Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

2. den schůze

(26. června 2003)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 7. schůze Senátu.

Seznámím vás nejprve s omluvami na toto jednání. Z dnešní schůze se písemně omluvili tito senátoři a senátorky: Petr Fejfar, František Kroupa, Daniela Filipiová, Josef Jařab, Robert Kolář a z odpoledního jednání pak Pavel Rychetský a Ladislav Macák.

Prosím, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní budeme projednávat přerušený bod, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

senátní tisk č. 116. Prosím ministra financí pana Bohuslava Sobotku, kterého zde vítám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Děkuji. Zároveň žádám, aby u stolku zpravodajů zaujal místo i zpravodaj Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Milan Balabán a zároveň ho žádám, aby nás seznámil s výsledky jednání svého výboru. Pane senátore, prosím.

Senátor Milan Balabán: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych velice ve stručnosti informovat o tom, jak jednal výbor o dvou pozměňovacích návrzích, které tady včera zazněly, to znamená o pozměňovacím návrhu pana senátora Jaroslava Kubery a o pozměňovacím návrhu pana senátora Alexandra Nováka, který má dva samostatné body.

Řekl bych, že největší diskuze byla o návrhu pana senátora Kubery, a to z toho důvodu, že vedle sebe ležely dvě informace – čerstvá informace z Ministerstva financí, kde jsme dostali tabulky, které definují dopady změn různých scénářů daně z přidané hodnoty, a doplněné tabulky, které předložil pan senátor Kubera, které byly ještě rozšířeny o dopady na jednotlivé příjmové skupiny.

Bylo to velice těžké rozhodování, protože mohu říci, že hlavní problém byl v tom, že tyto dvě informace se lišily a je těžké v tak krátké době rozhodnout o serióznosti jednotlivých informací, jak tyto materiály jsou kompatibilní, jak jsou srovnatelné.

Lze říci, že možná hlavním ukazatelem v materiálu Ministerstva financí je to, že výnos z harmonizačních změn by měl být za rok 2004 11 miliard Kč a dopad na různé typy domácností, a dovolím si uvést pouze jeden případ, to znamená dva lidé ekonomicky aktivní a dvě děti, tak pokud jsou pouze harmonizační změny, je to 217 Kč, pokud jsou harmonizační změny plus změna sazeb 8 – 18, tak 514 Kč. Proti tomu stál materiál, který je vypočten na základě hodnot získaných z Českého statistického úřadu na základě tzv. rodinných účtů, kde vychází jako zásadní to, že vládní návrh by zdražil průměrný spotřební koš nejchudších 10 % o 1,26 % a nejbohatších 10 % o 1,59 %.

Naproti tomu návrh 8 – 18, zjednodušeně řečeno, by zdražil průměrný spotřební koš nejchudších 10 % o 0,68 % a nejbohatších 10 % o 0,55 %, přičemž největší dopad je u šestého decilu příjmové skupiny, kde je to 0,8 %.

Znamená to, že tyto dvě úrovně jsou docela v rozporu. Navíc propočet podle statistiky rodinných účtů říká, že změna tak, jak je navržena z Poslanecké sněmovny, bude znamenat zvýšení výnosu o 20 miliard Kč, to znamená výrazně více než ne v materiálu Ministerstva financí.

Možná i to vedlo výbor k tomu, že v podstatě nepřijal usnesení, hlasy se rozdělily tak, že čtyři senátoři z deseti přítomných hlasovali pro návrh senátora Kubery, dva se zdrželi a čtyři byli proti.

Pokud se týče pozměňovacích návrhů pana senátora Nováka, tak v prvním bodu se jednalo v podstatě o úpravu, která se týká daně z převodu cenných papírů. Je to vlastně podoba, která v zákonu už jednou byla. Ale i tady hlasování bylo neúspěšné – čtyři senátoři z deseti přítomných hlasovali pro tuto variantu, ostatní se zdrželi hlasování.

Pokud se týče posledního bodu, v článku 2 bod 9 vypustit, bod 10 označit jako bod 9, tj. obsahově se jedná o zmiňované zálohy na DPH, tzn. zaúvěrování ze strany podnikatelů státu. I tady bylo hlasování stejné – čtyři senátoři z deseti přítomných hlasovali pro, ostatní se hlasování zdrželi. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane senátore, děkuji vám za vaše sdělení z jednání Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy vám byly písemně rozdány, vyslechli jsme zprávu z jednání výboru, končím podrobnou rozpravu.

Táži se, zda si přeje vystoupit ministr financí pan Bohuslav Sobotka? Nechce, děkuji.

Ptám se, zda si ještě přeje vystoupit zpravodaj garančního výboru? Děkuji, pane senátore.

Takže by nás čekalo hlasování, nicméně hlásí se předseda klubu.

Senátor Edvard Outrata:Pane předsedající, Klub otevřené demokracie žádá o desetiminutovou přestávku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Ano. Desetiminutová přestávka je udělena. Sejdeme se zde v 9.20 hod.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Dámy a pánové, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Žádám pana senátora Balabána, aby postupně přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy, které vám byly předloženy, abychom o nich mohli hlasovat. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Kubery, který máte před sebou. Tento pozměňovací návrh bych chtěl jenom doplnit z hlediska legislativně-technického.

Je nutné ho rozšířit, pokud o něm budeme hlasovat, tak, že v čl. 6 za slovo „bodu“ vložíme číslovky „čtyři a pět“, tzn. v podstatě upravit účinnost tohoto kroku od 1. 1. 2004. Jinak by účinnost nastala dnem platnosti zákona, což by byl pravděpodobně říjen, a to by z hlediska technického bylo špatně.

Opakuji, že se jedná o úpravu čl. 6, kde za slovo „bodu“ vložíme číslovky „čtyři a pět“.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Jaké je vaše doporučení?

Senátor Milan Balabán: Doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Jaké je stanovisko pana ministra?

Ministr financí Bohuslav Sobotka:Nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Můžeme proto přistoupit k hlasování.

V tuto chvíli je v jednacím sále přítomno 70 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 36. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro předložený návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 23 z přítomných 70 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 26, proti bylo 8, návrh nebyl přijat.

Pane senátore, můžete pokračovat.

Senátor Milan Balabán: Děkuji. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátora Nováka, který se týká bodu jedna. V čl. I bodu 59 § 20 odst. 2 v první větě za slovo „neuvádí“ se doporučují slova „cena bez daně při převodu cenných papírů, který je zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 28, písm. a).Návrh doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Jaké je stanovisko pana ministra?

Ministr financí Bohuslav Sobotka: Moje stanovisko je negativní.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 24 z přítomných 71 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 27, proti 6 při kvoru 36, návrh nebyl přijat.

Končím hlasování o tomto bodu a prosím pana senátora, aby předložil další návrh.

Senátor Milan Balabán: Poslední návrh se týká bodu b 2, který zní: V čl. II bod 9 vypustit, bod 10 označit jako bod 9.To se týká problematiky zálohy plateb DPH. Návrh doporučuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Jaké je stanovisko pana ministra?

Ministr financí Bohuslav Sobotka:Mám negativní stanovisko.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 25 z přítomných 71 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 27, proti byli 4 senátoři při kvoru 36, návrh nebyl přijat.

Pane senátore, děkuji vám. Vzhledem k tomu, že nebyl odsouhlasen návrh zamítnout a vzhledem k tomu, že nebyl přijat žádný pozměňovací návrh, končím projednávání tohoto bodu s tím, že uplyne marná lhůta účinnosti této předlohy zákona.Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem dnešního pořadu je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 103.

Vítám mezi námi ministra průmyslu a obchodu pana Milana Urbana a zároveň ho žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Milan Urban: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dobrý den.

Dovolte, abych krátce odůvodnil návrh zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů tak, jak byly uvedeny panem místopředsedou. Onen dlouhý název nebudu znovu číst.

Cílem této novely je reagovat na podnět Evropské komise, která navrhla změnu protokolu k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, který znáte pod názvem PETZE a v tom směru, že bude možno aplikovat tento protokol i na výrobky, které mají původ jinde než v České republice nebo ve státech Evropských společenství. Podle přijetí této novely je podmínkou sjednání uvedené změny tohoto protokolu.

Novely zákony je rovněž využito jednak k doplnění ustanovení, které vyjadřuje doložku vzájemného uznávání tam, kde požadavky na výrobky nejsou harmonizovány směrnicemi Evropských společenství, jednak k upřesnění některých ustanovení zákona tak, aby byla zajištěna jeho plná slučitelnost s právem Evropských společenství.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že se jedná o návrh, který byl přijat v PS velkou většinou hned v prvním čtení. Důvodem schvalovacího procesu podle § 90, odst. 2 zák. 90/95 Sb., o jednacím řádu PS je, že sjednání změny zmíněného protokolu k Evropské dohodě je podmíněno včasným přijetím navrhovaného zákona.

Dne 11. června byl návrh projednán Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který svým usnesením doporučil Senátu návrh schválit ve znění PS. Dovoluji si vás proto požádat, aby Senát vyjádřil vůli se tímto návrhem zákona nezabývat tak, jak doporučuje Výbor pro Evropskou integraci ve svému usnesení ze dne 12. června. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:I já vám děkuji, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro Evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Miroslava Škalouda a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 103/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 103/1.

Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k návrhu zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky, pokud to hodně zestručním.

Pan ministr tady již řekl, že hlavním cílem postoupeného návrhu zákona je přizpůsobit zákon chystané změně Protokolu k Evropské dohodě a umožnit tak sjednání dohody o změně Protokolu.

Mohu říci velice stručně, že navrhovaná úprava je v souladu s právním řádem ČR. Neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána a je plně v souladu s právními akty Evropských společenství. Nevyžaduje žádné nároky na veřejné rozpočty.

Co se týče legislativního procesu, tak vládní návrh byl předložen PS 28. 4. spolu s návrhem na vyslovení souhlasu již v 1. čtení – podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu PS. PS vyhověla žádosti předkladatele a 16. 5. na své 16. schůzi vyslovila s návrhem zákona souhlas, když z přítomných 159 se vyslovilo 145 poslanců pro.

V zásadě se jedná o technickou a harmonizační normu, takže jediná diskuze na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu se týkala vlastně legislativního řešení některých problémů, které tento zákon obsahuje. A to z následujícího důvodu. V připomínkách naší legislativy je jasně deklarováno, že postoupený návrh přistupuje k zákonu o technických požadavcích na výrobky ve dvou časových rovinách, zatímco většina bodů návrhu zákona novelizuje zákon v posledním platném znění, tzn. po novele č. 205/2002 Sb., ale některé body novelizují text zákona ve znění před novelou č. 205/2002 Sb., takže to jistým způsobem způsobuje, alespoň podle názoru legislativního odboru Senátu, do jisté míry nepřehlednost tohoto zákona.

Musím říci, že při jednání v hospodářském výboru jsme byli ubezpečeni, že tento legislativní problém bude v budoucnu odstraněn, tzn. nebude se k tomuto zákonu přistupovat právě ve zmíněných dvou časových rovinách. I z tohoto důvodu, i proto, že je skutečně potřeba tento zákon přijmout poměrně rychle, tak nakonec Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své schůzi 11. června 2003 přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, určuje mne zpravodajem a předsedu výboru senátora Milana Balabána pověřuje, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro evropskou integraci pan senátor Miroslav Škaloud.

Senátor Miroslav Škaloud: Děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, v podstatě už není co říct k tomu, co zde bylo řečeno. Chtěl jsem říct totéž. Výbor pro evropskou integraci projednal tento návrh a usnesl se na tom – nezabývat se tímto zákonem – jako doporučení Senátu. Jinak bych prakticky říkal to, co tady bylo řečeno naprosto identicky, že tato novela zajišťuje slučitelnost s právem ES, např. Evropské rady 98/34 ES o poskytování informací v oblasti technických norem atd. Doplňují se zde stanoviska nebo teze, které vyjadřují doložku vzájemného uznávání tam, kde požadavky na výrobky nejsou harmonizovány se směrnicemi ES. Ale hlavní je reagovat na podnět Evropské komise na změnu protokolu k Evropské dohodě o prosazování shody, ale to už zde řekl předkladatel. Výbor pro evropskou integraci doporučuje nezabývat se. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Slyšeli jsme, že Výbor pro evropskou integraci navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Proto přistoupíme k hlasování. Vzhledem k tomu, že byl vysloven návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývatbudeme o tomto hlasovat. V současné chvíli je v sále přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí tohoto návrhu je 32.

Zahajuji hlasování. kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 26 z přítomných 61 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 47, proti byl 1, kvorum 32. Návrh byl přijat.

Tímto hlasováním končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji paní senátorce.

Budeme pokračovat v programu, a sice:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. a některých dalších zákonů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 108. Prosím pana ministra průmyslu, pana poslance Urbana, aby nás seznámil s návrhem zákona. Děkuji.

Ministr vlády ČR Milan Urban:Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych na dnešním jednání krátce uvedl návrh novely zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva, pyrotechnických předmětů.

Tato novela sleduje tři základní cíle. Za prvé je to zapracování povinnosti vyplývajících pro ČR z mezinárodních závazků, zejména z Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek, ručních palných zbraní a z usnesení mezinárodní stálé komise pro zkoušky těchto zbraní, do našeho právního řádu. Za druhé je to promítnutí nových legislativních úprav v oblasti střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků obsažených v jiných právních normách do zákona č. 156/2000 Sb.

Tyto nové úpravy byly přijaty zejména v zákoně o zbraních a střelivu, v novele zákona o hornické činnosti, výbušninách a o Státní báňské správě, jakož i v novele zákona o technických požadavcích na výrobky. Za poslední je to provedení dílčích úprav platného zákona zejména v oblasti kontrolní činnosti na základě dosavadních poznatků z jeho aplikace v praxi.

Předložená novela zákona především nově vymezuje pojmy jako jsou např. kontrolované výrobky, ověřování, výrobce, dovozce, distributor, vývozce, dopravce atd. Dále jsou nově vymezeny druhy střelných zbraní, které podléhají homologaci. Upravena jsou ustanovení o platnosti certifikátů a povinnosti kontrolovaných osob. Služebním zákonem byl zrušen statut Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, čímž došlo k zániku oprávnění tohoto úřadu vykonávat určité činnosti zejména v mezinárodní oblasti.

Proto je navržena i novelizace ustanovení upravujícího působnost tohoto úřadu. Přijetí navrhované novely, která je především novelou technického charakteru, nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet, ani si nevyžádá nárůst počtu systemizovaných míst.

Novela je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona byl projednán dvěma senátními výbory. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil návrhem zákona se nezabývat, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal usnesení, ve kterém doporučil Senátu, aby schválil zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost a vzhledem k tomu, že se jedná o bezkonfliktní normu, doporučuji, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane ministře. Prosím, abyste znovu zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Ivo Bárka a přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Smutný. Nyní ho prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Petr Smutný: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr dostatečným způsobem vysvětlil důvody, které vedly k předložení tohoto návrhu zákona a vzhledem k tomu, že se jedná o ryze technickou normu, budu stručný a seznámím vás s usnesením našeho výboru.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal předložený návrh zákona na své schůzi konané dne 18. června a po odůvodnění zástupce předkladatele ing. Václava Srby, náměstka ministra průmyslu a obchodu, zpravodajské zprávě senátora Františka Kroupy, jehož zastupuji a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajem výboru pro projednávání návrhu na schůzi Senátu mne a pověřuje předsedu výboru senátora Josefa Jařaba, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane senátore, já vám děkuji. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Ivo Bárek? Žádá o slovo, které mu je uděleno.

Senátor Ivo Bárek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte, abych i já vás seznámil s usnesením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu z 16. schůze dne 18. června 2003.

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Ivo Bárka a pověřuje místopředsedu výboru senátora Jana Fencla předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane senátore, já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, budeme o tomto návrhu hlasovat po odeznění fanfáry.

Budeme hlasovat, že Senát vyjádří vůli dále se zákonem nezabývat. Aktuálně je v Jednacím sále přítomno 56 senátorek a senátorů. Kvorum pro přijetí tohoto návrhu je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám a konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 27 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 48, proti byl 1 při kvoru 30. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Prosím, pane ministře.

Ministr vlády ČR Milan Urban:Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já vám děkuji za vaše dnešní rozhodování a přeji vám hezký zbytek dne. Na shledanou.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkujeme, pane ministře. I vám příjemný den. Děkuji panu garančnímu zpravodaji. Ukončuji jednání o tomto bodu.

Dalším bodem je přerušený bod a sice:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony.

Senátní tisk č. 113. Pozměňovací návrhy vám byly rozdány jako senátní tisk č. 113/4. Prosím pana navrhovatele, který už zaujal místo u stolku zpravodajů, vítám ho zde v Jednacím sále. Přeji příjemný den.

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili po ukončení podrobné rozpravy na žádost předsedy garančního výboru – Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu – pana senátora Milana Balabána. Usnesení výboru vám bylo nyní rozdáno jako senátní tisk č. 113/5. Nyní uděluji slovo garančnímu zpravodaji panu senátorovi Josefu Vaculíkovi, aby nás seznámil s výsledky jednání ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pane senátore.

Senátor Josef Vaculík: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, dámy a pánové, usnesení jste dostali před sebe, proto konstatuji pouze závěr, který konstatuje, že výbor schválil jeden pozměňovací návrh, který máte uveden v příloze. Ostatní pozměňovací návrhy, které zde padly byly na plénu projednány, prodiskutovány a žádný z nich nebyl schválen. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit předkladatel návrhu zákona se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Ladislav Skopal:Děkuji. Budu velice stručný, protože ke všem záležitostem jsem se již vyjádřil. Jenom bych chtěl podpořit to usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jednání jsem se zúčastnil. Pozměňovací návrhy jsme projednali a myslím si, že ten konsenzus, který z toho vznikl, je dobrý. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane předkladateli. Táži se zpravodaje Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pana senátora Stanislava Bělehrádka, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce. Děkuji, pane kolego.

Ptám se zpravodaje Ústavně-právního výboru pana senátora Jaromíra Volného, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nežádá slovo. Děkuji, pane senátore.

Pane zpravodaji garančního výboru,chcete se ještě vyjádřit k proběhlému jednání? Nechce, děkuji.

Nyní vás přesto žádám, pane senátore, abyste v souladu s jednacím řádem Senátu přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat.

Senátor Josef Vaculík: Děkuji. Celkem bylo podáno 13 pozměňovacích návrhů, z toho tři byly schváleny výbory, ostatní pozměňovací návrhy schváleny nebyly, byly podány šesti senátory.

Hlasovat o pozměňovacích návrzích budeme podle tisku č. 113/4, který jste všichni obdrželi, a to podle zvyklostí, které jsou zde dány. Znamená to, že nejprve budeme hlasovat o návrzích, které schválily jednotlivé výbory, poté přistoupíme k hlasování o návrzích ostatních.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji, pane senátore. Podle vašeho návrhu tudíž přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích.

Senátor Josef Vaculík: Jako první budeme hlasovat o návrhu uvedeném pod bodem I., což je usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu č. 93/2003 tisk č. 113/1.

Návrh máte před sebou, byl zde čten, proto ho nebudu opakovat.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji. Slyšeli jsme, o čem budeme hlasovat. Svolám nyní senátorky a senátory k hlasování.

Aktuálně je v Jednacím sále přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 28 o tomto návrhu z přítomných 64 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 42, proti byli dva při kvoru 33. Návrh byl přijat.

Pane senátore, můžete pokračovat.

Senátor Josef Vaculík: Nyní přistoupíme k hlasování o druhém pozměňovacím návrhu, který byl schválen Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jejž jste obdrželi dnes jako přílohu č. 113/5. Je uveden v tisku č. 113/4 pod bodem VII, a to bod 2. Týká se článku 1, za bod 28 vložit nový bod 29.

Doporučuji tento bod schválit.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pan navrhovatel rovněž souhlasí. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 29 pro návrh se vyslovilo 62 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo při kvoru 33. Návrh byl přijat.

Pane senátore, budeme pokračovat.

Senátor Josef Vaculík: Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu Ústavně-právního výboru, který je uveden pod bodem II.Doporučuji schválení.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Předkladatel také souhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 30 pro návrh se vyslovilo 60 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo při kvoru 33. Návrh byl přijat.Děkuji.

Budeme pokračovat v hlasování.

Senátor Josef Vaculík: Nyní bychom hlasovali podle pořadí, jak byly návrhy předloženy zde na plénu Senátu při včerejším jednání.

Nyní budeme hlasovat o bodu III., což jsou pozměňovací návrhy pana senátora Pelce.

Jedná se celkem o 4 pozměňovací návrhy, první tři spolu zcela souvisejí, týkají se prvku územního systému ekologické stability.Doporučuji proto hlasování oddělit, o bodech 1, 2 a 3 hlasovat společně a poté samostatně o bodu 4, který se týká jiné věci, lesních pozemků.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Navrhovatel nesouhlasí, garanční zpravodaj rovněž nesouhlasí.

Budeme hlasovat o tomto návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 31 z přítomných 64 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 28, proti jich bylo 7 při kvoru 33. Návrh nebyl přijat.

Budeme pokračovat, pane senátore.

Senátor Josef Vaculík: Pokračujeme bodem 4 návrhu pana senátora Pelce, který se týká lesních pozemků opět s vazbou na prvky územního systému ekologické stability.

Doporučuji schválit.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Navrhovatel nedoporučuje.

Budeme hlasovat o tomto návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 32 se pro návrh vyslovilo 29 senátorek a senátorů, proti jich bylo 7 z přítomných 64 a kvoru 33. Návrh nebyl přijat.

Senátor Josef Vaculík: Nyní přistoupíme k hlasování o bodu IV. Jsou to pozměňovací návrhy pana senátora Volného.Nedoporučuji jejich schválení.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pan předkladatel rovněž schválení nedoporučuje.

Přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 33 se pro návrh vyslovilo 36 senátorek a senátorů, proti byli tři z 64 přítomných a kvoru 33. Návrh byl přijat.

Senátor Josef Vaculík: Pokračujeme hlasováním o bodu V., což je pozměňovací návrh pana senátora Hadravy.

Nedoporučuji schválení.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Stanovisko pana navrhovatele je neutrální.

Budeme hlasovat o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 34 se pro návrh z přítomných 64 senátorek a senátorů vyslovilo 15, proti byli čtyři, kvorum pro přijetí bylo 33. Návrh nebyl přijat.

Pane senátore, můžete pokračovat.

Senátor Josef Vaculík: Nyní budeme hlasovat o bodu VI., což je návrh pana senátora Kulhánka. Zde bych chtěl upozornit, že do určité míry koresponduje, resp. je v konfliktu s pozměňovacím návrhem uvedeným pod bodem VIII. pana senátora Harazina. Proto, pokud schválíme tento pozměňovací návrh, nebudeme hlasovat o bodu VIII, pokud jej neschválíme, budeme hlasovat o bodu VIII následně na závěr.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane zpravodaji, vaše vyjádření?

Senátor Josef Vaculík: Nedoporučuji schválit.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Navrhovatel – neutrální stanovisko. Víme, jak se máme rozhodnout. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji a konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 35 z přítomných 64 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 19, proti bylo 7, kvorum pro přijetí bylo 33. Návrh nebyl přijat.Pokračujeme.

Senátor Josef Vaculík: Nyní máte uveden v pořadí bod sedm – pozměňovací návrh můj. Ten bod 1 je totožný s pozměňovacím návrhem Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jsme schválili, proto je nyní nehlasovatelný, stejně tak bod 2 jsme již odhlasovali, tudíž je nehlasovatelný.

A zbývá nám poslední bod VIII – pozměňovací návrh senátora Harazina.Nesouhlasím s jeho schválením.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pan předkladatel? Neutrální stanovisko. Budeme hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji a konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 33 z přítomných 64 senátorek a senátorů se pro návrh vyslovilo 13, proti bylo rovněž 13 senátorů, kvorum pro přijetí bylo 33. Návrh nebyl přijat.Pane senátore?

Senátor Josef Vaculík: Upozornil mě pan senátor Stodůlka, že při hlasování návrhů Ústavně-právního výboru jsme odhlasovali pouze bod 1 uvedený pod bodem II., proto prosím, abychom ještě odhlasovali bod 2 usnesení Ústavně-právního výboru. Doporučuji jeho schválení.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Římská dvě.

Senátor Josef Vaculík: Římská dvě bod dva.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane předkladateli? Souhlas. Budeme hlasovat ještě o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji a konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 37 se pro návrh vyslovilo ze 64 přítomných senátorek a senátorů 60, proti nebyl nikdo, potřebný počet pro přijetí byl 33. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Děkuji vám, pane senátore garančního výboru. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.Aktuálně v Jednacím sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí tohoto návrhu je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji a konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 38 se pro návrh ze 64 senátorek a senátorů vyslovilo 60, proti nebyl nikdo, potřebný počet byl 33. Návrh byl přijat.

Děkuji tím navrhovateli panu poslanci, děkuji zároveň všem, i zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změněn zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 109.Vítám v Jednacím sále pana ministra vnitra Stanislava Grosse, kterého zároveň žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross:Vážení páni místopředsedové Senátu, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, který má tak dlouhý název, takže já se omezím pouze na to hlavní, na změny zákona o střelných zbraních a na změnu živnostenského zákona.

Cílem tohoto návrhu zákona je řešit problematiku pyrotechnické asanace soukromých i veřejných prostor, a to včetně oblastí se zvýšeným výskytem nevybuchlé munice nebo střeliva. Nezbytnost tohoto řešení je dána skutečností, že současná právní úprava umožňuje provádění těchto pyrotechnických prací pouze Policii ČR, což v praxi způsobuje poměrně značné problémy.

Návrh zákona vymezuje některé pojmy. Asi takovým základním pojmem, který je v zákoně vymezen, je pojem pyrotechnický průzkum. Ten je v tomto zákoně vymezen jako cílevědomé vyhledávání munice nebo výbušnin prováděné držitelem odpovídající skupiny zbrojního průkazu pomocí detekční techniky a jejich identifikace stanoveným postupem, případně jejich vyzvednutí.

Dále je zde definován dohled držitele odpovídající skupiny zbrojního průkazu při zemních pracích, při nichž se očekává nález munice nebo výbušnin, který provede identifikaci nálezu munice nebo výbušnin a dále je stanoven v zákoně odpovídající postup pro tyto případy.

Návrh nově předpokládá změny některých zákonů, a to v následujících oblastech. Pokud jde o zákon o střelných zbraních, tak tady se především jedná o vytvoření nové kategorie zbrojního průkazu, konkrétně by mělo jít o zbrojní průkaz skupiny F, a to k provádění pyrotechnického průzkumu a současně je navržena také i zbrojní licence skupiny K, která by měla být nezbytnou k provozování nově koncipované koncesované životnosti, která by byla koncipována jako koncesovaná živnost k provádění pyrotechnického průzkumu.

Ta je právě realizována opět ve změně živnostenského zákona. Návrh tak má umožňovat, aby do procesu pyrotechnické asanace vstupovaly i soukromé podnikatelské subjekty, které tuto činnost budou provozovat jako podnikání.

Dále jsou stanoveny podmínky pro bezúhonnost, spolehlivost a odbornou způsobilost žadatelů o vydání zbrojního průkazu skupiny k provádění pyrotechnického průzkumu, jejich práva a povinnosti a dále také práva a povinnosti držitelů zbrojní licence nezbytné k provádění pyrotechnického průzkumu.

Návrh zákona také řeší otázku kontrolní, která je podle tohoto návrhu zákona svěřena Policii České republiky. Předpokládáme, že návrh, pokud bude úspěšný legislativní proces, by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2004.

Z formálního hlediska mohu konstatovat, že tento návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, tato problematika není nijak řešena ani právem Evropských společenství. Snad stojí za zmínku to, že dosavadní průběh legislativního procesu byl naprosto hladký až do okamžiku, kdy jsme začali některé věci diskutovat zde na půdě Senátu. Jsem samozřejmě připraven o některých připomínkách diskutovat, jenom bych chtěl poprosit o to, aby všechny argumenty byly zvažovány velmi věcně, protože bych byl velmi rád, kdyby se nám podařilo tady svést věcnou debatu.

V PS byl návrh projednán naprosto bezproblémově, zatímco tady se při některých debatách určité problémy vyskytly, takže předpokládám, že tady o nich povedeme debatu, po níž samozřejmě uděláte své suverénní rozhodnutí.

Chtěl bych poděkovat za pozornost a těším se na rozpravu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Ivo Bárka a přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/1.

Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava:Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na své poslední schůzi velmi podrobně předložený návrh zákona.

Vláda tento zákon, jak konstatoval pan ministr, předložila Sněmovně v únoru letošního roku a při projednávání zastupoval vládu právě pan ministr. Návrh byl přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ale návrh, a tomu bych prosil věnovat zvláštní pozornost, nevzbudil žádný zájem Sněmovny, rozprava byla nulová. To byl možná důvod velmi hladkého projednání, kdy v konečném hlasování se ze 193 přítomných poslanců vyslovilo 187 pro, nikdo nebyl proti.

