Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Těsnopisecká zpráva

z 11. schůze Senátu

Parlamentu České republiky

2. den schůze

(12. listopadu 1999)

___________________________________________________________________

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Pěkně prosím, zaujměte své místo. Dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 11. schůze Senátu. Vítám také všechny milé hosty. Nejdříve vás seznámím s omluvami na tomto jednání. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Egon Lánský, Jaroslava Moserová, Peter Morávek, Pavel Rychetský, Dagmar Lastovecká, Richard Salzmann, Miloslav Müller, František Jirava, Miroslav Coufal, Mirek Topolánek a Jan Fencl. Poprosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. V tuto chvíli nevím, že by byla náhradní identifikační karta vydána někomu z nás.

A nyní následuje přerušený bod, kterým je návrh senátního návrhu zákona senátora Michaela Žantovského a dalších senátorů o památníku doby nesvobody 1939 - 1989. Jde o senátní tisk č. 82.Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Písemně se do ní zatím nepřihlásil nikdo. Ptám se vás, kdo chcete vystoupit v podrobné rozpravě. Nikdo se nehlásí. Podrobnou rozpravu končím.

Táži se pana senátora Michaela Žantovského, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem? Pan senátor si nepřeje vystoupit. Děkuji vám.

Pane zpravodaji Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pane senátore Liško, chcete se vyjádřit k proběhlé rozpravě i vy? Nepřeje si.

Přeje si vystoupit zpravodaj Výboru pro evropskou integraci, kolega Šubrt? Nepřeje si.

Táži se kolegy Pavlova jako zpravodaje Ústavně-právního výboru, zda si přeje vystoupit? Nepřeje.

Nuže tedy, pane zpravodaji garančního výboru, přejete si vystoupit se závěrečným slovem? Ano, hovoří zpravodaj senátor Václav Jehlička.

Senátor Václav Jehlička: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já bych pouze krátce zrekapituloval, nebo lépe řečeno, nás všechny zorientoval v pozměňovacích návrzích, o kterých budeme hlasovat. Do lavic jsem vám nechal rozdat pozměňovací návrhy pana senátora Musiala a pana senátora Vyvadila pod názvem Pozměňovací návrhy k návrhu zákona o Památníku doby nesvobody 1939 - 1989. Prosím vás, abyste si je vzali k ruce, byly vám rozdány. Současně vás prosím o to, abyste si připravili tisk č. 82/8 - žlutý tisk - je to usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které je na papíře, o kterém jsem hovořil - označeno písmenem III. - pozměňovací návrh č. 82/8. Je to vlastně souhrn usnesení petičního výboru a Ústavně-právního výboru, který byl komplexně zapracován, a to usnesením hospodářského výboru - bude východiskem nebo základem pro hlasování.

Pokud máte tyto materiály před sebou, chtěl bych doporučit způsob hlasování. Nejprve bychom hlasovali o návrhu pana senátora Musiala. (Místopředseda Senátu Musial - z místa: Stahuji.)

Dobře. Pokud je to staženo, hlasovali bychom o návrzích pana senátora Vyvadila. A další hlasování by se týkalo pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy ve žlutém tisku. Pozměňovací návrhy pana senátora Vyvadila se týkají původního návrhu, kde období nesvobody je dáno pro účel tohoto zákona lety 1939 - 1989. Návrh pana senátora Vyvadila rozděluje tuto dobu nesvobody na dvě období - od roku 1939 do roku 1945 a od roku 1948 do roku 1989. Já bych chtěl konstatovat, že všechny výbory, které se zabývaly tímto zákonem včetně garančního, doporučily přijmout návrh zákona v té podobě, jak vyšel od autorů tohoto zákona, to znamená, že období doby nesvobody je tam dáno rozmezím let 1939 - 1989. K tomu neměl výhrady žádný výbor a usnesením všech výborů schválena, nebo doporučena doba nesvobody pro účel tohoto zákona.

Dále bych chtěl říci, že Výbor petiční, pro lidská práva, vědu a vzdělání, který je garančním výborem, doporučuje, aby byl návrh zákona schválen s pozměňovacími návrhy, které jsou obsaženy v usnesení Výboru pro zemědělství, hospodářství a dopravu, to je tisk 82/8, o kterém jsem před chvílí hovořil a který máte před sebou. Zde jsou obsaženy jak návrhy Výboru petičního, pro lidská práva, vědu a vzdělávání, které v podstatě identicky schválil Výbor pro evropskou integraci a návrhy Výboru ústavně-právního, které ještě precizují tento zákon a zlepšují ho a proti kterému náš garanční výbor nemá výhrad, naopak je vítá, protože tento zákon ještě zkvalitňují.

Nyní bychom mohli přistoupit k hlasování.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Promiňte, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste kvůli stenogramu explicitně uvedl stanovisko místopředsedy Senátu pana Musiala, které jste jenom naznačil.

Senátor Václav Jehlička: Místopředseda Senátu pan Jaroslav Musial stahuje svůj pozměňovací návrh o názvu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Poprosím vás, pane zpravodaji, abyste nás seznámil s prvním pozměňovacím návrhem.

Senátor Václav Jehlička: Pan senátor Jiří Vyvadil předložil dva pozměňovací návrhy. První označený 1) pod bodem II. zní:

Vypustit z názvu zákona a dále z textu zákona za slovy "doby nesvobody" číslovky 1939 až 1989.

§ 1, odst. 6 se v bodu 2) vypouští.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám. O tomto návrhu budeme vzápětí hlasovat. Prosím ještě pana zpravodaje o stanovisko.

Senátor VáclavJehlička: Tyto dva pozměňovací návrhy nedoporučuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji. Konstatuji, že v sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, tzn., že potřebné kvorum je 32.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto dva pozměňovací návrhy, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. 24. hlasování skončilo. Tyto dva pozměňovací návrhy byly zamítnuty.Pro hlasovalo 18 a proti 39 senátorek a senátorů.

Děkuji. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

Senátor Václav Jehlička: Nyní, jak jsem již dříve doporučil, budeme brát za základ našeho dalšího jednání pozměňovací návrhy Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, o kterých, pokud nebude ze strany kolegů senátorů námitek, bychom hlasovali jako o celku.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám. Konstatuji, že není námitek proti vašemu návrhu, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu jako o celku. Budeme teď tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu na tisku 82/8.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento komplexní návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. 25. hlasování skončilo. Pozměňovací návrh byl přijat,protože při 64 přítomných a kvoru 33 PRO se vyslovilo 49 senátorek a senátorů, proti 5. Děkuji.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o schválení návrhu senátního návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů.

Pro jistotu opakuji, že v sále je v této chvíli zaregistrováno i přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 33.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro schválení návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. 26. hlasování skončilo. Z 64 přítomných bylo 50 pro, pět proti, kvorum bylo 33. Návrh byl schválen.(Potlesk.)

Senátor Václav Jehlička: Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, jménem zpravodajů všech výborů i jménem garančního výboru vám děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji všem zpravodajům a děkuji i navrhovatelům.

Nyní musíme ještě schválit pověření.

Navrhuji, abychom podle § 130, odst. 8 jednacího řádu pověřili

1. předsedkyni Senátu, aby zahájila úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupila návrh zákona uvedený v bodu 1. Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání,

2. senátora Michaela Žantovskéhoa senátora Václava Jehličku, aby návrh zákona uvedený v bodu 1. odůvodnili v orgánech PS.

Budeme hlasovat o návrhu, který jsem právě přednesl. V sále je přítomno 63 senátorek a senátorů. Ptám se, kdo je pro toto usnesení o pověření, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Také tento návrh byl schválen52 hlasy při 4 hlasech PROTI a při kvoru 32.

Teď jsme definitivně skončili projednávání tohoto bodu, možná o něco dříve, než jsme předpokládali. Ptám se, je-li přítomen ministr vnitra pan Václav Grulich? (Nebyl přítomen.)Pan ministr Grulich tu není.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, váš čas je drahý. Proto navrhuji, abychom nečekané časové rezervy využili k projednání "Návrhu na vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pro důchodovou reformu, pro rodinnou politiku a pro otázky rovnoprávného uplatnění zdravotně postižených občanů" a dále, abychom projednali "Návrh Pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2000 (senátní tisk č. 112)".

Prosím pracovníky organizačního odboru, aby upřesnili, jak se přečísluje pořadí, abychom přesně věděli, o čem hlasujeme. Nyní vám již mohu předložit procedurální návrh, abychom jako bod 12 projednali návrh na vyslovení souhlasu se zřízením podvýborů, jako bod číslo 13 návrh pravidel hospodaření senátorských klubů. Bez rozpravy dávám o tomto návrhu hlasovat a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že jsme právě pozměnili pořad této schůze40 hlasy pro, nikdo nebyl proti. Děkuji vám.

Dalším bodem našeho dnešního jednání je:

Návrh na vyslovení souhlasu Senátu se zřízením podvýborů Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, pro důchodovou reformu, pro rodinnou politiku a pro otázky rovnoprávného uplatnění zdravotně postižených občanů.

Konstatuji, že podle § 42, odst. 1 našeho jednacího řádu každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek podvýbor, ovšem se souhlasem Senátu. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku navrhuje zřídit hned tři podvýbory. Návrhy postupně přednese předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kolega František Bartoš. Pane kolego, prosím, ujměte se slova.

Senátor František Bartoš:Vážený pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, obracím se na vás jako předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky a v souladu s § 42, odst. 1 jednacího řádu žádám o vyslovení souhlasu Senátu se zřízením tří podvýborů, a to za prvé Podvýboru pro důchodovou reformu, za druhé Podvýboru pro rodinnou politiku, za třetí Podvýboru pro rovnoprávné uplatnění zdravotně postižených občanů.

Včera vám organizačními pracovníky byla do lavic poskytnuta usnesení našeho výboru číslo 21, 22 a 24. Tam jsou podrobnosti. Výbor se k tomuto kroku rozhodl po úvaze a s přesvědčením, že tato tři témata jsou hodná zvláštního zřetele. Do čela Podvýboru pro důchodovou reformu zvolil místopředsedu výboru senátora Milana Štěcha, do čela Podvýboru pro rodinnou politiku zvolil místopředsedkyni výboru senátorku Alenu Palečkovou a do čela Podvýboru pro rovnoprávné uplatnění zdravotně postižených občanů zvolil místopředsedu výboru senátora Karla Bartáka. Tito tři místopředsedové výboru jsou zárukou toho, že navrhované podvýbory budou funkční a výsledky práce budou přínosem pro práci výboru i celého Senátu.

Chtěl bych podotknout, že jsem včera v kuloárech slyšel - zase nové podvýbory, nové finanční nároky. Chci ubezpečit kolegy a kolegyně, že žádné finanční nároky z toho neplynou, protože místopředsedové mají své požitky a další už mít nebudou, budou mít jen práci navíc.

Co se týče organizačního zajištění podvýborů, s tím se vyrovná pracovnice Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Kolegyně a kolegové, žádám vás proto o vyslovení souhlasu se zřízením uvedených podvýborů. Případné vaše dotazy vznesené v rozpravě jsou připraveni zodpovědět přítomní předsedové navrhovaných podvýborů.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, pane předsedo. Protože jste vystoupil v roli zpravodaje, prosím, abyste zaujal místo u příslušného stolku.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, otevírám rozpravu k návrhu, který jste právě slyšeli. Konstatuji, že se písemně nepřihlásil nikdo do rozpravy. Zatím se nikdo nepřihlásil ani pomocí tlačítka a ani v sále nevidím žádnou zvednutou ruku. Vzhledem k tomu konstatuji, že rozprava je skončena.

Promiňte, paní senátorka Palečková se hlásí, velmi se vám omlouvám. Dále se přihlásil pan senátor Vojíř. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Alena Palečková:Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, z rozpaků jak na tomto plenární zasedání, tak z kuloárů pro mne vyplynulo to, že bych měla vystoupit a několik slov k zamýšlenému podvýboru říci.

Je totiž možné, že v porovnání s některými důležitými tématy, která čekají možná dobu větší než krátkou, vám připadá založení tohoto podvýboru jako nadbytečný luxus. Pokusím se vás ve stručnosti přesvědčit o opaku.

Rodinná politika u nás má v současné době charakter, který z valné části převzala z časů totality. Poměrně velkorysá tehdejší opatření finanční podpory rodin, délka mateřské dovolené, tzv. paragrafy na ošetřování člena rodiny, měla ovšem v době svého vzniku cíleně propopulační charakter a zároveň měla umožnit vysokou zaměstnanost žen. K ostatním funkcím rodiny byl ovšem minulý režim velmi bezohledný.

Po roce 1989 jsme vrátili roli rodiny do privátní sféry, kam samozřejmě právem patří, ale na druhé straně rozumný stát se snaží z mnoha důvodů dobře fungující rodinu podporovat. Zdůrazňuji, že ne finančně nebo jenom finančně. Rozumný stát totiž chápe, že takováto rodina snímá z jeho beder mnoho starostí z oblasti sociální, zdravotní, vzdělávací, ale i z oblasti kriminality a podobně. Jde tedy o vytvoření rozumného prorodinného klimatu ve společnosti, samozřejmě s pochopením a bez diskriminace rodin z nějakého důvodu neúplných.

Oblast rodinné politiky se dostává do popředí zájmu i v ostatních zemích, přestože jejich dosavadní vývoj se odehrával za zcela jiných podmínek. Je třeba si uvědomit, že například ani všechny evropské státy nikdy nebudou mít jednotnou rodinnou politiku, protože právě v této oblasti je důležitá citlivost k národním a místním tradicím a citlivost na zájmy. Měli bychom se snažit vytvořit vlastní moderní koncepci rodiny, která bude dobře zakotvena jak v našich tradicích, tak v současné době na prahu třetího tisíciletí. Tato koncepce by měla mít průřezový charakter a pronikat do všech vrstev a mechanismů společnosti. Musí být samozřejmě podložena kvalitní legislativou.

Posuzování a tvorba takové legislativy by mělo být hlavní náplní činnosti ustavovaného podvýboru, na níž by se měli podílet i senátoři dalších výborů než jen našeho Výboru pro sociální záležitosti a zdravotnictví.

Toť vše, co jsem vám chtěla k tomuto tématu říci, a prosím, abyste posuzovali vznik tohoto podvýboru z těchto hledisek. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, paní kolegyně, a ještě jednou se vám omlouvám, pro displej jsem vás neviděl. Z tohoto displeje zmizel a nyní se znovu objevil pan předseda klubu ČSSD pan senátor Vojíř, má slovo. Po něm bude mluvit pan senátor Mezihorák. Prosím.

Senátor Zdeněk Vojíř:Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem při přihlášce předpokládal, že končí obecná rozprava, takže můj návrh bude takový zvláštní, i když takové ode mě očekáváte. Já bych prosil o přerušení na 5 minut, ale po ukončení obecné rozpravy. Pokud, pane předsedající, je to možné, tak bych předložil tento návrh.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Obávám se, že to není možné, já mohu ukončit rozpravu ve chvíli, kdy se nikdo do ní nehlásí. Já ji ukončím po posledním vystoupení, ano?

Senátor Zdeněk Vojíř:Já jsem to tak myslel. Po posledním - prosím, aby po posledním vystoupení v obecné rozpravě byla schůze přerušena na 5 minut.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Já samozřejmě vyhovím vašemu přání. Nyní hovoří pan senátor Mezihorák. Přihlásila se do rozpravy senátorka Zuzana Roithová. Prosím, pane kolego.

Senátor František Mezihorák:Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dobře chápu důvody, které vedou ty, kteří usilují o zřízení podvýboru, chci těm důvodům rozumět. Přesto se vám považuji za potřebné svěřit s pochybnostmi, zda Senát vykročil nyní tím správným směrem, když se spustila lavina zřizování podvýborů. Byl jsem informován, že dvě třetiny z nás v prvním funkčním období se rozhodly, že nepůjdeme touto cestou, která je typická pro Poslaneckou sněmovnu o dvou stech členech. Když vezmu v úvahu, jak často obtížně se scházíme, v jakém počtu se scházíme a jak také obtížně se hledá místo, kde bychom se sešli, zdá se mně být problematické, zda nepřeceňujeme svoji pracovní kapacitu a zda zřízením podvýborů se skutečně dostaneme k lepšímu řešení otázek, které řešit máme.

Není možné už v rámci stávajících výborů k té nebo oné speciální otázce třeba pověřit pracovní skupinku, která ten problém zpracuje a přednese pak na výboru, je opravdu efektivní, aby to duplicitně řešila nejprve nějaká institucionalizovaná skupina, která přirozeně přináší nároky i hmotné, tedy finanční (i když v tomto případě jsme slyšeli, že nebudou, ale to není stav, který by platil všeobecně)? Není tedy zbytečná ztráta energie, když to, co tato institucionalizovaná skupinka s dalšími nároky na prostory, administrativu apod. vytvoří, stejně bude muset projednávat příslušný výbor?

Já mám pocit, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli při tomto tempu, které jsme teď nastoupili, nebudeme mít za několik měsíců nespočetné množství podvýborů, kdy budeme samozřejmě všichni potom vícenásobně angažováni a kdy budeme samozřejmě ozdobení tituly předsedů, místopředsedů, případně tím honorářem, ale mám velké rozpaky, jestli to přinese opravdu zkvalitnění práce Senátu, a jestli bychom se neměli vrátit k té dobré ideji, kterou dvě třetiny z nás schválily v tom prvním období a zůstat pouze u těch podvýborů, které z velmi přesvědčivých důvodů byly v tom prvním funkčním období zřízeny (tedy podvýbory a komise).

Takže prosím, abyste toto zvážili nikoliv jako můj odpor k tomu, abychom pracovali kvalitněji, ale jako moji pochybnost, jestli tato cesta k tomu zkvalitnění povede.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego. Slovo má paní senátorka Roithová.

Senátorka Zuzana Roithová:Pane předsedající, dámy a pánové, problémy, které neexistují, problémy, o kterých nevíme, si také nevyžadují vlastně žádné řešení. Ty problémy, které by měly tyto tři podvýbory řešit, jsou na stole, jak se říká, už mnoho let. A naše republika stojí před zásadními změnami, které se dají nazvat skutečnou sociální reformou. Sociální reforma se nedotýká jenom zdravotnictví, důchodů, ale dotýká se celého spektra lidských činností, a proto se domnívám, že zřízení těchto podvýborů je zcela namístě proto, aby rozprava, zasahující do celé sféry jiných oblastí mohla probíhat právě nějakým institucionálním způsobem, a to právě proto, že dobré výsledky dosahují takové instituce, které mají určitý řád.

Dovedu si dobře představit, že tyto podvýbory budou pracovat ještě šířeji, než si možná teď můžeme představit, nicméně jejich výsledky budou koncipovány do jakéhosi výstupu, se kterým budou moci pracovat nejen Výbor pro zdravotní a sociální problematiku, ale ještě i další výbory Senátu.

Senát je koncipován jako instituce, která má mít určité dlouhodobé cíle, která by měla překlenovat hranice politické, a i hranice, které jsou omezeny volebním obdobím Sněmovny. Proto práce, kterou tyto podvýbory a vlastně možná i mnozí z nás, já sama se do těchto podvýborů jako řadový člen hlásím a hodlám v nich také pracovat, takže výsledky těchto prací budou zúročeny možná za půl roku, možná za rok a možná tedy ještě po delší době, a já bych si velmi přála, abychom právě proto, že nebudou vynakládat žádné další finanční prostředky na fungování Senátu, nechali ty dobrovolníky, kteří chtějí na tomto poli něco udělat, nechme je pracovat. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, paní senátorko, o slovo se přihlásil kolega Milan Štěch, po něm bude hovořit kolega Karel Barták a po něm bude hovořit kolega Čada. Děkuji, prosím.

Senátor Milan Štěch:Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl zvolen ve Výboru zdravotním a sociálním do čela Podvýboru pro důchodovou reformu. Dost těžko se mi hovoří, protože to bude vypadat, že chci obhajovat něco, kde mám mít nějakou funkci. Ale jak bylo řečeno panem předsedou Bartošem, je to funkce jenom pro práci a není to pro žádný požitek a o takové funkce se dost často příliš nestojí.

Já osobně jsem přivítal možnost ustavit Podvýbor pro důchodovou reformu z toho důvodu, že v tom společenském politickém spektru se poměrně velmi často a hodně hovoří o potřebě důchodové reformy, ale málokdo z těch, kteří o tom hovoří jako jenom heslem, řeknou obsah, jak si představují tu reformu. A já jsem se v posledních měsících zúčastnil možná desítky seminářů a besed, jak s tou reformou pohnout dál, a je zřejmé, že to společenské i politické spektrum samo o sobě se pohnulo k  určitému posunu, určitému konsenzu. A je škoda, že se nenašla žádná instituce, která by dokázala názory na to, jak řešit důchodovou reformu, určitým způsobem shrnout a říci si, v čem se základní politické proudy ve společnosti shodují, kde se rozcházíme jenom, řekl bych, velmi nepatrně a kde můžeme udělat bez problémů kompromisy, spíš si otázky vyjasnit a pak definovat, kde se rozcházíme, kde to bude nakonec rozhodnutí asi politiků a zákonodárných sborů, jakou cestou se vydáme, a že se nějakou cestou v dohledné době vydat musíme, je naprosto zřejmé, protože jinak budeme ztrácet čas a budou z toho škody.

