Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 06.04.2011

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 7. schůze Senátu
(1. den schůze – 06.04.2011)

(Jednání zahájeno 13.02 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na 7. schůzi Senátu a poprosil vás o zklidnění, aby schůze probíhala v důstojném prostředí.

Tuto schůzi jsem se rozhodl svolat na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. (Velký hluk v Jednacím sále.)

Skutečně prosím z mého pohledu pravou část spektra o zklidnění.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v úterý 22. března 2011. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Petr Guziana, Alena Palečková, Miroslav Antl, Miloš Janeček, Jaroslav Palas, Petr Šilar a Josef Řihák.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. I já tak učiním, tak chvilku vydržte. Připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 7. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Besta a Tomáš Grulich. Má někdo připomínky nebo jiný návrh? Není tomu tak, přistoupíme k hlasování.

Připomenu, že budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 7. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Besta a Tomáš Grulich.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V okamžiku hlasování pořadové číslo 1 bylo ze 61 registrovaných pro návrh 54, proti nikdo, kvórum pro přijetí bylo 31. Návrh byl schválen. Ověřovateli naší schůze byli tedy určeni senátoři Zdeněk Besta a Tomáš Grulich.

A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 7. schůze Senátu. Návrh pořadu jste obdrželi a doplněný návrh vám byl také rozdán na lavice.

Vzhledem k tomu, že výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost zvolil svého předsedu, navrhuji doplnit na pořad této schůze jako 9. bod "Potvrzení volby předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost".

Následně zde ještě máme žádost o pevné zařazení senátních tisků č. 29, 24 a 26 – jsou to smlouvy, které bude předkládat ministr financí Miroslav Kalousek - a to na 15.00 hodinu.

Jako poslední zde mám žádost ministra vnitra Radka Johna o pevné zařazení senátních tisků č. 23, 27 a 28, a to jako poslední body schůze.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 7. schůze.

Budeme hlasovat o pořadu naší 7. schůze. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že při hlasování č. 2 bylo registrováno 68, kvórum pro přijetí 35. Pro návrh hlasovalo 65, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji vám.

A nyní přistoupíme k projednání prvního bodu pořadu naší schůze, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 58

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 58. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan poslanec Pavel Bém, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Poslanec Pavel Bém:  Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně... Omlouvám se. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolím si před vás předstoupit jménem 10 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s návrhem novelizace zákona č. 67/1998 Sb., o návykových látkách.

Jedná se v zásadě o právně triviální novelizaci, která představuje 33 omamných a psychotropních látek a navrhuje je zařadit do příslušných příloh návrhu novelizovaného zákona č. 167 o návykových látkách.

Dovolte mi, abych se úvodem omluvil senátorkám a senátorům, členům ústavně-právního výboru, protože jsem nemohl včera osobně obhájit, předložit návrh novely zákona a odpovědět na vaše otázky. Velmi rád bych tak učinil, nicméně do lidských životů čas od času přijde ruka osudu nebo můžete říci ruka boží a z nějakého důvodu, většinou se to týká zdraví vašich nejbližších, vám zabrání v tom někam přijít. Bohužel, nehovoří se mi o tom dobře, protože právě jsem dostal naprosto tragickou zprávu z nemocnice, takže možná, že nebudu ani schopen předklad návrhu novely zákona dokončit, ale pokusím se to velmi rychle udělat.

V současné době je oblast omamných a psychotropních látek regulována zákonem č. 167. Zákon č. 167 zařazuje na příslušné tabulky zákona omamné a psychotropní látky. V současné době jich je tam necelých 250. Drogový trh a oblast zneužívání omamných psychotropních látek, oblast závislosti je samozřejmě velmi dynamickým fenoménem. Drogy jsou neobyčejně výnosnou komoditou, točí se kolem nich obrovské finanční, personální zdroje, a samozřejmě asi nikoho nepřekvapí, že nová postmoderní doba přináší na svět stále nové a nové, povětšinou syntetické omamné a psychotropní látky.

Asi vás nepřekvapí, když si dovolím upozornit na několik málo čísel.

Česká republika nepatří mezi jakési mekky drog, tak jak se o tom občas hovoří, píše ve sdělovacích prostředcích. Naopak, podíváme-li se na efektivitu protidrogového působení, tak zjistíme, že v mnoha parametrech, v mnoha ohledech máme neobyčejně úspěšnou protidrogovou politiku. Máme jednu z nejnižších promořeností. Asi tou nejzávažnější infekční chorobou, která se dotýká problematiky zneužívání drog a šíří se injekční cestou, při injekčním užívání mezi problémovými uživateli drob a závislými, a touto infekcí je infekce HIV, onemocnění AIDS.

Jedna z nejnižších promořeností nás samozřejmě nejenom staví do čela těch pomyslných celosvětových tabulek, ale především hlavně chrání naše děti a šetří peníze našim daňovým poplatníkům, za které i my neseme nějakou odpovědnost.

Nicméně druhou stránkou mince je realita, že podíváme-li se na rekreační užívání drog, a především na užívání konopných produktů a amfetaminů nebo metamfetaminů, stimulačních látek, tak v celoživotní prevalenci a v prevalenci za posledních 12 měsíců skórujeme na předních místech přinejmenším v evropském srovnání.

Čísla. Z cílové populace 15 až 24 let, tj. dospívající děti, mladí lidé, za posledních 12 měsíců experimentovalo s produkty konopí 37,3 %, to je každý třetí.

Když se podíváme na stimulační látky typu amfetaminů a extáze zjistíme, že v této cílové skupině za posledních 12 měsíců experimentovalo s těmito látkami 11,2 % dospívajících mladých lidí, tedy méně než každý desátý.

Co tím vlastně chci říci? Chci tím říci, že tato oblast z hlediska veřejného zdraví, ochrany veřejného zdraví, ale i z hlediska trestně právních, sociálních konsekvencí, ale samozřejmě i finančních nákladů pro společnost pro nás musí být jakýmsi červeným světélkem, které pokaždé, když se na tom nezákonném, anebo v tomto případě ještě zákonném trhu objeví nějaký problém, tak se vám musí rozsvítit v hlavě a musí nás vést k nějaké rychlé intervenci.

Zkonstatuji-li tedy realitu za posledních 12 měsíců, vyrostly po celé České republice dnes už, nejprve v ostravsko-karvinském, českotěšínském regionu, dnes samozřejmě ve všech velkých městech České republiky, tzv. smartshopy, digitální, elektronické, on-line shopy, jakési Amsterdamshopy, ve kterých si můžete koupit za někde poměrně malé, někde poměrně velké peníze, v závislosti na tom, o jakou lokalitu se jedná, na ostravsko-karvinsku je to stále cenově velmi dostupné zboží, v Praze se pohybuje v cenových relacích, Praha je drahým městem, několikanásobně vyšších. Ale můžete si koupit různé atraktivní, hezky balené, marketingově, komerčně dokonale připravené a zpracované návykové látky. Některé se jmenují arktická synergie, je to koření, spice, je to dárkový upomínkový předmět. Jiné se jmenují zlaté koření, jiné se jmenují euforie. Když řeknete šestnácti, sedmnáctiletému teenagerovi euroforie,

co ti to říká, tak s ním to zacvičí nebo s ní to zacvičí. No, kdo by to nechtěl vyzkoušet. My už jsme možná příliš staří, příliš zkušení a příliš chytří, abychom to dělali.

V každém případě v návaznosti na změnu zákona o omamných a psychotropních látkách v sousedním Polsku došlo k přesunu poměrně výrazné části této obchodní komodity ze sousedního Polska do České republiky. Je tedy zaplaven český trh, v tuto chvíli stále ještě zákonný, poměrně velkým objemem těchto drog.

Abych byl terminologicky přesný, jedná se o omamné a psychotropní látky především syntetického charakteru, o tzv. syntetické kanabinoidy? které v centrálním nervovém systému působí na ty dva kanabinoidní receptory, byť chemickou strukturou nejsou vždy podobné té nejúčinnější látce, marihuany tetrahydrokanabiod, ale nicméně fungují stejně v centrálním nervovém systému. To je jedna skupina drog.

Druhou skupinou drog, které obsahují tyto úžasné předměty upomínkové, jsou syntetické amfetaminy, nebo resp. syntetická stimulance, především efedron, ale nejenom.

Novela zákona č. 167 o návykových látkách, kterou si dovoluji jménem deseti poslanců předložit, nepředstavuje žádný zásah do českého právního řádu, nepředstavuje žádnou textovou změnu zákona, pouze a jenom zařazuje vyjmenovaných 33 nových návykových látek, které jsou obsahem těchto upomínkových předmětů, na příslušné seznamy. V 30 případech se jedná o látky, které nemají žádné medicínské či veterinární použití. a není nejmenší důvod, aby se v jakékoliv podobě legálně vyskytovaly na českém trhu. To, že je zakážeme, samozřejmě ještě neznamená, že se nebudou vyskytovat na černém trhu, nebo dokonce někdy se může stát, že jejich atraktivita stoupne. Záleží samozřejmě na orgánech činných v trestním řízení, na Policii České republiky, na specializovaných složkách Policie ČR, jak budou úspěšné.

Ve třech případech se jedná o látky, které mají praktické využití v medicíně a ve veterinárním lékařství. Jedná se o dva opiáty, lépe opioidy, Karfentanil a Tapentadol, které nejsou zatím na příslušných seznamech. Navrhujeme je zařadit do přílohy č. 1 příslušné novely zákona. A látka Ketamin, která se používá v medicíně, v lékařství i ve veterinární medicíně jako lokální anestetikum, a tu navrhujeme zařadit do přílohy č. 7.

V diskusi o rychlosti jsem zaznamenal na všech odborných fórech absolutní podporu tomuto návrhu. Je to také důvod, proč jsme se odhodlali k poslanecké iniciativě, protože kdybychom měli čekat na standardní zákonodárný proces, tak by to trvalo dlouhé měsíce. A samozřejmě z hlediska veřejně zdravotnických, ale i trestně právních rizik, sociálních rizik, tak by prostě a jednoduše tato společnost dostala další a další škody.

Samozřejmě jazykoví puristé a právní puristé mohou celkem legitimně namítnout několik argumentů. Ten jeden argument je, že správně by účinnost jakéhokoli zákona, který přichází na svět a schvalují obě komory Parlamentu, že by měla být dána do takového časového rámce, aby ti, kteří zachází do účinnosti nabytí zákona, aby měli dost času se svoji komoditou nějak naložit. A to byla, mimochodem, také připomínka ústavně-právního výboru.

Dobrá. Ale já se chci zeptat vás, senátorek a senátorů, myslíte si, že je mravně eticky z hlediska veřejně zdravotnického zájmu, ale i z hlediska trestněprávních konsekvencí, že je legitimní dát tomu legálnímu, ale v zásadě z našeho pohledu nezákonnému trhu šanci svoji komoditu nějakým způsobem někde umístit? Dovedete si představit absurdní situaci, že asi nejnávykovější látku, kterou známe, a tou je diacetylmorfin, heroin, případně kodein nebo deriváty kodeinu, ethylmorfin, kdybychom je nahradili nějakou jinou látkou, a teď si vymyslím její složení, bude to metylmorfin třeba, která je stejně účinná, nebo dokonce účinnější, než je samotný heroin.

Dovedete si představit ospravedlnitelný argument, že dáte černému trhu a drogovým distributorům šanci, aby si legálně v nějaké časové lhůtě mohli se svým kontrabandem nebo se svojí zásobou nového heroinu nějak ekonomicky poradit? Myslím si, že toto ospravedlnitelné není.

Z hlediska drog, které skutečně nemají jakékoli efektivní využití v medicíně nebo ve veterinárním lékařství,tento argument neplatí. U 3 látek, jako je Tapantadol, Karfentanil a Ketamin to možná platí tento argument.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že všichni ti, kteří s opiáty zachází, ať už to je jakýkoli špitál, ve veterinárním lékařství, tak přece mají naprosto standardizované algoritmy zacházení s těmito látkami. Tam se stane přesně to, co se stává s jakýmkoli novým opiátem, tzn. požádají příslušná pracoviště, příslušná zařízení, o povolení zacházení. U Inspektorátu omamných a psychotropních látek jej dostanou. Přitom je naprosto standardizovaný vzorec, čili ani tady nehrozí, že bychom z hlediska právního purismu nějakým způsobem ohrozili toho, kdo do té doby, do přijetí účinnosti nového zákona nějakým legitimním nebo legálním způsobem zachází s příslušnou omamnou a psychotropní látkou.

Nebudu vás déle zdržovat. Samozřejmě namítnete možná, a jak si to vlastně představujete, pane doktore, vždyť svět chemie a farmacie je tak rychlý, že bude přinášet a přináší na trh stále nové a nové látky. A budete mít pravdu. Touto dobou možná někde někdo, nějaký chemik v domácí nebo profesionální laboratoři vymyslel novou omamnou a psychotropní látku.

Ale má to dva aspekty. Za prvé tak to bude vždycky, a na těchto principech je bohužel postaven černý drogový trh, a za druhé se tady dotýkáme realističnosti a konkrétního veřejně zdravotnického a sociálního problému, a to znamená, že tady existuje obrovský objem těchto látek, těchto upomínkových předmětů, a naším jediným zájmem zde je a musí být pokusit se Českou republiku těchto upomínkových předmětů v řádech metrických centů nebo tun zbavit.

Možná že namítnete, ale když to uděláme, nestane se, že se drogový trh přesune jen o kus dál? Tak jako se ze sousedního Polska přesunul na Ostravsko-Karvinsko a Českotěšínsko, že se zítra nebo pozítří, až začne platit tento zákon, že se přesune třeba na Slovensko nebo na Ukrajinu?

Ano. To budete mít pravdu, tak také funguje drogový trh. A nám zase nezbývá z hlediska péče o veřejné zdraví a náklady tohoto státu, náklady samozřejmě daňových poplatníků, tak nám nezbývá, než chránit sebe sama.

Takže já vás chci poprosit, kdybyste zvážili možnost podpory tohoto návrhu zákona 167.

Na závěr bych asi měl říci, že v okamžiku, kdy to uděláte, tak já samozřejmě budu nelegálně držet Arktickou synergii, Spice Gold a Euforii, ale mohu vám slíbit, že ji znehodnotím, vyhodím do prvního koše, resp. spláchnu do první toalety.

Zároveň můžete namítnout, že tento proces z hlediska právního je poměrně kostrbatý a že možná za 2 nebo za 3 měsíce před vámi budu stát znovu a budu vás žádat o to, aby se zařadily nové syntetické omamné a psychotropní látky na příslušné seznamy, a abych vás zbavil této obavy, tak jen připomenu, že se chystá komplexní novelizace zákona 167, který by umožnil zřizovacím instrumentem, pravděpodobně ministerstvu zdravotnictví, pravděpodobně Inspektorátu omamných a psychotropních látek novelizovat tyto příslušné seznamy na základě daleko jednoduššího režimu, tak aby se s tímto problémem, fenoménem nemusela každý druhý – třetí měsíc nebo každou druhou schůzi zabývat Poslanecká sněmovna PČR a následně Senát.

Paní senátorky,vážení páni senátoři, žádám vás o podporu tomuto poslaneckému návrhu. Nečiníme žádný zázrak, nečiníme žádný průlom do českého právního řádu, pouze a jen řešíme akutní problém, který dnes máme, neumíme jej vyřešit jinak, neumíme jej vyřešit v kratším čase, ale mohu vám slíbit, že jako poslanec i jako lékař a adiktolog budu dělat vše pro to, aby Česká republika měla nějaký rozumnější, sofistikovanější, pružnější právní instrument na to, aby do budoucnosti jsme to mohli dělat cestou dynamičtější, snazší a mohli jsme čelit té straně, která je vždy o krůček za námi, tedy straně drogového byznysu, nabídky omamných a psychotropních látek na českém trhu, a tím do budoucnosti vytvořit nástroj, který bude chránit naše děti, dospívající mládež a mladé lidi. Děkuji za slyšení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, to je z mého pohledu vpravo. Děkuji. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, který nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 58/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Vlček.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Alena Dernerová:  Dobré odpoledne, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 58. Podle navrhovatelů je jediným cílem navrhované novely zákona o návykových látkách potřeba pružně reagovat na rychle se vyvíjející situaci v oblasti zneužívání nových syntetických látek, jako drog, které nejsou v současné době v ČR uvedeny na seznamu omamných a psychotropních látek.

Protože nově zneužívané syntetické látky představují závažné zdravotní a společenské riziko a jejich zneužívání je v současné době v České republice právně nepostižitelné,navrhuje se zařazení 33 nových drog na seznam návykových látek, který je uveden v přílohách zákonů o návykových látkách, což povede ke snížení dostupnosti těchto drog a umožní nedovolené nakládání s nimi postihovat.

Je nutné doplnit, že pouhým zařazením 33 názvů molekul do některé z příloh zákona 167/1998 Sb., nelze dlouhodobě vyřešit problém zneužívání syntetických látek.

Postupy pro odhad předpokládaného farmakologického účinku zná farmaceutická chemie dlouhou dobu a celá řada z nich je ve farmaceutickém výzkumu používána.

Přesto je vývoj nových léčiv významně prodlužován přísnými předklinickými a klinickými testy, kterými každá z nově syntetizovaných a potenciálně účinných molekul prochází.

V oblasti vývoje syntetických látek pro nelegální použití je doba od první syntézy k prvnímu použití významně zkrácena a testování účinků probíhá přímo na uživatelích.

Legislativní proces: Návrh zákona byl Poslanecké sněmovně předložen 10. února 2011 včetně návrhu, aby sněmovna s navrhovaným zákonem vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť je dán veřejným zájmem na urychleném projednání a přijetí návrhu zákona z důvodu ochrany veřejného zdraví i ochrany zdraví jednotlivých občanů.

Vláda na své schůzi 2. března 2011 k návrhu zákona přijala stanovisko, kterým s návrhem zákona vyslovila souhlas a rovněž se ztotožnila s návrhem projednat předložený návrh zákona již v prvém čtení.

15. března 2011 Poslanecká sněmovna na své 14. schůzi 6. volebního období vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, a to v hlasování č. 30, ve kterém se z přítomných 159 poslanců pro návrh zákona vyslovilo 153, nikdo nebyl proti.

Navrhovaná právní úprava zařazuje látky Karfentanyl a Tapentadol, které mají terapeutické využití, do přílohy č. 1 k zákonu o návykových látkách. Dalších 30 látek, u kterých v současné době není známo žádné terapeutické použití a s ohledem na klasifikaci těchto látek v jiných zemích do přílohy č. 4 k zákonu o návykových látkách. Látku Ketamin, která má terapeutické využití, do přílohy č. 7 k zákonu o návykových látkách.

Účinnost zákona se stanoví dnem jeho vyhlášení. Vážení kolegové, bez ohledu na to, že je projednávaný návrh už dnes o krok nebo dokonce o několik za výrobci a dodavateli legálních nepostižitelných syntetických látek do drogového prostředí, domnívám se, že je nutné tento zákon přijmout v nejrychlejším možném čase.

Stanovisko VZSP, 13. usnesení ze 6. schůze, konané 6. dubna 2011,k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 58, po odůvodnění zástupce navrhovatelů poslance Pavla Béma, zpravodajské zprávě senátorky Aleny Dernerové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajkou výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Dernerovou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní senátorko, a prosím vás rovněž, abyste se posadila u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případně další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Ano, pan senátor Vlček vystoupí.

Senátor Václav Vlček:  Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, ústavně-právní výbor se zabýval tímto tématem na své včerejší schůzi a nepřijal k tomuto bodu žádné usnesení.

Dovolte mi jen krátce vás seznámit s důvodem. Příčinou je fakt, že jsme na předkladatelích požadovali vysvětlení, proč návrh zákona neobsahuje právní úpravu, jež by stanovila osobám, které do dne účinnosti navrhovaného zákona nakládají s nově do příloh zákona o návykových látkách zařazenými látkami, fakticky lékárny, lhůtu k provedení úkonů, potřebných k ukončení nakládání s těmito látkami a způsob, jakým se má s takovými látkami naložit, případně lhůtu k opatření si příslušného povolení k zacházení s takovými látkami. Čili proč zákon nabývá účinnosti bez legisvakance.

