomoci navrhovaná podpora účasti malých a středních podniků pomocí úpravy žadatelů na určitý obrat, nebo na počet referenčních zakázek. Zamezilo by se tak situaci, kdy jsou veřejné zakázky v některých oblastech opakovaně udělovány pouze velkým společnostem. Některé návrhy diskutované v Zelené knize se však jeví z hlediska zvyšování účinnosti a transparentnosti zadávání veřejných zakázek jako dosti problematické. Komise např. zvažuje možnosti skloubení celé veřejné podpory inovacím, sociálnímu podnikání, produktům a službám šetrným vůči životnímu prostředí a účinným v boji proti změně klimatu apod. S povinností zajistit transparentní a nediskriminační postupy při zadávání veřejných zakázek.

Hodnocení nabídek na základě subjektivního kritéria, subjektivního rozhodování pak vést k dočasnému omezení hospodářské soutěže a konkurence a ztížit i výběr dodavatele.

20. dubna – při projednávání této matérie, jak jsem řekl – nebylo k dispozici stanovisko vlády, proto jsem jako zpravodaj doporučil přerušit jednání do doby, než stanovisko vlády obdržíme. Opětovně se pak výbor pro záležitosti EU materií zabýval 26. května. A přijal usnesení č. 116, ve kterém říká, že o Zelené knize, že usnesení č. 116 z 13. schůze konané dne 26. května 2011 v Zelené knize o modernizaci politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek, senátní tisk K 036/08. K původní informaci Vlastimila Friedla, zástupce ředitele odboru investování Ministerstva pro místní rozvoj, zpravodajské zprávy senátora Jaroslava Doubravy a po rozpravě výbor:

Zaprvé: Přijímá k Zelené knize o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek doporučení, které je přílohou tohoto usnesení.

Zadruhé: Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se v Zelené kniha o modernizaci politiky v oblasti zadávání veřejných zakázek směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem.

Zatřetí: Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jaroslava Doubravu.

Začtvrté: Pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

A nyní ono doporučení.

Doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR v Zelené knize o modernizaci politiky zadávání veřejných zakázek směrem k efektivnějšímu trhu veřejných zakázek. Senát Parlamentu ČR zaprvé zdůrazňuje, že cílem politiky zadávání veřejných zakázek je efektivní nakládání s veřejnými prostředky. Tato politika by se proto primárně měla opírat o objektivní jednoznačně měřitelná hodnotící kritéria, k nimž náleží výhodnost nabídky, případně nejnižší nabídková cena.

Zadruhé. Domnívá se, že efektivitu takto vynakládaných veřejných produktů podpoří zejména opatření vedoucí k růstu počtu vzájemně si konkurujících uchazečů o veřejnou zakázku, ke zvýšení transparentnosti procesu hodnocení, výběru a zadání veřejné zakázky a k posílení nezávislého dohledu a kontroly v průběhu celého zadávacího procesu.

Že veřejná podpora dlouhodobých strategických cílů, např. v rámci strategie Evropa 2020 by měla být realizována prostřednictvím jednotlivých sektorových politik, neboť se tím lépe umožní demokratická kontrola a rozvoj politické debaty nad tím způsobem realizace, že prosazování některých politických cílů prostřednictvím politiky veřejných zakázek zvyšuje riziko subjektivního rozhodování a zatěžuje proto přezkoumatelnost takto přijatelných rozhodnutí.

Zatřetí. Vyjadřuje zaprvé lítost nad omezením možnosti vyjádřit svůj postoj ve veřejné konzultaci k Zelené knize ve stanoveném termínu z důvodu opožděného dodání stanoviska vlády.

Zadruhé. Žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o navazujících iniciativách.

Zatřetí. Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi.

Tolik usnesení Výboru pro evropské záležitosti.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodaje. A otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí paní senátorka místopředsedkyně Alena Gajdůšková, které dávám slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Pan ministr zde hovořil o tom, že Zelená kniha je první krok. První krok k tvorbě legislativních pravidel. A já jsem nesmírně ráda, že to zde řekl. A chci k tomu dodat, že je to ale ten krok nejdůležitější. Protože v Evropě prostě platí, co se dojedná. Je to, jako když stavíte dům. Ta Zelená kniha je dojednaným narýsovaným půdorysem toho domu a všechno ostatní pokračuje na tomto půdorysu.

Proto mě docela udivuje, že Poslanecká sněmovna Zelenou knihu vzala pouze na vědomí, aniž by ji dojednávala. Jsem ráda, že nás Výbor pro záležitosti EU se tou knihou zabýval. A zabýval se jí skutečně do hloubky. Také bych chtěla při této příležitosti pochválit ministerstvo místního rozvoje a pana ministra, protože když se podíváte do Stanoviska k Zelené knize, tak skutečně se nevyhýbají odpovědím na otázky, které ta Zelená kniha formuluje, které klade všem členským zemí.

Ať už s nimi souhlasíme nebo nesouhlasíme, ono je jich skutečně hodně. Mohli bychom to možná probírat otázku po otázce, a asi bychom to tak měli udělat, abychom skutečně došli k nějakému konsenzu. Protože prostě to, co v této chvíli bude výsledkem projednávání Zelené knihy, se nám bude posléze vracet. V návrhu opatření, v návrhu směrnic, v návrhu nařízení, která budou přímo platit. Ale nicméně to jsme neudělali. Ale výbor skutečně tu materii projednal myslím si docela do hloubky a vyjádřil se ke stanovisku vlády, byť tedy s tím zpožděním.

A já k tomu mám jenom jednu výhradu. Tedy k tomu stanovisku ministerstva místního rozvoje. Myslím si, že odpovědi na otázky kladené Zelenou knihou by měly být zřetelné a jednoznačné za Českou republiku, za členskou zemi. V těch odpovědích jsou citována stanoviska jednotlivých ministerstev. Je tam pozice ministerstva místního rozvoje, ale i dalších, kterých se ty věci týkají. Toto není kritika směrem na ministerstvo místního rozvoje. Já se domnívám, že je to celé špatně nastavené.

Jsem hluboce přesvědčena o tom, že při takovýchto dokumentech by mělo garanční ministerstvo mít tu kompetenci, býti střechou toho projednávání a skutečně formulovat jasnou pozici České republiky jako takové. Myslím si, že jestliže odesíláme projednávání na evropské úrovni v pozici, kde ministerstvo místního rozvoje říká něco a ministerstvo zemědělství k tomu říká trošku něco jiného, tak akorát vytváříme zmatek. A ta naše pozice není vnímána jako jednoznačná a silná a není potom na ni brán zřetel tak, jak bychom si všichni představovali.

Ale to je skutečně na debaty i evropského výboru ve vztahu k vládě, k jednotlivým ministerstvům. A možná, že je to i věc kompetenčního zákona, který říká, co které ministerstvo může a co nemůže. A nebo debata mezi jednotlivými resorty.

Potom bych chtěla ještě upozornit na jednu věc. Oddíl nebo část III. se vyjadřuje ve vztahu k vládě. Ale bod 3 pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. My už jsme na ten problém dneska jednou narazili. Zdá se mi, že tady také není, nebo určitě není úplně přesně. Nicméně nepovažuji to za tak závažné, abych v této chvíli dávala návrh na to, abychom oddělili to hlasování a informaci na Evropskou komisi oddělila od toho, co směřuje vůči vládě. Udělám to, ale u dalšího materiálu, který je evropským tiskem.

A dovolím si ještě využít situace, kdy mám slovo, protože se blížíme k 19. hodině. Dávám tedy procedurální návrh po ukončení projednávání tohoto bodu, abychom odhlasovali, že budeme pokračovat a projednáme všechny body programu 9. schůze i po 19. hodině. Tedy projednáme a budeme o nich hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Ano, děkuji. Dobrý večer, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já vítám Zelenou knihu, která snad někdy přijde v České republice skutečně k realizaci. Zatím se tomu tak příliš neděje, že bychom nakládali s veřejnými penězi tak, jak máme, protože doopravdy veřejné zakázky jsou podle mě velkým zdrojem korupce.

A já jsem si našla na internetu dvě takové velmi zajímavé veřejné zakázky, které jsou přímo směřované z Ministerstva pro místní rozvoj. První z nich má název: Odborná asistence při výkonu kontrol vybraných projektů financovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ze čl. 13, Nařízení komise 1828/2006. A tato zakázka, vlastně stručný popis toho předmětu: "Předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování služeb v oblasti kontrol projektů, podporovaných ze strukturálních fondů EU, Fondu soudržnosti, prostřednictvím zajištění odborné administrativní asistence při výkonu těchto kontrol." Součástí je rovněž zpracování analytických dokumentů a doporučení na základě podkladů získaných v průběhu realizace veřejné zakázky.

Tady mě zarazila hodnota té zakázky. Hodnota této zakázky je 78 milionů korun bez DPH.

Druhá veřejná zakázka, která mě zaujala, a to je bych řekla ještě horší, je: Veřejná zakázka prevence chyb rizikových projektů, podpořených z evropských fondů. Rizikové projekty podpořené z evropských fondů. Takže stručný popis předmětu. Přiznám se, nerozumím tomu. Předmětem této veřejné zakázky je "poskytování služeb v oblasti zvýšení prevence chyb" - zvýšení prevence chyb – "a nedostatků rizikových projektů podpořených z programů zahrnutých do Národního strategického referenčního rámce, které byly identifikovány jednotlivými řídícími orgány prostřednictvím zjišťování stavu jejich realizace a následné metodické pomoci příjemcům pomoci při odstraňování zjištěných nedostatků. Součástí plnění je rovněž zpracování analytických dokumentů a doporučení na základě podkladů získaných v průběhu realizace jednotlivých částí veřejné zakázky." Cena: 80 milionů Kč bez DPH.

Takže já nerozumím vůbec těmto formulacím, nevím, co se za tím skrývá. Ale na příklad z té prevence chyb, tam bych se obávala toho, že tady budou odborné posudky, které zpracují jakési externí firmy, nevím jaké, které to vyhrají, a pak tyto firmy mohou překrýt to, co vlastně bude rozkradeno. Protože v České republice se nedá momentálně věřit vůbec ničemu, protože kontrola nefunguje.

A vlastně možná takovou vlašťovkou je audit firmy KPMG, která vlastně zpracovávala audit na integrované operační programy na zásobení kardiocenter a promocenter z evropských peněz, které šly skrze ministerstvo zdravotnictví. Tato firma vlastně vynechala ekonomickou stránku zakázky, hospodárnou, zabývala se pouze formální stránkou zakázky. Vlastně pokrývá ty ceny, takže jsou fantastické v místě a v čase jsou obvyklé. A mnohdy být vyšší, protože v tom momentě byl i kurz eura vyšší než před 2 dny.

Ale když se podíváte na ceny přístrojů, a protože s tím mám určitou zkušenost a znám i tým lidí, kteří to umějí zpracovat, tak ty přístroje jsou skutečně předražené. Ale tento audit KPMG má fungovat jako forma na další audity, které by byly např. dělány interně, a které by třeba dopadly nedejbože špatně. Tak tento externí audit pokryje to, co se vlastně nemá dít.

Takže já bych jenom se chtěla pana ministra zeptat. Tyto veřejné zakázky mi přijdou trošku divné. A ty ceny za ně mi přijdou šíleně vysoké. Jaká bude realizace? Jestli si na to člověk může sáhnout, protože já si připadám, že jsme země auditů, máme tu přeauditováno, a na nic se nikdy nepřijde. A když náhodou přijde, tak to prostě zameteme pod koberec. A tyto ceny mě naprosto zarážejí. Je to podle mě šílená suma. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Jiří Pospíšil. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Pospíšil:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, když se kolega zpravodaj a další kolegové rozhodli, že nebudou milosrdní, tak já jsem se rozhodl, že budu mařit svůj i váš čas. Ano, v Evropě platí, co se dojedná, jak jsme viděli před chvílí v případě prodeje půdy cizincům, což je v mezinárodní dohodě dokonce schválené referendem k ČR. Přesto to neprošlo. Tato Zelená kniha svým hned dalším heslem, které zní – poslouchejte to – Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek – ta věta mně zní jako Válečným štváčům navzdor splníme nákup brambor, a možná je ještě hloupější. (Smích.)Protože tato věta nemůže znamenat vůbec nic jiného, než že existuje evropský trh veřejných zakázek, to znamená, veřejné zakázky se obchodují na trhu. A Evropská unie směřuje k tomu, aby trh s těmi zakázkami byl ještě efektivnější. Já si myslím, že u nás k tomu vznikají instituce, zatím ne moc veřejně, ale jistě to existuje.

Pokud se bude mluvit v této novořeči, jak vyložila paní kolegyně přede mnou, tak já bych přeložil třeba ten druhý projekt tak, že se vynaloží 80 milionů na to, aby se ty zakázky sepsaly takovým způsobem, aby to ti, co to zadávají, sežrali snáz. Ani to si nezaplatí ta firma sama, na to se vypsala veřejná zakázka. Jediná metoda na lepší veřejné zakázky a na menší ztráty z veřejných zakázek, je zmenšovat podíl veřejných zakázek na hospodářském výsledku všech zúčastněných států. Čím míň bude veřejných zakázek, tím míň budou potřeba takovéto malé zelené knihy, které mají spoustu řečí, spoustu řečí, spoustu řečí. Ta novořeč většinou slouží k tomu, aby se mluvilo o to, že to bude dál stejné. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dalším přihlášeným je pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, kolegové a kolegyně. Já se musím bohužel k tomuto tématu také vyjádřit. Nám nepomůže ani 10 zelených knih, i když bude tmavě zelená. Bohužel české prostředí je nastaveno tak, jak je nastaveno. Já se poměrně dost hluboce zabývám poměry v NUTS 2 Severozápad. To, k čemu tam dochází, v tomto NUTS, a je jedno, z jakého operačního programu Ústecký a Karlovarský kraj vyčerpá finanční prostředky, to je do nebe volající. To, co by za hranicemi v sousedním Sasku nebylo možné, nebylo by možno na to ani pomyslet, v České republice v podstatě projde naprosto všechno. Dokonce my politici, lépe řečeno někteří z nás si z toho udělali velmi výhodný byznys.

