Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 27.10.2021

(2. den schůze – 27.10.2021)

(Jednání opět zahájeno v 9.04 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vítám vás všechny na pokračování 17. schůze Senátu. Na úvod vám oznamuji, že z dnešního jednání se omlouvají senátoři Jiří Růžička, Ondřej Feber, Václav Chaloupek, David Smoljak, Ladislav Chlupáč, Pavel Karpíšek, Jan Žaloudík, Lumír Kantor, Jiří Drahoš, Miluše Horská a dodávám, že se také potom v nějakém okamžiku budu muset rovněž z důvodu dalších povinností omluvit.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Ještě na úvod, než začneme probírat jednotlivé body, návrhy zákonů, několik informací.

Včera jste obdrželi na lavice pozvánky na předání stříbrné medaile ministrovi zahraničních věcí Tchaj-wanu, to znamená, počítejte, prosím vás, s tím, že v 11:15 hodin začíná předávání v hlavním sále, to znamená, je potřeba v 11:10 až 11:12 hodin být na místě v hlavním sále, s tím, že posledním bodem před polední přestávkou je Volba kandidáta na funkci člena Národní rozpočtové rady, z čehož plyne, že to jednání bychom měli ukončit tak v 10:45 hodin. Řídícím schůze v té době bude paní místopředsedkyně Seitlová, počítejte nějak s tím, že zhruba v 10:45 hodin, ať se děje, co se děje, bude zahájena volba, aby všichni, kteří mají zájem, potom mezi 11:10 až 11:12 hodin mohli být v hlavním sále a stihli předtím odvolit. Doufám, že to je jasné.

Mám tady ještě jednu poznámku, že samotná volba však nebude probíhat jako obvykle, po vyhlášení polední pauzy, ale v jejím závěru, teď tomu přestávám rozumět... Teď se omlouvám, protože ta debata před tím naším jednáním byla jinak. Znamená to tedy, že jsem informoval senátorky a senátory mylně, že to nebude tak, že bude... Prosím vás, dívejte se na mě, organizační odbor, nebude to tak, jak jsme se teď bavili, že bude přerušeno v 10:45 hodin, aby se mohlo volit, ale bude to tak, že stačí přerušit v 11:10 hodin, resp. udělat přestávku polední... Je to tak, že senátoři potom se odeberou do hlavního sálu, kde proběhne předání stříbrných medailí, poté následně pokračuje polední přestávka, v rámci níž v 12:20 hodin je vyhlášena volba. Je to tak? To, co se týkalo těch 10:45 hodin, není, že by byla přestávka, ale začne vystoupení kandidátů a představení kandidátů. To znamená, opakuji ještě jednou, omlouvám se za ty zmatky, které byly... Většinou to bývá způsobeno i tím, že jsem si nezjistil všechny informace, pro nás pro všechny, v 10:45 hodin bude zahájen bod Volba osoby navrhované Senátem ke zvolení do funkce člena Národní rozpočtové rady, a to v každém případě, aby od 10:45 hodin do zhruba 11:10 hodin měli možnost kandidáti se představit, příp. k tomu mohla být vedena diskuse. V 11:10 hodin nebo před 11:10 hodin potom bude přestávka vyhlášena polední, v rámci té polední přestávky proběhne jednak předání stříbrné medaile, od 11:15 hodin do, řekněme, 11:45 hodin. Potom přestávka pokračuje, je možnost se jít naobědvat. V 12:20 hodin, prosím, začne volba. V 12:20 hodin začne teprve volba. Ještě jednou to bude všechno zopakováno, ale možná takto na úvod to říci je dobře.

Tolik informační údaje a ještě mi chce něco říci pan místopředseda Oberfalzer, tak ať mi to řekne, já vám to potom přetlumočím. (Jiří Oberfalzer: Že jsme znovu vystavili podpisovou listinu...) A znovu ještě dnes je vystavena podpisová listina, která umožňuje vyjádřit svoji podporu tomu, že Hamás se chová způsobem nepatřičným, tím, že podepíšete ten podpisový arch na recepci. Tolik úvodní informace. Omlouvám se za mírné zmatky, ale snad jsme to dali všechno dohromady, správně.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu č. 17, senátní tisk č. 163,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 163

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 163. Návrh uvede ministryně financí a vicepremiérka, která zastoupí předsedu vlády, Alena Schillerová. Já ji nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Vítejte, paní ministryně, v českém Senátu.

Prosím, máte slovo... Myslím si, že v okamžiku, kdy mluvíte, že můžete si sejmout roušku, aby vám bylo lépe rozumět. V tomto případě to bude zvlášť důležité.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Dobrý den, děkuji za hezký úvod, pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych z pozice vicepremiérky pro ekonomiku vysvětlila, proč považuji tento vládní návrh novely zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, jehož předkladatelem je poslanec a zároveň předseda vlády Andrej Babiš, za naprosto oprávněný a správný.

Cílem návrhu zákona je zmrazit platovou základnu představitelů státní moci na letošní úrovni po dobu následujících 5 let, tedy pro léta 2022 až 2026. Pokud by ke schválení navržené úpravy nedošlo, došlo by ke skokovému navýšení platové základny již v lednu příštího roku a jejímu dalšímu růstu v následujících letech. Úprava by se dotkla zejména platů a dalších náležitostí členů vlády, poslanců, senátorů, prezidenta republiky, ale i představitelů některých dalších státních orgánů, jako je například NKÚ, ERÚ, Národní rozpočtová rada, Národní sportovní agentura a další.

Zmrazení by se naopak netýkalo platů soudců, vč. soudců Ústavního soudu, stejně tak by se netýkalo státních zástupců. Platová základna pro ně by se nadále počítala podle obecného mechanismu, tedy činila by i nadále trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Proč je správné zmrazit platy vrcholných politiků? Za normálních okolností by samozřejmě nebyl nejmenší důvod odchylovat se od ustálené a dobré praxe, podle které se platy veřejných činitelů odvíjejí od stanoveného automatu. Je to praxe, kterou já osobně považuji za správnou, neboť znovu a znovu otevírat téma vlastních platů, diskutovat o nich, v neposlední řadě i hlasovat, je nepochybně pro většinu z nás pod úroveň.

My se ale nacházíme v mimořádné situaci, kdy se naše ekonomika teprve probouzí z náročného období, kdy celá řada sektorů musela být v rámci boje s pandemií uzavřena, mnoho podnikatelů zůstalo zcela bez tržeb. Mnoho občanů ČR muselo ukončit nebo podstatně omezit svou hospodářskou činnost, resp. se jejich příjmy výrazně propadly. Jako v případě zaměstnanců pracujících v těch nejpostiženějších sektorech. Poptávka po zboží a službách klesla nebo byla lockdownem dramaticky ochromena. To se samozřejmě promítlo do platů a mezd v naší ekonomice. Firmy, tváří v tvář ekonomickým nejistotám, nově i zvyšování úrokových sazeb, si nemohou dovolit zvyšovat výplaty svých zaměstnanců tak, jak bylo v minulosti běžné. Ostatně právě proto většina z vás souhlasila s naším návrhem na zrušení superhrubé mzdy a souvisejícím snížením daňového zatížení práce o 7 procent.

Společně se zvýšením slevy na poplatníka, celkem o 6000 korun, 3000 korun – 2021, 3000 korun – 2022, se tak čistá mzda mezi roky 2020 až 2022 i bez čehokoli dalšího zvýší přibližně o 9 procent. To jen na připomenutí.

Efekty zrušení snížení zdanění práce se totiž samozřejmě vztahují i na zákonodárce. V situaci, kdy platy ve veřejné sféře porostou o 1400 korun, je zkrátka nepřípustné, aby platová základna politiků vzrostla o 6,1 procenta, jak by se bez této novely od 1. ledna stalo.

Jsem přesvědčena, že to chápete, že se s mým názorem možná i ztotožňujete. Stejně tak, a to podtrhuji, jako se mu dostalo jednoznačné podpory v Poslanecké sněmovně před volbami, dostane se mu, doufám, podpory i v Senátu po volbách. Cokoliv jiného by pro mě bylo velmi těžko pochopitelné. Když návrh byl Poslaneckou sněmovnou za aktivní podpory celého politického spektra, tedy včetně vašich kolegů z ODS, TOP 09 či STAN, jednomyslně schválen.

Netvrdím, že zmrazení platů ústavních činitelů do roku 2026 představuje zásadní finanční úsporu z hlediska státního rozpočtu, protože kumulativně hovoříme o přibližně 727 milionech korun, ale stojím si za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku. Nebo lépe řečeno, nad mimořádným symbolickým rozměrem toho, kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili.

Jak jsem připomněla již ve sněmovně, říká se, že pokud je člověk jediným, kdo něco dobrého udělat může, tak to udělat prostě musí. Tedy pokud tím jediným, kdo může nezřízený růst poslanců, ministrů nebo i senátorů od 1. ledna zastavit, jste právě vy, a právě dnes, tak je podle mého názoru na místě to udělat.

Tímto, dámy a pánové, si vás dovoluji požádat o podporu vládního návrhu poslance Andreje Babiše na zmrazení platů ústavních činitelů coby projevu solidarity a sounáležitosti se zbytkem mzdové a platové sféry v této zemi. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní ministryně, jenom si dovolím upozornit, že v podkladech je napsáno, že zákon byl předložen sněmovně vládou. Zástupcem navrhovatele byl Babiš, doufám, že všechny ostatní informace potom byly pravdivé. Ta první nikoliv. Předkladatelem je vláda. Prosím, budeme pokračovat dál, já vám děkuji, že jste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 163/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení máte jako senátní tisk č. 163/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec. Nyní vás prosím, abyste nás, pane senátore Vilímče, seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, místopředsedkyně vlády, vážené paní senátorky a páni senátoři. Já si s dovolením také odložím... Dovolím si ten luxus a odložím si také roušku. Dovolte mi, abych vás informoval o průběhu jednání VHZD, který je garančním výborem k tomuto vládnímu návrhu zákona. Výbor dne 20. října 2021 na své 16. schůzi doporučuje Senátu PČR tento návrh zákona zamítnout, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. To je citace usnesení garančního výboru.

Cílem tohoto návrhu, jak koneckonců zmínila paní ministryně, návrhu vládního, nikoli Andreje Babiše, návrhu vládního, je zmrazit platovou základnu u představitelů státní moci s výjimkou soudců na dalších 5 let, poněvadž v letošním roce již platová základna je zmrazena, na dalších 5 let, tedy v letech 2022 až 2026.

Vláda také mohla přijít se zmrazením třeba na 10 let nebo na 100 let, také s tím mohla přijít. Také bychom určitě slyšeli poutavé vyprávění o tom, jak je potřeba to učinit. Chtěl bych pouze zdůraznit, že jediný argument validní, který mě ale nepřesvědčuje, je, že pokud by došlo k rozmrazení platové základny představitelů, tak by statisticky se zvýšil plat nebo se navýšila platová základna zhruba o 6 procent. Já poskytnu jiná čísla, jiná přesná statistická čísla, která zohledňují to, že v letošním roce již došlo ke zmrazení platové základny. Pokud bych se držel i toho nového výpočtu, který je pro výši platové základny od letošního roku platný, nebo by měl být platný, pokud by nedošlo ke zmrazení, týká se zjištění průměrné mzdy na přepočtené stavy zaměstnanců v celém národním hospodářství, tak by maximálně došlo ke zvýšení platové základny o 3 procenta, nic víc. Čím déle budeme zmrazovat platy, tím opticky bude jaksi se zvyšovat to procento nárůstu té platové základny. V roce 2026, nechci věštit, nejsem prognostik, možná dosáhne 30, 40 procent. Takovýmto způsobem se prostě postupovat nedá.

Podotýkám, že kdyby v minulém roce se neměnil mechanismus propočtu platové základny, tak už letos, a nedošlo ke zmrazení platů, tak už letos by platová základna činila 91 555 korun, neboť průměrný měsíční plat v nepodnikatelské sféře za rok 2019, za předminulý rok, byl 36 622 korun. To znamená, pokud se dostaneme v tom příštím roce na ten jaksi automat, který jsme si schválili v tom minulém roce, tak to oproti tomu, co mělo platit, by ještě bylo sníženo o 2400 korun. To znamená, každý si může najít svá čísla, své statistiky, podle toho, jak se to zrovna hodí. Já uvádím přesná čísla, opřená o data Českého statistického úřadu.

Když se podíváme vůbec na ten zákon z roku 1995, v tom úplném paragrafovaném znění, kdybychom si ho přečetli, včetně těch neplatných a zrušených ustanovení, čtete pouze samé zmrazování platové základny, snižování koeficientů a jednu nesystémovost za druhou. Ta poslední, kterou nám vnucuje paní ministryně, překonala všechno. To je jaksi bezprecedentní nesystémovost. To je víceméně nesystémovost taková, že už naši nástupci nebo naši následovníci nemůžou vůbec tu situaci nikterak vyřešit. To je asi důsledek tohoto geniálního návrhu. Je to jakási nedůstojná vizitka za činností té odcházející vlády.

Paní ministryně vyjmenovala, koho se to vlastně všechno týká, mimo jiné se to týká i člena Národní rozpočtové rady, kterého budeme dnes volit. To znamená, i tomu bychom na celé téměř volební období, je šestileté, na pět let minimálně, tak bychom mu zmrazili plat. Nevím, jestli to je nějaká optimistická zpráva pro ty kandidáty. Platy představitelů státní moci, myslím, že to všichni vědí, po tom neustálém snižování koeficientů, po těch symbolických psychologických krocích a zmrazování jejich platů, nemohou konkurovat v žádném případě manažerským platům v podnikatelské sféře a jsou dnes už mnohem nižší než platy vysokých státních úředníků na ministerstvech. Paní ministryně, i jako místopředsedkyně vlády, má určitě mnohem nižší plat než její náměstci, protože plat představitelů státní moci neuvažuje s žádnými dalšími odměnami, na rozdíl od těch náměstků. Buď chceme garantovat adekvátní odměňování těmto představitelům státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce, a dokonce si neváží práce ani svých členů, jak je evidentní. Dobrá práce zákonodárců a dalších představitelů státu a jeho občanů, kteří pak musí snášet důsledky často nekvalitních zákonů a rozhodnutí, by se měla mnohonásobně vyplatit.

Když někdo udělá chybu, paní ministryně v minulosti, tím skončím, mnohokrát uváděla, že se poučila z chyb minulosti. Když někdo udělá chybu v minulosti, těch nastavení platových základen bylo už tolik, tak když udělá jednu chybu, je to omluvitelné. Pokud to udělá z naivity, z naivity, že je možné rozmrazit tu platovou základnu, nebo ze zkušenosti, když ale to dělá opakovaně, a ještě takovýmto bezprecedentním způsobem, tak je to prostě neomluvitelné. Na hezká slova, paní ministryně, jaksi určitě nemohu přistoupit, poněvadž to jsou hezká slova a skutečnost je úplně jiná.

