Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

2. den schůze

(2. dubna 2003)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Vážené paní senátorky, páni senátoři, milí hosté, dovolte, abych vás přivítal na pokračování 4. schůze Senátu.

Pevně věřím, že se vbrzku zklidníte a budete účastni nejenom fyzicky, ale i psychicky tohoto jednání.

Nejprve omluvy na toto jednání. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Josef Jařab, Milan Balabán, Mirek Topolánek, Václav Roubíček, ale toho jsem tady někde viděl – neviděl, omlouvám se, Richard Falbr, František Mezihorák, Jaroslav Doubrava.

Prosím, abyste se zaregistrovali svými kartami. Náhradní karty jsou u prezence v předsálí. V souladu s usnesením Organizačního výboru č. 70 ze dne 1. dubna 2003 navrhuji projednat a přesunout bod Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, je to tisk č. 49, zafixovat na středu 2. dubna jako první bod odpoledne. Další návrh je Návrh senátního návrhu senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Je to náš tisk č. 337, na středu 2. dubna jako druhý bod. Jako další bod je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění zákona č. 19/1993 Sb. Je to tisk č. 57, na čtvrtek 3. dubna roku 2003 jako první bod odpoledního jednání.

A nyní o tomto bodu můžeme začít hlasovat. V dané chvíli budeme hlasovat o navržené změně programu,resp. zafixování tří bodů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž zvedne ruku.

Hlasování č. 11 ukončeno, registrováno 54, kvorum 28, pro 50, proti nikdo a konstatuji, že tato změna byla schválena.

A nyní se hlásí ještě pan senátor Jiří Skalický.

Senátor Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, prvním bodem dnešního jednání má být Zpráva o činnosti delegáta Senátu a jeho náhradníka v Konventu EU. Jak jistě víte, tentokrát k této zprávě Výbor pro evropskou integraci připravil určité usnesení, kterým navrhuje Senátu, aby se vyjádřil k některým tématům, kterými se Konvent zabývá.

Vzhledem k tomu, že výbor o této otázce jednal ještě dnes ráno a přijal jisté, byť dílčí změny toho návrhu, tyto změny nebo ten návrh usnesení vám teprve v průběhu jedné hodiny bude rozdán do lavic, tak já soudím, že by bylo nekorektní nebo téměř nemožné, abychom se tím textem mohli zabývat dnes v rámci prvního bodu našeho jednání.

A vzhledem k tomu, že jsem dostal informaci, že i delegát Senátu může být přítomen naší schůzi 17. dubna, tak navrhuji, aby tento bod byl na 17. dubna přeřazen. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:A navrhujete to jako první bod toho 17. dubna?

Senátor Jiří Skalický: Já, pane předsedající, jaksi nemám přesnou představu o tom, jaké jsou požadavky jednotlivých představitelů vlády, co se týče toho průběhu schůze 17. dubna. Nemyslím si, že je to relevantní, můžeme to přizpůsobit už pak tomu praktickému průběhu naší schůze. Ale požadujete-li po mně, abych dal nějaký konkrétní návrh, protože jenom o takovém návrhu se může hlasovat, tak navrhuji, aby to bylo zařazeno jako první bod jednání 17. dubna. Bude-li potřebovat praktický průběh schůze změnu, jistě se na ní dokážeme toho 17. dubna shodnout.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji za návrh. Má ještě někdo další připomínku, protože tam ty body byly usnesením Organizačního výboru? Nikdo nemá, takže v této chvíli je návrh od kolegy Skalického přesunout dnešní bod č. 6, tj. Zpráva o činnosti delegáta Konventu, z dneška na 17. dubna jako první bod.

Zahajuji hlasování o této změně. Kdo je pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a rovněž ruku nahoru. Hlasování č. 12 je ukončeno, registrováno 62, kvorum 32, pro 59, proti nikdo, návrh byl schválen.

Dále se hlásí pan předseda klubu ODS pan senátor Jiří Liška. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jiří Liška: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Před několika dny, 25. března, byla v Praze otevřena kancelář Sudetoněmeckého Landsmanschaftu. Tohoto otevření se zúčastnili také naši dva kolegové, a to místopředseda Senátu Jan Ruml a předseda výboru František Mezihorák.

Oba dva jsou funkcionáři Senátu a jejich přítomnost na otevření této kanceláře byla vysvětlována také tak, že zastupují nejen sebe, ale celý Senát. S tím členové klubu ODS nemohou souhlasit, a proto navrhujeme nový a další bod programu našeho dnešního jednání, který by se jmenoval Účast funkcionářů Senátu místopředsedy Senátu Jana Rumla a předsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Františka Mezihoráka na otevření kanceláře Sudetoněmeckého Landsmanschaftu v Praze.

Je to bod, ve kterém by mohli naši kolegové vysvětlit svou účast na otevření této kanceláře.

Navrhuji, aby tento bod byl zařazen jako bod č. 3 na naše dnešní odpolední jednání.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Dobře, je to další návrh. Ptám se, kdo má ještě další připomínku k navrženému programu, abychom mohli celý návrh programu uzavřít.

Dávám proto hlasovat o návrhu, který přednesl předseda klubu ODS s tím, aby tento bod byl zařazen jako 3. bod dnešního odpoledního jednání. Zahajuji hlasování.

S technickou poznámkou se hlásí pan kolega Smutný, takže hlasování ruším.

Senátor Petr Smutný: Jenom chci připomenout, že kolega Mezihorák je ve Štrasburku, takže mám námitku proti zařazení tohoto bodu na dnešní odpolední jednání, protože není přítomen. Tento bod by měl být projednáván za přítomnosti obou jmenovaných.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Vzhledem k tomu, že neznám program kolegy Mezihoráka, ptám se, kdy se vrátí.

Senátor Petr Smutný: Měl by se vrátit pravděpodobně v pátek, pouze upozorňuji na to, že není přítomen.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Jaký je váš návrh, pane kolego?

Senátor Petr Smutný: Upozorňuji pouze na to, že tady pan kolega Mezihorák není.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Jedná se o upozornění, žádný návrh jste nepřednesl, takže znovu dávám hlasovat o předloženém návrhu, to znamená, jestli jako 3. bod dnešního odpoledního jednání zařadíme bod, který navrhl pan senátor Liška. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování č. 14 bylo ukončeno. Registrováno 65 senátorek a senátorů, kvorum 33, pro bylo 26, proti 6. Návrh byl zamítnut.

Budeme pokračovat podle standardního, poněkud změněného programu. Bod, který budeme projednávat se nazývá:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tisk č. 46.

Prosím pana poslance Josefa Janečka, aby nás seznámil s návrhem zákona, a zároveň ho zde vítám.

Poslanec Josef Janeček: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, chtěl bych, možná s trochou nostalgie říct, že letos je tomu deset let, co jsem poprvé předložil návrh na zákaz reklamy tabákových výrobků.

Za těchto deset let, vážení páni senátoři a paní senátorky, zemřelo v naší republice na nemoci způsobené kouřením více než 200 tisíc lidí. Opakuji: více než 200 tisíc lidí zemřelo na nemoci způsobené kouřením za oněch deset let, kdy diskutujeme o tom, zdali reklamu na tabákové výrobky zakázat či povolit.

Důvody, které mě vedou k tomuto návrhu a k mému postoji, který se snažíme spolu s kolegy prosadit, jsou ve třech rovinách.

Samozřejmě ta primární, základní rovina, je rovina zdravotnická. Jak jistě víme, naprostá většina úmrtí občanů v České republice je způsobena nemocemi kardiovaskulárními, čili nemocemi cév, nemocemi srdce a nemocemi onkologickými. V těchto skupinách se tabák podílí zhruba na oněch 30 % úmrtí.

Nejde jenom o to, co se někdy v naší republice diskutuje, udává, nebo o to, o čem se diskutuje v kuloárech, že jsou postiženi jenom ti staří. Víme, a nezpochybňuje to dokonce ani tabákový průmysl, že i na léčení novorozenců a dětí do jednoho roku, které jsou poškozeny tímto výrobkem, protože někdo z jejich blízkých, maminka nebo příbuzní, užívají tabák, vydáváme každoročně kolem 100 milionů korun. Domnívám se, že už to by nás mělo vést k zamyšlení, zda je správné, aby legální výrobek, který zabije každého druhého svého konzumenta, se mohl v podstatně neomezeně distribuovat mezi našimi dětmi.

Proč zrovna reklama? Vychází to z toho, že víme, že reklama je prostě přesvědčovací proces. Když se podíváme do návrhu zákona, resp. do současně platného znění zákona, můžeme si přečíst v definici reklamy, že reklama je působení, jehož smyslem a cílem je kromě jiného zvýšit spotřebu a prodej zboží, čili zvýšit spotřebu a prodej zboží, který způsobuje takový objem onemocnění, že naše zdravotnictví na léčení těchto onemocnění musí každoročně vydávat přibližně 29 miliard korun.

Rád bych vás poprosil, abyste si to srovnali s tím, co často slyšíme v našich sdělovacích prostředcích, jaký problém je v našich nemocnicích, protože jim chybí zhruba pět, šest milionů korun. Tady, vážení kolegové, vydáváme na léčení nemocí, které vůbec nemusely vzniknout, přibližně 29 miliard korun.

Je pravda, že v podtextu, a mluvme o tom otevřeně, se někdy uvádí, je to fakt, že kouření z hlediska zdravotního je šílenost. Když se dnes podíváte na webové stránky hlavních producentů tabákových výrobků, tak ani tito producenti škodlivost svých výrobků nezpochybňují, nicméně se dodává: je to zdravotně hrozné, ale, vážení přátelé, co naplat, je to dobrý kšeft. Co přece bude dělat státní pokladna, když klesne výnos spotřební daně?

Na základě tohoto uvažování, že totiž lidský život je ve srovnání s penězi nicotností a že peníze mají být až na prvním místě, byla zpracována na zakázku tabákového průmyslu tato studie, která byla rozdána poslancům ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

V této studii se uvádí, že je to dobře, protože prý stát ušetří na tom, že důchodci dříve umřou, že nepobírají důchod. Je dobře, když umřou a stát jim nemusí zajišťovat byty, je dobře, když umřou co nejdříve a nepobírají sociální dávky. Toto je možné přinést do demokraticky zvoleného parlamentu a říci: vážení zákonodárci, máme pro vás kšeft. Necháte nám volnou ruku, a my vytlučeme sociálně potřebnou část obyvatelstva.

Domnívám se, že principiálně není možné, aby Parlament na něco takového přistoupil. Musím říci, že v České republice nevzbudila tato studie velký rozruch, nicméně velký rozruch vzbudila ve světě. Velký rozruch byl takový, že se zadavatel studie, tedy Philip Morris, za tuto studii nakonec omluvil. Abych byl korektní, za tuto studii se zadavatel nakonec omluvil. Nicméně je pravda, že na základě této studie v zahraničí vycházely kreslené vtipy, kdy na mrtvole byla uvázaná cenovka. To je jen o tom, abychom si uvědomili, v jaké jsme pozici, co si asi může myslet světová veřejnost o Parlamentu, který něco takového podporuje, který něco takového schvaluje a který nad něčím takovým zavírá oči.

Nejsou to ale jen otázky zdravotnické, které jsou podporovány nejen mnou, a argumenty, které tady říkám, nejsou to, co bych si vymyslel, to je to, co je zpracováno v 80 tisících studií, které byly zpracovány na téma škodlivost tabákových výrobků. Je to 80 tisíc studií, které jsou nezpochybnitelné.

Proto Světová zdravotnická organizace, Světová banka, Česká lékařská společnost, děkani našich lékařských fakult a zdravotní pojišťovny podporují tento zákon a žádají zákaz reklamy na tabákové výrobky.

V oblasti právní bych rád upozornil na současné znění zákona, který v § 2 odst. 4 říká, že reklama nesmí nabádat k jednání poškozující zdraví. Vážení přátelé, co jiného je reklama na tabákové výrobky než reklamou nabádající k chování, které poškozuje zdraví? Jak je možné, že jsme tak tolerantní k takovému výrobku, když každý drobný zelinář na tržišti, když ho načapá zemědělská či potravinářská inspekce za to, že má nahnilou mrkev nebo že má špatná rajčata, je pokutován, případně je mu zakázán prodej. Dovoluji si tvrdit, že takováto zelenina nemá ani miliardinu promile škodlivých účinků, které má tento legálně prodávaný výrobek. Jak je možné, že na drobného zelináře jsme tak přísní a na toho, kdo disponuje miliardami, jsme tak tolerantní? Je to otázka o naší pravdivosti a o našich postojích.

Zvláště citliví bychom měli být na druhou věc. Řada lidí mi řekne, že je to hloupost, že na ně reklama nepůsobí. Musím říci, že mají pravdu. Reklama asi nikoho z vás senátorů neosloví, nikdo se asi nezhlédne v onom kovboji, nikdo nehledá svou partu, protože reklama je určena našim dospívajícím. 90 % kuřáků začíná kouřit před 18. rokem života. Proto je tak klíčové zasáhnout tuto dětskou skupinu, protože se závislost v tomto věku vyvíjí velmi rychle a je hluboká. Po 18. roce života začíná kouřit pouze 10 % kuřáků. Co je ale důležité: po 18. roce života 75 % kuřáků by chtělo přestat kouřit, ale nemohou, protože ztratili něco, co je pro ně zásadní – svou svobodu činit toto rozhodnutí, neboť se stali závislými na droze, která je v cigaretě, tj. na nikotinu. Jistě znáte, jak si kuřák dává každoročně předsevzetí o tom, že přestane kouřit, že ví, že by s tím měl něco udělat, a mnohdy se to bagatelizuje. Závislost je totiž tak hluboká, že lidé, kteří například prodělali Bürgerovu chorobu, byly jim amputovány části dolních končetin, v desítkách procent nejsou schopni přestat s kouřením. Lidé, kteří prodělali velký zásah na svých plících, že jim byly odoperovány části plic pro karcinom plicní tkáně, desítky procent z nich, ačkoli si fyzicky sedli hrobníkovi na lopatu, nejsou schopni s kouřením přestat. Totéž se týká lidí, kteří prodělali kardiochirurgické operace, protože jim cigarety zničily jejich cévy.

Táži se, proč jsme v této věci tak tolerantní? Často hovoříme o tom, že prevence v těchto věcech by měla hrát roli. Toto je nejefektivnější preventivní zásah – zabránit tabákovému průmyslu, aby průmyslovým způsobem přesvědčoval naše děti, aby se staly závislými. Působí na ně, protože dospělé už má podchyceny, ti jsou už závislí, ale jedná se o děti. V Anglii si počítali tabákoví magnáti, že chytit dvanáctileté dítě je pro ně byznys 40 tisíc liber. To jsou peníze, které odevzdá tabákovému průmyslu dříve než zemře na některou z nemocí způsobených tabákem.

Prosím vás, abychom dostali odvahu a přestože proti nám stojí velké mocnosti jako je tabákový průmysl a reklamní agentury, abychom se vzmužili a řekli, že takto dále ne, a přijali zákaz na reklamu tabákových výrobků. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů.

Upozorňuji, že pozměňovací návrhy máte shrnuty v tisku k tomuto návrhu zákona č. 46/3.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor má zpravodaje pana senátora Jiřího Zlatušku a usnesení jako tisk č. 46/2.

Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který má usnesení jako tisk č. 46/1. Zpravodajskou je paní senátorka Paukrtová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k tomuto zákonu.

Obecně je regulace reklamy v České republice upravena zákonem č. 40/1995, který nabyl účinnosti 1. 4 . 1995. Senátní tisk č. 46/2003, který nyní projednáváme, je návrhem páté novely zákona č. 40/1995 Sb. Předkladateli návrhu zákona jsou poslanci pánové Janeček a Holáň.

Hlavním záměrem předložené novely je zpřísnit reklamu na tabákové výrobky, jakož i sponzorování, a sáhnout tak ke snížení prodeje tabákových výrobků zejména mladší věkové kategorii. Nově se stanoví, co se nepovažuje za reklamu na tabákové výrobky a stanoví se výjimky ze zákazu reklamy, dále se stanoví, že reklama šířená audiovizuálním způsobem musí rovněž obsahovat titulky s varováním, že kouření způsobuje rakovinu.

Seznámila bych vás s legislativním procesem a nad rámec toho, co máme ve zprávě našeho legislativního odboru, bych vám připomenula, že jsme v loňském roce dvakrát projednávali novelu zákona o regulaci reklamy a provozování rozhlasového a televizního vysílání. Poprvé to bylo v březnu roku 2002, kdy jsme projednávali vládní návrh zákona, který již zpřísňoval podmínky reklamy, a to nejen na tabákové výrobky, ale také na jiné komodity jako na alkohol, projednávali jsme i střeliva. Tento návrh zákona byl Senátem schválen.

Následně v květnu 2002 jsme projednávali poslanecký návrh zákona, který je velmi podobný nyní předložené novele.

Senát tehdy přijal řadu pozměňovacích návrhů a vrátil Poslanecké sněmovně. Ta neschválila ani zákon vrácený Senátem, ani původní verzi novely zákona.

Nyní projednávaná novela byla předložena PS 16. července 2002. Vláda projednala a posoudila návrh a vyjádřila s tímto návrhem souhlas. Vláda současně upozornila PS, že návrh zákona vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 98/43/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států ve vztahu k reklamě na tabákové výrobky a sponzorství tabákových výrobků, která byla na návrh SRN Evropským soudním dvorem v závěru roku 2000 zrušena. Dále vláda konstatovala, že v současné době je připravován nový návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států o reklamě a sponzorství tabákových výrobků, který má zrušenou směrnici nahradit.

Vláda doporučila v navrženém ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) termín „profesionálové“ nahradit slovním spojením „odborníci a podnikatelé“ a upozornila na potenciální rozpor mezi ustanovením § 1 odst. 3, § 1 odst. 7 platného znění zákona ohledně vymezení sponzorství. Předkladatel navrhuje, aby PS s novelou zákona vyslovila souhlas podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu PS, již v prvním čtení. V prvním čtení, které se uskutečnilo v říjnu 2002 PS PČR nesouhlasila s projednáváním zákona podle návrhu předkladatelů a návrh zákona přikázala k projednání hospodářskému výboru a výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Následně hospodářský výbor projednal návrh zákona 3. prosince. Doporučil PS projednat a schválit návrh zákona bez připomínek. Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal návrh zákona 6. listopadu a usnesením č. 40 doporučil PS schválit návrh zákona s pozměňovacími návrhy. PS dne 27. února projednanou předlohu návrhu zákona v hlasování č. 194 schválila 125 hlasy z přítomných 188 poslankyň a poslanců a 58 hlasů bylo proti.

Pokud bych se měla zmínit o struktuře zákona, tak zákon se skládá ze dvou článků. V prvním článku je upravena novela zákona o regulaci reklamy, v článku druhém je stanovena účinnost dnem 1. července 2004. Dále je stanoveno, že ustanovení umožňující sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání pozbývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Legislativní odbor nás upozornil na řadu legislativních problémů, které jsou jaksi napravitelné. Upozornil nás, stejně jako vláda, na nejednoznačné pojmy typu „profesionál“ a „sponzorská komunikace“. Upozornila, že čl. 2, odst. 2 je svým charakterem spíše přechodným ustanovením. Upozornila dále, že v čl. 1, bod 1, v § 3 odst. 3 je použita dikce - před účinností tohoto zákona, která se vkládá novelou do původního zákona, který však nabyl účinnosti dne 1. 4. 1995. Záměrem takového ustanovení je nepochybně za reklamu nepovažovat užití ochranné známky tabákového výrobku registrovaného nebo užívaného pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby přede dnem účinnosti předloženého návrhu zákona, tj. přede dnem 1. července 2004.

Teď mi dovolte, abych vás seznámila s průběhem a projednáváním ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor po poměrně rozsáhlé rozpravě, ve které se diskutovaly některé okruhy problémů, s kterými vás seznámím následně, nejprve hlasoval o návrhu schválit návrh zákona v předloženém znění. Tento návrh zákona neprošel, takže následně byl návrh zákona postoupen do podrobné rozpravy a nakonec Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal několik pozměňovacích návrhů, které vyplynuly z té předchozí diskuze. Takže diskuze se týkala následujících problémů. Za prvé se to týkalo těch legislativně-technických, především nutnosti nahradit dikci „přede dnem účinnosti tohoto zákona“ slovy „přede dnem 1. července 2004“, neboť zákon byl přijat v roce 1995. Za druhé jsme diskutovali předloženou výjimku ze zákazu reklamy, která se týká § 3 odst. 4, speciálně bodu 2, tj. sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu konstatoval, že není k takové výjimce důvod a že je poměrně nesystémová. Dalším okruhem problémů byl vlastně věcný návrh zákona, tj. vztah mezi striktním zákazem reklamy a škodlivostí nebo spotřebou tabákových výrobků. Nikdo z členů výboru nezpochybňuje, že kouření je nesmírně škodlivá záležitost. Všichni členové však nejsou přesvědčeni o tom, že existuje rovnítko mezi striktním zákazem kouření a snížením množství tabákových výrobků nebo konzumace tabákových výrobků. Takže v té chvíli byl ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu předložen pozměňovací návrh, který poněkud zmírňoval striktnost tohoto návrhu zákona a měl za cíl umožnit alespoň nějakou konkurenci mezi výrobci, protože členové výboru měli dojem, že takto striktní zákaz velmi zvýhodňuje velké výrobce a znevýhodňuje výrobce malé. Poslední okruh problémů, kterým jsme se zabývali, se netýká zákazu reklamy na tabákové výrobky, ale týká se zákona o regulaci reklamy. Jistě si vzpomenete, že již při projednávání zákona o regulaci reklamy v roce 2002 byl přijat Senátem mj. pozměňovací návrh, který se týkal humánních léčivých přípravků. Já se vám pokusím přiblížit, čeho se ten problém týkal. Existuje totiž rozpor mezi § 5 odst. 3, ve kterém se stanoví, že předmětem reklamy mohou být pouze humánní léčivé přípravky registrované podle zvláštního právního předpisu. Dále se v § 5a zakazuje reklama na homeopatika. Proto, že u nich nebyla posuzována účinná složka z toho prostého důvodu, že účinnou složku neobsahují. Tento rozpor, na který upozorňuje i Ministerstvo zdravotnictví, Senát odstranil v květnu roku 2002 přijetím pozměňovacího návrhu, který umožňuje reklamu na homeopatika a podobný pozměňovací návrh nyní prošel při hlasování hospodářským výborem.

Závěrem své zpravodajské zprávy konstatuji, že Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal usnesení, ve kterém navrhuje Senátu vrátit předložený návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které jsou součástí tisku č. 46/3. Pokud tento návrh zákona bude postoupen do podrobné rozpravy, tak předložím jednotlivé pozměňovací návrhy. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji a ptám se pana senátora Jiřího Zlatušky, jestli chce vystoupit. Máte slovo jako zpravodaj Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Senátor Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se tímto návrhem zabýval na svém zasedání 19. 3. Poměrně rozsáhle diskutoval zejména souvislosti týkající se vlivu tabákové reklamy na mladou populaci. Konstatoval, že předkládaný zákon je kompromisem mezi doporučeními Světové zdravotnické organizace a programovými dokumenty v ČR a zejména ohled na to, že tabáková reklama působí rizikově na část mladé populace, která je velmi náchylná k přejímání rizikových způsobů chování a nedoceňuje rizika, která jsou vnímána jako rizika pokročilého věku.

Výbor se shodl na tom, že zákaz kouření by byl stejně nesmyslný jako jeho propagace a že je potřeba vytvářet opatření, která neruší konkurenční prostředí, ale vymezují reklamu tam, kde stávající kuřáci nakupují kuřivo. Na výboru byl vznesen návrh zamítnout tento návrh zákona. Ten nebyl v hlasování přijat. Výbor se usnesl na pozměňovacích návrzích, které vycházely z diskuze. Část těchto návrhů je podobná těm technickým návrhům, které zde před chvílí odezněly, tedy zejména nahradit v čl. 1, bodu 1, § 3 odst. 3.

Ty pozměňovací návrhy v případě, že bude pokračovat projednávání, přednesu v podrobnější rozpravě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Já se nyní ptám, zda podle § 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím.

V této chvíli otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Jiří Liška.

Senátor Jiří Liška: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, na první pohled se zdá, že projednávaná novela zákona o regulaci reklamy je obsahově jednoznačná, že její záměr je jasný a argumenty předkladatele jsou nezpochybnitelné.

Každý z nás přece dobře ví, že kouření škodí zdraví a že reklama většinou pomáhá zvyšovat prodej zboží. Z tohoto pohledu se zdá jako jasné, že je potřeba podpořit tuto novelu, vždyť je přece ku prospěchu zdraví a dobru člověka.

Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Novela v sobě skrývá ještě jeden obsah. Ten méně viditelný, čitelný, spíše mezi řádky. Ve jménu dobra, zdraví a všeobecného prospěchu si totiž dobrovolně upíráme z našich svobod.

V poslední době, a on vlastně tento stav trvá již delší dobu, si prostor naší osobní svobody neustále dobrovolně zmenšujeme. Množství příkazů, zákazů a různých omezení se neustále zvětšuje. Jednou je to pod tlakem legislativy Evropské unie, jindy je to součástí našich reforem a velmi často je to také výsledek možná dobře míněných snah jak zákonem prosazovat dobro pro člověka.

To je samozřejmě relativní a silně individuální. Pokud jsem teď chtěl hovořit o legislativě Evropské unie, chci upozornit na to, a nakonec to zmínila již kolegyně Paukrtová, že předložený návrh jde daleko za rámec nové direktivy Evropské unie, která se týká regulace tabákové reklamy a která byla schválena před několika dny – 27. března letošního roku a ještě nebyla oficiálně zveřejněna.

Ta obsahuje čtyři základní oblasti regulace, a tím je zákaz reklamy v tištěných médiích, zákaz reklamy ve službách informačních společností, zákaz reklamy a sponzorství v rozhlasovém vysílání a zákaz sponzorství v propagaci tabákových výrobků při událostech mezinárodního charakteru. Návrh novely, který dnes projednáváme, a to je téměř totální zákaz tabákové reklamy, byl jako obdobná direktiva zamítnut Evropským soudním dvorem již v roce 2000.

Tento návrh je již tedy překonán a myslím si, že tak bychom jej také měli posuzovat. Mám vážnou obavu, že návrhy tohoto typu, které sice jsou možná z krátkodobého hlediska přínosem a mohou řešit jednotlivé konkrétní přínosy, problémy, ale zároveň a v tom je to jejich velké nebezpečí, otevírají cestu pro další omezení, kde se také může úspěšně argumentovat ochranou zdraví člověka a prospěchem člověka.

Jako příklad teď mohu uvést připravovaný návrh Ministerstva zdravotnictví, o kterém se hodně hovoří, a to je to, že prodej alkoholu by měl být omezen pouze na speciální prodejny. Zdá se to také jako dobrá myšlenka, vždyť alkohol škodí zdraví a rozvrací rodiny.

Vím, že to je příklad silně zjednodušený, protože se v té obecné rovině nedá hovořit pouze o alkoholu a cigaretách a já to také tak nemyslím. Jedná se o základní možnost člověka svobodně se rozhodnout, a to je pouze možné v prostředí, kdy nejsme svázáni množstvím příkazů a zákazů a my bychom si měli naší svobody vážit a ne se jí dobrovolně vzdávat, byť by to bylo po malých kouscích, pozvolna a nenápadně.

Vím, a nakonec to zde pan předkladatel zdůraznil, že hlavním argumentem je snaha chránit před tabákem právě děti a mladistvé. To je ale úkol především pro rodiny a rodiče. Ti by měli být dětem příkladem a vést je k tomu, co je dobré. A navíc jsem přesvědčen, že v současné době existuje již celá řada dalších možností jak omezit reklamu na cigarety a snížit jejich prodej.

Kolem našich silnic, a vy to všichni dobře víte, jsou stovky, možná tisíce reklamních ploch, které jsou postaveny bez povolení a stát si s tím nedokáže poradit pro mne z nepochopitelných důvodů.

Máme také zákonem zakázaný prodej cigaret a alkoholu dětem a mladistvým a s tím si také nedokážeme poradit. A neschopnost státu prosadit své zákony se snažíme řešit vydáním zákona dalšího, a to přece není ta cesta, po které bychom chtěli jít.

To, co jsem teď uvedl, kolegyně, kolegové, jsou hlavní důvody, proč většina členů našeho klubu nemůže souhlasit s předloženou novelou a proč navrhujeme její zamítnutí. Jako jedno z možných řešení v té nejbližší budoucnosti vidím přípravu návrhu nové regulace tabákové reklamy, která bude vycházet z té nové direktivy Evropské unie. Takový návrh bude mít určitě širokou podporu a bude mít určitě i podporu senátorů klubu ODS. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Na displeji mám pana senátora Jiřího Zlatušku. Chce promluvit jako senátor nebo to byla přihláška jako zpravodaj? Jako zpravodaj.

Přihlásil se nyní pan senátor Tomáš Julínek. Máte slovo.

Senátor Tomáš Julínek: Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové, nechtěl jsem původně vystupovat a můj názor vyjádřil precizně pan kolega Liška, se kterým se ztotožňuji, ale musím reagovat na předkladatelskou zprávu pana poslance.

Zdravotní výbor se tímto zákonem nezabýval, protože většina členů zdravotního výboru, ale nejen oni, moc dobře ví, že kouření škodí zdraví. Rozhodně to patřilo do těch výborů, kam to bylo přikázáno, protože o to primárně nejde.

V předkladatelské zprávě bylo řečeno mnoho. Jednak se musím ohradit proti tomu, že by byť bohulibý cíl měl být zdůvodňován demagogií. Demagogických prohlášení tady zaznělo velmi mnoho. Například že zákaz reklamy je nejefektivnější prevencí je určitě nepravdivý výrok.

Zákaz nikdy není nejefektivnější prevencí, natož reklamy. Pak jsou tady nepravdivé výroky, které jsou spíše charakteru medicínského a neměl by se jich dopustit lékař. Objevují se potom také v pozměňovacím návrhu, který jste dostali z výboru pro lidská práva atd., kdy jsou tam jasná medicínská tvrzení, která prostě takto pravdivá nejsou tak, jak jsou postavena.

Všichni kdo dělají medicínu ví, že tomu tak je. To znamená i k dosažení bohulibého cíle musím používat pravdivé argumenty, pravdivé výroky a neměla by se používat demagogie, protože i k dosažení bohulibého cíle bývají použity prostředky, které k jeho dosažení nakonec nevedou anebo jsou dokonce zločinné. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček:Vážení kolegové, já bych chtěl vyzvat pana senátora Julínka, aby teď hned předstoupil a tu demagogii osvětlil. Myslím si, že je to korektní. To, že si to Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku nevzal, mě mrzí, neboť skutečně vidím těžiště toho problému v té zdravotnické oblasti. To, že tady umírá každý rok 22 tisíc lidí, by předsedu zdravotního výboru mělo zajímat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane kolego, samozřejmě vyzvat můžete, ale bývá zvykem i ve Sněmovně, nemůžete vyzvat přímo. To jste se dopustil lehké procedurální chyby. Já se v této chvíli teď ptám, kdo další. Přihlásil se pan senátor Jaroslav Kubera a připraví se paní senátorka Jaroslava Moserová.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mne zaráží, jak pan poslanec Janeček mluví o kouření, ale nemluví o zákazu výroby toho svinstva, na které chce zakázat reklamu. Ten zákon totiž není o kouření, ač to tak na první pohled vypadá a s kouřením jistě souvisí, ale on je o zákazu reklamy na legální schválený výrobek, dokonce zařazený mezi potraviny a pochutiny, nemýlím-li se, což možná je samo o sobě poněkud komické, ale já bych uvítal a asi bych hlasoval pro, kdyby v návrhu zákona byl zákaz výroby a distribuce cigaret, zákaz výroby a distribuce alkoholu. Protože, opakuji znovu, že neznám kuřáka a sám jsem poměrně silný kuřák, to přiznávám a stydím se za to hluboce, ale nikdy v životě jsem nebil ani moji ženu, ani moje děti, na rozdíl od mnohých jiných, kteří po třech pivech vymlátí celou rodinu, ničí obecní i soukromý majetek a nikomu to nevadí. A že alkohol také škodí zdraví, je určitě zcela jasné.

