Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 17.12.2020

(4. den schůze – 17.12.2020)

(Jednání opět zahájeno v 9.02 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátory, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na pokračování 3. schůze Senátu. Z dnešního jednání se omlouvají tito senátoři: Jan Žaloudík, Anna Hubáčková, Lumír Aschenbrenner, Tomáš Třetina, Jaromír Strnad a Renata Chmelová. Já vás nyní prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. A pro vaši informaci uvádím, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sílu. Zároveň konstatuji, že v tuto chvíli již jsme usnášeníschopní, neboť je aktuálně přítomno 55 senátorek a senátorů, respektive zaevidováno. S tím, že kvórum je 29. Dalším omluveným senátorem je také Herbert Pavera, takže prosím pro zápis o doplnění mezi omlouvající se senátory i jméno senátora Herberta Pavery.

Již tady mám přihlášeného pana místopředsedu Horníka, který se přihlašuje k bodu, ve kterém já se na úvod ptám, zda má někdo z vás nějaký návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, pane předsedo, kolegyně, kolegové, já tady mám návrh na doplnění dnešního programu jednání 3. schůze, konkrétně se jedná o Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu. To je to, co jsem včera posílal. Ono to doznalo nějakých změn, doplnění, úprav během noci. Chci poděkovat paní Kyselové, která to ještě teď po organizačním výboru dala i s předsedou dohromady, takže tento materiál je připraven. Dovolil bych si navrhnout jej projednávat někdy mezi body paní ministryně Benešové s tím, že předběžně je slíbeno, že by pan ministr Blatný přišel kolem 11. hodiny. Kdyby nepřišel, tak by se tento bod projednával po všech bodech paní ministryně Benešové. Takže takhle bych to navrhl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi Janu Horníkovi s tím, že opakuji jeho návrh. Navrhuje na dnešní jednání, jak také ostatně avizoval již na organizačním výboru, já jsem včera avizoval při začátku jednání schůze včerejší, že bude tento bod zařazen v okamžiku, kdy bude existovat návrh usnesení, respektive podkladový materiál, takže navrhuje zařadit bod Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu na pořad dnešního jednání. Se zařazením, pokud nerozhodneme jinak, po projednání bodů paní ministryně spravedlnosti Marie Benešové, což jsou body pod pořadovými čísly 24, 25 a 26. To znamená, nyní po znělce budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme se zařazením tohoto bodu včetně toho umístění v pořadu jednání.

V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum 31, hlasujeme o zařazení bodu Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu na pořad dnešního jednání, a to před bod pod pořadovým číslem 27, to znamená za body paní ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Přítomno 62 senátorek a senátorů, kvórum 32, hlasování č. 62, pro 58, návrh na doplnění dnešního pořadu jednání byl schválen.

Můžeme přistoupit k prvnímu bodu jednání, to znamená, máme tady

 

Návrh na přijetí Dodatkového protokolu mezi vládou Francouzské republiky a vládou Nigerské republiky upravujícího status jiných než francouzských jednotek sil "Takuba", podepsaného v Niamey dne 28. dubna 2020, k Dohodě mezi vládou Francouzské republiky a vládou Nigerské republiky o právním režimu zásahu francouzského vojenského personálu v Nigeru za účelem bezpečnosti v Sahelu, podepsané v Niamey dne 25. března 2013, a k Dohodě mezi vládou Francouzské republiky a vládou Nigerské republiky o statusu francouzského vojenského personálu přítomného v Nigeru v rámci francouzského zásahu za účelem bezpečnosti v Sahelu, podepsané v Niamey dne 19. července 2013

Tisk č. 309

Jedná se o senátní tisk č. 309. Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk a uvede ho ministr obrany Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Předkládám vám k vyslovení souhlasu materiál ve věci přijetí dodatkového protokolu, jehož účelem je upravit právní postavení příslušníků Armády ČR, kteří budou působit na území Nigeru v rámci mnohonárodních sil Takuba za účelem boje proti terorismu. Předložený materiál souvisí s vysláním našich vojáků do Mali, ale též do Nigeru, Čadu v rámci sil Takuba, které již bylo oběma komorami parlamentu schváleno. Náš příspěvek do sil Takuba o síle 60 vojáků je našimi partnerskými státy již netrpělivě očekáván. Před vysláním našich vojáků do Nigeru v rámci sil Takuba je však třeba splnit jednu důležitou podmínku, kterou je zajištění jejich náležitého právního postavení v této zemi. Toto právní postavení bude zajišťovat právě zmiňovaný dodatkový protokol, který zejména garantuje trestně právní imunitu našim vojákům při plnění úkolů v rámci sil Takuba na území Nigeru. Z dalších práv obsažených v dodatkovém protokolu mohu dále zmínit právo vstupovat do Nigeru bez víz, právo na volný pohyb po území Nigeru, právo držet zbraň a nosit zbraň k plnění svých povinností.

Dovolte mi vás požádat o podporu a poděkovat za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane navrhovateli a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Byl jsem upozorněn a omlouvám se, že jsem nepřivítal také pana ministra zahraničních věcí Petříčka, který ze své pozice ministra může promluvit kdykoliv, takže se ho nyní táži, zda chce promluvit nyní po panu ministru obrany, nebo zda až po zpravodajích jako první v rámci obecné rozpravy. Je to na něm. Můžete nyní. Prosím, pane ministře, mikrofon je váš.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi na úvod poděkovat za schválení mandátu pro vyslání našich sil do úkolového uskupení Takuba za účelem boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu a taktéž Dodatkového protokolu mezi Francií a Mali Senátem dne 12. 8. 2020, resp. tedy 14. 10. letošního roku. Dovolte mi ještě doplnit kolegu Metnara, především o to politické hledisko. Naše účast v Takubě přispěje k posílení naší vlastní bezpečnosti, neboť činnost operace Barkhane, jejíž součástí je Takuba, pomáhá stabilizovat celou oblast Sahelu, oblast, která je stále více zmítána nestabilitou, je ohniskem působení mezinárodních teroristických sítí. Dochází v této oblasti také k výraznému nárůstu radikalizace, jak jsem zmínil, terorismu a jiných závažných nelegálních aktivit, ale také je stále více oblastí lokálních konfliktů a mj. také zdrojem ilegální migrace směřující do Evropy. Je proto strategicky důležité pro ČR, EU, ve vzrůstající míře i pro NATO, přispívat ke stabilizaci a řešení problémů v této citlivé oblasti.

Účelem dnes předkládaného materiálu je právě zajištění náležitého právního postavení příslušníkům Armády ČR, jak o tom hovořil pan ministr Metnar. V případě mnohonárodnostních sil Takuba bylo právní postavení zajištěno Francií, která je vedoucím státem těchto sil. Francie v tomto směru vystupuje jako náš klíčový spojenec. Na území Nigeru zajistila Francie právní postavení všech vojáků sil Takuba tak, že v dubnu tohoto roku uzavřela s Nigerem Dodatkový protokol ke dvěma dohodám mezi vládami Francie a Nigeru z roku 2013 o právním postavení francouzských vojáků v této zemi. Tento protokol stanoví, že všichni vojáci vyslaní do Nigeru v rámci sil Takuba mají obdobné právní postavení jako francouzští vojáci působící v této zemi již od roku 2013. Tímto bude pro naše vojáky v Nigeru zajištěno náležité právní postavení, nicméně již o tom hovořil pan kolega. Od států vysílajících své vojáky do Nigeru v rámci sil Takuba je požadováno, aby dodatkový protokol přijaly svým jednostranným prohlášením s ohledem na povahu závazků přijímaných ČR. V dodatkovém protokolu je podle článku 49 ústavy nutné, aby s přijetím vyslovily souhlas obě komory našeho parlamentu.

Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, rád bych vás také společně s panem ministrem Metnarem požádal o schválení předloženého materiálu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám, pane ministře, děkuji. Garančním a zároveň jediným výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Ladislav Václavec. Prosím, pane senátore.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení páni ministři. Náš výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal své 6. usnesení na své schůzi konané 18. listopadu 2020. Ta zpravodajská zpráva, tady už snad není nic k doplnění, protože pánové řekli úplně všechno, jen snad nějaké drobnosti, že to úkolové uskupení Takuba v jazyce Tuaregů znamená šavle a navazuje to na operaci Barkhane. Snad bych jenom dodal, že kromě ČR, která byla oslovena na výzvu k zapojení, zareagovala také Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Švédsko. Později se zapojí Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Španělsko, Velká Británie. Posíláme tam 60 vojáků, kteří budou působit v prostoru severovýchodního Mali. Naše vláda vyslovila souhlas s přijetím tohoto dodatkového protokolu svým usnesením ze dne 21. září 2020 a z legislativního pohledu platí, že k ratifikaci je třeba souhlasu obou komor parlamentu a podpis pana prezidenta. Proto náš výbor přijal toto usnesení, kdy jednohlasně doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s přijetím tohoto dodatkového protokolu, pověřuje zpravodajem výboru mne a našeho pana předsedu Pavla Fischera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanoviska. Otevírám rozpravu.

Nikdo se do rozpravy nehlásí, tak rozpravu uzavírám. Protože nepadl žádný návrh než ten, který byl přednesen panem zpravodajem jako výsledek jednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak o něm budeme po znělce hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, kvórum 32, všichni vystupující vyjádřili návrh na odhlasování souhlasu k ratifikaci, tzn. budeme nyní hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci dodatkového protokolu.

Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 63, přítomno 64, kvórum 33, pro 61, návrh byl schválen. Gratuluji vám, pane ministře, gratuluji zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

Pan ministr říká, že jednu větu na mikrofon, budu to počítat.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Vážené paní senátorky, vážení senátoři, opravdu jedna věta, nevím, jestli budu mít ještě tu možnost před vás předstoupit do konce roku, ale myslím si, že už nebude, tak mi dovolte vám popřát krásné svátky a všechno nejlepší do nového roku. Děkuji vám za vaši práci. Na shledanou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkujeme, pane ministře, na shledanou. Coby nepříliš pozorný žák v českém jazyce jsem nikdy nepochopil, jestli souvětí je jedna věta. Půjdeme dál.

Bod pod pořadovým č. 24 je senátní tisk č. 14,

 

Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů

Tisk č. 14

Tento návrh nám tady přednese paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová, kterou vítám, poprosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré jitro. Ráda bych vás seznámila s návrhem zákona, který už nás tlačí, protože EU už urgovala. Jedná se tedy o vládní návrh zákona o evidenci skutečných majitelů.

Vláda předkládá tento návrh zákona, jehož cílem je předně řádně transponovat do českého právního řádu některé nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle tzv. 5. AML směrnice.

V této souvislosti se má evidovat také relevantní transpozice novelizované takzvané 4. AML směrnice. Evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání již v současné době existuje. Vedou ji rejstříkové soudy, byť sama evidence z hlediska své právní povahy není a nebude veřejným rejstříkem. AML směrnice však přináší některé zásadní změny, kterými jsou požadavek na zveřejňování alespoň některých údajů o skutečných majitelích, zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i stanovení efektivních sankcí. Nové požadavky evropského práva do značné míry mění celkový kontext institutu skutečného majitele a jeho evidování a zvyšuje se též jeho význam. Je klíčové, aby byl pojem skutečného majitele v zákoně vymezen pro uživatele přesně a aby odrážel požadavky evropského práva. Evidence skutečných majitelů je jedním z nástrojů boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a je také využívána v dalších oblastech. Předmětem nového zákona bude zejména úprava. Předně, podrobnému vymezení skutečného majitele, způsobu přístupu k údajům v evidenci, procesu zapsání údajů o skutečném majiteli, dále automatického předávání některých údajů z veřejného rejstříku a řešení nesprávných nebo chybějících údajů v evidenci sankcí za porušení povinností souvisejících s evidováním skutečných majitelů. Další požadavky této směrnice a úpravy související s předkládaným návrhem jsou předmětem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony související s tímto zákonem a zákonem o evidenci skutečných majitelů. Jeho předkladatelem je ministerstvo financí. Tento návrh byl již Senátem v nedávné době projednán a byl podepsán prezidentem republiky.

K předpokládanému pozměňovacímu návrhu, který mi byl předložen z ústavně-právního výboru, Senát doporučil návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se z části shodují s pozměňovacími návrhy, s nimiž již dříve Senát vrátil sněmovně tento tisk. Jedná se víceméně o návrhy týkající se ministerstva financí a MMR. Obě ministryně k nim vyjádřily v podstatě neutrální stanovisko a týká se to gesce těchto ministerstev s ohledem na tyto skutečnosti. Rovněž tedy zastávám neutrální stanovisko. Další pozměňovací návrh mi byl předložen, než jsem vstoupila sem do sálu. Jedná se o návrh pana senátora Wagenknechta, s tím se teď krátce seznámím. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 14/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Kos. Senátní tisk také projednala Stálá komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy. Usnesení máte jako senátní tisk č. 14/3. Zpravodajem komise byl určen senátor Lukáš Wagenknecht. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 14/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Goláň, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavně-právní výbor projednal tento tisk na své 4. schůzi konané dne 9. prosince. Stručně shrnu hlavní věci, které se týkají tohoto zákona. Paní ministryně už řekla, že se jedná o transpozici směrnice takzvané 5. AML. Tento zákon měl být tedy projednáván ruku v ruce se zákonem proti praní špinavých peněz, který je již schválen a podepsán prezidentem. Tento zákon mění tu původní evidenci skutečných majitelů, kterou tady již máme asi 3 roky, nahrazuje ji novou. Tady vlastně ty změny lze rozčlenit do několika okruhů. Jako novum klíčového významu se představuje nová definice skutečného majitele a právního uspořádání. Další změnou je to, že se právním uspořádáním rozumí i svěřenský fond či zahraniční svěřenský fond. Je zde také uveden explicitní výčet právnických osob, u nichž platí, že skutečného majitele nemají. To jsou stát, obce apod., tam lze těžko zjišťovat skutečného majitele. Dalším novým kritériem jsou kritéria rozhodná pro zodpovězení stěžejní otázky, kdo má být zapsán, respektive kdo má být popsán do evidence skutečných majitelů. Třetí novinkou jsou údaje evidované o skutečném majiteli a přístup k nim. To znamená, že tady, když to zkrátím, máme tři úrovně přístupu: veřejný, který je pouze v omezeném rozsahu, dále je přístup k některým údajům, jde-li o právní uspořádání a přístup ke všem údajům, tam mají pouze orgány veřejné moci přístup, nikdo jiný.

Samozřejmě tady je novinka, kdy je umožněno soudu znepřístupnit údaje o skutečném majiteli v případech zvláštního zřetele. To se jedná většinou v případě nezletilých osob, aby byly chráněny jejich zájmy, pokud je někdo z nezletilých osob zapsán jako skutečný majitel.

Co je tady důležité, že pokud orgány veřejné moci, případně další orgány nebo osoby budou namítat takzvané nesrovnalosti, mohou u soudu namítnout, aby soud zahájil řízení o nesrovnalosti. To řízení o nesrovnalosti vede k tomu, že buď je nesrovnalost odstraněna, nebo je vyvrácena. V této situaci jsou potom, pokud je nesrovnalost potvrzena, jsou zde sankce v podobě pokut a správních řízení. Toliko k náplni toho zákona.

Jak již tady bylo avizováno, ústavně-právní výbor přijal k tomuto tisku usnesení, že doporučuje Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, uvedenými v příloze. Více k těm pozměňovacím návrhům se potom vyjádřím v rámci obecné rozpravy. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž může po skončení rozpravu zaujmout stanovisko. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pan senátor Ladislav Kos? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore. Máte slovo.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom velmi krátce přečtu návrh usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po úvodním slově zástupce předkladatele Michala Fraňka, náměstka ministryně spravedlnosti, a Ondřeje Landy, náměstka ministryně financí, a po zpravodajské zprávě senátora Ladislava Kosa a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, zpravodajem určuje mne a pověřuje předsedu výboru Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Tedy výbor navrhl plénu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů Finanční správy, pan senátor Lukáš Wagenknecht? Přeje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, my jsme na naší druhé schůzi naší komise také probírali tento zákon docela detailně. Pak ty další detaily sdělím v obecné rozpravě. A protože jsme jako komise nechtěli přímo přijímat pozměňovací návrhy, tak jsme pouze udělali naše stanovisko k tomuto závěru, který pak tady budeme projednávat. Krátce ho přečtu:

„Komise vítá, že se zavádí veřejně dostupná evidence skutečných majitelů, podporuje rozkrývání majetkových struktur příjemců dotací a dodavatelů veřejných zakázek, má však výhrady k navrhovanému znění zákonů upravujících poskytování dotací a veřejných zakázek ve vztahu k jejich formulacím, které umožňují ověřovat skutečné majitele, kdy u českých právnických osob není umožněn jiný způsob než ověření v evidenci skutečných majitelů. K navrhovanému znění zákona, v případě dotací, dále neobsahují dostatečné kontrolní mechanismy pro řešení možných nesrovnalostí. Navrhujeme proto plénu, aby přijalo pozměňovací návrhy tak, aby bylo umožněno poskytovatelům dotací a zakázek účinně ověřovat skutečné majitele.“ Velice krátce toto samé i v oblasti veřejných zakázek.

Jenom když to shrnu, naše komise nepřijala pozměňovací návrhy, ale doporučuje ty návrhy, které potom projednal ústavně-právní výbor, které jsou tady předložené a které budeme společně debatovat. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane předsedo. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. To znamená, otevírám rozpravu a ptám se, kdo se do rozpravy hlásí? První přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych se vyjádřil k tomu pozměňovacímu návrhu, který byl přijat v ústavně-právním výboru, který je součástí usnesení, které jste všichni dostali. Je to pozměňovací návrh, který je zcela totožný s tím pozměňovacím návrhem, který jsme tady 72 hlasy přijali k zákonu o praní špinavých peněz. Nicméně tehdy k tomuto pozměňovacímu návrhu byly přidány další pozměňovací návrhy hospodářského výboru. Díky tomu to vlastně neprošlo v Poslanecké sněmovně.

Tento pozměňovací návrh je diskutován jak s ministerstvem spravedlnosti, tak s ministerstvem financí, také s ministerstvem pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj, protože se to týká zákona o zadávání veřejných zakázek, mělo k tomu zákonu výhrady, pardon, k tomuto pozměňovacímu návrhu, který přijal ústavně-právní výbor, mělo k němu výhrady a po konzultacích s ministerstvem pro místní rozvoj byl vytvořen další pozměňovací návrh, který upravuje ten původní. Mění se část v zadávání veřejných zakázek, aby se lidem z komunálního sektoru zjednodušil způsob zadávání, aby se hlavně, co je důležité tady říct, nemuselo čekat, až se ukončí řízení o nesrovnalosti. To znamená, že orgán veřejné moci, obec, kdokoliv, pokud by dal námitku nesrovnalosti k soudu a bylo zahájeno řízení, podle toho původního pozměňovacího návrhu by nemohl uzavřít smlouvu, dokud by toto řízení nebylo ukončeno. Tuhle situaci napravujeme tím dalším pozměňovacím návrhem. Ty pozměňovací návrhy jsou odkonzultovány se všemi třemi ministerstvy, do jejichž gesce zasahují. Já vás potom prosím, pokud bychom se dostali do podrobné rozpravy, což díky těm již dříve schváleným pozměňovacím návrhům, předpokládám, že bychom se mohli, tak vás prosím i o podporu toho druhého pozměňovacího návrhu, který v podrobné rozpravě načtu. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych jenom teď krátce okomentoval průběh našeho průběhu jednání stálé komise. Ono je těch problémů relativně více v této oblasti, nicméně chceme mít v tuto chvíli nějakou dohodu a je to umění možného.

To znamená, že tyto pozměňovací návrhy, říkal mi to i jeden tady z vás kolegů, že je to zábavné, že mám pozměňovací návrh pozměňovacího návrhu. Je to jenom kvůli proceduře, kterou máme s legislativou odsouhlasenou, aby to proběhlo formálně, jak má být. Nicméně já jsem se věnoval tomu možná týden a více, je to dohoda všech tří resortů, ministerstva pro místní rozvoj, před chvilinkou mi pan Herman od paní ministryně Dostálové potvrdil, že také dávají to stanovisko neutrální, jak potom dohoda ministerstva financí i ministerstva spravedlnosti. Což je velká výzva pro nás. Je to tedy dohoda i naše. Jenom velice krátce, na té komisi jsme probrali i jinou oblast, kterou v tuto chvíli neřešíme, protože už nebyla kapacita nějaké dohody jí dosáhnout.

Zákon o evidenci skutečných majitelů sám v sobě má jednu takovou věc, která by mohla do budoucna malinko komplikovat proces fungování všech osob, které se budou v té evidenci registrovat. Pardon, evidovat. Jde o to, že je tam nepřímo implementována směrnice DAC 6. To je směrnice, která se týká postupu Finanční správy při prověřování některých subjektů. Já to zkusím zjednodušit. V té evidenci bude v tuto chvíli uveden skutečný majitel, včetně té samotné struktury, kterou on v té společnosti má, až k tomu konečnému jménu. Navíc tam v tuto chvíli máme přidáno i něco navíc, takzvané větvení, kde v tuto chvíli se tam budou dávat i další informace o dalších společnostech, které on ovládá. To je něco, co máme u nás teď v tuto chvíli navíc oproti jiným členským státům. Mohlo by to teoreticky působit nějaké komplikace při tom stanovování jednotlivých podílů firem, nicméně jsme měli nakonec nějakou dohodu, že v tuto chvíli to nebudeme pozměňovat. Nebyla by na tom shoda a neprošlo by to Poslaneckou sněmovnou. Kdyby to náhodou pak působilo komplikace při implementaci, to znamená, kdyby ty subjekty, které se budou evidovat v té evidenci, s tím měly problém, po Novém roce budeme jednat i s ministerstvy a snažit se i my pomoci najít nějaký konsensus, aby to pro ně bylo jednoduché.

Podle mého názoru si tady ministerstvo malinko dává nad rámec možností té legislativy nějakou svoji vlastní proceduru, aby nutilo ty jednotlivé subjekty, aby samy počítaly nějaké vzorečky podílu firem za ně. Nicméně v tuto chvíli uvidíme, snad bude nějaká metodika, proto jsme v té dohodě nakonec došli k závěru, že tady nebudeme v tuto chvíli pozměňovat textem, pozměňovacím návrhem, ale zaměříme se pouze na ty podstatné věci.

Kolega Goláň už to řekl, já to krátce shrnu. Evidence sama o sobě opravdu jakoby, jak to říct, je to evidence, která není kvalitní. Dokonce, a o tom budu mluvit v jiném bodě, který tady dneska bude, i Evropská komise ve své zprávě, kde audituje společnosti, které ovládá pan premiér Babiš, konstatuje, že ta evidence v ČR je nedostatečná. Přímo to je podtrženo. Řeknu jenom proč. Je to pouze evidence. To znamená, že vy pouze pošlete informace k tomu rejstříkovému soudu, on je zaeviduje, a tím se končí. Není to, jako když registrujete společnost, kde je potřeba notářský zápis. Bez toho, aby ten rejstříkový soud potvrdil, že jste jednatelem společnosti s ručením omezeným, tak to právně zkrátka nevznikne, ten konkrétní úkon. Tady pouze se zaevidujete. Samozřejmě, pokud někdo by chtěl evidovat nepravdivé skutečnosti, zakrývat se, bude to velice komplikované, ale nicméně to je aspoň něco, je to nějaké vodítko, ze kterého se můžeme dozvědět nějaké informace. Z tohoto důvodu jsme právě chtěli, to tedy jsme udělali opětovně už podruhé, upřesňujeme ty povinnosti, které mají ti zadavatelé, poskytovatelé dotací, aby nekontrolovali toho skutečného majitele pouze v té evidenci, která není úplně 100%, ale měli možnost si vyžádat dokumenty. To je to, co tady opětovně dáváme na stůl, abychom naplnili ty požadavky při praní špinavých peněz a jeho ověřování. Takže to je asi k tomu celému průběhu. Říkám, jsou tam další výzvy, ale akceptujeme je. Ještě jednou za mě, i pro paní ministryni, opravdu mám potvrzeno, že i MMR v tuto chvíli s tím souhlasí, s tím textem. K těm nesrovnalostem si myslím, že to bude velká výzva do budoucna, ale pojďme tedy se postupnými kroky dostat k tomu, aby to fungovalo. Bude to asi chvilinku trvat.

Takže ještě jednou za mě, kdybyste byli tak laskaví, pokud by byla podrobná rozprava, podpořili oba dva ty pozměňovací návrhy, je to konsensuální dohoda. Pokud by neprošla sněmovnou, tak bych se opravdu už zlobil na to, že byla by to ztráta času. Já doufám, že to projde. I paní ministryně, myslím, že s tím souhlasí, takže budu rád, když to podpoří. Děkuji všem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Ještě je přihlášený pan senátor Tomáš Goláň. Prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Já se omlouvám, že ještě jednou vystupuji. Já jsem zapomněl ve svém úvodním slově říct, představit ten pozměňovací návrh toho ústavně-právního výboru. Já jsem řekl, že jsme ho tady měli, ale samozřejmě máme tady hromadu pozměňovacích návrhů. Týká se to toho, co tady už nakousl Lukáš, o čem jsme tady minule hodně diskutovali. To znamená, že tak jak ten zákon dneska je schválen a koncipován, při tom zadávání veřejné zakázky stačí, když ten poskytovatel těch veřejných financí se podívá pouze do rejstříku, do té evidence. Je tam to pouhé nahlédnutí. Zjišťuje toho skutečného majitele pouhým nahlédnutím. Tímto, to byla právě minule ta debata, mu tam zavádíme v okamžiku, kdy má pochybnosti, povinnost si prověřit ty údaje. Prověřit ty údaje, nikoliv věřit tomu, co je v rejstříku, ale prověřit si je. My mu dáváme tu možnost. A to jsme tehdy minule schvalovali, dali jsme i možnost tomu poskytovateli těch veřejných prostředků zahájit řízení o té nesrovnalosti. To v tom pozměňovacím návrhu je. Já se omlouvám, že jsem to neřekl, protože je lehké říci, že to je ten, co jsme tady už měli minule. Takže to je podstatou toho pozměňovacího návrhu, který přijal ústavně-právní výbor. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane předsedo zahraničního výboru, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové.

Chtěl jsem poděkovat za tuto rozpravu a chtěl jsem ocenit i náměty, které přinášejí naši kolegové, senátoři Tomáš Goláň a Lukáš Wagenknecht, jimž tímto chci prostřednictvím pana předsedajícího poděkovat.

Máme za sebou totiž dostatek zkušeností, abychom byli ostražití. Náš právní systém nemůžeme budovat jenom podle toho, kdo má majetkové podíly, jeden významný aktér, resp. fond, který založil. Naším úkolem je budovat právní systém na ideje právního státu, který nerozlišuje. Proto se mi zdá, že je velmi důležité se poučit i z měsíců a let, které máme za sebou, aby nám to jednou občané nesečetli, že jsme neviděli problém v jeho zárodku a že jsme ho nenapravili ve chvíli, kdy bylo potřeba a kdy k tomu byl prostor. Uvedu jeden příklad za všechny. Vzpomeňte si, jak tato země složitě nakupovala ochranné prostředky a zdravotní materiál. Jak složité bylo najít výrobce a dodavatele a jak jednoduše si s tím někteří v naší administrativě poradili, protože přivřeli oči, dali nějaká kritéria do konfrontace se zadávacími možnostmi, nakoupili od dodavatelů, kteří se zdravotním materiálem prokazatelně nezabývali dlouhodobě, ale pouze si vylepšili svůj profil. Mám na mysli například jednu firmu, která se specializovala na baterie, začala se přes noc specializovat na ochranné roušky nebo respirátory. To jsou věci, které se nesmí stát. Z hlediska právního státu máme povinnost se z těchto zkušeností poučit. Pokud bylo možné, aby si někdo dovolil z baterií přejít přes noc na zdravotní materiál s certifikacemi, tak se z toho musíme poučit a nemusíme mluvit rovnou o tom, co se týká také našeho pana premiéra, který je v hrubém konfliktu zájmů. Proto budujme ten právní systém tak, abychom nemluvili o osobách, ale poučili se ze zkušenosti. Právě zkušenost z pandemie je tak čerstvá a tak barvitá, že velmi vítáme návrh kolegů, abychom zpřesňovali nároky na každého, kdo se chce ucházet o veřejné zakázky, veřejné peníze, aby každý, kdo takové soutěže vypisuje, měl povinnost skutečně, pokud to nedělá, v případě firmy na baterie bychom mohli mluvit o konkrétních osobách, tak aby byl povinen to ze zákona dělat. Poučme se z naší nedávné historie, zkušenosti, která nemá svoje náklady pouze z hlediska rozpočtů, už ty stojí za pozornost, protože s péčí řádného hospodáře by k něčemu takovému nikdy nemohlo dojít. Ale má také své náklady z hlediska důvěry občanů, péče o zdraví občanů, mohli bychom se také divit, proč lidé přestali důvěřovat institucím státu, ale nemůžeme se podivovat příliš dlouho, protože bychom mohli být součástí problému. Ve chvíli, kdy vidíme, že stát si neumí poradit s nepoctivými obchodníky s důvěrou, kteří přes noc z obchodu na baterie se přeorientují na obchod se zdravotnickým materiálem, měli bychom být na pozoru. Proto tento pozměňovací návrh velmi vítám a budu ho podporovat, bude-li možnost v té podrobné rozpravě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane senátore, protože se nikdo v tuto chvíli do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se paní navrhovatelky, zda se chce k obecné rozpravě vyjádřit? Není tomu tak. Prosím tedy pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit, garančního...

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě k tomuto senátnímu tisku vystoupili tři senátoři, jeden dvakrát. Zazněla zde podpora pozměňovacích návrhů, máme tady jediný návrh, a to je schválit, to je z hospodářského výboru, a v případě, že tento návrh neprojde, půjdeme do podrobné rozpravy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Abych něco neopomenul, tak se ještě musím takhle zeptat, zda chce vystoupit negaranční zpravodaj? Pane senátore? Není tomu tak, omlouvám se, měl jsem vám dát slovo před panem senátorem, garančním zpravodajem. Nyní po znělce budeme nejdřív hlasovat o návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to je schválit.

Spouštím znělku, pak budou následovat vyjádření zpravodajů a navrhovatele, potom budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Prosím, paní navrhovatelko, o vyjádření. Paní navrhovatelko? (Navrhovatelka: Souhlasné.) Souhlasné. Pan garanční zpravodaj? (Garanční zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pan negaranční zpravodaj? (Negaranční zpravodaj: Nesouhlasné.) Nesouhlasné.

Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 64, přítomno 69 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 35, pro 6. Návrh nebyl schválen. Otevírám podrobnou rozpravu.

Do podrobné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Tomáš Goláň. Prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Dovolím si tedy načíst pozměňovací návrh senátorů Tomáše Goláně a Lukáše Wagenknechta, k pozměňovacím návrhům ústavně-právního výboru, k návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů, senátní tisk č. 14.

Body 3 a 4 přílohy k usnesení č. 11 ze dne 9. prosince 2020 upravit takto:

3. za část 8, dosavadní část 6, vložit novou část 9, která zní:

Část devátá. Změna zákona o zadávání veřejných zakázek.

§ 69. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 309/2019 Sb., zákona č. ... Sb. a zákona č. ... Sb. se mění takto:

Bod 1. V § 41 odst. 8 se text „odstavec 7“ nahrazuje textem „odstavec 8“.

Bod 2. V § 122 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odst. 4, zadavatel ve výzvě podle odst. 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích, nebo...

Bod 3. V § 122 odst. 5 písm. b) v bodě 1 se slova „ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku“ nahrazují slovy „z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidenci“.

Bod 4. V § 122 se za odst. 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

Odstavec 6. Pokud zadavatel zjistí rozpor mezi skutečnostmi v dokumentech získaných na základě výzvy podle odst. 3 nebo podle odst. 5 s údaji v evidenci skutečných majitelů, oznámí podle zákona o evidenci skutečných majitelů nesrovnalost k příslušnému soudu. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

Bod 5. V § 122 odst. 8 zní:

Odstavec 8. Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odst. 3 nebo 5, nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

Bod 6. V § 125 odst. 2 se slova „3 až 7“ nahrazují slovy „3 až 8“.

§ 70 přechodné ustanovení. Ustanovení § 122 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zadávací řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Následující část 9, dosavadní část 7, označit jako část 10 a § 69, dosavadní § 65, označit jako § 71.

Bod 4. V § 71 dosavadní § 65 odst. 1 upravit takto:

Odst. 1: Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem 4. kalendářního měsíce, následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 64, bod 1, § 66, bod 1 a § 69, které nabývají účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení.

Pozměňovací návrh nebudu tady načítat, byl součástí usnesení ÚPV, které jste všichni dostali.

Hlasovací procedura. Prvně budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu tomto, kterým jsem zde načetl, v případě, že bude přijat, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu ÚPV. Pokud by nebyl přijat tento pozměňovací návrh, který jsem zde načetl, hlasovali bychom pouze o pozměňovacím návrhu ÚPV. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, že jste v rámci podrobné rozpravy navrhl i proceduru. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, takže podrobnou rozpravu uzavírám, protože návrh na proceduru byl přednesen v rámci podrobné rozpravy garančním zpravodajem, který shodou okolností byl tím, kdo načítal ten pozměňovací návrh, tak se ptám, jestli někdo má k proceduře nějaké námitky? Není tomu tak. Spustím znělku a potom budeme postupně hlasovat, tak jak navrhl zpravodaj.

Děkuji, poprosím paní ministryni, aby se nyní vyjádřila, pokud chce, k podrobné rozpravě a potom také k návrhům pozměňovacím. Prosím.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Pane předsedo, už jsem to uvedla na začátku, k těmto pozměňovacím návrhům zaujímám neutrální postoj.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  K podrobné rozpravě se vyjádřit nechcete?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, takže postoj neutrální, předpokládám, že postoj zpravodaje je... (Zpravodaj: Souhlasný.) Souhlasný. Takže nejdříve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu senátorů Tomáše Goláně, Lukáše Wagenknechta k pozměňovacím návrhům ÚPV, k návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů, tak jak byl načten panem senátorem Goláněm. Spouštím hlasování, prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je v sále přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, při hlasování č. 65, pro 65, návrh byl schválen.

Další hlasování, které je před námi, budeme hlasovat o návrhu ÚPV. To znamená, spouštím hlasování. Pardon... Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.) Neutrální stanovisko. Pan garanční zpravodaj? (Garanční zpravodaj: Souhlasné.) Souhlasné. Víme, o čem hlasujeme, spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, při hlasování č. 66, pro 63. Pozměňovací návrh byl schválen.

Nyní zbývá hlasovat o návrhu jako celku. To znamená, budeme hlasovat o tom, že souhlasíme s postoupením návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, při hlasování č. 67, pro 63. Návrh na postoupení zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovně byl schválen.

Zbývá určit senátory, kteří budou zdůvodňovat přijaté pozměňovací návrhy Poslanecké sněmovně. Hlásí se pan senátor Goláň. Hlásí se pan senátor Wagenknecht. Ano... Ještě další senátor, třetí vystupující, pan senátor Fischer... Co mu jiného zbývá, když k tomu také mluvil. Máme tady návrh na to, aby ti, kteří půjdou zdůvodňovat návrh pozměňovacích návrhů do Poslanecké sněmovny, kráčeli v pořadí: Goláň, Wagenknecht, Fischer. Je tady nějaký další návrh? Není tomu tak, všichni víme, o čem budeme hlasovat? Spouštím hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 68, přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36, návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji paní ministryni spravedlnosti, těším se s ní na projednávání dalšího bodu, kde už budu v pozici posluchače, neboť se vystřídáme. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré ráno přeji i já vám všem, prosím paní ministryni, aby nám za maličkou chvíli uvedla další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 23

Návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 23. Prosím paní ministryni, aby ho uvedla.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, krátce tedy uvádím tento zákon. Jedná se v podstatě o potíže Vězeňské služby, které teď máme v souvislosti s druhou vlnou onemocnění covid-19. Narůstá nám nejenom počet nakažených vězňů ve věznicích, zhruba je to k včerejšímu datu kolem 500 vězňů, ale narůstá i počet jednak tedy pracovníků Vězeňské služby, jednak civilních zaměstnanců, těch je kolem 400 v současné době nakažených.

Není možné nehlídat vězně ve věznicích, musíme si tedy nějakým způsobem vyhovět, takže vláda v této souvislosti předložila v nouzovém stavu, prosí tedy, aby tento zákon byl urychleně schválen, novelu zákona o Vězeňské službě a justiční stráži, kde se dává možnost Policii ČR vypomoci při ostraze vězeňských zařízení.

