Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 08.12.2010

Parlament České republiky, Senát
8. funkční období

Těsnopisecká zpráva
z 2. schůze Senátu
(1. den schůze – 08.12.2010)

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 2. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pátek 19. listopadu 2010.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři Otakar Veřovský, Jiří Lajtoch a pro nemoc Jiří Dienstbier.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby se ověřovatelkami 2. schůze Senátu staly senátorka Miluše Horská a senátorka Soňa Paukrtová.

Návrh na ověřovatelky jsem přednesl. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Nikoho nevidím, ani není přihlášen elektronicky.

Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovatelkami 2. schůze Senátu byly senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 1 bylo registrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí bylo 31.Pro návrh se vyslovilo všech 60, proti tedy nikdo. Návrh byl přijat. Ověřovatelkami této schůze Senátu byly určeny senátorky Miluše Horská a Soňa Paukrtová.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 2. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Přihlášen je pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedo, kolegyně a kolegové, nebudu samozřejmě protestovat proti doplnění pořadu, protože včera jsem na schůzi Organizačního výboru byl jeden z těch, který pro to zvedl ruku. Ale navrhuji, aby bod č. 16, který je také součástí doplněného a upraveného návrhu pořadu, to znamená "stáhnutí" zákona o třetím odboji z Poslanecké sněmovny, byl hlasován samostatně.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, žádosti bude samozřejmě vyhověno v souladu s jednacím řádem. Táži se, kdo další se chce vyjádřit k pořadu a navrhnout změny či doplnění? Není tomu tak. Děkuji vám a můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu schůze.

Jako první proběhne hlasování o bodu č. 16 – Návrh usnesení Senátu ke zpětvzetí senátního návrhu zákona o účastnících protikomunistického odboje a účastnících odporu proti komunismu a o změně zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o protikomunistickém odboji) – sněmovní tisk č. 117.

Kdo je pro, aby tento bod zůstal na pořadu 2. schůze Senátu? Takto byl návrh pana místopředsedy Sobotky formulován, nebyl formulován jinak. Budeme hlasovat o tom, kdo je pro, aby tento bod na pořadu schůze zůstal.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zařazení tohoto bodu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 2 registrováno 64 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí 33, pro návrh 42, proti 19.

Návrh byl schválen tak, že tento bod zůstane na pořadu naší schůze, pokud schválíme pořad celé schůze en bloc, jak o něm budeme následně hlasovat.

Znovu opakuji pro srozumitelnost. Pan místopředseda navrhl, aby se o tomto bodu hlasovalo zvlášť. On nenavrhl stažení z dnešní schůze. V duchu tohoto usnesení naše hlasování proběhlo.

Nyní bychom měli hlasovat o návrhu programu schůze jako celku, a to ve znění předchozího usnesení, tzn. en bloc budeme hlasovat o programu, tak jak byl navržen Organizačním výborem.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh programu, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 3 bylo registrováno 66, pro návrh se vyslovilo 51, proti 10, kvórum pro přijetí bylo 34, návrh programu naší schůze byl schválen. Děkuji vám.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady

ve dnech 16. a 17. prosince 2010

S informací vystoupí v zastoupení předsedy vlády ČR Petra Nečase pan ministr Alexandr Vondra. Pane ministře, prosím vás o úvodní slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení premiéra uvedl tradiční informační bod, který se týká Evropské rady, která se tentokrát bude konat ve dnech 16. – 17. prosince, tak jako vždy v Bruselu. V prvé řadě chci upozornit, že tato Evropská rada bude náročná jak z procedurálního, tak i časového hlediska, a to zejména vzhledem k možnému mimořádnému jednání ECOFINu, které je předběžně plánováno ve stejný den konání Evropské rady, tj. 16. prosince.

Rovněž posunutí termínu jednání Rady pro všeobecné záležitosti onoho GAERCu, která projedná návrh závěrů Evropské rady z 13. na 14. prosince, zužuje časový prostor na přípravu mandátu na Evropskou radu.

A nyní k samotnému aktuálnímu tématu. Návrh závěrů Evropské rady jsme obdrželi 7. 12. večer. Příprava závěrů je zatím stále v počáteční fázi a vyvrcholí až během příštího týdne. Na úrovni Evropské unie je návrh poprvé projednáván dnes na COREPERu. Následně bude návrh rozeslán v nové verzi a pak bude projednán 14. 12. na Radě pro všeobecné záležitosti.

Program tak, jak je stanoven, nepřináší žádná zásadní překvapení. Návrh obsahuje dvě hlavní témata, pokud jde o závěry. Za prvé hospodářskou politiku, za druhé vnější vztahy.

Nejprve to důležitější, k hospodářské politice. Hlavním a pravděpodobně i nejsledovanějším úkolem prosincové rady bude rozhodnout o základních obrysech evropského mechanismu stability, ESM, Europaens Stability Mechanism. Jeho obrysy se objevily v prohlášení euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny z 28. listopadu. Rovněž byly naznačeny delegacím členských států na bilaterálních konzultacích jak s komisí, tak s kabinetem předsedy Evropské rady Van Rompuyem.

Mechanismus by měl být mj. založen na existujícím evropském nástroji pro finanční stabilitu na ochranném valu, který byl schválen v květnu letošního roku. Měl by se týkat tedy pouze států eurozóny, to je důležité. A v jednotlivých případech do něj zřejmě bude zapojen i soukromý sektor.

Prohlášení euroskupiny bylo představeno komisařem Rehnem a předseda Van Rompuy se nechal slyšet, že jeho hlavní obrysy budou následně zohledněny v návrhu na změnu smlouvy, kterou předloží prosincové Evropské radě. Žádné další informace o podobě mechanismu tedy již pravděpodobně zveřejňovány předem nebudou.

Změna smlouvy by měla umožnit zakotvení stálého mechanismu stability a měla by proběhnout zjednodušeným způsobem pro změny smluv, tedy na základě té tolik diskutované pasarely v minulosti, co jsme tu vedli debaty.

Česká republika považuje toto jednání a toto téma za velmi zásadní. I když se má v prvé řadě týkat členů eurozóny. Pravidelně se jím zabývá vláda, ministerstvo financí, kde mu připravilo rámcovou pozici České republiky, kterou jsme na úrovní vládního výboru schvalovali včera večer.

I když Česká republika není členem eurozóny, její stabilita je pro nás navýsost důležitá, a je proto i v našem zájmu, umožnit jejím členům, tedy členům eurozóny si takový stálý mechanismus stability vytvořit.

V našem zájmu i vzhledem k číslům o zahraničním obchodu, číslům o vývoji ekonomiky, je nepochybně, aby eurozóna byla stabilní. Tomu musí odpovídat podoba stabilizačního mechanismu, který by neměl garantovat morální hazard, ať už ze strany investorů, anebo jednotlivých států. S ohledem na to, že Česká republika je dlouhodobě ve skupině rozpočtově odpovědných států, neměla by podporovat mechanismus, který by v budoucnosti vedl k transferové nebo fiskální unii, protože taková situace by samozřejmě měla za následek, že ti, kdo jsou fiskálně odpovědní, budou více doplácet na ty, kteří odpovědní nejsou.

Proto je v našem zájmu vytvoření systému řízeného bankrotu a restrukturalizaci dluhu včetně zahrnutí soukromého sektoru.

Česká republika by měla jednoznačně podpořit návrhy na konkrétnější znění nových ustanovení smlouvy, a to tak, aby znemožňovala experimenty, jako je např. vydávání eurobondů či nakupování státních dluhů ze strany Evropské unie. Proto můžeme podpořit zakotvení následujících kritérií, poskytování pomoci ze záchranného systému. Bude ohrožena eurozóna jako celek, půjde o možný poslední prostředek a bude zahrnut soukromý sektor, a také, a to chci podtrhnout, pro nás důležité Mezinárodní měnový fond.

Stejně tak Česká republika může podpořit mezivládní systém spolupráce s nižší mírou zapojení unijních institucí, které spíše preferují systém uvedených experimentů a tendují k vytváření transferové a fiskální unie.

Druhým tématem v oblasti hospodářské politiky je zpráva o zohlednění systémových penzijních reforem při naplňování Paktu stability a růstu, kterou by měla předložit členům Evropské rady Rada ECOFINu.

Obecně panuje shoda na tom, že v hodnocení provádění paktu budou zohledněny náklady na penzijní reformu. Není ovšem shoda na tom, jak dlouho a do jaké míry by měly být tyto náklady zohledňovány. Polsko podporované Maďarskem trvá na trvalém zohledňování nákladů penzijní reformy, a to v plné výši, s čímž ostatní státy nesouhlasí. Proto zatím nebyla nalezena shoda na textu zprávy. Je však avizována potřeba najít řešení na posledním ECOFINu tak, aby se toto řešení nepřenášelo na Evropskou radu. Nakonec se tam ale stejně asi přenese.

Česká republika stávající zohlednění nákladů penzijních reforem, jak bylo zapracováno zohlednění nákladů; my to zohledníme, tak jak bylo zapracováno do návrhu příslušné legislativy.

Domníváme se však, že by bylo vhodné, prodloužit navrhovanou dobu započítávání nad pětileté období, protože penzijní reforma vyvolává daleko déle trvající náklady.

Podle závěru říjnové Evropské rady by se prosincová diskuse mohla zaměřit také na to, jak může rozpočet EU reflektovat fiskální konsolidaci prováděnou členskými státy.

Nyní pár slov k vnějším vztahům, tedy druhému tématu Rady. V této oblasti půjde na Evropské radě o zhodnocení vztahů unie se strategickými partnery, tedy úkol, který mimořádná Evropská rada ze září 2010 zadala vysoké představitelce Ashtonové. Závěry říjnové Evropské rady zdůraznily nutnost, aby Evropská unie vystupovala navenek, a obzvláště ve vztazích s klíčovými aktéry, více strategicky. Unie by si měla předem stanovit strategické směry pro klíčové události, jako jsou třeba summity.

Rada se rozhodla, že bude v budoucnosti pravidelně projednávat nadcházející klíčové události v oblasti vnějších vztahů s cílem dopředu pro tyto stanovit obecné směry a klíčová poselství.

Česká republika obecně vítá debatu o strategických partnerstvích unie i zapojení Rady do procesu formulace obecných směrů pro plánované summity a další významná setkání.

Je pro nás důležité, aby vztahy unie se strategickými partnery byly komplexní a měly také normativní nebo hodnotovou dimenzi. Vztah s nimi by neměl být založen jen na ekonomické spolupráci a obchodu.

Unie by se mezi svými strategickými partnery měla naučit rozlišovat, některé země, s nimiž máme takové partnerství, sdílejí naše hodnoty a úzce s námi mezinárodně spolupracují na řešení různých globálních problémů. S jinými nás takové hodnoty až tak nespojují a praktická spolupráce je zaměřena především na obchod.

Nový formát společné zahraniční a bezpečnostní politiky není sám o sobě zárukou nové a efektivnější evropské zahraniční politiky či lepšího prosazování evropských zájmů na mezinárodní scéně. Unie by proto neměla mít přehnaná očekávání, její strategičtější angažmá na mezinárodní scéně je třeba budovat dlouhodobě. Klíčové je ustanovení evropské služby vnější činnosti a její efektivní nastavení spolupráce s jednotlivými členskými státy. Jak jistě sledujete, jde to těžce, zejména proto, že není ještě schválen unijní rozpočet.

Vážený pane předsedo, senátorky a senátoři, děkuji vám za pozornost a jsem samozřejmě připraven zodpovědět vaše dotazy.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Luděk Sefzig, předseda výboru pro záležitosti EU, kterého se zároveň ptám, zda se svou navrhovanou rolí souhlasí. Ano, je tomu tak. Budeme o tomto návrhu hlasovat.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 4 bylo registrováno 66, kvorum 34, pro návrh se vyslovilo 64, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Nyní má slovo pan předseda výboru pro záležitosti EU senátor Luděk Sefzig, prosím, pane senátore.

Senátor Luděk Sefzig:  Hezké dopoledne. Děkuji za slovo, pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, vám děkuji za důvěru. Protože pan ministr velice podrobně představil přípravu vlády na jedno z velmi důležitých setkání Evropské rady, dovolím si položit pouze otázky. Možná se ještě odvolám na tři výborová usnesení. To první bylo z roku 2005, kdy jsme upozorňovali v souvislosti se stabilitou eura, s Paktem stability a růstu, na to, že je zapotřebí euro zachovat v co nejstabilnější formě. A to z toho důvodu, že euro – eurozóna je hodnotou sui generis, je hodnotou sama o sobě, je atraktivní pro investory, a proto také euro – eurozóna byla atraktivní pro jiné trhy. Vzpomeňme, že v té době, kdy ještě nebyla krize, eurozóna přitahovala investory ze západu, ze Spojených států amerických i ze zemí východních. A to se bohužel tak úplně nedělo. Evropská unie nejenom těmi statistickými metodami vykazování, ale i tolerancí k vlastním nedostatkům při naplňování maastrichtských kriterií rozvolnila stabilitu eurozóny a ta hodnota sui generis nebyla taková. To už bylo jedno usnesení z roku 2005.

Další dvě usnesení, na která bych rád upozornil v souvislosti s tímto bodem, je, že vláda jistě zaregistrovala usnesení Senátu při jednání Visegrádské čtyřky, při kterém jsme navrhovali, a Visegrádská čtyřka také přijala, aby byly započítávány důchodové reformy právě do těch výkaznických procesů při hodnocení jednotlivých – v našem případě je to přístupových podmínek finanční stability euro, jinde jsme upozorňovali na to, aby důchodové reformy byly spíše k té polské míře, tedy aby byly započítávány více let, delší dobu. Myslím si, že pětileté období, o kterém nás informoval pan ministr, je dobou dobrou, minimálně na finanční perspektivu je dobré svázat stabilitu a výpočty eurozóny, započítávat důchodové reformy do hodnocení, do těch tzv. maastrichtských kriterií. A to z toho důvodu, že je to dostatečná doba k tomu, aby byl čas alespoň na zahájení důchodových reforem.

Polsko a Maďarsko chtějí započítávat trvale. Ale uvědomme si, že i toto započítávání důchodové reformy způsobuje do určité míry rozvolnění a tvrdost Paktu stability a růstu. To je také důležitá poznámka.

A nyní bych položil jenom otázky. Mám otázku, jakým způsobem si vláda představuje a Evropská rada předkládá, že bude působit do soukromého sektoru, aby docházelo ke stabilitě eurozóny, jestli se to týká jenom bankovního sektoru, anebo jestli se to týká veškerých soukromých producentů.

Další otázka, kterou mám, je v souvislosti s tím, jakou vláda zvolí proceduru, zdali bude postupovat zjednodušenou revizí smlouvy na základě článku 48 odst. 6 smlouvy, bude-li tedy dožadovat aktivní kladný postoj obou komor, tak jak máme ve znění jednacích řádů, nebo druhou možnost, která vychází z některých prohlášení v souvislosti s uzavíráním koaliční smlouvy, že při předávání pravomocí směrem do EU bude vláda podporovat vytvoření referenda. Zajímá mě tedy, jestli půjdeme tou procedurou, tak jak máme jednací řády, zjednodušenou procedurou, řeknu to klauzule flexibility, anebo zdali bude vyhlášeno referendum na změnu smlouvy, která se bude týkat pevnějšího dohledu na finanční stabilitu.

To jsou tedy moje otázky.

Jinak třetí otázku, kterou jsem měl připravenou, už pan ministr zodpověděl. Musím říci, že osobně jsem potěšen tím, že Česká republika se bude aktivně účastnit stability eurozóny, protože si myslím, že je to postoj strategicky správný z toho důvodu, že náš průmysl a naše ekonomika je z 80 procent závislá na eurozóně.

To jsou tedy moje dvě otázky, myslím si, že větší komentář nebyl zapotřebí. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit.

Přišly další dvě omluvy z dnešního jednání. Omlouvá se pan senátor Tomáš Jirsa a paní senátorka Daniela Filipiová.

A nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí? Paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, budu hovořit jenom velice krátce, ale chci vyjádřit velikou nespokojenost se způsobem, jakým se zabýváme mandátem na jednání Evropské rady. Sám pan ministr ve své předkládací zprávě řekl, že nadcházející Evropská rada bude velmi důležitá. Těmi základními tématy jsou hospodářská politika EU a vnější vztahy EU. My se ale v této chvíli máme vyjadřovat k něčemu a máme brát na vědomí něco, ale nevíme vlastně co, protože sám pan ministr řekl, že mandát byl schválen, pozice vlády byla schválena včera večer v evropském výboru. A abyste věděli, tak evropský výbor, o kterém pan ministr mluvil, je v podstatě expertní sbor úředníků. To neproběhlo politickou diskusí. Jestliže tedy jako horní komora Parlamentu ČR se máme k něčemu vyjadřovat, tak bychom minimálně tuto pozici, toto stanovisko měli znát.

Není také úplně jednoduchá, a myslím si, že by si zasloužila velkou diskusi, pozice k důchodové reformě, k nákladům penzijních reforem ve vztahu k Paktu stability. V České republice se může jednat o 50 mld. Kč ročně. A to nejsou malé peníze. A my bychom měli mít tuto věc také velmi dobře vydiskutovanou.

Nevíme také nic o případné změně Lisabonské smlouvy či jejího dodatku. Je to zase velmi citlivá záležitost, která se bude týkat nás všech, bude se týkat našich občanů. A my neseme zodpovědnost za to, jak se budou věci dále vyvíjet. My se nemůžeme této zodpovědnosti zříkat.

Domnívám se, že nemůžeme v této chvíli jenom tak jednoduše odmávnout vládě, dát jí jakýsi bianco šek tím, že zprávu, kterou nám zde přednesl pan ministr Vondra, vezmeme na vědomí. Budu hlasovat proti tomu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, ale pan předkladatel, pan ministr byl tázán a protože nemáme u těchto typů zpráv závěrečné slovo předkladatele, tak si nepřímo dovolím pana ministra vyzvat, jestli přede jenom na dotazy pana zpravodaje nechce reagovat. Kývá nesměle, že ano, takže pan ministr Alexandr Vondra se ujme slova, prosím

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Děkuji. Dámy a pánové, já jsem samozřejmě zaznamenal jak určité zneklidnění z nedostatku informací, o kterém zde hovořila paní místopředsedkyně Gajdůšková, tak i řekl bych spíše legislativně procedurální otázky, které vznesl pan zpravodaj.

Já jsem tu otevřeně řekl, že žádný návrh zatím není na stole. A toto je metodika vždy, když se v EU chystají nějaká klíčová rozhodnutí, tak návrh se objeví na stole až v minutě dvanácté. Takhle to prostě je. A je to tím spíš, když se jedná o tak citlivé otázky, které mohou otřásat samotnou podstatou eurozóny, které mohou samozřejmě zvyšovat náklady na její sanaci, prostě určitá míra zdrženlivosti, která zde je, řekl bych, logicky pochopitelná. Je logicky pochopitelná. Každý, kdo tuto situaci sleduje, tak ví, o čem mluvím.

Čili jistě, tak jako po x-té, zde do určité míry bereme na vědomí nějaký stav, který je ale stavem nikoli statickým, nýbrž dynamickým. Ale neznamená to, že by tyto zásadní věci projednávali nějací subalterní úředníci. Já pevně věřím, že vy víte, když jsem mluvil o výboru pro Evropskou unii, že je to výbor, který kdysi zřídila předchozí vláda, tak aby povýšila debatu o těchto zásadních otázkách na úrovni ministrů. Čili to bylo kompletně v sestavě vlády včera večer, nebyl to ten pracovní výbor, já jsem nemluvil o pracovním výboru, ale o výboru vládním.

Pokud se týká rozsahu změny smlouvy, čímž odpovídám i panu zpravodaji. My se nebráníme, a to v té pozici je explicitně uvedeno, změně primárního práva za následujících podmínek:

Za prvé, že změna smlouvy nebude implikovat další přenesení kompetencí České republiky na úroveň EU, protože v případě, že by to znamenalo přenesení kompetence, tak samozřejmě logicky to vyvolává otázku, zda má či nemá být v této věci uspořádáno referendum.

A za druhé, že změna smlouvy zakotví požadavek, aby mechanismus byl nástrojem té poslední instance, jak jsem tady o tom hovořil, a že zároveň zakotví i účast soukromého sektoru na onom mechanismu, tak aby byl snížen morální hazard.

Domnívám se, že tím jsem dostatečně odpověděl otázku, kterou vznesl zpravodaj.

A jinak prostě platí to, co jsme říkali vždycky, že zatím nejsme členy eurozóny a tudíž naše účast je samozřejmě jiného charakteru, je prostě standardní cestou Mezinárodního měnového fondu.

A z tohoto ohledu my nepředpokládáme, že závěry Evropské rady by měly na této situaci z našeho pohledu cokoliv změnit.

A pak ještě poslední poznámka. Evropská rada samozřejmě nebude schvalovat žádné legislativní změny. Evropská rada pouze dojde, předpokládám, že po obtížném jednání, k politickým závěrům a na ně pak naváže další práce na případných legislativních změnách. Čili toto bude na stole až následně někdy v průběhu příštího roku. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane navrhovateli. Má ještě někdo potřebu vystoupit v rozpravě? Není tomu tak, takže rozpravu končím. A omlouvám se, i v tomto bodě měl pan předkladatel právo na závěrečné slovo, předpokládám, že jeho vystoupení bylo tímto závěrečným slovem. Já se tedy omlouvám.

A nyní by se měl vyjádřit k rozpravě pan zpravodaj a měl by navrhnout, o čem budeme hlasovat, protože v jeho úvodním vystoupení návrh nezazněl. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Luděk Sefzig:  Počítám, že návrh podám nyní. Předesílám, že navrhnu vzít zprávu vlády na vědomí. A ještě předtím mi dovolte jenom krátký komentář k tomu, co bylo řečeno.

Je skutečně pravda, že je obtížné vytvářet pozici k něčemu, co zatím stálý předseda pan Herman Van Rompuy přesně necharakterizoval. Proto také můj dotaz i byl, kterého soukromého sektoru se týká. V podstatě jsem chtěl jenom upozornit opět na usnesení evropského výboru a pléna Senátu, že jsme nedoporučovali, aby některé stabilizační prvky, které by měly přecházet budoucím krizím, byly automaticky přenášeny na bankovní sektor, protože podle expertních názorů našeho výboru budou tyto bankovní poplatky přeneseny na uživatele bankovních služeb a jenom to zdraží službu. Cesta k důvěryhodnosti vede jinudy.

Jinak zhruba dnes má přijít definitivní jednání z prvního COREPERu, ale to definitivní, to nejdůležitější jednání před Radou bude na Radě pro všeobecné záležitosti, na tzv. GAERCu, a to bude až 14. prosince, tedy dva dny před jednáním. Je to přesně v intencích toho, co říkal pan ministr, že při takto důležitých věcech se často jedná těsně a reaguje ad hoc na pozice, které Rada pro všeobecné záležitosti připravuje dva dny před summitem. To je poměrně těžká pozice pro každou vládu, nejenom pro českou vládu.

Doporučuji tedy, abychom vzali zprávu vlády na vědomí.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji, a můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Luděk Sefzig ve své závěrečné zprávě, tj. vzít informaci vlády České republiky na vědomí. V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 5 bylo registrováno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro návrh 55, proti 6. Návrh byl schválen.

Děkuji panu navrhovateli a děkuji i zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Dále projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé,

podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008

Tisk č. 322

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 322 a uvede ho ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterému uděluji slovo a zároveň ho mezi námi vítám. Vítám vás ještě jednou, pane ministře a uděluji vám slovo, prosím.

1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg:  Pane předsedo, slovutný Senáte. Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé byla podepsána dne 29. dubna 2008. Ale kvůli tehdy nedostatečné spolupráci Srbska s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii odložila Rada EU zahájení její ratifikace členskými státy.

Na základě pozitivních zpráv hlavního žalobce tribunálu a spolupráce Srbska s tribunálem z prosince 2009 a června 2010 rozhodla 14. června 2010 Rada pro zahraniční věci EU o zahájení ratifikace dohody v členských státech.

Rada zdůrazňuje, že plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii je i nadále nezbytnou součástí dohody. Dohoda o stabilizaci a přidružení se Srbskem upravuje formu politického dialogu Evropské unie se Srbskem, včetně posílení regionální spolupráce. Předpokládá vznik zóny volného obchodu mezi společenstvím a Srbskem do pěti let od vstupu dohody v platnost. Dále upravuje pohyb pracovníků, svobody usazování, poskytování služeb a běžných plateb a pohyb kapitálu. Dohoda zakotvuje závazek Srbska sblížit právní předpisy s předpisy EU, zejména v oblastech vnitřního trhu a vymezuje rámec spolupráce se Srbskem v řadě oblastí, zejména spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

Vztahy mezi EU a Srbskem se od 1. února 2009 do doby, než Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupí po ukončení ratifikačního procesu v platnost, upravuje prozatímní dohoda týkající se především obchodu, spolupráce a institucionálního rámce.

Evropská unie má již Dohodu o stabilizaci a přidružení ratifikovanou téměř všemi zeměmi západního Balkánu, jejichž jednání se Srbskem je jak v zájmu EU, tak i v národním zájmu České republiky.

Vzhledem k tomu, že pokrok stabilizační má asociační postup a představuje významný impuls pro pokračování reforem v zemi a sbližování srbského právního a podnikatelského prostředí se standardy EU, dovoluji si Senát požádat, aby vyslovil souhlas s ratifikací Dohody. Děkuji mnohokrát.

Předseda Senátu Milan Štěch:  I já vám děkuji, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 322/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Dienstbier. Ten je omluven a mám informaci, že ho případně zastoupí pan senátor Vladimír Dryml.

Garančním výborem je výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 322/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Koukal, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Václav Koukal:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně a kolegové, pan ministr myslím velmi přesně popsal obsah a cíle dohody, která je v podstatě jakýmsi předstupněm uzavírání dohod s EU mezi státy, které tuto smlouvu podepíší.

Já snad jenom ještě něco k historii bych řekl. Původní dohoda byla sepsána v říjnu 2005, tehdy mezi Srbskem a Černou Horou, posléze se tyto dva státy na základě dohody oddělily, to bylo v roce 2006, a vzhledem k tomu, že Srbsko v té době neplnilo dohody s Mezinárodním soudním dvorem, tak jednání bylo pozdrženo. V současné době je situace vyhodnocena velmi pozitivně a z toho důvodu je tento návrh předkládán parlamentům států EU, aby se k němu vyjádřily a souhlasily s ratifikací.

Mám ještě na okraj jednu poznámku, kterou pan ministr neřekl. Na základě dohody bude zřízena Rada stabilizace a přidružení, která bude dohlížet na plnění dodržování dohody a přijímání rozhodnutí k naplnění obsahu dohody. To je jenom na okraj, čili bude to pod kontrolou.

Máte před sebou 328. usnesení výboru pro záležitosti EU z 34. schůze konané dne 20. října 2010 k tomuto vládnímu návrhu. A závěr tohoto usnesení je, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008, určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Luďka Sefziga, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

To je usnesení z našeho výboru. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit v zastoupení pana senátora Jiřího Dienstbiera zástupce výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan Vladimír Dryml. Ano, je tomu tak. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 24. schůzi konané dne 26. října 2010 po odůvodnění zástupce předkladatele Jiřího Šnajdra, prvního náměstka ministra zahraničních věcí, a zpravodajské zprávě Jiřího Dienstbiera a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této dohody, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu pana senátora Jiřího Dienstbiera, kterého tady nyní zastupuji, protože je nemocen, a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Do obecné diskuse se s krátkým projevem přihlásím za chvíli.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Zatím je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml. Pane senátore, máte opět slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedo, pane ministře, slovutný Senáte. Použiji slov pana ministra, která se mi velmi líbí.

Chtěl bych jenom krátce říci – nebudu dlouho zdržovat –že sjednání této dohody je všeobecným zájmem celé EU i České republiky. Tato dohoda může přinést velmi pozitivní dopady do oblasti podnikatelského prostředí a podpoří rozvoj tradičně dobrých vztahů mezi Srbskem a Českou republikou.

Tato dohoda je v souladu s právním řádem ČR. A co je pro nás důležité v dnešní těžké době – nepředpokládá se dopad na státní rozpočet. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Pan ministr a navrhovatel si přeje ještě vystoupit, prosím, pane ministře.

1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg:  Je mi velice líto, že kolega senátor Dienstbier zde není. Jak všichni víme, tak má zvláště osobní vztah se Srbskem. A těšil jsem se, že jeden výsledek stálého usilování diplomacie České republiky v Bruselu, totiž přiblížit Srbsko Evropským společenstvím, Evropské unii pokračuje a má úspěch.

Poprosil bych kolegu Drymla, aby vyřídil panu senátoru Dienstbierovi naše nejlepší přání a že proces přibližování Srbska k Evropské unii pokračuje. Děkuji mnohokrát.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Zajisté to vyřídíme. A táži se pana senátora Václava Koukala, zda si přeje vystoupit? Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k závěrečnému hlasování, protože ve zpravodajské zprávě i v usnesení zazněl jediný návrh, a to je dát souhlas k ratifikaci dohody.

Budeme hlasovat o usnesení:

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 29. dubna 2008.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 6 bylo registrováno 65, kvorum pro přijetí 33, pro návrh se vyslovilo kladně 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,

ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů,

a další související zákony

Tisk č. 377

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 377. Návrh uvede ministr vnitra a místopředseda vlády Radek John, kterého tímto vítám a prosím jej, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Vážený pane předsedo, vážení paní senátorky,vážení páni senátoři, dovolte mi, abych zde z pověření vlády odůvodnil předložený návrh zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území ČR, zákon o azylu a další související zákony.

Návrh zákona odpovídá vůli koaličních stran, vyjádřené v koaliční smlouvě dohodou nadále prosazovat odpovědnou migrační politiku, založenou na vyváženosti úspěšné integrace a potřebné imigrace. V programovém prohlášení vlády je obsažen mj. i závazek, předložit novou právní úpravu podmínek vstupu a pobytu cizinců na území České republiky. Tento závazek je vláda připravena splnit. Vzhledem k tomu, že předloženým návrhem zákona jsou zejména plněny závazky, vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, implementaci práva EU do našeho právního řádu, a že dotčené evropské právní předpisy je třeba implementovat včas, není možné posečkat na nový zákon. Z toho důvodu si vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji požádat o schválení tohoto předloženého návrhu zákona.

Hlavním cílem návrhu zákona je implementovat nově cizinecké právo Evropských společenství a Evropské unie do právního řádu České republiky, konkrétně transformovat tři směrnice a adaptovat právní řád České republiky na dvě přímo použitelná nařízení. Jedná se o směrnice Evropského parlamentu a Rady a nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Návrhem zákona se také plní úkoly, vyplývající ze dvou usnesení vlády. Navrhovaný zákon reaguje na soudní judikaturu, a to jak národní, tak i mezinárodní, tedy na rozhodnutí Ústavního soudu a nejvyššího správního soudu na straně jedné a Evropského soudu pro lidská práva na straně druhé. Návrh zákona reaguje i na požadavky, které se projevily v aplikační praxi. Reflexe předpisů Evropské unie vyžaduje i úpravu některých dalších právních předpisů, které spadají do působnosti jiných resortů.

Konkrétně se jedná zejména o změnu zákona o zaměstnanosti, zákona o státní sociální podpoře, zákona o sociálních službách, zákona o pomoci v hmotné nouzi, živnostenského zákona, školského zákona, zákona o veřejném ochránci práv nebo zákona o správních poplatcích. Tyto změny byly zapracovány v součinnosti s věcně příslušnými resorty.

Návrh zákona reflektuje i lidskoprávní hlediska diskutované problematiky. Ve svém důsledku je předložený návrh zákona komplexním nástrojem vyvážené, spravedlivé a účinné migrační politiky států. Je tak výrazem snahy o maximální promítnutí nejen hledisek bezpečnostních na straně jedné, ale i hledisek lidskoprávních na straně druhé do tak složité právní úpravy pobytu cizinců na území České republiky.

Účinnost návrhu zákona je dělená. Podstatná většina novelizačních bodů by měla nabýt účinnosti už 1. ledna 2011. Tento termín je odvozován od lhůty, nezbytné pro zajištění transpozice tzv. návratové směrnice, transpozice je do 24. prosince 2010. A zároveň reflektuje stav legislativního procesu. Pozdější účinnost je pak navrhována v případě ustanovení, kterými se zavádí průkaz o povolení k pobytu s biometrickými údaji, tj. 1. května 2011.

Poslanecká sněmovna přijala některé z podaných pozměňovacích návrhů, jejichž účelem je zejména změnit strukturu služby cizinecké policie tak, že v rámci krajských ředitelství policie budou existovat tzv. odbory cizinecké policie. Nadále se však zachovává ředitelství služby cizinecké policie.

Přijaté pozměňovací návrhy vedou i k rychlejšímu zcivilňování řízení o vstupu a pobytu cizinců, a to jednak dřívější realizaci přenesení působnosti ve věci dlouhodobého pozbytu z cizinecké policie na ministerstvo vnitra, jednak i přenesením působnosti v oblasti dlouhodobých víz na ministerstvo vnitra.

S pozměňovacími návrhy, které schválila Poslanecká sněmovna, souhlasím. Je třeba, aby zejména za účelem zajištění včasné implementace evropského práva návrh zákona byl schválen co nejdříve a od 1. ledna 2011 tak mohl nabýt účinnosti. S ohledem na tato fakta si vás, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, dovoluji požádat o schválení návrhu zákona ve znění, ve kterém vám byl Poslaneckou sněmovnou postoupen. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VVVK. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 377/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Richard Svoboda. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 377/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Tomáš Kladívko:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, VZVOB na svém včerejším jednání přijal usnesení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/99 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, senátní tisk č. 377.

Výboru doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka.

Dovolte mi několik slov k návrhu zákona. Novela cizineckého, azylového a dalších souvisejících zákonů má zabezpečit této zprávě dále nastínit cíle a pravidla v rámci českého cizineckého práva. Tato novela obsahuje víc než 500 novelizačních bodů. Máme před sebou poměrně rozsáhlou novelu cizineckého zákona. V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně bylo 100 novelizačních bodů v rámci těchto 500 novelizačních bodů připojeno v rámci 2. čtení, takže máme opravdu velmi rozsáhlou novelu.

Co tato novela přináší? Z hlediska cílů této novely ji můžeme rozdělit na dvě oblasti. Tou první oblastí je implementace práva Evropské unie, která mj. obsahuje správní trestní postih a opatření proti zaměstnavatelům cizinců, ilegálně pobývajících na území států a efektivnější státní kontrolu v této oblasti. Pravidla postupu pro navrácení ilegálně pobývajících cizinců. Stanovení podmínek pro vstup a pobyt cizinců ze států mimo Evropskou unii za účelem výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání ve státech Evropské unie, a to včetně rodinných příslušníků na dobu delší než tři měsíce. Upevnění a zdokonalení jednotného evropského vzoru povolení k pobytu pro cizince ze států mimo Evropskou unii, tzv. zavedení biometrických údajů. Posílení jednoznačnosti v harmonizaci společné vízové politiky členských států, schengenské spolupráce – a, jak bylo v úvodním slově pana ministra řečeno, odstranění nedostatků v transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38 Evropského společenství o právu občanů unie pobývat na území členských států.

Druhá oblast, kterou přináší novela tohoto zákona, je soustředěna na řešení problémů tuzemské aplikace cizineckého práva. Zde bych především poukázal na posílení spoluodpovědnosti zaměstnavatelů za situaci cizince, který byl propuštěn ze zaměstnání, a nebylo to jeho zaviněním, před skončením platnosti povolení zaměstnání. Zpřísnění prokazování výkonu podnikání jako účelu pro povolení pobytu cizince a kontrolu toho, zda skutečně podniká. Odstranění duplicitních procesních ustanovení cizineckého azylového řízení ve vztahu k ustanovením právního řádu.

Opravy, vycházející z aplikačních problémů, např. výklad pojmů zletilý nezaopatřený cizinec, opravy motivované judikaturou a zásadní novela reorganizace služby cizinecké policie. Přechod působnosti v oblasti povolování pobytu cizinců z Policie ČR na ministerstvo vnitra, tzv. zcivilnění klasické imigrační státní správy.

K zvládnutí nových působností ministerstva vnitra se jeho správní instanční systém doplňuje o Komisi pro rozhodování o věcech pobytu cizinců. Zpevňuje se systém povinných spojení se zdravotním pojištěním cizinců pro pobyt na území České republiky.

V předkládané novele zákona se v průběhu legislativního procesu se závažnými připomínkami vyslovila řada institucí, ať už to byl Svaz průmyslu a dopravy ČR, americká obchodní komora nebo Ministerstvo zahraničí ČR či řada nevládních organizací, zabývajících se problematikou v této oblasti. S přihlédnutím ke skutečnostem, že by nepřijetím navrhované novely došlo k nežádoucímu pozastavení rozsáhlé reformy cizinecké policie, v jejímž důsledku by například od nového roku zůstala řada lidí s výpověďmi tzv. ve vzduchoprázdnu, došlo k uzavření dohody s Ministerstvem zahraničních věcí ČR o tom, že poté, co bude novela schválena, budou dodatečně vyřešeny konfliktní body, které se v návrhu objevují.

V rámci projednávání této novely na VZVOB došlo skutečně k ujištění všech zainteresovaných subjektů, že v následných novelách, které nás určitě čekají, protože implementace evropského práva v této problematice je proces trvalý, se tyto konfliktní body odstraní.

Na závěr mé zprávy zopakuji jenom, že VZVOB doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy samozřejmě vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK. Ano prosím, pan senátor Richard Svoboda bude nyní hovořit.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedo, milé dámy, vážení pánové, omezím se pouze na stručnou informaci, že VVVK včera projednal novelu tohoto velmi potřebného zákona. Nepřijal žádné usnesení. Při hlasování o usnesení schválit se pět senátorů zdrželo, tři senátoři hlasovali pro. Hlasování se uskutečnilo po velmi obsáhlé debatě za účasti náměstka ministra pana Salivara a za účasti zástupců nevládních organizací.

Snad mi dovolíte větu osobního komentáře. To doporučení schválit bylo ode mě motivováno tím, že jsem přesvědčen, že tento velmi komplikovaný zákon, jeho případnou novelu tady budeme mít zcela jistě brzy znovu, protože v periodách zhruba čtvrtletních se toto právo, týkající se cizinců na našem území, velmi dynamicky odvíjí, a myslím si, že při té příležitosti bude dostatek možností k tomu, abychom věci, které jsou jistě hodny naší debaty a určitých změn, uskutečnily. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Přistoupíme k otevření obecné rozpravy. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Prosím, elektronicky se hlaste, ten zelený puntík. Jako první se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina, připraví se pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. V návrhu zákona je jedna pasáž, která se týká prodloužení detence, neboli správního zajištění cizinců. Oba dva tyto výrazy jsou hezkým eufemismem. To, co se takto hezky nazývá, je skutečně basa. Je to normální vězení. Já jedno takové znám. Jmenuje se Poštorná. Je to na jihu Moravy. Několikrát jsem tam byl. Znám, jaká je situace žadatelů o azyl v tomto kriminále. Oni sice podle zákona mají právo být zastupování advokátem, ale často na to nemají peníze, dostávají podřadné advokáty ex offo, nemají možnost telefonovat, poněvadž nemají peníze, nemají možnost se spojovat se svými obránci nebo se zástupci nevládních organizací, poněvadž zhusta neznají jazyk.

A hlavně to, že jsou v této detenci, za mřížemi, jim brání v tom, aby měli to, co po nich požaduje naše ministerstvo vnitra, tj. důkazy toho, že jejich žádost o azyl je oprávněná. Často jsou to lidé, kterým všechno shořelo. Jak mají dokazovat, že se zúčastnili demokratického odboje proti diktátorovi, když museli prchnout s jedinými kalhotami na sobě? Takových lidí je tam celá řada.

Souhlasím s tím, že naprostá většina žadatelů o azyl jsou ekonomicky potřební emigranti, kteří sem z ekonomických důvodů přicházejí. Ale jsou mezi nimi lidé, kteří by si ten azyl zasloužili.

A já jsem se teď podíval na návrh zákona zjistil jsem, že místo 6 měsíců povinné detence ministerstvo vnitra navrhuje, aby detence byla 1,5 roku. 18 měsíců. A upozorňuji na to, že v našem státě je možné za mříže strčit člověka nevinného, poněvadž naprostá většina těch, kteří tam jsou, neporušují zákony České republiky, na půl druhého roku do basy, to je nepřípustné.

Samozřejmě bude kontrovat pan ministr nebo zástupce ministerstva vnitra tím, že každý má právo obrátit se na soud. Já to znám. Oni se obrátí na soud, ale za toho půl druhého roku, co tam budou sedět, ten soud se ani nehne, nebude žádný verdikt, a ten člověk bude deportován. A těch případů, že z České republiky jsou deportováni lidé do Ruska, jsou deportováni lidé do Běloruska, kde jim hrozí nebezpečí, těch je celá řada. Proto nebudu pro tento zákon hlasovat.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane kolego. Slovo má pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, o potřebě novelizace novely zákona už bylo řečeno mnohé. Upozornil bych na jeden velmi konkrétní bod, který je poměrně frekventovaný. V lůžkových psychiatrických zařízeních je nemalý problém s cizinci, za nimiž zůstávají dluhy, protože cestovní zdravotní pojištění, jak je tam uvedeno, na 90 dní, nezahrnuje krytí nákladů na léčení duševních poruch. Nemůžeme si pod tím představit jenom to lidové vulgární zbláznění se ale je to celá řada diagnóz z oblasti toxikologie, různých únikových reakcí a to, co může souviset s nepříznivými podmínkami.

