Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 07.01.2021

(1. den schůze – 07.01.2021)

(Jednání zahájeno v 13.00 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, hezké odpoledne, dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 4. schůzi Senátu PČR. Tato schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Byť mi to tento paragraf nenařizuje, na úvod si vám dovolím popřát, pokud možno, dobrý a zdravý nový rok 2021. A věřím, že společně všechny věci, které jsou před námi, zvládneme tak, aby ten rok byl lepší než ten, který máme za sebou.

Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána dne 17. prosince 2020. Z dnešní schůze se omluvili senátorky a senátoři: Miroslav Adámek, Jan Horník, Jiří Cieńciała, Jaroslav Zeman, Pavel Karpíšek, Ondřej Šimetka, Jitka Seitlová, Ladislav Chlupáč, Miroslava Němcová, Tomáš Jirsa, Pavel Fischer, Alena Dernerová.

Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele zápisu. Navrhuji, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Jan Holásek, jestli souhlasí... Souhlasí. A Zdeněk Hraba. Také souhlasí. Ano. Ptám se, jestli má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu nebo nějaké návrhy na doplnění? Není tomu tak. To znamená, než přistoupíme k hlasování, tak ještě jednou na hlasování upozorním.

V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum 30, budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Jan Holásek a Zdeněk Hraba. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 1 se z přítomných 58 senátorů při kvóru 30 vyslovilo pro 57, návrh byl schválen. Ověřovateli zápisu byli tedy určeni senátoři Jan Holásek a Zdeněk Hraba.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 4. schůze Senátu. Návrh pořadu vám byl rozdán na lavice. Já se ptám, jestli má někdo z vás k navrženému pořadu návrhy na doplnění nebo rozšíření? Není tomu tak. Takže rozpravu k tomuto bodu programu uzavírám. Děkuji vám. Protože nebyly vzneseny žádné návrhy, můžeme počítat s tím, že budeme podle tohoto programu takto postupovat. Ale přesto mám tady v prezidiálce napsáno, že máme program odhlasovat, učiníme tak. Neviděl jsem nikoho přijít ani odejít, takže budeme hlasovat o návrhu programu, tak jak jej máte předložený na lavicích. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 2, kvórum 31, pro 58, návrh pořadu dnešní schůze byl schválen.

My přistoupíme k prvnímu bodu programu, což je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky

Tisk č. 24

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 24. Já tady vítám pana místopředsedu vlády a pana ministra vnitra Jana Hamáčka, prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych vám nejprve popřál vše nejlepší v novém roce a vyjádřil přesvědčení, že stejně jako loni budeme dobře spolupracovat. Nyní už tedy k meritu věci.

My jsme předložili novelu krizového zákona v situaci, kdy zkušenost z té jarní vlny pandemie a částečně i z té podzimní nám ukázala jisté mezery v našem zákonodárství, resp. nesoulad mezi zákonem krizovým a zákonem na ochranu zdraví obyvatel. Jak víte, tak ta krizová opatření jsou v principu přijímána, vyhlašována podle těchto dvou zákonů. Ukázalo se, že bohužel krizový zákon, tak jak je koncipován, neumožňuje zaprvé svěřit kontrolu krizových opatření Policii ČR a obecní policii, příp. tedy ukládat za porušení krizových opatření sankce formou příkazů, ale také postihovat právnické a podnikající fyzické osoby za porušení krizových opatření, což zákon na ochranu veřejného zdraví umožňuje. Tudíž my jsme v situaci, kdy máme vyhlášena vládní krizová opatření podle dvou zákonů. Podle jednoho zákona, ta opatření, lze postihovat všechny ty přestupce nebo pachatele, podle druhého zákona nikoliv, to znamená, cílem je tuto věc zesouladit. Já říkám otevřeně, že ministerstvo vnitra si té chyby nebo toho nesouladu je vědomo dlouhodobě. Úprava v tomto směru je zahrnuta v té tzv. velké novele krizového zákonodárství, kterou jsme připravili v létě, která bohužel ale je stále v připomínkovém řízení nebo v meziresortu. Není šance, že by v dohledné době byla schválena. Ale ta praxe z podzimu ukazuje, že tento dvojí metr nebo tato situace způsobuje problémy, protože Policie ČR a obecní policie nemůže efektivně kontrolovat a následně postihovat porušování vládních krizových opatření.

Chápu, že tady bude asi velmi složitá debata, vzhledem k tomu, že znám stanoviska výborů, které to projednávaly, tak si nedělám iluze, jak ten zákon tady dopadne, nicméně pokládám za svoji povinnost udělat všechno pro to, aby, pokud stát vydává nějaká opatření, snaží se vší silou bránit nárůstu pandemie, čelí bohužel komplikacím a čelí bohužel i těm, kteří si z toho porušování zákonů nebo těch nařízení udělali do jisté míry svoje hobby, tak mojí povinností jako ministra vnitra je udělat všechno pro to, abych policii dal do ruky všechny potřebné mechanismy, aby mohla efektivně fungovat.

Pokud se horní komora českého parlamentu rozhodne jinak a s tím, aby policie mohla efektivně zasahovat, souhlasit nebude, je to věc, kterou samozřejmě budu muset respektovat, nicméně mé svědomí, jako ministra vnitra, bude čisté. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 24/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Kárník. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máte jako senátní tisk č. 24/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska. Nyní vás prosím, abyste nás, pane předsedo, seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pan senátor Láska.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, nebudu rekapitulovat obsah návrhu toho zákona. Jednak to pan ministr udělal, jednak se k němu ještě vyjádřím potom v rámci obecné rozpravy, kdy se budu snažit více rozvést i z osobního pohledu ten návrh, který jsem podal. Teď z pozice zpravodaje chci jenom připomenout legislativní proces. To znamená, že ten návrh byl projednán ve výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny 9. prosince v rámci legislativní nouze. 9. prosince proběhlo i druhé a třetí čtení, kdy stojí za to asi připomenout, že byly navrženy pozměňovací návrhy, které by snižovaly možnost uložené sankce právnickým osobám. Bylo navrženo alternativně, že by pokuta činila maximálně 500 tisíc, 1 milion nebo 2 miliony. Žádný z těchto návrhů neprošel. Říkám to, protože i jako zpravodaj jsem uvažoval stejným stylem, jestli by nebylo dobré a správné se k tomu postavit tak, že bych přišel s pozměňovacím návrhem, který by snižoval ty pokuty, které jsou velmi vysoké, z důvodů, o kterých budu mluvit dále. Ale respektuji, že sněmovna v této věci už vyjádřila svou vůli. Myslím si, že není třeba navrhovat pozměňovací návrhy, ke kterým už se vlastně sněmovna při samotném projednání vyjádřila, že o ně zájem nemá.

Také je dobré říci, že v závěrečném hlasování se z přítomných 96 poslanců pro návrh vyslovilo 53 poslanců. Nebyl to tedy návrh, který by prošel nějakou drtivou většinou. Ta většina byla poměrně těsná.

Ještě je dobré říci, že jako zpravodaj jsem zvažoval i některé další pozměňovací návrhy, například aby bylo možné sankcionovat právnické osoby až poté, co příslušné opatření, které mají porušit, je platné alespoň 7 dní. To je právě z toho důvodu, o kterém budu ještě mluvit, že ta opatření se vydávají poměrně chaoticky, tři, čtyři dny trvá, než si to sedne a než nám ministři vysvětlí, co vlastně chtěli schválit. Pak se to po 5 dnech změní. Ale po konzultaci i s naším legislativním odborem jsme došli k závěru, že prostě takový zásah nemůžeme provést, aniž bychom si byli absolutně jistí, že tím nerozbijeme něco jiného v našem právním řádu a že spíše je to úkol tedy pro vládu, pro klasický vládní, pro klasický legislativní proces, aby přišla s tím zákonem znovu a tyto věci tam zhodnotila a dala ten návrh komplexnější.

Takže nakonec ten návrh, který jsem na výboru podal, byl návrh na zamítnutí zákona. Základní důvod tedy je, že ten návrh zákona neodpovídá základním právním požadavkům, které máme na předvídatelnost práva. To znamená velmi stručně, rozvedu to později, když chceme někoho trestat, ten dotyčný musí vědět naprosto přesně, co smí, co nesmí, čím se toho porušení práva může dopustit. A to v tomto případě splněno není. Takže náš výbor po projednání věci doporučuje plénu Senátu návrh zákona zamítnout a k věci se potom vrátím v obecné rozpravě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával si případné návrhy, k nimž potom po skončení rozpravy můžete zaujmout ještě stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Pavel Kárník? Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Kárník:  Takže ústavně-právní výbor se sešel na své 5. schůzi a projednal zde senátní tisk č. 24, sněmovní tisk č. 1111. Kromě výhrad, které už tady padly, ohledně výše, dle mého názoru, až nemorální 3 miliony korun za porušení zákona, měli jsme také připraveny pozměňovací návrhy na snížení těchto pokut, ale co nás dále vedlo k zamítnutí nebo k návrhu na zamítnutí tohoto zákona, je skutečnost, že byl přijat pozměňovací zákon, který říká, že... Ukládá pracovní povinnost či výpomoc žákům či studentům a bude napříště podmíněno předchozím souhlasem ministerstva školství. K tomu máme několik výhrad.

Přijatým pozměňovacím návrhem byla předloha doplněna o úpravu týkající se předchozího souhlasu ministra školství s uložením pracovní povinnosti nebo výpomoci žákům či studentům. Podle článku 76 odstavec 1 a 2 Ústavy ČR rozhoduje vláda vždy ve sboru a k přijetí jejího usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. Ministr školství je členem vlády, a tudíž je návrh na podmiňování rozhodnutí vlády předchozím souhlasem, vetem jednoho z členů vlády, řešením nejenom nesystémovým, ale zejména návrhem nesouladným s ústavním uspořádáním rozhodování vlády. I tato skutečnost nás vedla k tomu, že ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona zamítnout.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy máme jednu písemnou přihlášku a dvě přihlášky s přednostním právem. Abych dostál povinnostem, které jsou dány jednacím řádem, tak se zeptám pana Nytry a pana Lásky, jestli nemůžou nějak pokynout, zda upřednostní písemnou přihlášku, což je nepsaným zvykem, byť podle jednacího řádu to tak úplně nemusí být?

Dobře, takže písemná přihláška. Prosím, Michael Canov, písemná přihláška... Je to tady, Michael Canov.

Senátor Michael Canov:  Tak to je nějaký omyl, já jsem nic nedával.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže písemné přihlášky se Michael Canov vzdává. To je bezvadné. Já děkuji našemu organizačnímu odboru. První přihlášený, pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ta přihláška prý zůstala z loňského roku na stole, nevím...

Vážený pane předsedo, vážený pane první místopředsedo vlády, vážené dámy kolegyně, vážení páni kolegové, senátoři, nejdříve se k tomu zákonu vyjádřím v konkrétních věcech. O jedné té skutečnosti tady již byla řeč, a to je právě problém toho § 6 odstavce 4, kdy v podstatě kolektivní rozhodování vlády je podmíněno předchozím souhlasem ministra školství, což je nejenom v rozporu s ústavou, ale myslím si, že i s praktickým provedením. Na druhou stranu, ano, je třeba přiznat, že v rámci toho paragrafu 14 odstavce 6 stejné ustanovení je v pořádku, protože tam se jedná o kompetenci hejtmana. Bylo by určitě dobré, kdyby se k tomu ministr školství vyjádřil.

