Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 29.10.2020

(1. den schůze – 29.10.2020)

(Jednání zahájeno v 10.06 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 28. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh OV podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána dne 23. října 2020. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Ladislav Faktor, Petr Šilar, Jan Žaloudík a Alena Dernerová.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu.

Obdobně jako na jarních schůzích, i dnes budeme z důvodu zajištění dostatečných hygienických opatření všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. Nechoďte tedy, prosím, k řečništi, pokud to vyloženě není nutné.

Do rozpravy se budeme hlásit obvyklým způsobem, stisknutím zeleného tlačítka, poté vyčkejte na udělení slova, zelené tlačítko již znovu nemačkejte, neboť byste to celé komplikovali.

Před každým důležitým hlasováním dá předsedající dostatečně dlouhou pauzu, aby se mohli všichni senátoři dostavit na hlasování do sálu, budeme to dělat tak, že se budeme dívat, jaká je připravenost k hlasování. Pokud by některý z klubů měl pocit, že je ještě potřeba chvilku počkat, protože senátoři sledují např. jednání nebo diskusi distančně ze své kanceláře nebo z místa, kde chvíli trvá, než se dostaví, tak to, prosím, dejte vědět, při hlasování počkáme.

Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 28. schůze Senátu byli senátoři Jaromír Strnad a Přemysl Rabas. Oba tady vidím. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak, takže já spouštím znělku a potom přistoupíme k hlasování.

Tak, bude hlasování č. 1, aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, kvórum 25, budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 28. schůze Senátu v 12. funkčním období byli senátoři Jaromír Strnad a Přemysl Rabas. Spouštím hlasování. Prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 1, přítomno 50, kvórum 26, pro 48. Návrh byl přijat a ověřovateli zápisu byli určeni senátoři Jaromír Strnad a Přemysl Rabas.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 13., 16. a 19. října 2020, vidíte, že nás pan předseda vlády docela zásobuje, požádal jménem vlády Senát, aby projednal předložené návrhy zákonů, senátní tisky č. 330 – 335, dále senátní tisk č. 338 a potom senátní tisk č. 339 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o Jednacím řádu Senátu.

Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání podle § 99, odst. 2 zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve středu 21. října 2020 a v pátek 23. října 2020.

Podle § 118, odst. 1, které musíme nejprve rozhodnout, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. O tomto návrhu si dovolím zahájit hlasování, aniž bych spouštěl znělku, protože je krátká doba od minulého hlasování. To znamená, v sále je přítomno 50, kvórum 26. Budeme hlasovat o tom, že vyhovujeme žádosti vlády a projednáme návrhy zákonů 330 – 335, senátní tisky 338 a 339 ve zkráceném jednání. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro? Zvedněte ruku a tlačítko ANO. Proti, zvedněte ruku a tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 2 přítomno 50 senátorek a senátorů, kvórum 26, pro 49, tzn. návrh byl schválen a přijat.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 28. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu vám byl rozdán na lavice, případně si ho vezměte před sebe. Ministr průmyslu a obchodu požádal, zda by bylo možné projednat jeho bod, senátní tisk č. 338, jako 2. bod našeho dnešního jednání. Vy to tam všichni vidíte. Ministryně financí požádala z důvodů toho, aby se mohla zúčastnit v Poslanecké sněmovně interpelací, zda by mohly být senátní tisky č. 332, 333 a 334 projednány vzhledem k jejímu pracovnímu programu až na odpoledním jednání, jak to tam opět je na tom podkladu, který máte k dispozici, navrženo.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Ptám se, zda někdo takový je? Není tomu tak, takže máme před sebou upravený návrh pořadu 28. schůze, který máme na lavici, o něm budeme hlasovat. Předtím, než tak učiníme, tak vás ale všechny svolám.

Budeme tedy hlasovat o návrhu pořadu 28. schůze Senátu v té podobě, jak vám byl předložen jako podkladový materiál na senátorské lavice. Spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru, s tím, že je aktuálně přítomno 50 senátorek a senátorů a kvórum je 26. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku, kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže aktuálně přítomno 50, kvórum 26, pro schválení programu 47. Návrh programu byl schválen a já vám za to děkuji.

Nyní můžeme přistoupit k naplnění celého programu. A prvním bodem je

 

Vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19

Tisk č. 336

Tento senátní tisk uvede ministr obrany Lubomír Metnar. Vítejte, pane ministře, v českém Senátu. Prosím, odložte si u lavice navrhovatelů a zpravodajů a můžete přistoupit k řečništi. Máte slovo, prosím.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já chci jednak poděkovat za slovo, jednak mi dovolte vám ještě poděkovat za zařazení tohoto bodu.

Chtěl bych říci, že vám předkládám k projednání a ke schválení návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO a EU za účelem zvládání pandemie onemocnění covid-19.

Materiál schválila vláda dne 22. října, následně byl materiál projednán výborem pro obranu Poslanecké sněmovny, který svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně, aby s ním vyslovila souhlas. Dále 27. října projednala tento materiál sněmovna a schválila. Dnešního dne byl tento materiál projednán na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který rovněž svým usnesením doporučil Senátu tento materiál projednat.

Chtěl bych říci, že se jedná o reakci na naléhavou potřebu našeho zdravotního systému. Čeští zdravotníci jsou často přetíženi a vydávají se ze všech sil, aby se situaci podařilo zvládnout. Působení zahraničních zdravotníků bude představovat cennou pomoc a ulehčení v každodenním nasazení českého zdravotnického personálu. Máme nabídku zatím na pomoc 28 lékařů a zdravotníků ze Spojených států. Jednáme o možném vyslání zdravotníků s Německem a rozbíhají se další jednání s členskými státy NATO a EU. A to jak na bilaterální úrovni, tak na úrovni obou organizací.

Zahraniční vojenští zdravotníci budou v České republice poskytovat pouze a jen zdravotní péči pod dohledem českých zdravotníků a beze zbraně. Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o čistě zdravotnickou pomoc našim lékařům a sestrám od našich spojenců, což beru za velký projev pomoci a solidarity. Může se jednat jak o jednotlivé zdravotníky, tak o skupiny či týmy vojenských zdravotníků. Navrhuje se souhlasit s pobytem vojenských zdravotníků se zemí NATO a EU v celkovém počtu do 300 osob a za účelem zvládání pandemie covid-19, a to na dobu do 90 dnů od schválení.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že to číslo do 300 osob nevzniklo na ministerstvu obrany, ale bylo vygenerováno v rámci spolupráce s dalšími resorty, především s ministerstvem zdravotnictví, které má nejlepší přehled o potřebách českého zdravotního systému. Co se týká těch 90 dnů, tak to je maximální možná doba. Chtěl bych říct, že ne všechny týmy tady budou 90 dnů, protože taktéž se musí držet své legislativy. To znamená, že jednotlivé skupiny, týmy, jednotlivci v průběhu těch 90 dnů budou v České republice v rámci zdravotního systému, řekněme, rotovat.

Co se týká nákladů spojených s pobytem vojenských zdravotníků, tak tyto by hradily vysílající země ve spolupráci s ministerstvem obrany. V případě, kde nebudou stačit kapacity ministerstva obrany, doprava, ubytování, stravování a další, tak nám pomůže, máme předjednáno s ministerstvem vnitra.

Ještě na závěr mi dovolte poděkovat nejenom vám, ale i dalším zástupcům resortů, jako je ministerstvo zahraničních věcí a další, kteří se samozřejmě na tom podíleli, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, včetně ministerstva spravedlnosti. Protože některým se může zdát, že tento způsob, který jsme zvolili, je příliš komplikovaný, že to mohlo být uděláno efektivněji nebo méně složitým systémem. Zde bych chtěl říct, že není pravdou. V rámci mezinárodního práva jsme projednali všechny možnosti a museli jsme zohlednit, řekněme, i některé konsekvence právního řádu daných zemí, odkud by ta pomoc mohla přicházet. A zde zvolený systém je ten nejrychlejší a nejefektivnější, který jsme tady mohli momentálně zvolit. Chci říct nade vší pochybnost, že je naprosto v souladu s článkem 43 Ústavy ČR. Děkuji vám za pozornost a za případnou podporu tohoto materiálu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane ministře, za vystoupení. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Zároveň vítám i pana ministra zahraničních věcí, Tomáše Petříčka, který rovněž přišel jako další ministr, aby byl k dispozici pro jednání pléna Senátu. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 336/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Czernin. A já, než mu dám slovo, tak abych dodržel bonton, pane ministře zahraničních věcí, chcete vy také v úvodu ještě vystoupit?

Takže prosím. Omlouvám se, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři, dovolte, abych i já krátce požádal o vaši podporu návrhu na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO a Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění covid-19. Já bych k této věci učinil také pár poznámek z hlediska působnosti svého resortu.