Ve jménu dobra bylo pácháno mnohé. Možná, že bychom se mohli časem vrátit i k pálení čarodějnic nebo knih, ale to bychom nejdříve museli zrušit zákon na ochranu ovzduší, který naštěstí tomuto brání.

Já bych připomněl, že jestliže tady pan poslanec Janeček tvrdí, že jestliže zemře 20 tisíc lidí v důsledku kouření, tak také 20 tisíc dětí se nenarodí v České republice proto, že všude u dálnic máte intenzivní reklamu na prezervativy a tato reklama způsobuje, že se nenarodí 20 tisíc dětí, které by potom ta zakázaná reklama nemohla ohrožovat.

To, že si koncerny nechaly vypracovat studii, to já nevím, je mi to jedno, ale je zcela evidentní, že je pravda, že kdyby Česká kuřácká asociace, která je současným stavem velmi rozhořčena, přistoupila ke krokům typu – za prvé, bojkot prodeje cigaret, za druhé, přestat kouřit, tak ony zadlužené nemocnice během několika týdnů se dostanou do totálního krachu, protože jsou z těchto, nemyslím z peněz za reklamu, ale z peněz, které jsou obsaženy v ceně za každou jednu cigaretu. Každý ví, kolik je asi výrobní cena cigarety, kolik je prodejní, kolik je v ní obsaženo daní a tyto daně jsou v takové výši, že pokrývají skoro všechny potřeby zdravotnictví.

Mimochodem, když mluvíme o zdraví, ve Spojených státech, které jsou známé velmi tvrdým postupem vůči kuřákům, stouplo o 300 % onemocnění horních cest dýchacích v důsledku toho, že úředníci musí vybíhat a oni si neberou kabát na tu chvilku, co si jdou zapálit, vyběhnou ven z klimatizované místnosti do mrazu a dostávají okamžitě chřipku či zánět. Takže tento způsob je špatný. Mnohem liberálněji k tomu přistupují země jako Švýcarsko, které chápou, že – a já si myslím, že je to správné, že kuřák nemá ohrožovat nekuřáka v kanceláři nebo na veřejných místech, kde mu to vadí. Oni to mají velmi jednoduše vyřešeno tak, že mají oddělená ta místa a zachovávají tu svobodu – kdo chce, ať si kouří, ať nesmrdí těm druhým, kteří to nemají rádi nebo kteří jsou tím ohroženi.

Já si myslím, že hypotéza, teorie a experiment jsou tři takové akty. A já se pokusím dokázat panu poslanci Janečkovi, že se hluboce mýlí, když si myslí, že je to reklama, která způsobuje nějaké navyšování kouření. Není tomu tak. Jediné, co reklama dokáže, je, že kuřák změní značku, což také nebývá obvyklé, protože zvyk je železná košile a když si na nějakou značku zvykne, tak ji jen velmi těžko mění. A už to tady bylo řečeno při minulém projednávání, na marihuanu neexistuje žádná reklama, a přesto stoupá počet narkomanů, děti kouří marihuanu ve stále nižším a nižším věku a je vidět, že reklama na to žádný vliv nemá.

Já proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona, protože návrhy, které jsou obsaženy v návrhu výboru opravdu způsobují úsměv – „Kouření způsobuje rakovinu, neplodnost, impotenci.“ Chtěl bych důkaz od pana poslance Janečka, že způsobuje impotenci, aby to vysvětlil mojí ženě. Není to pravda, nezpůsobuje. A kdyby tento pozměňovací návrh snad měl být, nedej Bože, přijat, tak bych tam prosil doplnit, že kouření způsobuje občas i rozkoš.

Já tedy se pokusím dokázat panu poslanci Janečkovi, že nemá pravdu. V tomto ctěném shromáždění více než polovina senátorů kouří, jak jsem zjistil. Takže kdyby platila teorie pana poslance Janečka o tom, že reklama nějak funguje, tak já mu dokážu, že reklama nefunguje. Prosím, pane poslanče, toto je přenosný popelník, abychom nedělali svinstvo a paní ministryně Součková nám nemusela zakazovat kouřit na zastávkách – ne ze zdravotních důvodů, ale proto, že házejí ty „vajgly“ na zem. Ale ty žvýkačky, hází žvýkačky, je třeba nutně zakázat reklamu na žvýkačky. Podívejte se po všech našich městech. Na rozdíl od „vajglů“, které se dají zamést, tak na žvýkačky je vypsána vysoká odměna, kdo vymyslí, jak odstraňovat žvýkačky z dlažby. Je to skutečně veliký a finančně náročný problém.

Takže, pane poslanče, promiňte, bude to jenom vteřina, já to hned zase típnu. Podívejte se. Zapálím, rozhlédněte se po sále, podle vaší teorie by teď všichni už, kdo nás tu dlouho poslouchají, by si rádi zakouřili, neudělají to. Takže vidíte, že reklama absolutně nefunguje. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane kolego, samozřejmě nemám připomínku k vašemu jednání ve smyslu slov, ale tento čin, zapálení cigarety, který jste prokázal, je proti pravidlům hry. V tomto zasedacím sále se opravdu nekouří, jsou na to vyhrazeny jiné prostory. Hlásil se opět pan poslanec Janeček. Samozřejmě budete mít, pane kolego, prostor v závěrečném vystoupení. Můžete vystoupit, jestli chcete, na to jako předkladatel máte právo, ale nebývá to úplně v této komoře zvykem, abyste komentoval každý projev.

Poslanec Josef Janeček: Nebudu komentovat každý projev, budu komentovat některé projevy. Já si myslím, že nemá smysl moc komentovat onen poslední projev. Já se domnívám, že každý si udělá svůj názor k tomu sám.

Ale k těm projevům, které zde zazněly. O takový filozofický problém se opřel pan senátor Liška, a to s tou teorií, že vlastně zákaz reklamy je ubrání si svobody, že omezujeme něco, co by mělo být povoleno. Já bych jenom snad k tomu řekl, že pokud je pan senátor Liška členem ODS, tedy strany liberální, tak by měl vědět, že základním pilířem liberalizmu je ochrana svobody. Vypěstování závislosti je ztráta svobody. Člověk, který je závislý, ztratil kus ze své svobody, neboť je nucen kupovat výrobek, který nechce.

Sedmdesát pět procent kuřáků by rádo přestalo kouřit. A když se podíváme na sociální strukturu, naše domácnosti vydávají na nákup cigaret zhruba 40 miliard korun ročně. Vydávají to především domácnosti sociálně slabé, méně vydávají ty domácnosti, ve kterých jsou lidé vzdělanější a majetnější. To jsou lidé, kteří dokáží lépe odolat reklamnímu tlaku.

Čili jestliže chceme otevřít trh pro drogy, otevíráme tím prostor pro ztrátu toho, co by měli liberálové střežit jako oko v hlavě, totiž svobodu. To, proč se demokratické státy bojí vstupu různých drog, je právě napadení onoho základního pilíře demokracie, tj. svobody. A jistě bychom měli vědět, že cigareta je jedna ze vstupních drog pro další návykové látky, jako je marihuana, jako jsou potom ty tvrdé látky – pervitin atd.

Pokud se kolegové domnívají, že reklama působí pouze na změnu značky, rád bych je upozornil na slavný výrok pana Henryho Forda, který řekl: „Kdybych měl posledních pět dolarů, tři z nich dám na reklamu.“ Je to totiž tak, že kuřáci nežijí věčně. Každý rok jich oněch 20 tisíc zemře, každý rok se v naší republice rodí přibližně 100 tisíc dětí, to znamená, že každý rok přichází 100 tisíc nových potenciálních konzumentů, které musí tabákový průmysl zpracovat dříve, než se stanou natolik vyspělými, aby dokázali reklamnímu tlaku odolat.

O to se jedná, a proto je to tak důležité, proto se snaží ovlivnit je pokud možno v dětském věku. Je samozřejmě pravda, že reklama nerozhoduje o 100 %. Světová banka udělala studii asi ve 120 zemích, která „visí“ na internetu a jednoznačně prokázala, že v zemích, kde byl proveden zákaz reklamy, spotřeba cigaret jde výrazným způsobem dolů. Odhaduje se, že onen zákaz reklamy ovlivňuje spotřebu zhruba z 10 až 30 %. Vážení přátelé, kdybychom se rozhodli, že zakážeme reklamu, potom při minimálním odhadu to znamená, že v této zemi každý den nezemře alespoň šest lidí.

Jenom bych vám řekl, všichni to víme, jak každá televize strašně ráda ukazuje, když se někde stane nějaká havárie. Ukazuje rozbitá těla, ale málokdy se podaří ukázat, že každý den v této zemi zemře plný autobus lidí na nemoc způsobenou kouřením, to je oněch 60.

Opakuji proto, že není pravda, že reklama nemá vliv na spotřebu. Samozřejmě, že má. Vždyť je to hlavní motor pro získávání nových zákazníků a tabákový průmysl v naší republice podle citací, které se objevují v tisku, vydává stamiliony až miliardu korun ročně na reklamu, a jistě by to nečinil, kdyby se mu to nevyplatilo.

Pokud jde o souboj značek, o kterém se často hovoří, byl právě tento argument oním důvodem, proč jsme ponechali možnost reklamy v místě prodeje. Jestliže se někdo rozhodne, že bude kouřit a že si zajde koupit zboží, po kterém touží, pak nechť v tomto místě se výrobci o něj porvou. Ono je to ale tak, že kuřák většinou začíná kupodivu těmi nejdražšími cigaretami, to znamená těmi, které mají rozvinutou reklamu, a končí nikoliv u těch, které mají velkou reklamu, ale u těch nejlevnějších. Prostě proto, že mu to sociální situace nedovolí.

To bylo několik argumentů, které zde byly řečeny. Nezpochybňuji vliv rodiny. Rodina má samozřejmě jednu z klíčových rolí, stejně jako škola, ale opakuji, že oněch 10 až 30 % lidí, kteří by nemuseli zemřít, by nám mělo stát za to. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, pane kolego. Předpokládám, že ve své závěrečné zprávě nám obohatíte tuto předloženou zprávu, protože jste se trochu od komentáře, který jste avizoval, odklonil k další předkládané zprávě.

Mám zde ještě sedm přihlášených, takže bude dostatek prostoru. O slovo se přihlásil předseda klubu KDU-ČSL Josef Kaňa jako senátor, takže slovo má paní senátorka Moserová.

Senátorka Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedající, pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, když se tento návrh zákona projednával ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, hlasovala jsem pro přijetí tohoto návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Opět zvažuji, že budu hlasovat pro, protože jestliže se tím sníží počet mladých lidí, kteří si vybudují závislost na kouření, bylo by to samozřejmě pozitivní.

Jinak dovolte, abych vyjádřila rozčarování nad tím, jestliže v tomto Senátu zní demagogická, teatrální argumentace. To Senátu nesluší. Teď nemám na mysli předkladatele.

Pokud se týká předkladatele, musím říct, že souhlasím s předřečníky v tom, že jeho důvod byl také demagogický. Protože jsem lékařka, mohu také říci proč. Uvádělo se tu totiž, kolik lidí zemře na nemoci způsobené kouřením. Nikde není psáno, že kdyby nekouřili, tuto nemoc nedostanou. Nemáte od toho odpočítané nekuřáky. Kouření samozřejmě zhoršuje podmínky nebo činí pravděpodobnější, že se ta či ona choroba dostaví, ale takto argumentovat smrtí je poněkud přehnané.

Jediné, co mě zarazilo je, že předložený návrh zákona jde za hranice normy, kterou přijímá Evropská unie. Nicméně, jak už jsem řekla úvodem, jestliže to ušetří i třeba omezený počet mladých lidí od závislosti, kterou upřímně řečeno lituji, bude to dobře.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má pan senátor Milan Štěch, připraví se pan senátor Josef Kaňa.

Senátor Milan Štěch: Pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, původně jsem také nechtěl vystupovat, ale vzhledem k tomu, že v úvodu tohoto jednání z řad senátorů zazněla kritika na tento návrh zákona, domnívám se, že je potřeba vystoupit na jeho podporu, a to proto, že by to mohlo vypadat, že se ztotožňujeme s prvními třemi vystoupeními, a to senátorů Lišky, Julínka a Kubery.

Chci říci, že považuji za vážnou chybu jako člen Výboru zdravotního a pro sociální politiku, že tento návrh zákona nebyl projednán v našem výboru. Budeme si muset dávat pozor na přístup pana předsedy výboru, protože se domnívám, že na Organizačním výboru si měl vyžádat zařazení tohoto bodu k projednání našemu výboru. Je to poprvé, kdy jsme v našem výboru tento návrh neprojednávali. Podle mého názoru do určité míry zneužil svého postavení. Je to ale i naše chyba, členů výboru, konkrétně i má, že jsme dodatečně nepožadovali, aby na jednání výboru byl tento bod zařazen.

Je zarážející, když někdo vystoupí tak, jak vystoupil předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k této problematice, ale samozřejmě má plné právo na takový názor. Myslím si, že tady demagogie skutečně zaznívala. Za nejhrubší demagogii považuji, když se někdo ohání omezováním svobody. Myslím si, že svoboda je tak cenným artiklem, tak cennou záležitostí, že bychom ji neměli dávat do souvislosti s takovýmito návrhy, s takovýmito předlohami, protože pak toto slovo do určité míry devastujeme a lidé si ho potom neváží v plném rozsahu tak, jak by si ho podle mého názoru vážit měli. Jdeme jim prostě špatným příkladem.

Za daleko vážnější omezování svobody například považuji to, že lidé se v naší zemi enormně bojí, že se bojí říci svůj názor, že se bojí o práci. To jsou věci, kde bychom se měli zabývat slovem „svoboda“ a jeho naplňováním.

Tady se hovoří tak, jakoby reklama byla úplně neúčinná. Kdyby reklama byla neúčinná, nedávali by do ní výrobci, ale i různé agentury a sdělovací prostředky vůbec tolik prostředků jaké dávají. Myslím si, že reklama je bohužel velmi účinná, a to včetně reklamy na tabákové výrobky.

Říkalo se tady, proč nepostupujeme stejně razantně u alkoholu. Ano, asi bychom také u alkoholu měli přehodnotit svůj přístup, ale i reklama na alkohol je přece omezena. Jsou určité vysílací časy, kdy se reklama může vysílat. Nejsem v tomto směru odborník, ale vím, že tomu tak je.

Na jednu stranu je samozřejmě potřeba říci, že alkohol škodí, ale na druhou stranu alkohol v malém množství u zdravého člověka nemusí mít škodlivé účinky. Naproti tomu je dokázáno, že každá cigareta škodí, takže je to přece jen oproti alkoholu rozdíl. Tím ale neříkám, že by právě reklama na alkohol neměla být více regulována.

Na závěr chci říci, že zákon podpořím a že dokonce pozměňovací návrh, který byl tady prezentován, jde správným směrem. Na závěr bych chtěl ocenit iniciativu a určitý zápas, který vede kolega poslanec Janeček. Myslím si, že dělá velice záslužnou činnost, i když si dovedu představit, že bude pod tlakem různých skupin, kterým jeho počínání nevyhovuje. Vážím si ho za to, dělá dobrou práci.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Slovo má pan senátor Josef Kaňa, připraví se pan senátor Jiří Zlatuška.

Senátor Josef Kaňa: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jistě jsme se mnozí těšili na tuto rozpravu, několikrát jsme ji absolvovali. Myslím, že naše očekávání nebylo zklamáno a že to ještě bude pokračovat. Je to téma vděčné. Podtrhl bych slova svého předřečníka na adresu pana předkladatele, protože je to určitý boj o jakési principy. Nechci diskutovat a vznášet argumenty o účinnosti reklamy, ani o tabakizmu, ani o zdravotnických aspektech, ani nakonec o omezování svobod. Je to velmi citlivá záležitost. Velmi si vážím práce a debaty, která byla na obou výborech, které tuto předlohu zákona projednávaly. Nicméně si myslím, že je velmi korektní, když už zazněl návrh zamítnout, abych zcela seriózně podal návrh na schválení tohoto zákona v předloženém znění. Myslím si, že je to spíše než o aspektech, o nichž jsem mluvil, o tom, jestli se chceme, nebo nechceme posunout směrem k naplnění vize, která jde světem, že moderní je nekouřit a není to lehké, že se tedy chceme nebo nechceme posunout směrem k našemu zdraví, směrem k Evropě nebo i ke světu jako celku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Zlatuška, připraví se senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rozhodl jsem se vystoupit v této části rozpravy s ohledem na to, co zde zaznělo od některých předřečníků.

Především bych zdůraznil, že aspekt svobody a svobodného rozhodování nepochybně souvisí se skutečností, že psychoaktivita nikotinu je lékařsky prokázaná, vyvolává závislost, která je srovnatelná s heroinem a kokainem. Vzniká u 80 – 85 % uživatelů. Je to prokazatelný lékařský fakt. Tímto je omezeno svobodné rozhodování. Nehovořím zde v okamžiku, kdy se jedná o reklamu tabákových firem a o finance, které ovlivní chování těch, kteří potom mají spravovat regulaci tohoto prostoru.

Pan senátor Kubera zde kritizoval úplnější výčet rizik, která jsou navrhována v jednom z více pozměňovacích návrhů. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve formulaci, že kouření způsobuje jisté druhy poruch včetně impotence, upozornil, je třeba na to pohlížet tak, že prokazatelný kauzální vliv mezi kouřením a vznikem této choroby u nemalého procenta obyvatel vzniká v každém případě, nebo že každý případ choroby je vyvolán kouřením.

K poslednímu, čím kolega Kubera končil, bych upozornil, že v desáté verzi mezinárodního klasifikačního seznamu nemocí je pod diagnózou F 17 uvedeno poruchy duševní a poruchy chování související s kouřením. Ne všechny poruchy chování jsou způsobeny kouřením, ale viděli jsme zase z hlediska vědeckého přístupu k tomu, exemplární příklad toho, že tato klasifikace souhlasí.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Pospíšil. Připraví se pan senátor Jaroslav Šula.

Senátor Jiří Pospíšil:Pane předsedo, pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, mám pocit, že v této debatě bylo všechno řečeno. Přesto mi dovolte okomentovat některé zajímavé aspekty.

Bylo zde řečeno hodně o demagogii, bavíme se o kauzalitě. Kauzalita je dost přísný požadavek na prokázání škodlivosti kouření. Domnívám se, že kouření je škodlivé, cítím to na sobě, a neumím přestat. Přesto se domnívám, že není dobře používat demagogických výroků jako že musíme zakázat reklamu, protože je spousta lidí, kteří denně zemřou na následky kouření. Stejně tak můžeme tvrdit, že spousta lidí denně umře na následky dopravních nehod, kde kauzalita ze smrti lidí je přímější, a přesto vůbec nikoho nenapadne omezovat reklamu na dopravní prostředky. Je tam něco jiného, co v nás budí emoční vztah ke kouření, a ten je silnější v případě kuřáctví. Kuřáci i nekuřáci jsou emočně identifikující se skupina a útočnější vůči druhé skupině než lidé, kteří jezdí autem a lidé, kteří se nechají autem vozit, protože do auta občas vejde každý, ale cigaretu si každý nevezme.

Hovořilo se zde o bohulibosti. Tvrdím, že nikdo neříká, že nejen věřící, ale i každý člověk se nemá snažit pochopit úmysly boží. Poznamenávám jen, že všechny tyto snahy jsou odsouzeny k nezdaru a že každý člověk, který tvrdí, že něco je bohulibé, neumí to doložit.

Padl tady jeden šílený argument, který také svědčí o demagogii, a dokonce se domnívám, že u předkladatele tohoto zákona je to možné, je vidět, že je velmi emočně angažovaný na přijetí tohoto zákona, ale říkat, že škodlivost reklamy na kouření je prokazatelná na tom, že kuřák začne na nejdražších cigaretách a sociální situace ho dožene k tomu, že kouří levnější, je možná argument proti našemu sociálnímu systému, ale ne proti reklamě na kouření.

O tom, co je a není svoboda, nás poučil kolega Štěch. Jeho pojetí je poučné, plete si strach a svobodu. Měl by nad tím možná chvíli filozoficky přemýšlet, jestli porušení svobody je strach z toho, že ztratím zaměstnání. Myslím si, že to není porušení svobody. Dokonce se domnívám, že kdyby všichni měli příležitost kdykoliv pracovat, nebylo by třeba budovat takové zajímavé svobody, jako je svoboda práva na práci.

Musím říci, že dokonce některé věci by mohly v této souvislosti vést až k náznaku totality. Říkat, že člověk, který kouří, se zbavuje své svobody, a když není závislý, tak je svobodný, zakážeme mu stát se závislým, aby nemohl být připraven o svou svobodu. To je myšlení totalitní. Každá totalita se odvolává na to, že její zákazy a omezení se dějí ve jménu zdraví společnosti nebo jedince. Vždycky definují zdravého jedince, vždycky definují jedince, který není zdravý. Začnou se starat o to, aby byl zdravý. Posléze se to může vyvíjet tak daleko, že vymýcením nezdravých jevů nebo nemocí vymýtí i jejich nositele. Myslím si, že toto v žádném případě nehrozí, že toto nikdo neměl na mysli. Každá totalita je ale škodlivá.

Každý bude rozhodovat podle svého přesvědčení. Domnívám se, že toto přesvědčení není dáno ani tak racionalitou, jako svým vztahem ke kouření. Svým vztahem k pojetí toho, co se má nebo nemá zakazovat, a nedivte se, že já jako člověk závislý a kuřák jaksi nevidím souvislost, a už vůbec ne kauzální souvislost mezi reklamou na kouření a zdravotními škodami. Prostě nevidím. Já vidím souvislost mezi kouřením a škodami. Ale ta souvislost je nejvýše statistická. Možná se podaří jednou prokázat, že nějaké vlivy tam jsou. Ale ve skutečnosti to, že je příčinou škod na zdraví reklama – to tady těžko někdo prokáže. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Šula. Připraví se senátor Karel Barták.

Senátor Jaroslav Šula:Vážený pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové, chci vystoupit na podporu přijetí předložené novely zákona, a to z několika důvodů. Novela zákona o regulaci reklamy na tabákové výrobky je zdánlivě novela běžná, ale vůbec tomu tak není. Jde o velkou novelu ve smyslu jejího významu. Co je v centru pozornosti na omezení reklamy na tabákové výrobky, není jen ten tabák, nejsou to jen peníze, nejsou to jen producenti. Zkusme si to všechno odmyslet. V centru pozornosti jsou především naši školáci a adolescenti do 18 let. Je to prokázáno mnoha studiemi, že právě na získávání kuřáků jsou tyto reklamy, nikoliv pro kuřáky samotné. Neposuzujme z osobních pohledů, jestli jsme kuřáci nebo nekuřáci, tuto novelu zákona. Ale z pohledu těch, pro které je určena. Znovu opakuji, z různých ověřených výzkumů u nás i ve světě je zcela jasné, že právě tato skupina, kde se to všechno začíná, tak ta je nejvíce ohrožená a prokazatelně to tak je. Podívejme se na děti, řekněme, v rodinách kuřáků a nekuřáků. Jestliže syn 10, 12letý v rodině kuřáka by si chtěl doma zapálit, tak otec mu řekne – já sice kouřím, ale tebe přerazím, jestli budeš kouřit, většina otců to řekne, i maminek. V rodině nekuřáků nejsou popelníky (někdy pro návštěvu, která kouří na balkoně atd.). Čili ty děti doma i venku slyší, že je to špatně. Nebo resp. doma slyší ty děti kuřáků a nekuřáků to samé. Ale teď přijdou ven, přijdou mezi svoje kamarády a řeknou – podívej na toho frajera na tom obrázku, on kouří, a pod tím je napsáno, že to škodí. Co si z toho má ten člověk v 10, 12 letech vybrat? Pak přijde domů a ptá se otce, ať už je z kuřácké nebo nekuřácké rodiny, a ten mu to nějak vysvětlí. Ale přece jenom ten Pepík, který má 13, ten už běžně kouří, tak proč bych se mu nechtěl vyrovnat? Samozřejmě, tak to zkusím taky. Ano, zkusí to, 10, 15, 20, 30 % to jenom zkusí, a ten zbytek, možná větší nebo menší, začne. A tady to přesně začíná, v té reklamě.

Proto vrácením zákona do PS s jakýmkoliv pozměňovacím návrhem zaklapneme desky nad tímto zákonem a nad prací 10 let. Uvědomme si to, protože to je zmaření práce lidí, kteří se do toho problému skutečně zakousli. Znovu říkám, neposuzujme tento zákon z pohledu dospělých lidí, dospělých kuřáků nebo nekuřáků. Bylo tady řečeno, že kuřák se nedá zlákat na změnu značky, někdy jenom mimořádně. To je přesně ono, kuřák ne, ale nekuřák ano.

Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas, přestože upozornila na to, že je tady evropská směrnice, která byla vlastně k tomuto problému vydána a která zcela nesouhlasí. Na druhé straně trend, který je nejenom u nás, ale samozřejmě v celém světě, jasně napovídá tomu, jakým způsobem by se reklama na tabákové výrobky měla vyvíjet. Proto navrhuji tento návrh schválit v podobě, jak nám byl předložen.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan senátor Karel Barták. Připraví se pan senátor Vladimír Schovánek.

Senátor Karel Barták:Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, pane poslanče, já budu hlasovat pro schválení tohoto zákona, případně pro pozměňovací návrhy, které nebyly ještě podány, ale jsou součástí tisku 46/1, 2. Zde, s výjimkou pozměňovacího návrhu Výboru pro vzdělávání, kde v čl. 1, bod 5 se rozšiřuje výčet nemocí, které mají určitou souvislost s kouřením. Zde si myslím, že výčet je dělán zcela nahodile. Musím upozornit, že učíme, že je asi 40 nemocí, které mají nějaký vztah ke kouření, ne kauzální, ale kouření je rizikovým faktorem pro taková onemocnění. Nechápu, proč tam není třeba ischemická nemoc srdeční, arterioskleróza, chronický zánět průdušek, uzávěr tepen dolních končetin. Myslím si, že jsou to jistě diagnózy, které mají daleko větší výskyt, nežli ty, které tady byly diskutovány. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Pan senátor Vladimír Schovánek. Připraví se paní senátorka Alena Gajdůšková.

Senátor Vladimír Schovánek: Vážené dámy, vážení pánové, já se přiznám, že nerozumím jedné věci. Potravinářská inspekce, pokud zjistí na trhu nějaký závadný zdraví škodlivý výrobek, tak okamžitě přece zakáže jeho výrobu a jeho prodej. Jak je možné, že zde existují výrobky, které mají vraždící účinky, a přitom nejsou zakázány? Domnívám se i já, že zde projednáváme dnes jiný zákon, než bychom měli projednávat. Měli bychom projednávat zákon o zákazu výroby a distribuce těchto tabákových výrobků. Nicméně, přesto co jsem teď řekl, já budu hlasovat pro tento návrh. Byť je to jen malý krůček, jsem přesvědčen, že je tím správným směrem. Proto budu pro něj hlasovat.

Na závěr jenom poznámku k teatrálnímu a exhibicionistickému vystoupení jednoho z našich kolegů, který zde uvedl něco v tom smyslu, že na rozdíl od alkoholiků, on po několika cigaretách nepřijde domů a nezmlátí ženu ani děti. Já mu dávám zapravdu. Po těch cigaretách určitě ne. Ale co bez nich? Pokud by byl třeba na týden uzavřen do nějakého prostoru a neměl přístup ke svým cigaretám, nevím, jak by to dopadlo.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji panu senátoru Schovánkovi. Prosím paní senátorku Gajdůškovou, aby se ujala slova. Připraví se paní senátorka Roithová.

Senátorka Alena Gajdůšková: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych k této problematice vnesla ještě jeden úhel pohledu. A to je pohled pedagoga. On už o tom trošku mluvil pan senátor Šula. Takže z pohledu pedagoga je potřeba si uvědomit nebo přiznat, že reklama na tabákové výrobky je pěkná.

A uznávají to i reklamní agentury. Prostě reklama na tabákové výrobky nám představuje mužné zjevy, krásné muže, samozřejmě s cigaretou nebo jdoucí za cigaretou. A tato reklama působí na city. Stavy, vzory, ideály.

Působí právě na skupiny, o kterých hovořil pan senátor Šula, na děti a mladé lidi. Každý z těch mladých chce vypadat mužně, chce být tím správným chlapem. A tady je potřeba zase vědět, že zdravotní dopady kouření na vyvíjející se organizmus je několikanásobně horší než u dospělého člověka.

Já tedy chci do toho vnést ten jiný úhel pohledu. Jako společnost bychom snad měli stavět jiné vzory a jiné ideály mladým lidem než ten barvotiskový mužný zjev s cigaretou v ruce. Prosím proto o podporu tohoto zákona a já budu hlasovat pro přijetí tak, jak nám byl předložen.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji. Nyní promluví paní senátorka Roithová, připraví se paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Zuzana Roithová: Dámy a pánové, dovolte mi připomenout, že již v minulém funkčním období Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku podpořil tuto změnu v zákoně o reklamě. Byla jsem velmi ráda, že se takto moudře rozhodl Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku právě v Senátu, protože právě v Poslanecké sněmovně byl velký problém i na úrovni zdravotního výboru vysvětlit a rozlišit o čem skutečně máme jednat.

Na plénu v Senátu v minulém funkčním období tato změna málem prošla. Neprošla pouze o dva hlasy kuřáků, kteří se domnívali, že tady zakazujeme kouření dospělým, ale co my vlastně chceme zakázat, resp. co my chceme omezit? My chceme omezit to, po čem volá Světová zdravotnická organizace mnoho desítek let.

My chceme omezit to, aby ne my, ne vy, ale aby naše děti při pohledu na reklamu si nepřebíraly ideál kuřáka do svého budoucího života. A prosím pěkně, nemudrujme o tom, zda je, nebo není kuřáctví, alkoholizmus návykem. O tom existuje takové množství vědeckých studií a empirických zkušeností, že je téměř směšné diskutovat na toto téma na politické půdě. Mohli bychom se totiž také dostat do situace, že bychom hlasovali o tom, zda je, nebo není alkohol a tabák drogou, a to skutečně nepřísluší politikům.

Nám přísluší vědět o tom, že se jedná a máme možnost ovlivnit pozitivně v tomto případě svým hlasováním pro základní společenský problém, který mají už vyřešen v řadě vyvinutých civilizovaných zemích a bohužel v zemích střední a východní Evropy jsme trochu v některých věcech pozadu.

Domnívala jsem se, když před rokem tento zákon tady přijmeme, že půjdeme vstříc tomu, co nás stejně čeká, pokud chceme nikoliv formálně být právoplatnými členy Evropského společenství, ale skutečnými civilizovanými národy v tomto společenství.

Prosím vás, buďte moudří, nemyslete na sebe, myslete na své děti a řekněte své ano tomuto zákonu. V případě, že by neprošel tento zákon naší komorou, je pravděpodobné, že tak jako tak projde znovu v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že by bylo ostudou kdyby právě moudrá horní komora řekla zase opět svým jedním nebo dvěma hlasy ne tomuto základnímu zákonu.

Já děkuji předkladatelům, že se dlouhodobě tomuto problému věnují. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, paní kolegyně. Nyní je na řadě paní senátorka Jitka Seitlová. Připraví se pan senátor Martin Mejstřík.

Senátorka Jitka Seitlová:Pane předsedo, dámy a pánové, my jsme se opravdu nedomluvily – senátorky – že budeme takto vystupovat za sebou. To je náhoda.

Dovolte mi, abych prostřednictvím pana předsedajícího předložila dotaz předkladateli tohoto návrhu. Hovořilo se tady o Evropském společenství, hovořilo se o Evropě. Ale právě regulace, totální regulace tabákové reklamy, kterou řešila direktiva č. 98/43, tak tato direktiva, která je velmi obdobná našemu zákonu a která stanovila také pouze výjimky pro místa prodeje, byla pro neslučitelnost s některými základními principy komunitárního práva anulována Evropským soudním dvorem v říjnu 2000.

Prosím tedy o to, aby mně bylo prostřednictvím předsedajícího odpovězeno, zda se nedopouštíme stejné chyby, jako se dopouštěla tato direktiva. Jenom k tomu, co bylo řečeno předřečnicí, musím říci, že Světová zdravotnická organizace na svém letošním lednovém jednání odstoupila od požadavku na úplný zákaz tabákové reklamy. Je dobře opravdu uvádět fakta, která jsou exaktní. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, slovo má pan senátor Martin Mejstřík. Připraví se senátor Jiří Zlatuška.

