Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 26.01.2011

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 4. schůze Senátu
(1. den schůze – 26.01.2011)

(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na 4. schůzi Senátu. Prosím vás, abyste zaujali svá místa.

Hned na úvod vás chci požádat, abychom povstáním a minutou ticha uctili památku úmrtí obětí atentátu, který se stal v pondělí v odpoledních hodinách na moskevském letišti. Prosím vás o povstání. (Přítomní povstávají.) Děkuji vám. (Přítomní usedají.)

Tuto schůzi jsem svolal na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 5. ledna letošního roku.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři Jan Horník, Vladimír Dryml, Tomáš Jirsa, Karel Šebek, Pavel Lebeda, Petr Guziana, Daniela Filipiová a Václav Vlček.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Miroslav Škaloud. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nejsou, přistoupíme tedy k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Petr Šilar a Miroslav Škaloud. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji a konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Petr Šilar a Miroslav Škaloud.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 4. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice.

Oproti tomuto návrhu mám ještě další dva návrhy na změnu pořadu. Navrhuji, abychom jako první bod jednání projednali bod, který máte v návrhu pod č. 51, a to je úprava vnitřních poměrů v Senátu, a to z důvodu, abychom panu kolegovi Pešákovi umožnili účast jeho asistenta i při této schůzi.

A dále navrhuji senátní tisk č. 346 projednat na konci bloku pana ministra Kalouska, který podle mých informací zastoupí pana ministra Drábka. Jde tedy o to, aby tento bod navázal na jeho blok, který tady bude přednášet.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikdo se nehlásí. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu schůze. Po znělce budeme hlasovat.

Budeme nyní hlasovat o dvou návrzích, které jsem předložil, to znamená, abychom jako první bod zařadili bod "Úprava vnitřních poměrů Senátu", který byl v původním návrhu pod č. 51, a dále, abychom tisk č. 346 zařadili na konec bloku pana ministra Kalouska.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 2 bylo registrováno 60 senátorek a senátorů, pro návrh se vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Tím jsme vyčerpali všechny návrhy na změnu, a proto můžeme hlasovat o návrhu pořadu schůze jako celku, a to ve znění již přijatého návrhu. V sále je přítomno 60, kvórum pro přijetí je 31, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem pořadu schůze, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 3 bylo registrováno 61 senátorek a senátorů, pro návrh 59, proti nikdo, kvórum bylo 31, návrh byl schválen. Děkuji vám.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh usnesení Senátu k úpravě vnitřních poměrů Senátu

Prosím paní místopředsedkyni Senátu Alenu Palečkovou, aby nás s tímto návrhem usnesení seznámila.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, byla jsem včerejším Organizačním výborem pověřena, abych se ujala uvedení tohoto bodu, a tak mi dovolte velmi stručně vás seznámit s důvody. Na začátku ledna obdržel předseda Senátu žádost pana senátora Milana Pešáka, aby mohl být na schůzích Senátu přítomen jeho asistent pan Pavel Gregor. Ten by tak měl vyhrazené místo v Jednacím sále v blízkosti pana senátora Milana Pešáka.

Myslím, že by bylo vhodné učinit tento vstřícný krok směrem k našemu kolegovi, protože zejména v situacích, kdy jsou přímo na plénu předkládány pozměňovací návrhy nebo pokud je pozměňovacích návrhů více, je obtížné se v nich pro pana senátora Pešáka zorientovat a v tomto případě je přítomnost jeho asistenta prakticky nezbytná.

Přečtu vám proto návrh usnesení, který připravil Organizační výbor a který zní, Senát schvaluje podle § 1 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o Jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, že schůzí Senátu se ve smyslu § 50 tohoto zákona může účastnit též průvodce senátora nebo osobní asistent podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech, spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

Toť znění usnesení a děkuji v tuto chvíli za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není tomu tak, nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Předpokládám, že paní navrhovatelka se nechce vyjádřit. Můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesla paní senátorka místopředsedkyně Alena Palečková. V sále je přítomno 63, kvórum pro přijetí je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že při hlasování č. 4 bylo registrováno 64, pro návrh se vyslovilo 61, proti nikdo, návrh byl schválen. Děkuji paní senátorce a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony

Tisk č. 13

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 13. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého mezi námi vítám a žádám ho, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Pardon, pane ministře, pan kolega Pešák se přihlásil, prosím, umožněme mu vystoupení.

Senátor Milan Pešák:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nebudu zdržovat dlouho, chtěl jsem poděkovat za vstřícnost jak Organizačnímu výboru, že připravil toto usnesení, tak vám všem, že jste jej podpořili. Určitě mi to ulehčí práci a jsem vám za to velice vděčný. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a nyní prosím pana ministra financí, aby se ujal slova. (Poznámka ministra Miroslava Kalouska mimo mikrofon: Vypnu si mobil.) To budeme rádi, děkujeme, je to návod i pro ostatní zúčastněné.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dobré ráno, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Především dovolte, abych poděkoval Senátu za to, že mi umožnil přednést dnešních 28 bodů v jednom jediném bloku, a tím mi velmi usnadnil můj časový rozvrh. Děkuji pěkně.

Dovolte, abych tedy předložil první bod, a tím je novela zákona o daňovém řádu. Dovolím si pouze připomenout, že daňový řád byl schválen v roce 2009, že jsem ho předkládal začátkem roku 2008 ještě v minulé vládě jako jeden ze tří základních pilířů daňové reformy.

Tím jedním pilířem je reforma legislativy, to je nový zákon o dani z příjmů, tím druhým pilířem je reforma pravidel procesu, tedy právě tento daňový řád, a tím třetím pilířem je reforma institucí, jinými slovy velmi zjednodušeně ze současných 4 správců přímých odvodů, navázaných na mzdu či plat či příjem občana, udělat správce jednoho jediného. Je to onen projekt jednoho inkasního místa, kterému familiérně říkáme JIM.

Všechny tři tyto pilíře jsou mezi sebou navzájem provázány, proto musí reagovat na to, co předpokládám, že bude realitou pro to, aby se zjednodušila správa daní jak pro správce, tak pro daňového poplatníka.

Rozsáhlá materie tohoto daňového řádu, tato rozsáhlá rekodifikace, která nahradila bývalý zákon o správě daní a poplatků, se bohužel nevyhnula několika málo technickým nedostatkům. Omlouvám se za ně, ale troufnu si říci, že se ani nemohla nevyhnout. Je žádoucí je napravit.

Proto jsem si dovolil předložit navrhovanou novelu, jejímž hlavním cílem je zamezení vzniku mezer v aplikační praxi, které by ve svých důsledcích mohlo vést ke zbytečným sporům, nebo by mohly mít nepříznivý dopad na inkaso daňových příjmů.

Změny ostatních zákonů, které navrhujeme novelizovat, navazují na tu skutečnost, že nový daňový řád je obecně závazný předpis a mění některé vazby mezi těmito zákony. Napravují se zejména některé technické nedostatky související se vznikem generálního finančního ředitelství, které zahájilo svoji činnost k novému roku.

Předkládaná novela – znovu zdůrazňuji – se omezuje pouze na evidentní a nesporné technické nedostatky dotčených zákonů. Tomu odpovídá i její obsah. Vůbec nevylučuji, že v budoucnu – protože v účinnost vstoupil daňový řád k 1. 1. t. r. – aplikační praxe během roku, dvou let ukáže možnost změny některých částí koncepčního typu, ale na to je skutečně potřeba ponechat nějaký čas, pak vést odbornou diskusi o koncepci a připravit popřípadě novelu koncepční. V tomto případě jsme se opravdu omezili pouze na technickou novelu, díky níž Poslanecká sněmovna jednomyslně, hlasy opozice a koalice, souhlasila s projednáním v prvním čtení.

Dovoluji si vás proto požádat, vážené paní senátorky a senátoři, o schválení této novely.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 13/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 13/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Toto je daňový řád s komentářem, autoři Kobík – Kohoutková, velmi známá jména v oblasti správy daní. Podívejte se, jaká je to tlustá kniha. (Ukazuje.) Není to jenom samotný text zákona, je tam i komentář.

To je zákon, o kterém se nyní bavíme, resp. o jeho novelizaci. Víte, že když se přijímal daňový řád – myslím ty, kteří v té době byli senátory – že jsem proti této nové normě vystupoval a že jsem hlásal názor, že dosavadní úprava, možná podrobena rozsáhlé novelizaci, je lepší. Že je lepší jít cestou novelizace než cestou zcela nového předpisu. Bohužel moje volání tehdy nebylo vyslyšeno a daňový řád dnes je realitou.

Já jsem si teď objel několik finančních úřadů od začátku ledna, abych zjistil, jak funguje daňový řád v praxi. Je to zcela nový předpis. Finanční úřady tápou, poplatníci tápou, ale doufám, že si to sedne. Doufám, že další z možných novel, o které tady mluvil pan ministr, se stane také realitou. I já sám mám připravené některé návrhy.

Omezím se na konstatování, že předkládaná novela daňového řádu je novelou technickou. Žádné zásadní ustanovení se tam nemění, snad s jedinou výjimkou, a to zastupování daňových poplatníků jejich zástupci, ať již daňovými poradci, advokáty nebo nově v neomezeném rozsahu i normálními občany podnikateli.

Přestože novela je technická, nevyhnula se jedné nejasnosti –

podle mého názoru, a několika legislativním drobnostem.

Moje první připomínka, a v závěru pak dotaz, se týká článku I bodu 5, což je změna § 28 odstavec 4. Podle tohoto ustanovení platí, že zvolí-li si zmocnitel nového zmocněnce, okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena ta nová plná moc. Dosud platila úprava, že platí nejstarší plná moc do doby, než je odvolána, na což se často zapomínalo a vznikaly velké nejasnosti. Tuto úpravu je určitě potřeba přivítat, ale je tam jedna věc. Proti tomu, že plná moc je účinná okamžikem jejího doručení správci daně, resp. dosavadní plná moc je ukončena okamžikem doručení nové plné moci správcem daně, tak ta nová plná moc, pokud vykazuje některé vady, je účinná až po odstranění vad, což může být druhý den za týden nebo také nikdy. Nabízí se výklad, že v mezidobí, než nová plná moc bude uvedena do souladu se zákonem, poplatník zůstane bez zastupování, potažmo také bez právní ochrany.

Včera při projednávání na VHZD mi bylo řečeno, že tento výklad není správný, ale že původní plná moc pro původního zmocněnce bude účinná až do okamžiku, kdy začne být skutečně účinná nová plná moc. Myslím si, že tento výklad není zcela jednoznačný, a proto bych poprosil pana ministra, jestli by tento výklad mohl potvrdit nebo vyvrátit. To je můj první dotaz.

Další připomínka je k článku I bodu 26, což je ustanovení paragrafu 240 odstavce 2, kde neomezený rozsah ručení právnické osoby za závazky zaniklé právnické osoby a za závazky přešlé na jiné nástupnické osoby osobou nástupnickou neodpovídá paragrafu 257 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. Neboť v tomto zákoně je ručení omezeno do výše čistého obchodního majetku uvedeného v posudku znalce pro ocenění jmění, které přechází na nástupnickou osobu. Je to v souladu s logikou věci. Analogicky například dědic ručí za závazky zůstavitele jenom do výše majetku, který v rámci dědictví na něj přešel.

Shledávám tady určitou nelogičnost a přestože předchozí úprava byla pro poplatníky ještě horší, tak si myslím, že i toto by ještě bylo potřeba upravit do obvyklých mezí. Zeptám se pana ministra, zda se o tom uvažuje. To je můj dotaz č. 2.

Dále k článku III, což je změna zákona o místních poplatcích, mám spíš jenom prosbu o vyjasnění. Podle tohoto ustanovení může obec vyměřit místní poplatek hromadným předpisným seznamem. Obdobné ustanovení se zařazuje i do zákona o dani z nemovitosti, kde se však navíc stanovuje, že takový hromadný předpisný seznam nemusí být odůvodněn. Z této rozdílné úpravy mi vyplývá to, že při vydávání předpisného seznamu při vyměření místních poplatků jej obec musí odůvodnit. Dovedu si představit, že toto odůvodnění může být poměrně stručné, ale přesto je to zákonem stanovená náležitost. Zeptám se pana ministra, jestli tato moje domněnka je správná.

Moje čtvrtá připomínka k článku IV bodu 1 se týká paragrafu 13 odstavec 1 věta poslední, potom k článku V a k článku VI. Dovolím si konstatovat, to už nebude dotaz, možná na to pan ministr zareaguje, kdy oprávnění generálního ředitelství vydávat tiskopisy daňových přiznání či žádostí se vrací zpět na ministerstvo financí. Nemohu se ale zbavit dojmu, že se tak děje poněkud chaoticky, nekoncepčně. Je v tom zmatek a dokonce některé výklady směřují k tomu, že v průběhu 1. čtvrtletí, nebo do doby, než daňový řád a některé další zákony, kterými se to upravuje, nabudou účinnosti, nebude vůbec možné platně podat daňové přiznání. Pokud to pan ministr okomentuje, budu rád.

Já vás teď seznámím s 30. usnesením VHZD z jeho 4. schůze, která se konala včera, čili 25. ledna 2011, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor

I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Kolegyně a kolegové, pokud vyhovíte návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak tato kniha, moje investice v řádu 600 Kč, pozbude účinnosti, a já vás přesto prosím, abyste novelu daňového řádu schválili. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, ke kterým můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru. Ano, paní senátorka Soňa Paukrtová může hovořit. (Několik senátorů současně hovoří ze sálu.)

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedo, pane ministře.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Prosím – tam vypnout mikrofony.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Dobrý den, dovolte mi, abych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou za ústavněprávní výbor. V první řadě bych ráda zdůvodnila, proč se ústavně-právní výbor zabývá v zásadě technickou novelou. Ústavně-právní výbor si klade za cíl posuzovat jednak rozsáhlé rekodifikace i jejich novelizace, což nesporně daňový řád je, a dále se snaží i v případě technických novel posoudit, zdali jsou zcela v souladu s Ústavou České republiky.

Takže z tohoto kontextu nutno říci, že daňový řád a jeho novelizace jsou v souladu s Ústavou ČR, tak jak mi dal za úkol ústavně-právní výbor posoudit. Samozřejmě, že jsme se zabývali nejen touto problematikou, ale některými již tady zmiňovanými problémy, konkrétně se jednalo o článek 1, bod 26, § 240, odst. 2, tak jak tady o tom hovořil kolega Pakosta. Dále jsme se zabývali změnou zákona o místních poplatcích, tj. s tou rozdílnou úpravou před vydáváním hromadného předpisného seznamu. Také jsme se zabývali změnou v pověření toho, kdo vydává tiskopisy, zástupce ministerstva financí ústavně-právnímu výboru zdůvodnil tato jednotlivá ustanovení, takže ústavněprávní výbor nám doporučuje, abyste schválili tento návrh, tuto novelu daňového řádu, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Takže, pane ministře, můžete na závěr vystoupit. Chcete teď? Ne. Takže do rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, a ten projevil zájem o vystoupení, takže prosím, pane ministře, můžete nyní hovořit.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já děkuji oběma výborům za projednání a pokusím se snad – omlouvám se, jestli se dopustím nepřesností, snad ne, vzhledem k tomu, že ta materie je velmi tlustá, zareagovat na připomínky pana senátora Pakosty. Pochybnosti týkající se výkladu o tom, co se stane, má-li nová právní moc právní vady, tím pádem není účinná, co se stane, zda může či nemůže být subjekt bez právního zastoupení a ochrany. Výklad ministerstva financí je naprosto jednoznačný – to se stát nemůže, zkoumáno podle tohoto daňového řádu nová plná moc plně ruší, konzumuje starou plnou moc v plném rozsahu, jak se překrývají, byť úplně nebo částečně. Ale to zrušení může nastat i v okamžiku, kdy nová plná moc je platná. V okamžiku, kdy má právní vady a není platná, nelze podle ní – není účinná a není účinná ani v tom, že zruší tu starou plnou moc.

To znamená, my odstraňujeme ten zbytečný mezičlánek, což je jistý komfort pro poplatníka, že se nemusí starat, zrušit, vystavovat nová, je rušeno vystavenou novou mocí. A je tam i zrušení, platí až v okamžiku, kdy ta nová plná moc je platná. Nemůže tedy nastat situace, které se někteří obávají, že by vadnou plnou mocí došlo k vypovězení té staré původní plné moci, ta nová by nebyla účinná a zastoupení by se tak po přechodnou dobu ocitlo bez ochrany. Garantuji, že taková situace nastat nemůže.

Otázka, kterou pan senátor položil, zda se budeme či nebudeme zabývat mírou ručení právnické osoby za právnickou osobu, která zanikla, já myslím, že jsem odpověděl v té otázce. Já mám tu čest – pan senátor Pakosta přijal místo v odborné komisi ministerstva financí, která projednávala otázku daňové reformy vzhledem k tomu, že tuto poznámku vznesl, tak se jí v té komisi budeme muset zabývat, a ministr financí se tím bude muset zabývat. Já si myslím, že to za diskusi opravdu stojí, protože míra ručení by neměla být nemravná. Teď ji snižujeme, je otázkou, jestli by ten trend neměl pokračovat? Stojí to opravdu za diskusi.

Jedním z principů, který zavádí nový daňový řád, účinný od 1. 1. 2011, je princip, že každé rozhodnutí finančního úřadu musí být odůvodněno, což je velmi důležitá věc a zcela jistě to platí i pro místní poplatky a pro obce, takže ano, byť krátce, musí to být odůvodněno.

Otázka týkající se mírného zmatku ve formulářích – to je otázka, kdo ručí nebo kdo je oprávněn za vydávání tiskopisů daňových přiznání, zda ministerstvo financí nebo generální finanční ředitelství. Daňový řád, který byl předložen do Poslanecké sněmovny, respektoval dosavadní praxi a ve všech zákonech uvedl jako osobu oprávněnou ministerstvo financí. Poslanecká novela ne úplně systémově změnila tuto osobu na Generální ředitelství cel. A to ale ovšem zákony, které se toho týkají, takže skutečně došlo ke zmatku, že některé zákony – je ministerstvo financí, někde Generální ředitelství cel. Nedovedeme to sjednotit na praxi, která je plně osvědčená, nechť je touto odpovědnou osobou ministerstvo financí. V praxi by to nemělo způsobit výkladové potíže a především zcela bych si dovolil vyvrátit obavy, že by daňové subjekty mohly být sankcionovány za to, že podaly daňové přiznání na špatném tiskopise, to opravdu nikdo nikoho sankcionovat nebude. To chci garantovat. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavněprávního výboru? Není tomu tak. A pan zpravodaj garančního výboru si přeje vystoupit? Ano, prosím.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo. Jen drobné upozornění – jak jsme se s panem ministrem domluvili, když říkal Generální ředitelství cel, myslel Generální finanční ředitelství. To je jenom drobnost pro upřesnění. Děkuji panu ministrovi za to, že tady odpověděl na mé dotazy. Myslím, že vám všem bude jasno, o čem budeme hlasovat.

V diskusi nevystoupil žádný ze senátorů - a máme zde jediný návrh, a to schválit. Čili, pane předsedající, pane předsedo, nezbývá nám, než abychom o tomto návrhu teď hlasovali. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 5 bylo registrováno 67 senátorek a senátorů, pro návrh se vyslovilo 63, proti jeden. Návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry

Tisk č. 14

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 14. Návrh uvede opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím, aby nás s návrhem seznámil.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Opět děkuji za slovo. Dámy a pánové, tento návrh zákona je do české legislativy implementovaná směrnice Evropského parlamentu, která je vlastně první směrnicí z regulační legislativní smrště, která někdy trochu panicky reagovala na vzniklou finanční krizi. Toto je směrnice zkráceně nazývaná CRD, která přináší lepší výměnu informací orgánů dohledu nad konsolidačními celky. Vznikají kolegia dohledu na evropské úrovni a v rámci těchto kolegií budou vyměňovány informace, bude vyhodnocován rizikový profil celé finanční konsolidované skupiny, která samozřejmě často působí přeshraničně v rámci celé řady zemí EU.

Směrnice a tento zákon také posiluje spolupráci mezi orgány dohledu, který je v ČR integrován. Je to centrální banka, ale v jiných zemích to zdaleka tak velmi často integrováno není, a spolupráce je mezi ministerstvy financí.

Chci říci, že vůči této směrnici a vůči těmto pravidlům neměla nikdy česká vláda ani centrální banka sebemenší výhrady. Podporovali jsme to, tento návrh je rovněž konzultován a podporován Evropskou centrální bankou, což již zdaleka nemusí v budoucnu být pravdou o všech evropských směrnicích regulačního charakteru nad kapitálovými trhy i bankovním sektorem, neboť tady chci upozornit na jedno specifikum, které je pro ČR mimořádně citlivé. 99 % našeho bankovního sektoru jsou dceřiné společnosti mateřských společností se sídlem v zahraničí. A při snaze o integrovaný dohled v rámci EU je pro nás životně důležité, aby domácí centrální orgán dohledu nepřišel o své kompetence vůči dceřiným společnostem zahraničních matek. Cokoliv jiného, pod jakýmikoliv vzletnými hesly o evropské spolupráci, kterých jsem jinak příznivcem, by škodilo zájmům ČR a jejímu finančnímu zdraví. Nicméně tato směrnice se netýká mých obav, a je zcela v pořádku a prosím o její schválení.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 14/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jiřina Rippelová.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 14/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Předložený návrh zákona ve své podstatě, tak jak tady již bylo řečeno, je návrhem transpozičním. Návrh zákona transponuje do našeho právního řádu novelu směrnice Evropského parlamentu a Rady. Jejím obsahem je posílení finanční stability, zejména ochrany zájmů spotřebitele, podpora integrace vnitřního trhu, bankovních služeb, modernizace některých obezřetnostních pravidel a zejména posílení spolupráce orgánů dohledu.

Směrnice se v českém právním řádu dotýká mimo zákona o bankách i dalších zákonů, které upravují podnikání v příslušných sektorech finančního trhu. Jedná se o zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelnách a úvěrních družstvech, některých opatřeních s tím souvisejících, zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

Cílem navrhovaných změn v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem je zejména definování opatření pro spolupráci a sdílení informací mezi dohledovými orgány, odstranění překážek ve sdílení informací mezi orgány dohledu ministerstvy financí a centrálními bankami a odstranění informačních asymetrií.

Změny oproti právní úpravě jsou definovány v nějakých šesti bodech, napřed v obecné oblasti. Je to v návaznosti na změny v terminologii, k níž došlo po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Za druhé to bylo v zákoně o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Pak změny nastaly v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně o České národní bance a v neposlední řadě v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, tedy zákon č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V návaznosti na přijetí tohoto návrhu zákona vydala Česká národní banka novelu vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry.

Zákon je strukturován do šesti částí. Ta první je změna zákona o bankách, druhá změna zákona o spořitelních a úvěrních družstev, za třetí změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu, za čtvrté změna zákona o České národní bance, pátá část je změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a část šestá je účinnost zákona, která je navržena dnem vyhlášení s výjimkou osmi bodů, které nabývají účinnosti dnem 31. 12. 2011.

Výbor se taktéž zabýval legislativními připomínkami, které byly předneseny na výboru, nicméně budou řešeny v rámci korektury ministerstva financí.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto zákonem zabýval 25. ledna 2011. Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Mgr. Kláry Król, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupením Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly spojené s touto funkcí.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru. Ano, paní senátorka Jiřina Rippelová bude hovořit.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Ani tento návrh zákona, tak jako návrh zákona předchozí, nepatřil v minulosti do portfolia zákonů, kterými by se zabýval ústavně-právní výbor. Nicméně vzhledem k tomu, že návrh tohoto zákona se zabývá i novelou zákona o bankách a o České národní bance, náš pan předseda si vyžádal tento návrh zákona k projednání ústavně-právního výboru zejména z toho důvodu, aby zde nebyla obava střetu s ústavním zákonem a s ústavními zákony ČR.

Musím říci, že nic takového jsme neshledali. Jedná se opravdu o transpoziční směrnici. Cílem, které tento návrh zákona obsahuje, tady byly definovány jak panem ministrem, tak panem zpravodajem hospodářského výboru. V podstatě se jedná o to – uvedu příklad – mateřská banka KBC v Belgii bude mít problémy, zejména problémy budou mít dceřiné společnosti, kterými je ČSOB v ČR a sdílení informací je nesmírně důležité právě v oblasti dohledové, dozorové.

Pokud se týká projednání v ústavně-právním výboru, my jsme tento návrh zákona projednali 12. ledna 2011. I my jsme upozornili na legislativně technické nedostatky, ale ty souvisejí zejména s tím, že do přechodných ustanovení tohoto návrhu nebyla zapracována poslední novela zákona o bankách, která je účinná k 1. lednu. Všechny tyto legislativně-technické nedostatky se dají odstranit a upravit. A proto náš ústavně-právní výbor přijal usnesení, kterým doporučujeme Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určil mě zpravodajkou a pověřil pana předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, takže obecnou rozpravu končím.

Chtěl bych se zeptat pana navrhovatele, zda si nepřeje vyjádřit se ke zpravodajským zprávám? Není tomu tak. Předpokládám, že ani zpravodajové nemají zájem vystoupit, protože není na co reagovat.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 6 bylo registrováno 67 senátorek a senátorů, pro návrh hlasovalo 64, proti nikdo. Návrh byl schválen. Projednávání tohoto bodu končím. Děkuji předkladateli i zpravodajům.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 15

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 15. Návrh uvede opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní žádám, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, novela zákona o DPH, která rozhodně nemá ambici v tuto chvíli měnit jakékoliv parametry, tedy hlavně sazby daně z přidané hodnoty, je předkládána ze dvou základních důvodů. Tím prvním důvodem je implementace směrnice, která se týká osvobození od daně při dovozu zboží a otázka týkající se místa plnění služeb. Povinnost implementace už proběhla, byli jsme povinni k 1. lednu 2011, a vzhledem k tomu, že je stále ještě leden, tak je to relativně únosná lhůta.

Druhý důvod je z pohledu ministra financí závažnější. Je to snaha co nejvíc čelit daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty. S daňovými úniky samozřejmě zápasí celá Evropa. Některé země mají o něco větší problémy s přímými daněmi, daně z příjmu. Nechci říci, že u nás to problémy nedělá, i tam jsme zesílili aktivitu. Já jsem velmi záhy po svém nástupu pořídil nový monitorovací systém, který díky mezinárodním smlouvám o spolupráci, které máme v Evropě, a nejenom v Evropě, umožňuje daleko snáze dohledávat daňové nedoplatky, nepřihlášené peníze a za nimi stojící osoby. Nicméně přes toto úsilí je neskonale větší problém pro ČR v oblasti daně z přidané hodnoty, řekl bych až o řád větší. A tam si dovolujeme odhadovat úniky, byť se odhadují špatně, ty nejkonzervativnější odhady hovoří o pěti až osmi miliardách ročně. Já osobně se domnívám, že to bude ještě o něco horší.

Je tedy naprostou povinností ministerstva financí zesílit všechny nelegislativní nástroje a vedle toho hledat všechny dostupné legislativní nástroje, jak současné praxi zamezit.

V této novele předkládáme dvě základní změny. První změnou je tzv. reverse charge, nebo chcete-li režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, na konečného odběratele.

Šestá směrnice umožňuje tak učinit v některých komoditách, kde jsou identifikovány podvody při řetězových přeprodejích zboží, a šestá směrnice tedy umožňuje toto aplikovat na zlato, šrot, emise skleníkových plynů, stavební a montážní práce.

Zlato už je součástí našeho právního řádu a my vám teď navrhujeme zavést to na všechny tyto ostatní komodity, kde skutečně identifikujeme významné daňové úniky. Mimořádně vynalézavými se Češi ukázali zejména v otázkách emisních povolenek. Tam si myslím, že máme evropský titul, protože jsme jako první vynašli způsob, jak okrádat stát o DPH při obchodu s emisními povolenkami. I tam navrhujeme tento režim, který vlastně podvody při řetězových přeprodejích vyloučí.

S lítostí musím konstatovat, že jsem v PS musel požádat, aby byla vypuštěna ta nejdůležitější komodita, a to jsou pohonné hmoty. Největší objem daňových úniků registrujeme právě u pohonných hmot při řetězových přeprodejích.

Nicméně pohonné hmoty nejsou komoditou, kterou nám umožňuje 6. směrnice EU. Proto můj předchůdce Eduard Janota již v únoru 2009 Evropskou unii požádal o výjimku. Já jsem vedl a vedu velmi intenzivní diplomatická jednání ve snaze této výjimky dosáhnout, protože si myslím, že pro ČR je velmi důležitá. Nicméně Evropská komise eviduje mnoho výjimek podobného typu, chce je řešit najednou, což má jistou logiku. Tím pádem dodnes vyjádření Evropské komise nemáme a proto nemůže být ani součástí této novely. Nicméně pokud se nám ji podaří získat, budu neprodleně iniciovat novelu, kde zejména pohonné hmoty budu žádat, aby Parlament podrobil stejnému režimu. Zatím v legislativní části s podvody údajně z přidané hodnoty lze bojovat pouze nástrojem, který šestá směrnice umožňuje, a to je tzv. ručení, kdy šestá směrnice umožňuje členským státům, aby na základě své volné úvahy umožnily legislativně zakotvit ručení za daň vůči odběrateli, který věděl, věděti mohl, muselo mu být jasné, že odebírá zboží, které je zatíženo podvodem u DPH, například že se nafta prodává hluboce pod burzovní cenu.

Tady jsme i ve veřejném prostoru, v médiích byli adresáty velmi častých námitek, že to může znamenat šikanu pro ty poctivé a doměřování daně tam, kde si prostě finanční úředník postaví hlavu a řekne, ne, vy jste věděli a věděti mohli, a teď vám tedy předepisujeme ručení za vašeho dodavatele. Ujišťuji, že nic takového se v běžné praxi stát nemůže. Kdyby platil bývalý zákon o správě daní a poplatků, tak bych tuto obavu možná sdílel také. Nicméně nový daňový řád zcela důsledně trvá na tom, že jakákoliv doměrka u přímých nebo nepřímých daní je podmíněna důkazním břemenem státu, nikoliv poplatníka. Finanční úřad musí prokázat. Neprokáže-li, tak i kdyby si byl tisíckrát jist, prostě doměřit nemůže. Důkazní břemeno jednoznačně leží na straně finančního úřadu. Proto nemůže dojít k šikaně poctivého. Nicméně čas od času to může vést k postižení toho nepoctivého, a stojí to za to.