Nebudu se věnovat faktické stránce věci. Je zřejmé, že v kritické situaci, kdy mohou být ohroženy životy tisíců našich spoluobčanů, je povinností státu, respektive vlády, jednat a urychleně přijmout potřebná opatření k jejich ochraně, včetně využití nabídek pomoci ze zahraničí. V tomto smyslu se mimo jiné vyslovila i komise OSN pro mezinárodní právo ve svých článcích o ochraně osob pro případ katastrof, kde konstatovala povinnost dotčeného státu požádat o cizí pomoc. Pokud určitá pohroma zjevně překročí národní kapacity daného státu. Já se obávám, že tento scénář může skutečně nastavit. I proto vláda přistoupila k tomuto kroku.

Dále bych chtěl uvést, že příprava tohoto materiálu byla pro MZV i pro naše kolegy z ministerstva obrany do značné míry novum, neboť ČR v posledních letech spíše vojenské zdravotníky či záchranářské týmy spíše vysílala, než aby je přijímala na svém území. V této souvislosti se proto musíme zamyslet nad tím, zda vůbec nabízení vojenští zdravotníci ze zahraničí, a zde chci zdůraznit, zdravotníci, kteří na našem území nebudou ozbrojeni, nebudou tvořit samostatnou vojenskou jednotku a mají plnit pouze podpůrnou úlohu našim lékařům, zda vůbec spadají pod pojem ozbrojené síly jiných států, jak je používán v článcích 39 až 43 naší ústavy. Nicméně ve snaze vyhnout se případným pochybnostem o právním základu pro jejich působení na našem území jsme se s kolegy z ministerstva obrany nakonec rozhodli pro ústavně rigorózní řešení a souhlas s pobytem těchto vojenských zdravotníků podřídili stejnému způsobu schvalování jako pobyt jakýchkoli jiných ozbrojených sil cizích států na našem území. Učinili jsme tak i s cílem umožnit parlamentu se k této věci vyslovit.

Na závěr, vážené senátorky, vážení senátoři, pevně věřím, že svým souhlasem s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO nebo Evropské unie v ČR pomůžete vládě splnit její povinnost ochrany zdraví a životů občanů ČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže také děkuji, pane ministře. Nyní už předám slovo garančnímu zpravodaji garančního výboru, panu kolegovi, senátorovi Tomáši Czerninovi. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážení páni ministři, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já děkuji panu ministru obrany za vyčerpávající vysvětlení, i panu ministru zahraniční za jeho doplnění. Myslím, že není moc co dodat, pouze to, že Poslanecká sněmovna nás tentokrát trošku předběhla a pobyt zahraničních vojáků schválila už toto pondělí 27. října. Výbor zahraničí, obrana, bezpečnost tuto záležitost projednal dnes ráno a usnesl se:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a EU v celkovém počtu do 300 osob za účelem zvládnutím pandemie onemocnění covid-19, a to na dobu do 90 dnů,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě,

III. pověřuje předsedu výboru Senátu Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Já bych ještě dodal, že výbor se shodl ještě na doplňkovém usnesení, a to ve znění: Po odůvodnění zástupce předkladatele Lubomíra Metnara, ministra obrany, Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí, a po zpravodajské zprávě senátora Tomáše Czernina, po rozpravě výbor:

I. oceňuje solidaritu členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a Evropské unie, vyjádřenou nabídkou konkrétní pomoci za účelem zvládnutí pandemie onemocnění covid-19,

II. děkuje příslušníkům Armády ČR za jejich nasazení při řešení pandemie koronaviru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane zpravodaji, za přednesenou zprávu. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, ještě tam jedna židle je volná, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. A než otevřu rozpravu, tak jenom ještě dvě faktické poznámky. První je, že v tomto případě nás Poslanecká sněmovna nemůže předběhnout, ale pouze může něco udělat dříve než my. Ta druhá je, jestli jsem dobře pochopil, to usnesení, které přijal zahraniční výbor, není usnesení, myslím to doplňkové, o kterém by měl hlasovat i Senát. Je to tak, že to je jenom seznámení s tím, jaké doplňkové usnesení k tomu přidal zahraniční výbor, to znamená, nyní na plénu Senátu o tomto doplňkovém usnesení hlasovat nebudeme... Je to tak správně? Ano, děkuji. Takže to je všechno. A otevírám rozpravu.

Jako první se hlásí pan předseda zahraničního výboru Pavel Fischer. Prosím, pane předsedo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedo, páni ministři, dámy a pánové. Dvě věci. Mluvíme o pomoci, o souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků a lékařů na našem území.

Zaprvé je velmi důležité si uvědomit, v jak rekordně krátkých lhůtách jsme tento tisk připravili. Chci ocenit spolupráci s vládou, se všemi zúčastněnými resorty. Je to pro nás také test, protože v současné době čelíme rozmanitým a komplikovaným bezpečnostním situacím. Je pro nás velmi důležité zažít, co to znamená, abychom rychle konali v souladu s ústavou. Chci ocenit i způsob, jakým vláda tento materiál pojala se vší vážností, aby byl v souladu s ústavním pořádkem v ČR. Přestože to byl těžký úkol, zvládli jsme ho rychle a chci všem, kteří na tom mají podíl, poděkovat.

Druhá věc. Ten akt, že nám někdo nabízí pomoc v situaci, kdy jsme na tom opravdu bídně a kapacity našich nemocnic doslova praskají ve švech, to je pro nás také velmi důležitá chvíle. Aspoň se můžeme podívat nazpátek, na dobu, kdy nám možná bylo lépe, kdy jsme na jaře zvládali tu první vlnu pandemie docela uspokojivě a kdy se také na nás v některých případech obracela veřejnost, zda nebudeme pomáhat zemím, které byly tehdy postiženy více než ČR.

Nejde jenom o pomoc vojenskou, ale třeba i o pomoc hospodářskou a finanční. Mám za to, že to je důležitá chvíle, abychom se také podívali do zrcadla, které je nám teď nastaveno, abychom dávali pozor na naše spojenecké závazky a aby naše spolehlivost v okamžicích krize byla skutečně pokaždé tak bezvadná, jak bychom si sami přáli. Proto jsem chtěl poděkovat a ocenit a zároveň upozornit na to, že to je pro nás také nastavené zrcadlo. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji. Jako další se s přednostním právem přihlásil první místopředseda Senátu Jiří Růžička. A další na řadě se připraví Lumír Kantor.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré dopoledne, dámy a pánové. Trochu naváži na pana senátora Fischera. Ten vládní návrh, který za chvíli máme schvalovat, má z mého pohledu tři roviny. První je taková, řekněme, věcná. Tu pomoc potřebujeme bohužel více, než si umíme představit, a jenom pánbůh ví, jestli nám ty tři stovky budou stačit v nejbližší době. Druhý rozměr je, řekněme, symbolický, to je to, o čem tady mluvil pan senátor Fischer. Jsme součástí Evropské unie, jsme součástí NATO. Ta pomoc vzájemná je velmi důležitá. Jsme jistě nesmírně rádi, že země NATO, v tomto případě Spojené státy i Evropské unie, nám svoji pomoc nabízejí. Měli bychom to mít na paměti, protože někdy jsme trošku vlažní v té pomoci vůči ostatním my. A třetí je, řekněme, taková morální lekce. Na jaře jsme byli velmi, velmi vlažní v pomoci ostatním. Teď bychom si měli pamatovat, že ostatní státy nám na tu pomoc přispěchaly velice rychle.

Takže věřím, že nepochybně ten vládní návrh schválíme. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je Lumír Kantor, připraví se paní senátorka Jitka Chalánková. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Dobrý den, vážení kolegové a kolegyně, páni ministři. Já jsem chtěl se s v té souvislosti zmínit a využít tohoto bodu k tomu, abych řekl, že je to od návratu z Tchaj-wanu vlastně téměř dva měsíce. A za ty dva měsíce jsme neměli ani příležitost se setkat s některým z ministrů zdravotnictví, protože jedna z těch zpráv byla, že 4. září došlo ke kontaktu, kdy jsem mluvil dvě hodiny s ředitelem CDC, Centrem pro kontrolu chorob na Tchaj-wanu, a ten mi v té době nabídl kdykoliv jakoukoliv pomoc. Byl v tom velmi velký entusiasmus a možnost pomoci i v tom poradenství, v té expertize. Já jsem minulý týden už jaksi nevydržel v tom, že jsme se pořád domlouvali, že se setkáme. Potom se ministři měnili, potom zase se rozhlížel další ministr a tak dále, takže jsem poslal minulý týden dopis, ve kterém jsem mimo jiné nabídl i možnost vyslání expertů. Shodou okolností to bylo asi den předtím, než se objevila zpráva o pomoci z NATO, takže já jsem jenom chtěl zmínit v tomto okamžiku, že i odtud je možnost chtít experta. Oni jsou velmi pružní, na Tchaj-wanu, koneckonců, se mluví o zázraku a ve velké široké i odborné veřejnosti je Tchaj-wan uznáván jako jeden z největších expertů v boji proti nakažlivým chorobám. Mají svůj zákon z roku 2003, po SARS udělali zákon, který 10krát novelizovali. A ten byl ten, který jim pomohl překonat ty obtíže, které tam bezprostředně v oblasti ohniska celé té pandemie vznikaly. 10. ledna, myslím, že 10. ledna, čili těsně po vypuknutí, ještě se v té době nevědělo, odkud pochází ten patogen, s jakým vektorem se dostává do té společnosti, tak už byli dva experti z Tchaj-wanu ve Wu-chanu se podívat. Takže tady máme také velkou možnost. To, že nedostávám odpovědi, koneckonců je to týden, 10 dní, co jsem posílal tento dopis. Nedivím se tomu, protože my jsme ještě nedostali ani odpověď na závěry veřejného slyšení z 23. nebo 20. srpna tohoto roku, kdy jsme posílali panu premiérovi a dotyčným ministrům zdravotnictví a, myslím, že sociálních věcí našich 23 závěrů a doporučení stran pandemie. Takže to jsem chtěl jenom zmínit, že i v této oblasti je možné chtít kdykoliv jakoukoliv konzultaci telefonickou, telekonferenční s hlavním expertem, epidemiologem Tchaj-wanu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je paní senátorka Jitka Chalánková, připraví se pan senátor Ladislav Václavec.