Senátor Martin Mejstřík: Vážené kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Já jsem se své svobody dobrovolně vzdal před cca 20 lety a musím říci, že toho občas velmi hořce lituji.

Pakliže jsme zde probírali filozofický problém, zdali zákazem reklamy neomezujeme svou svobodu, tak musím říci, že zde bylo málo zdůrazněn aspekt, na který upozorňovala paní dr. Roithová, totiž že alkohol, ale zejména cigarety, o kterých jednáme, jsou návykovou látkou, jsou drogou.

Pakliže mám volit mezi závislostí na droze a omezením své svobody, tak samozřejmě já budu hlasovat pro zákon, který se snaží eliminovat nebezpečí pro děti a nezletilé. Mne už nikdo tou reklamou nepřesvědčí, ale opravdu tato debata se vede o to, jestli reklama má dopad na právě ještě nedospělé, nezletilé, kteří málokdy nebo ne zcela dokáží volit mezi svobodou a závislostí. Na toto jsem chtěl jenom upozornit. Cigareta je droga.

Potom jenom dvě věci, které zde padly jako příklad toho nepřípustného zasahování do svobod. Bylo zde uvedeno, že je připravován zákon, který by měl upravovat prodej alkoholu na vyhrazených místech, jako příklad nedemokratického přístupu. Jsou státy, kde tato úprava funguje a nemůžeme říci, že jsou to státy nedemokratické.

Záleží jenom na nás, jak se s tímto probléme vypořádáme. To samé se týká připomínky požadavku Evropské unie. Myslím si, že přijmeme-li tuto právní normu, bude to to nejmenší, co nám EU bude vyčítat. Myslím si, že máme daleko důležitější nedostatky, které čekají na vyřešení před vstupem.

Ještě jednou, ač kuřák, a silný kuřák, budu hlasovat pro přijetí tohoto zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, slovo má pan senátor Jiří Zlatuška. Připraví se pan senátor místopředseda Senátu Jan Ruml.

Senátor Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, v té předchozí debatě tady zazněl dotaz, proč je vybráno v tom pozměňovacím návrhu, který bude předložen jenom několik příkladů poruch způsobovaných kouřením, tedy konkrétně například neplodnost, impotence, poškozování plodu v těle matky, ohrožování dětí, duševní poruchy.

Ten důvod je, že v té současné chvíli to sdělení „Kouření způsobuje rakovinu“ se týká záležitostí, které jsou právě tou ohroženou skupinou mládeže, čili lidí tak do 20 let, kde se ta závislost pěstuje právě tím, že se začne kouřit.

Rakovina konkrétně je vnímána jako choroba vzdáleného stáří a nepředstavuje v tomto věkovém období rizikový faktor. Totéž by platilo pro varování před ischemickou chorobou nebo před kardiovaskulárními poruchami. Je zvoleno několik příkladů, které jsou specificky relevantní k mentalitě a vnímání mládeže, protože to omezení je právě nejúčinnější z hlediska toho, aby se v mládeži nevyvolávaly podněty vedoucí ke vzniku té závislosti. Toto jen na vysvětlenou, proč zrovna tyto problémy, nikoliv souhrn všech těch 50 a více.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji, slovo má místopředseda Senátu Jan Ruml a připraví se pan senátor Zdeněk Bárta.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Já, jako liberál, tento zákon těžko mohu podporovat z mnoha důvodů, byly tady již některými předřečníky uvedeny. Člověk je svobodný ve své odpovědnosti za sebe, za své zdraví, za zdraví svých bližních.

Příklad z mé rodiny. Moje žena, jakmile otěhotněla, přestala kouřit a nekouří již sedm let. Já jsem kouřit nepřestal a kouřím za nedůstojných podmínek doma v přísně vyhrazených prostorách, nicméně se mi nepodařilo před dětmi ukrýt svůj zlozvyk, takže se čas od času stává, že mé pěti a sedmileté děti pobíhají po bytě s tužkou v puse a volají, že kouří. Já se za to hluboce stydím, takže je neovlivňuje reklama, ale tatínek. Pravda ne tak mladý, krásný, ošlehaný jako ti muži na billboardech, kteří vystupují v reklamách na kouření.

Na druhé straně jako kuřák s tím, co jsem řekl, nemohu hlasovat proti tomuto zákonu, protože kdyby ten zákon pomohl v rozhodování jednomu jedinému mladému člověku, tak to stojí za to. Já bych byl připraven hlasovat pro zákon, který by měl jednu jedinou dispozici, k tomu mě včera navedl pan senátor kolega Skalický, který zněl v té dispozici – zakazuje se kouřit Janu Rumlovi. Takový zákon bych podpořil.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má pan senátor Zdeněk Bárta, připraví se senátorka Zuzana Roithová.

Senátor Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, já jsem doufal, že oblaka dýmu už se rozptýlí, asi se ještě nestalo, nicméně bych rád váš zájem pootočil k trochu jiné části toho našeho zákona, resp. k pozměňovacím návrhům, které vzešly z hospodářského výboru.

Já bych rád podpořil návrh hospodářského výboru, který chce zrušit ustanovení § 5a odst. 2 písm. c). Toto ustanovení je zaměřeno zejména proti reklamě na homeopatika. Vzhledem k tomu, že u homeopatických léčivých přípravků se jejich účinnost v rámci registračního řízení zásadně neposuzuje a jsou tak z možnosti reklamy zcela vyloučeny.

Homeopatika jsou stavěna tou dikcí § 5 našeho zákona do jedné řady s léčivy, jejichž výdej je vázán jen na lékařský předpis a na úroveň přípravků obsahujících omamné nebo psychotropní látky, přičemž takové řazení homeopatik v jedné rovině s léčivy vydávanými pouze na lékařský předpis za účelem zákazu reklamy zaměřené na širokou veřejnost, po mém soudu, nemůže obstát.

Zatímco léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán jen na lékařský předpis, mohou být pacientům vydávány až po návštěvě lékaře, je to právě lékař, který léčiva předpisuje, který je součástí té cílové skupiny pro reklamu, na rozdíl od homeopatik.

Lékař navíc u přípravků, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský přepis, lépe posoudí u konkrétního pacienta vhodnost předepsání toho či kterého přípravku, a protože jde o léčivé přípravky, které se aplikují u závažnějších diagnóz, hodnotí i možnost vedlejších účinků, které jsou s užíváním takových přípravků obvykle spojeny.

U těch homeopatik je situace naprosto odlišná. Tyto přípravky jsou dostupné široké veřejnosti pouhým nákupem v lékárně, není nutná návštěva lékaře za účelem jejich získání, cílovou skupinou reklamy jsou tak pacienti a je tedy pro distributora takových léčivých přípravků přímo existenční prioritou reklama zaměřená na širokou veřejnost.

Nelze pominout ten fakt, že homeopatika nemají žádné vedlejší účinky na zdraví pacientů a zařazení zákazu reklamy na ně vedle přípravků s výdejem vázaným na lékařský předpis a obsahujících omamné a psychotropní látky, je vůči homeopatikům diskriminační.

Já myslím, že je to od nás trochu schizofrenní a alibistický postoj, kdy na jedné straně Státní ústav pro kontrolu léčiv distribuci homeopatik schválí po příslušném registračním řízení a ačkoliv tyto přípravky nemají žádné škodlivé účinky na zdraví pacientů, na druhé straně zakážeme tímto zákonem jakoukoliv propagaci homeopatik zaměřenou na širokou veřejnost, a tím prakticky omezujeme, ne-li přímo likvidujeme distribuci takových přípravků. Já jsem tady před rokem, když se to projednávalo, nebyl a nemohl jsem proto tyto své námitky vznést, byl jsem mimo republiku.

Regulace reklamy zaměřené na širokou veřejnost u homeopatik by měla spíše vzhledem k jejich charakteru odpovídat regulaci reklamy léčivých přípravků, které jsou dostupné pacientům v lékárnách i bez lékařského předpisu.

Tu situaci hodně komplikuje ještě i ten fakt, že v našem zákoně je pojem reklamy vymezen velmi široce. A kontrolním orgánem, tj. Státním ústavem kontroly léčiv, tak může být za reklamu označena jakákoliv činnost distributora léčiv směřující k podpoře těch homeopatik, včetně podpory snah o vyvolání diskuze veřejnosti za účelem změny současné právní úpravy.

Výrobci a dovozci homeopatik nezastírají složení svých výrobků a je široké veřejnosti dostatečně známa diskuze probíhající v lékařské veřejnosti o účinnosti homeopatik. Zákazem jakékoliv činnosti distributora homeopatik směrem k veřejnosti, včetně informování veřejnosti o svých výrobcích, jsou tak pravidla jakékoliv diskuze vážně narušena a nerovnoměrně jsou tak zvýhodněny argumenty z té strany, která neuznává homeopatika, neboť zatímco veřejná vyjádření odpůrců homeopatik v médiích nejsou z hlediska zákona jaksi postižitelná, veřejné vyjádření výrobce a dovozce homeopatik by bylo z hlediska tohoto zákona reklamou, a tudíž činností protizákonnou. Po mém soudu je tak narušováno jejich ústavní právo na svobodu projevu. Jsme zase u té regulace.

Jelikož je vyloučena jakákoliv činnost distributora homeopatik v ČR zaměřená na širokou veřejnost a směřující k podpoře prodeje homeopatik, je omezeno právo prodejců a distributorů homeopatik svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu, jak je uvedeno v § 41 obchodního zákoníku. Po mém soudu homeopatika logicky nemohou být řazena do jedné roviny s výrobky, které mají nebo mohou mít škodlivé účinky na zdraví veřejnosti a u kterých je reklama omezována, jako to, o čem hovoříme – alkohol, tabák, léčivé přípravky obsahující omamné a psychotropní látky apod.

Myslím si, že stávající úprava je vůči homeopatickým výrobkům diskriminační, a proto vás prosím, abyste pozměňovací návrh hospodářského výboru podpořili. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Slovo má paní senátorka Zuzana Roithová.

Senátorka Zuzana Roithová: Dámy a pánové, je mi líto, že musím podruhé vystoupit, ale musím reagovat na slova paní senátorky Seitlové, která tady již není bohužel přítomna. Byla to nepřesná informace, která tady zazněla a dovolte mi tedy upřesnit, jak to s tím WHO je.

Doporučení mají svou dlouhodobou historii. Od roku 1999 dvakrát ročně probíhají negociace mezi 192 národy, účastníky Světové zdravotnické organizace, o rámcové dohodě o kontrole tabáku. Tyto negociace byly ukončeny letos v únoru a tím pádem nahrazují, resp. jejich součástí je to původní doporučení.

V květnu bude tato dohoda předkládána shromáždění. Aby byla platná, stačí ratifikace 40 států. Ona bude ale ratifikována větším množstvím, protože už teď byla přijata nadpoloviční většinou. A co je podstatné v této globální a koncepční dohodě o kontrole tabáku, je úplný zákaz reklamy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. V tuto chvíli nemám již nikoho dalšího přihlášeného, a to jak rukou, tak na displeji, takže rozpravu končím.

Pan navrhovatel se jistě chce vyjádřit k proběhlé rozpravě, takže máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Josef Janeček:Reagoval bych snad jenom na některé argumenty, neboť k reakci na ně jsem byl vyzván.

Děkuji paní senátorce Roithové, neboť mi usnadnila odpověď na dotaz, který vznesla paní senátorka Seitlová, která se také ptala, jak to bylo se zrušením oné direktivy.

Proces byl takový, že tato direktiva byla napadena jednak koncernem Philip Morris, jednak německou vládou. Toto napadení bylo úspěšné, neboť se konstatovalo, že úprava ochrany zdraví obyvatel má být svěřena do gesce jednotlivých států. Byla to tudíž spíše procesní chyba, na základě které byli stěžovatelé úspěšní. Nová direktiva, o které hovořila paní senátorka, se už této chyby vyvarovala.

Dotaz, který vznesl pan senátor Pospíšil, slyším často, a proto na něj reaguji. Jde o dopravní nehody, úmrtí na silnicích. Chtěl bych upozornit na to, že pokud by všichni řidiči dodržovali dopravní předpisy, nedocházelo by k dopravním nehodám, ale 50 % kuřáků, kteří používají výrobek k účelu, pro který je vyroben, zbytečně předčasně zemře.

Vždycky mě mrzí, že kuřáci říkají: mně to nepřesvědčí atd. Trik reklamy tkví v tom, že tabákový průmysl z cigarety udělal symbol dospělosti. Proto ti 10letí, 15letí, 16letí hledají něco, aby vyjádřili svůj vzdor tomu hloupému učiteli, rodičům, kteří jim nerozumějí atd. Všichni známe tyto výchovné problémy. Tabákovému průmyslu se podařilo vytvořit symbol tohoto vzdoru, kterým cigareta je. Proto také 90 % začíná kouřit před 18 rokem a 75 % chce přestat po 18. roce, protože to nepotřebují. Dospělí jsou, ale pouze ztratili část své svobody, protože díky své závislosti musí kupovat výrobek, který nechtějí.

Snad ještě několik slov k oné homeopatii. Abych pravdu řekl, trochu mě mrzí, že se to dostalo do tohoto návrhu, protože to je úplně jiné téma, než které řeší tato novela, velmi nerad bych o tom vedl diskuzi. Mám k tomu svůj názor, protože homeopatikum je často tak ředěné, že neobsahuje ani molekulu účinné látky, přičemž reklama může navozovat dojem, že je to léčebný prostředek atd. Ve zkouškách, v těch dvojitě slepých pokusech se neprokázalo, že homeopatikum by mělo jakýkoliv jiný účinek než placebo efekt. To byl asi onen motor, proč tam reklama není povolena, ale opakuji, že bych o tom nerad diskutoval v souvislosti s tímto návrhem, protože si myslím, že tato diskuze sem nepatří, a byl bych velmi rád, aby se to tímto tématem nekomplikovalo.

Jinak vám děkuji za diskuzi a pokud jsem na něco zapomněl, doufám, že ne, omlouvám se. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Ptám se pana senátora Zlatušky, jestli se chce vyjádřit jako zpravodaj?

Slovo má paní senátorka Paukrtová jako garanční zpravodajka.

Senátorka Soňa Paukrtová: Ráda bych se vyjádřila a sdělila panu poslanci Janečkovi, že důvodem, proč byl přijat tento návrh je, že se jedná o novelu zákona o regulaci reklamy. Musím říct, že v květnu loňského roku při projednávání velmi podobného návrhu zákona Senát tento pozměňovací návrh přijal. Jednáme o návrhu zákona o regulaci reklamy, nejednáme pouze o striktním zákazu kouření.

V závěru diskuze bych ráda konstatovala, že celkem vystoupilo 14 senátorů, byly zde předloženy nejrůznější návrhy, ale důležité je, že byly předloženy dva návrhy, a to jeden na zamítnutí, jeden na schválení. Oba výbory, které to projednávaly, naopak Senátu navrhovaly nechat postoupit do podrobné rozpravy a následně přijmout pozměňovací návrhy a vrátit s nimi návrh Poslanecké sněmovně. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Kolegou Kaňou byl předložen návrh na schválení předlohy, kolegou Kuberou byl předložen návrh tuto předlohu zamítnout. O těchto návrzích budeme postupně hlasovat.

Dovolím si znělkou svolat všechny senátorky a senátory. Budeme hlasovat o návrhu schválit předlohu tak, jak byla postoupena. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 15 je ukončeno. Registrováno 72 senátorek a senátorů, kvorum 37, pro 34, proti 18. Návrh nebyl schválen.

Dalším návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zamítnutí. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 16 je ukončeno. Registrováno 72 senátorek a senátorů, kvorum 37, pro 23, proti 29. I tento návrh byl zamítnut.

V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se hlásí paní kolegyně Soňa Paukrtová. Paní kolegyně, máte slovo.

Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedající, dámy a pánové. Ráda bych trochu okomentovala soubor pozměňovacích návrhů tak, jak jsou uvedeny v tisku č. 46/3.

Tam je souhrn pozměňovacích návrhů, které přijal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a dále v bodě B je usnesení Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice, které výbor přijal.

K článku I. V článku I. v bodě 1 § 3 odst. 3 se slova „před účinností tohoto zákona“ nahrazují slovy „přede dnem 1. července 2004“. To je legislativní úprava, která říká, že se toto datum vztahuje k nově přijaté novele a nikoliv k zákonu, který byl přijat v roce 1955.

V článku I. bodu 1 § 3 odst. 4 písmeno d) vypustit. Týká se to toho, že zákaz reklamy podle odst. 1 se nevztahuje na sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a shodně i Výbor pro vědu, kulturu, lidská práva a petice navrhují vypustit toto ustanovení. S tím souvisí body 3, 4 a 6 usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Posledním bodem bodu A je již zmiňovaná úprava ve věci možnosti reklamy na homeopatika. V bodě 5 je návrh usnesení, který říká, že se v bodu 5 A, odstavec 2, se na konci písmena b), čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. Tím se umožňuje reklama na homeopatika.

Pokud se týká usnesení Výboru pro vědu, kulturu, lidská práva a petice, zbývá mi ke komentáři bod 2 v článku 1. V článku 1 v bodě 1 v § 3, odstavec 4, písm. c) se slovo „zboží“ nahrazuje slovy „zboží s výjimkou zboží potravinářského“.

Zbývají ještě dva body usnesení, a to je bod 5, článek 1, § 3, odstavec 5, slova „kouření způsobuje rakovinu“ se nahrazují slovy „kouření způsobuje rakovinu, kouření způsobuje neplodnost atd.“ jak je to v tisku.

Poslední bod, který bude potřeba hlasovat zvlášť, je v článku 1 bod 1, § 3, kde se doplňuje odstavec 8, který zní: Náklady na reklamu nebo sponzorování prováděné podle odstavce 4 lze vynaložit pouze za podmínky odvodu stejných finančních částek do fondu podpory kulturních institucí, který k tomuto účelu zřizuje Ministerstvo kultury ČR a ze kterého toto ministerstvo přispívá na rozvoj podmínek pro činnost divadel nebo filharmonií.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Přihlásil se pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Dovoluji si předložit pozměňovací návrh k tisku 46. Týká se § 3, odstavec 4, písmeno e) označit jako písmeno f) a za písmeno d) vložit nové písmeno e) v tomto znění: písemnou smlouvu nebo jinou reklamní komunikaci individuálně zaměřenou na kuřáky starší 18 let, a to jen na základě jejich souhlasu.

Důvodem pozměňovacího návrhu je toto. Je-li smyslem zákazu reklamy omezení jejího vlivu na nezletilé, jak zde bylo mnohokrát zdůrazněno, není nutno vylučovat komunikaci s plnoletými jedinci, kteří již kouří a chtějí i nadále kouřit za předpokladu, že s takovouto komunikací vysloví souhlas. Možnost této reklamní komunikace umožňuje pokračovat v hospodářské soutěži i mimo místo prodeje, kde hrozí dominance jednoho soutěžitele, zejména díky prostředkům uvolněným z venkovní reklamy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Děkuji. Prosím o předání návrhu v písemné formě. Paní zpravodajka nás bude hlasováním provádět, aby věděla, v jakém okamžiku má návrh zařadit. V této chvíli není nikdo další přihlášen do rozpravy. Táži se předkladatele, jestli se chce vyjádřit?

Poslanec Josef Janeček: K poslednímu návrhu, který zde zazněl. To je přesně ono. Jestliže někde zdůrazníme, že s kuřáky staršími 18 let – je to podtržení symbolu dospělosti. To všichni chtějí. Jestliže přijdu do gymnázia a na nástěnku dám plakát, že zde dnes bude probíhat diskuze, ale pouze s dospělými a pouze s kuřáky, je to pro ty mladší jako červený hadr. Myslím si, že je to jedna ze strategií tabákového průmyslu. Proto tento návrh nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:U ostatních pozměňovacích návrhů se bude hlasovat. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici písemný dokument, který navrhl kolega Kubera, vyhlašuji pětiminutovou přestávku.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Kolegyně a kolegové, po krátké přestávce, kterou jste jistě vyplnili diskuzí na téma „kouření“, bych vás poprosil, abyste se posadili a budeme hlasovat. Poprosil bych paní zpravodajku Paukrtovou, aby přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy, abychom o nich mohli hlasovat. Nejprve znělkou svolám všechny.

Senátorka Soňa Paukrtová: Já bych navrhovala, abychom nejprve hlasovali o usnesení, které přijal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu v tisku č. 46/1. Potom navrhuji, abychom dále hlasovali o usnesení, které přijal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice v tisku č. 46/2. Na závěr bychom pak hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Kubery. Tím, že odhlasujeme některá usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, stávají se nehlasovatelnými některé návrhy, které předložil Výbor pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice, neboť jsou totožné.

Prvním bodem. K čl. 1, bod 1. V čl. 1, bodu 1, v § 3 odst. 3 slova „před účinností tohoto zákona“ nahradit slovy „přede dnem 1. července 2004“.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan kolega Janeček souhlasí, paní zpravodajka doporučuje.

Zahajuji hlasování. Teď zahajuji hlasování. Mám zde poruchu. Stále mám čekat. Čekejte se mnou. Diskuze natolik rozžhavila hlasovací zařízení, takže nám v tuto chvíli nefunguje.

V této chvíli je náš počítací stroj, který nás sleduje, jak hlasujeme, natolik zatížen, že potřebujeme 5 minut. Je 5 minut přestávka, protože jinak bychom museli svolat skrutátory a celé hlasování by se prodloužilo ještě více. Přestávka 5 minut.

Budeme pokračovat ve 12.21 hodin.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Já ještě jednou znělkou svolám k hlasování všechny. Předpokládám, že všichni si pamatují o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 19 je ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36, pro 42. Návrh byl schválen. Další pozměňovací návrh, paní kolegyně.

Senátorka Soňa Paukrtová: V bodě II čl. 1 (bodě 1 v § 3 odst. 4 písm. d) vypustit. To se týká toho, že se zákaz reklamy nevztahuje na sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání.

My pokud vypustíme tento bod, tak se zákaz reklamy bude vztahovat na sponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání. S tímto bodem II souvisí bod č. 3, bod. č. 4 a bod č. 6.

Musíme hlasovat a je to pouze technické promítnutí tohoto rozhodnutí. Musíme hlasovat najednou o bodě 2, 3, 4 a 6.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Ještě pan poslanec – vyjádření. Souhlasí. Vy?

Senátorka Soňa Paukrtová: Doporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Doporučujete. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a rovněž ruku nahoru. Hlasování č. 20 je ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36, pro 28, proti 8. Tento návrh byl zamítnut.Další návrh.

Senátorka Soňa Paukrtová: Zbývá nám z usnesení hospodářského výboru odhlasovat bod č. 5, kde v čl. 1 doplňuje se nový bod III, který zní: „V § 5a odst. 2 se na konci písm. b), nahrazuje tečkou a písm. c) se zrušuje.“

Pokud to odhlasujeme, tak umožňujeme reklamu na homeopatika.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec nedoporučuje. Vy?

Senátorka Soňa Paukrtová: Doporučuji.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Doporučuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento bod, tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

Hlasování č. 21 ukončeno. Registrováno 70, kvorum 36, pro 34, proti 6. Návrh byl zamítnut. Další návrh.

Senátorka Soňa Paukrtová: Teď budeme hlasovat postupně o usnesení Výboru pro vzdělávání vědu, kulturu, lidská práva a petice. Bod č. 1 jsme již odhlasovali. V bodě 2 v čl. 1 v bodě 1 v § 3 odst. 4 písm. c) slovo „zboží“ nahradit slovy „zboží s výjimkou zboží potravinářského“.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec spíše ano. Paní zpravodajka?

Senátorka Soňa Paukrtová: Neutrální.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO. Opět mám čekat. Opět se něco děje. Omlouvám se. Až teď. Čekejte, prosím. Teď už nám běží.

Kdo je pro tento návrh, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a rovněž. Je mi líto, ale přístroj nám nefunguje podle toho, jak by měl. Toto hlasování je zmatečné. Hlasování č. 22 bylo zmatečné. Nebudu vám číst výsledek. Teď o tomto návrhu, jak přednesla paní kolegyně, budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Je mi líto, máme čekat. Mačkám knoflíky přesně podle pokynů. Dostávám informaci, že problém je většího rázu a budeme muset přejít na hlasování pomocí skrutátorů, čili ručně. V této chvíli bych prosil skrutátorky, aby nastoupily, rozdělily si tento sál. Nejprve prosím o stav přítomných, abyste sečetly.

Přítomno 70, kvorum 36. Já bych poprosil přece jenom abyste ještě jednou přečetla ten návrh, protože mnozí by nemuseli vědět o čem se hlasuje. Buďte tak hodná.

Senátorka Soňa Paukrtová: V čl. 1 v bodě 1 v § 3 odst. 4 písm. c) slovo „zboží“ nahradit slovy „zboží s výjimkou zboží potravinářského“.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec se vyjadřoval spíše ano. Paní senátorka neutrálně. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku. Pro 13. Kdo je proti? Proti 4. Ostatní se zdrželi. Tento návrh byl zamítnut. Další návrh.

Senátorka Soňa Paukrtová: Body 3 a 4 usnesení Výboru pro vědu, kulturu, vzdělávání, lidská práva a petice jsme již odhlasovali, takžebudeme hlasovat o bodu 5, kde v čl. 1 bodě 1 v § 3 odst. 5 slova „Kouření způsobuje rakovinu“, se nahrazují slovy „Kouření způsobuje rakovinu“, „Kouření způsobuje neplodnost“, „Kouření způsobuje impotenci“, „Kouření poškozuje plod v těle matky“, „Kouření ohrožuje děti“, „Kouření způsobuje duševní poruchy a poruchy chování“.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec, jeho vyjádření? Spíše ano. Paní zpravodajka nedoporučuje. Doufám, že počet přítomných se nezměnil, takže kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku, pokud možno viditelně, aby skrutátoři měli dostatek prostoru.

Pro 14. Kdo je proti? Proti 13. Ostatní se zdrželi. Tento návrh nebyl přijat.Další bod.

Senátorka Soňa Paukrtová: Bod 6 jsme odhlasovali. V bodě 7 v čl. 1 v bodě 1 v § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní: „Náklady na reklamu nebo sponzorování prováděné podle odst. 4 lze vynaložit pouze za podmínky odvodu stejných finančních částek do Fondu podpory kulturních institucí, který k tomuto účelu zřizuje Ministerstvo kultury ČR a ze kterého toto ministerstvo přispívá na rozvoj podmínek pro činnost divadel nebo filharmonií.“

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec, jeho vyjádření? Neutrální. Paní zpravodajka nedoporučuje. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku. Pro 7. Kdo je proti tomuto návrhu? Devět. Ostatní se zdrželi. Návrh nebyl přijat.Další pozměňovací návrh.

Senátorka Soňa Paukrtová: Poslední pozměňovací návrh v čl. 2 v bodě 8 jsme již odhlasovali, takže námzbývá pozměňovací návrh pana senátora Kubery, ve kterém se navrhuje, aby § 3 odst. 4 písm. e) označit jako písm. f) a za písm. d) vložit nové písmeno e) v tomto znění: „Písemnou slovní nebo jinou reklamní komunikaci individuálně zaměřenou na kuřáky starší 18 let, a to jen na základě jejich souhlasu.“

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pan poslanec? Negativní. Paní zpravodajka neutrální. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku. Pro 23, kvorum je stále 36. Kdo je proti tomuto návrhu? Proti 9. Ostatní se zdrželi. Ani tento návrh nebyl přijat.

Takže v této chvíli předpokládám, že jsme hlasovali, paní zpravodajko, o všech pozměňovacích návrzích. Přistoupíme nyní k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku. Viditelně prosím. Pro 33. Kvorum bylo 36. Takže tento návrh v této chvíli neprošel a projednávání tohoto návrhu zákona končí.

Vzhledem k tomu, že je 12.35 hod., vyhlašuji přestávku do 14.00 hod., kdy budeme pokračovat v jednání a předpokládám, že se podaří také spravit hlasovací zařízení.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, budeme pokračovat ve schůzi Senátu.

Nejdříve bych chtěl omluvit z odpoledního jednání paní senátorku Filipiovou.

Odhlasovali jsme si, že prvním bodem dnešního odpoledního jednání bude:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

Obdrželi jste jej jako senátní tisk č. 49. Prosím pana ministra spravedlnosti senátora Rychetského, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Senátor Pavel Rychetský, místopředseda vlády ČR: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh novely zákona o Rejstříku trestů, který mám tu čest uvádět jménem vlády na půdě Senátu, byl vyvolán potřebou naplnit čtyři skutečnosti, které jsou také do této novely promítnuty.

1) Nutnost vytvořit legislativní předpoklady vybudování komunikačního terminálu v Rejstříku trestů pro efektivní využívání informací z informačních systémů veřejné správy, a to zejména z informačního systému evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovní doklady. Přijetím zákona č. 133/2000 Sb. totiž ztratil Rejstřík trestů možnost získávat údaje z evidence obyvatel k doplnění chybějících nebo k odstranění nesprávných údajů ve své evidenci, k vyloučení záměny osob a k zamezení případného vydání výpisu nebo opisu s nesprávnými údaji.

2) Předložená novela vychází ze záměru vybudovat moderní dálkový elektronický přístup, který by zcela odstranil dosavadní oběh papírových nosičů informací mezi Rejstříkem trestů a žadateli. Tento komunikační terminál bude nepřetržitě dostupný pro orgány činné v trestním řízení. Kromě rychlosti a jednoduchosti vyřizování žádostí o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů bude dalším z pozitivních důsledků i podstatně vyšší stupeň ochrany. Nový způsob bude spočívat v uložení elektronického obrazu ověřené písemné žádosti a následném vydání opisu nebo výpisu na samostatné listině, která bude, tak, jako například bankovky, obsahovat ochranné prvky proti pozměňování a padělání.

3) Současně se navrhuje i potřebná aktualizace některých ustanovení v návaznosti na přijaté právní předpisy, zejména zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, tak, jak tato potřeba vyplynula z provedené analýzy právních předpisů.

4) Nově se umožňuje podávání žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů za použití elektronického podpisu a umožňuje se oboustranný elektronický styk státních orgánů s Rejstříkem trestů.

Lze shrnout, že hlavním cílem předloženého návrhu je zrychlení, zlevnění a zkvalitnění činnosti Rejstříku trestů, aniž by v důsledku této navrhované novely byly činěny jakékoliv nároky na zvýšené prostředky ze státního rozpočtu.

Chtěl bych poděkovat Ústavně-právnímu výboru, který tento návrh projednal, a doporučil Senátu ke schválení. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 49/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Janata, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Pavel Janata: Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, novela zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, je vůbec jeho první novelou. Vzhledem k tomu, že se s institucí zvanou Rejstřík trestů v Parlamentu nesetkáváme tak často, přestože myslím, že každý z nás čas od času potřebuje jeden z výstupů jeho činnosti, totiž výpis z Rejstříku trestů, dovolte mi, abych stručně připomněl, že Rejstřík trestů je rozpočtovou organizací Ministerstva spravedlnosti, která shromažďuje, vede a poskytuje údaje o odsouzení, podmínečném odsouzení, výkonu trestu, udělení amnestie, milosti a zahlazení odsouzení konkrétních osob. Děje se tak jak na základě řízení v ČR, tak za určitých podmínek i v zahraničí. Zákon stanoví k jakým účelům, komu a jakou formou lze tyto údaje poskytovat.

K vlastnímu návrhu novelizace. Možnost použití údajů z evidence Rejstříku trestů pro potřebu trestního nebo správního řízení a pro prokazování bezúhonnosti novela rozšiřuje i pro řízení občansko-právní. Dále novela opravňuje Rejstřík trestů získávat informace z evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů, a to i elektronicky, a správcům těchto evidencí ukládá poskytnout potřebnou součinnost. Děje se tak zejména kvůli verifikaci údajů o osobách, o nichž se evidence vede či se o nich údaje žádají.

Ve třech směrech pak novela rozšiřuje oprávnění, možnost žádat o opis z Rejstříku trestů. V prvním případě je to Ministerstvo spravedlnosti, které nově v případech, kdy toto ministerstvo jedná jménem ČR, tj. řízení o náhradě škody způsobené výkonem veřejné moci, a v řízení před Evropským soudem pro lidská práva v případě stížnosti na ČR.