Ústecký kraj je kraj velrybářů. Jeden velrybář sedí možná v jižních Čechách, ale ti hlavní velrybáři jsou v Ústeckém kraji a dotáhli celý systém k dokonalosti. Já samozřejmě vím, že MMR je v podstatě jakýmsi administrátorem většiny projektů, nebo regionálních operačních programů. Vím, že ta administrace není levnou záležitostí. Na druhou stranu dvě takovéto zakázky, pod kterými se může skrývat cokoli, co řekla paní kolegyně Dernerová, za 150 milionů už stojí za to, abychom se o takovýchto zakázkách bavili. Já mám dojem, že bohužel zeštíhlování ministerstev, a už jsem o tom dneska mluvil, vede k tomu, že se vypisují takového externí zakázky. To, co je další, a proč si myslím, že takto velké zakázky se vypisují – na administraci jsou určeny určité peníze z oněch regionálních operačních programů a mně to tak trochu zavání tím, že musíme tyto peníze utratit za každou cenu. Proč z těchto finančních prostředků, a je to možné a lze to, neplatíme ne externí firmy, ale vlastní zaměstnance, kteří budou mít jistou zodpovědnost přímo prvnímu náměstkovi, nebo k panu ministrovi, a nejdeme touto cestou. Proč to děláme externě? Ve skutečnosti dochází potom ke zkreslování výsledků. V regionu Severozápad vidíme, jak se odvíjejí jednotlivé kauzy. Nikdo s tím nic nezmůžeme. Obávám se, že ani protikorupční policie, která vyšetřuje několik případů právě na Severozápadě. A to z toho důvodu, že to bylo dotaženo k dokonalosti.

Já chci doufat, že protikorupční komise to vyšetří a chci také doufat, na rozdíl od pana Šulce, poslance, bývalého hejtmana za Ústecký kraj, který je šéfem rady Severozápad, že to nebylo pouze selhání jednotlivce, pana Kušníře, který je ve vazbě, toho člověka, kterého on měl jako svého člověka, už jako starosta města Most, který pochybil už v minulosti. Všichni to věděli, ale přesto si ho vzal jako šéfa celé administrace Severozápadu, kde dneska je zaměstnáno asi 81 lidí. Proč pro těch pár korun zaměstnáváme takové obrovské množství lidí? Jenom proto, abychom utratili ty peníze? Já tomu nerozumím. Bohužel i z těchto lavic je vidět, že nás tu je velmi málo. Posteskneme si, podíváme se do novin, kdo zase kde něco ukradl, my ho stejně nedoženeme. A když ho doženeme, tak mu dáme směšnou pokutu, jako našemu bývalému exsenátorovi a kolegovi, 1,5 milionu Kč. A k tomu mu dáme podmínku. Výsměch! Všem výsměch. Protože tam došlo ke zcizení 42 milionů, které měly být ve prospěch města Chomutov. A toto se děje u nás na Severozápadě.

Bohužel, když se to děje u nás, ti druzí vidí, že to probíhá roky a že se nikomu vlastně nic nestane. A ti mocní a bohatí jsou stejně schopní potom všechno uplatit. ve finále, asi zřejmě i tu policii. Takže já nevěřím zeleným knihám, nevěřím ničemu. Já věřím morálce. A jestli bývalý ministerský předseda Saska pan Biedenkopf musel odejít, protože jeho manželka využila nabídky nábytkářské společnosti na dodání nábytku s výraznou slevou, a protože je ministerský předseda, bere takové peníze, že takovouto slevu v podstatě nepotřebuje, tak už toto bylo vzato jako minimálně z jeho strany politická nezkušenost, a musel odejít. To je úsměvné v česko-moravsko-slezské kotlině, takovýto případ. Tady jsou tyto věci na denním programu. Podívejte se kamkoli do novin, co se děje. Proč s tím konečně něco neuděláme! Ale musíme začít u sebe.

Tyto knihy jsou nám úplně na nic. Budu pro ni hlasovat, samozřejmě, protože doufám, že to přispěje, ale já jsem přesvědčen o tom, že my, kteří jsme přistoupili k bývalé patnáctce, měli jsme z minulého režimu před rokem 1989 hrozně hluboce zakořeněno ono přísloví Kdo nekrade, okrádá svou rodinu, jen s tím rozdílem, že tehdy to byly částky sto i tisícinásobně menší, než se tomu děje dneska. Takže začněme všichni sami u sebe, kamarády politiky nekryjme, nebuďme s nimi loajální, nebuďme těmi, kteří to tímto způsobem společného vedení politiky přikrýváme. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Teď mám s přednostním právem přihlášeného pana místopředsedu Zdeňka Škromacha. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři, pane ministře. Já bych si v toto chvíli dovolil dát procedurální návrh, protože diskuse se protahuje více, než se očekávalo. Zřejmě by bylo dobré projednat dneska zbývající tři nebo čtyři body, které ještě máme na programu. Proto dávám procedurální návrh na to, aby se hlasovalo i po 19. hodině. Jednalo a hlasovalo i po 19. hodině.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji panu ministrovi. (Smích.) Místopředsedovi. Návrh už zde padl, ale bohužel byl formulován, že budeme hlasovat o prodloužení až po dojednání tohoto bodu. Zdá se, že diskuse se protahuje. Takže děkuji, že dal procedurální návrh, abychom hlasovali o návrhu, prodloužil naše jednání po 19. hodině hned. O procedurálním návrhu se hlasuje bez rozpravy. Takže já svolám všechny k hlasování a dám hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Budeme hlasovat o návrhu, doprojednat program 9. schůze pléna Senátu i po 19. hodině, včetně hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 65 se ze 40 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 33, proti jeden. Návrh byl přijat.

Máme tedy klid na další projednávání. Vrátíme se zpátky k naší Zelené knize. Do diskuse je v této chvíli přihlášen pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, já mám asi čtyři nebo pět vět. Tady každý hovořil, z těch, kdo tady hovořil u pultu, o nějakých konkrétních případech apod. Ale o tomto konkrétním materiálu tady padlo relativně málo, kromě pana Doubravy. Já mohu říci, co je podstata tohoto materiálu. Kromě deklarace přeshraniční účasti, která by se měla zlepšit, účast malých podniků, která by se měla odstranit tím, že nebudou po nich chtít zadavatelé tolik osvědčení. Ale to, co je podstatné, co se vine celým materiálem, je, že to není boj proti korupci, ale snaha realizovat některé evropské bohulibé cíle prostřednictvím veřejných zakázek.

Jaké to jsou cíle? Je to například – nebo ještě to upřesním. Komise si pohrává s myšlenkou, uložit veřejným zadavatelům povinnosti ohledně toho, co nakupovat. To znamená zboží, které je šetrné k životnímu prostředí, nebo které vykazuje jisté vlastnosti z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, nebo jsou nějakým způsobem úspornější, nebo lépe recyklovatelné. Důsledkem bude to, že se budou vnášet další a další parametry do zakázek. Nebude to jenom cena, bude to sada parametrů, které budou zvyšovat netransparentnost, zvyšovat chaos a zvyšovat potenciál ke korupci. Lze tedy souhlasit s tím, co říká evropský výbor, že prosazování některých politických cílů prostřednictvím politiky veřejných zakázek zvyšuje riziko subjektivního rozhodování a ztěžuje proto přezkoumatelnost takto přijatých rozhodnutí. S tím nelze než souhlasit a myslím, že tento racionální postup bychom měli podpořit. Samozřejmě nic proti transparentnosti a všemu, co ta komise chce, ale tento bod je poněkud zavádějící.

Pokud jsem to dobře pochopil, bylo zde řečeno, že celé toto sdělení by mělo být zasláno komisi. Já se domnívám, že by to mělo být sdělení až do bodu 3. To, jestli žádáme vládu, jak zohlednila usnesení, to bychom snad komisi posílat nemuseli. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Jenom se musím zeptat, pane senátore, jestli dáváte návrh vůči tomuto usnesení.

Senátor Miroslav Škaloud:  Jestli dovolíte ještě jedno vystoupení. Já jsem měl za to, zdravý rozum mi říká, že toto není možno posílat komisi. Ale pakliže tomu tak je, tak se omlouvám, asi jsem to špatně pochopil, a žádám vás, abyste ten třetí bod, který je náš interní, neposílali EK. To mně připadá takové zvláštní.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane senátore, ještě jednou. Vy musíte dát návrh, jestli máte jiný názor, tak to, prosím, formulujte jako návrh.

Senátor Miroslav Škaloud:  Navrhuji toto usnesení, které zde předložil kolega Doubrava, kromě bodu 3. Bod 3 vyjmout a neposílat ho komisi. Nemám to zformulované, takže ještě jednou. Souhlasím samozřejmě s celým tímto sdělením – tady není o komisi ani slovo, to tady někdo řekl. Neposílat bod č. 3 Evropské komisi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pan zpravodaj si s tím asi poradí, ale není to přesně formulováno. O slovo se přihlásil ještě pan senátor Václav Koukal. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Koukal:  Paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Já myslím, že právě komisi bychom to měli poslat. Je to komunikační dokument a komise zkoumá pozici jednotlivých zemí. Jestli to bude mít úspěch, to nevím. Ale podle mého soudu právě komisi patří toto sdělení.

Jinak bych ještě řekl jednu věc k materiálu samotnému. Návrhy, které tam komise dává k diskusi členským státům, směřují také pro nás, pro Českou republiku, k jednomu pozitivnímu. Přeshraniční výběrová řízení si myslím zaslouží Česká republika. My jsme měli seminář, kdy analytik České spořitelny říkal, jak vypadají třeba jednotkové ceny ve zpracovatelském průmyslu a jednotkové ceny ve stavebnictví v dlouhodobé časové řadě. Ve zpracovatelském průmyslu, i když byla krize, klesají, protože jsou trhy otevřeny minimálně evropské konkurenci, kdežto ve stavebnictví jednotkové ceny stoupají, protože tento trh je uzavřený. Myslím si, že to je jeden z momentů, kde bychom měli komisi poslat naše sdělení a také říci, jaká je naše pozice. Takže se domnívám, že vyřadit bod 3 není rozumné.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho v této chvíli nevidím, takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že se chce vyjádřit pan navrhovatel, pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Děkuji, paní předsedající. Pokusím se velmi krátce reagovat na některé věci, které tady zazněly.

Co se týká toho, co odešlo, ono odešlo skutečně jednotné stanovisko. My jsme názory z různých resortů projednávali, vypořádali a od nás už šlo do Bruselu stanovisko zcela jednotné.

Co se týká těch věcí, které tady byly zmiňovány, malé podniky, střední podniky, co tam navrhuje komise, prakticky většina těch věcí, které považujeme za rozumné, je navržena v novele zákona o veřejných zakázkách, který prošel v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou toto úterý. Například otázka obratu už nebude smět být v ekonomických kvalifikačních požadavcích. Omezuje se počet osvědčení, která může zadavatel požadovat. Výše reference může dosahovat maximálně 50 % hodnoty vypsané zakázky. To znamená, že i pro menší dodavatele je možnost postupně se do toho segmentu větších zakázek po takové šroubovici dostat. Zveřejňování smluv, o kterém se mluví, je rovněž v naší novele zapracováno, dřív než se o tom povede diskuse v rámci komise.

Samozřejmě některé věci, které v té Zelené knize jsou a na které se ta Zelená kniha ptá, jsou skutečně podle mého názoru diskutabilní. To je právě to, co nakupovat. Protože to je věc, která povede k určitému vydávání osvědčení, vydávání dokladů, dokumentů. Musím říci, že po zkušenostech s ISO, konec konců už i Evropa si uvědomuje, že to ISO, jak ho máme teď nastaveno, nám zas tak moc k ničemu není, tak o tom bude skutečně velká debata. Já nejsem zastáncem toho, abychom z veřejných zakázek udělali něco, co má prosazovat nějakou politiku. Veřejná zakázka – nebo zákon o veřejných zakázkách má skutečně, pokud možno, a tady říkám to pokud možno, protože nikdy nenajdeme, nikdy nevytvoříme zcela ideální zákon, ani my, ani v Evropě, vždycky to je hledání určitého maxima toho nejmenšího zla, protože vy vlastně v principu veřejných zakázek se snažíte určitým způsobem potlačit subjektivní rozhodování, ale ono tam nějaké zůstat musí.

Ono to nejde všechno vyjádřit jenom číslem.

Domnívám se, že to, co tady paní místopředsedkyně Gajdůšková říkala o tom, že bychom si měli vzít otázku po otázce. Ona na to brzy přijde řada, protože novela zákona o veřejných zakázkách je teď ve Sněmovně. Doufám, že se brzy objeví i tady v Senátu. A věřte, že tam to bude velmi dlouhá diskuse. Počet připomínek z resortů, které jsme k tomu dostali, je v řádu set.

To je tohle.