Senátorka Jitka Chalánková:  Jsem slyšet? Tak už...

Vážení páni ministři, vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych vás krátce jenom informovala o tom, že jsem seznámila s tímto záměrem také vedení Konzervativní strany ČR. A mám zde milou povinnost tlumočit jejich stanovisko. Vedení konzervativní strany, nebudu to celé dál číst, s tímto záměrem vlády ČR vyslovuje souhlas.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji. Další přihlášený je pan senátor Ladislav Václavec. Připraví se Jaroslav Doubrava.

Senátor Ladislav Václavec:  Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já osobně jsem velmi rád za každou pomoc, i když k praktickému významu, zejména pro okresní nemocnice, jsem velmi skeptický. A to ze dvou důvodů. Zaprvé, že ti vojenští lékaři budou rozdělováni centrálně do vojenských nemocnic. Zadruhé, uvidíme, kolik jich opravdu přijede, protože i v ostatních evropských zemích se infekce covidu hodně rozjíždí.

V současné době v nemocnici, kterou vedu a která má něco přes 900 zaměstnanců, je 145 pozitivně testovaných zdravotníků. Jak lékařů, tak sester. Musím říct, že jsme opravdu rádi za každou ruku a potřebujeme každého, kdo má nějaké zdravotnické vzdělání. Nám by hodně v současné době pomohlo schválení zákona, který už tady byl jednou předložen, to byl ten zákon 241, který jsme 15. 4. zamítli, a to je o možnosti legálně zaměstnat lékaře ze zemí mimo EU po dobu nouzového stavu a 3 až 6 měsíců po skončení nouzového stavu bez uznání odborné způsobilosti. To jsou pro příklad lékaři z Ukrajiny, kteří u nás třeba pracovali, opakovaně neudělali aprobační zkoušky, jsou na území ČR a my je v současné době nemáme jak legálně zaměstnat. Tak o to bych poprosil, jestli by se to dalo znovu předložit vládou, a o schválení tohoto zákona. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Doubrava. Připraví se Jiří Čunek a pak se hlásím i já. Děkuji.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Já se vám přiznám, že mám trošku pochybnosti o zdůvodňování toho pobytu a toho, co tady slyším, protože po internetu a sociálních sítích chodí celá řada vyjádření zdravotníků a odborníků zdravotnictví o tom, že pandemii zvládají a nevidí důvod, proč by ji neměli zvládat dále. Takže mně ten pobyt cizích vojáků na území naší republiky jaksi dobře nedělá. Nedělá dobře ani mým voličům, kteří mě žádali, já jim v každém případě musím vyhovět na tom, abych nesouhlasil s pobytem cizích vojáků na našem území, byť jsou to zdravotníci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Další je Jiří Čunek. Připraví se Vystrčil, potom Václav Chaloupek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, vážení ministři, kolegyně, kolegové, k předřečníkovi nebo k tomu, co někteří zdravotníci píší na sociálních sítích, bych uvedl jediné.

My máme ještě pořád v České republice dostatečnou kapacitu postelí v našich zařízeních, ale nemáme tam lidi. Proto byla asi před 14 dny přijata jiná metodika. Problém trošku je, že jsme o ní dost dlouho nevěděli, ale teď už se informace zprůchodnily, takže od tohoto týdne se začínají počítat kapacity v závislosti nejen na počtu lůžek, ale i v závislosti na počtu personálu, který v nemocnicích máme.

Všechny kraje nejsou na sto procentech, to je pravda, ale myslím si, že žádný kraj nemá větší kapacity než deset, patnáct procent. A jsou kraje, zrovna Zlínský kraj je na tom tak, že jsme asi na téměř sto procentech kapacity. Ale klesá to samozřejmě v závislosti každého dne, protože těch skoro pět tisíc zdravotníků, kteří tam pracují, tak samozřejmě také mnozí onemocní, nebo přibudou pacienti. Ale v každém případě je ten systém z tohoto důvodu přetížený. A že bychom našli v řadách bývalých zdravotníků, kteří jsou již seniory a chtěli by se zúčastnit, vrátit tedy do práce, nebo jiné dobrovolníky, kteří by nahradili, řekněme, pomocný personál, tak těch lidí také moc není. V každém případě jsem přesvědčen, že tuto pomoc potřebujeme. Ale nepovažuji to za nic ani hanebného, protože my sami jsme tu pomoc poskytovali mnohokrát. Možná to nebylo v Americe, ale bylo to zase v jiných zemích. Z tohoto globálního pohledu Česká republika, nejenom že když se řekne, že pomohla, tak pomohla, ale zároveň to zaplatila. To, myslím, že všichni vidíme, při schvalování různých misí apod. Takže to je jedna věc.

Faktem je, že některé fauly si děláme sami. Já jeden připomenu, který doposud není řešený, a protože tady mám před sebou dva ministry, tak bych rád, abyste to přenesli, byť to není přímo ve vaší gesci a kompetenci, je to spíš záležitost ministra zdravotnictví, pana premiéra a centrálního krizového štábu. Vláda rozhodla při vyhlášení nouzového stavu, poté vyhlásila, že medici 4. a 5. ročníků nastoupí do nemocnic příkazem. To znamená, je to jejich povinnost. Pak jsou tu samozřejmě studenti vyšších odborných zdravotnických škol apod.

Jenomže se tam dostala chyba, kterou já nepovažuji za chybu. Já si bohužel myslím, že to je záměr, protože jednu krizi už máme za sebou, tu jarní tedy, koronavirovou, a to, že vláda rozhodla o tom, že příslušné fakulty nahlásí jména a počty studentů příslušnému hejtmanovi. To znamená, že to jsou kraje, kde fakulty sídlí, ne kraje, kde ten student má místo trvalého bydliště, jak by to mělo být. Protože přece jenom ten sběr studentů je určitým způsobem plošný, to znamená, že každý kraj by dostal podíl těch svých lidí.

A tak se stalo, že některé kraje dostávají podstatně méně než ty, na jejichž území fakulty sídlí. Navíc kapacity ve fakultních nemocnicích, díky tomu, že se tam většinou léčí náročnější diagnózy, a tedy pacienti, tak je tam většinou zdravotního personálu a hlavně lékařského podstatně víc, protože zároveň zajišťují výuku. A protože teď je výuka hodně omezená, tak mají víc kapacit.

Já tím chci jenom připomenout ministrům, že znovu budeme jako hejtmani vyzývat vládu k tomu, aby to napravila, aby rozhodnutím vlády se stalo to, že studenti budou pracovat tam, kde trvale bydlí, ne tam, kde studují. Ono se to zdá, že to je malý problém, ale jsou to desítky lidí, kteří by v jednotlivých krajích mohli pomoct. Zatímco jinde, řekněme, té jejich pomoci není tolik potřeba.

Takže to je připomínka k této záležitosti. Rád bych ještě ale věděl, jestli by některý z ministrů mohl upřesnit, jak tedy budou rozmístěny tyto jednotky nebo tito zdravotníci. Jakým způsobem. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážení páni ministři, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já bych tady jednak rád navázal na to, co už tady říkal pan první místopředseda Jiří Růžička, byť možná trochu v jiné podobě. Vždycky náš pan kardinál Duka, zejména o Vánocích a o vánočních svátcích, když vystupuje, tak říká, že je nutné, abychom to, co chceme, aby ostatní činili nám, jsme my činili také. Tzn. říká to v tom obráceném gardu. Ne, co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň jiným. Ale to, co chceš, aby ti činili, čiň těm druhým.

Já k tomu chci říct, že jsem přesvědčen, že z hlediska tohoto, že bychom měli činit jiným to, co chceme, aby oni činili nám, jsme v první vlně pandemie, kdy jsme na tom byli velice dobře, selhali a nechovali jsme se tak. Přesto nám státy Severoatlantické aliance plus Evropské unie dnes tu pomoc nabízejí. Tím nám dávají dvě zprávy.