Druhý zásadní, konkrétní problém vidím v tom, že § 29 zavádí právě nově povinnost právnických a podnikajících fyzických osob strpět omezení podnikání podle krizového opatření na základě § 5. K tomu bych měl v podstatě dvě otázky. Tu jednu jsem našel i ve stanovisku legislativního odboru, to znamená, zmiňoval to pan senátor Láska, která konkrétní porušení budou předmětem toho postihu, protože při množství vládních opatření, jejich frekvenci, nejednoznačných formulacích, kdy ta opatření jsou měněna dokonce v průběhu tiskových konferencí, a konečně i způsobech její prezentace a vyhlašování, jako například na jednom, dá se říct, soukromém facebookovém profilu jednoho politického hnutí, tak nevím, jak by taková opatření byla postihována. Ale hlavně, v čem vidím zásadní problém, jestliže vláda, je to vládní návrh novely zákona, jestliže zavádí v uvozovkách nově povinnost pro právnické a podnikající fyzické osoby, mně chybí adekvátní reakce v § 35, to znamená náhrada za omezení, a v § 36, náhrada škody. Případně reakce v § 5, kterou máme na stole od pana senátora Wagenknechta. To znamená, zrovna vy, pane ministře, jste celou dobu v loňském roce vystupoval proti tomu, že náhrady škod a omezení není možno platit podle krizového zákona, protože logicky, a to si ještě pamatuji, ty náhrady škod měly být za to, když zabavíme někomu při povodních bagr, autobus a podobně, ale teď, když se implicitně vkládá povinnost pro právnické a podnikající fyzické osoby strpět omezení jejich podnikání, logicky s tím musí jít ruku v ruce náhrada. Odkazovat se na jiný právní předpis mi nepřipadá logické.

Nyní ale k tomu zákonu poněkud obecněji. Návrh zákona byl předložen do Poslanecké sněmovny 7. prosince. Pak se nabízí otázka: Co dělali nejenom legislativci ministerstva vnitra, ale celé vlády do té doby, v průběhu celého roku? Protože o tomto problému se vědělo podle mě nebo muselo vědět dostatečně v předstihu.

Česká republika je podle zjištění Our World in Data nejhorší na světě co do počtu nově nakažených na jeden milion obyvatel. To je konstatování. Vy sám tvrdíte, že ve společnosti pozorujete napětí, že společnost už není soudržná. Pak se pochopitelně nabízí otázka: Proč tomu tak je? Dovolím si na ty otázky odpovědět sám, ale zároveň nastolím nové.

Na jaře ta mezera zmiňovaná, vaší snahou vlastně odstranit ten problém, vůbec nebyla patrná. Projevila se až na podzim. Proč tomu tak bylo? Vy sám jste na konci léta upozorňoval na nebezpečí, že naše ulice budou plné nebožtíků. Buď tedy jste měl úplně jiná data k dispozici než ta, která měla obecná veřejnost, nebo si to jinak neumím vysvětlit. Pak nechápu, proč opatření na podzim přišla až na konci září, respektive začátkem října. Respektive chápu. A to vysvětlení je jediné. Tím vysvětlením jsou krajské volby.

Celé mě to totiž vede k závěru, že tady bohužel už došlo k totální privatizaci veřejného sektoru ve prospěch vládních stran, ale možná jen jednoho politického hnutí. Konečně, svědčí o tom i indicie z poslední doby, kdy národní očkovací plán, jako jeden ze základních dokumentů, je prezentován opět na soukromém profilu jednoho politického hnutí, kdy se inzeruje zvýhodnění předplatitelů iDNES Premium nejenom na obecné lékařské výkony, které jsou dneska ne-li úplně zastaveny, tak ve velké většině omezeny a odsunuty, ale taky zvýhodnění na testování. Pak se ptám: Co bude následovat? Jestli to bude i preference těchto předplatitelů a dalších osob na očkování? To vše, a je toho bohužel mnohem více, způsobilo, že vládním opatřením dneska již málokdo věří. Proto se v podstatě i zvětšuje okruh osob, které se jimi odmítají řídit.

Takže, pane ministře, vím, že jste představitel vlády, není to na vás osobně, ale na vládu jako takovou, až začne vláda fungovat smysluplně a předvídatelně, až si získá zpět ztracenou důvěru veřejnosti, pak nemám nic proti tomu, když se budeme opět zabývat návrhem, ale tentokrát na komplexní úpravu a změnu krizového zákona, tak, aby vyhovoval potřebám této společnosti a této krize. Pak řešme a třeba i postihujme ty, kteří se budou smysluplným vládním opatřením neřídit, vzpírat, protestovat. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Přihlásil se pan ministr k reakci. Zeptám se pana senátora Lásky, jestli si vyslechne reakci pana ministra, nebo chce mluvit? Takže prosím, pane ministře, my jsme tady vstřícní, abych dostál tomu vašemu předpokladu, který mi připadal jako protimluv, že chcete, abychom spolupracovali stejně dobře jako v minulém roce, tak máte slovo.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Já jsem měl tedy pocit, že, i když jste mi většinu věcí zamítli, tak ta spolupráce byla dobrá, ale možná je to protimluv, ale i z neúspěchu může mít člověk dobrý pocit, ale dobrá. Alespoň to proběhlo v důstojné atmosféře.

V reakci na pana senátora, já tedy, musím říct, že jsem překvapen tím, že důvodem pro zamítnutí zákona nebo jedním z důvodů pro zamítnutí zákona je to, že prošel pozměňovák, tuším, pana poslance Feriho. To přece je věc, která by se dala velmi jednoduše opravit, nemuseli jsme to debatovat. Bylo to vlastně jedno z posledních hlasování. Přiznám se, že pokud by ten pozměňovací návrh nevznikl na poslední chvíli a byl tam prostor pro nějaké hlubší zkoumání, tak bychom asi dospěli ke stejnému závěru jako ústavně-právní výbor. Asi by to většinu ve sněmovně nezískalo, to je bohužel cena za tu nouzovou situaci, ale tudíž z mého pohledu toto není argument, protože to je samozřejmě opravitelné hlasováním horní komory parlamentu. Ty důvody jsou samozřejmě politické. A to, co tady říkal pan senátor Nytra, bylo politické vystoupení. Mně nezbývá, než na to reagovat. Já jsem byl dotázán, co jsem dělal, když jsem o tom věděl. Napsal jsem novelu krizového zákonodárství a odevzdal jsem ji v létě. Problém je, že nejdříve se na ni vrhli politické strany a novináři, celou ji ztrhali. A pak, přiznávám se, na ni vrhly i některé resorty a uplatnily celou řadu připomínek. Tudíž to není o tom, že bychom se na to vykašlali. My jsme připravili velmi rychle komplexní novelu krizového zákonodárství, kterou psali odborníci na krizové řízení, předpokládám, vzhledem k vaší minulosti, pane senátore, pokud mohu takhle přímo oslovit, tak asi víte, kdo to psal... Naší snahou bylo jediné, na základě zkušeností z jara zákon, který je napsán na povodně, upravit tak, aby byl aplikovatelný i na jiné typy katastrof, než jsou ty povodně. To byla ambice. Samozřejmě, za tu dobu jsem se o sobě a svém resortu dozvěděl, co všechno chceme zakazovat a jaké máme různé postranní úmysly, omezovat právo na informace atd. Já pouze mohu konstatovat, že to politické zadání bylo jediné: posbírat stanoviska a doporučení odborníků, zejména na krizové řízení a zejména z Hasičského záchranného sboru ČR, upravit krizový zákon tak, aby byl lepší. Takže to jsme dělali, pane senátore.

Ten výsledek naší práce leží teď v meziresortu. Takže ve chvíli, kdy jsme zjistili, že se to nestihne, že ta ambice pustit tu velkou novelu do schvalování někdy v září, se prostě naplnit nedá...

Ve chvíli, kdy se začala zhoršovat situace z hlediska ochoty některých subjektů dodržovat ta opatření a současně přišel zvýšený tlak i veřejnosti na to, aby Policie ČR zasahovala a nařízení vymáhala, tak jsme z logiky věci udělali to, co se dalo udělat nejrychleji, připravili jsme takovouto mininovelu, která jen srovnává situaci nebo srovnává ty podmínky. Pokud tady někdo mluví o drakonických pokutách tři miliony, v zákoně o ochraně veřejného zdraví ty tři miliony jsou. Takže nám přišlo logické to zesouladit. Ale to přece neznamená, že každý, kdo poruší zákon, vyfasuje tři miliony. Tam je nějaké správní řízení a tam proběhne nějaké zkoumání situace... Těžko někdo vyfasuje tři miliony rovnou. Na druhou stranu, pár kandidátů už bych tady měl, kteří zákony nebo nařízení opakovaně porušují, ještě se s tím chlubí. Ale já nejsem správní orgán, to si musí vyjasnit případně odpovědní. Úkolem zákonodárců je dát jim k tomu podmínky. Takže ani výše pokuty, nemyslím si, že je důvodem pro zamítnutí zákona.

Zbytek výhrad byl opravdu politický. Já nemůžu akceptovat z úst člena horní komory zpochybňování krizových opatření vlády a zpochybňování jejich platnosti či jejich vyhlašování. Samozřejmě si můžu myslet svoje o tom, co si kdejaký politik dává na svůj Facebook, nicméně si stojím za tím, že krizová opatření vlády jsou přijata podle našich zákonů, jsou přijata v pořádku a vycházejí ve sbírce zákonů. Tzn. tady to není o nějakém „čau, lidi“, ale je to o tom, co je ve sbírce zákonů. A to, co tam je, to platí. Jediný problém je, že, bohužel, protože krizový zákon je napsán, jak je napsán, ta opatření jsou z velké části nevymahatelná. Jestli něco přidává na frustraci těm, ke kterým občas, když se, k celé řadě lidí hodně vzhlížíme, tím myslím bezpečnostní sbory, tak je to, když se jim lidé smějí do obličeje a říkají: „Tak si nás vyfoťte a my to tady zase zítra přijdeme otevřít, protože na nás nemáte.“ My jsme byli vedeni snahou toto ukončit a dát policistům opravdu možnost věci kontrolovat a vymáhat, když po tom veřejnost volá. Evidentně ta vůle, aspoň zatím, jak jsem slyšel z klubu ODS, ale předpokládám, že ani u některých dalších tady není, takže se s tím budeme muset nějak popasovat.

Argument „nejdřív začněte něco dělat pořádně a potom přijďte s novelou“, tak to samozřejmě je argument obtížně použitelný v krizové situaci, protože problémy musíme řešit teď.

Já jsem nepochopil narážku na počty zemřelých a na chladicí zařízení. Na podzim jsem jasně řekl, že pokud se opatření nezpřísní a pokud epidemii přestaneme zvládat, tak v ulicích ta chladicí zařízení budou. Ona bohužel jsou, nemáte to tak daleko, v Ostravě, a bohužel to vypadá, že budou i v dalších krajích a městech. Mě to netěší, já jsem dělal ve funkci všechno pro to, abychom se takovýmto konsekvencím vyhnuli, ale je to bohužel aktuální stav a situace v ČR, takže jsem nepochopil, jak ta narážka souvisela se mnou. Já jsem pouze vyslovil svou obavu, která se bohužel naplnila.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane ministře. Nyní trpělivý pan senátor Václav Láska.