Pak jenom reakce na pana senátora Horníka co se týče operačních programů. Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli je řídícím orgánem pouze dvou operačních programů Integrovaného operačního programu a Operačního programu technická pomoc. U regionálních operačních programů tomu tak vůbec není. Tam my pouze monitorujeme, za regionální radou je zeď, a za tu zeď my v podstatě nemůžeme, tam naše pravomoc vůbec žádná není.

My jsme si vědomi toho, že tento systém, tak jak je teď nastaven, je řekněme netransparentní. A proto chceme, aby v dalším programovacím období tomu bylo jinak.

V tuhle chvíli odbíhám, ale skutečně jenom na deset, patnáct vteřin. Připravujeme jednak hledisko věcných priorit, které by mělo být zhruba do července – kraje se trochu bouří, že bychom to měli udělat o něco později – tak abychom o tom, jakým způsobem to bude administrováno, do konce roku měli jasno. A naše představa na ministerstvu je, že by to mělo být daleko, daleko jednodušší.

A souvisí to s tím. Máme dnes 24 operačních programů, z toho 18 národních. Takhle jsme si to nastavili a do těchto operačních programů jsme si nalili peníze. Přesun mezi jednotlivými operačními programy není vůbec jednoduchá záležitost. To je poměrně složitá záležitost, a to není náš výmysl, to je prostě podle evropských pravidel. My musíme nejdříve provést evaluaci. Evaluace je jakési vyhodnocení, kam bychom ty peníze mohli nasměrovat, na základě toho dáme návrh na revokaci a Evropská komise nám to musí schválit. Někdy i z hlediska těchto operačních programů máme podněty, kam bychom to mohli dát, i když přitom víme, že Evropská komise nám to neschválí nebo to nechá ležet, bude to projednávat třeba 6 měsíců, 9 měsíců, a my už to nebudeme schopni v rámci České republiky vyčerpat. To je to pravidlo M+2, M+3, kde do určité doby projekt musí být hotový.

V tuhle chvíli z našeho operačního programu, ze kterého čerpáme peníze a ze kterého jsou právě ty dva projekty, o kterých tady paní senátorka mluvila, jsme přesunuli na náš návrh jednu miliardu dvě stě milionů, z toho 600 milionů na podporu výstavby bytů, to znamená na úvěrování bytových projektů. Není to tedy žádná dotace, je to na podporu úvěrů, protože problém z hlediska bytů vidíme jako velice důležitý. Mimochodem, jestliže něco víte o programu Nový panel, který jsme vypsali někdy na konci března, tak už 27. dubna jsme ho museli zavřít, protože ta miliarda dotací už je vyčerpána. Absorpční kapacita je strašně veliká. Proto jsme se těch 600 milionů se zase snažili "nacpat" tam, kde to považujeme za účelné. A 400 milionů jsme přesunuli pro potřeby regionálních operačních programů na dovybavení škol. A to šlo z našeho programu technické pomoci, protože jsme věděli, že číslo, ta alokace tohoto operačního programu byla předimenzovaná.

My víme u některých programů, že se to nastavilo špatně, to znamená, že v tuhle chvíli ty evaluace probíhají a postupně ten převod bude rovněž tak určitě zazní kritika k tomu, až se objeví vypsané výběrové řízení – nevím, jestli to bude za měsíc, za dva – na publicitu za 250 milionů, ale těchto 250 milionů je povinnost. Bohužel, určitá část peněz ze strukturálních fondů musí být podpořena projektem publicity. A já samozřejmě vím, že jakmile se tento projekt objeví, tak se řekne – ježíšmarjá, na co potřebujeme za 250 milionů projekt publicity.

A teď se dostanu k těm dvěma projektům. V tuhle chvíli je objem peněz ze strukturálních fondů zhruba 26 mld. eur na období do roku 2013, to znamená, je to od 650 do 720 miliard podle kurzu. V tuhle chvíli máme certifikováno 100.

Jedna věc je, že ty projekty proplácíme, a druhá věc je, že se potom ty projekty musí certifikovat. A v okamžiku, kdy se zjistí, že je tam nějaká administrativní chyba, a to nemusí být, prosím, záležitost předražení, korupce, ale administrativních postupů, tak v tu chvíli Česká republika by o tento objem peněz přišla. A protože byla zaznamenána relativně velká chybovost při administraci projektů a v okamžiku, kdy už kontrolní orgán dospěje k nálezu, tak už tu situaci řešit musí, a buď dojde ke krácení nebo vlastně ty národní zdroje to musí pokrýt a nepřijdou peníze z Evropy.

Nám bylo celou dobu vytýkáno, že čerpáme špatně, a čerpalo se špatně, resp. nebylo to dobře nastaveno. A my se v tuhle chvíli snažíme, seč můžeme, aby se prostě maximum těch peněz vyčerpalo.

Pokud jde o text, který uváděla paní senátorka, já velmi souhlasím, že je velice krkolomný. Já, když jsem přišel na ministerstvo, tak jsem se ten slovník nejdřív tři neděle učil, než jsem ho pochopil. Ale mohu vás uklidnit, Evropané, myslím v Bruselu, mluví úplně stejně. Slovník je tam velmi, velmi podobný. A když ty texty člověk čte, tak někdy si není úplně jistý ...

A jeden projekt, o kterém mluvíte – prevence rizik. To je právě na to, aby se předešlo tomu, že finanční úřady potom přijdou a certifikátoři přijdou a začnou kontrolovat a zjistí se, že tam je administrativní pochybení a my vlastně tu alokaci budeme muset vrátit, tak tohle je vlastně jakoby prevence chyb. To znamená, že to je preventivní program na to, že se zpracovatelem projektu nebo s příjemcem dotace projde, jestli tam nemá administrativní chybu. To je ta prevence rizik.

Paní senátorce Gajdůškové vřele nabízím, že může přijít na ministerstvo, může si oba projekty prodiskutovat s mými lidmi. Já, když jsem ten projekt slyšel poprvé – prevence rizik – tam jsem vůbec nevěděl, o čem je řeč, a říkal jsem, že to je šílenost. A je určitě pravda, že ten projekt už měl být vypsán někdy v srpnu. Já jsem ho v srpnu zastavil, zastavil jsem všechny projekty, protože většině těch názvů jsem úplně nerozuměl. Ale projekt prevence rizik je skutečně projekt, který považuji za smysluplný, a to je projekt, který byl v původním rozsahu mnohem vyšší.

U kontroly projektů je podobná věc. Skutečně vám nabízím, přijďte se podívat, promluvit si s našimi lidmi a tu kalkulaci vám tam velmi rádi ukážeme.

Já jsem si velmi dobře vědom, že tyto projekty, které znějí trošku zvláštně a laikovi není úplně jasné, co je uvnitř, tak ten rozsah nebo objem se může zdát velký.

Ještě jedna věc k auditům KPMG, které dělalo auditní zprávu, o které říkáte, že to může překrývat atd., v tuto chvíli auditní orgán ministerstva, to znamená audit ministerstva pro místní rozvoj, dělá audit nákupu zdravotnických zařízení v nemocnicích. A tam se tím zabývá velmi detailně a rozhodně to není všeobecná zpráva. Tyto audity budou k dispozici řádově řekl bych do dvou měsíců. Předběžné výsledky znám, ale mluvit o nich samozřejmě nemohu.

To je k tomu asi všechno. Čili Zelená kniha ano, je to určitě zajímavý materiál, my jsme se k němu vyjádřili, povede se o něm diskuse. Ale doufám, že mnohem podrobnější diskuse bude k novele zákona o veřejných zakázkách, kde už je to konkrétní a předpokládám, že diskuse zde bude velmi, velmi konstruktivní. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. A nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Doubrava:  K mému překvapení se v diskusi nakonec sešlo sedm diskutujících, kteří, jak víte, diskutovali o podivu nad stanoviskem Poslanecké sněmovny, až po ony texty, které tady přednesla kolegyně Dernerová.

Myslím, že je zbytečné, abych rozebíral jednotlivá vystoupení. Nicméně přesto bych se zastavil u vystoupení kolegy Horníka, abych mu i za jeho vystoupení poděkoval, protože Ústecký kraj, to je opravdu hrůza hrůz. Jestliže řekne ten dotyčný, proč neplatíme vlastní zaměstnance odpovědné za kontrolu a odpovědné svým představeným, pak bych dal jako příklad takovéhoto podivného jednání zase krajskou zdravotní, kde, pokud vím, je sice oddělení zásobování, ale zásobování provádí separátní soukromá firma. A tak bych mohl pokračovat ...

Já jenom doufám, že nejenom tato materie, ale že avizovaná novela zákona o zadávání veřejných zakázek tuto záležitost bude řešit a pomůže odstranit ty neskutečné věci, které se v této oblasti dějí.

My projednáváme v tuto chvíli tuto materii, nikoliv tedy novelu zákona o veřejných zakázkách, takže jsme se zabývali a musíme se zabývat touto materií, nikoliv avizovaným návrhem novely zákona.

Vy jste tady, pane ministře, řekl, že jsou dva regionální programy, za jejichž zeď už nemůžete, jestli jsem tomu tak dobře rozuměl. Položil bych otázku, kdo za tuto zeď může. Ale to si můžeme říci potom mezi sebou.

Pokud jde o krkolomný text, jak byl nazván, který tady předložila paní kolegyně Dernerová, já za krkolomný nepovažuji. Myslím si, že pokud jde o program prevence rizikových projektů, tak přece za rizika případného vracení projektu by měli zodpovídat asi příjemci dotačních titulů. A pokud chtějí mít jistotu, že je to v pořádku, pak by si měli platit preventivní kontrolu ze svých prostředků a my bychom oněch 80 mil. Kč mohli použít podstatně účelněji.

Nicméně shrnu-li, pak po dohodě s kolegou Škaloudem jsme si vyjasnili, že nepodává návrh na změnu usnesení, to znamená, že k hlasování nám zůstává to usnesení, které jsem vám přednesl, usnesení výboru pro záležitosti EU.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. A my tedy můžeme přistoupit k hlasování. Všechny senátorky a senátory svolám do sálu.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak je formulováno v usnesení výboru pro záležitosti EU a jak ho představil pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 66 se ze 49 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 25 pro vyslovilo 41, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji i všem, kteří se zapojili do diskuse.

Pan senátor Doubrava vám chce ještě něco sdělit, prosím.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Kolegyně a kolegové, chtěl bych vám všem poděkovat za trpělivost, kterou jste projevili při projednávání této materie. Ale také bych chtěl poděkovat oddělení pro EU za velmi účinnou pomoc a spolupráci při zpracovávání stanovisek. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Poděkování není nikdy dost, takže děkuji také.

Následujícím bodem jednání je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná dne 23. února 2011 v Praze

Tisk č. 55

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 55 a uvede ho v zastoupení ministra vnitra Jana Kubiceho ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého tedy prosím o předložení návrhu, děkuji.

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Ještě jednou díky za slovo, paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já tady v zastoupení za pana ministra Kubiceho si vám dovoluji předložit k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Kazachstán o zpětném přebírání osob s neoprávněným pobytem, která byla podepsána v Praze dne 23. února 2011, a je jednou z tzv. readmisních smluv, jejichž účelem je navracení osob, které na území státu pobývají neoprávněně, do státu jejich původu, případně do jiného státu, ve kterém mají povolen pobyt.

Readmisní smlouvy přispívají k efektivnějšímu boji s nelegální migrací a s ní spojenými negativními vlivy.

Smlouva upravuje jak předávání občanů České republiky a Republiky Kazachstán, kteří neoprávněně pobývají na území druhého státu, tak předávání občanů třetích států a osob bez státní příslušnosti. Umožňuje rovněž průvoz osob přes území státu do třetí země. Standardním způsobem upravuje hrazení nákladů i ochranu předávání osobních údajů.

Na základě smlouvy by mělo dojít k urychlení předávání nelegálně pobývajících osob a k zajištění přímé komunikace mezi příslušnými orgány obou států.

Stanovením závazných lhůt pro podání a vyřízení žádostí by mělo dojít ke zkrácení doby pobytu nelegálně pobývajících osob v zajišťovacích zařízeních a tím i ke snížení nákladů souvisejících s jejich zadržením a následným předáním.

K provádění smlouvy byl v souladu s jejím článkem 13 sjednán protokol, který byl podepsán 23. února 2011 v Praze a je k materiálu pro informaci přiložen.

Smlouva je na výslovnou žádost kazašské strany navenek sjednána jako mezivládní, z hlediska vnitrostátního právního řádu se jedná o smlouvu prezidentské kategorie.

Děkuji vám za pozornost. Je to vlastně opakovaná několikátá smlouva, která se uzavírá s více státy, takže doufám, že mi nebudete klást příliš mnoho otázek, na které vám v tomto případě zastoupení neumím příliš odpovědět. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 55/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 55/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo, paní předsedající, i vážené kolegyně, vážení kolegové. Ujišťuji tady předkládajícího pana ministra, že nenaťuknu neuralgický bod, tak jak se to povedlo kolegyni Dernerové.

Máme před sebou typickou readmisní smlouvu. Smlouvu, která určuje způsob předávání nelegálně pobývajících osob žádajícím státem a způsob přebírání těchto osob žádaným státem.

Readmisních smluv má ČR uzavřeno řadu. Je to především se státy bezprostředně sousedícími. Z těch vzdálenějších jsou to některé země Balkánu a dále třeba Vietnam a Kanada. Pro Českou republiku ale jsou platné taky readmisní smlouvy, které uzavřela Evropská unie jako celek. Sem patří smlouvy např. se zeměmi západního Balkánu. Z těch vzdálenějších jsou to země, jako je třeba Hongkong nebo Srí Lanka, ale také Rusko a Ukrajina.