Druhý směr je směrem ke Kanceláři prezidenta republiky, kde je oprávnění žádat o opis pro účely vyřizování žádostí o milost a pro účely výkonu jmenovacích pravomocí prezidenta.

Konečně třetí směr rozšíření těchto možností je směrem do ciziny vydat opis, a to stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána.

Dále se novelou zavádí možnost elektronické komunikace při poskytování údajů z Rejstříku trestů. Tady je účinnost posunuta až na 1. 1. 2004, a to z důvodu nezbytnosti zajištění technické připravenosti na tuto komunikaci.

Nově se také zavádí evidence o přístupech do Rejstříku trestů, tzn. kdy a komu byl vydán výpis či opis, případně umožněno nahlédnutí do opisu. Tyto údaje si může subjekt evidence samozřejmě vyžádat, tzn. ten, na koho jsou údaje v rejstříku vedeny.

Novela také zavádí novou subevidenci, tzv. úschovu dokumentace. V ní se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů a údaje vyřazené z evidence Rejstříku trestů. I zde se zaznamenávají informace o přístupu k těmto údajům.

Novela má nabýt účinnosti k 1. červenci letošního roku s jednou výjimkou, o které jsem hovořil.

Lze říci, že novela je technickou záležitostí upravující činnost a komunikaci Rejstříku trestů v souladu s vývojem techniky. Bude to jistě přínosné zejména co se týká urychlení, zkvalitnění a zefektivnění práce Rejstříku trestů.

Novela byla předložena vládou Sněmovně v září 2002. Sněmovna ji výraznou většinou 174 hlasů ze 187 přítomných schválila 27. února 2003, a to ve znění několika technických pozměňovacích návrhů připravených ústavně-právním výborem Sněmovny. V Senátu byla v Ústavně-právním výboru projednána 25. března. Proběhla poměrně obsáhlá obecná rozprava, která se ale týkala spíše obecně práce Rejstříku trestů a nesměřovala k žádným úpravám předloženého návrhu. Proto Ústavně-právní výbor na závěr přijal usnesení, které si dovolím ocitovat:

Usnesení Ústavně-právního výboru z 9. schůze konané dne 26. března 2003 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

Po úvodním slově pana Dr. Vladimíra Krále, náměstka ministra spravedlnosti, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Janaty a po rozpravě Ústavně-právní výbor:

1. doporučuje Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,

2. určuje mne zpravodajem výboru pro projednání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu,

3. pověřuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila předsedu Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji panu zpravodaji. Posaďte se také ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Vzhledem k tomu, že se nikdo k tomuto návrhu nehlásí, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy není nikdo elektronicky přihlášen, ani z pléna nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že ani navrhovatel ani zpravodaj se nechtějí k obecné rozpravě, která neproběhla, vyjádřit.

Vzhledem k tomu, že Ústavně-právní výbor doporučil Senátu schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, budeme o tomto návrhu hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 28 skončilo, z registrovaných 56 senátorek a senátorů při kvoru 29 bylo 53 pro, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.Děkuji panu navrhovateli a panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem jako druhým bodem v odpoledním jednání je:

Návrh senátního návrhu senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 337.Projednávání tohoto bodu bylo odročeno o šest měsíců poté, co zástupkyně navrhovatelů přednesla úvodní slovo, vyslechli jsme zpravodajské zprávy obou zpravodajů a ukončili obecnou rozpravu.

Vzhledem k tomu, že mezitím proběhly volby a je mezi námi řada nových kolegů, prosím znovu zástupce navrhovatelů paní senátorku Jitku Seitlovou, aby nás s návrhem zákona seznámila. Paní kolegyně, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v září minulého roku byla na tomto plénu projednávána senátní novela trestního zákona předložená pod č. 337/3, tedy třetí funkční období. Jak již řekl pan předsedající, na návrh usnesení obou garančních výborů, Ústavně-právního a Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a na návrh zástupce předkladatelů bylo jednání přerušeno na dobu šesti měsíců. Cílem tohoto přerušení byla snaha o nalezení upravené formy znění navržené novely tak, aby již také odpovídala nyní připravované celkové rekodifikaci trestního práva.

Díky vstřícnosti Ministerstva spravedlnosti a zástupců této rekodifikační komise před vámi leží komplexní pozměňovací návrh. Byl před chvílí rozdán do lavic.

Současný návrh lze tedy považovat za společný návrh jak senátorů, tak této rekodifikační komise. Po projednání se zástupci nevládních organizací, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají, také z jejich strany byla vyslovena podpora tomuto znění novely trestního zákona.

Dovolte, abych na tomto místě poděkovala Ministerstvu spravedlnosti a rekodifikační komisi za spolupráci a vstřícnost, protože pokud bude návrh Parlamentem přijat, umožní vytvoření právních nástrojů proti nejzávažnějším jevům domácího násilí.

Komplexní pozměňovací návrh je formulován fakticky ve stejné osnově a struktuře původně předloženého návrhu rozšíření trestního zákona, tedy původního znění novely. Proto mé odůvodnění bude již vycházet z tohoto komplexního pozměňovacího návrhu.

Skutková podstata trestného činu domácího násilí je založena v podkladech, které jste teď dostali na stůl, tedy v komplexním pozměňovacím návrhu na specifickém znaku násilí v podmínkách tzv. společného obydlí. Pachatelé, kteří týrají jiné osoby, tak činí vůči osobám blízkým a jiným, žijícím s nimi ve společném obydlí. Toto obydlí vytváří specifickou formu nutné vzájemné závislosti. Jsou vytvořeny mezi obětí a pachatelem zvláštní vztahy. Oběti mají ztíženou možnost společné obydlí opustit. Nová skutková podstata týrání by se tak týkala jak osob blízkých ve smyslu § 89, odst. 8 trestního zákona, tak i dalších osob závislých.

Výhodou tohoto návrhu je také to, že pojem společné obydlí navazuje na již definovaný pojem obydlí vymezeném v § 82, odst. 1 trestního řádu. Toto vymezení pokrývá nejen byty, ale i rodinné domky, hotelové domy, ubytovny apod. I z tohoto pohledu je vhodnějším vyjádřením jevu skutkové podstaty domácího násilí, tedy trestných činů konaných tzv. za zavřenými dveřmi.

Pokrývá také častý jev, který možná známe i ze svých senátních kanceláří, kam za námi postižení chodí, možného týrání rozvedené manželky nebo manžela, kdy je pro ně obtížné pro nedostatek finančních prostředků se z tohoto společného bydlení vymanit.

Nová skutková podstata je v pozměňovacím návrhu definována jako nové ustanovení § 215a, tedy pod pojmem týrání osoby žijící ve společném obydlí. Pod pojmem týrání se v souladu se současnou právní praxí rozumí zlé nakládání vyznačující se vyšším stupněm tvrdosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Může jít o bytí či jiné tělesné poškozování, ale také o psychické nebo sexuální násilí, vydírání nebo zneužívání nebo vyhrožování.

Pro uplatnění ustanovení se stejně, jako pro již platné ustanovení týrání osoby svěřené, nevyžaduje, aby vznikly následky na zdraví. To je ta zásadní věc, která byla blokací uplatnění postihu osob v případě současně platného trestního zákona a která fakticky naprosto chyběla v tom současném trestním zákoně.

Sazby postihu trestného činu jsou formulovány v komplexním pozměňovacím návrhu obdobně, jako je tomu opět u týrání osoby svěřené, ale s výjimkou možnosti nižší spodní hranice sazby. Tím je vyjádřena skutečnost, že vztah závislosti vyplývající ze společného obydlí může být v podstatně volnější a méně intenzivní než vztah osoby týrané, která je v péči nebo výchově pachatele, tedy osoby svěřené.

V návrhu je ponechána možnost přitěžující okolnosti dle § 34 při výměře trestu za spáchání trestného činu vůči osobě blízké, ale navíc je rozšířena také o tuto možnost při páchání trestného činu o osoby mladší 18 let, těhotné, nemocné, vysokého věku a nemohoucí. Tento výčet fakticky víceméně popisuje tu skupinu většinou závislých osob žijících ve společném obydlí.

Nyní dle potřeby protokolu a pro záznam, protože jsme v podrobné rozpravě, přečtu komplexní pozměňovací návrh tak, aby mohl být zaznamenán. Pozměňovací návrh. A) Bod 1. upravit takto: 1. V § 34 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) spáchal trestný čin ke škodě osoby blízké, mladší osmnácti let, těhotné, nemocné, vysokého věku nebo nemohoucí.“ Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).

Bod 2. vypustit. Bod 3. a 4. (nově, body 2. a 3.) upravit takto: 2. V § 167 odst. 1 se za slova „týrání svěřené osoby (§ 215)“ vkládají slova „týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 215a)“.

3. V § 168 odst. 1 se za slova „týrání svěřené osoby (§ 215)“ vkládají slova „týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 215a),““.

Bod 5 (nově bod 4.) upravit takto: 4. Za § 215 se vkládá nový § 215a, který včetně nadpisu zní: „§215a Týrání osoby žijící ve společném obydlí.

1. Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

2. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán

a)? spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo

b)? pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.“

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Já vám děkuji, paní navrhovatelko. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Návrh senátního návrhu zákona byl přikázán Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 337/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Zdeněk Bárta. Garančním výborem pro tento návrh senátního návrhu zákona je Ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 337/1. Zpravodajem určil pana senátora Pavla Janatu, kterého prosím o zpravodajskou zprávu.

Senátor Pavel Janata: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Senátní tisk č. 337 byl projednán Senátem v minulém funkčním období na 21. schůzi, a to 19. září, kdy došlo k onomu odročení o šest měsíců.

Ten původní návrh vykazoval určité nedostatky a chyby, které v podstatě podle názoru, který jsem už tenkrát jako zpravodaj vyjádřil, bránily jeho konzumovatelnosti, jeho aplikaci a z toho tedy potom vyplynul onen návrh na odročení.

Dnes jsme obdrželi pozměňovací návrh, který myslím můžeme nazvat komplexní, protože danou problematiku zvanou domácí násilí pojímá poněkud dost jinak a v tuto chvíli musím konstatovat, že ani jeden z výborů, kterým byl návrh přikázán, zatím neměl možnost se tímto pozměňovacím návrhem zabývat a domnívám se, že je nejvýš potřebné, aby se výbory tímto návrhem zabývaly.

Pokud při projednávání návrhu senátního návrhu zákona je předložen pozměňovací návrh, stejně tak jako tak se přerušuje jeho projednávání nejméně na 24 hodin. Domnívám se ale, že v tomto případě je tato minimální lhůta opravdu krátká a za sebe jako zpravodaj Ústavně-právního výboru chci konstatovat, že je potřeba poněkud delšího času na to, abychom mohli řádně tento pozměňovací návrh projednat. Domnívám se, že by vhodné bylo pokračovat v projednávání tohoto tisku na pokračování této schůze, které by mělo být 17. dubna.

Protože však takový návrh podle jednacího řádu může dát pouze předseda výboru, kterému byl návrh přikázán, tak já takový návrh nepodávám a předpokládám, že tak učiní paní předsedkyně Lastovecká, která už zvedla ruku, takže předpokládám, že dojde právě k tomuto návrhu. To je v tuto chvíli z mé strany všechno.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji, pane kolego. Posaďte se. Takový postup zcela jistě zvolíme, ale až na konci celé té procedury, protože přerušit tento bod lze až v podrobné rozpravě před jejím ukončením, kdyby padly ještě nějaké další pozměňovací návrhy. Takže v této chvíli vyzývám zpravodaje dalšího výboru, Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pana senátora Bártu, zdali se chce vyjádřit k této materii. Nikoliv. A tudíž tedy otevírám v této chvíli obecnou rozpravu k tomuto bodu. Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Lastovecká.

Senátorka Dagmar Lastovecká:Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, dámy a pánové, já mám pocit, že jsme podrobnou rozpravu otevřeli, že obecná rozprava byla ukončena hlasováním o odročení, ale nejsem si teď jista, ve které fázi mám podat návrh nebo požádat o přerušení jménem garančního výboru na dobu nutnou k projednání pozměňovacího návrhu, poněvadž on už byl oficiálně předložen. Takže tak činím v této fázi a žádám o přerušení do 17. dubna.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, paní kolegyně. Já samozřejmě tento bod přeruším a byl by přerušen i bez vašeho návrhu podle § 130 odst. 5 jednacího řádu Senátu nejméně na 24 hodin, ale my musíme dokončit v této chvíli, protože jsme půl roku o tom zákonu nejednali, obecnou rozpravu, podrobnou rozpravu, ve které může padnout nějaký další pozměňovací návrh a potom přerušíme bod, vy jste navrhovala do 17. dubna, tak tedy do 17. dubna. Nyní je přihlášen pan senátor Pavel Rychetský.

SenátorPavel Rychetský, místopředseda vlády ČR:Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dostáváme se k návrhu na doplnění trestního zákona o novou skutkovou podstatu, postihující tzv. domácí násilí, trochu opožděně, v situaci, kdy vláda patrně dokáže ještě v tomto roce, počítám počátkem druhé poloviny letošního roku, předložit nový trestní zákon. Tam bude samozřejmě mnohem složitější materie a projednávání a i legisvakance bude muset být mnohem delší než zde navrhovaná tříměsíční.

To je důvod, který hovoří pro to, aby, pokud se najde společná vůle na tomto doplnění trestního zákona, aby se přijalo, protože netvrdím čím dříve, tím lépe. Musím říci, že i dnešní trestní zákon samozřejmě umožňuje postihovat tato trestní jednání, ale všichni víme, že se to příliš nedaří.

Nejsem si jist, že přijetím tohoto zákona se radikálně změní poměry uvnitř rodin a výsledky budou lepší oproti současnosti. Ale musíme se pro to pokusit vytvořit předpoklady.

Musím říci, že původní návrh předložený paní senátorkou Seitlovou nebyl v souladu s celkovou koncepcí trestního zákona, obsahoval celou řadu nepřesností, například operoval s pojmem „osoba  poměru osobě blízké nebo v poměru obdobném“. Náš právní řád „obdobný poměr  poměru  osoby blízké“ nezná apod.

A to, co bylo právě před chvílí rozdáno do lavic, jak správně paní senátorka řekla, je výsledkem vlastně práce naší rekodifikační komise a takto se to předpokládá a je to už napsáno v připravovaném novém kodexu.

Jenom považuji za trochu odvážné používat pro to pojem pozměňovací návrh. Z původního návrhu paní senátorky Seitlové zbývá vlastně jenom věta o nabytí účinnosti. Je to prostě nový návrh novely trestního zákona. Proto je asi namístě, aby v souladu s jednacím řádem byl také nově řádně projednán. Já se k tomuto postupu přikláním a jenom doufám, že na půdě Poslanecké sněmovny se jej podaří ještě v nějaké reálné době projednat, protože říkám, že je možné, že se tam sejde už vlastně s celým novým trestním kodexem. Ale trestní kodex bude muset mít delší legisvakanci, patrně předpokládáme, že by účinnost měl až 1. ledna 2005, kdežto tato novela by měla zhruba ode dneška za deset, dvanáct měsíců být v účinnosti, i s tříměsíční předpokládanou legisvakancí, takže se přimlouvám za to, aby byla přijata. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane senátore. Nikdo další do obecné rozpravy již přihlášen není, takže obecnou rozpravu končím.

Táži se paní navrhovatelky, zdali se chce vyjádřit k vystoupení pana senátora Rychetského? Je tomu tak, prosím.

Senátorka Jitka Seitlová:Pokud jsme tedy znovu zahájili celý proces obecné rozpravy, tak je namístě, abych se vyjádřila.

Domnívám se, že návrh tak, jak je teď připraven, je skutečně určitým konsenzem mezi těmi skupinami, které již delší dobu na tomto návrhu pracují. A jedině, co bych ráda doplnila, je to, že pokud, byť o několik měsíců se nám podaří uspíšit přijetí této právní normy, může být uplatněna při nejzávažnějších trestních činech tohoto charakteru.

A tak, jak jsme slyšeli u projednání minulého zákona, byť by jeden kuřák tedy nebyl tím kuřákem, tak v tomto případě byť by jeden takovýto vážný trestný čin se nestal, tak stojí za to, abychom se takovouto novelou zabývali.

Navíc se domnívám, že rozsáhlá rekodifikace s sebou přináší řadu právě různých legislativních kliček a bude možná projednávána poměrně dlouhou dobu než takovýto konsenzus, který již tady snad je nalezen, tak než se dosáhne. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, paní navrhovatelko. Chce garanční zpravodaj k tomu ještě něco poznamenat? Nikoliv.

Vzhledem k tomu, že nezazněl žádný návrh na hlasování, otevírám podrobnou rozpravu, do které se v této chvíli nikdo nehlásí. Paní navrhovatelka může pouze odkázat na své vystoupení v obecné rozpravě, kde přečetla komplexní pozměňovací návrh. Nechť to takto je ve stenozáznamu uvedeno.

A vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, nepřerušuji podrobnou rozpravu, ale přerušuji podle § 130 odst. 5 jednacího řádu Senátu projednávání tohoto bodu, v němž lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách, a zde zazněl návrh, aby se pokračovalo v jednání 17. dubna 2003. Tím pádem v této chvíli se již tímto bodem zabývat nebudeme. Výbory mají dostatek času na to, aby komplexní pozměňovací návrh projednaly a 17. dubna 2003 budeme v projednávání tohoto bodu pokračovat. Děkuji paní navrhovatelce i panu garančnímu zpravodaji. Nyní se hlásí k dalšímu jednání předseda klubu KDU-ČSL pan senátor Josef Kaňa.

Senátor Josef Kaňa: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych požádat o změnu programu, a sice o přeřazení bodu, který je označen jako č. 8 senátního tisku č. 47 návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce …. atd.

Vzhledem k tomu, že v této chvíli není přítomen překladatel a zdá se, že nemůže několik hodin a nemůže to přesně definovat v Senátu být, navrhuji tento bod zařadit jako druhý bod na zítra ráno, protože zařazení prvního bodu na zítřek jsme již pevně schválili. Jménem klubu KDU-ČSL žádám o tuto změnu programu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, je to procedurální návrh, zařadit bod č. 8 jako druhý bod zítra, tj. 3. dubna 2003 ráno. Jako první bod máme zákon o puncovnictví, toto by byl druhý bod.

O tomto návrhu dám hlasovat. Kolegyně a kolegové, návrh zněl, aby stávající bod č. 8 byl projednán zítra, tj. 3. dubna 2003 v pořadí jako druhý bod.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 29 skončilo. Z registrovaných 63 senátorek a senátorů pro 57, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A nyní budeme pokračovat v našem jednání body, které bude uvádět pan ministr financí, který se dostaví na naše jednání během tří minut. Přerušuji na tři minuty jednání Senátu.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Kolegyně a kolegové, ministr financí je zde, budeme pokračovat tedy v našem jednání, a to:

Návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu schodku státního rozpočtu ČR za rok 2001 a na úhradu neuhrazené části schodku státního rozpočtu ČR za rok 2000.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 41.Nyní prosím pana ministra financí, kterého zde vítám, Bohuslava Sobotku, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vás skutečně stručně seznámil s návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 2001 a neuhrazené části schodku státního rozpočtu za rok 2000. Schodek za rok 2001 vyplývá ze státního závěrečného účtu za rok 2001. V usnesení ke státnímu závěrečnému účtu se navrhuje úhrada schodku za rok 2001 částečně vydáním státních dluhopisů a zbývající část úhradou ze státních finančních aktiv. Při projednávání státního závěrečného účtu za rok 2000 Poslanecká sněmovna schválila schodek hospodaření státního rozpočtu do výše schváleného státního rozpočtu na rok 2000. Toto rozhodnutí mělo za logický důsledek nutnost utlumit neuhrazenou část úsporami v rozpočtu roku 2001. Tento úkol se minulé vládě podařilo úspěšně bezezbytku splnit. Zatímco plánovaný schodek státního rozpočtu za rok 2001 činil 84 mld. Kč, pak skutečný schodek, tj. včetně neuhrazené částky z roku 2000 dosáhl pouze 78 mld. Kč. Navrhovaný rozsah státního dluhopisového programu je 37 mld. 651 mil. Kč. Je nižší, než skutečný schodek státního rozpočtu proto, že jeho objem je snížen o ta zákonná povolení, která již byla dluhovými zákony vydána a jsou platná. Vláda návrh tohoto zákona projednala současně se státním závěrečným účtem. Návrh tohoto zákona byl dvakrát předložen vládě i PS k projednání a schválení. Dvakrát PS návrh zákona zamítla. A to z důvodu, že nebyly schváleny státní závěrečné účty za rok 2000 a 2001.

Musím říci, že tím dvojím zamítnutím zákona PS vznikla patová situace. Schodek 37,6 mld. Kč reálně existuje a je kryt státními pokladničními poukázkami v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech republiky. Tento stav může z právního hlediska trvat neomezenou dobu, neboť tato doba je zákonem stanovena jako doba do konečného rozhodnutí PS o způsobu řešení tohoto schodku; podle téhož zákona - § 34 odst. 2. Z právního hlediska tedy nevznikl žádný problém. To, že nevznikl žádný legislativní problém, neznamená, že nevznikl problém z hlediska řízení portfolia státního dluhu. Ministerstvu financí i České republice tímto neřešeným stavem vzniká významné refinanční riziko. To spočívá v tom, že pokud se nakumulují splatné dluhové závazky v instrumentech s krátkou dobou splatnosti, tak mohou skutečně vzniknout situace, kdy stát nemůže nahradit splatné výpůjčky novými výpůjčkami, neboť neexistují investoři, kteří by měli zájem je koupit. To je případ vzniku poruch či dokonce možných krizí na finančních trzích. Skutečností je, že ČR zatím není v takové situaci. A já doufám, že ani v dohledné době v takové situaci nebude. Ale přesto, pokud se podíváme na současnou míru úrokových sazeb, které jsou na trzích, tak je evidentní, že právě období tohoto roku je velmi vhodné a zatím je velmi vhodné pro to, aby se emitovaly státní dluhopisy, protože úrokové sazby se pohybují na rekordně nízké úrovni.

Součástí strategie řízení státního dluhu je snižování podílu státních dluhopisů s dobou splatnosti kratší než 1 rok. Cílem je, aby tyto dluhopisy tvořily pouze jednu třetinu všech nesplacených státních dluhopisů. V současné době je ovšem podíl těchto krátkodobých dluhopisů 44 %. Pokud by se nám podařilo snížit podíl krátkodobých dluhopisů na jednu třetinu, refinanční riziko se dostane na přijatelnou a současně plánovanou mez. Vzhledem k tomu, že dluhopisy s delší než jednoroční dobou splatnosti mohou být vydávány pouze na základě zákona o státním dluhopisovém programu, který určí dobu splatnosti tohoto programu, pak patový stav projednávání zákona věcně znamená implicitní právní zvyšování refinančního rizika portfolia státu.

Pokud mohu shrnout tento závěr. Realita vzniku dluhu a způsobu jeho krytí není a ani nemůže být dvojím zamítnutím zákona popřena. Tento dluh existuje. Stát tento dluh financuje. Pouze ho financuje způsobem, který je pro veřejné finance nevýhodný. Financuje ho krátkodobými dluhopisy, státními pokladničními poukázkami. Cílem tohoto návrhu zákona je dát státu legální možnost financovat vyšší míru veřejného dluhu výhodnější formou, tzn. dlouhodobými státními dluhopisy.

Dovoluji si požádat Senát o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 41/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Milan Balabán, který je omluven. Zastoupí jej senátor Alexandr Novák, kterého nyní prosím o zpravodajskou zprávu.

Senátor Alexandr Novák: Vážený pane místopředsedo, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, pan ministr už detailně popsal, o co se v tomto zákoně jedná, a tak bych si dovolil jenom doplnit, že schválením tohoto návrhu zákona dosáhne objem státního dluhu k 31. 12. 2001 345 miliard korun a předpokládá se, že roční úrokové náklady spojené s přírůstkem státního dluhu budou činit ročně cca 1,9 miliardy korun. Navrhovaná doba splatnosti je 30 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala na své 10. schůzi dne 21. 2. 2003 a s návrhem zákona vyslovila souhlas v prvním čtení. V hlasování č. 91 se pro přijetí návrhu zákona vyslovilo 83 poslanců z přítomných 160, přičemž proti přijetí návrhu zákona hlasovalo 74 poslanců.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 11. schůzi dne 26. března 2003 projednal návrh zákona. Po úvodním slově zástupce předkladatele ředitele odboru státního závěrečného účtu Ministerstva financí Ing. Karla Bidla, po zpravodajské zprávě senátora Milana Balabána a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Milana Balabána a pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. Posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů.

Jak již bylo řečeno, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. O tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu garančního výboru nezabývat se předloženým návrhem zákona. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 30 skončilo. Z registrovaných 65 senátorek a senátorů při kvoru 33 bylo pro 40, proti 12. Tento návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji a pana ministra prosím, aby uvedl další bod, kterým je:

Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2003 a 2004.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 42. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, mé úvodní slovo k tomuto návrhu zákona bude daleko kratší než k prvnímu návrhu.

Přijetím tohoto zákona se nezvyšuje veřejný, resp. státní dluh v ČR. Cílem tohoto návrhu je přispět ke strategii, o níž jsem hovořil již ve svém úvodním vystoupení k předcházejícímu návrhu zákona. Jedná se o to, abychom byli schopni překlopit financování veřejného, státního dluhu z krátkodobých do dlouhodobých a střednědobých dluhopisů, a to s ohledem na argumenty, které jsem uváděl ve svém prvním vystoupení.

Dovoluji si proto Senát požádat o schválení tohoto návrhu, resp. o vyjádření vůle se tímto návrhem nezabývat, protože přijetí tohoto návrhu umožní ČR financovat existující veřejný dluh úspornějším způsobem, než pokud bychom ho financovali krátkodobými dluhopisy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/1.

Prosím opět pana senátora Alexandra Nováka, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu.

Senátor Alexandr Novák: Děkuji za slovo. Jak už řekl pan ministr, navrhovaný zákon má technickou povahu a nezakládá zvýšení státního dluhu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se na své 11. schůzi dne 26. března 2003 zabýval tímto zákonem a doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat, dále určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Milana Balabána a pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. Kolegyně a kolegové, garanční výbor navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 31 skončilo. Z registrovaných 66 senátorek a senátorů bylo pro 42, proti 11 při kvoru 34. Tento návrh byl schválen.Současně končí projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji. Pan ministr uvede další:

Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu ČR na rok 2003

pod senátním tiskem č. 43. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Děkuji. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, v tuto chvíli uvádím již 3. návrh zákona o vydání dluhopisového programu. Tento dluhopisový program je určen na úhradu rozpočtového schodku státního rozpočtu ČR na letošní rok, tj. na rok 2003.

Státní rozpočet na letošní rok byl schválen se schodkem ve výši 111,3 miliardy korun s tím, že na jeho úhradu budou vydány státní dluhopisy ve výši 106,5 miliardy korun a zbývající část rozpočtového schodku ve výši 4,2 miliardy korun bude uhrazena dlouhodobými úvěry a použitím finančních prostředků na účtech státních finančních aktiv ve výši 600 milionů korun. Státní dluh na konci roku 2003 vydáním těchto dluhopisů dosáhne částky 516,5 miliardy korun.

Chtěl bych zdůraznit, že tento návrh je předkládán rovněž v zájmu co nejlevnější správy státního dluhu v ČR. V současné době jsou úrokové sazby skutečně na svém historickém minimu a financování je velmi levné. Ministerstvo financí se bude současně vydáváním dluhopisů s delší dobou splatnosti zajišťovat i proti úrokovému riziku a daleko spolehlivěji než financováním krátkodobými dluhopisy proti riziku možné krize na finančních trzích.

Domnívám se, že pokud tento návrh zákona Senát schválí nebo vyjádří vůli se jím nezabývat, umožní nám to, abychom tyto dluhopisy emitovali. Myslím si, že potřeba emitovat maximální množství státních dluhopisů a využít současné nízké hladiny úroků je podtržena i současnými událostmi v Iráku, protože je možné, že pokud by se tento konflikt dále prodlužoval, mohl by mít negativní vliv na světovou ekonomiku, což by se přirozeně projevilo i v oblasti úrokových sazeb při emisi dluhopisů a financování státního dluhu. Proto i tady si dovoluji požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 43. Požádám opět pana senátora Alexandra Nováka o zpravodajskou zprávu.

Senátor Alexandr Novák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tento návrh zákona je trochu jiného druhu než byly dva předešlé, protože se jedná o zabezpečení finančních prostředků na krytí schodku státního rozpočtu na r. 2003.

Návrh zákona o státním rozpočtu na r. 2003 v § 1, odst. 1, písm. a) má stanoveno, že k úhradě rozpočtového schodku budou vydány státní dluhopisy ve výši 106 mld. 480 mil. 40 tis. Kč podle zvláštního právního předpisu. Zbývající část rozpočtového schodku ve výši 4 mld. 819 mil. 967 tis. má být hrazena změnou stavu na účtech státních finančních aktiv ve výši 608 mil. Kč 466 tis. a dlouhodobými úvěry ve výši 4 mld. 211 mil. 501 tis. Kč.

Podle předkládající zprávy návrhu zákona se státní dluh z očekávaných 404,2 mld. zvýší ke konci r. 2003 na 514,9 mld. Doba splatnosti dluhopisů je 40 let ode dne nabytí účinnosti zákona.

Jak vyplývá z důvodové zprávy, základním cílem předložení tohoto zákona žádající o krytí rozpočtového schodku v r. 2003 státními dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok snaha o vyhnutí se finančnímu riziku státu. Důvodem je i to, že dosud nebyly Poslaneckou sněmovnou legislativně řešeny schodky státního rozpočtu na rok 2001, a proto jsou tyto schodky kryty státními pokladničními poukázkami.

Stejně je řešen i schodek roku 2002. Je zřejmé, že podíl krytí krátkodobými dluhopisy vzrůstá a v případě poruchy na finančním trhu může reálně vzniknout situace, kdy trh nebude akceptovat refinancování státními pokladničními poukázkami v potřebném objemu a tak stát nebude schopen dostát svými závazkům.

Aby se vláda vyhnula tomuto riziku, žádá již od počátku roku 2003 o zákonné povolení Poslanecké sněmovny vydat dluhopisy s dobou splatností delší než jeden rok, i když zpravidla toto povolení je vydáváno Poslaneckou sněmovnou na základě schválení státního závěrečného účtu za daný rok.

Toto byla i diskuze v hospodářském výboru. Padl návrh na zamítnutí zákona, ale Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 11. schůzi 26. 3. 2003 po úvodním slovu předkladatele, ředitele odboru státního závěrečného účtu Ministerstva financí Karla Bidla, po zpravodajské zprávě senátora Balabána a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyjádřit vůli návrhem zákona se nezabývat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Před hlasováním se o slovo přihlásil první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Má právo vystoupit kdykoli a k čemukoli. Prosím, pane kolego.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dopoledne jsme se dvě a tři čtvrtě hodiny bavili o reklamě na cigarety. V daném okamžiku jsme za 10 minut stihli zajistit úhradu minulých dluhů v celkové částce zhruba 77 miliard a teď dopředu v klidu bez jakékoli rozpravy se opět nebude Senát zabývat částkou, která je 106 miliard korun. Nevím, kde se v makročíslech vzalo těch 40 tisíc, ale je to zřejmě nějaká účetní finta.

Také jsme v klidu spolkli, že 516 miliard na konci roku 2003 bude náš dluh. Nikdo se nezeptal ani hospodářský výbor, přítomného ministra, co s tím chce dělat? Vydávat poukázky a dluhopisy je pravděpodobně velmi jednoduché a tomuto Senátu, který do jediného zákona, tj. státního rozpočtu, nezasahuje, je mu to pravděpodobně jedno. Tím, že se tímto návrhem zákona nezabývá, dává najevo, že je mu také jedno, že toto budou za třicet až čtyřicet let platit naše děti a vnuci.

Přesto bych se pana ministra zeptal co s tím chce dělat, jak chce pokročit směrem k číslu nula, a to nejen po dobu funkce této vlády, která má skončit v roce 2006, ale aby v budoucnu nebyla vláda další, která bude navyšovat tento dluh?

