Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 09.06.2021

(1. den schůze – 09.06.2021)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 12. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi byla zaslána 19. května 2021. Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Jan Horník, Ladislav Chlupáč, Jiří Cieńciała, Ladislav Václavec, Marek Ošťádal a od 10 do 11 hodin se omlouvá také pan senátor Jan Žaloudík.

Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Nyní už podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 12. schůze byli senátoři Petr Štěpánek a Jaroslav Větrovský. Oba dva souhlasí. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Nejsou, takže spouštím znělku a potom přistoupíme k hlasování.

V sále je aktuálně zaregistrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum 31. Spouštím hlasování a hlasujeme o tom, aby ověřovateli zápisu byli pánové Petr Štěpánek a Jaroslav Větrovský. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 1, při kvóru 33, pro 62. Návrh byl schválen. Ověřovateli byli zvoleni Petr Štěpánek a Jaroslav Větrovský.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 12. schůze Senátu. Upravený návrh a doplněný návrh pořadu 12. schůze vám byl rozdán na lavice. Vy ho máte před sebou. Já předesílám, že poté, co pořad schválíme, bude schůze přerušena pro to, aby mohla vystoupit lídryně běloruské opozice Světlana Tichanovská, tak s tím, prosím, počítejte. Jak vidíte, jako bod č. 1, poté, co skončí přerušení schůze, tím, že ukončí své vystoupení paní Světlana Tichanovská, my se s ní rozloučíme, by pokračoval bod Návrh usnesení Senátu k situaci v Bělorusku. Je to upravený návrh VZVOB, který je doplněný o některé body z VHZD. Takže to je bod č. 1. Jinak vidíte, v tom návrhu, že ministryně financí požádala o vyřazení svých bodů. Jedná se o body 15, 16 a 17. V tom návrhu je máte škrtnuty. Rovněž tak ministr životního prostředí požádal o vyřazení bodu č. 24, což je Zpráva o životním prostředí. A o vyřazení tisku č. 66, po jednání výboru, požádal předseda vlády... Je to bod č. 22. Takže to je nové i pro členy OV, že pan předseda vlády rovněž požádal o vyřazení senátního tisku č. 66, což je bod č. 22. Ministryně spravedlnosti požádala o projednání svého bodu ve čtvrtek ráno, po ní požádal o projednání své výroční zprávy veřejný ochránce práv, bod č. 19. V závěru návrhu pořadu jsou uvedeny body, o jejichž zařazení požádali ve svých usneseních výbory a komise, příp. senátoři. Všechna usnesení k těmto tiskům nebo k těmto bodům máte na lavici. To znamená, podmínky jednacího řádu jsou splněny. S tím, že ještě avizuji, že po domluvě s paní senátorkou Hanou Žákovou jsme se domlouvali, že ona po projednání s vámi bude zřejmě zítra navrhovat ještě zařazení jednoho bodu, který se týká leteckého provozu.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Hlásí se Jitka Chalánková a Petr Šilar. Prosím, paní Chalánková, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, já jsem původně chtěla tento bod požádat přes OV, ale z nějakého důvodu tam došlo k nějakému špatnému přenosu informací. Chtěla bych vás informovat a požádat o zařazení bodu Informace o plnění usnesení Senátu, které bylo přijato pod č. 173, na 11. schůzi, konané dne 21. dubna 2021, kterým Senát, to už jste samozřejmě měli k dispozici, požádal vládu o vyhodnocení efektivity testování dětí antigenními testy jako podmínky pro školní docházku. V návaznosti na to Senát požádal vládu, aby přijala kroky, kterými zajistí citlivější přístup k dětem s ohledem na nejlepší zájem dítěte a v souladu s principy právního státu. Zadruhé jsme požádali vládu o informaci, o řešení této situace, do konce května 2021. Prověřovala jsem a tato odpověď od vlády nepřišla ve stanoveném termínu, tak bych prosila o zařazení tohoto bodu z důvodu toho, že pokud se máme bavit o tom, jakým způsobem bude nastavena školní docházka, především tedy už po prázdninách, tak bychom měli mít taková východiska, aby veškerá opatření byla celé situaci přiměřená a odůvodněná. Z tohoto důvodu bych vás chtěla požádat o zařazení tohoto bodu, který se jmenuje Informace o plnění usnesení Senátu č. 173. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Petr Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně. Já předkládám žádost k tomu, aby bod č. 34, poslední bod našeho jednání, byl zařazen před bod jednání 6, kdy tady bude mít bod pan ministr zemědělství Miroslav Toman. Zde je uveden jako ministr obrany, tady hlásím chybu v textu... Protože ta lesnická výzva a celá ta problematika s tím velice úzce souvisí. Jsou tam prostě i věci, které se týkají ministerstva zemědělství, jako prioritní, takže si myslím, že by bylo náležité, aby pan ministr Toman si tyto věci vyslechl a byl přítomen i tomu jednání. Takže to je moje žádost o zařazení. Není to proto, abych nemusel být poslední, že tady nechci být do konce, ale skutečně z těchto důvodů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Ptám se, jestli někdo další má ještě návrhy na doplnění či rozšíření pořadu jednání? Pokud tomu tak není, já před hlasováním jenom jednu informaci. Co se týká bodu, který navrhovala paní senátorka Jitka Chalánková, tak ji poprosím, aby ještě jednou přesně zopakovala jeho název. K němu já jenom dodávám, že po upozornění paní senátorky jsem okamžitě napsal panu premiérovi a urgoval tu odpověď, pokud ten bod budeme projednávat, tak tu odpověď zřejmě nebudeme mít ještě k dispozici. Je otázkou, jestli ještě před odpovědí na urgenci ten bod zařazovat. Ale to je na každém. Takže tolik jenom k tomu, co jsem říkal. Já poprosím paní senátorku Chalánkovou pro to, aby si to mohli zapsat zapisovatelé, jaký by byl přesný název toho bodu. A ještě jsem nezaznamenal návrh na to, kam by byl zařazen...

Senátorka Jitka Chalánková:  Bod by se jmenoval Informace o plnění usnesení Senátu č. 173. Kam zařazen, už jsem tady komunikovala s OV... Uvidíme, pokud tu bude někdo z vlády příhodný, tak by se to zařadilo během zítřejšího dne.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, je to právo každého senátora. Spustím hlasování a následně řeknu, jak budeme hlasovat... Pardon, znělku.

V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů. S tím, že nejdříve budeme hlasovat o tom, kdo je pro to, abychom zařadili, následně bychom potom určili pořadí, hlasování o celém pořadu jednání, bod s názvem Informace o plnění usnesení Senátu č. 173. Je to ten návrh paní senátorky Chalánkové. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro? Spouštím hlasování, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže pro 48, návrh byl schválen. Bod bude zařazen.

Nyní budeme hlasovat o celém pořadu jednání s tím, že jsou tady dvě změny. První je pouze změna pořadí, že bod číslo, v tom původním návrhu, 34, návrh usnesení k lesnické výzvě, by byl zařazen k projednání před bod č. 6. Podle toho návrhu, který máme k dispozici. To je senátní tisk č. K 035/13. Druhá je, že bychom zatím na konec pořadu jednání zařadili bod Informace o plnění usnesení Senátu č. 173. S tím, že máme avizováno, že pokud by se ukázalo, že je vhodné ho projednat v nějakém jiném okamžiku, tak samozřejmě je právo každého senátora navrhnout změnu pořadu toho jednání. Je jasné, o čem budeme hlasovat? Je. Nikdo nevyžaduje nějaké parciální hlasování? Nevyžaduje. Takže hlasujeme o celém návrhu najednou.

To znamená, znělku nespouštím, ale spouštím přímo hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

V sále přítomno 68 senátorek a senátorů. Při hlasování č. 3 pro 67, návrh byl schválen. Já tímto konstatuji, že jsme pořad dnešního jednání schválili.

Nyní, jak jsem avizoval, přerušuji dnešní jednání s tím, že to přerušení bude mít dvě části. První částí je zhruba... No, pětiminutová přestávka, kdy dojde k přemístění některých míst senátorek a senátorů plus obsazení, řekněme, tribuny pro veřejnost, případně pro vzácné hosty. Následně druhou částí přerušení bude vystoupení paní Světlany Tichanovské. Takže zahajuji přerušení dnešní schůze. Prosím, nikam nechoďte.

(Jednání přerušeno v 10.13 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.22 hodin.)

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak ještě jednou dobré dopoledne, dámy a pánové. Budeme pokračovat v naší schůzi, dalším bodem, řekl bych, že velmi logickým bodem, je

 

Návrh usnesení Senátu k situaci v Bělorusku

Prosím nyní pana předsedu výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych přeskočil dlouhé výklady, protože to nejdůležitější jsme nyní slyšeli doslova z první ruky. Bělorusko potřebuje naši podporu, potřebuje naši solidaritu, potřebuje, abychom jako demokraticky zvolený parlament zaujali postoj k tomu, když se demokracie někde tvrdě pošlapává v rozporu se všemi pravidly.

Bělorusko je starobylé téma. Když se podíváme do archivu Senátu, zjistíme, že těch dokumentů, které Senát, senátoři a senátorky v minulosti schvalovali, projednávali a zpracovávali, že jich jsou skutečně desítky. To, co je na tom všem varující, je, že se situace v Bělorusku nezměnila ani o píď k lepšímu, ale naopak k horšímu. Proto se navrhuje Senátu přijmout krátké usnesení, které za chvilku přečtu podrobně v rozpravě, protože jsme provedli ještě poslední změnu v bodě 2.1. Tímto tedy k úvodnímu slovu a rád potom vystoupím s podrobným zněním, tak jak jsme ho ještě dnes ráno upravovali. Je tam jediná jazyková úprava. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore za úvodní slovo. Nejprve určíme zpravodaje tohoto bodu. Navrhuji, aby se jím stal senátor David Smoljak. Toho se zároveň ptám, jestli souhlasí? Ano, přikyvuje hlavou, že souhlasí. Budeme o tomto návrhu hlasovat. Já přesto přece jenom spustím znělku.

V sále je přítomno aktuálně 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte s tím, aby se zpravodajem stal David Smoljak. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 4 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 55, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím pana senátora Smoljaka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první hlásí pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Dovolte mi říct jednu myšlenku na úvod a potom načtu upravenou verzi.

Jedna úvodní myšlenka, která se mi zdá, že by neměla zůstat jenom v rovině slov, ale měla by se přeměnit v činy. Česká republika disponuje zvláštními rozpočtovými kapitolami pro pomoc potřebným. Jedna z nich, slyšeli jsme tady o ní před chvílí od paní Světlany Tichanovské, se týká pomoci zraněným, pomoci nemocným, pomoci těm, kteří třeba při demonstracích utrpěli vážná zranění, která potřebovali dlouhodobě léčit, a jim se věnuje z rozpočtu ministerstva vnitra tzv. ten program Medevac. Pak je tady druhá, dlouhodobá kapitola v rámci ministerstva zahraničních věcí, v rámci rozvojové spolupráce a jejích programů, a jedna část je věnována podpoře těm, kteří žijí v nesvobodě a potřebují například s formací novinářů nebo s formací soudů nebo soudců nebo dalších. Zkrátka, pro podporu občanské společnosti, která čelí nějakým velmi složitým situacím. Můžeme jmenovat současný Myanmar anebo právě Bělorusko.

Nyní mi dovolte jenom jednu důležitou informaci, abychom věděli, o kolika milionech z rozpočtu ČR mluvíme. Ty rozpočtové prostředky byly plánovány někdy před 10 lety, 12 lety asi na 100 milionů Kč českých na každý rok. Ale protože přicházely různé škrty, protože přicházela i politicky motivovaná kritika, která říkala, co nám je do toho podporovat demokracii někde v zahraničí, schopnost vlády mobilizovat rozpočet v tomto smyslu klesala. Dnes jsme na nějakých 70 milionech za rok. Jenom, abychom věděli, o jakých číslech mluvíme, ten apel na solidaritu, který tady slyšíme, tu obrovskou potřebu pomoci Bělorusům, kteří chtějí studovat, kteří se chtějí např. zapojit do života a připravit na další život, má také své konkrétní náklady a my bychom měli vládě ČR pomoci, aby na tyto prostředky měla dost velkou rezervu v rámci rozpočtu ČR. Takže místo 100 milionů Kč, které byly kdysi před 12 lety plánovány, jsme dnes na 70, a mám za to, že by bylo slušivým odkazem i našeho dnešního jednání, kdyby následovaly i kroky vlády v tomto smyslu. Ta ochota tam je, ale potřebují k tomu samozřejmě podporu. Tomu se věnuje také naše usnesení, proto tam vyzýváme vládu, aby neustávala v podpoře. Mluvíme tam o sankcích, tak jak jsme slyšeli, a mluvíme tam i o dalších věcech.

Nyní, protože máte všichni to usnesení před sebou, dovolte mi ho krátce přečíst. Budete-li mít zájem, můžeme reagovat na některé z těch bodů. Jedná se o usnesení, které schvaloval výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost per rollam včera.

Jedná se o usnesení k situaci v Bělorusku. Senát PČR po vystoupení paní Světlany Tichanovské a po rozpravě a na základě usnesení per rollam, které přijal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost 8. června 2021

I. odsuzuje nucené přistání letadla společnosti Ryanair během letu na pravidelné lince z Atén do Vilniusu, nesoucí rysy únosu civilního letadla a aktu státního terorismu,

II. apeluje na

1. vládu Běloruské republiky, aby okamžitě propustila Ramana Prataseviče a Sofii Sapegaovou a všechny politické vězně a umožnila svobodné a spravedlivé volby v zemi,

2. apeluje na členské země EU a NATO a další mezinárodní partnery, aby co nejrychleji uvalili sankce na režim Alexandra Lukašenka a na všechny odpovědné osoby,

3. mezinárodní finanční instituce, finanční a vývozní, úvěrové a záruční instituce a agentury členských států EU, aby ukončily mechanismy financování, záruk a pomoci pro veřejné projekty v Bělorusku, z nichž má přímý nebo nepřímý prospěch režim Alexandra Lukašenka,

III. připomíná usnesení č. 38 z 10. března 2021, jímž výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vyzývá vládu ČR, aby učinila všechny kroky na podporu občanských svobod a nastolení právního státu v Bělorusku, trvala na okamžitém propuštění všech politických vězňů a aby nadále podporovala všechny, kdo potřebují naši solidaritu a pomoc,

IV. podporuje vládu ČR při prosazování zásadového postupu v rámci EU i NATO,

V. pověřuje předsedu Senátu PČR , aby o tomto usnesení informoval ministra zahraničních věcí, předsedu vlády a prezidenta republiky a také paní Světlanu Tichanovskou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za načtení usnesení, tak, jak ho máme k dispozici s tou malou změnou, kterou jste avizoval. Protože dalším přihlášeným s předností je pan senátor Láska, který ovšem přednost nevyužije, prosím pana senátora Jiřího Drahoše. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Drahoš:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil krátce vystoupit jako předseda výboru, v jehož portfoliu tvoří významnou část otázka lidských práv. Víte, dnešní přítomnost paní Tichanovské v Senátu ve mně evokovala dvě vzpomínky. Jednu relativně nedávnou a jednu již historickou.

Ta nedávná je na konferenci, kterou jsme tady uspořádali v rámci debaty o Krymu, kde jsme měli tu čest pozdravit, přijmout a pobavit se s panem Olehem Sencovem. On vlastně pan předseda Vystrčil zmínil, že takovéto akce se v Senátu stávají tradicí, já jsem tomu velmi rád.

Ta historická vzpomínka je, přece jen už patřím k těm věkově zralejším, na ono slavné setkání francouzského prezidenta Mitteranda s tehdejšími československými disidenty. Když se takovéto akce konají, často slyšíme skeptické poznámky, ono to vlastně k ničemu moc nevede, protože okamžitě se v těch věcech mnoho nezmění. Ale na druhé straně právě takovéto akce a právě apel, např. vyjádřený v usnesení, nebo v návrhu usnesení, které kolega Fischer přednesl, jsou ty pověstné kapky, které mohou zdolat i tvrdou skálu. Já bych v žádném případě tyto akce nepodceňoval, naopak jsem velmi rád, že Senát a jeho současné složení se k nim aktivně hlásí.

Na závěr bych si dovolil ocitovat, vzpomněl jsem si na výrok Karla Kryla, který kdysi řekl, že ustřihneme-li ptáku křídla, přestane létat. Ale nikdy nezapomene na to, že létal. Stejně tak v současném Bělorusku může Lukašenkův režim brutálním způsobem potlačovat touhu po svobodě a demokracii, ale nikdy nezadusí v lidech tuto touhu. Je i zásluhou statečných lidí, jakými je např. také paní Světlana Tichanovská, že tato vzpomínka a aktivní účast lidí nakonec tu brutalitu totalitního režimu přemůže.

Ještě jednou děkuji za vyslechnutí mého komentáře. Ale zejména děkuji také vedení Senátu za to, že umožnilo pozváním paní Tichanovské do Senátu věc zdůraznit a zvýraznit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, může za to celý Senát, protože návštěvu paní Tichanovské odhlasoval, a jsme za to jistě rádi. Prosím pana senátora Václava Lásku, který je zatím poslední přihlášený.

Senátor Václav Láska:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, je mi až líto, že musím vystoupit s tím, co vám teď chci říct. Dlouho jsem to zvažoval, ale slavnostní část máme za sebou a já nemám rád úplně pokrytectví. Takže vám chci něco říct.

To, co tady mám před sebou teď a s čím vás chci seznámit, je rozhodnutí ministerstva vnitra ve věci mezinárodní ochrany, kdy byla neprodloužena ochrana běloruskému občanovi, který sem před několika lety přišel. Utekl z Běloruska, protože tam byl stíhán za rozšiřování protistátních letáků. Od té doby tady žije, měl tady poskytnutou ochranu českého státu, ta mu teď byla odmítnuta. Já vám musím odcitovat alespoň některé krátké pasáže, které ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, použilo k tomu, aby tuto ochranu běloruskému občanovi neprodloužilo.

V tom usnesení najdete několik skvostů. Například: Správní orgán konstatuje, že došlo k takovým zásadním a trvalým změnám situace v zemi státní příslušnosti výše jmenovaného v Bělorusku, ve vztahu k nim prezentovaným potížím, že udělená doplňková ochrana již není zapotřebí. Ačkoli situaci v Bělorusku v oblasti lidských a občanských práv nelze nadále srovnávat se standardy demokratických evropských zemí, došlo v zemi ke znatelným posunům. Následuje výčet věcí, které se v Bělorusku zlepšily.

Dál tam najdete věty jako: Přestože režim proti svým oponentům postupuje plošně a masivně, nelze hovořit o náhodném násilí či pronásledování. Následuje výklad trestního práva, ze kterého dovozuje ministerstvo vnitra, že tomu člověku nic nehrozí. Jako kdyby v Bělorusku se ctil zákon, jako kdyby tam fungovaly soudy... Ten člověk se bránil tím, že se bojí vrátit se zpátky do Běloruska, už jenom proto, že byl v cizí zemi, požádal tady o ochranu a nehezky tady mluvil o Bělorusku. I to ministerstvo vnitra odmítlo s odůvodněním: Pokud tamní státní orgány chtějí někomu ukázat svoji nelibost toho, že hovořil v zahraničí o Bělorusku, uchylují se ke způsobu... Pardon, já jsem z toho rozrušený, omlouvám se... Uchylují se ke způsobování neformálních a spíše drobnějších životních nepříjemností.

Prosím pěkně, já se stydím za takovýto postup ministerstva vnitra. Neříkal bych to tady, kdyby to byl nějaký exces. Ale vzpomeňte si na čínské křesťany, jak jsme jim odmítli pomoct. A našly by se další případy, kdy my neposkytujeme pomoc lidem, kteří pocházejí z diktatur. A já to tady v tuto chvíli musím říct, protože když my tady přijímáme takovéto usnesení, za kterým si bezvýhradně stojím, ale tady orgán státní správy se chová tímto způsobem, tak klidně může kdokoliv říct, že Česká republika je pokrytecká.

Takže prosím, já to tady říkám s tím, že doufám, že odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra si projde nějakým školením, kde se mu vysvětlí, jak fungují diktatury a co tam hrozí lidem, které on tam chce vracet. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za připomenutí tohoto nedávného incidentu, který skutečně je nutno považovat za hanebný. Nemáte případně návrh na doplnění toho našeho usnesení v tomto duchu? Ne. Děkuji. Pan senátor Jiří Čunek, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já mám dotaz na kolegu Fischera s ohledem na to usnesení. To, co se stalo s tím letadlem, způsobilo, že vízová politika, přelety nad Běloruskem atd. vyvolaly správnou reakci našeho státu i ostatních států. Jenom jsem se dočetl, že je teď problém s tím, že my nedáváme vlastně víza Bělorusům. To znamená, my, jak tady bylo řečeno panem kolegou Drahošem, ti, kteří mají už tu paměť delší, tím, že jsou starší, tak si pamatujeme, jaké to bylo v roce 1990 moci vyjet konečně do zahraničí. Já bych se rád zeptal, jestli náhodou vedlejším produktem těch některých opatření není to, že Bělorusové, normální Bělorusové, ne tedy diktátoři atd., nemohou dobře vyjet z Běloruska ven... To znamená, to je jeden dotaz, jestli bychom tímto směrem neměli také přemýšlet v tom našem usnesení. Pak ještě jenom jednu drobnou poznámku k tomu velmi hezkému vystoupení a vlastně tomu setkání s představitelkou běloruské opozice. Já jsem měl sice dotaz, ale já jsem nebyl ženat, takže jsem nebyl vyzván k tomu, abych tady mohl vystoupit.

Vím, že mám právo si určit pohlaví. Já to pro tuto chvíli neudělám, protože už za 5 minut bych se musel rozhodovat jinak. Ale bylo by dobře, kdybychom v Senátu byli tak trochu univerzálnější. To je jedna věc. Protože ono to potom evokuje, přehání se ty věci na druhou stranu. Senát by měl být tím tělesem, které s ohledem na svou zkušenost, díky našemu věku, přeci jenom je stabilnější a nelétá sem tam ve větru, jak zrovna fouká, co by chtěl někdo slyšet apod. Takže já bych příště byl rád, kdybychom mohli třeba být osloveni všichni. Samozřejmě věřím, že se dá zkrátit to vystoupení a dá se taky určit, řekněme, nějaké to pořadí.

Nicméně před vámi všemi velmi oceňuji to, a přál bych Bělorusům, aby si udrželi takovou tu zdravou přirozenost, kterou vyjádřila tady představitelka běloruské opozice, já jí za to děkuji, kdy ona řekla na ten dotaz paní kolegyně, jestli tedy bude kandidovat nebo ne, jasně vyjádřila, že vlastně ten její postoj je a byl takový z lásky k jejímu muži. To se tady zcela vytrácí, protože možná by někdo venku slyšel, že ona to udělala čistě jenom proto, že se cítí být lepší než její muž. A tak dále a tak dále. Takže ten přirozený postoj, který vlastně pak, když ona ho tak cítí a tak ho vyjádřila, je pravdivý, tedy jedině může potom způsobovat změny, které v Bělorusku asi jsou potřebné. Ale zároveň nebudou přehnány zase na druhou stranu, aby to Bělorusko poškodilo. Tedy především běloruský lid. Pro mě to bylo velmi poučné. Napříště bych rád, abychom se chovali trochu vyváženěji. Prosím tedy hlavně odpověď na ten dotaz, protože pak já bych... Já to nevím, skutečně, předpokládám, že kolega Fischer nebo někteří lidé, kteří více jsou srostlí se zahraniční politikou, tak při odpovědi na ten dotaz bychom mohli možná doplnit usnesení, aby ta opatření skutečně dopadala na ty, kteří diktátorsky rozhodují o tom, jaké letadlo zadrží. Ale zároveň, aby to nedopadlo na obyčejné Bělorusy. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan senátor Fischer si dělá poznámky. Jistě pak odpoví. Jenom si dovolím drobnou poznámku, že včera na organizačním výboru byli vyzváni předsedové klubů, aby vyzvali mužskou část Senátu, aby se k těm dotazům přihlásila také. Dopadlo to tak, jak to dopadlo.

Dalším přihlášeným je pan senátor Ondřej Šimetka.

Senátor Ondřej Šimetka:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se na dnešní zasedání Senátu upřímně těšil. Těšil jsem se na to vystoupení paní Tichanovské a kompletně to naplnilo moje očekávání. Opravdu jsem si to užil. Nechtěl jsem původně vůbec vystupovat. Nicméně ten zážitek z toho mě nutí k tomu vystoupit. Ale musím říct, že mě velmi oslovil příspěvek pana senátora Lásky a chtěl bych mu za to poděkovat.

Já už jsem tady několikrát zmínil to, že jsem pracoval jako lékař asi 4 roky v různých zemích, které buď byly ve válečném konfliktu, nebo se vzpamatovávaly z válečného konfliktu. Pracoval jsem s politickými vězni, s oběťmi války, pracoval jsem na severu Srí Lanky v době toho ozbrojeného válečného konfliktu, kde po těch 20 letech války byl poměr žen k mužům 4:1, protože ti muži prostě byli vybiti v té válce. Na to jejich místo nastupovaly ženy. Takže tato problematika se mě silně dotýká. Čirou shodou okolností jsem byl i u toho, když jsme, jako Lékaři bez hranic, získali v roce 1999 Nobelovu cenu. Tu Nobelovu cenu jsme získali ne za lékařskou práci, ale za takzvané svědectví, což je ta druhá činnost Lékařů bez hranic.

Neumíte si představit, jak obrovskou pomocí je tato nenápadná pomoc ze zahraničí, stýkání se s těmito lidmi, poskytování jim sebevědomí, důvěry, podpory, jak velmi si toho váží a jak velmi to oceňuji a jak velmi je to významná věc. Znám se osobně s nositelem Nobelovy ceny Ramosem Hortou, který zasvětil svůj život boji za nezávislost Východního Timoru, což je země, která byla 27 let brutálně okupovaná Indonésií. Ten mi tato slova rovněž potvrdil. Takže bych chtěl tímto poděkovat celému Senátu, zejména předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, ale i senátoru Láskovi za to, že připomněl, jak pokrytecky se někdy chováme. Chtěl bych ocenit všechny tyto naše aktivity. Děkuji vám moc. Den jako tento je pro mě velmi významný a jsem rád, že jsem se rozhodl loni kandidovat do Senátu. Je mi ctí, že tady mohu s vámi sedět. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím pana senátora Pavla Fischera, který se hlásí do obecné rozpravy.

Senátor Pavel Fischer:  Dovolte mi ještě krátce reagovat na tři kolegy, kteří vystoupili v rozpravě. Zaprvé, co se týká vyváženosti... Ten program paní Světlany Tichanovské v ČR zahrnuje celou řadu setkání. Prezident republiky, předseda vlády, předseda Senátu, předseda sněmovny, ministr zahraničí, primátor a další. To jsou samí muži. A protože my jsme jí nabídli tady demokratickou platformu, tak jsem měl skutečnou ambici, aby tři ženy se zeptaly. Potom jsem požádal organizační výbor, aby mně doporučil další členy a členky Senátu. Výsledek znáte. Čili my jsme skutečně o tom hovořili s předsedy klubů. Jenom reaguji, prostřednictvím pana předsedajícího, na otázku, jak jsme to skládali. Zadruhé, co se týká vedlejší dopadů na ty občany Běloruska. Pojďme se podívat na to z hlediska situace v zemi. Ty občany, o které nám tolik jde v tuhle chvíli, drží jako rukojmí Alexandr Lukašenko.

My nemůžeme říct prezident. On totiž vlastně legitimně ani svobodně zvolen nebyl. Samotný titul prezidenta mu tím pádem nepřísluší. Z tohoto pohledu si musíme cenit každé země, která se mu například dokáže postavit a nejmenuje tam svého zplnomocněného velvyslance. Prostě proto, že ho neuznává. Zároveň jeho nominanty, například z řad jeho nejbližších, nepřijímá jako plnohodnotné, zplnomocněné velvyslance a neudělí jim ani agrema k té službě. Jeden příklad za všechny, minulý týden takto reagovala Itálie.

Čili je to velmi složitá hra. Na jedné straně mezi spoluprací nebo otevřením ke spolupráci, trvání na principech a velmi důsledné izolaci režimu od zdrojů peněz, financování a legitimity. V této hře, když je někdo držen jako rukojmí, tak to na něj dopadá. Oddělit státní a nestátní sektor v zemi, která má významné rafinerie, nebo export hnojiv představuje hlavní zdroj deviz, zkrátka často nejde. Tak to jenom krátká reakce, jak to máme vymyšleno, abychom to oddělovali. Často to nejde. Skutečně ve svém důsledku se může dopad také vepsat do situace běžných lidí, ale věřte, že dopad, který je tam nejsilnější a který je první, ten přichází právě od muže, který se tam drží u moci navzdory všem pravidlům.

Nakonec vystoupení Václava Lásky, pana senátora, jsem ho chtěl za to ocenit. Já mám za to, že to je přesně téma, kterému se musí věnovat výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Můžeme na tom pracovat i v týmech s dalšími výbory. Rozhodně ten námět nezapadne. Kvůli tomu bych neměnil usnesení, nemám totiž zatím námět, jak to promítnout, takže tímto jenom reaguji na ty podněty, které zazněly. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za poznámky i za vysvětlení. Jsem rád, že se hlásíte k té záležitosti, že ji na vašem výboru budete řešit. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli si pan senátor Fischer přeje vystoupit? Nepřeje. Uděluji slovo zpravodaji, panu senátoru Davidu Smoljakovi, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo pět senátorů, jeden opakovaně, včetně předkladatele návrhu usnesení, které zde bylo načteno. V rozpravě zazněly vesměs postoje podporující toto usnesení. Padla tady rozšířená informace o pomoci poskytované Bělorusku, zdůraznění důležitosti podobných usnesení a zvaní hostů, bojovníků za svobodu zde do Senátu. Padla zde kritika rozhodnutí ministerstva vnitra o neprodloužení ochrany pro občana Běloruska s tím, že situace v Bělorusku se zlepšila, což samozřejmě v kontextu tohoto usnesení a únosu letadla do Běloruska, do Minsku, a pokračujícího násilí vůči protestujícím občanům vyznívá obzvlášť absurdně. Padl zde dotaz na udělování víz občanům Běloruska a udělování slova senátorům zde v horní komoře. Tím bych asi výčet toho, co zde padlo, skončil. Usnesení bylo načteno a můžeme o něm hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to tak, děkuji, pane senátore, my skutečně přistoupíme k hlasování, ovšem předtím pustím ještě znělku.

Budeme hlasovat o usnesení, které načetl pan senátor Fischer a které zároveň máme všichni k dispozici. V současné chvíli je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum je 36 a já spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 5 se z 71 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 63, proti byl 1, návrh byl přijat. Děkuji výboru, děkuji panu senátorovi, děkuji oběma pánům senátorům a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, který budeme nyní projednávat, je

 

Návrh nařízení EP a Rady o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (přepracované znění)

Tisk EU č. N 023/13

My jsme materiály obdrželi jako senátní tisk č. N 023/13 a N 023/13/01. Já bych nyní přivítal pana ministra průmyslu a obchodu a zároveň bych ho poprosil, aby nás seznámil s uvedenými materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, návrh představila Evropská komise na konci února a jde o návrh na úpravu a prodloužení účinnosti nařízení o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v EU, jejíž platnost vyprší na konci června 2022. Cílem této změny je kromě odstranění již zastaralých opatření především platnost nařízení o roamingu, má být prodloužena o dalších 10 let, čili až do června 2032. Maximální velkoobchodní cenové stropy pro hlasové, SMS či datové služby mají být sníženy. Případnou další úpravu v závislosti na vývoji trhu by mohla provést Evropská komise skrze delegované akty a jsou doplněna některá nová opatření, která mají zajistit větší transparentnost, kvalitu služeb a tak dále.

Rámcová pozice k návrhu byla vypracována ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem, schválena vládním výborem pro EU, a to 7. dubna 2021. ČR může souhlasit s navrženou variantou řešení, nicméně s několika připomínkami. U navržených cenových stropů se přikláníme spíše k citlivému přístupu k této otázce, navrhované ceny by měly být především dostatečně konzultovány s členskými státy, jejich odborníky. Dalším, trochu nejasným prvkem je využití starších údajů pro kalkulaci. Proto neodrážejí podle nás zcela aktuální situaci na roamingových trzích, která je mj. zasažena pandemií.

ČR dále preferuje nerozšiřovat nařízení o povinnost související s kvalitou služeb, Evropská komise podle nás neposkytla žádný důkaz o manipulaci s nastavením kvality služeb hostujících sítí, které by mohly být případně důvodem pro takové rozšíření regulace.

S ustanovením zakazujícím poplatky za tísňová volání ČR souhlasí. Poskytování informací o službách s přidanou hodnotou je podle našeho názoru rovněž vhodné. Návrh nařízení je projednáván, to je závěr, v rámci pracovní skupiny pro telekomunikace a informační společnost Rady EU.

Návrh projednal senátní výbor pro evropské záležitosti, a to 27. dubna tohoto roku. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal svoje místo. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. N 023/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedající, vážený pane vicepremiére, milé kolegyně a kolegové, pan ministr představil zhruba tento návrh. Já bych jenom doplnil, že benefitem prodloužení trvání roamingových služeb o 10 let, je zároveň... Jsou tam navrženy velkoobchodní ceny, které smí operátor navržené sítě účtovat poskytovateli roamingu.

Pro vaši představu jenom, je to tak, že ten ochranný limit dnes je 0,22 tisícin eura za minutu. Tento limit od 1. ledna 2025 se má snížit na 0,19 tisícin eura za minutu a od 30. června 2032 pak by měl tento limit 0,19 zůstat. To znamená, je to jedna asi tato záležitost, byť se jeví v tuto chvíli technická, banální, z mého pohledu je to jeden z nejvýraznějších benefitů, které všichni užíváme, rozhodnutím Evropské komise. Je to velký benefit EU, tato volání pro své členy takto zlevnit, na to si zřejmě pamatujeme všichni.

Usnesení výboru pro záležitosti EU k návrhu nařízení Evropského parlamentu přeci jenom ale je trochu jiné. Usnesení našeho výboru je takové, že souhlasíme s další regulací velkoobchodních stropů za podmínky, že Komise v roce 2025 provede přezkum fungování trhu s roamingem a posoudí, zda je s ohledem na dosažení vývoje zapotřebí znovu opravit velkoobchodní cenové stropy či navrhnout další úpravy pravidel pro roaming. Zároveň oceňujeme snahu Komise zlepšit kvalitu roamingových služeb, stavíme se však prozatím obezřetně k navrhovaným povinnostem operátorů souvisejících s kvalitou služeb, jelikož jsme tohoto názoru, že Komise neposkytla konkrétní důkazy o manipulaci s kvalitou služeb při roamingu, které by byly důvodem pro zavedení těchto povinností. Zároveň jsme vyjádřili obavu, protože v tomto materiálu, jak jste ho mnozí četli, jsou jako benefity navrhovány větší informace pro zákazníky, tzn. pro zákazníky roamingových služeb, a výbor se obává, že informační zahlcení zákazníků v momentě, kdy překročí hranice a obdrží kromě uvítací SMS, kterou všichni známe, kde se dočtete tedy, že jste v novém roamingovém prostoru, to znamená prostoru jiného státu, a zároveň se dozvíte, jaká cena volání tam je, tzn. my většinou tam máme tu zprávu o tom, že ty ceny jsou stejné, dále by tam měly být informace o službách s přidanou hodnotou či další dostupností tísňových služeb v daném členském státě. Tady náš výbor doporučuje, aby se zvážilo jiné technické řešení, protože těch informací, které potom začnou přicházet, potom je moc, to zahlcení je tak velké, že potom ty zásadní informace, které zákazník potřebuje vědět, tak se mu mohou ztratit v mnoha informacích, které v SMS potom dostává. Na tuto věc upozorňujeme.

Chtěl bych tedy říct, že to naše usnesení je trochu jiné, než byl názor vlády, protože názor vlády ve věci pozice vlády je takový, že vláda však souhlasí s připomínkou, pokud jde o navržené cenové stropy. Návrh představuje další regulaci velkoobchodních cen, tj. to, jak jsem ty stropy četl, které již v předchozích letech dramaticky klesly, a tedy i výnosů síťových operátorů, které budou nezbytné pro nadcházející období výrazných investic na pokrytí sítě 5G. Dnes už se samozřejmě mluví o sítích 6G atd., nicméně výbor neshledal, ani nezískal žádnou informaci o tom, že operátoři... Toto je předpoklad vlády a neměli jsme a nemáme žádnou informaci o tom, že skutečně operátoři tyto výnosy, které by měly mít vyšší, skutečně věnují na tyto sítě, tj. dají je do investic. Proto spíše souhlasíme s usnesením nebo se záměrem, který má Komise. Samozřejmě je tam potom ta naše pozice ohraničená také dále tím rokem 2025, aby ty cenové záležitosti byly znovu posouzeny, protože tento materiál byl tvořen, dokonce i náš výbor je, myslím si, že projednával už před dvěma nebo snad třemi měsíci, a když se díváte na vývoj inflace, o které se sice mluví, že se u nás teď zastaví, v Evropě je inflace jiná, takže zcela jistě na základě těchto makroekonomických údajů bude muset Evropská komise v nějakém čase, my navrhujeme ten čas či doporučujeme čas 2025, znovu tyto ceny, tak jak jsem je četl, to snížení z 0,22 na 0,19, posoudit.

Závěr je takový, doporučuji, aby to usnesení, které výbor předkládá, a je malinko jiné s pozicí vlády, tak aby bylo přijato. Jinak souhlasíme s těmi obavami vlády, které jsme vyjádřili také v usnesení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, zároveň rozpravu i končím. Ptám se pana ministra, jestli ještě něco chce dodat? Můžeme přistoupit k hlasování, ale předtím by se měl ještě vyjádřit pan zpravodaj, který už se sice vyjádřil, ale není k čemu, takže skutečně přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, které máme k dispozici a které tady široce okomentoval pan senátor Čunek. Spustím znělku.