A já si myslím, že to, co jsem tu teď přednesl, je právě ten prostor, nebo právě to zadání, které by mj. mohl náš výbor a náš podvýbor naplnit, že by se stal určitým diskusním fórem a že by se pokusil právě definovat ty části, kde je shoda, kde jsou menší rozpory a kde jsou vážné rozpory.

Mohli bychom pracovat následujícím způsobem. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo dodat podkladové analytické materiály, v jakém stavu se nacházíme, co nás zhruba čeká, pak by mělo dodat materiály, jaké jsou jejich představy, a nad tímto bychom mohli diskutovat. Myslím, že je to dobrý postup, na tom jsme se v našem výboru zatím předběžně shodli. Právě tím podvýborem chceme umožnit, aby to nebyla diskuse jenom uvnitř výboru, protože v řadě dalších výborů, ale možná i mimo Senát je řada lidí, kteří by se chtěli zapojit, protože to není jenom otázka spadající do působnosti zdravotního a sociálního výboru. Je to otázka velmi úzce související třeba s činností výboru hospodářského. Vždyť tam jde především o peníze, jde tam o problematiku, která se týká demografických záležitostí, a proto je potřeba, aby to bylo pojato šíř. Je to jenom de facto říkání si o prostor pro práci. Souhlasím s mojí předřečnicí paní Roithovou, že ten kdo se chce zapojit, by měl mít umožněn prostor, aby se zapojit mohl a je to de facto žádost o to, abychom mohli v tomto směru pracovat.

Samotný výbor podle našeho názoru nedává dostatek prostoru pro to, abychom takto pracovat mohli. Protože v tom samotném výboru, že se nebudou zúčastňovat pravděpodobně ostatní senátoři, kteří by ten zájem měli, protože budou vázáni na další program jednání výboru, a tím pádem by asi na tu otázku, kterou chceme řešit, např. tu důchodovou reformu, museli věnovat daleko více času než je potřeba, tzn. zúčastňovat se zasedání výboru de facto v celém rozsahu. Proto tedy ten podvýbor bez jakýchkoliv ekonomických nároků a jde jenom o to pokusit se řešit vážné společenské problémy, které není radno už dále odsouvat. Takže tolik na objasnění.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Štěchu. Nyní bude hovořit kolega Karel Barták.

Senátor Karel Barták:Pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vzácní hosté, mám velmi ulehčenou situaci, že pan senátor Štěch byl rychlejší a dostal slovo dříve než já, protože v podstatě obdobné jsem chtěl říci také jako zvolený předseda Podvýboru pro rovnoprávné uplatnění zdravotně postižených občanů.

Já jsem se také účastnil několika konferencí nebo seminářů na toto téma. Tady v té oblasti samozřejmě ty názory na uplatnění, zájem o pomoc těmto handicapovaným občanům, ten zájem o jejich péči je velmi rozdílný. Od úplného nezájmu "doposud zdravé populace" až po naprosto nereálné představy lidí handicapovaných.

Panu senátorovi Mezihorákovi bych chtěl jenom říci, poněvadž jej nenapadám, tak to neříkám cestou předsedajícího, že ze statutu vyplývá, že statut stálého hosta získají i zástupci odborné veřejnosti. Já si myslím, že je to velmi podstatné - tyto velmi kvalifikované lidi a lidi, kteří o této problematice velmi mnoho vědí, tak je dostat do jednání tohoto podvýboru. Myslím, že oni v těch jednáních pochopí trošičku nás a my daleko lépe pochopíme je. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Bartáku. Nyní má slovo pan senátor Bohumil Čada. Po něm se přihlásil do rozpravy kolega Jiří Pavlov. Prosím.

Senátor Bohumil Čada: Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové. Já obecně velmi souhlasím s tím, abychom byli velmi uvážliví při vytváření nových podvýborů, ale témata, která jsou nastíněna při tomto návrhu, sice témata důchodové reformy, zdravotně postižených a témata rodiny jsou tak důležitá témata, že se plně připojuji k tomu, aby tyto podvýbory byly zřízeny.

Je velká škoda, že média se věnují mnohdy velmi okrajovým problémům, ale tato témata skutečně spíš by měla hýbat naší společností. Proto znovu opakuji, že plně podpořím zřízení těchto podvýborů. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Také já vám děkuji, pane kolego Čado. Slovo má senátor Jiří Pavlov.

Senátor Jiří Pavlov:Vážený pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, milé dámy, vážení pánové, o tomto problému, který teďka právě řešíme, jsem přemýšlel několik dnů. Dávno předtím, než jsme vlastně tento bod začali projednávat. Samozřejmě jsem netušil ani zdaleka, s jakými příspěvky zde kdo vystoupí a bezpochyby chápu všechny podpůrné projevy, ale velice dobře chápu i projev pana kolegy Mezihoráka, který vyjádřil - a on zde je vlastně první období - vyjádřil něco, co slyšel, ale co sám také prožívá jako možné nebezpečí. Já přece si nemyslím, že témata, která mají řešit podvýbory, nejsou závažná. Ale, vážení kolegové, není těch témat v našem životě ještě dalších deset, dvacet nebo třicet, která jsou stejně tak důležitá, jestli je to z oblasti sociální, jestli je to z oblastí školství, jestli je to z oblasti ochrany přírody. Já je nechci všechny jmenovat. Těch témat je prostě na stole dvacet, třicet. Bezpochyby se najde dostatek kvalifikovaných řečníků, kteří je dovedou perfektně zdůvodnit a bezpochyby tady nejde o princip, že bychom chtěli někomu bránit v projednávání těchto témat. A bezpochyby bychom nechtěli bránit ani odborné veřejnosti. Vždyť ta se může přece vždycky zúčastnit práce výboru; naprosto jednoznačně. Výbor si může zvolit monotéma, kdy se o tomto může velice vážně jednat, a tam není problém, že by tento kontakt nemohl být.

Já se však musím vrátit k původnímu, co jsme prohlásili v tomto Senátu, že nechceme jít cestou Poslanecké sněmovny, a to cestou v oblasti servisu, který je poskytován senátorům, a to cestou způsobu jednání, který nechceme přejímat, ale řekli jsme také, že je to i v oblasti zřizování různých komisí, podkomisí, podvýborů a dalších a dalších článků. Byl bych poslední, který by v tom chtěl někomu bránit. Ale musíme si říct zásadně. Chceme tedy témata, která jsou vážná, řešit ve výborech anebo budeme zřizovat další a další skupiny lidí, kteří se bezpochyby dostanou k tomu, že se budou prostorově střetávat, organizačně střetávat. O tom není pochyb. Tato situace už v Senátu je. Pokud se v tomto případě nejedná o ekonomické zatížení, vážení, mohu vám slíbit, že tedy z Komise pro práci Kanceláře Senátu vám dám při příští příležitosti přehled, jakým způsobem právě v této oblasti narostly finanční nároky od původního stavu, kdy jsme podvýbory neměli, až po současný stav, kdy toto všechno vlastně proběhlo. A já si myslím, že ta statistika, aniž bych ji chtěl předjímat, ta je naprosto jednoznačná. Nechtěl bych to skutečně brát tak, zda-li někdo někomu chce bránit. Nikoliv. Jsem ten poslední, který by chtěl někomu v jeho činnosti bránit. Myslím si však, že otázka je položena tak, zda-li problémy chceme řešit ve výborech anebo budeme jakýmsi způsobem dále a dále toho pavouka rozšiřovat do naprosté nepřehlednosti.

To je můj pohled na věc a mohu tedy prohlásit a z tohoto důvodu nemohu tento návrh podpořit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Pavlove. O slovo se přihlásil senátor Kroupa. Prosím.

Senátor Daniel Kroupa: Pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, velmi rozumím starosti pana senátora Pavlova o nákladech, o organizačních problémech, které zřízení podvýboru může přinést. Dovolte mi však, abych přednesl osobní zkušenost, kterou mám s činností podvýboru, jehož jsem byl dva roky předsedou, podvýboru pro vědu a vysoké školy. Tohoto podvýboru se pravidelně zúčastňovala odborná veřejnost a tento podvýbor byl vynikajícím nástrojem k dosahování konsenzu v oblastech týkajících se vědy a vysokého školství, takového konsenzu bez něhož by nebylo možné přijmout rozhodující právní normy pro tuto oblast.

Myslím si, že oblasti pro něž dnes máme zřídit podvýbory, jsou natolik závažné, že je žádoucí a potřebné, aby Senát systematicky pracoval s odbornou veřejností v těchto oblastech. Já se zejména přimlouvám za zřízení podvýborů pro rodinu a pro zdravotně postižené spoluobčany. Myslím si, že tito lidé by měli mít příležitost pravidelně vystupovat zde na půdě Senátu, že by měli mít příležitost nám zprostředkovat informace z prostředí, k němuž se jen těžko hledá cesta. A čeká nás období, kdy budeme přijímat zásadní právní normy, právní úpravy pro tyto oblasti a myslím si, že je velmi žádoucí, aby odborná veřejnost věděla, že Senát má zájem o jejich problémy a že Senát jim je ochoten naslouchat. Já zřízení těchto podvýborů velmi rád podpořím. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane senátore Kroupo. Konstatuji, že elektronicky se nikdo zatím nepřihlásil do rozpravy. Ptám se vás, z míst nikdo. Pane kolego Vojíři, rozumím tomu, že si přejete přerušení na pět minut před hlasováním. Já tedy dám slovo předsedovi Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě a vzápětí přeruším schůzi na pět minut. Prosím, pane kolego Bartoši, máte slovo.

Senátor František Bartoš: Vážený pane místopředsedo, paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, v rozpravě diskutovalo osm senátorů a rozprava mě velice potěšila. Míra skepse, která se zračila v části diskusních příspěvků korespondovala přesně s tím, co jsem prožíval ve výboru, když jsem s tímto návrhem předstupoval. Na druhou stranu zase ta míra optimismu, která tady zazněla, mně dává naději, že skutečně ten nástroj, který dneska máme šanci zřídit, tzn. ty tři podvýbory, je nástrojem a výzvou do budoucna, že skutečně tyto problémy se stanou problémy, které Senát bude řešit a že k nim zaujme skutečně kvalifikované stanovisko. Znovu vás prosím jako předseda výboru, abyste svým hlasováním umožnili zřízení těchto podvýborů. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane předsedo a přerušuji schůzi přesně na pět minut. V 9.58 hodin znovu zahájím jednání.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Paní senátorky, páni senátoři, prosím vás, abyste zaujali svá místa. Je 9.58 hodin, dohodli jsme se, že právě v této chvíli začneme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu tohoto znění:

Senát souhlasí se zřízením

1.? Podvýboru Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pro důchodovou reformu,

2.? Podvýboru Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pro rodinnou politiku,

3.? Podvýboru Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pro rovnoprávné uplatnění zdravotně postižených občanů.

Konstatuji, že v sále je přítomno 57 senátorek a senátorů, tzn., že kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Děkuji vám, 29. hlasování této schůze bylo skončeno. Návrh byl schválen46 hlasy pro při 4 hlasech proti. Opakuji, kvorum bylo 30. Návrhy byly přijaty.

Usnesli jsme se, že projednáme... Ještě dám slovo panu předsedovi Bartošovi. Prosím.

Senátor František Bartoš:Milé kolegyně, kolegové. Já vám děkuji za toto hlasování a zároveň vás vyzývám, kdo máte zájem o práci v těchto třech podvýborech, jste vítáni. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane předsedo. Následujícím bodem našeho dnešního jednání je:

Návrh pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2000.

Podle § 22, odstavec 2 schvaluje Senát pravidla hospodaření senátorských klubů na návrh Organizačního výboru pro každý kalendářní rok. S návrhem pravidel hospodaření senátorských klubů, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 112, nás seznámí senátor Karel Burda. Pane předsedo výboru, prosím, ujměte se slova.

Senátor Karel Burda: Vážená paní předsedkyně Senátu, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Podle zákona 107 z letošního roku o jednacím řádu Senátu se zřizují senátorské kluby podle politických stran a podle orientace jednotlivých senátorů. Podle § 22 pravidla pro hospodaření těchto klubů předkládá na schůzi Senátu Organizační výbor. Tato pravidla se usnesením plenární schůze Senátu schvalují. V červenci jsme schválili pravidla pro rok 1999, dnes bychom měli usnesením schválit pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2000.

Podle zadání Organizačního výboru zpracovala Kancelář Senátu návrh těchto pravidel. Tato pravidla byla projednána v hospodářském výboru a bylo doporučeno, aby se k nim vyjádřily všechny senátní kluby. Senátní kluby tato pravidla projednaly a hospodářský výbor doporučil svým usnesením z 9. října Organizačnímu výboru, aby tato pravidla, která dnes máte coby přílohu senátního tisku, aby předložil plénu Senátu ke schválení, a to z toho důvodu, že nepřišly z jednotlivých senátních klubů požadavky na změnu těchto pravidel tak, jak je máme uvedeny, naopak ze senátních klubů přišel souhlas s těmito pravidly.

Pravidla o několika stránkách máte jako přílohu tisku 112. Já myslím, že by bylo zbytečné je číst, protože všichni jsme je na klubech projednávali. Organizační výbor na své listopadové schůzi přijal usnesení k návrhu pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2000 a doporučuje Senátu, aby přijal usnesení, ve kterém schválí provedení § 22 zákona č. 107 z roku 1999 o jednacím řádu Senátu - pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2000, která jsou přílohou tisku 112 a budou přílohou tohoto usnesení, a to s účinností od 1. ledna roku 2000. Tolik na vysvětlenou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane předsedo a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Vážené paní senátorky, páni senátoři, otevírám rozpravu. Konstatuji, že elektronicky se do ní zatím nepřihlásil nikdo. Kdo se, prosím, hlásí z místa? Vzhledem k tomu, že se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Ani se vás nezeptám, pane předsedo, zda se chcete vyjádřit, neboť jste tak právě učinil. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak ho před několika okamžiky přednesl navrhovatel. Konstatuji, že v sále je přítomno 56 senátorek, resp. senátorů - znamená to, že kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A nyní kdo je proti, má možnost stisknout tlačítko NE a zvednout ruku. Třicáté hlasování této schůze skončilo. Pro se vyslovilo 49 senátorek a senátorů, proti 2. Protože kvorum bylo 29, konstatuji, že návrh byl přijat. Děkuji vám, pane předsedo Burdo. Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu programu.

Vítám mezi námi pana ministra vnitra a zahajuji jednání o dalším bodu, to je o:

Návrhu zákona o občanských průkazech.

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 108. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Ústavně-právní výbor. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Jiřího Vyvadila a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/1. Zároveň přijal doprovodné usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/4. Dále byl tento návrh zákona přikázán Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor určil za svého zpravodaje pana senátora Pavla Eyberta a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisky č. 108/2 a 108/3. Jako poslední byl tento návrh zákona přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor určil za svého zpravodaje pana senátora Jana Rumla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 108/5. Prosím nyní ministra vnitra, pana Václava Grulicha, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr vlády ČR Václav Grulich: Vážená paní předsedkyně Senátu, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte, abych z pověření vlády odůvodnil návrh zákona, jehož název vám právě pan předsedající sdělil. Předložený návrh je jedním ze dvou návrhů zákonů, které upravují převod některých správních činností z Policie ČR na okresní úřady. Dalším návrhem, který se uvedenou problematikou zabývá, je zákon o cestovních dokladech atd., který bude v projednávání vašeho zasedání následovat. Cílem návrhu zákona o občanských průkazech je vytvořit právní podmínky pro převedení agendy občanských průkazů z Policie ČR na okresní úřady. Tím dojde k oproštění ozbrojeného bezpečnostního sboru od činnosti, která není pro něj charakteristická. Úkolem je i zjednodušit výkon státní správy na úseku občanských průkazů a tuto státní správu přiblížit občanům.

Za tím účelem navržená právní úprava přenáší působnost v oblasti občanských průkazů z Policie ČR na okresní úřady. Stanovuje podmínky a postup při vydávání občanského průkazu a potvrzení o občanském průkazu. Stanovuje další povinnosti občanům v souvislosti s jejich povinností mít občanský průkaz. Zavádí evidenci občanských průkazů na prostředky výpočetní techniky a upravuje ochranu osobních údajů občanů, které jsou v ní uvedeny. Vytváří technické předpoklady pro využívání občanského průkazu jako cestovního dokladu. Stanovuje podmínky pro přechod občanských průkazů stávajících typů - nyní je platných sedm vzorů občanských průkazů - k jednotnému strojově čitelnému identifikačnímu průkazu a modernizuje právní úpravu této oblasti s ohledem na proces přidružování ČR k Evropským společenstvím.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že navržená právní úprava vytvoří předpoklady pro zefektivnění výkonu státní správy v této oblasti, a proto se na vás obracím se žádostí, abyste- podobně jako Poslanecká sněmovna PČR - tuto normu schválili.

Jsem ještě ovšem povinen upozornit vás na jeden problém, který vznikl při projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně a který vytváří určitou složitou situaci. Budeme dnes projednávat dvě předlohy zákonů. K těmto dvěma zákonným normám patří ještě zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel. Tento zákon nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen. Všechny tři tyto zákony ovšem tvoří určitý celek.

Znamená to, že evidenci občanů nadále do schválení uvedeného zákona povedou příslušné útvary policie a nebudou ji předávat okresním úřadům. Pracovníci, kteří uvedenou evidenci spravují na útvarech policie, mají na starosti cestovní doklady a také občanské průkazy. Pro jejich evidenci je částečně využívána stejná výpočetní technika.

Provázanost všech tří těchto zákonů vedla při jednání Ústavně-právního výboru, Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR k návrhům, aby byla účinnost zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech odložena do nabytí účinnosti zákona o evidenci obyvatel a rodných čísel nebo do určitého data. Toto datum je většinou uváděno jako 1. 7. roku 2000.

Chci sdělit Senátu PČR, že pokud bude podán takovýto pozměňovací návrh, budu s ním souhlasit a budu ho podporovat. Současně sděluji, že dělám všechno pro to, aby zákon o evidenci obyvatel a rodných čísel byl předložen Poslanecké sněmovně ještě do následné schůze, která bude zahájena 29. listopadu t. r. tak, aby mohl být projednán a aby do 1. 7. roku 2000 mohl nabýt účinnosti.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane ministře za to, že jste nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

A nyní uděluji slovo zpravodaji garančního výboru, panu senátorovi Jiřímu Vyvadilovi, a prosím ho, aby nás seznámil se společnou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane předsedo.

Senátor JiříVyvadil: Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

Pan ministr, myslím si, nám všem velmi ulehčil naši úlohu, protože na jedné straně je zcela zřejmo, že je zapotřebí, aby byl přijat tento zákon o občanských průkazech, ale stejně tak je zřejmý vážný právní problém, tj. provázanost tohoto zákona se zákonem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou schválen, tj. zákonem, který měl zavést onen informační systém evidence obyvatel.

Velice vážně jsme se touto otázkou zabývali. Na mnoha místech by došlo k tomu, že tento zákon by byl nevykonatelný. Tento zákon na mnoha místech by odkazoval na pojmy, které by zatím právní řád neznal. To je, řekl bych, stránka právní. Ale navíc by tam byl i ten problém, o kterém se zmínil pan ministr, že by to činilo vážné problémy organizačně-technické, personální. A to jsou již věci, kdy na mnoha místech jsme měli signály, že by hrozil, jemně řečeno, jenom chaos a možná i věci vážnější.

Je otázkou, zda vlastně Poslanecká sněmovna nám měla tyto věci poslat, protože je zřejmo, že jestliže existuje vnitřní hluboká souvztažnost tří právních norem, tak je obtížně možné schválit dvě a jednu ne. Nicméně zdá se, že v souladu s tím, co říká pan ministr, který si je vědom tohoto vážného problému - a plně chápu, že má všechny důvody pro to, zařadit tuto normu co nejdříve, tj. tak, aby byla projednána – vytváří, myslím si, podklad k tomu, aby byl přijat návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu, přičemž jsme vážně diskutovali, a diskutoval jsem o tom i s panem zpravodajem třetího výboru, a nechť se k tomu vyjádří, jaká varianta je lepší, zda pevné datum nebo ona formulace, kterou použil garanční výbor i Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Máme za to, že přesnější, ale svým způsobem výchovnější i ve vztahu k Poslanecké sněmovně a vůbec je verze garančního výboru i Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, neboť pokud nebude přijat další zákon, účinnost zákona vlastně nenastane.

To je prostě věc asi zásadní. Z těchto důvodů bych vás chtěl požádat, i v souladu s tím, co řekl pan ministr, abyste vyhověli pozměňovacímu návrhu garančního výboru.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane zpravodaji, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Nyní uděluji slovo zpravodaji Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, panu senátorovi Janu Rumlovi.

Senátor Jan Ruml: Vážená paní předsedkyně, pane ministře, pane předsedající, kolegyně a kolegové.

Pokud jde o to, jakým způsobem určit účinnost zákona o občanských průkazech, lze to učinit dvěma variantami. Jedna je fixní datum, posunutí účinnosti o půl roku k 1. 7. 2000. Druhá varianta je ta, o které hovořil zpravodaj Ústavně- právního výboru, pan senátor Vyvadil, podmínit účinnost tohoto zákona přijetím zákona o evidenci obyvatelstva.