Navrhuje se proto umožnit tedy na nezbytně nutnou dobu, což bude formou nařízení, povolat policisty k plnění úkolů Vězeňské služby, není-li s ohledem na mimořádnou situaci Vězeňské služby tato sama schopna zabezpečit plnění svých úkolů vlastními silami.

Je to preventivní opatření, zatím si poradíme ještě nějak, ale v případě, že by se zdravotní krize šířila, samozřejmě musíme mít náhradní řešení. S ohledem na nezbytnost takovéto situace, řešit ji co nejrychleji, žádám proto Senát, aby přijal tuto novelu návrhu zákona, tak, abychom mohli z důvodu zajištění bezpečnosti ČR a jejích občanů své úkoly beze zbytku splnit. A proto věřím, že mi tento návrh zákona podpoříte. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za uvedení návrhu tohoto zákona, který projednal ÚPV, usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 23/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB.

Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 23/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, kterého prosím, aby nás nyní se zpravodajskou zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, můžete, kde chcete.

Senátor Tomáš Jirsa:  Náš výbor projednal tuto zprávu na své řádné schůzi 9. prosince. Všemi hlasy doporučil plénu Senátu přijetí této novely. Já se ztotožňuji s odůvodněním paní ministryně. Doporučuji Senátu s minimální rozpravou tento zákon schválit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Martin Červíček? Prosím, pane senátore, máte slovo. Tak se proběhnete trošku...

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi vás informovat o tom, že i ÚPV tento senátní tisk doporučil ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Plně se ztotožňuji s úvodním slovem paní ministryně, pouze si dovolím konstatovat, že v současné době už podle zákona o policii příslušníci Vězeňské služby pomáhají Policii ČR v případě mimořádných situací a jsou povoláni k plnění úkolů Policie ČR. Toto je reciproční opatření mimo jiné, které je v tuto chvíli navrhováno ke schválení v souvislosti s těmi mimořádnými a konkrétními podmínkami, které se očekávají v případě řešení situací v rámci Vězeňské služby.

Jenom možná pro doplňující informaci. Nepředpokládá se, že Policie ČR bude nasazovaná v těch organizačních záležitostech, které jsou uvnitř jednotlivých vězeňských zařízení, ale je to standardní ochrana objektů a různých dalších jiných prostor, to znamená, je to v kompetenci policie, tato činnost, a myslím si, že ten zákon takhle na to pamatoval. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, i vám za zpravodajskou zprávu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem tohoto zákona se nezabývat? Nikdo takový není. V tomto okamžiku otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Paní navrhovatelka se asi už vyjádřit nechce? (Navrhovatelka: Ne, děkuji.) Nechce. Děkuji. Pan senátor Červíček také ne. Pan senátor Jirsa z dálky mává, že také ne. V tom případě budeme hlasovat o návrzích, které nám byly postoupeny z příslušných výborů, čímž je návrh usnesení schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spustím znělku.

Předpokládám, že paní ministryně souhlasí s tím, že my budeme souhlasit? (Ministryně: Samozřejmě, děkuji.) Zpravodajové už svůj názor na to vyjádřili. Počkám, až dojdou všichni senátoři na svá místa. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Je nás 68, kvórum je 35. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 69 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 63, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

Můžeme postoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb.

Tisk č. 25

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 25. Prosím paní ministryni, aby opět návrh uvedla.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo, poslední ze série těchto zákonů, které předkládám, je zákon, který pan předsedající uvedl. Je to zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. V podstatě má přezdívku lex covid. Máme sérii těchto zákonů, v daném případě už se jedná o třetí verzi. Vláda tento návrh zákona předpokládá proto, že stávající zákon připouští možnost, aby mohlo být využíváno technických prostředků při rozhodování právnických osob s využitím technických prostředků do konce roku 2020. Protože se prodloužil nouzový stav, potřebujeme i toto prodloužit na další časové období. Trvá pořád omezené shromažďování osob ve vnitřních prostorách budov, je tady nemožnost a obtížná možnost orgánů právnických osob zasedat prezenčně. Proto tato obtíž bude přetrvávat i v polovině roku 2021, jak predikujeme a předjímáme.

Proto navrhujeme prodloužit možnost orgánů právnických osob rozhodovat s využitím technických prostředků nebo rozhodovat mimo zasedání v písemné formě do 30. června 2021. Týká se to třeba, já nevím, zasedání vlastníků bytů atd.

Ulehčilo by to samozřejmě práci, a proto prosím znovu o podporu tohoto zákona ve znění, tak jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za uvedení tohoto návrhu zákona. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 25/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Holásek, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, k mikrofonu.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi předložit stručnou zpravodajskou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2. ÚPV jako výbor garanční návrh zákona projednal jako senátní tisk č. 25 na své páté schůzi dne 15. prosince 2020. Paní ministryně představila návrh, resp. novelu zákona. Jejím cílem je skutečně prodloužit možnost distančního rozhodování orgánů právnických osob v období epidemie ze současného konce tohoto roku až do 30. června roku 2021. Co je ještě potřeba doplnit, je to, že v současné době to distanční rozhodování je možné v případě, že jsou přijata mimořádná opatření.

A mohou mít dopad na rozhodování orgánů právnické osoby. Toto může zakládat právní nejistotu, jestli ta opatření opravdu ten dopad mít mohou. Ta rozhodování, respektive jednání jsou svolávána, vyvíjí se to i v čase, takže ta novela vlastně prodlužuje tuto možnost, bez ohledu na trvání těch mimořádných opatření jako takových a zkoumání toho, jestli by ten dopad mohla mít, či nikoliv, což by mohlo zakládat právní nejistotu. Jak už bylo řečeno, je to vládní návrh zákona, Poslaneckou sněmovnou projednán ve zkráceném jednání 10. prosince tohoto roku, schválen ve znění předloženém vládou. My jsme jeho projednali 15. 12. na 5. schůzi a v zásadě hlasy všech přítomných členů ústavně-právního výboru bylo přijato usnesení, které doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže mi ještě dovolte zrekapitulovat přesně usnesení. Ústavně-právní výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve zněním postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jana Holáska,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem tohoto zákona nezabývat? Nic takového nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu zároveň končím. Nepředpokládám, že by paní ministryně ještě něco chtěla dodat? Pan senátor Holásek nám už také řekl, co nám chtěl sdělit. Máme tady jediný návrh, a to je návrh schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. O tom budeme hlasovat, ale nejdřív spustím znělku.

Ano, jde to rychle... Počkám ještě na pány, kteří asi nečekali, že tak rychle to půjde. Ale už stačili dorazit. Budeme nyní hlasovat o návrhu schválit návrh tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Je nás přítomno v tuto chvíli 67, aktuální kvórum je 34. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 70 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni, která nás velice rychle seznámila se svými návrhy. Také jsme to všechno velice rychle schválili.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za vstřícnost Senátu. Přeji všem hezké Vánoce, pokud možno, pevné zdraví v příštím roce.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  My vám také, paní ministryně. Doufejme, že už ten příští rok bude trošku klidnější. Tak, my bychom nyní podle schváleného pořadu schůze měli mít na pořadu bod č. 27, kterým je Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu. Tak jsme to schválili, ale pan senátor Horník si přál, aby tomuto bodu byl přítomný pan ministr Blatný. Pan ministr Blatný to přislíbil, přijde, ale přijde až v 11 hodin. Proto bychom předřadili ty body, které následují, a ten bod bychom posunuli potom až na ten okamžik, kdy tady bude pan ministr Blatný přítomný, to znamená v 11 hodin, po 11. hodině. Je to změna pořadu jednání, budeme o tom, prosím, hlasovat, jestli s tím souhlasíte. Ještě jednou to shrnuji, budeme ten bod Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci, projednávat po 11. hodině za přítomnosti ministra Blatného. Prosím, jestli s tím souhlasíte, abyste to vyjádřili v hlasování. Pardon, pan senátor Nytra se hlásí.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já bych chtěl využít této příležitosti, když budeme hlasovat o programu, chtěl bych navrhnout, teď doufám, že mám ten aktuální bod č. 35... Návrh usnesení Senátu k odpovědi Evropské komise na reakci českých úřadů na finální auditní zprávu k šetření atd., který navrhoval pan senátor Wagenknecht, jako předseda stálé komise, chci navrhnout, abychom tento bod přesunuli na 4. schůzi 7. ledna, kde zatím máme zařazen pouze jeden jediný bod. Takže bych vás chtěl požádat o podporu této změny.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, není to bod 35, je to bod č. 34.

Senátor Zdeněk Nytra:  Takže opravuji, bod č. 34.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Nevadí. My budeme hlasovat o dvou změnách programu našeho jednání. Myslím, že budeme hlasovat odděleně. Nejprve budeme hlasovat o tom, že předřadíme, nebo že ten bod č. 27 budeme projednávat až po 11. hodině, po příchodu pana ministra Blatného. Kdo... Aha, teď jsem dostal zprávu, že pan ministr se právě omluvil a nedorazí vůbec k velkému zklamání pana senátora Horníka. V tom okamžiku tedy maličko jsou v tom zmatky. Nicméně... Pardon, já bych doporučoval, protože pan poslanec Mašek už přišel, tak by asi nebylo slušné, když jsme ho odtamtud hnali kvůli té změně programu, abychom ho nechali čekat, takže navrhuji, abychom bod 27 a 28 vyměnili. Teď bychom projednali bod 28, což je návrh zákona o nakládání se zbraněmi. Následně potom ten bod 27, což byl návrh usnesení Senátu, tak jak ho připravil pan senátor Horník. Chce pan senátor Horník k tomu něco dodat?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, když jsou nastartovaní poslanci, kteří k nám teď míří, tak bych doporučoval, že bychom až po projednání těch bodů poslanců vzali bod 27, jestli by vám to takhle vyhovovalo... Vidím, že kýváte. Takže tento návrh dávám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže kam ho hodláte zařadit, pane senátore? Abych v tom měl pořádek. Protože teď by měl být poslanec Jiří Mašek, poslankyně paní Kateřina Valachová, poslanec je Ivan Bartoš. Takže až po Ivanu Bartošovi?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano. Jestli nepřijde pan ministr, tak bychom to udělali až po všech těch bodech našich kolegů z Poslanecké sněmovny.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak, takže teď už je to snad jasné. Bod č. 27 přesouváme až po projednání těch následujících 3 návrhů, kterými jsou návrhy, které tady bude prezentovat pan poslanec Mašek, paní poslankyně Valachová a pan poslanec Bartoš. To znamená, že ho posouváme před naše tisky, pravidla hospodaření atd. Je to jasné teď? Spouštím hlasování. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, které se týkalo změny pořadu, je to hlasování č. 71, se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My jsme tedy ten bod 27 zařadili až za poslanecké body.

Další věc, o které budeme hlasovat, byl návrh pana senátora Nytry, abychom bod č. 34 neprojednávali dneska, ale přesunuli ho na lednové zasedání Senátu, což, jestli se nemýlím, je 7. ledna. Na 7. ledna. Takže bod 34, je návrh, abychom přesunuli na 7. ledna. Nechám o tomto hlasovat. Kdo souhlasí, prosím, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, které se týkalo také změny pořadu, je to hlasování č. 72, se z 86 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. My můžeme pokračovat v programu, tak jak byl teď změněn, jak byl schválen také. Budeme pokračovat

 

Návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky

Tisk č. 4

S tím návrhem zákona nás seznámí pan poslanec Jiří Mašek. Já ho prosím, aby přistoupil k mikrofonu a uvedl návrh zákona.

Poslanec Lukáš Kolářík:  Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi na začátek jenom omluvit kolegu Maška, protože je to doktor a věnuje se i covidovým pacientům, takže má celkem napilno, proto jsem přišel za zástupce navrhovatelů já, Lukáš Kolářík z klubů Pirátů Poslanecké sněmovny.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já se omlouvám, pane poslanče.

Poslanec Lukáš Kolářík:  V pořádku, to byla rychlá změna.

Senátní tisk č. 4, návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost ČR, byl předložen jako poslanecká iniciativa. Jako základ jsme vzali ministerstvem vnitra zpracovaný stejnojmenný návrh zákona, který prošel mezipřipomínkovým řízením a který byl koncipován jako kompatibilní s novým zákonem o zbraních, přepracoval jej tak, aby byl kompatibilní s dnes platným zákonem č. 119/2002 Sb.

Důvodem tohoto našeho kroku byla nejistota, zda se z časových důvodů podaří přijmout celý balík nových zbrojních zákonů do konce volebního období s tím, že tento zákon a jeho přijetí je velmi důležité pro bezpečnost České republiky. Po zániku povinnosti absolvování prezenční vojenské služby ve společnosti klesá procento obyvatel, kteří jsou schopni v případě potřeby bezpečně a účinně ovládat zbraň. Tento fakt je pro Českou republiku v současném nestabilním a překotně se vyvíjejícím světě rizikem. Návrh předpokládá vznik systému výhradně dobrovolné střelecké přípravy občanů České republiky, kteří po absolvování programu budou tvořit stanovenou zálohu státu. Podmínkou pro účast na tomto programu je mimo jiné, že občan bude držitelem střeleckého průkazu. Návrh nařízení vlády, kterým by měl být zákon prováděn a které nám poslancům zaslalo ministerstvo vnitra, je nutno považovat za odpovídající.

Česká republika je jedním z nejbezpečnějších míst pro život na světě. O vnitřní bezpečnost se stará především Policie ČR, o vnější bezpečnost potom Armáda ČR. Nelze však vyloučit vznik mimořádné situace, kdy bude potřebovat víc, a to pomoc nás občanů. Legislativně je taková pomoc ošetřena například ustanoveními článku 3 odstavce 2 zákona 110, ústavního zákona o bezpečnosti, nebo zákona o policii, kdy občan může být vyzván k tomu, aby se sám podílel a pomohl své vlasti s řešením nastalé situace. Po zrušení prezenční vojenské služby jsme však v situaci, kdy sice máme v zákoně zakotvenou možnost občana k tomu vyzvat, ale ten již nemá potřebné schopnosti, aby své zemi mohl účinně pomoci.

V České republice máme více než 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a všichni z nich složili úspěšně zkoušku odborné způsobilosti. Tato zkouška však není testem schopností zbraň použít v krizové situaci. Z těchto důvodů byl na základě usnesení vlády České republiky v rámci komplexní rekodifikace problematiky držení zbraní civilními osobami kromě návrhu nového zákona o zbraních, zákona o munici a změnového zákona odbornými strukturami ministerstva vnitra, byl skupinou poslanců připraven i návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.

Materiál byl ve spolupráci s ministerstvem vnitra zpracován s cílem vycvičit v České republice výhradně na dobrovolné bázi osoby z okruhu držitelů zbrojních průkazů, tedy osoby bezúhonné a spolehlivé, které vytvoří stanovenou zálohu státu. Tyto osoby stát může požádat o pomoc v případě nouze. Přijetím zákona se vytváří potřebný rámec, který stanoví základní pravidla fungování systému dobrovolného výcviku občanů. Vlastní naplnění potom nechávají předkladatelé formou zmocnění a nařízení vlády, které vyspecifikuje podrobné fungování systémů, jako jsou přesné podmínky střeleckého výcviku, rozsah kurzů, podmínky akreditace, podmínky přenechávání zbraní osobám, které úspěšně kurzy dokončí apod.

Po předložení návrhu zákona se jeho nejdiskutovanějším paragrafem stal § 3, prezentovaný jako zákaz domobran. Znění tohoto paragrafu jsme jako předkladatelé věnovali při přípravě návrhu značnou pozornost a jsme si jisti, že jeho znění, tak jak je nyní navržen, je správné. V definici jsme zvolili negativní vymezení práva, což je obvyklé zpravidla ve vztahu k občanovi. Občan smí dělat vše, co mu zákon nezakazuje. Z tohoto principu vychází i znění navrženého § 3, kdy se občanovi určité činnosti zapovídají. Zde ale až poté, co budou kumulativně naplněny všechny tři podmínky, proto je tam to slovo „zároveň“. Důležitost textu paragrafu vidíme především v jeho preventivním působení jako varování před možným zneužitím získaných dovedností v rámci střelecké přípravy. Chtěl bych vás proto, vážené senátorky a vážení senátoři, požádat o podporu našeho návrhu a jeho schválení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu poslanci Koláříkovi, kterému se ještě jednou omlouvám, neznám vás všechny. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním... Pardon, návrh zákona projednal ústavně-právní výbor. Výbor přijal usnesení, které nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 4/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Hraba. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení máme k dispozici jako senátní tisk č. 4/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Láska, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Václav Láska:  Děkuji za slovo, pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Já bych to pořadí důležitosti toho, co přináší tento návrh zákona oproti předkladateli, obrátil. Z mého pohledu to nejpřínosnější, co tady je, co je nové a co je velmi žádoucí, je zákaz paramilitárních skupin. Mohli jste sledovat tu situaci, se kterou jsme konfrontováni posledních pár let, že nám po lesích běhají různé osoby v maskáčích, říkají si, pane plukovníku, pane náčelníku, jsou legálními držiteli zbraní a vyhlašují, že budou bránit Českou republiku. Kam všude naběhnou a koho vystřílí, pokud se bude dít něco, co se jim nebude líbit. My jsme proti těmto aktivitám neměli absolutně žádnou zbraň. Myslím legislativní zbraň, aby bylo srozuměno, jinak zbraně máme, ale tudy jít nechceme.

Takže jsme to mohli jenom slepě sledovat při vědomí si toho, že tito lidé, kteří běhají a vyhrožují, kde koho vystřílí, jsou legální držitelé zbraní. Což obecně asi opravdu neposiluje důvěru v to, že legální držitelé zbraní jsou ti, co nám pomůžou. Takže se hledala na to legislativní obrana, ta přichází v podobě tohoto zákona. Je jasně definováno, co je to paramilitární skupina, jsou tam tři kumulativní zákonné podmínky, které vylučují to, že bychom snad postihli někoho, kdo se třeba, kdo má obranu jako svoji živnost, nebo že bychom postihli myslivce nebo nějaké sportovce. Opravdu to postihne jenom ty šílence, kteří běhají v maskáčích po lese a hrají si na nějakou domobranu. To se zakazuje. Byla diskuse o tom, jestli by takhle škodlivé jednání pro společnost dokonce nemělo být trestným činem, od toho se ustoupilo. Trestný čin to není, ale je to zakázáno, bude to protiprávní jednání. Největší přínos toho zákona je v tom, kromě toho, že kdo se toho bude dopouštět, organizovat to, účastnit se na tom, tak nejenom že se dopustí protiprávního jednání, ale bude mu odebrána zbraň a bude mu odebráno zbrojní oprávnění.

To je to, co jsme potřebovali. To je největší přínos tohoto zákona. No a ruku v ruce jde, když těmto amatérským spolkům na obranu vlasti zakazujeme jejich činnost, že jim musíme nabídnout, když skutečně chcete bránit vlast, my vám tady dáme legální možnost pod dohledem státu, pod dohledem české armády. Proto se zřizuje tato střelecká příprava. Ona má dvě pojetí. Jedno pojetí je, že když umožňujeme lidem držet zbraň, tak bychom jim skutečně měli poskytnout prostor pro to umět s tou zbraní zacházet, znát právní následky použití zbraně, znát třeba první pomoc atd. Protože každý držitel zbraně jako první úkol, který má, je neudělat s ní průšvih. Až teprve sekundární, někde vzadu, je, že by ji mohl adekvátně použít. Ale první je neudělat průšvih. Takže kdo bude chtít se zdokonalovat tímto způsobem, není to jenom v tom, že vysype plný zásobník do terče, ale že se naučí právní předpisy, že bude vědět, jestli je to nutná obrana, jestli to je krajní nouze, že bude znát základy první pomoci, tak nechť mu to stát poskytne.

Ta druhá část, že bychom si vycvičili nějaké zálohy, je správně, že zákon tuto možnost dává, ale upřímně, opravdu jsem zvědav na to, až ti, co vyhlašují, že chtějí bránit vlast, až přijdou do toho střeleckého spolku a zjistí, že současně s tím vyškolením musí podepsat souhlas, že pokud bude země v ohrožení, tak je armáda opravdu povolá. Chci vidět, kdo to udělá. Protože upřímně spousty lidí, kteří vyhlašují a vykřikují o tom, že chtějí bránit vlast, si to představují tak, že v případě nějaké krize si vybudují kulometné hnízdo na svém domě a budou střílet po všem, co půjde okolo. Ale představa, že by skutečně narukovali do armády se zbraní a postavili se nepříteli, nic takového reálného není. Ale je správné, že jim dáváme tuto možnost, protože když jim něco zakazujeme, tak jim musíme dát možnost legálním způsobem tu příležitost mít.

Takže to jsou hlavní přínosy tohoto zákona, které mi přijdou pěkné, kompaktní, to se projevilo i v jednání našeho výboru, kdy po projednání této věci náš výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh zákona schválit ve znění postoupeném sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za objasnění vašeho postoje i návrhu vašeho výboru. Ptám se pana senátora Zdeňka Hraby... Už se neptám, protože vidím, že přichází, takže zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Zdeněk Hraba.

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, ctění kolegové, já bych v podstatě jenom doplnil to, co říkal tady kolega, ctěný senátor Václav Láska. Opravdu jsou to dvě oblasti, kterých se týká tento návrh zákona.

Jednak je to skutečně zákaz těch ozbrojených skupin. Já bych tady doplnil jednu věc, netýká se to pouze domobran. Ono se to týká samozřejmě i těch skupin, které jsou založené k prosazování i náboženských cílů, případně jiných ideologických cílů, nikoliv pouze politických. Takže má to celé spektrum těchto oblastí tak, aby stát skutečně měl pod kontrolou veškeré tyto aktivity, tak, aby byly zakázány, aby měl mocenské nástroje ovlivnit vznik těchto skupin. Druhou věcí je ona střelecká příprava a určitě dobrá myšlenka připravit zálohy. Také jsem spíše skeptický, jak moc se podaří ty zálohy naplnit, ale budu věřit, že se najdou tedy stateční Čechové a Češky, kteří budou vycvičeni a podepíší, budou souhlasit s tím, že mohou být povoláni ke službě a pomoci české armádě.

Na ústavně-právním výboru proběhla poměrně krátká diskuse, všichni jsme se shodli s návrhem, který přišel z Poslanecké sněmovny, proto jsme tedy vydali toto usnesení, kterým doporučujeme Senátu Parlamentu České republiky projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určil výbor zpravodajem mou osobu a pověřil předsedu výboru, senátora Tomáše Goláně, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Hrabovi, který nás seznámil s usnesením ústavně-právního výboru. Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem tohoto zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže končím.. Nekončím, začínám, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Horník. Pan místopředseda Horník má slovo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, tomu, co tady bylo řečeno, rozumím a asi se s tím i ztotožňuji, ale co airsoft... Airsoft je v podstatě druh sportu, kdy po sobě střílí hráči plastovými kuličkami, na základě zbraně, která funguje na základě stlačeného vzduchu. Ty zbraně napodobují doslova a do písmene originální zbraně. To nebezpečí tam není, většinou tak maximálně si možná vystřelí někdo oko, oni mají štíty nebo mají brýle, ale co dělat s těmi, kteří žádné zbraně nemají, z toho pohledu zabíjet, ale kteří tyto kuličkové zbraně mají a pohybují se s tím normálně na veřejnosti. To znamená, nejsou jenom v lese a podobně. Bohužel tento sport se rozvinul takovým způsobem, v době, kdy je terorismus, že najednou se vám objeví hráči ve městě, on se jim nelíbí jenom ten les, ale i to město, ten intravilán, protože oni si to zkouší samozřejmě na softwarových různých hrách, kdy střílejí za rohem a tohle. Oni si to vlastně zkouší v reálu. Musím vám říct, že když máte v obci 2000 návštěvníků zrovna, samozřejmě místní, když tam najednou začnou hrát tuto hru, tak tam nastává i panika a zděšení, protože oni samozřejmě nejsou normálně oblečení. Oni jsou oblečeni jako skuteční vojáci. Dneska dokonce musí mít i tu roušku. To znamená, už je vůbec nepoznáte, kdo to je. Já jsem musel na tyto skupiny už pozvat i Policii ČR, ale ona si s nimi neví rady. Oni nedělají nic špatného, ale pohybují se ve veřejném prostoru, normálně mezi občany, v době, kdy je terorismus skloňován všemi pády. Samozřejmě, to do této novely zákona úplně nepatří, ale já bych chtěl požádat experty, máme tady kolegu Červíčka, kolegu Lásku a další, jestli by se na toto mohli podívat. Já tomu opravdu nerozumím. Policisté z Karlovarska mě žádali, jestli by se v tom nedalo něco legislativně udělat. Takže já tuto žádost vyslovuji. Budu případně součinný ke zpracování. Teď nevím, do jakého zákona, do jaké novely by to patřilo. Takže jenom na okraj této projednávané materie. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan poslanec Kolářík si dělal poznámky, jistě na vaše dotazy odpoví. Chcete hned, nebo až potom po dalších? Prosím, můžete.

Poslanec Lukáš Kolářík:  Děkuji za slovo. Já jenom velice stručně k tomu. My jsme se opravdu v tom návrhu zabývali pouze těmi zbraněmi, na které je nutný nějaký speciální průkaz, nějaké speciální zkoušky. To jsou zbraně, které jsou dostupné opravdu od 18 let komukoliv. Já jsem během toho projednávání ve sněmovně i toho zjišťování informací nezaznamenal tento problém. Domnívám se, že to tedy bude nějaký pouze lokální problém u vás na Karlovarsku, nicméně určitě se na tom i v našem resortním týmu, na bezpečnost, podíváme, jestli je ten problém opravdu velký a jakým způsobem by se dal řešit. Já, co jsem zatím zaznamenal, tak tito hráči opravdu to berou velice profesionálně, mají skvělé mundúry, mají výborné vybavení, často možná lepší, než mají naši vojáci, ale většinou, co jsem zaznamenal, hrají na připravených hřištích k tomu určených. Nikdy jsem je neviděl tedy pobíhat po městě. Ale děkuji za ten podnět, já se na to určitě zaměřím. Ve skupině předkladatelů i v našem resortním týmu to prověříme.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za odpověď okamžitou. Předávám slovo panu senátoru Čunkovi, který je dalším přihlášeným do obecné rozpravy.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Chci podpořit tento návrh novely zákona, a to především proto, že mám spíše zkušenosti pozitivní, protože v našem kraji vzniklo v minulých letech několik skupin, které byly velmi dobře obsazeny mladými lidmi, zhruba kolem 40 až 50 lidí, byli zavěšeni na spolupráci s vojenskou správou a jsem přesvědčen, že, nebyla to tedy taková nějaká iniciativa, která by byla bez kontroly, měli i profesionální vedení, takže jsem velmi rád, že tyto skupiny budou moci vznikat pod nějakým zákonným krytím, s nějakým dobrým režimem. Mě skutečně překvapilo příjemně, kolik mladých lidí chce i podepsat, řekněme, další spolupráci s armádou. Samozřejmě, když tady bylo řečeno, že si někdo chce udělat kulometné hnízdo a střílet po všem, co se kolem hne, pravda je, že situace se změní, kdy někdo střelí do kulometného hnízda, že... Tak to asi pan kolega myslel, že na to mnozí připraveni nejsou, ale faktem je, že při tomto profesionálním vedení přeci jenom je tady určitá skupina lidí, kteří, nejenom že budou umět zacházet se zbraní, ale především budou také vedeni k tomu, že vlast a svoboda, to není samozřejmá věc, že se také musí v určitých chvílích bránit. Vytvořili jsme tady takové nepříjemné prostředí v Evropě, nepříjemné tím, že jsou lidé přesvědčeni, že svoboda je samozřejmost, že válka nás se nikdy nedotkne, byť přeci jenom v 90. letech v Evropě byla, ale myslím si, že jsme na to, nebo mnozí na to zapomněli. Situace se může obrátit velmi rychle, to víme asi všichni, takže si myslím, že tento zákon je takovým malým krokem k tomu, aby se projevili lidé, kteří to s naším státem, s naší vlastí myslí dobře, pociťují tuto svou odpovědnost, to je jedna věc, já jenom věřím, že to je takový malý krok k tomu, aby už konečně byla zavedena znovu vojenská služba. Sice ne dvouletá, ale třeba půlroční jenom, určitě stát naší velikosti, nám by to jistě slušelo a také by nám to pomohlo možná ve vnímání odpovědnosti za stát občanů ČR. Díky.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor zavzpomínal na svá mladá léta. Prosím pana senátora Kantora, který je dalším přihlášeným do obecné rozpravy.

Senátor Lumír Kantor:  Dobrý den všem. Jenom mám drobnost. Chtěl jsem se jenom zeptat. Tady se upravují pravidla, za kterých mohou příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů nosit služební zbraň v době volna nebo v době volna použít soukromou zbraň jako zbraň služební. Omlouvám se, že to nevím do detailů, tak bych chtěl jenom poprosit o vysvětlení potom v diskusi. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za jasný, krátký dotaz. Dále se do obecné rozpravy přihlásil pan senátor Fischer, kterému předávám slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, pane poslanče, dámy a pánové. Chtěl jsem ocenit návrh zákona, který máme s pořadovým č. 4 dnes k hlasování. Chtěl jsem ho podpořit a řeknu vám, proč. Svět, ve kterém dnes žijeme, je skutečně někdy tak složitě propojený, že si ani nemusíme povšimnout toho, že dobrých vlasteneckých citů našich spoluobčanů někdo začne zneužívat. Mám na mysli výcvikové tábory pro mladé lidi, kteří chtěli pomoci k obraně své vlasti a které během jejich výcviku chodili cvičit agenti ruské výzvědné služby. Stojí to za pozornost proto, že podobné tábory se našly nebo existovaly v některých zemích EU, našeho regionu, chci na to upozornit i proto, že např. v době, kdy vrcholily emoce okolo pocitu ohrožení z té obrovské vlny migrantů, která se zvedala v Africe, se někteří zase zapojili do domobrany ve svém volném čase, bylo důležité si u toho všimnout, že měli v pracovním zařazení a služebním zařazení úplně jiné povinnosti. Protože například patřili do řádné armády. A to členské země NATO.

Proto si musíme uvědomit, že bychom měli umožnit občanům, aby se cvičili, aby se v rámci zákona zapojili do obrany svojí země, protože když to neuděláme my, když to neumožní zákon, tak to za nás udělají jiní, kteří těchto naprosto pochopitelných srozumitelných a zaplaťpánbůh i zdravých reflexů budou zneužívat. Proto velmi vítám, že právě tento zákon v případě Hlavy XXII... Ne, v případě Hlavy II, § 3 mluví o zákazu ozbrojených skupin. Často mluvíme o hybridních hrozbách. Právě zneužití těch, kteří by chtěli přispět k bezpečí ve své domovině, zneužívají ti, kteří chtějí destabilizovat. Protože na to nebyl zákonný rámec. Tento zákon ten rámec přináší. Proto budu hlasovat pro něj a chtěl bych také poděkovat všem, kteří se podíleli na projednání tohoto zákona, na jeho přípravě, protože přináší vyšší odolnost naší společnosti a vyjasňuje právní rámec pro to, v jakém prostředí také budeme bránit naši zem. Takže díky za to, máte moji podporu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Všichni jsme rádi, že je to Hlava II a ne hlava XXII. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Václav Láska.

Senátor Václav Láska:  Děkuji. S panem předkladatelem, protože zaskakuji, jsem se dohodl, že odpovím za něj na dva dotazy, které byly tady položeny. Jednak k panu místopředsedovi Horníkovi. Myslím si, že toto jednání je postižitelné podle stávajícího práva. Máme přestupkový zákon, máme tam přestupky proti občanskému soužití a další. Kolikrát voláme po tom, abychom nezaplavovali náš právní řád dalšími zákazy, pokud máme nějakou věc, která je řešitelná současným právem, jako že si myslím, že je, tak si myslím, že je to spíš o nějaké metodice Policejního prezidia, které dá návod svým příslušníkům v terénu, jak se s tímto potýkat. Protože právní nástroje na postižení tohoto jednání máme. Podle současného právního řádu skutečně není akceptovatelné a není povolené, aby lidé v maskáčích běželi s napodobeninami jakýchkoliv zbraní po městě a strašili lidi nebo je děsili už samotným nošením. Takže je to postižitelné, není třeba legislativní úprava.

K dotazu pana kolegy Kantora. Mě to samotného také překvapilo, že nebylo dosud upraveno jednoznačně zákonem právo členů ozbrojených sborů nosit služební zbraň i v civilu. Přestože třeba policisté mají zákonnou povinnost zasáhnout i mimo službu, tak dosud neměli upraveno právo, za jakých podmínek mohou nosit služební zbraň i mimo civil, aby mohli zasáhnout stejně adekvátně, jako když jsou ve službě. Jsou to lidé vycvičení, takže tam se to předpokládá. Toto ten zákon napravuje a sjednocuje praxi a výslovně říká, kdy a za jakých podmínek, že to vůbec je povoleno, aby členové bezpečnostních sborů mimo službu mohli mít u sebe služební zbraň a tu služební zbraň podle práva a podle zákona použít. To je odpověď na ty dva dotazy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji i za odpověď na dotazy, které tady byly vzneseny. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ptám se pana poslance, jestli ještě se chce vyjádřit? Nechce.

Prosím pana navrhovatele, aby se k obecné rozpravě vyjádřil.

Senátor Václav Láska:  V obecné rozpravě vystoupili čtyři senátoři, dva dotazy byly položené a zodpovězené. Další dvě vystoupení byla na podporu návrhu toho zákona, i když kolega Čunek to doprovodil argumentem, že to je snad předstupeň zavedení povinné vojenské služby, což nevím, jestli ve svém souladu je úplná podpora tohoto zákona. Nicméně byla výslovně vyslovena podpora tohoto zákona, máme jenom jeden návrh z našeho výboru, na schválení zákona v postoupeném znění. O tom budeme hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jsem se zapomněl zeptat pana senátora Hraby, jestli se chce vyjádřit k té rozpravě? Nechce. Pan senátor Láska nám uzavřel tu debatu. Zároveň naznačil, o čem budeme hlasovat, protože máme pouze jeden jediný návrh, schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spustím znělku.

Mezi tím, co dámy a páni senátoři dojdou do svých lavic, oznámím, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu garančního výboru a vlastně i dalšího výboru, schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Je nás 70, kvórum je 36. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku, prosím, a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 73 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 36 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu poslanci Koláříkovi, který zastoupil jiného poslance, předávám mu ještě na chvíli slovo.

Poslanec Lukáš Kolářík:  Děkuji, já bych chtěl na závěr ještě poděkovat za schválení tohoto návrhu, věřím, že to bude velice přínosné pro ČR, chtěl bych ocenit tu atmosféru, ve které se tady jedná. Byl bych rád, kdyby se dolní komora parlamentu tímto klidem a touto rozvahou inspirovala. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane poslanče, i my vám přejeme hezké svátky.

Vyšlo na mě vedení schůze v době, kdy poslanci nejenom neodcházejí, ale ani nepřicházejí. Takže mám takový pocit, že budeme muset zase maličko změnit program našeho jednání, protože nejbližší poslanec se dostaví za nějakých 15, 20 minut. Byla by škoda ztrácet čas. Proto navrhuji, abychom teď předřadili, tím pádem i změnili program, že bychom projednávali senátní tisk č. 27, což jsou Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2021. Původně to byl bod č. 31. Takže bychom ho projednávali nyní. V případě, že tady ještě nebudou poslanci, tak bychom pak mohli projednávat Návrh usnesení k národní bezpečnosti o postupu vlády ve věci přípravy soutěže na stavbu bloku jaderné elektrárny, což je bod č. 35. Navrhuji předřazení těchto dvou bodů před následující poslanecké návrhy. Budeme o tom muset hlasovat, prosím. Ještě spustím radši znělku.

Budeme hlasovat opět o změně programu, navrhuji, tak jak jsem to před chvílí řekl, že teď bychom projednávali Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2021 a následně Návrh usnesení Senátu k národní bezpečnosti o postupu vlády ve věci přípravy soutěže na stavbu jaderného bloku. Tyto dva body předřazujeme na aktuální program. Kdo s tímto návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Hlasování už jsem spustil... Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 74 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Můžeme přistoupit k projednávání schváleného bodu, což jsou

 

Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2021

Tisk č. 27

Pravidla jsme obdrželi jako senátní tisk č. 27. S pravidly nás seznámí pan senátor Vladislav Vilímec. Už vidím, že přichází, ale... Prosím, pane senátore, máte možnost nás seznámit s Pravidly hospodaření senátorských klubů pro rok 2021.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. VHZD projednal návrh Pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2021. Na své schůzi dne 2. prosince 2020 schválil toto usnesení. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2021, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce, pověřuje předsedu výboru předložit toto usnesení předsedovi Senátu a žádá předsedu Senátu PČR, aby tento bod byl zařazen na jednání schůze Senátu.

