Stenozáznam z 1. dne 20. schůze
Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.
(1. den schůze – 03.02.2022)
(Jednání zahájeno v 10.01 hodin.)
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Všechny vás přivítám na 20. schůzi Senátu, zahájím ji znělkou, abyste měli čas se usadit...
Všechny vás ještě jednou vítám na 20. schůzi Senátu, děkuji, že jste správně pochopili význam znělky, který říká, že bychom se měli soustředit na dnešní schůzi. Schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.
Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 27. ledna 2022. Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Petr Vícha, Jiří Drahoš, Jaroslav Doubrava, Miroslav Adámek, Václav Láska, Petr Šilar, Petr Holeček, Helena Pešatová, Hana Žáková, Tomáš Goláň, Jan Grulich, Rostislav Koštial, Zdeněk Nytra, Jan Tecl, Vladislav Vilímec a Ladislav Václavec. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Aktuálně je zaregistrováno 54 senátorek a senátorů. Jsme tedy usnášeníschopní. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.
Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 20. schůze Senátu byli senátoři Patrik Kunčar... Je zde. A Jan Holásek. Je zde. Má někdo připomínky k mému návrhu? Nejsou, před hlasováním vás svolám.
V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 20. schůze Senátu byli senátoři Patrik Kunčar a Jan Holásek. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.
Při hlasování č. 1 aktuálně přítomno 59 senátorek a senátorů, kvórum 30, pro 57, návrh byl schválen.
Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 20. schůze Senátu. Návrh pořadu vám byl rozdán na lavice, s tím, že k tomu pronesu následně doprovodné slovo. První věcí je, že pan ministr financí Zbyněk Stanjura vzhledem k tomu, že doposud není stanovisko vlády, navrhuje k vyřazení senátní tisk č. 171. Je to bod pod pořadovým číslem 6. Je to smlouva mezi Českou republikou a Kosovem o zamezení dvojímu zdanění. To je první věc. Druhá věc, která spočívá v návrhu na způsob průběhu této schůze, je navrženo z důvodu toho, že včera byl projednán v Poslanecké sněmovně pandemický zákon, je předpoklad, že bychom my ho ještě na jednání této schůze mohli zařadit, abychom postupovali tím způsobem, že dnes projednáme všechny schválené body pořadu jednání, tak jak je máte před sebou, kromě toho senátního tisku č. 171, s tím, že bychom po projednání všech bodů kromě bodu, který navrhuje k projednání paní senátorka Adéla Šípová, tj. senátní tisk č. 143, tyto body projednali dnes, následně bychom schůzi přerušili a schůze by pokračovala za týden, opět ve čtvrtek, od 10 hodin, s tím, že bychom projednávali nebo zahájili projednání senátního tisku č. 143, dopředu říkám, že předpokládám, že bychom zároveň již měli zařazen nebo navrhli na zařazení, pardon, opravuji se, navrhli na zařazení i projednání pandemického zákona. To znamená, navrhuji, abychom nyní jednali o pořadu jednání, který by vypadal následovně.
Došlo by k vyřazení projednávání senátního tisku č. 171 a zároveň bychom tím hlasováním souhlasili s tím, že schůze bude přerušena, a to v okamžiku, kdy budou projednány všechny body, kromě bodu, kterým je senátní tisk č. 143, Návrh senátního návrhu zákona senátorky Adély Šípové. V současné době je to bod pod pořadovým číslem 2. Pokud bychom to schválili, tak samozřejmě by to bod pod pořadovým číslem 2 nebyl. A nebyl by dnes projednáván. Ale jeho projednávání bychom odložili na 10. února, tak, abychom v té době mohli ve schůzi pokračovat, s tím, že je předpoklad, o tom už nehlasujeme, že bychom ještě do pořadu následně zařadili pandemický zákon. Tolik ode mě. Ptám se, jestli má někdo připomínku k tomu, co jsem popsal, a jestli je všem jasné, o čem budeme hlasovat? Je tomu tak. To znamená, je nám jasné, o čem budeme hlasovat. Nikdo nepřišel a nikdo neodešel.
Takže ještě jednou opakuji, hlasujeme o vyřazení senátního tisku č. 171 a o souhlasu s tím, že souhlasíme s přerušením schůze tak, aby bod senátorky Adély Šípové byl projednán až příští čtvrtek od 10 hodin. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.
Aktuálně je v sále přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum 32, pro 59. Upravený návrh pořadu 20. schůze Senátu byl schválen. Děkuji vám.
Nyní se dostáváme ještě k další věci, a to je, že předseda vlády svým dopisem ze dne 20. ledna 2022 požádal jménem vlády Senát, aby projednal senátní tisk č. 193 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu.
Poslanecká sněmovna projednala tento návrh zákona 25. ledna ve zkráceném jednání, podle § 99 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. My nyní podle § 118 odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme návrh zákona ve zkráceném jednání. Já vás předtím raději svolám.
V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Hlasujeme o tom, zda souhlasíme nebo vyhovujeme žádosti vlády a projednáme návrh zákona ve zkráceném jednání. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.
Aktuálně je přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Při hlasování č. 3 pro 56, návrh byl schválen. Děkuji vám.
Můžeme přistoupit k projednávání
Návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19
Tisk č. 193
Jedná se o senátní tisk č. 193. Já tady vítám ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana ministra Petra Gazdíka, a prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, vítejte v českém Senátu, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Předně bych chtěl vyjádřit velký obdiv a úctu k procesům, které v Senátu probíhají. Poslední schvalování pořadu schůze ve sněmovně trvalo 23 hodin! Vy jste to zvládli za několik minut. Moc vám k tomu gratuluji.
A teď k návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění covid-19 a o změně zákona č. 520/2001 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného.
Předně moc děkuji, že se tomu zákonu věnujete, protože ředitelé a ředitelky na ten zákon v těchto dnech čekají jako na smilování boží. Oni v současné době, české školství, kde jaksi v tomto týdnu vrcholila epidemie covid-19, mají v zásadě dvě možnosti, jakým způsobem fungovat. V případě, že se značná část školy, ať už žáků či učitelů, dostane do karantény nebo onemocní, tak by měla reagovat krajská hygienická stanice, která v případě, že je to více než 30 procent, školu přesune do distanční výuky nebo školu tzv. zavře. To se bohužel, to je největší problém celé epidemie, naše vláda to bohužel nemohla vyřešit v těch krátkých 6 nebo 5 týdnech, které jsme měli, protože krajské hygienické stanice tyto lhůty nestíhají v posledních týdnech, máme případy, kdy se s karanténami, příp. s jakoukoli diskusí s ředitelem, nebo ředitel dovolá až po několika dnech, což se stává tristním, působí to značné problémy při zvládání epidemie covid-19.
Druhou možností, kterou ředitelé mají, je požádat ministerstvo školství o změnu organizace školního roku. My jsme reagovali, my jsme vyčlenili několik úředníků, v případě, že taková žádost na ministerstvo školství přijde, reagujeme v řádu hodin, jenom za minulý týden těch žádostí přišlo 56.