Pokud, dámy a pánové, tento návrh schválíme, vystavíme našim nástupcům naprosto neřešitelnou situaci. Považuji to za naprostou neodpovědnost, považoval bych to za naprosto neodpovědnost a za vrchol populismu, který tady ještě za těch 25 let nebyl. Takže i z toho důvodu se naprosto ztotožňuji s tím, že VHZD navzdory pěknému vystoupení paní ministryně a výzvám, abychom ji pochopili, navzdory těmto výzvám VHZD doporučuje Senátu PČR tento návrh zákona zamítnout.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Pro ostatní prosím, abyste jako zpravodajové popisovali jednání výboru, nikoli osobní názory, ty potom si nechte na vystoupení v obecné rozpravě. Prosím, předseda ÚPV, Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Musím zareagovat na to, co pan předseda řekl. Po takovém plamenném vystoupení je velmi těžké se držet jenom té materie. Nicméně poslechnu a budu se zabývat tím, o čem ten zákon je, jak probíhalo jeho projednávání na ÚPV.

Tento zákon je, nebo to, co chceme změnit, ten zákon o platech ústavních činitelů vznikl jako kompromis. V roce 2000 byl tento návrh předložen vládou Miloše Zemana, po dlouhých debatách, napříč politickým spektrem, právě proto, co řekla tady paní ministryně, musíme odtamtud vytáhnout ty věci, které mají smysl, aby ústavní činitelé nerozhodovali o svých platech, právě proto, abychom nerozhodovali o svých platech, byl nastaven automat. Tento automat byl trojnásobkem průměrného platu v neziskové sféře, v nepodnikatelské sféře, postupně byl změněn a soudcům zůstal trojnásobek. Takže ta materie dneska je tak, že soudci mají trojnásobek, ústavní činitelé, včetně členů Národní rozpočtové rady, NKÚ, Národní sportovní agentury, to tady paní ministryně taky řekla pravdivě a správně, mají potom 2,5násobek.

V době, kdy tady létaly miliardy z vrtulníku, tato úspora přináší 60 milionů v příštím roce, 118 milionů v dalším roce. To jsou částky, které v rozpočtu v podstatě neexistují. Systémově bychom se dostali do situace, kdy po rozmrazení platů v roce 2026 bychom skutečně se mohli dostat na navýšení platové 30 až 40 procent. Pokud tento zákon zamítneme, tento problém smeteme ze stolu jednou provždy, pokud se neobjeví další populista a neotevře toto téma. Skutečně ten původní záměr, ta původní myšlenka, která vedla k tomu nastavení toho automatu, bude konečně naplněna. To znamená, že toto jsou důvody, proč ÚPV rozhodl tak, jak rozhodl, to znamená, že navrhl sedmi členy ÚPV ve svém 108. usnesení, které proběhlo na 22. schůzi ÚPV, konané dne 20. října 2021, rozhodl návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou zamítnout. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Tím pádem otevírám obecnou rozpravu. Mám tady dvě písemné přihlášky.

Jako první je písemně přihlášen Michael Canov a jako druhý Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore Canove, máte slovo. Můžete se ho ujmout.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, v roce 2000 vláda předsedy Miloše Zemana a místopředsedy Vladimíra Špidly a v roce 2002 obě komory Parlamentu ČR schválily novelu zákona, který postavil platy ústavních činitelů do vyvážené a proporcionální roviny a učinil je závislými na průměrné mzdě. S jednou výjimkou, o které se zmíním dále, mohl tento model platit do dnešních dnů bez jakýchkoli zásahů zákonodárců.

Namísto toho zákonodárci v průběhu dalších let ústavní činitele rozštěpili, sami sebe dehonestovali na spíše podústavní činitele a své platy si vůči průměrné mzdě opakovaně poměrově snižovali v zoufalé a především marné snaze si nepohněvat voliče. Paradoxně často ti, kteří bořili systém zpočátku nového tisíciletí, či jeho poslední zbytky, volali po zavedení systému, který právě bořili. Poslední kapka a vrchol těchto počínání přišel do Senátu v těchto dnech. Pevně věřím, že ho Senát jednoznačně odmítne.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych probral celou historii vývoje platů ústavních činitelů, z toho speciálně zákonodárců, od sametové revoluce.

Zaprvé, pevná výše platu byla stanovena v letech 1990 až 1995 dle zákona č. 371/1990 Sb. V roce 1991 byl plat ve výši 7 000 Kčs. Oproti průměrné mzdě předminulého roku 1989, která činila 3 170 korun, se jednalo o 2,21násobek. V roce 1995 byl plat ve výši 16 100 Kč, to znamená, oproti průměrné mzdě z předminulého roku 1993, která činila 5 904 Kč, se jednalo o 2,73násobek. Zadruhé, výše platu odvozená od platu na ministerstvech v letech 1996 až 2003. Od vyhlášení zákona č. 236/1995 Sb. v roce 1995 se platy určovaly dle platové základny, která se odvozovala od platů na ministerstvech. Platovou základnu tvořil souhrn nejvyššího platového...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, pane senátore, poprosím, jestli by se mohlo udělat to, aby v recepci se nemluvilo. Opravdu je to pořád dokola slyšet celou dobu. Prosím pěkně. Prosím, pokračujte, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Platovou základnu tvořil souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených pro zaměstnance ministerstev. S tím, že představitelům státní moci náležel další plat ve výši měsíčního platu. Takto bylo zaručeno, že platy zákonodárců byly vyšší i než nejvyšších ministerských úředníků. Ovšem při nezapočítání jejich, tím myslím těch úředníků, příplatků za vedení... To znamená, naprosto rozdílný stav od současnosti, kdy platy zákonodárců jsou hluboko pod úrovní platů, včetně nejrůznějších odměn vysokých ministerských i jiných státních úředníků. Jenom pro ilustraci, dle tehdejšího znění zákona by dnes činil plat zákonodárců bez příplatku za funkce 140 tisíc korun, neboť nejvyšší platový tarif tehdy pro ty úředníky ministerské činil 72 000 Kč. Možný osobní příplatek podle zákoníku práce 100 %. Při započítání 13. platu dokonce 156 tisíc. Zatímco dnes ve skutečnosti činí 90 785 korun, což je platová základna 84 060 krát 1,08.

Zatřetí, výše platu odvozená od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře od roku 2004. Dne 12. července 2002 byla s účinností od 1. ledna roku 2004 vyhlášena ve Sbírce zákonů část 33. novely zákona č. 309/2002 Sb., která zněla, cituji: „Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře, dosažené podle zveřejněných údajů ČSÚ za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.“

Jak jsem již uvedl v úvodu, tato část novely byla schválena přesně ve znění vládního návrhu z roku 2000, který jako sněmovní tisk č. 794 schválila 1. listopadu 2000 tehdejší vláda, podepsal tehdejší premiér Miloš Zeman a první místopředseda Vladimír Špidla, rozeslána poslancům 15. prosince 2000. Výše uvedené tedy znamená, že to byl premiér ČR Miloš Zeman, který již v roce 2000 navrhl a poté v roce 2002 v parlamentu prosadil závislost platu představitelů státní moci na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře spolu se zavedením platové základny ve výši trojnásobku průměrné mzdy. Současně pro představitele státní moci ponechal v zákoně další plat. Proč jenom v porovnání se mzdou v nepodnikatelské sféře? Protože, jak poslanec Marek Benda později vzpomínal, nepodnikatelská sféra byla určena proto, že mzdy v podnikatelské sféře byly tehdy vyšší.

Začtvrté, novela číslo 626 z roku 2004 Sb. ze dne 26. listopadu 2004 s účinností od 1. ledna 2005 rušila u představitelů státní moci v zákoně další plat, což kompenzovala navýšením platových koeficientů, například u poslanců z 1,00 na 1,08. Tyto změny znamenaly pro představitele státní moci nepatrné snížení platů. Namísto z dosavadních 13 – 13 krát 1,00 – na 12,96 – 12 krát 1,08.

Zapáté, od 1. ledna 2004, respektive s nepatrným snížením od 1. ledna 2005, byl nastaven platový automat, který zaručoval, že platy představitelů státní moci mohly být napořád ve stejném poměru ke mzdám fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Tento automat zaručoval kopírování změn platu v nepodnikatelské sféře na období konjunktury stejně jako na období stagnace, či dokonce krize. Stačilo jediné, do tohoto automatu nezasahovat.

Zašesté, byl to ovšem Miroslav Kalousek, který to nevydržel, jako ministr financí prosadil od roku 2011 novelou č. 425/2010 Sb. ze dne 16. prosince 2010 snížení koeficientu ze 3 na 2,5. Jak tehdy tvrdil Miroslav Kalousek, činil tak z důvodu krize. Ale zato pouze na dobu krize! Opakuji, pouze na dobu krize. Dodnes nechápu naivitu tohoto superznalce politického prostředí v české kotlině. Později se nestačil divit. Svým opatření dosáhl Miroslav Kalousek, že se ústavním činitelům snížily poměrně platy oproti mzdám fyzických osob v nepodnikatelské sféře o 20 %. Navíc Miroslav Kalousek prosadil v této novele pro roky 2011 až 2014 pevnou platovou základnu pro poslance a senátory ve výši 51 731 Kč, což v skutečnosti znamenalo další snížení koeficientu. Například pro rok 2013 to mělo za následek, že se ve skutečnosti koeficient snížil na 2,11, neboť průměrné mzdy za rok 2011 činily dle ČSÚ 24 319 Kč, 51 731 děleno 24 319 rovná se 2,11.

Zasedmé, soudci si u Ústavního soudu prosadili, že jim náleží nadále koeficient 3. Ten pro jejich platy platí dodnes. Poslanecká sněmovna se jich opakovaně ve svých návrzích, včetně toho posledního na zmrazení platů, ve svém návrhu nedotýká. Platy ústavních činitelů tehdy do těchto dnů nevratně a zcela chybně se rozdvojily. Vznikly de facto dvě kategorie ústavních činitelů. Ústavní rovná se soudci a podústavní rovná se zákonodárci.

Zaosmé, jak jsem již uvedl, u poslanců a senátorů se slib ministra financí Kalouska, že ke snížení základny ze 3 na 2,5 došlo pouze na dobu krize a poté se vrátí na 3, tento předpoklad se nikdy nenaplnil a již nikdy se zákonodárcům koeficient 3, zavedený v roce 2004, nevrátil.

Pouze se novelou č. 11/2013 Sb., ze dne 28. prosince 2012, určilo, že se koeficient ze 2,5 zpětně vrátí alespoň na hladinu 2,75.

Za deváté, další novelou č. 359/2014 Sb., ze dne 28. prosince 2014, se však vložil do zákona paragraf 3a, který naopak poslancům a senátorům dále snížil koeficient pro rok 2015 až na 2,25 a naplánoval dosažení hladiny koeficientu na 2,75 postupně. Pro rok 2016 na 2,35, pro rok 2017 na 2,45, pro rok 2018 na 2,5 a pro rok 2019 2,75násobek.

Za desáté, jenže když se měl naplnit návrat alespoň ke koeficientu 2,75, tak se zalekl Pirát Mikuláš Ferjenčík natolik toho, že by byl v hospodě za špatného, jak sám tehdy vulgárním slovníkem řekl ve sněmovně na mikrofon, že k žádnému návratu na 2,75 nedošlo. Naopak koeficient 2,5 zásluhou novely č. 316/2018 Sb., ze dne 17. prosince 2018, v zákoně zůstal.

Za jedenácté, přišla koronavirová krize a zákonodárci si svůj plat zákonem č. 587/2020 Sb., ze dne 17. prosince 2020, na rok 2021 zmrazili ve výši platové základny pevně určené 84 060 Kč, čímž došlo k faktickému snížení koeficientu pod koeficient 2,5, neboť platy v nepodnikatelské sféře v roce 2019 vzrostly.

Za dvanácté, zároveň tímto zákonem zákonodárce na dobu od roku 2022 naplánoval, že se bude koeficient počítat nejen od nepodnikatelské sféry, ale od mezd v celém národním hospodářství, tedy včetně mezd v podnikatelské sféře, neboť ty se staly nižší než v nepodnikatelské sféře. To je rozdíl oproti stavu ze začátku tisíciletí, tudíž dle mého názoru jediná oprávněná a potřebná změna novely zákona z roku 2002, o které jsem se již zmínil v úvodu svého vystoupení.

Za třinácté, nyní navrhovanou novelou zákona má dojít ke zmrazení platů zákonodárců, nikoliv soudců, na dalších 5 let. To znamená zachování platové základny ve výši 84 060 Kč na roky 2022 až 2026.

Jaké jsou důvody sebedestruktivních novel zákona? Tím prvním je zřejmě prostý fakt, že se platová základna neodvíjí od průměrné mzdy v minulém, ale z technických důvodů od průměrné mzdy v předminulém roce. Ne proto, že průměrné mzdy každoročně rostou, a tak je plat o jednoroční zpoždění ve skutečnosti nižší, ale protože rostou nerovnoměrně rok od roku. Pokud v roce N vzroste průměrná mzda více než v roce N-1, nikomu nevadí, že zákonodárcům vzroste plat v roce N+1 méně, než by odpovídalo nárůstu průměrné mzdy v roce N. Běda však, když je tomu obráceně a v roce N vzroste průměrná mzda méně než v roce N-1. Pak by byl v roce N+1 nárůst platů zákonodárců procentuálně vyšší než nárůst průměrné mzdy. A tak proti argumentaci, v parlamentu si přidávají více, než přidávají ostatním, zákonodárci kapitulují a své platy si v reálném poměru snižují.

Ještě horší situace nastává v případě zmrazení platů. To by pak i návrat k původní hranici byl zcela určitě nárůstem nad nárůst průměrné mzdy právě o ten rok zmrazení. Ta situace právě nastala zmrazením platům na rok 2021. Opět se ozval křik. Politici si zvyšují platy více, než zvyšují ostatním. Poslanci opět kapitulovali. Namísto vysvětlení, že ten vyšší nárůst je způsoben právě tím předcházejícím zmrazením, vystresovaní a doslova vyklepaní poslanci tři dny před sněmovními volbami schválili návrh premiéra Babiše, s čestnou výjimkou Stanislava Juránka, na jednomyslné zmrazení na dalších 5 let, protože je obestřela nekonečná hrůza, že by je v případě nepřijetí tohoto zoufalého a zároveň z pohledu premiéra geniálního předvolebního tahu opustili voliči.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovedete si představit, co se stane za těch 5 let při plánovaném odmrazení? Po celkově 6 letech zmrazení by se při průměrné inflaci 5 až 10 %, což lze minimálně, bohužel, očekávat, reálný koeficient propadl na 1,87 až 1,41. Po odmrazení by návrat na úroveň platů před zmrazením musel znamenat nárůst platů minimálně o 34 až 77 %. Při nárůstu průměrné mzdy nad úroveň inflace ještě podstatně více. Je proto nepochybné, že by nastal další křik, co křik, úplný řev, že si zákonodárci navyšují platy šestkrát či kolikrát procentuálně více než ostatní. Při psychické odolnosti poslanců, jak jsme ji měli možnost v této věci několikrát pozorovat, by nepochybně došlo k dalšímu zmrazení. A tak by se zmrazovalo a zmrazovalo, až by se dozmrazovalo.

Mimochodem, premiér Andrej Babiš se při předkládání té pětileté zamrazovací novely pochlubil, že on celý svůj poslanecký plat dává samoživitelkám. Jinými slovy, že on z výkonu práce poslance nemá ani korunu. To by byl možná ideál některých, aby poslanci dělali svoji poslaneckou práci zdarma. Co by to znamenalo v praxi? To, že by ve sněmovně byli jen miliardáři, kteří žijí úplně z něčeho jiného a významně vyššího, než je poslanecký plat. Je to žádoucí? Nechám odpověď na každém z vás. Nejenom v tomto plénu, ale i u všech diváků. Tak tomu ostatně bylo kdysi, že ve středověkých sněmech se zasedalo zdarma. A tak v nich zasedali jen šlechtici a později ti nejbohatší z měšťanů. Nikdo jiný si to nemohl dovolit. Až později se zavedly odměny. Nikoliv ovšem na žádost šlechty, naopak pro ni vznikla nepříjemná konkurence, že se o místo ve sněmech mohli ucházet i lidé z méně zámožných vrstev.