Na to navazovalo usnesení OV, k Pravidlům hospodaření senátorských klubů pro rok 2021. OV dne 15. prosince 2020 schvaluje návrh Pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2021 ve znění přílohy usnesení VHZD ze dne 2. prosince 2020, schvaluje návrh usnesení Senátu, který je přílohou usnesení OV, a pověřuje senátora Vladislava Vilímce, aby tento návrh na schůzi Senátu přednesl a odůvodnil.

Ohledně Pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2021 dodám, že v zásadě jsou totožná s pravidly hospodaření na letošní rok. Je stejná výše příspěvku, jak pevné částky, tak příspěvku na každého člena klubu. Jediný rozdíl je v tom, že u zásad pro čerpání příspěvku bylo u drobných hmotných předmětů nebo u drobného hmotného majetku, který se pořizuje z tohoto příspěvku, vypuštěna částka 40 000 korun.

Víceméně v předtuše, že by mohl být schválen daňový balíček, kde se zvyšuje hodnota drobného hmotného majetku ze 40 000 na 80 000, tak je dobré předběžně na to reagovat, proto jsme tu částku 40 000 vypustili z těch pravidel. Jinak ta pravidla jsou úplně identická, úplně totožná jako v tom letošním roce. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, k tomuto návrhu, nebo k těmto pravidlům hospodaření. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Předpokládám, že pan senátor už se nebude chtít vyjádřit? Můžeme přistoupit k hlasování, jak jsme slyšeli ve zprávě pana senátora Vilímce, tak je doporučení schválit Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2021, tak jak nám byla předložena. Toto usnesení má i OV. Spustím znělku.

Aktuálně je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Budeme hlasovat o návrhu schválit Pravidla hospodaření senátorských klubů v roce 2021, tak jak nám byla předložena. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 75 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám. My se u mikrofonu vystřídáme. Budeme projednávat další bod, tak jak jsme si ho odhlasovali, kterým bude

 

Návrh usnesení Senátu k národní bezpečnosti a postupu vlády ve věci stavby nového jaderného bloku

Poprosil bych pana senátora Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážená paní předsedající, dámy a pánové, milí kolegové. Tímto bodem uzavíráme 6 měsíců práce našeho výboru, který začíná usnesením z června, které jste dostali v podkladech. Je za tím práce celé řady kolegů, psali jsme si se členy vlády, setkávali se, přijali jsme další usnesení v listopadu, poslední jsme přijímali tento týden na schůzi výboru. Poté, co jsme si vyslechli zástupce bezpečnostní komunity, kteří nám potvrdili, že bezpečnostní výhrady nadále trvají, a tedy že naše práce dává smysl. Proč o tom mluvím? Když se podíváme do těch usnesení, tak jak se vyvíjela, roste v nich určitá naléhavost. Jsme konkrétnější. A to ne snad proto, že by se tak rychle měnilo bezpečnostní prostředí, i když i o tom bychom mohli mluvit. Ale je to také proto, že v těchto dnech se chystalo vyhlášení tendru na výstavbu nového jaderného bloku. Doslova příští týden měla být soutěž vyhlášena. Teprve nedávno, doslova před několika dny, jsme se dozvěděli, že se věc odkládá.

Není tedy ještě zdaleka ten proces uzavřen, to je dobrá zpráva, protože to, aby se do takto významného projektu dokázaly v plné šíři promítnout parametry a kritéria bezpečnostních institucí, je nesmírně důležitá věc. Oceňujeme, že premiér ČR Andrej Babiš stojí o politickou podporu, která by se za tímto projektem dokázala sjednotit. Konstatujeme, že zatím ta podpora ještě není, jedním z parametrů, který je právě ve hře, je bezpečnost.

Předpokladem, aby se ta bezpečnost dostala do souladu s tímto projektem, je, aby se potkaly životní zájmy ČR, to je ochrana suverenity, demokracie, svobody, nezávislosti, s tím, abychom zajistili prostřednictvím toho projektu energetickou soběstačnost, při respektování energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Za chvilku o tom budeme mluvit, až budu číst návrh usnesení. Protože bezpečnostní výhrady nadále trvají, my vládu nemůžeme nahradit, to není naše ambice, tak jsme si v rámci kontrolní role parlamentu dali za cíl podpořit bezpečnostní instituce, které tyto výhrady dávají na stůl, poměrně jednoznačným způsobem.

Dovolte, abych citoval z materiálu, který také máte v podkladech, kterým je stanovisko pracovní skupiny, složené z ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, ministerstva zahraničí a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Tyto všechny instituce podepsaly společně následující text, myslím si, že to bylo v září.

V úvodu shrnují základní připomínky. Pod bodem 4 říkají: „Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup, pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty, které si vláda schválila, pracovní skupina považuje neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. Tento postup pracovní skupina doporučuje. Pokud budou osloveni i rizikoví uchazeči, manévrovací prostor pro jejich odmítnutí bude výrazně menší než v současnosti. Pokud by byl vybrán rizikový uchazeč jako vítěz, tak by se riziko naplnění hrozeb uváděných ve vládou schválených dokumentech výrazně zvýšilo.“ V následujícím paragrafu se ještě píše: „Již samotná účast těchto subjektů v tendru může způsobit, že dojde k naplnění hrozeb uvedených v dokumentech, tyto hrozby vymezujících. Hrozila by tak mj. situace, kdy může být ČR snadno na strategické úrovni vydíratelná rizikovým subjektem, resp. státem jeho původu.“ Tolik na úvod.

Dovolte tedy, abych vám nyní přečetl návrh usnesení, tak jak jsme ho... Pardon. Čili usnesení výboru již máte, nebudu ho celé načítat. Upozorním na jeden paragraf a budu končit.

Návrh usnesení, které jste dostali z výboru, byl přijat jednomyslně, chtěl jsem poděkovat kolegům za jejich podporu a práci. V prvním paragrafu se píše následující, a to mi přijde určující pro naši práci: Senát totiž v I. bere na vědomí, že, „bezpečnostní strategie státu z roku 2015 definuje životní zájmy ČR a výslovně uvádí povinnost vlády zajistit energetickou bezpečnost tak, aby projekty nepředstavovaly hrozbu zneužití při prozrazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor ČR“.

Ve druhém bodě potom ještě píšeme: „Ve výročních zprávách BIS se více než 10 let pravidelně objevují informace o pokusech Ruské federace ovlivnit rozhodování ČR v oblasti energetiky, a dále, že Čínská lidová republika je v této souvislosti uvedena ve výroční zprávě BIS za rok 2017.“

Tolik z usnesení, které máte všichni k dispozici, o němž budeme za chvíli vést rozpravu.

Co říci na závěr tohoto úvodního vystoupení? Chtěl jsem vás požádat o podporu. Naším cílem je, před chvílí jsem o tom v kuloárech mluvil ještě s panem ministrem zahraničních věcí, který mi potvrdil, že výhrady z bezpečnostního hlediska trvají, tento týden jsme o tom mluvili s představiteli celé té pracovní skupiny, a je proto naším úkolem pouze v rámci parlamentní kontroly vládě připomenout, že stojíme za tím, abychom nepodřizovali bezpečnost zájmům ekonomickým, to znamená, abychom si seřadili priority, protože za bezpečnost a za životní zájmy ČR skutečně ručí vláda, tuto odpovědnost z ní nikdo nesejme. Proto vás prosím, abyste podpořili tento návrh. Budu naslouchat vašim otázkám, dotazům a připomínkám. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, prosím vás, pane předsedo, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní musíme určit zpravodaje. Navrhuji, aby se zpravodajem stal Zdeněk Nytra, kterého se zároveň ptám, jestli souhlasí? Ano, pokyvuje hlavou, tedy souhlasí.

Nyní budeme o tomto návrhu hlasovat. Spustím znělku, protože vidím, že někteří mají nějaké diskuse asi mimo...

Děkuji, že tedy někteří opět zaujmou svá místa, chvilinku ještě počkám. Nyní jsme připraveni na hlasování. Aktuálně je přítomno 69 senátorek a senátorů, kvórum hlasování je 35. Hlasujeme o tom, aby pan senátor Zdeněk Nytra se stal zpravodajem k projednávanému bodu. Prosím, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 76 se ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji. Nyní tedy konstatuji, že pan kolega by měl zaujmout místo u stolku zpravodajů, už se tak stalo, prosím ho, aby sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy, aby se k nim po skončení rozpravy mohl v rámci stanoviska nějakým způsobem vyjádřit.

Teď zahajuji rozpravu, ptám se, kdo se hlásí do rozpravy? Ano, mám zde prvního přihlášeného. Je to pan senátor Tomáš Jirsa, prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Paní místopředsedkyně, paní předsedající, dámy a pánové. Já jsem 10 let se živil jako projektant jaderných elektráren, je to moje původní povolání, já jsem se v Energoprojektu Praha podílel na Temelínu a už tehdy na úvahách o rozšíření Dukovan. Debatu sleduji. Souhlasím s těmi, kdo tvrdí, že energetická bezpečnost je národní bezpečnost. Je to velmi důležité. Osobně si neumím představit budoucnost ČR při splňování všech možných klimatických závazků, odstraňování uhlí, bez jaderné energetiky. Trochu považuji to dnešní usnesení, které určitě projde, za nadbytečné, protože ho pan premiér určitě použije jako berličku pro odsunutí tendru na Dukovany. Všimněte si toho, že tato vláda odsouvá tendr na jadernou elektrárnu už 6 let. Výmluva, že by o tom měla rozhodnout příští vláda, je lichá, protože samozřejmě to, co rozhodne příští vláda, stavět začne až ta další vláda, ne-li až ta další, další vláda... Považuji za, k tomu Rusku a Číně... Za bezpečnostní ohrožení ČR považuji premiéra Andreje Babiše. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane senátore. Nevidím, že by se někdo další hlásil do rozpravy. Opravdu tu nikdo takový není. Takže rozpravu končím. Přeje si vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel, pan předseda, pan senátor Fischer? Ano, přeje, prosím, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Chtěl jsem poděkovat za proběhlou rozpravu. Když se podíváme na připomínky, které dostáváme, zjišťujeme, že chybné rozhodnutí, do kterého bychom vstoupili tím, že buď vláda přehlédne, nebo bude ignorovat bezpečnostní otázky, nebo udělala jiný chybný krok, tak může zvýšit náklady, protože i příští vláda by potom byla v pokušení a měla dokonce i možná za určitých podmínek povinnost to rozhodnutí zvrátit. Proto se domnívám, že stojí opravdu za pozornost, abychom se jednoznačně postavili za názor, že bezpečnost musí být na prvním místě, národní bezpečnost musí být na prvním místě. Od toho se odvozují všechny další parametry. Proto chci poděkovat za podporu, kterou jsem cítil od vás při projednávání a předjednávání tohoto usnesení. Ještě jednou vám děkuji za podporu, o kterou vás tímto žádám.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli, nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Zdeňku Nytrovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Jestli se chce vyjádřit?

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, v diskusi vystoupil jeden senátor, nezazněl žádný jiný návrh než předložený návrh na usnesení, který máte na svých lavicích... Než poděkuji za pozornost, jenom bych chtěl požádat o odhlášení senátorů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, pane kolego. Nyní tedy opravdu přistoupíme k odhlášení, prosím, abyste si vyndali svoje hlasovací kartičky.

Nyní, prosím, si všichni zkontrolujte, zda vám svítí modré světélko. Můžeme přistoupit k hlasování. Přítomno je v tuto chvíli 63 senátorů a senátorek, aktuální kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 77 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 59, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji. (Senátor Pavel Fischer děkuje.) Děkuji, pane navrhovateli i pane zpravodaji. Projednávání tohoto bodu končím.

Nyní se hlásí pan předseda Senátu, pan senátor Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vzhledem k situaci v Poslanecké sněmovně si nyní dovolím navrhnout, abychom hned po tomto bodu projednali senátní tisk č. 12, což je bod pod pořadovým číslem 30. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech.

Důvod je ten, že se právě dostavil pan poslanec Ferjenčík, který tady za skupinu poslanců ten návrh je schopen a ochoten přednést. Zatím se nedostavila paní poslankyně Kateřina Valachová. Během toho, co budeme projednávat tento bod, pokud to schválíme, bychom zatím zároveň tiše doufali, že paní Kateřina Valachová se následně dostaví, abychom to mohli potom projednat. Pokud ne, tak bychom se asi znovu setkali s procedurálním hlasováním, kde navrhnu, abychom projednávali bod pana senátora Horníka. Takže tolik asi ode mě. V tuto chvíli prosím o procedurální hlasování, abychom před senátním tiskem č. 8 projednali senátní tisk č. 12.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo. Všichni tedy ví, o čem budeme hlasovat? Hlasujeme o tom, že teď bude předřazen na projednání senátní tisk č. 12. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 78 se z 65 přítomných senátorek a senátů při kvóru 33 vyslovilo pro 63, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Nyní tedy bude následujícím bodem

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 12

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 12. Prosím pana poslance Mikuláše Ferjenčníka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík:  Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím stručně představit parametry toho návrhu, který schválila Poslanecká sněmovna hlasy 91 z přítomných 92 poslanců, přičemž upozorňuji, že sněmovna jedná nyní z důvodu koronavirové krize v polovičním počtu. Takže to byl návrh, který podpořily všechny sněmovní kluby. Ty parametry jsou následující. Znamená to zachování výše platů ústavních činitelů pro příští rok na stejné úrovni, jako je letos. Dále od toho dalšího roku navázání na platy v celé ekonomice, nejenom ve státním, respektive veřejném sektoru. To je řešení do budoucna, tím se i vyřešila ta otázka rozmrazení do budoucna, takže ten koeficient zůstává stejný, ale odvozovat se to bude od platů v celé ekonomice. Třetí úprava je to, že ty platy nemohou klesnout z důvodu toho, aby ten návrh obstál u Ústavního soudu, protože je tam klauzule, která zabraňuje tomu, aby se ty platy snížily proti současnému stavu. Je to návrh, který společně podali poslanci Starostů, lidovců a Pirátů. Následně byl upraven velmi konsensuálním návrhem, který verbálně podpořila například i ODS, který právě navázal ty platy na průměrné mzdy v celé ekonomice a který předložili společně sociální demokraté, zástupci hnutí ANO a Pirátů. V této konsolidované verzi následně hladce prošel sněmovnou. Výhrada, co jsem slyšel na výboru, byla ještě ta, že dochází k nerovnosti mezi platy zákonodárců a komunálních politiků, nicméně ty, podle mých informací, zmrazí vláda svým nařízením. To je v jiném zákoně, takže není možné to řešit současně. Z těchto důvodů a vzhledem k tomu, že je tedy obrovská hospodářská krize, navrhovaný obrovský schodek rozpočtu a současně dochází k daňové reformě, která velmi výrazně pomůže vysokopříjmovým zaměstnancům, si myslím, že je tento návrh zákona velmi racionální. Prosím vás o podporu tohoto návrhu.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 12/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Větrovský, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, já si myslím, že pan poslanec mi velmi ulehčil moji zpravodajskou roli, protože v zásadě řekl, o co že v předloženém zákoně jde. Takže jenom velice stručně.

Jde skutečně o snahu dosáhnout zmrazení platů představitelů státní moci. Co je důležité, tak se významně mění výpočet platové základny, který byl zahrnut komplexním pozměňovacím návrhem, kdy tedy podle § 3 odstavce 3 zákona o platu, a to se změnou navázání na jiný rozhodný statistický ukazatel, tedy oproti dosavadní průměrné nominální měsíční mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, má napříště jít o průměrnou hrubou měsíční nominální mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, to je zásadní změna, která byla do toho zákona vtělena právě komplexním pozměňovacím návrhem. Co je důležité, samozřejmě zmrazení platů, kromě představitelů státní moci, má zasáhnout i soudce. Já jsem zde si pomohl stanoviskem Parlamentního institutu. Tady vás seznámím s jeho závěrem. Tedy vzhledem k tomu, že zmrazení platů soudců je odůvodněno mimořádnou situací a odpovídá svou intenzitou této situaci, je navržená úprava slučitelná s nezávislostí soudců, tedy s lidskoprávními úmluvami a dalšími předpisy, včetně Listiny základních práv EU, takže je slučitelná se stávající legislativou. Tak jsem si to já pro sebe přeložil.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se zabýval tímto návrhem zákona na své 4. schůzi 9. prosince 2020 a přijal usnesení č. 18, tedy k senátnímu tisku č. 12, kdy doporučuje Senátu Parlamentu ČR návrh zákona zamítnout. Já, jakožto zpravodaj, jsem dával návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, byl jsem jediný, který hlasoval pro to, a pak prošel návrh, tak jak jsem teď citoval. To je, že... Usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu říká, že návrh zákona by se měl zamítnout. To je pro zatím všechno. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné návrhy, abyste se k nim mohl po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Vidím, hlásí se? Ano... Vidím v tuto chvíli, že se hlásí pan místopředseda Oberfalzer. Pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Já ještě využiji svého práva vystoupit kdykoliv. Chtěl bych říci, že zatím všechny úpravy, které jsme kdy dělali, které vedly zejména ke snižování platů, byly často motivovány vylepšením politické pozice navrhovatelů, aby se zalíbily občanům. Zalíbení se nikdy nedostavilo, to je důležité připomenout. Platí premisa, že žádný plat poslanců a senátorů není tak nízký, aby s ním byl občan spokojen. Já to říkám zejména teď, když se vůbec nechystám tento návrh rozporovat. Myslím si, že přichází ve chvíli, kdy skutečně je oprávnění reflektovat vývoj ekonomiky a nejistou budoucnost. Ta úprava je v zásadě rozumná, protože nepřichází opět s nějakou změnou toho základního koeficientu, ale se změnou výchozího parametru. Jenom chci upozornit, že se může stát, že nastoupí vláda, která bude méně rozdávat, že se potom příjmy, čili průměrný plat ve výrobní sféře nebo podnikatelské sféře, dostane nad tu nevýrobní. Tak nějak mi dovolte předvídat, že v tu chvíli se zase ta výchozí veličina promění, aby došlo k dalšímu snížení. To jsem si dovolil zavěštit. Ale jak jsem byl před chvílí pravil, myslím si, že v té dané situaci je ten návrh oprávněný a že bychom nemuseli mít problém se s ním ztotožnit. Proto navrhuji, abychom se návrhem nezabývali.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji za podání návrhu. Nyní se ještě hlásí pan senátor Patrik Kunčar. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Patrik Kunčar:  Dobrý den také ode mě, já bych také chtěl navrhnout tímto návrhem zákona se nezabývat, byť se s tím návrhem ztotožňuji, myslím si, že se to od nás i tak jaksi očekává, že se postavíme čelem k problémům, které čekají naše národní hospodářství v rámci covidové pandemie, tak i s ohledem na poměrně zásadní připomínky našeho legislativního odboru, které se týkají právě zmrazení platů soudců, kdy je vytýkáno, že neproběhla dostatečná komunikace a dostatečné odůvodnění a reálně hrozí, že by tento návrh mohl být u Ústavního soudu napaden, takže z toho důvodu bych navrhoval, abychom se tímto návrhem nezabývali, protože se domnívám, že to nemusí být úplně všechno v pořádku. Abychom ale dali zároveň najevo, že s tímto souhlasíme. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji. Jenom pro pořádek se ptám, nevidím, že by se někdo další hlásil do diskuse, ale zda tedy někdo námitku nepředkládá... Nyní tedy budeme o návrhu hlasovat. Myslím, že fanfára není nutná. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 79 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 44, proti byli 4. Návrh byl přijat. Tímto konstatuji, že projednávání tohoto bodu končí.

Jenom pro širší veřejnost chci říct, že Senát tím potvrdil, že de facto návrh, který byl předložen v Poslanecké sněmovně, postupuje teď již panu prezidentovi, Senát s ním de facto souhlasí. Děkuji, pane navrhovateli. (Navrhovatel děkuje.)

Nyní bychom měli přistoupit k dalšímu bodu, kterým je návrh zákona... Poprosím jenom kolegy o pozornost k projednávaným bodům. Takže nyní

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 8

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 8. Já zde vítám paní poslankyni Kateřinu Valachovou, prosím ji, aby nám nyní přednesla návrh zákona a seznámila nás s ním.

Poslankyně Kateřina Valachová:  Děkuji, vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, vážený Senáte. Dovolte, abych vám představila poslanecký návrh zákona, který schválila Poslanecká sněmovna a který si klade za cíl možná jednoduchou věc, a sice to, aby nezabavitelné částky, které dlužníkům zbývají po srážkách jejich mzdy, platu nebo po srážkách v případě důchodů, nebo naopak částky, které jsou nezabavitelné, protože vůbec exekuci nepodléhají, jako například přídavek na dítě...

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Paní navrhovatelko, já jenom prosím, abychom se opravdu ztišili. I v kuloárech i tady v sálech. Myslím, že tady máme jiné prostředí jak ve sněmovně... Vím, že paní navrhovatelka sice je zvyklá, ale přesto prosím, abychom se ztišili a věnovali pozornost jejímu návrhu.

Poslankyně Kateřina Valachová:  Děkuji moc, paní místopředsedkyně. I když máte pravdu, že jsme zvyklá na zostřené podmínky, ale jsem moc ráda nyní dnes tady mezi vámi. Děkuji vám.

Klade si tedy za cíl něco, co se zdá na první pohled jednoduché. Zkrátka to, co je nezabavitelné a patří na obživu dlužníka a rodiny, tak se nemůže dostat do moci exekutora a nemůže být neoprávněně, to je důležité říci, proti právu, to tak prostě bylo exekuováno a to tak je. Nicméně děje se to, že roky, ba desítku let toto neplatí v ČR. Jsou obstavovány účty a zabavovány částky, které právě ze zákona, tak jak už jsme my, jako zákonodárci, dříve rozhodli, spadají na obživu rodiny, dlužníka a dlužníkovi, tak tyto tedy jsou neoprávněně exekuovány a dlužníkovi potom nezbude nic než prostá nula. Kam to vede, víte všichni. Do dluhových pastí, do neřešitelných situací, do vytlačení zaměstnanců z řádného pracovního poměru, do bobtnání černé a šedé ekonomiky, do toho, že řada z poslední hospodářské krize například malých živnostníků, když se dostali do druhotné platební neschopnosti, se stali následně nejprve neuspokojenými věřiteli, poté dlužníky, doposavad třeba řada z nich podniká na jiné IČO. To znamená, nejsou to lidé, kteří by se vyhýbali práci, ale zkrátka, pokud nejsme schopni chránit částky, které jsou nezabavitelné, velmi často tito dlužníci hledají i jiné cesty, jak zajistit obživu sobě a rodině.

Návrh zákona, který jsem předložila, toto řeší, společně s kolegou Nacherem z hnutí ANO. Byl to tedy, řekněme, koaliční návrh a jsme rádi, že jsme pro to získali podporu Poslanecké sněmovny. O stejnou podporu vás žádám i nyní.

Ten zákon je poměrně složitý, protože, upřímně řečeno, celý náš občanský soudní řád je složitý předpis a už dávno měl být nahrazen něčím novým, modernějším, nicméně doposavad se to nestalo. Pokud chceme, aby nezabavitelné částky, tak jak jsem popsala, opravdu byly nezabavitelné, potřebujeme zapojit plátce těchto prostředků. Jak říkám, může jich být celá řada. Víte, že zaměstnavatelé zaměstnávají čtyři miliony zaměstnanců. Víte také, že třetina zaměstnanců a zaměstnankyň má nějakou zkušenost s exekucí nebo probíhají tam srážky, tak se jedná o obrovské množství situací a případů, které musíte umět ošetřit. Stejně tak se jedná o důchodce. Tady bych chtěla říct, že asi 70 tisíc našich důchodců má zavedeny srážky ze svých důchodů. Ani to není malý počet. Potom si představte bezpočet různých operací, ať se to týká přídavku na děti nebo příspěvku na bydlení, zkrátka zase se jedná o obrovské množství případů.

Proto ten návrh zákona dělá jednoduchou věc, že ukládá povinnosti jednak plátcům těchto částek, potom soudním exekutorům jako klíčovým aktérům exekucí v České republice, samozřejmě i soudům, pokud vedou výkon rozhodnutí, a naposledy peněžním ústavům. Principem toho zákona je, pokud ho podpoříte, že v České republice budou nově fungovat takzvané chráněné účty. Vy potom, jako zaměstnanec, protože na ty to především míří, budete mít jistotu, pokud řádně platíte své dluhy, které se vám sráží ze mzdy nebo z platu, že ta částka, ta nezabavitelná, která už patří jenom vám, protože řádně splácíte své závazky věřitelům, zamíří na účet, který bude nově chráněný a který nebude možné obstavit, ani exekuovat.

To znamená, že skončí tady to, co už doposavad je proti právu, aby tedy bylo možné to, co už jednou bylo zaplaceno, platit dvakrát a zůstat zcela bez prostředků.

Návrh zákona počítá s tím, že dlužník přijde jednou do banky, jednou do banky, a jednou se obrátí na soudního exekutora, pokud je vedena exekuce, nebo na soud, pokud je veden výkon rozhodnutí. Tím, podotýkám, jeho povinností končí. Dojde k založení účtu a všechno ostatní mezi soudním exekutorem, plátci a peněžními ústavy se děje z jejich povinnosti. Dojde ke svázání účtů, které odesílají nezabavitelné částky, a účtu, který je nově přijímá a chrání. To je chráněný účet. Tato konstrukce, si troufám říci, že je absolutně neprůstřelná a chrání jednak dlužníka a jeho rodinu, aby dostal nezabavitelnou částku, ale pozor, chrání i věřitele, protože všechny ostatní částky samozřejmě exekuci podléhají a patří do rukou věřitele na splátku dluhu. Proto zákon počítá s tím, že vám zůstane, jako případnému dlužníkovi, váš peněžní účet, zůstane vám i jeho číslo, nic se nemění, váš zaměstnavatel je spokojený, protože on v podstatě dělá to, co dělal doposavad, sráží mzdu a odesílá ji, ale ta částka, která je nezabavitelná, proteče tímto číslem účtu a peněžním účtem a skončí nově na chráněném účtu. Je to jakási funkce toho účtu, jestli to můžu takto zjednodušit.

Z hlediska toho, co jsem vám popsala, a nechtěla jsem vás příliš tím zdržovat, a snažila jsem se, byť s tím mám někdy jako právnička problém, být srozumitelná v tom, jak má fungovat, tak to popisuji proto, že toto je podstata toho návrhu a podstata toho problému, který řešíme v České republice. Podotýkám, země na západ od nás jsou mnohem přísnější. Ty zkrátka uložily tvrdé povinnosti na identifikaci plateb, natvrdo zavedly evidenci chráněných účtů. A, upřímně řečeno, ten komfort pro dlužníka i pro věřitele je mnohem vyšší. Nicméně toto, řekněme, je jakýsi předstupeň tohoto ideálního stavu. Věřím, že ho Senát podpoří.

Pokud ho podpoříte, vyřešíte tři situace lidí. Jedna, ta mi ležela nejvíce na srdci a kolegovi Nacherovi, je skupina lidí, kteří žádnou zkušenost s dluhy nemají, nicméně ve stavu stávající hospodářské covidové krize hrozí, všichni odborníci se na tom shodují, že v následujících měsících dojde k tomu, co jsem popisovala v té předchozí hospodářské krizi, k masivnímu obstavování účtů, kde opravdu se do dlužní situace velmi často lidé dostanou z důvodu druhotné platební neschopnosti jako živnostníci, nebo i z důvodu toho, že se jim neplatí mzda nebo se jim platí krácená mzda. V naší zemi je to 400 tisíc lidí, kteří už tři čtvrtě roku mají krácenou mzdu na 60 %. Riziko vzniku dluhů je tedy mimořádně vysoké. Míříme na tyto lidi. Chceme, aby, jakmile oni budou splácet svým věřitelům, tak aby už měli jistotu, že jejich částky jsou nezabavitelné. Takže míříme na stávající pracující důchodce, kteří ještě žádné problémy nemají, ale hrozí, že mít budou.

Druhou skupinou jsou ti, kteří mají už obstavený účet, mají ho zablokovaný, nemohou s ním nakládat, nemohou se dostat k penězům, které jsou nezabavitelné, mají patřit jejich rodině a jejich obživě. Ti tedy půjdou do té banky, zařídí si chráněný účet, dojde k odblokování účtu a situace je vyřešena. Nicméně řešíme i situaci, řekněme, nejtěžší, nejzranitelnější skupiny dlužníků, a to jsou lidé, kteří v tuto chvíli jsou zcela mimo systém, nemají žádný účet, jsou vyčleněni na okraj společnosti, měli špatné zkušenosti v minulosti, tak jak jsem popisovala, ukryli se v nějaké šedé, černé zóně, jsou v podstatě v dlužním otroctví. I tito mají šanci si založit účet a i tito jsou chráněni, protože tento zákon navíc, je to vlastně navíc jakýsi bonus, zafixovává to, že částka trojnásobku životního minima, která vám přijde z jakéhokoliv účtu, je zajištěna na vašem účtu. Do okamžiku zřízení chráněného účtu ten trojnásobek životního minima máte k obživě své rodiny. Takže řešíme i tuto situaci.

Na závěr bych dodala, že tento zákon a jeho projednávání také mělo za výsledek to, že došlo k jasnému ujednocení názoru ministerstva spravedlnosti a centrální banky na to, co si někdy stěžovaly například nevládní organizace, že se setkávají s tím, že banky odpírají dlužníkům založení účtu, nebo že brání tomu, aby obstavený účet byl zrušen. Tady zaznělo jasné stanovisko ze strany ministerstvo spravedlnosti a centrální banky, že toto jsou praktiky, které zákon zakazuje. Pokud na ně případně některá nevládní organizace narazí, tak byli vyzváni, aby se obraceli jak na centrální banku, tak ministerstvo spravedlnosti, případně na finančního arbitra, s žádostí o pomoc a narovnání takového nezákonného stavu. Musím říct, že centrální banka a finanční arbitr potvrdili, že takových případů evidují jednotky, nicméně nevládní organizace upozorňují, že jich je tady mnohem více, ale co je podstatné pro nás jako pro zákonodárce, banka musí založit účet. Pokud klient žádá zrušení účtu, musí ho zrušit. Důvodem není to, že je exekuován účet, aby toto odmítla, nebo když mám exekuci, tak aby zase odmítla účet založit. To jsem chtěla říct pro pořádek, protože vím, že to v rámci debat vznikalo, možná i vy jste komunikovali s kolegy z nevládních organizací a chtěla jsem, aby to tady zaznělo. Centrální banka dokonce avizovala, že pokud by to bylo nutné, i když oni si myslí, že to je zcela jednoznačné, je připravena vydat sdělení komerčním bankám, ve kterých jim velice jednoznačně tato pravidla zopakuje.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost. Samozřejmě vás prosím o podporu návrhu mého a kolegy Nachera, který získal podporu v Poslanecké sněmovně. Děkuji vám za vše, co děláte v boji s dlužním otroctvím, protože Senát v tomto je velmi aktivní a já si vaší iniciativy jak v oblasti exekucí, tak oddlužení velmi vážím. Děkuji vám, děkuji, paní místopředsedkyně.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 8/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Holásek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi předložit zpravodajskou zprávu k diskutovanému návrhu zákona, kterým se mění, já to řeknu krátce, občanský soudní řád, exekuční řád a zákon o souběžných exekucích. Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR, jako výbor garanční, jej projednal jako senátní tisk č. 8 na schůzi dne 9. 12. tohoto roku.

Jak už tady bylo řečeno paní předkladatelkou, cílem návrhu zákona je zavést systém, který umožní v případě výkonu rozhodnutí, tedy exekuce, přikázáním pohledávky z účtu chránit prostředky povinného, které buď exekuci ze zákona nepodléhají, rovněž které jsou určeny k uspokojování jeho potřeb, případně jeho rodiny. Jak už tady zaznělo, návrh zákona pojednává několik témat.

Je to jednorázová výplata trojnásobku životního minima z účtu postiženého exekucí. Zabývá se také postižením pohledávek z účtu manžela povinného v případě exekuce na majetek ve společném jmění manželů, kdy na exekuci umožňuje do výše jedné poloviny prostředky na účtu, ale zejména zavádí institut tzv. chráněného účtu, který tady paní poslankyně zevrubně představila. To znamená, je to účet, na který jsou odděleně poukázány nebo vedeny peněžní prostředky z pohledávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí nebo již byly postiženy jiným způsobem exekuce.

Měli bychom si říct, že, co se týká účinnosti, navrhuje se k 1. dubnu příštího roku. Je potřeba dát čas subjektům, kterých se týká, tzn. bankám, exekutorům k tomu, aby se na to připravili. Stručně z toho legislativního procesu, jak už tady zaznělo, jde o poslanecký návrh, vláda s ním vyslovila souhlas v září tohoto roku, návrh zákona byl 13. listopadu schválen v Poslanecké sněmovně.

Ústavně-právní výbor, jak jsem říkal, ho projednal 9. 12. na své 4. schůzi. Na výboru byla poměrně rozsáhlá diskuse, byly tam předloženy dva pozměňovací návrhy k navrženému návrhu zákona. První pozměňovací návrh předložila paní senátorka Anna Hubáčková, ten pozměňovací návrh navrhl alternativní úpravu mechaniky chráněného účtu, tzn. podporuje chráněný účet jako takový, další ustanovení navrhuje jinou mechaniku. Dále byl předložen pozměňovací návrh kolegy, senátory Michaelem Canovem a Adélou Šípovou, který by měl založit tzv. místní příslušnost exekutorů, tzv. teritorialitu. Pozměňovací návrh paní senátorky Hubáčkové byl přijat výborem. Pozměňovací návrh kolegů Canova a Šípové přijat nebyl. Tady si dovolím stručnou poznámku. Myslím si, že hlavní důvod, co se týká té teritoriality, je to, že toto téma, tak to zaznělo i na výboru, bychom měli preferovat řešit v souvislosti s projednávanou novelou komplexní občanského soudního řádu, která je nyní v Poslanecké sněmovně, jako sněmovní tisk č. 545. Je to velmi důležité téma a mělo by být projednáno standardní legislativní cestou. To je určitě ten hlavní důvod.

Ještě bych uvedl, že na výboru vystoupil jako odborník představitel bankovní asociace, který podpořil pozměňovací návrh senátorky Anny Hubáčkové, který byl ústavně-právním výborem přijat.

Závěrem. Ústavně-právní výbor přijal usnesení, kterým doporučil Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení a který jste dostali jako tisk senátní 8/1. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová:  Také vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, a proto nyní otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásila Miluše Horská, ale pozor. S přednostním právem je tady přihlášena paní předsedkyně klubu KDU-ČSL a nezávislí, paní Šárka Jelínková. Dohodly se, že využije přednostního práva. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji kolegyni, senátorce Horské, že mi dala tu přednost, i když bych ji měla mít, nechtěla jsem ji uplatnit, ale jelikož se chci k navrhovanému návrhu zákona vyjádřit nejen jménem svým, ale i jménem již citované kolegyně Anny Hubáčkové, která je z dnešního jednání pléna omluvena, tak jsem využila toho přednostního práva.

Předem mého vystoupení bych chtěla velmi ocenit práci paní poslankyně Valachové a jejího kolegy Patrika Nachera, že po dlouhých letech, které nevyužilo ministerstvo spravedlnosti, přicházejí s pomocí dlužníkům skrze tento předložený návrh. Společným cílem předkladatelů tohoto návrhu zákona, ale i pozměňovacího návrhu, který prošel senátním ústavně-právním výborem, jak už tady zaznělo, je pomoct dlužníkům. A to těm, kteří jsou mnohdy vystaveni až predátorským praktikám při využívání až zneužívání jejich běžných účtů tím, že jsou jim zabavovány i nezabavitelná minima, která potřebují ke svému běžnému životu. Především škoda či spíše chyba, že ministerstvo spravedlnosti nenavrhlo za posledních 20 let žádné vlastní řešení, aby zabránilo těmto praktikám, kterým jsou dlužníci v mnoha případech vystavováni.