Aktuálně je v sále přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum je 34 a my budeme hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii. Spouštím hlasování. Kdo s usnesením výborovým souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 6 se ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu a než přistoupíme k dalšímu bodu, tak se vyměníme.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Všechny vás zdravím v době polední a budeme pokračovat až do polední přestávky, kterou bych vyhlásila pak ve 13:00 hodin.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Informace vlády ČR o výsledcích mimořádných jednání Evropské rady, která se konala ve dnech ve dnech 7. - 8. května 2021 a 24. - 25. května 2021

Tisk č. 103

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 103. S informací nás seznámí místopředseda vlády, pan Karel Havlíček, který zastoupí předsedu vlády, Andreje Babiše. Máte slovo, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, pouze to rozdělím, protože ta jednání Evropské rady proběhla dvě, respektive dvakrát. První byla neformální, to bylo 7. a 8. května, a na konci května byla hlavní.

Co se týká té neformální, věnovala se poměrně silně sociální agendě. Výstupem byla sociální deklarace, tak jak máte ve svých podkladech. Mj. je tam i závazek pracovat na sociální Evropě. Prohlášení rovněž, které z toho vzešlo, zmiňuje ambiciózní akční plán předložený Komisí 4. března, kde se sledují tři hlavní cíle, a to je zvýšení míry zaměstnanosti na 78 %, zvýšení účasti dospělých na vzdělávání na 60 % a snížení počtu osob ohrožených chudobou o 15 milionů.

Rovněž se na tom neformálním setkání probíral covid. Jednoznačnou prioritou pro všechny členské státy byla vakcinace. ČR poděkovala Komisi za dosavadní úsilí, díky kterému se podařilo vakcinaci velmi urychlit. Čísla sledujeme určitě všichni a současně předseda vlády Babiš vyzval, aby se Komise pokusila o urychlení dalších dodávek od Pfizeru/BioNTech, a to na červenec a červen, přičemž ve druhém čtvrtletí, pouze rekapituluji, by měla EU obdržet přes 400 milionů dávek, z toho 100 milionů dodatečných od Pfizeru, a to jen v červnu. Ve třetím čtvrtletí se očekává v rámci EU přes 500 milionů dávek, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí by to mělo být opět více než 400 milionů.

Za zmínku stojí ještě to, že byla debata v Portu ovlivněna trochu nečekaným návrhem USA na zrušení patentové ochrany vakcíny proti covidu. EU dala jednoznačně najevo připravenost, nicméně řada lídrů vyjádřila určitou skepsi, neboť podle nich není tento krok řešením toho akutního nedostatku vakcín. Rovněž Rusko se diskutovalo, a to tak, že se zapojil i náš předseda vlády, který na jednání vlády podal informaci o zjištění českých bezpečnostních složek o zapojení ruských tajných služeb do výbuchů muničních areálů, areálů muničních skladů Vrbětice v roce 2014. Následovala krátká diskuse o vztazích s Ruskem a řada členských zemí na tomto neformálním jednání podpořila ČR a vyjádřila svou solidaritu. Jelikož, jak už jsem říkal, to bylo neformální jednání bez závěrů, tak diskuse o Rusku pokračovala na dalším setkání k jednání Evropské rady, ke kterému se hned dostanu. Krátce se věnovalo setkání i vztahům s Indií, a to v rámci videosummitu.

Dovolte, abych přešel už k mimořádnému zasedání Rady na konci května, 24. – 25. Jedním z hlavních bodů bylo Rusko. Evropská rada vedla dlouze očekávanou, velmi strategickou debatu k Rusku, odsoudila nezákonné, provokativní a podvratné ruské aktivity proti EU, a to jejím členským i dalším státům. A současně Evropská rada znovu potvrdila jednotu a solidaritu EU i podporu východním partnerům. V tomto kontextu se ČR podařilo do závěrů prosadit jednoznačné vyjádření solidarity s ČR a podporu pro přijaté kroky. Evropská rada potvrdila svůj závazek tzv. pěti principům a vyzvala vysokého představitele EU a Komisi, aby v souladu s těmito zásadami předložili zprávu s možnostmi dalšího postupu, týkajícího se vztahu mezi EU a Ruskem.

Vnímáme velmi pozitivně, že by se Evropská rada měla vztahům s Ruskem věnovat dlouhodobě. Dle našeho názoru v kontextu aktuálního vztahu česko-ruských vztahů považujeme za zásadní, aby EU chování Ruska v posledních měsících vhodným způsobem reflektovala ve své strategii vůči tomuto sousedovi.

Evropská rada v závěrech připomněla, že EU bude také pokračovat v koordinaci s podobně smýšlejícími partnery.

Dalším důležitým bodem bylo Bělorusko, tím trošku navazuji na dnešní významný den zde v Senátu, Evropská rada reagovala na dění v této zemi. V přijatých závěrech důrazně odsoudila vynucené přistání letu společnosti Ryanair v Minsku 23. května tohoto roku, ohrožující bezpečnost letectví, také zadržení novinářů, pana Prataseviče a paní Sapegaové, běloruskými orgány. Tady pouze připomínám, že ČR byla pátou zemí, která vyhlásila sankce vůči běloruské letecké společnosti, a to toho charakteru, že nebylo možné u nás přistávat. Evropská rada současně vyzvala k propuštění zadržených a vyšetření incidentu a přijetí nových, cílených hospodářských sankcí na základě návrhu vysokého představitele, zákazu přeletů nad Běloruskem, zabránění využívání vzdušného prostoru a letišť EU. Právě proto jsme na to okamžitě reagovali.

Spojené království rovněž bylo dalším tématem, Evropská rada vzhledem k vývoji vztahu se Spojeným královstvím se věnovala i tomuto tématu, přičemž lídři přivítali vstup dohody o obchodu, spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím z 1. května.

Blízký východ bylo další téma, lídři se zabývali touto situací nebo situací v této oblasti. Přivítalo se příměří a EU bude podle svých závěrů spolupracovat s mezinárodními partnery na opětovném zahájení politického procesu poté, co se ukončí násilí. Evropská rada zdůraznila, že EU je pevně odhodlána podporovat dvoustátní řešení.

Krátká diskuse byla i ohledně Mali, kde Evropská rada přijala závěry k aktualizaci situace v Mali.

Důležitým tématem byl opět covid, což bylo v druhém jednacím dnu. Důraz byl kladen na nutnost udržet tempo očkování a na postupný návrat do normálu, kam se začaly všechny země v EU v té době vracet, včetně ČR. Určitě sledujete i rozvolňování, do značné míry je to v kontextu s ostatními zeměmi plus minus.

Co se týká dalšího tématu covid, tak se diskutovalo sdílení vakcín se třetími státy skrze tzv. Covax. Stanoven byl rovněž cíl urychlit sdílení vakcín na podporu v zemích, které jsou v nouzi. A to darovat do konce roku aspoň 100 milionů dávek a pomoci rozvíjet i místní výrobní kapacity.

Rovněž Evropská rada připomněla potřebu koordinovaného přístupu, uvítala dohodu dosaženou ohledně digitálních covid certifikátů EU, tam to potom nabralo rychlý sled, finále bylo v dnešním dni v rámci EU. Požádala rovněž o revizi doporučení Rady o cestování v rámci EU.

Klima bylo rovněž dalším tématem, ze strany předsedkyně Evropské komise zazněl příslib, že obsah diskuse bude v připravovaném balíčku, velmi diskutovaném v poslední době, mohu to potvrdit, zúčastnil jsem se ten týden rovněž jednání v Bruselu v rámci rady Fit for 55. ČR v tomto sehrála určitou významnou roli.

V závěrech Evropské rady se opět potvrdilo prosincové klimatické jednání, respektive závěry z něho, které obsahují pro nás klíčové záruky, jako je technologická neutralita a tak dále. Tady je důležité říci, že ČR otočila kormidlem, jsme výrazně méně konzervativní v rámci naplňování klimatických cílů. Do značné míry reflektujeme stav, který je. Připojili jsme se ke všem cílům. Na druhou stranu jsme rovněž důslednější v rámci navýšení zdrojů pro ČR, zejména přes modernizační fond, protože i když se přihlásíme k těm cílům a respektujeme je a souhlasíme s nimi, tak je třeba si...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane ministře, prosím, žádám opravdu o klid. Vím, že jste zvyklí ze sněmovny, že tam je to hlučnější, přesto tady držíme kulturu toho, že opravdu ten, kdo hovoří, má prostor a respektujeme ho. Poprosím kolegy i v přísálí o klid, děkuji moc. Můžete, pane ministře.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Děkuji, já už budu končit. Chtěl jsem jenom říci to, že každá země má jinou hospodářskou a energetickou infrastrukturu, je třeba, aby toto bylo dostatečně jasně zohledněno v rámci kompenzací. Proto jsme projednávali nejen na úrovni pana premiéra, který požadoval navýšení zdrojů pro modernizační fond, ale rovněž já v dalších dnech v rámci EU s příslušnými eurokomisaři, a to tak, aby částka, která je určena pro ČR a která bude přesahovat určitě 200 mld. Kč, byla navýšena, aby byla využita právě ve prospěch energetických řešení, průmyslových řešení, v dekarbonizaci a všem, co je s tím spojeno.

A současně aby bylo respektováno to, že přechodovým nebo takzvaným tranzitním zdrojem v rámci ukončení uhlí v teplárnách by byl na dobu řádově 10 až 15 let plyn, protože nás to nemine. 60 % našeho centrálního vytápění je závislé na uhlí. Pokud máme ukončit vytápění přes uhlí, což díky emisním povolenkám nepochybně nastane, potřebujeme podporu toho, abychom plyn byli schopni zavést, jakožto stabilní zdroj, minimálně na tu přechodovou dobu. Takže to je náš pohled dneska k naplňování cílů, ke kterým, ještě jednou opakuji, se připojujeme. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Informaci, kterou jsme teď slyšeli, projednal výbor pro záležitosti Evropské unie. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk 103/1. Zpravodajem výboru byl určen jeho pan předseda, pan senátor Mikuláš Bek, který má nyní slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně, vážení kolegové. Náš výbor se zabýval touto informací vlády na své schůzi 2. června. Pan vicepremiér podal velmi obsáhlou zprávu, takže já se omezím na stručný komentář návrhu usnesení, který jsme přijali. Z toho přehledu jste viděli, že ta druhá, formální, mimořádná Evropská rada soustředila pozornost především na otázky zahraniční politiky EU. V našem výboru jsme považovali za důležité se přihlásit k těm závěrům Evropské rady, které se týkají jak Běloruska, tak Ruska, tak také připomenout význam té dohody se Spojeným královstvím. Přidáváme to ocenění dosažení příměří na Blízkém východě. Tolik můj komentář k tomu návrhu usnesení, které máte k dispozici.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nevidím, že by se někdo hlásil. Tím pádem rozpravu uzavírám. Měla bych udělit slovo k rozpravě panu navrhovateli, ale rozprava neproběhla, takže není se k čemu vyjadřovat. Uděluji slovo také panu předsedovi výboru, jestli se chce... Nechce se vyjádřit. Takže tím pádem můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Bek. V sále je nyní přítomno 68 senátorů, kvórum je 35. Myslím, že tu znělku přeci jenom pustím, když se dívám do lavic. Takže pouštím znělku.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomu návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v tomto hlasování, pořadové číslo... A teď ho tady hledám, to pořadové číslo... 7. Už ho mám!

Konstatuji, že v hlasování č. 7 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 vyslovilo 52 pro. Proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji. Můžeme přistoupit k dalšímu bodu.

Dalším bodem dnešního jednání je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády

Tisk EU č. K 031/13

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 031/13 a K 031/13/1. Opět prosím pana místopředsedu vlády Karla Havlíčka, který zastoupí předsedu vlády, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, máte slovo.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Dovolte, abych vás tady seznámil ještě s tímto, posledním, materiálem. Je třeba říci, že cíle byly seskupeny v rámci tohoto sdělení do čtyř klíčových oblastí: digitální dovednosti, infrastruktura, transformace podniku a veřejné služby. Uvedu příklad. Například do roku 2030 vzdělat alespoň 80 % dospělých, pokrýt všechny domácnosti gigabytovým připojením nebo umožnit většině občanů používání elektronické identifikace a služeb elektronického zdravotnictví. Koncem roku Komise připraví takzvaných Digital Policy Programme, který bude určitým akčním plánem pro plnění těchto cílů. Navrhuje se rovněž vytvoření evropského digitálního občanství a podobně.

Za Českou republiku většina cílů uváděných v Digitálním kompasu je pokryta národními aktivitami, strategiemi. Cíl zvyšování digitálních dovedností pokrývá naše Strategie 2030+ v oblasti vzdělávání, strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030. Oblast digitalizace podniku je jednoznačně řešena v pilíři digitální ekonomika naší strategie Digitální Česko, což je poměrně zásadní věc, která je v těch posledních letech naplňována. Případně v inovační strategii Česká republika – země pro budoucnost, kde je to samostatným pilířem. Rovněž cíle jsou průběžně naplňovány.

Naplnění cílů digitalizace veřejných služeb má potom podporu v zákoníku o právu o digitální služby, případně strategie Zdraví 2030. Podporujeme rovněž mezinárodní aspekt Digitálního kompasu. Do značné míry je třeba i říci, že tam máme citlivé téma, což je vytvoření seznamu digitálních principů. Z nich, těchto takzvaných občanství digitálních, by v žádném případě neměl znevýhodnit ty, kteří nemají možnost či nechtějí třeba digitální občanství v rámci EU využívat. Evropská komise k těmto principům spustila veřejnou konzultaci. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předkladateli. Opět se, prosím, posaďte ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Usnesení máte jako senátní tisk K 031/13/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Čunek:  Vážená paní předsedající, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové, tento tisk byl řádně projednán, řekl bych i dlouze, na výboru pro evropské záležitosti. Věnovali jsme velkou otázku především také bezpečnosti nových prvků, které jsou naplánovány nebo které plánuje Komise. Já bych nad rámec toho, co řekl pan ministr, připomněl ten hlavní směr a hlavní cíle, které tento plán zahrnuje. Je to kromě uvedených základních právě třeba nastavit soubor takzvaných digitálních principů, to znamená univerzální přístup ke službám internetu, bezpečné a důvěryhodné online prostředí, univerzální digitální vzdělávání občanů, přístup k digitálním systémům a zařízením, která ctí životní prostředí, dostupné a na člověka orientované digitální veřejné služby, etické principy algoritmů zaměřených na člověka, ochrana dětí v online prostoru, přístup k digitálním službám ve zdravotnictví.

Každý z těch řádků nebo každý z těchto bodů sám o sobě by asi mohl být významně diskutován. Vzpomenu tedy jenom nedávnou veřejnou diskuzi „Přístup k digitálním službám ve zdravotnictví“. Je to záležitost, kterou jsme ještě neprošli. Některé státy už ji mají zavedenou. To znamená, kdekoliv občan přijde do zdravotnického zařízení a sdělí svá data, někde i příslušný kód, lékař, který ho má před sebou, o něm získá veškerý obraz, jeho dřívější vyšetření atd., léčby, kterou prodělává.

To znamená, tento pacient se cítí jistě více obsloužen. Nicméně ta základní úvaha u nás, proč tu ještě není, není ani tak finanční, možná ani časová, ale je čistě bezpečnostní, aby prostor, ve kterém zdravotnická zařízení a lékaři budou pracovat, aby byl pro pacienta bezpečný. Ochrana dětí v online prostoru, to ani dál rozvíjet nemusím. Znáte film V síti. Na základě těchto principů by měly být děti ochráněny. V tomto materiálu se také mluví právě už o sítích 6G. My pořád mluvíme v našem prostoru jenom o tom, že zavedeme sítě 5G. I tady jsme kdysi diskutovali o možných zdravotních rizicích sítí 5G, které někdo namítá. Tehdy myslím, že odtud vyšlo usnesení směrem k vládě nebo požadavek směrem k vládě, možná byl jenom v zápisu, to se nechci mýlit, aby více informovala občany o tom, zda jsou to tedy fakeové pouze zprávy a profily, tzn. klamné a zavádějící. Tady se už mluví o sítích 6G. Také o vývoji kvantového počítače. To znamená, je to již jiný rozměr, který by měl být potom řádově bezpečnější než současně využívané technické možnosti. Výbor se nakonec usnesl na usnesení... Tedy se usnesl na tom usnesení, které máte před sebou. Doporučil předsedovi výboru, senátoru Bekovi, aby jej předložil předsedovi Senátu. Mě určil zpravodajem.

Ještě poslední asi věc, na kterou se mě jeden z vás zeptal o přestávce, která tady byla, ta krátká. Ano, tento tisk zároveň doporučuje, kolik výroby polovodičů a procesorů by mělo být v Evropě, tedy v evropském prostoru Evropy a ve státech Evropské unie. Je to 20 % světové výroby, tu bychom měli dělat tady. Samozřejmě nemusím připomínat, že dnes veškerá výroba, téměř z 90 %, je v asijských proveniencích. Zřejmě část ještě v Indii atd. Nicméně soběstačnost, o které tady mluvíme většinou s potravinami a s obranou atd., tak tady samozřejmě se dotýká digitální svět úplně všeho. Takže já jsem přesvědčen, a nejenom já, ale samozřejmě i výbor, že tento trend jde správným směrem. Výborové usnesení, ať nezdržuji, máte před sebou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Ne, nevidím nikoho, že by se hlásil. Proto tedy zřejmě se nebude ani pan předkladatel, ani pan zpravodaj chtít vyjádřit? Nebudou se chtít vyjádřit. Ano, děkuji.

Tím pádem můžeme přistoupit k hlasování. Já již teď nebudu pouštět fanfáru, protože jsme hlasovali před chviličkou. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Čunek. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 35. Nyní tedy zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Také děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 8 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti bylo 0. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, jako předkladateli, a zpravodaji. Tento bod tím končíme.

Půjdeme k dalšímu bodu našeho programu. K tomuto bodu vyčkáme, až paní předkladatelka bude mít prostor, aby zaujala místo.

Nyní tedy projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 94

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 94. Návrh uvede paní ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Moc děkuji za předání slova, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych uvedla stručně vládní návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje. Cílem návrhu jsou změny spadající do následujících třech oblastí. Zaprvé jde o změnu úlohy vybraných měst při uplatňování integrovaných územních investic, dále o úpravu koordinační role ministerstva pro místní rozvoj při finanční podpoře regionálního rozvoje a akcentování podpory měst a venkova ve Strategii regionálního rozvoje.

Zároveň ta změna je spojena se zrušením administrativně náročné působnosti zprostředkujícího subjektu a umožní rozšíření počtu vybraných měst v rolích center městských aglomerací a metropolitních oblastí z dosavadních 7 na 13. Navrhovaná změna vytvoří legislativní předpoklady pro dynamičtější rozvoj regionu ČR.

Zadruhé jde o zajišťování koordinace programů, fondů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise a jednoznačné vymezení kompetencí spojených s koordinační rolí ministerstva, jako národního orgánu pro koordinaci.

Třetím bodem je zrušení regionálních rad, regionu soudržnosti dnem 31. 12. 2021 a stanovení jejího právního nástupce. Navrhuje se, aby tímto nástupcem byla ČR, což jest ministerstvo pro místní rozvoj, a ve věci správy daní ministerstvo financí. Pozměňovací návrhy projednané a schválené Poslaneckou sněmovnou obsahují jen drobné technické úpravy navrhované novely. Týkají se vypuštění odlišných pravidel pro ustavení a činnost výboru regionálních rad, která by platila pouze v období od nabytí účinnosti novely do konce roku 2021 a úpravy data nabytí účinnosti části první návrhu zákona. Dále pozměňovací návrhy obsahovaly opravu legislativně technických nesprávností, které vznikly při poslední novelizaci rozpočtových pravidel.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyjádřilo ke všem pozměňovacím návrhům uplatněným v Poslanecké sněmovně souhlasné stanovisko. Návrh zákona byl dne 14. dubna 2021 projednán ve 3. čtení na 98. schůzi sněmovny, která s jeho zněním vyslovila souhlas. Návrh zákona byl v rámci Senátu projednán ve Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova, ústavně-právní výbor a výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Stálá komise Senátu přijala ve svém usnesení pozměňovací návrh spočívající v legislativně technické opravě a na to navazující mírný posun účinnosti zákona. Ústavně-právní výbor pak přijal usnesení, v němž navrhuje kromě změn totožných jako v případě zmíněné stálé komise dále zrušit § 18 zákona o podpoře regionálního rozvoje, který se stal překonaný s ohledem na přijetí zákona tzv. DEPO.

Pokud jde o chybný odkaz § 7 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech, na který jsme byli upozorněni panem senátorem Voseckým, za což moc děkujeme, jde o technickou chybu, která bude opravena v rámci korektur, které již byly předjednány na pracovní úrovni s ministerstvem vnitra i legislativou Poslanecké sněmovny. Po opravě bude odkazováno na věcně totožné ustanovení zákona jako dosud, v platném znění rozpočtových pravidel.

Zmíněná legislativně technická úprava je sice nutná, nicméně po domluvě se sněmovní legislativou je možné ji provést v rámci redakčních úprav ve Sbírce zákonů. Změna spočívající ve vypuštění § 18 by sice docílila formální čistoty právního předpisu v rámci právního řádu, nicméně ponechání § 18 v navrženém znění nezpůsobí v praxi žádné potíže.

S ohledem na uvedené žádám o schválení zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou tak, aby mohl zákon nabýt účinnosti 1. července 2021. Velmi se za to přimlouvám, protože skutečně kraje by již velmi rády započaly právě ten přesun všech těch dokumentů na ministerstva. A tak, jak slovy krajů, jestli mohu reprodukovat, čím dříve, tím lépe. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 94/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ondřej Feber. Dále návrh zákona projednala Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 94/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Vosecký. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 94/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím ho, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, budu stručný. Paní ministryně to tady už všechno řekla. Z našeho výboru jde doporučení schválit tento návrh zákona. Nicméně pak tady budou asi jiné návrhy, které budeme projednávat. Takže velice stručně za mě.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkujeme za zpravodajskou zprávu, prosím, abyste se posadil, pane zpravodaji, ke stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan Ondřej Feber? Kývl, že ano, prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Ondřej Feber:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Ústavně-právní výbor řádně projednal tuto předlohu dne 2. června na svém zasedání a po předložení tohoto návrhu paní státní tajemnicí a po mé zpravodajské zprávě se usnesl na tom, že doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedené v příloze tohoto usnesení, určuje zpravodajem Ondřeje Febera, mne, a pověřuje pana předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Paní ministryně už tady předeslala, jaké stanovisko asi má k těm našim pozměňovacím návrhům. Bylo tam toho více, nicméně naznali jsme, že některé nebudeme dávat do usnesení. Nicméně hned ten první bod pozměňovacích návrhů, tj. vypuštění § 18 bodu 8, považujeme za závažný, protože tady jde zákon proti zákonu. Minulý týden byl schválen v Poslanecké sněmovně zákon vrácený Senátem s pozměňovacími návrhy, to je zákon o další elektronizaci postupu orgánů veřejné moci, to DEPO takzvané, kde v části 69. se také týká zákona č. 248 a ten § 18 tam ruší.

Z pohledu ústavně-právního výboru je to natolik podstatné, že ten pozměňovací návrh se objevil v našem usnesení. V souvislosti s tím, že máme už polovinu června, je tady nasnadě, že 1. červenec 2021 se nestihne, to znamená účinnost tohoto zákona, a proto se navrhuje, aby ta účinnost byla 1. dnem 2. kalendářního měsíce po dnu vyhlášení. Kdyby byl vyhlášen v červnu, už příští měsíc to tam stejně máme. Ale to nebezpečí, že tomu tak nebude, zde je.

Diskutabilní může být bod č. 3 toho našeho pozměňovacího návrhu, týkající se § 7 odst. 5, jak tady správně zmínila paní ministryně. Je to k diskuzi, skutečně konstatuji, že lze provést tu úpravu ještě před vyhlášením ve Sbírce zákonů. Tolik z mé strany. Jenom zopakuji, že ústavně-právní výbor doporučil vrátit sněmovně tento návrh zákona s předloženými pozměňovacími návrhy. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane zpravodaji, nyní se táži... Už vidím, že se tázat nemusím, přichází zpravodaj Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, pan senátor Jiří Vosecký, který teď má slovo.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dobrý den, paní ministryně, dobrý den, dámy a pánové. U toho zákona, když jsem řekl, že ho budu zpravodajovat, tak jsem ho chtěl zpravodajovat proto, aby se kraje některých povinností a věcí, které mají zapotřebí, tak aby se to řešilo poměrně rychle. Ze začátku se mi to jevilo jako bezproblémový zákon. Říkal jsem, to je technické, to nic není. V okamžiku, kdy jsem si přečetl stanovisko naší legislativy, u všech se snažím to stanovisko legislativy přečíst, tak jsem najednou zjistil, že jsme narazili na rozpočtová pravidla.

Jako starosta vím, že rozpočtová pravidla jsou docela velký problém. V podstatě podle rozpočtových pravidel jede celý stát. Takže jsem se obrátil na legislativu a nechal jsem si udělat výklad. Dobře se poslouchá, že jsem na to přišel já, paní ministryně, za to vám děkuji, ale to není pravda. Na to přišla naše legislativa, pořád prokazuje, že je nejlepší ze všech legislativ, co tady jsou. Za to jim ještě děkuji. Já se snažím vždycky stanovisko legislativy číst, číst ho pomalu a důkladně, proto jsem na to přišel.

Takže jsme připravili pozměňovací návrh. Jestli mi paní ministryně tady garantuje, že udělá všechny kroky pro to, aby, když nepodám pozměňovací návrh, z toho nebyl legislativní zmetek, pozměňovací návrh nenačtu, ale načtu jenom usnesení naší stálé komise. To je k tomuto.

Návrh na usnesení Stálé komise pro rozvoj venkova, 17. usnesení, 6. schůze, konaná dne 1. června 2021 k senátnímu tisku č. 94. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Po úvodním slovu předkladatelky paní Ing. Zdeňky Pikešové, státní tajemnice ministerstva pro místní rozvoj, a po senátorské zprávě senátora Jiřího Voseckého a po rozpravě Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova doporučila Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně ČR s předloženým pozměňovacím návrhem, který tvoří tuto přílohu usnesení. Určila zpravodajem komise k projednání tisku č. 94 na schůzi mě, Jiřího Voseckého, a pověřila předsedu komise, senátora Jiřího Voseckého, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní tak, jak určuje náš jednací řád, se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho nevidím, tedy otevírám obecnou rozpravu. Prosím, kdo se hlásí do obecné rozpravy? Ano, pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vy samozřejmě, paní ministryně, čekáte, k čemu se tady budu vyjadřovat.

Budu se vyjadřovat k pozměňovacím návrhům, které byly přijaty v ústavně-právním výboru. Předmětem jednání v ústavně-právním výboru bylo také odstranění některých přílepků. Ale ty přílepky jsme nepovažovali za tak zásadní jako úpravu třeba toho § 18.

Jak k té situaci došlo? Den předtím, než zasedal ústavně-právní výbor, se schválilo tzv. DEPO, byl jsem tam zpravodajem, takže jsem sám byl rád, že sem ten pozměňovací návrh přijde. V DEPO byl zrušen § 18 tohoto zákona, ale tímto se tam opět dostává. Já jsem zvědav, jak mi paní ministryně výkladově vysvětlí, že v jednom zákoně to je a v druhém to není, který má přednost, když tam není jiná právní síla těch zákonů.

Mám tady takovou jednu perličku. Možná ti, co jste se tím zákonem zabývali, zejména kolega Vosecký, působnost bývalých ROP a dokumentace se převádí do krajských měst. Chybí vám tam Hradec Králové... Děkuji za vysvětlení. To byla taková perlička, protože to vypadalo, že Královéhradecký kraj se nebude účastnit této změny.

Za mě, jako předseda ústavně-právního výboru trvám na tom, aby byl přijat ten pozměňovací návrh, tak, jak jej přijal ústavně-právní výbor, protože ty paragrafy, já samozřejmě k tomu vystoupím, budu rád, když paní ministryně Dostálová bude reagovat na moje vystoupení, já vidím, že ty paragrafy tam jdou proti sobě. Nevím, jakým způsobem bych se dokázal vypořádat s tím, že jeden zákon mi jej ruší a druhý zákon mi jej tam zpátky vkládá. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní se přihlásil o slovo pan senátor Jiří Čunek. Je to tak? Ano, přihlásil, takže, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Paní předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já mám dotaz, který souvisí s bodem, který projednáváme, tzn. s podporou regionů, regionálního rozvoje. Všichni jste jistě zaznamenali v médiích, někteří se tomu věnujete i více, reakci regionů na REACT, tzn. to první vyhlášení, kdy bohužel podpora regionů záleží na tom, kdo dřív klikne. To znamená, kdo dřív klikne, dostane miliardy, nebo může dostat stamiliony do svých nemocnic v regionech.

Samozřejmě my potřebujeme, abychom rozvíjeli Českou republiku plošně, ne podle toho, kdo vymyslí lepší systém na to, jak být časově první. Dál to nechci rozvádět, paní ministryně zcela jistě dobře ví, o čem mluvím. Já bych ji poprosil, aby mi odpověděla na otázku, jakým způsobem se tato situace, negativní naprosto pro Českou republiku, tedy pro její regiony, bude řešit, či se řeší a co bude s druhou výzvou, jestli se bude měnit ta první atd. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, nikdo další se do rozpravy nehlásí. Nevidím nikoho, tedy obecnou rozpravu uzavírám. Táži se paní navrhovatelky, ano, dostala i dotazy, takže jistě bude chtít vystoupit. Prosím, abyste se vyjádřila k obecné rozpravě.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Děkuji moc znovu za slovo. Já bych jenom chtěla říct k tomu § 18... On nejde proti zákonu. Skutečně se stává v ten moment, tím, jak bylo přijato DEPO, nadbytečným. Chápu právní čistotu, naprosto tomu rozumím, ale zase z mého úhlu pohledu, kdy se snažím samozřejmě krajům vyjít maximálně vstříc, tak to nepovažujeme za tak závažnou věc, která by nutila třeba Senát vrátit ten zákon do Poslanecké sněmovny. Naopak rozumím těm krajům, že to potřebují opravdu co možná nejdříve. Oni to tam drží už velmi uměle, je to opravdu velmi zatěžující. Už jsou to jen ty spory, které se řeší, a stejně ve finále to řeší ten daňový subjekt, zejména finance atd. Takže jenom takto.

Co se týká toho Hradce, ano, samozřejmě, protože já také jsem samozřejmě Hradečák, nicméně tady jde o hradecko-pardubickou aglomeraci, která má to ITI. Oni se dohodli, že sídlo té aglomerace je v Pardubicích. Takže tím pádem v zákonu není Hradec Králové.

A jestli můžu k panu senátorovi Čunkovi. Prosím, čas není žádným výběrovým kritériem v rámci REACT. REACT má 23 kritérií, která se musí vyhodnotit po stránce ekonomické, udržitelnosti, stanoviska přístrojových komisí, rozpočty... Prostě je tam opravdu celá plejáda těch kritérií. Nicméně protože samozřejmě bylo několik aviz, nemocnice to věděly všechny dopředu. Ještě k tomu ani nevíme, kolik z nich ve finále získá stavební povolení, z těch nemocnic, to je samozřejmě podmínkou pro podpis smlouvy.

Takže až se takto seřadí ty projekty na základě bodovacích kritérií, tak se může stát, že budou mít projekty stejné bodové ohodnocení. A pak, když nebudeme mít tolik peněz na všechny, rozhoduje ten čas podání. Nicméně dohoda s kraji je, samozřejmě kraje k tomu mají teď jednání, včera proběhla i Asociace krajů, kde se hledá způsob, jak třeba i příjemce by sám zvýšil, nebo snížil míru kofinancování. Dneska jsou to 100% projekty, jestli třeba nepůjdou na částku 90 %, 80 %, aby se dostalo na další.

Co je potřeba ale tady říci, že ta kritéria nenastavovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Ta kritéria nastavovaly kraje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Tady si možná trošku přihřeji polívčičku, omlouvám se, protože zrovna pan hejtman Čunek tehdy na té komisi, na té pracovní skupině navrhoval, aby byl regionální klíč. Zcela správně. Ministerstvo zdravotnictví na to bylo připraveno. Nicméně pan hejtman se zúčastňoval tehdy pouze první pracovní skupiny, proběhly další, kde už ho nahradil pan hejtman Netolický a ten za Asociaci krajů řekl, že na regionální klíč není čas, že žádný regionální klíč asociace nechce a že se to tedy bude dělat celorepublikově. Dokonce ještě zvýšil limit z 200 milionů na 500 milionů na projekt, takže jsme v této situaci.

Dohoda je, že ta druhá tranše, která přijde zhruba ve velikosti někde 6 až 6,5 mld. Kč v říjnu letošního roku, celá půjde ve prospěch 98. výzvy, aby se podpořilo maximum projektů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, paní ministryně a navrhovatelko, nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Ondřej Feber? Nepřeje si vystoupit. Ptám se tedy, zda si přeje vystoupit zpravodaj garančního výboru? Pane zpravodaji, ano? Prosím, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Já bych krátce shrnul obecnou rozpravu. Vystoupili dva senátoři, byla komunikována oblast § 18 a právní čistoty, kde jsou asi rozdílné názory. Pan senátor Čunek tady komunikoval podporu v regionech v rámci krajských projektů REACT, kde byla reakce, že za to vlastně může de facto on sám.

Já bych jenom krátce shrnul tu debatu. Jenom k tomu dalšímu postupu... Máme tady, jak chápu dobře, dva návrhy výborové, garanční výbor, který chce schválit, a potom ÚPV. Takže chápu-li to dobře, budeme hlasovat primárně o schválení a potom případně, pokud bude podrobná rozprava, o pozměňovacím návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, nyní přistoupíme k hlasování. Opět spustím znělku.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, o tom teď budeme hlasovat. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 35.

Zahajuji hlasování. Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji také.

Konstatuji, že v hlasování č. 9 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 34, proti byli 2, návrh nebyl přijat.

Návrh nebyl přijat, návrh na zamítnutí nepadl. Proto teď, protože nebyl Senátem schválen návrh zákona ke schválení, otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Jako první se hlásí pan senátor Tomáš Goláň, připraví se pan senátor Jiří Vosecký. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  V případě, že jsme se dostali do podrobné rozpravy, prosím o podporu pozměňovacího návrhu, který byl přijat na ÚPV. Jenom bych chtěl tady paní ministryni říct, že kdyby vystoupila v rozpravě, na závěr bych řekl, že to stahuji. Ale protože jsem nedostal tu možnost... Měla jste se přihlásit do obecné rozpravy. Jinak prosím o podporu toho pozměňovacího návrhu, tak, jak jej přijal ústavně-právní výbor. Děkuji za slovo.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Nyní má slovo pan senátor Vosecký. Ne, nehlásí se. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, proto podrobnou rozpravu končím.

Přeje si navrhovatelka vystoupit se závěrečným slovem? Nepřeje. Ptám se, zda si přeje vystoupit opět zpravodaj ústavně-právního výboru? Také nepřeje. Prosím tedy pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k rozpravě a řekl nám, jak bude probíhat hlasování.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Jenom velice krátce. Máme tu jeden pozměňovací návrh, který byl komunikován. Vzhledem k tomu, že zákon neprošel, tak si myslím, že by bylo dobré, aby prošel pozměňovací návrh. Takže tedy budeme hlasovat o jeho schválení.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Já, pane senátore, poprosím, abyste nám přednášel pozměňovací návrhy, které zazněly, abychom o nich mohli hlasovat.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Teď to je pozměňovací návrh ústavně-právního výboru. (Jitka Seitlová: Čili budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu...) Pardon, ale jako celku.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano. Zpravodaj navrhuje, abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru jako celku. Je tady trochu rozruch... Nesouhlasí někdo s tímto návrhem? Nevidím. Prosíte o přestávku? Ano. Pane zpravodaji? (Lukáš Wagenknecht: Jako celku. Ano, platí to.) Vyhlašuji 5 minut přestávku, tzn. je 13:02, do 13:07 hodin je přestávka.

(Jednání přerušeno v 13.02 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.06 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dámy a pánové, pomaličku se usaďte do svých lavic. Pane garanční zpravodaji, paní ministryně požádala o slovo, ona má právo vystoupit kdykoliv, čili máte slovo, paní ministryně.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Omlouvám se, že takhle ještě otevírám rozpravu, nicméně bych vás chtěla ujistit, že udělám všechno pro to, aby to bylo právně čisté. To znamená, to, co jsem tady deklarovala, slíbila, že to skutečně dodržím. Ještě jednou děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy, která byla paní ministryní otevřena? Nevidím, tedy prosím pana garančního zpravodaje znovu ke stolku zpravodajů, aby nás seznámil s tím, jak budeme hlasovat. Prosím, pane garanční zpravodaji.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Budeme hlasovat stejně, jak jsem říkal, o tom pozměňovacím návrhu jako celku, nic nového tady k tomu nemám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Dobrá. Zahájíme hlasování s tím, že prosím pana zpravodaje, aby řekl své stanovisko.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, prosím paní ministryni, aby řekla své stanovisko.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová:  Vzhledem k tomu, že bych potřebovala, aby to bylo co nejrychleji, záporné. Jinak samozřejmě souhlasím s právní čistotou, už jsem to řekla na mikrofon.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Spustím fanfáru.

V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je opět 35. Nyní zahajuji hlasování. Kdo je pro a souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 10 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 23, proti byl jeden. Návrh opět nebyl přijat.

Protože nebyl přijat návrh ani schválit, ani jsme neschválili žádný pozměňovací návrh, projednání tohoto bodu v Senátu končí, já děkuji navrhovatelce a děkuji i všem zpravodajům.

