Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

3. den schůze

(5. května 2005)

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Kolegyně a kolegové, máme zahájit přerušenou schůzi. V 9.02 hodin tak činím a zahajuji schůzi a jako první se přihlásil v roli šéfa klubu kolega Jiří Šneberger.

Senátor Jiří Šneberger: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal o přerušení jednání do 10.30 hodin na poradu Klubu ODS.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Ano, takovým žádostem se obvykle vyhovuje.

Hlásí se pan kolega Jaroslav Kubín, prosím.

Senátor Jaroslav Kubín: Pane předsedající, já si myslím, že jste nemohl zahájit schůzi, protože jsme nebyli usnášeníschopní, nebylo přítomno minimálně 27 senátorů. Opakuji, nebylo přítomno minimálně 27 senátorů a pan předsedající nemohl zahájit schůzi.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Já si vezmu půl minuty na poradu. (Krátká porada.)

Po poradě vám sděluji, že schůze může být zahájena, i když není přítomen plný počet senátorů, ale nemůže se hlasovat.

Schůze tedy byla zahájena, Klub ODS požádal o přerušení do 10.30 hodin, čemuž se vyhovuje.

Přerušuji schůzi do 10.30 hodin. Děkuji.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Dobré dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zaujměte, prosím, svá místa, zahájím jednání naší přerušené schůze.

Ještě jednou vás všechny vítám a žádám vás, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v 5. schůzi Senátu.

Úvodem omlouvám kolegy Milana Balabána, Jiřího Zlatušku, Ladislava Svobodu, Richarda Sequense, Václava Roubíčka, Josefa Kalbáče, Josefa Novotného, Lianu Janáčkovou, Vlastimila Balína, Václavu Domšovou, Ondřeje Febera, Karla Bartáka, Ivana Adamce, Jana Hálka a Jiřího Žáka.

To jsou zatím všechny omluvy, které jsem do této chvíle dostal.

Prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Včera večer jsme přerušili projednávání bodu, kterým je:

Návrh zákona o sociálním zabezpečení,

po závěrečném slovu pana ministra práce a sociálních věcí Škromacha.

Nyní bych prosil paní zpravodajku garančního výboru paní kolegyni Filipiovou, aby se vyjádřila k rozpravě.

Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupili čtyři senátoři a já bych se ráda k jednotlivým jejich vystoupením vyjádřila.

Jako první vystoupil pan kolega Špaček, který mluvil o nesystémovosti úpravy příspěvku na zařízení pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, že zde jde o zavádění jakési nové dávky.

Jak už jsem říkala ve své zpravodajské zprávě, výbor si je plně vědom této okolnosti, nicméně chci k tomu poznamenat, že i po dohodě s náměstkem pana ministra s panem Šimerkou jsme se dohodli, že přijetím tohoto ustanovení zákona vyvoláme jakýsi tlak na ministerstvo, resp. na vládu, aby urychleně tuto problematiku vyřešila tak, aby finance, které jdou do těchto zařízení, byly řešeny systémově, a ne tímto způsobem.

Dále tam zaznělo, že podle tohoto návrhu při navýšení koeficientem 9 půjde o částku 15 až 22 tisíc korun měsíčně a že náklady, které stát bude vynakládat na děti v těchto zařízeních, budou vyšší než jsou vynakládány na děti, které jsou v ústavní péči. Podle propočtů, které jsem měla k dispozici, to zcela neodpovídá pravdě. I při maximální výši tohoto příspěvku, která je oněch cca 22 tisíc korun, roční příspěvek jednak na děti, které jsou umístěny v zařízeních rodinného typu, jednak na děti, které jsou umístěny v ústavech, pak náklady na děti v zařízeních rodinného typu vyjdou v podstatě stále levněji než na děti, které jsou v ústavním zařízení.

K vystoupení pana kolegy Bárty, který navrhl, abychom § 89a, který se snaží ošetřit používání omezujících opatření v ústavech sociální péče, bych chtěla říci, že podle mého názoru by to nebylo úplně vhodné řešení, protože si musíme uvědomit, že náš právní řád dosud nijak neurčuje pravidla, za kterých je možné tyto omezující prostředky používat.

Tento návrh, říkala jsem to již ve své zpravodajské zprávě, je nedostatečný. Již jsme dohodnuti s kolegy z našeho výboru, a je to i po dohodě s představiteli organizací, které se zabývají ochranou lidských práv, zejména se zaměřením na lidi, kteří jsou v ústavech sociální péče, že připravíme novelu tohoto zákona, která tyto podmínky ještě zpřesní a bude zcela zohledňovat práva těchto lidí, jak to vyplývá z naší Ústavy.