První je, že je dobré a správné být solidární. To se netýká jenom poskytování vojenských zdravotníků. To se týká možná i některých dalších zákonů, které budeme projednávat. Pokud tato pandemie bude mít nejen zdravotní, ale i ekonomické, sociální a jiné dopady, tak bychom si měli uvědomit, že bychom je měli nést společně. Neměli bychom se v rámci některých zákonů snažit o to, aby některá skupina byla postižena méně, protože jí vše bude kompenzováno. Není to možné. Každý při té krizi něco ztratíme.

Ta druhá věc je, že je to zpráva o tom, že bychom se už tak do budoucna, jak jsme se chovali v rámci toho, když jsme byli ti nejlepší, když jsme byli best in covid, že bychom se tak už chovat neměli, že už to nemůžeme podruhé zopakovat, abychom zase v různých jiných případech, když na tom budeme dobře, nebyli solidární k těm, co na tom nejsou dobře. Buďme si jisti, že všichni ti, co k nám z Evropské unie nebo ze států Severoatlantické aliance budou vysílat vojenské zdravotníky, na tom nejsou tak, že by je nepotřebovali doma. Oni by je také zaměstnali, oni by je také potřebovali, a přesto je sem posílají. Tak si to, prosím, uvědomme a vezměme to jako závazek.

A potom ta třetí věc, tady navážu na pana senátora Lumíra Kantora, mluvili jsme o tom i s panem senátorem Fischerem, a protože už si nevím rady, tak to tady takto říkám. Já se asi pět dní opakovaně dotazuji předsedy Ústředního krizového štábu, pana Hamáčka, jestli by náhodou Česká republika neměla zájem např. i o pomoc z Tchaj-wanu.

Pět dní nemám odpověď, respektive mám odpověď: Ministerstvo zdravotnictví to rozmýšlí. Pět dní rozmýšlí odpověď na otázku, zda máme nebo nemáme zájem o pomoc z Tchaj-wanu. Buď v tom smyslu, jak o ní mluví Lumír Kantor, nebo i v jiných podobách. Tolik moje zpráva o tom, jak se někde maká.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo, další do rozpravy je přihlášený pan senátor Chaloupek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Chaloupek:  Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, milí kolegové a kolegyně.

Já se vám přiznám, že jsem trošku překvapen tím bodem, o kterém tady teď musíme hlasovat. Někdo nám nabízí pomoc, my přemýšlíme, jestli tu pomoc máme vůbec přijmout. Ale nepřekvapuje mě jedna věc, že proti tomu najednou jednotně postupují členové a zastánci jedné partaje, které vůbec nevadilo, aby u nás léta měli Rusové své základny. Já mám vedle baráku, 30 kilometrů od domu jsou jaderná sila, kde byly desítky jaderných hlavic. Tenkrát to nikomu nevadilo, žádný komunista proti tomu nikdy neprotestoval, ani se proti tomu nevyslovil. Najednou jim vadí zdravotníci, protože jsou to vojáci.

Já si myslím, že by bylo dobré narovnat ty poměry, když už hlasujeme o tom, že bychom měli příště hlasovat taky o tom, jestli nám nevadí, že sem přijede soubor Alexandrovců. To jsou vojáci, profesionálové, kteří pod záminkou umění šíří ideologii k nám nepřátelskou. Takže abychom narovnali ty poměry, až se sem příště budou chtít přijet ukázat Alexandrovci, byl bych pro to, aby jim to Senát také schvaloval.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Už to funguje... Jinak, prosím, kdyby bylo možné vypínat to řečniště, protože si myslím, že není dobře, když řečniště je pořád zapnuto.

Další přihlášený je s přednostním právem pan senátor Horník. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážení ministři, jste tady vlastně tři, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové.

Já jsem si vzal přednostní právo, abych mohl velmi rychle reagovat na slova našeho předsedy a samozřejmě i na našeho prvního místopředsedu. My jsme doopravdy byli nejlepší. Skoro nejlepší na světě. To je takový náš rys, asi už národní, jsme ti nejlepší, nikomu nemusíme pomáhat, a pak ouha, najednou jsme úplně těmi nejhoršími. Ale za to nemůžeme my, kteří jsme tady v Senátu, za to může vláda této České republiky, úplně jednoznačně. Premiér si odjede koupat, ministr Prymula vyhlásí nějaká opatření a pak se všichni diví, když on je nedodrží. Pak se diví i ministr a premiér této vlády radí, obejměte svou manželku, nebo ona ať obejme vás. No, co to jsou za šílenosti v tomhle státě? Vždyť to je neskutečný bordel!

Páni tři ministři, takhle...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane kolego, prosím, slušně. Slušně.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takhle funguje terén... Já přenáším jenom to, co slyším od občanů, pane předsedající.

Já jsem hrozně moc zvědav, já tu pomoc samozřejmě vítám, nicméně jsem hrozně moc zvědav, až američtí i jiní zdravotníci přijdou do našich zařízení a nebudou tam ještě ani den a vstoupí tam česká hygiena. Tady všichni padají na hubu doslova v nemocnicích, ale předpisy se musí dodržovat. Co si budeme říkat, tak na ně zaklekneme. Takhle fungujeme v České republice. Budou se divit, budou to možná i pro ně nové zvyklosti.

Já bych se tady ale také chtěl zeptat, on to načal pan náš předseda, o pomoci z Tchaj-wanu. Jestli jsem dobře zaznamenal, tak tou cestou na Tchaj-wan přinesl nazpátek nabídku pěti linek na výrobu roušek. Já se nestačím divit, to, co zjišťuji různě z médií, že všichni hrozně přemýšlí, kdo to bude dělat, jak to budou přenášet, případně dvě linky by stát nějak uživil, ale co s těmi zbylými třemi?

Propánaboha, my máme tolik ještě státních podniků, institucí, které můžou ten dar převzít a můžou velmi rychle začít vyrábět. Haly se určitě najdou také velmi rychle. Máme tady hmotné rezervy, tak ať to dělají ony! Ať jsou ty linky připravené, když bude úplně nejhůř! Nemusíme to nikomu dávat, nemusíme vymýšlet nějaké výběrové řízení, která firma dá lepší podmínky. Já tomu nerozumím. Chtěl bych, jestli kdokoliv z těchto tří ministrů by byl schopen odpovědět, proč se to táhne? Vždyť kdy ta nabídka přišla? Kdy byl předseda Senátu se svými kolegy na Tchaj-wanu? Vždyť to je něco šíleného!

Proč vláda, když byla první vlna, se vzedmula obrovská kolegialita, české ručičky a hlavy vymyslely věci během týdnů. Nezahálely, vymyslely ventilátor a další pomůcky. Pokud mám dobré informace, možná to není úplně aktuální, ale ty české ventilátory se snad ještě ani nepoužívají. Co tomu stojí v cestě? Máme nouzový stav. Co vláda vymýšlí? Já si připadám jako před rokem 1989, ale tam by to šlo rychleji. Tam by komunista zavelel a bylo by to hned.

Chci požádat ministry, aby tyto dvě věci, na které jsem upozornil, tzn. na české výrobce ochranných pomůcek, ventilátorů a nevím, čeho všeho, aby vymysleli způsob, aby tomu nebyly kladeny byrokratické a administrativní překážky. A druhá věc, aby velmi rychle přijali nabízenou pomoc z Tchaj-wanu. Podle mého je to jedno usnesení vlády. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji panu senátorovi Horníkovi za vystoupení. Dalším přihlášeným, tentokrát písemně, je pan Jiří Drahoš, čímž má přednost před panem Raduanem Nwelatim. Já potom budu muset ještě technicky na pana senátora Horníka v některých věcech reagovat, omlouvám se. Takže pan senátor Jiří Drahoš, prosím... Není tady, čili v tuto chvíli přichází o pořadí, pokud to není k dalšímu tisku. Já se omlouvám, moje chyba, je to k jinému senátnímu tisku, čili to bylo moje zmatečné vyvolání pana senátora Jiřího Drahoše. Prosím pana senátora Raduana Nwelatiho.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, nebo pane předsedo, vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové. Původně jsem vůbec nechtěl vystupovat k tomuto bodu, samozřejmě že ho podpořím, ale vystoupení pana Doubravy mně nedalo jinak, než abych vystoupil. Protože tvrzení, že zdravotníci říkají, že to zvládají a že to budou zvládat do budoucna, je možné, že to je někde na sociálních sítích, ale není to de facto pravda. Já jsem hovořil se zdravotníky. Např. zrovna včera jsem hovořil s ředitelem Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi. Ano, v tuto chvíli zdravotníci tu situaci zvládají, ale ne sami, jsou tam už i v tuto chvíli dobrovolníci, kteří v nemocnicích pomáhají. V Oblastní nemocnici v Mladé Boleslavi je 100 lidí z řad personálu covid pozitivních.