Polovina zemí EU už to zavádí, ty ostatní o tom vážným způsobem uvažují. Jsem přesvědčen, že do dvou let to mají všechny, protože s DPH se opravdu, ale opravdu trápí celá Evropa.

Abych také řekl něco příjemného, co tato novela přináší. Přináší jistou úlevu pro ty, jimž nebylo zaplaceno, přesto museli odvést DPH. Tato novela dává právo požádat si o vrácení DPH u těch faktur, které nebyly zaplaceny a které byly vystaveny nejméně šest měsíců před tím, než ona společnost, která nezaplatila, vyhlásila úpadek. Tam je samozřejmě negativní rozpočtový dopad. My to odhadujeme na 300 až 400 mil. Kč ročně, snížení příjmů státního rozpočtu. Ale nemyslíme si, že by to byly mravné peníze, protože to jsou prostředky, které stát dostal za plnění, které nikdy neproběhlo, a víme, že už někdy neproběhne. To jsou peníze, které by měl vrátit.

Děkuji vám za pozornost a prosím o schválení této novely.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 15/2. Zpravodajskou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 15/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávaná novela zákona o dani z přidané hodnoty obsahuje některé pozitivní prvky. Jak tady už zmiňoval pan ministr, je to například možnost snížení daně na výstupu o tu daň, která je vlastně pohledávkou za dlužníky, kteří se nacházejí v insolvenčním řízení. To je jistě velmi pozitivní krok.

Mohu konstatovat, že dochází například k určitému zjednodušení při vystavování opravných daňových dokladů.

Oproti tomu je tam pár věcí, o kterých považuji za potřebné se ve své zpravodajské zprávě zmínit. Je tam několik drobných legislativních problémů. O oprávnění a poté odejmutí oprávnění generálního finančního ředitelství vydávat daňové tiskopisy jsme zde již mluvili a myslím, že k tomu není třeba se vracet.

Pak je zde trošku nesystémová věc, kdy ustanovení článku 1 bodu 63 až 65, nebudu ani říkat, kterých paragrafů se to týká, kdo chce, může si to najít, ale konstatuji, že se jedná o ustanovení jednorázové, čili bylo by jistě vhodnější jej umístit do přechodných ustanovení a nikoliv do samotného textu zákona, protože toto ustanovení se velmi rychle stane ustanovením mrtvým.

Pak je zde možná trošku vážnější vada, kterou, jak věřím, napravíme pozměňovacím návrhem, který se právě tvoří, kdy u ustanovení v článku 1 bodu 118 chybí úvodní návěští, úvodní věta toho bodu, která nám říká, kam má být daná úprava do zákona o DPH včleněna nebo doplněna. Budeme muset vyřešit otázku, kam to přijde, jinak to bude viset nad tím zákonem ve vzduchu a my nebudeme vědět, co s tím.

Pak je zde několik faktických problémů. Pan ministr se již o nich zmiňoval, ale já se o nich zmíním z trochu jiného pohledu.

Co se týká režimu přenesení daňové povinnosti, můžeme říci snad pracovně vnitrostátní reverse charge, se jeví být účinným nástrojem při boji proti daňovým únikům. Ale považuji za nutné konstatovat, že u subjektů s činnostmi podléhajícími přenesení daňové povinnosti dojde k nezanedbatelnému nárůstu administrativy. Navíc tyto subjekty budou za každé zdaňovací období předávat finančním úřadům elektronické databáze s uvedením svých jednotlivých obchodů. A předpokládám, že správci daně, aby to vůbec mělo smysl, budou tato data v nějakém software sehrávat a zkoumat, zda se tam ti dodavatelé a odběratelé potkávají.

A připomínám, že žijeme v české kotlině a platy na finančních úřadech nejsou nijak horentní a nabízí se zde zajímavá možnost přivýdělku. Chci věřit, že například stavební firmy nebudou utrácet za získávání dat o svých konkurentech, protože to se skutečně jako přímo nabízí, ale že budou poctivě soutěžit v hospodářské soutěži. Doufám, že databáze budou řádně zajištěny, že možnost mnou teď vzpomínaného zneužití dat bude maximálně ztížena. To je můj první dotaz na pana ministra, jak to bude zajištěno, jestli se s tím už nějak počítá, jestli už je nějaká představa, abychom vlastně věděli, do čeho jdeme.

Teď si nejsem jist, jestli pan ministr naznačil, kdy lze očekávat, že bychom při jednání s matkou Evropou dostali do tohoto systému i pohonné hmoty, které jsou asi tím největším zdrojem daňových úniků.

V této souvislosti ještě poznamenám, že režim přenesení daňové povinnosti dopadne na města a obce, kterým způsobí také značné administrativní zatížení. V podstatě lze říci, že každá vyměněná klika bude do toho systému přenesení daňové povinnosti spadat. Můj dotaz zní, zda se neuvažuje o tom, že by se tento režim přenesení daňové povinnosti upravil například tak, že se nebude týkat již zmíněných měst a obcí nebo možná celého neziskového sektoru, protože podle mých informací zkušenosti na městech, na obcích, případně v neziskovém sektoru k daňovým únikům nedochází, k tomu dochází v rámci standardních podnikatelských subjektů.

Pak jsem nucen konstatovat, že změna postupu zdanění majetku pořízeného vlastní činností bude mít negativní dopad na neziskový sektor, protože do základu daně při dokončení, dokompletování majetku se bude počítat i případná dotace k takto pořízenému majetku. Čili bude asi vhodné se tím zabývat a tento problém řešit.

Nyní se zmíním o nově zaváděném institutu ručení za daň pro příjemce zdanitelného plnění. Já si neodpustím konstatování, že v zákoně je tento pojem formulovaný poměrně vágně a ne docela jasně. Pátral jsem v důvodové zprávě, ani tam jsem podrobnější zdůvodnění nenašel, ani při projednávání v Poslanecké sněmovně nějaké jasnější informace nezazněly. Pan ministr konstatoval, že důkazní břemeno, prokazující, že plátce DPH, jak uvádí zákon, vědět měl a mohl, nese finanční úřad.

Ale zde je potřeba připomenout, že finanční úřad má v tomto okamžiku dvojí roli. On na jedné straně dokazuje, ale na druhé straně rozhoduje. A pokud povinnost dokazovat a rozhodovat je v jedněch rukou, je zde nebezpečí určitého vágního dokazování, vágního zdůvodňování, a samozřejmě že poplatník, který se bude cítit poškozen, si to nenechá líbit a budou zde určitě navazující soudní spory.

Na jedné straně věřím, že se tento institut bude používat skutečně jenom v případě, v okamžicích nejvyšší nouze, a za druhé doufám, že bude zpracována poměrně podrobná metodika, která by tuto činnost finančních úřadů upravovala, tak aby skutečně negativní dopady byly minimalizovány a daňové úniky, tam kde k nim dochází, byly tímto způsobem eliminovány.

Je tam třeba jedna věc. Není jasné, jak se bude postupovat v případě, kdy podvodný dodavatel dodá současně více subjektům, např. dodavatel benzínu prodá deset cisteren benzínu, každá bude stát 1 milion korun, nechytejte mě za tu cenu, prosím, k tomu zaplatí 200 tisíc každý z odběratelů DPH, čili desetkrát milion 200 tisíc, DPH pak dělá 2 miliony korun, jestli dobře počítám, ale podvodný dodavatel odvede do státního rozpočtu jen 1,5 milionu. Pak se rozpomene, že musí platit smluvní pokutu na Kajmanské ostrovy a náhle se ocitne v insolvenci.

Není jasné, jak se v tomto případě bude postupovat. Nabízí se dvě varianty, že buď tedy jednotliví odběratelé se podělí poměrně, což si nemyslím, protože někdo mohl a měl vědět a jiný nemohl a nevěděl, a že v tom případě se nabízí druhé vysvětlení, že určení zůstane na poplatníkovi, který bude mít nejslabšího daňového poradce. Pro silné daňové poradce to je dobrá zpráva, mohou zvýšit ceny, ale odpověď bohužel nenacházím. Pokud by mohl pan ministr zareagovat, budu rád.

Na závěr jsem si nechal čtvrtý okruh problémů, který považuji za nejvážnější, zavedení možnosti uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu až za zdaňovací období, ve kterém splní plátce daně podmínku vlastnictví daňového dokladu. Oproti dosavadnímu stavu, kdy mohl odpočet uplatnit za období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, podle mého názoru zhoršuje podmínky pro plátce daně. Plátci DPH tak budou z velké části uplatňovat daň na vstupu v pozdějším období, čili později o měsíc nebo o čtvrtletí, podle toho, jestli jsou měsíční nebo čtvrtletní plátci DPH, než ve kterém jejich dodavatel odvede tuto daň z přidané hodnoty do státního rozpočtu.

Plátci daně z přidané hodnoty zde budou do jisté míry úvěrovat Českou republiku. Tímto nově zaváděným principem je bourán princip neutrality systému DPH, kdy já tu neutralitu vnímám tak, že je to je mezi plátci neutrální, co se částek týče, kdy jeden odvede daň do státního rozpočtu a druhý ve stejné částce jako by proti státnímu rozpočtu tuto daň uplatní, tak i v čase, kdy vlastně odvod do státního rozpočtu i inkasování daně na vstupu probíhá ve stejném zdaňovacím období.

Navíc nezanedbatelná je poznámka, že tímto způsobem ztížíme plátcům DPH vedení účetnictví, neboť jejich povinnost účtovat náklady a výnosy ve věcné a v časové souvislosti zůstává zachována,a tím zjednodušeně řečeno, když přijmu v lednu fakturu se zdanitelným plněním prosinec, tak ji budu účtovat v účetnictví dvakrát. Jednou z pohledu nákladů, kdy ji budu účtovat do prosince, jednou z pohledu uplatnění nároku na odpočet DPH, kdy ji budu účtovat do ledna.

Je tady určité zjednodušení. Prosím, aby mě třeba kolegyně daňová poradkyně nechytala za slovo, chtěl jsem to vysvětlit na konkrétním případě.

Tento bod považuji za poměrně vážný a k němu pak samostatně jako senátor vystoupím v rozpravě.

Nyní vás seznámím s druhým záznamem ze 4. schůze VHZD, která se konala dne 25. ledna 2011, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Ladislava Minčiče, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor 1. nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z přítomných 11 senátorů hlasovali 4 senátoři pro, nikdo nebyl proti a 7 senátorů se zdrželo, 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Tolik v této chvíli moje zpravodajská zpráva, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane zpravodaji. Právo vystoupit má zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Soňa Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, zákon o dani z přidané hodnoty projednával ústavně-právní výbor 12. ledna. Prioritním cílem bylo zjistit, zdali je v souladu s Ústavou ČR. Je v souladu s Ústavou ČR.

Několik cílů, ale ty dva důležité cíle, které tady pan ministr zmiňoval, připadaly Ústavně-právnímu výboru žádoucí, zabránit daňovým únikům je jistě velmi žádoucí. Na druhou stranu § 44 zákona o dani z přidané hodnoty napomáhá podnikatelské veřejnosti.

Námitky, které vypracovala jako vždy naše pečlivá legislativa, nebyly zásadního rázu a debata se opět točila kolem oprávnění vydávat tiskopisy k daňovým přiznáním, čili v zásadě ve srovnání s cíli toho návrhu zákona se jednalo o problém, nikoliv velký a vysvětlitelný.

Abych to zkrátila.Ještě jsem zapomněla na jednu věc. Zákon má dělenou účinnost. V § 92 e) by měl zákon nabýt účinnosti 1. dubna 2011. Kromě zmiňovaného § 92 e), který se týká přenesení dańové povinnosti u stavebních a montážních prací, takže účinnost v tomto případě je 1.leden 2012. Ústavně-právní výbor vám doporučuje, abyste schválili návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, paní kolegyně. Ptám se, zda podle § 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto materií. Ti dva přihlášení jsou, předpokládám, do obecné rozpravy. Takže nikdo nenavrhuje, otevírám obecnou rozpravu. První se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig a připraví se senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři, nejsem ekonom a neměl jsem možnost zabývat se na obou výborech touto novelou. Považuji se tedy spíše za člověka, který možná na úvod diskuse předvede několik svých osobních pochybností, s tím, zdali tato novela bude účinnější ve výběru daně, než ta předchozí.

Předně bych chtěl poděkovat za to, že stát, který nedokázal po tolika letech zdokonalit právní prostředí tak, že všechny daňové úniky neunikly potrestání a de facto to je přece nejlepší zbraň, jak zamezit budoucím daňovým únikům, že alespoň uznal velkou nemorální stránku toho, nechat si zaplatit daň za to, co plátce daně nedostal zaplaceno od svého dodavatele.

To si myslím, že je naprosto správné a je to veliké pozitivum této daňové novely, a je to asi také důvod, proč já bez velkých pochybností budu hlasovat pro tuto novelu.

Moje pochybnosti se týkají přenesení daňové povinnosti. Mně totiž přijde filosoficky vzato velmi zvláštní, že váháme, zdali máme zanechat u některých komodit daňovou povinnost na tom, kdo prodává, který je nepochybně v silnějším postavení, než ten, který kupuje, protože ten, kdo prodává, má kromě svých obecných obchodních možností také to zboží, které prodává, zatímco ten, který kupuje, to zboží nemá; a pohybuje se ve stejném prostředí.

Váháme, zdali máme daňovou povinnost nechat na prodávajícím, anebo ji přenést na ty, co kupují zboží. Činí se tak v řadě ohledů při prodeji nemovitosti např. pokud nezaplatí ten, který prodává, nezaplatí daň, automaticky ji musí zaplatit ten, který kupuje. Takových zvláštností pro různé komodity je mnoho.

Moje otázka je, proč u některých komodit jsou v přenesené působnosti a proč u některých není. Je to tím, že se prostor v podnikání v oblasti s pohonnými hmotami namlsal daňovými úniky z prodeje lehkých topných olejů, nakoupili cisterny, nakoupili technologie, a teď je jim líto; ty technologie, a daňové úniky byly nepotrestány, to je ten důvod. Kdyby byly potrestány, bylo by to všechno zkonfiskováno a zaplatí z toho dluhy. Je to důvod k tomu, proč nyní přenášíme daňovou povinnost na koncové odběratele.

Musím říci, že speciálně u pohonných hmot mně to přijde podivné, protože koncoví uživatelé bývají často různí provozovatelé malých čerpacích stanic, jejichž tým tvoří většinou samotný prodejce, provozovatel, maximálně někdo z rodiny, který se stará o účetnictví, jistě nemají žádný kvalitní tým daňových poradců a už vůbec ne žádného právníka.

Je účelné na tyto lidi s takovýmto zázemím přenášet daňovou povinnost, nebo je lepší to nechat na tom prodávajícím? Nejsem daňový odborník. Anebo je možno nechat dokonce tu daňovou povinnost na oba subjekty, a ten obchod považovat za uzavřený až teprve tehdy, když je daň státu odvedena? Je možné takovouto transakci obchodní definovat? Řada podnikatelů dělá, že si nejdříve nechají poslat peníze, záruky, a pak teprve převede zboží. Nemůže stát se postupovat podobným způsobem? Pro mě by to bylo nejlogičtější, tak aby se nesnímala z nikoho daňová povinnost, aby byla na prodávajícím stejně tak jako na kupujícím, s tím, že daň z přidané hodnoty je stát od státu jiná, zatímco pohyb a prodeje jsou v rámci jednotného trhu v EU zcela otevřené. Pak tedy logicky těmi hranicemi jsou také hranice pro výběry daně z přidané hodnoty a i tento aspekt velkého jednotného trhu je do tohoto mechanismu jistě zapotřebí zavdat.

Moje, říkal jsem na začátku, že to budou spíše pochybnosti, ale říkám to tak proto, že stojí možná za hlubší úvahu těch, kteří se touto problematikou zabývají, to je výbor právní, náš ústavně-právní, nebo spíše výbor hospodářský, zdali zdokonalit právní prostředí, a zároveň zdokonalit výběr daně tím, že nebude nikam přenášena, ale že zůstává na oněch dvou subjektech, které prodávají a kteří kupují. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Miloš Vystrčil, připraví se senátor Josef Táborský.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, k navrhovanému zákonu mám jeden dotaz a jedno vyjádření podpory. Ten dotaz se týká § 44 odst. 1, který přece jen zlepšuje situaci plátce, který dodal zboží a nebylo mu zaplaceno. Můj dotaz zní, proč je to rozdělení těchto plátců, kteří už se mohou hájit a mohou se vyhnout zaplacení daně státu, právě určeno dobou 6 měsíců, proč to není třeba 5 nebo 7 měsíců. A jaký je další záměr ministerstva financí z hlediska stanovování této lhůty, s tím že říkám, že si uvědomuji, že nějaká lhůta tam být musí. Ale otázka zní, jestli to má být právě 6 měsíců.

Druhá věc, která je pro mě osobně mnohem důležitější, se týká pozměňovacího návrhu pana senátora Pakosty, který bych chtěl velmi podpořit, neboť jak asi mnozí z vás zaregistrovali v § 73 odst. 2 tohoto zákona, dle mého názoru nelogicky, a možná to ani nebylo záměrem předkladatele. Dochází k tomu, že se datum uznatelného daňového plnění posunuje na nijak blíže nedefinovaný počátek vlastnění daňového dokladu. A já si myslím, že by bylo velmi dobré a vhodné a dle mého to nijak nemění sílu státu vymoci si zaplacení DPH. Pokud by byl přijat pozměňovací návrh pana senátora, který nedělá nic jiného, než že pouze vrací datum uznatelného daňového plnění z toho okamžiku počátku vlastnění, nelogicky dle mého názoru daňového dokladu na okamžik, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, tzn. okamžiku, kdy člověk zaplatil.

Samozřejmě, a to plyne z dalšího ustanovení toho zákona, to neznamená, že v okamžiku, kdy plátce daně si uplatňuje nárok na odpočet, nevlastní daňový doklad. Ten vlastnit může, ne může, musí, protože datum, ke kterému prokazuje nárok na vratku DPH, je až k 25 dalšího měsíce v případě, když je měsíčním plátcem, případně čtvrtletním plátcem, to je to samé. Tolik moje druhá poznámka k vám, pane ministře, jestli by skutečně nebylo možné a logické a zabraňující obrovské byrokratizaci a případně dobrému kšeftu softwarových firem udělat tuto změnu a vrátit ten termín uznatelného daňového plnění na okamžik, kdy plátce zaplatil.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti místopředseda Zdeněk Škromach má slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, já bych měl takový drobný dotaz na pana ministra, protože když tak nad tím uvažuji a debata tady běží, právě to, že se nebude platit DPH z nezaplacených faktur, vypadá jako docela dobrý krok.

Na druhé straně mám trošku pochybnosti, jestli to není přenášení podnikatelského rizika na stát. Protože v zásadě dnes podnikatel nebo firma, pokud uzavírá obchod, samozřejmě ho uzavírá s tím, aby prodala, aby se jí to vrátilo apod., i s tím rizikem, že bude muset zaplatit DPH.

Krok, který znamená, pokud jsem rozuměl, asi půl miliardy korun výpadku v příjmech veřejných financí, bude v zásadě znamenat, že bude možné uzavírat s lehčím srdcem obchody s menším rizikem, a to podnikatelské riziko přebírá vlastně stát. Nejsem si jist, jestli je to úplně správný krok.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky, slovo má pan senátor Josef Táborský.

Senátor Josef Táborský:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, i přes značná pozitiva předkládané novely zákona bych chtěl upozornit na některé otázky, které jsou problémové a na které je potřeba dále zaměřit pozornost. Uvedená novela významně zasahuje do daňových povinností obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací. V případě územních samosprávných celků či příspěvkových organizací vzniká vážný problém s dotacemi, neboť u nich je zpravidla prokazování čerpání uznatelných nákladů vázáno na fakturaci dodavatele, obsahující DPH.

Pokud nově nastane systém přenesení daňové povinnosti podle přechodných ustanovení k 1.lednu 2012 na odběratele, bude v případě prokazování nároků na dotaci problém s posuzováním DPH jako uznatelného výdaje z hlediska dotace. V případech, kdy územní samosprávné celky nebudou mít následně nárok na odpočet DPH, např. u výstavby komunikací, budování domovů pro seniory a další, bude nutno nově prokazovat realizaci toho výdaje prostřednictvím daňového přiznání, a tedy následného odtoku peněžních prostředků v podobě zaplacené daně.

Tudíž mám otázku na pana ministra, jak tento model bude přizpůsoben dotačním podmínkám, ale nejenom z hlediska pravidel, ale i z hlediska časového horizontu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Petr Pakosta.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo, kolegyně, kolegové, avizoval jsem, že vystoupím v diskusi jako senátor, a nyní tak činím. Avizuji předložení dvou pozměňovacích návrhů k projednávané novele zákona o dani z přidané hodnoty. Oba dva vám již byly rozdány. První se týká navrácení období, ve kterém plátce mohl na základě přijatého daňového dokladu uplatnit nárok na odpočet daně do zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. A druhý opravuje určité legislativní pochybení, které v návrhu je, kdy jedno ustanovení visí nad zákonem, a my nevíme, do kterého místa toho zákona jej napsat.

Avizuji toto, a proto prosím, abyste nehlasovali návrh schválit, nevím, jestli padl, ale abyste propustili projednávaný text do podrobné rozpravy, kde bych mohl předložit tyto dva pozměňovací návrhy. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má paní senátorka Soňa Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Mám také otázku na pana ministra, ale ještě než ji položí, tak bych se ráda zeptala garančního zpravodaje, zdali pozměňovací návrhy, které nám předkládá, posuzoval VHZD, z toho prostého důvodu, že daň z přidané hodnoty není úplně zákon jednoduchý, a já bych osobně uvítala, kdybychom znali stanovisko hospodářského výboru.

Ale pokud jsem správně poslouchala zpravodajskou zprávu, bylo tam řečeno, že výbor nepřijal žádné usnesení, takže moje otázka prostřednictvím pana předsedajícího zní, zdali pozměňovací návrhy posuzoval.

A teď otázka. Já jsem se jako zpravodajka výboru ústavně-právního teprve následně seznámila s problémem, který jsem tím pádem nemohla přednést na ústavně-právním výboru, takže dovolte, abych to učinila v současné chvíli. Jedná se o § 44 zákona o dani z přidané hodnoty. Já osobně ho hodnotím velmi kladně a musím říci, že existují i názory, že ustanovení mohlo být širší, že je příliš omezující. Mluvím o tom, že stát bude platit za určitých přesně stanovených podmínek, vracet v případě úpadku plátce.

Moje otázka se ale týká toho, že se na mě obrátili někteří odborníci, kteří se zabývají insolvenčním právem, a dovolte, abych se vám pokusila stručně popsat, o co vlastně jde.

V praxi dochází celkem běžně k tomu, že soud rozhodne o způsobu řešení úpadku plátce, tedy věřitel splní podmínku, danou zákonem, že na jeho odběratele bude vyhlášen úpadek. Avšak až poté při podrobnějším zkoumání a ocenění majetku insolvenčním správcem se zjistí, že majetek nepokryje ani náklady řízení, a soud poté, co již o úpadku rozhodl, úpadek zruší pro nedostatek majetku, přičemž ke zrušení rozhodnutí může dojít, resp. v praxi dochází po relativně delší době, kdy budou státem již peníze dávno vráceny.

Takže se ptám, zdali při koncipování tohoto ustanovení byl tento nikoli v praxi neobvyklý scénář insolvenčního řízení vzat v potaz, zda pro Českou republiku jsou navrhované podmínky, za kterých bude docházet k vrácení jistě nemalých částek, dostatečně definovány, a zda byla dostatečně zvážena a minimalizována rizika zneužití tohoto institutu. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Petr Vícha, předseda klubu sociální demokracie.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že jsou avizovány pozměňovací návrhy, potřebovali bychom se před hlasováním v klubu alespoň pět minut poradit s kolegy z hospodářského výboru. Žádám tedy před hlasováním o pětiminutovou přestávku.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Necháme dokončit rozpravu, vyjádření a následně by se sešel na pět minut. Slovo má pan senátor Ivo Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, navázal bych na pana kolegu Táborského, on tady má avizovaný, nemluvil o něm, má avizovaný pozměňovací návrh, kterým navrhuje de facto vyřešit problematiku přizpůsobení dotačních podmínek v rámci obcí nebo územněsprávních celků. Doporučuje v pozměňovacím návrhu přehodit číslovku nebo pozměnit číslovku 2012 na 2013.

Chtěl bych se zeptat pana ministra, zda to považuje za vyřešení této věci. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji a slovo má senátor Petr Pakosta.

Senátor Petr Pakosta:  Omlouvám se, že opět vystupuji, ale je to po dohodě s předsedou VHZD. K dotazu kolegyně Paukrtové sděluji, že výbor sice nepřijal žádné usnesení, ale bylo to proto, že jsme se shodli na tom, že by bylo vhodné připravit avizované pozměňovací návrhy. To je vše, děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře, budete mít šanci po ukončení rozpravy. Chcete hned? Máte slovo. Na to máte plné právo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vystoupím k jedné jediné věci v podrobné rozpravě a pak se vyjádřím k závěrečné. Ale pokládám za fér, abych to řekl teď, a to je připomínka pana senátora Táborského a posléze pana senátora Bárka.

Nezaznamenal jsem totiž, že pozměňující návrh zazněl o odložení účinnosti. Já bych s ním nesouhlasil s tím, že bych to pokládal za zbytečné odkládání proti únikovým opatřením. Chtěl jsem samozřejmě přislíbit, že tyto problémy, které se mohly rýsovat, víme o nich, také proto jsme tam odložili účinnost, kterou jsme předpokládali od 1. 1. 2011, jsme odložili na 1. 1. 2012, aby byla možná příprava nejenom obcí a neziskových organizací, ale také při tvorbě státního rozpočtu a příslušných dotací a timingy těch dotací musí tomuto režimu své dotace přizpůsobit. Jsme přesvědčeni, že to je řešitelné na výdajové straně, nemusí to být řešeno v tomto zákoně. Máte-li jiný názor, pak je samozřejmě vaším svatým právem pozměňující návrh předložit, a proto jsem tu odpověď chtěl dát ještě v podrobné rozpravě, abyste měli prostor. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Obecnou rozpravu končím, protože se nikdo nepřihlásil, už si nesedejte pane ministře, jako navrhovatel máte nyní slovo, abyste se vyjádřil k obecné rozpravě.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já děkuji za všechny připomínky, za velmi podrobnou zprávu pana senátora Pakosty. Nemýlím-li se, je v řadách senátorů 29 lékařů a pouze jeden jediný daňový poradce, dva daňoví poradci, tak jsem na tom proti Hegerovi pořád ještě dobře.

K obavám, které logicky zaznívaly jak v novinách, tak při parlamentních debatách k otázce určení. Obavám rozumím, ale v zemích, kde je to aplikováno, jsem nezaznamenal podobný případ, a jsem přesvědčen, že nebude zaznamenán ani v České republice, neboť ještě jednou opakuji, veškeré důkazní břemeno je daňovým řádem přisouzeno k finančnímu úřadu, tzn. důkazní povinnost má stát.

Ve starém zákoně o správě daní a poplatku byla-li vyměřena doměrka, nemělo odvolání odkladnou účinnost. Podle nového daňového řádu, který jste už schválili v roce 2009 a který vstoupil v účinnost k 1. 1. 2011, odvolá-li se daňový subjekt proti doměrce, a toto je doměrka, odvolání má odkládací účinek, to znamená, on nemusí zaplatit okamžitě, dostane-li tu výměru. On se odvolá, a teprve když neuspěje u odvolání, musí zaplatit. To znamená, tam je ještě jedna pojistka. Onen příklad, který udával pan senátor Pakosta, je myslím naprosto typický příklad, kdy nelze nikoho honit za to, aby ručil – a finanční úřad by se o to ani nepokusil, protože tam šlo o to, že někdo dodal zboží či službu, která evidentně byla v pořádku, a pouze se pak rozhodl, že neodvede DPH a zaplatí na Kajmany, to ten ručitel skutečně vědět nemohl, pokud se mu nedokáže nějaká komunikace, ze které vyplývá, že to vědět mohl. Tady jde spíš o nákupy a bude se to vztahovat zejména k pohonným hmotám. Pokud někdo nakoupil mnoho barelů nafty či benzinu hluboko pod cenou, která je na burze, tak mu na tom něco divného být muselo. Pokud to byla zaváděcí cena – tržní, tak je to v naprostém pořádku. Ale pokud mu stát dokáže, že věděl, že kupuje cinknuté zboží, tak zaplatí. Dokazuje se to velmi těžko, ale přece jenom se to dokázat dá. Je to jedna z mála zbraní proti těmto řetězovým obchodům, které někdy probíhají před našima očima. My o tom víme. (Smích.) Ale nemáme šanci zasáhnout, protože na to není žádný legislativní nástroj.

Proč šest měsíců, proč ne pět, proč čtyři? Ta lhůta musí být dostatečně dlouhá, aby bylo zřejmé, že nedojde ke spekulativnímu jednání, když už vím, že společnost padne do úpadku, tak se takto začne chovat. Experty to bylo odhadnuto na šest měsíců a já nevylučuji, že někdy v budoucnosti řekneme, že je to pět. Je to opravdu expertní odhad. Není to žádný složitý šém, ke kterému bychom došli nějakým výpočtem.

Připomínka pana poslance Škromacha by byla relevantní, pokud by to platilo generálně. (Hlasy z pléna: Senátora.) Vratka DPH z nezaplacených faktur – takové návrhy v minulosti, pokud si pamatuji, také zaznívaly, přednášel je poslanec Tlustý opakovaně v PS v minulých volebních obdobích. Toto je skutečně neakceptovatelné. Protože by to bylo široce zneužitelné a dokonce by tam platilo i ono přenášení podnikatelského rizika. V případě společnosti v úpadku se o něčem takovém jednat nedá. Pokud se společnost dostala do úpadku a nezaplatila odebranou službu či zboží, tak ten nešťastník prostě odvedl státu peníze z plnění, které neproběhlo. To jsou peníze, na které stát nemá nárok. Tento zákon je koncipován tak, že stát má nárok jenom na peníze za plnění, které proběhlo. Takže je naprosto v pořádku, že je vrátí. Znovu říkám, odhadujeme to na 300 až 500 milionů Kč podle četnosti případů.