Jiná situace nastala při projednávání předloženého zákona ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na půdě Senátu. Velmi živá diskuze se rozvinula kolem legislativních problémů, na které nás upozornila naše legislativa.

Především je to definice pyrotechnického průzkumu, která zahrnuje činnost, jako je vyhledávání, identifikace, vyzvednutí munice a výbušnin a dohled při zemních pracích. Není jasné, proč definice nezahrnula rovněž zajištění munice a výbušnin a ve slovech provozovat pyrotechnický průzkum, nevybuchlé munice a výbušnin jejich zajištěním, popř. rovněž krizovou deaktivaci. Tady upozorňuji na srovnání s § 28, odst. 6. Tady jsme si vyjasnili, že se nejedná o technické zajištění munice, ale prostoru kolem místa nálezu.

Druhým legislativním problémem je, že ustanovením se ujišťuje, že zákon se nevztahuje na výbušniny podle zákona o hornické činnosti, s výjimkou výbušnin vyhledávaných pyrotechnickým průzkumem, zákon však nadále upravuje např. i nález výbušnin jakoukoliv osobou, tzn. nejen průzkumem. Situační přístup k určování z působnosti zákona je ovšem velmi ošemetný.

Dalším problémem je, že návrh zákona stanoví, že spolehlivým pro pyrotechnický průzkum není ten, kdo podporuje činnost proti zájmům České republiky apod. V návrhu však chybí úprava pro zajišťování celkové vlastnosti hodnocené osoby. Zřejmě by bylo třeba založit opakování oprávnění policie k lustraci příslušných evidentních zpravodajských služeb, popřípadě i v evidencích policejních se završením v podobě autoritativního zjišťujícího výroku, tj. deklarace o existenci předmětné vlastnosti žadatele o zbrojní průkaz. Mělo by jít o obdobu toho, jak podobné vztahy upravuje např. zákon o ochraně utajovaných skutečností.

Dalším problémem je, je-li pyrotechnický průzkum koncesovanou živností. Jeví se nadbytečným, tudíž matoucím zapisovat pravidlo, že jej lze provádět pouze v postavení podnikatele, potažmo zaměstnance. Zároveň není zcela nepochybné, co se rozumí deaktivací munice, popřípadě v jakém věcném vztahu jsou oba pojmy deaktivace a zajištění, to je § 38, odst. 9, a zneškodnění, což je § 29, odst. 8, ale také likvidace v § 68, odst. 3.

K bodu 23 byla vznesena připomínka, že soupis povinností držitele zbrojního průkazu F není uspořádán na základě dobré legislativní generalizace a utřídění. Patrné je překrývání, nesourodost apod. položek vyjadřujících důležité povinnosti, neuspořádanost vede zpravidla k nejasnostem, mezerám a sporům při aplikaci.

Konečně v textu novely živnostenského zákona v příloze 3, což jsou koncesované živnosti, ve sloupci 2, tzn. stanovení požadované způsobilosti pro provádění, provozování pyrotechnického průzkumu, se místo očekávaného zbrojního průkazu typu F objevuje překvapivě neidentifikovaný pyrotechnický průkaz. V důvodové zprávě není tento záměr blíže vysvětlen.

Ke všem bodům, o kterých jsem mluvil, byla velmi podrobná rozprava. První bod, o kterém jsem mluvil, je bod, který byl diskutován a byly vzneseny obavy z obdobného prověřování, jako je prověřování v přístupu k utajovaným skutečnostem. To by opravdu nebylo rozumné, pokud by šlo o činnost spojenou s likvidací pyrotechniky, tzv. lidové zábavy, ohňostroje apod.

Při nálezech nevybuchlé munice bude vždy na prvním místě policie. Tak jsme naučeni, tak je to i jednodušší. Nicméně musíme mít na zřeteli současnou mezinárodní situaci. Že je obezřetnost nutná, si asi připomínat nemusíme.

Musím říci, že velmi podrobně byla diskutována i otázka nutnosti a opodstatněnosti přijetí tohoto zákona. Jednoznačná odpověď, nakonec vyjádřená i hlasováním, zněla, že není. Navíc byly vysloveny vážné obavy z možnosti zneužití zákona stavebními úřady, které by už z opatrnosti nakonec sklouzly k nařizování pyrotechnického průzkumu, a kdo zná činnost stavebních úřadů, dá nám za pravdu, že obavy z toho, že asistence pyrotechniků se stane povinností, stejně jako celá řada stavebních úřadů za svůj zákon převzala celou řadu jiných doporučení.

Předložený návrh zákona je pro takové jednání úředníků skvělým návodem. Problémy nevidíme ovšem jen v uvedeném. Vyvstaly otázky střetu zájmu. Jak budou moci policisté vykonávat takovou práci i jako soukromé osoby. Víme, že bude-li ve služebním poměru, pak ne. Ovšem kdo rozhodne, kdo k případu bude povolán a kdo ne? Ano, hovořím o vytvoření korupčního prostředí.

Diskutovány byly i další otázky; ne nevýznamné, tj. firma, policie, majitel pozemku. Bude to on, kdo zaplatí takové soukromé firmě střežení nalezené munice na jeho pozemku? On ji tam nedal. A jestliže firma má místo nálezu pouze zajistit, pak tedy ohlídat až do doby likvidace nalezené výbušniny. A to je ta otázka – je třeba takovýto zákon přijímat – namístě. Stejně jako již položená otázka – cože je to soukromý subjekt podnikající na základě tohoto zákona. Cože má vůbec dělat, kdo bude jeho činnost platit. Kolik takových případů, kdy by tento subjekt svou činnost mohl vyvíjet, v republice za rok je. A jsme zpět u šance, kterou bychom přijetím zákona poskytli stavebním úřadům a vytvoření onoho korupčního prostředí.

Shrnu-li, pak zcela jednoznačně ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost převládl názor, že tento zákon není zákonem, který by byl potřebným, a proto přijal usnesení, jeho znění vám předkládám. Je to 59. usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost z 9. schůze konané dne 18. června 2003 – k návrhu zákona (myslím, že nemusím číst jeho dlouhý název): Po odůvodnění nám. ministra vnitra M. Koudelného, zpravodajské zprávě senátora F. Kroupy, kterého tady zastupuji a po rozpravě výbor za prvé doporučuje Senátu PČR zamítnout návrh zákona, za druhé určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora J. Doubravu, za třetí pověřuje předsedu výboru senátora J. Jařaba, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu P. Pithartovi. Při hlasování o tomto usnesení hlasovalo z 9 přítomných senátorů 7 pro přijetí tohoto návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona a 2 se hlasování zdrželi. Tolik má zpravodajská zpráva.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Ivo Bárek? Jestliže ne, tak se ptám, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy nemám zde žádnou přihlášku. Proto obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit ještě na závěr projednávaného bodu? Prosím.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross:Vážené paní senátorky, páni senátoři, já samozřejmě respektuji stanovisko, které váš výbor nebo vaše výbory přijaly k tomuto návrhu.

Chtěl bych přece jen na několik drobností upozornit, protože si myslím, že je to docela hluboké nedorozumění to, k čemu se tady chystá. Za prvé. Obecně k tomu, proč je vůbec tento zákon předložen a jestli je anebo není zapotřebí. Já nevím přesně, kdo máte jaké volební obvody. Ale minimálně ti senátoři, kteří mají blízko nebo přímo svůj volební obvod v bývalých vojenských úvozech nebo v bývalých prostorech Ralsko, Mladá, které byly opuštěny, tak minimálně ti by měli mít eminentní zájem na přijetí tohoto návrhu zákona. Z jednoho prostého důvodu. Chceme-li vrátit zpátky do těchto bývalých vojenských prostorů, vojenských újezdů život, tak se tam prostě nevrátí, dokud tento zákon přijat nebude. To je zcela evidentní. Z jednoho prostého důvodu. Armáda prováděla asanaci toho prostoru na základě usnesení vlády, tuším někdy z roku 1990, pan senátor Pospíšil by si určitě pamatoval, že v té době vznikly vlastně armádní síly, které se  tomu věnovaly a rok co rok byly na tento armádní pyrotechnický průzkum, na který byl zřízen zvláštní prapor pyrotechnický, věnovány určité finanční prostředky. Armáda dokončila tuto asanaci. Teď mne nechytejte přesně za slovo, ale ten průzkum plošně se prováděl tuším jenom 8 cm pod povrch. Jenom do této hloubky se dělala plošná deaktivace nebo plošná asanace toho prostoru. Je logické, že jestliže v tom prostoru má někdo začít stavět barák, jestli tam má někdo začít rekonstruovat nebo stavět fabriku, jestli tam má někdo začít stavět silnici nebo jenom polní cestu, tak prostě s 8 cm mu to rozhodně nestačí. Pak nastává problém, že tam přijede ten stavebník nebo někdo, kdo tam má záměr něco takového dělat a rozhodne se, že začne nějakou stavbu. Je stavební řízení, ti ho upozorní na ten problém. Buď je problém řešen tak, že stavební úřad už dnes může nařídit nějaké podmínky podle stávajícího stavebního řádu k tomu, aby byly vytvořeny podmínky pro to, že stavební povolení bude vůbec vydáno. On už to dnes může stavební úřad nařídit. Ale jediný, kdo to dnes ze zákona může vykonávat, je policie. Znamená to, že kdo chce postavit fabriku v tomto dnes relativně mrtvém kraji, tak tam přijde, požádá o stavební povolení. Ti mu nařídí pyrotechnický průzkum. Tím končí tato investice. Ten člověk přijde na policii, protože podle zákona jediný, kdo toto může dělat, je policie, no a asi uznáte, že policie nemá zrovna kapacity na to, aby kvůli každé soukromé investici, aby kvůli tomu, že každý, kdo si tam chce postavit dům, že mu tam pošle pyrotechnika, který se tam bude 2, 3, 5 dní, týden, 14 dnů, s prominutím, hrabat v zemi. A není nikdo jiný podle našich zákonů, kdo by tuto činnost dělal.

Takže neodsouhlasení, já neříkám tohoto zákona, ale tohoto principu bude mít za následek, že se další léta a léta v těchto místech nic dít nebude, protože není kapacita, která by to zařídila. Armáda už na to nedostala žádné peníze. Ta svůj úkol podle usnesení ještě federální vlády někdy z roku 1991 skončila. Příslušný pyrotechnický prapor byl rozpuštěn a akce je uzavřena. Odmítnutím tohoto návrhu to znamená, že se prostě v těchto obrovských prostorách nebude moci nic dít.

K těm výhradám, které tady zaznívaly, tak se lze bavit o tom, jestli je to všechno dobře napsáno v zákoně, jak bylo specifikováno. Pokud tady byly uváděny některé výhrady; tak třeba výhrady k tomu, že je špatně dána definice pyrotechnického průzkumu, že tam není zajištění munice, že tam není zajištění deaktivace. My jsme k tomu dávali stanovisko legislativní, já ho tady můžu znovu přednést, že návrh zákona je koncipován tak, že odlišuje dvě základní roviny – za prvé pojem pyrotechnického průzkumu z hlediska jeho definice pro potřeby tohoto návrhu zákona a za druhé, ale to je jiná kategorie – rozsah činností, které bude možno v rámci provozování nebo provádění držitele zbrojního průzkumu skupiny F pyrotechnického průzkumu vykonávat. Ale to jsou dvě odlišné činnosti. Protože se může vyskytnout situace, kdy dojde k nějaké neočekávané věci.

Z § 38 odst. 9 návrhu zákona vyplývá, že slova „jejich zajištění“ nesouvisí s pojmem „pyrotechnický průzkum“ uvedeným v ustanovení § 2 odst. 2 písm. f), který bude přímo provádět držitel zbrojního průkazu skupiny F. Toto oprávnění k zajištění nevybuchlé munice nebo výbušniny je dáno přímo podnikateli, tedy držiteli zbrojní licence skupiny K. To je právě to, co je zapotřebí si uvědomit, že jsou tady dvě věci.

Je zapotřebí, aby tu práci fyzicky vykonával ten, kdo bude držitelem toho nového zbrojního oprávnění skupiny F, ale subjekt, který se celkově této činnosti může věnovat, musí mít tu příslušnou koncesovanou živnost. A buďto přímo, když to bude podnikatel, který sám tu činnost bude vykonávat, tak bude mít jak koncesovanou živnost, tak musí být i držitelem toho zbrojního oprávnění. Když to bude podnikatel, který bude mít koncesovanou živnost a bude mít zaměstnance, tak stačí, když to oprávnění skupiny F budou mít ti zaměstnanci.

To jsou všechno poměrně relativně složité na debatu v 80členném plénu legislativně-technické věci, ale my si myslíme, že ten návrh tak, jak je postavený, že prostě by mohl být funkční a pokud by byl nějaký konkrétní pozměňovací návrh, který by třeba vedl ke zlepšení, já bych se mu určitě nebránil, ale rozhodně se bráním myšlence ten návrh zákona odmítnout jako takový, protože si myslím, že pro ty regiony, kde jsou prostory, o kterých jsem hovořil, to bude mít ve své podstatě umrtvující účinek a myslím si, že je škoda. To je jedna věc.

K obavám toho typu, že to je prostředek, který může zvýšit korupční prostředí ze strany stavebních úřadů. Já nemohu nějak kategoricky vyvrátit tuto myšlenku. Samozřejmě, že teoreticky to možné je, ale přece podle stavebního řádu už dnes může stavební úřad nařídit spoustu činností, které budou podmínkou pro vydání stavebního povolení. Už dnes to stavební úřady udělat mohou. A dokonce už dnes mohou dát tu podmínku pyrotechnického průzkumu, ale problém je, že to může udělat jedině policie. Takže samozřejmě teoreticky si lze představit, že když bude na stavebním úřadu někdo, kdo má známého, který má takovouto pyrotechnickou firmu nebo takovouto pyrotechnickou živnost, tak bude všem nařizovat pyrotechnický průzkum, protože bude tvrdit, že v této oblasti je jediný člověk, který to dělat může.

Teoreticky já s tímto argumentem neumím zápasit. Jenom chci říci, že to potom bychom ve své podstatě museli jednoznačně zúžit pravomoci stavebních úřadů na taxativně vymezené povinnosti, které mohou stanovit a už dnes ten okruh je poměrně benevolentní. Nechal jsem si na stolku zpravodajů řadu zákonů, například zákon o ochraně životního prostředí, ze kterého vyplývá řada věcí, které dnes také provozují soukromé subjekty, soukromé firmy, které mohou být v průběhu různých správních řízení nařizovány, jako je dekontaminace půdy, průzkum a takovéto věci.

Ten problém už existuje dnes. Já souhlasím s tím, že tady samozřejmě teoreticky ten prostor můžeme rozšířit, ale když to existuje v jiných oblastech, tak já nevím, proč bychom kvůli tomu měli odmítat tento návrh zákona. Já cítím svou povinnost před vaším hlasováním, protože není žádný pozměňovací návrh, je pouze, aspoň zatím jsme v obecné rozpravě, tak zatím je návrh na zamítnutí, tak to hlavní, co jsem vám chtěl sdělit, je ten problém, že skutečně v těch prostorech, kde je zapotřebí, aby se do nich postupně vracel život, prostě neřešení tohoto problému znamená umrtvení těch oblastí na další léta. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane ministře. V tuto chvíli se hlásí předseda klubu, kterému uděluji slovo.

Senátor Petr Smutný: Pane předsedající, jménem klubu sociální demokracie žádám o 10minutovou přestávku na poradu klubu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Ano, vyhlásíme 10minutovou přestávku, která končí v 10.45 hod.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Kolegyně a kolegové, přestávka na jednání klubu byla vyčerpána. Budeme pokračovat v projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., a další zákony.

Táži se zpravodaje Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pana senátora Iva Bárka, zda se chce vyjádřit ještě po ukončené obecné rozpravě? Nechce, děkuji.

Táži se zpravodaje garančního výboru pana senátora Jaroslava Doubravy, zda se chce vyjádřit? Je tomu tak. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Doubrava: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom krátce bych připomněl to, že usnesení obou výborů, kterým byl tisk přikázán, je na zamítnutí.

Dovolil bych si jenom několika větami reagovat na vystoupení pana ministra. Nemohu s ním souhlasit v tom, když tvrdí, že projednávání v našich výborech je nějakým nedorozuměním.

Jmenoval tady dvě oblasti – Ralsko a Mladá. To jsou, jak víme, oba armádní vojenské prostory, které měly čistit armádní síly. A musel bych pokládat otázku, i když nechci už znova otevírat diskuzi kolem tohoto problému, proč armádní síly, jestliže na to byly vládou vyčleněny prostředky, jestliže to byly speciálně postavené oddíly na to, aby takový průzkum a likvidaci případné nalezené munice provedly, proč neudělaly práci tak, aby už nebylo potřeba se touto věcí zabývat. Mám za to, že v konečném důsledku by to bylo pro náš rozpočet podstatně lacinější.

A jestliže tyto síly dělaly průzkum do osmicentimetrové hloubky terénu, myslím si, že to byla naprosto zbytečná práce, protože v této hloubce by se mohly najít maximálně nějaké patrony a malá munice.

A vůbec mi nebyla zodpovězena otázka, kdo činnost takovýchto společností, které zde vznikly na základě přijatého zákona, bude platit.

Znova jenom připomínám, že usnesení obou výborů bylo zamítnout předložený návrh zákona.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore.

Podle § 108 odst. 2 jednacího řádu přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, aby posuzovaný návrh zákona byl zamítnut. V současné chvíli je v jednacím sále přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí tohoto návrhu je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 39 pro návrh se vyslovilo 26 z přítomných 59 senátorek a senátorů, proti byli tři. Potřebný počet pro přijetí byl 30.

Tento návrh nebyl přijat.

Vzhledem k tomu, že nebyl přijat návrh ani na přijetí, ani na zamítnutí, je otevřena podrobná rozprava.

Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo. Vzhledem k tomu, že se do podrobné rozpravy nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. A protože nebyl podán žádný pozměňovací návrh, projednávání tohoto bodu končí.

Hlásí se pan senátor Jiří Stodůlka, kterému uděluji slovo.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych požádat o započetí projednávání přerušeného bodu č. 1 pořadu schůze, tj. zákon o jednacím řádu Senátu, který byl přerušen před 24 hodinami.

Říkám to i z osobního důvodu. Chtěl bych navštívit Ústavní soud v Brně dnes na jeho slavnosti a rád bych tuto záležitost měl za sebou.

Prosím vás o shovívavost v této věci.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:V současné chvíli je to návrh přijatelný, nicméně vzhledem k tomu, že je zde pan ministr vnitra, kterého jsme pozvali, nechal bych o zařazení přerušeného bodu podle návrhu pana senátora Stodůlky hlasovat.

Kdo je pro, abychom projednávali bod č. 1 schváleného pořadu schůze, tj. senátní návrh zákona o jednacím řádu Senátu, a to nyní před bodem, který měl následovat podle schváleného pořadu schůze, tj. před senátním tiskem č. 114?

Aktuálně je přítomno 60 senátorek a senátorů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom nyní zařadili projednávání bodu č. 1 – jednací řád Senátu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování č. 40 návrh nebyl přijat. Pro se vyslovilo 27 senátorek a senátorů, proti byl jeden, registrováno bylo 60 senátorek a senátorů, potřebný počet hlasů pro přijetí byl 31.

Tudíž pokračujeme v bodu:

Návrh zákona o dočasné ochraně cizinců.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 114. Prosím opět pana ministra Grosse, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, jen moment. Faktická připomínka.

Senátor Jiří Stodůlka: Požádám tedy ctěný Senát o to, aby ten bod, o který jsem žádal před chvilkou, byl přesunut jako první bod jednání zítra ráno.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji. Slyšeli jsme žádost předkladatele a zatím vnímáme tuto žádost – pokud bude pokračovat zítra jednání Senátu.

Pane ministře, máte slovo. Pardon. Ještě jedna faktická poznámka.

Senátor Jiří Brýdl: Kolega Stodůlka chtěl zařadit tento bod jako první bod jednání programu v pátek a není to ve vztahu, jestli se bude konat jednání Senátu nebo ne, protože odsouhlasíme-li to, bude se konat samozřejmě.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pan místopředseda Ruml má slovo.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já samozřejmě nezpochybňuji právo navrhovat zařazení bodů a rozhodneme o tom nakonec hlasováním, já jenom upozorňuji na to, že jeden z důvodů, aspoň já si myslím, toho, že Senát nepřerušil jednání kvůli slavnosti Ústavního soudu, ten jeden z důvodů byl ten, že senátoři chtěli, abychom jednání dokončili dnes a aby zítra již Senát nejednal.

Já to říkám proto, že když zařadíme bod Jednací řád Senátu jako první bod zítra, že se může stát, že nás tady bude tak málo, že bude nedůstojné jednací řád Senátu projednávat za přítomnosti, dejme tomu, 27 – 30 senátorů a že legitimita projednávání tohoto návrhu bude tím velmi, velmi ohrožena. Jenom na to upozorňuji. Pojďme zkusit najít ještě nějaké jiné řešení.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Vyslechli jsme pana místopředsedu Rumla s jeho připomínkou. Má ještě někdo návrh k tomuto problému? Paní senátorka Roithová.

Senátorka Zuzana Roithová: Dámy a pánové, já bych jenom chtěla upozornit, že pátek je normální pracovní den.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Paní senátorka Rögnerová.

Senátorka Helena Rögnerová: Já jsem chtěla, pane předsedající, poprosit o pětiminutovou přestávku na poradu klubu, aby měli členové nějaké stanovisko, kdy jsou schopni projednávat jednací řád. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Ano, vašemu přání vyhovím. Pětiminutová přestávka k přerušení našeho jednání. Budeme jednat v 11.02 hod.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Dámy a pánové, budeme pokračovat v přerušeném jednání pléna Senátu. O slovo se opět hlásí pan senátor Stodůlka, kterému uděluji slovo.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážení kolegové, po vzrušené debatě bych si dovolil navrhnout další řešení, kterým je přerušení této schůze v bodě, o který se jedná, tzn. jednací řád Senátu, na příští 8. schůzi Senátu a jeho dokončení dne 16. července, kdy budeme zasedat při volbě soudců Ústavního soudu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Vzhledem k tomu, že byl podán pozměňovací návrh oproti schválenému programu...

Senátor Jiří Stodůlka: Ještě upřesnění. 7. schůze Senátu bude v tomto bodě dokončena dne 16. července a bude zahájena 8. schůze Senátu k volbě soudců Ústavního soudu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Přesunujeme tudíž jenom pořadí, nicméně se ptám, kdo je pro návrh, aby projednávání bodu, který se týká jednacího řádu Senátu, bylo posunuto na pokračování schůze dne 16. příštího měsíce. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V okamžiku hlasování č. 41 se z přítomných 59 senátorek a senátorů pro vyslovilo 29, proti byli 2 při kvoru 30. Tento návrh nebyl přijat.

O slovo se hlásí předseda klubu ODS. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Liška: Vážené kolegyně, kolegové, vím, že to není zcela obvyklé, ale po dohodě s legislativci to je teoreticky i prakticky možné. Navrhuji revokaci našeho původního rozhodnutí, kdy jsme rozhodli, že nepřerušíme projednávání bodu pana ministra, a abychom v případě souhlasu začali hlasovat teď, samozřejmě po jednacím řádu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:O slovo se hlásí ještě pan senátor Brýdl.

Senátor Jiří Brýdl: Vznáším námitku proti tomuto hlasování, protože nezazněla znělka jako obvyklý signál pro hlasování, takže se všichni hlasování zúčastnit nemohli. Myslím si proto, že bychom hlasování měli revokovat.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Můžeme postupovat v intencích jednacího řádu, že hlasováním rozhodneme, že zrušíme naše hlasování, kterým jsme nepřipustili, aby projednávání jednacího řádu následovalo po právě ukončeném bodu programu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom hlasování č. 39, kterým jsme určili změnu pořadí, zrušili, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

V okamžiku hlasování č. 42 z přítomných 63 senátorek a senátorů se pro tento návrh vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl schválen. Znamená to, že hlasování, kterým jsme zařadili pokračování našeho programu, bylo zrušeno.

Vzhledem k tomu, že jsme zrušili naše původní hlasování, budeme hlasovat opět o tom, že nyní budeme projednávat jednací řád. Tento návrh ovšem musí být znovu podán.

Pane senátore Stodůlko, ujměte se slova.

Senátor Jiří Stodůlka: Předkládám návrh, aby byl teď projednáván jednací řád Senátu.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Návrh byl jasně vyřčen, všichni jsme s ním srozuměni. Budeme hlasovat o tom, že nyní budeme projednávat bod, jehož obsahem je návrh senátního návrhu zákona stálé komise o jednacím řádu Senátu. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

V okamžiku hlasování č. 43 z přítomných 64 senátorek a senátorů při kvoru 33 se pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní budeme tudíž pokračovat v projednávání bodu stálé komise pro senátní procedury.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v projednávání bodu:

Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, který se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2000 Sb.,

senátní tisk č. 76.Prosím, aby u stolku zaujal místo zástupce navrhovatelů pan senátor Jiří Stodůlka. Pozměňovací návrhy vám byly rozdány jako senátní tisk č. 76/9.

Nyní pokračujeme v podrobné rozpravě. Hlásí se pan kolega-zpravodaj Janata. Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já si dovolím v tuto chvíli přednést návrh na drobnou legislativně-technickou úpravu dvou pozměňovacích návrhů tak, jak to jednací řád v tuto chvíli umožňuje – po 24hodinovém přerušení. Týká se to pozměňovacího návrhu, který je v tisku č. 76/9 uveden pod písm. A, bod 3 a současně se to týká pozměňovacího návrhu kolegy Julínka, který je uveden pod písm. e). U obou těchto souvisejících návrhů by bylo potřeba na závěr toho textu doplnit větu: „Následující body čl. I přečíslovat“. To je pouze drobné upřesnění, aby to bylo v pořádku. Jinak potom po skončení podrobné rozpravy podám zprávu o jednání Ústavně-právního výboru o pozměňovacích návrzích, které byly předneseny včera.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Vzhledem k tomu, že nikoliv, podrobnou rozpravu končím. Nyní se táži pana navrhovatele, zdali si přeje vystoupit se závěrečným slovem.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pozměňovací návrhy, které zazněly v několika etapách na výborech i na plénu Senátu byly zpracovány do přehledného tisku, kterým nás provede zpravodaj Ústavně-právního výboru. Mám ten pocit, že komentovat jednotlivé pozměňovací návrhy je téměř zbytečné, protože jsme se po poměrně dlouhé době všichni propracovali k tomu, že jsme si návrh změn jednacího řádu skutečně přečetli, prodiskutovali. Jak v klubech, tak ve výborech a mám ten pocit, že jsme právě v té fázi, kdy již není příliš co fakticky dodat. Názory jsou takové či onaké. Rozhodne jako vždy v Parlamentu hlasování o tom, co se nám zdá či nezdá být přínosné pro náš jednací řád.

Já bych byl rád, kdybychom tuto normu v jakékoliv nebo nějaké podobě přijali. Omlouvá se za slovo „jakékoliv“. Abychom tuto normu přijali, protože se domnívám, že zvláště pasáž pojednávající o senátních návrzích zákonů, pasáž pojednávající o přijímání mezinárodních smluv, část týkající se evropské agendy – tyto záležitosti jsou nutné pro náš jednací řád. Co se týká procedurálních a politických otázek, necháme to na hlasování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane senátore. Nyní se táži zpravodaje Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, zdali si přeje vyjádřit se v podrobné rozpravě? Nikoliv. Ptám se ještě všech zpravodajů. Zpravodaj Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan Daniel Kroupa tady není. Zpravodaj pro Výboru hospodářství, zemědělství a dopravu pan předseda Balabán? Nechce. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí pan kolega Bělehrádek? Nikoliv. Výbor pro evropskou integraci paní senátorka Rögnerová. Nikoliv. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Liška? Také ne. Mandátový a imunitní výbor pan senátor Hadrava? Ne. Takže závěrečné slovo pan garanční zpravodaj senátor Pavel Janata.

Senátor Pavel Janata: Pane předsedající, dámy a pánové, Ústavně-právní výbor se včera večer sešel, aby projednal pozměňovací návrhy, které zazněly v podrobné rozpravě a zaujal k nim stanoviska. S těmito stanovisky vás nyní seznámím.

Nejprve pozměňovací návrh pod písm. B senátorky Jitky Seitlové. Ten se týká projednávání návrhů senátních návrhů zákona. Čeho se týká, to číst nebudu. Slyšeli jste to včera a máte to před sebou. Návrh je poněkud problematický, protože ukládá vládě, aby zasílala své stanovisko k návrhu senátnímu návrhu zákona předsedovi Senátu, tedy v zásadě navrhovateli. Dále se má toto stanovisko doručit navrhovateli senátního návrhu. Tady je patrně míněn iniciátor nebo skupina iniciátorů – nejméně 10 dnů před 1. čtením ve Sněmovně.