Čili navrhuji tam připojit větu k § 180 odst. 4, současně cestovní zdravotní pojištění při pobytu nad 90 dní musí zahrnovat pojištění pro léčení duševních poruch. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Radek Sušil.

Senátor Radek Sušil:  Dobrý den, vážený pane předsedající, pane ministře, vážení kolegové, chtěl bych avizovat svůj pozměňovací návrh, kdy se zákon dostane do podrobné rozpravy, týkající se zdravotního pojištění pobytu cizinců u nás. Myslím si, že zvýšení limitu pojistného plnění podle odst. 1 § 180 spolu s novým ustanovením podle odst. 6, že pojistná smlouva, týkající se pojištění, nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání atd., myslím si, že v dostatečné míře pokrývá pobyt těchto cizinců, aby jejich pojištění a plnění, eventuálně poskytnutí zdravotní péče a úhrady poskytnuté zdravotní péče.

Rozšíření tohoto paragrafu, který při prodloužení pobytu cizinců nad 90 dnů se rozšiřuje na komplexní zdravotní pojištění, je dovolím si říci, že je nesystémové, poněvadž komplexní zdravotní pojištění je pojištění pro každého občana České republiky, týkající se i chronických chorob. Když k nám přijde cizinec, který trpí určitou chronickou chorobou, bude u nás potom léčen v plném rozsahu, jako jakýkoliv český občan. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, měli jsme v zahraničním a branně-bezpečnostním výboru poměrně obsáhlou a dlouhou diskusi o tomto - pro mnohé z vás - možná sporném zákonu.

Problém je ve dvou věcech. Za prvé, že směrnice 115 z roku 2008 Evropského společenství nebyla dříve aplikována, aby se vychytaly chyby, a je až na poslední chvíli. A ta lhůta proběhne 24. 12.

Mě by zajímalo, jaká finanční sankce hrozí České republice, protože jsme tady nejenom proto, abychom dbali na právo, ale abychom zajistili stabilitu nejen bezpečnostní, ale i finanční této země.

Za druhé problém tohoto zákona je v tom, že se tady hledají úspory a dochází k určité reorganizaci cizinecké policie. Proto by mě zajímalo, jestli by mně mohl pan ministr odpovědět, jak tedy je to s příslušníky cizinecké policie, kteří asi ztratí práci nebo budou převedeni na jinou práci. Kolika lidí se to, kolik příslušníků tím bude postiženo a jestli se s nimi dále počítá v systému ministerstva vnitra.

A třetí věc je, a to tady zaznělo od mých kolegů z hlediska dopadu do zdravotního pojištění. Proto bych velmi, velmi plédoval za to, aby tady byly pozměňovací návrhy našich kolegů podpořeny.

A k panu profesorovi Žaloudíkovi. Nutná a neodkladná péče by se měla týkat i duševních onemocnění. Akutních. Není to o tom, abychom se stali lacinou nemocnicí třetího světa.

Ke kolegovi Štětinovi prostřednictvím pana předsedajícího. My přece nemůžeme, ani ministerstvo vnitra nemůže suplovat pomalost a nevýkonnost našich soudů, které právě v mnohých případech zabraňují tomu, aby došlo k rychlému a jednoznačnému rozhodnutí, právě v citlivých případech vyhoštění. Protože my tady na jedné st raně stojíme jako ochránci lidských práv, ale na druhé straně máme povinnost především ochránit bezpečnostní zájmy naší země. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezký dobrý den přeji, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře, chtěl bych se zmínit o pár věcech, které jsme zaslechli u nás na výboru. Jedná se o to, že například dochází ke zkrácenému jednání u soudu, tzn. že pro řadu cizinců, kteří zde jsou a jsou právě ve sběrném táboře, jak zmiňoval kolega Štětina, tak se naopak v případě soudních řízení velice zkracuje lhůta pro projednání jejich případu, což je určitě příjemné. Navíc jsme byli ujištěni, že se připravuje komplexní změna celého zákona někdy, doufám, v polovině příštího roku. Pan ministr by nám to mohl možná potvrdit.

Chtěl jsem zmínit ještě dvě skutečnosti. Řada z nás se možná zamýšlí nad tímto zákonem v pohledu cizinců, které bychom ne vždy chtěli vítat v naší zemi. Ale je zde řada cizinců, kteří přicházejí ze zemí, které zde zakládají velké společnosti, nadnárodní společnosti, a tito lidé chtějí mít ve vedení těchto akciových společností své lidi z Japonska, ze Spojených států, z Kanady, ale i z dalších zemí celého světa, z Číny, z Indie. A těmto cizincům, vysokým manažerům, komplikuje zákon značně jejich vstup do naší země, jejich provoz zde v těchto společnostech. Zákon o pobytu cizinců se týká i této části cizinců v naší zemi.

Tento zákon je poměrně komplexní, velice kompromisní a v řadě případů cizincům naopak usnadňuje pobyt v naší zemi. Proto s tímto pohledem bychom se na něj měli dívat.

A ještě jedna drobnost. V hlavním městě Praze je více než 50 % všech cizinců v této zemi. Ale pracuje pro ně jen asi 13 % úředníků, kteří jsou určeni pro práci s cizinci. I v těchto parametrech se bude měnit práce cizinecké policie a má to právě usnadnit pobyt cizinců i v našem hlavním městě. Z tohoto důvodu podpořím tuto změnu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Tomáš Grulich. Připraví se pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, jakkoliv chápu kolegy lékaře, kteří zde vystupovali hlavně ke zdravotnímu pojištění, a jsem si vědom toho, že zdravotní pojištění v této novele cizineckého zákona není řešeno nejlépe, domnívám se, že tato oblast by vůbec v tomto zákonu neměla být. Tam by stačila skutečně věta, že cizinec předloží potvrzení, že je zdravotně pojištěn, a ostatní věci by se měly týkat zákona o zdravotním pojištění, nebo nějakého zákona v oblasti zdravotnictví.

Vzhledem k tomu, že musí dojít k implementaci některých legislativních nařízení EU a zároveń že dochází k reorganizaci cizinecké policie a tyto věci by byly ohroženy, kdybychom vrátili tento zákon, chci vás požádat, abychom přijali zákon v takové podobě, v jaké je, a požádat pana ministra, aby ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravil novelu, která by zohlednila všechny vaše připomínky, co se týkají zdravotního pojištění. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pan senátor Grulich mě předběhl, to byl druhý bod mé poznámky. Skutečně si myslím, že toto nepatří, zákon o zdravotním pojištění není vhodné úplně směřovat se zákonem o cizinecké policii. Doporučuji, abychom toto řešili stranou a mám s tím zkušenosti z 90. let, kdy jsem léčil české občany v zahraničí, kteří někteří byli pojištěni, někteří nebyli pojištěni, vím, jak dlouho se správní jednání vleklo, ale toto řeší zákon o zdravotním pojištění nebo zákon o komerčním pojištění. To neřeší cizinecký zákon.

Velice rád bych připojil ještě jednu poznámku. Pana veleváženého kolegu Štětinu znám jako ochránce lidských práv, zejména azylantů. A musím říci, že já té prodloužené detenční lhůtě nerozumím tak negativně jako on. Já jí naopak rozumím velmi pozitivně, protože jestliže prodloužím možnost, že ten člověk může zůstat ze 6 měsíců na 18 měsíců, dávám daleko větší šanci jemu, aby soud rozhodl nebo aby správní orgán rozhodl o pozitivním prohlášení. V případě, že 6 měsíců se v řadě případů jevila jako krátká doba, nezbylo nic jiného, než tohoto člověka vykázat z území České republiky. To je logické z bezpečnostních důvodů. A bezpečnost musíme mít v první řadě na mysli, hned vedle lidských práv. Ale bezpečnost našich občanů je zapotřebí zajistit, a proto tomu prodloužení rozumím spíše ve prospěch azylantů. A nemusel jsem kvůli tomu navštívit detenční ústav.

To je moje poznámka. Velmi vítám tento návrh a podpořím jej, a to hlavně z toho důvodu, že velmi usnadňuje volbu migrantům a azylantům k tomu, aby se mohli zapojit do řádného života, a to sice volbu mezi agenturním zaměstnáním a mezi přímým zaměstnáním. Je to velmi usnadněné ve prospěch odstranění bariér. Proto si myslím, že bychom tento zákon měli schválit v předloženém návrhu, v té předloze.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, předložil jsem vám návrh pozměňovacích návrhů k projednávanému tisku. Dovolte mi, abych k těm předloženým návrhům na změny utrousil několik slov.

Zákonem 274/2008 Sb. bylo rozhodnuto, že agenda trvalých pobytů ke dni 1. 1. 2009 přejde do působnosti Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky.

Současně v tomto zákoně, který mění zákon 236/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, bylo rozhodnuto, že i agenda týkající se dlouhodobých pobytů, bude ke dni 1. 1. 2013 převedena pod stejnou složku. V novele, kterou právě projednáváme, je navrhováno provést převod z agendy dlouhodobých pobytů již k 1. 1. 2011, nikoli až k 1. 1. 2013. Navíc se však navrhuje převést kompletně i agendu víz k pobytu nad 90 dnů, tak zvaných dlouhodobých víz, z působnosti útvaru Policie ČR, Služby cizinecké policie, do působnosti odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Převedení problematiky dlouhodobých víz se mi jeví jako velmi rizikové. Tato problematika by měla zůstat v působnosti Policie ČR, a to zejména z důvodu zajištění bezpečnostních zájmů ČR. Jedná se hlavně o provádění důsledné prověrky žadatelů o dlouhodobá víza, které jsou v současné době plně funkčně zajišťovány právě cizineckou policií.

Zejména z bezpečnostního hlediska je třeba vycházet z toho, že v těchto případech se vždy jedná o první vstup cizince z třetích zemí a převážně většiny problémových zemí na území ČR, a to na dobu delší než tři měsíce. Jedná se o první vstup cizinců za účelem zaměstnání, podnikání, studia, ale i léčení apod., kdy je vždy velmi důležité posoudit úplnost a legalitu předkládaných dokumentů a oprávněnost důvodů ke vstupu, neboť v těchto případech dochází k největšímu zneužívání účelu vstupu ze strany cizinců. Je v zájmu naší republiky, aby na území ČR vstupovali cizinci, kteří neznamenají pro republiku ohrožení bezpečnosti státu, nevstupují s úmyslem zneužití účelu pobytu a jsou dostatečně důkladně prověřeni. Každé další povolování pobytu je již "jen" dalším prodloužením pobytu, kde jsou cizinci soustředěni – základní informace z pobytu na území České republiky v režimu dlouhodobého víza a takovéto rozhodování je již méně náročné.

I když bude mít jistě ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, nastavené dílčí, výlučně však administrativní či jiným útvarem zprostředkované mechanismy prověrek, nebudou tak efektivní, jako u Policie ČR. Jako příklad mohu uvést prověrky v schengenském informačním systému, kde ministerstvo vnitra není oprávněno vstupovat do všech spravovaných položek. Tento postup a oprávnění jsou stanoveny společnou právní úpravou EU, tak zvanou schengenskou prováděcí úmluvou. Navíc ministerstvo vnitra nemá aparát na fyzické prověřování konkrétních podmínek, jako například deklarované místo bydliště, místo pracoviště, místo podnikání, studia apod. Pokud takové prověření bude prováděnou, nemůže ho provádět nikdo jiný, než Policie ČR, která má k tomuto ze zákona příslušná oprávnění a kompetence. Bez fyzického prověřování některých skutečností může dojít pouze k administrativnímu rozhodování. Je opravdu civilní složka ministerstva vnitra dostatečnou zárukou prověřování všech možných rizik, bez dostatečných oprávnění k prověření, ať již administrativního typu, s omezenými vstupy do schengenského informačního systému, nebo prověřování konkrétních situací na konkrétním místě bydliště, místa podnikání? Jsem přesvědčen, že nikoli.

Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám o podporu mnou předložených pozměňovacích návrhů. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Jaromír Štětina.

Senátor Jaromír Štětina:  Já mám jen krátkou poznámku – prostřednictvím pana předsedajícího bych se chtěl obrátit na kolegu Sefziga. Je pravda, že prodloužená lhůta by byla pozitivní a dávala by možnosti, lépe se bránit žadatelům o azyl, kdyby fungovala součinnost ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra. Vážený pan ministr vnitra tady předkládá nikoli zprávu ministerstva vnitra, ale zprávu vládní. Dokud nebude ministerstvo spravedlnosti schopno vyřizovat v řádných termínech kauzy, které mu přicházejí na stůl, tak potom takovýto zákon nemohu přijmout. Jsou tam případy, že se žádosti azylantů šetří dva roky, tři roky. Soud to má odložené a k soudu nedojde. Ten člověk je vypovězen, nebo deportován dřív, než soud vůbec nastane.

Chci tím říci, pane ministře, že to zaslouží koordinaci ministrů ve vládě.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, slovo má senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, my jsme právě vedli obšírnou diskusi o věcech, které jsou v pozměňovacím návrhu senátora Doubravy. Mohu říci, že pan ministr ve většině z těchto věcí nás přesvědčil. Uvědomme si, že toto dílo není jenom dílem ministerstva vnitra, ale také více než 100 pozměňovacích návrhů v nižší komoře Parlamentu ČR, kam se dostaly některé velké nepřesnosti.

Chtěl bych říci, že pokud budou podpořeny naše návrhy a změny, doplnění právě v té části, kde se snažíme, i když to je záležitost ministerstva vnitra, o ochránění systému a veřejného zdravotního pojištění, a myslím si, že to jsou dobré věci, my jsme sociální demokracie, tak myslíme i na ty sociální věci, tak by tento zákon mohl třeba mít šanci projít. Já budu hlasovat pro tento zákon pouze s pozměňovacími návrhy našich senátorů ČSSD.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Miroslav Antl.

Senátor Miroslav Antl:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, velmi stručně. Připojím se spíše k otázkám, které směřují na pana ministra. To byla ta, kterou řekl ve svém prvním vystoupení pan senátor Dryml. To znamená, zda skutečně nedojde takovouto reorganizací k navýšení nákladů v rozpočtu ministerstva vnitra, respektive zda pan ministr to může vyloučit. Samozřejmě s ohledem na svou bývalou profesi se ho ještě chci zeptat na to, zdali byla vyhodnocena kritéria bezpečnosti ČR. To znamená, zda to nepovede k nárůstu kriminality imigrantů a snížení objasněnosti. Vím, že hledisko objasněnosti se přestalo na policejních poradách projednávat. Nechápu to. Nicméně si pamatuji na dobu, kdy zřízení cizinecké policie bylo i z toho důvodu, že policisté v rámci cizinecké policie měli mít znalost poměrů, respektive měli se infiltrovat do řad cizinců, měli mít operativní znalost a nevím, zda to neohrozí, respektive skutečně nesníží objasněnost kriminality cizinců. To je z mého pohledu všechno. Děkuji. Děkuji předem i za odpověď.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Petr Vícha, předseda klubu.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, já bych prosil před hlasováním – vzhledem k množství podaných pozměňovacích návrhů a poměrně obsáhlé diskusi – o pětiminutovou přestávku na jednání klubu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pokud tomu rozumím, tak teď, ještě uprostřed obecné rozpravy. (Hlasy z pléna: Po jejím skončení.) V této chvíli se nikdo nehlásí, končím rozpravu. Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit. Je tu řada otázek. Máte mikrofon, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Těch otázek je hodně, stejně tak jako celá materie tohoto zákona je nesmírně komplikovaná. Pobyt cizinců se novelizuje, novelizuje, novelizuje. Toto je snad 32. novela. Všichni víme, a dohodli jsme se i včera ve výboru, že hned 1. ledna si všichni sedáme a opravdu budeme připravovat zákon, který bude řešit mnohé z vašich připomínek. V této chvíli jde ale skutečně o to implementovat směrnice EU, jinak nám hrozí velký problém. Ty směrnice jsou i velmi pozitivní. Například modrá karta, jak tady říkal pan senátor Bratský. Modrá karta umožňuje snadnější pobyt manažerů, získání mozků do ČR. Stejně tak je tam i směrnice, která nařizuje trestání firem, které tady praktikují zaměstnávání otroků – cizinců, to znamená, například je možné, aby cizinci byli vlastně vraceni zpět do vlasti, tito novodobí otroci, na základě financí té firmy a těch otrokářů apod.

Je tam celá řada velmi pozitivních věcí. Bylo by velikou katastrofou, kdyby se nám to nepodařilo naplnit.

Jinak základní připomínky byly k cizinecké policii. Jenom komplexně. Nikdo neruší cizineckou policii jako takovou. Reforma cizinecké policie mimochodem byla připravována už Zemanovou vládou. Tendence, kterou jdeme, je opakovaně potvrzována všemi vládami, pouze měla být naplněna později. My jsme ten proces urychlili s tím, že se nám podaří ušetřit 220 milionů Kč na reformu cizinecké policie, urychlenou, tak jak je. Nikdo neruší cizineckou policii. Cizinecká policie bude i nadále střežit všechny vstupy do republiky. To znamená všech pět mezinárodních letišť. Bude mít 800 příslušníků, kteří budou dělat ostrahu státu. Jde o to, že když jsme vstoupili do schengenského prostoru, není už potřeba tolik lidí na ostrahu hranic. A teď – co s těmi dalšími z cizinecké policie.

Za prvé – asi 500 bude nabídnuto zcivilnění. To jsou ti lidé, kteří budou přecházet pod ministerstvo vnitra, budou dělat úřednickou práci, to rozhodování o pobytech. Nebude rozhodně narušeno prověřování i prověrky cizinců. To bude dělat cizinecká policie. Protože další část cizinecké policie přejde pod krajská ředitelství. V celé republice budou zřízeny odbory cizinecké policie v kraji. To neznamená, že ubude práce cizinecké policie. Naopak. Příslušníci cizinecké policie budou učit i ostatní policisty, jak pracovat s kontrolami cizinců a pod. Jsme jediná země v Evropě, která se k cizincům staví jako k nějaké zvláštní odrůdě a která má na práci s nimi speciální cizineckou policii. Celá česká policie bude muset umět zkontrolovat cizince, bude muset umět s ním pracovat. Bude muset být jazykově vybavena. K tomu pomůžou příslušníci cizinecké policie, kteří nastoupí pod krajská ředitelství. Prověrky cizinců dělají cizinečtí policisté a rozhodování o udělování pobytu budou dělat civilové. To je výrazné protikorupční opatření. Protože zatím dělal prověrku tentýž orgán, který dával povolení. Všichni víme, jak to bylo prolezlé korupcí.

Policejní inspekci se podařilo v Litoměřicích dát skrytou kameru do služebny cizinecké policie. Asi za pět týdnů ta kamera natočila 41 korupčních skutků, kdy ti cizinci to už nedávali ani pod stolem, ale rovnou, dávali to lidem, kteří je prověřovali a pak jim dávali razítko. Teď je to zařízeno tak, že cizinecká policie bude prověřovat, bude ručit za své údaje. Ty budou zkontrolovatelné. Na ministerstvu vnitra zcela anonymní orgán, pracoviště, kde není ani telefon, bude na základě údajů rozhodovat o udělování a neudělování pobytu. Těch pracovišť v republice je několik. Nikdo dokonce nebude vědět, na kterém pracovišti se to bude rozhodovat. Čili je to rozpojení korupčního řetězce, výrazné protikorupční opatření. Ale rozhodně tím nechceme narušit práci cizinecké policie. Chceme ji zefektivnit a přizpůsobit tomu, že schengenským prostorem už někteří cizinečtí policisté nemají práci.

Pan senátor Bratský tady říkal tu pravdu, že skutečně v Praze, kde je 52 % cizinců, bylo jenom 13 % cizineckých policistů. Já vám k tomu musím říci, že například v jižních Čechách, kde nejsou skoro cizinci, bylo tolik cizineckých policistů, že vycházelo 22 cizinců na jednoho cizineckého policistu! To už s nimi chodil do kina! To už se s nimi večer koupal! To už byla opravdu osobní ostraha. A tyto nevyváženosti samozřejmě tou reformou odstraníme.

Jsem přesvědčen, že tím nebude ohrožena bezpečnost. A úspora – 220 milionů Kč. Ten proces probíhá. Je nastartován tak, že k 1. lednu se spustí civilní vydávání pobytů a bylo by tragické, kdyby to nemělo oporu v zákoně. Bylo by to pro nás opravdu tragické.

K připomínkám pana senátora Štětiny. On má samozřejmě pravdu s těmi lidmi, kteří mají u nás právo na azyl. Chtěl bych připomenout, že tato země se chová velmi korektně. Například teď jsme přijali kubánského disidenta a jeho rodinu, vězně svědomí. My se opravdu snažíme vůči azylantům chovat velmi korektně. Je ale pravda, že mezi zadrženými lidmi nejsou jenom tito lidé. Já bych vás rád upozornil na to, že z celkového počtu cizinců – teď mluvíme o těch s povoleným pobytem – třeba v roce 2009 mělo povolen pobyt 433 tisíc cizinců. Zajištěno bylo 1189 nelegálně pobývajících cizinců, což je 0,27 %. V tomto roce je to zatím jenom 0,18 %. Čili mluvíme o tomto množství. Toto prodloužení je z důvodu nedostatečné spolupráce dotčeného státního příslušníka třetí země. Tam se totiž děje to, že někteří cizinci záměrně neuvádějí svoji totožnost, záměrně ztrácejí pasy, záměrně nemají žádný doklad. Ve chvíli, kdy oni nespolupracují a mění výpovědi, a začínají být bezpečnostním rizikem, protože my vůbec nevíme, o koho jde, tak pak potřebujeme delší dobu. Není to výmysl ministerstva vnitra. Je to implementace práva EU. To není opatření, které bychom si vymysleli.

Délka zajištění primárně závisí na intenzitě spolupráce cizince se správním orgánem. Když cizinec spolupracuje, nemění výpovědi, dá přesné údaje o své totožnosti, tak nedochází k prodloužení. Prodloužení se týká například obyvatel Vietnamu, kteří nespolupracují, nedávají žádné údaje a je velmi obtížné komunikovat s asijskými zeměmi, abychom se vůbec dobrali toho, kdo to je.

Znovu opakuji s plným respektem k lidem, kteří si zaslouží azyl, kteří jsou v pozici bojovníků za svobodu, že jsou tady taky jiní. Jsou tady lidé, kteří by se rádi etablovali v České republice a třeba se stali členem velké rodiny organizovaného zločinu cizích státních příslušníků. Kvůli tomu je tato ochrana, kterou jsme si navíc nevymysleli, je to věc EU.

Co se týká pozměňovacího návrhu o duševních poruchách, jsme přesvědčeni, že to je pokryto ustanovením komplexní zdravotní péče. Myslíme si, že tato věta tu věc pokrývá. Zdá se nám, že to je nadbytečné rozvinutí.

Co se týká zdravotních záležitostí, zatímco když šel zákon do meziresortu, tak v meziresortu jsme řešili 432 připomínek a rozporů, které jsme vyřešili. Ve sněmovně bylo zhruba 100 rozporů, které jsme vyřešili. Celé zdravotní pojištění byl velmi složitý kompromis, kolem kterého vznikla zatím největší kontroverze, jakou jsem zažil za těch pět měsíců, a to znění je výsledkem kompromisu.

Takže já se velmi bojím znovu otevřít tuto Pandořinu skříňku, která nám opravdu zkomplikuje přijetí toho, co nutně potřebujeme. Znovu opakuji, bude se chystat nový zákon. Jenom na vás apeluji – prosím vás, važte to, je tam strašně potřebných věcí, budeme mít hrozný problém, když ten zákon nevstoupí v platnost. A pak jsou tam nějaké nuance, kdy já navrhuji – pojďme je dopracovat v novém zákoně, na kterém začněme 1. ledna. Nebo 3. ledna je první pracovní den.

Jinak k tomu pozměňovacímu návrhu, když tam mluvíme o ceně, cena v současnosti je pouze odhadovaná. Bude smluvně nastavena v rámci konkurenčního boje pojišťoven. Úprava, kterou navrhujeme, je výhodnější pro zdravotnické zařízení, než byla dříve. Všichni víme, co se tady dělo dříve ve zdravotnických zařízeních. Nelze konstatovat, že je zátěží pro cizince. Naopak. U specifických případů cizinců je to liberálnější novela. Já bych se opravdu velmi přimlouval, velmi přimlouval za to, kdybyste podpořili tento zákon ve znění, v jakém je.

A k pozměňovacímu návrhu pana Doubravy – nesouhlas směřuje proti převodu agendy dlouhodobých víz z policie na ministerstvo vnitra. To znamená, konzervuje stav, kdy policisté se zabývají cizinci, stav, který je nenormální, který nemá v Evropě obdoby, a stav, který nám znemožní zcivilnění úřednických agend, které znamená také obrovskou úsporu ve státním rozpočtu. Protože ti lidé, kteří vydávají razítka a povolení k pobytu, opravdu nemusí mít výsluhy jako příslušníci bezpečnostních sborů. To jsou lidé dělající úřednickou práci. Upozorňuji, že suma za výsluhy dramaticky roste. Před šesti lety to byla miliarda ze státního rozpočtu. Před dvěma lety dvě miliardy. Letos to jsou tři miliardy ze státního rozpočtu. Takže kdyby tyto civilní agendy zůstaly v rukou policie, tak nám rostou náklady, aniž to má oporu. Ti lidé neriskují život, ti lidé jsou úředníci rozhodující na základě faktů o tom, jestli někomu udělí pobyt nebo neudělí. U trvalých pobytů to velmi úspěšně dělají úředníci ministerstva vnitra. Dokonce si dovoluji tvrdit, že tam prakticky není žádný korupční problém.

Takže bych velmi prosil, abychom opravdu zcivilnili ty agendy, které jdou zcivilnit a zanechali ty agendy, které musí vykonávat cizinecká policie.

Doufám, že jsem vyčerpal, co jsem vyčerpat mohl, kromě vás. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky, pane ministře. Ptám se zpravodaje výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, zda chce vystoupit. Nehlásí se. Slovo má zpravodaj garančního výboru pan senátor Tomáš Kladívko.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane předsedající. Dovolil bych si shrnout rozpravu. V rozpravě vystoupilo devět senátorů, z toho dva opakovaně. Debata směřovala především na několik oblastí, do oblasti správního zajištění cizinců, oblast zdravotního pojištění cizinců, oblast reorganizace cizinecké policie. Dovolte mi pár poznámek.

Včera na jednání VZVOB se otázka správního zajištění cizinců velice pečlivě projednávala. Dokonce za přítomnosti veřejného ochránce práv pana Dr. Varvařovského a jeho úřadu, který tento návrh oblasti správního zajištění cizinci podpořilo. A to tím zdůvodněním, které už tady řekl kolega Bratský. To znamená, současně se v rámci této novely řeší zkrácené jednání u soudů. To znamená, každý takto zajištěný cizinec se bude moci obrátit na soud, který má povinnost ve zkráceném řízení do 15 dnů na to reagovat. Takže tato ochrana je v současné době, tak jak je navrhována, daleko lepší, než současná právní úprava ve smyslu zajištění cizinců. Takže je to projednáno i s podporou Úřadu veřejného ochránce práv.

Ostatní věci týkající se zdravotního pojištění – přimlouvá se moc za to, co tu řekl kolega Grulich, že zdravotní pojištění by neměl řešit cizinecký zákon. Mělo by to řešit gesční ministerstvo zdravotnictví. Tady by měl být pouze odkaz na to, že to bude řešit. Bohužel to je věčný evergreen, ministerstvo zdravotnictví se k této problematice léta staví velice rezervovaně a nechce být nositelem té hlavní myšlenky a tohoto úkolu.

Co se týká dalších poznámek v oblasti reorganizace cizinecké policie, slyšeli jsme tady pro a proti a já se osobně domnívám, že tak jak je to navrženo, je to krok správným směrem.

Zatím jediný návrh, který tady zazněl, bylo usnesení výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost, které doporučuje tento návrh zákona schválit.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku. Nyní je avizovaná pětiminutová přestávka. Takže v 11.00 hodin budeme pokračovat.

(Jednání přerušeno v 10.56 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.02 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v jednání. Máme před sebou hlasování. Zazněl návrh z výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na schválení návrhu zákona. Po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 7 ukončeno, registrováno 73, kvorum 37, pro 34, proti 21. Návrh byl zamítnut.

Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan senátor Radek Sušil

Senátor Radek Sušil:  Dobrý den ještě jednou, pane předsedající. Jak jsem již avizoval, chtěl bych předložit pozměňovací návrh, který se týká zdravotního pojištění.

Ještě pro zjednodušení. Nejedná se o překopání celkového zdravotního pojištění pobývajících cizinců, ale pouze o vypuštění bodu č. 5, který se týká povinnosti cizinců nad 90 dnů komplexním zdravotním pojištěním. Děkuji za podporu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, ale předpokládám, že ti, co dali pozměňovací návrhy, by se měli aspoň vyjádřit. Nyní tedy pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Já znovu opakuji k té větě, možná nebyla správně pochopena. Nejde o to, že komplexní péče, jak je v bodu 7, by poskytnuta nebyla, ta poskytnuta je, ale na základě cestovního zdravotního pojištění nejsou pojištěny duševní poruchy. A proto bychom všechny tyto duševní poruchy dopláceli, bylo by to tedy grátis pro tyto cizince.

Čili myslím si, že tato prostá větička tomu neublíží a že by pomohla zajistit řádově mnoho desítek případů, možná i stovek případů, které se takto naskytnou a které bychom zejména ve svízelné ekonomické situaci dopláceli. Nic víc na tom není. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Jaroslav Doubrava a připraví se senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, předložil jsem myslím podrobné zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu. Vůbec si nemyslím, že jde o zakonzervování nějakého stavu, já v tom skutečně vidím ohrožení bezpečnosti naší republiky a proto na pozměňovacích návrzích trvám a žádám vás o podporu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych jenom ohlásit, že došlo k nějaké chybě. Byl jsem pro návrh, ježto by změna hlasování na výsledku nic nepřinesla, tak nežádám zpochybnění hlasování, ale jenom pro steno prosím, aby bylo zaznamenáno, že jsem byl pro.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, je to tedy jasné. Nikdo další se nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Hlásí se pan předseda klubu ODS Richard Svoboda. Pane kolego, máte být rychlejší.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedo, já se omlouvám, že jsem nebyl dostatečně rychlý a na výši doby, ale rád bych také podal jednoduchý pozměňovací návrh, který se týká § 57 odst. 2, kde se vypouštějí slova "a podpis žadatele". Jedná se o to, že se při pohovorech obvykle ručně a velmi jednoduše dělá záznam o jednání. V případě, že dáme do zákona tuto větičku, tak dáváme jako povinnou součást záznamu podpis žadatele. To znamená, že chceme, aby tento záznam měl určitou podobu, byl vytištěn, byl přeložen, obvykle buď do angličtiny, nebo pokud to bude žadatel chtít do jeho rodné řeči, čímž způsobíme další náklady a komplikace. Myslím, že to není naším cílem. Doufám, že jsem to vysvětlil dostatečně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. (Hlásí se senátor Grulich.) Ale rozprava byla již ukončena, pane senátore Grulichu.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedo, prosím o toleranci. Já jsem se hlásil, ale vy jste byl rychlejší než já.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak už to někdy bývá v Parlamentu.

Senátor Richard Svoboda:  Já to respektuji. V tom případě se omlouvám, že jsem jednání zdržel.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  V každém případě teď už nepřipustím nikoho do podrobné rozpravy, protože podrobná rozprava byla ukončena. Chybí nám váš pozměňovací návrh v písemné formě, pane senátore Richarde Svobodo. (Hlasy z pléna: Návrh máme písemně.)Tak akorát nedošel sem ke mně na předsednický pult, což se také někdy stane.

Zeptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k jednotlivým pozměňovacím návrhům.Budete pak mít samozřejmě šanci se vyjádřit k jednotlivým návrhům. A ptám se pana zpravodaje výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Richarda Svobody, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Nechce. Slovo má nyní garanční zpravodaj a provede nás hlasováním.

Senátor Tomáš Kladívko:  Kolegyně a kolegové, máme zde čtyři pozměňovací návrhy k návrhu zákona, dva se týkají zdravotnictví, jeden se týká reorganizace policie a jeden se týká vypuštění slova v § 57.

Tady dochází trošku ke kolizi u návrhů, které předložili kolegové Sušil a Janeček na jedné straně a na druhé straně kolega Žaloudík, takže bych navrhl, abychom nejprve hlasovali o návrhu senátorů Sušila a Janečka. V případě, že tento návrh bude přijat, můžeme hlasovat i o návrhu pana kolegy Žaloudíka. Kdybychom náhodou nepřijali pozměňovací návrh kolegů Sušila a Janečka, tak pravděpodobně bude z mého pohledu nehlasovatelný návrh pana kolegy Žaloudíka. Pak bychom hlasovali o návrhu pana kolegy Doubravy jako o celku, v tomto případě bych doporučoval. A nakonec bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana kolegy Richarda Svobody a tím bychom se mohli vypořádat s hlasováním o pozměňovacích návrzích.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak jak bývá zvykem, hlasovací kartičku máte určitě jinde, než tam, kde budete teď stát, a budete říkat, o kterém pozměňovacím návrhu budete hlasovat. A já pak nechám hlasovat. A než se přihlásíte vy, svolám znělkou ostatní senátorky a senátory do sálu.

O čem budete hlasovat jako o prvním?

Senátor Tomáš Kladívko:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegů Sušila a Janečka, který mění § 180j.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, stanoviska zpravodaje neutrální, spíše negativní.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 8 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 46, proti 7. Návrh byl schválen. Prosím o další návrh.

Senátor Tomáš Kladívko:  A protože jsme přijali tento pozměňovací návrh, můžeme hlasovat i o pozměňovacím návrhu kolegy Žaloudíka, který rovněž řeší § 180j. Můžeme tedy hlasovat o tom, kdo je pro tento návrh.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  O tom, kdy budeme hlasovat, rozhodnu já. Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, stanovisko zpravodaje rovněž negativní.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 9 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 44, proti 8. Návrh byl schválen. Prosím o další návrh.

Senátor Tomáš Kladívko:  Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pana kolegy Doubravy pod body 1 až 6 písemného návrhu. Doporučuji společné hlasování.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, zpravodaje rovněž negativní.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 10 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 32, proti 15. Návrh byl zamítnut. A další návrh.

Senátor Tomáš Kladívko:  Posledním pozměňovacím návrhem je návrh kolegy Svobody, který řeší § 57 odst. 2.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Prosím o stanoviska. (Stanovisko ministra negativní, zpravodaje neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 11 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 50, proti 5. Návrh byl schválen.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Hlásí se mi pan senátor Jaromír Štětina, ale jsme uprostřed hlasování, takže je to méně taktické a já bych vám stejně nedal slovo.

Senátor Jaromír Štětina:  Omlouvám se, byl to omyl.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Byl to omyl. A nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s návrhem zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, čili je to závěrečné hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 12 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 46, proti 8. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o tom, kdo přednese v Poslanecké sněmovně znění návrhu zákona, které bylo teď přijato ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Navrhuji, aby to byli senátoři Tomáš Kladívko (souhlasí) a dále pan senátor Richard Svoboda, zpravodaj druhého výboru. Ten však nesouhlasí. (Z pléna navržen senátor Sušil.)Pan senátor Radek Sušil by byl jako druhý, ten s tím souhlasí.

V daném okamžiku zahajuji hlasování o našich senátorech, kteří předloží tuto změnu novely zákona v Poslanecké sněmovně. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 13 ukončeno, registrováno 73, kvórum 37, pro 71, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech,

ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony

Tisk č. 378

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 378. Návrh uvede opět ministr vnitra Radek John, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Vážení přítomní, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony.

Zákonem o základních registrech a k němu přijatým změnovým zákonem byla vytvořena nová komunikační infrastruktura v oblasti veřejné správy. Ve čtyřech základních registrech provozovaných státem by měly být soustředěny základní údaje o občanech, cizincích, právnických osobách a nemovitostech. Tyto základní údaje by měly být využívány všemi dalšími informačními systémy bez toho, že by se dále musely prokazovat nebo dokladovat. Tento systém základních registrů by měl být spuštěn k ostrému provozu k 1. červenci roku 2012.

Předložený návrh zákona mění v návaznosti na aktuální stav přípravy některé stanovené technické podrobnosti, zejména pokud jde o zápis údajů a jejich další poskytování. Navrhované změny by měly přispět k vyšší míře efektivity celého systému v souladu s obecným cílem zajistit sdílení údajů v informačních systémech a snížit tak významně administrativní zátěž jak pro fyzické a právnické osoby, tak pro orgány veřejné moci.

Součástí návrhu zákona je i novela zákona o občanských průkazech. Tato novela počítá s novým typem elektronicky čitelného občanského průkazu, který by měl komunikovat se systémem základních registrů a umožňovat tímto způsobem přímý přístup k údajům o občanovi z příslušného informačního systému.

V návaznosti na to se navrhuje omezit zápis některých údajů do občanského průkazu. Ačkoliv se původně navrhovalo úplné vypuštění údajů o místě trvalého pobytu a rodinném stavu z občanského průkazu, v Poslanecké sněmovně bylo nakonec sjednáno kompromisní řešení, podle kterého je na rozhodnutí občana, zda bude chtít tyto údaje do občanského průkazu zapsat a nebude tak muset řešit jejich další prokazování, nebo zda dá z hlediska ochrany svého soukromí přednost tomu, aby tyto údaje nebyly v občanském průkazu uvedeny.

V případě rodinného stavu by měla být tato možnost dána k 1. lednu 2012, to znamená, že od 1. ledna 2012 by se nemuselo uvádět například rozvedená atd. A v případě trvalého pobytu až k 1. lednu 2017, to znamená od 1. ledna 2017 by ten, kdo ví, že se bude stěhovat a nechce si neustále běhat měnit občanku, nemusel mít tento údaj.

Návrh zákona počítá s úplným vypuštěním rodného čísla z občanských průkazů. Tato změna souvisí s tím, že systém základních registrů, který by měl tvořit páteř elektronické komunikační infrastruktury, a to jak pro veřejnou, tak následně i pro soukromou sféru, nebude založen na rodném čísle jako identifikátoru fyzické osoby. S provozem systému základních registrů by mělo dojít k postupnému utlumování rodného čísla v informačních systémech. Pro vypuštění rodného čísla z občanských průkazů je přitom stanoveno velmi dlouhé přechodné období. K ukončení zápisu by mělo dojít 1. ledna 2020.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane navrhovateli, a opět vás požádám, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 378/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Vícha, kterého nyní prosím, aby předložil zpravodajskou zprávu. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, proces elektronizace veřejné správy začal před mnoha lety. Připomenu, že jsme zde v roce 2007 schvalovali tzv. informační systémy veřejné správy Czech pointy, které se v praxi myslím velmi dobře osvědčily a usnadnily občanům a podnikatelům život.

Pak jsme zde projednávali datové schránky, které také fungují, jsou pro veřejnou správu zdarma a doufám, že to tak zůstane.

A poté jsme v březnu roku 2009 schválili zákon o základních registrech. Připomenu, že tyto registry jsou čtyři – základní registr obyvatel, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základní registr územní identifikace adres a nemovitostí a konečně ten, který je všechny propojuje – základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností.

V souvislosti s tím jsme tehdy schválili změnu asi 200 zákonů. Byl to velmi tlustý tisk, a pro pamětníky připomenu, že jsem se tehdy dopustil faux pas a řekl jsem – schvalme to, ať máme toho tlusťocha z krku, aniž bych si uvědomil možný dvojí výklad za přítomnosti pana ministra Peciny.

A už tehdy jsme avizovali, že pravděpodobně dojde ještě v průběhu období, než nabudou účinnosti tyto příslušné zákony, než budou funkční tyto registry, pravděpodobně ještě k mnoha dalším legislativním úpravám, protože jestliže se v souvislosti s těmito zákony mění dalších 200 zákonů, život přinese určitě ještě další změny.

Tak se už jednou stalo, stál jsem tady před vámi a zpravodajoval jsem to a odkládali jsme účinnosti některých zákonů. A nyní tedy zde máme opět další změnu. A musím říci, že tato změna, kromě jiného, akceptuje velkou část připomínek, které tehdy dala naše legislativa a které se ukázalo, že byly správnými připomínkami.

Teď zde tedy máme tuto novelu. Ona je velmi obsáhlá, proces je velmi komplikovaný. Vypíchl bych jen základní změny, které tato novela přináší.

Přináší zavedení adresy pro doručování písemností mezi referenční údaje registrů obyvatel, pokud si ji fyzická osoba zvolí. V novele zákona o cestovních dokladech přináší s účinností od 1. ledna 2012 čtyři novinky. První z nich je zrušení možnosti zapisování akademických titulů do cestovních dokladů, a to s odůvodněním, že nejde o údaj nezbytný pro identifikaci občana.

Další změna spočívá v upuštění od prokazování státního občanství při vydávání prvního cestovního pasu v případech, kdy občan má trvalý pobyt na území České republiky. Doposud musely děti nevlastnící většinou žádný doklad prokazující státní občanství žádat o vydání osvědčení.

Třetí změnou je zavedení možnosti nahlásit ztrátu, odcizení nebo zničení kterémukoliv obecnímu úřadu s rozšířenou působností, nikoliv pouze místně příslušnému.

A čtvrtá změna má přispět k přiblížení státní správy k občanům a spočívá v zasílání upozornění na blížící se konec platnosti cestovního dokladu, pouze však těm, kteří mají zřízenou datovou schránku.

