Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

text o uhlí

Těsnopisecká zpráva

z 18. schůze Senátu

Parlamentu České republiky

(1. den schůze – 21. dubna 2010)

(Jednání zahájeno v 9.05 hodin.)

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Vítám vás na 18. schůzi Senátu. Dovolte mi, abychom povstáním a minutou ticha uctili památku tragického úmrtí prezidenta Polské republiky a dalších významných činitelů polského politického života včetně tří našich kolegů: místopředsedkyně Senátu Krystyny Bochenkové, senátora Stanislawa Zajonce a senátorky Janiny Fetlińské. (Přítomní povstávají.) Děkuji.

Zároveň bych vás chtěl informovat, že dnes do 18.30 hodin budou v předsálí našeho Jednacího sálu vystaveny kondolenční listiny Senátu. Byl bych rád, pokud připojíte svůj podpis pod kondolenci, kterou jsem já zaslal hned po tragické události svému partnerovi do Polska. Kondolenci večer předám mimořádnému a zplnomocněnému velvyslanci Polské republiky v Hlavním sále, kde se uskuteční promítání filmu režiséra Andrzeje Wajdy „Katyň“, které pořádá Stálá komise Senátu pro podporu demokracie ve světě a velvyslanectví Polské republiky.

Schůze bude ukončena v 18.45 hodin, abychom se mohli, pokud budete mít zájem, této projekce zúčastnit.

A nyní zpět k naší 18. schůzi. Tuto schůzi jsem svolal na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 o jednacím řádu Senátu. Všechny paragrafy, které budu zmiňovat, odpovídají zákonu č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu. Pozvánku jste dostali všichni 1. dubna 2010.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři a senátorky Karel Kapoun, Hana Doupovcová, Jaromír Jermář, Ludmila Müllerová, Karel Schwarzenberg, Daniela Filipiová a mám informaci, že i Vlastimil Sehnal. Náhradní karty máte k dispozici v předsálí.

Nyní podle § 56, odstavec 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby to byli senátoři Tomáš Grulich a Jaromír Štětina. Má někdo připomínku k tomu návrhu? Nemá. Takže na první hlasování budeme mít znělku. Zahajuji hlasování o ověřovatelích.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 1 ukončeno, registrováno 70, kvorum 36, pro 67, proti nikdo. Návrh byl schválen. Hlásí se pan kolega Petr Vícha. Už se nehlásí. Tímto hlasováním máme určeny ověřovatele.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 18. schůze. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Máte někdo návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Hlásí se pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Organizační výbor zařadil na pořad schůze zprávu – zprávu paní Kavalírové o Ústavu zkoumání totalitních režimů. Já se domnívám, že to sem vlastně vůbec nepatří. Zpráva o současné situaci v Ústavu nám nemůže říci nic nového. Máme tu ostatně stanovisko tří členů, kteří jsou proti současnému vedení a pak tady máme stanovisko 136 zaměstnanců a významných historiků, mezi nimi Martina Činčarová, Souček, Jan Rychlík, ale také paní Zdena Mašínová a politický vězeň; bývalý filozof Martina Šimsa – jsou proti tomu, aby se zpochybňovalo rozhodnutí vedení Ústavu. Já se teď nebudu zabývat a vůbec nebudu mluvit o tom, co si myslím o fungování tohoto Ústavu, způsobu jeho řízení, nikoliv jako vědecké instituce, ale jako více méně státního orgánu, který by měl navíc případně podle navrženého zákona rozhodovat o tom, kdo dostane papír, že byl odbojář a ne …

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, navrhujete nějaký procedurální návrh?

Senátor Jiří Dienstbier: Ano, procedurální návrh je takový – já navrhuji, abychom tento bod vyřadili z programu, protože nám to vlastně vůbec nepřísluší.

My, pokud se tím chceme zabývat, budeme se vměšovat do činnosti vedení, řádně zvoleného, i Senátem řádně zvoleného, této instituce. A tím, že se tím budeme vlastně zabývat, a budeme chtít to napadat a kritizovat, budeme dělat vlastně to, co se dělo dříve, kdy politický orgán, jako je v tomto případě Senát, se bude vměšovat do rozhodování svobodně zvolené instituce.

Navrhuji tento bod vyřadit z pořadu schůze. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Jedná se tedy o bod 36 v upraveném návrhu pořadu.

Pan senátor Jiří Žák má návrh na změnu pořadu nebo doplnění.

Senátor Jiří Žák: Dobrý den. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, na dnes odpoledne máme zařazený bod č. 13, což je senátní tisk 245 – Návrh zákona o odpadech, a jako bod č. 49 je senátní tisk č. 274, což je novela tohoto zákona.

Žádám, aby tyto dva tisky byly projednávány za sebou, protože spolu bezprostředně souvisejí a jedná se vlastně o jeden a ten samý tisk. Navrhuji tedy, aby nejprve byl projednáván jako bod č. 13 tisk č. 245 a následně jako bod č. 14 tisk č. 274.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Hlásí se někdo další? Není tomu tak, takže končím rozpravu. Nyní se hlásí pan senátor Nedoma, ale, pane kolego, už jsem ukončil rozpravu. Je-li to k pořadu schůze, tak ještě v této chvíli vám ustoupím, ač nerad.

Senátor Jiří Nedoma: Děkuji, pane předsedo. Já se ještě hlásím k pořadu s tím, že jsem podal žádost o zařazení projednání novely senátního návrhu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, a tento bod jsem v seznamu nenašel. Vzhledem k tomu, že to je důležitá záležitost z hlediska pokračování v přípravě výstavby atomové elektrárny, ale i jezu na Labi, velmi bych se přimlouval o zařazení tohoto bodu na jednání této schůze, i když třeba až na poslední den odpoledne.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, pěkně prosím, řekněte mi číslo senátního tisku, a kam chcete tento bod zařadit?

Senátor Jiří Nedoma: Číslo senátního tisku tomuto návrhu zatím nebylo přiděleno, ale jak mi zde nyní napovídají kolegové, je to senátní tisk č. 272.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Hlásí se místopředseda Senátu Jiří Šneberger.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, tam byly asi tři senátní návrhy, které Organizační výbor nedoporučil na tuto schůzi s ohledem na velký počet bodů a doporučil jenom ty senátní návrhy, které se bezprostředně vztahují k tiskům, které jsou zařazeny už na stávající pořad. Je to z tohoto důvodu, že měsíční prodlení u žádného zákona nemůže znamenat jeho faktické posunutí. Z toho titulu, že 28. května jsou volby, není tudíž možné tento tisk projednat v Poslanecké sněmovně dříve, než zasedne a nemůže dojít ke prodlení, takže budou na nejbližší další schůzi Senátu tyto tisky, a počítá se, že to bude v druhé polovině května. Tam ke prodlení nemůže dojít. Jsou zařazeny jenom dva senátní návrhy, které se týkají tisků, jež jsou již zařazeny na pořad schůze.

To je vysvětlení.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan kolega Nedoma akceptuje toto vysvětlení, takže jeho návrh je stažen.

A teď už opravdu končím rozpravu k pořadu schůze. Budeme nejprve hlasovat o návrzích, které přednesli kolega Dienstbier a kolega Žák.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu kolegy Dienstbiera vyřadit bod č. 36, senátní tisk č. 245 – ve zkratce ÚSTR.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 72, kvórum 37, pro 33, proti 31. Návrh byl zamítnut. Takže tento bod zůstává na pořadu schůze.

Pak je zde návrh kolegy Žáka, abychom za bod č. 13 zařadili bod č. 48, aby tyto návrhy byly projednány v souvislosti, a další body se přečíslují.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 3 ukončeno, registrováno 72, kvórum 37, pro 70, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o pořadu naší 18. schůze, ve znění návrhů z Organizačního výboru a změn, které jsme před chvilkou přijali.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 4 ukončeno, registrováno 72, kvórum 37, pro 67, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Můžeme přistoupit k prvnímu bodu

Návrh zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů

Tisk č. 248. Tento návrh uvede ministr zahraničních věcí pan Jan Kohout, kterého vítám a prosím, aby se ujal mikrofonu.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a senátoři, dnes vám představuji návrh zákona o zahraniční rozvojové a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. Návrh zákona byl 17. března tohoto roku schválen Poslaneckou sněmovnou, a to většinou 140 hlasy ze 160 přítomných. Žádný z poslanců nebyl proti.

Rovněž senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučil na svém jednání minulý týden návrh zákona ke schválení.

Návrh zákona byl připravován několik let a vycházel z dlouhodobé vize, jejímž cílem je transformace a zefektivnění systému zahraniční rozvojové spolupráce tak, aby v maximální možné míře fungovala jako integrální součást české zahraniční politiky, jako její nástroj, kterým se plní cíle zahraniční politiky, jako jsou bezpečnost, stabilita, prosperita naší země, ale zároveň jež pomáhá v zemích, kde je pomoc potřebná.

Dovolte mi připomenout, že zmíněná transformace je založena na postupné centralizaci systému a jeho přiřazení k ministerstvu zahraničních věcí a dále na jasné vymezení působnosti jednotlivých institucí včetně nově vytvořené České rozvojové agentury a meziresortní rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci. Návrh zákona dává celému systému, jednotlivým jeho komponentům pevnější právní rámec, čímž vytváří předpoklady pro další zkvalitnění.

Rád bych krátce shrnul hlavní přínosy tohoto zákona.

1.? Obsahuje jasné definice, co je zahraniční rozvojová spolupráce, co je humanitární pomoc, jaké mají cíle, kdo ji dělá a jaké mají formy.

2.? V oblasti humanitární pomoci jasně rozděluje kompetence mezi ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo vnitra a slaďuje je se záchranným integrovaným systémem.

3.? Právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu a její funkci.

4.? Vysílá jasný signál do zahraničí, že zahraniční spolupráce je oblast, které Česká republika věnuje náležitou pozornost a koncepčně se jí zabývá.

Detailnější pravidla pro realizaci zahraniční rozvojové spolupráce jsou dnes již stanovena v zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU, které schvaluje vláda a které budou v návaznosti na přijetí tohoto zákona vládou novelizovány. Tyto zásady rovněž zohledňují důležitou roli meziresortní rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci a další detailnější pravidla postupu.

Přípravy návrhu zákona nebyly snadné. Nad mnohými otázkami jsme vedli dlouhou debatu s ostatními resorty, s nevládním sektorem, s podnikatelskými platformami a právníky. Krátce bych se vrátil k projednávání předmětného zákona do Poslanecké sněmovny.

Proti původnímu návrhu ministerstva zahraničních věcí došlo k některým úpravám textu, respektive k pozměňovacím návrhům. Jednalo se především o detailnější vymezení pojmu zahraniční rozvojové spolupráce, kdy stručnější sousloví bylo nahrazeno detailnější citací s odkazem na kontext udržitelného rozvoje. Rovněž byl upraven paragraf, který se týká subjektu usilujícího o zapojení do realizace projektů ostatních donorů.

Návrh zákona se v Poslanecké sněmovně zdržel téměř 6 měsíců a zejména druhé a třetí čtení bylo několikrát odloženo z důvodů, které se ale netýkaly předmětného zákona, ani rozvojové spolupráce. Přesto si dovoluji vyjádřit naději, že zákon bude brzy schválen. Odsunout přijetí tohoto zákona o mnoho měsíců či let by bylo chybou, která by negativně poznamenala postavení ČR ve vztahu ke klíčovým mezinárodním donorům a donorským organizacím.

Zahraniční rozvojovou spolupráci nelze primárně srovnávat s charitou. Je to především investice k podpoře naší bezpečnosti a prosperity. Věřím, že Senát přijetím návrhu o zahraniční rozvojové spolupráci vyšle důležitý signál, že ČR bere zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc vážně a hodlá se jí věnovat dlouhodobě, předvídatelně a seriózně. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které máme jako tisk 248/1. Zpravodajem je pan senátor Jaromír Štětina, který má nyní slovo.

Senátor Jaromír Štětina: Vážený pane ministře, dámy a pánové, zákon jsme měli v jiných podobách v Senátu již několikrát. Chtěl bych připomenout, že to není mnoho let, co se ČR stala zemí donátorskou, změnila svůj status ze země, která přijímá pomoc na zemi, která pomoc poskytuje. Víme, že pouhé desetiny procenta hrubého domácího produktu, ke kterému jsme se zavázali, velice brzy mohou představovat miliardy korun ze státního rozpočtu. Proto si myslím, že je tak velice důležité, že vznikne orgán, který bude kvalifikovaně tyto prostředky rozdělovat, určovat, posuzovat a s nimi kvalifikovaně zacházet.

To, že ze 160 poslanců 140 bylo pro, a žádný nebyl proti, jasně dokazuje, že všichni napříč politickým spektrem si uvědomujeme, že tento zákon je potřeba přijmout.

Náš zahraniční výbor projednával na své 19. schůzi tento tisk a ve 137. usnesení doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Dovoluji si vás požádat, abyste tomuto důležitému zákonu pomohli na svět. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane kolego. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Otázka zní, zda podle paragrafu 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se touto normou nezabývali. Nikoho nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Vladimír Dryml, připraví se senátor Bedřich Moldan.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené paní senátorky a páni senátoři, je potřeba poděkovat ministerstvu zahraničních věcí za tento tak dlouho připravovaný zákon. Ten zákon je potřebný proto, že upřesní a vymezí kompetence i některé protichůdné názory úředníků ministerstva financí, některých finančních úřadů i některých jednotlivých ministerstev. Odstraňují se tím velké nejasnosti v současném nevyhovujícím systému rozdělování pomoci, která nerespektuje současnou realitu kupříkladu v takových regionech, jako je Afrika. A ten zákon i současný stav umožňuje různé spekulace ze strany médií. Určitě se tím zlepší i kontrola.

A abychom si uvědomili, jedná se o poměrně velké částky ve výši 4,3 miliardy ročně, které se stále navyšují. Vítám, že konečně tento zákon, a doufám, že se schválí i tady v Senátu bez připomínek, že konečně České republika ukáže, že chce kontrolovat naši zahraniční rozvojovou pomoc a že se na to nemůže dívat ministerstvo financí jako na dotace. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Bedřich Moldan, připraví se senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Bedřich Moldan: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, jsem přesvědčen, že tento zákon přispěje k lepšímu využití naší rozvojové pomoci, a musím říci, že jsem rád, že Česká republika se dostává mezi civilizované a kulturní země, které jsou schopny poskytovat rozvojovou pomoc efektivním způsobem. Rád bych zdůraznil, že právě efektivita rozvojové pomoci je tím klíčovým parametrem a jsem rád, že bude zřízena odborná agentura, odborná instituce, která bude se tímto zabývat. Rovněž bych rád zdůraznil, že předpokládám, že skutečně bude dodržen tento zákon v tom směru, který je naznačen hned na jeho začátku, kde se říká o tom, jaká by měla být kritéria poskytování rozvojové pomoci, a zdůrazňuje se např. rámec udržitelného rozvoje. Doufám pevně, že agentura bude vybavena odborně tak, aby mohla tyto věci dobře posoudit.

Zároveň opět zdůrazňuji, že podle mých zkušeností a podle zkušeností, které jsou všeobecně známy z oblasti rozvojové pomoci po dlouhou dobu poskytované rozvinutými státy, že efektivita je tím naprosto základním klíčem a pevně doufám, že této otázce se bude rozvojová agentura výrazně věnovat. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti se přihlásil místopředseda Milan Štěch, který má slovo.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, mám dotaz na pana ministra takovým směrem. Prakticky všichni neustále hovoříme o tom, jak je potřeba snižovat náklady státu, veřejných institucí. Tady se navrhuje vznik České rozvojové agentury. Chtěl bych se zeptat, jaké náklady to bude znamenat, z jakých prostředků to bude hrazeno a zdali ty stavy pracovníků budou v rámci současných stavů pracovníků ministerstva zahraničních věcí.

Jinak chci říci, že tento návrh zákona chápu, chci ho podpořit, domnívám se, že v této oblasti máme mít věci dobře právně upraveny a mají být upraveny taky, aby stát mohl rychle tu pomoc v případě potřeby zajistit a poskytnout. Takže tento zákon podporuji, ale rád bych viděl, aby všechna nová legislativa, která bude přijímána, byla pokud možno dělána z pohledu, že nebude zvyšovat administrativu, nebude zvyšovat veřejné výdaje, a když je bude zvyšovat, zavedeme nějakou novou činnost, tak bychom to někde jinde pokud možno v rámci toho resortu měli ušetřit. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovoluji si krátce promluvit k tématu, protože mám tu čest již 16 let zastupovat Českou republiku v různých orgánech Rady Evropy. Teď dokonce zastupuji Svaz měst a obcí v Radě pro zahraniční a rozvojovou spolupráci. A za těch 16 let se opravdu potkávám po celém světě, ať už s rozvojovou nebo zahraniční spoluprací České republiky.

Když jsem ráno přemýšlel, jak říct to, co chci říct, a přitom být politicky korektní, tak mi pomohla, dnes ráno jsem dostal poštou, možná i ostatní, knihu Ekonomická dimenze české diplomacie a její aplikace ve vztahu k zemím západního Balkánu od paní ing. Judity Štouračové, dlouhodobé velvyslankyně v Srbsku, dnes rektorky Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. Celá kniha je o tom, co bych si dovolil říci ve třech větách, nebo pokusil se říci.

Myslím si, že zahraniční pomoc, a ten zákon podporuji, by neměla být samoúčelná, jen někomu pomáhat na to je humanitární pomoc. Ale zahraniční rozvojová pomoc by také měla mít zpětnou vazbu, například rozvíjení vzájemných vztahů, a mělo by se předpokládat, že na naši pomoc budou navazovat další spolupráce, ať už komerčního charakteru, nebo v ní budou pokračovat nejrůznější nevládní organizace.

Také bychom měli mít na paměti, aby se české subjekty účastnily provádění zahraniční pomoci, zejména té, kterou provádí Evropská unie nebo OSN. Je to samozřejmě obchod a zatím je více obsazen starými státy EU. Takže jen bych panu ministrovi kladl na srdce. Rozumím tomu, že to nemůže být uvedeno v tom zákoně, abychom dbali na to, aby v rámci dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce byl vytvářen předpoklad pro pokračování vzájemné spolupráce po ukončení financování ze státního rozpočtu formou navazujících komerčních vztahů dalšími samostatnými aktivitami. Děkuji za pozornost a podporuji přijetí tohoto zákona, tak jak byl předložen.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Alexandr Vondra.

Senátor Alexandr Vondra: Dámy a pánové, dobré ráno. Jen stručně. Chtěl bych ocenit práci v tomto bodě pana ministra, protože dotáhl do úspěšného konce, věřím, že naším hlasováním, protože toto není předmětem nějakého sporu, dotáhl do úspěšného konce práci, která začíná někde v roce 2006. Velmi dobře si to pamatuji. Považuji zřízení agentury za velmi důležitý nástroj pro efektivní vynakládání těch omezených prostředků, které náš stát dává na rozvojovou pomoc. Nemůžeme zatím, co do objemu, soutěžit se zeměmi typu Skandinávie, Holandsko, Dánsko, Německo apod., a proto je zvlášť důležité, abychom ty prostředky, které alokujeme na zahraniční rozvojovou pomoc, byly vynakládány efektivně, aby jednotlivá ministerstva z toho nedělala určitý pašalík pro některé své kamarádíčky, ale aby zahraniční rozvojová pomoc se stala i politickým nástrojem, a zároveň ekonomickým nástrojem, jak tu již říkal Tomáš Jirsa. Věřím, že legislativní ukotvení agentury k tomu přispěje. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se už nehlásí. Končím rozpravu a ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, velice si vážím slov, která zazněla na adresu tohoto zákona, slova podpory. Je to skutečně zákon, který nám umožní dělat rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovat efektivně, moderně a účelně. Je to, jak říkal pan senátor Vondra, dlouhodobý proces transformace, kdy je rozvojová spolupráce, která patřila pod jednotlivé resorty, decentralizovaná do této rozvojové agentury, která bude tímto zákonem ne zcela nově zřízena. Už funguje v předchozích fázích. Byla zřízena jako organizační složka státu k 1. 1. 2008.

Ale tento zákon pokrývá všechny aspekty rozvojové spolupráce, a proto je vhodné, aby tato agentura, která je implementační agenturou a v současné chvíli už zpracovává nebo bude zpracovávat v příštím roce 1 600 milionů korun rozvojové spolupráce, aby byla při této příležitosti také právně v tomto zákoně ošetřena.

Pokud jde o výdaje, spojené s touto rozvojovou agenturou, která, jak říkám, už funguje, vznikla tím, že ministerstvo zahraničních věcí delimitovalo ze svých funkčních míst 10 míst do této agentury, ostatní resorty spravedlivým klíčem daly postupně dohromady dalších 9 míst, v současné chvíli tam pracuje 15 lidí, probíhají výběrová řízení na zbylá 4 místa. Náklady jsou 13 milionů korun ročně a pro nejbližší dva roky tyto náklady nebudou stoupat.

Pokud jde o obsah čili tohle je implementační agentura, ale tím rozhodujícím orgánem, který říká, jakým způsobem se bude projednávat především politicky a ekonomicky – pomoc je právě Rada pro rozvojovou spolupráci, která je na úrovni náměstků ministrů všech zúčastněných resortů. Schází se a vlastně říká jakým způsobem a kam a jak bude postupováno. Aspekty ekonomické spolupráce návazné na projekty, jsou jedny z rozhodujících aspektů – vždycky je to tak trošičku, řekl bych, zvažováno – na jedné straně skutečné dávání pomoci zemím, a to především zemím, které jsou nejméně vyspělé takzvané IBC, které jsou na straně druhé – jsou země, které jsou vyspělejší a samozřejmě považujeme naši rozvojovou spolupráci za začátek spolupráce, mnohem širší obchodní investiční a ekonomické a v tomto smyslu také na to reaguje naše komunita byznysová. Čili tyto věci jsou ošetřovány především v Radě. Ministerstvo zahraničních věcí v současné chvíli připravuje koncepci rozvojové spolupráce na příští léta. Tato koncepce by měla říci teritoriálně, kam půjde rozvojová pomoc, do kterých zemí, bude limitován počet zemí, v kterých sektorech považujeme pro Českou republiku jako vhodné, nosné, to znamená, ve kterých se cítíme, že jsme dobří, ve kterých máme co nabídnout a právě nejen z hlediska pomoci, ale i z hlediska návazné další spolupráce. To je materiál, který právě probíhá diskusemi a předpokládá, že bude i v zájmu Senátu, aby nějakým způsobem vhodným tato koncepce, která bude s výhledem na sedm let určovat substanci, ke které dává tělo, základní právní tělo tento návrh zákona. Doufám, že jsem odpověděl na všechny dotazy, které vznikly kolem tohoto zákona, a děkuji za podporu.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garanční zpravodaj kolega Štětina má slovo.

Senátor Jaromír Štětina: Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové. Stojíme teď tváří v tvář pozoruhodnému a ne tak často se vyskytujícímu faktu. Všichni, kteří se tímto zákonem zabývali, byli pro to, aby byl přijat. Bylo to 140 poslanců ze 160, nikdo nebyl proti. Garanční výbor Senátu schválil tento zákon jednomyslně. Pět vystoupivších senátorů napříč politickým spektrem se vyslovilo pro zřízení tohoto Ústavu zákonem a zdůraznili jeho efektivitu. Jeho přijetí doporučuje pan ministr a já se ještě jednou připojuji s návrhem, abychom hlasovali o tom, že přijímáme tento zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. To byl také jediný návrh, který zazněl ve vztahu k tomuto zákonu, takže prosím znělku, a budeme hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu schválit.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 5 skončeno, registrováno 68, kvorum 35, pro 62, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Tím končíme projednávání tohoto bodu a jsme u dalšího

Návrh zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů

Senátní tisk č. 244. Znovu poprosím pana ministra zahraničních věcí Jana Kohouta, který zastoupí ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského v tomto i dalších bodech, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, mikrofon je váš – spotřebitelský úvěr se to jmenuje.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři. Ano, jak řekl pan předseda, budu odůvodňovat šest návrhů zákonů, respektive nové za vládu, kterou měl zastupovat pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský, ale z důvodů následků erupce islandské sopky se nemohl zúčastnit dnešního zasedání. Budu to já, kdo bude předkládat návrhy těchto zákonů, nebo těchto novel zákonů.

Na úvod dovolte poděkovat paním senátorkám a pánům senátorům za věcný a zodpovědný přístup ke všem materiím z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. To na úvod. Nyní k přednesenému návrhu zákona, který byl připraven spolu s ministerstvem financí. Představuje plné promítnutí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/45/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice Rady 87/102/ES do našeho právního řádu. Jedná se o důležitou právní oblast právní úpravy, jejíž význam úměrně roste k tomu, jak se vyvíjejí různé nové formy spotřebitelských úvěrů a jak roste zadluženost domácností. Těžiště nové právní úpravy spočívá zejména ve výčtu informací, které má spotřebitel obdržet před uzavřením smlouvy, při uzavření smlouvy a v průběhu trvání smluvního vztahu. Jedná se o údaje, které je věřitel případně zprostředkovatel povinen poskytovat, aby se spotřebitel mohl rozhodnout o uzavření smlouvy na základě dostatečné znalosti věci. Spotřebiteli se umožňuje posoudit, zda návrh na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru odpovídá jeho potřebám a rovněž jeho finanční situaci.

Novinkou proti stávající právní úpravě je povinnost věřitele posoudit úvěryschopnost spotřebitele, čímž v podstatě dochází k právnímu zakotvení přirozeného zájmu věřitelů správně odhadnout schopnost spotřebitele splácet. Zároveň tento postup může přispět k omezení zadlužení těch domácností, které by se mohly ocitnout v sociální nouzi. Dále zákon podrobněji upravuje podmínky předčasného splacení úvěru, kdy věřiteli je poskytováno právo na odškodnění případných spravedlivých a objektivně odůvodněných nákladů spojených s předčasným splacením úvěru. Nově je upraveno právo spotřebitele na odstoupení od úvěrové smlouvy do 14 kalendářních dnů od jejího uzavření. Tento krok nemusí být spotřebitelem nijak zdůvodňován a věřitel nesmí vůči němu v tomto případě uplatnit jakoukoliv sankci.

Součástí návrhu zákona jsou i změny některých právních předpisů, které jsou nezbytné pro úplnou a nezbytnou transpozici směrnice a k vytvoření podmínek pro uplatňování nového zákona v praxi. Jedná se o živnostenský zákon, zákon o České obchodní inspekci a zákon o České národní bance.

Zároveň si dovoluji vás požádat, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, abyste vyslovili souhlas s návrhem zákona tak, jak doporučil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tj. ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Důvodem je stanovení lhůty pro transpozici směrnice do našeho právního řádu, zejména naléhavé potřeby pomoci při řešení stávajících problémů spojených s rostoucí zadlužeností českých domácností. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl Organizačním výborem určen výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které máme jako tisk 244/1. Zpravodajkou je paní senátorka Liana Janáčková, která má nyní slovo.

Senátorka Liana Janáčková: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, mám opravdu štěstí na předkladatele, kteří naprosto vyčerpávajícím způsobem předkládají materiál, takže v mé zpravodajské zprávě je přesně to, o čem jsem chtěla mluvit a co pan předkladatel zde vysvětlil. Takže mě připadá nadbytečné, abych to všechno opakovala. Možná, že jenom jak probíhalo jednání v Poslanecké sněmovně. Bylo to vlastně v prvním čtení, kde již byl vysloven souhlas a 10. března byl zákon schválen. V závěrečném hlasování se pro návrh vyslovilo 106 poslanců z přítomných 110, nikdo nehlasoval proti. To znamená, že tento návrh je politicky nekontroverzní, a řekla bych, že můžeme konstatovat, že tento zákon je očekáván jak spotřebitelskou veřejností, tak samotnými seriozními poskytovateli úvěrů, kterým vytvoří transparentnější konkurenční prostředí. Nezbývá mi, než abych doporučila tento zákon ke schválení, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a dovolte mi, abych přečetla návrh výboru.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: To je dokonce vaše povinnost.

Senátorka Liana Janáčková: Ano, já vím, takže po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Karla Machotky, ředitele sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, po zpravodajské zprávě senátorky Liany Janáčkové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Senátorku Lianu Janáčkovou a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. I vy se, paní zpravodajko, posaďte ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo podle § 107 navrhuje, abychom se nezabývali touto normou. Nikoho nevidím, takže otevírám obecnou rozpravy. Do obecné rozpravy se přihlásila místopředsedkyně Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane ministře, vážený pane předsedo, pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové. Návrh zákona o spotřebitelském úvěru je harmonizační normou, jak zde už bylo řečeno. Směrnice EU, kterou tento návrh transponuje, znamená posílení důvěry, právní jistoty spotřebitelů i poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. A to zejména v oblasti přeshraničních transakcí. Ocenění hodná je definice pojmu – spotřebitel, věřitel, zprostředkovatel. Spotřebitelé také jistě ocení, že věřitel musí poskytnout nejúplnější a nezkreslené informace, jejichž výčet zákon stanoví, a to včetně důsledku porušení této povinnosti, které zákon také obsahuje.

Důležitá je i povinnost odborně posoudit úvěryschopnost spotřebitele. To myslím není potřeba rozvádět. Já k tomu chci ale dodat, že návrh poslanců Sobotky a Tejce, který řešil tuto oblast, a nebyl přijat, byl vůči spotřebitelům ještě korektnější. Kromě maximální roční sazby nákladů obsahoval také limit maximální sankce za porušení smlouvy. Není možné, aby někdo, kdo si půjčí deset tisíc, za jediný den prodlení splácení nakonec musel na sankcích vrátit i desetinásobek, a to neříkám jako něco, co jsem si vymyslela, to znám konkrétní příklad.

Zvláště v důsledku krize vyvstává tato praxe v celé své obludnosti. Není ojedinělý příklad, kdy lidé ztratí zaměstnání a v důsledku toho je omezena jejich schopnost splácet. A oni v důsledku nemravných sankcí přicházejí o střechu nad hlavou. To nejsou finanční služby, to je lichva.

Dalším problémem jsou rozhodčí doložky. Ty samy o sobě nejsou špatně, jejich zavedení přispělo přece jenom k tomu, že se zrychlilo soudní jednání, protože spousta věcí nešla k soudu a byla řešena právě na základě rozhodčích doložek. Špatně ale je, když rozhoduje rozhodce finančně závislý na věřiteli. Rozhodčímu řízení je třeba v zájmu ochrany spotřebitele, ale nakonec i věřitelů dát jasná pravidla.

Kolegyně a kolegové, tento návrh zákona je skutečně potřebný a je potřeba ho schválit. Nicméně co nejrychleji je ale také potřeba řešit problémy, o kterých jsem hovořila. To ale bude zřejmě úkol pro příští vládu. Děkuji.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, nikdo další se nehlásí, takže končím rozpravu a ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit. Kroutí hlavou, že nechce. Paní zpravodajka také ne. Zazněl jediný návrh, a to schválit, a o tom budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování o návrhu schválit.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 6 ukončeno, registrováno 67, kvorum 34, pro 55, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu a my se tady vystřídáme u mikrofonu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Vážené paní senátorky, páni senátoři, pokračujeme v projednávání třetího bodu pořadu této schůze a tím je

Návrh zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití

Tisk č. 247. Návrh uvede opět ministr zahraničních věcí Jan Kohout, aby nás s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, cílem předkládaného návrhu zákona je implementovat do našeho právního řádu směrnici komise z roku 2008, kterou se zřizuje systém pro identifikaci a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití. Návrh byl vypracován ministerstvem průmyslu a obchodu společně s Českým báňským úřadem. Tento úřad společně s obvodními báňskými úřady bude vykonávat státní správu a vrchní dozor podle tohoto zákona. Zákon má zajistit, aby právnické a fyzické osoby podnikající v oboru výbušnin měly takový stupeň sledování výbušnin, který umožní kdykoliv identifikaci těch, v jejichž držení výbušniny jsou. Jednoznačná identifikace výbušnin je nezbytná pro zachování přesných a úplných záznamů o výbušninách ve všech fázích dodavatelského řetězce. To by mělo umožnit identifikovat a sledovat výbušniny od místa výroby a prvního uvedení na trh až ke konečnému uživateli za účelem předcházení zneužití a krádeží. Současně má pomoci dozorujícím orgánům sledovat původ ztracených nebo zcizených výbušnin.

Navrhovaná právní úprava se bude týkat cca 10 domácích výrobců výbušnin, 20 obchodních firem a 500 ostatních uživatelů, kteří již povinnosti založené směrnicí většinou znají a připravují se na jejich plnění. Přijetí předloženého návrhu nevyvolá žádný nárok na státní rozpočet ani si nevyžádá nárok počtu systemizovaných míst. Navržená úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který Senátu doporučil schválit ve znění postoupené Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za slovo i za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane ministře, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 247/1. Zpravodajem výboru je pan senátore Josef Řihák, a toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona s ohledem na příslušné předpisy Evropské unie upravuje systém pro jednoznačné označování a sledovatelnost výbušnin pro civilní použití, jakož i působnost orgánů státní správy v této oblasti. Uvedená problematika nebyla dosud v ČR komplexně právně ošetřena, z čehož vyplývají možná rizika s ohledem na fakt, že výbušniny jsou vysoce citlivou komoditou s rizikem zneužití. Cílem má být zavedení takového systému pro fyzické a právnické osoby podnikající v oboru výbušnin, který umožní jednoznačnou identifikaci subjektů, v jejichž držení výbušniny jsou. Výbušninu pak bude možné sledovat od jejího vyrobení, přes uvedení na trh až ke konečnému spotřebiteli.

Návrh zákona je rozčleněn do 18 paragrafů. Realizací zákona nevzniknou žádné nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.

Dovolil bych si však upozornit na finanční náklady pro podnikatelský sektor. Ty jsou dvojí. Jednorázové pořizovací náklady budou od této doby do roku 2012, než vstoupí v účinnost tento zákon, a budou činit celkem 73 mil. Kč pro celou sféru podnikatelů, a provozní náklady celé podnikatelské sféry budou činit po roce 2012 160 mil. Kč během prvních tří let.

Jinak co se týká ostatních 500 uživatelů, jak tady říkal pan ministr, tak tady se jedná například o střelmistry, pyrotechniky a technické vedoucí odstřelu. To je pouze na doplnění.

Předkládaná norma je plně v souladu s komunitárním právem.

Vláda návrh zákona předložila dne 27. května 2009 do Poslanecké sněmovny a PS ve třetím čtení tento návrh schválila a z přítomných 177 poslanců hlasovalo 140 pro a nikdo nebyl proti.

Náš garanční výbor, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu tento návrh projednal 13. dubna 2010 na své 24. schůzi a po úvodním slově předkladatele a po mé zpravodajské zprávě výbor:

1.? Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2.? Určil mne zpravodajem na jednání této schůze Senátu.

3.? Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego, pane zpravodaji. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový mezi námi není, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Takže obecnou rozpravu končím. Pan navrhovatel ani pan zpravodaj se nehodlají vyjádřit, není k čemu.