(Jednání přerušeno v 13.10 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.11 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně a kolegové, čas polední přestávky vypršel, já vás poprosím, abyste se vrátili do jednacího sálu, zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v programu. Podle registrace nás je usnášeníschopná menšina, nebudu zdržovat a ohlásím, že následujícím bodem našeho dnešního pořadu je

 

Návrh usnesení Senátu k LESNICKÉ VÝZVĚ II. "Lesy a lesníci potřebují výraznější pomoc k překonání dopadů největší kalamity v novodobé historii"

Poprosím předsedu podvýboru pro zemědělství, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Petra Šilara jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Mezitím požádám, jestli by organizační odbor nemohl nám sem doručit trochu více kolegů, než máme momentálně k dispozici. Pane navrhovateli... Pardon ještě... Znělka svolávací hrála asi pětkrát. Její apel se nějak snížil s časem. Tedy, pane senátore, prosím, ujměte se slova.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Teď jsem dostal výtku od pana ministra Tomana, tím, že jsem se předřadil před jeho bod, že ho zdržuji, což mi činí velkou radost... Vrátil bych se k tomu jednání, k loňskému roku, kdy jsme přijali, jestli si pamatujete, nebo v předloňském roce, 13. června 2019, jsme projednávali tady v Senátu petici o prosperující lesy pro příští generace. V podstatě tam bylo všechno to, co potom lesáci napsali v textu LESNICKÉ VÝZVY I., teď v současné době v LESNICKÉ VÝZVĚ II. Všechno bylo velice dobře popsáno, přijali jsme sáhodlouhé usnesení, které samozřejmě spadlo někam, nikdo to neřešil, protože mj. proto musela vzniknout i ta LESNICKÁ VÝZVA II.

Lesáci, kteří jsou velmi nespokojeni a především kteří zorganizovali tuto LESNICKOU VÝZVU II., je SVOL, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Upozorňují na to, že potřebují výraznější pomoc k překonání dopadu největší kalamity v novodobé historii. Možná si mnozí také, kteří jste se o to zajímali, pamatujete, že jsme tehdy schvalovali lesnický zákon s těmi přídavky mysliveckého zákona, bylo to podmíněno tím, že díky tomu zákonu budou moci být vyplaceny náhrady za rok 2018, potom později i 2019. Byly stanoveny i škody, které jsou způsobeny tou kůrovcovou kalamitou.

Proč vznikla LESNICKÁ VÝZVA II.? Proto, že ministerstvo financí v letošním roce do rozpočtu neuvolnilo požadovaných tehdy v našem usnesení 5 až 7 miliard korun na likvidaci škod za rok 2020. Je tam nula. V rozpočtu ministerstva zemědělství je nula. Proto vznikla tato výzva, která má v prvé řadě pomoci ministerstvu zemědělství, abychom společně tlačili nejenom na vládu, ale především na ministerstvo financí, aby ještě teď vzali v potaz, že lesy potřebují naši pomoc. Lesáci si v loňském roce pomohli hodně tím, že se zlepšila situace na trhu s dřívím, zvýšila se cena za výkup, dokonce se tady podařilo zajistit vývoz, takže tyto věci samozřejmě se zlepšily, ale přesto pořád zůstávají ve velmi červených číslech.

Podle kvalifikovaného odhadu je dopad kůrovcové kalamity na lesní hospodářství v ČR, tedy za rok 2018 až 2020, 98 miliard Kč. Řeknu ještě jedno číslo. Kůrovcem bylo napadeno zhruba 81 milionů kubíků dřeva, což je téměř dvojnásobek průměrné těžby, která je v každém roce. Aktuální odhad, a to je důležité, tam směřují potom i ty finanční prostředky předpokládané, které by mohly pomoct, je plocha k zalesnění, a to je dnes 110 tisíc hektarů. Na tuto plochu je zapotřebí zhruba 700 milionů kusů sazenic, což přesahuje trojnásobek dosavadní roční produkce sazebního materiálu. Čili z těchto důvodů je potřeba, přestože je covid, přestože jsou další politické události a že jsou volby, další a další věci, je potřeba pomoci těm lesákům, aby se znovu zdvihl hlas, a proto jsme si dovolili na našem podvýboru pro zemědělství a potom na hospodářském výboru přijmout návrh usnesení, aby se na naše lesáky nezapomnělo. Podle kvalifikovaného odhadu jsme dali do návrhu usnesení, aby ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství zajistily výplatu náhrady škod, způsobených kůrovcovou kalamitou za rok 2020 v minimální výši 7 mld. Kč v letošním roce. Těch 7 miliard je opravdu minimální částka, která by aspoň odstranila to nejhorší, co v hospodaření s lesy je. Čili z toho důvodu říkám, v podstatě minimální částka, pro mnohé asi velká, pro ministryni financí samozřejmě nepřekonatelná, takže z toho důvodu jsme nějakým způsobem tyto věci navrhli, proto jsem to navrhl na hospodářském výboru, proto jsme toto usnesení předložili dnes na plénu Senátu, protože se to hodí v současnosti s projednávanými body, které se týkají lesního hospodářství, a připomínám, že to má i souvislost s mysliveckým zákonem, který budeme projednávat, protože ten se bude týkat také otázky škod zvěří na lesních porostech, které jsou také ohroženy.

To jsou věci, které jsem si dovolil předložit. Podrobný... Samozřejmě kdo byste se zajímali, tu LESNICKOU VÝZVU vám můžu poskytnout, ale není potřeba, všem pamětníkům, kteří se o to zajímají, je věc celkem jasná. Vás ostatní, kteří se tou problematikou nezabýváte, žádám o podporu, abychom jako Senát podpořili naše lesy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje k tomuto tisku. Navrhuji, aby jím byl pan senátor Tomáš Czernin. Ptám se, zda souhlasí s touto rolí? Děkuji. O tomto návrhu budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o určení zpravodaje. Spouštím hlasování. Kdo je pro, aby jím byl pan senátor Tomáš Czernin, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, kvórum 28, hlasování č. 11, pro 40, proti 0, návrh byl přijat. Já tedy poprosím pana zpravodaje, aby zaujal místo, což už učinil. Můžeme otevřít rozpravu.

A ještě poznámka, pan ministr, který je přítomen na galerii pro vládu, je připraven zapojit se do diskuse, pokud bude vyzván. Případně, pokud nám dá pokyn, že by měl o to zájem. Zatím ne. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Vystrčil. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jen velmi stručně doplním to, co tu říkal můj kolega, předseda podvýboru pro zemědělství, Petr Šilar. Budu říkat věci, které mám od majitelů, od vlastníků lesů zejména na Vysočině. Je tomu skutečně tak, že dnes majitelé lesů na Vysočině nevědí, jakým způsobem a kdy budou vypláceny, řekněme, kompenzace nebo náhrady za škody, které způsobil kůrovec v jejich lesích. S tím, že je to pro ně docela důležité z hlediska jejich dalšího plánování péče o lesy, případně i z hlediska toho, zda budou vůbec ochotni se dál o ty lesy starat, zda je třeba nebudou i prodávat někomu, kdo vládne většími finančními prostředky, pro to, aby se následně o ty holiny, které tam dnes máme, postaral. Proto bych si dovolil požádat, poprosit pana ministra, jestli by nás neseznámil s tím, jak to vyjednávání s ministerstvem financí ohledně kompenzací za náhrady škody pro vlastníky lesů, a to pro vlastníky lesů všech typů, vypadá, jestli je potřeba, aby se v tom nějakým způsobem Senát dál angažoval. My jsme po dohodě s panem předsedou podvýboru Petrem Šilarem se domlouvali, že jsem samozřejmě připraven, protože jsem ze senátního obvodu, kterého se to velmi týká, svolat i nějakou schůzku na půdě Senátu, kde bychom společně se zástupci ministerstva zemědělství, se zástupci ministerstva financí a se zástupci vlastníků lesů, včetně lesů, řekněme, státních, vojenských apod. se domlouvali, jak dál postupovat, protože ta péče o lesy není nějaká krátkodobá záležitost, ale je to záležitost dlouhodobá. Pokud bychom při těch debatách našli i sílu na to, abychom se bavili i o delší budoucnosti péče o lesy, protože zatím jsme byli všichni zvyklí jen brát a nikoli dávat, tak si myslím, že by to také mohlo celkové situaci jedině prospět.

Poslední mé dvě poznámky. Předpokládám, a pokud pan ministr k tomu teď něco řekne, tak jedině dobře, že všichni víme, že to není jen o náhradách za škody, respektive o kompenzacích, ale je to zejména o další péči o lesy i z hlediska těch škod, které tam dnes například způsobuje spárkatá zvěř. Je to určitě i o opravě mysliveckého zákona a o dalších zákonech, které by umožnily, aby vlastníci lesů přece jen mohli více ovlivňovat to, jakým způsobem to v lese vypadá a jakým způsobem se v něm hospodaří a jakým způsobem je tam třeba i ošetřeno to, aby tam nebylo tolik spárkaté zvěře, že tam žádný mladý stromek nevyroste.

Tolik ode mě v tuto chvíli a chci na závěr poděkovat ještě jednou podvýboru pro zemědělství a samozřejmě i panu senátorovi Tomáši Czerninovi a Petru Šilarovi, že se o tyto věci zajímají, protože to je pro nás pro všechny velmi důležité. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr vyslyší žádost o odpověď. Ještě jednou vás vítám mezi námi, pane ministře, prosím, ujměte se slova, dobrý den.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážené senátorky, senátoři, dovolte mi v první řadě poděkovat, že i když pro mě překvapivě, ale byla zařazena ta lesnická výzva na dnešní jednání Senátu. Má výtka, jak říkal pan senátor Šilar, to bylo v legraci míněno, protože já bych měl být za dvě hodiny někde u zemědělců a nepočítal jsem s tím, takže to bylo jen takové moje povzdechnutí.

Nicméně dovolte, abych vám poděkoval za podporu ve vašem úsilí o zajištění dodatečných finančních prostředků ze státního rozpočtu na poskytnutí příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020. Já si jen dovolím připomenout, že dosud byly realizovány dvě fáze tohoto programu. První fáze, kterou jsme dělali ve spolupráci i s vámi, tak to byl rok 17, 18, kdy předtím nebylo vůbec nic, tam se vyplatilo, omlouvám se, pokud nebudu úplně přesný, 2,7 mld. Kč. Za rok 19, tzn. v loňském roce, 6,4 mld. Kč. Ta částka je minimálně, co říkal pan senátor Šilar nebo pan předseda, teď nevím, 7 mld. Kč, to požadujeme, s tím, že máme zahrnutu obnovu lesů i právě do Národního plánu obnovy, kde počítáme bohužel jen s 8,5 mld., kde jsme původně chtěli daleko více, ale prostě je tam 8,5 mld. Kč na obnovu lesů. Plus peníze ze státního rozpočtu. V této fázi jednáme s ministerstvem financí, máme domluvené schůzky. Samozřejmě děkuji za ten zájem, budu informovat Senát prostřednictvím, pokud nerozhodnete jinak, podvýboru, prostřednictvím pana Šilara, s tím, že na základě těchto výsledků se rozhodneme, jakým způsobem dál, protože cítím podporu Senátu, tak že bych se na vás obrátil, budeme komunikovat, jak jednání probíhají. Měla by být teď v co nejkratší době. Tak abychom nejpozději ve 3. čtvrtletí letošního roku příspěvky byli schopni proplácet.

Nehledě na to, že budeme hledat další peníze i z našich zdrojů, úspor, vnitřních, stejně jako každý rok, abychom mohli pomoci speciálně malým vlastníkům, teď jsem mluvil obecně o vlastnících, právě i na pořizování lesní techniky na obnovu lesů.

Jen pro vaši informaci, v tuto chvíli se nám možná podařilo historicky zlomit trend, co se týká zalesňování, protože 52 %, co se týká obnovy lesa, se skládá z listnatých lesů, tzn. my jsme to otočili, je tam 30 % smrkové kultury, pak jsou tam douglasky a další věci. Tzn. ten les začíná být pestrobarevný, za což jsem rád. Jenom to, co se nám daří obnovovat, tak si představte velikost Krkonošského národního parku. Tzn. my dnes de facto obnovujeme Krkonošský národní park, kde už ty sazenice máme, máme na to vyčleněny peníze, takže v tom budeme i nadále pokračovat, ale nemůžeme v tom přestat. Já jenom, že čísla, která tady byla řečena, jsou ve shodě s námi, jsou přesná. Takže je to o tom, že s kůrovcovou kalamitou se sice můžeme vyrovnat. My teď máme problém v severních Čechách, kde se nám to rozšířilo z parku České Švýcarsko ven, takže teď tam máme statisíce kubíků kůrovcového dřeva. V loňském roce jsme vytěžili přes 32 milionů kubíků dřeva, což je extrémní, dvojnásobek toho co v letošním roce. Jsem rád, že v tuto chvíli zjednodušením pravidel lesního zákona, který jste i vy schvalovali, máme možnost zajišťovat i sazenice. Jsme rádi, že se cena na trhu pohnula. Nicméně musíme i další roky podporovat soukromé vlastníky, včetně státních lesů, vojenských lesů, včetně parků a tak dále, tak, abychom byli schopni udržet pro budoucí generace tyto lesy tak, aby byla různorodá krajina v ČR, abychom tam neměli jen tu monokulturu, nebo respektive abychom tam neměli jen holiny.

Tolik, děkuji a eventuálně se těším na další spolupráci.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, můžete zůstat už tady dole, jestli budete mít zájem. Ještě máme dalšího přihlášeného do diskuse, je jím pan senátor Čunek. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych využil této příležitosti, pochopitelně tento návrh podporuji, protože je logický. Ale rád bych se zeptal, protože pan ministr je tady přítomen, na jednu makroekonomickou a strategickou věc pro ČR a pro Evropu jako takovou. Ceny dříví za posledního půl roku, tedy také výrobků, jsou v tuto chvíli minimálně o 150 % nahoře. Je to proto, že Amerika vykupuje dřevo z Evropy, také Čína.

A ti, kteří se touto problematikou zabývají, říkají, že ten růst vůbec nedokáží predikovat a samozřejmě pro náš průmysl, stavební průmysl to znamená ohromné zvýšení cen. Navíc tohoto dřeva se nedostává. Takže já se chci zeptat, jestli z tohoto pohledu, protože je to v souvislosti s touto problematikou, se připravuje, zřejmě u nás to není možné se umět tomu bránit, ale jestli EU připravuje nějaká opatření?

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Ptám se pana ministra, jestli chce reagovat na tu poznámku, jestli je třeba?

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Děkuji za tu připomínku. Zase musím potvrdit to, co říkal pan senátor Čunek. Ceny dřeva jdou nahoru, ale problém je, že jdou ceny, ale dotýká se to stavebního průmyslu, nábytkářského a tak dále. My musíme do budoucna přemýšlet, že když tam teď sázíme pestrobarevné lesy, tak ono to vypadá hezky, ale my se musíme také do budoucna bavit o tom, aby průmysl měl dřevo a aby budoucí generace uměly zpracovat to bukové a další dřevo, které nám tam naroste.

Co se týká Evropy, my jsme iniciovali, aby byla nějaká lesnická politika na základě Evropy, takže v rámci společné zemědělské politiky by se do budoucna měla stanovit platforma. V tuto chvíli jsou ale obrysy nejasné, protože bohužel to chvilku v Bruselu trvá, ale jsme na jedné lodi se zeměmi, kde si myslím, že je to v pořádku, jako je Finsko, Rakousko a další země, takže s těmi spolupracujeme a věřím, že do konce roku by se měla zrealizovat nějaká platforma, kde by měla být lesnická politika v rámci Evropy.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. A protože se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak ji končím. Poprosím pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k rozpravě?

Senátor Petr Šilar:  Já jsem zapomněl říci jednu věc v úvodní řeči, že jsem chtěl poděkovat všem, kteří nám zpracovali podklady. Především to pro mě jsou lesáci z terénu, ze SVOL a z dalších organizací, z Lesů ČR, se kterými to konzultuji, chtěl jsem poděkovat i za to, že tak jako kolega Vystrčil na Vysočině, tak i další senátoři a senátorky na tuto situaci upozornili. Jmenovitě bych chtěl poděkovat mé kolegyni Mirce, teď si nevzpomenu na příjmení. Protože jsme dostávali podklady z terénu, tak jsme to potom využili při diskusi, děkuji.

Chtěl bych vás požádat o schválení.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit v závěru rozpravy?

Hlásí se ještě ovšem s právem přednosti předseda Senátu, tak mu dám slovo před vámi.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Poprosím pana předsedajícího, jestli by ještě předtím, než dá závěrečné slovo panu zpravodaji, se přeci jen nezeptal pana předkladatele a zpravodaje, zda ještě nehodlají otevřít rozpravu, aby mohli načíst případně nějaké návrhy na usnesení, neboť se tak nestalo. Pokud by tomu tak bylo, tak bychom museli ještě rozpravu otevřít procedurálním hlasováním. Tolik ode mě, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Myslím, že by nám v tom mohl pomoci pan ministr podle jednacího řádu. Pokud ministr promluví, otevírá se rozprava znovu. Stačí pozdravit, podpořit.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, ještě jednou děkuji, zdravím vás a otevírám... Děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkujeme, pane ministře. Tím vznikl prostor pro přednesení návrhu usnesení.

Senátor Petr Šilar:  Já se omlouvám, já jsem myslel, že to máme všichni písemně. Takže mi dovolte, abych přečetl návrh na usnesení, které je z našeho výboru. LESNICKÁ VÝZVA II.

Výbor

I. podporuje informace obsažené v LESNICKÉ VÝZVĚ II, která poukazuje na dlouhodobé finanční problémy způsobené dopady sucha a kůrovcovou kalamitou,

II. vyzývá ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství, aby zajistily výplaty náhrady škod způsobených kůrovcovou kalamitou v roce 2020 v minimální výši 7 mld. Kč,

III. žádá plénum, aby podpořilo toto usnesení na nejbližší schůzi Senátu,

IV. pověřuje předsedu podvýboru předložit... Já jsem teď přečetl usnesení výboru, omlouvám se...

Žádá vládu ČR, aby podpořila uvolnění těchto finančních prostředků pro vyřešení aktuálních problémů v lesním hospodářství.

A doplněk, na kterém jsme se domlouvali s kolegou, pověřuje předsedu Senátu zaslat toto usnesení předsedovi vlády ČR, ministryni financí a ministru zemědělství.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane navrhovateli. Je to tedy kompletní? Děkuji. Pan zpravodaj by nám to mohl potvrdit.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, páni senátoři, v diskusi vystoupil pan předseda Senátu dvakrát, vystoupil pan ministr a vystoupil pan senátor Čunek. Já bych panu předsedovi rád poděkoval za jeho odhodlání uspořádat jednání všech účastníků LESNICKÉ VÝZVY a současně bych konstatoval, že tím se stal bezpředmětný ten pozměňovací návrh, jehož jsem autorem, který vám byl rozdán na lavicích. Ten právě žádal pana předsedu k uspořádání takového jednání.

Na závěr bych možná ještě jednou zdůraznil, že i podle zákona o lesích mají lesy ekologickou, rekreační a hospodářskou funkci. Ty první dvě funkce dávají vlastníci lesů společnosti zcela zdarma. A vlastně až donedávna jim ta hospodářská funkce postačovala k tomu, aby o lesy řádně pečovali. Ale teď se dostali do naprosto nové situace a v důsledku kůrovcové kalamity a pádu ceny dřeva za poražený strom nezaplatí už ani toho dřevorubce, který ho porazil. Takže se dostali opravdu do příšerné situace a na pomoci státu jsou závislí.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane kolego, prosím, omezte se na zpravodajskou zprávu, která shrnuje rozpravu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  K dispozici máme doplněný návrh usnesení, který jste slyšeli. Předpokládám, že víme, o čem budeme hlasovat, spouštím znělku.

Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu schválit usnesení ve znění, v jakém bylo předloženo. Spouštím hlasování. Je registrováno 64 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Kdo jste pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. A kdo proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 12, při kvóru 34 pro 57, nikdo proti, návrh byl přijat. Ukončuji tento bod našeho pořadu.

Můžeme přistoupit k následujícímu, kterým je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Akční plán pro rozvoj ekologické produkce

Tisk EU č. K 035/13

To vše je obsaženo v senátním tisku K 035/13 a K 035/13/1. Já poprosím pana ministra, aby tentokrát v roli předkladatele nás s tímto návrhem seznámil.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovoluji si vám představit Sdělení Komise o Akčním plánu pro podporu ekologické produkce. Jedná se o materiál obsahující představení evropského Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství a produkce.

Zastřešujícím cílem tohoto materiálu je dosažení cílů stanovených ve Strategii Farm to Fork, zveřejněné Komisí v rámci takzvané Zelené dohody pro Evropu, konkrétně do roku 2030, obhospodařovat 25 % ekologicky. Velký důraz je v materiálu kladen na podporu spotřeby biopotravin a poptávky po nich, jakožto zásadním prostředkem pro dosažení cíle Farm to Fork 25 % zemědělské půdy v ekologickém zemědělství. Součástí je důraz na vytvoření národních akčních plánů. Evropský akční plán je členěn do tří částí, os.

Osa 1: Ekologické potraviny a produkty pro všechny.

Osa 2: Plán do roku 2030. To znamená povzbuzení přechodu a posílení celého hodnotového řetězce.

Osa 3: Ekologické produkty jdou příkladem. Zlepšení příspěvku ekologického zemědělství k udržitelnosti.

Každá osa je zaměřena na konkrétní oblast a obsahuje souhrn doporučení a opatření, jak v dané oblasti dosáhnout rozvoje a pokroku.

Celkem akční plán stanovuje 23 opatření. Materiál vytvořila Komise s přihlédnutím k výsledkům dotazníkového šetření mezi veřejností v rámci veřejné konzultace zveřejněné na stránkách Komise. Členské státy byly do přípravy tohoto materiálu zapojeny minimálně.

Pozice ČR, potažmo ministerstva zemědělství, je taková, že akceptujeme vznik akčního plánu, a to zejména s ohledem na strategii Farm to Fork. Považujeme však zveřejněný materiál za velmi obecný, bez detailnějšího popisu kroků, které hodlá Komise podniknout, a bez konkrétní informace o financování aktivit vycházejících z tohoto akčního plánu. Jako nedostatek vnímáme i to, že Komise při tvorbě akčního plánu nezapojila členské státy a neumožnila ani materiál připomínkovat před jeho zveřejněním. Po analýze obsahu evropského akčního plánu lze konstatovat, že obecně cíle v něm uvedené jsou do značné míry i předmětem Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství. ČR již evropský akční plán částečně naplňuje, popřípadě má stanoveny cíle rozvoje ekologického zemědělství a způsoby, jak jich dosáhnout v souladu s evropským akčním plánem. Tolik na úvod. Děkuji mockrát za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 035/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel. Já ho prosím o jeho zprávu.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, náš evropský výbor se tímto tiskem zabýval na včerejším jednání evropského výboru. Pan ministr dostatečně už představil toto sdělení Evropské komise. Já jenom stručně řeknu, že ta hlavní opatření jsou rozdělena do tří oblastí, a to do podpory spotřeby ekologických produktů, zadruhé o zvýšení ekologické produkce a třetí oblast je zlepšení udržitelnosti ekologického zemědělství.

Senát se tou problematikou zabývá kontinuálně. Vychází to, jak už také bylo řečeno, ze Zelené dohody pro Evropu. Probírali jsme na plénu Senátu také Strategii od zemědělce ke spotřebiteli. Úzce to souvisí také se strategií v oblasti biodiverzity do roku 2030 a také s doporučením Evropské komise pro český strategický plán společné zemědělské politiky.

Vy máte na stolech naše doporučení. Já ho nebudu číst, jenom upozorním možná na dva body. Je potřeba ještě říci, že vychází ze stanovisek a doporučení podvýboru pro zemědělství a výboru hospodářského, které jsme v zásadě akceptovali. Jenom bych upozornil, že v bodě 4, kde se upozorňuje na skutečnost, že ekologické zemědělství prostě dosahuje nižších výnosů, že tím pádem by mohlo dojít ke zdražování zemědělské produkce, tak tam já jsem si oproti usnesení výboru a podvýboru dovolil dát vsuvku, v souvislosti, hrozilo by to bezesporu, pokud by byl nárůst plochy orné půdy. Ale ta situace není, když se podíváme trošku jenom na statistiku ekologického zemědělství u nás, můžeme říct, že z těch 540 tisíc hektarů, které jsou obhospodařovány ekologicky, jsou 440 tisíc trvalé travní porosty. Je tam poměrně velké procento zeleniny a bylin, traviček na semeno. Je tam také 5,5 tisíce trvalých kultur, což jsou sady, vinice, případně chmelnice. 90 % ekologicky obhospodařovaných ploch se nachází v méně příznivých oblastech zemědělsky. Z toho 43 % v oblastech s důrazem na ochranu přírody. Pak bych upozornil ještě na bod 5. Tam si dovolujeme vyzvat vládu, aby v rámci efektivní ochrany vodních zdrojů motivovala zemědělce vhodnou dotační politikou a dalšími možnými formami podpory k hospodaření v ekologickém režimu v okolí vodárenských nádrží a jejich povodí a v oblastech s významnou akumulací spodních vod.

Je nesporné, že dochází k zazemňování vodních nádrží. Je nesporné, že probíhá eutrofizace, ať už z hlediska živin, fosfor nebo dusík, což jsou věci, které samozřejmě působí negativně na kvalitu vody. Myslím si, že alarmující je poslední zveřejnění toho výzkumu, který teď proběhl v rámci vodní nádrže Římov, kde se ukazuje, že vlivem klimatických změn dochází k oteplování. U té nádrže je to o 2 °C. Hlavně to má dopad na okysličení, ať už ve spodních vodách, nebo svrchních vodách. A tím pádem na kvalitu té vody a samozřejmě dopad na faunu a flóru. Takže proto ten apel, i když jsem si vědom, že ministerstvo s tímto počítá, má tento program, tuto kapitolu, tuto část takhle zapracovanou v akčním programu pro ekologickou produkci, jako v českém akčním programu na období 2021 až 2027.

To by bylo zatím z mé strany všechno. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku. Dále bych prosil pana senátora Šilara, zpravodaje výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který se také tímto materiálem zabýval. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo. Já jenom doplním, protože kolega Orel vycházel potom jako garanční výbor z našeho doporučení, takže tam už na to upozornil, na tu skutečnost, že jsme si tam dovolili napsat, že dosahuje nižších výnosů. To je poznatek z praxe a z těch věcí, ale kolega Orel to velice dobře vysvětlil. Myslím, že tou vsuvkou to vysvětluje, takže já k tomu nemám žádné jiné připomínky. V podstatě doporučujeme formu tohoto usnesení evropského výboru, jako podvýbor pro zemědělství, tento dokument přijmout.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu... Do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Táži se pana ministra, zda chce reagovat? A pana zpravodaje garančního? Také ne. Takže můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu schválit usnesení výboru pro Evropskou unii. Spouštím hlasování. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů a kvórum je 35. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 13, pro 54, proti nikdo, návrh byl přijat. Můžeme ukončit projednávání tohoto bodu a přistoupit k dalšímu. Děkujeme panu ministrovi.

Dalším bodem je tedy

 

Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů

Tisk č. 98

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 98. Uvede nám jej paní ministryně práce a sociálních věcí, kterou zvu k mikrofonu. Dobrý den.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Ano, já už jsem vás uvedl. Tak se omlouvám, ještě jednou, prosím, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, ráda bych zde jen ve stručnosti uvedla klíčové body tohoto návrhu. Předkládaný návrh vychází ze zhodnocení současného stávajícího stavu a upravuje právní předpisy, které jsou již z hlediska praxe překonané. Změna se týká vymezení pojmů a druhů technických zařízení, dále požadavků na bezpečnost těchto zařízení, pak také předpokladů pro odbornou způsobilost, včetně způsobu jejího ověřování, nebo také evidence lidí, kteří jsou k takovéto práci odborně způsobilí.

Přijetí této novely především zvýší bezpečnost zaměstnanců. Při nesprávném používání vyhrazených technických zařízení dochází k ohrožení života, zdraví, životního prostředí nebo také k ohrožení majetku. Proto vnímám tento zákon, který uvádí do praxe nejnovější poznatky z oboru, jako důležitý a potřebný krok ke zvýšení bezpečnosti práce. Proto vás prosím o podporu tohoto zákona. Velmi děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Prosím, posaďte se ke stolku. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení pod senátním tiskem č. 98/3. Zpravodajkou je paní senátorka Hubáčková. Následně návrh zákona projednal výbor pro sociální politiku a přijal své usnesení, které je v senátním tisku 98/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer.

Následně návrh zákona projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 98/4. Jeho zpravodajem byl určen pan senátor Jan Sobotka. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho usnesení máte jako senátní tisk č. 98/1. Zpravodajem tohoto výboru je pan senátor Herbert Pavera. Já ho nyní zvu k tomu, aby nám představil svou zpravodajskou zprávu.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné odpoledne. Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Než vám ho řeknu, jenom doplním zprávu, kterou tady, nebo zprávu, zpravodajskou zčásti, informace paní ministryně. Ten nový zákon je bezkonfliktní. Opravdu je zastaralý, pochází někdy z roku 1968 a ze začátku 70. let, takže ta bezpečnost se musí přizpůsobit, práce, soudobým podmínkám. Určitě jenom doplním, že ta technická zařízení vyhrazená, kterých se to týká, jsou samozřejmě tlaková a zařízení zdvihací, elektrická a plynová. To abyste věděli...

Návrh zákona sestává z celkem 28 paragrafů, je členěn na pět částí. Ta první se zabývá právě bezpečností provozu vyhrazených technických zařízení, druhá, ta je věnována ministerstvu vnitra, protože i tam musí být kontroly. Ta třetí je změna zákona o inspekci práce, která upravuje institut odnětí oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti. Ta čtvrtá zase, že zavádí oprávnění ministerstva práce a sociálních věcí odejmout osvědčení. Ta pátá část je účinnost zákona, která je navrhována k 1. červenci 2022.

Jenom pro vaši informaci, z 98 přítomných v Poslanecké sněmovně pro zákon hlasovalo 96, dva se zdrželi. Já se přiznám, říkal jsem to i u nás na výboru, že trošičku jsem se zalekl tam definice „pověřená organizace“, která se tam definuje zákonem, že to bude zase nějaký další státní úřad, ale pak v zákoně najdete, že pověřenou organizací je stávající technická inspekce neboli Institut technické inspekce Praha. Takže nejde o žádnou novou organizaci, která bude zřízena a bude mít další úředníky.

Naše legislativa, tady děkuji za její práci, samozřejmě upozorňuje na jednu drobnost, kdy zrušení akreditace je umístěno už za první větou v paragrafu 20 odstavec 3 zákona č. 309, doporučuje to dát za třetí, ale není to taková závažná chyba, která by nemohla pustit ten zákon k podpisu panu prezidentovi.

Nyní vás seznámím s usnesením toho výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Je to 57. usnesení z 11. schůze, konané dne 2. června 2021. Po úvodním slově zástupce předkladatele, Dany Roučkové, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Toť vše. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Hubáčková? Ano, takže ji prosím.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne. My jsme předloženou normu projednávali na ústavně-právním výboru. Já jsem předkládala návrh usnesení, ale po velmi pečlivém zvážení a komunikaci s ministerstvem práce a sociálních věcí, děkuji paní ministryně, že se mnou pracovníci komunikovali, norma je samozřejmě hodně profesní, těžká, technická a důležitá, protože se týká oblasti vykonávání činnosti v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a je potřeba ji samozřejmě jak aktualizovat, tak uvést do souladu s požadavky Evropské unie.

Nicméně jsem v textu objevila některé nesrovnalosti. Na všechny mi ale pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí odpověděli. Tam, kde případně by mohlo dojít k nějakému nevysvětlení nebo nepochopení, jsou připraveni vydat metodické doporučující stanovisko. Takže po této debatě, po tomto vysvětlení jsem navrhla na ústavně-právní výbor usnesení:

I. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem pro projednání senátorku Annu Hubáčkovou

III. pověřuje předsedu výboru Tomáše Goláně, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Takže přesně v souladu s garančním zpravodajem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Nyní se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro sociální politiku, pan senátor Hilšer? Nepřeje. A konečně, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Sobotka? Také nepřeje.

Nyní se ptám všech, zda někdo navrhuje, abychom podle jednacího řádu navrhli Senátu nezabývat se touto předlohou? Nevidím takový podnět. V tom případě otevírám obecnou rozpravu... Do které se nikdo nehlásí, proto ji uzavírám. Ptám se paní ministryně, zda chce vystoupit ještě? Pan zpravodaj to má jednoduché, čtyřikrát schválit.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, pane místopředsedo. Jenom jsem zapomněl ještě sdělit, že samozřejmě k tomu zákonu vyjde zhruba pět dalších nařízení, které podrobně upřesní, jak bude probíhat, jak bude ten zákon vlastně fungovat a jak se bude přesně kontrolovat. Takže tolik tedy.

A chtěl jsem poděkovat ještě panu generálnímu inspektorovi tady před paní ministryní, panu Ing. Hahnovi ze Státního úřadu inspekce práce v Opavě, který se mnou úzce spolupracoval při projednávání toho zákona, kterému také moc děkuji. A protože jste slyšeli vystoupení dvou zpravodajů, další nechtěli vystupovat, ale jejich výbory podpořily také tento zákon, tak budeme hlasovat o přijetí zákona, o schválení zákona.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Svolám kolegy.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. V sále je 71 senátorek a senátorů, kvórum 36. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 14, pro 57, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Můžeme ukončit tento bod. Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu, zeptám se pana předsedy, jestli se vystřídáme?

Dalším bodem pořadu je tedy... Předám slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 99

To máme jako předmět dalšího jednání. Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 99, prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby nás nyní seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo. Ještě jednou, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dobrý den.

Dovolte, abych vám představila senátní tisk č. 99, tedy novelu zákona o státní sociální podpoře, která obsahuje úpravu přídavku na dítě, konkrétně valorizaci částek o 26 %, potom také zvýšení násobku životního minima, které určuje nárok na přídavek z 2,7násobku na 3,4násobku právě životního minima rodiny. Jedná se o dlouho očekávanou pomoc rodinám, které se snaží, pracují, ale stejně mají velmi nízké finanční příjmy. Je to i jeden z velmi efektivních nástrojů, jak bojovat s krizí, přistoupila k tomu celá řada členských zemí EU a i nám bylo doporučeno valorizovat a rozšířit přídavek na dítě experty z vládního NERV.

Dnešní situace přídavku na dítě je opravdu tristní, jen abych to dokreslila, nárok na podporu má jen jedno dítě z deseti, domnívám se, že to je velmi špatně. Současné nastavení znamená, bavíme se o 2,7násobku, že matka samoživitelka, která má příjem 15 000 měsíčně, v tuto chvíli nemá nárok na přídavek na dítě, protože je z pohledu současně platného zákona o státní sociální podpoře vysoce příjmová, bohužel to takto je. Druhý příklad, pokud máme dva rodiče malého dítěte, kteří oba dva pracují za minimální mzdu, také nárok na pomoc státu nemají. Pak dochází k paradoxní situaci, že nárok na tuto dávku, prorodinnou dávku, mají spíše nepracující rodiny s dětmi, to chceme novelou napravit. Proto je klíčové rozšířit okruh rodin s nárokem na přídavek na dítě a rozšířit podporu státu rodinám.

Jak jsem již zmiňovala, dnes je to jedno dítě z deseti, díky novele to bude dvojnásobek, tzn. zhruba půl milionu dětí, tzn. každé páté nezaopatřené dítě.

Dovolte mi pak ještě stručně shrnout změny, které s sebou novela ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou přináší. Jak už jsem zmínila, je to valorizace částek o 26 % a zvýšení motivačního bonusu pro pracující rodiny z 300 na 500 Kč, dále je to rozšíření okruhu rodin s nárokem do 3,4násobku životního minima rodiny, zatřetí je to nezapočítávání příjmů nezaopatřených dětí ze závislé činnosti do nároku na všechny dávky státní sociální podpory, to je zejména důležité například, když si děti přivydělávají, tak aby nebyly demotivovány, protože by pak rodiny okamžitě přišly o přídavek na dítě. Dále je to změna místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce ČR z místa trvalého pobytu na místo dle skutečného bydliště, to je v rámci tzv. debyrokratizace, zvýšení přívětivosti úřadů práce, dále zavádíme možnost jednorázového vyplácení nevyčerpané částky rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte. To je velmi důležitá motivace k tomu, aby pracující rodiny s dětmi měly velmi rychle druhé dítě. Očekáváme od toho, že to povede ke zvýšení porodnosti. Víte, že ČR v tuto chvíli má velký problém, co se týká dvoudětných rodin, už v tuto chvíli bohužel převažují jedináčci v českých rodinách. V neposlední řadě je to úprava daňových předpisů v oblasti čerpání daňového zvýhodnění na děti.

Co se týká záměru pozměňovacích návrhů na půdě Senátu, ty, co zazněly a byly podpořeny na výborech, mají mou podporu. Jedná se o legislativně technické úpravy zejména těch věcí, které byly schváleny jako poslanecké pozměňovací návrhy. Do oblasti státní sociální podpory směřuje pozměňovací návrh paní senátorky Jelínkové, která upravuje formulaci podmínky pro jednorázovou výplatu rodičovského příspěvku tak, aby byl dosažen zamýšlený cíl, protože ta formulace vedla právě k poškozování pracujících rodin a ten záměr byl přesně opačný. Potom panu senátorovi Větrovskému děkuji za pozměňovací návrh, který upravuje účinnost dnem nabytí, což je nutná změna vzhledem k legislativnímu procesu, tak, aby se změny v přídavku mohly vztáhnout na období zamýšlené vládním návrhem, a to je 1. 7. V tuto chvíli je skutečně totiž potřeba, aby rodinám peníze doputovaly co nejdříve, protože se jedná o pomoc v krizi, asi se shodneme, že pracující rodiny s dětmi byly těmi uplynulými 14 měsíci poškozeny skutečně nejvíce.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, proto vás poprosím o podporu tohoto důležitého návrhu zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, paní ministryně, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 99/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Následně návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 99/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladislav Vilímec. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 99/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Šárka Jelínková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, mikrofon je váš.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne. Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Paní ministryně mi ulehčila práci, protože představila velmi podrobně předkládaný návrh zákona, včetně zmíněných pozměňovacích návrhů, které k němu byly vloženy v Poslanecké sněmovně. Z tohoto důvodu, protože tam byly právě dány další pozměňovací návrhy, se stal tento zákon jako celek těžko aplikovatelný v praxi a některé pozměňovací návrhy šly, už to také zmínila paní ministryně, trošku proti smyslu toho, co původně měly mít. Z tohoto důvodu jsme se i na našem výboru pro sociální politiku domluvili, že vrátíme tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které právě upravují tyto věci, které jsou z hlediska té aplikovatelnosti do praxe špatně. Dovolím si vám tedy přečíst, podrobněji se k tomu ještě vyjádřím v obecné rozpravě, přesné usnesení výboru pro sociální politiku.