Paní senátorce Paukrtové bych rád odpověděl, že se nedomníváme, že v tomto případě je tam možnost zneužití s uvalením insolvence – následné odvolání. Samozřejmě když se odvolá insolvence, nikdo nebude chtít vracet peníze zpátky, k něčemu takovému nedojde. Ale velmi často je zneužíváno, že dodavatel nezaplatí DPH a cíleně zkrachuje, neboť jen to jen nějaké garážové "eseróčko", které cíleně zkrachuje poté, co přeprodá zboží a nezaplatí DPH. Ano, to je důvod, proč někdy chceme reverse charge, proč chceme ručení, proč chceme ručení konečným odběratelem. Ale v tomto případě se toho opravdu nebojíme.

Myslím si, že jsou to všechny zásadní připomínky, dotazy. Dopředu si dovolím avizovat, že chápu – pro dobré vztahy s oběma daňovými poradci v Senátu – připomínky, ze kterých vzejdou pozměňující návrhy a dopředu hlásím, že jsem ztotožněn s tím, že budou přijaty, aniž bych se domníval, že sníží kvalitu této novely. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo zpravodajka ÚPV, jestli chce vystoupit. Nechce. Takže má šanci vystoupit zpravodaj garančního výboru. Slovo má senátor Petr Pakosta.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji. Už jsem mluvil poměrně hodně, proto se omezím na konstatování, že v rozpravě vystoupilo celkem osm senátorů, z toho jeden dvakrát, tedy já. Máme zde jediný návrh v této chvíli, a to návrh ÚPV, schválit. Prosím, abyste tu podporu zvážili vzhledem k avizovaným pozměňovacím návrhům, které podle mého názoru posouvají věci pozitivním směrem. To je ode mne vše. V této chvíli nezbude, než abychom hlasovali o návrhu ÚPV. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pokládám otázku předsedovi hospodářského výboru, jestli stačí pět minut, které avizoval, aby se výbor sešel, a pak klub, jestli nechcete deset minut. Stačí pět minut. Takže pětiminutová přestávka. Budeme pokračovat v 10.51 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.46 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.57 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Budeme pokračovat po přestávce. Poprosil bych, abyste se posadili. Je vidět, že přestávka o chvilku delší vám stejně nestačila, takže jsem měl více pravdy, žen to má být deset minut.

Máme před sebou hlasování, a to o návrhu ÚPV, schválit tuto normu, takže vás malinko zklidním znělkou.

Hlasujeme o návrhu schválit.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 7 ukončeno. Registrováno 69, kvorum 35, pro 2, proti 9. Návrh byl zamítnut.

Otevírám podrobnou rozpravu. Pan senátor Petr Pakosta se hlásí jako první.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s avizovanými pozměňovacími návrhy. Jsou dva. Jeden se týká uplatnění nároku na odpočet daně u příjemce zdanitelného plnění. Je to ten, který je uvozen - v článku I v bodu 53 § 73 odst. 2 doplnit na konci větu. Druhý se týká článku I bod 118, kdy jedno ustanovení, které nemá uvození, které by určovalo, do které části zákona to ustanovení patří, toto pochybení se napravuje, umisťuje se to na konkrétní místo zákona.

Pozměňovací návrhy vám byly poslány v písemné podobě, čili je zde nemusím načítat. Ještě avizuji, nebo sděluji, že po dohodě mezi kluby došlo k tomu, že zde nebude načten pozměňovací návrh kolegy Táborského, který vám byl rovněž rozdán. S tím, že pan ministr zde slíbil, že problém, který se pozměňovací návrh snažil řešit, vyřeší jiným způsobem. Dohodli jsme se jako členové hospodářského výboru, že tento slib si vezmeme za svěřený do své gesce a budeme se dívat na to, jak tento slib je splněn.

Tolik v této chvíli. Děkuji za pozornost a prosím o podporu předložených pozměňovacích návrhů.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Je mi líto, ale budete muset pozměňovací návrhy načíst pro steno. Je mi líto. Nedá se nic dělat.

Senátor Petr Pakosta:  Dobře, provedeme korekci. Takže první pozměňovací návrh k senátnímu tisku č. 15 zní: V článku I, bod 118 upravit takto "118". V příloze č. 3 se za poslední odrážku doplňuje text, který zní: "Pro účely přílohy č. 3 se používá Standardní klasifikace produkce platná k 1. lednu 2003. Do přílohy č. 3 se zařazují služby, které odpovídají současně číselnému kódu Standardní klasifikace produkce a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy."

Další návrh: k senátnímu tisku č. 15 zní: V článku č. 1, v bodu 53, v § 73, odst. 2 doplnit na konci větu: "Pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odst. 1 za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, postačí, aby plátce měl daňový doklad ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období."

Doufám, že už nemusím dále odůvodňovat, zdůvodnění zde zaznělo. Takže ještě jednou prosím o podporu těchto pozměňovacích návrhů. A děkuji za ni.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže díky, nikdo další se nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Pana ministra se zeptám, zda chce vystoupit. Nechce. Zpravodajka ústavně-právního výboru? Nechce. A zpravodaj garančního výboru by nám měl říci, jestli budeme hlasovat oba návrhy najednou, nebo jestli je budeme hlasovat postupně.

Senátor Petr Pakosta:  Pane předsedající, jsem přesvědčen, že o těch dvou pozměňovacích návrzích můžeme hlasovat en bloc jedním hlasováním.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, návrh od vás je jasný, takže znělku a budeme následně hlasovat. Zeptám se pana ministra na jeho názor na stanovisko k oběma pozměňovacím návrhům.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já jsem v obecné rozpravě prezentoval, že se s nimi smiřuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garanční zpravodaj už nám řekl svůj názor, takže v této chvíli můžeme hlasovat o obou pozměňovacích návrzích najednou. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 8 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 9 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní navrhuji, aby předkladateli ve sněmovně byli pan senátor Petr Pakosta a senátorka Soňa Paukrtová. Oba s tím souhlasí, takže o tom, pokud nemáte jiný návrh, bychom hlasovali. Návrh nevidím. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tyto naše 2 předkladatele, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 10 ukončeno, registrováno 68, kvorum 35, pro 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu.

Děkuji panu ministrovi, který ale setrvává, a děkuji zpravodajům.

Přejdeme k dalšímu bodu a tím je

 

Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009 převyšujícího rozpočtovaný schodek

Tisk č. 16

Slovo má pan ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové. Dovoluji si předložit návrh zákona o dluhopisovém programu, který reaguje na situaci v roce 2008, kdy hospodářská krize dramaticky snížila hospodářský růst a tím i příjmy státního rozpočtu. Celkový schodek byl překročen o 185,844 mld. Kč.

Z tohoto důvodu státní dluh stoupl o 148,164 mld. Kč. Bylo potřeba tuto potřebu krýt státními dluhopisy, aby byly tyto dluhopisy zakotveny v dlouhodobém právním rámci České republiky, bylo potřeba, o to prosím, přijmout na to zákon. V této chvíli se dá označit za zákon technického charakteru, který nezvýší zadlužení České republiky, protože ke skutečnému zadlužení fakticky už v roce 2009 došlo nenaplněním příjmů státního rozpočtu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. A v této chvíli zpravodaj garančního výboru, což je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, má slovo a je jím pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu včera na svém zasedání projednával návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2009, převyšujícího rozpočtový schodek. Nechci opakovat čísla, která říkal pan ministr, pouze bych chtěl říct, že pokud se týká Poslanecké sněmovny, ta schválila předloženou novelu v měsíci listopadu a Senátu byl návrh zákona postoupen 30. prosince 2010.

Náš výbor včera po bouřlivé diskusi přijal následující usnesení: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže děkuji. Máte místo u stolku zpravodajů, já se ptám, zda podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto materií? Přihlásil se pan senátor Jan Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Pane předsedající, po zvážení okolností, vzhledem k tomu, že my jako Senát neručíme nebo nehlasujeme o státním rozpočtu, pouze podporujeme návrh tohoto zákona, dávám návrh nezabývat se.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Návrh je jasný, takže bez rozpravy v daném okamžiku po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat. Zahajuji hlasování o nezabývat se.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 11 ukončeno. Registrováno 65, kvorum 33, pro 48, proti 2. Návrh byl schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu a jsme u dalšího návrhu, a to je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o krátkém prodeji a některých aspektech swapů úvěrového selhání

Tisk EU č. N 131/07

Máme to jako tisky č. N 131/07, N 131/07/01, N 131/07/02. Slovo má opět pan ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dovolte, abych jenom velmi stručně uvedl naši rámcovou pozici k této problematice. Tady už se dostáváme do regulačních návrhů, o jejichž prospěšnosti skutečně nejsme přesvědčeni. Neexistuje žádný dostatečný důkaz, neexistuje žádná studie, která by podporovala obecnou prospěšnost informační povinnosti týkající se short sellingu. Máme obavy, že to neodpovídá úplně potřebám kapitálových zdrojů trhu i regulatorním potřebám jednotlivých členských států a že je to adekvátní vzhledem k rizikům budoucí krize. My máme strach, že tady s vaničkou bude vylito i dítě. Proto jsme velmi zdrženliví, podobnou pozici zastává i řada jiných členských států, takže se domníváme, že tento návrh na řízení, bude-li vůbec přijat, dostane při projednávání mnoho a mnoho změn.

Já v každém případě chci poděkovat oběma senátním výborům, které se tím zabývaly, za projednání. Vítám všechny jejich připomínky, budeme s nimi pracovat v dalším jednání o tomto nařízení. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane navrhovateli. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máme jako tisk č. N 131/07/03. Zpravodajkou je paní senátorka Jana Juřenčáková, která má nyní slovo.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámila se svou zpravodajskou zprávou k tomuto evropskému tisku.

Pan ministr to komentoval z pohledu vlády, já bych vás chtěla trochu seznámit podrobněji, o co se jedná, abyste věděli, o čem budeme hlasovat.

Krátký prodej cenných papírů je praxe, při níž fyzická nebo právnická osoba prodá cenný papír, který nevlastní, s úmyslem stejný cenný papír později znovu koupit. Týká se obvykle akcií, ale ke krátkému prodeji může docházet i u jiných typů finančních nástrojů. Krátký prodej je používání pro různé účely, jako jsou zajištění, spekulace, arbitráž či tvorba trhu. V několika státech EU a USA byl v září 2008, kdy vrcholila finanční krize, přijata mimořádná opatření omezující nebo zakazující krátký prodej.

EU nemá pro řešení otázek souvisejících s krátkým prodejem zvláštní právní rámec, proto měla opatření přijatá členskými státy různou podobu. Současný různý přístup ke krátkému prodeji a swapům úvěrového selhání omezuje účinnost dohledu a uložených opatření. Swap úvěrového selhání je derivát, který poskytuje určitou formu pojištění proti riziku úvěrového selhání podnikového nebo státního dluhopisu. Výměnou za roční prémii získá kupující swapu úvěrového selhání ochranu před rizikem selhání referenčního subjektu, kterou mu poskytne prodávající.

Krátký prodej podle většiny studií přispívá k efektivnosti trhu, zvyšuje tržní likviditu. V některých případech je však možno jej spojovat s řadou potencionálních rizik, tzn. že může vyvolat např. nepřiměřenou sestupnou cenovou spirálu vedoucí k chaosu na trhu a možným systémovým rizikům. Nařízení by se mělo vztahovat na všechny fyzické a právnické osoby, které se zabývají krátkým prodejem ve všech sektorech trhu. Mělo by reagovat na zjištěná rizika, aniž by zmenšovalo výhody, které krátký prodej přináší pro kvalitu a efektivnost trhů.

Vláda vyjádřila k záměru plošné regulace krátkých prodejů a swapů úvěrového selhání rezervovaný postoj, kdy zastává názor, že možné manipulativní chování zneužívající ve velkém nekrytý krátký prodej, lze efektivně postihnout až při selhání vypořádání takto uzavřených obchodů. Nařízení upravuje problematiku krátkých prodejů a také se soustředí na stanovení regulatorního rámce pro swapy úvěrového selhání. Společný evropský přístup k úpravě fungování finančních trhů je vzhledem k mobilitě finančních služeb nevyhnutelný. Na druhou stranu je však nutné zdůraznit, že krátký prodej má pro řádné efektivní fungování kapitálových trhů svůj význam, napomáhají cenotvorbě a jejich realizace přispívá k vyšší likviditě daného cenného papíru.

Krátké prodeje a ani swapy úvěrového selhání nejsou příčinou finanční a hospodářské krize. Regulatorní zásahy by měly co nejméně omezovat pozitiva spojená s krátkými prodeji. Doporučení, které bylo přijato na Výboru pro záležitosti pro EU, vychází z jednotlivých klíčových aspektů návrhu, tj. posílení transparentnosti krátkých pozic, omezení nekrytých krátkých prodejů, výjimek z regulace, pravomoci příslušných regulátorů a ESMA, regulace swapů úvěrového selhání.

Výbor pro záležitosti Evropské unie přijal na svém zasedání dne 14. prosince 2010 usnesení, jehož přílohou je doporučení, které máte všichni v písemné podobě. Takže navrhuji, tak jak bylo přijato usnesení výboru pro záležitosti EU, přijmout usnesení i s doporučením, které máte k dispozici. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ptám se pana senátora Jílka, jestli chce vystoupit za další výbor hospodářský atd.? Nechce. Takže já v daném okamžiku otevírám rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, takže nepředpokládám, že by pan ministr nebo zpravodajka chtěla vystoupit k něčemu, co se nezrealizovalo.

A máme před sebou hlasování. A to hlasování je, že budeme hlasovat o návrhu tak, jak přednesla senátorka Jana Juřenčáková.

Hlasujeme o návrhu, který byl přednesen senátorkou Janou Juřenčákovou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování číslo 12 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 37, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu.

My se zde vystřídáme s paní kolegyní v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobré dopoledne. Budeme pokračovat v jednání dalšími body. Ale ještě dříve než začneme projednávat následující body, navrhuji, abychom v souladu s usnesením Senátu č. 477 z 18. schůze ze dne 22. dubna 2010 hlasovali o sloučení rozpravy k senátním tiskům. Je to

 

Návrh nařízení Rady č. .../..., kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

Tisk EU č. N 135/07

Jedná se o senátní tisk č. N 135/07.

 

Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

Tisk EU č. N 136/07

Jedná se o senátní tisk č. N 136/07.

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

Tisk EU č. N 137/07

Jedná se o senátní tisk č. N 137/07.

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

Tisk EU č. N 138/07

Jedná se o senátní tisk č. N 138/07.

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

Tisk EU č. N 139/07

Jedná se o senátní tisk č. N 139/07.

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

Tisk EU č. N 140/07

Jedná se o senátní tisk č. N 140/07.

O tomto návrhu budeme hlasovat bez rozpravy. Zahajuji hlasování. Kdo je pro to, abychom sloučili rozpravu k těm tiskům, jak jsem je přečetla. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 13 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Budeme ještě hlasovat o sloučeném hlasování k těmto dokumentům. I o tomto návrhu se hlasuje bez rozpravy.

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro, abychom sloučili hlasování k těmto dokumentům, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 se z 53 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní tedy projednáváme body, jejichž názvy jsem přečetla v návrhu pro hlasování a požádám pana ministra Kalouska, aby přednesl úvod ke všem těmto bodům. Děkuji.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, snad mi prominete, budu-li mimořádně stručný. Koncem září loňského roku Evropská komise zveřejnila celkem šesti legislativních návrhů k posílení ekonomického řízení, jejichž cílem je jednak reforma rozpočtového dohledu, přeloženo do češtiny, aby si z maastrichtských kritérií přestali všichni dělat srandu a aby skutečně byla dodržována fiskální disciplína, jejíž nedodržování přináší ty konce, které dnes vidíme, a jednak ustanovení dohledu nad makroekonomickými nerovnováhami, kdy je potřeba bedlivě sledovat přebytky či deficity na účtech obchodní bilance.

Dovolím si jenom zdůraznit, že navrhované sankce, které jsou za neplnění těchto kritérií, se týkají pouze eurozóny, nikoliv tedy České republiky, ale zajímat nás musejí, protože jsme potenciální zemí, která do eurozóny jednou vstoupit může či vstoupí.

V prosince 2010 byly všechny tyto směrnice projednány ve výboru Senátu pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ve výboru pro záležitosti Evropské unie a já chci poděkovat oběma výborům za projednání. Očekává se, že v Evropské radě a v Evropském parlamentu budou projednány tak, aby všechny vstoupily v účinnost k 1. lednu 2012.

Budete-li mít jakékoliv konkrétní dotazy na jednotlivé tisky, jsem, prosím, připraven. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také a opět vás požádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Výborem, který se zabýval těmito tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 135 až N 140/07/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Sefzig, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Luděk Sefzig:  Ještě jednou hezké poledne. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky a páni senátoři, děkuji za to, že jste umožnili sloučit rozpravu, tak jako to udělal výbor, těchto šesti návrhů nařízení a směrnic legislativních návrhů pod jeden bod jednání. My jsme se tomuto bodu velmi podrobně věnovali na výboru. Je to, koneckonců, jenom jedna z částí práce výboru v souvislosti s krizí, která proběhla ve finančním sektoru. Proto také na úvod našeho usnesení se i odvoláváme na některá dřívější usnesení, například v souvislosti s projednáváním dokumentu o konkurenceschopnosti EU, tedy Evropa 2020, a ještě dalších tisků.

Úplně na úvod bych chtěl říci, že problematika boje s krizí, která probíhá, snad končí, to nikdo zatím ještě přesně neví, je problematika, která má praktické dopady na naši práci, je u nás ve velmi velkém zřeteli a svědčí o tom i to, že nás jako první národní parlamentní komoru navštívili zástupci zvláštního výboru Evropského parlamentu, pan předseda Klinz s místopředsedou Karasem. Tento výbor má název CRIS jako krize a mají právě ještě podávat Evropskému parlamentu návrhy na eventuální doplnění dalších počinů.

V našem usnesení se zabýváme jednotlivými návrhy sumárně, a dovolte mi tedy, abych vám toto usnesení doporučil k přijetí se dvěma změnami. Tou jednou změnou je jenom faktické upřesnění rozdílu mezi jednáním ve výboru a jednáním na plénu. To druhé je ale obsahové vylepšení, které okomentuji, až jej budu číst.

Všichni máte toto usnesení k dispozici, proto mi jenom dovolte, abych je skutečně velmi stručně okomentoval.

Nebudu říkat odstavec č. 1, kde se právě odvoláváme na naše minulá usnesení. To děláme hlavně proto, že je vidět, že kontinuálně již po několik let, minimálně po dva roky, problematiku zlepšeným dodržováním maastrichtských kritérií, která si EU sama stanovila, to myslíme vážně a alfou a omegou je tedy dodržování paktu stability.

V bodu II odst. 1 Senát souhlasí s odstupňováním sankcí od neúročených vkladů až po finanční sankce stejně tak, jako s uplatněním sankcí již v rané fázi zjištění fiskálních problémů, přičemž zdůrazňuje, že systém sankcí musí působit především preventivně a podporovat fiskální disciplínu členských států.

Jsou různá kritéria sankcí, od těch nejjednodušších až po ta nejtvrdší, je dobře, že jsou odstupňována a Senát to podporuje.

Za druhé. Podporujeme také výraznější zohlednění kritéria celkového veřejného druhu v rámci postupu při nadměrném schodku a vymezení definice uspokojivého tempa snižování dluhu, jejíž absence byla jedním ze zásadních nedostatků Paktu stability a růstu.

Za třetí. Senát by se měl stavět a výbor se postavil rezervovaně k poměřování tempa růstu výdajů s tzv. obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP, jelikož se domnívá, že vypovídací schopnost tohoto indikátoru, který má být stanoven na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován, je značně omezená.

Za čtvrté. Preferujeme jednodušší fiskální pravidlo, které navrhla Národní ekonomická rada vlády, založené na nerovnici, ve které tempo růstu HDP plus deficit rozpočtu v daném roce je menší nebo roven čtyřem procentům, čímž by se zajistila fiskální disciplína v dobách ekonomického růstu, a zároveň během recese by rozpočet mohl využívat deficitního financování pro stimulaci hospodářské aktivity.

Za páté. Senát, resp. výbor se domnívá, ve shodě s vládou, že požadavky na národní rozpočtové rámce by měly být, spíše než směrnicí, upraveny formou doporučení či kodexu standardů, ze kterého by členské státy mohly čerpat v souladu s jejich národními specifiky rozpočtového procesu, přičemž pokud by měla být přijata směrnice, Senát podporuje prodloužení lhůty pro její provedení na národní úrovni.

Tady je změna oproti výborovému usnesení, protože na výboru jsme hlasovali o výboru, nyní tedy budeme hlasovat o Senátu, tak bychom zde udělali technickou změnu a slovo "výbor" doporučuji zaměnit "Senát".

Tady apelujeme na to, aby v každé členské zemi byly směrnice dopracovány až do svých vlastních legislativ tak, aby se například obce nemohly vymknout obecným požadavkům komise.

Za šesté. Považujeme zavedení mechanismu dohledu nad makroekonomickou stabilitou v EU za vhodný nástroj pro předcházení makroekonomických divergencí, které mohou narušit hladké fungování hospodářské a měnové unie.

Za sedmé. Domníváme se, že při sestavování srovnávacího přehledu a hodnocení prahových indikátorů musí být zohledněn jednak stupeň integrace do hospodářské a měnové unie, stejně tak jako stupeň reálné konvergence dané ekonomiky k průměru EU.

Za osmé. Zásadně nesouhlasíme s uplatňováním symetrického přístupu k některým indikátorům, jako např. saldu běžného účtu platební bilance. Tady bych doporučil, abychom slovo "schodek" nahradili obecnějším pojmem "saldo". To je obsahově správnější. To znamená, že to může být i přebytek a EU chce trestat stejně přebytek, jako schodek, což je podle nás špatné. Takový přístup by vlastně trestal ty, které jsou úspěšné, které dodržují Pakt stability a růstu, které si vytvářejí rezervy pro dobu nepohody. A proto tomu chceme zamezit a doporučujeme tedy tento návrh usnesení, zásadní nesouhlas. Jenom prosím o změnu slova "schodku" za slovo "saldo", které bude potom v usnesení z tohoto jednání.

Za deváté. Konstatujeme s politováním, že soubor indikátorů není součástí navrhovaného balíčku, a tak národní parlamenty nemohou plně posoudit efektivitu navrhovaného mechanismu kontroly makroekonomické stability.

Za desáté. Poukazujeme na skutečnost, že vláda prostřednictvím svých opatření na podporu konkurenceschopnosti má pouze nepřímý vliv na vývoj makroekonomických indikátorů, jako je např. reálný efektivní směnný kurs či saldo běžného účtu platební bilance a tato opatření přinášejí efekt až se značným časovým zpožděním.

Třetí odstavec našeho usnesení je obligatorní. Je to odstavec, kdy žádáme vládu, aby nás seznámila s tím, jak zohlednila naše požadavky. a pak také pověřujeme předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

To je tedy můj komentář k usnesení, které přijal výbor pro záležitosti EU a výbor je jednohlasně doporučuje k přijetí na plénu Senátu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy.

Tisky se zabýval také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Táži se nyní zpravodaje pana senátora Bise, zda chce vystoupit? Ano. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Bis:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal jako své 18. usnesení uvedené materiály a zaujal následující stanovisko:

Stanovisko k těmto návrhům je stejné, jak jej vyjádřil evropský výbor, to znamená, že jsme navrhli stanovisko o 12 bodech a je to souhlasné. Podporujeme tedy to, co projednal evropský výbor. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Otevírám rozpravu k těmto bodům. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana předkladatele, zda chce ještě něco podotknout? Nemá potřebu, děkuji. Páni zpravodajové také ne.

Nyní bychom měli hlasovat a pan zpravodaj Sefzig by nám měl asi sdělit, o čem.

Senátor Luděk Sefzig:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, doporučuji, abychom přijali doporučující usnesení evropského výboru s tím, že v tomto usnesení změníme v bodě 5. slovo "výbor" za slovo "Senát", protože jsme na jednání Senátu.

A pak v bodu č. 8 bychom slovo "schodek" změnili za obecnější a zde správnější slovo "saldo", například saldo běžného účtu místo schodku běžného účtu.

 

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh usnesení výborový a máte ho k dispozici v písemné podobě a pan zpravodaj v této chvíli návrh upřesnil, myslím si, že není potřeba to číst. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Svolám všechny nepřítomné do sálu.

Budeme tedy hlasovat o návrhu tak, tak jak ho přednesl pan zpravodaj Sefzig. V sále je aktuálně přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 28.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli, děkuji pánům zpravodajům i vám za velmi rychlý a racionální průběh.

Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách

a registrech obchodních údajů

Tisk EU č. N 132/07

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 132/07, N 132/07/07 a N 132/07/02. Prosím opět pana ministra financí Miroslava Kalouska, aby nás seznámil s tímto materiálem. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, OTC derivátové obchody jsou uzavírány mimo regulované trhy, proto samozřejmě nemohly uniknout regulační vichřici, která nastoupila po finanční krizi. Návrh směrnice směřuje k plošné regulaci těchto derivátových produktů a k daleko větší standardizaci.

Česká republika se k návrhu staví poměrně velmi vážně a uvádí řadou připomínek, jak máte uvedeno ve své pozici, zejména připomínky ve smyslu, že by měla být umožněna větší flexibilita institucím, které jsou na trzích víceméně zanedbatelné.

Děkuji za projednání oběma výborům, získali jsme od nich cenné připomínky a s jejich závěry souhlasíme. Prosím o projednání.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji panu předkladateli, opět ho požádám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je VEU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 132/07/03. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jana Juřenčáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Jana Juřenčáková:  Děkuji za slovo, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, opět bych vás trošku podrobněji seznámila s obsahem tisku, který budeme schvalovat. Deriváty jsou speciální finanční instrumenty, jejichž cena se odvozuje od jiného podkladového nástroje, popř. tržní veličiny. OTC deriváty jsou deriváty, které nejsou obchodovány na burze, ale místo toho jsou dohodnuty soukromě mezi dvěma protistranami,např. mezi 2 bankami. OTC tvoří celá řada produktů,

Mezi základní kategorie patří deriváty úrokové,kreditní, akciové, komoditní a devizové. Nejsou zúčtovány prostřednictvím centrální protistrany a ani nepodléhají režimu zvláštního vykazování a oznamování. Finanční krize podtrhla nedostatky fungování trhu s OTC deriváty a v červenci 2009 komise přijala první sdělení, které se konkrétně zabývalo úlohou, jakou deriváty sehrály ve finanční krizi a zkoumalo výhody a rizika trhu s deriváty.

20. října 2009 přijala komise druhé sdělení, jež uvádělo budoucí politická opatření, které hodlá komisi navrhnout. Souběžně s prvním sdělením byla zahájena veřejná konzultace, druhá konzultace byla uspořádána od 14. června do 10. července 2010. Cílem tohoto materiálu je posílení transparentnosti OTC trhu s deriváty, na kterém se realizuje cca 90 % všech obchodů s deriváty, snížení kreditního rizika z důvodu selhání protistrany, a snížení operačního rizika.

Přijetím nařízení má být dosaženo vyšší transparentnosti odvětví derivátů a snížení rizika pro účastníky finančního trhu. Cílem navrhované úpravy OTC derivátů je standardizace nejrůznějších OTC derivátů, přísnější regulace obchodování a vypořádání OTC derivátů prostřednictvím ústředních protistran a vytvoření registrů obchodních údajů o OTC derivátech.

Téměř 90 % všech smluv o derivátech tvoří OTC deriváty, to je individuální smlouvy mezi dvěma protistranami. Jejich obchodování tedy probíhá čistě na základě nabídky a poptávky jednotlivých finančních subjektů.

Příkladem vhodného přístupu k OTC derivátům může být Česká republika. OTC deriváty se běžně používají, korporátní klienti je využívají k zajištění se proti fluktuacím cen komodit, kursů měn či úrokových sazeb. Komerční banky zase mezi sebou obchodují nejrůznější deriváty, spojené s řízením svého rizika, ať už úrokového, devizového či úvěrového.

Základních forem derivátů ve stále větší míře využívají střední a menší podniky pro účely pokrytí rizik spojených s jejich podnikáním. Díky uvážlivému nakládání s deriváty a konzervativnímu přístupu k bankovnictví nemusel stát v důsledku hospodářské a finanční krize vůbec sanovat bankovní sektor. Vzhledem k hrozbě přílišné standardizace kontraktů derivátů, příliš široce definovanému rozsahu působnosti nařízení a přílišnému počtu nedořešených otázek bylo navrženo na zasedání VEU doporučení, které bylo následně schváleno.

Na svém zasedání dne 14. prosince 2010 přijal VEU své 17. usnesení, které máte všichni v písemné podobě. Toto usnesení bylo přijato jednomyslně, takže já vás žádám o jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. Požádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Tiskem se zabýval také VHZD. Táži se nyní zpravodaje výboru senátora Adolfa Jílka, zda chce vystoupit. Nechce, děkuji, pane kolego.

Otevírám rozpravu k tomuto návrhu nařízení. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Chci se zeptat pana předkladatele, zda se chce vyjádřit. Nechce. Paní zpravodajka také ne. Návrh přednesla. Budeme tedy hlasovat o návrhu, tak jak ho přednesla paní zpravodajka paní senátorka Juřenčáková. Dovolím si zase všechny svolat.

V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29, tedy z 56. Budeme hlasovat o návrhu VEU, tak jak ho přednesla paní senátorka zpravodajka Jana Juřenčáková.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 58 přítomných senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu navrhovateli, děkuji paní zpravodajce a postoupíme k dalšímu bodu.

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody

mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic,

podepsaný dne 8. června 2010 v Praze

Tisk č. 295

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 295 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterému nyní uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, naše členství v EU nás zavazuje tyto mezinárodní smlouvy prezidentské úrovně upravit podle požadavků EU. Smlouva s Indií, která byla uzavřena v roce 1996, byla tímto způsobem upravena a vám je předkládána k ratifikaci. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 295/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 295/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, jak řekl pan ministr, musíme uvést všechny své dosavadní mezinárodní závazky do souladu s komunitárním právem. Tyto protokoly běžně, když měníme dohody, tady projednáváme, a jsou téměř všechny identické. Protokol obsahuje následující změny. Je to např. doložka nejvyšších výhod, dále v č. 6 převody a základní bezpečnostní zájmy.