V průběhu roku pobývá na našem území, na území České republiky počet nelegálně tam pobývajících Kazachů, přibližně v počtu několika desítek, obvykle nepřesahujícím stovku. Zatímco čeští ilegálové, toulající se po Kazachstánu, nebyli zjištěni. Tato readmisní smlouva, jak už říkal pan ministr, byla uzavřena na žádost české strany. Na žádost kazašské strany jako mezivládní, ale v podstatě má charakter smlouvy prezidentské.

Je v souladu s právním řádem ČR, neodporuje mezinárodním smlouvám uzavřeným ČR, ani jejím závazkům v rámci EU. Neklade žádné finanční požadavky na rozpočet, neboť readmisní náklady sice hradí strana žádající, což je obvykle Česká republika, ale jdou z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 7. schůzi po zdůvodnění předkladatele Dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra, na základě zpravodajské zprávy Pavla Lebedy a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Pavla Lebedu a pověřuje předsedu výboru, senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Také vás ale požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl. Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Vážená paní místopředsedkyně Senátu, vážený pane ministře, vážené dámy, pánové.

Jak již bylo konstatováno, i ústavně-právní výbor projednal tento návrh, který zde byl diskutován. A zejména pan zpravodaj pan Dr. Pavel Lebeda tady řekl všechno. Já chci zkonstatovat, že my doporučujeme dát souhlas s ratifikací, a to je všechno. Jinak bych ještě dodal, že i jako místopředseda stálé komise pro ochranu soukromí tam neshledávám žádné pochybnosti. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana navrhovatele pana ministra? Nejspíš se nechce vyjádřit. Pan zpravodaj? Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit? Není k čemu, děkuji. Takže můžeme dát hlasovat o návrhu dát souhlas s ratifikací. Takže svoláme se.

V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro vydání souhlasu s ratifikací této smlouvy, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 67 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji tedy panu ministrovi za jeho body i za to zastoupení. Děkuji zpravodajům a ukončuji tento bod.

Dalším bodem, který musíme projednat v této chvíli, je

 

Sdělení Komise - kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti

Tisk EU č. K 037/08

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 37/08 a K 37/08/01. Prosím nyní pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Josefa Dobeše, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš:  Dobrý den, dámy a pánové. Já před sebou mám tento materiál, který paní předsedající tady prezentovala. Já se spíš budu držet v tom materiálu toho, co Senát doporučuje a co ministerstvo školství pro to dělá. Protože všichni asi víme, že dobrý start do života poskytuje vedle rodiny nepochybně i dobré vzdělání. A mateřská školka by to měla vést.

Já jako ministr školství a otec čtyř dětí vnímám tu věc z pohledu konkurenceschopnosti. A je potřeba říct, že většina zemí má vůči ČR už od začátku poměrně velký náskok. Protože ve většině zemí taková příprava na povolání začíná mezi 4. a 5. rokem. U nás děti nastupují do hlavního vzdělávacího proudu v 7 letech. Máme poslední rok mateřské školky mezi 5. a 6. rokem nijak standardizovaný před rok. Přesto v této oblasti máme mnoho problémů. A já se budu držet toho, co se doporučuje a co se žádá od vlády a bude mít zpětnou vazbu.

Když jsem nastoupil, tak se nám podařilo v programovém prohlášení vlády s kolegy nastavit přidání kvalifikovaných učitelů o 2,1 miliardy. A tyto peníze se přidaly i učitelkám mateřských školek. Zde nastal jistý problém, protože vysokoškolsky vzdělané učitelky mateřských školek se dle tabulek postavily na 20 tisíc. Jejich kolegyně se středoškolským vzděláním s dlouholetou praxí se sotva rovnaly tomuto platu.

Tento krok dle mého soudu byl správný, protože jsem přesvědčený, že učitelka mateřské školky by měla splňovat kvalifikaci i vysokoškolské vzdělání. A mám příslib, a v programovém prohlášení vlády to je, že pro rok 2012 do regionálního školství i do mateřských školek přijdou další 4 miliardy. Jen pro vaši informaci – první nástřel ministra financí, který mám na ministerstvu, počítá s těmito 4 miliardami. A zde bude prostor pro ocenění i těch zkušených učitelek, mj. i mateřských školek, které mají delší praxi.

Tak první věc je nastavit kvalitní pedagogický sbor.

Druhá věc je – a to je potřeba říct, že je nedostatečná síť mateřských školek. Byla optimalizace této sítě, já mám pocit, kolem roku 2000, lehce po roce 2000, protože dětí ubývalo a ta síť školek se dala tehdy na 100% využití. Pak přišel boom těch dětí, který zažíváme zhruba 3 roky, a je nedostatek sítě mateřských školek. Jenom pro vaši informaci – a v tom materiálu to je poměrně kritické – nebylo přijato 40 tisíc dětí v ČR do mateřské školky, protože nebyla kapacita.

Z ministerstva školství vnímám tento problém, že se týká zejména velkých měst a satelitních městeček. Mohl bych říct, že je to problém více samosprávy než státní správy, protože tu optimalizaci dělala samospráva, ale jsem si vědom odpovědnosti za tyto děti. A v úterý v Poslanecké sněmovně je novela školského zákona 561, která pak přijde do Senátu. A zde je velmi důležitý bod, který hovoří o zřízení a podpoře firemních školek.

Já jsem od svého nástupu vytvořil pracovní skupinu, posléze meziresortní skupinu, která se snažila vytvořit podmínky pro firemní školky, a došli jsme ke konsenzu. Já jsem na jednu stranu žádal nějaké garance. První garance byla co se týče kvality těch pedagogů, kteří budou ve firemních školkách. A tam jsme se dostali na stejnou úroveň jako ve veřejných školkách. Žádal jsem garanci nějakých standardů, protože i pro mateřské školky platí tzv. kurikulum – to je rámcový vzdělávací program. Já jsem chtěl, aby i tyto firemní školky se řídily rámcovým vzdělávacím program. A pak jsem žádal, aby tyto firemní školky splňovaly základní hygienické podmínky, kde spolu s kolegou Hegerem jsme nastavili parametry.

Za to jsem nabídl – a v té novele školského zákona je dáno, že pokud se firma rozhodne zřídit firemní školku a bude držet tyto parametry, tak z ministerstva školství přijde příspěvek ve výši 60 % normativu na to dítě.

Jinými slovy – já z úspor ministerstva jsem vyčlenil peníze na to, abych pokryl firemní školky. Myslím si, že cesta tímto směrem je správná. Firemní školky nám mohou pokrýt ta místa, kde je těch školek nedostatek. A v tuto chvíli nemusíme řešit spolu se samosprávou nějaké plošné navyšování školek.

Tady vás vybízím k podpoře novely školského zákona 561, protože jsme domluveni, že pokud se to schválí, tak od 1. 1. 2012 by tento projekt mohl fungovat. A je o něj poměrně velký zájem.

Zástupci firemních školek ještě žádali po ministerstvu financí uznatelné odečty těch nákladů, ale zde to jednání je zatím v nějakém mezičase. Proto já jsem navrhl, aby se celá situace posunula, že jsem ochoten ze svého rozpočtu vyčlenit 60 % normativu.

Tak to je nedostatečná síť a oněch 40 tisíc dětí a co s tím hodláme udělat.

Třetí věc, o kterou jsem se zasadil, co jsem nastoupil, je standardizace zejména posledního ročníku mateřské školy a nastavení pevných pravidel, co by dítě mělo znát, aby mohlo snadno nastoupit do hlavního vzdělávacího proudu, do základních škol. Zde jsme metodickým příkazem doplnili poměrně do detailů rámcově vzdělávací program, kde se snažíme jednak jasně popsat vědomostní, psychické předpoklady, ale i sociální zralost.

Myslím, že jste mohli zaznamenat v médiích poměrně nepřesnou zprávu, že Dobeš chce měření a testování dětí předškolního věku. To nebyla pravda. Já jsem jenom chtěl jasně pojmenovat standardy, které mají být, aby dítě mohlo přejít do základní školy.

Zde máme poměrně velký problém, že máme velký počet odkladů. Jestli jsou pravdivé údaje úřadu pro informace ve vzdělávání – jako že jsem přesvědčený, že to tak je – tak zhruba čtvrtina dětí a hlavně jejích rodičů žádá o odklad. Zde je v kompetenci ředitele přijmout či nepřijmout tento odklad, který potvrzují jak psychologové, tak pediatři. V drtivé většině ředitelé škol vycházejí vstříc rodičům a těch 24 % je výrazně více, než je průměr Evropské unie.

Zde je to částečně – v tom školství můžu udělat to, co jsem udělal, že jsem vyslal metodický list vůči přímo řízené organizaci Institutu pedagogicko-psychologických poraden. Na druhou stranu je to poměrně dlouhodobý trend ve společnosti, kdy je potřeba si říct, že toto období přípravy a nástupu do 1. třídy je důležité. Není dobré ho odkládat, protože okolní děti z okolních států získávají výrazně náskok.

Já vám v tuto chvíli chci říct ještě jednu věc, která se nepovedla. Já jsem chtěl využít peníze z EU pro tzv. šablony pro mateřské školy, kde byla možnost čerpat dvojím směrem. Jednak napomoci inkluzi, tzn. podpořit děti sociálně znevýhodněné. Jinými slovy podpořit mateřské školky finančním příspěvkem, které podporují tuto inkluzi. To znamená posílit peníze za takto znevýhodněného žáka a dát pobídku těm mateřským školkám. A jednak tam byla podpora na kvalitu vzdělávání té mateřské školky. To znamená podpora možná i na platy učitelů mateřských školek.

V prosinci jsem návrh na tyto šablony pro mateřské školky předložil monitorovacímu výboru a ze strany krajů – to je potřeba tady říct, jestli tady jsou zástupci krajů – došlo k zamítnutí šablon pro mateřské školky. Toto beru jako velkou škodu, protože jsem čekal, že mnohem větší boj bude v Evropské komisi, kde nebylo úplné pochopení pro šablony předškolního vzdělávání, protože ta struktura většiny zemí nezná tento pojem. Ale šablony pro mateřské školky skončily na půdě České republiky. Což je škoda.

Já jsem před měsícem měl člověka z Evropské komise Aurelia Cecilia. On říkal, že si dokonce myslí, že v Evropské komisi bude pochopení zejména pro děti sociálně znevýhodněné, takže byla možná i velká šance, že by ty šablony prošly. Ale šablony se pro mateřské školky nepodařily. Do závorky dávám, že vedle základních se podařilo k 17. 6. prosadit šablony pro střední školy.

Jinými slovy – jako člen vlády České republiky si uvědomuji, že start do života a velmi dobrá příprava v podobě mateřských školek je velmi důležitá. Jako rodič a psycholog si to uvědomuji také, i když znovu říkám – stejně důležitá je rodina. Rodinná péče a rodinná starost. A jsem si vědom, že je několik úskalí, které máme před sebou, a je potřeba brát zprávu komise a doporučení vážně. A je zde ještě spousta věcí, co je potřeba dělat. Je potřeba snížit odklady školní docházky a je potřeba rozhýbat firemní školky a tak umožnit dětem a rodičům plné začlenění do vzdělávání v podobě mateřských školek.

Já vám v tuto chvíli děkuji za pozornost a jsem připraven, co dokáže zodpovědět, ještě odpovědět.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. K 37/08/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Krejča, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Krejča:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Doba je pokročilá, tak se pokusím v zájmu nás všech být maximálně stručný a spíš doplním to, co zde řekl již pan ministr.

Projednáváme komunikační dokument, to znamená dokument, který není právně závazný. Jeho obsah tady popsal pan ministr, máte ho k dispozici v tisku K 037/08. Rámcovou pozici České republiky, rámcovou pozici vlády, kterou zpracoval gestor, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, máte v tisku K 037/08/01. Touto materií se zabývaly dva výbory, a to jako dožádaný výbor výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který jej projednal dne 6. dubna a přijal k němu usnesení s doporučením. Toto doporučení až na jednu výjimku převzal výbor pro záležitosti EU, který se materiálem zabýval hned následující den, a to 7. dubna.

Tím rozdílem je text v bodu II. 3. – doporučení směrem k vládě, které výbor pro záležitosti EU rozpracoval do několika konkrétnějších bodů. Ale k tomu určitě vystoupí zpravodaj za školský výbor.

Pakliže bych měl shrnout to, co je v navrhovaném doporučení, abych jej celé necitoval, tak by se dalo toto popsat následovně. Výbor pro záležitosti EU ve svém doporučení k vyjádření Senátu upozorňuje, že organizace vzdělávacího systému, a součástí tohoto vzdělávacího systému jsou samozřejmě i mateřské školy, náleží plně, v souladu s článkem 165 smlouvy o fungování EU, výhradně jednotlivým členským státům EU. Dále výbor ve svém usnesení konstatuje a zdůrazňuje, že nastavení předškolního vzdělávání a péče musí vycházet ze zkušeností jednotlivých států a i do budoucna musí být definováno na národní úrovni. Protože vezmeme-li skutečně stát od státu, tak v každém je na základě určitého historického vývoje možno vysledovat někdy značné odlišnosti právě v oblasti předškolního vzdělávání a předškolní péče.

Směrem k vládě ČR upozorňuje svým doporučením výbor na vysoký počet zamítnutých žádostí o přijetí do mateřské školy a doporučuje vládě přijmout taková systémová opatření, která by vedla k rozšíření nabídky počtu míst a zvýšení kvality předškolního vzdělání a péče.