Senátor Václav Láska:  Děkuji ještě jednou za slovo. Já se pokusím víc odůvodnit a přednést argumenty právní, protože i u nás na výboru byl spor o tom, jestli odůvodňujeme návrh zamítnutí zákona argumenty právními, nebo politickými. Ony se v určitý okamžik potkají, ale já si myslím, že i gró mé zpravodajské zprávy bylo o té polemice právní, odhlédnuto od jakýchkoli politických půtek. Právní pravidlo, že právo musí být předvídatelné, že ten, kdo má být trestán, musí vědět, jak zní předpisy, které má dodržovat. Musí být jasně vyhlášeny, musí být srozumitelné. To je právo, které tady je, bylo tady za všech vlád. To nemá s politikou nic společného. To je nárok, který máme na jakýkoli zákon, na jakýkoli právní předpis, který má nějakou sankci. Pro mě těžiště tohoto zákona, byť upravuje vícero bodů, těžiště zákona je umožnění dávání pokut právnickým osobám až do výše tří milionů korun za porušení nařízení vlády. Pokuta, byť je v našem právním systému zavedena, tak ve spojení právě s porušováním nařízení vlády, která nejsou vydávána tak, jak by měla, je drakonická. Je drakonická. Pokud někdo má podnikat a fungovat s tím, že mu hrozí pokuta až tři miliony korun, tak musí o to precizněji vědět, co má dodržovat, co smí a co nesmí. To tady prostě není dodrženo.

Každý z vás si vybaví situaci, kdy se na tiskovce vlády oznámí nějaké opatření. Je tam spousta výjimek. Oznámí ho v pondělí večer. V úterý vystupují jednotliví ministři a vysvětlují, co se tím myslelo, leckdy protichůdně. Ve středu se tomu dá nějaký šáteček, když se tedy usnesou na tom, co je vlastně zakázáno. Ve čtvrtek se to změní. A celé kolečko jede nanovo. V tomto má žít podnikatel, aby neustále sledoval tiskovky vlády a všechny možné jiné zdroje, včetně soukromých, aby vlastně věděl, co smí a nesmí? Když to nebude dělat a když to nebude sledovat, tak mu hrozí pokuta až tři miliony korun? To aby si každý najal jednoho člověka, možná tím stoupnou pracovní místa, to je možné, ale aby si najal jednoho člověka, který bude sledovat jenom tiskovky vlády a potom vystoupení jednotlivých ministrů, aby věděl, jak může nebo nemůže podnikat. To nejde. To prostě nejde!

To, že opatření vlády jsou vydávána špatně, není závěr jenom na základě mého nebo vašeho subjektivního pocitu z toho, jak sledujeme, jak se to děje, ale je objektivně podložen i rozhodnutími soudu. Kdykoli bylo jakékoli opatření vlády napadeno u soudu, tak to vláda prohrála. Soud opatření zrušil. Buď z důvodu, že jsou vydána špatně, nebo že nejsou odůvodněna, nebo že nejsou opodstatněna. Máme tu na stole objektivní důkaz o tom, že vláda vydává ta opatření špatně. Co se bude dít s těmi pokutami, které budou uloženy za opatření, které potom bude zrušeno vládou? Je pravda, že soudy jsou velmi vstřícné, že nechtějí situaci komplikovat, opatření vlády ruší do budoucna, aby nedošlo k nějaké právní nejistotě, aby měla vláda čas je napravit. Ale to, že vláda neumí vydávat ta opatření, to je prostě objektivní fakt.

Když jsme byli na výboru, pan náměstek pana ministra argumentoval tím, že neví, co se nám na tom nelíbí. Přišel s dopravními předpisy, že v ČR platí pravidla silničního provozu, kdo je nedodržuje, tak je za ně sankcionován, přestože se hádáme o tom, jestli jsou správná, jestli mají být jiná, jestli se má jezdit 130 nebo 150. Ale to je přesně nepochopení právního systému, protože pravidla silničního provozu jsou dodržována a sankcionována na základě zákona o silničním provozu, který prošel celým legislativním procesem, platí dlouho, byl vydán ve sbírce zákonů, je vyučován na školách a jsou minimální pochybnosti o tom, co platí a neplatí. Dávat na roveň takovýto legislativní proces s tím, že v pondělí večer se vyhlásí opatření vlády, to budeme dodržovat, to je nepochopení práva, to je nepochopení toho, jak právo funguje. To nemá s politikou nic společného.

Další argumenty tedy už trochu politické jsou, to přiznávám, ale naše rozhodování je vždycky založeno jak na posouzení právním, tak i na našem politickém názoru a politickém rozhodnutí. Jeden důvod je, pan ministr to tady zmínil, ta pokuta tři miliony je maximální a rozhodně to neznamená, že každý, kdo něco poruší, dostane automaticky tři miliony. Ale je to tu a bude to tu ve hře. Já bych vám rád připomněl věc, která se jmenuje třeba zajišťovací příkaz. Kolega Goláň by mě doplnil. To, když jsme tady projednávali, tak se také tady říkalo: „To je naprosto výjimečná záležitost, zajišťovací příkaz k daňovým řízením, to se použije 5x, 6x do roka na extrémní případy, kde hrozí obrovská škoda státu.“ S tím jsme to tady schválili. A co se děje dnes? Dnes daňové příkazy daňová správa vydává jako na běžícím páse a likviduje jednu firmu za druhou. To je naše zodpovědnost, jaké sankce uvedeme do právního systému. Pokud se uspokojíme s tím, že je to sice možnost, která nebude využívána, tak je to i naše zodpovědnost, pokud využívána bude.

Druhý argument, druhá připomínka, jak to tady zmínil už kolega Nytra, to je opravdu z mého pohledu politický argument, ale jsme v těžké situaci a podnikatelé jsou v extrémně těžké situaci. Pokud nedostanou od státu, ať nemluvím o vládě, od státu patřičnou podporu, aby mohli fungovat, místo toho se jim hrozí dalšími a dalšími sankcemi, pro to přeci nelze zvednout ruku. Nejdříve podnikatelé musí mít nějakou záštitu, že vůbec mohou přežít tuto těžkou dobu. Tu nemají. Náhrady ve výši, aby mohli přežít, se nedávají, padá jeden podnikatel za druhým. Přestože tuto podporu nedostanou, tak naopak nad nimi budeme dávat bič další pokutou. Když nebudete poslouchat, my vám sice moc nepomůžeme, vy asi krachnete, ale budete poslouchat. Když poslouchat nebudete, tak vás budeme sankcionovat. To je prostě postup, ano, politický postup, pro který já nikdy nezvednu ruku.

Proto si myslím, že návrh zákona by měl být zamítnut s tím, že ho zamítáme pro teď. To, že bude třeba do krizového zákona zavést nějakou formu sankce pro právnické osoby, je zřejmé. O tom žádná. Ale musí to být způsob propracovaný, kde bude opravdu zajištěno, že nemůže být zneužíván. Hodně bych plédoval třeba za to, že je možné sankcionovat opatření až poté, co je alespoň sedm dní v kuse v nezměněné podobě v platnosti. Upřímně, pokud chceme, aby lidé věřili českému státu, aby věřili vládě, tak se musíme chovat rovně, musíme se chovat stejně. Pokud máme na jedné straně situaci, kdy vláda neumí, znova to opakuji, neumí vydávat opatření, ale žádá jejich dodržování a vymáhání sankcí, to není férový přístup vůči lidem. Myslím, že by se nám mohl tvrdě vymstít. Sice tu budeme mít bič, kterým budeme moci vymáhat nějaké opatření, ale zároveň ztratíme důvěru lidí. Tenhle zákon, tenhle návrh může daleko víc českému státu uškodit, než pomoci. Ano, bude tu sankce, ale někdy důvěra lidí je daleko důležitější. My ji tímto zákonem můžeme ztratit.

Já si myslím, když to shrnu do jedné věty, upřímně, nejdřív ať se vláda naučí vydávat opatření tak, jak se má, aby byla jasná a srozumitelná. Pak může teprve požadovat možnost trestat za to, když taková opatření nebudou dodržována.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Možná budu malinko opakovat, co tady zaznělo, ale zkusím to trochu jinak. Moje téma, které řeším opakovaně a pořád, je podpora podnikatelů, kteří jsou nejvíce zasaženi opatřeními vlády. Mj. sektor kultury, abych na někoho nezapomněl, je jich mnoho dalších, i ti mají velké problémy, ale většinou se to pak nakonec sbíhá u existenčního fungování těchto lidí v tuto chvíli. Já počkám, až se kolegové pobaví... V pohodě! Dnes na to snad máme čas, tak je to dobré. Aby to pan vicepremiér teď nebral osobně, mluvím k vám jako k zástupci vlády, protože vím, že vaše gesce primárně je krizové řízení. Máte na starosti mnoho důležitých věcí, ne primárně ta opatření, vy je asi nenavrhujete, většinou pan ministr zdravotnictví a průmyslu a obchodu, takže vás poprosím, pak jim to vyřiďte, asi se nekoukají na to, o čem budu mluvit, ale týká se to i vás. Já jenom velice krátce zareaguji na vaše komentáře.

První, co jste říkal: „Já nejsem odborník v oblasti obrany, bezpečnosti,“ ale říkáte, „děláme to proto, aby policie mohla zasahovat“ a vy jste měl čisté svědomí. Já jsem tedy v televizi viděl už několik zásahů, kdy policie zasahovala, i když tento zákon nebyl takto modifikovaný. S beranidlem rozbíjeli skla v nějaké hospodě, možná jste to viděli také. Takže si úplně nemyslím, že by bez této úpravy policie nemohla zasahovat, to je první. Samozřejmě nemůže potom ex post dávat ještě nějaký postih potom ve správním řízení.

Druhá věc, na kterou bych tady velice rád zareagoval, řekl jste, že se vám nelíbí jakékoli zpochybňování krizových opatření, která jsou podle vás v pořádku. Já řeknu můj názor, nejsou v pořádku a jsou velice špatná. Řeknu jenom proč. Já jsem tady, bylo to minulý rok, před několika týdny měl debatu s panem vicepremiérem Havlíčkem. Já jsem mu říkal, že to je ministr cílené likvidace malého a středního podnikání. On mi za to řekl, že jsem Milouš Jakeš a Gustav Husák, za můj projev.

Ale já bych na to navázal. Mně se líbí, že se vláda posouvá. Teď jsem koukal na sociální sítě, které jsou tady i kritizovány, a budu citovat z Twitteru pana vicepremiéra Havlíčka několik dnů zpátky. Bylo to nové opatření, které jste vy jako člen vlády schválil, které jste vydali, byla to reakce na něj. „Vážení přátelé, s ohledem na šířící se epidemii jsme byli opět nuceni zavřít maloobchody, nicméně tentokrát jsme vzali v potaz to, že nemůžeme prostě jednoduše zlikvidovat živnostníky a malé obchody.“ Jsem rád, že po 10 měsících panu vicepremiérovi Havlíčkovi došlo to, že 10 měsíců likvidoval malé a střední obchody.