Závěr. Návrat k zákonu ve znění, jak ho na počátku tisíciletí prosadila vláda premiéra Zemana, a začal platit za vlády premiéra Špidly, to znamená návrat ke koeficientu 3, by dle mého názoru byl tím správným krokem. V tehdy schváleném zákoně se daly do odpovídajícího poměru platy všech ústavních činitelů. Nejen k průměrné mzdě, ale i k platům ministerských a dalších státních úředníků. Není principiálně správné, aby platy ústavních činitelů byly hluboko pod platy vrcholových úředníků. Nová vláda by měla tyto nepoměry napravit novou novelou zákona a vrátit ho do tehdejšího stavu. Samozřejmě s tím, že by se platy odvíjely od průměrné mzdy nikoliv jen v nepodnikatelské, ale v celé hospodářské sféře. V tomto okamžiku však mohu jen vřele doporučit nesmyslnou a antisystémovou novelu z pera premiéra Babiše smést ze světa ramp a zamítnout ji. Při této příležitosti též vzpomenout odkazu předsedy Senátu Jaroslava Kubery, který se nikdy za stanovenou odměnu pro ústavní činitele nestyděl, neboť si byl vědom, jak zodpovědná a náročná práce, zbavená soukromí a často i volného času, to je. A že v konečném důsledku voliči nehodnotí své zákonodárce měřítkem jejich odměn, ale měřítkem jimi vykonané práce. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní mám další písemnou přihlášku od Zdeňka Nytry, předsedy klubu ODS. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já budu podstatně kratší než ctěný kolega, senátor Canov.

Já mám v podstatě pouze dvě otázky na paní ministryni. Pan poslanec Babiš v důvodové zprávě a vy v předkladu jste uvedla, že skokové navýšení platů k 1. 1. 2022 o 6,1 % nelze považovat za přijatelné. Už to tady bylo zmíněno, ale opravdu bych to chtěl slyšet od vás. Co je důvodem pro to nepřijatelné skokové navýšení od 1. ledna 2022? Druhá otázka. Předkladatel, předpokládám, má návrh na scénář, co se bude dít na podzim roku 2026?

Respektive k 1. 1. 2027. Opět už to tady bylo zmíněno, ale od vás jako od předkladatele očekávám, že nastíníte ten scénář, jakým směrem se budou upravovat platy ústavních činitelů a dalších, kterých se tento zákon týká.

Takže, vážená paní ministryně, dvě otázky. Proč dochází k nárůstu platů o 6,1 % od 1. ledna, nebo má dojít, jaký je scénář postupu na přelomu roku 26/27. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní má slovo pan senátor Tomáš Goláň, který se přihlásil do rozpravy. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři. Jak už to bývá zvykem, pan kolega Michael Canov mi vždycky vezme půlku myšlenek a ještě je takovým krásným způsobem přednese, že já potom posbírám to, co zbylo.

Nicméně plamenné vystoupení paní ministryně financí na konci jejího mandátu mě přece jen přinutilo k tomu, že jsem ten zelený knoflík zmáčkl a že jsem tady a stojím před vámi.

Já jsem překvapen, že po té argumentaci, kterou jsme tady slyšeli, po té velké populistické argumentaci, na druhou stranu velmi emotivní, zasáhla mě, že paní ministryně nenavrhla, abychom chodili do práce zadarmo. Anebo zavést turnikety, abychom si platili vstupenku do Senátu. Mohli bychom si koupit permanentku nebo na tu kartičku si předplatit vstup do Senátu. Protože tak, jak to celé zargumentovala, vlastně bychom se měli stydět za to, že vůbec něco bereme.

Já si nemyslím, že práce senátora, my jsme tady všichni ve střetu zájmů, protože rozhodujeme o svých platech, já tak trošku v tom střetu zájmů nejsem, protože byť jsem se neinspiroval panem premiérem, ale většinu svého platu dávám na financování mládežnického sportu a na další projekty, což se mé ženě velmi silně nelíbí, ale bohužel takhle jsem si to nastavil, když jsem šel... Takže já úplně na tom platu nejsem závislý. Tak, jak podnikatelé ve středověku žili ze svých šlechtických platů, já mám, všichni víte, svoji soukromou praxi. Přesto všechno jsem byl ten, kdo byl nejhlasitějším odpůrcem této nesystémové změny.

Proč paní ministryně s tím nepřišla v dubnu 2020, když jsme měli nakonec státní rozpočet v deficitu 500 miliard? Na pomoc podnikatelům bylo jenom 120 miliard, 380 miliard byly systémové výdaje, které byly nesprávně nastaveny, s tím, se nepředvídala krize. Proč paní ministryně takovouto plamennou řeč neřekla, když jsme další desítky miliard dávali na důchody a na jednorázové navýšení důchodů apod.?

Ta částka, jak tady řekli přesně moji předřečníci, nebude 6 %, to navýšení, ale co je pro mě nejdůležitější, jednou provždy tahle debata ustane, protože prostě bude nastaven automat. Já si myslím, že to, abychom, jak jsem to řekl již ve své zpravodajské zprávě, abychom my tady neustále na základě populistických gest tři dny před volbami dostávali někoho do těchto trapných a nepříjemných debat, tak si myslím, že stojí za to, abychom takovýto populismus zastavili a tento návrh zamítli. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní tedy nevidím nikoho dalšího přihlášeného... Ano, vidím, pan senátor Čunek se hlásí rukou, on není ještě zaregistrovaný. Dáme mu chviličku, on to určitě zvládne. Ano, prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych rád řekl ještě jednu myšlenku, která tady nezazněla, která mně skutečně vadí. Nejsou to jenom ty tři dny před volbami, dokonce ani nesdílím víru některých svých předřečníků, že když dnes neschválíme tuto novelu, tak že tím pádem už se tak nikdy nestane, protože ten automat bude fungovat.

Bohužel před volbami, jak jsme viděli, nejen před těmito, ale před jakýmikoli jinými, se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku k zaujetí u voličů cokoliv. Cokoliv. Kdybychom udělali stejný výčet toho, co tady udělal a řekl nám senátor Canov, jaká byla chronologie, co se týká platu ústavních činitelů, kdybychom udělali chronologii, jenom to, co se dělo před každými volbami, co se slibovalo a co se nakonec udělalo, tak by to byla abstrakce až neuvěřitelná.

Nicméně mně na tom vadí jiná věc, která právě míří jen k tomu populismu, že je-li krize, tak se má snížit státní správa. My jsme, co se platů týká, její součástí. Má snížit své odměny, své platy, protože by měla vyjádřit tímto způsobem určitou závislost na tom, co se děje. To je zaprvé. Zadruhé, svou solidaritu a participaci s podnikatelskou sférou, případně s tou nestátní sférou obecně.

Jestli si vzpomenete, když jsme schvalovali, hlavně vládou byly navrženy, možná tak je to lépe řečeno, ty balíčky opatření k ošetřování člena rodiny, kdy ošetřovat člena rodiny znamenalo mít víc peněz, tzn. nebýt v práci a být s tím členem rodiny, znamenalo víc peněz, než chodit do práce. Já jsem to tady počítal, měl jsem ty údaje. Ne že bych to já počítal, ale ty údaje jsem si vzal ze mzdových účtáren. V kombinaci, která nakonec nastala, kdy někteří pár dní šli do práce, zbytek dní přes soboty a neděle měli ošetřování člena rodiny, tedy čtvrtek, pátek, sobota, neděle, pondělí, úterý atd.

Tento návrh vlády byl pro mě naprosto tragický, havarijní, protože ten, kdo do práce chodil, bral méně než ten, co do ní nechodil. To bylo jedno populističtější, nesmyslné opatření za druhým, to mnohým nevadilo. To je první věc.

Přitom jsem však navrhoval, že by bylo dobře, abychom my všichni, kteří jsme do práce chodili, já jsem neměl ani jeden den home office, ani jako hejtman, ani jako senátor, většina z vás na tom byla stejně, stejně tak na tom byla paní ministryně, ta chodila také do práce... Nicméně já jsem navrhoval, abychom snížili své platy v té době na úroveň 80 %, s celou státní správou, ale těmi, kteří do práce samozřejmě nechodili a byli na těch home officech. Ti, kteří chodili, ať mají 100 %. Samozřejmě policisté, hasiči a ti všichni, kteří chodili do práce, když byli v práci, mají mít 100 %. Ale ti, co byli na home office, aby měli 80.

Protože ti, kteří byli v podnikatelské sféře, v první fázi měli těch 60 %, překážky v práci. A potom docházelo, nejen podle rozhodnutí podnikatelů, ale také dostávali určité peníze na to, aby firmy, hoteliéři atd. mohli své zaměstnance vůbec vyplácet. To tady bylo, ale nikdo 100 % neměl. To si myslím, že to by bylo to správné vyjádření, ta správná participace. Ale tady se vybere jenom tento vzorek 281 lidí plus pár jmenovaných institucí. Já jsem přesvědčen, že chce-li někdo takto zasáhnout a chce-li někdo tu participaci vyjádřit, pak je potřeba, o tom se mluví samozřejmě, víme to všichni, je potřeba šetřit v celé státní správě.

Až k tomu dojde a také ti všichni ostatní, soudci, státní zástupci a prostě celá státní správa, až přijdeme na to, že bychom měli šetřit i tady, nejen snížit počet členů, lidí, ale pak v tom celkovém objemu už to budou také nějaké peníze a bude to vyjádření solidarity s těmi, kteří nejsou ve státní sféře, nemají jistotu svých platů, jsou závislí na podnikání apod.

Myslím tím, že pracují v podnikání, jsou zaměstnanci atd. Takže pak si myslím, že takový návrh solidarity má smysl. Skutečně už jenom proto, že kdyby vláda s tím přišla fakt půl roku předtím, nebo rok předtím, protože koronavirus je tady dlouho a obavy byly velké, to všechno se dalo pochopit a bylo by to skutečné možná vyjádření solidarity a obavy. Ale tři dny před volbami to bylo čisté vyjádření toho, udělejme rychle ještě něco pro to, abychom dostali o desetinu, dvě desetiny, o procento voličů víc na svou stranu, abychom vyhráli. Pak ale takový krok v tom faktickém skutku určité solidarity nemá vůbec žádnou cenu. Protože on je jen populistický.

Toto jsou důvody, které jsem řekl. Jak víte, já jsem nehlasoval pro mnohé návrhy, které směřovaly proti tomu, aby lidé, kteří pracují, byli odměňováni méně než ti, kteří do práce z jakéhokoliv důvodu nechodili. Já se cítím v tomto smyslu víceméně podveden vládou, nebo poslaneckým návrhem, který sem přišel, jenom proto, aby někdo dostal pár procent navíc. Ale tím bortí jakýkoli smysl solidarity, vzájemnosti, ohledu jedné skupiny vůči druhé.

Protože vláda celý rok, nebo celou dobu koronaviru, jak už jsem řekl, jí nevadilo to, že všichni lidé, kteří byli nejen ve státní sféře, ale také v samosprávách atd., ve veřejné správě obecně, ti byli doma a všichni brali těch 100 %. Zatímco nikdo se nedíval na tu sféru, která nás tady platí, kolik oni měli procent. Málokdo z nich měl 100 %, když nechodil do práce.

Z tohoto důvodu pochopitelně nemůžu tento návrh podpořit. Nechť Poslanecká sněmovna teď v tom novém složení, když má ten mandát před sebou, ať kolegové udělají nějaký lepší návrh, o kterém by si mysleli, že by pro naše platy byl lepším vyjádřením snad té skutečnosti. Ale v tuto chvíli, kdy ti, kteří odcházejí, tři dny před volbami něco rozhodují, to si myslím, že není správné. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní nevidím nikoho přihlášeného. Ale ptám se paní navrhovatelky, zda chce v rámci obecné rozpravy odpovědět na otázky, které byly položeny?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, ano, určitě odpovědět chci.

Mnoho vzletných slov, mnoho rozborů, já budu úplně jednoduchá, protože ten problém je jednoduchý. Úplně jednoduchý. Nebudu tady přednášet takovou dlouhou, rozsáhlou retrospektivu do těch legislativních úprav, ale řeknu jednoduché, jasně prokazatelné, jasně ověřitelné číslo. Nárůst platů ústavních činitelů mezi lety 2015 až 2020 byl 50 %. Tečka. Nemusím vůbec říkat nic dalšího, nemusím tady číst žádné dlouhé legislativní úpravy, 50 %, takže ať to bylo, jak bylo, nebo ten, nebo onen, toto je jasné číslo.

Za těch 5 let... Tam nejde o to, že by ústavní činitelé o ty platy přišli, za těch 5 let by to bylo skutečně 25 až 30 %, které by potom skokově naběhly.

Co znamená těch 6,1 %? Budu hovořit řečí čísel, občané nás sledují, píší mi, vidím to na sítích, tak aby tomu rozuměli... 6,1 % znamená pro běžného senátora nárůst asi o 11 000 Kč měsíčně. Samozřejmě mohu říct, kolik je to u místopředsedy komory – 14 600, u ministra je to 12 100, místopředsedy vlády – 14 400, prezidenta – 35 500, prezident NKÚ – 14 700... A tak dále, to je všechno dohledatelné a dopočitatelné.

Průměrný nárůst je tedy 11 000. Teď si, prosím, dejme vedle toho, že nárůst policistů, hasičů, kterým děkujeme, ať je tornádo, ať je covid, ať je cokoliv, bude 1400 Kč a učitelů 3,5 %, tam jsme se domluvili na procentuálním nárůstu, to samozřejmě bude ještě odvislé od toho, jak dopadne rozpočet. Protože pokud bude rozpočtové provizorium, platy těchto lidí nenarostou, dokud nebude jasně dán rozpočet. Takže to pro srovnání.

To, co jste říkal, pane senátore Čunku, ano, já jsem navrhla do rozpočtu roku 2021 zmrazení platů státních zaměstnanců, také nedostali ani korunu navíc. Odůvodnila jsem to tím, že jsme zrušili společně, a za to děkuji, superhrubou mzdu, což je 7 % čistého, že se zvyšuje sleva na poplatníka v roce 2021 o 3000 Kč a od roku 2022 o dalších 3000, což je zhruba 9 %. Ale to všem. Všem nám, už se tam dnes počítám také, protože jsem novou poslankyní Poslanecké sněmovny.

Ten důvod, na který se mě ptáte, pane předsedo Nytro, co je tím důvodem zvýšení, co je tím důvodem tohoto návrhu vládního... To se omlouvám, to jsem řekla skutečně nepřesně. Dýchat s lidmi, to je ten návrh, to je ten důvod. Protože my čelíme obrovským globálním problémům, obrovským globálním problémům s energiemi, teď probíhá jednání o mimořádné podpoře lidem, kteří jsou opravdu v obrovských problémech. Máme tady problémy s bydlením, máme tady problémy s covidem, vidíte to každý den. V souvislosti s tím neporostou příliš v soukromém sektoru platy. V tom veřejném to bude ještě odvislé od toho, jak dopadne rozpočet. Ten návrh je skutečně 1400 Kč, nebo 3,5 % pro učitele, čili vidíte, že to pokryje stěží průměrnou inflaci. Uvidíme ještě, jak to bude s průměrnou inflací. Roční nárůst běžného senátora bude více jak 130 000 Kč. To jsou ty důvody.