Tolik stručně okomentováno doporučení, které je vám dnes předloženo k posouzení a k rozhodnutí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, tak abyste mohl sledovat rozpravu a na jejím konci zaujmout stanovisko. Tiskem se zabýval také výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Táži se zpravodaje výboru pana senátora Chládka, zda chce vystoupit. Předpokládám, že ano. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Marcel Chládek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři, vážená paní zapisovatelko, já se pouze dostanu k tomu jednomu bodu, o kterém hovořil pan předřečník. To je bod č. 3, který se zabývá výzvou vládě, zvážit možnosti státní podpory na vybudování nových, či rozšíření kapacity stávajících předškolních zařízení. Tento bod jsme tam dávali záměrně po diskusi, která byla dlouhá a já se k ní více vyjádřím ještě v obecné rozpravě.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Já mám prvního přihlášeného do diskuse. Tím je písemně přihlášený pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, já začnu dopisem, který jsem 30. května 2005 napsal tehdejší ministryni paní Buzkové.

Vážená paní ministryně, zákonem č. 561/2004 Sb., § 123, odstavec 5, bylo vaše ministerstvo zmocněno, stanovit prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí. Vyhláška č. 14/2005 o předškolním vzdělávání v § 6 odstavec 3 osvobodila od úplaty zákonného zástupce dítěte, který pobírá sociální příplatek, nebo fyzickou osobu, která o dítě osobně pečuje a pobírá dávky pěstounské péče a tuto skutečnost prokáže řediteli mateřské školy.

Toto ustanovení je v rozporu se zákonem vzhledem k tomu, že zákon zmocňuje ministerstvo pouze ke stanovení možnosti snížení úplaty nebo osvobození, s tím, že podle odst. 4 zákona výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení.

Žádám vás zdvořile o takovou úpravu vyhlášky č. 14/2005, aby byla v souladu se zákonem. I pracovníci vašeho ministerstva přiznali, že uvedený odstavec se dostal do vyhlášky proto, aby usnadnil práci ředitelům škol nebo školských zařízení.

Na to jsem dostal odpověď, že podle právníků ministerstva se ministerstvo nedopustilo zneužití vyhlášky a že to je vlastně všechno v pořádku. Tady jsou ještě pamětníci toho, o co se jednalo, kdy přestože zákon zmocňuje ředitele, aby stanovil, tak ministerstvo bylo ještě hodnější a osvobodilo další skupiny.

Druhým příběh byl bezplatný poslední ročník školy, který nepřinesl nic nového, než že rodiče těch menších dětí zaplatili za ty děti, co jsou v tom ročníku.

Příčinou toho stavu, který tady je – těch příčin je samozřejmě víc. Ta první a nejdůležitější je, že je to důkaz toho, že umělá propopulační opatření nevedou k ničemu pozitivnímu, ale právě naopak. Jaká je dnes situace?

Ve školkách odmítáme rodiče, protože není místo. V základních školách začínáme zvažovat, které sloučit a které zrušit, protože nejsou žáci. A střední školy – tam už to na ně dopadlo. Příští rok a přespříští už tato situace bude mít úplně jiný směr. Počet dětí začne zase klesat, takže ti, co si tam vybudují školky, je budou mít zase prázdné a budou je prodávat.

Ale co je úplně podstatné, že zřizovatel nemá žádnou možnost stanovit úplatu a regulovat například to, že maminka, která má dvě děti a bere na ně rodičovský příspěvek, který říká, že celodenně a řádně pečuje o děti, tak jedno dítě si nechá doma a druhé dává do školky. Dále si ještě maminky vymohly, aby mohly jezdit za nákupy nebo za zábavou, že si mohou dávat na určité dny děti do školky, což samozřejmě pro ty školky režijně velmi těžké.

Musíme se rozhodnout, co vlastně chceme. Já jsem velmi sledoval ty barcelonské síly a poslouchal jsem Vladimíra Špidlu, jak říkal, že to vlastně o ničem není, "to je jenom takové doporučení".Tak to v Evropě chodí. Nejprve nějaká europoslankyně přijde na to, že šedivé veverky nám žerou hnědé a jen tak o tom promluví. Za týden se toho někdo ujme a připraví doporučení. Další rok už je z toho směrnice a další rok už je to nařízení. Přesně takto to bude i s tímto.

Jenomže oni nám neříkají celou pravdu. Víte, jak je to v těch starých zemích? Město, jako je moje, má také 14 školek. Máme 14 mateřských školek. Zdá se vám to málo? Je to akorát. Oni mají také 14, akorát že obecní je jenom jedna. Ty ostatní jsou všechny soukromé. U nás ale soukromé být nemůžou, protože úplata – k tomu se dostanu – která je stanovena nejvýše polovinou neinvestičních nákladů, což nemá vůbec žádnou logiku, žádnou souvislost, jedna školka je levnější, jedna dražší a nikdo nevím proč, protože zrovna tam kupovali jakýsi kotlík do kuchyně nebo něco jiného, tak se změní úplata.

Zřizovatel ani ředitel nemá žádnou možnost stanovit úplatu, kterou by mohl aspoň částečně regulovat počet dětí. Takže situace je taková, že ta maminka, jak jsme o ní mluvili, je tam dá a samoživitelka nemá nárok, které nic jiného nezbývá, protože je jenom ona sama a má dítě, a to dítě se do školky nedostane.

Další problém je, že jsme z toho udělali vlastně školské zařízení, protože někdo si myslí, že je třeba evropského občana už od dvou let, jak váš výzkumný ústav navrhuje, jak jsem slyšel – ano, váš výzkumný ústav navrhuje, že od dvou let je potřeba ty děti zařadit do ústavu. A druhým dechem EU říká, že máme moc dětí v ústavech. A co jsou jesle a školka? No přece ústav! To přece nic jiného není. Protože děti jsou rodičů, jestli si toho nevšimli. Ony nejsou pana ministra, ani Evropské unie. Rodiče si je od začátku udělali, což bylo příjemné. Když jich udělali hodně, tak je to také příjemné, protože berou na ně velké dávky. (Smích.) A když je udělali přiměřeně, tak je to nepříjemné, protože děti v normální rodině stojí hodně peněz a nikdo jim na to nic nedá.

Takže jsme se dostali do stavu, kdy teď máme momentálně hodně dětí, zítra zase budeme mít málo dětí, než někdo zase vymyslí, že bychom měli udělat nějaké propopulační opatření, aby bylo více dětí, které budou život důchodce, jak už jsem tady jednou řekl, ony se poté stanou důchodci a také je bude muset někdo živit. Takže musíme se rozhodnout. Jestliže má být školka předškolním zařízením, proč tedy neuděláme školní docházku od pěti let. Pak to bude naprosto legální. Protože vy dobře víte, že přípravné třídy, které můžeme zřizovat u základních škol, zřizovat nemůžeme, protože zkraje jsou plajte, a ony by měly platit vyšší náklady, kdyby měly platit náklady těch přípravných tříd, takže se nikdo do toho nežene.

Druhý, daleko horší problém je – nikdy nebudete mít žádné firemní školky. Když jsem teď četl, že jedna firemní školka, její zřízení, stálo, prosím, 26 milionů Kč! Dvacet šest milionů korun! Takže tudy cesta asi nevede. Vy jste tady neřekli ani slovo, že by mohly vůbec existovat soukromé školky. Jenže ono je to těžké. Když jsou zařazeny v síti škol, tak to není jednoduché. Když přijdou do školky hygienici, tak si neumíte představit, jaké mají požadavky. Například děti musí mít určitý počet čtverečných metrů zahrady. Někdy je to ale problém, protože když je školka na Václavském náměstí, protože tam je hodně pracujících, kteří zase jsou rádi, když to mají do školky blízko a je tam podniková školka, tak tu zahradu jaksi nesplňuje.

A do toho vlítne pan ombudsman a řekne: Nejenom to, že vy musíte brát ty děti do té vaší školky. Nedej bože, jestli zřídí firemní a vezmou tam jenom děti z firmy. To tedy ne! To je proti lidským právům! Vy musíte vzít do školky každé dítě z každé vesnice, protože to je právo dítěte. A my samozřejmě, když budujeme školku, budujeme ji především pro děti našich občanů, protože to jde z našeho rozpočtu, a nemáme přílišný zájem, aby z vesnice, která má 200 lidí a je stále samostatná, protože nikdo tady nechce říci, že máme 6200 obcí a měli bychom jich mít polovinu – to je politické neúnosné, aby to někdo řekl, takže potom ti občané nemají ani školu, ani školku, ale hlavně že jsou samostatnou obcí a pláčí, že mají malé rozpočty.

Takže já bych byl rád, kdyby – ty firemní školky se vůbec neujmou – byly soukromé školky, soukromé školky by se velmi ujmuly. Ale když soukromé školce lidi platí 5 až 15 tisíc měsíčně a v obecní školce 500, tak přece jenom blázen by dával dítě do soukromé školky, pokud není opravdový boháč. Je to úplně stejné, jako proč je tlak na obecní byty, protože soukromý majitel zvýšil a vy, obec, přece dáte nájemné nízké, tak já chci obecní byt a radši stavte obecní byty. A jako ve Vídni tam budou tisíce bytů soukromých, prázdných a vy budete stále stavět. Ve Vídni ta situace taková je.

Čili já za důležité považuji – za prvé, aby se zrušilo ustanovení o tom, že je bezplatný poslední ročník. Slibovali to poslanci, slibovala to vláda, ale neudělala to. To je první věc. Druhá věc, aby zřizovatel měl svaté právo určit úplatu, aby on mohl alespoň částečně – on také není hloupý a ví, že nemůže chtít na mamince, která nemá příjmy, to se dá lehce zjistit, ale může stanovit – a minimálně ve školkách by měla být ta úplata aspoň přiměřeně stejná. My máme obrovské rozdíly ve městě, ve školkách, protože tam jsou různé náklady, úplata se počítá podle těch nákladů. Nikdo neví, proč to je, jenom proto, že nějaký úředník na ministerstvu to tam napsal. Proč to tam napsal, to se zeptejte jeho, já to tedy nechápu. Takže to by vedlo k tomu, že by bylo míst ve školce dost. A také by vedlo k tomu to – vy dobře víte, že do školky se děti přijímají na základě správního řízení. To znamená, že když jsou prázdniny, tak my zavřeme všechny školky, protože oni nemůžou propustit ty děti, které mají v evidenci, takže jiné děti do té školky vzít nemůžou. Rada ministerstva školství, není za vás, pane ministře, byla, ať si učitelky udělají živnostenský list a přes prázdniny - prosím, fakt, nekecám - budete jako živnostnice a budete tam mít ty děti. To se tam už někdo definitivně zbláznil. Samozřejmě je možné školky sloučit do jedné organizace, pak ten problém nebude, protože děti budou moci pendlovat. Já vůbec nevím, proč by se do školky, která je zařízením, aby maminky měly kam dát děti, když chodí do práce, se měly děti přijímat na základě správního řízení, ale prostě to tak je. Tak by se jim aspoň mělo normálně umožnit, že když mají poloprázdnou školku, jedna školka ve městě bude otevřená a tam budou chodit ty děti, u kterých z nějakého důvodu – rodiče nemají dovolenou – potřebují, aby do té školky chodily. Nevidím, že by to byl nějaký zvláštní problém, aby se tak stalo. Města, která to porušují a dělají to, samozřejmě porušují zákon, protože správně by to dělat neměla.Myslím si, že by to bylo daleko jednodušší řešení, než tyto knihy a barcelonské cíle.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Marcel Chládek. Prosím, pane senátore.

Senátor Marcel Chládek:  Děkuji, paní předsedající. Já navážu volně na svého předřečníka pana Kuberu. Zaujaly mě tam ty veverky, které se požírají, hnědé, bílé nebo tak nějak, navzájem. (Senátor Kubera opravuje na šedé.) Hnědé, šedé. Doufám, že tady u nás ty české veverky se navzájem nepožerou, pane ministře.

Co se týká materiálu jako takového, líbilo se mi, že pan ministr se nám tady pěkně pochválil. Nicméně vždycky jsem si myslel, že ten, který je předkladatelem, by nám měl představit ten materiál jako takový. Byla tam řada bodů, o kterých nebyla ani zmínka. O jednom z nich už jsem tady hovořil. V materiálu, který je tady z ministerstva školství, je jasně napsáno, že jedinou možností státu, jak v tuto chvíli podpořit rozvoj systému firemních školek, tak to je jediná možná podpora ze strany ministerstva školství. Proto jsme tam dali ten bod a já bych apeloval i na zde přítomného pana ministra, aby zvážil tu alternativu, a tím i volně navazuji na pana senátora Kuberu, zvážit i možnost podpory obecních školek, obecních předškolních zařízení. Stane se to například v prstenci kolem Prahy, kde je velké množství obyvatel a obce v podstatě nemají možnost tyto kapacity rozšířit. Přesto mají kvalifikovaný personál, mají dostatek dětí, už nemají finanční prostředky na rozšíření těchto kapacit. To je spíš taková připomínka do diskuse, jestli by to bylo takto možné. Protože si myslím, že by stálo za to, aby měly rovné podmínky a mohly být podpořeny, tak jako třeba ty firemní školky, o kterých se tady hovořilo.