Je to 24. usnesení z 12. schůze, která se konala 1. 6. 2021. Tento senátní tisk č. 99, po odůvodnění zástupce předkladatele Mgr. Kateřiny Jirkové, náměstkyně pro řízení sekce podpory rodiny ministerstva práce a sociální politiky, po zpravodajské zprávě senátorky Šárky Jelínkové a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátorku Šárku Jelínkovou,

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Tolik stručně zatím má zpravodajská zpráva. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní zpravodajko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu, dělala si poznámky, abyste se případně k proběhlé rozpravě mohla vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Anna Hubáčková:  Hezké odpoledne, ještě jednou. K tomuto tisku bych chtěla dodat, že ústavně-právní výbor projednal na svém zasedání a při pročítání a seznamování se s tímto tiskem... Já jsem dospěla ke stejnému názoru jako garanční zpravodajka, probírali jsme tedy pozměňovací návrhy i v ústavně-právním výboru. U nás to byly jako v ústavně-právním výboru schválené nadvakrát dva pozměňovací návrhy, ale v přesné shodě i s přesným textem jak garanční zpravodajka, takže je tady ani nebudu citovat, i to odůvodnění je samozřejmě stejné, přečtu jenom usnesení.

Ústavně-právní výbor schvaluje ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou toho usnesení... Děkuji. Tolik k mé zpravodajské zprávě a stanovisku ústavně-právního výboru k tomuto tisku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní senátorko, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pan senátor Vladislav Vilímec? Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené paní senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych informoval o jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k senátnímu tisku č. 99. Náš výbor se věnoval tomuto tisku hlavně především z toho důvodu, že tento tisk vedle oblasti sociální obsahuje také novelu zákona o daních z příjmů. Výbor pro hospodářství vnímá, že každý návrh, který byl prosazen v Poslanecké sněmovně, musí být také technicky aplikovatelný. A to návrh, který je předmětem toho senátního tisku č. 99, té druhé části, není. Proto stejně jako ústavně-právní výbor a výbor sociální jsme učinili úpravu toho daňového zvýhodnění na druhé a další děti tak, aby ta částka byla dělitelná dvanácti, protože jenom tak je to daňové zvýhodnění jako sleva na dani aplikovatelná při výpočtu měsíčních záloh, zároveň jsme si uvědomovali, že ten návrh se týká zpětně letošního roku, to znamená, toho probíhajícího roku, proto jsme po konzultaci s ministerstvem financí a na základě vyjádření předsedy Svazu měst a obcí se rozhodli přijmout návrh v rámci přechodného ustanovení, k té části druhé, tak, aby se do konce letošního roku na ty zbývající kalendářní měsíce od účinnosti toho zákona postupovalo podle předpisů, které platí před účinností této novely zákona, abychom se pak nedostávali do velmi svízelné situace.

Navíc, poslední poznámka. Také jsme ten návrh učinili z toho důvodu, že daň z příjmů fyzických osob je tzv. sdílená daň pro rozpočtové určení daní. To znamená, má dopady na rozpočty obcí i krajů, a právě na základě vyjádření předsedy Svazu měst a obcí a po konzultaci s ministerstvem financí doporučujeme, aby ty doplatky případných rozdílů, ať se to týká daňového zvýhodnění nebo odstranění měsíčního stropu na daňový bonus, se řešily v rámci ročního zúčtování k dani z příjmů fyzických osob, protože beztak se zaměstnanci, i pokud mají pouze příjem ze závislé činnosti, nevyhnou té žádosti o roční zúčtování, protože jinak by nemohli dosáhnout na tu vyšší slevu podle tohoto návrhu zákona. Takže to byl jediný návrh, který jsme přijali. Považuji ten návrh za racionální a věřím, že bude podpořen, byl podpořen i zástupcem předkladatele, byť nespadá to do resortu ministerstva práce a sociálních věcí, ale do resortu ministerstva financí, s jehož pomocí také ten návrh byl zpracován. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Tomáš Goláň, připraví se paní senátorka Šárka Jelínková. Prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych reagovat na to, co řekl tady pan kolega Vilímec, chtěl bych podpořit ten pozměňovací návrh hospodářského výboru, protože je v daních lepší než ty, co jsou součástí výborů dalších. Potom předpokládám, že paní garanční zpravodajka bude hlasovat odděleně o těch částech. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Prosím paní senátorku Šárku Jelínkovou. Připraví se pan senátor Jiří Čunek.

Senátorka Šárka Jelínková:  Ještě jednou děkuji za slovo, vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Chci být také stručná, ale asi tak, jak pan kolega předřečník, nebudu. Chtěla bych ještě se zastavit lehce u pozměňovacích návrhů a dovysvětlit je, včetně toho, že mohu říct hned na začátek, co to tady zaznělo, že souhlasím i s pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, který se překrývá s tím naším, který se týká daňových slev, akorát tam upravuje tu účinnost, takže s tím souhlasím. Dále jsem chtěla říci, protože pro mnohé, zrovna u této části daňových zákonů, možná nebylo zcela pochopitelné, proč jsme tam zvyšovali částku o pět korun v pozměňovacím návrhu. Vysvětlím vám tu genezi. Slevy na děti se zvyšovaly o 15 % s tímto úmyslem, nicméně se nedomyslelo to, že ta výsledná částka, na kterou se šlo tímto pohledem procentuálního navýšení daňových slev na děti, nebyla dělitelná dvanácti, a jelikož chceme, aby do budoucna od příštího roku byly i vyhodnocovány každý měsíc, tak by to ulehčilo samozřejmě práci všem účetním. To je tento pozměňovací návrh týkající se té daňové části tohoto návrhu zákona.

Pak, co se týká pozměňovacího návrhu, který vložil Poslanecké sněmovně poslanec Juchelka, a tak, jak už tady zaznělo několikrát, jde úplně proti duchu toho, který přinášel, a možná i oprávněného očekávání rodičů, aby mohli obdržet jednorázovou výplatu při nevyčerpání rodičovského příspěvku při narození dalšího dítěte, tam rozšiřujeme tento okruh osob, neboť ten pozměňovací návrh byl postaven tak, že by téměř minimum rodičů, úplně promile rodičů, se na tuto jednorázovou výplatu dostalo. Je to tedy rozšířeno tím naším pozměňovacím návrhem tak, aby v tom byly zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné, i dohodáři platící pojistné, u kterých lze alespoň u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací základ. Tolik velmi ve stručnosti.

Jinak tam ještě měníme dalším pozměňovacím návrhem místní příslušnost úřadu práce, protože ta tam také není zcela šťastně, vlastně nebyla řešena. Jsem ráda, že ve výborech, ve všech třech, tento návrh zákona prošel, protože i dle mého názoru právě rodiny s dětmi jsou tou cílovou skupinou, na kterou nejvíce dopadla pandemie, myslím si, že si tuto naši podporu zaslouží.

Takže vám předem děkuji za podporu i těchto pozměňovacích návrhů, na kterých byla široká shoda, i přes ústavně-právní výbor, i ten hospodářský, takže vám předem děkuji za tuto podporu a za pomoc rodičům.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek, připraví se paní senátorka Jitka Chalánková.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Pozměňovací návrh, který podávám, vychází z toho, že rodiny, které pracují a mají nějaký příjem, to tady bylo také uvedeno v jednom příkladu paní ministryní, jsou de facto za to, že pracují, postihovány tím, že mají tím pádem snížené životní minimum rodiny. To znamená, přídavek na dítě, to je testovaná dávka, která má stanovenou hranici. Pak tyto rodiny, které více vydělávají, přídavek na dítě nedostávají.

Já jsem přesvědčen, vy si to tady možná mnozí pamatujete, že všechny dávky mají být logické. Já jsem byl proti tomu, abychom zvyšovali ošetřovné na 80 %, protože v kombinaci, řekněme, se sedmi dny práce v daném měsíci ta příslušná osoba může získat víc peněz, než když pracuje. To znamená, je to proti smyslu odměňování, aby někdo, kdo zůstane doma, měl víc, než kdyby zůstal pracovat. Ale naopak si myslím, že podpora rodin, ať už slevou na dani, což je také vynikající záležitost, ale také přídavkem na dítě by měla být co největší. A to z toho důvodu, že náklady, které vidíme kolem sebe, i s ohledem na inflaci a ostatní záležitosti, rostou. Rodiny, které jsou vícečetné, mají více dětí, jejichž rodiče navíc ještě pracují a mají nějaký příjem, de facto jsou v tomto smyslu bity za to, že tyto děti mají.

Přičemž, jak všichni vidíte na demografické křivce, my z pohledu porodnosti jsme ještě daleko od hranice, kdy by naše porodnost dosáhla čísla nad 2,0. Tím pádem bychom si zachovali počet lidí v našem národě a neklesali a nevymírali.

Takže já dávám pozměňovací návrh, který by v § 17 číslo 2,70 nahradil číslem 3,40. Na konci se doplňuje věta: „Pokud se rodina skládá z více než čtyř společně posuzovaných osob, zvyšuje se koeficient o 0,7 za každou další osobu.“

Při přijetí novely zákona by čtyřčlenná rodina, skládající se ze dvou dospělých a dvou dětí ve věku 4 až 6 let, měla hranici příjmů na výplatu přídavků na dítě ve výši 41 218 Kč. Pokud by se rodině narodilo nové dítě, nárok na přídavek na dítě by byl do příjmu 48 507 Kč. Původně by tedy rodina měla nárok na přídavek na dítě, pokud by na jednoho jejího člena připadal příjem 10 304,50 Kč. Po narození nového potomka by na jednoho jejího člena připadal příjem 9 701 Kč. To znamená, že by tato částka klesla.

V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by hranice na nárok byla 57 684 Kč a na jednoho člena rodiny by připadal příjem 11 536 Kč. Růst koeficientu podpoří výrazněji vícečlenné rodiny než výpočet životního minima rodiny. Jelikož ten především v kategorii nejmladších dětí roste o velmi nízkou částku a nyní by více zohledňoval růst nákladů ve vícečetných rodinách a zachovával by podobný příjem na jednoho člena rodiny jako u rodin s méně členy. Vícečlenné rodiny by tedy nebyly postihovány za svou početnost a dávka by následně lépe naplňovala účel dávky, přídavek na dítě a podporovala zlepšení životní úrovně rodin s dětmi. Tím by umožňovala uchování sociálního smíru, o který v České republice hodně jde.

Já tím chci jenom podtrhnout to, že rodiny, ve kterých vůbec nepracují rodiče a nemají žádný příjem, tak těch se tato záležitost týká minimálně. Toto podporuje rodiny, jejichž rodiče pracují a mají příjmy vyšší. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, další přihlášená je paní senátorka Jitka Chalánková a připraví se pan senátor Tomáš Goláň.

Senátorka Jitka Chalánková:  Já budu rychlá. Já jenom tady chci říct své stanovisko k tomu rozšiřování okruhu příjemců přídavků na děti. Já toto rozšíření vítám a podpořím, protože pokud jsme slyšeli, že na přídavky na děti mají nárok jenom rodiny, jedno dítě z deseti, tedy 10 % rodin, tak je to skutečně velice nízko, velice málo. Ta hladina pro dosažení přídavků na děti je příliš vysoká.

V České republice máme pro pomoc rodin s dětmi dvě možnosti, a to buď přídavky na děti, nebo slevy na dani. V podstatě většiny pracujících rodin se týká mix těchto dvou nástrojů. Pro ty nejchudší tam právě vystupuje ten přídavek na děti. V některých zemích okolo nás dávají přídavky na děti paušálně všem dětem bez rozdílu. Myslím si, že podle možností státního rozpočtu tato varianta správná je.

Mnohem větším dopadem do státního rozpočtu je otázka rodičovského příspěvku. To není dnes na programu tohoto bodu, to by byla debata jinde. Já osobně podpořím toto rozšíření okruhu příjemců přídavků na děti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní senátorko, pan senátor Tomáš Goláň je zatím poslední přihlášený.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Paní kolegyně Jelínková říká, že jsem byl příliš stručný. Ano, co se týká daní, tak jsem byl příliš stručný, takže si neodpustím malou poznámku, která tady již proběhla. Zajímalo by mě, kdo to daňové zvýhodnění na děti dělal, protože poprvé v historii bylo skutečně nedělitelné dvanácti. A když si představíte v praxi, že budete muset předělat veškeré softwary pro to, abyste zaokrouhlovali částku, která není rovně dělitelná dvanácti, jenom proto, že někdo prakticky nepřemýšlel, tak je to naprosto tristní. Chtěl bych vzkázat těm, co tohle dělali, aby to už raději příště neopakovali. Protože potom tady musíme přijímat pozměňovací návrhy, aniž by někdo chtěl měnit tu materialitu a tu filozofii. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní ministryně se nyní přihlásila do obecné rozpravy. Prosím, paní ministryně, zřejmě s odpovědí. Připraví se pan senátor Vilímec.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Pane senátore, byl to jeden z poslanců vaší koalice Spolu, takže doporučuji si to ve vlastních řadách vydiskutovat.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Dodávám, že číslo je dělitelné dvanácti, pokud je dělitelné třemi a zároveň čtyřmi. Prosím, pan senátor Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové. Ten problém té technické aplikace se zhojí a spraví, pokud schválíme pozměňovací návrh hospodářského výboru. Jenom si myslím, že by bylo dobré, aby tady padlo, o kolika penězích rozhodujeme. Myslím, že to nezaznělo.

Rozhodujeme v té sociální oblasti o dopadech zhruba 5,5 miliardy korun ročně. V té oblasti daňového zvýhodnění, čili v té daňové oblasti, zhruba o 2,7 miliardy korun, podle toho, jestli se na to díváme staticky, nebo dynamicky. Z toho dopady pro obecné rozpočty budou plus minus 700 milionů a pro rozpočty krajů 300 milionů. To není polemika o tom, jestli to máme schvalovat nebo ne, ale abychom věděli, o jakých penězích také rozhodujeme. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, další přihlášenou je paní senátorka Šárka Jelínková.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se, že už přeskakuji ta všechna oslovení, protože už jsem zde potřetí. Jen velmi stručně. Ano, rozhodujeme o necelých 8 miliardách, což jsou velké peníze. Ale možná se ještě podívejme na tu otázku jinak. Jak dlouho nebyly valorizovány přídavky na děti? Proto je dobře, že vůbec se valorizují, že myslíme i na rodiny s dětmi. Pokud bych měla mluvit a porovnat třeba dvě cílové skupiny, u nichž ani u jedné nezpochybňuji to, že potřebovaly přidat, ale pokud se podíváme na zákonnou valorizaci pro seniory, včetně přídavků, které byly nad zákonnou valorizaci, vláda se dostala až skoro ke 30 miliardám.

Teď mluvíme o rodinách, u kterých se pohybujeme v částce do 8 miliard. Jenom tyto dvě misky vah, ani jednu nezpochybňuji, že ani jedna cílová skupina není potřebná. Jenom pro porovnání, abychom si řekli, jak vláda, i díky schvalování Poslanecké sněmovny a Senátu, rozhoduje o těchto financích.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji a do obecné rozpravy paní ministryně... Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Ano, děkuji. Já jsem chtěla reagovat na pana senátora. Skutečně téměř každý zákon v sociální oblasti, ty rozpočtové náklady jsou obrovské. Je to z principu povahy věci sociální politiky téměř každý zákon, který přináším do obou komor Parlamentu ČR, má dopady na statisíce až miliony lidí, tím pádem rozpočtové náklady jsou tomu odpovídající. Ty tři stovky pro důchodce nad zákonnou valorizaci budou znamenat 10,6 miliardy korun navíc. Co se týká dopadů tohoto zákona, je to něco přes 8 miliard. Proto mě třeba mrzí, že mediálně často zaznívá, že naše vláda nepodporuje rodiny s dětmi.

Je tomu naopak. Myslím si, že tento zákon je toho důkazem, ale i to, že se nám podařilo společnými silami schválit náhradní výživné, že po celou tu dobu pandemie rodiny čerpaly nadstandardní ošetřovné. My budeme příští týden schvalovat ve sněmovně zákon o jeslích. Takto bych mohla pokračovat.

To znamená, že skutečně, že já jako ministryně práce a sociálních věcí pomáhám všem ohroženým skupinám, ať už jsou to zaměstnanci, za chvíli budeme projednávat novelu zákona o zaměstnanosti a ten tzv. kurzarbeit, Antivirus je nejlépe protivládní protikrizový vládní program, ať jsou to senioři, ať jsou to handicapovaní, nebo právě také rodiny s dětmi. Takže ty náklady jsou velké, velmi vysoké, ale je to skutečně to nejlepší opatření, jak pomoci rodinám s dětmi, které byly tou pandemií skutečně nejtvrději zasaženy.

Myslím si, že ta pomoc, kterou jim poskytneme, je adekvátní. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Do obecné rozpravy se už nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím. Než otevřu podrobnou rozpravu, tak se zeptám paní navrhovatelky, jestli chce vystoupit s nějakým slovem k obecné rozpravě? Prosím.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já se omlouvám, ale pan senátor Větrovský ještě měl načíst ten pozměňovací návrh.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně, zkuste organizovat ministerstvo, nikoli jednání Senátu. Uklidněte se, povězte, co máte k obecné rozpravě, zbytek nechte na nás. Prosím... Nemáte nic, prosím, paní zpravodajko? Bude podrobná rozprava.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Hned se k tomu vyjádřím. Určitě si, pane předsedo, budu organizovat ministerstvo, nicméně omlouvám se za tu intervenci. Ta účinnost je extrémně důležitá, tak, aby zákon platil od 1. července, tak jak to vládní návrh zamýšlel. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkujeme, registrujeme, že se extrémně snažíte. Prosím, paní zpravodajko. Paní zpravodajka nechce k obecné rozpravě, návrh na schválení, na zamítnutí nepadl, otevírám podrobnou rozpravu, prosím. Do podrobné rozpravy se hlásí pan Jaroslav Větrovský, který byl paní ministryní avizován.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já to mám jednoduché, protože jsem skutečně už byl avizován. Takže načítám pozměňovací návrh, který zní: V článku 5 se slova „dnem 1. července 2021“ nahrazují slovy „dnem následujícím po dni jeho vyhlášení“. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další do podrobné rozpravy pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Velmi rychle. Pozměňovací návrh, který máte na stole, musím načíst, protože není součástí výborového návrhu. V článku I bod 5 upravit takto:

5.

I. V § 17 se číslo „2,70“ nahrazuje číslem „3,40“.

Na konci se doplňuje věta: „Pokud se rodina skládá z více než 4 společně posuzovaných osob, zvyšuje se koeficient o 0,7 za každou další osobu.“ Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Prosím, zda se hlásí někdo další do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní navrhovatelky, jestli se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Prosím, paní navrhovatelko.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  K pozměňovacímu návrhu pana senátora Čunka, dávám, bohužel z technických důvodů, kvůli tomu, aby vše fungovalo, nestihneme přenastavit IT systémy, negativní stanovisko. Zároveň připomínám, že tento návrh jde proti duchu přídavků na dítě, které cílí zejména na nízkopříjmové pracující rodiny s dětmi. Tak, jak se zvyšuje každý koeficient každým dalším dítětem, tak by se u 3,4násobku životního minima, např. u rodiny se 4 dětmi, zvýšil příjem, do kterého mají tyto rodiny nárok na přídavek na dítě z nějakých zhruba 75 000 na 84 000 Kč. To by byla obrovská změna. Víte, že ten počet dětí v logice a v tom systému přídavků na dítě zohledněn je.

To znamená, z tohoto důvodu nesouhlasné stanovisko.

Musím říct, pane předsedo, že jsem vaším jednáním dotčená, že se proti němu ohrazuji, protože si Senát jako horní komoru Parlamentu ČR pamatuji vždycky jako tu komoru, kde bylo slušné a vstřícné jednání zásadou. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Pokud se vás cokoliv dotklo, tak se vám omlouvám. Nyní prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s podanými pozměňovacími návrhy a seznámila nás s průběhem hlasování.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. V debatě vystoupilo pět senátorů, z toho dva dvakrát, ale to asi není podstatné. Máme tady na schvalování výborové pozměňovací návrhy a dva individuální pozměňovací návrhy. Já bych doporučovala hlasování tak, abychom jako první pozměňovací návrh schválili společný návrh výboru pro sociální politiku a ústavně-právního výboru, který jsem předkládala s paní kolegyní Hubáčkovou a s kolegou Goláněm. Týká se úpravy toho pozměňovacího návrhu pana poslance Juchelky, ten jednorázový příspěvek. To bychom hlasovali jako první.

Jako druhý navrhuji pozměňovací návrh hospodářského výboru, který v sobě obsahuje i ten náš pozměňovací návrh včetně účinnosti. Pan kolega hospodářského výboru mě jde opravit?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ano, rozumíme, abychom hlasovali body 2 a 3 toho pozměňovacího návrhu. Je to tak? Dobře.

Senátorka Šárka Jelínková:  Ano, 2 a 3. Ale my to máme rozděleno jako výborové... Ano, takto, 2 a 3, dobře. Třetí pozměňovací návrh, který předložil pan kolega Jiří Čunek, který se týká vyššího koeficientu u třetího a dalších dětí, který rozšiřuje okruh příjemců přídavků na děti. Čtvrtý pozměňovací návrh pana kolegy Větrovského, Adámka a Víchy, který upravuje účinnost, jak již bylo tady řečeno. Takže takovýto postup navrhuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám, paní zpravodajko, děkuji, ptám se, jestli má někdo nějakou námitku? Není tomu tak, to znamená, po zaznění znělky budeme hlasovat takovým způsobem, jak tady navrhla paní zpravodajka.

Vážené senátorky, vážení senátoři, budeme hlasovat o senátním tisku č. 99. Poté, co se paní zpravodajka přihlásí, můžeme začít. Čili já prosím, paní zpravodajko, abyste vždy řekla, o čem budete hlasovat, případně krátce okomentovala, já potom spustím hlasování. Prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  První budeme hlasovat pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku a ústavně-právního výboru, který je společný a který napravuje jednorázovou výplatu rodičovského příspěvku a upravuje daňové slevy, aby byly dělitelné dvanácti. To bych dala jako první hlasování.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru.

Senátorka Šárka Jelínková:  Souhlasné stanovisko moje.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ano, omlouvám se, souhlasné stanovisko zpravodajky. Paní navrhovatelko? Stanovisko?

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já se omlouvám, jak se to pouští? Aha, souhlasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Souhlasné... Takže hlasování bylo zamítnuto, protože jsem řekl pozdě, tak ho prohlašuji za zmatečné a budeme hlasovat znovu. To znamená, ještě jednou, paní zpravodajko, raději řekněte, o čem budeme hlasovat, řekněte rovněž znovu své stanovisko, a vy, paní ministryně, také, já potom zahájím znovu hlasování. Prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Nyní budeme hlasovat o společném pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku a ústavně-právního výboru. Mé stanovisko je souhlasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní navrhovatelka. Paní ministryně?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Zahajuji hlasování, prosím, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Pro 65, při hlasování č. 16, při kvóru 38, pozměňovací návrh byl schválen. Další, prosím, paní zpravodajko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Druhý bude pozměňovací návrh hospodářského výboru a budou to body 2 a 3, které ještě upravují účinnost toho daňového zákona. Mé stanovisko je souhlasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně? (Jana Maláčová: Souhlasné.) Souhlasné.

Zahajuji hlasování, prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, kvórum 38, při hlasování č. 17 pro 65, pozměňovací návrh byl schválen. Prosím, dále.

Senátorka Šárka Jelínková:  Jako třetí bychom hlasovali pozměňovací návrh pana kolegy senátora Jiřího Čunka, který zvyšuje ten koeficient na 0,7 na třetí, čtvrté a další děti. Tím pádem rozšiřuje okruh příjemců přídavků na děti, zjednodušeně řečeno. Mé stanovisko je souhlasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní navrhovatelko? (Jana Maláčová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné.

Spouštím hlasování, prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, kvórum 38. Při hlasování č. 18 pro 17. Pozměňovací návrh nebyl schválen. Dále, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Poslední pozměňovací návrh je pánů senátorů Větrovského, Adámka a Víchy. Ty upravují účinnost přídavků na děti tak, aby mohly být vyplaceny už od 1. 7. 2021. Mé stanovisko je souhlasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně? (Jana Maláčová: Souhlasné.) Souhlasné.

Spouštím hlasování, prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 19 přítomno 74, pro 49, pozměňovací návrh byl schválen.

Nyní nám zbývá hlasovat o navrácení návrhu zákona jako celku s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. To znamená, budeme hlasovat o tom, že Senát vrací návrh zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů do Poslanecké sněmovny.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 20 přítomno 74, pro 64, kvórum bylo 38. Návrh byl navrácen do Poslanecké sněmovny.

Zbývá nám určit zpravodaje, kteří odůvodní pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně. První nominace: Šárka Jelínková. Další jména, prosím? Jestli mohu, ano, paní senátorka Anna Hubáčková. Jako třetí pan senátor Tomáš Goláň. V tomto pořadí budeme schvalovat, pokud nemá nikdo žádný další návrh?

Takže hlasujeme o tom, aby těmi, kdo půjdou zdůvodnit pozměňovací návrhy do Poslanecké sněmovny, byli senátorky a senátoři: paní senátorka Jelínková, Hubáčková a pan senátor Goláň. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 74 senátorek a senátorů, kvórum 38. Při hlasování č. 21 pro 67, návrh byl schválen.

My tím můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Děkuji paní garanční zpravodajce a paní ministryně zůstává.

Dalším návrhem zákona je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 100

Tento návrh zákona máme jako senátní tisk č. 100. Já prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo, do třetice dnes, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Jsem opravdu velmi ráda, že jsme ve sněmovně našli shodu nad tím, jak má kurzarbeit v České republice vypadat. Tento zákon je připravený ministerstvem práce a sociálních věcí a je velmi poctivě vydiskutovaný a velmi tvrdě odpracovaný.

Při přípravě zákona jsme vedli intenzivní expertní politické i tripartitní debaty. K návrhu zákona byla vznesena celá řada poslaneckých pozměňovacích návrhů a kurzarbeit byl sněmovnou schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslanců Romana Sklenáka, Jany Pastuchové a Hany Aulické Jírovcové. Předkládaný návrh, se kterým před vámi dnes stojím, má velmi širokou podporu. A aby Česká republika byla v příštích letech, při příštích ekonomických či hospodářských krizích připravena, tak si myslím, že je skutečně nezbytný. Jsem přesvědčena o tom, že to bude opravdu funkční pomoc.

Koneckonců jsme čerpali za těch více než 12 měsíců ze zkušeností s realizací programu Antivirus, který subvencoval v uplynulé době po celou dobu trvání pandemie více než 1 milion unikátních pracovních míst. Ty hlavní principy návrhu jsou následující. Kurzarbeit spustí vláda po projednání s tripartitou a může určit regiony nebo sektory, ve kterých bude kurzarbeit spuštěn. Oproti původnímu vládnímu návrhu může vláda také stanovit ukazatele, na základě kterých může být kurzarbeit čerpán.

To znamená, že bude určen okruh zaměstnavatelů s nárokem na příspěvek. V případě krize spustí vláda kurzarbeit poprvé na maximálně 6 měsíců. Pozor, to je velký rozdíl. Často se píše v médiích, že to je na 6 měsíců, pak zase na 3 a na 3. Ne, to jsou horní hranice, tzn. na maximálně 6 měsíců.

A pak je může, jak už jsem zmínila, opakovaně prodloužit na maximálně dvakrát tři měsíce. Celkově však kurzarbeit může být spuštěn maximálně na jeden rok.

Jak by měl fungovat v praxi? Zaměstnavatel bude zasažen krizí a práci bude přidělovat jenom v rozsahu 20 až 80 %. Ten přesný interval bude opět stanoven vládou v příslušném nařízení a bude se řídit dle povahy krize. Pokud to bude pandemie, budeme spíše tendovat k vyššímu poměru nepráce. Pokud to bude klasická hospodářská krize, tam se standardně naceňuje výpadek nepráce na 40 %. Tento rozsah bude počítán souhrnně, nikoli za jednotlivé zaměstnance. Pokud se případně zaměstnavatel dělí na části, třeba na provozovny, bude se míra nepřidělování práce počítat vždy jen u konkrétní části. Zaměstnanec bude za dobu na překážkách dostávat minimálně 80% náhradu mzdy. V řadě případů tak půjde o vyšší náhradu mzdy, než jakou dnes ukládá zákoník práce. Tzn. dnes jsou podle jednotlivých paragrafů zákoníku práce náhrady mzdy v rozmezí 60 až 100 %, ale také do toho zasahují kolektivní smlouvy. V krizi tak nejenže ochráníme pracovní místa díky spuštěnému kurzarbeitu, ale také nedojde u zaměstnanců k zásadnímu propadu příjmů, a tím pádem bude dosaženo druhého efektu kurzarbeitu, tzn. nebude se propouštět, ale zároveň nebude docházet ke snížení spotřeby v ekonomice, nebo respektive ne k tak zásadnímu snížení spotřeby v ekonomice. To vnímám opravdu jako jeden ze základních a klíčových principů kurzarbeitu.

Co se bude týkat spolupráce firem s úřady práce, zaměstnavatel zašle nejpozději do 20. dne následujícího měsíce přehled nákladů, tzn. dejme tomu, že by kurzarbeit byl nyní spuštěn, za červen musí přehled nákladů zaměstnavatel zaslat do 20. července, ale samozřejmě to může udělat také mnohem dříve. Poté, co úřad práce obdrží přehled, má osm dní na zaslání finančního příspěvku. Pokud zaměstnavatel přehled nákladů pošle třeba hned první týden v následujícím měsíci, například na červnovém příkladu, za červen 3. července, do 11. bude mít firma peníze. Dostane je velmi brzy. Ještě před výplatním termínem. Tzn. cílem je, aby firmy nemusely předfinancovávat výplaty a aby zaměstnanci dostali náhradu mzdy za neodpracovanou dobu současně s výplatou.

Jen pro vaši informaci, u Antiviru se nám daří po celou dobu zasílat příspěvky v průměru šest dní po obdržení přehledu. Tzn. že u 70 000 firem, které jsme z Antiviru za posledních 14 měsíců podpořili, průměr je šest dní. A to dokonce i přesto, že například Praha na sebe vztahuje třetinu všech firem, které o podporu z Antiviru žádaly. Jak už jsem zmiňovala, zaměstnavatel pak bude moci využít zaslané příspěvky od úřadu práce na výplatu zaměstnanců, ale také i na odvody, které se musí platit do 20. následujícího měsíce, to je standardní věc. Musím říci, že potřeba předfinancovávání, to znamená porušení cash flow pro firmy, to byla věc, která byla asi nejslabším místem Antiviru, ale i přesto se nám to dařilo posílat velmi rychle a v návrhu kurzarbeitu už je to ošetřeno tak, že skutečně pokud firma co nejrychleji zašle přehled, nemusí pak předfinancovat ani výplaty, ani odvody. V době krize to pomůže jak firmám, tak i zaměstnancům. Všechno bude v nejlepším pořádku.

Zaměstnavatel dostane od státu 80 % nákladů, tedy náhrady mzdy a odvodů, a to maximálně do výše 1,5násobku průměrné mzdy. Zaměstnavatelé, kteří budou do kurzarbeitu zařazeni, nebudou smět po zákonem stanovenou dobu vyplácet dividendy. To je další věc, o kterou jsem po celou dobu usilovala. Když bude zaměstnavatel dostávat pomoc od státu, nevidím důvod, proč by měl vyplácet dividendy.

Ještě další klíčový prvek, zaměstnanci se budou moci zapojit do dalšího vzdělávání či rekvalifikací. A to po dohodě úřadu práce a jejich zaměstnavatele. Myslím si, že to je v době, kdy přecházíme na ten tzv. Průmysl 4.0, automatizaci, digitalizaci, tak naprosto zásadní věc. Je to velmi žádoucí a my už v tuto chvíli podnikáme jako resort práce a sociálních věcí všechny nezbytné kroky, abychom na tyto další výzvy byli připraveni, a dobře jsme na úrovni tripartity spolupracovali i v oblasti dalšího vzdělávání a rekvalifikací.

Zaměstnance podpořené z kurzarbeitu také nebude možné ihned po skončení podpory vyhodit. Budou chráněni polovinu doby, na kterou pro ně byl pobírán příspěvek. Tzn. že pokud firma čerpala kurzarbeit šest měsíců, po skončení čerpání příspěvku z kurzarbeitu ten daný zaměstnanec nemůže další tři měsíce dostat výpověď. To je, opět tak, jak známe německý model kurzarbeitu, naprosto klíčové. Je to také ochrana proti situaci, kdy by si zaměstnavatel...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Promiňte, paní ministryně, prosím, uklidněte v recepci kolegyně a kolegy. Děkuji, pokračujte.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. To je také důležitá ochrana, aby si někdo nenechával zaměstnance jenom kvůli příspěvkům a potom se jich okamžitě, omlouvám se za ten výraz, zbavil. V krizích musíme totiž pracovní místa chránit. Náklady na propouštění jsou obrovské, jak na straně zaměstnavatelů, tak samozřejmě na straně zaměstnanců, ale také i pro stát. Proto je kurzarbeit ve světě tak oblíbený.

Co se týká dvou poslaneckých návrhů, které Poslanecká sněmovna přijala, tak bych ráda zmínila to, že se jedná o zjednodušení administrativy. Ta první změna, kterou navrhl pan poslanec Novák, omezí zbytečnou administrativu u přiznávání podpory v nezaměstnanosti. To odlehčí zejména úřadům práce, které se pak budou moci soustředit na svou klíčovou agendu. Pomůže to jak uchazečům o zaměstnání, tak úřadům práce.

Ta druhá změna, druhý poslanecký návrh, který předložila paní poslankyně Aulická Jírovcová, se týká tzv. B2B komunikace, taktéž omezuje zbytečné papírování a snižuje administrativní zátěž uchazečů o zaměstnání. A to rozšířením digitální komunikace mezi úřady práce a Českou správou sociálního zabezpečení.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, tento výsledný sněmovní návrh je založen na široké shodě, a to jak na politické, tak na odborné úrovni, ale i na úrovni sociálního dialogu, a proto vás prosím o podporu tohoto zákona.

Velmi děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní ministryně. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal VHZD, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 100/3, zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Hana Žáková. Dále návrh zákona projednal ÚPV. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 100/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michael Canov. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 100/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Miluše Horská, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

Senátorka Miluše Horská:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych vás ráda seznámila se zpravodajskou zprávou této novely, kterou tady paní ministryně velmi obšírně rozestřela a sama to vyjednávání nazvala krvavým kompromisem, takže si myslím, že to svědčí o tom, že vás ušetřím se zmiňovat o legislativním procesu v Poslanecké sněmovně až snad na jeden bod, že ze 3. čtení byla novela vrácena do 2. čtení. Takže si umíte představit, jak to vypadalo, pokud jste ty debaty sledovali. Já jen připomenu, že projednávání bylo velmi dlouhé, že jsme ho očekávali dříve. Asi tady musím od tohoto mikrofonu říci „zaplaťpánbůh za Antivirus“, který nám pomohl, protože v podstatě kurzarbeit by měl omezit negativní dopady koronaviru a přijímáme ho až teď. Takže zaplaťpánbůh, že to zafungovalo.

Jak už paní ministryně zmínila, nově mají zaměstnanci za neodpracovanou dobu dostávat minimálně 80% náhradu mzdy. Na těchto pravidlech se koalice ANO a ČSSD dlouho neshodovala. Jak víme, byly ve hře různé konkurenční úpravy, situace byla složitá.

Já považuji za důležité říct, že program tohoto jména, v některých zemích známý i pod názvem „částečná nezaměstnanost“, byl v době koronavirové krize zaveden či aktivován většinou evropských vlád. A zajetý a funkční je tento nástroj hlavně v Německu. Například během krize v roce 2008 a 2009 pracovalo v tomto režimu v Německu 1,4 milionu zaměstnanců. Ostatně si ho naživo mohl vyzkoušet v uplynulém roce i nejeden náš pendler, který tam pracuje. Co na tomto německém systému kurzarbeitu oceňuji, je, že je to i jistá flexibilita a že to mají skutečně za ta léta vyzkoušené, že postupují zhruba od 60% čisté mzdy výše. Sympatická na německém modelu je i rychlost vyplácení, takže se daří účinně chránit pracovní místa.

Jen pro informaci, německá vláda schválila zvýšení krátkodobého příspěvku v době kurzarbeitu až do 31. 12. 2021. Mají tam také nastaveny předvídatelné podmínky pro spuštění pro firmy v potížích. A to je významná věc, která zvyšuje jistotu podnikatelského prostředí. Je z mého pohledu dobře, že ho chceme zavést i tady u nás doma v ČR. Pro zaměstnance to znamená nižší mzdu, ale na druhou stranu je to lepší varianta než o práci přijít úplně.

Návrh českého kurzarbeitu byl předložen 25. září, ale projednat se ho podařilo až 7. května.

Výbor pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR projednal návrh zákona na své schůzi dne 1. června 2021 a svým 25. usnesením doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, mne určuje zpravodajkou výboru pro projednání návrhu zákona na schůzi Senátu. A pověřuje mě coby předsedkyni výboru, Miluši Horskou, abych toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jako zpravodajka nemám k předloženému návrhu zákona zásadní připomínky.

Za jedinou připomínku stojí rozbor našeho legislativního odboru, paní ministryně se tady o tom zmínila, já jenom pro vaši informovanost... Považujeme za určitou komplikaci nebo za nešťastnou definici krizového stavu dle navrhovaného § 120b zákona o zaměstnanosti, v článku 1 bodu 9 návrhu zákona, kdy z definice není zřejmý jednoznačný vztah uvedených kategorií, a to zejména v případě pojmu „hospodářské důvody“. Podle legislativy lze usuzovat, že všechny následující krizové příčiny musí dosáhnout intenzity, která je schopna vyvolat závažné negativní dopady v oblasti na trhu práce, čímž se stává též hospodářským důvodem. Je také otázkou, nakolik lze podmínky zásahu vyšší moci vztahovat na epidemii a kybernetický útok.