Je smutné, že téměř 20 let od zavedení institutu soudních exekutorů je možné z účtu v bance povinnému zabavit i tu nezabavitelnou částku, která na účet přijde po provedení exekuce z příjmu. Návrh chráněného účtu, který schválila Poslanecká sněmovna, však obsahuje několik nedostatků, z nichž nejzásadnější je proces řízení a ověřování protiúčtů, ze kterých mohou být peníze posílány. Navíc podmínkou zřízení chráněného účtu je mít zablokovaný běžný účet. Statisíce dlužníků ale pravděpodobně dnes žádný účet nemají, protože jej nemohou využívat a jeho provoz je často velmi drahý. Aby mohl povinný využívat chráněný účet, musel by absolvovat následující kroky: založit běžný účet, počkat na jeho zablokování exekutorem, což může někdy trvat i několik měsíců, poté se buď obrátit na každého plátce příjmu, zaměstnavatel, podpora, dávky, výživné, a teď se zastavím u toho, co na počátku řekla i paní poslankyně Valachová, že tento zákon a toto zřízení chráněného účtu, tak jak jej ona představila, pomůže a je nezbytný pro živnostníky. Ale řekněme si, že právě pro živnostníky je tato sněmovní verze těžko použitelná, neboť by museli kvůli každému zákazníkovi oběhat, dělat další kolečko s exekutorem a bankou. Dále si musí dlužník vyžádat potvrzení, že příjem budou vyplácet na zablokovaný účet. Od té chvíle plátce příjmu musí peníze posílat na tento zablokovaný účet bez ohledu na to, zda je již k účtu zřízen i chráněný účet. Následně musí povinný získat potvrzení od exekutora, s tím teprve požádat banku o zřízení chráněného účtu. Pokud se exekutor zpozdí a peníze přijdou na zablokovaný účet před zřízením chráněného účtu, budou zabaveny podle zákona. Další možností je, aby k této proceduře vyzval povinný exekutora, který má tento proces absolvovat za něj. Kdo má ale praktickou zkušenost s postupem některých exekutorských úřadů a jejich dodržováním, ví, že i tato zdánlivě jednodušší cesta může být pastí. Takto povinný musí postupovat u každého příjmu nebo při změně účtu plátce. Velmi časté například u výživného, při změně zaměstnání atd.

V předkládaném pozměňovacím návrhu se celý proces zredukuje na pouhou žádost povinného adresovanou bance, kdy jedinou podmínkou je, že člověk má exekuci. Kontrola, zda na účet nechodí následně neoprávněné platby, je na exekutorovi, který je za vedení exekuce placen. Na tvorbě tohoto pozměňovacího návrhu se podíleli lidé mající také mnohaletou zkušenost práce s předluženými lidmi. Kromě Člověka v tísni jde o RUBIKON Centrum, charitu, Institut prevence předlužení.

Předkladatelům tohoto pozměňovacího návrhu se podařilo také získat souhlas Exekutorské komory, i když exekutoři jsou ti jediní, kterým práce v tomto případě přibude. Chtěla bych se trošičku ohradit, i když nechci tady vyvolávat nějaké věci nebo kontroverze, protože nám jde všem o stejnou a důležitou věc, abychom pomohli dlužníkům a nenechali na nich aplikovat tyto predátorské záležitosti, o kterých už jsme mluvili. Byla nějaká veřejná prohlášení, že tento pozměňovací návrh je verzí nějakých právě predátorských finančních skupin. Chci vás ubezpečit, že žádné takové skupiny se na tvorbě pozměňovacího návrhu nepodílely a návrh naopak přináší zásadní změny, aby byl chráněný účet v praxi opravdu využitelný.

Ještě si dovolím vám sdělit základní principy fungování chráněného účtu, tak jak je předložen v pozměňovacím návrhu. Chráněný účet je zřízen každému, kdo o zřízení požádá banku a je proti němu vedena exekuce, výkon rozhodnutí. Na účet je možné zasílat platby. Exekutor má možnost kontrolovat pohyby na účtu. Pokud ve lhůtě 6 měsíců od připsání identifikuje neoprávněnou platbu a povinný její neoprávněnost nevysvětlí, může exekutor, který vede nejstarší výkon rozhodnutí, chráněný účet postihnout do výše této platby. Pokud exekutor nevyzve povinného k vysvětlení pochybné platby do 6 měsíců, tato se stává již nerozporovatelnou platbou. Exekutor může navrhovat postižení pouze plateb, které byly připsány z účtu, jejichž identitu nemohl standardně zjistit v rámci součinnosti. Na platbu od zaměstnavatele se tak exekutor povinného nemůže dotazovat bez ohledu na to, zda šlo již o exekučně postižený příjem. Z výše uvedeného je zřejmé, že primární odpovědnost za kontrolu toku finančních prostředků na chráněný účet leží na exekutorovi, který je za tuto činnost placený. Naopak banka je i tak zatížena povinností zřizovat chráněné účty, a proto její odpovědnost je v tomto procesu minimální. Návrh je koncipován s přihlédnutím k obvyklým, již existujícím procesům, vyžadování součinnosti tak, aby nedošlo k významnějšímu nárůstu dotazů ze strany exekutorů.

Nyní si vám dovolím ještě v souladu se zásadami Jana Ámose Komenského, to, co dnes začíná být tak, bych řekla, docela pravidlem, ukázat i grafiku, abychom tomu všemu rozuměli. Zřízení chráněného účtu dle navrhovatelky. Nadále oceňuji to, že zvedli tuto problematiku a nachystali tuto novelu zákona, je tady tato část, kdy, dovolím si vám to přečíst: Povinný požádá zaměstnavatele nebo jiného plátce přímo o vystavení potvrzení pro soud. Další krok. Povinný požádá soud nebo exekutora o vystavení oznámení pro banku. Soud oznámení zašle bance a povinný dostane kopii. Teprve povinný požádá banku o zřízení chráněného účtu a banka mu musí bez zbytečného odkladu vyhovět. To je tato varianta sněmovní. Náš senátní pozměňovací návrh zjednoduší tento proces, kdy povinný požádá banku o zřízení chráněného účtu, doloží-li, že je v exekuci, banka mu musí vyhovět. Totéž je i v případě zasílání plateb. Nebudu vás už asi příliš dlouho zdržovat, zde je sněmovní verze a zde je zjednodušená verze a postup našeho pozměňovacího návrhu, případně vám to dám k nahlédnutí, kdo byste potřebovali.

Upřímně vás tedy žádám tímto o podporu pozměňovacího návrhu senátorky Hubáčkové, který prošel a byl schválen i ústavně-právním výborem, jak už bylo řečeno, na jeho zasedání dne 9. prosince 2020. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Pan senátor Nytra neuplatňuje přednostní právo, a proto poprosím další na řadě, paní senátorku Horskou.

Senátorka Miluše Horská:  Děkuji, pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Připojuji se s velkým díkem za odpracovanou, nebudu říkat, práci, ale řekla bych, že je to změna filozofie v naší společnosti. Já sama jsem organizovala některé kulaté stoly na toto téma. Jiných jsem se účastnila, takže jsem za tento návrh zákona vděčná, za ty lidi, kterých se to týká, ale i nás ostatních, abychom se mohli dlužníkům, kteří si někdy zavinili, někdy nezavinili, mohli podívat do očí.

Jsem ráda, že v našich zákonech už nevidíme svět jen černobíle, že si všímáme skutečně celé šíře problematiky z vícero stran, pro nás to třeba znamená v politice i vícero resortů. To se týká právě této projednávané novely občanského soudního řádu. Schválení chráněného účtu považuji za důležitý nástroj k tomu, aby lidem, kteří se dostali do dluhových pastí, kteří často i oprávněně čelí řadě exekucí, nemohly být zabavovány peněžní prostředky z tzv. nezabavitelného minima, často nezákonným způsobem. Chci upozornit a věřím, že to sice v mnohých případech víte, nebo možná všichni, ale že se to děje zvláště u mnohačetných exekucí. Ty případy jistě znáte i z vašich regionů. Důsledkem toho pak je, že dlužníci přejdou mimo systém do tzv. šedé ekonomiky, což je velmi špatné pro stát, ale nakonec i pro dlužníka samotného. Tedy je to velmi nežádoucí. Takže zavedení chráněného účtu pomůže zásadně ke snížení recidivy, pomůže to lidem překonat těžká životní období často, jako je např. po návratech z vězení, u matek samoživitelek nebo u lidí v dluhové pasti. Myslím si, že na této schůzi jsme se mnoha těchto oblastí včera i dnes dotkli. To současné nastavení systému je pro dlužníky mnohdy neúnosné. Úsilí o zavedení chráněného účtu, jak už bylo zmíněno, je letité, podstatně méně ochoty k tomu bylo dosud od politiků, hlasitě se v těchto věcech, jak už říkala i paní poslankyně, angažovaly nevládní neziskové organizace, např. Aliance proti dluhům, RUBIKON Centrum atd. Ale podporu mají tyto aktivity i u Probační a mediační služby, které apelovaly na rozumné řešení. Jsem proto ráda, že ho dnes máme konečně na stole.

Na západ od nás, jak již bylo též řečeno, s tím už mají letité zkušenosti. Například v Německu existuje speciální P-Konto, kde se jasně stanovuje nezabavitelná částka, s níž může dlužník volně disponovat. Je totiž třeba také myslet na to, že i lidé v exekuci by měli mít zachována práva na důstojný život, který v konečném důsledku pomůže nejen dlužníkům a jejich rodinám, ale i věřitelům, obchodním partnerům a potažmo celé společnosti. Podporuji jednodušší a rychlejší proces založení i změn účtu. Vidím to jako snahu o vylepšení předloženého návrhu, která by měla zajistit to, aby chráněný účet skutečně pomohl a fungoval. Podporuji ale už i ten zmíněný druhý pozměňující návrh ohledně teritoria. Věřím, že když se nevyřeší dnes, že se vyřeší v brzké budoucnosti. Její snahou je opětovně začlenit lidi v exekucích do společnosti, rozvíjet jejich konkurenceschopnost na pracovním trhu a posílit jejich ekonomickou situaci. Nad těmito lidmi, kteří se z různých důvodů dostali do rozporu se zákonem a kteří chtějí svůj život nastavit lépe a v souladu s pravidly a zákony, nesmíme jako vyspělá společnost lámat hůl. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Poprosím pana senátora Goláně.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně Valachová, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu stručnější. Ale budu znovu v podstatě opakovat to, co moji předřečníci. Prosím vás o přijetí pozměňovacího návrhu, tak jak jej přijal ústavně-právní výbor, protože je podporován nejen Člověkem v tísni, ale i bankovními asociacemi. Pan Filip Hanzlík na našem ústavně-právním výboru jako zástupce bankovních asociací se vyjádřil kladně k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Měl by zlehčit to praktické provádění těch převodů na chráněné účty, takže já se také, jako předseda ústavně-právního výboru, přimlouvám za schválení tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane senátore. Další v pořadí je paní senátorka Šípová. Než dorazí, tak mi dovolte oznámit do stena, že z dalšího jednání se omlouvá pan senátor Plevný. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Adéla Šípová:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení kolegové, chtěla bych přijít s tou debatou ohledně místní příslušnosti. Jsem si vědoma toho, že k tomuto návrhu přistupujete v současné situaci skepticky, nicméně chci zdůraznit, že proti chráněnému účtu vůbec nic nemám, je to v pořádku a je to velmi dobrá věc, nicméně pokud chceme opravdu řešit dluhové pasti, tak se musíme zabývat místní příslušností, tedy tou teritorialitou, a proto přicházím s pozměňovacím návrhem, který vám byl rozdán.

Dlouhodobě je tedy plánováno a deklarováno, že chceme bojovat s dluhovými pastmi, ale nic se pro to jaksi nedělá. Respektive nic, co by mělo opravdu zásadní dopad, který by měl pro dlužníky nějaký význam. Exekuční řád se nám, podle mého názoru, poněkud utrhl ze řetězu. Postupnými novelizacemi, prvními od roku 2009 a následně 2012, až do roku 2015, postupně přidáváme exekutorům více a více pravomocí, tudíž v současné době exekutor již není jenom obyčejný vykonavatel, jak si lidé myslí nebo jak bývá někdy interpretováno, ale dostal mnoho významných oprávnění, které dříve neměl. Díky tomu se stává, že v dnešní situaci slýcháme poměrně nepříjemné příběhy. V současné době exekutor může zcela zásadně rozhodovat o osudu řízení. Tedy exekutor už není jenom jakýsi vykonavatel, ale stává se z něj orgán veřejné moci. My jsme nyní v situaci, kdy mezi soudními exekutory existuje naprosto nepokrytá soutěž, vznikají nám obří exekutorské úřady zcela mimo jakoukoliv logiku. Návrh, se kterým přicházím, se snaží vyjmout principy soutěže z tohoto typu řízení a vnést do něj jasná pravidla, která povedou k tomu, že mezi soudními exekutory již ta soutěž nebude.

Podle těchto pravidel bude pověřován exekutor v kraji tak, aby byl blízko dlužníkovi. Exekutoři díky tomu už nebudou muset nadbíhat velkým věřitelům, nebudou muset nadbíhat jejich advokátům a budou se v klidu moci věnovat své práci čistým způsobem.

Chtěla bych vám připomenout, že jste se zde včera rozčilovali nad tím, jak špatná je vymahatelnost práva v souvislosti projednávání zákona o náhradním výživném. Nyní tomu můžeme pomoci, nějakým způsobem to napravit, tak, abychom se dostali ke kýžené zásadě - jeden dlužník, jeden exekutor. Protože tento princip nám ušetří mnoho práce, ušetří práci mnoha zaměstnavatelům, jak zde bylo možná už uvedeno. V současné době je to tak, že pokud má jeden dlužník více exekutorů a je zaměstnán, tak těchto třeba 5 exekutorů zasílá pravidelně dotazy jednomu zaměstnavateli, který musí neustále odpovídat na ty samé výzvy, opakovaně, což v konečném důsledku vede k tomu, že pokud zaměstnavatel chce přijmout zaměstnance, který je v exekuci, tak si raději vybere někoho jiného. My chceme řešit dluhové pasti, chceme pomáhat lidem, kteří se dostávají na dno, aby se ze dna dostali a mohli získat práci. Teritorialita k tomu může být jedním z kroků.

Další důsledky té teritoriality, pokud bude jednoho dne zavedena, budou další pozitiva. S nimi bude spojeno například snížení nákladů na vymáhání, protože právě mnoho těch opakovaných úkonů odpadne. Pokud budeme mít nižší náklady na exekuce, zbude také více peněz pro věřitele, tudíž si myslím, že i pro věřitele je tato myšlenka velmi pozitivní. Výhody to přinese i pro ty věřitele, kteří vymáhají například jen jednu pohledávku. Dost často si lidé stěžují, že exekutoři nekomunikují, že nejsou schopni vymoci svůj jasný dluh. A často to může být i tím, že pokud jste drobný věřitel, vyberete si exekutora, který vedle vás má ještě jiného věřitele, kterému musí obhospodařit tisíce a tisíce spisů, tak vedle něj jste samozřejmě zanedbatelní, tudíž přinese to výhody i pro ty drobnější věřitele, jejichž vymahatelnost pohledávky se zvýší.

Další výhodou bude, že se zefektivní kontrola exekutorů, protože soud podle mého návrhu bude kontrolovat exekutory ze svého kraje. Nebude naopak kontrolovat úkony exekutora, který je na druhém konci republiky. Dlužník také bude mít blíže do svého spisu.

Já se velice přimlouvám za to, abychom se pokusili o kultivaci řízení, exekučního řízení, protože se uleví všem dlužníkům, uleví se podle mého názoru i věřitelům a postupně se s tím, věřím, smíří i finanční instituce, respektive banky a pojišťovny.

Minulý týden jsme zrušili superhrubou mzdu, abychom ulevili lidem. V nadcházející ekonomické krizi se domnívám, že by tomu také pomohlo, abychom konečně už prosadili zásadu teritoriality v exekučním řízení. Chci zdůraznit, že zavedení teritoriality je součástí vládního akčního plánu strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 až 2020. Toto období brzy skončí. Bohužel jsme v této oblasti se vůbec nikam neposunuli. Proto tedy přicházím s tímto návrhem, já, současně bych chtěla ještě zdůraznit, že pro tento princip je sama Exekutorská komora. Myslím si tedy, že je na čase, abychom teritorialitu prosadili. Čím dříve, tím lépe. Prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. S přednostním právem pan předseda Miloš Vystrčil. Ne, neuplatňuje. Takže na řadu přichází pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené dámy a pánové, já bych chtěl podpořit tu verzi, kterou schválil ústavně-právní výbor. Něco už tady bylo řečeno, ale ještě bych to zdůraznil, protože byl jsem upozorněn Českou bankovní asociací, že v té verzi, ve které nám to přišlo ze sněmovny, nejenže ta z ústavně-právního výboru je jednodušší, přehlednější, ale dokonce ta sněmovní, banky by nebyly schopny, a to zcela z objektivních technologických a organizačních důvodů, ty povinnosti, které na ně klade tato předloha, plnit. Ony prostě neumí rozlišit ty platby, takže je určitě jednodušší a přehlednější, aby ty platby odcházely přímo na ten chráněný účet. Tolik k té podpoře.

K tomu druhému, co tady zaznělo, pochopitelně, paní senátorka Šípová má pravdu, ale ten problém už je diskutovaný ve společnosti mnoho měsíců, ne-li let. Já bych velice varoval o tom rozhodnout tady na místě pozměňovacím návrhem bez patřičné diskuse. To je první důvod. Paní senátorka říkala, že má souhlasné stanovisko Exekutorské komory, jestli se nepletu, v tom závěru. Já bych našel spoustu negativních stanovisek. Já jsem v tom neutrální, se přiznám. Ale velice bych varoval a velice to kritizujeme směrem k Poslanecké sněmovně, že upečeme něco na koleně, byť je to dobré, způsobí to možná, netvrdím, že ano, ale může to způsobit daleko větší škody než užitek. Takže ano, věnujme se tomu problému, ale neřešme to pozměňovacím návrhem, který jsme dostali dneska ráno na stůl a máme o něm hlasovat. To je první věc. I když uznávám, že byl projednáván v ústavně-právním výboru.

Druhá věc je, jestli je v podstatě shoda a šance, aby prošel sněmovnou pozměňovací návrh přijatý ústavně-právním výborem, tak u tohoto pozměňovacího návrhu si vůbec nejsem jistý, že ta dohoda se sněmovnou, respektive shoda, je. V tom případě by přijetí tohoto pozměňovacího návrhu ohrozilo přijetí pozměňovacího návrhu paní senátorky Hubáčkové, takže velice bych před tím varoval. Já osobně to nepodpořím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím pana senátora Canova.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem oficiálně spoluautorem toho pozměňovacího návrhu, kde je Adéla Šípová. Nezakrývám, že tu práci na tom odedřela paní kolegyně Adéla Šípová, nicméně v tom principu se naprosto shodneme, že ta teritorialita je dobrá vzít. Mně je tady trochu záhadou, já tady slýchám celou dobu od toho ÚPV až dál, že to je v pořádku, že to je správné, ale nemělo by to být teď, mělo by to být někdy jindy. Dokonce na ÚPV jsem slyšel, že by to ve sněmovně nemohlo projít. Sama paní předkladatelka, paní poslankyně Valachová, se pak vyslovila úplně jinak. Já osobně tady deklaruji, že jsem pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, oficiálního, paní Adély Šípové a Michaela Canova, ne proto, že se tam vyskytuje mé jméno, ale protože jsem přesvědčen, že ta teritorialita je potřebná. Není mi pořád jasné, proč by kvůli ní měl být shozen pozměňovací návrh, který vypracovala má ctěná kolegyně a který jsem taky podpořil, Anna Hubáčková. Toť ode mě, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátore Hilšer.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu dlouho zdržovat. Jistě všichni víme, co je to obchod s chudobou, jak se zde v posledních 20 letech ta situace vyvíjela. Paní poslankyně hovořila o dlužním otroctvím, takže to je, myslím, ještě tvrdší název. Velice vítám to, že přišel ten poslanecký návrh o chráněném účtu. Je to velice potřebné a je to dalším krokem k tomu, aby se ta situace na poli exekucí a insolvencí, když to pojmenuji takto obecně, dále zlepšovala. Víme, že to je opravdu závažný socioekonomický problém. Nicméně musím říct, že se přikloním k tomu pozměňovacímu návrhu paní senátorky Hubáčkové, protože jak už zde bylo řečeno, ten návrh tu situaci zjednodušuje, to zavedení toho účtu zjednodušuje, to mě vede k tomu, abych ten návrh podpořil. Ostatně ho podporují také organizace, které se zabývají pomocí těm dlužníkům. Pokud vím, i banky se vyjádřily pro to, nebo podporují ten princip toho pozměňovacího návrhu, protože celou situaci zjednodušuje. Už to zde bylo didakticky naznačeno paní senátorkou Jelínkovou.

Co se týká té teritoriality, já jsem jednoznačně pro, už i v minulosti jsem i soukromě vždy prosazoval to, aby ta teritorialita byla zavedena, už z těch argumentů, které zde padly, není třeba je opakovat, akorát teď se trochu obávám, že pokud dojde k podpoření toho návrhu, tak bychom mohli vyeliminovat, už to zde zmínil pan senátor Nytra, ten pozměňovací návrh k tomu účtu. Možná bychom trošku vylili dítě i s vaničkou. Takže jednoznačně teritorialitu podporuji, myslím si, že je třeba, aby byla zavedena. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Holásek.

Senátor Jan Holásek:  Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych si jenom dovolil stručně doplnit, možná zrekapitulovat některé argumenty vystoupení, které tady zazněly. Důležité je, že v obou návrzích, jak v tom sněmovním, tak v tom, který schválil ústavně-právní výbor s pozměňovacím návrhem, banky plní své povinnosti bezplatně. To bychom si měli říct, to je důležitá věc. Další věc je ta, že ten pozměňovací návrh, který byl přijat v ústavně-právním výboru, nepodporují jenom banky, jenom zástupce bankovní asociace, ale rovněž organizace z těch dalších stran nebo druhé strany toho diskusního fóra. Zazněl tady Člověk v tísni, RUBIKON Centrum apod. Takže ten pohled je, řekl bych, širokospektrální, na ten pozměňovací návrh podpůrný.

No a konečně k tomu pozměňovacímu návrhu stran místní příslušnosti, je tomu skutečně tak, jak tady zaznělo. Při komunikaci s poslanci z Poslanecké sněmovny to vypadá tak, že pokud bychom ten pozměňovací návrh zavádějící místní příslušnost přijali, tak tím ohrozíme ten chráněný účet ve znění toho senátního, respektive ve znění pozměňovacího návrhu přijatého na ústavně-právním výboru, protože ta situace v Poslanecké sněmovně by měla být taková, že pro tu místní příslušnost, jak je teď stanovena, by hlasováno nebylo. Vedle toho určitě, jak tady zaznělo, je to komplexní téma, které je potřeba, aby bylo probráno standardním legislativním způsobem. Ve druhém čtení máme ve sněmovně ten sněmovní tisk 545, komplexní novela OSŘ a exekučního řádu, v tom kontextu by bylo dobré tu teritorialitu rovněž řešit. Já zase mohu říci, že byť ten pozměňovací návrh kolegyně Šípové v tomto momentu nepodporuji z těchto důvodů, velmi rád na té místní příslušnosti budu pracovat, až ta novela OSŘ přijde k nám do Senátu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Ještě před panem předsedou se přihlásila paní poslankyně, ale vzdává se? Až po panu předsedovi, tak... Muži mají přednost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, neřeknu nic nového. Možná vaším prostřednictvím, paní senátorko, jenom ještě trochu se přidám k tomu, co říkal pan kolega Nytra. Já nevím, jestli je to dva nebo kolik let, jsem byl společně s panem senátorem Nenutilem, předkladatelem také návrhu zákona, který zaváděl teritorialitu, jinými slovy tím říkám, že jsem také příznivcem teritoriality, následně, když jsme se s tím návrhem zákona dostali do sněmovny, tak bych vám rád popsal, jak to tam vypadalo, jaké byly reakce. Myslím si, že pokud bychom tu věc mysleli vážně, tak by stálo za to udělat to trochu jiným postupem, než to dneska schválit jako pozměňovací návrh, který ještě ani neprošel výborem, protože tím vlastně těm, kteří to nechtějí, dáváte do ruky některé argumenty, které v rukách mít nemusí. Takže to je jenom moje poznámka. Neříkám, jak kdo má hlasovat, jak se k tomu má postavit, jenom upozorňuji, že tady je poměrně velká skupina senátorek a senátorů, kteří ten váš pozměňovací návrh nebo respektive jeho smysl podporují, na druhé straně opravdu možná by stálo za to se zamyslet nad tím, jestli bychom nebyli schopni najít vhodnější dobu, kdy ho předložíme, byť vím, že pan kolega Canov je člověk netrpělivý, když to není hned, tak je to pozdě.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Poprosím paní poslankyni.

Poslankyně Kateřina Valachová:  Kolegové, kolegyně, já také zareaguji na dosavadní rozpravu. Zaznělo tady, jak je možné, že chráněné účty nemáme, jak je možné, že 10 let, 20 let ženeme lidi do dlužního otroctví, ačkoliv řádně pracují, odvádí věřitelům své splátky, my jim bereme všechno, ženeme je do zdi a je nám to jedno. Jak je to možné?

Já jsem se otázkou chránění těchto nezabavitelných částek zabývala 10 let. Převážnou dobu tedy ne jako politička, ale jako právnička, odborník, profesionál, který se této oblasti věnoval. Koneckonců si dovolím, pokud vidím Jitku Seitlovou, bývalou zástupkyni veřejného ochránce práv, ona si jistě vzpomene na to, že to byl právě doktor Otakar Motejl a i ona tehdy, kdo se o toto začali zasazovat. Tehdy také vznikla jediná úprava, na kterou jsme se za těch posledních deset, dvacet let zmohli, a to je ono uvolňování několikanásobku životního minima z účtu, pokud je účet obstaven.

To tehdy prosadil ombudsman a byla jsem u toho. Vím, jak i tehdy to bylo těžké. Následně se zase nedělo nic. Co se týká ministerstva spravedlnosti, to se tady prokazatelně minimálně 10 let snaží shodu na tom, jak mají vypadat chráněné účty v ČR, najít. Ty jeho poslední snahy vyvrcholily v roce 2016. Návrh, který máte od sněmovny a ode mne a od kolegy Nachera k nabídce řešení, vychází z těchto legislativních snah a prací ministerstva spravedlnosti. V roce 2016 se ministerstvo spravedlnosti, po 150., podotýkám, dostalo do patu, protože s návrhem, jak vám ho nyní předkládám, souhlasili úplně všichni s jednou výjimkou. Nesouhlasily banky. Nesouhlasily banky, v zásadě říkaly něco podobného, co tady zaznělo od mých předřečníků. Nejde to, nezvládneme to, nestihneme to, nemůžeme, nechceme. Takhle bych to asi zestručnila. Ten návrh, který máte tady, ale neopominul naše peněžní ústavy, to v žádném případě. Naopak nejde o identifikaci plateb, jak řekl jeden z mých předřečníků, banky nebudou identifikovat platby, nikdo jim nedává takovou povinnost, ani jim nedává povinnost kontroly identifikace těchto plateb. Po bance se podle tohoto návrhu žádá jediné, spojte účty. Spojte účty. Kolegové a kolegyně, myslím si, že to, že banky spojují účty a provádí platební operace, tak když opominu úvěrování, je to jejich základní činnost. Takže opravdu pokud bychom se chtěli usnést na tom, že banky nezvládnou spojovat účty a provádět platební operace, opravdu bych z toho byla vyděšená. Ale vzhledem k tomu, že se účastním té debaty dlouhou dobu, tak si myslím, že je za tím úplně zcela něco jiného.

Co se týká pozměňovacího návrhu, který tady kolegové přednesli a hájí. Já si velice vážím kolegyně Hubáčkové a Jelínkové, koneckonců, v řadě jiných věcí se absolutně shodneme, zejména v oblasti sociální politiky, jdeme spolu jako bojovnice na barikádu proto, aby se chránila práva lidí a těch nejzranitelnějších, nicméně v tomto případě, možná už jsem do té věci příliš ponořená, to se někdy stává, když za něco dlouho bojujete, nicméně nemohu s nimi souhlasit s tím, že dochází tímto pozměňovacím návrhem ke zjednodušení. Nedochází ke zjednodušení, dochází k tomu, že je to, řekněme, zcela nový návrh, zcela nový přístup, jak k zakládání chráněných účtů v České republice přistoupit. Je to alternativní návrh. Alternativní návrh, ne pozměňující návrh. Dá se to dobře poznat pouhým nahlédnutím, že z toho původního návrhu nezůstává v podstatě vůbec nic kromě věty, že se zakládají chráněné účty a vedou se bezplatně. Všechno ostatní, to, co jsem vám popisovala ve své úvodní řeči, se škrtá. Z tohoto důvodu je jasné, že je to zkrátka jiný názor, jiný přístup, jak by se na zřizování chráněných účtů v České republice mohlo jít, jakým způsobem bychom mohli postupovat. Podotýkám, že tento návrh je víceméně, podotýkám víceméně, shodný s tím návrhem, který v Poslanecké sněmovně prosazoval kolega Výborný a který nebyl úspěšný. To znamená, sněmovna ho neschválila ve svém hlasování. A to drtivě. Naopak drtivě schválila verzi, kterou máte na stole. To znamená, z čeho plyne přesvědčení, že za několik týdnů sněmovna otočí ten svůj názor a to stejné odhlasuje, nevím. Kuloárně jsem to zaslechla, bylo to řečeno i veřejně panem zpravodajem na ústavně-právním výboru. Já žádné takovéto informace jako předkladatelka zákona nemám.

Pokud se týká konkrétních připomínek, které tedy naopak vedou mě, mám obavy, aby tento pozměňovací návrh naopak nezmařil to, o co usilujeme, jsou tyto. Je možné shrnout, že senátní pozměňovací návrh, podotýkám, jedná se tedy o ten původní návrh z Poslanecké sněmovny, pana kolegy Výborného, přes některé úpravy vykazuje tytéž nejasnosti. Zejména zatížení povinného tím, že by na chráněný účet měly být přepisovány pouze „chráněné příjmy“, přičemž mu nejsou poskytnuty žádné nástroje, jak by to měl zajistit. Tady se dostávám k tomu, že on se udělá hezký obrázek, tady zajdete do banky a ona vám zřídí chráněný účet. A tady podívejte se, co se, ne že vy to musíte udělat, ale co se všechno dalšího musí stát, aby částky byly chráněné. Ale u té první verze je potřeba říct, jak se ochrání částky. Jak se ochrání částky. To tam chybí. Dále musím uvést, že je to zatížení, podotýkám nejenom soudních exekutorů, ale jakéhokoliv soudu, protože se jedná o všechny možné výkony rozhodnutí, které si dokážete představit, nejenom ty vedené soudními exekutory, zda na účtu nejsou „nechráněné“ příjmy. Také je zde významné riziko pravděpodobného zatížení plátce mzdy výpočtem nepostižitelné částky, i když není veden výkon rozhodnutí na mzdu, nejasně zpracované propojení právní úpravy chráněného účtu s právní úpravou ostatních způsobů provedení výkonu rozhodnutí, i když se právní úprava má týkat soudů, které vedou jiný výkon rozhodnutí, než je výkon přikázání pohledávky.

Nejzásadnější asi, skutečně z toho mám největší obavu, je námitka, že se doplňuje šestiměsíční lhůta, v níž soud může vyzvat povinného k doložení původu peněžních... Soud nebo soudní exekutor, to si, prosím, doplňte, vyzvat povinného k doložení původu peněžních prostředků převedených na chráněný účet. Dále se stanoví, že nevyzve-li soud povinného do 6 měsíců ode dne připsání peněžních prostředků na chráněný účet povinného, postupuje se v rozsahu těchto peněžních prostředků podle odstavce 4, to znamená: Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z chráněného účtu nelze nařídit. K čemu to vede? To tedy vzbuzuje nejenom dojem, ale umožňuje výklad, že do uplynutí lhůty 6 měsíců peněžní prostředky na chráněném účtu nejsou chráněné. To znamená, asi pochopíte, že jako předkladatel nemohu být s takovýmto důsledkem spokojena.

Stručně řečeno, pozměňovací návrh je bezpochyby veden dobrými úmysly, nicméně možná i z důvodu rychlosti svého vzniku dostatečně nepromýšlí všechny možné dopady dobře zamýšleného zjednodušení. Podotýkám, že negativní stanovisko ministerstva spravedlnosti, které je gestorem nad úsekem spravedlnosti a justice, trvá i v této podobě. Stejně tak chci připomenout, že ten původní návrh má podporu gestora, který zodpovídá za zákony v této zemi, v této oblasti, samozřejmě s výjimkou zákonodárného sboru, a proto rokujeme o všech možných úpravách a bezpochyby nakonec rozhodnete vy, protože to je na vás, jako na senátorech a senátorkách, ale myslím si, že to, že ministerstvo spravedlnosti varuje před takovýmito důsledky nebo že Soudcovská unie podporuje ten původní návrh, těžko někdo může podezřívat naše soudy z nějaké nenestrannosti nebo nenezávislosti, protože kdo jiný než soudci, kteří dnes a denně mají situace, které nyní řešíme v rámci dlužního otroctví takříkajíc na stole, chrání právo, tak kdo jiný by tomu měl rozumět?

Naposledy bych se vyjádřila jenom k několika věcem, které také zazněly v rozpravě. Jednak zaznělo, že v případě, když si zřídíte nový účet, že budete čekat několik měsíců, než bude obstaven. Tak to opravdu není pravda. Každý, kdo se exekucemi zabývá, ví, že exekuce a exekuční pravidla, bych řekla, docela brutálně stanoví jako základní princip, že cokoliv máte, tak nejprve se obstavuje účet. A že máte účet, se dozví exekutor, soud během několika hodin, ne-li dnů.

K obstavení účtu, o tom mohou dlužníci povídat, dochází v řádech, pokud si ho založíte, hodin či dnů, pokud jste osoba, která má problémy s dluhy a jste exekuováni. Takže jenom chci vyvrátit tuto obavu, že byste podpořili návrh, kdyby takto člověk zůstal bez ochrany.

Naposledy, znovu připomínám, tak jak jsem řekla ten začátek cesty v rámci uvolnění, tehdy to byl dvojnásobek životního minima, nyní budete rozhodovat o tom, že by to mohl být trojnásobek životního minima, tak nově na základě rozhodování našich soudů ten původní poslanecký návrh říká, že ta částka trojnásobku životního minima, ačkoli je účet obstaven, musí setrvat na tom účtu, nesmí vám být vzata, zůstane tam až do doby zřízení chráněného účtu. Na tyto dvě věci, protože asi mě nepodezříváte, kolegové, kolegyně, že bych chtěla ublížit těm nejzranitelnějším, jsem chtěla věcně zareagovat. Popsat, že samozřejmě jakékoli úpravy paragrafů jsou velmi složité, koneckonců i v rozpravě tady padlo něco o upečení na koleně. V důsledku ale jiného pozměňovacího návrhu. Pokládám za čestné směrem ke kolegům, kteří předkládají návrh zavedení místní příslušnosti tak, abych se za předkladatele vyjádřila.

Budu dávat neutrální stanovisko jako předkladatel k tomuto pozměňovacímu návrhu, zavedení místní příslušnosti exekutorů, a to z toho důvodu, že respektuji názor svého kolegy, poslance Patrika Nachera, jako druhého předkladatele, jinak já sama za sebe bych se zvolením místní příslušnosti i podle tohoto návrhu souhlasila. A to proto, že to není návrh upečený na koleně, ale, nevím, jestli to kolegové doplní, jedná se o návrh, který je už dva roky projednáván Poslaneckou sněmovnou, je upraven, podotýkám legislativně technicky, nejedná se o věcnou shodu, je legislativně technicky upraven také na základě připomínek ministerstva spravedlnosti.