Mrzí mě, že v této chvíli Senát takto přistupuje k takto závažné kauze a zcela dokonale rozebral reklamu na cigarety. Myslím si, že to našemu Senátu dobrou vizitku nedává. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Přesto zde existuje návrh garančního výboru, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Je po znělce a dám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 32 skončilo. Z registrovaných 67 senátorek a senátorů při kvoru 34 pro 35, proti 25. Tento návrh byl schválen.Končím projednávání tohoto bodu.

O slovo se přihlásil ministr financí Bohumil Sobotka.

Ministr vlády ČR Bohumil Sobotka: Vážené senátorky a senátoři, cítím povinnost odpovědět na otázku, kterou zde položil místopředseda Sobotka. Samozřejmě mi nečiní jako ministrovi financí radost předkládat takovéto série dluhopisových programů, které řeší financování relativně vysokých schodků státního rozpočtu. Není strategií vlády pokračovat v rozpočtové politice, která by směřovala k tomu, že budeme každý rok předkládat návrh zákona o státním rozpočtu s vyššími a vyššími schodky, jako tomu bylo v uplynulých letech.

I v uplynulých letech docházelo k tomu, že sice veřejné rozpočty a státní rozpočty byly deficitní, a to v daleko větším rázu, ale tato povaha deficitnosti byla zakrývána tím, že do příjmů státního rozpočtu byly zakomponovány jednorázové mimořádné příjmy. Typickým příkladem může být státní rozpočet roku 2002, který byl sice formálně schválen s nízkým deficitem přes 40 miliard korun, ale jeho příjmovou stránku tvořily mimo jiné příjem z jednorázové deblokace ruského dluhu ve výši 22 miliard korun, dotace z fondu národního majetku, kterou bylo nutno poskytnout díky prodeji společnosti Transgas ve výši myslím 23 miliard korun. Byly tam započítány některé jednorázové příjmy na straně státu z transakce ČSOB – IPB. Celkem v loňském rozpočtu na příjmové straně bylo více než 50 miliard příjmů, které neměly formu příjmů z daní nebo z poplatků, ale měly formu jednorázové dotace do státního rozpočtu, která se dá v takovém objemu poskytnout jednou za padesát let, když se prodá nějaká velká část národního majetku. Loni se prodal Transgas za 120 miliard korun a ještě jsme v daném roce zvládli 100 miliard z této privatizace století utratit v rámci nejen státního rozpočtu, ale i Fondu dopravy a Fondu bydlení. Právě proto deficit státního rozpočtu na rok 2003 je takto vysoký, více než 111 miliard korun, protože tento rozpočet již neobsahuje jednorázové příjmy, které stát buď nemá k dispozici, nebo se rozhodl – jako příjmy z privatizace – do státního rozpočtu nezahrnovat v rámci větší transparence veřejných rozpočtů.

K tomu, co s tím vláda chce dělat. Vláda v tuto chvíli projednává koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce je založena na kombinaci politiky snižování výdajů a zvyšování příjmů veřejných rozpočtů s tím, že důraz je položen na snižování výdajů. Když vláda koncepci schválí a ještě předtím začnou přicházet do legislativy návrhy zákonů, které budou směřovat k omezení nebo redukci mandatorních výdajů. Mandatorní výdaje dnes tvoří kolem 50 % výdajů státního rozpočtu. To jsou výdaje, které jsou zákonem předurčeny.

Jako ministr financí velmi spoléhám na Poslaneckou sněmovnou a Senát, že nám pomohou při redukci mandatorních výdajů, které jsou zákonem předurčeny.

Prvním zákonem, který v této souvislosti vláda předloží, bude návrh novely zákona o stavebním spoření, kde navrhujeme snížení státní podpory do tohoto systému tak, abychom již v roce 2006 ušetřili více než dvě miliardy korun ze státního rozpočtu. Jsem velmi zvědav, jak jednotliví poslanci a senátoři a jednotlivé poslanecké a senátorské kluby přistoupí k tomuto nepopulárnímu opatření, které znamená úsporná opatření v rámci státního rozpočtu.

Další návrhy budou následovat. Myslím si, že jak Sněmovna, tak Senát budou mít šanci promluvit i mimo samotné hlasování o státním rozpočtu do toho, jaké výdaje a příjmy bude moci naše Česká republika obhospodařovat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji, pane ministře. Setrvejte u mikrofonu, protože budete uvádět další bod, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů,

který jsme obdrželi jako senátní tisk č. 44.Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Děkuji, pane místopředsedo. Paní senátorky, páni senátoři, předložený návrh změny zákona o cenách, což je jinak velmi stručná novela, má zajistit plnou slučitelnost české právní úpravy označování zboží cenami. Je to směrnice č. 6/98 o ochraně spotřebitele při označování výrobků cenou.

Podstatou návrhu je, že obchodníci budou mít povinnost označit výrobky nabízené spotřebiteli nejenom prodejní cenou konkrétního kusu prodávaného výrobku, ale současně i cenou za měrnou jednotku množství. Tou se zpravidla rozumí 1 kilogram, 1 litr, 1 metr čtvereční, resp. 1 metr krychlový.

Tato povinnost má usnadnit porovnávání ceny v nabídce většího množství různých srovnatelných výrobků v odlišném balení. Pro menší prodejny je v souladu se směrnicí navrhováno přechodné období.

Kromě tohoto návrhu se v předloženém zákoně navrhuje prodloužit období, na které může vláda stanovit svým nařízením cenové moratorium, ze 6 na 12 měsíců. Je to úprava, která nebyla původně součástí vládního návrhu, ale byla do návrhu zahrnuta na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně.

Musím říci, že vláda s touto změnou, s tímto prodloužením možnosti vyhlásit moratorium ze 6 na 12 měsíců, vyjádřila při projednávání v Poslanecké sněmovně svůj souhlas. Dovoluji si požádat Senát o schválení tohoto návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. A návrhem zákona se zabýval Výbor pro evropskou integraci, který určil jako svého zpravodaje senátora Miroslava Škalouda, výbor žádné usnesení nepřijal a záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 44/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 44/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Alexandr Novák, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Alexandr Novák: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jedná se o vládní návrh zákona, jehož cílem je zajistit plnou slučitelnost české právní úpravy s označováním zboží cenami s právem ES. Návrh zákona je transpozicí směrnice č. 98/6/ES a smyslem návrhu je, aby prodejci kromě ceny prodejní označovali zboží také cenou za měrnou jednotku – litr, metr, metr čtvereční, krychlový apod.

Pokud to odpovídá povaze výrobku, lze dle návrhu použít i menší měrné jednotky s přihlédnutím na zvyklosti. Návrh však umožňuje výjimky z označování výrobků měrnou a prodejní cenou, a to jak výjimky sortimentní, výjimky ze stanovených jednotek množství, tak i výjimky pro některé prodejny a formy prodeje. Směrnice umožňuje uplatnit výjimky z povinnosti uvádět měrnou cenu zejména v případech, kdy je uvádění měrné ceny zmatečné či technicky prakticky nemožné.

Při stanovení povinností a výjimek bylo využito konkrétních zkušeností, resp. ustanovení příslušných právních předpisů jednotlivých členských států EU při jejich transpozici směrnice.

Dne 23. září 2002 byl vládní návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně: Ta ho přikázala rozpočtovému výboru a výboru pro evropskou integraci, které doporučily návrh zákona schválit bez připomínek a hospodářskému výboru, který doporučil návrh zákona schválit po legislativně-technické úpravě. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila na své 10. schůzi dne 27. února 2002. V hlasování č. 210 hlasovalo 117 poslanců pro a 54 bylo proti.

Změny oproti vládnímu návrhu zákona provedené v Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna vypustila z návrhu zákona odkaz na povinnosti označovat výrobky v souladu s právem ES včetně poznámky pod čarou, kde byla uvedena směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli. A dále ještě cenové moratorium, ale to už tady popsal pan ministr. Byl také předložen ve výboru návrh toto moratorium vrátit do původní podoby, ale těsnou většinou to bylo zamítnuto.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 11. schůzi dne 26. března 2003 projednal tento návrh. Po úvodním slově zástupce předkladatele náměstka ministra financí Jaroslava Šulce, po zpravodajské zprávě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. A nyní uděluji slovo senátoru Miroslavu Škaloudovi, zpravodaji Výboru pro evropskou integraci. Prosím, pane kolego.

Senátor Miroslav Škaloud: Děkuji vám. Vážené senátorky, vážení senátoři, nebudu opakovat to, co už tu bylo řečeno. Jenom bych chtěl dát informace, které se týkají evropské integrace. Navíc bych rozdělil tuto svoji zprávu na dvě části. Jedna tedy, která se týká evropské integrace, druhá toho ostatního.

Novela tohoto zákona souvisí se vstupem ČR do EU a reaguje na nutnost vtělení směrnice 98/6/ES do stávajících českých cenových předpisů. Budu ji nazývat již jenom směrnicí. Tato směrnice se nazývá o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli. Tuto směrnici bylo nutné aplikovat do našeho právního řádu na základě asociační dohody, která řeší záležitosti našeho přidružení do EU s perspektivou přistoupení. ČR se tímto zavázala k povinnosti kompatibility našeho právního systému s právním systémem EU ke dni vstupu.

Zákon skutečně přináší jen to, co je uvedeno ve směrnici. Tato směrnice stanovuje vedle povinnosti informovat o prodejní ceně, která je uvedena i ve stávajícím zákoně o ceně č. 526/1990 Sb., ale také označit požadované zboží cenou za jednotku množství, to znamená, měrnou cenou. Směrnice si dala, jak už bylo řečeno, za cíl umožnit spotřebiteli porovnávání cen srovnatelného zboží nabízených v různě velkých baleních v prodeji formou samoobsluhy. Směrnice připouští i jisté výjimky, které byly vtěleny do této novely. Jde např. o výrobky, kde takovéto označení by bylo zavádějící nebo podléhající významným změnám na objemu, hmotnosti atd.

Směrnice umožňuje využití přechodného období pro menší prodejny, které ve směrnici není definováno, ani nejsou definovány menší prodejny, nicméně vládní zákon to upřesňuje na 10 let a pro prodejny s plochou menší než 400 metrů čtverečních, to znamená aplikace uvádění těch měrných cen. Má to jistou logiku, těch 400 metrů čtverečních, tak je v západní Evropě definován jistý druh tzv. menších prodejen. Účinnost je stanovena ode dne platnosti smlouvy o přistoupení ČR k EU.

Ve stanovisku legislativců byly dvě poznámky. První se týkala pochybnosti, zda po vypuštění přímého odkazu na směrnici ES nedojde ke zmenšení míry slučitelnosti zákona s právem ES. Já se domnívám, že nikoliv, protože směrnice umožňuje odkaz na směrnici i při úředním vyhlášení zákona. A způsob odkazu si stanoví členské státy samy. Spíše to bude mít význam v tom, že když budete na vyhledávači hledat směrnice, které mají návaznost třeba na evropské směrnice, tak to třeba nenajdete. Z toho hlediska má význam pozměňovací návrh kolegy Tejnory, který bude v podrobné rozpravě, pokud k ní dojde.

Druhá poznámka se týkala pochybnosti, zda přechodné období pro malé prodejny je v souladu se směrnicí. Já se domnívám také, že je zcela v souladu, protože směrnice v čl. 6 doslova uvádí – členské státy na přechodné období mohou stanovit, že se na výrobky prodávané v uvedených jednotkách, to znamená malé obchodní jednotky, nevztahuje povinnost označit cenu za jednotku množství. Z tohoto hlediska s tím nemám moc velký problém, tedy neměl problém Výbor pro evropskou integraci.

Ve druhé části bych se chtěl zmínit o změně, která nesouvisí s integrací nebo harmonizací našich zákonů. Jedná se o Sněmovnou přijatý pozměňovací návrh poslance Křečka na prodloužení možného cenového moratoria ze 6 na 12 měsíců. Odlišný názor na tento pozměňovací návrh ve Výboru pro evropskou integraci byl příčinou neprohlasování této novely jako celku.

Část výboru považovala tento bod za nadbytečný a jediným důvodem pro jeho přijetí, který zmínili pracovníci Ministerstva financí, bylo, cituji, že to budou mít pohodlnější. Připomenu nevhodné použití tohoto moratoria v případě nájemného po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení vyhlášky o regulaci nájemného, což poněkud zvýšilo citlivost některých senátorů k tomuto institutu moratoria. Tím bych skončil a přihlásil bych se do podrobné rozpravy s pozměňovacím návrhem. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Karel Tejnora, kterému tedy uděluji slovo. Připraví se senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Karel Tejnora: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jenom krátce. V Poslanecké sněmovně došlo k vypuštění odkazu na směrnici. Já mám zato, že pokud v jiných zákonech ty odkazy jsou a u jednoho je vypuštěn, že to je nesystémové.

Druhá věc je, že potom z tzv. euronovely se stává s odpuštěním křečkonovela a tento význam nemá de facto praktického významu. Proto jsem navrhl usnesení tak, pokud vrátíme Sněmovně v původním znění, jen jak předložil předkladatel. Je třeba prakticky, nenapadá mě nic jiného, ale pokud někdo bude dělat kontrolu, které zákony mají zabudovaný odkaz na směrnice Komise, tak v podstatě v systému ASPI mu to nevyběhne a já si myslím, že i v těchto detailech bychom měli být pečlivější.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím vyjádřit ocenění českých hospodyněk. Evropská unie netuší a nezná naši mentalitu. U nás je situace zcela jiná, české hospodyňky mají k dispozici veškeré prospekty a mobilní telefony a jak bylo nedávno v jednom televizním pořadu, ony se domlouvají mezi regály a volají si „přijď do tohoto regálu, tady je to o 20 haléřů levnější“.

Naše seniorky objíždějí kolikrát celé město a vydají za dopravu větší částku, než pak ušetří na oné krabici cukru, kterou si koupí. Já si myslím, že v tom problém není. Problém například, který znám, je ten, že ceny v regálech jsou jiné, než jsou potom na těch kódech, takže ten, kdo si nekontroluje tu účtenku, tak zjistí, že to, co bylo v regálu, neodpovídá tomu, co bylo potom účtováno. A tam já mám tzv. číslovku „pět“. Moje žena může jenom pět položek, protože ty ukontroluje.

Protože když je toho potom takový ten metrový účet, tak už nikdo nic nezkontroluje.

Druhá finta, která se používá, že tato norma bude splněna v obchodě, je cena za jednotku, ale není tam kolik je v tom pytli. Teprve když s tím masem přijdete k pokladně, tak zjistíte kolik že jste si toho masa vlastně koupil, protože to neodhadnete, že to jsou 2,5 kg. Na první pohled to vypadá, že jsou 3 nebo 4 kotlety.

Já si myslím, že český zákazník se velmi dobře zorientuje, umí si přepočítat když na jogurtu je to jednou 220 ml, jednou 250 ml a není ta norma nutná, nicméně mne ani tak moc netrápí, jako mě trápí ta křečkonovela.

Já bych jenom připomněl, že Ústavní soud zrušil nařízení vlády o cenovém moratoriu, znemožnil tak vládě ho prodloužit a tato novela má vládě umožnit rovnou 12 měsíců, takže zato se moc přimlouvám, aby tato novela neprošla, ta první norma celkem si myslím, že nás tak zvlášť netrápí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Kdo dále se hlásí do obecné rozpravy?

Já nikoho elektronicky přihlášeného nemám. Obecná rozprava je ještě otevřená. Nikdo se již nehlásí do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím a táži se pana ministra jako navrhovatele, zdali se chce k obecné rozpravě vyjádřit? Prosím.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Vážené senátorky, vážení senátoři, pokud jde o onen odkaz na právo Evropských společenství, tento odkaz Poslanecká sněmovna z návrhu vypustila s tím, že podle našeho názoru i podle názoru Poslanecké sněmovny je v souladu s evropským právem, bude-li odkaz na směrnici učiněn v Cenovém věstníku, který vydává Ministerstvo financí.

Já pokládám takovouto formu odkazu za dostačující a domnívám se, že by bylo nadbytečné, abychom tento odkaz znovu do návrhu zařazovali.

Pokud se týká „křečkonovely“, tak tady musím říci, že Ústavní soud zrušil konkrétní rozhodnutí vlády o cenovém moratoriu v konkrétní situaci týkající se pouze cenového moratoria, které vláda v určité historické situaci vyhlásila na ceny, které jsou sjednávány v rámci nájemních vztahů, tzn. nejedná se o to, že by Ústavní soud zrušil ustanovení, které dává vládě oprávnění vyhlásit cenové moratorium.

Proto se domnívám, že tu argumentaci vůči tomuto návrhu nelze spojovat s aktuálním rozhodnutím Ústavního soudu. Jinak se domnívám, že je možno stanovit moratorium na rozdíl od maximálních šesti na dvanáct měsíců, není kvalitativní posun v tomto oprávnění vlády takový, aby by zakládal nutnost tento návrh zamítnout pouze proto, že je zde obsažena tato možnost prodloužení moratoria.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana senátora Škalouda jako zpravodaje integračního výboru, zdali se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nikoliv. Pan senátor Novák také ne.

V této chvíli zde máme návrh Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat.

Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 33 skončilo. Z registrovaných 67 senátorek a senátorů při kvoru 34 pro 36, proti 20. Tento návrh byl schválen.

V této chvíli děkuji panu zpravodaji, který nás provedl čtyřmi zákony. Pan ministr zde má ještě další zákon, a tím je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon),

senátní tisk č. 45.Opět žádám pana ministra financí Bohuslava Sobotku, aby nás s návrhem zákona seznámil.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Děkuji. Vážené senátorky, vážení senátoři, je nutno zdůraznit, že zásadním podnětem k vypracování projednávané novely zákona v prvním roce nabytí jeho účinnosti byl závazek České republiky přijatý při předběžném uzavírání kapitoly č. 28 – finanční kontrola.

Evropská komise vyzvala Českou republiku k dodatečnému vyřešení pracovněprávní ochrany interních auditorů a požadovala přijetí takové právní úpravy, která zabrání snadným změnám v pracovním zařazení interních auditorů, zejména jejich odvolávání z funkce.

Hlavním cílem předložené úpravy je dosáhnout takového stavu, který by zajišťoval soulad systému finančního řízení v orgánech veřejné správy a jeho kontrolních mechanizmů s mezinárodně uznávanými standardy.

S tímto hlavním cílem souvisí i navrhované upřesnění pojmu orgán veřejné správy a vedoucího orgánu veřejné správy definovaný v § 2 zákona o finanční kontrole.

Pokud se mohu zmínit o výsledcích projednávání této novely výbory Senátu, při projednávání návrhu novely v senátních výborech se diskuze soustředila na dva základní problémy. Tím prvním problémem je otázka vymezení osoby vedoucího orgánu veřejné správy pro účely citovaného zákona u obcí, tj. konkrétně starosty.

K výslovnému určení vedoucího orgánu veřejné správy v obci přistoupil zpracovatel na základě výkladových nejasností zástupců obcí, který orgán obce je povinen zajistit povinnosti podle § 5 a 25 platného zákona o finanční kontrole. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, které je zpracovatelem zákona o obcích, vymezilo starostu jako vedoucího orgánu veřejné správy v obci, především s ohledem na ustanovení § 105 odst. 1 zákona o obcích. A § 109 odst. 1, věta 2 zákona o obcích – v čele obecního úřadu je starosta.

Druhým problémem je zakotvení zákonné povinnosti vytvořit vnitřní kontrolní systém příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky. Zpracovatel novely zákona vychází z požadavku Evropské komise zajistit shodný systém kontroly národních a zahraničních prostředků v celé veřejné správě. Je třeba zdůraznit, že vnitřní kontrolní systém každého subjektu veřejné správy, tedy i příspěvkové organizace, netvoří pouze služba interního auditu, ale především systém kontroly zajišťovaný v rámci finančního řízení příslušnými vedoucími zaměstnanci. Dále je nutno vzít v úvahu, že pozitivní právní úprava nerozeznává malé a velké příspěvkové organizace, ale pouze subjekty v právním smyslu. Proto právní zákon o finanční kontrole upravuje výjimku z povinnosti vytvořit interní audit u státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací územních samosprávných celků, § 29 odst. 4, podle kterého je možno nahradit funkci útvaru interního auditu veřejně-správní kontrolou vykonávanou zřizovatelem. V tomto smyslu je ponecháno podle § 9 odst. 3 zákona o finanční kontrole plně v kompetenci územního samosprávného celku jako zřizovatele příspěvkové organizace rozhodnout o použití jedné z výše uvedených variant. Jediným vodítkem pro toto rozhodnutí je zajištění přiměřeného a účinného systému finanční kontroly hospodaření své příspěvkové organizace. Výše citovaná ustanovení zákona ponechávají tyto kompetence výslovně územnímu samosprávnému celku. Uvedené kompetence realizuje územní samosprávný celek svými orgány podle zákonů o obcích, krajích a hl. m. Praze. Nejedná se tedy o to, že by tento zákon o finanční kontrole ve veřejné správě nějakým způsobem diktoval územním samosprávným celkům, jak přesně mají vykonat kontrolu v jimi zřizovaných příspěvkových organizacích, ale nechává na nich, kterou z uvedených variant tento územně samosprávný celek pro kontrolu v jím zřizované příspěvkové organizaci zvolí.

Ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu byl návrh novely zákona o finanční kontrole schválen s dvěma pozměňujícími návrhy. První návrh výslovně nestanoví vedoucího orgánu veřejné správy a odkazuje na příslušná ustanovení zákonů o územních samosprávných celcích. Základní problém tohoto návrhu je nesplnění jednoho z požadavků Evropské komise zakotvit odpovědnost konkrétní osoby za zavedení a udržování vnitřního kontrolního systémů uvnitř orgánů veřejné správy. Realizací tohoto návrhu by ve vztahu k obcím vznikly opět určité výkladové nejasnosti, které již jednou vznikly po nabytí účinnosti zákona o finanční kontrole. Konkrétně tedy pochybnost, kdo je považován za vedoucího orgánu veřejné správy v obcích. Obdobná situace by obdobně nastala i u krajů, konkrétně v otázce, kdo je považován oproti platné právní úpravě za vedoucího orgánu veřejné správy v krajích. Druhý pozměňovací návrh zavádí místo pojmu „rada kraje“ pojem „rada krajského úřadu“, což s ohledem na skutečnost, že rada a krajský úřad jsou orgány kraje, je podle mého názoru ustanovení, které je nevhodné a nepřípustné i pro účely tohoto zákona.

Předkládaná novela zákona o finanční kontrole respektuje závazky, které naše republika přijala při uzavírání kapitoly 28 finanční kontrola. Současně odstraňuje výkladové nejasnosti, které se při aplikaci zákona vyskytly. Proto věřím, že tento návrh zákona najde vaši podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. Návrh zákona byl přikázán Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Brýdla. Výbor nepřijal žádné usnesení a záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk 45/2. Dále byl návrh zákona přikázán Výboru pro evropskou integraci, který určil jako svého zpravodaje pana senátora Luďka Sefziga a přijal usnesení, které bylo rozdáno jako tisk č. 45/3. Garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona byl určen Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk 46/1 a zpravodajem se stal pan senátor Alexandr Novák, který dále bude působit ve funkci zpravodaje až do konce ekonomických zákonů. Prosím.

Senátor Alexandr Novák: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jedná se v pořadí o třetí novelu zákona o finanční kontrole. V souvislosti s probíhající reformou veřejné správy si vládní návrh zákona klade za cíl stanovit právní rámec pro zapojení kontrolních mechanizmů orgánů veřejné samosprávy do kontrolního systému veřejné správy tak, aby byl srovnatelný s kontrolními systémy států EU.

Cílem předloženého vládního návrhu zákona je upravit kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky při zabezpečování úkolů veřejné správy tak, aby zahrnovala podstatnou část kontrolních aktivit správních úřadů a orgánů veřejné samosprávy. Na základě dosavadních poznatků z aplikace zákona vládní návrh zpřesňuje základní pojmy, rovněž tak i předmět a působnost finanční kontroly ve veřejné správě. Stanoví, že výsledky přezkoumání a vyhodnocení operací při veřejno-správní kontrole jsou podkladem pro prověřování přiměřenosti a účinnosti systému finanční kontroly. Dále např. upravuje působnost kraje a stanoví, že zpracování ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol v obci je výkonem v přenesené působnosti. Vymezuje se vůči BIS, vymezuje postavení útvaru interního auditu, resp. způsob jmenování a odvolávání vedoucího interního auditu např. na Ministerstvu financí, v orgánech státní správy a jiných organizačních složkách státu, které jsou správci kapitoly státního rozpočtu, u NKÚ, na krajích a obcích. Zde však dochází ke kolizi zejména se zákonem o obcích. Dále upravuje ustanovení, podle něhož lze útvar interního auditu pověřit i zajišťováním výkonu následné veřejno správní kontroly podle tohoto zákona. Zákon výslovně stanoví, že ustanovení o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému a při plnění dalších úkolů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Armády ČR, Celní správy, Vězeňské služby a zpravodajských služeb, pokud jejich provedení nesnese odkladu. Dále novelizuje ustanovení přechodná a zmocňovací platného zákona, kde v § 32 odst. 4 stanoví, že od 1. 1. 2004 se jmenování a odvolání vedoucího interního auditu a pověření a odvolání zaměstnance, zajišťování interního auditu, řeší služebním zákonem. V souvislosti s úpravou, ustanovením a postavením interního auditu, způsob jmenování a odvolání, se zrušuje část 49 zákona č. 309/2002 Sb.

Návrh zákona neodstraňuje problémy plynoucí z nevyjasněného vztahu zákona o finanční kontrole k zákonu o obcích, zákonu o krajích, zákonu o hl. m. Praze. Podle zákona o finanční kontrole mají vedoucí orgánů veřejné správy odpovědnost za organizování řízení a zajišťování přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly v rámci své řídící pravomoci na obec spravovanou volenými kolektivními orgány, zastupitelstvo obce, rada obce, avšak nelze pohlížet stejným způsobem jako na hierarchicky uspořádaný monokratický orgán výkonem moci typu ministerstva nebo jiného správního úřadu řízeného jednou osobou. Na úrovni obce jsou kompetence, kde zákon o finanční kontrole dává vedoucímu orgánu veřejné správy rozdělení mezi zastupitelstvo obce; majetkoprávní úkony dle § 85 zákona o obcích. Radu obce, zejména výkon funkce zakladatele a zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám zřízených obcí. Schvalování organizačního řádu obecního úřadu a určování rozdělení pravomocí v obecním úřadu a zřizování a rušení odborů, jmenování a odvolání jejich vedoucích. Dále tajemníka obecního úřadu. Plnění úkolů vyplývajících z usnesení zastupitelstva obce a usnesení rady obce podle pokynů starosty. Řízení a kontrola činnosti zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu a starostů stojí v čele obecního úřadu podle § 109 odst. 1 zákona o obcích. Ze všech těchto důvodů nemůže starosta vykonávat pravomoci vedoucího orgánu veřejné správy podle zákona o finanční kontrole, neboť by tím porušoval ustanovení zákona o obcích a zasahoval do zákona o obcích, stanovené pravomocí jiných orgánů obce.

Proto byla i rozsáhlá debata na hospodářském výboru a byly přijaty pozměňovací návrhy. Návrh zákona PS schválila na své 10. schůzi 27. 2. 2003. V hlasování č. 215 ze 183 přítomných poslanců bylo 125 pro a 50 bylo proti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se na své 11. schůzi dne 26. 3. 2003 po úvodním slově zástupce předkladatele náměstka ministra financí Pavla Šafaříka, po zpravodajské zprávě senátora Milana Balabána a po rozpravě doporučuje výbor Senátu PČR vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Zpravodajem určuje na jednání schůze senátora Milana Balabána. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. Táži se zpravodaje Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pana senátora Jiřího Brýdla, zdali chce vystoupit? Je tomu tak, prosím.

Senátor Jiří Brýdl: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 5. schůzi dne 26. března 2003 projednal předmětný návrh zákona, nepřijal však žádné usnesení. Čtyři hlasovali pro návrh schválit, čtyři pro tento návrh nehlasovali.

Nicméně výbor požádal pana náměstka Šafaříka, zdali by se pan ministr při svém úvodním slově navrhovatele nemohl pregnantně vyjádřit k problému zřizování vnitřních auditů u příspěvkových organizací, a to proto, aby to bylo v zápise a abychom při případných výkladových problémech se mohli také jasně k tomuto zápisu obrátit.

Jestli jste si všimli, pan ministr se k tomu vyjádřil a s poukazem na § 29 odst. 4 a interpretaci tohoto paragrafu vysvětlil, kdy je nutné zřídit interní audit u příspěvkových organizací.

Jako předseda výboru jsem se také dotázal Ministerstva financí a Ministerstvo financí mně v této věci odpovědělo, a protože to byl hlavní bod jednání výboru, tak vám odpověď Ministerstva financí také přečtu, protože chci, aby byla v zápise.

Je tedy zcela evidentní, že zákon nakonec vykládá soud a že předkladatel, Ministerstvo financí, svými stanovisky v této chvíli a stanovisky, která budou zaznamenána v tomto úctyhodném shromáždění, že to může pomoci věci, kdyby došlo k případným interpretačním sporům.

S dovolením přečtu ještě to, co mi poslali odborní pracovníci Ministerstva financí k problému zřizování vnitřního auditu u příspěvkových organizací, protože toto vyjádření je jednoznačné:

„Nastavení přiměřeného a účinného systému finanční kontroly v podmínkách územního samosprávného celku, veřejnoprávní kontrolní systém, systém kontroly podle mezinárodních smluv a vnitřní kontrolní systém je podle principů v zákoně uvedených plně v kompetenci veřejnoprávní korporace s územní výsostí. Ze strany jiných kontrolních orgánů pak mohou být ke zkvalitnění přiměřenosti a účinnosti předkládána pouze doporučení, pokud nebylo zjištěno porušení legality v činnosti územního samosprávného celku.“ Myslím, že tato odpověď v této věci nám plně postačuje. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. A nyní prosím o vystoupení zpravodaje Výboru pro evropskou integraci pana senátora Luďka Sefziga.

Senátor Luděk Sefzig: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane poslanče, pane předsedo, vážené paní a vážení pánové. Dovolte mi na začátku krátkou historickou připomínku toho, co se stalo před dvěma lety, když jsme tady schvalovali zákon o finanční kontrole. Tehdy náš výbor připomněl určité nepřesnosti při projednávání a zejména nepřesnosti v souladu s evropským právem a my jsme tu novelu schválili až poté, co nás tady tehdejší předseda Legislativní rady vlády kolega Rychetský ubezpečil, že pokud Evropská komise bude mít výhrady k této předloze, že vláda brzy učiní opravu.

To se také stalo a prostřednictvím Ministerstva financí je předložena malá novela, která naše výhrady ruší. A proto náš výbor 26. března 2003 tuto novelu projednal a musím říci, že neshledal rozpor nejen s českými zákony, ale i s evropským právem, a proto navrhuje a odsouhlasil schválení této novely.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. A nyní se táži, zda někdo podle § 107 jednacího řádu navrhuje, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikdo takový není.

Proto otevírám obecnou rozpravu. Elektronicky jsou přihlášeni pan senátor Pavel Eybert, kterého prosím, aby se ujal slova, a připraví se pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Pavel Eybert:Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. I já bych se rád vyjádřil k tomuto zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě, a tak si dovolím vás poprosit o pozornost.

Prosím vás, nic proti kontrole. Nakládání s veřejnými prostředky musí být důkladně kontrolováno. Chtěl bych zde jenom připomenout, jaké instrumenty pro kontrolu nakládání s veřejnými prostředky už máme.

Ze zákona o obcích se kontrolou zabývají finanční a kontrolní výbory. Kontrolu hospodaření měst a obcí provádí krajský úřad. Města a obce jsou povinny pořídit si audit. Buď ho provádí krajský úřad nebo ho provádí nezávislá finanční auditorská firma. Nakládání s prostředky, které byly přiděleny obcím a městům, kontrolují ministerstva, která je poskytla, případně jiné státní orgány, jako například Státní fond bydlení nebo Státní fond životního prostředí apod.

I když je dotace ministerstvem nebo jinou institucí definitivně přiznána, není kontrolám konec. Na kontrolu přijde finanční úřad a po něm ještě Nejvyšší kontrolní úřad.