Delegován skupinou poslanců na náš ústavně-právní výbor byl zřejmě pan poslanec Bém. Já osobně plně chápu důvody, které jej na poslední chvíli přinutily z našeho jednání se omluvit, proto jsme nemohli kontaktovat někoho z předkladatelů, a to nás vedlo k tomu, že jsme nepřijali žádné usnesení.

Dovolím si vám rychle přečíst záznam z naší 11. schůze k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 58.

Po zpravodajské zprávě senátora Miroslava Antla a po rozpravě výbor

I. nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, když pro návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR ze 7 přítomných senátorů nehlasoval nikdo, nikdo nebyl proti tomuto návrhu, 7 senátorů se zdrželo hlasování;

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Václava Vlčka;

III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. 5 navrhovatelů? To je pořadí do rozpravy. Děkuji.

Takže nikoho nevidím a přistoupíme k obecné rozpravě, kterou tímto otevírám. Jako první se přihlásil do rozpravy písemně pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo. Připraví se pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane poslanče, chtěl bych se z tohoto místa vyjádřit k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách.

Ačkoli nejsem členem žádného ze senátních výborů, které se touto problematikou zabývaly, považuji jako olomoucký senátor za nutné se daným tématem zabývat a zde vystoupit. Olomouc společně s dalšími asi 15 městy na území ČR je již dnes sídlem tzv. Amsterdam shopů. Tzn. obchodů, kde lze neomezeně a legálně zakoupit syntetické látky, které jsou po požití nebezpečné životu a zdraví. Protože však nejsou, jak jsme dnes slyšeli, zatím obsaženy v seznamu zakázaných látek dle tohoto zákona, není tedy jejich prodej protizákonný.

To má však tento zákon, který dnes, nyní projednáváme, podchycením dalších 33 látek změnit. Cílem předkládaného zákona tedy je dát policii a dalším složkám do ruky nástroj, jak zabránit těmto společnost ohrožujícím nešvarům.

Jsem si samozřejmě vědom faktu, že zákon obsahuje vzhledem k nulové legisvakanční lhůtě jisté legislativní nedostatky, zejména s ohledem na osoby, které doposud nakládaly s uvedenými látkami bez jakýchkoli zlých úmyslů. Nakonec i mí předřečníci se k tomuto tématu vyjadřovali.

Nicméně potřeba co nejrychleji zdárně ukončit legislativní proces je však dána faktem, že každým dnem je taková prodejna nejen v Olomouci, ale i v jiných městech ČR v provozu, jsou potom na životě ohroženi naši spoluobčané. Např. v Olomouci již v souvislosti s použitím těchto látek z tohoto obchodu došlo minimálně ve 2 případech k intoxikaci a není žádným tajemstvím, že do této prodejny chodí také děti z nedaleké školy.

Ačkoli jsem si vědom toho, že do budoucna by se měly hledat pružnější legislativní cesty, např. formou nařízení vlády, jak reagovat na vyvíjející se drogovou scénu, dnes si myslím, že předkládaný zákon v tomto okamžiku je jedině možnou cestou. Chtěl bych vás proto za sebe i za mé kolegy z Poslanecké sněmovny požádat, abyste podpořili tento návrh zákona a umožnili tak co nejdříve zakročit proti těm subjektům, působícím na drogové scéně, které se touto problematikou zabývají. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Luděk Sefzig. Prosím, pane senátore.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky a páni senátoři, pane poslanče, rozumím snaze, která vás vede k tomu, abyste ve skupině připravili tou nejrychlejší cestou návrh zákona, který omezí zneužívání léků, které mají psychotropní účinek. Nejenom léků, ale i jiných dávek. Rozumím tomu, a dokonce mně nevadí ani ta legisvakance, která by určitě byla dobrá, ale kdyby nešlo o drogy a kdyby nešlo o věci, které jsou tak snadno dostupné, tak snadno zneužitelné, že řekl bych čím dříve, tím lépe.

Proto jsem odhodlán podpořit tento návrh zákona. Mám velké pochybnosti o tom, že bude možno přistoupit k budoucímu návrhu zákona, který avizoval pan poslanec tím způsobem, že bude vytvořen nějaký obecný režim, systém a lékařská nebo jiná odborná autorita bude jenom dodávat látky do seznamu.

Protože jde o trestněprávní odpovědnost, tak se domnívám, že to vždycky bude muset projít zákonnou cestou a vždycky budeme pomalejší než je trh, který s těmito věcmi pracuje. Je to jako s prostitucí. Musíme ztěžovat, obtěžovat, musíme tomu bránit, vždycky budeme trochu pozadu, ale tento boj nesmíme nikdy vzdát.

Já jsem se přihlásil ještě z druhého důvodu. Pane poslanče, co vás vedlo k tomu, že jste do těch látek zařadili i ketamin? Ketamin je ten nejméně vhodný prostředek, který bych doporučil někomu k tomu, aby měl nějaké příjemné halucinace, on naopak vyvolává, což známe od pacientů, když se probouzeli po celkové anestezii ketaminem, tak spíše jsou to děsivé sny, vesměs jsou to nepříjemné prožitky a z toho důvodu se domnívám, že do tohoto seznamu skoro nepatří. Možná je znám případ, kdy byl zneužit, možná to bylo kriminální zneužití, ale rozhodně by ho asi nikdo nerad užíval, protože – já si nepamatuji pacienta, který by si liboval a pochvaloval to, že jsme jej ustávali tou často ambulantní formou ketaminem. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dalším přihlášený je pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Šebek:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vážený pane poslanče. Poslouchal jsem pozorně zprávu předkladatele a prakticky se všemi argumenty se mohu ztotožnit. Nemohu se ztotožnit pouze se závěrem řeči pana poslance, protože jako místopředseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí vím, že chemické látky nepatří mezi směsný komunální odpad, ani do veřejné stokové sítě, a proto bych chtěl prostřednictvím paní předsedající poprosit pana poslance, aby se těchto vzorků zbavil náležitým způsobem, tj. odevzdal do sběrny pro použitá léčiva při každé lékárně. To je vše, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, vyřízeno, ale na navrhovatele se nemůžeme obracet přímo. Další do diskuse je pan Petr Gawlas, prosím, pane senátore.

Senátor Petr Gawlas:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi, abych se také vyjádřil k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167, o návykových látkách. Bohužel já jsem ten senátor přímo z Českotěšínska a Třinecka, kde ten problém je nejpalčivější, chtěl bych se k tomu vyjádřit. Samozřejmě podporuji návrh zákona. Řešíme aktuální problém a je to skutečně nejrychlejší cesta, jak zakročit se syntetickými drogami. Vidíme, že rozšíříme seznam o 33 návykových látek. Nesouhlasím s kolegy, kteří navrhují také řešení, kdy tyto zakázané látky by byly definovány přímo v zákoně, tedy jako příloha zákona a celý proces by nemusel procházet zdlouhavým legislativním procesem.

Stojí za zmínku nebo za zamyšlení také systém, který je v Polsku. Samozřejmě Poláci nám sem poslali ten problém, takže podívejme se, jak to mají oni vyřešeno, když nám to poslali u nás v regionu přes řeku Olši a Český Těšín bylo kdysi jedno město, byl to Český Těšín a Těšín. Oba Těšíny spojovala tramvaj, takže tam to bylo úplně nejjednodušší poslat syntetické drogy, poslat dealery a obsadit prostory v Těšíně; a odtud pramení ten problém dál a eskaluje do celé republiky. Čili v Polsku se zdá být legislativa rychlejší, účinnější. Je tomu tak, že na základě předpisů uvedených v Ústavě o státní hygienické inspekci může totiž polský hlavní hygienik vydat rozhodnutí o uzavření obchodů, u nichž je podezření, že v nich dochází k porušování hygienických a zdravotních předpisů, to je prodávají se v nich například prouty obsahující škodlivé látky. Takové podezření mohou pojmout hlavní hygienik například na základě toho, že u osob, které požily látky v těchto obchodech zakoupené, u těchto osob se projeví zdravotní komplikace, a ty pak vyhledají lékařskou pomoc. Hygienici poté ve spolupráci s policií mohou do takového obchodu vstoupit, odebrat vzorky k prozkoumání a do té doby, dokud nebude odebraný vzorek řádně prozkoumán, mohou obchody zavřít a zabezpečit, zapečetit.

V Polsku se s tímto problémem hromadně vypořádali v říjnu 2010, kdy se hygienici a policie zúčastnili akce směřující k uzavření stovek obchodů, kde se nalézaly syntetické drogy. Obchody prostě byly uzavřeny, zapečetěny. Pokud se v odebraném vzorku škodlivé látky nevyskytly, nebo nevyskytnou, bude opět obchod otevřen. V opačném případě bude postupováno dle platného zákona, tj. pokud budou ve vzorcích nalezeny zakázané syntetické látky, ale i třeba léky, které nejsou běžně dostupné a lze je získat pouze na lékařský předpis, bude majitel vystaven trestnímu stíhání. Myslím si, že je to velice rychlé a účinné. Ještě bych odcitoval mluvčího polského ministerstva zdravotnictví, ten řekl: Novelizovali jsme protidrogový zákon, kde jsme uvedli pojem tzv. nahrazené látky, vytvořili jsme tím možnost zabavit podezřelé látky až na 18 měsíců. Za tu dobu můžeme látky náležitě prozkoumat a připsat na seznam zakázaných látek.

Jen taková perlička. Z tohoto víkendu v Českém Těšíně kousek od radnice byla objevena nová výrobna drog. Našlo se tam asi 30 kg mefedronu a další chemikálie v hodnotě stovek milionů. Firmu vlastnili polští podnikatelé, kteří u nás bez problému získali živnostenský list, a firma dodávala drogy do celého světa – Jižní Amerika, USA, celá Evropa, i na Dálný Východ. Majitelé této výrobny již dříve v oboru podnikali v Polsku, odkud je vytlačila změna zákonů, tvrdý postup hygienika a policie. Já jsem zvažoval, jestli tam nekoupím ty dárečky, ty suvenýrky, pak jsem si ale řekl, že 81 dárečků, to by byla dost nákladná sranda, tak jsem od toho odstoupil, pak jsem si říkal, ještě než bych to koupil a dojel do Prahy, už bych byl někde v televizi, v novinách, já to mám totiž 450 km do Prahy, je to docela dlouhá cesta na reakci. Ale pak jsem si to rozmyslel úplně, když jsem si připomněl nebo když jsem si uvědomil, že bychom tady začali rozbalovat ty dárečky a zkoušeli je, že by to byl problém. Takže vážně k tomu problému – je třeba se tím zabývat. Já plně podporuji tuto novelu a pak se můžeme zamyslet nad variantou, zda jít cestou Polska, případně ten seznam definovat jako přílohu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Dále se do diskuse hlásí pan senátor Vladimír Dryml. Prosím pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, vážený pane předkladateli, slovutný Senáte. Jsme nejvyšší komora Parlamentu ČR. Jedním z našich důležitých úkolů je i kontrolní činnost. To je jedna z velkých funkcí Senátu. Narážím tady na to, co tady zaznělo z úst pana předkladatele o právním purizmu. To už jsme tady slyšeli od jiného poslance, paní Kateřina Peake. Ale lepší být právním puristou než páchat některé právní paskvily – dovolím si to říci, které k nám přicházejí z Poslanecké sněmovny a které více nebo méně můžeme pouze korigovat. Chtěl bych říci, že asi došlo k nějaké poruše komunikace, protože si nedovedu představit, že by ústavně-právní výbor Senátu měl něco proti boji s drogami.

Ale měli by páni předkladatelé zapátrat, proč došlo k tomu, k čemu došlo. Pan předkladatel doktor Pavel Bém je člověk, který má dostatek osobních zkušeností s drogovou problematikou. Také nás to něco stálo. Je třeba ale říci, že musíme vyslat jasný signál, že Česká republika bojuje proti drogám. Tady řešíme otázku 33 chemických látek. Je ale třeba se zeptat, co bychom měli řešit a to, že to není jenom otázkou Moravskoslezského kraje, toto je otázkou severních Čech, východních Čech, tam všude se objevují ty různé shopy, pop-shopy, internetové kavárny atd., kde se prodávají upomínkové předměty. To totiž nejsou léky, to jsou upomínkové předměty. Tyto výrobky prostě nejsou vedeny a nebudou vedeny jako léky, protože pak by mohly spadnout do kategorie zákona o návykových látkách. Nejsou to ani zdravotnické potřeby, jsou to upomínkové předměty.

Pokud zakážeme, a to už tady také zaznělo, některé chemické látky – a je to správné, že je zakážeme! Pak je samozřejmé, že si najdou jiné nebo s jinými trochu odlišnými chemickými názvy a bude to pokračovat dále. Přitom – a tady už to také řekl můj předřečník – existuje už v současné době – v současné době už existuje zákonná norma a nemusíme se dívat na Polsko, které to přijalo myslím, tuším, že to bylo v roce minulém, nemusíme hledat žádnou novou zákonnou normu. Pokud se totiž tento výrobek s obsahem těchto látek prodává jako upomínkový předmět, pak je možné na to použít zákon 102/2001 – z roku 2001, je to zákon o obecné bezpečnosti výrobků, § 7, kde Česká obchodní inspekce nebo hygiena má za povinnost udělat vše pro to, aby výrobek na trhu nebyl, ano, aby výrobek na trhu nebyl, pokud je podezření, že může poškodit nebo ohrožovat zdraví občanů. To je to, na co přišli Poláci, ale na co my už jsme přišli v roce 2001. A je otázkou těch, kteří mají na srdci zabránit této expanzi z Polska, proč tato zákonná norma z roku 2001 není dostatečně využívána.

Boj proti drogám je nikdy nekončící boj. Je to i zároveň boj proti negativním jevům, které jsou spojeny s užíváním drog, je to především ekonomicko-sociální oblast. A tím, že budeme bojovat a důrazně proti těmto drogám ochraňujeme všechny občany, především však naši mladou generaci. Závěrem bych chtěl říci, že si nikdo z nás nemůže vzít na svědomí životy našich občanů, především mladé generace, pokud bychom neschválili tuto novelu zákona, pokud bychom dělali všechno pro to, aby to nebylo rychle přijato. Každý den totiž hraje roli, a proto neváhejme a využijme – já si myslím – shody napříč politickým spektrem, ale zdůrazňuji, co nejrychleji se snažme využít i současnou platnou legislativu. Je to i otázka současného ministra zdravotnictví i současného ministra průmyslu a obchodu, aby použili to, co jsem tady řekl – zákon z roku 2001, který ostatně se využívá třeba v případě závadných hraček či jiných předmětů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také a dále se do diskuse přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče. Já bych v úvodu znovu zopakoval pro pana Béma, jak probíhalo jednání na ústavně-právním výboru, aby nedošlo k nějakému šumu cestou. Tvoje omluva byla jednoznačně citována, nebyl v tom žádný problém. Ten problém byl v tom, že ten zákon spolupodepsalo dalších tuším 9 nebo 10 poslanců a k tomu jenom technickou poznámku. My to tady máme zařízeno tak, že vždycky volíme toho, kdo půjde obhajovat do sněmovny a k tomu ještě jednoho pro případ – to bych doporučoval zavést i ve sněmovně – a pak by nebyl problém, že to skutečně může být náhlá událost a ty nejsi schopen poslance rychle vyhledat, kdyby byli určeni dopředu, tak k té situaci nemohlo dojít. To byl také hlavní důvod, proč ústavně-právní výbor nepřijal žádné usnesení, protože věcně samozřejmě kromě těch právních neměl, ale tyto zákony mají jednu vadu. Ony mají dvě roviny. Jedna ta rovina je právní a druhá je pocitová. My často podléháme té pocitové. Já čekám, že ve zrychleném čtení sem přijde ze sněmovny opět nový zákon o rotvajlerech, protože pokaždé, když dojde k něčemu tak smutnému, jako že psi pokousají zejména malé dítě, tak to vyvolá velmi rychle nějaké snahy ten problém nějak vyřešit. A ono je to marné stejně jako je marné totálně zabránit dopravním nehodám, protože ony vždycky ty dopravní nehody budou. Už jsem zaznamenal pana poslance Sládka, který slíbil, že do roka budeme povinně lyžovat s přilbami, protože letos v zimě byly takové podmínky, že bylo mnoho úrazů.

Pokud jde o tento zákon, samozřejmě, že tam chybí jednak legisvakance, ale to až tak není podstatné, ale chybějí tam přechodná ustanovení v tom zákoně. Tam to šlo udělat právně lépe, ale ono v té atmosféře, kdy všichni říkají no, ale protože veřejnost to vnímá jako velmi citlivou otázku, tak raději tam ty právní chyby necháme, hlavně abychom nevypadali, proboha, že snad bychom podporovali drogy, ale neměli bychom se tak chovat, protože jako zákonodárci bychom měli ctít nejen – nebo kdybychom řešili jenom pocitovou, tak po příběhu s Aničkou bychom nepochybně jednomyslně napříč spektrem schválili trest smrti za vraždy dětí, protože je to jasné, že tam pocitově bychom jako trestali jedině smrtí a přesto to neuděláme.

Já mám velké pochybnosti o jiné věci. Ty představy, že zmocníme kohosi, ať to bude vláda nařízením nebo vyhláškou, před tím bych důrazně varoval a řeknu zkušenost – je to také aktuální – daleko méně problematickou, a to je nedostatek míst ve školkách, kdy tehdejší paní ministryně Buzková zneužila zákona a ministerskou vyhláškou, přestože zákon říkal, že úplatu stanoví ředitel školy, tak jednak osvobodili všechny, kteří mají tuším méně než 1,8 životního minima, ještě k tomu zavedli poslední povinný ročník a zřizovatel ani nemůže stanovit úplatu. A to je hlavní příčina mimochodem toho, že máme málo míst ve školkách kromě těch proporodních opatření, která vždycky způsobí ty vlny, že teď se budou zavírat střední školy, potom základní školy a pak zase přijdou děti ze školek do základních, pak je zase budeme zřizovat.

Takže já bych varoval před tím, aby byl někdo zmocněn, jednak je to protiústavní, protože povinnosti může ukládat jenom zákon a samozřejmě svádí k tomu, když se někdo zmocní, že si tam bude dávat věci, které by Sněmovnou a Senátem neprošly. Tak se to obchází v Evropské unii, že často vlády států, které vědí, že na domácí půdě by zákon neprosadili, tak ho proženou přes Evropský parlament a Evropskou komisi a pak to začne platit v celé Unii. Ten polský nápad není špatný, že mohou zavřít prodejnu, protože se tam prodává něco špatného, ale pak mohou zavřít i hospodu, protože jeden opilec skončil na záchytce a bylo mu tak špatně, že byl hospitalizován. Takže já to jenom říkám, ale nemusíme to přehánět. Samozřejmě, že média zaznamenala: Pan senátor chtěl, aby tam někdo nenapsal balantinku, to samozřejmě je jenom zdůraznění toho, kam by to mohlo v extrémním případě dojít, protože úhlavní nepřítel balantinky, který by zrovna měl to právo do vyhlášky něco napsat, by ji tam napsal. To je úmyslně extrémní, není třeba chytat za slovo. Ale já bych jenom varoval před tím – vidím, že policie už křičí na nález Ústavního soudu, protože operátoři teď budou muset zničit ta data, ale je potřeba – on třeba si fakt myslí, že měří legálně úsekové měření, že je to legální.

Není to legální, je to ilegální, je to protiústavní. A přesto se to děje, v celé republice se měří průměrné rychlosti, úsekové měření, dokonce policie tvrdí, že antiradary jsou protizákonné a ony protizákonné nejsou. Že se to policii nelíbí, když tam stojí s tou mikrovlnkou a někomu to pípne, to já chápu. Ale to ještě neznamená, že budeme tu svoji svobodu oklešťovat až nad rámec, a málem jsme měli rámy na každé radnici, jestli si vzpomínáte, když pan ministr vnitra Pecina po nějaké teroristické události říkal, že by bylo dobré na každou radnici, na každý kraj dát ten rám, aby nám tam teroristé neprocházeli. To byla dobrá věc pro výrobce těchto bezpečnostních rámů, to je pravda, ti by z toho měli docela slušný byznys. A velmi často se takto koná, že za tím je schovaný velký byznys.