Chtěla jsem se ještě, paní ministryně, doptat potom v otevřené diskusi, ale vzhledem k tomu, že jste mi vzala vítr z plachet a vyplácení, ze kterého mají úřady práce trošku obavy, těch osm dnů, tak jste nás tady přesvědčila, takže vám věřím. A jaká bude praxe, to už pak je na vás.

S ohledem na výše uvedené navrhuji doporučit schválení tohoto návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, to je všechno, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, můžete se posadit ke stolku zpravodajů a sledovat rozpravu. Já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka VHZD, paní senátorka Hana Žáková? Ano, pokyvuje hlavou. Prosím, paní senátorko, můžete k mikrofonu.

Senátorka Hana Žáková:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, náš VHZD se zabýval tiskem 2. června letošního roku. Přivítali jsme mj. propojení úřadu práce a ČSSZ a tak trochu jsem si při své zpravodajské zprávě povzdechla, že by takhle mohly být propojeny všechny úřady v naší zemi a že by to ulehčilo život hlavně našim občanům. Nicméně závěr je, že výbor doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, za jasné vyjádření. Vidím, že pan senátor Michael Canov nasadil ochranný štít, takže si přeje vystoupit jistě také. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ÚPV se zabýval touto normou, také reflektoval dění v Poslanecké sněmovně, které bylo, jak již bylo řečeno, velice komplikované, dlouhé. Já bych jenom poznamenal, že v Poslanecké sněmovně aspoň zčásti pro výslednou formu hlasovali poslanci všech klubů s výjimkou poslanců za Českou pirátskou stranu.

Norma je výsledkem nějakého kompromisu. Už tady byla rozebírána její podstata. Já bych snad jen vytkl tu věc, že čeští národní buditelé by se na nás zlobili, že jsme mu dali ten krátký úderný název kurzarbeit německý, že tam nebyl třeba pokus zavést český název nějaký, „krátká práce“ nebo podobně. No, ale už je to tak.

Během zasedání ÚPV byl přednesen pozměňovací návrh, který přednášela kolegyně Adéla Šípová. Ten zde bude, pokud vím, přednesen na plénu. Ale na ÚPV jsme hlasovali o znění schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Ten získal šest z osmi hlasů senátorů ÚPV.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by někdo takový byl, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí paní senátorka Adéla Šípová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den. Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, já se úplně nedomnívám, že kurzarbeit je zcela srovnatelný nebo že by se nějakým způsobem podobal tomu, co je v zahraničí. Mám mírné pochybnosti, nebo možná i hlubší, že efekt, který se od něj očekává, nebude zcela naplněn. Poněkud se domnívám, že výsledkem může být i určitá deformace pracovního trhu. Nicméně jsem se rozhodla připravit pozměňovací návrh, který jsem se snažila obhájit na výborech. Bohužel mi neprošel. Tento pozměňovací návrh stručně nazývám „návrat před Drábka“. Abych uvedla, o co se jedná, před 11 lety bylo za ministra Drábka do zákona o zaměstnanosti vloženo omezení výplaty podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání s ohledem na to, jakým způsobem ukončili svůj pracovní poměr. Bylo rozlišeno na ty, kteří ukončili zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou, a ty, kteří si nechali tzv. dát výpověď. Tyto dva režimy mají pak dále dopad na výši podpory v nezaměstnanosti, kterou získávají, přičemž ti, kteří ukončili zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou, získávají v současné době nižší podporu, a to o 20 %.

Já se domnívám, že v této době po krizi a v současné turbulentní době na pracovním trhu je na místě, abychom se zabývali otázkou, zda tato úprava je ještě na místě. Ze své advokátní praxe, já jsem se setkala docela často s případy, kdy zaměstnanci jsou často nuceni ukončovat pracovní poměry dohodou, přičemž nejsou úplně informováni o tom, jaké to má důsledky pro ně. Zaprvé velice často se tím připravují o odstupné, má to vliv na výpovědní dobu, sekundárně se právě vystavují dalšímu postihu, tím je nižší výplata podpory v nezaměstnanosti.

Já si myslím, že je na místě, když už se zde zabýváme podporou zaměstnavatelů, respektive ochranou pracovních míst, znovu se zabývat tím, jakým způsobem pomoci těm slabším, což jsou zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. A to zejména ti, kteří jsou velice často těmto nátlakům vystavováni u velkých zaměstnavatelů. Tito právě často přicházejí o odstupné, jak jsem uváděla. Dále jsou znevýhodněni při výplatě.

Dalším negativním efektem je, že toto deformuje jakýmsi způsobem ukončování pracovních poměrů v obecné rovině.

My nyní nemáme úplně takovou představu o tom, jaké jsou ty skutečné důvody pro ukončování pracovních poměrů. Já si myslím, že zaměstnanci, kteří dříve odváděli příspěvky do sociálního pojištění, by měli mít stejnou podporu jako ti, kteří se nechávají v současné době vyhodit výpovědí. Proto bych vás chtěla požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který si myslím, že zaměstnavatele nikterak nezatíží, zároveň pomůže těm, kteří v současné době budou muset přizpůsobit své pracovní poměry, nebo respektive se budou muset přizpůsobit změnám na pracovním trhu. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Jsme teprve v obecné rozpravě, paní senátorka avizovala případně pozměňovací návrh, ale na to je čas až do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí? Paní ministryně ještě v rámci obecné rozpravy. Tak, prosím, paní ministryně. Máte samozřejmě slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Velmi stručně v reakci na paní senátorku Šípovou. Já s tímto návrhem obecně souhlasím. Sama jsem to před rokem navrhovala pro případ, že by nám nezaměstnanost skokově stoupla. Vidíte, že ty scénáře byly před tím více než rokem, nezaměstnanost 8 % a podobně, což by znamenalo 600 tisíc a více nezaměstnaných v ČR. Naštěstí se díky Antiviru tyto scénáře nenaplnily. Z tohoto důvodu jsme tento návrh, jako vláda, nepředložili. Obecně si myslím, že podpora v nezaměstnanosti musí být upravena. Souhlasím s tím, že to musí být před ty takzvané „Drábkovy reformy“, to znamená na ten stav, ale osobně zde vidím ještě jiné věci, které vnímám jako mnohem akutnější pro případnou legislativní úpravu. Například to, když zaměstnanec má nárok na odstupné, tak aby nebylo započítáváno do podpory v nezaměstnanosti. Víte, že ta funkce a role odstupného je úplně jiná, než aby pak sanovala tomu člověku po dobu nezaměstnanosti případnou náhradu příjmů. Anebo také druhá věc, která mě osobně velmi trápí, když například člověk, který je starší 50 let, přijde o práci, a takových případů jsem poslední dobou zažila mnoho, tak se snaží nějakým způsobem ještě alespoň nějakou práci udržet. Například dohodou nebo částečným úvazkem. Tak, aby nemusel skutečně jít na úřad práce a žádat o dávky. Bohužel ten systém výpočtu nároku na podporu v nezaměstnanosti takovéhoto člověka, který je zodpovědný a snaží se udržet alespoň nějaké zaměstnání, potrestá nižší podporou v nezaměstnanosti. Takže my tyto návrhy dáváme dohromady a budeme je chtít ještě diskutovat, protože si myslím, že jsou mnohem akutnější a mnohem více nespravedlivé, zejména ke starším spoluobčanům. Asi nemusím opakovat, že lidé starší 50 let to mají, bez ohledu na to, jaká je situace na trhu práce, extrémně těžké. Myslím si, že bychom je měli chránit a pomáhat jim. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za poznámku ještě v rámci obecné rozpravy. A protože vidím, že nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím.

Vidím, že paní senátorka Horská už přichází k mikrofonu, aby shrnula...

Senátorka Miluše Horská:  Ano. Obecné rozpravy se účastnila jedna paní senátorka a také paní ministryně. Paní senátorka avizuje pozměňovací návrh. My budeme hlasovat o tom schválit novelu postoupenou Poslaneckou sněmovnu nejprve.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to přesně tak, protože všechny tři výbory měly usnesení, ve kterém navrhují schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spustím znělku.

V sále je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum je 36. My budeme hlasovat o návrhu schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já ještě chviličku počkám, až páni senátoři dorazí. Ano. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 22 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní zpravodajce, děkuji i paní ministryni.

My můžeme projednávat další bod, který nám, překvapivě, představí opět paní ministryně Maláčová. A je to

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k informaci úmluva Mezinárodní organizace práce č. 190 o násilí a obtěžování na pracovišti z roku 2019 a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206 o násilí a obtěžování na pracovišti z roku 2019 spolu se stanoviskem vlády k nim

Tisk č. 65

Obdrželi jsme tento vládní návrh jako senátní tisk č. 65. Jak už jsem říkal, uvede ho opět ministryně práce a sociálních věcí, paní Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Počtvrté dnes, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, velmi stručně k tomuto materiálu. Dokument byl připraven na základě Ústavy Mezinárodní organizace práce, takzvané ILO. U každé nově přijaté úmluvy a doporučení ILO musí totiž být vypracováno stanovisko vlády, které se předkládá členům parlamentu pro informaci. Smyslem je tedy pouze vás informovat o aktuálním vývoji mezinárodního práva v sociální oblasti. Pro informaci se tak předkládá vlastní stanovisko k úmluvě č. 190, o násilí a obtěžování ve světě práce, a k doprovodnému doporučení, které byly schváleny v červnu 2019.

Jedná se o první globální mezinárodněprávní rámec pro prevenci a řešení případů násilí a obtěžování v souvislosti s výkonem práce. Úmluva zatím není ratifikována žádnými členskými státy EU, jelikož k ratifikaci je potřeba zmocnění od Rady EU.

Co se týká obsahu úmluvy, tak pouze stručně. Pro členské státy je stanoven závazek prosazovat a uplatnit právo každého člověka na bezpečné pracovní prostředí. Prakticky to například znamená, že budou nastaveny bezpečné mechanismy, jak násilí a obtěžování v práci ohlašovat, monitorovat a jeho postihy také vymáhat. Myslím si, že se nejedná rozhodně ani u nás o neznámé téma. Asi tu poslední kauzu nemusím zmiňovat, která se týká jednoho bývalého poslance. Výzkumy ukazují, že s násilím na pracovišti se setkalo až 36 % osob starších 15 let. Opakuji, že s násilím na pracovišti se setkalo až 36 % osob starších 15 let.

Je třeba říct, že české právo aktuálně poskytuje pouze částečnou ochranu zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání proti obtěžování. Nemáme sladěné definice toho, co vlastně násilí na pracovišti znamená. Ochrana před násilím a obtěžováním není výslovně právně zakotvena ve všech situacích souvisejících s výkonem práce ani ve všech právních normách, které úmluva stanovuje. Nebo nejsou nastaveny sankce a mechanismy ochrany obětí. Právě vytvoření prostředí důvěry a ochrany obětí jsou klíčové pro prolomení tabu kolem tématu násilí a obtěžování, a to právě nejenom na pracovišti.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vše potřebné je obsaženo nebo detailně obsaženo ve vládním stanovisku. Vláda vzala tyto dokumenty na vědomí a k ratifikaci se dále nepředkládá. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Prosím, abyste, pánové a dámy, zachovali při projevu paní ministryně klid.

Návrh projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 65/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Miroslava Němcová. Garančním výborem je pak výbor pro sociální politiku. Záznam z jednání jsme obdrželi jako senátní tisk č. 65/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodajka tohoto výboru, paní senátorka Jitka Chalánková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámila jednak se záznamem, který máte u sebe na lavicích, z jednání Senátu Parlamentu České republiky, právě z výboru pro sociální politiku, ze dne 1. června, z 12. schůze, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele k tomuto senátnímu tisku č. 65, paní Mgr. Martiny Štěpánkové, náměstkyně pro řízení sekce evropských fondů a mezinárodní spolupráce, ministerstva práce a sociální politiky, zpravodajské zprávě senátorky Jitky Chalánkové a po rozpravě výbor

I. nepřijal žádné usnesení při hlasování o předloženém návrhu zpravodajky vyjádřit nesouhlas s vládním návrhem, kterým se předkládají Parlamentu ČR k informaci úmluva Mezinárodní organizace práce č. 190, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, spolu se stanoviskem vlády k nim, z 8 senátorů hlasovali pro 4, 4 proti a návrh nebyl schválen; při hlasování o návrhu senátorky Šípové vzít na vědomí úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190, a to ostatní k tomu, z 8 senátorů hlasovali 4 pro, 4 proti, návrh nebyl schválen,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátorku Jitku Chalánkovou

III. pověřuje předsedkyni výboru, senátorku Miluši Horskou, aby tento záznam předložila předsedovi Senátu PČR.

Další asi až v obecné...?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, jistě. Samozřejmě. Děkuji, paní senátorko. Pro pořádek shrnuji, že výbor pro sociální politiku nepřijal žádné usnesení. Ptám se paní senátorky Miroslavy Němcové, jestli si přeje vystoupit? Ano, prosím, paní senátorko. Paní senátorka vystoupí jako zpravodajka výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Prosím.

Senátorka Miroslava Němcová:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s 31. usnesením ze 7. schůze výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tato schůze se uskutečnila dne 21. dubna 2021. Po úvodním slovu předsedy výboru, pana senátora Jiřího Drahoše, odůvodnění vládního návrhu Mgr. Martinou Štěpánkovou, náměstkyní ministryně práce a sociálních věcí, po zpravodajské zprávě senátorky Miroslavy Němcové a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, spolu se stanoviskem vlády k nim,

II. určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 65 na schůzi Senátu PČR senátorku Miroslavu Němcovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, toto usnesení předložit předsedovi Senátu PČR.

Tolik jenom odcitování toho 31. usnesení. K dalšímu se vyjádřím v obecné rozpravě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, i vám, jako zpravodajce výboru pro vzdělávání a tak dále a tak dále. Otevírám rozpravu. Do té rozpravy se jako první přihlásila paní... Paní senátorka Chalánková ještě není přihlášena, takže paní senátorka Němcová. Teď teprve. Prosím, paní senátorko. V rámci rozpravy máte slovo.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji ještě jednou za slovo. Dámy a pánové, nechci příliš zdržovat. Domnívám se, že podobné úmluvy nebo informace procházejí detailnějším projednáváním na jednotlivých výborech a potom už pouze ve výjimečných případech asi na plénu. Nicméně mám zapotřebí seznámit s některými argumenty, s nimiž jsem argumentovala také na půdě právě našeho výboru, tedy výboru pro vzdělávání, když jsme tento materiál projednávali.

Paní ministryně, když uváděla předchozí bod, teď jsem prosta veškeré ironie, opravdu to myslím v dobrém, říkala, že ten zákon, který jsme před chvílí projednávali, tedy zákon o zaměstnanosti, byl pečlivě připravený, důkladně vydiskutovaný. Já fakt nevím, jestli to se dá říct o tom, co projednáváme nyní, o tom tisku č. 65. Já mám dojem, že tak jak na vládě to vzali, že neví, co s tím pořádně dělat, než to vzít na vědomí a mít to takzvaně „hotové“ a odfajfkované, žádná velká diskuze moc se k tomu nevedla, protože nikdo moc neví, co s tím... Z tohoto důvodu, jako příklad úmluv, které máme vzít na vědomí nebo vůbec s nimi nějak pracovat, tak jsem se rozhodla, že na některé věci, které mi tady opravdu vadí, že na ně upozorním.

Jak již bylo řečeno, ten materiál č. 65 má dvě části. První z nich je úmluva samotná, tedy úmluva Mezinárodní organizace práce. Tím druhým materiálem je doporučení Mezinárodní organizace práce.

Pokud se budu věnovat alespoň hrubě té samotné úmluvě, má celkem 20 článků a úvodem je asi třeba říci, že to je úmluva, která se má dotýkat všech států, všech států světa. Se všemi odlišnostmi, které v těchto státech existují, ať s odlišnostmi kulturními, historickými, ekonomickými, odlišnostmi v celém právním systému, v postavení pracovního práva, v tomto systému. Prostě napasovat jednu úmluvu na takové množství odlišných zemí je podle mě velmi obtížné. Východisko z toho je buď napsat něco mimořádně obecného, aby se to do těch parametrů těch jednotlivých zemí vešlo, nebo potom je druhá možnost, kterou je tento, podle mě, opravdu nešťastný pokus. Já bych upozornila na něco, co si myslím, že stojí za to, abychom nad tím aspoň chvilku přemýšleli.

K té samotné úmluvě, například v čl. 3 se říká, ten článek říká, že úmluva se vztahuje na násilí a obtěžování ve světě práce, k nimž dochází v průběhu výkonu práce, v souvislosti s ní nebo v jejím důsledku. Pod písmenem c) se dočteme, že se má tedy týkat pracovních cest, odborné přípravy či událostí souvisejících s prací nebo při společenských činnostech. Otázka je, co je myšleno společenskými činnostmi, do jaké míry to zasahuje do veškeré úpravy pracovního práva, jak lze odlišit společenskou činnost od toho, co je pracovní prostor atd. Pod písmenem f) se říká, že tato úmluva se vztahuje i na cestování mezi bydlištěm a místem výkonu práce.

Zkuste někdo mi říct, jak ji chcete uchopit, jak jí chcete reálně přivést život? Tak, aby to nebylo komické, abychom prostě nedělali sami ze sebe hlupáky, chcete-li toto označení.

V čl. 4 se například hovoří o tom, písmeno h), že je třeba zajistit účinné prostředky kontroly a vyšetřování případů násilí a obtěžování prostřednictvím Inspektorátu práce nebo jiných kompetentních orgánů. Opět je to velmi vágní. Buď to udělejte prostřednictvím Inspektorátu práce, nebo někdo jiný. Jak to bude dělat, je skutečně ve hvězdách.

V článku 6 se mluví o tom, že mají být přijaty právní a správní předpisy, které by se vztahovaly na zranitelné skupiny nebo skupiny ve zranitelných situacích. Také docela těžko uchopitelné, i když asi rozumíme, co tím autor chtěl říct, ale podle mě se z toho nedá udělat nic, co by šlo převést do reálného života.

V článku 8 se dočteme pod písm. b), že každý člen, který tedy bude ratifikovat tuto úmluvu, každý členský stát určí po projednání s organizacemi dotčených zaměstnavatelů a pracovníků a prostřednictvím jiných prostředků odvětví nebo povolání a pracovní režimy, v nichž jsou pracovníci a další dotčené osoby více vystaveni násilí a obtěžování.

Nevím, jak jsme daleko, jak si to představujeme, že to budeme dělat, docela by mě zajímalo, kdyby mi paní ministryně dala aspoň nějaký nástřel toho, jak to má promyšlené, jak to chce udělat.

V článku 10 se chce, aby každý člen přijal vhodná opatření s cílem podle písm. f) uznat účinky domácího násilí a zmírňovat v přiměřeném proveditelném rozsahu jeho dopady ve světě práce. Asi si umíme představit situaci domácího násilí, ale jak převést tento nešťastný rys soukromého života do vztahů pracovněprávních, se mi zdá, že je v podstatě nemožné.

Pokud jde o to doporučení, což je druhou částí toho materiálu, který máme před sebou, z těch doporučení například vyplývá, dotýká se to toho, o čem jsem mluvila, zahrnutí domácího násilí do posuzování rizik na pracovišti. Bavili jsme se o tom na výboru, nikdo k tomu neuměl říct přesnější výklad nebo pocit, co si pod tím má představit.

Dále je zde požadavek, aby byly shromažďovány a zveřejňovány statistiky týkající se násilí a obtěžování při práci z rozčleněných dat podle pohlaví, formy násilí, typu obtěžování, odvětví ekonomické činnosti, mimo jiné s ohledem na skupiny uvedené atd., čili obrovský byrokratický nástroj z nějakého specifického statistického sledování, vyhodnocování těchto jevů.

Je to podle mě materiál, který asi byl myšlen dobře, chtěl odstranit negativní jevy, které víme, že existují, vyhrazuji si ovšem tu poznámku paní ministryně, která zde padla v návaznosti na případ jednoho bývalého poslance, a chci upozornit na to, že se bavíme o úmluvě Mezinárodní organizace práce, byla bych jí velmi vděčná, kdyby se toho tématu držela, když už se dožadovala toho kolegiálního a noblesního jednání v Senátu, bude dobré, když na těchto principech bude setrvávat také ona sama.

Tolik moje výhrady, byla bych velmi ráda, kdybych se od paní ministryně dozvěděla alespoň z návrhu, co si představuje pod některými těmito pojmy, pod některými těmito řešeními, a zároveň bych vyjádřila poděkování, že jsem ráda, že tak, jak jsme byli ujištěni při projednání na výboru, že se ani nerozběhl ten ratifikační proces, ani není navržen... Vláda pouze bere na vědomí, vyplývá mi z toho to, co jsem řekla v úvodu, že si s tím moc neví rady a že to potřebuje mít ze stolu jako splněný úkol, ale myslím si, že to je úplně zbytečná věc.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Jako další do rozpravy se přihlásila paní senátorka Jitka Chalánková, která má slovo. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Ještě jednou děkuji za slovo. Naváži na svou předřečnici, paní senátorku Němcovou, která nás již provedla podrobně právě těmi body, na které jsem chtěla upozornit, jako na takové skutečně naprosto obtížně definovatelné, jak obtěžování při cestě do práce nebo někde při společenských zábavách apod.

Vyjdu ze své zpravodajské zprávy, kterou jsem měla pro výbor, která tedy zní asi takto: Mezinárodní organizace práce je jednou z nejstarších mezinárodních organizací vůbec. Vznikla krátce po 1. světové válce v reakci na tehdejší otřesné pracovní podmínky a dnes patří k tzv. odborným organizacím ve smyslu článku 57 Charty OSN. Postupným sjednáváním úmluvy, v jejím rámci se dařilo humanizovat pracovní podmínky, alespoň pokud se týká jejich právní úpravy. Současně se zužoval okruh problémů řešení. V posledních letech je zřejmé, že Mezinárodní organizace práce hledá, co vše by mohla ještě v rámci svých kompetencí regulovat, protože vše skutečně podstatné již regulováno je.

Úmluva č. 190, která byla sjednána v roce 2019, si klade za cíl odstranit sexuálně podmíněné násilí a tzv. harašení, a to konkrétně na pracovištích. Na to se snaží pojem sexuálně podmíněné nahradit pojmem genderově podmíněné, k tomu se ještě dostanu.

Česká republika, resp. Československo jako její právní předchůdce se stalo smluvní stranou 73 ze 190 úmluv sjednaných v rámci Mezinárodní organizace práce, včetně těch nejzásadnějších, zakazujících otrockou a dětskou práci a nařizující spravedlivé odměňování či ochranu těhotných žen. Úmluvu 190 ratifikovaly Argentina, Ekvádor, Fidži, Namibie, Somálsko a Uruguay. Často tedy země, které se ratifikaci podobných úmluv vyviňují z otřesných poměrů, ve kterých jsou tam lidé nuceni pracovat.

Nemyslím si, že sjednání této úmluvy přispěje k odstranění násilí a sexuálního či chcete-li genderového harašení na pracovištích. Myslím si, že násilí a jinému nevhodnému chování brání v ČR obecná právní úprava, kterou by další parcializace jen zkomplikovala. Nestane se vůbec nic, pokud se ČR smluvní stranou této úmluvy vůbec nestane.

Já tady pokus o projednání této meziúmluvy, Mezinárodní organizace práce, sleduji nějakou dobu, už asi od února, kdy se několikrát objevila na vládě. Mně nebylo jasné, jestli tam budou časově termínované úkoly pro paní ministryni práce a sociálních věcí, které by nějak konkretizovaly, co by se mělo v té naší legislativě objevit nebo nemělo, tak to už nějak vysublimovalo a ty úkoly už tady nevidíme. Takže máme před sebou nějakou gumovou úmluvu a není vůbec jasné, co konkrétního by měla přinést.

Co se týká těch situací na pracovištích, je to klasická ukázka obráceného důkazního břemene, tzn. ten zaměstnavatel by musel sám dokazovat, že všechno splnil, obhajovat svou nevinu, což se tedy dost často objevuje i při jiných, skoro bych řekla, až totalitních návrzích zákonů.

Pokud se jedná o otázku gender, to je něco, o čem jsme tady již hovořili při pokusu o propašování zmínky o Istanbulské úmluvě, bylo to někdy ze začátku roku, byl to sice pouze doporučující evropský materiál, nicméně již v tom materiálu byla výzva ČR nebo státům, které ještě neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak urychleně učinily, tzn. včetně ČR. Právě v této Istanbulské úmluvě podle článku 3 písm. c) se nám objevuje ten pojem, co je to ten gender.

Od té doby jsem si asi třikrát vyměnila korespondenci s panem premiérem, protože jsme tady tu debatu otevřeli, tak jsem ho dopisem oslovila, aby nám vláda definovala, co si máme představit pod souhrnem gender, co to vlastně definuje. Pracovali pilně, nicméně odpovědi jsme se nedočkali.

Tady je problémem to, že na rozdíl od dřívější, předkládané této úmluvy, že jsme měli chránit lidi před různým nepřiměřeným násilím, ať už fyzickým nebo sexuálním nebo ekonomickým dokonce, podle pohlaví, tak to bylo předtím, se tam objevila vsuvka „anebo genderové příslušnosti“. Proto upozorňuji na to, že jsme o té situaci genderu již tady jednou hovořili, a máme to tady zase podruhé, pod pláštíkem Mezinárodní organizace práce.

Proto jsem navrhla již na výboru a také chci navrhnout zde usnesení Senátu, kterým Senát bude vyjadřovat nesouhlas, protože myslím si, že je dobré ani nevzít takovou úmluvu na vědomí, protože v tom případě bychom vzali na vědomí něco, co se jmenuje gender. Potom v podrobné rozpravě bych ten návrh na usnesení přečetla celý. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Obávám se, že tady je to trošku jinak. Tady nebude žádná podrobná rozprava, to asi bude potřeba přečíst teď, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Dobře, je to úmluva, já si dovolím načíst tento návrh, který máte také před sebou na stole, návrh usnesení Senátu, je možné hlasovat i po jednotlivých bodech. Netrvám na tom, že by to mělo být společně.

Takže návrh usnesení Senátu k vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu ČR k informaci úmluva Mezinárodní organizace práce č. 190, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, spolu se stanoviskem vlády k nim, senátní tisk č. 65.

Senát

I. vyjadřuje nesouhlas s obsahem úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 190, o odstraňování násilí, o obtěžování ve světě práce, z roku 2019 (dále jen úmluva), a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, a s navazujícím doporučením č. 206,

II. žádá vládu, aby nepodnikala další kroky vedoucí k ratifikaci úmluvy,

III. upozorňuje, že úmluva pracuje s pojmy genderová příslušnost a genderově podmíněné násilí, které jsou českému právu cizí, a není proto zřejmý jejich výklad, stejně tak není zřejmé, jaké konkrétní kroky ze strany vlády by si naplňování této úmluvy vyžádalo, zejména ve vztahu k novým povinnostem zaměstnavatelů,

IV. domnívá se, že problematika násilí a jeho předcházení by měla být řešena obecně a nikoliv cestou mnoha dílčích právních úprav pro jednotlivé typy prostředí a pro různé typy násilí,

V. shledává platnou českou právní úpravu sankcionující násilí, a to i násilí na pracovišti včetně násilí sexuálně podmíněného, jako dostatečnou,

VI. vyzývá vládu, aby se sjednávání podobných ustanovení na mezinárodní scéně vyvarovala, nebo do nich alespoň prosadila možnost výhradou odmítnout používání pojmu gender namísto pojmu muži a ženy.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Všem senátorům a senátorkám připomínám, že máme návrh usnesení, který přečetla paní senátorka, k dispozici, i v té tištěné podobě, abyste ho nepřehlédli v tom množství různých pozměňovacích návrhů, kterých je dnes habaděj.

Prosím pana senátora Jiřího Čunka, který je další přihlášený do rozpravy.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Chtěl jsem poukázat na některé věci, které už byly řečeny, především odpovědnost zaměstnavatele za cestu do práce, ta je zvlášť pikantní, ale je tam mnoho jiných věcí, především jsem přesvědčen, že my tuto normu vůbec nepotřebujeme. To, že nepochybuji, že ji potřebuje Somálsko a některé jiné africké země, to asi ano, ale prostřednictvím pana předsedajícího bych paní kolegyni Chalánkové chtěl říct a ujistit ji, že téměř všechny věci, které ona tady zvýraznila, řeší náš právní řád, včetně důkazního břemene. Kdokoliv je obviněn či nařčen z toho, že páchá nějaké takovéto násilí, ať už je to kdekoliv, na pracovišti, při jakékoliv jiné činnosti, na cestě do práce, z práce, na dovolené, tak na něm je to důkazní břemeno. To už v našem právním řádu je a správně tady předřečnice řekly, že je tady mnoho věcí, které nelze správně uchopit, ale hlavně my už je tady máme, tzn. že aby ČR brala na vědomí či přidávala se, zaplevelovala náš právní řád další úmluvou, kterou někde musíme mít, tak si myslím, že to je nesmyslné. Z tohoto důvodu se připojím místo toho prostého „ne“ k návrhu paní senátorky Chalánkové. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Paní senátorka Miluše Horská přichází jako další přihlášená do rozpravy k tomuto tisku.

Senátorka Miluše Horská:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 190, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, mi nedá, abych k ní krátce vystoupila, nebo resp. nedá, abych nevystoupila.

Vycházím z poměrně zarážejících a alarmujících dat. Jsou to výzkumy ministerstva práce a sociálních věcí, důstojné pracoviště ve veřejné správě z roku 2016, ale také GfK a STEM/MARK 2017 potvrzují, že násilí na pracovištích je v ČR častým jevem. Podle šetření se v roce 2015 s násilím na pracovišti setkala pětina osob, přesněji 19 %, a v roce 2019 již 36 % osob starších 15 let. Ukazuje se, že problém násilí na pracovišti je nově záležitostí všech věkových i vzdělanostních skupin, opakovaně se však ukazuje, že více postihuje ženy a nižší věkové kategorie do 29 let. Nárůst šikany byl ale zaznamenán v rámci střední generace osob ve věku 40 až 49 let, to je 27 %, a mezi nejčastější oblasti výskytu násilí na pracovišti patří dle zahraničních i domácích výzkumů veřejná správa.

Data z EU jsou trochu starší, používám rok 2011, víme, že až 20 % pracovníků EU se stává přímými či nepřímými svědky násilí a obtěžování na pracovišti. Máme evropské observatorium rizik, které ve svých výzkumech na straně jedné uvádí, že vedoucí pracovníci jsou znepokojeni s problematikou násilí a obtěžování na pracovišti. Ovšem jen malá část z nich zavedla opatření na jejich řešení. Obtěžování a násilí je způsobeno nepřijatelným chováním jedné nebo více osob a skutečně může nabývat různých forem, z nichž některé lze rozpoznat snáze než jiné. Také se složitě odhaluje. Ať už si o dokumentech, jako je tento, který teď projednáváme, myslíme, co chceme, tak ale to, že jde o závažný společenský problém, můžeme jen těžko popřít.

Tohoto mého vystoupení bych chtěla využít k určitému apelu a přítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí. Předně, aby skutečně do právního řádu byly zapracovány účinné mechanismy na ochranu zaměstnanců stanovených úmluvou, a to včetně genderově podmíněného násilí, aby zvyšovalo porozumění zaměstnavatelů, zaměstnanců a jejich zástupců k problematice obtěžování a násilí na pracovišti a povědomí o ní. Abychom poskytli zaměstnavatelům a zaměstnancům, nebo resp. to ministerstvo, a jejich zástupcům na všech úrovních rámec činnosti zaměřených na rozpoznávání a předcházení a vypořádání se s problémy obtěžování a násilí na pracovišti, abychom pracovali na podpůrných nástrojích předcházení, odhalování a zvládání problémů v obtěžování a násilí.

Vážená paní ministryně, oceňuji třeba projekt důstojné pracoviště ve veřejné správě, jež realizuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Oceňuji i to, že máme data, že se jak ministerstvo, tak i neziskový sektor těmito problémy zabývají. Ale vidím, že bychom v těchto věcech měli být aktivnější.

V předkládací zprávě pro parlament, zpracované vládou, se praví, že právní řád ČR v současné době poskytuje jen částečnou ochranu osobám uvedeným v úmluvě proti obtěžování při výkonu práce a že není zajištěna výslovně ochrana zaměstnanců a dalších kategorií osob stanovených úmluvou proti násilí včetně genderově podmíněného násilí v souvislosti s výkonem práce.

Náš právní řád tedy dosud výslovně nedefinuje pojem násilí nebo genderově podmíněného násilí, respektive hrozbu takového násilí při výkonu práce na pracovišti nebo v kontextu pracovněprávních vztahů a dalších situací předvídaných úmluvou, které by pracovníkům mohlo při jednorázovém nebo při opakovaném výskytu působit fyzickou, duševní, sexuální nebo ekonomickou újmu. Chybí nám účinná ochrana proti obtěžování a násilí na všech místech souvisejících s výkonem práce. Ostatně tohle požaduje i předpokládaná úmluva.

My měli na toto téma na výboru velice zajímavou diskuzi. Možná bych použila slova paní ministryně z toho předchozího, žádný krvavý kompromis tam nebyl, nedošlo k žádnému kompromisu. Ale já bych ta svoje slova, proč jsem tak možná rozdílně od svých předřečníků vystoupila, chtěla spojit s jednou zkušeností, kterou mi umožnil ctěný Senát.

Já jsem zhruba před, nevím, pěti lety měla možnost zde v Senátu hostit Platformu evropské paměti a svědomí. Členské země z Evropské unie se scházejí a v podstatě zkoumají důsledky starých komunistických režimů. Zkoumají je ve všech oblastech, korupcí počínaje, až tou naší problematikou konče. Já jsem měla tu čest tehdy tady přivítat dámu, která prošla takovou šikanou na pracovišti, prošlo to i médii... Já vám neřeknu, kde to bylo. Buď řeknu místo, nebo řeknu, že to byla státní správa. Ta dáma, která svému šéfovi odhalila korupční jednání, se dostala do takového tlaku, že i její manžel, který byl zaměstnán v jiné příspěvkové organizaci, tak jim bylo vyhrožováno různým způsobem.

A tím, že to bylo prošetřeno, že se z toho stala mediální kauza, jestli je to náhoda, důsledek té šikany, ta dáma dokonce onemocněla rakovinou... Takže to vypadalo, a to nevíme, možná, že kdybychom tady měli nějaká ta pravidla, že by to nemuselo dojít tak daleko. Třeba by se to odhalilo dřív. Té dámy se nikdo nezastal, protože se všichni báli se jí zastat. Protože ono šlo o to ji z té práce nějakým způsobem dostat.

Já jsem ráda, že ta dáma to ustála. Ona tady tehdy na té dvoudenní konferenci sklidila potlesk všech přítomných vestoje, protože to přežila a protože se nedala. A, prosím vás, je to 5 let nazpátek. Je to v této době, nejsou to staré časy. Já jsem si dovolila tady možná trošku odvážně před vámi vystoupit se svým názorem. Možná je to i proto, že jsem žena a že se ke mně ty skryté formy, které ani nevypadají, že jsou těmi formami, že se ke mně dostávají víc, že jsme jako ženy na to citlivější, protože ta šikana ve větším procentu jde směrem k ženám.

Berte, nebo nechte být, potřebovala jsem vám to říct. Jestli jsem vás aspoň trochu zaujala, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Teď je přihlášena do rozpravy paní senátorka Adéla Šípová, kterou tímto prosím, aby přistoupila k mikrofonu.

Senátorka Adéla Šípová:  Vážená paní ministryně, vážení kolegové, já bych chtěla jenom velice stručně, protože mě se ta debata na sociálním výboru a zde trochu dotýká. Tedy dost dotýká. Já bych chtěla upozornit, že smyslem úmluvy, o kterém se tady bavíme, je zvýšit úsilí v oblasti prevence a chránit oběti. Já si myslím, že to je aktuální téma i u nás v České republice.

Cílem úmluvy a jejích doporučení je vytvořit inkluzivní, integrovaný a genderově citlivý přístup k prevenci a odstraňování násilí a obtěžování ve světě práce. Pobuřuje mě, upřímně musím říct, bagatelizace obtěžování na pracovišti. Myslím si, že naše země je docela civilizovaná na to, abychom se mohli v této oblasti trochu narovnat. Narovnat s ostatními civilizovanými zeměmi.

Chtěla bych jen reagovat na pojmy genderu, které se zdají, že nejsou jasné. Mezinárodní úmluvy velice často obsahují pojmy, které nelícují na pojmy českého právního řádu. Není to problém. My si myslím, že víme, o co jde, ale jsme schopni pochopit smysl těchto úmluv. Ale pro jistotu, gender není totéž co pohlaví. Pojímá kulturní charakteristiky, role a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví a odkazuje na sociální rozdíly mezi nimi.

Já bych chtěla jenom toto zdůraznit, kdyby náhodou někdo nevěděl, co to je gender. Dá se to docela snadno najít a nemyslím si, že je nezbytné, aby mezinárodní úmluvy přesně pasovaly na právní pojmy českého právního řádu, protože to bychom nemohli uzavřít vůbec žádnou mezinárodní úmluvu.

Děkuji za slova své předřečnice, paní Horské, protože já se ztotožňuji s tím, co říká. Chtěla bych vás poprosit o podporu přijetí usnesení vzdělávacího výboru. To jest, že Senát bere na vědomí úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190 a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206 o násilí a obtěžování na pracovišti z roku 2019, spolu se stanoviskem vlády k nim. Protože si myslím, že to je namístě, doufám, že toto usnesení bude přijato. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím paní senátorku, paní místopředsedkyni Jitku Seitlovou, která je přihlášená do rozpravy také.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, neměla jsem v úmyslu vystupovat, ale debata, která se otevřela, mě do určité míry opravdu překvapila.

Já bych chtěla poděkovat paní senátorce a předsedkyni sociálního výboru, paní Miluši Horské, za informace, které tady přednesla. To, jak je hodnocena situace v naší zemi. Jsou to konkrétní informace, nejsou to pocity, které někdy máme a které, když nechceme, nevidíme, co je problémem.

Působila jsem jako veřejná ochránkyně práv, jako zástupkyně veřejného ochránce práv. Není to tak dávno, je to šest, sedm let. Tam jsem se setkávala s podobnými případy, o kterých hovořila paní senátorka Horská. Nesetkávala jsem se s nimi jenom jako zástupkyně veřejného ochránce práv, ale i v roli senátorky, kdy se na mě některé ženy, a dokonce i muži obrátili s takovýmto problémem.