To, že je kontrol tolik, zdaleka není to nejproblematičtější. Problematické je, že každý kontrolní orgán má obyčejně jiný výklad pravidel a jiné požadavky, jak prostředky zaúčtovat, používat, vyúčtovat. A tak se účetní na obcích a městech mnohokrát dostávají do situace, že musí přeúčtovávat položky z kapitoly do kapitoly.

Zastupitelstva a starostové jsou tímto komplikovaným systémem vystavováni nebezpečí finančních kolapsů svých měst, obcí, rozhodnutími o vratkách, o sankcích. Když chtějí v průběhu roku radu od těchto orgánů, obvykle se jí nedočkají. Po dvou, po třech letech při kontrolách jsou stanoviska kontrolních orgánů jasná a nekompromisní.

Kde je, prosím vás, metodická činnost Ministerstva financí ve vztahu ke všem těmto ostatním kontrolním orgánům, aby jejich požadavky byly jednotné?

Do tohoto komplikovaného systému přidáváme další kontrolní orgán. Jeho zavedení není pro samosprávy měst a obcí i krajů beznákladovou záležitostí. Zákon tak, jak je předložen, dává městům povinnost zakládat orgány vnitřního auditu i v jimi zřizovaných organizacích, a těch některá města mají často i desítky.

Ptám se proto, zda a kolik prostředků bude městům, obcím, krajům přidáno, aby opět neklesala jejich schopnost věnovat prostředky také někam jinam než do mandatorních výdajů? V návrhu zákona jsem nic takového nenašel. Zde v Senátu velmi často a jednoduše schvalujeme zákony, které mají nákladový dopad do hospodaření měst, obcí, a do příjmů jim nepřidáváme nic. Nemohu žádnou takovou normu, která nevyrovnává ukládané výdaje poskytováním příjmů podpořit. Nemohu proto podpořit ani tuto.

Dovolím si proto navrhnout, abychom tuto normu zamítli. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane senátore. Nyní je přihlášen pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Pan kolega Eybert některé věci už pojmenoval, ale nepojmenoval tu hlavní. Když jsme schvalovali tzv. „tlusťocha“, tak jsem varoval, že onen kočkopes spojení veřejné a státní správy bude mít neblahé důsledky. To, co jsem zažil po deseti letech své činnosti na radnici od počátku tohoto roku do teďka, a mohu to doložit minimálně 70 dopisy starostů a primátorů obcí, které mají rozšířenou působnost, které zcela bez ohledu na politickou příslušnost potvrzují, že reforma je naprosto šílená, že můj vtip o tom, že se radnice mění v národní výbory a já budu od nového roku přednostou okresního úřadu, se potvrzují v plné míře, že samospráva velí samosprávě, se potvrzuje v plné míře.

Příští týden budu mít jednání s vedlejší obcí, která chce zamezit průjezdu nákladních automobilů svou obcí. Já jí to samozřejmě nepovolím, protože by to znamenalo zvětšení průjezdu mou obcí. Bude z toho velké nepřátelství. Už teď probíhá boj na život a na smrt mezi krajskými úřady a námi, mezi námi a malými obcemi, a to jsme většinou z jedné politické strany, takže se „zadařilo“ dobře zanést tento rozkol.

Počet dotazníků všeho druhu nemá obdoby, ať už jsou z EU nebo z ministerstev. Ministerstva už vůbec nekomunikují se samosprávou, už píší maily jen úředníkům a nařizují a my se o nich buď dozvíme nebo nedozvíme. Ostatně i posílání mailem je v době hackerů, kteří včera na seznam dali „neznám“, nevhodné, můžou vás poslat na Aljašku, protože je tam podepsán náměstek ministra, a přitom je to hacker. My tudíž tyto maily okamžitě odhazujeme do koše. Ono je to velmi laciné, protože oni nám pošlou mailem 20 tabulek, ale my si je musíme vytisknout, vyplnit, poslat a zaplatit z prostředků města.

Pan ministr neřekl ani slůvko o tom, jak budou hrazeny tyto úkoly. Zítra schválíme další čtyři zákony, kde půjde o další a další peníze, které budeme vynakládat a on tu mluvil o tom, že se chystá reforma, abychom nemuseli schvalovat takové šílené dluhopisy, které jsme schválili tak benevolentně, ale dělá se pravý opak. Další a další zákony přinášejí další a další povinnosti a ani slůvko o tom, jak budou nahrazeny. Jenom ocituji kousek z nálezu Ústavního soudu:

„Ústavní soud bude jednat, kdyby shledal, že výše příspěvku nebo okolnosti jeho poskytování zjevně neodpovídají úkolů uloženým územnímu samosprávnému celku. Nedostatečné financování výkonu státní moci v přenesené působnosti totiž ohrožuje samotnou existenci funkční územní samosprávy. Zásady vyjádřené Ústavou a Chartou tak byly porušeny. Podrobnější legislativní úprava výkonu státní správy územními samosprávnými celky se ale jeví žádoucí.“

Tolik z nálezu, který se hodí, až podáme další ústavní stížnost. Situace se zhoršuje každým dnem. Každodenně chodí z kraje, ze všech úřadů pro zastupování ve věcech majetkových, okresní úřady bobtnají, myslím, že pan poslanec Tlustý už dávno vyhrál svou sázku s panem ministrem vnitra, a dá se doložit, jak narůstá počet úředníků, a toto bude další nárůst.

Absolutně mě nemůže uspokojit dopis Ministerstva vnitra, opět to doložím. Z ministerstva jsme dostali dopis, jak mají vypadat průkazy pracovníků živnostenského úřadu, a u které firmy, a zkuste se zamyslet proč u které firmy, si je musíme nechat vytisknout, aby byly správné. My jsme to neudělali, vytiskli jsme si je sami s desetinovými náklady. Za týden ale přišel jiný dopis, že rodné číslo nemůže být na tomto průkazu a že u stejné firmy si je máme nechat vytisknout znovu. Jen jsme udělali razítka a přišel dopis, že takováto razítka užívat nesmíme, že na důležitých dokumentech se musí užívat razítka se státními symboly.

Do této doby bylo zjevné, že ve správním řízení se užívala razítka se státními symboly, v samosprávných věcech razítka se znakem města, každému to bylo jasné. Teď je to naopak, každému to je nejasné.

Hlavní příčina je tudíž v tom, jak jsme založili veřejnou správu. Starosta přece nemůže být statutárem, nemůže být odpovědný. Mám výhružný dopis od jisté agentury, která mě zve na školení za 1940 korun, protože mi hrozí, že budu trestně odpovědný, když nebudu prostředky vynakládat hospodárně. Jak je ale mám vynakládat hospodárně, když mám ve městě jesle, jejichž náklady jsou 3,7 milionů korun za rok a výnosy 170 tisíc korun? Já nemám žádné právo takovou instituci zrušit. To musí udělat zastupitelstvo. Evidentně tudíž každá kontrola mi musí dát do zápisu, že tady byly prostředky vynaloženy nehospodárně. Prostě rozhoduje zastupitelstvo, ale rozhoduje nehospodárně. Rozhoduje Parlament, ale rozhoduje nehospodárně.

Jak jinak by musela dopadnout taková kontrola na Ministerstvu financí, kdyby zjistila takovéto státní dluhy a to, že se s nimi nic neděje a že se takto mrhá penězi? Já proto jednoznačně tento zákon zamítám, a to už jenom pro jeho pomatenost, že na kraji vykonává tohoto statutára ředitel krajského úřadu a na obci paradoxně starosta. Není to zvláštní? Vždyť to jsou svým způsobem stejné územně samosprávné celky. Proč tedy v obci nevykonává tuto funkci tajemník obecního úřadu? Vymlouvat se, že někde nejsou, není pravda, protože všechny větší obce tajemníky mají. I tam je to samozřejmě problémové a sporné.

Všimněte si, jak se do všech zákonů dostává, že už ani obec není pověřena přenesenou působností, už rovnou úřad, jenže úřad nemá žádné peníze. Tomuto úřadu je musím dát já, a já se ptám pana ministra, jestli v těch 333 tisících jsou všechny tyto náklady zahrnuty? A na další stovky a stovky věcí.

Byli jste tady svědky toho, když jsme zcela jasně dali do zákona, že obce mají bezplatně nárok na údaje z katastru. Jaká je skutečnost vám mohu doložit. Stejná. Nikde nedávají, oni dokonce nemají ani ministerstvo, jim je nadřízený pan premiér, a jejich pan předseda se rozhodl, že to prostě budou dávat za peníze. Je to jako když přijdete do krámu a paní vám řekne: já vám ten chleba neprodám, postavte se na hlavu, můžete si to vysoudit. My tudíž stojíme, novou smlouvu jsme nepodepsali.

Dodnes nemáme podepsány smlouvy o výpůjčce s nynějším úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože jeho požadavky jsou nehorázné. To, že by nám předali budovu, ani omylem. Přitom tato budova je jenom pro výkon sociálních dávek. Přesto ji nikdy nedostaneme. Materiál ministerstva obsahuje staré údaje, tyto budovy už mají policajti nebo někdo jiný, ale v materiálu jsou stále dislokace podle starého, nikdo se neobtěžoval je opravit. A tak bych mohl hodiny pokračovat a mluvit o jednotlivostech, kterých jsou stovky. Řeknu vám, že pondělní porada, která nám vždy trvala hodinu, nyní trvá do oběda a přitom neřeší žádné kruhové objezdy, žádné opravy komunikací, řeší jenom „ptákoviny“ o stříbrné známce na poznávací značku, kterou si zas někdo vymyslel, aby stanice technické kontroly měla dalších 200 korun. A tyto lobby si to lobbují v Poslanecké sněmovně i tady, a funguje to, a stát na to vydává naprosto zbytečně, nikdo se tím nezabývá. Většinou tyto složité věci projdou za pět minut, zatímco o blbostech se mluví hodiny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Brýdl.

Senátor Jiří Brýdl: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, s dovolením se vrátím k vlastnímu zákonu.

Je jistě mrzutostí, že v náležitostech tohoto zákona nebylo vyjádření, jaký bude dopad do veřejné správy. Pokud vím, už existuje usnesení vlády, že by všechny zákony měly být touto doložkou opatřeny, a jistě má kolega Kubera pravdu, když tady říká, že tlak na finanční náklady spojené s výkonem veřejné správy se zvyšuje, že obcím ukládáme ze zákona povinnosti, které nesanujeme finančně. U státního orgánu je to vždy doprovázeno rozpočtovým opatřením, u obcí tomu tak není.

Jistě i tento zákon měl dopad u obcí nad 15 tisíc obyvatel, protože řeknu-li, že tato obec musí pro formu, a to ještě nezajišťuje existenci nebo funkčnost tohoto zákona, zřídit jedno místo vnitřního auditora. Abychom sehnali způsobilého člověka, bylo by to 18 000 krát 13, 34 % + 3 procentní odvody, pak si spočítáte, že minimální náklad je 300 tisíc, a to bez nákladů, které souvisejí s provozem.

Je potřeba říct, že obcí nad 15 tisíc je v ČR 70 a že všechny tyto obce mají rozšířenou působnost a že jim byli převáděni pracovníci z kontrolních orgánů okresních úřadů včetně peněz, takže takovéto vysvětlení Ministerstva financí je trochu unfair, protože to nesměřovalo k novému institutu vnitřního kontrolora. Je to jenom vysvětlení pro vysvětlení, ale ve skutečnosti to nevysvětluje tento problém.

Velmi mne mrzí, pane ministře, že praxe u zákonů, které generují dopad na veřejnou správu, není ustálená v tom, že by to bylo doprovázeno nějakými finančními náklady, a kdo tyto finanční náklady bude hradit. V klidném tónu říkám, že náklady opravdu stoupají a že se zmenšují disponibilní prostředky, které obce mají užívat pro samosprávné činnosti. To můžeme samozřejmě prokázat.

Jinak k tomuto zákonu konstatuji, že zásadní problémy, které se zde jeví, jsou vyřešeny, že vysvětlení vztahů příspěvkových organizací a vnitřního auditu je naprosto jasné, evidentní a nelze tady namítat nebo používat rétoriku, že nakonec každá škola je příspěvkovou organizací a že tam budeme zřizovat vnitřní audit. To samozřejmě není pravda.

Problém je postavení starosty v této chvíli. Vztah tohoto zákona ve vztahu k zákonu o obcích je poměrně právně jednoduchý, protože tento zákon jako zákon speciální je nadřazen a pro účely vnitřního auditu starosta může vykonávat povinnosti, které jsou v tomto zákoně popsány, jako vedoucí orgánu veřejné správy s tím, že je křehký transfer – je špatně, že obec nemůže řídit útvar, může řídit odbor nebo oddělení, a tam nemůže ingerovat starosta, ale musí to udělat příslušný orgán, tj. rada. Je tam dána vazba na osobu auditora, že ho na návrh starosty schvaluje rada. Rada k tomu není tedy úplně bezmocná. Vysvětlení, které zde bylo podáno z našeho Výboru pro evropskou integraci, je relevantní. Evropská unie chce osobní odpovědnost, nikoli odpovědnost kolektivního orgánu. Chceme-li dodržet směrnici osobní odpovědnosti podle požadavků Evropské unie, pak to musí být vedoucí územního orgánu v obcích, tedy starosta s tím, že křehká souvislost tady je. Kolega Kubera tady ale nebyl. Právní výklad je takový, že speciální zákon je nadřazen zákonu obecnímu. Problém není, když rada souhlasí, ale když rada řekne, že podle zákona o obcích starosta nejedná v souladu se zákonem o obcích? Tam je problém. Pokud tohoto problému začne rada využívat, může tam vzniknout.

Senátor Jaroslav Kubera: Jenom slovíčko. Nechť starosty a primátory jmenuje vláda, tím bude problém vyřešen.

Senátor Jiří Brýdl: To je cimrmanovský úkrok stranou.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Prosím, abyste přistupovali k mikrofonu až dostanete slovo a abyste k němu přistupovali postupně. Dokončete svou řeč, pane kolego.

Senátor Jiří Brýdl: Prostřednictvím pana předsedajícího říkám kolegu Kuberovi, že je to úkrok stranou. Není to o problému, který popisuji. Je to problém speciálního zákona, který máme přijmout, protože to chce Evropská unie a zákona o obcích. Právní můstek tady je a je možné definovat jako vedoucího orgánů státní správy starostu. Popsal jsem, jaké problémy tam mohou vzniknout, pokud rada bude chtít této křehké situace využít. Víc se k tomu nemá cenu vyjadřovat.

Problém, který velmi pregnantně popsal kolega Eybert je, že začínáme být stát kontrolorů. Ani postavení starosty, kam se chodí jednotliví kontroloři představovat, a jejich působnost v úřadu je velmi složitá záležitost. Je neuvěřitelné, že vláda není v tuto chvíli tak silná, aby sjednotila metodiku kontrol a jejich časové a věcné vztahy. To neexistuje. Problémy, které z toho vznikají, se nakonec nevyřeší uvnitř úřadu, ale přijdou za starostou a starosty se zeptají, co se s tím má dělat. To je problém, který je k řešení.

Těžko předpokládám, že nám tady pan ministr odpoví, když právě jeho úřad je poměrně relevantní kontrola, zvláště u státních dotací. Aby byla přiznána státní dotace, provádí závěrečnou kontrolu finanční úřad. Je to šílená situace, pan ministr to jistě ví. Vratek a uložených pokut proti nesmyslnému postupu finančního úřadu je spousta. Uvedu případ, kdy finanční úřad řekl, že byly neoprávněně užity peníze. Ingeroval jsem do toho a ukázalo se, že peníze byly užity oprávněně, protože šlo o technické stanovení přípojky hlavního řadu, což odborně neuměli posoudit. Vratka byla odpuštěna, ale protože jdou s vratkou náležitosti, nebyla odpuštěna pokuta. Řeším to a dosud to není dořešené. Když chodím mezi starosty, kterým se to stane, považují nás za idioty. Tam to žádnou logiku nemá. Zdůrazňuji, že to, co říkal kolega Eybert, je vážné, že systém 7 až 8 kontrol je nezpůsobilý organicky se chovat v tom složitém útvaru, kterou vnitřní správa představuje.

Na druhé straně je třeba říci, že bych považoval za šílené, kdyby města a zodpovědní starostové čekali, až bude zákon o vnitřní kontrole. Jako desetiletý starosta ve městě, kde se točí stamiliony, snažím se ho vybudovat a vnitřně mně takový zákon nevadí. Dokonce ingerence do příspěvkových organizací a do škol má být, systém vnitřního auditu u malých organizací může být nahrazen systémem veřejné kontroly. V tom zásadní problém nevidím. Víme, že dnes starostové jedou na hraně a že výrok kontrolního orgánu v případě šetření věci může starostovi pomoci a nikoli ublížit. Předpokládám, že se věci dějí v mezích zákona. Systém časové souslednosti kontroly je sice poměrně náročný, ale v té náročné věci, v pohybu veřejných peněz, je významný a spíše pomůže než ublíží. To je mé pevné přesvědčení. Proto budu hlasovat pro schválení návrhu tohoto zákona.

Ty křehké věci, které tam jsou zabudované, jsou také v tom, že do jednoho zákona je shrnut zákon o kontrole státních prostředků a veřejnoprávních prostředků. Zatímco u státních prostředků bych považoval účelnost jejich vydání a hospodárnost za poměrně významnou náležitost, toto ustanovení v zákoně o finanční kontrole ve vztahu k obcím může působit značné problémy, protože vnitřní kontrolor to má posuzovat. Mimo jiné – jak nastavit účelnost, hospodárnost, metodu nákladů a užitku? Kolega Kubera jasně řekl, že město jako veřejná korporace je založeno na tom, že vydává peníze neúčelně. Kdo jiný neúčelně vydá peníze do sportu, kdo jiný nehospodárně vydá peníze do kultury, kdo jiný vydá neúčelně peníze do jiných věcí, které jinak ekonomicky nefungují? Představme si, že rigidní vnitřní kontrolor najednou začne upozorňovat, že peníze jsou vydávány neúčelně. Představme si, že na základě tohoto upozornění se toho chytne opozice v radě nebo zastupitelstvu. Co z toho strašného může vzniknout? Uvědomuji si, že tento problém tam je. Na druhé straně si říkám, že postavení starosty, který jmenuje vnitřního auditora, je takové, že zabrání tomu, aby touto slepou metodickou cestou, která je v zákoně naznačena, šel. To samozřejmě může okamžitě vést k problémům trestněprávním. Jestliže se zastupitelstvo rozhodne prodat pozemek pro tělovýchovnou jednotu za cenu, která je výrazně nižší než znalecký posudek, zastupitelstvo ví, proč to udělá, ale z hlediska vnitřní kontroly je to krok neúčelný, nehospodárný a může to vést k tomu, že se začne přistupovat k trestněprávní odpovědnosti.

Čili toto doopravdy jaksi v tom zákoně je zabudováno, ale má dlouholetá zkušenost je, že rozumný starosta si s těmi to problémy poradí a obecně si myslím, že tady nejde jen o naplnění směrnice EU a požadavků EU, obecně si myslím, že v dnešních složitých podmínkách je dobře vnitřní auditovanou kontrolu, která jaksi působí časově průběžně, mít, a že to neobtěžuje zcela starosty, jak to je interpretováno, ale že pod vedením starosty, který je tím šéfem orgánu veřejné správy, mu to může významně pomoci a právě k tomu, aby problémy, které by mohly jít až do trestně právních, nebyly tak významné. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Já vám děkuji, pane kolego. S faktickou poznámkou se přihlásil pan senátor Vavroušek.

Senátor Vítězslav Vavroušek: Dámy a pánové, já se omlouvám, že komplikuji náš již tak nabitý program a chtěl bych revokovat nebo žádám o revokaci hlasování č. 32, a sice tisk č. 43 – Návrh zákona o státním dluhopisovém programu. Já jsem teprve teď dostal sjetinu hlasování a tam je u mého jména ano. Já jsem hluboce přesvědčen, že jsem takto nehlasoval. Já jsem si vědom toho, že zde může lidský faktor sehrát roli, nevím, jak může počítač vyhodnotit jinak, než jaké vstupy dostane, ale v olomouckém zastupitelstvu, kterého jsem členem, to dokonce patří k bontonu, že se tam často revokují tyto věci, protože jsou v nesouladu. Domnívám se, že jsem chybu neudělal a není to z obav mých kolegů, ale sám sobě bych to nedokázal vysvětlit. Takže žádám o revokaci tohoto usnesení.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Kolegyně a kolegové, podle § 83 každý senátor může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy. Výklad toho, co je bezprostřední, rozhodne naše hlasování. Já vás svolám.

Budeme hlasovat o námitce pana senátora Vavrouška proti hlasování při projednávání bodu č. 11 – Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2003.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyhovět této námitce, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 34 skončilo, z registrovaných 66 senátorek a senátorů při kvoru 34 bylo pro 34, proti 7, tento návrh byl schválen a v této chvíli budeme hlasování opakovat. A bylo to hlasování o návrhu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, aby senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, a je to tedy v tom bodu, jak jsem již četl Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2003 – senátní tisk č. 43. Teď v této chvíli budeme opakovat hlasování o návrhu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Zahajuji hlasování. Nezahajuji hlasování. Já jsem přehlédl pana kolegu Smutného. Prosím.

Senátor Petr Smutný: Já žádám o pětiminutovou přestávku na svolání porady klubu.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji za vaše vystoupení, nebo neděkuji, ale přerušuji jednání na pět minut.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Kolegyně a kolegové, já prosím, abyste zaujali svá místa. Budeme znovu hlasovat, tudíž opakovat hlasování. Já si dovolím vás všechny v této chvíli odhlásit. Žádám vás, abyste se všichni znovu přihlásili vašimi identifikačními kartami. Přihlášení platí pokud svítí modré světýlko napravo od vaší identifikační karty.

V této chvíli budeme znovu hlasovat o návrhu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtového schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2002 – tisk č. 43, se nezabývat. Ještě pan senátor Jehlička. V této chvíli zahajuji hlasování.Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.Hlasování č. 35 skončilo. Z registrovaných 71 senátorek a senátorů při kvoru 36 - 43 bylo pro. Proti 28. Tento návrh byl schválen.

Opustíme tedy již jednou opuštěný bod a vrátíme se do obecné rozpravy k zákonu o finanční kontrole.

Pokud vím, tak dalším přihlášeným po panu senátoru Brýdlovi byl pan senátor Jiří Skalický. Zatím mi ještě nefunguje displej, tak prosím, pane senátore, ujměte se slova.

Senátor Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kontinuita naší rozpravy o finanční kontrole byla poněkud narušena opakovaným hlasováním, ale já jsem chtěl vyslovit pár poznámek především k projevu pana senátora Kubery.

Ten projev se mi velmi líbil a z 95 % se s ním ztotožňuji. Potíž spatřuji v tom, že ten jeho projev považuji za skvělý pláč, ale na špatném hrobě. Já jsem přesvědčen o tom, že na všechny tyto problémy jsme si založili už tím, že jsme schválili takový model reformy veřejné správy, který byl založen na smíšeném modelu, na fúzi v podstatě samosprávy a státní správy a nyní sklízíme plody.

Do této míry já s těmi všemi vývody velmi souhlasím a přes jistou komickou teatrálnost projevu pana senátora Kubery doporučuji jak panu ministrovi, tak nám všem, abychom všechny tyto zkušenosti starostů a primátorů z terénu brali navýsost vážně.

Zároveň soudím, že vzít si za terč nebo za oběť tohoto oprávněného rozhořčení relativně drobnou novelu zákona o finanční kontrole, o níž zde již bylo řečeno, tuším že zpravodajem Výboru pro evropskou integraci, že především odstraňuje jeden dílčí problém, na který jsme upozorňovali už tehdy, když se projednával ten základní zákon o finanční kontrole a tehdy jsme tady vedli jistý spor s vládou o tom, zda ta pravidla, která souvisí s vnitřním auditem, zajišťují dostatečnou nezávislost vnitřního auditora na organizaci, tak jsme byli tehdy vládou ujištěni, že to v pořádku je a pokud by to nebylo v pořádku, takže to později vláda napraví. A dnes projednáváme v zásadě především nápravu tohoto drobného nedostatku, jak řekl pan ministr souvisejícího s uzavíráním kapitoly č. 28 a já soudím, že tato novela by měla být schválena.

Budu tedy hlasovat pro její schválení, a to nikterak neznamená, že necítím velmi silně oprávněnost všech námitek, které zde byly vysloveny.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Já nyní prosím všechny, kdo se elektronicky hlásili, aby se přihlásili znovu, protože tím, jak jsem vás odhlásil, tak mi vaše přihlášky zmizely z obrazovky.

Pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím.

Senátor Jaroslav Kubera: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím nekomicky a neteatrálně reagovat jednak na to, co tady říkal pan senátor Brýdl a na to, co říkal pan senátor Skalický.

Mně trošku vadí, že vždycky ty projevy jsou jako ano, ano, je to pravda, ale… A to „ale“ zakládá právě to, že je to tak pořád. A nikdy se to nezmění, protože nakonec, co bychom se trápili, když toto bude zase špatně a ukáže se, že přece jenom je problém a nastane třeba soudní problém s pravomocí onoho statutárního zástupce starosty, který mimochodem musí dávat svá osobní data proti zákonu o osobních údajích, například na zakládací listiny škol, kde není žádný důvod, aby uváděl svou soukromou adresu a své rodné číslo a teprve po tuhém boji s ministerstvem jsem vybojoval, že tyto údaje tam nebudou a nepatřím k těm zarytým zastáncům ochrany osobních údajů.

Beru to velmi volně a liberálně, ale toto je drzost a nakonec jsem to vybojoval a ten boj je velmi těžký. Vybojoval jsem i to, že nebudeme dělat obnovu venkova, protože nám není uložena zákonem, ale protože si s ní nikdo neví rady, tak včera tu byl prosit pán z ministerstva, jestli bychom to dělali. Já jsem mu řekl „ano, ale za 3 % z výše dotace“. My také hrajeme business. Nám dávají úkoly bez peněz, my musíme postupovat podobně.

O tom, že jsme si založili, reaguji na slova Jirky Skalického. Ano, založili, ale ne každý. Říkejme si, kdo založil, kdo jak hlasoval, kdo co navrhoval a přiznávám, budou to i starostové ODS a poslanci ODS, někteří říkali to, co říkají teď, tehdy také, protože ten zásadní rozdíl mezi státní správou a samosprávou je právě v tom, že samospráva si může dovolit prodat pozemek za 150 korun, i když má cenu 500, ale stát si to prostě dovolit nemůže. Stát ho musí prodat podle nějakého znaleckého posudku.

Paní matrikářka, když dostane seznam potvrzení, které potřebuje ten, kdo se chce vzít, tak musí tu svatbu udělat bez ohledu na to, že ví, že je fingovaná, protože ta paní si bere Ukrajince, aby on tady získal trvalý pobyt. Té matrikářce do toho nic není. Ona prostě když splňuje všechny podmínky, a to je ještě dobrý případ, ten horší je, když si bere bohatého Mexičana nebo někoho jiného, pak jí to samozřejmě náležitě znepříjemní, a to právě je ta chyba. A tak je to na stavebním úřadě, kde je obrovská benevolence rozhodovat podle svého, a nikoliv podle předpisů. Kdežto samospráva může rozhodovat podle svého, a není to nic proti ničemu. To je ten základní principiální rozdíl.

A že celá reforma je podvod, doložím dvěma zase jednoduchými příklady. Vzpomeňte na nedávné křičení odborů o tom, že v žádném případě nemůžou jít peníze na školy, na kraje. Co by se stalo? Oni by to dali na silnice. Učitelé by neměli platy. Takže tady ne. Sociální dávky na oněch 205 úřadů nikdy nepůjdou. Pan ministr Škromach může přitakat, a já budu velmi podporovat jeho návrh, aby šly na úřady práce, které mají totožnou počítačovou síť, a přesto to děláme my. A je to takové, že když mám tu zodpovědnost, já nesmím do té databáze, nemohu do ní nahlédnout, to mám zakázané podle zákona. Mně nepřísluší, když si stěžuje nějaký občan, že mu nevyhověli nebo něco, já nemám právo, a mám být statutárem podle zákona o kontrole veřejných financí. A takových absurdit, říkám, to by bylo na hodiny. Co říkal kolega Brýdl, ano, je to pravda. On říká, ano, je to všechno pravda – ale. Kdyby byla jenom kontrola ve veřejné správě, kdyby byly jenom dopravní agendy, kdyby byla jenom sociálka, tak to všechno hravě zvládneme. Ale zkuste si doma vzít ASPI a vezměte si ty zákony, pro které jste tady tak jednoduše hlasovali, změnit slůvko „okresní úřad“ na slůvko „úřad obce s rozšířenou působností“ a přečtěte si ty zákony. Já jsem je ještě nedočetl. Mám to z Profitu vystřižené a jeden po druhém to čtu. Sociálka utratila peníze, které jsme dostali jako příspěvek, jenom tím, že musí navštěvovat všechny teplické děti v různých ústavech po celé republice, protože jí to zákon ukládá – takže peníze jsou pryč. „Živnostňák“ utratí tento měsíc všechny peníze z příspěvků na kontroly 26 obcí, musí kontrolovat živnosti. A opět říkám, to by bylo na hodiny, já tím nechci zdržovat. Ale mne překvapila reakce těch starostů z oněch 75 bývalých okresních měst, protože oni mají tu nevýhodu. Oni jediní nemůžou říct – my to dělat nebudeme. Obec, která nechce dělat přestupky, napíše na krajský úřad, a on to nařídí nám, a dá nám tisíc korun za rok na ty jejich přestupky. My se samozřejmě nemůžeme ani odvolat, protože on nám to nenařídí správním řízením, to by bylo jednoduché, to bychom se odvolali. On nám dá tzv. opatření. A proti opatření si lze jenom stěžovat. Samozřejmě, že máme řešení. My ty jejich přestupky dáme na hromadu a budeme dělat ty naše. Živnostenský úřad bude kontrolovat v našem městě. Mne ani nenapadne, abych podepsal auto, aby jezdil po 26 obcích. To přece správně není. To je už od základu špatně založené. Ale já si nemůžu pomoct, já jsem kandidoval jako primátor našeho města. Mám mandát od našich voličů a nemám nejmenší důvod, abych řídil 26 obcí. Teď budu řídit jejich povodně, budu hledat peníze na to, abychom jim spravili mostky, řídím krizový štáb, když tam vyteče kyselina – za to všechno jsem zodpovědný, a vůbec nevím proč. Že nejsem přednostou, to jsme si jenom tak vymysleli, že to tak uděláme, že to tak bude lepší. Lepší tak nebudeme. A vzpomeňte si, že se k tomu budeme opakovaně vracet. Celý ten „tlusťoch“ sem bude chodit znovu a znovu a budeme to opravovat, a neopravíme to. A bohužel už není moc jednoduchá cesta zpátky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan senátor Martin Mejstřík. Připraví se pan senátor Vladimír Železný.

Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, jako mí předřečníci souhlasím s většinou toho, co řekl pan kolega Kubera. S jedinou výjimkou. Vím o případech, kdy obce resp. městské části disponují a rozhodují o stamilionových částkách a za posledních deset let neprovedli jediný audit. Takže z tohoto důvodu já tuto právní normu vítám. Nicméně respektuji všechny ty ostatní výhrady o nemetodických postupech Ministerstva financí a jiné, které zde padly. Nicméně říkám, že ne všechny rady a městské vedení obcí jsou rozumné. Tato právní norma se to snaží dát do pořádku v souvislosti se vstupem do EU. Beru to jako pozitivní krok. Jenom se mi nezdá, že při projednávání tohoto zákona máme vůbec šanci se vyrovnat se všemi výhradami přednesenými panem Kuberou. Myslím si, že je to od věci. Takže já budu hlasovat pro ten zákon a prosil bych všechny kolegy, aby ty výstupy zestručnili. Máme-li co řešit v souvislosti se změnou systému, tak abychom to nechali na nějaké jiné jednání.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane kolego. Pan senátor Vladimír Železný byl přihlášen omylem. Zatím předposledním přihlášeným je pan senátor Josef Novotný. Připraví se pan senátor Jiří Stodůlka.