Nebudu ani dávat technický pozměňovák, protože je to marné, protože, jak mi bylo sděleno, veřejnosti si to žádá a proto právo musí jít stranou a musíme jednomyslně to schválit, protože kdo by byl eventuálně proti, byl by určitě označen ne-li za feťáka, tak alespoň podporovatele. Já mohu říci, že zrovna v našem městě s tím máme stejné problémy, jako pan senátor, takže jsem pro udělat nějaké velmi radikální opatření. Ale na druhou stranu si umím představit prodavačku, která tam prodává, je to zaměstnankyně a ona najednou druhým dnem vyhlášení bude v podstatě nezaměstnaná, protože ona nebude mít... Ono doteďka se nic nedělo, a oni možná v té době, až mi schválíme tento seznam, tak tyto přípravky z krámů zmizí a do té doby tam budou o jednu molekulu jiné přípravky, které budou legální a budeme opět ve zrychleném čtení přijímat další seznam, protože tam skutečně to jde velmi rychle.

Ještě k tomu Ketaminu, o kterém tady mluvil pan senátor Sefzig. Mám vážný pocit, že někdo v této republice šíří obrovské množství Ketaminu, protože nálada v této společnosti a aférovost, která dosahuje prostě obrovských rozměrů, jako už to není aféra jedna denně. My máme afér, za chvíli nám řekne Škarka, jak to doopravdy bylo, ale třeba to tak doopravdy nebylo a ono nám to zase 14 dní vydrží. Ale zítra už bude další nová aféra, protože jestli jste si všimli, ministr vnitra se dozvěděl, že policie vyšetřuje Škarku, a on jako ministr vnitra to nesmí vědět, a když věděl, že to ví, tak to neměl říkat. A máme další aféru a další aféru.

Myslím si tedy, pane poslanče, že Ketamin na tento seznam jednoznačně patří.

Jinak, Pavle, osobně přeji, aby vám to doma dopadlo všechno co nejlíp, vím, že je to velmi těžké.

Opakuji znova, že námitky ústavně-právního výboru nebyly proti Pavlu Bémovi. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. S přednostním právem se přihlásil pan předseda senátorského klubu sociální demokracie Petr Vícha. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Vážená paní předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové, jen krátkou reakci na kolegu Kuberu.

Nikdo nepřijde o práci, všechny ty obchody mohou dál fungovat a dál prodávat upomínkové předměty, které dnes prodávají a mají na to živnost. Akorát mezi těmi upomínkovými předměty nebudou tyto látky, a pravděpodobně si tam nebude nikdo chodit kupovat ve tři v noci.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. O slovo se ještě přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych ještě jednou upozornit na to, že už tady existuje reálná zákonná norma, podle které se dá postihnout tento prodej, a je otázka pro poslance, proč nehledali jiné možnosti. A je to otázka i pro nás, abychom řekli správním orgánům, jak mají postupovat. To je první věc.

Druhá věc. Ketamin tady existuje nejméně třicet let, nejméně třicet let! A ten, kdo se potom probudil, má spíš hrůzostrašné pocity z toho, než aby měl nějaké pocity blaženosti. Je otázka, proč se to tam dostalo, ale to nechme odborníkům.

Ale hlavně k tomu, co tady zaznělo z úst našeho kolegy o bývalém ministrovi vnitra Pecinovi. My jako sociální demokraté také nekritizujeme, že někdo pozdvihnul v podstatě celou republiku kvůli tomu, že jedna věštkyně z křišťálové koule si myslela, že bude spáchán teroristický útok na letiště. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, zda ještě někdo další se chce zúčastnit rozpravy. Nikdo se do rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám.

Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Pavel Bém:  Děkuji, paní předsedající, jenom velmi kratičce. Začnu od konce.

Jardo Kubero, pane senátore, u nás doma už to dobře nedopadlo a bohužel nedopadne, ale přesto díky, trošičku jsi mě uvolnil a rozesmál jsem se, takže díky za tvé sdělení. Dolní komora Parlamentu se samozřejmě poučí od horní komory Parlamentu, to je elementární lidský rozum a respekt jednoho k druhému. To je skvělý nápad, budeme to dělat samozřejmě s náhradníky, protože když já jsem včera musel do špitálu, byť to dobře nedopadlo a nic jsem tam nebyl platný, tak stejně tady prostě mohl být náhradník, který mě mohl zastoupit.

Jestli to je marnost nebo to není marnost. Částečně to snad marnost je, ale kdybychom podléhali jakémusi defétismu v tom, že vlastně nemůžeme nic dělat s nějakými obecnými sociálními negativními jevy, tak bychom vlastně možná přišli o polovinu nebo dvě třetiny své práce, ať už jako senátoři nebo jako poslanci, a život by byl motivován bůhvíčím. Čili společně s Werichem, kterého budu volně parafrázovat, říkal, že lidská pitomost a hloupost je nevymýtitelná, přesto musíme celý život proti ní bojovat, tak i tady se nějak musíme snažit.

Pan senátor Kubera poukázal na jedno základní dilema, jak má vypadat český právní řád. Má být obecně definován v právně nejčistší možné formě, nebo má být reprezentován stovkou tisíc zákonných, podzákonných norem, právní houští, ve které se nikdo nevyzná. Já bych si strašně přál, aby to bylo to první, aby zákony byly jasné a obecné a aby pokud možno byly srozumitelné pro nás poslance, senátory, ale také pro ostatní lidi. A právě v tom zmocnění na jedné straně nějaké instituce, inspektorátu omamných a psychotropních látek nebo nějaké jiné moudré skupiny lidí, kteří budou říkat, to je ta látka, která má být zařazena na příslušný seznam, v tomto zmocnění je jistá míra obecnosti, ale také jistá míra rizika. Na druhé straně tohoto zmocnění je neustálé rozhodování Parlamentu, nebo Poslanecké sněmovny a Senátu, protože budou přicházet stále nové a nové látky. A my stojíme někde uprostřed a budeme muset váhat. Já také nevím, jak to udělat tak, aby to bylo v souladu s Ústavou České republiky, ale aby to bylo funkční a aby to neznamenalo zaplevelování českého právního řádu, ale zároveň, aby to umožnilo nějak citlivě, dynamicky, reagovat. Čeká nás tedy velká práce nad kompletní novelou zákona č. 167 o návykových látkách.

Jinak samozřejmě Jarda Kubera, pan senátor Kubera a jeho noční můra. Představte si, že on by se jednoho dne v kafkovské parafrázi metamorfózy proměny probudil a zjistil, že podobně jako obchodní cestující Řehoř Samsa v noci se stal nějaký hrůzný sen realitou. A on se neprobudil jako ten pavouk nebo brouk, ale probudil by se a nějaký chytrý člen rady starších na inspektorátu omamných a psychotropních látek zařadil na seznam zakázaných látek ne balantinku, ale nikotin. A to by byla katastrofa. A to by se skutečně mohlo stát. Čili v nadsázce já říkám, že to, na co jsi poukázal, je naprosto legitimní a že samozřejmě musíme ve váze mezi obecností v komplexní novele zákona č. 167 a nějakým případně zmocňovacím instrumentem pro nějakou "radu starších" být strašně opatrní.

Už jenom závěrem. Ketamin se používá v české medicíně dlouho a bude se používat dál. Pro špitály to není žádné drama, žádná změna se v zásadě nekoná, pouze to bude znamenat, že bude podléhat nějakému ochrannému režimu, bude tam o jeden milimetr administrativy víc, a to je všechno, v zásadě to nebude ani zátěž pro sestry, ani zátěž pro lékařský personál.

Pan kolega Šebek mi samozřejmě doporučil, abych neodhazoval, já to tedy udělám, do komunálního odpadu arktickou synergii.

A pan kolega Dryml poukázal na to, že bychom měli hledat jiné zákonné normy pro to, abychom problém řešili. Upřímně řečeno, my tady máme jednu zákonnou normu, a to je zákon č. 167, takže hledat jiné zákonné normy je zase tak, jako kdybychom se chtěli drbat levou rukou za pravým uchem. Ale samozřejmě každá cesta, která umožní příslušným orgánům v rychlosti reagovat na dramatickou nabídku syntetických kanabionidů a syntetických stimulačních látek, tak je dobrá. Čili i tady si myslím, že jsme se poučili.

Děkuji všem za nesmírně pestrou a bohatou diskusi.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. A ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Vlček. Nepřeje, děkuji. Prosím tedy zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě.

Senátorka Alena Dernerová:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že nezazněl žádný protinávrh, budeme hlasovat o návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak doporučuje výbor pro zdravotnictví, sociální politiku, to znamená doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, paní zpravodajko. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 67, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Vystřídáme se nyní v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Kolegyně a kolegové, dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, podepsaná dne 6. října 2010

Tisk č. 30

Tento návrh máme jako tisk č. 30. Uvede nám ho ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který má slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé.

Tato dohoda je důležitým mezníkem v oblasti společné obchodní politiky EU. Je totiž první dohodou svého typu, tj. moderní ambiciozní pokrývající široké spektrum obchodních vztahu. Zároveň se jedná o dohodu s jedním ze strategických partnerů EU a ekonomicky vyspělým státem. Dohoda umožní rozsáhlou liberalizaci obchodu nejen se zbožím ale i službami, uvolní přístup na trh s veřejnými zakázkami, napomůže k účinnější ochraně práv k duševnímu vlastnictví.

Jedním z klíčových přínosů dohody je výrazná eliminace netarifních překážek obchodu a nastolení těsné spolupráce v dané oblasti i do budoucna.

Evropským a tedy i našim podnikatelům se tak otevírá dosud relativně uzavřený mnohými regulacemi a normami chráněný jihokorejský trh.

Dohoda sama o sobě nezajistí okamžité výhody a přínosy pro liberalizovaná odvětví, nabízí však velkou příležitost pro naše výrobce a exportéry. Uvědomujeme si, že ne všemi sektory je dohoda vnímána pozitivně. K rozptýlení obav zástupců nejen automobilového průmyslu z případných negativních dopadů dohody byla, vedle standardních ochranných nástrojů, přijata i speciální ochranná doložka, kterou stejně jako dohodu samotnou již schválil i Evropský parlament v únoru letošního roku.

Z pohledu České republiky bylo a je schvalování také unikátní. Je první dohodou, na jejímž sjednávání jsme se jako členská země EU v rámci pracovních orgánů Rady aktivně podíleli. Korejská republika patří mezi nejvýznamnější asijské obchodní partnery naší země. Vzájemný obrat v roce 2009 přesáhl 1,6 mld. USD, v roce 2010 už to bylo 2,3 mld. USD. Z dopadové studie, kterou si nechalo ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat, vyplývá, že by dohoda mohla přispět ke zvýšení českého exportu až o 26 %, a to nejen v tradičních odvětvích, jako je strojírenství či zpracovatelský průmysl, ale i odvětví nových perspektivních, jako jsou služby, potravinářský průmysl nebo oblast veřejných zakázek.

Vážené paní senátorky, páni senátoři, závěrem bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že tato dohoda není jen klíčem pro české podnikatele v přístupu na jihokorejský trh, ale pootevírá dveře do celého asijského regionu, jehož význam v globální ekonomice v poslední době neustále roste. Důležitost tohoto trhu si dobře uvědomují například i USA, které jsou v závěrečné fázi schvalování sjednané dohody o volném obchodu s Korejskou republikou. Neměli bychom tedy promarnit tuto příležitost a ztratit konkurenční výhody z této dohody plynoucí.

Vzhledem k tomu, že předmětná dohoda je smlouvou prezidentského typu, je třeba k její ratifikaci souhlasu obou komor Parlamentu ČR. Senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které dohodu projednaly, doporučily svými usneseními dát souhlas s její ratifikací. A proto si vás dovoluji požádat též o podporu. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které máme jako tisk č. 30/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Josef Řihák, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, VHZD projednal tento vládní návrh, tak jak ho přednesl pan ministr 2. března letošního roku a přijal následující usnesení.

Po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Josefa Řiháka a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody o volném obchodu mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, podepsané dne 6. října 2010.

2. Určil zpravodajem výboru pro jednání na dnešní schůzi senátora Josefa Řiháka, kterého zastupuji.

3. Pověřil předsedu výboru – mne – aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dalším výborem byl VZVOB. S usnesením, které máme jako tisk č. 30/2 – zpravodajem je pan senátor Tomáš Töpfer, který má slovo.

Senátor Tomáš Töpfer:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych vás seznámil s tím, že dnes VZVOB na své dopolední schůzi jednomyslně přijal doporučení, kterým se předkládá Parlamentu ČR vyslovení souhlasu s ratifikací s touto dohodou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám, že by pan ministr nebo zpravodajové se chtěli vyjádřit k něčemu, co neproběhlo. Máme jasný návrh z obou výboru, a to je – dát souhlas s ratifikací této smlouvy. O tom budeme za chvilku hlasovat. Budeme hlasovat o souhlasu s ratifikací této dohody.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 4 ukončeno. Registrováno 59, kvorum 30. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji zpravodajům. Pan ministr vydrží na další bod.

Tím dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací základní dokumenty Mezinárodní telekomunikační unie a jejich změny

Tisk č. 31

Máme to jako tisk č. 31 a pan ministr Martin Kocourek má slovo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo a vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nyní před vás předstupuji s návrhem na vyslovení souhlasu s ratifikací základních dokumentů Mezinárodní telekomunikační unie, kterými jsou Ústava a Úmluva a všechny jejich změny do roku 2006, které byly přijaty konferencemi vládních zmocněnců Mezinárodní telekomunikační unie.

Po změně Ústavy ČR v roce 2002 mají tyto dokumenty charakter prezidentské smlouvy, a proto je třeba, aby obě komory Parlamentu vyslovily souhlas s jejich ratifikací jako celku.

Ústava a Úmluva jsou základními dokumenty této organizace, které byly schváleny v roce 1992 v Ženevě. Ústava obsahuje základní ustanovení týkající se organizační struktury Mezinárodní telekomunikační unie a nejdůležitější principy telekomunikačních služeb. V Úmluvě jsou též uvedena pravidla procedurální povahy. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní proces schvalování základních dokumentů ATU a všech jejich změn nebyl v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně dokončen, dovoluji si předložit Senátu návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací těchto základních dokumentů a jejich změn jako celku.

Závěrem bych rád upozornil, že Senát vyslovil souhlas s ratifikací těchto základních dokumentů a všech jejich změn svým usnesením č. 296 ze dne 7. října 2009. Nicméně přesto si dovoluji požádat o vaši podporu tomuto dokumentu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je VHZD. Přijal usnesení, které máme jako tisk č. 31/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Josef Řihák. Je omluven a zastoupí ho předseda výboru pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak to přednesl pan ministr, VHZD projednal uvedený návrh na svém zasedání 2. března 2011 a přijal následující usnesení.

Po úvodním slově zástupce předkladatele ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Josefa Řiháka a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací, tak jak to přednesl pan ministr.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dalším výborem byl VZVOB. Přijal usnesení, které máme jako tisk č. 31/2. Zpravodajem je pan senátor Pavel Lebeda, který nechce vystoupit.

Takže otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Pavel Lebeda. Máte slovo.

Senátor Pavel Lebeda:  Dobrý den. Děkuji za udělení slova, pane 1. místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jsou nám předloženy základní dokumenty Mezinárodní telekomunikační unie, což činí Ústava, Úmluva – obě z roku 1992 – a čtyři pozměňovací listiny ke každému z těchto dokumentů.

Jak už říkal pan ministr, my jsme se tím dokumentem zabývali už v říjnu 2009 a bez problémů schválili.

Poslanecká sněmovna s podivem neschválila podstatnou část dokumentů, které jí byly předloženy také, tzn. ani Ústavu ani Úmluvu ani ty pozměňovací listiny až do roku 2002 prostě neschválila. Když jsem při projednávání na výboru pátral, proč se tak nestalo, vysvětlil mi pan náměstek ministra, že paní místopředsedkyně PS špatně načetla ten název, takže proto se tím musíme dnes zabývat znovu. Je možné, že v tu dobu paní místopředsedkyně PS Talmanová měla nějaké starosti jiné.

Nicméně na tomto chci dokumentovat, kromě jiného, kvalitu legislativního procesu, tak jak ji někdy vidíme v Poslanecké sněmovně a jak ji vidíme v Senátu.

Mám ještě jednu poznámku. Byť jsem se touto materií zabýval, přiznám, že jsem nenačetl těch 692 stran hrůzostrašného tisku, který byl pro všechny z nás pořízen. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, takže ji končím. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit. Nechce. Pan zpravodaj také nechce. Budeme hlasovat o vydání souhlasu s ratifikací.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 5 ukončeno. Registrováno 59, kvorum 30. Pro 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi jako předkladateli i zpravodajům.

Jsme u dalšího bodu. Tím bodem je

 

Zpráva o životním prostředí v roce 2009

Tisk č. 4

Máme to jako tisk č. 4. Poprosím pana ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby nás seznámil s touto zprávou.

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych vám jménem vlády předložil návrh k projednání Zprávy o životním prostředí ČR v roce 2009.

Tato zpráva vychází a je každoročně zpracována na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Je tvořena standardizovaným souborem dat a vyhodnocením 39 indikátorů, tedy přesně popsaných ukazatelů, vztažených k cílům státní politiky životního prostředí.

Dovolte mi, abych krátce nastínil základní pozitivní, a zároveň negativní výstupy z této zprávy.

Těmi pozitivními začněme:

Emise skleníkových plynů meziročně v roce 2008 poklesly o 4,1 %, od roku 1990 o 27,5 %. Poklesy emisí jsou více než dvojnásobné oproti celkovému poklesu emisí v zemích EU27.

Emise oxidu siřičitého, oxidu dusíku a amoniaku klesly v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 o 4 %, emise prekursoru ozónu, které negativně rovněž ovlivňují lidské zdraví, a také vegetaci, jako oxidy dusíku nebo těkavé organické látky, oxid uhelnatý, metan, ty všechny poklesly o 3 %.

K poklesu agregovaných emisí nejvíce přispěly dusičnany a amoniak.

Odběry vody pro veřejnou potřebu a pro průmysl klesají, současně se snižuje spotřeba vody v domácnostech. Pokračuje zvyšování podílu obyvatel připojených na vodovody, kanalizace a také na kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod, a stejně tak pokračuje zvyšování počtu čistíren odpadních vod.

Klesá množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v základních ukazatelích BSK5, CHSKCr, NL a Nanorg.

Celková produkce odpadu od roku 2003 klesá, ve sledovaném období poklesla o 5,4 %.

Využití obalových odpadů od roku 2003 neustále stoupá. Z celkového množství vzniklých obalových odpadů bylo v roce 2009 recyklací využito 70 % a energeticky 8 %.

Z negativních je třeba zmínit, že se zvětšila území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Není tajemstvím, že to je jeden z největších problémů, které v oblasti životního prostředí řešíme. OZKO byly vymezeny na 4,4 % území ČR, tj. o 1,4 procentního bodu výše.

Vyšším i vysokým koncentracím prachových částic PM10 bylo v roce 2009 vystaveno 18 % obyvatel ČR, jak všichni dobře víme, zejména pak v oblasti Moravskoslezského kraje, kde je také situace nejvážnější. Nejvyšší roční průměrné koncentrace PM2,5 vykazují, obdobně jako v případě frakce PM10, lokality na Ostravsko-Karvinsku. Nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu byla naměřena, stejně jako v předchozích letech, v Ostravě-Bartovicích.

Meziročně stoupl počet domácností, spalujících tuhá paliva. Musím říci, že to je jeden z nejvážnějších problémů, které máme, zejména složitostí řešení tohoto problému. Je to dokládáno nejen reálným poznáním, ale také např. stavem objemu prodeje hnědouhelných briket, koksu a černého uhlí pro domácnosti.

Vypouštěné znečištění do povrchových vod se v ukazateli celkový fosfor meziročně zvýšilo o plných 10 %.

I přes zpomalení tempa nárůstu je defoliace, tedy odlistění, v ČR stále velmi vysoká. Zastoupení starších porostů jehličnanů (nad 59 let) v 2.–4. třídě defoliace (>25 %) v roce 2009 činí 75,5 %, u mladších jehličnanů (pod 59 let) 28,4 %, u starších listnáčů 41 % a mladších listnáčů 15,4 %.