Tady je problém systémový. Toto prostě nepatří do jednacího řádu Senátu. Pokud už by měla být takováto úprava zavedena, tak logicky patří do jednacího řádu Poslanecké sněmovny, protože v této fázi se projednávání návrhu zákona řídí jednacím řádem PS. Vláda tam má 30 dnů na vyjádření k návrhu zákona. Svoje vyjádření, svoje stanovisko zasílá Sněmovně. Je to stanovisko pro Sněmovnu. Samozřejmě si lze představit, že by byla vláda uložena povinnost, aby stanovisko zasílala i navrhovateli, ale pak by to mělo platit třeba i pro kraje, které mají zákonodárnou iniciativu. Toto řešení prostě není v pořádku, byť nepopírám, ta myšlenka je možná podnětná.

Ústavně-právní výbor nedoporučuje přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Pod písm. C je pozměňovací návrh kolegy Doubravy. Tady je také docela problém, protože se tady zakládají nároky nezařazeným senátorům na materiální prostředky. Problémy jsou přinejmenším dva. Za prvé se tady prostě směšují nároky klubů a nároky jednotlivých senátorů. Pokud by měl mít senátor nároky na další materiální prostředky, pak by to měl mít každý senátor. Protože prostředky, na které mají nárok kluby, jsou prostředky, které jsou určeny na sdružovací činnost, které plynou klubům. A není možné, aby vedle toho plynuly i některým jednotlivým senátorům. Je to smíchání dvou věcí. Navíc nároky senátorů jako jednotlivců, pokud by měly zase být, tak by měly být zase jinde. Měly by být v zákoně o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce v zákoně č. 236/1995 Sb. Čili ani tady to není prostě šťastně ztvárněno.

Ústavně-právní výbor nedoporučuje přijetí tohoto pozměňovacího návrhu.

Co se týká pozměňovacích návrhů kolegy Bělehrádka pod písm. D. Ten první se týká bodu 2 návrhu komise, a to § 20, kde nahrazuje první dva odstavce novým textem. Tento nový text v podstatě ještě zpřísňuje tu vazbu utváření klubů v Senátu a politické strany – oproti současnému stavu. A tady vzniká problém. Ten faktický stav, který v Senátu existuje, a teď mluvím zejména o klubech „KOD“ a „NEZÁVISLÍ“ do ještě zásadnějšího rozporu s jednacím řádem, než v jakém je to v současnosti.

A už jenom z tohoto důvodu by bylo potřeba patrně přijmout nějaká přechodná opatření, kterými bychom se s tím stavem vypořádali. Návrh žádná taková opatření neobsahuje, tudíž pokud by byl přijat, by to znamenalo, že budeme muset řešit situaci těchto dvou klubů, v podstatě je rozpustit, zrušit. Já prostě si to neumím moc představit, a také Ústavně-právní výbor tento návrh nedoporučuje.

Co se týká pozměňovacího návrhu pod č. 2, tady se navrhuje, aby možnost navrhnout Senátu návrh senátního návrhu zákona místo dosavadních pěti senátorů měl každý senátor jednotlivě. To je věc čistě na úvaze. Jenom jsme konstatovali, že jiná situace je ve Sněmovně, kde jednotlivý poslanec má přímo zákonodárnou iniciativu, kdežto tady je to pouze iniciace procesu, který teprve po schválení v plénu Senátu vede k zákonodárné iniciativě, takže ta paralela prostě není úplná, není jednoznačná. Je ta situace trošku jiná. Nicméně je to věc samozřejmě možná takto to změnit a je to věc více méně názoru, čili rozhodneme hlasováním. V Ústavně-právním výboru, když jsme o možné podpoře tohoto pozměňovacího návrhu hlasovali, tak se všichni přítomní hlasování zdrželi, což je krásný příklad naprosto neutrálního stanovisko Ústavně-právního výboru k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Poslední pozměňovací návrh ze včerejška je pozměňovací návrh kolegy Julínka, který souvisí s pozměňovacím návrhem, který máte v tisku pod písm. a) bod č. 3 a je to ono jednotlivé projednávání jednotlivých skutků v žádosti o vydání senátora pokud taková žádost obsahuje více skutků, aby se o každém rozhodovalo zvlášť. To bylo navrženo třemi výbory, resp. schválen takový pozměňovací návrh byl třemi výbory, ale pouze v části týkající se senátorů. Stejná procedura ale platí také pro soudce Ústavního soudu, a tudíž, aby se nám ty procedury nerozběhly, nebyla každá jiná, kolega Julínek navrhl stejnou proceduru, to znamená to jednotlivé rozhodování o jednotlivých skutcích upravit také pro soudce Ústavního soudu.

Tady Ústavně-právní výbor doporučuje přijetí tohoto návrhu, protože schválil i ten návrh týkající se senátorů a dokonce budu doporučovat, abychom tyto pozměňovací návrhy hlasovali současně jedním hlasováním, protože jenom tak zabráníme tomu, aby se případně procedury skutečně potom ve výsledku nelišily.

To jsou stanoviska Ústavně-právního výboru k včera podaným pozměňovacím návrhům. Ústavně-právní výbor také ještě projednal a schválil své stanovisko k těm pozměňovacím návrhům, které byly schváleny v jiných výborech a v Ústavně-právním výboru do této doby projednány nebyly, ale s tím vás seznámím, s tím stanoviskem až těsně před hlasováním. V tuto chvíli je to všechno.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji, pane garanční zpravodaji. Faktická poznámka paní senátorka Seitlová. Já vás prosím, pane zpravodaji, abyste tady už setrval, protože budete po znělce předkládat jednotlivé pozměňovací návrhy.

Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedají, dámy a pánové, stanovisko Ústavně-právního výboru k včera předloženému pozměňovacímu návrhu je jasné, já ho tedy proto stahuji, ale prosím naše vyjednavače k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, aby nezapomněli na to, že tam mají tento požadavek prosazovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám. Pan zpravodaj vezme vaše vyjádření na vědomí. Předsedkyně klubu Nezávislých paní senátorka Rögnerová.

Senátorka Helena Rögnerová: Já prosím po interpretaci návrhu pana senátora Bělehrádka, který se bytostně dotýká našeho klubu přestávku 10 minut, abychom se poradili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Znělka zněla nadarmo. V 11.36 hod. budeme pokračovat v našem jednání.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Dámy a pánové, přestávka skončila.

Dovoluji si vás všechny odhlásit a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Poprosím pana garančního zpravodaje, aby se ujal své práce.

Senátor Pavel Janata: Děkuji, pane předsedající. Ještě předtím, než budu předkládat jednotlivé pozměňovací návrhy k hlasování, si dovolím navrhnout hlasovací proceduru, a sice takto:

Pozměňovací návrhy pod písm. A č. 1 a 2 se týkají téže věci. Pokud by byl přijat pozměňovací návrh pod č. 1, je ten pod č. 2 nehlasovatelný.

Pozměňovací návrh A 3 budeme hlasovat, jak už jsem říkal, společně s pozměňovacím návrhem pod písm. E.

Pozměňovací návrh 4 se týká téže věci jako pozměňovací návrh kolegy Bělehrádka pod písm. D č. 1. A protože pozměňovací návrh D 1 mění text, který je v tisku č. 76 a pozměňovací návrh A 4 příslušný bod vypouští, budeme nejdříve hlasovat o pozměňovacím návrhu D 1 a pokud by neprošel, tak o vypuštění bodu 2, což je pozměňovací návrh A 4.

Dále navrhnu společné hlasování o pozměňovacích návrzích pod písm. A body č. 8 a 9. To jsou věci, které se týkají upřesnění institutu odročení, přerušení. Není úplně nezbytné, aby byly hlasovány společně, ale v zájmu urychlení je to možné a myslím si, že dokonce vhodné. Ale bude-li námitka, budeme hlasovat jednotlivě.

Totéž platí pro pozměňovací návrh pod č. 10, 11 a 12. Také tyto tři se všechny týkají oprávnění buď klubu anebo řečníka, který přednáší stanovisko klubu a takto spolu tedy souvisejí. A zase navrhnu, abychom je hlasovali společně. Opět to není nezbytné, je možno o nich hlasovat zvlášť, ale v zájmu urychlení pokud nebude námitka, bychom hlasovali společně.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Jsou nějaké námitky proti způsobu hlasování? Námitky nejsou, můžeme zahájit hlasování, prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh pod písm. A č. 1, který se týká omluv na schůzích, evidence omluvy, případně důvodů neúčasti.

Tady je potřeba asi pro srozumitelnost říci. Současný stav říká, že důvody neúčasti se evidují, pokud je senátor uvede. Tisk č. 76 slova „pokud je senátor uvede“ vypouští, tudíž vlastně zavádí povinné uvádění důvodů neúčasti.

Apozměňovací návrh pod č. 1 vypouští i evidenci důvodů, a to i v případě, že by senátor tyto důvody uvedl a že by je chtěl mít třeba i zaevidovány.Nebude to prostě možné.

Pokud je všem jasné, o čem budeme hlasovat, můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu č. 1.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Stanovisko pana navrhovatele je rovněž negativní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 44 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 10, proti 28. Návrh byl zamítnut.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: V tom případě můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu č. 2, který tedy uvádí tuto situaci v omlouvání a uvádění důvodů neúčasti zpět do současného stavu.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je doporučující.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Stanovisko pana navrhovatele je rovněž doporučující.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Skončilo hlasování č. 45. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 55, proti 4. Tento návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu A 3 společně s pozměňovacím návrhem E 1.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je doporučující.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel rovněž doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 46 skončilo. Z registrovaných 65 senátorek a senátorů pro 55, proti jeden. Tento návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu D 1 kolegy Bělehrádka. To je ten, o kterém jsem mluvil, tak naprosto rigidní úprava tvorby klubů v závislosti na politických stranách.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Stanovisko pana navrhovatele je také negativní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 47 skončilo. Z registrovaných 65 senátorek a senátorů pro 17, proti 31. Tento návrh byl zamítnut.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Nyní můžeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písm. A č. 4, tj. oproti tisku č. 76 navrátit pravidla pro ustavování a existenci klubů do současné podoby.

I tady je stanovisko Ústavně-právního výboru negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel také nesouhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 48 skončilo. Z registrovaných 65 senátorek a senátorů pro 34, proti 23, kvorum 33. Tento návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Dále už budeme pokračovat postupně. Nyní je na řadě pozměňovací návrh č. 5 části A.

A protože o tom jsme dnes ještě nemluvili, pokusím se velmi stručně říci, čeho se týká.

Vypustit body 3 a 7 se týká průběžné evidence a vyúčtování klubových příspěvků, což dnes přísluší Organizačnímu výboru vyžadovat tato vyúčtování. Tisk č. 76 navrhuje přesunout toto na Senát.Bylo to v souvislosti s úvahami o jiném složení Organizačního výboru než je dnes, ale tyto úvahy pak nevyústily v žádný návrh.

Čili tento novelizační bod se zdá téměř nadbytečný v tomto tisku a pozměňovací návrh č. 5 tedy vrací současný stav.

Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel rovněž doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 49 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 62, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 6 se týká bodu 5, který zavádí povinnost senátora být členem jednoho výboru.Tento pozměňovací návrh to opět vrací do původního stavu, to znamená, že senátor může být členem pouze jednoho výboru.

Stanovisko Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel nedoporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 50 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 26, proti 16. Návrh byl zamítnut.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 7 se týká blokace změny schváleného pořadu schůze. Tisk č. 76 vypouští právo senátorského klubu zablokovat takovéto hlasování o změně schváleného pořadu schůze a tento pozměňovací návrh č. 7 opět do hry klub vrací, čili vkládá slova „jeden senátorský klub“.Jinak je tam 10 senátorů.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel nesouhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 51 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 43, proti 13. Návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Teď navrhuji, abychom společně hlasovali o pozměňovacích návrzích pod č. 8 a 9. Jak jsem říkal, týká se to upřesnění institutu odročení a přerušení v bodu 8 a v bodu 9 způsobu jednání o odročené věci.

Ústavně-právní výbor oba návrhy doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel také doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 52 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 64, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

Prosím.

Senátor Pavel Janata: Dále navrhuji, abychom společně hlasovali o bodech 10, 11 a 12. To jsou ty návrhy, které se týkají oprávnění klubu, případně senátora, který přednáší stanovisko klubu, jednak na přednostní vystoupení, jednak na neomezení řečnické doby.

To jsou věci, které jsou víceméně nevyužívané, tato oprávnění v podstatě nevyužíváme. Tudíž komise považovala tyto věci v jednacím řádu víceméně za mrtvé a proto je navrhuje vypustit.

Tyto pozměňovací návrhy naopak se tedy snaží zachovat tato práva v jednacím řádu, byť nejsou využívána. Ústavně-právní výbor doporučuje tyto návrhy přijmout.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano. Pan navrhovatel? Neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 53 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 44, proti 7. Tento návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 13. Tisk č. 76 zavádí možnost hlasování per rollam. Pozměňovací návrh č. 13 má tuto úpravu opět vypustit, tedy znemožnit, aby bylo možno přijímat hlasování per rollam.Stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel? Nesouhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 54 skončilo, registrováno 64 senátorek a senátorů, pro 27, proti 11. Návrh byl zamítnut.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 14 se týká bodu 33, a to je § 107 – institut nezabývat se. Tisk č. 76 navrhuje, aby bylo možné takovéto návrhy hlasovat pouze, pokud byly schváleny výborem. Pokud tedy jsou obsahem usnesení výboru – návrh na nezabývat se, abychom předešli tomu mnohdy nahodilému navrhování tohoto postupu na plénu. Bod 14, pozměňovací návrh č. 14 vrací § 107 do současné podoby. Stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel? Nesouhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č.55 skončilo. Z registrovaných 64 senátorek a senátorů pro 35, proti 17. Tento návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 15 doplňuje větu, která se týká způsobu hlasování. Je to přesně to, co jsem udělal před hlasováním třeba já, že jsem doporučil jiný způsob hlasování než po jednotlivých ustanoveních předlohy, a proto i Ústavně-právní výbor jako velmi potřebné a v praxi používané, byť jednacím řádem neupravené,ustanovení jej doporučuje přijmout.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, pan navrhovatel? Také doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č.56 skončilo. Registrováno 64 senátorek a senátorů, pro 63, proti nikdo. Návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 16 se týká novelizačního bodu č. 38, tj. § 110 odst. 2. Tady je to trošku komplikovanější. Uvedu to takto. V části, která se týká jednání výborů, konkrétně v § 103 odst. 2 dnes platného jednacího řádu, je uvedena věta, že senátor, který podal pozměňovací návrh, může tento návrh před hlasováním zpřesnit. A teď je ta věta druhá, inkriminovaná – takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s touto úpravou senátor, který pozměňovací návrh podal.

Tisk č. 76 tuto možnost, aby to zpřesnění mohl podat kdokoliv, zavádí i pro jednání pléna, právě v tom § 110 odst., ale nezavádí to přesně v identickém znění. Tady ta věta zní: Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s tím – na rozdíl od souhlasí-li s touto změnou v platném jednacím řádu. Čili souhlasí-li s tím senátor, který pozměňovací návrh podal.

Není tady úplně zřejmé, co ono „s tím“ znamená. Jestli s podáním toho zpřesnění anebo s touto změnou. A patrně tato nestejná dikce vedla k tomu, že bylo navrženo tuto větu vypustit z § 110 odst. 2. Nicméně já se domnívám, že je to institut užitečný, který by měl být možný i na plénu a to, že to není úplně přesně napsáno, nevidím v tuto chvíli jako takový problém. Myslím si, že pokud některý senátor vystoupí a zpřesní pozměňovací návrh, tak samozřejmě, pokud ten navrhovatel s tím souhlasit nebude, tak to zpřesnění nebude podáno, tím pádem nebude se s ním počítat. A pokud by souhlasil, tak samozřejmě to zpřesnění platí a může se hlasovat o zpřesněném návrhu.

To, že ta dikce není úplně přesná, myslím, v tuto chvíli nevadí. Navíc, teprve zahajujeme legislativní proces a to zpřesnění lze v dalších fázích zcela jistě udělat. Čili i Ústavně-právní výbor z důvodů, které jsem se pokusil právě přednést, zaujal k pozměňovacímu návrhu č. 16 negativní stanovisko.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji. Pan navrhovatel? Negativní. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 57 skončilo, registrováno 61 senátorek a senátorů, pro 5, proti 31. Návrh byl zamítnut.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 17 se týká pasáže o zkráceném jednání o mezinárodních smlouvách v § 118a, kde jsou uvedeny důvody, resp. podmínky, kdy je možno nebo resp. kdy předseda Senátu může rozhodnout, že smlouva bude projednávána ve zkráceném jednání.

Tady jsou vyjmenovány dva důvody a ta věta je uvozena slovy – za mimořádných okolností, jsou-li – a teď ty dva důvody. Protože ty dva důvody jsou vlastně vyjmenovány taxativně, zdají se zbytečná ta uvozují slova za mimořádných okolností. Nicméně bylo by asi vhodné, aby tam mohl být případně i nějaký jiný důvod, který není vyjmenován v tom odst. 1, a proto se navrhuje v pozměňovacím návrhu č. 17 vložit za slova „za mimořádných okolností“ slovo „zejména“, aby to nebyl výčet úplný, ale bylo možno jej případně rozšířit o důvody stejně závažné, jako jsou v tisku uvedeny. Tento pozměňovací návrh Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano. Pan navrhovatel? Souhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 58 skončilo. Registrováno 61 senátorek a senátorů, pro 52, proti 1. Návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 18 se týká součinnosti Senátu s vládou v evropské agendě a tady je potřeba asi zpřesnění. Nejen tedy smlouva, kterou byla založena Evropská unie, ale také Evropské společenství nebo Evropské společenství pro atomovou energii.Je to asi žádoucí doplnění. Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel? Doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 59 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 58, proti 1, návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 19. To se týká návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů EU, které vláda předkládá Senátu. Tisk č. 76 říká prostřednictvím pověřeného výboru, a to zejména z důvodu urychlení celé věci, protože tam běží nějaká lhůta, která může být někdy i dost šibeniční, tedy je tady speciální úprava toho, jakým způsobem vláda předkládá tyto věci Senátu – prostřednictvím pověřeného výboru.

Návrh pod č. 19 navrhuje vypustit tuto speciální úpravu, tudíž by to bylo předkládáno standardní cestou přes předsedu Senátu a jeho sekretariát. To v praxi může znamenat zdržení, každopádně o jeden den, někdy i delší, než se to dostane k onomu výboru. Přes to, co jsem teď řekl, tady Ústavně-právní výbor doporučuje ten pozměňovací návrh přijmout a tedy zachovat to předkládání cestou předsedy. Takže Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel? Neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 60 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 44, proti 1. Návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 20. To se týká záležitostí, pořád jsme u té evropské agendy, že někdy může být lhůta k zaujetí stanoviska členského státu delší, než je obvyklých 6 týdnů a o takovémto prodloužení lhůty pověřený lhůty má vyrozumět předsedu Senátu.Pozměňovací návrh nahrazuje předsedu Senátu všemi senátory, to znamená, aby se o tom dozvěděli přímo všichni, nikoliv jenom předseda od toho výboru. Čili pozměňovací návrh č. 20 Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel? Doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 61 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 59, proti nikdo. Návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 21, stále jsme v evropské agendě, se dotýká § 119i odst. 2.Tam se říká, že Senát může rozhodnout, že návrh legislativního aktu nebo návrh rozhodnutí bere na vědomí, nebo se k němu vyjádří. To je vlastně ten závěr jednání o těchto věcech v Senátu a tady je nejvýš logické, aby tam byla doplněna ještě věta – předseda Senátu informuje o výsledku jednání Senátu bezodkladně vládu.Bez této informace by to asi nemělo valného smyslu. Takže Ústavně-právní výbor toto doplnění pod č. 21 doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel také doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 62 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 61, proti nikdo. Návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: V pozměňovacím návrhu č. 22 jde o sjednocení formulace – tady v tom § 130 odst. 5 se to týká projednávání návrhu senátního návrhu zákona. Stejná situace nastává samozřejmě také u zákonů postoupených nám Poslaneckou sněmovnou, tj. v tisku č. 76, v § 109 odst. 2. Je to identická situace, ale v každé té situaci tam zatím byla jiná dikce. Nejde o věcnou změnu, jenom o stejné znění postupu ve stejné situaci. Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 63 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 62. Proti nikdo. Návrh byl schválen.Pokračujeme bodem č. 23.

Senátor Pavel Janata: Bod 23 navrhuje vložit nový bod, který by v § 140 odst. 2 zrušil slovo „nejbližší“. Jedná se o nejbližší schůzi poté, co je Senátu doručena žádost o souhlas s jmenováním soudce Ústavního soudu. Podle stávajícího jednacího řádu Organizační výbor zařadí tento bod na nejbližší schůzi. Vzhledem k tomu, že máme 60denní lhůtu pro ten souhlas, tak v praxi velmi často to na té nejbližší schůzi to pak nakonec stejně neděláme a vyřazuje se to z programu a zařazuje se to až na tu schůzi další, která je blíže konci té lhůty. Čili tady se navrhuje, aby slovo „nejbližší“ bylo zrušeno.

Ústavně-právní výbor tento pozměňovací návrh doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel také doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 64 skončilo. Registrováno 62 senátorek a senátorů. Pro 50. Proti 1. Tento návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Pavel Janata: V pozměňovacím návrhu č. 24 jde o to, že tisk č. 76 nově zavádí, aby petice, u kterých je více než 10 tisíc podpisů byly projednávány plénem. Pozměňovací návrh č. 24 tento bod novelizační vypouští, tudíž vrací do současného stavu, kdy petice plénum neprojednává.

Ústavně-právní výbor má tady stanovisko negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel nedoporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 65 skončilo. Pro 25. Proti 22. Tento návrh byl zamítnut.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh č. 25 se týká účinnosti. Je to vlastně jenom zpřesnění. Místo „prvním dnem druhého měsíce“ se to nahrazuje „prvním dnem druhého kalendářního měsíce“,aby to bylo zcela jasné.

Ústavně-právní výbor doporučuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Navrhovatel doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 66 skončilo. Registrováno 62 senátorek a senátorů. Pro 60. Proti nikdo. Návrh byl schválen.

Senátor Pavel Janata: Pozměňovací návrh pod písm. B byl stažen. Čili budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písm. C kolegy Doubravy. To jsou ty nároky nezařazených senátorů. O tom jsem tady už dnes mluvil.

Připomenu, že stanovisko Ústavně-právního výboru je negativní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel nesouhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 67 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 17. Proti 14. Návrh byl zamítnut.Prosím.

Senátor Pavel Janata: Zbývá nám pozměňovací návrh označený D a číslicí 2, tj. kolega Bělehrádek. Místo dosavadních 5 senátorů – aby návrh senátního návrhu zákona mohl podat 1 senátor.

Stanovisko Ústavně-právního výboru je tady neutrální.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pan navrhovatel neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 68 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 38. Proti 8, při kvoru 32. Tento návrh byl schválen.

Senátor Pavel Janata: Jestli se nemýlím, pane místopředsedo, tak jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pane garanční zpravodaji, nemýlíte se, já vám děkuji za velmi dobře odvedenou práci. Provedl jste nás brilantně tímto hlasováním.

Můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 69 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů pro 55. Proti 1. Tento návrh byl schválen.

Proto – podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili za prvé předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona – v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání. Za druhé – senátory Jiřího Stodůlku, Pavla Janatu a senátorku Dagmar Lastoveckou, aby návrh zákona odůvodnili v orgánech Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 70 skončilo. Registrováno 69 senátorek a senátorů. Pro 57. Proti nikdo. Tento návrh byl schválen.Děkuji panu senátoru Stodůlkovi, panu garančnímu zpravodaji, všem zpravodajům.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážení kolegové, děkuji vám za projednání tohoto návrhu zákona. Není to sice dle mých představ, úplně jak jsem si to představoval, ale i tak to lze. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám pane předkladateli. Vyhlašuji polední přestávku do 13.30. Dobrou chuť.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahájil bych po polední přestávce naše jednání, ale není nás zde dostatečný počet. Proto vyzývám kolegyně a kolegy, kteří jsou ještě v přilehlých prostorách, aby se dostavili do jednací síně, protože jinak budeme jednat ještě zítra, v sobotu, v pondělí a v úterý, což jsou další jednací dny, kdy máme šanci jednat. Bude možná lepší, když se sem dostavíte.

Zahajuji naše dnešní odpolední jednání. Bod, který budeme projednávat, je:

Návrh zákona o dočasné ochraně cizinců.

Tento tisk má č. 114. Poprosil bych ministra vnitra pana Stanislava Grosse, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Pane ministře, vítám vás zde dnes již podruhé a máte slovo.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross:Děkuji. Pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o dočasné ochraně cizinců, se kterým se seznámily některé orgány Senátu, které jej projednávaly v minulém období. Pro ty z vás, kteří jste se s touto materií neseznamovali, protože nepatří do vašeho pracovního portfolia, bych chtěl říci, že jejím cílem je uvést český právní řád do souladu s novou směrnicí o minimálních normách pro poskytování jejich dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí s přijetím těchto osob a s náklady z toho plynoucími.

V podstatě jde o to, že se Evropská unie rozhodla řešit novým způsobem hromadné přílivy osob v souvislosti s nějakými jednorázovými konflikty, které v různých částech světa nadcházejí. Rozhodla se pro tyto případy stanovit odlišný režim než režim azylový a rozhodla se také vlastně nastolit mechanizmus, který zajistí, že na nákladech a na všem, co s tím souvisí, se rovnoměrně podle svých možností budou podílet všechny členské státy EU.

Jde tedy o jakýsi nový mechanizmus, který má tuto věc vyřešit spravedlivějším způsobem v rámci EU.

Tato směrnice, tedy na rozdíl od stávající právní úpravy, která je v ČR, stanoví, že dočasná ochrana je zcela výjimečným institutem vypořádávajícím se s důsledky hromadného přílivu osob vysídlených z třetích zemí, kteří se nemohou vrátit do země, zejména v těch případech, kdy azylový systém není schopen se s tímto přílivem vypořádat bez různých negativních jevů, které by s tímto byly spojeny.

Zároveň je zapotřebí, aby byla splněna podmínka, že je to v zájmu osob, které o tuto ochranu žádají. Zároveň musí jít o vysídlené osoby, které zejména utíkají z oblastí probíhajícího válečného konfliktu či jde o osoby vystavené velkému riziku, popřípadě osoby, které se staly oběťmi systematického nebo všeobecného porušování lidských práv.

Z uvedené směrnice vyplývá nutnost změnit zejména vyhlašování dočasné ochrany v ČR. Tak, jak dnes je definován v našem zákoně podobný institut, tak není v souladu s touto směrnicí. To znamená, že je zapotřebí, aby tímto zákonem došlo k navázání na rozhodnutí Rady EU stanovit vylučovací důvody pro udělení dočasné ochrany a také zakotvit právo na sloučení rodiny pro širší okruh osob, než jaký předpokládá cizinecký zákon.

Dále je zapotřebí oddělit problematiku vysídlených osob od obecně migračních norem, protože svou povahou mají mnohem blíže k azylové proceduře.

Tento návrh je plně slučitelný s návrhem Evropského společenství. Předpokládáme zatím, že by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2004. Bude určité přechodné období do vstupu ČR do EU, to znamená předpokládáme, že na těch několik měsíců by o vyhlašování dočasné ochrany rozhodovala vláda, po vstupu ČR do EU bude o tomto rozhodovat na základě zmíněné směrnice Rada EU.

Návrh je plně v souladu s ústavním pořádkem a chtěl bych vás požádat o schválení tohoto návrhu zákona.

Snad jen avizuji, že je tento návrh zákona bezprostředně související s tou normou, kterou budeme projednávat za chvíli, kde vím, že určité problémy existují a budou diskutovány, ale ve své podstatě tato norma bez té druhé může jen obtížně být uvedena v život.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane ministře. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který má usnesení č. 114/4 a zpravodaje pana senátora Josefa Zieleniece.

Výbor pro evropskou integraci je dalším výborem, má usnesení č. 114/3 a zpravodaje pana senátora Adolfa Jílka.

Dalším výborem je Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice s usnesením č. 114/2 a zpravodajem panem senátorem Josefem Pavlatou.

Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, který má usnesení č. 114/1 a zpravodajkou je paní senátorka Dagmar Lastovecká.

Po dohodě všech zpravodajů bude přednesena společná zpráva, kterou přednese pan senátor Josef Pavlata. Prosím, máte slovo.