Proč jsme s tím nepřišli dříve? No, přišli. Ten návrh poslanec Andrej Babiš poslal do Poslanecké sněmovny už, v trošku jiné modifikaci, abych byla poctivá, někdy v červnu, ale tam zůstal zaparkován. Pod heslem, že... Důvod, že jsme to mohli prosadit, hnutí ANO... Nemohli, byli jsme v tomto naprosto osamocení. Proč se mě ptáte, proč jsem nepřišla takto vystupovat proti navýšení důchodů? Nad rámec zákonné valorizace pravděpodobně, předpokládám, pane senátore Goláni, že jste to tak myslel. To je také jednoduché. Protože průměrný důchod v roce 2021 je 15 445 Kč. V roce 2022 bude, zaplaťpánbůh, díky tomu zvýšení, 16 280 Kč. Prošlo to, samozřejmě tady ne.

Ale vy jste třeba zvedli ruku, já to nekritizuji, já to tady jenom konstatuji, pro to, aby za každé vychované dítě byl příplatek 500 korun od roku 2023. To jste tady odhlasovali. Takže zase pojďme... A celou řadu dalších sociálních zákonů. Včetně těch, které měly pomáhat v covidu. Buďme v tomto směru úplně féroví.

To jsou jasná čísla, já si myslím, že by měla tady být určitá solidarita, myslím si, že ji lidé čekají, je to na vás, vy budete teď hlasovat, vy rozhodnete o tom, jak to dopadne. Ale znovu připomínám, vaši straničtí kolegové, jsou to vaši straničtí kolegové, pro to do jednoho beze zbytku zvedli před volbami ruku, což je argument, který je pro mě ze všech nejméně srozumitelný.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko. Je ještě otevřena obecná rozprava, prosím, pan senátor Čunek má slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Děkuji, já zareaguji jenom na jednu věc. Silně jsem tady kritizoval a doteď kritizuji, myslím si, že to byl úplný nesmysl, zrušení superhrubé mzdy, kterou navrhla vláda, protože tam právě všichni, kteří mají vyšší příjem, plnili těmi svými daněmi státní rozpočet. Vzpomeňte si všichni, jak jsme tady, že předtím než s tím vláda přišla, nikde ve veřejném prostoru ani jeden z nás ani nikdo z těch výše příjmových obyvatel to nežádal. Vláda uprostřed krize přijde a řekne: Víte co, když už tady máme 2 biliony dluhu, tak ještě 150 miliard, abychom přilepšili těm, co mají hodně peněz, tak to klidně udělejme. Udělala to. Je to pro mě úplně nepochopitelné, doteď, ale přece jenom to bylo lepší než tato laciná hesla, která se týkají možná 350 lidí v tomto státě. Tak by se to týkalo několika desítek tisíc lidí, byly by to skutečné miliardy, protože v konečném objemu to dělá zřejmě až skutečně těch 130 až 150 miliard korun. To se vláda nestyděla předložit. To znamená, těm, kteří ty peníze mají, těm ještě přidala. Teď přijde s tímto. To je ta nesmyslnost.

Já volám, paní ministryně, nic pochopitelně to není osobního, ale volám po tom, abychom plánovali dopředu věci, abychom je dělali systémově. Teď řeknu ještě jiný krok, kterým se zabývám, protože mám na starosti ty tisky, které jsou evropské, prolíná se to s tím, co se děje v energetice. Jestli vláda vymyslí a přijde s tím, že se odpustí DPH na elektřinu, to znamená pro všechny, tak si vezměte, že ti, co si zablokovali elektřinu na několik let, jsou to většinou ti, kteří tomu dobře rozumí, jsou dobře situovaní, protože dělají tuto práci, ti na tom zase vydělají. Ta pomoc má směřovat těm, kteří jsou u těch obchodníků Bohemia Energy a podobně, to znamená, kteří dneska platí pětkrát víc, jsou navíc skutečně závislí na tom důchodu, který vy máte, to znamená, že místo toho aby platili zálohu 1000 korun, teď platí zálohou 4000 korun, to je příklad, který mám ve svém okolí. Je to překvapivé, ale je to tak. Tam má směřovat ta pomoc. Ne pořád dělat takové populistické kroky, kdy, kteří mají hodně, tak těm se pořád ulevuje, pak stát přichází třeba přes toto DPH o peníze, které mají být směřovány k těm, kteří jsou skutečně postiženi. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nyní opravdu už nevidím nikoho, kdo by se hlásil do debaty... (Alena Schillerová se hlásí o slovo.) Ještě chcete v rámci obecné rozpravy? Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, paní předsedající. Musím reagovat na pana senátora Čunka. Bylo tady toho moc řečeno, myslím, že bych to neměla nechat bez odpovědi. Superhrubá mzda... Děkuji, že jsme se tady domluvili! Děkuji vám, protože tehdy jste mi opravdu pomohli, po té divoké daňové noci, která proběhla v Poslanecké sněmovně. Nemáte pravdu! Vláda to měla ve vládním prohlášení, že zruší superhrubou mzdu. Ten podvod, který znamenal pro 4,5 milionu zaměstnanců reálné zdanění 20,1 procenta. Ale měla to tam jinak koncipováno. Přišla krize. Kdybychom to nechali tak, jak jsme to tam měli, 19 procent, zvedáme OSVČ, to určitě by nikdo z vás nechtěl, daň patnáctiprocentní na 19 procent, nemůžete mít pro fyzickou osobu, ať je zaměstnanec nebo OSVČ, dvě daně, musí být jedna. To byl ten důvod. Jsem ráda, že jste to tady pochopili, že jsme srovnali zdanění OSVČ i zaměstnanců. Je to 4,5 milionu zaměstnanců. Každý na tom vydělal. Měla jsem tady ty grafy, ukazovala jsem vám to. Logicky, jestliže má někdo větší mzdu, vydělal víc než ten, kdo má mzdu nižší. Já bych tedy nechtěla žít v zemi, kde mají všichni stejnou mzdu. To asi se tady výjimečně shodneme. Takže to k tomu. Není to 150 miliard. Je to mnohem méně. Ale je to víc, než jsme chtěli, protože jsme tady udělali nějaké kompromisní dohody, zvyšuje se po sobě sleva na poplatníka o 3000 korun, dvakrát po sobě, 2021 a 2022, museli jsme udělat ústupek ve vztahu k rozpočtovému určení daní, to znamená, kompenzujeme 80procentní výpadek krajům, městům a obcím, což se projevuje pozitivně, protože jsou v přebytku, jak za rok 2020, díky kompenzačnímu bonusu pro obce, tak za rok 2021, teď v pololetí mají přebytkové hospodaření, což samozřejmě má tento zásadní vliv.

Ale toto všechno má dopad na všechny. Proto jsem o tom mluvila ve své řeči. Má to dopad i na naše platy, nebudu říkat na vaše, na naše platy, protože i já už se tam počítám, samozřejmě i z podtitulu ministryně tam patřím. Proto jsem to tady zmínila. Proto to považuji za důležité. Myslím si, že to byl správný krok, nechali jsme ty peníze lidem. Oni nejlépe ví, jak s nimi mají naložit.

Co se týká pomoci v oblasti energií, určitě to k vám sem doputuje. Je to velké téma, věřím, že i vy dostáváte desítky, stovky zpráv od občanů, jako já, rozhodně mě to netěší, ty příběhy některé jsou hrozné, které čtu. Ta pomoc má několik vrstev. Tak ať z toho neděláme jenom jednu. To DPH bylo absolutně...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Paní ministryně, já jenom prosím, abyste hovořila k věci.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  To DPH bylo absolutně nejrychlejší. Ale musím se vyjádřit, prosím, paní předsedající, protože to tady bylo zdviženo. Prominula jsem to na listopad, na prosinec, je to nejrychlejší, nejúčinnější, máme spoustu lidí, kteří nedosáhnou na tu hmotnou pomoc. Dnes to řešíme, bude hmotná pomoc. Dnes na ni dosáhne, na příspěvek na bydlení, 210 tisíc lidí. Nastavíme parametry tak, aby to bylo více lidí. Ta hmotná pomoc dnes se dojednává, bude se vyplácet, je to rychlá, účinná pomoc, na kterou dosáhnou skutečně ti nejvíc postižení. Musíme nastavit parametry, aby to bylo prostě využito tím správným směrem. Ale DPH, které jsem prominula, na listopad a prosinec, Evropská komise nás vyzývá, využijte všechny nástroje, to je opravdu rychlá pomoc všem těm, kteří jsou také postiženi, středně příjmoví, i na ty to má dopad, nedosáhnou na žádné sociální podpory. To znamená, to je potřeba zvážit. Vy budete mít šanci o tom rozhodovat potom pro rok 2021, protože ten návrh už leží v Parlamentu ČR. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, nyní tedy uzavírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda ještě jednou paní navrhovatelka se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Myslím, že už se vyjádřila... Teď bychom postoupili, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Tomáš Goláň? Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy, pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, v obecné rozpravě, k senátnímu tisku č. 163, vystoupili, pokud jsem dobře počítal, čtyři senátoři, jeden senátor opakovaně, takže bylo celkem pět vystoupení. Dvakrát vystoupila paní ministryně. Zopakovala v zásadě stále ten stejný údaj, tu mantru 6 procent. Nechci už ty věci rozebírat. Pouze upozorňuji na to, že 6 procent je proto, že jsme v letošním roce přistoupili ke zmrazení platů představitelů státní moci. Jinak jsou to 3 procenta, na tom trvám. Víc už k tomu nechci mluvit, protože to by byla debata nekonečná. To číslo 3 procenta je správné. Paní ministryni to doložím.

Nechci rozebírat podrobně tu debatu. Myslím, že ani DPH úplně jaksi není téma spojené s platy představitelů státní moci. Nevěděl jsem v některých okamžicích, jestli paní ministryně vystupuje jako ministryně, nebo jako předsedkyně opozičního klubu v Poslanecké sněmovně ANO. Ale to nechť každý posoudí sám.

Jinak v obecné rozpravě nepadl jiný návrh než návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. O tom budeme pak hlasovat.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, teď tady mám návrh, abychom se odhlásili, kdo tady jsme nebo nejsme. Já to budu resetovat... Nyní spouštíme znělku, aby všichni, kteří jsou v přísálí, věděli, že zahajujeme hlasování.

Upozorňuji pro příchozí kolegy, že jste byli odhlášeni, že došlo k resetování, čili se znovu přihlaste.

Aktuálně je přítomno 67 senátorů a senátorek, zahajuji hlasování, kvórum je 35. Budeme hlasovat o návrhu zamítnout. Tak jak padl... Jeden jediný návrh. Čili kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Zamítnutí bylo schváleno, při registrování 68 senátorů a senátorek, při kvóru 35, pro se vyslovilo 57, proti 5. Návrh byl přijat. Děkuji. Tento bod můžeme ukončit.

Půjdeme k dalšímu bodu, který... Opět je tady v zastoupení paní ministryně Alena Schillerová, k bodu

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o spotřebitelských úvěrech

Tisk EU č. N 057/13

Je to senátní tisk č. N 057/13. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám stručně představila návrh nové směrnice o spotřebitelských úvěrech, který na začátku letošního léta zveřejnila Evropská komise v rámci legislativního balíčku zaměřeného na ochranu spotřebitele.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Prosím laskavě klid v přísálí, paní ministryně, chviličku jenom, než se někteří ještě odeberou k nějakým jiným jednáním, která jsou nezbytná. Prosím opravdu o klid... Snad už můžeme začít, prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  A rámcovou pozici k tomuto návrhu. Potřebu revidovat platnou právní úpravu zdůvodňuje Komise zejména výzvami, které přináší digitalizace, nové způsoby distribuce úvěrů spotřebitelům a zkušenostem se současnou regulací jak spotřebitelských, tak hypotečních úvěrů. Komise dále tradičně zdůrazňuje potřebu rozvoje vnitřního trhu a přeshraničního úvěrování, dále projevy a dopady koronavirové epidemie na vztahy mezi věřiteli a dlužníky.

Nejdůležitější změnou, kterou nová směrnice přináší, je výrazné rozšíření okruhu vztahů, na které se má vztahovat. Nově má pokrývat i bezúročné spotřebitelské úvěry, mikropůjčky, operativní leasing nebo služby tzv. skupinového financování, tzn. crowdfunding.

Oproti současnosti je podrobněji upraven proces ověřování úvěruschopnosti dlužníka nebo zakázán nevyžádaný prodej úvěrů. Novými prvky ve směrnici jsou také povinnost členských států zavést určitou cenovou regulaci úvěrů, mechanismus poskytování úlev ze splácení závazků, v případě vážných finančních problémů dlužníka, a minimální výše pokuty za nejzávažnější delikty, ve výši alespoň 4 % z obratu dohlížených firem.

Ministerstvo financí k návrhu směrnice zpracovalo rámcovou pozici, ve které obecně souhlasíme s Evropskou komisí v tom, že vývoj doby si novou právní úpravu spotřebitelských úvěrů vyžaduje.

Současně však upozorňujeme, že změny v regulaci mají být přiměřené rizikům spojeným s konkrétními typy úvěrových produktů a subjektů, které je distribuují. Mají být zaměřené na užití těch nástrojů ochrany dlužníků, které budou reálně působit v jejich prospěch, nikoli jen zakládat novou nedůvodnou administrativní zátěž na věřitele, a omezovat nabídku úvěrových služeb.

V ČR například na některé úvěry vyňaté z působnosti současné směrnice aplikujeme pouze pravidla týkající se postupu věřitele při prodlení dlužníka, což považujeme za vhodnou cestu i v rámci projednávaného návrhu. Z pohledu zájmů ČR pak považujeme za klíčové, aby nová evropská právní úprava nenutila členské státy oslabit již existující spotřebitelská práva a zavádět nedůvodně různou právní úpravu mezi spotřebitelskými a hypotečními úvěry.

Rezervovaní jsme také vůči jednotné regulaci ceny úvěrů napříč Unií a zahlcování zákazníka informacemi, které reálně nevyužívá.

V danou chvíli je návrh směrnice projednáván na pracovní úrovni Rady. Přes ambiciozní představu současného slovinského předsednictví a přes skutečnost, že členské státy vystupují vůči návrhu Komise relativně vstřícně, očekáváme, že kompromisní znění návrhu Rada zformuluje až v průběhu roku 2022. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní předkladatelko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Usnesení máte jako senátní tisk č. N 057/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Raduan Nwelati, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Nemám moc prostor pro to, abych dopodrobna tady popisoval tu směrnici nebo úpravu té směrnice, protože paní ministryně to podstatné, co v té směrnici je, řekla. Já vás spíš seznámím s jednáním VEU, který tuto zprávu projednal, nebo tento materiál projednal, ztotožnil se s pozicí vlády, to znamená, to usnesení, které doporučuje, jste dostali jako tisk, který máte, takže ho tady číst nebudu. Jenom zdůrazním ty body, které tam zejména jsou napsány. Je to například, že nesouhlasí se zavedením možnosti výjimečného poskytování úvěrů i klientům pravděpodobně neschopným splácet, což prolamuje jedno z nejdůležitějších pravidel na ochranu spotřebitele. To si myslíme, to takhle má ve své dispozici vláda. My s tím se ztotožňujeme nebo navrhujeme, aby se Senát s tím ztotožnil. Potom je tam požadavek na vyjasnění účelu přezkumu při automatickém profilování klienta z hlediska administrativní zátěže. Pak je tam deklarován nesouhlas s cenovou regulací spotřebitelských úvěrů, neboť to neomezí poptávku po úvěrech, pouze ji přesune do neregulované šedé zóny, kde se nedodržují žádná pravidla ochrany spotřebitele ani dobré mravy.