Třetí možností je tento návrh zákona, se kterým jsme přišli, kdy ředitel v případě, že se dostane do problému, znovu říkám, netýká se to ani tak žáků jako spíše pedagogických pracovníků či nepedagogických pracovníků, kdy se dostane do potíže v tom, že není schopen zorganizovat školní výuku, protože značná část učitelského sboru je v karanténě nebo je nemocná, tak by podle tohoto zákona měl možnost až na 10 dnů vyhlásit velmi pravděpodobně nejprve přechod na distanční výuku, v případě, že by ani tu distanční výuku kolegové, učitelé v karanténě nebo nemocní, nebyli schopni zvládat, udělit ředitelské volno do výše až 10 dnů.
Mnozí z vás mohou říkat, že je to přesunutí jaksi pravomocí a odpovědnosti na ředitele školy, nicméně ředitelé škol po tom volají. Upřímně řečeno z hlediska logistiky a rychlosti šíření třeba mutace omikron není nikdo povolanější, než jsou ředitelé škol. Ani krajská hygienická stanice, ani ministerstvo, ani krajský úřad, ani nikdo jiný není schopen vědět přesně, jaké aprobace učitelů ředitel má k dispozici, kolik z nich je nemocných, kolik z nich je v karanténě, jak se třídy dělí... Toto skutečně může udělat jenom ředitel školy a udělá to nejefektivněji a nejrychleji. Za to bych jim chtěl také poděkovat tady, protože jestli teď je někdo v první linii, jsou to ředitelky a ředitelé škol. Skutečně naše školství není zavřeno, tak jak tomu bylo v minulých letech, jenom díky jejich práci.
Tento návrh zákona jim k tomu pomůže, prosím, dejme jim tu možnost, těm, kteří, když ředitel vyhlásí takovou distanční výuku nebo volno, náleží jim, rodiče dětí do 10 let mají nárok na ošetřovné, v současné době v té zvýšené výši, v budoucnu v té klasické výši. Včera jsem vysvětloval na školském výboru, proč to tak je. To zvýšené ošetřovné vzniklo minulý rok, kdy ty školy byly uzavřeny skutečně dlouho, kdy byly uzavřeny měsíce a mnohé rodiny se dostaly do sociálních potíží. Tady se jedná skutečně o maximálně 10 dní. Jsem si jistý, že se ředitelé budou snažit tu možnost využít co nejméně, aby ty děti byly skutečně doma co nejméně.
Možná padaly také dotazy na to, já si dovedu představit, že v budoucnu po tom, co s vaším dovolením případně bude schválen ten návrh zákona, vyhodnotíme jeho fungování po několika měsících, jsme připraveni takový zákon novelizovat, nejenom pro epidemii covid-19, ale pro jakékoli jiné rizikové situace. Ředitelé škol dnes mají možnost mít pět dnů ředitelského volna, ale to je ředitelské volno, které se ohlašuje v určité době předem, rodičům a také zřizovateli. U tohoto ředitelského volna není možnost ošetřovného. Je to skutečně na věci, které jsou předem plánované, typu – nepůjde elektřina jeden den, bude se měnit něco v jídelně, máme nějaký problém, bude se něco rekonstruovat.
Tento zákon bych viděl do budoucna, jeho možnost použití, také v obecnějším slova smyslu, kdy skutečně ředitel bude potřebovat z jakéhokoli důvodu, nemusí to být jenom pandemie, prostě přejít na distanční výuku, kvůli tomu, jaká je momentálně situace ve škole nebo v tom místě. Jsme na to připraveni. V současnosti v tom návrhu zákona je to navázáno na stav pandemické pohotovosti. V budoucnu po vyhodnocení přijdeme a jsme připraveni s novelou přijít a udělat ten zákon obecnější, po vyhodnocení zkušeností.
Vás moc prosím, děkuji, že ten bod byl zařazen jako první na dnešní jednání, protože jsem si jistý, že v případě, že bude schválen, už od pondělí jej značná část využije a bude to důležitý nástroj pro zvládání pandemie ve školách. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Děkuji vám, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 193/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michael Canov. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VVVK.
Usnesení máte jako senátní tisk č. 193/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Grulich, který je omluven. Rozhodl se podpořit schválení toho zákona zřejmě tím, že jako ředitel základní školy onemocněl covidem. Zastoupí ho pan senátor Jiří Cieńciała. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou, pane senátore. Prosím, máte slovo.
Senátor Jiří Cieńciała: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři, není momentálně tady mezi námi paní ministryně. Dovolte, abych velmi stručně... Já osobně se hlásím ke všemu, co tady bylo řečeno k této záležitosti. Ačkoliv s řízením základní školy zkušenosti nemám, ale z vysoké školy a z rektorování ano, je to něco podobného. Jde vždycky o lidi, o učitele, o profesory, jde o zdraví národa, nejenom to zdraví fyzické, ale i to zdraví morální a mentální, což je mnohem důležitější v některých případech.
Zákon přicházejí pozdě. Bohužel, situace je taková, jaká je, jsou bojové podmínky. Ale vidíme, že instituce, které jsou za to zodpovědné, školství a jiné, se chopily díla a snaží se situaci a čas dohnat a předehnat. Problém duplicity s pozměňovacím návrhem pana poslance a dnes ministra Gazdíka k pandemickému zákonu nenastane, jak jsme byli informovaní. A když, můžeme se pana ministra na to zeptat, ale já myslím, že to by bylo redundantní v tomto případě.
Otázka § 1 odst. 3 zákona 520/2021 Sb., to jsou nároky, podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době mimořádných opatření při epidemii, nejdéle do 28. 2. 2022.
Aktuální informace z MŠMT. Vzhledem k tomu, že celý pandemický zákon bude novelizován s dobou platnosti do 31. 12. 2022, budou k tomu datu také zároveň upraveny termíny v návazných zákonech, včetně zákona 520. Myslím si, že kdyby byly dotazy z naší strany, pan ministr je v tomto ponořen hluboce a zná to.
Nový zákon i novelizace č. 520 jsou dostatečně jednoduché a dávají ředitelům pravomoci vyhlásit v pandemické situaci ředitelské volno či distanční výuku, aniž musí čekat na vyjádření hygieny. Perfektně to vysvětlil pan ministr. Provázání s pandemickým zákonem je velmi důležité, pouze za jeho účinnosti může nový zákon platit. V této chvíli podle aktuálního pandemického zákona platí jen do 28. února. Bez nového pandemického zákona mimořádné ředitelské volno použít nepůjde.
Dalším smyslem novely č. 520 je, aby bylo možné během volna vyplácet ošetřování členů rodiny. Podle stávajícího pandemického zákona je to 60 %. Pokud bude přijat nový pandemický zákon, stoupne OČR na 80 %. Zákon neurčuje, zda má ředitel udělit ředitelské volno nebo přejít na distanční výuku, to považuji, myslím si, za správné, protože to je kompetence a pravomoc fronťáků, těch prvních v linii, to jsou ti ředitelé škol. Proto to ponechme v kompetenci ředitelů, tak, jak to zdůvodnil krásně a srozumitelně pan nový ministr.
