Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

2

2. den schůze

( 11. září 2003)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 10. schůze Senátu Parlamentu ČR. Nejprve vás seznámím s omluvami na tomto jednání. Na dnešní schůzi se omluvili tito senátoři: Václav Roubíček, Richard Falbr, Jiří Rückl, Jitka Seitlová a z odpoledního jednání se omlouvá senátor Jan Fencl. Nyní vás prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro informaci uvádím a připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Ještě poznámku. Jednali bychom, pokud nevyčerpáme program, do 13. hodiny, kdy by byla vyhlášena přestávka. Od té doby bude přijímána bulharská delegace, takže bude dostatek času, abychom po hodině a čtvrt přestávky zahájili odpolední jednání, pokud nevyčerpáme odpolední program.

Nyní budeme projednávat bod, kterým je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Memorandum o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k Šestému rámcovému programu Evropských společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnost, přispívající k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002 – 2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii – Euratom – pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru, které bylo za českou stranu podepsáno v Praze 10. prosince 2002.

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 140a uvede ho ministryně školství, mládeže a tělovýchovy paní ministryně Petra Buzková.

Paní ministryně, vítám vás v sále Senátu Parlamentu ČR a prosím vás, abyste se ujala slova.

Ministryně vlády ČR Petra Buzková: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám uvedla návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Memoranda o porozumění mezi ČR a Evropskými společenstvími o přidružení ČR k  Rámcovému programu Evropských společenství a k Rámcovému programu Evropských společenství Euratom. Stav projednávání tohoto návrhu je takový, že dne 9. 12. 2002 vyslovila vláda svým usnesením č. 1257 souhlas se sjednáním Memoranda. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s ratifikací dne 27. 6. 2003. Senátu zatím doporučuje k vyslovení souhlasu Výbor pro mezinárodní integraci, Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Toto Memorandum se sjednává jako mezinárodní smlouva tzv. prezidentské kategorie, která je schvalována Parlamentem ČR. Rámcové programy Evropské unie jsou klíčovými nástroji evropské integrace v oblasti výzkumu a vývoje. Šestý rámcový program a Rámcový program Euratom vyhlašované na roky 2002 – 2006 jsou základními prostředky k vytváření Evropského výzkumného prostoru.

Principy rámcových programů jsou následující. Integrace výzkumu a vývoje ve vybraných prioritách, ve kterých by Evropa měla dosáhnout vysoké přidané hodnoty, vytváření nástrojů k silnějšímu propojení národních, regionálních a dalších aktivit ve výzkumu a vývoji, strukturování výzkumu a vývoje tak, aby si Evropa zajistila významné postavení v rozvíjení lidských zdrojů a mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Historie české účasti, v tuto chvíli ještě dosud ne zcela plnohodnotná, v rámcových programech se datuje od roku 1993, kdy to vlastně začalo Třetím rámcovým programem. V současné době se ukončuje naše účast již v Pátém rámcovém programu.

Význam tohoto Memoranda dává podmínky účasti, které jsou zcela identické pro účastníky z členských a asociovaných států. Otevírá se možnost výzkumných a vývojových týmů v České republice plnohodnotně se účastnit největšího evropského programu výzkumu a vývoje a zapojovat se do integrovaných projektů a sítí excelence, tzn. velkorozpočtových projektů.

Dále plnohodnotně se účastnit procesu, který bezprostředně souvisí se zvýšením konkurenceschopnosti našeho výzkumu a průmyslu.

Struktura tohoto Memoranda je následující. Zaprvé je to vlastní Memorandum, které obsahuje obecné právní informace, citace dokumentů a deklaraci vůle ke sjednání tohoto Memoranda. Memorandum má tři přílohy. Zadruhé jsou to podmínky účasti právních subjektů z České republiky v programech, finanční opatření k úhradě příspěvků, zadruhé pravidla pro užívání a ochranu duševního vlastnictví a zatřetí pravidla pro výpočet a úhradu vstupního poplatku.

Dopady na státní rozpočet jsou následující: schválením tohoto Memoranda nevzniká nový nárok, protože s těmi finančními prostředky, které budou hrazeny se počítá i v rozpočtu na příští rok. Od roku 2004 se úhrada České republiky stane součástí příspěvku České republiky do Evropské unie. Velikost úhrady se odvozuje od poměru výše HDP dané země k výši HDP Evropské unie.

Zvýhodnění České republiky při úhradách v roce 2003 – 2004 byl koeficient 0,7, resp. koeficient 0,8. V roce 2003 činí příspěvek České republiky cca 640 milionů korun a je splácen ve dvou splátkách. V roce 2004 bude příspěvek činit cca 680 milionů korun. Dosavadní návratnost prostředků vložených Českou republikou: za období 1993 – 2002 bylo uhrazeno 2,278 miliardy korun a návratnost je přibližně 110 %. Přesné údaje budou k dispozici po ukončení Pátého rámcového programu.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, doporučuji vám s tímto Memorandem vyslovit souhlas.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, paní ministryně. Prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/4 a zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Kaňa. Dále tisk projednal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/3 a zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Vaculík. Následně tisk projednal Výbor pro evropskou integraci, ten přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 140/2 a zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Alena Gajdůšková. Tisk také projednal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 140/5 a zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Rakušan.

Garančním výborem pro projednávání tohoto tisku je Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 140/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Daniel Kroupa, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou a zároveň nám sdělil, zda nejde o společnou zprávu výborů. Děkuji.

Senátor Daniel Kroupa: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, paní senátorky, páni senátoři, mohu vám sdělit, že moje zpráva je společná, takže nejenom že vám ušetřím čas, ale mám dobrou zprávu, že průběh projednávání ve všech zmíněných výborech byl obdobný. Znamená to, že po předložení a odůvodnění Memoranda náměstkem ministryně školství panem doc. Kolářem a po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru senátora Daniela Kroupy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k Šestému rámcovému programu Evropských společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002 – 2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002 – 2006), které bylo za českou stranu podepsáno v Praze dne 10. prosince 2002.

Výbor tedy určil, abych vás jako zpravodaj s jeho usnesením seznámil.

Zároveň ještě opakuji, že po dohodě s ostatními zpravodaji vyjadřuji zprávu společnou, že tedy ve všech výborech bylo doporučeno schválit toto Memorandum.

Dámy a pánové, Senát – a je dobré, aby to slyšela paní ministryně – se Šestým rámcovým programem zabývá soustavně a nikoli povrchně. V uplynulém roce uspořádal dvě veřejná slyšení na toto téma: jedno ve spolupráci s technologickým centrem Akademie věd, Karlovou univerzitou a dalšími výzkumnými a vládními pracovišti, která se touto otázkou zabývají, které konstatovalo, že zatím Česká republika a zejména naše výzkumné týmy, které byly velmi dobře adaptovány na Pátý rámcový program a byly zvyklé předkládat své projekty do zcela jiného prostředí a za zcela jiných podmínek, zatím nemají optimální podmínky a nejsou dostatečně informačně ani jinak motivovány tyto projekty připravovat.

Věřím, že od té doby došlo ke zlepšení situace a že v Šestém rámcovém programu se naše projekty a naše výzkumná pracoviště uplatní. Pokud by to tak nebylo, byla by to špatná zpráva.

Druhé veřejné slyšení bylo soustředěno na druhou stránku, totiž na možnost českého průmyslu podílet se na Šestém rámcovém programu. Bylo to mezinárodní veřejné slyšení, kterého se zúčastnili zástupci všech členských zemí Evropské unie a bylo soustředěno na úzkou oblast vývoje leteckých motorů. I zde jsme zjistili, že existuje nedostatečná spolupráce a koordinace jednotlivých výzkumných pracovišť spolu s průmyslem a s dalšími.

Šestý rámcový program je koncipován zcela odlišným způsobem, než byly koncipovány programy předchozí a bude pro nás mnohem obtížnější se ho zúčastnit. A to byl také důvod, proč jsme věnovali této otázce takovou pozornost.

Věříme, že pozornost bude této otázce věnovat i vláda. A proto ještě jednou dovolte, dámy a pánové, abych doporučil plénu Senátu i osobně schválit a podpořit toto Memorandum. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane zpravodaji. Posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů. Přestože jste přednesl společnou zprávu, táži se ostatních zpravodajů, zdali nechtějí přece jenom vystoupit? Není tomu tak.

Otevírám tedy k tomuto bodu obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy ani písemně, ani elektronicky, ani zvednutím ruky se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím.

Nepředpokládám, že by se paní ministryně chtěla k rozpravě, která neproběhla, vyjádřit.

Budeme hlasovat o souhlasu s ratifikací Memoranda. Přečtu pak návrh usnesení, až zde budeme všichni.

Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o usnesení, kterým Senát dává souhlas k ratifikaci Memoranda o porozumění mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími o přidružení České republiky k Šestému rámcovému programu Evropských společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrační činnosti přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a inovacím (2002 – 2006) a Šestému rámcovému programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) pro jaderný výzkum a výcvikové činnosti také přispívajícímu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru (2002 – 2006), které bylo za českou stranu podepsáno v Praze dne 10. prosince 2002.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 36 skončilo. Z registrovaných 60 senátorek a senátorů pro bylo 59, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Děkuji paní ministryni a udílím jí ještě slovo.

Ministryně vlády ČR Petra Buzková: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za podpoření tohoto významného návrhu.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkujeme paní ministryni a přejeme jí příjemný den.

Děkuji také garančnímu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, který máme na pořadu dnešního jednání, je návrh zákona o spotřebních daních, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 156.

Nyní se táži, zdali je zde pan ministr financí. Pan ministr financí, který zde včera strávil plodné odpoledne, se zatím neobjevuje.

Ale dostávám již zprávu, že pan ministr financí už je zde. Vítám zde pana ministra financí pana Bohuslava Sobotku. Máme na pořadu:

Návrh zákona o spotřebních daních.

Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké dopoledne. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, navržený zákon o spotřebních daních, který je předmětem tisku č. 156, je posledním krokem pro sjednocení legislativy týkajících se spotřebních daní s právem EU. Zavádí se systém podmíněného osvobození od daně, kdy výrobky, které jsou předmětem spotřební daně, budou zdaněny až dnem, kdy budou dodány pro konečnou spotřebu. Do okamžiku zdanění se budou tyto výrobky nacházet v daňových skladech pod kontrolou správce daně, nebo budou pod touto kontrolou dopravovány.

Kromě zavedení režimu podmíněného osvobození od daně se navrhuje úprava sazeb spotřebních daní u minerálních olejů, u lihu a tabákových výrobků. Tím dojde k úplnému vyrovnání sazeb daně kromě cigaret, pro něž bylo schváleno přechodné období. Při zachování struktury spotřeby roku 2001 by celkový roční přínos úprav sazeb spotřební daně pro státní rozpočet mohl činit částku 12,7 miliardy korun.

Dosavadní zákon o spotřebních daních bude zrušen včetně jeho novel. V souvislosti s přijetím nového zákona o spotřebních daních bude rovněž třeba novelizovat některé další zákony, jako je např. zákon o lihu, zákon o cenách, celní zákon apod. Pro přehlednost jsou tyto změny uvedeny v právním předpisu, vyvolaném novým zákonem o spotřebních daních, ve zvláštním zákonu, jehož vládní návrh je předmětem tisku 157.

Navržené zákony jsou v souladu s ústavním pořádkem ČR, nejsou v rozporu s mezinárodními smlouvami. Návrhy obou zákonů byly projednány ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ve Výboru pro evropskou integraci. Zatímco ve Výboru pro hospodářskou integraci byl uplatněn jeden pozměňující návrh, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrhy obou zákonů odmítl.

Chtěl bych zdůraznit, že pokládám za velmi důležité, aby oba zákony byly vyhlášeny co nejdříve. Plátci daně budou mít podle znění této normy 30 dnů ode dne vyhlášení zákona na podání žádosti o povolení provozování daňového skladu. Každý den, o který se schválení zákona o spotřebních daních zdrží, znamená zkrácení času pro správce daně na kontrolu a prověření těchto žádostí.

EU doporučuje, aby systém daňových skladů fungoval nejméně půl roku před vstupem do EU. V této lhůtě je možné na základě praktických poznatků upravit národní legislativu tak, aby byl tento systém zcela bezchybný. Česká republika bude mít na tento ověřovací provoz pět měsíců, a to v optimálním případě, pokud tento zákon o spotřebních daních nabude účinnosti dnem 1. ledna 2004. Pokud by nedošlo k nabytí účinnosti k tomuto termínu, bude to mít velmi vážný dopad na praktické fungování podnikatelských subjektů při jejich zapojování do jednotného vnitřního trhu Evropských společenství.

Tento návrh zákona tak, jak byl předložen, včetně změn, které jsou spojeny se změnami sazeb, je zasazen do celkového kontextu vládního plánu na stabilizaci veřejných rozpočtů v České republice v příštím tříletém horizontu. Dodatečné příjmy, které tento návrh zákona přináší do státního rozpočtu, částečně kompenzují výpadek příjmů státního rozpočtu, který bude spojen se snížením sazby daně z příjmu právnických osob až na 24 procent během nastávajících tří let. Současně tyto zdroje budou přispívat i k tomu, aby se v příštích třech letech snížilo tempo zadlužování ČR a vláda mohla předkládat v následujícím období návrhy zákona o státním rozpočtu se snižujícím se schodkem státního rozpočtu ČR.

Návrh zákona byl částečně pozměněn při projednávání v PS. Jsem si vědom toho, že některé návrhy, které byly při projednávání v PS doplněny, jsou do značné míry návrhy, které jsou kontroverzní. Za nejkontroverznější návrh pokládám pozměňující návrh, který zavedl prodloužení fungování prodejen v režimu DUTY FREE na hraničních přechodech o tři měsíce do 31. března 2004. Tento poslanecký návrh v zásadě znamená, že zboží, které bude v těchto obchodech uskladněno v režimu DUTY FREE před 31. 12., bude inventarizováno a tento inventarizovaný rozsah zboží bude možno v tomto režimu ještě možno prodávat po následující tři měsíce, tzn. do 31. března 2004.

I když Ministerstvo financí navrhovalo, aby termín pro činnost obchodů DUTY FREE nebyl prodlužován a tyto obchody skončily v tomto bezdaňovém režimu ke 31. 12. letošního roku, domníváme se, že tato změna, i když nepřispívá k tomu, aby ČR plnila své závazky, a abychom zužovali maximálně možný prostor pro daňové a celní úniky v ČR, nebude mít tato změna zásadní dopad na státní rozpočet a je možné si představit fungování tohoto přechodného režimu v prvních třech měsících roku 2004.

Návrh zákona tím, že zavádí systém daňových skladů, vytváří daleko lepší podmínky pro správu spotřební daně a zvyšuje odolnost systému správy spotřební daně před daňovými úniky. Tento systém bude doprovázen rovněž sjednocením kompetence ve správě daně, a to už Celní správy ČR. Dnes jsou zde kompetence rozděleny mezi daňovou a celní správu. Návrh zákona a doprovodných zákonů směřuje k tomu, aby kompetence nad správou této daně byly soustředěny pouze u celní správy. Celní správa již vytváří všechny organizační a technické předpoklady k tomu, aby od 1. ledna příštího roku mohla převzít správu této daně tak, aby fungovaly všechny informační a jiné systémy. Předpokladem je také dostatečná osvěta u všech daňových subjektů, kterých se tato změna bude dotýkat tak, aby se mohly dostatečně včas zorientovat v novém systému daňových skladů.

To, co pokládám za velmi důležité, je, aby byla poskytnuta dostatečná možnost všech subjektů, které budou mít zájem zřídit daňový sklad, podat žádost o zřízení tohoto daňového skladu, aby byla poskytnuta alespoň minimální technická lhůta pro celní správu, aby takovéto žádosti mohla kvalifikovaně posoudit. To je pro mne hlavní argument, proč si dovoluji požádat Senát, zdali by schválil tento návrh zákona bez pozměňujících návrhů tak, aby jeho účinnost mohla nastat v nejbližším možném termínu, zejména pokud jde o ta ustanovení, která jsou spojena právě s možností zažádat o vydání příslušného povolení pro zřízení daňových skladů.

Jsem si vědom toho, že zde existuje celá řada pozměňujících návrhů, které pravděpodobně budou uplatněny v nastalé rozpravě. Pokud by Senát tento návrh zákona neschválil, jsem nakloněn věcné diskusi o těchto pozměňujících návrzích a domnívám se, že řada těchto návrhů mi umožní po této diskusi dát  těmto návrhům i kladné stanovisko. Pokud by tyto pozměňující návrhy zákon dostatečně vylepšily, domnívám se, že bych byl schopen i na půdě Poslanecké sněmovny Poslanecké sněmovně doporučit schválení tohoto návrhu zákona, upraveného či vylepšeného v podobě pozměňujících návrhů, které vzešly ze Senátu.

Jako zástupce exekutivy, který je odpovědný za exekutivní fungování, za výkon všech funkcí, které má Ministerstvo financí, přesto musím v prvé řadě apelovat na to, aby tento návrh zákona byl přijat v co nejkratším termínu, tj. aby ho Senát schválil bez pozměňujících návrhů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane ministře. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.

Návrh zákona projednal Výbor pro evropskou integraci a určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Skalického, přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 156/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 156/1, zpravodajem určil pana senátora Milana Balabána, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Milan Balabán: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, nechtěl bych se zmiňovat obecně o obsahu zákona, protože ten popsal pan ministr, ale budu hovořit pouze o problémech, které jsme při jednání výboru v tomto zákoně viděli a které jsme našli. Chci jenom potvrdit to, že tento zákon samozřejmě v zásadní podobě problému slučitelnosti s EU je nutný.

Nebylo možno provést tyto úpravy pouhou změnou nebo novelou zákona, tzn. tento tisk je potřebný. A je potřebné, aby vstoupil v účinnost před naším vstupem do Evropské unie.

Problémy a otázky, které jsme s tímto zákonem spojovali, by bylo možno definovat ve dvou rovinách. Jedna rovina byla rovina, řekněme, věcná nebo politická. To jsou otázky, jak jsou nastaveny sazby. Mohli jsme se bavit o tom, co jsme obdrželi myslím všichni v petici autodopravců, např. o problematické sazbě z nafty, která nejen svým způsobem komplikuje život dopravcům, ale komplikuje i život municipalitám, protože náklady na dopravní obslužnost tímto zvýšením nad úroveň požadovanou Evropskou unií samozřejmě vzrostou. Mohli bychom se bavit o problematice zkrácení plateb, které je dáno v § 18 a totéž v § 119 u cigaret. Mohli bychom se bavit o dvojí minimální sazbě cigaret, která se změní v průběhu necelého půlroku, proč toto opatření děláme. Mohli bychom se bavit o úrovni zajištění daně z minerálních olejů za jeden sklad. Nebo o problematice pěstitelského pálení. Anebo nakonec i o tom, co už tady pan ministr zmínil, o problematice DUTY TAX FREE obchodů.

Já bych vás chtěl informovat o tom, že na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu tyto otázky byly v podstatě potlačeny, protože jako zásadní problém jsme viděli špatnou koncepci tohoto zákona. A problémy, které s touto špatnou koncepcí jsou svázány, jsou tak složité, že jsou velice těžké odstranitelné pozměňovacími návrhy. Já bych si vám dovolil alespoň některé z těchto problémů prezentovat.