Myslím, že bychom si z těchto variant měli vybrat tu, která povede k nejvyšším efektům. Nejsem v 10.20 hodin schopen rozpoznat, která z nich to bude. Nechám to na vaši úvahu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane senátore. V této fázi projednávání návrhu zákona se vás zeptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat.

Ze společné zprávy pana předsedy Vyvadila jsem usoudil, že existuje jednotný návrh.

Senátor Jiří Vyvadil: Je nesporné, že jsem upozornil na stanovisko dalšího výboru. Pokud pan zpravodaj o to požádá, mělo by mu být dáno slovo. V rámci konsenzu bychom panu zpravodajovi měli dát slovo.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Není to v rámci konsenzu, ale v rámci pravidel. Pane senátore Eyberte, omlouvám se vám a prosím, abyste přednesl zprávu za svůj výbor.

Senátor Pavel Eybert:Vážený pane předsedající, vážená paní předsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové, usnesení našeho výboru v jisté části je shodné, ale usnesení Ústavně-právního výboru je podstatně širší. Proto mi dovolte, abych se zmínil za náš výbor o projednávaném návrhu zákona.

Je velmi nepříjemné, že z Poslanecké sněmovny k nám doputovaly pouze dva schválené zákony ze tří, které měly být schváleny současně jako jeden balíček. Předkladatel neměl připustit projednávání druhého a třetího zákona, když mu první zákon neprošel. Kdyby totiž nastala situace, že zde tyto dva zákony v Senátu schválíme, a vešly by v platnost, způsobilo by to v praxi velké problémy a neřešitelnou situaci, kdy by neměly okresní úřady přístup k evidenci obyvatel, která zůstává - i když ne v zákonné podobě - na orgánech Policie České republiky.

Je také nedobré, že pro čtyři magistrátní města, která vykonávají funkce okresních úřadů, neřeší zákon kompenzaci nákladů s převodem agend a pracovníků.

Obecně však vítáme tento zákon, kterým se zcivilní výkon státní správy v této oblasti, zvýší se kvalita vydávaných dokladů, zavede se strojově čitelná zóna, zvýší se ochrana proti padělání dokladů, sjednotí se tiskopisy, na nichž je občanský průkaz vydáván. Je však také na Ministerstvu vnitra, aby nastartování této změny připravil natolik kvalitně, aby nedošlo k administrativním nedostatkům při předávání dat z matrik na okresní úřady, z okresních úřadů na centrální tiskárnu a pak zase zpět. Je dobré přiblížit výkon státní správy až k občanům, ale musí být také jasno, jak tato cesta dokladů bude realizována. Budou-li matriky okresních úřadů předávat doklady k vydání občanských průkazů fyzicky, okresní úřady pak tyto doklady předávat centrální tiskárně, jsem zvědav, jak to bude fungovat. Elektronická cesta ke sběru dat vybudována ještě není a na její vybudování bude zapotřebí jistě značné množství finančních prostředků. Proto bych byl velmi rád, kdyby i tyto konsekvence byly předkladatelem vysvětleny, abychom mohli o osudu zákona rozhodovat co nejkvalitněji.

V souvislosti s tím, co jsem řekl, schválil Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí usnesení vrátit zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy tak, aby mohly být tyto problémy řešeny a zákon pak uveden do života současně s dalšími dvěma souvisejícími zákony. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego. Omlouvám se vám, že jsem ze slov zpravodaje garančního výboru nepochopil, že je na místě, abyste i vy přednesl svou zprávu.

Nyní je na místě zeptat se vás, vážené kolegyně a kolegové, zda někdo navrhuje, abychom podle § 107 jednacího řádu projevili vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikdo takovýto návrh nepodává. Budeme pokračovat v jednání o tomto návrhu zákona otevřením obecné rozpravy. Písemně se do ní přihlásil kolega Jaroslav Musial.

Byl podán návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. O tomto návrhu budeme hlasovat. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů. Zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zároveň stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Bylo to 31. hlasování. Pro návrh se vyslovil jeden z nás, proti 46 při kvoru 31. Návrh nebyl přijat.

Budeme proto pokračovat v jednání o tomto návrhu zákona. Otevírám obecnou rozpravu. První se do ní přihlásil zpravodaj garančního výboru kolega Vyvadil.

Senátor Jiří Vyvadil: Kolegyně a kolegové, navázal bych na vystoupení kolegy Eyberta s tím, že bych upozornil, že Ústavně-právní výbor přijal též doprovodné usnesení, které by snad mělo řešit onen problém o němž hovořil - ponechávám v úvahu, zda je tomu tak - s tím, že Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu, aby přijal doprovodné usnesení tohoto znění:

Senát žádá vládu České republiky, aby zabezpečila ve státním rozpočtu náklady spojené s přechodem správních činností (vydávání občanských průkazů) a zvýšila částky za výkon státní správy obcím, na které bude povinnost přenesena.

Jsem si vědom toho, že spíš to asi měl přijímat věcně odborný výbor. Prosím o vyjádření, jaké je stanovisko k této textaci, protože Ústavně-právní výbor zkoumá spíše věci právní.

Nicméně z rozpravy, z přítomnosti např. tajemníka magistrátu hlavního města Prahy jsme si uvědomili, že ten problém, zejména ohledně statutárních měst Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ten problém že je vážný, takže prosím, aby i k tomu bylo zaujato stanovisko. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane zpravodaji. Elektronicky se nikdo nehlásí do rozpravy. Kdo se hlásí z místa? Paní kolegyně Seitlová má přednost jako předsedkyně klubu. Nemá. Prosím, pan kolega Vladimír Zeman.

Senátor Vladimír Zeman: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom podpořit, aby bylo přijato toto usnesení, protože obdobné usnesení budou za chvíli navrhovat i při projednávání zákona o cestovních dokladech. Chtěl bych, abyste si povšimli textu, který je v podstatě rozdělen do dvou částí, první část se týká nákladů spojených s přechodem správních činnost, tzn. ještě náklady na dobudování stavebních záležitostí, které je pro tento účel potřeba zajistit, samozřejmě finanční náklady na mzdové záležitosti, a ta druhá část, to je záležitost obcí, s kterou jste, kdo pracujete v obcích, velmi dobře obeznámeni. Víte, že obec má svěřen výkon státní správy, v některých případech, a že je permanentním jevem, že příspěvek na výkon státní správy je nedostatečný. Čili toto doporučující usnesení má upozornit vládu na to, aby minimálně náklady, které byly věnovány na tuto činnost dnes do orgánů policie, aby byla úměrně roznesena na všechny především magistrátní úřady, které se budou touto novou formou činnosti zabývat, ale aby nebylo zapomenuto ani na obce, které mají matriku a budou shromažďovat žádosti. I tam to bude další zatížení při výkonu státní správy ve svěřené činnosti.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Zemane. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Paní kolegyně Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás upozornila na jeden fakt, související s tímto zákonem, a položila doplňující otázku předkladateli. Jak víte, tak v těchto dnech probíhá jednání o reformě veřejné správy. Koncept jako takový byl přijat a hovoří o tom, že do roku 2003 by fakticky činnost okresních úřadů měla být převedena na jiné instituce.

Velmi vítám, že konečně tady v Senátu máme zákon o občanských průkazech, o cestovních dokladech, které převádí tyto evidence do běžného občanského řízení, tak jak náleží k takovýmto úkonům. Jsem velmi ráda, že už můžeme opustit ten systém policejního režimu, který tu byl dlouhou dobu zaveden a který dehonestoval člověka do pozice, která není hodna demokratické společnosti.

Nicméně mám tuto otázku. V tuto chvíli schvalujeme převedení celé agendy, správní agendy, včetně informačního zázemí na okresní úřady. Jak toto převedení zapadá do navrženého systému reformy veřejné správy, jestliže tedy v koncepci reformy je navrženo postupné ukončování činnosti okresních úřadů? Nebudou to zbytečné výdaje? Nebude to zbytečné převádění několikanásobné potom této agendy? Prosím o odpověď na tuto otázku pana předkladatele.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, paní kolegyně Seitlová. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikdo ani zvednutím ruky, ani elektronicky, a já se tedy táži pana ministra, chce-li se k průběhu obecné rozpravy vyjádřit. Pane ministře, prosím, máte slovo jako navrhovatel.

Ministr vlády ČR Václav Grulich: Ano, pane předsedající, bylo mně položeno několik otázek a cítím povinnost reagovat. Především je to otázka doporučení k zajištění rozpočtu. Jestliže některá z komor Parlamentu doporučí, aby určitému resortu byly posíleny prostředky, tak příslušný ministr je spíš povinen této komoře poděkovat, protože víte, že peněz v rozpočtu nikdy není dost. Ale chtěl bych říct, že u většiny okresních úřadů dneska už je buď zcela nebo z velké části převod těchto agend zabezpečen.

Problémy jsou tam, a to už tady také zaznělo, kde jsou to velká statutární města, protože se jedná o velký počet obyvatel - Praha, Brno, Plzeň, kde se jedná samozřejmě o prostorové problémy, a s tím vznikající i personální problémy, a s tím vznikající větší, nadměrnější finanční náklady, a tato záležitost se bude muset ještě i ve vládě projednat, takže bude potřeba tuto otázku v těchto oblastech a v těchto aglomeracích řešit.

K připomínce paní senátorky Seitlové. Ta připomínka padla i v Poslanecké sněmovně. Je zcela oprávněná. Jak ale víte, převod správních agend není otázka, která by začala být připravována letos nebo v loňském roce. Je to záležitost, která se připravuje už dlouhodobě, a také je to problém, který byl kritizován ve výtkách komisí Evropské unie, že doposud není tato záležitost realizována. To, že jsme ty zákony už měli předloženy v té době v Poslanecké sněmovně, sice komisaři vzali na vědomí, ale pro ně je relevantní, až je zákon přijat a až je realizován.

Proto když se zde hovořilo o datu 1. 7., tak pro mě je to krajní poslední datum, kdy ještě je šance, aby se výsledky této záležitosti dostaly do hodnotící zprávy Evropské unie. Co by bylo v červenci, v srpnu, už není jisté, že by se odrazilo v tomto hodnocení. Takže pro mě není příliš rozhodující, jestli účinnost zákona bude vymezena přijetím těchto dvou zákonů, myslím tím ten zákon třetí, anebo jestli tam bude to datum, které, jak říkám, je pro mě nejzazší, a to je 1. 7. roku 2000, protože tam ještě ty údaje, ty skutečnosti se do hodnotící zprávy komisařů EU dostanou.

A teď k otázce paní senátorky Seitlové. Zdá se to skutečně zbytečné pro vedení agendy, protože během dalších dvou - tří let bude muset dojít znovu k převádění. Ale chtěl bych říct, že při převodu do civilní správy, do správy okresních úřadů a potom případné rozdělení těchto agend na ty, pracovně řečeno, tzv. malé - okres, už je administrativně velice jednoduchá věc, protože půjde to podle určitých oblastí v tom okresu, a my předpokládáme jednoznačně, že to půjde i s příslušnými civilními zkušenými zacvičenými pracovníky.

A padla tady ještě jedna otázka, a to je dnes ještě nedostatek techniky a nedostatečné převedení na techniku na počítačové systémy. A s tím související nedostatek prostředků, který samozřejmě nebude ještě zabezpečen ani v novém rozpočtu pro rok 2000. Máte právo vědět jako senátoři informaci, že jsme si vědomi tohoto problému, a já také už víc než měsíc nebo půl druhého jednám s jednou naší českou bankou, která je ochotna při vytváření státního informačního systému udělit úvěr, který by byl splácen dlouhodobě s odloženou účinností, protože pro každou českou banku, když zaúvěruje stát, tak je to potvrzení její solidnosti, solventnosti.

Spíš to posiluje její pozici, protože stát své dluhy musí zaplatit, a také je zaplatí. Zavedení státního informačního systému - budou vysoké náklady, které je evidentní, že nebude možno realizovat z jednoročního státního rozpočtu, ale nelze státní informační systém zavádět na řadu etap, na řadu let, protože by byl prostě neúčinný. Jestliže chceme, a ta poznámka paní senátorky Seitlové byla správná, jestliže chceme realizovat reformu veřejné správy, tak ji musíme realizovat současně se zavedením státního informačního systému a převedení správních agend je jedna ze součástí tohoto informačního systému. Takže je to určitá zdánlivě nelogická komplikace, ale vzhledem k rozpracovanosti tohoto úkolu i vzhledem k tomu, že už máme větší část toho úkolu zajištěnou i vzhledem k tomu, že některé věci je dobře řešit postupně, protože příliš blokové manifestační řešení vždycky hrozí tím, že ochromí výkonnost, a to ve státní správě platí zcela jistě, tak pokládáme toto převedení za určitou fázi v realizaci reformy veřejné správy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane ministře. Táži se nyní zpravodaje Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Nepřeje. Táži se stejně tak zpravodaje Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Děkuji. Tedy, pane zpravodaji garančního výboru, chcete se patrně vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, máte slovo.

Senátor Jiří Vyvadil: Pane místopředsedo, dámy a pánové, v podstatě velice stručně - mám zato, že z rozpravy vyplynula podpora. Zdá se, změny účinnosti, datum 1. července i pro samotného pana ministra není až tak motivující. Ta představa by mohla být, já nevím, 1. červen, 1. květen. Zdá se tedy, že spíš bychom se měli přiklonit k onomu stanovisku těch dvou výborů. Faktem je, že tedy není věcný problém, pouze by mohla nastat situace, že chtě nechtě, my dokonce možná prodlužujeme tu účinnost a vlastně už by ta věc mohla být v solidním tempu třeba 1. května, proto bych se spíš přimlouval o takto stanovenou dobu účinnosti a za druhé byla zde dána podpora onomu našemu doprovodnému usnesení čili myslím, že je potom o tom možné dát hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane zpravodaji, konstatuji, že během rozpravy nebyl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, nebyl podán návrh posuzovaný návrh zákona zamítnout. Otevírám tedy podrobnou rozpravu, do které se písemně v tuto chvíli nepřihlásil nikdo. Prosím, kdo se hlásí z místa? Kolega Žantovský.

Senátor Michael Žantovský:Pane předsedající, já jsem tak úplně nerozuměl slovům pana ministra ve stejném smyslu, jako můj vážený kolega, předseda Ústavně-právního výboru, což není nic nového. Podle mého názoru pan ministr jasně řekl, že to datum 1. července má pro něj motivující funkci, a to velmi výrazně motivující funkci, pokud tento zákon nevstoupí v účinnost do července, neocitne se v hodnotící zprávě Evropské komise pro příští rok, a jak jsem už naznačoval včera, ač to nerad opakuji, pokud ta hodnotící zpráva pro příští rok pro nás dopadne špatně, tak jsme - pokud se týče první skupiny přijetí do Evropské unie - skončili. To je velmi hodnotící faktor.

Na druhé straně rozumím panu senátorovi Vyvadilovi v tom, že pokud se podaří ten zákon o obyvatelstvu přijmout dřív, tak nechceme samozřejmě zdržovat přijetí účinnosti tohoto zákona tím, že to bude až 1. července a nebude to třeba 1. května nebo 1. dubna. V tom spolu naprosto souhlasíme, ale myslím si, že je téměř povinností Senátu, aby zajistil nebo aby mandátoval vládu, že ta účinnost nebude později než 1. července.

Legislativní konstrukce, která se tady nabízí, je legislativní konstrukce, která není u nás běžná, ale která je naprosto standardní ve všech anglosaských právních dokumentech a pokud by ji dotvořili legislativci, tak ji navrhnu v tomto smyslu. Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatelstva nebo 1. července 2000, podle toho co přijde dřív. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, pane kolego Žantovský. O slovo se přihlásil pan senátor Zdeněk Klausner. Prosím, máte slovo.

Senátor Zdeněk Klausner: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se také rád vyjádřil k tomu problematickému bodu, kterým je účinnost zákona. To, jakým způsobem se vyjádřil pan ministr k podpoře obou těchto variant, mě svým způsobem uspokojuje a věřím tomu, že snaha Ministerstva vnitra bude, aby zákon o evidenci obyvatel skutečně prošel v rychle opakovaném řízení i v Poslanecké sněmovně. Přesto se domnívám, že stanovení účinnosti konkrétním datem - 1. 7. - anebo jak jsem se teď dozvěděl, bylo by možné i toto datum zkrátit, v každém případě je motivující nejenom pro Ministerstvo vnitra, pro vládu, ale zejména pro Poslaneckou sněmovnu, aby ten zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech skutečně odsouhlasila. A samozřejmě mám před sebou i tu druhou variantu a domnívám se, že ta druhá varianta je trochu nepřesná, protože mluví o tom, že účinnost by byla nabyta dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatelstva. Pokud jsem dobře informován, takový informační systém evidence obyvatelstva v rámci policie existuje. Chápu, jak navrhovatel to myslel, je to vytvoření zákonem a je to vytvoření do civilní správy okresních úřadů. Nicméně mám zato, že tato formulace není zcela přesná, a proto bych se také přikláněl k tomu, abychom odsouhlasili návrh k 1. 7. 2000. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego. O slovo se přihlásil kolega Oldřich Dočekal.

Senátor Oldřich Dočekal:Paní předsedkyně, pane předsedající, kolegyně, kolegové, upozorním vás na jeden praktický důvod - 1. 7. je pololetí a reorganizace státní správy nebo samosprávy třeba 15. března je z praktických důvodů nemyslitelná, takže to datum je také pololetí a má to tento obrovský praktický význam. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Kolega Vyvadil.

Senátor Jiří Vyvadil: Pane místopředsedo, dámy a pánové, my už jsme se stali originální tou formulací, kterou přijal garanční výbor, protože ještě ani ta nebyla známa v právním řádu, ale nakonec, proč bychom se nemohli stát ještě více originálnějšími.

Já bych poprosil pana senátora Žantovského, aby mě poslouchal. Je tam drobná formulační změna, ale věřím, že je to tak, jak to myslel a já bych podal tedy – já budu formulovat, že je to jeho návrh s tím jistým zpřesněním. Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000. Je s tím takto souhlas? Budiž tedy řečeno, že toto je podaný pozměňovací návrh. Prosím jenom i kolegy zpravodaje, aby se přece jenom vyjádřili, protože formálně kdyby zde byl nesouhlas, tak by se asi musel sejít Ústavně-právní výbor, zejména věcně odborný výbor, prosím pana kolegu Eyberta.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, o slovo se přihlásil kolega Jiří Pavlov. Po něm bude hovořit kolega Pavel Eybert. Prosím, pane kolego Pavlove.

Senátor Jiří Pavlov:Pane místopředsedo, vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, já ve svém názoru musím trvat na původním znění, protože to původní znění, které předložil zpravodaj garančního výboru, pan senátor Vyvadil, vlastně odstraňuje ono nebezpečí, které přivádí ta změna kolegy senátora Žantovského. My samozřejmě legitimně můžeme tlačit, já to tak vyjádřím sportovně, na vládu, na pana ministra, aby ten zákon třetí, který vlastně tvoří celek těch tří zákonů tak byl. My však nemůžeme vůbec vyloučit, že bude pak situace, kdy bude negativní hodnocení EU, kdy nebude třetí zákon a ty dva zákony vstoupí v platnost jakoby vstoupily právě dnem 1. 1. 2000. Takže já upozorňuji na to nebezpečí, které se naskýtá, pokud tam dáme onoho 1. 7. a třetí zákon nebude a my nemůžeme předjímat, jestli bude, nebo nebude. Sliby zde jsou, já samozřejmě je nechci zpochybňovat, ale vystavíme se nebezpečí, že dva zákony budou platit a třetí nebude - podle formulace, která je navrhována panem kolegou Žantovským. Takže podporuji původní verzi, kdy je to podmíněno, kdy účinnost tohoto zákona a samozřejmě zákona o pasech je podmíněna existencí také třetího zákona.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego. Pan kolega Eybert. Samozřejmě bude mít možnost vystoupit po skončení podrobné rozpravy, ale přeje-li si, samozřejmě dostává slovo.

Senátor Pavel Eybert:Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, za mě už to v podstatě řekl kolega Pavlov. My se skutečně tou formulací, kterou jsme jako výbor navrhli, snažíme zabránit té situaci, že by vešly v platnost po nějakém neúspěchu zákona o evidenci obyvatel v PS nebo u nás, že by vešly v platnost zákony o občanských průkazech a o cestovních dokladech a nastal by právě ten popsaný zmatek s nepředáním části kompetencí okresním úřadům anebo faktickou nemožností tyto agendy vykonávat. Pan ministr zde zmínil, jaké obtíže by to dělalo, kdy v policii část nebo někteří zaměstnanci vykonávají částečně jednu a částečně druhou agendu, že je na to navázána technika, navázány další prostředky a navíc onen informační systém, který dneska policie má - o evidenci obyvatel a rodných čísel, není dán zákonem a je to pouze ta agenda jednoho úřadu, která je nepřenositelná v zákonném prostředí na jiný úřad. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Eyberte. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Kolega Žantovský.