Dále je v materiálu popsán jeden zajímavý bod a já bych se pana ministra chtěl zeptat – v materiálu, který je popsán odborem pro evropské záležitosti ministerstva školství je podpora vyváženějšího zastoupení žen a mužů ve službách předškolního vzdělávání a péče. Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem tohoto cíle chcete docílit, aby bylo větší množství mužů v předškolním zařízení, jestli si myslíte, že to bude pouze formou zvýšení finančního ohodnocení, jak tady píšete, nebo jestli si opravdu myslíte, že se zvýší i společenské prestiž tohoto povolání, tak jak je v tomto materiálu uvedeno. A v jakém časovém horizontu to, pane ministře, předpokládáte.

A třetí, poslední má otázka – v závěru tohoto materiálu je napsaný bod, rozšíření kapacit podporou alternativních způsobů. Chtěl bych se zeptat, jaké další alternativní způsoby jsou na mysli a jak to chcete udělat konkrétně. Děkuji za odpovědi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále mám přihlášeného senátora pana Pospíšila. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Pospíšil:  Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové. Vrátím se k tomu, že projednáváme sdělení komise a měli bychom se vyjádřit ke sdělení komise. V EU bohužel nelze přijímat usnesení věcná. Napřed se musí pochválit komise za to, že se něčím zabývá, pak se jí poděkuje za to, že iniciativně překračuje své kompetence, a když už chceme uvést nějakou kritiku, tak při nejhorším tam napíšeme něco, jako že na věc lze mít i jiný pohled a jestli to je s odvoláním na subsidiaritu a přiměřenost – že se na to dá nahlížet jinak. Kdybychom byli věcní a znali smlouvy, tak bychom napsali sdělení komisi nějak v tomto smyslu. Já bych ho navrhl. Ale protože vím, že to tady neprojde, protože to by bylo rouhání, tak by znělo: Vážená komise, děkujeme za informace, že utrácíte peníze za něco, co vůbec nepatří do vaší kompetence. Ještě bych možná napsal "naše evropské peníze", protože to jsou i naše evropské peníze. S pozdravem Senát Parlamentu ČR. A pak bychom si to rozdali jako opravdoví volení zástupci tohoto lidu, o tom, jak se budou vychovávat naše děti.

Levice by pravděpodobně měla víc kolektivních prvků, my bychom prosazovali víc individualistických prvků. Někdo by prosazoval jednotné školství, někdo by prosazoval diferencované školství. Všichni bychom chtěli, aby ta výchova byla kvalitní. Ale byla by to naše věc.

A protože Komise tady svou kompetenci překročila, prostě jí to podle mezinárodních smluv vůbec nepatří, tak prostě budeme schvalovat usnesení, které bude začínat tak, jak si vážíme toho, že Komise se vůbec takovými věcmi zabývá, atd. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Také děkuji. A v této chvíli je přihlášen pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, pane ministře, já bych rád upozornil na jednu věc, ke které jste mě v zásadě vyprovokoval tím, že jste na začátku svého vystoupení mluvil o tom, že jste se s ministrem zdravotnictví dohodli na tom, že soukromé školky budou mít nějaké hygienické parametry. Ona tedy skutečně existuje vyhláška, myslím, že č. 410/2005 Sb., a byla novelizována v roce 2009, která stanoví mimo jiné, že na pět dětí ve školce musí být jedna záchodová mísa plus jedno umyvadlo. Nelze to změnit.

Máte-li tedy školku, která má 25 dětí, můžeme si to spočítat. Ale máte-li už 26 dětí, protože se náhodou tam vejde z jiných důvodů, tak se musí přidělat jedna mísa a jedno umyvadlo.

Já jsem přesvědčen, a nejenom já, i mnoho odborníků, kteří ale s tím nemohou nic udělat, že je to požadavek, zvlášť u větších školek, naprosto přehnaný, naprosto zbytečný a naprosto drahý!

Já jsem na to samozřejmě nepřišel jenom tak. My máme jednu školku, která má kapacitu pěti tříd, je historicky chráněná, protože to je funkcionalistická budova, a právě kvůli té úpravě, aby tam mohl přijít plánovaný počet dětí, tak se musela přidělat jedna záchodová mísa, a díky této budově to stálo zhruba 1,5 mil. Kč, protože se musely předělávat rozvody, atd.

Jsem přesvědčen, že to je jedna z věcí, která není jenom u záchodových mís a školek. Ale když se podíváme na staré země, jakože přechodové období do dneška mělo skončit, tak si sednete do francouzské kavárny naprosto v pohodě, kde je pět lidí, načež kuchař, servírka a těch pět hostů chodí na jednu toaletu a nikomu to nevadí. Ono to nevadí dokonce ani nám jako hostům, zatímco u nás to musí být komplikovaně rozděleno naprosto nesmyslně.

Přimlouvám se tedy jenom za to, aby jste pamatoval i na to, že u soukromých školek a všech ostatních školek by hygienické předpisy měly následovat zdraví rozum a zkušenost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji za vystoupení. Dále se přihlásil pan senátor Stanislav Juránek, prosím, pane senátore.

Senátor Stanislav Juránek:  Zdravím všechny, kteří jsou zde přítomni, a přešel bych rovnou k věci. Dovolím si říct, že jsem tady zůstal speciálně kvůli tomuto bodu, protože jinak bych už ve tři hodiny odjel. Ten důvod je prostý a jednoduchý, protože jsem z rodiny, kde tatínek je lesák a maminka učila celý život v mateřské škole. A zatímco jiní si přáli být kosmonautem, tak já jsem si přál být učitelem v mateřské škole. A díky tomu, že tam učila maminka, tak se mně to podařilo, to znamená, že jsem skutečně celý svůj život, dokud jsem byl doma s maminkou, tak jsem měl možnost vypomáhat v mateřské škole, neformálně.

A tady si dovolím říci jednu věc. To je problém nejenom mateřského školství, to je, prosím, problém celého školství základního, které snad končí možná na gymnáziu, kde už nějací profesoři jsou.

A tady si dovolím říci, že prostě je zapotřebí, aby byl také mužský prvek při výchově, a to i malých dětí. Zkušenosti s tím mám dobré, ale přesto jsem se rozhodl, že po tatínkovi budu lesákem.

To je tato věc. A nebudu to rozebírat z finančního hlediska, protože to tady není vůbec relevantní z mého pohledu.

Chci jenom zdůraznit jednu věc, že jako lesák jsem věděl, že existují v lese školky. A od maminky jsem věděl, že to slovo nesmím nikdy použít! Prosím, pane ministře, abyste v tom vyhověl i vy mojí mamince. Mateřské jsou totiž vždycky školy. A vždycky byly, protože u nás měly a stále ještě mají, i když si myslím, že o trošku menší, vysokou úroveň.

A tady bych se z hlediska Evropy chtěl zastavit u toho a chtěl bych říct, že tady jsme to my, kdo mohou Evropě ten směr ukázat. Je tam problém s tím v jakém, který teď vidíme. Je tady problém s boomem dětí, který máme jakoby teď v tuto chvíli jako jednorázový problém. Ale prosím, abychom se podívali na naše školství v této fázi a řekli si, že je to náš veliký poklad.

A tady si dovolím poprosit pana ministra, aby udržel něco, co tady nazval standardy, to znamená, aby ty standardy za prvé existovaly, za druhé aby potom ty standardy byly kontrolovány, aby tak mohly zabezpečit kvalitu, a za třetí, aby byly správně zvoleny.

Já mám tuto prosbu z toho důvodu, že toto je přesně ta důležitá cesta. My se teď soustředíme na kvantitu, protože dětí máme náhodou moc. Ale to, co musíme udržet, je kvalita.

Upozorňuji na to, a vzpomínám si na to, že jsem sám při té věci pomáhal, že se zavedly do posledního ročníku mateřské školy základy množinové matematiky, protože v první třídě se učily množiny. A byla to dokonce nutná podmínka pro to, aby se ta množinová fáze, na kterou si mnozí vzpomínáte, mohla vůbec uskutečnit.

Já tady prosím, abychom na tyto základy nezapomněli a abychom vzali v úvahu, až budeme určovat tyto standardy, ještě standardy, které připomíná ve svém díle řekl bych nejmodernější v současné době a také v Evropě často citovaný Jan Amos Komenský. A myslím si, že tyto jeho připomínky, které jsou v současné Evropě populární, by mohly být populární i u nás.

Mám tedy tuto prosbu, a pevně věřím, že úroveň našich mateřských škol bude zachována. Jenom znovu ještě chci říct, že ty firemní beru skutečně jako školky. A nebude-li tam dostatečná kontrola těch standardů, tak těch 60 procent, které nabízíte, pane ministře, jsou vyhozené peníze. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se přihlásil do rozpravy pan senátor Petr Bratský. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý podvečer, kolegyně a kolegové. I já jsem jeden z těch, který chodil do školy, tudíž školství dobře rozumím, všichni jsme si ho prožili. Není pozice od malé obce, zastupitelského orgánu až po Senát, abychom věcem, které se týkají školství, nerozuměli naprosto všichni a nevěděli jsme, jak nejlépe to udělat.

Ale vrátil bych se ke Sdělení Evropské komise. My tady v poslední době sklouzáváme k tomu, že když probíráme evropské předpisy, směrnice, nařízení atd., tak se začínáme odklánět a většinou trénujeme pana ministra, který přichází něco sdělovat apod. Můžeme zvolit tuto formu, můžeme trénovat pana ministra, protože to Sdělení nám něco říká, na co se máme připravit, a ačkoliv je to ve výslovné kompetenci členských zemí, tak v tuto chvíli my můžeme pocítit touhu, že je to podnět, aby nám pan ministr sdělil zrovna v této věci, jak se bude postupovat. A je to určitě dobře, a je dobře, abychom se k tomu minimálně každý rok vraceli.

Druhá forma je, abychom se na to Sdělení podívali a řekli jsme si, co vlastně nám říká a které věci jsou v něm zajímavé. Já jsem vypíchl jenom dvě, nebudu chtít zdržovat, je opravdu dneska už pokročilá doba.

První je – Komise hodlá podpořit aktivity členských států těmito opatřeními: První je podpora výměny osvědčených politik a postupů. To je, myslím, dobré. Když si navzájem budeme sdělovat mezi zeměmi svoje náměty a zajímavé zkušenosti, tak určitě je to potřebná věc a tuto věc můžeme jistě přivítat. Tady tedy žádný problém nevidím.

Tvorba inovativních přístupů v rámci programu celoživotního učení. To už bych byl opatrnější, protože upřímně řečeno, to je přesně to, na čem si každý brousí ty své ostruhy a zkouší jeden pokus za druhým a obvykle za to v členských zemích každý po právu pak dostane vynadáno, protože se více či méně osvědčí nebo neosvědčí ten případ.

A poslední je podpora výzkumu v popsaných oblastech investic ze strukturálních fondů. A tady už bych hodně zbystřil pozornost, protože to je "pozor" pro pana ministra. Jsme na tohle připraveni? Tady můžeme získat nějaké peníze, můžeme ukázat, že země Komenského má ještě stále co říci v oblasti vzdělávání, předškolní výchovy zejména, takže tady bychom si mohli do toho měšce sáhnout, pokud budeme připraveni dobře. To stojí určitě za úvahu a tuto část zprávy bychom měli rozebrat lépe.

A potom jsou ty věci, které jsou na úplný závěr. A ty jsou obvykle méně zajímavé, ale já se přesto k nim raději vrátím.

Jaký bude dopad na legislativu České republiky? Píšeme tady v rámcové pozici, že míra a způsob dopadu závisí na způsobu implementace jednotlivých návrhů Sdělení. No tak, to je hezké, pod tím si můžeme představit, zejména kdykoliv, zejména cokoliv, že, protože jaká bude míra implementace, se zas tolik neříká, takže dopad na legislativu bude až pak někdy nějaký podle toho, co si vymyslíme.

Přátelé, jaký bude dopad na státní rozpočet? V tuto chvíli není možné specifikovat. Opět závisí na způsobu implementace. To už mě posouvá ten materiál někam, kam vím, že asi patří, pro moji potřebu ...

Pozice EP není zatím známá a detailní pozice členských zemí nejsou dosud známy. Nicméně v předběžné diskusi je podpořilo 16 členských států. Co tedy my? Podpořili jsme? Nevím, zeptám se pana ministra, jestli jsme byli také ti, kteří tam tedy rychle podpořili, anebo jestli jsme byli mezi těmi, co ještě chvilinku váhají.

To je přeci ten dopad, co jsem na závěr četl, který zatím v této chvíli můžeme očekávat.

Znova se vracím k základu své poznámky, možná trošku delší. Ano, využijme této chvíle k tomu, aby nám pan ministr sdělil, jak jsme připraveni věci řešit. Ale aby nám sděloval v této chvíli a v podvečer, jak v kterém kraji kolik chybí mateřských školek, jestli jsou soukromé nebo státní, jestli v těch soukromých máme nějaký systém. A v těch státních máme nějaký systém, v těch soukromých to nestačíme ani sledovat. A ještě vznikají některé ty domácí, že jedna maminka má u sebe čtyři děti a stará se o ně za nějakou úplatu, a možná více či méně platí daně. O tom jsme se bavili nedávno, když jsme probírali švarc systém. To už je věc druhá, co si myslím, že do této debaty nepatří.

Děkuji za pozornost. Ale pane ministře, jenom my, prosím, pak odpovězte, jestli jsme byli jedna z těch 16 zemí, která to hned od začátku podporovala.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Vidím, že chytáme druhý dech, protože jako další do rozpravy se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Přihlášena je i paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, ale ta vám dává přednost, pane senátore. Máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Chci říci, že mnohokrát se mi nestává, aby mi žena dala přednost, děkuji tedy vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegyni Gajdůškové.