Jen k návaznosti na to, co tady je. Já plynule teď přejdu k tomu, proč si myslím, že budu pro zamítnutí, nicméně tady mám nějaký návrh, kdyby to náhodou neprošlo. Pokud vy jako vláda, slovy vašeho pana vicepremiéra, já nevím pro co, pro dopravu a průmysl, obchod, říká, že minulý rok likvidoval malé a střední podnikatele, nedivte se tomu, že někteří potom v nějaké fázi nerespektují ta opatření. Já to nechci obhajovat. V případě, pokud někdo úmyslně šíří nákazu, to je velice špatné samozřejmě, ale většinou to bude podle mě spíš fyzická osoba než nějaká firma. Právnická osoba, nevím o tom, že by nějaká právnická osoba účelově šířila nákazu a chtěla to dělat. Nicméně pokud podnikatele omezujete a zároveň je likvidujete tím, že je nekompenzujete, což o tom se tady můžeme bavit hodiny a hodiny, potom se nedivte, že někteří podnikatelé demonstrativně nebudou opatření dodržovat, protože jak bych já mohl dodržovat něco, co mě i s nějakým dobrým motivem zároveň dovede k tomu, že já a moje rodina nebudu mít na jídlo, že přijdu o svůj domov, o svůj dům, který mám například zaúvěrován hypotékou atd. Že mě zkrátka vaše opatření, která nemáme kritizovat, ale já je kritizovat budu, dovedou také do osobních existenčních problémů. Pokud to tato vláda řešit bude, já tomu věřím, že 99,9 % podnikatelů nebude porušovat jakékoli vládní nařízení, i třeba demonstrativně.

Takže pokud vláda chce, aby nějaký nástroj pro fungování opatření, která jsou podle mého názoru mnohdy diskutabilní, například vy, vaše vláda, vy jste uzavřeli snad nejdéle v Evropě, jsem koukal, minulý rok maloobchod a služby. 3,5 měsíce a pokračujeme v tom dál. Dobrá, byli jste nejúspěšnější v tom, že jste měli restrikce. Zároveň tomu úplně nerozumím, nejsem odborník na pandemii, ale máte nejhorší čísla v nakažení. Takže vaše opatření, když porovnám jiné země, takhle asi úplně dobře nefungovala, asi budou potřeba ještě zpřísnit. Já nevím, co ještě budete zavírat. Ale bohužel vám to nefunguje, ta opatření, když se podívám z pohledu zespoda, těch dopadů. Zavřeli jste podnikatele nejvíc, ale máte nejhorší čísla. Nevím, jaká je tam příčinná souvislost, asi tam byla nějaká jiná korelace, nevím.

Nicméně zpátky ke kompenzacím. Pokud vy dlouhodobě budete podnikatele, slovy pana Havlíčka, likvidovat, zkrátka za nějakou dobu... Víte, co se stane? Bude velký odpor, i veřejný, a zkrátka už to budou otevírat demonstrativně všichni. Není možné, aby někdo, kdo podniká dlouhá léta, zadlužil se ve svém podnikání, platil daně, udělal nějaký nový projekt, například minulý rok udělal nový projekt, vzal si úvěr, od pana Havlíčka dostane almužnu s tím, že pan Havlíček ještě dělá omalovánky, kde vysvětluje, jak každému kompenzuje, že to je úplně skvělé. On se jim vysmívá do očí. Vy se jim jako vláda vysmíváte do očí, těm podnikatelům. Pak od nich chcete, aby byli poslušní, ještě jim budete vyhrožovat pokutou? Myslím si, a tím už budu končit, že přístup současné vlády je neseriózní, ať jsem korektní.

Velice krátce, máte na stole pozměňovací návrh. Ono by jich mohlo být velice mnoho. Jenom proč jsem ho dal na stůl? Já budu nakonec pro zamítnutí. Kdyby náhodou neprošlo zamítnutí a byla podrobná rozprava, potom bych to načetl. Je to návrh, který se týká toho, abyste už konečně podnikatele nelikvidovali. Je to návrh, který uvádí podrobnější definici toho, co je přiměřená náhrada. Podle mého názoru, když už nechcete aspoň je nechat přežít, tak byste měli kompenzovat minimálně veškeré prokazatelné náklady podnikatelů. V případě živnostníků, kteří samozřejmě mají malinko jinou situaci, tam dát i nějakou přiměřenou náhradu živobytí samotného. Já jsem do návrhu dal minimální mzdu, abychom neměli nějaký konflikt mezi skupinami. Je to pro tento rok 15 200 Kč čistého, které by dostali. Je to jen návrh, technicky jsme se o tom bavili s legislativou, je možné ho navrhnout mnoha jinými cestami, upravit, nicméně kdyby náhodou, tak to budu načítat jenom proto, abyste to už nedělal. Zopakuji, vaše opatření krizová jsou špatná, minimálně v pohledu fungování a likvidace drobného podnikání. Vím, že to asi nenavrhujete vy, nicméně jak jsem pochopil, vy jste velký zastánce restrikcí, tak do budoucna se nad tím zkuste zamyslet.

Ještě poslední, co bych mohl, mohl bych tady jmenovat, jak k tomu přistupují jiné státy. Nechci to hodnotit, ale většina členských států EU nezavírá takhle dlouho maloobchod nebo skoro vůbec ho nezavírá. Zavírá ho třeba na nějakou omezenou dobu. Mají čísla jiná, mají je nižší. Nedokážu hodnotit proč, ale vaše opatření zkrátka nefungují. Pokud to budete dělat dál a říkat, že kvůli tomu umírají lidé, je to nefér. Tohle je opravdu nefér vůči podnikatelům.

Kdybyste je nechali zabezpečené tak, aby mohli fungovat, nikdo, věřte tomu, že nikdo nebude mít potom jakýkoli problém s omezováním podnikání.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Další přihlášený je pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, ještě jednou dobré odpoledne. Já souhlasím s vámi, pane ministře, že problém s kontrasignací ministra školství jde změnit pozměňovacím návrhem. Konečně, někteří ho možná mají ještě v šuplíku nachystaný. Ale mně tam opravdu vadí zásadně to, že jestliže implicitně zavádíme to, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny strpět omezení podle krizového opatření vydaného na základě § 5 písm. e), tak pak se opravdu ptám, proč ti samí legislativci a ta samá vláda neupravila zároveň § 35 a § 36, které řeší náhrady za omezení jiné skutkové podstaty a případně náhrady škody, protože mně by to připadalo jako logické, jestliže tady něco omezujeme na základě krizového zákona, tak ho i odškodňujeme na základě krizového zákona. Děkuji.

Pardon, ještě pochopitelně to, co jste nepochopil, to bylo spíše ve váš prospěch s těmi nebožtíky na ulici, protože bohužel ta data pravděpodobně už v srpnu naznačovala podzimní průběh koronavirové krize. Ta opatření přišla bohužel až pozdě.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek, prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Tomáš Třetina.

Senátor Jiří Čunek:  Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád požádal pana ministra o jednu věc. V souvislosti s tímto zákonem, s pokutami, které tady již byly diskutovány, a s návrhem, který tady máme, tzn. zamítnout tento zákon pro chyby, bych rád ale upozornil ještě na jednu věc, že všechna opatření musí být rozumná, racionální a pochopitelná, aby byla plněna.

Před nějakým časem, při druhé nebo dokonce první vlně, tady vzniklo, řekněme, určité poukazování médií na to, jak paní ministryně financí chodí hezky učesaná a je vlastně nejlepší samokadeřnicí, protože v té době bylo všechno zavřeno. Ano, určitě je možné, že některé z nás stříhají naše manželky, to jistě mohou rodinní příslušníci apod., ale přeci jen, když vezmu, že polovina nebo těsná nadpolovina občanů této planety a této země také, že ji tvoří ženy, ty, jak je vidět, chodí upraveny trvale, tak je naprosto zřejmé, že se tato opatření, tzn. zákaz činnosti, budou porušovat. Porušují se. A porušují se celkem houfně, lidé si to už začínají sdělovat, je to určitá forma disentu dnes nového. Mnohé porušování je jistě špatně, ale faktem je, že by vláda měla přemýšlet o tom, že jsou některé služby, které jistě v době války, útěku, exodu a podobně asi nejsou zcela nutné. Tzn. aby se někdo myl, aby se stříhal apod. Dokonce masérské služby jsou zakázány. Ale přeci existují rozumná opatření, na základě kterých nebo za kterých lze určité činnosti vykonávat. Já si myslím, že ty nezbytné činnosti, skutečně, kolegové, neberte to tak, tuto nezbytnou činnost já nepotřebuji, určitě se můžu ostříhat dohola jako každý chlap. Ano, někteří jsou ostříháni trvale... My si musíme všímat toho, že pro druhou část společnosti je to věc důležitá. Vláda by takto měla postupovat.

To znamená... Pak jsou služby, které jsou skutečně nutné. Máme jednoho kolegu, který bez maséra každý týden nebo 14 dní se nedokáže dobře hýbat, má s tím velké problémy. Nebyl na neschopence, nebyl v nemocnici, kde by to bylo v rámci léčby fyzioterapeuta, tzn. chodil k masérovi, a ten zavřel. To jsou činnosti, které se jistě dají zvládat, protože to není hromadná účast osob, není to hromadný wellness apod. Tam to chápu. Ale u těchto služeb bych vás poprosil, pane ministře, abyste požádal pana ministra zdravotnictví a jeho kolegy, ať zkusí upravit a navrhnout ta zařízení tak, aby tyto služby mohly běžet, protože pak bude skutečně bujet takový disent, kde si lidé předávají, kdo pracuje kde, kde se bude svítit, nesvítit, přitom se některé služby vykonávají. Je to potom škoda, protože to jde proti opatřením.

Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore. Zřejmě vyprovokován vaší zmínkou o kadeřnicích a kadeřnictví se přihlásil s přednostním právem Miroslav Větrovský. Není tomu tak? Takže prosím, pane senátore, Tomáš Třetina.

Senátor Tomáš Třetina:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, materiál, který je nám dnes předložen ke schválení, můj hlas rozhodně nedostane. Jsem přesvědčen o tom, že je mnohem lepší dávat jasná, jednoduchá pravidla, motivovat k jejich dodržování, než je vymáhat drakonickými tresty. Vláda, která nedokáže motivovat a přesvědčit společnost o smysluplnosti a účelnosti svých rozhodnutí, nemá dle mého názoru právo takto tvrdě a přísně trestat. Ano, přísná opatření jsou skutečně často obcházena. Nikoli však proto, že podnikatelé jsou takoví kriminálníci, ale proto, že jsou to opatření nepředvídatelná, rychle se mění a hlavně jsou nevysvětlena. Kdyby totiž občané, podnikatelé chápali a souhlasili s opatřeními, společenská atmosféra by nepřipustila, aby podnikatel, třeba hospodský, otevřel restauraci nebo z okénka prodával alkohol. Společenská atmosféra je ale jiná, je to vzdor a nechuť k opatřením, okořeněná výsměchem za neschopnost tato opatření vysvětlit. To není prostředí, do kterého je vhodné zavádět přísné tresty. Otevřeně řečeno se vůbec nedivím tomu, že někteří podnikatelé hledají cesty, jak opatření obejít. Proč má mít zavřeno krejčí, který snadno zajistí, aby měl v dílně jen jednoho člověka? Proč má mít zavřeno vesnický obchůdek, kde se počet lidí zajistí také velmi snadno? Pro drobné podnikatele by sankce v zákoně uvedené mohly být likvidační. Můj obvod, Znojemsko, je z valné většiny vesnický. Každý podnikatel se snaží v této nelehké době na těch vesnicích přežít, podnikání udržet. Já mám pro ně skutečně velké pochopení. Ale tak, jak budu všem neustále opakovat, aby dodržovali opatření, stejně tak odmítám uplést na tyto lidi takhle dlouhý bič.

Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Nyní s přednostním právem pan senátor Větrovský a následně pan ministr.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nevyprovokovala mě ani poznámka, nevím, kdo tady mluvil o kadeřnicích, ani vtipná poznámka pana předsedy. Pouze si dovolím avizovat, že v případě, pokud neprojde návrh na zamítnutí, nicméně jsem realista, tak jsem ten, který podá a načte pozměňovací návrh, který by řešil právo veta, které je v tuto chvíli svěřeno ministrovi školství ve věci nařízení pracovní povinnosti žákům či studentům.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr si přál reagovat, prosím, pane ministře, máte slovo.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, já bych si dovolil zareagovat na pár argumentů, které padly v té diskuzi. Já bych jenom chtěl uvést na pravou míru ten argument, tuším, pana zpravodaje, že soudy jak na běžícím páse ruší krizová opatření vlády. To není pravda. Soudy, pokud vím, žádné krizové opatření vlády nezrušily. Zrušily opatření ministerstva zdravotnictví. To znamená, to bylo resortní opatření vydané resortem, nikoliv krizové opatření vlády vydané podle krizového zákona.

Já jsem nikdy neříkal, že krizová opatření vlády jsou geniální, že tam nejsou chyby, že jsou vynikající. Já jsem pouze protestoval proti argumentaci, tuším pana senátora Nytry, že jsou vydávána nějak pokoutně. Já jsem říkal, že jsou vydávána v souladu se zákonem, to znamená, že o nich vláda hlasuje a vycházejí ve sbírce zákonů. Samozřejmě, že nejsou ideální. Samozřejmě, že ta vláda udělala spoustu chyb, o tom žádná, chyby děláme všichni, zejména když je ta situace nějak vyhrocená. Takže to já netvrdím, že všechno to, co opustilo Strakovu akademii, bylo geniální a správné, ale byla to reakce podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí na tu aktuální situaci. Tím já nijak ta opatření nevynáším, na to není prostor, ale můžeme se samozřejmě podívat, jak to dělají jinde, jak doznávají změn krizová opatření v jiných státech. Docela inspirativní možná by byl vývoj ve Velké Británii, kdy opravdu tam na základě velmi razantních změn v dynamice té epidemie vláda byla nucena reagovat velmi rychle. A tam opravdu druhý den neplatilo to, co včera, ale holt to k tomu asi patří. Věřte, že to není žádný úmysl, ale je to snaha vlády na tu situaci reagovat. Otevřela se tady zajímavá debata o předvídatelnosti vládních opatření. To já bych byl, samozřejmě já si velmi rád poslechnu každý názor, diskuse je základem demokracie, ale nevím, jestli je smysluplné tuto debatu vést. Já jsem z toho posledního vystoupení, nebo předposledního, pardon, pane senátore Větrovský, měl pocit, že bychom každý zákon měli posuzovat optikou, jestli je rozumný, nebo není. Jestli je předvídatelný či není. Pokud bych k tomu přistoupil takto, tak bych měl velký problém platit daně v tomto roce, protože já jsem do konce roku vůbec netušil, jaké daně budu platit. Až na poslední chvíli hlasy hnutí ANO, ODS a SPD jsem se dozvěděl, jaké daně budu platit. To je, prosím, nadsázka, ale jenom upozorňuji na to, že debata nebo snaha ty zákony posuzovat podle toho, zda jsou z mého pohledu rozumné, a pak se rozhodnu, že je budu dodržovat, mně trošku zavání potenciálními problémy do budoucna. Ale to už jsme v nějaké té spíš politické rovině. Já chápu, že jsem si to dneska přišel vybrat za celou vládu, je to součást mojí práce.

Tudíž možná už závěrem, ta snaha...

Jo, ještě dlužím jednu odpověď, to je celá ta materie odškodňování. Zaprvé ten zákon krizový už teď jisté možnosti odškodnění připouští, ale my, jako ministerstvo vnitra, zastáváme názor, že, ten tady správně interpretoval pan senátor Nytra, že ta škodní odpovědnost je velmi úzká, tudíž nemůžeme přijmout argumentaci, že bychom v tomto zákoně, v krizovém zákoně, měli řešit nějaké masivní odškodňování, protože z mého pohledu to gesčně nemůže být řešeno zákonem v gesci ministerstva vnitra, protože to by znamenalo, že za veškeré škody, které vyhlásí vláda podle krizového zákona, to plnění bude zajišťovat ministerstvo vnitra ze svého rozpočtu. Jakkoliv nejsme malinké ministerstvo, máme nějakých 80 miliard rozpočet, tak jenom když spočítám, o kolik nás žalují subjekty za tu první vlnu, tak jsme v tom asi za 7 miliard. A to fakt... Největší položkou jsou, tuším, České dráhy, skoro miliarda, tak fakt asi není možné, aby ministerstvo vnitra ze svého rozpočtu odškodňovalo České dráhy za to, že nemohou jezdit.

Naší ambicí nebylo jaksi vyslat signál, že odškodňovat nebudeme, ale náš resort není připraven ani schopen, ani mu to gesčně nepřísluší, připravit nějakou univerzální odškodňovací novelu, která by stanovila způsob a hlavně mechanismus vyplácení toho odškodného, protože z resortu ministerstva vnitra to z mého pohledu možné není.

Celá ta snaha, kterou tady předvádím, byla vedena opravdu tím, abychom srovnali ty podmínky. To znamená, když máme tady vydané opatření podle dvou zákonů, tak porušování jednoho trestat můžeme, porušování druhého trestat nemůžeme, tak jsme to chtěli narovnat. Chtěli jsme dát policii adekvátní pravomoci v tomto směru a chtěli jsme i mít tu správnou odpověď pro naše občany, když se ptají, kde ta policie je, co dělá a proč to netrestá.

Někdo tady hovořil o tom, že je to strašně všechno složité a že chudák podnikatel, aby nedostal 3 miliony pokuty, tak že by si musel vyčlenit člověka na to, aby to všechno studoval. No, nemusel. Ono by možná stačilo, kdyby ten podnikatel věděl, že má zavřít v devět nebo v osm, podle toho, jakou máme krizi. Kdyby provokativně každý den tu svoji restauraci neotevíral a nevysmíval se té policii do obličeje. Ale chápu, že to je možná slabý argument na to všechno, co tady padlo. Já zastávám názor, že pokud ten stát má mít nějakou autoritu a má si ji udržet, musí mít taky adekvátní prostředky, jak si tu autoritu vynutit. My samozřejmě můžeme před těmi lidmi klečet, můžeme je prosit, můžeme uplatňovat postoj, který někdo navrhoval, postupem času získávat znovu ztracenou důvěru, ale ona ta čísla jsou dost neúprosná a toho času moc není. Těch lidí, kteří přibývají v nemocnicích, tak ta čísla rostou. Bohužel rostou i čísla zesnulých. Pokud má mít reakce toho státu nějaký smysl, musí přijít teď. Pak v létě si můžeme svolat vyšetřovací komisi, můžeme říci, kdo za to může za všechno, můžeme si i říci, jak nově napsat ty krizové zákony, ale konat potřebujeme teď.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Mám pocit, že jste trošičku předběhl své závěrečné slovo, protože pořád jsme ještě v rámci obecné rozpravy, do které se hlásí jako další pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobrý den. Pane ministře, ale buď tedy, já souhlasím s tím, že by to nemělo jít v tom normálním režimu odškodňování, tak jak jsme se bavili o tom bagru nebo o tom autobuse, na druhou stranu, tady je ustanovení, že odškodnění řeší ten orgán krizového řízení, který to krizové opatření vydal. V tomto případě je to vláda. Stačilo úplně nějaké obecné ustanovení, které by ty podnikatele uklidnilo, že v případě omezení tu náhradu, ať už náhradu za omezení nebo náhradu škody, dostanou. Nic víc, nic méně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Proto obecnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli ještě se chce vyjádřit? Ano, už řekl, co chtěl říci, v předchozím svém proslovu. Tak se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Pavel Kárník? Nepřeje. Kývá hlavou, že nepřeje. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, teď je prostor pro vás, abyste se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo. V proběhlé rozpravě vystoupilo 6 senátorů, senátorka, tuším, žádná. Jeden kolega třikrát. Čtyřikrát byla avizována podpora výborovému návrhu na zamítnutí, dvakrát bylo avizováno případné podání pozměňovacího návrhu, pokud bychom se dostali do podrobné rozpravy. Jiný návrh nebyl podán ani přednesen, takže budeme hlasovat o výborovém návrhu návrh zákona zamítnout.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to přesně tak. Nepadl jiný návrh než dva návrhy, dvě usnesení dvou výborů, zamítnout tento návrh zákona. Předtím, než budeme hlasovat, spustím znělku.

K projednávanému návrhu zákona máme pouze návrh zamítnout návrh zákona, tak jak nám došel ze sněmovny, o tomto návrhu zamítnout budeme hlasovat. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 3 se ze 68 přítomných senátorek a senátů při kvóru 35 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo, návrh zamítnout byl přijat.

Nyní v souladu s § 3 odstavce 2 zákona č. 300/2017, což je stykový zákon... Ano, pane ministře?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Což je stykový zákon, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Václav Láska a Pavel Kárník. Jako třetí pan senátor Zdeněk Nytra. Souhlasí s tím pánové? Ano, všichni souhlasí. Takže přistoupíme k hlasování o tomto návrhu. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, kde jsme hlasovali, kdo bude zastupovat Senát při odůvodňování, což bylo hlasování č. 4, se ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 67, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Já mohu ukončit projednávání tohoto bodu, poděkovat panu ministrovi a i jemu popřát dobrý, možná lepší nový rok, než byl ten minulý.

My nyní můžeme projednat bod, kterým je

 

Návrh usnesení Senátu k odpovědi Komise na reakci českých úřadů na finální auditní zprávu k šetření č. REGC414CZ0133 Audit o fungování zavedených řídících a kontrolních systémů zamezujících střetu zájmů, jak vyžadují čl. 72-75 a 125 nařízení (EU) č. 1303/2013 a články 60 a 72 nařízení (ES) č. 1083/2006

Usnesení Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy nám bylo rozdáno na lavice. Nyní prosím pana senátora Lukáše Wagenknechta, jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já velice krátce odůvodním, proč dneska jsme navrhli projednat tento bod. Práce naší komise navazuje na dočasnou komisi, která fungovala v minulém období. Jejím úkolem bylo právě řešení těchto auditních zpráv, které vypracovala Evropská komise ve vztahu k v té době potenciálního střetu zájmu pana premiéra Andreje Babiše při čerpání miliardových dotací ze strukturálních fondů.