Po znělce přistoupíme k hlasování o jediném podaném návrhu, o návrhu na schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Konstatuji, že v sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 31. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Vy, kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Končí hlasování pořadové číslo 7. Skončilo schválením návrhu, to znamená, že návrh zákona byl schválen, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 58 přítomných, kvórum bylo 30, 50 hlasů bylo pro, nikdo nebyl proti.

Návrh byl schválen, a tím projednávání tohoto bodu skončilo.

Dalším bodem schváleného pořadu naší schůze je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů

(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 252. Návrh uvede ministr zahraničních věcí Jan Kohout a prosím ho, aby nás nyní s návrhem zákona seznámil. Pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, novela zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, byla zpracována ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem v reakci na nekontrolovatelný boom v oblasti solárních elektráren.

Během roku dramaticky poklesly ceny solárních technologií o zhruba 40 %, na což by měly odpovídajícím způsobem reagovat i výkupní ceny elektřiny vyrobené ve fotovoltaice. Energetický regulační úřad je však podle stávající dikce zákona oprávněn snížit meziročně výkupní ceny maximálně o 5 %. Předmětem novely je tedy pouze zavedení nástroje, který by umožnil úřadu reagovat na mimořádné situace, jaká např. nyní panuje v oblasti fotovoltaik a vrátit je do normálu.

Chtěl bych poděkovat z tohoto místa senátorovi Jiřímu Bisovi jako předsedovi podvýboru pro energetiku a samozřejmě všem paním senátorkám a pánům senátorům a v neposlední řadě i předsedům výborů za věcný přístup k obsahu této materie.

Rád bych také uvedl, že novelu projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a podvýbor pro energetiku, které po rozpravě a prezentaci Energetickým regulačním úřadem doporučily Senátu schválit jej, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Průběh projednávání v Poslanecké sněmovně zřejmě sdělí zpravodajové v předmětném tisku. Já se zmíním o tom, co v rozpravě ve sněmovně zaznělo. Řeč byla o poptávce k zajištění cenové diferenciace podle velikosti instalovaného výkonu fotovoltaických zdrojů a vzetí v úvahu instalace v odběrném místě zákazníka, tedy na střechách domů. S tímto záměrem je možné v obecné rovině souhlasit. A zároveň návrh zákona schválený PS představuje efektivní nástroj, který umožní Energetickému regulačnímu úřadu, aby vhodným způsobem diferencoval výkupní ceny s ohledem i na výkon a mohl také průběžně reagovat na rychlý inovativní vývoj solárních technologií.

Jediným východiskem ze současné dovolím si říci velmi vážné situace, jež povede k zastavení prohlubování zcela zbytečného přeplácení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky ze strany konečných zákazníků je co nejrychlejší schválení předložené novely zákona. Ta umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu odpovídajícím způsobem snížit výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů uváděných do provozu po 1. lednu 2011. Co nejdřívější publikace této novely ve Sbírce zákonů je zároveň účinným nástrojem státu, jak předcházet a čelit případným žalobám ze strany zahraničních investorů.

Dovolte mi tedy říci, co nový vládní návrh umožní.

Za prvé nastavit opět nediskriminační podporu všech zdrojů využívajících pro výrobu elektřiny obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltaiky. Za druhé snížit zábory zemědělského půdního fondu pro výstavbu fotovoltaických elektráren, za třetí zamezit současnému stavu, při kterém zahraniční investoři pro výstavbu fotovoltaik z ostatních zemí, zvláště z těch, kde již byla uplatněna snížená podpora pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, začali podnikat v ČR a neúměrné zisky plynoucí z stávající podpory výkupu elektřiny odtékají do zahraničí, a za čtvrté významně omezit nárůst regulovatelné složky z konečné ceny elektřiny, což bude přínosem pro všechny odběratele v ČR, jak pro domácnosti, tak pro střední a velké odběratele. Při tom všem bude zajištěna stálá podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dle platných směrnic EU.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, snažil jsem se o co nejstručnější, ale vypovídající odůvodnění. Děkuji vám za pozornost a věřím, že předkládanou novelu zákona posoudíte pozitivně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také já vám děkuji, pane navrhovateli, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 252/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Lajtoch.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 252/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis a toho nyní prosím, aby nás se zpravodajskou zprávou seznámil.

Senátor Jiří Bis: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky a senátoři.

Novelizace zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie má pomoci při řešení současné dramatické situace v žádostech o připojení nových fotovoltaických zdrojů k elektrizační soustavě. Od roku 2007 dochází k výraznému nárůstu instalovaného výkonu u fotovoltaických zdrojů z původních 3,4 megawattů na současných 490 megawattů. Přitom evidované požadavky na rezervaci kapacity pro připojení fotovoltaických zdrojů již přesáhly 9000 megawattů. Souhlas s připojením fotovoltaických zdrojů již byl příslušnými distribučními společnostmi v ČR vydán na více jak 2600 megawattů. Přitom bych chtěl pro ilustraci uvést, že výkon všech energetických zdrojů, tj. jaderných, uhelných, plynových a vodních elektráren v ČR je 18300 megawattů.

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie má podpořit využití obnovitelných zdrojů a zajistit zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů. Podpora se stanoví odlišným způsobem s ohledem na druh obnovitelného zdroje energie a i velikost instalovaného výkonu. Podpora se uskutečňuje odlišnými výkupními cenami elektřiny při povinném odkupu distribučními společnostmi, které na sebe také přijímají odchylku. Pro všechny druhy obnovitelných zdrojů je uvažovaná 15letá doba návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů a výkupní cena je s inflační doložkou garantovaná po dobu 15 let. Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů se pro každý rok řídí cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. To je dle zákona. Výkupní cena elektřiny z fotovoltaických elektráren je v současné době 12150 korun za megawatthodinu a je více než 2,7krát vyšší než výkupní cena elektřiny vyrobené spalováním čisté biomasy, je více jak 3krát vyšší než cena elektřiny z bioplynových stanic a malých vodních elektráren a 10krát vyšší než cena z klasických elektráren.

Sluneční svit a vítr jsou v ČR obtížně předvídatelné zdroje energie s velmi nízkým využitím instalovaného výkonu, zhruba tisíc hodin za rok. Chci upozornit, že využití energetických zdrojů je od pěti do sedmi tisíc hodin za rok. Náklady na elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou započítávány do celkových nákladů na cenu elektřiny a v roce 2010 zvyšují ceny megawatthodiny o 170 korun pro každého zákazníka. Současné znění zákona stanoví, že výkupní ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem pro následující rok nesmí být nižší než 95 % platných výkupních cen. Velký zájem investorů o fotovoltaiku je dán především výrazným poklesem měrných investičních nákladů těchto zdrojů, ke kterému v posledních letech došlo, to je snížení ceny fotovoltaických panelů o víc jak 40 %. Snížení výkupní ceny ERÚo 5%, kterou může udělat, není a nemůže být adekvátní reakci na současnou situaci. Dochází tak k významnému zvýhodnění nově budovaných fotovoltaických elektráren oproti ostatním druhům obnovitelných zdrojů s optimálně nastavenou podporou, přičemž je nutné zdůraznit, že krátká doba výstavby, technická nenáročnost této výstavby a krátká doba návratnosti investice se státní garancí vytvořila zbudování fotovoltaických elektráren v ČR výhodnou a vysoce výnosnou investiční příležitost. To se projevilo v rychlém vyčerpání včetně spekulativních blokací připojovacích kapacit distribučních soustav a znemožnění připojení jiných zdrojů, a to např. i zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Z finančního pohledu je pro zákazníky elektřina z fotovoltaických elektráren nejméně výhodným a nejdražším obnovitelným zdrojem. Z provozního hlediska nahodilá dodávka elektřiny do sítě, způsobená proměnlivou intenzitou slunečního svitu, vyžaduje budování záložních zdrojů, které musí zabezpečit dodávku při nepříznivých slunečních podmínkách, a to je prakticky většina doby.

Navrhovaná úprava zákona umožní Energetickému regulačnímu úřadu s účinností od 1. ledna 2011 upravit cenu pro fotovoltaiku do souladu s principy používanými pro ostatní druhy obnovitelných zdrojů, tzn. 15letá návratnost, a to v dostatečném časovém předstihu pro investory.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR i s mezinárodními smlouvami a je slučitelná s akty práva EU.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal na své 24. schůzi dne 14. dubna 2010 uvedenou problematiku, tj. návrh zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů, a usnesl se následovně:

Souhlasí s usnesením podvýboru pro energetiku č. 17 ze dne 13. 4. 2010, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.

A já se nyní ptám, zda si přeje také vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Jiří Lajtoch. Přeje si vystoupit. Má slovo, prosím.

Senátor Jiří Lajtoch:Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené senátorky a senátoři, budu stručný, protože gró tady bylo již řečeno. Navrhovaná úprava od 1. 1. 2011, upravit ceny pro fotovoltaiku v souladu s principy používanými pro ostatní druhy obnovitelných zdrojů, a to v dostatečném předstihu pro investory. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tímto návrhem zákona zabýval na své 21. schůzi 14. 4. 2010. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jiřího Lajtocha a pověřil předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, pane kolego. Navrhuji někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový návrh nepředkládá. Mohu otevřít obecnou rozpravu. Přihlášen je pan senátor Tomáš Jirsa, po něm senátor Jiří Čunek.

Senátor Tomáš Jirsa:Pane předsedající, pane ministře, doporučil bych přijetí tohoto zákona. Jak pan ministr zmínil poselství kolegy Tošovského, že je potřeba co nejrychleji ho přijmout, tak bych poznamenal, že doba, kdy jsme věděli, že se blíží katastrofa tohoto zákona, k tomu, že ho máme dnes v Senátu a přijímáme ho, byla strašně dlouhá. A pravděpodobně se čekalo na to, až velcí investoři dostanou všechna povolení.

Všichni jsme ráno dostali zhruba stostránkový dokument odpůrců zákona od provozovatelů fotovoltaiky, kteří nás varují před jeho přijetím. Nedbejme na to. Katastrofa je v tom, že budeme platit dalších dvacet let miliardy korun šikovným podnikatelům.

Katastrofa je také v tom, že se zvýší cena energií pro náš průmysl už od příštího roku díky podpoře fotovoltaiky, a staneme se dále nekonkurenceschopnými. Včera bylo pozdě.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Tento zákon, který měníme, by pro nás všechny měl být mementem k tomu, abychom tak hloupý zákon nikdy nepřijímali. Jde o to, že v momentální situaci zeleného nadšení, ve kterém zřejmě byla vláda či předkladatelé zákona, který vznikl před téměř deseti lety, tak chtěli podpořit masivně zelenou energii, a vytvořili paskvil, který nám všem, až na opravdové výjimky některých homeless občanů v ČR, kteří nepoužívají elektřinu a těch, kteří ji neplatí, vytahují peníze z kapes. A to abnormálním způsobem, a to především tak, aby je jiným do kapes dal. Současná situace je taková, že výroba elektrické energie ze solárních panelů se natolik zlevnila, že návratnost, která byla garantována na 15 let, je u nejlepších elektráren 4 roky.

Investice v ČR jsou takové, že někteří investovali stovky milionů korun, při průměrné životnosti 15 – 16 let se jim tedy investice vrátí čtyřikrát, což je návratnost naprosto neobvyklá. Měla to být návratnost zajištěná zákonem. Návratnost měla být zaplacena všemi odběrateli elektrické energie. Jestliže počítáme, že dobrý podnikatel v normálním podnikání má zisk 10 %, tak si spočítejte, jaký zisk je tady.

Všichni jsme dostali materiál, který tady ukazoval kolega Jirsa. Materiál jsem pročetl a mohu říci, že bohužel není zcela nepravdivý, je v něm mnoho pravdy. Novela, kterou bohužel doporučuji schválit, je také velmi nedokonalá. V článku 1 – to nejdůležitější, co tady je – se říká, že ustanovení věty první atd., u kterých je v roce, v němž se po novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let, úřad při stanovení výkupních cen postupuje podle odstavců 1 – 3.

Tím chci říci, že je pravdivá teze, že dáváme úřadu ohromnou moc, protože bude říkat, co je návratnost v 11 letech. Každý podnikatel, který staví solární elektrárnu, návratnost bude mít jinou. Už stanovení návratnosti na 11 let je velký problém. Tuto normu podpořím především proto, že nemáme řešení v tuto chvíli lepší. Jakékoli jiné řešení, než podpořit tuto normu, je oddálit a znejistit nás všechny ostatní odběratele, že budeme ohromné zisky, které si mnozí naplánovali a jsou nespravedlivé, budeme všichni platit, což znamená, že se enormně zvýší cena elektrické energie proti zvýšení či snížení, které na trhu normálně přichází.

Normu podpořím. Zároveň však chci jasně říci, že materiál, který byl právnickou firmou všem doručen do počítačů, je hoden naší pozornosti. Věřím, že nová vláda po volbách přijde s řešením, které pro nás všechny možná bude komfortní; a ohromnou moc, kterou dáváme státním orgánům, která může být opět zdrojem korupce, kterou nemohou provádět malí a slabí, ale pouze silní a velcí, že toto omezíme a narovnáme podnikatelské prostředí v tomto oboru tak, aby všichni dopředu věděli, že mohou slušně vydělat a že podmínky jsou pro všechny standardní.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, pane senátore. Slovo má senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:Vážený pane předsedající, vážené kolegyně
a kolegové, tady je přesně vidět, když se snažíme spoutat naše budoucí blaho do zákonné podoby. Mohli jsme to očekávat, minimálně my, kteří jsme tehdy doporučovali přijetí tohoto zákona na VUZP, že cena 12 korun je relativně velká. Velké nadšení, které jsme tehdy sdíleli, se najednou převrací do velké kocoviny. Tuto kocovinu odnesou všichni naši spoluobčané. Je třeba si uvědomit, že i podnikatelský sektor. U malého hotelu se 40 lůžky navýšení bude v řádech desetitisíců, až se dobudují všechny solární elektrárny, které dnes mají stavební povolení a stavbu velmi rychle provedou. Jediný problém je v tom, že v současné době je nedostatek panelů na trhu, jinak by dávno byly zkolaudovány další elektrárny.

Mám dojem, že se nemusíme obávat ani případných arbitráží, kterými tito výrobci hrozí. Není nárokovatelné, abychom museli dodržovat a mít stále ty ceny, které jsme tehdy schválili. Chtěl bych proto požádat pana ministra a pracovníky ministerstev, aby se touto otázkou detailně dále zabývali a aby si vzali vzory ze států, které jsou mnohem dále, a které v minulosti podporovaly např. tepelná čerpadla. A když se z toho rozjel byznys, tak s podporou skončily.

Uvedu příklad Švédska a Německa, obdoba je u větrných elektráren v Dánsku, Německu a Holandsku. Totéž je u fotovoltaiky. Tam Německo před mnoha lety, v 90. letech, bylo na špičce a dělali pilotní projekty, na které jsme hleděli s úžasem. Dnes budeme s úžasem koukat na ceny.

Tehdy jsme si zřejmě neuvědomili, že opět vytváříme korupční prostředí, protože v mém regionu mám stěžovatele, kteří si žádali o vyjádření na možnost budování fotovoltaické elektrárny, a to už přes půl roku neobdrželi. Znamená to, že jsme soukromému subjektu – ať si o ČEZu myslíme, co chceme a je ovládaný přes akcie státem, ale je to klasický soukromý subjekt, taky jsme mu dali do rukou možnost povolovat a nepovolovat, připojovat a nepřipojovat do sítě. Pracovníci, kteří tam jsou, při ziscích, které se dají očekávat, jsou tam ve hře desítky milionů. Nemáte jako obyčejný občan šanci. Investice jdou především ze Západu. Peníze, které zaplatíme za obnovitelné zdroje, příspěvek, který budeme dávat na 1 MWh, poplyne zase z České republiky ven.

Také bych chtěl upozornit, že nejen v tomto případě máme problémy, ale ve stejném zákonu je podpora obnovitelného zdroje z biomasy. Víme, jak vnímá veřejnost spalování dřevní štěpky, obilí a dalších energetických surovin
ve velkých elektrárnách při účinnosti 30 – 40 %. Viděl jsem zařízení, ale malá, která měla účinnost 90 – 95 % v Dánsku. A ne, že vezmeme velké množství biomasy, narveme to do velké elektrárny, a tato elektrárna to potom spálí s nízkou účinností za podpory nás, kteří jsme tento zákon schválili.

Pane ministře, prosím, abyste v této věci co nejrychleji dodali do parlamentu další novelu, která by předešla tomu, co se na nás v budoucnosti v oblasti alternativních zdrojů energie řítí, přestože jsem velký podporovatel alternativních energií, ale všeho s mírou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, slovo má pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si v úvodu přečíst článek, který včera nebo předevčírem vyšel.

Řada španělských provozovatelů solárních elektráren zřejmě produkuje sluneční elektřinu i v noci. Dotovaný proud vyrábí pomocí osvětlení poháněného dieselovými generátory. O těchto praktikách jako první informoval list L´Mond s odvoláním na informované zdroje ze španělské energetiky a na dopis státního tajemníka pro energetiku Petra Marina. Španělský audit solárních elektráren v listopadu 2009 do letošního ledna podle předběžných výsledků ukázal, že v době od půlnoci do 7. hodiny ranní dodaly solární panely ve sledovaných měsících do energetické sítě celkem 4500 MWh elektrické energie. Podle odhadů činí škoda asi 2,6 milionů eur, což je 65 milionů korun. To je ovšem jen vrcholek ledovce, řekl španělskému listu jeden z expertů na energetiku. Noční nasvěcování se dá snadno odhalit. Někteří operátoři však používají tyto praktiky i ve dne, aby simulovali větší výkon svých zařízení a dostali za dodanou elektřinu více peněz, uvádí list.

Ekonomická výhodnost je neúprosná a podobný případ se dříve či později objeví i v České republice. Před takovým jednáním je třeba v každém případě varovat, neboť je spojené s trestně právními důsledky. Kromě zneužívání dotované ceny tyto praktiky navíc velmi poškozují pověst fotovoltaiky jako takové. O nasvěcování fotovoltaických panelů výkonnými reflektory zapojenými do naftových generátorů se dříve mluvilo spíše v nadsázce jako o možném nebezpečí. Tato praktika však je velmi výhodná a vzhledem k obrovskému cenovému rozdílu mezi elektřinou ze standardních elektráren a povinně vykupovanou drahou solární energií téměř neodolatelná.

Cena solární elektřiny je proti běžné elektřině z uhlí zhruba pětinásobná a provozovatelé sítí jsou povinni vykupovat solární elektřinu za oficiálně stanovenou cenu. Španělsko donedávna, díky obřím dotacím a povinným výkupům, zažívalo solární boom a po Německu má v Evropě druhý největší počet slunečních elektráren s instalovaným výkonem v objemu přes 3300 MWh. Vláda však ke konci roku 2008 dotace drasticky seškrtala a výrazně omezila velikost dotovaných projektů, načež celá solární bublina splaskla.

Spekulanti se solární energií se od té doby snaží využít velkého rozdílu cen různých zdrojů a benevolentní regulace nových kapacit, zejména v Německu a v České republice. Španělská fotovoltaická asociace vyzvala podle agentury úřady, aby možné podvody provozovatelů vyšetřily. Zejména asi lituje toho, že zprávy o těchto podvodech pronikají do tisku a mají škodlivé dopady na celé odvětví.

Solární energie ve Španělsku byla finančním produktem, nikoliv energetickým řešením, poukázaly loni na spekulativní povahu neúměrně dotovaného odvětví přední španělské energetické skupiny Hyberdrola a Ignacio Gala. Hyberdrola je sice největším světovým producentem obnovitelné energie, místo drahé fotovoltaiky se však soustředí na větrnou energii, která je mnohem levnější a není tak náročná na půdu.

S tím si dovolím polemizovat. Španělé jsou proti nám ne tak kreativní, u nás by nikdo nenasvěcoval fotovoltaiku, to by byl blázen, proud si vezme rovnou ze sítě a pak ho dodá zpátky a rozdíl shrábne, stejně tak jako to dělají větrníkáři. Lze lehce prokázat, že když vezmete proud ze sítě a roztočíte vrtuli a proud, který roztočí vrtule, dodáte, je to stále ještě ziskové.

Vždycky, když naběhneme takovýmto sociálním inženýrům, kteří nejlépe vědí, jak máme žít, co máme jíst a jak to máme dělat, vždycky to dopadne stejně. Za chvíli tady budeme mít jiný materiál o přidávání biomasy. Je od začátku jasné, že to byla hloupost. Všichni se vždycky nadchnou, zblbnou celý svět včetně vrcholných politiků, kteří se chtějí zavděčit voličům, a toto jsou konce.

Uvedu jiný případ, jsou tady někteří aktéři tohoto případu. Když jsme probírali trestní zákon, navrhovali jsme snížení právní odpovědnosti na 14 let. Okamžitě se vzbouřili všichni ochránci a vrátili věk na 15. Stejní lidé, kteří pro to hlasovali, tak dnes chtějí nulu. Když novorozeně zabije babičku, je třeba ho potrestat. Jen díky tomu, že existuje petice 400 000 lidí, protože jistý magor zabil školačku, což se děje jednou za dvacet let, kvůli tomu půjdeme do druhého extrému, že úplně zrušíme trestní odpovědnost dětí.

Takto postupujeme. Stane se jeden případ, všichni se zblázní a udělají okamžitě razantní krok, který je špatně, protože většinou se dělá v legislativní nouzi. Je to loterie a další věci. Jsou to paskvily, které budeme za dva měsíce měnit, protože se to v praxi ukáže. Jsou to akcie na majitele a další věci, které jsou ve svatém nadšení. Která politická strana má ve svém programu úplné zrušení dotací? Jestli je v této republice největším zdrojem korupce, tak jsou to dotace, už od okamžiku, kdy se získávají. Dnes bude pan kolega Vlček vysvětlovat – on nic neudělal, jen to dohodil.

Proč by to neudělal, když to tak funguje. Kdyby ta dotace nebyla, tak to pan Vlček nemohl ani udělat. Ale nikdo to nechce slyšet, všichni jenom melou voličům, jak budou proti korupci, ale ve skutečnosti na druhé straně tu korupci podporují. Jsme v krizi a dotace – dnes ráno jsem slyšel, že do cyklistických stezek se dávají tři miliardy korun a včera jsem slyšel, že do sportu se tolik ani nedává, že by se do sportu mělo dávat víc. A když jsem slyšel tu demagogii, že ušetříme, že když budeme sportovat, tak jedna miliarda vložená do sportu ušetří ve zdravotnictví čtyři, no tak je to výborné. Sebereme zdravotnictví jednu a ještě mu tři zbudou. Takto se tady demagogicky pracuje a oblbuje se veřejnost.

Jsem zvědavý, jak se zachováme k tomu druhému zákonu. Kdy konečně přestaneme nabíhat těmto doslova bláznům na jejich bláboly, na které se vždycky nachytáme a pak si nevíme rady, jestli nás zažalují. Na to přece není žádný nárok. Kalousek zrušil daň z nemovitosti, osvobození na 15 let, a nic se nestalo. Žaloval někdo někoho?

Přece tyto položky nejsou nárokové, tam nikdo nemůže žalovat. Správné bylo nechat jim elektrovoltaiku za normálních podmínek a ona by se vyvinula. Číňané začali dělat panely, které jsou desetkrát levnější, jen mají malou vadu. Nevydrží ta léta, která byla prezentována, ony odejdou o něco dřív. A tak je to se vším. A pak se budou investoři divit. Ale oni si své shrábnou. Ale až ty elektrovoltaiky budou ti hlupáci, kteří pronajímají pozemky za 30 tisíc měsíčně, až jim přijde Inspekce životního prostředí a řekne jim, ale vy to musíte zlikvidovat, je to na vašem pozemku a vy si to ekologicky zlikvidujte, tak ti hoši se budou divit a budou chtít od státu pomoc na ekologickou likvidaci elektrovoltaických elektráren, protože ony jsou mimochodem nebezpečný odpad.

Vyzývám k tomu, ať se chováme rozumně, ať nenaskakujeme každému bláznovi na jeho bláznovství, které nota bene potom všichni ve svých koncích zaplatíme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Slovo má senátor Alexandr Vondra.

Senátor Alexandr Vondra: Dámy a pánové, ano, je to tak. Všichni se teď shodujeme, že musíme jednat. Je to skutečně memento. Jiří Čunek i kolega Kubera mají v tomto naprostou pravdu. Ten stav je neudržitelný. Když se dokončí to, co je naplánováno, tak instalovaná kapacita ze slunečních elektráren bude ve výši stávajícího Temelína. To je absurdní.

Následky jsou jasné. Desetitisíce korun navíc ročně pro domácnosti, které používají elektřinu i k vytápění. Ti, kdo mají tuto politiku na starosti a kdo to sledují, tak to dobře věděli ne letos, kdy se o tom začalo psát v novinách, ale už v roce 2008. Evropské sdružení pro fotovoltaiku propagovalo Českou republiku jako sluneční stát. To je podíl Evropy a tady je koláč, který zobrazuje Evropu, kdy je Španělsko, Itálie, Německo a čtvrtá je Česká republika. Čtvrtý nejdůležitější sluneční stát v Evropě. Pokud si vezmeme srovnání se světem, jsme v první desítce. Každý, kdo tady žije, ví, že tu slunce skoro nesvítí.

Model, který tu byl ilustrován v absurdní formě na příkladu Španělska, dovolím si připomenout, že o tomto s humorem mluvil známý odpůrce dotování cen Martin Říman na vládě už před rokem, že taková možnost existuje. Vždy se najdou chytří lidé, kteří toho systému využijí ve svůj prospěch.

Sluneční stát, Tommasso Campanella, ta absurdita. Zakladatel sociální utopie. Všichni všechno mají, všichni se mají rádi a nikomu nic neschází. V čele je největší velekněz Slunce a jeho tři spoluvládci: Moc, která ovládá zásobování státu, Moudrost, která ovládá vědu, a Láska, která má na starost výživu a plození. Vlastnictví je společné, obchod neexistuje, peníze nemají žádnou cenu. Zemědělství si dělá každý sám.

Samozřejmě to takto nefunguje. My ten zákon musíme schválit a samozřejmě pro to všichni budeme hlasovat, protože nikdo nechce, aby lidé platili desetitisíce korun navíc. Stejně se z toho špatně nastaveného systému budeme lízat až do roku 2020. To není řešení mávnutím kouzelného proutku. Doporučuji všem, aby si nechali vytáhnout ze stenozáznamu, jak jsme tento zákon, který novelizujeme, schvalovali v roce 2005. Podívejte se do stenozáznamu, kdo pro něj jak hlasoval. ODS byla tehdy proti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři, jsem zvyklý pojmenovat věci pravými jmény. Nechoďme kolem horké kaše. Co to je ještě za podnikání, když je zákonem zajištěn nepřiměřený zisk a bez rizika? To už není podnikání, to je něco jiného. Podle mého názoru jde o velký tunel, a tady to zaznělo a mí předřečníci to tady jasně naznačovali. Na stát, na každého obyvatele České republiky v tom, jakým způsobem se platí za jednu kilowattu, která jde z fotovoltaiky. Je to o tom, že na to doplácíme my všichni. Věřím, že tento zákon přispěje k tomu, aby se snížily ceny elektrické energie, které ubíjí nejenom občany, ale i náš průmysl.

Pro vaši informaci, pokud tento zákon projde, tak domácnost, která využívá elektřinu k topení a přípravě teplé užitkové vody při spotřebě 15 tisíc kilowatthodin, v roce 2011 ušetří kolem 7650 korun. Malý podnikatel, který spotřebuje kolem 40 tisíc kilowatthodin, ušetří, pokud tento zákon, a já vím, že není dokonalý, ale alespoň něco se v této oblasti udělá, tak za rok 2011 ušetří výdaj ve výši 20 400 korun ročně. A pro velké průmyslové podniky, které spotřebovávají 30 gigawatthodin, je předpoklad, že by mohly ušetřit 15 i více milionů ročně.

A poslední poznámka. Ne všechno, co nám předkládají zelení z Evropské unie, může být výhodné pro české občany. Chyby se dělají a je potřeba je rychle a včas napravit. Doufám, že po volbách bude ještě jiný zákon, který ještě více zpřísní kritéria pro fotovoltaiku, která má nejen ekonomické dopady, ale může to ohrozit i blackoutem celou naši elektrickou rozvodnou soustavu, i když někteří říkají, že to tak není. Je to cesta trochu bokem. Nevěřím, že České republika je v takovém zeměpisném pásu, aby si mohla dovolit takový rozvoj fotovoltaiky. Díky.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore, o slovo se přihlásil pan senátor Bedřich Moldan. Prosím, pane kolego.

Senátor Bedřich Moldan: Pane předsedající, pane ministře, senátorky a senátoři, tento zákon, jehož přijetí, doufám, za chvilku budeme svědky, ukazuje, jakým způsobem se vyvíjí podpora nejen obnovitelných zdrojů, ale vůbec veškerých aktivit, které míří ke zvýšení udržitelnosti ekonomiky. Je jasné, že žádné z těchto podpor nemohou být trvalé. Všechny jsou a rozhodně by měly být zamýšleny tak, že slouží jen k určitému dočasnému rozjezdu a potom by měly postupně být snižovány až k nule. Myslím si, že to je příklad normálního vývoje, který by takto měl postupovat. Docela dobře nechápu tu spoustu emocí, která provází tento zcela normální postup.

Jsem přesvědčen o tom, že udržitelný rozvoj má jasná pravidla, že se vůbec netýká něčeho takového, co naznačoval zde můj vážený kolega Alexandr Vondra, protože to rozhodně nemá absolutně nic společného s nějakou utopistickou vizí. Jde o reálnou a zcela ekonomicky podloženou postupnou transformaci ekonomiky tak, aby co možná nejlépe využívala veškerých přírodních služeb a neničila základnu ekosystému v globálním měřítku.

V této souvislosti bych si dovolil prostřednictvím pana předsedajícího vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, pozvat na přednášku, která bude příští úterý v 15.00 hodin v Akademii věd na Národní třídě, kterou pronese profesor John Rogström, což je švédský vědec, který se svými spolupracovníky přinesl koncepci planetárních mezí. Tito kolegové identifikovali a zčásti i kvantifikovali 9 planetárních mezí, jako je např. obsah skleníkových plynů nebo ozónová vrstva. Jsou tam i meze, které se týkají využívání zdrojů sladké vody. Celkem je jich 9. Všechny znamenají, že vymezují, jak oni to nazývají, bezpečný prostor pro aktivity lidské společnosti.

Je zcela nepochybné, že právě změna klimatu k těmto mezím rovněž patří a že solární energie je jednou z odpovědí, jak řešit tyto záležitosti. Myslím si, že tyto otázky, jak se vyrovnat s reálně existujícími a plně kvantifikovatelnými mezemi, je jednou z cest, jak dosáhnout udržitelnosti ekonomického vývoje. Já si dovolím, pane předsedající, vám tady nechat tu pozvánku, jestli by vaším prostřednictvím mohla být předána kolegům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásila první místopředsedkyně Senátu paní Alena Gajdůšková.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové, skutečně jsem nechtěla k tomuto bodu vystupovat, nicméně zazněly zde některé úvahy a některá vyjádření, na která prostě reagovat musím.

Za prvé skutečně cena fotovoltaiky byla nastavena zákonem v roce 2005. V té době ale ta cena byla na výši 7 korun. To, že se vyšplhala poté na 13, už nebyla záležitost sociální demokracie, ale vlády ODS.

Za druhé položím otázku, kolik procent bude činit fotovoltaika v konečné fázi? Ano, může to být jeden Temelín, ale ani ten Temelín není veškerá energie, kterou vyrábíme a kterou spotřebováváme. Pořád ještě velkou část energetických zdrojů tvoří tepelné elektrárny. Takže jestliže fotovoltaika bude tvořit v jednotkách procent celého energetického mixu, tak ani kdyby ta cena zůstala na té výši, na které dnes je, by se zřejmě cena energie jako takové významně nepohnula.

Nicméně my tvrdíme, že je skutečně správně, aby byla korekce provedena, proto tento návrh zákona podporujeme. A říkám, nebyla to vůle vlád sociální demokracie, aby tato disproporce vznikla.

Za třetí energetika je strategická oblast. Je to prvořadým úkolem správy státu, aby byly zajištěny energetické zdroje do dlouhodobé budoucnosti. Investiční cyklus v energetice trvá 50 let. Každé rozhodnutí, které nyní uděláme, bude se projevovat skutečně v dlouhodobé budoucnosti. K tomu slouží energetická koncepce, která je projednána, nicméně má vady v tom, že je potřeba na plnění této energetické koncepce připravit lidi, kteří v této chvíli nejsou. Je potřeba také zvážit, jaká bude situace, je potřeba předvídat, jak se situace bude vyvíjet, a to nejenom u nás v zemi, ale i v Evropě.

Obnovitelné zdroje mohou být pro Českou republiku nejenom zajištěním zdrojů, ale jsem hluboce přesvědčena, tak jako řada odborníků v této zemi, že obnovitelné zdroje mohou být a energetika jako oblast může být také zdrojem hospodářského růstu České republiky. Něčím jako pro Finsko byla jejich Nokia.

Tady si dovolím trošičku odbočit. Česká republika je v podstatě venkovským regionem, což znamená, že není žádný problém, aby velká část sídel měla vlastní energetické zdroje. Pokud bychom dokázali podpořit v oblasti vědy a výzkumu tento vývoj, pokud bychom dokázali skutečně zapojit naše vědce a výzkumníky do světových, především evropských vědeckovýzkumných sítí, pokud bychom dokázali tento obor jako strojírenství skutečně podpořit tím, že řekneme ano, toto je pro nás strategické směřování, tak bychom mohli být na špici tohoto vývoje v celé Evropě. A upozorňuji, že celá Evropa do zhruba 20 let bude potřebovat rekonstruovat stávající zařízení pro výrobu energií. Bude potřebovat rekonstruovat přenosové sítě. Čili tento obor bude potřebovat lidi, bude potřebovat materiálně technickou základnu, bude tou tzv. dírou na trhu, kde ten, kdo bude na to připraven, bude moci být úspěšný a prosperovat na tom.

Česká republika ještě v této chvíli má schopnost se připravit, ještě jsou zde lidé, strojaři, vědci, kteří v této oblasti se pohybují, znají, jsou v ní odborníky. Jde jenom o to, skutečně tuto oblast podpořit.