Ne v karanténě, covid pozitivních, což samo o sobě dělá velký problém pro tuto nemocnici. I proto chci poděkovat naopak ministerstvu obrany a ministerstvu zahraničí, že urychleně postupovalo a přišlo s tímto návrhem, abychom podpořili i případnou přítomnost až 300 vojenských zdravotníků, kteří by pomáhali v našich zdravotnických zařízeních. Je úplně jedno, jestli budou pomáhat ve vojenské nemocnici, nebo někde na okresní, protože to je počet zdravotníků, který tady je navíc. Stejně tak bych chtěl poděkovat i těm doktorům, kteří se rozhodli, že se vrátí do ČR. Proběhlo to médii, že zhruba, jestli se nepletu, 23 lékařů už přislíbilo, že se vrátí do ČR, protože opravdu do budoucna ti zdravotníci budou chybět. Je potřeba, abychom je tady měli.

Chci i poděkovat státům, které sem vyšlou ty zdravotníky, protože jak tady bylo řečeno, všude ten covid je a všude mají problémy. I přesto se rozhodli, že pomůžou ČR.

Padla tady poděkování vojákům, kteří se již zapojili do boje proti covidu. Stejně tak bych tedy, protože to tady ještě dneska nepadlo, chtěl poděkovat zdravotníkům a všem dobrovolníkům, kteří se starají o pacienty v nemocnicích. I rodinám, které se starají o nemocné doma, protože opravdu pro to, abychom to zvládli, tak je potřeba každá ruka.

Já velmi rád podpořím tento návrh a jsem rád, že ho máme tady na stole. A ještě jednou děkuji ministerstvům, která se za to přičinila.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, do obecné rozpravy se ještě také přihlásil pan ministr zahraničních věcí, já ho pustím před sebe. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Děkuji, pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já se budu muset omluvit. Kolega Lubomír Metnar zde zůstane za vládu k tomuto bodu již sám. Já musím opustit sál z jiných pracovních důvodů. Já bych jenom rád krátce reagoval na diskusi o tom, jestli Česko bylo v průběhu jara solidární či nikoliv. Já naprosto souhlasím, že solidarita je vždy dvousměrná, že musí být dávána, stejně jako přijímána. V tomto směru, myslím, že i Česko na jaře prokázalo, že je solidární s našimi partnery, ať už v NATO nebo v EU. Možná, že jsme nevysílali vojenské lékaře, ale rozhodně jsme materiálně pomohli Itálii, Španělsku, Severní Makedonii, Slovinsku, Slovensku, byli jsme také velmi aktivně zapojeni do Team Europe, který pomáhá za hranicemi Evropské unie. Velmi rychle česká vláda uvolnila humanitární prostředky právě na pomoc chudším státům bojovat s epidemií v řádu několika desítek milionů korun. Chci připomenout, že Česko má dobrou tradici, že pomáhá v krizových situacích. Rád bych připomněl například velmi rychlou reakci českých záchranářů, kteří byli jako jedni z prvních na místě v Bejrútu po tragickém výbuchu v tamním přístavu. Takže ano, pomáhat se může ještě více, souhlasím, že pomoci v dnešním světě není nikdy dost. Na druhou stranu si myslím, že Česko se k problémům, kterým společně v Evropě čelíme, staví čelem a neschovává se před tím. Takže solidaritu nejenom přijímáme, ale i dáváme. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane ministře.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Nyní jsem se přihlásil do diskuse, já to vezmu tady přímo od stolu předsedajícího, což dneska mohu. Já se musím vyjádřit a korektně uvést některé věci, které říkal pan kolega, místopředseda Horník, do té podoby, jak jsou. První věc se týká těch pěti slíbených linek z Tchaj-wanu, které nám mají být darovány. Já jsem to již někde zaznamenal, říkali jsme to, kdykoliv se nás na to někdo teď ptal v poslední době. Ta situace je taková, že co se týká těch linek, tak tchajwanská strana je k expedici nebude mít připraveny dříve než na konci listopadu, nebude je mít připraveny dříve než na konci listopadu. To znamená, není to dneska tak, že bychom byli v jakémkoliv prodlení. Snažíme se, a zatím se mi zdá, že ta vůle tady je, s ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem průmyslu a obchodu domluvit na tom, aby ty linky poté, co budou moci být expedovány z Tchaj-wanu, což je na konci listopadu, byly co nejdříve umístěny a zprovozněny. Věřím, že se to podaří. Pokud se to nepodaří, tak k té kritice bude potom prostor, bych řekl, v prosinci nebo v začátku ledna. Čili tolik k tomu, abych byl v těchto věcech korektní. Ta druhá věc, zase aby nedošlo k mýlce, ten můj dotaz na pana předsedu Ústředního krizového štábu Hamáčka nebyl v tom smyslu, že Tchaj-wan nabízí pomoc. Ten byl v tom smyslu, zda by neměli zájem o pomoc, neboť ta avíza o tom, že by tady ta ochota byla, my jsme přivezli a měli jsme. O tom jednom avízu, o kterém tady už mluvil pan Lumír Kantor, lze debatovat velmi konkrétně, to je ta organizace celé té věci těch karantén, sledování apod. Jsou tady i jiné možnosti. Můj dotaz byl, zda se na to mám nějak intenzivně ptát. Není to v podobě, že tady existuje nabídka. Říkám to nejen tady pro to plénum zde přítomné, ale i pro novináře. Není to v podobě, že je tady nabídka nějaké další pomoci. Je tady můj dotaz, zda případně se na to je možné zeptat. Takže tolik k tomu, aby to bylo úplně jasné.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  A protože se do rozpravy už nikdo další nehlásí, tak rozpravu k tomuto bodu končím. Protože mezitím někteří již odešli, tak i na základě žádosti předsedů klubů já pustím jednu znělku a potom ještě jednu.

Tak po první znělce poprosím zpravodaje. Nejdříve tedy ještě o reakci pana ministra a potom následně zpravodaje, potom bude druhá znělka. Prosím, pane ministře.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych tady zareagoval na některé ty dotazy a popřípadě na některé dotazy k upřesnění. Co se týká samotné pomoci jednotlivých členů, jak to tady zaznělo, tak samozřejmě ta skupina zdravotníků přijede. Přijede na to první organizační seznámení a zaškolení do Ústřední vojenské nemocnice. Potom ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které má nejlepší přehled o těch kapacitách, kde nejvíc, jak se říká, pálí bota ten zdravotní systém, takže ministerstvo zdravotnictví bude rozhodovat o umístění a pomoci těchto zdravotníků, kteří sem přijedou, těchto vojenských zahraničních zdravotníků. A dále v případě, že bude aktivována ta nemocnice v Letňanech, nemocnice následné pomoci, tak se počítá i s jejich pomocí zde. Takže to bych chtěl zdůraznit.

Ještě obecně řeknu, já si vážím všech názorů, řekněme, veškerého hodnocení, které je, ale rád bych ještě jednou upřesnil. My jsme společně, řeknu, v rekordním čase připravili a ČR, ministerstvo obrany nemá historickou analogii s tímto, protože, tak jak to zde zaznívalo z úst ministra zahraničních věcí, vždy to bylo spíš obráceně, kdy my jsme pomáhali. Nebudu doplňovat tu pomoc, protože, ano, to, že jsme v dané situaci, kdy nikdo nevěděl, jak to bude vypadat na jaře, v té pandemii, a všechny zdravotníky, vojenské zdravotníky, lékaře, protože byl požadavek na lékaře... Armáda má pouze, řekněme, do stovky lékařů, mohu vám to říct přesně, kteří byli vždycky rozmístěni, jsou dodneška po celé ČR, jak ve vojenských nemocnicích, tak pomáhají v dalších. Nemohli jsme říci, že máme někoho. Ale to neznamená, že jsme nepomáhali materiálně, finančně a tak, jak tady zaznělo.

Dále bych chtěl reagovat na některé věci, abychom byli naprosto korektní. Já si myslím, že nejenom ministerstvo obrany a další zainteresované resorty, včetně vlády, velmi pomáhá, snaží se, to vidíte i na té četnosti jednání a čase, ale je třeba si uvědomit, teď abych byl konkrétní, co se týká materiální pomoci ze zahraničí a dovezení sem těch jednotlivých zařízení, ať už jsou to ventilátory, oxygenerátory a další. Není to jenom jednostranný počin. Vždycky jsme čekali a byli jsme připraveni to dopravit i rychleji, ale na vyskladnění, jejich administrativní věci, aby to bylo připravené. Nejsme sami na světě, kdo tohle požaduje.

Takže v některých případech, řekněme, ta kritická, byť si jich vážím, ta kritická vyjádření neberu jako objektivní, protože při znalosti detailních problémů a okolností daného případu, které jsem třeba já řešil osobně, si myslím, že není na místě. To bych chtěl říct za sebe.