Pouze bych vás informoval o tom, že VHZD na své 30. schůzi dne 22. září projednal tento senátní tisk 295 a přijal usnesení, které máte písemně pod senátním tiskem 295/1, a výbor doporučil Senátu Parlamentu vyslovit souhlas s ratifikací tohoto senátního tisku, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru Jana Hajdu, předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. I vás požádám, abyste se usadil u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Přeje.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážená paní předsedající, budu opravdu velice stručný, ocituji pouze usnesení našeho výboru, tj. VZVOB. Podobně budu stručný v dalších 14 bodech. VZVOB

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto protokolu.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy není nikdo přihlášen, obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se pana předkladatele, zda chce ještě něco podotknout. Není tomu tak. Pan zpravodaj garanční také ne.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Byl podán návrh dát souhlas s ratifikací tohoto protokolu. Svoláme se tedy k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29.

Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k VZVOB 1. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto protokolu mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaného dne 8. června 2010 v Praze.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 17 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli, děkuji zpravodajům. Pokročíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. března 2010 v Bejrútu

Tisk č. 298

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 298 a uvede ho opět ministr financí Miroslav Kalousek, kterého prosím o jeho předložení.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji, dámy a pánové, jak již řekl pan zpravodaj v minulém bodě, naprosto stejný důvod, naprosto stejný mechanismus, jako byl v případě minulého bodu, platí i v protokolu ve vztahu Česká republika – Libanon. Prosím tedy o schválení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 298/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 298/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jedná se o standardní smlouvu, tak jak již bylo tady konstatováno v předchozím případě. Proto mi dovolte, abych vás seznámil s návrhem 348 usnesení VHZD.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zpráva a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. března 2010 v Bejrútu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, VZVOB k senátnímu tisku 298 přijal toto usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto protokolu.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. To je vše, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se, zda ještě pan navrhovatel nebo pan zpravodaj chce něco dodat. Není tomu tak. Děkuji.

Můžeme tedy hlasovat o jediném návrhu, který byl podán, a to je vydat souhlas s ratifikací. Svoláme se opět k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28. Hlasujeme o vydání souhlasu s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. března 2010 v Bejrútu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 18 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji předkladateli a zpravodajům. Pan ministr si přeje vystoupit. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já už jsem se chystal k dalšímu bodu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Musíte chvilku počkat. Děkuji za rychlost. Bodem, který nyní budeme projednávat, je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o změně Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 3. června 2010 v Podgorice

Tisk č. 299

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 299 a uvede ho pan ministr financí Miroslav Kalousek, který v této chvíli má slovo k tomuto bodu.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji, omlouvám se za předčasnost. Dámy a pánové, ze stejného důvodu, jako v předcházejících bodech, oslovila Česká republika republiku Srbsko a Černá Hora s žádostí o harmonizaci dohody o ochraně investic, kterou dříve ještě podepsalo Československo s Jugoslávií. V roce 2006 se však Srbsko a Černá Hora rozpadlo na dva samostatné státy, na Srbsko a Republiku Černá Hora, česky Republika Schwarzenberg. Černá Hora akceptovala své právní závazky, plynoucí z bývalého státu. dospěli jsme tedy až k protokolu, který harmonizuje dohodu o ochraně investic mezi Českou republikou a Černou Horou. Děkuji za pozornost a prosím o ratifikaci.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 299/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 299/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Josef Řihák:  Paní předsedající, kolegyně a kolegové, jak říkal pan ministr, v roce 2006 došlo k rozpadu Srbska a vyšli jsme vstříc Černé Hoře a v následujícím materiálu i Srbsku, takže se jedná o obdobné materiály. VHZD na své 30. schůzi projednal oba dva tyto tisky, projednal tisk č. 299 týkající se Černé Hory. Po úvodním slově zástupce předkladatele a po zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací této dohody, senátního tisku č. 299, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pan senátor Sykáček si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, VHZD k senátnímu tisku č. 299 přijal toto usnesení:

I. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci této dohody.

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

III. Pověřuje předsedu výboru Senátu Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Nepředpokládám, že by pan předkladatel nebo zpravodaj chtěli vystoupit. (Nejsou námitky.) Je to tak správně. Můžeme se opět svolat k hlasování. Budeme hlasovat o vydání souhlasu k ratifikaci.

V sále je aktuálně přítomno 57 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Konstatuji, že v hlasování č. 19 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 29 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji v této chvíli panu ministru Kalouskovi, děkuji zpravodajům. Panu ministrovi děkuji, protože sled jeho bodů podle schváleného programu musíme přerušit, neb na návrh Organizačního výboru byly pevně zařazeny v této chvíli body, jejichž předkladatelem je pan ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Dalším bodem tedy je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 17

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 17. Návrh uvede ministr zemědělství Ivan Fuksa, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa:  Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, dámy senátorky, páni poslanci, dovolte, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996, o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je dosažení souladu s právními předpisy EU, a to konkrétně implementace nařízení EP č. 767 z července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv. Nařízení vstoupilo v platnost v září 2009 a nabylo účinnosti 1. září 2010. O co konkrétně se jedná v této úpravě?

Toto nařízení nahrazuje dosavadní směrnici EU stanovující požadavky na výrobu, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňovaných doplňkových látek a premixů, které jsou transponovány do zákona o krmivech, a proto jsou v předkládaném návrhu zákona odstraněna všechna ustanovení, jejichž problematika řeší toto nové nařízení, které je přímo použitelné.

Dále jsou v předkládané novele obsaženy změny ve vymezení pojmů, které vycházejí z citovaného ustanovení a dalších předpisů EU. Některé pojmy byly duplicitně definovány přímo v použitelných předpisech EU a zákonem o krmivech, a proto byly ze zákona vypuštěny.

Dále návrh novely obsahuje sankce za porušení ustanovení nařízení, protože stanovení sankcí je dáno do kompetence jednotlivých členských států.

Problematika správních deliktů byla zpracována v souladu se zásadami regulujícími správní trestání tak, aby stanovené sankce byly účinné, přiměřené a odrazující.

Redukci si vyžádala i formulace zmocňovacích ustanovení, jejichž prostřednictvím ministerstvo transponovalo podrobnosti a technické údaje směrnice do prováděcího právního předpisu, neboť tyto podrobnosti jsou nyní zahrnuty do přílohy nového nařízení. Tím dojde k redukci prováděcích vyhlášek k zákonu o krmivech.

Přijetí navrhované právní úpravy si nevyžádá zvýšený nárok na finanční prostředky ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů.

Návrh zákona, kterým se mění zákon o krmivech z roku 1996, ve znění pozdějších předpisů, byl projednán včera, 25. ledna na 4. schůzi VHZD, který jako výbor garanční doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovoluji si vás nyní proto požádat o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 17/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr zde velice podrobně uvedl tuto technickou normu. Já bych pouze dodal, že Senátu je předkládána desátá novela zákona o krmivech od jeho přijetí v roce 1996, a to s cílem především přizpůsobit národní právo v oblasti krmiv nově přijatému nařízení EP. Pro vaši informaci sněmovna předložený návrh schválila jednoznačně v hlasování 118 v měsíci prosinci. Pokud se týká našeho hospodářského výboru, ten k tomu přijal své 38. usnesení na včerejším zasedání. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Karla Turečka, náměstka ministra zemědělství ČR, po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Hajda. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, v souvislosti s předloženou novelou zákona o krmivech jako aktivní zemědělec a člen agrární komory si dovoluji krátce vystoupit a využít toho k současné situaci, která se děje v Německu v souvislosti s dioxiny přidávanými do krmiv apod.

Chtěl bych říci, že zemědělci ČR – domnívám se – jsou příkladní. Pro naše spotřebitele vyrábějí bezpečné potraviny. Ovšem musím říci, že v současné době jsou krajně nespokojeni – a rozhořčeni - s činností našich kontrolních orgánů. Když porovnáme například v současném období dva případy – jeden je z okresu Hodonín, týkající se Templářských sklepů, kde potravinářská inspekce, velice správně, a je to kvitováno, nařizuje stahovat víno, u kterého nebyly dodrženy technologické zásady, ovšem toto víno bylo zdravotně nezávadné.

Pokud se týká vepřového masa ve Spolkové republice Německo, prokazatelně zde byly porušeny zásady v tom, že zde byly přidávány tuky s dioxiny apod., a co se děje v současném období! Německo zahlcuje náš trh tímto masem, naše kontrolní orgány tvrdí, že nenacházejí radioaktivní látky apod., což podle mě vůbec není podstatné. Podstatné je to, že byly dodrženy zásady výroby a mělo by se všem měřit stejně.

Navíc v současném období masokombináty a řeznictví neodebírají českým výrobcům prasat vepřové a poněvadž to, co se nabízí z Německa, kde nemá uplatnění na trhu, je velmi levné, dochází k další likvidaci chovu prasat.

Domnívám se, že například to, že někdo nepřinutil supermarkety, aby značily, které maso je od českých výrobců a které je z Německa, jednoznačně poškozuje české výrobce.

Mám tady dva základní dotazy na pana ministra jako zástupce vlády ČR. Za prvé kde je potravinová bezpečnost České republiky, jaké je stanovisko vlády, poněvadž tím, co se děje – de facto v minulém roce se dovezlo takřka 50 procent spotřeby vepřového ze zahraničí – v současném období, pokud jsem si mapoval situaci v České republice, dochází k tomu, že zanikají další chovy, například na Vysočině apod., kde mají 15 000 prasat a 70 zaměstnanců, rozhodli v této situaci o rušení chovu prasat. Tímto se Česká republika jednoznačně stane závislá na dovozech, což podle mě v období, když se blížíme k nedostatku potravin na zeměkouli vzhledem k tomu, jak se snížila výměra zemědělské půdy na jednoho obyvatele, je z mého pohledu nezodpovědné.

Proto bych chtěl využít, i když se to přímo netýká zákona o krmivech, přítomnosti pana ministra v Senátu a ptám se, jaké je stanovisko ministerstva a vlády k této situaci.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. V této chvíli nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, v této chvíli máte prostor, kdy se můžete vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa:  Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za udělení slova. Krátká reakce. Zastavení dovozu závadných potravin můžeme jen za předpokladu v rámci EU, že najdeme pozitivní vzorek, toto ohlásíme na Evropskou komisi a na základě toho můžeme uzavřít trh pro německé zboží. Přestože se tady našly země, kde bylo závadné zboží, jako byla například Británie apod., nikde v EU nezavřeli trh, ani to deklarované Slovensko, které se zmiňovalo, že zavřelo trh. Není to pravdivá informace. Ministerstvo prostřednictvím svých nevládních organizací, tak jako u nás, pouze vyzvalo, aby se neprodávalo německé zboží.

To, o čem se hodně diskutovalo, zda jsou dozorové orgány funkční a zda se jednalo o systémovou chybu nebo o nějaký jiný důvod. Za prvé my jsme deklarovali Německu hrubou nespokojenost s informačním systémem. Ten příběh, který se odehrál, to, že někdy v polovině ledna byla zjištěna kontaminovaná látka v krmivech a my jsme oficiálně informaci od německé strany dostali až někdy 10. ledna, při bilaterálním jednání s paní ministryní SRN, které jsem měl v pátek, jsem nazval skandálním postupem německé strany. S tím, že považujeme za katastrofální to, že s takovýmto zpožděním dostáváme informaci.

Nicméně jak postupovaly české dozorové orgány? V okamžiku, kdy jsme se dozvěděli tuto zprávu prostřednictvím sdělovacích prostředků, což bylo někdy 1. ledna, pustili jsme dvě stě inspektorů do terénu. Jenom za první týden jsme provedli tolik kontrol, které se standardně provedou za 365 dní. To znamená, kontroly jsou velmi intenzivní. Kontroly v prvé řadě začaly v supermarketech, které mají vlastnické vztahy směrem na Německo, a samozřejmě také podle dodacích listů na zboží, které pochází z Německa. Do dnešního dne všechny vzorky, které byly odebrány, nejsou pozitivní.

Diskuse o četnosti kontrol a o tom, jakým způsobem můžeme monitorovat příchod těchto potravin odkudkoli do země, je složitá. Za prvé nemáme hranice, nemáme celnice, zboží k nám proudí všemi směry. To znamená, monitorovat veškerý příchod celého trhu na český trh je velmi složité. Jak se tomu dá přecházet? Za prvé zvýšíme počet inspektorů. Narážíme ovšem na problém. V Evropě v současné době není dostatek laboratoří, aby všechny vzorky, tak jak byly ve velkém výskytu odebrány, se vyhodnotily. Technologie vyhodnocovacího procesu je zhruba čtyř nebo pětidenní. Nicméně Němci mezi tím za tu dobu kvantifikovali a popsali, kde vznikl problém, není to selhání německého systému, je to kriminální čin konkrétních subjektů, konkrétní osoby. V Německu je to už blíže popsáno a bude to patřičným způsobem řešeno.

Nicméně Němci v pátek představili deset základních bodů, jak by se jejich systém měl změnit. Základní parametry spočívají kromě těch deseti bodů ve třech nejpodstatnějších. Za prvé žádná výroba jednotlivých dodávek nebo segmentů, které se dávají do krmiv, už nemůže probíhat společně – potravinářský a nepotravinářský sektor. Všechny tyto výroby do budoucna musí mít tyto výroby oddělené. Dále všichni výrobci krmných směsí musí být pojištěni na to, když vzniknou jakékoli škody, v tomto případě zhruba 4 700 farmářům v Německu, aby to nehradil stát, ale aby to hradil dotčený výrobce potravin. Dále zvýšení sazeb v rámci tohoto kriminálního činu, tak aby byl doslova odstrašující.

V pondělí jsme měli jednání ministrů zemědělství z celé Unie. Němci navrhovali, aby tato opatření byla přijata v rámci celé Unie. Z diskuse, která tam byla zahájena, vyplynulo, že v tuto chvíli je to jednoznačně německý problém, který je na pozadí kriminálního činu. Evropa v tuto chvíli nechce přijímat opatření, která by byla povinná plošně. Je to věcí jednotlivých národních orgánů.

Teď k tomu, jaké opatření v tuto chvíli chystáme my. Já jsem na pondělním jednání v Bruselu jako lídr otevřel diskusi na téma povinné označování potravin. V tuto chvíli máme pouze jako povinné označování země původu. Toto máme zatím v současné době pouze u hovězího.

My navrhujeme, aby se to týkalo vepřového, aby se to týkalo veškeré drůbeže a skotu. Na základě toho dioxinového stínu, který se nese celým jednáním ministrů zemědělství EU, mám pocit, že tento návrh najde podporu.

Co se týče vepřového – klesání pěstebních nebo chovatelských stavů – nemůžeme se divit. To, jakým způsobem byly vyjednány podmínky pro společnou zemědělskou politiku do roku 2013, vycházely ze stavu produkce jednotlivých zemí, EU jako celek se rozhodla před 7 lety nepodporovat chov vepřového, a proto je to jeden z mála segmentů, na který nejdou dotace. Nicméně i v pondělí se Evropská komise zabývala v naší přítomnosti touto problematikou. Považuje se to za kritický stav nejen pro Českou republiku, ale pro celou Evropu, zřizuje se speciální komise, která se bude zabývat vepřovým, jako já jsem u nás řídil už před měsícem tento tým. Budeme hledat cestu, jak dotační politikou podpořit naše producenty vepřového. A já se domnívám, že i EU toto považuje za zásadní problém a otevírá to a velmi pravděpodobně ještě v tomto roce do období 2013 se to bude řešit. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje, zda se chce ještě vyjádřit? Není tomu tak. Byl dán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Zahajuji tedy hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 20 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu zpravodaji. Pan ministr bude ještě pokračovat, protože dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 18

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 18. Návrh uvede ministr zemědělství Ivan Fuksa, kterého nyní opět prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa:  Ještě jednou, paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, páni senátoři. Dovolte, abych vás seznámil s návrhem zákona, kterým se mění zákon 154/2000, konkrétně plemenářských zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládaného návrhu zákona je zachovat vedení plemenné knihy starokladrubského koně. Jedná se o jedinečné plemeno, historicky spjaté s Národním hřebčínem v Kladrubech nad Vltavou. Jeho kmenové chovné stádo bylo prohlášeno podle zákona o státní památkové péči za součást národní kulturní památky Hřebčín, Kladruby nad Labem.

Podle stávající právní úpravy plemennou knihu starokladrubského koně může vést pouze Národní hřebčín Kladruby nad Labem, státní podnik. A vzhledem k transformaci státního podniku na státní příspěvkovou organizaci umožní navrhovaná novela převzetí této činnosti státní příspěvkové organizace Národní hřebčín Kladruby nad Labem.

Dále navrhovaná novela upřesňuje formu zveřejňování seznamu uznaných chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat a ruší povinnost pěstování hybridních prasat. V souladu také s nařízením Evropské komise z roku 2008 se mění některé povinnosti při předávání průkazu koně. Každý kůň, který cestuje po Evropě, má svůj průkaz, trošku se ten systém zjednodušuje.

Ruší se také příloha plemenářského zákona obsahující seznam neplemenných ryb, který již není aktuální. Dosavadní pojem neplemenné ryby se nahrazuje širším pojmem "živočichové pocházející z aquakultury" v souladu s evropskými právními předpisy a veterinárními zákony. Plemenářský zákon nyní bude pouze odkazovat na prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu, která obsahuje úplný seznam těchto vodních živočichů. Zhruba v srpnu, kdy se tento zákon probíral na úřadu, na vládě, tak se do médií dostala informace, že už se v České republice nebude používat název ryba, ale pouze živočich aquakultury. Není tomu skutečně tak. Proč k tomuto přejmenování došlo, jsem intenzivně komunikoval i s autory v rámci projednávání této novely v Bruselu. Zlehčeně říkám, je to na základě toho, že i v rybníku musí existovat demokracie, protože nejen jsou tam ryby, ale jsou tam i drobní živočichové. Drobný živočich není ryba, proto se to všeobecně nazývá ne seznam ryb nově, ale po novu je to seznam živočichů žijících v aquakultuře. To je na vysvětlení. Ryba stále existuje.

Evropské nařízení je evropské nařízení. Dále v oblasti odborné způsobilosti se pro pěstování a posuzování zvířat a pro provádění inseminace zohledňuje princip, kdy dostatečně dlouhá praxe v oboru, a to je 5 let, je adekvátní náhradou dosaženého formálního vzdělání.

Návrh zákona, kterým se mění plemenářský zákon ve znění pozdějších předpisů, byl projednán také včera 25. ledna na 4. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jako výbor garanční doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dovoluji si vás, vážené senátorky a senátoři, v tuto chvíli požádat o podporu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 18/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně. Pan ministr uvedl velice podrobně předloženou novelu zákona. Já bych chtěl říci, že se jedná již o 10. novelu plemenářského zákona od jeho přijetí v roce 2000. Pokud se týká legislativního procesu, ve 3. čtení byl 10. prosince schválen v Poslanecké sněmovně jednoznačně. V průběhu čtení nebyl předložen žádný jiný návrh.

Pokud se týká našeho výboru, projednal na včerejším zasedání s tím, že po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Karla Turečka, náměstka ministra zemědělství, po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore. Opět vás poprosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se také nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Ptám se ještě pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda chtějí vystoupit. Nepřejí si vystoupit.

Byl podán jediný návrh, a to byl návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Opět se připravíme k hlasování.

Stále je aktuálně přítomno 56 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji, vám všem za rychlý průběh. Na shledanou.

Budeme pokračovat přerušením blokem bodů, kde navrhovatelem je pan ministr financí Kalousek. Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o změnách Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 4. června 2010 v Bělehradě

Tisk č. 300

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 300, a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, kdyby se Srbsko a Černá Hora v roce 2006 nerozpadly, nemuseli byste hlasovat dvakrát. Proto vás musím požádat, abyste i v případě Srbska hlasovali stejně jako v předcházejícím bodě s Černou Horou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal, usnesení jste obdrželi jako senátní tisk číslo 300/2. Zpravodajem výboru byl určen pan Senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk číslo 300/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Josef Řihák:  Děkuji za slovo, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Pan ministr to v úvodním slově teď řekl, takže já bych vás také požádal, abychom podpořili i tuto dohodu, tu ratifikaci této dohody a tyto změny. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se na své 31. schůzi 23. září zaobíral touto dohodou a přijal následující usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací této dohody se senátním tiskem číslo 300. Určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji. Garančním výborem je výbor pro hospodářství... To už bylo, pardon, omlouvám se. Technika.

Ptám se, zda vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci a obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Vidím, že ano, takže mu uděluji slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k senátnímu tisku číslo 300 přijal následující usnesení.

1. Doporučil Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této dohody.

2. Určil zpravodajem výboru pro schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřil předsedou výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

To je vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen. A protože není nikdo přihlášen a nehlásí se, tak obecnou rozpravu končím.

Předpokládám, že pan navrhovatel ani pan zpravodaj se nebudou chtít vyjadřovat? A tudíž přistoupíme k hlasování.

Takže budeme hlasovat.

Senát podává návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy uvedené v senátním tisku číslo 300 s ústavním pořádkem. V sále je v tuto chvíli přítomno 55... Pardon, já se omlouvám.

Takže přistoupíme k hlasování. Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Srbsko o změnách dohody mezi vládou ČR a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 4. června 2010 v Bělehradě.

V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 28.

Zahajuji hlasování.Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko.

Takže konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 41, proti byl 1.

Návrh byl přijat. Takže děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Praze dne 8. září 2009

Tisk č. 301

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 301. A uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému tedy uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, týká se to stejného stavu, akorát v oblasti zamezení dvojího zdanění. Prosím tedy o ratifikaci.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. A prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, kde tedy už sedíte od začátku dnešního dne. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 301/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Ano, už se blíží, a samozřejmě má slovo...

Pardon, takže ještě – garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 301/1, zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Omlouvám se panu senátoru Jaroslavu Sykáčkovi, ale bude na řadě hned jako druhý.

Vzhledem k tomu, že se zdá, že pan senátor Petr Pakosta není přítomen v Jednacím sále, pokusím se ho přivolat znělkou.

Znělka zapůsobila a pan senátor Petr Pakosta se dostavil do sálu. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji. Omlouvám se, něco takového se stává třikrát za funkční období senátora.

Seznámím vás s 362. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z jeho 31. schůze ze dne 23. září 2009, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zídka, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení daní z příjmu a z majetku.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Předpokládám, že pan senátor Jaroslav Sykáček též vystoupí. Prosím, máte slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k senátnímu tisku č. 301 přijal následující usnesení:

Výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu mezi vládou ČR a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Praze dne 8. září 2009.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen a protože se nikdo nehlásí ani z místa, tak obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že ani pan ministr, ani páni zpravodajové nechtějí vystoupit, přistoupíme tedy k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi vládou ČR a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou ČR a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru

daní z příjmu a z majetku.

V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů a potřebný počet pro přijetí návrhu je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům.

Přistoupíme k projednání dalšího bodu našeho pořadu, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Pekingu dne 28. srpna 2009

Tisk č. 302

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 302 a uvede ho, jako už tedy obvykle, pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Já jako obvykle děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové původní Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Čínou byla podepsána v roce 1987, a řídili jsme se jí dodnes. Ta naprosto neodpovídá změně v politické i hospodářské situaci v obou zemích, proto jsme tady přistoupili k přípravě smlouvy úplně nové podle standardů OECD. Je to standardní smlouva, která zamezuje dvojímu zdanění, zakládá povinnosti obou států vyměňovat si informace, které zabrání daňovým únikům a především dává jistotu investorům a podnikatelům, že nebudou zdaňováni dvakrát v jedné i druhé zemi. Vzhledem k významu, který má čínský trh, prosím o schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli a prosím vás, abyste zaujal opět místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 302/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 302/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Pakosta, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Pakosta:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych vás seznámil s 362 usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 31. schůze ze dne 23. září 2010, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zídka, náměstka ministra financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Petra Pakosty a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s ratifikací Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oblasti daní z příjmů, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Pakostu a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A vidím, že si přeje vystoupit i zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček. Prosím, máte slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k senátnímu tisku č. 302 přijal následující usnesení.

1. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci této smlouvy.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen a nevidím ani, že by se někdo hlásil, tudíž obecnou rozpravu uzavírám. Vidím, že pan ministr ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit, takže děkuji a konstatuji, že v tomto okamžiku přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu.

V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je tedy 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům. Tím tento bod končí.

Přistupujeme k dalšímu bodu našeho pořadu, a je to

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 24. srpna 2009 v Taškentu

Tisk č. 305

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 305 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dohodu o vzájemné ochraně investic podepsala Česká republika s Uzbekistánem v roce 1997. Tento protokol tuto dohodu harmonizuje s právem Evropské unie. Já prosím o jeho schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 305/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 305/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Adolf Jílek, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Adolf Jílek:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, seznámím vás jenom krátce s 363. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 31. schůze ze dne 20. září 2010:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi ČR a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 24. srpna 2009 v Taškentu, určil mne zpravodajem a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nemusím se ptát a vidím, že zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček se hlásí a já mu uděluji slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k senátnímu tisku č. 305 přijal následující usnesení.

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu mezi ČR a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi ČR a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 24. srpna 2009 v Taškentu.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nikdo nehlásí z místa. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Pan ministr ani páni zpravodajové nechtějí vystoupit. Přistoupíme tedy v tuto chvíli k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi ČR a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 24. srpna 2009 v Taškentu.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i zpravodajům a tento bod končím.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 29. srpna 2009 v Tbilisi

Tisk č. 306

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 306 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dámy a pánové, s Gruzií tuto dohodu dosud nemáme. A vzhledem k tomu, že Gruzie je pro nás perspektivní partner v hospodářské sféře, posílí uzavření této dohody právní jistoty investorů obou zemí. A já proto prosím o její schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 306/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 306/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já taky budu velice stručný a soustředím se jenom na rozhodnutí výboru, ač dobře vím, jaký význam má tato dohoda pro Gruzii. My jsme Gruzii navštívili a byl samozřejmě obrovský zájem, aby dohoda byla uzavřena, protože to pomůže Gruzíncům. Víte, jak zkoušeli ve válce s Rusy a ekonomická embarga, která následovala, pro ně byla velice těžká.

Na výboru jsme to přivítali. Proto náš výbor doporučuje schválit Dohodu mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsanou dne 29. srpna 2009 v Tbilisi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Vidím, že se ještě hlásí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček a uděluji mu tedy slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, vystoupím po delší době.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k senátnímu tisku č. 306 přijal následující usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této dohody.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nikdo nehlásí z místa. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Pan ministr ani páni zpravodajové nechtějí vystoupit, můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Já vás zkušebně odhlásím.

Senát dává souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 29. srpna 2009 v Tbilisi. Ještě bych vás upozornil, abyste se prosím přihlásili kartičkou, protože jste byli odhlášení.

V této chvíli je v sále přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům.

Přistoupíme k dalšímu návrh bodu našeho programu, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 18. listopadu 2009 v Rijádu

Tisk č. 308

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 308 a uvede ho ministr financí pan Miroslav Kalousek,kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, dovoluji si předložit návrhy dohody o ochraně investic se Saúdskou Arábií, oproti jiným smlouvám standardním, které schvalujete, tady jsou některé drobné odchylky, které máte uvedené v předkládací zprávě a které byly kompromisem, na který Česká republika přistoupila v zájmu uzavření této smlouvy, která je velmi důležitá pro investory obou zemí, a předpokládám velký posun v investičních aktivitách po jejím uzavření.

Nicméně všude tam, kde to podléhá práv EU, je to plně harmonizováno. Prosím tedy o schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 308/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 308/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, VHZD projednal uvedený návrh dne 23. září a přijal k němu 366 usnesení.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, zpravodajské zprávě senátora Jaroslava Sykáčka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 18. listopadu 2009 v Rijádu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Jako další se hlásí k vystoupení pan zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Máte slovo.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, VZVOB k senátnímu tisku 308 přijal následující usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této dohody.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nehlásí. Takže obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí. A přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 18. listopadu 2009 v Rijádu.

V sále přítomno 50 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům a tento bod končím. Přistoupíme k dalšími bodu našeho programu, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. srpna 2009 v Praze

Tisk č. 309

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 309 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo. Dovolím si předložit další ze série harmonizačních protokolů k dohodě o vzájemné ochraně investic, tentokrát s Guatemalou.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, vše podstatné bylo řečeno, pouze bych doplnil, že výsledkem bilaterálních jednání a konzultací s Evropskou komisí je návrh několika harmonizačních klausulí. Vedle této harmonizace, týkající se ustanovení národním zacházení a poskytování doložek nejvyšších výhod, mimo závazků, vyplývajících z celní, hospodářské nebo měnové unie, společného trhu nebo zóny volného obchodu, byl na žádost guatemalské strany vložen odstavec, týkající se závazku smluvních stran, poskytovat zacházení, které je řádné a spravedlivé, a poskytuje plnou ochranu a bezpečnost.

Na žádost české strany byl upraven, zpřesněn čl. 11, upravující ochranu základních bezpečnostních zájmů. VHZD navrhuje plénu Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Dohody mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. srpna 2009 v Praze. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další vystoupí zpravodaj VZVOB, pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, pane předsedající, dámy a pánové, VZVOB k senátnímu tisku 309 přijal následující usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou změně Dohody mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. srpna 2009 v Praze.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí. Přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas s ratifikací Protokolu o změně mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. srpna 2009 v Praze.

V této chvíli je v sále přítomno 49 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je tudíž 25.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 28 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i zpravodajům. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 19. března 2010 v Rabatu

Tisk č. 326

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 326 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Opět děkuji za slovo. Opět si dovoluji požádat o schválení další ze série harmonizačních protokolů, tentokrát s Marokem.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 326/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 326/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, VHZD projednal tento dokument na své schůzi 16. listopadu 2010. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě a rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikaci dodatkového protokolu mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republiko a Marockým královstvím, o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaného dne 19. března 2010 v Rabatu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Jako další vystoupí zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, dámy a pánové. VZVOB k senátnímu tisku č. 326 přijal následující usnesení:

Výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci dodatkového protokolu mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republiko a Marockým královstvím, o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaného dne 19. března 2010 v Rabatu. předložené smlouvy.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí. Přistoupíme k hlasování. Kdyby někomu chyběla znělka, prosím, upozorněte mě.