Senátor Josef Pavlata:Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, ano, bude se jednat o společnou zprávu, kterou mi předala paní kolegyně Dagmar Lastovecká, čili přečtu v této chvíli její připravenou zprávu, protože ona se z výše uvedených důvodů nemohla tohoto projednávání zúčastnit.

V souvislosti s tímto zákonem považuje paní senátorka Lastovecká za významné, že ČR se stala zemí, která musí či může počítat s tím, že v ní cizinci odcházející ze zemí válečného konfliktu pronásledujících větší skupiny obyvatel nebo postižených přírodní katastrofou budou hledat ochranu. Je samozřejmé, že v takových situacích je těžko použitelný běžný azylový režim a je proto nutné pro tyto mimořádné situace připravit i mimořádný režim.

Doposud je mimořádný režim spočívající v dočasné ochraně cizinců obsažen v osmi paragrafech zákona o pobytu cizinců. Úprava není detailně propracována a je založena na tom, že vláda nařízením stanoví dobu, na kterou je možno vydat víza v režimu dočasné ochrany.

Nyní je tedy předkládána úprava přesnější, podrobnější v samostatném zákoně. Především je to ale úprava, která vychází ze záměru EU uplatnit v případě migrační vlny společnou politiku, koordinovat v rámci EU poskytování ochrany, zajistit potřeby cizinců a reflektovat možnosti členských zemí EU.

Proto byla přijata směrnice Rady Evropy 2001/55 o minimálních normách v poskytování dočasné ochrany. Podstatou je, že v případě splnění formální podmínky (válečný konflikt, pronásledování politické, přírodní katastrofa) rozhodne rada EU o vyhlášení dočasné ochrany, stanoví komu či ze kterých zemí po jakou dobu bude poskytována a stanoví kvóty pro jednotlivé členské země.

Z hlediska ČR je tedy jednak nezbytné uvést do souladu s touto směrnicí náš právní řád a nepochybně je i po věcné stránce princip koordinace principem vhodným a výhodným pro členské země, tedy i pro ČR.

Ústavně-právní výbor se při projednávání zabýval právní úpravou i věcnou stránkou a z hlediska právní úpravy konstatoval, že zákon neobsahuje právní nedostatky, je však zpracován přísně kauzuisticky obdobně jako zákon o pobytu cizinců, a tento přístup zákonitě vyvolává potřebu častých novelizací, což si připomeneme při projednávání zákona o pobytu cizinců.

Vzhledem k tomu, že tento zákon je použitelný pro mimořádné situace, které budou snad pouze ojedinělé, neshledal Ústavně-právní výbor tento přístup jako zásadní překážku.

Dále byla diskuze vedena i o způsobu vyhlašování režimu dočasné ochrany. Do našeho vstupu do EU bude vyhlašovat vláda České republiky, po vstupu Rada Evropy. Přestože koordinace je vhodná a výhodná a je málo pravděpodobné, že by ČR v této věci chtěla a mohla postupovat samostatně, považuje Dagmar Lastovecká jako zpravodaj za nutné upozornit na rezignaci ČR na tuto možnost. Směrnice Rady Evropy vlastní národní úpravu nad rámec dle předkladatele nezakazuje a senátorka Lastovecká by ji považovala za správnější.

Ústavně-právní výbor se však po rozpravě většinově přiklonil ke stanovisku shodnému s ostatními třemi výbory a doporučil Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji i za paní dr. Lastoveckou za pochopení a pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů, kde máte svoji roli.

Přestože to byla společná zpráva, ptám se pana senátora Josefa Zieleniece, jestli nechce vystoupit? Nechce. Pan senátor Adolf Jílek také nechce vystoupit, pan senátor Josef Pavlata už nám vystoupil.

Kolegyně a kolegové, než budeme pokračovat v jednání, oznámil bych vám méně radostnou zprávu, že senátorky a senátoři, kteří odjeli do Brna, tak 60 km za Prahou se jim „uvařil“ autobus a čekají na další. Nevidím důvodu pro tento zlomyslný smích. Měli bychom je litovat, že stojí někde na kraji dálnice.

Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Vidím pana kolegu Jaroslava Doubravu. Pane kolego, hlásíte se hezky, ale příště také máte právo přihlásit se elektronicky.

Senátor Jaroslav Doubrava: Omlouvám se. Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že čtyři výbory došly ke zjištění, že návrh zákona neobsahuje žádné problémové složky, navrhuji, abychom se návrhem zákona nezabývali.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Dobře. V této chvíli bych si dovolil znělkou svolat všechny senátorky a senátory, kteří jsou ještě v přilehlých prostorách.

V této chvíli budeme hlasovat o tom, jestli Senát se rozhodne tímto návrhem zákona se nezabývat.Zahajuji hlasování. Kdo je pro nezabývat se, zmáčkne tlačítko a dá ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž ruku nahoru. Hlasování č. 71, registrováno 43, kvorum 22, pro 27, proti 5. Návrh byl schválen, a tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji všem zpravodajům a přistoupíme k dalšímu bodu.

A tím bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona máme jako tisk č. 115.Já bych znovu poprosil pana ministra vnitra Stanislava Grosse, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross:Vážený pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři. Jak už jsem uvedl, tento návrh zákona bezprostředně souvisí a ve své podstatě je provázaný s tím návrhem, který před chvílí Senát projednával a ke kterému vyslovil vůli se jím nezabývat, jinými slovy, doporučil nebo umožnil touto cestou jeho schválení v zákonodárném sboru a za to bych chtěl také poděkovat.

Tento návrh zákona vlastně reaguje na tu předešlou normu tím, že vstupuje do několika dalších zákonů, kde provádí příslušné úpravy a jsou v něm obsaženy některé úpravy, které bezprostředně nesouvisí s tímto návrhem, ale to jsou jenom okrajové záležitosti spíše technického charakteru. Jde tedy o změnu zákona o pobytu cizinců, zákona o sociálně-právní ochraně dětí, o azylu a o veřejném zdravotním pojištění.

Pokud jde o novelu zákona o pobytu cizinců, tak zde se touto novelou především ruší všechna ustanovení ve stávajícím zákoně o pobytu cizinců na území ČR, které se týkají dočasné ochrany tak, aby ve své podstatě byla ta norma, kterou jsme před chvílí projednávali, jedinou normou, která bude toto téma řešit a nedocházelo ke tříštění. Nad to byly zapracovány do této novely i některé další drobné body, které přímo souvisí se vstupem ČR do EU a několik víceméně legislativně-technických úprav, které si vyžádala praxe.

Pokud jde o zákon o sociálně-právní ochraně dětí, tak zde je třeba doplnit tento zákon o děti, které na území ČR podaly žádost o poskytnutí dočasné ochrany a o děti, které na území ČR pobývají z důvodu toho, že jim dočasná ochrana byla poskytnuta. Jelikož uvedené skupiny dětí nespadají do žádné ze skupin nebo kategorií dětí, které v tomto zákoně jsou uvedeny.

Dále se novelizuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Zde se řeší otázka platby zdravotního pojištění za tyto osoby. Pokud jde o osoby, jimž bude udělena dočasná ochrana, tak tady se stanovuje, že plátcem pojištění za tyto osoby je stát. V případě, že tyto osoby mají výdělečnou činnost, ať už na základě pracovního vztahu anebo jsou to osoby samostatně výdělečně činné, tak poté si hradí pojištění samy ze svých příjmů.

Pokud jde o novelu zákona o azylu, tak ta se týká části přestupků. Podle tohoto návrhu by přestupky na úseku azylu mělo projednávat Ministerstvo vnitra jako subjekt odpovědný za azylovou oblast. Poslanecká sněmovna potom vložila do této části návrhu zákona některé pozměňovací návrhy, které zřejmě se stanou určitým předmětem diskuze, aspoň tak, jak vím, že probíhala diskuze ve výborech Senátu Parlamentu ČR.

Tady k té novele zákona o azylu tak, jak byla v původní vládní předloze, bych snad řekl jenom tolik, že je vyvolána dosavadní praxí. Možná, že jste zaznamenali, že existuje návrh zákona, který předkládá zastupitelstvo kraje Praha, kterým chtěli řešit podobný problém. V Poslanecké sněmovně zůstal tento návrh zatím neprojednáván. Pokud bude tato část azylového zákona dnes Senátem schválena, resp. nebude dotčena případným pozměňovacím návrhem, tak je pravděpodobné, že předkladatel, tj. zastupitelstvo kraje Praha, tento návrh stáhne, protože zde ta vládní předloha řeší úplně stejnou problematiku, která v praxi dělala určité problémy.

Takže to jsou asi ty hlavní věci, které bych v tuto chvíli chtěl uvést, protože zde uvádím vládní návrh. Poté, pokud bude rozprava, tak se samozřejmě vyjádřím i k těm některým případným sporným bodům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane ministře. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh zákona byl přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor má usnesení č. 115/4 a zpravodaje pana senátora Josefa Kaňu. Dalším výborem je Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, usnesení jako tisk č. 115/5 a zpravodaje pana senátora Milana Štěcha. Výbor pro evropskou integraci má usnesení jako tisk č. 115/3 a zpravodaje pana senátora Adolfa Jílka. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice má usnesení jako tisk č. 115/2 a senátora Josefa Pavlatu jako zpravodaje.

Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, který má usnesení jako tisk č. 115/1 a zpravodaje pana senátora Ondřeje Febera, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Ondřej Feber: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr už tady obsah zákona v jeho hlavních rysech přiblížil, podle mého soudu, dostatečně. Já se omezím na sumarizaci těch cílů, které novela sleduje a jak jsme je vnímali v našem výboru.

Jednak vyčleňuje ze zákona institut úředního postupu vůči těm cizincům, kteří žádají Českou republiku o oprávnění k pobytu z důvodu poskytnutí dočasné ochrany. Odvolává se přitom na příslušnou směrnici Rady Evropy a před chvílí jsme vlastně k této problematice v Senátu schválili nový návrh zákona pod tiskem č. 114. A v tomto směru, jak již tady bylo řečeno, oba návrhy spolu úzce souvisí. Jednak na doporučení členských států EU zajišťuje kompatibilitu se schengenskými předpisy v oblasti vydávání příslušných dokumentů cizincům, které je opravňují k pobytu na našem území. A jednak již pravidelně, stejně jako v předchozích letech, se snaží vylepšit znění některých paragrafů a zdokonalit nebo změnit a výkladově sjednotit postupy při uplatňování zákona v praxi.

Nutnost této kategorie úprav je vyvolána především právním prostředím, jak již tady bylo při projednávání předchozí normy řečeno kazuistickým, ve kterém se tento zákon nachází a uplatňuje.

Tomu odpovídá také četnost navrhovaných změn, pouze v cizineckém zákoně je to 134 bodů. Do té oblasti úprav spadá mezi jinými poměrně významná změna, aspoň pro Senát, v § 101 a 102, kde pan ministr, který zde teď není přítomen, dostál svému příslibu učiněnému v Senátu v minulém roce a do návrhu bylo vkomponováno nové znění týkající se povinnosti evidence a ohlašování cizinců ubytovateli v ubytovacích zařízeních. Dojde ke zjednodušení ohlašovacího procesu, redukci evidenčních dat a prodloužení doby pro splnění ohlašovacích povinností. V tom také, co se týče elektronických přenosů dat. Tím byl aktivován návrh senátora Hadravy, který v Senátu vznesl při projednávání cizineckého zákona v minulém roce.

Pro úplnost je třeba dodat, že návrhy úprav, jež jsou obsaženy v části druhé, to se týká zákona o sociálně-právní ochraně dětí a v části čtvrté o veřejném zdravotním pojištění, přímo s projednávanou předlohou nesouvisí a jsou propojeny s před chvílí schváleným zákonem o dočasné ochraně cizinců. Takže ono by bylo lepší, kdyby byly součástí té předchozí normy, ale už je to tak, jak to máme.

V Ústavně-právním výboru byl tento návrh zákona projednáván ve dnech 11. a 18. června. Okruh projednávaných otázek, přestože se jedná o mohutnou, co se týče počtu změn, úpravu, se po informaci předkladatele a zpravodajské zprávě zúžil, pomineme-li připomínky legislativně-technického typu, na projednávání těchto otázek. Zavedení blokového řízení při dopuštění se správních deliktů dopravci a ubytovateli ve smyslu § 156 cizineckého zákona. Přestože vůči tomuto nástroji nejsou zásadní výhrady, které by vedly k návrhu nedoporučit takovou změnu, přispívá navrhovaný postup k možnému prohloubení korupčního prostředí. Také hlavní přednost blokového řízení, jakou je rychlost vyřízení správního deliktu, může být omezována z důvodu vedení tohoto řízení vůči právnické osobě, kterou dopravce anebo ubytovatel většinou bývá. Každopádně se ale procesní postup zjednoduší.

Dále byla shledána možná kolize při uplatňování orgány policie § 91 azylového zákona s nově navrhovaným § 7 cizineckého zákona. Jedná se o postup vůči cizinci, který ohrožuje bezpečnost státu a kterému v rozhodnutí o neudělení azylu byla vyslovena překážka vycestování. Podle zákona o azylu přesto, že se jedná o takto problémového cizince, pokud tento doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu. Nové znění § 7 cizineckého zákona dává cizinecké policii možnost pobyt takto nežádoucího cizince absolutně vyloučit.

Nabízí se v této situaci otázka, jakými kritérii při takovém rozhodování, zda postupovat podle § 91 zákona o azylu nebo nově navrhovaného § 7 zákona o pobytu cizinců na území ČR, se policie bude řídit, když výjimečně, i když snad správně, si může zvolit postup při provádění jinak receptářového zákona, individuálně podle povahy konkrétní situace.

Zásadní část diskuze se soustředila k čl. 4 bodu 2 změny azylového zákona s následným hlasováním, zda tento bod vypustit nebo ponechat v navrhovaném znění. Týká se toto ustanovení změny dosavadního postupu vůči žadateli o azyl v rámci řízení o udělení či odnětí azylu a jedná se o pozměňovací návrh, který vzešel z dílny výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Navrhuje se vyloučit z takového řízení postup podle § 33 druhého odstavce správního řádu. Znamenalo by to odmítnout účastníkovi řízení, tedy žadateli o azyl, práva, aby se před vydáním rozhodnutí mohl vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění.

Podle dostupných informací, aspoň mých dostupných informací, byla důvodem této změny v Poslanecké sněmovně Parlamentu snaha zajistit utajení zdrojů informací o žadateli, jak jsou našimi orgány v zahraničí tyto zdroje využívány. Ústavně-právní výbor dospěl k názoru, že by se jednalo o těžce zdůvodnitelný odklon, příp. také samozřejmě znevýhodnění postavení jednoho účastníka, od jinak obecně uplatňovaného postupu podle správního řádu v řízení o udělení azylu.

Právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ke spisovému materiálu je právem respektování hlavních zásad správního řízení jako slyšení účastníků, práva nahlížet do spisu a navrhovat důkazy a jejich doplnění, neboli zásada součinnosti správního orgánu se všemi účastníky řízení. Dále zásada práva na spravedlivý proces a také zásada materiální pravdy.

Navrhovaný postup při řízení o udělení azylu je tak naprosto nekonformní s uplatňováním ostatních ustanovení správního řádu. Už nyní se nařízení o udělení azylu nevztahuje na oddíl I. část čtvrtá správního řádu. Jsou to § 53 a dále, čímž se toto řízení stává jednoinstančním. Lze tudíž vůči rozhodnutí podat pouze žalobu soudu. Pomineme-li po přijetí návrhu možný větší nápor na krajské soudy z titulu odepření žadateli vyjádřit se k obsahu celého spisu před rozhodnutím, tedy tím spíše se budou domáhat této možnosti v rámci soudního přezkumu, dojde k dekonspiraci údajů ze spisového materiálu na této úrovni soudního řízení.

Navrhované řešení se ale míjí cílem nejen z výše uvedených důvodů. Kupříkladu v § 23 správního řádu se účastníkovi řízení dává právo nahlížet do spisu a pořizovat si z něho výpisy. Je třeba si také uvědomit, že údaje, jejichž zveřejnění ve spisu by mohlo poškodit zájmy České republiky, nemají být součástí spisu vůbec. Příslušné orgány je např. poskytnou, ale zdroje se neuvedou. Takový postup umožňuje § 87 zákona o azylu.

Považuji také za účinné, ale užitečné, z tohoto místa připomenout, že na nesouhlas se základními principy procesního postupu v chápání obecně uznávaných mezinárodních norem zakotvených v mezinárodních smluvních dokumentech upozorňuje mezi jiným Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a také veřejný ochránce práv, který se zúčastnil také jednání našeho výboru a upozornil na tyto nesrovnalosti.

Pro úplnost si vám, vážené kolegyně a kolegové, také dovolím připomenout, že svým usnesením č. 189 z října 2001 Senát už jednou stejný návrh, tj. návrh na vypuštění § 33, odst. 2 správního řádu řízení o udělení azylu, zamítl.

Také nyní Ústavně-právní výbor svým hlasováním se usnesl doporučit Senátu, aby vrátil PS Parlamentu projednávanou předlohu návrhu zákona s pozměňovacím návrhem na vypuštění v části třetí, čl. 4, bodu druhého. V ostatních ustanoveních je navrhována úprava v souladu s ústavním pořádkem České republiky a je také kompatibilní s právním řádem Evropské unie.

Naše usnesení, jak už tady bylo řečeno, je pod č. 115/1 s jediným bodem, a to je vypuštění čl. 4, bodu 2. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Chce vystoupit pan senátor Josef Kaňa za Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost? Chce. Máte slovo, pane kolego a připraví se pan senátor Milan Štěch za Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku.

Senátor Josef Kaňa: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, přestože jsme se nedomlouvali, že to bude společná zpráva a všechny zprávy nejsou stejné z výborů, nicméně jenom sdělím, že Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednával tuto předlohu 18. června a došel ke stejnému názoru jako Ústavně-právní výbor, tzn. doporučit Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je identický s pozměňovacím návrhem Výboru pro Evropskou integraci a Ústavně-právního výboru a týká se tedy části 4, odst. 2.

Jde o to, že azylanti, tedy cizinci, by měli právo nejen do spisu nahlížet, ale i vyjadřovat se k němu. Diskutovali jsme a byli jsme si vědomi určitých úskalí tohoto řešení, mající vztah například k vymýšlení nového příběhu azylanta, ale výbor dospěl k názoru, že tento problém je řešitelný lepším způsobem, způsobem, který není v rozporu se správním řádem s názorem ochránce veřejných práv a svobod i některých nevládních organizací, zabývajících se lidskými právy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Slovo má pan senátor Milan Štěch za Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, připraví se pan senátor Adolf Jílek za Evropskou integraci.

Senátor Milan Štěch: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, náš výbor dospěl k jinému usnesení než předchozí dva výbory, které prezentovaly svá doporučení. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se k předloženému návrhu zákona věnoval zejména v té navrhované části II a IV, tzn. části, která se zabývá změnou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a v části IV, kde se navrhuje změna zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V těchto dvou částech náš výbor neshledal žádné kolize a doporučuje schválení v té části, která je předmětem rozporných názorů, tzn. dle změny zákona o azylu jsme také problematiku diskutovali, přesto většinou hlasů výbor dospěl k názoru podpořit znění tak, jak postoupila návrh zákona PS Senátu PČR. Takže usnesení našeho výboru je konečné – nebo navrhujeme Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupené PS.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, slovo má pan senátor Adolf Jílek za Výbor pro Evropskou integraci a připraví se pan senátor Josef Pavlata za Výbor pro vědu, vzdělávání atd.

Senátor Adolf Jílek: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, Výbor pro evropskou integraci se sešel na 15. schůzi dne 12. června, na které projednával novelu tohoto zákona, tedy zákona o pobytu cizinců a dalších zákonů, která vznikla především v souvislosti s před chvílí schváleným zákonem o dočasném pobytu cizinců.

Výbor konstatoval, že původní zákon nebo zákon o pobytu cizinců je příliš kauzualistický, že se mění neustále právě proto, že je příliš popisný a ta nutná úprava, která vznikla vlastně díky předcházejícímu zákonu, je opravdu nutná, ale je chyba, nebo brali jsme jako chybu, že jsou dva tisky vedle sebe, že se to mělo projednávat v jednom tisku dohromady, protože může potom dojít k některým kolizím.

Otázku azylového zákona náš výbor projednal a nakonec se přiklonil ke stanovisku, které měly už předcházející dva výbory, takže přijal toto usnesení: Po odůvodnění zástupcem předkladatele ing. Vladimíra Zemana a po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu návrh zákona vrátit PS PČR s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení. Určil zpravodajem mne a pověřil předsedu výboru Jiřího Skalického, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji a slovo má pan senátor Josef Pavlata.

Senátor Josef Pavlata:Děkuji. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice se podobně jako ostatní výbory velice obsáhle zabýval tímto materiálem a podobně jako zdravotní výbor také přijal jiné usnesení než výbor garanční. Při projednávání bylo konstatováno, že vládní návrh obsahuje víceméně spoustu novelizačních kroků, bodů – bylo jich celkem 142 – je to patrně nikdy nekončící iniciativa dokončování cizineckého zákona, protože předminulá a minulá novela tohoto zákona vždy měla – v jednom případě 132, ve druhém případě 142 bodů.

Předkládaná novela cizineckého zákona spojuje obě témata předchozích novelizací – jednak údržbu a jednak trochu evropského dolaďování. Převažují změny formálního rázu, k těmto změnám vesměs nelze dávat přívlastky typu nevyřeší, zpřísňuje, uvolňuje. Výbor při projednávání kvitoval především změny, které jsou obsaženy v bodech 25 a 32, tj. § 22 a 26, vždy odst. 5, kde je stanoveno, že cizinec bude moci v odůvodněných případech žádat o vízum průjezdní a o vízum do 90 dnů přímo na hraničních přechodech, čili nikoliv jako dosud na zastupitelském úřadu.

Dále se také hovořilo o tom, že není zcela jisté, jak je v bodu 97 uvedeno, zda zavedení blokového řízení pro řešení tzv. méně závažných správních deliktů přinese kýžený výchovný účinek, jak předkládá navrhovatel. Je možné, že tato změna přinese určité zrychlení řízení, bylo by však třeba odpovědně zvážit, zda nově včleňované blokové řízení nebude nakonec právě na úkor výchovného účinku správního trestání, a to s ohledem na značnou disproporci pokut hrozících na jedné straně úplného a na druhé straně v blokovém řízení za totožné chování. Dále je nutné přihlédnout i k určitému korupčnímu potenciálu, který tato novota v sobě skrývá. Samozřejmě, že nejpodstatnější část debaty byla právě na našem výboru věnována tomu čl. 4, bod 2, § 9 zákona o azylu, tzn. krácení možnosti žadatele o azyl vyjádřit se k výsledkům řízení před rozhodnutím, podobně jak už říkal jeden z předřečníků, je dobře připomenout, že Senát už jednou tuto změnu azylového zákona odmítl, když svým usnesením č. 189 z 25. října 2001 vrátil novelu zákona o azylu spolu s pozměňovacím návrhem v tomto smyslu.

Asi by bylo dobře také připomenout jednu věc, že v konečném hlasování v PS se pro znění, které máme před sebou v konečném hlasování ze 191 přítomných poslanců vyslovilo pro 162. Na našem výboru byl předložen návrh na pozměňovací návrh, na podobný nebo stejný jako garanční výbor. Ten však nebyl přijat a vzápětí přijal náš výbor usnesení, kterým doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS PČR. Já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, kolego. Ptám se, jestli někdo podle § 107 našeho jednacího řádu navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Pan senátor Jan Ruml – mám na displeji – to stahuje. Takže tento paragraf nikdo nenavrhuje. Otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první místopředseda Senátu pan kolega Ruml.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, nejprve před závorku bych chtěl zopakovat, co už řekl některý ze zpravodajů, že k problematice cizinecké v podstatě máme dnes tři právní úpravy – zákon o pobytu cizinců – zákon o dočasné ochraně cizinců a zákon o azylu. Ty zákony jsou vnitřně propojeny, jeden bez druhého nemůže existovat, změnit jeden zákon, musíte automaticky novelizovat jiný zákon a co se týče samotného zákona o pobytu cizinců, ten je nejen neúměrně kauzualistický, ale naprosto nepřehledný. Kdo měl tu trpělivost se jím prokousat, tak zjistil, že tento zákon je neuvěřitelně komplikovaný a téměř nikdo není schopen mu rozumět. Otázkou je, zdali to není záměr. Já myslím, že stojíme před úkolem vypracovat komplexní právní úpravu postavenou na jasných principech, na obecných formulacích jednotlivých práv a povinností – takovým způsobem se prostě nedají zákony ani přijímat, natož přijímat novely, nedají se aplikovat vůbec. Já jsem vystoupil především proto, že jsem chtěl plédovat pro přijetí toho pozměňovacího návrhu, jelikož si myslím, že to krácení možnosti žadatele o azyl vyjádřit se k výsledkům řízení před rozhodnutím, je nesprávné věcně i právně.

Z toho věcného hlediska ten argument, že někteří, možná většina žadatelů o azyl zneužívá azylového řízení, a proto z tohoto důvodu všichni nebudou mít možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí ke způsobu jejich zjištění, případně navrhnout jeho doplnění – tak jak předpokládá § 33/2 správního řádu. Ten argument je lichý. Nemluvě o nepřípustné generalizaci, tak přece právě řádně provedené azylové řízení se všemi právy i povinnostmi účastníků takového řízení může odpovědět na to, zda někdo zneužívá či nezneužívá tuto proceduru. Právně pak jde o pochybení naprosto zásadní, protože řízení o azylu se vede podle správního řádu. Správní řád je obecně závazným právním předpisem a podle mého názoru jej nelze aplikovat jinak pro určitou kategorii osob, ať už se tak má dít z jakéhokoliv důvodu.

Takže je možné buď vést azylové řízení podle procesního řádu vytvořeného pouze pro azylové řízení, tzn. nějaký speciální řád pro azylové řízení a upravit jej tak, aby nemohlo té procedury být v žádném případě zneužíváno. Anebo je dost možné změnit správní řád a znemožnit každému využívat zmíněný § 33/2. Ale v této poloze nelze přistoupit na to, že někomu ano, někomu ne.

Řešení přijaté PS tím pozměňovacím návrhem je skutečně na hraně ústavnosti, když Listina práv a svobod v čl. 4 odst. 3 hovoří o tom, že zákonná omezení práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky a v odst. 4 – při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Navrhované omezení je zjevně širší než jeho účel, a tím je v rozporu s principem přiměřenosti.

Autoři tohoto omezení dále tvrdí, a bylo to řečeno ve zpravodajské zprávě, že právo seznámit se s podklady by mohlo dekonspirovat zdroje v zahraničí. Já bych chtěl upozornit na to, že podle § 23 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství, nebo zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Takto i podle občanského soudního řádu musí postupovat soudy. Kdyby tak soudy nepostupovaly, tak nakonec je dekonspirují ty zdroje při soudním jednání, a není třeba je ukrývat ve správním řízení.

Dámy a pánové, z těchto důvodů podporuji ten pozměňovací návrh, který předmětné omezení vypouští. A ještě připomínám, co už někteří předřečníci řekli, že Senát již jednou tuto změnu azylového zákona odmítl, myslím před dvěma lety. Vrátil novelu zákona PS s pozměňovacím návrhem v tomto smyslu, jak je předkládán nyní. A Sněmovna názor Senátu v tom opakovaném hlasování potvrdila. Takže já si myslím, že je namístě tento pozměňovací návrh přijmout – opět tedy zopakovat tu proceduru zaslání do PS a věřit v to, že PS se zachová stejně jako před dvěma lety. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji vám. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Jílek má slovo.

Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, vidím, že rozprava tady bude podobná jako byla rozpravy na výboru, kdy se o základní materii nediskutuje, protože víme, že je nutné ji přijmout. A bavíme se pořád o jedné jediné věci, která není příliš šikovná. Neříkám, že není potřebná. Říkám, že je nešikovná.

Ten pozměňovací návrh, jak byl proveden PS byl v té době asi nejjednodušším řešením. Proto byl přijat takto. Chápu důvody, proč byl přijat. Chápu spoustu dalších věcí, ale myslím si, že to nebylo to nejlepší řešení, které se nabízelo. Tady už můj předřečník vzpomínal, jestli nebude lepší azylové řízení upravit speciálním předpisem. Já si myslím, že azylové řízení je natolik speciální, že by ten předpis pro něj měl platit pravděpodobně trochu v jiném režimu než obecné správní řízení. Když si vezmeme co to je azyl – je to ochrana těch, kteří utíkají před nebezpečím života ze své země, a potřebují, aby se někdo o ně postaral a je to institut starý mnoho staletí, tak si zaslouží určitě svou ochranu a svůj způsob, ale jsme v době, kdy je zneužíván z 95, možná 99 % žadatelů, takže to řízení by asi mělo být trochu jiné. Další možností pro zajištění toho, co nám předkladatelé vysvětlovali, co se má zajistit, aby se nedekonspirovaly zdroje informací, které nejsou zatím pod utajovanými skutečnostmi, tak stačí možná jen malá novela zákona o utajovaných skutečnostech a dostaneme se do stejného režimu.