Na území ČR je 22 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, 8,5 % erozí větrnou. Degradací utužením je ohroženo 40 % zemědělské půdy, touto formou degradace, spočívající v jejím stlačení, snížení, snížení celkové pórovitosti půdy a v rámci pórovitosti pak zvýšení podílu jemných pórů dochází k omezení provzdušňování půdy, zhoršení rozvoje kořenů rostlin, snížení mikrobiální činnosti, zmenšení infiltrace vody do půdy a následně též vodní erozi půdy.

Produkce odpadu v kategorii nebezpečný odpad vzrostla mezi roky 2003 a 2009 o 7,5 %, ačkoliv v meziročním srovnání byl zaznamenán její pokles. Nejčastějším způsobem odstraňování odpadu v roce 2009 je nadále skládkování, které zaujímalo 96 % z celkového odstraňování odpadů.

Pozitivní, pro některé možná i negativní, tak ho nazývám neutrálním, je, že veřejné výdaje na ochranu životního prostředí mají rostoucí tendenci. V meziročním srovnání let 2008 a 2009 došlo k vysokému nárůstu výdajů z centrálních zdrojů o plných 33 %, i u územních rozpočtů o 17 %.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám poděkoval za to, že jste vyslechli moji zprávu, a dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval všem, kteří se podíleli na zpracování této zprávy, i její projednání v jednotlivých výborech ostatních orgánech Parlamentu ČR. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je VUZP. Přijal usnesení, které máme jako tisk č. 4/1. Zpravodajem je pan senátor Karel Šebek, který má slovo.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, po zevrubné zprávě pana ministra bych vám chtěl sdělit, že ještě mnohem zevrubněji se VUZP zabýval touto problematikou na své schůzi, konané dne 19. ledna 2011 a přijal toto usnesení:

Výbor:

I. Doporučuje Senátu Parlamentu vzít na vědomí Zprávu o životním prostředí v roce 2009.

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jen bych dodal, že na rozdíl od mnoha jiných tisků tento téměř 300 stránkový dokument je velmi pestré a pro mnohé zajímavé čtení, které se týká prakticky každého z nás. Pokud máte volnou chvilku, doporučuji vaší pozornosti. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní senátorka Hana Doupovcová.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v souvislosti s projednávanou zprávou o stavu životního prostředí upozornila na trend, problém, který v ČR přetrvává řadu let a s jehož řešením postupují kompetentní orgány velmi pomalu.

Opakovaně se ze zpráv o stavu životního prostředí dozvídáme informace o špatném či nedostatečném stavu ochrany zemědělského půdního fondu a o vysoké míře ohrožení zemědělské půdy celou řadou negativních faktorů.

V ČR je ohrožena nejen půda orná, půda zemědělská, ale půda veškerá. Stále dochází k nárůstu zastavěných a ostatních ploch na zemědělské půdě, a tyto aktivity pak představují destabilizující prvky v krajině, zvětšuje se fragmentace krajiny. Míra zastavěnosti území je významným faktorem, ovlivňující i odtokové poměry, a tím se zhoršuje i celkové hospodaření s vodou v krajině. Rizikovými faktory, které půdu ohrožují nebo ji přímo ničí, můžeme hledat nejen v nevhodném způsobu obhospodařování, ale bohužel také v její nedostatečné ochraně nerozumnými zábory půdy jako takové.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. V roce 2009 podle této zprávy meziroční výměra orné půdy se snížila o 0,3 procenta, to je o 8 734 ha, což představuje úbytek zemědělské půdy o 24 ha denně. Ve srovnání s okolními státy podíl zemědělské půdy na celkové rozloze státu klesá nejrychleji právě v České republice. Alarmující je, že nezřídka dochází k zástavbě zemědělské půdy ve druhé či dokonce první třídě ochrany. Tyto skutečnosti v souvislostí s informací, že dlouhodobě více než 50 procent zemědělské půdy je ohroženo vodní erozí, lze označit za velmi znepokojivé. Určitě si všichni uvědomujeme, že půda je skutečně nenahraditelný přírodní zdroj, který zajišťuje obživu nám i budoucím generacím a zajišťuje nám potravinovou soběstačnost, určitou svobodu a nezávislost.

Je třeba, aby kompetentní orgány věnovaly velkou pozornost tvorbě územních plánů měst a obcí a města a obce, aby neměnily plány na základě tlaku investorů při krátkodobě zdánlivě velmi výhodných projektech. Pokud neuděláme nic proto, abychom zastavili dlouhodobě opakující se trendy, budeme všichni společně zodpovědní za ochuzování generace české společnosti. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové. Zpráva o životním prostředí České republiky v konečné verzi vypadá asi takhle a je to velmi přehledné a dobře uspořádané čtení. Já si myslím, že by v této podobě neměla chybět na žádné škole. A řeknu proč. Z té zprávy mimo jiné vyplývá, že od roku 1990 se Česká republika starala o své životní prostředí velmi dobře. A pokud se zeptáte, proč to říkám, tak je to proto, že životní prostředí v České republice je hodnoceno v této zprávě podle 39 ukazatelů a jsou to ukazatelé, které jsou mezinárodně uznávané. Já jsem si dal tu práci, ono to je v té zprávě, je poměrně jednoduše rozlišitelné, že jsem zkoumal, jak se v rámci jednotlivých ukazatelů od roku 1990 Česká republika vyvíjí. Výsledky mého zkoumání potom zplodily statistiku, kterou tady řeknu nejen kvůli vám, kteří tady sedíte, ale kvůli tomu, že si myslím, že bychom si toho měli všimnout všichni, neboť ta příliš velká kritika na to, jak se staráme o životní prostředí, si myslím, že není z pohledu přes tuto zprávu oprávněná. Z těch 39 kritérií jedno, které není hodnoceno, je kritérium, které se týká teploty a srážek. Tady je zajímavé, že ve zprávě nikdo nekonstatuje, že se otepluje – neotepluje a že padá málo nebo hodně vody. Z těch zbývajících 38 kritérií je to tak, že ve 12 z nich, to je 32 procent, se od roku 1990 pořád zlepšujeme. Ve 32 procentech se pořád zlepšujeme. Ve 13 z nich, což je 34 procent, což je dohromady už 66 procent, se buď zlepšujeme nebo zůstáváme na stejné úrovni v celém tom období. Pak zbývá 16 procent, což je 6 kritérií, kde se nezlepšujeme a zůstává to pořád stejné, byť někdy nepříliš dobré, jako je například ovzduší. A pak je tady celkem 7 kritérií, která jsou ve špatném stavu nebo se zhoršujeme. Samozřejmě kromě té chvály, kterou tady říkám, tak teď řeknu kritéria, kde nám to nejde a kde skutečně průběžně od roku 1990 se pořád stav v České republice zhoršuje. Říkám to naprosto záměrně, protože se to týká zejména kraje Vysočina, ve kterém já žiji. Ty tři ukazatele, tři indikátory, ve kterých se pořád zhoršujeme, je biodiverzita, suburbanizace a eroze půdy. To znamená všechno věci, které se týkají zejména menších měst a menších obcí. Já bych chtěl poprosit ministra životního prostředí a jeho prostřednictvím třeba i celou vládu, aby si to v rámci další péče o životní prostředí uvědomili a kromě vynikajících výsledků, kterých dosahujeme zejména v 80 procentech ukazatelů, abychom se také soustředili na zbývající 3, 4 ukazatele zbývající, neboť i na těchto územích žijí lidé. Pokud je něco třeba chránit, tak je to právě půda a není dobré ji řekněme nesmyslným nebo zbytečným způsobem zastavovat například fotovoltaickými elektrárnami a je určitě dobré také dávat pozor na to, na co dávali už naši předchůdci, aby nám zbytečně někde nevznikaly velké eroze a tím se půda do budoucna nezhodnocovala. Čili děkuji za pozornost a těším se, že mě pan ministr životního prostředí pečlivě poslouchal.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já mám jednu připomínku a jeden dotaz. Dotaz je velmi krátký, odpověď by samozřejmě mohla být delší – jaký je současný stav Zelená úsporám, to znamená, v jaké jsme fázi a jaký je výhled jejího pokračování. To je ta první věc.

A ta druhá – chtěl bych obrátit vaši pozornost, pane ministře, k jedné věci, kterou jste ve mě vyprovokoval tím, že jste uvedl, že občané se ve velké míře jaksi odpojují od v uvozovkách Zelených zdrojů, to znamená od plynu atd., zvláště v oblasti, kde je můj senátní obvod, to znamená oblasti Valašska se odpojují hromadně. Je to zásadní problém také pro obce, které plynofikovaly nebo ještě dokonce plynofikují a nemají koncové odběratele. A důvod je jediný – je to cena energie. Já bych rád, samozřejmě předpokládám, že teď na to nebudete moci reagovat, ale abyste se svým týmem uvažovali o takovéto věci: V České republice je z listnatých porostů buk velmi těžce prodejná surovina. Celosvětově, v celosvětovém měřítku. Možná v měřítku Číny, jak jsou dovozy atd. jsou problematické, to znamená, že až tam bych mířit nechtěl, ale řekněme z evropského hlediska je buk velmi těžce prodatelný, a proto mnoho občanů, kteří k tomuto dřevu mají blízko tím, že ho vlastní nebo si ho mohou velmi levně koupit, tak ho používají. Zřejmě tady není nikdo, kdo by nenavštívil Alpy, to znamená naše jižní sousedy, tam se v kotlích s pevným spalováním normálně bukem topí. Samozřejmě vyschlým bukem, to podle mě splňuje dva základní a naprosto zásadní parametry, a to, že když se spaluje buk správně vyschlý a v dobrém kotli, tak v každém případě jde o obnovitelný zdroj, to je první věc. A druhá věc jistě je to spalování, které je pro ovzduší, emisi atd. nepřináší žádnou velkou újmu. Nehledě k tomu, že ti občané to skutečně mají a zřejmě i dlouhodobě budou mít jako levnější zdroj. Bylo by dobře možné podpořit tyto občany a tak jak je dotace při změně na plyn, tak možná by bylo dobré uvažovat o nějaké dotaci na změnu tohoto dobrého solidního kotle, a to z toho důvodu, že ti, kteří mají kotle staré, tak tam spalují kaly a podobné věci, což samozřejmě přináší pro životní prostředí nejen v té lokalitě velkou újmu.

Takže to je dotaz, nebo spíš připomínka, kterou bych vám rád věnoval pro zamyšlení a Zelená úsporám. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Já bych chtěl poukázat na jeden bod, který mně jako kritický chybí ve zprávě za rok 2009, kdy ještě pan ministr na ministerstvu životního prostředí nebyl, a to je k povolení výstavby fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Já bych rád, pane ministře, kdybyste se někdy přišel podívat na okres Břeclav, jeden z nejúrodnějších, kde na nejlepších půdách v okolí Novomlýnské nádrže útvary životního prostředí přes naše protesty povolovaly fotovoltaické elektrárny. Myslím si, že to má pro občany momentálně dva dopady. Mimo těch problémů, o kterých hovořila kolegyně Doupovcová, úbytku půdy, tak musela vláda na letošní rok vyčlenit 11 miliard, což platí daňoví poplatníci. A dále vzhledem k úbytku zemědělské půdy nejen v našem státě, ale i celkově na zeměkouli, dochází k obrácenému trendu než jsme zvyklí, viz otázka prudkého nárůstu cen potravin, růst zemědělských komodit a teď občané to budou platit ještě jednou. Takže si myslím, že z tohoto pohledu na rozdíl od okolních států – Spolková republika Německo apod., kde nebyla povolena výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, že šlo o neodborné řízení vedení ministerstva životního prostředí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má pan senátor Otakar Veřovský.

Senátor Otakar Veřovský:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Zaznělo už tady toho hodně. Já bych se ale za Moravskoslezský kraj dovolil pana ministra zeptat na jinou věc. Je tady totiž problém a ten problém je daleko závažnější a především, pokud z toho vyjmu polétavý prach, jestliže je skutečností, že v Moravskoslezském kraji a věřím, že i v Severočeském kraji, tedy severu Čech, dochází k tomu, že z 8 000 tun polétavého prachu ročně jsou 4 000 tun, které k nám přicházejí z Polska. Pak se zeptám, protože kraj jako takový a město Ostrava už dělá pro to maximum, jak ministerstvo a vláda tento problém budou řešit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Petr Gawlas.

Senátor Petr Gawlas:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, pane ministře. S ohledem na závěry zprávy si dovolím pár citací. Já jsem si všímal hlavně dopravy a znečištění prachem. Cituji: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší nemají plošný, ale územně ohraničený charakter. Jedná se o průmyslově zatížené regiony v oblasti s intenzivní silniční dopravou. Druhá citace: Opakovaně dochází k překročení imisních limitů pro NO2 na dopravně zatížených lokalitách. Třetí: Kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji je možno označit za kritickou. Čtvrtá: V důsledku znečištění ovzduší 1M10 došlo v roce 2009 k předčasným úmrtím, zejména starších a chronicky nemocných lidí a následně pak navýšení celkové úmrtnosti o 2 procenta podobně jako v minulých letech. Zátěž oxidem uhličitým je ve zmíněných lokalitách silně zatížených dopravou.

Já se tak trošku obloukem vrátím k superstrategii ministra Bárty, kterou považuji za naprosto neobhajitelnou a jsem přesvědčen, že urychlené řešení dopravní situace v Moravskoslezském kraji je pro tento kraj otázkou doslova životně důležitou jak z důvodů zdravotních, tak z důvodů ekonomických. Silnice by tedy například v oblastech kraje např. R48 a R11 slouží jako tranzitní komunikace pro tisícovky kamionů denně. Tyto komunikace jsou vedeny centry obcí a měst. Myslím si, že zde nemusím opakovat významný fakt, že zdravotní stav obyvatelstva v Moravskoslezském kraji je opravdu takový, jak jsem se, pane ministře, zmínil. Proto říkám, umožněme těmto lidem alespoň dýchat méně výfukových exhalací. Domnívám se, že pokud nechceme jako stát v budoucnu doplácet miliony na léčbu lidí trpících chronickými onemocněními a nemocemi dýchacích cest, nemocí srdce, měli bychom hledat cesty, jak urychleně dokončit výstavbu obchvatů měst a obcí tam, kde již byly zahájeny a zahájit tam, kde zahájeny nebyly. Ještě bych podpořil pana senátora Veřovského – vím, jak je to se znečištěním ovzduší v Moravskoslezském kraji ze sousedního Polska – projednat dokumentaci vlivu na životní prostředí na velkých projektech v Moravskoslezském kraji. Je v podstatě nemožné nebo velice nemožné udělat něco na dotčené orgány státní správy v Polsku, ale opačně mně to prostě chybí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se přihlásil do rozpravy pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jsa z Moravskoslezského kraje, tak nemohu neříci pár slov k ovzduší. Projednáváme tady zprávu o stavu životního prostředí za rok 2009, ale jsem tady od roku 2006, čili projednávali jsme už zprávy i za předchozí roky a vždy tam jedna z nejhorších věcí bylo ovzduší v Moravskoslezském kraji. Nedávno rozhodl Ústavní soud o tom, že tady v Praze na Legerově ulici jsou porušována ústavní práva občanů, protože dochází k překročení zvukové hladiny o 18 decibelů. V Moravskoslezském kraji analogicky jsou porušována práva občanů, protože jestliže zákon říká, že hladina 50 mikrogramů polétavého prachu může být překročena v roce 35x, tak třeba u nás v Bohumíně to bylo za loňský rok 165x. A přesto, že je teprve březen, tak jsme daleko překročili tu hladinu.

Na rozdíl od kolegů, kteří vystoupili přede mnou, jsem byl ale na setkání s panem ministrem v tomto týdnu a musím pana ministra přede všemi pochválit, protože přišel s akčním plánem pro Moravskoslezský kraj, kde pojal tu záležitost velmi komplexně a myslím, že kdyby se těmito kroky šlo, tak by se situace mohla o něco zlepšovat. Ale nemůžeme si dělat iluze, že najednou z ničeho nic rázně zlepšíme situaci, když odborníci říkají, že nejvíc záleží na tom, jaké jsou povětrnostní podmínky. To neznamená, že bychom měli rezignovat na to postupně něco zlepšovat.

Chtěl bych v této souvislosti upozornit na tři takové protisměrné kroky, které jdou ze strany jiných ministerstev, proti tomu, co navrhuje ministerstvo životního prostředí. První záležitost – jedno z těch opatření je, aby se více čistily silnice, aby se využívalo veřejně prospěšných pracovníků. Ale oproti tomu právě v tomto roce, v tuto chvíli ministerstvo práce a sociálních věcí dramaticky zhoršuje podmínky pro obce, protože zavedlo, že se mají 1 800 Kč podílet každý měsíc na úhradě mzdy veřejně prospěšného pracovníka, což je samozřejmě enormně finanční zátěž. Pan ministr sdělil, že se rodí nějaká dohoda s ministerstvem práce a sociálních věcí, že by snad sto veřejně prospěšných pracovníků nemuselo té částce 1 800 Kč podléhat. To je, abychom si udělali obrázek. Jen naše město využívalo každý rok 100 veřejně prospěšných pracovníků, čili pro celý Moravskoslezský kraj je to malé číslo a pokud by se podařilo s ministerstvem práce domluvit vyšší, určitě by to pomohlo.

Ten druhý protisměrný krok je – zatímco ministerstvo pro životní prostředí doporučuje, že doprava je jedním ze tří velkých druhů znečištění, budovat obchvaty, tak pan ministr Bárta nám rozestavěné stavby končí. Takže pokud by se podařilo alespoň to, co je rozestavěno, postupně dokončovat, tak by se nám v kraji určitě ulevilo.

Třetí – ale to je možná spíše taková administrativní drobnost, kterou, kdyby pan kolega Kubera byl z našeho kraje, tak by se na tom určitě vyžil, protože jedním z těch opatření z těch 4 mld., které měly být určeny pro Moravskoslezský kraj, je to, že si obce mohou kupovat, pořizovat kropičky, tak bych to řekl. K tomu to, že na to musíme dělat studie providitelnosti atd. 40 stránek má ta studie providitelnosti, kde se složitě odpočítává, když kropička tolik a tolik dnů bude jezdit, tak tolik tun a tun prachu bude méně. Dobře, beru. Ale mám obavy, když tam je víc těch kritérií, potom se to bude 5 roků sledovat, bude, že 90 dnů v roce má vyjet kropička, takže po pěti letech přijde nějaký úředník NKÚ a řekne, proč jste tady nekropili. My řekneme, no, pršelo, ale my budeme vracet peníze. Protože takto to v této chvíli chodí.

Druhá věc je, že jsme se dozvěděli, že to podléhá režimu deniminis. Nechápu, jak pořízením kropičky, která má snížit prašnost, narušíme mezinárodní hospodářskou soutěž. Ale tak to je. Tím pádem nemůžeme dostat vyšší procento, jenom nižší procento. Možná že to je detail v tom celém, ale ukazuje to na nesmyslnost některých kritérií. A jestli jedním z opatření je snížení administrativní zátěže při získávání dotací, tak držím panu ministrovi palce.

Na schůzce v Moravskoslezském kraji zazněl ještě požadavek – kolegové z ostatních krajů by se ještě mohli zlobit, ale vím, že minule při projednávání té petice o spojnici mezi Ostravou a Opavou byla velká solidarita mezi zástupci z jednotlivých krajů – tak jedním z těch požadavků je, aby poplatky, které se odvádějí za znečišťování ovzduší z větší části končily v tom kraji, kde k tomu znečišťování ovzduší dochází. A pak by se případně z těch zdrojů mohla realizovat opatření z akčního plánu. To je vše. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další a zatím poslední se do rozpravy přihlásil pan senátor Karel Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych jenom doplnil plejádu názorů, které tady zazněly v širší debatě o životním prostředí, o dvě věci, ke kterým mě inspiroval pan kolega Čunek. Potvrdil bych, že zateplení budov je jedna z nejsmysluplnějších akcí, která probíhá, která skutečně představuje významnou úsporu všech druhů paliv. Ke spalování dřeva bych řekl, že si myslím, že obecně nejenom buk, ale jakékoli dřevo určené pro topení, jako energetický zdroj je podle mě jeden z typických obnovitelných zdrojů energie našeho státu. Upozornil bych, že i ve vývoji kotlů i na toto dalo by se říci primitivní topení dnes v tomto oboru existuje vynikající aplikace třeba mikroprocesorů a automatizační techniky. Takže dnešní kotle na dřevo a na další biologické palivo jsou téměř dokonalé. Stálo by za pozornost nějakým způsobem podporovat rozvoj těchto lokálních topidel, protože není pravda, že lokální topidla musí být horší ve srovnání s hromadnými výtopnami.