Senát dává souhlas k ratifikaci dodatkového protokolu mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republiko a Marockým královstvím, o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaného dne 19. března 2010 v Rabatu.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 29 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i zpravodajům a tento bod končím. Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Bruselu dne 15. března 2010

Tisk č. 330

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 330 a uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo, dámy a pánové, s Belgickým královstvím máme smlouvu o zamezení dvojího zdanění z roku 2000. Tento protokol rozšiřuje zejména závazky obou států napomáhat si v boji proti daňovým únikům, tzn. vyměňovat si informace všeho druhu. Děkuji a prosím o ratifikaci.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 330/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 330/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru ze dne 16. listopadu 2010. . Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Tomáše Zítka, náměstka ministra financí ČR, po mé zpravodajské zprávě a rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Bruselu dne 15. března 2010.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, jako další vystoupí zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. VZVOB k senátnímu tisku č. 330 přijal následující usnesení výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Bruselu dne 15. března 2010.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani se nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí. Přistoupíme k hlasování. Senát dává souhlas s ratifikací Protokolu mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Bruselu dne 15. března 2010.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je tudíž 26.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i zpravodajům. Tento bod končím. Jako další bod je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 8. října 2010 v Praze

Tisk č. 367

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 367 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji za slovo a prosím o schválení dalšího z harmonizačních protokolů k dohodě o vzájemné ochraně investic.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 367/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček.

Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 367/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák:  Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, vládní návrh uvedený v senátním tisku č. 367 projednal VHZD na své 2. schůzi, která se konala 7. prosince 2010, a přijal usnesení č. 16, ve kterém doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s tímto senátním tiskem, určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru Jana Hajdu, předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Jako další vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost svým 42. usnesením k senátnímu tisku č. 367 vyjádřil toto:

I. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předloženého protokolu.

II. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen ani se nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj nechtějí vystoupit? Nechtějí. Přistoupíme tudíž k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu mezi Českou republikou a Albánskou republikou o změně dohody mezi Českou republikou a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaného dne 8. října 2010 v Praze.

V sále je přítomno v tuto chvíli 50 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO – což já často zapomínám. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi a zpravodajům a tento bod končím.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru dani z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Minsku dne 11. srpna 2010

Tisk č. 368

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 368 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, jedná se o protokol, který rozšiřuje stávající smlouvu z roku 1998 o ustanovení, které obě země zavazuje k větší výměně informací, k lepší koordinaci finančních úřadů a zabrání tak – snad – řadě daňových úniků. Dovolím si jenom upozornit, že v tomto případě to byla především iniciativa z české strany, aby tento protokol byl sjednán a podepsán, protože je především v zájmu české strany a jejích daňových poplatníků těmto únikům zabránit.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji panu ministrovi. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 368/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 368/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Žádám ho, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák:  Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře, jak říkal pan ministr na základě iniciativy české strany se měnila původní smlouva z roku 1998 a bylo přistoupeno na naše požadavky. Tímto vládním návrhem se zabýval VHZD na své 2. schůzi, která se konala dne 7. prosince 2010, a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací protokolu. Za druhé určil mě zpravodajem a pověřil předsedu výboru kolegu Jana Hajdu, předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Jako další vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku č. 368 své 43. usnesení, které zní:

I. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předloženého protokolu.

II. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani nevidím, že by se hlásil, tudíž obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí. Přistoupíme tudíž k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Protokolu ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Minsku dne 11. srpna 2010.

V sále je přítomno 52 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Děkuji.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 32 se z 52 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 27 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi a i zpravodajům k tomuto tisku a končím tento bod.

Myslím, že máme před sebou poslední bod dnešního dopoledního jednání před polední přestávkou. Tím je bod

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Austrálií o sociálním zabezpečení, podepsaná v Canbeře 16. září 2009

Tisk č. 346

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 346 a uvede ho ministr financí Miroslav Kalousek, který zastoupí ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Máte slovo, pane ministře.

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek:  Děkuji. Dámy a pánové, dřív než v zastoupení pana ministra Drábka předložím tuto smlouvu, dovolte, abych vám poděkoval za vaši trpělivost a za laskavost, s kterou jste mi umožnili tuto šňůru předložit vcelku. Nyní prosím o schválení návrhu této smlouvy, která má v zásadě dva body, nebo dva hlavní motivy. Tím prvním motivem je jistota, že žádný člověk pohybující se mezi Českou republikou a Austrálií nebude muset platit sociální pojištění v obou dvou těchto zemích, a za druhé jistota, že lidé, kteří nějaký čas žili a pracovali v Austrálii trvale a vznikl jim tam nárok na důchod, vystěhováním se z Austrálie natrvalo o tento důchod nepřijdou.

Tady bych rád připomněl poměrně početnou komunitu českých krajanů v Austrálii, která uvažuje o návratu do vlasti a bez této smlouvy by o důchod přišla. Se stejnými motivy jsme v minulosti uzavírali tyto smlouvy ať už se Spojenými státy či s Japonskem. Prosím tedy o schválení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 346/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 346/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Čáslava, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Pavel Čáslava:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já bych snad jenom doplnil k tomu, co říkal pan ministr, že z důchodových dávek se smlouva omezila v případě Austrálie na uplatnění pouze na starobní důchody. Česká strana proti tomuto rozšířila věcný obsah i na invalidní a pozůstalostní důchody. Avšak jejich přiznání podle této smlouvy podmínila trvalým pobytem osob na českém území. S cílem zajištění určité vyváženosti závazků, avšak bez faktického snížení sociální ochrany.

Finanční dopady se odhadují pro českou stranu zhruba na 10 mil. ročně. Na konec bych jenom dodal, že vyjma skutečnosti, že provádění smlouvy bude znamenat vyšší čerpání prostředků ze státního rozpočtu – v té výši, jak jsem uvedl, nejsou v zásadě žádné jiné důvody, proč by Česká republika neměla participovat na smluvní úpravě sociálního zabezpečení s Austrálií.

Uzavřením smlouvy se Česká republika přidala k řadě států EU, které mají smlouvy o sociálním zabezpečení s Austrálií sjednány.

Dovolím si vám přečíst 75. usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 24. schůze konané dne 11. listopadu 2010 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Austrálií o sociálním zabezpečení podepsaná v Canbeře 16. září 2009. Výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci a určuje zpravodajem mě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další vystoupí zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Sykáček.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Děkuji. Dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal k senátnímu tisku 346 usnesení č. 40 ve znění:

Výbor

I. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

II. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které není nikdo přihlášen, ani nevidím, že by se hlásil. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr ani pan zpravodaj vystoupit nechtějí, přistoupíme tudíž k hlasování. Tentokrát si znělku pustíme, protože je to poslední hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Austrálií o sociálním zabezpečení, podepsané v Canbeře 16. září 2009.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 26 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já bych poděkoval panu ministrovi Kalouskovi za jeho dopolední maraton, i všem zpravodajům, zvláště panu kolegu Sykáčkovi, který doprovázel na každém kroku, a ukončil bych tento bod.

V tuto chvíli vyhlašuji polední přestávku do 14.45 hodin.

(Jednání přerušeno ve 13.37 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.49 hodin.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, prosím pěkně, zaujměte svá místa. Dalším bodem dnešního jednání je "Návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 326/1999 Sb. – o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů."

Promiňte, takže opravuji, pan ministr promine.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 19

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 19. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Vítám ho na půdě Senátu a prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi uvést zmíněný návrh zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Účelem novely zákona je provést řádnou a úplnou transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2009/48 ES ze dne 18. června 2009 – o bezpečnosti hraček.

Většina ustanovení směrnice je transponována prostřednictvím připravovaného nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na hračky. Pro úpravu nových oblastí nařízení vlády je ovšem nutné, aby zákon číslo 22/1997 Sb., kterým je nařízení vlády prováděno, obsahoval odpovídající zmocňovací ustanovení a další náležitosti. Změněná směrnice např. nově zavádí právě instituty, jako jsou pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci nebo možnost orgánů dozoru dát autorizované osobě podnět k přezkumu jí daného certifikátu a ukládá nové druhy povinností jednotlivým hospodářským subjektům, jakož i autorizovaným, respektive notifikovaným osobám.

Jejich implementaci je nutné provést přímo na úrovni zákona, nikoli prováděcího právního předpisu. K návrhu zákona byly v Poslanecké sněmovně uplatněny celkem 2 pozměňovací návrhy legislativně technického charakteru, se kterými souhlasím.

Závěrem si vás dovolím požádat, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, abyste i vy vyslovili souhlas s návrhem zákona tak, jak doporučuje ústavně-právní výbor, výbor pro zemědělství, hospodářství a dopravu, tj. ve znění postoupeném PS. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh, jak už řečeno, projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk číslo 19/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil výborem garančním pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 19/1.

Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář. A toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Korytář:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Důvodem pro předložení návrhu zákona, jak řekl pan ministr, je implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES – o bezpečnosti hraček. Ta je v podstatě prováděcím předpisem a rozpracováním zákona, který definuje bezpečný výrobek, to, jak je vyroben, distribuován a prodáván, a co hlavně chrání spotřebitele. Tím zákonem je zákon o technických požadavcích na výrobky. Naše dosavadně platné nařízení vlády číslo 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, je transpozicí směrnice Rady do té doby platné, která měla za cíl sbližovat právní předpisy členských států. Směrnice byla přijata v rámci budování jednotného vnitřního trhu a jejím cílem bylo sjednotit bezpečnostní předpisy v rámci Evropského společenství a tím odstranit překážky v obchodu a uvádění výrobků na trh.

Dále měla zajistit dostatečnou úroveň ochrany před nebezpečím, které mohou hračky představovat pro spotřebitele, zejména děti. V průběhu času došlo ke značnému technickému pokroku, který umožnil konstrukci nových druhů hraček. To však s sebou přineslo rovněž rizika, která nebyla v době tvorby původní úpravy známá. Je tedy nutné stávající úpravu revidovat, konkrétně zefektivnit provádění a prosazování pravidel bezpečnosti. A to je náš dnešní úkol.

Hračky jsou jednou skupinou výrobků, které náš zákon o technických požadavcích na výrobky ošetřuje. Pouze pro ilustraci lze uvést některá další nařízení vlády, např. nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení, na aerosolové rozprašovače, na výbušniny pro civilní použití, na spotřebiče plynných paliv, na tlaková zařízení, na výtahy, elektrické spotřebiče nebo na zdravotnické prostředky.

Díky technickému pokroku, přijímáním nařízení vlády jednotlivým skupinám výrobků, změnám v legislativě EU, vznikala nutnost novelizace zákona, kterých bylo u nás už 11. Ta dnešní je 12., vyvolaná právě směrnicí Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti hraček.

Abychom vyhověli přísnějším požadavkům na zefektivnění provádění a prosazování pravidel bezpečnosti, je navrhováno 27 novelizačních bodů. O řadě z nich pan ministr již hovořil.

Jenom zde připomenu – úpravy definic pojmů, zavedení institutu, pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci pro případy, kdy autorizovaná osoba neplní své povinnosti a lze očekávat sjednání nápravy, dále rozšíření informačních povinností autorizovaných osob a dovozců, zpřesnění povinností distributorů, výrobců a dovozců, zejména ve vztahu k výrobkům ohrožujícím zdraví nebo bezpečnost osob.

Povinnosti představují určitou formu dozoru uvedených hospodářských subjektů nad svými vlastními výrobky. Zavedení možnosti orgánu dozoru dát autorizované osobě podnět k přezkumu jí vydaného certifikátu až po rozšíření výčtu správních deliktů o neplnění nově stanovených povinností.

Uvedenou novelizací z pohledu podnikatelského prostředí bude dodržení a zároveň i posílení konkurenceschopnosti českých výrobců a dovozců hraček, ale i ostatních skupin výrobků, při obchodování jak s ostatními členskými státy EU, tak se třetími zeměmi. V případě nepřizpůsobení se požadavkům nové směrnice by se jejich výrobky mohly stát v rámci vnitřního trhu neobchodovatelnými.

Návrh zákona počítá s nabytím účinnosti ke dni 20. července 2011, což je datum, od něhož mají členské státy začít používat právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s první směrnicí přijatou podle nového legislativního rámce.

V Poslanecké sněmovně proběhla všechna tři čtení novely zákona na jediné schůzi a díky zkrácení lhůty k projednání, kdy ve 3. čtení byl vysloven souhlas s návrhem zákona ve znění 2 drobných pozměňovacích návrhů hospodářského výboru. Ze 148 přítomných se pro vyslovilo 120 poslanců, 5 bylo proti.

Připomínky naší legislativy se týkaly pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaci (konkrétně vymezení lhůty, určení profesních pravidel, terminologické odlišení dotčené osoby a zachování právní jistoty třetích osob), dále termínu "jiný dokument" a nařízení k provedení § 18 odst. 3".

V přípravném řízení se navrhovatel k těmto připomínkám vyjádřil se stanoviskem, že je stávající legislativa řeší dostatečně a není v tomto okamžiku nutné přijímat samostatnou úpravu. Přesto doporučuji, aby příští novelizace tyto připomínka akceptovala. Rovněž by bylo žádoucí, aby vzhledem k dnes již velmi frekventované ochraně spotřebitele byl Senát osloven při této novelizaci již v 1. kole připomínkového řízení.

Jako zpravodaj jsem již několikrát k tomuto zákonu dostal řadu připomínek. Je dobré, abychom si je vydiskutovali dříve, než je třicetidenní lhůta k projednání v Senátu.

Vzhledem k předchozímu navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu plénu Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případně další návrhy.

A nyní má možnost vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru. Pan senátor Jiří Čunek se ujímá slova.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mě zpravodajem a pověřuje předsedu výboru senátora Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Mám připravenu zprávu, ovšem pan kolega Korytář byl k mému příjemnému překvapení natolik vyčerpávající, že v zásadě všechny věci pojmenoval. A řeknu tu poslední, kterou bych jenom požádal pana ministra, aby příště využil transpozici, kterou musí předložit k tomu, aby připomínky, které jednotlivé organizace, svazy atd. postoupily ministerstvu průmyslu a obchodu a byly vyřízeny vlastně tím, že se jedná o transpozici, to znamená, že tyto připomínky se v tuto chvíli nezapracovávají do nového návrhu zákona, aby tak případně pracovníci ministerstva učinili a vlastně využili otevřeného procesu, který v tuto chvíli slouží pro transpozici ke změnám, které možná by byly vhodné, stejně jak to podotkl kolega zpravodaj.

To je mé doporučení. Jinak k tomuto vlastně transpozičnímu procesu a tomuto zákonu nemám nic jiného. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane kolego. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senátu vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový v Jednacím sále není a já tedy otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. A nezbývá než přistoupit k hlasování. Připomínám, že existuje jeden jediný návrh na usnesení, a to schválit. A o tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 39 senátorek a senátorů, což znamená, že kvórum je 20. Hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování skončilo schválením návrhu zákona. Nakonec bylo aktuálně přítomno 43 senátorek a senátorů, kvórum tedy bylo 22. Pro bylo 38 hlasů, proti nikdo. Návrh zákona byl schválen. Jeho projednávání končí a děkuji oběma pánům zpravodajům. Pan ministr zatím zůstává, neboť nyní projednáme další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb.,

občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,a další související zákony

Tisk č. 20

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 20. Návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterého opět prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předstupuji nyní před vás s odůvodněním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Návrh představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122 ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně, tedy o tzv. timeshare.

Těžiště předkládané právní úpravy spočívá v zajištění potřebné informovanosti spotřebitele, a to jak ve fázi nabídky a jakékoliv reklamy, tak i při uzavírání konkrétního smluvního vztahu.

Dostatečná informovanost spotřebitele je nezbytným předpokladem pro to, aby mohl činit kvalifikovaná rozhodnutí. Potřeba nového právního rámce byla vyvolána četnými případy neseriozního a klamavého jednání ze strany některých podnikatelů v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že závazky v oblasti timeshare jsou obvykle uzavírány na dlouhou řadu let, je v zájmu právní jistoty přiznáno spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. Poskytovatel také nesmí dříve než uplyne lhůta pro odstoupení přijmout od spotřebitele zálohu ani jiné plnění.

Součástí návrhu zákona jsou i změny některých právních předpisů, které jsou nezbytné k vytvoření podmínek pro uplatňování zákona v praxi a k zajištění výkonu dozoru. Jedná se o zákon o ochraně spotřebitele, zákon o regulaci reklamy a zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním.

V rámci projednávání návrhu v PS byly uplatněny dva pozměňovací návrhy, které byly z naší strany podpořeny. První představuje zajištění správné transpozice směrnice o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, druhý zpřesnění ustanovení zákona o ochraně spotřebitele týkající se oprávnění spotřebitelských sdružení a profesních organizací.

Závěrem si tedy dovoluji požádat vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, abyste vyslovili souhlas s návrhem zákona tak, jak doporučil váš ústavně-právní výbor a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, to znamená ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Také já vám děkuji, pane navrhovateli, pane ministře, a prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 20/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 20/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš. A toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vítězslav Jonáš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. O hodně aspektech tohoto dokumentu se už zmínil pan ministr. Přesto mi dovolte vás seznámit se svou zpravodajskou zprávou, tak jak jsem ji přednesl na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Předložená novela občanského zákoníku se týká institutu time sharing, tedy užívání nemovitostí, eventuálně i částí po konkrétní dobu během roku. Důvodem novely je nutnost transpozice směrnice 2008/102 ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení, o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně, a to do 23. února 2011.

Podle ustanovení § 58 se navrhovaná úprava použije na uzavírání úplatných spotřebitelských smluv, včetně smluv o smlouvách budoucích, o dočasném užívání ubytovacího zařízení a o dlouhodobém rekreačním produktu, dále o dalším prodeji, o výměně.

V ustanovení § 60 je definován poskytovatel, kterým je každý, kdo jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, a také ten, kdo jedná jeho jménem nebo v jeho zastoupení. Podle ustanovení § 60 má spotřebitel právo obdržet na předepsaném formuláři formulace vymezené ve vládním nařízení, a to bezplatně a ještě před uzavřením smlouvy, tzn. předsmluvní informace. Spotřebitel musí být rovněž upozorněn na možnost odstoupit od smlouvy spolu s oznámením, do kdy tak může učinit, a dále na zákaz přijetí záloh a jiných plnění v průběhu plynutí lhůty pro odstoupení.

Součástí smlouvy musí být i předsmluvní informace. Pravidla pro výjimku jsou přesně dána, vyšší moc, dohoda stran atd. Výslovně se po poskytovateli vyžaduje uvést ve smlouvě bydliště, místo podnikání nebo sídlo každé ze smluvních stran a datum a místo uzavření smlouvy.

Další součástí smlouvy je formulář pro odstoupení – ustanovení § 63, tj. předsmluvní informace, smlouva i odstoupení od ní, vše musí mít písemnou formu. To je v ustanovení § 64.

Návrh zákona důsledně i v ustanovení § 65 propracovává požadavky na jazyk, v němž mají být poskytnuty předsmluvní informace a uzavřena smlouva tak, aby byly poskytovány informace spotřebitelům v jazyce, který dobře znají a který si zvolili. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy dle ustanovení § 67 bez udání důvodu do 14 dnů od jejího uzavření, dosud bylo 15 dnů, aniž by mu hrozily sankce. Zákaz požadování a přijímání záloh, dokud neuplyne lhůta pro odstoupení, je zakotven v § 69. Ve lhůtě pro odstoupení nelze platně ani uznat dluh. Účinky odstoupení od současného užívání ubytovacího zařízení nebo dlouhodobého rekreačního produktu se automaticky vztahují i na vedlejší smlouvy nebo ujednání. Spotřebitel nenese žádné náklady spojené s takovým odstoupením – ustanovení § 70. Podobně je tomu u hrazení finančního závazku pomocí odložené platby, úvěr apod. To řeší ustanovení § 71.

Novelizován má být, jak už sdělil pan ministr, zákon o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění a zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Doporučuji vám v souladu s rozhodnutím výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Nyní se již chystá promluvit zpravodaj ústavně-právního výboru kolega Miroslav Antl, prosím.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo Senátu, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Už tady bylo řečeno takřka vše, včetně verdiktu ústavně-právního výboru panem ministrem a vlastně i panem zpravodajem, takže já bych jenom rychle řekl, že Organizační výbor našemu ústavně-právnímu výboru přikázal senátní tisk 4. ledna 2011, my jsme ho projednali na své 4. schůzi konané 12. ledna 2011. Zabývali jsme se obsáhlými připomínkami legislativního odboru Senátu Parlamentu ČR a lze konstatovat, že v rámci proběhlé diskuse dokázali zástupci předkladatele uspokojivě reagovat na všechny otázky a bylo schváleno usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který tímto doporučuje schválit tento návrh změny zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, určil zpravodajem mne coby Antla a já jsem také seznámil předsedu Senátu s tímto návrhem, takže vše jsem splnil a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane kolego, pane zpravodaji. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senátu vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový v Jednacím sále není, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, takže obecnou rozpravu končím. A nezbývá nám než přistoupit k hlasování. Je tu jeden návrh dvou výborů – návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A o tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

Konstatuji, že v Jednacím sále je přítomno 50 senátorek a senátorů, což znamená, že kvórum je 26. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování pořadové číslo 35 skončilo schválením návrhu, to znamená, návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně bylo přítomno 52 senátorek a senátorů, kvórum tedy bylo 27. Pro se vyslovilo 49 z přítomných, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl schválen a projednávání tohoto bodu končí.

Dalším bodem dnešního pořadu

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 24. Kongresu Světové poštovní unie

Tisk č. 370

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 370 a uvede ho ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterému opět uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl zmíněný vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR s vyslovením souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 24. Kongresu Světové poštovní unie.

Kongres Světové poštovní unie je jejím nejvyšším orgánem, jehož hlavním úkolem je při zasedáních, konaných zpravidla každé 4 roky, revidovat tzv. akta, která jsou svým charakterem mnohostrannými mezinárodními smlouvami, uzavíranými mezi členskými zeměmi. Akta upravují organizaci a fungování samotné Světové poštovní unie, a zejména pak pravidla pro vzájemný poštovní styk mezi 191 členskými zeměmi.

Na základě příslušného usnesení vlády byla 24. kongresem projednaná a schválená akta Světové poštovní unie vedoucím delegace ČR podepsána, a to s výhradou jejich ratifikace.

Konkrétně se jedná o 8. dodatkový protokol k ústavě Světové poštovní unie, ve kterém je v souvislosti s vývojem ve většině členských zemí nahrazen dnes již překonaný pojem poštovní správa podle souvislostí pojmy členská země, resp. určený provozovatel.

Doplněny byly také některé nové definice a provedeny další drobné změny. Jen pro vysvětlení chci uvést, že změny Ústavy jsou přijímány ve formě tzv.dodatkových protokolů.

První dodatkový protokol ke generálnímu řádu Světové unie reaguje především na nahrazení pojmu poštovní správa a dále jsou nově provedeny některé dílčí změny, týkající se zejména působnosti orgánů Světové poštovní unie, rozhodčího řízení apod.

V novém textu Světové poštovní úmluvy se nejvíce změn týká dosud používaného pojmu poštovní správa. Další změny jsou provozního charakteru a zaměřují se na odpovědnost za zásilky, na kvalitu služby, na bezpečnost při přepravě nakažlivých a dalších nebezpečných látek, reklamace zásilek apod.

Nové ujednání o poštovních peněžních službách se pak zaměřuje zejména na boj proti praní špinavých peněz, financování terorismu a proti finanční kriminalitě.

Texty akt Světové poštovní unie, které jsou v příloze předkládané zprávy, schválila Vláda ČR a celkově lze konstatovat, že přijaté texty akt Světové poštovní unie nepřinášejí pro Českou republikou žádné problémy a lze s nimi proto vyslovit souhlas.

Vzhledem k tomu, že akta Světové poštovní unie jsou smlouvami prezidentského charakteru, je třeba, aby s jejich ratifikací vyslovily souhlas obě komory Parlamentu ČR.

Dne 5. ledna tohoto roku projednal akta Světové poštovní unie VZVOB, který svým usnesením doporučil Senátu dát souhlas k ratifikaci. Věřím proto, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, že i vy svými hlasy podpoříte tento návrh změn v aktech Světové poštovní unie. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře. prosím pěkně, posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 370/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Lebeda, který je však omluven, a zastoupí ho pan senátor Jaroslav Sykáček, a toho nyní prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil. Prosím, pane kolego.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jak již bylo řečeno, zastupuji kolegu Lebedu, který je v zahraničí. Pan ministr mi tu práci velice usnadnil, protože v podstatě vše, co mi kolega Lebeda připravil, bylo tu řečeno panem ministrem.

Mně nezbývá nic víc, nic míň, než přednést 39. usnesení VZVOB, které vynesl k senátnímu tisku č. 370. Po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Jana Dubna, ředitele sekce harmonizace a komunikačních služeb, zpravodajské zprávě senátora Pavla Lebedy a po rozpravě výbor

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci aktů Světové poštovní unie, podepsaná na 24. kongresu Světové poštovní unie.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Pavla Lebedu.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. To je v tuto chvíli vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Kdo se, prosím, hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím a budeme po znělce hlasovat o jediném návrhu, který byl podán, totiž že Senát dává souhlas k ratifikaci.

Konstatuji, že v sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvórum je 28. Budeme hlasovat o usnesení, které zní: Senát dává souhlas k ratifikaci aktů Světové poštovní unie, podepsaná na 24. kongresu Světové poštovní unie.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro toto usnesení, prosím, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Jste-li někdo proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku, prosím. Končí hlasování pořadové číslo 36. Skončilo schválením návrhu na usnesení. Registrováno bylo 56 senátorek a senátorů, kvórum tedy bylo 29, pro 54 hlasů, proti žádný hlas.

Tím projednávání tohoto bodu skončilo. Děkuji panu navrhovateli a zároveň i panu zpravodaji. s panem ministrem se dnes loučíme. O slovo se přihlásil předseda klubu ODS kolega Richard Svoboda. Prosím.

Senátor Richard Svoboda:  Kolegyně a kolegové, rád bych požádal o přestávku do 15.45, a to z toho důvodu, že předkladatel následujících zákonů pan ministr Vondra je na jednání K9 a bohužel nezvládl přijít. Nechci to maskovat jednáním klubu, chci požádat, jestli bychom si mohli udělat přestávku do 15.45, a potom pokračovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Přání se vyhovuje. Budeme pokračovat za 17 minut.

(Jednání přerušeno v 15.27 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.45 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Počkáme, až pan ministr dorazí ke svému místu. (Ministr Vondra vchází do sálu.) Zahájíme další část našeho dnešního jednání, a to bodem, kterým je

 

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala

ve dnech 16. a 17. prosince 2010

S informací k tomuto bodu vystoupí ministr obranu Alexandr Vondra, kterému tímto uděluji slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás nyní i pak v následujících bodech v zastoupení premiéra informoval o některých věcech. Nyní ve stručnosti o tom, co proběhlo, totiž o výsledcích Evropské rady, která se uskutečnila v Bruselu ve dnech 16. až 17. prosince loňského roku.

Agenda zasedání této Rady se skládala v zásadě ze dvou tematických okruhů. Za prvé z hospodářské politiky a za druhé z oblasti vnějších vztahů.

Z našeho pohledu šlo o Radu důležitou a v zásadě úspěšnou. Chtěl bych zdůraznit, že Česká republika k tomuto jednání přistupovala od samého počátku konstruktivně s tím, co chce dosáhnout. Jednoznačně nejdůležitějším bodem bylo téma evropského stabilizačního mechanismu v oblasti hospodářských témat.

Evropská rada se shodla na vytvoření evropského stabilizačního mechanismu a s ním spojené změně smlouvy. Tento nový mechanismus bude mít za cíl zajistit finanční stabilitu eurozóny jako celku a po jeho schválení již nebude nutné k tomuto účelu využívat článek 122 odst. 2 smlouvy o fungování EU, jehož stávající používání pro tyto účely je z pohledu ČR problematické. To byl onen případ Irska.

Evropský stabilizační mechanismus by měl nahradit evropský finanční stabilizační nástroj a evropský finanční stabilizační mechanismus, které budou fungovat do poloviny roku 2013. Ke změně smlouvy bude použito zjednodušené procedury podle článku 48/6 smlouvy. Rozhodnutí bude, pokud nedojde k prodlení, formálně přijato na příští řádné Evropské radě v březnu tohoto roku a následně by mělo vstoupit v platnost od 1. ledna 2013.

Evropská rada také potvrdila prohlášení euroskupiny z 28. listopadu loňského roku s tím, že podrobnosti týkající se podoby budoucího mechanismu budou obsaženy v mezivládním ujednání.

Silná a stabilní eurozóna je pro nás jako ekonomiku ve středu Evropy samozřejmě důležitá. Proto jsme podpořili vytvoření věrohodného a efektivního mechanismu stability pro řešení případných krizí eurozóny. Celým tématem a pozicí České republiky k charakteru tohoto mechanismu se několikrát zabývala i vláda. Současně jsme ale měli k původnímu návrhu změny smlouvy své připomínky, zejména ty, aby byl mechanismus využíván pouze k případech ohrožení eurozóny jako celku a v situacích, kdy ostatní formy pomoci byly vyčerpány. Tyto připomínky se nám společně s dalšími partnery podařilo prosadit.

Všechny hlavní rysy evropského stabilizačního mechanismu, které Česká republika na jednání prosazovala, se pak podařilo ve výsledcích zohlednit. Část těchto parametrů byla vtělena do samotného textu návrhu na změnu smlouvy, část pak do conclusions, do závěru vlastní rady.

V rámci tématu hospodářská politika se Evropská rada zabývala i důchodovou reformou. Pro nás je nepochybným úspěchem, že při hodnocení dodržování Paktu stability a růstu budou zohledňovány náklady na realizaci systémových důchodových reforem. Vy víte, nebo si pamatujete, že původně byla snaha toto neumožnit.