Zákon byl schválen ve stavu legislativní nouze, a to dokonce jednomyslně všemi hlasy 162 přítomných poslanců. Proto navržené usnesení za náš výbor může znít: Doporučuje Senátu schválit projednávaný návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Zároveň předtím, než dám slovo panu senátorovi Canovovi, se hlásí s přednostním právem, které má jako navrhovatel, pan ministr. Ale ještě zároveň, než dám slovo panu ministrovi, upozorňuji všechny, včetně těch, co mají třeba rázovitou mluvu, že tady mají k dispozici roušky, které jsou velmi tenké a umožňují tím pádem lepší srozumitelnost toho, co říkají. I když třeba je to jazykem, který je poznamenán nářečím. Což je jedině dobře... Prosím, pane ministře, vy nepotřebujete lepší roušku?
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Též to umím povykládat v nářečí. (Miloš Vystrčil: Jste taky ze Zlínska!) Vážené paní senátorky, páni senátoři, já se krátce jenom vyjádřím k těm termínům. Ano, jak pan zpravodaj říkal, on by ten zákon platil v tomto smyslu do 28. 2., v případě, že by nebyl schválen pandemický zákon. I za to pánbůh zaplať, kdyby se to stalo. Na druhou stranu vzniklo to proto, že ono to tak nemělo být. Ten pandemický zákon šel první a byl zařazen na vládě první a měl být schválen před tímto zákonem. Vzhledem k tomu, co se dělo ve sněmovně v posledních dnech, je to bohužel naopak, a proto se k vám dostává tento zákon jako první. Měl přijít až po pandemickém zákoně, nebo měli jste jej projednávat po něm.
Druhá výtka, ano, setkávám se občas s tím, že někdo říká, dokonce někteří kolegové ve sněmovně říkají, že ten zákon přichází pozdě. Ano, měl přijít už před rokem. Na tom se shodneme, nicméně, omlouvám se, naše vláda skutečně vládne teprve šest týdnů. V tom, co se dělo po jejím jmenování, jak se vyvinula situace s omikronem, omlouvám se. I přesto, že moje ministerstvo nasadilo maximální úsilí, opravdu rychleji to nešlo. Děkuji za pochopení.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji, pane ministře. Jenom, protože jste tady poprvé, samozřejmě § 69 našeho jednacího řádu mi přikazuje, abych vám přidělil slovo, kdykoliv o to požádáte. Ale na druhé straně my to tady děláme tak, že pokud je tomu tak, že to můžete říct později, respektujeme to standardní pořadí. Jestli byste to mohl jako inspirativní věc přijmout, byli bychom rádi. Poprosím pana Michaela Canova, protože bude normálně obecná rozprava. Prosím.
Senátor Michael Canov: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.
Ústavně-právní výbor na svém jednání, které bylo včera, bohužel neměl to štěstí, aby osobně přivítal pana nového ministra školství na rozdíl od školského výboru. Ale paní náměstkyně byla sympatická.
Ústavně-právní výbor se v první části zabýval otázkou toho, že byl tento zákon přijat ve stavu legislativní nouze. Seznámil se se stanoviskem ministra pro legislativu, který ve svém stanovisku pro vládu konstatoval, že návrh zákona nebyl projednán v připomínkovém řízení, na základě výjimky udělené ústně jim, že nebyl z časových důvodů projednán ani pracovními komisemi Legislativní rady vlády.
Pak pokračoval s tím, že uvedl doslova: „S ohledem na obsah Listiny základních práv a svobod lze vyslovit pochybnost, zda vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem je způsobilé vyvolat následky, s nimiž je vyhlášení stavu legislativní nouze spojeno.“
Tím jsme se tedy na ÚPV zabývali. Ty pochybnosti jsme měli také, nicméně vzhledem k tomu, že skutečně došlo k takovému raketovému nárůstu těch karantén a izolací v tom současném systému, tak jsme se přiklonili k tomu, že to tu hranici nepřekročilo a že tedy je v pořádku, že to takhle přišlo k nám do Senátu.
Pak k tomu obsahu návrhu zákona jsme tam měli i připomínky z naší legislativy. První je samotný název. Ten zákon se jmenuje „mimořádné ředitelské volno“ a ten název pokračuje. Ale ono žádné ředitelské volno neexistuje. To, čemu se dodnes říká lidově ředitelské volno, jak na to má ředitel těch 5 dnů, to jsou volné dny, které uděluje ředitel školy. Takže takový legislativní rozpor mi nepřijde jako příliš vhodný.
A pak upozorňuje legislativa ÚPV ještě na jednu věc. Co má vlastně přednost? Jestli mimořádné ředitelské volno, nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem? Tady, myslím, pan ministr říkal, že spíš to vzdělání distančním způsobem. Ono to také vyplývá, ta legislativa, i z práva na vzdělávání, že by vzdělávání, byť distančním způsobem, mělo mít přednost před úplným volnem. Ale tak to v zákoně není. Ty zákony spíše upřednostňují to volno jako takové, protože ředitel, nebo jak to tam je, § 3 a 4 odst. 1, který to rozebírá, ředitel nemůže nařídit distanční vzdělávání bez dohody s těmi učiteli. On jim to podle toho zákona nemůže nařídit, ale distanční vzdělávání může být pouze tehdy, dohodne-li si to. A pak tam byla připomínka k tomu, do kdy vlastně bude platit to ošetřovné.
Tam je napsáno, v § 1 odst. 3 zákona, to, že to je nejdéle do 28. února, jak už říkal tady kolega, zpravodaj školského výboru. Pak to tady pan ministr vysvětloval, že kdyby byl schválen pandemický zákon a udělovali by někteří ředitelé volno i v březnu, už by nebylo ošetřovné 80 %, ale podle jiného zákona 60 %, což by mohlo vyvolat zmatek, jako tak daný. Jinak ovšem celkově byl tento zákon navržen jednomyslně ke schválení, takže ÚPV, stejně jako školský výbor, navrhuje tento návrh zákona zde v Senátu schválit. Děkuji za pozornost.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji, pane senátore, táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, to znamená, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jan Žaloudík. Chápu to tak, že Jiří Růžička, ani Jaroslav Větrovský neuplatňují přednostní právo. Prosím, pane profesore.
Senátor Jan Žaloudík: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se hlásím jednak, abych pochválil pana ministra, který nás také pochválil, že jak už jsme u těch všech „covidích“ zákonů zvyklí, jsou vždycky velmi dobře i emočně zdůvodněny, takže vlastně nelze být proti. Protože jenom necita by byl proti.