Podobně už existuje takový stav v domovních čističkách odpadních vod, které jsou také vybavovány procesory a existují k plné spokojenosti, už ani nejsou na programu dne, protože to funguje samo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já už jsem tak trošku pamětník v Senátu i ve výboru pro životní prostředí. Teď mám možnost sledovat již dvanáctou zprávu o životním prostředí v České republice za dobu, co ve výboru jsem. Já bych rád poprosil pana ministra, aby poděkoval těm, kteří zpracovávali tu poslední – za rok 2009, protože tato zpráva proti předchozím zprávám vykazuje výrazně lepší kvalitu v přehlednosti, ve vypovídacích schopnostech a vůbec v tom, jakým způsobem nám dává nahlédnout do vývoje a trendů.

Pane ministře, poděkujte snad nejen za mě, ale i za ostatní, kteří jsme se touto zprávou zabývali, těm, kteří ji zpracovávali. A že jim drží palce, aby v příštích letech pokročili dál v tomto nastaveném trendu. Opravdu to bylo letos výrazně lepší než roky minulé, předchozí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Dámy a pánové, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, z úst pana ministra a některých vystupujících tady zazněly poznámky týkající se stavu našich půd. Výbor pro záležitosti EU zahájil 23. března projednávání zprávy komise o nepřímých změnách ve využívání půdy týkajících se biopaliv a biokapalin. Zítra, doufám, to projednávání dokončíme. To, co je připravováno do usnesení s doporučením pro plénum Senátu se velice těsně dotýká stavu našich půd. Nejen s ohledem na zmíněné nešvary, ale i s ohledem na leckdy neuvážlivé pěstování tak zvaných energetických plodin. Takže jsem docela s potěšením kvitoval poznámky, které zde zazněly a doufám, že až ten materiál přijde na plénum, tak jej podpoříme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já se omlouvám za to druhé vystoupení, nicméně zapomněl jsem na jednu věc a protože nemáme možnost v interpelacích jako poslanci apelovat či dotázat se pana ministra, tak bych na základě včerejšího výjezdu podvýboru pro energetiku – my jsme byli v severních Čechách, byli jsme v Horním Jiřetíně - tak dlouhodobě, protože už jsem tam byl podruhé, byť ne v této funkci, ale v té předešlé, bych se přimlouval za to, aby těžební limity prolomeny nebyly. Aby ta krajina v tom stavu, ve kterém ty limity teď jsou, byla zachována. To je jedna věc.

Pak bych chtěl požádat právě z tohoto důvodu pana ministra, a zároveň mu poděkovat, že se vláda nepřipojila k – hledám vhodný výraz – hloupému skotačení německé vlády, která okamžitě po tsunami, či pár dní po nich zastavila několik – snad sedm nebo osm – jaderných elektráren, jakoby neměli vlastní energetický úřad, jakoby nedělali dozor svých jaderných elektráren atd., či jakoby je tsunami ohrožovala. Jsem rád, že k takovýmto skutečně hloupým výbuchům nějaké pozornosti vůči zeleným občanům své republiky naše vláda nepřistoupila. To je jedna zpráva. Možná by se naše vláda mohla zamyslet nad tím, když ty jaderné elektrárny v Německu jsou tak špatné a po jejich destrukci díky jejich špatnému stavu by jisty ohrožovaly i občany České republiky, a mohla by možná napsat dopis toho typu dopisů, které byly dříve adresovány naší vládě z těchto krajin. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Nyní se přihlásila do rozpravy paní senátorka – místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, paní kolegyně, páni kolegové, už zde zazněla pochvala zprávy o životním prostředí za rok 2009. Ta zpráva skutečně vypadá hezky, hlavně tam jsou takoví hezcí smajlíci hned na začátku, kteří většinově mají pusinky do úsměvu. Ministerstvo životního prostředí se tak docela hezky chválí.

Nicméně nemyslím si, že by všechno bylo tak ideální, jak to z té zprávy vyplývá. Mám asi tři otázky, respektive připomínky ke třem oblastem.

První oblast je plán odpadového hospodářství. Ten byl termínován do roku 2010. Chtěla bych se zeptat, co je příčinou jeho neplnění. Tam chybí asi 10 % do toho limitu, který byl nastaven. Jak se chce ministerstvo životního prostředí vyrovnat s vysokým podílem skládkování u nás v České republice?

Druhá oblast je ta, o které už zde byla řeč, to je ochrana ovzduší. Pokud vím, tak i v České republice platí standardy ochrany ovzduší a limity pro firmy, pro znečišťovatele ovzduší. Tady se ptám, jak je možné, že za poslední dobu došlo ke zhoršování této situace místo toho, co bychom očekávali s postupem technologií a s postupem zpřísňování norem, jejichž výsledkem by mělo být zlepšení situace. Konkrétně v Moravskoslezském kraji – Ostravě se vždycky říkalo, že je černá. Poté to nevypadalo, že je problém, situace se určitě výrazně zlepšila proti tomu, co tam zažívali po válce a v průběhu dalších let. Ale v posledních letech, pokud jsou informace, tak k tomu zhoršení došlo. Takže moje otázka je, jak je to možné, co je příčinou a kde došlo k selhání.

Dalším problémem, kterého bych se chtěla dotknout, je čištění odpadních vod. Podle informací, které se mimochodem neobjevují ve zprávě, alespoň já jsem je tam nevyčetla a myslím si, že by tam měly být, 20 % obcí neplní požadavky na zajištění čištění odpadních vod. Limit tam byl rok 2010. Každý, kdo se tím trošku zabývá ví, že situace je způsobena naší neschopností, čerpat peníze z evropských fondů v této oblasti a čištění odpadních vod, zejména v malých obcích, zajistit. Nemyslím si, že je to chyba obcí. Jsem hluboce přesvědčena o tom, že je to chyba ministerstva, což samozřejmě padá na hlavu vašich předchůdců. Nicméně je to záležitost ministerstva a moje otázka tedy zní, jaké budou kroky k nápravě v této oblasti.

Poslední věc, které bych se chtěla dotknout a která s vodou souvisí, je to, že zpráva hovoří o postupném zlepšování jakosti vod ve vodních tocích. Ale to je to, o čem jsem mluvila na začátku, že zpráva má snahu to trošku jako lakovat narůžovo, protože grafy, které k té zprávě jsou uvedeny, ukazují, že po roce 2007 dochází u některých prvků k překročení místních standardů přípustného znečištění povrchových vod. Jsem přesvědčena o tom, že je to důsledek benevolence vlády v této oblasti a to si myslím, že je také příčinou zhoršování ovzduší v České republice.

Závěrem jenom obecné konstatování, kterého bychom si měli být vědomi. Životní prostředí je naše prostředí. My jsme jeho součástí. Takže ekonomické zvažování za každou cenu – nemyslím si, že je z dlouhodobého pohledu zrovna rozumné. Myslím si, že bychom se na celou tuto oblast měli dívat skutečně v širokých souvislostech a s dlouhodobým výhledem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, pak rozpravu končím. Nyní bych se zeptal navrhovatele pana ministra, zda se bude chtít vyjádřit k proběhlé rozpravě. Vidím, že souhlasně kývá. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa:  Děkuji pěkně, pane předsedající. Pokusil jsem se poznamenat si některé z těch dotazů, snad jsem na nic nezapomněl.

K panu senátoru Čunkovi – co se týká Zelené úsporám, situace se má v tuto chvíli zhruba takto. V rámci Zelené úsporám bylo bez pár set podáno zhruba 80 tisíc žádostí. Z těch 80 tisíc žádostí 37 tisíc bylo vyřízeno rozhodnutím rady fondu řekněme v průběhu loňského roku a jsou v různém procesu proplácení podle toho, jak se naplňují podmínky toho procesu. Zbývajících cca 42 tisíc jsou ty, které se vyhodnocovaly v tom nejvíc vypjatém období. Jaká je aktuální situace? Já budu předkládat celkovou zprávu k rozhodnutí jednotlivých kroků dál příští týden na poradu ekonomických ministrů.

Naše představa je zhruba taková, nebo situace je zhruba taková, že celkových prostředků, které máme na Zelenou úsporám, což je zhruba 19,6 miliardy Kč, které plynou z prodeje jednotek AAU, žádosti jsou v přebytku, to nezakrývám, budeme hledat řešení, jakým způsobem ten přebytek co nejvíce zmenšit, nebo uspokojit co nejvíce žádostí. V tuto chvíli je to tak, že zbývající 42 tisíce žádostí máme všechny vyhodnoceny, všechny jsou zkontrolovány, ty práce skončili před několika dny. Tedy ten stav je velmi aktuální. Z těch 42 tisíc cca 24 – 25 tisíc jsou ty, které splňují podmínky, jsou to řeknu perfektní záležitosti, zbytek jsou žádosti, které mají různou intenzitu nedostatků, od malých po větší. Těch je zhruba 17 tisíc. V tomto ohledu budu předkládat k rozhodnutí – zatím máme dvě verze – dvě alternativy, jakým způsobem postupovat při řešení. Pevně věřím, že příští týden, nebo nejpozději týden následující budeme schopni seznámit veřejnost, celkem logicky nervózní z toho, jaká bude situace. Já se nedivím, tak to je.

Zároveň, jak jste zaznamenali, já jsem, a musím říci nejen já, ale i mí předchůdci, i NKÚ, prováděl různá šetření v této oblasti. Většina těch auditů, kontrol, šetření je hotová. Jsou závěry, které opět dostáváme v těchto dnech. To jediné, co zůstává k dopracování, na čem se stále ještě pracuje, je od externího subjektu kontrola a do jisté míry obnova celkové časové řady všech těch necelých 80 tisíc žádostí.

Co se týká té druhé záležitosti, o které jste hovořil, tedy vytápění domácností, v tomto ohledu musím říci, a to je i na vážené pány senátory a paní senátorky, kteří hovořili o Moravskoslezském kraji, že si opravdu myslím, i když to není procentuálně ten největší problém, který v oblastí ovzduší Moravskoslezského kraje, nebo i v celé České republice je, že z hlediska řešení je to ten nejhorší. Protože průmysl lze určitým způsobem regulovat, i když vždycky povedeme debatu mezi jednotlivými resorty a zastánci toho, kdy je ta regulace už prospěšná a kdy už je destruktivní, co se dá a co se nedá. Kdy se dá dosáhnout situace, že je schopnost vytvořit průmysl, který není poškozující životní prostředí v souladu s těmi nejlepšími dostupnými technologiemi, a kdy už zkrátka lepší technologie nejsou, kdy už jsme na samotné hranici poznání, mnohem přísnější, než je třeba právo a legislativa, které v tomto ohledu jsou vždycky ve zpoždění. V případě vytápění domácností ten problém tu je a bude, je velmi složitý. My jsme o tom hovořili s ministry a Visegrádské čtyřky, kteří ten problém vidí stejně – v Polsku, v Maďarsku, na Slovensku. Akční plán, o kterém hovořil pan senátor, a děkuji pěkně za jeho pozitivní slova, obsahuje také komplex řešení.

Na jedné straně to bude muset být i o nějaké formě trestu za to, když se pálí, a teď nemyslím dřevo, ale třeba pet lahve, nebo tak zvaná ostravská raketa v domácím lokálním topeništi, nebo v domácím vytápěcím systému. Na druhou stranu musí to být také o motivaci, musí to být o osvětě, musí to být o kampani. Rozumím úvaze na téma dotace. Jen říkám, že u těch dotací buďme velmi obezřetní v tom, aby byla udržitelná, protože my nepotřebujeme mít dotaci na dva roky a po dvou letech se vrátit to původního stavu. To by sice možná na dva roky pomohlo, ale pak zjistíme, že nemáme peníze a bude to trošku výstřel naslepo.

Jen jednu poznámku k buku, o kterém jste mluvil. Součástí mé pondělní cesty na Ostravsko byla také cesta do Beskyd. Musím říci, že jestliže místo, které bylo bukovou zásobárnou České republiky - v původní struktuře porostu Beskyd byl v minulosti buk dominantní, více než tříčtvrtinovou součástí té skladby, tak dneska je méně než čtvrtinový – celé Beskydy jsou dneska v podstatě smrkovou monokulturou o 72 procentech pokrytí a budeme řešit úplně jiné problémy v této oblasti. A toho se velmi obávám.

K dotazu, který byl od pana senátora Víchy, k Moravskoslezskému kraji, nejen on hovořil o této záležitosti – myslím si, že co se týká jednotlivých bodů, opravdu řešení problematiky ovzduší nejen v Moravskoslezském kraji, byť situace tam je nejhorší, i z hlediska objemu, rozlohy i počtu obyvatel, kterých se to negativně dotýká, řešení není jednoduché, není jedno jediné, není jedno jediné okamžité. Je to o komplexu řešení, které jsme se snažili nějakým způsobem dát dohromady.

Situace v České republice v oblasti ovzduší je dnes taková, že když se podíváte na celorepublikové údaje, doprava představuje nějakých 20 % zatížení ovzduší, 38 % lokální topeniště a zbytek je průmysl v různé jeho struktuře. Někdy víc energetika, někdy víc těžký průmysl, ale je to zkrátka v celém tomto složení.

V Moravskoslezském kraji, jako regionu, který je velmi intenzivně průmyslový, je vychýlena ve prospěch těchto dat průmyslových, ale přesto doprava zůstává na nějakých 11 procentech, lokální topení domácností na 30 procentech. Ovšem s tím dopadem v daném území, nikoli pro celý region, mnohem významnějším. Souhlasím zcela s vámi ve snaze budovat obchvaty. Souhlasím také v otázce hledání nějakých cest na podporu osob v rámci veřejně prospěšných prací. I s těmi kropicími vozy. Já jsem již oznámil, že se pokusíme vytvořit systém, kdy ze dne na den zastavíme tu vypsanou výzvu, druhý den ji okamžitě vyhlásíme a pokusíme se nalézt podmínky, které budou trochu více klientsky přijatelné pro jednotlivé žadatele, ve snaze být méně administrativně náročný, a zachování finančního prostředku. Tedy ne, že bychom ji sundali, ale ty peníze, ty čtyři miliardy korun, které jsou určeny, by zůstaly zachovány.

Děkuji pěkně za pochvalné věty za tuto zprávu. Doufám, že i ta další, už v mé větší gesci, bude nejméně tak dobrá.

Co se týká dotazů k půdě jako takové, byla jich celá řada, ať už to byl pan senátor Hajda nebo ostatní. Musím říci, že naše ministerstvo připravuje nový zákon o půdě, který by měl trochu té věci pomoci. I vyhláška, která vstoupila v platnost před několika dny, v tomto ohledu sehrává svou roli, bohužel ne v oblasti fotovoltaiky, protože se jedná o zatížení ve smyslu zákona dočasné.

K polskému zatížení, tak jak se ptal pan senátor Veřovský, musím říci, že máme s panem polským ministrem životního prostředí schválen jakýsi pracovní jízdní řád pro letošní rok, který je v oblasti životního prostředí. On v sobě nezahrnuje jenom otázku ovzduší, ale také spolupráci v oblasti péče o krajinu, parky atd. Nicméně z hlediska ovzduší teď bude zasedat pracovní skupina. Podařilo se nám na konci loňského roku a na začátku roku letošního získat údaje. Situace je zhruba taková, že pokud v moravskoslezské části České republiky je zhruba osm velkých průmyslových aglomerací, které jsou těmi dominantními znečišťovateli, tak na polské straně jich je 22. Situace z hlediska limitů – jenom pro vaši představu – u toho největšího, kterého mnozí znáte, Arcelor Metall, jestli v Polsku má limit 100, tak pro letošní rok v České republice 50 a pro příští rok 20. Nicméně je to o tom, že součástí strategie je také zapojení univerzit na obou stranách hranic, tak abychom dostali opravdu verifikované údaje. Vy jste říkal 3 tisíce tun, já musím říci, že verifikované údaje, které řeknou, co se děje v přeshraničním území, co přichází z Polska do Čech, ale také, přiznejme si to, co, byť méně, přichází z Čech do Polska.

Znečištění prachem – pan senátor Gavlas, plně souhlasím, máte absolutní pravdu. V oblasti dopravy je to problém. My jsme se – je to součástí komplexního řešení – dohodli, že do procesu řekněme realizačního pidi týmu na našem ministerstvu, který se bude zabývat touto agendou, vstoupí i univerzita a lékařská fakulta, abychom dostali verifikovaná data. V některých ohledech to budou data k roku nula, protože některé údaje se v minulosti nesbíraly, takže budeme na začátku srovnávacího procesu. I tak ta data velmi silně potřebujeme.

Paní senátorka Gajdůšková říkala, že ta zpráva není tak ideální. Souhlasím s vámi. Je tam celá řada údajů, které nás vyzývají k tomu, abychom se pokusili s touto problematikou něco udělat. Pravdou je, že v České republice je problém s vysokým podílem skládkování. Předchozí strategie, které byly voleny i v našem resortu, tomu příliš nepomáhaly – boji s tímto trendem. Tady bych se rád pokusil nastavit příznivější podmínky pro energetické využívání odpadu tam, kde to má logiku a také menší dopad na životní prostředí.

Co se týká ovzduší, váš dotaz, proč se tak děje, když už se tak dlouho mluví, když to tak řeknu, o této problematice. I to je něco, co bychom rádi získali. Protože jedna věc je způsob řešení, druhá věc jsou opravdu nezávislá, verifikovaná data, ke kterým bychom rádi využili také zkoumání technické univerzity, se kterou jsme se dohodli na spolupráci.

K otázce obcí, čerpání prostředků z evropských fondů, musím říci, že tak, jak objíždím Českou republiku a snažím se opravdu intenzivně a velmi rychle zajet do každého kraje a hovořit s místními lidmi, tak se vždycky setkávám se starosty. Podnět, který říkáte, je častý, to přiznávám. Jsou to problémy, těžko se nám ta situace řeší. V tuto chvíli snad mohu říci, že ze 633 aglomerací v České republice, které mají danou povinnost, aby – doufám, že jsem to číslo řekl správně, řešily problém odkanalizování a čistíren odpadních vod, těch problematických, opravdu problematických, u kterých se řešení hledá velmi složitě, každý posun v Bruselu se vyjednává velmi intenzivně, v tuto chvíli zůstává dvanáct. U těch ostatních jsou řešení v pohybu. Víc než dvě třetiny už jsou vyřízeny, zbytek je v nějakém procesu realizace. Pravdou ovšem také je, že u některých případů je to v procesu zpracování projektu, přípravy, ale ještě realizace fakticky nezačala. Také třeba proto, že je tam sice velký příspěvek, ale stále je tam nějaká forma kofinancování. Byť je to menší částka, přesto některé obce s tím mají potíž.

Domnívám se, že jsem snad na nic nezapomněl, měly by to být veškeré podněty, za které velice děkuji.

Dovolte mi říci jednu věc. Velmi podtrhuji věty, které tady zazněly. Mám za to, že opravdu naším společným cílem by mělo být, abychom hledali řešení, která jsou jednoduchá, která jsou efektivní a která jsou o tom, abychom hledali řešení, která jsou také rychlá a praktická, která opravdu fungují, nejenom jsou o slovech, vizích a ideologii, ale také o reálných a praktických řešeních. Musím říci, že se o to opravdu všichni snažíme. Děkuji vám pěkně za to, že jsem mohl odpovědět na vaše dotazy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádříte se k proběhlé rozpravě, případně předložíte návrh na usnesení.

Senátor Karel Šebek:  Pane předsedající, kolegyně a kolegové, v diskusi vystoupilo dvanáct přihlášených, z toho jeden dvakrát. Zazněly zde víceméně věcné připomínky a dotazy na pana ministra a troufám si říci, že pan ministr na ně věcně a obsáhle odpověděl.