Potom další samozřejmě věc, zaznívaly tady některé ty detaily, beru je na vědomí, sám jsem to nevěděl z hlediska bydliště těch mediků a dalších, to, co tady zaznělo. Podívám se na to, nevěděl jsem, že je to takto v tomto detailu nastavené. Berte to tak, že každý máme svoji gesci. Byť nejsem gesčně, řekněme, příslušný k těm materiálům, ale zaměřím se za to. Ještě jednou vám děkuji za ty připomínky a za vstřícnost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, pana senátora Czernina, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, v rozpravě vystoupilo 11 senátorů a pan ministr zahraničí. Pan předseda Senátu vystoupil dvakrát. Z těchto vystoupení 10 bylo podporujících zahraniční pomoc, jedno vystoupení bylo negativní, ty argumenty pro mě byly poněkud zvláštní. Prosím, abychom hlasováním vyjádřili vděčnost našim spojencům a abychom hlasovali samozřejmě pro. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ještě předtím, než budeme hlasovat, ano, ještě předtím, než budeme hlasovat, tak si dovolím upozornit na to, že teď jednáme o souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, a proto je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Tedy 41. Považuji to za důležité, na to upozornit, i když si to jistě všichni uvědomujeme. Já spustím teď znělku.

Prosím, technická poznámka pana senátora Horníka.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já jenom bych chtěl, aby se všichni odhlásili, protože vidím, že někde někdo chybí, tak abychom měli správná čísla.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, odhlašuji vás.

Po resetování systému je v sále 46 senátorek a senátorů. Ještě jednou připomínám, že kvórum je 41 v tomto případě. Budeme hlasovat o usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy, případně EU, v celkovém počtu do 300 osob za účelem zvládání pandemie onemocnění, a to na dobu do 90 dnů.

Znělka zazněla, je všechno jasné? Prosím, spouštím tedy hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Při kvóru 41 a registrovaných 48 senátorkách a senátorech bylo pro 47 senátorek a senátorů, proti byl jeden, já konstatuji, že tento návrh byl přijat.

Děkuji tedy všem a končím projednávání tohoto bodu. Na shledanou, pane ministře.

My postoupíme k dalšímu bodu, kterým je senátní tisk č. 338, což je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 338

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 338. Já prosím ministra průmyslu a obchodu, pana ministra Karla Havlíčka, aby nás s návrhem zákona seznámil. Máte slovo, pane ministře. Dobrý den.

Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych velmi krátce uvedl materiál ministerstva průmyslu a obchodu, kterým je návrh novely zákona o investičních pobídkách, jehož součástí je související změna zákonů o daních z příjmu.

Nutno říci, že tento zákon, respektive tato změna je vyvolána pandemií, je vyvolána mimořádnou situací. Do značné míry pouze umožňuje volnější režim pro všechny ty, kteří se rozhodli investovat, kteří na to získali v dobách minulých schválenou investiční pobídku. Nicméně s ohledem na parametry a podmínky, zejména ve vazbě na proinvestování minimální hodnoty, dále ve vazbě na vytvoření počtu pracovních míst, případně ve vazbě na tvorbu přidané hodnoty, musí být tyto podmínky splněny do 3 let ode dne, kdy bylo vydáno rozhodnutí. S ohledem na to, co probíhá v současné době, se začíná s druhou vlnou ozývat čím dál tím více společností, které férovým způsobem investiční pobídku získaly. Tyto společnosti indikují to, že nemusí zvládnout dodržet ten tříletý režim. Součástí tohoto návrhu je možnost prodloužit až na 5 let tento režim, přičemž neznamená to, že se automaticky bude prodlužovat, znamená to pouze to, že ministerstvo průmyslu a obchodu, jak předtím schvalovalo ty investiční pobídky, tak bude mít možnost na základě žádosti a na základě zdokladování objektivního stavu věci prodloužit tuto lhůtu až na 5 let. Nijak to nezasáhne státní rozpočet, firmy budou mít šanci se nadechnout, my tím budeme mít možnost udržet řádově 101 projektů ve výši okolo 60 miliard korun. Myslím tím ve výši investic okolo 60 miliard korun. Chci být objektivní, nemůžu říct, že kdybychom to neschválili, že spadne 101 projektů na úrovni 60 miliard korun, pravděpodobně nikoliv, ale i kdyby jich spadlo, dejme tomu, jenom třeba 10 nebo 20 %, stálo by to zbytečné úsilí a hlavně pracovní místa a nepochybně i jednotky, ne-li nízké desítky miliard korun.

Dovolte ještě, abych při té příležitosti jenom nadnesl, jakým způsobem vůbec se investiční pobídky řeší v současné době. My jsme v minulém roce, v roce 2019, přijali novelu zákona o investičních pobídkách. Tato novela docela zásadním způsobem mění parametry investičních pobídek ve smyslu, že budou v daleko větší míře i pro menší firmy, pro menší a střední firmy, ale zejména budou vázány na investice spojené s výzkumem, vývojem, s inovacemi, s přidanou hodnotou. Zatímco do roku 2019 historicky, a historicky skutečně po dobu několika vládních sestav, byly investiční pobídky v zásadě plošné.

Byly jak pro firmy, které tvoří přidanou hodnotu, tak i pro firmy, o kterých nechci tvrdit, že zde vytvářely přímo montovny, ale nebyly s výzkumem a s vývojem prakticky nijak spojeny. To jsme změnili, umožnili jsme čerpat i menším a středním firmám, současně jsme vydefinovali určité regiony, kde je třeba vyšší míra nezaměstnanosti, kde je větší šance investiční pobídky získat.

Jinými slovy, troufáme si tvrdit, že i s ohledem na spolupráci byznysu s univerzitami, výzkumáky atd. jdeme správným směrem. Toto se nicméně týká těch pobídek, které byly schváleny ještě předtím, tzn. nejedná se už o tu novou sestavu investičních pobídek, která byla právě tím rokem 2019 do značné míry pozměněna. Takže jedná se o původní. Nicméně nic to nemění na tom, že všechny tyto investiční pobídky proběhly řádně, firmy na ně mají nárok a ve valné většině se jedná o výrobní subjekty.

Stejně tak mi ještě dovolte na závěr sdělit to, proč to řešíme, řekněme, tímhle nestandardním, rychlým způsobem. Proč se to neřešilo už třeba v té době covid 1 nebo v té době první vlny. Jednoduše řečeno, ze strany těch, kterých se to dotýká, o to nebyl prakticky žádný zájem. My jsme tím pádem neměli důvod chodit a žádat ať už sněmovnu, nebo Senát o nějakou změnu, protože jsme vycházeli z toho, že tři roky je dostačující lhůta. Nebyl důvod to prodlužovat, firmy o to zájem neměly a v zásadě všechny unisono tvrdily, že jsou schopny bez problémů investiční pobídku a podmínky dodržet do lhůty, tak, jak bylo nastaveno. To vše se změnilo s podzimem tohoto roku. Možná je v tom i určitá obava firem, že jsou do značné míry obezřetné a nespoléhají na to, že dojde k nějaké větší změně v následujících týdnech nebo měsících. Jinými slovy, jsou výrazně obezřetnější, než jak byly na jaře. Z tohoto důvodu se začínají teprve nyní hromadit žádosti o to, aby se tato změna konala.

Děkuji mockrát a prosím tímto o schválení této novely. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 338/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, myslím, že tady bylo docela obšírně vše vysvětleno. V novelizaci dochází pouze k prodloužení lhůt pro splnění podmínek u příjemců investičních pobídek. Návrh proto nezakládá žádné nové nároky na státní rozpočet, ani rozpočty krajů a obcí. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se touto novelou zabýval na své 35. schůzi, konané 27. října 2020.

Po úvodním slovu zástupce předkladatele Petra Očka, náměstka průmyslu a obchodu, a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje mne zpravodajem a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za slovo.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil i vy ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu.

Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se tímto návrhem zákona nezabývat? Nikdo takový není, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že ani pan ministr se nemá k čemu vyjádřit, pan senátor Sulovský také ne, takže my budeme hlasovat pouze o jediném návrhu, který tady máme k dispozici, a to je usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které ve svém usnesení doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já pustím znělku.

My za malou chvíli budeme hlasovat v tomto případě o usnesení, ještě jednou opakuji, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ano, prosím, na přání pana senátora Nwelatiho, předtím, než budeme hlasovat, se přihlásíme a odhlásíme. Takže prosím, vyjměte své karty. Po resetování budeme moci hlasovat o výborovém usnesení, které doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V současné chvíli je přítomno 38 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 20. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Já mohu konstatovat, že v hlasování, které proběhlo, hlasování č. 5, se z 38 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 20 pro vyslovilo 38, proti nebyl nikdo, návrh byl tedy přijat.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

My můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 330

Vítám paní ministryni. Tento návrh zákona o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsme obdrželi jako senátní tisk č. 330. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem návrhu zákona, který je jedním z těch dalších krizových zákonů, je reagovat na aktuální nepříznivou situaci z důvodu uzavření škol. Jedná se o finanční zajištění rodin tak, aby rodiče nezůstali po tu dobu, kdy z důvodu mimořádných opatření jsou školy uzavřeny, bez náhrady příjmu.