To, co říkám, potvrzuje také strategie Evropy EU 2020, o které budeme jednat zítra. Stejně tak další strategické dokumenty Evropské unie. Podporují obnovitelné zdroje, podporují energetiku. Budeme-li připraveni, může to pro nás být velmi, velmi významné. To není sociální inženýrství, to je předvídavost, kterou lidé od správy státu očekávají. Prosím, abychom dokázali uvažovat i tímto způsobem.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, s právem přednosti vystoupí nyní místopředseda Senátu Milan Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. My jsme tento bod už mohli mít podle mého názoru projednaný, kdyby se řečníci tak jako v úvodních zprávách drželi merita věci, ale protože se opět téma, podle mého názoru zneužilo k jakémusi politickému boji, tak nezbývá, než na ataky, které tu zazněly, reagovat. Za prvé bych chtěl říci, že skutečně a řekla to i moje kolegyně Alenka Gajdůšková, zákonná úprava fotovoltaiky vznikla v roce 2005, ale tady bylo řečeno, že vznikla za prvé pod určitým tlakem, který byl v rámci evropských dohod o náběhu a zabezpečení obnovitelných zdrojů. A víme, že těch možností v České republice až tolik není a jsou některé zdroje, ke kterým máme ještě větší výhrady napříč politickým spektrem, než je fotovoltaika nebo než byla do té doby fotovoltaika a než je třeba biomasa. Já si myslím, že biomasa z některých surovin je pořád skutečně perspektivní zdroj. A podíl, jestli se nepletu – v té době to bylo asi 17 %, dneska se mluví o 20 % elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů, byl poměrně těžký a vážný úkol. A pokud v roce 2004 – 2005 byly náklady na fotovoltaiku takové jaké byly, oproti dnešku vyšší, tak co se dělo od toho roku 2005 – 2006 do teď, že náklady nebyly snížené. Proč až Fischerova vláda přišla pod určitým tlakem, ale přišla tady se změnou, ale proč nepřišla vláda, v níž členy byli někteří naši vážení kolegové, s touto změnou před 2 – 3 lety, kdy už se začalo hovořit o tom, že boom tady začíná přímo narůstat. To je jedna věc.

Druhá věc je, že my všichni víme, jak jsme byli dobří v elektroenergetice, jak jsme měli poměrně svoje velké zdroje, jak jsme měli poměrně solidní dodavatele vyšších investičních celků, že v posledních letech jsme tuto schopnost ztratili, i když v posledních měsících, zejména asi v oblasti plzeňské Škodovky se objevují nové a nové kapacity, tak proč se takovou dobu nechala vláda, předchozí vláda, držet – promiňte mi to, pod krkem úzkou skupinou jedné malé parlamentní strany a nepokročila v rozhodnutí o případné dostavbě Temelína, urychlení rekonstrukce Prunéřova. Až teď se zdá, že paní ministryně snad konečně rozhodne i pod tlakem třeba sociálních partnerů v tripartitě apod. Takže já si myslím, že máslo na hlavě tady v posledních letech má úplně někdo jiný a jsem nerad, že se z toho dělá politické téma. Já si myslím, že tady je jedna z oblastí, jak jsme schopni – jsme rozumní lidé – se velice rychle domluvit, jakou cestou by se mělo jít, a moc bych se přimlouval, nezvedejte politickou kartu v této tématice, protože je to bumerang, který minimálně stejně praští vás jako každého jiného. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, slovo má senátor pan Hajda.

Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, pan ministr odešel, přesto bych na něho měl jednu zásadní připomínku, která zde nepadla. Původní záměr na výstavbu fotovoltérek byl cca 1700 megawatt, dneska požadavky a připravenost investorů je desetinásobně vyšší. Já se domnívám, že tady nejvíce selhalo ministerstvo životního prostředí pod vedením pana Bursíka, poněvadž ti, co se se mnou vraceli z Madridu před přistáním autobusu, potvrdí, že neexistuje, aby v těchto státech na zemědělské půdě byly postaveny fotovoltérky. A proč tedy v naší republice se staví na nejkvalitnějších zemědělských půdách. Zakažme to, co ostatní státy, aby se stavělo na zemědělských půdách, a máme podle mého názoru, problém vyřešen. Jenže my jsme dali prostor těmto investorům na nejlepších zemědělských půdách. Přijďte se podívat na okres Břeclav, my zde všichni pijeme kalich hořkosti.

Proto se přimlouvám za to, co říkal pan místopředseda Štěch. Dejme logické argumenty a pan ministr by měl ve vládě akceptovat, protože vážení kolegové, denně mizí na tyto stavby a na sklady 15 ha zemědělské půdy od roku 1991. Je to katastrofa, kterou tak jak mluvíme o zadluženosti a používáme cenné argumenty, ale toto bude jeden z nejtěžších dopadů na budoucí generace. Proto bych žádal pana ministra, aby okamžitě vláda přijala usnesení a dodržovaly se zákony, že se nebudou stavět fotovoltérky na nejlepších zemědělských půdách.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám a nyní promluví pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa: Pane předsedající, dámy a pánové. Musím říci, že jsem občas zděšen jako energetik, když slyším, jak tu laici mluví odborně o energetice. Mě fascinuje, že jsou lidé, kteří říkají, je to všecko v pořádku, tak to musí být a přitom už tady několikrát zaznělo, že se jedná téměř o katastrofu, že se zvednou náklady všem občanům, podnikatelům, že ČEPS ohlásil v případě, že by došlo k naplnění toho, co se plánovalo – rozpad soustavy. A někteří z nás říkají, tak to má být, tak je to správné.

Maličkou poznámku bych si, pane předsedající, vaším předsednictvím dovolil poslat paní místopředsedkyni, že není to tak, že by to ODS schválila. Ten zákon prošel v roce 2005 za naší vlády a pak podpory schválil regulátor. A regulátora v návrhu vlády tehdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu – tuším pan Pecina – a byl to Josef Jež, takže to už pak šlo mimo jakékoliv politické řízení a podporu udělal regulátor. Nejde v energetice o to, jestli vyrobíme určité množství energie z obnovitelných zdrojů, ale jde o to, jestli také ten okamžik dokážeme spotřebovat, že to je jedna ku jedné. A jestli máme dostatečné rezervy na to, abychom pokryli spotřebu v okamžiku, kdy energie ze solárních zdrojů prostě nefunguje. Takže každý, kdo tady masivně podporuje, že to je v pořádku, ty fotovoltérky, tak musí přistoupit i na to, že dobře, ať odebírá pouze elektřinu z fotovoltérek, večer v šest mu vše zhasne a prostě pak je bez elektřiny. Problém není v tom, že by přenosová soustava nebo distribuční soustava nebyla schopna akceptovat energii ze solárních zdrojů, ale prostě technickými možnostmi musí odpovídat spotřeba výrobě a musí tam být vytvořeny stoprocentní rezervy na spotřebu v okamžiku, kdy zdroje nefungují. Takže je to složitý technický problém, a musím, opět vaším prostřednictvím, vzkázat panu profesoru Moldanovi, že poslední minimálně rok a půl už nejde o podporu fotovoltérky, ale pouze o podporu investorů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore. Zatím jako poslední je přihlášen do rozpravy kolega Jiří Čunek, který se ujímá slova. Prosím.

Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já bych na vás všechny chtěl apelovat, a to jsem měl na mysli při svém vystoupení – neobviňujme tuhle sociální demokraty, ODS a nevím co, jaká byla vláda, z toho, že něco předložili. Ale kdo to schválil? Ty obviňujme. Takových návrhů, které tady neschvalujeme, které jsou nesmyslné, ať je předloží kdokoliv, je také hodně. Proto tady slovutný Senát také je, abychom dokonce opravili to, co nám sem – to, co nezachytí dolní komora. Takže já apeluji na to, abychom obviňovali jenom sami sebe. Čtěme návrhy tak, jak tady jsou, stanovme si rozumné odborníky – a mezi námi máme lidi všech odborností – k tomu abychom dokázali každý takovýto podklad odborně rozebrat. Věnujme se své práci a nedopřejme sluchu těm, kteří chtějí abnormálně vydělat. A tady se to stalo. Samozřejmě paní kolegyni Gajdůškové bych chtěl jenom na okraj, prostřednictvím pana předsedajícího, vzkázat, že má zcela pravdu, ale až ve chvíli, kdy budeme umět ukládat elektrickou energii, kterou vyrobíme.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, o slovo se přihlásil senátor Tomáš Töpfer. Prosím.

Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom jsem chtěl říci, že také podpořím tento zákon. Já bych tady ocitoval svého bývalého kolegu pana senátora Roubíčka, který tvrdil, že mezi obnovitelné zdroje energie patří také uhlí a chtěl ho tam zařadit. Jenom to trvá trochu déle. Ovšem žádná směrnice Evropské unie neříká, jak dlouho má trvat obnovitelnost. Tak jsem ho chtěl vzpomenout. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji a ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Nikdo, rozpravu končím. A táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Pane navrhovateli, pane ministře, prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji samozřejmě i všem vystupujícím za přednesené podněty. Omlouvám se, že jsem zde krátkou chvilku nebyl, nicméně zaznamenal jsem i ty návrhy, které zazněly ve vztahu k vládě.

Chci vás jenom ubezpečit o tom, že novela tohoto zákona je v zásadě malou novelou, která skutečně reaguje na situaci tak, jak se vyvinula a je nezbytná. A opět bych si dovolil apelovat, tak jak už bylo v mnoha příspěvcích řečeno, na situaci, která hrozí tím, že bude mít velké finanční a sociální dopady nejen na domácnosti, ale i na podnikatele.

Jinak vás chci ubezpečit, že vláda se tímto tématem zabývá mnohem komplexněji. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje velkou novelu tohoto zákona č. 180/2005 Sb., která bere v potaz i některá další doporučení směrnice Rady EU k obnovitelným zdrojům. Čili toto je jenom začátek, skutečně to bude celá velká komplexní novela, na které se už v tuto chvíli pracuje. To jsem chtěl sdělit ctěným senátorkám a senátorům. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane ministře. Pane kolego Lajtochu, přejete si vystoupit jako zpravodaj výboru pro územní rozvoj? Nepřejete. Poprosím tedy pana zpravodaje garančního výboru pana kolegu Bise, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jiří Bis: Vážené kolegyně a kolegové, mám několik poznámek. Plně souhlasím s panem senátorem Jirsou, že v poslední době se spíš než o fotovoltaiku jako elektřinu jedná o investiční příležitost a že se to tak chová a že je to vlastně něco takového jako obligace s výbornou výnosností. To je při stavu, který existuje.

Pokud se týká toho, co řekl pan senátor Čunek. Chtěl bych upozornit, že při tom, pokud je zákon postaven na 15leté návratnosti, což je základní myšlenka, že u těchto zdrojů by měla být zhruba 15letá návratnost, je tam vždycky potřeba určit odborný útvar, který bude rozhodovat. V tomto případě je to ERÚ a byl to ERÚ, to znamená, že novela zákona nic nemění. ERÚ je odborným útvarem, který má určovat 15letou návratnost při daných ekonomických a technických podmínkách.

Ještě poznámka k panu senátorovi Horníkovi. Pokud jde o to, co zde říkal o účinnosti, tam jde o nedorozumění. Prosím vás, účinnost při výrobě elektřiny nemůže být větší při normálním spalování než 30 – 40 %, pokud jde o těch 90 %, to se musí jednat jenom o výrobu tepla, tam samozřejmě taková účinnost je, ale to bych nesrovnával, to jsou dva odlišné procesy.

Jinak ještě určité doplnění. V ČR, aby to nepadalo všechno na ČEZ, jsou tři distributoři, je to ČEZ, E.ON a Pražská energetika, a všichni tři vydávají připojovací povolení, tzn. nejenom ČEZ. Není to tedy otázka jednoho distributora.

Pan senátor Kubera uvedl i možnosti. Kdykoliv existuje velký rozdíl mezi standardní cenou elektrické energie a cenou z nějakého jiného zdroje, který podporujeme, bude to samozřejmě kromě legální podpory i velká možnost pro různé rádoby vědce a šikovné lidi, kteří se na tom budou snažit přiživit. Je velmi obtížné se toho vyvarovat.

Snad bych měl ještě jednu poznámku. Pokud šlo o cifry, které uvedl pan senátor Dryml, trošku je poopravím. Já jsem řekl, že podpora každé megawatthodiny je 170 korun v letošním roce. To znamená, je možno si přepočítat počet kilowattů krát 17 Kč. To je to, co ztratíte díky podpoře obnovitelných zdrojů v letošním roce.

Na závěr bych si dovolil snad ještě menší drzost, když se ukazuje, že někdy jde vývoj techniky daleko rychleji, než jsou naše zákonné možnosti, že zákonné procesy změnit zákon atd., to trvá. Snad bych doporučil, abychom napříště věnovali příležitost tomu, aby každý zákon obsahoval určité samoregulační principy, a to i pro extrémní možnosti. Jinak nedosáhneme toho, abychom dokázali včas reagovat na některé bouřlivé finanční posuny. A vývoj ve fotovoltaice byl skutečně výrazný, protože ještě v roce 2006 mě přesvědčovali, že cena 12000 Kč za megawatthodinu je nízká a investorům se nevyplatí.

To je všechno, co bych chtěl dodat. Nic to nemění na mém původním doporučení, že doporučuji schválit návrh zákona tak, jak nám byl předložen. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane garanční zpravodaji. A konstatuji, že oba výbory, které projednaly tento návrh zákona, doporučují jeho schválení. Stejné návrhy se ozvaly několikrát i od řečniště. O tomto jediném návrhu budeme po znělce hlasovat.

Konstatuji, že v sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, to znamená, že kvórum je 35. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tomto návrhu dávám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Skončilo hlasování pořadové číslo 8. Nakonec bylo 71 přítomných, tedy kvórum 36. Nikdo nebyl proti, 67 hlasů bylo pro. Návrh byl schválen. A tím skončilo projednávání tohoto bodu pořadu.

Následujícím bodem je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování

střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona

č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních),

ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,

a některé související zákony

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 253. Návrh zákona opět uvede ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Prosím ho, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, cílem předložené novely návrhu zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů je splnění závazku transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES ze dne 23. května 2007, o uvádění pyrotechnických výrobků na trh do právního řádu ČR. Současně bylo této novelizace využito i k drobným úpravám platného zákona, jejichž potřeba je z aplikační praxe.

Novela zákona implementuje do českého právního řádu podmínky a pravidla potřebného k dosažení volného pohybu pyrotechnických výrobků na vnitřním trhu Evropských společenství při současném zachování vysoké míry ochrany nejdůležitějších veřejných zájmů, jako je lidský život a zdraví, bezpečnost spotřebitelů a ochrana životního prostředí.

K dosažení výsledku zamýšleného směrnicí stanoví návrh zákona základní bezpečnostní požadavky, které musí pyrotechnické výrobky uváděné na vnitřní trh společenství splňovat. Výrobce je povinen zabezpečit prověření, zda jsou jím vyráběné pyrotechnické výrobky ve shodě s těmito požadavky. Toto prověření probíhá nově formou tzv. posuzování shody. O skutečnosti, že pyrotechnické výrobky odpovídají příslušným požadavkům, svědčí symbol CE, kterým musí být vyhovující pyrotechnický výrobek označen.

Návrh nově zakotvuje i věkové hranice, které musí uživatelé dosáhnout, aby jim mohly být v rámci trhu společenství prodány nebo jinak poskytnuty jednotlivé kategorie pyrotechnických výrobků. Navíc s pyrotechnickými výrobky nejvyššího stupně nebezpečnosti, tj. pyrotechnika kategorie 4, divadelní pyrotechnika kategorie T2 a ostatní pyrotechnické výrobky kategorie P2 může nově nakládat pouze osoba s odbornou způsobilostí. Držitel osvědčení o odborné způsobilosti musí splňovat specifické požadavky a musí projít speciálním školením. Tím je zajištěna jeho dostatečná odbornost. Návrhem jsou stanoveny také zásady pro dozor nad pyrotechnickými výrobky na trhu, který bude zajišťovat Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Při výkonu dozorové činnosti se bude úřad nově řídit také přímo aplikovatelným nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 765/2008. V neposlední řadě návrh nově zakládá oznamovací povinnost Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva o kontrolovaných výrobcích představujících vážné riziko, sjednocuje evropskou a českou terminologii týkající se pyrotechnických výrobků a zavádí nový mírnější režim pro pyrotechnické výrobky určené pro výstavy a předváděcí akce a pro pyrotechnické výrobky vyrobené za účelem výzkumu, vývoje a zkoušení.

Díky novele zákona také dochází k finanční úspoře podnikatelských subjektů za správní poplatky při prodlužování platnosti vydaných certifikátů.

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem ČR, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, a je v plném rozsahu slučitelný s právem Evropských společenství. Navržený způsob transpozice nepřekračuje rámec směrnice a pohybuje se důsledně na minimální úrovni potřebné pro plnou transpozici.

Návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který ho svým usnesením doporučil Senátu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Ze všech zde uvedených si vás proto, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, dovoluji požádat o jeho podporu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli, pane ministře. Prosím, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 253/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, domnívám se, že předkladatel, pan ministr, tady všechno téměř řekl k podstatě tohoto návrhu, že návrh zákona reflektuje a transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh do právního řádu ČR, mluvil zde o tom, jakého cíle tato novela má dosáhnout, že se především jedná o dosažení optimální úrovně bezpečnosti v oblasti pyrotechnických výrobků.

Podstatné změny návrhu zákona jsou ve čtyřech částech. První část, tzn. změna zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, tady do hloubky zdůvodnil pan ministr, proto se jí nebudu věnovat.

Pouze řeknu, že ve druhé části, kde se jedná o změnu zákona o zbraních, se jedná o doplnění povinnosti držitele zbrojního průkazu a držitele zbrojní licence vyhovět ve stanovené lhůtě výzvě příslušného útvaru policie a předložit střelnou zbraň ke kontrole Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. A dále se zde doplňují povinnosti držitele zbrojního průkazu a povinnosti držitele zbrojní licence předkládat na výzvu příslušnému útvaru policie střelnou zbraň, u které vzniklo podezření na špatný technický stav, tak ji musí předkládat ke kontrole.

V třetí části dochází ke změně zákona o správních poplatcích. Tady se jedná o doplnění sazebníku s ohledem na nově zaváděné posuzování shody o certifikát, posouzení shody a sjednocení sazby za povolování k nabývání a předávání dovozu a vývozu nebo tranzitu výbušnin.

Ve čtvrté části je stanovena účinnost zákona, která je stanovena na první den druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vláda návrh předložila v lednu 2010 do PS a PS na své 75. schůzi ve třetím čtení přijala tento zákon a ze 178 přítomných poslanců pro něj hlasovalo 151 a nikdo nebyl proti.

Náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednával tento návrh zákona dne 13. dubna 2010 na své 24. schůzi a přijal toto usnesení:

Po úvodním slově předkladatele a po mé zpravodajské zprávě

1.? Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2.? Určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka.

3.? Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásíte do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Nevyzývám ani pana navrhovatele, ani pana zpravodaje, aby se vyjádřili, není k čemu, nýbrž je možné přistoupit k hlasování, protože byl podán výborový návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Po znělce o tomto návrhu budeme hlasovat.

V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, znamená to, že kvórum je 28. Hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. A nyní, kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Končí hlasování pořadové číslo 9, skončilo schválením návrhu. 58 přítomných, kvórum 30, nikdo nebyl proti. 50 hlasů bylo pro. Návrh na schválení návrhu zákona byl schválen. Tím projednávání tohoto bodu skončilo.

Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,

o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů,

a některé další zákony

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 254. Poprosím pana ministra zahraničních věcí Jana Kohouta jako „univerzála“, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, další návrh zákona, který se dnes pokusím obhajovat, je návrh novely zákona o elektronických komunikacích.

Pod změnou některých souvisejících zákonů, jak je uvedeno v názvu, jsou míněna některá ustanovení zákona o správních poplatcích, krizového zákona, zákona o hospodářských opatřeních za krizových stavů, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, autorského zákona, zákona o České televizi a zákona o poštovních službách.

Jedná se o návrh zákona, který byl již v loňském roce projednáván Poslaneckou sněmovnou.

Po vyslovení nedůvěry vládě byl tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Martinem Římanem stažen ze 2. čtení. Návrh zákona byl opětovně předložen Poslanecké sněmovně 13. ledna 2010. Návrh zákona byl schválen 17. března t. r. na 75. schůz,i ve znění pozměňovacích návrhů, s nimiž současný ministr průmyslu a obchodu souhlasil.

Návrh reaguje na zkušenosti vyplývající z pětileté aplikace zákona o elektronických komunikacích. Nejvýznamnější změny jsou zejména:

Zavedení možnosti změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů. V současné době není možné měnit či odnímat příděl rádiových kmitočtů. V případě jejich nevyužívání je trvale blokována část rádiového spektra. Stát tak nemůže zajistit účelné využívání tohoto omezeného přírodního zdroje.

Sjednocení způsobů úhrad nákladů na poskytování univerzální služby. Dosud náklady na poskytování této služby hradí zejména operátoři prostřednictvím účtu univerzální služby, do kterého sami přispívají, nebo stát u zvláštních cenových plánů pro zdravotně postižené osoby. Je třeba zdůraznit, že poskytování této služby ukládá operátorům ve veřejném zájmu stát. Proto by i stát měl nutné náklady podnikatelům hradit. Navrhuje se proto sjednocení financování poskytování univerzální služby ze státního rozpočtu.

Předložený návrh byl v minulém týdnu projednán na schůzích výborů Senátu a Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kdy byl vždy podrobně odůvodněn. Věřím, vážené senátorky, vážení páni senátoři, že návrh novely podpoříte.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednala stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky a určila svým zpravodajem senátora Jiřího Oberfalzera. Místo něj je připraven vystoupit senátor Adolf Jílek.

Usnesení komise vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 254/3.

Dále návrh zákona projednal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 254/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Janalík.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 254/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Nedoma. Toho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Tento návrh, jak pan ministr předeslal, je poměrně rozsáhlou vládní novelou o elektronických komunikacích. Na 75. schůzi byla novela zákona schválena většinou hlasů. Ze 173 přítomných pro návrh hlasovalo 135, 1 byl proti.

Jak bylo řečeno, věci týkající se zavedení možnosti změny a odnětí přídělu rádiových kmitočtů a financování univerzální služby – vedle těchto základních změn byla provedena celá řada dalších změn, a to jak podle původního vládního návrhu, tak i podle pozměňovacích návrhů v hospodářském výboru, které byly vesměs všechny na podnět ministerstva průmyslu a obchodu, který byl navrhovatelem této novely v průběhu projednávání návrhu zákona.

Z nejpodstatnějších změn, které ještě nebyly jmenovány, bych si dovolil citovat zrušení zákazu křížení vlastnictví, kdy současná platná právní úprava neumožňuje udělit licenci k provozování digitálních vysílačů podnikateli, který zajišťuje síť elektronických komunikací. Toto usnesení je však v rozporu jak s evropskou směrnicí, tak i s § 2, zákona o provozování rozhlasových a televizních vysílání. Návrh tak nově předpokládá, že provozovatel vysílání může být i operátorem sítě.

Další ze změn se týká umožnění tomuto podnikateli vlastnit nebo provozovat více než dvě komunikační sítě, kde mediální zákon v § 55b znemožňuje vlastnictví více než 2 komunikačních sítí, a vzhledem k možnému zásahu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže tedy není důvod pro omezení podnikání v této oblasti, což se touto novelou také upravuje.

K autorskému zákonu – zde bylo zrušeno usnesení, podle kterého se za společný příjem rozhlasového nebo televizního vysílání pomocí společných antén nepovažuje případ, kdy je umožněn příjem pouze zemského a nezakódovaného analogového vysílání a společný příjem, který není předmětem zisku.

Dále byla provedena úprava i do krizových zákonů, kdy z důvodů duplicity se v této novele zrušuje oprávnění ministerstva vnitra v době krizového stavu uložit podnikateli povinnost zabezpečovat veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

Změna se týká i zákona o České televizi, kdy novela vylučuje možnost analogového digitálního vysílání ve stejný čas a na jednom území. Zasahuje se i do zákona o poštovních službách, kdy návrh upravuje možnost uložení sankce za porušení povinností podle zákona o poštovních službách i jinému subjektu než pouze držiteli poštovní licence.

Byla dotčena i přechodná ustanovení zákona o elektronických komunikacích, kde prostřednictvím radiokomunikačního účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad, se mají dle této novely kompenzovat náklady spojené se zabezpečením signálu v místech, kde není z technických důvodů ještě trvalá možnost zajistit digitální signál. Je to otázka výměny malých a velkých vysílačů v daném území v termínu do 31. 12. 2012.

Byly zde již zmíněny změny provedené Poslaneckou sněmovnou. Zmínil bych se ještě o připomínkách našeho legislativního odboru, který měl určité výhrady, a to především v tom, že některá míra zmocnění, která jsou dána touto novelou, se jeví jako příliš široká. Návrh obsahuje několik ustanovení, které novelizuje nad nezbytný rozsah a oprávnění, která jsou v tomto návrhu upravena pro předsedu rady, by měla být rozšířena na Český telekomunikační úřad jako takový.

Kromě toho se v článku 13 vypouští 1 bod novely, což se důsledně nepromítlo do článku 1 tohoto návrhu zákona.

Zmínil bych se ještě o dopadu tohoto návrhu na státní rozpočet, což bychom měli hlídat především ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Je třeba si uvědomit, že vzhledem ke změně financování univerzální služby budou navýšeny výdaje státu zhruba o 236 mil. Kč ročně. Jak jsme byli předkladatelem ubezpečeni, nebude to mít vliv na zvyšování výdajů státního rozpočtu, ale tyto částky budou plně pokryty ze stávajících prostředků ministerstva práce a ministerstva obchodu.

Navrhovaná právní úprava je plně kompatibilní s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 24. schůzi z 13. 4. t. r. projednal tento návrh novely zákona a po úvodním slovu zástupce předkladatele Mgr. Karla Machotky, ředitele sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor jednoznačně doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mě zpravodajem a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji zpravodaji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, kolega Janalík. Přeje si vystoupit.

Senátor Zdeněk Janalík: Pane místopředsedo, dámy a pánové. Chtěl bych jen konstatovat, že Výbor pro vzdělání, kulturu, lidská práva a petice projednal tento materiál na svém zasedání a doporučil plénu Senátu schválit.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Nyní pan zpravodaj stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, naše komise také projednávala tento návrh zákona a po košaté diskusi doporučila, aby byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To neznamená, že bychom nenarazili na určité problémy. Nevím, zda zde zazněla otázka tzv. virtuálních sítí, ve které by v intencích textu, jak je napsán, a je dobré poznamenat, že je to výsledek pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně, nebyl to záměr předkladatele, zajišťuje zcela volný přístup na sítě a infrastruktury stávajících vysílatelů jakémukoli novému podnikateli s tím, že ČTÚ může takovýto plán zakázat v případě, že bude mít závažné důvody. Je to trochu prolomení systému, jak jsou nastaveny úlohy regulátorů v oblasti elektronických komunikací v rámci evropských směrnic, kde se dává regulátorovi povinnost pravidelně analyzovat trh a v případě, že shledá, že je málo konkurenční, může přijmout podobná opatření.

Tady se úloha našeho regulátora obchází a k takovému rozhodnutí se analýza trhu nevyžaduje, o čemž si myslím, že je to nekoncepční. Jsou tam určité problémy s evidencí podzemních sítí, které po obecné formulaci, která se týká umísťování zařízení, které je možné na základě nového znění zákona i prostou smlouvou, což dává smysl u zařízení, která jsou nad povrchem, protože jsou patrná, ale ta, která jsou pod zemí, by měla být doprovázena věcným břemenem, neboť jsou prostému oku skryta a měla by být podmíněna evidencí takového břemene v katastru.

V průběhu příprav projednávání zákona jsme hovořili s ministerstvem průmyslu a obchodu i s ČTÚ a dostali jsme ujištění, že bude příležitost tyto drobné věci opravit, neboť se již nyní pracuje na novele, která bude implementovat nové požadavky EU. V této novele bude příležitost provést některé úpravy. S tímto příslibem jsme nakonec souhlasili s tím, aby obrovský objem práce, který byl na této novele vykonán, nevyšel nazmar.

Proto jsme dospěli k závěru, že podpoříme toto znění tak, aby mohlo vstoupit v platnost s tím, že nehrozí nebezpečí závažných škod v bezprostřední budoucnosti a do roka bude novela, která tyto problémy odstraní.

Závěr – i naše komise doporučuje schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Navrhuje někdo, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový není. Mohu otevřít obecnou rozpravu. Přihlásil se pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane místopředsedo, dámy a pánové. Chci debatovat o jedné věci, která se začíná rozmáhat, a to, že jsme si ve zprávě vyslechli, že stát převezme platbu 250 milionů korun, které ušetří podnikatelé a budou mít více peněz na své podnikání, což je obecně dobře. Musím diskutovat s tím, že to nejsou rozpočtové prostředky, jak bylo řečeno, že je ministerstvo uhradí ze svých prostředků. Ministerstvo žádné vlastní prostředky nemá, všechny prostředky, které používají ministerstva, jsou rozpočtové a o čtvrt miliardy se rozpočet zvyšuje.

Je to rozpočtové vydání, nikdy by vláda ve svém návrhu neměla používat to, že nějaké ministerstvo má vlastní prostředky. Nemá, všechno to jsou rozpočtové prostředky.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil senátor Vladimír Dryml.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jak řekli mí předřečníci, zákon není ideální. Vedla se o tom diskuse v komisi pro sdělovací prostředky. Nemohu zásadně souhlasit s tím, že se tady nezvyšují náklady státního rozpočtu. Když někdo říká, že je to z peněz ministerstva – je to ze státního rozpočtu. Buď ministerstvo ochudí jinde příjemce peněz, nebo bude požadovat navýšení. Není to jenom o 236 milionech, ale možná o více, je to také o zrušení monopolu České pošty. To může přinést další problémy pro státní rozpočet.

Mně se na tom nelíbí také to, že se podle mého názoru příliš rozšiřuje pravomoc Českého telekomunikačního úřadu, a to zejména jeho předsedy.

Co se mi velmi nelíbí na tomto zákonu je, že jdeme proti tendencím, které jsou připraveny pro EU, protože se tímto zákonem zrušuje povinnost zajišťovat přednostní spojení za krizových stavů podle mezinárodního nebo národního preferenčního schématu. Je pravda, že se zatím na tom státy EU neshodly, ale je to doporučení Mezinárodní telekomunikační unie, a my tady jdeme proti tomuto doporučení.

Rovněž financování při poskytování univerzální služby bude realizováno prostřednictvím státního rozpočtu. Bojím se, aby to nebylo stejné jako při slunečních elektrárnách. Tam také se cena asi bude vypočítávat zvláštním způsobem.

Pokud se snižuje oprávnění ministerstva vnitra v době krizového stavu, uložit podnikateli zajišťujícímu tuto veřejnou komunikační síť povinnost tuto službu zabezpečovat a překládá se to na Český komunikační úřad, nevím, zda je to nejšťastnější řešení.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane senátore.Kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy? Nikdo, obecnou rozpravu končím. Přeje si vystoupit zpravodaj stálé komise? Nepřeje. Pan zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, kolega Janalík, si nepřeje vystoupit. Pane zpravodaji garančního výboru, přejete si vystoupit? Pan senátor Jiří Nedoma vystoupí jako zpravodaj garančního výboru.

Senátor Jiří Nedoma: Dovolím si pouze reagovat na to, co tady oba diskutující řekli – a to je navýšení státního rozpočtu. Nevím, jestli jsem to tady dobře vysvětlil, ale rozhodně jsem neměl na mysli, že by tyto peníze byly odjinud než od daňových poplatníků. Je logické, že je to zátěž výdajové stránky rozpočtu. Jak jsme ale byli ujištěni, ví ministerstvo průmyslu a obchodu, kde peníze ušetřit v rámci své kapitoly schválené státním rozpočtem. Chtěl jsem pouze říci, že se touto novelou nezakládá opodstatnění vyššího nároku na čerpání ze státního rozpočtu od ministerstva, ale jsou to peníze všech daňových poplatníků. Já s tím souhlasím.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Konstatuji, že jsem udělal procedurální chybu, vynechal jsem pana navrhovatele. Nejsou-li proti tomu námitky, vystoupí teď. Omlouvám se za to.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Chtěl jsem potvrdit slova pana zpravodaje novely zákona o tom, že prostředky nebude žádat ministerstvo průmyslu a obchodu jako navýšení rozpočtu, ale najde je ve své rozpočtové kapitole.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, kvorum je 30. O návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnouzahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO, kdo jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce.

Hlasování č. 10 končí schválením návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 62 přítomných, kvorum 32, 1 byl proti, 50 pro.

Kolega Oberfalzer chce podat procedurální návrh.

Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, byl jsem požádán panem ministrem obrany o to, aby byly zařazeny jeho dva body jako první dva body po polední přestávce, tedy předsunuty před blok paní ministryně Bízkové. Paní ministryně mi potvrdila, že by změnu akceptovala. Pan ministr má ještě povinnost mimo Prahu, a kdyby měl přijít na řadu až po bloku ministerstva životního prostředí, pravděpodobně by povinnost nestihl. Prosím o podporu této změny.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O procedurálním návrhu se bezprostředně hlasuje. Jde o přehození pořadí odpolední části naší schůze. Návrh je jasný, dávám o něm hlasovat.

Kdo jste pro procedurální návrh kolegy Oberfalzera, zvedněte ruce a stiskněte tlačítka ANO. Je-li někdo proti, stiskněte tlačítka NE a zvedněte ruce.

Procedurální návrh jsme schválili. 59 přítomných, kvorum 30, 50 bylo pro, nikdo proti. Změnili jsme pořadí odpoledního jednání.

Můžeme přistoupit k projednání dalšího bodu, kterým je

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace

a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 263. Návrh opět uvede ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Prosím, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Vážené senátorky a senátoři, poslední z návrhů zákonů, s kterým před vás předstupuji, je návrh zákona, jímž se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo návrhy změn stávající právní úpravy v oblasti ochrany spotřebitele, vstupu do podnikání a v oblasti technické legislativy, a to v souvislosti s plněním Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 dle usnesení vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008. Samozřejmě na základě vyhodnocení praktických poznatků z dosavadní aplikační praxe.

Předkládaný materiál obsahuje návrh na změny zákona o ochraně spotřebitele, občanského zákoníku, zákona o České obchodní inspekci, zákona o metrologii, zákona o technických požadavcích na výrobky, a živnostenského zákona. Součástí návrhu jsou i novely zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů. Navrhuje se rovněž zrušit celkem 6 vyhlášek. Zrušena mají být ta ustanovení zákonů, která představují administrativní zátěž podnikatelů a v praxi se ukázala jako neefektivní. Jedná se zejména o nadbytečné povinné zasílání vyplněných formulářů a dokladů dozorovému orgánu, např. informaci o přijatých opatřeních, dokladu o pojištění, předkládání výpisu z obchodního rejstříku. Dále se vypouští povinnost mít doklady prokazující způsob nabytí zboží nebo materiálu pro účely kontroly přímo v provozovně, odstraňuje se i nadbytečná povinnost registrace u výrobců stanovených měřidel.

Ve vztahu k podnikatelskému prostředí je předpokládán pozitivní dopad ve formě snížení administrativní zátěže podnikatelů, kterou lze vyčíslit předpokládaným snížením nákladů podnikatelů o 514 mil. Kč ročně. Společně s dosud přijatými a již účinnými opatřeními v gesci MPO se v rámci Plánu snižování dosáhne cca 19 % omezení zátěže oproti roku 2005. Máme za to, že pozitivně se rovněž projeví snížení administrativní náročnosti v procesu autorizace podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Celkově by tak úspora nákladů podnikatelů oproti roku 2005 měla činit 20,05 %, tj. 1.306 mld. Kč ročně.