Tím asi hlavním problémem, který v zákoně je, je, že za porušování povinností uložených zákonem lze osoby postihovat v režimu jiných správních deliktů a fyzické osoby lze postihovat navíc za spáchání přestupků. Ale v tomto zákoně zcela absentuje ustanovení, aby podnikatel, podle kterého podnikatel, výrobce a dovozce tabákových výrobků, který je fyzickou osobou, mohl být pokutován za porušování části druhé hlavy, pět, tj. za porušování ustanovení týkajících se povinností při nakládání a značení tabákových výrobků. Návrh zákona umožňuje ukládat tuto pokutu pouze právnickým osobám, ačkoliv dovozcem a výrobcem může být i fyzická osoba. Samozřejmě, když pomineme všechny problémy této nerovnosti, což znamená vlastně nerovné podmínky pro podnikání, které neumíme asi nijak zdůvodnit, tak tento stav v každém případě povede k nedodržování zákona a domnívám se, že i k umožnění daňových úniků. Znovu zdůrazněně opakuji, že tento nedostatek lze považovat za zásadní a v celém kontextu problémů za nejzávažnější.

Při projednávání na výboru bylo argumentováno tím, že samozřejmě Ministerstvo financí si je vědomo tohoto nedostatku, tohoto problému, ale 99 % spotřební daně, které přichází z této strany, je od právnických osob, a pouze 1 % od fyzických osob. Já bych chtěl sdílet tu naději, že pokud přijmeme zákon v této podobě, nevzroste počet, který půjde přes fyzické osoby. Já si myslím, že jsme zažili už problematiku u jiné komodity, tzv. „bílých koňů“, a dovedl bych si nádherně představit, že v této oblasti dojde k něčemu podobnému.

Vím, že je připraven pozměňovací návrh, který by měl tuto situaci řešit, ale zároveň chci říct, že jsme na výboru toto řešení odmítli. Protože sami zjistíte, že abychom odstranili tento jeden nedostatek, musíme přijmout asi dvacet nebo třicet úprav (je to několik desítek úprav), které odstraňují tento problém.

Dalším velmi závažným nedostatkem je neprovázanost navrhované právní úpravy s živnostenským zákonem. V senátním tisku, který máme následně – 157 – je obsažena novela živnostenského zákona, ze které vyplývá, že zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků zůstává koncesí. Novelou živnostenského zákona se pouze odkaz na zrušovaný zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení tabákového monopolu, nahrazuje odkazem na nový zákon o spotřebních daních.

Chtěl bych zdůraznit, že koncesí může být jen činnost, která je, kromě obecných podmínek upravených v živnostenském zákoně, zásadně regulována v jiném zvláštním předpisu. Tam musí být uvedeny podmínky provozování, resp. způsobilosti. Je tam stanovena příslušnost správního orgánu. Ten příslušný správní orgán pak vydává k žádosti o koncesi postoupené živnostenským úřadem stanovisko eventuálně povolení. Bez tohoto povolení nemůže živnostenský úřad koncesi vydat. Pokud pro určitou činnost nejsou stanoveny zvláštní podmínky, a to je tento případ, pak zařazení takové činnosti mezi koncesované je neodůvodněné. Návrh zákona sice obsahuje jakési podmínky pro provozování některých činností, které jsou živností, ale chci zdůraznit, že ustanovení o udělení koncese na zpracování tabáku a tabákových výrobků zákon neobsahuje.

Vzhledem k tomu, že výroba a zpracování vybraného „výrobku“ není možná bez splnění podmínky povolení k provozování daňového skladu, pak princip udělování koncese je určitě namístě. Avšak bylo by nutné tento princip do zákona promítnout. A není možné se určitě omezit jen na změnu živnostenského zákona spočívající v pouhém odkazu na nový zákon.

Chtěl bych na druhou stranu říct, že zpracovatelé nechali bez povšimnutí, že výroba a zpracování paliv a maziv je naopak pouze živností vázanou, tzn. řádným ohlášením živnosti je ohlašovatel oprávněn živnost provozovat již dnem ohlášení, ačkoliv bez splnění podmínek daných v navrhovaném zákoně půjde o výrobu nelegální.

Při koncipování úpravy v návaznosti na živnostenský zákon je třeba vzít v úvahu, že skladování vybraných výrobků je možné i ve skladech, které nejsou daňovými sklady. Zatímco výroba, zpracování musí být vždy provozováno v daňovém skladu, tj. na základě povolení celního ředitelství. Z návrhu zákona však vyplývá, že může dojít k absurdní situaci, kdy podnikatel bude mít živnostenské oprávnění na výrobu a zpracování paliv a maziv nebo tabákových výrobků, ačkoliv nebude mít oprávnění provozovat daňový sklad. Totéž svým způsobem platí i pro výrobu lihu.

Výroba a zpracování vybraných výrobků, které nelze legálně vyrábět mimo daňové sklady by měla být koncesí a v zákoně o spotřební dani by mělo být výslovně stanoveno, že povolení provozovat daňový sklad je podmínkou pro udělení koncese.

Chtěl bych se také zmínit o tom, že v návrhu zákona, v § 136, který nabývá účinnosti již dnem vyhlášení, tak se v zájmu kontinuity dovozu a vývozu po 1. lednu upravuje možnost požádat o povolení k provozování daňového skladu a o zvláštní povolení už před zavedením nového systému. Není však zřejmé, proč nabývá účinnosti dnem vyhlášení i ustanovení § 4, odst. 1 a 2, které definuje plátce daně a ve kterém se odkazuje nikoliv na ustanovení, které nabudou účinnosti až po 1. 1. 2004, ale které bude z tohoto hlediska do 31. 12. obtížně použitelné. Na druhou stranu, bude-li opravdu možné ustanovení aplikovat odděleně od zbytku zákona před 1. 1. 2004, je třeba vzít v úvahu, že od vyhlášení zákona do 31. 12. bude v platnosti a účinnosti dosavadní zákon 587/1992 Sb., který obsahuje definici plátce daně rozdílnou od navrhované úpravy.

A nelze předjímat, ale nelze ani vyloučit kolize na nově navrhované úpravě se starou úpravou v neprospěch státu. Naopak pro bezproblémové použití § 136 je třeba, aby dnem vyhlášení zákona nabylo účinnosti i ustanovení § 19 odst. 2, neboť na toto ustanovení je v § 136 odst. 1 přímo odkazováno.

Já nebudu rozebírat problematiku místně příslušných daňových skladů, která v tomto zákoně je také velice komplikovaná a v závěru se zmíním v neposlední řadě ještě o jednom problému.

Po vstupu České republiky do Evropské unie některá ustanovení a paragrafy budou mít nesouvislé a nenavazující označení odstavců a písmen. A to proto, že některé odstavce pozbudou vstupem do Evropské unie platnost. A proto nejpozději s účinností vstupu do Evropské unie bude třeba zákon novelizovat a výslovně změnit označení odstavců a nová označení odstavců promítnout do přímých odkazů ostatních ustanovení. Jinak by bylo třeba příslušné paragrafy uvést v zákoně ve dvojím znění, neboť u paragrafů nedochází k přečíslování.

Tyto a ještě jiné důvody, legislativní problémy, kterých bylo asi tři desítky, nás nakonec vedly k tomu, že jsme doporučili plénu Senátu jako výbor tento návrh zákona zamítnout.

Já vím, že je to velmi složitá situace a potvrzuji to, co říkal pan ministr, že musíme mít tento zákon v platnosti před naším vstupem do Evropské unie. Měla by být určitá účinnost už těch daňových skladů, ale já se domnívám, a shodli jsme se na tom, že při použití mimořádných prostředků, které umožňuje jednací řád, to znamená legislativní nouze při využití zrychlených předkladů, je možno tuto situaci řešit, i když bude velice komplikovaná, protože obávám se, že kadence pozměňovacích návrhů, která by tento zákon měla dostat do přijatelné a konzumovatelné polohy, je taková, že je prakticky nestravitelná.

Ještě jednou opakuji naše doporučení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh tohoto zákona zamítnout. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Nyní prosím zpravodaje Výboru pro evropskou integraci pana senátora Jiřího Skalického, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, náš výbor se při posuzování tohoto zákona soustředil především na komparaci navržené předlohy s právem Evropských společenství a i se všemi závazky, které jsme na sebe jako stát vzali v rámci přístupové smlouvy.

Chtěl bych zopakovat, co zde již bylo řečeno, že změna systému výběru spotřební daně je opravdu zásadní podmínkou pro vstup České republiky do jednotného trhu a že je opravdu nejvyšší čas ji přijmout, protože zde nejde jen o to přijmout literu evropských pravidel, ale připravit také patřičným způsobem administrativu, která bude schopna takový nový systém v praxi vykonávat.

Tou druhou otázkou, kterou jsme se zabývali, byla otázka úrovně navržených sazeb u jednotlivých komodit zdaňovaných spotřebních daní a posouzení toho, zda toto navržené zdanění odpovídá našim přijatým závazkům.

Co se týče uhlovodíkových paliv a maziv, nově si musíme zvykat na používání pojmu minerální oleje, tak je třeba poznamenat, že současně platné zdanění v České republice odpovídá platným minimům v Evropské unii a v zásadě v tuto chvíli by nebylo nutné s touto úrovní zdanění hýbat.

Co se týče u výrobků s obsahem lihu, tam naše současná úroveň zdanění také již splňuje minimální požadavky.

Co se týče tabákových výrobků, tam je notoricky známo, že naše současná úroveň zdanění to minimální povinné zdanění platné v Evropské unii nesplňuje, ale že máme pro postupné dorovnání této úrovně vyjednáno přechodné období do roku 2006, respektive do roku 2007.

Z tohoto hlediska striktně vzato evropské předpisy nás v tuto chvíli nikterak nenutí sazby u spotřebních daní zvyšovat. Na druhé straně je třeba konstatovat, že Evropská unie se v mezidobí dohodla na poměrně radikálním zvýšení povinných minimálních sazeb u minerálních olejů, které bude platit od 1. ledna 2004 a díky němuž se ta povinná minimální úroveň zdanění zvýší zhruba, když jsem to propočítával, nechci tady obtěžovat jednotlivými komoditami, ale zvýší v úrovni mezi 20 a 25 %.

Samozřejmě můžeme s tímto rozhodnutím současných členských států Evropské unie polemizovat, můžeme je považovat za diskutabilní, ale třeba říci, že toto rozhodnutí Evropské unie naše země ještě nikterak nemohla ovlivnit a že nejpozději příští rok takové dorovnání toho minimálního zdanění musíme přijmout také. Vláda původně se zvýšením sazeb u minerálních olejů ve svém návrhu nepočítala, ale v Poslanecké sněmovně na základě jisté politické dohody byl přijat pozměňovací návrh, který v zásadě zvyšuje sazby spotřebních daní u těchto minerálních olejů na úroveň, která je u všech komodit těsně nad onou úrovní, která bude v Evropské unii povinná od 1. ledna 2004.

Co se týče tabákových výrobků. Tady, jak již jsem řekl, má Česká republika vyjednáno přechodné období. Přístupová smlouva nám nevnucuje žádný režim, kterým máme dorovnat to zdanění tabákových výrobků, nicméně zdravý rozum napovídá, že nemá-li až na konci tohoto přechodného období, tj. v letech 2006 a 2007 dojít k poměrně skokovému radikálnímu zvýšení cen těchto tabákových výrobků, takže je rozumné směřovat k tomuto nezbytnému cíli rozumně velkými postupnými kroky.

Co se týče tabákových výrobků, nad tím vládním návrhem lze samozřejmě obšírně diskutovat. Já považuji dlouhodobě za diskutabilní samotnou koncepci, která zdaňuje tabákové výrobky tím složitým dvousložkovým systémem, u jehož počátku není žádná racionální úvaha, ale prostě potřeba hledat kompromis mezi způsobem zdanění, který byl aplikován v některých členských státech Unie v porovnání zase s jinými státy Unie a potřeba tento systém zdanění nějakým způsobem sladit, vedla k systému, který je nesmírně složitý, neprůhledný a který domnívám se, jehož produktem není tak ani sociální ohleduplnost vůči příjmově slabším vrstvám obyvatelstva v Evropské unii, ale výsledkem je spíše prostor pro lobbistické čachry a pro poměrně nekalý způsob soupeření mezi jednotlivými producenty tabákových výrobků.

Ten návrh, který předložila vláda a který byl ještě zkomplikován mnohými změnami přijatými v Poslanecké sněmovně, je z tohoto hlediska možné kritizovat, ale pouze do určité míry, protože onu, řekl bych, složitost tohoto zdanění a onu dvousložkovost tohoto zdanění nám vnucuje i dnešní systém platný v Evropské unii. Já jenom doufám, že v budoucích letech česká vláda bude patřit mezi ty, které budou při jednání orgánů Evropské unie volat po patřičném zjednodušení a vyšší transparenci v tomto ohledu, zvláště má-li i v následujících letech být aplikována politika, která bude neustále u tabákových výrobků tu prohibitivní spotřební daň zvyšovat.

Konečně co se týče výrobků lihových. Evropské předpisy – je třeba poznamenat – nikterak nenutí uvalovat spotřební daň ať už na tichá nebo šumivá vína, u většiny ostatních komodit jsou povinná minima zdanění v Evropské unii hluboko pod úrovní již našeho zdanění dnešního. Takže opět z tohoto hlediska zvyšujeme-li spotřební daň u těchto komodit, neměli bychom to doprovázet vymlouváním se na povinnosti plynoucí z našeho budoucího členství v Evropské unii, ale musíme používat argumenty jiné. Tím jiným argumentem podle mého soudu je, že jednou věcí jsou povinná minima zdanění ve státech Evropské unie a druhou věcí je skutečně aplikované zdanění. A tady, podíváme-li se na srovnávací tabulky, tak zjistíme, že naše současná, resp. navržená úroveň zdanění činí v podstatě slabý průměr mezi zeměmi, které se chystají k EU teprve přistoupit, a co se týče současných členských zemí EU, tak nižší míru zdanění lihových výrobků používá v podstatě jenom Španělsko a Itálie a, řekl bych, srovnatelnou míru zdanění používá Řecko a Portugalsko. Ve všech ostatních zemích je skutečná míra zdanění mnohem vyšší než je dnešní úroveň naše. Nicméně samozřejmě proti tomuto faktu lze položit naopak argument používající, řekl bych, srovnání na základě srovnání kupní síly obyvatelstva v České republice a v jiných zemích.

Já jsem tyto argumenty zde objektivně uvedl jen proto, abych ilustroval že jednou věcí je porovnávat navrženou míru zdanění s povinným a druhou věcí je řekl bych porovnávat zdanění jaké se obvykle skutečně aplikuje, a nechci přitom abychom se porovnávali s takovými zeměmi, kde je zdanění především lihových výrobků řekl bych velmi nepřiměřeně tvrdé, a to jsou především státy skandinávské a také Spojené království a Irsko.

Mám-li to shrnout a neobtěžovat vás detaily o této komparaci sazeb, kterou provedl náš výbor, tak shrnu jen, že zaprvé platí, že závazky související se vstupem nás v tuto chvíli sice nenutí zvyšovat sazby spotřební daně, a na druhé straně v případě minimálních olejů to je krok učiněný v tuto chvíli poměrně racionální, protože bychom tak stejně museli učinit v nejbližších měsících. A co se týče tabákových výrobků, považuji tento krok také za minimální, dokonce soudím, že původní vládní návrh, který šel do Poslanecké sněmovny, v tomto ohledu víc vyhovoval postupnému dorovnávání daně více než návrh, který doputoval do Senátu.

Co se týče lihu, připouštím, že ten vládní návrh lze oprávněně diskutovat a je nutné připustit, že v tomto ohledu si návrh klade cíle spíše fiskální než cíle harmonizační. Závěrem jenom podotknu, že náš výbor shledal v podstatě jediný podstatný a zásadní nesoulad v novele předloženého zákona se závazky, které na sebe Česká republika v průběhu jednání o vstupu do EU vzala, a to je v Senátu starý dobrý známý evergreen související s DUTY TAX FREE obchody na silničních přechodech.

Návrh vytvořený v Poslanecké sněmovně, jak už tady podrobně vysvětlil pan ministr, má prodloužit existenci těchto obchodů ještě o tři měsíce za ten původně už problematicky a závazky neplnící termín konce roku 2003. Já chci jenom na okraj připomenout, že pro státní rozpočet podle hrubých odhadů jenom tříměsíční existence těchto obchodů navíc znamená ztrátu příjmů zhruba ve výši tří miliard korun, takže bych rozhodně nepovažoval tento drobný pozměňovací návrh za bagatelný. Chápu proč se ho pan ministr ve svém úvodním slově pokoušel lehce bagatelizovat, protože jeho motivace, aby tento zákon byl co nejdříve pod střechou, je pochopitelná, nicméně já to za bagatelný nepovažuji. Myslím, že v souladu s předchozími postoji Senátu k tomuto tématu je správné, když Výbor pro evropskou integraci považoval výraznou většinou svých hlasů za nutné podpořit návrh, abychom doporučili vrátit tento návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který, řekl bych, udrží to ukončení existence těchto obchodů k datu 31. prosince tohoto roku. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Vzhledem k tomu, že nikdo takový není, otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první elektronicky přihlásila paní senátorka Soňa Paukrtová. Prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, já jsem jako člen hospodářského výboru měla na celý zákon poněkud jiný názor, než jak předkládal pan předseda Balabán, a ten jeho návrh nakonec při hlasování převážil, to znamená, že hospodářský výbor zamítl nebo přijal usnesení doporučit Senátu zamítnout.

Já jsem ten názor měla jiný z několika důvodů. Těmi nejdůležitějšími jsou zaprvé to, co už tu bylo několikrát řečeno – ten zákon je velmi důležité přijmout. To respektuji a chápu a pokud bych nepovažovala některé momenty toho zákona za zásadně důležité natolik, abych vám tady předkládala nebo se pokusila předložit pozměňovací návrhy, takže já osobně jsem byla spíš toho názoru předložit pozměňovací návrhy a postoupit návrh zákona do podrobné rozpravy.

V hospodářském výboru nakonec k věcné diskusi o jednotlivých pozměňovacích návrzích prostě příliš nedošlo, protože převážil návrh na zamítnutí. Takže mi dovolte, abych vás seznámila s těmi okruhy problémů, které považuji v tomto zákoně za velmi závažné. V první řadě bych tady řekla ještě jednu věc – pokud ten zákon posuzujeme z hlediska státního rozpočtu, z hlediska harmonizačního, z hlediska vládní exekutivy, tak tady ještě nezaznělo, že samozřejmě ten návrh zákona má dopady do podnikatelské veřejnosti a podle mých informací nikterak malé. V kombinaci se zákonem o dani z přidané hodnoty, v kombinaci s naším vstupem do EU, se jeví, že podnikatelská sféra bude mít velké problémy, a já pevně doufám, že reforma veřejných financí bude zahrnovat alespoň minimální prorůstové programy tak, aby podnikatelská veřejnost v České republice mohla nejen přežít, ale významně se uplatnit v rámci EU.

A z toho důvodů a z důvodů mých obav jsem si dovolila předložit dva návrhy usnesení. Budu je předkládat i vám, které v podstatě do jisté míry napomáhají podnikatelské veřejnosti. První z nich se – podotýkám předem, že oba ty pozměňovací návrhy mají fiskální dopad – ten první, týkající se splatnosti daně, bude mít dopad do rozpočtu 2005, ten druhý, který se týká sazby daně z motorové nafty, bude mít dopady i do rozpočtu 2004, pokud by byl přijat.

Takže pokud se týká o tu lhůtu splatnosti spotřební daně. V dosud platném zákoně o spotřební dani je doba splatnosti 55. den. Vládní návrh předpokládá zkrácení splatnosti této daně z 55 na 25 dní. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny nakonec přijal pozměňovací návrh, ve kterém splatnost daně zpětně vrátil na 55. den. Při projednávání na plénu Poslanecké sněmovny došlo k přijetí jiného pozměňovacího návrhu, který posunul splatnost daně na 40. den, jako návrh do jisté míry kompromisní. Já se ale obávám, že i tento kompromisní návrh ohrozí některé podnikatelské subjekty, protože dosud naše silně podkapitalizovaná podnikatelská sféra bude mít velké problémy s překlenutím normálně toho, co se děje, protože třeba dodávají do dlouhých řetězců, kde ta splatnost daně obráceně je 60 dnů a oni si budou muset otvírat úvěry. A v situaci, kdy české banky je nerady jaksi vidí a nerady otvírají, tak si myslím, že to zkrácení daně na 40. den bude mít – prostě způsobí podnikatelské veřejnosti problémy.