Ale mne teď děsí jedna věc. Jsme tady před rozhodnutím – buďto vrátíme PS s tímto pozměňovacím návrhem – předtím už jsme schválili zákon o dočasném pobytu cizinců. Nutně se musí změnit zákon o pobytu cizinců a další zákony tady s tímto. Postavíme Sněmovnu před řešení, které ona nemá ráda, protože je násilné. Buď vezme náš „pozměňovák“ anebo schválí svůj původní návrh. Také se může stát, že nedojde k ničemu, a pak jsme v legislativní pasti, protože oblast pobytu cizinců tady na našem území budou řešit dva zákony; v některých oblastech, které se překrývají, tak zcela rozdílným způsobem. To je věc, která mne děsí daleko víc. Já bych spíš chtěl slyšet od pana ministra, jestli hledá šikovnější řešení, než je tato novela, jestli se připravuje. Pak si myslím, že by bylo vhodnější to přijmout v tom znění,které máme předloženo tak, aby novela odstraňovala nerovnosti a odstraňovala tyto naše pochybnosti, to by bylo určitě žádoucí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Kdo další? Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu v tuto chvíli končím. Poprosil bych pana ministra, jestli se vyjádří k obecné rozpravě. Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážení páni místopředsedové, paní senátorky, páni senátoři, já to mám relativně těžké, protože ve své podstatě to, o čem se tady vede debata, nebylo a není součástí vládního návrhu, ale je věcí, která byla schválena v PS. Takže bych to rozdělil na tu část procesní a na část věcnou. K té procesní bych sdělil to, že si myslím, že je dobré, že vůle Senátu je taková, aby návrh tohoto zákona byl schválen, byť třeba s jedním pozměňovacím návrhem. Myslím, že pokud prostě Sněmovna bude postavena do situace, kdy bude na stole jeden pozměňovací návrh, nebo naopak nic, a tím bude ten legislativní proces Parlamentu ukončen – uvidíme, jak dopadne příslušné hlasování za pár desítek minut, tak si nemyslím, že hrozí v tuto chvíli nějaká velká tragédie. Problém bych viděl v tom, kdyby Senát uvažoval z tohoto důvodu o zamítnutí tohoto návrhu. Takový návrh nepadl, a za to děkuji.

Myslím, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy jakékoliv řešení k tomu diskutovanému momentu by nemělo zablokovat situaci. K té obecné kritice, že cizinecká legislativa je nepřehledná a že se stále mění a že je s tím zapotřebí něco udělat, bych chtěl říct jednu věc, a je to také spíš obecná poznámka. Myslím, že tady se nám na lepší časy jen tak neblýská. A to z toho důvodu, že cizinecká problematika se stává, pokud je tady někdo z vás, kdo sledujete agendu jednání evropských orgánů, tak mi dáte zapravdu – se stává jedním z hlavních pilířů a prvků toho, kam nyní tématicky orgány EU expandují a kde se tímto tématem stále hlouběji a hlouběji zaobírají. Lze očekávat, a pokud se podíváte na rozjednanou a připravovanou agendu EU, tak zjistíte, že k tomuto tématu se připravuje poměrně velké množství směrnic, popř. nařízení, a pokud jde o ty směrnice, tak my je v nějakém horizontu budeme muset implementovat. Lze očekávat, že tady za nějaký čas budu stát s nějakou dílčí změnou některého z cizineckých zákonů, protože skutečně v tuto chvíli, v těchto měsících a letech to začíná být skoro bych řekl dominantní agendou v rámci EU. Pokud se podíváte teď na probíhající summit v Soluni, tak to byla skoro nejvýznamnější agenda, která tam byla projednávána – kromě těch čistě politických témat. Takže s touto oblastí se prostě budeme setkávat a budeme prodělávat dílčí změny, tak jak budeme muset reagovat na schvalování jednotlivých směrnic. Tolik obecné poznámka.

Teď mi dovolte, abych se zaměřil na to, co bylo nejvíc diskutováno, tj. pozměňovací návrh, který byl schválen ve Sněmovně a je součástí toho návrhu, který nyní projednáváme. Ode mě by bylo asi neupřímné, abych vám neřekl, jak jsem se vyjádřil před hlasováním k tomuto návrhu. V PS jsem se vyjádřil způsobem ne zcela jednoznačným, ale přesto asi dost zřetelným s tím, že jsem řekl, že ho spíše doporučuji – ten pozměňovací návrh, který je tady v tuto chvíli kritizován. A to z toho důvodu, že tady je určitý střet. Je to střet azylové praxe vůči těm z vás, kteří chtějí dát maximum možností k tomu, aby byla azylová procedura využívána tak, jak má být a aby kvůli těm, kteří zneužívají této agendy, nebylo nikomu kráceno na jeho právech a bylo možno zachytit každý případ, který by si azyl zasloužil. To je legitimní spor, který probíhá prakticky všude. Probíhá i v EU. Já jsem byl teď několikrát na jednání Rady ministrů. Jsou členské země EU, které k tom přistupují úplně stejným způsobem, jak je prezentováno třeba zde panem místopředsedou Rumlem (jsou skandinávské státy, jsou to některé jiné země) a pak jsou země, které k tomu přistupují zase daleko tvrdším způsobem, třeba z toho důvodu, že u nich je zneužívání azylové procedury mnohem větší (SRN, Velká Británie); ten spor tam probíhá a není uzavřen. Jedna z věcí, která je v tuto chvíli také v běhu je směrnice o minimálních standardech řízení o udělení a odnětí statutu uprchlíka, tedy rozumějme azylu. Tam jedna z věcí, která je navržena a není v tuto chvíli ve své podstatě rozporována nikým z účastníků těchto debat této diskuze v EU je ustanovení, které umožňuje nahlížet do spisu v průběhu řízení, což je to, co odpovídá § 23 našeho správního řádu a vůbec se v této směrnici neřeší to, co je obsahem § 33 odst. 2 správního řádu, tzn. je v tuto chvíli velmi pravděpodobné, že do konce roku bude schválena tato směrnice, která bude hovořit o minimálních standardech. Minimální standard by byl splňován i nepřijetím pozměňovacího návrhu Senátu, který je v tuto chvíli v usnesení těch některých výborů. Jinými slovy – verze, která byla schválena ve Sněmovně bude odpovídat této směrnici, jak je nyní rozjednána a kde ten konsenzus v EU je. Ale je to směrnice o minimálních standardech, tzn. když si dáme nějakou tvrdší podmínku, můžeme to klidně udělat. Je to v tuto chvíli v pozici, kdy ve své podstatě záleží na tom, kam se zařadíme v té evropské debatě. Zda k těm státům, které na to jdou tvrdší metodou. S tím rizikem, o kterém hovořil pan místopředseda Ruml a s těmi pozitivy, o kterých třeba ještě za chviličku budu hovořit já. Anebo zda spíše budeme spíše preferovat tu snahu, aby každý případ, který tady bude projednáván, aby bylo beze vší pochybnosti každému účastníkovi azylového řízení umožněno, aby svá práva hájil co možná nejširším způsobem v rámci toho řízení.

Já jako ministr vnitra – a to se na mě nemůžete hněvat – se spíše kloním k tomu trošku tvrdšímu postoji, protože azylová praxe tak, jak v tuto chvíli probíhá, a strašně mě to mrzí, mě to štve, ve své podstatě je taková, a nejsem schopen říci nějaké procento, ale obrovské procento lidí, kteří u nás žádají o azyl, zneužívá azylové řízení, zneužívá azylovou proceduru. A nejvíc mě to štve vůči těm, kteří azylovou ochranu skutečně potřebují, protože oni se obtížně potom z toho rozpoznávají a je zapotřebí, aby ty právní nástroje, které u nás budou, dokázaly toto rozpoznat.

A jsem přesvědčen, že pokud by byla přijata verze z Poslanecké sněmovny, že nám umožní toto rozpoznání i přesto, že je to poněkud tvrdší varianta než ta, která byla doposud uplatňována.

To, proč si myslím, že to rozpoznání nám to umožní prakticky na stejné úrovni jako doposud, opírám o kombinaci dvou paragrafů zákona o azylu. Je to kombinace § 49a a kombinace § 32, protože když si dáte tyto dva paragrafy azylového zákona vedle sebe, tak co ony říkají? Paragraf 49a zákona o azylu ukládá každému žadateli o azyl nějaké povinnosti. A povinnosti jsou v tomto paragrafu pro žadatele o azyl stanoveny tak, že musí poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost, musí uvádět pravdivé a úplné informace.

A další část tohoto řízení ve své podstatě spočívá v tom, že Ministerstvo vnitra ověřuje, zda splnění této zákonné povinnosti zákona o azylu bylo naplněno, to znamená, zda ty informace byly skutečně pravdivě poskytnuty.

Ve své podstatě je to tedy specifické řízení, je to jiné řízení nežli jiná správní řízení.

K tomu je asi dobré říci, že pokud se podíváte na okolní státy, což v našem případě je problém daný tím, že tady se používá správní řád, tak v okolních státech se stanoví povinnost, aby mohl účastník azylového řízení nahlížet do spisu, aby mohl předkládat důkazy, ale to konečné závěrečné vlastně znovu se seznamování se spisem a znovu možnost doplňování se tam už neukládá.

Jsme tedy v situaci, kdy opravdu už dneska s klidnějším svědomím než v Poslanecké sněmovně mohu říci, že obě tato řešení jsou možná, jsem přesvědčen, že možná jsou a že jde o to, jaké rozhodnutí Senátu bude, jestli se v debatě, která skutečně neprobíhá jen u nás, spíše posune tím směrem či oním směrem. Myslím si, že oba názory, oba postoje jsou legitimní, mohl bych tady uvádět nějaké údaje ohledně zneužívání této procedury, ohledně toho, kolik nás stojí dní navíc pobytů jednotlivých žadatelů o azyl. Ale to je pak zase už o penězích, o nákladech s tím spojených. A myslím si, že to jsou argumenty, které přece jen v tuto chvíli spíše filozofické nebo politické diskuzi jsou až příliš věcné, tak jimi zatěžovat nebudu.

Skončím své úvodní vystoupení asi tímto konstatováním, že jsem v tuto chvíli přesvědčen, že z hlediska právního i z hlediska standardů, které jsou v rámci Evropy a EU, jsou možná obě řešení a že tady prostě záleží na tom, jaké rozhodnutí Senátu bude, kdo jak tento problém cítí.

Jsem samozřejmě zastáncem v tuto chvíli – vyplývá to asi z toho, o čem hovořím – toho, že je možné zvolit i tu „přísnější“ variantu, protože i tato varianta by umožňovala skutečné zjištění stavu, zda příslušný žadatel splňuje podmínky pro udělení azylu na území ČR.

Tolik asi mé slovo v obecné rozpravě, případně ještě v podrobné bych pak hovořil o některých detailech dalších. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane ministře.

Budu se postupně ptát jednotlivých zpravodajů, zda chtějí vystoupit? Pan senátor Josef Kaňa nechce, pan senátor Milan Štěch rovněž nechce, pan senátor Adolf Jílek také nechce a pan senátor Josef Pavlata nechce.

V tom případě slovo garančního zpravodaje pana senátora Ondřeje Febera bude slovem závěrečným.

Senátor Ondřej Feber: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, pomineme-li vystoupení zpravodajů všech výborů, které projednávaly tuto předlohu, vystoupili dva senátoři se dvěma příspěvky s tím, že z jejich strany nezazněl žádný argument, kterým by návrh na vypuštění problémové čtvrté části druhého odstavce byl nějak zpochybněn.

Argumenty proti návrhu ani nelze moc uplatnit, protože neexistují, pominu-li samozřejmě závěrečné slovo pana ministra, ministra rezortu, který přirozeně chrání svůj rezort a snaží se mu jeho postupy zjednodušit.

Pan ministr tady zmínil připravovanou směrnici EU, která by umožňovala vypuštění § 33 odst. 2 správního řádu. Ale to je za prvé teprve návrh a za druhé podle mého názoru, a předpokládám i Ústavně-právního výboru, i když tam to až tak dopodrobna nebylo projednáváno, nicméně jsme se zmiňovali i o této oblasti, chceme-li takto zpřísnit procesní postup vůči žadateli o azyl, vyžadovalo by si to novou normu, nový správní řád, to znamená úplně nový kodex a ten tu nemáme.

My si s odvoláním na mezinárodní normy, na Listinu základních práv a svobod nemůžeme přece dovolit občana jako takového rozdělovat na cizince a necizince v rámci projednávání procesních záležitostí a nemůžeme jim upírat práva v kontextu znění celého správního řádu.

A také bych si rád dovolil zdůraznit, že Senát je tady přece od toho, aby dbal, aby ústavnost našeho právního prostředí byla dodržena. A proto si myslím, že bychom neměli přihlédnout k tomu, jak v praxi zjednoduší tento návrh, který k nám přišel z Poslanecké sněmovny, celé projednávání. Myslím si, že jsou i jiné nástroje, které policie může účinně využít pro to, aby se žadatelé o azyl, kteří jsou těmi nepoctivými, nějak eliminovali a vůči nim byl postup zpřísněn.

Setrvávám na tom, co Ústavně-právní výbor tady přednesl a také Výbor pro evropskou integraci, tedy na přijetí pozměňovacího návrhu.

Nakonec bych se snad ještě zmínil, že z poslanců, i když jak tady bylo řečeno panem zpravodajem senátorem Pavlatou, jich ze 191 pro hlasovalo 162, zřejmě takto podrobnou analýzu, jaké byl tento návrh zákona podroben v části třetí v Ústavně-právním výboru za účasti takových osob, jako je veřejný ochránce práv, a snad i v ostatních výborech, zřejmě takové podrobné analýze to tam nebylo podrobeno a to byl také důvod, že takovou většinou tento návrh přijali. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Stanislav Gross.

Místopředseda vlády ČR Stanislav Gross:Pane místopředsedo, přestože tuším riziko, že tím znovu otevřu rozpravu, tak jenom abychom rozhodovali na základě košer informací.

To není tak, že by ta směrnice ještě nebyla a tím teprve v budoucnu toto umožňovalo. To tak není. Současný platný stav v EU umožňuje znění, které je schváleno Poslaneckou sněmovnou, protože zatím žádná směrnice evropského společenství standardy neupravuje. Čili zatím je to ponecháno úplně na libovůli jednotlivých členských zemí, a proto řada států to má upraveno tak, že konečné seznamování se spisem neexistuje.

Teď se ale politicky dohodlo, že budou stanoveny minimální standardy, ty budou obsahem té směrnice a tam se vlastně jako minimum dá to, o čem jsem hovořil, to znamená, že minimum bude, aby bylo možno nahlížet do spisu v průběhu řízení. A ten zbytek je nadstavba, kterou si třeba některý stát přijme, jiný stát nepřijme.

Jenom tolik jsem chtěl vysvětlit, děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda Senátu pan senátor Jan Ruml.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pane předsedající, mám za to, že byla otevřena rozprava, nevystupuji jako místopředseda Senátu, ale jako senátor.

Myslím si, že tady přece posuzujeme dvě věci. Jedna věc je, zdali chceme přitvrdit azylové řízení či nikoliv. A ten spor podle mě je filozoficko-politický a můžeme na něj mít různý názor. A já říkám, pojďme ho vést, ale nad zvláštním řádem pro azylové řízení.

A pak je tedy druhá věc, a to je správní řád jako obecně závazný právní předpis, který tento pozměňovací návrh činí odlišným pro určitou kategorii účastníků řízení. A to je ten problém.

Jsou to dvě věci, které mají nějakou souvislost, ale navzájem jsou odděleny. A myslím, že závažnost toho, že správní řád se neaplikuje pro všechny stejně, je obrovská. Pokud budeme mít nový návrh na zvláštní typ azylového řízení, pak se pojďme bavit o tom, jestli jsme pro přitvrzení nebo změkčení této procedury. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Pan senátor Adolf Jílek má slovo.

Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, pane ministře, učinil bych jen pár poznámek.

Nejdřív k závěrečnému slovu zpravodaje. Pan zpravodaj nám říkal, že nemůžeme cizince omezovat vůči vlastním občanům. Mnoha zákony je omezujeme – nemohou u nás volit, nemohou nakupovat půdu, atd. atd., vždyť těch zákonů je spousta.

A k tomu, co tady bylo o správním řádu, bych chtěl říci jednu maličkost. Spousta zákonů upravuje speciálně správní řád pro zvláštní řízení. Tady je zvláštní azylové řízení, je tady jedna úprava správního řádu. A tato možnost existuje. Vím, že není nejšťastnější, ale existuje.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Hlásí se pan kolega Ondřej Feber.

Senátor Ondřej Feber: Hlásím se tentokrát jako senátor a rád bych vzkázal prostřednictvím pana předsedajícího panu senátoru Jílkovi, že se ale nejedná o zvláštní řízení. Kdyby se jednalo o zvláštní řízení, pak s tím nemáme žádný problém. Ale my využíváme obecný procesní předpis a chceme z něj vyjmout jeden paragraf vůči jedné skupině lidí. To je nepřípustné s odvoláním na Listinu základních práv a svobod. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Nikoho dalšího už nevidím, obecnou rozpravu končím.

Nejprve budeme hlasovat o návrhu na schválení, který přišel ze dvou výborů. Dovolím si znělkou všechny svolat.

V této chvíli budeme hlasovat o návrhu schválit.Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE. Hlasování č. 72, registrováno 51, kvorum 26, pro 35, proti 6. Návrh byl schválen,a tím končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji garančnímu i ostatním zpravodajům a předávám slovo svému kolegovi Topolánkovi, který bude dále řídit.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji za slovo. Další bod, který budeme projednávat, je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 26/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb.

Obdrželi jste jako senátní tisk č. 107.Já prosím a už sedí na svém místě ministr informatiky Vladimír Mlynář a já ho prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr vlády ČR Vladimír Mlynář:Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych stručně uvedl senátní tisk č. 107 – novelu telekomunikačního zákona.

Jde v zásadě o technickou a jednoduchou novelu stávajícího telekomunikačního zákona, jejímž smyslem je další liberalizace českého telekomunikačního trhu a která na principu asymetrické regulace zakotvuje pravidla, podle nichž musí dominantní operátor na českém telekomunikačním trhu, na našem trhu je to společnost Český Telecom, zpřístupnit konkurentům tzv. poslední míli, nebo-li poslední účastnickou část vedení mezi zákazníkem a ústřednou.

Je to krok, který po nás požaduje EU, nicméně i bez EU to patří ke kroku, který by byl bezpochyby správný a rozumný, neboť je krokem k dalšímu posílení konkurence na telekomunikačním trhu.

Základní filozofie tohoto návrhu zákona vychází z principu, že další změny a problémy, které existují na českém telekomunikačním trhu bude řešit až nový zákon o elektronických komunikacích, který bude nově aproximovat pět směrnic EU a který vláda předloží Parlamentu do konce roku. Zcela záměrně proto tato novela se zabývá pouze oblastí poslední míle a zcela záměrně neřeší a nechala stranou některé jiné, na českém telekomunikačním trhu sporné, otázky.

V Poslanecké sněmovně byla největším předmětem diskuze série pozměňovacích návrhů týkajících se úprav stavebního řízení v oblasti telekomunikací, nakonec v Poslanecké sněmovně, a vláda je za to velmi vděčna, zvítězil názor, že celou tuto složitou věc by měl upravit až nový stavební zákon, který by měl nově pro všechna síťová odvětví, tedy nejen telekomunikace, jednotným způsobem stanovit problematiku stavebního řízení a nikoliv tak, jako je to dosud, uplatňovat jednotlivé odlišné režimy pro stavební řízení v příslušných odvětvových zákonech.

Součástí novely je ještě drobná novela poštovního zákona, která má rovněž liberalizační cíle. Podle současné právní úpravy je vymezení univerzální služby, nebo-li tzv. poštovní výhrady, tedy stanovení nejnižší váhové kategorie, pro kterou je stanovena státní výhrada, v pravomoci zákonodárce, tedy je ta váha poštovní zásilky přímo určena v zákoně. Tato věc je mimořádně nepraktická, protože rovněž s liberalizací poštovního trhu neustále klesá váhový limit pro tzv. poštovní výhradu, a proto drobná novela poštovního zákona chce napříště svěřit pravomoc stanovení tohoto váhového limitu do působnosti nařízení vlády, nikoliv přímo do zákona.

Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně i ve vašich výborech v zásadě projednán bez rozporů. Telekomunikační trh na tuto novelu velmi netrpělivě čeká a já velmi doufám, že se bude těšit vaší podpoře i na plénu Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji panu navrhovateli. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Vladimíra Kulhánka a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 107/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk č. 107/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se svou zpravodajskou zprávou. Máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane ministře, kolegové, kolegyně. Dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách.

Tak, jak již tady bylo řečeno panem ministrem, jedná se o vládní návrh zákona, který obsahuje novelu dvou zákonů, tedy zákona o telekomunikacích - jedná se o šestou novelu zákona o telekomunikacích - a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách.

Návrh novely zákona o telekomunikacích je liberalizační novelou zákona, umožňuje dalším poskytovatelům telekomunikačních služeb přístup k účastnickému vedení sítě nebo jeho úseku a vytvoří tak konkurenční prostředí v oblasti poskytování telekomunikačních služeb prostřednictvím pevné telefonní sítě. Současně reaguje tato část novely zákona na připomínky uvedené v pravidelné zprávě Evropské komise o České republice za rok 2001.

V části druhé tak, jak již tady bylo řečeno, dochází k liberalizaci v oblasti poštovních služeb, tj. tak, že se nestanovuje váhový limit nižší než 350 gramů u poštovních zásilek, jejichž obsahem jsou písemné zprávy, ale nahrazuje se zmocněním tuto hmotnost stanovit vládě nařízením, podobně jako je tomu u limitu cenového.

Co se týče legislativního procesu, tak vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně 4. února, následně projednán hospodářským výborem a návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou přijat na 16. schůzi 28. května, kdy poměrem hlasů 143 pro a 5 hlasy proti z přítomných 175 poslanců a poslankyň.

Co se týče legislativních problémů, tak musím konstatovat, že ani naše legislativa neshledala na tomto návrhu zákona žádné zásadní problémy a dá se říci, že upozorňuje pouze na některé pojmy, jako je přiměřený zisk, maximální hospodárnost, maximální prospěch, což jsou veličiny poměrně nepoměřitelné, jejich charakter je pokaždé zcela závislý na subjektivním úsudku. Nicméně je nutno říci, že tyto neurčité pojmy zavedla do zákona Poslanecká sněmovna svými pozměňovacími návrhy a nebyly obsaženy v původním vládním návrhu zákona.

Co se týče souladu legislativy a dopadů do státního rozpočtu, tak navrhovaná úprava je v souladu s právním řádem ČR, neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána a je plně v souladu s právními akty Evropských společenství. V navrhované úpravě nejsou žádné nároky na veřejné rozpočty. Na základě těchto informací a takto projednával Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu 18. června předloženou novelu zákona a svým 92. usnesením doporučuje plénu Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovou. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, paní kolegyně. Posaďte se prosím ke stolku zpravodajů. Přeje si nyní vystoupit zpravodaj Výboru pro evropskou integraci pan senátor Vladimír Kulhánek? Prosím, máte slovo.

Senátor Vladimír Kulhánek:Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vzhledem k tomu, že paní kolegyně Paukrtová rozebrala všechno přímo do detailů a na mne už nic nezbylo, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro evropskou integraci z 15. schůze 11. června 2003.

Po odůvodnění předkladatele Vladimíra Mlynáře, ministra informatiky, zpravodajské zprávě senátora Vladimíra Kulhánka a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovou, určuje zpravodajem výboru mne a pověřuje senátora Jiřího Skalického, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není-li tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásila paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Já jsem vám do lavic nechala rozdat před chvílí poměrně rozsáhlý materiál, který se týká problematiky související s návrhem zákona, který je teď projednáván. Je to netradiční postup a jistě by bylo vhodnější, kdyby byl takovýto pozměňovací návrh projednán ve výboru, ale když otevřete ten materiál, tak zjistíte, že já sama jsem byla seznámena s touto problematikou až skutečně v posledních dnech a v pondělí jsem obdržela dopis, na který jsem reagovala a který jsem prověřovala a na to následují další podklady, které jsou ve vašem materiálu.

Pan ministr hovořil o tom, že zákon, který projednáváme, řeší velmi naléhavé věci liberalizace našeho telekomunikačního trhu. S tím lze jistě souhlasit a v tomto směru lze návrh velmi podpořit. Na druhé straně je tu problém, o kterém vláda již delší dobu ví a který se týká také každého spotřebitele, který užívá v tomto případě kabelovou televizi, ale z nějakého pro mě neznámého důvodu ho vláda neřeší. Přitom, jak je z podkladů zřejmé, je tento problém velmi snadno řešitelný dokonce dvěma malými úpravami v současném zákoně.

Nevím tedy, proč nebyl do novely připojen tento problém, nevím tedy, proč nebyl řešen a protože ho považuji za naléhavý, tak jsem si dovolila předložit ho vám teď ke zvážení, zda ho také budete považovat za stejně naléhavý jako já.

Jedná se o situaci na trhu kabelových televizí. Podle materiálu, který je zpracovaný odborníky v tomto sektoru, tak já si dovolím citovat, je umocněn dopad skutečností, že oblast poskytování služeb kabelových televizí je sektorem, v němž fakticky neexistuje konkurenční prostředí. K vytvoření efektivního konkurenčního prostředí dojde až odstraněním legislativních a technických překážek, které rozvoji konkurence brání, možnost multifunkčního využití sítí k přenosu televizního signálu kabelovými operátory atd. atd., což je jistě nějaká doba.

Nedostatečnou úroveň konkurence je proto třeba nahradit zavedením dočasné regulace sektorovým regulátorem. Podklad, který čtu, tak připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad obdržel během posledních let značný počet stížností občanů, spotřebitelů užívajících služeb kabelové televize, které se týkaly chování poskytovatelů těchto služeb. V letech 2001 a 2002 se 20 všech obdržených stížností v úřadu týkalo právě problematiky kabelových televizí.

Dále cituji z dopisu pana doktora Jiřího Buchty z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jeho předsedy. Úřad inicioval v uplynulých letech o předmětné problematice řadu jednání s Českým telekomunikačním úřadem a Ministerstvem dopravy a spojů, do jejichž kompetence daná problematika spadala do 31. prosince 2002. Z těchto jednání a vzájemné korespondence vyplývá, že Ministerstvo dopravy a spojů a také předseda legislativní rady vlády považují služby kabelové televize za služby telekomunikační, dle Českého telekomunikačního úřadu však tyto služby pod tento pojem nespadají, a proto odmítají sledovat tuto regulaci a provádět tuto činnost.

Takže vláda se domnívá, že má tuto regulační činnost vykonávat Český telekomunikační úřad, ale zákon je tak nedokonale formulovaný, že Český telekomunikační úřad říká, já to prostě vykonávat nebudu a mně to nenáleží z tohoto zákona.

Ale i podle toho textu, kteří jste všichni dostali, z toho vyplývá, a i pan ředitel Úřadu pro hospodářskou soutěž upozorňuje, že tímto nedostatkem trpí spotřebitel a negativně to na něj dopadá. Takže stačí opravdu velmi jednoduchá technická úprava v našem textu, která napraví tento zákon, že v souladu s názorem, legislativním stanoviskem vlády a dalších rezortů, a můžeme odstranit do určité míry zcela jistě problém, který dopadá na ty, kteří užívají kabelovou televizi.

Dámy a pánové, proto jsem předložila návrh, který je ve vašich lavicích, a proto žádám, aby byl návrh zákona postoupen do podrobné rozpravy a přijat tento pozměňovací návrh.

Pro další projednání návrhu zákona, jak řekl pan ministr, je doba několika měsíců, možná i déle. Celou tu dobu budou neustále spotřebitelé v této nejisté situaci. Děkuji, pokud přijmete návrh.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji vám, paní kolegyně a ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Ptám se pana ministra Mlynáře, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Vladimír Mlynář:Pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já si vážím zájmu paní senátorky o uživatele kabelových televizí, nicméně musím konstatovat, že se v uvedených informacích mýlí nebo vychází z nedostatku informací. Uvedený návrh, který předložila, byl vznesen Úřadem pro hospodářskou soutěž v řádném připomínkovém řízení při přípravě tohoto zákona, byl řádně vypořádán a nebyl akceptován vládou, resp. Úřad pro hospodářskou soutěž od tohoto požadavku v rámci připomínkového řízení ustoupil.