Druhá věc, jako by už byl informován pan ministr, což je také pochvala, protože ministr má být informován, co jsme po 9. hodině probírali na našem klubu a s čím se přihlásí Žaloudík, takže... Zrovna řekl, že bude tendence tento zákon novelizovat. Já mám velice pozitivní návrh, abychom ho vlastně novelizovali už teď. Protože nejen Senát, ale asi i sněmovna, ale tam se neumím vyjádřit, opakovaně jste všichni upozorňovali, že jsme stále více v pozici „rybí jikernačky“, která trousí zákony formou jiker, s tím, že některé se chytnou, některé se vylíhnou, některé ne, některé uplynou s proudem, že někdy je to na úkor množství a rychlosti. Fyzikální zákony jsou pořád vyjmenovatelné, docela jednoduché a platí trvale.
Tady je zřejmé, že, jistě že se může říct, že předchozí vláda něco měla. Asi měla, nikdo jí to neupírá, mně samozřejmě ten obsah připadá velmi logický, že ředitel musí zareagovat, jak má zareagovat, že by tím neměli trpět. Ale na druhé straně je teď zvykem začínat všechno větou, já ta média docela sleduji, tu metodologii, ten obsah už ne, tu metodologii, tam je docela zvykem říkat, že všichni věříme. Třeba pan ministr Válek začíná každou větu, že věří, že v březnu už to všechno skončí. Já v to nevěřím, já si myslím, že to začalo.
Druhá věc, že experti jako plukovník Prymula a další říkají, že jistě věří, že to všechno skončí, ale že máme jiné viry a jiné choroby a musíme být stále ve střehu. Tak, jak bylo upozorněno, že si máme vzít ty volnější roušky, já si je nevezmu, protože v neděli na CNN... Všimli jste si, že na CNN při těch rozhovorech nikdo nenosí roušku a vedle u Václava Moravce nosí všichni roušky? To jenom tak pro posouzení.
Já si nevezmu, protože pan profesor, plukovník Prymula, připomínal dřív, že se máme všichni hodně utěsnit. Teď říkal, že přece všichni vědí, že to nemůže fungovat, FFP1, FFP2 je FFP0 de facto, protože tady máte ty fuky. Já mám ty fuky menší a u těch nanoroušek, které nepropustí nic, jsou ty fuky větší zase. Myslím, že žijeme ve veselém světě, že taková ta mentální stránka, abych byl veselý, je v pořádku.
Ale já jsem chtěl teď úplně vážně říct, že jedna epidemie nám dle víry, ne dle argumentace, ale dle víry, končí a druhá nám nutně musí někdy zase začít. Teď to hrozně zjednoduším.
Už se ani nebudu ptát, protože pan ministr na to vlastně odpověděl, jestli to platí i pro jiná infekční onemocnění. Třeba kdyby v květnu došlo k průjmovému onemocnění rotavirovému, salmonelovému, jestli pan ředitel může, když má polovinu učitelů, zavřít a udělat opatření... Asi by měl, co jiného, že? Jestli má přejít spíše na distanční studium? Když to bude onemocnění s karanténou, tak to může být distanční, když budou učitelé s průjmem, tak to distanční bude neustále přerušováno. Já to schválně chci trošku odlehčit. Samozřejmě bych mohl užít ještě jiných onemocnění, těch infekčních je spoustu. Tam by úplně stačilo, kdyby tam bylo místo toho epidemie onemocnění covid-19 – pro období epidemických onemocnění, epidemických infekčních onemocnění. Já bych vycházel z venku a nemuseli bychom analyzovat, protože já přesně nevím, co se bude analyzovat. Ono se zanalyzuje po té zkušenosti, třeba v červnu bude taková tabulka, že, já nevím, z tisíce škol dvacet to využilo zcela, 28 částečně, na jedenácti probíhala distanční výuka...
To bude tak, jako když se stanovovaly v květnu 2020 ve vojenských stanech ty protilátky, které byly 0,5 %, následující roky říkaly, že protilátky nemají smysl. Já jsem se už tehdy tady ptal, k čemu dojdeme, když budeme vědět, že je 0,5 % protilátek, kdyby to bylo třeba 3,1, tak co se změní... Víte co, tady se pořád žije ten sen, že s celou tou patálií zacházíte pomocí těch opatření. Ale to jsou mimoběžky, prosím vás. Ať už je to spontánní přírodní záležitost, nebo jiného stvořitele, to se míjí. To spolu nemá vůbec nic společného, když jakýkoli ten fakt budete analyzovat, včetně perfektního očkování v Izraeli, kde je toho zase nejvíc a tak.
Ale do toho nechci mluvit, protože to je vážná školská problematika. Rozumím těm ředitelům, kteří žili ve víře, že 28. 2. bude zase únorové vítězství, jak bylo před lety, tak dobře. Ale já jenom říkám, když už se ten zákon bude přijímat, jestli by se to nemělo vzít na všechna ta infekční onemocnění k úvaze ředitelů, protože ti ředitelé samozřejmě v tom žijí. Těm fandím a chtěl bych, aby byli v komfortu. Anebo budeme v poloze té „jikernačky“, že na každé to infekční onemocnění vždycky potom zareagujeme v nějaké legislativní nouzi.
Také nevím, jestli by to nešlo opatřením vlády, že po dobu ještě přetrvávající infekce se tu budeme chovat tak, nebo docela popularitu v České republice a leckde po světě mají prezidentské dekrety. Dekretem se zavelí a potom se všichni tak zachovají. To u nás teď asi nepřipadá v úvahu vzhledem k těm vzájemným sympatiím, ale myslím si, že bychom se měli chovat racionálně. Ale je těžké být proti samozřejmě, jako by člověk byl nelida... Jsem rád, že pan ministr to pronesl tak, aby za ten resort skutečně bojoval. Děkuji vám.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Raduan Nwelati.
Senátor Raduan Nwelati: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, chci poděkovat ministerstvu, nejenom jménem svým, ale i jménem ředitelů, se kterými jsem hovořil naposledy včera, kde opravdu oni na tento zákon čekají, protože ty komplikace s hygienickými stanicemi prostě jsou. Není to tak, že by ty hygienické stanice nechtěly vycházet vstříc, ale mají tolik práce, že to prostě nestíhají. Takže poděkování jak mým jménem, tak jménem ředitelů, nejenom panu ministrovi, ale i Senátu, pokud to schválíme, protože si myslím, že opravdu je to správně.
Pak bych chtěl tady jenom připomenout to, co říkal pan ministr, že v tuto chvíli mají ředitelé dvě možnosti, tzn. hygienická stanice, nebo ministerstvo. Pokud schválíme tento zákon, tyto dvě možnosti nezanikají. To znamená, zůstává to tam stejně, jenom se k tomu přidává ještě ta třetí možnost, která je takzvaně nejrychlejší. Přestože patřím k těm, kteří si také myslí, že ta pandemie, v uvozovkách, jakoby skoro končí, právě že tam zůstávají ty dvě možnosti. Kdyby tomu tak nebylo a vyčerpalo se náhodou těch deset dní, které tam ředitel teď bude mít nově, pořád jsou tam ty možnosti, které tam zůstávají.