První pozměňovací návrh, který si vám dovolím předložit, pokud bude zákon postoupen do podrobné rozpravy, se týká vrácení splatnosti daně na 55. den tak, jak je v dosud platném zákonu o spotřební dani.

Druhý pozměňovací návrh se týká sazby daně z motorové nafty. Bylo tady řečeno již několikrát, že od 1. 1. 2004 v Evropské unii se budou zvyšovat sazby z minerálních olejů a tedy i z motorové nafty. Mám připravený pozměňovací návrh, který sazbu daně oproti tomu, co bylo přijato v Poslanecké sněmovně, snižuje na hranici, kterou požaduje Evropská unie. Pokud bych to slovně vyčíslila, tak se podle návrhu Poslanecké sněmovny sazba daně z motorové nafty zvyšuje o 1,80 Kč na jeden litr. Domnívám se, že navýšení na minimální požadavek EU k 1. 1. 2004 o 1,30 Kč na jeden litr, že i toto v podstatě malé snížení spotřební daně podnikatelské veřejnosti jednak pomůže. A za druhé bylo tady zmiňováno, že zvýšení této sazby má dopady i do rozpočtu municipalit, do rozpočtů krajů a obcí, a to z toho prostého důvodu, že ony zajišťují dopravní obslužnost území. A já se prostě obávám toho, že speciálně kraje nemusí najít dostatečné finanční prostředky, aby dokázaly vykrýt nárůst těchto finančních prostředků a zabezpečit dopravní obslužnost území.

Zmíním se o tom tady ještě trošku rozsáhleji. Zaznamenala jsem argument toho typu, že kraje a obce mohou dopravu optimalizovat v tom smyslu, aby v souběhu nejezdily autobusy a železnice. Myslím si, že většina měst, která má hromadnou dopravu, a většina krajů, kde se železnice vyskytuje, to již dávno udělala.

Zjišťovala jsem si, jaký to bude znamenat nárůst třeba v kraji, odkud pocházím. V Libereckém kraji se tato částka pohybuje kolem 10 milionů korun. Tato částka vám nemusí připadat nijak zvlášť vysoká, ale uvědomíte-li si, že Liberecký kraj má rozpočet 1 miliardu Kč, což je v podstatě rozpočet padesátitisícového města, tak ten nárůst je poměrně značný.

To jsou mé důvody k tomu, proč se pokusím vám předložit pozměňovací návrh, který snižuje spotřební daň z motorové nafty na úroveň požadovanou Evropskou unií.

Další pozměňovací návrh, který jsem připravena předložit, se týká problematiky zajištění daně z celních skladů minerálních olejů. Vládní návrh zákona předpokládá zajištění daně v plné výši a odvíjel se v podstatě od toho, kolik daný minerální sklad vyrobí. V Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh, který říká, že maximální horní hranice zajištění skladu minerálních olejů je ve výši 100 mil. Kč. Při objemech výroby v případě minerálních olejů, které se pohybují v miliardách korun i výše, mi připadá toto zajištění jako naprosto minimální.

Zástupci Ministerstva financí nás přesvědčovali o tom, že celá situace se dá zvládnout celním dohledem, že celá situace není nijak dramatická. Obávám se však, že dramatická je, a proto jsem vám předložila pozměňovací návrh, který se v podstatě vrací k původnímu vládnímu návrhu, to znamená, že se zajišťuje sklad v plné výši a odvíjí se vlastně od toho, kolik sklad vlastně obsahuje.

A pokud již asi máte na lavicích můj pozměňovací návrh k tomuto návrhu zákona, tak ty spousty pozměňovacích návrhů se týkají právě vypuštění § 58 a týkají se fyzických a právnických osob, jak tady konstatoval kolega Balabán, protože on samozřejmě neměl k dispozici můj pozměňovací návrh.

Pokud tedy vypustím § 58, který se týká zajištění celních skladů minerálních olejů, vracíme se k původnímu vládnímu návrhu zákona. A to množství pozměňovacích návrhů je tam prostě z toho důvodu, že tento § 58 se musí promítnout do celého zákona a jedná se v podstatě o legislativně-technické úpravy.

Další pozměňovací návrh se týká toho, o čem tady zevrubně hovořil zpravodaj garančního výboru pan senátor Balabán. Týká se nerovných podmínek pro fyzické osoby a podnikatele v tom smyslu, že v návrhu zákona vlastně absentuje ustanovení, dle kterého výrobce a dovozce tabákových výrobků je podnikatelem fyzickou osobou, by mohl být pokutován za porušení ustanovení povinnosti při nakládání a značení tabákových výrobků.

Také mi připadá, že tato záležitost stojí za to, abychom ji opravili, že je nesprávně v tomto zákonu. Ale pozměňovací návrh je velice jednoduchý a týká se § 130. Myslím, že tento pozměňovací návrh je opravdu velmi jednoduchý.

Poslední skupina pozměňovacích návrhů, které bych tady ráda uplatnila v rámci podrobné rozpravy, se týká účinností. V zákonu je stanovena trojí účinnost a není pak patrné, kterou účinnost má plátce daně v § 140 brát v potaz, zvláště pak, když celý § 140 má nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 140 odst. 1, 2, 4, 11, 12, 13, 14 a 15 jsou pak naprosto zmatečná. Na tomto jsme se při přípravě pozměňovacích návrhů shodli i s Ministerstvem financí, že je potřeba zřejmě tuto účinnost upravit.

Závěrem mi dovolte, abych ještě jednou řekla, že jsem si jista, že zákon je potřeba schválit rychle. Ale dávám vám k úvaze, zdali by nebylo rozumnější některé momenty v zákonu opravit. A druhá část je zajištění celních skladů a třetí část je, zdali a v jaké míře je či není možné podporovat podnikatelskou veřejnost těmi z mého pohledu poměrně jednoduchými pozměňovacími návrhy.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, paní kolegyně. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Robert Kolář, připraví se pan senátor Ivo Bárek.

Senátor Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Chtěl bych ve své řeči navázat jednak na zpravodaje a jednak na paní kolegyni Paukrtovou a současně bych se chtěl vyhnout vlastně těm pasážím, o nichž se zmiňovali i oni.

Myslím si, že u tohoto zákona je zcela určitě bez jakékoliv diskuse ten moment, kdy slaďujeme naši domácí legislativu s legislativou EU. A tam samozřejmě platí vše, co řekl pan ministr.

Druhá věc je, že tento zákon je naším národním zákonem a má dopady do našeho prostředí a svým způsobem ovlivňuje podnikatelskou veřejnost a de facto tím ovlivňuje i příjmovou stránku státního rozpočtu.

Setkal jsem se s tím, že od autodopravců zaznívají obrovské výhrady k tomuto zákonu a především v tom smyslu, že opravdu budou omezovat regionální dopravní obslužnost a že se to významným způsobem dotkne municipalit. A já sám nevím v tuto chvíli, a můj volební obvod je tím hodně postižen, kdy je to centrum vlastně jednoho okresního města a kolem něj hodně malé satelity částečně někde v horách, jak se tato situace bude řešit. A neví to nikdo ani ze starostů a neví to ani autodopravce.

Druhá věc, a to se připojuji k paní kolegyni Paukrtové, je její návrh, který by měl splatnost této daně posouvat zpět na 55. den tak, jak to původně v zákonu bylo a vlastně ve druhém čtení se objevil až na plénu Poslanecké sněmovny návrh, že by se splatnost změnila na 40. den.

Tady se musím přiznat k určitému střetu zájmů, protože jsem senátorem za Prostějovsko a tam působí známá firma Starorežná a u nás na okrese, když si někdo dává starorežnou, tak neřekne tomu jinak, než že si dává okresní. Berte to tedy jako názor patriota, který musí hájit zájmy místní firmy. Ale nedotýká se to samozřejmě jenom tohoto výrobce a platí ten argument s řetězci a vlastně s cash – flow těchto firem, které samozřejmě okamžitě myslí, a na první splátku si budou muset zcela určitě někde půjčit a zvýší to jejich úvěrové zatížení.

Schvalujeme vlastně zákony, které někdy předurčují příjmovou stránku státního rozpočtu, a pan ministr financí tady tuším mluvil o 12 miliardách korun, a současně neovlivňujeme výdajovou stránku rozpočtu, neschvalujeme státní rozpočet, což je prostě role Senátu. Taková je naše role, nicméně přesto přese všechno si myslím, byť situace je v tomto nevyvážená, že musíme brát v úvahu i to, na jaké výdaje se vlastně příjmy používají. My zdaníme obyvatele, my zdaníme podnikatele a stát, resp. kraje a potažmo obce, protože se na výnosu daně také podílejí, nějakým způsobem je využívají.

Teď bych nechtěl diskutovat o investicích typu Bublava, které samozřejmě nemůže ovlivňovat ani ministr financí ani vláda, protože to jsou hrátky, které se odehrávají při projednávání státního rozpočtu ve sněmovně. Je to v podstatě daň za schválení rozpočtu, nicméně chtěl bych využít přítomnosti pana ministra financí k tomu, abych ho požádal o odpověď na jednu otázku ve své shrnující řeči, která se týká Třineckých železáren.

Zdánlivě to s tímto problémem nesouvisí, nicméně před časem vláda schválila dotaci v objemu cca 2 miliardy korun pro Třinecké železárny. Vzhledem k tomu, že takovouto dotaci jako veřejnou podporu privátnímu sektoru musí schvalovat členské státy EU, nakonec k tomu nedošlo, ale včera jsem se z novin dozvěděl, že pan ministr Urban navrhuje jinou cestu, přičemž by to měla být opět částka větší než 2 miliardy korun, která by byla jiným způsobem strukturována. Myslím si, že jednak není vhodné z veřejných rozpočtů takovýmito objemy podporovat privátní sektor, jednak si myslím, že je to velmi nešťastný krok právě v době, kdy se projednává jiná podpora, a to veřejná podpora našim bankám. Otevírat ještě tuto otázku by podle mého názoru bylo tak trošku jako dráždit hada bosou nohou. Proto bych žádal pana ministra, jestli by mi mohl říci, jaký on má na toto názor, protože vím, že to je návrh ministra průmyslu a obchodu, nikoliv návrh ministra financí.

To je z mé strany vše, a já sám se připojuji také k návrhu, jestliže bude otevřena podrobná rozprava k návrhu, který by splatnost této daně posouval na původních 55 dnů a ne na 40, jak nám PS v tomto zákoně postoupila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji, pane kolego. Nyní je přihlášen o slovo pan senátor Ivo Bárek, připraví se pan senátor Daniel Kroupa.

Senátor Ivo Bárek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych předem poděkoval panu zpravodaji Skalickému za velice vyvážený pohled na návrh tohoto zákona. I já jsem si položil na misku vah klady a zápory a musím konstatovat, že největším problémem pro mne bylo vstřebat některé pozměňovací návrhy, které vznikly v PS. Velice jsem nad nimi uvažoval, některé pohledy jsem si nechal vysvětlit od odborníků. Zejména z časových důvodů, které se zvláště dotýkají zřízení daňových skladů, doporučuji schválit návrh zákona o spotřebních daních ve znění postoupeném PS.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane kolego. Nyní bude hovořit pan senátor Daniel Kroupa, připraví se pan senátor Ondřej Feber.

Senátor Daniel Kroupa: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, hovořím z pověření Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který obdržel a projednal petici proti zvýšení spotřební daně z nafty od Sdružení autodopravců a Svazu dopravy ČR. Byl jsem pověřen, abych vás s obsahem této petice seznámil.

Podepsaní protestují proti chystanému zvýšení zejména spotřební daně z nafty vedle ceny ročních dálničních kupónů, které při nárůstu cen povinného ručení a zavedení elektronického mýta povede k likvidaci mnoha podnikatelů v dopravě. Sdružení již několik let žádá vládu o vytvoření ucelené koncepce rozvoje dopravy obecně. Zvýšení cen nafty nebylo s autodopravci konzultováno. Navrhují zvýšení cen nafty maximálně o 50 haléřů za litr. Žádají, aby Senát tento pozměňovací návrh uplatnil při projednávání návrhu zákona o spotřebních daních.

Dámy a pánové, není mou úlohou vám doporučovat, jak máte hlasovat. Důležité je, že Senát se zabýval peticí, která mně byla podána, a důležité také je, že pozměňovací návrh jdoucí tímto směrem bude předložen. Zajisté ho posoudíte na základě vlastní moudrosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane kolego. Nyní má slovo pan senátor Ondřej Feber, připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Ondřej Feber: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, z výborových zpráv a z průběhu rozpravy plyne, že návrh zákona o spotřebních daních trpí vadami, které je třeba napravit. Vedle citovaných je zde ještě jedna, na kterou nemohu neupozornit. Je to nejednotná sazba spotřební daně u pěstitelského pálení v sezóně letošního roku, tj. 2003-2004.

Při projednávání v klubu jsme se shodli, že se jedná o problém z pohledů makroekonomických nicotný, který však, nebude-li námi odstraněn, způsobí na několik měsíců po novém roce velké problémy zahrádkářům či pěstitelům, tradičně drobným podnikatelům, tentokrát provozujícím pěstitelské palírny a v souvislosti s tím i finančním, resp. od nového roku celním úřadům.

Pálení ovocných destilátů patří k uznávaným tradicím a zvláštnostem naší země. Domácí slivovice má své vyznavače ve všech skupinách obyvatel, rádi se s ní chlubíme také v zahraničí. Slušelo by se proto vyhovět oprávněné připomínce těch, kteří se na její výrobě jakkoli podílejí.

Česká republika požádala pozičním dokumentem v r. 1998 o zvláštní úpravu provozování pěstitelských pálenic. Žádost byla dále doplňována a kapitola „Daně“ byla v listopadu 2001 uzavřena s tím, že ČR byla přiznána trvalá výjimka pro možnost uplatňování snížené spotřební daně z lihu vyrobeného pěstitelským pálením, a to až na 50 % sazby daně z lihu.

Aktuální sazba spotřební daně z pěstitelského pálení pro výrobní období 2003-2004 činí částku 95 korun za litr stoprocentního alkoholu. Výrobním obdobím pro pěstitele je ve smyslu zákona o lihu období od 1. července běžného roku do 30. června roku příštího. V té době zahrádkáři a pěstitelé příslušné ovoce sbírají, a to postupně podle druhů, následně je podobně jako u výroby vína kvasí a tento proces může být dosti zdlouhavý. V dalším období z takto připraveného kvasu v palírnách nechávají vypálit domácí pálenku. My už ji pak jenom konzumujeme.

V praxi končí výroba domácích pálenek v březnu až květnu následujícího roku, kdy už téměř všichni mají vše hotovo. Pak přichází celní úřad pro příští rok a výrobní období v té které palírně protokolárně uzavře a lihoměr zapečetí. A právě to je vhodné období pro změnu sazby daně.

V tisku 136 je uveden naprosto nevhodný termín navržené účinnosti uplatňování nové sazby spotřební daně z pěstitelského pálení, a to k 1. lednu příštího roku, kdy v průběhu jedné sezóny dojde ke skoku spotřební daně z 95 na 133 Kč za litr. Drobní pěstitelé, kteří si pracně připraví ovocný kvas pro vypálení na destilát a z důvodů dlouhé technologické doby jeho zrání nebo zdržení v souvislosti s omezenou kapacitou palíren, se dostanou na řadu v pěstitelské pálenici až v novém kalendářním roce, budou muset zaplatit mnohem vyšší spotřební daň oproti těm, kteří v průběhu stejného výrobního období budou mít to štěstí, že vypálí do nového kalendářního roku. Způsobí to mezi jiným také nemalé organizační a administrativní problémy v samotných palírnách.

Navrhuji proto provádět jakékoliv daňové úpravy v oblasti pěstitelského pálení do budoucna vždy k termínu 1. července příslušného kalendářního roku, ale v tomto případě, abychom splnili závazek vůči EU v termínu vstupu ČR do tohoto společenství, uplatnění nové sazby daně v takto navrženém termínu je z pohledu fiskální politiky státu téměř neutrální a schválíme-li pozměňovací návrh Výboru pro evropskou integraci týkající se prodejen DUTY TAX FREE, pak není vůbec o čem hovořit.

Dámy a pánové, buďme ohleduplnější než poslanci vůči výrobcům našich „ovocných specialit“. A prosím vás proto o podporu mého pozměňovacího návrhu, který předložím, bude-li zákon propuštěn do podrobné rozpravy. Jsem také přesvědčen, že tento pozměňovací návrh spadne do okruhu pozměňovacích návrhů, které pan ministr uzná jako vhodné. Protože v opačném případě by pan ministr zejména na Moravě získával v žebříčku popularity zřejmě jenom ty negativní body. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane kolego. Doufám, že vzorky jsou připraveny. Nyní promluví pan senátor Jaroslav Doubrava. Připraví se paní senátorka Jaroslava Moserová.

Senátor Jaroslav Doubrava: Co vše lze zahrnout pod „ovocné speciality“. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegové a kolegyně, hned v úvodu bych chtěl říci, že zvýšení spotřební daně z motorové nafty o 1,80 Kč od 1. ledna příštího roku považuji za vražedný krok nejen vůči našim autodopravcům, ale stejně vražedný krok vůči obcím a jejich občanům. Promítá se velkým zvýšením plateb do dopravní obslužnosti. Plateb, které stát samo sebou nebude nikterak kompenzovat. Plateb, které nadále vyhubí již tak už zbídačené rozpočty obcí. Tvrdě dopadne na autodopravce a jsem přesvědčen, že zavedením elektronického mýta nejen v Německu, ale i – podle mého názoru šílený záměr s jeho zavedením i u nás, resp. záměr s výší tohoto poplatku – povede k úpadku dopravních nebo přepravních firem. Uvědomme si, prosím, že zvýšení spotřební daně o 1,80 Kč na litr znamená při průměrném ujetí asi 12 tisíc km měsíčně nárůst nákladů na jedno vozidlo o 80 tisíc Ano, 80 tisíc Kč ročně. Při současné situaci v sektoru silniční dopravy je takřka nemožné promítnout tyto náklady do přepravních cen.

Zdůvodnění zvýšení spotřební daně v takovém rozsahu nelze zdůvodnit ani požadavkem EU. Ten současná praxe splňuje.

Množství připravených pozměňovacích návrhů dokládá, že návrh zákona není dobře připraven. Návrh na jeho zamítnutí již předložen byl. Obávám se, že bych svým voličům těžko zdůvodňoval, proč jsem pro tento návrh zvednul ruku. Neučiním tak. Podpořím návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane kolego. Nyní je na řadě paní senátorka Jaroslava Moserová. Připraví se pan senátor Ivan Adamec.

Senátorka Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu stručná jako vždy. Musím zdůraznit, co tady už zaznělo z mnoha úst, že zvýšení sazby na motorovou naftu je zničující pro obce, pro kraje i pro drobnější autodopravce. Jsou skutečně likvidační. Zaznělo to tady už mockrát. Proto doufám, že nedojde k zamítnutí tohoto návrhu zákona, který je potřebný, ale doufám, že budete souhlasit s tím, aby byl propuštěn do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, paní kolegyně. Pan senátor Ivan Adamec. Připraví se pan senátor Karel Tejnora.