VHZD, který návrh projednal, doporučil plénu Senátu schválit ho, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji za pozornost a doufám, že tato předloha bude schválena. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Také děkuji, pane navrhovateli, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno, a to jako senátní tisk č. 263/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vítězslav Jonáš, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.

Senátor Vítězslav Jonáš: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, ano, naše země se řadí mezi ty, kde je značná administrativní zátěž pro podnikání. Navrženou právní úpravu je tak nutno hodnotit jako přínosný počin ke zlepšení podmínek podnikatelů pro výkon jejich podnikatelské činnosti. Ve vztahu k podnikatelskému prostředí je, předpokládám, pozitivní dopad, jak o tom hovořil pan ministr, ve formě snížení administrativní zátěže podnikatelů, a navrhované změny by měly přinést podnikatelům také snížení jejich nákladů v předpokládané výši půl miliardy korun ročně.

Chci podotknout, že návrh zákona byl v rámci meziresortního připomínkového řízení projednán zejména se všemi ministerstvy, odborem kompatibility, s právem evropských společenství, Úřadu vlády ČR, Českým báňským úřadem, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro ochranu osobních údajů, Sdružením podnikatelů a živnostníků ČR, Svazem obchodu a cestovních ruchu, Unií zaměstnavatelských svazů, Konfederací zaměstnavatelských, podnikatelských svazů a v neposlední řadě všemi krajskými úřady.

Ze strany podnikatelských subjektů se setkal s příznivou odezvou a podporou. Návrh byl vládě předložen bez rozporů. Předpokládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR, zejména v čl. 2 Listiny základních práv a svobod. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, včetně smlouvy o založení Evropského společenství a smlouvy o EU. A též respektuje závazky, vyplývající z členství ČR v mezinárodních organizacích.

Realizace navrhovaného zákona nebude vyžadovat dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ani veřejných rozpočtů a nebude mít ani negativní dopad finanční či administrativní povahy ve sféře obchodí nebo podnikatelské. Návrh se netýká sociální oblasti a předkládaný návrh zákona neobsahuje ustanovení, které by narušovalo rovnost mužů a žen ve společnosti.

Závěrem také doporučuji v souladu s rozhodnutím VHZD schválit návrh zákona, kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění její aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, abychom vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nepadl, takže je možné otevřít obecnou rozpravu. Prosím. Do obecné rozpravy se přihlásila paní senátorka Alena Venhodová. Má slovo, prosím.

Senátorka Alena Venhodová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, když dovolíte, mám spíš jen dotaz k panu ministrovi. Je pochopitelně velmi bohulibé, že dochází ke snižování administrativní zátěže podnikatelů, ale mělo by docházet k omezení administrativní zátěže vůbec.

Chtěla bych říci, že pokud padlo A, a řekl tady pan ministr, že předpokládané snížení nákladů na administrativu v podnikatelském prostředí se sníží asi o 19 %, jestli se nepletu, ta bych chtěla slyšet i to B, jak se tím projeví potom úsporné opatření ve sférách toho, kdo kontroluje, tzn. ze strany státního dohledu. Jestliže to A, které zaznělo z hlediska těch, kdo data poskytují a jsou nuceni ze zákona poskytovat, k jakým úsporám to povede potom na straně B, tzn. u zpracovatelů těchto hlášení a ve státní správě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Dryml, prosím.

Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, když si pozorně přečtete tento návrh zákona, tak on spíš ukládá více podnikatelům, než aby je šetřil v tom, co mají, nebo v tom, co nemají dělat. Nevím, jestli tady někdo ovládá češtinu nebo ne.

Dám příklady. Podnikatel je povinen nejpozději ke dni ukončení činnosti v provozovně oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je povinen ohlásit i každou změnu adresy podle věty první, po dobu čtyř let ode dne ukončení provozu v provozovně.

Další pozoruhodnost je že živnostenský úřad bude nahlížet do části trestního spisu, které obsahují skutečnosti, jestli může nebo nemůže se na toho člověka pohlížet jako na bezúhonného. To je také velmi zvláštní záležitost. Podnikatel je povinen prokázat kontrolnímu orgánu na jeho žádost a ve stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu, používaného k poskytování služeb. Zajímalo by mě, kdo bude ten kontrolní orgán, pane ministře.

Je tady více povinností podle mého gusta, než by tento zákon měl obsahovat pro podnikatele. Bohužel je to tak. Takže ten vznosný název je sice vznosný, ale skutečnost podle mého názoru je někde jinde.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, pane ministře, slyšeli jsme od zpravodaje, že zákon byl doporučen i Svazem podnikatelů a dalšími institucemi, které ho chválí. Vaším prostřednictvím bych vzkázal vašemu panu kolegovi, že bychom si všichni měli uvědomit, jak je strašně nutné, chraň pánbůh, že bych chtěl vyvolat politickou debatu, nejenom chránit práva zaměstnanců, ale i práva zaměstnavatelů. Dnešní Lidové noviny píší na první straně, že z Česka uteklo ke konci loňského roku 11 143 firem, což představuje 3,5 % z celkového počtu v Česku. Po pádu Topolánkovy vlády na jaře loňského roku odešlo 2000 firem. Je to nejvíc za poslední 4 roky. Myslím, že všichni bychom měli mít na paměti, že tento trend se děje, a snažit se mu zabránit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. O slovo se přihlásil senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil: Pane ministře, pane předsedající, dámy a pánové, jenom formální poznámka. Pro příští zákony by možná bylo dobře vrátit se k běžné právnické mluvě, co se týče zákonů, a nepsat tam podnikatel je povinen podat, ale podnikatel podá.

Zákon je přece zákonem proto, že říká tu jedinou možnost. A to slovo je povinen opravdu je strašlivý zlozvyk, kterému bychom se měli při tvorbě zákonů vyhýbat co nejvíce. Možná by stálo za to udělat nějaké školení pro legislativce, jak se vlastně mají psát zákony. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Slovo má místopředseda Senátu kolega Milan Štěch. Prosím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, chci reagovat na kolegu Jirsu. Ten článek v novinách jsem také četl. Tak jako obvykle je to hodně zavádějící, protože české firmy z České republiky neodešly. Jen přesunuly sídlo firmy, aby se vyhnuly odvodovým povinnostem, zejména v oblasti daně ze zisku. Myslím si, že je naprosto jasné, že tady dál ty firmy budou působit, zaměstnávat lidi, budou zatěžovat prostředí a další a další věci. Budou mít taky samozřejmě velký přínos, proto je tu máme. Ale ony spekulují na ty rozdílné podmínky a většinou odcházejí do daňových rájů. Neodcházejí do sousedního Německa, Rakouska se svou pokladnou, odcházejí do daňových rájů pro ekonomické výhody.

Jediné řešení, ke kterému se stejně dříve či později dospěje, bude, že daňové ráje budou muset skončit a podmínky plus mínus budou muset být v této oblasti srovnatelné. Když to nepůjde, nezbude nic jiného, než tyto firmy zatěžovat daleko větším podílem daní z majetků a z toho, jak zatěžují naše prostředí. To podle mého jinak nepůjde, protože spekulaci se každá země musí bránit. Protože oni budou odcházet, věřte tomu, i když bude daň 19 %, jako je dnes, a koho to zajímá, ví, že optimální skutečná míra zdanění je asi 14 %, protože firmy si mohou ještě hodně snížit daňový základ. Přesto odcházejí.

Považuji to, že je to pouze politická hra v novinách. Samozřejmě firmy budou odcházet asi nadále se zdaňovacím místem, protože je to pro ně pořád výhodné, i když daň bude 10 %, jsou to pro ně peníze. Dosahují u nás enormně velkých zisků, mají nízké personální náklady, nízké mzdy, minimální mzda se 4 roky ani o korunu nezvýšila, takže to je důvod, a ne že by tady u nás měli špatné podmínky. Souhlasím s tím, že administrativu je potřeba snižovat, v tom se určitě shodneme, pokud je to možné, a proto také ten zákon podpořím. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, o slovo do rozpravy se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nechci košatět politickou diskusi o harmonizaci daní. Jen jsem velmi šťasten, že takto zatím učiněno není, a doufám, že tak nikdy učiněno nebude. Dokonce si myslím, že i ty tolik mnohými proklínané daňové ráje jsou aspoň dobré k tomu, že je někde nějaký strašák, aby nedocházelo k harmonizaci daní a k neúměrnému zvyšování daňového odvodu. Každý občan si přeje co nejnižší daně při co nejserióznější úrovni služby státu.

A právě ta soutěž je zcela přirozená, zcela normální soutěž o co nejnižší daň, a je dobře, že taková je a varujme se před tím, aby harmonizace došla, protože by daňové odvody byly nekonečné a utlumily by veškerou činnost. To si myslím, že není ani dobrá vize a zatím v žádném evropském materiálu nikdy nebylo přistoupeno k tomu, aby docházelo k harmonizaci daní. Mnohé státy, nejenom Česká republika, vztyčily prst, už když šlo jen o vytváření stejné metodiky k základu daně, protože všichni víme, že daň je vytvářena z procenta zdanění a ze základu daně. Už mnozí jenom v té metodice vytváření základu daně vnímali jako možnou cestu k harmonizaci daní. Musím říct, že ve většině členských států toto narazilo. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego. Chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo takový tady není, rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vyjádřit se k obecné rozpravě. Ano, prosím, pane navrhovateli, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kohout: Děkuji, pane předsedající. Samozřejmě vláda a ministerstvo průmyslu a obchodu má zájem na tom, aby prostředí pro podnikatelské aktivity v České republice bylo transparentní, přehledné a zbavováno zbytečné administrativní zátěže, a k tomu vlastně ten program, o kterém jsem mluvil, sloužil. To není věc, která by byla nějakým způsobem ukončena. Samozřejmě revize budou pokračovat dále.

Pokud se týká dotazu paní senátorky na úspory ve státní správě, tak nepředpokládáme, že by státní správa o ty aktivity nebo činnosti, které přestane vykonávat podle těchto úprav, že by nějakým výrazným způsobem byla na základě tohoto redukována, pokud nebude redukována celkově.

Pokud jde o některé připomínky pana senátora Drymla, jako je nahlížení do trestního spisu, posouzení bezúhonnosti a dalších nových povinností, které jsou navrhovány a zaváděny, jsou to všechno povinnosti, které jsou potřebné s ohledem především na ochranu spotřebitele. Mají vazbu na konzumenta služeb nebo zboží, které jednotlivé firmy produkují. Takže může to vypadat, že navrhuje něco nového, administrativní zátěž se zvyšuje, ale nicméně konečný uživatel a konečný konzument je tímto lépe chráněn. To je celá podstata. To jsem považoval za důležité.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli. Pane zpravodaji garančního výboru, chcete se vyjádřit? Ano, pan senátor Jonáš se vysloví jako zpravodaj. Prosím.

Senátor Vítězslav Jonáš: V rozpravě vystoupilo celkem 5 mých kolegů a 1 kolegyně. Celkem ze všech úst zaznělo pozitivní stanovisko k tomuto tisku. Nicméně jedno bylo kritické, že zvyšuje administrativní zátěž, nikoli snižuje. S kolegou senátorem Drymlem s tím nesouhlasím a byl již tady mým kolegou Jirsou k tomu dán nesouhlas. Upozorňoval jsem, že k tomuto zákonu se vyjadřovalo sdružení podnikatelů a živnostníků a další instituce a myslím si, že by samozřejmě nedaly souhlasné stanovisko, kdyby je ještě více zatěžoval a zvyšoval administrativní zátěž. Trvám na svém stanovisku, po rozpravě schválit tento tisk. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane zpravodaji, můžeme přistoupit k hlasování.

Konstatuji, že byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 59 přítomných, kvórum tedy je 30, hlasujeme o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, prosím, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Kteří jste proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruce. V tuto chvíli končí hlasování pořadové č. 12.

Skončilo schválením návrhu zákona, nakonec 61 přítomných, kvórum bylo 31, nikdo nebyl proti, 53 hlasů bylo pro, návrh zákona byl schválen.

Teď je příležitost, aby pronesl faktickou poznámku kolega Jiří Dienstbier, který se už před časem o toto právo přihlásil. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Dienstbier: Děkuji za slovo, pane předsedající, jen jsem chtěl říci, že u zákona, na kterém mě velmi záleželo, o té rozvojové agentuře, tam mám napsáno, že jsem se zdržel hlasování. Já jsem evidentně jasně hlasoval pro. Prosil bych o opravu tohoto záznamu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, děkuji. Máme před sebou poslední návrh dopoledního programu. Poděkovat panu ministrovi, veliký dík, děkujeme.

Máme před sebou poslední návrh dopoledního programu, a to je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb.,

o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 265a uvede jej ministryně zdravotnictví paní Dana Jurásková. Tu nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámila. Prosím.

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych nyní stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem předkládané novely zákona je transponovat do právního řádu České republiky 23 směrnic Evropské unie, kterými se zařazují do přílohy I. základní směrnice 98/8/ES účinné látky biocidních přípravků například tebukonazol, oxid uhličitý, propiconazol, difenakum, thiabendazol, thiamethoxan, sulfurylfluorid, kumatetralyl a další. Příloze 1. základní směrnice č. 98/8/ES odpovídá příloha č. 2 k zákonu č. 120/2002 Sb. V současné době je do této přílohy zařazeno pět účinných látek a jedna do přílohy č. 3. Předkládanou novelou se do přílohy č. 2 k zákonu č. 120/2002 Sb., zařazuje dalších 22 účinných látek.

Výše citované směrnice, resp. těch 23 zmiňovaných směrnic ukládají členským státům, aby příslušné transpozice byly provedeny nejpozději do 31. března 2009, resp. do 30. června 2009 s uvedením odkazu na citované směrnice. Vzhledem k náročnosti legislativního procesu při novelizaci zákona nebylo navrženo transponovat každou směrnici zvlášť bezprostředně po jejím zveřejnění, nýbrž provést novelizaci souhrnně pro větší počet účinných látek. Termín do 31. března, resp. do 30. června 2009, stanovený pro implementaci směrnic však nebyl Evropskou unií dodržen a zařazení uvedených účinných látek nabývá platnosti v dubnu 2010. Přestože však vláda předložila Poslanecké sněmovně uvedený návrh zákona již 19. srpna 2009, a tedy s dostatečným předstihem tak, aby podnikatelé měli dostatek času pro přípravu žádostí o povolení k uvedení biocidních příplatků s uvedenými účinnými látkami na trh do dubna 2010, třetí čtení v Poslanecké sněmovně proběhlo až 17. března 2010.

Pokud by zařazení uvedených účinných látek do přílohy č. 2 k zákonu nebylo provedeno, nebylo by možné po uplynutí dvou let od jejich zařazení do základní směrnice 98/8/ES uvádět v České republice na trh některé biocidní přípravky povolené v EU, což by mohlo způsobit nedostatek některých biocidních přípravků na trhu v České republice a vytvoření překážky ve volném obchodování s touto komoditou v rámci Evropské unie, poškození podnikatelů, kteří je dosud uvádějí na trh a hrozbu sankcí v rámci společenství.

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři. Návrh zákona v předloženém znění plně podporuji, a doufám, že i vy jej podpoříte, neboť jde o návrh, který z převážné většiny přejímá směrnice Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, paní navrhovatelko, paní ministryně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 265/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Guziana, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Guziana: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku v 55. usnesení ze 17. schůze konané dne 20. dubna 2010 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – po odůvodnění zástupce ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo Mgr. Martina Plíška, zpravodajské zprávě senátora Petra Guziany a po rozpravě výbor

I.? Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

II.? Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Petra Guzianu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. To je všechno, pane zpravodaji? Děkuji. To je všechno. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Já se ptám, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takový mezi námi není.

Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo. Rozpravu uzavírám. Není k čemu se vyjádřit ani ze strany paní navrhovatelky ani ze strany pana zpravodaje.

A protože existuje jediný návrh, totiž na schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak po znělce o tomto návrhu budeme hlasovat.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, znamená to, že kvorum je 30. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro návrh, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruce a stiskněte tlačítko NE.

Končím hlasování pořadové č. 13. Skončilo schválením návrhu zákona, a to tak, že při 58 přítomných, tedy při kvoru 30, 51 hlasů bylo pro, nikdo nebyl proti. Návrh byl schválena projednávání tohoto bodu skončilo.

Děkuji paní navrhovatelce, panu garančnímu zpravodaji a přerušuji jednání do dvou hodin, kdy budeme pokračovat pořadem, který jsme během dopoledne schválili.

(Jednání přerušeno ve 12.28 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 14.00 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobré odpoledne vážené kolegyně, vážení kolegové. Zahajuji druhou, odpolední část dnešního jednání. Dalším bodem, který máme na programu podle schváleného programu je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb.,

o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 246. Návrh zákona uvede ministr dopravy Martin Barták, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem. Děkuji.

Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták: Dobrý den, vážená paní předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Ministerstvo obrany připravilo vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Návrh zákona byl zpracován k realizaci transformace ministerstva obrany a k postupnému naplňování cílů koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizaci ozbrojených sil – přepracované oboje na změněný zdrojový rámec. Postupná realizace cílů vyplývajících z koncepce a transformace vyžaduje provedení změn nejen v redislokaci vojenských útvarů a jejich oblastí zabezpečení přípravy ozbrojených sil, to je zabezpečení vojenského výcviku. K tomu, aby bylo možno plnit tyto úkoly a zajišťovat je i některými právnickými osobami založenými nebo zřízenými ministerstvem obrany, je nezbytné provést změny právní úpravy jak v oblasti nakládání s vojenským materiálem, tak v oblasti schvalování a prověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky.

Vzhledem k tomu, že zákon č. 219 v současné podobě již nevyhovuje potřebám a cílům koncepce a transformace, je vám předkládán k projednání vládní návrh jeho novely projednaný a doplněný Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Nejobsáhlejší změnu zákona si vynutila právní úprava v oblasti vojenské letecké techniky, která částečně vyplývá z právní úpravy zákona č. 49/97 Sb., o civilním letectví. Tento zákon se ve vymezeném rozsahu vztahuje na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností. Nevztahuje se však na oblast vojenské letecké techniky.

Návrh novely zákona č. 219 proto stanovuje závazné procesní postupy se současným odstraněním interpretačních nedostatků v aplikační praxi v oblasti schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky a evidence vojenských letadel v návaznosti na právní úpravu provedenou zákonem o civilním letectví. V dané oblasti nejde o zcela novou právní úpravu, ale o snahu uceleným a jednoznačným způsobem stanovit procesní postupy ministerstva obrany v oblasti schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky a evidence vojenských letadel se současným vymezením vazeb, práv a povinností zainteresovaných subjektů.

Výše uvedené postupy jsou za současného stavu vykonávány s využitím ne zcela ucelené právní úpravy provedené zákonem o civilním letectví a zákonem o ozbrojených silách České republiky. Vývoj letecké techniky a tím i vývoj vojenské letecké techniky klade nové požadavky na ověřování letecké způsobilosti, na ověřování technické a provozní způsobilosti vojenských pozemních leteckých zařízení a též na bezpečnost leteckého provozu jakožto celku.

Navrhovaná zákonná úprava vytváří předpoklady pro legitimní postup ministerstva obrany v oblasti schvalování způsobilosti vojenské letecké techniky a právní předpoklady pro důsledné vyvozování právní odpovědnosti v případě jakékoliv kolize při provozování vojenské letecké techniky.

Neméně podstatným důvodem pro zákonnou úpravu v oblasti vojenského letectví tímto zákonem je i nutnost respektování práva Evropského společenství v oblasti civilního letectví, které vyžaduje implementaci do národní právní úpravy, nebo jde o právní předpisy přímo aplikovatelné, které se na oblast vojenského letectví nevztahují.

Právo Evropských společenství sleduje vytvoření jednotného evropského nebe a vyžaduje vytvoření jednotné podrobnější právní úpravy. Tento trend si vyžádá zásadní koncepční změnu zákona o civilním letectví a tím i nutnost vytvoření zcela nové ucelené právní úpravy v oblasti vojenského letectví, a to samostatným speciálním zákonem.

Návrhem zákona též dochází k rozšíření možnosti užívání vojenského materiálu organizačními složkami státu nebo právnickými osobami založenými anebo zřízenými ministerstvem obrany i nad rámec účelu stanoveného zákonem. Navrhovaným rozšíření bude dosaženo hospodárnějšího využití vojenského materiálu a volné kapacity, zejména státních podniků v působnosti ministerstva obrany.

Nové možnosti těchto subjektů lze zaměřit na uspokojení poptávky například Policie České republiky pro výcvik pilotů a pro výcvik příslušníků cizích ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, které nejsou členy Severoatlantické aliance. Obsahem návrhu zákona jsou též dílčí změny technické povahy, které precizují stávající text zákona a tím přispějí k efektivnějšímu plnění úkolů ozbrojených sil.

V rámci projednávání návrhů zákona Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR byly přijaty změny a doplnění vládního návrhu zákona, které precizují předložený text návrhu nebo reagují na aktuální nutnost řešení vzniklé situace v Armádě ČR, a to se dotýká zejména návrhu na změnu stávajícího zákona o vojácích z povolání.

Důvodem této změny zákona u vojáků z povolání je sílící nárůst extrémistických hnutí a jejich příznivců v celém Evropském společenství. Tento nárůst byl v posledním roce zaznamenán i v našich ozbrojených silách. I když nejde o dramatickou situaci, jde o jev zarážející a neslučitelný s demokratickými zásadami výstavby ozbrojených sil, který je nutno řešit kategoricky a nekompromisně.

Navrhovaná změna zákona přispěje k rychlému přijímání odpovídajících personálních opatření a k propuštění takového vojáka ze služebního poměru bez nároku na výsluhové náležitosti. Podle současné právní úpravy i vojákovi, který jakýmkoliv způsobem inklinuje k fašistickým nebo jiným extrémistickým či rasistickým hnutím, to je podporuje, propaguje nebo sympatizuje s takovým hnutím, po propuštění ze služebního poměru náleží výsluhové náležitosti, byť jen v poloviční výši.

Vážená paní předsedající, paní senátorky páni senátoři, věřím, že v souladu s výsledky projednání tohoto zákona ve vašem výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost předložený návrh zákona podpoříte, neboť přijetím tohoto zákona bude ministerstvu obrany umožněno bezkonfliktně vykonávat státní správu ve vojenském letectví a účinně čelit projevům extremismu v ozbrojených silách. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane navrhovateli a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání návrhu tohoto zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 246/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Kladívko, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou a s průběhem jednání výboru pro zahraniční věc, obranu a bezpečnost o této věci. Já bych doplnil pana ministra o několik údajů, především o to, že vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh této novely již v prosinci roku 2008, to znamená, že jednání trvalo zhruba rok a půl a teprve 17. března letošního roku Poslanecká sněmovna ze 177 přítomných poslanců se 161 poslancem vyslovila pro přijetí zákona a nikdo nebyl proti.

Jak tady uvedl ve své úvodní zprávě pan ministr, novela, která byla předložena, se vlastně zabývala jedním cílem, to znamená přepracováním té části zákona, která řeší evidenci vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské techniky. Během projednávání v PS se navrhovaná novela rozšířila o část 2, která byla připojena v rámci jednání výboru pro obranu a bezpečnost, která souvisí se změnou zákona o vojácích, vojácích z povolání, a v této novele se řešila ta věc, že vojáci, kteří by v budoucnu byli ze služebního poměru propuštěni z důvodu podpory, propagace nebo sympatií s hnutím potlačujícím práva a svobody, mají být navíc nově sankcionováni tím, že s takovým propuštěním je spojena ztráta nároku na jakékoli výsluhové náležitosti, to znamená odchodné, odbytné a výsluhový příspěvek. Vzhledem k významu těchto náležitostí se zde jedná o velmi důrazné zpřísnění dosavadních sankčních opatření.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se na své 19. schůzi konané dne 15. dubna 2010 touto novelou zabýval a po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Jana Fulíka, náměstka ministra obrany, zpravodajské zprávě senátora Jiřího Pospíšila a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajem výboru pro projednávání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a i vás prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového, můžeme tedy postupovat dále a otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, uzavírám tedy obecnou rozpravu a můžeme přistoupit k hlasování.

Ptám se ještě, chce-li se pan navrhovatel vyjádřit či návrh něčím doplnit? Nechce. Pan zpravodaj také ne.

Zazněl tedy jediný návrh – schválit návrh zákona ve znění, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou.

Svolám všechny senátorky a senátory do sálu k hlasování. Aktuálně je přítomno v sále 53 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 27.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 14 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji, pane zpravodaji. Pan ministr ještě uvede další návrh zákona, kterým je

Vládní návrh na prodloužení doby působení

Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice

na území České republiky

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 231, a uvede jej opět ministr obrany Martin Barták, kterého prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr obrany Martin Barták: Děkuji vám, paní předsedající. Chci poděkovat za schválení předchozího tisku, kterým jste výrazně podpořili naše letectví a výrazně nám pomohli ve vyrovnání se s příslušníky sympatizujícími s některými extremistickými hnutími, takže velmi za to děkuji.

A náš druhý návrh je vládní návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky. Tento návrh byl vládou ČR schválen 1. března 2010. Tento Britský tým působí v ČR již od roku 2000 na základě schválení Parlamentu, který vyslovil souhlas s jeho pobytem na dobu pěti let. V roce 2005 pak Parlament ČR souhlasil s prodloužením jeho pobytu o dalších pět let a tato pětiletá lhůta uplyne 9. října letošního roku.

Činnost Britského týmu tvořeného maximálně 30 osobami spočívá v pořádání kurzů pro poddůstojníky Armády ČR a ozbrojených sil nových členských států NATO a též některých zemí zúčastněných v programu Partnerství pro mír.

Jelikož je o tyto kurzy i nadále zájem, britská strana požádala o prodloužení doby působení svého výcvikového týmu na našem území. Pokračování činnosti Britského týmu je v zájmu ČR, neboť přispívá ke zvýšení prestiže naší země jak v rámci Severoatlantické aliance, tak mezi státy zúčastněnými v programu Partnerství pro mír.

S ohledem na tyto skutečnosti vláda navrhuje prodloužení doby působení na území ČR o dalších pět let. Je to tudíž již třetí schvalování tohoto návrhu, který vždy v minulosti bezproblémově prošel. A podobně jako v letech 2000 a 2005 navrhujeme vyslovit souhlas s pobytem zahraničních účastníků kurzů pořádaných Britským týmem v počtu do 100 osob v jednotlivém kurzu.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR již tento návrh schválila. Tam bylo potřeba 101 hlasů, protože se to týká pobytu ozbrojených sil jiných států na našem území. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. A opět vás žádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 231/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Sykáček. Prosím, máte slovo, pane kolego.

Senátor Jaroslav Sykáček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Jak už bylo řečeno, je nám předložen k projednání vládní návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky. Vše podstatné již bylo řečeno panem ministrem, takže velice stručně.

Členství České republiky v NATO umožnilo naší armádě prohloubit spolupráci s ozbrojenými silami členských států NATO, a to včetně přijímání jejich zkušeností a poznatků.

Působení Britského týmu při Vojenské akademii ve Vyškově je pro Českou republiku výhodné z několika důvodů. Jednak usnadňuje a zlevňuje účast příslušníků naší armády v pořádaných kurzech, dále, a to ne nepodstatně, přispívá k efektivnějšímu využití Vojenského areálu ve Vyškově. Vy, kteří ho znáte, tak víte, že byl stavěn pro mnohem větší počet příslušníků naší armády. A konečně, jak bylo zde řečeno, zvyšuje i prestiž České republiky v rámci NATO. Ne nepodstatné je i to, že působení Britského týmu na území České republiky v žádném případě nebude zvyšovat dopad na státní rozpočet.

Dámy a pánové, ač osobně nejsem příznivcem pobytu cizích vojsk na území České republiky, v této konkrétní formě jsem připraven daný návrh podpořit. Na závěr mi tedy, prosím, dovolte přednést usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost k projednávanému tisku:

Po odůvodnění zástupce předkladatele Ing. Jana Fulíka, náměstka ministra obrany, zpravodajské zprávy senátora Jaroslava Sykáčka a po rozpravě výbor:

1.? Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas s prodloužením doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky v počtu do 30 osob s předpokládanou dobou pobytu 5 let počínaje dnem 10. října 2010, s pobytem příslušníků ozbrojených sil členských států NATO, Evropské unie a států zúčastněných v programu Partnerství pro mír v počtu do 100 osob v jednotlivém kurzu na území České republiky za účelem jejich účasti ve výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice od 10. října 2010.

2.? Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaroslava Sykáčka.

3.? Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Dienstbiera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Také vás požádám, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Chce se pan ministr vyjádřit? Nechce. Pan zpravodaj také nechce.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak byl přečten panem zpravodajem. Dovolím si svolat všechny do sálu k hlasování.

Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesenítak, jak přednesl pan zpravodaj. Připomínám, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR stejně tak jako k pobytu cizích vojsk zde je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum je 41. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 41 pro vyslovilo 50, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu zpravodaji a panu ministrovi, přeji mu šťastnou cestu.

Budeme pokračovat s návrhem zákona

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší

a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší),

ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 256. Návrh uvede ministryně životního prostředí Rut Bízková, kterou prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní ministryně je u nás poprvé, vítám ji na půdě Senátu. Prosím, abyste se ujala slova a seznámila nás s návrhem zákona.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Dámy a pánové, paní předsedající, paní senátorky a páni senátoři, úvodem několik slov k novele zákona o ovzduší, ve které navrhujeme úpravu procenta přimíchávání biopaliv. Tato novela se týká zvýšení povinného minimálního obsahu biopaliv v motorových benzinech a v motorové naftě a má tři cíle. Vezmu to od toho, který je skutečně z hlediska ekonomiky nejvýznamnější. Je to podpora českého zemědělství. Znamená to zvýšení odbytu zemědělské produkce.

Druhá věc je posílení ekonomické soběstačnosti ČR a EU, to znamená určité snížení závislosti na dovozech fosilních paliv a příslušný podíl biopaliv.

Třetí věc je důležitá z hlediska ochrany životního prostředí a závazků ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Náhradou fosilních paliv biopalivy se snižuje prokazatelně produkce skleníkových plynů.

Návrh je předkládán také s ohledem na víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, který vláda schválila usnesením 164 dne 25. února 2008. Přijetí předloženého návrhu rovněž umožní ČR přiblížit se k indikativnímu cíli stanovenému ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Indikativní cíl je v roce 2010 uvést na trh množství biopaliv odpovídajících 5,75 % energetického obsahu z celkového množství pohonných hmot pro dopravní účely.

Je třeba zdůraznit, že ani touto novelou, pokud bude přijata, nedosáhneme tohoto indikativního cíle, nicméně se tomuto cíli přiblížíme. V současné době je minimální množství biopaliv, které mají osoby uvádějící osoby do volného daňového oběhu, to znamená na tuzemský trh, motorové benzíny a motorovou naftu, to jsou výrobci, distributoři a dovozci těchto motorových paliv, za povinnost uvést na trh za kalendářní rok, jak je stanoveno v § 3a zákona o ochraně ovzduší 3,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchávaných do motorových benzinů a 4,5 % objemových z celkového množství motorové nafty.

Tuto povinnost mohou odpovědné osoby splnit buď formou přídavku biopaliva do motorové nafty či motorových benzinů, nebo uvedením čistého biopaliva či směsného paliva, tzn. směsi obsahující vysoké procento biosložky do oběhu. To jsou známá paliva E85 a E95.

Návrh novely ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna, stanoví s účinností od 1. června 2010 následující hodnoty: 4,1 objemových procent z celkového množství motorových benzinů a 6 objemových procent z celkového objemu přimíchávaných do motorové nafty.

Jedná se o kompromisní procentní hodnoty pro přimíchávání tak, jak byly vyjednány mezi domácími výrobky metylesteru řepkového oleje, výrobci biolihu, zástupci českých rafinérií a ministerstvy zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu v rámci mezirezortních pracovní skupiny pro biopaliva. Původní návrh nebyl 4,1 ale 4,5 u biosložky benzinu a 6,3, nikoliv 6, u motorové nafty. Všude se to tam snižuje a tím se nedosahuje indikativního cíle, který máme k Unii.

Návrh dále nově umožňuje převedení biopaliva, které bylo v daném kalendářním roce přimícháváno nad rámec stanoveným daňovou povinností do bezprostředně následujícího kalendářního roku.

Návrh zákona byl 14. dubna tohoto roku schválen senátním výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Byli bychom vám velice vděční, pokud byste tento návrh přijali, pokud byste ho podpořili, protože ho považujeme z hlediska životního prostředí za prospěšný a z hlediska ekonomiky ČR za podporu českých zemědělců.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní ministryně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a mohla se potom vyjádřit k rozpravě.

Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 256/1. Zpravodajem výboru je pan senátore Karel Šebek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Než se pan senátor ujme slova, poprosím vás, abyste si své záležitosti šli řešit do kuloárů, protože to tady začíná vypadat jako v Poslanecké sněmovně. Děkuji. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Karel Šebek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, dovolte jenom několik slov k vyčerpávajícímu úvodu paní ministryně. Praktické aplikace směrnice Evropského parlamentu a rady č. 203/30/ES, o navyšování podílu biosložek v pohonných hmotách, jsou stálým předmětem polemik, ať laické, či odborné veřejnosti. Lze zaznamenat jak kritické názory z řad autodopravců, i podpůrná stanoviska zemědělských producentů. Skutečností zůstává, že tento návrh byl předložen v rámci transpozice výše uvedené směrnice.

Jak zde již bylo řečeno, v Poslanecké sněmovně byly původní parametry sníženy na kompromis, a to v případě obsahu složky u motorových benzínů na 4,1 namísto vládou navržených 4,5 %, tj. nárůst oproti skutečnému stavu o 0,6 %, a u motorové nafty na 6 % namísto vládou navržených 6,3 %, tj. nárůst oproti skutečnému stavu o 1,5 %.

V závěrečném hlasování pak byl tento kompromisní návrh přijat výraznou poslaneckou většinou. Z legislativního hlediska by předložený návrh mohl být dle názoru legislativního odboru Senátu dále precizován, nicméně lze očekávat, že ve světle dalších praktických poznatků s výrobou a aplikací biopaliv se tato materie po čase opět vrátí do legislativního procesu a bude možno tak eventuálně učinit v příští novele.

Nyní bych vás seznámil se 111. usnesením VUZP z 21. schůze, konané dne 14. dubna 2010, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Po úvodním slovu zástupce předkladatele Mgr. Aleše Kutáka, náměstka ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor:

1.? Doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR.

2.? Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR mne.

3.? Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane senátore, a prosím vás, abyste se i vy posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, tak abyste se k ní poté mohl vyjádřit.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám v této chvíli dvě přihlášky, jsou s různým číslováním bodů pořadu, ale předpokládám, že obě dvě se vztahují k tomuto projednávanému bodu. Jako první písemnou přihlášku podal pan senátor Petr Pakosta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, úvodem si dovolím vyslovit své přesvědčení, že je třeba, aby v české kotlině znovu zavládl zdravý rozum. Pak si dovolím konstatování, že nejsme pouhými implementáři předpisů EU, jsme členy zákonodárného sboru ČR, která stále ještě je samostatným, a tedy suverénním státem. A jako takoví jsme povinni ve chvíli, kdy matka Evropa je mimo a z Bruselu přichází nesmysly, jednat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a to včlenit i do našich zákonů.