Senátor Michael Žantovský: Nechci prodlužovat debatu, nechť rozhodne hlasování, ale přiznám se, že tomu nerozumím. My jsme tady narazili na problém, že neexistuje nebo není účinný zákon o evidenci obyvatelstva. Přijali jsme tuto výhradu, prodlužujeme tu lhůtu do kdy nabude platnost zákon o občanských průkazech. My navrhujeme to prodloužit nejpozději do doby, která pro nás bude rozhodující, co se týče hodnotící zprávy EU. Pokud z obavy z toho, že nastane zmatek, že úřady nebudou schopny to vyžadovat, jsme takoví kavalíři, že to jsme ochotni prodloužit tu dobu do nekonečna? Pak ,prosím, učiňme tak, ale také můžeme zapomenout na EU.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám. Nyní promluví pan zpravodaj Jiří Vyvadil. Po něm pan senátor Smutný.

Senátor Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já mám pocit, že dneska jsem chtěl být příliš konsenzuální, ale výsledek, problém je, že bych stejně zase nastolil ten problém a asi má pravdu pan kolega Pavlov, že právě proto, že jsme o tom vážně diskutovali a právě proto, že nám jde o to, co bylo zdůrazněno, aby nenastala situace, že zde bude zákon, který ovšem bude mrtvým z hlediska účinnosti. Ale na druhé straně mám zato, že je zřejmé, že zákon v nějaké podobě bude platný. Přiznávám, že vnímám, že ten návrh podal pan kolega Žantovský, ale jsem jednoznačně a pevně přesvědčen, že máme-li být precizní, nezbývá než podpořit návrh garančního výboru.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Takže pokud jde o váš předložený návrh…

Senátor Jiří Vyvadil: Já jsem předkládal jakoby návrh pana kolegy Žantovského. Až potom budeme hlasovat, tento přece jenom nebudu doporučovat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Dobře, rozumíme. Slovo má kolega senátor Petr Smutný.

Senátor Petr Smutný: Pane předsedající, paní předsedkyně, pane ministře, ono už to tady bylo několikrát řečeno, ale zřejmě to nebylo úplně přesně. Z diskuse v našem výboru vyplynulo, že tyto zákony nemohou vejít v platnost, protože by byly prakticky neproveditelné, pokud nenabude účinnosti zákon třetí. Proto se přimlouvám za původní formulaci, která zabraňuje tomu, aby tyto zákony vstoupily v platnost, jestliže nebude v platnosti třetí zákon. Já sice chápu zájem EU o přijetí těchto zákonů, ale zcela jsem přesvědčen o tom, že EU nemá zájem, aby u nás platily zákony, které prakticky nejsou použitelné. Proto se přimlouvám za tu původní verzi změny účinnosti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego. Kdo se hlásí dále do podrobné rozpravy? Kolega Vladimír Zeman.

Senátor Vladimír Zeman: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan kolega Ruml při svém prvním vstupu hovořil, abychom se sami rozhodli, která z těch dvou možností bude efektivnější. Já si myslím, že ten návrh, který podal pan kolega Žantovský je nanejvýš efektivní vzhledem k pozitivnímu hodnocení EU, o které jistě všichni stojíme.

Pokud tam tento termín nebude, tak se dopředu vzdáváme toho, že jsme schopni tento termín zabezpečit a já si myslím, že by v této chvíli mělo zaznít silné slovo pana ministra, který je schopen tento termín garantovat. Přece nemůže připustit, abychom do nekonečna prodlužovali podle toho prvního návrhu řešení tohoto problému a dočkali se tak toho převedení na okresní úřady třeba až na sklonku roku nebo snad v roce příštím.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane kolego Zemane. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Kolega Ruml. Prosím.

Senátor Jan Ruml: Vážení kolegové, pan ministr může garantovat leccos, ale nemůže nic definitivně zaručit. Že ten zákon o evidenci obyvatelstva je zákon, v němž jde o jednu velice komplikovanou věc, a to je o definici trvalého pobytu.

Mimochodem to je věc, která je předmětem sporu už 10 let. A je možné, že kvůli této podstatné věci se zákon o evidenci obyvatelstva vůbec nemusí v Poslanecké sněmovně a Senátu schválit, což by nyní zdánlivě hovořilo pro to, abych podpořil návrh pana senátora Vyvadila, nebo garančního výboru. Nicméně myslím, že jsme politici všichni a musíme i ve svých politických stranách dostatečně prosazovat to, že k nějakému kompromisu nebo konsenzu v otázce trvalého pobytu dojít v dohledné době musíme, a to se musí projevit schválením zákona o evidenci obyvatelstva, ať už bude trvalý pobyt definován tak, či onak. Máme svá grémia, kde můžeme o těchto věcech hovořit a k něčemu se jako politické strany zavázat. Proto jako zpravodaj Výboru zahraničního pro obranu a bezpečnost - ačkoliv jsme takto tu věc neprojednávali - bych plédoval pro to, aby byla podmíněna zákonem o evidenci obyvatelstva účinnost tohoto zákona, na druhé straně, aby tady byl jasný deadline, to je 1. července. Já bych velmi plédoval pro to, abychom ten spojený návrh, který formuloval pan poslanec Vyvadil, ale přišel s ním pan kolega Žantovský, abychom se nad tím zamysleli a myslím, že to je nejvhodnější spojení a povede to k tomu nejefektivnějšímu cíli. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Elektronicky nikdo. Zvednutím ruky také nikdo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, podrobnou rozpravu končím. Táži se navrhovatele, pana ministra Václava Grulicha, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Pan ministr si to přeje. Prosím.

Ministr vlády ČR Václav Grulich: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, pan senátor Ruml tady definoval, o jaký problém šlo ve Sněmovně a na čem ten zákon ztroskotal. Byl to skutečně tento jediný problém. Já sám jsem rozhodnut maximálně vyjít vstříc těm požadavkům, které byly vzneseny, protože i když je to vážný problém - problém trvalého pobytu - nebylo by dobré, aby na něm tento zákon ztroskotal jako celek. Já myslím, že dojdeme ke konsenzu. Řekl jsem, že udělám všechno pro to, a stane se tak - že zákon do prosincové, nebo lépe řečeno listopadové schůze - protože ona začíná závěrem listopadu a pokračuje v prosinci - do Poslanecké sněmovny bude vládou tento zákon znovu předložen. Jde o čas. Jsem rozhodnut požádat Sněmovnu o zkrácení termínu ze 60 na 40 dnů, a to vzhledem k tomu, že zákon byl v příslušných výborech už projednán a jedná se jen o dílčí problém, který nezabere tolik času, takže jsme rozhodnuti udělat všechno pro to, aby lhůta, ve které bude tento zákon znovu projednán, byla kratší, než je obvyklé, aby to v té Sněmovně netrvalo těch 60, příp. více dní. To je jedna záležitost.

Tím jsme schopni dosáhnout dřívějšího data účinnosti, než je ten pro mne nejzazší termín 1. července. Takže bude-li přijat návrh garančního výboru, z mého hlediska jako z hlediska předkladatele, je to plně vyhovující. Myslím, že to je podstata celé věci.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji, slyšeli jsme závěrečné slovo navrhovatele. Děkuji, pane ministře. Nyní se zeptám postupně zpravodaje Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí - kolega Pavel Eybert naznačuje srozumitelně, že si nepřeje vystoupit. Kolega Ruml si nepřeje vystoupit. Nuže, tedy pane zpravodaji garančního výboru, prosím, abyste se k proběhlé rozpravě vyjádřil. Mluví kolega Jiří Vyvadil.

Senátor Jiří Vyvadil: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, myslím si, že ta rozprava byla užitečná, že bylo zapotřebí si ty věci rozebrat a domnívám se, nebo můj úhel pohledu je ten, že se upevnila na tom návrhu tak, jak ho předložil Ústavně-právní výbor a Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Já zároveň vycházím z toho, že zákon poté, co bude schválen, je platný. Zákon je platný pro účely pravidelné zprávy a hodnocení - nepochybně až tak dalece Evropská komise nepůjde. Ona samozřejmě nebere v úvahu vládní návrh. To je logické. Dokonce nebere ani v úvahu, když cosi je dáno do Parlamentu, ale co už vždycky bere v úvahu, je, že je prostě cosi platné, takže z tohoto nemám obavu. A proto mám pocit, že tento návrh je preciznější a na druhé straně nás neohrožuje z hlediska našich mezinárodně zahraničních úvah.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane zpravodaji, a poprosím vás, abyste v souladu s jednacím řádem přednášel pozměňovací návrhy a poté návrh na doprovodné usnesení, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Můžeme přistoupit k hlasování. Konstatuji, že v jednací síni je přítomno 65 senátorek a senátorů. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, předneste první pozměňovací návrh.

Senátor Jiří Vyvadil: Kolegyně a kolegové, dám nejdříve hlasovat o návrhu garančního výboru s tím, že vycházím z toho, že pro případ, že tento návrh by byl schválen - prosím kolegy, aby mě když tak opravili - zásadně už nebude zapotřebí hlasovat. Pan kolega Žantovský hlasuje spíše ano, pan kolega...

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Pan kolega Ruml bude mít procedurální poznámku.

Senátor Jan Ruml: Pane předsedající, já jsem si myslel, že by se mělo hlasovat opačně. Hlasovat nejprve o tom návrhu, který padl nejpozději, protože například já budu - když budeme první hlasovat o usnesení garančního výboru a já pléduji pro jiné - tak nebudu hlasovat. Pak je nebezpečí, že neprojde vůbec nic, kdežto, aby mi umožnilo to, když neprojde ten návrh, pro který pléduji, hlasovat pro návrh garančního výboru, takže si myslím, že by to mělo být právě naopak, že bychom garančním výborem měli končit.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, toto byla vlastně diskuse mezi zpravodaji. Znovu máte slovo, pane kolego Vyvadile.

Senátor Jiří Vyvadil: Já bych poprosil a spíše - nepřísluší mi autoritativně toto rozhodnout. Mám za to - dobře, ale kromě toho, že někdo mi říká, že přísluší - myslím si, že nepřísluší, ale spíše budu vycházet z jednacího řádu Senátu, kde se hovoří, že se hlasuje podle pořadí, podle podaných návrhů, čili z toho vycházím, a proto podávám návrh, abychom nejprve hlasovali o návrhu garančního výboru. Nebude-li tento návrh přijat, dám hlasovat o návrhu Výboru pro zahraniční věci a bezpečnost a nebude-li ani tento - o návrhu pana kolegy Žantovského. A tento postup navrhuji, pokud by vznikaly rozpory, jak dále postupovat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Můžete, pane zpravodaji, navrhnout pořadí? V této chvíli se s technickou, to je s procedurální poznámkou, přihlásil kolega Žantovský.

Senátor Michael Žantovský:Vzhledem k tomu, že ten můj pozměňovací návrh se nevylučuje s návrhem Ústavně-právního výboru, nýbrž ho jenom doplňuje, pak je podle, mého názoru, možné dát hlasovat buď o něm jako o pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu nebo jako o doplňujícím návrhu.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji. Znovu má slovo zpravodaj garančního výboru, kolega Jiří Vyvadil.

Senátor Jiří Vyvadil: Myslím, že právě obsah rozpravy ukázal, že to je neslučitelné. To je v základě jiné filosofické pojetí, buď to, nebo ono, a nebo úplně třetí verze.

Nelze to pokládat za pozměňovací návrh, protože by to rušilo filosofii garančního výboru. A když tak, maximálně je to pozměňovací návrh k návrhu garančního výboru. A musím říci, že bych byl téměř pro to, aby návrh garančního výboru by v takovém případě nebyl schvalován, protože to zásadně mění filosofii.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji. Místopředseda Senátu, kolega Přemysl Sobotka, který má ostatně právo vystoupit kdykoli, se přihlásil s technickou, tj. procedurální připomínkou. Prosím, pane kolego Sobotko.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Pane předsedající, dámy a pánové, jsme ve fázi hlasování, nejsme v rozpravě a nebudeme si věci vysvětlovat. Myslím, že jsme dostatečně dlouho diskutovali.

Poprosil bych, jestli by pan zpravodaj nechal hlasovat.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Upřesňujeme si toliko procedurální aspekty hlasování. A k tomu chce s technickou poznámkou vystoupit kolega Jiří Stodůlka, prosím.

Senátor Jiří Stodůlka:Vážení, v jednacím řádu máme také § 74, který zní: Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů, podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů.

Toto ustanovení je zde možno použít. Je na nás, jak se rozhodneme, nebo na řídícím tohoto hlasování.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Dávám panu zpravodaji Jiřímu Vyvadilovi 3 minuty. Na tuto dobu přerušuji jednání.

Senátor Jiří Vyvadil: Není třeba. Mám pocit, že pan kolega Stodůlka se v tom vyjádřil přesně. Prosím, aby bylo hlasováno tímto způsobem, informativně, nejdříve kdo podporuje návrh garančního výboru, potom návrh Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a potom třetí variantu, a podle toho zjistíme, jaká převaha názorů je a tím je věc rozřešena a teprve potom budeme hlasovat definitivně.

Prosím pana předsedajícího, aby dal hlasovat. První návrh by byl návrh Ústavně-právního výboru. Nejde o definitivní hlasování, jde o zjištění stanoviska, kdo by podporoval tento návrh.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Upozorňuji, že jde o tzv. informativní hlasování. Zahajuji toto hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 32 bylo 37 hlasů PRO a 8 PROTI.

Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Vyvadil: Dalším návrhem je návrh Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnostna konkrétní termín: 1. 7. 2000 tak, jak přednesl pan zpravodaj Ruml.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Prosím, abyste přesně přednesl ten návrh, o kterém budeme hlasovat.

Senátor Jiří Vyvadil: Já ho před sebou nemám. Účinnost se stanoví dnem 1. 7. roku 2000.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Není pochyby o znění návrhu, o kterém budeme v zápětí hlasovat?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Skončilo 33. hlasování. Pro návrh se vyslovilo pouze 20 hlasů, proti 7.

Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Vyvadil: A třetím návrhem je návrh pana kolegy Žantovského, který je spojením obou filosofií: Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Zahajuji třetí informativní hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. 34. hlasování, které bylo informativním hlasováním, skončilo. Návrh získal podporu 40 hlasů při kvoru 34, PROTI bylo 6 hlasů.

Pane zpravodaji, nyní můžete předložit návrh, který budeme již skutečně odsouhlasovat, nebo jej zamítneme. Prosím.

Senátor Jiří Vyvadil: Dávám hlasovat o návrhu kolegy Žantovského: Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V 35. hlasování byl tento pozměňovací návrh přijat 45 hlasypři kvoru 34, proti byly 3 hlasy.

Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Vyvadil: Nyní bychom měli hlasovat o zákonu jako o celku. Ale to už je věc pana předsedajícího.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Rozhodli jsme o osudu pozměňovacích návrhů. Přistoupíme nyní k hlasování o tom, zda návrh vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Ale s technickou poznámkou se přihlásil pan senátor Jan Ruml.

Senátor Jan Ruml: Nikoliv výbor, jehož jsem členem, ale tuším, že Ústavně-právní výbor měl ještě jeden pozměňovací návrh, se kterým je třeba se vyrovnat, a týká se § 24.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Vyvadil: Ano, ale teď si nejsem jist, zda s ohledem na změněnou situaci je možné o tom hlasovat, možná ano, možné ne, nechť se opět o tom informativně rozhodne. Pravda je, že doba je dána tak dostatečně dalece, že patrně bychom to mohli spojit a mohli bychom hlasovat i bez ohledu na odlišné usnesení, které bylo přijato.

Šlo by o to, že v § 24 odst. 1 se slova "31. prosince 2000" nahrazují slovy "31. prosince 2001".

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Tento návrh nebyl stažen, takže je namístě, abychom o něm hlasovali.

Pane zpravodaji, chtěl jsem vám dát čas, byl jsem si vědom obtížnosti situace, vy jste jej prostě odmítl.

Dobře, slyšeli jste návrh, o kterém budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ale opět je zde procedurální poznámka, proto ruším toto hlasování.

Senátor Zdeněk Klausner: Pane předsedající, vím, že asi nebudu v oblibě tohoto váženého shromáždění. Nicméně poprosím vás, abyste k tomuto bodu otevřel diskusi, neboť jsme se domnívali, že o tom se hlasovat nebude.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Byl podán procedurální návrh na znovuotevření rozpravy. Ale můj displej mi neumožňuje v tuto chvíli dát o tom hlasovat.

Slyšeli jste procedurální návrh kolegy Klausnera, abychom v této chvíli znovu otevřeli rozpravu. O tomto procedurálním návrhu bez rozpravy dávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Rozhodli jsme, že nebudeme otevírat rozpravu. Pro se vyslovilo pouze třináct z nás. Procedurální návrh byl zamítnut.

Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, znovu se ujměte slova.

Předseda klubu má právo kdykoli vystoupit. Prosím kolegu Vojíře.

Senátor Zdeněk Vojíř:Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, také si nemyslím, že by bylo nutné otevřít znovu rozpravu. Na druhé straně si myslím, že na toto téma jsme neslyšeli příliš informací jak ve zprávě zpravodajů, tak ve zprávě předkladatele. Prosil bych o jediné. Nechť se k tomuto bodu, tj. termín výměny stávajících občanských průkazů, vyjádří předkladatel. Pane předsedající, navrhuji, abyste požádal pana ministra o stanovisko.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Pan ministr může vystoupit v kterékoli fázi, ale nemusí. Rozprava nebyla zahájena. Kdyby pan ministr vystoupil, rozprava by byla zahájena. Je to v této chvíli jen na něm. My jsme rozhodli, že jako plénum rozpravu nezahajujeme. Pan ministr nehodlá vystoupit.

Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, přečtěte další návrh.

Senátor Jiří Vyvadil: V § 24, odst. 1, se slova "31. prosince 2000" nahrazují slovy "31. prosince 2001".

Pane ministře, souhlasíte s tím? Souhlasí. Souhlasím také, protože jsem zpravodajem garančního výboru.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Slyšeli jste pozměňovací návrh. Zahajuji o něm hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Skončilo 39. hlasování. Také tento pozměňovací návrh byl schválen51 hlasy, šest bylo proti, kvorum bylo 33.

Pane zpravodaji, tím vaše úloha skončila. Vyčerpali jsme pozměňovací návrhy.

Nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Před tímto rozhodujícím hlasováním konstatuji, že přítomno je 66 senátorek a senátorů, kvorum tvoří 34. Hlasujeme o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Tento návrh byl přijat 64 hlasy, nikdo nebyl proti. Kvorum bylo 34.

Pane zpravodaji, prosím, přečtěte ještě návrh doprovodného usnesení.

Senátor Jiří Vyvadil: Senát žádá Vládu ČR, aby zabezpečila ve státním rozpočtu náklady spojené s přechodem správních činností (vydávání občanských průkazů) a zvýšila částku za výkon státní správy obcím, na které bude povinnost přenesena.

Místopředseda Senátu Petr Pithart:Děkuji vám, pane zpravodaji. O tomto návrhu dávám vzápětí hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu usnesení, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Také tento návrh byl schválen, 1 hlas proti, 46 pro.

Děkuji vám, pane zpravodaji, děkuji všem zpravodajům, zpravodaji garančního výboru a panu ministrovi, kterého čeká ještě jeden návrh zákona.

Protože jednáme 2 hodiny a 25 minut, přerušuji toto jednání na deset minut. Za deset minut prosím, abychom se tady znovu sešli.

(Jednání po přestávce opět zahájeno.)

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pojďte, budeme pokračovat v našem jednání, pan ministr přichází, můžeme.

Následujícím bodem je:

Návrh zákona o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech).

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 109. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Ústavně-právní výbor. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Vladimíra Zemana a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/1. Zároveň také přijal doprovodné usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/4. Dále byl tento návrh zákona přikázán Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Pavla Eyberta a přijal usnesení, která vám byla rozdána jako senátní tisky č. 109/2 a č. 109/3. Jako poslednímu byl tento návrh zákona přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Zdeňka Klausnera a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 109/5.

Prosím pana ministra vnitra pana Václava Grulicha, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.

Ministr vlády ČR Václav Grulich:Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, předložený návrh, pracovně řečeno zákona o cestovních dokladech, byl zpracován především proto, že současná právní úprava vydávání cestovních dokladů nevyhovuje z legislativního ani praktického hlediska. To se týká zejména zákonného omezení práva svobodně opustit území České republiky ve smyslu čl. 14 Listiny základních práv a svobod, právní úpravy vydávání cestovních dokladů útvary Policie ČR, nedostatečného stanovení povinností občanů, ochrany cestovního dokladu před zneužitím a vedení evidencí cestovních dokladů.

Nelze také přehlédnout, že dosud platný zákon, je to zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, byl schválen ještě v době České a Slovenské Federativní Republiky, tedy před přijetím Ústavy České republiky. Z komplexního rozboru předmětné úpravy vyplývá, že tato vyžaduje řadu zásadních legislativních i věcných změn a doplnění, a proto vláda přichází se zcela novou právní úpravou.