Ačkoli jsem úpravu krizového ošetřovného prosazovala již od července, abychom na případné uzavírání škol či na případná lokální ohniska byli připraveni, nesetkala jsem se s podporou. Proto před vámi dnes stojím doslova pět minut po dvanácté a žádám vás o podporu tohoto zákona.

Důležité je ještě říct, že u ošetřovného, tak jako na jaře, neustále balancujeme na velmi tenkém rozhraní. Jde nám o to, aby rodiny měly adekvátní náhradu příjmů, kdy jsou školy zavřené a rodiče musí pečovat o své děti. Zároveň ale musí být výše ošetřovného tak vysoká, abychom, v uvozovkách, nemotivovali rodiče, aby zůstávali, i když mohou mít jiné zajištění péče o své děti, doma. Jedná se zejména o zajištění výkonnosti záchranných složek, ale i ostatních činností státu či fungování firem během této bezprecedentní koronakrize.

Nárok na krizové ošetřovné bude mít zaměstnanec, který nemůže vykonávat práci z důvodu péče o dítě mladší 10 let, kterému bylo uzavřeno školské či jiné obdobné zařízení, dále také dítě, které se nemůže zúčastnit výuky z důvodu nařízení karantény v rodině, dále pak dítě účastnící se školní docházky, které je závislé na péči jiné osoby, již od 1. stupně bez věkového omezení, to je velmi důležité, dále pak osoba starší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby, využívající služby denních, týdenních stacionářů a obdobných zařízení, které byly uzavřeny mimořádným opatřením.

Nárok na krizové ošetřovné budou mít i pojištění dohodáři, tzv. pojištění dohodáři, podpůrčí doba se prodlužuje na celou dobu platnosti mimořádných opatření, tedy po celou dobu uzavření škol.

Abychom v co největší možné míře předešli ekonomickému propadu rodin vlivem poklesu příjmu na ošetřovném, bude náhradový poměr platnosti mimořádných opatření navýšen z 60 na 70 % denního vyměřovacího základu, což zhruba odpovídá 80 % čistých předchozích příjmů.

Důležitá poznámka. V době platnosti mimořádných opatření platí 70 % ošetřovného pro všechny typy ošetřovného, tedy i např. pro případ tzv. zlomené nohy nebo žloutenky. Byla kolem toho diskuze v Poslanecké sněmovně a padly tam některé zavádějící informace. Tzn. po dobu mimořádných opatření, ať už je čerpáno ošetřovné z jakéhokoli důvodu, bude ošetřovné 70 %. Zároveň se pro ochranu nejzranitelnějších nízkopříjmových rodin zavádí tzv. minimální ošetřovné, které je stanoveno na částku 400 Kč/den. To je věc, ze které mám osobně největší radost.

Krizové ošetřovné bude platit po dobu mimořádných opatření, nejdéle však do konce tohoto školního roku, tzn. do konce června roku 2021. Stejně jako na jaře bude umožněno dvěma osobám, nejčastěji rodičům, se na ošetřovném střídat. Za účelem zrychlení a zjednodušení procesu výplat dávek se nahrazuje potvrzení školského zařízení o jeho uzavření čestným prohlášením s uvedením identifikačních údajů o dítěti a adresy uzavřeného školského zařízení. Tzn. my potřebujeme ten spouštěč, na základě kterého budou rodiny o tuto dávku žádat.

Dále se navrhuje, aby celá doba pobírání ošetřovného podle tohoto zákona byla posuzována pro účely důchodového pojištění jako omluvný důvod pro posouzení doby pojištění a jako vyloučená doba pro stanovení výše důchodu. V druhé části návrhu se navrhují trvalé úpravy v zákoně o nemocenském pojištění s cílem dále zjednodušit požadavky na formální náležitosti žádostí o dávky nemocenského pojištění a dalších podkladů pro dávky.

V současné době zákon o nemocenském pojištění připouští pouze listinnou formu žádosti o dávku a dalších nezbytných podkladů. Navrhuje se proto, aby zaměstnavatelé zasílali žádosti o dávku nemocenského pojištění, které převezmou od svých zaměstnanců, okresní správě sociálního zabezpečení elektronicky, kvalifikovaným způsobem, ve formě kopie žádosti. Originál žádosti zaměstnavatel uschová pro případnou následnou kontrolu ze strany příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Pro okresní správy sociálního zabezpečení je podstatné, aby mohly zpracování žádosti o dávku nemocenského pojištění zahájit co nejdříve a nemusely čekat na doručení listinného originálu žádosti o dávky.

To byla věc, která zejména v té první vlně zásadním způsobem zpožďovala výplatu ošetřovného a docházelo tak k situacím, kdy se rodiny dostávaly do finanční tíže, protože zde docházelo např. k prodlevě dvou týdnů. Navrhovaná opatření týkající se ošetřovného budou mít dopad do státního rozpočtu, jehož celková výše bude záležet na délce platnosti mimořádných opatření. V tuto chvíli nevíme, jak dlouho celá situace bude trvat. Víme pouze, že 2. listopadu, tak, jak bylo avizováno ministrem zdravotnictví, nebo současným ministrem zdravotnictví, tak školy se neotevřou. Zítra, tzn. v pátek 30. října, bychom měli jako vláda sdělit, jaký bude následující postup ohledně provozu škol.

Odhaduje se, že dodatečné výdaje za měsíc říjen by činily zhruba 922 mil. Kč. V ostatních měsících platnosti mimořádného zákona od listopadu 2020 do června příštího roku, za předpokladu, že již k plošnému, ani lokálnímu dlouhodobému uzavření škol nedojde, dojde pouze k případnému uzavření konkrétních zařízení, z důvodu lokálních ohnisek, by výdaje z titulu mimořádného zákona pak činily zhruba 30,5 mil. Kč měsíčně.

Tzn. v roce 2020, do konce tohoto roku, 953 mil. Kč celkem a v příštím roce do konce školního roku, tzn. přesně za tu první polovinu roku, potom zhruba 215 mil. Kč. Celkem lze tedy za současné situace předpokládat mimořádné výdaje a zatížení státního rozpočtu z důvodu krizového ošetřovného v druhé vlně ve výši 1,2 mld. Kč.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolím si vás tedy požádat o schválení tohoto návrhu zákona z důvodu stanovení konečně jistoty pro rodiče malých dětí. Že nezůstanou bez příjmů, to si myslím, že je velmi důležité. Jde také o to, aby už konečně byly jasné podmínky, za kterých se ošetřovné čerpá. Protože v tuto chvíli bez schválení tohoto návrhu zákona by rodiny čerpaly 60 %. Vzhledem k tomu, že tento týden končí kalendářní měsíc, za který se bude žádat, myslím si, že tato jistota je velmi důležitá. Velmi děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, prosím, abyste se posadila. Návrh zákona projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení nám byla rozdána jako senátní tisk č. 330/2 a č. 330/3. Zpravodajem výboru k těmto usnesením byl určen pan senátor Jiří Drahoš. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 330/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní kolegyně a kolegové. Jak už řekla paní ministryně, návrh zákona reaguje na problémy v oblasti sociálního zabezpečení, které vznikají teď s tou epidemií onemocnění covid. Jeho cílem je předložit návrh zákona, který bude řešit tento problém, zajištění péče o děti, zabezpečení rodičů a finančních prostředků pro ně.

Já nebudu více dopodrobna rozebírat obsah tohoto návrhu, protože ten už zde uvedla paní ministryně. Zmíním tedy pouze legislativní připomínky, které k tomuto návrhu jsou. To je problematika rodičů, kteří pracují na dohodu o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. V zákoně se stalo to, že pro tyto občany zákon neobsahuje ošetřovné v případě, že děti se dostanou do karantény. Obsahuje tedy to, že pokud je škola zavřená, rodiče ošetřovné dostanou. Ale pokud jsou v karanténě, tak pro tuto část obyvatel toto není. Pravděpodobně se to stalo asi jakýmsi nedopatřením.

Dále ta úprava obsahuje změnu, která je bez časového omezení. K tomu je formální připomínka, že tyto změny by se neměly odehrávat v době legislativní nouze, ale měly by projít řádným legislativním řízením. Ale myslím, že k tomu se asi také paní ministryně potom vyjádří. Takže náš výbor, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, se touto otázkou zabýval. Přijal usnesení a doporučuje Senátu schválit návrh zákona ve znění Poslanecké sněmovny.

Ještě bych chtěl uvést, že v rámci jednání výboru jsme diskutovali právě otázku řešení problému těch v uvozovkách dohodářů a to, aby dosáhli na ošetřovné. Během toho jednání jsme se shodovali na tom, že asi nemá nyní význam zákon nějakým způsobem brzdit a vracet ho do Poslanecké sněmovny, pro to, abychom rychle těm lidem pomohli, ale apelovali jsme na vládu, aby v další normě nebo nějakým způsobem zajistila to, aby tito lidé ten nárok měli a nepodléhali nějakým složitým administrativním úkonům.