Předložená novela zákona o ochraně ovzduší deklaruje tři cíle. Ten první je snížení objemu emisí skleníkových plynů z paliv tím, že sníží podíl jejich fosilní složky. Ten druhý je posílení energetické soběstačnosti ČR a EU snížením závislosti na dovozech. A ten třetí je podpora českého zemědělství v podobě zvýšení odbytu zemědělské produkce.

Skutečnost ale bude zcela jiná. V prvním případě ke snížení emisí nedojde, neboť vlivem biosložky v palivech dochází mj. i k výrazně rychlejšímu opotřebování motoru, a tím i ke zvýšení kouřivosti a horšímu složení emisí tohoto motoru. A jako strojní inženýr odmítám tvrzení, že tomu tak není.

Za druhé posílení soběstačnosti a snížení dovozu je stejnou utopií. Snad pouze pokud jde o pěstování řepky, ale vážně si někdo myslí, že líh se bude vyrábět z brambor, pěstovaných u nás? Daleko levnější a ekonomicky výhodnější je jeho dovoz např. z Brazílie. Takže jediné, čeho tím dosáhneme, bude rychlejší kácení deštných pralesů v zájmu rozšíření plochy k pěstování cukrové třtiny. Opravdu jsme chtěli tohle? Chováme se vskutku ekologicky.

Mimochodem pokud bychom alespoň tímto způsobem nezvyšovali produkci řepky, byla by nám jistě vděčná nejen česká krajina, kde její ráz žluté plochy určitě deformují, tak i česká gastronomie a v neposlední řadě by nám byly vděčné i rostoucí řady alergiků.

A k tomu třetímu cíli, pokud jde o podporu zemědělství, tak ta bude účinná v již zmíněné slunné Brazílii, ale podle mého názoru určitě ne u nás.

Na začátku své řeči jsem zdůraznil, že je třeba do české kotliny vrátit zdravý rozum. A v rámci zdravého rozumu avizuji předložení pozměňovacího návrhu, kterým bych rád obsah biosložek v benzínu a naftě postupně snižoval až k nule k 1. lednu 2015. Tento postupný proces snižování jsem zvolil právě proto, že vnímám obavy českých zemědělců a chci jim tím poskytnout čas na to, aby se případně z řepky přeorientovali na produkci něčeho jiného, např. biomasy pro elektrárny nebo teplárny. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji vám také, pane senátore. Dalším písemně přihlášeným je pan senátor Jiří Žák, kterému dávám slovo. To není k tomuto bodu? Je to bod 13, což podle pořadu schůze je teď. Dobře, takže máme přihlášené elektronicky. Dalším přihlášeným do diskuse je pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři, my tady máme zákon o ochraně ovzduší. Ale tady na druhé straně říkáme, že máme přijmout taková opatření, která podle mého názoru naopak zhoršují to ovzduší. Chtěl bych se tedy zeptat, jaká je logika, když snižujeme podíl fosilních paliv, ale přitom tam přidáváme ta biopaliva. Tím se zhoršuje spalování u motorových vozidel, tzn., že do ovzduší jdou mnohem nebezpečnější látky, než při spalování fosilních paliv. Přitom se také zvyšuje spotřeba nafty a benzínu, a tím pádem se i zvyšuje podíl těch skleníkových plynů a exhalátů. Nerozumím logice zelených.

Ještě bych se chtěl zeptat na jednu věc, paní ministryně, jak se ta biopaliva míchají, kde se přimíchávají, jak, kde, jak se to tam dopravuje, jak se to dopravuje k benzínovým stanicím a jestli se počítá s dopravou pomocí produktovodu.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo, paní první místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Já navážu na kritické hlasy svých předřečníků týkající se přimíchávání biopaliv do pohonných hmot a stavem ovzduší. Musím říci, že jedním z principů Evropské unie je princip obezřetnosti, a pořád se domnívám, že přimíchávání těchto biopaliv je spíše věcí experimentální a tam určitě princip obezřetnosti a přiměřenosti je porušený. Bohužel Česká republika na jednání ministrů tyto závazky přijala, a my teď stojíme na velmi složité situaci, že nebudeme-li tento zákon přijímat a respektovat, tak můžeme být pokutováni, formálně nejdříve, později neformálně Evropskou komisí, s tím, že neplníme podmínky přimíchávání biolihů do paliva.

Přitom je známo, a brzo se to objeví i ve statistikách, že např. počet alergií nepochybně stoupá tím, jak vznikají monokultury a ten prášek z řepky, nebo co se to pěstuje – žlutá pole – za chvilku, na jaře, za pár týdnů to uvidíme, pyl tak velmi silně znečišťuje ovzduší, že pokud není právě deštivé jaro a léto, tak skutečně alergici na tom nejsou nejlépe. Čili je to skoro paradoxní, že to dáváme do zákona o ochraně ovzduší. A pokud to s ochranou ovzduší myslíme dobře, tak by určitě bylo lepší nepřimíchávat do čistých frakcí ropy, benzínu nebo nafty, upravené, bylo určitě lepší tam moc toho nepřimíchávat. Už jenom z toho důvodu, že pokud se používají filtry a všechny potrubní systémy, výfukové, které odsávají nebezpečné látky, tak je nepochybně lepší, pokud je tam nebezpečná látka jenom jedna, nejsou tam dvě, protože pak se dá těmi katalyzátory na tyto věci působit daleko efektivněji a lépe.

Já vím, že se můžeme obtížně vyvinit z těch závazků, ale pravda je, že my jsme v některé z našich předchozích diskusí o přimíchávání biolihu do paliv na tato rizika upozorňovali, a pořád se domnívám, že je to spíše experiment a že se možná brzy ve zdravotních statistikách ukáže, že ten experiment není správný. Z toho důvodu musím říci, že se zdržím hlasování o přijetí zákona o ochraně ovzduší.

Byl bych velmi rád, abychom se více drželi principu obezřetnosti a takové chemické experimenty dělali skutečně jen na experimentální úrovni a nedělali je celoplošně, to už je příliš rizikový experiment.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Miroslav Krejča. Prosím.

Senátor Miroslav Krejča: Paní předsedající, paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové. Já bych měl na paní ministryni dotaz, a to následující: Jakým způsobem se neustále rozšiřující a podporovaný trend pěstování energetických plodin promítá do ochrany půdy, do ochrany zemědělského půdního fondu, protože moje zkušenosti jsou takové, že tzv. energetické plodiny pěstujeme všude, i tam, kde je to naprosto nevhodné.

Neustálé opakování jedné a téže plodiny vede k totálnímu vydrancování půdy, místo půdy tady máme hlušinu. Ptám se, nemáme vedle ovzduší a vody ještě další základní přírodní prvek, který musíme chránit, a to je půda?

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Senátu Jiří Šneberger.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já se připojuji, vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, k dotazu, který tady padl a zvedl ho tady pan senátor Dryml. Trochu se ho pokusím konkretizovat. Tady je spousta zahraničních firem, zahraničních čerpacích stanic – já bych rád znal postup, jakým způsobem se to přimíchává, jestli oni jsou povinni přimíchávat tam české produkty, nebo se to přimíchává – odkud to oni vozí, jestli Shell a další sítě čerpacích stanic, ti dopravci mají povinnost ze zákona do toho přimíchávat jakoby české produkty. Jinak potom ten argument o podpoře českého zemědělství je úplně nesmyslný a můžeme ho rovnou vyřadit z té argumentační složky. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane místopředsedo. Dále se o slovo přihlásil pan senátor Jan Hajda, prosím, pane senátore.

Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, jako aktivní zemědělec bych chtěl říci, že se plně stavím za přednesený návrh paní ministryně, protože si myslím, že tak, jak jsme to tady už říkali, v té otázce, pokud se týká fotovoltérek, měli bychom si zásadně více hledět odbornosti a potom bude méně problémů. Výsledkem zemědělské politiky, především za poslední tři roky, je totální úbytek živočišné výroby a není kde spotřebovávat především obiloviny. A je otázkou, co s půdou?

Je zde v podstatě jeden návrh. Není to jenom otázka využití půdy, ale je to i otázka nezaměstnanosti venkova a údržby krajiny. Nesouhlasím s některými názory. Všichni si hrajeme na odborníky. V rámci předsednictví, pokud jsme byli ve Stockholmu a zúčastnil jsem se jedné přednášky v rámci přípravy tohoto programu na Vysoké škole zemědělské v Brně, stockholmská doprava, autobusy jezdí pouze na biolíh. Mají přizpůsobené motory a Stockholm patří zásadně mezi ekologicky nejčistší města.

Takže z tohoto pohledu tento argument není pravdivý. A tady myslím, že bychom se spíš měli ve městech, jako je Praha apod., směrovat tak, jak jde Stockholm. Chtěl bych říci vaším prostřednictvím, paní předsedající, panu senátoru Pakostovi, že dokonce jsou traktory, které už dneska jezdí pouze na bioetanol a jejich kontroly apod. jsou vynikající, takže i motory se tomu dají přizpůsobit.

Jsem v zásadě pro to, abychom tímto umožnili vůbec ekonomickou existenci na venkově a dali přednost tomu, i když jsou tady připomínky, že se z Brazílie vozí biolíh apod. z cukrové třtiny, ale zatím ještě nikdo neřekl, že doprava lodí z Brazílie znečišťuje ovzduší více než cokoli jiného, než letecká doprava apod. Takže i nad tím bychom se měli zamyslet.

Je veliká škoda, že pro výrobu biolihu jsme nevyužili při likvidaci cukrovky a likvidaci cukrovarů, tohoto, co jsme zde měli, protože biolíh by přišel na 50 % toho, co stojí dneska.

Takže já budu hlasovat pro návrh, který předkládá paní ministryně.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore, a v této chvíli posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně. Já budu tentokrát velmi stručný, protože to, co jsem říkal o elektrovoltech, tak platí zcela úplně stejně i o přidávání těchto složek do paliv. Já jsem zatím nedostal odpověď na otázku, jestli opravdu, když všude říkáme – na všech výrobcích musí být éčka a všechno možné, že by také na každém stojanu u pumpy mělo být napsáno, kolik právě v tomto stojanu, v této nádrži je přidaných biosložek.

Oni totiž, ti dodavatelé, to mají jaksi za rok, a to někomu hlásí. Ale to neznamená, že vždy koupíte naftu s tím podílem, který je předepsaný. Může to kolísat. Já nevím, v jaké míře, ale jestli tady někdo mluví o motorech, tak se zeptejte každý ve své blízkosti svého dopravního podniku, ať vám řekne, jak vypadá motor autobusu, pokud není speciálně upraven poté, co používá tuto naftu s biosložkami.

Tady to někdo přiznal – buď nám jde o to, aby zemědělci měli práci, protože je to skutečně problém, protože potravin je přebytek a oni nemají co pěstovat, nebo jestli jde o udržitelný růst, jak se teď říká – dříve rozvoj. Tady máte na stole takovou brožurku. Mě by velmi zajímalo, kolik taková brožurka stála peněz, protože to bylo samozřejmě z dotace. Zkuste si to přečíst, omdlíte, když si to přečtete.

To není o ničem, to je neskutečná věc – a za to se utrácejí peníze. Takže já si myslím, že ten postup, jak navrhuje pozměňovací návrh, je správný v tom, že nedělá žádné drastické opatření, což by pochopitelně pro ty, kteří na tom profitují, bylo zničující, kdyby měli z roku na rok výrobu zastavit, ale dělá postupný pokles.

A pokud jde o to, co tady říkal Luděk Sefzig, tak samozřejmě, že někdo kdysi schválil, že budeme mít každou obec nad 2000 obyvatel odkanalizovanou. Samozřejmě, že někdo někde slíbil, že budeme přidávat to či ono, a proto bychom měli více využívat toho, co můžeme, a to je vázaného mandátu. Opakuji – a ještě o tom budeme mluvit, že pokud vláda dovolí – jakákoliv, že do implementace evropských předpisů budou přidávány věci, které tam nepatří, tak si vyhrazujeme jako čeští zákonodárci právo prostě s nimi nesouhlasit. A to bez ohledu na to, jestli za to je pokuta nebo ne. Ostatně zkuste si spočítat pokutu a škodu. Někdy se opravdu vyplatí zaplatit pokutu, protože škoda je někdy mnohem větší než ta pokuta.

Já tedy podpořím předkládaný pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Do rozpravy je dále přihlášen pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Já mám jenom krátkou vsuvku. Já jsem na tuto záležitost upozorňoval už, když se dělala novelizace zákona předešlá, a to pěstování řepky olejné v maximalistických rozsazích na našich pozemcích.

Na výboru jsem upozorňoval na to, že cca 20 % obyvatel trpí různými alergiemi, zejména pylovými. Bylo mi vysvětleno panem náměstkem dneska paní ministryně, že se to týká jenom úzké skupiny obyvatel a že pylová alergie na řepku v podstatě má vliv jenom na malinkou část z těchto 20 % obyvatel.

Já chci jenom říci, že to tak není, protože vždycky, když je to ve velké a silné koncentraci, tak byť nejste na to alergický, v ten okamžik dostane organismus, který je náchylný na alergie, totální šok a ránu.

Při cestě z Prahy do Karlových Varů projíždíme žlutým královstvím, a dneska zažíváme možná někde v Evropě sopečný prach, a takhle máme prach žlutý z řepky olejné po celé republice.

Chci jenom upozornit na to, že takové ty nekoncepční zásahy, které mohou nastat v zákonech, kdy se zvyšují enormně procenta podílů, jako v tomto případě přimíchání biopaliv, tak mohou vést k takovýmto škodám, které nejsou nikde vyčíslitelné. A dokonce, když jsem se ptal a zjišťoval jsem to na ministerstvu životního prostředí, tak nikdo ani neudělal studii, jaký vliv má zvýšení pěstování řepky olejné na lidský organismus a zejména na alergiky. Nic takového údajně neexistuje podle slov pana náměstka ministra Kutáka.

Jsem tedy vděčen tomu, že v Poslanecké sněmovně došlo ke změně z původních 4,5 % u motorových benzinů na 4,1 % a u motorové nafty z 6,3 % na

6,0 %, protože když to přepočítáme na stovky hektaru ploch, tak je to samozřejmě výrazná změna.

A chtěl bych, možná ještě naposledy, varovat i co se týče zemědělství jako takového. Agrotechnicky bychom přece neměli vždycky jít ode zdi ke zdi. Vždycky přijdeme s něčím a teď se pro to nadchneme, a má to obrovský boom a my se to potom tady snažíme nějakým způsobem rychle korigovat novelizacemi. Zkusme se na ty věci podívat střídmě, podívejme se na ně očima našich předků, do obyčejného selského rozumu, protože mám obavu, abychom nezakládali na našich polnostech monokultury, což by se nám jednou v budoucnosti mohlo hodně vymstít. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Alena Venhodová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Alena Venhodová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně, já jenom krátkou poznámku na okraj. Projednáváme záležitost, která se týká nejenom životního ovzduší a plnění určitých evropských požadavků, ale je to záležitost konkrétně týkající se biopaliv, jejichž pěstování spadá do podpory ze společné zemědělské politiky. A jak tady zazněly dotazy na to, které produkty se vlastně na našem trhu uplatňují a používají, přičemž ten trh jako jednotný je chráněn proti diskriminačními obchodními opatřeními, tak si myslím, že v rámci společného trhu platí i pravidla společné zemědělské politiky, a byť je tato surovina využívána k nepotravinářským účelům a je používána k technickým účelům, je zvykem nebo pravidlem v potravinářském řetězci uvádět zemi původu.

Zajímalo by mě, jestli by nešlo iniciovat, aby u těchto aditivních produktů vzniklých zemědělskou dotovanou činností nebylo správné požadovat deklaraci země původu, tak jako u potravinářských výrobků a u výrobků jiných, které jsou v rámci zemědělské společné politiky dováženy na náš trh. A platí to i pro dovoz ze třetích zemí, pokud se to týká konkrétně zemědělských produktů.

Myslím si, že toto by byl zajímavý námět i na oslovení partnerů v EU tak, aby to do jisté míry odkrylo transparentnost použití těchto dotovaných produktů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A do rozpravy se ještě přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, já nechci mnoho zdržovat, ale zaznělo tady několik zásadních věcí. Jestli nerozumím zemědělské politice, to možná nerozumím, ale rozumím, dá se říci zdravotnictví, a ty alergie přibývají. A to je neoddiskutovatelný fakt.

Druhá věc je, že jsem byl v Brazílii a tam na biopaliva jezdí, ale ty vozy jsou speciálně upravené, na rozdíl od našich aut. To je také zásadní věc.

Za třetí. Skutečně by mě zajímalo, jak je to se zahraničními dodavateli, když ti garantují, že naopak příměs biopaliv v jejich pohonných hmotách není taková, jaká je u českých firem.

A za čtvrté bych chtěl říci jedno. Uvědomme si, že to je to samé jako u solárních elektráren. Zvyšuje se neustále cena pohonných hmot, která má dopad v době hospodářské krize na veškerý průmysl v ČR. A je to způsobeno právě tím, že se přimíchává drahá složka, jako jsou biopaliva.

A něco k ochraně zvěře. Vysoká zvěř nám postupně vymře, protože se živí na řepkových polích, a tam dochází k poškozování této zvěře. I to je tedy vlastně jeden z aspektů ochrany našeho životního prostředí.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Chtěla jsem říci, že pan senátor Dryml byl poslední, nebyl, do rozpravy se ještě hlásí pan senátor Tomáš Töpfer.

Senátor Tomáš Töpfer: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já budu také velice stručný. Když už tady občas recituji, tak bych rád tady udělal takovou parafrázi té krásné písně Čechy krásné, Čechy mé – žlutá řepka se k nebi pne. Když projíždíte českou krajinou, tak se opravdu jenom žlutí tou řepkou. My jsme schopni opravdu krajinu změnit špatnou legislativou.

Já jsem kdysi přijel do Řecka, a všichni asi tu zkušenost máte, a strašně jsem se divil, proč je tam tolik domů, které mají buď betonové sloupy a nahoře je byt, anebo naopak, dole je byt a nahoře trčí železobetonové sloupy a z nich ty dráhy … Říkal jsem si, buď tady došlo k něčemu, nebo někdo to vybombardoval. Ne, oni dostávají daňovou úlevu na to, když postaví dvoupodlažní dům, a stačí, když je rozestavěný. A oni ho nikdy nedostaví a mají daňovou slevu. A špatnou legislativou jejich zákonodárci zničili tvář Řecka. Všimněte si toho, až tam pojedete.

My jsme schopni zničit tvář krajiny. Zajeďte si někdy do pomezí Rakouska, kde stojí větrné elektrárny. Je to bezvadná věc, vyrábí to o něco dražší elektřinu než náš Temelín, o něco dražší elektřinu než naše fosilní elektrárny, a zničí to krajinu. Já bych se tam vůbec neodvážil žít. Zkuste tam chvíli jet a dívat se na ty vrtule, jak se točí, v tom obrovském množství, těch tisíce vrtulí.

Zničíme si planetu těmito opravdu „úžasnými“ našimi iniciativami. Nedávno jsme tady měli seminář – bylo to na téma ochrany osobnosti – a jeden právník říkal, že bychom prospěli české společnosti nejlépe, kdybychom nějaký čas nepřijímali vůbec žádné zákony. Já vás k tomu vyzývám. Bylo by to úžasné, že by se ulevilo naší společnosti.

Mimochodem, mně tamhle napověděl kolega ještě takovou docela zajímavou věc, jak půjdou dohromady ty fotovoltaické články s tou řepkou, když se ten pyl z toho bude prášit na ty články, jestli potom také dáme nějakou dotaci na čištění, protože přestanou fungovat, takže budeme vyrábět řepku a elektřinu a ono se to bude dohromady prát.

Já tento zákon nepodpořím. A já vás prosím, abychom nějaký čas, pokud to jde, nepřijímali zákon nebo přijali takový pozměňovací návrh, jaký navrhl pan senátor Pakosta. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A to byl, alespoň podle displeje, poslední přihlášený do diskuse. Přesto se ptám, jestli chce ještě někdo vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Nikoho nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Paní navrhovatelko, máte možnost se nyní vyjádřit.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Děkuji pěkně za slovo. Paní předsedající, dámy a pánové, vše, co bylo řečeno, je pravda. Každá pravda je částečná. Takže ono skutečně ve chvíli, kdy jsme velmi diskutovali o tom, jak by měla vypadat procenta biopaliv, přimíchávaných do fosilních paliv, tak všechny aspekty, o kterých jste mluvili, byly zvažovány. Já jsem to možná neřekla dost výrazně, jednoznačně. Proto tento návrh nedělalo jenom ministerstvo životního prostředí, ale bylo to životní prostředí, zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.

To znamená, napřed se musí zvažovat, kde se to vypěstuje. A je pravda, že půda, její kvalita je velmi důležitá součást životního prostředí a že určité nevhodné nebo příliš velké plochy rostlin, ze kterých pak jsou ta biopaliva, mohou být škodou té půdě. Ale to je o chytrém, rozumném hospodaření v krajině. Čili tento aspekt se samozřejmě zvažoval.

Druhá věc je. Ano, je-li v motorech, které jsou zvyklé na klasická paliva, příliš velkém množství jiné látky přimíchané, škodí to samozřejmě motorům. I to bylo zvažováno. A technické normy umožňují přimíchání do pěti procent jiné složky, než je samotné čisté fosilní palivo. I to bylo zvažováno a bylo shledáno, že v těch procentech, která tam navrhujeme, to motorům nebude škodit.

A třetí věc je, zda to chrání životní prostředí, to znamená, je-li energie vložená do celého produkčního procesu, to, co při produkci, použití paliva odchází z hlediska ochrany životního prostředí, to znamená skleníkových plynů a dalších plynů, zda je to výhodné. Ano, je to výhodné tři až pětkrát u biolihu a 1,8krát u bionafty.

To, co navrhujeme, se vztahuje k nějakému indikativnímu cíli. Ano, je pravda, že český parlament je svébytné těleso České republiky, rozhoduje tady samostatně, byť jsme v EU. V této věci dokonce ani nějak výrazně se neodkazujeme na EU z toho důvodu, že cíl je indikativní, to znamená, že on není závazný. Ale ve chvíli, kdy tato diskuse vznikla, tak nevznikala k tomu, abychom se rychle přiblížili nějakému evropskému cíli, ale vznikala proto, že v Čechách a na Moravě zemědělci na tom nebyli úplně dvakrát … Že to působí alergie, ano. Tak dobře, nebudeme pěstovat řepku, ale co všechno tam budeme pěstovat? Například obilí. Spotřebujeme ho u nás, nebo kam ho vyvezeme?

Mrzí mě, protože je to skoro na seminář, že jsem si nevzala tabulku. Existuje úžasná hmatová statistika zemědělských produktů od roku 1918. Udělal ji Český statistický úřad. A tam byste viděli, kolik se toho sem doveze a kolik se toho tady vyrobí. A odpověď je, že české zemědělství na tom není dobře. A pravda je, že jestli se nebudou pěstovat dostatečně významně jiné plodiny než ty, které jsou k užití v potravinářském průmyslu, a tedy pro nás, tak prostě české zemědělství má problém. A neznamená to, že když mluvíme o biolihu a bionaftě, že pole musí být jenom žlutá. To skutečně mohou být brambory, to skutečně může být obilí, akorát se použije k jiným účelům.

Nemyslím si, že tento návrh je to nejdokonalejší, co na světě lze vymyslet. Nicméně jsem přesvědčena o tom, a to na rozdíl od těch fotovoltaik, to bych neuměla úplně hájit, že s čistým svědomím mohu obhajovat, že toto není věc, která by byla negativní nebo příliš negativní nebo nesrovnatelně negativní, že by převažoval některý negativní aspekt jak pro ekonomiku, tak pro technická řešení aut, tak pro zemědělství, tak pro životní prostředí.

To je asi všechno, co bych k tomu řekla. (Z pléna: Ještě země původu.)

Ano, země původu. Přimíchávání dalších složek do biopaliv se děje v celních skladech, vykazuje se to Generálnímu ředitelství cel. A země původu se samozřejmě deklaruje, protože z toho vyplývá, jestli je to záležitost bezcelní nebo s clem. Vůči třetím zemím, to znamená Brazílii a dalším, odkud by se mohla biopaliva dovážet, tak existovala bezcelní politika. Jestli je mi to dobře známo, tak dosud existuje, hodně se v EU a v Evropské komisi o tom diskutuje, protože skutečně nastal masivní příliv biopaliv nebo zdrojů biopaliv do Evropy, způsobilo to potíže. A i Evropská komise považuje toto opatření za opatření pro evropské zemědělství, ne pro to, aby se to vozilo ze zbytku světa. Čili existuje prokazatelně země původu, víme, odkud to je. A pokud jde o nadnárodní společnosti, není jich těch 30, co jsou uvaděči na trh, v ČR je asi 30 distributorů, původců, výrobců a těch, kteří dodávají paliva na trh, tak nejsou to všechno nadnárodní společnosti, jsou to i české firmy. Mohou si to samozřejmě přivézt i odjinud, ale pak je to o ceně. A zatím v ČR pořád platí, že je česká surovina výhodnější.

Čili já vám neřeknu, že stoprocentně všechny biosložky jsou z českých polí, ale zcela určitě vám říkám, že většina jich je z českých a moravských polí.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní ministryně. Ptám se nyní garančního zpravodaje, zda se chce vyjádřit, resp. musí se vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Karel Šebek: Vážená paní předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové. V obecné rozpravě vystoupila jedna senátorka a devět senátorů, z toho jeden dvakrát s dotazy na předkladatelku zákona, s podpůrnými i ve své většině kritickými názory na předložený návrh.

Zazněl zde návrh garančního výboru na schválení tohoto zákona a bylo avizováno předložení pozměňovacího návrhu, pokud bude návrh propuštěn do podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. V obecné rozpravě byl tedy dán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám všechny k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33. Zahajuji hlasování o návrhu schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 16 z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 se pro vyslovilo 26, proti byli tři. Návrh nebyl přijat.

Znamená to, že pokračujeme v projednávání tohoto návrhu zákona. Otevírám tedy podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se přihlásil pan senátor Petr Pakosta. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Pakosta: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji, že jste propustili projednávaný návrh na podrobné rozpravy a dovolte, abych vás seznámil s pozměňovacími návrhy k právě projednávanému tisku.

Navrhuji následující:

1. V čl. I upravit znění bodu I. takto:

„1. V § 3a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až j), která znějí:

„e) od 1. ledna 2011 ve výši 2,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů; obsah biopaliva, konkrétně bioethanolu, v motorových benzinech, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku musí být maximálně do 5 % objemových a nesmí dojít k překročení obsahu kyslíku stanoveného v maximální výši 2,7 % hmotnostních,

f)? od 1. ledna 2011 ve výši 3 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty; obsah biopaliva v motorové naftě, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku, nesmí překročit výši maximálního podílu stanoveného do 7 % objemových,

g)? od 1. ledna 2013 ve výši 1,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů; obsah biopaliva, konkrétně bioethanolu, v motorových benzinech, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku musí být maximálně do 5 % objemových a nesmí dojít k překročení obsahu kyslíku stanoveného v maximální výši 2,7 % hmotnostních,

h)? od 1. ledna 2013 ve výši 1,5 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty; obsah biopaliva v motorové naftě, uplatněný formou nízkoprocentního přídavku, nesmí překročit výši maximálního podílu stanoveného do 7 % objemových,

i)? od 1. ledna 2015 ve výši 0 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů,

j)? od 1. ledna 2015 ve výši 0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty.“.

2. Článek II vypustit.

Dosavadní článek III označit jako článek II.

3. V čl. II slova „1. června 2010“ nahradit slovem „vyhlášením“.

Dovolím si krátce odůvodnění. Co se týká mnou navrhovaného bodu 1, ten jsem zde již vysvětloval. Navrhuji postupně se snižující procento biosložek v palivech.

Co se týče čl. II, vzhledem k tomu, že zákon si „poležel“ v Poslanecké sněmovně a jeho navrhovaná účinnost přestala odpovídat aktuálnímu času projednávání, tak tam se ocitlo poměrně komplikované přechodné ustanovení, které můžeme vypustit.

A slova „1. června 2010“, kdy zákon měl být účinný podle textu, který nám byl doručen z PS, stačí nahradit dnem vyhlášení, protože vlastně první praktický účinek tohoto zákona nastane 1. ledna 2011 a je zde dostatek času na implementaci.

To je v této chvíli vše, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. O slovo se nyní přihlásil předseda klubu sociální demokracie pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, poprosil bych před hlasováním o desetiminutovou přestávku na jednání klubu České strany sociálně demokratické. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Vyhlašuji přestávku do 15.25 hodin.

(Jednání přerušeno v 15.14 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.25 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa a ukončili diskuse. Naše jednání bylo přerušeno ve fázi podrobné rozpravy. Chce se ještě někdo přihlásit do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se paní ministryně, zda se chce ještě vyjádřit k podrobné rozpravě? Prosím, paní ministryně.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Pane předsedající, dámy a pánové, chci pouze říci, že pozměňovacím návrhům rozumím. Je to také určitý přístup, ale prosím o zvážení právě té části, kde z hlediska životního prostředí mě obviňují, že jsem špatná ministryně, ale ne tak z hlediska kvality ovzduší, ale stavu českého zemědělství. Statistiky vám mohu přinést, není to jednoduchá záležitost pro zemědělce. Jestli na to vezmete ohled, budu ráda.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní ministryně. Prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé podrobné rozpravě a provedl nás hlasováním.

Senátor Karel Šebek: Paní předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové. V podrobné rozpravě zazněl jeden pozměňovací návrh pana kolegy Petra Pakosty, který nám zde byl přednesen v plném znění. Tento pozměňovací návrh je hlasovatelný jako celek.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se, zda někdo navrhuje rozdělit hlasování? Nikoho nevidím, pan zpravodaj dal návrh hlasovat o pozměňovacím návrhu jako o komplexu. Žádám paní ministryni o stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Je nesouhlasné. Pane zpravodaji, jaké je vaše stanovisko? (Neutrální.)

Svolám k hlasování všechny znělkou, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Pakosty jako o celku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že hlasování, pořadové č. 17, ze 64 přítomných senátorek a senátorů, při kvoru 33, pro se vyslovilo 20, proti 16. Návrh nebyl přijat.

Vzhledem k tomu, že nebylo přijato žádné usneseník tomuto návrhu zákona, končím bod projednávání tohoto zákona zde v Senátu. Děkuji paní ministryni a garančnímu zpravodaji. Budeme pokračovat dalším bodem jednání. Na to se zde vystřídáme.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v jednání bodem

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR

Senátní tisk 218. Se strategickým rámcem vystoupí ministryně životního prostředí Rut Bízková. Prosím, aby se ujala slova.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Pane předsedající, dámy a pánové. Několik slov k dokumentu, který byste měli vzít na vědomí, a to je strategický rámec udržitelného rozvoje ČR.

Tento materiál byl vypracován v Radě vlády pro udržitelný rozvoj jako navazující dokument na strategii udržitelného rozvoje, kterou vláda schválila v roce 2004. Pozitivem přípravy tohoto materiálu bylo, že se nám povedlo najít cestu na skutečně dělnou spolupráci jednotlivých resortů a čas na poměrně podrobnou diskusi jednotlivých priorit a pilířů udržitelného rozvoje.

Samotný termín udržitelného rozvoje nebývá vždycky příznivě přijímán a bývá občas považován za nějakou extrémní koncepci řízení společnosti. Samozřejmě podle toho, jak to chcete pochopit, nebo jakou definici použijete, podle toho k udržitelnému rozvoji přistoupíte.

Nicméně udržitelný rozvoj, jak řekla konference v Riu, a jak je v řadě světových dokumentů uvedeno, je odpovědnost současné generace za generace budoucí. Říkám tomu nenechávat dluhy svým dětem, což je sice konzervativní přístup, který každý dobrý hospodář a každý odpovědný otec či matka rodiny ve svém prostředí a ve své rodině používá.

Druhá věc je, že samotná strategie ukazuje u řady koncepčních dokumentů vlády, jak je nevýhodné vytvářet podle různých metodik, případně bez stanovených metodik koncepční dokumenty vlády. Tak se nám stává, že existuje energetická politika, kterou vláda schválila, existuje politika životního prostředí, kterou vláda schválila. Jsou to mimoběžky, které se ani v daleké budoucnosti nespojují, ale divergují. Když se ptáte jako úředník na ministerstvu, podle čeho máte postupovat, vázáni jste rozhodnutím vlády, ale kterým? Jedním, nebo druhým, když cíle jsou protichůdné, případně úplně mimochodné? Porozuměním mezi jednotlivými resorty došlo k vytvoření strategie udržitelného rozvoje. Metodicky jsme hledali cestu, jak vzít jednu metodiku a podle ní postupovat k vytvoření nějaké střešní strategie, něčeho, co říká, kterým směrem – aniž by to bylo plánování budoucnosti – by se měla vláda a společnost ubírat, aby došlo k rovnovážnému rozvoji v oblasti ekonomické, sociální i životního prostředí. Strategie udržitelného rozvoje primárně není žádná zelená strategie, je věcí rovnováhy tří pilířů. Jakmile jeden z nich převažuje, nastává režim, který byl před dvaceti lety, to znamená, že je to režim, který v budoucnosti nese škody. Dám-li přednost ekonomice, vzniknou škody na životním prostředí, má-li příliš bohatý sociální systém, doplatí další dvě složky. Jde o to, aby to bylo rovnovážné. Takto strategie byla tvořena. Pro různé diskuse jsme ji nazvali strategickým rámcem a bylo stanoveno celkem pět priorit. Prioritní osa jedna je společnost, člověk a zdraví. Věnuje se problematice podmínek pro zdravý život člověka, vytváření harmonické společnosti a demografickému vývoji. Důraz je kladen na mezigenerační a rodinnou soudržnost. Prioritní osa dvě – ekonomika a inovace – vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje České republiky s důrazem na stabilní růst znalostní a postindustriální ekonomiky snižující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství.

Prioritní osa tři – rozvoj území – vychází ze skutečnosti, že veškerý rozvoj je realizován v určitém území. Klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj území je odpovědný přístup k územnímu plánování a jeho důsledné uskutečňování. Tím budou naplněny požadavky na územní soudržnost i kvalitu života v území.

Prioritní osa čtyři je věnována krajině, ekosystémům a biodiverzitě. Soustřeďuje se na péči o krajinu jako základní předpoklad pro ochranu druhové biodiverzity. Dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace a změny klimatu.

Prioritní osa pět – stabilní a bezpečná společnost – určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání, nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a rozvoje občanského sektoru. Neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby a posilování mezinárodních vazeb.