Nicméně teď nově, protože se od té doby udála nová skutečnost, a to ta, že na začátku prosince minulého roku Evropská komise opětovně zaslala reakci na stanovisko České republice k těmto zprávám auditním, kterých je více, tyto zprávy byly prezentovány na půdě Evropského parlamentu, kde je poslanci projednávali se zástupci Evropské komise, následně byly během několika dnů k dispozici ve veřejném prostoru na internetu. To znamená, bylo možné si tyto zprávy stáhnout a přečíst. My jsme samozřejmě nejdříve požádali ministerstvo pro místní rozvoj a další ministerstva, aby nám tu zprávu poskytly, aby to bylo dle nějakého standardního postupu. Nicméně opětovně jsme dostali reakci, že to není úplně možné, poskytovat takovéto zprávy. I tak jsme ale v rámci toho, že ta zpráva byla v angličtině k dispozici, tuto zprávu chtěli projednat. Udělali jsme první část, projednali jsme ji se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj. To, co vypadlo z toho samotného jednání, nás dovedlo k tomu, že je potřeba opravdu tady projednat tento bod, aby se mohlo vyjádřit i plénum Senátu k tomu, jaké jsou aktuální postupy úřadů a orgánů České republiky v této kauze.

Co bych první rád jako řekl, je to, že ministerstvo nám nějaké dokumenty poskytlo. Vám, jako senátorům, asi je ukázat můžu. Jenom abyste viděli, my jsme dostali části dokumentů, které jsou pro všechny na internetu dostupné, můžete si je stáhnout. Tak jsme dostali ten dopis, který vypadá takto. Můžu pokračovat dál. Některé věci tam začerněné nejsou samozřejmě, ale dostali jsme je, ale zároveň si je můžeme číst na internetu. Tak to byla jedna z těch prvních věcí. Nějaké dokumenty tam samozřejmě jsou, ale ty zásadní jsou takto poskytnuty. Tak jenom to je opětovné, co se nám tady děje v Senátu, že české úřady a ministerstva k nám přistupují tak, že před námi informace tají, i když to nemá žádnou logiku. Nicméně, jak jsem řekl, i tak jsme to projednali. K těm výstupům, byl tam pan náměstek z ministerstva průmyslu a obchodu, paní náměstkyně z ministerstva pro místní rozvoj. My jsme chtěli jenom dostat zpětnou vazbu, jak to je řešeno systémově. Řeknu jenom proč.

Na půdě Evropského parlamentu padlo to, že, a je to i v té zprávě, že takzvaná chybovost, to znamená, procento selhání, chyb v rámci ověřovaných vzorků těch auditů společností ovládaných panem premiérem ze strany Evropské komise je 67 %. To znamená, že v 67 % byly nalezeny nějaké chyby. Ať to jsou chyby v rámci střetu zájmů, případně nějakých jiných procedur, postupů ohledně zakázek a dalších věcí. To je docela zásadní věc. Standardní chybovost, já jsem auditor, mohu to kvalifikovat, pro veřejnou správu, kterou stanoví mezinárodní auditní standardy, které používá náš nejvyšší auditní úřad, kontrolní úřad u nás, jsou 2 %. Evropská komise používá chybovost v rozmezí 2 %. A pokud to je mezi 2 a 5 %, tak je to nějaký opět problém, ale dá se ještě řešit. Nad 5 % selhal systém. Takže, řekněme, 2 % pro celý svět, kde funguje veřejná správa, je selhání už systémové, větší. V tomto případě 67 %.

Když to shrnu, z toho systémového pohledu ty závěry jsou fatální. Společnosti, které byly ověřované, opravdu čerpaly v rozporu s právem v takto velkém rozsahu.

My jsme probrali několik projektů, které byly komunikovány, zajímá nás další podstatná věc. Jak k tomu přistupuje Česká republika? Protože Evropská komise ty peníze už takhle nechce dál platit České republice. Nicméně, co se nám tady děje dál, ty peníze u nás buď se platí dál, nebo se nevymáhají zpětně. Tím pádem budou hrazeny z národního rozpočtu. Český daňový poplatník bude platit to, co je podle evropských auditorů protiprávní. A to podle mého názoru není přípustná věc. Myslím, že my, jako zástupci našich senátních obvodů, bychom se k tomu měli vyjádřit, že takové velké částky, aby jeden člověk, který ovládá skupinu obchodní a zároveň má pravomoci při schvalování veškerých evropských věcí na Evropské radě, v tom pokračoval dál, není přípustné. Podle mého názoru ten střet zájmů je opravdu extrémní. V tuto chvíli myslím, že na celém světě není lepší příklad než u nás, bohužel v tom negativním slova smyslu.

Co bych dál uvedl u jednoho z těch projektů, nebudu do větší hloubky zacházet, ale co hrozí. Jsou tady nějaké prekluzivní lhůty pro případné možné vymožení té částky zpátky. Obecně ta prekluzivní lhůta je 10 let. U jednoho projektu už jsme za 7 lety od té doby, kdy byl poskytnut, a ještě by mohl být vymožen. Takže pokud v tom budou české úřady dále, v té nečinnosti, pokračovat, tak o ty peníze opravdu finálně přijde český daňový poplatník. To je další věc, která byla pro nás docela důležitá k tomu, abychom se posunuli k nějakým závěrům.

Já ještě, protože ono se to pořád vyvíjí, já jsem se koukal teď, jak k tomu ty úřady postupují dál, jestli opravdu už tedy alespoň ty evropské peníze neposkytují. Velice krátce jsem se podíval na stránky jednoho z úřadů, který poskytuje evropské dotace v oblasti zemědělství, je to Státní zemědělský intervenční fond. V rámci jednoho z programů, Programu rozvoje venkova, který je hrazen ze strukturálních fondů, 23. prosince 2020 bylo provedeno doporučení pro schválení dodatečné alokace nových projektů.

Zkrátka je nějaký zásobník projektů, který byl připraven, kde se nevyčerpaly peníze na něj, aby bylo možné, protože peníze ještě jsou, některé projekty vzít a doporučit. Na konci prosince tohoto roku tento úřad doporučil některé projekty. Neprocházel jsem všechno, ale jeden mě docela zaujal, možná, že ho budete znát. Je to společnost Penam. To znamená, dělá kvalitní křupavý toustový chléb atd. Já jenom, proč to uvádím. Já si z toho nechci dělat legraci, ale je to až zrůdně bizarní. Máme tady projekty, které jsou napadeny Evropskou komisí, kde, asi jste možná tu kauzu zaregistrovali také, v tom auditu je popsána, společnost dostala peníze, Zelená louka, která patří do té skupiny, také to je pekárna z holdingu pana premiéra, dostala peníze na toustový chléb, protože je moderní, ale tu linku převezla z Německa sem do ČR. 100 milionů korun! Já myslel, že už to nebude pokračovat dál. Tento projekt není na nový toustový chléb, ale ten projekt je tady, co čtu na stránkách toho úřadu, na modernizaci mlýnské technologie. To mě opět vyděsilo, protože už v jednom případě jsme tu modernizaci zažili, stomilionovou, a tady opět jedeme dál. Takže to je ještě další posun toho, od té doby, co jsme to projednávali na komisi, že opravdu mohu v tuto chvíli říct, že české úřady dále plánují poskytovat evropské dotace, i když Komise říká, že už se to dělat nesmí. Dokonce ta česká úroveň je ještě horší, tam to vypadá tak, že to nakonec zaplatí český daňový poplatník. Opravdu jsou to miliardy korun. Velice krátce, to je úvod k té problematice. Myslím, že mě pak ještě doplní zpravodaj, který to shrne vždycky ještě lépe, protože pan senátor Goláň má lepší didaktiku pro toto vysvětlování formální. Ale za mě, já jsem chtěl jenom ten obecný úvod do té problematiky. Když to tady posouvám, jednu věc porovnám s druhou, co se děje...

Evropská komise nebude platit projekty, které ovládá pan premiér. České úřady doporučují ke schválení k proplacení z evropských fondů, minimálně v jednom případě, v prosinci tohoto roku, po jednání naší komise, další projekt z tohoto procesu. Jedna extrémně podle mě špatná úroveň. Je to opravdu zásadní selhání. Druhá úroveň potom je ta česká. Já si myslím, že nemůžeme tady zavírat oči nad tím, aby peníze, dokonce i v době, kdy peníze chybí na to, aby podnikatelé měli na jídlo, vždyť tady jsme to dneska projednávali v minulém bodě, kdy nejsou peníze, aby kadeřnice dostala, já nevím, na hypotéku, aby zaplatila svůj nájem, svoji budovu, ve které provozuje kadeřnictví, na to peníze nejsou. Ale na toto peníze jsou... To nemůžeme připustit.

Proto jsme udělali návrh usnesení naší komise, který jsme doporučili tady projednat. Máte ho na stole, nebudu ho celý číst, jenom ho krátce shrnu. Myslím si, a to opravdu není zlehčování, je potřeba vzít vážně ty závěry, které jsou v té zprávě. Já vím, že číst je asi všichni nemáte čas kompletně, ale když se člověk na to podívá, stránka od stránky tam je zásadní pochybení. Zásadní pochybení... Které hraničí i s podvodným jednáním v některých případech.

Druhá oblast, ta se týká toho, že bychom měli konstatovat opakovaně, že pan premiér je ve střetu zájmů. Jak podle českého zákona v tuto chvíli, tak i podle těch evropských postupů. V té zprávě je to dokonce ještě lépe definováno než v té předchozí verzi, protože tam zohlednila Evropská komise i názor pana nejvyššího státního zástupce Zemana, který sice odmítl udělat nějaké formální kroky v rámci posuzování střetu zájmů společností pana premiéra, nicméně konstatoval, že tam ty kroky, ty jednotlivé body naplněny jsou.

Co je problém, to se netýká pouze pana premiéra, i když to s ním také souvisí, jsou zásadní, pořád do dneška jsou zásadní nedostatky v rozkrývání skutečných majitelů příjemců dotací, jak evropských, tak českých. Systém není nastavený úplně jasně. Také to z toho vyplývá. Myslím, že se tím budeme asi zabývat i příště.

Co je za problém, to si myslím, že věcně, jak jsme tohle napsali, Česká republika je členskou zemí Evropské unie. Podle mého názoru to velice poškozuje naši reputaci na celé úrovni Evropské unie. Vezměte si, že oficiální úřad Evropské unie, Evropská komise, dá závěry, že tady zkrátka jsou protiprávní dotace pro jednoho člověka, který je zároveň premiér. A jedeme dál, české úřady zavírají oči. Opravdu si myslím, že nám to nedělá dobře, naší reputaci na té evropské úrovni. Malinko nás to posouvá mnohem dál na východ, než jsme.

Druhá věc, myslím si, že to také dovádí k nějakému stavu snížení důvěry občanů v úřady samotné. Podívejte se, kolik je případů, kdy úřady vymáhají pár korun po podnikateli, když poruší nějakou dotační podmínku. Už tady v minulosti také bylo komunikováno... V rámci těch podpor nějakých, které už i byly dány podnikatelům v oblasti třeba hrazení mezd. Podnikatel dal o dva dny později nějakou žádost a pak mu to sebrali, ty peníze mu ani neposlali, tak tam je extrémní přísnost. Ale v případě jednoho člověka tady zavíráme oči. Jak ti lidé pak mají důvěřovat těm úřadům, které k nim takhle přistupují? Je to dvojí metr na dva různé typy lidí. To je špatně.