Senátor Ivan Adamec: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, já budu také velmi stručný. Už tady padlo, že zákon zasahuje vážně do podnikatelského prostředí, do života municipalit. Já bych jenom doplnil, že ovlivní prakticky každého, protože trhu nikdo neunikne. Ani ten, co tvrdí, že nekouří, nepije – což jsou mimochodem pro mě docela vzácní lidé, a ani ten co říká, že nejezdí autem. Není to pravda. Dotkne se to nás všech. A velmi citelně.

Já tento zákon považuji za velmi nutný. Považuji harmonizaci s EU za potřebnou. Na druhé straně tento zákon vykazuje tolik nedostatků, že pro schválení ruku nezvednu. Na druhé straně vím, že toto ctihodné auditorium pravděpodobně bude mít zájem tento zákon opravovat. Proto i já se přidám k pozměňovacím návrhům, v tuto chvíli v oboru pro mě zcela neznámém a v oboru cigaret. Vadí mně tam vlastně dvojí změna daně cigaret. A pak mně tam vadí ještě doba splatnosti cigaretových kolků. Takže to bych potom přednesl v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Já vám děkuji, pane kolego. Jen vás upozorňuji, že je třeba pozměňovací návrh předložit plénu v písemné podobě. Nyní posledním přihlášeným do obecné rozpravy pan senátor Karel Tejnora. Prosím.

Senátor Karel Tejnora: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jenom dvě poznámky na okraj. Včera jsme jednali čtyři hodiny o jiném zákonu. Naší snahou bylo do budoucnosti snížit budoucí mandatorní výdaje. Naše pozměňovací návrhy nebyly přijaty. Čili vláda a předkládající pan ministr vlastně nám řekl, že peněz bude dost, že není potřeba.

Dnes zde jednáme o dalším návrhu zákona, který podle mého má tři složky. Je to harmonizace s právem EU, pak obyčejné zdražení a i v malé míře projev lobbismu. Já nechápu, jak jeden den je potlačena snaha budoucí úspory státního rozpočtu, aby druhý den po nás bylo požadováno toto obyčejné zdražení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji, pane kolego. Nebyl jste posledním přihlášeným. Ještě pan senátor Jiří Skalický v obecné rozpravě. Připraví se pan senátor Vladimír Kulhánek.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom ještě v rámci obecné rozpravy uvést na pravou míru jedno tvrzení, které se tady v průběhu obecné rozpravy několikrát objevilo. Naposledy jsem ho zaznamenal ve vystoupení pana senátora Doubravy. Pan senátor Doubrava má pravdu, když říká, že naše dnešní úroveň zdanění nafty odpovídá dnes platným předpisům EU. Já zde mám svou vlastní komparativní tabulku, která je vyjádřena v eurech, ale teď ani nevím, na jakou je to vztaženo hmotnou jednotku; ale jde o tu relaci, nikoliv o absolutní čísla. Dnešní povinné minimální zdanění motorové nafty v EU činí 245 eur. Dnešní naše úroveň zdanění je 259 eur. Jinými slovy, je pravda to, co říkal pan senátor Doubrava.

Ale já jsem ve své zpravodajské zprávě upozorňoval na to, že EU od 1. 1. 2004 zvedá tu povinnou minimální daň u motorové nafty na 302 eur, což činí zvýšení o 23 %. Sám jsem se k tomu vyjadřoval poměrně kriticky. Ale je to prostě fakt a nesmíme ho přehlížet při svých úvahách. A na to reagovala PS návrhem, který vlastně navrhuje od 1. ledna úroveň našeho zdanění motorové nafty na úrovni 316 eur. To je zhruba 3 % nad povinnou úroveň, což je diference, která bývá konzumována v průběhu měsíce pouhými kurzovými pohyby mezi korunou a eurem.

Já tudíž musím konstatovat, že můžeme protestovat proti takto vysokému zdanění motorové nafty. Můžeme protestovat proti trendu, který se v EU projevuje – totiž postupně spíše srovnávat míru zdanění benzínu a motorové nafty, než udržovat tu diferenci zvýhodňující motorovou naftu. Ale hovoříme-li o potřebě harmonizovat naše zdanění, splnit závazky, které jsme podepsali v přístupové smlouvě, pak se obávám, že není o čem diskutovat. Můžeme diskutovat jenom o tom, jestli to uděláme od 1. ledna anebo jestli to uděláme v průběhu příštího roku.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji, pane kolego. Pan senátor Vladimír Kulhánek. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Vladimír Kulhánek: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, byla tady řečena řada závažných věcí. To, o čem chci hovořit, je vcelku prkotina. Nicméně je to prkotina, která je mně naprosto nepochopitelná. Mířím tím do prodeje cigaret a zákazu příbalů.

Já to nechápu. I za první republiky, když šla žena s dítětem k hokynáři, tak dal dítěti cukrátko. A my tady zakazujeme příbaly k cigaretám, kam se může dát tužka a zapalovač a něco takového, který stát nic nestojí, které jsou už navíc zdaněné, výběr spotřební daně se nemění, ten je pořád stejný a po zákazu reklamy, po stanovení pevné ceny je to vlastně jediná možnost obchodní soutěž, pro firmy, které neovládají trh zcela, poněvadž víme, že tady je jeden majoritní a řada dalších menší a ty menších nemají jinou možnost jakým způsobem přitáhnout lidi, tak proč tuto obchodní soutěž likvidovat. V tomto smyslu bych dal pozměňovací návrh pokud k tomu dojde.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji, pane kolego. Jste v tuto chvíli posledním přihlášeným. Již nikoho elektronicky přihlášeného nemám. Zeptám se, zda-li se ještě někdo hlásí v plénu. Vzhledem k tomu, že nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Žádám pana navrhovatele ministra financí, aby se k ní vyjádřil.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, já bych poté, kdy proběhne podrobná rozprava, tak bych se vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které zazní v podrobné rozpravě nebo budou předloženy v rámci podrobné rozpravy tak, abych sdělil své komplexní stanovisko.

Chtěl bych se v tuto chvíli vyjádřit k některým otázkám, které přímo zazněly v obecné rozpravě. Nejprve bych chtěl reagovat na dotaz, který přímo s touto problematikou nesouvisí. Týká se tedy kauzy Třinec. Musím říci, že to je zatím pouze informace z médií. Vláda se zatím dokumentem nebo novým dokumentem k otázce podpory Třineckým železárnám nezabývala. Můj názor je ten, že jakákoliv takováto podpora musí být nejdříve schválena a projednána Úřadem pro hospodářskou soutěž a teprve posléze se jí může zabývat vláda tak, aby za prvé nenarušila ty standardní procesy, které probíhají v Evropské unii a jednak také nekomplikovala již probíhající jednání o otázce veřejné podpory v českém bankovnictví.

Pokud jde o struktury této podpory tak, jak byla navržena Ministerstvem průmyslu a obchodu a byla medializována v tisku, tak tato struktura je podle mého názoru problematická a bude určitě velmi přísně debatována na meziresortní úrovni i případně ve vládě České republiky, pokud se vláda vůbec k této otázce v nejbližším období vrátí.

Obecně pokud jde o použití zdrojů, které získá státní rozpočet – veřejné rozpočty, touto novelou zákona, tak i na toto téma zde zazněly některé poznámky. Především je potřeba říci, že tyto zdroje jsou příjmem státního rozpočtu, jsou také příjmem zčásti Státního fondu dopravní infrastruktury. Já už jsem zde ve svém úvodním vystoupení zmínil, že tyto prostředky budou zejména kompenzovat ten pohyb v daních, který nastává v první fázi reformy veřejných rozpočtů, kdy snižujeme během příštích tří let daň z příjmů právnických osob až na 24 % v roce 2006, což vyvolá výpadek v příjmech státního rozpočtu a tento bude do značné míry kompenzován právě změnami v oblasti nepřímých daní, v oblasti spotřební daně a daně z přidané hodnoty.

Pokud jde o výdajové priority, pak musím říci jasně, že vláda deklarovala svůj záměr během tří let začít snižovat tempo zadlužování České republiky. Vláda schválila výdajové limity pro rezorty na příští tříletý horizont. Každý rezort v tuto chvíli již ví s jakými finančními zdroji může v tom tříletém horizontu počítat a může rozvrhnout realizaci svých priorit tak, aby tyto výdajové limity respektovaly.

Proto vláda nebude o použití těchto finančních prostředků rozhodovat ad hoc, nebude je směřovat na nějaké konkrétní účely, ale budou využity právě k financování tříletého plánu vlády na postupné snižování schodku státního rozpočtu, který by letos měl dosáhnout cca 128 miliard a cílem vlády je tento trend obrátit a obrátit ho již příští rok a srazit deficit státního rozpočtu pod 100 miliard v roce 2006.

Do tohoto kontextu musí být také zasazeny výdaje, které budou spojeny s přijetím zákona o služebním poměru, který byl projednáván na plénu Senátu včera odpoledne a večer a Ministerstvo vnitra bude muset při aplikaci tohoto zákona respektovat výdajové limity, které vláda pro ten tříletý horizont schválila. V žádném případě aplikace tohoto návrhu zákona nemůže znamenat to, že vláda ustoupí od své strategie konsolidace veřejných rozpočtů nebo že by v důsledku přijetí tohoto návrhu zákona zpomalila tempo fiskální konsolidace, bude to ovšem znamenat, že vláda bude muset přehodnotit jiný typ výdajů a tyto výdaje případně snížit.

Pokud jde o konkrétní pozměňovací návrhy, ještě asi jedna nebo dvě obecné poznámky. Ta problematika omezení toho, aby prodejce mohl k tabákovému výrobku dodávat nějaký jiný předmět a požadovat nějakou celkovou sumu za prodej takovéhoto tabákového výrobku, to ustanovení je v zákoně proto, že některá zařízení nebo někteří prodejci obcházeli tu jednotnou cenu cigaret – tabákových výrobků, která je stanovena kolkem tím, že prodávali současně s těmito tabákovými výrobky například krabičku zápalek nebo zapalovač nebo něco podobného a zahrnovali to ve společné ceně, která potom znamenala, že spotřebitelé si krabičku cigaret zakupovali v různých zařízeních za různou cenu právě v důsledku toho, že se k nim přibalovaly tyto jiné výrobky. Toto je reakce ze strany předkladatelů zákona na tyto procesy, které se odehrávaly a koncepcí vlády je, aby si spotřebitel mohl ty tabákové výrobky koupit za jednotnou cenu, která odráží to, co je řečeno na kolku, kterým je označený příslušný tabákový výrobek.

V tuto chvíli děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane ministře. Táži se zpravodaje Výboru pro evropskou integraci pana senátora Jiřího Skalického, zda si přeje vystoupit. Nechce. Děkuji.

A pane zpravodaji garančního výboru, prosím, o vaše vyjádření k proběhlé rozpravě.

Senátor Milan Balabán: Pane předsedající, pane ministře, já bych pouze sumarizoval možná diskusi, která proběhla v obecné rozpravě, kde vystoupilo celkem 11 senátorek a senátorů s tím, že zazněl návrh schválit, zazněla podpora návrhu zamítnout, ale zazněla vystoupení, která avizovala předložení pozměňovacích návrhů pokud návrh projde do podrobné rozpravy.

Já bych jenom konstatoval, že v těch avizovaných pozměňovacích návrzích nezazněly návrhy na odstranění některých těch vážných vad, které jsem definoval ve své zpravodajské zprávě, to znamená neprovázanost s živnostenským zákonem, problematika souběhu se starým zákonem atd. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane senátore. Nyní se hlásí o slovo předseda senátorského klubu ČSSD senátor Petr Smutný. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Smutný: Děkuji. Vážení kolegové, jménem Klubu sociální demokracie žádám o čtvrthodinovou přestávku na poradu klubu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane senátore, vyhovíme, v 11.15 hod. se setkáme opět v Jednacím sále. Děkuji.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, budeme pokračovat po přestávce v jednání Senátu. Byl podán návrh schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V jednacím sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Zahajuji hlasování a budeme hlasovat o schválení návrhu.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 37 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro návrh vyslovilo 24, proti bylo 33. Návrh nebyl přijat.

Jako druhý v průběhu rozpravy byl podán návrh zákon zamítnout. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 38 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 vyslovilo pro návrh 31, proti bylo 27. Návrh nebyl přijat.

Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona schválit ani zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan senátor Ondřej Feber.

Senátor Ondřej Feber: Pane předsedající, dámy a pánové, předkládám pozměňovací návrh, který máte všichni na stole a kterým se odstraňuje vada návrhu zákona a sjednocuje se sazba spotřební daně z lihu obsaženého  v destilátech ovocných k pěstitelskému pálení na sezonu 2003 – 2004. Tuto vadu jsem zjistil, neboť spolupracuji při výrobě v pěstitelských palírnách a tudíž je mou povinností toto oznámit, tuto podjatost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Dále je přihlášeno ještě pět senátorek a senátorů. Slovo je uděleno paní senátorce Soně Paukrtové.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, dovolte mi, abych předložila pozměňovací návrhy k senátnímu tisku č. 156. Pokud máte před sebou, tak bod A se týká prodloužení lhůty splatnosti ze 40 na 55 dní, v § 18 odst. 5 se číslovka 40 nahrazuje číslovkou 55 a totéž v § 76 – slova „40 dnů“ nahradí slovy „55 dnů po skončení zdaňovacího období“.

Pozměňovací návrhy pod bodem B se týkají sazby daně z motorové nafty a podotýkám, že se zvyšují na úroveň požadovanou Evropskou unií k 1. 1. 2004 a znějí: V § 48 odst. 1 se číslovka 9950 nahrazuje číslovkou 9500. Spolu s tím se upravuje sazba u bionafty, která činí 70 % z motorové nafty a stejně tak se musí upravit i daň pro vratky. Takže pokud to mám přečíst: v § 48 odst. 1 se číslovka 9950 nahrazuje číslovkou 9500, v § 48 odst. 5 číslovka 6866 se nahrazuje číslovkou 6650 a v § 56 odst. 4 potom zní: Daň se vrací ve výši 8840 Kč na 1000 litrů.

V bodě C, který vypadá děsivě, ale v zásadě je úplně jednoduchý, tam se jedná o vypuštění § 58 a týká se zajištění celních skladů. Všechny další pozměňovací návrhy pod body 7 až 64 se týkají v zásadě legislativně-technického promítnutí tohoto paragrafu – vypuštění § 58.

Musím říci, že někteří kolegové velice pečlivě čtou pozměňovací návrhy, takže jsem byla panem senátorem Františkem Kroupou upozorněna na chybu, za kterou se omlouvám. Mohu ji vysvětlit jenom tím, že jsme z legislativy s Ministerstvem financí to připravovali poměrně v krátkém časovém úseku, takže si prosím opravte: v bodě 15 ve druhém pořadí se číslovka 71 – druhá v pořadí 71 a 72 je potřeba nahradit číslovkou 70 a 71. Já bych k tomu ještě chtěla říci, že se jedná opravdu o legislativně technické promítnutí. Pokud by tento pozměňovací návrh byl přijat, tak samozřejmě ještě proběhne korekce ze strany legislativy.

V bodu D je to pozměňovací návrh, který se týká toho, aby fyzické osoby, dovozci tabákových výrobků mohli být postihováni ve stejném režimu jako podnikatelská veřejnost. To znamená v § 130 za odstavec 7 se vkládá nový odstavec 8, který zní:

(8) Pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, se ustanovení § 124 až 129 a § 130 odst. 1 až 7 použijí obdobně.

Dosavadní odstavec 8 označit jako odstavec 9.

Co se týče pozměňovacích návrhů pod písm. E, jsou to pozměňovací návrhy, které slaďují účinnost zákona tak, aby účinnosti v zákonu byly uvedeny správně.

Pane předsedající, nevím, jestli musím přečíst tyto pozměňovací návrhy na mikrofon, protože je máte všichni před sebou.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Mohu-li vstoupit do vašeho projevu, paní senátorko, tak je možno to uvést rámcově.

Senátorka Soňa Paukrtová: Jsou to v písm. E body 66 až 73 týkající se sladění účinnosti tak, aby zákon byl v pořádku.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: I já vám děkuji, paní senátorko. Snad bych ještě dodal, že pokud nebude námitek, protože pozměňovací návrh je v písemně formě a mají jej všichni senátoři, že při hlasování budeme hlasovat o jednotlivých bodech, čili rámcovém uvedení a přiložili bychom psaný text do záznamu o průběhu jednání Senátu.

Ještě se hlásí paní senátorka Soňa Paukrtová, prosím.

Senátorka Soňa Paukrtová: Omlouvám se, ale zapomněla jsem na jednu důležitou věc. O pozměňovacích návrzích tak, jak jsou připraveny, se musí hlasovat vždycky současně o bodech A, B, C, atd.

Toto jenom technicky jsem chtěla doplnit.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám za poznámku, paní senátorko.

Probíhá podrobná rozprava, do které je přihlášen pan senátor Ivan Adamec, kterému je uděleno slovo.

Senátor Ivan Adamec: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný. Jsou to ony avizované cigarety, jak jsem již hovořil v obecné rozpravě.

Za prvé je to pozměňovací návrh, který by měl sjednotit minimální spotřební daň již od ledna 2004, a to sice na úrovni 0,90 Kč na kus.

Pokusím se stručně zdůvodnit:

Vláda rozděluje sazby daně na období do vstupu podle odst. 1 § 104 a po vstupu do EU odst. 2. Činí tak jen proto, aby mohla na první období rozlišit minimální spotřební daň pro krátké a dlouhé cigarety, což legislativa EU neumožňuje.

Vládou navržená úroveň minima pro období po vstupu do EU je diskriminační vůči levným cigaretám, vysoko položené minimum vede u těchto výrobků k cenám cca o korunu až dvě koruny vyšším, než by mohly být při minimu spotřební daně 0,90 Kč na kus. Vysoko položené minimum zplošťuje cenové spektrum pod cigaretou nebo tabákovým výrobkem Petra, což je údajně nejprodávanější cigaretový výrobek a omezuje tak prostor pro hospodářskou soutěž.

Vláda více méně stanoví úroveň minima na strop povolený evropskou legislativou, což se mi zdá příliš. Hodnota 90 haléřů na jednu cigaretu odpovídá 96 procentům z maximální možné úrovně, což je stále více než v řadě evropských zemí. Například Německo, Itálie a Holandsko mají 90 % maxima, v Maďarsku mají rovněž 90 % a v Polsku minimum vůbec nezavádějí.

Úroveň 90 haléřů na kus je vhodným kompromisem mezi pojistkou daňového výnosu a o chování konkurenčního prostředí v celém sektoru pod Petrou. A při úrovni 90 haléřů na kus není nutno sjednocení sazeb odkládat a odstavec 1 § 104 může být zrušen.

Přečetl bych tento pozměňovací návrh:

V odstavci 2 v § 104 se číslovka 0,94 nahradí číslovkou 0,90. Odstavec 1 v § 104 se zrušuje. Ostatní odstavce se přečíslují. V § 142 odst. 1 písm. b) vypustit slova: „§ 104 odst. 2.“ V § 142 odst. 2 vypustit slova: „§ 104 odst. 1.“

Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, ten se týká více méně nezkracovat dobu splatnosti spotřební daně z cigaret, protože i u doutníků a u cigáros – doufám, že to říkám správně – je doba splatnosti 60 a více méně, protože spotřební daň je určena spotřebiteli, a to, že ji ve skutečnosti odvádí výrobce nebo dovozce, je pouze opatření ke zvýšení jistoty jeho výběru.

Dále, aby výrobce nezálohoval spotřební daň po dobu, než ji sám po jejím cyklu vybere, poskytuje mu tzv. kreditní období. Doposud to bylo 60 dní, což zůstalo u doutníků a cigáros, u cigaret ne. Pokud dojde k tomuto zkrácení, dojde k faktickému zálohování daně ze strany soukromých subjektů.