Také za sebe bych přivítal, aby se zvážilo, jestli ten zákon do budoucna nemá být upraven tak, aby opravdu byl obecnější, nebylo to jenom pro covid-19, což tady kolega přede mnou řekl.
Pak ještě poslední poznámka. Tady bylo řečeno, že někdo to vnímá, že to je přesun pravomocí na ředitele.
I já to tak vnímám a nemám s tím žádný problém, protože si myslím, že pokud ředitel řídí organizaci, má mít těch pravomocí maximálně. On za to nese odpovědnost. Nemám s tím žádný problém. Takže ještě jednou děkuji ministerstvu i vám, kteří budete pro to hlasovat, věřím tomu, že nás bude výrazná většina. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji. Dalším přihlášeným je pan první místopředseda Senátu Jiří Růžička. Prosím, pane senátore.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Dobré dopoledne, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Jak jsem slyšel vyjádření dnes na tiskové konferenci jednotlivých senátních klubů a jak teď jsem tady slyšel z vyjádření svých předřečníků, všichni chválí za to, že tento návrh zákona vznikl, že prošel snadno i Poslaneckou sněmovnou, všichni mluví o tom, že to bylo něco potřebného a že byl nejvyšší čas něco takového udělat. Já jsem nedávno byl na jedné debatě s bývalým předsedou výboru pro vzdělávání v Poslanecké sněmovně, který přesně to samé řekl. Říkal, že se diví, že je to tak pozdě, že už to mělo být dávno hotové. Tak jsem musel připomenout to, že už před rokem jsme po nějaké možnosti něčeho podobného, ne v této podobě, volali. Když říkám my, mám na mysli různé poslance, senátory, ale třeba i ředitele škol, starosty, hejtmany. Prostě před rokem se ta situace začala velice zhoršovat, nebo zhoršila se, vláda se rozhodla, že zavře celoplošně školy. Zavřela je na rok. Co to přineslo, víme všichni velice dobře. Ty ztráty byly samozřejmě obrovské ekonomické, protože se to týkalo rodičů těch dětí, které nechodily do školy, stálo to hodně peněz, protože se vyplácelo ošetřovné. Vzalo to hlavně téměř skoro celý školní rok žákům a studentům. O psychických dopadech na zdraví, na zdraví dětí, ve smyslu fyzickém, ani nemluvím. Takže samozřejmě něco takového mělo tady být. Jestli je to teď za pět minut dvanáct, si nejsem jistý, myslím si, že je to pět minut po dvanácté, ale zaplaťpánbůh, že něco takového máme. Nepochybuji o tom, že ten zákon schválíme. Je to dobře.
Mám jenom jednu věc, která mě zajímá. Doufám, že mi na ni pan ministr odpoví. Současný zákon je vázaný na pandemickou pohotovost. V tom lehce nepřehledném diskutování o pandemickém zákoně jsem se maličko chvílemi ztrácel, ale vyplývá mi z toho, že se vláda chystá k tomu tu pandemickou pohotovost vypnout během týdne. Tak se ptám, alespoň tak to proběhlo, myslím, že o tom mluvil dokonce i premiér, tak se ptám, co nastane v okamžiku, kdy to vláda vypne, bude čerstvě podepsaný tento zákon a ředitelé tedy, alespoň tak jak to chápu, tu možnost postupovat podle tohoto zákona vlastně jakoby ztratí? Jako rajská hudba mi zní to, co pan ministr už naznačil a po čem už tady volali i moji předřečníci, že po vyhodnocení budeme směřovat k tomu to posunout někam dál a tu možnost udělit i v jiných případech. Nejde jenom o to, o čem mluvil pan senátor Žaloudík, že mohou být samozřejmě nějaké infekční choroby na jednotlivé škole, je to třeba možné použít, ale víme, že těch situací, kdy by to mohlo nastat v jedné konkrétní určité škole nebo v jednom městě, může nastat více. Je to cesta naprosto správným směrem. Učitelé se naučili využívat ten mechanismus online výuky, ředitelé si s tím vědí teď velice dobře rady a ředitelé jsou dostatečně kompetentní, aby určili, jak se bude postupovat. Není to přenášení nějakých zodpovědností na ty ředitele, je to nástroj, který jim dává jisté možnosti, jak situaci vyřešit co nejlépe. Ředitelé škol na to skutečně mají, stejně tak ti učitelé. Takže prosím pana ministra, jestli by mi pak mohl odpovědět, jak to bude. I to, že naznačil tady, že se to bude vyhodnocovat, bude se to případně rozšiřovat, je krok samozřejmě velice správným směrem a děkuji mu za návrh tohoto zákona.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Jaromíra Vítková. Prosím, paní senátorko.
Senátorka Jaromíra Vítková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, dobrý den, pane ministře, paní kolegyně a kolegové, dlouhodobě se zabývám problematikou předškolního vzdělávání, proto i tento návrh zákona jsem projednala s ředitelkami a řediteli mého obvodu. Musím říct, že převážná většina tento návrh vítá. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi a ministerstvu, že tentokrát na mateřské školy nezapomněli, v § 2 odstavec 1 písmeno b) tuto problematiku zohlednili. Samozřejmě že ruku v ruce s tímto musí jít i opatření k ošetřovnému, protože to je problém pro rodiče, když nenadále zůstanou jejich děti mimo zařízení. V každém případě děkuji a věřím, že po skoro 2 letech ministerstvo bude pracovat na ustanovení komise, meziresortní komise pro tuto oblast.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Větrovský, který momentálně není přítomen, takže ztrácí pořadí. Další přihlášený je pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.
Senátor Pavel Fischer: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, chtěl jsem podpořit slova, která tady pan ministr uvedl, když představoval tento návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem.
Velmi mě zaujalo, že říkal, že chce už v tuto chvíli hlídat, jak ten zákon bude účinný, vyhodnotit, jaké změny přinesl, a také ho podle toho upravit. Zdá se mi, že tento přístup k zákonu, který, jak moji předřečníci připomínali, je vázán na covidovou pandemii, je správný, protože bychom měli umět tento přístup potom i do budoucna zobecnit.
Pane ministře, máte naši naprostou podporu. Tento způsob se mi zdá velmi moudrý a rozumný a efektivní. Navíc tím, že posilujeme pravomoci ředitelů, kteří mají obrovskou odpovědnost, tím, že jim dáváme důvěru a spoléháme na jejich kompetenci, tak se mi zdá, že také posilujeme odolnost toho systému, který může být na lokální úrovni skutečně vystaven nějaké nákaze, kterou tady moji předřečníci pojmenovávali.
Držíme vám palce, je to krok dobrým směrem a myslím, že je potřeba ho skutečně vyhodnotit, abychom ho potom mohli patřičně zobecnit. Ředitelé jsou odpovědní, mají k tomu kompetence a je potřeba jim dávat důvěru. Tento návrh tedy podporuji. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Větrovský. Prosím, pane senátore. Máte přednostní právo. Vy jste si to vlastně i odčekal...