Závěry Evropské rady tu výslovně odkazují na zprávu, kterou předložila členům Rada ECOFIN. Evropská rada pak ještě přivítala, že komise předloží do června 2011 návrhy, které se týkají nového víceletého finančního rámce. Tedy pozor, to je perspektiva 2013 až 2020.

Druhá část jednání Evropské rady se týkala oblasti vnějších vztahů. Zde Rada přivítala první zprávu vysoké představitelky Ashtonové o pokroku v otázce strategických partnerů. Vysoká představitelka byla vyzvána k pokračování v práci. Evropská rada pak jednou ročně vyhodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo a v případě potřeby stanoví další směry.

Také zahájení činnosti evropské služby pro vnější činnost pomůže dle názoru Rady zintenzivnit toto úsilí.

Dílčím pozitivním výsledkem jednání Evropské rady je také udělení statutu kandidátské země pro Černou Horu. My jsme toto rozhodnutí výrazně prosazovali.

Evropská rada dále odsoudila násilí v Pobřeží Slonoviny a zejména násilí vůči civilistům z 16. prosince a ocenila výsledek konference smluvních stran v mexickém Cancúnu.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a budou-li dotazy, jsem připraven je odpovědět.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Protože se jedná o tento materiál, musíme nejprve určit zpravodaje. Navrhuji, aby se zpravodajem stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zda souhlasí se svou rolí. Pokyvuje, že ano. Čili musíme to v tuto chvíli odhlasovat.

Chci požádat vás všechny, kteří jste v lavicích, abyste si zkontrolovali, zda jste přihlášeni a pokud ne, abyste se přihlásili, protože počty neodpovídají.

Aktuálně je přítomno v tuto chvíli 51 senátorů, aktuální kvorum je 26. Spouštím hlasování o zpravodaji k tomuto tisku.

Kdo souhlasí, aby zpravodajem se stal senátor Luděk Sefzig, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Návrh byl přijat. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 37 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 37, proti nikdo.

Poprosím pana senátora Sefziga, aby se ujal své funkce.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo i za důvěru. Pan ministr Vondra nás velice podrobně a přehledně seznámil s tím, co probíhalo 16. a 17. prosince 2010 na Evropské radě. Jenom bych chtěl ocenit to, že se podařilo dojednat, aby náklady na důchodovou reformu byly zapracovány a byly hodnoceny při hodnocení Paktu stability a růstu, protože to byl jeden z bodů našeho usnesení, aby se tak stalo, protože země, které ještě nejsou dokonale přetransformovány, nebo dokonale připraveny na důchodovou reformu, by měly s tímto v budoucnu veliký problém, Česká republika mezi takové země patří. Z toho důvodu je dobré, že se tento bod podařilo prosadit.

My jsme dopoledne schválili jedno z těch usnesení, které se také ohlíží po způsobech řešení krize ve finančním sektoru, takže Senát dlouhodobě, jak už jsem dopoledne připomínal, tuto tématiku sleduje. Sledujeme ji z obecných pohledů a myslím si, že na Evropské radě došlo jen k potvrzení takových počinů, které budou stabilizovat ekonomiku v Evropské unii, budou stabilizovat eurozónu. Země, které nejsou členy eurozóny se budou moci ad hoc přihlásit ke způsobu řešení. Například Česká republika je země, která je vysloveně závislá na eurozóně nejenom to, že řada podnikajících subjektů má vedle korunového účtu i eurový účet a většinu těch operací týkajících se zahraničních operací provádí v eurech, způsobuje to i omezení transformačních rizik kurzových, takže pro nás je životně důležité mít vliv na vývoj v eurozóně. Myslím si, že toto jednání české vlády na Evropské radě bylo velmi úspěšné, bylo standardní a já doporučuji, abychom tuto zprávu vzali na vědomí a tím de facto vyjádřili i souhlas s činěním vlády.

Můj návrh usnesení je, že bereme zprávu, na kterou máme podle jednacího řádu nárok, na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Teď otevírám rozpravu. Písemně není přihlášen nikdo. První do rozpravy se přihlásila paní místopředsedkyně Gajdůšková. Prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Na začátek si dovolím malinkou otázku, možná trošku rýpnutí, v čem dalším byla úspěšná Česká republika na jednání prosincové Evropské rady. Protože na prosazení odpočítávání nákladů na důchodovou reformu může být docela různý názor. Jsem přesvědčena o tom, že pro občany to určitě dobré není. A úspěch to tedy také není.

Chtěla bych se ale zeptat a upozornit na zhruba dvě věci, kterých se prosincová rada týkala. V závěrech se hovoří o tom, nebo členské státy se dohodly, že do června 2011, tedy tohoto roku, budou podány návrhy na finanční rámec pro další rozpočtovací období. Moje otázka zní – jaký harmonogram k tomu má vláda ČR, jak se bude propracovávat, jakou má představu dojednání pozice České republiky k tomuto finančnímu rámci, který připomínám, se týká let 2013-17, což je horizont, kdy se dá velmi dobře předvídat, že určitě bude jiná vláda, než je tato.

Tyto záležitosti by tedy měly být dojednány, nejen samozřejmě za současnou politickou opozici, ale i občanským sektorem, s odbornými pracovišti by mělo být dosaženo při stanovování priorit toho, co země požaduje a prosazuje v tom budoucím rozpočtovacím období určitě celospolečenského konsensu. S tím souvisí to, že zase v závěrech Evropské rady prosincové se znovu potvrdila platnost, souhlas a snaha o realizaci strategie EU 2020, tedy s jakousi vizí EU.

Zase se ptám, jakou má vláda představu o realizaci a naplňování této strategie na národní úrovni. Zase – bavíme se dokonce o horizontu roku 2020. K tomu, abychom dosáhli a využili těch šancí, které nám tento evropský rámec a vůbec naše členství v EU dává, je potřeba celospolečenského konsensu a tohle, aby ty věci, ke kterým se tato vláda zavázala, tím odsouhlasením strategie EU 2020, aby byly realizovány.

Třetí docela závažný bod bylo to, že Evropská rada uvítala závěry konference v Cancúnu, jaká byla pozice ČR a co vláda udělá pro to, abychom závěry této konference naplnili. Zásadní záležitostí ale byl závěr, který se týkal článku 136 smlouvy o fungování EU. Je to usnesení o změnách Lisabonské smlouvy, která jsou vlastně upřesněními, a to v našem zájmu. Premiér Nečas sice měl ještě před rokem za to, že Lisabonská smlouva je na dlouhou dobu mezníkem, který nesmíme překročit. Světová hospodářská krize však ukázala, že v Evropě potřebujeme stabilizační prvky, které jdou nad pravidla Lisabonské smlouvy. A o nich tedy Evropská rada jednala především. My je samozřejmě potřebujeme.

Musíme hovořit o národních zájmech. Národním zájmem je především mít jasně vyprofilovanou pozici, protože jenom tak jsme důvěryhodným partnerem. Samozřejmě i mimo eurozónu je stabilita důležitá. A pan zpravodaj hovořil o tom, že naše ekonomika je navázaná na eurozónu tak úzce, že se nás pohyby v eurozóně samozřejmě týkají. Je to partnerská záležitost, protože mimo evropský kontext by byla pozice ČR v současných podmínkách dost problematická a slabá. Jen evropské partnerské propojení zaručuje stabilitu pro menší oblasti, ke kterým patříme, ať si to přiznáváme, nebo ne.

Ptám se tedy, jak bude vláda postupovat při ratifikaci tohoto článku smlouvy o fungování EU? Ten horizont je rok 2013, jestli si to dobře pamatuji, ale nicméně ten proces musíme absolvovat. A znovu opakuji otázku, ptám se, jak vláda bude postupovat, abychom zase svůj závazek vůči EU splnili? Bohužel zkušenosti hovoří o tom, že tato vláda a ty, které byly těsně před ní, se v mnoha věcech na evropské úrovni zavázaly k věcem, které jsou určitě potřebné a důležité pro nás, které vytvářejí šance pro ČR. Avšak jejich implementace nebyla až tak důsledná, abychom byli skutečně důvěryhodnými partnery na evropské úrovni.

Dovoluji si tedy závěrem navrhnout usnesení. Senát bere na vědomí závěry Evropské rady ze dne 16. a 17. prosince 2010. A žádá vládu, aby důsledně na národní úrovni realizovala závazky, ke kterým se schválením těchto závěrů zavázala.

Dovolím si kratičký komentář k tomu ještě – jakýkoli jiný postup dělá z ČR nedůvěryhodného partnera a připravuje nás o velké šance posílit hospodářský a sociální rozvoj ČR, které nám účast na evropských politikách a evropských programech poskytuje. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Trpák. Zdá se, že došlo k nějakému omylu. Takže pan senátor Vystrčil je přihlášený skutečně, takže máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já si dovolím prostřednictvím paní předsedající reagovat na svoji předřečnici jenom faktickou poznámkou.

Já upozorňuji, že výbor pro evropské záležitosti a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí naprosto standardně pozice vlády k EU 2020 5. kohezní zprávě vůči dalším věcem projednává, přijímá k tomu stanoviska dokonce málem jednohlasně, a my tady voláme po nějakém dalším projednávání a dalším věcem s tím spojeným. Já tomu úplně nerozumím, ale myslím si, že by to bylo docela plýtvání našimi silami a všemi dalšími věcmi, protože všechno – ne všechno, to se omlouvám, ale 2020 a stanovisko, pozice vlády, případně stanovisko a pozice vlády k 5. kohezní zprávě, která se přímo dotýká i dalšího plánovacího období – mimochodem je to období 2014 – 2020, ne 2013, tak jsme projednávali a na výborech normálně i schvalovali, takže to je moje faktická poznámka, než bude reagovat pan ministr.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a k reakci se přihlásila paní místopředsedkyně Gajdůšková. Prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Prostřednictvím paní předsedající k panu kolegovi Vystrčilovi. My jsme si asi nerozuměli. Nebo omlouvám se, zda jsem nebyla úplně zřetelná. Ale já jsem nevolala po žádném dalším projednávání. Můj návrh je doplňující návrh k usnesení, které předložil výbor. Návrh usnesení výboru je, že bereme jako Senát na vědomí zprávu o jednání Evropské rady, že to znamená to, co zde předložil ústně pan ministr Vondra. Můj návrh je, abychom doplnili toto usnesení v podstatě tím, že bereme na vědomí závěry Evropské rady, tedy přímo ty závěry, které na Evropské radě byly odsouhlaseny i vládou ČR, protože jinak by nemohly samozřejmě platit. A zadruhé – že žádáme vládu, aby důsledně tyto závěry, ke kterým se zavázala a které my tady bereme na vědomí, aby je důsledně implementovala v České republice.

To znamená, aby přijímala taková opatření, která budou znamenat naplnění těchto závěrů. Nic víc, nic míň. To je jenom na vysvětlenou k tomu, co jsem zde řekla a co předkládám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen znovu pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, a prostřednictvím paní předsedající, vážená paní místopředsedkyně. Já jednak děkuji za vysvětlení a jednak ještě k tomu dodám jednu věc. Není tomu tak, že by se v současné době Vláda ČR nějakým způsobem zavázala na příklad k plnění strategie 2020. Mimochodem hlavní cíle strategie 2020 jsou tři. První je růst soudržnosti, druhý je růst inkluze a třetí je tzv. inteligentní růst. A tyto věci se potom mají řešit a měřit pomocí pěti parametrů. Dneska ani Evropská komise neví, jakým způsobem ty parametry budou vyhodnocovány, jestli to bude průměr za celou Evropskou unii, a ty státy se v různých parametrech budou různě zlepšovat, protože není úplně jasné, jestli všechny státy mohou dosáhnout např. rychle toho, aby měly – teď si to číslo přesně nepamatuji – ale tuším 75 % zaměstnaných ve věku 20 – 64 roků apod.

A protože toto není jasné dneska ani na úrovni Evropské unie, tak se nemohla ze své pozice vláda zavázat k nějakým přesným věcem. To je opravdu na vysvětlení. Ta proklamatika je velmi komplikovaná a z mého pohledu – a vím, že jsem koaliční poslanec, byť jsem senátor, pardon, myslím si poměrně velmi kritický – myslím si, že vláda se chová velmi rozumně a dělá všechno pro to, abychom pozice nezaujímali příliš brzy, neboť teprve čas ukazuje, co je a co není možné. A na druhé straně, aby ta naše pozice byla co možná nejlepší. Protože - o co vlastně jde? Vždycky jenom o peníze.

A není dneska jasné, jakým způsobem a kolik peněz bude v rámci finančního rámce na roky 2014 – 2020 uvolněno. Teoreticky by to mohlo být za Českou republiku 400 – 500 miliard korun. A do jaké míry a jakým způsobem k tomu přistoupíme, je věc, kterou není dobré odkrývat dopředu a není dobré přesně říkat, jak to bude, protože v tom okamžiku se stává z hlediska vyjednávání slabším partnerem. Takže já bych prosil – a tím nejsem a nechci být v žádném konfliktu s kýmkoli jiným, abychom v této chvíli vládu bedlivě sledovali, což činíme, ale zároveň ten manévrovací prostor příliš nesvazovali. Je to v našem společném zájmu a já velmi prosím, abychom tímto způsobem společně postupovali a souhlasím s tím, že to rozhodnutí a vyjednávání bude probíhat a týká se samozřejmě delší doby než jedno volební období. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným je pan senátor Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Já teď nechci vystupovat jako zpravodaj toho bodu. Mohl bych to udělat na konci bodu, ale pak by nemohl nikdo reagovat, i když paní místopředsedkyně by reagovat mohla, ale přesto jsem vystoupil raději teď v obecné rozpravě – ne v obecné rozpravě, v rozpravě.

Ty dva návrhy na usnesení se podstatně neliší. Vzetí na vědomí vychází z našeho jednacího řádu. Je to vlastně důsledek toho, že jsme tady tu informaci vyslechli. Vláda je povinna informaci podat podle zákona. To, jestli vezmeme na vědomí nebo nevezmeme na vědomí, myslím, že odráží právě to projednání, a to projednání zejména vzít na vědomí. Vláda se zavázala Evropské unii – komisi a evropským institucím – jakékoliv usnesení Horní komory je pro vládu jen doporučující. To vychází zase ze zákona o jednacím řádu. Čili nelze ten závazek, který navrhuje paní místopředsedkyně, povýšit nad zákon. A proto si myslím, že mezi těmi usneseními dramatický rozdíl není. Obsahově je tam dán alespoň jediný aspekt – a to aspekt toho, že ČR má vyjednanou výjimku a je pravděpodobné, že Evropská unie – aspoň komise – bude navrhovat to tzv. zdanění převodů při bankovních transakcích. A pokud by vláda nakonec přistoupila k pozici – pokud to bude přijato u ostatních členských států EU – tak by de facto šla proti usnesení Senátu, ne výboru, ale pléna Senátu.

V jednom z našich usnesení jsme naopak doporučili vládě, ze zcela logických důvodů, že je nesmyslné, aby se zdaňovaly bankovní sektory nějakou dodatečnou daní, protože bankovní sektor to převede na konečné spotřebitele a navíc, pokud to udělá jenom EU, což je vysoce pravděpodobné, a neudělají to některé další země, tak by to jenom vedlo k tomu, že by byl oběh kapitálu z EU do ostatních zemí a bylo by to určitým znevýhodněním evropského trhu. Z toho důvodu to Senát nedoporučil. My jsme to usnesení přijali jednohlasně, nikdo nebyl proti. Takže já se domnívám, že zavazovat vládu k tomu, aby se vzdala i této výjimky, by bylo proti předchozímu usnesení Senátu, a proto bych se chtěl spíše přiklonit k tomu, abychom tuto zprávu obligatorně vzali na vědomí. To je moje vysvětlení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A znovu je přihlášena paní místopředsedkyně Gajdůšková – pro stenozáznam.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Paní předsedající, ctěný Senáte, pane ministře. Nebudu zdržovat, jenom na doplnění. Rozpočtovací období 2014 – 2020 je ve fázi příprav, ale znovu říkám, je skutečně důležité, abychom měli jasně formulovanou pozici, aby ta pozice byla formulována konsensem. Máme tu velmi dobrý příklad toho, jak postupovalo Španělsko. Právě proto, že věděli, co chtějí, tak dokázali dosáhnout skutečně toho, že měli rámec, který jim vyhovoval. A dokázali prostě zamezit tomu, že by nějakými převratnými kroky došlo k nevýhodným záměrům nebo k nevýhodným podmínkám. Skutečně všichni, kdo se v tom pohybují, dobře vědí, že čím dříve se do věci vstoupí, čím větší je schopnost získat na svou stranu další evropské země, tím větší je možnost šance, že ta země skutečně bude úspěšná, že nebude znevýhodněna a že bude mít takové podmínky, aby všechny šance mohla skutečně využít.

Já si myslím, že i návrhy těch usnesení nejsou v rozporu, doplňují se, a samozřejmě ale rozhodne Senát svým hlasováním.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, dovolte mi krátce můj argument pro to, proč nepřijímat další doplněk, který navrhuje kolegyně Gajdůšková. Ta Rada dala jisté rámcové závěry, spíše proklamace, ty budou dále Evropskou komisí rozpracovány. A my tady – v tomto návrhu je, abychom tyto mlhavé závěry, aby naše vláda důsledně plnila. Já myslím, že to není nejlepší. Zkusme si počkat na některé konkrétní věci. Pokud mi nevěříte, tak se podívejte do těch závěrů – závěrů Rady. To, co tam je, tak je např. že smlouva o fungování EU by měla být pozměněna tak, aby členské státy eurozóny mohly zavést stálý mechanismus pro zajištění finanční stability.

To budě dělat Evropská komise. Evropská rada rozhodla o znění na změnu návrhu rozhodnutí pozměňující smlouvu o fungování Evropské unie – změna článku 136 smlouvy, která je věcí Evropské komise. To přijde. Takže co se po nás chce? Abychom tyto závěry důsledně plnili? Je tady nějaké vyjádření k nějakým zahraničním věcem? Vždyť to je proklamace. Já myslím, že je to zbytečné. Soustřeďme se na konkrétní věci, které přijdou – Evropa 2020, energie a inovace. Tam můžeme vytvořit pozici, po které kolegyně Gajdůšková volá a s čímž já souhlasím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji a zdá se, že do rozpravy už není nikdo přihlášen, takže se ptám pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Pane ministře?

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Já se pokusím stručně reagovat na to, co tu zaznělo, a zodpovědět otázky. Základní otázka, v čem byla vláda úspěšná? Já bych řekl, ve všem, v čem chtěla být úspěšná. Je to jednoduché. Jsou to zejména dva body. Jeden tu byl zmíněn s důchodovými reformami. Já si myslím, tady část Senátu asi má jiný názor na to, jak se má důchodová reforma udělat, než třeba tato druhá část Senátu, ale asi se všichni shodujeme v tom, že vzhledem ke stárnutí populace důchodovou reformu potřebujeme a že důchodová reforma přinese určité náklady. A co my jsme prosadili, že náklady, které důchodová reforma, na které se jednou dohodneme, přinese, tak že budou odpočítávány od čísel v rámci Paktu stability. A to si myslím, že je v zájmu nás všech. Jestli si někdo myslí, že ne, tak by měl pak vysvětlit veřejnosti, co je lepší, protože pokud bychom neplnili Pakt stability, tak vy všichni, co to znáte, tak byste věděli, že by Česká republika byla nucena platit pokutu, peníze! Takže to si myslím, že tady vláda udělala skutečně velký počin. A kdybychom toto neprosadili, a vězte, že jsou takoví, kteří si to nepřáli, tak buď bychom důchodovou reformu vůbec nemohli dělat, anebo, kdybychom ji udělali, tak bychom ty náklady pak nesli ještě dvakrát – jako takové a ve formě pokuty. A mimochodem jsme tedy tím i respektovali usnesení Senátu, které nás k tomu, myslím, snad přímo zavázalo.

A zároveň jsme také prosadili druhou důležitou věc, že členské státy, jejichž měnou není euro, budou do této práce, tedy do tohoto mechanismu zapojeny, pakliže si to budou přát, což je myslím také výborný výsledek. Určitě lepší než kdybychom se zapojit na jedné straně nemohli, anebo na druhé straně kdybychom se zapojit museli. Čili to bychom museli platit, i kdybychom třeba nechtěli.

Myslím si, že to jsou dva hlavní body. Teď odpověď na otázky – příští evropský rozpočet na periodu 2013-2020. Co bude? Já si myslím, že bude ještě dost času to tady dopodrobna rozebírat. Teď dopředu jenom říkám, nebude to vůbec jednoduché. Předně, jaká je výchozí situace. Bohatší velké země, zejména Německo a Británie, chtějí spíše, a na tom jsou v zásadě docela pevně dohodnuty, snížit objem celkového rozpočtu. A rozhodně nechtějí, aby to bylo nějak víc než třeba jedno procento. Pak je tu další velká země – Francie v závěsu se svými tradičními spojenci, která nebude chtít, aby se jakýmkoliv způsobem snížily náklady na společnou zemědělskou politiku. To je tradiční věc.

Pak je tu bruselský establishment, který v žádném případě, a to nám ukázali i náznakem stávky na přelomu roku, kdy se projednával rozpočet na příští rok, jakýmkoliv způsobem snížit náklady na svůj vlastní provoz v EU. Spíše budou chtít zvýšit tyto náklady a ty, kdo je budou chtít snížit, budou mít tendenci označovat za špatné Evropany.

Takže, o co se bude, dámy a pánové, hrát? Jde o zbývající podíl na koláči, a to je kohezní politika, ze které mají zatím prospěch nové členské země, včetně nás. A ještě v příštím rozpočtovém období bychom prospěch mít měli. Sice možná už ne tak velký jako v této periodě, ale stále ještě.

A jaká jsou reálná čísla za tuto periodu? 8-9 mld. euro těžíme ze zemědělské politiky a myslím asi 27 mld. euro těžíme z kohezní politiky. Myslím si, že základní úkol pro nás všechny je jasný. Shodneme se asi, i ti, kteří si myslí, že EU je ráj na zemi, že je důležité pro nás, abychom maximalizovali náš užitek v oblasti kohezní politiky. A i ti, kdo mají třeba kritičtější vztah, tak nepochybně budou mít také zájem na tom, abychom nepřišli v té věci zkrátka. A zároveň se asi shodujeme, že to nebude vůbec jednoduché, protože proti nám budou stát všechny sešikované velké země, z nichž některé jsem tu jmenoval, protože ty mají své zájmy jednoznačně dány také.

Čili jasně, můžeme se a určitě se budeme bavit o tom, jak pak koláč rozdělovat do detailů, ale první bitva – a tu můžeme samozřejmě hrát všichni společně – je o tom, do jaké míry bude udržen poměr koláče na kohezní politiku, nebo v důsledku záměrů velkých zemí bude redukován. Čili rozjeďte se prosím, to vláda jistě uvítá, rozjeďte se do Evropy a říkejte: kohezní politika, kohezní politika.

Strategie 2020. Já si myslím, že bezprostředně se to závěrů této rady netýkalo. Vždycky je to na jaře. Budeme mít tu příležitost. Jenom říkám, naše odpověď je jasná: posilovat konkurenceschopnost této země, čili vláda bude dělat reformy, reformy, reformy. To je to nejlepší, co můžeme pro strategii 2020 udělat.

Závěry z Cancúnu (nebo z Kankúnu), jak kdo chce. Evropská rada ocenila výsledek. Myslím si, že se k ocenění výsledku můžeme přihlásit i prostě proto, protože v Cancúnu tentokrát už převážil realističtější pohled na věci, nedospěl k žádným revolučním návrhům, protože minulé revoluční návrhy, s nimi má leckdo problémy s plněním. Už máme za sebou třetí velmi tuhou zimu, třetí rok vlastně lížeme následky ekonomické krize, tudíž myslím si, že to realistické ocenění realistických výsledků z Cancúnu je zcela na místě.

A poslední dvě poznámky. Jedna ke způsobu schvalování změn. Samozřejmě toto je první test. Bavili jsme se tu loni, předloni při schvalování Lisabonské smlouvy o potřebě vázaného mandátu. Nyní přichází první okamžik, kdy vláda zcela v souladu s pravidly hry, která jsme tu domluvili, přijde do obou komor Parlamentu, tedy i do Senátu s žádostí o předběžný souhlas – ještě předtím, než se sejde jarní Evropská rada, která by to měla definitivně schvalovat. Čili nepochybuji o tom, že asi někdy v březnu to tady budeme projednávat do detailů.

A nyní k tomu, jaké přijmout usnesení k závěrům Evropské rady. Já se samozřejmě kloním jako konzervativní člověk zcela v souladu s tím, jak jsme to tady projednávali vždycky, to znamená, vzít to na vědomí. Pokud by Senát chtěl žádat vládu, aby důsledně realizovala tyto závěry, ke kterým se zavázala.

Samozřejmě, když se k nějakým závěrům přihlásíme, tak je respektujeme. To jako solidní země a vláda v jejím čele vždycky děláme. Nemůžeme ani jinak.

Čili jestli se tady chce naznačit tím, že to vláda nedělá a že Senát ji tedy vyzývá ke stachanovskému plnění těchto závěrů na 110 %, tak prosím, jak je libo. Ale pokud to komora udělá, tak nepochybujte o tom, že já skutečně ze závěrů pak vytáhnu všechno to, co se týká důsledného plnění reformních záležitostí, ať už to je v oblasti důchodů, zdravotnictví a dá se to v unijních materiálech leckde najít, až tady budeme mít zápasy o tom, jestli schválit, či neschválit ten či onen reformní zákon. Čili je to samozřejmě na vás. Myslím si ale, že klasické vzetí na vědomí by bylo asi více na místě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji panu navrhovateli. A nyní poprosím zpravodaje pana senátora Sefziga, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a zejména, aby nás informoval o tom, jakým způsobem budeme hlasovat o předložených návrzích usnesení.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo. Já se přece jenom ještě vrátím k jednomu bodu. Ten nebyl úplně zodpovězen, ale my jsme si ho s panem ministrem říkali v lavicích. To je ta věc, kdy bude měněna jednoduchou formou smlouva, to znamená, kdy bude měněno primární právo a bude to zjednodušeným způsobem. Právě na základě změn našich jednacích řádů se vláda bude muset obrátit před tím, než dá svůj souhlas na radě koncem března, na obě komory, a pokud my s tímto postupem a také s tímto návrhem budeme souhlasit, tak budeme moci tento souhlas vyjádřit. Pokud bychom se tak nevyjádřili – buďto bychom vůbec se nevyjádřili, nebo bychom odmítli tento postup – pak by vláda tento souhlas dát neměla. Čili tady je přímá kontrola naší exekutivy při evropských návrzích týkajících se změn primárního práva.

Teď tedy k tomu důležitějšímu, co je moje povinnost, tj. navrhnout, o čem budeme hlasovat. Vzhledem k tomu, že to nebyl výborový návrh, ale byl to můj návrh, protože mě jste předtím určili jako zpravodaje, a protože padl protinávrh kolegyně Gajdůškové, tak bych skoro doporučil, abychom nejdříve hlasovali o protinávrhu kolegyně. (Poznámka místopředsedkyně Gajdůškové mimo mikrofon.) Pokud to není protinávrh – paní místopředsedkyně mě upozorňuje, že to nevnímá jako protinávrh, tak pak bych tedy doporučoval, abychom hlasovali o mém primárním návrhu. Pokud by to byl protinávrh, tak bych doporučil, abychom nejdříve hlasovali o doplňujícím protinávrhu kolegyně Gajdůškové. Poté, co by tento protinávrh neprošel, tak by se hlasovalo o mém návrhu, o tom jednodušším návrhu. A pokud tedy tím, že je rozdvojeno hlasování, nebude schválen žádný z těchto návrhů, což se může stát, tak si myslím, že ani vláda, ani my si z toho nemusíme velké vrásky dělat, protože povinná informace vlády tady proběhla, a jestli ji někdo vezme na vědomí, nebo nevezme, je individuální záležitostí každé senátorky nebo senátora. V těchto případech bych i z takovéhoto neobvyklého, ale vyjádření hlasování s nulovým efektem, nedělal žádnou tragédii.

Takže já asi doporučuji, pokud to nebyl protinávrh, abychom nejdříve hlasovali o tom obligatorním, že bereme informaci vlády na vědomí. A jako druhé by bylo hlasování o paní místopředsedkyni Gajdůškové.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane zpravodaji. Mám teď přihlášenu paní místopředsedkyni Gajdůškovou, ale nejsem si zcela jistá – tady není obecná rozprava... (Místopředsedkyně Gajdůšková namítá, že má právo vystoupit kdykoliv.) Já vám v tuto chvíli dávám slovo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Ctěný Senáte, omlouvám se, že takto nestandardně, ale já jsem jasně řekla ve svém vystoupení, že dávám návrh na doplnění toho usnesení, protože usnesení, které navrhl zpravodaj, bylo vzít na vědomí informaci pana ministra. Můj návrh je, a máte ho písemně v lavicích, pokud vím, vzít na vědomí závěry Evropské rady, čili to je dokument, o kterém jsme vlastně jednali, a poté třetí bod usnesení, nebo za třetí, výzva vůči vládě, aby důsledně to, k čemu se zavázala, také dělala na národní úrovni. To jsou vlastně tři body. O každém z nich se dá hlasovat zvlášť a vzájemně se nevylučují.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Dobře. Děkuji za upřesnění. A v tomto případě tedy svolám kolegy k hlasování. (O slovo se hlásí senátor Sefzig.) Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Luděk Sefzig:  Paní řídící, já vám nechci komplikovat vaši situaci, ale zvolili jste si mě za to, abych dělal zpravodaje tohoto bodu. Mým úkolem je, abych určil hlasování. Samozřejmě děkuji za to upřesnění paní místopředsedkyni Gajdůškové, přesto se ale domnívám, že tak, jak ona formuluje, že bereme na vědomí informaci vlády, pak budeme brát na vědomí závěry rady, čili jako doplňující usnesení, tak tedy doporučím, abychom hlasovali nejdříve o tom, že bereme na vědomí můj návrh. Pak tedy doporučuji, abychom o doplňujícím návrhu kolegyně Gajdůškové hlasovali dohromady a nedělili ho na dvě části. Pokud by ale proti tomu byl odpor a někdo by chtěl hlasovat tyto dvě části zvlášť, tak je tak možno učinit, ale pak bychom museli hlasovat tedy třikrát. Takhle můžeme hlasovat pouze jednou a podruhé o doplňujícím návrhu kolegyně Gajdůškové. To jenom pro upřesnění pro všechny kolegy a kolegyně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Protože paní místopředsedkyně avizovala, že můžeme hlasovat o jejím usnesení v obou bodech dohromady, tak budeme hlasovat tak, jak navrhl zpravodaj senátor Sefzig. Upozorňuji, že v tuto chvíli je v sále přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31 a hlasujeme v tuto chvíli o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Sefzig.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí usnesení, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 38 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 57, proti byl 1 a návrh byl přijat.