Co je velice závažné, a je potřeba se tím dále zabývat, je soulad našeho českého zákona o střetu zájmů s evropskými postupy a pravidly. Opět v tom usnesení je několik ustanovení evropských nařízení, které se toho také týkají. Je potřeba do budoucna dbát na to, aby ten český zákon byl v souladu, aby byl vymáhán případný stav jeho porušení.

Poslední věc, která myslím, že je vhodná, a to je, abychom vyzvali vládu, aby přestala porušovat ty své postupy, aby začala vymáhat peníze, které jsou neoprávněně proplaceny.

Je tady ještě jedna možná varianta. Pokud by česká vláda chtěla protiprávně platit peníze do společností ve svěřenském fondu pana premiéra, zároveň víme, že jsou protiprávní, je to nedovolená veřejná podpora. Je to mechanismus, který funguje v celé Evropě, nemůže dávat dotace komukoliv, čímž by byl zvýhodněn na tom trhu proti nějakému jinému podnikateli. Teď třeba nově Penamem. Penam bude zvýhodněn opět proti malé pekárně, která bude třeba tady v Praze nebo v jakémkoliv jiném městě v České republice, pokud dostane peníze. Pokud by ten Penam dostal peníze z dotace, která je schválena v tom programu, v tom evropském, tak tam už to posouzením té veřejné podpory prošlo na té evropské úrovni. Ta je dovolená, schválená. Ale pokud ty peníze půjdou jinou cestou, nemůžou tímto programem protéci, tak je nezbytné, aby jakýkoliv takovýto dotační projekt byl požádán ze strany České republiky, aby ta nedovolená veřejná podpora byla posouzena. Takže já bych velice rád, aby Senát český vyzval českou vládu, aby tyto, podle mého názoru, protiprávní, ale to v usnesení není přímo, ale dotace pro pana premiéra, které už nejsou hrazeny z evropských peněz, které jsou dál placeny z českých, aby česká vláda požádala o notifikaci Evropskou komisi, aby takové protiprávní dotace mohla udělovat. Myslím si, že to je správný krok. To je jediná možná alternativní varianta. Buď to neplatit, nebo požádat Komisi, aby takové proplácení zkrátka schválila. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne. Myslím si, že, nebyl bych tady moc ambiciózní, že to dopadne dobře, ale je to možnost.

Poslední věc, ta se týká bodu 5, tam bychom měli také upozornit a vyzvat poskytovatele dotací a zadavatele veřejných zakázek, aby se také tímto závěrem řídili. Pokud je společnost v nějakém zaparkovaném holdingu ovládaná ve střetu zájmů zároveň panem premiérem, neměla by čerpat zakázky, tak by se nemělo dít, že by měly být miliardové zakázky, které na konci roku jsou schvalovány, a běží to opět dál a dál. To opět nikdo neřeší. To je velice komentovaně krátce ten dokument, který tady je. Kdyby cokoliv, pak doplním v obecné rozpravě.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku navrhovatelů. Než budeme pokračovat, splníme jednu povinnost, omluvit paní senátorku Adélu Šípovou. To pro záznam... Budeme pokračovat tím, že nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor Tomáš Goláň, kterého se ptám, zda se svojí rolí souhlasí? Ano, kývá hlavou, že souhlasí. Budeme o tomto návrhu hlasovat. Já spustím znělku.

Budeme hlasovat o tom, jestli zpravodajem tohoto tisku bude pan senátor Tomáš Goláň. Přítomno je 64 senátorek a senátorů, kvórum aktuální 33. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 5 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Zpravodajem byl určen pan senátor Goláň.

Já ho prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy, abychom potom mohli hlasovat... Prosím, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se jako první hlásí pan místopředseda Jiří Oberfalzer. Pane místopředsedo, máte slovo, prosím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Já si myslím, že kromě obecně známých skutečností, které nám zde pan navrhovatel nebo zástupce navrhovatele popsal velmi podrobně, zazněla klíčová informace, že poskytnutí dotace, na kterou nemá subjekt nárok, je, a řekl to naprosto jasně pan senátor Wagenknecht, je nedovolená veřejná podpora. Kromě toho, že Evropská komise neproplatí žádnou neoprávněnou dotaci, byť by ji Česká republika jak chtěla, přidělila, tudíž ta padne na vrub veřejných prostředků, protože tato vláda zcela evidentně nebude od svého premiéra tyto prostředky požadovat zpět, tak zde přichází další nákladová položka pro veřejné rozpočty, protože poskytování veřejné podpory může Evropská komise sankcionovat. Nebo, řekněme, Evropská unie. Čili je to další výpad pro státní rozpočet, který půjde na vrub soukromého podnikání představitele vlády. Děkuji za upozornění na tento prvek, protože je to další silný argument, proč by měla vláda okamžitě s dotováním firem svého premiéra přestat. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další se do rozpravy přihlásil pan senátor Tomáš Goláň. Pane senátore, prosím, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já jsem byl tak aktivní, že jsem měl dokonce připravenou zpravodajskou zprávu, ad hoc jste mě zvolili a já už jsem to všechno napsal, takže já z té zpravodajské zprávy budu citovat, ale chtěl bych samozřejmě zdůraznit to, co tady zaznělo, a to je ta chybovost. Chybovost 67 % při tolerované 5%, ale běžné 2%, je naprosto něco, co je neomluvitelného.

Co z toho vyplývá? Již pan předřečník řekl, je to nedovolená podpora. Ta nedovolená podpora skončí s tím, na co jsem se ptal paní Moniky Hohlmeier z CONT. My jsme jako Komise se setkali s předsedkyní komise rozpočtové Evropského parlamentu, paní Monikou Hohlmeier. Ona nám řekla, že všechny tyhle věci musí zaplatit firma. Já jsem položil dotaz přesně ve stylu tohoto, jak my, když ten stát ovládá ten, kdo vlastní firmu, dostaneme z firmy ty peníze? Ona řekla: „Velice jednoduše. My vás dáme k účetnímu dvoru do Lucemburska, k Účetnímu dvoru Evropské unie, kde za nedovolenou podporu dostanete takové sankce, že si rozmyslíte, jestli to ta firma zaplatí, nebo ne.“ Řekla, že ještě nikdo to nikdy nevyhrál. Takže můžeme být rádi za to, že jsme členy Evropské unie, protože v téhle patové situaci, kdy ten, kdo čerpá neoprávněnou podporu v takové výši, ovládá zároveň stát a celou vládu, čímž vymahatelnost práva je zásadním způsobem ohrožena, bude řešit tuto situaci Evropská komise na návrh účetního odboru Evropského parlamentu, na návrh CONT, tak, že vlastně soudní dvůr... Pardon, není to Soudní dvůr Evropské unie, ale Účetní dvůr Evropské unie rozhodne o tom, jak stát bude konat, aby tuto nedovolenou podporu získal zpět od firmy. Já si myslím, že bude ještě horko, ale jak znám Evropskou unii, tak si myslím, že se to nestane už teď, když u nás byla spuštěna volební kampaň, protože oni si na tyto věci dávají velice pozor, aby to bylo odpolitizováno, takže počkají po příštích volbách. Po příštích volbách k tomu zúčtování dojde, ať bude výsledek voleb jakýkoliv. Ještě se máme na co těšit. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Uděluji slovo panu místopředsedu Oberfalzerovi, který je další přihlášený do rozpravy.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Já chci ještě upozornit na jeden aspekt. Je-li tedy všeobecně známo, že dotace, evropské dotace na základě zákona o střetu zájmů a také směrnic o střetu zájmů Evropské unie nelze přidělovat osobě, která v takovém střetu zájmů je, pak ten, kdo dotace přiděluje, se dopouští trestného činu, protože de facto defrauduje veřejné prostředky. Myslím, že to je jeden z aspektů, který by měl být v té veřejné debatě uplatněn. To, že někdo politicky někoho ohne, přiměje ho, aby činil, co činit nemá, přikryje to svou autoritou mocenskou, politickou, to je jeden aspekt věci. Ale to, že někdo se dopustí trestného činu zneužití veřejných prostředků, dá tam svůj podpis, to si musíme uvědomit, to nedělá premiér, ani ministr, to dělají úředníci. Tam je osobní trestní odpovědnost. Dokud policie nebude vyžadovat stíhání těchto přečinů a trestných činů, tak to pojede dále. Teprve když se úředník bude bát něco takového učinit, tak si bude muset rozhodnout, koho se bojí víc, jestli premiéra, anebo jestli se bojí o svůj případný osud. Pojďme na toto upozorňovat. Tam je přímá odpovědnost. Jestliže někomu se daří hrát betla s Evropskou unií, ale zejména s českou veřejností, tak by to nemělo uniknout zejména orgánům činným v trestním řízení. I když se ony nejspíš, jak můžeme pozorovat, bojí vyšetřovat některé záležitosti, které mají vazbu k premiérovi, tak by se neměly bát všímat si nelegálního nakládání s veřejnými prostředky ze strany jakéhokoliv výkonného úředníka. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Obávám se, že spíš hrají durcha, než betla s českou veřejností, ale to není podstatné v tuto chvíli. Prosím, pane senátore Wagenknechte, jste další přihlášený.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já jenom velice krátce, protože to podstatné už tady padlo, jenom bych chtěl, kdybyste byli tak hodní a podpořili to usnesení, budu moc rád, ale jenom že by to neměl být konec naší práce. To znamená, že pokud by to tady prošlo, dal bych pak i nějaký čas české vládě, aby se nám k tomu vyjádřila, to znamená, jestli bude notifikovat ty protiprávní dotace, nebo je poskytovat dál. Potom bych to zařadil určitě na další bod další komise, která bude v únoru. Opět bychom to projednali a případně navrhli nějaký další postup. Myslím si, že minimálně jedna nebo druhá varianta by měla zkrátka proběhnout. To znamená, že pokud by do měsíce úřady ty peníze nezačaly vymáhat a poskytovaly dále, nebo by nezahájily tu notifikaci u Evropské komise, tak bychom nějaký návrh potom udělali my sami, aby to někdo zkrátka řešil. Jenom k tomu doplnění, že není to vnímáno jako poslední krok, který by tady měl být udělán, jenom udělat nějaké usnesení a nechat to být, protože si myslím, že to by bylo špatně. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Zdeněk Nytra nepožaduje přednostní právo. Proto dávám slovo panu senátoru Goláňovi.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Ono to tady padlo, já jsem měl možnost si tu zprávu skutečně přečíst, už jsem si říkal, že to nedočtu, v okamžiku, kdy jsem začal nacházet ta kontrolní zjištění. Byla popsána situace Lovochemie, co se stalo, a teď závažnost kritická. U té většiny případů byla závažnost kritická. Proč? Proč nejsou stíháni ti úředníci? Proč toto bylo možné? Protože Komise nám řekla, že navštívila jediný stát, kde nemáme speciální úřad nad kontrolou evropských dotací, kde nemáme speciální úřad, který by měl pravomoc a mohl by ty úředníky, o kterých tady můj předřečník mluvil, kriminalizovat a předkládat těm orgánům činným v trestním řízení. My nemáme kontrolní mechanismy!