To znamená, místo toho, abychom chránili spotřebitele, tak se dostaneme do toho, že více... Nebo nebudeme chránit tak, jak bychom měli. Pak je tam požadavek na vyjasnění způsobů výpočtu minimální výše horní hranice pokuty alespoň na úroveň 4 %, což je v té směrnici popsáno. Chceme, aby bylo vysvětleno, proč ten výpočet vychází takto, aby se to zdůvodnilo. Nebo to chce prakticky vláda. Zjednodušeně výbor podporuje pozici vlády a doporučuje Senátu, aby přijal usnesení v tomto smyslu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Je někdo, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím. Táži se tedy předkladatelky, jestli se chce ještě vyjádřit? Nechce se vyjádřit. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo. Já se nebudu vyjadřovat k diskusi, která neproběhla, ale spíš jenom chci říct, tady je jediný návrh, a to schválit usnesení, které předkládá výbor pro evropské záležitosti. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Opět kolegy pozvu znělkou.

Ještě minutku, aby se kolegové mohli zapojit do hlasování. Budeme tedy hlasovat o návrhu, tak, jak jej přednesl pan senátor Raduan Nwelati, tedy o usnesení, které je uvedeno v tisku N 057/13/2. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nyní zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh byl schválen. Bylo registrováno 63 senátorek a senátorů. V hlasování č. 35 se při kvóru 32 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Děkuji. Tím končím tento bod.

Můžeme přejít k dalšímu bodu, kterým je

 

Balíček k přechodu k udržitelnému hospodářství a zeleným dluhopisům

Tisk EU č. N 059/13

Tisk EU č. K 060/13

Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. N 059/13, K 060/13, N 059/13/01 a K 060/13/01. Nyní prosím paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, paní předsedající, dámy a pánové ještě jednou, dovolte, abych vám předložila jménem vlády rámcové pozice k balíčku k udržitelnému financování ze dne 6. července 2021, jehož součástí je v první řadě návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech a dále sdělení Evropské komise k problematice financování udržitelnosti s názvem Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, známá také jako takzvaná obnovitelná strategie.

Návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech stanoví jednotné požadavky pro emitenty dluhopisů, kteří chtějí používat označení Evropský zelený dluhopis pro své environmentálně udržitelné dluhopisy nabízené investorům v Evropské unii a zavádí systém registrace a dohledu pro externí posuzovatele těchto dluhopisů. Peněžní prostředky získané z evropských zelených dluhopisů by měly být použity na financování hospodářských činností, které mají trvalý pozitivní dopad na životní prostředí, tedy jsou v souladu s takzvanou taxonomií. V případě druhého dokumentu, tedy zmíněné obnovitelné strategie, jde o politický plán Evropské komise na funkční období pod vedením Ursuly von der Leyen pro agendu udržitelného financování. Tato strategie obsahuje konkrétní opatření, která mají být ve vymezeném období realizovaná. Plánovaná opatření obsažená ve strategii, respektive v její příloze, lze rozdělit do šesti základních oblastí: posílení rámce na podporu financování přechodu, vybudování inkluzivního rámce pro udržitelné financování, posílení ekonomické finanční odolnosti vůči rizikům souvisejícím s udržitelností, větší zapojení finančního sektoru do dosahování cílů udržitelnosti, zvýšení důrazu na monitoring a hlubší integraci finančního sektoru v souvislosti s cíli udržitelnosti a zvýšení ambicí na mezinárodní úrovni.

Česká republika s návrhem nařízení o evropských zelených dluhopisech jako celkem souhlasí, a to zejména proto, že jde o dobrovolný režim. Tedy emitenti mohou, ale nemusí využít. Takže nikomu nevzniknou vynucené náklady. Ačkoli návrh nařízení nezavádí žádné zvýhodnění evropských zelených dluhopisů z hlediska kapitálových požadavků, je vhodné obecně uvést, že ČR dlouhodobě zastává názor, že kapitálové požadavky by neměly podléhat politickým preferencím, ale měly by primárně vycházet ze skutečného hodnocení rizik, jimž jsou finanční instituce vystaveny.

Pokud jde o pozici k obnovitelné strategii, lze říci, že vláda vnímá důležitost agendy udržitelného financování v kontextu cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu. Současně však považuje za nezbytné, aby byly jasněji vymezeny jednotlivé nástroje, které mají k realizaci těchto cílů vést. Dále ČR apeluje na realistické pojetí přechodu k udržitelné ekonomice, a to jak pokud jde o načasování, tak pokud jde o prostředky a nástroje, které tomu mají napomoci. Při tomto přechodu je třeba dostatečně brát ohled na rozdílné startovní podmínky jednotlivých členských států. Také je třeba, aby evropská legislativa uznala, že při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje nezastupitelnou roli také jaderná ekonomika a zemní plyn, o což na různých evropských platformách trvale usilujeme. Rovněž je třeba zajistit, aby různé oznamovací a vykazovací povinnosti, které se v souvislosti s taxonomií zavádějí, byly přiměřené a nepředstavovaly přílišnou zátěž pro povinné subjekty, včetně malých a středních podniků. Seznámila jsem se s návrhem usnesení, které k balíčku včera přijal výbor pro záležitosti Evropské unie. A mohu říci, že s tímto návrhem plně souhlasím, protože zdůrazňuje stejné věci, které považuje za důležité i tato vláda. Oceňuji zejména důraz na dobrovolnost systému evropských zelených dluhopisů, na omezení administrativní zátěže a zdůraznění role jádra a plynu při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní předkladatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky N 059/13/2 a K 060/13/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, zpravodajská zpráva víceméně koresponduje s předkladatelskou zprávou, kterou paní ministryně předložila. Nicméně bych rád upozornil na usnesení či doporučení, které výbor přijal a předkládá ho plénu Senátu, a to z toho důvodu, aby podtrhl některé záležitosti, které tady byly řečeny. To znamená, v souladu s usnesením vlády chceme podtrhnout a podpořit v tomto smyslu vládu, aby některé aktivity, které chceme, tedy chce ČR, nebyly v evropské legislativě opomenuty. To znamená, já se budu věnovat teď jenom tomu doporučení.

Zdůrazňujeme nutnost vhodného zvolení nástrojů a načasování realizace těch daných iniciativ, vydávání tedy evropských dluhopisů. Upozorňujeme na potřebu zohlednění specifických podmínek a individuálních potřeb jednotlivých členských států, protože každý členský stát má přeci jenom jiný pohled a jiné potřeby. To je potřeba i při vydání a využití zelených dluhopisů uplatnit.

Připomíná v této souvislosti důležitost zemního plynu a jaderné energie v případě ČR. Tady už nejsme osamoceni. Jak víte, s tímto požadavkem jednoznačně vystupuje naštěstí také Francie. Věříme, že to budou i jiné státy. V tuto chvíli se tedy jeví, tak jak jsme informováni o probíhajících jednáních Green Deal a Fit for 55, tento požadavek, zdá se, že padne v Evropské unii na úrodnou půdu. Pro nás samozřejmě je naprosto limitní. Podporujeme nastavení vhodného kontrolního rámce, který by byl transparentní a zajistil prevenci greenwashingu. To je záležitost, která tady ještě nebyla zmíněna. V tom volném překladu je to tedy to lakování nalezeno. To znamená, abychom zabránili podvodům, které by v jednotlivých členských státech mohly vzniknout díky tomu, že by vydané dluhopisy byly použity, řekněme, na něco jiného. Tím by docházelo v některých státech k upřednostnění aktivit, které, řekněme, pro ty ostatní jsou nepřijatelné. Apelujeme na snahu o maximální omezení nárůstu administrativní zátěže. Akceptujeme a zároveň zdůrazňujeme, že systém zelených dluhopisů musí zůstat dobrovolný. Chceme upozornit, že ačkoliv tento program je pro zájemce složitý, tak je tento program zatím složitý, byrokratický, a proto bude důležité sledovat, zda a jak budou v budoucnu zelené dluhopisy ze strany Evropské komise podporovány či upřednostňovány. Tady upozorňujeme na to, že byť se teď všichni zavazují, že to bude systém dobrovolný, upozorňujeme na to, zaprvé na byrokracii, a taky na to, aby náhodou potom nebyly Evropskou komisí některé projekty upřednostňovány s tím, že například dotaci nedostanou ještě jinou samozřejmě či nějakou jinou preferenci. To znamená, že to upřednostnění nebude poskytováno, řekněme, latentně, to znamená skrytě a postupně. Podporujeme rámcové pozice vlády k těmto dokumentům.

Závěrem tedy, máte před sebou usnesení, které říká, že výbor přijímá k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady tento návrh o evropských zelených dluhopisech, přijímá ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství doporučení, které jsem představil. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech, ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, vyjádřil se ve smyslu doporučení přijatého výborem. Určil mě zpravodajem.

Zároveň bych vás rád požádal o to, abyste i to doporučení, i toto usnesení schválili. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Nikdo se nehlásí, takže ji uzavírám. Táži se předkladatelky, zda se chce vyjádřit k rozpravě, která tedy neproběhla? Pane zpravodaji, také nemáte žádné stanovisko jiné, než jste nám vyjádřil? Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Opět svolám kolegy znělkou.

Budeme hlasovat o návrhu, tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Čunek, tedy o usnesení, které je obsahem tisku N 059/13/2 a K 060/13/2. Poprosím senátory, aby zasedli ke svým hlasovacím zařízením. V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, nyní zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 36 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já bych teď poděkovala paní ministryni. A protože se nám blíží polední přestávka, poslední bod našeho jednání před polední přestávkou je bod polední, tak bychom pokračovali. Já se rozloučím s paní ministryní. Prosím, máte slovo ještě.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní předsedají. Dámy a pánové, já jsem tady s největší pravděpodobností naposledy v pozici vicepremiérky a ministryně financí, takže dovolte, abych z této pozice, i když se budeme, předpokládám, potkávat dál, protože jsem novou poslankyní Poslanecké sněmovny, ale chtěla bych vám poděkovat. Protože, já vím, že jsme spolu velmi často nesouhlasili, že jsem tady mnohdy hájila jiné pozice, než které jste zastávali vy, ale děkuji vám za korektní přístup, děkuji vám za pomoc tehdy s daňovým balíčkem, to byla opravdu pro mě velká věc, že jsme tady dokázali najít konsensus, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, ale ať jsme názory měli jakékoli, tak jsem oceňovala váš věcný, korektní přístup, slušnost. Ne vždy se s ní setkávám na půdě Poslanecké sněmovny. Věřím, že si zachováme dobré vztahy, přeji všem pevné zdraví, ať ty těžké doby zvládneme, ať už jsme na jakékoli straně barikády. Děkuji vám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkujeme, paní ministryně. Věříme v úspěšnou spolupráci do budoucna.

Dalším bodem, jak už jsem řekla, je

 

Volba osoby navrhované Senátem ke zvolení do funkce člena Národní rozpočtové rady

Tisk č. 164

Návrhy kandidátů na člena Národní rozpočtové rady vám byly rozdány jako senátní tisk č. 164. Uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Janu Teclovi, aby nás seznámil s výsledkem jednání volební komise. Prosím, pane předsedo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, konstatuji, že organizační výbor svým usnesením č. 130 ze dne 29. září 2021 stanovil lhůtu pro podávání návrhů na osobu navrhovanou Senátem ke zvolení do funkce člena Národní rozpočtové rady, dále jen „rada“, do 22. října 2021 do 15:00. V souladu s článkem 6a bod 1 volebního řádu jsou oprávněni navrhovat jednotlivé kandidáty pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů senátoři. Stanoví-li zvláštní předpis pro výkon funkce zvláštní podmínky, jsou součástí návrhu doklady ověřující splnění těchto podmínek.

Nyní si vás dovoluji informovat, že volební komise obdržela ve stanovené lhůtě následující dva návrhy. Mojmír Hampl, navrhovatel – senátor Tomáš Goláň, Richard Hindls, navrhovatel – senátor Jiří Drahoš. Konstatuji, že předložené návrhy obsahovaly všechny potřebné dokumenty, a proto volební komise mohla a také ověřila, že navržení kandidáti splňují podmínky stanovené v § 26 a 27 zákona č. 23 z roku 2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Nyní vás seznámím s usnesením č. 11, které v této souvislosti přijala volební komise na své 6. schůzi dne 26. října 2021.

11. usnesení z 6. schůze, konané dne 26. října 2021, k předloženým návrhům na osobu navrhovanou Senátem ke zvolení do funkce člena Národní rozpočtové rady. Komise

I. konstatuje, že obdržela ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru č. 130 ze dne 29. září 2021 tyto návrhy na osobu navrhovanou Senátem ke zvolení do funkce člena Národní rozpočtové rady: Mojmír Hampl, navrhovatel – senátor Tomáš Goláň, Richard Hindls, navrhovatel – senátor Jiří Drahoš,

II. konstatuje, že obdržela všechny dokumenty potřebné k ověření, zda navržení kandidáti splňují podmínky volitelnosti stanovené v § 26 a v § 27 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti, dále jen „zákon“,

III. konstatuje, že navržení kandidáti splňují podmínky volitelnosti stanovené zákonem,

IV. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Nyní si dovolím vrátit slovo paní předsedající.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, prosím, posaďte se ke stolku navrhovatelů. Nyní navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidátů Mojmíra Hampla a Richarda Hindlse. Já teď opět spustím znělku, protože budeme následně hlasovat.

V sále je nyní přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum pro schválení je 31. Budeme tedy hlasovat o tom, aby měli na našem jednání účast kandidáti Mojmír Hampl a Richard Hindls, kteří už jsou přítomni.

Zahajuji hlasování. Kdo je, prosím, pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti... Ještě musíme vyčkat, teď zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Návrh byl schválen, byl vysloven souhlas s účastí. V hlasování č. 37 se ze 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 47, nikdo nebyl proti.

Nyní tedy otevírám rozpravu k tomuto bodu. Zřejmě teď mají možnost se přihlásit naši kandidáti. Prosím, jestli mají zájem o slovo? Ano, pan senátor, promiňte, pan kandidát Mojmír Hampl. Prosím, přistupte tady k řečništi.

Vítám vás, dobrý den, máte slovo.

Mojmír Hampl:  Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní předsedající. Dobrý den, já moc děkuji za možnost zde dnes stručně vystoupit.

Dámy a pánové, jedním z dobrých rysů této země po desítky let byla makroekonomická rozpočtová a měnová stabilita. Pro řadu investorů ve světě Česká republika byla, a pro řadu stále je, vlastně v dobrém nudnou zemí. Máloco zemi sluší tak moc jako makroekonomická nudnost a v zásadě nezáživnost. Ale my všichni cítíme a vidíme i v číslech, že teď nás čekají náročnější, obtížnější časy. Fiskální politika, rozpočtová politika bude všechno, jenom ne nudná. A to řadu let.