Musím říct, že ta debata, která byla, byla o tom, jak to, že úmluva neřeší, jakým způsobem bude ta daná formulace, teze realizovaná v praxi.

Já bych ráda řekla, že žádná úmluva neřeší, jakým způsobem konkrétně bude daná teze realizovaná v praxi. Pokud moje předřečnice hovoří o tom, že máme právní předpisy, které přece tu problematiku už umí vyřešit, pak nechápu, proč jsou proti tomu, abychom tuto úmluvu vzali na vědomí. Pak nám v tom přece vůbec nic nebrání.

V tomto tvrzení vidím rozpor. Jestliže máme právní předpisy, které toto řeší, přece není problém vzít na vědomí tuto úmluvu, tak, jak navrhuje výbor.

Teď ještě další věc. Je to tak, že si můžeme myslet, že problematika genderu se nás netýká. To slovo pocitově má do určité míry možná i negativní konotaci. Ale já jsem zažila dobu, kdy negativní konotaci mělo i domácí násilí. Tady v Senátu se o něm nemohlo skoro mluvit. Nakonec se stalo, že všichni přiznávají, že existuje domácí násilí. Máme na to i právní předpisy. Ale trvalo to řadu let. Možná, že ten pocit z té minulé doby, právě z té minulé doby, nám brání v tom, abychom viděli věci tak, jak ve společnosti jsou. A abychom je vnímali a snažili se je řešit.

Proto vás prosím a žádám, abychom udělali to nejmenší, co můžeme v této situaci udělat, a to, abychom vzali na vědomí to, co předkládá úmluva. Protože přece všichni to, co tam je, aby nedocházelo k situacím, které jsou popisovány, to si přece nikdo z nás nepřeje. Vnitřně se jistě můžeme s tím, co úmluva říká, ztotožnit. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní místopředsedkyně, a s dalším příspěvkem přichází opět paní senátorka Jitka Chalánková. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Tak já bych jenom krátce zareagovala na paní senátorku Šípovou. Pak bych se tedy chtěla zeptat, proč tam máme alternativu? Pokud je to násilí cílené na muže či ženy, anebo podle genderové příslušnosti, tak proč? Přesně na toto jsem se ptala i pana premiéra ohledně té Istanbulské úmluvy, ať tedy nám definují výčet těch vlastností, které jsou přisuzovány v našich končinách pro muže a v našich končinách pro ženy. Proč to tam dávat jako alternativu pojmu muž a žena? Proč navíc? Takže to je tato věc, toto jsem chtěla říct.

A ta druhá, to je samozřejmě pracovněprávní problém a otázka slušného chování, ne všechno do zákona dostaneme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě s poznámkou se hlásí, promiňte, pane senátore, paní ministryně. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, já bych si skutečně dovolila připomenout, že my v tuto chvíli nemáme zmocnění Rady EU, proto vůbec nemůžeme přistoupit k ratifikačnímu procesu. To znamená, až bude-li zmocnění Rady EU, tak se Česká republika rozhodne, zda přistoupí k ratifikaci a jakým způsobem. To znamená, že tato diskuze, omlouvám se za to, ale je skutečně velmi předběžná. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, prosím, pane senátore, vás prosím, abyste přistoupil.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, v rámci této velmi předběžné debaty si dovoluji za sebe prohlásit, že jistě podporuji přijetí té úmluvy. Domnívám se, že kdyby Senát vyslovil s jejím obsahem nesouhlas, tak by to bylo civilizačně asi podobně moudré, jako kdybychom prohlásili, že plácání žen po zadku na pracovišti je povinné. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Do rozpravy už se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Poprosím paní zpravodajku, aby rozpravu shrnula. Než paní zpravodajka dorazí, připomínám všem, že máme usnesení výboru pro sociální politiku, který nepřijal žádné usnesení, výboru pro vzdělávání, který chce vzít na vědomí. A pak návrh, který předložila paní senátorka Chalánková. Paní senátorko, proužek nahoru a doprava. Tak, povedlo se.

Senátorka Jitka Chalánková:  V diskuzi vystoupilo jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest senátorek a senátorů, z toho jedna dvakrát, a paní ministryně. Senátor ještě, takže sedm. Sedm senátorů, z toho jedna senátorka dvakrát, a paní ministryně.

Předběžně jsem avizovala, že bych požádala o přijetí hlasování o svém návrhu na usnesení, to je možné také po jednotlivých bodech. Mám je znovu číst?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ne, ty body máme k dispozici a vy už jste nás s nimi seznámila. Navrhujete hlasovat o jednotlivých bodech, ne jako o celku?

Senátorka Jitka Chalánková:  Ano, je možné hlasovat po jednotlivých bodech. Po jednotlivých bodech.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, sama chcete po jednotlivých bodech? (Jitka Chalánková: Ano.) Dobře. Takže já svolám...

S poznámkou přichází pan předseda.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vzhledem k tomu, že tady máme dva konkurenční návrhy na usnesení, tak by v logice věci to mělo být tak, že začneme tím, že budeme hlasovat o tom návrhu „na vědomí“. A pokud ne, tak lze hlasovat potom o těch návrzích po jednotlivých bodech. Pokud začneme hlasovat o tomto protinávrhu nebo o konečném návrhu, tak už nelze potom hlasovat o tom „vzít na vědomí“. Na to jen upozorňuji, abychom si to pořadí pořádně rozmysleli.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já se ještě ujišťoval u legislativy, jestli je to takhle správný postup, protože jsem dával prostor paní zpravodajce, která se domnívala, že by se mělo hlasovat o jejím pozměňovacím návrhu, dokonce po jednotlivých bodech.

Senátorka Jitka Chalánková:  Já to vysvětlím. Já jsem to brala z toho důvodu, že jsem tady za výbor garanční. Tak z toho důvodu... Ale není problém.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jistě, rozumíme tomu. Ještě jednou opakuji, budeme hlasovat o tom, že bereme na vědomí, což bylo i usnesení výboru pro vzdělávání. Teprve potom bychom hlasovali v případě neúspěchu o vašem pozměňovacím návrhu, případně po jednotlivých bodech.

Znělku už jsem měl, každému je jasné, o čem teď hlasujeme? Hlasujeme o tom, že bereme na vědomí úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 190, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, z roku 2019, spolu se stanoviskem vlády k nim.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 23 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 33, proti bylo 7. Návrh nebyl přijat.

Návrh nebyl přijat, proto budeme pokračovat dále tím vaším pozměňovacím návrhem.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji, takže první bod: Senát vyjadřuje nesouhlas s obsahem úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 190, o odstraňování násilí a obtěžování ve světě práce, z roku 2019, dále jen úmluva, a doporučení Mezinárodní organizace práce č. 206, o násilí a obtěžování na pracovišti, a s navazujícím doporučením č. 206.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, to je ten první bod návrhu usnesení Senátu, které předložila paní senátorka Chalánková. Každému je jasné, o čem hlasujeme? Spouštím hlasování. Kdo s tímto bodem souhlasí, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 24 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 18, proti bylo 15. Návrh nebyl přijat. Pokračujeme.

Senátorka Jitka Chalánková:  Tak zadruhé: Senát žádá vládu, aby nepodnikala další kroky vedoucí k ratifikaci úmluvy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tady je to, myslím, jasné. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí se zněním tohoto bodu, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování č. 25 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 26, proti bylo 13, návrh nebyl přijat.

Senátorka Jitka Chalánková:  Zatřetí: Senát upozorňuje, že úmluva pracuje s pojmy genderová příslušnost a genderově podmíněné násilí, které jsou českému právu cizí, a není proto zřejmý jejich výklad.

Stejně tak není zřejmé, jaké konkrétní kroky ze strany vlády by si naplňování této úmluvy vyžádalo, zejména ve vztahu k novým povinnostem zaměstnavatelů.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, bod č. 3 návrhu usnesení. Spouštím hlasování. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tím nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 26 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 33, proti bylo 15, návrh nebyl přijat.

Senátorka Jitka Chalánková:  Začtvrté: Senát se domnívá, že problematika násilí a jeho předcházení by měla být řešena obecně a nikoli cestou mnoha dílčích právních úprav pro jednotlivé typy prostředí a pro různé typy násilí.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Bod 4 tohoto usnesení, navrženého paní senátorkou. Spouštím hlasování. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tím nesouhlasí, stiskne NE a zvedne ruku.

hlasování č. 27 ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 se pro vyslovilo 32, proti bylo 7, návrh nebyl přijat.

Senátorka Jitka Chalánková:  Zapáté: Senát shledává platnou českou právní úpravu sankcionující násilí, a to i násilí na pracovišti, včetně násilí sexuálně podmíněného, jako dostatečnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, budeme hlasovat o bodě číslo 5. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 28 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 26, proti bylo 9, návrh nebyl přijat.

A konečně bod číslo 6.

Senátorka Jitka Chalánková:  Ano, zašesté: Senát vyzývá vládu, aby se sjednávání podobných ustanovení na mezinárodní scéně vyvarovala, nebo do nich alespoň prosadila možnost s výhradou odmítnout používání pojmu „gender“ namísto pojmů „muži a ženy“.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Spouštím hlasování. Kdo s tímto bodem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tím nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V tomto hlasování č. 29 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 14, proti bylo 15, návrh nebyl přijat.

Mohu konstatovat, že jsme nepřijali žádné usnesení k tomuto tisku číslo 65. Projednávání tohoto bodu končím... Já končím s projednáváním tohoto bodu i s vedením schůze, vystřídá mě paní místopředsedkyně Seitlová, prosím.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, posuneme se k dalšímu bodu, a tím bodem je

 

Zelená kniha o stárnutí Podpora mezigenerační solidarity a odpovědnosti

Tisk EU č. K 021/13

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K 021/13 a K 021/13/1. Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, paní předsedající. Vážení páni senátoři, vážené paní senátorky, dnes již popáté, proto velmi stručně. Tento rok 27. ledna Evropská komise vydala tzv. Zelenou knihu o stárnutí, Podpora mezigenerační solidarity. Jejím cílem je zahájit širokou politickou debatu o stárnutí a jeho dopadech. Je to debata o důchodech, o politice zaměstnanosti, o bydlení, o sociální a zdravotnictví dlouhodobé péči i o mezigenerační solidaritě a také samozřejmě o spravedlnosti, zkrátka o zajištění důstojného stáří pro naše občany, také o udržitelnost našeho společenského zřízení, na které bude mít stárnutí velké dopady.

I u nás v ČR tuto diskusi intenzivně vedeme, populace stárne, odhady říkají, že za 30 let bude každý třetí občan starší 65 let a každý desátý starší 85 let. Na demografickou proměnu společnosti se tak musíme připravit.

Odmítám ale, aby se stárnutím společnosti strašilo. Je to výzva, ale i příležitost. Myslím si, že se může stát, že česká společnost vlivem stárnutí bude moudřejší a bude možná myslet i dlouhodoběji. Musíme proto naopak mluvit o tom, jak vyspělá společnost demografické změny zvládne a jaká společná řešení najdeme.

K Zelené knize jsme vypracovali vládní příspěvek, který byl schválen výborem pro EU na pracovní úrovni a poté zaslán Evropské komisi. Naše pozice je v principech souhlasná. Souhlasíme s popsanými výzvami a příležitostmi, které stárnutí přináší. Nesouhlasíme ale se zvyšováním věku odchodu do důchodu. Velmi citlivě vnímáme problematiku chudoby ve stáří. Asi nemusím zmiňovat, že navyšování nejen starobních důchodů bylo pro naši vládu velkou prioritou. Cíle, průměrného důchodu 15 000, jsme dosáhli. Pokud vládou navrhovaná valorizace o 300 Kč nad zákonnou valorizaci projde, což očekávám vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně, dosáhneme dokonce průměrného důchodu 16 100 Kč.

Naše zásadní požadavky jsou spravedlivé důchody, to také souvisí s cílem snížit rozdíly v odměňování žen a mužů a také s oceněním péče, které mj. vede k velkým rozdílům v pozdější úrovni důchodů mužů a žen. Průměrný důchod ženy je dnes o téměř 3000 Kč, o 17 % nižší než u mužů. To zase souvisí s péčí, nižšími mzdami a potom nižšími důchody.

Zásadní je pro ČR i podpora zaměstnávání osob 55+ a vytváření flexibilních forem práce, o tom jsme dnes již debatovali. Asi bych měla také zdůraznit, že si je vláda velmi dobře vědoma výzvy v oblasti dlouhodobé péče a sociálních služeb. V souvislosti se stárnutím se hovoří zejména o udržitelnosti důchodového systému, ale péče a zdravotnictví budou minimálně stejně tak nákladné věci. Je proto potřeba investovat jak do pobytových a terénních služeb, ale i do zaměstnanců v sociálních službách, aby měli dobré pracovní podmínky. Ale také více podporovat neformální pečující. Jen u nás totiž pečuje o své blízké každý pátý Čech a Češka.

Na závěr bych vás ráda informovala, že na výše uvedená témata se MPSV zaměřuje samozřejmě dlouhodobě, nejen v rámci realizovaných projektů, ale také přípravou a schvalováním legislativy. Hodláme se na tato témata zaměřit také v rámci blížícího se českého předsednictví v Radě EU.

Tolik ode mě a děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní předkladatelko, posaďte se opět ke stolku zpravodajů. Nyní máme výbor, který projednal tyto tisky. Je to VEU. Usnesení vám bylo předloženo jako senátní tisk č. K 021/13/02. Zpravodajem výboru je pan senátor David Smoljak, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, VEU se Zelenou knihou o stárnutí zabýval na své 13. schůzi konané 8. června, přijal k ní usnesení, které leží před vámi a ve kterém se domnívá, že členské státy EU čelí podobným výzvám spojeným se stárnutím populace, jako je potřeba zajistit přiměřené, spravedlivé, udržitelné důchodové systémy a připravit vzdělávací a zdravotní systémy a systémy dlouhodobé péče na stárnoucí populaci.

Uznává mimořádnou roli, již v systému dlouhodobé péče zastávají neformální pečovatelé, přičemž zdůrazňuje, že neformálními pečujícími jsou zpravidla ženy, které mohou být v důsledku plnění této role postiženy nižším příjmem. Vyzývá proto vládu, aby adekvátně zohlednila ekonomický a společenský přínos neformálních pečovatelů, a důrazněji upozorňuje, že ČR dosud neprovedla komplexní důchodovou reformu, která by zajišťovala dlouhodobou stabilitu veřejných financí s ohledem na demografický vývoj. To jsou nejdůležitější body tohoto usnesení. To je asi tak vše, co k tomuto usnesení považuji prozatím za důležité zdůraznit.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. VSP se uvedenými materiály zabýval a já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodajka, paní senátorka Jitka Chalánková? Ano, paní senátorka vystoupí. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Já budu celkem rychlá, protože mnohé již řekl můj předřečník. VSP se zabýval také tímto tiskem a přijal usnesení, které je přílohou právě usnesení tohoto výboru. Já jsem si vzala ten evropský, ale ono je to totožné. Takže jsem jen chtěla říci, že to usnesení je totožné. Potom bych krátce vystoupila v obecné debatě. Usnesení je stejné.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, takže to máme jednodušší, když jsou totožné. Nyní otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan kolega i s přednostním právem, ale je první, takže má automaticky přednostní právo. Je to pan místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Prosím, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, v souladu s jednacím řádem vám musím oznámit, že pokud jde o stárnutí, jsem v konfliktu zájmů...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já musím říci a dodat, že v konfliktu zájmů je nás asi víc, také se k tomu přidávám nad rámec své moderační role. Nyní se hlásí o slovo paní senátorka Miluše Horská. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Miluše Horská:  Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já, ač tedy též ve střetu zájmů, možná jsem teď trošku jako Hujerka, že sem stále běhám k mikrofonu, ale je to materie, kterou našemu výboru zaslalo ministerstvo. Já si myslím, že stárnutí obyvatel nás zajímá vzhledem k tomu, že jsme už ve věku prarodičů, ale týká se to našich dětí, našich vnoučat. Proto, prosím, pojďme si položit otázku, zda je naše země připravena na stárnutí populace. Již dnes máme zhruba pětinu české populace věku nad 65 let. Pro rok 2030 počítají statistici, že se počet zvýší na 2,4 milionu a podíl bude dosahovat téměř 25 %. Úměrně se bude snižovat počet lidí v produktivním věku. Do poloviny století by každému devátému Čechovi mohlo být podle odhadů více než 80 let.

Teď ta otázka, máme k tomu adekvátně nastavenou zdravotní, sociální péči, funguje to, co nazýváme sociální spravedlností, a děláme dost pro sociální ochranu seniorů a pro jejich zdravé a aktivní stárnutí? Myslím si, že na tom nejsme úplně dobře.

Trend stárnutí společnosti je ale nenávratně tady a potrvá ještě řadu let. S ohledem na míru porodnosti je zřejmé, že nejméně dalších 20 let se bude stále zvyšovat podíl starých lidí k lidem v produktivním věku. Je to obrovská výzva, o které víme a na kterou se máme připravovat.

Já bych v souvislosti se Zelenou knihou, kterou nyní projednáváme, ráda zmínila tyto aspekty, které mě, a předpokládám, že nejen mě velmi tíží. Tím prvním jsou změny na trhu práce. Zaměstnavatelům nezbývá, než se trendu stárnutí přizpůsobit a pokusit se jej využít v jejich prospěch, ve prospěch společnosti a seniorů samotných. Náš pracovní trh čekají změny. Ovšem například i podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu z let 2016 až 2018, který zkoumal státní podporu pro zaměstnávání lidí v předdůchodovém věku, stát zatím nijak připravený není.

Kritika padala na to, že stav našich veřejných financí bude těžko nadále udržitelný, pokud neprodloužíme pracovní věk. To ovšem znamená udržet maximální počet lidí na trhu práce. To, zdá se, neumíme.

Tomu, co nás čeká a nemine, se říká „stříbrná ekonomika“. Znamená to, že stát by měl firmy motivovat, aby zaměstnávaly lidi v důchodovém věku. Tímto směrem, když jde dnes celá Evropa, opět si můžeme vypomoci příklady ze zahraničí, kdy se navrhuje například zavést slevy na dani a sociálním a zdravotnictvím pojištění pro pracující důchodce. My v ČR máme národní akční plán na podporu pozitivního stárnutí, v němž stojí, že se zavedou do zákoníku práce sdílená pracovní místa či pružnější a částečné úvazky a zváží se flexibilní odchod do starobního důchodu.

Mimochodem toto je běžné například ve Finsku, kde lidé odcházejí do penze, a pokud vím, mezi 63 a 68 lety jejich věku, podle toho se jim počítá výše důchodu. Takže věk odchodu do důchodu se v budoucnosti asi i v dalších zemích stane flexibilním a bude upravován v souladu s předpokládanou průměrnou délkou života. Koneckonců, ve Finsku zavedli i částečný odchod do důchodu, kdy lidé mohou pobírat 25 % nebo 50 % své penze a pokračovat v práci ve zkráceném zaměstnaneckém poměru. Ti, kteří posunou svůj odchod do důchodu nebo budou pracovat ve zkráceném zaměstnaneckém poměru, dosáhnou i na další benefity. Máme data z Finska, Finské centrum pro penzi, podle nichž takoví částeční důchodci ve skutečnosti pracují o 1,5 roku déle než zaměstnanci na plný úvazek. Tohle je zajímavý prvek age managementu, když víme, že odchod do důchodu bývá pro lidi podle výzkumu nejzásadnější změnou v životě. Zvláště pro ty, kteří se na něj nepřipravovali. Obvykle se jim zhorší zdravotní i psychický stav a změna má velký dopad na jejich sociální život. Pojďme si říci, že to klade na úřady a firmy nové nároky. Musíme se zaměstnanci mluvit, nabízet jim různé možnosti, jak zůstat pracovně aktivní. Klade to nároky i na dnešní střední generaci, která si již musí klást otázky, co chtějí a co mohou dělat, až třeba nebudou stačit na svou dosavadní pracovní pozici?

Co se ve věci zaměstnávání seniorů podniká u nás? Jak ministerstvo chce udržet starší lidi na trhu práce? Já tady nepléduji za to, aby se povinně nějak zaměstnávali lidé v postproduktivním věku, ale podpora těch, kdo na to stačí a o zaměstnávání stojí, ta by tu podle mého názoru být měla. Beru to i pro dané firmy a úřady jako obohacení. Zaměstnávání starších pracovníků se může stát pro ně i konkurenční výhodou, pokud se to dobře uchopí.

Pak bych ráda ještě zmínila jeden prvek, který mě tíží a který může být pro naši populaci sociálním rizikem. Víme, že míra zaměstnanosti žen je v rámci EU o skoro 12 % nižší než u mužů. Také víme, že pobírají o třetinu nižší důchod než muži a že ve stáří jsou také více ohroženy chudobou. Několikrát jsme tady také už měli příležitost o tom hovořit. Víme též, že je to dáno kratší a přerušovanou kariérou, že pracují častěji na zkrácené úvazky a častěji pečují o ty druhé, ať už děti nebo své rodiče.

Máme data, že 11 % seniorů je ohroženo chudobou, převažují ovšem ženy. Česko je zároveň poslední ze čtveřice zemí, kde jsou penzistky v porovnání s muži v důchodu nejvíce ohroženy chudobou. Chudoba má v důchodu tedy ženskou tvář. K tomu ještě dodejme, že přes 66 tisíc lidí nad 65 let čelí exekucím, také se o nich budeme bavit, nejpozději zítra. A skoro 40 tisíc dokonce vícečetným exekucím. Finanční problémy se mohou násobit dalšími komplikacemi, třeba zhoršením zdraví a sociální izolací. A tak se chci zeptat, jak vláda postupuje při posílení prevence nízkých starobních důchodů? S tím souvisí problém s dlouhodobou péčí. Data za Zelené knihy říkají, že počet osob v EU, které budou potřebovat dlouhodobou péči, vzroste ze stávajících 23,6 milionu do roku 2050 na 30,5 milionu. Spoléhat se na neformální pečovatele se již nejeví jako udržitelné. Teď citát: „Pomoc rodinných příslušníků je stále obtížnější zajistit, protože rodiny mají malé děti, žijí dále od sebe, ženy se stále více zapojují do trhu práce.“ A to je citát ze Zelené knihy.

Takže bychom měli zapracovat na dostupnosti a kvalitě dlouhodobé péče, na zajištění dostatku pracovní síly a na posílení komunitních služeb pro seniory. V Zelené knize se vyzývá k rozsáhlému zavádění sociálních a technologických inovací, mobilnímu zdravotnictví, péči na dálku, integrované péči, podpoře sociálního podnikání a tak dále a tak dále. Stárnutí tedy vnímáme stále hlavně jako hrozbu a jako nebezpečí. Já ho vnímám jako výzvu. Jako výsledek vývoje, ke kterému lidstvo dlouhodobě směřovalo. Chytří zaměstnavatelé a chytré státy toho využijí. Přeji si, ať se nám v naší zemi dostává obojího. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní senátorko a paní předsedkyně. Nyní tedy se dostáváme k rozpravě. Otevírám obecnou, tady v tomto případě nikoliv obecnou, ale jenom rozpravu, protože to není návrh zákona. Čili otevírám rozpravu k těmto bodům. Kdo se hlásí do rozpravy? Nevidím nikoho, kdo by se hlásil do rozpravy. Takže zase rozpravu uzavírám. Ale zeptám se paní předkladatelky, jestli chce vystoupit? Ne. Dostala nějaké dotazy, nevím, jestli by neměla i odpovědět na dotazy, které zazněly?

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Tak tedy velmi stručně, co se týká zajištění důchodů. To znamená ochrany seniorů, seniorek před chudobou ve stáří. Myslím si, že tu debatu povedeme nejpozději za několik týdnů, když do horní komory dorazí návrh zákona na valorizaci důchodů o 300 korun. Využiji té příležitosti a poinformuji vás i o stavu přípravy důchodové reformy. Pravděpodobně uvidíme, potom povedeme i velkou debatu ve sněmovně. Co se týká zajištění péče, víte, že ve sněmovně máme dvě novely zákona o sociálních službách. A co se týká těch dalších dotazů, já si myslím, že jakmile tyto ctěné návrhy, například i forma lékařské posudkové služby, kterou pravděpodobně také stihneme projednat ve sněmovně, sem doputují, myslím, že ta debata o stárnutí bude velmi podrobná a komplexní. Ta samostatná témata by, myslím si, že vydala na hodiny a hodiny debat a argumentací. Ale velmi ráda, jakmile tu budeme mít související legislativu, tak se do toho pustím a těším se na to.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní ministryně. Nyní se táži pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Ne. Nemá zájem se vyjádřit. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor David Smoljak, jako zpravodaj. To znamená, že budeme hlasovat o usnesení, která vám byla předložena v senátních tiscích. Obě usnesení jsou shodná z hlediska obsahu, jak jsme byli informováni.

V tuto chvíli je aktuálně přítomno 67 senátorů a senátorek. Kvórum ke schválení návrhu, přijetí návrhu je 34. Já zahájím hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 30 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Tímto bod končím, děkuji paní předkladatelce.

Přistoupíme k dalšímu bodu. Dalším bodem je

 

Sdělení Komise EP, Radě, EHSV a Výboru regionů Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv

Tisk EU č. K 030/13

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. K 030/13 a K 030/13/01. Opět prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby nás seznámila s těmito materiály.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, paní předsedající. Dnes již pošesté a naposledy, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, stručně. Dokument vydala Evropská komise 4. března a vychází z výsledků celoevropské konzultace. Řešen byl také na květnovém evropském summitu v Portu, kde bylo potvrzeno obnovení závazku k provádění sociálního pilíře na nejvyšší politické úrovni. Akční plán stanovuje tři hlavní cíle a několik dílčích cílů pro celou EU do roku 2030.

Prvním cílem je oblast zaměstnanosti. Podle něj by se míra zaměstnanosti osob v produktivním věku měla v Evropě dostat na 78 %. V rámci Akčního plánu by měly vznikat nové pracovní příležitosti, pracovní normy se musí přizpůsobit trendům budoucnosti práce a důležité budou také změny v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, ale také mobilita pracovních míst.

Ten druhý cíl předpokládá zvýšení podílu dospělých osob účastnících se každý rok odborné přípravy na 60 %. To, za MPSV, říkám, je obrovská priorita v těch posledních týdnech a měsících. Ministerstvo kupříkladu zvedlo objem kapacity na ty takzvané rekvalifikace na desetinásobek. To znamená z minulých zvyklých 10 tisíc kvalifikací až na 100 tisíc. Zde bude potřeba investovat do vzdělávání a dovedností lidí. My v souladu s tímto cílem připravujeme celou řadu dalších věcí, se kterými vás pravděpodobně v příštích týdnech seznámím. Budeme na to také využívat evropských peněz.

Posledním cílem je snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o 15 milionů na evropské úrovni, z toho 5 milionů by měly být děti, to znamená počet osob, o které bude ten počet osob ohrožených chudobou snížen. Cílem tohoto návrhu je zajistit důstojný život, podpořit zdraví a péči a hlavně přizpůsobit systémy sociální ochrany těm budoucím výzvám, jako je Průmysl 4.0, digitalizace, automatizace, stárnutí společnosti, ale také klimatické změny. Tyto cíle budou členské státy naplňovat skrze investice a reformy. Na národní úrovni budeme plán plnit vlastními národními cíli, jež si sami nadefinujeme. Pro jejich naplnění bude možné využít evropské zdroje, tak jak jsem to zmiňovala, ať už je to Národní plán obnovy, ten takzvaný REACT, nebo také strukturální fondy. Komise bude plnění Akčního plánu průběžně monitorovat. Nástrojem pro monitorování bude srovnávací přehled sociálních ukazatelů. Jeho revizi navrhla Evropská komise a během dubna a května byla projednána členskými státy v příslušných pracovních skupinách rady. Finální verze přehledu bude schválena na Radě EPSCO 14. června příští týden v Lucemburku. V roce 2025 Komise přehled přezkoumá, a to poskytne základ pro další opatření na úrovni Evropské unie s cílem dosáhnout cílů v Akčním plánu pro rok 2030. Vláda vypracování Akčního plánu i stanovení konkrétních kvantifikovatelných cílů vítá. Akční plán vnímáme jako nástupce Strategie Evropa 2020 pro oblast zaměstnanosti a sociální ochrany. Plán jsme podpořili i na nejvyšší politické úrovni EU na již zmíněném sociálním summitu v Portu. Souhlasíme s navrženými cíli pro oblast zaměstnanosti a sociální inkluze. Evropský cíl učení dospělých a navýšení dovedností sice vláda neodmítla, ale považuje ho za velmi ambiciózní, co se týká těch kvantitativních kritérií. Máme pochyby ohledně jeho realizovatelnosti. Akční plán vnímáme pozitivně a je mimo jiné dobrým kompasem pro přípravu programu evropského předsednictví a stanovení priorit pro sociální oblast a oblast zaměstnanosti.

Koneckonců jsem o tom v minulých měsících několikrát mluvila s příslušným komisařem. Velmi děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní předkladatelko. Prosím, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní zde máme staronového zpravodaje, pana senátora Davida Smoljaka. Výbor, který projednal tento tisk, je výbor pro záležitosti EU. Zpravodajem je pan senátor. Prosím tedy, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou podle tisku č. K 030/13/2. Děkuji.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Výbor pro záležitosti EU se tímto sdělením zabýval na své 13. schůzi a přijal usnesení, ve kterém:

I. je přesvědčen, že Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv je v souladu s dlouhodobými cíli České republiky,

II. souhlasí, protože základními cíli, které Evropská komise navrhla v oblasti zaměstnanosti, dovednosti a sociální ochrany, jichž má být dosaženo v roce 2030,

III. zdůrazňuje však, že navržené iniciativy musí respektovat rozdělení pravomocí a být v souladu s principem subsidiarity,

IV. podporuje pozici vlády České republiky, která v rámcové pozici Akční plán uvítala, avšak postrádá v něm větší zaměření na starší osoby a jejich inkluzi do trhu práce a do společnosti v kontextu demografických změn či dvojí transformace ekonomiky a společnosti, což by se dalo vhodně navázat na zásady evropského pilíře sociálních práv.

Toto usnesení doporučujeme Senátu k přijetí.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. My budeme pokračovat. S tím, že i výbor pro sociální politiku se uvedenými materiály zabýval. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodajka, paní senátorka Adéla Šípová? Ne, nepřeje si vystoupit. Proto otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikoho nevidím. Proto tedy rozpravu uzavírám. Paní předkladatelka tím pádem se nemá k čemu vyjádřit, ale ptám se, jestli chce vystoupit? Ne. Také pan zpravodaj, jestli chce vystoupit? Také ne. Děkuji a můžeme přistoupit k hlasování. (Z publika: Znělku!) Ano, ale když se hlasuje po sobě velmi často, tak se nemusí znělka... Dobrá, na výslovné přání pana předsedy pustím znělku.

Pan předseda měl pravdu. Opravdu senátoři ještě přichází. Počkáme, až zaujmou svá místa.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor David Smoljak, tedy budeme hlasovat o usneseních výboru. V sále je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Zahajuji hlasování. Kdo je pro a souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v hlasování č. 31 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 54. Proti bylo 0. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu a děkuji paní ministryni, že nás provedla balíčkem sociální problematiky. Děkujeme, paní ministryně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní se dostáváme k

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 95

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 95. Ano, máme zde již pana poslance Dolínka, a proto ho prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona, jako předkladatel. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Dolínek:  Vážená paní předsedající, vážení místopředsedové, vážené senátorky, senátoři, děkuji za umožnění vystoupení na vašem jednání. Vím, že váš program je nabitý. Původně jsem sem chtěl za vámi předstoupit s novelou zákona, která je velmi drobná. Jestli si vzpomínáte, tak zhruba před 2 lety jsem zde byl s novelou zákona, která byla také drobná. Byla o tom, že jsme mohli umožnit automatizaci provozu metra v Praze bez strojvedoucích, tak abychom mohli vypsat tendr na metro D. Tehdy to opravdu zůstalo drobnou novelou. Já vám chci poděkovat zde zpětně ještě jednou, protože opravdu se povedlo celý tendr připravit a opravdu zákon pomohl. Já jsem doufal, že dnes za vámi přijdu s tím, že budu moci představit také zase drobnou novelu zákona, která umožní, aby městská policie mohla pokutovat řidiče, kteří v preferenčních pruzích nemají co dělat. To znamená, nejsou to řidiči MHD nebo IZS a využívají tyto pruhy protiprávně. Právě, aby městská policie mohla na místě udělit pokutu a vyřešit přestupek, který se jejich konáním stal. Sněmovna nicméně návrh zákona nebo změnu zákona, kterou jsem navrhoval, použila jako nosič i pro další změny. Já si tedy dovolím vám je v krátkosti představit a požádat o vaši podporu pro schválení tohoto materiálu, respektive pro postoupení materiálu, který je vám předložen, návrh změny zákona, panu prezidentovi, tak, aby ty změny mohly vejít v platnost co nejdříve.

Co se týká jednotlivých změn, těch stěžejních, je jich tam opravdu mnoho, popíšu některé z nich. Jedná se tedy například o situaci, kdy ČR má pro řidiče traktorů vymezené takzvané „téčko“ na řidičském průkazu. Vzhledem k praxi, kde je potřeba řada sezónních pracovníků v oblasti zemědělství a v oblasti lesnictví, jednoznačně jsme se, jako sněmovna, rozhodli vrátit k praxi, která zde byla v minulosti, tj. aby cizinci nebo kdokoliv, kdo zde je a má oprávnění na řízení těžšího nákladního vozu, mohl řídit právě i traktory. Důvod je prostý. Pro získání „téčka“ v ČR zde musel mít ten, kdo o to žádal, nějakou délku přechodného pobytu a podobně. Sezónní pracovníci to nenaplňovali. A proto nemohli být využiti na tyto technické prostředky, což určitě bylo ke škodě právě v oblastech, o kterých se bavíme.

Další z návrhů, které stojí za zmínku, myslím, že jsou z důležitějších, je, že na návrh záchranných složek, respektive takzvaných lítaček, nebo jak to řekneme, na základě požadavku záchranářů, bylo, abychom do zákona dali to, že sanitky, které se vrací z nějakého výjezdu a jedou po komunikacích typu dálnice, aby mohly jet stejnou rychlostí jako ostatní vozy, přestože mají tu vyšší váhu, nebo hmotnost, než je 3,5 tuny, která je limituje v tom, že se musí vracet pomaleji, když nepoužívaly majáčky.

Všichni asi víme, že automobilové sanitky jsou vybaveny technicky na tu vyšší rychlost, protože ji běžně užívají při zákrocích, řidiči jsou vybaveni na to, aby zvládali tento technický prostředek, sanitku, proto sněmovna logicky požehnala a dala souhlas a navrhla vám, abyste také odsouhlasili to, že může sanitka i bez toho, aniž by využívala ty přenosné prostředky, majáčky, se vracet v zásadě nebo využívat komunikace v té povolené rychlosti pro ostatní uživatele pod 3,5 tuny. Jsou tam další změny typu toho, že český bodový systém u řidičů, kteří mají prohřešek, neřešil body, a to, že parkujete na místě pro invalidy. Určitě všichni víme, že míst pro invalidy je spíše méně, než kolik by bylo potřeba, ale když už jsou, často bývají zneužity někým, kdo tam zastaví byť krátkodobě, ale to samo je proti smyslu existence míst, proto bylo navrhnuto, aby kromě pokuty, která tam již nyní může být udělena, aby došlo i k tomu, že budou moci být uděleny i dva trestné body v rámci bodového systému, tak, aby opravdu ten řidič věděl, že to není pouze o tom, že mám na ty pokuty, tak si zaplatím, ale má to vliv i na ten bodový systém, který mě může připravit o řidičské oprávnění.

Dostávám se k věcem, které se týkají cyklistiky a chodníků. Co se toho týká, tak jsme tam s kolegy řešili a s kolegyněmi a do zákona navrhli, že bude umožněn odtah věcí, resp. vozidel, koloběžek a kol z chodníků. Není to asi problém menších obcí, byť to může být jednotlivě jednou za čas, ale především v městech a větších městech, víte, že se sdílenými prostředky, jako jsou sdílená kola, sdílené koloběžky apod., se někdy na chodnících dostáváme do situace, kdy opravdu je ten chodec, je jedno, jestli je to běžný chodec, senior nebo maminka s kočárkem, tatínek s kočárkem, musí kličkovat mezi věcmi, které na chodník nepatří, návrh změny zákona vede k tomu, aby bylo legální, že může dojít k odtažení těchto prostředků, tak, aby to opravdu vedlo ke zprůchodnění chodníku, tak, jak byl původně určen. Když jsme u té cyklistiky, tento návrh zákona pracuje s tzv. pojmem bezpečného odstupu při předjíždění cyklistů, což je tam definováno 1,5 metrem, resp. jedním metrem v případě, že se nachází cyklista a řidič v zóně 30. Bezesporu všichni víte, co je to zóna 30, ale dovolím si to jako vždy zopakovat na našich jednáních. Zóna 30 je zóna, která je vyznačena v rámci rezidenční zóny, mají specifická pravidla tyto zóny. Zóna 30 určuje to, že tam neplatí hlavně vedlejší komunikace, je tam vždy zásadně pravidlo přednosti zprava, také zóny 30 umožňují menší odstup při parkování vozu od přechodu, a proto jsme i logicky navrhli, aby zóny 30 umožňovaly i tu kratší vzdálenost při předjetí cyklistů, jeden metr, protože celý ten režim je v zónách bezpečnější, zpomalený, je výrazně přátelštější vůči těm, co tam žijí nebo co využívají buď chodníky, nebo klasické komunikace.