Panu kolegovi Bártovi bych tudíž vaším prostřednictvím ráda vzkázala, že si myslím, že vypuštění tohoto paragrafu by vlastně zakonzervovalo situaci, kdy neexistují vůbec žádná pravidla a je to zde v podstatě na libovůli, nechce se mi říci přímo zlovůli jednotlivých zaměstnanců těchto ústavů. Opakuji, že tady zaručuji, že se postaráme o to, aby pravidla, která umožní užívání těchto omezujících prostředků, byla jasně a zřetelně upravena.

K vystoupení paní kolegyně Müllerové, která tady hovořila o tom, že zařízení rodinného typu mají více zdrojové financování chci říci, že to je samozřejmě pravda, ale možná bych řekla ještě poznámku, která zazněla i na jednání výboru, že tato zařízení mohou od státu dostat až 70 % financí na provoz těchto zařízení. Realita je taková, že dostávají nulu až 20 %. Tady sice padla částka 20 milionů, která byla těmto zařízením přiznána, nicméně toto číslo nám nevypovídá o tom, jaké je to vlastně procentní vyjádření výše nákladů na děti, které jsou v těchto zařízeních.

Jsem velmi ráda, že paní kolegyně Müllerová tady v podstatě ve svém vystoupení poukázala i na to, že je zde velký problém, že neexistuje zákon o sociální pomoci, který by mohl přesněji a jasněji řešit lepší rozdělení mandatorních výdajů v této oblasti, který by jasně stanovil kdo a za jakých podmínek má nárok na jakoukoliv dávku v této oblasti, čímž by jednoznačně došlo ke snížení mandatorních výdajů v této oblasti.

Vím, že to tak úplně zcela s touto problematikou nesouvisí, nicméně jsem velmi ráda, že to tady z úst paní kolegyně Müllerové zaznělo.

Na upřesnění padlo zde, že v Klokáncích, což jsou zařízení Fondu ohrožených dětí, je mnohdy „u tet“ přímo v těchto zařízeních až jedenáct dětí. Chtěla bych upřesnit, aby nedošlo k mýlce. Těchto zařízení rodinného typu je v naší republice osmnáct. Musím jednoznačně říci, že v Klokáncích, které patří pod Fond ohrožených dětí, děti v jedné „rodině“ jsou maximálně dvě až čtyři. V případě, že jde o batolata nebo malé dětí, jsou to dvě děti, u větších dětí to mohou být až čtyři. Pokud se vyskytují zařízení, kde je dětí víc, rozhodně to nejsou Klokánci.

Na druhou stranu je nutno říci, že máme pěstouny, kteří mají i devět dětí. Myslím, že je to zcela v pořádku, protože je rozhodně lepší, když dítě je u pěstouna nebo dočasně v zařízení rodinného typu, než kdyby bylo v ústavu.

K vystoupení paní kolegyně Palečkové nemám žádné připomínky, protože řekla to, co jsem teď shrnula v souvislosti s včerejší proběhlou debatou.

Co říci závěrem? Přes všechny připomínky k předložené novele, teď se samozřejmě soustředím na zákon o státní sociální podpoře a na část zákona o sociálním zabezpečení, která se týká omezujících prostředků, jednoznačně se většina všech kolegů dohodla na tom, že tyto části předloženého tisku nejsou dokonalé, je potřeba na nich dále pracovat. Kolegové ze zdravotního a sociálního výboru projevili jednoznačnou vůli pracovat na novele těchto dvou částí předloženého tisku. Nicméně bych chtěla říci, že původní záměr této novely zákona je zlepšení podmínek života lidí, kteří pečují o osobu blízkou, zlepšení života rodičů, kteří pečují o handicapované děti. Tudíž bych se velmi přimlouvala za to, abychom respektovali usnesení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a tento předložený návrh zákona schválili ve znění, které nám bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji, paní senátorko za shrnutí a připomenutí včerejší rozpravy. Vážené kolegyně a kolegové, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 58 bylo registrováno 63 senátorek a senátorů, pro 51. Návrh byl schválen.

Děkuji vám, pane ministře, děkuji vám paní zpravodajko.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je projednávání

Návrhu zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.

Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 59.S návrhem zákona by nás měl seznámit pan poslanec Petr Ibl. Vidím zde ale pana poslance Bratského, který bude pravděpodobně tím, kdo nás seznámí s návrhem zákona. Pane poslanče, vítám vás, máte slovo.

Poslanec Petr Bratský:Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, nepřišel jsem vám popřát jen dobrý den, přednesu vám aspoň zprávu o novele, kterou Sněmovna připravila.

Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ukládá zřídit v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy organizační složky státu, což se již stalo. Rovněž resortu Ministerstva vnitra a obrany pro jejich dvě resortní centra je ukládána stejná povinnost zřídit organizační složku státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již resortní centrum zřídilo a bylo zřízeno jako organizační složka státu. Zachovalo tak status quo a nevyvolalo dodatečnou potřebu navýšení finančních, lidských ani věcných zdrojů.

Navrhovaná novela z Poslanecké sněmovny neomezuje metodickou roli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ani jeho možnost v oblasti krytí systému přípravy ke státní sportovní reprezentaci.

Návrh novely o podpoře sportu byl projednán s Ministerstvem financí, které k němu vydalo po projednání vlády souhlasné stanovisko a konstatovalo, že navrhovaná novela umožňuje efektivní využívání materiální a servisní základny resortu Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a zabraňuje dodatečnému nárůstu administrativní zátěže této oblasti, což byl náš hlavní cíl jako předkladatelů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Liška: Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisky č. 59/1 a 59/2.

Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Janalík, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Zdeněk Janalík: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, jak již pan poslanec Bratský řekl, seznámil nás s novelou zákona č. 115. Jak bylo řečeno, smyslem návrhu novely předložené skupinou poslanců je vypustit z platného zákona povinnost pro Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ČR zřídit svá resortní sportovní centra jako organizační složky státu a tím legalizovat stávající stav, protože Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra nezřídila svá resortní sportovní centra v souladu s daným zákonem.

Bylo panem poslancem také řečeno, že tímto nebude omezena metodická role Ministerstva školství ani jeho možnost v oblasti finančního krytí systému přípravy pro státní sportovní reprezentaci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v plné míře sehrávat roli gestora za oblast metodiky řízení, sportovní přípravy i v případě přijetí této novely.

Zásadním prvkem jsou finanční úspory.

Na základě těchto skutečností Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na své schůzi konané 20. dubna podpořil tuto novelu ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou a doporučuje tuto novelu schválit.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám pane senátore a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Prosím pan kolega Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer: Navrhuji, abychom se tímto zákonem nezabývali.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám pane kolego a vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat,budeme o něm hlasovat. Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro předložený návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 59 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat.Projednávání tohoto bodu nekončí, protože máme ještě doprovodné usnesení garančního výboru, takže bych prosil pana zpravodaje, aby nás s tímto doprovodným usnesením seznámil.

Senátor Zdeněk Janalík: Já vás seznámím ještě s doprovodným usnesením garančního výboru. V souvislosti s projednáváním uvedeného návrhu zákona výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby k senátnímu tisku č. 59 přijal doprovodné usnesení tohoto znění: Senát Parlamentu ČR žádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR o předložení upřesněné a dopracované Koncepce organizace vrcholového sportu a státní reprezentace v České republice.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Technická kolega Stodůlka.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážení kolegové, myslím si, že se opět dopouštíme drobného prohřešku proti jednacímu řádu a proti Ústavě. Pokud jsme si už odsouhlasili, že zákonem se nebudeme zabývat, tak se jím nezabýváme. To jsme si měli uvědomit při vyslovení tohoto požadavku na toto hlasování. Já si myslím, že věc již skončila.

Senátor Zdeněk Janalík: Takže já navrhuji to stáhnout.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Návrh nebyl předložen a končím projednávání tohoto bodu.

Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodaji a vzhledem k tomu, že se zatím nedostavil předkladatel Výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů, protože jednáme příliš rychle, dovoluji si vám navrhnout změnu programu s tím, že bychom projednali Návrh na vyslovení souhlasu se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. O této změně programu dám bezprostředně hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro tuto změnu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování č. 60 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 44, návrh byl přijat a přistoupíme proto k projednávání

Návrhu na vyslovení souhlasu se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

V § 42 odstavec 1 se praví, že každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Usnesení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice vám bylo rozdáno. Výbor svým usnesením č. 49 ze dne 20. dubna 2005 žádá Senát o vyslovení souhlasu se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Prosím pana senátora Zdeňka Janalíka, aby nás s tímto usnesením seznámil.