Časový horizont strategické vize materiálu vypracovaného projektovým způsobem, je rok 2030. Zazní vám to možná jako fantasmagorie, že je to daleko, ale je rok 2010. Když použiji to, že v energetice musíte velké zdroje plánovat, plánujete je na 30 let. V tomto kontextu rok 2030 není příliš vzdálený.

Právě tyto cíle na takovouto vzdálenost mají určitý smysl. Nejsou to cíle kvantifikované, nikdo neumí říci, co bude v roce 2030, ale evropské cíle jsou např. stavěny pro rok 2020. A dnes přijímaná legislativa je připravována s ohledem na rok 2020. Nejde o nekonečně dlouhý horizont.

Uplatnění cílů na strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti pilířů, a to v oblasti ekonomické, sociální a environmentální.

Udělali jsme velmi dobrou zkušenost i v tom, že po přípravě v jednotlivých skupinách, které zpracovávaly jednotlivé prioritní okruhy, jsme poměrně velký čas věnovali diskusi s veřejností, a to s nevládními organizacemi, ale i s profesními organizacemi, s odbory a s politickými stranami. Ti všichni se třikrát shromáždili na ministerstvu, které je místem sekretariátu Rady vlády pro udržitelný rozvoj, a diskuse byla velmi přínosná a odrazila se v tomto strategickém rámci. Vláda tento strategický rámec přijala v lednu 2010 s tím, že by měla být následně připravena implementace, dokument, který bude na období 4 let konkretizovat, co by se mělo v jednotlivých oblastech dělat. A tím by měla implementační část zajistit, že budoucí politiky budeme dělat tak, aby byli koherentní, a ne inkoherentní.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní ministryně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Strategický rámec projednal výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 218/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Luděk Sefzig. Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 218/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka paní Marta Bayerová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal 103 usnesení z 20. schůze konané 10. 3. 2010 ke strategickému rámci udržitelného rozvoje ČR, což je senátní tisk č. 218. Po původní informaci Veroniky Šafránkové, náměstkyni ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátorky Bayerové a po rozpravě výbor

1.? Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí strategický rámec udržitelného rozvoje ČR.

2.? Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Bayerovou. Pověřuje předsedu výboru senátora Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko, také vaše místo je u stolku zpravodajů. Přeje se vystoupit zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Luděk Sefzig? Ano, prosím, máte slovo.

Senátor Luděk Sefzig: Přeji si vystoupit, ale nebudu obšírný, protože paní ministryně velmi obšírně vysvětlila první část tohoto velmi důležitého dokumentu. Vybrali jsme ho k projednávání z toho důvodu, že vytváření jakékoli strategie, a toto je vládní strategie, je pro jakýkoli dobře fungující systém důležité.

Na začátku musím říci, že paní ministryně nás seznámila velmi podrobně s právní částí, tedy se strategickým úmyslem. Seznámím vás s druhou částí, kterou bych její vystoupení doplnil. Na začátek chci předeslat, že v průběhu diskuse na našem výboru jsme spíše cítili, že by bylo vhodné, kdyby to nebylo ministerstvo životního prostředí, ale byla to vláda, premiér, který by předkládal tento strategický dokument pro jeho důležitost a pro ten fakt, který tady zmínila paní ministryně, a to je fakt partnerství, tedy, že všechny tři pilíře, ten environmentální a hospodářský mají být vyrovnané. Z toho důvodu se domníváme, že je to spíše vládní návrh, nikoli návrh ministerstva životního prostředí. Domníváme se, že historicky to bylo svěřeno ministerstvu životního prostředí, protože k tomu toto ministerstvo mělo co nejvíce připomínek, i když to trochu popírá základní princip partnerství.

Na okraj chci říci, že paní ministryně to nemůže brát osobně, protože na naše výbory v době, kdy byla náměstkyní, chodila mimořádně kvalitně připravená, byla mimořádně kvalitní předkladatelkou všech návrhů, které za ministerstvo životního prostředí předkládala, jak vystupuje i ve své úloze ministra před námi, tak v této kvalitě pokračuje. To bylo vidět při předchozím projednávání i při úvodu k tomuto bodu.

Nebudu opakovat obecné principy – třípilířovou strukturu. Tím je myšleno, že není žádný pilíř nadřazený těm ostatním, že tato strategie musí vycházet z předběžné opatrnosti. U některých programů tento princip nebyl dodržen, například v programu elektrovoltaiky a biolihu dodržen nebyl, stejně tak to musí být program mezigenerační, má mít rovné příležitosti pro všechny účastníky a má být založen na biodiverzitě. Připomínám předchozí bod, že řepka olejka není vhodná pro porušení principu rozmanitosti i principu předběžné opatrnosti.

Co je na dokumentu podle mého soudu nejdůležitější, je tabulka s indikátory a metodika, jak tyto indikátory měřit. Je to podstatná část vedle obecných přístupů. V té podstatné části můžeme předpokládat, že se některé indikátory úspěšnosti přijímání strategie budou měnit. Všichni bychom si přáli, abychom měli co nejméně indikátorů úspěšnosti, takové univerzální indikátory, které by ukazovaly, zda jdeme ve strategii správným směrem nebo ne. Indikátorů je mnoho, jsou členěny a odpovídají za ně nejen jednotlivá ministerstva, ve většině zodpovídá například Český statistický úřad, protože se využívají statistické sběry, které už probíhají na základě mezinárodních smluv nebo na základě nařízení ČR. I z toho důvodu by bylo vhodné, aby premiér mohl předstoupit s tímto materiálem a představit ho. Bylo to jeho zaměstnání a statistický úřad je jedním z nejpočetnějších garantů. Vedle toho jsou to i jiná ministerstva, ministerstvo financí a i Transparency International, nevládní organizace, je to i Česká ornitologická společnost, která počítá různé druhy ptactva bez ohledu na jejich barvu a politickou příslušnost.

Také se sleduje například průměrná délka soudního řízení – to dělá ministerstvo spravedlnosti. Lze předpokládat, že některé indikátory se budou měnit, možná některé budeme redukovat, možná zjistíme, že některé lze sdružit a budeme se snažit dělat co nejefektivnější kontrolu tak, aby i pro lidi poskytující statistické podklady byla co nejpřijatelnější. Ještě dnes jsme projednávali zákon, který se týká usnadnění administrativy podnikající subjektům. Sběr dat je to jisté míry zatěžujícím úkonem a možná se nám podaří některé indikátory sdružit.

Myslím, že v mé výpovědi jsem dostatečně reflektoval diskusi, která proběhla na našem výboru. Dovolím si zopakovat to, co navrhla garanční zpravodajka, že i náš výbor doporučil vzít tento dokument na vědomí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, dovolte mi několik poznámek ke konceptu udržitelného rozvoje, k této vládní strategii a její užitečnosti. Obecně udržitelný rozvoj je koncept, který se sice na jedné straně snaží postihnout rizika a problémy v déledobém horizontu, na druhé straně se snaží vytvořit světovou, potažmo evropskou a národní doktrínu, která do budoucna bude integrovat sociální i hospodářskou politiku, navíc podřízenou ekologickým tezím.

Podle příručky, kterou jsme dostali, by měl tento strategický rámec představovat dlouhodobou strategii státu. Domnívám se, že tam kam by měl stát směřovat, nebo spor o váhu hospodářských, sociálních a jiných akcentů by měl být vždy věcí volné soutěže politických reprezentací nebo domácího politického mínění. A tato směřování se budou časem měnit podle okolností, které není možné obecně předvídat. Kdo by například před několika lety předpověděl současnou finanční a potažmo ekonomickou krizi? Tím odpovídám na otázku, která tady padla: Jakou střešní strategii má mít stát, je-li více různorodých koncepcí? Co má vláda dělat? Udělá programové prohlášení vlády, které pro příslušné období postihne priority a největší váhy těch, kteří ji volili.

Tento dokument je podobný Lisabonské strategii a jeho autoři také uvádějí, že na ni navazuje. Je sice o něčem jiném, než o konkurenceschopnosti, ale obávám se, že bude stejně neúčinný ze stejných důvodů, jako byla Lisabonská strategie. Představuje to jen slohové cvičení a další administrativní zátěž při shromažďování údajů a jejich zasílání do Bruselu. Přitom takovéto slohové cvičení může být pro řadu politiků přijatelnou cenou za možnost propagovat k ničemu nezavazující, na první pohled všem vyhovující a vznešené cíle. To je hodnota sama o sobě pro některé politiky.

Zpráva informuje o souboru indikátorů, o kterém zde hovořil kolega Sefzig, které budou jednotlivá ministerstva monitorovat s jakýmsi nezávazným cílem dosahovat jejich zlepšení. Mezi 46 sledovanými ukazateli, dva tam jsou duplicitně, tohoto strategického rámce, je většina, tj. 23 položek ekologických a ekologicky aktivistických. Takže je to většina. Je to nevyvážené. Ale to není podstatné, protože to není závazné. Je tam např. ekologická stopa, podíl ekologického zemědělství, index druhu volně žijících ptáků, podíl energie z obnovitelných zdrojů atd.

Dalších 7 položek jsou položky, které bych nazval občansko-aktivistické, např. účast ve volbách, výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů, výdaje na zahraniční pomoc, další položky jsou ekonomické, HDP na osobu, další sociálně orientované, populace žijící pod hranicí chudoby, další čtyři položky se týkají migrace, poté tři položky pro vědu, výzkum a vzdělání, např. výdaje na výzkum a vývoj. Prakticky je zde 46 jakýchsi priorit, které považujeme za strategické. V materiálu jsem nenašel, že by byly některé více akcentovány, jiné méně. Rizik souvisejících s tím, že zafixujeme tyto konkrétní priority, nebo pokud bychom se o to pokoušeli, je několik.

Jedním z těchto rizik je, že se rozmělní důležité národní priority a potřeby, jako např. v současné době energetická bezpečnost, konkurenceschopnost, hospodářské oživení, zaměstnanost a dále že se na úkor těchto důležitých priorit přesouvá pozornost k jiným, méně důležitým prioritám. Např. podíl ekologického zemědělství. Víme třeba z výzkumu, že se výživové hodnoty produktů z ekologického zemědělství neliší od standardních produktů. A deklarované údajně zdravější produkty z ekologického zemědělství s tím, že mají třeba menší procento pesticidů, může být stejně dobře vyváženo zvýšenou úrovní plísní, popř. jejich toxinů. Takže tento parametr přece nemůže mít stejnou hodnotu jako zadlužení státu nebo energetická bezpečnost.

Dalším negativem je povrchnost těchto parametrů, těchto ukazatelů, které neumožní postihnout podstatu našich problémů a nalézat správné řešení. Příkladem jsou třeba podíly výdajů na vědu a výzkum jako procento z HDP. Zde je Česká republika, pokud jde o unii, v polovině evropského pelotonu. Avšak podstata povrchnosti tohoto ukazatele spočívá v tom, že u nás, zrovna jako ve všech posttotalitních zemích, je vykazován malý příspěvek jako procento HDP z podnikatelského sektoru, zatímco pokud jde o příspěvky státu, jsme na špičce.

A změnu tohoto parametru, tzn. podílu podnikatelského sektoru, který nám jediný umožní zvýšit celkové výdaje na vědu a výzkum, nelze vládu ovlivnit, nelze ji vtělit do rozpočtu nebo odsouhlasit v parlamentu, že budou podniky dávat víc na výzkum. Změny tohoto podílu v České republice musí mít čas se vyvinout.

Svědčí mu stabilita, ekonomická svoboda, vymahatelnost práva i bezpečnost osobního vlastnictví.

Snaha podpořit firmy, aby dávaly více na vědu a výzkum, a tedy i celkové výdaje na výzkum České republiky, by pak zcela jasně vedla ke sledování nebo k podpoře úplně jiných ukazatelů, např. indexu ekonomické svobody, flexibility pracovních míst atd.

Dalším, třetím rizikem a negativem podobných materiálů je, že otevírají cestu k přenášení řešení řady politických otázek, které patří do demokratické soutěže politických reprezentací na technokratické rozhodování na nadnárodní úrovni.

Z těchto důvodů hodnotím tento materiál jako poměrně zbytečný a jako vládní povinné cvičení a nemám nic proti tomu jej vzít na vědomí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, a s právem přednosti vystoupí paní předsedkyně Alena Gajdůšková. Prosím. Připraví se pan senátor Bedřich Moldan.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, jen kratičkou repliku na předcházející vystoupení. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR je navýsost důležitý dokument. My ho zde bereme pouze na vědomí. Myslím si, že je to ale svým způsobem škoda, že takovémuto dokumentu by měla vždycky předcházet velmi hluboká diskuse, nejenom široká, ale skutečně hluboká diskuse mezi odborníky, odbornými institucemi, samozřejmě na celé politické scéně.

V některém z předcházejících bodů jsem hovořila o tom, že jenom investiční cyklus v energetice je 50 let. Programové prohlášení vlády se dělá na čtyři roky, a to prostě nestačí. V pondělí jsem byla na jednání kulatého stolu v zaměstnanosti u nás v regionu. Byli tam zastoupeni především představitelé firem. Velký problém, o kterém oni hovořili, a kde se dožadovali řešení, bylo, aby kraj řekl, kam chce směřovat, aby zpracoval některou svoji strategii rozvoje. Protože jak se v tom mají pohybovat? To není slohové cvičení. Tak můžeme brát, ale ono to tak není.

Strategii, vizi potřebuje tato země a potřebují především hospodářské subjekty. Jenom když ví, kam se ubíráme, jsou schopny se v tom pohybovat. Dovolím si svému předřečníkovi, panu ministru Škaloudovi vřele doporučit prostřednictvím pana předsedajícího, aby absolvoval nějaké manažerské školení, protože tam se to dozví.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pan senátor zajisté slyšel. Nyní pan senátor Bedřich Moldan, připraví se pan senátor Alexandr Vondra.

Senátor Bedřich Moldan: Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, dovolte mi velmi stručně vystoupit jako členu Rady vlády pro udržitelný rozvoj, kde jsem nominován za Senát, takže cítím jistou povinnost se k této své pozici zde přihlásit. Paní ministryně, myslím, velmi dobře charakterizovala celý ten strategický rámec. A chtěl bych svému váženému kolegovi panu senátorovi Škaloudovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, sdělit, že skutečně to není nějaká snaha o nadvládu ekologických parametrů nad vším ostatním. Ten strategický rámec byl vypracován ve spolupráci všech dotčených resortů, velmi aktivně se tam například podílelo ministerstvo průmyslu a obchodu a musím vám sdělit, že zde přítomná paní ministryně měla toto jako náměstkyně na starosti, takže si dala veliký pozor, aby nebyla nadvláda kteréhokoli resortu nebo kteréhokoli aspektu, takže jsem přesvědčen, že ta věc je mimořádně vyvážená.

Rád bych se ale zejména vyjádřil k otázce těch indikátorů, protože velmi souhlasím s tím, co tady můj vážený kolega pan senátor Sefzig zdůraznil, že totiž cennou částí celé strategie nebo strategického rámce jsou právě ty indikátory. Já jsem to slyšel velmi rád, protože musím říct, že osobně jsem se o to velmi přimlouval, aby ty indikátory tam byly pečlivě propracovány, pečlivě promyšleny. Je to určitá tradice, protože jak jsme tady slyšeli, vychází to ze strategie udržitelného rozvoje, která byla přijata v roce 2004. Každý druhý rok jsme zpracovávali situační zprávu právě založenou na indikátorech a tyto indikátory jsou tím důležitým výstupem.

Opět bych rád sdělil panu kolegovi Škaloudovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, že naprosto není pravda, že je tam převaha indikátorů ekologických. Jsou jednoznačně vyváženy, pokrývají všechny pilíře udržitelného rozvoje, tzn. ekonomický, sociální a ekologický, a v žádném případě neznamenají nějakou extra mimořádnou zátěž pro poskytovatele těch dat, protože byly pečlivě vybrány ty ukazatele a ta data, která již se sledují a sledují se v různých souvislostech, nikoliv proto, že bychom je museli hlásit do Bruselu, ale prostě proto, že jsou to data, vyžádaná např. OECD nebo mnoha dalšími institucemi, takže spíše jde pouze o určitou selekci existujících dat a existujících indikátorů, a právě ta selekce je důležitá, abychom získali vyvážený obraz o vývoji České republiky v rámci udržitelného rozvoje.

Takže jsem přesvědčen, že právě tohle, spolu s panem senátorem Sefzigem, že toto je silná stránka celé věci. Velmi doporučuji, abychom v tom pokračovali i nadále, abychom rozvíjeli indikátory, a jen tak mimochodem, my jsme samozřejmě při jejich navrhování vycházeli z těch osvědčených modelů, které především jsou v rámci Eurostatu, ale i mnoha dalších institucí, a to včetně institucí soukromého sektoru, jako je např. Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, nyní vystoupí pan senátor Alexandr Vondra a jediným dalším přihlášeným je pan senátor Karel Šebek.

Senátor Alexandr Vondra: Dobré odpoledne. Pokusím se být stručný. Nepatřím k těm, kdo si myslí, že stát nepotřebuje žádnou strategickou vizi svého rozvoje. Nepochybně každý zodpovědný stát takovou vizi mít má a musí. Nepatřím ani k těm, kdo si myslí, že udržitelný rozvoj je sprosté slovo. Je to koneckonců konzervativní hodnota, rozvíjet se udržitelným způsobem. Kde vidím problém, jsou indikátory. A nikoliv ve smyslu, že je špatně, že tam indikátory jsou, ale, a to jsme na výboru dost detailně posuzovali, problém je fakt, že ty indikátory jsou strašně nevyvážené. Je to ukázka toho, jak to vypadá, když se zelení politici a zelená ideologie na ministerstvech utrhne tak říkajíc z řetězu.

Vláda schvalovala ten materiál někdy začátkem roku a absolutně tam chybí mezi indikátory jakákoli bezpečnostní hlediska. Přičemž – co je pro udržitelný rozvoj nebo vůbec národní přežití důležité? Jsou to především bezpečnostní hlediska. Energetická bezpečnost, jako by se jí vůbec nedotýkal ten materiál. Jaderná bezpečnost, jako kdyby se nás to pořádně nedotýkalo.

O moc tady nejde. My ten materiál vezmeme na vědomí, já ho také vezmu na vědomí, ale své vystoupení chápu jako nové doporučení paní ministryni. Až se bude pracovat na té vizi pro další rok, tak aby to politické čtení a politická korekce toho materiálu byla daleko vyváženější, než je tento materiál, kterým tady bereme na vědomí program strany zelených v nějaké light formě. To je Martin Bursík light. Myslím si, že je dobré si to říct upřímně.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Šebek: Pane předsedající, dámy a pánové. Já bych jenom chtěl říct svůj osobní názor. Já ten trvale udržitelný rozvoj považuji za krásný a politický pojem, ovšem diskuse nad ním se vzápětí zákonitě musí stát navýsost politickou. A myslím, že ani to není na závadu věci.

Protože na jednu stranu vnímáme svět jako globální prostor a na druhé straně stojíme my sami, jediný člověk, jako originální jedinec. A my politici jsme tu mezi tím, tak abychom těm jedincům umožnili, pokud možno, svobodné bytí a na druhou stranu některým z nich musíme připomínat i to, že svoboda je poznaná nutnost.

A pokud jsme při konstrukci této materie nebyli účastni a ta diskuse byla o to ochuzena, myslím si, že diskuse nad tímto tématem může neomezeně pokračovat. A myslím si, že je to věčná a nekonečná práce, protože svět kolem nás se proměňuje velmi rychle. A já si myslím, že je dobře, že tady je k dispozici nějaký koncentrát myšlenek, nad kterým se můžeme dále zamýšlet. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Táži se, zda někdo další chce vystoupit? Přihlásil se ještě pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, jenom bych chtěl upřesnit některá svá tvrzení, jinak bych byl asi za černou ovci. Já nezpochybňuji, že vláda má mít nějaká východiska, popřípadě nějakou vizi, každá vláda vychází z těch vizí, které už nějak byly nějakými nastartovanými koncepcemi a dotváří si je. To, že je to slohové cvičení, dokazuje to, že to neschvalujeme, že to není závazné. Tak nechť sem přijde vláda a dá sem nějakou koncepci, abychom ji schválili, podle které se bude řídit. Pak to bude mít význam. Proto mi připadá, že je to slohové cvičení. Tohle tím mám na mysli.

Pokud nějaké analýzy jsou vládě k něčemu dobré, nebo dobré k tomu, aby si stanovovala precizně nějaká východiska, tak to je samozřejmě žádoucí. Ale znovu, je to jenom vize, nezávazná.

Pokud jde o to, co tu sdělil kolega Moldan, já jsem nestačil spočítat ty indikátory, ale opakuji, že ačkoli tvrdí, že jednotlivé části této strategie jsou vyvážené, tak ekologické indikátory tam převažují. To je nezpochybnitelné, spočítejte si je. A nebudu vás zatěžovat dalším čtením v dalším vstupu. Je to důležité, prostě jsou to nevymahatelné cíle, je to jen jakási nová vize, podpůrný materiál. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Dále vystoupí pan senátor Jaroslav Kubera, prosím.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já oslavuji právě letos výročí, když jsem v roce 1980 naplánoval spotřebu gumových těsnění pro všechny hlubinné doly v České republice do roku 2010. Velmi zodpovědně jsem na tom pracoval. Dokonce jsem za to dostal tuším odměnu. A teď se stala nepříjemná věc – nejsou už ani ty šachty, ani ta těsnění, dokonce ani ta firma, co je dělala.

Tento materiál má větší ambici, než má náš milý materiál, který budeme projednávat, a to je „Evropa 2020“. Tento jde dál, tento jde do 2030. A já jsem si tam zatrhl některá místa, která mě velmi zaujala. Zejména na centrální úrovni chybí instituce, orgán, který by se zabýval agendou rodinné politiky a jejím směřováním. To je jenom jedna malinká součást. Kolik asi bude těch orgánů, které se budou zabývat všemi těmi jednotlivými kapitolami? Protože to je přece ten cíl řízení – zřídit orgány, buď placené ze státního rozpočtu, případně z nějakých evropských dotací, a ty budou rozvíjet a rozvíjet a říkat, co je zdravé, co není zdravé, a určovat nám, jak máme žít, co máme dělat, a stát nás bude řídit, jak to máme dělat.

Velmi mě tam zaujalo – já vynechám to kuřáctví, protože to není populární, ale tam je také velká zmínka o duševním zdraví. Že také tam máme velký deficit. A to duševní zdraví se nám zhoršuje. Mně se tedy výrazně zhoršuje čtení takovýchto materiálů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Táži se, kdo si ještě přeje vystoupit v rozpravě? Není tomu tak, nikdo se nehlásí, rozpravu končím. A nyní má možnost vystoupit paní ministryně, paní navrhovatelka. Prosím.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Pane předsedající, dámy a pánové, pouze několik slov k této věci.

Materiál nepředkládá ministerstvo životního prostředí, předkládá ho premiér, Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Historicky to bylo tak, že Rada vlády vznikla jako orgán vlády a seděla na vládě. V určité chvíli, po volbách 2006, došlo k rozdělení jednotlivých rad vlády na ministerstva, jejich sekretariáty přešly na jednotlivá ministerstva, a tak se stalo, že někdo právě udržitelný rozvoj označil za zelenější termín než jiné. Rada vlády pro udržitelný rozvoj přešla na naše ministerstvo.

Tento materiál měl předkládat premiér. Ministr životního prostředí je pouze výkonný místopředseda té rady. Takže skutečně platí, že toto nepředkládá naše ministerstvo, ale vláda, a pan premiér tedy předpokládá, že tady není pouze proto, že řídil jednání s Asociací krajů. Já jsem se toho také zúčastnila, musela jsem odejít dříve, a oni skončili teprve teď před chvílí. Takže není to zelená strategie. To je jedna věc.

A druhá věc je, ukazuje se právě u těch indikátorů, jak vypadá odborná základna jednotlivých resortů nebo spíše oblastí života společnosti, kdybych to tak řekla. O zemědělství máme poměrně podrobné informace, o životním prostředí rovněž, o ekonomice tak podrobné informace nemáme. To je docela zajímavé, když se podíváte do statistik Českého statistického úřadu. Z toho důvodu tím vysvětluji, že skutečně ty indikátory jsou nerovnovážné. Jde je dále klastrovat, celé to vykazování nebo dokazování, jestli jsme na nějaké cestě zjednodušovat, pak samozřejmě existuje něco , co se jmenuje index all happiness. Do češtiny to skoro nelze přeložit, je to jakoby indikátor štěstí.

A i když to zní podivně – já jsem se zúčastnila nedávno, velkého světového statistického kongresu v Koreji, kde hlavní diskutované téma byl index all happiness.Protože ve chvíli, kdy máte vyvinutý, rozvinutý svět, tak už nemůžete používat jako index, který něco říká, jenom hrubý domácí produkt. Protože ten už všichni mají, vyspělý svět ho má jako neměnící se téměř. Ale to nic nevypovídá o tom, zda se těm lidem žije sociálně dobře a zda žijí v dobrém prostředí.

Čili jde to dostat až do nějakého jednoho indikátoru, a opravdu na tom nepracují žádní ekologičtí aktivisté, na tom pracují statistici jednotlivých světových statistických úřadů z velkých zemí – z Ameriky tam byl pan Steglick a mexický statistický úřad, a kdo ví, co všechno. Je to velmi zajímavé téma. A velice vítám to, že vlastně i Senát evidentně má zájem o toto téma. A až se s touto strategií bude dále pracovat, tak velice přivítáme, zda budete tak laskaví a investujete do toho, abyste vy uspořádali nějaký seminář nebo diskusi rozsáhlejší. Protože platí to, že stát nějakou vizi potřebuje.

Toto je pokus o vizi, neznamená tedy, že je dokonalý, to absolutně dokonalé není, ale ony nějaké možná nekvalifikované cíle si stát nastavovat musí. Čili na tom rádi budeme pracovat a tím to bude postupně vyváženější. Tvrdím, že bych se ráda dozvěděla – já už jsem teda dost stará, ale i moje děti, že budeme rádi, dožijí-li se sedmdesáti osmdesáti let. Do kolika to bude, to je otázka. Život se vyvíjí různými směry. Ale když to dítě začínáte vychovávat, tak říkáte, půjdeš do téhle školy, budeš se takhle vzdělávat a směřujete ho někam. Neřeknete, tak si žij.

A to si myslím, že je rozdíl mezi strategií a třeba některými krátkodobějšími koncepčními dokumenty. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji paní ministryni. A nyní uděluji slovo zpravodajce, paní senátorce Martě Bayerové, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě.

Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Na tomhle zřejmě budeme pracovat celou dlouhou dobu. Je to materiál nehotový, ještě s ním určitě budeme pracovat mnoho let, když vidíte, že vize je až rok 2030.

Podstatou je určit možné sociální, ekonomické a environmentální hrozby dalšího vývoje naší republiky a současné najít takové nástroje či způsoby, které umožní se těmto hrozbám vyhnout. Projednáváme tedy dokument, který má zásadní význam pro další rozvoj naší země. Tomu odpovídá, že má logicky vypracovanou strukturu a že je i dostatečně konkrétní, aby mohla být strategie udržitelného rozvoje naší země nejen uskutečňována, ale i monitorována a případně korigována.

Na vysvětlenou bych ještě chtěla říct, že na výboru se měl zúčastnit předkládání tomuto materiálu premiér, takže ministerstvo životního prostředí vidím jako jednoho ze všech účastníků, kteří na tomto materiálu pracovali. A materiál, pokud vím, vzniká dva roky. Nevidím proto jinou možnost, než prostě ho vzít na vědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji za shrnutí a přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhutak, jak jej předložila paní zpravodajka, to je vzít materiál na vědomí. Aktuálně je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v době hlasování č. 18 bylo registrováno 58 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí bylo 30, pro návrh se vyslovilo 45, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

Děkuji předkladatelce a děkuji oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky

k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh

Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 212, a uvede jej opět paní ministryně životního prostředí Rut Bízková, kterou nyní žádám o její úvodní slovo, prosím.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, jestli dovolíte pár slov k návrhu na vyslovení souhlasu s ratifikací změn příloh dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.

Česká republika dohodu ratifikovala 14. dubna 2006, a 1. září tato dohoda vstoupila v platnost. Sjednání dohody bylo vyvoláno potřebou zastavit pokles početnosti stěhovavých ptáků, zejména druhů vodních ptáků a jejich stanovišť v geografických oblastech, kde probíhají migrace africko-euroasijských populací vodních ptáků, a také potřebou využívat, případně lovit stěhovavé vodní ptáky udržitelným způsobem.

Nedílnou součástí dohody jsou tři přílohy.

V první příloze je textově a mapově vymezeno území, na nějž se dohoda vztahuje.

Příloha dva obsahuje seznam druhů vodních ptáků, chráněných v rámci dohody.

A příloha tři zahrnuje akční plán včetně tabulky popisující stav populací stěhovavých vodních z hlediska jejich ochrany.

Do přílohy 2 – a to je ta změna dohody – bylo na základě rozhodnutí 4. zasedání smluvních stran dohody nově zařazeno 20 druhů vodních ptáků. Jedná se o mořské druhy ptáků, které se na našem území nevyskytují.

V souvislosti se zařazením nových druhů vodních ptáků bylo revidováno i znění tabulky 1 a textu akčního plánu dohody. Dohoda má povahu prezidentské smlouvy a pro přijetí jejích změn, včetně změn příloh dohody je v souladu s ústavním zákonem potřebný souhlas Parlamentu ČR a ratifikace prezidentem republiky. Ratifikace změn příloh dohody bude plně v souladu s ústavním pořádkem a platným právním řádem ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv k ochraně přírody, jimiž je ČR vázána, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a i v souladu se zájmy ČR.

Změny, pokud budou přijaty, nebudou mít dopad na státní rozpočet.

Dovoluji si vás požádat, vážené paní senátorky a páni senátoři, abyste přijali rozhodnutí, které umožní další postup ratifikačního procesu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní navrhovatelko. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání máme jako senátní tisk č. 212/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa.

Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 212/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Šebek, jeho teď žádám, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Šebek: Ještě jednou dobré odpoledne, pane předsedající a paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Já bych vyčerpávající zprávu paní ministryně jenom doplnil tím, že se tato příloha týká vlastně 20 druhů mořských ptáků, z nichž žádný druh se v současné době nevyskytuje na území ČR. A pokud se něčeho týká v ČR, tak je to jenom používání olověných broků pro lov vodních ptáků v mokřadech, kde je navíc nově uvedeno, že to bude v souladu s harmonogramy, jež si samy uloží a zveřejní členské státy.

Zdůraznil bych tedy, že přijetí těchto změn nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Je to tedy jedna z těch smluv, k níž přistupujeme, aniž se to příliš důsledně týká samotné ČR.

A závěrem bych vám přečetl 100. usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí z 19. schůze konané dne 17. února 2010 k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.

Po úvodním slově zástupkyně předkladatele Veroniky Hunt-Šafránkové, MBA, náměstkyně ministra životního prostředí ČR, zpravodajské zprávě senátora Karla Šebka a po rozpravě výbor:

1.? Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací změny příloh Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.

2.? Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Karla Šebka.

3.? Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A ptám se zpravodaje výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pana senátora Tomáše Jirsy, zda si přeje vystoupit. Nyní si nepřeje vystoupit.

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, paní ministryně, dovolil bych si krátce vysvětlit, proč náš výbor nepřijal žádné usnesení.

Ale nejprve, když dnes všichni kritizujeme nejrůznější škody a nesmysly, které ministerstvo páchá, tak bych paní ministryni pochválil. Ona je tam teprve dva dny jako ministryně, úplně za všechno nemůže. A čtu dneska noviny a čtu, že paní ministryně zrušila funkci náměstka pro klimatické změny, včetně celé jeho sekce. A jak tomu někteří novináři ve spěchu nerozumějí, tak napsali: Ministryně vyhazuje ekology. Já bych jenom podotkl, že určitě nešlo o ekology, ale o aktivisty. Dokonce mám pocit, že ten pan náměstek je ten, který vlastní pozemky pod dálnicí do Hradce Králové. Já jsem si to ověřil a je to tak.

A nyní, proč nepřijal náš výbor řádné usnesení. My se samozřejmě obáváme toho, jak se rozšiřují pravomoci ochrany přírody, a samozřejmě i tato smlouva je jakoby téměř o ničem, protože jde o 20 druhů mořských vodních ptáků, kteří se nevyskytují v ČR. Nicméně hlavní změny také spočívají v nově stanoveném požadavku na smluvní strany, podnikat vhodné kroky ke snížení negativních vlivů rybolovu na stěhovavé ptáky, zejména za účelem snížení jejich úmrtnosti, zamezení vyčerpání zdrojů jejich potravy a dále … bla, bla, bla … zavést vhodná opatření vedoucí k odstranění nebo zmírnění jejich ohrožení ze strany nepůvodních suchozemských predátorů a ze strany aquakultury.

To samozřejmě vypadá, jako že to je všechno v pořádku, ale přece z každodenního života víme, jak se prostě tyto hezké a jakoby nic neříkající řeči mohou změnit a takováto smlouva může někdy přinést jakékoliv rozhodnutí, když ekologičtí aktivisté řeknou, mohl by být ohrožen pták, který ještě nepřiletěl.

Řekl bych několik příkladů. Včera jsem byl na přednášce E.ON k fotovoltaice. A všichni víme, že na severu Německa se za potlesku ekologů postavily parky větrných elektráren na pobřeží Baltického moře, ale už není možné vybudovat přenosové napětí, protože sloupy přenosového napětí škodí krajinnému rázu. Oni tam tudíž mají obrovské množství energie, které nemohou převézt na jih.

Klasickým případem je česká Natura 2000. Jako starostům mně vysvětlovali, když bylo potřeba projednat s obcemi, že tato Natura opravdu ničemu nebude bránit, že to je prostě ochrana ptáků, že prostě ničemu to nebrání. Myslím, že ten nejklasičtější případ je, že na Moravě stavíme tunel na rovině nad dálnicí, protože prostě je tam Natura 2000 a kdyby tam náhodou nějaký pták letěl, tak aby ho ta auta neohrozila, budeme stavět tunel na rovině.

Znovu se vrátím k tomu, co paní ministryně udělala a přijde mi to, že to je první krok k tomu, aby zachránila ministerstvo životního prostředí před zrušením po volbách. Tak aktivisté se na dobytém území pohybují tak – vždyť to čteme v novinách denně – vystřílíme kamzíky, je to nepůvodní druh. Které nepůvodní suchozemské predátory budeme likvidovat u nás, abychom případné mořské ptáky prostě neohrozili? Na Šumavě prohlásíme kůrovce za chráněného brouka a budeme ho prostě ochraňovat a množit, aby žral Šumavu.