Účelem předloženého návrhu zákona o cestovních dokladech je zejména modernizovat a komplexně upravit problematiku cestovních dokladů občanů a vytvořit tak odpovídající právní předpoklady pro bezproblémový výkon státní správy v této oblasti, jeho zjednodušení a přiblížení občanům. Zabezpečit, aby Policie ČR předala agendu cestovních dokladů okresním úřadům a nadále vykonávala toliko činnosti charakteristické pro ozbrojený bezpečnostní sbor, a tak naplnit doporučení Evropské komise, která ve zprávě pro Evropskou radu uvedla, že Česká republika v oblasti státní správy musí zlepšit rozdělení úkolů mezi policisty a civilními zaměstnanci, neboť mnoho úkolů, které by mohli snadno zastávat civilisté, musí a dosud vykonávají příslušníci policejních sborů.

Navrhovaná právní úprava zejména umožní příslušným českým i zahraničním orgánům efektivně kontrolovat při překračování státních hranic cestovní doklady pomocí technických prostředků a rychleji rozhodovat o povolení vstupu a pobytu. Představuje tedy nezbytný předpoklad pro moderní způsob překračování státních hranic mezi vyspělými státy a usnadní cestování našich občanů do zahraničí. Zároveň také umožní překračování státních hranic v naléhavých případech, zejména v souvislosti se záchranou života a majetku nebo s plněním pracovních nebo služebních úkolů, vykonávaných podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

Pro tuto legislativní normu platí i ty okolnosti a problémy, o kterých jste, vážené paní senátorky a páni senátoři, v předcházejícím zákonu obšírně diskutovali. Věřím, že jinak tato norma, která odpovídá požadavkům Evropské unie, která patří mezi jedny z těch požadavků, které jsme povinni splnit, ale kterou jsme povinni splnit i proto, že chceme našim občanům skutečně umožnit cestování, vycestování a pohyb podle evropských moderních demokratických norem, věřím, že tato norma bude vámi přijata. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Děkuji vám, pane ministře, a prosím zpravodaje garančního výboru, pana senátora Vladimíra Zemana, aby nás seznámil se společnou zpravodajskou zprávou.

Senátor Vladimír Zeman: Paní předsedkyně, pane ministře, paní kolegyně, páni kolegové, zákon o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, spadá do podobné kategorie, jako zákon předchozí, zákon o občanských průkazech. Má stejnou konstrukci, liší se pouze v institutech, které vymezují předmět cestovního dokladu a s tím spojený mechanismus.

Pan ministr vzpomenul, myslím, i důležité politikum, které je v zákoně obsaženo, plné respektování čl. 14, odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, které zaručují občanovi právo svobodně opustit území České republiky. Toto právo že může být omezeno pouze zákonem.

Dále bych chtěl konstatovat co, co jsme již diskutovali u předchozího zákona. Základní změnou, kterou zákon rovněž určuje, je přechod pasové agendy z policejních na civilní orgány, konkrétně tedy na okresní úřady. Kdo se touto problematikou zabýval dříve ví, že to není myšlenka nová, že touto myšlenkou jsme se zabývali těsně po listopadu 89, a že tehdy to byl signál, kdy by občané nemuseli chodit za ty mříže na nemilovaném SNB, kde se vydávaly pasy a víza, v této době 10 let po listopadu, vidíte, že trvala velmi dlouhá doba, než jsme přistoupili k realizaci, protože tento úkol nebyl vůbec jednoduchý. Jde spíš už o to, aby lidé chodili do úřadů, které přinesou větší kvalitu, než byla ta předchozí úroveň.

To znamená, víte, jaké jsou při vyřizování správních agend různé fronty, místnosti, v kterých se nedá stát, dýchat atd., čili je to úkol náročný a vzhledem k tomu, že ne ještě ve všech okresních úřadech je připravena z hlediska stavebního tato záležitost, je potřeba této věci věnovat maximální pozornost, aniž by utrpěla důvěra občanů v ústavní činitele.

Myslím si, že je důležité, že bylo vtěleno do tohoto zákona, že pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak, potom je potřeba mít jeden z cestovních dokladů, které určuje tento zákon. To se týká především nouzových přechodů hranic bez cestovních dokladů v případě přeshraničních záchranných akcí v rámci integrovaného záchranného systému. Takové smlouvy již máme s některými sousedními zeměmi.

Zákon rovněž řeší otázku skutkové podstaty přestupků na úseku cestovních dokladů tím, že tato uvedená právní úprava má být vtělena do přestupkového zákona, tzn., že v této chvíli tam není, takže je potřeba i v dohledné době mít návrh novely přestupkového zákona a tyto údaje tam vtělit.

Myslím si, že je dobře zpracovaná i otázka, kterou na nás vyžaduje Evropská unie z hlediska rezoluce o vytvoření jednotného pasu, která je již z roku 1981 a je možné konstatovat, že navrhovaná úprava, alespoň podle důvodové zprávy předkladatele, umožňuje vydávat pas proponovaný touto rezolucí vstupem do Evropské unie, aniž bude třeba její novelizace.

Dál bych se chtěl zmínit o některých drobnějších legislativních problémech, které v zákoně existují. U § 9 se hovoří, že policie může zapsat do cestovního dokladu určité údaje, ale chybí oprávnění ke kontrole dokladů pro vycestování ze státu nebo cestování zpět do státu, i když je to věc zcela samozřejmá, je potřeba ji do zákonu vtělit a v rámci pozměňovacích návrhů je tento problém řešen.

Rovněž, a myslím, že je to důležitý moment, není v zákoně z hlediska možnosti odvolání řešeno stejné posuzování při odnětí cestovního dokladu nebo při odepření jeho vydání. U jednoho se hovoří, že se rozhoduje, u druhého případu ne. Čili tento moment musí být z hlediska správního řízení u obou případů stejný. U § 20 potom neplatnost cestovního dokladu pro obsah nesprávných údajů je problematická. Změnou, kterou navrhl garanční výbor, se rozděluje jakási klasifikace, kdy je pas neplatný nebo kdy se stane neplatný. Je to rovněž předmětem pozměňovacího návrhu.

Pokud se týká změny účinnosti, tak si myslím, že to jsme již vyřešili v předchozím projednávání a že je namístě, abychom se usnesli o stejné změně účinnosti ve stejném znění tak, jak bylo u zákona o občanských průkazech, protože i tento zákon o cestovních dokladech je úzce spojen se zákonem o evidenci obyvatel.

V diskusích ve výborech, kterým byl zákon přidělen, se potom objevily některé názorové rozdíly na vydávání diplomatických pasů u některých osob. Na některé věci je shodný názor, na některé věci je rozdílný názor. Je to zase předmětem pozměňovacích návrhů, o kterých budeme hovořit později.

Pokud se týká projednávání v jednotlivých výborech, tak věc projednal Ústavně-právní výbor, Výbor zahraniční, pro obranu a bezpečnost a Výbor pro územní rozvoj a životní prostředí. Všechny tři výbory se shodly na tom, že je potřeba zákon vrátit s pozměňovacími návrhy, minimálně tedy z hlediska účinnosti zákona.

Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že včera jste dostali na lavice třístránkový elaborát, který je nadepsán "Návrh způsobu hlasování o pozměňovacích návrzích k návrhu zákona o cestovních dokladech (senátní tisk č. 109)", takže je potřeba si ho vyhledat potom až budeme projednávat pozměňovací návrhy. Kdo by takový elaborát neměl, tak jsou připraveni tady naši pořadatelé, aby vám rozdali, mají namnoženo navíc.

Pokud se týká doprovodného usnesení, je identické s doprovodným usnesením, které bylo schváleno při projednávání zákona o občanských průkazech. je tam pouze vymezen jiný důvod. Tolik zatím v úvodu. Děkuji.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Děkuji vám, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy. Nyní uděluji slovo zpravodaji Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, panu senátoru Pavlu Eybertovi.

Senátor Pavel Eybert:Vážená paní předsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na své 21. schůzi 10. listopadu letošního roku projednal tento návrh zákona. Schválil doporučit Senátu, aby návrh zákona byl vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem přiloženým v příloze tohoto usnesení. Tento pozměňovací návrh se týká pouze časování účinnosti zákona. My jsme měli v době projednávání velmi krátce k dispozici již návrh garančního výboru. Letmo jsme se podívali i na pozměňovací návrhy další, které byly v tom usnesení citovány, nicméně nechtěli jsme ještě rozvíjet další textací, která by nebyla naprosto shodná s těmito návrhy schválenými garančním výborem. Proto jsme nechali na další úvaze zde na plénu, kdy jsme už měli větší čas se s těmi jednotlivostmi seznámit a předložili jsme pouze ten jeden jediný pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano, děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím pana senátora Zdeňka Klausnera, zpravodaje Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Senátor Zdeněk Klausner: Paní předsedkyně, dámy a pánové, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu přijal své usnesení k tomuto materiálu. Máte ho pod tiskem 109/5. Toto usnesení, které doporučuje vrátit Poslanecké sněmovně zákon s pozměňovacími návrhy ve znění přijatém, bylo přijato výborem sedmi hlasy pro a žádným proti z devíti přítomných.

Chtěl bych jenom ke společné zprávě, která byla rozdána, konstatovat, že jsem dostal ujištění od pana zpravodaje Vladimíra Zemana, že všechny návrhy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bude doporučovat. Konstatuji, že v oddíle nazvaném D považuji oba dva návrhy tak, jak jsou předloženy, za identické a je svým způsobem jedno, který bychom přijali.

V otázce účinnosti zákona mám zato, že jsme rozhodli již při projednávání zákona předchozího o textaci, o které budeme jednat a všechny ostatní návrhy jsou vylepšením tohoto zákona. Děkuji.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Děkuji panu zpravodajovi. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje, aby podle § 107 jednacího řádu Senát projevil vůli se návrhem zákona nezabývat. Žádný takový návrh nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Nechce nás pan zpravodaj garančního výboru seznámit alespoň s návrhy pozměňovacích návrhů?

Senátor Vladimír Zeman: Předpokládal jsem, paní předsedkyně, že tak učiním, ale domníval jsem se, že v rámci racionalizace času bychom mohli hned o nich hlasovat.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pokud se nikdo již nepřihlásí. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Hlásí se pan senátor Vojíř.

Senátor Zdeněk Vojíř: Vážená paní předsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, já bych si dovolil jenom trochu upřesnit ten svůj předtím zdánlivě rozporuplný a v každém případě nepřesný návrh upřesnit. Já jsem měl na mysli, aby bylo přikročeno k té praxi, která zde byla uplatňována kdysi, tzn., aby pan předkladatel ke každému pozměňovacímu návrhu neotevíral rozpravu, nepřistupoval k mluvítku, ale aby byl vyzván k vyjádření stanoviska, které by mělo znít: ANO – NE – NEUTRÁLNÍ. To jsem měl na mysli předtím a znovu se omlouvám, že jsem to nevyjádřil zcela přesně.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano.

Senátor Vladimír Zeman: Já bych chtěl poprosit pracovníky Kanceláře, zda by mohli ten materiál nazvaný Návrh způsobu hlasování atd. dát panu ministrovi. Jak jsem zjistil, tak ho nemá, aby mohl učinit to, co si přeje pan kolega Vojíř.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ptám se, zda kromě pozměňovacích návrhů tak, jak jsou navrženy v usnesení, které jste dostali v písemné podobě chce ještě někdo podat další pozměňovací návrh, eventuálně se vyjádřit k těmto pozměňovacím návrhům? Nikoho nevidím. Prosím, pane zpravodaji, pojďte k řečništi, předkládejte jednotlivé pozměňovací návrhy a budeme hlasovat.

Senátor Vladimír Zeman: Paní předsedkyně, dámy a pánové, pokud tedy máte před sebou materiál, o kterém jsem hovořil, začíná kapitolkou A a jde o návrhy Ústavně-právního výboru, které se týkají pod poř. č. 1: § 3, kdy se má vložit nebo navrhuje nový odst. 3 a je zde navrženo následující znění. Než ho přečtu, chtěl bych upozornit na jednu věc, která se stala zřejmě nedopatřením při přepisování, že pakliže se podíváte do tohoto znění odst. 3, tak je tam napsáno „občan opouštějící území“ a že se to samozřejmě týká i občana, který se navrací na území ČR. Pokud dovolíte, učinil bych pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, a to oficiální znění by bylo následující: „Občan opouštějící území nebo vstupující na území je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii ČR (dále jen policie).“

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano. Pan ministr souhlasí s tímto navrženým zněním. Pokusím se přivolat kolegy znělkou ještě.

Zahajuji hlasování. Hlasování proběhlo marně. Já vás všechny odhlásím a znovu se, prosím, zaregistrujte. Vzhledem k rozruchu, pane senátore, buďte tak hodný, zopakujte, prosím.

Senátor Vladimír Zeman: Budeme hlasovat o změně v § 3, kde doplníme nový odst. 3 o následující text: „Občan opouštějící území nebo vstupující na území je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii ČR (dále jen policie).“

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 43 z přítomných 56 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 56. Proti nebyl nikdo. Můžeme pokračovat.

Senátor Vladimír Zeman: Tím, že jsme vsunuli nový odst. 3, se dosavadní odst. 3 označuje jako odst. 4. Pod č. 2 máme změnu - v § 9, odst. 1 se zrušují slova „České republiky (dále jen policie)“, protože je toto označení již nadbytečné. Text by pak zněl pouze - pokud si najdete § 9 „Policie může na hraničním přechodu atd.“

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr - souhlasí. Drobná legislativně-technická úprava. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové č. 44 ze zaregistrovaných 59 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.Prosím pokračujte, pane zpravodaji.

Senátor Vladimír Zeman: Vážené kolegyně a kolegové. Pod číslem 3 se navrhuje u odst. a), aby se v § 42 zrušil odsek 3, a to z důvodů předchozích schválených návrhů v domnění, že policie, která provádí kontrolu cestovních dokladů, má pouze na starosti kontrolu cestovních dokladů. Když jsme se podrobněji podívali na to, jaké úkoly v zákoně o polici při vstupu nebo výstupu na naše území nebo z našeho území jsou, tak pokud vám ocituji zmíněný § 20c, vidíme, že tam je těch úkolů více a z tohoto důvodu bych si dovolil navrhnout pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu, abychom tento odstavec 3 zrušili a nehlasovali o něm. Zmíněný paragraf 20c o policii říká: "Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic. Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů, překračujících státní hranice..." - a teď, to je to navíc: "a v případě důvodného podezření spáchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s překročením státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků". Týká se to všech možných případů narušení hranice bez dokladů, na zelené hranici apod. Čili pokud bychom ze zákona o policii tento paragraf vyškrtli, úkol policie by byl jenom v ověřování dokladů. Čili prosím vás, abyste přijali můj návrh k pozměňovacímu návrhu a odst. 3, číslo 3, odsek 3 v odstavci a) neschválili.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr - souhlasí. Věcná připomínka.

Senátor Michael Žantovský:Já si myslím, že věcně nemám žádných námitek, že musíme souhlasit. Ale procedurálně toto přece není možný postup, aby již při hlasování byl vznesen pozměňovací návrh pozměňovacímu návrhu a hlasovalo se o něm, aniž se k němu otevřela rozprava. Pokud vím, jednací řád Senátu nemůže něco takového připustit. Bylo by daleko jednodušší, kdyby předkladatel tohoto návrhu - já nevím, který to byl výbor, asi Ústavně-právní - kdyby tento návrh vzal zpátky, pak o něm nemusíme hlasovat, ale nemůžeme při hlasování vznést návrh a o něm hlasovat.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano, já s vámi souhlasím. Ten postup, který jste, pane zpravodaji, zvolil, se mi zdá velmi nepřehledný.

Senátor Vladimír Zeman: Já se za to omlouvám. Je to již poslední případ, který se týká, v těch dalších již taková změna nenastává. Já se za to omlouvám. Chtěl jsem to řešit tím, že vám navrhnu, abyste byli proti tomuto odstavci třetímu. To jsem řekl již před chvílí. Tím jsem se vyhnul jaksi té diskusi.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Já jsem na začátku ptala, zda nejsou jiné pozměňovací návrhy, než ty, které máme před sebou v písemné podobě. Teď se dozvídáme, že tady ještě o nějaký kousíček je něco navíc. Nevím, jak vy se v tom orientujete. Mně to dělá problémy.

Senátor Vladimír Zeman: Mohu to ještě zopakovat? Jedná se o odstavec a/ 3, kde původně bylo navrženo, aby se zrušil v §20c zákona o policii odstavec 3. Já po následném odůvodnění chci, aby tam tento odstavec zůstal. To je celá podstata. Vysvětlil jsem, proč. Čili navrhuji, aby byl tento návrh zamítnut.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr souhlasí s tím, aby ...

Senátor Vladimír Zeman: Lépe řečeno, nedoporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Mohu dát hlasovat? Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh?

(Z pléna: Jaký?)

Senátor Vladimír Zeman: Souhlas se stažením tohoto návrhu.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Musíme buď hlasovat pro, nebo proti.

Senátor Vladimír Zeman: Já jsem navrhl, aby tento bod 3 byl stažen. Domnívám se, že by se mělo hlasovat o tom.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano, čili máme hlasovat buď pro tento, nebo proti tomuto bodu. Takto budeme hlasovat.

Senátor Vladimír Zeman: To stažení se vyjádří tím, že nesouhlasíme s tímto návrhem, čili kdo zvedne ruku, že nesouhlasí s tímto návrhem, podporuje v podstatě to, že bude tento návrh stažen. Já bych to upřesnil zcela jasně. V této chvíli bychom měli hlasovat - kdo je pro tento návrh. Ano, můj návrh a doporučení je hlasovat proti, ale o tom již jsme mluvili.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Přečtěte nám ještě tento návrh.

Senátor Vladimír Zeman: Tento návrh zní, že v § 42 se na konci připojí bod 3, který zní: „odstavec 3 § 20c zákona o policii zrušit“.A já říkám, že nedoporučuji přijetí tohoto návrhu.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová: Dobře, teď dávám hlasovat, kdo je pro tento návrh nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 z přítomných 58 senátorek a senátorů se pro vyslovili tři proti 49. Tento návrh nebyl přijat.Pokračujte, pane zpravodaji.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec b) - jde o návrh Výboru zahraničního, pro obranu a bezpečnost, kde se doporučuje, aby se v § 6, odstavec 2 na konci tečka nahradila čárkou a připojila se nová písmena j) a k), která znějí:

j) číslu dokladu,

k) datum vydání a orgán, který ho vydal.

Doporučuji přijetí tohoto návrhu.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová: Ano, pan ministr souhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám, kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování číslo 47 z přítomných 58 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.Prosím, pokračujte pane zpravodaji.

Senátor Vladimír Zeman: V odstavci c), d), a), b) a f) se v podstatě navrhují návrhy, které se týkají vydávání diplomatických pasů některým osobám. Hovořil o tom už i zpravodaj Výboru pro zahraniční věci, který konstatoval, že jejich návrh i náš návrh garančního výboru jsou identické a že záleží pouze na rozhodnutí, o kterém budeme hlasovat. Čili v odstavci c) návrh ÚPV doporučuje, abychom upřednostnili tento návrh, tím pádem se odstavec d), a) potom už nemusí hlasovat.

Jde v zásadě o to, že nejvyšší státní zástupce se přeřazuje z kategorie diplomatických pasů do kategorie pasů služebních.

Přečtu návrh:

1. v § 13, odst. 1, písm. d) se vypouštějí slova „nejvyššímu státnímu zástupci",

2. v § 14, odst. 1, písm. a) se na začátku vkládají slova "nejvyššímu státnímu zástupci".

Tento návrh doporučuji přijmout.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr má neutrální stanovisko.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 48 z přítomných 57 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 48 a proti byli dva. Tento návrh byl přijat.

Pokračujte, pane senátore.

Senátor Vladimír Zeman: O odstavci D a) tedy nemusíme hlasovat.

Odstavec D b) je návrh Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který za prvé v § 13, odst. 1 zrušuje písmeno f) a za druhé v § 14, odst. 1, písm. a) se za slovy "kontrolního úřadu" nahrazuje spojka "a" čárkou a na konci se připojují slova "vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu".

Tento návrh doporučuji.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr souhlasí, pan zpravodaj doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 z přítomných 57 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec e) je návrh Ústavně-právního výboru, aby se v § 13, odst. 1 vypustilo písmeno g).

To znamená nárok manželek některých ústavních činitelů na to, aby jim byly vydávány diplomatické pasy.

I když Ústavně-právní výbor přijal mírně většinově toto stanovisko, chtěl bych upozornit na Vídeňskou konvenci, ke které jsme se přihlásili a která přiznává vydávání diplomatických pasů některým osobám, které jsou vyjmenovány v tomto paragrafu.

Čili respektuji návrh Ústavně-právního výboru, osobně nebudu pro tento paragraf hlasovat.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr nesouhlasí, pan zpravodaj vysvětlil svůj nesouhlasný postoj, ale cítí se vázán usnesením svého výboru.

Dávám hlasovat. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 z přítomných 57 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 15, proti 18, potřebné kvorum bylo 29. Tento návrh byl zamítnut.

Senátor Vladimír Zeman: Vzhledem k tomu, že tento návrh byl zamítnut, dovoluji si podat návrh označený písmenem f), kdy v § 13, odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova "a manželu nejvyššího státního zástupce", protože jemu jsme již předchozím hlasováním odňali možnost mít diplomatický pas.

Doporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:S technickou připomínkou se hlásí pan senátor Vyvadil.