Senátor Jaroslav Větrovský: Já se moc omlouvám, já jsem na chvilku potřeboval odběhnout. Příjemné dopoledne, kolegyně, kolegové. Budu velmi stručný. Já bych chtěl poděkovat za ten zákon. Myslím si, že to je zákon, který přichází byť pozdě, ale přeci. Myslím, že skutečně se nedalo v reálném čase zvládnout ho předložit dříve. Takže děkuji za to. Myslím si, že i ten zákon jde vstříc potřebám z terénu. Musím říci, že jako starosta, kdy zřizujeme základní školu, čekáme na něj, čekají na něj ředitelé škol. Myslím si, že zaplaťpánbůh, že ten zákon teď tady přichází. Myslím, že na tomto místě je třeba i poděkovat nejenom panu ministrovi za tuto aktivitu, ale i všem kantorům, všem ředitelům, všem, kteří dneska zajišťují chod základních škol, středních škol, ale vůbec všech školských zařízení, protože dneska je to skutečně hrdinství v první linii. Děkuji a omlouvám se ještě jednou.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji, pane senátore. Pan senátor Josef Klement je dalším přihlášeným.
Senátor Josef Klement: Vážený pan předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, na základě proběhlé diskuse a i mé osobní účasti, jak na ústavně-právním výboru, tak na školském výboru, jsem se přihlásil do diskuse. Chci podpořit tento návrh pana ministra. I s odkladem, že už rok vlastně čekal v jeho hlavě a v hlavách ostatních kolegů poslanců.
Nyní zde je předložen nám k schválení. Já jsem moc rád, že v pondělí, kdy mám poradu ředitelů školských zařízení u nás ve městě, budu snad moci jim oznámit tuto dobrou zprávu, že se zvyšuje jejich kompetence. Tak jak leží dneska ve sněmovně zákon o pedagogických pracovnících, kde je zvýšení kompetencí ředitelů při výběru i z řad nepedagogických zájemců o učitelství, tak tady posilujeme pravomoci ředitele, který, podle mě, by měl správně a objektivně vyhodnotit situaci ve škole. Máme zde dva paragrafy. Jeden je paragraf 3, jeden je paragraf 4, který říká buď distanční vzdělávání, nebo mimořádné ředitelské volno. Bylo mi odpovězeno, myslím si, že je to správně, že ředitelé jsou kompetentní k tomu, aby správně rozhodli, aby rozhodli o tom, že prioritou je vzdělávat. Ať už tedy distančně, nebo prezenčně, ale tu možnost distančního vzdělávání ten zákon ukotvuje. Pak v případě samozřejmě ostatních záležitostí, které už nebude moci ředitel naplnit, přicházíme k mimořádnému ředitelskému volnu.
Já bych jenom na závěr chtěl poděkovat ještě jednou, že je to první věc, kde se posouváme od plošného nařízení k individuálním řešením v rámci pandemie. Možná poslední dotaz je, že tady zazněly dvě věci ohledně ošetřovného. Trošku bych si to chtěl urovnat v hlavě. V případě schválení pandemického zákona to ošetřovné pravděpodobně nebude 80 %, jak říkal pan zpravodaj, ale jenom 60 %? Jenom bych chtěl si ujasnit tuto skutečnost. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji. Teď se přihlásil pan ministr. Prosím, pane ministře. Dalším přihlášeným je pan senátor Chlupáč.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Předně se na začátek omlouvám, že jsem vystoupil nevhodně, omlouvám se, jedenáctiletý zlozvyk ze sněmovny se projevil, nezlobte se, prosím.
Co se týká odpovědí, prvně výše ošetřovného, to skutečně bude stanovovat, ono to je navázáno na pandemický zákon a pandemickou pohotovost, takže výši ošetřovného stanoví tento předpis, nikoliv ten náš. Nechci předjímat, jak to dopadne. Budu samozřejmě rád za to větší ošetřovné, ale připouštím i tu možnost, že to tak nedopadne.
Co se týká pandemické pohotovosti a dotazy pana místopředsedy Růžičky a její vypnutí, pandemická pohotovost je jakýsi obecný rámec, která umožňuje určitá opatření. Toto by bylo jedno z nich. Já chci garantovat za vládu, že v případě, že skutečně by ve školách bylo potřeba toto opatření, vláda pandemickou pohotovost nevypne, i kdyby to mělo být jenom toto opatření podle tohoto zákona. Dokud to bude potřeba, prostě k tomu nedojde. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji. Dalším přihlášením je pan senátor Ladislav Chlupáč. Připraví se pan senátor Jiří Čunek.
Senátor Ladislav Chlupáč: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, jenom zareaguji na všechny předřečníky.
To, co mě zaujalo hlavně, bylo, že do budoucna by vlastně tato možnost, která umožňuje ředitelům vyhlašovat při mimořádných situacích ve škole ředitelské volno, se nemusela týkat jenom epidemiologických záležitostí. Samozřejmě by se to obecně mělo týkat všeho, nejenom současné pandemie. Ale týká se to mnoha technických věcí, které mohou nastat. Mohou to být různé poruchy, které mohou vznikat z různých důvodů ve škole, které značně komplikují provoz té školy. Ale chci tady připomenout jednu věc, která se týká dotací, které se čerpají i na úpravy rekonstrukce škol. Tam může často dojít k tomu, že termínově není možno se vejít do období prázdnin. Potom aby se stihla celá rekonstrukce a aby se vyhovělo termínu, se musí posunout třeba do zářijových dnů. Chci jenom připomenout, aby se na tyto záležitosti, až se tento zákon bude precizovat, nezapomnělo. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek, zatím poslední přihlášený.
Senátor Jiří Čunek: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, jak víte, já jsem již dvakrát nepodpořil ošetřovné na výši 80 %, které se tady schvalovalo, a to z těch důvodů, abych to neopakoval, že z mého pohledu, podle mě i z pohledu společnosti, práce musí být hodnocena vždycky více než jakákoliv nepráce. Protože tady je to stejné, přitom sedmkrát 80 % a pětkrát 100 % za těch 5 dní práce a 7 dní ošetřovného, tak bych paradoxně měl tento zákon nepodpořit také.
Nicméně vzhledem k tomu, že tady je to jiné, tady už rodič žádným způsobem nemůže ovlivnit, nebo může jistě apelovat na ředitele atd., ale tady rodič nemůže ovlivnit to, jestli ředitel vyhlásí nebo nevyhlásí ředitelské volno. Z tohoto důvodu vlastně se ztrácí ten, řekněme, aspekt toho osobního rozhodnutí, proto tento zákon podpořím. Myslím, že to je z tohoto pohledu logické.
Samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že nadále už bude obecně ošetřovné opět zakotveno na těch 60 %, takže to je už jiná věc, ale jaksi ten rozpor, který by snad někdo chápal v tom mém rozhodování, oznamuji, že řeším tím, že tady vůle rodičů bohužel nemá, nebo bohudík, také nemá vliv na rozhodnutí ředitele, primárně. Děkuji.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já také děkuji. Protože do obecné rozpravy nikdo další přihlášený není, obecnou rozpravu končím. Nyní poprosím, jestli pan navrhovatel má závěrečné slovo?