A nyní tedy budeme hlasovat o návrhu usnesení paní místopředsedkyně Gajdůškové. Počkáme, až bude připraveno hlasovací zařízení. (Krátká prodleva.) V tuto chvíli můžeme hlasovat o druhém návrhu.

Kdo je pro návrh paní senátorky Gajdůškové, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 39 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 30, proti bylo 11. Tento návrh nebyl přijat.

Děkuji v tuto chvíli panu předkladateli i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Přistupujeme k dalšímu bodu, a to je

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady dne 4. února 2011

Slovo má opět ministr obrany Alexandr Vondra a já mu tímto uděluji slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, paní předsedající, dámy a pánové, nyní si vás tedy dovolím informovat o přípravě následující Evropské rady, která je mimořádná a bude se konat 4. února tohoto roku v Bruselu.

První návrh závěrů jsme obdrželi 18. ledna. Nyní probíhá příprava pozice ČR, která bude vrcholit během příštího týdne. Na úrovni unie byl návrh závěrů poprvé projednán ve čtvrtek 20. ledna v COREPERu. Následně byl rozeslán v nové formě a je projednáván dnes na COREPERu . Naposledy pak budou návrhy probírány na Radě pro všeobecné záležitosti 31. ledna.

Program tak, jak je stanoven, nepřináší žádná zásadní překvapení. Návrh závěrů obsahuje dvě témata. Za prvé energetika a za druhé inovace. Tématem inovací se původně měla zabývat prosincová rada, ale kvůli náročné agendě týkající se budoucnosti eurozóny a její záchrany bylo toto téma přesunuto na únorovou radu, která měla původně být věnována pouze energetice. S ohledem na aktuální situaci eurozóny nelze vyloučit, že se debata dotkne právě také aspektů posilování koordinace hospodářských politik unie, tedy té tzv. economic governance, ale v tuto chvíli nemáme jinou možnost, než vycházet z programu, jak je narýsován.

A teď k těm bodům. Nejprve energetika, která by měla stále zůstat hlavním tématem. Závěry by měly být soustředěny do čtyř oblastí. Za prvé, integrovaný a propojený trh. V návrhu závěrů je zdůrazněna nutnost rychle a řádně naplnit třetí liberalizační balíček, a to ve stanoveném termínu, což je březen tohoto roku, a také nutnost brzkého přijetí návrhu nařízení o integritě a transparentnosti na energetických trzích.

Dále se návrh závěrů zabývá dokončením vnitřního trhu s energií do roku 2014 a urychleným přijetím technických standardů k inteligentním sítím, měřičům a nabíjecím systémům pro elektromobily do roku 2012. Součástí návrhů závěrů je také výzva k modernizaci a rozvoji energetické infrastruktury, k posílení solidarity mezi členskými státy, integraci sítí od regionální úrovně až k ukončení existence tzv. izolovaných energetických ostrovů, což jsou třeba Baltské státy, a to do roku 2015.

Co se týče financování výstavby a modernizace energetické infrastruktury, jsme názoru, že zdroje pro financování by měl primárně vytvářet trh. Pouze v případě, že trh nedokáže zafinancovat projekty důležité pro navýšení energetické bezpečnosti, mohly by být prostředky, samozřejmě v omezené míře, alokovány také z veřejných zdrojů. Považujeme integrovaný a propojený trh z celého návrhu za prioritní a klademe důraz na řádné naplnění toho již dávno dojednaného a odsouhlaseného třetího energetického balíčku. Máme tu ale problém se stanovením konkrétního data pro dokončení integrace trhu, které bylo navrženo na roky 2014-2015. Stejně tak se domníváme, že nové nařízení o integritě a transparentnosti energetických trhů nemusí být přijímáno rychle, jak uvádí text závěrů, ale naopak z našeho pohledu je zapotřebí toto nařízení projednávat spíše obezřetně a společně s dalšími relevantními legislativními návrhy.

Teď pár slov k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům, protože i to bude téma v rámci energetiky. Tady v rámci klimaticko-energetického balíčku stanovený 20procentní cíl v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 na evropské úrovni musí být splněn. To je součástí platných závazků. Realitou je ale, že ne všechny členské země vykazují reálné plnění. V roce 2013 by proto měla být implementace tohoto cíle vyhodnocena a případně navržena další opatření, která k tomuto cíli vedou, anebo něco jiného.

V rámci první fáze verze závěrů bylo navrženo, že od roku 2012 by měly všechny členské státy zahrnout do veřejných zakázek na nové budovy a služby tzv. standardy energetické účinnosti. To je pro ČR, ale také řadu dalších zemí, nepřijatelné, a proto usilujeme o relativizaci tohoto požadavku.

Prioritní oblastí jsou dle závěrů také investice do nízkouhlíkových technologií a naplnění set-plánu k přijetí nových iniciativ pro tzv. inteligentní sítě, uchovávání energie, udržitelná biopaliva a řešení pro úspory energie ve městech.

ČR obecně vítá opatření vedoucí ke zvýšení energetické účinnosti. Při jejich aplikaci ovšem nesmíme zapomínat na jejich hospodárnost. Všechna opatření by měla být založena na optimální technicko-ekonomické úrovni. Podporujeme příkladnou roli veřejného sektoru v oblasti energetických úspor, rozšiřování působnosti směrnic k ekodesignu a štítkování a také stanovení závazných hodnot pro minimální účinnost při kombinované výrobě elektřiny a tepla.

V poslední době ČR, a to chci podtrhnout, zesílila spolupráci s Francií. Proč? Energetika představuje jednu z oblastí, kde máme – myslím jako Češi a Francouzi – k sobě, zejména co se týče energetiky jaderné. Společně proto budeme usilovat o chápání jádra jako bezemisního zdroje, který významně přispívá k nízkouhlíkové ekonomice.

Teď vnější energetické vztahy. Návrhy závěrů: Rada konstatuje, že je nutné zajistit systematičtější koordinaci aktivit navenek a dosáhnout koherentního vystupování vůči klíčovým partnerům v producentských, tranzitních i odběratelských zemích. V závěrech je navrženo, aby do roku 2012 měly členské státy povinnost informovat Komisi o všech nových i platných bilaterálních energetických dohodách, samozřejmě při zachování ochrany citlivých obchodních informací. My myšlenku sdílení informací obecně podporujeme, chápeme to jako první krok na cestě k budoucímu společnému postoji vůči dodavatelským zemím a větší transparentnosti byznysu, nicméně jsme názoru, že je nejdříve třeba nastavit přesné parametry systému sdílení informací o bilaterálních dohodách v oblasti energetiky, neboť je to nikoliv stát, ale soukromé společnosti, které takové dohody uzavírají. Princip tedy podporujeme, ale termín 1. 1. 2012 považujeme za nereálný a chceme, aby byl vypuštěn.

Dlouhodobá energetická vize. Tam se unie zavázala snížit emise skleníkových plynů o 80-95 % do roku 2050, což by samozřejmě vyžadovalo revoluci v energetických systémech. Cestu k dosažení tohoto cíle vytyčí nízkouhlíková strategie do roku 2050, kterou Evropská komise chce představit později v tomto roce.

Krátce k inovacím, které budou to druhé, spíše druhotné téma Evropské rady v únoru.

Závěry se zaměřují zejména na stanovení cíle dokončení Evropského výzkumného prostoru jako klíčové iniciativy, která by měla sloužit jako zásadní pobídka pro rozvoj inovací v EU.

Další prioritou by mělo být mobilizování soukromého kapitálu pro potřeby výzkumu a vývoje. To by mělo být podpořeno například prostřednictvím zavedení jednotného evropského patentu nebo veřejných zakázek preferujících inovativní produkty. Rada bude nadále iniciovat vznik jednotného schématu rizikového kapitálu pro celou EU. Apel bude směřovat i na navýšení toku financí z veřejných rozpočtů.

My tuto iniciativu obecně vítáme, protože směřuje k více konkurence schopné Evropě s vysokým podílem znalostní ekonomiky a inovací. Souhlasíme také, že inovace jsou jednou ze stěžejních součástí strategie 2020.

Závěry Rady v obecné rovině proto vítáme a budeme očekávat další iniciativy EU, které se pak už budou týkat jednotlivých oblastí inovační politiky, jako jsou fondy rizikového kapitálu, inovativní veřejné zakázky apod.

Dámy a pánové, toť má stručná, možná trochu delší informace o nadcházející Evropské radě.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře, a prosím, abyste si znovu sedl ke stolku zpravodajů.

Stejně jako u minulého bodu musíme nejdříve určit zpravodaje. Opět navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se táži, jestli přijímá tuto roli, ano, ale musíme o tom hlasovat, proto opět svolám nepřítomné senátorky a senátory.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvórum pro toto hlasování je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zpravodajováním kolegy Sefziga, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 40 ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 se pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím tedy nyní kolegu Sefziga, aby se ujal své role zpravodaje.

Senátor Luděk Sefzig:  Ještě jednou děkuji za slovo a děkuji také podruhé za důvěru vám, kolegyně a kolegové.

Pan ministr nás velice podrobně seznámil s tím, co je čeká a co je nemine. Tato Rada bude jednodenní, je mimořádná, bude se konat v Bruselu a jejími hlavními tématy skutečně budou ta dvě témata – energetika a inovace.

Oběma těmto tématům se mi na výboru věnujeme s mimořádnou pečlivostí, za což musím i veřejně poděkovat dvěma místopředsedům výboru, panu místopředsedovi Škaloudovi a místopředsedovi Krejčovi, kteří obě tato témata velmi poctivě zpracovávají i formou různých seminářů. Například v současné době probíhá projednávání téma inovací a tento bod je přerušen, takže myslím si, že pan místopředseda nás později bude informovat sám, stejně tak pan místopředseda Škaloud chce vystoupit na téma energetiky a proto by bylo zbytečné a redundantní, abych já tady dlouze hovořil, když mám na to zpravodaje, kteří jsou k tomu na slovo povolaní. Těžko by se dala zvládnout práce ve výboru v 11 lidech na takto obšírná témata, kdybychom dělbu práce nedělali právě podle jednotlivých portfolií, za což všem 11 členům výboru velmi děkuji.

Kromě těchto dvou témat se přece jenom alespoň domluvilo, že komise předloží první analýzu růstu a de facto tím zahájila ten tzv. Evropský semestr, tedy hodnocení rozvoje a vývoje v oblasti ekonomik. Pokud by některé ekonomiky nedodržovaly Pakt stability a růstu, mohlo by být přistoupeno až k potrestání. Trestání se lze vyhnout jedině jednohlasným vyjádřením zrušení trestu, čili je tam obrácená zodpovědnost. Dá se říci, že je to taková téměř automatická procedura k uložení trestu pro ty, kteří nedodržují Pakt stability a růstu, čili už to není jenom o tom, že hovoříme o maastrichtských kritériích, ale že je také budeme dodržovat.

Tímto bych svoji zpravodajskou zprávu ukončil, protože vím, že budou vystupovat oba místopředsedové k tématům v rozpravě a nerad bych jim ubíral slovo, aby museli své projevy krátit. Děkuji vám za pozornost. Jenom si dovolím po jejich vystoupení ještě potom navrhnout usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste si sedl ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

A otevírám nyní rozpravu. Přihlášeni jsou avizovaní místopředsedové a já tedy volám pana senátora Škalouda, aby se ujal slova.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, nebudu mluvit dlouho, jenom velice stručně se vyjádřím k té části jednání Rady, která se týká energie. Chci říci, že Evropský výbor projednává dva samostatné materiály. Jedním je Energie 2020 a ten přijde sem na projednávání pléna, takže bude dost času pojednat podrobně o všech těch věcech, které zde již avizoval pan ministr coby předkladatel.

Na druhé straně, protože zasedání Rady bude již 4. února a my do té doby nebudeme mít plénum, abychom mohli veřejně vyjádřit usnesení výborů, které již tyto materiály projednaly, tak řeknu jen pár nejdůležitějších usnesení z těchto výborů, popřípadě krátkých komentářů.

Bylo tu již řečeno, že bodů je asi pět, které budou na této radě projednávány, pokud jde o energii. Řekl bych nyní jen těch několik věcí, jen ty nejdůležitější body, na které by se podle mne i podle Podvýboru pro energetiku i hospodářského výboru měl soustředit náš zástupce v Radě.

Za prvé. V oblasti klimatických změn se omezit na reálné cíle. Hospodářský výbor ve svém usnesení k Energii 2020 upozorňuje na riziko závazků EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které, pokud budou realizovány jednostranně, bez odpovídajících závazků ostatních globálních ekonomik, povedou ke snížení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, přičemž poukazuje na fakt, že emise EU tvoří jenom malý podíl celkových globálních světových emisí. Já podotýkám, že je to pouhých 12 procent.

Výbor dále dodává, že nerealisticky nastavené cíle v oblasti ochrany klimatu mohou vést v důsledku snížení konkurenceschopnosti ke ztrátě průmyslových kapacit i pracovních míst.

Jenom připomínám, že již ve Strategii 2020 se odhaduje, že už nyní je cena elektřiny v EU o 21 procent vyšší než v USA a o 197 procent, to je téměř o 200 procent vyšší než v Číně. To znamená, že konkurenceschopnost tady na této ceně energie určitě závisí.

Za druhé. Postrádá větší podporu jaderné energie. Výbor ve svém usnesení sděluje, že postrádá ve Strategii širší a jasnější podporu jaderné energetiky příští generace jako významného zdroje čisté energie.

Za třetí. Považuje za důležité omezovat rizika výpadku sítí způsobené nepřiměřeným zaváděním větrných elektráren, zejména v Německu. Na to by se také měli naši zástupci v Radě soustředit. Hospodářský výbor je toho názoru, že investice do energetické infrastruktury musí mít vyšší prioritu než investice do zdrojů.

Tím bych skončil.

Jenom ještě upřesním k těm sítím, že mám informaci, že pokud dojde k ohrožení sítí například ohrožením výpadky v Německu díky jejich větrným elektrárnám, tak oni jejich provoz mohou omezit, jejich legislativa to umožňuje. Ale pokud toto nebezpečí výpadků sítí díky jejich větrným elektrárnám hrozí v ČR nebo v zahraničí, tak toto omezení je nemožné. Zde je zapotřebí učinit jistá opatření, a vyzývám našeho zástupce, aby se nás zastal.

Hospodářský výbor i Podvýbor pro energetiku se vyjádřily ještě k řadě dalších bodů, ale myslím si, že ty, které jsem zde řekl, jsou nejpodstatnější a že jsou k zapamatování. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já budu velice stručný.

V současné době, jak už zde zmínil předseda výboru pro záležitosti EU, projednáváme v pořadí třetí stěžejní iniciativu Strategie 2020, a to unií inovací. Jednání bylo přerušeno z toho důvodu, že vedeme velice intenzivní diskusi se subjekty, jako je Česká konference rektorů, Technologická agentura, Technologické centrum Akademie věd, řada profesních svazů a asociací. Čekáme ještě na některá jejich vyjádření a předpokládám, že projednávání tohoto materiálu ve výboru uzavřeme příští středu 2. února a předložíme do pléna Senátu doporučení pro plénum.

V tomto okamžiku tedy jenom tuto stručnou informaci a podrobnější budu, až to přijde na program jednání pléna Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A další přihlášenou do rozpravy je paní senátorka Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Před chviličkou jsme tady od jednoho z vystupujících slyšeli, že evropské dokumenty jsou obecné a jak tedy je máme vzíti za své. Já bych si dovolila poznamenat, že vystoupení pana ministra možná bylo ještě obecnější, než ty evropské dokumenty. A moje otázka tedy je, jak můžeme odsouhlasit mandát vlády, jak můžeme tedy říci, že souhlasíme s tím, co vláda bude na Evropské radě prosazovat, když v podstatě to zcela zřetelně řečeno nebylo.

Přitom nadcházející Evropská rada bude velmi a velmi důležitá. Jak už tady zaznělo, dvě zásadní oblasti, kterým se bude věnovat, jsou energetika a inovace.

Mimochodem, v energetické strategii vytyčuje pět základních priorit – energeticky úspornou Evropu, výstavbu Panevropského integrovaného energetického trhu, posílení role zákazníka a zajištění co nejvyššího stupně bezpečnosti dodávek, posílení vedoucí role EU v oblasti nových technologií a inovací, posílení vnější dimenze energetického trhu.

O tom všem bude řeč. Je odhadováno, že v horizontu dalších deseti let bude zapotřebí do oblasti energetiky investovat jeden bilion eur na zlepšení stávajícího stavu a zlepšení infrastruktury, tedy zlepšení technického stavu a diverzifikace přepravních tras.

To je prostě obrovská poptávka, to je otevřený obrovský trh. A moje otázka je, jak jsme zase na to připraveni jako strojírenská velmoc, kterou jsme byli a možná ještě bychom nějaké kapacity u nás našli, jsem o tom přesvědčena. Jak postupujeme ve vztahu k vědě, k výzkumu, k inovacím, jak připravujeme naše školství.

Já tuto otázku nekladu teď a tady, protože mě to zrovna napadlo. To jsou otázky, které kladu už několik let. Zde v Senátu k tomu proběhly velké konference za účasti odborníků, kteří se těmito otázkami zabývají. Bohužel, vláda doposud na to příliš neslyšela.

Konkrétní případ, který je v návrzích příští Evropské rady. Do roku 2012 by měly všechny členské země zahrnout do veřejných zakázek na nové budovy a služby standardy energetické účinnosti. Zase, jestliže vláda odsouhlasí tento závazek, jak tedy bude dál postupovat, abychom ho naplnili. Rok 2012 není tak daleko.

Zásadní pro nás je, že prioritní oblastí mají být investice do nízkouhlíkových technologií a implementace SET plánu. To samozřejmě souvisí s další oblastí, o které se na Evropské radě bude jednat. A to jsou inovace. Inovace jsou podle Evropské komise hlavním nástrojem EU, jak zvýšit konkurenceschopnost a zajistit pracovní místa.

Pro tyto cíle, které je třeba dosáhnout, byly identifikovány oblasti dokončení Evropského výzkumného prostoru a určení klíčových oblastí, potřeba navýšení prostředků na vědu a výzkum s cílem dosáhnout v roce 2020 tří procent HDP, a to i přes pokračující krizi. Dále lepší koordinace a synergie nástrojů podpory vědy a výzkumu, navýšení úsilí v inovacích malých podniků, zjednodušení přístupu k finančním tokům.

A tady se tedy musím opět zeptat: Jak to, že Česká republika si vyjednala výjimku, zda to není skutečně krátkozraké. Jestliže celá Evropa se zavazuje, a členské země zřejmě udělají všechno pro to, aby tohoto cíle dosáhly, dosáhnout tří procent HDP v roce 2020 do vědy, výzkumu a inovací. Česká vláda si vyjednala výjimku na snížení tohoto procenta. Upozorňuji, že se jedná o rok 2020. Vláda si vyjednala výjimku na 2,7 %. Domnívám se, že je to tedy buď hloupost nebo skutečně sabotáž hospodářského a sociálního rozvoje.

Kdo se pohyboval v managementu, tak má určitě zkušenost. Pokud chce být úspěšný, tak musí být trošičku nad průměrem toho, kde jsou jeho konkurenti. Pokud si dopředu řekne, že bude pod tímto průměrem, odsuzuje se k neúspěšnosti. A to je přesně to, co tato vláda ve vztahu k inovacím udělala.

Závěrem musím ještě říci to, čím jsem v podstatě začínala. To, co nám tady pan ministr předkládá, to, co nám sdělil, nemá žádný konkrétní rámec. A já se domnívám, že my nemůžeme podepsat bianco šek této vládě pro jednání na Evropské radě. Zřetelným důkazem toho, že to nemůžeme udělat, je právě tato vyjednaná výjimka o snížení peněz do výzkumu, vývoje a inovací.

Nepamatuji si, že bychom k něčemu takovému jako horní komora Parlamentu ČR dali souhlas. Jistě to jednání o této výjimce probíhalo i v souvislosti s jednáními o závazcích, ke kterým se zavázala celá Evropská unie.

Je mi to líto, ale skutečně nemohu hlasovat ani proto, vzít tuto informaci na vědomí, vzhledem k tomu, co jsem řekla, byl by to bianco šek pro vládu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní místopředsedkyně. Dalším přihlášeným je kolega Kubera, ale než mu předám slovo, dovolte mi, abych za nás za všechny poblahopřála panu kolegovi Chládkovi k narození dcery. (Potlesk.)

Teď má slovo pan senátor Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, také blahopřeji panu senátoru Chládkovi, a prosím, aby vždycky hlasoval tak, aby to bylo ve prospěch jeho dcery.

To, co tady právě slyším, tak jsem hluboce přesvědčen o tom, že to není ve prospěch jeho dcery, protože když jsem poslouchal paní senátorku Gajdůškovou, tak jsem se trošku zamyslel, a zdálo se mi, že sedím na jednání ÚV. Nevím, jakého ÚV, ale nějakého ÚV. Ale protože už jsem starý, tak jsem mnoho těchto vět četl v jiných souvislostech a vypadaly také tak pěkně, byly to různé přestavby a strategie a divím se tomu.

Nám se stala doma taková příhoda. Měli jsme na návštěvě dva psy naší kamarádky a našeho psa. Jeden pes té kamarádky vykonal, naštěstí na dlaždičkách, potřebu, a náš pes udělal to, že na tom samém místě, to je zřejmě nějaký psí zvyk, to udělal také. Takže dostal přes hubu, lidově řečeno, a od té doby to opravdu neudělal.

Nás nepoučily ani žluté lány řepky, ani větrníky, ani čističky, kde se dostáváme do obrovských potíží právě proto, že kdosi nevyjednal žádnou výjimku, a my teď možná budeme tvrdě platit za to, že nestihneme vyčistit všechny obce nad 2000 obyvatel.

I malé dítě, když si sáhne na horká kamna, tak už to víckrát neudělá. Evropská unie se chová zcela obráceně. Nejen že teď už se nemůžu vzdělávat na toaletě, protože mi ta čtyřicetiwattová žárovka nestačí, protože již brzy zmizí i ty šedesátky, než nějaký Němec vymyslí, že to budou topná tělíska, ale ony ty šedesátky netopí tolik, jako stovky.

Už se stovky objevují, nejsou označeny jako žárovky. Člověk si vždycky poradí. Dají se ještě sehnat. Jaké myslíte, že jsou? Jsou to čínské žárovky. To je konkurenceschopnost, které my naopak, abychom se jí chopili, tak se jí zbavujeme podobnými šílenými předpisy, kterých sem chodí desítky a desítky denně, že je nestačíme ani číst, protože je tam hodně úředníků.

Na druhé straně se dozvíme, že se unie nemůže dohodnout na tom, aby se nejezdilo z Bruselu do Štrasburku, protože kdo by to přežil.Takže se kontejnery vozí i nadále.

Minule jsme tady mluvili o systému Galileo. Předevčírem jsem se dočetl, že tento systém měl původně stát, tuším, 8 miliard eur. Bude stát nejméně 22 miliard eur, jenom proto, že pan prezident Sarkozy si usmyslel, že GPS už nic není, a že my uděláme něco lepšího a Česká republika, jak jsme tady slyšeli, na tom úžasně vydělá, protože úředníci toho úřadu, co tu bude zřízen, tady budou kupovat naše rohlíky a chodit na české pivo.

Chci tím říci jen to, že kdy už konečně přestaneme ta usnesení uvádět, vítáme úsilí Unie, když to ostatní za tím, je zbytečné, nepotřebujeme to. My napíšeme, vítáme to, ale... a teď říkáme ta ale. Takže to, že skoro všechny státy udělaly šrotovné, my jsme ho neudělali a výsledek byl jaký? No samozřejmě pro nás velice příznivý. Také jsme tady slyšeli, všichni to zavádějí, tak to zaveďme také. Já také vždycky ve městě, když říkají, všichni jsou zadluženi, jdeme do toho také? Ne, nejdeme do toho.

Chci tím jen říci, nenechme se unést těmito sladkými řečmi. Slyšel jsem tady paní senátorku Gajdůškovou, když tady hřímala, že 300 milionů měsíčně na platy lékařů jsou drobné. No jestli jsou to drobné, pak se nedivím, že unie dopadá, jak dopadá, když takto mrhá.

Stejně jako paní senátorka Gajdůšková také pro to nebudu hlasovat, protože nehlasuji skoro pro žádné evropské tisky, protože jsem hluboce přesvědčen, že dcera pana senátora se dožije věcí, o kterých se nezdá ani panu senátorovi. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezké pozdní odpoledne, paní předsedající, kolegyně, kolegové, na světě to je tak zařízeno od pánaboha, že se to vždycky vyrovnává. Právě přišla zpráva, že v Kroměříži zemřela nejstarší obyvatelka České republiky, takže posílám soustrast rodině, a myslím, že to je hezky zařízeno, že jedna dcera se narodí, někdo odejde, a bylo by dobré, aby se dětí rodilo o něco víc, než těch, co odchází, ale v každém případě by bylo určitě perfektní, abychom se dožívali třeba ne věku nejstarší obyvatelky České republiky, ale aspoň v důstojném prostředí věku, který je nám přisouzen.

Myslím si, že my tady často hovoříme stejným jazykem, ale někdy jinou řečí. Neboli přemýšlíme zhruba stejně, ale vysvětleme si, mluvíme trochu tak, že si tomu navzájem nerozumíme. V Evropské unii, jak jsem tak poznal ze 4 let práce v Evropském výboru v Poslanecké sněmovně, přichází spousty záměrů, později směrnic, později nařízení, a jak to jde v postupném procesu, tak je to předkládáno vládám. Ony se k tomu nějak vyjadřují, parlamenty se k tomu nějak vyjadřují, máme nezadatelné právo v některé fázi jako jedna jediná země vystavit nějaké karty různých barev. To všichni určitě dobře známe.

Teď jde o to, abychom v té chvíli, když to je v nějakém procesu řízení, jsme se vyjádřili tak, aby to bylo ve prospěch obyvatel naší země, v tom případě třeba i zvednout kartu, nebo jít v tom proudu a říci ano, ono to někam směřuje. Plus minus.

Domnívám se, že jsme právě ve fázi, která je jako mezistupeň, a vláda přichází s námětem, jak k tomu přistoupila, co se projednalo, oznamuje nám to, a my máme nějak reagovat. Co myslíte, že se stane, jestli Poslanecká sněmovna nebo Senát vyjádři ne že nesouhlas, ale nevyjádří, že to vzala na v vědomí. Z pozice EU se nestane vůbec nic.

Co se asi stane, když tento Senát naopak tu zprávu schválí? Opět se nestane nic. Já to nechci snižovat. Jen si myslím, že máme všichni vnitřní selský rozum a víme, že když vláda jednala, dopředu to projednala v obou evropských výborech obou komor, tam se něco usneslo, ministři se dohodli anebo premiéři, tak potom nám nějakou zpráv sdělují a co nám jiného zbývá, než ji vzít na vědomí.

Jestli kdokoli z nás nechci, ať to učiní. Já fakt mu to demokratické právo neberu, ale za sebe říkám, že v této chvíli mně připadá takové zvláštní, abych nevzal něco na vědomí, co nám pan ministr říká. A to je můj názor, berte jednou Petra Bratského. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je – ale nyní s právem přednosti vidím paní předsedkyni Paukrtovou. Neuplatňuje ho, takže pan senátor Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud:  Vážené senátorky a senátoři, rád bych zareagoval na kolegyni Gajdůškovou, která hovořila o výdajích na vědu a výzkum a o tom, jak jsou důležité, že bychom měli přidat. Já jsem si udělal analýzu, a ta hovoří velice jasně. Je to z Eurostatu, ten je trošku upozaděný, pokud chcete kompletní sadu údajů.

Ale za prvé, pokud jde o výdaje na vědu a výzkum jako podíl na HDP, jsme někde v polovině evropského pelotonu.

Za druhé, pokud jde o podíl celkových výdajů, pak z východoevropských zemí bylo před námi pouze Slovinsko a v roce 2007 jsme byli i před Slovinskem.

Pokud jde o výdaje státního sektoru, jsme v Evropě na špičce. Před námi je pouze Island, Německo a Slovinsko. A je otázkou, jestli je zde ještě nějaký prostor pro další navyšování údajů ze státního rozpočtu.

Podstata je v tom, že ty země, které dávají víc, je dávají ze soukromého sektoru. A nyní, jak donutit ty státy, aby dávaly víc ze soukromého sektoru? To nemůžete udělat nařízením vlády nebo usnesením Parlamentu.

Podnikatelskému sektoru svědčí stabilita, ekonomická svoboda, vymahatelnost práva, bezpečnost osobního vlastnictví. Snaha podpořit, aby dávaly firmy více na vědu a výzkum, by pak jistě vedla k jiným parametrům, které je vhodné sledovat, nebo k podpoře úplně jiných ukazatelů. Např. indexu ekonomické svobody, flexibilitě pracovních míst a možná daňové podpory podnikatelů. Jestli se na tom shodneme, vidíme cíle,o které je dobré usilovat, a ty pak povedou k tomu zvýšení výdajů. Nic jiného.

Podniky ve východní Evropě, které mohly nějakým způsobem kumulovat kapitál nebo vidět nějakou budoucnost před sebou, že se jim výdaje na výzkum vrátí, tak existují maximálně 20 let nebo ještě méně. Když tady ta kontinuita chybí, tak si nedělejme zbytečné iluze, že to změníme usnesením Parlamentu, nebo komory Parlamentu nebo vlády.

To je to podstatné, co jsem vám chtěl říct, abychom si nedělali zbytečné iluze. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore, a teď tedy paní předsedkyně Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Paní předsedající, dámy a pánové, obvykle se k evropské problematice nevyjadřuji, a v zásadě mě k tomu vyprovokoval pan kolega Bratský. Za 10 let, co jsem členkou Senátu, jsem slyšela na adresu Evropské unie neuvěřitelné množství věcí a informací, a tím, že na to nebudeme mít vždycky stejný názor.