Jednou z významných změn, o které se mediálně příliš nehovořilo při projednávání v Poslanecké sněmovně, je ta možnost, aby krajské a obecní úřady mohly čerpat údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel. Zatím to mohly dělat pouze ve vztahu k občanům, kteří mají trvalý pobyt na území dané obce nebo kraje. Jako zástupce obce to považuji za velmi užitečné, protože v mnoha případech to bylo možné, ale muselo to být pouze na zdůvodnění a vyžádání.

Největší zájem sdělovacích prostředků, jak už tady pan ministr avizoval, byla velká diskuse o tom, které údaje se mají zapisovat do občanských průkazů a které se do nich zapisovat nemají. Považuji kompromis, který byl přijat, to znamená zapisují se ty údaje, ledaže by někdo nechtěl ty dva zmiňované údaje zapsat, tak se mu do občanského průkazu nezapíší. Jedná se tedy o rodinný stav a o trvalé bydliště. Považuji tento kompromis za přijatelný, a proto jsem navrhl ve výboru, aby doporučující usnesení bylo schválit.

Připomenu jen legislativní proces. V Poslanecké sněmovně byl zákon projednán ve zkráceném třicetidenním režimu a zákon byl schválen.

Opět má naše legislativa několik připomínek. Jsou tady avizovány. Dostali jsme do lavic dva pozměňovací návrhy. Možná škoda, že jsme je neprojednali přímo ve výboru nyní, ale myslím, že tak, jak jsem říkal v minulosti, než nabudou příslušné zákony účinnosti, my se tady s tím stejně ještě shledáme a v případě, že dnes tyto pozměňovací návrhy nebudou schváleny, tak o nich může být vedena diskuse do budoucna a budou případně předmětem další úpravy.

V té souvislosti bych ještě připomněl, že ve výboru jsme přijali informaci, že byla Úřadem pro ochranu hospodářských údajů byla zrušena soutěž a bude muset proběhnout na základní registry znovu.

A nyní bych už jen přečetl návrh usnesení výboru.

Výbor po úvodním slově zástupce předkladatele dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra ČR, zpravodajské zprávě senátora Petra Víchy a po rozpravě doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Petra Víchu a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Snad, paní předsedající, neodběhnu od problému a neodejmete mi slovo, protože se jedná o veřejnou správu a státní správu. Na vysvětlenou, protože jsem dostal několik dotazů, co znamenají ty žluté stužky, je to výraz podpory veřejné a státní správě v dnešní stávce. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také a také vás prosím, pane senátore, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do rozpravy se jako první písemně přihlásila paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Dobré poledne, paní předsedající, dobré poledne, vážení kolegové, kolegyně, pane ministře. Přednesu pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, a to takto: Doplnit v § 3 odst. 2 písm. a) za první větou, která končí "dále jen partnerství" vložit tento text:

"U občanů zbavených způsobilosti k právním úkonům údaj, že je zbaven způsobilosti k právním úkonům a u občanů omezených ke způsobilosti, údaj, že je omezen způsobilosti k právním úkonům. U občanů, vykonávajících trest zákazu pobytu, uvedení údaje zákaz pobytu."

Odůvodnění, to je podstatné. K doplnění o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Občanský průkaz je základním dokladem totožnosti občana, který umožńuje jeho identifikaci při uzavírání řady právních úkonů. V minulosti se občanské průkazy osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům vůbec nevydávaly a zamezilo se tak možnosti, aby se stávaly obětí trestných činů majetkového charakteru. U osob omezených bylo vždy jasně stanoveno, do jaké výše finančních prostředků občan je omezen.

Nedostatek právní jistoty při uzavírání smluv musí být minimalizován. Každé prostředí, kde je právní nejistota, je podhoubím pro zločin. Díky takto vadné právní úpravě dostáváme každého občana do rizika, že uzavře smlouvu s osobou, která k tomu není oprávněná, a nedáváme mu dostatečnou šanci, aby svůj majetek řádně chránil. Opatrovník osoby omezené nebo zbavené svéprávnosti není osoba, která jej má 24 hodin pod dohledem. Dbá pouze celkově o jeho majetek, spravuje mu např. invalidní důchod. Tyto osoby nejsou uzavřeny v ústavech, ale pohybují se běžně mezi námi. Je zcela nezbytné, abychom je chránili před zločinnými strukturami, které jejich duševní slabosti často zneužívají, a zároveň ochránili i ty, kteří by s nimi v dobré víře neplatnou smlouvu uzavřeli. Zamezíme tak, že se tyto osoby mohou stát majiteli a jednateli obchodních společností, tzv. bílými koňmi. Nebude již možné, aby tyto osoby např. nadále uzavíraly u různých operátorů paušální smlouvy, na základě kterých převezmou drahý mobilní telefon se závazkem trvání smlouvy na dva roky, a po měsíci operátor zjistí, že se paušál neplatí, ale mobil mu už nikdy vrácen není.

Tyto duševně slabé osoby pocházejí obvykle z velmi slabých sociálních vrstev, které je často zneužívají k získávání půjček, protože doklad o invalidním důchodu a platný občanský průkaz postačí k vydání debetních karet i menší hotovostní půjčky. Z takto uzavřených smluv vznikají dlouhé spory u soudů, kdy je osobě omezené nebo zbavené svéprávnosti ustanoven advokát, který hájí její zájmy. Palmare za obhajobu platí stát a v naprosté většině již nikomu není dále uloženo je zaplatit státu. Nedostatečná právní úprava tak již dnes způsobuje státu škody, protože omezení způsobilosti se v poslední době do občanských průkazů přestalo zapisovat.

K doplnění údaje o trestu zákazu pobytu. Každý trest, který je soudem ukládán, by měl být řádně vykonáván, a tedy i jeho výkon by měl být kontrolován. Z tohoto důvodu např. po uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel automaticky odevzdává hříšník řidičský průkaz. Trest zákazu pobytu byl v občanských průkazech uváděn. Nyní není a novela s ním také nepočítá. Tento druh trestu se dává osobám, které v daném místě mají sklon páchat trestnou činnost. V naprosté většině se jedná o velká města, v nichž policista ani městský strážník není schopen znát každého občana osobně, aby mohl řádně zareagovat, pokud jej vidí v tomto prostoru, kde má zakázaný pobyt. Lustrace osob se nejčastěji provádí na ulici, v restauracích, kde policisté nejsou spojeni internetem, aby mohli pomocí policejní databáze tento trest zákazu pobytu u odsouzeného zjistit. Je tedy bohužel dnes běžné, že tyto osoby se nacházejí tam, kde jim pravomocný rozsudek toto zakazuje, páchají tam další trestnou činnost, spočívající v maření výkonu úředního rozhodnutí, ale policista, který je lustruje, nemá objektivní možnost takovou skutečnost zjistit.

Umím si představit, že by kontrola výkonu zákazu pobytu mohla probíhat i jiným způsobem, ale při současné technické vybavenosti policie bohužel nic efektivnějšího není. Pokud nechceme, aby soudy vydávaly rozsudky s tresty, které se v dnešní době často nedodržují, protože odsouzení vědí, že jejich porušování nemá police možnost běžným způsobem zjistit, tak musíme doplnit text i o druhou část, tak jak to požaduji ve svém návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, paní senátorko. Jen upozorňuji, že budete muset vystoupit ještě v podrobné rozpravě a sdělit ten podrobný návrh. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, nebudu nic navrhovat, jen pár věcí zmíním, protože my tady neprojednáváme občanské průkazy poprvé. Jenom technickou. Mě se také ptali, co znamená ta bílá stužka. Je to takový nápad, využít stávku k něčemu pozitivnímu, takže by každý stávkující odvezl z Prahy jednu igelitku sněhu. Praze by to opravdu hodně pomohlo,kdyby si vzali lopatičky, mohli by uklidit i chodníky. Myslel jsem si, že by se to mohlo využít. Stejně ty igelitky potáhnou z marketů, takže by jednu přidali a cestou z autobusu by to vysypali někde na pole, kdyby bylo náhodou příští rok sucho, jsem zase neměli malou úrodu.

Takže já si vzpomínám, když jsme projednávali už mnohokrát občanské průkazy, vzpomínám si, když pan ministr Gross říkal, že občanský průkaz nemůže být tak velký, jako řidičský průkaz. Když jsem namítal, že ho musíme odstřihovat ne jako úřady, ale jako jednotlivci, on se vám jinak totiž nevejte, takže si ho hezky ostřihneme, aby se vešel, úřady ho pak ostřihují brutálněji, ty odstřihnou celý roh. A pan ministr říkal, že to nemůže tak být, protože by se tam nevešly údaje, co tam potřebujeme napsat.

Jeden z údajů tehdy byl také titul, a já jsem říkal, že titul na občance nemá žádný význam, protože na občanku nikoho do práce nevezmou, musí stejně přinést nějaký jiný důkaz toho, že je doktor věd nebo něco jiného. To jsem se se zlou potázal. Skoro jako když jsem chtěl zdražit víno. To neexistuje. Mnozí lidé si to velmi rádi píší i na zvonky, čímž naznačují příslušným lidem, že určitě budou mít doma nejnovější LED televizi, takže by bylo dobré si pro ni dojít. Ono na tom vůbec nezáleží.

Pro vaši informaci, občanské průkazy nemají: Rakousko, Francie, Maďarsko, Švédsko, Švýcarsko a Finsko. Kromě Švýcarska státy Evropské unie, nemýlím-li se. Že? Jak je to možné? A oni žijí. Dokonce Irsko má sice teď problémy, ale žije už dlouhá léta bez registrace a ohlašovny obyvatel. Žádnou nemá. Já tady o to usiluji už dlouho, Ono to totiž k ničemu není. Všichni jsou stejně přihlášení úplně jinde, než bydlí. Nikde se nepřehlašují, nechají si starý pobyt, takže údaje je tam naprosto zbytečný a nikomu k ničemu nepomůže. Naopak mám na radnici 800 lidí, kteří tam bydlí, obrazně řečeno, protože tam mají trvalý pobyt, protože jsme se tak rozhodli, a náš živnostenský úřad jim s přehledem vydává živnostenská oprávnění s provozovnou Náměstí Svobody 2. Protože úřady nejsou schopny registrovat podle občanského průkazu, jestli adresa je zrovna adresa radnice v jiném městě, nebo jestli je to adresa provozovny.

To jenom říkám, taková upozornění, protože za chvíli budeme projednávat elektrovoltaiku a já vždycky trnu hrůzou, abychom tady za čtyři roky neseděli a neprojednávali něco, co jsme to zase udělali, a nemuseli jsme to opravovat. Velké výkřiky o tom, jak se všechno osvědčilo, jak jsou Czech pointy bezvadné a datové schránky a e-spisy jsou hezké v těchto lavicích. Zkuste se zeptat někoho na radnicích, jestli na to budou mít také takový názor. Konečně jsem zazřel na svém počítači kolečko s hvězdičkami, protože firma ICZ dostala jakési peníze v eurech, takže udělala úplně nové prostředí a velmi to vylepšila. Tak to bude pořád, dokud nějaké peníze potečou.

Petr Vícha zmínil, že snad už bylo zrušeno to řízení, které bylo vypsáno.

Já řeknu jednu spekulaci. Mám pocit, že celá akce tady není proto, abychom ulevili občanům, ale proto, že je to obrovský byznys. Obrovský byznys. Nejprve někdo vymyslel, že bychom to tak mohli udělat, a my na to skáčeme. Kdyby tomu tak totiž nebylo, tak bychom přece ničili nesmyslné agendy, kterých tady vyplodíme obrovská kvanta, a pak vyplodíme systém, aby ti lidé nemuseli běhat. Ale kdyby ty agendy neexistovaly, tak oni by nikam nemuseli běhat.

Mimochodem teď se u nás vyměňují řidičské průkazy. Já opravím Mladou frontu, využiji této příležitosti. Ona napsala, že primátor řekl, že nebudeme dělat žádné hodiny mimo a v sobotu. No nebudeme. Protože je tam prázdno, přestože je nevyměněno 4900 řidičských průkazů. Proč bychom dělali nové přepážky a další?

To nemluvím o tom, co řeknu při krizovém řízení, že stát, a teď opravdu nenapadám žádnou politickou stranu, stát jako takový si z obcí s rozšířenou působností udělal služky, na které hází všechno, co není kam dát, protože jsme si vymysleli geniální reformu veřejné správy, ale kraje se ukázaly, že to není to správné místo, takže vše, co potřebujeme někam střihnout, tak střihneme na obce s rozšířenou působností. Uvidíte to, až budeme projednávat krizové řízení, jak to funguje, ale stát vymýšlí, vymýšlí a vymýšlí a neplatí a neplatí a neplatí. A některé obce už se rozhodly, že zřejmě budou státu účtovat nájemné za kabinky na pasy, za Elišky Belišky apod. Protože už tam máme od všech vypůjčené různé počítače, různé agendy, je s tím obrovský problém v inventuře, protože ono nám to nepatří. Teď se reformuje policie, tak musíme změnit smlouvy, protože to před tím dělalo okresní ředitelství, teď to dělá krajské ředitelství. My to musíme inventurovat. A agend přibývá každým dnem, protože každé ministerstvo má nutkavou potřebu, aby ještě něco nového geniálního vymyslelo. Pokud jde o Czech Point, jen pane ministře pro vás velmi vážná poznámka. Stává se velmi často, že na úřad přijde někdo na Czech Point a vyškolené úřednice na mnoha školeních za velké peníze mu řeknou. Pane, kupní smlouvu, kde máte zmizíkem přezmizíkované ceny a přepsané propiskou vám opravdu ověřit nemůžeme. Pan podnikatel udělá bugr, jaká jsou to hovada, úředníci, propusťte je všechny, běží na Českou poštu, a co myslíte, že se stane? 30 korun za stránku, 50 stránek bez problémů. Bez problémů. České poště a dalším jsme dali ten byznys, takže jim jde jen o ten byznys. Nejsou tak vyškolené, nemají potřebu zkoumat, jestli někoho může smlouva uvést v omyl, dokonce podvést. Takže mu to ověří. Bylo by velmi dobře toto prověřit. To skutečně může mít následky typu, že přijdete domů, někdo u vás zazvoní a řekne, ten barák už není váš, já mám na to papíry, ten barák jsem si koupil. A že se takové případy stávají, to se stávají, a jiné případy se stávají se směnkami.

Nebudu nic navrhovat, jen si myslím, že ty dobrovolné údaje by být neměly, a pokud k tomu přistoupíme, potom bychom měli umožnit panu ministr Bártovi, aby si dal značku na své auto, jakou chce, a kdo nechce žádnou značku na autě, k čemu vlastně tam ta značka je? Stejně se v tom nikdo nevyzná, jestli je auto z Prahy nebo z Teplic, protože je v tom binec, už jsme zrušili okresy, cizí auta se pohybují po městech, aniž bychom věděli, odkud jsou. Když tam tu značku nedáme, kdo ji tam chce mermomocí mít, ať si je zaplatí, třeba AB 111, nebo jak si to píší agenti Bondové, a ostatní ať jezdí bez ní. Najde se to z jiných papírů.

Myslím si, že buď se rozhodneme, že údaje na občance budou, nebo se svobodně rozhodneme, že tam nebudou, ale nemůžeme se rozhodovat jen tak nebo tak, protože z toho bude absolutní chaos. To je jediná moje k tomu úplně nejvážnější připomínka. Za druhé, a to je to podstatné, si myslím, že je potřeba udělat zásadní pořádek v agendách, abychom nebuzerovali lidi, aby pořád museli jít někam běhat. A my jim to ulehčíme tím, že se někam budeme dívat. Přece dobře víte, že takovéto registry nemůžou fungovat, já už jsem to tady jednou říkal, déle než dvě vteřiny. Podívejte se, jak fungují stávající agendy. Protože do nich zasahuje hodně lidí, a ti lidé se spletou, normálně lidsky spletou. Nemluvím o tom, že dopis z domu do domu v jednom místě jde dnes tři dny, a tam si to kopírují sekretářky a nosí si to ručně. A ujišťuji vás, že všechno z e-spisů, všechno se vytiskne. Všechno se vytiskne. Žádná úspora papíru není, to je velká chýra a všichni využívají toho, že říkají, tohle se nedá datovou poslat.

Nekritizuji, že by byly špatně datové schránky a e-spisy. Ale já tam čuchám byznys, z toho čouhá, jak ze státních maturit. A s tím já souhlasit nemůžu, a proto pro ten zákon hlasovat nebudu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Stanislav Juránek. Prosím, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegové, jsem rád, že můžu navázat na pana Kuberu, a to ve věci, která si myslím, že tento zákon velmi znehodnocuje, a to je polovičaté rozhodnutí. To polovičaté rozhodnutí je ve dvou věcech a týká se rodinného stavu, to je jedna věc, a druhá věc, týká se rozhodnutí o tom, jestli bude mít někdo uvedenou trvalou adresu.

Mám stejný názor v této věci, a považuji toto za velkou vadu tohoto zákona, a myslím si, že toto by skutečně mělo být napraveno a pokud možno třeba i prostřednictvím Senátu.

Mohu ale k tomu říci ještě jednu věc o kvalitě tohoto zákona A to je ta, že nejde úplně přesně dohledat záležitost, která se týká trvalé adresy. Já jsem to nebyl schopen fundovaně navrhnout jako změnu zákona, protože je to tady částečně zmatečným způsobem, a myslím si, že bych na to potřeboval moc velké vysvětlení. A toho nejsem.

Proto předložím jeden návrh zákona, samozřejmě pokud k tomu budu mít prostor v podrobné rozpravě. Nebudu nic dlouze předčítat.

Ale prosím ještě jednu závažnou věc, a to prosím, pane ministře, skutečně o vysvětlení, protože v části osmé změna zákona o občanských průkazech je první odstavec, který se týká § 3, a druhý odstavec, který se týká § 3. Skutečně nerozumím tomu, proč tentýž text s jedinou výjimkou, a to jest s údajem o sdělení Českého statistického úřadu, je uvedeno dvakrát pod sebou. Prosím o vysvětlení. Pokud je to skutečně jen omyl, že je ve dvou variantách uvedený jeden paragraf, tak myslím, že je přímo nutné, abychom tyto věci napravili tím, že tento zákon neschválíme a aspoň v této věci bude zákon opraven.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore,máte slovo.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, vystoupím jenom krátce, s krátkou poznámkou. Kritika registrů, Czech Pointů, dalších věcí na civilně správním úseku ministerstva vnitra i pošty, která také spadá pod ministerstvo vnitra, je velmi zajímavá a asi se s ní většina z nás ztotožní. Jsem rád, že to pan ministr slyšel ne z úst opozičních politiků, ale z řad koaličních. A jsem také velmi rád, že zazněla sebekritika do vlastních řad ODS, protože bych vám chtěl připomenout, že hlavním propagátorem tohoto všeho byl jistý Ivan Langr. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nevidím nikoho. Obecnou rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Musím říci, že i já souhlasím v mnohém s panem Kuberou. Za minulých volebních obdobích se tady megalomansky naplánovaly nějaké věci a občanům se totálně zkomplikoval život. A nejen lidé v Evropské unii žijí docela v pohodě bez občanek. Celé Spojené státy žijí na řidičských průkazech a žijí si docela dobře.

A z toho zorného úhlu já podporuji to vypouštění údajů, protože nebudu ten, který při každém stěhování bude běhat na patřičná místa, platit patřičné peníze, zatěžovat orgány státní správy a ještě přidělávat díru do rozpočtu ministerstvu vnitra. Když se údaje vypustí, ušetříme desítky milionů korun. To je také důležitá věc. A lidem ušetříme velikou buzeraci.

Mohu říci, že celý systém registrů a e-Governmentu byl prostě naplánován megalomansky a my tu architekturu teď předěláváme a snažíme se velmi šetřit. A také věří, že hodně ušetříme. A vy také jako daňoví poplatníci. Jsem velmi rád, že na rozdíl od pana bývalého ministra Grosse mohu říci, že občanka jde zmenšit, bude zmenšena a bude stejná jako řidičský průkaz. Čili hurá. A tam ty údaje jsou nadbytečné.

K pozměňovacím návrhům. Tam je základní nepochopení. Celý řidičský průkaz nový bude mít čip, ve kterém jsou všechny údaje, které vám tam chybí. Proto je úplně zbytečné, aby tam měl člověk, který žije v registrovaném partnerství, uvedeno, že je registrovaný partner, nebo rozvedená dáma, které nechce, aby bylo vidět, že je rozvedená, aby tam měla, že je rozvedená. Bohatý člověk, který nechce, aby jeho adresa, to je také bezvadná pozvánka pro zloděje, stejně jako na zvonku, když přijede někdo drahým autem a dá někde občanku, tak si koleduje o vykradení. Stačí se podívat na trvalou adresu a přijít v noci. Senzační.

Jak to tedy funguje? Funguje to prostě tak, že veřejné orgány, které jsou k tomu kompetentní, mají přístup k úplně všem údajům přes čip a přes čtečku. Stačí přejet takhle občanku a je tam mnohem více údajů, než dosud. Jsou zcela k dispozici.

U prvního pozměňovacího návrhu pana senátora Juránka odůvodnění se nezakládá na pravdě, neboť ve jmenovaných agendách mají uvedené správní orgány plný přístup ke všem relevantním informacím, vedeným v základních registrech, případně v evidenci obyvatel.

A k tomu druhému pozměňováku. Údaje jsou nadbytečné, protože jsou uvedeny v příslušných registrech a všechny orgány, které jsou uváděny, k nim mají přístup. Údaj o zbavení způsobilosti k právním úkonům je velmi citlivým osobním údajem. A je pravda, že byl uváděn, a bylo to velmi dehonestující pro lidi, když se museli prokazovat, hle, já jsem nesvéprávný. Ale všichni, kteří údaj potřebují, ho dostanou ze základních registrů. Stačí to přejet čtečkou.

Údaje o zákazu pobytu v případě znovuzavedení by znamenal návrat dokonce před rok 1989. To byl cíl totalitní policie, aby v občance bylo všechno, aby vás mohli zadržet nebo mladého kluka za to, že nepracuje, tak tam byl i údaj, kde pracuje, od kdy do kdy a málem co za to. Návrat před rok 1989. Ale přitom všechny orgány, které jsou oprávněny kontrolovat dodržování zákazu pobytu,mají přístup on-li. Orgány, které jsou určeny k lustracím, mají on-line přístup v každém policejním autě. Takhle on-line. Takže není potřeba, aby to bylo na občanském průkazu. A soukromé subjekty mají možnost v případě potřeby si daný údaj ověřit způsobem v zákoně uvedeným. Není pravda, že bychom utajili nějaké informace a způsobili nějaký problém. A chováme se tak, jako normální země v Evropské unii, které neuvádějí zbytečně to, co jsme uváděli za totality, a ještě něco navíc. A všechny údaje, které potřebujeme, jsou v registrech.

Já vím, že to bude velmi složité rozjet, bude to o nervy, ale já jsem si to nevymyslel. To jste si vymysleli vy, kteří jste před volbami v dřívějších obdobích ty věci schvalovali. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Nyní prosím pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo. Právě jsme se dozvěděli, že za všechny problémy můžeme my. Přesto nás pan ministr žádá, abychom to schválili, abychom ty problémy ještě zvětšili. (Smích, potlesk) Budiž.

V rozpravě vystoupili 4 senátoři, paní senátorka Dernerová požaduje přijetí pozměňovacího návrhu, týkajícího se zapisování dalších údajů, svéprávnosti a zákazu pobytu, což by se pravděpodobně nevešlo na malý občanský průkaz, který požaduje senátor Kubera.

Pan senátor Kubera popsal v praxi mnoho případů plýtvání. Ještě bych je rozšířil o čtečky pasů, biometrických údajů, které jsme všichni na úřady z ministerstva dostali. Nikdo je nikdy nepoužil. Nechci vědět, kolik to pro celou republiku muselo stát. Ale my jsme museli pořídit kameru, aby nám je nikdo nepoškodil nebo neukradl. A ještě si to u Úřadu pro ochranu údajů vyřídit, abychom tam tu kameru mohli mít. Takže když pan ministr řekl, že všichni budou mít čtečky občanských průkazů, dávám za pravdu panu Kuberovi, že to bude velký byznys.

Pan senátor Juránek požadoval také rozšíření údajů. Ve zdůvodnění, které jsme dostali na stůl, aby tam byly údaje, které jsou potřebné pro rozhodování v záležitostech dětí na sociálních odborech obcí atd. Je to ve zdůvodnění. Myslím si, že sociální odbory, pokud se týká dětí, nerozhodují se podle údajů na občanském průkazu, ale podle toho, co všechno o těch rodinách ve spisech mají. Nicméně to je pořád stejný spor o to, kolik údajů bychom na těch dokladech měli mít. Ve sněmovně byl přijat určitý kompromis, který je teď asi těžké narušovat.

Po shrnutí celé rozpravy a vyslechnutí pana ministra jen konstatuji, že je zatím jediný návrh z výborů, a to je návrh na schválení tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Trošičku jsem slyšela ve vystoupení pana senátora Juránka i zamítnout. Bylo to tak? Poprosím o upřesnění, pane senátore.

Senátor Stanislav Juránek:  Myslím si, že je nutno tento zákon zamítnout i z hlediska těch, kteří tento zákon chtějí uvést ve správné podobě, a to ve věci, která tady řešena nebyla ani z jedné strany, ani pan ministr na to nereagoval, a to je to, co jsem řekl v rozpravě, § 3. Dávám návrh zamítnout.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Teď už ten návrh dát nemůžete, ale zachytila jsem ho ve vašem prvním vystoupení.

Senátor Stanislav Juránek:  Řekl jsem ho, a to je ten důvod.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Byly podány dva návrhy, návrh schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, to je návrh z výboru, a pan senátor Juránek podal návrh zamítnout. První v každém případě hlasujme o návrhu schválit. Ještě pan zpravodaj.

Senátor Petr Vícha:  Opomněl jsem to vysvětlit. Omlouvám se. Legislativa rychle přiskočila, když pan senátor Juránek říkal, že tam jsou stejné. Ony odstavce nejsou stejné, ony se v odst. 4 drobně liší. Jeden má účinnost 2012, druhý 2017. Za zpřesnění se omlouvám. Není to zmatečné.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Nicméně my jsem ve fázi v této chvíli již ukončené rozpravy a musíme hlasovat.

Znovu konstatuji, že byl dán návrh schválit, byl dán návrh zamítnout a byl avizován pozměňovací návrh, což by znamenalo postoupení do podrobné rozpravy.

Dovoluji si všechny svolat k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 36.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, schválit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, nechť stiskne tlačítko ANO. (Hlasy: Nejde. – Po obnovení funkčnosti:) Kdo je pro, návrh schválit, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 55, proti bylo 10. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajovi i všem, kteří se účastnili aktivně projednávání tohoto návrhu.

Budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně

některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 374

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 374. Návrh uvede ministr vnitra Radek John, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, to je krizového zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem pro zpracování návrhu zákona je nutnost zapracovat do právního řádu ČR směrnici Rady EU č. 2008/114 ES z 8. prosince 2008. Je to směrnice o určování a označování evropských kritických infrastruktur a posuzování potřeby, zvýšit jejich ochranu. Lhůta pro transpozici směrnice uplyne 10. ledna 2011.

Pro zapracování směrnice byla jako nejefektivnější řešení zvolena transpozice do krizového zákona. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že kritická infrastruktura, včetně její ochrany, svou povahou jednoznačně patří do oblasti zachování základních funkcí státu a ochrany obyvatelstva a v případě narušení kritické infrastruktury je nezbytné zabezpečit její funkčnost pomocí přijetí krizových opatření.

Navrhované řešení znamená optimální skloubení nástrojů daných krizovým zákonem s potřebami kritické infrastruktury. Veškeré povinnosti a kompetence tak budou uvedeny v jednom právním předpise, na rozdíl od vytvoření samostatného právního předpisu pro problematiku kritické infrastruktury.

Pokud by například došlo k narušení kritické infrastruktury v oblasti energetiky, dejme tomu z důvodů přerušení dodávky energetických surovin, jako jsou plyn, ropa apod., pak přicházejí na řadu opatření podle energetického zákona. V případě, že by tato opatření nedostačovala a byla vyvolána krizová situace, pak mohou být přijata opatření podle krizového zákona, a to v souladu s vyhlášeným krizovým stavem. Obdobně by bylo postupováno i v ostatních odvětvích kritické infrastruktury.

Dalším podstatným důvodem ke zpracování návrhu zákona je potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení problematiky kritické infrastruktury na národní úrovni. Definování kritické infrastruktury na národní úrovni se totiž jeví jako nezbytný předpoklad pro vymezení evropské kritické infrastruktury, a tedy i pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice. Problematika kritické infrastruktury není v právním řádu ČR v současné době žádným způsobem upravena.

Cílem tohoto návrhu zákona je rovněž upravit nejasné vztahy a kompetence v oblasti krizového řízení na krajské a obecní úrovni. Návrh zákona jasně definuje odpovědnost za zpracování krizových plánů krajů a vymezuje dále zpracovatele krizového plánu obce s rozšířenou působností.

Do návrhu zákona jsou také nově zapracována práva a povinnosti obcí s rozšířenou působností.

Návrh zákona předpokládá vydání dvou prováděcích právních předpisů, a to nařízení vlády k provedení § 4 odst. 1 písm. d) návrhu zákona, kterým by měla být stanovena průřezová a odvětvová kriteria, a nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 4 krizového zákona. Oba návrhy prováděcích právních předpisů jsou součástí materiálu předloženého vládou Parlamentu ČR a v současné době byly již zaslány k projednání vládě, a to v podobě odrážející výsledky meziresortního připomínkového řízení.

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, a to z důvodů nutnosti zajištění transpozice směrnice, kterou je třeba provést nejpozději do 12. 1. 2011.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve třetím čtení 5. listopadu 2010.

Závěrem si vás dovoluji, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, požádat o schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 374/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Eva Richtrová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 374/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost Senátu na svém zasedání 7. prosince projednal senátní tisk č. 374, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, tak zvaně krizový zákon, a po odůvodnění zástupců předkladatele prezentovaných ministrem vnitra panem Johnem, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Kladívka a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V rámci projednávání návrhu ve výboru se debata soustředila především na určitou nesrozumitelnost a komplikovanost té části zákona, kde dochází k transpozici směrnice Rady EU do českého práva. Senátoři se často ptali, proč dochází právě k těmto nejasnostem, hlavně pojmovým. Ze strany předkladatele byla snaha vysvětlit tento pojem, ale přesto zůstalo přesvědčení, že část této pojmové legislativy je velice složitá a může do budoucna přinést při výkladu některé komplikace.

Dále se výbor zabýval tou částí zákona, kde se mění krizové řízení, to znamená jeho oblast, a to především v té části navrhovaného zákona, kde dochází k přenosu některých povinností na obce s rozšířenou působností. Otázky směřovaly především na to, zdali tyto obce nebudou finančně zatíženy více než doposud a zdali v případném finančním zatížení jim pomůže se svým příspěvkem stát.

Další zajímavou částí tohoto novelizovaného zákona je ta část, která uděluje hasičskému záchrannému sboru kraje některé nové pravomoci. I toto byla věc, která byla velice diskutována. A nakonec se výbor jednomyslně rozhodl doporučit plénu Senátu, aby s tímto zákonem vyslovil souhlas. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane zpravodaji. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní Richtrová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Eva Richtrová:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, podstatné tady bylo řečeno. Já bych to jenom doplnila o pár postřehů z projednávání na našem výboru.

Chtěla bych tady uvést, že tento krizový zákon, který projednáváme, byl v minulosti už sedmkrát novelizovaný. Předkládaný návrh je z hlediska podstaty krizového zákona významná novela.

Kromě toho, co tady bylo řečeno, bych to doplnila o to, že se zde udělují nové kompetence hasičskému záchrannému sboru. Samozřejmě, že jejich pravomoci budou i v oblasti řešení a projednávání správních deliktů, a to právnických a podnikajících fyzických osob. Řeší se tady i napojení na základní registry, a to z toho důvodu, aby orgány krizového řízení mohly pracovat se všemi informacemi, které jsou v daném okamžiku nutné a dostupné.

Je tu řešena i platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem. Jsou nově zapracována také ustanovení řešící evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí.

V našem výboru byla položena otázka, zda položených a předaných 581 připomínek, které k projednávání tohoto zákona byly položeny, bylo vypořádáno. Byli jsme ujištěni, že bylo se všemi připomínkami pracováno, že jsou vypořádány. Stejně tak všechny připomínky krajů a to z hlediska kritické infrastruktury.

Mně tedy nezbývá nic jiného, než ocitovat tady usnesení našeho výboru.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Františka Vavery, náměstka ministra vnitra ČR a genmjr. Ing. Miroslava Štěpána, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, zpravodajské zprávě senátorky Evy Richtrové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Evu Richtrovou a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní kolegyně, paní zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senátu vyjádřil vůli, návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nikdo nepodává. Já tedy otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásila místopředsedkyně Senátu paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Nebudu rozporovat návrh obou výborů příslušných k projednávání tohoto zákona, schválit zákon, tak jak nám byl předložen Poslaneckou sněmovnou. Nicméně chtěla bych využít situace, že je zde pan ministr a že projednáváme krizové řízení. Chtěla bych požádat o to, abychom nejenom posilovali kompetence hasičského záchranného sboru, ale abychom také mysleli na to, že mají-li něco dělat a mají-li dělat i věci navíc, tak je potřeba, aby také na to měly patřičné finanční prostředky. To se týká samozřejmě především hasičského záchranného sboru, tedy profesionálních hasičů. Ale domnívám se, že je potřeba podpořit i tu část integrovaného záchranného systému, která není profesionální. To jsou dobrovolní hasiči, to je Český červený kříž, kteří skutečně pomáhají a jsou velmi platnou součástí, kdykoliv je potřeba. Zažili jsme si to při povodních. Zažili jsme si to při jiných situacích. Obě dvě tyto složky nemají tak říkajíc na růžích ustláno.

Chtěla bych jenom připomenout, že třeba v sousedním Rakousku, které je velmi podobnou zemí, s podobnými tradicemi, respektive s téměř stejnými tradicemi v oblasti veřejné správy, má červený kříž podporovaný tak, že má jakousi státní zakázku, která znamená, že tím získává prostředky na svou činnost. Ale přitom je skutečně k dispozici, kdykoliv je potřeba. Je integrální součástí integrovaného záchranného systému.

Vím, že toto není předmět tohoto zákona. Ale dávám to, vznáším to jako požadavek, vznáším to jako námět, protože si myslím, že by bylo velmi potřeba, posílit tyto dobrovolné složky integrovaného záchranného systému a že je nezbytně nutné, aby i profesionální složky, jako je hasičský záchranný sbor, měly odpovídající podmínky pro svou práci. Zvláště jestliže na ně přenášíme další kompetence. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já chci promluvit k tomu zákonu jako člověk, který s ním poměrně hodně pracoval a má přímo zkušenosti s jeho aplikací.

Obecně chci říci, že návrh zákona, tak jak je před námi předložen, považuji za krok dopředu, že to je lepší z hlediska vyjasněnosti kompetencí, než tomu původně. Na druhé straně – nemám žádný konkrétní návrh, spíše ať to pan ministr bere jako apel na jeho pracovníky, na sebe sama – je hrozně důležité, aby i nadále došlo ještě k dalšímu vyjasnění kompetencí zejména v okamžiku likvidace nebo zvládání mimořádné události. Protože pořád ještě v některých případech není úplně jasné, pokud budu konkrétní, jestli některé údaje hasičský záchranný sbor musí hejtmanovi předat nebo nemusí, jestli v některých věcech musí nebo nemusí poslechnout. Vždycky je to tak, že je to potom na domluvě v některých případech a pokud navzájem ty dvě složky, řekněme samospráva a hasičský záchranný sbor, spolu vycházejí, tak k problémům nedochází. Ale bylo by velmi nepříjemné, pokud by se náhodou stalo, že by spolu nevycházely, protože potom nějaká prodleva při řešení mimořádné události by mohla být zničující, mohla by stát třeba i lidské životy. To je můj obecný apel na to, pokud budeme dále novelizovat například zákon o krizovém řízení, aby i na toto bylo hodně dbáno. Já jsem to říkal i panu generálu Štěpánovi, aby dále bylo vylepšováno znění tak, aby pokud možno bylo stručnější, snad i pro obce a kraje méně nákladné, ale zároveň především jasnější. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já velmi rád navážu na svého kolegu, protože oba jsme se jako hejtmani setkali s krizovým řízením. I já musím na začátek říci, že je to první významná změna a chci za ni panu ministrovi poděkovat, že se v tuto chvíli předkládá, protože za celých deset let se tato záležitost skutečně neřešila způsobem, který něco v krizovém řízení řešil.

Druhá věc, kterou chci ocenit, je situace, která je tam vyřešena v dobách – já bych je nazval – v klidu a míru, to je skutečně připravit preventivně velmi dobrý krizový plán na všech úrovních a současně na odborné úrovni dostatečně zabezpečený.

To jsou věci, které bych chtěl zdůraznit. To jsou důvody pro to, abychom tuto záležitost přijali.

V předložené věci – v těch pojmových komplikacích, chci jenom pana ministra upozornit, protože nebudu dávat žádný pozměňovací návrh, se domnívám, že tam můžou nastat problémy s letišti, která nepatří státu a přesto v rámci letišť je povolen mezinárodní provoz. Je to jenom pojmová záležitost. Říkám to proto, aby v případě nějakých prováděcích kroků tomu pan ministr věnoval pozornost, protože by tam pojmově mohlo dojít k problémům.

Nicméně na závěr je prosba. Chci tady říci za všechny hejtmany – a teď nemluvím za hejtmana jako osobu, ale za hejtmana jako orgán, který je součástí kraje, aby tady tento orgán neměl v budoucnosti problémy, myslím si, že je třeba vyřešit dva hlavní problémy. A to, že hejtman má trestně právní odpovědnost, a na to upozorňujeme už od prvního okamžiku, od první krizové situace, která nastala. Má trestněprávní odpovědnost na rozdíl od ministra vnitra, na rozdíl od starosty obce. Byl bych rád, kdyby žádný hejtman a jeho orgán se nedostal do takových problémů, aby stál před soudem jako osoba. Mohu říci, že já jsem se toho vyhnul jenom velmi těsně, protože trestní podání už bylo dáno.

Druhá věc je – a ta se může možná vyřešit i v souvislosti se zákonem o obcích – otázka velmi problematického řízení ve statutárních městech, já sám mám velmi problematickou zkušenost s řešením statutárního města Brna. Samozřejmě, že jsem připraven k těmto věcem přispět. Nepřipomínkoval jsem tento zákon z toho důvodu, že jsem novým senátorem a nemohl jsem tedy do tohoto procesu na začátku zasáhnout. Ale byl bych velmi rád, kdyby tento zákon ještě nějakým způsobem byl otevřen. Pokud k tomu budete mít, pane ministře, sílu a tým, budu velmi rád, když se tento zákon ještě vylepší. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný. Nebudu komentovat celý – ale jak už jsem avizoval, pozměňovací návrh je jednoduchý.

Já jsem kandidoval v těchto volbách na primátora statutárního města a ve skutečnosti jsem se stal přednostou okresního úřadu. I v tomto zákoně je mi uložena spousta povinností. A není to tak, jak tady říkal kolega Juránek, trestní odpovědnost je tam také. Třeba při povodních není důležité, co nejvíc lidí vytáhnout z rozvodněné řeky, ale mít přesný minutovník a zapsáno správně, jak to postupovalo. To je totiž to nejdůležitější. Tam je ta trestní odpovědnost! Když to tam není správně zapsáno, marně jste babičku vytáhli z vody. Ale měli jste to špatně zapsáno – a jste trestně odpovědný.

Kdybyste viděli školení – mimochodem další obrovský byznys, povodňové plány obcí. To jsou sta tisíce, které za to platí, aby dostaly jednu koženou tašku, kde to je všechno popsané, kdy se nám teď bohužel stalo, že byla zrovna zamčená ve špatné místnosti, když jsme ji potřebovali, už jsme ji dali na policii, protože jsme byli nezkušení, že bez tašky se žádná záchrana dělat nedá.

Jiný problém je ale v tom, že tady dochází evidentně k nadřazenosti jedné samosprávy druhé samosprávě právě v souvislosti s tím, že se z měst staly okresní úřady, protože máme jejich absenci. Takže co se nehodí, se na ně hodí. Ono to má i pozitivní důsledky politické, protože když v jedné obci je nepřátelský starosta, tak já mohu vydat nařízení a zakážu občanům té obce vstup do lesa, což mohu podle zákona, a on to odnese. Představte si, i to je možné! Nebo mu například nařídím, jaké dopravní značky má mít v obci. On zase naopak si tam dává svoje značky, ale protože náš okresní úřad, ta obec s rozšířenou působností, má ten dopravní odbor, který určuje s policií dopravní značení, tak mu v tom může udělat úplný guláš.

Je to všechno důsledek toho podle mě nejšpatnějšího kroku, který jsme udělali po roce 89, to byl vznik krajů, tak jak vznikly. Ono to nebylo tak, že to budou metodické útvary, jak říkala zesnulá paní náměstkyně ministra, s 35 lidmi, ale jsou to útvary mezi 400-600 lidí, a přijímají se další. Zkuste se podívat, kolik mají krajské samosprávy výborů, uvolněných funkcionářů, komisí a podobných věcí. Stojí to miliardy. Ale ve chvíli, kdy mají něco udělat – řeknu příklad na haváriích, pane ministře. Když dojde u nás v obci, která vůbec není v našem městě, k havárii maďarského kamionu, tak my tu havárii musíme vyřešit. Pak jdeme poníženě žádat na kraj, protože podle zákona on má mít krizový fond na toto řešení. A on řekne: Do 200 tisíc si to musíte zaplatit sami. My to neplatíme sobě, to ani v našem městě nebylo, to platíme za obec, kterou shodou okolností prochází ta mezinárodní silnice. A to jsou jenom střípky! Já to nebudu rozšiřovat! Ale cíl je jasný, jak vás vyléčit.