Senátor Jiří Vyvadil: Chci se pouze zeptat pana zpravodaje, kdy předtím podal v rámci rozpravy tento návrh. Přiznám, že jsem nezažil situaci, že je možné podávat návrhy až v průběhu hlasování. Pokud návrh podal a pokud to bylo zaznamenáno, pak jistě je možné o tom hlasovat, v opačném případě nikoli.

Senátor Vladimír Zeman: Já jsem netiskl tuto zprávu a nenavrhoval jsem, aby byla nadepsána tak, že jde o můj návrh.

Podotýkám, že vůbec všechny tyto věci, které jsem tady musel říkat navíc, vyplynuly dodatečně bez mého vlivu a snažím se je tu řešit.

Čili považoval bych to možná i jako technickou záležitost, protože není možné, aby manželka státního zástupce měla nárok na diplomatický pas, když jsme před chvíli odhlasovali, že on ho mít nebude. Berte to tedy, prosím, trošku z věcného hlediska.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Prosím o stanovisko pana ministra.

Ministr vlády ČR Václav Grulich: Je to z legislativních důvodů.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Dobře. Dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 z přítomných 57 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 51, proti jeden. Tento návrh byl přijat.

Pokračujte, prosím.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec g) upravuje situaci, kterou jsem řekl ve svém úvodním vystoupení, že odepření vydání nebo odnětí cestovního pasu se musí řídit stejným způsobem, tzn. z hlediska správního řízení, a tak to v zákoně nebylo pojednáno.

Čili doporučuji odstavec g), body 1 a 2 hlasovat společně, protože tuto otázku řeší.

1. § 24, odst. 1 zní: „O odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.“

2. § 25 zní: „Orgán, který rozhodl o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, vydá nebo vrátí cestovní doklad občanovi na jeho písemnou žádost, pokud pominul důvod pro toto odepření nebo odnětí.“

Doporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan zpravodaj doporučuje, pan ministr také souhlasí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 z přítomných 58 senátorek a senátorů se PRO vyslovilo 56, PROTI nikdo. Tento návrh byl přijat.

Pokračujte, pane zpravodaji.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec h) je návrh Ústavně-právního výboru a výrazně zpřesňuje § 28:

§ 28 zní:

(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) držitel cestovního dokladu pozbyl státní občanství ČR,

c) držitel cestovního dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

(2) Cestovní doklad se stane neplatným, jestliže orgán příslušný k jeho vydání rozhodne, že

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20, odstavec 2),

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.

Za druhé. V § 32, odst. 4, se na konec první věty připojují tato slova: „nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28, odst. 2“.

Doporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr také doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 53 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

Pane zpravodaji, prosím, pokračujte.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec i) je návrhem Výboru zahraničního, pro obranu a bezpečnost. Jde o legislativně technické zpřesnění.

V § 34, odst. 2, se slova "do patnácti dnů poté, co je obdržel", nahrazují slovy "do patnácti dnů po jeho zadržení". Doporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr doporučuje také. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 54 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, pokračujte.

Senátor Vladimír Zeman: Odstavec j) je návrhem Výboru zahraničního, pro obranu a bezpečnost. V § 41, odst. 1, se číslovka 2001 - má se na mysli rok 2001 - nahrazuje číslovkou 2000. Jde o urychlení výměny některých starých dokladů.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr nedoporučuje.

Senátor Vladimír Zeman: Měl by se vyjádřit zpravodaj výboru. Ti navrhovali změnit jak účinnost, tak i tento termín.

Senátor Pavel Eybert:Domnívám se, že jde o nepochopení, protože nejde o prodloužení pasů, ale o možnost vydávání pasů bez strojově čitelné zóny. Vycházeli jsme také ze stanoviska zástupce Ministerstva vnitra, který řekl, že to technický problém pro Ministerstvo vnitra není. Proto jsme přijali tento návrh. Jde o zkrácení toho, kdy okresní úřady by mohly vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou pasy bez strojově čitelné zóny. Tento stav by měl podle našeho návrhu skončit 31. 12. příštího roku.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:S technickou poznámkou se hlásí předseda Ústavně-právního výboru.

Senátor Jiří Vyvadil: Zákonodárce může téměř všechno. Upozorňuji, že autoři předvídají účinnost 1. července 2000 a zkracují to o celý rok. Samozřejmě, že rozhodne hlasování.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Pan ministr nedoporučuje. Vztah zpravodaje je neutrální.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 11, proti také 11. Návrh nebyl přijat.

Prosím, pokračujte.

Senátor Vladimír Zeman: Dostáváme se k poslednímu návrhu, který se týká změny účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k tomu, že ani jeden z návrhů, který předložily Ústavně-právní výbor a Výbor pro územní správu a životní prostředí a ani Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost není totožný s tím, který byl přijat u občanských průkazů, doporučuji, abychom přijali naprosto stejné usnesení, které bylo přijato při přijetí návrhu zákona o občanských průkazech, který by zněl: Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však 1. 7. 2000.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Technická - pan senátor Eybert.

Senátor Pavel Eybert:Obávám se, že tento návrh je podáván v průběhu hlasování a je nehlasovatelný. To je ten problém, který jsme si udělali při předchozím přijímání zákonů.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Myslím, že rozpravu bychom měli otevřít, protože ještě o správnosti některých pozměňovacích návrhů a o jejich dopadu má pochybnost i místopředseda Senátu. Prosím pana ministra.

Ministr vlády ČR Václav Grulich: Dovolte, abych využil svého práva a vyjádřil se k tomuto návrhu a tím otevřel rozpravu. Samozřejmě, že kdyby Senát přijal rozdílné usnesení než u předchozího zákona, vzniknou problémy.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Hlásí se místopředseda Senátu.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:Paní předsedkyně, dámy a pánové, diplomatický pas jsme svým rozhodnutím odebrali nejvyššímu státnímu zástupci, ale nedali jsme mu možnost, aby dostal služební pas, a přitom jeho náměstkovi ho dáváme. Omlouvám se, je to moje chyba.

Senátor Vladimír Zeman: Hlásím se do podrobné rozpravy. Doporučuji, abychom přijali účinnost tak, jak jsem před chvílí navrhl:

„Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však 1. 7. 2000.“

Pane kolego, řekl jsem, že je to můj návrh.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Mohu rozpravu ukončit? Pan ministr souhlasí. Dáme hlasovat o posledním návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 58 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 53, proti 1. Tento návrh byl přijat.

Pane zpravodaji, můžeme dát hlasovat o návrhu celého zákona, nebo doprovodné usnesení uděláme až potom? Je tam technická. Prosím pan senátor Kaňa.

Senátor Josef Kaňa:Chtěl bych upozornit, že v § 13 jsme odhlasovali zrušení písm. f), a právě proto se přesouvá g) a h) na f) a g), to nebylo řečeno.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ostatní odstavce se přeabecedují, přehláskují. Chcete to ještě doplnit, abychom to odhlasovali nebo to chápete jako ryze technický problém, který v korektuře legislativa zvládne sama?

Senátor Vladimír Zeman: Myslím si, že by to mohla být legislativně-technická úprava našeho legislativního odboru.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:V pořádku, nemusím o tom dávat hlasovat.

Dávám hlasovat o schválení tohoto návrhu zákona s pozměňovacími návrhy ve znění pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 57 z přítomných 60 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

A teď ještě to doprovodné usnesení, pane zpravodaji.

Senátor Vladimír Zeman: Paní kolegyně, páni kolegové, obdobně jako u předchozího zákona o občanských průkazech doporučuje Ústavně-právní výbor, aby bylo přijato doprovodné usnesení tohoto znění: Senát žádá vládu ČR, aby zabezpečila ve státním rozpočtu náklady spojené s přechodem správních činností (vydávání cestovních dokladů) a zvýšila částky za výkon státní správy obcím, na které bude povinnost přenesena.Doporučuji přijetí.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 58 z přítomných 62 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 56. Tento návrh byl přijat.

Pane ministře, gratuluji vám, děkuji vám a loučíme se s vámi. Než přistoupíme k dalšímu bodu, dovoluji si tady vznést jednu informaci, informovat vás o určitých věcech, které tady proběhly v průběhu dopoledne. Odpusťte mi, prosím, že to nejsou věci, které se týkají teď projednávaných bodů.

Dostala jsem dopis od pana senátora Skalického, který se rozhodl rezignovat na své členství ve Výboru pro evropskou integraci a ucházet se o členství ve Výboru ústavně-právním. Své místo ve Výboru pro evropskou integraci nabízí panu senátorovi Fischerovi.

Dostala jsem také dopis od pana senátora Fischera, který akceptuje tuto nabídku a na základě této skutečnosti rezignuje na členství v Ústavně-právním výboru. Informuji vás o tom proto, abyste byli náležitě informováni, aby s touto informací mohly pracovat kluby a mohla s ní pracovat i Volební komise, tak aby příští týden jsme mohli tuto záměnu hladce provésti.

Pan senátor Skalický chce zřejmě k tomu ještě něco sdělit. Mohu otevřít rozpravu k této informaci, souhlasíte s tím? Nemusím o tom ani dávat hlasovat?

Senátor Jiří Skalický:Děkuji, vážená paní předsedkyně, přihlásil jsem se především proto, že bych chtěl poněkud zdůvodnit toto své rozhodnutí, a také proto, že se domnívám, že nebyly splněny všechny procedurální náležitosti, které mohou vyvolat činnost Volební komise. Chtěl bych říci, že včerejší jednání mělo podle mého názoru velmi neblahý výsledek, a pokud by to byla první vlaštovka nějakého našeho nového stylu jednání, tak já to považuji za velmi nešťastné, a rozhodl jsem se proto vzít na sebe úkol tuto první vlaštovku raději rychle odehnat a rezignoval jsem tedy na členství ve Výboru pro evropskou integraci.

Chtěl bych zdůraznit, že to bylo moje osobní rozhodnutí, že mi práce ve výboru připadala důležitá a zajímavá, a že jsem tedy toto rozhodnutí učinil v zájmu vyřešení situace v Senátu a že bych byl nerad, kdyby mu byly přičítány jakékoliv další spekulace. To říkám i proto, že se také o sobě domnívám, že mám k práci v tomto výboru jisté odborné předpoklady a zkušenosti. Nechci vyvolávat ve vás nějaké dojetí nad svou velkorysostí, ale chci opravdu zdůraznit, že považuji budoucí vývoj činnosti v Senátu a této mnohými peskované instituce za velmi důležitý, a myslím si, že včera jsme učinili krok, který má pro tuto budoucnost, může mít pro tuto budoucnost možná význam horší, než si v tuto chvíli mnozí z nás uvědomují.

Chtěl bych, aby tento můj krok oslovil na jedné straně ty, kteří včera tak říkajíc v poutech doprovodili kolegu Fischera do výboru, v němž nechce pracovat, a na druhé straně bych chtěl také, aby toto gesto dobré vůle dolehlo k uším našeho nového kolegy Fischera. Já nechci mluvit podobně mravoučně jako včera pan místopředseda Musial a pokusím se proto spíše o jistý příměr, který bude mít, který se bude halit do politologického hávu.

Já jsem po desetiletém harcování na naší politické scéně přesvědčen o tom, že česká demokratická politika batolecího věku trpí nedostatkem výrazných osobností. A trpí rovněž tím, že pokud se občas nějaká výrazná osobnost najde, tak obvykle utápí svůj výjimečný talent v orgiích sebestřednosti. A já si troufám doporučit všem, kteří aspirují na to, jak se stát výraznou osobností české politiky, aby se touto cestou nedávali. Není podle mého názoru správná. Děkuji za pozornost.

Ještě si dovolím, abych nezapomněl na ty procedurální okolnosti, konstatovat tedy, že jsem rezignoval na členství ve výboru, že podle mých informací totéž udělal pan senátor Fischer a že já žádám o zařazení bodu "Změny ve složení orgánů v Senátu", a pokud by snad formálně bylo namítáno, že takový návrh nemůže učinit jeden senátor, ale klub, tak konstatuji, že tento můj návrh je podepřen rozhodnutím klubu US-ODA.

Co se týče vhodného času projednávání, je to spíš na Volební komisi než na mně, ale já se domnívám, že budete-li souhlasit se zařazením tohoto bodu na jednání ještě této schůze, pak to rozhodnutí předložené Volební komisí může proběhnout ještě příští týden. Děkuji.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Děkuji vám, pane senátore. Hlásil se předseda Volební komise. Vzhledem k tomu, že za chvíli vám navrhnu ještě změnu pořadu dnešní schůze, přesun bodů a pravděpodobně i zařazení ještě dalšího jednoho bodu kromě toho, protože přišel jeden zákon v legislativní nouzi, tak myslím, že bychom potom, až vyslechneme pana předsedu Volební komise, mohli udělat všechny změny našeho pořadu najednou.

Senátor Bohumil Kulhánek: Paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já si nedělám čáku na politika století, nicméně za Volební komisi bych chtěl požádat, abychom dostali oba dva dopisy, za prvé jeden od pana kolegy Skalického, druhý od pana kolegy Fischera, abychom to do čtvrtka příštího týdne, kdy bude zřejmě pokračování této schůze, mohli připravit tak, aby byla schopna to projednat. Děkuji vám.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano. Děkuji. Hlásí se pan předseda Ústavně-právního výboru.

Senátor Jiří Vyvadil: Paní předsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl upřímně, ale musím říct, zcela upřímně, panu kolegovi Skalickému poděkovat, protože jsem přesvědčen o tom, že jako bývalý člen vlády, jako málokdo v tomto Senátu má k této problematice má blízký vztah a jsem hluboce přesvědčen, že bude výraznou posilou pro Ústavně-právní výbor. Trošku jsem nerad, proč to muselo dospět, proč to nenastalo předevčírem, ale jsem tomu velmi rád. Díky.

Předsedkyně Senátu Libuše Benešová:Ano. Dovolíte, abych už předložila návrhy na změnu pořadu, které jsem tady avizovala? Nejprve bych si dovolila vás požádat, vzhledem k tomu, že tady máme pana ministra zahraničních věcí, pana senátora Jana Kavana, abychom body č. 18 - 22 zařadili jako body č. 16 - 20a začali je projednávat okamžitě poté co ukončíme doplňování pořadu. Je to kvůli tomu, že pan ministr Kavan nebude příští týden přítomen v republice, bude spolu s prezidentem republiky na jednání v Istanbulu a bylo by asi vhodné, kdybychom ho tady jako předkladatele návrhu měli teď na jednání. Myslím, že mu můžeme vyjít vstříc.

Mohu dát hlasovat o tomto návrhu? Dobře. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování č. 59 z přítomných 59 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 49, proti byli 2. Tento návrh byl přijat.

Teď, když dovolíte, dovolila bych si doplnit náš návrh pořadu této schůze o zařazení bodu "Návrh na zařazení senátora do výboru Senátu". Zařazuji ho nyní jako bod č. 34, čili prozatím na závěr; v případě, že usoudíme, že ho máme přesunout někam jinam, můžeme to udělat v úvodu pokračování naší schůze.

Mohu dát hlasovat o tomto návrhu? Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám a konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 60 z přítomných 61 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

Když dovolíte, bylo by asi dobré, vzhledem k tomu, že je to zákon, který byl projednáván v legislativní nouzi, abychom jako 35. bod našeho pořadu dnešní schůze zařadili "Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),“ senátnítisk č. 115.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 60 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 50, tento návrh byl přijat.

Nyní můžeme pokračovat body, které tady bude předkládat pan ministr Kavan. Jako první jde o:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Protokol mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou.

Tento návrh vám byl rozdán jako senátní tisk č. 87. Chtěla jsem poprosit některého z místopředsedů, zda by mě mohl vystřídat v řízení.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Návrh uvede ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Prosím ho, aby se ujal slova.

Senátor Jan Kavan, ministr vlády ČR: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, Ukrajina je vzhledem ke svému potenciálu a poloze na pomezí evropské a evroasijské civilizační oblasti důležitým prvkem evropské bezpečnosti. Česká republika pozitivně hodnotí některé kroky ukrajinské strany, zejména normalizaci vztahů se sousedy, kladný postoj ke vstupu ČR do NATO, jakož i snahy o zahájení ekonomických reforem a má pochopitelně zájem na pokračování této politiky.

Lze konstatovat, že existence Ukrajiny jako nezávislé, demokratické a prosperující země odpovídá i zájmům České republiky. Standardní úroveň česko-ukrajinských vztahů se daří udržovat. Ze vzájemných česko-ukrajinských setkání je možno připomenout účast prezidenta Václava Havla na schůzce středoevropských prezidentů ve Lvově v květnu 1999, krátké setkání s mým protějškem panem Tarasjukem v rámci karlovarské schůzky Středoevropské iniciativy v červnu letošního roku, jakož i konzultace na úrovni náměstků ministrů zahraničních věcí v březnu letošního roku.

V česko-ukrajinských vztazích hraje významnou roli rovněž smluvní systém obou zemí. Od vzniku ČR byla uzavřena řada významných dohod, zvláště v oblasti ekonomické spolupráce. Současně byl vyjasněn vztah obou zemí k dohodám dříve uzavřeným čs. federací a bývalým Sovětským svazem. Česká republika se přihlásila k prohlášení ČNR k parlamentům a národům světa, v prohlášení vlády ČR a v dalších aktech k nástupnictví do mezinárodních smluv, jimiž byla vázána ČSFR.

Přístup ČR k právnímu nástupnictví do mezinárodních smluv se opírá o Vídeňskou úmluvu o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám z roku 1978, kterou ČR v tomto roce ratifikovala a jíž je vázána. Ustanovení čl. 34 úmluvy současně umožňuje ČR, aby při jednání se smluvními partnery byla ukončena platnost některých smluv v důsledku podstatné změny okolností, za kterých byly uzavřeny.

Protokol mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou byl sjednán v Praze 17. prosince 1998.

Příloha I zahrnuje smlouvy, které i nadále zůstávají v platnosti. Jedná se např. o dokumenty o poválečném uspořádání majetkových a finančních vztahů, smlouvy hospodářské povahy, konzulární úmluvu a smlouvu o právní pomoci. Současně se navrhuje ukončit platnost smluv uvedených v příloze II protokolu. Zde jsou zahrnuty smlouvy zejména vládního a resortního charakteru z oblasti hospodářské, výrobní a vědecké.

S prezidentskými smlouvami navrženými ke zrušení ve vztazích mezi ČR a Ukrajinou jsou dohoda o sociálním zabezpečení sjednaná v Praze 2. prosince 1959 včetně protokolu k této dohodě a smlouva o zamezení dvojího státního občanství sjednaná v Moskvě 2. února 1978.

Protokol ve svém čl. 3 stanoví, že odděleně bude řešena otázka právního nástupnictví ČR a Ukrajiny do dvou bilaterálních dohod upravujících spolupráci při výstavbě linky elektrického vedení a výstavbě Chmelnické atomové elektrárny, neboť v době sjednání protokolu česká strana neakceptovala návrh ukrajinské strany, aby tyto dohody byly považovány za neplatné. Jelikož dosažení shody o uvedené problematice mohlo značně oddálit sjednání protokolu, bylo dohodnuto, že otázka možného ukončení platnosti těchto dohod bude projednávána mezi oběma státy samostatně.

Od podpisu protokolu v prosinci 1998 došlo na české straně k přezkoumávání otázky, zda závazky upravené uvedenými smluvními dokumenty jsou již splněny, čili je účelné a pro českou stranu výhodné, aby dohody i nadále zůstaly v platnosti. V současné době se Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR přiklání k názoru, že veškeré závazky Ukrajiny vůči ČR byly vypořádány a navrhuje proto, aby česká strana v rámci expertních jednání předvídaných článkem 3 protokolu netrvala na ponechání předmětných smluv v platnosti.

Pro úplnost uvádím, že ukrajinská strana již splnila všechny vnitrostátní postupy nutné pro nabytí platnosti protokolu mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi Ukrajinou a ČR ze dne 17. prosince 1998. 15. října letošního roku s tímto předloženým návrhem vyjádřila souhlas PS PČR svým usnesením č. 468. Dne 10. listopadu návrh projednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, který jednomyslně doporučil Senátu vyslovit souhlas s předloženým návrhem protokolu mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou, a proto doporučuji, vážené kolegyně, vážení kolegové, abyste s návrhem usnesení vyslovili souhlas. Děkuji.

Místopředseda Senátu JaroslavMusial:Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní žádám zpravodaje garančního výboru, pana senátora Vítězslava Matušku, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Vítězslav Matuška: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, zůstaly zde dvě nejstatečnější senátorky a zbytek kolegů senátorů. Já bych chtěl říci několik slov k protokolu mezi vládou ČR a Kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou.

Všechny podstatné náležitosti nám zde řekl pan ministr. Já bych ještě připomněl, že Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost dvakrát jednal o tom protokolu, který máme před sebou. Poprvé na své 18. schůzi 4. listopadu t. r., kde svým usnesením č. 77 přerušil projednávání tohoto návrhu do 10. listopadu r. 1999. Bylo to za přítomnosti zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí ČR Hany Hládkové, a to proto, že požádal o doplnění informací od zástupce předkladatelů a zástupce gestorského resortu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ohledně dvou dohod, které zde pan ministr citoval. A to o vyjádření, zda byly oboustranně bez problémů a bez zůstatků a dluhů v neprospěch jedné či druhé strany Ukrajiny nebo ČR vyrovnány všechny finanční závazky, které z těchto dvou smluv vyplývají.