Budeme řešit víc než dřív náklady na obsluhu dluhu, deficity, celkový dluh veřejného sektoru. V takové situaci dle mého hlubokého přesvědčení váha a role Národní rozpočtové rady narůstá a její poradní a konzultační role může být v mnoha ohledech zásadní. Senát samozřejmě přímo neovlivňuje státní rozpočet, ale nominací do Národní rozpočtové rady vlastně vyjadřuje svoji pozici směrem k rozpočtové politice a k fiskální stabilitě.

Já, pokud mi svěříte důvěru, svůj úkol budu brát jednoduše. Přispět svým malým dílem v Národní rozpočtové radě k tomu, aby fiskální politika po nějaké době opět začala být nudná a v zásadě bezproblémová, aby tento klenot zůstal zachován i pro další generace.

Role Národní rozpočtové rady dle mého chápání je dvojí. V policejní terminologii bych řekl pomáhat a chránit. Pomáhat analyticky, datově, odborně ke kultivaci přemýšlení a uvažování o fiskální politice a uvědomění si jejího významu, včetně otevírání řady témat ve veřejném prostoru. A chránit? Chránit právě ten klenot, o kterém jsem mluvil. Fiskální stabilitu, makroekonomickou stabilitu.

Dobrých kandidátů na tuto funkci může být určitě víc a je skvělé, že Senát má možnost volby. Soutěž je vždycky dobrá a je skvělé, že máte na výběr. Pokud můžu říct nějaké krédo za sebe osobně, v mém případě můžete počítat s tím, že pokud mě vyberete, s veškerým odhodláním, s veškerou energií a s naprostou nezávislostí budu chtít tu misi a zákonný mandát člena Národní rozpočtové rady naplnit. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane kandidáte, nyní tedy se ptám, ano, posaďte se, prosím, na místo pro, to je místo pro vládu. Takže posaďte se, prosím, na své místo, děkuji. Teď se ptám dalšího kandidáta, ano, přeje si vystoupit. Takže vystoupí pan kandidát Richard Hindls.

Richard Hindls:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v první řadě poděkoval za možnost tady vystoupit a ucházet se o vaši nominaci pro období let 2022 až 2028.

Já jsem v rozpočtové radě byl zakládajícím členem od přelomu roku 2017/18 a prožil jsem s tímto orgánem, o kterém už tady hovořil můj předřečník, všechna ta pionýrská léta. Začínali jsme na úplně zelené louce, vznikli jsme zákonem, který neměl žádné předchozí prehistorické pokračování. Museli jsme se naučit přístup ke státní pokladně, museli jsme se vyrovnat, řekněme, s personálními záležitostmi. Potom, po poměrně krátkém období, jsme už dokázali připravit první zprávu o rozpočtové odpovědnosti, tak, jak nám ukládá zákon, zhruba po 7 měsících od našeho založení.

Já jsem tu práci bral jako velmi podnětnou. Já jsem do té doby řídil Vysokou školu ekonomickou 8 let jako rektor, předtím jako děkan jedné z fakult, ale nikdy jsem se nesetkal s výzvou postavit něco na zelené louce. Úloha to nebyla jednoduchá a stalo se tak naštěstí v době, kdy byl státní rozpočet relativně v dobrých číslech a ekonomika měla plus minus docela dobrý výkon.

Pak přišlo samozřejmě to, co všichni vnímáme dnes kolem sebe, to znamená podstatné změny v parametrech ekonomického vývoje. Nároky na řešení této situace i na postoje a stanoviska rozpočtové rady se neobyčejným způsobem zvýšily a také se staly mnohem početnějšími.

Já tady dnes před vámi stojím s tím, že jsem odhodlán pokračovat v té práci, kterou jsem začal, která je za mnou po těch 4 letech vidět. (Jitka Seitlová: Prosím o klid v sále.) Budu velmi rád, když mi svůj hlas dáte. Už můj předřečník řekl, v jaké situaci se nacházíme. Určitě si dovedu představit, že ta práce bude velmi náročná. Budu velmi rád, když se po těch dalších 6 letech budeme dívat tam, kde jsme byli někdy v roce 2015, 2016 a zbavíme se toho břemene, které máme dnes. Lehká práce to nebude. Jsem připraven na jakékoli vaše dotazy a podněty. Mockrát vám děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane kandidáte, prosím, opět se vraťte na své místo v lavicích pro vládu, tak, jak je máme vyčleněné i pro naše milé hosty a kandidáty. Nyní se ptám, jestli ještě někdo se chce přihlásit do obecné rozpravy, která probíhá? Nikoho nevidím, můžeme tedy přistoupit k hlasování o usnesení volební komise, tak, jak nás s ním seznámil pan předseda Tecl. Opět zahajuji napřed znělkou.

Ano, děkuji. V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum je 32. Budeme hlasovat o usnesení volební komise, které pak Senát, když ho schválí, přijme. My jsme si to tady jenom trošku dořešili s panem předsedou.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji za vyjádření vašeho názoru, procedurální návrh byl schválen. V hlasování č. 38 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 32 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Nyní uděluji slovo předsedovi volební komise.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Dovoluji si vás informovat, že osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se v souladu s článkem 6a, bod 6 volebního řádu volí většinovým způsobem, tj. tajným hlasováním. Pro volbu jedné osoby se použije přiměřeně ustanovení článku 2 týkající se volby předsedy Senátu. Nyní k volbě. Na hlasovacím lístku jsou uvedena v abecedním pořadí jména obou navržených kandidátů, konkrétně s pořadovým číslem 1 pan Mojmír Hampl, s pořadovým číslem 2 pan Richard Hindls.

Souhlas s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, pořadové číslo před jménem zbývajícího kandidáta přeškrtnete křížkem či písmenem X. Ještě jednou pro jistotu zopakuji, aby to bylo jasné. Jestliže chcete, aby hlas byl platný, musíte zakroužkovat jedno pořadové číslo a u druhého musíte udělat křížek či písmeno X. Nesouhlas s oběma kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jejich jmény křížkem či písmenem X.

Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který bude upraven jiným způsobem, než jsem před chvílí uvedl. V 1. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se 2. kolo volby, do něhož postupují oba nezvolení kandidáti. Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

Nebyl-li zvolen kandidát na funkci člena rady ani ve 2. kole, koná se do 10 dnů nová volba. Volební místnost bude připravena, tak, jak v úvodu říkal pan předseda Senátu, ve 12:20 hodin. Členy volební komise žádám, aby se v uvedený čas dostavili do Prezidentského salonku. Vydávání lístků a hlasování potrvá 15 minut a vyhodnocení maximálně 5 minut.

Na závěr si vás ještě dovolím požádat, s ohledem na stávající epidemiologickou situaci, o dodržení rozestupu 1,5 metru, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků použijte, prosím, vlastní propisovací pero. To je za mě pro tuto chvíli vše.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo, já jenom upřesnění. Hlasování bude probíhat podle mé informace od 12:20 do 12:40 hodin, tedy 20 minut. Jenom, ať se shodneme, ta delší doba bude možná rozumnější.

Senátor Jan Tecl:  Hlasování by mělo probíhat 15 minut a těch 5 minut je potom vyhodnocení, to je těch 20 minut, myslím.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobrá, takže jenom 15 minut, trváte na tom... Jste předseda, musím souhlasit. Nyní přerušuji schůzi do 13 hodin a upozorňuji, že nyní proběhne předání stříbrné pamětní medaile Senátu v hlavním sále, kam jste zváni. Tajné hlasování tedy začne probíhat až od 12:20 hodin a bude trvat 15 minut. Bude končit ve 12:40, včetně sečtení hlasů. V Prezidentském salonku bude probíhat tajné hlasování, to už všichni znáte. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 11.06 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové. Je 13:01 hodin, já zahajuji přerušené jednání schůze Senátu a dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o výsledku prvního kola první volby. Prosím, pan senátor Tecl hovoří.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování.

Zápis o volbě kandidáta na funkci člena Národní rozpočtové rady konané dne 27. října 2021.

Počet vydaných hlasovacích lístků: 64. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 64. Z toho neplatných: 5. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0.

Pro Mojmíra Hampla bylo odevzdáno 36 hlasů. Pro Richarda Hindlse bylo odevzdáno 22 hlasů.

V prvním kole první volby byl zvolen Mojmír Hampl.

Tolik zápis.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane předsedo volební komise, zeptám se pana zvoleného kandidáta Mojmíra Hampla, jestli chce krátce pohovořit? Když bude dostatečně rychlý... Tak si myslím, že to je možné. Gratuluji a máte slovo.

Mojmír Hampl:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, moc děkuji za důvěru. Opravdu si jí vážím. Udělám, věřte mi, všechno pro to, abyste s odstupem času mohli říct, udělali jsme správně. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane Hample. Věřím, že naplníte to, co jste slíbil.

My postupujeme dál. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 159

Prosím pana ministra dopravy Karla Havlíčka, aby nás seznámil s návrhem zákona, který jste obdrželi jako senátní tisk č. 159. Dobrý den, pane ministře, pane vicepremiére. Vítejte v českém Senátu. Máte slovo. Mikrofon je váš.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, cílem návrhu tohoto zákona je provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady o takzvané interoperabilitě železničního systému v rámci Evropské unie a směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic, přičemž oba tyto unijní předpisy tvoří součást takzvaného čtvrtého železničního balíčku, a to konkrétně technického pilíře.

Navrhovaná transpoziční úprava se bude vztahovat pouze na dráhu celostátní, dráhy regionální a na drážní vozidla, která jsou provozovaná na těchto drahách. S tím, že ta směrnice stanoví základní pravidla provozní, technické propojenosti dráhy celostátní, drah regionálních a právě vybraných drah jiných členských států, případně drážních vozidel, která jsou na těchto drahách provozována.

V souvislosti s provedením této transpozice se zakotvuje rovněž nová povinnost provozovatelů drah a dopravců. Stanoví se určité zásady pro vydávání osvědčení provozovatele dráhy a pro osvědčení, respektive osvědčení dopravce, případně pro omezení nebo odnětí oprávnění provozovat dráhu, drážní dopravu na základě osvědčení. Nově stanoví rovněž pravidla údržby drážních vozidel osobou splňující stanovené požadavky a doplňuje rovněž právní úpravu o šetření příčin mimořádných událostí. Stanoví se požadavek na zajištění školení zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce.

Návrh rovněž výrazně upravuje kompetence Drážního úřadu. Počítá též s přenesením vybraných kompetencí na unijní orgány. S ohledem na stanovenou transpoziční lhůtu obou směrnic a nabytí účinnosti je nutno přijetí odpovídající úpravy v dohledné době považovat tedy za klíčové.

Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s několika pozměňovacími návrhy. Ministerstvo dopravy se s nimi ztotožňuje. Protože vím, že to proběhlo ve výborech velmi dobře, bez připomínek, za což mockrát děkuji, prosím o to, aby byl návrh zákona schválen v podobě, v jaké bude nebo v jaké byl předložen. Mockrát děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 159/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 159/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš. Já ho nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore Kortyši, ujměte se slova.

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Proběhlo, jak tady bylo řečeno, o čem to je, to jsme tady slyšeli dneska, já si myslím, že se nebudu opakovat. Prošlo to výborem a byly i konzultace s panem Kopřivou, což je vlastně člověk, který to měl na starost na ministerstvu dopravy. Já si myslím, že to bylo dobře, protože jsme si veškeré věci vyříkali. Ač byl indisponován, byl ve špitále, tak s námi komunikoval. Za to moc děkuji a doporučení je schválit ve znění Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Zdeněk Hraba? Přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já budu stručný. My jsme na ústavně-právním výboru projednali navrhovaný zákon a plně jsme se shodli, že podpoříme znění tak, jak přišlo z Poslanecké sněmovny. Proto jsme přijali 107. usnesení na schůzi konané dne 20. října tohoto roku. Doporučujeme Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, zpravodajem jsem byl určen já. Pověřen byl pan předseda Tomáš Goláň, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, ale přesto se ptám, jestli chce pan navrhovatel vystoupit? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. To znamená, máme tady návrhy dvou výborů, abychom přijali zákon ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Budeme o tom hlasovat, ale předtím vás svolám. Spouštím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu schválit zákon, ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Kvórum je 26, přítomno 50 senátorů. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro přijetí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 39, kvóru 29, pro 49, návrh byl schválen.

Konstatuji, že tento bod byl projednán, tím pádem uzavírám jeho projednání. Děkuji vám, pane ministře. Děkuji vám a těším se na další setkání.

Zahajuji projednávání dalšího bodu s názvem

 

Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a Výboru regionů Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU - na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040

Tisk EU č. K 058/13

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. K 058/13 a K 058/13/01. Prosím pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, kterého tady v českém Senátu vítám, aby nás seznámil s uvedenými materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, senátoři. Dokument Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU směrem k silnějším, propojeným, odolným a prosperujícím oblastem do roku 2040 představila Evropská komise 30. 6. 2021. Tento materiál byl připravován od poloviny roku 2020 pod záštitou Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova a shrnuje základní problémy a obavy, s nimiž se potýkají občané Evropské unie, definuje výzvy pro venkovské oblasti a také příležitosti, které se těmto regionům nabízejí.

Pevně věřím, že tato dlouhodobá vize pro venkovské oblasti představuje skutečný krok k silnějším, lépe propojeným, odolnějším a prosperujícím venkovským oblastem do roku 2040, to znamená i venkovským oblastem v České republice, které se potýkají s obdobnými problémy. Těmito problémy jsou zejména stárnutí obyvatelstva, omezený přístup k základním službám, nedostatečně rozvinutá infrastruktura, chybějící různorodé pracovní příležitosti a nedostatečná konektivita. Zde vnímám výzvy pro další aktivity státní správy, samosprávy, aktivních partnerů z řad nevládních organizací.

Jako zásadní však vnímám její naplňování prostřednictvím koncepce rozvoje venkova a strategie regionálního rozvoje 2021+, jejichž gestorem je ministerstvo pro místní rozvoj. Při naplňování cílů bude potřebné zapojení i ostatních resortů, např. digitalizace a zavádění rychlostního internetu jsou velmi důležitými předpoklady pro další úspěšný rozvoj venkovských oblastí. Vnímám, že této oblasti bude potřeba věnovat větší pozornost.

Dlouhodobá vize navazuje ve svých tezích také na soubor evropských předpisů v oblasti ekologie, tzv. European Green Deal. Zde je nutné podotknout, že ačkoli vnímáme potřebnost podpory chování šetrného k životnímu prostředí, je nutné při těchto aktivitách postupovat racionálně, vyhnout se negativním dopadům na kvalitu lidského života při naplňování uhlíkové neutrality. Zemědělství, potravinářství, lesnictví jsou nedílnou součástí venkova. Jejich další existence a směřování je v současnosti podmiňováno již zmíněnou Zelenou dohodou. Současné problémy napříč jednotlivými sektory a výpadky základních surovin pro fungování výroby jen podtrhují důležitost tématu soběstačnosti.

Dovolím si na tomto místě podpořit iniciativu Svazu měst a obcí ČR, který vyzývá svým dopisem ze dne 26. října letošního roku k obezřetnému přístupu při schvalování unijní zelené legislativy. Téma soběstačnosti je zde vyzdvihováno ve své komplexnosti a dokument současně upozorňuje na zásadní potřebu revize unijního práva v oblasti energetické účinnosti či obnovitelných zdrojů.