Závěrem té zprávy je 100% selhání kontrolních mechanismů v čerpání evropských prostředků. Tohle je opět problém legislativy a opět námět pro příští vlády, aby byla vytvořena, já nejsem pro nové úřady, ale aby byla vytvořena v rámci stávajících ministerstev jakákoliv sekce, jakákoliv speciální organizace, která bude kontrolovat ty evropské prostředky. Nejvyšší kontrolní úřad není kompetentní ke všemu. To je třeba odstranit. Aby mohli i ti úředníci mít nad sebou nějaký Damoklův meč, který je bude hlídat, aby nepodepsali, cokoliv jim kdokoliv přikáže, protože pak bude nějaký orgán, který je bude kriminalizovat. Toto bylo další zjištění a toto bylo další překvapení pro komisi CONT vedenou paní Monikou Hohlmeier, když zjistila, že v České republice nic takového nemáme. Děkuji za pozornost. Slibuji, že to bylo naposledy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Předávám slovo panu senátoru Nytrovi.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane senátore, dámy a pánové, já chci upozornit v kontextu toho usnesení na problémy další, dva, které tady pochopitelně jmenovány nejsou, ale ten střet zájmů má tři oblasti. Jedna je poskytování finančních prostředků, dotací a tak dále.

Druhá je přihlašování se těchto subjektů, které jsou pod střetem zájmů, do veřejných výběrových řízení, viz např. nedávno uzavřený kontrakt pro Uniles za 4,5 mld. Kč. A zatřetí je to vlastnictví sdělovacích prostředků, a to v souvislosti například s nedávno vyhlášeným termínem parlamentních voleb, kdy v podstatě, jestliže tento audit konstatuje u pana premiéra střet zájmů v oblasti poskytování finančních dotací, je naprosto nezpochybnitelné, že tatáž osoba je ve střetu zájmů i v rámci dalších dvou oblastí. Pak si můžeme jenom představovat a nebudeme se stačit divit, co se bude dít v rámci předvolební kampaně, v rámci jím ovládaných sdělovacích prostředků.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan předseda Miloš Vystrčil nepožaduje přednostní právo, proto prosím pana senátora Goláně.

Senátor Tomáš Goláň:  Nikdy neříkej „nikdy“. Byl jsem upozorněn naší legislativou, že to usnesení, byť je přijato komisí, ale není výborové, tak ho musím načíst. Takže se ujímám přeci jen ještě naposledy dnes slova.

Návrh usnesení Senátu Parlamentu ČR k odpovědi EK na reakci českých úřadů na finální auditní zprávu, šetření č. REGC414CZ0133, audit o fungování zavedených řídicích a kontrolních systémů, zamezujících střetu zájmů, jak vyžadují články 72 až 75 a 125 nařízení EU č. 1303/2013 a články 60 a 72 nařízení ES č. 1083/2006.

Senát Parlamentu ČR:

I. bere velmi vážně informace obsažené v dopise zaslaném Evropskou komisí českým úřadům v říjnu 2020, ve kterém Komise odpovídá na reakci českých úřadů z května 2020 na finální auditní zprávu k šetření č. REGC414CZ0133 (originální znění dopisu v angličtině označené hlavičkou Follow up of audit No. REGC414CZ0133, omlouvám se, že jsem nepřečetl anglicky číslovky, audit of the functioning of the management of control systems in place to avoid conflict of interest as required by Articles 72-75 and 125 of. Regulation (EU) No. 1303/2013 and Articles 60 and 72 of Regulation (EC) No. 1083/2006),

II. opakovaně konstatuje, že předseda vlády ČR Andrej Babiš je ve střetu zájmů, že současná česká právní úprava neumožňuje efektivně řešit střet zájmů veřejných funkcionářů, že existují významné nedostatky v systému rozkrývání skutečných majitelů, příjemců prostředků z veřejných rozpočtů a chybí jejich efektivní kontrola,

III. je hluboce znepokojen skutečností, že jak předseda vlády, tak vláda odmítají řešit problém střetu zájmů předsedy vlády ČR Andreje Babiše, což má negativní dopad na reputaci ČR v zahraničí a důvěru občanů ve způsob, kterým veřejné orgány nakládají s prostředky z veřejných rozpočtů, zejména pak vzhledem ke společnostem, jejichž skutečným majitelem a ovládající osobou je předseda vlády ČR,

IV. považuje za zcela zásadní soulad zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, s nařízením EU č. 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Považuje za zcela zásadní soulad kontrolních systémů uplatňovaných v ČR s články 36 a 61 nařízení EU č. 2018/1046, souladné provedení směrnic EU č. 2015/849 a EU č. 2018/843 (4. a 5. směrnice o praní peněz a financování terorismu), včetně ustanovení o transparentnosti skutečného majitele,

V. vyzývá vládu ČR, aby příslušná ministerstva požadovala po společnostech, jejichž skutečným majitelem a ovládající osobou je předseda vlády ČR, neoprávněně vyplacené dotace zpět tak, aby příslušné břemeno plynoucí z finančních oprav nebylo přesunuto na české daňové poplatníky, nebo aby notifikoval Evropskou komisi ohledně veřejné pomoci poskytnuté v podobě uvedených dotací společnostem, jejichž skutečným majitelem a ovládající osobou je předseda vlády ČR, za účelem posouzení souladu této veřejné pomoci s vnitřním trhem EU, aby informace uvedené v dopise Evropské komise byly reflektovány ze strany platebních orgánů i poskytovatelů dotací či zadavatelů veřejných zakázek.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za načtení usnesení. Teď víme, co bereme velmi vážně, konstatujeme, čím jsme znepokojeni. Považujeme za zcela zásadní, k čemu vyzýváme vládu ČR. Můžeme pokračovat v rozpravě, do které je jako další přihlášený pan předseda Miloš Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jen k dnešnímu projednávanému bodu mám obecnou poznámku. Ta zní tak, že bych byl rád, kdybychom si všichni uvědomili, že usnesení neobsahuje jen informaci o tom, co všechno je špatně a co všechno, zejména pan premiér a tato vláda, činí v rozporu minimálně s pravidly, která stanovila EU, ale že je to také informace o tom, že rozhodování české vlády a následně i některých dalších státních orgánů je minimálně nestandardní a že v tomto smyslu je do jisté míry naše výkonná moc nemocná. Dokonce jsme na tom tak, že schopnosti se samostatně vyléčit postupně ztrácí. Pak by měly nastoupit nějaké další mechanismy, které upozorní, že takhle to dál nejde. Jedna z možností je, že tady v Senátu pracuje naše komise, která podle mého názoru odvádí velmi dobrou práci, následně přijímáme usnesení, která ovšem pro vládu nejsou závazná. Já vás tady informuji, že zatím na naše usnesení ze 17. prosince minulého roku, kde jsme se ptali na to, jak je připravena vakcinace, ptali jsme se na to, jak jsou připraveny ostatní věci související s překonáváním pandemie, odpověď nemám, byť první data, ke kterým jsme odpověď měli dostat, byla k 31. 12. 2020.

Nyní k tomu, co projednáváme dnes. Dle toho, co zažíváme, jak já to mohu sledovat, je evidentní, že když vznikala naše ústava, ti, co ji psali, nepočítali s tím, že může nastat situace, kdy jak prezident, tak premiér budou společným způsobem minimálně ignorovat jejího ducha a následně budou schopni eliminovat kontrolní mechanismy, které jsou v tom případě dány, řekněme, i s možností jakési výkonné pravomoci Poslanecké sněmovně. Já to tady říkám proto, že si myslím, že je povinností českého Senátu se minimálně pokoušet v průběhu tohoto roku o to, abychom dosáhli toho, že český Senát jako instituce mnohem méně závislá na vládě a mnohem méně závislá na penězích od vlády by se měl pokoušet také dosáhnout toho, aby některé pravomoci přešly na něj s tím, že si uvědomuji, že to bude velmi obtížné, protože se tak může stát jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. Ale to neznamená, že se o to nemáme pokoušet minimálně proto, aby se o tom nevědělo. Já to tady říkám s tím, že mám na mysli minimálně hned dvě věci. O jedné tady přede mnou už několikrát mluvil například pan senátor Smoljak. To se týká naší možnosti ovlivňovat to, jakým způsobem budou řízena či kontrolována nezávislá média. Ta druhá věc souvisí s tím, že není v pravomoci českého Senátu, aby zřizoval vyšetřovací komise. Není nám to nadáno, přičemž když jsem po tom pátral, tak jsem zjistil, že jeden z tvůrců ústavy, pan profesor Vojtěch Cepl, kdysi navrhoval, aby Senát tuto pravomoc měl, protože to považoval za logické, neboť je více vzdálen od vlády. A potom v okamžiku, kdy vláda nečiní, jak má, tak by bylo možné, aby nějakým způsobem zasahoval.

Takže já to tady v kontextu s materiálem, který dnes projednáváme, říkám proto, abychom třeba na to v rámci svých jednání v našich politických stranách a klubech mysleli a případně jsme dokázali o tom mluvit tak, abychom získávali pro tuto myšlenku další příznivce. To si myslím, že do budoucna pro nás může být zásadní.

A pak tady mám ještě druhou věc, která souvisí s tím, že pokud výkon státní správy probíhá nestandardně, to tady říkal pan kolega, pan místopředseda Oberfalzer, tak se může stát, že potom i výkonní úředníci na nižších orgánech se chovají nestandardně. A to jen proto, že se zkrátka bojí nebo mají obavy o to, aby na to pak nedoplatili. Tam je to zase tak, že asi nikdo není méně ohrožený než my nebo vy, paní kolegyně a kolegové. Zase je naší povinností, abychom věci, které se tady dějí a dít by se neměly, abychom na ně upozorňovali. Jsem opět přesvědčen, že roky, které jsou před námi, z tohoto pohledu na nás budou klást větší nároky, než tomu bylo doposud. Tak, prosím pěkně, to nějak vezměme v úvahu. Byť se o tom teď hlasovat nebude, tak se zkusme v tomto směru třeba v dalších letech, zejména třeba počínaje tímto rokem 2021, více chovat. Nevím, jestli jsem sám, předpokládám, že nikoli. Společnost to od nás očekává.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo. Vidím, že nikdo další se už do rozpravy nehlásí, proto rozpravu končím. Ptám se, jestli si přeje k rozpravě vystoupit pan senátor Wagenknecht jako navrhovatel? Už ne. Poprosím pana zpravodaje, pana senátora Goláně, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. V rozpravě vystoupilo celkem pět senátorů, z toho tři opětovně. V rámci rozpravy zazněla podpora tomuto usnesení. V rámci rozpravy bylo rozpracováno to, co tady bylo řečeno navrhovatelem. Vzhledem k tomu, že usnesení už bylo načteno, nechám o tomto usnesení hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, spustím znělku.

My budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jsme s ním byli seznámeni jak v písemné, tak i v mluvené podobě panem senátorem Goláněm. Budeme hlasovat o návrhu usnesení k odpovědi Evropské komise na reakci českých úřadů tak, jak ho připravila Stálá komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum je 33. Já spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování č. 6 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já končím projednávání tohoto bodu, protože jsme vyčerpali dnešní program, končím i dnešní schůzi. Jenom připomínám, že další schůze bude 27. ledna v 10 hodin. Do té doby vám přeji hodně zdraví a co nejlepší dny, na shledanou.

(Jednání ukončeno v 14.54 hodin.)