Zazněl zde jediný návrh – vzít zprávu o životním prostředí za rok 2009 na vědomí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak, jak je obsažen v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. V sále je v tuto chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali tento bod. Poděkuji panu ministrovi, ale myslím, že tady má ještě jeden bod o velrybách. My se nyní vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Petr Pithart.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Kolegyně a kolegové, zahajuji nyní projednávání bodu

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství

Tisk č. 7

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 7 a uvede ho opět ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa:  Pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám předložil k ratifikaci změnu harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství. Dovoluji si vás požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací změn harmonogramu Mezinárodní úmluvy. Česká republika je touto úmluvou vázána od 26. května 2005, kdy se rozhodla k ní přistoupit. Cílem této úmluvy je ochrana velrybích populací umožňující udržitelný rozvoj velrybářského průmyslu. Na základě toto úmluvy byla zřízena Mezinárodní velrybářská komise, která přijímá usnesení k regulaci velrybářství, především formou změn tzv. harmonogramu. Komise na svých zasedáních v letech 2008, 2009 a 2010 přijala změny harmonogramu spočívající jako každoročně v posunutí dat vymezujících období rovných sezon. Na zasedání komise v roce 2010 byly rovněž přijaty změny kvót pro domorodý lov velryb v Grónsku.

Přijetím uvedených změn Česká republika potvrdí jako země, která sama velryby nemá, svůj mimořádný zájem na řádném plnění úmluvy a všech závazků, které z ní zejména pro Českou republiku také vyplývají.

Úmluva je smlouvou prezidentské kategorie a vyžaduje tedy souhlas Parlamentu ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky.

Otázka ochrany velrybích populací hraje aktuálně důležitou roli při přístupových jednání Evropské unie s Islandem a navýšení kvót ze strany Islandu pro lov plejtváka myšoka, které není v souladu s politikou EU v této oblasti, bylo diskutováno na jednání ministrů životního prostředí nyní v březnu. Z jednání vyplynulo, že EU bude i nadále hrát vedoucí úlohu při snahách zachovávat moratorium uvalené na lov velryb v roce 1986 a tato pozice EU se bude odrážet i na přístupových jednáních s Islandem. Takto se ministři dohodli.

Dovolím si nyní vás požádat o to, abyste s tímto návrhem vyslovili souhlas. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Také já vám děkuji, pane navrhovateli, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 7/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa.

Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 7/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek. A toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já vás seznámím především s usnesením výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ze 4. schůze konané dne 19. ledna 2011, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Ivo Hlaváče, náměstka ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor

I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství.

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Tolik moje stručná zpráva zpravodaje. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane zpravodaji. Pan senátor Tomáš Jirsa chce rovněž vystoupit, prosím.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, dámy a pánové, náš výbor také projednal tuto materii a určil mne zpravodajem, protože jsem z kraje rybníků a kolegové se mylně domnívali, že velryba je jenom velká ryba, takže tomu budu rozumět. Není tomu tak, všichni víme, že je to savec s řádu kytovců. (Smích v sále.)

Prosil bych vás, abyste se tomu nesmáli, protože to je strašně důležitá věc, neboť to, o čem budeme hlasovat, je hlavně o tom, že roční kvóta lovu plejtváků myšoků se snižuje z 19 na 16 kusů, roční kvóta plejtváků malých se snižuje z 200 na 170 kusů a nově se umožňuje lovit keporkaky dlouhoploutvé, a to až do počtu devět kusů ročně.

A abych byl dobře připraven na vaše otázky, tak jsem si přinesl encyklopedii velryb, a varuji vás, že kdo bude navrhovat pozměňovací návrhy na zvýšení nebo snížení kvót lovu velryb, tak budu z té knihy předčítat.

A doporučení našeho výboru je návrh schválit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane kolego, a otevírám obecnou rozpravu. Do ní se přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové. Hluboce jsem přemýšlel nad tím, jestli se mám v tomto hlasování postavit na stranu plejtváků nebo inuitů, a skoro jsem kvůli tomu nespal, protože mám rád inuity i plejtváky. A po hlubokém a dlouhém přemýšlení jsem dospěl k tomu, že bychom se snad měli vzdát členství v této úmluvě s odůvodněním, že nejsme ani místně, ani věcně příslušní, a na znamení dobré vůle prohlásit slavnostně, že ve svém právním řádu ponecháváme zákaz dovozu a prodeje velrybích produktů, tak, aby bylo vidět, že to nebereme na lehkou váhu.

Ale opravdu si myslím, že rozhodovat o tom, jestli jich má být dvanáct nebo devět nebo kolik jsou ta čísla, v tom přemýšlení se mi ta konkrétní čísla už začala plést v těch třech druzích. A rozhodl jsem se, že o tom nechci rozhodovat a pokud podám nějaký návrh, tak je to návrh na vystoupení z této úmluvy a na to, že bude dále trvat zákaz dovozu, prodeje a snad i chovu velryb. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane kolego. Teď si nejsem jist, jestli jste podal procedurální návrh, protože z těch možností, které jsou před námi, se váš návrh ani do jedné nevejde.

Senátor Jiří Pospíšil:  Já jsem ho nepodal, protože ho prostě formálně podat nemohu.

Senátor Jiří Pospíšil:  Ale myslím si, že bychom nad tím měli hodně přemýšlet a že by vláda měla vytvořit nějaký návrh, jak se zbavit této odpovědnosti, přičemž bychom nadále chránili velryby tím, že bychom je nejedli a neprodávali na našem území. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám za upřesnění. O slovo se dále přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Ono to není jenom o plejtváku obrovském, ono je to o plejtváku Brydeově, myšoku, je to o plejtvákovci šedém, keporkaku, plejtvákovci sejvalu, pravé velrybě, velrybce malé atd.

My si z toho děláme legraci, ale jsme součástí nějakého mezinárodního společenství, které chce chránit velryby, a já se přimlouvám za to, abychom podpořili ochranu velryb, ať už se jim říká jakkoliv.

Ale jenom na upřesnění bych chtěl říci, že nás to stojí ročně 20 tisíc britských liber.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane kolego. O slovo se nyní přihlásil, rozumím tomu jako senátor, nikoliv jako zpravodaj, pan kolega Karel Šebek, prosím.

Senátor Karel Šebek:  Děkuji. Já jsem chtěl vlastně říci to, co řekl přede mnou pan senátor Dryml. Těch 20 tisíc liber je necelých půl milionu korun, což nás stojí poplatek za členství v Mezinárodní velrybářské komisi.

Jenom bych na obhajobu našeho členství uvedl, že dnešní svět je skutečně globální vesnice a s velrybami se setkáváme minimálně v Národním muzeu, a myslím si, že i podíl českých zástupců v této komisi může být globálně přínosem a za cenu 20 tisíc liber to snad stojí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Já si myslím, že to není přesné. Náklady nejsou jen těch 20 tisíc liber, ty náklady jsou i za projednávání ve všech orgánech, jsou také za cesty tam, které se do toho nepočítají, protože tyto náklady nese ministerstvo. Když návrh jde, tak prochází kolečkem, to znamená zabývají se jím desítky a řekl bych stovky lidí, kteří nejsou tak úplně zadarmo, ani my nejsem úplně zadarmo a zabýváme se tím. Myslím si tedy, že vyvolané náklady jsou daleko větší než těch 20 tisíc liber. A opravdu se domnívám, že my nic zásadního, mimo to, že velryby se mají chránit, k té diskusi stejně nepřineseme.

Není tedy pravda, že veškeré náklady jsou 20 tisíc liber, protože vyvolané náklady s projednáváním těchto změn jsou daleko vyšší, než těch 20 tisíc liber. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. O slovo se přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, prostřednictvím předsedajícího bych se zeptal, jestli někdo ví, kdo nás vlastně zastupuje, jaký to je odborník a co dělá pro to, aby tato úmluva nebyla soustavně porušována japonskými rybářskými loděmi.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. O slovo se přihlásil pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, to je tak závažná problematika, chtěl bych se jenom zeptat vaším prostřednictvím pana kolegy Pospíšila, co se týká stran těch peněz. On řekl, že ministerstvo životního prostředí platí cesty tam. Chtěl bych se zeptat, kdo platí cesty zpět. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. A nyní se o slovo přihlásil pan senátor Karel Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Doplnil bych tady jenom z původní zprávy, ze které jsem čerpal i pro svou zpravodajskou zprávu, že komisařkou za Českou republiku je RNDr. Pavla Hýčová. A myslím si, že status quo, který platí, určitě není zaviněn jejím jedním hlasem, že to zablokovaly v podstatě lobbistické skupiny kolem velrybářů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. A ptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Konstatuji, že nikdo, obecnou rozpravu tedy končím.

Pane navrhovateli, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano, pan ministr se chce vyjádřit, prosím.

Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa:  Já velice děkuji za rozpravu, za dva polemické pohledy na věc. Musím říci, při respektu a úctě k mým předchůdcům, že jsem věnoval určitý čas zamyšlení se nad významem našeho členství, ale s ohledem na významné další úkoly na našem resortu jsem zatím nedošel k cílovému zhodnocení této odpovědi. Přesto mám za to, že nyní jsme součástí nějakého smluvního ujednání a měli bychom v té věci konat.

Musím říci, i když to možná někdy zní úsměvně, je to prostě součást agendy, kterou se svět kolem nás zabývá, stejným způsobem například naše ministerstvo teď pracuje na transpozici evropské regulace, je to povinné pro nás, my tak musíme upravit české zákony, které povedou k tomu, abychom více a lépe se věnovali otázce problematiky ochrany volně žijících tuleňů a používání produktů právě z tulení kůže. I to je věc, ve které Česká republika má své závazky s ohledem na členství v Evropské unii a v ostatních institucích. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane ministře. A táži se ještě pana zpravodaje Karla Šebka, zda si přeje promluvit na závěr? Ano, prosím.

Senátor Karel Šebek:  Shrnu své konstatování tím, že v diskusi vystoupilo sedm senátorů, z toho tři dvakrát. A zazněl jediný návrh – dát souhlas k ratifikaci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Konstatuji tedy, že před námi je návrh, aby Senát dal souhlas k ratifikaci. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Návrh na usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci změny harmonogramu Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, což znamená, že kvórum je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. A nyní vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Návrh byl přijat. Konstatuji, že registrováno bylo 55 senátorek a senátorů, kvórum bylo 28. Pro se vyslovilo 44 přítomných, proti nebyl nikdo.

Děkuji panu navrhovateli a děkuji také oběma pánům zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Na shledanou, pane ministře. Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Praze

Tisk č. 29

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 29 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, který ovšem zastupuje ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Panu ministru Kalouskovi uděluji slovo. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych v zastoupení pana ministra zahraničních věcí předložil k vaší rozpravě a laskavému schválení Protokol k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi ČR a Novým Zélandem.

Nový Zéland je pro nás turisticky přitažlivou zemí. Ze strany české mládeže jsou hojně využívány možnosti studia i pracovních příležitostí, takže cílem Protokolu je zjednodušení dosavadních podmínek pobytu, resp. prodloužení možné doby studia a zaměstnání na území druhé smluvní strany.

Dovolte několik bodů, které tento protokol upravuje. Rozšiřuje maximálně věk žadatele pro podání víza ze současných 30 let na 35 let. Jsem si vědom věkového limitu pro zvolení senátorem, omlouvám se tedy, že vás se to netýká. Dále odstraňuje omezení maximální doby, po kterou je možné pracovat u jednoho zaměstnavatele. Dochází k prodloužení doby možného studia ze 3 na 6 měsíců a odstraňuje podmínku trvalého pobytu na území státu, jehož je žadatel občanem. Prosím o laskavé schválení.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 29/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Töpfer, jehož žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Tomáš Töpfer:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, před sebou máte senátní tisk č. 29, kterým se předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi Vládou ČR a vládou Nového Zélandu. Pan ministr zde už uvedl, o jaké změny s v této Dohodě jedná.

Je to rozšíření velmi bohulibé, protože umožní našim studentům a těm, kteří mají zájem o návštěvu Nového Zélandu, pobývat na něm nejenom 3 měsíce, ale 6 měsíců. Prodlužuje se věk z 30 na 35 let.

Jen bych k tomu dodal informaci, že dosud toho využilo 4000 našich studentů, zhruba 500 – 1200 lidí podle informací pana náměstka ministra o to zájem má.

Rád bych vás seznámil s tím, že na dnešní dopolední schůzi VZVOB přijal usnesení, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi Vládou ČR a Vládou Nového Zélandu, podepsaný 25. listopadu 2010 v Praze.

Výbor doporučuje Senátu dát souhlas k ratifikaci, určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, a já otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže rozpravu mohu uzavřít. Přistoupíme k hlasování o jediném podaném návrhu, totiž aby se Senát usnesl, že dává souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat po znělce.

Budeme hlasovat o usnesení, že Senát dává souhlas k ratifikaci protokolu k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou ČR a vládou Nového Zélandu, podepsaného dne 25. listopadu 2010 v Praze.

V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvórum je tedy 29. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji vám. A nyní vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Hlasování skončilo přijetím návrhu. Registrováno 56 senátorek a senátorů, kvórum 29, pro 47, proti nikdo. Bylo to hlasování pořadové č. 8. 

Projednávání tohoto bodu programu skončilo. Děkuji panu navrhovateli, který tady ale zůstává, a také panu zpravodaji.

A začneme projednávat další bod programu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Návrh na přijetí změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen

Tisk č. 24

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 24 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, který zastoupí ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Máte slovo, pane ministře. Prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Opět děkuji za slovo. Dámy a pánové, Výbor pro odstranění diskriminace žen je expertním orgánem, jehož úkolem je projednávat pravidelné zprávy států o plnění jejich povinností z Úmluvy o odstranění diskriminace žen. Kdosi osvícený kdysi prosadil do původní úmluvy časový limit, že tento výbor nesmí jednat déle než 14 dní v roce.

Vzhledem k tomu, že signatářů už je 186 a zprávy jsou dlouhé, tento časový limit nevyhovuje, a proto čl. 20 příslušné úmluvy se navrhuje upravit tak, že výbor se schází každoročně, aniž by byl stanoven časový limit 2 týdnů.

Co se stane v okamžiku, kdy výboru už nebude stačit celý rok na zasedání, tato úmluva neřeší, ale jsem si jist, že budoucí generace si s tím poradí, a proto teď prosím o schválení tohoto textu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor a přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 24/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Ten je ale omluven a zastoupí ho pan senátor Miloš Malý.

Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 24/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Jozef Regec, a toho nyní žádám, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Prosím, pane kolego.

Senátor Jozef Regec:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Návrh na přijetí změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, senátní tisk č. 24. Změna úmluvy je procedurálního charakteru. Jak již uvedl zástupce předkladatele, spočívá v nahrazení stávajícího znění čl. 20 odst. 1.

Změna vychází z potřeby umožnit překročení původně vymezeného času pro každoroční zasedání výboru dle stávající úpravy. Původní znění jsme slyšeli, nové znění jsme také slyšeli, takže usnesení VZOB z 6. schůze dne 6. dubna k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Návrh na přijetí změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, po úvodním slově JUDr. Vladimíra Galušky, náměstka ministra zahraničních věcí, který vystoupil jako zástupce předkladatele, po zpravodajské zprávě senátora Miroslava Antla a po rozpravě:

1. Výbor nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu doporučil Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s návrhem na přijetí změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Ze 7 přítomných senátorů hlasovali 2 senátoři pro, 5 senátorů se zdrželo hlasování. Nikdo nebyl proti.

Návrh nebyl přijat.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jozefa Regece.

3. Pověřuje předsedu výboru předložit tento záznam předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, ÚPV se zabýval tímto materiálem. Opravdu jde jenom o technikálie, jak řekl pan ministr financí. Ale když si uvědomíme, že je tam opravdu 186 signatářů, a když jsme se podívali na dvě dnešní zprávy, o kterých jsme debatovali přes hodinu, obyčejným dělením zjistíme, že za daných podmínek opravdu těch 186 zpráv nelze pořádně projednat, a proto jsme doporučili v našem usnesení, které má č. 21 ze 6. schůze.

Výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen.

2. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu pana Miroslava Antla, kterého já tímto omlouvám a zastupuji.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Takže naše usnesení je – doporučujeme.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se, prosím, hlásí? Nikdo. Rozpravu mohu skončit.

Byl podán návrh schválit usnesení, které zní: Senát dává souhlas k ratifikaci změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. O tomto návrhu budeme za chvíli hlasovat.

Pro příchozí zopakuji, že byl podán návrh na usnesení Senátu tohoto znění: Senát dává souhlas k ratifikaci změny čl. 20 odst. 1 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen.

V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, znamená to, že kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Děkuji. Hlasování skončilo. Registrováno bylo 58 přítomných, kvorum tedy bylo 30. Pro 39 hlasů, proti 2 hlasy. Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji zpravodajům.

Před námi je další bod našeho programu, totiž

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidovaná v Lucemburku 25. června 2005

Tisk č. 26

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 26 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, který zastupuje v této věci ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Potřetí děkuji za shovívavost, s kterou smím zastoupit ministra zahraničních věcí, abych vás požádal, abyste se zabývali druhou změnou Dohody o partnerství, podepsané v roce 2000 v Cotonou, kde Evropské společenství a jeho členské státy podepsaly dohodu se státy africkými, karibskými a se zeměmi tichomořských států; dohodu o partnerství. Dohoda byla podepsána na 20 let s možností revize každých 5 let. Takže poprvé byla revidována v roce 2005. Nepochybně by bylo trestuhodným promarněním příležitosti ji nerevidovat také v roce 2010, což se stalo.

Já dnes prosím o schválení druhé revize. S pevným přesvědčením, že v roce 2015 bude Senát projednávat třetí revizi této Dohody.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím ještě jednou, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Konstatuji, že návrh projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 26/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Táborský. Garančním výborem je VZVOB. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 26/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého žádám, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, VZVOB na své schůzi dne 6. dubna 2011 nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o návrhu doporučit Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené Dohody z 8 přítomných senátorů hlasovali 4 senátoři pro, 1 senátor byl proti a 3 senátoři se zdrželi hlasování.

Návrh tedy nebyl přijat.

Výbor určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Vladimíra Drymla a pověřil předsedu výboru předložit tento záznam předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Josef Táborský.

Senátor Josef Táborský:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti Evropské unie projednal tento materiál na své sedmé schůzi a doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s ratifikací Dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidovaná v Lucemburku 25. června 2005. Určil zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Já vám také děkuji, pane kolego a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Pan senátor Vladimír Dryml. Pan senátor Táborský taktéž se přihlásil, ale zřejmě – už se stalo. Takže pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Druhá revidující dohoda je mezinárodní hospodářskou smlouvou všeobecné povahy i smlouvou politickou. A pro účel vnitrostátního schvalovacího procesu v České republice byla kvalifikována jako mezinárodní smlouva tzv. prezidentské kategorie, ve smyslu čl. 49 písm. b) a písm. d) Ústavy České republiky. K její ratifikaci je potřeba souhlas prezidentem republiky a obou komor Parlamentu. Po splnění těchto podmínek podle čl. 10 Ústavy České republiky se druhá revidující dohoda stane součástí právního řádu České republiky a bude mít tedy aplikační přednost před zákonem. Postup vnitrostátních projednávání druhé revidující dohody se pak řídí směrnicí vlády ke sjednávání mezinárodních smluv v rámci Evropské unie.

Tato smlouva nebo spíše druhá revidující dohoda je se 79 státy, které zahrnují ty nejchudší země světa, a to zahrnuje i 80 AKT, 80 procent nejméně rozvinutých zemí světa. Má dimenzi politickou včetně respektování občanských práv právě v těchto problémových zemích. Je zde důležité zapojení občanské společnosti. Má přispívat ke snížení chudoby ve světě prostřednictvím regionální spolupráce a má pomáhat těmto nejchudším a nejzaostalejším státům v integraci do světového hospodářství.

Součástí této druhé revidující dohody jsou i některé změny a také tzv. finanční protokol, který se týká ministra financí, kde pro Českou republiku stejně jako pro další nové členské země EU má činit příspěvek pro léta 2008 až 2013 0,15 procent celkové výše 10.RFF, to je zhruba 515,7 milionů euro, což znamená něco přes 2,5 mld. Kč. První splátku, a to jistě pan ministr financí nám řekne – s tím asi počítá – by měla Česká republika odvést v roce 2011, to je letošního roku. Doufám, že s tím rozpočet počítá, je to částka 504 milionů, tudíž půl miliardy!