Já se musím ohradit proti formulaci, že návrh, jak je předkládán paní senátorkou, jaksi akceptuje stanovisko vlády, zatímco předložený tisk nikoliv. Tak tomu z jednoduchého důvodu prostě není, protože vláda předložila svůj návrh a předmětná úprava nebyla jeho součástí z oprávněných důvodů.

Věcně – pojem telekomunikační služba se vztahuje na telekomunikační služby poskytované po jakékoliv síti, tzn. po sítích, tedy i po kabelové, nebo po sítích kabelových televizí. Problém, na který naráží Úřad pro hospodářskou soutěžHOS opakovaně a já nezpochybňuji, že o tomto lze vést debatu, je, zda mají být či nemají být, a v případě že ano, do jaké míry, regulovány služby kabelové televize v její klasické formě, v podstatě tedy jako služba televize.

Pokud kabelové televize nabízejí klasické telekomunikační služby, pak spadají pod definici telekomunikační služby a zákon se na ně samozřejmě vztahuje stejně jako brzy Senátem projednávaná novela daně z přidané hodnoty, zavádí i pro kabelovou televizi 22 % DPH pro telekomunikační služby, ale pro televizní služby, pokud nabízí kabelová televize, zůstává sazba 5 %. Je to prostě rozdílný režim, podle toho, zda skutečně síť nabízí televizi nebo telekomunikační služby.

Já se neuzavírám a vláda se neuzavírá debatě o tom, zda vůbec a do jaké míry mají být kabelové televize regulovány. Je to však debata velmi složitá, sofistikovaná s mnoha složitými důsledky, z nichž cenová politika ve vztahu dokonce i k uživatelům je jen jedna z nich. A zcela tento problém – nebo vůbec tento problém – nesouvisí s problematikou poslední míle, neboli zpřístupnění poslední části účastnického vedení, což je předmětem této úpravy.

Pokud by byl přijat návrh paní senátorky Seitlové, znamenalo by to otevření zcela nového problému do zákona, který s touto věcí nesouvisí. A podle mého soudu by to znamenalo dalekosáhlé nedomyšlené zásahy. Velmi jednoduše se regulace zavádí, mnohem hůře se potom odstraňuje. A důsledky přijetí tohoto pozměňovacího návrhu jsou v tuto chvíli nedohlédnutelné.

Mohu ujistit paní senátorku, že v souvislosti s přípravou zákona o elektronických komunikacích, který mnohem šířeji už podle svého názvu se zabývá celou oblastí nejen telekomunikací, ale informatiky a nějakým způsobem reflektuje konvergenci těchto dvou oborů, vedeme debatu i s příslušnými asociacemi kabelových televizí o možnostech regulace v této části sektoru. Ale nemohu tento návrh podpořit a prosím Senát, aby ho neakceptoval. Děkuji.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane ministře. Táži se Vladimíra Kulhánka, zda se chce vyjádřit? Nechce. Kolegyně Paukrtová – chce. Prosím, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Já bych na závěr obecné debaty jednak konstatovala, že vystoupila jedna senátorka, že navrhla postoupení návrhu zákona do podrobné rozpravy. Já bych tady chtěla zopakovat, že dva výbory přijaly návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném PS a dovolte mi ještě jednu poznámku.

Je to poměrně dlouho očekávaný liberalizační zákon, který řeší problematiku právě té liberalizace. Myslím si, že do konce roku tak, jak tady pan ministr říkal, budeme mít zde v Senátu – nebo začátkem příštího roku spíše – nový zákon o elektronických médiích, který mj. řeší důkladněji kompetence mezi ČTÚ a Úřadem pro hospodářskou soutěž. Já si myslím, že už při přípravě toho zákona, projednávání v PS a následně ve výborech Senátu - tohoto zákona o elektronických komunikacích – je možné diskutovat problémy, které tady byly vzneseny, ale zcela jistě nepatří do novely, která je nyní předložená a která je, mimochodem řečeno, velmi dlouho očekávaná s napětím, zde padla jedna bariéra a dále se otevírá liberalizace našeho trhu. Čili doporučuji schválit znění postoupené PS.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, paní kolegyně. V obecné rozpravě padl jediný návrh, a to návrh schválit a nyní přistoupíme k hlasování.

Lehkým přepočtem jsem zjistil, že nás zdaleka není 44, a proto vás všechny odhlásím a přihlásíme se znovu. Děkuji.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí – 37 senátorek a senátorů – potřebný počet pro přijetí zákona je 20. Zahajuji hlasování.

Považuji hlasování č. 73 za zmatečné a budeme hlasovat znovu. Omlouvám se, díky technické závadě budeme muset chvíli posečkat. Jsme připraveni.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem schválit, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 74 se ze 42 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 pro vyslovilo 37, proti 0, návrh byl přijat.Tím tento bod končím.

Nyní mám pro vás návrh předřadit před dalším bodem, což je – zkráceně – živnostenský zákon z důvodu nemožnosti přítomnosti pana ministra předřadit zákon č. 167/1998 o návykových látkách, protože paní ministryně je přítomna.

Budeme o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je prosím pro, abychom předřadili následující bod před ten, který má přijít na pořad nyní.

Zahajuji hlasování. Kdo je prosím pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 75 ze 42 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 22 se pro vyslovilo 39, proti 0. Návrh byl přijat.Nyní tedy budeme projednávat bod, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

máte jako senátní tisk č. 112. Já prosím paní ministryni Marii Součkovou, aby nás seznámila se zněním zákona. Prosím, pane ministryně.

Ministryně vlády ČR Marie Součková:Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych v krátkosti uvedla předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, o znění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Chtěla bych uvést, že tento zákon byl zpracován na základě povinnosti ČR promítnout ještě před jejím vstupem do EU do českého právního řádu rozhodnutí Rady EU č. 2002/188 ze dne 28. února 2002, kterým se látka para-methoxymetamfetamin definuje jako nová psychotropní látka, zařazená do seznamu i podle Úmluvy o psychotropních látkách, na kterou se vztahují kontrolní opatření včetně trestních postihů. Dalším důvodem pro zpracování dané novely zákona byl úkol uložený Ministerstvu zdravotnictví usnesením vlády ze dne 14. listopadu 2001 pod č. 1177, který se týkal zajištění přeřazení psychotropní látky flumitrazepam z přílohy č. 6 do přílohy č. 5 citovaného návrhu zákona, tj. do skupiny psychotropních látek podléhajících přísnějšímu režimu. V době, kdy byl tento návrh předkládán jako poslanecká iniciativa, tak byl zamítnut z důvodu jednoho, že v ČR nebyl dostupně srovnatelný léčivý přípravek. V současné době již je poptávka po srovnatelném léčivém přípravku pokryta léčivým přípravkem Hypnogen či Stinox obsahující právě účinnou látku zolfiden, takže navrhovanou úpravou již nedojde k omezení dostupnosti tohoto druhu léčivých přípravků pro léčebnou praxi.

Při projednávání předkládaného návrhu zákona PS byl původní termín platnosti účinnosti tohoto zákona navržen k 1. 1. 2004 a pozměňovací návrh se týkal právě zkrácení této doby na 30. den po jeho vyhlášení. S posunem tohoto termínu Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo souhlas.

Při projednávání předmětného návrhu zákona v senátním Výboru pro evropskou integraci konaném dne 11. června 2003 nebyly k návrhu uplatněny žádné připomínky a byl doporučen Senátu ke schválení. Rovněž tak při projednávání návrhu v senátním Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který se konal 19. června 2003, byl doporučen ke schválení.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vás požádala o podporu daného zákona v dalším legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji paní ministryni a prosím, aby se posadila ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednával Výbor pro evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje pana zpravodaje Karla Tejnoru. Přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Barták. Já ho nyní žádám, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou.

Senátor Karel Barták:Děkuji. Vážený pane místopředsedo Senátu, vážená paní ministryně, úvodem sděluji, že po domluvě s panem senátorem Karlem Tejnorou, zpravodajem Výboru pro evropskou integraci – tuto zprávu výboru považujte za zprávu společnou obou výborů, které návrh této novely projednávaly.

Předložený návrh představuje od přijetí zákona o návykových látkách v roce 1998 již jeho osmou novelu. Cílem dnes projednávané, více méně technické novely, je především promítnutí rozhodnutí Rady Evropské unie, jak o tom již hovořila paní ministryně. S tím není žádný problém. Do právního řádu ČR se ale dále navrhuje přeřadit dvě psychotropní látky Buprenorfin a Flunitrazepam, a to jsou psychotropní látky, které podléhají přísnější kontrole. Legislativně to znamená, že se navrhuje přeřadit tyto psychotropní látky ze seznamu tři, podle úmluvy o psychotropních látkách, což je příloha č. 6 k zákonu o návykových látkách, do seznamu dvě podle úmluvy o psychotropních látkách – čili do přílohy č. 5 našeho zákona, a tedy zpřísnit ten režim zacházení s těmito látkami.

Projednávání návrhu zákona v PS probíhalo standardním způsobem a nezaznamenal a jsem žádnou situaci, kterou bych měl ve své zpravodajské zprávě zmínit. Ve 3. čtení 21. května Sněmovna hlasováním 157 předložený návrh zákona schválila, když ze 134 přítomných poslanců se pro návrh vyslovilo 130 z nich. Nikdo nehlasoval proti.

Konkrétně pro lékaře i pro pacienty je podstatné, že běžné léky – Rohypnol – obsahuje psychotropní látku flunitrazepam, a lék Subutex, ten obsahuje psychotropní látku buprenorfin – a mají být tyto dvě látky kvůli zneužívání narkomany předepisovány na zvláštní tiskopis, tzv. recept s modrým pruhem. Dále budu už potom pro jednoduchost používat termín „modrý recept“. Blok takových modrých receptů s čísly si lékař proti podpisu vyzvedne na obecním úřadě obce s rozšířenou pravomocí. Modrý recept lékař vyplňuje trojmo. Jednu kopii si nechá pro svou evidenci a s originálem a jednou kopií jde pacient pro lék do lékárny si jej vyzvednout. Lékárna si opět nechá jednu kopii pro svou evidenci a originál zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Modré recepty tedy podléhají přísnější kontrole a je možné lehce dohledat kdo, co, komu a kdy předepsal.

Důvodem navrhovaného zpřísnění evidence je skutečnost, že čeští narkomani Rohypnol a Subutex čím dál více zneužívají a lék se také častěji dostává ze stejných důvodů do zahraničí, což se samozřejmě mezinárodním institucím významně nelíbí. Rohypnol má totiž omamující účinky a je hlavně výrazně návykový. Je dále známý jako pilulka, po které je člověk také svolnější k sexuálnímu aktu. V Anglii mu proto říkají „date rape drug“, tedy hrubě přeloženo „schůzka-droga-znásilnění“. Možná si vzpomenete, že u nás toto téma zpracoval Vilém Čok v písni „Holky rohypnolky“. Velmi nebezpečné je kombinovat užití Rohypnolu s alkoholem. Znám tři konkrétní případy žen, které po takové kombinaci v Hradci Králové dokonce zemřely.

Zpřísnit kontrolu prodeje Rohypnolu navrhovali poslanci. Sám jsem o této problematice i z tohoto místa už hovořil před více než dvěma lety. Nestalo se tak hlavně proto, že se na trhu sice jiná – méně nebezpečná hypnotika vyskytovala nebo existovala, ale lékaři s nimi nebyli připraveni pracovat a nebyli připraveni velké množství pacientů rychle na nové léky převést. Argumentačně důležité pro tehdejší odmítnutí zpřísnění předpisů Rohypnolu byla také cena nových nenávykových léků na spaní. U nových nenávykových hypnotik se totiž zvyšuje 2-2,5krát. Musíme si uvědomit, že tyto léky užívají hlavně důchodci a zdravotní pojišťovny je nehradí, a tak si je musí pacienti plně hradit sami. Pro ilustraci uvádím. Vypočítal jsem, že jedna tableta Rohypnolu dnes stojí 2,70 a doporučovaný Zopiclon (ten vyrábějí na Slovensku), tak tableta stojí 3,30 – 4,-. Hypnogen asi 5,20 a originální Stilnox asi 6,50. Obvykle se používá půl až jedna tableta před spaním. Upozorňuji,že i dnes bude moci lékař nemocnému Rohypnol z nejrůznějších důvodů předepsat, ale pouze na modrý recept.

Jinak podotýkám, že v současné době recepty, na které byl napsán Rohypnol, lékárny už evidovaly jiným způsobem a již bylo možné dohledat, kdo, kdy, kde a jak který lékař předepsal.

Při projednávání této novely ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku byl podán pozměňující návrh, který směřoval k tomu, aby mohly být transdermální náplasti s obsahem butrenorfinu (u nás byla totiž nedávno registrováno, ale ještě není dostupná specialita s názvem Transtec) předepisovány na normální recept, tedy ne na recept modrý. Argumentováno bylo hlavně lepší dostupností pro vážně nemocné, tedy onkologické nemocné pacienty. To musím ze zásady odmítnout, že by lékař, který ošetřuje vážně nemocného člověka,který má bolest, si nebyl schopen vyžádat na obecním úřadě nebo si dojít pro ty modré recepty. Dále bylo argumentováno tím, že náplasťová forma zatím nebyla nikde ve světě zneužívána. To musím také odmítnout. Proč by byla zneužívána, když se mohly doteďka zneužívat tablety. Tuto argumentaci vyvrátili i příslušní odborníci Ministerstva zdravotnictví, kterými byla třeba ředitelka odboru inspektorátu omamných a psychotropních látek paní dr. Eva Marešová a i všichni přítomní lékaři toho Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

V hlasování potom byl tento pozměňující návrh většinou přítomných senátorů odmítnut.

Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás na závěr svého vystoupení seznámil s usnesením Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku č. 24 z naší 8. schůze konané dne 19. června. Po odůvodnění zástupce předkladatele, náměstka ministryně zdravotnictví M. Víta, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS, určuje mne zpravodajem výboru pro dnešní jednání a pověřuje předsedu výboru senátora T. Julínka, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu P. Pithartovi.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane kolego. Připomněl bych jinou písničku, která se vztahuje k tomuto tématu, a to je O. Hejma „Modrá je dobrá“.

Nyní se ptám, zda podle § 107 jednacího řádu někdo navrhuje, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není-li tomu tak, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nehlásí nikdo. Rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky, zda chce vystoupit? Nechce. Kolega Tejnora? Nechce. Kolega Barták také ne.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je nyní přítomných 44 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 23.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 76 ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 se pro vyslovilo 38, proti bylo nula. Návrh byl přijat.Tímto končím bod. Děkuji zpravodajům, paní ministryni.

Mám tady drobné procedurální hlasování. Vzhledem k tomu, že pan ministr Němec může přijít až v 16.00, doporučuji předřadit tomu bodu o výkonu povolání autorizovaných architektů – výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2002.

O tomto procedurálním návrhu budeme hlasovat. Kdo je pro tuto změnu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Z přítomných 45 senátorek a senátorů pro 23, proti 39, proti nula. Návrh byl přijat. Já bych pozval předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ještě nyní poprosím pana předsedu, ať chvilku vyčká, protože musíme dostát zadost svému jednacímu řádu.

Musíme souhlasit s účastí pana dr. Neuwirta na našem jednání. Navrhuji, abychom podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí dr. Karla Neuwirta na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 78 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 23 pro vyslovilo 36, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Budeme nyní projednávat:

Výroční zprávu Úřadu pro ochranu údajů za rok 2002.

Prosím nyní pana dr. Karla Neuwirta, aby nám uvedl zprávu. Uděluji mu tímto slovo.

Dr. Karel Neuwirt, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů: Dobrý den! Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Děkuji za možnost setkat se s vámi u příležitosti projednávání výroční zprávy Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ačkoliv úřad už vydal třetí výroční zprávu, teprve první je projednávána tímto způsobem.

Jsem velice rád, že Senát věnuje výroční zprávě úřadu takovou pozornost a že mi bylo umožněno setkat se ve výborech s některými senátory a projednat určitou problematiku Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Úřad pro ochranu osobních údajů o své činnosti informuje v podstatě průběžně, nejenom výroční zprávou, kterou máte nyní před sebou. Úřad vydává pravidelně čtvrtletně bulletin, informační zpravodaj, ve kterém popisuje vždycky, co se za uplynulého čtvrt roku v úřadu událo.

Úřad vydává oficiální tiskovinu, což je Věstník úřadu, který asi znáte, poněvadž jej posíláme klubům Poslanecké sněmovny a Senátu. Úřad má také vlastní webové stránky, kde publikuje řadu materiálů, pořádá pravidelné tiskové konference. A určité problémy, které vyplynou z kontrolní a stížnostní agendy, kterou úřad řeší, zpracováváme do tzv. „příkladů z praxe“, což je souhrnnější informace a řešení, jak nějaký opakující se problém vyřešit. A úřad vydává také tzv. „stanoviska“, což je právní rozbor úřadu k určitým problémům.

Ve výroční zprávě úřadu bychom chtěli shrnout základní informace, které by popisovaly činnost úřadu za uplynulé období a zároveň, aby rozsah výroční zprávy byl přiměřený, aby pro případného čtenáře nebyl zatěžující, nečitelný, nesrozumitelný, atd. A poněvadž není stanovena žádná povinná osnova výroční zprávy, zohlednili jsme do ní pouze tu povinnou část, která vyplývá ze zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Jinak jsme se při struktuře nebo obsahové stránce spíš nechali inspirovat obdobnými evropskými a světovými úřady pro dozor nad ochranou osobních údajů. Když bych vám ukázal například výroční zprávu z Velké Británie nebo Nového Zélandu, tak jsou formou i obsahem přibližně obdobné.

Věnovali jsme výroční zprávě určitou pozornost nejenom po obsahové stránce, ale také po stránce grafické, poněvadž výroční zprávu zasíláme také našim partnerským evropským úřadům, takže chceme, aby výroční zpráva nedělala ostudu České republice a našemu úřadu.

Výroční zpráva obsahuje anglické resumé, které nemáte před sebou, toto resumé se rozesílá, pokud posíláme výroční zprávu do zahraničí.

Výroční zpráva je publikována také elektronicky na našich webových stránkách a je součástí Věstníku jako jeho příloha.

Při projednávání ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jsme diskutovali možnost rozšíření výroční zprávy o podrobnější informace z konkrétní kazuistiky. Pokud bychom se podívali podrobněji na čísla, která ve výroční zprávě jsou, tak úřad obdržel na 755 podání a prováděl víc než 350 kontrolních šetření, takže kdyby měl každou tuto aktivitu nějak detailněji popisovat, byla by výroční zpráva neúměrně rozsáhlá.

Nicméně probrali jsme tuto problematiku ve výboru poměrně podrobně a úřad už přijal určitá opatření, aby příští výroční zpráva podrobněji popsala některé kazuistiky a že by úřad zároveň vypracoval speciální přílohu, která by byla předána poslancům a senátorům.

Po přijetí ČR do EU bude úřad povinen zasílat tuto výroční zprávu také Evropské komisi a bude muset vypracovat speciální část do výroční zprávy Evropské komise, která se týká ochrany osobních údajů, což je v podstatě určitý rozsah, který pravidelně Evropská komise vydává.

Tolik z mé strany. Myslím si, že výroční zprávu máte před sebou a vytvořili jste si na ni vlastní názor.

Domnívám se, že není třeba k tomu moc co dodávat. V tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane předsedo. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Zprávu projednával Ústavně-právní výbor. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Jaroslava Kubína. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk č. 82/2.

Organizační výbor určil garančním výborem Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pro projednávání této zprávy. Tento výbor přijal usnesení pod tiskem č. 82/1. Zpravodajem výboru byl určen kolega Martin Dvořák, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se svou zpravodajskou zprávou, prosím.

Senátor Martin Dvořák: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Musím říci, že pan předseda Neuwirt se zhostil svého úkolu v tom rozsahu, který mě v podstatě zbavuje povinnosti nějak relevantněji informovat o průběhu projednávání této zprávy, neboť se již sám zmínil o tom, že byly vzneseny jisté námitky proti rozsahu, resp. podrobnosti této zprávy.

Z kuloárových informací získaných posléze se dá soudit, že k těmto výtkám vedly určité vnitřní problémy tohoto úřadu, o kterých si ovšem nemyslím, že jsou relevantní, hlavně pro závěrečný výstup a pro funkci této instituce.

Došlo-li nakonec po debatě k závěru, že bude potřeba nejen vzít na vědomí tuto zprávu, ale požádat úřad pro příští rok o podrobnější informace, berme to tak, že se výbor dohodl na tom, že jakýmsi vzorem pro nás by měla být výroční zpráva našeho ombudsmana, která uvádí poměrně podrobnou kazuistiku, ale nedá se říci, že by to bylo referování o všech jednotlivých projednávaných případech, to znamená určitý koncentrát závažnějších kauz.

Dovolte mi tedy, abych ocitoval na závěr usnesení výboru, který vzal na vědomí výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů, požádal Úřad pro ochranu osobních údajů, aby výroční zprávu za rok 2003 pro potřeby Senátu doplnil přílohou, ve které by byly ve smyslu § 36 zákona č. 101/2000 Sb., podány podrobné informace o provedené kontrolní činnosti a jejím zhodnocení.

Totéž doporučuje vzít na vědomí Senátu Parlamentu ČR a určuje zpravodajem mne.

Toť vše, děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane senátore. Přeje si vystoupit zpravodaj Ústavně-právního výboru pan senátor Jaroslav Kubín? Je tomu tak, prosím, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubín: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Myslím si, že můj předřečník a hlavně pan předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů již opravdu skoro všechno řekli a to podstatné jsme si vyříkali při rozpravě v Ústavně-právním výboru.

Zmínil bych se snad o dvou věcech, které tady tak nebyly zdůrazněny, se kterými jsme se ještě podrobněji zabývali.

Je to věc určitého povýšeného identifikátora rodného čísla. Nikdo se o tom nezmínil. Víte, že tato věc je velice glorifikována, je mnohdy diskutováno o tom, kdy ho použít, jak ho použít, kdy bylo zneužito. Myslím si, že tato diskuze než dojdeme k cíli, bude ještě chvíli pokračovat, protože ne všechny instituce, ne všechny veřejné korporace mají na tento indentifikátor stejný názor. Byli jsme samozřejmě zvyklí ho běžně používat, nyní je to trochu jinak.

Jinak o kazuistice tady bylo řečeno hodně.

A ještě jsme se také dosti podrobně zabývali předáním zprávy elektronického podpisu z tohoto úřadu na Ministerstvo informatiky, který samozřejmě taktéž ještě potřebuje hodně vysvětlování, než dojde k cíli, ke kterému směřuje.

Jinak mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením Ústavně-právního výboru z jeho 18. schůze konané dne 11. června 2003 k výroční zprávě Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2000.

Po úvodním slově předsedy pana dr. Karla Neuwirta, předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, po zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu vzít zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2002 na vědomí. Určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto návrhu na schůzi Senátu mne a zároveň pověřuje předsedkyni výboru senátorku paní Dagmar Lastoveckou, aby s tímto usnesením seznámila předsedu Senátu.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Táži se pana předkladatele, zda se chce vyjádřit k tomu, co bylo řečeno? Je tomu tak. Pane předsedo, máte slovo.

Dr. Karel Neuwirt, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů: Vážený pane místopředsedo, myslím si, že není nutno víc dodávat. Jsem opravdu rád za příležitost a věřím, že příští rok, až zde budu stát znovu s výroční zprávou, tak Senát bude naprosto spokojen. Dovolte, abych vám předal originál výroční zprávy.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji. Nevím, jestli to není korupce, jestli to nemusím dát do nějakého hlášení.

Mám pocit, že Martin Dvořák si nepřeje vystoupit, ani kolega Kubín, takže můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl senátor Martin Dvořák.Myslím, že není třeba znovu číst, máte tisk na stole.

V sále je přítomno 42 senátorek a senátorů, o čemž silně pochybuji, a proto vás znovu odhlásím a znovu se přihlaste.

V sále je přítomno nyní 33 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 17. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 79 se z 34 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 18 pro vyslovilo 34, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.Já děkuji panu předsedovi Neuwirthovi i oběma zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím.

Vzhledem k tomu, že se dostavil pan ministr Němec, nemusíme předřazovat žádné další body a budeme nyní projednávat:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 110. Vítám mezi námi pana ministra Pavla Němce a prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo.

Ministr vlády ČR Pavel Němec:Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já se vám úvodem chci omluvit, pokud jsem vám způsobil nějaké organizační potíže, ale bylo to způsobeno tím, že jsem před několika okamžiky předkládal návrh zákona v Poslanecké sněmovně.

Předmětem projednávání je návrh novely zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Úkolem této novely je zejména transpozice směrnice ES, které upravují vzájemné uznávání kvalifikace za účelem volného pohybu osob v rámci EU. Transformují se dvě rozdílné směrnice, které stanoví pravidla a postupy pro uznávání kvalifikace státních příslušníků jiných členských států. Jde o sektorovou směrnici pro uznávání kvalifikace architektů a obecnou směrnici pro uznávání kvalifikace ostatních inženýrských profesí ve výstavbě.

Stejně tak, jako všechny členské a kandidátské státy EU, tak i ČR musí tyto směrnice zavést do svého právního řádu. Vedle toho se navrhuje také úprava některých nevyhovujících nebo překonaných ustanovení zákona. S ohledem na stejnou věcnou problematiku, které zmíněné evropské a národní předpisy řeší, tj. stanovení podmínek a pravidel pro výkon vybraných činností ve výstavbě, bylo rozhodnuto, že zavedení dotčených evropských směrnic do našeho právního řádu bude řešeno formou novely autorizačního zákona.

Novela tedy v souladu se směrnicemi upravuje způsob prokazování kvalifikačních předpokladů. Konkrétně se jedná o posuzování získaného vzdělání, odborné praxe, bezúhonnosti a pojištění za škodu způsobenou výkonem činnosti architekta, inženýra a technika činného ve výstavbě.

Posuzováním splnění kvalifikačních předpokladů jsou pověřovány Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, které budou vykonávat funkci tzv. uznávacího orgánu.

Vzhledem k tomu, že v současné době se nejedná o právní úpravu reciproční, navrhuje se, aby ustanovení upravující pravidla pro výkon vybraných činností státními příslušníky jiných členských států EU nabyla účinnosti až ke dni vstupu ČR do EU.

Rád bych velmi poděkoval za podrobné projednání předloženého návrhu v přikázaných výborech a váš zájem na tom, aby zákon nebyl předpisem jen transformujícím evropské právo, ale také předpisem, který bude přínosem pro praxi. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji panu navrhovateli. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrhem zákona se zabýval Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Vladimíra Schovánka a přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako tisk č. 110/2. Následně se návrhem zákona zabýval Výbor pro evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje kolegu Miroslava Škalouda a přijal usnesení pod tiskem č. 110/3.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 110/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Robert Kolář, kterého zastoupí paní senátorka Soňa Paukrtová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou Roberta Koláře.

Senátorka Soňa Paukrtová: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.

Musím říci, že pan ministr tady představil celkový záměr návrhu zákona a sdělil nám, že novela zákona je převážně normou harmonizační.

Pokud bych se měla zmínit o legislativním procesu, tak návrh novely zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu 12. listopadu 2002. V Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán hospodářskému výboru, který návrh zákona projednal 12. března 2003 a nepřijal k němu žádné usnesení, Výboru pro evropskou integraci, který projednal návrh zákona dne 20. března 2003 a přijal usnesení, výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který také projednal 24. dubna 2003 a v usnesení doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona projednat a schválit ve znění pozměňovacích návrhů.

Poslanecká sněmovna Parlamentu předlohu návrhu zákona projednala a schválila na 16. schůzi dne 28. května 2003 v hlasování č. 445, ve kterém z přítomných 176 poslanců a poslankyň byl návrh zákona schválen 89 hlasy, 81 hlasů bylo proti.

Návrh zákona se skládá celkem ze čtyř částí. V první části je změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Část druhá je změna živnostenského zákona. Část třetí zmocnění k vyhlášení úplného znění. V části čtvrté je účinnost, která je dvojí. Jednak dnem 1. ledna 2004 s výjimkou stanovených bodů, které nabývají účinnosti dnem vstupu Smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost.

Co se týče legislativních problémů, tak byly poměrně široce diskutovány na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Většinou předkladatel ty jednotlivé legislativní problémy vysvětlil a vysvětloval. Musím říci, že největší problém se týkal evropského práva upravujícího vzájemné uznávání profesní kvalifikace za účelem volného pohybu osob a současně naše kvalifikační požadavky na výkon autorizovaných inženýrů a architektů.

O tom byla nejrozsáhlejší debata na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Nakonec ale výbor přijal na své 16. schůzi dne 18. června 2003 usnesení, kterým doporučuje plénu Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovou. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Mirek Topolánek:Děkuji, paní kolegyně. Prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů. Přeje si, asi nepřeje, vystoupit pan senátor Vladimír Schovánek, protože tu není. Poprosím předsedu výboru pana Brýdla.