Senátor Zdeněk Janalík: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ze 7. schůze konané dne 20. dubna 2005 ke zřízení Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Výbor po úvodním slovu místopředsedy výboru senátora Václava Roubíčka a po odůvodnění senátorem Zdeňkem Janalíkem v souladu s § 42 odstavec 1 zákona č. 107/1990 Sb., o jednacím řádu Senátu, a po rozpravě se usnesl zřídit Podvýbor pro předškolní, základní a střední vzdělávání, zvolil ve veřejném hlasování předsedou podvýboru senátora Zdeňka Janalíka, schválil statut podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení, a pověřil předsedu výboru senátora Václava Jehličku toto usnesení předložit předsedovi Senátu PČR Přemyslu Sobotkovi a požádat Organizační výbor Senátu o zařazení bodu vyslovit souhlas se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání na pořad nejbližší schůze Senátu.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane senátore a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? V lavicích nikdo, elektronicky také nikdo. Takže rozpravu uzavírám a můžeme přistoupit k hlasování. Senát souhlasí se zřízením Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo, návrh byl přijata tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji.

Následujícím a posledním bodem našeho dnešního jednání je:

Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2004.

Senátní tisk č. 54. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Dr. Karla Neuwirta na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 54 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 28. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasíte s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 62 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48. Návrh byl přijat.

Dovolte mi, abych na půdě Senátu přivítal pana Dr. Karla Neuwirta, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zprávu Úřadu jste obdrželi jako senátní tisk č. 54 a prosím pana předsedu Dr. Karla Neuwirta, aby nás s výroční zprávou seznámil.

Karel Neuwirt: Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych krátce uvedl výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2004.

Stejně, jako jsem se omluvil ve výborech, které projednávaly naši výroční zprávu, že jsem nemohl odevzdat výroční zprávu v definitivním grafickém provedení, textová část je samozřejmě již hotová. Ale my jsme se rozhodli vydat letos dvojjazyčnou výroční zprávu, českou a anglickou, a v termínu, který nám zákon ukládá, nebylo možné provést anglický překlad, takže v současné době dokončujeme tento překlad a finální, graficky upravenou výroční zprávu vám samozřejmě poskytneme také.

Jak již tradičně, aktuální problémy s ochranou osobních údajů v České republice shrnuji v úvodní části výroční zprávy ve svém úvodním slovu.

Tady jenom chci připomenout, že současné problémy ochrany soukromí a ochrany osobních údajů se převážně odvíjejí od používání nových moderních technologií, které umožňují invazivním způsobem zasáhnout do soukromí jednotlivců, umožňují jeho monitorování, neohraničené sběry a zpracování bez vědomí jednotlivců.

Zcela samostatná oblast ochrany soukromí se odvíjí od problematiky boje proti terorismu. Po teroristických útocích na Spojené státy se v této oblasti začaly dít velmi převratné věci a očekávám, že v relativně krátké době dojde k velmi zásadním střetům mezi ochránci soukromí a zastánci bezpečnostních a vojenských opatření v boji proti terorismu.

Prakticky všechny problémy, které v oblasti ochrany soukromí a ochrany osobních údajů řeší Evropa a svět, se řeší také v České republice a nebo se ve velmi krátké době řešit budou.

Tradiční problémy, jako je propojování registrů, shromažďování stále většího množství osobních informací o občanech, snahy o stále se rozšiřující instalace monitorovacích a sledovacích systémů – to jsou samozřejmě všechno instrumenty, které nemají hranici jednoho roku, přetrvávají a budou nás čekat i v roce letošním, případně v letech dalších.

Mezi nová technická rizika se v současné době řadí zpracování biometrických informací a také používání tzv. radiofrekvenční identifikace. Tyto problémy začínají být řešeny i v České republice. Jak jistě víte Ministerstvo vnitra připravuje vydání tzv. biometrických cestovních dokladů a bude nutno řešit řadu zásadních otázek v oblasti ochrany soukromí jednotlivců.

I tradiční technologie, jejich vývoj, jejich stále nové a nové možnosti vytvářejí samozřejmě nová rizika, která je nutno velmi pečlivě posuzovat.