Pan senátor Bratský tady jasně řekl, že jako komora parlamentu příliš neovlivníme, co se v Evropské unii děje, a já osobně si myslím, že vláda jedná v dobré víře, že se snaží v kontextu, který má k dispozici, pro Českou republiku udělat, co v dané chvíli považuje za nejlepší.

A pro mě, a proto jsem se také přihlásila, je dobrá zpráva náš příklon k Francii a její jaderné energetice. Já to považuji za zprávu výbornou a ráda bych tady řekla, že v této otázce vládu ČR mimořádně podporuji, protože bezemisní jaderná energetika je podle mého názoru jednou z cest, jak obsah oxidu uhličitého v našem ovzduší snížit. Jen mě mrzí, že ti velmi vzdělaní a na evropské špičce působící jaderní energetici v ČR jsou pánové důchodového věku, a bohužel tuto oblast nikdo moc nestuduje, protože má pocit, že nemá perspektivu.

Já si naopak myslím, že perspektivu má, a ráda jsem chtěla říci, že vládu v této věci opravdu velmi podporuji. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko, dalším přihlášeným je pan senátor Svoboda.

Senátor Richard Svoboda:  Paní předsedající, milé kolegyně a kolegové, já rovněž k dokumentům podobného typu nevystupuji, ale chtěl bych komentovat přirozeně prostřednictvím paní předsedající některá slova kolegyně Gajdůškové. Ona tady hovořila o strategickém dokumentu EU, který má nějakým způsobem definovat rozvoj EU do roku 2020. Chci jen připomenout, že před tímto dokumentem tady byl dokument, kterému se říkalo Lisabonská strategie, a i ta Lisabonská strategie hodlá dosáhnout tříprocentního hrubého domácího produktu, věnovaného technologickému výzkumu, také tam bylo 12 % obnovitelných zdrojů. To jsme tady řešili nedávno.

Výsledkem Lisabonské strategie bylo, že v roce 2007 27 členských států vydávalo na tento účel technologického výzkumu 1.8 %, přestože to bylo ve strategickém dokumentu napsáno, a nic na tom tento dokument nezměnil, tak jako na tom nic nezmění ani dokument Evropa 2020, protože EU v tomto dokumentu nadále pokračuje, řečeno shapingem v politice gest a nastavování zcela nerealistických cílů.

Ještě řeknu nějaká další čísla. Z 20 nejlepších univerzit na světě jich bylo 15 ve Spojených státech v roce 2009 a 5 ve Velké Británii. Ve Francii byly ze 40 nejlepších 2 a v Německu byla mezi nejlepšími na 55. místě Mnichovská technologická univerzita. To jsou výsledky těchto velkých gest a velkých strategických dokumentů, které mi vždy znovu připomenou slůvka, která jsme slýchali v mládí, dohnat a předehnat. To jsou výsledky politiky EU.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážená paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěl skutečně říci, že je mimořádně obtížné z hlediska fyziologie nevzít něco na vědomí, když je při vědomí. Člověk musí vzít na vědomí leccos, i to, co by nechtěl, že třeba 300 milionů do lidí je moc, ale nevadí, když 300 milionů se rozkrade nebo rozpráší pro firmy na věci, které jsou jenom relativně potřebné.

Rozumím i tomu, že máme i trošku zlobit v Evropě. To je husitská tradice. A že euroyuppies se nenosí, tomu bych také rozuměl. Už méně rozumím tomu, ale beru to na vědomí, že se srovnáváme se Spojenými státy. Srovnávejme se s desetimilionovým státem Maryland, který má tři univerzitní centra, ve Fredericku, Lakeville a v Baltimore, vázne naše srovnávání se s Čínou, srovnávání se Spojenými státy.

Ale já to skončím prostou otázkou, možná na pana ministra. Máme nějaký mimořádný důvod, ale skutečně mimořádný důvod, se snažit v budoucím období, ať už je to rok 2018 nebo 20 investovat do vědy a inovací méně než okolní země? Máme pro to skutečně nějaký mimořádný důvod, pomůže nám to v našem konzervativním stylu? Pomůže to České republice i ve srovnávání se se Spojenými státy nebo Marylandem?

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A zatím poslední přihlášený je pan senátor Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji za slovo, už bez pozdravu, protože jsem jej řekl před chvílí. Jedním z cílů je potřeba navýšení prostředků na vědu a výzkum. Cíl byl 3 % HDP i přes pokračující krizi. Já jsem neřekl, že obě komory našeho Parlamentu nebo případně jiných parlamentů nemají žádný význam v tomto procesu. Já jsem naopak sdělil, že v určité fázi toho procesu mají naopak velmi vysoký význam, a že mohou i vystavit určité karty a zavázat své vlády k tomu, aby vystavily až stopku, jako třeba jediná země, nebo si získaly pro to několik zemí, které je podpoří, protože to je právě to, co umožňuje naopak i Lisabonská smlouva, s kterou jsem měl uvnitř nějaké problémy, ale uznávám, že zrovna tato část je dobrá proto, aby kterákoli ze zemí v případě, že by se mohla cítit v něčem hodně – nechci říci znevýhodněna, protože by měla býti rovnost mezi zeměmi v Evropské unii, ale asi si rozumíme.

Domnívám se, že náš postoj v této fázi projednávání může být přesně ten, který před chvílí řekl kolega Žaloudík. Ano, on se ptá, protože proč někteří z nás, kterým jde o to, aby věda, výzkum a školství šlo dopředu, myslíme si, že čím víc procent HDP do něj půjde, že to do budoucna pro naši zem bude dobře, že vzdělaná společnost je přesně to, co země typu České republiky uvnitř Evropy potřebují. Máme klást tyto otázky, máme od ministrů žádat na ně odpovědi, proč to tak je? Těším se na odpověď pana ministra.

Ale na druhou stranu, neumím si představit v této fázi tohoto dokumentu, tak jak je projednáván, že bych udělal něco jiného, než ho vzal na vědomí. Ale je to můj názor. Nemusí to nikdo z vás učinit, protože prostě jsem vnitřně přesvědčen, že i kdybychom ho dnes nevzali na vědomí, tak zase vláda stejně nějaký mandát pro jednání mít může. My jí to v této fázi moc zakázat nemůžeme, a ministr určitou kompetenci mít musí.

Nicméně bylo by dobré, abychom si uvědomili v této chvíli, že mohou nastat okolnosti, kdy můžeme vládu skutečně zavázat, a potom příslušný ministr, podle toho, kdo jede vyjednávat, jestli se jedná na úrovni ministrů nebo premiérů, tak přímo pan premiér třeba je zavázán parlamentem k tomu, aby nějak jednal, a nemůže si potom činit to, co si myslí příslušné ministerstvo nebo vláda jako celek, jejímž jménem mluví premiér.

Tohoto momentu bychom měli občas využívat, a sám se za to budu přimlouvat, i když v evropském výboru Senátu dnes nesedím, ale budu sledovat některé věci, to samozřejmě ano, protože to je ve prospěch našich občanů v této chvíli. A velice budu trvat na tom, aby si evropské výbory obou dvou komor vybudovaly tu pozici, aby je vláda respektovala.

Ale promiňte mi, v této fázi zrovna této zprávy, kterou teď projednáváme, si myslím, že ten moment nenastal.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní místopředsedkyně Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, slibuji, že už budu vystupovat naposled a určitě k evropským věcem. Ale přece jenom musím říci tři drobné poznámky k tomu, co bylo řečeno.

Za prvé k debatám o ekologii a o tom, jak nás tady zahltily řepky a já nevím co. Faktem je, že jedna čtvrtina růstu HDP Číny je z ekologických technologií. To jsou poslední čísla. Tak abychom věděli, o čem se bavíme.

Co se týká formulací "vítá", to tady použil pan ministr v tom, když prezentoval to, s čím vláda jde na jednání Evropské rady.

Pokud se týká těch tři milionů měsíčně na dorovnání platů lékařů, aby se zabránilo jejich odchodů z nemocnic, na co narážel pan senátor Kubera, ano, řekla jsem, že jsou to drobné. Ale v porovnání s desítkami miliard, které nám unikají v korupci. Mimochodem jsou to stejné peníze, o které státní rozpočet přišel v důsledku zastropování sociálního a zdravotního pojištění, o které tato vláda státní rozpočet připravila.

Poslední poznámka. Politika gest a nerealistických cílů. Takto tady někdo nazval politiku Evropské unie. Vážené kolegyně a kolegové, politika Evropské unie, naše politika, jak my se na ní spolupodílíme – spolupodílí se na ní naše vláda, a to, co jsem navrhovala jako usnesení u minulého bodu, směřovalo přesně k tomu, aby vláda jela s konkrétními, předem připravenými, dojednanými stanovisky a pozicemi, tak abychom dokázali pro tyto pozice získat své partnery z jiných národních parlamentů. Abychom dokázali věci v Evropě skutečně prosadit jako národní zájem České republiky. K ničemu jinému. Tím, že budeme věci bagatelizovat, tak jak to tady mimochodem pan ministr Vondra udělal asi před půl rokem, kdy se projednávala jiná Evropská rada, kdy se začínalo hovořit o strategii EU 2020, kdy pan ministr řekl, že to ho nezajímá, o tom, že se tady bude bavit ještě další rok a půl nebo dva, tím skutečně národní zájmy ČR v Evropě prosadit nemůžeme a uhájit rovněž nemůžeme.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Luděk Sefzig. Připraví se pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Luděk Sefzig:  Já bych nejdříve upřesnil, jak je to s těmi vynakládanými prostředky. Evropský cíl tři procenta je doporučeným cílem. Je to doporučení a pak se individuálně schvalují a vyjednávají cíle pro jednotlivé země. Česká republika si vyjednala cíl 2,7 – který je realistický, je poměrně vysoký, to říkal kolega Škaloud, když hodnotil, že z veřejných prostředků jsme jedna z nejlepších zemí. Ale hodnotí se všechny prostředky, nejenom ty z veřejných zdrojů, i ty, které dává soukromý sektor. Panu kolegovi a ostatním musím říci, že tam je alfa a omega je jiné klíčové slovo. To je ochrana duševního vlastnictví. S tím má EU mimořádné problémy. Na výboru projednáváme nový návrh o patentech. Je celkem logické, jestliže EU se není schopna za deset let domluvit na jazyku, ve kterém budou patenty podávány, tak všichni vědci odcházejí do jiných zemí, především do Spojených států amerických, někteří odcházejí i do Číny, do Japonska. Protože angličtina je řeč, kterou naprostá většina vědců komunikuje. Oni tam ten patent získají rychleji, tudíž získají i rychlejší ochranu duševního vlastnictví, se kterou pak pracují jako s každou jinou komoditou.

Evropská unie má tady obrovský dluh. My už jsme to v jednom z našich usnesení připomínali. Doufáme, že se to podaří rychle vyřešit. Ale končí to na tom, že pro Francii je nepředstavitelné, že by nebyla součástí toho hlavního směru pro překládání. Německo je nejpočetnější zemí v současnosti s 90 miliony v EU, ve Spolkové republice Německo plus další miliony v Rakousku a jinde. Teď je navržený model pro Českou republiku, pro náš výbor přijatelný, že by byly patenty pouze ve třech řečech, francouzština, angličtina, němčina. A představte si, že ani na tomto poměrně širokém poli – my víme, že ti vědci se stejně domlouvají v angličtině – jsme se zatím ještě neujednotili. Španělé mají velké nároky, pak se přidají hned Italové. Je to obyčejné, jako když se jedná o tom, jaké překlady se mají pořizovat při jednání třeba v Evropském parlamentu nebo při jednání na setkání předsedů výborů.

Čili klíčovým slovem je ochrana duševního vlastnictví a ty prostředky jsou jenom doporučujícími cíli. Není to závazek, není to vyjednaná výjimka. Na to se žádná výjimka nevyjednává.

Nabádáme vládu k tomu, aby investovala do vědy a výzkumu, protože tato oblast má nejvyšší přidanou hodnotu, má nejlepší návratnost, daleko vyšší než jsou investice do jiných oborů. Já chápu, že pro zemědělce v některých pohraničních oblastech je nesmírně důležitá, regionálně nezastupitelná investice do zemědělství. Ale obecně investice do vědy a výzkumu má mnohonásobně vyšší návratnost, mnohonásobně vyšší efektivitu a z toho důvodu velmi bedlivě sledujeme, aby vláda skutečně nezanedbávala investice do vědy a výzkumu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Jako poslední přihlášený vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, k investicím nebo financím do vědy a výzkumu. Myslím si, že první věc, kterou bychom si všichni měli uvědomit, je, v jaké jsme situaci a co si můžeme dovolit. Od toho by se měli odvíjet veškeré další investice.

V případě České republiky je to tak, že naším hlavním problémem dnes je poměrně vysoké zadlužení a hlavně jeho rychlý růst. Pokud ho chceme snižovat, a já věřím, že všichni chceme, byť na to máme z hlediska způsobů třeba různé názory, pak se to samozřejmě musí někde projevit. Vláda kromě jiného na to reaguje tím způsobem, že říká, že v roce 2020 chce zvýšit investice do vědy a výzkumu z 1,4 procent na 2,7 procent, což je dvojnásobek. Vzhledem k tomu, v jaké situaci se nacházíme, tak si myslím, že to je cíl velmi ambiciozní a držím palce, aby se to podařilo.

Jinak pro informaci jedna desetina procenta jsou asi tři miliardy Kč.

Když se podíváme na to, jak to dneska vypadá z hlediska jiných zemí, tak nad 3 procenta do vědy a výzkumu dneska dávají státy Finsko a Švédsko, nad 2,5 procenta dává Rakousko, Německo a Dánsko, pak je hned Praha a Středočeský kraj, teprve potom je například Francie. Takže regionálně na tom nejsme tak špatně. Problém je s Ústeckým krajem, s Vysočinou, s Karlovarským krajem, kde to je méně než půl procenta. I z tohoto hlediska je třeba se na to dívat. Je třeba se na to dívat i z hlediska schopnosti, rozumným a efektivním způsobem peníze přijímat. Protože není úplně jednoduché se připravit na to, efektivně přijmout investici do vědy a výzkumu. K tomu musíte mít lidi, kteří je umějí spotřebovat. Není to tak, že najednou řeknete "chceme vědce, chceme výzkumníky" a oni tady budou. Problém je v tom, že my vědce a výzkumníky v tom množství ani někde mít nemusíme. Typický příklad je Kraj Vysočina. I kdyby nám dneska vláda navrhla miliardy Kč na vědu a výzkum, my tam ty lidi nemáme. Věřím, že i toto vláda musí brát v úvahu, možná i proto 2,7 procenta, ne 3 procenta, 3,5 procenta nebo 4 procenta.

Teď ta druhá věc, kvůli které jsem hlavně přišel sem, to je národní zájem. Musíme přesvědčit EU o tom, že by ho měla podporovat. Obecně platí, že v různosti je síla. Není možné a není pravdou, že všechny státy EU budou mít stejné národní zájmy. Nemůžou je mít. Eskymák nikdy nebude mít stejný zájem jako člověk, který žije v Africe. Ital nikdy nebude mít stejný zájem jako ten, kdo žije ve Švédsku. Je to o tom, abychom si uvědomili, a s tím souhlasím, jaký je náš zájem a jak případně ho budeme prosazovat v EU – ne tak, aby se stal evropským zájmem, ale abychom my na něj dostali peníze a aby tyto zájmy byly podpořeny. Byl bych velmi rád, abychom to tímto způsobem vnímali a souhlasím s tím, že je potřeba se na těchto společných zájmech domluvit.

Tady zase nemám pocit, že by v tom byl nějaký spor a už jsem to řekl jednou, není úplně správné, a možná nad tím někteří budou vrtět hlavou, a dle mého názoru ani možné, aby debata o tom, jakým způsobem budeme naše zájmy prosazovat a prezentovat, probíhala vyloženě na plénu a tady abychom si přednášeli, co a jak přesně budeme říkat, co budeme přesně požadovat. V tom okamžiku z hlediska vyjednávání – a já jsem vyjednávání s Evropskou komisí, resp. s jejími zástupci zažil – se dostáváte do méně výhodné pozice, neboť oni mají potom možnost se argumentačně velmi dobře připravit. To znamená, možná je tady můj apel na vládu, aby nějakým dalším způsobem k projednáváním docházelo. Na druhé straně bych byl velmi opatrný, abychom závěry naprosto jednoznačně formulovali, bez možnosti kamkoli ustoupit. Kdo z vás někdy vyjednával – pokud nemáte možnost kamkoli ustoupit, tak jste předem prohráli. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jiří Bis.

Senátor Jiří Bis:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych něco podotknout k problému energetiky, protože právě otázky, kterými se má zabývat EU, příští zasedání, byly otázkami, o kterých se nedávno diskutovalo na energetickém podvýboru.

Obnovitelné zdroje, jak víme, a říkáme především vítr a slunce, jsou zdroje nestabilní, jejich alokace je v zásadě odlišná od toho, jaká byla alokace tradičních zdrojů. To znamená, dneska se mluví o větrném severu a slunečném jihu, a mezi těmito dvěma lokalitami probíhají velké toky elektrické energie. To klade neobyčejné nároky na přenosové sítě a na sítě jako takové vůbec. Jestliže se dokážeme ubránit některým politickým rozhodnutím a jejich přechodu přes hranice – elektrika to umí nezávisle na naší vůli. Tady bych chtěl apelovat na vládu, aby v Bruselu hájila české zájmy, to znamená, aby se především upřednostňovaly investice do sítí, do tranzitních přenosů, protože je to v zájmu bezpečnosti sítě České republiky, před urychleným investováním do nových zdrojů tak, jak se plánuje, to znamená na severu nebo na jihu.

Je to otázka bezpečnosti naší soustavy a my se jí nedokážeme, těm přetokům, které se vedou, ubránit.

Druhá záležitost. Už zde řekla kolegyně Paukrtová, že je pro jadernou energetiku. Myslím si, že je potřeba znovu v EU prosazovat tento bezemisní zdroj. Pro Českou republiku je to v podstatě jediný reálný bezemisní zdroj, kterým můžeme přispívat k bezemisní energetice. Navíc jako při zavedení placených povolenek po roce 2012 výrazně vzrostou ceny elektrické energie z jiných zdrojů, z emisních, to znamená, že by to mohl být náš příspěvek k udržení ceny, a tak mě trochu mrzí, že došlo k odkladu výstavby těch dvou bloků v Temelíně, případně toho dukovanského, ale to je naše vnitřní záležitost. Na druhé straně bychom se měli snažit, aby v Evropě jaderná energetika znovu získala postavení, které bezemisní energetice patří.

Poslední věc. V materiálu EU se nic moc neřeklo o dožívajících klasických zdrojích. Já si myslím, že aspoň pár vět by si to zasloužilo, protože ty zdroje zde budou a každé energetické zdroje při své dlouhé životnosti mohou probíhat inovací, vylepšováním, to znamená snižováním škodlivin atd. a jejich vliv na výrobu je významný. To znamená, nemůžeme se upnout jenom k jedné větě, k jednomu obnovitelnému zdroji, měli bychom to spektrum udržovat celé.

To je pár připomínek, které vyplynuly z našich jednání, která jsme měli ohledně energetiky. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Není tomu tak, nikdo, takže rozpravu končím a ptám se, zda si přeje vystoupit pan navrhovatel. Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Velice stručně. Tato informace je pravidelnou informací před konáním Evropské rady. Nejde o to, do detailů odsouhlasovat pozici, protože – jak jsem tu celkem otevřeně přiznal – řada věcí se dojednává skutečně na poslední chvíli, dojednává se ve velkém počtu zemí, žádná země tam nikdy nevyhraje 10:0. My k tomu přistupujeme samozřejmě realisticky. Děkuji za tu diskusi, byla podnětná, padlo tu mnoho zajímavých věcí. Ujišťuji, že rozhodně nepodceňujeme oblast inovací. Koneckonců jednu věc bych rád uvedl na pravou míru – 2,7 na vědu a výzkum, to rozhodně není žádná česká výjimka. To je normální indikativní cíl, některé ho mají daleko nižší než my, někdo má vyšší, průměr je tři a my jsme v zásad velice blízko tomu průměru. S tím, že skutečně platí to, že pokud jde o veřejné prostředky, tak tam se nemá Česká republika za co stydět, má vědu a výzkum na špici, a o co jde, je spíše vytvořit podmínky, aby do toho u nás šel soukromý sektor. Mohu vás ujistit, že naše vláda se tím bude zabývat. Mimochodem na jednom z blízkých zasedání vlády bude předkládat ministr průmyslu a obchodu návrh, jak začít pracovat s fondy rizikového kapitálu, tak jak je to zvykem ve vyspělých západních zemích.

Ještě jednou – jde o to, vzít tuto informaci na vědomí, tak abyste od vlády měli informaci a pak samozřejmě tu budeme následně skládat účty jako vždy. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní uděluji slovo zpravodaji panu Luďku Sefzigovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a navrhl hlasování.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji, pane předsedo. Já chci také poděkovat vám, kolegům za živou diskusi a vystoupení k tomuto tématu. Je nutno říci, že informace nemůže být úplná, protože teprve dnes zasedal tak zvaný COREPER 2, to jsou zástupci stálých zastoupení členských států EU v Bruselu. Pak bude ještě zasedat rada pro všeobecné záležitosti GAC a teprve 3.2. bude vláda, den před tím jednáním – to bývá obvyklé, často to bývá ve večerních hodinách, nebo někdy do pozdních nočních hodin - ten mandát finalizovat. Bude určovat mandát pro vyjednavače. Ale intence, tak jak nás o nich informoval pan ministr, jsou myslím dobré. Chci navrhnout usnesení, které jsem zatím nenavrhl, což je moje zpravodajská povinnost – doporučil bych vzít informaci vlády na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji panu zpravodaji. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak ho přednesl senátor Luděk Sefzig. Zopakuji: Vzít informaci vlády na vědomí. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 41 bylo registrováno 60, pro návrh 49, proti 1. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladateli, děkuji panu zpravodaji. Projednávání tohoto bodu končím.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací

Tisk č. 351

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 351, a uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, který zastoupí předsedu vlády Petra Nečase. Pane ministře, máte slovo. Pardon, ještě, pane ministře, nyní prosím pana Richarda Svobodu, předsedu Klubu ODS, aby se ujal slova.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedo, dámy a pánové. Já jsem chtěl navrhnout, protože máme před sebou 6 tématikou velmi blízkých bodů se stejným zpravodajem, jestli by bylo možné spojit rozpravu ke všem 6 bodům do jedné rozpravy. A hlasovat potom přirozeně podle našeho jednacího řádu o každém z těch bodů zvlášť. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Je to procedurální otázka, nechám hlasovat bez rozpravy. Takže návrh jste slyšeli, zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V okamžiku hlasování číslo 42 bylo registrováno 58, kvorum pro přijetí 30, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Takže předpokládám, že pan ministr předloží zprávu, respektive úvodní slovo ke všem 6 tiskům a proběhne rozprava ke všem tiskům a pak budeme o každém tisku hlasovat zvlášť. Je to tak? Pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, pane předsedo, dámy a pánové. Je to přesně tak, děkuji za toto usnadnění. Já si myslím, že to je na místě. Bohužel neexistuje žádná multilaterální smlouva nebo dohoda o výměně a vzájemné ochraně národních utajovaných informací, a proto jediným nástrojem pro zajištění náležité ochrany takovýchto vyměňovaných informací jsou bilaterální smlouvy. A 6 takových tu nyní vláda předkládá. Zákon 412/2005 o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti také předpokládá sjednání mezinárodní smlouvy pro určité výkony v rámci mezinárodní spolupráce, tj. poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, uznávání bezpečnostních oprávnění k certifikátům vydaným úřadem cizí moci a tak dále, atd.

Čili, jak jsem již řekl, návrhy na sjednávání mezinárodních smluv tohoto druhu jsou připravovány pouze s těmi státy, u kterých vznikla nebo lze se důvodně domnívat, že v budoucnosti vznikne potřeba výměny takových informací.

Těch 6 států – je to Španělsko, Rumunsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Albánie. Pokud jde o Rumunsko, tak tam se v zásadě jedná o nahrazení starší smlouvy, kterou uzavřeli vojáci smlouvou novou, která patří do rajónu u nás NBÚ, a pokrývá samozřejmě širší oblast i té osobní bezpečnosti. Je to důležité, protože Rumunsko přistoupilo k NATO, čili tady je změna. Samotná smlouva byla podepsána v březnu loňského roku.

Pokud jde o Černou Horu, ta usiluje o členství jak v NATO, tak v EU. A očekává se posílená spolupráce v této oblasti. Proto byla příslušná smlouva podepsána v dubnu loňského roku.

Bosna a Hercegovina sice není členským státem ani NATO, ani EU, ale je podle všeho schopna zajistit odpovídající ochranu předaných českých utajovaných informací, neboť má podobné smlouvy uzavřené s NATO a s EU. A musí proto dodržovat standardy těchto organizací. Smlouva byla podepsána v Sarajevu v dubnu loňského roku.

Chorvatsko vstoupilo do Severoatlantické aliance v roce 2009, proto se samozřejmě rozvíjí předmětná spolupráce i v oblasti výměny utajovaných informací. Standardní dohoda byla podepsána v Praze v únoru loňského roku.

Španělsko – tady se předpokládá, že hospodářská vědeckotechnická spolupráce dříve či později bude vyžadovat také výměnu utajovaných informací. A Španělsko se navíc aktivně podílí na několika mezinárodních zbrojních projektech v rámci Organizace pro spolupráci v oblasti vyzbrojování. Smlouva byla podepsána v Madridu v roce 2009.

A poslední, šestá, je smlouva s Albánií, která vstoupila do NATO v roce 2009. Je schopna poskytovat ochranu utajovaným informacím, bylo to i prověřeno inspekcí bezpečnostního úřadu Severoatlantické aliance. A i tady je důležité s touto zemí příslušnou dohodu mít. Byla podepsána v listopadu 2009. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Garančním a zároveň jediným výborem ke všem uvedeným tiskům je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisky číslo 351/1, 350/1, 353/1, 355/1, 356/1, 357/1.

Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Tomáš Kladívko, jehož žádám, aby předložil společnou zprávu ke všem uvedeným 6 tiskům. Prosím.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych vám předložil souhrnnou zpravodajskou zprávu, která se bude týkat tisků 351 – 357. Předkládaný návrh jsou tzv. bezpečnostní smlouvy. To jsou smlouvy, v nichž se smluvní strany zavazují dodržovat pravidla pro bezpečnou mezistátní výměnu utajovaných informací včetně garance vzájemné ochrany těchto informací. Smlouva tak stanoví právní rámec uskutečňovaný každé vzájemné spolupráce s přítomností utajovaných informací. Smlouvy vycházejí ze vzájemného uznávání srovnatelných vnitrostátních právních úprav jako základu pro fungování mezistátní smluvní úpravy s možností jednoznačně odkázat na použití národních režimů pro spolehlivou ochranu vzájemně poskytnutých utajovaných informací.

Chtěl bych doplnit ještě jednu věc – že smlouvy tisky 355, 356 a 357 jsme již projednávali na půdě Senátu na podzim loňského roku, nebo na jaře loňského roku, ale protože Poslanecká sněmovna v loňském roce to nestačila projednat, musíme tyto 3 smlouvy projednat znovu.

Já se nyní zaměřím na usnesení, které přijal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k daným smlouvám. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 3. schůzi, konané dne 5. ledna 2011, přijal usnesení k senátnímu tisku 351 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Vládou ČR a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací a doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Dále se na své 3. schůzi, konané dne 5. ledna 2011, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Vládou ČR a vládou Černé Hory o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Přijal k tomuto bodu usnesení, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Další usnesení – Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze schůze 5. ledna 2011 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi ČR a Bosnou a Hercegovinou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací předložené smlouvy.

Usnesení z 3. schůze, konané dne 5. ledna 2011, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o vzájemné ochraně utajovaných informací. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ze 3. schůze, konané dne 5. ledna 2011, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi ČR a Španělským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

A konečně poslední usnesení ze 3. schůze, konané 5. ledna 2011, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací smlouva mezi Vládou ČR a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu opět ke všem 6 tiskům. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel i pan zpravodaj nechtějí vystoupit. My přistoupíme k hlasování.

Nyní budeme postupně hlasovat o 6 tiscích, které byly uvedeny. Vždy řeknu číslo tisku, přečtu název a proběhne hlasování s tím, že již nebudu zvát k hlasování a budu vždycky uvádět aktuální počet přítomných a samozřejmě výsledek hlasování.

1. hlasování bude o senátním tisku 351. Usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Vládou ČR a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací.

V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování číslo 43 bylo registrováno 58, pro návrh se vyslovilo 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Takže děkuji.

Nyní budeme hlasovat o usnesení k tisku 352. Návrh zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Vládou ČR a vládou Černé Hory o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování číslo 44 bylo registrováno 58, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji.

Nyní budeme hlasovat o usnesení k tisku 353. Návrh usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi ČR a Bosnou a Hercegovinou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování číslo 45 bylo registrováno 59, pro návrh 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji.

Budeme hlasovat o usnesení k tisku 355. Návrh usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Vládou ČR a vládou Chorvatské republiky o vzájemné ochraně utajovaných informací.

V sále je aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že hlasování číslo 46 proběhlo, registrováno 59, pro návrh 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji.

Nyní budeme hlasovat o usnesení k tisku číslo 356. Návrh zní: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Španělským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování číslo 47 bylo registrováno 59, pro návrh se vyslovilo kladně 53, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji.

A poslední hlasování je k návrhu senátního tisku číslo 357. Návrh usnesení zní: Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou ČR a Radou ministrů Albánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že při hlasování číslo 48 bylo registrováno 59, pro návrh se vyslovilo 53, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu a také přerušuji 4. schůzi do zítra do 9 hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného programu. Znova opakuji, zítra v 9 hodin budeme pokračovat v programu 4. schůze Senátu.

Ještě upozorňuji členy Organizačního výboru, že zítra v 8.30 se koná schůze Organizačního výboru. Děkuji. Přeji klidný večer, dobrou noc!

(Jednání ukončeno v 18.12 hodin.)