Při naplňování zelených cílů EU je nutné brát v potaz jednotlivé specifikace členských států, na což upozorňují dlouhodobě na jednáních i zástupci jednotlivých resortů. Vzhledem k tomu, že klíčovými prvky pro dosažení cílů dlouhodobé vize pro rozvoj venkova mají být Pakt o venkově, který má být vypracován ve spolupráci se všemi aktéry venkova, a Akční plán EU pro venkov, jehož plnění bude Evropská komise posuzovat, lze předpokládat, že bude ještě řada příležitostí, jak tyto vize a příležitosti ve vzájemné spolupráci s územně samosprávnými celky, nevládními organizacemi, akademiky, zástupci z řad podnikatelů a dalších využít a naplnit.

V rámci připravované společné zemědělské politiky se mj. i do budoucna počítá s iniciativou Leader, kterou vize vnímá jako velmi prospěšnou. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane ministře, pane předkladateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU, přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 058/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Štěpánek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Přišel k nám tento tisk, o kterém jsem původně přemýšlel, jestli ho budeme brát na vědomí, nebo přijmeme usnesení. Vděčně kvituji, že i Evropská unie se začala vážně zabývat problémem venkova, o čemž prakticky celý ten dokument je.

To, že je venkov různorodý v rámci Evropské unie, je, řekl bych, normální. Ale co je shodné, je výrazné stárnutí populace a velký problém z odlivu mladých lidí, kteří z venkova odcházejí, což je prakticky pro venkov vražedné.

Já jsem pečlivě ten dokument nastudoval a musím říct, že kroky, které jsou v dokumentu obsaženy a hledají, jak z této zapeklité situace ven, jsou velmi podobné i se strategiemi různých oblastí, různých regionů, které se zpracovávají v rámci tzv. PSERO, tzn. Program sociálně ekonomického rozvoje oblastí. Skoro bych řekl, že kdyby to od nás opsali a přeložili do jazyků, mají ušetřenou práci.

V přístupu k tomu dokumentu vděčně kvituji přístup vlády, která konstatovala, že se jedná o soulad s národní strategií. Ale to bych řekl, že je asi jediná pochvala, kterou bych vládě dal. Protože je-li to v souladu, takové ty základní principy, které jsou v dokumentu obsaženy, se u nás pramálo plní. Tady na adresu ministerstva zemědělství velká pochvala, protože skutečně program Leader, podpora místních akčních skupin a Program rozvoje venkova jsou jediné, řekl bych, silné programy, které jsou pro venkovské oblasti zajímavé.

Co se týká navržených cest, jsou připraveny dva dokumenty. Jedním z nich je Akční plán pro venkov a dalším z nich je tzv. program Horizont 2040, který bude, řekněme, významně naplněn evropskými finančními prostředky. Tady s povzdechem musím konstatovat, že např. u programu Horizont 2040 se minimálně 20 % bude dávat do analýz, různých průzkumů apod., což mě trošku mrzí.

Teď k těm jednotlivým, důležitým iniciativám, které jsou obsaženy právě v tom sdělení Komise Evropskému parlamentu. Silnější venkovské oblasti, zlepšení konektivity, doprava, digitální oblast, podpora odolnějších venkovských oblastí, což je zachování přírodních zdrojů, ekologizace zemědělských činností a sociální oblast a prosperita, což je jakoby diverzifikace hospodářské činnosti.

Velký důraz je tam kladen na podporu komunitních společností, nebo vůbec podporu komunity venkova. Zde velmi apeluji, abychom využili toho, co už existuje, abychom nevytvářeli něco nového. Tzn. místní akční skupiny jsou právě tím nástrojem, který v tom regionu dokáže velmi efektivně zužitkovat prostředky, které se venkovu poskytují v rámci těch dvou programů. Velmi si musím postesknout nad tím, že přestože je tento dokument v souladu s národní vizí, tak se vůbec nenaplnila digitalizace, na kterou v tomto končícím programovacím období byla obrovská suma peněz. Podívám-li se na skutečné realizace, nula, nebo nevýznamně. Takže taková ta vize, že propojíme digitálně venkov, je pouze vizí a neudělalo se pro to vůbec nic. To je na adresu ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj.

Za co, jeden z největších problémů, které na vliv teď padají, je omezení služeb. V tomto dokumentu je napsáno, musíme zachovat služby. Ale podívejme se, co se děje. Oddaluje se státní správa, stavební zákon, rušení matrik. Dále, co je velkým problémem, je zajištění zdravotní péče. Naprosté systémové selhání, kde nám odcházejí lékaři bez náhrady z venkovských oblastí. Obrovský problém. Když potom náhodou nějakého doktora seženeme, potká se, konkrétní příklad z mé obce, s byrokracií, kdy musí škemrat u pojišťoven, aby už mu konečně daly... Musí počkat, až se milostivě jednou za 2 měsíce setká to představenstvo, které rozhoduje o tom, jestli ten lékař tam smí nebo nesmí dostat smlouvu. Takže tohle je přístup vlády, která deklaruje soulad s národní vizí. Z těchto důvodů, které jsem teď zmínil, jsem se rozhodl, že nebudeme přijímat usnesení, že bereme na vědomí. Proto jsem navrhl usnesení, které máte na stole. Nevím, musím ho přečíst? Nebo stačí, že... Takže nebudu vám ho číst, máte ho všichni.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Není nutné ho číst, protože je součástí usnesení, které máme k dispozici v rámci toho takzvaného oranžového tisku.

Senátor Petr Štěpánek:  Děkuji. Takže vás všechny žádám o podporu tohoto usnesení, kde apelujeme na to, aby na ten soulad také přišly činy. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Pokud se do rozpravy nikdo... Už se hlásí. Prosím, pane senátore, pan senátor Větrovský, předseda senátorského klubu PROREGION.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, bude to velmi krátké v tento pokročilý čas, nicméně musím tady říci, že mi velmi tentokrát konvenuje návrh toho usnesení, respektive to usnesení, které přijal výbor pro evropské záležitosti. Je vidět, že skutečně zpravodajem byl člověk, který se o venkov zajímá a který z venkova skutečně je, protože nenapsal bych to lépe.

Chtěl bych tady akcentovat dvě věci. Jednak ten bod 3, kdy skutečně tady výbor pro evropské záležitosti vybízí a zdůrazňuje a dává apel na nutnost podpory sítí místních akčních skupin, těch našich MAS. Já si myslím, že tady v Senátu byla velmi iniciativní skupina, kde jsme právě žádali o to, aby ty MAS měly i do nového programového období dostatečný objem finančních prostředků, se kterými budou moci pracovat. Já si myslím, že tady komise pro rozvoj venkova a vůbec ta skupina, která se okolo toho pohybovala, udělala velký kus práce. Mně přijde, že trošku zapadl teď ten kus práce, že zkrátka jsme na nějakém mrtvém bodě. Proto bych prosil, pane ministře, pokud budeš ještě moci, toto nějakým způsobem ještě zvednout, aby prostě skutečně ty MAS dostatek těch peněz pro tu svoji činnost měly.

Druhou věc, kterou bych si tady dovolil zmínit... Pan zpravodaj tady velmi správně zmínil, že nás trápí odliv lidí z venkova. Já si myslím, že to je opravdu problém, který je palčivý, ale nedomnívám se, že bude nahrávat tomu, aby nám lidé na venkově zůstávali. Když budou fungovat bizarní televizní pořady, které budou nazývat zemědělce, kterých já osobně si velmi vážím, věřím, že i drtivá většina z vás, například smrtistřiky... Proto jsme podali včera s mými dvěma ctěnými kolegy, Tomášem Jirsou a Petrem Šilar, podnět mediální komisi Senátu, aby se zabývala tímto podnětem, tak, aby prostě nebyli ostrakizováni lidé, kteří na venkově žijí, a to jsou především zemědělci. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Vosecký, předseda Stálé komise pro rozvoj venkova.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, pane ministře. Já bych jenom k těm MAS, řekl bych, že Senát v podstatě na tento problém upozornil, nevím, jestli je to půl nebo tři čtvrtě roku dopředu, že tam hrozí jaksi snížení financování. Já jsem byl u toho, když se MAS zakládaly a rozbíhaly. Povedlo se je rozjet, udělat k tomu profesionální týmy, které jaksi ty peníze umí financovat, umí je rozdělit a umí je zúřadovat. Je pravdou, to souhlasím, že jsou lepší MAS a horší MAS. Ale ono je to všude. Prostě nemáte všechny lidi úplně 100%. Některé MAS jsou suprové, některé jsou trošku slabší. Teď, a to je názor některých úředníků na ministerstvu, by se ty slabší jaksi měly zrušit nebo vyřadit z toho systému, protože nesplňují nebo jsou jaksi „za 3“, když to řeknu, že to jaksi těm ministerským úředníkům nevyhovuje a mají s nimi více práce. Ale já si myslím, že je dobře, že MAS máme, že tam máme na vesnici vytvořen personál, který ty peníze rozdělit umí. Pane ministře, vy to sám víte, že jsou jiné problémy u nás v Sudetech a jiné problémy jsou ve Znojmě a jiné problémy jsou na Ostravsku. To neumí žádný úředník od zeleného stolu v Praze rozdělit. Není tak moudrý, aby věděl, co to je. To můžou schopně dělat jenom pouze tito lidé, kteří jsou v tomto místě, v konkrétním místě, a mají k dispozici ty peníze.

My jsme tady přijali v Senátu usnesení, pan předseda to rozesílal určitě vám také na ministerstvo, že by bylo dobré, aby se i pro toto plánovací období zachovalo 5000 na hlavu v těch MAS, jak to je. Já bych o to chtěl poprosit, abyste se na to podíval a v podstatě tyto finanční prostředky tam přišly, protože to je pak tak dostatečná částka těch finančních prostředků, aby se udržel ten personál, který to umí zúřadovat, protože tam jde o to, že ty peníze se musí vyúčtovat a další a další věci k tomu. Ten tam v tuto chvíli je. Jestliže to rozpustíme, ty lidi už nikdy nedáme dohromady. Pak ten venkov bude padat dolů a bude padat dolů. To je základní problém, který je. My se tady zabýváme jaksi vylidňováním venkova, ano, ale když tam chceme dostat schopné lidi, kteří to umí, tak je musíme umět zaplatit, musíme jim najít práci. Když to umíme, najednou zjistíme, že pro ně nebudeme mít práci, protože jsme je teď 10 let vychovávali. To je špatně, to považuji za velkou chybu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. A protože do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se pana předkladatele, zda si přeje reagovat? Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedo, dámy a pánové, s věcmi, které tady zazněly, nezbývá než souhlasit. Jenom k té poslední věci, co se týká MAS, jenom upřesnění. Koordinaci MAS má MMR. My máme MAS jenom pod PRV. Peněz je tam na to teď na to nové programovací období dost. Samozřejmě rostou tam režijní náklady, chtějí víc na režii, s tím já souhlasím, to je otázka, ale těch peněz tam je dost v tuto chvíli.

Co se týká zrušení těch jednotlivých MAS, bohužel to byl názor těch zástupců těch samotných MAS. To nebyl názor jako úředníků. Teď já nemám důvod se zastávat úředníků, prostě to jenom konstatuji. Já jsem se díval na ty zápisy. Jenom pro pořádek. Ale souhlasím s vámi. My jsme přes standardizaci pustili úplně všechny MAS. My jsme je pustili. Takže to není jakoby, že my bychom řekli, že ne. To jenom na upřesnění. To není, že bych nesouhlasil. Souhlasím s vámi, že u ostatních resortů to brojení proti některým MAS bylo velmi silné. S tím já musím souhlasit. Takže to jenom na doplnění.

Co se týká ostatních věcí, ať to byla digitalizace, nebo ať to byly zdravotní služby, asi teď, myslím, že jako ministr zemědělství to není bohužel, nebo bohudík, v mé kompetenci. To se omlouvám. Ale znovu zdůrazňuji, v Programu rozvoje venkova je peněz, co se týká Programu rozvoje venkova, PRV, na MAS peněz dost. V tuto chvíli je tam alokováno dost peněz. Takže ty MAS, které jsou jakoby v rámci PRV, se nemusí bát o peníze, co se týká dalšího programovacího období. To jsme si odsouhlasili.

Dámy a pánové, jestli dovolíte, já bych vám všem chtěl poděkovat za tu spolupráci několikaletou. Musím říct, že přestože ty debaty byly někdy lehce vyhrocené, ale v dobrém slova smyslu chci říci, tak vám chci poděkovat za všechny podněty, které byly. Dovoluji si vám popřát hodně zdraví. A ať se vám daří ve vaší práci. Věřím, že budete fungovat tak nadále, jako funguje teď. Děkuji a přeji pěkný den.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám, pane ministře, děkuji. Jednak za vyjádření k danému bodu projednávaného programu, jednak za to přání. Poprosím pana zpravodaje.

Senátor Petr Štěpánek:  V rozpravě vystoupili dva kolegové, prakticky s podporou návrhu nebo obdoby návrhu a doplněním, které jsem přednesl. Jen ještě na vysvětlení kolegům. MAS jsou místní akční skupiny složené ze zastupitelů obcí, podnikatelské sféry a neziskovek, to znamená spolků v regionu. Oni společně vytvářejí dokument, kde nacházejí a hledají slabé stránky. Proto za ně tolik bojujeme. Proto, že nepadl jiný návrh na usnesení, než jaký byl předložen výborem pro Evropskou unii, žádám o hlasování o tomto návrhu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nic jiného ani není možné. To znamená, po znělce budeme hlasovat.

V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum 31. Hlasujeme o návrhu usnesení, tak jak bylo přijato a navrženo výborem pro evropské záležitosti Evropské unie. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 40, kvóru 31, pro 56, návrh na usnesení byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji ještě jednou panu ministrovi, přeji mu do budoucna vše dobré.

Přistupujeme k dalšímu, zřejmě poslednímu bodu dnešního dne. A to je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátorky Jitky Seitlové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 162

Tento návrh senátního návrhu zákona uvede senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo. Za chviličku...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, předstupuji před vás s návrhem, senátním návrhem zákona o integrovaném záchranném systému.

Cílem návrhu novely zákona je doplnění ustanovení, která zajistí, aby obyvatelé byli vždy informováni a včas varováni o mimořádné události, v jejímž důsledku může dojít k ohrožení života, zdraví nebo majetku.

Provést varování obyvatelstva v případě mimořádných událostí je nyní zákonem o integrovaném záchranném systému stanoveno operačním a informačním střediskům toho informačního záchranného systému. Střediska přijímají informace o těchto událostech, vyhodnocující je a v případě potřeby zajišťují vyrozumění ostatních složek integrovaného záchranného systému, státních orgánů a územních samosprávných celků. Právní úprava dále tomuto středisku stanovuje oprávnění, to je právě to, o čem budeme diskutovat, oprávnění provést varování obyvatelstva na ohroženém území v případě, že hrozí nebezpečí z prodlení.

Je dáno naší ústavou a Listinou základních práv a svobod, že právo na život, právo na ochranu zdraví a majetek patří k základním právům obyvatel. Informace a varování obyvatel o ohrožení těchto ústavou chráněných hodnot podle názoru předkladatelů novely nemůže být podřízeno pouhému oprávnění k rozhodnutí skupiny osob, že varování vydají. Navrhuje se proto zákonem stanovit povinnost tomuto středisku v situaci, kdy se bude jednat o vážnou, mimořádnou událost, jež ohrožuje zdraví, majetky nebo životy, neodkladně takové varování vydat.