Senátor Jiří Brýdl: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zastoupil kolegu Schovánka.

Náš výbor to projednal na 10. schůzi za přítomnosti předsedy Komory autorizovaných inženýrů a ředitele Kanceláře architektů a po obsáhlé rozpravě a také na doporučení dvou výše jmenovaných přijal usnesení schválit tento zákon v postoupeném znění, určil zpravodajem kolegu Schovánka a mne pověřil přednést toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. A ptám se pana kolegy Skalického, který zastupuje oficiálního zpravodaje Miroslava Škalouda. Přichází, takže máte slovo za Výbor pro evropskou integraci.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, já zastoupím zpravodaje našeho výboru pana senátora Škalouda velmi stručně. Jak už bylo řečeno předkladatelem, tato novela si kladla za cíl transpozici směrnice, jednak o vzájemném uznávání dokladů a formální kvalifikace v oboru architektury a na druhé straně směrnice o uznávání formální kvalifikace a odborné praxe inženýrů a techniků ve výstavbě.

My jsme se tím návrhem zákona zabývali poměrně zevrubně, dokonce jsme měli předložených několik pozměňovacích návrhů, ale posléze se nám podařilo všechny problémy související s touto normou vyjasnit a finální doporučení našeho výboru pro plénum Senátu je tudíž totožné jako u garančního výboru – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego a ptám se, jestli podle § 107 někdo nenavrhne, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali? Nikoho přihlášeného nemám, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se mi nikdo nehlásí, tak ji končím. Nepředpokládám, že by pan ministr nebo zpravodajka se chtěli vyjádřit k něčemu, co neproběhlo. A v této chvíli máme jediný návrh, a to je návrh na schválit. Já si dovolím znělkou svolat senátory a senátorky.

Budeme hlasovat o „schválit“ tento návrh zákona.Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž… nelze. Já tady mám „nelze“ napsáno na displeji. To mi zase blokujete celé hlasování? To bych byl dost nerad. Už ne, už jste mi to vymazali. Takže hlasování č. 80 ukončeno, registrováno 41, kvorum 21, pro 39, proti nikdo. Návrh byl schválen.Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům.

A chtěl bych vás v tuto chvíli upozornit, že přicházíme k bloku vojenských informací a hlavně k bodu č. 15 a to je vládní návrh na zapojení kontingentu naší armády a to je návrh, který vyžaduje, protože se jedná o vyslání vojsk, pozitivní hlasování 41. Pokud mě někde slyší někdo, kdo je mimo tento prostor, tak je zapotřebí, abychom se, až budeme projednávat tento bod, sešli, protože by bylo krajně nedůstojné, aby se Senát zachoval k naší armádě a k situaci v Iráku způsobem, a znovu to opakuji, nedůstojným. Jenom vás na to upozorňuji, nechci vás mentorovat, každý má právo dělat si v této chvíli, co chce, podle svého svědomí, ale jdeme k dalšímu bodu.

Tímto bodem je:

1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj v r. 2003.

Tuto informaci uvede ministr obrany pan Miroslav Kostelka, kterého zde vítám a zároveň mu při jeho premiéře gratuluji, že se stal ministrem vlády. Máte slovo, pane ministře.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka:Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, na základě usnesení vlády ze dne 23. dubna 2003 č. 407 předložil předseda vlády k projednání 1. doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj v r. 2003.

Materiál poskytuje informace o cvičeních armády se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj, ale nebyly zařazeny informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR nebo mimo něj, plánované v r. 2003, které bylo schváleno usnesením vlády ČR ze dne 9. prosince 2002 č. 1242.

Do plánu vojenských cvičení bylo doplněno na území ČR i mimo něj šest cvičení – pět cvičení, pardon – a dvě cvičení mají upřesněné termíny. Všechna cvičení máte uvedena ve svých materiálech. Pokud budou některé dotazy, jsem připraven je odpovídat. Pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji vzít první doplněk plánu vojenských cvičení jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj v r. 2003 na vědomí.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane ministře, posaďte se prosím ke stolku zpravodajů, což je vpravo od vás v této chvíli a budeme pokračovat. Garančním a jediným výborem je Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který má usnesení jako tisk č. 101/1 a zpravodaje pana senátora Jaroslava Horáka, kterému uděluji slovo.

Senátor Jaroslav Horák: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tento materiál 18. června 2003 a po proběhlé rozpravě, která byla nulová, přijal usnesení, se kterým vás seznámím. Po odůvodnění pana generála Ivo Zbořila a mé zpravodajské zprávě a té nulové rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vzít tento doplněk na vědomí. Protože to je srozumitelný a jednoduchý materiál, pan ministr ho uvedl, nebyly žádné dotazy a ani nemyslím si, že v tom je nějaký problém, je to standardní, rutinní materiál komunikace mezi vládou a Parlamentem, mám za to, že je tento materiál jasný. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Přesto se posaďte a já v této chvíli otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Nepředpokládám, že by se někdo vyjadřoval k něčemu, co neproběhlo. V této chvíli budeme hlasovat o jediném návrhu, a to je návrh, abychom vzali tento doplněk na vědomí. O tomto budeme hlasovat. Já svolám znělkou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Hlasování č. 81 skončeno. Registrováno 44, kvorum 23, pro 42, proti nikdo. Návrh byl schválen.Děkuji zpravodaji. Pan ministr u nás zůstane, on zůstane i zpravodaj.

Dalším bodem je:

Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj za období leden-březen 2003.

A nyní má slovo pan ministr obrany pan Miroslav Kostelka.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka: Pane předsedající, dámy a pánové, na základě usnesení vlády ze dne 12. května 2003 č. 462 předložil předseda vlády k projednání materiál Informace vlády ČR o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády ČR se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj za období leden-březen tohoto roku.

Tento materiál obsahuje přehled o účasti na vojenských cvičeních jednotek a štábů armády se zahraničními partnery na území ČR i mimo něj a informuje o účasti velitelů a štábů armády na těchto cvičeních.

Ve sledovaném období byla uskutečněna celkem čtyři vojenská cvičení, proběhly dvě hlavní plánovací konference a další dvě cvičení a pět cvičení se v tomto období, která byla plánována, neuskutečnila z důvodů vývoje mezinárodní situace. Byla to převážně cvičení, kterých se měla zúčastnit armáda Spojených států a Velké Británie.

Pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji vzít uvedenou informaci na vědomí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane ministře. Posaďte se opět a garančním a jediným výborem je Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se zpravodajem panem Jaroslavem Horákem a usnesením č. 118/1. Pan kolega má slovo.

Senátor Jaroslav Horák: Děkuji. Kolegyně a kolegové, mám zato, že i tento materiál je dalším rutinním materiálem v komunikaci mezi vládou a Parlamentem. Byl projednán na našem zahraničním výboru s usnesením č. 62 dne 18. června 2003. K materiálu, jak ho uvedl pan ministr, není co dodat. Je to srozumitelné, takže se domnívám, že přečtu jenom usnesení zahraničního výboru, které je obdobné: po odůvodnění generála Ivo Zbořila, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě nulové, výbor doporučuje Senátu PČR vzít tuto informaci na vědomí. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Já v tuto chvíli otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nepřihlásil, rozpravu končím a nebudu opakovat věty stejně jako u předchozího bodu, naopak sezvu znělkou k hlasování. Budeme hlasovat o tom, aby Senát vzal tuto informaci na vědomí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž ruku.

Hlasování č. 82 ukončeno. Registrováno 50, kvorum 26, pro 45, proti nikdo. Návrh byl schválen.Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

Přejdeme k dalšímu bodu. Tento bod je:

Vládní návrh na zapojení Kontingentu Armády ČR do souboru mezinárodních opatření ke stabilizaci bezpečnostní situace a pro poskytnutí humanitární pomoci a obnovu Irácké republiky.

Opět má slovo pan ministr obrany pan Miroslav Kostelka.

Ministr vlády ČR Miroslav Kostelka:Pane předsedající, dámy a pánové, materiál Návrh na zapojení Kontingentu Armády ČR do souboru mezinárodních opatření ke stabilizaci bezpečnostní situace a pro poskytování humanitární pomoci a obnovu Irácké republiky předkládá vláda návrh PČR na zapojení Kontingentu Armády ČR do poválečné rekonstrukce Iráku.

Materiál navazuje na všechna dřívější přijatá rozhodnutí obou komor Parlamentu a z mezinárodně právního hlediska vychází z obsahu rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483 z letošního roku.

Vláda svým návrhem reaguje na zmíněnou rezoluci, ve které jsou všechny členské země OSN vyzývány, aby okamžitě reagovaly na humanitární výzvu OSN a dalších mezinárodních organizací týkajících se Iráku a aby pomohly uspokojit humanitární a jiné potřeby iráckého lidu, poskytly potraviny, dodávky léků a zdroje nezbytné pro rekonstrukci a obnovu ekonomické infrastruktury Iráku.

Tato rezoluce dále požaduje, aby byly vytvořeny bezpečnostní podmínky pro stabilitu Irácké republiky.

Vláda navrhuje vyslat do Iráku Kontingent Armády ČR složený z polní nemocnice včetně odpovídající logistiky a ochrany, z roty vojenské policie a ze skupiny civilně-vojenské spolupráce, v celkovém počtu 400 osob s dobou působení do konce tohoto roku.

Příslušníci 7. polní nemocnice a část jednotky vojenské policie jsou nasazeni v Iráku již od 1. května 2003 v návaznosti na předchozí vyslání do operace Trvalá svoboda.

Senát PČR schválil toto vyslání usnesením č. 85 ze dne 15. dubna 2003. Kontingent Armády ČR bude působit v britském sektoru pod národním velením a bude do konce roku 2003 financován z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.

Do celkové částky předpokládaných nákladů vázáných s nasazením Kontingentu činí cca 770 milionů korun, jsou zahrnuty náklady spojené s přípravou nasazení Kontingentu. V této souvislosti se zejména jedná o doplnění zásob léčiv, speciální lékařské techniky a ostatních nákupů a prací spojených s přípravou Kontingentu.

V rámci dopravních nákladů došlo k úspoře ve výši přibližně 180 milionů korun, a to bezplatným poskytnutím přepravních kapacit ze strany Spojených států amerických.

Situace v Iráku po ukončení vojenské kampaně vyžaduje celou řadu významných stabilizačních impulsů. Humanitární a zdravotní stav obyvatel Iráku se pomalu zlepšuje, nicméně ještě není uspokojivý. Situace v prostoru nasazení Kontingentu v Iráku v Basře je stabilizovaná a odpovídá poválečnému období. Hrozba teroristických útoků je však nadále hodnocena jako vysoká tak, jak nám potvrdily i události posledních dnů. Většina incidentů se ale neodehrává přímo v Basře, ale odehrává se zejména v Bagdádu a jeho bezprostředním okolí, některé z nich se odehrávají na sever od Basry.

Lze oprávněně předpokládat, že se život obyvatel Iráku celkově zlepšuje. Kriminalita v zemi však zůstává na vysokém stupni. Aby však mohlo dojít k uklidnění mezi obyvatelstvem, musí se obnovit ekonomický život. A není důvod věřit v neúspěch, neboť země má při svém nerostném bohatství předpoklady k relativně rychlé obnově.

Pane předsedající, dámy a pánové, na základě výše uvedených informací by Parlament ČR měl rozhodnout o zapojení navrhovaného Kontingentu Armády ČR v celkovém počtu do 400 osob do souboru mezinárodních opatření na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Děkuji vám za pozornost a jsem připraven odpovědět na vaše případné dotazy k situaci v 7. polní nemocnici a celého Kontingentu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který má svého zpravodaje pana senátora Jiřího Lišku a usnesení jako tisk č. 120/1. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Jiří Liška: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, vláda v poměrně krátké době se už potřetí obrací na Senát v souvislosti s válkou v Iráku – s žádostí o souhlas se zapojením Armády ČR do bezpečnostních a humanitárních opatření v Irácké republice. Tentokrát se jedná o vytvoření Kontingentu Armády ČR a zároveň zapojení tohoto kontingentu do souboru mezinárodních opatření vně i uvnitř Irácké republiky. Senát posuzoval dosavadní žádosti vlády vždy nejen z pohledu konkrétní situace v daném regionu, ale také s vědomím, že je třeba jasného vyjádření našich postojů především ve vztahu k jednomu z našich spojenců v NATO, ke Spojeným státům. I to byl jeden z důvodů, proč jsme při posledním jednání o vyslání Polní nemocnice do irácké Basry šli i nad rámec žádosti vlády a návrhem Senátu posílili postavení našich chemiků. Podobná diskuze probíhala i na jednání výboru.

Členové výboru jsou si vědomi toho, že pozice ČR v Iráku a v sousedních zemích musí být pevná a důvěryhodná. Proto výbor podporuje a souhlasí s vytvořením tohoto kontingentu. Tento závěr je vyjádřen v usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost z 9. schůze, která se konala dne 18. 6. tohoto roku. V tomto usnesení výbor doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas za prvé s vytvořením Kontingentu Armády ČR, který bude složen z Polní nemocnice vyslané na základě usnesení PS PČR č. 392 ze dne 15. 4. 2003 a usnesení Senátu PČR č. 85 ze dne 15. 4. 2003 včetně odpovídající logistiky a ochrany pro ty vojenské policie a skupiny civilně-vojenské spolupráce v celkovém počtu do 400 osob. Za druhé doporučuje zapojení Kontingentu Armády ČR do souboru mezinárodních opatření vně i uvnitř Irácké republiky na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483 ke stabilizaci bezpečnostní situace a pro poskytování humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu a obnovu Irácké republiky do konce roku 2003 s možností prodloužení.

To je, vážené kolegyně, kolegové, usnesení Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Na závěr mi dovolte osobní poznámku. Je velká škoda, že jeden z vojenských sektorů v Iráku nespadá pod české velení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Já v této chvíli otevírám rozpravu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já vás nechci zdržovat. Ale jsem senátorem za Liberecko a poslední moje setkání s chemiky, kteří se vrátili z Kuvajtu, bylo v pondělí. Mohu vám říct, že jejich poznatky byly nesmírně poučné. Ať pro nás, politiky, nebo i pro laiky. Mohu říct, že to co v podstatě ať už vláda nebo obě komory Parlamentu svým souhlasným stanoviskem k jejich vyslání dokázaly, tak oni říkali – pro nás to bylo obrovsky posilující, že jsme měli tu podporu z Parlamentu. Já vás tady nechci přemlouvat, protože věřím, že tato komora se zachová stejně jako při předchozích vysláních našich vojáků, ale chtěl jsem vám říct tento malý poznatek. Jsou to strašně fajn vojáci, ale i vojandy, a docela hezký. Díky.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že už nikdo jiný se do obecné rozpravy nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Pan ministr se pravděpodobně už nebude chtít vyjádřit, ani pan garanční zpravodaj, a budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení,jak jej přednesl zpravodaj. Upozorňuji, že potřebný počet pro přijetí návrhu je 41 senátorek a senátorů. Kolegyně a kolegové, aktuálně je nás přítomno 52, aktuální kvorum je 41.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 83 skončilo. Z registrovaných 52 senátorek a senátorů pro 49, proti 2 při kvoru 41. Tento návrh byl schválen.Děkuji panu ministrovi, panu zpravodajovi.

Budeme se věnovat dalším bodům. Kolegyně a kolegové, máme před sebou poslední tři body našeho jednání. Všechny tři jsou to naše body Senátu, tzn. doufám, že vytrváte až do konce. Propůjčení vyznamenání, dále návrh usnesení Senátu o platu a projednání nedůstojných pracovních podmínek části zaměstnanců Kanceláře Senátu. To jsou naše poslední body, které zde máme.

V této chvíli budeme projednávat:

Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání

podle senátního tisku č. 122. Odůvodněním tohoto návrhu byl pověřen senátor Karel Tejnora, a prosím jej, aby se ujal slova.

Senátor Karel Tejnora: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, Podvýbor Organizačního výboru pro státní vyznamenání se na své 3. schůzi usnesl na navržení celkem 20 osob na státní vyznamenání. Při diskuzi podvýbor konstatoval, že doba návrhu na vyznamenání lidí, kteří se o tom nějakým způsobem zasloužili v době druhé světové války nebo v tzv. třetím období, se pomalu vytrácí a je nutno přemýšlet, jakým určitým způsobem ocenit lidi, kteří jsou lidmi spíše všedního dne, kdy jejich význam již nedosahuje této důležitosti, která byla daná smutným osudem právě let 40. a dalších této republiky.

Podvýbor se dohodl, že bude uvažovat o jiné formě právě pro ty občany, kteří nedosahují svým významem celostátního ocenění, které ale převyšují ocenění místní. Takže já bych přikročil k vlastnímu návrhu pro schválení Senátu a budu citovat.

Návrh na usnesení Senátu ze 7. schůze dne 26. června 2003 k návrhu Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 122). Senát předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních – návrhy na udělení ŘÁDU BÍLÉHO LVA I. stupně armádnímu generálovi Ludvíku Krejčí in memoriam, za druhé udělení ŘÁDU BÍLÉHO LVA II. stupně, diviznímu generálovi Bohuslavu Všetičkovi in memoriam, za třetí udělení ŘÁDU BÍLÉHO LVA III. stupně panu Slavoji Šádkovi in memoriam, za čtvrté udělení ŘÁDU T. G. MASARYKA bez udání stupně, Luisa Abrahams a Jan Gajdoš in memoriam, za páté udělení ŘÁDU T. G. MASARYKA III. STUPNĚ Ladislavu Bergmannovi a Marii Černé, za šesté udělení MEDAILE ZA ZÁSLUHY panu Miloslavu Komínkovi, panu Františkovi Kotěšovci, panu Arnoštovi Kubíkovi, paní Václavě Kuklíkové, panu Ivanu Rullerovi, panu JUDr. Janu Stránskému in memoriam, panu Karlovi Vítů in memoriam, panu Vladimíru Vltavskému in memoriam, panu Václavu Žilkovi, za sedmé udělení MEDAILE ZA HRDINSTVÍ panu Karlu Bacílkovi ml. in memoriam, panu Viktoru Boháčovi in memoriam, panu Václavu Kopeckému in memoriam a panu Václavu Provazníkovi in memoriam.

Předpokládám, že Senát podpoří návrh podvýboru. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Vidím, že se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, tak ji uzavírám.

Návrh usnesení byl přednesen včetně jmen navrhovaných na státní vyznamenání. Svolám kolegyně a kolegy ze zákulisí a budeme hlasovat.

Kolegyně a kolegové, prosím vás, abyste se všichni zaregistrovali, u koho nesvítí to modré světýlko, protože nějakým technickým nedopatřením jste byli vypnuti.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení,jak ho přednesl senátor Karel Tejnora. V této chvíli je nás aktuálně přítomno 40 senátorek a senátorů. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 84 skončilo. Z registrovaných 45 senátorek a senátorů bylo pro 44, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.Děkuji vám, pane senátore. Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je:

Návrh usnesení Senátu k provedení § 38 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh jste obdrželi na lavice. Odůvodněním tohoto návrhu byl pověřen senátor Jan Hadrava. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Jan Hadrava:Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám představil návrh usnesení Organizačního výboru, kterým je aplikován režim § 38 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.

O co jde? Paragraf 38 výše zmíněného zákona je paragrafem sankčním, kdy poslanec nebo senátor, který se řádně neomluví z jednání orgánů Senátu, je pod určitými sankcemi. O důvodech ztráty návrhu rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený Parlamentem nebo pověřený komorou.

To je také smysl návrhu Organizačního výboru, který tímto rozhodnutím navrhuje pověřit Mandátový a imunitní výbor, ukládá předsedovi Senátu a předsedům Orgánu Senátu, aby tento výbor vyrozuměli o neomluvené nepřítomnosti senátora a stanoví podmínky, za kterých je omluva platná nebo přijatelná.

Jistě se zeptáte, proč činíme toto opatření nebo toto usnesení v roce 2003, když tento zákon platí od roku 1995. Nedokáži na tuto otázku odpovědět, ale je to tak. Nemyslím si, že se jedná o něco nezvyklého. Je to v podstatě upřesnění § 38 v tom smyslu, aby se tato věc stanovená zákonem mohla konat.

Myslím si, že je to tak jednoduché, že není k tomu třeba větších diskuzí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů, protože vás pak poprosím, abyste přečetl celý návrh usnesení, o kterém na závěr budeme hlasovat.

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Přihlásil se pan senátor Adolf Jílek, prosím.

Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, dámy a pánové. K tomuto bodu, který se zdá být na jedné straně nadbytečný, na druhé straně opožděný, bych chtěl říci několik věcí, protože na začátku jsem do toho byl zatažen já jako předseda komise s tím, že tím orgánem by snad měla být komise, čemuž jsem se hrubě bránil, protože jediný orgán, který má jakousi „pifku“ na senátory, je tady Mandátový a imunitní výbor.

Proč nebylo toto ustanovení v § 38 naplňováno, je zřejmé. Do té doby, než jsme si schválili populisticky zkrácení nemocenské ze šesti měsíců na jeden měsíc za rok sčítaně, tak bylo zbytečné vůbec o tomto uvažovat, protože kdokoliv mohl být nemocný a tyto věci se pak špatně dokazovaly, a asi nebylo nutné to aplikovat.

Ale vzhledem k tomu, že tento zákon platí, potřebujeme ho naplnit, máme tady návrh usnesení, ke kterému mám několik výhrad:

Za prvé, v bodu 3 tohoto usnesení je poslední část věty za čárkou: jinak nebudou sankce uplatněny. Tato část věty je protizákonná.

Paragraf 38 říká jednoznačně, že budou uplatněny tyto sankce za těchto splněných podmínek, to znamená dvakrát neomluvená absence, polovina platu a náležitostí, čtyři neomluvené absence, celý plat a náležitosti za ten měsíc.

Nemůžeme tedy svým usnesením tvrdit něco, co je protizákonné. Zákon neumožňuje, že by nějakým způsobem tady bylo nějaké promlčení.

To je první věc, o které si myslím, že je potřeba, abychom ji z tohoto usnesení odstranili.

Další věc v tomto návrhu usnesení tak, jak byl předložen Organizačním výborem je bod 2, že bere na vědomí informaci.

Myslím si, že tento bod je zcela nadbytečný, protože právní informaci jsme sice každý dostali, ale k tomu ji myslím nemusíme přikládat, bavit se, že základem byla nějaká právní informace našeho legislativního odboru.

A poslední čtvrtý bod říká, co je omluva. A myslím si, že k tomu, co je omluva, by se měl vyjádřit především předseda Senátu nebo orgánu Senátu, jestliže se mu někdo omlouvá a jakým způsobem. A na závěr by měl mít poslední slovo, pokud mu to předseda neuzná, Mandátový a imunitní výbor v těchto případech.

Myslím si tedy, že tento bod by bylo vhodné také vypustit. A v tom případě, pokud vypustíme body 2 a 3, tak v prvním bodě se změní číslovka 3 na číslovku 2.

Zkuste uvažovat o tomto zjednodušeném, jednodušším a čistším návrhu usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám pane kolego. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Místopředseda Senátu pan Přemysl Sobotka, prosím.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Když se otevřela na Organizačním výboru debata, byla myslím dvakrát nebo dokonce třikrát přerušena, protože jsme mnozí nechápali, že jsme před pár lety odsouhlasili zákon, který obsahoval přesně tyto věci.

Podle mého názoru, jak říkal můj předřečník, věta, že doba delší než pět dní znamená, že jdeme proti zákonu, je samozřejmě vypustitelná. Ale nesouhlasím s tím, abychom vypustili bod 4, což je forma omluvy, protože žijeme v době, kdy umíme komunikovat různými prostředky a v daném okamžiku jsme mohli používat více méně pouze psanou formu podepsanou modrým inkoustem. Jinak to mohlo být považováno za něco jiného. Byl to vnitřní pocitový moment.

Ale já jsem záměrně na Organizačním výboru navrhl, aby tam byly vyjmenovány všechny tyto momenty, abychom měli tu šanci, když budeme někde v zácpě, zavolat mobilem nebo SMS a někoho pověřit, aby omluvu předal, protože se může jinak opravdu stát, že aniž bych podezíral kohokoliv v této komoře, že se můžeme dostat do tohoto sankčního prostředí úplně zbytečně. Proto tam jsou vyjmenovány všechny možnosti, i když by to možná spíše patřilo do jakéhosi jednacího řádu Mandátového a imunitního výboru, ale záměrně jsem to dal i do usnesení, aby o tom celý Senát věděl. Díky.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Kubera, připraví se pan senátor Richard Falbr.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, stále mi leží v hlavě těch 47 miliard, které tak hladce prošly, že jsem se ani nestačil pana ministra zeptat.

Já se domnívám, že ta chyba je jinde. Chyba je v § 38, který by bylo zapotřebí zrušit. Pak bychom se vyhnuli spoustě komplikací, na které si vždycky populisticky nabíháme v naivním domnění, že naši voliči nám za to budou vděčni. Opak je pravdou. Čím víc o tom mluvíme, protože to neumíme zargumentovat, tím méně jsou nám vděčni.

Práce zákonodárce totiž není klasická práce v pracovním poměru, to je úplně o něčem jiném.

Teoreticky si umím představit, že někdo z nás teď napíše omluvenku, že se omlouvá ze všech jednání orgánu Senátu do listopadu 2006, nebo případně do konce svého volebního období. Občas přijde, ale omluven bude pořád. A to řádně a modrým inkoustem.

Myslím si, že tudy cesta nevede. Ono to totiž bude mít další důsledky, že pak také pozvánky na různá jednání nebudou moci býti mobilem, ale budou muset býti formálně, to znamená s modrým pruhem a do vlastních rukou. Jinak samozřejmě nastane problém, že pak bude někdo – a už jsme to tady zažili v jednom případě – kdy se bude dohadovat, byla pozvánka, nebyla, byl pozván, nebyl pozván.

Podle mého názoru teď nám nic nehrozí, ale jakmile se otevře onen zákon, ve kterém je § 38, tak by bylo zapotřebí ho zrušit. Tady opravdu nejsme ani v základní škole, ani na gymnáziu. A myslím si, že toto není důstojné Senátu.

Je samozřejmé, že každý, kdo z nějakých důvodů nemůže, by se měl omluvit, ale není to vůbec to podstatné. Jsou tací, kteří se zúčastňují všech jednání a stejně to není nic platné.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Pan senátor Richard Falbr.

Senátor Richard Falbr: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Budu hlasovat proti tomuto návrhu usnesení. Ač sám člen Mandátového a imunitního výboru, odmítám se jím nechat „buzerovat“.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám za váš názor. Ještě v rozpravě se hlásí pan senátor Jan Hadrava jako zpravodaj Mandátového a imunitního výboru.

Senátor Jan Hadrava: Chtěl bych se jenom zmínit o tom, že jistě je asi pravda, že bychom § 38 zákona č. 236/1995 Sb., mohli zrušit, protože v roce 1995 zákonodárci to tam dali pravděpodobně z těch důvodů, o kterých hovořil senátor Kubera, tedy z důvodů populistických.

Ale pokud tento paragraf existuje a pokud je v našem právním řádu, tak bychom ho měli přece aplikovat. To je jako kdybychom přijímali daňové zákony a neměli k tomu berní úřady, neměli jsme k tomu pravidla, jak sankcionovat neplatiče daní v tomto případě.

A myslím si, že tady nic nehrozí od současné praxe, že Mandátový a imunitní výbor nebude mít žádnou práci, natož aby někoho „buzeroval“. To je zcela chybný výklad.

My tady reagujeme na § 38. A souhlasím s tím, že by měl být zrušen, že je příliš populistický. Ale v tuto chvíli existuje, a myslím, že bychom měli adekvátně na něj reagovat. A tento návrh do určité míry je adekvátní, protože jiným způsobem, když na něj nebudeme reagovat adekvátně, tak říkáme, že nechceme naplnit zákon, který se dotýká nás, protože to může být, a za těch x- let se to nestalo, pro někoho nepříjemné.

Čili myslím si, že ten druhý krok musíme udělat, že to je sice pokračování toho populistického gesta, ale je to pokračování, které má oporu v zákonu. A jestliže nechceme dodržovat tento zákon, nebo naším ne říkáme, že nechceme jít pod tento zákon, že ho nechceme dodržovat nebo dovést do konce, že nechceme mít orgán, který by to řešil, že tedy nechceme, aby na nás byly sankce uplatněny, protože uplatnit je jinak nelze bez tohoto orgánu, protože tento orgán stanoví § 38, nebo říká, že ho má stanovit komora Parlamentu.