Senátor Josef Novotný: Dobré odpoledne. Já souhlasím s tím, jak tady řekl pan Mejstřík, že tato záležitost je trochu zástupná. Ale co řekl pan Kubera, je zoufalý výkřik „potrefené trojky“. My jsme taky „potrefená trojka“. My jsme dokonce „trojka“ pod 10 tisíc. Já musím na tomto ctěném fóru oznámit, že pokud se nebude řešit tato problematika, my se vzdáváme této funkce. Musíte to nějak řešit všichni tady, protože nejsme schopni to finančně utáhnout. Nemáme žádné dluhy. Ale tím, že ta „trojka“ nás stojí skoro 10 milionů navíc ze svého, část jsou zařizovací věci jednorázové, ale permanentně nás to bude stát 5-6 milionů navíc mandatorních výdajů z městského rozpočtu – tím je potřeba se zabývat. Navíc jsme „trojka“, která je těsně pod 10 tisíc. Přicházíme tedy o 10 milionů v rozpočtovém určení daní tím „zubem“. Toto je další výdaj, který nás připravuje o všechny volné finanční prostředky. Čili já budu muset říct v druhé polovině roku našemu zastupitelstvu – vzdejme se této funkce, ať si to vezme někdo jiný. My jsme o to nestáli. A toto, co tady řešíme, tato prkotina, která má evropský rozměr, a samozřejmě souhlasím s tím, abychom se tady nad tím nebavili, je to průchozí – na druhou stranu ten problém je někde jinde. Je obrovský. Skutečně stojíme u zdi a nevíme, kam dál. Nemůžeme si dovolit žádný mandatorní výdaj města. Krajské zastupitelstvo, jehož jsem členem, nám odhlasovalo, že nám bude nutit pečovatelskou službu. Já jsem hejtmanovi odpověděl, souhlasím s vámi, nevezmeme, zrušte ji. Pečovatelská služba v regionu, pokud na to nebude mít kraj peníze, zrušit. Budeme hledat jiné formy, ale nejsme schopni převzít ten moloch, který stojí 2,6 milionu. Nejsme schopni převzít žádný mandatorní výdaj ve městě. Žádný. Ani tuto kontrolu, nevím, kolik bude stát. Tak je to vážné. Takže vnímejte i tuto souvislost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji, pane kolego. Dalším přihlášeným je pan senátor Stodůlka. Připraví se pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážené dámy a pánové, jsem jeden z těch, který hlasoval pro reformu veřejné správy a pro spojený model. Když se vrátím o těch několik měsíců zpátky, proč jsme to takhle udělali, tak bych jenom jemně upozornil na to, že já mám kousek za hranicemi svého volebního obvodu Slovensko. A tam existuje ona „vysnívaná“ rozdělená státní správa a samospráva. Jděte se na to podívat. Je to docela zajímavý a inspirativní model. Tam starosta chodí prosit státního úředníka o každý šesták. To byste, vážení, teprve poznali, když starosta má opravdu jenom na tu holou samosprávu, kdy ve své podstatě není schopen mluvit už vůbec do ničeho. Ano, rozhodují si sami. Ale o ničem. To je potřeba taky vidět i tuto stránku věci. Takže já se k tomu přiznávám. A myslím si, že je řada věcí na vylepšení v tomto systému, ale myslím si, že se na tom musí pracovat. To, že to vrátíme zpátky státu, že se nám to nějak nedaří zvládnout, já k tomu mohu říci jenom jediné. Nechte to dělat těm, které to bude bavit a kteří to budou moci dělat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, pane kolego, děkuji vám. Chtěl bych vás upozornit, že projednáváme zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a prosím, abyste se drželi předmětu projednávané věci.

Pan senátor Jiří Pospíšil.

Senátor Jiří Pospíšil:Pane ministře, pane předsedající, myslím si, že kolegové se drží projednávaného předmětu, protože nevím, jak chce stát kontrolovat finančně úřady s přenesenou působností, čili bývalou státní správu, když tady někteří lidé, kteří dostávají funkce, říkají, že je dělat nebudou. Poprvé v životě jsem slyšel, že prostě státní úřad říká, že něco nebude dělat podle zákona.

A situace je možná taková, že bychom se k tomu opravdu měli vrátit.

Řeknu další příklad, a to jsou sociální lůžka. Toho jsme si vůbec nikdo nevšimli, že najednou přišla k nám a my schvalujeme výdaj, protože to musí projít přes rozpočet, že bude město dávat příspěvek, který dříve dával okresní úřad, že budeme dávat příspěvek nemocnici na tzv. sociální lůžka. My jej jaksi nemůžeme nedat. A protože to nejsou peníze, které by šly přímo ze státu, ale státní dotaci ve městě musíme schválit, že ji přijmeme a pošleme dál, tak musíme schválit, že ze svého rozpočtu budeme dotovat sociální lůžka v krajské nemocnici. V tomto případě jde o krajskou nemocnici. A týká se to samozřejmě celého kraje, ale nikoho jiného ani nenapadne, aby na tato lůžka přispěl. Prostě všichni tam odešlou své nemocné, peníze si stát, které za ně dříve platil okresní úřad, si je prostě nechá a případně nás nechá schválit další dluh dopředu, jakože to zaplatíme, použije je na nějaké úplně jiné účely, a prostě to platí město.

A když se zeptáme, kde jsou ty peníze, tak nám řeknou: vždyť jste dostali na jednoho úředníka 330 tisíc, ale že ten úředník sám o sobě stojí půl milionu, o tom se už nikdo nebaví. A jak chcete dělat finanční kontrolu, když vám ty finance nevycházejí dopředu? A my to tady schvalujeme. Čili proč schvalujeme zákon o finanční kontrole, která nemůže fungovat, když nebudou fungovat ty finance.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Ano, děkuji vám, pane kolego. Byl jste posledním přihlášeným do této diskuze. Táži se, zda se ještě někdo hlásí? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.

Vyzývám v této chvíli, ne, žádám pana ministra, aby se k proběhlé obecné rozpravě vyjádřil.

Ministr vlády ČR Bohuslav Sobotka:Musím říci, že rozprava se skutečně velmi málo dotýkala obsahu této novely.

Musím říci, že tato novela nezakládá žádné nové povinnosti, které by vyžadovaly nové výdaje pro veřejné rozpočty.

Zákon samotný samozřejmě takovéto povinnosti zakládá pokud jde o výkon finanční kontroly ve veřejné správě, ale tento zákon již několik měsíců platí, tento zákon byl schválen v legislativním procesu, byl schválen dokonce v době, kdy jsem ještě nevykonával mandát, který vykonávám.

A musím říci, že tato novela pouze upřesňuje některé formulace, které se týkají výkonu finanční kontroly ve veřejné správě v rámci územních samosprávných celků a příspěvkových organizací zřizovaných státem nebo územními samosprávnými celky. Čili netýká se nových povinností, pouze zpřesňuje některé formulace a funkce v rámci finanční kontroly ve veřejné správě.

Tento návrh zákona se netýká reformy veřejné správy jako takové, a v této chvíli necítím povinnost polemizovat s názory, které se zde objevily a byly na reformu veřejné správy. Myslím si, že existuje možnost pro senátory a poslance podat návrhy, kterými by se zákonně tento systém modifikoval, upravil, zefektivnil.

To, co já vnímám jako důležité, je, aby se vláda poté, kdy vyhodnotí hospodaření v roce 2003, podívala na výdaje pověřených měst, to znamená těch měst, na která přešly povinnosti ze zrušených okresních úřadů, abychom přehodnotili systém financování těchto „trojek“, protože se domnívám, na základě zatím pouze předběžných poznatků, že tato města doplácejí na tyto přenesené kompetence více než se původně očekávalo, když se stanovil model financování, tj. ten tolikrát zmíněný příspěvek na jednoho úředníka. A myslím si, že je skutečně důležité, aby se na to vláda objektivně podívala, a to na základě analýzy hospodaření těchto „trojkových měst“ v roce 2003. A dokáži si poté představit seriózní debatu o změně zákona o rozpočtovém určení daní tak, abychom zohlednili u těchto „trojkových“ měst výdaje, které byly s tímto přesunem spojeny.

Současně se domnívám, že bude potřeba na konci roku 2003 analyzovat, jakým způsobem kraje naložily s finančními prostředky, které obdržely po zrušení okresních úřadů. A tam si dokáži představit určité přehodnocení těchto zdrojů ve prospěch samospráv na úrovni „trojkových“ měst.

Tolik jenom poznámka k finančnímu rámci reformy, který do značné míry spadá do odpovědnosti Ministerstva financí.

Pokud jde o ostatní otázky, domnívám se, že by bylo dobré položit je vládě, popřípadě ministrovi vnitra. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana senátora Brýdla, zda se chce vyjádřit? Nechce. Pan senátor Sefzig ano, prosím.

Senátor Luděk Sefzig: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vzhledem k tomu, že při projednávání zákona o finanční kontrole před dvěma lety jsme dostali určitý příslib od tehdejšího předsedy Legislativní rady vlády, že bude zákon upraven, a protože jsem vnímal stejně tak jako ostatní nářky starostů a jejich skutečně přeteklou trpělivost s financováním přenesené působnosti státních pravomocí na obec, tak stejně tak vnímám nyní příslib pana ministra, že se skutečně na základě seriózních údajů budou touto problematikou zabývat.

A osobně bych jenom řekl svůj soukromý názor, že si myslím, že tato drobná novela o finanční kontrole není tou nejvhodnější k tomu, abychom již nyní přijímali novely na zlepšení financování měst a obcí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji. A nyní garanční zpravodaj okomentuje obecnou rozpravu a sdělí nám, jaké návrhy v ní byly podány.

Senátor Alexandr Novák: Děkuji. Dámy a pánové, v obecné rozpravě vystoupilo devět senátorů. Tak, jak jsme postřehli, tak určitě reforma veřejné správy nás bude trápit ještě dlouho.

V obecné rozpravě zazněly návrhy na zamítnutí tohoto návrhu zákona i na schválení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:Děkuji vám, pane zpravodaji.

Budeme tedy hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, který pochází z Výboru pro evropskou integraci.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Znovu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 36 skončilo. Ze zaregistrovaných 64 senátorek a senátorů při kvoru 33 bylo pro 37, proti 19. Tento návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

Dámy a pánové. Jednáme téměř tři hodiny, takže v této chvíli vyhlašuji desetiminutovou přestávku a předávám řízení svému kolegovi panu místopředsedovi Svobodovi.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Vážené senátorky a senátoři, budeme pokračovat v našem programu.

Dalším bodem dnešního dne je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů,

senátní tisk 48.Prosím ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, kterého zde vítám, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr vlády ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, dovolte, abych vás krátce seznámil s návrhem novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Dávkami státní sociální podpory se stát podílí na krytí nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby zejména rodin s dětmi. Aby byl splněn účel těchto dávek, musí sloužit k průběžnému krytí nákladů na potřeby rodin a k průběžné přímé spotřebě. Kumulace jednotlivých splátek dávek státní sociální podpory způsobená možností doplácet tyto dávky zpětně za delší období je nežádoucí a je v rozporu s obecnými principy sociálního systému. Proto již v minulosti v roce 2001 byla ve státní sociální podpoře zkrácena lhůta, ve které bylo možno žádat doplácení dávek za minulé období ze tří let na jeden rok. V posledním období dochází ke stále častějším případům, kdy o dávky státní sociální podpory je žádáno zpětně za delší období a mnohdy je tato opožděná žádost zcela neodůvodněná.

K situaci, kdy se o dávky státní sociální podpory žádá zpětně za období mnoha měsíců, dochází i ze strany osob, které pobývají dlouhodobě v zahraničí. Zachováním možnosti takového postupu se nejen popírá uvedený princip poskytování sociálních dávek spočívající v jejich průběžné spotřebě, ale navíc ve vytváření situace, že i když takové osoby a jejich rodiny sociální dávky bezprostředně nepotřebují, vybírají si je jen proto, že na ně mají nárok. Jestliže je nepotřebovali v té době, kdy vznikl nárok, zřejmě je vůbec nepotřebovali.

Předloženým návrhem zákona dochází tak v souladu s uvedenými principy ke zmírnění uvedených nežádoucích důsledků tím, že se u dávek státní sociální podpory poskytovaných opakovaně, zkracuje doba, za kterou je možno uvedené dávky zpětně doplatit, z jednoho roku na tři měsíce. U jednorázových dávek státní sociální podpory zůstává tak jako dosud zachována jednoroční prekluzivní lhůta.

Uvedená úprava zajišťuje v obou případech, tedy u obou druhů dávek, potřebnou dobu na uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory, přičemž rozdílná délka promlčecí lhůty respektuje určitou specifičnost dávek poskytovaných opakovaně, proti dávkám poskytovaným jednorázově. Zachovává se tak současně jak základní princip sociálního systému, tak i právo občana na vytvoření dostatečného časového prostoru pro uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory.

Zároveň se změnou prekluzivní lhůty se zpřesňuje dosavadní úprava zápočtu příjmů ze zahraničí do rozpočtového příjmu stanoveného pro účely nároků na dávky státní sociální podpory, a to tak, že se do tohoto příjmu započítávají i sociální dávky poskytnuté ze zahraničí, pokud jsou obdobné dávky státní sociální podpory. Tím se zajistí stejný režim zápočtu u takových dávek poskytovaných v ČR s dávkami poskytovanými z ciziny.

Dále se návrhem provádí nezbytné upřesnění dosavadní právní úpravy týkající se rodičovského příspěvku, a to v návaznosti na vyloučení nároku na tuto dávku při přebírání příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, k němuž došlo od 1. července 2002 zákonem č. 213/2002 Sb.

Děkuji vám za pozornost a doufám, že tento návrh novely zákona podpoříte.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Pane ministře, děkuji vám. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Palečková, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Alena Palečková:Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pan ministr ve svém vystoupení velmi přesně a podrobně vysvětlil, o čem v návrhu novely zákona o státní sociální podpoře jde. Jednou větou zopakuji: jedná se o zkrácení doby, kdy lze zpětně přiznat a vyplatit určité dávky sociální podpory z roku na tři měsíce z toho důvodu, aby se zamezilo pokud možno zneužívání zpětného vyplácení dávek.

A zpřesňuje se dosavadní úprava zápočtu příjmů ze zahraničí do rozhodného příjmu pro účely nároku na dávky státní sociální podpory.

Dovolte mi, abych se jenom stručně zmínila, jak probíhal legislativní proces. Vláda předložila tento návrh zákona Poslanecké sněmovně v listopadu roku 2002. Návrh zákona byl projednáván ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně došlo k přijetí pozměňovacích návrhů, se kterými potom Poslanecká sněmovna vyjádřila svůj souhlas tím, že na schůzi na začátku března přijala tuto novelu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pro zákon hlasovalo ze 162 přítomných 151 poslanců.

Trošku se zmíním o meritu těch pozměňovacích návrhů. Z původního vládního návrhu zákona byla provedena změna právě u těch jednorázových dávek, to znamená u porodného, pohřebného, příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče, příspěvku na zakoupení motorového vozidla pro potřeby pěstounské rodiny. Tyto dávky byly vyjmuty proto, že u nich se jenom velmi obtížně dá předpokládat spekulativní charakter nějakého zpětného čerpání právě proto, že jsou jednorázové a zohledňuje se tam právě ta možnost, že dotyčná rodina nebo osoba se může nacházet po určitou dobu v situaci, že je pro ni obtížné vyřídit ten úřední postup, požádat o ty příspěvky, řeší tu situaci nějakým jiným způsobem a požádá o tyto dávky dodatečně.

Jedním diskutovaným okruhem při projednávání tohoto zákona byl § 30 stávajícího zákona týkající se podmínek nároku na rodičovský příspěvek. Byl podán ve druhém čtení návrh na změnu v dosavadní úpravě tak, aby byl umožněn souběh výdělku ze závislé činnosti a činnosti osoby samostatně výdělečně činné tak, aby souběh činil ten povolený limit 1,5 násobku životního minima. Tento pozměňovací návrh přijat nebyl a byl také podrobněji projednáván na našem výboru. A po upřesnění a po diskuzi jak s naším legislativním odborem, tak s pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí jsme usoudili, že tak jednoduchým pozměňovacím návrhem toto upravit nelze, protože tam je vlastně souběh dvou typů daňového přiznání nebo proplácení daní a je potřeba lepší rozpracování, než by bylo možné jednoduchým „pozměňovákem“, jak v Poslanecké sněmovně, tak u nás, učinit.

Byla diskutována některými kolegy i jaksi ta možnost tříměsíční lhůty. Ta byla některými kolegy považována za zbytečně dlouhou, vzhledem k charakteru těch opakovaných dávek, které mají řešit aktuální situaci, nicméně v tomto směru nebyla přijata žádná změna a ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí se nám dostalo ujištění, že jak tou situací souběhu možnosti dvou typů výdělku, tak případným navýšením toho limitu 1,5 násobku životního minima pro výdělek osob pobírajících rodičovský příspěvek, se bude ministerstvo zabývat a připraví případně komplexní úpravu. Některým z nás na výboru se zdálo, že by bylo výhodné, kdyby bylo umožněno rodičům pobírajícím rodičovský příspěvek přivydělat si k tomu více, než je ten 1,5 násobek, což je částka asi 3,5 tisíce korun. Ze všech těchto důvodů a vzhledem k ujištění Ministerstva práce, že není toto definitivní řešení a že se bude dále zabývat touto problematikou, Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku přijal usnesení, které vám nyní přečtu.

Po odůvodnění zástupce předkladatele náměstka ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky a zpravodajské zprávě senátorky Aleny Palečkové a po rozpravě doporučuje výbor Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajkou pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu mne a pověřil předsedu výboru senátora Tomáše Julínka, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, paní senátorko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle §107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím takový návrh, a proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Milan Štěch. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Milan Štěch: Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, často se hovoří v naší zemi o tom, že náš sociální systém je příliš štědrý. Hovoří o tom často ti, kteří, podle mého názoru, příliš jeho obsah nebo jeho podrobnosti neznají. Samozřejmě, že podobné názory často mívají i občané, řadoví občané, zejména ti, kteří nepotřebují v nějaké větší míře veřejné zdroje k posílení svých rodinných rozpočtů. Tento postoj občanů, že dávky jsou zneužívány nebo že systém je příliš štědrý, posiluje zejména to, že skutečně někteří naši spoluobčané náš sociální systém zneužívají a myslím si, že je to chyba.

V současné době se hodně diskutuje, i v předchozích bodech tady padl dotaz týkající se zlepšení stavu našich veřejných rozpočtů a ministr Sobotka hovořil o připravované reformě veřejných financí. Já osobně zastávám názor, že náš sociální systém není nutno redukovat tak, aby se prováděly plošné škrty, ale v každém případě se přimlouvám a chci se i účastnit se svými spolupracovníky prací na tom, aby bylo zamezeno zneužívání sociálního systému, a to z důvodů, které jsem v předchozích větách popsal.

Domnívám se, že revize je nutná. A právě tento zákon, který je předkládán, je už takovou jednou dílčí revizí, která má za cíl omezit zneužívání státní sociální podpory. Domnívám se, že omezení opakovaného vyplácení dávek státní sociální podpory z dvanácti měsíců na tři měsíce je rozumné omezení, protože jestli rodina, ten, který pobírá dávky, nepotřebuje jedenáct měsíců konkrétní adresnou dávku, tak je zřejmé, že ta dávka mu není přímo vyplácena za účelem, za kterým on ji dostává, protože ta dávka mu má vyrovnávat určitý handicap nebo řešit určitou životní situaci, pomoci v jeho životní situaci a jestli on ji jedenáct měsíců nepotřebuje, tak asi není namístě, aby si dvanáctý měsíc pro ni přišel a dostal ji dvanáct měsíců zpět.

Proto tento návrh podporuji a domnívám se, že obdobným způsobem je možno provést samozřejmě diskuzi a reformu sociálního systému a že to, pokud se nám to podaří, vytvoří i v očích veřejnosti lepší pohled na fungování sociálního systému a vytvoří to i, řekl bych, větší spravedlnost ve společnosti, to znamená, dávky budou dávány tomu, kdo je skutečně potřebuje, v rozumné míře. To znamená takové, aby plnily svůj účel a zamezí to zneužívání tak, jak to bylo v těchto případech, státní sociální podpory, zejména u přídavků na děti, jak je u některých skupin zvykem v poslední době. Takže tento návrh samozřejmě podporuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Šula, kterému je uděleno slovo.

Senátor Jaroslav Šula:Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, tato novela je krokem naprosto správným. Je třeba omezovat výdaje, které jsou nezbytné resp. které jsou zbytné a skutečně snížení té doby z roku na tři měsíce je nejvýše nutné.

Já osobně jsem se právě pozastavil nad tím, že Poslanecká sněmovna v té oblasti jednorázových dávek toto omezení zavrhla a více méně ponechala stávající systém dávek vyplácených zpětně po dobu jednoho roku.

To vyjádření předkladatelky nemůžu vzít doslova na obhajobu jednoročního systému zpětného vyplácení jednorázových dávek, protože přece jenom v rámci osvěty, která je pro občany, kteří mají nárok na tuto jednorázovou dávku, se určitě o této věci dozvědí včas a pokud ne, tak tu osvětu právě musíme zlepšit. Ale právě v této souvislosti bych se rád pana ministra zeptal, jaká bude ztráta řekněme z tohoto kroku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy?

Nikdo se nehlásí. Ptám se garančního zpravodaje paní senátorky Palečkové, zda se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě?

Senátorka Alena Palečková:Přestože mě kolegové přesvědčují, že se nechci vyjádřit, tak já přece jenom zareaguji na předřečníka pana senátora Šulu. Už z toho, že jsou ty dávky jednorázové, vyplývá, že je prostě není možné zneužít. Když někdo čerpá pohřebné nebo porodné, tak je to jednorázová záležitost a jestli si o ni požádá za měsíc, za 3 měsíce nebo za rok, tak tam není žádná finanční ztráta a jak jsem už řekla v řeči zpravodajky, přece jenom v určitých situacích může dojít k tomu, že ta tříměsíční lhůta může být pro konkrétní osobu krátká na to, aby si pro tu dávku o ní mohla požádat.

Já bych spíše ještě ráda požádala pana ministra, protože jsem nikde nenašla naopak částku, kterou předpokládá ministerstvo jako úsporu nebo ušetřenou v tom rozdílu jednoročního vyplácení zpětného a tříměsíčního, jestli se to dá nějakým způsobem vyčíslit, protože tam ten rozdíl skutečně vznikne.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji. Pane ministře, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě? Máte slovo.

Ministr vlády ČR Zdeněk Škromach:Já jenom krátce. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, pokud jde o ty úspory nebo možnosti, tak samozřejmě se to velmi těžce vyjadřuje, protože tím, že ten člověk dodrží tu 3měsíční lhůtu, tak ty dávky vyčerpává. Nebude je čerpat za rok zpátky, ale odhadujeme, že vzhledem k tomu jak ten průběh je, že to může být pokud jde o ty jednorázové dávky, tak tam to může být řádově v milionech, to není nic horentního. Pokud jde o ty částky, které se týkají těch ostatních dávek, tak tam se to může možná týkat desítek, možná stovek milionů. A to spíše beru s určitou rezervou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji. Rozpravu končím. Slyšeli jsme vyjádření předkladatele a garančního zpravodaje. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přistoupíme k hlasování.

V sále je přítomno 64 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 37 při přítomných 64 senátorech pro se vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh zákona byl schválen.

Tímto končím projednávání tohoto bodu. Zároveň děkuji panu ministrovi Škromachovi a děkuji zpravodajce paní senátorce Palečkové.

Dalším bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

senátní tisk č. 50.Prosím paní ministryni Součkovou, aby nás seznámila s návrhem zákona a zároveň ji zde vítám. Paní ministryně, máte slovo.

Ministryně vlády ČR Marie Součková:Pane předsedající, děkuji za udělené slovo.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych v krátkosti uvedla předkládaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o léčivech byl několikrát novelizován. Žádná z novelizací zákona o léčivech však nezavedla prvky návaznosti na postupy vymezené předpisy Společenství jako povinné společné procedury probíhající v koordinaci členských států Společenství, Evropské lékové agentury nebo Evropské komise a úzkou spolupráci v oblasti farmakovigilance ani nevymezila povinnosti vyplývající z těchto předpisů pro orgány členských států Společenství.

Některé podněty k úpravě zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byly rovněž vzneseny Evropskou komisí v průběhu jednání o protokolu PECCA, tj. protokolu o vzájemném uznávání výsledků zkoušek, dokumentů. Kromě vzniku nových předpisů byly v listopadu 2001 vydány přepracované podoby cca 80 předpisů farmaceutické oblasti Společenství, a to jak humánních, tak i veterinárních léčivých přípravků, které zcela mění formální uspořádání dosavadních směrnic a v některých případech upravují nově i jejich znění.

Jde o dvě kodifikované směrnice, a to č. 83/2001 Evropského společenství pro humánní léčivé přípravky a č. 82/2001 Evropského společenství pro veterinární léčivé přípravky, na které bylo rovněž nutno v předkládaném návrhu zákona reagovat.

Návrh novely zákona dále zohledňuje některé zkušenosti, které byly získány aplikací zákona č. 79/1997 Sb., a reaguje i na změny podmínek, k nimž v České republice v posledních několika letech došlo, především v distribučním řetězci léčiv a v zacházení s léčivy.

S cílem reagovat optimálně na potřeby odborné i laické veřejnosti v této oblasti byly při přípravě návrhu zákona osloveny vybrané instituce, zájmová sdružení zastupující významné účastníky lékové regulace a využito jejich podnětů. Rovněž tak bylo následně využito podnětů a připomínek vzešlých z předcházejícího legislativního projednávání, kterým bylo, pokud nebyly v rozporu se záměrem předkladatele – dosáhnout plné slučitelnosti s právem ES – vyhověno a byly promítnuty do předkládaného vládního návrhu zákona. V rámci projednávání návrhu zákona v PS bylo do vládního návrhu promítnuto několik pozměňovacích návrhů, s kterými vyslovili předkladatelé vesměs souhlas.

Návrh zákona byl projednán ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který návrh zákona schválil a dále i ve Výboru pro evropskou integraci, který neměl k návrhu žádné připomínky a doporučil, aby se návrhem Senát nezabýval.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, věřím, že mnou uvedené důvody pro nezbytnost přijetí citovaného návrhu zákona zvážíte a následně jej podpoříte při jeho finálním projednávání. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, paní ministryně. Přijměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona byl přikázán Výboru pro evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Karla Tejnoru. Přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 50/2. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 50/1. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Zuzana Roithová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Zuzana Roithová: Vážená paní ministryně, dámy a pánové, navrhovaný zákon je osmou novelou zákona přijatého již v roce 1997. Reaguje na potřebu sladit naši praxi s právními předpisy ES, jak už zde bylo řečeno. Jedná se celkem o 28 směrnic, nařízení či rozhodnutí Rady Evropy. Cílem je vytvoření podmínek pro začlenění ČR do mechanizmů regulace jakosti, účinnosti a bezpečnosti léčiv, humánních i veterinárních. A to v termínu k našemu plánovanému vstupu do EU. Návrh také zohledňuje, bohužel jen některé, dosavadní zkušenosti získané aplikací zákona o léčivech a reaguje na změny podmínek, ke kterým v ČR došlo, především v distribučním řetězci léčiv a zacházení s léčivy. Součástí návrhu je i novela zákona o správních poplatcích upravující poplatky týkající se oblasti registrace léčivých přípravků a homeopatických přípravků. V PS výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučil předložený návrh zákona schválit ve znění celkem 19 pozměňovacích návrhů. Ve 2. čtení bylo vzneseno dalších 12 pozměňovacích návrhů. Ve 3. čtení v únoru letošního roku byl vládní návrh zákona schválen ve znění 23 pozměňovacích návrhů a 1 legislativně-technické úpravy. Z přítomných 181 poslanců se vyslovilo pro přijetí tohoto návrhu zákona 129 poslanců a 48 jich bylo proti.

V čem spočívá změna této osmé novely? Především je potřeba říct, že je legislativně moderně přepracována. To už i právě proto, že upravuje přesněji než v doposud platné verzi pojmy, jako je léčivý přípravek, homeopatický, veterinární apod. Ministerstvu životního prostředí stanovuje povinnost vydávat stanoviska k léčivým přípravkům obsahujícím GMO. Pro období po vstupu ČR do EU řeší problematiku zejména vzájemného uznávání registrací členskými státy EU. Zkracuje dobu při registraci u generických ekvivalentů, což je věc, kterou můžeme z ekonomického hlediska výrazně kvitovat s povděkem. Upravuje vůbec oblast registračního řízení týkajícího se léčivých příspěvků, a to jak humánních a homeopatických, tak i veterinárních homeopatických přípravků. Upřesňuje a doplňuje různá ustanovení týkající se výroby léčiv a distribuci a stanovuje přesněji povinnosti a práva výrobců léčivých přípravků a jejich distributorů. Upravuje také problematiku poregistračního sledování bezpečnosti léčivých přípravků a také informování o závadách a nežádoucích účincích léčivých přípravků, řeší proces kontrolní činnosti, a to tak, že ho také uvádí do souladu s normami EU. Rozšiřuje oprávnění lékařů použít na vlastní odpovědnost neregistrovaný léčivý přípravek i u pacientů, jejichž zdravotní stav neumožňuje poskytnutí souhlasu s použitím neregistrovaného léčivého přípravku předem. Tato možnost je mj. také vázána tím, že musí jít o takový přípravek, který je již v zahraničí registrovaný. A namísto dosavadní praxe udělování výjimek Ministerstva zdravotnictví zavádí tzv. specifické léčebné programy s využitím právě neregistrovaných humánních léčivých přípravků. Cílem je umožnit za vymezených podmínek využívat ve zdravotní péči i neregistrované léčivé přípravky.

Ke změnám, ke kterým došlo v PS, je potřeba říct, že byl definován pojem tzv. nezávažného nežádoucího účinku. Dále byla v PS jednoznačně upravena možnost, aby pacient mohl být vybaven potřebným množstvím léčivých přípravků v případě, že jeho zdravotní stav bezodkladné užívání přípravků nezbytně vyžaduje, a pokud není včasný výdej léčivého přípravku na lékařský předpis vzhledem k místní nebo časové nedostupnosti lékárenské péče dosažitelný. Také byla doplněna úprava, která stanovuje náležitosti pro označování na obalech léčivých přípravků a vytváří se prostor pro stanovení vyhláškou podmínek uvedení jednotných údajů pro identifikaci léčivého přípravku evropským čárovým kódem EAN. Také stanoví, že příjmy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a příjmy Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátu a léčiv za příslušné zákonné jmenované odborné úkony hrazené osobou, na jejíž žádost byl odborný úkon proveden, považovat příjmy, které obdržely za mimorozpočtové zdroje, se kterými, tedy tyto ústavy, budou muset hospodařit jako s příjmy získanými hospodářskou činností. Také byla upravena účinnost zákona, a to tak, že nabude účinnosti třicátým dnem od jeho vyhlášení.

Garanční Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku po diskuzi, která byla bohatá a byla věnována zejména vyjasnění některých legislativních problémů a také uvádění informace o účincích homeopatik, garanční výbor doporučil jednomyslně schválit ve znění postoupeném PS. Výbor pro evropskou integraci doporučil návrhem se nezabývat. Já jen ještě dodávám, že na základě písemných sdělení i Česká lékárnická komora, Státní ústav pro kontrolu léčiv, distributoři i výrobci léčiv podporují schválení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, paní senátorko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro evropskou integraci pan senátor Karel Tejnora. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Karel Tejnora: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vystoupím jen krátce.

Výbor pro evropskou integraci se se zákonem zabýval z pohledu Evropské unie a konstatoval, že navrhovaný zákon je v souladu s příslušnými předpisy Evropských společenství a je s nimi plně slučitelný.

Z tohoto důvodu doporučil na své 8. schůzi dne 27. března 2003 Senátu Parlamentu ČR návrhem zákona se nezabývat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji, pane senátore.

Výbor pro evropskou integraci navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování bylo ukončeno, nicméně computer nám nespočítal hlasy. Ale už je to v pořádku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 38 se z 59 přítomných senátorek a senátorů vyslovilo pro návrh 43, nikdo nebyl proti, kvorum bylo 30. Tento návrh byl přijat.

Vzhledem k tomu, že byl přijat návrh návrhem zákona se dále nezabývat, končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce.