Poslední poznámku, protože respektuji nezávislost horní komory, jenom si dovolím informačně sdělit, že na posledním ústavně-právním výboru Poslanecké sněmovny v rámci projednávání exekučního balíčku byly všechny návrhy, všechny návrhy na zavedení místní příslušnosti exekutorů, smeteny. To jenom konstatuji z hlediska tedy toho, kam se případně dál bude nebo nebude vyvíjet osud místní příslušnosti exekutorů, pokud usiluje Senát dlouhodobě o její zavedení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným je pan senátor Holásek. Jenom upozorňuji, že obecná rozprava stále běží. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegově. Dovolím si ještě jenom stručně zareagovat ve dvou nebo třech bodech. První je ten, že trojnásobek životního minima je respektován oběma návrhy jako takovými, to je potřeba říct, abychom tomu rozuměli řádně. Další poznámka. Nejsem přímým předkladatelem toho pozměňovacího návrhu, který schválil ústavně-právní výbor, tak si dovolím komentovat, určitě bych nevykládal to ustanovení, že po uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy se říká, že ty prostředky jsou chráněny, tak bych z toho rozhodně nedovozoval, že během šestiměsíční lhůty chráněny nejsou. To si myslím, že tak určitě není. Tam jde o to, že tam mohou přijít prostředky, které chráněny být nemají, ten exekutor to nemůže identifikovat, tak se to řeší podle toho textu.

Dvě takové procesní poznámky. Podle mých informací, ano, je pravdou, že senátní návrh paní senátorky Hubáčkové vychází z poslaneckého návrhu pana poslance Výborného, nicméně podle mých informací prošel upřesněními, vypracováními, konzultacemi, takže vznikal postupně, v nějakém delším časovém úseku. A konečně... Pravdou je, že jako zpravodaj jsem byl kontaktován poslanci, zástupci Poslanecké sněmovny napříč politickým spektrem, s tím, že mi indikovali, že ten pozměňovací návrh paní senátorky Hubáčkové jsou připraveni v Poslanecké sněmovně podpořit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Protože se do obecné rozpravy už nikdo nehlásí, tak ji ukončím. Zeptám se paní navrhovatelky, jestli chce ještě vystoupit se závěrečným slovem? Ano.

Poslankyně Kateřina Valachová:  Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně. Děkuji za věcné projednání tohoto návrhu. Dovolím si za předkladatele avizovat a připojit k té prosbě na podporu návrhu v původním znění schváleném Poslaneckou sněmovnou to, tak jak jsem avizovala, že v případě místní příslušnosti exekutorů zaujmu neutrální stanovisko, a v případě návrhu, který získal podporu ústavně-právního výboru, bohužel setrvám na nesouhlasném stanovisku, a to z důvodů, které jsem tady přednesla. Podotýkám, že výklad, který jsem tady přednesla, není výkladem mým osobním, protože, jistě to znáte, kolegové, že potkají se dva právníci a budou mít tři právní názory, takže bychom tady mohli s kolegou Holáskem dlouhou dobu diskutovat, nicméně pokládala jsem za důležité vás seznámit se stanoviskem, tak jak ho formuluje ministerstvo spravedlnosti jako gestor legislativy, to mi přišlo jako korektní. Z tohoto důvodu tady budu i nadále s návrhem, který je jistě veden dobrým úmyslem, nesouhlasit. Děkuji vám ještě jednou za věcnou debatu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní poslankyně, poprosím garančního zpravodaje o jeho shrnutí rozpravy a současně návrhu, o čem případně bychom měli hlasovat.

Senátor Jan Holásek:  Děkuji za slovo. Na prvním místě bych poděkoval paní poslankyni za věcnou a podnětnou diskusi. Celkem podle mých záznamů vystoupilo 9 senátorů, já jsem vystoupil třikrát. Myslím si, že všichni kvitují, poděkovali paní navrhovatelce za iniciaci a zpracování tématu chráněného účtu, který je považován za přínosný. Naprostá většina vystupujících podpořila pozměňovací návrh k návrhu zákona, schválený v ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR. Myslím si, že bychom měli hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak to jste ještě trošku o krok napřed. Hlasovat můžeme o návrzích, které padly v obecné rozpravě. Já tedy neeviduji žádný, ale přesto jsem chtěl to nechat na vás. Čili jestli nepadl návrh schválit ani zamítnout, tak nemáme teď o čem hlasovat. Pro obecnou rozpravu je vaše vystoupení úplné, ano?

Senátor Jan Holásek:  Ano. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. To nic, to je maličkost. Opakuji, že nepadl žádný návrh, to znamená, že otevírám podrobnou rozpravu. Pokud tedy kolegové nespí, tak se jistě někdo přihlásí, protože hrozí... Tak! Paní kolegyně Jelínková.

Senátorka Šárka Jelínková:  Dovolím si ještě jednou požádat o podporu pozměňovacího návrhu Anny Hubáčkové, který byl schválen v ústavně-právním výboru. Nebudu jej načítat, protože je součástí přílohy, takže jenom žádám o jeho podporu. Víme všichni, o co tam jde, vysvětlovala jsem to v obecné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Děkuji. Je to mimo jiné upozornění na to, že je ve hře pozměňovací návrh, a sice jako součást usnesení ústavně-právního výboru. Nyní poprosím paní senátorku Šípovou.

Senátorka Adéla Šípová:  Milí kolegové. Jsem si vědoma vašich připomínek, je mi jasné, že je čas oběda. Přesto si dovolím svůj návrh načíst. Budu číst velmi rychle. Chtěla bych ještě reagovat krátce jenom, že děkuji paní poslankyni Valachové za ocenění toho, že můj návrh a návrh pana Canova jsou kvalitní.

Jenom chci poukázat na to, že osud tisku 545 ve sněmovně je ve hvězdách, a proto bych chtěla využít této příležitosti a skutečně se teritorialitou zabývat. Načtu tedy pozměňovací návrh, je to tak správně?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, musíte ho přečíst, protože není součástí žádného usnesení.

Senátorka Adéla Šípová:  Pozměňovací návrh senátorky Adély Šípové a senátora Michaela Canova zní:

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 8, část druhou upravit takto:

Část druhá. Změna exekučního řádu.

Článek třetí. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb. se mění takto:

1. V § 15 odstavci 5 větě druhé se slova „oprávněného poučí, že může požádat o změnu exekutora“ zrušují.

2. V § 28 větě první se slova „kterého v exekučním návrhu označí oprávnění“ nahrazují slovy „který je soudem pověřen k vedení exekuce“.

3. V § 29 odstavec 11 zní:

„11. Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten exekutor, kterého určí a pověří exekuční soud. Při určení se postupuje obdobně podle § 39a odstavce 4. Nový exekutor se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odstavce 1 písmene b). Nově pověřený exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce a dosud vzniklých nákladech exekuce.“

4. V § 35 odstavec 2 se slovo „exekutorovi“ nahrazuje slovy „exekučnímu soudu“.

5. V § 35 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: „Je-li v exekučním titulu uvedeno více povinných, podává se návrh exekučnímu soudu povinného, který je v exekučním titulu uveden jako první v pořadí z povinných, vůči kterým návrh směřuje.“

6. V § 35 odstavec 3 se text „§ 43a“ nahrazuje textem „§ 39a“. V § 35 se odstavec 4 zrušuje, dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

7. V § 35a odstavce 4 se slova „uvedeného v § 35b odstavec 1 písmene i)“ nahrazují slovy „skončení exekuce“.

8. V § 35b odstavce 1 písmeno a) se slova „exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení“ nahrazují slovy „exekučního soudu“.

9. V § 35b odstavec 1 písmeno b) se slova „je-li odlišný od exekutora podle písmene a)“ zrušují.

10. V § 35b odstavec 2 se text b) zrušuje.

11. V § 35b se na konci odstavce 2 doplňují věty: „Ostatní údaje zapíše do rejstříku exekuční soud, nestanoví-li zákon jinak. Zápis provede bezprostředně poté, co nastane rozhodná skutečnost.“

12. V § 37 odstavec 3 zní „3. Další exekuce mezi týmiž účastníky, k jejímuž vedení je exekutor pověřen dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne doručení pověření k vedení další exekuce. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.“

13. V § 37 odstavec 4 úvodní části ustanovení se slova „nebo zahájil-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení“ nahrazují slovy „nebo zahájil-li další oprávněný exekuční řízení proti témuž povinnému a vedením tohoto řízení je pověřen stejný exekutor, exekuční soud může tato řízení spojit ke společnému řízení“.

14. V § 38 odstavec 1 se věta první a druhá nahrazují větami: „Z exekučního návrhu musí být patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Exekuční návrh musí obsahovat označení exekučního soudu.“

15. V § 39 odstavec 1, 2 a 3 se slovo „exekutor“ nahrazuje slovy „exekuční soud“.

16. V § 39 odstavec 3 se slova „nejpozději ve lhůtě podle § 44 odstavec 1“ nahrazuje slovy „nejpozději do 15 dnů od jeho doručení“.

17. V § 39 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova: „nebo řízení zastaví“.

18. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní:

㤠39a

1. Není-li exekuční návrh exekučním soudem odmítnut, zamítnut nebo není-li řízení zastaveno, exekuční soud určí exekutora a vydá mu pověření vedením exekuce. Pověření vedením exekuce není rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.

2. Pověření vedením exekuce obsahuje

a) označení exekučního soudu,

b) označení určeného exekutora,

c) datum zahájení řízení,

d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

e) označení oprávněného a povinného,

f) podpis a datum.

3. Pokud je proti povinnému již vedeno exekuční řízení, určí exekuční soud k provedení exekuce téhož exekutora, který již řízení proti povinnému vede. Vede-li proti povinnému exekuční řízení více exekutorů, určí kteréhokoliv z nich. Při výběru přihlíží zejména k hospodárnosti a efektivitě řízení.

4. Nepostupuje-li exekuční soud podle odstavce 3, určí k vedení exekuce exekutora ze seznamu exekutorů, jejichž sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je sídlo exekučního soudu. Exekuční soud přiděluje exekutorům na tomto seznamu věci vždy postupně podle abecedního pořadí příjmení exekutora. Pro určení exekutora je rozhodný stav v okamžiku vydání pověření vedením exekuce.

5. Exekutor může své pověření vedením exekuce odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody, a to do 5 pracovních dnů ode dne doručení pověření vedením exekuce. Exekuční soud posoudí, zda důležité důvody existují. A pokud ano, pověří dalšího exekutora v pořadí. V opačném případě vyrozumí exekutora o tom, že pověření trvá.

6. Pověření vedením exekuce soud zašle určenému exekutorovi. Spolu s pověřením zašle exekutorovi exekuční návrh se všemi přílohami. Není-li přílohou návrhu exekuční titul a vydá-li tento titul exekuční soud, zašle jej exekutorovi rovněž. Exekutor vede řízení od chvíle, kdy je mu doručeno pověření vedením exekuce.

7. Jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady, soud vydá pověření vedením exekuce do 15 dnů od doručení exekučního návrhu. Jinak do 15 dnů ode dne, kdy jsou splněny všechny zákonné předpoklady.

8. Je-li v exekučním titulu uvedeno více povinných, proti kterým je podáván exekuční návrh, určí exekuční soud exekutora podle povinného, který je na titulu uveden jako první v pořadí a vydá mu pověření vedením exekuce i vůči ostatním povinným. V zájmu hospodárnosti a efektivity může soud některé věci vyloučit k samostatnému řízení a určit pro ně exekutora samostatně.“

19. V § 42 se na konci odstavce 4 doplňuje věta: „Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.“

20. § 43a se zrušuje.

21. V § 44 odstavec 1 se text „§ 43a odstavec 3“ nahrazuje textem „§ 39a“.

22. V § 44 odstavec 3 písmeno h) se za slova „§ 37 odstavec 3 a 4“ vkládá text „§ 44b odstavec 4“.

23. § 44b včetně nadpisu zní:

„§ 44b Změna exekutora

1. Exekuční soud může na návrh účastníka změnit exekutora, pokud

a) opakovaně nebo závažně porušil povinnosti stanovené zákonem nebo rozhodnutím soudu nebo jeho vinou vznikají v řízení závažné průtahy nebo mu v činnosti brání zákonná překážka,

b) vyjde najevo, že byl exekutor určen v rozporu s tímto zákonem,

c) změní se okolnosti rozhodné pro určení exekučního soudu povinného tak, že nový exekuční soud se nachází v obvodu jiného krajského soudu než dosavadní exekuční soud a změna exekutora není v rozporu se zásadou hospodárnosti a efektivity řízení,

d) povinnému byl postupem podle § 39a odstavce 8 určen exekutor z jiného kraje, než ve kterém je sídlo jeho exekučního soudu, a tato skutečnost znamená pro účastníka řízení nepřiměřenou zátěž.

2. Změnit exekutora z důvodů podle odstavce 1 písmeno b) může soud pouze

a) do 15 dnů ode dne, kdy bylo povinnému doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, rozhoduje-li na návrh povinného,

b) do 15 dnů ode dne, kdy je oprávněnému doručeno vyrozumění o pověření exekutora vedením exekuce, rozhoduje-li na návrh oprávněného,

c) do 15 dnů ode dne vydání pověření vedením exekuce v ostatních případech.

3. Návrh na změnu exekutora může podat účastník řízení a exekutor. Návrh musí vedle obecných náležitostí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, za kterých navrhovatel dovozuje důvody ke změně exekutora. Soud může změnit exekutora i bez návrhu.

4. O právu podat návrh na změnu exekutora musí být účastník poučen. Nebyl-li účastník poučen o právu návrh podat, exekuční soud na návrh tohoto účastníka změní exekutora i po uplynutí lhůty podle odstavce 2. Byl-li účastník poučen dodatečně, exekuční soud na návrh tohoto účastníka změní exekutora z důvodů podle odstavce 1 písmene b) do 15 dnů ode dne, kdy bylo doručeno dodatečné poučení.

5. Účinky původního exekučního návrhu zůstávají při změně exekutora zachovány. Platnost úkonů učiněných původním exekutorem není dotčena.

6. Rozhodnutí o změně exekutora se doručí účastníkům exekučního řízení a původnímu i novému exekutorovi. Odvolání proti rozhodnutí o změně exekutora nemá odkladný účinek.

7. V exekuci pokračuje ten exekutor, kterého určí soud. Při určení se postupuje obdobně podle § 39a odstavec 4. Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odstavec 1 písmeno b) a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

8. Současně s rozhodnutím o změně exekutora může soud, je-li v zájmu hospodárnosti a efektivity řízení

a) rozhodnout o vyloučení určité části exekučního řízení k samostatnému řízení, týkají-li se důvody změny exekutora jen části řízení,

b) rozhodnout i nad rámec návrhu o změně exekutora pro další řízení probíhající u téhož exekutora vůči témuž povinnému, týkají-li se důvody změny exekutora i těchto řízení,

c) rozhodnout o změně exekutora i pro další řízení u téhož exekutora vůči témuž povinnému, byť se důvody změny exekutora těchto řízení netýkají.“

24. V § 46 odstavce 3 se slova „byly doručeny exekuční návrhy“ nahrazují slovy „byla doručena pověření vedením exekuce“.

25. V § 47 odstavec 1 ve větě první se slova „co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí“ nahrazují slovy „co mu bylo doručeno pověření podle § 39a“.

26. V § 73a odstavec 1 až 6 se slovo „exekutorovi“ nahrazuje slovy „exekučnímu soudu“.

27. V § 73a odstavci 2 se slovo „exekutor“ nahrazuje slovy „exekuční soud“.

Článek 4. Přechodná ustanovení.

1. Není-li dále stanoveno jinak, exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Exekuční řízení zahájené po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nelze spojit s řízením zahájeným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. V exekučním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 42 odstavec 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomu, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v tomto řízení provedena exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, se nepřihlíží. Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu vydán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Veškeré uznání za váš recitační výkon. Vidím, že do podrobné rozpravy se už nikdo další nehlásí. Proto ji končím a dovolte mi, prosím, v době, kdy už to nelze uplatnit, upozornění na některá ustanovení našeho jednacího řádu. Konkrétně v § 109 odstavec 2. Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v usnesení žádného z výborů a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje se po přerušení rozhodne bez odkladu hlasováním. Říkám to s křížkem po pohřebním obřadu proto, aby to nevypadalo, že ovlivňuji průběh jednání, ale myslím, že bychom si měli uvědomit toto ustanovení jednacího řádu. V případě takových pozměňovacích návrhů, které mají skoro povahu zcela alternativní podoby návrhu zákona, nebo jak se ve sněmovně využívá, komplexního pozměňovacího návrhu, by bylo dobré si tento případ osvojit, protože pakliže dostaneme takovýto návrh přímo na jednání, nevím, kdo z nás je schopen si ho osvojit, do hloubky mu porozumět a rozhodovat o něm. Ale znovu opakuji, není to myšleno jako nějaký procedurální návrh ani pokoušení. Budeme postupovat dále, jak nám náleží. A protože jsem podrobnou rozpravu ukončil, jak jistě víte, poprosím paní navrhovatelku o její případné závěrečné slovo.

Poslankyně Kateřina Valachová:  Jak jsem avizovala, se senátním návrhem, tak jak bude následovně hlasován, vyslovím nesouhlas. S tím pozměňovacím návrhem, tak jak byl načten paní senátorkou, budu vyslovovat neutrální stanovisko. Ještě jednou děkuji, kolegové, kolegyně, za věcnost projednání.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Nyní poprosím pana garančního zpravodaje o jeho závěrečné shrnutí a návrh postupu hlasování.

Senátor Jan Holásek:  V podrobné rozpravě byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Jednak je to pozměňovací návrh, který byl přijat na ústavně-právním výboru paní senátorky Hubáčkové, pak je to pozměňovací návrh, předložený paní senátorkou Adélou Šípovou.

Ten pozměňovací návrh přijatý na ústavně-právním výboru se týká občanského soudního řádu. Navrhuje nové znění § 304c a 304d, zatímco pozměňovací návrh senátorky Adély Šípové se týká exekučního řádu, to znamená, spolu věcně nesouvisí, domnívám se, že o nich můžeme hlasovat jeden po druhém. Co se týká pozměňovacího návrhu Adély Šípové, o něm můžeme hlasovat jako celku a měli bychom o něm hlasovat asi jako první.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Určitě bychom o něm měli hlasovat jako o celku, protože by bylo těžké to rozdělovat. Navrhujete, aby byl jako první? Čili předvýborový?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Je to možné, samozřejmě. Pokud nikdo tu proceduru nenapadá, tak já svolám senátory.

V sále je 66 registrovaných senátorek a senátorů, kvórum je 34, na návrh garančního zpravodaje budeme jako o prvním pozměňovacím návrhu hlasovat o pozměňovacím návrhu paní senátorky Šípové.

Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 80, kvórum 34, pro 16, proti 7. Návrh nebyl přijat.

Nyní budeme hlasovat o druhém pozměňovacím návrhu, což je návrh ústavně-právního výboru.

Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 81, kvórum 34, pro 65, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní bychom tedy měli hlasovat o usnesení, že Senát vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně, ve znění pozměňovacího návrhu.

Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 82, kvórum 34, pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Za těchto okolností pověříme kolegy, kteří budou návrh obhajovat v Poslanecké sněmovně. Předpokládám, že to bude pan senátor Holásek, paní senátorka Hubáčková, chceme do třetice, třeba pana senátora Goláně nebo jiný návrh? Nevzpouzí se. Takže máme pořadí Hubáčková, Holásek, Goláň.

Prosím. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 83, kvórum 35, pro 68, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Ukončuji projednávání tohoto bodu. Ale prosím, kolegové, neodcházejte. Ještě proběhne volba. Ještě proběhne, prosím, dvojí volba, jedna pokračující ze včerejška. Děkuji paní poslankyni. Jedna zařazená na dnešek. Kdepak to mám...

Kolegové, ještě udržte pozornost, prosím. Nyní budeme projednávat bod

 

Volba vedoucí stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy

Poprosím předsedu volební komise, aby nám sdělil návrh na kandidáta a další pokyny. Prosím.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Kolegové, prosím, ještě pokračuje plénum. Děkuji.

Senátor Jan Tecl:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi vás informovat o tom, že volební komise Senátu obdržela ve lhůtě stanovené volebním řádem Senátu návrh kandidáta na funkci vedoucího stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, a to návrh, kterým senátorský klub ODS a TOP 09 navrhuje na tuto funkci senátorku Miroslavu Němcovou. V této souvislosti přijala volební komise na své 3. schůzi konané dne 15. prosince 2020 usnesení č. 7, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

Usnesení č. 7 ze 3. schůze konané dne 15. prosince 2020 k návrhu kandidáta na funkci vedoucí stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Komise

I. konstatuje, že ve lhůtě stanovené volebním řádem pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu obdržela níže uvedený návrh na vedoucí stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Senátorka Miroslava Němcová návrh senátorského klubu ODS a TOP 09,

II. pověřuje předsedu komise, senátora Jana Tecla, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Pro volbu vedoucí stálé delegace se použijí příslušná ustanovení volebního řádu pro volbu předsedy komise Senátu. Stejně jako každá tajná volba, i tato se uskuteční v Prezidentském salonku. Na bílém hlasovacím lístku, který obdržíte proti podpisu před salonkem, je uvedeno jméno senátorky Miroslavy Němcové, před jejím jménem je pořadové číslo 1. Svůj souhlas s tímto kandidátem vyjádříte zakroužkováním pořadového č. 1 před jménem, svůj nesouhlas s kandidátem vyjádříte přeškrtnutím pořadového č. 1 křížkem nebo písmenem X. Jiný způsob označení nebo neoznačení způsobuje, že volební lístek bude neplatný.

V prvním kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu všech hlasů přítomných senátorů. Pokud kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných senátorů, bude se konat druhé kolo první volby, do druhého kola postupuje nezvolený kandidát.

Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebyl-li vedoucí delegace zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle volebního řádu.

V tuto chvíli končím a vracím zpět slovo panu předsedajícímu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Nikdo se do ní nehlásí, takže vám slovo vrátím, pane předsedo. Chcete nám sdělit nějaké bližší pokyny?

Senátor Jan Tecl:  Chtěl bych navrhnout, abychom v tuto chvíli zahájili volbu místopředsedů Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu a potom hlasovali o obou bodech najednou.

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Tisk č. 19

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře. Děkuji. Čili k druhé volbě poprosím pana předsedu.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak jsem vás již včera informoval, do druhého kola první volby místopředsedy Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu postoupili senátoři Zdeněk Nytra a Petr Štěpánek.

Nyní vám připomenu průběh tajné volby. U prezence před Prezidentským salonkem obdržíte proti podpisu, druhý tentokrát žlutý hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku jsou v abecedním pořadí vytištěna dvě jména, s pořadovým č. 1 senátor Zdeněk Nytra a s pořadovým č. 2 senátor Petr Štěpánek. Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, pořadové číslo před jménem druhého kandidáta přeškrtnete křížkem.

Dovolím si toto zopakovat, protože v 17 případech to nebylo uděláno správně.

Souhlas pouze s jedním z kandidátů vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, pořadové číslo před jménem druhého kandidáta přeškrtnete křížkem. Nesouhlas s oběma kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla křížkem před jejich jmény. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který byl upraven jiným způsobem, než jsem nyní uvedl.

Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. Nebyl-li ani po druhém kole volby zvolen místopředseda Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, koná se nová volba podle volebního řádu. Vyzývám tedy členy volební komise, aby poté, co domluvím, se dostavili do volební místnosti. Vydávání hlasovacích lístků a samotné hlasování potrvá 15 minut, vyhodnocení také 15 minut. Ještě si vás znovu dovolím požádat, s ohledem na stávající epidemiologickou situaci, o dodržení dvoumetrových rozestupů, dezinfekci rukou a při podpisu prezenční listiny a vyplňování hlasovacích lístků použijte, prosím, své vlastní propisovací pero. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedo. Kolegové, podle instrukcí předsedy bude zahájena volba v krátké době, potrvá celkem 15 minut a vyhodnocení dalších 15 minut. Přerušuji projednávání tohoto bodu do vyhlášení výsledků a vyhlašuji polední pauzu do 14:20 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.21 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.20 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, paní senátorky, páni senátoři, aktuálně je přítomno 38 senátorek a senátorů, respektive evidováno. Postupně se to číslo zvyšuje, ale již tato hodnota stačí k tomu, abych mohl zahájit přerušené jednání. Než dám slovo předsedovi volební komise Janu Teclovi, konstatuji, že k volbě vedoucí této delegace Senát přistoupil, myslíme tím delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Senát přistoupil po dohodě s Poslaneckou sněmovnou. Je to důležité pro stenozáznam a máme k tomu i dopis od pana předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka.

Paní senátorka Miroslava Němcová zastávala totiž tuto funkci i během svého poslaneckého mandátu a Poslanecká sněmovna souhlasila, že do voleb do Poslanecké sněmovny v příštím roce, po kterých se budou vedoucí stálých delegací znovu volit, tuto funkci neobsadí. To je informace, která byla důležitá pro to, abychom vysvětlili, proč dneska tato volba probíhala.

Nyní uděluji slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o výsledku tajné volby. Prosím pana senátora Tecla. Máte slovo, pane senátore.

 

Volba vedoucí stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil se zápisem z první volby prvního kola o volbě vedoucí stálé delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy konané dne 17. prosince 2020.

Počet vydaných hlasovací lístků: 65, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 65. Počet neodevzdaných hlasováních lístků: 0. Pro senátorku Miroslavu Němcovou bylo odevzdáno 53 hlasů. V prvním kole první volby byla senátorka Miroslava Němcová zvolena a já jí blahopřeji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také paní senátorce, věřím, že za většinu z nás, možná za všechny, blahopřeji. Projednávání tohoto bodu končím.

Budeme pokračovat bodem, kterým je

 

Volba místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu

Tisk č. 19

Znovu uděluji slovo panu předsedovi volební komise Janu Teclovi. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo. Já vás seznámím se zápisem o volbě místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, která byla konána taktéž dneska. Jednalo se o druhé kolo první volby. Počet vydaných hlasovacích lístků: 65, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 65. Z toho neplatných: 3. Počet neodevzdaných: 0. Pro senátora Zdeňka Nytru bylo odevzdáno 29 hlasů. Pro senátora Petra Štěpánka bylo odevzdáno 31 hlasů. To znamená, že ve druhém kole první volby nebyl zvolen žádný kandidát.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. Tím pádem přerušuji jednání pro konání druhého kola. Takže budeme nyní postupovat, pane předsedo, jak dál? To by asi bylo dobré, abychom si tady ještě řekli...

Senátor Jan Tecl:  Já chci říct, že vzhledem k tomu, že to bylo druhé kolo, tak již dnes žádná volba neproběhne. Je potřeba, aby organizační výbor vypsal novou volbu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji a děkuji za tuto pomoc. Z hlediska ozřejmění našeho volebního řádu. To znamená, tato volba končí a bude zřejmě probíhat nová volba v termínech, které si domluvíme. Končí tedy zároveň projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, který máme před sebou, je

 

Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu

Prosím pana Jana Horníka, jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Prosím, pane místopředsedo Senátu, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedo Senátu, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zaprvé mi dovolte poděkovat, že jsme mohli tento bod zařadit na naše plénum, s tím, že tak jak se překotně vyvíjí situace u nás, mám dojem, že jsme trefili přesně do toho černého okamžiku, kdy i jiná společenstva žádají vládu o různé úpravy v rámci nouzového stavu.

Ten návrh usnesení máte před sebou. Máte to původní znění, pak máte to upravené znění, protože jsou tady mezi námi kolegyně a kolegové, kteří do toho vnášeli samozřejmě své názory, velmi pozitivně. Chci poděkovat především paní senátorce Němcové. Během toho dopoledního jednání jsme ještě ty věci poměrně hodně upřesňovali. V tom upraveném znění, jenom když se podíváte potom na tu druhou stránku, vy to nemáte barevné, ale jsou tam věci podškrtané, které jsme tam dali nově. To bylo... Máme domluveno? Děkuji. Jsou tam věci dané, které jsou ke kultuře, se vztahují. Jsou tam potom dál i nějaké úpravy.

Já vám ještě řeknu, co mě k tomu vůbec vedlo, abych před vás předstoupil s takovýmto návrhem na usnesení Senátu.

Všeobecně slýcháváme z různých profesních organizací kritiku na opatření, která jsou vydávána vládou nebo ministerstvem zdravotnictví, která den předtím platí, druhý den už neplatí, protože se zjistí, že tam je chyba. Sám tomu úplně nerozumím, protože si myslím, že ta ministerstva i Úřad vlády jsou poměrně velké orgány. Poměrně velké orgány... A že mají i dost odborníků a státních zaměstnanců.

14. 12. se na mě začali obracet podnikatelé z branže horských středisek, protože je to teď aktuální věc, máme před prázdninami. Obraceli se na mě, jsem z horské obce, chtěli vědět: „Senátore, jak to bude?“ Mně to připadalo, že jsem pro ně možná na tom Božím Daru ten pánbůh, protože mi říkali: „Jsi místopředseda Senátu, tak to zařiď!“ Ale ono to takhle nefunguje. Já mám pocit, že ani předseda našeho Senátu, Miloš Vystrčil, by na Božím Daru nebyl vyslyšen našimi podnikateli. Nevím, jestli naším pánembohem. Nicméně celková situace by se dala vystihnout takto, že šířením koronaviru jsou potrestány jen zhruba čtyři odvětví společenského života. Bohužel ta, která se jen stěží mohou efektivně bránit. Jsou to kultura, sport, restaurace a české hotely, zejména ty rekreační a horské. Ty pražské, podle informací, které mám, jsou už v podstatě stejně na kolenou. Denní masové setkávání lidí ve výrobních halách či obchodních centrech a ve všech druzích obchodu, zejména před Vánoci, asi nebylo shledáno jako dostatečně rizikovým. Důsledky pro české hotely budou následující. Na dlouho stopka všem investicím a renovacím. Těžké dopady na psychiku a morálku zaměstnanců v oboru, dlouhodobé programy typu Antivirus vytváří mylný dojem, že bez práce jsou koláče. Zaměstnavatelé z toho nemají nic, stát si vytváří možná pouze dočasný filtr před úřady práce. Úpadek malého a středního hotelového byznysu rodinného typu. Dojde k výrazné koncentraci kapitálu v oboru.

Nevím, zda je to z makroekonomického hlediska vůbec žádoucí. Hotelový byznys se spolehlivě vrátí do čela blacklistů všech bank a jiných věřitelů, což v podstatě zpomalí zase jeho zotavení po koronakrizi.

Jak si lze jinak vysvětlit konání vlády, kdy s odstupem hodin, kdy byly zavřeny galerie, to bude 18. 12., ale přitom byla hned povolena výjimka instalovaných výstav v Národní galerii, Rembrandt, a také v Národním muzeu, Sluneční králové, s odůvodněním, že se jedná o projekty s vysokou finanční náročností. Zájem státu byl povýšen nad zájmy jiných majitelů obdobných institucí. Zavření hotelů tak asi není finančně náročné. Možná jen pro podnikatele, ale ti si asi nějak poradí.

Hotelům a restauracím se žádné výjimky asi nepodaří prosadit i proto, že veřejné mínění má na ně zakořeněný názor hraničící s pojmy jako zlodějíčkové, podvodníčci, šizuňkové. Vůči takovým se sankce odvolávat nebudou, i když pro ně neexistují jakákoliv tvrdá data z hlediska šíření koronaviru.

Teď k tomu aktuálnímu, co nastane příští týden. Hory jsou v podstatě připravené udělat spoustu opatření a provozně finančních ústupků, kdyby to bylo vůbec něco platné... Například zajišťovat antigenní testy, buď v horských střediscích, odběrová místa, nebo ve větších resortech, s tím, že by hoteliéři ubytovávali jen hosty s negativními testy. Ten příklad by byl ze Slovenska. Hotely by mohly přijímat hosty pouze například do 50% obsazenosti své kapacity. Stejně tak restaurační a barové provozy by mohly provozovat jen v omezené naplněnosti. Možná by mohla být stanovena i podmínka, že hotelové pokoje budou po každém pobytu povinně dezinfikovány, ionizovány, nebo že po skončení pobytu hostů budou ještě k tomu povinně jeden den neobsazovány. Mohly by být také dále stanoveny relace mezi počtem hostů v hotelových wellness centrech a jejich plochou v metrech čtverečních, stejně jako tomu je u maloobchodů. Hoteliéři by určitě rádi souhlasili i s omezenou otevírací dobou hotelových restauracích i barů třeba do 20:00 nebo 21:00 hodin. Pokud byly problémy s bary třeba tady v Praze, tak by nemusely být otevřeny vůbec, ale restaurace asi zřejmě ano.

A potom se, až se ta branže, jak se může bránit, když se dozví od odborového předáka, ať si ti zaměstnaní v těchto službách najdou rekvalifikaci a rekvalifikují se třeba na soustružníka. Co si o tom mají lidé, a není jich málo, v těchto službách je to odhadováno asi na 300 tisíc lidí, co si o tomto mají pomyslet?

Často je preventivní odstínění a říká se: „Ekonomika, nebo život!“ Zde je snaha vyjádřit, že rolí vlády najít přiměřenou rovnováhu je to, aby to uměla obhájit. Pokud vláda žádá nebo říká, že jedinou cestou ven z krize je 60 % nebo 70 % proočkovanost, dává smysl v maximální možné míře tlačit na co nejrychlejší proočkování, ale zatím na to nemáme připravenou infrastrukturu. Požadavek na vládu, aby navrhla rozvolnění plošných zákazů tam, kde je možné místo zákazu použít AG testy, pozitivním příkladem budiž umožnění návštěv v domovech důchodců po AG testech, a zároveň zajistila dostupnost testovacích míst, aby lidé mimo aglomerace nemuseli cestovat daleko. Základní požadavek do budoucna je jednoduchý. Kompenzační program pro všechny, kteří budou významně zasaženi uzavřením nebo omezením. A postavený na jednotném kritériu typu daňový základ nebo obrat. Podrobnosti mají jistě připravená různá oborová společenstva. Těm bychom mohli naším usnesením být určitě nápomocni. Požadavek a pomoc těm, kterých se jim zatím nedostávalo, jsou to zejména dodavatelé v rámci cestovního ruchu či gastronomie, například prádelny, servisní firmy, které sice nebyly oficiálně uzavřeny, ale tím, že byli uzavřeni jejich odběratelé, přišli o příjmy stejně jako zavřené hotely či restaurace. Ale kromě Antiviru B, kdy je 60 % kompenzace mezd, se na ně žádná pomoc nevztahuje, případně obory, jako jsou veletrhy, eventy, kina apod. Z tohoto krátkého výčtu v podstatě vidíme, jak to v branži těch čtyř sektorů, protože i ve sportu se podniká, i sportovní zařízení nejsou jenom ta dotovaná, ale jsou to podnikatelské subjekty, obdobně, jako je to u kultury.

Dneska jsme dostali do našich e-mailů iniciativu KoroNERV-20, která vyzývá vládu, ať zveřejní detailní informace o očkování. Zaslala to Lenka Zlámalová, která to prohlášení připravila. Je tady celkem 15 bodů, což bych potom doporučil, abyste, když budete mít čas, si to přečetli, co všechno nás bude očekávat při onom očkování. Naše usnesení se toho také týká. To znamená, otázky typu, kdy se začne očkovat, kde konkrétně se bude očkovat, kdo přesně se bude očkovat jako první atd. Jestli tato strategie je připravená, tak by bylo dobře, aby se dostala na veřejnost.

Teď úplně něco aktuálního. Možná jste měli trošku prostoru, že jste se podívali na Seznam Zprávy, kde pan Havlíček, vicepremiér této země, dvojnásobný ministr, hrozí hoteliérům na odpověď, která přichází na... Jak bych to nazval teď? ...Na iniciativu, která přichází ze Špindlerova Mlýna. Pan vicepremiér pohrozil hoteliérům, kteří případně našli skulinky ve vyhlášených protipandemických opatřeních. Jsou to ty skulinky z ubytovacích zařízení udělat pracovní pobyt, home office, že se tam dá pracovat. On to zdůvodňuje tím, že vzniká nekalá konkurence. No, ta branže je ne na kolenou, ale ta už je po hlavu v bahně.

Od pátku se Česko vrací do čtvrtého stupně opatření, což mimo jiné znamená zavření hotelů. Pro provozovatele hotelů je to hodně bolestivé. Vánoční a silvestrovské pobyty pro ně představují zhruba třetinu celoročních tržeb. Zavření v těchto dvou týdnech pro mnohé je skutečně likvidační. Podnikatelé, jeden z Jáchymovska, ale je to i ze Šumavy apod., začínají nabízet svoje služby oficiálně jako práci v místě rekreace. Já mám taky jeden dobrý nápad, se kterým přišli podnikatelé na Božím Daru. Já ho tady ale nebudu zveřejňovat, protože pan Havlíček by reagoval úplně stejně jako na hoteliéry ze Špindlerova Mlýna. Ale těch skulin, Češi jsou vynalézaví, se najde určitě ještě více.