Já tady nebudu mluvit o šedých nebo černých veverkách, ale chtěl jsem se zeptat pana ministra na jednu věc. On tady sdělil něco o tom, že šablony pro základní školy zavedl a že byly odmítnuty, pravděpodobně kraji pro školky. Prosím, jestli by nám mohl říci, co bylo důvodem tohoto odmítnutí a jak skončily ty šablony, které pan ministr zavedl pro základní školy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásila paní senátorka Alena Gajdůšková. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jenom skutečně pár krátkých poznámek, protože už je opravdu pokročilý čas.

Musím trošičku replikovat na pana senátora Bratského. Širší debatu o školství otevřel pan ministr a nelze prostě než na některé věci reagovat. A to je také můj případ.

Velmi ráda bych ale také poděkovala a podpořila stanovisko pana senátora Juránka, protože on má totiž velkou pravdu.

Moje první poznámka k vystoupení pana ministra, kterou jsem si udělala, bych velký nesouhlas s výrokem, že ostatní země mají v oblasti předškolní výchovy před námi náskok. Nemají, skutečně nemají! V oblasti předškolní výchovy Česká republika je daleko dopředu před většinou ostatních zemí, včetně těch největších evropských, protože Česká republika má historicky a dlouhodobě zařazeno předškolní vzdělávání skutečně do sítě škol a je zařazeno jako součást vzdělávacího systému. Velká část zemí na západ od nás má předškolní zařízení zařazena spíš jako sociální zařízení, jako zařízení, kde se starají o děti v době, kdy rodiče jsou zaměstnáni. Ale u nás mateřské školy jsou skutečně vzdělávacími zařízeními, a doposud také takto fungují.

A já bych byla ráda, stejně jako pan senátor Juránek, kdyby to tak zůstalo, protože to je také o tom, o čem hovořil pan ministr, o odkladech. Hovořil o tom, že jedna čtvrtina dětí žádá odklad školní docházky, ten odklad je většinou o jeden rok, někdy i o více. Příčina odkladů je sociální nezralost dětí, a to ve většině případů. A jestli tam chceme přijmout nějaká opatření k omezení tohoto jevu, pak skutečně jedna z mála cest, ne-li jediná, je skutečně zařazení dítěte do předškolní docházky, do předškolní výchovy, do mateřské školy. Ale k tomu také směřoval návrh nebo ještě vlastně současná situace, povinný poslední rok před nástupem školní docházky, ale také jeho bezplatnost.

Dále bych chtěla říci, že je rozpor, a je to tedy rozpor i v tom stanovisku, které máme jako stanovisko vlády k materiálu, a také rozpor s tím, co zde říkal pan ministr. Hovořil o kvalifikovanosti učitelek mateřských škol. Pokud moje znalosti sahají – statistika by nám to ukázala přesně – tak většina pedagožek, protože většinou jsou to ženy, má střední vzdělání. Takto je předepsaná kvalifikace. Ale pokud mé znalosti sahají, dnes velká část má minimálně bakalářské, ale také magisterské vzdělání. Velká část ředitelek mateřských škol jsou vysokoškolsky vzdělané učitelky.

A mne tedy jenom těší, že pan ministr má jaksi záměr zvýšit ještě kvalifikaci učitelek mateřských škol. Ale já tady vidím rozpor, který je v tom, co prohlašoval NERV, který navrhoval dokonce pro základní školství snížení této kvalifikační úrovně. To si myslím, že bychom skutečně nabrali vysloveně historicky zpětný chod a národu Jana Amose Komenského, jak o tom tady byla řeč, by to určitě neslušelo a musel by se Jan Amos Komenský obracet v hrobě.

Chtěla bych se ještě vyjádřit k tomu, co říkal pan ministr, a to je nedostatečná síť mateřských škol, resp. předškolních zařízení.

Myslím si, že číslo 40 000 nepřijatých dětí do předškolních zařízení by bylo ale potřeba skutečně rozklíčovat. Vím, že velké množství těchto dětí jsou děti z rodin, kde některý z rodičů je na tzv. rodičovské dovolené. Domnívám se, že při situaci, kdy není možné zařadit všechny děti do předškolních zařízení, že by tam ale ta podmínka, to jisté omezení mělo být. Pokud je maminka na mateřské dovolené, není tam žádný důvod, aby měla stoprocentní nárok na přijetí dítěte do mateřské školy, a na druhou stranu jsme se setkávali s případy, kdy je maminka s dětmi skutečně sama, potřebuje zaměstnání, aby děti vůbec uživila, a nedostane své dítě do mateřské školy.

To si myslím, že je nespravedlnost a že je pochopitelné, a také jsem přesvědčena o tom, že jak ředitelky mohou v tomto směru postupovat, tak v tom může postupovat a vytvořit jakési zázemí pro toto rozhodování zřizovatel. Není pravda, jak o tom hovořil pan senátor Kubera, že zřizovatel v této věci nemůže nic, a ředitelka také ne.

Velkým hitem – a hodně tady byla a je debata obecně k této problematice – debata o firemních školkách. Já bych tady upozornila na jednu záležitost, kterou je potřeba brát v úvahu. A to je struktura firem. Struktura podnikatelských subjektů u nás. Když si promítnu svůj volební obvod, tak bych tam našla možná na prstech jedné ruky firmy, které jsou tak veliké, aby si mohly dovolit, aby vůbec mělo smysl, aby zřizovaly mateřskou školu. Proto bych chtěla skutečně podpořit to, o čem tady mluvil pan senátor Chládek, že jestliže chceme podpořit síť škol, tak bychom měli stejnou podporu, jakou chceme věnovat firemním školkám, tak bychom ji spravedlivě měli věnovat i obecním školkám. Protože to si myslím, že je cesta. A bude to mít větší šanci na úspěch.

Já bych přála panu ministrovi, aby se firemní školky rozvinuly. Toto jsou zařízení, která tu do devadesátého roku byla, skončila po devadesátém roce, ale já se obávám, že v této chvíli je ta situace jiná a že skutečně to fungovat nebude až tak, jak si myslíme.

Ještě možná poznámku k hygienickým normám. Hygienické normy pro předškolní zařízení jsou naprosto v pořádku. Jsou to kolektivní zařízení a nelze si myslet, že to může fungovat jako doma. Dneska jsme v situaci, kdy řešíme bakteriální epidemii. Vidím, že lékaři teď kývají. Skutečně je to tak. Jestliže je někde pohromadě více lidí, notabene dětí, je tam potřeba mít přísnější hygienická pravidla, než samozřejmě bychom si to představovali doma a než se nám to z toho pohledu rodiny možná zdá.

K tomu je ještě potřeba říct, že hygienická pravidla jsou dána našimi vnitrostátními předpisy. Málokteré toto pravidlo je dáno ze strany Evropské unie. Takže abychom si zase zametli před vlastním prahem.

Ještě k tomu, co zde bylo řečeno o tom záměru pana ministra respektive ministerstva – podpořit větší množství mužů pedagogů i v předškolních zařízeních. Já bych to jenom podporovala. Velkou a dobrou zkušenost s tím mají Norové. Tam se jim totiž ukázalo, že posílili mužské vzory, což naše děti potřebují při feminizaci školství. Zaprvé. A zadruhé, že i tatínkové se daleko raději zapojili do péče o děti i doma, protože když ve školce jsou muži učitelé, tak prý do těch školek chodí daleko raději. A skutečně se v Norsku navýšil počet tatínků, kteří vyzvedávají a odvádějí děti do školky. A přičítají to právě tomu, že jsou ve školkách jako pedagogové také muži. To je jenom poznámka na okraj.

Ale já jsem se přihlásila o slovo především proto, že jsem chtěla navrhnout ještě změnu u navrženého usnesení. Zde jsou body I., II. a III. Přitom bodu II. je bod 2 a 3, které se obracejí vysloveně vůči vládě. Myslím si, že je zbytečné, abychom toto sdělovali Evropské komisi. Je to o tom, o čem jsme se tady již bavili. A je to už druhý nebo třetí zasedání pléna, kdy se k tomuto bavíme. Já už jsem navrhovala před časem rozdělení toho usnesení. Bohužel Evropský výbor si to k srdci nevzal a opět předkládá takovéto usnesení, kde to, co směřujeme vůči vládě, má předseda Senátu podle našeho usnesení směřovat opět na Evropskou komisi.

Takže navrhuji, abychom to napravili v této chvíli. A řešila bych to tak, že v bodě III. – u toho pověření předsedy Senátu – navrhuji doplnit – a to usnesení by znělo: bod III., bod 2 pověřuje předsedu Senátu, část I. Ne, opačně, omlouvám se. Pověřuje předsedu Senátu, dobře jsem to řekla, část I. a bod II.1 usnesení sdělilo Evropské komisi. Z čehož vyplývá, že ostatní body zůstanou jenom jako vnitřní usnesení a půjdou směrem k vládě.

Toto je návrh usnesení. Pan zpravodaj doufám zaregistroval a tak o tom takto dá hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Máme tady přihlášeno několik lidí do rozpravy. S přednostním právem se hlásí předseda senátního klubu sociální demokracie pan senátor Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ne, kolegyně, kolegové, nebojte se, nechci navrhnout projednávání po deváté hodině.

Jsem 17 let starostou města, provozujeme mateřské školy, a musím konstatovat, že Evropská unie nám do jejich provozování nikdy nekecala. Snad s výjimkou toho, když se objevila norma o tom, že máme mít všude bezdotykové baterie, což byla úplně stejná hloupost jako zakřivené banány a balené koblihy. Proto mě zaráží, že i v tuto pozdní hodinu se takovou hloupostí zabýváme. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Mám pocit, že se jimi budeme zabývat ještě zítra po ránu. A protože máme opět přihlášených několik diskutujících, a sice do rozpravy se přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava...

Senátor Jaroslav Doubrava:  Já se omlouvám. Nebudu mluvit dlouho. Já bych jenom chtěl uvést na pravou míru a dát příklad paní místopředsedkyni, vaším prostřednictvím, pane předsedající.

Není pravda, že technické podmínky vybavení mateřských škol jsou vnitřní záležitostí státu. Před 2 lety jsem vybavoval mateřskou školku jako starosta obce. Stálo to tři čtvrtě milionů korun, jenom abychom podmínky mateřské školky přizpůsobili požadavkům EU. Znovu říkám, není pravda, že je to vysloveně vnitřní záležitost státu. To je vše, co jsem chtěl říci.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Já se omlouvám, ale musím vystoupit s faktickou poznámkou.

Tento bod se jmenuje "Sdělení komise", čili to, co posíláme komisi, může být předmětem usnesení. Pokud chceme něco sdělit vládě, tak to můžeme nejvýš poslat jako doprovodné usnesení a musíme si je odhlasovat. Ale v čistější doprovodném usnesení se posílá tomu, komu se něco posílá. Doprovodné usnesení Sněmovny posíláme, když schválíme bod zákon. Čili tady by to nemělo být doprovodné usnesení, tady bychom si měli odhlasovat, že zařadíme nový bod sdělením vládě o sdělení komise. A tam bychom mohli zase jmenovat zpravodaje atd. Tak by to bylo formálně správně.

Prosím vás, máme jednací řád, tak pojďme se ho někdy taky držet.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásila paní senátorka Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane předsedající, pane předsedo, pan senátor Pospíšil se poněkud mýlil. Vzkazuji to prostřednictvím vaším. To usnesení je usnesení Výboru pro záležitosti EU vzhledem ke stanovisku vlády. Čili to usnesení je prioritně směřované vůči vládě. To, že něco sdělujeme Evropské komisi, tam musí být uloženo Senátem, jako plénem Senátu, proto je tam ta formulace, že pověřuje předsedu Senátu, aby sdělil Evropské komisi. A já jsem navrhla, aby předseda Senátu sdělil Evropské komisi jenom to, co je směřováno vůči Evropské komisi, jinak celé to usnesení půjde směrem k vládě, protože usnesení výboru je směřováno ke stanovisku vlády.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Tak děkuji, paní senátorko. Myslím si, že procedurální záležitosti byly vysvětleny. Zdá se, že do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem? Ano. Takže prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš:  Tak ještě jednou dobrý večer. Já zjišťuji, že v Senátu je podobná legrace jako ve sněmovně. To mě tak jako zaujalo. Já jenom velmi krátce. Já jsem si popsal celý papír, ale pokusím se jenom rychle něco říkat, protože vy jste se na něco dotazovali.

Já jsem se nechtěl vyjadřovat k té komisi, protože souhlasím většinou s lidmi napravo, že pro mě to byl fádní materiál. Já jsem chtěl říct, co jsem se snažil za dobu deseti měsíců konkrétně s mateřskými školkami udělat. Proto jsem možná zabředl do těch věcí.

K panu Kuberovi. To mě zaujalo. Výzkumný ústav něco rozhodl. Musím ho potěšit, že 1. 7. onen výzkumný ústav končí. Protože jsem ho sloučil, protože skutečně občas vymyslel podobné věci. Dvouleté děti do školek stanovila Fischerova vláda. Já jsem poslal panu premiérovi žádost, aby mě tohoto úkolu zprostil, protože není v silách ministerstva školství mít mateřské školy (ne školky, já se omlouvám), pro mladší děti než jsou 3 roky ... Ani filozoficky si to nedovedu představit.