Dále budeme projednávat bod, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony

senátní tisk č. 51. Prosím paní ministryni zdravotnictví Marii Součkovou, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně vlády ČR Marie Součková:Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Dovolte mi, abych přednesla úvodní slovo k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

Jedná se o první novelu tohoto zákona po jeho téměř tříletém uplatňování v praxi. Na základě získaných zkušeností předkládaný návrh zákona zpřesňuje stávající právní úpravu, zejména odstraňuje některé formulační nepřesnosti zakládající v praxi možnost nejednotného postupu při respektování Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, Helsinskou deklaraci, příslušná ustanovení práva Evropských společenství, s nimiž je plně kompatibilní a související právní úpravy přijaté v poslední době Parlamentem ČR, např. v oblasti technických požadavků na výrobky ochrany dat a radiační ochrany.

Část ustanovení předkládaného návrhu zákona nemá v Evropských společenstvích ekvivalent, avšak obsah těchto ustanovení není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s ústavním pořádkem ČR a ani nepředstavuje překážky v mezinárodním obchodu.

Předkládaný návrh zákona jako celek plynule navazuje na stávající právní úpravu, která byla projednána a odsouhlasena Evropskou komisí.

Upravovaná problematika má svůj specifický charakter, včetně použitých odborných a technických termínů přibližujících se obratům používaných v právních předpisech Evropských společenství. Některé výrazy umožňují poměrně úzkému okruhu adresátů, kterému je obsah návrhu určen, větší volnost než je obvyklé. Tak je tomu zejména ve směrnicích Evropských společenství, které je nutno promítnout do českého právního řádu.

Vzhledem k rozdílnému zacházení se zdravotnickými prostředky, doby a četnosti jejich používání se doplňují ustanovení umožňující poskytovatelům zdravotní péče používat bezpečně starší zdravotnické prostředky, přístroje, pokud ve stanovené lhůtě zajistí zjištění stavu těchto prostředků a pokud splní podmínky stanovené zákonem. Přitom nejde o všechny zdravotnické prostředky, ale pouze o zdravotnické prostředky, přístroje, s nejvyšší mírou rizika pro pacienta. Nejde ani o žádné nové schvalování těchto prostředků, ale o prověření jejich stavu, zejména bezpečnosti.

Protože poskytovatelé zdravotní péče používají starší zdravotnické prostředky uvedené do provozu před rokem 1998, u kterých nebyla posouzena shoda nebo k nimž chybí dokumentace, protože výrobci zanikli, i proto, že byly nakupovány v rozporu s tehdy platnými předpisy, lze předpokládat, že stav těchto zdravotnických prostředků bude rozdílný a proto z tohoto důvodu je nutno posuzovat každý používaný zdravotnický prostředek jednotlivě, nikoliv typově.

Předpokládá se, že nová právní úprava bude mít dopad na rozpočtovou kapitolu Ministerstva zdravotnictví v letech 2003 – 2007, a to pro zajištění kontinuálního monitorování bezpečnosti zdravotnických prostředků s nejvyšší mírou možného rizika podle příslušných právních předpisů, které byly uvedeny do provozu před rokem 1998.

Uvedený postup je v souladu s implementačním plánem směrnice Rady Evropy č. 97/43 EURATOM o ochraně zdraví jednotlivců před riziky ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením.

Pokud jde o dopad návrhu zákona do hospodaření poskytovatelů zdravotní péče, pak uvádím, že Ministerstvo zdravotnictví zahájilo program financování obměny nebo pořízení zdravotnických prostředků využívajících zdrojů ionizujícího záření již od roku 2001. Na rok 2003 je na podprogram „Podpora snížení zátěže obyvatelstva ionizujícím zářením“ schválena částka 160 milionů Kč. Na stanovené období do roku 2007 včetně jsou v souvislosti na stanovený limit prostředků pro kapitolu Ministerstva zdravotnictví plánovány další částky v celkové výši ještě zhruba 800 mil. Kč.

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl návrh novely zákona doplněn některými pozměňovacími zákony, se kterými jsme vyslovili souhlas. Z přítomných 182 poslankyň a poslanců pro návrh hlasovalo 174, jeden hlas byl proti a návrh novely zákona byl přijat.

Návrh zákona byl projednán ve Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který neměl k návrhu žádné připomínky a doporučil, aby se Senát návrhem nezabýval, a dále i ve Výboru pro evropskou integraci, který návrh zákona schválil.

Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, realizace předkládané novely prohloubí bezpečnost pacientů a zaměstnanců zdravotnických zařízení tak, jak je to požadováno ke dni našeho vstupu do EU. A proto na závěr mého úvodního slova k tomuto zákonu bych si vás dovolila poprosit o schválení tohoto zákona.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji, paní ministryně, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Návrh zákona byl přikázán Výboru pro evropskou integraci. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Karla Tejnoru a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 51/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 51/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Barták, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Barták:Děkuji. Paní ministryně, pane předsedající, úvodem podotýkám, že zpráva, se kterou vás seznámím, není společnou zprávou Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Výboru pro evropskou integraci.

Předkládaný návrh zákona je první novelou zákona od jeho přijetí v roce 2000. Vláda jako předkladatel návrhu si vytkla tyto hlavní cíle. Budu velmi stručný a budu hovořit pouze v bodech. Jde o

- zpřesnění dosavadní právní úpravy,

- odstranění formulačních nepřesností,

- do projednávaného návrhu zákona jsou aplikovány principy zákona o ochraně

osobních dat, k nimž došlo až po roce 2000,

- zpřesnění úpravy některých ustanovení, jež zajišťují kompatibilitu zákona o

zdravotnických prostředcích s právem Evropských společenství.

Předložená úprava je návrhem, který byl Poslanecké sněmovně předložen vládou v polovině listopadu loňského roku. V rámci prvního čtení byl návrh novely zákona přikázán k projednávání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Tento výbor svým usnesením doporučil předložený návrh zákona schválit ve znění celkem 16 pozměňovacích návrhů.

Při druhém čtení bylo předneseno dalších 11 pozměňovacích návrhů a ve třetím čtení byl 27. února letošního roku vládní návrh zákona schválen ve znění celkem 25 pozměňovacích návrhů, a jak už řekla paní ministryně, velkým počtem přítomných poslanců. Pouze jeden poslanec byl proti.

Podrobněji se zmíním o hlavních změnách oproti současné právní úpravě. Úvodem snad je třeba pro pořádek říci, že projednávaná novela zákona o zdravotnických prostředcích mění všech 11 hlav dosud platného zákona, na něž je tento členěn. Zejména:

- důsledně rozlišuje používání pojmu „klinické hodnocení“. Jde o hodnocení zdravotnického prostředku pouze na základě literárních vědomostí, případně klinických zkušeností hodnotícího vědce a klinické zkoušky, kdy tento vědec zkouší zdravotnický prostředek na živých lidech za zákonem daných podmínek,

- rozšiřuje vymezení pojmu „zdravotnický prostředek“ o výrobky, které obsahují jako svou integrální součást látku, která pochází z lidské krve nebo lidské plazmy. Není to tedy lék, ale je to zdravotnický prostředek,

- upřesňuje pojem „výrobce“, „distributor“, „dovozce“ ve vztahu k Evropským společenstvím pro období po přistoupení ČR do EU, zavádí nový pojem „zplnomocněný zástupce“,

- zpřesňuje podmínky používání zdravotnických prostředků,

- umožňuje Ministerstvu zdravotnictví zakázat nebo omezit při poskytování zdravotní péče používání konkrétních zdravotnických prostředků, které sice byly řádně uvedeny do provozu a jsou v souladu se zákonem, ale mohou nepříznivě ovlivnit zdraví nebo bezpečnost uživatelů nebo jiných osob. Vznikne nová situace, nová vědomost, a ministerstvo má možnost podle této novely tento zdravotnický prostředek zakázat,

- upřesňuje ustanovení týkající se etické komise, stanoví, že členem této komise může být pouze osoba bezúhonná, a vymezuje pojem bezúhonnosti,

- upřesňuje problematiku informovaného souhlasu z hlediska právní závaznosti tohoto souhlasu,

- zpřesňuje kompetence Statistického úřadu,

- ukládá povinnost mlčenlivosti a zakládá tuto mlčenlivost též pro členy etické komise,

- v případě splnění stanovených podmínek umožňuje při poskytování zdravotní péče používání starších zdravotnických prostředků, u nichž nebyla stanoveným způsobem posouzena shoda jejich vlastností s technickými požadavky stanovenými zvláštními právními předpisy,

- v novele živnostenského zákona mění koncesovanou živnost prodejce zdravotnických prostředků a převádí tuto koncesi mezi živnosti vázané a nikoliv koncesované a upřesňuje kvalifikační podmínky pro osoby, které chtějí tuto živnost vykonávat.

Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu 11. března 2003, lhůta pro projednávání tedy končí 10. dubna. Organizační výbor dne 11. března 2003 určil pro projednávání garančním Výborem výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který mne určil garančním zpravodajem.

Dalším výborem, který usnesením Organizačního výboru návrh zákona projednal, byl Výbor pro evropskou integraci. O výsledku jednání budete informováni panem senátorem Karlem Tejnorou.

Garanční výbor návrh zákona projednal na své 4. schůzi dne 26. 3. Ve své zpravodajské zprávě jsem výbor seznámil s cíli návrhu zákona, legislativním procesem, vyjádřil jsem se ke všem osmi připomínkám, které vyslovil legislativní odbor Kanceláře Senátu.

Dále jsem výbor informoval o jednání se zástupcem jednoho distributora zdravotnických prostředků a zástupcem jedné fakultní nemocnice. Oba doporučovali v návrhu zákona určit výrobcům zdravotnických prostředků povinnost označit všechny zdravotnické prostředky, distribuované v ČR, evropským čárovým kódem. K této problematice byl také připraven pozměňující návrh, ale po velmi zevrubné diskuzi nebyl v podrobné rozpravě podán, tedy ani hlasován.

V obecné rozpravě byly podány dva návrhy, a to návrhem zákona se nezabývat a návrh zákona schválit.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku č. 12 ze dne 26. března letošního roku .

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na své 4. schůzi 26. března k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a některé další zákony, senátní tisk č. 51.

Po odůvodnění zástupkyní předkladatele ministryní zdravotnictví Marií Součkovou, zpravodajské zprávě senátora Karla Bartáka a po rozpravě výbor:

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrhem zákona se nezabývat,

2) určuje mne zpravodajem výboru při dnešním projednávání na schůzi Senátu,

3) pověřuje předsedu výboru senátora Tomáše Julínka, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Petru Pithartovi.

Děkuji vám, že jste mne vyslechli.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji i vám, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro evropskou integraci pan senátor Karel Tejnora? Pane senátore, uděluji vám slovo.

Senátor Karel Tejnora: Všechno zde bylo řečeno předřečníky. Mohu zopakovat, že Výbor pro evropskou integraci doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku navrhl, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat.Budeme o tomto návrhu hlasovat. Přistoupíme k hlasování.

V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 39 se pro vyslovilo 48 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat, a proto projednávání tohoto bodu končím. Děkuji paní ministryni, děkuji zároveň oběma zpravodajům.

Přikročíme k projednávání dalšího bodu. Dalším bodem je:

Návrh zákona o konzervaci a využití genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona

č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů – zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganizmů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 52.Prosím pana ministra zemědělství Jaroslava Palase, kterého zde vítám, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr vlády ČR Jaroslav Palas:Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky a senátoři, dovolte mi, abych vám představil návrh zákona o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 52.

Důvodem vypracování návrhu tohoto zákona je potřeba samostatně právně upravit vztah našeho státu ke genetickým zdrojům rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství a současně upravit tento vztah tak, aby tyto genetické zdroje byly trvale uchovány jak pro využití současné, tak budoucí generace.

Ve světě jsou již genetické zdroje pokládány za nenahraditelné národní bohatství, které pokud zmizí, zmizí navždy. Proto je ve světě jejich shromažďování, dokumentace, konzervace a využívání právně regulováno ať již mezinárodními úmluvami nebo v právních řádech jednotlivých států.

Předložený návrh zákona upravuje základní podmínky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství, stanoví práva a povinnosti pověřené osoby, která bude realizovat národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů, a současně bude provozovat genobanku rostlin.

Dále návrh zákona stanoví práva a povinnosti účastníků národního programu, kteří budou vykonávat v rámci národního programu jednotlivé činnosti týkající se konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů. Návrh zákona také upravuje výkon státní správy, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a sankce za jejich porušení.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila k návrhu zákona několik pozměňovacích návrhů, které návrh zákona zpřesnily. Vedle legislativně-technických připomínek bylo z návrhu zákona také vypuštěno ustanovení upravující náhradu nákladů účastníkům národního programu za vzorky poskytnuté do genobanky, neboť náklady na vzorky například semen či roubů jsou zanedbatelné, těžko vyčíslitelné a žádným způsobem nepoškozují genový zdroj a v důsledku by toto ustanovení v praxi přinášelo administrativní problémy.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k přímému vztahu navrhované právní úpravy k harmonizaci našeho právního řádu s předpisy Evropských společenství doporučuji vám, paní senátorky a páni senátoři, abyste tento návrh zákona schválili.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 52/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Emil Škrabiš, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Emil Škrabiš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, pro budoucí zachování existence života na zemi jsou nezastupitelné rostliny a mikroorganizmy. Ze stávajících známých druhů rostlin bylo přibližně sedm tisíc druhů kultivováno pro potřeby potravin, krmiv pro hospodářská zvířata a surovin pro průmyslové uplatnění. Genetickou rozmanitost zemědělských plodin reprezentují šlechtěné, pěstované i restringované odrůdy, krajové a primitivní odrůdy, experimentální linie a plané druhy příbuzné kulturním plodinám. Tyto materiály jsou shromažďovány v kolekcích a vytvářejí genofond zemědělských plodin a jsou využívány pro šlechtění nových lépe adaptovaných odrůd. Mikroorganizmy nacházejí uplatnění v zemědělství a v potravinářství. Za tu dobu se vyvinuly mikrobiální kmeny, jejichž aktivity zvyšují užitečnost a využitelnost krmiv u hospodářských zvířat a přípravu celé řady potravin.

V současné době je existující genetická rozmanitost často vážně ohrožována člověkem, klimatickými změnami a v neposlední míře i zemědělskými technologiemi.

Předkládaný návrh zákona je prvním návrhem nové samostatné právní úpravy v této oblasti. Řeší plnění mezinárodních závazků České republiky, vyplývající například z podpisu úmluvy o biologické rozmanitosti, která byla přijata v roce 1992 v Rio de Janeiro. Česká republika ji podepsala v roce 1993. Součástí návrhu je i novela zákona o správních poplatcích, kterou se doplňuje sazebník o poplatky za zařazení do národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství.

Návrh zákona definuje genetický zdroj rostlin a genetický zdroj mikroorganizmů a další pojmy pro vymezení práv a povinností, které stanoví návrh. Řeší podmínky pro shromažďování, hodnocení, dokumentaci, konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganizmů významných pro výživu a zemědělství. Vymezuje podmínky pro zařazení právnických a fyzických osob do národního programu, vymezuje konzervaci a využívání genetických zdrojů.

Stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob zařazených do národního programu. Stanoví práva a povinnosti pověřené osoby, jejich úkolem má být realizace národního programu a provozování genobanky genetických zdrojů rostlin. Stanoví sankce za porušení zákona. Upravuje financování, konzervaci a využívání genetických zdrojů.

V Poslanecké sněmovně byl vládní návrh zákona schválen ve znění 19 pozměňovacích návrhů, ve většině případů technického charakteru. Z přítomných 181 poslanců se vyslovilo pro souhlas s tímto zákonem 147 poslanců. Návrh zákona je v souladu s Ústavou České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, s nimiž je Česká republika vázána.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 11. schůzi 20. března 2003 doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Emila Škrabiše a pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu Petru Pithartovi. Děkuji vám, že jste mě vyslechli.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji i vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil u stolku zpravodajů. V tuto chvíli se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Pan senátor Outrata se hlásí? Ne. Vzhledem k tomu, že nikdo tento návrh nepředložil, otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Na displeji nevidím žádné jméno, ani žádnou ruku v auditoriu, proto si dovolím se dotázat navrhovatele, zda něco chce dodat nebo zpravodaj k přednesené právní normě? Vzhledem k tomu, že nikoliv, obecnou rozpravu končím.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přistoupíme k hlasování. V současné chvíli je přítomno 56 senátorů a senátorek, potřebný počet pro schválení je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 40 se z přítomných 57 senátorek a senátorů vyslovilo pro návrh 51, proti nebyl nikdo, při kvoru 29. Tento návrh byl přijat.V tuto chvíli končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajovi.

Hlásí se předseda senátorského klubu ČSSD, kterému uděluji slovo. Prosím.

Senátor Petr Smutný: Kolegyně, kolegové. Podle mých informací pan ministr zemědělství se zítra nemůže zúčastnit naší schůze, a proto podávám návrh, abychom odhlasovali, že budeme projednávat tyto zákony i po devatenácté hodině, abychom mohli hlasovat a projednali všechny ty tři zbývající zemědělské zákony ještě dneska.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Jedná se o procedurální návrh – prodloužení hlasování. Pane senátore, do kolika hodin?

Senátor Petr Smutný: Dokud je neprojednáme.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Do ukončení projednávání třetího bodu. Jsou před námi ještě tři body k projednávání. Má někdo námitku, kterou dáme jako protinávrh. Nechávám hlasovat. Pane ministře, máte slovo.

Ministr vlády ČR Jaroslav Palas:Pane místopředsedo, paní senátorky, páni senátoři, já jsem chtěl tuto informaci upřesnit. Já se účastním zítra zahajování spouštění programu PHARE v Brně, ve tři hodiny budu v Praze, tudíž po třetí hodině jsem připraven před vás předstoupit.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Nicméně návrh senátora Smutného byl přednesen, jsem povinován o něm nechat hlasovat.

Byl podán návrh, abychom prodloužili hlasování po devatenácté hodině do doby, než se projedná poslední tisk č. 55, který je v dnešním našem programu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování bylo ukončeno. Pro návrh v hlasování č. 41 při počtu senátorek a senátorů 58 bylo pro 26 při kvoru 30. Návrh nebyl přijat.

Dále budeme projednávat bod, kterým je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 53. Prosím pana ministra zemědělství Jaroslava Palase, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, děkuji.

Ministr vlády ČR Jaroslav Palas:Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych Senátu představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tisk č. 53.

Hlavním cílem novelizace zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, je vytvoření podmínek pro plnou realizaci společné zemědělské politiky EU po přistoupení ČR k EU. Znamená to vytvoření právního rámce pro implementaci obou pilířů politiky EU týkající se zemědělství a venkova, to znamená pilíře organizace trhu a pilíře rozvoje venkova a strukturálních opatření týkajících se zemědělství a venkova.

Vzhledem k průřezové obecné povaze tohoto právního rámce se navrhuje, aby byl vytvořen v obecném zákoně pro zemědělství, tj. v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, proto je souběžná novela tohoto zákona předmětem druhé části předkládaného návrhu. Navržený právní rámec pro implementaci výše uvedených pilířů politiky EU ve vztahu k zemědělství a rozvoji venkova, respektuje odlišnost těchto dvou pilířů a kromě toho vytváří prostor i pro realizaci národních programů, které každý členský stát přijímá s ohledem na specifika svého agrárního sektoru.

Návrh nepředpokládá spojování obou pilířů politik Evropské unie ve vztahu k zemědělství a rozvoji venkova a s ohledem na jejich rozdílné způsoby financování ale navrhuje řešení spočívající v jejich odděleném režimu prostřednictvím dvou platebních agentur.

Příprava na vstup do Evropské unie patří mezi priority vlády České republiky. Jako budoucí členská země Evropské unie musí mít Česká republika fungující platební agenturu pro platby spojené s realizací společné zemědělské politiky. Bez existence akreditace a fungování platební agentury nemůže žádná členská země čerpat prostředky Evropské unie určené na operace financované ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, tzn. výdaje nebudou uznány a refundovány z rozpočtu Evropské unie.

Rozdělení administrace společné zemědělské politiky Evropské unie do dvou platebních agentur vychází i z dosavadní zkušenosti z činností Státního zemědělského intervenčního fondu, který již část agendy společných tržních organizací provádí podle stávajícího znění zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Agentura SAPARD, která je organizačním útvarem Ministerstva zemědělství, bude platební agenturou pro oblast strukturální politiky, protože má již zkušenosti s programy, které jsou obdobné těm, které budou po vstupu České republiky do Evropské unie využívány v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie a má na rozdíl od Státního zemědělského intervenčního fondu vybudované potřebné personální a technické předpoklady k této činnosti.

Protože se jedná o dvě odlišné oblasti, není možné přistoupit na spojení obou agentur v jednu, protože by tím mohla být ohrožena funkčnost každé z nich, a to by ve svém důsledku mohlo vést k ohrožení harmonizace v oblasti společné zemědělské politiky Evropské unie.

Navržená existence dvou platebních agentur vychází z nutnosti splnit v krátkém časovém období náročné podmínky procesu akreditace, kdy musí být v co největší možné míře využity dosavadní zkušenosti Státního zemědělského intervenčního fondu s prováděním organizace trhu a zkušenosti agentury SAPARD s plánem rozvoje venkova a zemědělství.

Vytváření jedné platební agentury při již probíhajících přípravách na akreditaci by celý proces akreditace vážně ohrozilo.

Předkládaný návrh plně využívá existujícího Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho působnosti se zkušeností s prováděním národních opatření organizací trhu a tuto jeho působnost logicky dále rozšiřuje na provádění opatření společných organizací trhů upravených v předpisech Evropských společenství.

Na základě zvolené koncepce je Státní zemědělský intervenční fond platební agenturou, která bude podle příslušných předpisů Evropských společenství administrovat 22 společných organizací trhu s výjimkou přímých plateb, což mimo jiné zahrnuje intervenční opatření, poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence, administraci systému vývozních a dovozních licencí pro zemědělské výrobky a potraviny, administraci systému produkčních kvót pro mléko, cukr a bramborový škrob, vybírání dávek z výroby cukru.

Ministerstvo zemědělství jako útvar v rámci organizačního řádu agentura SAPARD bude platební agenturou pro strukturální opatření programy uplatňované v rámci sektorového operačního programu, dále pak doprovodná opatření tedy programy uplatňované v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova, dále pak přímé platby, na které se vztahuje kontrolní systém AJAX a národní podpory.

Vzhledem k postupu procesu přistoupení České republiky k Evropské unii a vzhledem k tomu, aby Státní zemědělský intervenční fond mohl po přistoupení České republiky k Evropské unii plně administrovat společnou zemědělskou politiku Evropské unie v oblasti společných tržních organizací, je nezbytné provést novelizaci zákona o Státním zemědělském intervenčních fondu, která bude adaptovat právní řád České republiky klíčovým nařízením Evropských společenství v této oblasti.

Předmětem této novely jsou ta ustanovení zákona, která jsou nezbytná pro budoucí fungování Státního zemědělského intervenčního fondu podle předpisů Evropských společenství.

Jedná se především o úpravu a zpřesnění ustanovení vztahujících se k dotacím, tedy finančním podporám, subvencím, intervenčním nákupům a systémům produkčních kvót.

Zároveň dojde k posílení kontrolních mechanizmů Státního zemědělského intervenčního fondu. Dalším důvodem pro předložení návrhu zákona je právní zakotvení integrovaného administrativního a kontrolního systému, používáme zkratku AJAX, zejména pak vzniku a vedení evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů v souladu s požadavky Evropské unie.

Tuto oblast je vhodné řešit novelizací zákona o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, protože není možné využít stávající katastr nemovitostí podle zákona č. 333/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vzhledem ke skutečnosti, že nezobrazuje stav užívání zemědělské půdy. Je třeba poznamenat, že touto cestou se vydala většina členských států Evropské unie, které obdobně zavedly integrovaný administrativní a kontrolní systém.

Důležitou součástí novelizace zákona o zemědělství je rovněž zpřesnění a nová obecná definice úlohy státu v zemědělství v ustanovení § 2. Úprava znění tohoto ustanovení byla vedena snahou o co nejobecnější formulaci s ohledem na možné budoucí formy podpory zemědělství, ať již ze strany Evropské unie nebo i z národních zdrojů České republiky, tedy plně s vědomím, že působnost a kompetence příslušných orgánů státu v jednotlivých oblastech bude zachována.

Podstatou navrhovaných změn předpokládaného návrhu je adaptace právního řádu České republiky, klíčových nařízení Evropských společenství v oblastech společných organizací trhu, která budou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo aplikovatelná s případnou nutností odkazovat v navrhovaných ustanoveních na předpisy Evropských společenství.

Tato adaptace spočívá v přijetí principů, na kterých jsou tyto předpisy Evropských společenství postaveny a prolíná se celým návrhem zákona, který by měl umožnit do našeho právního řádu adaptovat řádově stovky nařízení Evropských společenství z této oblasti, které jsou často detailní.

Zásadní skutečností pro adaptaci právního řádu České republiky klíčovým nařízením Evropských společenství v oblastech společných organizací trhu jsou navržená ustanovení § 2a až § 2d zákona o zemědělství, která umožní provádět společnou zemědělskou politiku Evropské unie v těchto oblastech pro zemědělské výrobky a potraviny.

Současně je pro adaptaci právního řádu České republiky nezbytné s ohledem na příslušné komunitární předpisy zajistit využívání opatření společných organizací trhů i na jiné než zemědělské výrobky a potraviny, například nepotravinářské využití cukru nebo škrobu, jak tato povinnost vyplývá pro Českou republiku z Evropských společenství.

Návrh tohoto zákona byl dne 20. března 2003 projednán ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který k němu nepřijal žádné usnesení. Dále byl návrh tohoto zákona dne 27. března 2002 projednán ve Výboru pro evropskou integraci, který k němu rovněž nepřijal žádné usnesení.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k zásadnímu harmonizačnímu charakteru navrhovaného zákona doporučuji Senátu, aby návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 53, schválil ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a za trpělivost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů.

Návrhem zákona se zabýval Výbor pro evropskou integraci. Výbor určil jako svou zpravodajku paní senátorku Alenu Gajdůškovou a nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 53/2.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten nepřijal žádné usnesení. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 53/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Emil Škrabiš, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Emil Škrabiš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, pan ministr prakticky zevrubně seznámil toto shromáždění s předkládanou normou, přesto bych k tomu ještě přiložil alespoň několik slov. Předložená právní úprava zákona č. 256/2000 Sb., který plně nahradil nevyhovující zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, v současném znění nevytváří podmínky pro plnou realizaci společné zemědělské politiky EU po připojení ČR k EU. Bylo nutné vytvořit právní rámec pro realizaci politiky organizace trhu a politiky rozvoje venkova. Navržená právní úprava řeší tuto problematiku ve vztahu k zemědělství a rozvoji venkova. Proto v části druhé této navrhované právní úpravy je navržena změna zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb.

Návrh zákona respektuje odlišnost organizace trhu a rozvoje venkova a vytváří zároveň prostor pro realizaci národních programů, které každý stát přijímá s ohledem na specifika svého agrárního sektoru. Názorným příkladem národního programu pro ČR může být podpora chovu starokladrubského koně. V návrhu zákona je stanoveno, že opatření společných organizací trhu provádí Státní zemědělský intervenční fond, s výjimkou přímých plateb, které poskytuje Ministerstvo zemědělství. Vláda se zmocňuje k vydávání prováděcích nařízení k evropským předpisům, které se zabývají společnou organizací trhu a předpokládají vydání národního prováděcího předpisu. ES tím ponechává členským státům prostor k přijetí národního mechanizmu.

Nová právní úprava přináší oproti stávajícímu stavu změny především v tom, že Státní zemědělský intervenční fond je chápán jako platební agentura. Podrobně přednesl pan ministr. Rovněž tak jako platební agentura působí Ministerstvo zemědělství. To tady bylo taky rovněž řečeno naprosto podrobně.

Návrh tohoto zákona předložila vláda PS 24. 9. 2002. Při projednávání v zemědělském výboru bylo přijato 30 pozměňovacích návrhů. Ve 2. čtení bylo přijato dalších 5 pozměňovacích návrhů. Při hlasování ve 3. čtení byl vládní návrh zákona přijat, ve znění všech pozměňovacích návrhů. Pro se vyslovilo 119 poslanců, proti bylo 51 ze 178 přítomných. Jak vyplývá z důvodové zprávy vládního návrhu zákona, zajišťují novely zákona o státním zemědělském intervenčním fondu a zákona o zemědělství plnou harmonizaci s právem ES.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se podrobně zabýval tímto návrhem zákona. Po úvodním slovu zástupce předkladatele náměstka ministra zemědělství ing. Dušana Vaňka, po zpravodajské zprávě výbor nepřijal žádné usnesení. Pro návrh – schválit návrh ve znění postoupeném PS – hlasovalo 5 senátorů z 10 přítomných, proti byli 3 senátoři. Pro návrh – vrátit návrh zákona PS ve znění pozměňovacích návrhů – hlasovalo zase 5 senátorů z 10 přítomných. Výbor určuje zpravodajem na jednání schůze Senátu PČR senátora Škrabiše a pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána, aby s tímto záznamem seznámil předsedu Senátu Petra Pitharta. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Přeje si vystoupit zpravodajka Výboru pro evropskou integraci paní senátorka Gajdůšková? Má toto přání. Paní senátorko, je vám uděleno slovo.

Senátorka Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, úkolem Výboru pro evropskou integraci je zabývat se návrhy zákonů z pohledu slučitelnosti s právem EU. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu byl projednáván v našem výboru jak z tohoto úhlu pohledu, tak z pohledu věcného. Z pohledu kompatibility s evropským právem k tomuto zákonu nebyly vzneseny žádné připomínky. Naopak bylo konstatováno, že tento zákon je implementací desítek evropských norem do našeho právního řádu. Po přistoupení ČR k EU se předpokládá existence klíčových programových dokumentů jako je horizontální plán rozvoje venkova a sektorový operační program. Úprava národních mechanizmů, společných organizací trhů je obsažena v § 11 zákona č. 256/2000 a následujících. Jedná se zejména o úpravu produkčních kvót, kde je relativně velký prostor pro národní úpravu. Podstatou navrhovaných změn zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 252/1997 Sb. je adaptace právního řádu ČR klíčovým nařízením ES v oblastech společných organizací trhu, které budou po přistoupení ČR k EU přímo aplikovatelná s případnou nutností odkazovat v navrhovaných ustanoveních na předpisy ES. Bylo konstatováno, že návrh zajišťuje plnou harmonizaci s právem ES. Připomínky byly ve věcné rovině a týkaly se názoru na existenci v zákoně zakotvených dvou platebních agentur. Ze strany předkladatele byla tato záležitost zdůvodněna nutností organizačně zajistit podmínky pro čerpání financí ze strukturálních fondů v časovém horizontu daném k přistoupení k EU. V tomto případě je nejrychlejší využití stávajících organizačních struktur Státního zemědělského intervenčního fondu a agentury SAPARD s tím, že je nyní obtížné předvídat vývoj evropské zemědělské politiky, ve které se předpokládají významné změny, a to pravděpodobně vyvolá nutnost změn i v národních legislativách a národních organizačních strukturách.

Při projednávání ve výboru byl podán jediný návrh usnesení, a to schválit předmětný zákon v předloženém znění. Z 8 přítomných senátorů 4 hlasovali pro, nikdo nebyl proti a 4 senátoři se zdrželi hlasování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, paní zpravodajko. Ptám se, zda někdo navrhuje, podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat? Pane senátore, uděluji vám slovo.

Senátor Vladimír Schovánek: Vážený pane předsedající, po vyslechnutí předkládací zprávy a po objasnění některých otázek ve zprávách zpravodajů, podávám návrh, aby se Senát předloženým návrhem zákona nezabýval.

Místopředseda Senátu Ladislav Svoboda:Děkuji vám, pane senátore.

Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat,budeme o tomto návrhu hlasovat.

V sále je přítomno zatím 53 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 42, se z 55 přítomných senátorek a senátorů vyslovilo pro 32 při kvoru 28. Proti bylo 14. Tento návrh byl přijata projednávání tohoto bodu končí.

Vzhledem k tomu, že pan ministr Palas tady zítra v dopoledních hodinách nebude, budeme v projednávání jeho bodů pokračovat až po 15. hodině.

S ohledem na to, že jsme vyčerpali schválený program pro dnešní jednání, přerušuji 4. schůzi do zítřka do 10 hodin, kdy budeme pokračovat v jednání.

Děkuji vám za vaši přítomnost, za vaši práci a přeji vám příjemný večer.