Hoteliéři ze Špindlerova Mlýna připravují protestní akci tady v Praze. Já vám garantuji, kdyby byl dostatek sněhu, my, kteří vlastníme lyžařské areály, tak půjdeme na podporu těchto podnikatelů, navezeme před Úřad vlády obrovskou kupici sněhu, tak, aby si pan premiér a celá vláda museli vzít lopaty a vykopat si tunel, aby se vůbec dostali ke dveřím svého Úřadu vlády. Bohužel sníh není, takže asi podnikatelé zvolí nějaký jiný typ protestu.

Naprostým výsměchem je kompenzace kolem 300 Kč na pokoj. Kdo se v té branži trochu orientuje, já dlouhodobě, tak 300 korun, to je na zaplacení úplně toho nejzákladnějšího. Podle mého ani otop se z toho nedá celý zaplatit. Ta lůžka, dvoulůžka, ten pokoj se v tomto období zhruba prodává za 2000 korun. Záleží, v jaké to je kategorii, beru ten střed, když to má 3 hvězdičky. Takovéto kompenzace, to je skoro „zero“. A co ještě všechno musíte splnit? Taky ještě potom riskujete, když statistický úřad vás má špatně zařazeného, jako podnikatele, nebo ten váš podnikatelských subjekt, že o ty peníze přijdete. Možná ještě i s penále. Vím, o čem mluvím, protože jsem tyto případy řešit.

Co tady ještě nezaznělo vůbec v té debatě, když teď se uzavřou hory a ubytovací kapacity všeobecně, je to, že mnoho obcí vybírá poplatky. My jsme si tady s kolegou Sobotkou zjišťovali, kolik je to třeba u Špindlerova Mlýnu, kdy ubytovací poplatek za letošní rok, až do konce roku, a to už jsou čísla, která uběhla, až do tohoto okamžiku, budou cca minus 10 milionů. Minus 10 milionů! Abych nechodil daleko a nemluvil o jiných, budu mluvit o Božím Daru. Tam k dnešnímu dni máme schodek oproti minulému roku půl milionu. Na malou obec s 230 obyvateli, kde se dají na to navázat dotace, to jsou obrovské peníze.

To je za mě asi vše, co mě vedlo k tomu váš požádat o projednání tohoto bodu, usnesení před vámi. Chtěl bych ještě také poděkovat zejména prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáši Prouzovi, Viliamu Sivekovi, který je předsedou Fóra cestovního ruchu České republiky, ale i Liboru Knotovi, který je ředitelem Asociace horských středisek České republiky, kteří mi pomáhali se zpracováním některých z těchto podkladů. A částečně jsme to použili i pro toto navrhované usnesení. Já se teď zeptám předsedajícího, když to máme všichni před sebou, jestli bych to měl přečíst? Protože možná ještě přijdou změny v rámci pléna, tak... Přečíst? Ano.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Bude lepší, když to přečtete, pane navrhovateli, rovnou teď, případně další možnost je přečíst to v rozpravě, ale je možné na úvod to přečíst. Určitě.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já přečtu rovnou to upravené znění ale... Asi nebudu tak rychlý jako kolegyně v předešlém bodu, nicméně:

„Návrh usnesení z 3. schůze konané dne 17. listopadu 2020. Opravené znění k aktuální situaci v důsledku platných omezení v nouzovém stavu. Senát

I. Připomíná, že hlavním úkolem vlády při boji s pandemií covid-19 je minimalizace škod na životech, zdraví a majetku obyvatel České republiky.

II. Žádá vládu, aby do 31. 12. 2020 informovala Senát o vakcinační strategii České republiky proti covid-19, o zajištění dostatečné vakcinační infrastruktury a o časovém harmonogramu vakcinace za účelem zajištění co nejrychlejší proočkovanosti obyvatel České republiky.

III. Vyzývá vládu, aby do 31. 12. předložila Senátu návrhy na úpravy protiepidemiologických opatřeních ve stupních 2, 3, 4 a 5, protiepidemického systému PES, se zapracováním možností využití antigenních testů s cílem nahradit či upravit plošná sektorová omezení v jednotlivých stupních aplikací antigenních testů a průběžně každý týden informovat Senát o budování testovací kapacity antigenními testy tak, aby byly pro všechny obyvatele České republiky jednoduše dosažitelné.

IV. Vyzývá vládu, aby

1) Neprodleně provedla revizi kompenzací za rok 2020, na základě této revize případně poskytla kompenzace za rok 2020 i těm právnickým a fyzickým podnikajícím osobám, které byly postiženy ekonomickými dopady koronavirové krize, ale stávající podpůrné programy se na ně nevztahují či nepokrývají škody těmto právnickým a fyzickým podnikajícím osobám způsobené.

2) Upravila kompenzační programy pro rok 2021 tak, že zajistí spravedlivou kompenzaci všem postiženým firmám a živnostníkům na úrovni, která umožní jejich další existenci, a návrh na nový kompenzační systém Senátu předložila do 11. ledna 2021.

3) Srozumitelně a co nejvíce jednoznačně stanovila pravidla, která budou platit při jednotlivých stupních PES pro veřejnost a různá odvětví podnikání tak, aby nebyla omezena nebo zcela uzavřena jejich činnost.

4) Co možná nejpřesněji formulovala přijatá vládní opatření s cílem co nejvíce zabránit zbytečnému omezování života v oblastech, kde to není nutné.

5) Jasně stanovila pravidla, za jakých podmínek mohou jednotlivá odvětví podnikání fungovat v tom kterém stupni PES.

V.

a) upozorňuje, že aktuální situace v kontextu přijatých opatření v amatérském sportu a sportu mládeže se jeví jako neudržitelná a vede k devastaci pohybových návyků a kondice, zejména u mládeže, a může přispět k výraznému odklonu dětí a mládeže od pravidelného sportování a sportu jako takového,

b) vyzývá kompetentní orgány, zejména vládu České republiky a Národní sportovní agenturu, aby neprodleně zpracovaly a schválily pravidla pro amatérské sportování, a to jak ve venkovních, tak i vnitřních sportovištích.

VI.

a) upozorňuje na velmi komplikovanou situaci v oblasti kultury, kde řada umělců působí jako OSVČ či na dohodu. Pokračování současného stavu by pro ně významnou část...“

Ne, pardon, omlouvám se. „...Pokračování současného stavu by pro významnou část těchto umělců znamenalo faktickou likvidaci,

b) vyzývá vládu České republiky, zejména ministerstvo kultury, aby neprodleně zpracovaly analýzu dosavadní podpory umělců a připravily pravidla, která umožní lepší fungování jednotlivých uměleckých disciplín na profesionální i amatérské úrovni.

VII.

a) vyzývá vládu, aby v otázce omezení přístupu médií na vládní tiskové konference neprodleně poskytla akreditaci všem žadatelům, a tím umožnila novinářům plnit jejich roli,

b) vyzývá vládu k respektování svobody projevu a svobody tisku jako základního pilíře demokratické společnosti.

VIII. Pověřuje předsedu Senátu s přijatým usnesením seznámit předsedu vlády.“

Pane předsedo, to je vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane navrhovateli. Nyní tady mám několik přihlášených. Předpokládám, že do rozpravy, včetně těch, co mají právo mluvit kdykoliv, přesto se ptám, zda to můžu brát tak, že je to přihlášení do rozpravy, a ještě před rozpravou můžeme schválit zpravodaje. Je tomu tak? Kdyby měl někdo jiný názor, tak prosím, na mě zakývejte. Není tomu tak. To znamená, pane navrhovateli, vy se posaďte ke stolku zpravodajů a my provedeme návrh a volbu zpravodaje. Následně potom bych otevřel tedy rozpravu. Čili po domluvě navrhuji, aby se zpravodajem stala senátorka Miroslava Němcová. Ptám se, zda souhlasí? Stačí pokývat. Ano, děkuji. My nyní budeme hlasovat po znělce o tom, zda souhlasíme s tím, aby zpravodajkou tohoto tisku, respektive tohoto bodu, byla paní senátorka Miroslava Němcová.

V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 27. Hlasujeme o tom, zda souhlasíme s tím, aby senátorka Miroslava Němcová byla zpravodajskou tohoto bodu.

Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 84 se z přítomných 54 senátorek a senátorů vyslovilo pro 42. Konstatuji, že zpravodajkou tohoto bodu je paní senátorka Miroslava Němcová. Prosím ji, aby se posadila za stolek zpravodajů. Otevírám rozpravu. S přednostním právem se jako první přihlásil pan místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. Prosím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Jenom bych nechtěl předběhnout paní zpravodajku, jestli chtěla vystoupit jako první, tak když byste dovolil, pane předsedo, já bych jí dal přednost...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dovolím velmi rád, ale musím se ještě zeptat na totéž pana Jaroslava Větrovského a pana senátora Růžičky, jestli s tím souhlasí. Vím, že pan senátor Růžička také spěchá. Takže jestli první přihlášení s přednostním právem bychom nechali paní zpravodajku a potom pana senátora Růžičku, nebo ne? Ano. Takže můžeme to takhle udělat? Prosím. Paní zpravodajko, zároveň přihlášená jako první do rozpravy, Miroslavo Němcová, máte slovo. Po ní se připraví pan 1. místopředseda Jiří Růžička, po něm pan senátor Oberfalzer.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Nejprve mi dovolte, abych poděkovala panu místopředsedovi Janu Horníkovi, který se ujal úkolu nějakým způsobem popsat situaci, která se odehrává právě v těchto dnech v České republice, reflektovat v podobě návrhu usnesení pohled Senátu, který by byl adresován vládě ČR a kde by byly shrnuty alespoň některé aspekty toho, co považujeme v tuto chvíli za důležité. Chceme, aby tento hlas Senátu byl slyšet. Čili velmi děkuji, vím, že na to bylo velmi málo času. Vážím si toho, že pan místopředseda Jan Horník vyzval i nás všechny k tomu, abychom mohli od včerejška se připojit k tomu návrhu usnesení svými pohledy a svým doporučením. Zároveň vyzval i některé osobnosti mimo zákonodárnou půdu, tedy lidi, kteří se pohybují ať už ve Svazu podnikatelů a ostatních, kteří poskytli cenné podklady pro naše dnešní jednání. Ostatně pan místopředseda Horník je zmiňoval.

Ve své zprávě bych chtěla vedle tohoto poděkování zmínit také tu výchozí pozici, ve které se nacházíme. Myslím si, že všichni občané ČR každým dnem napjatěji sledují, co všechno mohou a co nemohou, v podstatě se velká část našich spoluobčanů se stává bezradnými. Moje obava je, že z postupné apatie přicházejí i nějaké radikálnější postoje. Není v zájmu nikoho z nás, aby tato bezradnost vyústila v nějaké radikální, silné hnutí, které by muselo reagovat na to, co se v současné době děje. Narážím například na to, co jsme tady už minule projednávali. Pan senátor Wagenknecht připravil ústavní žalobu, která se týkala toho nesouladu, že nemohou fungovat malé obchody a může stejný sortiment být prodáván ve velkých supermarketech. To přece nikomu z našich občanů nedávalo logiku, nemohli se v tom vyznat, nechápali, proč to vláda dělá, nebrali to v potaz. Podlamovalo to důvěryhodnost vlády a podlamovalo to víru občanů v to, že mohou vládě věřit v doporučeních, která jim příště dá, a budou třeba závažná, ať už se týkají i třeba toho očkování, které je podle mě klíčovým momentem, bez kterého vláda bez důvěry nemůže přesvědčit veřejnost o tom, že to všechno má smysl. Uváděli jsme zde různé momenty, které zneklidňují naši veřejnost, ať už to bylo z poslední doby to porovnání toho, jak plné jezdí tramvaje, nebo dopravní prostředky v Praze, kde žádné limity 15 m2 na jednoho cestujícího neexistují, zatímco třeba v kostelech nebo v katedrálách jsou naprosto nesmyslné předpisy, které vyžadují daleko větší omezení pro třeba kulturní život našich spoluobčanů. Já k tomu dostávám řadu ohlasů a velmi negativních. Bavili jsme se o tom na různých úrovních, co se děje s drobnými podnikateli, ať už jsou tedy v oblasti restaurací nebo hotelů. Podrobně to bylo vysvětleno panem místopředsedou Horníkem. To, že minulý týden rozvířila a podlomila podle mě už definitivně důvěru v to, že vláda ví, co činí, celá ta kauza s nesmyslem kolem kávy a piva, které si smíte nebo nesmíte koupit uvnitř a smíte ho pít venku, já už ani nevím, jak to bylo, v podstatě to nevěděl pořádně nikdo v ten daný okamžik, i si protiřečila vyjádření těch, kteří měli být autoritou pro veřejnost. Myslím tím například mluvčí vlády, mluvčí ministerstva zdravotnictví, ministra zdravotnictví samotného. Tento, no, asi to řeknu, blázinec pokračuje od včerejška v tom, které zase z těch malých obchodů mají být zavřeny a jestli mají být otevřeny, ale lidé do nich nemají chodit, nebo jestli naopak mají mít otevřeno a lidé do nich mají chodit. Toto všechno, včetně včerejšího projevu předsedy vlády, který ve sněmovně obhajoval třetí čtení státního rozpočtu, ale vzal to tak zeširoka, že v podstatě do toho zahrnul aktuální dění v ČR, ve mně to vzbudilo přesvědčení o tom, že to není kompetentní osoba, která může být garantem a zárukou toho, že čeští občané budou provedeni tou krizovou zkouškou, krizovým obdobím, způsobem, který by nám všem neuškodil. Pro mě včerejší projev předsedy vlády byl v podstatě skoro až omluvou Miloše Jakeše a jeho projevů na Hrádku, protože to, co bylo včera, to, co zaznělo včera z úst premiéra Babiše, to už bylo zoufalé skládání nesouvisejících vět a slov bez jakéhokoli obsahu a smyslu, v podstatě urážka každého, kdo to chtěl a mohl a vydržel poslouchat. To byla malá odbočka jenom k tomu, abych popsala ten výchozí stav, ve kterém se nacházíme, proč tedy pan místopředseda Horník a my ostatní, kteří jsme se k němu přidali, považujeme za nezbytné nějakým způsobem také za Senát na tyto věci reagovat.

Já bych ještě zmínila, že jsme se při formulování nebo, musím říct, zejména dominantně pan předseda Jan Horník se opíral o ty hlasy, které dostávám z odborné veřejnosti a také z řad zákonodárců. Jestli mi dovolíte, tak bych se zmínila v tom upraveném znění, tak jak vám bylo přečteno, tak bych se zmínila o těch ohlasech, které jsme dostávali, ale pouze rámcově. Dostali jsme, jak zde již bylo řečeno, podnět od Ing. Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Tento podnět reaguje jak na zdravotní otázku, tak na otázku ekonomickou. Dá se říci, že jeho podnět je obsažen v bodě II a v bodě IV našeho návrhu usnesení. Přišel také ohlas od předsedy Fóra cestovního ruchu, pana Viliama Sivka. Není tam obsaženo vše, ale dobře, že pan místopředseda Horník tady zmínil některé aspekty podnikatelů, v této branži. I tyto jeho poznatky a zkušenosti jsou zčásti obsaženy v návrhu usnesení, zejména tedy v bodě IV, který je rozveden do několika odrážek.

Ráda bych se zmínila a zdůvodnila ten můj návrh, který je pod bodem VI, týká se oblasti kultury. Mě k té formulaci přivedla zkušenost, kterou jsem učinila již na jaře letošního roku, poprvé, kdy byl vyhlášen nouzový stav a poprvé, kdy česká veřejnost byla konfrontována s některými rozhodnutími vlády České republiky. Jako první se mi ozvala jedna z nejvýraznějších osobností klasické hudební scény, vynikající hornista, dirigent, pan Radek Baborák, který působil i jako sólista berlínských, vídeňských filharmoniků. Uspořádal hned v dubnu sbírku pro muzikanty. Nazval ji Muzikanti na volné noze. Pro ty, kteří neměli najednou ze dne na den zajištěnou vůbec žádnou existenci, protože celý jejich kalendář plánovaných koncertů, plánovaných vystoupení... Všechno skončilo. Byli to mladí umělci, kteří, tak jak předpokládaly některé paní ministryně, už nevím, která to řekla, jestli paní ministryně Benešová, že všichni mají vytvořen nějaký polštář, tak těchto mladých umělců se to netýkalo.

Pan Radek Baborák uspořádal sbírku. Její výnos byl k 700 tis. Kč. Pomohl tak řadě mladých umělců, zejména těch, kteří jsou tzv. na volné noze, jsou živitelé rodin nebo jsou samoživitelé. Chci říct, že tu sbírku podpořily i osobnosti světové hudby, mimo naše hranice, což zdůrazňuje její význam a ukazuje to, že umělecká obec nečeká jenom s nataženou rukou, není to jenom ta, která vznáší požadavky, že první její impuls byl pomoci si sami mezi sebou, takže např. pan dirigent Barenboim, ředitel České filharmonie, David Mareček, Daniel Sobotka ze Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, Jakub Čížek, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigenti Jakub Hrůša, Tomáš Brauner a řada dalších se zapojila do této sbírky. Byli to oni, kdo jako první, musím říct, že jsem ráda, že mezi nimi byli i někteří zákonodárci, pomohli právě ve chvíli, která byla citlivá. Proto jsem si dovolila navrhnout do toho našeho společného návrhu usnesení i oblast kultury, protože problémy v ní přetrvávají. Nemyslím si, že se vláda ČR a že se ministr kultury k nim postavil čelem, že udělal všechno, co bylo možné, aby tuto skupinu, aby uměleckou obec v naší zemi posílil. Říkám to i proto, že sama jsem konfrontována s tím, jak mi chybí to, že nemohu jít do divadla, jak mi chybí to, že nemohu jít na koncert, jak teď se otevřou některé výstavy, jiné se zavřou. Logika v tom opět není, ale jestliže jsme se tady také jednou bavili třeba o dopadu na duševní zdraví našich občanů, během této krize, je známou věcí, že umění bylo vždycky to, které dokázalo pomáhat. Proto by vláda měla klást důraz na tuto pomoc.

Potom chci zmínit ještě to, proč jsem navrhla do toho společného usnesení pod bodem VII oblast médií. Musím upozornit, že to bylo veřejnou informací, všichni jsme si mohli přečíst, že vláda odepřela některým médiím přístup na tiskové konference pořádané vládou, a to již od samotného vzniku krizové situace, někdy na jaře. Konkrétně se ozval například deník Forum24, nedostal akreditaci, přestože o ni opakovaně žádal, byl bez odpovědi, na třetí žádost stále žádná odpověď, ani když se ozval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu z počátku letošního listopadu, opět bez vládní odpovědi. Poté, co se ozvalo šest prestižních mezinárodních organizací 17. listopadu letošního roku, které dlouhodobě sledují dodržování svobody slova, vydaly prohlášení, v němž žádají vládu ČR, aby přestala omezovat přístup novinářům na tiskové konference, opět nedostaly žádné vyjádření, tak mi to přijde, že opravdu se jako ČR posouváme mezi země, které i z tohoto pohledu, z pohledu svobody slova, z pohledu přístupu novinářů k informacím, z pohledu toho, aby mohly konat svou práci, tak se ocitáme mezi zeměmi, mezi kterými jsme rozhodně být nechtěli. Proto jsem tedy požádala pana místopředsedu Horníka, aby tento bod byl obsažen, v tom návrhu usnesení, je, jak říkám, pod bodem VII.

Tolik některé moje poznámky k tomu, za jakých okolností tento návrh vznikl, kdo se na něm nejvíc podílel, proč jsem se přidala v některých bodech k němu. Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, paní senátorko, dalším na řadě je pan 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička. Prosím, pane senátore. Máte slovo. Připraví se pan místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, stejně jako paní senátorka Němcová velice oceňuji tuto aktivitu pana senátora Horníka, protože je to dost potřebné, připravit usnesení, které je adresováno vládě ČR v tak důležitých věcech, o kterých tady mluvíme.

Nepochybuji, že Senát většinově toto usnesení podpoří, jsem za to rád. Já se zmíním o jedné věci, která s tím velice úzce souvisí, víceméně se o ní nemluví. Všichni víme, že existuje jakýsi protiepidemiologický systém, kterému se říká tak lehce žoviálně PES, mně se to tak úplně vtipné nezdá, protože i ta verbální stránka něco vyjadřuje, nějaký vztah k těm věcem. Mně se zdá, že ten systém je v mnoha případech takový, že bychom asi k němu příliš vstřícní a žoviální být neměli.

Vedle toho ústředního protiepidemiologického systému existují ještě oborové systémy. Jeden je pro školství. V oblasti vzdělávání platí ten protiepidemiologický systém, který určuje, kdy, ve kterém stupni se co ve školách může dělat. Mimo jiné je tam věc, která se týká pohybu a sportování mládeže, žáků na těch školách. Možná si to neuvědomujete, ale všichni víme, že se v poslední době omezuje a omezil hodně jakýkoli amatérský sport, zavírají se sportoviště, omezuje se zájmová aktivita mládeže v oblasti sportu. V podstatě se víceméně úplně zastavila pohybová aktivita ve školách. Pokud jsem zmínil ten protiepidemiologický systém ve školách, teprve ve čtvrtém stupni, lépe řečeno, pardon, v druhém stupni, čtvrtém nejnižším, se smí zase ve školách začít provozovat tělesná výchova. Vůbec si neumím představit, nebo umím si to představit, co to bude znamenat pro fyzickou zdatnost naší mládeže, ve spojení s těmi pohybovými aktivitami dobrovolnými, s amatérským sportem. Považuji to už dopředu za katastrofu.

Aby toho nebylo málo, ten protiepidemiologický systém školství zařadil až dolů do prvního stupně, do prvního stupně zařadil sportovní kurzy, školy v přírodě, lyžařské kurzy. Až do prvního stupně! Nevím, jestli v létě jsme byli na úrovni prvního stupně, ale myslím si, že lyžařským kurzům v létě moc pšenka nepokvete. Snažil jsem se o tom mluvit s ministrem, snažil jsem se o tom mluvit i s lidmi ze zdravotnictví. Moc s nimi nebyla řeč.

Lyžařské kurzy, to je něco, na co v této zemi jsme mohli být hrdi. Všichni žáci sedmých tříd a žáci prvních ročníků středních škol, všech, bez rozdílu, jezdili na hory, na lyžařské kurzy. Když si vezmete, že v tom populačním ročníku je tak plus minus 100 tisíc žáků, tak se to týká 200 tisíc žáků. Nejezdili všichni na ty hory, z různých důvodů, ale řekněme, že 150 tisíc lidí na ty hory nejede, nepojede a nebude moct jet. Přitom si umím představit, že velké zdravotní riziko, pokud by jedna třída, homogenní třída jela na hory do toho ubytovacího zařízení, příliš nehrozí, dalo by se to ošetřit i příp. nějakým testováním a uzavřenou homogenní skupinou, která by tam byla. Přesto se to do vyššího stupně nepodařilo zařadit.

Teď se dostávám k tomu, s čím to souvisí hlavně, s tím, o čem tady byla řeč. Uvědomme si, že těch 150 až 180 000 žáků, kteří mají přes tu zimu přijet na ty hory, nikam nepojede. Ubytovací zařízení většinou jsou zařízená, to nejsou hotely, to jsou ubytovací zařízení, zařízená pro školní zájezdy. Ti provozovatelé ubytovacích zařízení skončili loni v únoru, na začátku března skončili, ani nedotáhli do konce sezonu, pak většinou ta letní sezona je pro ně bezvýznamná. Teď když má začít zimní sezona, žádná nebude.

V podstatě odepisujeme ty, kteří své prostory mají zařízené a připravené na to, aby žáci základních i středních škol na ty hory jezdili. Co to udělá s fyzickou kondicí naší mládeže, je jasné, co to udělá s těmi provozovateli těch ubytovacích zařízení, si ani neumím představit. Oni se moc nebrání, protože nejsou tak hlasití, není je tolik slyšet, ale nepochybně si ochranu té vlády a té společnosti zaslouží úplně stejně.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane místopředsedo, poprosím pana místopředsedu Jiřího Oberfalzera, aby se ujal slova, připraví se pan senátor Větrovský, ne, vzdává se přednostního práva, to znamená pan senátor Jiří Drahoš. Prosím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji za slovo, asi bych chtěl vyzdvihnout jeden úhel pohledu. Vládě trvalo, já nevím, kolik měsíců, možná osm, než přišla na nějaký klíč, jak umožnit lidem nakupovat v obchodech. Stanovila parametr 1 osoba na 15 metrů čtverečních. Mně se tehdy velice ulevilo, protože to je jasný parametr, nemusíte u toho definovat druh obchodu, ani jeho zaměření, zaměření jeho sortimentu. Prostě jde o naředění lidí v nějakém prostoru a dohlížení nad dodržováním rozestupů.

Teď mě opravdu udivuje, když tento vynález se podařil, proč ho není možné aplikovat v jiných oblastech. Uvedu konkrétní příklad. Tenisová hala, ve které jsou dva kurty. Hrajeme-li singl, pak jsou tam dva hráči. Když hrají debl, tak čtyři. Řekněme, na celou halu se dvěma kurty je to osm lidí. Ten prostor nejenom metrů čtverečních, ale dokonce i kubických, je obrovský v poměru k takovému počtu lidí. My neumožníme lidem zahrát si tenis. Možná je to proto, že by se pak sešli ve sprše, ale i to by se dalo přece regulovat, ať se umyjí doma, nebo ať stojí frontu a jdou do sprchy po jednom. Všechno se dá nějak definovat. Ale my šmahem rušíme rozsáhlé oblasti lidské činnosti, ať už volnočasové nebo profesionální, neumíme nastavit parametr. Mně se zdá těch 15 metrů čtverečních na osobu jako velice jednoduchá možnost. Neumíme nastavit univerzální parametr, který by to řešil obecně, a nemuselo se přistupovat k likvidaci určitého podnikání nebo provozování určitého zájmu. Tohle mě fascinuje. Nevím, s kým se náš krizový štáb radí, jestli oslovuje odborníky z jednotlivých odvětví. Víte, že jsme se podivovali už na jaře, proč mají být otevřena květinářství, když otevřely galanterie, tak to jsme chápali. Vláda nebyla schopna zařídit roušky, aspoň dala lidem možnost, aby si je ušili sami. Získala čas pro nevýhodné nákupy čínských, kvalitativně nevyhovujících výrobků, pak je mohla vítat ve slavnostní reprezentaci naší vlády přímo na letišti. To je, myslím, obraz, který bychom si měli zapamatovat, protože svědčí o tom, že ne všechny kroky vlády mají ten cíl a ten smysl, který jim přikládají.

Ale vrátím se na zem, nechám stranou podnikání v čase nouzového stavu. Nemyslím si, že je správné, aby se prodlužoval o další měsíc. Myslím si, že je správné, aby se prohlubovaly regulace, ale aby šly napříč všemi obory, napříč všemi činnostmi, v nějakém jednotném duchu, který se dá pochopit, porozumět mu a přitom neochromí celou společnost v její květnatosti.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, další přihlášený je pan senátor a předseda školského výboru Jiří Drahoš. Připraví se pan senátor Větrovský.

Senátor Jiří Drahoš:  Pane předsedo, kolegyně, kolegové, nebudu mluvit dlouho, protože bychom každý měli sdělovat své zkušenosti z oboru, kterému se věnujeme, tak by to bylo hodně slov. Já samozřejmě vím o situaci ve školství, také jsem v kontaktu s řadou lidí z oblasti kultury, proto oceňuji, že paní kolegyně Němcová doplnila aktivitu pana senátora Horníka, které si velmi vážím, tou oblastí kultury. Jsem v kontaktu s panem ředitelem Národního divadla a jeho prostřednictvím s Asociací profesionálních divadel. Nakonec, měli jsme minulý týden na výboru pana ministra kultury, kterému jsme takříkajíc myli hlavu za nečinnost ministerstva kultury ve věci veřejných kulturních institucí. I tam padla celá řada zajímavých podnětů. Ale, pane předsedo, protože jsem byl člověk, který navrhl úpravu bodu 5a), jaksi gramatickou úpravu, tím, že jsem to jenom vepsal do toho textu, tak tam ještě některé věci nejsou, čili jestli mohu načíst... Samozřejmě poprosím všechny jazykově zdatné kolegyně a kolegy, aby mě případně upozornili nebo korigovali.

Čili bod 5a), teď čtu to znění, jak by z mého pohledu mělo vypadat, upozorňuje, že aktuální situace v kontextu přijatých opatření v amatérském sportu a sportu mládeže se jeví jako neudržitelná, vede k devastaci pohybových návyků a kondice zejména u mládeže, já bych tu čárku za „kondici“ nedával, protože se bavíme zejména o mládeži, za „mládež“ bych dal čárku, čili vede k devastaci pohybových návyků a kondice zejména u mládeže, může přispět k výraznému odklonu dětí a mládeže od pravidelného sportování a sportu jako takového. Tam už je to celé stejné.

Jestli mohu jenom ještě jednu poznámku, IV, odrážka 3, „co nejvíce jednoznačně“, já bych dal „co nejjednoznačněji“, jestli mohu navrhnout, myslím, že to je gramaticky... To stupňování „co nejvíce jednoznačně“ mi tam nějak jazykově nesedí. Takže IV, odrážka 3, „srozumitelně a co nejjednoznačněji stanovila pravidla“... Můj návrh. Jinak samozřejmě netrvám na ničem z toho. Pane předsedo, to je asi všechno. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi Drahošovi, poprosím pana senátora Větrovského. Jeho pozměňovací návrh si společně, předpokládám, s panem navrhovatelem a s paní zpravodajkou znamenáme. Prosím, pane předsedo klubu PROREGION, Jaroslave Větrovský, mluvte.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěl také hovořit o tom bodu 5. Nebudu ho lingvisticky upravovat, my jsme ho dávali dohromady s Pavlem Karpíškem tak, aby to bylo připraveno na jednání podvýboru pro sport, kde jsme chtěli reagovat právě na tu situaci, která je v oblasti amatérského sportu, zejména v oblasti sportování mládeže. Ta situace je dlouhodobě neudržitelná, v podstatě od března mládež nemá možnost nebo má jen velmi omezené možnosti ke sportování, stejně tak amatérský sport. Na to jsme chtěli v tom usnesení 5a) a b), které je vtěleno do návrhu, který převzal Honza Horník, tak je usnesením podvýboru pro sport.

Chtěl bych poprosit o jednu věc, aby ten apel k vládě, který tady budeme prostřednictvím toho usnesení provádět, tak aby se k vládě dostal co nejdříve, aby příp. měla čas na to reagovat a uvolnit, snad se zdravým rozumem najít pravidla pro možné sportování amatérů, ale i dětí a mládeže, už třeba přes vánoční svátky, protože se domnívám, že lidé určitě budou chtít třeba mezi Vánoci si jít zahrát tenis, jak říkal Jirka Oberfalzer, pro mě je nepochopitelné, že to nejde. Na mě se obrátily krasobruslařky, které trénují tři na jedné polovině, ani to nejde. To znamená, aby se skutečně povedlo najít nějaká pravidla, při dodržení všech pandemických zásad, ale ta pravidla určitě najít lze, tak, aby mohli děti, mládež a amatérští sportovci sportovat. Já si myslím, že o to nám tady asi v drtivé většině všem jde. Za to děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Jaromíra Vítková. Připraví se pan senátor Wagenknecht.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, senátoři, mohu říct, že se vším, co bylo řečeno, souhlasím. Všechny oblasti, které byly zmíněny, jsou důležité. Byla zde zmíněna ještě jedna věc, ke které bych chtěla říct něco víc, a to je skupina věřících. Věřící v této době zažívají už několik měsíců v podstatě také velké nejistoty, protože nevědí, jestli když přijdou na bohoslužbu nebo na mši svatou, jestli se na ně dostane místo nebo nedostane.

Samozřejmě, že duchovní si s tím poradí. Oni dneska už umí využívat nové technologie a lze sledovat na YouTube nebo přes počítač a účastnit se tak mše svaté, nicméně to umí střední a mladá generace, ale do kostela také chodí hodně staří lidé. A ti trpí tím, že jednak se nemohou zúčastnit třeba ani přes ten počítač, ale trpí i tím, že vypadli z toho společenství. Proto se domnívám, že bychom měli i do tohoto usnesení vložit nějakou myšlenku, která by nutila vládu, aby pravidla uzpůsobila i této skupině lidí. Já, když jsem se dívala na to usnesení, tak bych možná navrhla, aby v bodě IV ve třetí odrážce, kde je „srozumitelně a co nejvíce jednoznačně stanovila pravidla, která budou platit při jednotlivých stupních PES pro veřejnost“, pak by tam mohla být čárka, „skupiny věřících a různá odvětví podnikání tak, aby nebyla omezena nebo zcela uzavřena jejich činnost“. Nevím, jestli toto je akceptovatelné, ale uvidíme, jestli paní zpravodajka to vezme jako hlasovatelné. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Pokud, prosím, někdo má pozměňovací návrh, který není jenom opravou toho navrhovaného textu, jako to například četl pan senátor Drahoš, prosím, abyste předávali ty pozměňovací v písemné podobě, nechali je vytisknout tady v prezenci paní zpravodajce, aby to potom mohla celé přednést v nějakém souhrnu. Prosím, pan senátor Wagenknecht. Připraví se paní senátorka Dernerová.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechci, aby to bylo moc dlouhé, zkusím být stručný jako vždycky, ale pár komentářů mám také. Mám i nějaký návrh, a zkusím to tedy nějak zprocesovat, aby se to doplnilo, a velice důležitou věc, která mě napadla až teď v té debatě.

Za mě první, co je potřeba říci, já bych byl rád, aby se vláda už nechovala jako blázni. Ať to tady padne! Já nechci být expresivní dneska, ale je to důležitá věc. Těch příkladů tady padlo hodně, já řeknu další a bude jich mnoho a mnoho dalších, co se tady děje.

Dneska jsem jel ráno do Senátu po dálnici a v 5:41 hodin dnešního ranního času jsem si chtěl koupit v benzínce croissant, ohřátý, a kafe. Bohužel mi to tam neprodali, protože croissant se může prodávat až od 6:00 hodin ráno, protože je ohřátý v teplé troubě. Já se omlouvám, ale těch příkladů tady je mnoho a mnoho, takže asi bychom mohli opakovat ty nesmysly. Ale opravdu croissanty, které si na benzínce nekoupíte, to nám tedy vláda dává. Jenom proč to říkám? Tohle jsou důvody, proč ti lidé tomu nebudou důvěřovat. Ještě tady doplním... Pak mě tedy řidiči upozornili v Senátu, že po 8:00 hodině si také croissant nekoupíte. Takže pokud máte hlad, jste na dálnici, na té benzínce může být pouze pár lidí na metr čtvereční, tak abychom ochránili a nenakazili se koronavirem, tak musíte čekat 20 minut a koupit si croissant později, anebo máte smůlu. Můžete si koupit snickersku nebo čokoládu, která je zabalená, tu si koupit můžete. Takže tohle nám tedy vláda dělá. Já chci, aby to tady padlo. Ať už se nechová vláda jako blázni! Je to potřeba říci. Omlouvám se, že jsem možná trochu expresivní.

Dále, co bych rád řekl, že bych byl také rád, aby nám někteří ministři nebo pan premiér už přestali lhát. Řeknu konkrétní příklady. Kdo podle mě lže? Lže pan premiér, který tvrdil před několika dny, že všichni podnikatelé budou 100% kompenzováni. Potom řeknu, že to není pravda, v čem. Takže, pane premiére, prosím vás, přestaňte lhát podnikatelům, budu moc rád, když už to dělat nebudete.

Stejně bych požádal pana vicepremiéra Havlíčka, aby také nelhal podnikatelům. On tady pořád mluví o tom, že máme rakouský model omezování podnikatelů v maloobchodu, který teď nakonec přehodnotil. Myslím si, že i díky naší ústavní žalobě, protože pochopil, že dělá protiústavní kroky, ale v Rakousku kompenzují podle tržeb. To asi všichni už víte. Bylo to komunikováno xkrát v médiích, takže podnikatelé mohou fungovat. Když někoho omezím, tak ho musím podpořit. Takže také prosím pana vicepremiéra, aby nám už nelhal, a hlavně podnikatelům.