Závěrem. Dohoda vypadá tak, že není o ničem, ale klidně se může zvrtnout v nějakou ptákovinu, pro kterou jsme nepřijali jako výbor žádné usnesení. A protože to nepovažuji za důležité, tak pro ni nebudu hlasovat, ledaže by na tom paní ministryni tolik záleželo, že bych změnil názor. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore, dalším vystupujícím je pan senátor Luděk Sefzig.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Já mám jenom dotaz. Dvakrát tady zaznělo, že se to netýká ptáků žijících na našem území. Já se to nedomnívám, já znám čápa bílokrkého. Pravda, neznám potáplice, kormorán by sem asi jen občas zavítal, ale čáp zde běžně hnízdí. A v předkládací zprávě je poznámka, že se dohoda dotýká 48 druhů vodních ptáků, které jsou součástí fauny České republiky, čili domnívám se, že se to týká ptáků na našem území, jestli jsem to dobře pochopil.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, bude určitě prostor pro zodpovězení tohoto dotazu. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Není tomu tak, rozpravu končím. A nyní je možnost pro paní navrhovatelku, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřila. Ano, paní ministryně vystoupí.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Pane předsedající, dámy a pánové, jenom abych nahlas řekla předtím řečené. Ten dodatek se skutečně netýká ptáků, kteří žijí nebo přilétají na území ČR, těch 20, kteří se teď doplňují. To, že jsou tam ti ostatní, kteří jsou na území ČR, ano, to je pravda. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a táži se pana senátora Karla Šebka, zda si přeje na závěr vystoupit? Ano, je tomu tak.

Senátor Karel Šebek: Děkuji za slovo. Já bych jenom shrnul, že v diskusi vystoupili dva senátoři a byl zodpovězen dotaz.

A ještě bych nad rámec toho uvedl, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila souhlas s ratifikací změny příloh dohody dne 14. dubna 2010 a že během dnešního jednání zazněl pouze návrh vyslovit souhlas s ratifikací předložené dohody.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Vaše závěrečné připomenutí bylo důležité, takže přistoupíme k hlasování o jediném návrhu, a to je dát souhlas k ratifikaci.

Budeme hlasovat o návrhu: Senát dává souhlas s ratifikací změny příloh Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 19 registrováno 59, kvórum je 30, pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji paní ministryni jako navrhovatelce a zároveň děkuji našim zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Nyní projednáme bod, kterým je

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky

k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh

Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 214a uvede jej ministryně životního prostředí Rut Bízková, které nyní uděluji slovo. Prosím, paní ministryně.

Ministryně životního prostředí Rut Bízková: Děkuji pěkně, pane předsedající. Paní senátorky, páni senátoři, jestli dovolíte, ještě jedna úmluva. Předkládáme změny příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech.

Změny spočívají v zařazení devíti látek do přílohy úmluvy, čímž se rozšíří působnost z 12 na 21 látek. Látky regulované úmluvou významně škodí zdraví i životnímu prostředí, podléhají dálkovému přenosu, proto je k jejich kontrole nutná globální spolupráce, čili jedná se o nadevropskou smlouvu.

Při rozhodování o zařazení látek do úmluvy byla hodnocena i dostupnost jejich vhodných náhrad. V případě pochybnosti o dostupnosti náhrad pro určitá kritická užití mohou smluvní strany pokračovat v užívání, popřípadě výrobě látek na základě tzv. zvláštních výjimek a přijatelných účelů, ty musí však být registrovány u sekretariátu úmluvy.

Evropská komise připravuje v návaznosti na přijatá rozhodnutí úpravu práva Evropského společenství, a to zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

S ohledem na povahu nařízení Evropských společenství budou úpravy v ČR přímo aplikovatelné a implementace přijatých změn bude zajištěna také nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1907/2006, tzn. REACH.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu, zemědělství a zdravotnictví připravuje seznam zvláštních výjimek a přijatelných účelů, které ČR před vstupem změn úmluvy v platnost oznámí sekretariátu. Seznam bude vycházet z možností daných České republice rozhodnutími o změnách vnitrostátní právní úpravy, práva Evropských společenství a potřeb průmyslu, zemědělství a zdravotnictví. Seznam bude dokončen a registrace výjimek a přijatelných účelů pro ČR proběhne do 20. srpna 2010. Seznam výjimek se oznamuje sekretariátu úmluvy a je to opatření, jímž smluvní strana provádí platná ustanovení úmluvy.

Změny vstoupí v platnost uplynutím jednoho roku od data, kdy depozitář smluvním stranám sdělí přijetí změn a vstup v platnost změn přílohy A, B nebo C se řídí zjednodušenými pravidly, to znamená, že se nevyžaduje, aby smluvní strana uložila u depozitáře listinu o jejich ratifikaci. Pouze pokud by ČR nebyla schopna změny přijmout, musí tento fakt oznámit depozitáři písemně do 26. srpna 2010.

Znamená to u nás, že z 9 látek, o které se úmluva rozšiřuje, počítáme se dvěma typy látek, u kterých oznámíme sekretáři úmluvy, že tyto látky musíme dále používat. Jedná se o inhibitory hoření, za které není adekvátní náhrada. Z toho důvodu ČR toto oznámí a tím úprava pro naše národní užití vstoupí v platnost.

Úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy. Přijetí změn vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a ratifikaci prezidentem republiky.

Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci změn dne 14. dubna 2010. A věřím, že také vaše rozhodnutí umožní další posun v ratifikačním procesu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní ministryně. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor nepřijal usnesení. Záznam z jednání máme jako senátní tisk č. 214/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Štětina.

Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 214/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch. Toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, byl projednán ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dne 17. února 2010. Cílem této Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, která vstoupila pro ČR v platnost dne 17. května 2009, je chránit lidské zdraví a životní prostředí před škodlivými vlivy toxických látek. Za tímto účelem upravuje úmluva v souladu s principem předběžné opatrnosti výrobu, použití, vývoz a dovoz 12 perzistentních organických polutantů; bylo zde o tom již hovořeno.

Za podpory EU konference dne 8. května 2009 přijala rozhodnutí o zařazení dalších devíti látek. Nově zařazené látky se vyznačují schopností kumulovat se v životním prostředí. Tyto látky způsobují v lidském organismu řadu onemocnění, jako je například rakovina, poškození dědických vlastností, nemocnosti jater, ledvin nebo porušení imunitního systému.

Přijetí změn úmluvy má dopad na rozpočtovou kapitolu ministerstva životního prostředí, jakož i toto ministerstvo zajišťuje zapojení ČR do vyjednávání úprav legislativy a koordinuje pozici ČR v této otázce na národní úrovni. Dopady na změny na podnikatelský sektor budou záviset na změnách evropských právních předpisů, sloužících k implementaci úmluvy.

ČR bude uplatňovat takové výjimky, které umožní udržet rozsah výroby u vybraných zpracovatelských odvětví na stávající úrovni tak, aby nedošlo ke ztrátě jejich konkurenceschopnosti.

Jak tady bylo řečeno, úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy.

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí po úvodním slově tehdy náměstkyně ministra životního prostředí doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací změny příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, určuje zpravodajem výboru na této schůzi Jiřího Lajtocha a pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. To je vše, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaromír Štětina, Nepřeje si v tuto chvíli vystoupit.

A nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jaromír Štětina. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Štětina: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, toto je norma, která mě donutila, abych se zamyslel. My jsme velice často v pozici, že máme posuzovat zákony, které jsou od sebe velmi diametrálně rozlišné. A já si myslím, že nikdo z nás tady není odborníkem na zákon o tom, jaké gripeny máme koupit, na zákon, na zákon o umělých hnojivech a současně na zákony o lidských právech.

A pro mě je tato norma, tato ratifikace, tato smlouva právě tímto typickým textem, kterému já prostě nemohu rozumět. I kdybych se snažil, tak by toto úsilí muselo být minimálně takové, jako úsilí těch, kteří tuto normu připravovali a připravovali tuto smlouvu.

Řeknu vám jenom několik příkladů, o čem hovoříme, hovoříme-li o polutantech. Je to alfa-hexachlorcyklohexan, beta-hexachlorcyklohexan, chlordekon, hexabrombifenyl, hexabromdifenylether a heptabromdifenylether, lindan, pentachlorbenzen, atd.

A myslím si, že právě toto jsou situace, kdy my jako Senát měli věřit odborníkům, kteří text této smlouvy připravovali, a já jim věřím. Nic jiného mi nezbývá, a proto budu hlasovat pro to, abychom tuto smlouvu ratifikovali. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a táži se, kdo se hlásí do rozpravy. Učiním jenom poznámku. Mám obavu, že pan kolega Štětina odradil některé naše stálé řečníky. Jestliže se nikdo nehlásí, dovolím si rozpravu ukončit. A táži se, zdali si paní ministryně ještě přeje využít svého závěrečného slova? Přece jenom také - vystoupí.

Ministryněživotníhoprostředí Rut Bízková:Pane předsedající, na závěr bych chtěla říci dvě věci.

Jedna je, že to je přesně ono. I na ministerstvu je těch odborníků, kteří umějí vysvětlit ty strašně složité chemické výrazy, co je za nimi, není mnoho. Nicméně náměstek Bláha speciálně jako odborník je velmi dobrý odborník. A i my spoléháme zejména na něj a na jeden odbor, který takových lidí má ještě víc, ale speciálně pan náměstek Bláha je evropsky uznávaný odborník. Čili to, co předkládá, tak vím, že předkládá s plnou vážností.

Tolik k tomuto tisku.

A druhá věc. Chtěla bych vám velice poděkovat, protože toto je moje první a pravděpodobně také poslední vystoupení v Senátu. A bylo pro ně velkým přínosem, že jsem tady mohla být, při vší té třeba i kritické diskusi. Já říkám pořád, že spíš je důležitá kritická diskuse, protože z toho, co vám všichni vytýkají, tak se poučíte a můžete na to navázat, než když vás chválí, i když pochvala, která tady občas zazněla, mě také potěšila. Děkuji mnohokrát.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní ministryně. A táži se pana senátora Jiřího Lajtocha, zda si přeje vystoupit na závěr tohoto bodu? Ano, prosím, máte slovo.

Senátor Jiří Lajtoch: Já bych jenom velice krátce reagoval na pana senátora Štětinu, protože když jsem tento zákon dostal, tak jsem se taktéž podivoval tomu názvu, pak jsem se tím pročítal. Nicméně vytáhl jsem si, co to je. A jediné, co jsem znal, byla jedna látka, kterou zde přečtu: Perzistentní organické látky jsou látky dlouhodobě setrvávající v prostředí, jako jsou například různé diksony, aldrin, DDT, což si pamatuji z mládí, či polychromované bifenyly. Z toho jsem poznal aspoň DDT a mohl jsem pokračovat dál.

Jinak chci říci, že v diskusi vystoupil pouze pan senátor Štětina.

Doporučuji návrh usnesení, který jsem před chvílí předložil.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. A my můžeme přistoupit k hlasování, protože jediný návrh je dát souhlas k ratifikaci.

Jen připomenu, že budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas s ratifikací změny příloh Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 20 bylo registrováno 59 senátorek a senátorů, kvórum bylo 30, pro návrh 51, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji paní navrhovatelce, děkuji zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

A myslím, že jménem nás všech mohu blahopřát paní ministryni k dobrému výkonu a popřát jí hodně úspěchů. A dovolím si říci, že to možná nebylo její poslední vystoupení v Senátu, protože předpokládáme, že minimálně se bude konat ještě jedna schůze Senátu do konce volebního období Poslanecké sněmovny, takže se možná ještě potkáme. Mějte se hezky!

A my se vystřídáme v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Jiří Šneberger.)

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji za předání řízení schůze. Kolegyně a kolegové, dalším bodem je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb.,

o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 245. Návrh uvede pan poslanec Václav Mencl, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Václav Mencl: Děkuji, pane předsedající. Paní senátorky, pánové senátoři, dovolte mně, abych uvedl tento tisk.

Především mně dovolte říci něco k cílům tohoto návrhu. Je to z věcných cílů zejména stanovení hierarchie způsobu nakládání s odpady a podmínek, kdy je možno se od této hierarchie v konkrétních případech odchýlit. A zákon dále stanoví podmínky, za kterých není nutné považovat věc za odpad, nýbrž za vedlejší produkt.

Dále bych zdůraznil, že jde o možnost pro obce stanovit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálními odpady i na biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu.

Dále se zavádí povinnost zpracovat programy předcházení vzniku odpadu a jde také o velmi důležité ustanovení, které se týká skládek, tj. finančně zajistit první fázi provozu skládky ještě před zahájením jejího provozu, čímž je mj. možné eliminovat situace, jako například nastala v Pozďátkách.

Dále se zde specifikuje povinnost zajistit stažení určitých druhů baterií a akumulátorů z trhu a doplňují se některé povinnosti výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadu z vybraných autovraků.

Současně všechny tyto body, které jsem zde uvedl, věcné cíle, jsou také potřebné z hlediska reagování na řízení o porušení smlouvy o založení Evropských společenství, která jsou vedena proti ČR Evropskou komisí z důvodu nesprávné nebo neúplné transpozice tří směrnic, směrnice o skládkách odpadů, směrnici o vozidlech s ukončenou životností a směrnice o bateriích a akumulátorech.

V případě směrnice o skládkách kolegium Evropské komise 18. března 2010 rozhodlo o podání žaloby na ČR u Evropského soudního dvora. Žaloba sice ještě podána nebyla, ale z toho důvodu, že Česká republika komisi informovala, že novela, která provádí nápravu nesprávné implementace je již ve schvalovacím procesu v Parlamentu. To byl také důvod, který vedl skupinu poslanců napříč politickým spektrem k tomu, aby tento zákon předložili jako poslaneckou novelu a aby si dovolila po schválení sněmovnou před vás předstoupit se žádostí, abyste tento zákon schválili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu poslanci Menclovi. Návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk 245/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Adolf Jílek.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 245/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Bárek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Ivo Bárek: Pan poslanče, kolegyně a kolegové, myslím, že pan poslanec Mencl vystihl základní cíle, které novela zákona o odpadech obsahuje. Znovu bych zdůraznil to, že hlavními cíli 26. novely změny platného zákona je reakce na několik řízení vedených na úrovni EU proti ČR z důvodu nesprávné či neúplné transpozice příslušných směrnic EU regulujících oblast nakládání s odpady. Dalším důvodem je nutnost implementovat novou rámcovou směrnici o odpadech, to znamená směrnici EU, která nahrazuje několik platných právních předpisů Evropského společenství v oblasti nakládání s odpady. Věcné cíle pan poslanec Mencl již tady uvedl, nebudu je opakovat.

Vláda k tomuto materiálu vyjádřila souhlas s obecným záměrem předkladatelů reagovat prostřednictvím návrhů zákonů na několik řízení vedených Evropskou komisí proti ČR. Z důvodu nesprávných či neúplných transpozic příslušných směrnic. Současně však uvedla, že si je vědoma, že návrh neřeší danou problematiku zcela komplexně. I přesto Poslanecká sněmovna tento návrh schválila. Prošla velmi rychle Poslaneckou sněmovnou. Byla schválena v prvním čtení. Zkrácené řízení trvalo pět minut. To zaslouží pochvalu poslanců za dobře zpracovanou materii.

Bohužel se vloudí některé chyby do možná takto rychle projednávaných návrhů zákonů. Jedním z hlavních je to, že v bodu 22 návrhu zákona vyjádřilo negativní stanovisko Sdružení automobilového průmyslu, kde v bodu 22 navrženého ustanovení ukládá povinnost týkající se využití odpadu vybraných autovraků výrobcům automobilů a kreditovaným zástupcům. Směrnice č. 2053 ES o vozidlech s ukončenou činností však nevztahuje tyto povinnosti na tzv. hospodářské subjekty, kterými se podle definice uvedené v článku 2, odstavec 10 této směrnice rozumí kromě výrobců a dovozců také sběrny, zpracovatelé a další subjekty zabývající se zpracováním vyřazených vozidel včetně jejich součástí a materiálu. Z toho je zřejmé, že pojetí uvedené ve směrnici je širší než nabízí návrh zákona.

Dovolte, abych se krátce zmínil o stanovisku sdružení automobilového průmyslu na příkladu, kdy ve znění, které máme v tomto tisku, se stanoví, že ke splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 písmeno d), odstavci 2, zajistit přiměřenou hustotu sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí. Za přiměřenou hustotu sběrných míst se považuje, pokud ve správním obvodu každé obce s rozšířenou působností, kde je prodejní místo výrobce, je vytvořené minimálně jedno sběrné místo vybraných autovraků a jejich částí.

Společně s kolegy z hospodářského výboru se domníváme, že je to jeden z příkladů nadměrné implementace směrnice do našeho právního řádu. Samozřejmě to představuje výrazné zpřísnění požadavků EU, neúměrně finančně zajišťuje výrobce a importéry a nekoresponduje s množstvím odevzdaných autovraků. V novele bylo několik drobných chyb. Vzhledem k tomu, že považujeme za vhodné, aby tato novela byla odsouhlasena s ohledem na řízení, dohodli jsme se s kolegy z hospodářského výboru na tom, že tato novela je prospěšná, dobrá, pojmenoval jsem chyby. Dohodli jsme se na tom, že bude velmi dobré, abychom tento návrh zákona odsouhlasili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, že jsme se dohodli, že se vypracuje novela zákona, která odstraní ty věci, které jsem nastínil. Týká se to hlavně připomínek sdružení automobilového průmyslu a některé další drobné věci.

Myslím si, že o novele bude mluvit kolega z hospodářského výboru. Je to následný bod a tyto body spolu významně souvisí.

Dovolte mi, abych přečetl usnesení našeho výboru k senátnímu tisku 245.

Výbor doporučuje Senátu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu? Vidím, že pan senátor Jonáš zastoupí pana senátora Jílka.

Senátor Vítězslav Jonáš: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Kolega Jílek mě požádal, abych přednesl zprávu o výsledku jednání v hospodářském výboru.

Hospodářský výbor na své 24. schůzi dne 14. dubna se zabýval tímto tiskem a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem určil na jednání Senátu Adolfa Jílka. Pověřuje předsedu výboru senátora Hajdu předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Navrhuje někdo podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Žák. Máte slovo.

Senátor Jiří Žák: Vážený pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Ráno jsem požádal o to, abychom za sebe zařadili tisky č. 245 a 274. Jsme u tisku č. 245. Chtěl bych říci připomínky, které mám k novele zákona o odpadech. Tím, jak tento návrh zákona, který je potřebný, protože je proti nám vedeno řízení ze strany EU, hrozí nám sankce a současně je tam celá řada pozitivních věcí, které by měly být přijaty, tak přesto došlo k situaci, kdy se do zákona vloudilo několik chyb. Kdybychom byli v normálním období a běžně zasedala Poslanecká sněmovna, chtěl bych, aby tyto chyby byly napraveny pozměňovacím návrhem u nás v Senátu.

Situace, ke které došlo je, že jsou použity některé nepřesné výklady. Překlad z angličtiny byl nepřesný, některá slova byla použita v jiném významu, takže došlo k výraznému posunu toho, co mělo být implementováno.

Další otázka byla ryze technického charakteru, kdy se požadovalo při likvidaci autovraků, aby byly vykazovány díly, které by byly použitelné znovu v prvovýrobě, což je nesmysl. S ohledem na toto jsem chtěl na tyto chyby upozornit a požádat vás o schválení novely zákona s tím, že za okamžik bude otevřen následující bod, kdy vám přečtu jednotlivé body toho, jak by to mělo být upraveno. Metoda by byla taková, že bychom novelizovali novelu, což je neobvyklé, ale je to jediná šance, jak tento stav napravit.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Žákovi. Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Paukrtová.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, vím, že to, co budu říkat, bude vám připadat nadbytečné a irelevantní, ale přesto to řeknu. Nemám nic proti obsahu zákona o odpadech, vím, že je potřebný, že nám hrozí sankce za nedostatečnou či chybnou implementaci. V zákoně registrujeme celou řadu chyb a nedostatků. Neopravujeme je, protože se obáváme toho, že se Poslanecká sněmovna již nesejde, případně se sejde v takovém stavu, že nebude schopna o tom dále hlasovat a už vůbec se nepřikloní k našemu pozměňovacímu návrhu. S pozměňovacím návrhem vyslovuje souhlas garanční výbor a zřejmě i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Situace se periodicky opakuje před volbami a někdy i v průběhu volebního období. Rozumím tomu, zkušenosti s Poslaneckou sněmovnou jsou takové, jaké jsou. Legislativní činnost je velmi krkolomná, a pokud Senát nemá právo vyjádřit se k zákonu, jak se dohodne, jsme zkracováni ve svých ústavních právech.

Rozumím předkladatelům obou návrhů, měla jsem potřebu říci, že by se to dít nemělo, a to ani před volbami. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k rozpravě.

Poslanec Václav Mencl:Paní senátorky, páni senátoři, chtěl bych vám velmi poděkovat, že jste zachytili problém, který nebyl znám předkladatelům a nebyl znám ani ministerstvu životního prostředí, neboť naší podmínkou bylo, že se ujmeme předložení tohoto návrhu, pokud tam nebude nic kontroverzního. Například jsme viděli elektrošrot, který je kontroverzním bodem. Dále jsme žádali projednání se všemi komodami, s asociací hejtmanů, se svazem měst a obcí, s asociacemi průmyslu i s asociací automobilového průmyslu to projednáno bylo pozitivně. Ve sněmovně jsme nezachytili nic takového. Chci poděkovat, že jste to zachytili vy. Bylo by velmi nešťastné, kdyby měla platit věc, která by automobilový průmysl poškozovala. To jistě nikdo nemá v úmyslu. O zákonu o odpadu se můžeme bavit z hlediska 26. novely. Také jsme požádali, aby byl vypracován nový zákon než novela, protože je to nutné a není možné stále novelizovat jeden zákon. Byli jsme ujištěni, že tomu tak bude a že práce už zahájeny byly.

Pokud jde o samotný fakt – ctím názor paní senátorky, má pravdu, ale na druhé straně jsme v takové situaci, ve které jsme a hrozí vážně, že pokud nebude vyhověno námitkám Evropské komise, může se nám stát, že nebudeme moci čerpat finanční prostředky z evropského programu životního prostředí, resp. z finančních prostředků, které jsme obdrželi, protože námitka bude taková, že postupujeme podle zákona, který není v souladu s požadavky Evropské komise. To byl také hlavní důvod, proč jsme se toho podjali. Děkuji kolegyním a kolegům, kteří se ujali neobvyklého úkolu, to je sepsat novelu. Udělali jsme „gentleman agreement“ a předpokládám, že Poslanecká sněmovna nezmění své složení natolik, aby podpisy napříč politickým spektrem neměly validitu. Budeme se maximálně snažit zařadit hned mezi první projednávané tisky právě novelu, kterou připravujete. Děkuji za pochopení a za kolegialitu.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Menclovi. Přeje si vystoupit pan senátor Jonáš k proběhlé rozpravě? Omlouvám se, děkuji panu poslanci, poslanci mi nejdou nějak do hlavy. Pan senátor Jonáš si nepřeje vystoupit. Požádám garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Ivo Bárek: Přiznám se, že jsem očekával, že paní kolegyně Paukrtová, jako ochránkyně legislativní čistoty, se ozve. Říkám to po dobrém. Mám naprosto stejný názor jako ona. Bohužel jsme v této konkrétní situaci. Senát je až ten poslední, na který to dopadne, a jsme teď v době před volbami. Myslím si, že situace byla řešitelná jediným způsobem, který jsme s kolegy z hospodářského výboru dali dohromady. Padl tady jediný návrh na schválení. Doporučuji ho.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji garančnímu zpravodaji. Dostáváme se k hlasování. Přivolám nepřítomné senátory a senátorky do sálu.

Byl předložen návrh schválit návrh zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvorum je 32. Dovolte, abych zahájil hlasování.

Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že hlasování, pořadové číslo 21, se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 60, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Menclovi. Pan poslanec Mencl ještě krátce vystoupí.

Poslanec Václav Mencl: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych za předkladatele vám velmi poděkoval za kolegiální dohody a za schválení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane poslanče, kolegyně a kolegové si to budou pamatovat, až přijdou do Poslanecké sněmovny.

Nyní projednáváme bod

Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Žáka a dalších, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů,

ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 274. Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel pan senátor Jiří Žák. Dávám mu slovo.

Senátor Jiří Žák: Abychom napravili chyby, které jsou v novele zákona, který jsme před chvílí přijali, je možné udělat to, že přijmeme novelu této novely. Je velmi stručná a dovolím si okomentovat několik bodů, které v novele jsou. Jde o technické záležitosti.

V § 1 se slova „evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropská unie“.

V § 3, odst. 8 se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „životní prostředí“. Nebylo to zcela jednoznačné.

V § 21, odst. 1, písm. F se za slovo „zaměstnance“ vkládá slovo „provozovatele“. Jde o to, že skládka nemá zaměstnance, ale provozovatel má zaměstnance.

Co bylo problematické pro Sdružení automobilového průmyslu, především u nás, byl § 37a. Tam je změna ve třech bodech. V § 37a, odst. 2 se slova „v rozsahu požadovaném těmito zařízeními příslušné“ nahrazují slovy „na jejich vyžádání přiměřené“ a na konci věty se doplňují slova “obchodní tajemství a průmyslové vlastnictví těchto výrobců tím není dotčeno“.

Co bylo původně v tomto zákonu, dávalo možnost konkurenci se dostávat do citlivých dat jednotlivých výrobců a bylo by to přímé otevření informací pro konkurenci.

Další je § 37a, odst. 5, písm. A, který zní: „A. Ke splnění povinností stanovených v odstavci 1, písmeno C a odstavci 3 – zajistit přiměřeně dostupnou síť sběrných míst vybraných autovraků a jejich částí,“. Jedná se o to, že síť existuje. Je to pouze zpřesnění textu.

Poslední je § 37a, odst. 6, kde se slovo „musí“ nahrazuje slovem „uzavře“ a slovo „zavřít“ se zrušuje.

Toto byl problém z právního pohledu, protože se v přijímané novele přikazovalo, že dva subjekty musí uzavřít smlouvu, což je nepřípustné. Smlouva je otázka dvou smluvních stran a je na jejich vůli, jestli uzavřou, nebo neuzavřou.

Toto je celý obsah novely. Domnívám se, že je velmi jednoduchý, pouze technický a zpřesňující původní novelu. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, pane senátore. Posaďte se u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajem pro 1. čtení pana senátora Vítězslava Jonáše. Máte slovo. Jak vidím, hlásí se jako zpravodaj pan kolega Nedoma, ale organizační výbor určil zpravodajem pana senátora Jonáše.

Senátor Vítězslav Jonáš: Doporučuji, aby to bylo postoupeno do 2. čtení. Kolegyně a kolegové, omlouvám se za to faux pas.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji za krátký příspěvek panu senátorovi Jonášovi. Požádám ho, aby si sedl ke stolku zpravodajů. Zároveň otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan senátor Milan Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, tento návrh podporuji a byl bych rád, abychom na příští schůzi projednali návrh, který půjde do Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že je to potřebná změna. Je moc dobře, že návrhy sledují profesní a odborná sdružení, v tomto případě Svaz automobilového průmyslu, kterého by se to v první řadě ani týkat nemuselo, protože upozornění přišlo z jeho řad.

Pokud jsem informován, generální sekretář Šípek nám poslal dopis, a díky tomu, že to hospodářský výbor projednával, tak kolegové v hospodářském výboru mohli navrhnout tuto změnu. Chci ocenit, že je dobré, když do legislativního procesu se zapojí odborná sdružení, která tomu v řadě případů nejlépe rozumí, a my jsme tady od toho, abychom posoudili, zda jejich návrhy jsou na místě. Myslím, že v tomto případě je to zcela na místě.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátorovi Štěchovi. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Přeje si navrhovatel pan senátor Žák vystoupit? Nepřeje. Pan senátor Jonáš si to také nepřeje.

Byl podán jediný návrh, to je přikázání. Vzhledem k tomu, že jsme návrh zákona nevrátili, organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto senátního návrhu zákona byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako garanční, a dále výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Má někdo jiný návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Přistoupíme proto k hlasování. Přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu a bezprostředně poté budeme hlasovat.

V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů, kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování, pořadové č. 22 z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 59, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Než přejdeme k dalšímu bodu, chtěl bych vás upozornit, jestli někdo z vás chce ještě podepsat kondolenci, poslední možnost je do 18.30 hodin.

Následujícím bodem je

Zpráva vlády o přejímání legislativních závazků

vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za rok 2009

Senátní tisk 237. Jednací řád Senátu ve svém § 119b předpokládá, že vláda předkládá nejméně jednou za rok zprávu o přejímání závazků vyplývajících z členství v EU do právního řádu, především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici. Se zprávou vystoupí pan ministr Pavel Zářecký, kterému tímto uděluji slovo.

Ministr vlády ČR, předseda Legislativní rady vlády Pavel Zářecký: Dobrý podvečer, pane předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři. Zpráva, kterou vám předkládám, je zpráva s klasickou strukturou, není pro vás nic nového, protože se předkládá opakovaně. Je to zpráva informující o způsobu transformace evropského práva do práva ČR za rok 2009, a jsou v ní vyjádřeny výsledky legislativní činnosti České republiky. To znamená, že to zahrnuje jak činnost vlády, tak činnost obou komor.

Zároveň ve zprávě máte základní informaci o řízeních o porušení smlouvy, která jsou proti ČR vedena.

V úvodu zprávy se informuje o tom, jaká opatření vláda přijala za účelem kvalitnější a rychlejší implementace práva EU v České republice.

Konstatuje se tam, že vláda přijala novelu metodických pokynů, kterými stanovila pevné lhůty pro předkládání implementačních návrhů, a zároveň upravila důsledněji dodržování plánu legislativních plánů vlády ČR.

Jelikož předložený materiál byl zpracován v listopadu loňského roku, jsou v něm uvedeny údaje, které jsou už zčásti překonané. To platí především o seznamu navrhovaných zákonů s transpozičním charakterem, které byly předloženy Parlamentu ČR. Jde např. o návrh novely zákona o rostlinolékařské péči, který bude brzy vyhlášen ve Sbírce zákonů, ale patří tam i návrh novely zákona o vodách a zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin, které jsou projednávány na vaší schůzi.

Ke změnám došlo i v oblasti hodnocení, a to musím říci k pozitivním změnám transpozičního úsilí České republiky ze strany generálního sekretariátu Evropské komise a stěžejních generálních ředitelství.

Zatímco zpráva informuje o vysokém informačním transpozičním deficitu ČR a o velmi kritické reakci generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby, které dvakrát ročně posuzuje zpracování směrnic vnitřního trhu do vnitrostátních právních řádů v červencovém hodnocení, podle posledního hodnocení, které bylo provedeno v únoru, podařilo se snížit transpoziční deficit na 1,2 %, což pro Českou republiku znamená doposud nejlépe dosažený výsledek.

V současné době je však zpracováváno další hodnocení, které se očekává opět v červenci, a tam samozřejmě musíme počítat s určitým propadem, protože jsme v situaci předvolební, chystají se nové volby a lze očekávat určité zpomalení legislativního procesu, a tím přechodné zhoršení našich výsledků.

Už v úvodu jsem zmínil, že ve zprávě je také informace o žalobách, vedených proti České republice. V podstatě jde o řízení o porušení smlouvy v případě třech žalob, které jsou vedeny, jedna žaloba už dospěla k rozsudku, v němž bylo konstatováno, že Česká republika nesplnila povinnosti, dané smlouvou. To se týkalo zákona o zaměstnaneckém penzijním pojištění. Shodou okolností si na tu situaci dobře pamatuji, když tento návrh zákona byl projednáván v Legislativní radě vlády. Důvodem, proč se Legislativní rada domnívala, že by s tím neměl být problém, byla skutečnost, že jedna z těch forem institutu vůbec nebyla do České republiky, do českého právního řádu vůbec zavedena. Nicméně soud i přesto dospěl k závěru, že ačkoliv tento institut v českém právním řádu neexistuje, povinnost transpozice platí.

V současné době jsou proti České republice ještě vedeny dvě žaloby. Jedna z důvodu namítané chybné transpozice směrnice o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, a druhá z důvodu neprovedení transpozice směrnice, týkající se kvality vod ke koupání.

Jak už jsem se v úvodu snažil naznačit, zapracování předpisů EU do práva ČR je výsledkem jak činnosti orgánů exekutivní moc, především vlády, ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, které mají, zejména vláda má zákonodárnou iniciativu, tak s mocí zákonodárnou by proces implementace vůbec nebyl myslitelný.

Výsledek procesu je závislý na aktivitách všech těchto zmíněných subjektů. Domnívám se, že zpráva, kterou jsem vám předložil, je vlastně souborem určitých faktů, že by neměla být pražádným způsobem kontroverzní, protože na těch faktech se nedá nic změnit. Takže to by bylo všechno, co bych v úvodu k této zprávě uvedl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Zpráva byla přikázána ústavně-právnímu výboru, ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Čunka a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 237/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání této zprávy výbor pro záležitosti Evropské unie. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 237/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Luděk Sefzig, kterého žádám o zpravodajskou zprávu. Prosím, pane senátore.

Senátor Luděk Sefzig: Ještě jednou děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, vzhledem k pokročilé době mi snad odpustíte, že budu stručnější, i když tato materie si jistě vyžádá naší pozornosti, to nám ukládá náš Jednací řád.

Právním základem pro EU, pro komisi k předkládání této zprávy je smlouva o EU, čl. 4 odst. 3. Jak říkal pan ministr, skutečně je to víceméně statistická záležitost, ale jsou tři věci, které bych rád připomněl. Ta první je, že Česká republika, i když nebyla nejlepší v implementaci v minulých letech v roce 2008, jsme byli na 17. místě. Loni jsme si polepšili na 13. místo. Byli jsme vždy kladně hodnoceni za metodiku, kterou implementujeme evropské právo, evropské legislativní návrhy do našeho práva, a proto oceňuji, že v době našeho předsednictví v březnu roku 2009 tehdejší Topolánkova vláda uspořádala seminář, a konferenci právě na téma metodické pokyny, a zdůraznila, že navržené lhůty nejsou dostatečné, stanovila nejzazší lhůty do připomínkového řízení, vyznačení do legislativního plánu práce vlády.

Také kontrola hodnocení implementační části plánu legislativní práce vlády, iniciace změn, pokud byl návrh v legislativním procesu změněn a úroveň implementace snížena, to všechno bylo posíleno. Také se v metodických pokynech konstatuje omezení technických novel a jejich doslovené přebírání, tzn., že technické novely by mohly být zařazeny do jakýchsi vyhlášek jinou cestou přijetí, aby se neprotahoval legislativní proces.

Co se týče statistiky, zdůrazním jen jednu závažnou věc, a to je to, že za loňský rok přibylo 117 směrnic. I když jsme si celkově v notifikaci polepšili, ono totiž nejde jenom o to ty směrnice přijmout, ale také podat hlášení generálnímu sekretariátu Evropské komise o této notifikaci. Teprve ta notifikace udělá České republice čárku, a pokud jsou to zvlášť sledované směrnice, legislativní akty týkající se toho nejcitlivějšího, tedy fungování vnitřního trhu, tak tam dokonce musí být ta směrnice celá implementovaná. Nestačí pouze část.

Číslo, které je zajímavé, kromě toho 117, toho nárůstu, je to, že 1238 směrnic je již irelevantních, že nemá smysl je implementovat. Určitě by stálo za zmínku, až bude náš zástupce na Radě ministrů, o této zprávě jednat s komisí, aby komise podle jedné z Barrosových iniciativ se snažila vyčistit ten právní systém od irelevantních, zastaralých směrnic, a zrušila je. Derogačními postupy, které jsou již v unii přijaté.