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Já bych chtěl jenom poděkovat za velmi konstruktivní přístup a chtěl bych slíbit, že opravdu se tím budeme zabývat. V tom krátkém čase nebyl prostor projednat ten zákon napříč ministerstvy, zvážit všechny důsledky, které bude mít ve své obecné podobě v případě, že bude předložen, ale určitě se tím budeme zabývat a v budoucnu se u nějaké novely tohoto zákona pravděpodobně sejdeme znovu. Děkuji za to.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám také děkuji. Nyní se ptám nebo táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru? Nepřeje si vystoupit pan senátor Michael Canov. Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě a jenom zopakoval, o čem budeme hlasovat.
Senátor Jiří Cieńciała: Děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, situace je triviální v podstatě, poněvadž všichni vystupující v diskusi, v rozpravě podpořili tento zákon. Vystoupilo 10 senátorů a jedna senátorka. Všichni se k tomu zákonu vyjádřili kladně. Čili mně nic jiného nezbývá, než doporučit usnesení, že Senát schválil projednávaný návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Než budeme hlasovat o tomto návrhu, tak vás všechny svolám.
V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování teď a prosím o vyjádření všeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku.
Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.
Při kvóru 32 při hlasování č. 4 pro 60, návrh byl schválen. Já vám, pane ministře, blahopřeji a projednávání tohoto zákona končím. Těším se, že se zase někdy uvidíme při řádném projednávání návrhu zákona, nikoli v legislativní nouzi.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Děkuji moc, jménem těch ředitelů, jste velice laskavi. Přeji zdárné jednání, mějte se hezky. Na shledanou.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil: Děkuji vám, protože domluva s panem ministrem financí byla, že při ukončení projednávání tohoto bodu mu dáme pět minut na přesun, protože jsme velkorysí, vyhlašuji 10minutovou přestávku. Za 10 minut budeme v jednání pokračovat a my se vystřídáme.
(Jednání přerušeno v 11.00 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 11.11 hodin.)
Vážené senátorky, vážení senátoři, je po přestávce. Konstatuji, že aktuálně je přítomno 58 senátorek a senátorů. My pokračujeme v naší schůzi s tím, že na začátku, než přivítáme pana ministra financí, se vystřídáme.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Rád bych přivítal na jednání v českém Senátu nového ministra financí, přeji mu, ať se mu daří, nejenom v Senátu, ale samozřejmě ať se mu daří ve funkci ministra financí.
Budeme teď projednávat bod, kterým je
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské federální republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze, která byla sjednána formou výměny nót
Tisk č. 167
Vládní návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 167. Uvede ho právě ministr financí Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, je to pro mě premiéra, než se budu věnovat tomu konkrétnímu tisku nebo těm třem tiskům, chtěl bych říct, že se těším na spolupráci jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na jednotlivých výborech, především hospodářském, logicky, z té pozice, kterou zastávám. Věřím, že společně budeme schopni nalézt shodu zejména na změnách legislativy, protože, řekněme si otevřeně, u těch mezinárodních smluv je nalezení shody poměrně jednoduché. Mám dneska tři body, z toho dva již Senát jednou projednal.
První je tento tisk č. 167. Mám tady v podkladech, že jste vydali souhlas s ratifikací již v červenci roku 2021, bohužel v Poslanecké sněmovně se v minulém volebním období nepodařilo projednat ratifikaci té smlouvy, nebyl tam žádný problém jiný než časový, takže se na vás obracím opakovaně. Je to návrh, kterým žádáme souhlas s ratifikací dohody mezi vládou ČR a vládou Finské republiky, s tím, že musíme ukončit platnost dohody mezi vládou, dokonce České a Slovenské federální republiky, kdo si ještě vzpomene, kdy to bylo, a vládou Finské republiky.
Jak máte v podkladových materiálech, vůči Finsku bylo zahájeno řízení o porušení smluv, na základě toho Finsko jednotlivě ukončuje smlouvy o ochraně investic, které mělo s dalšími členskými zeměmi. Jednou z těchto zemí je i ČR. Kdybychom k tomu nepřistoupili, tak se i ČR vystavuje riziku, že i s námi bude zahájeno řízení o porušení smluv. Myslím, že to úplně stačí jako krátké úvodní slovo, a děkuji za pozornost.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. Tento návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 167/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 167/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Michal Kortyš. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Michal Kortyš: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové. V usnesení, které bylo na VHZD, které se projednalo na 17. schůzi 9. prosince 2021, je dán souhlas k ratifikaci a doporučuje, aby toto bylo schváleno. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji za krátkou zpravodajskou zprávu, s jasným závěrem. Prosím, pane senátore, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Ptám se, jestli si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Patrik Kunčar? Vidím, že ano, přichází k mikrofonu, uděluji mu slovo.
Senátor Patrik Kunčar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pan ministr už tady řekl všechno, navíc jsme tuto smlouvu už jednou na plénu Senátu schvalovali, takže já bych jenom upozornil na jednu písařskou chybu, na kterou upozornila naše legislativa, že přímo v tom názvu máme chybně uvedeno, že se jedná o dohodu mezi vládou Finské republiky a vládou České a Slovenské federální republiky. Správně by tam mělo být – federativní republiky. Ale je to spíš jenom chyba překladu, která není ničemu na závadu, takže VZVOB na svém včerejším zasedání tento senátní tisk projednal a po odůvodnění zástupce předkladatele, Martiny Matejové, náměstkyně ministra financí, a po mojí zpravodajské zprávě a po rozpravě doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci této dohody. Děkuji za pozornost.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: I vám děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto rozpravu končím. Pan ministr se asi vyjádřit nechce... Není k čemu. Pan zpravodaj Michal Kortyš, jestli si přeje na závěr něco říct? Také si nepřeje nic říct. Takže spustím znělku.
Přistoupíme k hlasování. Stanovisko bylo jasné, dát souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci dohody mezi vládou ČR a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti dohody mezi vládou České a Slovenské federální republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze, která byla sjednána formou výměny nót.
V sále je v tuto chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
V tomto hlasování č. 5 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Končím projednávání tohoto bodu.
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Tím bodem je
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273. ze dne 16. dubna 2020
Tisk č. 168
My jsme vládní návrh obdrželi jako senátní tisk č. 168, uvede ho opět ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je to podobný případ jako předchozí bod. To znamená, že Senát, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, stihl vyslovit souhlas s ratifikací změny dohody o Mezinárodní finanční korporaci, a to již v březnu 2021. Platí to samé jako u předchozího bodu. Poslanecká sněmovna to v minulém volebním období nestihla projednat. Chci říct, že ta změna dohody vešla v platnost už v dubnu roku 2020 a ratifikace představuje pouze vnitrostátní proces v České republice.