Problém, který vznikl na našem výboru, je ten, že mezinárodní smlouvy, které z hlediska vnitrostátního práva vyžadují ke své ratifikaci prezidentem republiky souhlas obou komor Parlamentu a po vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv jsou nadány aplikační předností před českými zákony, jsou v tomto případě měněny určitým orgánem zřízeným na základě smlouvy a už bez účasti parlamentu i bez nutnosti ratifikace prezidentem a přesto by měla být tato změna pro náš stát závazná. Druhým problémem je i to, že nemusí některé změny být uveřejněny ve Sbírce zákonů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Kdo se prosím dál hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Obecnou rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, zda se k tomu chce vyjádřit. Ano. Pane ministře, prosím.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Já bych chtěl jménem navrhovatele výborům i horní komoře poděkovat za diskusi i za zvážení toho právního problému, který tady přehledně přednesl pan zpravodaj pan senátor Dryml. Přesto dovolte, abych podotkl, že tento fakt, že změny mohou být dělány bez souhlasu komor a prezidenta, byť to je právně závazné, že ty nejsou obsaženy v této revizi. Ty jsou obsaženy v původní smlouvě z roku 2000, ke které se Česká republika přihlásila tím nejzásadnějším způsobem, jakým se mohla přihlásit, to znamená referendem o přistoupení k Evropské unii. Tam se událo to rozhodnutí. Teď jenom evidujeme tu smlouvu a vůbec neevidujeme tu skutečnost, že se může něco stát bez souhlasu našich komor a prezidenta. Nesouhlas s touto revizí vůbec neovlivní ten fakt, na který pan senátor Dryml upozorňuje. Já chápu, že z jeho pohledu mu to třeba vadí, ale to jsme měli zvažovat v roce 2004, kdy jsme přistoupili k Evropské unii. Od té doby se s tím nedá nic dělat. A nesouhlasem s touto druhou revizí s tím neuděláme vůbec nic a bude to pro nás nadále závazné. Pouze si tím na mezinárodním poli, pokud bychom se rozhodli s tím nesouhlasit, bez jakékoliv výhody, bez jakékoliv výhody, učinili mnoho nevýhod, a to většinou nebývá dobrý kšeft.

Já tady prosím ještě o zvážení jednoho pohledu, samozřejmě jde o občanskou společnost, jde o pomoc chudým státům, jde o rozvoj demokracie na jejich území. Upřímně řečeno většina drahých kovů nezbytných pro výrobu integrovaných obvodů a výrobků high technologie těží se v Africe. A dravost čínských investorů vzhledem k těmto hlediskům je naprosto mimořádná. Získají-li převahu nad Evropou, nebude to ku prospěchu konkurenceschopnosti Evropy. Ač sdílím výhrady, které tady řekl pan senátor Dryml, mám přece jenom mnohem blíže k Bruselu než k Pekingu a z hlediska této optiky vás naléhavě prosím o schválení této předlohy. Děkuji. 

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane ministře. Úplně v závěru má ještě právo se vyslovit pan zpravodaj, pan senátor Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já opravdu nepracuji pro Peking. Bylo tady jedno vystoupení v obecné diskusi – jeden senátor. Byl tady dán pouze jeden návrh, a to výboru pro EU dát souhlas k ratifikaci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Ano, je tomu tak. Byl podán návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací. O tomto návrhu budeme vzápětí hlasovat.

Usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody, kterou se podruhé mění Dohoda o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 a poprvé revidována v Lucemburku 25. června 2005.

V sále je přítomno 60 senátorek, resp. senátorů. Znamená to, že potřebný počet pro přijetí návrhu je 31. O návrhu dávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, prosím, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka ANO. Děkuji vám. Jste-li proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Hlasování skončilo. Skončilo souhlasem s ratifikací. Registrováno 60 přítomných, kvorum 31, pro 49, proti nikdo. Návrh byl schválen. Pane ministře, na shledanou.

A před námi je projednání dalšího bodu. A tím je

 

Potvrzení volby předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

Prosím pana senátore Pavla Lebedu, aby nás seznámil s výsledkem jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, Senát Parlamentu ČR ve svém 8. funkčním období – výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve svém 63. usnesení z 5. schůze konané dne 17. března 2011 k volbě předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost:

Výbor:

1. Zvolil předsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost senátora Jozefa Regece.

2. Pověřil senátora Pavla Lebedu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Pavel Lebeda, předsedající výboru, Tomáš Kladívko, ověřovatel výboru. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Já vám také děkuji a otevírám rozpravu. Kdo se, prosím, hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím a po fanfáře přistoupíme k hlasování.

Přednesu návrh usnesení: Senát potvrzuje ve funkci předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost senátora Jozefa Regece. V sále je přítomno 60 senátorek, resp. senátorů, kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Prosím, kdo jste pro návrh usnesení, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce. Končí hlasování pořadové číslo 11. Skončilo přijetím návrhu. Registrováno bylo 60 přítomných, kvorum bylo 31, pro bylo 51 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo.

Konstatuji, že Senát potvrdil předsedu výboru a já mu jistě jménem váš všech blahopřeji.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací, podepsaná dne 16. prosince 2010 v Praze

Tisk č. 23

Návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 23 a uvede ho ministr vnitra Radek John, kterého tu vítám a uděluji mu slovo. Prosím pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, účelem smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací, podepsané dne 16. prosince 2010 v Praze, je vytyčení pravidel pro vzájemné poskytování pomoci při mimořádných událostech, tedy přírodních katastrofách a technologických haváriích, které mohou mít závažné dopady na obyvatelstvo nebo životní prostředí.

V současné době je tato spolupráce upravena jen rámcově v dohodě mezi vládou ČR a vládou Francouzské republiky o spolupráci v oblasti policie, veřejného pořádku a veřejné správy ze dne 2. dubna 1997. Tato dohoda ale již pro rostoucí objem vzájemné spolupráce není dostačující. Francouzská republika je jedním z nejaktivnějších evropských států na poli poskytování mezinárodní pomoci při mimořádných situacích a intenzita spolupráce složek integrovaného záchranného systému s francouzskými složkami se v posledních letech trvale zvyšuje.

Smlouva by tak tedy měla vytvořit nový detailní rámec pro jednotlivé formy spolupráce, především:

– pro spolupráci při konkrétních mimořádných situacích formou vysílání záchranných jednotek a jednotlivých specialistů a poskytnutím materiální humanitární pomoci;

– dále výměnou informací o mimořádných situacích a důvodech jejich vzniku, zkušeností v oblasti jejich předvídání a prevence a informací o přípravě obyvatelstva na tyto situace;

– projekty společného vzdělávání odborníků v těchto oblastech.

Smlouva upravuje postup při podávání a vyřizování žádostí o pomoc, podmínky nasazování záchranných jednotek na území druhého státu, náhradu škod nebo hrazení nákladů. To je založeno na principu bezplatnosti, podle něhož je pomoc poskytována dobrovolně a bezplatně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane ministře jako navrhovateli. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 23/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová.

Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 23/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na své 6. schůzi dne 6. dubna návrh, kterým vláda předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvu mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací.

Základ pro realizaci vzájemné spolupráce je v současné době obsažen v článku 6 Dohody mezi vládou ČR a Francouzské republiky o spolupráci v oblasti policie, veřejného pořádku a veřejné správy ze dne 2. dubna 1997, který stanoví, že obě smluvní strany budou rozvíjet spolupráci v oblasti veřejného pořádku a záchranných prací v případech katastrof, zejména formou výměny informací. V případě katastrofy může také jedna smluvní strana oficiálně požádat druhou smluvní stranu o vyslání odborníků nebo specializovaných záchranných jednotek podle povahy katastrofa v souladu s možnostmi žádané smluvní strany.

Vzhledem ke vzrůstajícímu objemu spolupráce a ke skutečnosti, že výše uvedená dohoda z roku 1997 se pomoci při mimořádných situacích dotýká pouze okrajově, bylo účelné sjednat s Francouzskou republikou komplexní smluvní úpravu spolupráce při ochraně obyvatelstva, prevenci a řešení mimořádných situací. Tato úprava stanoví pravidla spolupráce příslušných orgánů obou stran a umožní jim v takových situacích pružně reagovat.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost proto projednal tuto zprávu a po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Viktora Čecha, náměstka ministra vnitra pro mezinárodní vztahy, zpravodajské zprávě senátore Tomáše Kladívka a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátora Dagmar Zvěřinová. Ano, přeje si a má slovo. Prosím.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, senátoři, ústavně-právní výbor na své 6. schůzi konané 16. února 2011 se zaobíral vládním návrhem, který je obsažen v senátním tisku číslo 23 a přijal toto usnesení:

Po úvodním slově Ing. Viktora Čecha, náměstka ministra vnitra pro mezinárodní vztahy, který vystoupil jako zástupce předkladatele, po zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací, která byla podepsána dne 16. prosince 2010 v Praze. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní senátorko, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Stanislav Juránek. Prosím.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já bych jenom při této příležitosti chtěl vzpomenout rok 2006, kdyby povodně v Jihomoravském kraji, a neexistence této smlouvy zabránila tomu, aby k nám přišla speciální jednotka z Francie. A jak jsme se později dozvěděli, tak je to jediná jednotka, která mohla v té věci tenkrát pomoci v rámci celé EU. Proto si dovolím podpořit tuto záležitost a požádat vás, abychom tuto záležitost podpořili. A konkrétně při těchto věcech chci říci, že tato jednotka má skutečně takové možnosti, které jiné jednotky nemají. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Jiří Bis.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení páni senátoři a senátorky, samozřejmě, že souhlasím s podpisem této smlouvy, ale myslím, že tato smlouva v nás i dneska má určitou spojitost, o které bych se rád zmínil před panem ministrem. V souvislosti s událostmi v Japonsku, a obzvláště s problémy jaderné elektrárny Fukušima, se v celé Evropě začala šířit vlna, kterou nelze nazvat jinak než vlnou hysterie a příp. fundamentalismu. A obě dvě tyto věci jsou zdrojem terorismu. Terorismem se snaží dosáhnout většinou svých jinak nereálných cílů.

Já bych se v tomto směru chtěl zeptat pana ministra, jestli je dobře zajištěna ochrana našich jaderných elektráren před případným teroristickým útokem, neboť je předně před tou smlouvu důležité ochránit si sami naše vnitřní zdroje a ochránit tak obyvatelstvo českých zemí před případnými následky takového teroristického útoku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. A slovo nyní má pan senátor Josef Táborský.

Senátor Josef Táborský:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já vyjadřuji podporu schválení smlouvy, která je předkládána, mezi ČR a Francouzskou republikou. Rád bych se ještě dotkl některých otázek, které pochopitelně s touto smlouvou souvisí. Dovolil bych si citovat z této smlouvy:

Berouce v úvahu, že výměna vědeckých a technických informací a vzdělávání specializovaných pracovníků v oblasti ochrany obyvatelstva, jakož i prevence a řešení mimořádných situací, jsou předmětem společného zájmu. A dále v čl. 3 písm. l) této smlouvy se hovoří o vzdělávání specializovaných pracovníků ve vzdělávacích střediscích stran, výměna stážistů, školitelů, vědců a odborníků. Tudíž jenom krátká citace některých částí této smlouvy.

A teď se dostanu k podstatě věcí. Otázka jedna jsou smluvní vztahy, druhá otázka je otázka jejich naplňování, otázka přínosů i ČR k plnění těchto ustanovení – a nejenom této smlouvy, ale i dalších.

Usnesením vlády byl přijat záměr na vybudování národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek integrovaného záchranného systému v Hradci Králové, tudíž centrum nebo středisko pro vzdělávání a výcvik těchto složek nejenom na národní úrovni, ale pochopitelně i mezinárodní úrovni, tím ve vazbě především na evropské státy, o kterých hovoří i předkládaná smlouva.

Ve vztahu k EU se ČR mj. zavázala ke splnění strategických cílů vedoucích k přiblížení úrovně regionu ve standardu EU v nejrůznějších oblastech života společnosti. K dosažení těchto cílů poskytuje EU finanční prostředky prostřednictvím strukturálních fondů. Jestliže hovoříme, a vrátím se k národnímu centru pro vzdělávání a připravenost, tento projekt se připravoval prakticky tři roky. Jeho příprava stála nemalé úsilí, ale i značné finanční prostředky, aby v době, kdy ve své podstatě se rozhoduje v současnosti o realizaci, nebo nerealizaci tohoto projektu, v listopadu minulého roku Ministerstvo vnitra vyslovilo nesouhlas s realizací tohoto záměru na monitorovacím výboru. A dále tedy na dalším monitorovacím výboru, pokud se nepletu, v měsíci květnu by měly být předkládány náhradní projekty, to znamená, místo tohoto tzv. velkého projektu budou předloženy dílčí, menší projekty.

Já pochopitelně vnímám i tu otázku, že je to v pravomoci Ministerstva vnitra, které je žadatelem anebo předkladatelem tohoto projektu, rozhodnout se o jednotlivých skutečnostech.

Na druhé straně si myslím, že jestliže celkové náklady na toto centrum po snížení neuznatelných nákladů budou někde v úrovni 1,3 – 1,4 mld. korun a z toho 85 % hradí nebo financuje formou dotací EU, tudíž naše kofinancování někde v úrovni 15 %, to si každý spočítá, že to není až tak velká částka. Pochopitelně při řešení jiných náhradních projektů stejně Ministerstvo vnitra bude muset vynakládat kofinancování i na další projekty.

Myslím si, že vybudování tohoto centra je významné a právě přispívá k plnění těchto závazků, které si jako ČR dáváme. Proto bych se chtěl přimluvit, pane ministře, k tomu, abyste znovu tuto otázku zvážili a na monitorovacím výboru v květnu případně pustili pokračování tohoto tzv. velkého projektu, protože argumenty o tom, že si počkáme na příští programové období 2014+ si myslím, že v době, kdy nejsou nastavena pravidla a regule řešení tohoto programového období, neskýtá nějakou jistotu, anebo i tvrzení o tom, že budeme na etapy toto centrum budovat z národních zdrojů, si myslím, že bude daleko problematičtější, než zrealizovat tento velký projekt. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Já ve vší zdvořilosti pro pořádek konstatuji, že jste nemluvil k věci.

Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. A ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Já jenom ve stručnosti, i když to je mimo věc, ale je to samozřejmě věc důležitá, ten polygon v Hradci Králové. My si uvědomujeme, že to je věc, kterou ČR v budoucnu bude potřebovat. Nicméně přestože se to připravovalo tři roky, nedospělo se dál než k věcnému záměru výstavby. Nic víc nebylo!

Velmi hrozilo, že se nestihne vyčerpat 1,3 mld. k datu vyčerpání, a pak by ČR platila 1,3 mld. Místo toho přesunujeme 1,3 mld. z evropských fondů na velmi užitečné tři projekty. Jeden je nákup výcvikové technologie pro prevenci a likvidaci havárií, druhá věc je nákup vyprošťovací techniky, kterou nutně potřebujeme, a třetí věc je návrh záznamových zařízení pro policejní vozy, který tady už dávno měl být. Kdyby se nebylo plýtvalo, všechny tyto věci již byly! Ono se bohužel plýtvalo! A z toho polygonu si nikdo neuvědomil, kolik bude stát provoz! My vůbec nemáme zajištěny prostředky na provoz tak velkorysé věci.

To znamená, ano, my teď z EU vyčerpáme 1,3 mld. na to, co bezprostředně potřebujeme. Podporujeme polygon v dalším období! Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Jsem trochu na rozpacích. Jako bychom projednávali nějaký úplně jiný bod. (Pobavení.) Prosím pana senátora Tomáše Kladívka, aby rozpravu uvedl na patřičnou úroveň.

Senátor Tomáš Kladívko:  Já s vámi naprosto souhlasím, pane místopředsedo. Také jsem měl dojem, že jsme někde úplně jinde než u mezinárodní smlouvy mezi ČR a Francouzskou republikou.

Jinak v diskusi vystoupili tři senátoři, jeden, pan kolega Juránek, se věnoval této materii a doporučil ji schválit, ale ostatní dva senátoři zaběhli trošku jinam, i když chápu pana kolegu Bise, že dotaz, jak jsme na tom my s ochranou jaderných elektráren, je v této fázi na místě.

Jinak žádný z vystupujících řečníků nenavrhl žádné usnesení, takže platí to, že budeme hlasovat o usnesení, které přijaly oba výbory a jsou identická, to znamená, že Senát Parlamentu ČR dává souhlas k ratifikaci předložené smlouvy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Ano, teď je to naprosto jasné a po znělce budeme hlasovat. Oba návrhy na usnesení zní shodně, a to takto: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti ochrany obyvatelstva, prevence a řešení mimořádných situací, podepsané dne 16. prosince 2010 v Praze.

V sále je přítomno 59 senátorů, resp. senátorek, to znamená, že kvorum je 30. O návrhu usnesení dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce prosím a stiskněte tlačítka ANO. Děkuji. Jste-li někdo proti, zvedněte ruce, stiskněte tlačítka NE. Končí hlasování pořadové číslo 12. Skončilo schválením návrhu usnesení. Pro pořádek konstatuji, že registrováno bylo 59 senátorek a senátorů, kvorum bylo 30, pro 52 hlasů, proti nikdo. Děkuji panu zpravodaji, protože pan ministr ještě bude pokračovat.

A projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 17. prosince 2010 v Praze

Tisk č. 27

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 27 a uvede ho opět ministr vnitra pan Radek John. Máte slovo, pane ministře. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, shodou okolností, když jsem podepisoval se srbským ministrem vnitra tuto smlouvu, která se opravdu dojednávala dlouho, tak on říkal, že tak dlouho čekal proto, že chtěl, aby tu smlouvu podepsala stabilní vláda. Takže jsem velmi rád, že nás takto vyhodnotil, nicméně bylo to před dvěma měsíci. (Pobavení.)

Každopádně: Účelem dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti, která byla podepsána 17. prosince 2010 v Praze, je poskytnout policejním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti nejzávaznějším formám trestné činnosti, stanovit základní pravidla pro jejich přímé kontakty a zásady nakládání s předávanými informacemi.

V současné době není spolupráce českých a srbských policejních orgánů na bilaterální úrovni nijak upravena. Region západního Balkánu je přitom z hlediska potřeb spolupráce orgánů příslušných k boji s trestnou činností velmi významný a sjednání smluv o policejní spolupráci se zeměmi tohoto regionu je v současné době jednou z priorit Ministerstva vnitra v mezinárodně smluvní oblasti.

Dohoda standardně obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, přičemž základem je výměna informací. Dále upravuje například spolupráci při ochraně svědků, možnost vysílání policejních styčných důstojníků a spolupráci v oblasti výcviku a vzdělávání. Dohoda rovněž stanoví orgány příslušné k jejímu provádění a standardně upravuje náležitosti žádostí o spolupráci a možnosti jejich odmítnutí, stejně jako předávání a ochranu osobních údajů a utajovaných informací. V oblasti předávání osobních údajů dohoda reflektuje skutečnost, že ČR je součástí Schengenského prostoru. Proto do ní byla českou stranou prosazena důležitá úprava sdílení informací předaných srbskou stranou s dalšími členskými státy EU, resp. Schengenského prostoru, v rámci Schengenského informačního systému, resp. dalších databází dle evropského práva.

Dohoda byla sjednána a stvrzena na výslovnou žádost srbské strany. Navenek je sjednávána jako mezinárodní. Z hlediska vnitrostátního právního řádu ČR se jedná o smlouvu prezidentské kategorie. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 27/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, který je omluven z dnešní schůze a zastoupí ho pan senátor Václav Vlček. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 27/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. K poznámce srbského ministra vnitra na začátku zde zmíněné, musím poznamenat, že holt mají Srbové pech, ale ono to není o stabilitě vlády, ale o stabilitě politických stran, co všichni víme.