To jenom na vysvětlenou, že to není z vůle Mandátového a imunitního výboru, nakonec je to návrh Organizačního výboru, a Mandátový a imunitní výbor se jaksi nabízí, protože je to doopravdy výbor, který se zabývá sankcemi a vnitřním životem, vnitřními „zločiny“ Senátu, tak je jenom přirozené, že bude určen. Jak říkal kolega Jílek, původně byla zamýšlena komise, a myslím si, že to by nebylo správné.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Hovoří pan senátor Jiří Pospíšil, připraví se pan senátor Karel Tejnora a pak znovu pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jiří Pospíšil:Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že pan senátor Hadrava nemá tak docela pravdu. Myslím si, že kdybych si dal tu práci, našel bych stovky paragrafů, které se tak docela neuplatňují.

Já jenom připomenu, že každý poslanec je povinen být členem výboru, a přitom jsme tu měli senátora, který prostě nebyl členem výboru, a nijak nás nenapadlo, nebo aspoň některé ne, se nad tím vzrušovat.

Spíš bude lepší uvést příklady z jiných zemí. Například v Británii existuje zákon, že kdokoliv by se pokusil předvídat počasí, bude upálen jako čarodějnice. A britský parlament nemá vůbec žádnou potřebu k tomu vydávat prováděcí směrnici a který výbor bude posuzovat, jestli to je nebo není předvídání počasí.

Stejně tak britská královna má právo kdykoliv vyhlásit válku Francii bez souhlasu parlamentu, a nijak se tím nezabývají, nevzrušují. Prostě tu válku nevyhlašuje. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám za váš názor. Dále pan senátor Karel Tejnora.

Senátor Karel Tejnora: Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já si myslím, že forma omluvy je vlastně výrazem slušnosti normálně se chovat. Ad jedna.

Druhá věc je, že jsme byli zvoleni ve svých obvodech, kde jsem odpovědni svým občanům, které zastupujeme. To je za druhé. Konečný účet se podepisuje jednou za šest let. Pokud znovu kandiduje daný kolega, tak pokud se neúčastní práce Senátu, tak asi by neměl být zvolen. Pokud přesto voliči ho zvolí, je to otázka těch voličů.

A jenom na konec poznámku. Já jsem včera řešil opět dilema, jestli být zde nebo v obvodě, kde jsem měl povinnost být na městském zastupitelstvu. Dneska jsem řešil opět problém odpoledne. Zkrátka a dobře, myslím si, že těch akcí spojených s funkcí senátora je tolik, že vícekrát za týden řešíme situaci, kdy vybíráme ze dvou a více akcí, na kterých se účastníme. A pokud jsme přesvědčeni, že je důležitější naše přítomnost v tom obvodě nebo regionu, tak pak je slušné se omluvit v Senátu, pokud to umožní preferovat to, co je důležitější, především pro naše voliče. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Já jsem tušil, že to nebude jednoduchý bod. Další tři přihlášení. Teď je na řadě pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera: Já se pokusím tu debatu zrychlit tím, že navrhnu jiné usnesení, které bude znít, že Senát pověřuje Mandátový a imunitní a výbor přípravou návrhu senátní novely zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů, která povede ke zrušení § 38, jak jsme se tady na tom všichni shodli.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano. Děkuji. Já jsem se tedy s vámi na ničem neshodl, ale budeme o tom jistě rozhodovat. Pan senátor Jiří Skalický. Připraví se paní senátorka Rögnerová.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Já jsem přesvědčen, že pan senátor Pospíšil si sám dost dobře uvědomuje, jak jeho přirovnávání jaksi k mrtvým zákonům nabádajícím k upalování čarodějnic předpovídajících počasí nebo systém vyhlašování války, jak pokulhává to srovnání.

Já jsem možná jeden z mála lidí, vůči němu bylo dokonce to sankční ustanovení, které já znám už od roku 1990 ve Federálním shromáždění, uplatněno, a to v situaci, kdy předseda mého výboru, tehdy jakýsi pan poslanec Zeman, pozdější předseda sociální demokracie měl jiný názor než prostý člen výboru, totiž já měl nějakou zahraniční cestu, já jsem na ni odjel bez jeho svolení a tudíž jsem se neúčastnil jednání výboru a byl jsem tou sankcí postižen. A to říkám spíše na odlehčení jako vtip, ale promiňte mi, dámy a pánové, ale přestože jsme zvoleni ve svých volebních obvodech, svým voličům se zodpovídáme, máme jistě mnoho povinností ve volebním obvodu, tak nemůžeme tímto zde argumentovat, protože to jsou naše povinnosti zcela sekundární. Naší první a základní povinností je vykonávat práci zákonodárce tady v Senátu.

A já si dovedu nejenom teoreticky představit, dokonce jsem několik takových kolegů za těch posledních několik let zažil, vůči nimž si myslím, že by takové sankce uplatňovány býti měly. Prostě jestliže si někdo z nás řekne, že ho ta neúspěšná práce v komoře už začíná poněkud otravovat a čtyři měsíce se prostě nikde neobjeví, nepřijde na žádný výbor, na žádné plénum, tak chcete tím říci, že to je v pořádku a že se má zodpovídat za to své chování pouze svým voličům, ten senátor? Já to nepovažuji za zcela ideální řešení a myslím si, že zcela logický byl návrh pana senátora Kubery a já ho podpořím v případě, že nebudou přijaty ty změny v tom návrhu usnesení Organizačního výboru, které navrhl pan senátor Jílek, protože ano, jestliže nesouhlasíme s tím, dotáhnout nějakým způsobem aplikaci pravidla, že v případě, řekl bych, extrémní míry neúčasti senátora na práci Senátu, může být uvalena sankce a že budeme mít nějaký konkrétní mechanizmus, tak jestliže něco takového nejsme schopni přijmout a mít takovýto nástroj pro případ té extrémní situace, tak pak soudím, že jediným logickým doprovodným krokem musí být naše poctivá vlastní iniciativa, aby se zrušil příslušný paragraf té 236. To jistě, to souhlasím.

Ale ponechávat status quo, kdy bych teoreticky jako předseda orgánu Senátu si mohl říci, no, tak tato situace už mi začíná připadat zralá na to, abych s tím člověkem promluvil a informoval ho o tom, že opravdu alespoň teoreticky jisté sankce připadají v úvahu a přiměl ho tím nějakým způsobem ke změně chování, tak narážím na to, že ten mechanizmus v praxi jaksi neexistuje, není možno ho do konce dotáhnout.

A ten návrh, byť způsobem, který je podle mého soudu, také invalidní a podporuji ty změny, které navrhl senátor Jílek, tak ten návrh se pokouší tuto proceduru, alespoň teoreticky, mít na papíře. Tj., že se vás někdo, kdokoliv a nemusím být populista, se vás zeptá, nějaký novinář – poslyšte, a vy při té zákonodárné práci, teoreticky, když na to budete úplně kašlat, vždyť přece byste měl přijít o plat, jakým způsobem se to stane? Máte, vážení, jedinou odpověď. No, na tuto otázku jsme pro jistotu nikdy nebyli ochotni dát žádnou odpověď.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Paní senátorka Helena Rögnerová, připraví se senátor Jiří Pospíšil.

Senátorka Helena Rögnerová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já chci stručně podpořit stanovisko pana senátora Hadravy, protože si myslím, že sice bychom neměli být populisté, ale zároveň jako zákonodárci přece nemůžeme dávat najevo, že tvoříme zákony, které sami nejsme schopni nebo ochotni aplikovat. To je ještě horší zpráva než zpráva populistická, protože pokud tedy ten zákon v nějaké podobě existuje, tak na něj přece musíme reagovat a jde o to, abychom na něj reagovali přiměřeně, což byl návrh pana senátora Skalického i pozměňovací návrhy pana senátora Jílka, ale reagovat musíme a měli bychom mít ošetřeny ty extrémní případy, které potom vrhají světlo na celou komoru a na nás všechny nebo na vás všechny ostatní. Jde přece o to, abychom se s tím zákonem vyrovnali v praxi.

A ještě jednu poznámku prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Pospíšilovi. Právě, že náš jednací řád říká, že senátor může být členem výboru a Komise pro Ústavu a parlamentní procedury chtěla změnit, že musí být, tak tady nebyla žádná páka na zmíněného senátora, který se rozhodl, že ve výboru pracovat nebude. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám. Pan senátor Jiří Pospíšil. Připraví se pan senátor Jan Hadrava.

Senátor Jiří Pospíšil:Znovu a blíž. Jaká sankce bude hrozit senátorovi, který bude členem právě jednoho výboru, žádného podvýboru a žádné komise? Já se domnívám, že bude relativně menší než pracovitého senátora, který bude členem, bude pracovitý a bude členem výboru, dokonce bude členem různých podvýborů a bude členem nějaké komise.

Není mně také docela jasné, jestli když se člověk přihlásí na koncert večer, tak když tam nepřijde, jestli mu také hrozí sankce. To nevím přesně. Ale já se domnívám, že právě tím, když si někdo bude chtít zajistit, aby navštěvoval všechno, tak bude pracovat o to méně.

A obecně. Myslíte si, že hloupost tím, že se precizně rozpracuje, začíná být menší hloupostí?

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám. Pan senátor Jan Hadrava. Připraví se pan senátor Jílek a z lavice se hlásí pan senátor Horák.

Senátor Jan Hadrava: Dámy a pánové, já se omlouvám. Já vím, že čím déle o této věci budeme hovořit, tím budeme směšnější, protože ta věc je směšná.

Já bych chtěl jenom ke kolegovi Kuberovi říci, že snad tady není zvykem ukládat zákonotvornou iniciativu výboru. Já bych také mohl chtít usnesení, aby to připravil pan senátor Kubera a takto bychom si dávali usnesení, že tady budeme tvořit zákony. Čili věřím tomu, že to nemyslel jako spoustu svých výroků vážně. Domnívám se, že ta věc je natolik jasná, že není třeba diskutovat. My tady chceme naplnit nějaký zákon, to je úplně všechno. Je tady jeden pozměňovací návrh a myslím si, abychom se už více nezesměšňovali, že bychom tu diskuzi mohli ukončit.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, vy byste ji rád ukončil. Vaši kolegové nikoliv. Pan senátor Adolf Jílek, potom se přihlásil z lavice pan senátor Horák.

Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, milé kolegyně, kolegové. Já bych jenom chtěl reagovat na předpředřečníka.

V tom § 38 se říká – kdo se nezúčastní bez řádné omluvy, bez řádné omluvy, ano, jednání Senátu nebo orgánů Senátu, Senát je tady to plénum, jak dneska sedíme, orgány Senátu jsou to, kde jsme voleni na plénu, tj. výbor, komise. Více nic.

Jenom pro vysvětlenou takto je to přesně v zákoně a já bych byl rád, abychom si uvědomili – chceme naplnit zákon, nebo měli bychom naplnit zákon, tak aspoň s trošku grácie.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji. Pan senátor Horák jako poslední přihlášený do diskuze, zatím.

Senátor Jaroslav Horák: Dámy a pánové, nebývá mým zvykem zasahovat do takovýchto diskuzí, ale už jsem na světě dlouho a mám za to, že za 13 roků působení ve veřejných funkcích jsem zjistil, že objem úkolů na mě kladených je asi dvakrát takový, než jaký stihnu udělat.

Představa, že budeme šněrovat funkcionáře veřejné správy, do kterých počítám i senátory a poslance, do rozměrů a škatulek, jaké jsou ve fabrice, tak můžeme rovnou zavést píchačky, stanovený počet hodin a všechno další. Je to absurdní.

A já, protože vím, že většina takových blbostí vzniká mně neznámo kde, ani nevím, jak tato vznikla, zeptal bych se, jestli má na mysli pan senátor Hadrava nebo někdo z řečníků jiných, konkrétní případ v tomto tělese, ve kterém jsem sedmý rok, že tady někdo čtyři měsíce nebyl a nemělo to žádné následky. Já nikoho takového neznám a rád bych to jméno slyšel. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji. Zůstal jste skutečně posledním. Nikdo jiný se do obecné rozpravy již nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Táži se pana zpravodaje Hadravy, jestli se chce ještě vyjádřit k obecné rozpravě, nikoliv už k vlastnímu názoru na meritum věci?

Senátor Jan Hadrava: V obecné rozpravě, jestli se dá návrh usnesení postoupit do podrobné rozpravy, to nevím, ale padl tady v podstatě jeden návrh, pokud návrh senátora Kubery nemám písemně… Už ho množí, takže dva návrhy. Jeden redukuje původní návrh Organizačního výboru, to je návrh pana senátora Jílka, který je velice jednoduchý a myslím, že nepotřebujete písemnou podobu. Já vás provedu po tom, co se škrtá. Tam se škrtají celé body. Pak je tady návrh senátora Kubery, který chce, aby se do legislativního procesu zapojil hnedka na jeho počátek Mandátový a imunitní výbor…

Senátor Jaroslav Kubera: Komise pro Ústavu.

Senátor Jan Hadrava: Komise pro Ústavu, aby připravila změnu § 38 nebo vyškrtnutí. Tady v tom písemném materiálu máte Mandátový a imunitní výbor a já myslím, že jste to říkal i na mikrofon. Ale to jsou všechny návrhy. Já myslím, že o nich v tuto chvíli můžeme hlasovat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, já si myslím také. Nejednáme o zákoně, jednáme o našem vlastním usnesení, proceduru si můžeme přizpůsobit tomuto typu jednání. Já myslím, že byste měl přednést jednotlivé pozměňovací návrhy a že bychom o nich měli hlasovat. Prosím, pane kolego.

Senátor Jan Hadrava:Nejdříve budeme hlasovat o návrhu senátora Jílka, který v bodě 3 usnesení škrtá poslední část věty za čárkou: jinak nebudou sankce uplatněny. Zdůvodňovat je protizákonnost nebo rozpor mezi § 38 zákona o platu a tímto usnesením.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji. Po znělce dáme o tomto pozměňovacím návrhu hlasovat.

Takže dáme hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu v bodě 3 vyškrtnout: „jinak nebudou sankce uplatněny“.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 85 skončilo. Z registrovaných 48 senátorek a senátorů pro 29, proti 2. Tento návrh byl schválen.Prosím.

Senátor Jan Hadrava: Dále budeme hlasovat o vyškrtnutí bodu 2, který zní: Bere na vědomí informaci k právní úpravě týkající se poskytování platu senátorů atd.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. I tento návrh byl schválen.Hlasování č. 86 pro 28, proti 2. Registrováno 48, kvorum 25. Prosím.

Senátor Jan Hadrava: Dále byl návrh charakteristika omluv – výčet, jakým způsobem se budeme omlouvat. Je to bod 4 návrhu usnesení. Vyškrtnout.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Slyšeli jste názory z jednotlivých stran na tuto problematiku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování 87 skončilo, registrováno 48 senátorek a senátorů. Pro 8, proti 25. Tento návrh byl zamítnut.Prosím.

Senátor Jan Hadrava: Teď můžeme hlasovat o celém návrhu – čili v prvním bodě se mluví podle bodu 3 – je podle bodu 2, čili jsme přečíslovali bod 3 na bod 2, bod 2 jsme vyškrtli a přečíslování bodu 4 na bod 3.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:A poslední věta – jinak nebudou sankce uplatněny atd. – neplatí.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení jako o celku.Kdo je pro takový návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování 88 skončilo. Z registrovaných 48 senátorek a senátorů pro 25, proti 4. Tento návrh byl schválen.Dále budeme hlasovat o návrhu – prosím, pane kolego, faktická poznámka.

Senátor Jaroslav Kubera: Pro upřesnění – po dohodě s legislativou a po tom, co pan kolega říkal, Senát doporučuje Mandátovému a imunitnímu výboru - čili nikoliv ani ukládá ani pověřuje.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Takže jasný návrh usnesení.

Senátor Jan Hadrava: Návrh usnesení zní, že Senát doporučuje Mandátovému a imunitnímu výboru, aby připravil návrh senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon 236/95 Sb. o platech a dalších záležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců ve znění pozdějších předpisů, který by vedl ke zrušení § 38, odst. 1.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji. Zahajuji hlasování k tomuto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 89 skončilo. Z registrovaných 48 senátorek a senátorů pro 22, proti 7. Tento návrh byl zamítnut.Končím projednávání tohoto bodu.

Kolegyně a kolegové, budeme projednávat poslední bod, kterým bude:

Projednání nedůstojných a neuspokojivých pracovních podmínek části pracovníků Kanceláře Senátu.

Iniciátorem tohoto bodu je pan senátor Richard Falbr a prosím, aby zahájil a uvedl tento bod.

Senátor Richard Falbr: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednání tohoto bodu…

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pardon, pane kolego, já bych poprosil kolegyně a kolegové, kdybychom se teď ještě chvíli ztišili, než projednáme velmi závažný bod na konci naší schůze a odebereme se pak do kuloárů a do svých domovů. Prosím.

Senátor Richard Falbr: Především bych chtěl poděkovat všem, kteří tu zůstali a budou projednávání tohoto bodu sledovat. Moje představa je taková a byl bych rád, kdybyste se s ní ztotožnili, že položím řadu otázek – protože se všechno zaznamenává těsnopisně – na které bych byl rád, abychom dostali odpověď na příští schůzi Senátu. Všichni jste byli svědky, jak se na krásném historickém nádvoří se postavily teletníky, do kterých nastěhovali celkem 40 zaměstnanců, z toho polovinu žen. Chtěl bych se zeptat vedení Senátu, jestli ví, že v letním období je v těchto buňkách 32 – 35 stupňů, že se tam prostě nedá pracovat, že v zimním období - protože ty teletníky byly postaveny v zimě, je v přízemí zima – naměřeno 15 stupňů, v horní polovině buňky 25 stupňů. Pokud se zapne přímotop, je v prostoru buňky chladno. Už při vstupu do buňky – a chodím tam občas já, ale i moje asistentka, je cítit nespecifikovaný zápach, výpary lepidla, dřevotřísky, umělé hmoty, kterou je celá buňka obložena.

Upozorňuji na to, že jsem dvacet let kontroloval dodržování předpisů bezpečnosti práce a zákoníku práce. I dělníci, kteří se v takových buňkách svlečou, v nich nesedí, ale jdou pracovat a pak přijdou, převléknou se a jdou domů. V buňkách se musí z toho důvodu větrat, takže někteří pracovníci a zejména ženy, které jsou choulostivější, mají zdravotní potíže.

Já jsem o těchto věcech hovořil jak s předsedou Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu, která podle mého názoru je stejně neúčinně pracující jako za bývalého předsedy Korytáře. Hovořil jsem o tom s předsedou Senátu Pithartem – nic se nestalo. Kromě toho, že se buňky obložily jakousi nesmyslnou chodbou, která pracovní prostředí nevylepšila. V buňkách se musí neustále svítit, protože je tam tma. V buňkách pracuje odbor právní, samostatné oddělení senátních služeb, samostatné oddělení služeb, odbor informatiky. Tam chodí lidé, kteří nejsou pracovníky Senátu sjednávat různé věci a jak je možné, že to vedení Senátu nevadí?

Teď se ještě situace zhoršila o to, že se mně z neznámých důvodů dovolilo parkovat autům na dvoře, takže samozřejmě zaměstnanci dýchají ještě exhalace z aut, která přijíždějí a odjíždějí.

Na všechny tyto otázky myslím si, že by mělo vedení Senátu odpovědět, ale hlavně na jednu zásadní. Kolik stojí instalace těchto buněk? Moje informace je, že 50 milionů korun. Což se nemohl najít pro 40 pracovníků prostor v paláci? Běžte se podívat do kanceláře, kde sedí předseda Stálé komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu. Takovou kancelář nemá ani předseda vlády, dokonce ani prezident. Myslím si, že bychom si zaměstnanců, kteří pro nás pracují, měli více vážit a nedovolit, aby v takto nedůstojných podmínkách pracovali.

Já bych chtěl skončit návrhem na usnesení. Myslím si, že dnes nemá cenu vést rozsáhlou debatu – že vedení Senátu, zejména jeho předseda, má povinnost na tuto otázku odpovědět. On je za to odpovědný přes kancléře.

Proto bych navrhl usnesení, aby předseda Senátu do příští schůze zjistil, proč nemohou pracovníci Senátu sedící v teletnících, pracovat někde jinde, zda nebyly nabídky z PS nebo případně z jiného úřadu, že by se naši zaměstnanci mohli v těchto prostorách dočasně umístit. Upozorňuji na to, že v těch buňkách se má sedět buď tři a nebo pět let. A jestli skutečně vedení Senátu využilo všech možností, které se nabízely. Já o tom přesvědčen nejsem. Byl bych velmi nerad, kdybychom se usnesli na tom, že ukládáme Stálé komisi Senátu pro práci Kanceláře Senátu, aby to prošetřila. Jak vidno, moc toho neudělala. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji, pane kolego. Otvírám k tomuto bodu rozpravu. Do rozpravy se přihlásil předseda Stálé komise pro práci Senátu pan senátor Adolf Jílek.

Chtěl bych upozornit pana navrhovatele Richarda Falbra, že vedení Senátu je pojem, který nemá oporu v zákoně – může to být i předseda Senátu, Organizační výbor, Stálá komise pro práci Senátu, ale nemůže to být vedení Senátu. Prosím, pane kolego.

Senátor Adolf Jílek: Pane předsedající, dámy a pánové. Nejdříve nikoliv informace, ale možná odpověď na některé z otázek, které tady zazněly, protože na některé odpověď znám, i když jsem byl označen, že komise špatně pracuje, že se nedělá, tak chci připomenout to, že mluvím s lidmi, kteří tam pracují a o leckterých věcech, které se tam udály, jsem s pracovníky mluvil a udělalo se tam leccos. Že tam v zimě byla zima – ano. Kvůli tomu se dělaly chodby tzv. nesmyslné, teď v létě je tam horko – kvůli tomu jsou na okna nainstalované reflexní fólie, aby se snížil prostup tepla, tím nejslabším článkem – okny. A na těch chodbách byly umístěny klimatizační jednotky tak, aby ochlazovaly vzduch, aby se dalo vůbec větrat. To jenom pro současný stav. Navíc v této době je opravdu teplota tak vysoká – v buňkách je teplota 32 až 34, v paláci, tady ve Valdštejnském paláci je teplota 31-32 v kancelářích. Pracovníci v buňkách, pokud jsem zjistil, dostávají vzhledem k tomu, že pracují v horkém prostředí, 3 litry tekutin denně, je to ze zákona.

K nespecifikovanému zápachu – na schůzi komise jsem požádal kancléře, aby byla provedena měření tohoto zápachu hygienikem, jestli se jedná o látky, které jsou nebezpečné nebo nejsou nebezpečné. Měření proběhla teď v tomto týdnu, zatím se nepodařilo naměřit na přístrojích nic, i když čichač tak, jak jsme ho schválili v zákoně, řekl, že to tam - s prominutím - hrozně smrdí, což je pravda. Další měření bude probíhat v pondělí ráno po tom, kdy přes víkend budou buňky uzavřeny.

K tomu, proč jsou tam buňky. Mně se nelíbí také, ani trochu. Problém je jeden, že se nepodařilo už v předcházejícím volební období, když se připravovala rekonstrukce Kolovratského a malého Fürstenberského paláce, zajistit náhradní prostory. Ty náhradní prostory buď nebyly anebo byly na komerční bázi, která odpovídá této části Prahy, to znamená pro Senát příliš drahé.

Jednání s Poslaneckou sněmovnou probíhala na bázi kancléřů. Požádali jsme předsedu Senátu, ať již předcházející komise, tak komise pod mým vedením, aby jednal s předsedou Poslanecké sněmovny, zda by aspoň část pracovníků nemohla jít do některých prostor v Poslanecké sněmovně. Bohužel k dohodě nedošlo.

Další jednání, která probíhala a probíhala za vydatné podpory místopředsedy Topolánka, pana kolegy Pavlaty. Probíhala jednání s Magistrátem hlavního města Prahy a jednalo se o Pálfyho palác a ta jednání se vedou už tři čtvrtě roku bez valného výsledku a zatím se nepodařilo se k nějaké rozumné dohodě dostat.

Poslední záležitost, která by se měla rozhodnout příští pondělí je otázka Letenské č. 5, je tzv. Taxisův palác. Je to objekt, ve kterém sídlil Klub architektů, který je opuštěn. Klub architektů se tam odsud vystěhoval a jsou tam kancelářské prostory, které by po vymalování a některých drobných opravách mohly být k dispozici od srpna pokud ovšem Rada městské části Praha 1 v pondělí na svém zasedání schválí pronájem Kanceláři Senátu s dobou nájmu po dobu rekonstrukce, to znamená minimálně do konce roku 2005. Pokud se podaří tuto část vyřešit, tak pracovníci a především ženy by se měli přestěhovat do těchto částí nebo těchto prostor, které jsou zděné a jsou poměrně kvalitní. Byl jsem se tam osobně podívat.

To jenom k tomu, co bylo a co se událo. Já vím, že ty podmínky jsou tam nepříjemné a byl bych velice rád kdyby se povedl aspoň tento pronájem, který se jeví jako reálný.

Ještě došlo k jednání s jednáními státními orgány, tzv. Státní dislokační komise, která navrhla volné kapacity na Ministerstvu zemědělství, Českém báňském úřadu a Úřadu průmyslového vlastnictví, které jsou natolik vzdálené od Senátu, že pro práci právě těchto složek byly nevyhovující a po povodních tato nabídka už neplatí. To zatím k tomu, co vím. K těm otázkám, které tady položil pan kolega Falbr jenom na závěr povzdechnutí, že předtím než sem dával tento bod, tak mohl přijít za mnou, ale bohužel jsme se asi několik měsíců míjeli. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám, pane kolego. Kdo další se hlásí do obecné rozpravy k tomuto bodu? Pan senátor Martin Mejstřík.

Senátor Martin Mejstřík: Slyším ježíšimarjá, dámy a pánové, budu stručný. To projednávání rozpočtu v Senátu obecně se mi zdá velmi nešťastné, ale to není bodem, kterým bychom se asi měli zabývat v tuto chvíli. Jenom snad tolik mě zaujala částka 50 milionů, která zde padla v souvislosti s výstavbou těch buněk. Je-li to pravda, rád bych, aby to bylo zde potvrzeno. Za tuto částku by Senát mohl získat do pronájmu celý palác v Karmelitské 18, kde mám kancelář já a kde těch komerčně využitelných kancelářských místností je povícero, je to dům zasíťovaný, vymalovaný, připravený ihned na provoz. Takže to dávám jako plénu pro informaci a patřičným orgánům Senátu – Karmelitská 18 je naproti Pražskému Jezulátku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Další, kdo se hlásí do rozpravy? Vzhledem k tomu, že nikdo, tak poprosím pana senátora Falbra, aby přečetl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

Senátor Richard Falbr: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se za to omlouvám, ono skutečně není vedení Senátu, já jsem měl na mysli předsedu. Myslím si, že naše schůze by měla usnesením, pokud ho schválíme, uložit předsedovi. Přečtu návrh na usnesení, který je velmi stručný. Předpokládám, že pan předseda dostane záznam těsnopisný a bude se moci vyjádřit. K těm vyjádřením, která tady přednesl předseda Komise pro práci Kanceláře Senátu, bych chtěl říci, že to jsou kroky, které podle mého soudu v horizontu několika měsíců nepřinesou vůbec nic, a proto jsou nedostatečné. K jeho poznámce, že jsem za ním měl přijít, já jsem za ním byl, a předpokládal jsem, že se něco bude dít, když nastoupil do funkce a vzápětí se ty „teletníky“ tady začaly instalovat.

Já navrhuji, abychom přijali usnesení, které bude stručné a bude znít. „Senát konstatuje, že pracovní podmínky části zaměstnanců Senátu jsou nedůstojné a neuspokojivé. Ukládá předsedovi Senátu informovat příští schůzi Senátu o opatřeních, která učinil ke zlepšení situace“.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji. Slyšeli jsme návrh usnesení kolegy senátora Richarda Falbra a budeme o takovém usnesení hlasovat.

Kolegyně a kolegové, slyšeli jsme návrh usnesení pana senátora Richarda Falbra, který je navrhovatelem tohoto bodu a budeme o něm hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a také zvedne ruku.

Hlasování č. 90 skončilo. Z registrovaných 43 senátorek a senátorů pro 34, proti 4, kvorum 22. Tento návrh byl schválen.

V podstatě jde jenom o to, zdali tento bod končíme nebo jej odročujeme do příští schůze? Prosím, ještě pan kolega Falbr upřesní tento údaj.

Senátor Richard Falbr: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji vám za výsledek hlasování. Já myslím, že z toho usnesení vyplývá, že se tomu budeme věnovat příště a že pan předseda nás bude informovat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám. Končím projednávání tohoto bodu a končím 7. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. 16. července v 10.00 hod. bude otevřena další schůze Senátu, budeme vyjadřovat souhlas s jmenováním ústavních soudců a projednáme i jeden zákon, který jsme neprojednali nyní a budeme pokračovat v jednání dnešního bodu „Neuspokojivé podmínky zaměstnanců Senátu“. Děkuji vám a hezký večer.