Důvody, co nás vedly k tomuto zákonu, jsou poměrně prosté. Jedná se o zabezpečení bezpečnosti jak cyklistů, tak řidičů na komunikacích. Odstup 1,5 metru, resp. jeden metr, bezpečný odstup mezi předjíždějícím vozem a cyklistou je již standardní v řadě zemí západní Evropy, taktéž je to věc, která je v posledních týdnech, měsících řešena např. na Slovensku a Maďarsku. Například před 14 dny došlo ke sražení, bohužel s následkem smrti, na Slovensku, paralympijského reprezentanta v cyklistice, kde paní prezidentka Čaputová na Slovensku taktéž vyzvala, aby zrychlili projednávání, resp. aby tam opravdu ty bezpečné rozestupy a další věci byly dány do zákonů. Je to věc, která je v zahraničí užívána, na západ od nás, Španělsko, Německo, Portugalsko a další země. Přitom nevedla ke kolapsu dopravy. Nevedla k tomu, o čem zde se vede často v médiích diskuse, že by to znamenalo kolony, nevedlo to k tomu, že by to zhoršilo nehodovost, nevedlo to k tomu, že by to mělo znamenat nějaký diskomfort pro řidiče. Ale k čemu to vedlo, je, že cyklistika je v těchto zemích, a to asi všichni víte ze svých dovolených, od svých přátel nebo příbuzných, tam brána na stejné úrovni jako jakýkoliv jiný způsob dopravy, také to samozřejmě vede k tomu, že to určitě posiluje cyklistiku i v jiných rolích, nejenom v rolích běžné dopravy, do práce, do školy, na hřbitov, do obchodu, kamkoliv, posiluje to i tu roli cyklistiky jako rekreační nástroj, tzn. region, ty státy, v Alpách to znáte určitě, znáte to v Podunají, v Porýní... Víte, že tam, kde je ta bezpečnost vyšší, a větší ohleduplnost, tam potkáte i větší výskyt cyklistů na komunikacích, bez problémů, bez dopravních excesů, přitom to láká cyklisty a rádi tyto oblasti využívají. Určitě vám řada vašich přátel řekne, že je to věc, která je běžná.

Během projednávání tohoto návrhu, který je mediálně hodně zmiňován, děkuji i kolegům senátorům, jak panu Červíčkovi, tak dalším, že nepoužíváme statistiky a další věci, protože opravdu se můžeme hádat o číslech a bavit se, co tam zahrnuto je a není, bavme se o podstatě věci a děkuji za to.

Ale chtěl bych tady ještě zdůraznit jednu důležitou věc u toho celého. Tam často zaznívá u této věci, že se může stát, že při předjíždění cyklisty by musel ten řidič automobilu přejet do protějšího pruhu, že by musel udělat něco víc, než se děje nyní. Chtěl bych jenom zdůraznit, že, zaprvé, když předjíždí jakýkoliv řidič jiný automobil, vždy přejede do protějšího pruhu nebo do pruhu, který tam je další. Nikdy se nemůže stát, že ve stejném pruhu předjedete jiný automobil. To znamená, že už nyní při předjíždění je kompetentní řidič na to, aby vyhodnotil dopravní situaci a rozhodl se předjet. Nikdy neví ten řidič, co se mu stane zrovna u toho řidiče, co jede před ním. Nevíte, jestli když se objeví rovinka, kde dobře vidíte, jestli ten řidič před vámi zrychlí nebo ne. Nevíte, jestli se vyhne kanálu nebo ne. Stejně ten řidič umí vyhodnotit situaci a předjede ho. Analogicky taktéž se dá chovat v případě předjetí cyklisty. Je to úplně stejná situace.

Druhá věc. Ta si myslím, že je neméně závažná, nebo neméně, je stejně důležitá, abychom ji zde zmínili, nebo abych ji zmínil, je, že již nyní zákon pracuje s pojmem bezpečného odstupu, resp. garantuje bezpečný odstup a zde je pouze přesně definován v tomto zákoně. Zde je řečeno, jaká ta vzdálenost je, je to již zmiňovaný 1,5, resp. 1 metr od cyklisty. Chápu, že to může být z nějakého pohledu revoluce v dopravě, ale podívejme se, v minulosti jste jak vy, Senát, tak předtím sněmovna, projednali normu, která zabezpečila větší ochranu a zároveň povinnosti pěším. Bylo to označení mimo obce světelným páskem nebo něčím, reflexním prvkem pro pěší. Na začátku, když se to projednávalo, víte, jaké to vzbudilo kontroverze, někdo říká, půjdu mezi dvěma vesnicemi, klasicky se vracím z práce, v zimě, v podvečer domů, je šero, musí mít pásky apod. Nic to v dopravě nezměnilo. Naopak, zlepšilo to postavení toho chodce určitě, tomu, kdo jede autem, to nic nezhoršilo. Normálně jsou to jenom prvky ochrany účastníků provozu, pojďme si říct, že ta škála je od toho nejvíce ohroženého, což je bezesporu pěší, přes toho středně ohroženého, což může být cyklista, až po toho, kdo nejvíce v zásadě má ochranu díky tomu vozu kolem sebe, deformačním zónám a dalším věcem, což je ten řidič. Přijde mi v té škále logické, že byly udělány právní kroky pro ochranu pěšího chodce, nyní máme drobný návrh, který opravdu nic nezhorší pro cyklistu, myslím si, že průběžně určitě se dělají i kroky, které vedou k ochraně řidičů.

Na závěr bych chtěl říct, že vždycky doprava bude o vzájemné pokoře mezi těmi chodci, cyklisty a řidiči, o ohleduplnosti, na druhou stranu musí být vždycky o trestání. A proto se zmíním o té stinné stránce cyklistiky, je dobře, aby zazněla již ode mě jako předkladatele, zástupce sněmovny. Jsem si plně vědom, že skoro všichni z vás museli zažít to, když tam mezi vás a jiné auto před vámi třeba vjede cyklista nečekaně. Když cyklista najednou, když mu padne červená, vjede na přechod, po přechodu si zkrátí cestu na zelenou, kde nemá co dělat na přechodu, natož tak na tom, tak jak to udělá, že plynule přejede na přechod z vozovky. Potom zase vlétne na nějaký chodník, tam to zkrátí a zase někde vyjede. Asi jste to všichni v provozu zažili. Těch případů určitě znáte mnoho. Jenom chci požádat, při vašem rozhodování, při vaší diskusi, při vaší argumentaci, zkusme dát tyto příklady, které známe každý ze svého života, za hlavu. Každý můžeme vyjmenovat, už když jste dnes šli sem do Senátu nebo jeli, jste viděli určitě jednotlivé nebo desítky případů, kdy nedal řidič přednost chodci, nebo kdy chodec bez rozvahy dívající se do mobilu, nebo měl sluchátka, vešel do vozovky a nerozhlédl se. Všichni to vídáte dnes a denně, tyto případy. Zkuste s tímto nadhledem, že znáte ty případy v jiných oblastech, se pozvednout na to, že i cyklisté mají mezi sebou nějaké procento těch, kteří se chovají jako hulváti. A nechme, prosím, většinu cyklistů, kteří jsou slušní a snaží se chovat ohleduplně, aby mohli být ochráněni tímto zákonem.

Potom jsou tam samozřejmě v návrhu zákona ještě nějaké transpoziční kroky, o které požádalo ministerstvo dopravy, ty jsem neshledal ze strany ani jednoho z výborů jako rozporné, a také je tam ještě dána věc týkající se vážení nákladních vozů. Asi všichni, tím, že jste za jednotlivé regiony, víte, že velkým problémem českých komunikací jsou přetížené vozy, takřka směšné pokuty, takřka nula vymahatelnost těchto pokut... Jsem si vědom, že tak, jak je to navrženo, to není asi ideální. Je to snaha o to se k ideálnímu stavu dostat. Ale celkovou změnu praxe, jak vážení, tak přístupu k těmto věcem, tak samozřejmě vymáhání, k tomu, aby nedošlo pouze k postihu řidiče, co tam sedí, ale také firmy, která mu dala za úkol odvést ten přetížený vůz, to je potřeba zpracovat s ministerstvem dopravy a dát to do větší normy, protože samozřejmě není v silách poslance ani Senátu, aby to propracovali do všech detailů. Takže zde je aspoň jeden z takových návrhů, jak by to šlo nyní řešit, než jako celek bude vláda schopna navrhnout změnu nebo zpřísnit přístup v této věci. Ono to právě potom vede k horším komunikacím, které potom vedou i k častějším bohužel nehodám nebo k horším situacím.

Poslední věc, je jedno, jestli se budeme bavit o předjíždění, o cyklistech, o čemkoliv, bývá zmiňována přísnost právě u toho bezpečného rozestupu, co se týká potom případného postihu za nebezpečné předjetí cyklisty, zde bych chtěl říct, že v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně je návrh zákona předložený vládou, který ten postih, který je nyní sedm bodů a odejmutí řidičského oprávnění na 6 až 12 měsíců, snižuje nejenom v tomto případě, tam je změna bodovacího systému ve sněmovně navržena vládou, v tomto případě se to snižuje na 6 bodů bez odejmutí oprávnění řízení vozidla. Abych byl vůči vám upřímný, vždycky jsem bral Senát jako partnera, tak si myslím, že bohužel nestihne tato sněmovna tento návrh projednat, nicméně vládní návrh je připraven a konzultován se všemi aktéry v dopravě, s odbornou veřejností, s autoškolami a s dalšími. Takže si myslím, že i příští vláda obratem tento návrh může aktualizovat a může jej použít dál, tak, aby opravdu to, co bylo v bodovém systému nastaveno, aby mohlo být zesouladěno s praxí, která za poslední roky byla zažita.

Omlouvám se za delší úvod, ale vím, že to téma, které zde přednáším, je ve společnosti hodně diskutováno, těším se na diskusi s vámi. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Teď si řekneme, že návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, bylo vám rozdáno jako senátní tisk č. 95/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 95/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Michal Kortyš. Nyní vás prosím, abyste nás, pane senátore, seznámil se zpravodajskou zprávou. My se tady vystřídáme u řídícího pultu.

Senátor Michal Kortyš:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové. Jak bylo řečeno zde, tento návrh prošel ústavně-právním výborem, prošel i podvýborem, až se dostal k nám na výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten byl na své 11. schůzi konané dne 2. června 2021 přijat a bylo doporučeno jej vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení. Myslím si, že zbytek si nechám do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Červíček?

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Prosím. Ústavně-právní výbor na 15. schůzi tento návrh zákona projednal, zkonstatoval, že došlo ke změnám od toho původního záměru, kdy tam byl návrhem zákona původně naplánován jenom jediný záměr, umožnit obecní policii na místě projednat přestupek spočívající v neoprávněném užívání jízdního pruhu vyhrazeného pro určitý druh vozidla, doplnění dalších ustanovení, které Ústavně-právní výbor Senátu shledal v některých případech jako odůvodnitelný. Proběhla na ústavně-právním výboru velká diskuse, především k tomu ustanovení, týkajícímu se cyklistů, s tím, že následně doporučuje ústavně-právní výbor Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy senátorů Nytry, Červíčka a Kortyše, tak, jak jsou přiloženy a uvedeny v příloze.

Samozřejmě bych bližší komentář k tomuto návrhu zákona si nechal do obecné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, abychom se tímto návrhem zákona nezabývali? Nevidím takový návrh, proto otevírám obecnou rozpravu. Do ní se hlásí jako první pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové. Pan poslanec už to zmínil. Z toho původního návrhu se stal úžasný nosič všeho možného. Dovolte mi, abych se vyjádřil k některým ustanovením.

Co nenavrhuji, ale považuji za chybu, to jsou dva body za neoprávněné parkování na vyhrazených parkovištích pro invalidy, protože se obávám vymahatelnosti, bude to úplně stejné, s překročením rychlosti, kdy v podstatě dostáváme oznámení jako majitelé vozidel, kteří nechceme identifikovat řidiče, a skončí to tím, že zaplatíme pokutu a body se neudělují. Z mého pohledu, ale to napovídám ministerstvu dopravy, by bylo daleko přínosnější, kdyby např. městská policie měla... Já nezpochybňuji problém, který ti parkující způsobují, ale oni blokují místa vyhrazená pro invalidy. Bylo by daleko přínosnější zlepšit tento stav tím, že by bylo umožněno odtahovat ta vozidla. Dnes se mohou odtahovat vozidla pouze v případě, že brání silničnímu provozu, což pochopitelně tento případ není, ale bylo by to daleko účinnější, kdyby ten nezodpovědný řidič to auto na tom místě, kde ho zaparkovat neměl, nenašel.

K avizovaným pozměňovacím návrhům, které jednak prošly výbory a které budou ještě určitě načteny... Určitě jsem připraven podpořit pozměňovací návrhy pana senátora Smoljaka, který řeší likvidaci vraku na účelových komunikacích, dává v podstatě kompetence obcím v tomto směru. Úplně stejný přístup mám k pozměňovacímu návrhu paní senátorky Jelínkové, která řeší parkování poskytovatelů domácí zdravotní péče, i když tam trošku s výhradou, protože sám jsem zažil, že na místě vyhrazeném pro jiné parkování, ne zrovna pro invalidy, parkuje celý den auto, za oknem je cedulka „lékař ve službě“, ale doufejme, že to ty sociální služby nebudou zneužívat. Myslím si, že by to byla užitečná změna. Potom v podrobné rozpravě přednesu jeden návrh, pozměňovací návrh, na vypuštění dvou ustanovení, která se týkají Beer Bike.

To je problém, který se týká Prahy. Praha to neuměla vyřešit formou vyhlášky, nedohodli se na magistrátu, proto se navrhuje v podstatě zákaz, respektive omezení, že člověk, který může ovlivnit jízdu, nesmí být pod vlivem alkoholu, zkráceně řečeno.

Problém je v tom, že se to nedotkne jenom těch Beer Bike, ale teoreticky to lze vztáhnout např. na místa spolujezdců vozidel autoškoly, když v tom vozidle zrovna neprobíhá výuka, případně zkoušky. Všichni víme, že je spousta soukromých autoškol. Instruktoři nebo ti učitelé s tím jezdí domů, bude chtít svézt manželku... Ta nesmí být pod vlivem, protože tam má ty druhé pedály a může ovlivnit. To už vůbec neřeším otázku spolujezdce na motorce, protože i když na druhou stranu, ano, se dvěma promile bych na motorce asi nikoho nevezl, protože jeho stabilita by byla určitě problematická. Ale je to problém. Myslím si, že tento pozměňovací návrh pana poslance Čižinského se opravdu snaží na celostátní úrovni v rámci zákona řešit problém, který neuměla, nebo nechtěla vyřešit Praha jako město.

Teď k těm cyklistům. Jsou tam problémy dva. Jeden problém je menší. A to je v podstatě ta úprava § 57. Já si dovolím to přečíst celé: „Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdný pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty, nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.“ Tečka.

Tady se přidává: „V daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích.“ Já opravdu netuším, jak ten cyklista může vědět a může ohrozit bezpečnost a plynulost provozu tím, že nepojede na cyklostezce, ale pojede na té pozemní komunikaci. Aspoň takhle to čtu já, tak, jak je to navrženo. To je ten menší problém.

Větší problém je bezpečný odstup 1,5 metru. Já jsem nikdy nezmiňoval při diskuzi, a těch diskuzí už bylo spoustu, plynulost dopravy. Ta mě opravdu trápí ze všeho nejméně. Nechci ani moc zabíhat do statistiky, jenom řeknu jeden údaj. Nebudu říkat konkrétní počet nehod, které zavinili cyklisté a které zavinili motoristé. Ale u nehod zaviněných motoristy je počet nehod zaviněných nedáním přednosti v jízdě versus počet nehod nebezpečným nebo nevhodným předjížděním, případně sražením zezadu, 5:1. Pětkrát víc nedá motorista přednost při vjíždění na silnici, dokonce nerespektování značky „stůj, dej přednost v jízdě“ atd.

Úplně mě vyvádí z míry fakt, že v Poslanecké sněmovně leží vládní návrh novely tohoto zákona. Ten to řeší jinak. Takže k čemu my směřujeme? Když tuto novelu podpoříme ve znění, jak k nám přišla, tak na půl roku bude platit něco jiného a pak to zase změníme? To mně opravdu hlava nebere. Je to vládní návrh. Je pouze na vládní koalici, jestli ten vládní návrh projedná, nebo neprojedná. Co když ho projedná? Od 1. ledna budou platit jiná pravidla?

V rámci obhajoby tohoto návrhu jsem slyšel a četl, že ten návrh má mít převážně výchovný charakter pro cyklisty. Ale jeho provázání s postihem mně výchovný moc nepřipadá. Navrhovaná sankce 7 bodů, kdy je nemůžete umazat v Centru bezpečné jízdy, navrhovaných pět dalších, 10 000, mě trápí ze všeho nejméně, ale odnětí řidičského oprávnění na 6 – 12 měsíců za prokázání nedodržení odstupu 1,5 metru... Bez ohledu na to, jestli toho cyklistu předjíždím 40kilometrovou rychlostí, nebo devadesátkou, jestli jedu ve Škodovce, nebo jestli jedu kamionem s vlekem. Asi sami uznáte, že je to docela velký rozdíl.

Tyto věci by nemohli řešit ani policisté příkazem na místě. Vždycky by to řešili v dopravně správní činnosti. Tam přijde fotka, ze které se dá usoudit, to předjíždění bude např. 1 metr, nebavme se, jak se bude prokazovat 145, 150 cm, ale asi se dá odhadnout, že to předjíždění bylo ve vzdálenosti 1 metru. Ten úředník nemá jinou šanci, než tomu řidiči ty pokuty udělit, respektive vzít řidičský průkaz.

Šířka komunikací. Dost často zmiňovaná výhrada vůči této novele. Jestliže vezmu, že ten cyklista pojede půl metru od krajnice, v tom ideálním případě, 60 cm je běžná šířka řidítek, takže plus 30 cm polovička, 1,5 metru odstup, jsme na 2,30 metru plus 2 metry automobil, levým zrcátkem jsme 4,20 od pravé krajnice. Ještě se k tomu potom vrátím.

Může to mít za následek to, že mnozí majitelé účelových komunikací, jako lesáci apod., na tyto účelové komunikace zakáží vjíždět cyklistům. Dneska jsou normálně tyto cesty používané cyklisty jako cyklostezky, protože tam to bezpečné předjetí nebude možné. Už jsem zmiňoval rozdíl, je potřeba přiznat, že v tom návrhu je, tam, kde je povoleno jet maximálně 30 kilometrů, tak ten bezpečný odstup je 1 metr. Ale to se vůbec nevztahuje na okamžitou rychlost mého předjíždění a velikosti vozidla.

Je opravdu spíš na dotaz, jak to bude s tím přejížděním plné čáry. Protože pan poslanec původně tvrdil, že souběžně s tím bude povoleno přejíždění plné čáry, přitom dneska je beztrestné přejetí plné čáry umožněno pouze v případě objíždění, ne předjíždění. Objíždění a vyjíždění mimo komunikaci atd. Přitom je připraven, nebo předpřipraven návrh vyhlášky ministerstva dopravy, který to řeší. Nechci zde zabředávat do podrobností, co by to mohlo přinést souběžně za problémy.

Co mě zarazilo, je, že vůbec není řešena souběžná jízda. Využívá se to hlavně ve městech. Ten cyklopruh, který bývá dost často namalován na komunikaci, jeho šířka je většinou 1 metr. A protože byl většinou domalováván později, v podstatě ten jízdní pruh pro motorová vozidla zůstal tak akorát. Dokonce někde je to namalováno tak, že nákladní vozidla mohou jet i tím cyklopruhem. To není předjíždění, takže tento případ se vůbec neřeší. To nevadí? To je v pořádku? Tam klidně můžu míjet toho cyklistu 30centimetrovou vzdáleností?

Já nevím, jestli pan poslanec ví o tom, že existují technické podmínky ministerstva dopravy pro navrhování komunikací pro cyklisty, je to z května 2017, tzn. nový, aktuální předpis. Má to hodně stran, nebojte, tady se udávají různé míry, jak se mají navrhovat jednotlivá zařízení pro cyklisty. Je tady zaprvé definovaná šířka bezpečného prostoru 25 cm. Zadruhé, tam, kde to jde, se navrhuje bezpečný odstup 50 cm. Ale hlavně se tady umožňuje předjíždění cyklistů na šířce komunikace 3,75 metru.

Vracím se zpátky, já jsem to dopočítal na 4,3 metru. Protože např. bezpečný odstup od obrubníku vyššího než 20 cm je 0,5 metru. Např. od příčně stojícího vozidla 1 metr, parkujícího vozidla, od vjezdu a výjezdu na tu komunikaci dokonce 1,5 metru. Přitom tady, podle toho, jak se projektují, navrhují a budují zařízení pro cyklisty, se tvrdí, že bezpečné předjetí cyklisty je možné na komunikaci 3,75 metru.

Takže tolik mé připomínky. Já jsem vyslyšel volání, četl jsem si to až potom, že si mám projet Prahu na kole. Já jsem to v sobotu udělal. To nebylo od vás, ale z e-mailů jsem se to dočetl. Neprojel jsem ji pochopitelně celou, ale, dejme tomu, tu východní část, od Žižkova po Černý Most. Narazil jsem tam na dva zásadní problémy.

Jednak naprosto nedostatečné značení cyklotras. Kdo nejede přímo podle mobilu, tu cyklotrasu ztratí. To je první věc. Určitě by to pomohlo cyklistům, kdyby to bylo značeno lépe. Pokud nejedete zrovna, zase jsem zapomněl, tou cyklotrasou mezi předposlední a poslední stanicí na Černém Mostě, to je úžasné, protože jedete po tom tubusu metra, asi 1 kilometr, úžasná cyklotrasa. Pak se dostanete na Černém Mostě do toho sídliště, tam to bezpečné předjetí není možné, s metrem a půl. Jsou to bohužel úseky, ne desítky, ale stovky metrů. Možná blížící se kilometru i dál, kdy projíždíte mezi zaparkovanými auty. Máte na výběr. Buď pojedete po chodníku, což cyklista nesmí, anebo pojedete po komunikaci a např. i autobus městské hromadné dopravy pojede za vámi.

Myslím si, že tato novela naprosto zbytečně staví proti sobě dvě skupiny, a to řidiče motorových vozidel a cyklisty. I při debatě např. v České televizi cyklisté přiznali, že dneska už spousta řidičů je ohleduplných. Já to vůbec nezpochybňuji. Důraz na výchovu těch řidičů, důraz na vzájemnou ohleduplnost nejenom řidičů, ale i těch cyklistů, nechci zabíhat do podrobností, které státy mají upravené, jak mohou cyklisté jezdit. Ale jestliže slyším od cykloprůvodkyně, která provádí opravdu turisty na kolech, skupina má 70 osob, to je naprosto šílené. To se nedá předjet.

Takže ano, věnujme úsilí i finance zlepšování podmínek pro cyklisty. Věnujme úsilí vzájemné výchově k toleranci a nepoštvávejme ty dvě skupiny proti sobě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, nyní poprosím pana senátora Drahoše, připraví se senátor Kos.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Pan poslanec Dolínek tady zmínil, že ten zákon nebo návrh zákona posloužil jako nosič pro celou řadu věcí souvisejících více nebo méně s jeho obsahem, ale já tady rozhodně nehodlám pitvat do detailů ten zákon. Jednak se spoléhám do jisté míry na již známé pozměňovací návrhy, třeba obsažené ve výborech. Na lavicích máme všichni řadu dalších pozměňovacích návrhů. Myslím, že je rozumné posoudit každý z nich vážně.

Já bych rád zmínil hlavně jednu věc, a to je z mého pohledu ta nejdůležitější, obsažená v tom zákoně, také ta, která je diskutována na sociálních sítích a v emailech, které dostáváme nejvíce. To je povinnost dodržet bezpečný odstup 1,5 metru. Přesto bych ještě k tomu předsunul to, co tady zmiňoval pan senátor Nytra, to jsou Beer Bike, neboli pivní šlapadla. Také nechci řešit, jestli to Praha vyřešila dobře nebo špatně. Je pravda, že jako člověka žijícího v Praze mě berou čerti, když vidím tato pivní šlapadla, jak komplikují silniční provoz, zvyšují nebezpečí nehod a produkují hluk. Samozřejmě ne motorový, ale víme, jaký.

Z mého pohledu zákaz požívání alkoholických nápojů osobami, které se podílejí na jízdě vozidla tím šlapáním nebo brzděním, považuji za správný, ale je možné, že lze tuto věc řešit jinak. Ten odstup 1,5 metru při předjíždění cyklisty motorovým vozidlem považuji za velmi důležitou změnu v tom zákoně. Na rozdíl od mnoha z vás tady v sále musím přiznat, že já žádné kolo nemám, už delší dobu cyklistiku aktivně neprovozuji. Přiznám, že když sedím za volantem, že si občas zanadávám na riskantní chování některých cyklistů, pan kolega Dolínek to tady několika příklady uvedl, ale musím říct, že podobné situace zažívám daleko častěji na straně automobilistů.

Já nejsem členem žádné cyklistické lobby, ale to zmíněné pravidlo bezpečného odstupu chápu jako zvýšení bezpečnosti těch výrazněji ohrožených účastníků silničního provozu, a to jsou cyklisté. Věřím, že přijetím této novely se může snížit tragický počet střetů aut s cyklisty na našich silnicích. Já jsem se díval na nějaká data, poslední relevantní mám z roku 2019, kdy byli cyklisté účastníky víc než 4000 nehod, při nichž 36 zahynulo a 310 bylo těžce zraněno. Samozřejmě lze argumentovat tím, že k nezanedbatelnému počtu nehod došlo na místních komunikacích, u významné části z nich mohl hrát roli alkohol, ale to by nám nemělo bránit v uvažování o přijetí návrhu zákona, který nepředstavuje z mého pohledu zase tak razantní zásah do plynulosti silničního provozu.

Ono se o tom hodně mluví, ale když jsem si to promítal do praxe řidiče, tak by to rozhodně nebylo tak dramatické. Pokud by byl výsledkem přijetí tohoto zákona byť jen jeden zachráněný život na silnicích za rok, tak se jeho přijetí z mého pohledu a s těmi pozměňovacími návrhy jednoznačně vyplatí.

Už tady pan senátor Nytra zmínil jeden aspekt. On jich zmínil více, ale ten poslední, o kterém se chci zmínit, to je drakonická výše nastavených pokut za nedodržení dané vzdálenosti 1,5 metru. Já jsem přesvědčen, pokud chceme, aby lidé takováto pravidla vůbec akceptovali, pak zavedení takových postihů je velmi neefektivní způsob, jak toho dosáhnout. Pokuta do výše 10 000 Kč a zákaz řízení až na 1 rok, odečet 7 bodů za „pouhé“ nedodržení vzdálenosti, aniž došlo k omezení nebo ohrožení cyklisty, je podle mě nesmyslně přísné a měli bychom se pokusit s tím něco udělat.

Ty argumenty jsou tam dva. Doplním, jestli si dáme do kontextu sazeb za jiné prohřešky tyto postihy, jasně se ukáže, že tam je velká disproporce. Například když v obci překročíte rychlost o 20 až 40 km/h, je tady sazba do 2500 Kč, plus odnětí dvou bodů. Mimochodem za řízení pod vlivem alkoholu do 1 promile je pak sazba velmi podobná té, která je navrhovaná u porušení diskutované vzdálenosti, takže i jako právní laik cítím, že tady je něco v nepořádku. Také si nedovedu úplně představit, jak se bude zjišťovat, jestli řidič předjel cyklistu ve vzdálenosti 160 nebo 130 cm. Nevím, jestli budou speciálně trénováni policisté na odhad vzdálenosti, jak to budeme řidičům dokazovat. Ale z výše zmíněných důvodů na vás, kolegyně a kolegové, apeluji, abychom návrh zákona propustili do podrobné rozpravy, kde velmi rád podpořím například pozměňovací návrh kolegy Kosa nebo zmíněný návrh Davida Smoljaka, který je, jak jsem viděl, obsažen v pozměňovacím návrhu hospodářského výboru. Prosím, propusťme zákon do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Kos a po něm pan senátor Chalupský.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, já se budu držet jenom jednoho tématu, a to je odstup 1,5 metru. Do ničeho jiného, slibuji, se nebudu pouštět.

Já na rozdíl od mých předřečníků sice už nejsem žádný vrcholový cyklista, ale přesto najezdím po silnicích, protože jsem silniční cyklista, několik tisíc kilometrů ročně. Zažívám tedy proto mnoho konfliktů každý rok, opakovaně. Většina z nich se týká právě bočního odstupu, takže několikrát do roka skončím na krajnici nebo na kraji příkopu nebo přepadávám přes obrubník. Nicméně poslední měsíc, kdy díky médiím došlo k nějaké informovanosti veřejnosti, že se chystá zákon na odstup 1,5 metru, tak se situace při předjíždění výrazně zlepšila. Vnímám to, že většina řidičů mě předjíždí dokonce v protisměru, což jsem nikdy předtím nezažil, opravdu je to úplně o něčem jiném. Takže tady si myslím, že zákon by měl nabýt platnosti, protože jestliže jenom jakási mediální informace řidičů, byť zákon ještě není schválen, udělala to, co udělala, tak by byla velká škoda nyní ten odstup nějakým způsobem zlikvidovat. Navíc si myslím, že před veřejností bychom nepůsobili dobrým dojmem, kdybychom něco takového stáhli.

Druhou diskutovanou součástí zákona, a už to tady padlo, kterou svým usnesením navrhl VHZD, a bylo to součástí pozměňovacího návrhu, který tam přinesli pan Nytra, Červíček a Kortyš, tak je v zákoně uvedena výjimka z povinnosti cyklistů použít cyklostezku nebo vyhrazený jízdní pruh, pokud by jejich využitím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Na první pohled se může zdát, že to je nesmysl, jeden z mých předřečníků to tady tak prezentoval. Protože se zdá, že jde proti bezpečnosti cyklistů a vyhání je z pro ně vytvořených, nějakých chráněných komunikačních cest. Nicméně je mnoho souběžných cyklostezek, kde by se zdálo, že jsou velice bezpečné a že by cyklista na ně z komunikace měl sjet. Jenže problém je v tom, že pokud je ta cyklostezka na druhé straně nebo u druhé strany komunikace, po které cyklista jede, tak na cyklostezku se musí dostat přes protisměr a zase zpátky na silnici se musí zase dostat přes protisměr. Samozřejmě i odbočování z vlastního pruhu je na frekventovaných komunikacích velice těžké.

Takže já to za nesmysl nepovažuji, chci navrhnout proto, aby se nehlasovalo pro bod, který je součástí pozměňovacího návrhu VHZD. Já pak na něj upozorním ještě v nějakém svém dalším příspěvku. Zrovna tak jsou nebezpečné cyklostezky, které jsou hojně využívané nejen cyklisty, ale i dalšími účastníky, jako jsou chodci, maminky s kočárky, bruslaři, pejskaři apod. Taková klasická ukázka je cyklostezka Braník – Vrané dnes již, hlavně o víkendu je tato stezka skutečně třeba pro cyklisty velice nebezpečná. Já se přiznám, že jezdím po komunikaci, která je souběžná s touto cyklostezkou, protože je mnohem bezpečnější. Další forma cyklostezky, která je nebezpečná, kde cyklista ohrožuje sám sebe, jsou cyklostezky z volně ložených panelů, kterých je v Česku také dost. Tak to jenom k bodu 6, který se navrhuje vyřadit.

Já bych tady teď shrnul základní důvody, proč 1,5metrový odstup zavést. Samozřejmě zvyšuje bezpečnost cyklistů. Dám příklad, třeba pokud vás předjíždí rychlostí 90 km/h nebo větší kamion, skutečně i těch 1,5 metru je naprosto nedostatečných, protože ta tlaková vlna, která se předjetím udělá, máte co dělat, abyste se udržel na silnici, natož když vás pak předjíždí blíž. Samozřejmě odstup cyklistů od předjíždějících automobilů je dlouhá léta praktikován už v některých zemích EU s pozitivními přínosy.

Teď bych zase jen v kostce rád vyvrátil ty nejsilnější argumenty, které jsou proti zavedení 1,5 metru. Slyšeli jsme tady, že je to jednak vysoká sankce za nedodržení odstupu. Tu vysokou sankci odstraňuje právě můj pozměňovací návrh, který máte na stolech, který drakonickou pokutu 5 až 10 000 Kč, zákaz řízení a tak dále mění jednou změnou věty v zákoně na běžnou pokutu do 2000 a je tam samozřejmě i možnost domluvy a podobných věcí, samozřejmě pokud nedojde ke konfliktu.

Další argument, velice silný, už tady také padl, na silnici užší než 3,5 metru nejde cyklistu předjet. Na takové silnici 3,5 metru se samozřejmě nemůžou ani vyhnout dvě osobní auta, protože přes zrcátka má většina osobních aut 2 metry a více, takže ani to by nešlo. Jak víte, vždycky se vyhnou, samozřejmě na těch nejužších třeba musí jedno zacouvat na nějakou výhybnu nebo něco takového.

Další a s tím související argument, řidiči budou muset jet mnoho kilometrů za cyklistou, kterého nebudou moci s povinným odstupem předjet. To je absolutní nesmysl. Zase ze své zkušenosti a zkušenosti kolegů cyklistů, cyklista velice rád a velice rychle uvolní autu, které jede za ním, cestu, protože jestli něco cyklista nesnáší, když mu za kolem hučí motor auta, takže velice rychle zastaví nebo odbočí na nějakou krajnici a nechá auto předjet.

Poslední, možná ne, argument, ale předjíždění cyklistů s příliš malým odstupem, tzn. kdyby neplatilo toho 1,5 metru, tak je nebezpečné i z toho důvodu, že řidič, který jede za předjíždějícím vozidlem, ani nevidí, že auto nějakým způsobem vybočuje, cyklista se vynoří před ním a vidí ho pak na velice krátkou vzdálenost a nemůže adekvátně reagovat.

Na závěr bych snad řekl, že tato úprava zákona je důležitá pro ochranu zdraví a životů občanů. To si myslím, že by mělo být prioritou při posuzování tohoto opatření a nikoli hledat argumenty, mnohdy i zástupné, k tomu, že to nejde, že to není realizovatelné a že je to potřeba ze zákona vyškrtnout. Už jen to, že to funguje v mnoha zemích EU, by pro nás mělo být vzorem, i v těch zemích jiných EU, kde jsem měl možnost jezdit, je vztah mezi automobilisty a cyklisty naprosto jiný, přátelštější. Myslím si, že tento zákon ne, že by situaci zhoršil, jak tady bylo řečeno, ale naopak si myslím, že by ji zkultivoval, tak, jak jsem toho byl svědkem třeba za poslední měsíc na našich silnicích.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní prosím pana senátora Chalupského. Připraví se pan kolega Klement.

Senátor Jaroslav Chalupský:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, na základě zkušeností z regionů, hlavně jižních Čech a Vysočiny, a na základě reálných dopadů do praxe, které poměrně dobře shrnul i pan senátor Nytra, bych chtěl dát návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego. Pan kolega Klement. Další přihlášený je Martin Červíček. Prosím, pane senátore.

Senátor Josef Klement:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, předesílám, že jsem aktivní cyklista a zároveň i aktivní řidič motorového vozidla. Obojí mě baví a provozuji to s veškerou láskou a snad i ohleduplností.

Já jsem byl zvolen senátorem za okres Žďár nad Sázavou, který je druhým největším okresem co do počtu obcí a zároveň osmým největším okresem v rámci ČR. To znamená, že obce mezi sebou mají určitou síť komunikací. Tyto obce musí být obsluhovány samozřejmě zásobováním a samozřejmě hromadnou dopravou. Takže se bavíme o tom, že na této místní malé silnici, která má v průměru kolem 4 až 5 metrů, jede cyklista, cyklista jede rychlostí třeba 20 km/h, takže 5kilometrový úsek trvá přesně čtvrt hodiny, kdy cyklista jede a za ním jede třeba autobus nebo tranzit, dodávka, který zásobuje místní obchod. Pokud, jak říkal pan kolega Kos, cyklista vyměkne, sesedne z kola a pustí zmíněný autobus, tak 15 minut trvá tento malý konvoj.

Přijde mi, že tento zásah do zákona včetně sankcí je nepřiměřený. Jenom malá statistika. Mezi léty 2010 až 2020 bylo vyšetřováno pro nedodržení odstupové vzdálenosti mezi cyklistou a motorovým vozidlem 44 případů, z toho 32 případů byl cyklista bez helmy. Věnujme se větším důrazem na bezpečnost cyklistů ohledně jejich výbavy, věnujme se výstavbě infrastruktury, tak jak to pěkně popsal pan kolega Nytra, věnujme se vzájemné ohleduplnosti mezi cyklisty a řidiči motorových vozidel. Myslím si, že to, jak to teď zákon popisuje, je opravdu o tom, že se budou vytvářet dva tábory, cyklistů a řidičů motorových vozidel. Přijde mi to zbytečné. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem je přihlášen pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Já nechci vstupovat do diskuse, jenom mám procedurální návrh, abychom jednali, pro jistotu řeknu, i hlasovali po 19. hodině, do 19:30 hodin, protože po předběžné dohodě s předsedy většiny klubů jsme se dohodli, že nám 30 minut příprava na recepci bude stačit. Nevím, jak našim kolegyním senátorkám, ale senátorům určitě ano.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Nemístná genderová poznámka. Kolegyně jsou připraveny od rána do večera na rozdíl od nás, kteří chřadneme v průběhu jednání. Nicméně svolám kolegy, protože tento návrh musíme odhlasovat.

Kolegyně a kolegové, budeme nyní hlasovat o procedurálním návrhu, abychom mohli jednat a hlasovat po 19. hodině, s tím, že v 19:30 hodin bude schůze pro dnešek ukončena, projednávání tohoto bodu přerušeno a budeme pokračovat zítra. A to vše s ohledem na protokolární akci.

Spouštím hlasování. V sále je registrováno 60 senátorek a senátorů, kvórum 31. Kdo je pro, jistě zvedl ruku a stiskl tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

hlasování č. 32 pro 42, proti 1, kvórum 31, návrh byl přijat.

My tedy můžeme pokračovat v obecné rozpravě, do níž je přihlášen pan senátor Červíček. Připraví se David Smoljak.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové, dovolte mi pár poznámek k předloženému návrhu změny zákona 361/2000 Sb. Já si musím vzpomenout na...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Promiňte, pane kolego, mohu poprosit naše pracovníky, aby ztišili předsálí? Děkuji, prosím, pokračujte.