Dávám pozměňovací návrh, tak jak dávám oblíbeně, k § 18 a 19, aby stát hradil to, co si objedná. Přečtu vám větu z § 19. Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odst. 1 zřizuje pracoviště krizového řízení. – Můžete mi říci, pane ministře, jak ten obecní úřad ho zřídí, když mu zastupitelstvo nedá ani lidi, ani peníze? O počtu zaměstnanců rozhoduje rada a peníze dává rozpočet. Když jim je nedá, jak splní zákon? Jak si to pracoviště má zřídit? Prostě je to blábol! Je to nesmysl! Obecní úřad, protože nemá ani právní subjektivitu, žádné pracoviště zřizovat nemůže.

Ale to nejste jenom vy. To je MPSV. To nám toho určuje, co všechno musíme. Nejraději by ty pracovníky mělo pod sebou. Ať si je tedy vezme a pak ať je řídí. Ono by je chtělo řídit za naše peníze. Teď jsme mimochodem z vašeho ministerstva dostali, protože nám se už podařilo do některých zákonů vsunout tuto obezličku, že třeba u řidičských průkazů už nám nebudou dávat spotřební materiál, který nám do loňska dávali, a budou nám ho dávat jenom "v množství nezbytně nutném". Ano, ale jaké je to množství "nezbytně nutné"? Jestli se ti lidé teď zblázní a těch 4,5 tisíce přijde pro řidičáky, tak to bude jiné nezbytně nutné tonerů a těchto ptákovin do těch strojů, než je tomu, když nikdo nechodí. Takže kdo bude určovat, co je množství nezbytně nutné? A tak je to se vším.

My teď zvažujeme, že za ty kabinky vás požádáme o nájemní smlouvu a budete si to pěkně u nás pronajímat. Protože nevím, proč bychom tam stát měli nechávat zadarmo. On nám zadarmo nic nedá, naopak nám chce příští rok sebrat 17 miliard, pokud vím, na státní správu. Ale přitom chce více státní správy za méně peněz. Prosím vás, seberte dvacet miliard, ale seberte také nějaké agendy. Zrušte miliony blbostí, které vám můžu vyjmenovat, které se dělají. A nikdo v podstatě neví proč. Jenom proto – vzpomenu tady tolikrát omílané ježdění sociálních pracovnic po celé republice, aby se podívaly na miláčky v ústavech, jestli je všechno v pořádku. Neprůstřelné. Neprůstřelné! Je to absolutní hovadina, blbost, ale jezdí se a jezdí. Tam nám to stát velkoryse platí, koupil nám renaultíka, a dámy jezdí a jezdí, Většinou v ústavu již nejsou, protože když je kalamita, ony tam dojedou už v pět, a to už tam nejsou, nebo už to nejde. Prostě není boha, který by to zvrátil, protože některé soudružky na ministerstvu práce, které tam pracovaly už za Klementa Gottwalda, mají pocit, že je to tak správné.

Takže můj návrh je velmi jednoduchý. Nic jiného neříká, než odstavce 18 a 19, náklady s tím spojené, hradí stát. Já vás prosím o vaši podporu alespoň do té doby, než se nám povede do zákona o obcích, nebo do ústavy – notabene, kde to mimochodem bylo, také dostat, že přenesenou působnost, kterou stát obce pověří, také hradí. On ho pak přejde humor a nebude si tolik vymýšlet. Děkuji za pozornost. (Nonverbální projevy souhlasu.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Slovo má místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Má totiž přednostní právo.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jenom kratičkou republiku. Pan senátor Kubera pláče hezky, ale na špatném hrobě. Má stoprocentně pravdu, že v tomto modelu spojené veřejné správy jsou situace, kdy jedna samospráva jako by byla nadřazena samosprávě druhé, což je samozřejmě totální nesmysl z logiky věci. Nicméně je to tak, protože Svaz měst a obcí si ve své době – vedený rodnou stranou pana senátora – prosadil tento spojený model veřejné správy v Poslanecké sněmovně. My se s tím musíme pořádat, tak jak to v této chvíli je. Můžu jenom souhlasit s tím, že by bylo určitě dobře, aby se věci zjednodušily, aby se vyjasnily. Myslím si, že nebylo až tak úplně špatně okresní úřady jako orgán státní správy, který nějakým způsobem agendu státní správy zajišťoval. Nicméně k tomu asi v této chvíli není možný návrat, takže zkusme se alespoň zamyslet nad tím, jak věci zjednodušit a udělat tak, aby byly transparentní, a jak pomoci lidem na obcích, aby měly věci co nejjednodušší.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám. Opět s právem přednostního vystoupení pan senátor Richard Svoboda.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, já bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedající, sdělit paní místopředsedkyni Gajdůškové, že Svaz měst a obcí není organizační složkou Občanské demokratické strany. To za prvé. Za druhé – že naštěstí v tomto státě ještě pořád rozhoduje o zákonech Poslanecká sněmovna a Senát. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. A teď promluví pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. O zákonech rozhoduje Poslanecká sněmovna spolu se Senátem, pokud o nich nerozhoduje Ústavní soud a podobné instituce. Ale o tom mluvit nechci.

Chtěl bych se podepsat pod vystoupení jak paní kolegyně Gajdůškové, tak i pod vystoupení Jardy Kubery, protože dlouhá léta jsem působil jako starosta obce a jeho vystoupení mi naprosto mluví z duše. Ale ani to není to, kvůli čemu vystupuji.

Chtěl bych se obrátit na pana ministra. Už v době, kdy vaši židličku zahříval pan Gross, jsem upozorňoval na to, že sebelepší kompetenční zákon, sebelepší vztahy a všechny navazující věci nevyřeší jeden obrovský problém, který v tomto systému je. A to je bídné vybavení dobrovolných sborů technikou. Koukám, že pan ministr odešel, což mě mrzí.

Dobrovolné sbory malých obcí, které dělají právě v takových krizových situacích obrovskou práci, protože je tam neskutečná armáda nadšených lidí právě pro práci v takovýchto podmínkách, přitom mají techniku, která z 99 % by se nechala nazvat veterány požární techniky. Tehdejší pan ministr Gross slíbil nápravu, ale do dneška k ní nedošlo. A já se této nápravy dovolávám i dnes.

Víte, ono říci, že obcím je poskytována 50procentní dotace na nákup požárního vozu, které jsou v podmínkách valné většiny obcí absolutně nevyhovující, je sice pěkné, ale do té doby, než si uvědomíme, že takový požární vůz je otázkou nějakých pěti, šesti milionů korun, dneska už možná podstatně víc, a pro malou obec je 50procentní spoluúčast prostě nedosažitelná suma.

Proto se znovu dovolávám toho, abyste se věnovali i možnosti vybavení kvalitní požární technikou sborů dobrovolných hasičů v malých obcích. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu tedy končím.

A táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Ano, přeje si to a má slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Radek John:  Přestože projednáváme zákon o krizovém řízení, zazněly tady hlavně apely na fungování integrovaného záchranného systému a vůbec hasičů a dobrovolných hasičů. Věřte, že mně se také nelíbí, že bohužel je jejich rozpočet krácen, protože předchozí ministři rozhazovali. Mně se smrtelně nelíbí, že v čase konjunktury se nevybavovali hasiči pořádnými hasičskými vozy. A nejstarší žebřík hasičského záchranného sboru, který je plně funkční a dodnes používán, je z roku 1974. Jak je možné, že v čase, kdy tady byla spousta peněz v této zemi a kdy se plýtvalo, kde jen to šlo, nedošlo k vybavování hasičů.

Když jsem to vykládal americkému chargé d´affaires, tak on říkal, vy jezdíte k požárům na veteránech? Nabídněte do Ameriky veterány, oni vám za to dají nové vozy, protože takové veterány, jaké máme my, nemá nikdo na světě.

Přesto musím na druhé straně říci, že integrovaný záchranný systém ČR je v Evropě vyhodnocen jako nejlepší, díky nasazení těch úžasných lidí. A je dokonce vyhodnocen tak, že po zemětřesení na Haiti, když experti UNESCO říkali, kdo by měl poradit Haiti vytvořit integrovaný záchranný systém, tak byla vyhodnocena Česká republika jako nejlepší a generál Štěpán jel na Haiti radit jim, jak to má být.

Čili na jedné straně žádáte po mně v čase, kdy nejsou peníze, aby se to ještě zlepšilo, a já bych to opravdu chtěl. A mohu říci dobrou zprávu, doufám, v budoucnu, jednáme o penězích z Evropské unie a pokud se to podaří, je to 600 mil. Kč a ty dáme do nových stříkaček, které tady předchozí ministři neřešili. Jde o to, jestli se to povede. A já budu opravdu šťastný, že budu každý týden ten ministr, který bude vozit hasičské stříkačky na jednotlivá místa, a ty stříkačky, které mají profesionálové, budou dostávat dobrovolní hasiči. Já objíždím hasičárny, já s těmi kluky mluvím, jsou skvělí a plně si to zaslouží. Jenom nechápu, proč se to nedělo v čase, kdy tato země nebyla v krizi.

Já to tedy vnímám, já opravdu nechci ubližovat hasičskému záchrannému sboru, ale bohužel mu bylo ublíženo předtím.

Na druhé straně musím říci, že generál Štěpán je naprosto skvělý člověk, je otec tohoto systému, a věřím, že nedopustí, aby finanční omezení omezila funkčnost integrovaného záchranného systému.

To je jedna věc.

Druhá věc. Pan senátor Kubera ale říká, když my se snažíme ještě vylepšovat záchranný systém, tak vy si to plaťte. No, pro koho to stát dělá? Ten to dělá pro ty lidi, ti lidé se na tom snad budou spolupodílet, protože pak, když jsou povodně, tak co? Tak se řekne, zachraňujte. A nebudeme se tady přece takhle přetahovat. Zažil jsem dvě povodně, zažil jsem dvě místnosti krizového řízení. To byly prostě kanceláře, kde seděli dobří hejtmani se senzačními požárníky, se skvělými policisty a dokonale letos koordinovali zásah jak na Liberecku, tak na Ústecku. Na Liberecku zachránili 1.200 lidí ze střech, a museli to udělat helikoptérami, to žádný starosta nevytáhne. To opravdu létalo pět vrtulníků v mlze, piloti se neviděli navzájem, létali podle koncových světel a občas viděli jenom lana.

A to je ta role integrovaného záchranného systému, která bude. Ale neklaďte nám ty překážky. Mimochodem v tom zákoně krizové plány, ti požárníci vám to stejně vypracují, ti hasiči tak, jak to dělali předtím, stejně to udělají, to nejsou nároky na vás navíc. Doposud se to jmenovalo jinak, vypracovali to hasiči. Teď se to jmenuje takhle, vypracují to hasiči. A zřízení krizové místnosti, vždyť to je vaše kancelář.

Tolik k tomuto.

Rád bych upozornil, a jenom proto, že vy jste o tom mluvili. Tento zákon o krizovém řízení je jenom o implementaci směrnice EU, o tom, pojmenujme krizovou infrastrukturu, abychom ji mohli chránit, zmapovat a dodrželi zákony Evropské unie.

Chápu tuto diskusi, protože integrovaný záchranný systém se týká nás všech, všechny nás zajímá. Ale jenom vás upozorňuji, že tento zákon je opravdu o té drobnosti, která se jmenuje pojmenování kritické infrastruktury, a to potřebujeme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji, pane navrhovateli, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí? Paní senátorka Eva Richtrová si nepřeje vystoupit. Dávám tedy slovo zpravodaji garančního výboru ... (Předsedající upozorněn na to, že se hlásí předseda Senátu Milan Štěch.)

Ano, předseda Senátu patří mezi ty, kteří mohou vystoupit v kterékoli fázi jednání, a já jsem to přehlédl, omlouvám se. Prosím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, já jsem v průběhu projednávání tohoto bodu tam několikráte přesedal, protože polopaticky řečeno, mě pálil zadek a čím dál víc mě bolely uši. Ale nechtěl jsem se zapojovat do diskuse, protože vím, že to, co se navrhuje, je nějaký stav určitým způsobem správný, a vy jste se nyní v těch replikách dostal do aktuální situace, a na to já už musím reagovat.

Nás zleva, zprava bombardují nejenom policisté, ale v poslední době i záchranáři, hasiči. My na Vysočině, co jsme senátory za Vysočinu, jsme napříč celým politickým spektrem s nimi měli nedávno schůzku velice reprezentativní. A to, co tam člověk slyší, jsem ještě nikdy neslyšel. Ono nikdy nebylo peněz dost. Ale tento systém se vypracoval a udržoval tak, že život a příroda prověřily, že tento systém není špatný.

Ale mám strach, že nyní nastává období, kdy se všechno pod heslem musíme šetřit začíná bourat. Já plně souhlasím s kolegou Kuberou, že jestliže stát ukládá obcím nějaké povinnosti, ať už to je ve výkonu státní správy především, tak má na to dát peníze. Oproti minulému období tyto peníze se krátí, ale činnosti se naopak spíš navyšují. To je tedy věc, se kterou naprosto souhlasím.

Ale chtěl bych upozornit na jednu věc. Tady se hovoří o tom, že v minulosti se ne příliš dostatečně nebo nedostatečně řešily věci zajištění techniky pro dobrovolné hasiče. Myslím si, že systém, který byl vybudován, že od profesionálních hasičů, kde se přece jenom technika začala nějak postupně čím dál víc doplňovat, se starší zařízení předávalo dobrovolným hasičům podle důležitosti jednotlivých jednotek, že fungoval a dobrovolní hasiči vám řeknou, že kdyby to aspoň tak pokračovalo. Ale podle posledních informací krácením provozních prostředků, které jak u policie, tak zejména u hasičů připravujete a které vstoupí v platnost, to bude naprostá katastrofa. Ano, oni to asi nějak přežijí, oni udělají nějaké škrty, ale co vznikne? Vznikne vnitřní duch, který bude muset někdo v budoucnu řešit, anebo tyto služby, to znamená integrovaný záchranný systém, nebude pracovat tak, jak pracoval. Plošné škrtání znamená dopady do služeb, které nám fungují, které slouží k záchraně životů a velkých majetků a sekundární dopady budou daleko větší, než jsou ty sečtené úspory, které dneska možná vykazujete a budete se jimi chlubit. Kdybychom měli vykazovat možná Evropské unii a dalším vnitřní dluhy, které vzniknou, a zejména z důvodu nízké daňové kvóty, tak bychom naprosto propadli.

Já tedy tuto cestu nemohu podporovat, musím to tady nyní říci. Já pro tento návrh zákona chci hlasovat, ale myslím si, že ty argumenty a svádění všeho na předchozí vlády, a přitom budoucnost bude horší, a bude horší díky plošným škrtům, považuji za nutné, aby tu bylo řečeno, protože až se tu bude někdo za dva, za tři roky divit, v jakém stavu záchranný systém máme, tak dneska byly, domnívám se, položeny základy k této destrukci, a zejména těmi plošnými škrty.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane předsedo. Ještě jednou se omlouvám, že jsem vás přehlédl. Pan předseda klubu ODS Richard Svoboda má také právo vystoupit i v této fázi jednání.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedající, omezím se pouze na prosbu, abych vaším prostřednictvím mohl tlumočit panu předsedovi Štěchovi, že v případě, že je ukončena rozprava, má právo tuto rozpravu znovu otevřít člen vlády, anebo se o té rozpravě musí znovu hlasovat.

Chápu, že pan předseda Štěch byl přihlášen ještě předtím, než jste rozpravu ukončil. Podle jednacího řádu toto právo nemá podle mého názoru žádný z členů komory, podle příslušných ustanovení. Byl bych tedy rád, aby tato interpretace byla ozřejměna. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Pan předseda neotevřel obecnou rozpravu, vystoupil, tak jako jsem teď dal slovo vám. Rozprava nebyla otevřena.

Senátor Richard Svoboda:  V tom případě mi dovolte provést výhradu, aby se v rámci tohoto přednostního práva tady řešili věci, které podle mého názoru patří do obecné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  To je samozřejmě něco jiného. Děkuji vám. A teď teprve má slovo zpravodaj garančního výboru pan senátor Tomáš Kladívko, prosím.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji za slovo. Během obecné rozpravy vystoupilo i s panem předsedou Štěchem šest senátorů a senátorek, paní místopředsedkyně Gajdůšková dvakrát. Nezazněl žádný jiný návrh než návrhy, které tady prezentovali zpravodajové jednotlivých výborů. To tedy znamená, že v současné době máme k hlasování jenom jeden návrh z obou výborů, a to je návrh na schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Ano, je tomu tak. O tomto jediném návrhu budeme po znělce hlasovat.

Konstatuji, že v sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, znamená to, že aktuální kvorum je 36.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že návrh nebyl přijat. Registrováno nakonec bylo 71 senátorek a senátorů, kvorum bylo 36. Pro bylo devět, proti pět.

Otevírám tedy podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Děkuji za podporu a přečtu ten jednoduchý pozměňovací návrh, který zní:

V bodě 43 v § 18 se doplňuje odstavec 5, který zní:

(5) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 4 hradí stát.

A v bodě 43, to je § 19, se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Náklady spojené s úkoly v odstavci 1 až 3 hradí stát.

To je vše.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Děkuji. Můžeme to pokládat za jeden pozměňovací návrh. Ptám se, jestli ještě někdo další podává nějaký pozměňovací návrh? Nikdo, takže podrobnou rozpravu uzavírám. Nebudu svolávat kolegyně a kolegy znělkou a rovnou dám hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Jaroslava Kubery.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování skončilo přijetím pozměňovacího návrhu. 71 registrovaných senátorek a senátorů, kvorum 36. Proti návrhu nebyl nikdo, pro návrh 61. Pozměňovací návrh byl tedy přijat.

A nyní budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, že Senát schvaluje návrh zákona ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu byl přijat. Registrováno 71, kvorum 36, pro 66, proti nebyl nikdo.

A teď zbývá, abychom pověřili senátory nebo senátorky tím, aby zdůvodnili pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně. (Z pléna navržen senátor Jaroslav Kubera.)Nabízí se kolega Jaroslav Kubera, a možná, že by jeden stačil. (Oživení v sále. Potlesk.) Ale pro jistotu ještě stanovíme i náhradníka. Kdo by to mohl být? Pan senátor Kladívko? Souhlasí.

Budeme hlasovat o tom, zda Senát souhlasí s pověřením zmíněných senátorů, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji vám. Kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování o pověření skončilo. Registrováno opět 71, kvorum 36, pro 67, proti nebyl nikdo.

Tím projednávání tohoto návrhu zákona skončilo.

Děkuji panu navrhovateli, oběma zpravodajům a vyhlašuji hodinovou přestávku na oběd.

Jednání po polední přestávce opět zahájíme ve 14.00 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.51 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.00 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte můj senátorský a místopředsednický debut. Možná na začátek netradiční oznámení. Byl jsem požádán, abych vás informoval, že kdo máte auta u vrátnice C1, je potřeba auta odsunout dál od stěny, protože padá sníh ze střechy a mohlo by dojít k poškození aut. Pokud tam má někdo zaparkováno auto, bylo by dobré ho přeparkovat.

Rád bych vás tedy upozornil, že budeme po polední přestávce pokračovat pevně zařazenými body na odpolední jednání, a to jsou bod 11, 12 a 13, pokud bude splněna u bodu 13 podmínka po 15. hodině. Pokud není námitek, že bychom začali projednávat bod č. 11, tj. senátní tisk č. 334. Vidím tady pana ministra Vondru, takže můžeme.

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Memorandum o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit (EUROPA)

Tisk č. 334

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 334. Uvede ho ministr obrany Alexandr Vondra, kterému tímto uděluji slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, vážený pane předsedající, dámy a pánové, úvodem mi dovolte stručně připomenout kontext sjednávání tzv. konsolidovaného Memoranda EUROPA, které je předmětem tohoto projednávaného tisku. Konkurenční boj na globalizovaném světovém trhu nutí státy Evropy, chtějí-li si udržet postavení na špici vědeckotechnického pokroku, aby prohlubovaly spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. K tomu je také zapotřebí vytvořit odpovídající podmínky, a to zpravidla v podobě mnohostranných mezinárodních smluv. A právě mezi takové patří i memorandum EUROPA z roku 2001, které ale už nevyhovuje současným potřebám.

Smluvní strany EUROPY se proto dohodly sjednat nové tzv. konsolidované Memorandum EUROPA. Tím bezprostředním impulsem pro jednání bylo zrušení tzv. Západoevropské skupiny pro vyzbrojování VEAG, která vytvářela rámec pro provádění původního memoranda. Ke zrušení VEAGu, té Západoevropské skupiny došlo v souvislosti se vznikem Evropské obranné agentury, která má za úkol také koordinovat spolupráci členských států Evropské unie v oblasti obranného výzkumu a vývoje.

Agentura EDA sice vytváří stejně jako Západoevropská skupina rámec pro spolupráci v oblasti obranného výzkumu a vývoje, nicméně smluvní strany původního memoranda se shodly na tom, že zavedená spolupráce podle tohoto memoranda by měla pokračovat i po zániku té Západoevropské skupiny.

Nové podmínky pro spolupráci po zrušení skupiny těch západoevropských zemí bylo ovšem třeba promítnout právě v textu původního memoranda EUROPA. Z čistě praktických důvodů se proto smluvní strany původního memoranda dohodly, že novelizace tohoto memoranda bude nové konsolidované memorandum.

Závěrem považuji za vhodné zdůraznit, že spolupráce v rámci původního memoranda přispěla k udržování poměrně dobré úrovně obranného výzkumu a vývoje u nás. Je proto v českém zájmu v této spolupráci pokračovat, a tedy také ratifikovat konsolidované memorandum.

Na základě výše uvedeného vás proto žádám o vyslovení souhlasu s předloženým materiálem.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Garančním a zároveň jediným výborem je VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 334/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, většinu z toho tady řekl již pan ministr. Chtěl bych jen zkráceně připomenout, že tento návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Memoranda EUROPA schválila vláda již 22. března 2006. My jsme se s tímto materiálem seznámili a vyslovili jsme souhlas svým usnesením 406 17. března 2010. Bohužel Poslanecká sněmovna však do konce svého volebního období tento návrh projednat nestihla, a proto je nyní předkládám znova. Seznámil bych vás se závěry VZVOB k tomuto materiálu.

Výbor doporučuje Senát PČR dát souhlas k ratifikaci předloženého memoranda, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které jsem nedostal žádnou písemnou přihlášku, ani nevidím nikoho, že by byl přihlášen. Zeptám se ještě, zda se do rozpravy někdo hlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Požádal bych pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit. Žádná rozprava nebyla, tak zřejmě k tomu není důvod. Stejně tak se ptám pana senátora Vladimíra Drymla, zda si přeje na závěr vystoupit, případně přednést návrh na usnesení.

Senátor Vladimír Dryml:  Byl zde pouze jeden návrh, a to byl návrh výboru. Dávám návrh na usnesení, že Senát PČR dává souhlas k ratifikaci předloženého memoranda.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Přistoupíme nyní k hlasování. Senát dává souhlas k ratifikaci Memoranda o porozumění ohledně evropských závazků v oblasti organizace výzkumu, programů a aktivit EUROPA podle senátního tisku č. 334. V sále je v tuto chvíli přítomno 51 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 26.

Zahajuji tímto hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Blahopřeji, pane ministře.

Nyní bychom přistoupili k projednání dalšího bodu našeho programu, a to je bod pod číslem 12.

 

Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009

Tisk č. 347

Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho Jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždy Kavalírové na našem jednání. O tomto návrhu budeme za chvilku hlasovat.

Můžeme konstatovat, že v sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31.

Zahajuji tedy tímto hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 20 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Dovolte mi tedy, abych zde přivítal předsedkyni Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždu Kavalírovou. Požádal bych ji, aby nás s touto zprávou seznámila.

Naděžda Kavalírová:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, mám tu velikou čest letos už podruhé vystoupit před vaším plénem, byť nyní k událostem trochu starším, než poprvé. Údělem výročních zpráv za předcházející rok je totiž jejich určité zpoždění a v jistém smyslu i neaktuálnost. Snad ale právě to umožňuje patřičný nadhled, odstup, racionální posouzení toho, co se skutečně udělalo.

A tady si troufám opět říci, že toho nebylo vůbec málo. Ba naopak. Ústav teprve ve druhém roce své existence, protože fakticky byl ustaven až v únoru 2008, jednoznačně prokázal, že svůj smysl má a že je ve své činnosti v mnohém nezastupitelný. Jak se můžete dočíst v předložené výroční zprávě, Ústav pořádal jak velké mezinárodní konference, jako byl Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě, nebo komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví, tak výroční symposia, např. k 70. výročí vypuknutí 2. světové války, nebo k 20. výročí pádu komunistického režimu.

Vedle toho však pořádal také desítky menších historických seminářů, filmových projekcí, setkání s pamětníky a podobně. Intenzivně pokračoval ve své výstavní činnosti, u níž bych ráda zdůraznila, že to už není jenom Praha a Brno, kde jsme mohli výstavy zhlédnout. Vydával sborníky, monografie i edice dokumentů, neustále rozšiřoval a doplňoval své internetové stránky včetně práce na velmi ceněném pamětnickém archivu Paměť národa, digitalizoval archiválie apod.

Ústav se rovněž stal koordinátorem a iniciátorem všech možných aktivit, které především mladé generaci přibližují naši novodobou historii. Na tomto poli, které je pro nás pamětníky patrně jedním z nejdůležitějších, se skutečně odvedl veliký kus práce. Vyzdvihla bych třeba oslovení vysokých škol, soutěží. Vysokoškoláci o totalitě. Přípravu metodických materiálů pro školy, školní filmové projekce nebo kursy pro učitele. Velice podstatná byla také spolupráce s ministerstvem školství na novém a rozumnějším přístupu ve výuce našich novodobých dějin, které stále pro mnohé končí v roce 1945.

Jak ale známo, doma není nikdo prorokem. Zvláště v tak ožehavé a citlivé věci, jako je zkoumání a studium minulosti vlastní země. Vlastních selhání a pádů, stejně jako hrdinství a odvahy. O to více to vyniká v konfrontaci s postavením ústavu na mezinárodním poli. Když už ve druhém roce svého působení nebyl brán jako začínající mladší bratr, ale rovnocenný a oceňovaný partner. Naplno se to projevilo mimo jiné při veřejném slyšení v Evropském parlamentu a představení Projektu platformy evropské paměti a svědomí, které bylo jednoznačným úspěchem české strany. Nebo u výstavy Praha objektivem tajné policie realizované v Bruselu.

Věřím, že činnost Ústavu pro studium totalitních režimů budete hodnotit podle skutečně odvedené práce a výsledků. Děkuji vám za to předem, i za vaši pozornost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji a požádal bych vás, abyste zaujala místo na lavici zpravodajů. Zprávu projednal VVVK, která přijala usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 347/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Doupovcová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 347/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní doktorko, milé kolegyně, vážení kolegové, předložením zprávy Rady – vlastně Rady plní svůj úkol, jež jí Senát určil. Pro vás, co jste neměli možnost seznámit se s obsáhlou zprávou, tak jenom několik základních informací.

Je rozdělena do 4 hlavních částí, přičemž první se týká vlastního Ústavu pro studium totalitních režimů, druhá pak archivu bezpečnostních složek. Třetí část je věnována hospodaření a čtvrtá pak informaci o zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím.

Snad jenom telegraficky k jednotlivým částem.

V prvé části mě zaujalo, že Ústav zaměstnává 145 pracovníků.

Zaujala mě i pasáž, kdy v přehledu různých aktivit z 16 pouze 2 se věnují období nesvobody, tedy let 1939-1945. Vypadá to, když je to Ústav pro studium totalitních režimů, že v budoucnu by se Ústav měl více zaměřit na připomínání těch 6 let nesvobody u nás.

Druhá část je pak věnována archivu bezpečnostních složek. Tam pracuje 127 lidí. A konstatuje se tu, že archiv byl zařazen do sítě státních veřejných archivů.

K třetí části týkající hospodaření, tam snad pro zajímavost, Ústav má rozpočet zhruba kolem 180 mil. Kč.

A čtvrtá závěrečná informace o zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím. Tady musím říct, když to řeknu hodně jednoduše, že v podstatě kdokoliv v ČR má přístup k jakýmkoliv dokumentům a archiváliím zde uloženým. Je zde konstatováno, že podmínky nastavené pro studium těchto dokumentů a archiválií, jsou nejbenevolentnější minimálně v bývalém východním bloku, ne-li v celé Evropě.

Jinak musím říct, že celá zpráva je zpracována kvalitně, pěkně členěná, graficky rozdělená a přehledná. Snad z té obsahové zprávy se několik desítek stran věnuje činnosti Ústavu od té publikační, přes pořádání konferencí a seminářů až po pořádání různých výstav, takže to místy připomíná spíše nějaký almanach.

Neodpustím si osobní poznámku. Pravda, zpráva je za rok 2009, takže spíš až za rok tady uslyšíme o tom, jakým způsobem se Ústav vyrovnal s tím obdobím letošního roku. Od takového Ústavu bych očekával formu stabilní instituce s poklidným průběhem – charakteristickým pro studium dějepisných událostí a dokumentů. Byl bych rád, kdyby se skutečně Ústav měnil na odbornou instituci a aby si nenechal dobrou práci skutečně dobrých lidí, kteří tam pracují, kazit a znevažovat některými bulvarizovanými výstupy. Neboť se domnívám, že úlohy historika spočívá hlavně ve zvážení platnosti zdrojů, jejich interpretace a potom vhodném předložení výsledků bádání.

Jak už pan místopředseda řekl, ústavně-právní výbor přijal 6. usnesení k této zprávě, kde po úvodním slově Naděždy Kavalírové, předsedkyně Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro studium totalitních režimů za rok 2009. Určuje mne jako zpravodaje výboru a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka VVVK paní senátoka Hana Doupovcová. Ano, přeje si vystoupit. Prosím, máte slovo.

Senátorka Hana Doupovcová:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. My jsme Výroční zprávu Úřadu pro studium totalitních režimů projednali na včerejším zasedání VVVK. Přijali jsme k němu usnesení, se kterým vás seznámím.

Výbor po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře, po odůvodnění Dr. Naděždou Kavalírovou, předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, po zpravodajské zprávě výboru senátorky Hany Doupovcové a po rozpravě:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2009 vzít na vědomí.

2. Určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 347 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Hanu Doupovcovou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, paní kolegyně. Otevírám rozpravu. Zatím písemné přihlášky žádné nemám. Hlásí se pan místopředseda Petr Pithart. Uděluji mu tedy slovo.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, vážené paní senátorky, páni senátoři, já bych rád vzal zprávu na vědomí, ale nenašel jsem v ní odpovědi na několik otázek. Přesně řečeno, na šest otázek. Já si je dovolím přednést.

Za prvé. Ve výroční zprávě je na str. 35 uvedeno, že v Ústavu bylo digitalizováno 4 mil. 765 tis. dokumentů. Ptám se, kolik z těch dokumentů je přístupno badatelům a veřejnosti v elektronické podobě. Mám na mysli webové stránky Ústavu a archivu, kde je ovšem jen nepatrný zlomek těchto písemností. Ostatní jsou v jakémsi úložišti, a pokud vím, nejsou badatelům přímo dostupné.

Za druhé - výroční zpráva tentokrát na straně 36 ukazuje schéma elektronického archivu.

Ptám se, kolik badatelů tento archiv navštívilo a jak se lze seznámit s jeho obsahem.

Třetí otázka: Kde je na internetu dostupný fond 425, to jsou židovské organizace. Tento fond ústav převedl do digitální podoby pro Muzeum holocaustu ve Washingtonu. Jakou protihodnotu, ptám se, poskytl Ústavu pro studium totalitních režimů Muzeum holocaustu za archivní materiál práci. Moje čtvrtá otázka: Kolik finančních prostředků bylo dosud vynaloženo na proces digitalizace. Kolik prostředků bylo dosud vynaloženo na vytvoření digitálního archivu. Pátá otázka: Kdo nahradil historiky Tomáše Bursíka, Petra Kouru, Jaroslava Pažouta, Prokopa Tomka, Tomáše Vilímka a další, kteří z ústavu odešli a proč, jak víme z médií odcházejí i další historici. Konečně za šesté výroční zpráva hovoří o výukovém materiálu o roce 1968. Tento materiál byl ovšem nedávno silně kritizován v médiích za pro mne neuvěřitelné věcné chyby. Jak se ústav s touto kritikou vyrovnal, opravil materiál a dodal ho školám nebo co hodlá v té věci udělat. Děkuji. Já paní předsedkyni tyto otázky předám v písemné podobě.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane místopředsedo. Zatím se nikdo další do rozpravy nehlásí, takže se ještě jednou zeptám, zda se někdo chce přihlásit. Nechce-li, tak rozpravu končím a děkuji. Nyní bych se zeptal paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k proběhlé rozpravě. Ano, chce se vyjádřit.

Naděžda Kavalírová:  Já především děkuji paním senátorkám a pánům senátorům, že pozorně vyslechli tuto zprávu. Teď před sebou držím 6 bodů otázek pana senátora Pitharta. Omlouvám se, že na ně neodpovím. Jsou to závažné otázky, ale určitě se jimi bude zabývat rada a tím i ústav a odpověď k těmto otázkám oficiálně předložíme. Jinak jsem ráda, když jsou otázky, které mají něco řešit a tady jsou to otázky, které řešeny budou. Takže slibuji, určitě na ně odpovíme.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám. Já bych jenom požádal paní senátorku Richtrovou, jestli by si nemohla svoji myšičku otočit dolů a nevysílala na mne laserový paprsek. Děkuji. Nyní bych požádal pana zpravodaje garančního výboru, zda by zhodnotil celý průběh rozpravy a přednesl návrh na usnesení, abychom mohli přistoupit ke hlasování.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zhodnocení bude jednoduché. V diskusi vystoupil jeden pan senátor. Odpovězeno na dotazy od paní Dr. Kavalírové bude písemně. S návrhem usnesení jsem vás seznámil, takže žádám předsedajícího, aby dal hlasovat o návrhu usnesení, tak jak bylo už přečteno.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. A nyní můžeme přistoupit k hlasování. Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak ho navrhl pan senátor Miroslav Nenutil. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Zahajuji tímto hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem nebo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 21 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo, takže návrh byl přijat.

Já bych poděkoval paní Kavalírové za přednesenou zprávu.

Naděžda Kavalírová:  Dovolte, abych poděkovala panu předsedajícímu i vám všem a dovolte, abych vám popřála hezké Vánoce a hodně zdaru do příštího roku. Děkuji pěkně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Také děkuji. (Loučí se s Dr. Kavalírovou.) Vzhledem k tomu, že není splněna zatím podmínka pro projednávání bodu pod č. 13, senátní tisk K 122/07, to jest, že není po 15.00 hodině, měli bychom se vrátit opět k projednávání tisků, jak jsme je přerušili před polední přestávkou. Hlásí se pan kolega Vondra – pan ministr Vondra je místo pana ministra Johna. Měl jsem signalizováno, že bude nějaký návrh do programu, budeme tedy pokračovat senátním tiskem č. 316

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění

a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných

státních hranicích ze dne 4. ledna 1996,podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě

Tisk č. 316

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 316 a uvede ho ministr obrany pan Alexandr Vondra.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Pane předsedající, dámy a pánové, účelem této smlouvy, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích je především změna charakteru státních hranic na hraničních vodních tocích v zásadě způsobem, kdy v případě větších změn poloh koryt je nezbytné buď vrátit koryto do původní polohy nebo změnit průběh státní hranice na základě mezinárodní smlouvy a navazujícího ústavního zákona. Je to změna z dosavadního pohyblivého toku na nepohyblivý. Předkládaná smlouva stanoví státní hranice téměř po celé délce společné hranice jako nepohyblivé. Výjimkou je prozatím asi 60metrový úsek, který přiléhá k pohyblivému bodu styku státních hranic České republiky, Slovenska a Rakouska. Tento úsek bude až do dosažení dohody s rakouskou stranou pohyblivý. Rakouské straně již byl předložen společný československý návrh na tuto změnu ve formě trojstranné mezinárodní smlouvy.

Důvodem pro změnu charakteru státních hranic je zejména zintenzivnění ochrany životního prostředí, odpadnutím ekologicky nešetrné zásahy do přirozené polohy a podoby koryt vodních toků a také snaha o stabilizaci majetkoprávních vztahů k pozemkům, které ke státním hranicím přiléhají a v neposlední řadě i ulehčení práce katastrálním úřadům. Současně smlouva umožní zjednodušení způsobu stanovení průběhu státních hranic pomocí tzv. nevyznačených zlomových bodů, hraniční čáry a zjednodušení jejich vyznačení v terénu díky možnosti jejich dost včasného vyznačení signalizačními zařízeními. Součástí smlouvy je nové hraniční dokumentární dílo, ve kterém je zaznamenán také průběh státní hranice, které nahradí stávající přílohu ke smlouvě o společných státních hranicích. Nutno zdůraznit, že na základě smlouvy nedojde ke změně průběhu státních hranic se Slovenskou republikou. Průběh státních hranic zůstává fixován ve vztahu k 25. červenci 1997. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli a žádám ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek, garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladimír Dryml, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Smlouva o státních hranicích – jedná se o vodní hranice Morava – Dyje, je smlouvou prezidentské kategorie. Předkládaná smlouva je v souladu s českým právním řádem i obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání a provádění této smlouvy si nevyžádá žádné zvýšené požadavky na státní rozpočet, i když některé náklady spojené s realizací samozřejmě budou, budou hrazeny z rozpočtových prostředků orgánů příslušných jejímu projednání, to znamená, budou čerpány z rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Výdaje na pořízení, to je to značení, jsou však v porovnání s přínosem realizace zanedbatelné, úspory by měly být redukovány o cca 1,7 až 3 miliony Kč ročně a je to dáno tím, co už tady řekl pan ministr, že se nebudou muset dělat některé změny, ke kterým jsme se zavázali jinými mezinárodními dohodami. Tato smlouva by neměla mít dopad na podnikatelské prostředí ani na životní prostředí, spíše naopak.

Chtěl bych vás seznámit s usnesením výboru: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy, určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu senátora Vladimíra Drymla a pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte místo zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Jiří Čunek. Ten si nepřeje vystoupit, jak signalizuje. Děkuji. Já nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku a nevidím ani nikoho přihlášeného, takže rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit. Pane ministře? Nechce se vyjádřit. Pan senátor Dryml jako zpravodaj – požádal bych ho o vystoupení.

Senátor Vladimír Dryml:  Nebyla žádná diskuse, zazněl zde pouze jeden návrh dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, budeme hlasovat. Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě.

V sále je v tuto chvíli přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebný počet hlasů pro přijetí návrhu je 35. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 22 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh tedy byl přijat.

Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

Přikročíme k dalšímu bodu, který máme, a to je bod 7

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie

o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze

Tisk č. 319

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 319 a uvede ho v zastoupení za ministra vnitra pan ministr obrany Alexandr Vondra. Prosím, máte slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Ano, pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové, jedná se o standardní dohodu o spolupráci v boji proti trestné činnosti, jak bylo řečeno, byla podepsána s Makedonií 9. února tohoto roku v Praze. Je to dohoda pro nás důležitá zejména proto, že region západního Balkánu je z hlediska potřeb spolupráce orgánů, které jsou příslušné k boji s trestnou činností velmi významný a spadá tak do priorit ministerstva vnitra. Je to standardní dohoda, která obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, například výměna informací, ale také spolupráce při ochraně svědků, možnost vysílání styčných policejních důstojníků nebo třeba spolupráce v oblasti výcviky a vzdělávání. Dohoda je na výslovnou žádost makedonské strany navenek sjednána jako mezivládní, ovšem z hlediska vnitrostátního právního řádu České republiky se jedná o smlouvu prezidentské kategorie, a proto byla po podpisu předložena k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu a následné ratifikaci prezidenta republiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavněprávní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 319/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 319/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Kladívko:  Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 2. schůzi 7. prosince přijal k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze, následující usnesení:

Po odůvodnění zástupců předkladatele, ministra vnitra Radka Johna, zpravodajské zprávě senátora Tomáše Kladívka a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, dát souhlas s ratifikací předložené dohody. Tato smlouva náleží do skupiny tzv. policejních smluv. Předmětem závazků mezi Českem a Makedonií má být především spolupráce jejich policejních a civilních orgánů při prevenci a odhalování trestných činů a při zjišťování pachatelů.

Dohoda demonstrativně označuje 15 oblastí trestné činnosti, vymezuje formy spolupráce a obsahu jednání o procedurálních otázkách. Dohoda je uzavírána na dobu neurčitou s šestiměsíční výpovědní lhůtou. Dohoda je na žádost makedonské strany sjednávána pouze jako dokument mezivládní, v České republice je však přijímána v režimu vyšším, to znamená jako smlouva prezidentská. Zopakuji doporučení výboru, které zní tak, že výbor doporučuje vyslovit souhlas s ratifikací předložené dohody. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj ústavněprávního výboru pan senátor Miroslav Antl. Značí, že ano, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Velmi stručně. Jak už bylo konstatováno, i ústavněprávní výbor projednával tuto dohodu. Vyjádřil se k ní, přijal usnesení, ve kterém navrhuje udělení souhlasu k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci s boji proti trestné činnosti, podepsané dne 9. února 2010 v Praze.