Proto na svém dalším jednání na schůzi, která pokračovala 10. listopadu t. r. za přítomnosti zástupce Ministerstva zahraničí ČR pana náměstka dr. Malenovského a zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR ing. Jany Novotné a po zpravodajské zprávě senátora Petera Morávka, kterého pro jeho nepřítomnost já zde zastupuji a po rozpravě doporučil Senátu PČR vyslovit souhlas s protokolem, o kterém hovoříme.

Já bych se ještě chtěl zmínit o tom, že PS na své 17. schůzi dne 15. října t. r. svým sněmovním tiskem 172 ve svém usnesení č. 468 rovněž vyslovila souhlas s protokolem mezi vládou ČR a kabinetem ministrů Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích mezi ČR a Ukrajinou.

Protokol mezi vládou ČR a Ukrajiny o dvoustranných smluvních vztazích byl sjednán v Praze dne 17. prosince 1998 a obsahuje dvě přílohy.

První příloha zahrnuje smlouvy, které zůstávají nadále mezi oběma státy v platnosti, je to celá řada smluv. Jde zejména o dokumenty o poválečném uspořádání majetkových a finančních vztahů, smlouvy hospodářské povahy, právní pomoci, podmínkách vzájemných cest občanů obou států atd.

Ve druhé příloze jsou uvedeny smlouvy, jejichž platnost má být ukončena. Jedná se zejména o smlouvy vládního, příp. resortního charakteru, z oblasti hospodářské, výrobní, vědecké a jiné spolupráce. Kromě dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení a protokolu k dohodě podepsané v Praze dne 2. prosince 1959, smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o zamezení vzniku dvojího státního občanství podepsané v Moskvě dne 2. února 1978, které jsou prezidentskými smluvními dokumenty.

Na žádost ukrajinské strany se navrhuje ukončit platnost smlouvy o zamezení dvojího občanství z r. 1980. Ukrajinská strana projevila zájem o uzavření nové smlouvy o zamezení dvojího občanství a předala její návrh, který je nyní posuzován. Česká strana navrhla ukončení platnosti dohody o sociálním zabezpečení z r. 1959, která byla sjednána v době, kdy téměř nedocházelo k pohybu pracovních sil a je založena na dnes již nevyhovujícím principu, že občan má být všestranně zabezpečen ve státě trvalého pobytu.

V souladu s naší dosavadní praxí byla zvolena forma protokolu jakožto mezivládní smlouvy. Sjednání protokolu mezi vládou ČR a vládou Ukrajiny o inventarizaci smluvně právní základny a platnosti dvoustranných smluv ve vztazích mezi ČR a Ukrajinou je v souladu se zahraničněpolitickými zájmy ČR a jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv. Uzavření této mezivládní dohody nebude mít žádný dopad na státní rozpočet.

My jsme zde už slyšeli, že článek 3 je vyňat z tohoto protokolu a tento protokol se nedotýká právního nástupnictví ČR a Ukrajiny do dohody o spolupráci při výstavbě Chmelnické jaderné elektrárny. Cituji doslova název této dohody: Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při výstavbě Chmelnické atomové elektrárny na území SSSR a s tím spojených dodávkách elektrické energie do ČSSR. Dále se nedotýká druhé dohody, a to je dohoda o spolupráci při výstavbě a provozu linky elektrického vedení ze dne 26. května 1976. Přesný název dohody: Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci při výstavbě a provozu linky elektrického vedení 750 kilovolt Vinice, Západoukrajinská SSR - Albertyrša, MLR a rozvodem Vinica, Západoukrajinská SSR - Albertyrša. Poté, co na schůzi Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost bylo podrobným a dostatečným způsobem objasněno zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, že došlo k oboustrannému bezproblémovému a definitivnímu vypořádání věcnému a finančnímu bez toho, že by některá z obou smluvních stran byla znevýhodněna nebo poškozena, opakuji ještě jednou - náš Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti proto doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tímto protokolem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případně další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko a doporučit, případně nedoporučit je ke schválení. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Nevidím tady žádnou přihlášku, ani z lavic. Končím tedy naši rozpravu a prosím, chcete se, pane ministře, vyjádřit ještě? Ne. Pan zpravodaj nikoliv. Děkuji vám. Takže zbývá jenom přistoupit k hlasování. V tuto chvíli je v sále přítomno 35, počkáme ještě, až dorazí další. Takže počet v sále je 38, kvorum je 20. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 62 z 38 - teď se ukazuje 37 - hlasovalo pro 33, proti žádný. Tento návrh byl schválen.

Jako další je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu změna znění čl. 43, odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.

Je to senátní tisk č. 88. Garančním výborem Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk 88/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Dvořák. Následně byl návrh na vyslovení souhlasu s úmluvou přikázán Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Také tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 88/2. Zpravodajem tohoto výboru byl určen pan senátor Jan Zahradníček. Návrh na vyslovení souhlasu s úmluvou byl také přikázán Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost; také tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 88/4, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Oldřich Dočekal. Dále byl návrh na vyslovení souhlasu s úmluvou přikázán Ústavně-právnímu výboru. Také tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisky č. 88/3 a 88/5. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Stodůlka. Úmluvu uvede ministr zahraničních věcí, pan Jan Kavan. Prosím, aby se ujal slova.

Senátor Jan Kavan, ministr vlády ČR:Děkuji. Pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. ČR je od okamžiku svého vzniku, tj. 1. ledna 1993, vázána úmluvou OSN o právech dítěte. Jedná se o nejmladší mezinárodní smlouvu o lidských právech, uzavřenou na půdě OSN. Od okamžiku otevření k podpisu je smlouva předmětem vysokého zájmu světové veřejnosti i světových odborných kruhů. Za těchto 10 let byla smlouva s výjimkou USA a Somálska ratifikována všemi státy světa. Samotné jednání států tak z ní učinilo takřka jedinou univerzálně uznávanou mezinárodní právní normu. Jako smlouva o lidských právech zakotvuje Úmluva o právech dítěte vlastní kontrolní mechanismy, kde ve svém čl. 43 předvídá zřízení výboru pro práva dítěte. Téměř v současné době je složen z 10 odborníků vysokého morálního charakteru a uznávaných znalostí v oblasti lidských práv, kteří jsou voleni na období 4 let. Úkolem výboru je sledovat dodržování smlouvy, což zejména znamená, že projednává periodické zprávy o jejím plnění, předkládané smluvními stranami a činí návrhy a doporučení ke zlepšení úrovně práv dětí na celém světě. V současné době je výbor doslova zahlcen prací, protože podstatnou částí jeho práce je i poskytování právních stanovisek k právům, která smlouva chrání. Nejmarkantnějším důsledkem zahlcenosti je pak zpomalení chodu celého kontrolního mechanismu, čímž dochází až k eliminaci samotného smyslu eliminace smlouvy, totiž k ochraně práv dětí. Smluvní strany si uvědomily naznačené nebezpečí a v souladu se článkem 50 úmluvy byla na konferenci smluvních stran schválena 12. prosince 1995 změna znění článku 43, odst. 2 a několik dní poté - 21. prosince 1995 byla změna článku 43 přijata i Valným shromážděním.

Změna spočívá v navýšení počtu členů výboru z 10 na 18 a jejím cílem je právě větší efektivita kontrolní práce výboru.

Česká republika přijetí uvedené změny Úmluvy o právech dítěte na všech mezinárodních fórech aktivně podporovala a v souladu s tímto na konferenci smluvních stran hlasovala pro daný návrh. Vnitrostátním přijetím této změny bude úsilí ČR o zajištění větší pružnosti a účinnější práce výboru dovršena.

Dovolte mi nyní vyjádřit se k povaze Úmluvy o právech dítěte, která předurčí způsob vašeho hlasování o předkládaném návrhu na změnu jejího článku 43.

Respektuji současně skutečnost, že rozhodnout o proceduře hlasování je nesporně výlučným právem obou komor PČR. PS se při svém hlasování o změně řídila doporučením exekutivy a dne 20. října 1999 schválila usnesení č. 491, ve kterém konstatovala, že Úmluva o právech dítěte je mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách podle článku 10 Ústavy. Současně v usnesení vyslovila souhlas se změnou článku 43, odst. 2 úmluvy, a to podle článku 39, odst. 4 Ústavy.

Úmluva o právech dítěte byla schválena polistopadovým Federálním shromážděním a ratifikační listina k ní byla uložena 7. ledna 1991, pouhé dva dny před schválením ústavního zákona č. 23/1991 Sb., který do československého právního řádu poprvé zavedl kategorii smluv o lidských právech a základních svobodách. Federální shromáždění ji proto, v souladu s tehdejší ústavou, schválilo podle jediné společné procedury platné pro schvalování mezinárodních smluv, aniž by její povahu v uvedeném smyslu specifikovalo.

Parlament ČR se již nemohl k lidskoprávnímu charakteru Úmluvy o právech dítěte vyjádřit. Je ovšem pravdou, že mnohé návrhy na zahájení řízení před Ústavním soudem, podané skupinou poslanců PČR, s touto úmluvou zacházejí jako se smlouvou o lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku 10 Ústavy ČR.

Vrcholným soudním orgánem, který posuzuje povahu mezinárodních smluv schválených československými zákonodárnými orgány ve smyslu článku 10 Ústavy, je Ústavní soud ČR. Ten se k Úmluvě o právech dítěte vyjádřil několikrát, nejjednoznačněji ve svém nálezu ze dne 9. 4. 1997 o právním institutu "ústavní výchova" a v odůvodnění nálezu uvedl, že tato úmluva "je nepochybně mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách". Z judikatury Ústavního soudu plyne, že považuje Úmluvu o právech dítěte za smlouvu o lidských právech a základních svobodách ve smyslu článku 10 Ústavy. Je-li tedy Úmluva o právech dítěte smlouvou podle článku 10 Ústavy, měly by obě komory Parlamentu hlasovat o jakékoliv její změně jako o smlouvě o lidských právech a základních svobodách, tedy podle článku 39, odstavce 4 Ústavy ČR.

Návrh na změnu článku 43, odst. 2 Úmluvy o právech dítěte projednaly senátní výbory: Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Výbor petiční, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu, Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a Ústavně-právní výbor. Ve všech těchto výborech panuje shoda o tom, že se jedná o mezinárodní smlouvu podle článku 10 Ústavy ČR. Všechny jmenované výbory vyslovily se změnou článku 43, odstavec 2 úmluvy souhlas.

Dovolte mi proto závěrem vyslovit naději, že návrh změny článku 43 Úmluvy o právech dítěte najde v Senátu pochopení a ČR se zařadí mezi ty státy, které změnu přijmou. I díky vám bude tak moci dát ČR mezinárodnímu společenství signál, jak si váží lidských práv v snad nejzranitelnější skupiny obyvatel, tj. dětí.

Dámy a pánové, děkuji vám za vaši pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste se laskavě vrátil ke stolku zpravodajů.

Nyní žádám zpravodaje garančního výboru, pana senátora Martina Dvořáka, aby nás seznámil se společnou zprávou zpravodajů.

Senátor Martin Dvořák: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové.

Dovolte mi, abych se představil jako společný zpravodaj tohoto vládního návrhu, který je nám předkládán.

Pan ministr podstatu věci krátce shrnul a osvětlil, takže bych jenom poznamenal, že jádrem věci je skutečnost, že Úmluva o právech dítěte, kterou realizuje a vykonává Výbor pro práva dítěte, se obtížně realizuje hlavně proto, že tento výbor je pouze 10členný a svou práci nezvládá, neboť je jí zahlcen. Tudíž již 21. 12. 1995 Valné shromáždění přijalo rozhodnutí, kterým se počet členů tohoto výboru zvyšuje na 18. Jedná se o změnu článku 43, odstavce 2.

V Poslanecké sněmovně zahraniční výbor doporučil Sněmovně přijmout usnesení, které konstatuje, že Úmluva o právech dítěte je mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách podle článku 10 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, a vyslovuje souhlas podle článku 39, odst. 4 ústavního zákona ČNR, Ústavy ČR, se změnou článku 43, odst. 2 Úmluvy o právech dítěte. Tento návrh byl přijat, když pro něj bylo 185 poslanců z přítomných 185.

Jako společný zpravodaj tedy navrhuji přijmout usnesení, ve kterém Senát konstatuje, že Úmluva o právech dítěte je mezinárodní smlouvou o lidských právech a základních svobodách podle článku 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., a vyslovuje souhlas podle článku 39, odst. 4 ústavního zákona, Ústavy ČR, se změnou článku 43, odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane zpravodaji a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko a doporučit, případně nedoporučit je ke schválení.

Ptám se zpravodaje Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pana senátora Jana Zahradníčka, zda chce vystoupit? Nechce, děkuji. Ptám se zpravodaje Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pana senátora Oldřicha Dočekala, zda se chce k danému problému vyjádřit? Nechce, děkuji vám. Pane kolego. Dále se ptám zpravodaje Ústavně-právního výboru, pana senátora Jiřího Stodůlky, zda se chce vyjádřit? Také nechce, děkuji vám.

Otevírám nyní obecnou rozpravu. Žádné přihlášené na displeji nemám a ani ze senátorských lavic se nikdo nehlásí.

Prosím pana ministra, jestli se chce ještě vyjádřit? Nikoliv. Chce se vyjádřit pan senátor Martin Dvořák z garančního výboru? Také ne. Děkuji vám.

Měli bychom přistoupit k hlasování. Vzhledem k tomu, že se jedná o kvalifikovanou většinu, musíme povolat další naše kolegy k hlasování.

Prosím, abyste se všichni odhlásili a znovu přihlásili. Děkuji vám.

Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 38 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 63 bylo přítomno 42, vyslovilo souhlas 42, nikdo nebyl proti. Tato smlouva byla přijata.Děkuji, pane ministře.

Jako další je:

Návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s přístupem ČR ke třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy sjednaného ve Štrasburku 6. března 1959,

senátní tisk č. 89.

Garančním výborem byl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Kroupa. Dále byl návrh na vyslovení souhlasu s protokolem přikázán Ústavně-právnímu výboru. Také tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Stodůlka.

Návrh uvede ministr zahraničních věcí, pan Jan Kavan. Prosím, aby se laskavě ujal slova.

Senátor Jan Kavan, ministr vlády ČR: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, Česká republika přistoupila k Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy 12. února 1999 jako jeho 34. člen, čímž byl splněn jeden ze zahraničně politických záměrů programového prohlášení vlády ze srpna 1998.

Nezbytnost přístupu ke třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy vyplývá z ustanovení článku III. statutu fondu, podle kterého každý stát, který si přeje stát se členským státem fondu, musí potvrdit svůj záměr při nejbližší příležitosti přistoupit k třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy, sjednané ve Štrasburku 6. března 1959. Tento třetí protokol je jedním ze šesti dodatkových protokolů ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy z roku 1949. První, druhý, čtvrtý a pátý protokol jsou pro Českou republiku závazné od roku 1995 a šestý od roku 1998.

Třetí protokol, který se týká pouze členských států Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy, stanoví výsady a imunity fondu, jeho úředníků, majetku a zástupců státu u fondu. Závazek přistoupit k tomuto protokolu je explicitně vyjádřen v prohlášení vlády ČR o přístupu České republiky k Fondu sociálního rozvoje Rady Evropy, který jsem jejím jménem podepsal 11. února letošního roku.

Článek jedna přiznává fondu právní subjektivitu a z toho plynoucí způsobilost sjednávat smlouvy a disponovat jeho majetkem a určuje některé další podmínky pro sjednávání těchto smluv.

Články dva a tři stanoví postupy pro řešení sporů ze smluv fondem sjednaných.

Články čtyři až osm se týkají nedotknutelnosti majetku fondu, podmínek pro vynětí ze zdanění, cel apod.

Články devět až dvanáct upravují postavení orgánů fondu a členů těchto orgánů, článek třináct odkazem na všeobecnou dohodu upravuje postavení úředníků fondu.

Článek patnáct dovoluje jednotlivým členským státům sjednávat zvláštní dohody, kterými mohou bilaterálně doplnit či dokonce pozměnit ustanovení třetího protokolu.

Jak vyplývá z podstaty věci, třetí protokol obsahuje výjimky proti běžné právní úpravě obsažené v zákonech. V českém právním prostředí proto může být prováděn pouze prostřednictvím přímé úpravy v zákoně nebo odkáže-li zákon na mezinárodní smlouvu. Z toho důvodu se jedná o mezinárodní smlouvu, k jejímuž provedení je třeba zákona a jako takový třetí protokol podle článku 49, odst. 2, Ústavy ČR vyžaduje souhlas Parlamentu. Přístup ke třetímu protokolu si nevyžádá změny stávajících právních předpisů.

Česká republiky zároveň s uložením listiny o přístupu učiní prohlášení týkající se vykonatelnosti cizích rozhodčích nálezů podle českého práva, čímž splní závazek podle článku 3 třetího protokolu.

Třetí protokol se nedotýká stávajících závazků České republiky podle mezinárodního práva a není v rozporu s právem Evropských společenství.

Poslanecká sněmovna vyslovila 15. října s přístupem České republiky ke třetímu protokolu k Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy souhlas. Ze 77 přítomných poslanců hlasovalo 75 pro, nikdo nebyl proti.

Ústavně-právní výbor Senátu a Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu se jednomyslně usnesly na tom doporučit plénu Senátu, aby vyslovilo souhlas s přístupem České republiky k třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy.

Závěrem mi dovolte, abych upozornil na změnu v označení názvu Fondu sociálního rozvoje. Ke změně názvu došlo v historii instituce již podruhé. Původní název Fond pro znovuosídlení, který získal při svém založení v roce 1956, bylo třeba nejprve změnit v souvislosti s posunem okruhu aktivit do jiných oblastí. Hlavním důvodem nové změny je především administrativní vymezení a pojmové zpřesnění.

Označení fond totiž plně nevystihuje současnou funkci této instituce a navíc vede k častým záměnám, například se strukturálními fondy EU. Na 158. zasedání řídícího výboru a společného výboru Fondu sociálního rozvoje ve slovinské Portoroži bylo proto rozhodnuto o změně názvu na Rozvojovou banku Rady Evropy. Změna názvu vstoupila v platnost 1. listopadu 1999.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že s přístupem ČR ke třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy vyslovíte souhlas, neboť je to podmínka jejího řádného členství ve fondu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.

Nyní žádám zpravodaje garančního výboru, pana senátora Františka Kroupu, aby nás seznámil se společnou zprávou zpravodajů.

Senátor František Kroupa: Vážený pane předsedající, paní kolegyně, páni kolegové, projednávaným materiálem č. 89 se zabývaly dva výbory, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti a Výbor ústavně-právní, které oba přijaly shodné usnesení. K materiálu samotnému bych řekl jenom několik málo slov, poněvadž většinu řekl pan ministr natolik jednoznačně, že není třeba ničeho dodávat.

Články 10 a 13 třetího protokolu uvádí, kteří funkcionáři fondu požívají jakých imunit. Mj. se uvádí, že imunita trvá i poté, co své funkce přestali vykonávat, a kromě toho se jim poskytují stejné imunity, jaké určený členský stát poskytuje zástupcům vlád ostatních členských států ve srovnatelném postavení. Neznamená to ovšem, že tito úředníci fondu mají, abych tak řekl, nekonečnou imunitu, rád, bych proto upozornil také na čl. 11 projednávaného materiálu, ve kterém se hovoří o tom, že imunity a výsady se poskytují nikoliv pro osobní prospěch těchto funkcionářů, ale pro zajištění plné nezávislosti při výkonu jejich funkcí.

Dále se uvádí, že v důsledku toho členský stát má nejen právo, ale i povinnost zříci se imunity svého představitele ve všech případech, kdy podle jeho názoru by imunita mohla zabránit průchodu spravedlnosti nebo kdy se imunity lze zříci, aniž by to bylo na újmu účelu, pro který se poskytuje.

Předpokládám tedy, že problém je tímto objasněn, myslím tím problém imunit, a zbývá poslední, tj. sdělit, že podle čl. 14 tohoto materiálu vlády členských států fondu nesou odpovědnost za to, že disponují dostatečnými ústavními pravomocemi, které mohou být nezbytné pro plnění statutárních povinností, které tyto státy vůči fondu pro znovuosídlení mají. Této své povinnosti vláda dostála tím, že v materiálu je přiloženo prohlášení vlády, ve kterém se hovoří o tom, že právní řád České republiky umožňuje, aby cizí rozhodčí nálezy, které jsou pravomocné a vykonatelné, byly uznány a exekučně vykonány v České republice.

Myslím, že už není co k tomuto materiálu dodat, než to podstatné, a to je, jaké usnesení bylo přijato výše zmíněnými výbory. Oba dva výbory přijaly usnesení, kterým doporučují Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s přístupem ČR ke třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy, sjednanému ve Štrasburku dne 6. března 1959. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko a doporučit, případně nedoporučit schválení. A nyní otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se hlásí. Elektronicky se nepřihlásil nikdo, z místa nevidím žádný hlas, končím tímto a prosím pana ministra, jestli se chce k danému problému vyjádřit. Nikoliv. Děkuji. Pan zpravodaj rovněž ne. Takže začneme hlasovat.