Senátor Martin Červíček:  Já si musím vzpomenout na svoji předchozí profesní zkušenost, kdy jsem měl tu možnost a čest být i určité období ředitelem dopravní policie, mimochodem ředitelem dopravní policie v období, kdy na našich silnicích umíralo 1300 lidí kvůli následkům dopravních nehod a všem věcem, které každodenně můžeme zažívat při silničním provozu. V současné době stav je o mnoho lepší. Na našich silnicích přesto bohužel umírá zhruba 460 lidí ročně. Nejsem přesvědčen o tom, že se situace změnila díky nějaké zásadní legislativní úpravě, která by dávala jiná pravidla při bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tato situace se změnila kvůli něčemu úplně jinému. Kvůli tomu, že jsme si jako veřejnost, odborná, veřejná, laická, veřejně známé osoby apod. dali tu práci a začali jsme upozorňovat na každodennost, na všechny problémy, které v silničním provozu zažíváme. Například, že není normální otáčet se v křižovatce, že není normální projet na červenou, že není normální nerespektovat přednost v jízdě apod. Toto všechno společně s nějakou kampaní, prevencí, snahou „vychovávat“ účastníky silničního provozu vedlo ke zlepšení celkové situace na našich silnicích.

Někdo tady poznamenal, že za poslední měsíc díky tomu, že se o tom začalo hovořit, došlo z jeho subjektivního pohledu ke zlepšení situace ve vztahu řidič a cyklista. Přesně o tom to je. My jsme k tomu nepotřebovali žádný zákon, my jsme k tomu nepotřebovali žádné ustanovení. My jsme jen pojmenovali to, že je normální respektovat víc cyklistu. Prosím, nikdy žádná represe nemůže znamenat to, že účastníci silničního provozu se chovají ohleduplněji. Všechno je to založeno na tom, že každý účastník silničního provozu by se měl chovat ve smyslu těchto pravidel. Ten druhý účastník silničního provozu, protože předvídá, že se takhle chová ten druhý, má šanci, že ve své podstatě nedojde k žádné fatální situaci a není tam žádný problém a nedochází k dopravním nehodám nebo případně jiným dalším věcem. Takže všechny tyto problémy, které tady jsou, je správné pojmenovávat.

Dokonce pana poslance překvapím, že jsem přesvědčen i o tom, i věnovat se tomu a třeba případně měnit příslušnou legislativu, věnovat se těm oblastem, třeba například větší ochrany cyklistů.

Stejně tak jako větší ochrany chodců a podobně. Ale pokud možno, takovéto zásadní ustanovení je potřeba schvalovat po odborné diskuzi v rámci změny zákona, která je komplexní a je schopna navázat i ty ostatní věci, které souvisí s tou celkovou strukturou bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, tak jak ji vkládáme do té legislativy. Potom by se nestalo, že se tady bavíme o tom, že sankce, která je navržena v tomto poslaneckém návrhu, který nám je předkládán, je kritizovaná za svoji výši a za možná i nenávaznost třeba v rámci bodového systému z hlediska nějaké adekvátnosti apod. Protože to řešíme ad hoc.

Když jsem byl ředitel dopravní policie, tak jsem byl rád za jakékoliv legislativní změny, průběžné, například v rámci novel. Vždycky jsem říkal, a myslím, že to říká takhle i odborná veřejnost, pojďme řešit ty klíčové, nejproblémovější věci, které nesnesou odkladu.

Z hlediska tohoto návrhu vítám, byl to původní záměr poslanecký, že se bude řešit situace, která souvisí s neoprávněným užíváním vyhrazeného jízdního pruhu. Přidám k tomu další ustanovení. Je to to používání, respektive přiznání, že pokud má někdo řidičské oprávnění na „céčko“, na náklaďák, je to zahraniční zaměstnanec, bude moci podle tohoto znění používat zemědělskou techniku, traktor a podobně. To znamená, naše výjimka, která je v té legislativě, bude moci být změněna. Už od letošní sezóny bude následně možné v zemědělství používat i zahraniční zaměstnance, kteří mají třeba úplně jiné, z hlediska legislativy, řidičské oprávnění. Nebudou na to muset čekat pomalu rok s ohledem na cizinecký zákon a podobné věci. To jsou prostě věci, které je potřeba řešit teď hned. Proto ta novela v tomto směru je správná. Ale jestli se tady bavíme o zásadních problémech typu toho vztahu mezi cyklistou a řidičem, tak se obávám, že to přece není věc, která má být vytržená z kontextu. Ta má být zpracovaná právě v tom komplexu celého toho zákona, který se věnuje bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

Prosím, pár odborných poznámek. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby tato diskuze odborná proběhla, tak se tady možná budeme bavit o úpravě, která bude specifikovat, na jakých silnicích, jaké kategorie, s ohledem na technický stav je možné stanovit určitý boční odstup. Musí to být metr a půl? Nebo ten boční odstup bude diferencován právě v šíři nějaké komunikace? Například vůbec se nebavíme o tom, jestli jsme schopni tyto diference... Vůbec ta diskuze nenastala. Mimochodem o tom svědčí i to, že jsme byli schopni připustit, že když tam je cyklostezka, tak ta cyklostezka nemusí být využívaná a bude využívaná jakákoliv silnice. Platí to ve všech případech? Všichni, co s nějakou dopravní infrastrukturou pracujeme, přece víme, jaká je skladba silnic. Od dálnic počínaje přes silnice třetích tříd až místní komunikace. A kde se vlastně navazují tyto silnice, třeba například s dopravními stezkami, jaký je vztah mezi těmito uživatelsky, typologicky jinými silnicemi, než je cyklostezka a podobně... Opět to podle mě je prostě bohužel blbě postavené. A právě proto, že neproběhla žádná odborná diskuze k tomu.

Když se bavíme o tom, že bychom řešili ty následky v souvislosti s dopravními nehodami, tak to tady někdo poznamenal, ano, v minulém roce bylo zhruba 30 dopravních nehod, kde bylo konstatováno, že příčinou této dopravní nehody byl nesprávný odstup od cyklisty. Myslím, že každá dopravní nehoda je zbytečná. I proto jsem řekl, že si myslím, že to ustanovení si zaslouží to, aby se mu odborná veřejnost věnovala a aby bylo součástí nějakého komplexu toho zákona, tak, aby to dávalo svoji nějakou logiku. Protože například jak chráníme chodce? Taky ta diskuze tady nastala a taky by to mělo být v uvozovkách komplexu. Bavíme se tady o povinnosti třeba například těch cyklistů? My se tady bavíme o věcech, které říkáme, vy, řidiči, vy se musíte chovat takhle, vy musíte dodržovat metr a půl odstup na jakékoliv komunikaci, protože jsme si s tím nedali prostě práci, nediskutovali jsme o tom, ale vy, cyklisté, vy žádnou povinnost nemáte? Nebo není potřeba se věnovat tomu, že třeba, někdo to tady poznamenal, že by bylo fajn se věnovat zvýšené bezpečnosti ve smyslu toho, že se používají ochranné prvky, další jiné věci jako přilby a podobně. Kde je ta povinnost těch cyklistů? Je třeba chovat se nějakým způsobem. Stejně tak, když se tedy mají chovat nějak ti řidiči. Neříkám, že všechno tohle má teď takhle platit. Ale prostě si myslím, že jestli někdo měl v úmyslu tohle ustanovení do zákona vložit, tak měl s tímto pracovat.

Argumenty, že to je v některých zemích a že to funguje, jasně, ale já to nepovažuji za dostatečné, protože je to v některých zemích uzákoněno a je ve své podstatě vymáháno... Anebo se pracuje tedy s tou myšlenkou, že se ten problém pojmenoval a nějakým způsobem je respektován? Myslím, že při diskuzích v rámci výboru tam zaznělo něco: No, vždyť my přijímáme ustanovení, ale nemyslete si, my každý takovýto přestupek trestat nebudeme.

Proč přijímáme něco, když říkáme druhým dechem, že to trestat jakoby nebudeme? Nebo nebudeme všechno schopni trestat. Já si jenom kladu otázky. O sankcích jsem tady mluvil, o bodovém systému jsem se už taky zmínil. Já jsem přesvědčený o tom, že i stávající úprava zákona 361 umožňuje zajištění bezpečnosti a plynulosti i ve vztahu k cyklistům. Podotýkám, že jsem příznivcem toho, aby se nějakým způsobem diskutovalo a případně to ustanovení zapracovalo po odborné diskuzi i do případného vládního návrhu zákona, který bude komplexní, který nebude dílčími změnami v tomto zákoně a který bude například opravdu modifikovat nebo rekodifikovat tu stávající právní úpravu a bude hovořit o všem. Nejenom o povinnostech těch řidičů, ale i o povinnostech cyklistů.

Já si dovolím malou poznámku ještě na závěr.

Každý účastník silničního provozu si zaslouží, aby byl ochráněn. Pravidla, která přijímáme v zákoně, by měla vytyčovat určité mantinely, kterými, když se budeme chovat, tak by nemělo docházet ke zbytečným problémům v silničním provozu, tím pádem následkům apod. Myslím, že se to má posuzovat v komplexu. Na mnoho věcí nefunguje represe. Mnoho věcí je založeno na tom, že si to všichni uvědomujeme, že tohle je problém, který, když nebudeme respektovat, a je pojmenován, byť obecně, v zákoně a je to s nějakou povinností spojeno, tak nás to může ochránit v rámci toho našeho působení v silničním provozu. Vzpomněl jsem si tady na to, na ta období, kdy v roce 2007 byla ta situace úplně rozdílná. Jsem přesvědčen bytostně o tom, že v mnoha ohledech se nemuselo změnit ustanovení těch stávajících zákonů, které platily v tu dobu. Ale bylo potřeba říci, že to je problém, který musí všichni respektovat a chovat se v rámci těch pravidel, která jsou přijata. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem se hlásí pan senátor Holeček. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsou věci, návrhy nebo zákony, ke kterým nevystupuji, protože spíše naslouchám, protože jsou to věci, informace, které si rád vyslechnu. K tomuto zákonu si dovolím promluvit, protože jsem také cyklista. Předznamenávám, že jsem na kole jezdil na všech kontinentech světa, od Asie po Ameriky, Austrálii... Tichomořské ostrovy... Takže si myslím, že o tomto tématu něco vím. Řeknu vám jenom svoji zkušenost, to bude asi tak úplně všechno. Pan kolega, můj vzácný kolega Červíček, který před chvilkou hovořil a kterého si velmi vážím, já navážu na jednu jeho větu, kterou jsem si teď zapsal. „Na mnoho věcí nefunguje represe.“

To je pravda. Mám i takový dojem, že i u nás v poslední době se ta situace, já jsem tady nerad slyšel, že se vyhrocuje nějaká věc mezi cyklisty a mezi účastníky silničního provozu, kteří jezdí motorovými vozidly, to tak vůbec není, ale my spíš jednáme o to, jak ochránit ty slabší, to jsou právě ti cyklisté a také chodci, před těmi silnějšími, to jsou tedy ti, kteří používají motorová vozidla a kteří samozřejmě jako jsou ti silnější. Já si myslím, že v podstatě v poslední době se to trošku zlepšuje. Ano, mám dojem, že ta lidská solidarita a i ta ohleduplnost je na našich silnicích větší. Ale pořád není dostatečně veliká. A to je ta věta: „Na mnoho věcí nefunguje represe.“ Já se domnívám, že tento zákon, který měl skutečně vyjít z pera ministerstva dopravy a z policie, po velkých konzultacích, ale jak mnoho let už se to mohlo připravit? A proto, když je tady poslanecký návrh, tak já si myslím, že je dobře, že o něm hovoříme a že se nad tím zamyslíme. A že tento zákon, který je připraven, není pro nás pro všechny, kteří jsme ohleduplní vůči cyklistům a vůči těm slabším, ale je to zákon, který je právě připraven pro ty, kteří jsou neohleduplní a kteří ty slabší na silnici utiskují a ohrožují je až na hraně života.

A teď se vrátím k tomu, co jsem tady říkal na začátku. Když jsem jezdil na kole ve Spojených státech amerických a v Kanadě, jezdilo nás 6 a 7, takže jsme skutečně dělali takový ten peloton, malý peloton, tak se nám nikdy nestalo, že by na cestě do kopce, kde se nesmělo předjíždět, auta za námi houkala, předjížděla nás a snažila se nás strkat směrem do příkopu. Všichni za námi jeli velmi ohleduplně. Klidně 5 nebo 10 minut si počkali, až jsme na ten kopec vyjeli. Protože tam jsou na to zvyklí. Tam ten slabší je chráněn. Kdyby nebyl a něco se stalo, je tam tak silná sankce, že si to každý ten bezohledný automobilista rozmyslí.

Když jsme jezdili v Jižní Americe, to už jenom tak pro pobavení, tam za námi děti běhaly, mávaly nám a snažily se nás dohonit. Když jsme jezdili v Africe, tak se tam na nás dívaly jako na exoty. Ale nikdo nám tedy nechtěl ublížit, to je pravda.

Já jenom bych chtěl k tomuto, prosím, říci, že tady bychom měli skutečně přemýšlet o tom, pro koho je ten zákon určen, ne se zabývat tím, jestli tedy 1,5 metru nebo 1 metr, jestli to jde změřit, nebo jestli to nejde změřit. A jaká se tam dá pokuta, nebo nedá pokuta. Ale spíš bychom měli přemýšlet nad tím, že ten zákon je skutečně určen pro lidi, kteří jsou bezohlední a kteří si zaslouží trestu. Tady jsou samozřejmě určité sankce. Já jsem docela rád, že pan kolega Kos zde načetl pozměňovací návrh, kde se ta sankce, ta výše toho trestu, snižuje, protože si myslím, že v tomto případě by měla být asi úměrná velikosti toho přestupku. Rád ten pozměňovací návrh podpořím. Proto bych vás poprosil, abyste se zamysleli nad tím, co tady říkám, že je to ochrana pro ty slabší, kteří jsou na těch silnicích. Není to všeobecná sankce pro to, že někdo předjíždí cyklisty a předjede ho někde v nějaké zatáčce nebo v něčem takovém. Je to pro ty, kteří jezdí nebezpečně a kteří ty lidi ohrožují na životě. Pak je samozřejmě záležitost policie, aby to posoudila. Proto bychom tady mohli mít ten nový zákon, který by na ty bezohledné lidi byl tvrdší a trochu je stíhal. Děkuji, to je všechno.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předsedo. Dalším přihlášeným, zeptám se Jitky Seitlové, jestli nenárokuje přednostní právo? Dalším přihlášeným je pan senátor David Smoljak. Prosím, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové, já si dovolím malé intermezzo mezi jednotlivé cyklistické příspěvky. Jenom se odvolám na kolegu Nytru, který tady na začátku zmínil můj pozměňovací návrh, který se týká odstraňování vraků z území obcí z veřejně přístupných účelových komunikací, respektive z možnosti, aby tyto vraky mohly odstraňovat nebo nechat odstraňovat i obce.

Já, protože se mě na to ptáte, tak bych rád upozornil na to, že tento pozměňovací návrh je součástí takového balíku pozměňovacích návrhů, které tady načte výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Je tam sedm pozměňovacích návrhů, tak tohle je sedmička. Šťastné číslo 7. Protože ty návrhy řeší nejrůznější věci, transpozici, směrnici EU, boční odstup při předjíždění cyklistů, neoprávněné stání na chodníku, výjimku z povinnosti cyklistů užít cyklopruh, stání na chodníku, i tyto cyklovraky, tak já budu pak v případě hlasování navrhovat oddělené hlasování, abychom se v tom dobře orientovali. Tak to jenom na vysvětlenou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Další přihlášenou je paní Jitka Chalánková. Než se dostaví, řeknu, že návrh pana senátora Smoljaka podporuji. Tím jsem si odbyl své vystoupení. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, budu hovořit o něčem, co v tom zákoně momentálně není. Do Senátu i do Poslanecké sněmovny byla doručena petice starostů a některých dalších občanů, která se týkala tranzitu nákladních automobilů nad 12 tun, které se přemístily z různých důvodů z těch silnic, zpoplatněných úseků první třídy, dál na ty úseky druhé a třetí třídy. Ta iniciativa vzešla z našeho regionu.

Tento návrh zde asi neuplatníme, není asi jednoduché v senátním nebo v poslaneckém návrhu zákona pozměňovacím návrhem řešit tak složitou problematiku. Nicméně podařilo se vyjednat možné společné jednání, které proběhne formou videokonference. Ministerstvo dopravy bylo velmi vstřícné, takže za účasti také paní náměstkyně Hlubučkové a ještě nějakého dalšího zástupce ministerstva dopravy. Toto jednání proběhne 11., v pátek v 9:30 hodin. Kdybyste měli někdo zájem, tak bych vám mohla poslat také přístupové kódy a mohli byste se zúčastnit. Jedná se o velký problém, který je možné řešit třeba jenom částečně, časově omezeně, opatřením, tuším, že opatřením obecné povahy, nicméně není to systémové řešení, které by si tak závažný problém určitě zasloužil. Takže to jenom pro vaši informaci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji paní senátorce. Délka vystoupení se nám poctivě zkracuje, což je pozitivní. Další na řadě je pan senátor Miroslav Adámek. Připraví se Jitka Seitlová.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, já jenom úplně krátce budu navazovat na moje předřečníky, hlavně na pana senátora Červíčka. Nemohu podpořit ten návrh, hlavně co se týká toho 1,5 metru cyklistů. Nicméně chtěl bych vám, pane poslanče, poděkovat, že jste rozpoutal tu diskuzi. Protože už to, co tady zaznělo, od pana senátora Kose, myslím si, že každý z nás od té doby jezdí autem, na kole, sleduje, co se kolem něho děje, sleduje to okolí. Tohle si myslím, že je největší přínos toho, že jsme se začali zamýšlet i nad tímto problémem. Je to o edukaci za mě. Není to o systému sankcí, není to o tom, abychom někoho zbytečně perzekvovali za něco, ale to, co vidím já, proč to nemohu podpořit, tak je v tom, co nám chodila spousta emailů, tak jsme mnohdy byli i tlačeni do toho, že pokud to nepodpoříme, tak vystavujeme nebezpečí cyklisty a záměrně nějakým způsobem je budeme ohrožovat na životě. Tak tohle bych chtěl odmítnout. Myslím si, že nikdo z nás, kdo tady sedí, se nebude rozhodovat z tohoto pohledu. Bylo to spíš takové jakoby manipulativní.

Co se týká toho odmítnutí, on to taky krásně shrnul pan senátor Červíček, mně tam chyběla ta širší diskuze. Ta širší diskuze o tom, když jsem například jezdil u nás na Jesenicku, opravdu někde prostě vám působí problémy ty cyklisty objet. Nehodnotím to, když objíždí cyklistu, jestli jsem od někoho 1,5 metru, ale jestli ho objíždím bezpečně. Je rozdíl, jestli objíždím cyklistu, kde vidím, že jede v dresu a má to v uvozovkách takzvaně „v ruce“. Mnozí z nás tady říkali, že jsou cyklisté a mají už něco najezděno. Nebo když objíždím například babičku na kole nebo maminku s dítětem a další. Takže tam samozřejmě každý z nás ten rozestup má jiný a vyhodnocuje tu situaci, která je. Myslím si, že takhle by to měli dělat i ti cyklisté i ti automobilisté. Je to o vzájemné komunikaci mezi námi. O tom, kdy například mě cyklista pustí. Já vím, že o mně ví, já ho nějakým způsobem bezpečně předjedu. Nebo si počkám, až to předjetí je možné.

Mě trošičku mrzí, že to, co tam je dobré, v tom zákoně, co jste navrhovali, to, co už tady bylo zmíněno, zapadá možná jenom pod tímto tématem. Je to právě z toho důvodu možná té širší diskuze nebo těch emocí, které kolem toho byly. Takže chtěl jsem jenom vyjádřit ten svůj názor, který tady už byl několikrát řečen. Hlavně podpořit to, že i kdyby to nějakým způsobem třeba nedopadlo, tak si myslím, že je dobře, že se to zvedlo a že se o tom bude diskutovat. Možná by to mělo být i vodítkem pro ministerstvo dopravy, jak třeba udělat nějakou kampaň na bezpečné předjíždění cyklistů. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo, pane předkladateli, vážené kolegyně, kolegové, já vystupuji a otevírám téma, ale už vlastně neotevírám, které je trošku jiné, otevřela ho paní senátorka Chalánková.

To téma se týká problému, který se dlouho vleče, možná ne až tak v Praze, ale jinak celou zemí a dotýká se obcí a měst v celé naší republice. Návrh, který před vámi leží na lavicích, který se pokusím okomentovat, představuje řešení problému spočívajícího v objíždění zpoplatněných úseků komunikací a obcházení povinností spojených s výběrem mýta při provozu těžké nákladní dopravy. Projednáváme teď návrh zákona o provozu na pozemních komunikacích a také o pozemních komunikacích, to je právě téma, kterého se tato problematika týká a která už zazněla také v Poslanecké sněmovně.

My jsme se s panem senátorem Kantorem rozhodli, že vám toto téma předložíme, protože je stejně naléhavé jako každé jiné téma, jako 1,5 metru. Já si myslím, že netíží jenom nás s panem senátorem Kantorem a paní senátorkou Chalánkovou, ale řadu z vás.

Už před dvěma roky předložila Asociace krajů ČR podobný návrh. Ten podobný návrh, který ale nebyl kompletní a netýkal se účelových komunikací, místních komunikací nebo komunikací, které nejsou ve správě státu nebo nepatří státu. On s těmito výhradami nebyl přijat.

My navrhujeme, pokud se týká nákladních automobilů o maximální přípustné hmotnosti převyšující 12 tun a jízdních souprav tvořených nákladním automobilem, jejichž maximální přípustná hmotnost převyšuje 12 tun, aby nebylo možné jezdit na komunikacích 2. a 3. třídy, pouze na plošně stanovené výjimky, které jsou v návrhu přesně zpracované a prokonzultované. Navíc navrhujeme, aby kraj v případě potřeby nutných objízdných tras stanovil pro tyto objízdné trasy jednoznačně výjimku.

Vím, že je to návrh, který je předložený až teď na stůl, a toho jsme si vědomi. Pan senátor bude potom pokračovat a naváže na mě, ale v tuto chvíli si myslím, že bylo potřeba, aby tento návrh před vámi ležel a aby se zejména k němu vyjádřil i předkladatel. Je trošku škoda, že tady není pan ministr, protože ten by to měl především slyšet. Stejně jako paní senátorka upozorňuji na tu videokonferenci, která bude probíhat v pátek, s tím, že pokud by v Poslanecké sněmovně byl projednán vládní návrh, věřím, že se poslanci i této problematice dále budou věnovat.

Děkuji vám za pozornost a teď se vrátím, nedá mi to, k tomu 1,5 metru. Nebudu debatu prodlužovat, ale chci jen říct, že z některých vystoupení jsem měla pocit, že to není tak, že v té silniční dopravě jsou partneři cyklisté, automobily, ale že tu přece máme ty silnější automobily, ty oplechované, které přece musí jet rychleji.

Naopak mě potěšilo vystoupení pana senátora Holečka, který hovořil o tom, jak se na to dívají, jak to vypadá jinde. Já si myslím, že ten jiný pohled, který není někdy úplně snadný, nám otevře cestu k řešení mnoha dopravních problémů. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko, další přihlášenou je Šárka Jelínková. Ptám se, jestli nárokuje... Nenárokuje. Pane senátore, máte slovo. Ženy dávají přednost mužům. Připraví se pan senátor Mikuláš Bek.

Senátor Lumír Kantor:  Děkuji, jak tu svoji hmotu uvedu do chodu potom, těžko se zastavím. Děkuji za tu přednost. Já jenom stručně opravdu, ta petice, kterou sepsali, podepsalo 36 starostů z celé České republiky, vyšla právě z obvodu paní senátorky Chalánkové, paní senátorky Seitlové a Kantora, protože ta situace v těch obcích je velmi tristní. Když tady mluvíme v podstatě celou dobu o ochraně silnějšího, k těm slabým, která se má podávat, opravdu stovky kamionů všech možných značek, zahraničních a různých států, kamionů, které jedou přes vesnici po úzké cestě v podstatě a míjí třeba školu o nějaké 2 metry přes ten chodník jenom a jezdí poměrně bezohledně, to je odpověď tomu, proč si myslím, proč podáváme tento pozměňovací návrh.

Je to velmi tristní situace a úlohou státu je zabránit takovým věcem, které stojí životy. Ne, že by mohly stát, ale stojí určitě životy.

Já bych se moc přimlouval za to, abyste tento pozměňovací návrh podpořili, nebo další jednání, aby k tomu směřovalo. Pane poslanče, tady je seznam těch obcí, které jsou dotčeny. Ale je jich daleko víc. To jsou v podstatě jenom ty, které to tížilo nejvíc. Podepsalo to mimo těch 36 starostů ještě asi 1000 lidí a přišlo to do Senátu 25. května v jednu hodinu. Na to jsem chtěl upozornit a ještě jednou děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dívám se na paní senátorku Jelínkovou. Pořád ještě chce využít přednostní právo? Prosím. Nebo nechce, tak chce, ale hlavně nezdržujte, protože tím, že využíváte přednostní právo, se zavazujete, že budete mluvit stručně, neboť další dva jsou na řadě.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, opravdu to budou tři věty. Omlouvám se, že jsem předběhla. Týká se to pozměňovacího návrhu, který vám leží na stole. Týká se to domácí zdravotní péče. V současné době máme 850 registrovaných poskytovatelů domácí zdravotní péče. Žádám vás o podpoření toho, aby se rozšířily výjimky, které doposud mají osoby se zdravotním postižením a lékaři vykonávající svou službu u pacientů u nich doma v terénu, aby mohla i domácí zdravotní péče parkovat v nezbytně nutných případech na nezbytně nutnou dobu. I v případech zákazu stání.

Je to opravdu veřejným zájmem, abychom podporovali i tuto službu, abychom přibližovali zdravotní služby lidem v domácím prostředí. Opravdu při dnešním rostoucím automobilovém provozu, když se rozšiřují parkovací zóny, opravdu těžko mnohdy hledají zdravotní sestry, které provádějí indikovanou péči lékaři, těžko hledají možnost zaparkování atd. Poprosila bych vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, další přihlášený je pan senátor Bek a připraví se pan senátor Sobotka.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, milí kolegové, mně ta cyklistika také nedá, abych neřekl pár slov.

Mně se zdá, že ta záplava těch emailů, které jsme dostali v posledních dnech, ukazuje jednu důležitou věc. To je to, že česká cyklistická veřejnost se na českých silnicích necítí bezpečně. To se mi zdá, na základě toho, co jsme tady slyšeli, na základě těch svědectví řady kolegů senátorů zcela jasné.

Stejným faktem je to, že cyklisté jsou na silnicích slabší stranou. Já jsem pozorně naslouchal kolegovi Červíčkovi. Já s ním souhlasím, že v ideálním státě by tato problematika byla řešena komplexním vládním návrhem, nejenom v ideálním státě, bylo by tak tomu i v normálním státě, kde bychom neměli jednoho ministra na dvou židlích, který se stará o vzdušné zámky jaderných elektráren, ale samozřejmě nemá kapacitu na to, aby řešil bezpečí české veřejnosti na silnicích.

V takové situaci máme podle mě dvě možnosti. Nedělat nic a říct, počkáme na tu ideální vládu, která jednou přijde a ten problém vyřeší, nebo se můžeme pokusit v tom krátkém čase alespoň o něco snížit to riziko, které pociťuje, podle mě právem, významná část české veřejnosti, když jezdí na kole po silnicích. Jsem přesvědčený o tom, že to není dokonalé řešení. Ale na druhé straně ten strach, který pociťuje část oponentů, že se tady rozpoutá peklo represí, které rozpoutá policie na silnicích, to považuji za nadsazené.

Já jezdím denně po křižovatce, kde 90 % řidičů překračuje 60 km/h, o 30 km/h, už rok a půl tomu nikdo nevěnuje pozornost. Pravděpodobnost, že policie bude mít kapacitu na to, aby masově kontrolovala odstupy, tahle pravděpodobnost je podle mě velmi malá. To případné přijetí toho standardu metru a půl má samozřejmě jenom symbolický význam v řadě případů a může působit právě jako argument pro ty, kteří o tom dosud vážně ani nepřemýšleli, co je bezpečný odstup.

Jsem moc rád, že kolega Kos podal ten pozměňovací návrh, který utíná ten osten té ostré represe, která není namístě. Ale moc se přimlouvám, abychom vyslyšeli tu obavu významné části veřejnosti, která v tuto chvíli nemá pocit, že by byla dostatečně chráněna. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Sobotka. Pan senátor Zdeněk Nytra se vzdává přednostního práva, prosím, pane senátore.

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, kolegové, kolegyně, já bych se jen ve zkratce chtěl vyjádřit samozřejmě k tomu 1,5metrovému odstupu. Souhlasím se všemi, že je potřeba zvýšit bezpečnost cyklistů, já se o to osobně také snažím. Souhlasím také s tím, že jsme si za tu dobu, kdy ten návrh byl předložen, a víme, že o něm budeme jednat, že jsme si uvědomovali, jak to na těch silnicích je.

Já si úplně nemyslím, že to je dobré i ze strany cyklistů, takže jsem si všímal, že jedou dva a nemají vůbec potřebu se zařadit za sebe. Všímal jsem si, že babička jede, za ní pět aut, je jí to úplně jedno, jestli je za ní pět aut, nebo není. Všímal jsem si, že když je rozbitá krajnice, což je většinou, cyklista nemůže jet při kraji, musí jet metr od kraje. Takže v podstatě je to obecný problém. Jenom tři příklady za mě.

Místní komunikace ve městech bývají poměrně dlouhé, mohou být přes kilometr dlouhé, jsou 3,10, 3,50. Souhlasím s kolegou, který říkal: „Ona se tam ta auta v protisměru taky nějak vyhnou, ale musejí zajet do vjezdů, musejí se nějak vyhnout.“ Ale já jsem byl osobně svědkem toho, byl jsem já na kole, že jsme jeli tři na kole a za námi se ta auta nedostanou, protože nás nemůžou předjet.

Druhý případ je silnice 1. třídy, v našem městě vede příčně přes celé město, já nevím, 2,5 km silnice 1. třídy, kde je pořád plná čára. Tam je intenzita dopravy 12 000 vozidel za 24 hodin. Tam nebude moct člověk předjet toho cyklistu.

Třetí příklad je trošku v horách, to tady nezaznělo. V Krkonoších jsou třeba 4 kilometry plná čára. A prostě ten člověk, pokud pojede na kole a ten automobilista za ním nebude chtít porušit zákon, tak ho nepředjede.

A jenom ještě budu polemizovat s kolegou, který to říkal moc hezky, že autobus jede 2 kilometry za cyklistou a jede to 15 minut. Cyklista jede 20kilometrovou rychlostí. Ale u nás do kopce jede 8kilometrovou rychlostí. Takže tam bude úplně prioritně ten cyklista zdržovat dopravní provoz. Takže já jen za sebe chci říct, že v podstatě vítám ten pozměňovací návrh o zmírnění těch sankcí. Na druhou stranu se mi trošku zdá nemoudré, pokud zákonodárce má přijmout zákon, o kterém vím, že ho nemůžu dodržet. Já nevím, co s tím mám dělat.

Už v této chvíli, když objíždím cyklistu, mám dát blinkr, to znamená, musím dát signalizaci o změně směru, většinou musím přejet plnou čáru. V této chvíli budu vědomě porušovat zákon. Nevím, jestli je to správně, takže s tím mám trošku problém. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, další je pan senátor Zdeněk Nytra, prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji ještě jednou, už asi dobrý večer. Pozměňovací návrh pana senátora Kosa určitě mění drakonické sankce, ale já jsem je tady neuváděl pouze jako jediný důvod. Také jsem je neuváděl v prvém sledu. Každopádně ty sankce, byť nižší, tam zůstávají.

V té souvislosti mě velice zaujalo vystoupení pana senátora Beka, ale napadla mě v té souvislosti otázka. K čemu je pravidlo, které se nebude dodržovat, které se nebude kontrolovat, které se nebude vymáhat? K čemu takové pravidlo máme? K ničemu.

Ono tady totiž nehrozí peklo ze strany policie. Policii to může být v podstatě jedno. Já už jsem to zdůraznil. Tedy v případě, že by to zůstalo v tom znění, jak je to dneska, řešily by to dopravně správní činnosti. Uznávám, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana senátora Kosa by to mohla řešit policie na místě.

Byly tady zmíněny silnice 1. třídy. Ano, dostal jsem email od člověka, který každý den jezdí na kole do práce, a teď poslouchejte dobře, ze Zábřehu na Moravě do Mohelnice. Kdo trochu zná zeměpis, je to hlavní tah mezi Šumperkem a Mohelnicí, pak se rozjíždí na Hradec Králové nebo na Olomouc. 12,4 kilometru, silnice 1. třídy. My, co to tam trochu známe, víme, jak ta silnice vypadá. Tzn. netvrdím, že je tam 12,4 kilometru plná čára, ale ve většině úseků bude.

Já jsem netvrdil, že se jedná o množství kilometrů, kdy nebude možné předjetí, ale z mé sobotní zkušenosti vyšší stovky metrů to jsou stoprocentně, kdy nebude... Bylo tady argumentováno silnicí 3,5 metru, že se dvě auta neminou. Ale ony jsou jednosměrky v Praze v hodně případech. A to na těch 3,5 metrech prostě nedodržíte, tento odstup.

S tou Evropskou unií bych byl trochu opatrný, protože ve spoustě zemí to je sice zavedeno, ale je to tam jenom pláclé do předpisů, nikdo to neměří, nikdo to nevyžaduje. Tam, kde se to vyžaduje, naopak, bylo to tady zmíněno, jsou striktní pravidla pro cyklisty. Cyklista musí umožnit předjet, musí případně i sesednout z kola a umožnit předjetí. Je dán počet cyklistů, který může jet v řadě za sebou, to, že u nás nesmí jezdit ve dvou, ale jezdí, to je vedlejší.

I s těmi Spojenými státy bych byl opatrný, protože já rozumím tomu, že to tam tak funguje, ale ze statistik, které mám k dispozici, se po zavedení nějakého toho odstupu vůbec neprojevilo na dopravních nehodách. Asi tam byli řidiči vychováni už předtím. Pořád je tady zmiňováno, a to já neberu, cyklista je ten slabší. Chodec je ještě slabší. Jak chráníme chodce? Nijak.

Na závěr... Já mám totiž obavu i v případě, že schválíme pozměňovací návrh pana senátora Kose, že ti lumpové, kteří dneska bezohledně předjíždějí cyklisty, to budou dělat úplně stejně. Ti ohleduplní, těm je úplně jedno, že tam dneska ten metr a půl není a chovají se tak slušně. Naopak se mohou dostat do problémů, když bezpečně předjedou bezpečnou rychlostí, ale odstupem menším než 1,5 metru, a dostanou sankci, ať už tu velkou, nebo tu sníženou, kterou navrhuje pan senátor Kos.

Jenom jako perličku, dopravní podniky se potýkají s velkým nedostatkem pracovních sil. Obávám se, že řidičů dopravních podniků by se to mohlo dotknout velice brzo. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Jenom se podívám takhle do pléna, jestli souhlasíte, abych nechal ještě vystoupit pana senátora Kose, s tím, že zariskujeme. Pokud bude poslední, já bych ještě uzavřel obecnou rozpravu, což by byl neuvěřitelný úspěch. Ale tím nikoho držet... Vidím kývání, takže, pane senátore, máte slovo a uvidíme, do jaké míry bude inspirativní. Čím méně, tím lépe.

Senátor Ladislav Kos:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové, úplně nevím, jestli mám mít radost z toho, že jsem tady pod takovým časovým tlakem.

Ne, já jsem jenom chtěl avizovat svoji...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ne, já to beru tak, že jsme domluvení, že můžete mluvit, jak dlouho potřebujete, protože jsem viděl kývání. Nebudu přerušovat ve třicet.

Senátor Ladislav Kos:  Ano, to neříkejte. Já jsem jenom chtěl avizovat ten svůj pozměňovací návrh, který máte na stole, pak do podrobné rozpravy. Požádal bych vás, abyste propustili pozměňovací návrhy do podrobné rozpravy, je jich víc, apod.

Ten můj pozměňovací návrh se skládá ze dvou částí. Jednou částí je posunutí data nabytí účinnosti zákona. To podrobné vysvětlení proč, máte popsáno v pozměňovacím návrhu. Samozřejmě ta druhá, zásadnější část se týká toho, že se snižuje sankce. Protože vzhledem k tomu, že odhadnout přesně stanovenou vzdálenost od předjížděného cyklisty může být pro řidiče velmi obtížné, tak je postih, který je v tom původním zákoně nepřiměřeně přísný. Navrhuje se proto reformulace nového pravidla bezpečného odstupu, tak, jak je v tom pozměňovacím návrhu uvedena. Potom zůstane zachována ta odstupová vzdálenost. Ale její případné porušení bude trestáno přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k), za který se ukládá pokuta ve výši 1500 až 2000 Kč. Lze ji vyřešit i příkazem na místě s pokutou do 2000 Kč. Samozřejmě lze ji řešit i nižší pokutou.

Samozřejmě pokud v důsledku nedodržení bezpečného odstupu dojde k ohrožení předjížděného cyklisty, bude naplněna skutková podstata přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f). V takovém případě bude ten tvrdší trest, který je v tom původním zákonu. Tolik asi meritum mého pozměňovacího návrhu. Předpokládám, že ho pak načtu v podrobné rozpravě. Děkuji, nebudu zdržovat, na shledanou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, a protože se do obecné rozpravy už nikdo další nehlásí, obecnou rozpravu končím. Nekončím ještě dnešní jednání. Ještě několik organizačních věcí. Zítra bychom začínali prvním bodem dopoledního jednání, což je ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pak je pevně zařazený druhý bod dopoledního jednání, což je ochránce práv Stanislav Křeček. Prosím pana navrhovatele, pana poslance a případně i pana zpravodaje, aby se domluvili s naším organizačním odborem, který je tady, kdy by případně bylo možné zařadit pokračování tohoto bodu. Já si myslím, že jsme tady většinou gentlemanky a gentlemani a jsme schopni potom se tomu přizpůsobit, abychom začali vystoupení navrhovatele k obecné rozpravě. To je z edukativního hlediska naprosto správně. Poté by vystoupil pan zpravodaj a pak zřejmě bude podrobná rozprava.

Je všechno jasné? Děkuji, končím dnešní jednání a těším se za chvilku na shledanou.

(Jednání přerušeno v 19.33 hodin.)