Každý má právo na včasné a úplné informování o stavu životní prostředí a přírodních zdrojů, pokud v důsledku mimořádné události, kterou se rozumí škodlivé působení sil a jevů, vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo haváriemi, je jejich stav takový, že ohrožují život, zdraví a majetek. Současná formulace v zákoně o integrovaném záchranném systému, která říká, že je to pouhá možnost pro tyto úřady a orgány vydat varování, je podle názorů předkladatelů novely z hlediska ochrany základních práv člověka problematická. Minimálně problematická. Také stávající vymezení případů pro oprávnění pouze na ty, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, se jeví velmi nejasným a nedostatečným.

Musím přiznat také, že podnětem k předloženému návrhu byla moje zjištění při šetření případu závažné havárie na řece Bečvě. Varování občanů o havárii bylo opožděné, vydané teprve 2. až 4. den. Musím říct, že je to jen štěstí, že se opravdu nic vážného nestalo, protože kdyby někdo do řeky, která byla kontaminovaná, vstoupil nebo si tam hrály děti, ty důsledky mohly být velmi závažné. Nebylo tedy vyloučeno, podle toho, co víme dnes a vědělo se vlastně i tehdy, že může hrozit nebezpečí újmy na životě, zdraví nebo majetku. Důvody nevydání varování nejsou dodnes zřejmé. Bohužel však není vyloučeno, musím to tu říct, že se havárie stala v předvolební situaci a možná tedy tam hrálo i jakousi roli to, že se jednalo o zájmy některých privilegovaných politických osob, aby kolem té informace, která měla být vydána, kolem toho varování, aby nevznikala panika. Takže se prostě varování nedalo.

Takové situace by se již neměly opakovat. Proto předkládáme návrh, který jednoznačně stanoví právo obyvatel na takové varování neprodleně po zjištění mimořádné, já řeknu, ještě závažné havárie, takové varování vydat. Já jenom doplním, že se nejednalo o situaci jenom na řece Bečvě, ale setkala jsem se s tím, že za mým městem několikrát hořela skládka. Občané žádné varování bohužel nedostali. Důvody potom můžeme konzultovat případně při projednání těchto třeba návrhů na výborech. Děkuji za vaši pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko, paní předkladatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil zpravodajkou pro první čtení senátorku Renatu Chmelovou. Já vás prosím, paní senátorko, abyste předstoupila k řečništi. Máte slovo. Přestože nejsem Michaela Jílková...

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, ta předkládaná novela byla zde velmi podrobně představena. Já bych jenom chtěla shrnout, že jejím cílem je doplnění právě ustanovení, která zajistí, aby se obyvatelé včas dozvěděli o mimořádné události, v jejímž důsledku může dojít k ohrožení zdraví, života nebo majetku. Ty důvody, které k tomu paní předkladatelku vedly, zde byly zmíněny. Jsem přesvědčena o tom, že budou podrobeny i nějaké širší diskusi.

Možná bych chtěla ještě jenom shrnout, že ten návrh je postavený na tom, že každý má právo se včasně a úplně dozvědět informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, pokud se právě v důsledku mimořádné události, ten jejich stav je takový, že právě ohrožují zdraví, život a majetek. Návrh se snaží vypořádat s faktem, že současná formulace varování je postavena pouze jako možnost ji provést. Zmiňuje se zde, že může být právě problematická z hlediska ochrany základních práv člověka.

Závěrem bych chtěla i zmínit stanovisko naší senátní legislativy, které zmiňuje některé drobně legislativně-technické nedostatky v tom návrhu, ale zároveň dodává, že jsou zhojitelné v rámci jeho následného projednání v orgánech Senátu.

Takže já za sebe doporučuji, abychom tento návrh dál poslali do projednávání ve výborech, kde jistě proběhne diskuse k tomu a kde se tyto drobné nedostatky zcela jistě odstraní.

Závěrem bych chtěla paní senátorce velmi za tento návrh poděkovat, protože ho i jako starostka považuji za přínosný. Myslím si, že i nám, starostům, to ulehčí.

Sama osobně jsem nedávno měla na starosti informování o velkém požáru malešické spalovny, který jste jistě všichni zaznamenali, který je v mém obvodu, to informování občanů nebylo také zcela úplně relevantní. Nakonec jsem já jako starostka rozhodovala o informacích, které jsme pouštěli dále. Rozhodně si tento návrh zaslouží, abychom ho poslali dál k projednání a mohli jsme se k němu plně vyjádřit. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní zpravodajko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, abyste k nim mohla po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první je přihlášený pan senátor Petr Štěpánek, ano, je to tak, a jako druhý pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Petr Štěpánek:  Já se omlouvám panu Nytrovi, že jsem ho předběhl, byť má přednostní právo. Každopádně naprosto rozumím tomu, proč je tento návrh podán. Ale upozorňuji, že v případě přijetí je toto opatření aplikovatelné pouze ve městech a na venkově je to prakticky nemožné. Já jako starosta nejsem schopen ve všech 18 místních částech na 39 km2 v nějakém krátkém čase informovat úplně všechny občany o hrozícím nebezpečí.

V případě, že vejde v platnost tato úprava zákona, budeme to mít jako povinnost s různými restrikcemi, případně soudními spory, proto doporučuji tento návrh nepřijímat. Byl by to obrovský bič na starosty, případně na hasiče. Uvědomme si toto úskalí. Může to být aplikováno ve městech, kde existují informační systémy. My je na obcích nemáme, a ani nemůžeme mít, jsou samoty apod. Prosím, vezměme rozum do hrsti a zamítněme tento návrh.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji a další přihlášený je pan senátor Zdeněk Nytra, hlásí se pan senátor Přemysl Rabas.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně a předkladatelko zároveň, dámy a pánové. Tento návrh bohužel nemá drobné chyby, jak zmínila paní zpravodajka, ale chyby naprosto zásadní. V tom zákoně se vymezují určité pojmy. Já vám přečtu, jak je definovaná mimořádná událost. Mimořádnou událostí je všechno škodlivé působení sil a jevů, vyvolaných činností člověka přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Podotýkám, že to v tom vašem návrhu chybí. A vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Těchto mimořádných událostí je 100 000 ročně. 22 000 požárů, přibližně stejný počet dopravních nehod a tak dále. Tady se navrhuje, aby operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, což není nic jiného než krajská operační a informační střediska hasičského záchranného sboru, měla za povinnost v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku... To životní prostředí tam není. Mimořádnou událostí provést neprodleně varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Ty zvláštní předpisy se týkají jaderných elektráren apod.

Takže k čemu by došlo? Každá dopravní nehoda na území obce, podle toho návrhu by hasiči museli informovat, by chodila, dejme tomu, SMS občanům. Po deseti SMS, které vás nezajímají, si tu jedenáctou ani nepřečtete, pokud ta dvanáctá nebude o vás. To zaprvé. Zadruhé, varování se, paní předkladatelko, prostřednictvím pana předsedajícího, týká i obce. V § 15 jste to vůbec neřešili. Opět přečtu: Orgán obce zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. Takže bohužel. Když jsem se na to díval odborně, tentokrát ne jako politik, to je neopravitelné, a proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Přemysl Rabas a potom se hlásí paní předkladatelka, jsem pochopil. Nebo není přihlášen? Ne, tak to byl omyl. Prosím, pan senátor Rabas je už také přihlášen? Není, takže paní senátorka Seitlová jako vystupující v rozpravě, rozumím tomu dobře? Ano, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Teď jste slyšeli názor, že to vlastně nejde. Musím říct, že asi je tu velké nedorozumění, protože já si nedovedu představit, že by byla nějaká havárie na nějaké silnici, havárie by ohrožovala životy, zdraví nebo majetky okolních občanů, a nebyli tito občané varováni. Ono to v praxi většinou probíhá. Právě proto jsem tam nezařazovala po diskusi ten § 15, protože právě ty havárie, které jdou přes integrovaný záchranný systém, to jsou ty mimořádné havárie, které mohou na nějakém území způsobit skutečně takové ohrožení, ty by pak měly být zajištěny. To zajištění je věcí skutečně potom toho informačního a organizačního systému kraje, střediska kraje.

Takže opravdu starostové, tak, jak stejně dnes, když taková havárie přijde, dokonce oni nemají potom z toho kraje background. Těm by to mělo pomoci. Jiné další možnosti, než mají, tak, jak už bylo řečeno, pomocí všech těch systémů, které jsou funkční, nežli by nové byly zaváděny, ty se samozřejmě nepředpokládají. Varování může být učiněno rozhlasem, varování může být učiněno SMS, pokud je to malé území, může být, jak už jsem řekla u těch havárií, být učiněno. A je činěno. Já myslím, že v praxi je činěno.

Nedokážu si představit, že by byla někde, jak o tom hovořil pan senátor, havárie, která ohrožuje životy nebo majetek, že tam u nějakého domu hrozí výbuch a ti občané nebudou varováni. To si skutečně nedokážu představit, že bychom to mohli takhle brát. Pokud jde o běžnou havárii, která dále neohrožuje životy, majetky, já jsem záměrně neuvedla životní prostředí, protože pak by skutečně mohlo docházet k těm pochybnostem, takže jsem soustředila ten návrh právě na životy, majetky, zdraví. V tomto duchu je vám předložen.

Nevylučuji to a samozřejmě přijímám to, že debata o tom, že upřesníme třeba ten návrh z hlediska toho, jak ještě bude ten proces probíhat, to je samozřejmě na výborech. Prosím, abychom nezamítali a poslali tento návrh do výboru, aby se projednal a abychom se zkusili domluvit na tom, jak takové základní právo, které by v praxi bezesporu mělo fungovat, jak by mohlo být zajištěno tak, aby nevznikaly nějaké nejasnosti. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko, přihlášený je pan senátor Nytra. Než začne mluvit, upozorňuji, že z dnešního jednání se omlouvá pan senátor Václavec. Prosím, pane senátore Nytro, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Já se moc omlouvám, možná jsem to řekl v opačném pořadí. V tomto návrhu je napsáno: V případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí. Mimořádná událost je definována tak, jak jsem říkal, jestliže dojde k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Z toho není úniku. Při svém předchozím vystoupení jsem zapomněl zmínit ještě jednu věc.

Analogicky s kauzou týkající se pana prezidenta... Jestliže je tady napsáno, že operační a informační střediska integrovaného systému jsou oprávněná, jestliže má někde někdo v zákoně oprávnění, má i povinnost toto udělat, v případě, že je pro to důvod, takže ten zodpovědný člověk posoudí, jestli to ohrožuje obyvatelstvo, a spustí vyrozumění, případně varování.

Ne jinak. Pořád trvám na tom svém návrhu zamítnout. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pan senátor Jiří Vosecký. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane předsedo. Základní věc. Jako starostové všichni víme, že integrovaný záchranný systém, který, jak je nastavený a je to všechno přes hasiče, je funkční. To je zaprvé. Zadruhé, kdybychom tohle schválili a začali tohle připouštět, tak tam vneseme chaos a může vzniknout v určitých oblastech dvoukolejnost. Na to je zapotřebí si dát velký pozor, protože to je jasné.

Pak je další problém, který je. Nelze všechny občany v České republice informovat SMS, protože někde není signál. To je další problém. Když to tam dáme do zákona jasně, ten starosta má velký problém, protože tam bude muset zajistit signál, smskový. Když náhodou vypadne operátor, je zodpovědný pak starosta, protože za všechno je odpovědný starosta. Pozor, my tady jsme schopni starosty a obce dostat do velkých problémů. Do celého systému, který je velmi dobře funkční, já bych řekl, že je jeden z nejlepších v Evropě, můžeme vnést velké zmatky. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Prosím o závěrečná slova, paní navrhovatelka, potom paní zpravodajka.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, děkuji za debatu, která tady zazněla. Jsem moc ráda, že vyjasní i následně situaci, která je. Protože i v tuto chvíli, v situacích, kdy tak rozhodne informační a organizační středisko záchranného systému, je potřeba zajistit varování. To tak prostě je. Pokud říkáte, že to funguje, pak to musí fungovat ve všech situacích, kdy je to potřeba. Jenom se tady jasně upřesňuje, co je tedy potřeba udělat.

Vy říkáte, jak hovořil pan senátor Vosecký, že vlastně už to funguje, že to děláte, ale na druhé straně říkáte, ono to udělat nejde. Já bych byla ráda, aby tato debata proběhla na výborech, abychom posunuli ten návrh do výborů, abychom ho projednali, abychom si ty pojmy právě vysvětlili.

Domnívám se, že to stanovisko zamítnout, které tu zaznělo, nebývá obvyklé na žádném z předložených návrhů Senátu před tím, než je postoupen do výborů. Proto prosím, abychom tuto věc projednali, protože si myslím, že je velmi zásadní a závažná. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní předkladatelko, prosím paní zpravodajku.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji za radu. Já bych shrnula proběhlou debatu tak, že vystoupili tři senátoři, jeden dvakrát. Debata se vedla v podstatě dvěma směry, kdy zde byly vyjádřeny určité obavy právě ze stran starostů, jaký by byl přesný dopad na jejich povinnosti v obcích. To byla asi jedna obava, nebo diskuse na toto téma. Druhé, připomínky k tomu byly z pohledu provázanosti na § 15 a definice mimořádné události a definice dalších pojmů. Kdybych to měla shrnout, padl návrh na zamítnutí. Jestli tomu dobře rozumím, první bychom měli hlasovat návrh pro zamítnutí. Kdybych se zde mohla jako zpravodajka vyjádřit, jsem proti zamítnutí, protože jsem přesvědčená, že právě ta témata, která se tady otevřela, by bylo potřeba probrat na výborech.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní zpravodajko, to znamená, teď nevím, protože pořád chodí někdo sem a tam, já si dovolím vás odhlásit.

Následně po znělce budeme hlasovat, tak, jak navrhla paní zpravodajka.

Aktuálně je v sále přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum je 25. Budeme hlasovat o návrhu posuzovaný návrh zákona zamítnout. Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 41 pro 19. Návrh na zamítnutí nebyl schválen.

My postupujeme dál, a to je přikázání.

Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a dále výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a ústavně-právní výbor. Dále žádá, aby ho také projednal podvýbor pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Má někdo nějaký jiný nebo další návrh? Není tomu tak. Znělku už snad nemusím spouštět, tzn. dovolím si spustit hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru teď. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 53 senátorek a senátorů, kvórum 27. Při hlasování č. 42 pro 45, návrh postoupil do 2. čtení.

Tím pádem projednávání v tuto chvíli končím. Děkuji paní navrhovatelce, děkuji paní zpravodajce.

Zároveň předtím, než skončím jednání této schůze tento den, ještě dvě informace. První je, že budeme pokračovat v projednávání dalších bodů od 9 hodin ráno v pátek 5. listopadu. Druhá je prosba pana senátora Jirsy, který ztratil tmavě-modrou silnou propisku Parker. Kdo mu ji vrátí, bude odměněn. To znamená, prosím pěkně, pokud máte jakoukoli propisku Parker, která je tmavě-modrá, honem za Jirsou, on bude určitě velmi štědrý.

Tolik ode mě. Děkuji vám všem za pozornost, těším se, že se uvidíme nejpozději v pátek, s mnohými z vás mnohem dříve. Užijte si zbytek dnešního dne. Hlavně buďte zdrávi. Končím dnešní jednání, schůzi nikoliv.

(Jednání přerušeno v 13.50 hodin.)