Navážu na precizní zprávu pana garančního zpravodaje. Pan ministr tady řekl to důležité. Procesně – trestněprávně bych jenom dodal, abych nezdržoval svým dalším příchodem v rámci obecné rozpravy, že v podstatě jde o policejní smlouvu, kde je důležité to předprocesní stadium, které vede k získávání informací, jež jsou důležité pro to, aby pak v rámci žádostí o právní pomoc státní zástupce mohl koncipovat už skutečně konkrétní požadavky na provedení úkonů trestního řízení. Podle mého názoru to urychluje řízení.

Dále bych chtěl dodat, že jednoznačně je to smlouva, respektive dohoda, která je výhodná pro českou stranu, pro Českou republiku. Protože občané Balkánského poloostrova páchají trestnou činnost na území naší republiky podstatně častěji než občané ČR tam. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které jsem neobdržel žádnou písemnou přihlášku, není ani nikdo přihlášen elektronicky. Zeptám se ještě jednou, zda se někdo chce přihlásit do rozpravy. Není-li tomu tak, pak obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit. Nechce. Požádal bych pana zpravodaje o návrh na usnesení.

Senátor Tomáš Kladívko:  Takže jediný návrh na usnesení, který se objevil k tomuto materiálu, je totožný v obou výborech, které se tím zabývaly. Je to návrh na usnesení: Senát P ČR dává souhlas k ratifikaci předložené dohody pod senátním tiskem č. 319.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní budeme hlasovat.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti podepsané dne 9. února 2010 v Praze.

V sále je v tuto chvíli přítomno 68 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 35.

V tuto chvíli zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem,nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Takže návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i zpravodajům.

Přikročíme k projednání dalšího bodu našeho programu jednání, to je senátní tisk č. 320. Tím je:

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu

Tisk č. 320

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk 320. Uvede ho v zastoupení ministra vnitra ministr obrany Alexandr Vondra, kterému tímto předávám slovo.

Ministr obrany ČR Alexandr Vondra:  Děkuji. Vážení přítomní, tento materiál, neboli smlouva mezi Českou republikou a Arménií o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, která byla podepsána v květnu tohoto roku v Jerevanu, je tou klasickou readmisní dohodou. Je to důležitý nástroj v boji proti nelegální migraci. Cílem takových smluv je jako vždy poskytnout základní právní rámec pro spolupráci v tomto případě s Arménií při předávání a přebírání osob, které pobývají nelegálně na území jednoho ze smluvních států, občanů také třetích států a i osob bez státní příslušnosti.

Iniciativa logicky vzešla z české strany a s ohledem na počet nelegálně pobývajících občanů Arménie na území České republiky. Tato smlouva vyžaduje souhlas Parlamentu ČR i ratifikaci prezidentem. Proto vás jménem vlády prosím o vyslovení souhlasu s ní.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Návrh projednal ÚPV. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 320/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Zvěřinová. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 320/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Štětina, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, náš výbor projednal tento senátní tisk č. 320 včera. Bylo to po odůvodnění zástupců předkladatele Radka Johna, ministra vnitra, který byl osobně přítomen na našem zasedání. Po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal toto usnesení:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci předložené smlouvy.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Štětinu.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámí předsedu Senátu.

Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji vám, pane senátore. Zeptám se ještě paní senátorky Dagmar Zvěřinové, zda se chce vyjádřit jako zpravodajka. Ano, máte slovo.

Senátorka Dagmar Zvěřinová:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, tuto materii projednal včera také ÚPV a vyjádřil se k vládnímu návrhu předkládané smlouvy mezi ČR a Arménskou republikou. Vzhledem k tomu, že u nás pobývá v současné době 80 osob této národnosti, v podstatě se jedná o velký problém s tím, že chybí dlouhodobě očekávaná smlouva o přebírání protiprávně pobývajících osob, která nakonec byla 17. května 2010 v Jerevanu podepsána.

Po projednání v tomto výboru bych chtěla konstatovat, že na arménském území se nenachází žádná osoba české národnosti v tomto postavení, ani Česká republika v současné době nemá známost, nebo povědomost o tom, že by jiná osoba prostřednictvím této smlouvy do třetí země byla předávána.

Proto dovolte, abych vás seznámila s usnesením ÚPV.

Po úvodním slově pana Ing. Viktora Čecha, náměstka pro mezinárodní vztahy MV, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátorky Dagmar Zvěřinové a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsané dne 17. května 2010 v Jerevanu, určuje zpravodajem výboru pro projednávání této věci na schůzi Senátu senátorku Dagmar Zvěřinovou, pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikdo není přihlášen ani elektronicky z místa. Pokud se nikdo nehlásí, pak tedy obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatel se nebude chtít vyjádřit. Takže bych požádal pana senátora o návrh na usnesení.

Senátor Jaromír Štětina:  Děkuji, pane předsedající, zazněl tady jediný návrh na usnesení od dvou výborů, shodný, schválit ratifikaci této smlouvy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Já bych si vás dovolil aktualizovat a odhlásit.

Nyní přistoupíme k hlasování – Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsané dne 17. května 2010 v Jerevanu.

V sále je v tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já si dovolím předat řízení.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych oznámila, že pevně zařazený bod po 15.00 hodině se nebude teď projednávat, vzhledem k tomu, že pan ministr Pospíšil není teď přítomen. Pojedeme normálně podle pořadí bodem č. 9, protože na rozdíl od pana ministra Pospíšila, pan ministr Kocourek je přítomen.

Otevírám projednávání bodu č. 9, což je:

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 379

Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterého nyní poprosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych uvedl zmíněný tisk 379, kterým je další novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Jsem si vědom toho, že každého může napadnout otázka, proč vláda navrhuje a Senát má projednávat dvě novely téhož zákona tak těsně za sebou.

Je tomu tak proto, neboť novela, kterou jsme zde projednávali, byla schválena Senátem 3. listopadu 2010, měla jiný charakter a smysl, než novela, kterou máme před sebou nyní. Zatímco předchozí již schválená novela měla charakter koncepčně regulační a týkala se budoucnosti podpor pro obnovitelné zdroje, a zejména pro fotovoltaické elektrárny, potom tato novela se zaměřuje na aktuální problém, problém vývoje a regulace cen elektřiny v souvislosti s podporami obnovitelných zdrojů, a to již cen v roce 2011, a to na základě kroků, které učiníme nyní, v roce 2010.

Tedy nyní projednávaná novela má dopad cenový, dopad do současnosti.

Nyní tedy k podstatě problému, na který tato novela reaguje.

Ke dni 1. listopadu 2010 registroval Energetický regulační úřad 998 megawattů instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách, což představuje více než 11 251 provozoven. Na základě předběžných výsledků analýz Energetického regulačního úřadu lze odhadovat, že instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na konci roku 2010 bude v úrovni až 1800 megawattů.

V návaznosti na tyto analýzy a povinnosti ze zákona vydal Energetický regulační úřad 30. listopadu 2010 cenové rozhodnutí pro rok 2011, ve kterém stanovuje, že příspěvek pro podporu obnovitelných zdrojů se zvyšuje ze 167 Kč na megawatt hodinu v roce 2010 na 578 na megawatt hodinu v roce 2011. To by znamenalo, že celková výše příspěvků na podporu obnovitelných zdrojů, respektive fotovoltaických elektráren v roce 2011 bude zhruba 20,1 proti 9,1 miliardám v roce 2010. Tato výše příspěvků by znamenala, že by muselo dojít v roce 2011 k navýšení cen elektřiny pro domácnosti o 11,2 % a pro průmysl o 14,5 %.

Z analýzy dopadů výše příspěvků ve výši 500 Kč na megawatt hodinu je zřejmé, že tato úroveň by se stávala likvidační zejména pro český průmysl. Pokud by totiž byl příspěvek ve výši 578 Kč na megawatt hodinu k ceně elektřiny skutečně stanoven, potom by mohlo dojít k fatálnímu propadu v daňových příjmech státu, neboť řada podniků by v důsledku zvýšeních nákladů na elektřinu skončila ve ztrátě, namísto předpokládaného zisku.

Mohlo by dojít k okamžitému propouštění u velkých průmyslových podniků v řádu desítek tisíc zaměstnanců s následným nárokem na podporu v nezaměstnanosti, respektive podporu bydlení apod. Chemický průmysl například odhaduje, že by mohlo dojít ke ztrátě až 10 tisíc pracovních míst. Dále by mohlo dojít též k ukončení podnikatelských aktivit u některých velkých podniků na území ČR a přesunu do jiné země. Jedná se totiž o problém 20 let, nikoli jen příštího roku.

Jak jsem se již zmínil u předchozí novely, vláda pracuje s dvěma základními scénáři. Tak zvaným absorpčním a tak zvaným extenzivním. Mezi nimiž je hranice 10 % nárůstu cen elektřiny v roce 2011 vlivem navýšení podpor obnovitelných zdrojů, zejména podpor fotovoltaických elektráren.

Zároveň byl vládou zřízen koordinační monitorovací výbor pro vývoj cen elektřiny, který má za úkol monitorovat a odhadovat vývoj cen elektřiny v roce 2011 a navrhovat vládě potřebná řešení ke zmírnění dopadů vlivu zvýšených podpor obnovitelných zdrojů na ceny elektřiny. Zmíněné dopady zvýšených cen elektřiny na průmysl, ale i na domácnosti znamenají, že navýšení cen elektřiny v roce 2011 by bylo vyšší než zmíněných 10 % a že se tedy pohybujeme v extenzivním scénáři. A proto vláda musela zasáhnout tak, abychom se v oblasti cen elektřiny pro rok 2011 navrátili do scénáře absorpčního, tedy pod desetiprocentní navýšení.

Jako řešení k eliminaci dopadů růstu cen z podpor obnovitelných zdrojů do cen elektřiny a navrácení se pak zpět do absorpčního scénáře, vláda navrhuje prostřednictvím této novely zavést nový koncept vícezdrojového financování podpor pro obnovitelné zdroje od roku 2011, které budou představovat potřebu zmíněných 28 miliard Kč, respektive 5,78 Kč na megawatt hodinu. Přičemž tento nový koncept říká, že kromě financování podpor pro obnovitelné zdroje v roce 2011 prostřednictvím promítnutí do cen elektrické energie pro domácnosti a průmysl, tedy stávajícího systému, bude nově do financování podpor obnovitelných zdrojů v roce 2011 zapojen též státní rozpočet, respektive kapitola MPO jako další zdroj financování.

Pro realizaci tohoto konceptu musí být též nalezen nový zdroj příjmů pro státní rozpočet. Tím je zejména odvod z tržeb za dodanou fotovoltaickou elektřinu nad omezenou dobu tří let. Dále budou též zavedeny darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012. Zároveň bude též navýšen poplatek za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Navržený nový koncept, který je podstatou této novely, říká, že příspěvek do cen elektřiny by byl nově prostřednictvím nařízení vlády stanoven například na 370 Kč za megawatt hodinu, nikoli tedy 578 Kč za megawatt hodinu. Což znamená, že objem podpor pro obnovitelné zdroje na rok 2011 bude potřeba ve výši 16,4 miliardy Kč proti původním 28,1 miliardy Kč. Zbývající část podpor ve výši 11,7 miliardy Kč, což je onen rozdíl mezi 28,1 a 16,4 miliardami Kč, bude odfinancován přes státní rozpočet. A aby toto financování přes státní rozpočet nenavyšovalo deficit, navrhuje vláda zapojit tyto dodatečné zdroje, a to: navýšení poplatků za zábor zemědělské půdy, což by mělo vynést zhruba 1,7 miliardy Kč, zavedení srážkové daně, neboli odvodu z příjmů za tržby za dodanou fotovoltaickou elektřinu ve výši 26 %, u fotovoltaických elektráren nad 30 kW uvedených do provozu v roce 2009 a 2010, a to na přechodné období tří let, což by mělo vynést zhruba 4,2 miliardy Kč ročně. Dále uvalení darovací daně pro firmy vyrábějící elektřinu pro třetí osoby na jim přidělené emisní povolenky z alokace na roky 2011 a 2012, což by mělo vynést zhruba 4,8 miliardy Kč ročně. Dále zapojení běžných výdajů státního rozpočtu na rok 2011 ve výši zhruba 1 miliarda Kč. Od roku 2013 by se do financování podpor obnovitelných zdrojů měly zapojit výnosy z prodeje emisních povolenek z alokace na roky 2013 až 2020.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem si vědom obsahu diskusí o mnou popsaných vládních opatření k zajištění zdrojů pro financování podpor obnovitelných zdrojů pro roky 2011 až 2013 a mnoho otázek, které tato opatření i zde v Senátu a jeho orgánech vyvolávají. Nejčastěji se objevují pochybnosti o ústavnosti navržených opatření a výsledku případných sporů s Českou republikou v souvislosti s ochranou investic. Chtěl bych zdůraznit, že vláda a gesční ministerstva jsou přesvědčeny o ústavnosti, správnosti a obhajitelnosti navržených řešení. Nicméně a pro jistotu si MPO nechalo provést ještě další nezávislé analýzy, a to ke zmíněným otázkám ústavnosti, a to u Ústavu státu a práva Akademie věd a u pana profesora Gerlocha, mimo jiné též děkana University Karlovy, právnické fakulty.

K otázce případných výsledků sporů na ochranu investic, což je ale spíš otázka obchodní, nikoli ústavní, si MPO zadalo analýzu u Advokátní kanceláře Kříž a Bělina.

Z výše uvedených analýz, které jsem zde zmínil, vyplývají závěry, které se pokusím stručně shrnout.

Všechny studie, které byly provedeny, hodnotí s hlubší či menší argumentací výše uvedené aspekty, které jsem zde zmínil, jež by se hodnotily v případě přezkumu ústavnosti či arbitráží na ochranu investic. V tomto považuji tyto studie za přínosné a i když se vždy nevyrovnaly tyto studie s jejich hodnocením zcela vyčerpávajícím způsobem vzhledem ke krátkosti času, jsou tyto studie pro nás přínosem k tomu, že v případě sporu je budeme muset ještě rozpracovat, nicméně zmíněné studie ve svých závěrech sice nevylučují žaloby, ale konstatují předvídatelnost výsledků a zároveň konstatují, že z pohledu ústavnosti by měly být dodrženy všechny podmínky tak, aby ústavnost a ústavní pořádek v ČR narušen nebyl.

Z pohledu možnosti arbitrážních sporů zmíněná studie konstatuje, že z pohledu obecného by Česká republika měla tato navržená řešení obhájit, nicméně že bude záviset na posouzení konkrétních obchodních sporů a arbitráží.

Tolik tedy ke studiím, které jsme si nechali provést jako nezávislé.

Závěrem bych chtěl ještě jednou shrnout, že efektem řešení, která navrhujeme, by pak mělo být, že zvýšení cen elektřiny pro domácnosti v roce 2011 by mělo být maximálně ve výši 4,6 % oproti avizovaným 11,2 %, zvýšení cen elektřiny pro průmysl by mělo být v roce 2011 maximálně ve výši 5,2 % oproti avizovaným 14,5 %, pro domácnosti a průmysl by to pak znamenalo úsporu na cenách elektřiny ve výši 11,7 mld. Kč ročně v roce 2011 a zejména, že na navrženém řešení budou muset participovat jak samotní spotřebitelé elektřiny, tak vlastníci fotovoltaických elektráren, stejně jako držitelé emisních povolenek a též státní rozpočet.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych při této příležitosti též upozornit na to, že pokud bude tento koncept Senátem uznán jako přínosný, bude nutné tuto novelu posoudit co nejdříve a tak, aby její efekt zapůsobil tak, aby tato novela byla v platnosti před koncem roku 2010, neboť vláda by měla v roce 2010 ještě přijmout nařízení vlády o účasti státního rozpočtu na financování příspěvků pro podpory obnovitelných zdrojů pro rok 2011.

Tolik tedy z mé strany na úvod k této problematice. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane ministře, za podrobné uvedení návrhu zákona. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Tento návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 379/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Eybert.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 379/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého prosím, aby nás nyní seznámil s průběhem jednání výboru, přestože výbor nepřijal usnesení.

Senátor Jiří Bis:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, paní senátorky a senátoři, zabýváme se nevím už pokolikáté v této síni problémy fotovoltaiky. Podle toho, co jsem měl v záznamech, se jedná již o čtvrtou novelu zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby z obnovitelných zdrojů energie. Jsou to všechno novely, které předložila vláda.

První tři novely zákona řešily stav, kdy vysoká dlouhodobě garantovaná podpora a právo přednostního připojení vyvolaly velký zájem investorů o výstavbu solárních elektráren, který vyvrcholil tím, že objem vydaných kladných stanovisek na připojení překročil kapacitu, kterou je schopna česká elektrizační soustava pojmout.

V reakci na situaci požádal správce přenosové soustavy provozovatele distribučních soustav o pozastavení vydávání kladných stanovisek k připojení pro neregulovatelné obnovitelné zdroje, tj. solární a větrné elektrárny. Uvedené řešení nebylo možné považovat za dlouhodobé, neboť po obnovení vydávání kladných stanovisek k připojení bude možné znovu požadovat přednostní připojení nestabilních zdrojů.

Novela zákona č. 137/2010 Sb., stanovila podmínky o minimální době návratnosti investice, za kterou je možné regulovat výši podpory, a to o více než 5 % ročně. Tato podmínka ovlivnila stanovení podpory na výrobu elektřiny ze solárních elektráren pro rok 2011.

Dalším krokem při řešení problémů byl vládní návrh zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ze dne 15. 9., tj. sněmovní tisk č. 97, kterým došlo k omezení podpory pouze pro střešní instalace a k odstranění problémů se spekulativním zřizováním tzv. ostrovních provozů.

Důvodem k předložení stávající novely je řešení aktuálního problému, a to způsobu krytí části nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotace ze státního rozpočtu. Eliminace dopadu růstu podpor obnovitelných zdrojů do cen elektřiny navrhla vláda od roku 2011 zavést nový koncept vícezdrojového financování podpor pro obnovitelné zdroje prostřednictvím zvyšování cen elektrické energie pro průmysl a domácnost, to znamená tak, jak to bylo ve starém zákoně, bude nově k dofinancování podpor obnovitelných zdrojů v roce 2011 možné zapojit též státní rozpočet. Limit prostředků ze státního rozpočtu na úhradu vícenákladů na podporu obnovitelných zdrojů stanoví vláda nařízením, vždy do 31. října kalendářního roku předcházejícího kalendářního roku, pro který Energetický regulační úřad stanoví ceny za přenos a distribuci elektřiny.

Enormní rozvoj fotovoltaických elektráren jako nejdražšího zdroje elektřiny z obnovitelných zdrojů vyžaduje velký objem prostředků na vyplácení podpory výrobců. Pro horní hranici instalovaného výkonu 1600 MW – to je asi 10 % celkového výkonu naší sítě – do konce roku 2010 by potřebná dotace všech obnovitelných zdrojů pro rok 2011 dosahovala 28 mld. Kč, z toho pouze pro fotovoltaiku 19 mld. Kč. Cena příspěvků na obnovitelné zdroje v cenách elektřiny by vzrostla ze současných 166 Kč na megawatthodinu na 547 Kč na megawatthodinu a to by mohlo zvýšit cenu elektřiny pro domácnosti – a říkal to tu i pan ministr – o 12,7 %, pro průmysl o 18 % při neměnné ceně silové elektřiny. To znamená, že by se silová elektřina ani nezvýšila, ani nesnížila, tak by takový byl dopad podpory na fotovoltaiku.

Uvedené zvýšení ceny by mělo významný dopad pro konkurenceschopnost českého průmyslu. V důsledku výrazného zvýšení nákladů na elektřinu by mohl nastat výpadek daňových příjmů ze zisku podniků, propouštění u velkých průmyslových podniků, zvláště u těch, které mají energeticky náročné výroby, a také ukončení některých podnikatelských aktivit v ČR s trvalou ztrátou pracovních míst.

Navrhovaná novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů omezuje vliv příspěvků na obnovitelné zdroje na cenu elektrické energie přímou dotací ze státního rozpočtu.

Příspěvek zhruba na úrovni 300 Kč na megawatthodinu by tolik neohrožoval energeticky náročný průmysl, ale vyžaduje přímou dotaci ze státního rozpočtu přes 10 mld. Kč.

Na druhé straně – a na to bych rád upozornil – přímá dotace cen elektrické energie ze státního rozpočtu snižuje transparentnost nákladů na energie, zamlžuje skutečné náklady na obnovitelné zdroje a také celkové náklady na dosažení našich cílových hodnot podílů obnovitelných zdrojů v naší spotřebě. Uvedený postup opticky usnadňuje proklamaci cílů, jako je snížení emisí z 20 % na 30 %, a další významné zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, neboť přímé ekonomické dopady jsou tímto trochu zakryty.

Komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru PS významným způsobem rozšířil a doplnil vládní návrh. Vláda – vkládá se hlava III. – vládní návrh by obsahoval, která v § 7a až 7i upravuje odvod elektřiny ze slunečního záření. Předmětem odvodu elektřiny je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013, tedy v období tří let, v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009. Základem odvodů je výkupní cena nebo cena zeleného bonusu bez DPH a sazba odvodů je 26 %, resp. 27 % pro zelený bonus. Odvod je vybírán měsíčně a osvobozeny od odvodů jsou výrobny do instalovaného výkonu 32 kilowattů.

V části druhé, která se týká změny zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, se nad rámec vládního návrhu navrhuje doplnit nový předmět daně darovací, kterým je bezúplatné nabytí povolenek na emise skleníkových plynů v letech 2011 a 2012 pro výrobu elektřiny v zařízení, které od 1. 1. 2005 nebo později vyrábělo elektřinu na prodej třetím osobám a ve kterém probíhá spalování paliv výrobcem elektřiny.

Základem daně darovací u bezplatně nabytých povolenek je průměrná tržní hodnota povolenek na emise skleníkových plynů k 28. únoru příslušného roku. Sazba daně darovací je u bezplatně nabytých povolenek ve výši 32 %. Osvobození od daně darovací se navrhuje pouze pro čistě kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.

A v části třetí návrhu zákona, která se týká změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, se navrhuje stanovit výši odvodu za odnětí ze zemědělského půdního fondu v závislosti na třídách ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou kritériem kvality půdy.

Poslanecký návrh stanovuje část odvodů ve výši 75 % příjmem státního rozpočtu, 15 % odvodů příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a 10 % odvodů příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází.

Je tak trochu otázka, zda ekonomická zainteresovanost obce na odvodu je tím správným impulsem na zvýšenou ochranu půdního fondu.

Chtěl bych zdůraznit, že původní vládní návrh novely zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů – to je sněmovní tisk č. 145 – je ústavně konformní, není ani v rozporu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a nepředstavuje žádné riziko z hlediska soudních nebo arbitrážních sporů.

Legislativní problémy jsou spojovány s komplexním poslaneckým pozměňovacím návrhem, a to k vložené hlavě III. § 7 až 7i, u kterých se zavádí odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009, s vloženou částí druhou se změnou zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kterou se zdaní bezúplatně nabyté emisní povolenky.

Je diskutována především nepravá retroaktivita, tj. stav, kdy zákon spojí právní následky s takovou skutečností, která sice vznikla před jeho účinností, avšak právní následky nastávají nejdříve ode dne účinnosti zákona, tj. pro budoucnost.

Navržená právní úprava je založena na principu nepravé retroaktivity. Pokud jde o otázku její ústavní akceptovatelnosti, je nutno konflikt mezi principem legitimního očekávání a ochranou jiného veřejného zájmu posuzovat hlediskem proporcionality. Vyšší stupeň veřejného zájmu odůvodňuje vyšší míru zásahu do principu ochrany důvěry právních subjektů v právu. Z hlediska dopadu nové právní úpravy v oblasti ochrany investic a mezinárodních smluv o ochraně investic nelze vyloučit dovolání se ochrany svých investic před soudy a mezinárodními arbitrážemi. Zdanění emisních povolenek je také právně sporné, neboť rozhodnutí státního orgánu není darem. Zdanění je také v rozporu s právem EU. Věcně je sporné – to bych chtěl zdůraznit – zda má smysl ceny elektřiny snižovat zvyšováním nákladů na jejich výrobu, což darovací daň na povolenky představuje.

Odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření a darovací daň na emisní povolenky neřeší – a to bych chtěl zdůraznit – základní problémy fotovoltaických elektráren, pouze podle mého názoru dosti právně rizikovým postupem získávají část nákladů na úhradu podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se dne 7. prosince 2010 zabýval návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů – senátní tisk č. 379. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu, po zpravodajské zprávě mne a po rozpravě výbor nepřijal žádné usnesení, když pro návrh schválit předložený návrh zákona z deseti přítomných senátorů hlasovali dva senátoři, pro pozměňovací návrh můj z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři senátoři, šest se hlasování zdrželo, a pro pozměňovací návrh senátora Vítězslava Jonáše z deseti přítomných senátorů hlasovali čtyři senátoři a šest se jich zdrželo. Výbor určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby s tímto záznamem seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Eybert, který už se blíží z řečništi.

Senátor Pavel Eybert:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Také náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se 7. 12. 2010 podrobně zabýval novelou zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů.

Rozebírali jsme všechny známé aspekty přesně tak, jak tady o nich hovořil jednak pan ministr, jednak pan kolega Bis a já je tady nebudu znovu opakovat, protože bych říkal v podstatě totéž, co jste teď již dvakrát slyšeli.

Také jsme rozebírali všechny varianty, které má Senát k dispozici – schválení, zamítnutí, úpravu pozměňovacími návrhy, nezabývání se zákonem, a to jak s dopady, které z toho vyplývají na občany, pro firmy, pro Českou republiku, tak z hlediska možností, které nám čas, který zbývá do konce roku, ještě vyměřuje.

Diskuse nad celou touto problematikou dospěla k jedinému návrhu, který na výboru zazněl, a to k návrhu na schválení novely zákona č. 180/2005 Sb., tak jak přišel z Poslanecké sněmovny.

V hlasování však bohužel tento návrh nebyl přijat, když pro něj hlasovali pouze dva členové výboru, ostatních osm se zdrželo.

Vzhledem k tomu vám předkládám jenom záznam z jednání, k čemuž jsem byl jako zpravodaj pověřen a předseda výboru senátor Ivo Bárek byl pověřen předložit toto usnesení předsedovi Senátu k seznámení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A teď se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Zdá se, že nikdo toto nenavrhuje, takže v tomto případě otevírám obecnou rozpravu. Ale hlásil se pan senátor Jaroslav Kubera. Ptám se, pane senátore, jestli chcete navrhnout návrhem zákona se nezabývat.

Senátor Jaroslav Kubera:  Ano. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, musím říci, že to dělám nerad, protože vím, jaké emoce vzbuzuje institut nezabývat se, i když bývá velmi často špatně vyložen, on má dvě polohy, buď je zákon tak dokonalý, že není třeba se jím zabývat, nebo je tak špatný, že je lepší se jím nezabývat.

Situace, ve které jsme, je velmi zvláštní, protože, jak víte, Senát bohužel nebo bohudík se nezabývá státním rozpočtem, nevím, jestli bychom v takovém případě dopadali lépe nebo hůře, i senátoři jsou jenom lidé. Ale já si myslím, že akademická debata, která nastane, nemá žádný valný smysl. Jediný smysl je poučit se z toho, protože když o tom začneme debatovat, tak já vám tady začnu číst hlasování, jak kdo hlasoval v roce 2005 a některým to nebude příjemné, nebo budu číst ony projevy těch velkých podporovatelů, jaká je to úžasná věc a jak to musíme a dnes tito lidé budou velmi často hovořit obráceně.

To je ten důvod, jak se Senát může s touto věcí vypořádat bez ztráty kytičky, protože on žádného rozumného výsledku sebevětšími pozměňovacími návrhy nemůže dosáhnout, jedině si to může zapamatovat pro projednávání příštích podobných tisků, kterých ještě z EU přijdou obrovské stohy a všechny budou tak krásné, jako byla žlutá řepka, jako byly větrníky. Ostatně zmíním můj případný pozměňovací návrh, že nejlepší by bylo na větrníky nalepit elektrovoltaické folie, takže by fungovaly, jak když je vítr, tak když svítí slunce, a nebo naopak.

Prostě všechny tyto věci lidí, kteří si myslí, že převrátí svět, nemohou dopadnout jinak, než že vyvolají velký byznys, který pak dopadá tak, jak dopadl tento.

Proto dávám, ač nerad, tento návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  O tomto návrhu budeme hlasovat bez rozpravy. Svolám senátorky a senátory do sálu.

Aktuálně je v sále přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35.

Já tedy pouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 71 senátorek a senátorů, kvórum bylo 36, pro - nezabývat se hlasovalo 21 senátorů, proti 24. Návrh tedy přijat nebyl.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se mi písemně přihlásil pan senátor Jiří Čunek, kterému teď dávám slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, milé kolegyně a kolegové. Pan ministr mi velmi nahrál, protože na závěr svého vystoupení přečetl stanoviska právních autorit, které nebudu vyjmenovávat, a závěr za jistě nemalé peníze byl jednoduchý: Je možné, že se nic nestane.

Nikdo neřekl, že zcela jistě nebudou ti žadatelé, případně ti žalobci v arbitrážích úspěšní nebo neúspěšní. Zkrátka řekli, že je možné, že se nic nestane.

Ovšem co říká naše legislativa? Naše legislativa říká, že jde o nepravou retroaktivitu, že nelze vyloučit mezinárodní arbitráže s ohledem na dovolání se ochrany investic, že zdanění emisních povolenek je právně sporné, neboť rozhodnutí státního orgánu není darem a je v rozporu s právem EU. To znamená, že my jsme ve velmi nekonformní situaci.

Pro mě ale závažnější je skutečnost, jak nečinnost vlád a úředníků státu způsobily mnohamiliardové ztráty. Ale nejenom to. Tato nečinnost a tato chyba hází chybu na ty, kteří využili zákonem stanovené nabídky. Ano, drtivé většině z nás se jeví nesmyslné, aby takovou štědrou podporou realizoval nebývalé zhodnocování finančních prostředků soukromých investorů. To je úplně jasné. Ale kdo je viník? Když se podíváte, a poprosil bych vás o to, abyste si vzali materiál, který jsem vám předložil, tak u jednoho z pozměňovacích návrhů jsou takovéto grafy (ukazuje). Z těchto grafů lze naprosto jednoznačně vyčíst jednu věc. Zatímco od druhého kvartálu roku 2006, to znamená po schválení tohoto zákona v roce 2005 tady v Senátu nebo obecně Parlamentem ČR, tak v Německu i v České republice finanční náklady, tedy investiční náklady na vybudování fotovoltaických elektráren klesaly. Už ve třetím kvartálu roku 2006 v ČR i v Německu tyto náklady klesly. Budete-li sledovat tuto křivku, pak zcela jednoznačně Německo svou podporou jasně sleduje tyto klesající náklady tak, aby zisk těch, kteří investují do fotovoltaických elektráren, byl přiměřený.

Co se stalo v České republice, to vidíte úplně jasně. Zatímco náklady fotovoltaiky trvale klesaly, a to až do třetího kvartálu roku 2008, tak naopak tady v ČR ERÚ výkupní cenu ještě zvýšil, takže jsme se jako ČR zachovali jako pitomci. A tady vznikla ta ohromná pobídka, na kterou reagovali nejenom čeští občané, ale samozřejmě i zahraniční investoři.

Ještě jednou opakuji, tato pobídka vznikla jen z hlouposti úředníků našeho státu. Kdy vznikla? Vznikla v roce 2006. Spočítejte si, které vlády to mají na svém hrbu. Bohužel i ta, ve které jsem seděl já. Samozřejmě ten, kdo je odpovědný za tyto věci ve vládách, jsou ministři životního prostředí, průmyslu a financí. Jejich pracovníci měli jednoznačně vyslat nějaký signál, že je zákon špatný, tzn. to je těch 5 %, ale když se podíváte na kvartál, čtvrtý kvartál roku 2006, kdy u nás cena byla zvýšena, tak už tam klidně za použití 5% snížení, už k tomu snížení mohlo dojít. Takže to, co tady bylo řečeno váženým kolegou Kuberou, to je částečně pravda, protože bylo zabráněno tomu, aby snížení mohlo být větší než 5 %. Nicméně kdyby se realizovalo již v té době, tak jsem určitě mnohým problémům předešli.

Já se tedy ptám a žádám o odpověď pana ministra, protože se touto záležitostí jistě dopodrobna zabýval, aby nám tady ve svém vystoupení odpověděl na otázku, který úřad a kteří úředníci konkrétně či odbor mají na starosti sledování těchto cen a mají na starosti to, aby nedošlo k takovéto závažné skutečnosti, která nás bude stát velké miliardy.

V tuto chvíli by bylo asi nejjednodušší, abych se připojil k těm, kteří říkají, že je potřeba tento zákon zcela zamítnout. Bohužel jsem, a myslím si, že takhle by to bylo právně nejčistší, bohužel stejně jako vy jsme politici, žijeme v nějaké realitě a je vidět, že prosté zamítnutí tohoto zákona způsobí, že budeme přehlasováni, a jak avizoval pan prezident, ten tomu nebude nijak bránit, údajně se ani nechce podepsat, což se mu nedivím, to je také velký signál. Způsobili bychom to, že by nás 118 v Poslanecké sněmovně zkrátka prostě přehlasovala.

Já tedy nabízím jiné, méně komfortní, pro nás všechny těžké, ale podle mého názoru nejpřijatelnější řešení, a to abychom přijali návrh, který dal pan prezident. Já jsem si dovolil ho osvojit a předložil jsem vám ho. Omlouvám se tedy za to, že návrhů bylo více, protože ten první nebyl legislativně zcela čistý.

Tzn. já navrhuji a doufám, že to budu moci konkrétně učinit v podrobné rozpravě, aby vládou navrhovaný zákon platil pouze rok, tzn. aby platil pouze do konce roku 2011 a vláda by tak, jak máte na svých lavicích rozdáno, aby vláda připravila nový návrh zákona, který bude nově řešit zdanění fotovoltaických elektráren, reagující na skutečné náklady investorů. Tady jsem to zpracoval do doprovodného usnesení, které máte na stole, a je to výzva Senátu k této činnosti směrem k vládě.

Dalším problémem je, co způsobí realizace tohoto vládou předloženého zákona mimo solárníky, tzn. mimo daň 26 %, kterou, jak jsem řekl, navrhuji uplatnit jen na 1 rok. Ještě podotýkám, že jsem přesvědčen, že ta ztráta jednoho roku může sice jistě vyvolat arbitráže, ale přece jen ztráta nebude tak velká, aby ti, kteří podnikají v této činnosti a budou tímto dotčeni, aby jim to stálo za to. Věřím tomu tedy. A pokud to udělají, tak minimálně ta náhrada, kterou bude dávat Česká republika, bude zkrátka jen jednoroční, ale nebude víceletá.

Co dál způsobí tento zákon? Způsobí to, že nad to, co mají platit všichni občané v ceně elektriky, bude tady asi 1 600 000 občanů, kteří budou platit více. A jsou tu všichni ti, kteří jsou zásobováni z centrálních zdrojů tepla, a protože těmto zdaňujeme povolenky 32 %, my ne, ale vláda to navrhuje, tak přesně o tuto částku tyto firmy přijdou, a co udělají? Budou ji chtít zpátky. To samozřejmě patří do nákladů, které oni spravedlivě mohou jako regulovanou cenu požadovat zpět. Tady bude mimo těch 10 milionů občanů, kterým se zvýší cena elektřiny kvůli hlouposti některých úředníků, já se obávám po svých zkušenostech, že to není ani hloupost, ani idiocie, je to někdy nečinnost a většinou je to úmysl. V tuto chvíli tady bude dalších 1,6 milionů občanů, kteří budou ještě navíc platit právě v ceně tepla.

Tady samozřejmě navrhuji, abychom tyto negativní dopady, které vlastně způsobí to, že někteří občané budou muset platit více, abychom řešili mým druhým pozměňovacím návrhem, což je od této daně darovací osvobodit teplárny. Podrobně bych to zdůvodnil v podrobné rozpravě.

Pokud se ptáte, o jakou částku by šlo, šlo by – pan ministr tady uvedl částku, že z povolenek očekávají 4,8 miliardy korun. Při přepočtu se ukazuje, že by to mohlo být až 5,6 miliardy korun, tzn. byl by tam nadvýběr, a já jsem přesvědčen, že počet tepláren, které by do tohoto osvobození spadly, tak by ztráta pro stát činila pouze asi 700 – 900 milionů korun, tzn. nemuselo by to být tak závažné.

Co navrhuji dále? Když se, a znovu vás poprosím podívat se na materiál, který jsem vám předložil, když se podíváte na další grafy, na graf, který je uveden na straně 2, tak tady jsou výsledky zisků ČEZu. Prosím. toto není nějaká pirátská kopie, kterou bych se vlámal do informační soustavy ČEZu nebo jsem si ji nevytvořil zcela sám. Toto jsou materiály, které jsem našel na stránkách ČEZu. A ČEZ tady, máte to před sebou, říká, že skupina ČEZ Group s ohledem na své postavení a svou úspěšnost mezi evropskými firmami, tak vede v zisku, tedy v procentuálním vyjádření, a to je bída. Všichni víte, že aby to mohlo být mezinárodně srovnáváno, pak se zisk uvádí právě přes tuto hodnotu, protože tam nejsou ani odpisy, které jsou jiné v různých státech, ani daň atd. Takže ČEZ je naprosto jednoznačně jedním z těch, který má největší zisk z elektrárenských společností v Evropě.

Proto navrhuji, aby vláda zavedla nukleární daň. Já jsem ji uvedl do uvozovek, abych nemusel opisovat, co to bude znamenat. Co to bude znamenat, je naprosto jisté. Jediný, kdo zde v České republice provozuje jaderné elektrárny a kdo může platit nukleární daň, je ČEZ. Když stát vlastní 70 % ČEZu a chce udělat něco, aby získal prostředky, když už neudělal to, aby způsobil, aby ČEZ měl nižší náklady na elektřinu, tak pak stát může tuto daň, stejně jako se stalo v Německu, jistě zřídit. A to je další doprovodné usnesení, kdy předkládám návrh, aby Senát požádal vládu, aby s ohledem na ekonomickou situaci České republiky tuto nukleární daň zavedla. A je to další příjem a jsem přesvědčen, že to je příjem, který bude právně zcela čistý.

Jinak vás můžu informovat o tom, že jsem ještě včera večer brouzdal po německých stránkách, jak to mají s nukleární daní, a ta má činit v Německu, jak se dohodly vládní strany, tato daň má činit 145 eur na gram paliva po dobu 6 let. To znamená, že na této atomové dani mají platit od roku 2011 2,3 miliardy ročně společnosti, kterých se tato daň bude týkat.

Pro některé z vás, jistě i pro pana senátora Kuberu, mám tedy zajímavou informaci, kterou jsem skutečně nevěděl a kterou jsem se na německých stránkách dočetl, a to, že energetická koncepce Německa obsahuje finanční podporu rozvoje obnovitelné energie v soukromém sektoru. Počítá se s celkovým objemem 300 milionů eur v letech 2011– 2012 a v období 2013 – 2016 dotace klesnou na 200 milionů. Když to porovnáte s námi, co tady teď děláme a jaká rizika podstupujeme, tak je to jistě dobrá informace.

Další věc, která si myslím, že stojí za pozornost, je opět ve složkách, které jste dostali, a to je záležitost ta poslední. Tady chci jen upozornit v souvislosti s nukleární daní, že ČEZ říká, že 42 % elektrické energie vyrábí tedy v jaderných elektrárnách.

Poslední věc, kterou bych se chtěl zabývat, jsou navrhované ceny. Tzn. my všichni jsme masírováni tím, že pokud tento zákon nebude schválen, občan zaplatí 11 %. Podnikatel zaplatí víc. Zabývá se vláda, nám to tedy nesdělila, také tím, co to nejen udělá u domácností, jejichž příjem výrazně klesne, a to nejen u domácností, kde 2 dospělí lidé jsou zaměstnáni ve státní sféře a dojde k poklesu o 10 % jejich příjmů, ale zajímá vládu také ta část obyvatel, jejichž příjmy pochopitelně poklesnou. Zvýší se jim cena tepla, zvýší se jim cena elektřiny, a neříká, jaký tento dopad bude mít vliv mj. také na podnikatelský sektor.

Ale já se vrátím k té důvěře. K těm cenám. Možná stejně jako vy jsem včera nebo předevčírem zachytil poslední zprávu a dal jsem vám ji také, to je poslední list č. 4, kde firma E.ON, nejsem k ní připojen, které nechci dělat reklamu, si dala inzerát, to je prosím inzerát z novin, kde říká, že předpokládané zvýšení cen elektřiny se v roce se v roce 2011 zákazníků společnosti zřejmě téměř nedotkne. Já jsem si připadal jak Alenka v říši divů. Na jedné straně ústy státu a předsedy ERÚ jsme strašeni, k jakému zvýšení dojde, když dnes tady neschválíme tyto věci, které jsou na hranici zákonnosti. Já jsem přesvědčen, že za ní. A tady dodavatel energie naprosto jasně říká, já se s tím vypořádám.

Proč? Jestli jste se zajímali o to, jak je složena cena elektřiny, tak ta se skládá z tzv. silové části, tj. výrobní, a ta nejenom u nás, ale také na burze v Lipsku za poslední dva roky klesla o 35 %. To je první věc.

Ta druhá věc je, že v těchto materiálech, které vám můžu dát, ale už jsem vám je nekopíroval, tak ČEZ na svých stránkách říká, že on je nejlevnějším výrobcem elektřiny. Nejlevnějším. Dělá to zcela optimálně správně. Proto má také největší zisky. A přesto všechno cena elektřiny trvale jde nahoru. Já jsem přesvědčen, že nejen já, ale mnozí z vás máte silnou nedůvěru k číslům a zprávám, které nám tady vláda a ERÚ předkládá.