Firemní školky už existují. To znamená pochybnosti, jestli budou nebo nebudou, jsou zbytečné, protože ono jich existuje poměrně dost. Jenom my se jim snažíme dávat další podporu a oněch 60 %, kdy musí být splněny standardy. My jsme si je nadiktovali, souhlasím s vámi, že ty peníze vyhodit jen tak do vzduchu je špatně, ale firemní školky existují a my jsme jim dali větší vítr do plachet.

Že jsou místa, kde nebudou, je pravda, ale zase máme celkovou naplněnost ČR v mateřských školách 92 procent! Jakoby celorepublikově to není problém, ale je to problém velkých měst a satelitních měst. A zde zejména jsou ty firmy. Takže já vidím ten směr nestavět nové mateřské školy, ale podpořit velmi standardně firemní školky. A tam jsem připraven dát 60 procent toho normativu. Nebude to mít nárok na státní rozpočet.

Proč obecní školy mateřské podpořit? Já se přiznám, tady si trošku rejpnu na ty veverky, já když v Hostivicích si mám vybrat, podpořit obecnou mateřskou školku nebo gymnázium, tak bych byl pro tu mateřskou školku. Ale mám tam to gymnázium. Takže to je jenom poslední věc. A děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. A požádal bych pana zpravodaje, případně zhodnotil diskusi, nebo rozpravu, a provedl nás návrhy usnesení k tomuto bodu.

Senátor Miroslav Krejča:  Takže děkuji za slovo. Když dovolíte, shrnu rozpravu, která právě proběhla. Vystoupilo v ní celkem 12 senátorů a senátorek. A já se pokusím velice stručně zareagovat na jejich jednotlivá vystoupení. A pokusím se o případné odpovědi, pakliže jejich vystoupení bylo formulováno, nebo jsem to pochopil jako otázku.

Pan kolega senátor Kubera tady hovořil jednak o své předchozí komunikaci s ministerstvem školství, ale dotýkal se věcí, které jsou zcela mimo projednávaný materiál a týkají se opatření nebo možných postupů, která lze přijímat na národní úrovni. A nemají žádnou souvislost se sdělením komise.

Pan senátor Chládek apeloval na podporu obecních předškolních vzdělávacích zařízení. Položil některé dotazy k panu ministrovi. Pan senátor Pospíšil zkritizoval... nebo tak. Úvodní ódy navrhovaného usnesení. Já ho mohu ubezpečit, že v navrhovaném doporučení není absolutně žádná volba, že to, co je směřováno ke komisi, je pouze kritické vyjádření. Není tam žádná oslava tohoto materiálu.

Pan kolega Čunek apeloval na zdravý rozum při aplikování různých norem, technických, hygienických v těchto zařízeních.

Pan senátor Juránek upozornil na terminologický rozpor školy-školky. V navrhovaném usnesení je všude striktně použita vazba mateřské školy, takže je to v pořádku.

Pan senátor Bratský hovořil o implementaci tohoto sdělení. Je to sdělení, je to komunikační dokument, který není právně závazný, takže v podstatě implementace zde nepřipadá v úvahu, takže můžeme být v klidu.

Pan kolega Dryml vznesl dotaz na šablony; na pana ministra. Paní senátorka Gajdůšková okomentovala některé z výroků pana ministra. Navrhla... podala pozměňovací návrh. K tomu se vrátím.

V závěru pan senátor Vícha, já nevím, jak bych to nazval, nás vyzval k tomu, abychom se nezabývali tímto materiálem moc podrobně. Já si také myslím, že s ohledem na časový faktor a na faktor únavy věnujeme tomuto materiálu víc energie, než jsme věnovali konsolidovanému základu daně v úvodu dnešního dne.

Pak vystoupil pan Kolega Doubrava, pan kolega Pospíšil a v závěru paní senátorka Gajdůšková, opět ke svému pozměňovacímu návrhu.

A jestli teď mohu k tomu, o čem bychom měli hovořit.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, musíte! Návrh na usnesení.

Senátor Miroslav Krejča:  Já vím. Máte k dispozici doporučení k vyjádření Senátu, které předložil Výbor pro záležitosti Evropské unie, a jediná změna, která na základě návrhu paní místopředsedkyně Gajdůškové by se objevila v tomto návrhu, je úplně v závěru textu, kde III.2, které v původní podobě zní: "pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi" bylo nahrazeno "III.2 pověřuje předsedu Senátu, aby I., II. bod I. sdělil Evropské komisi".

To znamená, ke komisi by šly pouze ty části, tohoto usnesení, které se týkají komise. Vše ostatní by bylo směřováno k vládě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, ale myslím si, že z hlediska procedurálního bychom nejdříve hlasovali o tom návrhu komplet, včetně toho pozměňovacího návrhu. V případě, kdyby neprošel, tak bychom potom hlasovali o tom původním návrhu. Aby to bylo úplně procedurálně v pořádku.

Senátor Miroslav Krejča:  Nejprve hlasování o dílčí změně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Miroslav Krejča.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tuto chvíli mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 68 se ze 42 senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Blahopřeji panu ministrovi k tomu, že tady obhájil svůj materiál. Samozřejmě i panu zpravodaji, který dneska neměl jednoduchou roli.

Ještě procedurální návrh – paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Pane předsedající, kolegyně a kolegové. V této chvíli vás určitě potěším, protože návrhu vypustit z dnešního programu bod č. 34, to je senátní tisk č. 72, je to senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství. Návrh je prokonzultován s předkladateli. Jde o to, že nesmíme hlasovat o zákoně podle jednacího řádu po 21. hodině, takže bychom to s velkou pravděpodobností nestihli. Můžeme projednat, a já věřím tomu, že doprojednáme, ještě poslední bod, což je výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Budeme v tuto chvíli hlasovat o procedurálním návrhu paní místopředsedkyně Aleny Gajdůškové, a to vypustit poslední bod našeho programu, to je bod 34, senátní tisk č. 72.

Kdo souhlasí s tímto návrhem. Pardon. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování bylo ukončeno.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 69 z 39 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 20 se pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Máme před sebou poslední bod dnešního jednání. Tím je

 

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2010

Tisk č. 68

Senátní tisk č. 68. Navrhuji, abychom nejdříve podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce na našem jednání. O tomto návrhu nechám v tuto chvíli hlasovat.

V sále je přítomno 37 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo.

Já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 70 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 30, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat.

Požádal bych pana předsedu úřadu. Je tady, dobrý den. A hned bych mu předal slovo, aby mohl uvést tento materiál.

Igor Němec:  Pane místopředsedo, dámy a pánové, předkládám vám, jak je mou zákonnou povinností, již po šesté výroční zprávu Úřadu na ochranu osobních údajů za rok 2010.

Pokud bych měl říci, v čem byl rok 2010 pro náš úřad výjimečný proti letům předchozím, tak je to určitě několik událostí. V loňském roce jsme byli poctěni mezinárodním uznáním, kterého se nám dostalo tím, že jsme se stali pořadatelem celoevropské konference evropských komisařů ochrany dat a soukromí, kterou na Pražském hradě zahájil váš kolega Přemysl Sobotka. Úřad tak zahájil druhé desetiletí svého působení, jimž posiluje základní lidské právo na ochranu soukromí v ČR.

Na jaře byli zvoleni dva noví inspektoři a staronový předseda dal svého druhého a také jeho posledního funkčního období. Ale nebyla to jediná má volba. Byl jsem v uplynulém roce také zvolen do funkce místopředsedy poradní skupiny pro ochranu osobních údajů Evropské komise, tak zvané skupiny VP 29.

Předkládaná výroční zpráva je samozřejmá vždy také svého druhé hodnocení uplynulého roku. Podrobný přehled o kontrolní činnosti úřadu, jeho správním rozhodování a přispění v oblasti legislativního procesu, rozsahu i obsahu přijímaných stížností je popsán na 72 stranách a dává také ale tušit, v čem je třeba myslet na budoucnost. Není toho skutečně málo a věřím, že si čtenář této výroční zprávy utvoří svou představu.

Několik věcí bych ale rád zdůraznil. Už v loňské výroční zprávě jsem konstatoval, že je zřejmé, jak se zintenzivnilo povědomí i znalost zákona o ochraně osobních údajů. V důsledku toho ovšem na jedné straně narůstá množství dotazů, o jejichž zodpovězení občané žádají, ale na straně druhé instituce, firmy a společnosti nejen zákon o ochraně osobních údajů znají, ale také ho využívají daleko umněji.

Ve vztahu ke stížnostem to proto pro úřad znamená, že musí soustředit svou konzultační činnost ryze na kompetenci ukládanou mu zákonem o ochraně osobních údajů a v přesahujících žádostech odkazovat občany na příslušné jiné právní normy. Ukazuje se totiž, že jinak už nelze stále narůstající stížnosti a konzultační agendu časově ani personálně zvládnout.

V souvislosti s uvedeným využíváním zákona o ochraně osobních údajů dospíváme k poznání, že nabývá na naléhavosti otázka společenské odpovědnosti institucí a firem, zejména při jejich požadování souhlasu ke zpracování osobních údajů subjektů. Jako jeden z příkladů naší činnosti, kde se snažíme věnovat ucelené problematice, jsme vydali informační bulletin, který je pravidelným naším periodikem. Nicméně tento informační bulletin je výjimečný, a já doufám, že každý z vás jej našel ve své schránce, v tom, že se nám podařilo sehnat názory a odborné články z celé vědecké obce, zdravotnické obce, které se vyjadřují k problematice DNA. A protože si myslíme, že v budoucnu je nutné, aby se přijala norma na zacházení právě s takto citlivými údaji, věřím, že právě tento bulletin ve své šířce vám pomůže i při rozhodování v budoucnosti o takovéto normě.

Stranou naší pozornosti nezůstávalo a nebude zůstávat ani šíření znalostí o ochraně osobních údajů už tradičně mezi mladou generací, ale také na základě v roce 2010 získaných zkušeností bližší spolupráce s různými institucemi.

Jako v každé výroční zprávě uvádíme řadu statistik, včetně povinných čísel o hospodaření, a tak mi dovolte zmínit pár z nich.

Výdaje činily celkem 96 milionů 732 tisíc Kč. Na úřadě pracuje 96 zaměstnanců, z toho 61 % vysokoškoláků. Dříve jsem se zde chlubíval, že máme stejný počet žen a mužů. Loni tato rovnováha byla narušena, zaměstnáváme 51 % žen a 49 % mužů. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Omlouvám se, ta znělka nebyla na příchod pana předsedy, ale omylem jsem zmáčkl jiné tlačítko. Senátní tisk projednal VHZD. Výbor přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/4. Zpravodajem výboru byl určen senátor Petr Šilar. Dále se tímto tiskem zabývala Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí, která přijala usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 68/3. Zpravodajem byl určen senátor Miroslav Antl.

Zprávu projednal i výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/2. Zpravodajkou výboru je senátorka Hana Doupovcová.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ÚPV. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 68/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskými zprávami. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji moc, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně, pane předsedo, dámy a pánové, velmi rychle. Dostal jsem důvěru i od ostatních zpravodajů všech dalších výborů, které zde byly jmenovány, včetně Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí, jejímž jsem místopředsedou, abych přednesl naše společné stanovisko, což jednací řád umožňuje. Velmi rychle řeknu – a zopakuji to, co pan předseda už slyšel, protože nejméně dvakrát jsme se setkali při projednávání jeho zprávy a velmi pochvalně jsem se jako zpravodaj k nim vyjádřil, a řeknu to velmi stručně

i nyní – že jde mimo jiné o poučný a instruktivní materiál, kde – kdo z nás chce najít vysvětlení různých pojmů, co je osobní údaj apod., – tak to najde v jeho zprávě. Velmi jemu i jeho lidem děkuji za jeho činnost. Ostatně pan předseda dostal i důvěru znovu a těším se na další spolupráci.

My jsme vzali tuto zprávu na vědomí s velkým nadšením a s poděkováním panu předsedovi. Pokud jsem si všiml, i ostatní výbory učinily totéž, takže za všechny výbory a za jednu komisi, to je ta Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí, navrhuji vám všem přítomným, abychom tak učinili i nyní. To znamená vzít na vědomí.

Jinak pokud jde o konkrétní údaje, byl nám tento tisk předložen 25. 3. 2011, Organizačním výborem přikázán 6. 4. 2011 a garančním výborem, jak ctěný místopředseda před chvilkou upozornil, je "můj" ÚPV. Děkuji za pozornost. Jdu si sednout k panu předsedovi.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo zpravodaje. V tuto chvíli otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které není nikdo přihlášen. Rozpravu uzavírám a požádal bych pana předsedu, zda se bude chtít vyjádřit. Myslím, že rozprava byla vyčerpávající, tudíž bych požádal pana zpravodaje, který právě zasedl ke stolku zpravodajů, aby nás provedl návrhem na usnesení k tomuto bodu.

Senátor Miroslav Antl:  Pro mně to samozřejmě není problém. Navrhuji, abychom vzali na vědomí výroční zprávu pana předsedy, tak jak nám byla předložena a jak jsem doporučil před chvilkou, před asi 40 vteřinami.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji panu zpravodaji za návrh na usnesení, který vlastně obsahují všechna usnesení výborů, které jej projednaly. Můžeme přistoupit k hlasování. Já se pokusím svolat ještě zbývající senátory.

V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Miroslav Antl. V sále je přítomno v tuto chvíli 36 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 71 se z 36 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Blahopřeji panu předsedovi i panu zpravodaji.

Vzhledem k tomu, že to byl poslední bod našeho jednání 9. schůze Senátu, tím jsme vyčerpali celý program, a já mohu konstatovat, že tato schůze tímto skončila.

(Jednání ukončeno ve 20.47 hodin.)