Důležitou součástí ochrany soukromí jednotlivců je informovaný občan. Úřad pro ochranu osobních údajů věnuje velkou pozornost tomu, aby občané České republiky byli informováni o rizicích, která vůči jejich soukromí nastavují nové moderní technologie. Ve výroční zprávě se dočtete, že jsme např. v loňském roce 350krát využili kontakty se sdělovacími prostředky, abychom občanům sdělili určité informace a upozornili na některá rizika. V závěru loňského roku jsme vydali informační leták, který byl prostřednictvím obecních a městských úřadů distribuován směrem k občanům. Informační kampani chceme věnovat pozornost také v letošním roce a pro příští rok bychom chtěli připravit masivní informační kampaň ve spolupráci s Radou Evropy a Evropskou komisí.

Ve výroční zprávě se dočtete řadu informací o tom, co se v loňském roce událo. Obraz o problematice ochrany osobních údajů lze vyčíst i z čísel, která jsou ve výroční zprávě zmíněna. Je tam například uvedeno, že jsme vyřizovali na 6 500 nejrůznějších dotazů, vyřizovali jsme na 700 stížností, ale také jsme vedli aktivní práce v oblasti legislativní, kdy chceme, aby právní předpisy České republiky byly z pohledu ochrany osobních údajů také harmonizovány.

Z oblasti mezinárodních aktivit bych jenom upozornil na dvě události, které svým významem překročily horizont roku 2004.

V říjnu loňského roku byl Úřad požádán, aby uspořádal pro Radu Evropy konferenci pro členské státy Rady Evropy na téma „Práva a povinnosti subjektů údajů“. Tato konference byla velmi úspěšná a vlastně postavila určité základy a určitá východiska práce Rady Evropy v oblasti ochrany osobních údajů na příští léta.

A druhá událost se váže k samotnému závěru loňského roku, kdy jsme předložili Evropské komisi spolu se španělským dozorovým úřadem návrh na projekt Evropské unie pro Bosnu a Hercegovinu. Český úřad je vedoucím tohoto projektu. Tento návrh byl Evropskou komisí přijat. V současné době Úřad pracuje na některých detailních dokumentech a předpokládáme, že od září letošního roku začneme po čtrnáct měsíců intenzivně pracovat také pro nastartování základní úrovně jak právní, tak dozorové pro Bosnu a Hercegovinu.

Na závěr mi ještě dovolte krátkou připomínku. Loni, když jsme projednávali výroční zprávu, tak v doprovodném usnesení mi Senát doporučil, abych se zabýval možnostmi personálního posílení práce inspektorů. Já jsem se tímto doporučením zabýval, provedl jsem určitá organizační opatření v Úřadu a vyčlenili jsme sedm pracovních míst pro asistenty inspektorů, takže v současné době každý inspektor má svého asistenta a věřím, že tito asistenti budou nápomocni inspektorům v jejich náročné práci.

Touto poznámkou vysvětluji ta dvě organizační schémata, která jsou v závěru výroční zprávy uvedena. To je stručně na úvod, děkuji vám za pozornost a doufám, že výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů vezmete na vědomí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane předsedo. Prosím, posaďte se ke stolku navrhovatelů. Zprávu projednával Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Zdeňka Bártu. Ten přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 54/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této zprávy Ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 54/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Příhoda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou, a vzhledem k tomu, že obě usnesení jsou shodná, také o tom, zda je to společná zpráva. Děkuji.

Senátor František Příhoda: Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, dámy a pánové. Organizační výbor na své 10. schůzi, která se konala 7. dubna roku 2005, přikázal projednání předmětné smlouvy dvěma výborům, a sice Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a Ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Oba výbory se po projednání této zprávy dohodly na společném usnesení v následujícím znění:

Ústavně-právní výbor a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice doporučuje Senátu PČR, aby vzal na vědomí výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2004.

Místopředseda Senátu Petr Smutný: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Otevírám nyní rozpravu. Elektronicky se nepřihlásil nikdo, v lavicích také nikdo, takže rozpravu končím. Nepředpokládám, že by se pan předseda chtěl k neproběhlé rozpravě vyjádřit, pan zpravodaj asi také ne, takže bychom mohli přistoupit k hlasování. Usnesení zaznělo, máte ho ostatně ve svých materiálech, takže přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej navrhl pan senátor Příhoda. V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 27. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 48, proti byl 1 a návrh byl přijat.Děkuji panu předkladateli, děkuji zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu, a tím končím i tuto schůzi. Děkuji vám za účast a přeji vám příjemný jarní víkend.