A proto bych vás poprosil také o přijetí dalších doprovodných usnesení. A to abychom požádali vládu, aby podrobně a transparentně přezkoumala způsoby stanovení regulovaných cen elektrické energie Energetickým regulačním úřadem a výsledek předložila veřejnosti. A také chci, abychom požádali vládu, aby připravila návrh zákona, kterým budou přesně vymezeny pravomoci, jmenování, odvolání a způsob kontroly činnosti Energetického regulačního úřadu.

Takže vás žádám, abychom nepropustili tento zákon dále bez toho, že bychom dali příležitost pozměňovacím návrhům.

A poslední věc, kterou bych chtěl připomenout. Tento poslední list tří pozměňovacích návrhů dává možnost každému z nás hlasovat pro kterýkoliv tento bod. Ten první říká, že daň 26 % směrem k solárním elektrárnám, tedy jejich majitelům, tak bude jen na jeden rok. Během tohoto roku vláda, věřme, že připraví řádný zákon, který bude řádně zdaňovat solárníky. A tady upozorňuji na tento graf. V zásadě začne kopírovat konečně to, co se děje v Německu, tzn. že solární energie bude podporovaná, ale pouze přiměřeně.

Druhá část se týká toho, že chci, aby i povolenky, tzn. zdanění, bylo jen na jeden rok. A to proto, že jestliže se tímto problémem vláda bude reálně zabývat, tak jsem přesvědčen, že umí najít řešení, které na další roky budeme moci přijmout.

A ta třetí část se týká té úpravy, že jsou ty teplárny úplně vyňaty z povolenek jako takových. Pevně věřím, že to není příliš komplikované, protože jsem s mnoha z vás, kteří se o tuto problematiku zajímáte, zjistil jsem, že mnozí z vás jí rozumí velmi dobře. Takže děkuji vám za pozornost a prosím o podporu. Díky.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je kolega senátor Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jedním z dobrých důvodů, ze kterých já jsem hlasoval pro to nezabývat se tímto zákonem, je to, že cokoliv tady řekneme, že bude zaznamenáno ve stenozáznamu, a dojde-li k nějakým soudním sporům před jakoukoli soudní institucí, může být použito i proti České republice.

Chtěl bych, abyste si to všichni uvědomovali. Já vím, že nad všemi je tíha procesu Diag Human, a to jsme v té době ještě nebyli členy Evropské unie, tudíž je tam ještě jeden článek dnes navíc. Evropský soudní dvůr a výjimka z ochrany investic platí, ale výjimka ze základních práv, ta zatím neplatí, a z toho důvodu si myslím, že ten proces může být ještě komplikovanější. Nikdo neumí předjímat rozhodnutí žádného soudu.

U českého Ústavního soudu v souvislosti s mezinárodními smlouvami, a Senát toho dvakrát využil, máme možnost požádat o předběžné stanovisko. Nikoliv u takovéto předlohy, u změny zákona. Nemůžeme ani požádat Evropský soudní dvůr o předběžné stanovisko. To nelze udělat v této souvislosti v přípravě zákona. Ani by to nebylo vhodné. Víme, kolik velmi překvapivých závěrů a odsudků Evropský soudní dvůr vytvořil. Třeba případ Mangold. Naprosto nepřirozeně v době, kdy novela ještě nemusela být vůbec platná, rozhodl Evropský soudní dvůr ve Spolkové republice trestat, jako by již měla povinně být platná. Velké překvapení. Jsou další judikáty, kterými se tento soud může řídit. Víme, jak dlouho se všechna soudní jednání valí, ale myslím si, že v tomto případě riziko přece ne není tak velké.

Všichni máte na paměti věc, kterou jsme dostali od výrobců elektrické energie fotovoltaickým způsobem v dopise, a je to tzv. očekávaný efekt investice, přesněji řečeno legitimní očekávání. Jaká ta legitimní očekávání byla, Stát přece nezaručil nikomu extrémně výhodný byznys. Stát zaručil, že to neprodělá a návratnost bude 15 let.

Domnívám se, že pokud Evropský soudní dvůr bude solidní, bude solidně postupovat, tak už jen ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, unijními zeměmi, kde takovéto výrazné zvýhodnění, které nastalo v průběhu technologického rozvoje, kdy se z laboratorního téměř experimentálního pokusu o výrobu bezemisních zdrojů energie vytvořila technologickým pokrokem výhodnější, sice ne nejvýhodnější, ale levnější o polovinu, energie.

Z toho důvodu se domnívám, že Evropský soudní dvůr to nebude srovnávat jen vůči technologickému pokroku, ale že to bude srovnávat vůči skutečným očekáváním, která měla být.

Tudíž si myslím, že není pravda, že všichni provozovatelé elektrovoltaiky mají nárok na to, aby ten byznys byl co nejvýhodnější. Určitě by na tom neměli prodělat, ale nemají mít rozhodně nárok na to, aby de facto špatným rozhodnutím legislativním měli dokonce nepřiměřený zisk nad očekávání, která jim v roce 2005 tehdejší zákonodárci dali.

Musím říci, že jsem byl jedním z těch, kteří pro zákon v roce 2005 nehlasovali. Největší problém s tímto zákonem měl klub Občanské demokratické strany, kdy zhruba menší polovina byla proti, nepatrně větší polovina s tímto návrhem souhlasila. Ostatní kluby převážně s tímto návrhem zákona také pod určitou vizí tehdejších ne proklamací, ale snah Evropské unie zajistit méně emisí v ovzduší, tak pro tento zákon hlasovali.

Že to zákon nebyl správný, je jasné, že je obtížné jej legislativně napravit, je jasné taky, možná je možnost exekutivní nápravy, ale to v této době v tak krátkém čase už se asi nepodaří, protože výrobci fotovoltaické elektřiny dokonce uvažovali o kompromisu, který podle mého soudu by byl možná i rozpočtově přijatelnější, ale to se dojednat nepodařilo, i když jak jsem se informoval u premiéra, snahy o taková jednání byly.

Musím ještě reagovat na obsah zákona. Mně se také řada věcí nelíbí. Nelíbí se mi dodatečné zdanění povolenek. Ale pokud má někdo vizi pomoci životnímu prostředí, tak tohle by měl překousnout Ale je jasné, že toto dodatečné zdanění zdraží jen výrobu koncovým spotřebitelům.

Úplně jsem nerozuměl návrhu mého předřečníka kolegy Čunka, který de facto zvýhodnění jednoho typu výroby chce nahradit dodatečným zdaněním, zatížením jiné výroby. Myslím si, že to je stejné pokřivení, jako jsme činili v roce 2005, a já toto dodatečné dodanění jen podle toho, kdo jaký má zisk, nebudu podporovat. Myslím si, že skutečný problém ceny elektrické energie u nás je, ale není v tomto zákoně. Ten je jinde. Je jistě v tom téměř kvazimonopolním chování ČEZu, kde je velký podíl státu, který nikdy nedělá dobře.

Mám ještě poslední dotaz, a to dotaz na pana ministra. Jestli jste se skutečně snažil alespoň s velkovýrobci fotovoltaické energie uzavřít dohodu, která by byla dobrovolná a kde oni by se zavázali k tomu, co deklarovali, že by jim stačilo ne tříleté, ale rozložení na pět let, a to dodatečné daňové zatížení ze 70 5 % úhrnné na 50 %, a jestli pro státní rozpočet by tato míra byla přijatelná a proč tato jednání ztroskotala. Chápu, že malých investorů by se to pravděpodobně netýkalo.

Ještě na závěr bych chtěl říci, že neprovozuji žádnou fotovoltaickou elektrárnu, ani nikdo z mé rodiny nic takového neprovozuje.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. S právem přednosti se přihlásil pan předseda Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že už v tuto chvíli není rozhodující a důležité, co se kdy v minulosti stalo, protože to už nezměníme. A svůj díl odpovědnosti a určitého chybného jednání máme všichni ti, co jsem od roku 2005, resp. 2006 některé věci navrhovali a v tomto případě našem schvalovali. To je zcela zřejmé, ale já jsem přesvědčen, že jsme to dělali zcela v dobrém úmyslu, neboť pozměňovák, který nakonec prošel v roce 2005, byl navržen ministerstvem životního prostředí nebo resp. byl vypracován ministerstvem životního prostředí. A pokud byla nějaká polemika nad ním, tak spíš byla z pozice, že někdo byl pro obnovitelné zdroje a někdo de facto měl velké výhrady, nedůvěru k obnovitelným zdrojům. Ale tu odbornou stránku, že to dopadne takto, tu skutečně v té době, dovolím si tvrdit, nikdo nepředpokládal. Tzn. nepředpokládal, že by se tak prudce snížily náklady na technologie fotovoltaických elektráren.

Myslím si, že velká chyba byla právě to, hovořil o tom kolega Čunek, že průběžně instituce, zodpovědní lidé nevyhodnocovali tu rentabilitu, efektivnost s ohledem na snížení nákladů, a že se to nechalo dojít de facto do prosince roku 2010, kdy jsme zahnaní v koutě, a já vím, o čem hovořím, protože jsem před zhruba necelými 12 dny v rozhlase řekl, že paní senátorky a páni senátoři mají řadu výhrad a že se nechá očekávat velmi komplikované jednání a že se budeme jistě snažit, abychom nepoškodili občany a neohrozili Českou republiku, a to jednání minulý týden, tento týden ve výborech a zde takto plně potvrzuje, že asi ten odhad jsem měl správný, a nejen odhad, byly to informace od vás. Musím říci, že jsem byl velice zklamán, že se bohužel našli kolegové mezi námi, kteří to chtěli využít jako lacinou politickou kartu, ale budiž to se stalo.

Ale teď jde o to, co s tím. Myslím si, že každé řešení je do určité míry nedokonalé. Líbí se mi přístup pana kolegy Čunka, říkám to znovu. Doprovodné usnesení bych byl pro to podpořit. Byl bych zdrženlivý, jestli tam dát zavedení nukleární daně, spíš tedy aby se zvážila, protože si myslím, že i vládu bychom měli spíš vyzývat, a ne jí říkat přesně, jak to má být.

A také si myslím, že by bylo potřeba zvážit, jestli rozsah toho pozměňovacího návrhu není široký, protože si dovolím upozornit na jednu věc, a to je to, že když mi dneska ten návrh vrátíme Poslanecké sněmovně, tak ona ho může nejdříve projednat 25. 12. Pan prezident řekl dopředu jasně svůj názor a známe, že pan prezident je zásadový, byť se nám to někdy nelíbí. Pan prezident řekl, že to podepíše, když tam bude účinnost pouze jeden rok, ale nevyjadřoval se k teplárnám, tam může také platit, to co tady říkal pan kolega Sefzig, že on tam bude vidět určité zvýhodnění něčeho na úkor někoho jiného. To já teď neumím předjímat, ale upozorňuji na to, abyste to věděli. A proto si myslím, že musíme mít na mysli to, co jako zákonodárce současně i Ústavní soud potvrdil, to je to, když zájmy, ale i právní procedury jdou proti sobě, co je ten vyšší, větší společenský zájem. A tady už mnohokrát bylo řečeno, že tím vyšším společenským zájmem – a já ho také tak cítím – je 10 mil. občanů České republiky, že jsou firmy, aby nedostaly nákladovou ránu do vazu, a to jsou věci, které jsou velmi, velmi vážné. Takže bych moc prosil to také brát v potaz.

A poslední informace – mě navštěvuje mnoho lidí z fotovoltaických společností, z průmyslu, Svaz průmyslu a dopravy a poslední byl se zcela zásadním stanoviskem prezident Hospodářské komory a požádal mě, abych vám to jeho stanovisko tlumočil. On mi sdělil: V našich řadách jsou fotovoltaici. Jsou členy Hospodářské komory. Já jako prezident jsem se jim omluvil, ale s ohledem na ten velký nebo větší společenský zájem prostřednictvím tebe žádám senátorky a senátory, aby návrh buď schválili anebo našli takové řešení, které nezhatí to, aby od příštího roku ceny mohly maximálně být zvýšeny v průměru o těch pět procent. Pokud by to bylo to velké číslo – a já souhlasím, že chování regulačního úřadu je věc cen surové energie promítnutí do konečné ceny elektrické energie, že tam vidím velké nedostatky, velké chyby. Mám styky s veřejností, s námi někdo manipuluje, proto to doprovodné usnesení plně podporuji. Ale nakonec by ta cena pravděpodobně zvýšená byla a těmi viníky by byli všichni zákonodárci a na poslední místo v tom procesu a tím nejvíc viditelní bychom byli my. Já se nebojím, já už jsem zažil plno ataků, ale nechci lidi, kteří dnes mají velké existenční problémy – bylo tady o tom hovořeno – propady platů, mezd, růst životních nákladů, tak by byli vystaveni ještě dalším šokům z nárůstu elektrické energie. Proto každé řešení, které umožní, aby od 1. 1. příštího roku cena nerostla, je řešení dobré a prosím zvažte, že pan prezident už se vyjádřil a pokud bychom to rozšířili příliš, tak mám obavu, aby to pak nedopadlo tak, že nebude de facto přijato nic a zůstane to, co platí dneska, to znamená, že by bylo nebezpečí na růstu těch cen. Já to říkám proto, že musím za chvilku odjet na jednu povinnost, kterou musím vykonat jako předseda senátu, takže tady možná v době hlasování nebudu a bylo by mojí vinou, kdybych vám to, co jsem slíbil, že vám vyřídím od Hospodářské komory, tady neřekl. Takže děkuji za pozornost a věřím, že Senát bude hlasovat moudře, aby ten nejvyšší společenský zájem byl zajištěn. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je kolega Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, budu velmi stručný, ale řekli jste si o to. I pan prezident naznačil, že by se nezabýval, dokonce i pan Štěch ještě předminulý týden mluvil o tom nezabývat se, pak zřejmě došlo k nějaké změně, teď nám zase sdělil tu kouzelnou novinku: Pojďme dříve do důchodu za vyšší důchod. Prostě to není možné. My nenajdeme žádné řešení, které bude výborné pro solárníky – to je krásný výraz – solárník – takový jednoduchý a výborný pro ty chudé rodiny. Takové řešení není. Návrh pana kolegy Čunka je bezvadný. Ale je stejný jako kdyby navrhl, že kdyby vláda nařídila vyrobit nukleární bombu a prodat ji do Íránu, tak by za to možná byly zaplaceny všechny povolenky a energie na několik let, ale bohužel to také není řešení.

Jenom připomenu pro pořádek – kdyby někdo říkal, že nevěděl, jak je tady zvykem. Nebudu tady číst ze svého příspěvku, který jsem přednesl v roce 2005, kde je všechno, co tady teď řešíme, napsáno, že není možné jeden litr špinavé vody čistit pěti litry čisté pramenité vody, byť nám tady soudruh Bedřich Moldan vyprávěl o tom – a ten nás tady ovlivnil, protože je renomovaný vědec a každému věří. A ten tady zblbnul i polovinu klubu ODS. Takže abychom si řekli, jak to bylo, takže dobře poslouchejte. Tomáš Julínek – ano, Jiří Liška – ano, Josef Pavlata – ano, Václav Roubíček – ano, Jiří Stříteský – ano, Jiří Žák – ano, Jan Hálek – ano, Robert Kolář – ano, Jaroslav Mitlener – ano, Alexandr Novák – ano, Miloslav Pelc – ano, Pavel Sušický – ano, Vítězslav Vavroušek – ano, Zdeněk Janalík – ano, Bedřich Moldan – samozřejmě ano, Vlastimil Sehnal – ano, Miroslav Škaloud – ano, Alena Venhodová – ano – a to je všechno, asi zde nebyli všichni.

Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové: Karel Barták – ano, Václav Jehlička – ano, Petr Pithart – ano, Milan Špaček – ano, Zdeněk Bárta – ano, Adolf Jílek – ano, Rostislav Slavotínek – ano, Josef Vaculík – ano, Jiří Brýdl – ano, Josef Kalbáč – ano, Jiří Stodůlka – ano, Pavel Janata – ano, Ludmila Müllerová – ano, Milan Šimonovský – ano.

Klub otevřené demokracie: Ondřej Feber – ano, Josef Jařab – ano, Richard Sequens – ano, Petr Fejfar – ano, Vladimír Schovánek – ano, Edvard Outrata – ano, Jan Horník – ano, Soňa Paukrtová – ano, Jiří Zlatuška – ano.

A senátorský klub České strany sociálně demokratické, tehdy ještě malinkatý: Ivo Bárek – ano, Petr Smutný – ano, Alenka Gajdůšková – ano, Ladislav Svoboda – ano, Ladislav Macák – ano, Jan Rakušan – ano. Milan Štěch náhodou tady má nulu, protože měl nějaké jiné povinnosti, tak tu náhodou nebyl. (Smích v sále.)

Senátorský klub SNK: Václava Domšová – ano, Liana Janáčková – ano, Igor Petrov – ano, Helena Rögnerová – ano, Jitka Seitlová – samozřejmě ano, Josef Zoser – ano.

Nezařazení: Vlastimil Balín – ano, Jaroslav Kubín – ano.

Někteří řeknou, ale z těch tady už mnozí nejsou, že, my jsme tady ani v té době nebyli. A já vám odpovím slovy Miloslava Šimka: Kdybyste byli, stejně byste hlasovali ano. Já jsem o tom hluboce přesvědčen. Takže já jenom konstatuji: Je to marné, je to marné, je to marné. Jestli si myslíme, že to tady teď vyřešíme ad hoc nějakými nápady, tak způsobíme více škody než užitku. A jestli máte zájem, tak si opravdu přečtěte, co jsem tady navrhoval, abychom k těm elektrárnám dali dynama, kterým by se točilo – vzpomeňte soláry ve Španělsku osvětlovány reflektory v noci. Prostě jakmile někdo vymyslí světovým rozumem nebo ekoteroristickým rozumem tyto blbosti, tak nemůžou přece dopadnout jinak, nebo emisní povolenky. To je největší zvěrstvo, s těmi se kšeftovalo. Já si pamatuji v teplárně, když jsme přišli na to, že nejlevnější je teplo nevyrábět, ušetřit ty povolenky a ty picnout. Zdá se vám to normální? To zase vymysleli nějací borci v Bruselu. To byl byznys od počátku. Správně to řekl pan senátor Čunek, žádné, že už něco zanedbali, to je vymyšlené, to není náhodou, to je naprosto systémové a všechny tyto tlaky a ty byznysy – a dnes jich tady byla celá řada a zažijeme jich ještě množství. Takže netrapte se, nebo se utrápíte. Jestli fakt věříte tomu, já nebudu hlasovat ani pro tuto verzi z principu, že bych nehlasoval ani tam pro to a řekl jsem to v tom projevu, proč pro ni hlasovat nebudu. Protože tyto blbosti prostě považuji za blbosti a nikdy pro ně ruku nezvednu. A my se vždycky nachytáme, vždycky nachytáme. Že nás vždycky někdo přesvědčí, jak je to bezvadné a teď tady budeme – já jsem přečetl ta jména, protože už slyším, jak teď budou všichni říkat přesně to: My chceme, aby ti občané také nic neplatili, ale ČEZ, aby také neprodělal a nedej bože, ti solárníci. To je přesně to, co říkají na těch demostracích. Půjdete do důchodu dřív a budete brát víc. To je ale blbost, že?

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  S právem přednosti je přihlášena předsedkyně klubu TOP paní Soňa Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Bylo jasné, že projednávání tohoto návrhu zákona bude složité, komplikované. Všichni jsme dostali strašnou spoustu materiálů. Já jsem se snažila poctivě přečíst všechno, co jsem dostala od fotovoltaických elektráren, od všech průmyslových svazů. Přečetla jsem si záznam z veřejného slyšení, které tady v Senátu probíhalo.

Já jsem osobně přesvědčena o tom, že každé rozhodnutí, které v tuto chvíli přijmeme, bude mít nějaké vady na kráse. Nicméně nějaké rozhodnutí zřejmě přijmout musíme a tak jsem vám chtěla říct, že já osobně budu podporovat vládní návrh zákona, byť jsem si vědoma toho, že tam je celá řada problémů.

Chtěla jsem se tady zmínit o několika málo věcech. Za prvé emisní povolenky – my jsme rozdávali emisní povolenky v zákoně, kde byly emisní povolenky přifařeny přílepkem, jistě si na to vzpomenete. Já jsem se potom pokoušela sehnat 17 podpisů pod ústavní stížnost. Nepovedlo se mi to z toho prostého důvodu, že mezitím další skupina senátorů předložila jiný návrh, který zkomplikoval ten první návrh atd. atd.

Já si myslím, že není žádný důvod k rozdávání emisních povolenek. Já osobně velmi podporuji jejich zdanění. Bohužel jsem se nedočetla v legislativním stanovisku to, co tady konstatoval kolega Čunek, že tam je nějaký legislativní problém. O tom legislativní informace k tomuto zákonu nic nepraví. Takže já nevím, v čem ten problém je. Osobně se domnívám, že to zdanění je zcela na místě. Ze všech materiálů, které jsem si mohla prostudovat, jasně vyplývá, že 15letá návratnost fotovoltaických elektráren je zachována. Já osobně se domnívám, že to stanoví zákon – jeden z těch, které jsme tady schválili. Čili tam podle mého názoru problém není. Problém je v tom, že skutečně České republice hrozí zvýšení cen elektrické energie, což může znamenat samozřejmě i značný dopad speciálně do těch energeticky náročných oborů, který Česká republika jaksi provozuje velké množství.

Čili z tohoto důvodu já se domnívám, že vládní návrh zákona, ať může mít jakékoliv vady, je poměrně slušným kompromisem. Tím nechci říci, že tam nejsou problémy. Já jsem také proto, aby Energetický regulační úřad poskytoval informace o tom, jak dochází k těm svým závěrům a jsem toho názoru, že by bylo dobře podívat se na společnost ČEZ. To si všechno myslím, ale za dané situace si myslím, že jaksi ten návrh, který tady je, je kompromisním návrhem a rozhodně nevede k likvidaci fotovoltaických firem a zaručuje jim původně zákonem deklarovanou 15letou návratnost. O tom jsem přesvědčena hluboce.

Takže ještě bych se možná dotkla těch ústavních problémů, kterými jsem se také zabývala, neboť to samozřejmě Senátu přísluší. Já jsem toho názoru, že retroaktivita, která je tomuto zákonu vytýkána, je ta nepravá retroaktivita. Pokud by tam byla pravá, tak bychom měli opravdu velký problém, jak pro tento návrh zákona hlasovat. Nepravá retroaktivita je přípustná. Jsou zde výjimky, kdy je nepřípustná, a pokud by takový návrh dostal k dispozici Ústavní soud, tak Ústavní soud by posuzoval míru společenských potřeb České republiky právě proto, že se jedná o tu nepravou retroaktivitu a sledoval by i veřejný zájem České republiky.

Pokud jde o to, jak tady bylo řečeno, že poslanci přijali pozměňovacím návrhem jaksi nad rámec toho vládního návrhu zákona – chci upozornit, že jsem spolu se svými kolegy senátory poslala Ústavnímu soudu, aby posoudil, zdali přijetí tzv. komplexního pozměňovacího návrhu je v pořádku. Ústavní soud shledal, že tento způsob je v pořádku. Já jsem pevně doufala, že řekne, že komplexní pozměňovací návrh je něco jako přílepek, ale nestalo se tak. Takže když si zhodnotím všechna pro a proti, tak podpořím tento návrh zákona, byť jsem si vědoma všech problémů, které má a myslím si, že získal v České republice řešení rozumné. Ještě jsem chtěla poslední věc.

Pan kolega Čunek tady navrhoval nukleární daň. Já myslím, že rozumím, z čeho to vyplývá. Já musím říci, že mně by se velice líbilo, kdyby nukleární energetika byla zařazena mezi obnovitelné zdroje energie. Možná bychom se tady už nemuseli bavit o fotovoltaických elektrárnách. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Hajda.

Senátor Jan Hajda:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vystoupil spíše z pozice hospodářského výboru, který má i energetický podvýbor a nebudu hovořit o věcech, o kterých hovořili mí kolegové. Chci říci, že pro mě je to obrovský kontroverzní zákon, nejsem ve střetu zájmů. Nejsem příznivcem fotovoltaických elektráren. Souhlasím s vystoupením s kolegou Čunkem a pokud jsem pozorně poslouchal kolegu Sefziga, tak on, když potřebuje na rozdíl od pana ministra možnost arbitráží apod., tak jedině co by nám zbývalo, abychom se zachovali čestně, zamítnout tento zákon.

Jsem toho názoru, co tady říkal předseda Senátu Štěch – já bych chtěl říci z pohledu svého výboru, předsedy hospodářského výboru. Je to tak, jak se kolega Kubera odvolává na vystoupení – dva roky jsem se dotazoval a bojoval jsem proti tomu, aby se fotovoltaické elektrárny nestavěli na zemědělských nejlepších půdách v rámci naší republiky. Proč například, když my jsme byli před měsícem s naším výborem ve Spolkové republice Německo, tam neexistuje fotovoltaika na zemědělské půdě, pouze na střechách apod. A podívejme se na tu strukturu těch uživatelů. 98 procent, kteří jsou na střechách a rozpadlých budovách vyrábí pouze 6 procent fotovoltaicky a ti, kteří mají obrovské peníze nakupovali hektary i na našem okrese v turistické zóně, tak si vyrábějí ten zbytek 94 procent a chtějí velké zisky. To je pokud se týká k zemědělské půdě.

Pokud se týká ceny, já jsem koncem roku 2006 nastoupil do Senátu a pokud jsem si nechal zpracovat analýzu – v roce 2006 po tom, kdy byla navržena výkupní cena 6,50 pro fotovoltaiky srovnatelná s Německem – v Německu ji v tom roce snížili a my zvyšujeme na 220 procent, takřka na 13 Kč, tady si myslím, že je jeden z těch základních problémů, proč k tomuto došlo.

Pokud se týká výboru, před hlasováním jsme požádali ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu a upozorňuji zde přítomného pana ministra o tři záležitosti – zda neporušujeme Ústavu, o mezinárodní ochranu investic a pana ministra jsme požádali – třetí bod – o formulaci podnikatelského prostředí. Pokud se týká té třetí oblasti, myslím si, že byla zpracována dobře, ovšem já se ptám, proč tyto dopady na podnikatelské prostředí, na občany i na průmysl apod. čím tady dneska argumentujeme, proč už nebyly stanoveny v okamžiku zvýšení té ceny o 220 procent z 6 Kč na takřka 13 Kč, v tom je myslím jasný důvod, proč je zaděláno na tento průšvih.

Domnívám se, jak tady zaznělo – já jako předseda výboru za poslední tři týdny jsem byl doslova pronásledován všemi stranami ve dne v noci a myslím si, že necitlivost, která je v tom zákonu u tepláren, které nemají s fotovoltaikami nic společného, si myslí, že dostanou emisní povolenky zdarma – investovali a nyní jim budou tyto emisní povolenky zdaněny. A poněvadž u většiny z nich byly povinny stanovit cenu tepla svým spotřebitelům do konce listopadu, nemají šanci v současném období nijak reagovat a půjdou v příštím roce do ztráty. To je pokud se týká těch tepláren.

Další negativum, které tady vidím – já se domnívám, že nejhorší je, že řešení těch problémů způsobených nekvalitní prací ať zákonodárců, ministerských úředníků či ministrů, jak o tom hovořil pan kolega Čunek, a rušení stanovených podmínek zpětně – a to se týká nejen fotovoltaiky, ale i např. stavebního spoření apod. - podlamuje důvěru občanů a podnikatelů v to, že my všichni společně jsme schopni zabezpečit právní stát, který bude garantovat to, co řekne. A teď si představte, že někdo chce v důchodové reformě, tak jak byl v minulém týdnu článek, kolik bilionů v rámci důchodové reformy se odvede soukromým fondům.

Kdo v této situaci může těmto slovům věřit, že s těmito penězi bude zacházeno tak, jak má být.

Já myslím, že zůstává řada nezodpovězených otázek. Když si vezmu poslední jednání se zástupci chemického průmyslu, tak bych měl dotaz na pana ministra. Oni mně argumentují tím, že ceny energie v České republice jsou v průměru vyšší o 25 % proti EU a proti SRN o 9 %. Pokud jsem v posledních dnech pozorně poslouchal, protože nejsem odborník v této oblasti, činil jsem si svůj jediný závěr, i na základě dalších analýz, tak jak je tady předložil kolega Čunek, že ta mediální kampaň proti nám, totéž se stalo minulý týden i ze strany ERU – "buď Senát odsouhlasí, pak dostanete nárůst 4,5 %, národe, když neodsouhlasí, bude to 11 %", je svým způsobem pro mě snaha, pořád držet vysoké ceny energie v tomto státě.

Přistoupím k závěru. Jako předseda výboru pro hospodářské záležitosti požádám vládu, aby předložila v termínu do 31. ledna 2011 senátorům zprávu obsahující statistické údaje o skutečně instalovaném výkonu solárních elektráren k 31. 1. 2010 a o čisté spotřebě elektřiny v ČR v roce 2010. Chtěl bych, aby součástí zprávy byla kalkulace přenesení vícenákladů na výrobu elektřiny v solárních elektrárnách na konečnou cenu elektřiny pro spotřebitele. Zahrnuto by to mělo být i meziroční snížení ceny surové elektřiny na pražské burze.

Uvedené údaje budou podkladem pro vyhodnocení potřebnosti a vhodnosti přijatých opatření zahrnutých v tomto zákoně a tak jak zde padlo, do roku podle mého názoru by mělo být nalezeno systémové, legislativně správné řešení zdrojů na krytí vícenákladů na podporu výroby elektřiny ze slunečního záření.

Ten svůj poslední bod, pane ministře, zašlu písemně.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Vzhledem k tomu, že paní místopředsedkyně nechce využít práva přednosti, budeme postupovat podle přihlášení. Čili paní senátorka Rippelová.

Senátorka Jiřina Rippelová:  Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. My jsme tady na poslední schůzi Senátu v uplynulém funkčním období projednávali čtyři důležité ekonomické zákony. Jedním z nich byla také novela zákona o stavebním spoření. Někteří z nás tento zákon kritizovali, a kritizovali ho proto, že měnil pravidla uprostřed hry. V případě změny tohoto zákona podle mého názoru existují podobné problémy a pochybnosti, a tyto pochybnosti se týkají retroaktivity, o které tady již bylo hovořeno.

Pokud mám shrnout problém, který se týká případné retroaktivity, tato novela zákona zavádí dodatečné zdanění. Toto dodatečné zdanění má snížit státní podporu, k níž se však stát zavázal ve formě neměnné. Dodatečné zdanění se má týkat pouze vybraných solárních elektráren a dostatečné zdanění má být na vybrané elektrárny aplikováno pouze po omezenou dobu.

Všichni si určitě uvědomujeme, že předložený návrh je politicky velmi citlivý. Bylo tady o tom hovořeno. Uvědomujeme si eventuální dopady na zvýšení cen elektřiny pro domácnosti a podniky. Ale určitě ta politická účelnost řešit tento zákon je dozajista nesporná. Já si však myslím, že bychom si měli uvědomit a je potřeba uvést také to, že hodnoty právního státu a právní jistoty jsou neméně důležitými hodnotami, které mají ústavní charakter a jako s takovými s nimi musíme pracovat, musíme také zvažovat následky, které může jejich porušení přinést.

Návrh, který je obsažen v senátním tisku 379, je podle mého názoru problematický především z hlediska právní jistoty a předvídatelnosti práva. Pan ministr tady říkal, že byly zpracovány právní studie zcela určitě lidí, kteří jsou odborníky ve svém oboru. Některé z nich znám. Nicméně konečný verdikt může vynést jen a jen Ústavní soud nebo soudy obecné.

Musíme si také uvědomit to, že porušení povede k oslabení důvěry ve stát a jeho právo a ptám se – bude platit "slovo státu platí". Může mít ale toto oslabení důvěry také podobu konkrétní právní odpovědnosti.

Zákon, k jehož změně má dojít, garantuje pevnou výkupní cenu vyrobené elektřiny po dobu 20 let, a to v úrovni odpovídající roku, v němž byla elektrárna uvedena do provozu. Toto pravidlo platí každého provozovatele. Vzhledem k technologickým limitům a platným předpisům nemůže být bez této veřejné podpory výroba elektřiny fotovoltaickými články rentabilní. To byl ostatně snad také důvod, proč byla veřejná podpora zavedena.

Řada provozovatelů, ne-li všichni, stavbu své elektrárny financovala prostřednictvím bankovního úvěru při sjednání podmínek pro jeho poskytnutí byla započítána jako významný faktor nejen rentabilita výroby, ale také výše veřejné podpory. Pokud by byla výše veřejné podpory jiná, řada úvěrů by pravděpodobně nebyla poskytnuta a řada elektráren by nevznikla.

Na mě se určitě jako na většinu z vás obrací investoři. Konkrétně z mého regionu se na mě obrátili dva mladí hoši, kteří rekonstruovali kravín v bývalém zemědělském družstvu. Na střeše tohoto kravína vybudovali fotovoltaickou elektrárnu, na kterou si vzali úvěr. Teď, když přišli do peněžního ústavu s obavami, co bude, tak jim banka řekla jedno slovo: To je váš problém, to si řešte vy, to my řešit nebudeme.

K čemu může vést schválení návrhu? Samozřejmě k tomu, že řada bankovních úvěrů nebude moci být splácena. Je také pravdou, že někteří provozovatelé elektráren rentabilní zůstat mohou na úkor svého plánovaného zisku, nyní ale pravděpodobně zkrachují. Stane se tak ale z rozhodnutí státu, který se nejprve k výplatě podpory po dobu 20 let zavázal, aby po několika měsících oznámil, že podporu cestou jejího zdanění výrazně sníží.

V prvé řadě je tedy v rozporu s principem právního státu předvídatelnost jeho chování. Taková ztráta důvěry může být osudová ve chvíli, kdy se opět stát chce při přípravě důchodové reformy zavázat k tomu, že nastavená pravidla budou fungovat i za 20 – 30 let a že stát svoji roli v podpoře reformy neopustí. A já se ptám – bude tomu tak?

Také po této zkušenosti lze namítat, že za dva, tři roky to prostě může být jinak. Návrh podle mého názoru je problematický také z toho důvodu, že se má vztahovat pouze na vybrané provozovatele elektráren, nikoli na všechny stejným způsobem. Přitom každý z provozovatelů jedná v souladu se zákonem, který stát, potažmo Parlament svobodně přijal. V tomto případě se jedná o – nebo může jednat – porušení rovnosti, která patří mezi další základní principy právního státu.

Z výše uvedených důvodů považuji návrh zákona za problematický, ačkoli je politicky účelný, považuji za pochybné, zda je zároveň v souladu se zásadami právního státu. Domnívám se, že výsledek případného řízení před Ústavním soudem nemusí být pro stát nakonec příznivý. Existuje relativně vážné nebezpečí arbitrážních řízení, protože řada provozovatelů a všechny úvěrující instituce mají zahraniční vlastníky. Výsledek arbitráží lze jen obtížně předjímat. To řeklo i stanovisko naší legislativy. Vzhledem k tomu, že se jedná o potenciální zmaření investice zásahem státu uprostřed hry, nelze vyloučit náhrady vzniklých škod ze strany státu. Potom ovšem vzniklé škody neuhradí nikdo jiný, než daňový poplatník formou daní nebo dalších škrtů, a to možná i v sociální oblasti, možná také oběma způsoby.

Může se tedy stát, že dojde jen k omezenému nárůstu ceny elektřiny, který ale bude doplněn o zvýšené nároky na státní rozpočet.

Stát je podle mého názoru v o to slabším postavení, že si sám stanovil pravidla, podle nichž bude podporu vyplácet. Připomínám také, že Ústavní soud není příliš nakloněn změnám pravidel uprostřed hry. Je otázkou, zda princip proporcionality, který tady byl tady také zmiňován, může převážit nad porušením principu předvídatelnosti práva.

Na výsledek arbitráží však ani udržení zákona v řízení před Ústavním soudem nebude mít pravděpodobně žádný vliv.

Prostřednictvím paní předsedající – panu kolegovi Sefzigovi – ten apel, vše, co tady teď je řečeno, již dávno předtím, nebo před několika týdny bylo řečeno na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud toto by mělo být bráno jako přitěžující, důkazní břemena při případných soudních řízeních, všechno to, na co tady upozorňujeme, bylo řečeno v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, paní senátorko. Panu senátoru Sefzigovi vyřídím. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Šebek.

Senátor Karel Šebek:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dnes jsme postaveni před úkol řešit problém, který s výjimkou těch, které jmenoval pan kolega Jaroslav Kubera, mnohý z nás nezavinil. Po pěti letech smutně konstatujeme, že přání se nestalo otcem myšlenky. Nedošlo k inovaci a technologickému zázraku. I přes snížení výrobních cen komponentů fotovoltaických zdrojů zůstává silová energie z fotovoltaických elektráren bezkonkurenčně nejdražším a nejnespolehlivějším zdrojem elektrické energie.

Zkusme si položit jednoduchou otázku, jaký je asi právě teď, v tuto vteřinu podíl fotovoltaické elektřiny čerpaný z elektrické sítě na osvětlení a vytápění tohoto sálu. Fyzikální zákony na rozdíl od těch z naší dílny, platí za všech okolností a na 100 procent.

Věřím argumentům pana ministra v roli předkladatele. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., senátní tisk 379, považuji v dané chvíli za nejlepší z možných řešení a podávám návrh na jeho schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Ještě jednou se hlásím do rozpravy. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych přece jenom upozornit na to, že dnes máme určitý komfort aspoň v tom, že vidíme, jak to s těmi cenami u nás i v Německu bylo. Když si uděláte jednoduchou linku, tedy skokovou horizontální, tak jak to zákon v roce 2005 řekl, všichni si tady můžeme mýt hlavu jak chceme, já jsem jenom při slovech pana kolegy Kubery zamáčkl slzu, když jsem viděl, kolik tady bylo senátorů za KDU, byť hlasovali v tomto případě špatně.

Nicméně když si tam dosadíte skokově těch 5 %, které by mohly a měly jít tehdy pryč, tak je to o 20 % níže. Takže ta diskuse je teď o tom, jak to rozpětí je veliké. Ovšem mohlo být skutečně o 20 % jinde. Také se ptám, když v roce 2010 v Německu mohli jít po jiné křivce, změnit zákon – oni změnili zákon kvůli tomu, aby ta křivka vypadala jinak, to vidíte – tak proč jsme to neudělali my. To je největší problém. Čímž nechci nás, či ty, kteří schvalovali tento zákon, vyvinit z toho, že už tehdy to bylo špatně. Ale dalo se to spravit. Nebyl to žádný problém.

K tomu, co tady říkal pan předseda Štěch s ohledem na mé návrhy – samozřejmě, proto jsem je navrhl tak, aby mohly být hlasovány samostatně a aby tento zákon mohl začít platit od 1. 1. Někteří se tady vyjadřují, zda provozuji nebo neprovozuji. Já jsem bohužel nepostavil žádnou solární elektrárnu. A bohudík, když vidím ten stav, jaký je v české vládě a státě, tak jsem tomu velmi rád.

Ještě jedna věc k paní kolegyni Paukrtové. To znamená, že solárníci nepadnou. Na tom příkladu, který tady byl řečen, kterých bychom možná mohli opakovat mnoho, ano, nepadnou ti, kteří k tomu mají investice. To znamená, mají ještě zdroje, kterými to dokryjí. Ale padnou ti, kteří se vyčerpali ze svých zdrojů a ti budou chtít po bance, aby prodloužila splatnost jejich úvěru, tedy rozložila ho do delší časové osy, a teď jim banka zcela po právu řekne: Kdo mi zaručí, že to budou ty tři roky – nebo ten rok. Možná ten rok snad ještě. Proto ten návrh tady je. Ale vždyť ten stát ještě "předevčírem" říkal něco jiného. Teď slibuje, že za tři roky to bude jinak. Ale ono za tři roky může být ještě krize, tak to zase bude jinak. Zkrátka banka řekne ne, to se vztahuje do ekvity, neboli do toho, co zaplatíte vy. To je váš příspěvek. Toho se bojím. To znamená, že především ti malí a drobní skutečně padnou.

Poslední věc – proč je to tak s cenami ČEZ. Proto, že si dělá již dlouhou dobu co chce. Když se na to díváme z trošku větší výšky, tak je to úsměvné. Většinou v létě dojde k tomu, že ČEZ ohlásí, že dojde k výraznému zvýšení cen energie pro nějaké důvody. Pak se všichni "vyhrůzíme", potom dojde k tomu, on zvýší cenu zhruba jen o polovinu toho, co avizoval, a všichni jsou spokojeni. Nicméně ta cena vůbec zvýšena být nemusela.

Jestliže v Lipsku došlo za poslední dva roky u silové elektřiny k 35procentnímu poklesu, tak potom ta regulovaná složka, což jsou přenosy atd., měla právo být zvýšena, tak jak to povolil ERÚ? Já tvrdím, že ne.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane kolego. Pan senátor Horník.

Senátor Jan Horník:  Dobrý den, paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Bylo zde již mnoho řečeno, řekl bych skoro všechno, kolegovi Kuberovi – prostřednictvím paní předsedající – bych chtěl vzkázat: Ano, já jsem hlasoval pro ten zákon jako mnozí z nás, kteří tady dneska sedíme. Nestydím se za to. Alternativní zdroje energie je budoucnost tohoto světa. Nám nic jiného nezbude.