Mezinárodní finanční korporace patří do skupiny Světové banky a poskytuje své služby zhruba ve sto zemích světa. Změna této dohody nemá žádné dopady na státní rozpočet České republiky. Dovolte mi, abych vás jménem vlády ČR požádal o vyslovení souhlasu s ratifikací této změny. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane ministře, i tentokrát vás prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 168/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Marek Ošťádal. Garančním výborem pak je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 168/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové, já jenom doplním pana ministra v tom, že důvodem předložení toho vládního návrhu, té dohody, je to, že se navyšuje minimální hlasovací síla, která bude zapotřebí při budoucím schvalování navýšení kapitálu, a to ze současných 80 % na 85 %.
Takže jenom tolik. Jinak pan ministr říkal, že už jsme to probrali v loňském roce na jaře, také výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tuto dohodu 9. prosince 2021 a přijal k němu 118. usnesení. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ondřeje Landy, náměstka ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor
I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020,
II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,
III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Tolik vše za mne, děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil i vy ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci... Ano, vidím, že pan senátor Marek Ošťádal se zvedá a přichází k mikrofonu. Prosím, máte slovo.
Senátor Marek Ošťádal: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost tuto dohodu projednal na své 21. schůzi, konané dne 2. února 2022. V podstatě se ztotožnil se stanoviskem, které předcházelo, a sice: Doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane senátore. Po slovech zpravodajů otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan ministr se asi vyjádřit nechce. Pan senátor Herbert Pavera se také nemá k čemu vyjádřit, proto spustím zase znělku.
Nyní budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci změny Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum je 31, spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
V tomto hlasování č. 6 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi, končím projednávání tohoto bodu.
Můžeme přikročit k dalšímu bodu, kterým je
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic, podepsané v Praze dne 10. července 1990 a změněné výměnou nót provedenou v Praze dne 23. srpna 1991 a 24. října 1991, která byla sjednána formou výměny nót
Tisk č. 169
Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 169. Opět ho uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Obsah tisku je obsahově stejný jako tisk 167. Opět se jedná o dohodu mezi naší republikou a v tomto případě Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o ukončení platnosti dohody o podpoře a ochraně investic.
Je to ten stejný případ, který reaguje na rozhodnutí Evropského soudního dvora, který, zjednodušeně řečeno, rozhodl, že pokud v intraunijních smlouvách o ochraně investic jsou dozorčí doložky, je to v rozporu s unijním právem. Tohle platilo pro Velkou Británii. Stejně jako s Finskem zahájila Evropská komise řízení s Velkou Británií, její odchod z Evropské unie na tom nic nezměnil. Bylo dohodnuto s britskou stranou, že ta dohoda bude uzavřena formou výměny diplomatických nót. To se tak stalo. Iniciační nótu poslala Velká Británie, my jsme odpověděli. Nemá to žádný dopad... Schválení této dohody nemá žádný dopad na státní rozpočet České republiky. Opět si vás dovoluji požádat jménem vlády ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane ministře, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 169/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa. Garančním výborem je pak výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 169/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Leopold Sulovský. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Leopold Sulovský: Pane předsedající, vážený pane ministře, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto vládním návrhem zabýval na své 17. schůzi, konané dne 9. prosince 2021. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ondřeje Landy, náměstka ministryně financí, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas s ratifikací dohody mezi ČR a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, určuje mne zpravodajem a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane senátore, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Pan senátor Tomáš Jirsa mně sdělil, že je to společná zpráva, že nebude vystupovat za příslušný výbor. Proto nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Raduan Nwelati, prosím, aby přišel k mikrofonu.
Senátor Raduan Nwelati: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, nerad trošku zdržuji, ale když jsme to včera projednávali na klubu, tak jsem měl takový dotaz. Samozřejmě, co se týká České republiky a Finska, tam to chápu, protože to jsou dva státy Evropské unie v tuto chvíli, tam asi je to v rozporu s vnitřními předpisy Evropské unie.
Ale co se týká České republiky a Velké Británie, Velká Británie už není členem Evropské unie. Já si myslím, že by měla být nějaká dohoda mezi Českou republikou a Velkou Británií, která bude chránit navzájem nějaké investice, tzn. bilaterální.
Částečně jsem dostal odpověď od pana ministra na to, že smlouva v této podobě, tak, jak je uzavřena, nevyhovuje. Je v rozporu s legislativou kvůli některému z bodů, které tam jsou. Tak se spíše zeptám, jestli existuje nějaká jiná smlouva, nebo jestli se nějaká jiná smlouva připravuje, jestli je to možné, mít bilaterální ochranu investic s nečlenským státem Evropské unie. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane senátore. Nikdo další se do rozpravy už nehlásí, proto rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli chce na to nějak zareagovat? Ano, pan ministr kývá hlavou, že ano, prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za ten dotaz. Zareaguji jenom částečně a podrobnosti nechám zjistit a panu senátorovi doručit jako podrobnější odpověď. To byl můj první dotaz, proč to vlastně ještě řešíme v okamžiku, kdy Velká Británie už není členem. Nicméně je to proto, že členský stát nemůže mít bilaterální dohodu, kde jsou rozhodčí doložky, protože by to bylo v rozporu s unijním právem. To je odpověď na tu první otázku.
Jak jistě všichni víme, v této chvíli se vyjednává globální dohoda mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Podle mě poté, co bude sjednaná, máme možnost přistoupit k nějakým dalším smlouvám. Nicméně na ty dvě otázky, které tady zazněly, nechám zjistit a vypracovat podrobnější odpověď a nechám zaslat panu senátorovi. Děkuji.
1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: Děkuji, pane ministře. Nyní se ptám ještě pana zpravodaje. Pan senátor Sulovský se nechce vyjádřit. Pardon, předtím ještě jsem měl ukončit obecnou rozpravu, protože se nikdo další nehlásil. Teď nikdo z dalších už se vyjádřit nechce. My budeme hlasovat, spustím znělku zase.
Můžeme přistoupit k hlasování o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské federativní republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic, podepsané v Praze dne 10. července 1990, změněné výměnou nót provedenou v Praze dne 23. srpna 1991 a 24. října 1991, která byla sjednána formou výměny nót. Kdo takto souhlasí s ratifikací, spouštím hlasování, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
V tomto hlasování č. 7 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 30 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi za projednání všech tří bodů. Obávám se, že nebudou všechna vaše vystoupení tak jednoduchá, snadná a rychlá, ale přál bych vám v tom hodně úspěchů a štěstí. Děkuji.
V souladu s tím, co jsme už schválili také na začátku dnešní schůze, přerušuji tuto schůzi a pokračovat budeme příští čtvrtek v 10 hodin dopoledne.
Na závěr ještě poprosím vedení Senátu, tedy všechny místopředsedy, aby teď okamžitě po skončení schůze přišli na krátké jednání k panu předsedovi do kanceláře. Děkuji, přeji vám hezký den a přerušuji, jak už jsem řekl, naši schůzi.
(Jednání přerušeno v 11.37 hodin.)