Číslo 1238 je hrozně veliké. Úplná notifikace byla v České republice k 1986 směrnicím k 30. listopadu 2009. Jinak běžným způsobem, komise nás upozorní na to, když s nějakou směrnicí nebo jiným legislativním aktem jsme pozadu, nejdříve je to formální upozornění, samozřejmě to může končit až u Evropského soudního dvora, kdy náš může Evropský soudní dvůr odsoudit, uložit nám pokutu.

Tak se stalo. Např. se nám nepodařilo přesvědčit Evropský soudní dvůr, že naše zaměstnanecké pojištění, do kterého může přispívat zaměstnavatel, do osobního připojištění, že nahrazuje třetí pilíř toho trojpilířového běžného evropského pojištění, kam přispívá stát, přispívá pojištěnec, anebo může přispívat i zaměstnavatel, to je ten třetí pilíř. Nepodařilo se našim zástupcům přesvědčit Evropský soudní dvůr, že třetí pilíř máme obsažen v druhém pilíři. Proto také budeme dále vytvářet zřejmě postup takový, abychom třetí pilíř vytvořili.

Také zmíním, že paradoxně jsme dokázali např. rozsudek o emitentech cenných papírů správně implementovat do našeho pořádku, ale neudělali jsme včasnou notifikaci, a upozornili jsme na to komisi, vláda upozornila komisi, ale komise už nemohla to vysvětlení přijmout pro pokročilost jednání u Evropského soudního dvora, takže se i v tomto případě nepodařilo zbránit jednání u Evropského soudního dvora.

To jsou dva příklady pro zajímavost, abyste věděli, že každá neimplementovaná směrnice nebo legislativní akt žije svým osudem a často i proti představám našich občanů anebo našich zástupců, vlády může dojít k tomu, že je odsouzena Evropským soudním dvorem Česká republika k pokutě.

Pan ministr správně řekl, že záleží nejenom na předkladatelích zákonů, ale záleží také na nás, na legislativcích. Jen upozorňuji, že nejlepší implementace je ta, když vláda a exekutiva má před jednáním na evropské úrovni nebo v evropských institucích dostatečnou předběžnou podporu v Parlamentu buďto v intencích představy, anebo dokonce může vybídnout ne k předběžnému hlasování, ale k diskusi o vlastním návrhu, jak se v Senátu mnohokrát v různých výborech, nejenom v evropském výboru, ale i v ostatních výborech snažíme. Děkuji vám za pozornost a doporučuji vzít tento materiál na vědomí.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu garančnímu zpravodaji panu senátoru Sefzigovi. Zeptám se, jestli chce vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Čunek. Pan senátor Čunek nechce vystoupit. V tuto chvíli otevírám rozpravu. První do rozpravy je přihlášena paní senátorka Jiřina Rippelová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jiřina Rippelová: Vážený pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové, ústavně-právní výbor byl tím druhým z výborů, který projednával tuto zprávu, a protože vím, že na úřadu vlády vznikl materiál, který se jmenuje návrh opatření, směřující k řešení zdlouhavého legislativního procesu v České republice. My jsme tady v uplynulých měsících spíše brojili za prodloužení a zkvalitnění legislativního procesu, nicméně tento materiál, který vznikl na Úřadu vlády, vznikl po vyhodnocení dosavadní tuzemské praxe podle zahraničních vzorů, ale také pro nepříliš uspokojivé výsledky, co do tempa transpozice evropských závazků ve srovnání s jinými členskými zeměmi.

Tento materiál sice nebyl na vládě projednán, ale tím nebyl vyřešen problém dlouhé transpozice. Já tady ještě upozorňuji, že se problém dokonce zvětšil a zvětšil se proto, že Lisabonská smlouva zrychlila a umožnila zrychlit proces, v němž může být kvůli opožděné transpozici členský stát pokutován.

Když jsme projednávali jako každoročně tento materiál na ústavně-právním výboru, ale když jsme projednávali v minulém roce, ty tři hlavní důvody pozdní transpozice jsou uvedeny jednak jako krátké implementační lhůty, pak je to dlouhé parlamentní projednávání, a ten třetí problém je v resortních ministerstvech.

V minulých letech spíše byl hlavní důvod spatřován mnohdy v nečinnosti ministerstev a v tom, že začaly implementovat, až když lhůty už byly před koncem. V letošním roce, tak jak bylo řečeno i pracovnicemi z Úřadu vlády, je problém spíše spatřován v dlouhém parlamentním projednávání. A co s tím dělat v praxi? V praxi se totiž stává, že návrh zákona, který transponuje evropskou směrnici, zdaleka ne vždy souvisí s úpravou, kterou tato směrnice vyžaduje.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Promiňte, paní senátorko. Chtěl bych vás poprosit trošku o klid. Již podruhé doporučuji kuloáry k podobným jednáním. Děkuji.

Senátorka Jiřina Rippelová: Ale spíše s připojenými tématy. Tady připadá do úvahy například, a dávám to jako námět, zapracovat čistě transpoziční návrhy novel zákonů, k nimž by např. nebylo možné podávat pozměňovací návrhy mimo předmět úpravy, anebo se zamyslet nad institutem, který si myslím, že funguje na Slovensku, a to je tzv. nařízení vlády s mocí zákona.

Samozřejmě oba tyto instituty obsahují jistá rizika. Mezi ně patří např. pokušení vlády skrýt pod domnělou transpozici něco, co s tou transpozicí nemusí souviset, tak např. vytěsňování parlamentu. To první riziko lze zmírnit. Lze ho zmírnit kontrolou, důslednou kontrolou vlády, to riziko druhé zvýšením váhy hlasu parlamentu. Ono je totiž problém, když uplatňujme výhrady vůči evropským předpisům až ve stádiu plnění závazků, což je samozřejmě opožděně, a ne již ve stádiu příprav evropských legislativních aktů, a to jsou ty bílé, zelené knihy, o kterých tady hovoříme. Téma závazného souhlasu parlamentu k určitým postupům vlády je umožněno a otevřeno Lisabonskou smlouvou.

To jsou moje náměty a já věřím, že o nich budeme hovořit i na ústavní komisi v příštím měsíci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, navážu na kolegyni Rippelovou a budu pokračovat v tom, co ona naznačila. Mám obavu, že takové přání, že by nikdo nemohl dávat pozměňující návrhy, není v této chvíli možné a není ani průchodné Poslaneckou sněmovnou.

Nicméně připomenu, že jsme tady schválili usnesení, které tehdy navrhl ÚPV, o tom, že pokud jde o implementaci, má být v zákoně jasně vyznačeno, že tyto body jsou implementace, abychom věděli, o čem hlasujeme. Bohužel dostáváme zákony ze sněmovny bez důvodové zprávy.

Orientovat se v tom, když sněmovna hlasuje – opravdu se dívám na většinu jednání nebo si je přečtu. Hlasujeme o návrhu C1 – C15. Mimochodem ani volič se vůbec neorientuje, o čem ta sněmovna hlasuje, protože jen oni vědí, co mají napsáno v těch papírech a o čem vlastně hlasují. My musíme čekat na to, až sem přijde to znění, a pak si pracně někde dohledávat, občas se nám to povede a občas se nám to nepovede.

Mimochodem předseda německého ústavního soudu Hans-Jürgen Papier velmi trefně popisuje, jak to dělá německá vláda, že to, co by jí neprošlo v německém parlamentu, přes své europoslance prosadí prostřednictvím směrnice, potažmo nařízení. Ovšem ona má poněkud větší sílu, než máme my.

Pak je tam velký rozdíl mezi starými a novými zeměmi. Kdo z vás navštívil některé země západní Evropy, abych nechodil daleko, Brusel, to je přímo hnízdo EU, tam se nedodržuje vůbec nic. Od hranatých čar na komunikacích, které svého času jsme zaplatili velké peníze, že jsme ty čáry udělali oblé, protože se nám to předepisovalo, že to je evropské nařízení, ono nebylo, až po společné záchody pánské a dámské, český hygienik by takové provozovny okamžitě zavřel. V menších provozovnách teče pouze studená voda z trubek, které jsou takto, jak kdysi to bylo u nás na vojně, přidělané jenom ke zdi. Ale staré země mají různé výhody, které si vybojovaly.

Samozřejmě, mohli bychom je napráskat. Ale práskat se nemá, ale udávat se musí. Protože nikdo si nedovolí Německo prásknout, že něco nedodržuje. Chtěl bych vidět, kolik pokut dostaly tyto staré členské země. To jsou výjimky, že opravdu nedodržovaly maastrichtská kritéria a další věci a nic se nestalo.

Řeknu jeden příklad, který se jmenuje Barcelonská výzva, kdy zcela nevinné usnesení kohosi, že děti musíme dát povinně do jeslí, aby v nějakém roce jich tam bylo XY, tak tehdejší komisař Špidla říkal, že to není žádné nařízení, že to je jenom taková výzva. A ejhle, před týdnem si přečtu nebo před několik dny, vláda, aniž by cokoliv s kýmkoliv komunikovala, rozhodla, že děti budou přijímány do školek od dvou let, aniž by k tomu napsala, kolik miliard že to bude stát. To nejsou žádné dvě nebo tři miliardy, to jsou desítky miliard korun. Samozřejmě vláda teď vypadá moc hezky. Média to napsala jako hotovou věc, že to tak bude, a obce se dostanou do neřešitelné situace, protože lidé si to přečtou v novinách a budou říkat, kde to máte. Oni nejsou schopni přijmout ani ty starší děti, kde získají místa pro ty mladší? To se takto hezky dělá populární úřednická vláda.

Podobné je to s tím, že vázaný mandát máme. My ho nevyužíváme, a proto máme ty čističky nad 2000 a další věci, které někde v Bruselu, aby byl hodným žáčkem, schválí, a my potom jen se díváme, co musíme tady schvalovat. Myslím si, že Senát by se měl zachovat tak, že pokud to vláda neudělá, a to jakákoliv vláda, tak si vyhrazuje právo, že neschválí. Ještě stále jsme Česká republika, ještě stále jsme zákonodárci a můžeme hlasovat podle vlastního svědomí. Vláda by to měla vědět a minimálně splnit to usnesení, že my sem dostaneme materiál s tím, že tam bude vyznačeno: toto je materiál, který musíme, protože jsme se zavázali, a toto je vynález vlády, úředníků, poslanců nebo někoho, který velmi dobře ví, že pod záminkou, že to musíme schválit, si tam může šoupnout cokoliv, a nám potom nic jiného nezbývá, než ten zákon schválit. To bych moc poprosil, abychom využívali vázaného mandátu.

Připomenu znovu, že stykový zákon nikdy nebude, protože jsme tehdy zklamali jako Senát a netrvali jsme na tom, že Lisabonská smlouva je podmíněna tímto stykovým zákonem.

To, že Lisabonskou smlouvou Brusel sám sebe obklíčil a že teď neví, jak z toho ven, a že začíná zlobit i Evropský parlament, to je jejich problém. Ať se s Lisabonskou smlouvou vypořádají sami, když si ji prolobovali.

Ale minimálně my bychom se měli chovat tak, abychom zabránili tomu, aby vláda někde něco dojednala, a my jsme se pak nestačili divit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Kuberovi. Další přihlášenou je paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane ministře, pane předsedající, dovolila bych si navázat na své dva předřečníky a chtěla bych říct, že je zcela zřejmé, že bude muset dojít ke změně implementace evropských směrnic, prostě proto, že Lisabonská smlouva, jak tady bylo řečeno, nastavila jiná pravidla, a pokud bychom implementovali způsobem, který probíhá v této chvíli, mohli bychom se vystavovat poměrně značným rizikům, že proti České republice budou vedena různá sankční řízení, která nejsou nikterak levná.

Těch možností, a myslím, že Úřad vlády je připravil, je několik. Já osobně se příliš, a určitě se k nim dostaneme, ale protože budeme projednávat, tuším že zítra, novelu zákona o bankách, která již předjímá chování Evropské komise, a tím pádem navrhuje nějaké řešení, o kterém je komise pro Ústavu a parlamentní procedury trochu znejistělá, zda se nejedná o rozpor s Ústavou ČR, tak já řeknu, že ten návrh zákona předpokládá, že v případě, že dojde ke zvýšení odškodnění klientů zkrachovalých bank, tak prostě a jednoduše vláda zareaguje svým nařízením a neřeší se to formou zákona. To je konkrétní případ, který budeme zítra projednávat a určitě k němu bude mluvit paní předsedkyně komise pro Ústavu a parlamentní procedury, ale tento problém se může opakovat.

Já se osobně domnívám, že bude třeba zvolit jiný legislativní režim pro přijímání aktů Evropské unie, a že ten režim bude muset být podstatně rychlejší, než jak jsme zvyklí projednávat zákony. Vím, že byly připraveny dvě varianty. Jedna předpokládá dokonce vynechání Senátu z té implementace, což mně osobně se nelíbí a asi by se to nelíbilo i vám.

Jen upozorňuji na to, že ta řešení by měla nastat poměrně velmi rychle. Mám za to, že Senát může začít na této věci pracovat proto, že jinak legislativní proces formou zákona je mimořádně dlouhý a mimořádně rigidní, na rozdíl od poslaneckých iniciativ, které se tím pádem množí a řeší věci, které nesnesou odkladu. Tak bychom se možná mohli zamyslet i nad tímto nesystémovým přístupem k legislativní tvorbě, ale implementace, myslím si, že poměrně hodně spěchá. Na to jsem chtěla upozornit. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji paní senátorce Paukrtové. V tuto chvíli nikdo další přihlášený do rozpravy není. Končím tedy rozpravu a přistoupíme po zaznění znělky k hlasování. Přivolám tedy nepřítomné senátorky a senátory do sálu.

Zapomněl jsem dát slovo předkladateli a garančnímu zpravodaji k proběhlé rozpravě. Chtějí se vyjádřit? Pan předkladatel? Pan ministr Zářecký si nepřeje. Pan Sefzig také ne. V tuto chvíli můžeme dát hlasovat.

Budeme hlasovat o vzetí na vědomí zprávytak, jak nám ji přednesl garanční zpravodaj pan senátor Sefzig. V tuto chvíli je aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů, kvórum je teď už 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 23 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu ministru Zářeckému, bod je u konce. Děkuji panu garančnímu zpravodaji, panu senátoru Sefzigovi, a dalším bodem je

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění

nařízení Rady č. 2007/2004, o zřízení Evropské agentury pro řízení

operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 096/07a N 096/07/01. Poprosím pana ministra vnitra Martina Pecinu, aby nás s tímto materiálem seznámil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr vnitra Martin Pecina: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k zařazenému bodu jednání.

Obsahem předloženého návrhu je přijetí vyjádření k návrhu nařízení v oblasti ochrany vnějších hranic EU. Evropská komise předložila návrh nařízení v únoru tohoto roku po třech letech přípravných prací, během kterých byly zkoumány možnosti zefektivnění činnosti a případné posílení mandátu Agentury FRONTEX, na základě kterých jsou navrhovány poměrně významné změny.

První takovou významnou změnou oproti stávajícímu stavu je návrh, týkající se mechanismu poskytování policistů pro společné operace. Tento mechanismus by měl zahrnovat povinné poskytování lidských zdrojů v kombinaci s rezervou policistů v parlamentním postavení národních expertů v rámci FRONTEX.

Druhá výrazná změna se týká technického vybavení pro společné operace. Nově by tyto příspěvky měly mít povinný charakter a FRONTEX by mohl získat možnost pořizování či pronájmu vlastního vybavení.

S ohledem na praktické zkušenosti členských států návrh nařízení přináší poskytnutí spoluvedoucí úlohy agentuře FRONTEX při provádění společných operací, což má zajistit efektivní koordinaci a hodnocení společných operací.

Podobně by měla agentura získat také koordinační roli při realizaci společných návratových operací.

Ve vztahu k činnosti členských států v oblasti správy vnějších hranic má mít agentura mandát pro analýzu rizik a požadavků, aby mohlo být zlepšeno hodnocení činnosti členských států.

V oblasti spolupráce se třetími zeměmi by měla mít agentura možnost financovat a realizovat projekty technické pomoci v zájmových zemích a umisťovat v nich podle potřeby styčné důstojníky.

V dokumentu byla dále provedena řada menších změn, vesměs administrativní povahy, jako s ohledem na doporučení správní rady Agentury FRONTEX.

Pokud jde o pozici ministerstva vnitra k návrhům, zdůrazňuji, že jsme zastánci dobrovolné solidarity mezi členskými státy.

Pozice ve vztahu k dalšímu rozvoji činnosti Agentury FRONTEX je mj. postavena na názoru, že přes významnou úlohu agentury v oblasti ochrany hranic mají primární odpovědnost za zajišťování vnitřní bezpečnosti členské státy.

Na podporu jejich aktivit na hranicích jsou určeny nemalé prostředky, např. ve fondu pro vnější hranice.

Změna mandátu FRONTEX by tedy neměla v důsledku znamenat rozmělnění této odpovědnosti mezi členské státy a agenturu. Vzhledem k tomu proto konstatuji, že nepodporujeme povinné poskytování policistů členskými státy agentuře na určité období. Ve stávající podobě je návrh nepřijatelný a v rámci jednání budeme prosazovat změnu charakteru příspěvku na dobrovolný.

Pokud jde o pořizování těžkého technického vybavení, jako jsou lodě, letadla agenturou, které je finančně velmi náročnou záležitostí, podporujeme oproti nákupům zefektivnění využívání stávající rezervy technického vybavení, které je poskytováno členskými státy, popřípadě u dalšího vybavení jeho pronájem.

Z dalších návrhů naopak podporujeme efektivnější zapojení agentury do přípravy, provádění a hodnocení společných operací, které zajistí odpovídající výměnu informací a zpětnou vazbu pro další aktivity. Společně s ostatními členskými státy podporujeme větší zapojení agentury FRONTEX do koordinace společných návratových operací, kde je dle našeho názoru nutné efektivně vymezit činnost agentury ve vztahu k povinnostem členských států.

V oblasti správy vnějších hranic ze strany agentury, stejně jako několik dalších států, odmítáme duplicitu tohoto návrhu s aktivitami prováděnými v rámci schengenského hodnocení, které je také zaměřeno na vnější hranice.

Budeme navrhovat přepracování článku, aby hodnocení agentury mělo doplňkovou roli k ověřování plnění doporučení vzešlých ze schengenského hodnocení.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, přednesl jsem naše stanovisko k těmto podle nás nejvýraznějším změnám obsaženým v předloženém nařízení. S ostatními dílčími návrhy, jako je např. výměna informací mezi evropskými agenturami či zapojení agentury FRONTEX do výzkumu v oblasti technologií pro ochranu hranic, mé ministerstvo v principu souhlasí a bude k projednávání přistupovat konstruktivně.

Ve smyslu mého vyjádření se ztotožňujeme s návrhem usnesení, které je vám dnes předkládáno na základě doporučení výboru pro záležitosti EU.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu ministru Pecinovi. Požádám ho, aby se posadil u stolku zpravodajů.

Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. N 96/07/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se nebudu zabývat obsahem, a dokonce mohu i konstatovat, že výbor víceméně souhlasí s názorem vlády, nicméně bych byl rád, kdybych mohl rozhýbat vaši šedou kůru mozkovou, abyste si vzpomněli na to, že jsme před časem probírali tady tzv. Stockholmský program a v rámci projednávání tohoto Stockholmského programu, který jsme projednávali pod č. K 052/07, jsme se vyjádřili a zhodnotili jsme pozitivně roli FRONTEXu v ochraně hranic EU, ale s upozorněním, že ochrana hranic je v kompetenci členských států, a proto nedoporučujeme kroky, které by vedly k vytvoření evropské pohraniční policie.

Komise prostřednictvím Margot Walströmové se k této námitce vyjádřila dopisem 28. 1. 2010, a z dopisu cituji: „Komise náležitě zhodnotila obavy vyjádřené Senátem, jež se týkaly vytvoření evropské pohraniční policie.“

Před chvílí jste slyšeli, že FRONTEX požaduje, aby mohl kupovat techniku, aby členské státy byly povinny posílat policii do oddílů FRONTEXu, takže lze konstatovat, že i když se de facto FRONTEX nechce tvářit jako pohraniční policie, tak jí fakticky je. Proto jsme přijali i usnesení na výboru pro záležitosti EU a z těchto problémů, které tam byly, jsme se vyjádřili ke dvěma. A dovolím si vám toto doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR přečíst:

Senát Parlamentu ČR

1.? Zastává názor, že by s ohledem na případnou nutnost pokrytí pracovních agend odborníků, kteří by byli FRONTEXu povinně poskytováni členskými státy, bylo lepší ponechat mechanismus na dobrovolné bázi, jak je tomu v současnosti.

2.? Domnívá se, že vzhledem k finanční náročnosti by bylo vhodné přehodnotit záměr, aby FRONTEX mohl vlastnit technické vybavení, neboť stávající model, kdy FRONTEXu vybavení zapůjčují členské státy, je dle názoru Senátu dostatečný.

Jen tady jednu poznámku. V minulosti byla zapůjčena technika z ČR do FRONTEXu a za rok a půl její existence tato technika nebyla vůbec použita.

3.? Žádá vládu, aby Senát informovala o dalším vývoji projednávání.

4.? Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji panu senátoru Grulichovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Končím rozpravu, protože do rozpravy se nikdo nehlásí. Nebudu požadovat, aby nám zhodnotili neproběhnuvší rozpravu ani pan ministr, ani pan senátor Grulich, a rovnou přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu.

Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Tomáš Grulich. V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, kvorum je tedy 32. Dovolte mi, abych zahájil hlasování. Kdo je pro návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování, pořadové č. 24, se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 52, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Děkuji tudíž panu ministrovi vnitra Martinu Pecinovi, dále děkuji panu senátoru Grulichovi. Na shledanou.

Dalším bodem je

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 261. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců pan poslanec Pavel Němec, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Poslanec Pavel Němec: Kolegyně a kolegové, příjemný pěkný podvečer. Nechte mě, prosím, odůvodnit předložený návrh novely zákona.

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Máte dnes na stole návrh novely obchodního zákoníku. Poslanecká sněmovna návrh přijala za účelem citelného omezení doposud značně se rozmáhajících nekalých obchodních praktik, tzv. katalogových podvodů.

Co je to katalogový podvod? Nekalá praktika, která má za cíl oklamat potenciální zákazníky a vnutit jim na několik let dopředu placenou službu, která se na první pohled zdá být bezplatnou nabídkou. Je to situace, kdy tisícům živnostníků, obchodním společnostem, obcím a orgánům veřejné správy přijde poštou nebo i mailem formulář tvářící se např. jako oficiální žádost Českého statistického úřadu - věřím, že nyní pozorně poslouchá i předseda vlády Fischer – kde je uvedeno, že společnost potřebuje aktualizovat údaje o podnikateli, obci, prostě o ekonomicky aktivních subjektech.

Vše je umocněno velkými písmeny, kde se hovoří o bezplatnosti takové aktualizace a o zařazení do katalogu ekonomických subjektů, někdy tištěného nebo pouze uveřejněného na webových stránkách.

Následně malinkatými písmeny, většinou v cizím jazyce, je dole někde uvedeno pod textem, že se jedná o smlouvu, placenou službu, že jde o kontrakt na 5 let dopředu za 1000 euro ročně. A kdo podepíše, dostane se do pasti. Ano, podepsaly tisíce živnostníků, obcí, církví, veřejných institucí. Do účelově připravené pasti padlo i ministerstvo vnitra, Nejvyšší správní soud, advokátní kanceláře.

Ano, říkáme si, pozor, co podepisujeme, ale když se nechají nachytat i právníci?

Co nejrychlejší přijetí těchto změn považují předkladatelé za nutné, protože kromě toho, že touto cestou unikají ve svém souhrnu i nemalé veřejné finanční prostředky, jsou působeny nezanedbatelné škody především malým podnikatelům a živnostníkům, kteří nemají řádné reálné šance se účinně bránit. Nejedná se pouze o přímé škody finanční, ačkoliv i ty mohou být pro mnohé z těchto drobných podnikatelů fakticky likvidační. Jde zde i o škody, které tyto katalogové podvody páchají na našem podnikatelském prostředí tím, že jej nepřijatelně deformují svou ignorancí přirozeného práva a výsměchem základním mravním hodnotám, na kterých stojí, či lépe měla by stát, vyspělá demokratická společnost.

Katalogoví podvodníci nedělají fakticky nic jiného než klasičtí kapsáři nebo i jiní zloději. Snaží se maximálně a leckdy velmi sofistikovaně oslabit pozornost svých obětí a v nestřeženém okamžiku jim podstrčí k odsouhlasení dovedně ukrytou smlouvu na nesmyslně velké finanční částky, ze které není úniku.

Finanční plnění z takové smlouvy je následně velmi bezohledně vymáháno. A pokud si ani takové instituce, jako je např. Nejvyšší správní soud, neví rady a raději zaplatí, jak si potom má vědět rady kadeřnice nebo cukrářka?

Vážené senátorky, vážení senátoři, jsou jisté hranice, kdy ani sebeliberálnější stát nemůže rezignovat na jednu ze svých základních funkcí a musí prokázat, že je oprávněn od svých občanů vybírat daně. Podvodné katalogové firmy nemají žádné skutečné zákazníky, ale pouze podvedené klienty, kteří nikdy neměli v úmyslu uzavřít takto extrémně nevýhodné smlouvy.

Není přece možné, aby stovky či tisíce osob udělaly při kontraktaci stejnou chybu, aniž by toto bylo od samého počátku úmyslem toho, kdo jim dal návrh smlouvy k podpisu. Nelze za těchto okolností nechat plné břemeno této tíže na obětech těchto nekalých praktik.

Částka, kterou katalogoví podvodníci požadují, je vždy o něco nižší, než je cena za obranu občanskoprávními prostředky, tedy soudní cestou. Výhodnější a levnější je zaplatit.

V rámci EU již došlo v nedávné minulosti k důležitým posunům, jejichž prvním výsledkem je zpráva Evropského parlamentu o nepoctivých katalogových firmách, podnikajících zejména v prostředí kontinentální Evropy. Zpráva obsahuje popis tohoto poměrně závažného problému a doporučuje i některá řešení.

Vážené senátorky, vážení senátoři, tato novela je nesmírně důležitá pro tisíce živnostníků, veřejných institucí, občanských sdružení. Ano, všichni ti jsou dnes nejvíce postiženi nepoctivými praktikami tzv. katalogových společností. Pojďme jim společně pomoci. Pojďme napravit chybu slovenské televizní stanice Markíza, která v reportáži počátkem dubna o aktivitách českých zákonodárců v boji proti katalogovým podvodům informovala a uvedla, že návrh již byl schválen Senátem a čeká na podpis prezidenta. Podpořme, prosím, svým hlasováním, aby informace zpravodajství této slovenské stanice bylo dnešním dnem naplněno.

Podpořme dnes svým souhlasným stanoviskem dobrou věc pro občany naší země. Prosím o schválení návrhu novely ve znění tak, jak byla Senátu postoupena Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Já vám také děkuji. Pane poslanče, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 261/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, a já ho nyní požádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové. Zpravodajská zpráva se týká obchodního zákoníku, resp. novely, resp. změny, která skutečně spočívá ve snaze řešit tzv. katalogové podvody. Dovolte mi pár technických poznámek.

Návrh novely obchodního zákoníku předložili poslanci Pavel Němec, zde přítomný, pan poslanec Jan Hamáček a paní poslankyně Gabriela Kalábková z Poslanecké sněmovny dne 8. prosince 2009. Návrh byl zaslán k vyjádření Vládě ČR. Písemné stanovisko ze dne 4. 1. 2010 říká, že předložený návrh neřeší uspokojivě podstatu sporů, které v souvislosti s tzv. katalogovými podvody vznikají. Kromě toho vláda upozornila na obtíže spojené s navrženou záměnou pojmu „spotřebitel“ za pojem „zákazník“.

1. čtení k návrhu zákona v PS proběhlo 3. února 2010. Návrh zákona byl přikázán k projednání poslaneckému ústavněprávnímu výboru. Ten pak projednal věc 23. února 2010, a přijal k němu komplexní pozměňovací návrh. To je sněmovní tisk č. 990. V tomto komplexním pozměňovacím návrhu je jednak zapracován původní návrh předkladatelů s upřesněním resp. vrácení pojmu „spotřebitel“ do obchodního zákoníku v souladu se stanoviskem vlády. A byla doplněna dvě zásadní nová ustanovení obchodního zákoníku v části o nekalé soutěži doplněním § 43, odst. 2, a přidáním nového § 55 obchodního zákoníku.

Ve 3. čtení návrhu zákona dne 19. března 2010 na 75. schůzi PS byl projednáván tento návrh. Vystoupili v podstatě 3 poslanci, kteří upozorňovali na nadbytečnost jeho přijetí, na nesprávnost postupu, jestli se přijímá zákon, který má napravovat případné chyby, k nimž dochází v justici. K tomuto názoru přistoupila i ministryně spravedlnosti Kovářová s tím, že soudní praxe již nalezla vhodný způsob řešení a tudíž je i z tohoto důvodu tento zákon nadbytečný.

V závěrečném hlasování byl zákon přijat.

Další technické poznámky:

PS postoupila návrh nám 29. března 2010, lhůta pro jednání v Senátu končí 28. dubna 2010, tudíž je splněna.

My jsme jako garanční výbor projednali návrh velmi rychle. Další poznámky:

Účelem návrhu, jak už jsem řekl, je řešení obrany proti tzv. katalogovým podvodům a tím návazně úspora nemalých částek finančních prostředků vynaložených nejrůznějšími subjekty, nejen hospodářskými.

Praktickou část tady pan poslanec Němec objasnil velmi podrobně. Já se připojuji jako právník k tomu, že skutečně poukazuji na to, že velké společnosti a bohužel i státní orgány disponují, resp. měly by disponovat právními odděleními personálně obsazenými speciálními právníky. Když se podíváme na výčet právnických osob, tak zjišťujeme, že skutečně je tam nejenom ministerstvo vnitra a Nejvyšší správní soud, ale i další okresní soudy. To by mě ani tolik nemrzelo, ale jsou tam desítky měst a obcí včetně, což mě osobně mrzí, Hradce Králové, nemocnice, školy, divadla, včetně Národního divadla, apod.

Jak tedy chtít po drobných – a tím se jim omlouvám, nemyslím jejich velikost v centimetrech – podnikatelích, aby oni věděli, jak se zachovat, aby oni věděli, že skutečně to drobné písmo je velmi důležité.

Jinak tady byla zmíněna i evropská zpráva, resp. zpráva Evropského parlamentu o nepoctivých katalogových firmách. Tady je zarážející, aspoň podle mě, že se zmiňuje o ČR v negativním smyslu, tzn., že české soudy daly zapravdu vlastně těm, kteří podvádějí, tzn. katalogovým firmám.

Jinak je tady samozřejmě připomínka legislativně, že by to mělo být řešeno v rámci jiných právních předpisů, tzn. zákon o regulaci reklamy, zákon o ochraně spotřebitele. Zejména v tomto zákoně je tam ustanovení o nekalých obchodních praktikách. S tím lze souhlasit na jedné straně, lze přisvědčit. Na druhé straně já se přimlouvám za to, abychom to skutečně řešili hned, protože situace je velmi tíživá a je třeba ji řešit hned, a v případě, že dnes se nevyjádříme, tak budeme čekat další roky.

Pokud jde o obsah předmětné novely, mám tady dvě části, podrobnosti, ale v podstatě chci upozornit na část 1., která doplňuje hlavu 5. o hospodářské soutěži, je to článek 1, bodu 1 – účast na hospodářské soutěži. V § 43, odst. 2 obchodního zákoníku je navrhována změna v tom, že vlastně do výlučné pravomoci českého soudu by měly patřit všechny spory o nekalých soutěžích, jednáních, pokud se jí dovolává český občan, a to i v případě, že byla uzavřena smlouva cizozemským subjektem.

Poskočím dál. § 46 – klamavé označení zboží a služeb. Tam je asi těžiště poslaneckého návrhu. Má vyloučit nekalé obchodní praktiky používané nepoctivými katalogovými firmami, to znamená dosažení nezamýšlených smluvních závazků od strany, kterou tyto firmy oslovují. Nové ustanovení pak obsahuje příkaz, že inzerce v rámci podnikatelské činnosti, která nabízí registraci v katalozích prostřednictvím složenky, faktury apod., musí obsahovat jednoznačné a zřetelné vyjádření informace, že tato inzerce je nabídkou na uzavření smlouvy. To je velmi přínosné ustanovení, zcela nepochybně.

Pak ještě poukazuji na díl třetí, tzn. právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Tam je vložen zcela nový § 55, resp. navrhuje se ho vložit. Stanovuje neplatnost smlouvy nebo její části, při jejímž uzavření byl porušen zákaz nekalé soutěže.

Z technických poznámek ještě upozorňuji na část druhou, to znamená na navrhovanou účinnost, která by měla být k 1. 7. 2010.

Pokud jde o dílčí problémy, na které jsem poukázal, já jsem řekl, že si skutečně myslím, že technické připomínky jsou sice správné, nicméně si myslím, že i s ohledem na zmíněnou zprávu Evropského parlamentu je nutno rychle jednat a skutečně co nejdříve přijmout legislativní změnu, která je navrhována a reagovat na tyto závažné katalogové podvody. Nemůžeme čekat na další případné změny zákonů, protože by byly bůhví kdy.

Jinak pokud jde o ústavně-právní výbor. Ten 14. dubna 2010 projednal tuto záležitost a prakticky bez připomínek a problémů ji schválil.

Navrhuji tedy, aby Senát Parlamentu ČR schválil předkládanou novelu obchodního zákoníku, ve znění postoupeném Senátu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 29. března 2010.

V tuhle chvíli je to všechno, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jiří Šneberger: Děkuji garančnímu zpravodaji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, nikdo se nepřihlásil, tudíž otevírám obecnou rozpravu. Nikoho nevidím, nikdo se nehlásí, končím obecnou rozpravu. Nebudu se dotazovat ani předkladatele, ani garančního zpravodaje, byla by to hloupost a přivolám nepřítomné senátorky a senátory do sálu k hlasování.

Kolegyně a kolegové, byl podán návrh schválit předmětný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31.

Dovolte mi, abych zahájil hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko NE a zvedne ruku nad hlavu.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 58, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

Děkuji panu poslanci Pavlu Němcovi, děkuji garančnímu zpravodaji.

Kolegyně a kolegové, v tuto chvíli jsme vyčerpali pořad schůze schválený ráno na dnešní den. Přerušuji jednání do zítřka do 9.00 hodin.

Chtěl bych ještě jednou připomenout, že od 19.00 hodin je předání kondolenčních listin v Rytířském sále a posléze bude promítání filmu Katyň, jak zde dnes ráno sdělil pan předseda. Všechny vás zvu a připomínám vám to.

Děkuji, na shledanou zítra ráno.

(Jednání ukončeno v 18.16 hodin.)