Když porovnám v Evropě státy, které postupují podobně, mají v naprosté většině delší průměrnou lhůtu splatnosti spotřební daně. Belgie 75 dní, Dánsko 45 dní, Holandsko 90 dní, Irsko 93, Lucembursko 75, Německo má kratší lhůtu – 42 dní, Maďarsko 119. Původní návrh pro ČR je 30. Myslím si, že by bylo správné vrátit to na 60 dní.

Znění pozměňovacího návrhu je následující:

V § 119 odst. 3 písm. a) se číslovka 30 nahradí číslovkou 60.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Dále v podrobné rozpravě vystoupí pan senátor Karel Tejnora. Není přítomen. Slovo je uděleno panu senátorovi Vladimíru Kulhánkovi.

Senátor Vladimír Kulhánek: Vážený pane předsedo, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové.

Jak už jsem tady avizoval, pokusím se formulovat pozměňovací návrh, který bude směřovat ke zrušení zákazů příbalů.

Je mně velmi líto, že pan ministr vůbec nepochopil to, o čem jsem tady hovořil. Mohu ho uklidnit, že to, o čem hovořil, tam zůstává plně zachováno, na to vůbec sáhnuto není. Tady se jedná pouze o věci, které jsou přibalovány k balení cigaret, a jestliže by se vzalo do důsledku to, co v tomto zákoně je uvedeno, potom do tohoto paklíku nelze pomalu přibalit ani reklamní letáček, pokud by ho tam některá firma chtěla vložit.

Navrhuji tento pozměňovací návrh: Písm. c) § 126 se zrušuje.

Všichni jste dostali písemně podklady, takže bych si dovolil doplnit jenom technickou poznámku, že písmena d) až g) se změní na c) až f). Změna označení se promítne i do ostatních ustanovení zákona.

Pokračuji: V písm. d) § 126 se vypouštějí slova „přidá při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli k tabákovým výrobkům jiný předmět“.

Poté v § 110 v odst. 3 se vypouští první věta. Týká se to opravdu jenom příbalů k cigaretám a rozumí se tím, že některé z firem, zejména menších, přibalují zapalovače, tužky a podobné pozornosti, nikoliv další tabákové výrobky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. O slovo se přihlásil senátor Jaroslav Kubera, kterému uděluji slovo.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, mám poměrně jednoduchý pozměňovací návrh.

Při projednávání v PS byl § 32 doplněn, což mj. znamená, že novela bude blízká, protože jde proti sobě ustanovení odst. 4, které dovoluje pro osobní spotřebu dovézt méně než 800 cigaret, a ochránci zdraví si přidali, že lze dovézt pouze 50. To by až tak nevadilo, ale 50 kusů cigaret zabalovat do balíčků je poněkud problematické, protože známé balení je po 20, občas je to i 40, to je nyní novinka, a tuším, že jedny jsou po 25 cigaretách, takže pokud by někdo chtěl podat 50, musel by dát dvě krabičky a 10 cigaret balit jednotlivě. Z tohoto důvodu navrhuji počet 200, což je standardní číslo. Je to jeden karton cigaret, což je z mnoha důvodů velmi praktické. Prosím vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Posledním z přihlášených je pan senátor Robert Kolář, kterému uděluji slovo.

Senátor Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, také jsem svůj pozměňovací návrh avizoval v obecné rozpravě. Tento pozměňovací návrh se týká § 76, což je daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně. V podstatě je to selektivní pozměňovací návrh, o kterém má smysl hlasovat pouze v případě, kdyby neprošel pozměňovací návrh kolegyně Paukrtové, která v obecné části navrhuje obecně zvýšit délku splatnosti ze 40 dnů, které jsou v návrhu PS, na 55 dnů. Jestliže by tento návrh neprošel, navrhuji o tomtéž hlasovat v § 76. Pro úplnost jenom uvádím, že v předchozím zákoně lhůta 55 dnů byla. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nikdo. Podrobnou rozpravu proto končím.

Pane ministře, chcete se vyjádřit k předneseným návrhům? Ano. Děkuji.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, z pozměňujících návrhů, které zazněly ať již v podrobné rozpravě, a nebo se objevily v usnesení příslušného senátního výboru, jako zástupce předkladatele mohu podpořit čtyři pozměňovací návrhy. Jedná se o:

-? pozměňující návrh, který je uveden v usnesení Výboru pro evropskou integraci a týká se DUTY FREE, tzn. vrácení termínu pro fungování DUTY FREE do 31. 12. 2003;

-? dalším pozměňujícím návrhem je návrh paní senátorky Paukrtové, který je uveden v materiálu, který předložila pod písm. D;

-? dále je to pozměňující návrh paní senátorky Paukrtové, který předložila pod písm. E.

V tisku bod D má rozdílnou úpravu pro fyzické a právnické osoby, takže se jedná o odstranění tohoto rozdílného režimu. V bodě E se jedná o sjednocení účinnosti, resp. lepší definice účinnosti jednotlivých ustanovení nového zákona o spotřební dani. Také s těmito dvěma návrhy senátorky Paukrtové mohu vyslovit souhlas.

Čtvrtý návrh, který podle mého názoru je přijatelný z pohledu pozměňujících předložených návrhů, je pozměňující návrh pana senátora Febera a týká se účinnosti sazby daně z lihu pro pěstitelské pálení.

To jsou čtyři pozměňující návrhy, se kterými mohu v tuto chvíli vyjádřit souhlas. K jiným pozměňujícím návrhům, které zazněly v rozpravě, sděluji Senátu své negativní stanovisko. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana senátora Jiřího Skalického, zda si přeje vystoupit na konec podrobné rozpravy. Ne.

Pane zpravodaji garančního výboru, prosím o vaše vyjádření k proběhlé rozpravě.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Chtěl bych pouze konstatovat, že pozměňovací návrhy tak, jak byly podány, ať už ve Výboru pro evropskou integraci nebo jednotlivými senátorkami nebo senátory, nejdou proti sobě, pouze pozměňovací návrh pana senátora Koláře je hlasovatelný v případě, že nebude odsouhlasen obdobný paragraf u paní senátorky Paukrtové.

Chtěl bych navrhnout následující proceduru. Měli bychom sice podle § 110 jednacího řádu hlasovat podle jednotlivých ustanovení zákona, ale obávám se, že bychom ztratili přehlednost v těchto pozměňovacích návrzích, takže bych chtěl navrhnout, abychom nejprve hlasovali o usnesení Výboru pro evropskou integraci a následně o jednotlivých pozměňovacích návrzích v pořadí, jak byly podány, protože se nevylučují, a o návrhu pana senátora Koláře jako o posledním, o kterém se buď bude, nebo nebude hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Slyšeli jste návrh pana garančního zpravodaje.

Vzhledem k tomu, že nebyl podán žádný protinávrh, vás pane senátore, žádám, abyste v souladu s jednacím řádem přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Můžeme přistoupit k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 71 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí přednesených návrhů bude 37. Pane senátore, prosím o předložení prvního návrhu.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu, který je obsažen v usnesení Výboru pro evropskou integraci, který se týká § 140 odst. 6, kdy za druhou a třetí větu se navrhuje nahradit text, který zní: Od 1. ledna 2004 jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně nebo do přidělení příslušně celně schváleného určení pod celním dohledem, a to včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejnách DUTY TAX FREE.Tento návrh doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Prosím o vyjádření pana ministra. Souhlasné.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Omlouvám se, že nejdu k mikrofonu pro řečníky, ale prosím o odhlášení a opětné přihlášení všech přítomných senátorů a senátorek.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Této žádosti vyhovíme. Všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili.

Aktuálně je přítomno 70 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí je 36.

Zazněl zde návrh i vyjádření jak předkladatele, tak zpravodaje. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 39 bylo ukončeno. Ze 79 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se vyslovilo pro 69, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Pane senátore, další návrh.

Senátor Milan Balabán: Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Febera. Domnívám se, že musíme hlasovat o obou bodech, které jsou v pozměňovacím návrhu předloženy současně. Já se domnívám, že nemusíme text číst, předpokládám, že všichni ho máte před sebou.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pane ministře – vaše vyjádření k návrhu. Pan ministr doporučuje. Víme, o čem budeme hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 40 bylo ukončeno. Ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se vyslovilo všech 70 senátorek a senátorů. (Smích v sále.) Proti nebyl nikdo. Návrh byl stoprocentně přijat.Děkuji vám. Přistoupíme k dalšímu hlasování.

Senátor Milan Balabán: Ještě gratuluji panu kolegovi Feberovi k úspěchu a pěstitelům.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Ano, můžete faktickou poznámku, pane senátore.

Senátor Ondřej Feber: Já jsem chtěl jenom vám všem jménem drobných pěstitelských palíren poděkovat. A v senátním klubu v prosinci se velice těším se všemi.

Senátor Milan Balabán: Budeme, prosím vás, pokračovat v hlasování. Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, které jsou předloženy v textu, který připravila paní senátorka Paukrtová. Nejprve budeme hlasovat o bodech A1 a A2, tzn. v § 18 odst. 5 číslovku 40 nahradit číslovkou 55 a v § 76 slova „40 dnů“ nahradit slovy „55 dnů“ po skončení zdaňovacího období. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pan ministr má negativní stanovisko. Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro přednesený návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 41 bylo skončeno. Ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se vyslovilo 42 pro, proti byli 2. Návrh byl přijat.

Senátor Milan Balabán: Dále budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích uvedených pod písm. B – body 3, 4, a 5 v § 48 odst. 1 číslovku 9950 nahradit číslovkou 9500, v § 48 odst. 5 číslovku 6866 nahradit číslovkou 6650 a v § 56 odst. 4 zní: Odst. 4 – Daň se vrací ve výši 8840 Kč na tisíc litrů. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji. Negativní stanovisko předkladatele.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 42 se pro návrh ze 71 přítomných senátorů při kvoru 36 vyslovilo 42, proti bylo 6. Návrh byl přijat.Děkuji. Pane senátore, další návrh.

Senátor Milan Balabán: Dále budeme hlasovat o bodu C a bodech 6 – 64.Doufám, že je nemusím číst. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji. Pan ministr negativní stanovisko. Snad ještě s tím, že zápis přiložíme ke stenozáznamu, abychom vyčerpali všechny návrhy, které jsou pod těmito body zveřejněny. Slyšeli jsme návrh, slyšeli jsme stanoviska předkladatele a zpravodaje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 43 bylo ukončeno. Ze 71 přítomných se pro návrh vyslovilo 38 při kvoru 36. Proti byl 1. Návrh byl přijat.Děkuji. Prosím.

Senátor Milan Balabán: Dále budeme hlasovat o bodu D 65 – v § 130 za odst. 7 vložit nový odst. 8, který zní: Pro fyzické osoby, které jsou podnikateli, se ustanovení § 124 až 129 a § 130 odst. 1 – 7 použijí obdobně. Dosavadní odst. 8 označit jako odst. 9. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji. Kladné stanovisko pana ministra.

O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 44 bylo ukončeno. Konstatuji, že ze 71 přítomných při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 68, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Pane senátore, další návrh.

Senátor Milan Balabán: Dále budeme hlasovat o bodech E 66 – E 73 návrhu paní senátorky Paukrtové. Dovolím si nečíst, máme to před sebou. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pane ministře, vaše vyjádření. Kladné vyjádření pana ministra.

O návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 45 bylo ukončeno. Ze 71 přítomných se pro návrh vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Pane senátore, další návrh.

Senátor Milan Balabán: Dále bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích pana senátora Adamce. Musíme hlasovat ve dvou krocích. Nejprve bychom hlasovali o změně – v odst. 2, v § 104 se číslovka 0,94 nahradí číslovkou 0,90. Odst. 1 v § 104 se zrušuje. Ostatní odstavce se přečíslují. A dále v § 142 odst. 1 písm. b) vypustit slova - § 104 odst. 2. A v § 142 odst. 2 vypustit slova - § 104 odst. 1. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pan ministr nedoporučuje. Děkuji.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 46 bylo ukončeno. Konstatuji, že ze 71 přítomných při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 26, proti byl 3. Návrh nebyl přijat. Pane senátore, další návrh.

Senátor Milan Balabán: Dalším návrhem je v § 119 odst. 3 písm. a) se číslovka „30“ nahradí číslovkou „60“. Jedná se o obdobu návrhu paní senátorky Paukrtové v bodě a). Doporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, vaše vyjádření, prosím. Nedoporučujete.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 47 bylo ukončeno. Ze 71 přítomných při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 29, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat.

Pane senátore, budeme pokračovat.

Senátor Milan Balabán: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátora Kulhánka s úpravou, kterou přednesl ústně. To znamená písm. c) v § 126 se zrušuje, písm. d) až g) se změní na c) až f) a změna označení se promítne i do ostatních ustanovení zákona. V písm. d) § 126 se vypouštějí slova „přidá při prodeji tabákových výrobků konečnému spotřebiteli k tabákovým výrobkům jiný předmět“. A v § 110 odst. 3 se vypouští první věta. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pane ministře? Negativní stanovisko pana ministra.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 48 bylo ukončeno. Ze 71 přítomných při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 26, proti bylo 6 senátorek a senátorů. Návrh nebyl přijat.

Pane senátore.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Dále máme před sebou návrh pana senátora Kubery, který se týká v § 32 odst. 3 písm. a) v bodě 1 nahradit číslovku „50“ číslovkou „200“. Doporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, vaše vyjádření? Negativní stanovisko předkladatele.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 49 bylo ukončeno. Ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 39, proti byli 3. Návrh byl přijat.

Pane senátore.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Konstatuji, že poslední pozměňovací návrh pana senátora Koláře vzhledem k tomu, že jsme schválili pozměňovací návrh paní senátorky Paukrtové, není hlasovatelný a můžeme hlasovat, jestli zákon vrátíme jako celek Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane senátore. Jestli jsme vyčerpali všechny návrhy, přistoupíme k hlasování o vrácení senátního tisku.

Pane senátore, máte slovo. Technická poznámka.

Senátor Josef Kaňa: Žádám o pětiminutovou přestávku na poradu klubu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Vyhovíme, pane předsedo. Ve 12.00 hod. se sejdeme opět po přerušení nynějším v Jednacím sále.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Dámy a pánové, pokračovali bychom v přerušeném jednání. Vzhledem k tomu, že došlo k pohybu během přestávky, dovolím si vás všechny odhlásit a žádám o opětovné přihlášení. Vyčerpali jsme hlasování o všech pozměňovacích návrzích. Nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pan senátor Liška, předseda klubu ODS. Máte slovo.

Senátor Jiří Liška: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Omlouvám se, ještě prosím o tři minuty přestávky na definitivní poradu. Myslím, že už jsme se poradili. Děkuji.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Tři minuty uplynuly, přestávka byla vyplněna, vrátíme se zpět k hlasování. V současné chvíli je přítomno v jednacím sále 68 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí je nyní 36. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 50 bylo ukončeno a konstatuji, že 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 se pro návrh vyslovilo 42. Proti byli 2. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 157.Prosím pana ministra financí Bohuslava Sobotku, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jak už jsem zmínil ve svém úvodním vystoupení k předcházejícímu bodu, tento návrh zákona je návrhem, který sumarizuje změny v jiných zákonech než je zákon o spotřební dani a který bezprostředně souvisí s novou koncepcí daně z přidané hodnoty. Domnívám se, že je účelné s tímto návrhem zákona naložit stejně jako bylo naloženo s předcházejícím návrhem zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře. Prosím o klid v jednacím sále. Návrhem zákona se zabýval Výbor pro evropskou integraci a určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Skalického. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 157/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 157/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Milan Balabán, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Milan Balabán: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Myslím, že mohu být velice stručný. Stanovisko našeho výboru bylo vzhledem k tomu, že tisk č. 157 přímo souvisel s tiskem 156, i v tomto případě je návrh na zamítnutí. Vzhledem k tomu, že jsme tisk poslali zpátky do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy, tak si myslím, že tento návrh, i když existuje jako výborový, tak by na něj neměl být brát zřetel, ale upozorňuji, že v tom zákoně, pokud se jím budeme dále zabývat, je jeden problém a pokud vracíme „156“ je otázka jestli nespravit situaci, kdy podle zrušeného zákona bylo ve sloupci pět, myslím odst. 3, nositelem Ministerstvo zemědělství a nyní to přechází na Celní ředitelství, jestli bychom tuto věc nemohli opravit rovněž. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Díky vám, pane senátore, a prosím, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se pana senátora Jiřího Skalického, zda si přeje vystoupit. Pane senátore, je vám uděleno slovo.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající, náš výbor při zkoumání této předlohy shledal, že se opravdu jedná pouze o legislativní promítnutí všech jaksi meritorních návrhů, které jsou obsaženy v samotném zákoně o spotřební dani do celé řady dalších předpisů. Z tohoto úhlu pohledu bez znalosti dalšího vývoje projednávání tohoto zákona v garančním výboru doporučil Senátu, aby se danou předlohou nezabýval. Nicméně tuto poznámku zde přednesl již pan garanční zpravodaj. Vzhledem k tomu, v jakém tvaru vracíme návrh zákona o spotřební dani do Poslanecké sněmovny, bylo by nutné doporučení našeho výboru při projednávání v plénu Senátu přehlédnout a postoupit návrh do podrobné rozpravy. Toto je ovšem moje poznámka nad rámec zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore. Protože Výbor pro evropskou integraci navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o tom, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Aktuálně je přítomno v jednacím sále 63 senátorů a senátorek. Potřebný počet pro přijetí tohoto návrhu v tuto chvíli je 33. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh dále se nezabývat, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Bylo ukončeno hlasování č. 51. Z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 9, proti bylo 25. Návrh nebyl přijat. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu k tomuto senátnímu tisku. Je přihlášena paní senátorka Soňa Paukrtová, které je uděleno slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, vzhledem k tomu, že jsme tisk č. 156 vrátili do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy, a protože by bylo jistě žádoucí, aby tisk č. 157, který je v podstatě prováděcím předpisem, měl stejný režim projednávání, mám připraven pozměňovací návrh, o kterém se tady již zmiňoval pan garanční zpravodaj, totiž že v zákonu je chyba v tom smyslu, že stále ještě uvádí Ministerstvo zemědělství v situaci, kdy by již mělo platit, že tam musí být slovo celní ředitelství.

V tomto smyslu vám předložím pozměňovací návrh, který by vám měl být ve velmi krátké době předložen na lavice.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji, paní senátorko. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Nikdo. Vzhledem k tomu, že nikoliv, ptám se v tuto chvíli pana ministra, zda se chce vyjádřit k tomuto návrhu? Nechce, děkuji.

Táži se zpravodaje Výboru pro evropskou integraci? Také nechce vystoupit.

Pane zpravodaji garančního výboru, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Rovněž nechce, děkuji.

V usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu je podán návrh zamítnout tento návrh zákona. Návrh na schválení nebyl podán.

Budeme v tuto chvíli hlasovat o tom, zda Senát posuzovaný návrh zákona chce zamítnout.

Zahajuji hlasování. V tuto chvíli je přítomno v sále 65 senátorek a senátorů, aktuálně potřebný počet hlasů pro přijetí je tedy 33. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 52 bylo ukončeno. Návrh nebyl přijat. Z 66 registrovaných senátorek a senátorů se pro tento návrh vyslovilo šest, proti bylo 23, potřebný počet pro přijetí byl 34.

Vzhledem k tomu, že nebyl předložen návrh na schválení a návrh na zamítnutí nebyl přijat, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy je přihlášena paní senátorka Soňa Paukrtová a pan senátor Jaroslav Doubrava. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem k senátnímu tisku č. 157 k části třetí k článku III:

V bodě 1 za slovo „výrobků“ vložit slova „ve sloupci 4 se slova „Ministerstvo zemědělství“ nahrazují slovy „místně příslušné celní ředitelství a“.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, paní senátorko. Slovo je uděleno panu senátorovi Jaroslavu Doubravovi.

Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já předložil svůj pozměňovací návrh, a to k části šesté předloženého návrhu zákona.

Zní takto:

Změna zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Článek VII. zní:

§ 45b zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 208/1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 262/2001 Sb., a zákona č. 477/2001 Sb., zní takto:

Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně uskutečňovaný v prodejnách DUTY/TAX FREE, umístěných na celních cestách silničních celních přechodů podle právních předpisů platných do 31.12.2003, lze uskutečňovat do 31. 3. 2004 na základě povolení Ministerstva financí podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy. Dnem 1. 4. 2004 platnost těchto povolení zaniká. Osoby provádějící takový prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny k 31. 3. 2004 za účasti celního úřadu, v jehož místní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech nezdaněných vybraných výrobků. Od 1. 4. 2004 do dne vstupu ČR do EU jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem, včetně vybraných výrobků, propuštěných režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

Je-li prodej vybraných výrobků uskutečňován do dne vstupu ČR do EU v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 (odstavec 5), osoby provádějící prodej vybraných výrobků bez daně na základě povolení Ministerstva financí jsou povinny následující pracovní den po dni vstupu ČR do EU za účasti celního úřadu, v jehož územní působnosti je prodej zboží bez daně prováděn, provést inventarizaci všech vybraných výrobků. Od tohoto dne jsou nezdaněné vybrané výrobky do zaplacení daně, do nabytí právní moci povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně podle § 36 nebo do přidělení příslušného celně schváleného určení pod celním dohledem včetně vybraných výrobků propuštěných do režimu vývozu a umístěných v prodejně DUTY/TAX FREE.

Dovolte mi, abych odůvodnil podání tohoto pozměňovacího návrhu.

Prodej vybraných výrobků prodávaných za ceny bez spotřební daně v prodejnách DUTY/TAX FREE v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek je povolen uskutečňovat v souladu s § 135 odst. 5 vládního návrhu zákona o spotřebních daních až do dne vstupu ČR do EU, a to na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle právních předpisů platných do 31. 12. 2003 a za podmínek stanovených těmito předpisy.

Zákon o spotřebních daních rovněž upravil režim v přechodném období…

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pane senátore, obsah v obecné rozpravě, nyní máme podrobnou rozpravu.

Senátor Jaroslav Doubrava: Pane předsedající, odůvodňuji podaný pozměňovací návrh.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pokračujte, prosím.

Senátor Jaroslav Doubrava: Zákon o spotřebních daních rovněž upravil režim v přechodném období, tj. od 1. 1. 2004 do dne vstupu ČR do EU. Pro prodej vybraných výrobků v prodejnách DUTY TAX FREE na celních cestách silničních celních přechodů proto navrhuji sjednotit právní úpravu prodeje vybraných výrobků v prodejnách DUTY TAX FREE v zákoně o dani z přidané hodnoty shodně s úpravou přijatou v zákoně o spotřebních daních tak, aby do dne vstupu ČR do EU byl režim pro obě daně, tj. spotřební i z přidané hodnoty, shodný. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore, a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo. Podrobnou rozpravu proto končím.

Táži se, zda si přeje vystoupit pan ministr se závěrečným slovem. Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jestli mohu, v tuto chvíli bych chtěl sdělit, že mohu doporučit pozměňující návrh paní senátorky Paukrtové, ale nedoporučuji pozměňující návrh pana senátora Doubravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji, pane ministře. Táži se zpravodaje Výboru pro evropskou integraci pana senátora Jiřího Skalického, zdali si přeje vystoupit. Ano. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Dovolím si jenom poznámku, že z hlediska toho, že v předchozím bodě Senát doporučil uplatnit jistou politiku vůči Tax Free Shops, bylo by velmi pozoruhodné, kdyby při projednávání tohoto bodu podpořil pozměňovací návrh pana senátora Doubravy.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám pane senátore. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím o vaše vyjádření k podrobné rozpravě.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Také bych chtěl podpořit pozměňovací návrh paní senátorky Paukrtové. U pozměňovacího návrhu pana senátora Doubravy konstatuji, že navíc ještě po poradě s legislativou dochází k problému, protože se vypouští původní znění § 45 b) zákona, které by tam mělo zůstat. Toto vidím jako problém a návrh proto nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji, pane senátore, a nyní vás prosím, abyste v souladu s jednacím řádem přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Můžeme přistoupit k hlasování.

V jednací síni je aktuálně přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 34. Pane senátore, prosím o předložení prvního návrhu.

Senátor Milan Balabán: Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu paní senátorky Paukrtové, a to v části třetí, článku III, bodě 1 za slovo „výrobků“ ve sloupci čtyři slova „Ministerstvo zemědělství“ nahradit slovy „místně příslušné celní ředitelství“. Návrh doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Pane ministře, jaké je vaše stanovisko? Souhlasné. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 53 bylo skončeno. Ze 67 přítomných při kvoru 34 se pro návrh vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Pane senátore, prosím o předložení dalšího návrhu.

Senátor Milan Balabán: Další a poslední pozměňovací návrh je pozměňovací návrh pana senátora Doubravy k části šesté, ke změně zákona č. 588/92 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Domnívám se, že není nutné celý tento návrh číst, protože ho máte před sebou. V této podobě tento návrh nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Prosím o stanovisko pana ministra. Nesouhlasné. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 54 bylo ukončeno. Ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 se pro návrh vyslovili tři, proti bylo 45. Návrh nebyl přijat.

Všechny pozměňovací návrhy byly vyčerpány, takže nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme PS ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Počet přítomných v jednacím sále se nezměnil, je přítomno 67 senátorek a senátorů, kvorum 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 55 bylo ukončeno. Ze 67 přítomných se pro návrh vyslovilo 63, proti nebyl nikdo, při kvoru 34. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, zároveň děkuji oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Nikaragujskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 2. dubna 2002 v Managui.

Dohodu jste obdrželi jako senátní tisk č. 145a uvede ji ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Pane ministře, ujměte se slova.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, předkládám Senátu ke schválení vládní návrh Dohody mezi Českou republikou a Nikaraguou o podpoře a vzájemné ochraně investic, která byla podepsána v Managui 4. dubna 2002.

Dohoda s Nikaraguou plně vychází z českého vzorového návrhu, který byl schválen usnesením vlády č. 303 ze dne 7. dubna 1999. Předkládaná Dohoda s Nikaraguou tudíž obsahuje všechny závazky a záruky, které jsou standardně poskytovány investorům a jejich investicím v bilaterálních dohodách o ochraně a podpoře investic. Závazky a záruky obsažené v dohodě s Nikaraguou jsou následující:

-? závazek umožnit na svém území v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu;

-? princip národního zacházení a doložka nejvyšších výhod, tzn. záruka proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s tuzemskými nebo jinými zahraničními investory;

-? záruka proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona ve veřejném zájmu na diskriminačním základě a proti vyplácení okamžitě přiměřené a účinné náhrady;

-? záruka volného převodu plateb souvisejících s investicemi a výnosy do zahraničí ve volně směnitelné měně bez zbytečného prodlení;

-? způsob řešení sporů mezi investorem a hostitelskou smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.

Dohoda byla sjednána v národních jazycích a angličtině s tím, že v případě rozporu ve výkladu dohody je rozhodující anglické znění. Platnost dohody byla stanovena na dobu 10 let s možností jejího neomezeného prodloužení do doby, dokud jedna ze stran nevyužije svého práva ukončit platnost dohody výpovědí s půlroční výpovědní lhůtou. Pro investice uskutečněné před dnem ukončení platnosti dohody budou ustanovení dohody účinná po dobu dalších 10 let od data ukončení platnosti.

Záruky zakotvené v této dohodě se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory obou smluvních stran a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu dohody v platnost.

Dohoda se však nebude vztahovat na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.

Předkládaná dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu ČR, je v souladu s mezinárodními smlouvami i s právem Evropských společenství. Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně s Nikaraguou zabezpečí investorům obou smluvních států nejvýhodnější zacházení, které je poskytováno investorům a investicím na území druhého smluvního státu. Uzavření této dohody přispěje ke zvýšenému zájmu českých investorů o umísťování svých investic na území Nikaragui, jejíž hospodářství v důsledku relativně nedávno skončené občanské války a hurikánu vyžaduje rozsáhlé investice do všech oblastí nikaragujské ekonomiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Touto dohodou se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 145/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Zoser. Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk 145/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Robert Kolář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás úvodem informoval o tom, že jsem byl požádán zpravodajem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, abych přednesl zpravodajskou zprávu i za tento výbor, čili budu vystupovat jako jediný zpravodaj.

Co se týče projednávaného materiálu, pak pouze doplním vyčerpávající výklad pana ministra. Sice o to, že dohoda o podpoře a ochraně investic s Nikaraguou vytváří základní právní rámec pro uskutečňování investic českých investorů v tomto regionu, neboť jim zajistí nezbytnou právní ochranu a lze očekávat, že tato dohoda může být jedním ze stimulů pro jejich rozhodování investovat v této oblasti. Záruky, které jsou zakotveny v předkládaném návrhu dohody se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právním řádem smluvních stran ke dni vstupu této dohody v platnost. Dohoda se však nebude vztahovat na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost anebo na nároky, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.

Uzavření této dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet a tento návrh se netýká práva ES a není s ním ani v rozporu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 20. schůzi, která proběhla dne 3. září, přijal následující usnesení:

Po úvodním slově zástupce předkladatele náměstka ministra financí Ing. Ladislava Zelinky a po zpravodajské zprávě senátora Roberta Koláře a po rozpravě výbor

I. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Nikaragujskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 2. dubna 2002 v Managui,

II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Roberta Koláře,

III. Pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste rovněž zaujal místo u stolku zpravodajů. Přestože byla zpráva společná, ptám se pana senátora Zosera, jestli se chce vyjádřit. Děkuji.

V této chvíli otevírám obecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete ještě něco podotknout na závěr? Děkuji. Ptám se ještě pana senátora Roberta Koláře, zda si na závěr přeje vystoupit. Odmítá.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování. Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Nikaragujskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 2. dubna 2002 v Managui.

Aktuálně je v sále přítomno 42 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí tohoto návrhu je 22.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 56 bylo ukončeno. Ze 42 přítomných se pro návrh vyslovilo 38, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Děkuji navrhovateli, děkuji oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 17. dubna 2002 v Sarajevu.

Prosím pana ministra, aby nám tuto dohodu uvedl.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dohoda s Bosnou a Hercegovinou je dohodou o ochraně investic standardního typu, která se rovněž neodchyluje od vzorové dohody. Dohoda byla sjednána v českém, bosenském, chorvatském, srbském a anglickém jazyce. V případě rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění. Domnívám se, že tato dohoda o podpoře a ochraně investic s Bosnou a Hercegovinou vytváří stabilní právní rámec pro uskutečňování investičních aktivit podnikatelských subjektů na území druhé strany. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře. Touto dohodou se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk 146/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Zoser. Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 146/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Robert Kolář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Děkuji.

Senátor Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jako u předchozího bodu, tak i v tomto případě jsem byl požádán zpravodajem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, abych přednesl společnou zprávu.

Já snad na doplnění výkladu pana ministra bych uvedl některé další informace. Na trhu Bosny a Hercegoviny v současné době operuje několik podniků s českou účastí. V roce 1998 tam započala s montáží vozů třeba mladoboleslavská Škodovka, došlo k otevření společného česko-bosenského podniku, který zahájil výrobu malé zemědělské techniky. Jako perspektivní se jeví i účast českých investorů na chystané privatizaci energetiky v Republice Srbsko. Tato dohoda a její uplatnění, uzavření a provádění nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet. Stejně jako předchozí dohoda se netýká práva ES a není s ním v rozporu.

Nyní dovolte, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 20. schůze, která proběhla dne 3. 9. 2003. Po úvodním slově zástupce předkladatele, náměstka ministra financí Ing. Ladislava Zelenky a po zpravodajské zprávě senátora Roberta Koláře a po rozpravě výbor: I. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 17. dubna 2002 v Sarajevu, II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Roberta Koláře, III. Pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já vám děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda pan senátor Zoser si přeje vystoupit. Ne. Děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu. Na monitoru se nikdo nehlásí, z řad rovněž ne. Proto obecnou rozpravu končím.

Ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit a v tuto chvíli se ptám i pana senátora Roberta Koláře, zda chce na závěr něco sdělit. Ne. Děkuji.

V tuto chvíli přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o podpoře a ochraně investic podepsané dne 17. dubna 2002 v Sarajevu.Aktuálně je v Jednacím sále přítomno 40 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 21.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 57 bylo skončeno. Ze 40 přítomných při kvoru 21 se pro návrh vyslovilo 36 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji navrhovateli, děkuji oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 4. dubna 2002 v Mexico City.

Dohodu jste obdrželi jako senátní tisk č. 149a uvede ji pan ministr Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, tato dohoda byla sjednána a podepsána 4. dubna 2002. Tato Dohoda o ochraně investic s Mexikem se poněkud odlišuje od většiny dohod o ochraně investic, které Česká republika doposud uzavřela, neboť v sobě spojuje model obvykle používaný v Evropě s modelem, který vychází z principů severoamerické Dohody o volném obchodu NAFTA. Detailní popis jednotlivých odchylek od vzorové dohody je obsažen v předkládací zprávě.

Platnost dohody byla sjednána na dobu 10 let s tím, že poté zůstane dohoda v platnosti po dobu neurčitou s možností jednoroční výpovědní lhůty. Mexiko je jedna z nejvíce rozvinutých zemí v oblasti Latinské Ameriky a nabízí českým investorům velké množství uplatnění v řadě oborů národního hospodářství, současně je Mexiko i zemí, která postupně přichází i na trh v České republice a jsou zde některé konkrétní investice, které již na území České republiky jsou rozpracované. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane ministře. Touto dohodou se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Zoser.

Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 149/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Bohumil Čada, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Bohumil Čada: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, chtěl bych úvodem konstatovat, že jsem byl požádán zpravodajem Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost panem kolegou Zoserem, abych s ohledem na výsledek hlasování v našich výborech přednesl společnou zprávu.

Pan ministr ve svém úvodním slově smlouvu charakterizoval. Upozornil na to, že se jedná o určité specifikum, které vybočuje z těch standardních dohod a bylo také řečeno, že Mexiko při jednáních spíše prosazovalo principy zakotvené v  severoamerické Dohodě o volném obchodu. Předpokládaný návrh dohody je výsledkem kompromisu, ke kterému se česká strana uchýlila v zájmu uzavření této dohody.

Mexiko je zemí, od které lze očekávat i do budoucna příliv zahraničních investic a patří k dlouholetým hospodářským partnerům České republiky. Odchylky obsažené v dohodě s Mexikem však nepředstavují zásadní porušení výše zmiňované vzorové dohody. Bylo již řečeno panem ministrem, že podrobný popis odchylek, že je uveden v předkládací zprávě.

Dohoda byla předložena Sněmovně 15. 10. 2002 a první čtení proběhlo 29. 11. 2002, druhé čtení 20. 5. 2003, kdy na 16. schůzi Poslanecké sněmovny byla z přítomných 150 poslanců 144 hlasy tato dohoda schválena.

Dohoda nevyžaduje změnu právního řádu České republiky, netýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách a je v souladu s právem Evropského společenství i zahraničněpolitickými zájmy České republiky.

Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 20. schůze, která se konala 3. září 2003. Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 4. dubna 2002 v Mexico City.

Po úvodním slově zástupce předkladatele náměstka ministra financí Ing. Ladislava Zelinky, po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 4. dubna 2002 v Mexico City. Za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se pana senátora Zosera, zda si přeje vystoupit. Pokud nikoliv, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy není na monitoru přihlášen nikdo a vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí ani z lavic, obecnou rozpravu končím.

Přesto se ještě zeptám pana ministra, zda chce podotknout něco na závěr? Ne. A pana senátora Bohumila Čady, zda chce vyslovit některé myšlenky. Nikoliv. Děkuji.

Tudíž přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 4. dubna 2002 v Mexiko City.

Aktuálně je v jednacím sále přítomno 41 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 ze 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro návrh se vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi a děkuji oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé s ohledem na prodloužení období stanoveného článkem 8(4) Protokolu 2 k Evropské dohodě, podepsaný dne 9. října 2002 v Bruselu.

Dodatkový protokol jste obdrželi jako senátní tisk č. 143a opět ho uvede pan ministr financí Bohuslav Sobotka. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené senátorky, vážení senátoři, s Evropskou komisí byl připraven Dodatkový protokol, který vytváří právní rámec pro prodloužení výjimky pro poskytování veřejné podpory v oblasti ocelářství. Dodatkový protokol specifikuje podmínky, za jakých lze výjimku prodloužit, to jest předložení restrukturalizačního plánu a vyhodnocení plánu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dále stanovuje časový rámec pro udělení výjimky, počínající 1. lednem 1997 na dodatečné období osmi let nebo do dne vstupu ČR do Evropské unie – podle toho, co nastane dříve. Prodloužení možnosti poskytovat veřejnou podporu českému ocelářství je nezbytné pro další kroky restrukturalizace ocelářského průmyslu v České republice. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře, a prosím opět, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Tento senátní tisk projednal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Vaculík. Návrhem se zabýval také Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 143/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Kroupa. Garančním výborem je Výbor pro evropskou integraci, který přijal usnesení, jež jste přijali jako senátní tisk č. 143/1. Zpravodajkou byla určena paní senátorka Helena Rögnerová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorko, prosím.

Senátorka Helena Rögnerová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, chci konstatovat, že moje zpravodajská zpráva je společná za všechny tři výbory, které se tímto Dodatkovým protokolem zabývaly, protože také závěry jsou stejné.

Náš integrační výbor posoudil tento Dodatkový protokol a v diskusi se k předkladatelům obracel spíše k meritorním otázkám, týkajícím se za jakých podmínek je naší zemi udělena výjimka, nebo prodloužena výjimka z obecného zákazu poskytovat podporu ocelářskému průmyslu, což jaksi není předmětem jednání integračního výboru, ale tím pádem jsme se dověděli i určité podrobnosti, jaký plán restrukturalizace ocelářského průmyslu byl vládou předložen a jak tento plán bude ze strany Evropské unie i z naší strany Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže kontrolován. Poté už nebylo žádných námitek a v našem výboru byl dán souhlas s ratifikací Dodatkového protokolu tak, jako v obou ostatních výborech. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Paní senátorko, i já vám děkuji a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor František Kroupa? Odmítá. Děkuji, kolego. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Vaculík. Nežádá. Otvírám obecnou rozpravu, do které zatím se nehlásí nikdo, a proto obecnou rozpravu končím.

Přesto se ptám navrhovatele nebo paní garanční zpravodajky, zda si přeje vystoupit? Jelikož tomu tak není, přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé s ohledem na prodloužení období stanového článkem 8(4) Protokolu 2 k Evropské dohodě, podepsaného dne 9. října 2002 v Bruselu.

V současné době v jednacím sále je přítomno 37 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 19. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 59 bylo ukončeno. Z 38 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 20 pro návrh se vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a končím tím projednávání tohoto bodu.

Hlásí se předseda klubu ČSSD, je mu uděleno slovo.

Senátor Petr Smutný: Kolegyně a kolegové, my jsme se ráno usnesli na programu, že ve 13 hodin přerušíme na polední přestávku, ale vzhledem k tomu, že pan ministr má ještě dvě poměrně bezproblémové smlouvy a na odpoledne už má program a včera tady celé odpoledne čekal, tak jsem chtěl požádat o změnu programu, že doprpjednáme smlouvy, které má pan ministr Sobotka.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Ptám se, zda je vznesena námitka? Prosím, pane senátore.

Senátor Emil Škrabiš: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ve 13 hodin tady má být přijata bulharská delegace a někteří, kteří jsou zde, by se toho měli zúčastnit a nebylo by dobré, kdybychom přišli později.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Námitka je vznesena, proto budeme hlasovat, raději ať rozhodne plénum přítomných senátorek a senátorů.