Fosilní paliva dojdou a já bych je chtěl zachovat co nejdéle pro budoucí generace, například pro chemický průmysl. Proto hledáme cesty, jakým jiným způsobem využít energii slunce, protože i uhlí je pouze nakumulovaná energie slunce, nic jiného to není.

Já musím říci, že mně se nelíbí stav podkrušnohorské oblasti. Jsem dokonce přesvědčen o tom, že se pomaličku pracuje na tom, jak se prolomí limity. Protože se bude říkat "energie je drahá, a proto musíme prolomit, občané, bohužel, není jiného zbytí". Já mám dojem, že tam se to všechno hrne.

Jsou dvě velké lobbistické skupiny v Parlamentu, zejména v Poslanecké sněmovně. Jednou z nich byli myslivci, kteří hrozně dlouho převažovali, byli schopni prolobbovat cokoli, a druhou byli energetici. Samozřejmě energie je věc, elektrická energie, která se dá velmi dobře měřit. Na základě toho se dají dobře vybírat daně. Na základě toho jsou také pro mě neadekvátní zisky energetických společností.

Kolega Čunek říkal, že se snížila cena silové energie v sousedním Sasku – v Lipsku, to je Sasko o nějakých 35 %. Na burze. To je jediná výhoda, že dneska elektrická energie je na burze. Protože kdyby stanovovala cenu ERU, tak kdoví, co by se tady dneska dělo. Takže finanční prostředky, které my, spotřebitelé platíme za jednu vyrobenou megawattu, přece klesají. Já jsem zmiňoval čísla na našem výboru – 20 %, 25 %. Někdo říkal, abych se nedivil, že to může být až 50% v našem případě, České republiky, u ČEZu. Kdyby to bylo jen 15 %, tak mi jednoduchými počty vychází, že snad by se ta kompenzace mohla vyrovnat. Mě zatím nikdo nepřesvědčil, že tomu tak není. Včera jsme chtěli adekvátní data na MPO a od zástupců ERÚ. Bohužel jsme je nedostali. Jediné, z čeho máme jako legislativci možnost dneska čerpat, je z oficiálních zdrojů energetických společností, z webových stránek ERÚ a z toho, co kde vyhrabou novináři. Naštěstí pro nás.

Proč tady rozhodujeme o takové materii, o desítkách miliard Kč, a nemáme tato adekvátní data! Proč nám je není nikdo schopen předložen. Materiál, který můžete najít na stránkách ERÚ, který se týká instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren, podle měsíčních zpráv ERÚ o provozu elektrizační soustavy, nám říká následující: K 30. 9. 2010 bylo celkem dáno do provozu 645 megawatt. Ale licence byly uděleny na 799 megawatt. Když se potom podíváme na podrobné tabulky, které tam lze nalézt, zjistíme jednu zajímavou věc. Oni berou a počítají přírůstky měsíční, a jsou tam samozřejmě přírůstky i na fotovoltaiku. Když si tyto přírůstky ze stavu nula, já to mám z roku 2008, konec roku 2008 bylo 11 megawatt instalovaných. Součet měsíčních přírůstků k devátému měsíci tohoto roku dává 634 megawatt. Dohromady jsme u 645 megawatt. Ale ERÚ udává 799. Já se ptám, kde je oněch 154 megawatt. To mi nebyl včera schopen nikdo vysvětlit. Je to rozdíl 24 %, pane ministře. To jsou obrovské peníze, to je jedna čtvrtina. Jak to tedy ve skutečnosti je? Co je připojeno? Co skutečně dostalo licence? Tam je mám dojem pět let uvedení do provozu. Já se totiž domnívám, že ani vaše ministerstvo ty podklady nemá a že cena vysněná, já teď nevím, kolik to je, to je těch 540 nebo kolik korun, kde jsem to četl, která byla stanovena na základě vzorce, který stanovuje cenu na krytí vícenákladů, na podporu obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů, tak tento vzorec obsahuje nedefinovaný korekční faktor a nedefinovanou cenu za administraci. Takže kdo to stanovuje? Jaký úředník má slovo? Kdo si tady s námi hraje? Není ten úředník někomu zavázán? Nějaké energetické společnosti? Nedivil bych se ničemu.

Jak koná dozorčí rada? Máme tam bývalého ministra průmyslu a obchodu. Já mám dojem, že by se také o to ČEZ měl zajímat, protože podle mně má skutečně nepřiměřené zisky. A bude je mít o to vyšší, o to spíš my schválíme tento návrh zákona.

Pane ministře, vy jste na začátku zmiňoval, že bude instalováno 1800 megawatt. My jsme se včera dozvěděli, že to bude 1500 megawatt plus minus 100 megawatt. Už je zase úplně jiné číslo, protože tím bych přicházel na 1600, vy říkáte 1800, my máme poslední čísla k 1. 10. 2010. Řekněte mi někdo, jaký je stav dneska. Je boom, je konec roku, všichni chtějí buďto připojovat nebo ještě získat licence, ale kolik těch licencí bylo vlastně rozdáno? Můj dotaz k vám, k vašemu ministerstvu by byl následující:

Kolik megawatt z OZE a zvlášť z fotovoltaiky je aktuálně připojeno v síti. Na kolik instalovaného výkonu byly vydány licence u fotovoltaiky. Na kolik dalších megawatt instalovaného výkonu u fotovoltaiky jsou podány žádosti o licence. Dotaz, jestli budou uspokojeny, nebudou uspokojeny. A kolik bude připojeno, to už jsem zmiňoval před chvílí, do konce roku 2010 a s výhledem do února 2011.

Vážení přátelé, není možné, že se někdo mýlí? A že se může stát, že společnosti – a jedna z významných to již udělala na základě jejich inzerovaného článku – jdou s cenou dolů. To znamená, dochází k jakémusi vyrovnání. A co se bude dělat s těmi penězi, které my jako spotřebitelé zaplatíme? Kde to skončí? Někde ve státním rozpočtu, nebo u těch společností, které by to měly odvést, my si to od nich vezmeme. Já přesně nechápu, jak tento model funguje. Dozvěděli jsme se včera, že v roce 2009 byly vybrány tři miliardy Kč, obdobně jako letos, a z toho dvě miliardy – jedna miliarda byla vyplacena každý rok, to znamená, měli bychom mít čtyři miliardy plus. Ale jestli je to pravda, já nevím, to zaznělo včera na našem výboru.

Chtěl bych se zmínit ještě o jedné věci. Trochu mě mrzí změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu tak jak je navržena. Chápu zvýšení finančních prostředků za odvod, to je asi dobře. Ale proč zase samosprávy byly "kráceny" a ze současných 40 % poníženy na 10 % v odvodu do rozpočtu samospráv. V absolutních číslech je to stejné, protože navýšení bylo čtyřnásobné, když jdeme na 10 %, obce dostanou totéž. Kolega Kubera říkal, jak nám stát pořád přidává na administrativě. Toto je jedna z možností, že aspoň někde, v nějakých regionech, kde se něco bude dít, bychom do obecních pokladen mohli dostat trošku víc peněz.

Věcí, kterých by bylo možno tady říci k tomuto zákonu, je o hodně víc. Ale já bych byl nerad u toho, abych hlasoval pro tento zákon a za dva měsíce, nebo za tři bych se dozvěděl, že to byla chyba a že se to vlastně nemuselo vůbec takto dít, protože to tak dramatické nebude a že možná bez tohoto zákona se dostaneme na navýšení ceny elektrické energie na oněch šest vytoužených procent, o 5,7 %, která se uvádějí.

Myslím si, že s rychlostí, tak jak tento zákon byl připraven, jak nebyl dostatečně projednán, jak jsou kolem něj velké dohady, zejména v oblasti právní – mám dojem, že tady byla zmiňována advokátní kancelář Kříž a spol. – kdo nám zaručí jejich právní výklad?

A co když se mýlí? Kdo pak zaplatí ty miliardy? Jsou na to pojištěni? Já nevím. Ale já tomu všemu trošku nevěřím. Možná, že někdo mě zná jako podporovatele alternativních zdrojů energie, ale o tom to dneska není. Já bych se nerad mýlil a nemohu pro novelu tohoto zákona hlasovat, protože je tam pro mě moc neznámých a domnívám se, že někdo s námi hraje betla a že naše největší společnost v republice vůbec, TOP jedna, v podstatě nafoukla uměle bublinu a chce si udržet pouze vysoké zisky pro tuto firmu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným je pan senátor Adolf Jílek.

Senátor Adolf Jílek:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Začínám čím dál víc litovat, že jsme Kuberův návrh neodhlasovali, protože mám ten dojem, že do 19.00 hodin budeme mít tady zábavu a budeme se pořád točit v kruhu, jak jsme se točili na výboru, jak jsme se točili na podvýboru. Pořád to bylo o jednom a o tomtéž.

Já jsem říkal jednu věc. Jsem tady deset let a za tu dobu jsem zažil již jednou obrovskou masáž od různých lobbistů a dalších lidí, podobnou, jak je teď. Víte, kdy to bylo? Když jsem zpravodajoval myslivecký zákon v roce 2001. Tehdy to byli především ti, kteří na tom měli svůj zájem jako spíš bych řekl pocitový nebo citový. Teď jde o peníze, o nic jiného nejde, než že jde o peníze s plnou parádou. Buď to budeme platit všichni a ti, kteří do toho vletěli na poslední chvíli, budou mít dobré zisky, a nebo budou mít menší zisky a my tolik platit nebudeme.

To je základ, o kterém se tady bavíme a mluvíme spoustu krásných věcí.

Já nechci litovat ani trošku ty, kteří do toho vletěli na poslední chvíli, dali do toho svoje poslední peníze, prodali firmu, vzali si úvěr, a teď brečí. Tuhle jsem se bavil s kamarády, kteří mají také firmu, měli poměrně slušný cash-flow, banka za nimi přišla a nabídla jim, že jim k tomuhle dopůjčí tolik a tolik peněz, ať jdou do tohoto podnikání, více méně je do toho tlačila. Oni si udělali svoji rešerši, zjistili, že celé toto podnikání je postaveno na jedné věci, a to je na státní dotaci, která je sice v zákoně, ale stačí jedno zvednutí ruky a dotace bude úplně jiná. A celý projekt, tak jak je postaven, se zhroutí a nebo bude podstatně nevýhodnější. A uvědomili si, že v zákoně je na začátku napsáno, že garantují návratnost do 15 let s tím, že 20 let je licence. A uvědomili si, že je to podnikání, které je rizikové, navíc teď výhodné je podle zákona, ale je nemravné, protože odírá všechny ostatní, protože celý problém je v těch pěti procentech. Jestli si to někdo neuvědomuje, tak v původním zákonu těch pět procent nebylo, ty se tam dostaly až v Poslanecké sněmovně. Tehdy vláda, když předkládala tento návrh Poslanecké sněmovně, protože aby se rozběhla fotovoltaika, bylo nutné dát dotaci, bylo nutné říci, hele, když to bude do 15 let, to splatíte, těch pět let máte čistý zisk, ano. To bylo díky tomu, kolik stály články, kolik stály konstrukce, kolik stálo to všechno ostatní.

Mezitím se událo něco, co je ve světě a v technice normální, to znamená tím, jak se toho začalo vyrábět podstatně víc, jak výroba přešla do Číny z rozvinutých zemí, tak ceny spadly tak, že návratnost je teď pod 7 let, a to už je opravdu jako velmi dobrý job, když si uvědomíte, že zaplatíte 30 a vyinkasujete po 20 letech 100. To je zajímavé, to v každém případě je zajímavé. Ale kdo to platí? Platíme to všichni. A povídání, které jsem zažil na výboru, i když hoši z fotovoltaické asociace nám říkali, stát se zavázal, stát to dá, stát to někde vezme. Kde jsou ty peníze, které má stát? To jsou peníze z daní, ano. Bavme se tedy o tom, jestli to budeme platit přímo my v nákladech za cenu energie a oni z toho budou mít větší zisky, anebo řekneme, hele, z těch zisků zaplatíte větší daň, a vlastní dopady nebyly tak hrozné.

To je celý problém, který tady je. A jde opravdu jenom o peníze, o peníze úzké skupiny, která na tom chce vydělat, a nebo o peníze podniků, drobných živnostníků, ale i nás občanů, protože každý z nás je připojen na elektrickou energii. Neznám nikoho, kdo žije v jeskyni a svítí petrolejkou.

To jsou věci, u kterých jsem chtěl, abychom si je uvědomili při tom, když tady budeme hlasovat, protože je to zamotané. To, že jsme o tom mluvili víc než před dvěma roky, Jirka Bis určitě přisvědčí, že jsme žádali vlády, aby s tím něco udělaly. Jedna vláda, kterou jsme žádali jako podvýbor, bohužel padla, druhá tvrdila, že je na čtyři měsíce, pak to bylo rok a půl. A když se kolem pohybuje spousta lidí, kteří nemají zájem, aby se něco stalo, tak je to až tady. To znamená, jsme tady víc než po dvou letech. A kdyby těch 5 % bylo už dávno pryč, mohli jsme být na reálné ceně zcela legálně a nebyl tady tento problém, který tady bohužel je. Je to špatné řešení. Ale podle mne ta ostatní řešení jsou ještě horší.

Přikláním se k návrhu jak předsedkyně klubu, tak kolegy Šebka, schválit, i když vím, že je to špatně.

A pak jsem chtěl říci ještě jednu věc. Nemohu podpořit návrh doprovodného usnesení, protože znám nukleární zbraň a neznám nukleární daň. Odvod do atomového fondu existuje, toto by bylo ještě něco navíc.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková:  Děkuji, pane senátore. A jako další vystoupí paní místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážená paní předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Já už nebudu opakovat to, co tady bylo řečeno. Musela bych asi jinými slovy mluvit, ale asi bych hovořila o podobných věcech, jak o nich mluvil pan senátor Hajda, paní senátorka Rippelová, pan senátor Čunek nebo pan senátor Horník.

Chtěla bych ale říci, že tím zásadním problémem, který je, a nejenom v oblasti energetiky, je nekoncepčnost. To je ta příčina, proč tu dneska stojíme a mnozí říkáme, je to špatně, ale "holt" co je menší zlo.

Nepracuje se a nepracovalo se s energetickou koncepcí. Energetická koncepce byla přijata pro ty, kteří to nevědí, v roce 2004. Od té doby byla sice snaha ji aktualizovat, ale nicméně nikdo, následující vlády se jí neřídily. A tak mohlo vzniknout to, o čem tady mluvil Jirka Čunek a někteří další.

Energetická koncepce musí jasně a zřetelně stanovit energetický mix, a pak už je všechno další v podstatě matematika, pokud jsou samozřejmě věci dělány poctivě a nepromítají-li se tam jiné zájmy.

Toto by mělo být pro nás skutečně velké poučení pro všechny další kroky v této oblasti.

Dovolím si tedy v této souvislosti upozornit na to, že Evropská komise 10. listopadu schválila a předložila dlouho očekávanou strategii Energy 2020. Nastínila směr, kterým se bude energetická politika ubírat na evropské úrovni. Tato strategie se soustřeďuje na pět prioritních směrů – úsporu energie, celoevropský integrovaný energetický trh s odpovídající infrastrukturou, zajištění bezpečné a cenově dostupné energie díky aktivnímu přispění spotřebitelů a posílení pozice Evropy jako lídra v oblasti energetických technologií a inovací a koordinaci energetiky směrem ke třetím zemím.

Evropská komise si dala závazek, že navrhne do poloviny příštího roku investiční pobídky a inovativní finanční nástroje. Konstatuje, že je nutno posílit konkurenceschopnost průmyslu skrze zvýšení jeho energetické účinnosti a zlepšit účinnost v energetických dodávkách.

Komise si vytyčila rok 2015 jako lhůtu pro vytvoření celoevropského integrovaného energetického trhu, včetně zajištění dostatečné infrastruktury. Odhaduje, že v dalších deseti letech bude nutno zafinancovat celkem jeden bilion eur do energetické infrastruktury.

V oblasti výzkumu a vývoje bude dál posilovat technologie a inovace. Bude implementován SET plán spuštěním čtyř velkých celoevropských projektů a zajištění dlouhodobé technologické konkurenceschopnosti skrze výzkumnou iniciativu pro nízkouhlíkové technologie v objemu jedné miliardy eur. A to mají být hlavní stavební kameny v této oblasti.

Komise chce nadále rozšiřovat energetické společenství. A já už jsem tady hovořila o tom, že i Evropský parlament přišel s iniciativou vytvořit evropského energetického společenství, a to na bázi posílené spolupráce.

To je rámec, ve kterém se pohybujeme. A my máme možnost udělat z energetiky, z celé oblasti energetiky prioritu pro náš hospodářský rozvoj, podpořit vědu a výzkum v této oblasti, technické vzdělávání, ale také oblast strojírenství v oblasti energetiky a celou další infrastrukturu v této oblasti, čímž myslím zase vše i se vzděláním, vědou a výzkumem a s materiálně technickou základnou.

Máme možnost podpořit vědu a výzkum této oblasti a podpořit potenciál, který zde ještě je, ať už v lidských zdrojích, ve strojírenství, v tom, co pořád ještě známe a umíme. Jenom tak totiž budeme schopni využít to, o čem jsem teď tady hovořila, včetně financí, které do této celoevropské oblasti půjdou. Jenom tak můžeme podpořit hospodářský růst ČR a být skutečně konkurenceschopní. To ovšem chce energetickou koncepci z roku 2004 silně aktualizovat a projednat v širokém společenském konsensu, ať už politicky či mezi experty. A pak samozřejmě vyvinout veškeré úsilí, aby tato koncepce byla skutečně realizována, aby byla dlouhodobě dodržována.

Kolegyně a kolegové, vnímám současnou situaci kolem návrhu tohoto zákona. Nemohu samozřejmě souhlasit se zvýšením cen elektřiny. Ale tak jako už někteří přede mnou, i já mám velké pochybnosti o tom, zda skutečně ke zvýšení cen energií musí dojít.

Problém, který však skutečně mám s tímto návrhem zákona je, že se v něm opravdu objevují znaky retroaktivity. To je flagrantní porušení principů právního státu. To je v demokracii naprosto nepřijatelné, naprosto nepřijatelné je ohrožení právní jistoty občanů. A to se netýká jenom těch, kteří dneska mají své investice ve fotovoltaice.

Proto nemohu podpořit návrh schválit zákon, ale přidám se k případným pozměňovacím návrhům. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Palas a připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Palas:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, původně jsem neměl v úmyslu vystupovat k této materii. Nicméně poznámky pana kolegy Horníka a Adolfa Jílka k myslivcům mě donutily reagovat i na toto téma.

Chci obecně říci, že myslivci jsou silnou lobbistickou skupinou a v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně bylo dvacet myslivců, což je 10 % ze stavu poslanců. A musím říci, že myslivci vždycky lobbovali za své zájmy v tom dobrém slova smyslu, aby uchovali českou přírodu v dobrém stavu, aby vytvořili prostor pro zvěř, aby tady mohla žít, aby mohla fungovat. Chceme samozřejmě zachovat třistaletou tradici české myslivosti. Já to říkám jako předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

A teď už k problému fotovoltaiky. Já samozřejmě neberu na lehkou váhu to, co kolegyně Rippelová tady řekla. Hovořila o ústavnosti této materie, která je předkládána, hovořila o právním státě a jistotách podnikatelů. To bezesporu musíme nějakým způsobem zachovat.

Ale existuje tady také zájem státu, zájem státu na tom, aby zde dominovým efektem nezačaly krachovat významné průmyslové podniky. A já si myslím, že je povinností tohoto státu zasáhnout, pokud by se měla elektrická energie zdražit o 20 %, o 22 %. A já vám garantuji, že takové Vítkovické železárny nejsou schopny do cen svých výrobků toto navýšení promítnout, a prostě zkrachují. A to jsou tisíce lidí bez práce, pokud nezasáhne stát.

Může se to samozřejmě dotknout i našich občanů, nás všech v cenách elektrické energie. Tam bych takový malér neviděl, protože to vytvoří pouze "inflační tlak", kdy si lidé vymohou vyšší platy, aby mohli zaplatit elektrickou energii.

Nicméně zájem státu je jedna z věcí, kterou také musíme vzít v úvahu. A já jsem tuto chvíli připraven podpořit tento návrh zákona, protože jako hejtman Moravskoslezského kraje také zodpovídám za to, aby průmyslové podniky v moravskoslezské aglomeraci fungovaly.

Předpokládám, že náš klub se ještě před konečným hlasováním poradí a nějaký postoj zaujmeme. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Doubrava a připraví se pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážené kolegyně a kolegové, nebudu mluvit tak dlouho, jako někteří moji předřečníci.

V pondělí na jednání podvýboru jsem položil otázku - bohužel jsem na ni nedostal odpověď – jak velké procento vyrobené elektrické energie z fotovoltaiky je z celkové výroby elektrické energie u nás v republice.

Chtěl bych o tento údaj poprosit i pana ministra. Doufám, že on to zná a ví.

Proč jsem odpověď na tuto otázku chtěl? Mám totiž pocit, že celý ten humbuk kolem zvyšování cen elektrické energie je snahou obhájit neobhajitelné, protože spočítáme-li si výrobu z fotovoltaiky, pak v poměru k celkové spotřebě je to myslím velmi malé procento elektrické energie, a že – znovu říkám – humbuk kolem zvýšení cen elektrické energie je snahou obhájit další zvyšování cen elektrické energie, už při těch obrovských cenách a ziscích ČEZu, který je má.

Zazněla tady i výtka k tomu, že vadí výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, to mně také. Ale podstatně víc mi vadí výstavby megahangárů kolem dálnice na stejně kvalitní zemědělské půdě, přičemž víme, že po zlikvidování fotovoltaické elektrárny se půda dá vrátit zemědělské výrobě, kdežto půda zabraná výstavbou těch megastaveb se dá vrátit jen velmi těžko.

Prosil bych tedy odpověď na moji otázku, jak velké procento činí výroba elektrické energie z fotovoltaiky, v poměru k celkové výrobě elektrické energie z ostatních zdrojů, a tím nemyslím jenom obnovitelné zdroje.

Jinak bych rád uvedl na pravou míru prohlášení kolegy Palase, že myslivci nebojují za své zájmy, ale zájmy přírody. A myslím, že to je důležitější. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má nyní senátor Miloš Vystrčil a připraví se senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, poslouchám tu diskusi a zdá se mi, jako kdybychom trošku zapomínali na to, v jaké situaci naše vláda je. Tato situace je velmi špatná, protože my dneska, i díky fotovoltaice, čelíme třem hrozbám. První je, že se dále, řekl bych už skoro smrtícím způsobem, bude prodlužovat a prohlubovat zadluženost tohoto státu.

Druhá je, že se neúměrně zdraží elektrická energie a my nebudeme konkurenceschopní a bude to pro nás opět smrtící.

A třetí je, že ztratíme tvář nebo část tváře nebo důvěryhodnost, protože situace je taková, že neexistuje dobré řešení, to tady říkala už spousta lidí.

A teď se dostanu k tomu podle mne nejdůležitějšímu. Já nemám pocit, že by si vláda tuto věc neuvědomovala a nechtěla ji řešit. Jediné, co je, je to, že je potřeba se rozhodnout, v jakých proporcích k těm třem věcem dojde, protože ono dojde ke všem těmto třem věcem. Může se prohloubit zadlužení státu, což je podle mne úplně to nejhorší. Zdraží se elektrická energie a ještě ztratíme tvář. A je to jenom o těch proporcích. A vláda svým řešením nabídla nějaké proporce. A my teď podle toho, co se nám líbí nebo nelíbí jako individualitám, jaké kdo má voliče, říkáme, co my podporujeme. To není správně. My bychom měli svými návrhy minimalizovat riziko a vzdát se populismu. A když to pak budeme dělat, tak mi vychází jediná možnost, která se dá udělat. Buď schválíme to, co vláda navrhuje, protože ona ponese tu největší odpovědnost, anebo řekneme dobře, ale na kratší dobu, na kratší dobu a zkuste nastavit jiné proporce. Zkuste najít jiné řešení. Ale proboha, nedělejme už tam žádné další vratky, že víme, že najednou někdo ještě potřebuje, protože bude také nějak poškozen. To v tom okamžiku jdeme do své vlastní iniciativy, aniž bychom tomu rozuměli a měli ty věci dostatečně promyšlené. My na to prostě nemáme. My můžeme říci, dobře, udělejme to, jak říká vláda, s tím, že ztratíme všichni, anebo vytvořme prostor, ve kterém se to může změnit, ale zase nechme to, prosím vás, předložit jim, mají na to odborníky, aby se tím zabývali. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti nyní může vystoupit místopředseda Senátu Petr Pithart, ale vzdává se této přednosti, takže bude hovořit pan senátor Miroslav Krejča.

Senátor Miroslav Krejča:  Pane předsedající, dámy a pánové, čas je pokročilý, takže se budu snažit být maximálně stručný a konkrétní a spíš tady vyjádřit jenom svůj osobní názor a postoj.

V roce 2005 jsem tady nebyl, ale kdybych tady byl, tak nevím, jak bych se k tomu postavil. V tom dávám za pravdu panu kolegovi Kuberovi. Jednu elektrárnu jsem postavil, ale malou vodní a podnikatelsky jsem se na tom totálně zruinoval a zlikvidoval, takže od té doby už v ničem nepodnikám a podnikat nebudu. A s fotovoltaikou mám společné to, že si chci dát pár panelů na střechu, abych přihříval vodu a honil v létě čerpadlo k filtraci v bazénu. Nic víc s tím tedy spojeného nemám.

Jedu-li naší krajinou kolem žlutých polí anebo polí, na kterých rostou jiné energetické plodiny, tak skřípu zuby a trousím velice neuctivé a vulgární poznámky, i z toho důvodu, že původní profesí jsem pedolog a nemohu přenést přes srdce, abychom tak cenný přírodní zdroj, nenahraditelný a v podstatě z lidského hlediska, z měřítka lidského života neobnovitelný, jako je půda, postupně přetvářeli v neúrodnou hlušinu, tak to je pro mě silné kafe.

Stejně tak, když jedu kolem fotovoltaických farem, které jsou na zemědělské půdě, protože tam vůbec neměly být, kdyby stavební úřady respektovaly stavební zákon, respektovaly to, že tyto výrobny energie jsou sice technickou infrastrukturou, ale ne veřejnou technickou infrastrukturou a tudíž se nemohou umisťovat ve volné krajině. To, že tedy máme krajinu, s prominutím, zaplevelenou, volnou krajinu na zemědělské půdě těmito farmami, je hrubá chyba státní správy na úseku územního plánování a stavebního řádu, protože tato zařízení mohla vyrůst pouze v zastavěném či zastavitelném území nebo tam, kde to umožňuje platný územní plán.

Z toho, co tady zaznělo a co tady bylo prezentováno, já pro sebe dělám jeden jediný závěr, a to je ten, že dokáži a jsem schopen podpořit ten skutečně prvotní vládní návrh, tak jak to tady analyzoval zpravodaj pan senátor Bis, to znamená ořezaný, okleštěný od toho, co tam bylo přidáno v průběhu projednávání v PS.

Jsem tedy připraven podpořit ten pozměňovací návrh, který zde dnes předložil senátor Jiří Bis a který jsme diskutovali na Podvýboru pro energetiku. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan místopředseda Petr Pithart má slovo.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já chci varovat před tím, abychom se nechali uchlácholit tím odborným termínem, možná, že někteří z nás ho slyšeli poprvé – nepravá retroaktivita, s tím, že o nic nejde, to není ta pravá, to je jenom nepravá. Liší se režimem výjimek a je to do značné míry arbitrární záležitost, je to teoretický problém. V každém případě i u té nepravé retroaktivity jde o legitimní očekávání. To nikdo nepopírá ani z teoretiků.

V souvislosti se zmařením těch legitimních očekávání se mluví o mezinárodních arbitrážích, pokud by šlo o ochranu nedokonalou, nedostatečnou ochranu investic zahraničních investorů, mluví se o rozhodnutích našich soudů, eventuálně Ústavního soudu.

Ale jedno slovo tady vůbec nezaznělo, a nevím, proč to mám říkat já, který nejsem ekonom. Já ani nevím, jak se přesně ta věc jmenuje. Je to rating, je to strašně důležitý rating, na který každá země čeká a modlí se, aby dopadla dobře, aby neklesla o písmenko, o stupeň níž a těší se z toho, když stoupne. A je to rating – pan ministr by nám to určitě uměl lépe vysvětlit – který se týká podnikatelského prostředí, které je příznivé nebo nepříznivé. Toto slovo tady nepadlo. Zvažuje se, nakolik by přišly arbitráže, ale to bychom se konec konců dozvěděli, byla by to konečná suma. Ale nikdo není schopen odhadnout, co by znamenal pokles ratingu. A to přece musíme brát v úvahu. Já si nedovedu představit, že kdybychom schválili tento vládní návrh, že by se s tím ratingem nic nezměnilo.

A ještě jednu poznámku, bude to vzpomínání starce. Já jsem s velkým porozuměním poslouchal všechna ta vystoupení, která kladla kolem ČEZu otazníky a vykřičníky. Já to mám jednoduché. Já ČEZu nevěřím už 19 let, tehdy jako předseda vlády jsme řešili otázku dostavby Temelína, a nešlo vůbec o to, jestli jaderná energetika ano nebo ne.

Šlo o údaje, které jsme měli z ČEZu a které se nám nezdály. Pak se stalo, a to je složitá historie, že se na stůl všech ministrů dostaly údaje z ČEZu interní o skutečných termínech dostavby Temelína, tedy ne o těch, o kterých jsme byli informováni. A skutečné údaje o cenách. O ceně dostavby. Samozřejmě že to ČEZ popíral. My jsme potom mnozí členové vlády chodili do Bartolomějské na výslechy, protože samozřejmě ČEZ musel, co mu zbývalo, žalovat neznámého pachatele, který poškodil pověst firmy.

Samozřejmě že ceny byly ještě vyšší, než uváděly jejich interní materiály, a termín dokončení byl ještě dál, než uváděly jejich interní materiály, takže já jsem v tomto jednoduchý, já jim prostě absolutně nevěřím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, senátoři, v tento pokročilý čas jsem se přece jen ještě rozhodl jít k mikrofonu. Donutilo mě k tomu to, co tady zaznělo hned na začátku. Jestli rozprava je nebo není nutná. Já se domnívám, že naopak. Tato rozprava byla velmi poučná. Nejen pro mě, ale možná i pro mnohé z vás. Možná že i pro televizní diváky, i další. Tady na parlamentní půdě jsme strašeni tím, že se nemůžeme vyslovovat k něčemu, aby to náhodou nebylo použito u nějakého soudu. Já se obávám, že to už není demokracie. Je to velmi závažná záležitost a já se zastrašit nenechám. Ostatně už to tady také bylo řečeno, spousta věcí byla řečena v Poslanecké sněmovně. V těchto otázkách jsem na straně pana prezidenta i s jeho výhradami k moci soudní a některým soudcům.

Zazněla tady velmi zajímavá myšlenka, kterou si zapamatuji. ODS se nechala zblbnout soudruhem Bedřichem Moldanem. Je vidět, že ODS není tak pevná a doufám, že se nechá i v jiných věcech, které budou prospěšnější pro tento stát, možná zblbnout. Zblbnout, to jsou slova našeho spolusenátora.

Na druhé straně, errare humanum est, chybovati je lidské, pro vás. A my chceme napravit chyby a chceme to novelou tohoto zákona. Předpokládám, že vláda tuto vůli vyjádřila v této novele, ale kdyby to, vážení, vláda a především ministerstvo financí mysleli tak vážně, tak už dnes ERÚ řídí úplně někdo jiný. Už to není o výměně jen jednoho člověka, ale možná celého odboru. A to i na financích, na odborech kontroly MF a lidmi, kteří se zabývají věcmi, za které jsou placeni, za které možná dnes demonstrovali.

A kdo ještě po této věci bude věřit českému státu a ministrovi financí Kalouskovi, pro kterého zákony a smlouvy nic neznamenají? Všichni víme, že retroaktivita je to nejhorší, s čím se setkáváme, a není to jen v této záležitosti. Vzpomeňte si na stavební spoření. Nyní je to fotovoltaika. Co to bude zítra? Důchodová reforma a na tom postavené důchodové privátní fondy? A pak se to zase všechno změní? To jsou věci, které jsou velmi nebezpečné, Nikdo nám tady zatím zodpovědně neřekl, jaké reálné zvýšení cen energií hrozí. Je to 16 %, nebo jenom 5 %? Každou chvíli se objevují jiné údaje na příští rok.

Nikdo tady neřekl, jaký je skutečný finanční přínos, pokud by tato novela byla schválena pro státní rozpočet, a to se všemi plusy i minusy. Nejen s tím, co se týká fotovoltaiky, ale také s tím, jestli se zvýší nebo sníží příjmy z daní, z DPH a jiných věcí.

Chtěl bych se pana ministra zeptat, na co ČEZ získal těch 200 milionů eur, které použil na nákupy v otázkách fotovoltaiky? Bylo to účelné? Proč o to žádal, když se tady náhle potýkáme s velkými problémy v otázce fotovoltaiky? Jak mám rozumět tomu, že ministerstvo financí se vypořádá mimosoudně, aby někteří nevstupovali do soudních sporů?

Je to ze dne 29. 11. 2010. Tou jsou věci, které se pak možná budou projednávat u některých soudů.

Nemá-li mít výrobce elektřiny touto novelou tzv. zaručenou míru zisku, která byla garantována zákonem, ptám se, proč se toto zaručuje distributorovi. Distributor má nárok na náhradu vícenákladů. A distributor typu ČEZu je podle ERÚ ve ztrátě z úhrady elektřiny z OZE kolem 2 miliard. Tyto náklady si započte proti svým výnosům a odvede o to méně státu daň z nižšího zisku. Ve výsledku tedy nejde o nic jiného, než že se odvod předá distributorovi, a konstrukce odvodu je v podstatě neutrální. Ale jdou peníze od výrobců k distributorům.

Ale stát se touto novelou zavázal, že distributorům ztráty i za cenu likvidace malých investorů uhradí.

Ptám se, jaké to budou náklady, v jaké výši se počítají? Proč ze zákona č. 180/2005 byla garantována návratnost investice 15 let, ale v novele zákon o daních z příjmů, která je již schválená a podepsaná, je stanoveno odpisování a uznávání leasingů do nákladů u solárních technologií na 20 let. Přitom původní znění byly odpisy na 10 let. To jsou věci, které jsou nejasné, které nás nutí k velké opatrnosti.

A já osobně se domnívám, že následky ztráty důvěry v celý právní řád České republiky a důvěryhodnost tohoto státu, přesně tak, jak řekl pan senátor Pithart, je to o tom ratingu, a to je jak pro naše české, tak i zahraniční investory, možná zdaleka převýší finanční přínos této novely, ale ten finanční přínos ještě moc neznáme.

Velmi bych se přimlouval za to, abychom, pokud budeme nuceni schválit tuto novelu, tak jedině s tím, co tady navrhl kolega Čunek a kolega Bis.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Petr Vícha, předseda klubu.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, kdo z vás si myslí, že jsem vystoupil jen proto, abych svolal jednání klubu, tak se bohužel teď ještě v tuto chvíli mýlí. Na konci to řeknu. Myslím si, že nebylo možné schválit úvodní návrh, abychom se tím nezabývali, protože je to tak důležitá problematika, že by v tisku bylo, že Senát je absolutně zbytečný, když v takovéto věci nerozhoduje. I když rozhodnout se je určitě těžké.

Já sám jsem si z té diskuse poznačil několik otázek. Myslím si, že se na většině věcí budeme schopni shodnout.

Otázka č. 1. Kdo si myslí, že někdo něco v procesu od roku 2005 zanedbal a my to dnes řešíme pět minut po dvanácté? Myslím si, že na tom, kdybychom dali hlasovat, se shodneme prakticky všichni.

Jsme v časové tísni? Jsme v časové tísni. Jsme před koncem roku, pan prezident ještě avizoval, že když nebudou jeho představy, nechá projít marnou lhůtu, a to nás dostává do ještě obtížnější situace a zužuje nám možnosti.

Kdo si myslí, že jsme byli zahlceni spoustou protichůdných názorů, materiálů, čísel, ve kterých se lze těžko orientovat, a chybí ty odborné, nelobbyistické? To jsme zažili také úplně všichni.

Kdo chce, aby se zdražila cena energie pro lidi, pro podniky? Nikdo. To bude stoprocentní. To si myslím, že bude hlavní priorita. Proto to všechno děláme.

Komu vadí ti úplně malí, co to mají na střechách domků do 30 kW? Tady asi jednota nebude, protože minimálně pan Kubera je proti fotovoltaikům obecně. Ale ti nám tu cenu energie nezvedají. Na výboru padla informace, že z 11 700 licencí je přes 11 tisíc právě těchto. Dodávají 2 % energie. Ti to nezdraží.

Komu vadí ti vychytralí, kteří to udělali na polích, kteří využili, a vkrádá se slůvko zneužili situace, nečinnosti. Možná i pomohli, aby nečinnost byla nějaký lobbistickým způsobem, protože to je výhodné. Troufám si říci, že nikdo tady nemá fotovoltaickou elektrárnu, takže nám to vadí také skoro všem. I když postupovali v mezích zákona. Myslím si, že nám vadí. Že třeba některé hlasování, máme obavy, že kdybychom to neschválili, tak řeknou, že jsme zaprodanci fotovoltaiků.

Kdo chce, aby se zvedla cena tepla v teplárnách? Také nikdo určitě. Kdo se obává arbitráží a ztráty důvěry v Českou republiku, protože přece jenom, i když řekneme, je to nepravá retroaktivita, možná bychom to všechno vyhráli, ale stejně musíme mít stín pochybnosti, že toto není optimální postup, který se volí a který bychom měli používat velmi zřídka. Myslím si, že i na tom se můžeme shodnout.

Kdo chce, aby se urychleně, když to bude takto přijato, aby se urychleně hledalo nějaké řešení? Lepší, možná ve shodě s názorem pana prezidenta, když už to musí být, tak na rok a pojďme rychle hledat nějaké lepší řešení. Možná že i na tom bychom se shodli, možná bude přijato nějaké doprovodné usnesení. Nakonec možná nejméně důležitá věc. Kdo by nechtěl pomoci obcím, aby – jsme tady skoro všichni starostové, místostarostové, aby měly větší výtěžek z odvodu za vynětí zemědělské půdy. I na tom bychom se shodli, ale kvůli tomu nezabijeme zákon, abychom nezdražili tu energii.

Vkrádá se mi poslední myšlenka, kdo si myslí, že pan senátor Čunek uspěje v boji proti ČEZu? Problém je, že na všem se prakticky shodneme, ale teď je otázka, jestli to má nějaké řešení, jestli jsme schopni shodnout se na řešení, protože tady asi vidíme každý nějaké jiné východisko, něco převažuje v každém z nás.

A teď přichází záležitost, týkající se klubu ČSSD. Já za prvé žádám o svolání klubu nebo 15minutovou přestávku na jednání klubu, aby to nebylo nedůstojně tady, tak ve Valdštejnově pracovně, před hlasováním, tzn. až po odpovědích na otázky, které padly. Ale dopředu chci deklarovat, že to nemůže dopadnout jinak, než po našem včerejším jednání, protože tohle není záležitost, kdy by klub měl mít jednotné stanovisko. To je tak složitá věc a s takovými možnými dopady na mnoho skupin, že to musí být otázkou vědomí a svědomí každého jednotlivého senátora, a takto k tomu klub sociální demokracie bude přistupovat. Jednání klubu chci jen proto, aby naši zpravodajové mohli vyhodnotit diskusi a případně nám k tomu dát další argumenty. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Slovo má pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan ministr Saša Vondra mě požádal, abych mluvil dlouho, protože potřebuje projednat něco s panem premiérem. Ale teď to změnil, že chce, abych mluvil krátce, protože pan premiér změnil termín. Já teď nevím, co teď platí? (Krátce) Já ti vyhovím.

Za prvé dotaz na pana ministra. Je pravda, že ČEZ si půjčil od EIB 200 miliard a sám svých 200 miliard dal na to, aby za 400 milionů EURO nakoupil solární elektrárny? To je jeden dotaz.

Za druhé, je pravda, že ČEZ nakupuje solární elektrárny? To samozřejmě reaguji na výzvu pana kolegy Víchy. ČEZ je mým oblíbencem. Že ČEZ nakupoval solární elektrárny bez výběrových řízení, tzn. bez toho, že by vyhlásil lhůtu, ať se přihlásí, za kolik ti, kteří jsou šťastní, anebo naopak nešťastní a tyto elektrárny prodávali, jestli je pravda, že je nakoupil. Bylo by také dobře, kdyby pan ministr Senátu zajistil zprávu o tom, za kolik ČEZ nakupoval jednu megawattu, to je ideální, nějakou měrnou jednotku stanovit. Protože jestliže já mám zprávy o tom, že nakupoval průměrně za 110 milionů jednu megawattu, tak nakupoval již za tuto částku v době, kdy se stavělo za 70 milionů. Tzn. i to je dobrý byznys pro některé.

Bohužel mě mrzí, že Poslanecká sněmovna znova schválila, že mohou existovat akcie na doručitele a mohou se přihlašovat tito držitelé, tyto firmy do výběrových řízení, protože my se vlastně nikdy nedozvíme, my víme, že ČEZ elektrárnu kupoval, nevíme, za kolik to kupoval, nevíme, jaká kritéria vyhlásil, a také nevíme, od koho to kupoval. Možná to za kolika od koho by bylo velmi zajímavé vědět, zda se nepropojuje státní správa a zda také nejsou propojeni ti, kteří zabránili tomu, aby těch minimálně 20 % po těch 5 % v roce 2011 již platilo, to za prvé, a za druhé, zda tito lidé nezpůsobili právě to, že o tomto zákonu jednáme až teď pod celou tíhou, která na nás teď padá.