Zazněl zde návrh vyslovit souhlas s přístupem České republiky ke třetímu protokolu ke Všeobecné dohodě o výsadách a imunitách Rady Evropy, sjednanému ve Štrasburku dne 6. března 1959. Počkáme na dobíhající.

V sále je v této chvíli přítomno 42 senátorek a senátorů, kvorum je 22. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. V hlasování číslo 64 při přítomnosti 43 senátorek a senátorů pro bylo 43, tento návrh byl schválen. Děkuji vám.

Jako následující bod je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 101. Organizační výbor určil garančním a jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Zdeňka Klausnera a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 101/1. Prosím ministra zahraničních věcí, pana Jana Kavana, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Senátor Jan Kavan, ministr vlády ČR: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi, reaguje vláda na situaci, která nastala poté, co byly počátkem dubna letošního roku pozastaveny, zatím ale nikoli definitivně zrušeny sankce Rady bezpečnosti OSN proti Libyi.

Pro připomenutí jen velmi stručně zopakuji, že důvodem pro jejich zavedení bylo zejména odmítnutí Libye vydat osoby, obviněné ze spáchání pumového útoku na letadlo USA Pan Am 103, ke kterému došlo v roce 1988 nad skotským městem Lockerbee. Na základě rezoluce Rady bezpečnosti č. 1192 z 27. 8. 1998 byly sankce pozastaveny 5. dubna 1999, kdy generální tajemník OSN podal radě zprávu, že se obvinění na základě předchozí dohody mezi vládami Spojeného království a Nizozemí dostavili dobrovolně do Nizozemí, kde budou souzeni podle skotského práva.

I když se úplné zrušení sankcí nedá v bezprostřední budoucnosti očekávat a sankce mohou být Radou bezpečnosti kdykoli obnoveny, jejich pozastavení značně zlepšilo libyjské ekonomické vyhlídky. Země Evropské unie postupně aktivizují své vztahy s Libyí a je to patrné především v obchodně ekonomické oblasti.

V současné době se množí dotazy českých firem, které mají zájem s Libyí obchodovat. Značný zájem na novelizaci zákona 78/1997 Sb. mají také ČSA, které by chtěly obnovit přímé letecké spojení, protože řada zahraničních leteckých společností, jako např. maďarský Malév, Alitalia, Swissair, British Arwais či Lufthansa, již zavedly své pravidelné lety do Tripolisu.

V České republice však dosud platí zákon č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi, kterým byly před časem sankce proti Libyi promítnuty do českého právního řádu. V důsledku toho se české firmy nemohou podílet na oživení libyjské ekonomiky a hrozí, že tak budou z libyjského trhu vytlačeny i do budoucna. Proto i pozastavení sankcí mezinárodním společenstvím je třeba do českého právního řádu promítnout.

Zdánlivě nejjednodušším řešením by bylo předložit Parlamentu pouze návrh na zrušení zákona č. 78/1997 Sb. Takový postup by se však musel spoléhat na to, že k obnovení sankcí nedojde s rizikem, že poté co sankce budou vnitrostátně zrušeny, budou Radou bezpečnosti opět obnoveny a pak by musel být předložen a znovu projednáván nový zákon o zavedení sankcí.

Protože však odpovědnou zahraniční politiku nelze stavět na tom, že určitá situace, kterou nemůžeme ani sami ovlivnit, nastane, či nenastane, hledala vláda jiné řešení. To bylo nalezeno v návrhu na doplnění stávajícího zákona o zmocnění nařízení vlády, účinnost tohoto zákona pozastavit, či znovu obnovit. A tento návrh máte nyní před sebou.

Parlament může zákonem zmocnit vládu k tomuto oprávnění. Nejedná se v tomto smyslu o přenesení zákonodárné pravomoci. Podstatou novelizovaného zákona i nadále zůstává povinnost všech subjektů dodržovat platné sankce mezinárodního společenství vůči Libyi. Tato povinnost vyplývá přímo ze zákona. Vláda ji pouze na základě a v jeho mezích bude konkretizovat časově a obsahově. Taková úprava je v souladu s ústavním pořádkem a opírá se o čl. 78 Ústavy. Je pravda, že v Poslanecké sněmovně zazněly výhrady k této koncepci. Jsem však přesvědčen, že se zde jedná pouze o otázku vhodnosti navrhované úpravy, nikoliv o otázku její dovolenosti.

Navrhovaná úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet a je v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Z výše uvedených důvodů vás tedy žádám, vážené senátorky a vážení senátoři, abyste předložený návrh novelizace zákona č. 78/1997 Sb., o opatřeních ve vztahu k Libyi, schválili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkujeme, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Uděluji nyní slovo zpravodaji garančního výboru, panu senátorovi Zdeňku Klausnerovi a prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Zdeněk Klausner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zpráva bude velmi krátká, protože úvodní slovo pana ministra bylo svým způsobem vyčerpávající. Jeho zprávu bych chtěl rozšířit o to, že vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh, který byl modifikován, upraven Poslaneckou sněmovnou, a to právě proto, že Poslanecká sněmovna nesdílí výklad Ústavy, který obhajoval pan ministr. Jde o určitou spornost rozhodování zákonodárné moci a moci exekutivní. Tato věc by jistě byla namístě, abychom ji řešili třeba u příležitosti tohoto zákona nebo zákona, který budeme projednávat jako následující, týkající se Jugoslávie. Nicméně poté, co jsme ve výboru byli ujištěni, že v současné době v Poslanecké sněmovně je již obecný zákon, který tuto záležitost řeší, domnívám se, že je namístě, abychom se vyslovili, že podpoříme návrh tak, jak byl předložen Poslaneckou sněmovnou.

Poslanecká sněmovna vládní návrh rozšířila, a sice o to, aby rozhodnutí vlády bylo podmíněno projednáním v příslušném výboru Poslanecké sněmovny; v zahraničním a branně-bezpečnostním výboru jsme se shodli na tom, že bude vhodné, abychom nezasahovali do této koncepce, nerozšiřovali ji o orgány Senátu a doporučili takto celý návrh schválit.

Chtěl bych snad jedině na závěr vás informovat, že v Poslanecké sněmovně byl celý návrh schválen 166 hlasy, proti nebyl vůbec nikdo. Podobně jednal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, garanční výbor Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Nyní se ptám, zda někdo navrhuje, aby v souladu s ustanovením § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Prosím.

Místopředseda Senátu Ivan Havlíček:Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já navrhuji, aby Senát vyslovil vůli nezabývat se tímto návrhem zákona.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji. Přistoupíme tedy k hlasování. Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, budeme o něm hlasovat. V sále je v současné chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů; potřebný počet pro přijetí návrhu - kvorum - 23. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 65 se ze 45 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 31, proti bylo 7. Tento návrh byl přijat.Projednávání tohoto bodu končím. Děkuji panu ministrovi a blahopřeji.

Jako další bod je:

Návrh zákona o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii,

senátní tisk č. 102.Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Jana Krámka a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 102/1. Prosím ministra zahraničních věcí, pana Jana Kavana, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Senátor Jan Kavan, ministr vlády ČR: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, návrh zákona o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie byl vládou předložen v reakci na okamžitou situaci, kdy se Česká republika z politických důvodů připojila k sankcím Evropské unie proti Svazové republice Jugoslávii. 23. dubna 1999 Rada Evropské unie rozhodla o zákazu prodeje a dodávek ropy a ropných produktů do Svazové republiky Jugoslávie.

Bezprostředně poté EU vyzvala přidružené země střední a východní Evropy, Kypr, Island, Lichtenštejnsko, aby se k těmto sankcím připojily. Již na svém následujícím zasedání 26. 4.1999 rozhodla Rada EU o dalším souboru sankcí, které mj. zahrnovaly letecké embargo a rozšíření embarga finančního. Podrobný výčet je obsažen v důvodové zprávě. Během září a října t. r. pak v závislosti na politickém vývoji situace byly sankce omezeny tak, že bylo uvolněno ropné a letecké embargo ve vztahu k Černé Hoře a ke Kosovu.

V současné době je zvažováno úplné ukončení ropného embarga. Další sankce zůstávají v platnosti a budou postupně odbourávány až v závislosti na dalším vývoji situace v Jugoslávii. Několik členů EU dodnes odmítá sankce definitivně ukončit.

Evropská komise se nachází ve fázi analýzy toho, jakým způsobem bude nejvhodnější a nejschůdnější sankce zrušit. Vláda ČR se po důkladném zvážení všech politických souvislostí včetně přístupu Severoatlantické aliance k této otázce vyslovila pro připojení ČR k této problematice – k této otázce.

Protože však vyhlášení ropného, leteckého i finančního embarga patří mezi ty sankce, které v českém právním prostředí vyžadují přijetí zákona, ČR chybí právní nástroj, který by ji umožnil přijaté embargo vnitrostátně provádět. Proto byl vypracován a PS ještě koncem dubna letošního roku předložen návrh zákona, který nyní projednáváme.

V dubnu t. r., kdy byl návrh zákona připravován, vláda nemohla vědět, jaký bude obsah sankcí v okamžiku schválení zákona Parlamentem. Hrozilo tak, že schválené sankce se nebudou obsahově shodovat se sankcemi uplatňovanými EU. Jak jsem uvedl, věcný obsah sankcí se skutečně změnil již dvakrát a podle všeho se ještě nadále bude měnit.

Návrh je proto koncipován tak, aby vláda mohla na tyto změny operativně reagovat. Podstatou návrhu zůstává povinnost všech subjektů dodržovat sankce proti Svazové republice Jugoslávii a tato povinnost vyplývá přímo ze zákona. Konkrétní obsah sankcí v daném okamžiku vláda určí svým nařízením, a to na základě a v mezích projednávaného zákona.

Tato koncepce se opírá o čl. 78 Ústavy. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Širší hospodářské dopady lze pouze přibližně odhadnout v řádu milionů až stovek milionů korun v závislosti na tom, bere-li se v úvahu např. pouze ztráta státního rozpočtu na daňových odvodech či celkový teoretický rozsah obchodních operací českých subjektů, které se v důsledku sankcí neuskuteční.

Navrhovaný zákon je motivován mj. potřebou přiblížit českou zahraniční politiku společné zahraniční a bezpečnostní politice EU a je i v souladu s mezinárodními závazky ČR.

Závěrem chci upozornit na skutečnost, že se jedná o prozatímní právní úpravu. PS již byl předložen jako sněmovní tisk č. 282 návrh zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, tedy tzv. obecný sankční zákon. Tento návrh upravuje provádění mezinárodních sankcí ČR obecně. V případě jeho schválení tak napříště nebude třeba přijímat speciální zákon vždy, když Rada bezpečnosti OSN či Rada EU zavede sankce vůči nějakému státu, když tyto sankce pozmění nebo když je zruší.

Tento obecný zákon by však neměl být přijat ve spěchu a zaslouží si pečlivé posouzení v PS a samozřejmě i v Senátu. Proto ještě nějakou dobu potrvá, než tento zákon bude schválen. I to je důvod, proč zatím potřebujeme tento speciální zákon o sankcích vůči Jugoslávii. Doporučuji proto, vážené senátorky a vážení senátoři, předložený návrh zákona schválit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane ministře, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Uděluji slovo zpravodaji garančního výboru, panu senátorovi Janu Krámkovi, a prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Krámek: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na své schůzi dne 10. listopadu po odůvodnění zástupce předkladatele Ministerstva zahraničních věcí ČR pana dr. Jiřího Malenovského a po zpravodajské zprávě senátora Jana Krámka výše uvedený materiál, o kterém pojednává tento bod.

Po projednání výbor:

1.? doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie ve znění schváleném PS PČR,

2.? určuje zpravodajem výboru pro projednání tohoto návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jana Krámka,

3.? pověřuje předsedu výboru senátora Michaela Žantovského, aby předložil toto usnesení předsedkyni Senátu PČR.

Já myslím, že vše, co bylo nutno říci k této ne příliš šťastné záležitosti, zde řekl pan ministr. Říkám ne příliš šťastné, a to z toho důvodu, že ČR zatím bohužel nemá žádné ústavní pravidlo zvláštního postupu při implementaci mezinárodních sankčních opatření.

Tento návrh zákona je více méně zákonem ad hoc a je to také proto, že ČR se snaží být důstojným partnerem při cestě k evropské integraci. Vzhledem k tomu, že se jedná o sankční opatření, již z toho názvu vyplývá, že jedná o něco, kdy je třeba reagovat velice pružně a rychle. A jistě si nikdo z nás nepřeje, aby při sebelepší snaze reagovat rychle se stalo to, že zatímco ti všichni ostatní jsou o krok vpředu a uvažují o zrušení, tak my ještě nemáme ani podle Ústavy projednáno opatření k sankcím. A obráceně, zatímco druzí sankce ruší, tak my konečně už schválíme uplatnění těchto sankcí.

Zejména proto, jak bylo řečeno, je připravován návrh zákona, který bude řešit tuto problematiku s daleko širším záběrem a hlubším tak, aby nebyly narušovány principy výkonu zákonodárné, výkonné a soudní moci. Tím tedy aby nebylo zpochybňováno znění Ústavy ČR, z toho důvodu Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost požádal Senát, aby vyjádřil s návrhem tak, jak byl projednán v PS, souhlas.

Chtěl bych k tomu říci ještě jednu věc. Při projednávání předchozího bodu byla zmínka o tom, že si tam PS dala takové ustanovení, a to projednání těch opatření v příslušném výboru. Víme všichni, že není právě dobrá zkušenost s tím, co odchází z této ctihodné komory zpátky do PS, vstřícnost ne vždycky je na místě a nebudu říkat, na které straně. Důležité z našeho hlediska je to, aby ve věcné rovině bylo reagováno tak, jak jsem již předtím říkal. To je vše, co jsem v tuto chvíli chtěl říci. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje v souladu s ustanovením § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Hlásí se pan první místopředseda Senátu Ivan Havlíček. Prosím.

Místopředseda Senátu Ivan Havlíček:Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.Navrhuji vám, abyste hlasováním vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat.Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Nyní přistoupíme k hlasování. Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, budeme o něm hlasovat. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 66 se z 45 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 25, proti bylo 9. Tento návrh byl schválen.Projednávání tohoto bodu končí. Děkuji panu ministrovi za jeho přítomnost, jeho výklad a přeji mu šťastnou cestu.

Následujícím bodem je:

Návrh zákona, kterým se mění návrh zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk č. 103. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten určil jako svého zpravodaje senátora Jaroslava Drlého. Záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 103/1. Dále byl tento návrh zákona přikázán Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor určil jako svého zpravodaje pana senátora Jiřího Brýdla a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 103/2. Prosím pana poslance Karla Sehoře, aby byl tak laskav a seznámil nás s návrhem zákona.

Poslanec Karel Sehoř:Dobrý den, vážení. Pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych uvedl krátce svůj návrh zákona, velmi jednoduchého - několik slov k tomuto návrhu, jaký je současný stav. V současné době, když majitel má nějaký nebytový prostor a pronajímá ho, tak si sepíše smlouvu s nájemcem - smlouvu o nájmu, ale k tomu podle současného zákona potřebuje povolení národního výboru, resp. obecního úřadu. Ten institut byl zaveden proto, aby obec měla přehled o tom, jaké subjekty podnikají na jejím území. V té době ještě nefungovaly živnostenské úřady. Dnes je tomu jinak. Dnes tyto informace obec může získat ze živnostenských úřadů. Jaké to má důsledky? Současný stav: důsledky jsou takové, že zákon není příliš znám, ta instituce se příliš nedodržuje a vznikají problémy ve vymáhání pohledávek mezi majitelem a mezi pronajímatelem. Soud pak samozřejmě rozhodne ve prospěch nájemce, který v tom okamžiku pak nedluží žádné nájemné, protože neměl povolení národního výboru.

Jaké je stanovisko vlády? Stanovisko vlády v podstatě neodporuje tomu návrhu tak, jak byl předložen. Je také srozuměno s tím, dokonce chce jít ještě dál a chce zrušit celý tento zákon. Chystá věcný záměr, kde by se upravovaly některé záležitosti obcí do jiných zákonů. Při jednání se zástupci vlády jsme se domluvili, že pokud tato záležitost nebude vyřešena do konce tohoto roku, tak tento zákon bude předložen. Stav je takový, že existuje věcný záměr, který ještě není schválen vládou, a to, že ten jejich závazek, že by měly jiné instituty ochraňovat obec, od 1.1.2000 je naprosto nesplnitelný a není možný.

Jedinou námitkou ve Sněmovně proti tomuto zákonu byla námitka, že se obci bere nějaká kompetence. Já myslím, že do jisté míry je to pravda, na druhé straně zase kompetence, kterou by chtěl ochraňovat podnikající subjekty, by v určitých případech měla přejít do jiných speciálních zákonů, neměla by být ochrana prováděna tímto zákonem. Vznikají nám tak dva druhy podnikatelů nájemců a vlastníků. Na ty vlastníky se nedosáhne a kvůli - řekl bych - několika špatným případům se nutí mnoho jiných podnikatelů sepisovat smlouvu zbytečně. Já v tomto okamžiku myslím, že jsem řekl, co jsem považoval za nutné. Požádal bych vás, paní senátorky a vážení senátoři, o podporu tohoto zákona. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Uděluji nyní slovo zpravodaji garančního výboru panu, senátoru Ladislavu Drlému, a prosím, aby nás seznámil se společnou zprávou.

Senátor Ladislav Drlý: Paní předsedkyně, pane předsedající, pane poslanče, dámy pánové. Nebude to společná zpráva, protože Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu nezaujal stejné stanovisko jako Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Jak už bylo řečeno, jde o zdánlivě jednoduchou a legislativně bezproblémovou novelu, ovšem je to novela, která řeší jednu z mála možností, kterou v současné době obce mají k tomu, aby regulovaly určité činnosti v určitých lokalitách.

Může tak dojít k tomu, že obec nebude moci zabránit tomu, aby vznikaly noční diskotéky v těsné blízkosti obytných domů, sexshopy v blízkosti škol, školek, případně kostelů, sběrny šrotu na náměstích nebo na hlavních třídách apod.

Bylo tady řečeno, že by tyto pravomoci obce měly být řešeny v jiných právních normách. S tím lze souhlasit, bohužel tyto jiné právní normy nám nebyly předloženy.

Při projednávání ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu byly tyto okolnosti zvažovány tak pečlivě, že výbor nepřijal žádné usnesení. Pro schválení předložené novely hlasovali 4 z 8 přítomných senátorů, pro zamítnutí hlasovali 3 z 8 přítomných senátorů.

Při projednávání ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bylo přijato usnesení, které doporučuje Senátu předloženou novelu schválit.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával si případné další návrhy k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Dále uděluji slovo zpravodaji Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, panu senátorovi Jiřímu Brýdlovi.

Senátor Jiří Brýdl: Pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Jak již bylo řečeno zpravodajem garančního výboru, dne 3. 11. 1999 na své schůzi Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí doporučil Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Jedná se o velmi malou novelu, která zrušením předchozího souhlasu obce s uzavřením nájemní smlouvy od sankcí absolutní neplatnosti odstraňuje nerovnost mezi dvěma subjekty, mezi majitelem a nájemcem. To zde bylo řečeno.

Na rozdíl od zpravodaje garančního výboru tvrdím, že to je mrtvý institut, a to také proto, že jsem již devátým rokem starostou města Svitav, stále činným a vím, jaké praktické naplnění tento institut má.

Stávající úprava nemá valný smysl pro obce a nepůsobí ani jako nástroj regulace, naopak může způsobit a prakticky způsobuje velmi komplikované právní spory při žalobách o platnosti smluv. Mimo jiné naplnění dikce stávajícího zákona není v souhlasu ale s tím, že do 15 dnů se např. obecní úřad nevysloví, v dohledávání pak často nastávají veliké komplikace, protože neplatiči nájemného pak samozřejmě využívají této skutečnosti a žalují smlouvu o absolutní neplatnost. Čili svou podstatou a některými nepřesnostmi nebo špatným zúřadováním věcí se dává výhoda neplatičům. To považuji za naprosto nesprávné.

Pravda je, že by bylo dobré mít nějaký institut, který by jinými mechanismy obci umožnil některé excesy v podnikání vyloučit, ale to rozhodně je jiná otázka, tou se nyní nezabýváme.

Doporučuji tedy, abychom tento návrh zákona schválili ve znění, které nám bylo předloženo Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby senát projevil vůli se návrhem zákona nezabývat? Hlásí se pan senátor Jiří Brýdl. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Brýdl: Považuji případnou diskusi kolem toho doopravdy za nadbytečnou a proto navrhuji, abychom se tímto zákonem nezabývali.

Místopředseda Senátu Jaroslav Musial:Děkuji, pane senátore.

Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, budeme o tomto návrhu hlasovat. V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 19.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 67 z přítomných 37 pro hlasovalo 26 senátorek a senátorů, proti hlasovalo 7. Návrh byl schválen.

Vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji vám všem za odvedenou práci, zejména těm, kdož vytrvali do konce našeho dnešního jednání.

Končím dnešní jednání Senátu. V 11. schůzi Senátu budeme pokračovat 18. listopadu 1999 v 9 hodin.

Přeji vám příjemné dny volna a na shledanou.