Kdo je pro, abychom projednávání prodloužili po 13.00 hodině a projednali ještě dvě smlouvy. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO při hlasování, které jsem zahájil. Kdo je proti prodloužení, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 60 bylo ukončeno. Pro prodloužení jednání při počtu přítomných 39 a kvoru 20 se vyslovilo 28 senátorek a senátorů, proti byli dva.

Návrh na prodloužení dopoledního jednání byl schválen.

Budeme nyní tedy projednávat bod, kterým je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodě, podepsaná v Záhřebu dne 5. prosince 2002.

Dohodu jste obdrželi jako senátní tisk č. 144.A také tuto dohodu uvede pan ministr financí. Prosím, pane ministře.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji vám za možnost doprojednat ještě dvě zbývající mezinárodní smlouvy před vaší polední přestávkou.

Tato smlouva byla podepsána dne 5. prosince 2002, předběžně je prováděna od 1. března 2003. Od tohoto data přestala být prováděna Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou. Obchod s průmyslovými výrobky je v přístupové dohodě, stejně jako v Dohodě o volném obchodu mezi Českou republikou a Chorvatskem, zcela liberalizován. V obchodu se zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky se podařilo oproti Dohodě o volném obchodu mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou dosáhnout rozšíření koncesí.

Významným přínosem při vývozu na chorvatský trh je rozšíření kumulace původu zboží na všechny státy, se kterými má Chorvatská republika uzavřeny dohody o volném obchodu.

Nově sjednaná úprava umožňuje bezcelní přístup na chorvatský trh i pro české výrobky s vyšším obsahem zahraničních komponentů, např. osobní auta ŠKODA, která byla dosud zatěžována dovozním clem.

Dovoluji si požádat o vyslovení souhlasu s touto dohodou.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře. Touto dohodou se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 144/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Liška.

Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 144/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Robert Kolář, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Tak, jako u dvou předchozích vystoupení, i v tomto případě jsem byl požádán, abych přednesl jakožto zpravodaj garančního výboru společnou zpravodajskou zprávu za oba výbory, které se touto dohodou zabývaly.

Základním cílem této dohody je vytvoření oblasti volného obchodu pro obchod s průmyslovými výrobky od data jejího provádění. V praxi to znamená, že pro obchod s průmyslovými výrobky byly odstraněny veškeré tarifní a netarifní překážky k obchodu, a to k 1. lednu 2002. Výjimkou je agrární sektor, a to především vzhledem k tomu, že tato oblast je velmi citlivá. V této oblasti byla tudíž sjednána pouze částečná liberalizace obchodu se zemědělskými produkty a potravinářskými výrobky ve formě poskytnutí koncesí na vybrané výrobky.

Myslím si, že důležitou informací k této dohodě je také skutečnost, že ze států bývalé Jugoslávie je Chorvatská republika naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Provádění této dohody v praxi nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet a tento návrh se netýká Evropských společenství a není s ním ani v rozporu.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 20. schůze, která se konala dne 3. září 2003.

Po úvodním slově zástupce předkladatele, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR Dr. Miloslava Somola, po zpravodajské zprávě senátora Roberta Koláře a po rozpravě výbor

I.? doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsané v Záhřebu dne 5. prosince 2002,

II.? určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Roberta Koláře,

III.? pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: I já vám děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Malé intermezzo. Dovolte, abych mezi námi přivítal delegaci zemědělského výboru Lidového shromáždění Bulharska v čele s místopředsedou výboru panem Rasinem Misou. Buďte vítáni! (Potlesk.)

Ptám se, zda se nechce ještě k projednávanému bodu vyjádřit pan senátor Jiří Liška? Není zde však přítomen. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, proto ji končím a ptám se pana ministra a garančního zpravodaje, zda se chtějí vyjádřit? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o přístupu Chorvatské republiky ke Středoevropské dohodě o volném obchodu, podepsané v Záhřebu dne 5. prosince 2002.

Aktuálně je přítomno 41 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí předneseného návrhu je 21.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku ukončení hlasování č. 61 se ze 42 přítomných senátorek a senátorů pro návrh při potřebném kvoru 22 vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji oběma zpravodajům, končím projednávání tohoto bodu.

Dále budeme projednávat bod, kterým je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně článku 38 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR, podepsané v Praze dne 29. října 1992.

Smlouvu jste obdrželi jako senátní tisk č. 138.Tuto smlouvu opět uveden pan ministr financí. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, cílem této Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně článku 38 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR, která je vám předkládána, je upravit podmínky ukončení platnosti zmíněné smlouvy tak, aby byla zajištěna plynulá změna obchodně-politického režimu mezi oběma zeměmi ze stávajících podmínek platných pro celní unii na podmínky platné po vstupu obou našich zemí do EU.

Smlouva pozbude platnosti dnem vstupu do EU a nebude nutno dodržet stávající dvanáctiměsíční výpovědní lhůtu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Děkuji vám, pane ministře. Smlouvou se zabýval Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 138/4, který nahradil původně nedopatřením rozdaný tisk č. 138/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Doubrava.

Smlouvu dále projednával Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 138/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Jehlička.

Následně smlouvu projednal Výbor pro evropskou integraci. Ten přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 138/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Helena Rögnerová.

Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 138/1. Zpravodajem byl určen pan senátor Emil Škrabiš, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Emil Škrabiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, bude to společná zpráva všech výborů, které pan místopředseda vyjmenoval.

Před rozdělením České a Slovenské Federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku bylo nutné vyřešit mezi oběma nově vznikajícími státy obchodní vztahy. Řešení zajistila Smlouva o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která byla podepsána 29. října 1992. Předběžně byla aplikována od 1. ledna 1993, v platnost vstoupila po ratifikaci v obou zemích dne 3. května 1993.

Slovenská republika je v zahraničním obchodě druhým největším obchodním partnerem České republiky. Celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je v souladu s ustanovením Všeobecné dohody o clech a obchodu, čili GATT. Cílem celní unie je volný pohyb zboží a služeb, integrace ekonomik a hospodářské politiky smluvních stran a zabezpečení příznivých podmínek pro rozvoj obchodu celní unie se třetími státy.

V době uzavírání smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebylo ještě aktuální zabývat se problematikou přistoupení obou zemí k EU. Proto v hlavě VIII smlouvy „Všeobecná závěrečná ustanovení“ je v čl. 38 řešena problematika platnosti smlouvy a její výpovědi. Je stanoveno, že vypovězení smlouvy je možné jen písemnou formou a smlouva přestane platit až po 12 měsících od data doručení písemné formy výpovědi druhé smluvní straně.

Zájem jak české, tak slovenské strany je, aby stávající smlouva platila do data vstupu jedné nebo obou zemí do EU. Proto Rada celní unie ve svém zasedání dne 16. listopadu 2000 doporučila změnu uvedeného článku 38 smlouvy. Tato změna má umožnit smlouvu vypovědět i v případě, že jen jedna ze smluvních stran se stane členským státem EU. Konečný text změny čl. 38 byl oběma stranami na expertní úrovni odsouhlasen prostřednictvím diplomatických nót v září 2002. Vstoupí-li ČR do EU, bude ode dne vstupu uplatňovat unijní obchodní i politický režim. Stanou-li se obě strany zároveň členskými státy EU, platnost této smlouvy je automaticky ukončena.

Tuto změnu smlouvy podepsali předsedové vlády České i Slovenské republiky 30. listopadu 2002 v Bratislavě. Smlouva podléhá vnitrostátnímu schválení každé smluvní strany a vstoupí v platnost 60. dnem ode dne doručení diplomatické nóty po jejím schválení.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu i ostatní výbory se touto smlouvou zabývaly a jejich usnesení je shodné. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci smlouvy mezi ČR a SR o změně čl. 38 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR, podepsané v Praze dne 29. října 1992. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: I já vám děkuji, pane senátore, a přijměte místo u stolku zpravodajů. Přestože jste přednesl zprávu společnou, táži se, zda některý ze zpravodajů výborů se chce vyjádřit. Ne. Otevírám proto obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí.

Obecnou rozpravu končím a ptám se, zda pan ministr nebo garanční zpravodaj chtějí nakonec ještě podotknout nějakou poznámku. Ne.

Končím proto obecnou rozpravu a přistoupíme k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi ČR a SR o změně čl. 38 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR, podepsané v Praze dne 29. října 1992.

Aktuálně je přítomno 40 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí předneseného návrhu je 21. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 62 bylo ukončeno. Ze 40 přítomných při kvoru 21 se pro návrh vyslovilo 39, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi za bezmála celodenní výkon, děkuji garančnímu zpravodaji i ostatním zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Přerušuji naše jednání do 14.15 hod. Vyhlašuji přestávku na oběd. Dobrou chuť přeji.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Vážené kolegyně a kolegové, zahájíme naše jednání. Snad kolegyně a kolegové z kuloárů na hlasování přijdou. Budeme pokračovat bodem, kterým je:

Informace vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území ČR od 1. ledna do 31. března 2003,

máte to jako tisk 142.Tuto informaci nám uvede ministr obrany pan Miroslav Kostelka, kterého tímto vítám.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové. V souladu s čl. 43 odst. 6 Ústavy ČR a na základě usnesení vlády ze dne 18. června tohoto roku č. 610 předložil předseda vlády Senátu Parlamentu ČR k projednání Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. ledna do 31. března 2003. Tento materiál poskytuje ucelený přehled o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky realizovaných na základě usnesení vlády ze dne 16. prosince 2002 číslo 1288. V uvedeném období byly realizovány zejména pozemní přepravy ozbrojených sil států z důvodů zabezpečení plánovaných cvičení a letecké přepravy z důvodů zabezpečení operace Enduring Freedom. V části II. předkládací zprávy jsou uvedeny souhrnně údaje o pozemních a leteckých přepravách uskutečněných za účelem pobytu na území České republiky, jejichž podrobný přehled je uveden v příloze číslo 1, a o tranzitu pozemních a leteckých přepravách, jejichž přehled je uveden v příloze číslo 2.

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za pozornost a žádám o projednání předloženého materiálu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji panu ministru Kostelkovi. Jediným výborem, a to garančním, který se touto informací zabýval, je Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 142/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Liška, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Liška: Děkuji, pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tuto informaci vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. ledna do 31. března 2003, senátní tisk č. 142, na své 11. schůzi, konané 4. září tohoto roku. Výbor po odůvodnění zástupcem předkladatele doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít tuto informaci na vědomí.Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Písemně se do rozpravy nikdo nehlásí, z pléna také nikoho nevidím. Rozpravu končím. Myslím, že si ani pan ministr ani pan zpravodaj nepřejí vystoupit k neproběhlé rozpravě, takže můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení tak, jak ho přednesl zpravodaj.

V sále je přítomno 33 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí je 17. Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení vzít na vědomí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 63 ze 34 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 se pro vyslovilo 31, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji a otevírám druhý bod odpoledního programu, a tím je:

Informace vlády ČR o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území ČR od 1. dubna do 30. června 2003,

senátní tisk č. 159.Tuto informaci uvede opět pan ministr Kostelka. Prosím, máte slovo.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, ze stejných důvodů jako první projednávaný bod předložil předseda vlády Senátu Parlamentu České republiky k projednání Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky od 1. dubna do 30. června 2003.

V uvedeném období byly realizovány pozemní přepravy ozbrojených sil jiných států zejména z důvodu zabezpečení plánovaných cvičení Lionsror a Bahna a letecké přepravy z důvodu zabezpečení operace Enduring Freedom.

Opět v příloze 1 máte podrobný přehled o pozemních a leteckých přepravách za účelem pobytu na území ČR, v příloze č. 2 o tranzitních přepravách jak pozemních, tak leteckých.

Žádám, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, o projednání materiálu.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem, který se touto informací zabývá, je opět Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten určil svým zpravodajem opět Jiřího Lišku a prosím ho, aby podal zpravodajskou zprávu.

Senátor Jiří Liška: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, je to stejná problematika, jako byla v předchozím bodu.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 11. schůzi konané dne 4. září 2003 přijal tuto informaci vlády České republiky o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území ČR od 1. dubna do 30. června 2003 a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít tuto informaci na vědomí.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Můžeme přistoupit k hlasování a vzít tuto informaci na vědomí.

V sále je opět přítomno 37 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 19. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 64 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 30, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Tím tento bod končím. Děkuji panu navrhovateli a děkuji i zpravodaji.

Dalším bodem, kterým budeme pokračovat, je:

2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj v roce 2003.

Je to senátní tisk č. 155.

Tuto informaci opět uvede pan ministr Miroslav Kostelka.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, na základě usnesení vlády ze dne 16. července t. r. č. 728 se předkládá 2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj v roce 2003. Materiál poskytuje informace o cvičeních Armády ČR se zahraničními partnery, která nebyla zařazena do Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR na území ČR i mimo něj plánovaných v roce 2003, která byla schválena usnesením vlády ze dne 9. prosince 2003 č. 1242.

Do plánu vojenských cvičení bylo doplněno cvičení MERLIN MIGRANT 71, které se koná ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice ve dnech 6. až 20. září t. r. v počtu 200 osob s technikou, kde jde o cvičení spojovacího pluku Armády Velké Británie, dále cvičení ŽILINA 2003, které se uskuteční na Slovensku ve dnech 6. až 10. října t. r., se zaměřením na výcvik speciálních jednotek v horských podmínkách, kde se za Armádu ČR účastní do dvacet vojáků.

Dále jsou uvedeny výcvikové lety letounů členských států NATO ve vzdušném prostoru v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATO NATINEADS. Účelem těchto výcvikových letů je prakticky ověřit připravenost letounů členských států Aliance vyčleněných pro úkoly v rámci NATINEADS a jejich schopnost k operování nad územím jiných členských států NATO.

K jednotlivým výcvikovým letům budou použity maximálně čtyři letouny, přičemž doba jejich přítomnosti ve vzdušném prostoru ČR nepřesáhne 24 hodin.

Stejně tak jsou uvedeny výcvikové lety Armády ČR ve vzdušném prostoru ostatních členských států ze stejných důvodů prováděných. Opět budou použity maximálně čtyři letouny a doba přítomnosti ve vzdušném prostoru ostatních členských států NATO nepřesáhne 24 hodin.

Tyto akce byly sjednány až po termínu odevzdání Informace o vojenských cvičeních plánovaných v roce 2003 a 1. doplňku plánu vojenských cvičení.

Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, navrhuji vzít 2. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území České republiky i mimo něj v roce 2003 vámi na vědomí.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem, který se tím zabýval, je Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Žádám znovu zpravodaje tohoto výboru Jiřího Lišku, aby nám přednesl svoji zprávu.

Senátor Jiří Liška: Vážené kolegyně, kolegové, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své 11. schůzi, konané dne 4. září 2003, byl seznámen náčelníkem logistiky Generálního štábu Armády ČR panem generálem Pavlem Jevulou s 2. doplňkem plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo ně v r. 2003.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučuje Senátu PČR vzít tento doplněk na vědomí.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, máte slovo.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, moje otázka na pana ministra souvisí přímo s tímto materiálem a je ve vztahu k informaci, která proběhla minulý týden v televizi, že v daném okamžiku našim nadzvukovým letadlům chybí pneumatiky, že máme čtyři schopné letouny, a v případě, že čtyři vyšleme mimo naše území, nebudeme mít ani jedno letadlo, které by bylo schopné vzlétnout na naši obranu.

Moje otázka tudíž zní, je-li to pouze záležitost mediální, a nebo jestli je reálná, pokud to nepatří mezi utajené informace, protože potom bychom si museli vyžádat uzavřené jednání. Děkuji.

Místopředseda Senátu MirekTopolánek: Děkuji, pane místopředsedo. Do rozpravy se dále hlásí kolega Jařab. Prosím, máte slovo.

Senátor Josef Jařab: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte, abych doplnil zprávu o cvičeních vojenských jedním cvičením jazykovým.

Opakovaně právě z ministerstva, které nyní vede pan ministr Kostelka, dostáváme zprávy, ve kterých „území“, to je ono území, tzn. jedná se o neutrum, je maskulinizováno. Znamená to, že místo „ně“, jak správně říkal jak pan zpravodaj, tak jednou, jak jsem si všiml, i pan ministr, takže jsme na půl cesty, je vždycky uvedeno „mimo něj“. Bylo by dobře, kdybychom v dalším, vždycky to připomínám i na Ministerstvu obrany, používali gramatiky takové, jakou se sluší používat, tzn. „mimo ně“. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Hlásí se ještě někdo další do rozpravy? Nikdo. Rozpravu proto končím a ptám se pana ministra, zda se chce k proběhlé rozpravě vyjádřit. (Ano.) Prosím, máte slovo.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, k otázce pana místopředsedy Sobotky. Samozřejmě problémy s pneumatikami pro letadla MIG 21 existují, ovšem nejsou to takové problémy, že bychom nebyli schopni „odcvičit“ pomocí čtyř letounů jakýkoliv úkol nad územím ČR i mimo něj. Mám poslední informace z minulého týdne, kdy těchto pneumatik jsme měli celkem devatenáct s tím, že další byly vyčleněny k použití v souvislosti s dovozem.

Problémem bylo, že firma, se kterou byla uzavřena smlouva s leteckou základnou Čáslav, pneumatiky nedodala včas, bohužel opět vinou ruského partnera, v žádném případě však nejde o letouny, které jsou ve dvou kusech v hotovosti a ve dvou kusech v záloze, ale jde o letouny ostatní, které mohou létat bez narušení naší vlastní hotovosti NATINEADS. Do 19. září, jak mi bylo dokladováno, by pneumatiky měly být dodány kompletně podle dodávky.

Samozřejmě beru to, co říkal pan senátor Jařab, v českém jazyce se polepšíme. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji. Přeje si vystoupit ještě zpravodaj senátor Jiří Liška? Ne. Můžeme proto přistoupit k hlasování o návrhu usnesení, tzn. vzít na vědomí 2. doplněk plánu cvičení.

Dovolím si vás před hlasováním odhlásit, protože při minulém hlasování nás tady nepochybně nebylo 36. Prosím, znovu se zaregistrujte. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, abychom tento návrh vzali na vědomí, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 65 se z 50 přítomných senátorů a senátorek při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji Jiřímu Liškovi a otevírám další bod pořadu naší schůze, kterým je:

Potvrzení předsedy Ústavně-právního výboru.

Dne 29. srpna 2003 jmenoval prezident republiky Václav Klaus naši bývalou kolegyni Dagmar Lastoveckou soudkyní Ústavního soudu a jí tímto dnem zanikl mandát senátorky a předsedkyně Ústavně-právního výboru. Usnesení Ústavně-právního výboru jste dostali během dopoledne na lavice.

Nyní prosím místopředsedu Ústavně-právního výboru pana senátora Edvarda Outratu, aby nás seznámil s výsledkem jednání. Prosím, máte slovo.

Senátor Edvard Outrata: Pane předsedající, dámy a pánové, Ústavně-právní výbor se včera sešel a po rozpravě zvolil v tajném hlasování senátora Jaroslava Kuberu předsedou Ústavně-právního výboru, mohu dodat, že jednomyslně, a pověřil mě tím, abych Senát o tom informoval.

Žádám proto Senát, aby schválil tuto volbu, jak ji učinil Ústavně-právní výbor. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo jak elektronicky, tak z lavic nehlásí, takže přikročíme k hlasování. Přednesu vám návrh usnesení:

Senát potvrzuje ve funkci předsedy Ústavně-právního výboru pana senátora Jaroslava Kuberu.

V sále je aktuálně přítomno 46 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí tohoto návrhu je 24. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 66 ze 46 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 24 pro se vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijata já kolegovi Kuberovi blahopřeji.