Pokud bychom i u tohoto zákona schválili nezabývat se, tak já vám garantuji, že bych předložil návrh zákona na zrušení Senátu. To myslím zcela vážně. A to proto, že mnoho diskusí v oblastech, kde si nepřipadám pevný, kde nemám žádné informace, tak mnohé diskuse mně tyto informace přinesou, a já se podle nich mohu rozhodnout.

Pevně věřím, že jsem vás ani pana ministra Sašu Vondru dlouho nezdržel, ale myslím si, že jsem vám také podal informace, které jsem zjišťoval opravdu dlouho. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  S právem přednosti pan senátor Richard Svoboda a připraví se Jan Horník.

Senátor Richard Svoboda:  Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem původně se nechtěl vyjadřovat, protože – podobně jako u mnohých z vás - je můj vztah k této předloze velmi rozporuplný z řady důvodů. Ale přece jenom chci říci dvě poznámky. Za prvé tady byla řeč o odpovědnosti, řekněme morální, o tom, že v určitém čase měl kdosi zasáhnout. Každý z vás, kdo se chce podívat, jak rostl instalovaný výkon fotovoltaických systémů v České republice a podívá se, jaká je časová linka, tak najde odpověď, která vláda to měla udělat, a k tomu je moje první poznámka, že přesto, že média i občané takové vlády milují, tak vláda bez přímé politické odpovědnosti nemusí být ideální vládou pro tuto zemi.

Druhá poznámka, kterou chci přičinit, také spěje k obecnému poznání, které, myslím platí. Na počátku tohoto problému byl přece brutální, tvrdý zásah do tržních poměrů. Do přirozeného tržního prostředí. A za takový zásah vždycky nakonec zaplatíme, vždycky.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, velmi krátce. Ještě mě napadla jedna taková věc při té debatě. My víme, že ČEZ chtěl investovat desítky miliard korun do obnovitelných zdrojů energie. Víme taky, že velkou valnou část chtěl investovat nejenom do větrné energetiky, ale také do fotovoltaiky. A těchto plánů se měl podle novinářů snad vzdát, a já si říkám, že by se ČEZ tak lehce vzdal?

Ale on se možná vzdává, protože ví, co nastane. Až nám popadají drobní investoři a budou na ně uvaleny konkursy, tak ČEZ vstoupí na trh a volné miliardy, které má, skoupí fotovoltaiku a bude to ten největší hráč možná fotovoltaiky na českém trhu. Možná předjímám, ale i takováto konstrukce je možná. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu a ptám se pana ministra, zda chce vystoupit. Všímám si, že má řadu připravených A4, takže pane ministře, mikrofon je váš. Odpovědí a otázek tady bylo dost.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, pokusím se odpovědět na otázky, které zde zazněly. Omlouvám se, pokud bych na někoho zapomněl, nechť se mi případně připomene. Budu odpovídat skoro na přeskáčku, protože otázky neměly přímou sekvenci a strukturu.

Myslím si, že je potřeba začít otázkou, kterou tady položil pan senátor Horník. Co se stane, když neuděláme nic? Co když náhodou, když neuděláme nic, tak ceny elektřiny vzrostou jen o 6 %? Ono to logiku dává, ale pokud bychom neudělali nic a ceny elektřiny vzrostly jen o 6 %, tak vzhledem k tomu, že u nás jsou podpory obnovitelných zdrojů nastaveny velkoryse na rozdíl od ostatních okolních zemí, tak se stane to, že v okolních zemích cena elektřiny poklesne. A to bude znamenat naprostou konkurenční nevýhodu pro český průmysl. Naprosto zničující konkurenční nevýhodu pro český průmysl.

Takže to není o tom, co když cena vzroste jen o 6 %, nebo co když by cena nevzrostla vůbec. To by v konkurenčním prostředí evropského energetického trhu znamenalo, že někde ceny poklesnou o 15 % a znovu to bude nevýhoda českého průmyslu 10 – 15 %. Toho problému se úvahami o tom, co udělá silová elektřina, nezbavíme. My máme problém v břemeni podpory obnovitelných zdrojů. Tzn. něco udělat musíme.

Potom se tady hodně diskutovalo o tom, zda retroaktivita, předvídatelnost práva neohrozí podnikatelské prostředí, rating, problém arbitráží.

K té retroaktivitě, předvídatelnosti práva, případně dopadu na podnikatelské prostředí bych chtěl říci, že my máme analýzu, že retroaktivita je opravdu nepravá, že pro předvídatelnost práva to není taková překážka, aby to bylo v rozporu s ústavou, nicméně rozumím tomu, že to je otázka názoru. Nicméně co se týká dopadu na podnikatelské prostředí, alias rating podnikatelského prostředí nebo České republiky, což zmínil pan místopředseda Pithart, tak já bych řekl, že pokud se tím problémem zabývat nebudeme, tak paradoxně si ten rating zhoršit můžeme. Protože jak jsem o tom teď mluvil v předchozím tématu, dojde k tomu, že český průmysl, a to není jenom průmysl českých podnikatelů, ale dnes už i mezinárodních investic, ztratí díky této administrativní chybě, když to budu nazývat chybou, svoji konkurenceschopnost. A tím si můžeme způsobit paradoxně to, že pokud se vyhneme jednomu typu arbitráží, plynoucích z našich pochyb, zda je to pravá nebo nepravá retroaktivita, tak se možná určitě nevyhneme jednomu typu arbitráží, a to jsou investice zahraničních investorů v České republice, kteří mohou namítat, že v České republice jim administrativním způsobem bylo způsobeno navýšení nákladů např. u elektrické energie o 10 %, čímž oni ztratili konkurenční schopnost, a tím pádem může být zmařena jejich investice.

Tím chci jenom říci, že otázka arbitráží nemá nikdy jasnou odpověď. Máme přece zkušenost, že jedna z největších arbitráží, které čelíme, vznikla na základě dopisu. Neměnil se zákon, neudělala se v podstatě ani žádná správní chyba, ale na základě dopisu byla vedena proti České republice arbitráž, která je zatím úspěšná.

Jinými slovy chci také říci, nedělejme z arbitráží naprostého strašáka, protože potom bychom nemohli udělat vůbec nic, a to by také mohl být důvod k arbitráži.

Poprosím, když budeme zvažovat riziko arbitráží, nikdy je vyloučit nemůžeme, ale musíme jej občas podstoupit. Co se týká arbitráží, a retroaktivit předvídatelnosti práva a dalších ústavních postulátů, zde může nastat také situace, že investoři do fotovoltaik v jednotlivých letech můžou arbitrovat Českou republiku z toho důvodu, že někteří investoři do fotovoltaik mají mnohem lepší podmínky než investoři jiní. Investor připojený v roce 2006 má naprosto jinou výnosnost ze své investice, než investor připojený v roce 2010. To je naprosto zřejmé.

A protože se jedná úplně o stejný obor, úplně o stejný zákon, a jenom administrativní postup z nějakého cenového výměru, tak i to může být důvodem k arbitráži, proč moje investice ve stejném oboru podle stejného zákona má výnosnost podle státu v jednom roce takovou a v jiném roce jinou? Znovu narážím na to, že problematika arbitráží je mnohem širší. A můžeme se na ní točit dokola a nic nevyřešíme. Myslím si, že jde o zdravý rozum a o první téma, které jsem nastolil. Udělejme něco, aby český průmysl neztratil svoji konkurenceschopnost. To je light motiv této novely.

Co se týká otázky jaderné daně, budu to nazývat jadernou, atomovou daní, jak budeme chtít. Jak zmínil pan senátor Čunek, jestli je důvodem k uvalení atomové jaderné daně to, že ČEZ má vysoký zisk, tak to je podle mého názoru právě jeden z důvodů k arbitráži. Za prvé si uvědomme, že ČEZ není čistě stoprocentní státní akciová společnost, ale má třetinu privátních akcionářů, kterým by se to nelíbilo, a za druhé, pokud by důvod k uvalení speciální daně spočíval v tom, že má někdo vysoký zisk, tak si myslím, že to ústavně neobstojí ale ani náhodou. To je přesně ten důvod, který by zpochybňoval naše prostředí. Kromě toho, že mám pocit, že naše budoucí státní energetická koncepce se na jadernou energetiku bude v tomto ohledu hodně spoléhat, a oslabovat ji ještě speciální daní, myslím, že jejímu rozvoji do budoucna by vůbec neprospělo.

Potom tady padla úvaha v souvislosti s pozměňovacími návrhy, co by se stalo, kdybychom vlastně ta opatření přijali jenom na jeden rok? Pokud jde přijmeme na jeden rok, tak vyřešíme situaci v roce 2011. To je pravda. Ale potom si položme otázku, co bude v roce 2012, protože z toho vějíře všech možných návrhů a nápadů byly vybrány ty, které nám nakombinovaly situaci, kdy to bude pro rozpočet a jeho zapojení do financování podpory obnovitelných zdrojů únosné. Podpora na rok sice vyřeší rok 2011, ale okamžitě vyvstane otazník nad rokem 012. Ale to podnikatelskému prostředí zase vůbec neprospěje, protože ty otazníky zůstanou. Zůstane ve vzduchu v roce 2012 9 miliard korun, které bude potřebovat státní rozpočet na to, aby se podílel tak, aby ty ceny opět skokově nevzrostly, a v celé ekonomice nastane nejistota, která skupina to zaplatí. A to si myslí, že je naprosto nejhorší situace, když budete takto zpochybňovat rok od roku někoho, na koho ty náklady padnou.

Rozumím tomu, že řešení na rok by vyřešilo rok 2011, ale z pohledu investorské jistoty a dalších aspektů si myslím, že ten návrh by nebyl nejšťastnější, kromě toho, že případně by to mohl odnést daňový poplatník v případě většího zadlužení.

Tím bych se vrátil k předvídatelnosti práva. Předvídatelnost práva nespočívá pouze v tom, že je změněna výše dotace, ať už přímo nebo nepřímo, ale může spočívat také v tom, že je změněna sazba daně. A to bych poprosil kolegy ze sociální demokracie, aby se nad touto předvídatelností práva a jejím aspektem zamysleli – zda sazba daně a její změna není také – v tomto pojetí – ne v jiném pojetí – ale v tomto pojetí porušením předvídatelnosti práva. Protože ekonomické subjekty a podnikatelé, koneckonců domácnosti jsou nastaveny na nějaké sazby daní. Jakákoliv změna sazby daně by byla porušením principu předvídatelnosti práva v tomto úzkém pohledu. Já bych prosil, abychom se na to dívali i z toho pohledu, že považujeme za normální, že stát má možnost hýbat sazbami daně a nepovažujeme to za nepředvídatelnost práva.

Stejně jako v tom populistickém pohledu bych mohl považovat za porušení předvídatelnosti práva navýšení zadlužení, navýšení státního dluhu, protože to má opět dopad na subjekty jak v ekonomice, tak domácnosti. Myslím si, že poslední události v některých evropských zemích to prokazují, že i navýšení dluhu se může promítnout do snížení životní úrovně některých ekonomických skupin a opět je to díky tomu, že to bylo nepředvídatelností práva.

Dále zazněla zde spousta úvah nad relevancí dat. Já se obávám, že nebudu schopen odpovědět na všechny otázky, které zde položil pan senátor Horník, protože MPO žádná speciální data neeviduje, protože od té doby, co v energetickém zákonu byl vypuštěn pojem autorizace pro energetické zdroje, tak žádné speciální statistiky nemáme. Z nového energetického zákona je zase autorizace zaváděna, to znamená, že MPO to už bude mít v rámci těch povolovacích procesů.

Obecně bych řekl, že to zpochybňování dat sice v nějaké logice je možné, nicméně se obávám, že právě zpochybňování dat zejména u ERÚ tady byla praxe minulých let, že Poslanecká sněmovna nevnímala data, která uváděl Energetický regulační úřad, a teď se nebudu bavit o metodice některých cenových kalkulací, ale data určitě uváděl. Nevěnovala se tomu pozornost, podceňovalo se to, přeceňovalo a z toho jsou možná ty dnešní problémy.

Já bych teď doporučoval, opravdu se těmi daty zkusím řídit a reagovat na ně nějakým řešením, protože si myslím, že to jsou jediná objektivizovaná data, která v této chvíli máme k dispozici, podle kterých bychom se měli řídit a konat. Dále tady zazněly některé otázky kolem ceny elektrické energie v České republice s argumentem, že jsou vyšší než v EU nebo v Německu. Já si myslím, že určitě ne. Co se týká Německa, tak ta úvaha může platit pouze pro průmysl, pro domácnosti v žádném případě tomu tak není. A pro průmysl tomu tak je proto, protože v Německu zavedli regulaci cen pro velkoodběratele elektrické energie v rámci ochrany jejich průmyslu. Proto dochází k tomu paradoxu, že ty ceny pro velkoodběratele jsou opticky nižší, nicméně jsou dotovány ostatními spotřebiteli v rámci spotřeby elektřiny a platby za ni.

Dál tady zazněly otázky kolem teplárenství. Já bych chtěl jednoznačně říci, že ona darovací daň, která má být uvalena na producenty elektřiny, se netýká teplárenství. Týká se pouze výrobců elektřiny pro třetí osoby. To znamená, když to zjednoduším – nazval bych to komerční elektřinou – co se týká výroby elektřiny v souvislosti s kogeneracemi a výrobou tepla, těchto povolenek se to vůbec netýká. To bych chtěl říci zcela jasně. To znamená teplárny pro výrobu tepla jsou osvobozeny od této darovací daně a z toho zákona to jasně vyplývá. Je zde napsáno, že se to týká povolenek pro výrobu elektřiny pro třetí osoby.

Pak tady padla otázka, proč se nic nedělalo. To já souhlasím, ale nemohu na ni úplně odpovědět. Já mohu říci, co jsme se snažili dělat my. Znovu opakuji – v srpnu jsme dostali data o příslibech připojení, které byly 2400 megawatt u fotovoltaik. Reagovali jsme tou novelou první, kterou jste tady měli v listopadu. Pak jsme dostali z Energetického regulačního úřadu data ze září, která říkala, že bude připojeno zhruba oněch 1 600 a dopady do cen – reagovali jsme na to touto novelou.

Do Bruselu jsme odeslali akční plán pro podporu obnovitelných zdrojů, který říkal, jak si představujeme energetický mix do roku 2020 tak, abychom splnili závazek 13procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v České republice, jak si představujeme rozdělení onoho mixu v rámci stability tohoto mixu, protože solární a větrná energie je nestabilní. Promítáme to do nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, který se do Senátu dostane v prvním kvartále příštího roku a který reflektuje právě onen národní akční plán a podle mého názoru odpoví i na spoustu otázek, které zaznívají nebo zaznívat ještě budou.

Zároveň paní místopředsedkyně Gajdůšková zde kritizovala, že postupujeme nekoncepčně, a uvedla jako příklad plán Evropské komise nazvaný Energie 2020. Já potvrzuji charakteristiku tohoto plánu, který tady paní místopředsedkyně sdělila, protože jsem na Radě ministrů pro energetiku byl, nicméně to, že i Evropská komise tento plán představila v roce 2010, svědčí o tom, že my pozadu nejsme, protože my na aktualizaci státní energetické koncepce pracujeme a chtěli bychom ji představit někdy v prvním pololetí příštího roku. Naopak jsme schopni právě navázat na nějakou inspiraci s plánem Evropské komise Energie 2020.

Jinak státní energetická koncepce se přijímá s výhledem na 30 let, takže v tomto ohledu i energetická koncepce přijatá v roce 2004 nějaký výhled dává, nicméně uznávám, že z pohledu současných technologií a trendů by opravdu aktualizaci potřebovala, s tím souhlasím. Nicméně nekoncepčnost v tom zase až tak nevidím, je pravda, že onen závazek obnovitelných zdrojů do koncepce z roku 2004 by se měl promítnout mnohem více.

Pan senátor Sefzig se ptal, zda jsme se pokoušeli o nějakou dohodu. Nějakým oficiálním jednáním nedošlo, protože byly spíše vypuštěny jakési testovací balonky, nicméně se ukázalo, že u té fotovoltaiky nemají na řešení situace silný, jasný názor, jak postupovat. Ono zase z druhé strany by to ani nedávalo příliš logiku, protože v naší proporci řešení pokud tyto příjmy mají hrát tu úlohu, kterou mají hrát, tak by to bylo pro ně ještě nevýhodnější z logiky věci, než když je rozprostřeme mezi v podstatě všechny. Zároveň pana předsedu Víchu bych chtěl ujistit o tom, že u fotovoltaik do 30 kilowatt, což je v našem pojetí fotovoltaika, která opravdu slouží lidem k tomu, aby si pomohli v rámci energetického provozu svých rodinných domů, tak těch se tato opatření netýkají. To jenom pro vyjasnění, to jsme si plně uvědomovali a rozlišovali mezi tím, jaký charakter tato zařízení mají mít. A k čemu mají sloužit.

Já bych možná teď pro tuto chvíli skončil a poprosil bych, na koho jsem zapomněl, jestli by se přihlásil, protože tady toho mám opravdu velmi mnoho a zase nechci zacházet do podrobností, abych vám nevyčerpal úplně čas, takže bych si dovolil teď skončit a případně pak zase navázat na případné vaše dotazy. Myslím, že ani nebudou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já chápu kolegu Doubravu, ale já vám nemohu dát slovo, protože rozprava je ukončena. Možná, že by bylo optimální, zajít si za panem ministrem a on vám pošeptá odpověď, pokud možno nehlučnou formou. Ještě pan ministr? Pan ministr může hovořit kdy chce a jak dlouho chce.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Já se pokusím navázat, protože pana senátora Doubravu jsem si poznamenal též, možná ne úplně tak podrobně. Jak velké procento z fotovoltaických elektráren má na celkovém výkonu v České republice – jestli jsem tomu dobře rozuměl. To číslo za rok 2010 není známo určitě, za rok 2009 se dá po nejrůznějších kombinacích nejrůznějších parametrů odhadnout tak, že to je podle mého názoru tak zhruba 0,9 % na celkovém výkonu energetické soustavy České republiky. Takže méně než jedno procento.

Co se týká ještě pana senátora – zazněla výtka, že ono navýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu se týká pouze fotovoltaik, netýká se to jakéhokoliv jiného vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, tedy i panem senátorem Doubravou zmiňovaných ošklivých skladů, které půjdou těžko odstranit na rozdíl od fotovoltaik, to znamená zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu se týká jakýchkoliv staveb, které budou na původním fondu realizovány.

Jinak jak si ještě vybavuji, zazněla tady výtka, že onen výnos ze zvýšených poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu by měl nějakým způsobem snížit příjem obcí. Není tomu tak. Ten příjem obcí zůstane zachován v takové výši, v jaké je dnes, ale povinnost pro stát bude vyšší, to znamená, v tomto ohledu se musí změnit rozpočtové určení daní, to znamená pokles ze 40 procent na 10 procent neznamená, že by se snížil příjem obcí na čtvrtinu, naopak zůstává zachován v tom nominálním objemu, v jakém byl, ale to navýšení poplatků zaručí, že pro stát může uplynout 1,7 miliard a pro obce a kraje zhruba nějakých 900 milionů. Takže v tomto ohledu obce a kraje nebudou škodné na změně v poplatcích za vynětí ze zemědělské půdy.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže pane ministře, myslím si, že se už nikdo nehlásí, že nedostal od vás odpověď, takže bych poprosil zpravodaje pana senátora Bise, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Bis:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ta první zpráva je, že vystoupilo 19 senátorů v diskusi, z toho senátor Čunek třikrát. V přípravě na toto jednání – a to chci mluvit jako předseda energetického podvýboru – jsme se hlavně snažili odfiltrovat všechna tendenční data, projednávat to velmi pečlivě tak, abychom zde předložili konzistentní názor – ne že někdo něco říkal, ale pokud možno ověřená čísla a myslím si, že se to v několika jednáních i v tom veřejném slyšení dost podařilo. Já jsem hlavně – a v tom mám pořád obavy – aby to dnešní jednání nerozhodovali emoce, protože to jednání – a já z toho mám osobně velký problém, protože si uvědomuji, že budeme jednat o investicích ve výši 150 miliard Kč. A o částkách, které za těch 15 – 20 let dosáhnou i ke 500 miliardám Kč. To rozhodování – zatím se o takovém zákonu zde nehlasovalo a možná ta odpovědnost na mě až příliš padá. To znamená, že emoce jsou především v tom, že nejsou zločinní investoři do fotovoltaiky, i když tomu problému bylo v tisku věnováno hodně článků, které tak vypadají. Prosím vás, to je přesto, že tady dva roky proti fotovoltaice vystupuji. Na druhé straně samozřejmě neexistuje ani zločinný ČEZ, překvapuje mě u pana Čunka jako bývalého člena vlády, že některé věci, které tady říkal, že neví, jak se dělá cena, kdo ji tvoří atd. – prosím vás, nepřisuzujme tomu ČEZu, co dělat nemůže. Uvědomme si, že je tady otevřený energetický trh, že jsou tady tři distributoři, že E.ON může nakoupit energii, kde chce, Pražská energetika také, tak neříkejme takové věci, aniž bych chtěl hájit ČEZ. I mě někdo rozčiluje dost. Neříkejme to, není to pravda. Nemůžeme mít rozdílný názor na to, že mám rád obnovitelné zdroje a když je bude dělat ČEZ, tak je to špatně. Buďto ano, nebo ne.

Koneckonců na začátku všech těch problémů, které máme dneska, byla nekritická láska k obnovitelným zdrojům, podporovaná Bruselem samozřejmě. Já si myslím, že energetická politika v Bruselu znamená větší nebezpečí než problémy kolem eura. (Oživení v sále – potlesk.) Kdybychom postupovali kriticky od začátku, víc se věnovali otázkám technokraticky, tak se domnívám, že bychom k tomu nedospěli.

A ještě několik drobných poznámek. Pane Horníku, ještě k vám mám jednu takovou – já samozřejmě si myslím ...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, vy nemůžete napřímo, musíte přeze mě.

Senátor Jiří Bis:  Omlouvám se. Říkám to, co zde padlo. Domnívám se, že obce by za vynětí ze zemědělské půdy neměly dostávat nic. Kvůli tomu, že tím podporují jejich příjem, je jako jejich zájem na vynětí půdy, tam by to mělo být opačně, měli by spíš platit pokuty, když povolí vynětí ze zemědělské půdy – pokud chceme zemědělskou půdu chránit.

Jinak to, co jsem říkal na začátku – zopakuji – ta první část zákona tak jak byla předložena, to je to, že je možno státní dotace – ta je správná, já ji plně podporuji. Pokud jde o druhou část – tam se spíš kloním k tomu, co říkala paní senátorka Rippelová, to znamená obavy z toho, že pokuty nebo arbitráže nás mohou stát výrazně víc než co se teď snažíme zachránit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji a než se rozejdeme na očekávanou přestávku, paní senátorka Soňa Paukrtová jako předsedkyně klubu.

Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem pouze chtěla poprosit, abychom hlasovali o tom, že můžeme jednat a hlasovat po 19.00 hodině tak, abychom doprojednali stávající tisk 389 a ještě bod 10 našeho programu, což je senátní tisk č. 315, to je tuším, že vládní návrh, to je nějaká ratifikace, kterou také předkládá pan ministr Kocourek. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže o tom nechám hlasovat. Zahajuji hlasování. Nezahajuji, protože mi to nefunguje. Tak dlouho jsme hovořili, až selhaly stroje. Lidský faktor vydrží daleko více než přístroje. Už je to dobré. Takže zahajuji hlasování.

Kdo je pro ty dva body ministra Kocourka po 19.00 hodině – jednat a hlasovat, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 26 ukončeno, registrováno 70, kvorum 36, pro 59, proti tři.

Já položím otázku panu senátorovi Čunkovi, který je věčný přihlašovatel, jestli se mu něco chce říct. Anebo nechce se mu něco říct? Pane senátore, jste přihlášen. Takže buďte tak laskav ...

Senátor Jiří Čunek:  Já se omlouvám, vidíte, že jsem stál jinde, takže jsem se nehlásil, ale přesto ...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ale přesto pane senátore jste přihlášen. Takový ...

Senátor Jiří Čunek:  V tom případě pane senátore děkuji a konstatuji, že pan ministr Kocourek odpovídal na to, co neudělal ...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane senátore, není rozprava, není faktická, nedělejme z toho tak trošku zlehčující diskusi - 15 minut přestávka do 18.45 hodin.

(Jednání přerušeno v 18:30 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.47 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Vážené kolegyně kolegové, čas, který byl určen na přestávku jednání klubů, vypršel. Musíme dokončit projednávání tohoto bodu.

Ukončili jsme jednání vystoupením garančního zpravodaje. Já tedy znovu vyzvu garančního zpravodaje, aby nás v této chvíli provedl hlasováním. Svolám nejdříve všechny k hlasování.

Prosím, pane zpravodaji, ještě nám řekněte, jaké máme možnosti.

Senátor Jiří Bis:  První návrh, který padl, myslím, že ho dával pan senátor Šebek, byl – schválit vládní návrh.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona, tak jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 21, proti bylo 16. Návrh nebyl přijat.

Protože další návrh v této chvíli nebyl podán, otevírám podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. První přihlášený do podrobné rozpravy je pan senátor Bis. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Bis:  Vážená paní předsedající, kolegové, máte všichni na svých stolech pozměňovací návrh, který jsem dával, je to ten sedmibodový pozměňovací návrh. Ve své podstatě, i když je to paragrafově obtížné, je jednoduchý. Tento návrh navrhuje vypustit odvod z elektřiny vyráběné ze slunečního záření. To je první část. Druhá část – navrhuje se vypustit tu část, kde se zdaňují emisní povolenky. V tom je podstata návrhu. Kdo pro něj bude hlasovat, bude hlasovat pro vynětí těchto dvou částí.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Další přihlášený do rozpravy je pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, kolegyně a kolegové. Dávám návrh, který vám leží na stole, a to, aby v první části v článku 1 § 7a) číslovka 2013 byla nahrazena číslovkou 2011. Jinými slovy – návrh, který předkládá vláda, bude platit jenom jeden rok. Nebudou žádné problémy s fiskální politikou státu, vláda bude mít jeden rok na to, aby vyřešila tyto problémy.

Dále navrhuji, aby v druhé části článku III. v bodu 1 byla opět nahrazena slova "v letech 2011 a 2012" slovy "2011". Jedná se o to, aby odvod z povolenek 32 % také platil jenom jeden rok. Podotýkám, že – pokud si dobře pamatuji – toto je návrh, či požadavek na tento zákon pana prezidenta. Jsem přesvědčen, že budou-li schváleny tyto dva body, zákon bude platit od 1. 1. 2011.

Dále navrhuji bod 3 – v části druhé článek III. bod 5 upravit takto: Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí povolenek teplárnami, kterými se rozumí osoby, které jsou za prvé držiteli licence na výrobu tepelné energie, za druhé držiteli licence na výrobu elektřiny a současně licence na výrobu tepelné energie. Návrh nemusím číst zřejmě celý, jde o to, že rozhodná období pro stanovení, kdo je převážným výrobcem tepelné energie, jsou léta 2007, 2008 a 2009. To znamená ti, kteří v té soustavné řadě ode dneška energii takto vyrábějí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Ještě jednu věc. Žádám, aby o každé části bylo hlasováno zvlášť, to znamená o bodu 1, 2 a 3. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Tento požadavek jistě zachytil pan zpravodaj. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu uzavírám.

Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, zda chce ještě vystoupit se závěrečným slovem k pozměňovacím návrhům, které zazněly v podrobné rozpravě. Přeje. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte, abych se vyjádřil k předloženým pozměňovacím návrhům.

Co se týká pozměňovacích návrhů pana senátora Bise, navrhuje vypuštění odvodů a darovacích daní z této předlohy. K tomu bych chtěl říci, že by to znamenalo, že v roce 2011 a dále dojde k výpadku ve financování onoho příspěvku státního rozpočtu ve výši 9 miliard Kč, což bude mít přímý dopad na deficit v roce 2011. Ve výši 9 miliard Kč, to znamená, deficit by nebyl 135 miliard, ale 144 miliard. Chápete, že je to i v rozporu s předkládanou legislativou v Poslanecké sněmovně, neboli návrhem státního rozpočtu na rok 2011. Proto velmi kategoricky nemohu tento návrh doporučit.

Co se týká návrhu pana senátora Čunka, to znamená odvody a darovací daň jen pro rok 2011 a úprava darovací daně pro výrobce elektřiny, kteří zároveň produkují teplo. Co se týká odvodu a darovací daně jen pro rok 2011, zde narazíme na problém o rok později. To znamená, v roce 2012 a dále budeme postrádat 9 miliard Kč. Znovu bych chtěl opakovat – těch nápadů, jak vykrýt tyto zdroje – skoro si je neumím představit, mrzí mě, že tady nezazněla nějaká inspirace. Protože potom je to z mého pohledu opět navýšení deficitu v roce 2011 o 9 miliard, nebo nějaké jiné řešení. Ale potom zde bude nejistota ohledně toho, kdo těch 9 miliard zaplatí. V tomto ohledu já opět první dva body pana senátora Čunka nemohu doporučit. Protože tam pro mě hraje velkou roli opět fiskální hledisko a hledisko nejistoty do budoucna pro celou veřejnost.

Co se týká zpřesnění teplárenství, škoda, že pan senátor Čunek úplně přesně neuvedl, v čem je rozdíl proti vládnímu pojetí. Já si myslím, že ta změna není tak velká, abych ji mohl doporučit. Protože se na druhé straně obávám, že někteří výrobci elektřiny v kombinaci s teplem by mohli mít při dodávkách komerční elektřiny pro třetí osoby nějakou konkurenční výhodu, protože by ji měli nezatíženou povolenkami, na rozdíl od čistých výrobců komerční elektřiny. Takže z pohledu jakéhosi tržního principu bych to nedoporučoval též. Protože vládní návrh zaručuje, že elektřina použitá v souvislosti s výrobou tepla je osvobozena od této darovací daně. Tolik mé vyjádření. Nedoporučuji žádný návrh.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji, pane ministře. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Eybert. Nechce. Děkuji. Prosím tedy pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jiří Bis:  Já myslím, že rozprava skončila. Jsou zde jasné návrhy. Slyšeli jste doporučení pana ministra. Myslím, že o tom můžeme hlasovat. Doporučoval bych vám, abyste prvně hlasovali – je to takové divné – o mém návrhu, protože to je návrh na zamítnutí všeho. Jak na daň z emisních povolenek, tak na odvod z elektřiny vyrobené ze slunce. To by znamenalo, že by se ty prostředky, jak řekl pan ministr, musely najít ve státním rozpočtu. Tato možnost v zákoně zůstává. Takže bych doporučoval, abychom hlasovali prvně o tomto návrhu, pokud tento návrh nebude přijat, potom můžeme hlasovat o dalších návrzích, které předložil senátor Čunek.

Děkuji, pane zpravodaji. Samozřejmě toto je váš úkol, abyste nás v souladu s jednacím řádem provedl hlasováním, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Prosím, řekněte.

Senátor Jiří Bis:  Prvně bychom hlasovali o návrhu, který má sedm bodů. Je to k tisku 379. Je to můj návrh k návrhu zákona, atd. Začíná "V článku I. body 2 a 3 vypustit a zrušit označení bodu 1.", aby nedošlo k omylu, o čem hlasujeme. Podstatu návrhu jsem vysvětlil.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Znovu spustím znělku, kdyby tu náhodou ještě někdo nebyl.

Já bych jenom požádala, než zahájím hlasování, službu, aby nám změnila nadpis, o čem budeme hlasovat. Děkuji, už je to v pořádku.

Hlasujeme o prvním pozměňovacím návrhu pana senátora Bise, tak jak pan senátor navrhl.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 se pro vyslovilo 8, proti bylo 10. Návrh nebyl přijat.

Prosím, pane senátore, další návrh.

Senátor Jiří Bis:  Dalším bodem je pozměňovací návrh pana senátora Čunka. Byl jsem požádán, abychom ho hlasovali po bodech. Máme před sebou pozměňovací návrh senátora Jiřího Čunka k tisku 379. Má tři body. Začíná to – v první části článku I. § 7a) atd. Víte, o čem se hlasuje? Máte před sebou stejný návrh? Máte. Dobře. Nechám hlasovat o bodu 1, který zní: V části první článku I. § 7a) číslovku 2013 nahradit číslovkou 2011. Kdo je pro?

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Moment. Pan navrhovatel dal své stanovisko, že je proti všem těmto návrhům. Takže už dál se ptát nebudu. Zeptám se pana zpravodaje na jeho stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Senátor Jiří Bis:  Moje stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu je neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Dobře. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro vyslovilo 34, proti bylo šest. Návrh nebyl přijat.

Prosím, pane senátore, další návrh.

Senátor Jiří Bis:  Hlasujeme o části 2, která zní: V části druhé v článku III. v bodu 1 slova "v letech 2011 a 2012" nahradit slovy "roku 2011". Opakuji znovu, pan ministr byl proti tomuto návrhu, moje stanovisko je neutrální.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji. Můžeme zahájit hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 se pro vyslovilo 25, proti bylo 8. Návrh nebyl přijat.

Prosím další návrh.

Senátor Jiří Bis:  Poslední část pozměňovacího návrhu. V části druhé článku III. bod 5 upravit: V § 20 se doplňuje nový odstavec 15, který zní: Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí povolenek teplárnami, kterými se rozumí osoby, které jsou držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo držiteli licence na výrobu elektřiny a současně licence na výrobu tepelné energie, pokud je průměrný roční objem jimi vyrobené tepelné energie v období let 2007, 2008 a 2009 vyjádřený v GJ vyšší než průměrný roční objem jimi vyrobené elektřiny v období stejných let, vyjádřený v megawatthodinách.

Všichni to máte před sebou. Pan ministr vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem, já ho podporuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 31 ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro vyslovilo 24, proti bylo 8. Návrh nebyl přijat.

Senátor Jiří Bis:  Nebyl přijat žádný z návrhů, které byly předloženy. Mám před sebou ještě doprovodné usnesení, které navrhuje senátor Čunek. Myslím si, že když nebyl přijat žádný návrh?

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Protože nebyl k zákonu schválen žádný návrh, ani návrh schválit, ani žádný pozměňovací návrh, znamená to, že končím tento bod.

Protože byl předložen návrh usnesení, musíme hlasovat ještě o usnesení, ale projednávání zákona bylo skončeno bez výsledku. Prosím ještě pana zpravodaje.

Senátor Jiří Bis:  Bylo předloženo, původně bylo také na stole, doprovodné usnesení, které říká "k návrhu zákona" atd., vyzývá vládu, aby co nejdříve předložila návrh zákona, který bude nově řešit zdanění fotovoltaických elektráren reagujících na skutečné náklady investorů, žádá vládu, aby s ohledem na ekonomickou situaci ČR zavedla nukleární daň, žádá vládu, aby podrobně a transparentně přezkoumala způsoby stanovení regulovaných cen elektrické energie ERÚ a výsledek předložila veřejnosti, žádá vládu, aby připravila návrh zákona, kterým budou přesně vymezeny pravomoci, jmenování, odvolání a způsob kontroly činnosti ERÚ.

Mohu se zeptat na názor pana ministra? Neutrální. Můj názor je proti.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Hlásí se pan místopředseda s právem přednosti.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, my jsme se nevyjádřili. Takže my se nemáme k čemu usnášet. Jenom abychom si byli vědomi tohoto malého technického zádrhele. Podle mého názoru je tento návrh nehlasovatelný.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji za upozornění. Sdílím tento názor. Takže nemáme v této chvíli o čem hlasovat. Končím tedy projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi. Děkuji vám všem za skutečně věcné projednávání.

Dalším bodem, kterým pokračujeme i po 19. hodině, jak jsme si odhlasovali, je

 

Vládní návrh,kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie

Tisk č. 315

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 315. Uvede ho ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, kterému opět uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek:  Děkuji. Předtím, než bych si dovolil uvést tento bod, tak v návaznosti na předchozí bod bych chtěl váženým senátorkám a váženým senátorům poděkovat. Minimálně za sice delší, nicméně pro mě velmi poučnou diskusi. Pro mě diskuse byla poučná v tom, že opět nastolila mnoho otázek, které kolem tohoto zákona panují. Mě výsledek nenaplňuje žádnou pýchou. Samozřejmě, že otazníky ve mně budou zůstávat. Já budu pečlivě vyhodnocovat, jak jednotlivá opatření budou fungovat. V případě, že budeme zjišťovat, že by se míjela účinkem, tak jsem připraven okamžitě iniciovat případnou korekci těchto opatření. Takže v tomto bych chtěl Senátu jednak poděkovat a ujistit, že se touto situací budu i nadále velmi pečlivě zabývat. Velmi děkuji.

Nyní dovolte, abych uvedl "Návrh na ratifikaci Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA)".

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tato agentura, která vznikla z iniciativy Německa, se za několik měsíců přerodila v projekt celosvětového významu. Důkazem toho může být fakt, že za necelé dva roky od vzniku této iniciativy, máme v současné době 149 signatářů statutu této agentury a bylo ukončeno 34 ratifikací.

Podotknu jen, že statut agentury IRENA ratifikovalo již 10 států Evropské unie, včetně všech našich sousedů. Díky tomuto rychlému zakládacímu postupu, který nemá v historii mezinárodních agentur obdoby, agentura IRENA oficiálně vznikla v červenci tohoto roku.

Česká republika podepsala statut této agentury v lednu 2010. Pro nás tato agentura může přinést mnoho pozitivního. Hlavní význam členství v agentuře IRENA spatřuji totiž v tom, že budeme mít zajištěnou plnou informovanost a přehled o mezinárodním dění v této rozvíjející se oblasti obnovitelných energií jako celku. Naše členství v agentuře IRENA také přináší možnost výměny informací a zkušeností o obnovitelných zdrojích energie. Tady nemluvím pouze o státních institucích.

Hlavní potenciál našeho členství v této agentuře vidím též v tom, že se nám otevřou nové příležitosti pro české podniky. Díky databázím, jež bude agentura vytvářet, budou mít firmy možnost získat přehled o nejnovějších technologiích a jejich užití a také řadu velmi zajímavých kontaktů a s tím spojených nabídek obchodů ... (Předsedající: Kolegové, buďte ohleduplní vůči panu ministrovi. Pane ministře, omlouvám se, že vás ruším. Prosím.)

Předpokládá se také výstavba technologického a inovačního centra agentury v Bonnu, které pro nás bude přínosem zejména z hlediska přístupu k technologiím.

Roční příspěvek ČR do fungování agentury IRENA je odhadován na zhruba 1 milion korun a jeho úhrada bude zajištěna z rozpočtu MPO. Když tedy zvážím přínos, jaký nám členství v agentuře může nabídnout, jeví se mi tato částka jako akceptovatelná.

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, myslím, že není pochyb o tom, že ČR se má stát členem této agentury. A doufám, že ctěný Senát bude se mnou tento názor sdílet.

Věřím proto, že průběh ratifikačního procesu bude v Senátu hladký, abychom se co nejdříve mohli zapojit do fungování této agentury jako její plnoprávní členové.

Oba senátní výbory – VUZP a VZVOB – k mému potěšení doporučily vyslovit souhlas s předloženou ratifikací. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také, pane ministře. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Poprosím vás, kolegové, mějte ohleduplnost, mějte strpení. Mohu požádat všechny diskutující, aby své diskuse přenesli do kuloárů? Děkuji vám.

Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 315/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Garančním výborem je VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 315/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Šebek:  Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, tato materie shodou okolností následuje po bouřlivém projednávání předchozího bodu, a myslím, že je tím správným kontrastem a perspektivou k tomu, abychom se nedostali do podobných situací někdy v budoucnosti, protože cíle agentury IRENA jsou z tohoto oboru podobné. Leč myslím, že postup je takový, jaký by měl být – tzn. vývoj a výroba obnovitelných zdrojů energie, které budou konkurenceschopné, bez nutnosti dotací – jak se tomu děje např. v informatice, telekomunikacích, nebo v zábavním či hazardním průmyslu. To jen na okraj.

Rád bych vás seznámil s usnesením VUZP, který tento návrh projednal ještě v 7. funkčním období na své 26. schůzi konané 6. října 2010 – jako senátní tisk č. 315 k Vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlas s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie, kde se konstatuje, že po úvodním slovu zástupce předkladatele Ing. Jiřího Jirky, náměstka MPO ČR, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit Souhlas s ratifikací Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji také. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB pan senátor Jaroslav Sykáček. Evidentně přeje, prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Sykáček:  Dámy a pánové, vážená paní předsedající, pane ministře, z důvodu již pokročilého času si dovolím přednést pouze usnesení VZVOB.

Náš výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci tohoto statutu.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Dámy a pánové, to je vše, přeji vám příjemný večer.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková:  Děkuji vám, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit. Nechce. Děkuji. Pan garanční zpravodaj také nechce. Děkuji.

Padl tedy jediný návrh, a to byl návrh – vyslovit souhlas s ratifikací Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie.

Dovolím si vás všechny zase svolat.

Hlasujeme tedy o vydání souhlasu s ratifikací Statutu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 51, proti byli 4. Návrh byl přijat.

Děkuji tedy vám všem za dnešní práci. Děkuji panu ministrovi za trpělivost, kterou s námi měl, zpravodajům, a přeji vám pěkný večer.

Oznamuji, že zítra se zde sejdeme v 9.00 ráno. Máme toho ještě hodně.

Děkuji vám ještě jednou a přeji hezký večer!

(Jednání ukončeno v 19.21 hodin.)