Poslední, mohlo by jich být více, ale asi nebudu s tím zatěžovat, bych poprosil pana ministra Metnara, aby také nelhal. On tady dneska ráno byl, já jsem mu to už nestihl říct, asi víte, v televizi prohlašoval, že podle dat, která má vláda, se s větší pravděpodobností nakazíte v malé provozovně a ne v hypermarketu. Byla tam jasná otázka, jestli to tak je, on řekl, že ano, že ta data vláda má. Požádal jsem interpelací o ta data, která vláda má. Dal jsem je tedy dneska na sociální sítě, aby si to každý mohl přečíst. Když to velice krátce shrnu v několika větách, pan ministr mi odpověděl, že nic takového neřekl. Pak mi odpověděl, že ta data existují, ale že je nemá, že je má pan ministr Blatný. Pak mi řekl vlastně... Poučil mě o tom, že se virus šíří kapénkami, které vznikají při mluvení, kašlání, kýchání a dýchání. A mnoho dalších vět. Nejsem doktor, kolegové, vy doktoři jste, ale takovéto odpovědi jsou opravdu směšné. A pak ať se nediví, že ti lidé budou odporovat těm vládním nařízením, když jim vláda ještě bude vyhrožovat nějakými kontrolami. Takže tady bych byl rád, ať to tady padne, ať nám už nelžou, ať už nás nechají být.

Pak, protože jsem auditor, pár čísel. Ty kompenzace... Proč to nefunguje? Byla tady paní ministryně Schillerová, která je vždycky korektní, odpovídá na mé dotazy, jedna z mála, v rámci projednávání daňového balíčku. Co tady padlo? Na příští rok je plánováno na kompenzace 70 miliard, plus minus. Tento rok v první vlně bylo kompenzováno 153 miliard. V první vlně. To znamená, že vláda nám říká, že na příští rok plánuje čtvrtinu peněz na možná opatření, které se týkají ekonomiky. To znamená, že nepočítá, že podnikatelům dá více než letos, naopak třikrát méně. Pardon, čtyřikrát méně. Takže abychom si také uvědomili, že, nechci říkat, že ten rozpočet, jaký je, to není naše kompetence, ale vůbec s tím neplánuje, tak jenom aby si také podnikatelé uvědomili, s čím tato vláda k tomu přistupuje dále. A že se opravdu můžeme obávat, že to bude horší a horší.

Další věc, kterou bych taky řekl, co je podstatné, co teď je nejdůležitější, teď ten nouzový stav, který bude opětovně sněmovna prodlužovat. Tady bych chtěl apelovat už ne na ty, kteří lžou, ale kteří to mají v odpovědnosti. Pokud poslanci budou prodlužovat ten nouzový stav, je nezbytné, aby tam jasně definovali mantinely a parametry možných opatření, která potom v rámci toho nouzového stavu budou využívána. Proto prosím kolegy poslance, ať to jsou komunisté, socialisté, pravicové strany, levicové, liberální, mně to je úplně jedno, pokud budete prodlužovat, tak dejte jasné pokyny, pravidla a mantinely, pokud je to právně možné. Jinak to neprodlužujte. Za mě, aby byly komentáře, že když se to neprodlouží, umřou lidé, takové opravdu laciné, populistické věci, které říká minimálně pan vicepremiér, nebudu to komentovat dál, měli dost času... Měli jsme 8 měsíců na přípravu zákonů, které by nám umožnily jasné kroky dát v rámci standardních režimů a zákonů, abychom ten nouzový stav nemuseli používat. Já ho nechci zpochybňovat, nejsem doktor, odborník, ale pokud by to tak proběhlo, říkám na rovinu, že budu zvažovat, mě už oslovilo několik subjektů, že bychom udělali další ústavní žalobu, která by se tohoto týkala, této oblasti. A ne, že nechci, abychom neměli nouzový stav pro nějaké oblasti, ale abychom měli jasná pravidla pro jeho využívání. Říkám, že to budu zvažovat. Neříkám, že to udělám. Uvidím, jak se rozhodneme, pak vám nabídku připojit se k tomu, protože už není možné k tomu pouze přihlížet.

A jenom k nějakým návrhům. Já tedy tady ho řeknu textově, pak to zkusím zprocesovat, jestli to zvládneme. Já bych řekl jednu podstatnou věc k těm kompenzacím. Velice oceňuji vaši snahu všech tady něco formulovat, ale my tady všechno nemůžeme nikdy postihnout. To je ten problém. Protože zítra už to nebude croissant a bude to zase něco úplně jiného, jiný smysl. To je to peklo. Určitě tady padlo dobře, že ta standardní pravidla na metr čtvereční jsou dobrá, už to říkám možná půl roku, hlavní problém je to, že vláda omezuje ty oblasti, které jsou nejjednodušeji omezitelné. Opravdu víme, že v továrnách se lidé nejvíce nakazí, ale nemůžeme zastavit ekonomiku, nemůžeme chtít, aby se zavřely velké provozy, to není možné. Tak se snažíme to nějak dohánět. Dobře, já tuto diskriminaci chápu, ale pojďme to dělat tak, aby ti lidé, kteří jsou diskriminováni, opravdu byli jasně kompenzováni, aby to bylo srozumitelné. Já jsem o tom hodně přemýšlel, protože teď jsme tady měli mít krizový zákon, že bych tam načetl nějaký pozměňovací návrh. Je to velice těžké definovat, co je ta jasná, správná kompenzace. Jestli to jsou tržby nebo cokoliv, to do zákona nenapíšete. Co mě napadlo, i po debatě s některými zástupci svazů, je, pojďme minimálně kompenzovat prokazatelné náklady podnikatelů. Jako minimum. Také je to jednoduché. Dneska někdo dostane, někdo nedostane. Já to přeji hoteliérům, protože jsou ve velmi špatném stavu, ale oni dostanou něco navíc než někdo jiný. To přece takhle nemůžeme připustit, aby někdo dostával pod nějakým tlakem, což je dobře, a druhý nedostal. Proč ta fitka nedostanou nějaké takové typy kompenzací třeba na jeden ten přístroj cvičící? Nevím. Proč to nedostanou bazény? Proč to nedostanou opravdu i ty sjezdovky, ti vlekaři atd.? Tohle takhle nejde, aby se vyzobávalo. Co když náhodou v médiích někdo křičí, tak ho budeme trochu více kompenzovat? I to, co se nabízí hoteliérům a hospodským, a oni to zjistí, až se to zavře v tu neděli.

Teď podle mě ještě čekají, co bude. Mnoha z nich to nebude pokrývat ani náklady. Některým ano, některým ne. Padlo tady, že 300 Kč na lůžko... Ale u malých penzionů, které nemají tři hvězdy, to bude 100 Kč. Takže to opravdu samo o sobě tu logiku postrádá. Mě napadla v této debatě formulace, přečtu ji, ale zkusím pak to formálně, doufám, že to zvládneme, s kolegy... Bylo by to v bodě IV. Vyzývá vládu, aby... Odrážka č. 2. Je tam text: „Upravila kompenzační programy pro rok 2021 tak, že zajistí spravedlivou kompenzaci.“ A jestli mohu doplnit text, jestli to bude pro vás srozumitelné. „A bude kompenzovat minimálně veškeré prokazatelné náklady.“ Pak by to pokračovalo dál. Jde mi o to, pokud jste likvidován jakoby, a vláda cíleně likviduje podnikatele, je tady ministr, já už jsem to tady říkal, který je cíleně pro likvidaci malého a drobného podnikání. Ať aspoň ty náklady uhradí. Mohu tady o tom mluvit hodiny, co ty náklady znamenají. V gastru. Když si dnes postavíte novou hospodu, víte, kolik stojí udělat kuchyň z nerezu? To je v řádech 2 až 10 milionů Kč. Pokud podnikáte, nevím, třeba v oblasti prádelen, nemáte pouze omezený provoz, a to nájemné, které platíte. Ale máte 15 dodávek, které máte na leasing a musíte je platit. Takhle bych mohl pokračovat dál a dál. To jsou ty prokazatelné náklady. Dokonce jsme tady viděli i tu věc, že vláda nechtěla kompenzovat všem ten kompenzační bonus. Tady jsme se tahali s paní ministryní úplně neskutečně, jestli dá podnikatelům 15 000 Kč a pak jim ještě odečte sociální, zdravotní pojištění. I to sociální, zdravotní pojištění by mohlo být vnímáno jako náklad. Tím by se to také vyřešilo. Jestli mohu, jestli tento návrh pro vás bude srozumitelný, zkusím to tedy zprocesovat, ale toto by bylo aspoň minimum. Nevěřím, že to vláda přijme, nevěřím, že vláda bude postupovat dál srozumitelně a nebudou další croissanty. Já tomu bohužel nevěřím. Je to amatérismus. Chápu, že jsou pod tlakem. Také tomu rozumím, ale mají takovou odpovědnost v tuto chvíli, že si toto nemohou dovolit. Toto bych doporučil navrhnout jako úpravu, která pro mě jako jediná správná je v tuto chvíli definovatelná. I za vás, jestli můžete, fakt komunikujte s poslanci, aby tohle, co tady říkám já, zvážili. Neprodlužovat nouzový stav v tom režimu, že si opět budou moci dělat, co chtějí. Já jsem proti tomu. Už v tomto žít nechci. Je to šílené a těch kroků, co se dějí, bude víc a víc. Je to špatně. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Alena Dernerová. Připraví se pan senátor Miroslav Adámek. Zapomněl jsem, paní senátorko Dernerová, už jsem vás přizval, paní senátorka Jelínková chtěla před vámi, takže bohužel... Ona na mě byla paní senátorka Jelínková tak laskava, že mohu vám říct, že můžete mluvit, a po ní bude paní senátorka Jelínková. Děkuji.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedo, děkuji paní senátorce Šárce Jelínkové prostřednictvím pana předsedy. Jenom jsem chtěla navázat na Lukáše Wagenknechta. Ten nouzový stav podle toho, jak se situace vyvíjí, tak si myslím, že tady bude zhruba tak dalšího tři čtvrtě roku, podle parametrů, které tady máme, protože když si to člověk odhadne, tak se bude hodně testovat, jestli jste si všimli, přibývá zase nakažených, ale důležitá informace je, kolik těch testů bylo děláno, a často o tom ani nemáme ponětí, kolik testů se udělá. To znamená, se vzrůstajícím počtem testů bude přibývat počet nakažených. Tím pádem se nehneme z PSA 4 dlouhou dobu. Takže ten nouzový stav, protože říká, od 1 do 5, tady bude dále, protože očkovací látka, která přicestuje poprvé 23. prosince, tak bude naočkována několika lidem a pak tedy budeme čekat na další dávky. Teď si vezměte, že ta očkovací látka třeba nebude účinná. Teď jenom tak spekuluji. Co tak budeme dělat? Budeme žít pořád v nouzovém stavu? To prostě nejde. Ta situace je hrozná. Myslím si, že se k tomu musíme postavit vysoce racionálně. To, co jsme říkali dlouhou dobu, že by se měly ochraňovat skupiny, které mají největší afinitu být problematické v rámci onemocnění covidem, a to se do dneška pořádně neděje. Nejsou pořádně v podstatě mnohdy testováni ti, kteří pracují v domovech seniorů apod. To znamená, že vize by byla třeba ochraňovat tuto skupinu, pak bychom mohli žít v podstatě relativně normálnější život, nebo jde udělat plošná opatření, ale udělat opatření pro určitý region, kde ta nákaza je nejsilnější, mobilita českého obyvatelstva není tak strašná, že bychom se měli obávat velkých přesunů sem a tam. Protože plošná opatření doopravdy zničí tuto republiku non plus ultra. Jsem lékař. Primární je samozřejmě zdraví, ale ekonomický faktor je nutno také vnímat. Je nutno vnímat, že děti se opravdu nehýbají, není tady tělocvik dlouhou dobu, je to naprostá devastace fyzické, ale i psychické kondice dětí. To prostě takhle dál nejde.

Co se týká otázek. Kdo vymyslel PSA? PSA vymyslel, jak jsem se tady ptala pana vicepremiéra, který mi neodpověděl nejprve, potom tedy pan ministr Blatný druhý den měl na svém brífinku message o tom, kdo je v rámci toho poradního týmu odborníků, o kterých mluvil pan premiér, i odborníků ze zahraničí, jak říká, takže tam není ani jeden lékař, tam není ani jeden virolog, imunolog. Jsou to lidé, kteří jsou, jak jsem si je prolustrovala, ekonomové, je tam sociolog, jsou tam také klasičtí modeláři, kteří si hrají s čísly počítačovými, jsou tam matematici. Ale matematicky se žít nedá. Nežijeme matematickým vzorem. Žijeme úplně jinak. Myslím si, že je důležité, aby se objevila i skupina lidí, nějaká rada, která bude rozumně rozhodovat, protože toto je od jedné strany k druhé, a je to strašně špatně. Na mě se také obrací lidé z regionů. Zapomnělo se třeba na svatební salony, tam ty ženy nemají, nebo ti, kteří tam pracují, tak si třeba vydělají 6000 za měsíc. Oni půjčovali šaty do svatby nebo na plesy a také jejich živnost končí. Na ty také nikdo nemyslel. Takže si myslím, že ten systém takového toho plošného zavírání není řešením, není dlouhodobým řešením, ale ta situace se vyvíjí tím, že budeme hodně testovat, těch případů je hodně, virus se šíří, je tady. Otázka je toho očkování, které nemusí být sebe spásné. Myslím si, že nám pomůže promoření, které tady probíhá, tím, že se rychle nakazíme, to je takový benefit viru pro něj, že má rychlou penetraci, rychle se nakazíme, a pokud máme infekt, kde dostaneme menší dávku, proběhne běžným, horším jak chřipkovým způsobem, leč tedy přežít se dá. Hovořím z vlastní zkušenosti. Ale myslím si, že je nutné opravdu vyzvat vládu k tomu, aby ukončila nouzový stav a trošku změnila i systém toho omezování. Myslím si, že plošné omezování není cestou, cestou je sednout si s odborníky a popovídat si o tom. Za sebe říkám, že z té situace jsem velmi smutná, už jako lékař, který sedí dennodenně v ambulanci a musí odpovídat na dotazy. Teď jenom bych se chtěla všem moc omluvit, tentokrát si tedy dovolím odejít dříve, protože mám poslední hodinu ve fitku, než mi ta fitka zavřou nadobro, třeba na půl roku... Abych tedy měla poslední dobrý pocit, že jsem pro své tělo něco udělala. Takže se všem omlouvám tímto a samozřejmě se přidávám k tomu návrhu usnesení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Poprosím paní předsedkyni senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí, Šárku Jelínkovou, připraví se pan senátor Miroslav Adámek.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Většinou právě neuplatňuji své přednostní právo, ale tentokrát jsem si dovolila ho tedy uplatnit možná proto, abych trošku tuto diskusi, velmi podnětnou, rozbila možná trošku jiným názorem. Doufám, že se na mě nebudete zlobit.

Poslouchám tady docela samozřejmě vážně a se zaujetím veškerou diskusi a mohu říct, že podepisuji snad úplně všechno, co tady zaznělo. Mám před sebou dokument, který má osm bodů. Každý z nich podepisuji. Dalo by se říci vlastní krví. Na druhou stranu přemýšlím o tom, jestli, když tady takto sedíme a říkáme tak důležité věci, které by měli poslouchat právě členové vlády a nejsou zde přítomni... Máme sice v úmyslu jim odeslat tento papírový dokument, ale přemýšlím, jestli toto je ta správná, nejšťastnější cesta. Mohla bych vzpomenout i mnohá veřejná slyšení, která probíhala zde v Senátu, např. jsem se bavila s panem kolegou Lumírem Kantorem, bylo to velmi důkladně, dobře připravené, za přítomnosti plna odborníků, veřejné slyšení týkající se ochrany dat i ve zdravotnictví, epidemiologické situace, bylo tam plno usnesení směrem k vládě. Vím, že i kolega Lumír Kantor, který tady teď není, že by mi to potvrdil, i urgoval vládu a očekával nějaké odpovědi a nedostalo se mu jich. Nyní, když se dívám na tento náš dokument, který se věnuje velice důležitým oblastem z oblasti kultury, očkování, až po to, kdo má přijít na tiskovou konferenci vlády, trošičku přemýšlím, jestli přijetím tohoto dokumentu, jak bych to řekla správně, nesnížíme nebo nezlehčíme trošku ty dokumenty a usnesení, které směrem k vládě jsou dávány. Jestli tímto tomuto pomůžeme.

Jestli, když už máme tady tyto zkušenosti s vládou, tímto, že jim dáme tento dokument, který se opravdu věnuje mnoha oblastem, ale zase navážu na kolegu Wagenknechta, který říkal, nemáme tam všechny oblasti. Na druhou stranu nám zase může někdo vyčíst, že na některou důležitou oblast, nevím teď, lyžařská střediska aktuálně, nebo fitness centra, kam odchází kolegyně, nevím, jestli nám také posílala jeden z těch 3000 e-mailů, které nám přišly během toho týdne, někdo nám může vyčíst, že jsme na některou důležitou oblast zapomněli, někdo by se mohl pousmát, že chceme tady najednou v jednom balíku řešit věci možná málo sourodé, by se tak dalo říci, tak jenom přemýšlím, jestli je to úplně ta správná cesta, kterou se vydat. Bohužel nemám... Ráda bych přišla, kdybych měla nějaký podnět a dobrou myšlenku, jak vládě všechno to důležité, co tady dnes zaznělo, jak jim to přinést na tom stříbrném tácu, aby to slyšeli a aby na to reagovali. Opravdu se malinko bojím, že pokud přijmeme toto usnesení, vidíme, že ta tvorba probíhá ještě tady na místě, doplňujeme čárky, přidáváme, ubíráme slova, protože bychom si uměli určitě představit ještě plno dalších změn. Dalším trošku problémem, který mám, jsou i ty termíny, kde třeba úkolujeme vládu tady v bodě II, aby do posledního prosince nás informovala o vakcinaci strategie ČR.

Dopředu nevím, jestli nám to vláda stihne podat, za druhé přemýšlím, kdo bude tím příjemcem, kdo bude číst 29. nebo 30. tuto její zprávu atd. Nic z toho nezlehčuji. Všechno beru vážně, jak říkám, téměř každou větu podtrhuji, jen přemýšlím. Je to ta správná cesta? Omlouvám se, že nemám tu nejlepší odpověď, která ta správná cesta je. Ale děkuji za tu diskusi všem vám, kteří jste vystoupili, ráda si vyslechnu ještě další kolegy, ale mám pocit, že my tady všichni se na tom shodneme. Možná je to i směrem pro lidi, pro veřejnost, že vidí, že se o ně zajímáme. Jejich problémy známe, žijeme mezi nimi v našich regionech, potkáváme se. Mohli bychom tady každý říct tisíce příkladů, jak se jich covidová doba dotkla. Velmi neblaze. A jak různá usnesení vlády a rozhodování, už to tady zaznělo, těch 1000 paradoxů včetně, se přidávám také k Lukáši, že jsem se také ve 21:00 hodin na dálnici už nenajedla, protože řekli, že potřebují k tomu mikrovlnku atd. Takže to všechno... Se všemi s vámi souhlasím, bohužel nemám tu nabídku cesty, ale jenom zvažuji, jestli tento dokument mám podpořit. Jestli se nemám zdržet. Ale se vší úctou k vám, k autorům a ke všem, kdo tady vystupovali. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji paní senátorce. Přihlásil se s přednostním právem pan senátor Jiří Oberfalzer, potom pan senátor Adámek, potom pan senátor Fischer a pak se hlásím já, abyste to věděli jenom, kdyby se přihlásil někdo další. Prosím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Jenom stručná glosa. Paní kolegyně tady popsala něco, co já bych nazval pocit marnosti zákonodárce člena horní komory parlamentu, protože my zkrátka nemáme přímý vztah k exekutivě a nemáme žádné exekutivní pravomoci. Naším jediným nástrojem je skutečně usnesení buď k zákonu a změnám tohoto zákona, nebo nějakého apelu směřovaného k vládě. Čili já bych se netrápil tím, že je to v zásadě chabý nástroj, ale předpokládám, že úplně na lehkou váhu snad vláda usnesení horní komory parlamentu nebere, nebo rozhodně by brát neměla.

Pak je tady další věc. Pravda je, že často projednáváme návrhy celkem složitých a komplexních usnesení, která buď jsou přijata na poslední chvíli některým výborem, nebo dokonce ani neprošla výborem, ale jenom určitými konzultacemi s některými orgány Senátu a nějakými vnějšími pozorovateli. To je věc asi, o které bychom se měli zamyslet, protože kdyby ten proces tohoto usnesení, já ho vítám, to chci také zdůraznit, stejně jako paní kolegyně, prošel nějakým orgánem Senátu, asi by tam se mohl doladit i okruh pojmenovaných problémů, jakož i nějaká drobná stylistika. Ale zdůrazňuji, že tento návrh podpořím v úpravách, které tady budou navrženy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Prosím pana senátora Adámka. Připraví se pan senátor Fischer.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Paní senátorka Šárka Jelínková mi mluvila z duše a pan místopředseda Oberfalzer také. Protože ve mně je také stejný zmatek, jestli to, co budeme přijímat, nedokážu se vyjádřit úplně ke všem bodům, ale moc děkuji předkladatelům, že do toho šli, že i na poslední chvíli něco připravili a snažili se rozpoutat diskusi, kterou tady můžeme vést, byť můžeme mít někdy pochybnost o tom, jestli ten dopad bude nebo nebude. Ale chci trošičku přispět i tím... Nedokázal jsem zformulovat do usnesení bod, který chci tady teď zvednout, nicméně chci o něm mluvit, protože si myslím, že je důležitý. Říkal jsem si, že by bylo asi lepší ho vzít třeba na sociální výbor, aby ten se k tomu vyjádřil, aby vám připravil podklad, protože ta materie kolem sociálních služeb, o které chci mluvit, je těžká, a možná byste nedokázali reagovat svým hlasováním, nebo by se to třeba i zhatilo v rámci usnesení.

Nicméně i v sociálních službách ta oblast je neutěšená a mnohými opatřeními vláda jde kontra proti sobě. Zaznělo tady: Nedůvěřuji vládě! Zeptal bych se, jestli vláda vůbec důvěřuje nám někdy v tom, a to i třeba ředitelům v sociálních oblastech. Mně totiž někdy připadá, že ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo práce a sociálních věcí si myslí, že odborníci, kterých já si nesmírně vážím v sociálních službách, na jakýchkoliv úrovních, ať je to ředitel, sociální pracovník, pracovníci v sociálních službách, rozumí své práci a dokážou vyhodnocovat ty situace. My všichni máme připraveny krizové plány, podle kterých jedeme dlouhodobě, tak jako vy ve svých oborech, ale ta vláda nám nevěří a snaží se centrálně něco nařizovat. My se s tím potom máme vyrovnat. Teď narážím na rozvolnění návštěv a rozvolnění vycházek. Sociální zařízení byla uzavřena, vycházky v současné chvíli máte... Myslel jsem, že budou zrušeny úplně, ale v současné chvíli jsou zrušeny na 6 hodin, návštěvy jsou povoleny, pokud máte negativní antigenní test. Víc než 50 % zařízení tyto antigenní testy nemůže dělat, protože nemá zdravotní personál, nemá na to kapacity. To znamená, že obchází tu situaci, co se týká návštěv. To je fakt, který je.

Co se týká vycházek, rodiny často udělají to, že, aby se viděly se svým blízkým, tak si ho vezmou na vycházku. Tam už ale mít antigenní test nemusí. Nedokážeme ani zkontrolovat, jestli dodržovali opatření, co se týká roušek, a pak samozřejmě toho klienta dovedou zpátky do zařízení, ale tam už ten antigenní test není potřeba mít. To znamená, jak tedy chráníme, když se budu ptát.

Byl bych rád, kdyby i v rámci toho antigenního testování mohla mít i sociální zařízení např. při konzultaci s krajskou hygienickou stanicí testování, které by bylo propláceno v rámci veřejného zdravotního pojištění. V současné chvíli je to tak, že to testování, které provádíme, MPSV nám řekne: „Tak si na to pište dotační titul.“ Ale toto přece nejde dělat. Ten kruh, ve kterém teď jsme, tak nejde tímto způsobem řešit.

Testování klientů a zaměstnanců, které bylo zavedeno na začátku listopadu, je v současné chvíli tak, že klienty už netestujeme a testujeme jenom zaměstnance. A já se ptám, proč... Proč to takhle je? A nedokáži si na to odpovědět. Mnohá zařízení testování klientů prováděla už od konce srpna, protože se připravovala na tu druhou vlnu. Na toto nikdo z vlády nereagoval, nějakým způsobem to neuchopil. To znamená, mnohá zařízení už na to byla připravena. Na začátku listopadu nám řekli, že máme nosit respirátory. Prosím vás, ty respirátory v těch zařízeních nosili už dávno předtím, protože si uvědomovali, že pracují s tou nejohroženější skupinou. Takže toto jsou jenom oblasti ze sociální politiky a od těch zařízení, která jsou, která jsem tady chtěl zmínit. Děkuji za podnět, který přišel od navrhovatelů. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Pavel Fischer, připraví se Miloš Vystrčil.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové, tento týden jsme probírali na VZVOB otázku možnosti vyšších pravomocí pro policii, aby na místě pokutovala nedodržování pravidel během pandemie, během nouzového stavu. Diskuse byla zajímavá, protože náš celý výbor, přestože máme policii rádi, bezpečnost nám leží na srdci, tak jsme návrh odmítli. Rozvinula se tam diskuse, která v něčem rezonuje s tím, co máme teď před sebou. Protože je na čase, už máme za sebou hodně měsíců pandemie, abychom si udělali takovou inventuru. Dřív, než vám ji tady nastíním, co by se s tím mohlo dát dělat dál, chci vyslovit podporu i tomu, co říkala paní senátorka Vítková, s těmi svátky, v předvečer svátku Vánoc si myslím, že je dobré nezapomenout na to, že nejenom sportem živ je člověk, že je potřeba připomenout lidem, že mohou jít na bohoslužby nebo jinak do chrámu, protože to je základní právo člověka.

Teď mi dovolte tu inventuru. Sám jsem se nestačil divit, když jsem si ji začal psát. Když vezmeme Listinu základních práv a svobod, tam máme v bodě 1. právo na život, právo na soukromí. Vzpomínáte ještě na jednoho ministra zdravotnictví, který svým výnosem, ministerským výnosem, vstoupil právě do této oblasti? Ministerskou vyhláškou začal omezovat svobodu pohybu, svobodu soukromí. To stojí přece za pozornost. My jsme tehdy říkali: Učíme se to, jsme na začátku. Budeme důvěřovat, že to ty technologie vyřeší za nás. Pak jsme se ozvali. I v rámci veřejného slyšení, které pořádal Senát, že není možné, aby data o soukromí, data o našem pohybu se začala šířit nekontrolovaně éterem, způsobem, o kterém nevěděl ani pan ministr, ani řada těch lidí, kteří mu radili, aby šel touto cestou.

Pojďme dál do té inventury. Půjdeme k dalším bodům. Svoboda pohybu, to jsme si řekli. Nedávno pan předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zpětně litoval, že vláda zavřela hranice, protože to bylo v rozporu s ústavou. Možná bude dobré, když se příště, pokud Ústavní soud nemůže reagovat v danou chvíli z různých důvodů, když se ozveme my. My jsme si v tu dobu říkali: „Není to úplně košér. Ale vláda ví, co dělá, resp. pojďme hlídat, abychom se z tohoto stavu dostali co nejrychleji.“ Ale pojďme dál.

V bodě 15, svoboda myšlení, svoboda svědomí, svoboda náboženského vyznání. O tom jsme teď mluvili. Svoboda svobodně projevovat náboženství společně s jinými nebo v soukromí, to znamená, zajít na bohoslužbu. Nepotřebujeme ani ministry k tomu, abychom věděli, že tohle je základní lidské právo.

Když půjdeme dál, pod bodem 17 najdeme svobodu projevu. A právo na informace. O tom taky mluví naše dnešní usnesení. Protože jsme si všimli, že vláda některým sdělovacím prostředkům přestala posílat pozvání a možnost zúčastnit se vládních tiskových konferencí. Ale to není otázka rozhodnutí, kterou by měl posuzovat tiskový odbor vlády nebo nějakého ministerstva. To je otázka základního lidského práva. O tom se prostě nediskutuje. To platí jak v dobách míru, tak např. v dobách nějaké nakažlivé nemoci. Instituce mají zajistit, aby toto právo mohlo fungovat.

Pojďme dál. Pod číslem 19, svoboda pokojně se shromažďovat. To taky není samozřejmost, dobře víme, že to bylo otázkou velkých debat během minulých měsíců.

Pod číslem 20, svoboda sdružování. Tady jsme u těch sportovních organizací a dalších kroužků. To je přece věc, kterou bychom měli možná mnohem pečlivěji hlídat, abychom nakonec nezjistili, že jsme přišli o jedno základní lidské právo.

Když půjdeme dál, pod číslem 21, podíl na správě věcí veřejných. Svobodné volby. Vzpomínáte si, že tato vláda dlouho neslyšela na to, že někteří ze spoluobčanů s právem volit, případně s právem kandidovat, by se mohli dostat do karantény, a tohle právo by jim mohlo být odňato, nebo popíráno? To taky není úplně sci-fi. My jsme to přece zažili.

Když jsme už u těch voleb, vzpomeňme si na to, jak jeden člen vlády obhajoval, že senioři dostanou poštou roušky. Nebyl to zdravotnický materiál, protože to zdaleka nesplňovalo základní parametry pro to, aby to občané mohli dostat. Došlo tam k několika zneužitím. Jednalo se o předvolební kampaň? Pravděpodobně ano. Jednalo se tam o zneužití registrů, základních registrů? Vždyť to dostávali lidé na svoje domácí adresy, které někdo někde musel vyndat ze systému v rozporu s pravidly.

Ale pojďme ještě dál. Zneužití osobních dat a údajů. Protože nešlo jenom o seniory, byli v milionech, ale také o lidi s handicapem. I ti jsou v nějakých registrech, i ti dostali něco, co sice nebylo zdravotním materiálem, co nebylo hygienicky zabaleno, co nesplňovalo základní normy. Státní úřad pro kontrolu léčiv se ostatně tehdy ozval, byl po zásluze varován, že by neměl do toho mluvit, ale byla to otázka dodržování pravidel v předvolebním boji. Jsem o tom přesvědčen, že bychom měli zkoumat tu naši zkušenost z hlediska základních lidských práv, abychom si uvědomili, že téma, které jsme dnes otevřeli, je tématem na skutečnou inventuru. To je moje závěrečné punktum.

Naprosto souhlasím s tím, že nedostatek pohybu a sportování může mít devastující dopady na naši společnost. Ale možná, že bychom neměli přehlédnout, že ve světle této inventury, jenom podle toho, co je psáno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního systému ČR, bychom na konci nemuseli také zjistit, že nejenom že jsme chabrus na nohy, ale že jsme taky chabrus na ústavu a na svobodu.

Tady si myslím, že je potřeba si to formulovat možná jako úkol na příští rok. Aby Stálá komise pro ústavu pěkně vzala ty nejviditelnější zkušenosti z období pandemie, podrobila je zkoumání dřív, než zase předseda Ústavního soudu dá někomu nějaké interview. To není jeho práce. To je naše práce. Protože my máme vládu kontrolovat, přesně jak řekl můj předřečník, varovat ji ve chvíli, kdy je mimo, ona je mimo rámec herních pravidel, ve kterých se má pohybovat. Proto velmi vítám tuto diskusi. Ale zdá se mi, že jsme na začátku, že by Stálá komise pro ústavu se tohoto měla okamžitě chopit a jednat dřív, než zjistíme, že jsme nejenom marodní z hlediska fyzické přípravy a zdraví veřejného, ale že jsme také marodní jinak, že jsme zapomněli žít svobodně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji panu senátorovi Fischerovi, který položil základ budoucího dokumentu Poučení z krizového vývoje ve společnosti. S přednostním právem je přihlášen pan předseda Senátu. Přihlásil se ústně, pane kolego, nezlobte se. Hned přijdete na řadu. My jsme provedli jenom rychlou výměnu. Ale řečené slovo platí.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Aspoň vidíte, jak to u nás v klubu chodí... Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, k těm věcem, co tady byly řečeny, mám jenom takové dvě nebo tři poznámky. Ta první je, že tady byl dotaz, jestli tím, že tady se nad tím tak trápíme, říkáme si různé věci z různých pohledů, něčemu pomůžeme nebo ne. Myslím si, že byť může mít i třeba paní senátorka Jelínková pravdu, je to naše povinnost a je to naše práce, o tom mluvit. Nevím, jak vy, ale já sám jsem jenom v tomto týdnu absolvoval dvě setkání, která byla výrazem naprostého zoufalství dvou skupin, které tady v ČR svobodně žijí a pracují. Tou jednou skupinou byli lidé, kteří pracují v tom oboru gastronomie a v oboru hotelnictví, kteří jsou naprosto zoufalí, s tím, v jakých podmínkách se dnes nacházejí, hrozí často konec jejich existence, připravují se, že v pátek budou občansky neposlušní, což jsem se jim snažil rozmluvit, otevřou své hospody, přestože by měli mít zavřeno.

To jejich zoufalství pramení z toho, že nenachází pochopení u současné vlády, nejsou schopni se orientovat a vyznat v těch opatřeních a ve všech těch možných různých druzích pomoci, které jsou jim nabízeny nebo jim spíše nabízeny nejsou. Přiznám se, že při diskusích s nimi nejsem schopen úplně ty věci do detailů posoudit. Jediné, co mi z toho plyne, je, že jsou to lidé, kteří tady normálně dlouhodobě fungovali, žili, úspěšně podnikali, najednou se ocitli v situaci, kdy si neví rady. Mám z toho pocit, že to asi nebude jejich chyba, když předtím byli úspěšní a normálně se o sebe dokázali postarat, že ta chyba zřejmě s velkou pravděpodobností bude někde jinde. Naší povinností, na to, že ta chyba je zřejmě někde jinde, je upozornit. Jestli si to někdo přečte nebo nepřečte, to je jeho věc. Na druhé straně tady k tomu ještě jenom řeknu, že to, co já teď mohu sledovat, poměrně často odpovědi na naše usnesení přijatá z jednotlivých ministerstev chodí, dokonce nám to umožňuje, poměrně často to třeba dělá VZVOB, znovu reagovat na ty odpovědi, kterými ministři na naše usnesení odpovídají nebo které formulují, kde se znova ukazuje, že je možné se jich znovu na některé věci ptát. Můj názor je, že na to zoufalství je potřeba reagovat. Tou druhou skupinou, abych neodbíhal, byly právě ty osoby samostatně výdělečně činné v oblasti kultury, v oblasti zejména hudby a prezentace hudebního umění, to bylo od klasiků přes folk až málem k popové muzice, kdy oni zase v podstatě nemohou žádat o žádné kompenzace, protože oni nemají zpravidla nic, jako nějaký festival a podobně, na který by se připravovali, nachystáno, oni fungují na základě poptávky. Pokud ta poptávka po nich je zakázána, není žádná škoda, která by jim vznikla, protože nebyla poptávka, tak jak oni si mají říci... Kdyby byl normální svět tady, měl bych pozvání, já nevím, ze Znojma, z Telče a z Jihlavy, tam bych koncertoval jako každý rok. Ale teď to pozvání nemám, protože ten pořadatel má zakázáno mě pozvat. To znamená, mně ta škoda nevzniká. O co mám tedy požádat kromě té pětistovky, která mi nestačí téměř na nic? Takže to je situace naprosto tristní. V té situaci oni jsou. Nevím, jestli to ta vláda úplně vnímá, protože oni skutečně neví, jak dál. Pak chodí za senátory, za námi, ptají se: „Co vy s tím budete dělat?“ Nemyslí si, myslím, že jsme bozi, to si nemyslí. Ale přece jen jakousi důvěru v nás mají. Čekají, že něco učiníme. To, že dnes to tady projednáváme, řekl bych, je naprosté minimum. To je jedna věc, kterou jsem k tomu chtěl říci. Že tady skutečně jsou zoufalí lidé, v zoufalé situaci, jsou to lidé, kteří živí tuto zemi. Dělají kulturu v této zemi. Dělají pro nás ty věci, které máme rádi. Dlouhodobě se tím úspěšně živí, najednou jsou v koncích. My bychom se měli snažit jim pomoci.