Dalším bodem našeho pořadu jednání je předposlední bod, a to

Změna ve složení orgánů Senátu.

Dne 10. září byla obdržena rezignace senátora Vladimíra Kulhánka na členství ve Výboru pro evropskou integraci. V tuto chvíli navrhuji vzít jeho rezignaci na vědomí a zvolit nového člena.

Otevírám k tomuto bodu rozpravu a vyzývám pana kolegu Pavlatu, aby nás informoval.

Senátor Josef Pavlata: Pane předsedající, dámy a pánové, Volební komise na své včerejší schůzi přijala usnesení č. 5 k návrhu na doplnění Ústavně-právního výboru. V souladu s čl. 4 bodu 23 volebního řádu pro volby konané Senátem se nový člen volí většinovým způsobem a jediným možným navrhovatelem je Volební komise. Právě proto při zachování principu poměrného zastoupení Volební komise navrhuje doplnit tento výbor o senátora Vladimíra Kulhánka. Myslím, že to stačí pro případné hlasování. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji. Myslím, že nejdříve musíme vzít na vědomí rezignaci kolegy Kulhánka na funkci člena Výboru pro evropskou integraci a teprve poté hlasovat o jeho zvolení členem Ústavně-právního výboru.

Pokud nemá nikdo námitky, absolvujeme tato dvě hlasování. Takže budeme hlasovat nyní o vzetí na vědomí rezignace senátora Vladimíra Kulhánka na funkci člena výboru pro evropskou integraci.

Přítomno je 49 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 25. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vzetí na vědomí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 49, proti nula. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o volbě člena Ústavně-právního výboru pana senátora Vladimíra Kulhánka.Je nás 51, potřebné kvorum je 26.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro volbu Vladimíra Kulhánka do Ústavně-právního výboru, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 48, proti bylo nula. Návrh byl přijat.Vladimír Kulhánek je novým členem Ústavně-právního výboru.

Posledním bodem dnešního pořadu dne je bod, kterým je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995.

Máte jej jako senátní tisk 148.Tento senátní tisk uvede pan ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítám ho zde. Máte slovo, pane ministře.

Ministr vlády ČR Zdeněk Škromach: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, Senátu Parlamentu ČR jako senátní tisk č. 148 je předkládán k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností. Tento protokol tvoří součást smluvních instrumentů vztahujících se k Evropské sociální chartě, kterou ČR ratifikovala v roce 1999. Základní kontrolní mechanizmus Evropské sociální charty je založen na periodickém podávání zpráv smluvními státy o naplňování přijatých ustanovení charty.

Cílem předkládaného protokolu je zavést ještě jeden, pravděpodobně nejefektivnější způsob ochrany a vynucování práv zaručených chartou, zavedením kontrolního mechanizmu, který je založený na podávání stížností kompetentními nevládními organizacemi. Tyto stížnosti jsou přezkoumávány nejprve Evropským výborem pro sociální práva, což je výbor nezávislých expertů, který rozhodne o formální přijatelnosti stížnosti. Právně posoudí obsah stížnosti a poté připraví zprávu se svými závěry o tom, zda došlo k porušení charty, pro Výbor ministrů. Výbor ministrů na základě této zprávy přijímá buď doporučení vyzývající k nápravě kritizovaného stavu, nebo rezoluci se stanoviskem ministrů bez doporučení. Organizacemi oprávněnými k podávání stížností mohou být za podmínek uvedených v protokolu jednak mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo odborů, dále jiné mezinárodní nevládní organizace, které získaly konzultativní status při Radě Evropy a byly zařazeny na zvláštní seznam organizací oprávněných podávat kolektivní stížnost. A potom ještě reprezentativní národní organizace zaměstnanců nebo zaměstnavatelů spadajících pod jurisdikci smluvní strany, proti které byla podána stížnost. Každá smluvní strana může také prohlásit, že právo kolektivní stížnosti přiznává také dalším reprezentativním národním nevládním organizacím, které jsou např. zvlášť kvalifikované v záležitostech upravených chartou. Toto prohlášení se navrhuje za ČR prozatím nečinit.

Ratifikace protokolu je v souladu s mezinárodně-právními závazky ČR a nepředpokládá se, že by znamenala zvýšení nároků na státní rozpočet. Jsem rád, že se pro ratifikaci protokolu vyslovily všechny tři senátní výbory, které tento návrh posuzovaly, a navrhuji proto, aby s Dodatkovým protokolem k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností vyslovil Senát souhlas jako celek. Věřím, že tento materiál najde podporu v Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dodatkový protokol projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 148/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Petr Smutný. Následně Dodatkový protokol projednal Ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení pod tiskem 148/3. Zpravodajem byl určen pan senátor Jiří Stodůlka. Garančním výborem je Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 148/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Daniela Filipiová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Daniela Filipiová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pan ministr vás tady v úvodu seznámil s obsahem Dodatkového protokolu. Já bych ještě možná v rámci zpravodajské zprávy vás seznámila se systémem kolektivních stížností, tak, jak je zpracováván na základě přijaté Evropské sociální charty, jak je již podepsána z roku 1999, jako nástupnictví po Československé republice. Čili dosavadní kontrolní systém je založen na periodickém podávání zpráv smluvními státy o naplňování přijatých ustanovení Evropské sociální charty. Chtěla bych zdůraznit, že v Evropské sociální chartě, kde je devatenáct článků, které zakládají jednotlivá práva, je rovněž čl. 5, který stanoví právo organizovat se a čl. 5, právo kolektivně vyjednávat. Čili toto právo již v současné době existuje.

Dosavadní kontrolní systém probíhá tedy v současnosti tak, že zprávy jsou projednávány nejprve Výborem pro sociální právo, to tady zaznělo, který se dříve nazýval Výborem nezávislých expertů. Závěry tohoto výboru jsou předloženy Vládnímu výboru charty, který je složen ze zástupců vlád smluvních stran. To je okolnost, na kterou bych chtěla upozornit, který na základě zhodnocení širších společenských, sociálních a ekonomických souvislostí vybírá ty nejkritičtější situace porušování Charty. O navrhovaných doporučeních rozhoduje následně Výbor ministrů Rady Evropy jakožto nejvyšší orgán Rady Evropy. Vnitrostátní organizace zaměstnavatelů a odborové organizace jsou do tohoto kontrolního mechanizmu zapojeny tak, že jsou jim v kopii zasílány zprávy o naplňování charty a podle svého uvážení mohou zaslat Výboru pro sociální práva jakékoliv připomínky. Tyto připomínky jsou generálním tajemníkem Rady Evropy zasílány dotyčným smluvním stranám, které na ně mohou zpětně odpovědět. Výbor pro sociální práva k těmto připomínkám přihlíží při svém hodnocení stavu dodržování charty. Generální tajemník Rady Evropy navíc zasílá kopie národních zpráv o plnění charty mezinárodním nevládním organizacím, které mají konzultativní status při Radě Evropy a jsou zvlášť kvalifikované v otázkách upravených chartou.

Nový systém kolektivních stížností za prvé rozšiřuje okruh organizací nebo uskupení, které mohou podávat kolektivní stížnosti a trochu mění tento standardní systém, který jsem uvedla.

Nově navržený systém kolektivních stížností podle předloženého dodatku má denně umožnit rychlejší posouzení případů možného porušování Evropské sociální charty smluvní stranou a spočívá na těchto základních principech.

Jednak, jak již jsem řekla, rozšiřuje okruh subjektů oprávněných k podávání kolektivních stížností, dále stanoví, že kolektivní stížnosti se musí týkat ustanovení charty, které smluvní strana přijala za závazné a musí u ní být uvedeno v jakém ohledu smluvní strana nezajistila uspokojivé provádění takového ustanovení.

Dále je kolektivní stížnost přezkoumána nezávislým expertním Výborem pro sociální práva, který rozhoduje o její formální přijatelnosti podle kritérií stanovených v protokolu. V případě rozhodnutí, že je stížnost přijatelná, požádá uvedený výbor dotčenou smluvní stranu a organizaci, která stížnost předložila, o všechna důležitá vysvětlení, informace a komentáře a vyzve ostatní strany, aby předložily připomínky.

Po shromáždění všech podkladů Výbor pro sociální práva připraví pro Výbor ministrů Rady Evropy zprávy se svými závěry o tom, zda dotčená smluvní strana zajistila odpovídajícím způsobem provádění ustanovení charty, kterého se stížnost týká, nebo zda došlo k porušení.

Výbor ministrů Rady Evropy na základě podané zprávy přijme rezoluci nebo doporučení adresované dotčené smluvní straně. Na žádost dotčené smluvní strany může Výbor ministrů Rady Evropy dvoutřetinovou většinou hlasů rozhodnout, že v těch otázkách, ve kterých zpráva Výboru pro sociální práva vyvolává nové otázky, bude záležitost konzultovat s Vládním výborem charty. Ten je, jak je výše uvedeno, složen ze zástupců vlád smluvních stran.

Toto je, myslím si, ten nejpodstatnější bod, ve kterém dochází ke změně. Zmíním jenom v krátkosti legislativní proces tohoto souhlasu s ratifikací Dodatkového protokolu. Tento Dodatkový protokol byl předložen Poslanecké sněmovně 31. ledna 2003, ve druhém čtení, které proběhlo na 16. schůzi dne 21. 5. 2003 byl dán souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu.

Já bych se potom ráda ještě vyjádřila k tomuto protokolu, ale bylo by to mimo mou zpravodajskou zprávu. Nechtěla bych vměšovat své názory do zpravodajské zprávy, takže na závěr svého vystoupení bych přečetla usnesení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a v podstatě bych chtěla ještě říci, že tato moje zpráva je společnou zprávou po dohodě se zahraničním výborem, který dospěl ke stejnému závěru jako Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, tedy garanční výbor.

28. usnesení Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku z 10. schůze konané dne 6. srpna 2003 k návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995, senátní tisk č. 148.

Po odůvodnění zástupce předkladatele náměstka ministra práce a sociálních věcí Jiřího Hoffmana, senátorky Daniely Filipiové a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995 a určuje zpravodajkou výboru pro jednání o tomto Dodatkovém protokolu na schůzi Senátu senátorku Danielu Filipiovou. Tolik tedy společná zpravodajská zpráva Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a zahraničního výboru.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, paní kolegyně. Přestože zpráva byla společná, ptám se Petra Smutného. Nepřeje si vystoupit. Přeje si vystoupit Jiří Stodůlka? Prosím.

Senátor Jiří Stodůlka: Pane předsedající, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, Evropská sociální charta svého času vzbuzovala v Parlamentu České republiky přílišné vášně, proto i Ústavně-právní výbor přijal tuto chartu do svého projednávání, protože spory, které se vedly nad přijímáním Evropské sociální charty, zasahují do tohoto dokumentu dosti hluboce.

Pro připomenutí. Poslanecká sněmovna i Senát nechtěly přijmout tuto chartu jako smlouvu lidsko-právní podle čl. 10 Ústavy svého času, poněvadž po politickém zhodnocení se některé strany domnívaly, že tuto sociální charta není možné akceptovat v plném rozsahu v České republice. Právě proto byla přijata jako smlouva obyčejná, což byl další spor, například s některými nálezy Ústavního soudu, které se týkaly této problematiky.

Jsem rád, že přijetím euronovely Ústavy vypadla tato kategorie mezinárodních smluv, to jsou lidsko-právní smlouvy přijímané ústavní většinou v obou komorách Parlamentu, takže tento spor již se dnes rozhořet nad tímto dokumentem nemůže, to je kladná stránka věci. Ale pokud by byla jakási reminiscence na jednání o Evropské sociální chartě, která probíhala před dvěma lety v obou komorách Parlamentu, chtěl bych upozornit vážené kolegyně a kolegy, že to, co máme dnes před sebou, se týká nikoliv základního dokumentu Evropské sociální charty jako takového, ale procedury řešení kolektivních stížností podle Evropské sociální charty a stává se to pravda součástí této Evropské sociální charty, ale znovu upozorňuji, je to jenom procedura projednávání kolektivních stížností, která se mění v tomto případě a mění se dle mého názoru k lepšímu, což ovšem nemusí být názor všech.

Proto bych vás chtěl seznámit s usnesením Ústavně-právního výboru ze 24. schůze konané 3. září 2003 k návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností a po úvodním slově Dr. Miroslava Fuchse, náměstka ministra práce a sociálních věcí a po mé zpravodajské zprávě Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu dát souhlas s ratifikací Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Otevírám nyní obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásila jako první elektronicky Daniela Filipiová. Máte slovo.

Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji za slovo, pane předsedající. K tomu, co zde bylo uvedeno o Dodatkovém protokolu k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností, je třeba dodat pár informací ohledně navrhovaných odlišností v předloženém návrhu Dodatkového protokolu oproti standardnímu procesnímu mechanizmu podle Charty.

Jde zejména o to, že se výrazně rozšiřuje oprávnění orgánů Rady Evropy vzhledem k proceduře Dodatkového protokolu. Podle předloženého návrhu se procesní režim předkládání zpráv mění a předpokládá se, že Výbor pro sociální práva rozhodne o formální přijatelnosti stížnosti, aniž zorganizuje slyšení smluvních stran. Takto je jedna ze smluvních stran připravena o právo na obhajobu stanoviska v přímém jednání, na které má vzhledem k vnitrostátnímu zákonodárství právo a které vychází z ústavních principů právního státu.

V návrhu dnes projednávaného dodatku je právo na obhajobu jedné ze smluvních stran, v tomto případě státu, uvedeno pouze jako fakultativní. Výbor pro sociální práva může připravit pro Výbor ministrů Rady Evropy zprávu, jejíž závěry nebyly konzultovány s jednou ze smluvních stran. Výbor ministrů může přijmout doporučení nebo rezoluci, aniž by do procedury zapojil vládní výbor charty. Stát tedy jako jedna ze smluvních stran ztrácí možnost „obhajoby“.

V rámci stávajícího procesního institutu je možné již na první úrovni projednávání stížnosti ve Výboru pro sociální práva podat vysvětlení například ohledně diskrepancí mezi vnitrostátní úpravou a přijatými závazky, které mohly vyvolat neoprávněnou stížnost. Podle předloženého návrhu zakládajícímu systém kolektivních stížností, jedna smluvní strana nemůže předkládat argumenty, kterými by mohla obhajovat své stanovisko vyplývající například z legislativního prostředí, z vývoje ústavního práva atd.

Dále chci upozornit na fakt, že Česká republika podepsala bez výhrady na rozdíl od jiných států, například Německa, Holandska či Španělka, čl. 5 o právu zaměstnanců i zaměstnavatelů se organizovat a čl. 6 o kolektivním vyjednávání, který například neakceptovalo Rakousko a Polsko.

Není bez zajímavosti zmínit postoj Španělska, které přijalo Evropskou sociální chartu s prohlášením, že články 5 a 6 bude interpretovat v souladu se zněním článku 31 o Dodatku k chartě tak, aby tato ustanovení charty byla v souladu se španělskou ústavou.

Při projednávání návrhu Dodatkového protokolu zazněl na Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku argument, že roli státu je třeba oslabovat a je třeba každou takovou zákonnou nebo jinou úpravu, která roli státu oslabuje, přijmout. Jako zástupce pravicově orientované strany podpořím jakýkoliv návrh, který přispěje k oslabení role státu v životě občanů, avšak v tomto případě se nejedná o oslabení role státu vůči občanovi, ale oslabení role státu v pozici jedné ze smluvních stran k právnímu úkonu. Právo na obhajobu není možné v právním státě upírat nikomu, tedy ani státu. Proto podávám návrh na vyslovení nesouhlasu s předloženým návrhem Dodatkového protokolu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji. Přihlásil se ještě někdo další do rozpravy? Nevidím nikoho, ani na displeji – Přemysl Sobotka se hlásí.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Předpokládám, že navržené usnesení bude, že ratifikujeme Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivní stížnosti.

Já bych chtěl panu ministrovi položit otázku – v té úvodní části v bodě V. se navrhuje, aby při ratifikaci protokolu Česká republika prozatím nečinila prohlášení o tom, že přiznává oprávnění podávat kolektivní stížnosti národním nevládním organizacím. Potom je ten Dodatkový protokol – článek 2, bod 1 – každý smluvní stát může současně s vyjádřením souhlasu být vázán tímto protokolem v souladu se článkem 13, atd.

Já bych chtěl položit otázku, kde je ta naše výhoda zakódovaná v tomto protokolu, eventuálně v našem návrhu usnesení, protože v usnesení je, že ratifikujeme tento Dodatkový protokol bez výhrad. Tam žádná výhrada není poznamenaná a v textu je toto – možná, že to celé čtu špatně.

Samozřejmě s velkými rozpaky - a souhlasím s kolegyní, která mluvila o tom, že vlastně role státu je zcela utlumena. Myslím si, že mnozí máme zkušenosti s tím, jak přijíždějí ze zahraničí různí experti, kteří hodnotí naši situaci a teď jenom namátkově si vzpomenu na kauzu Matiční zeď, která byla mediálně hraná po celém světě. Všichni přijeli, kritizovali. V momentě, kdy odjeli novináři, už to nezajímalo prakticky nikoho z politiků ani z členů Rady Evropy. Takže já mám strach, že pokud přijmeme tento Dodatkový protokol bez jakýchkoliv dalších momentů, které by nám dávaly jako státu možnost, abychom zde měli určité výjimky, abychom toto učinili, tak já si myslím, že v této chvíli se dostáváme do rukou sice expertů, jak jsem se dočetl, ale expertů, kteří české prostředí vůbec neznají a budou vydávat své závěry, které jsou sice jen doporučením, ale jsou z hlediska Evropy a z hlediska světa pro nás mnohdy poškozující. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji, pane kolego. Nevidím žádnou zvednutou ruku ani nikoho na displeji, končím tedy rozpravu a konstatuji, že padly dva návrhy. Jedním z nich je návrh dát souhlas s ratifikací, což je návrh všech tří výborů a ten druhý je doporučení, aby Senát nedal souhlas s ratifikací. Budeme hlasovat nejdříve o prvním návrhu.

Já se omlouvám – pan ministr se jistě bude chtít vyjádřit k rozpravě. Nechce. Zpravodaj Petr Smutný – nikoliv. Omlouvám se. Přece jenom pustím znělku.

S faktickou se hlásí Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Omlouvám se, že zdržuji. Já jsem položil panu ministrovi otázku a on s kroucením hlavy nechce komentovat vystoupení ani kolegyně, ani moje. Já se ptám, jestli máme ze strany vlády nějaké – protože vláda je předkladatelem tohoto materiálu – jestli máme nějaké výhrady k Dodatkovému protokolu a pokud ano, tak proč nejsou v návrhu usnesení.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Pan ministr chce odpovědět. Prosím.

Ministr vlády ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedají, vážené paní senátorky, vážení senátoři. Já respektuji rozdílná stanoviska a různé výklady jednotlivých členů Parlamentu. Je to jejich právo a nebudu vést polemiku o tom, jestli mají, nebo nemají právo. Já si myslím, že tento materiál projednaly tři výbory a měly možnost se podrobně seznámit s těmi návrhy.

Pokud jde o tu otázku výhrady, ta samozřejmě je v kompetenci vlády a vláda je uplatnila, čili je to v kompetenci vlády, vláda tuto nabídku uplatnila, takže je možné odsouhlasit materiál tak, jak je předložen.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek: Děkuji. Jak jsem konstatoval, máme návrhy na dvě usnesení. První návrh usnesení je: Senát dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládající systém kolektivních stížností ze dne 9. listopadu 1995.

V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů. Potřebné kvorum pro přijetí návrhu je 28. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 69 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 29, proti bylo 21. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi i zpravodajům.

Vyčerpali jsme pořad jednání této schůze a těším se na další říjnovou schůzi. Pěkný den.