K návrhu dohody bych dodal, že ho výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na svém zasedání a všemi hlasy doporučuje dát souhlas k ratifikaci, a určil mě zpravodajem k této materii. Osobně pak dodávám, že si velmi vážím a usiluji o integraci Srbska do všech smluv evropských struktur a dávat mu všemožnou podporu, protože to je země, která si to zaslouží. Doporučuji tedy schválit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore. Srbskému panu ministrovi vnitra vyřídím vaše vysvětlení. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Václav Vlček. (Hlas: Říká že ne.) Ne. Dobře. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Jiří Bis. Prosím, má slovo.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, senátoři, vážený pane ministře, ve svém minulém příspěvku jsem se zabýval určitým problémem bezpečnosti. Pokud zajišťujeme naši spolupráci na bezpečnosti mezinárodně, měli bychom si vždycky být jisti v tom, že jsme pro to udělali sami všechno v našem vnitřním prostoru. Já bych rád dostal odpověď na mou otázku, jestli v dnešní obtížné situaci v Evropě plné hysterie, jsou naše jaderné elektrárny dostatečně chráněny proti možnému teroristickému útoku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Obecnou rozpravu končím. Pane navrhovateli, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Omlouvám se, já jsem kvůli polygonu zapomněl na tuto otázku. Shodou okolností dneska byla na vládě paní Drábová, která hovořila o bezpečnosti našich jaderných elektráren. Bezpečnost se vyhodnocovala v rámci Evropy a dosáhli jsme jedno z nejlepších míst, jako že ta elektrárna je jedna z nejbezpečnějších. Samozřejmě složky policie elektrárnu chrání zcela speciálním plánem. Dokonce pokud bude docházet k výstavbě dalších bloků, bude tam posíleno působení policie už při výstavbě, protože zkušenost z minulé stavby jaderné elektrárny byla, že se zvýšením počtu pracovníků na staveništi se tam zvyšuje nebezpečí nápadu trestné činnosti. Takže to místo bude bedlivě střeženo i v případě další dostavby. Z hlediska bezpečnosti samotné elektrárny – tam jsme skutečně v Evropě na špičce.

Mě se nedávno ptali z nějakého časopisu, Ekonomia, jestli v souvislosti s hysterií bych navrhoval utlumit jaderný program v České republice nebo dokonce zastavit elektrárny. Já jsem říkal po pravdě: Kdybych byl japonský ministr, navrhoval bych v Japonsku utlumit, ale v České republice, kde zemětřesení nedosahují takových stupňů, naopak si myslím, že by se Temelín měl dostavit v horizontu těch let. Takže odpověď – policie se tomu věnuje a bezpečnost elektrárny je hodnocena jako skutečně špičková. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Táži se pana senátora Tomáše Jirsy. Ale vidím, že si nepřeje vystoupit. Takže nezbývá, než hlasovat o jediném návrhu, to znamená, dát souhlas.

Návrh na usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o policejní spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 17. prosince 2010 v Praze.

V jednacím sále je přítomno 55 senátorů, respektive senátorek. Kvorum je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. Končí hlasování pořadové číslo 13, a to schválením návrhu usnesení. Registrováno 56 přítomných, kvorum 29. Pro 48, proti nikdo.

Projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu zpravodaji.

Zahajuji projednávání posledního bodu dnešní schůze, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace, podepsaná za Českou republiku dne 14. prosince 2010 ve Vídni

Tisk č. 28

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 28 a uvede ho ministr vnitra pan Radek John. Máte slovo, pane ministře. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, Dohoda o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace dává této akademii nový právní status, subjektivitu podle soukromého i mezinárodního práva. Akademie už zahájila svou činnost na prozatímní bázi na základě memoranda uzavřeného mezi některými státy na počátku roku 2010 a sídlí v rakouském městě Luxembourg. Iniciativa ke zřízení akademie vzešlá od úřadu Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu a Rakouské republiky.

Hlavní činností akademie je školení policejních a soudních úředníků a zástupců dalších státních úřadů i soukromých společností v oblasti boje proti korupci. Dalším neméně významným úkolem akademie je podpora prohlubování mezinárodní spolupráce v boji proti korupci. Dohoda je standardní smlouvou o založení mezinárodní organizace, zřizuje orgány akademie a vymezuje jejich úkoly, upravuje způsob financování akademie či vzájemné konzultace a poskytování informací mezi smluvními stranami v oblasti týkající se dohody.

Dohoda předpokládá dobrovolné příspěvky svých členů na chod akademie. Výše příspěvku České republiky v jednotlivých letech bude odpovídat finančním možnostem veřejných rozpočtů a příspěvkům, které Česká republika bude hradit odborným organizacím podobného charakteru.

Kromě toho se předpokládá, že ministerstvo spravedlnosti i ministerstvo vnitra přispějí na činnost akademie vysláním expertů, lektorů do akademie.

Dohoda patří do kategorie tak zvaných prezidentských smluv, neboť z ní vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci.

Dohoda bude po vyslovení souhlasu s ratifikací oběma komorami Parlamentu předložena k ratifikaci prezidentu republiky.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, zaujměte ještě jedno místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 28/2. Zpravodajem výboru je určen pan senátor Miroslav Antl, který je omluven, jak opětně konstatuji, a zastoupí ho pan senátor Miloš Malý. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, že jste obdrželi jako senátní tisk č. 28/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Chtěl bych vás seznámit s usnesením 6. schůze VZVOB konané dne 6. dubna 2011.

Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené dohody, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla, pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

K dalšímu se vyjádřím v obecné diskusi.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, ÚPV se zabýval tímto materiálem na své 6. schůzi a přijal usnesení č. 24, ve kterém

1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace, podepsané za ČR dne 14. prosince 2010 ve Vídni,

2. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla – který je nepřítomen, kterého zastupuji,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore, pane zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se, prosím, hlásí do obecné rozpravy? Hlásí se do ní pan senátor Pavel Lebeda a další kolegové. Prosím, pan senátor Lebeda.

Senátor Pavel Lebeda:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Myšlenku založení Mezinárodní protikorupční akademie považuji řekněme za pozoruhodnou. Trošku mi selhává fantazie, jestliže si představím rakouský Luxembourg, ve kterém se sejdou soudci, soudní úředníci, policisté, státní zástupci ze zemí naprosto nesouměřitelných svojí úrovní, s nesouměřitelnou justicí, s nesouměřitelnou úrovní policie i s nesouměřitelným zákonodárstvím, jak se učí odhalovat a potírat korupci.

Ale nepropadal bych zoufalství, ta akademie se teprve konstituuje. Vzniká. Samozřejmě chybějí zkušenosti, chybějí přednášející, chybějí studijní osnovy, chybějí odborné texty. A tady já vidím úžasnou příležitost pro naši republiku. Na naší politické scéně zejména v některých subjektech vládní koalice je spousta kádrů, spousta politiků, na municipální úrovni i na celostátní úrovni, jejich činnost, jejichž aktivity by mohly představovat úžasný studijní materiál pro protikorupční akademii. Mohli by být pro demonstraci kreativity korupčních postupů. Myslím, že bychom našli v řadách našich vládních politiků i dobré lektory, kteří by užaslým frekventantům té akademie poskytli neocenitelné informace. Dokonce si myslím, že přínos naší republiky pro tu akademii by byl tak významný, že by nám mohl být odpuštěn poplatek pro tento fiskální rok, který činí půl milionu korun, což by určitě ocenil ministr financí Kalousek, ministr vlády rozpočtové zodpovědnosti.

Nicméně trochu vážněji. Nevidím příliš i smysl v tom, aby naši zástupci, naši frekventanti té akademie demonstrativně exhibovali na něčem, v čem nevidím příliš velký smysl. Boj proti korupci na naší domácí scéně má spíše deklaratorní charakter. Vládnoucí koalice se vyhýbá přijetí opravdu účinných protikorupčních mechanismů. Může to samozřejmě vést k různým spekulacím. Takže boj proti korupci je neúspěšný a má spíše platonický charakter.

Domnívám se, vezmu-li si příklad z medicíny, že tak vážné situace, jako je generalizace rakovinného bujení, případně selhání základních životních funkcí, musí vést k postupům, které nejsou třeba příliš šetrné. Mají spoustu vedlejších účinků, ale musí být účinné. Jestliže chceme zajistit resuscitovanému volné dýchací cesty, můžeme poškodit chrup. Při srdeční masáži můžeme zlomit žebra. Ale chceme dosáhnout toho účinku, který máme především na mysli. Takže já osobně pro tuto materii ruku nezvednu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další se do diskuse přihlásil pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, slovutný Senáte. Boj proti korupci je stálý a nesmí být nikdy, nikdy zastaven! I když se nám nepodaří korupci vymýtit, je třeba ji minimalizovat na co nejmenší míru.

Chtěl bych se vrátit k Mezinárodní protikorupční akademii. Je to první instituce mezinárodního práva veřejného – svého druhu. Má za cíl překonat různé nedostatky, které se týkají znalostí a praxe na poli boje proti korupci. Důraz je přitom kladen na celostní přístup k problematice korupce. Členy akademie mohou být členské státy nejen evropské, členské státy Organizace spojených národů, ale i různé – a to je zajímavé – mezivládní organizace. Hlavní účel dohody je poskytnout akademii plnou mezinárodní právní subjektivitu. S tím, že se stane další mezinárodní organizací. Dohodu podepsalo v roce 2010 celkem 35 států Organizace pro evropské veřejné právo, vstoupí v platnost 60 dnů od uložení ratifikačních listin třemi státy nebo mezinárodními organizacemi.

Akademie navazuje na dlouhodobé aktivity Rakouské republiky v oblasti protikorupčního vzdělávání. Víme dobře, že i Rakousko se potýká s různými korupčními aférami, někdy i spojenými mezi Českou republikou a Rakouskem. Je to ale nejen o nějakém vzdělávání, je to i o určitém výzkumu, pořádání různých kursů, seminářů a dlouhodobě i koordinace činnosti sítě evropských protikorupčních vyšetřovatelů, protože i Evropská unie dává velký důraz na boj s korupcí.

Do řídících orgánů akademie se podařilo získat různé mezinárodně známé vlivné osoby. To zvyšuje vyhlídky na určitou provázanost akademie s dalšími protikorupčními institucemi, které samozřejmě na poli korupce bojují. Sídlo akademie bude právě proto, že to iniciovalo Rakousko – v Rakousku. Měla by se podporovat výměna znalostí a zkušeností nejen mezi pracovníky, ale i mezi studenty, státními zaměstnanci i různými odborníky a zástupci společenských aktivit.

Především by to mělo být zaměřeno na vzdělávání policejních a soudních úředníků. A já doufám, že i některých soudců, aby se vzpamatovali při svých rozsudcích. Je to i o navázání nějakých osobních kontaktů. V rámci boje proti korupci je ČR součástí dalších jiných mezinárodních institucí, abychom neříkali, že toto je jediná instituce. Např. středoevropská policejní akademie – pan ministr, když bude chtít, tak by nám k tomu mohl něco říct, MEPA, a evropská policejní akademie CEPOL, které rovněž podporují tento projekt. Je to jako další organizace.

Tento projekt je zaměřen, jak už jsem řekl, nejenom na vzdělávání policistů, ale především státních zástupců, aby věděli, jak postupovat v boji proti korupci. Co jsem říkal, a k čemu mám velké výhrady v ČR – k činnosti našich soudů, které jsou velmi pomalé a někdy rozhodují velmi zvláštně. Neméně důležitá je složka podpory výzkumu. A to je tak všechno. Že nás to bude stát nějaké peníze, to zcela určitě. Domnívám se, že pokud se realizují některé případy boje proti korupci a některá protikorupční opatření, že se nám to mnohonásobně vrátí. A proto investice do této činnosti jsou velmi efektivní.

Doporučoval bych, abychom zvážili, jak boj proti korupci je důležitý pro ČR. Když jsme se dozvěděli na výboru, že jsme na vysoké úrovni, já se domnívám, že tomu bohužel tak není, že nedosahujeme kvalit některých vyspělých západních států, a proto je potřeba, abychom tento boj zkvalitnili a zintenzivnili. Je to otázka nejen programového prohlášení současné vlády – v rozpadu, ale otázka programů všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, vím, že je to poslední bod. Přesto si neodpustím – mám jeden dotaz, jednu poznámku. Akademie, která bude zkoumat jednoduchý axiom, že korupce stoupá s množstvím peněz, které nikdo nevydělal, a přesto o nich rozhoduje, a že je korupce také přímoúměrná délce a počtu razítek, při které se o těchto penězích rozhoduje – na to nepotřebuji akademii. I těch 20 tisíc euro, které se nezdá moc velkými penězi, je celkem zbytečně vynaložených. Za druhé. Naše mezinárodní uznání, že mohou naši odborníci na boj s korupcí jezdit do Rakouska přednášet a event. říkat svoje poznatky, to je asi dobré. Ale mě by strašně moc zajímalo, jak se na to dívá policejní akademie, jak se na to dívají vysoké školy, které přednášejí v oblasti společenských věd. Protože toho půl milionu by možná využily efektivněji pro naši zemi. Určitě je dobré být součástí nějakého většího celku, předávat si mezinárodní zkušenosti, ale to akademická obec umí, i přesto, aniž by vytvářela akademii pro boj s korupcí. Protože bojovat s korupcí je přece velice jednoduché a odpovídá tomu, co jsem řekl na samém začátku svého vystoupení.

Chci se zeptat pana ministra, jestli je nějaký předpoklad konkrétních kroků mezi policejní akademií nebo našimi kriminalistickými ústavy budoucí spolupráce s touto nově vytvářející se akademií. Děkuji za odpověď.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:  Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, musím konstatovat, že Rakousku se podařilo získat předmět veřejného zájmu pro sebe. Měli bychom také zahájit boj o získání míst dobře placených v této akademii – nějaké známé v Rakousku jistě máme. Historie policejních mezinárodních institutů v Rakousku nepatří k těm nejzářivějším. Může být varováním.

Já bych se strašně obával toho, že představa, že akademie pomůže v boji s korupcí, je něco podobného, že epidemii chřipky porazíme dalším vzděláváním lékařů. Je to přesně stejná úvaha a přesně stejně nebude fungovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Do rozpravy se přihlásil ještě pan senátor Tomáš Töpfer.

Senátor Tomáš Töpfer:  Děkuji, pane předsedající. Opravdu nechci zlehčovat akademii proti korupci. Nemyslím si, že korupce je pouze věc zákona. Myslím, že korupce je věc kultivace společnosti a kultury. A na tu levou a pravou stranu můžu říct, že na kulturu se nedává nic; skoro nic. Česká republika skomírá, mluvíme o kultuře, politické kultuře. Jak můžeme dosáhnout politické kultury, když na kulturu kašleme všeobecně, jenom proklamujeme. Víte, lidi se kultivují tisíce let. Mojžíš přinesl desatero přikázání. Kdybych vás vyzkoušel, možná tady ta střední strana by jich dala dohromady deset. Ostatní inteligentní lidi si vzpomenou na sedm. Jak může naše společnost vypadat, když si nevzpomene ani na těch deset přikázání. Mohu vás ovšem ujistit, že – nebereš úplatek – tam není; nebo – nevezmeš úplatek. Pokušení je samozřejmě vždycky velké, co se týče korupce. Ale musím citovat tady Smoljaka a Svěráka, kteří už ve svém filmu říkali – nebrat, slepé střevo, nebrat, je to taky úplatek. Vracím se jenom k té kultivaci.

Máme takový pocit, že všechno budeme řešit akademiemi, výbory, podvýbory, evropskými institucemi, zákony, zákonnými normami. Ale na to podstatné, tisíciletou kultivaci člověka – zapomínáme. Prostě brát úplatky, nechat se korumpovat – není slušné. Slušný člověk to nedělá. A ostatní slušní lidé s ním o tom nemají mluvit. To je všechno, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Protože vidím, že se zatím nikdo do rozpravy nehlásí, žádný další bojovník proti korupci, takže bych ukončil rozpravu k tomuto bodu. Zeptám se pana ministra, zda chce jako navrhovatel a jako hlavní bojovník proti korupci vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Tak já napřed k technikáliím akademie. Já jsem byl i na zakládání a byl jsem se podívat i na tu akademii. To je zámeček v jedné vesnici. Ale není to jako když Svaz spisovatelů byl na Dobříši. Jsou to opravdu učebny, je to zázemí. Slibují Rakušané, že tam budou lidé z praxe. Že budou lidé z praxe říkat konkrétní postupy. Pro českou policii je to velmi důležité už proto, že musí rakouské vyšetřovatele znát. Protože děláme společné věci. Např. kauzu pandury. Je velmi užitečné potkat tam britské vyšetřovatele, protože děláme kauzu gripeny.

Je velmi užitečné potkat tam švédské vyšetřovatele. Není to tak, že každý má jinou problematiku. Korupce je evropská, to předesílám.

Druhá věc. Příspěvek opravdu není velký. Ve srovnání s tím, co tady stojí policejní školství, je to úplný zlomek. Jestli někde šetřit, tak se musíme naopak podívat na policejní školství v situaci, kdy je stopstav od 13. července loňského roku, nenabírá se ani jediný policista a ještě se nebude dlouho nabírat. Máme policejní školství čítající tolik budov a pedagogů, že potřebujeme nějakou reformu. Opravdu se o policejním školství u nás říká, že se tam odkládají lidé, a při vší úctě, je tam řada skvělých specialistů, ale také se říká, že se tam do důchodu tam odkládají, a někteří policisté říkají – my tam ale chceme machry, kteří jsou z praxe, kteří nám řeknou, jak před měsícem něco vyšetřovali. Rakušané slibují, že tihle machři z praxe tam budou. Kromě toho příspěvek lze platit – buď příspěvek anebo dodání vlastních expertů. Řekněme si otevřeně, experty na boj s korupcí také máme, byť se to zatím neprojevilo. Dívám se na to pozorně, a souhlasím s většinou obecných připomínek, které máte. Doufám, že tohle nebude zbytečná zbytněná instituce. Nebude to pro nás tak drahá věc. A jestli někde šetřit, tak naopak v policejním školství u nás doma.

K připomínce, aby doktor léčil chřipku, nebude to na základě vzdělávání. Naopak musí být vzdělávání, aby doktor poznal, že je to chřipka. Ono trošku nějakého vzdělání i ti experti potřebují a nějaké výměny zkušeností. Já skutečně doufám, že to je, a bude, výměna zkušeností.

Pak mě udivil pan senátor Lebeda, který řekl, že vláda nic nedělá v boji proti korupci. Je to pro mě nová informace, protože my jsme odpřednášeli vládní strategii boje proti korupci, která má 58 bodů, 150 stránek americkým expertům, kteří ji velmi pochválili. Anglickým expertům, kteří ji velmi pochválili. V pondělí ve Vídni, kde ji velmi pochválili. Němečtí experti říkají – výborná strategie. Všichni říkají – už zbývá jenom chytit velkou rybu.

Doufám, že se to konečně podaří, byť se to za vlád předchozích politiků nepodařilo. Už zbývá jenom chytit velkou rybu. Např. zákon o veřejných zakázkách, kdyby byl přijat ve formě, jak bude přijat, tak by byl znemožnil rozkradení miliard v této zemi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji panu ministrovi. Požádal bych pana zpravodaje o vystoupení.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. V obecné diskusi vystoupilo 5 senátorů a pan ministr, který bohužel neodpověděl na budoucí spolupráci naší akademie se vznikající novou akademií.

Jeden senátor, náš kolega, propagoval kulturu a ohromil nás tady jednou citací. Já bych na to navázal replikou – neber úplatky, neber úplatky, nebo se zblázníš.

Případ korupce – tady vznikl spor mezi panem senátorem a panem ministrem, obojí proti korupci. Myslím, že velká ryba se chytila právě v té straně, kterou pan ministr reprezentuje. Jsem zvědav, jestli zůstane v podběráku, nebo bude vpuštěna do volné přírody.

Je tady pouze jeden návrh, a to je souhlas s ratifikací předložené dohody.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Tím jsme se dostali dále, to znamená, že budeme hlasovat. Svoláme nepřítomné.

V tuto chvíli budeme hlasovat o usnesení, že Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o založení Mezinárodní protikorupční akademie jako mezinárodní organizace, podepsané za ČR dne 14. prosince 2010 ve Vídni.

V sále je v tuto chvíli přítomno 54 senátorek a senátorů. Potřebný počet hlasů pro přijetí návrhu je 28.

Zahajuji tedy tímto hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Naopak, kdo s tímto návrhem nesouhlasí, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 14 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 32, proti byli 2. Návrh byl tudíž přijat.

Tím jsme projednali tento bod. Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům. Děkuji všem přítomným senátorkám a senátorům za odvedenou práci. Končím 7. schůzi Senátu.

Ještě bych chtěl připomenout členům Organizačního výboru, že se sejdeme v 17.45 hodin na Organizačním výboru. Prosil bych, aby se členové v hojném počtu zúčastnili.

(Jednání ukončeno v 17.26 hodin.)