Ta druhá věc, která z toho čouhá jako sláma z bot, nejlépe o tom asi včera mluvil, myslím si, pan senátor Šimetka, je, že evidentně tady já registruji obrovskou krizi důvěry. Vláda tady prohospodařila obrovskou důvěru, kterou získala, řekněme, díky zvládnutí první vlny. To, že následně nedokázala na některé věci, které přišly, odpovídajícím způsobem reagovat, způsobilo jednak to, že lidé přestali těm opatřením a těm pravidlům, která jsou následně nastavována, věřit. Tudíž potom už je tak většinově nedodržují. A potom ta druhá věc. Dle mého názoru a dle mého soudu, pár z vás to tady řeklo, že ta vláda se začíná chovat, jako když my schvalujeme některé zákony, to, že přestává věřit v odpovědnost lidí, mně to připadá někdy, že vláda není ochotna uvěřit tomu, že hoteliér nemá zájem na tom, aby u něj spali především lidé, kteří mají covid-19. Přece jeho zájmem je, aby tam, pokud možno, nebyli. Pokud nevytvoříme podmínky, aby on to nějakým způsobem mohl zjišťovat, aby mohl nějakým způsobem se chovat tak, že bude, jak tady naznačoval pan senátor Horník, moci využívat třeba těch antigenních testů atd., tak se můžeme opřít o ty odpovědné podnikatele, zkusit tímto způsobem se s tou krizí vypořádat. Že to uděláme tak, že všem něco nařídíme, všechno zavřeme, přestaneme sportovat, přestaneme se učit, přestaneme zpívat, tak to potom skončí tím, že tady bude půlnoční království. To si myslím, že nikdo nechce. Nevím, jakým způsobem dosáhnout toho, aby zase ti lidé, kteří tady žijí, získali nějakou důvěru v tuto vládu, paradoxně bych si to docela přál, protože by to té věci hodně pomohlo. Ale nějak na to nejsem schopen dohlédnout, na to, že by se k něčemu takovému schylovalo. Je to škoda. Mrzí mě to.

Třetí věc, tím skončím, je, že když se na to usnesení podívám, tak mi tam chybí ještě zohlednění jedné věci, a to je, že když se upřímně snaží občan, podnikatel, právnická osoba zjistit, co může nebo nemůže, tak je to velmi obtížné, byť máme toho PSA, nebo máme prostě další možnosti, obecně, že by na jednom místě bylo přesně vypsáno, co je aktuálně platné, co aktuálně platné není, to nikde není. Tak si myslím, že by to usnesení bylo vhodné, já to potom paní zpravodajce také předám, vám také to přijde do lavic, ještě doplnit jeden bod, který se také týká toho odstavce IV, a to je, abychom vyzvali vládu, aby zajistila nějaký veřejný a na jednom místě dostupný, aktuálně platný, prosím, a strukturovaný souhrn, právě v souvislosti s pandemií covid-19 na národní úrovni, přijatých pravidel a opatření, aby ta pravidla, která současně platí, někde byla vypsaná. Ten, kdo se chce do toho podívat podrobněji, tak aby věděl, když si otevře tuto webovou stránku, najdu si tu půlhodinu, tak tam skutečně najdu všechna vypsaná pravidla, která dnes platí, bude to v nějaké struktuře, aby on věděl, že se to týká buď toho podnikání, nebo toho občanského života, nebo toho sportu, nebo té výuky apod. To si myslím, že je věc, která by nám pomohla, neboť jak teď jsme svědky sami, původně to měl být stupeň 1, 2, 3, 4, teď najednou se zase dostáváme do nějakých mezistupňů, jak je to s těmi mezistupni, už přesně nevíme.

Takže to je můj návrh, který budu podávat, přečetl jsem ho tady, ještě ho dostanete na lavice, předpokládám, že paní zpravodajka o něm potom taky nechá hlasovat. To by mohl být další příspěvek, pokud vláda s tím bude souhlasit, který by trošku pomohl odstranit ten chaos, který dnes já tedy velmi cítím. Zároveň by to třeba mohlo přispět trochu k tomu, aby se ta důvěra občanů v to, že to tady je někdo schopen zvládnout, maličko posílila, byť to tedy rozhodně lehké nebude. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji panu předsedovi, poprosím nyní přihlášeného kolegu, senátora Nytru. Pane předsedo?

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Začnu jedním konkrétním příkladem, jak to u nás funguje, z Moravskoslezského kraje. Ministerstvo zdravotnictví se dohodlo s Moravskoslezským krajem, v karvinské nemocnici provedlo testy pěti typů testovacích souprav antigenních testů na vzorku 1800 pacientů. Pět typů testů. Který si myslíte, že ministerstvo zdravotnictví následně vybralo? Ten šestý, který testovaný nebyl. To jenom dokládá tu metodičnost postupu. Nechci zabíhat dál, co to možná ještě signalizuje.

Chtěl bych, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, poděkovat panu senátoru Fischerovi za sofistikovanou inventuru. Zkusil bych předložit méně sofistikovanou inventuru. Měli jsme semafor, měli jsme PSA, troufám si tvrdit, že už nemáme PSA, máme v tuto chvíli kolo štěstí, a to nechci zmiňovat ty dva nástroje, které jsem včera a dnes zachytil na internetu a nejsou moc slušné. Není důstojné to tady zmiňovat.

Tato vláda v podstatě omezila kulturu a nahradila Divadlo Járy Cimrmana, protože otevřeli jsme restaurace a obchody a divili jsme se, že tam chodí lidé. Kina mohou promítat, ale nesmí tam chodit lidé. Obchody mohou být otevřené, ale od zítřka, s výjimkou základních potřeb, tam nesmí chodit, protože to nejsou základní potřeby. Takže např. koupit knihu byste si tam neměli, resp. když půjdete, porušujete nařízení vlády.

Mám v e-mailu výzvu galeristů. Pan senátor Horník to tady zmiňoval. Zavřely se všechny galerie, ale okamžitě se poskytla výjimka dvěma galeriím, to, že to jsou galerie státní, to, že to jsou s drahou výstavou... Ale srovnejte rozpočet ministerstva kultury, resp. Národní galerie, ve srovnání s rozpočtem soukromého galeristy, který tu galerii provozuje sám za sebe, za svoje, my jsme mu ji zavřeli.

Nevím, jestli by se mělo rozvolňovat nebo zavírat. V srpnu vláda měla data. Neudělala nic, jenom kvůli tomu, že se blížily krajské volby. A senátní, pochopitelně. V listopadu, nebo přelom listopadu a prosince, se otevřely restaurace a obchody. Po třech dnech se vědělo, že v restauracích, že to je zdroj nárůstu těch čísel. Moc mně to nesedí s tím, co se tvrdí o koronaviru, kdy inkubační doba má být 5 až 10 dní.

Všechno to vychází z toho, že ta data buď nejsou, nebo jsou a nikdo jim nevěří, díky tomu, jak se pohybovaly ty jednotlivé údaje. Opravdu nevím, jak by tato společnost měla postupovat, protože na jednu stranu je ta veřejnost objektivně znechucena, zneklidněna, vydrážděna tím, jaké dostáváme informace, jestli se tomu vůbec informace dá říkat. A přitom možná někde skrytě, bohužel, jsou ty informace, na které bychom měli dávat pozor, abychom se neřítili do třetí vlny.

Děkuji zpracovatelům, i když tady byly některé výhrady, přiznám se, že i já, mně to připadá od Šumavy k Tatrám, ale asi těžko budeme hledat nějakou kompromisní variantu. Takže za mě lépe takto, než vůbec. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji panu senátoru Nytrovi. Další je pan senátor Lumír Kantor. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Ondřej Šimetka.

Senátor Lumír Kantor:  Děkuji za udělení slova, vážení kolegové, já jenom tři stručné poznámky. Pan senátor Adámek mluvil o těch návštěvách. Před týdnem jsme poslali za anticovid tým trojkoalice, sám za sebe jsem posílal návrh návštěv, které by byly použitelné i v případě jiných epidemií, jako je třeba virová, chřipková atd., tak aby se nestávalo, že lidé v nemocnicích umírají, aniž mají možnost se setkat se svými příbuznými, aby mohl být někdo, mám to v tom materiálu nazvané jako poučený návštěvník, jedna osoba, nejbližší, jak nazývají v anglické literatuře, milovaná osoba, lidi, kteří tu návštěvu potřebují. To se tam nazývá nepostradatelnou osobou. Je to osoba, která může přijít i v pátém stupni PSA, pokud z něho vycházíme, může poskytnout tomu dotyčnému najít nějakou útěchu, aspoň svojí přítomností, protože je prokázáno, že návštěvy, jak v nemocnicích, tak v sociálních zařízeních, jsou významnou součástí léčebného procesu. To je úplně bez debaty. Každý, kdo je zdravotník nebo pracuje v těchto zařízeních, tak to může potvrdit. Jenom to chtít vnímat a vědět o tom. Je to součást klientského působení léčebného procesu.

To d), já jsem vycházel z několika různých modelů, nakonec jsem si zvolil skotský model, který umožňuje návštěvy i bez antigenních testů, za dodržení nějakých základních podmínek. Ta pravidla jsou tam daná. Na svém oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci, na novorozeneckém oddělení, jsme možnost návštěv udržovali, na intenzivní péči u dětí, které to potřebovaly, udržovali jsme celou dobu covidu, od toho 10., 11. března. Šlo to, neměli jsme ani jednu komplikaci. Prostě jde to, jenom hledat ty cesty a chtít. Ministerstvo zdravotnictví by mělo být hybnou silou toho, aby to šlo.

Další věc. Chtěl jsem se zmínit o tom, co s v některé literatuře nazývá „debilizací společnosti“. Prostě to, co se děje teď v této době, v těchto měsících, co se děje konkrétně v ČR, směřuje k tomu, aby, teď to předesílám a říkám, není to pejorativní výraz, je to výraz určitého stavu, „debilizace společnosti“, to tomu výrazně napomáhá. To, že se zavřou školu, považuji za jeden z největších zločinů od března tohoto roku, protože to vede k tomu stavu, o kterém jsem mluvil. Zavírat školy, když víme, že v jiných zemích to nebylo nutné, je prostě brutální akt proti vzdělávání a proti základnímu právu na vzdělání.

Na závěr jsem chtěl říct, ještě citovat kolegu Adámka, že tady se nedá, mluvili jsme o tom včera, já jsem o tom mluvil taky během toho očkování, že ten základní rozpor té nedůvěry ve vládu je odrazem i toho, že vláda se chová velmi nedůvěřivě a naprosto špatně, nevěří svým občanům. Vychází to ze všech těch možných věcí, které se udály za poslední dva roky, nedůvěra je tady oboustranná. Nevím, kdo by ji mohl spravit. Na druhé straně, chci říct, že v Senátu jsme o té nedůvěře mluvili už v červnu loňského roku, během veřejného slyšení, kdy první bod z těch 22, 23, na který nám nikdo neodpověděl, co neodpověděl, ignoroval, jak tedy předseda vlády, tak i všechna dotčená ministerstva... Prvním bodem bylo, že klíčová je důvěra občanů ve stát. A to úplně selhalo. Nakonec se nám to velmi potvrdilo ještě během naší cesty na Tchaj-wan, kde právě věci fungovaly díky tomu, že tam je 90% důvěra v paní prezidentku, 90% důvěra v ministra zdravotnictví. To už máme za sebou, to jsme prošvihli. Takže budeme hledat další cesty. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je pan senátor Šimetka. Prosím, pane kolego.

Senátor Ondřej Šimetka:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážení kolegové, poslouchám tu diskusi a cítím z toho frustraci, hněv, nesouhlas s opatřeními, která dělá vláda. Já to cítím úplně stejně, v podstatě se můžu podepsat úplně pod všechno, co se tady říká.

Jsem ale lékař, musím připomenout tu epidemiologickou situaci, protože bych byl nerad, aby to, co my tady ventilujeme ven, aby někdo interpretoval jako tlak na nějaké rozvolňování, které bychom si zajisté všichni přáli, přáli bychom si, aby ta opatření vlády měla nějakou logičtější posloupnost. Ale chci připomenout to, že jsme těsně za vrcholem druhé vlny, ta druhá vlna byla silnější než kdekoliv jinde, a to právě proto, že vláda zanedbala začátek té druhé vlny. Bylo to v tom zmiňovaném období před krajskými volbami, kdy vláda nechtěla reagovat, reagovala velmi pozdě, přestože měla velmi silné signály, že je nutné situaci přibrzdit, mohlo se to zastavit. Nemuseli jsme vystoupat tak vysoko na tom stupni druhé vlny.

Druhou vlnu jsme překročili, ten kopeček, začali jsme snižovat ta čísla, bohužel se zdá, že začíná vlna třetí. Ta čísla jsou jednoznačná. Začíná se to ohýbat nahoru. Obávám se, že pro spoustu lidí a pro spoustu rodin to budou neveselé Vánoce, mám tím teď na mysli ty pacienty, kteří se dostanou do nemocnic, mám na mysli personál, který se o ně bude muset starat. Tlačme na testování, tlačme na nějakou logičnost vládních opatření, tlačme na zodpovědnost vlády, ale netlačme teď na nějaké prudké rozvolňování. Podívejme se do zahraničí. Německo při mnohem lepších číslech zpřísňuje. Holandsko při mnohem lepších číslech taky zpřísňuje. A to poměrně výrazně. Izrael před několika týdny nebo měsíci při mnohem lepších číslech, než měla ČR, udělal poměrně tvrdý lockdown, situaci zvládl v tom raném stádiu epidemie, připravil si očkovací strategii a začíná očkovat. Za několik měsíců tyto země, které se chovají zodpovědně ke svým občanům, budou daleko před námi. My bohužel sbíráme plody toho nemožného chování vlády, jsme v situaci, v jaké jsme. Narůstá nespokojenost, frustrace, ale obávám se, že toto nás povede pouze k tomu, že budeme několik mnoho dalších týdnů různě zavírat, rozvolňovat, ten tlak na rozvolňování v neadekvátní situaci bude narůstat. Bohužel je to tak, jsme svědky selhání státu a vlády. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, poprosím nyní pana senátora Čunka.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych rád upozornil na jednu věc, a to je spravedlnost, kterou tady nepěstujeme v ČR, protože je zcela jistě více než milion lidí, tedy pracujících, možná mezi všemi těmi obory, které mají jistotu, dostávají sto procent, všichni státní úředníci, lidé ve veřejné správě, my, byť jsme zmrazili platy, nás nic neohrožuje... Ale přijde mi, že se na některé podnikatelské subjekty, měl jsem teď s jedním velkým subjektem přestávku, měl jsem schůzku, jich se, těch velkých, hotelových řetězců, nedotýkají opatření k pomoci, mohou využít jenom něco, to znamená, že zhruba se jich týká 30 procent pomoci, kterou mají jiní podnikatelé, myslím si, že to, po čem tady mnozí volají, bychom měli chtít od vlády, ta jednoduchá opatření, protože jestliže se tady zavedl systém elektronické evidence tržeb, či zda někdo i přesto podváděl, tak když jednoduše vezmeme data z minulého roku, jaké měli tržby, nadto se dohodne vláda, jestli jim dá 60, 70, 75, jak v Rakousku, procent, tak ti, co podváděli, budou mít méně a budou na tom špatně, ti, co tržby přiznávali a danili je, když vezmete a podíváte se na celý sektor cestovního ruchu, tak to v ČR není vůbec zanedbatelná částka HDP. To znamená, ani zaměstnanosti, ale zároveň zisku. Takže je to poctivý a dobrý průmysl, jako každý jiný, tvářit se, že tedy, dobře, oni padnou, ale ty budovy zůstanou, on potom někdo, kdo teď odpočíval, měl ty stovky milionů někde, on si to koupí a začne to provozovat... To si tak úplně nemyslím. Ve chvíli, kdy odejde koronavir a my se budeme chtít vrátit k tomu normálnímu životu, na který jsme zvyklý, Praha těmi malými kavárnami nebo kavárničkami, restauracemi oplývá, stejně jako přibyly v jiných městech, tak tam prostě nebudou. A zase to vyvolá tlak, že lidé budou říkat: „Dělejte něco, co se tady děje...“ Nevím, jestli ti, kteří zkrachují, budou mít chuť začínat znovu. Možná chuť by měli, ale pak nebudou mít vůbec žádné peníze. I z tohoto pohledu skutečně spravedlnosti, kdy ti zaměstnanci, tedy my všichni, v tomto smyslu, byť my nejsme v zaměstnaneckém poměru, ale celá tato sféra je sanována velmi dobře, tak ti ostatní, tito podnikatelé, na to celé doplatí. Samozřejmě posléze na to doplatíme my, že nebudeme mít nejenom jejich daně a nejenom hodně nezaměstnaných lidí, kteří budou propuštěni z těchto, a už teď jsou propouštěni z těchto zařízení, ale také nám bude chybět i tato služba. Myslím, že jediným kritériem pro vládu má být počet lůžek, která máme k dispozici. Pravdou je, že v té druhé vlně ve Zlínském kraji, ve všech pěti nemocnicích, které má, zbývalo v té nejvyšší vlně už jenom 30 lůžek, která se dala použít. Nejde o to, že bychom neměli krizové plány, teď myslím celá ČR. My jsme ten plán krizový, co se týká nemocnic, zcela náhodně upgradovali před rokem, takže my víme, kam bychom ukládali lidi. Ty prostory jsou, vhodné hotely apod. Jenomže není, kdo by se o ně staral. Takže my jsme omezeni personálem a počtem lůžek v nemocnicích. To si myslím, že je jediné kritérium, kterého bychom se měli bát. Všechno ostatní samozřejmě asi musí projít nějakou jinou úvahou. Ale přidávám se tady k panu kolegovi, který mluvil, k senátoru Kantorovi, který mluvil o školácích. Pravdou je, že jiné země to vzaly tak, že školáci jsou ti, kteří covidem trpí velmi málo, protože ten průběh je všeobecně u nich velmi, řekněme, jemný. Ale jsou to ti, kteří by mohli donést nebo být přenašeči tohoto viru.

Faktem ale je, že když vezmeme, ten termín „debilizace“ je zajímavý a zcela jistě pravdivý, tak když vezmeme výsledky ve školách teď, tak se jeví, že by většina studentů měla opakovat ten ročník, protože on je k ničemu. Když to dopadne tak, že se začne povolovat a odpouštět to, tak tento ročník vám napíšeme, oni budou postupovat dál, tak to úplně nevím, jestli bych chtěl, aby... Pan kolega říká, že je lékař. Tak já úplně nevím, jestli bych chtěl, aby mě léčili takoví lékaři, kteří tu zkoušku dostali, protože prostě byl covid... Ale to se týká samozřejmě i všech ostatních povolání.

Jinde k tomu přistupovali tak, já jsem si četl, jak v zahraničí, kde nezavřeli školy, to dělali, oni varovali staré rodiče a rodiče a řekli: „Uvidíte, ono to přejde. Oni se promoří. Vy se stýkejte jenom rodiče s těmi dětmi, a to ještě opatrně. Staří už vůbec. A jak tím projdou, tak už se stýkat můžete.“ Oni chodili dál do školy. Takže je to...

Jenom chci připomenout, že je to taky skutečně o takovém selském rozumu, o praktickém přístupu, zvolit tu správnou cestu. Ale myslím si, že v oblasti školství, tam to nebylo v pořádku. Tam to nebylo zvoleno správně.

Jinak za první vlnu vládu nebudu kritizovat, protože jsem v ní intenzivně žil. Věděl jsem, že všichni víme stejně. Teď bych marně hledal nějaké slovo, které by nahradilo to hezké české, ale skutečně jsme věděli stejně, to znamená, téměř nic, nebo málo. Ale ta druhá vlna mohla vypadat už jinak. Díky.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Klementa.

Senátor Josef Klement:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já jsem senátorem pouhopouhé, něco málo přes dva měsíce. Prosím, neberte mi iluzi, že jakékoliv vyjádření, jakýkoliv pozměňovací návrh je zbytečný. Děkuji předkladatelům, my jsme se včera o tom bavili na podvýboru pro sport, děkuji za tyto apely směrem k vládě.

Souhlasím s mými předřečníky ohledně školství. Já jsem neuvolněný radní, u nás ve městě, 20 tisíc obyvatel, máme čtyři základní školy. Cítím aktuální potřebu, aby ty děti se vzdělávaly, ne distančně, ale prezenčně.

Jenom krátká glosa ke sportu. Žďár nad Sázavou je město sportu, paní Němcová ví, jsme víceméně občané stejného města. Já bych byl rád, abychom opravdu apelovali na to, aby sportoviště byla zpřístupněna sportujícím, nejenom dětem, nejenom sportu profesionálnímu, ale i amatérskému.

De facto dneska máme sportoviště už otevřená, dneska se jim ale říkají Kauflandy, hobby markety, Bauhausy a podobně... Tam na jednoho sportovce máme vyčleněno 15 metrů čtverečních. Jistě řada z vás jsou sportovci. Ví, že tělocvična nebo sportovní hala má standardní šířku 20 metrů. Délka je rozdílná, ale pohybuje se mezi 30 až 40 metry. Takže lehkou matematikou se dá spočítat, že v případě 20 sportovců je na jednoho sportovce vyčleněno 30 až 40 metrů čtverečních. Projevují se fyzickou kondicí, takže svým způsobem jsou nějak testováni nebo imunní a zdraví lidé. Teď přes vánoční svátky, myslím si, že bychom měli klást důraz na to, aby právě ta sportoviště byla otevřena.

V závěru opravdu moc děkuji předkladatelům, že se tomuto věnujeme, že se navzájem povzbudíme, že to, co činíme tady v Senátu, není zbytečné. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore. Nyní poprosím pana senátora Grulicha.

Senátor Jan Grulich:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, já bych chtěl jenom velice krátce zareagovat na své předřečníky ohledně školství. Chtěl bych to malinko napravit... Tady koluje pořád taková všeobecná informace, že školy jsou zavřené, že děti mají výpadek. Ano, je to částečně pravda, ale když toto slyší naši učitelé, kteří teď dělají, co můžou, opravdu co můžou, kteří s vypětím sil dělají distanční hodiny, kteří vzdělávají, a to vzdělávání jim teď trvá daleko víc hodin, mají doma rodiny, tak je to vždycky takový jako bič na ně. Že se snažíme, co můžeme, jako učitelé, přitom stále je tady omílaná jakási převzatá pravda, že se děti neučí. Je pravdou, že se ty nůžky rozevřely, že některé děti, které na distanční výuku nechodí nebo nemají podporu od rodičů, tak opravdu jsou velké rozdíly mezi těmi dětmi. Ale musím říct, říkám to tady zodpovědně, protože jsem součástí distanční výuky, učím každý týden, tak děti se učí. Děti se učí. Je to velice náročné. U velké většiny těch dětí ten výpadek, věřím, nebude tak velkým problémem. Problém jsou rozevřené nůžky. Říkám to jenom kvůli tomu, abychom si to uvědomili, abychom tady nešířili takovou tu tezi, že se děti neučí. Protože to učitelé strašně neradi slyší, je to trošku podkopnutí jejich práce, protože oni se opravdu v této době velice snaží. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a protože se do rozpravy nikdo další nehlásí, tak ji uzavírám. Poprosím nyní pana navrhovatele o jeho shrnutí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já bych v tom závěrečném slově to shrnutí udělal velmi jednoduše. Zaznělo tady skoro úplně všechno. Co jsem ale pochopil, je, že společnost volá po tom, aby zákonodárci nějakým způsobem se jasně vyjádřili, minimálně aspoň část z nich. Mrzí mě, že toto neudělala třeba Poslanecká sněmovna. Tak snad veřejnost aspoň pochopí malinko, že ten zatracovaný Senát, který vlastně nepotřebujeme, tak snad úplně tak zatracovaný být nemusí.

Když nás někdo poslouchal, možná si z toho vyvodil obrovské množství negativní energie, která na nás svým způsobem dosedá, z koronavirové situace, ale ono tomu tak není. Mám dojem, že tady bylo hodně pozitivního řečeno. I to usnesení jde tou pozitivní cestou. Dokonce tady nabízí řešení, samozřejmě nejsme schopni popsat všechny ty možnosti, které by se v terénu daly dělat o hodně lépe a víc, než to dělá zatím vláda. Ale je třeba chtít.

Shrnul bych úplně závěrečně, že děkuji za tuto debatu vám všem, věřím, že možná se s tímto tématem, jak tady bylo naznačeno, děkuji panu senátorovi Fischerovi, protože do toho vtáhl tu ústavnost, tak že se s tímto tématem určitě neshledáváme naposledy. Doufám, že komise pro ústavu a lidská práva, obracím se na paní senátorku Němcovou, si povšimla těchto věcí a že možná budeme schopni trošku víc vydefinovat, i pro vládu, jak by měla konat v rámci mantinelů daných ústavou.

Děkuji za diskusi. Asi více shrnutí řekne paní zpravodajka, paní Němcová.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, nyní opravdu požádám paní zpravodajku o její shrnutí rozpravy a návrhy na naše hlasování.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ještě jednou před vás předstupuji, abych shrnula naši dnešní odpolední debatu k tomuto bodu jako zpravodaj. Nejprve dovolte, abych poděkovala všem z vás, kteří jste v té diskusi vystoupili, pokud jsem si dělala pečlivé poznámky, tak nás bylo 17 celkem. K tomu bych dodala, že, jestliže takováto debata, která trvala, od půl třetí, takže dvě hodiny jsme jí věnovali, možná o něco déle, znamená, že každý z nás pozoruje situaci, přemýšlí nad ní, skládá si argumenty, analyzuje si ji, znamená to, že ale stejně tak postupují naši voliči a občané ČR, proto si myslím, že je správné, že se o tom bavíme, protože je zastupujeme. Jestliže sami cítíme, že je v nás přetlak, že potřebujeme sdělit některé věci, tak je nepochybné, že totéž cítí i ti, kteří nás sem vyslali a dali nám mandát k tomu, abychom je zastupovali. Nemohu a nebudu opakovat všechno, co zde zaznělo, to není smyslem mého vystoupení.

Ale jestli dovolíte jenom jednu, jednu věcnou poznámku, která se týká takového doplňku k vystoupení paní senátorky Vítkové. Naprosto jste mi mluvila z duše o tom, co se děje v oblasti církví, náboženských společností, věřících. Jenom takový postesk, ten dodatek k tomu, že v nedávných dnech, nevím, jestli je to týden nebo 14 dnů, to přesně už si nepamatuji, proběhla médii zpráva o tom, že je zcela uzavřen Pražský hrad, že tato uzavírka se stala rozhodnutím kancléře Pražského hradu Mynáře. Ten ji zdůvodnil tím, že v prostranstvích a na nádvořích Pražského hradu by bylo zbytečně moc lidí, to je ten důvod, proč to zavírá. Stalo se ovšem to, že tím, že je neprodyšně uzavřen tento prostor, tak je také zabráněno vstupu do katedrály sv. Víta, což, teď jsem neměla v té rychlosti možnost si všechno ověřit, ale když si vzpomínám na jednání, která se vedla o církevních restitucích, vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, a té debatě o tom, zda katedrála sv. Víta bude náležet státu nebo bude vrácena církvím, vím, že tam byla podmínka toho, že sice zůstává v majetku státu pod patřičnou památkářskou ochranou, ale nesmí být v žádném případě bráněno výkonu náboženského kultu. Dostáváme se k bodu, co se vlastně v té společnosti děje. Mám dojem, že když to všechno postupně nebudeme sumarizovat, tak těch věcí bude přibývat a my nad nimi nutně z toho přetlaku informací a z toho, jak jedna bude přebíjet druhou, tak nad tím začneme mávat rukou a budeme si říkat: „No, co s tím hold naděláme...“ Čas poběží a najednou zjistíme, že všechna ta práva, všechny ty svobody jsou ořezány tak, a my jsme včas nereagovali. Tak to dovolte, že jsem cítila jako povinnost to doplnit, abychom si uvědomovali, kam to všechno může vést, když se včas neozveme. To byl jenom malý, krátký dodatek a teď, prosím, dovolte, abych řekla návrh dalšího postupu, tedy hlasování.

Byly předneseny čtyři pozměňovací návrhy, jeden z nich bych označila jako spíše stylisticko-gramatický, ten pochází od pana senátora Jiřího Drahoše, a upravuje bod IV a V. Pak byl přednesen pozměňovací návrh paní senátorky Jaromíry Vítkové, který se týká třetí odrážky v bodě IV. Pan senátor Lukáš Wagenknecht předkládá návrh na úpravy druhé odrážky v bodě IV, pan předseda Senátu Miloš Vystrčil navrhuje novou odrážku v bodě IV.

Navrhuji tento postup, abychom nejprve se vypořádali s tou gramatickou úpravou, kterou navrhl pan senátor Jiří Drahoš, a poté hlasovali zvlášť o každém návrhu, tedy o návrhu nejprve paní senátorky Jaromíry Vítkové, vždycky bych pak ten návrh přečetla před samotným hlasováním, poté o pozměňovacím návrhu pana senátora Lukáše Wagenknechta a na závěr o návrhu předsedy Senátu Miloše Vystrčila, a pravděpodobně ještě musí být potom hlasování o návrhu usnesení jako celku. To je můj návrh procedury, prosím o případné doplnění nebo vyjádření se k ní.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní zpravodajko. Nyní se rozhlížím, zda někdo má nějaký protinávrh? Ne, myslím, že ten návrh je logický. Svolám tedy kolegy, kteří budou chtít hlasovat...

V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum je 25. Budeme hlasovat postupně o pozměňovacích návrzích, které nám paní zpravodajka vždy přečte, jsou krátké, bude to tak nejpřehlednější. Chcete odregistrovat? Paní senátorko, tady máte stejný panel. Trváte na tom odhlášení 45 lidí, fakt? Tak dobře. Musím...

Chceme znát přesné skóre, chápu to. Ještě někdo bojuje s registračním zařízením? 45! Dostali jsme se na stejné číslo, ale znovu to kleslo. Někdo přišel a odešel. A pak nepřišel. A, pozor, pro steno, byl to Jaroslav Zeman!

Teď konec žertů. Paní zpravodajko, můžeme tedy předložit první námět k hlasování.

Senátorka Miroslava Němcová:  Ano. První návrh hlasování předkládá pan senátor Jiří Drahoš, týká se třetí odrážky v bodě IV a návrh zní takto. Upravit celou tu odrážku takto. Bude znít: „srozumitelně a jednoznačně stanovila pravidla, která budou platit při jednotlivých stupních PES pro veřejnost a různá odvětví podnikání tak, aby nebyla omezena nebo zcela uzavřena jejich činnost“.

Druhý návrh je též od pana senátora Jiřího Drahoše. Domnívám se, že můžeme hlasovat o obou najednou, protože jsou to gramatické úpravy, ten se týká... V bodě V písm. a) upravit celý text takto: „Upozorňuje, že aktuální situace v kontextu přijatých opatření v amatérském sportu a sportu mládeže se jeví jako neudržitelná, vede k devastaci pohybových návyků a kondice zejména u mládeže a může přispět k výraznému odklonu dětí a mládeže od pravidelného sportování a sportu jako takového.“

To je návrh.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Čili toto je návrh, o kterém budeme hlasovat. Všichni zvládli, myslím, registraci. A vida, je nás 50, čili kvórum je 26. Spouštím hlasování o prvním pozměňovacím návrhu pana senátora Drahoše. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 85, kvórum 26, pro 48, jeden proti, návrh byl přijat.

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji. Druhým návrhem je pozměňovací návrh paní senátorky Jaromíry Vítkové k návrhu usnesení. Týká se třetí odrážky bodu IV, paní senátorka ji navrhuje upravit takto: „srozumitelně a jednoznačně stanovila pravidla, která budou platit při jednotlivých stupních PES pro veřejnost,“ doplňuje dvě slova, „skupiny věřících a různá odvětví podnikání tak, aby nebyla omezena nebo zcela uzavřena jejich činnost“. Doporučuji tento pozměňující návrh.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Krásné. Ono by to bylo lepší, jak jste to teď přečetla, ale už to tak máme... Zanedbal jsem navrhovatele. Tak nejprve se zeptám, jaký byl jeho postoj k předchozímu návrhu? (Smích.) Už to vidím. (Navrhovatel: K předchozímu pozitivní.) Děkuji. Paní zpravodajko, vy jste souhlasila s tím předchozím návrhem?

Senátorka Miroslava Němcová:  Já dopředu řeknu, že budu souhlasit se všemi pozměňujícími návrhy, souhlasila jsem s tím prvním. Doporučuji ctěnému Senátu i tento druhý návrh.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Paní zpravodajka počítá s mou zapomnětlivostí i nadále. Nyní jsme si tedy přednesli druhý pozměňovací návrh. Ptám se pana navrhovatele na jeho postoj?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  I já dopředu řeknu, že u těch všech je souhlasné mé stanovisko, abychom si to zjednodušili.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Všichni slyší, tak já už se nebudu ptát. Tedy můžeme přistoupit k hlasování o druhém pozměňovacím návrhu z pera paní senátorky Vítkové.

Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko a zvedne ruku nyní.

Hlasování č. 86, při kvóru 26, pro 46, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

Senátorka Miroslava Němcová:  Třetím návrhem je pozměňovací návrh pana senátora Lukáše Wagenknechta, týká se druhé odrážky v bodě IV. Návrh zní takto:

„Upravila kompenzační programy pro rok 2021 tak, že zajistí spravedlivou kompenzaci všem postiženým firmám a živnostníkům na úrovni, která umožní jejich další existenci, a bude kompenzovat minimálně veškeré prokazatelné náklady,“ to je tedy to, co přibylo, ten text, „a návrh na nový kompenzační systém Senátu předložila do 11. ledna 2021“. Podporuji tento návrh, jak už jsem řekla.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pamatujeme si, že aktéři souhlasí. Spouštím hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 87, kvórum 26, pro 49, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Senátorka Miroslava Němcová:  Posledním návrhem je návrh pana předsedy Senátu Miloše Vystrčila, týká se bodu IV. Navrhuje tento bod doplnit o novou odrážku, která zní takto:

„Zajistila veřejný, na jednom místě dostupný, aktuálně platný a strukturovaný souhrn pravidel a opatření přijatých v souvislosti s pandemií covid-19 na národní úrovni.“

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, se souhlasem všech zúčastněných spouštím hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti, zvedne ruku nyní a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 88, kvórum 26, pro 49, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Nyní můžeme hlasovat o celém návrhu v těchto úpravách, takže už... O tom jsme nemluvili. Takže souhlasíte? Pan navrhovatel? (Navrhovatel: Souhlasím.) Paní zpravodajka? (Zpravodajka: Souhlasím.) Souhlasí... Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 89, upozorňuji, že to bylo poslední hlasování v tomto roce, při kvóru 26, 49 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Chci poděkovat navrhovateli a paní zpravodajce za odvedenou práci.

Vážení kolegové, dovolte, abych vám z tohoto místa popřál klidné Vánoce, ve zdraví, šťastný nový rok, štěstí budeme potřebovat. Silvestra budeme slavit v útlém prostředí vlastních rodin, zásobte se, dokud jsou obchody otevřeny.

Ještě se hlásí pan předseda, který by rád vás oslovil, než se rozpustíme.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se přidávám k tomu přání všeho dobrého, prožití vánočních svátků, chci vám hlavně poděkovat za tu spolupráci a práci, kterou jsme tady v tomto roce odvedli. Chci nám všem popřát, abychom to zvládli, ten rok 2021, tak, aby se nám dařilo lépe než v roce 2020. Byť si myslím, že jsme z hlediska věcí, které se týkají úkolů, které má přímo v náplni český Senát, obstáli. Za to chci ještě jednou poděkovat. Zároveň tedy upozorňuji, že první jednání pléna Senátu bude již ve čtvrtek 7. ledna, tak se na to všichni dobře připravte, těším se, že se zase uvidíme. Mějte se taky pěkně. Jinak předávám slovo panu předsedajícímu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Ještě se přihlásil pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, i já chci popřát krásné svátky, poděkovat za spolupráci v letošním roce, vyjádřit přesvědčení, že už se s většinou z vás uvidím až po Novém roce, přeji v novém roce hodně zdraví, štěstí a spokojenosti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ještě tady máme další uchazeče o přání všeho dobrého...

Senátor Lumír Kantor:  Vážení kolegové, jenom mám jednu aktualitu, takovou úplně čerstvou, je vás tady hodně starostů, takže jenom abyste věděli, že se nám podařilo, našemu skautskému oddílu, parlamentnímu, mimo jiné s ústředím skautingu v ČR domluvit, že může proběhnout betlémské světlo v akci, tak, jak je to naplánované, jaké budou podmínky ministerstva zdravotnictví. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Gratulujeme. A ještě pan senátor Holeček, prosím, předseda...

Senátor Petr Holeček:  Já vám také chci jménem našeho klubu popřát hezké svátky, samozřejmě obracím se i na zaměstnance Senátu, i jim přeji krásné Vánoce, moc jim děkuji, co pro nás v tomto roce udělali. Doufám, že se všichni sejdeme zde ve zdraví, bohužel již 7. ledna. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  K tomu se určitě všichni přidáme. A to bylo opravdu poslední slovo...

(Jednání ukončeno v 16.56 hodin.)