Za mě, jako za zpravodaje, také navrhuji zákon schválit, ve znění předaném Poslaneckou sněmovnou.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a případně pak k ní zaujal stanovisko.

Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pan senátor Jiří Drahoš? Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Zmíněný zákon byl projednáván také na našem výboru. Já to svoje vystoupení v tuto chvíli maximálně zkrátím, předpokládám, že budu mít možnost vystoupit ještě v obecné debatě.

Zákon je předkládán v legislativní nouzi. A přestože jsme na našem výboru debatovali o některých jeho nedostatcích, jeden tady zmínil kolega Marek Hilšer, tedy ty takzvané dohodáře, bavili jsme se také o tom, jestli věková hranice, do které je možné nárok na OČR uplatnit, je vhodně nastavená. Za normálních okolností, směrem k paní ministryni, kdyby to nebylo v legislativní nouzi, určitě bychom podali minimálně dva pozměňovací návrhy. Ale abychom dali rodičům potřebnou jistotu, i na našem výboru bylo přijato usnesení, které doporučuje Senátu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Navíc jsme předložili také doprovodné usnesení, které tady předkládáme plénu, kde žádáme vládu ČR o zvážení zařazení nároku na ošetřovné pro zaměstnance, který nemůže vykonávat zaměstnání z důvodu péče o dítě, které nedovršilo 11 let věku. Čili posun té hranice o 1 rok.

To je doprovodné usnesení, ale jinak konstatuji, že výbor v tuto chvíli doporučuje jednomyslně schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Drahošovi, který se nemýlí. Opravdu bude mít v obecné rozpravě slovo, dokonce jako první, protože se přihlásil písemně. Tak.

Já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, proto otevírám obecnou rozpravu, do které, jak už jsem avizoval, je písemně přihlášen pan senátor Jiří Drahoš. Může přistoupit k mikrofonu a přispět do obecné rozpravy.

Senátor Jiří Drahoš:  Takže ještě jednou dobrý den, konstatuji, že zcela rozumím důvodům, proč je zákon předkládán, v původním znění zákona 187/2006 Sb. byly maximální doby na nárok o OČR stanoveny na 9, respektive 16 dní pro samoživitele, což je v době dlouhodobého uzavření škol, kterému opět čelíme, a obávám se, že budeme stále ještě čelit v následujících týdnech, nedostatečné. Čili oceňuji to, že je zde urgentní snaha vyhovět urgentní potřebě poskytnout rodičům možnost čerpat OČR po celou dobu uzavření škol.

Jak už tady bylo zmíněno kolegou Hilšerem, i u nás na výboru jsme debatovali o tom, proč daná právní úprava se sice vztahuje na zaměstnance i dohodáře, ale z § 2, odst. 3, paní ministryně, vyplývá, že lidé na DPP a DPČ budou mít nárok na ošetřovné pouze v případě plošného uzavření škol, nikoli v případě, že jejich dítěti bude nařízena karanténa, zatímco zaměstnanci tento nárok mít budou.

Paní náměstkyně z vašeho ministerstva nám ráno na výboru potvrdila, že to nebyl ze strany ministerstva záměr, ale jakési opomenutí, které by mohlo být vyřešeno dodatečně odstraněním tvrdosti zákona. To není příliš systémové řešení. Také víme, že tady musí žádat každý jednotlivec za sebe, takže o systémovosti se nedá mluvit. S tím také souvisí řešení ošetřovného u OSVČ, které má podle informace na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu, ale v úplně jiné legislativní úpravě.

Já se pozastavuji nad tím, proč zde máme vlastně tři kategorie opatření. Pro zaměstnance, pro dohodáře a pro OSVČ. Takovýto komplikovaný postup pak vede právě k tomu, že může dojít k výše zmíněnému opomenutí. Asi si dovedeme představit, jak se v tom má orientovat běžný občan, když se v tom ztrácejí i pracovníci nebo právníci ministerstva. Čili, paní ministryně, bych se zeptal, proč nemohou být podmínky nastaveny pro všechny stejně, a navíc v rámci jedné legislativní úpravy.

Ještě bych se tu rád zmínil o té věkové hranici, do které je možné nárok na OČR uplatnit. Já osobně považuji dnešní generaci, tu nejmladší, za poměrně samostatnou. Musím říct, že i proto jsem se díval už na jaře vcelku kriticky na to, že byla nastavena věková hranice do 12 let včetně. Na druhou stranu současná úprava dává nárok pouze rodičům dítěte mladšího 10 let, což je maximálně 4. třída. Podle mě by tak dával smysl kompromis, kdyby bylo možné nastavit hranici tak, aby ošetřovné mohli čerpat rodiče všech dětí na 1. stupni. To jest zvednout tuto hranici o 1 rok, na děti mladší 11 let. Je opravdu nelogické, aby pro rodiče v rámci jednoho stupně základní školy platila odlišná pravidla. A to vůbec nemluvím o tom, že se tak může jednat i o děti v rámci jedné třídy.

Takže za normálních okolností bych minimálně já určitě na výboru podal pozměňovací návrh, kterým by se také tohle opomenutí dohodářů i posunutí věkové hranice o jeden rok řešilo. Myslím si, že by to kolegyně a kolegové z výboru podpořili, podle diskuze, kterou jsme vedli. Na druhou stranu, opět konstatuji, rozumím tomu, že je snaha přijmout tento zákon v legislativní nouzi co nejrychleji, aby dal rodičům tolik potřebnou jistotu. Proto jsme na výboru přijali to konstatované doprovodné usnesení, které vládě doporučuje v případě dalších úprav v zákoně tuto věkovou hranici 11 let zohlednit.

Já bych také od paní ministryně rád slyšel, aby nám řekla, jaký je její pohled na tu věkovou hranici. Možná naivně, ale domnívám se, že zvýšení o 1 rok je dostatečným kompromisem, který by na vládě mohl projít.

V závěru ještě několik poznámek k dopadu ošetřovného na online výuku. Učitelé na prvních stupních se tento týden konečně dozvěděli, že se školy hned tak neotevřou a že se tedy opravdu budou muset delší dobu věnovat distanční výuce. Zejména v 1. a 2. třídě je to velmi obtížné, ne-li nemožné. Naučit prvňáčka správně psát nebo i číst přes obrazovku počítače je opravdu nadlidský úkol. O to více je samozřejmě také důležitá přítomnost rodičů při tomto typu výuky, jenže to jim zase komplikuje práci v režimu home office. O nedostatku potřebné techniky a internetového připojení, zejména mimo velká města, ani nemluvě. Takže i z toho důvodu považuji za velmi důležité, aby byla dána rodičům plná podpora pro to, aby s dětmi v tomto věku mohli být doma na ošetřovném.

Ne proto, aby je hlídali, ale aby se jim mohli maximálně věnovat jako podpora při distančním vzdělávání. Já jsem rád, že předkládaný zákon to z velké části plní. Přes své výhrady, které jsem tady zmínil, jsem velmi pro to, abychom ho schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, paní ministryně si dělá poznámky, jistě na vaše otázky odpoví. Další, protože neuplatňují právo přednosti ani paní senátorka Jelínková, ani pan senátor Nytra, tak další, kdo má v obecné rozpravě slovo, je pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážená paní ministryně, já jenom navážu na pana Drahoše. Taky si myslím, že ošetřovné by mělo být pro děti na prvním stupni, ale tam nejsou jenom 11leté děti, jsou tam i 12leté děti, které mají odklad. Takže tam je třeba opravdu se nad tím zamyslet a zvážit to, aby to bylo pro všechny děti na tom prvním stupni. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další, kdo má slovo, je paní senátorka Chalánková. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Už tady mnohé zaznělo, takže tady nemusím asi procházet celý tento návrh tisku. A je pravdou, že také na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku se právě hodně diskutovalo o té drobné chybce, která vypadla z návrhu tohoto zákona, to znamená, která se týká rodičů, kteří pracují na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce, v případě, že bude jejich dítěti uložena, třeba někdy později, individuální karanténa a nemohli by čerpat ošetřovné.

Ta debata tam zazněla, na tom výboru, já jsem se účastnila tedy distančně, nicméně vnímala jsem to velmi. Zaznělo tam, že je možné tento nedostatek řešit odstraněním tvrdosti zákona, což je tedy mechanismus, který ministerstvo může využít. Přesto jsme se tam přikláněli spíše k systémovému řešení a apelovali jsme na zástupce ministerstva práce a sociálních věcí, aby co nejdříve tuto věc systémově napravili, ale nechtěli jsme také zdržet postup tohoto zákona, protože tento zákon je potřebné přijmout co nejrychleji.

Nicméně během další debaty jsme i na našem klubu ODS s kolegy Rostislavem Koštialem a Pavlem Karpíškem připravili pozměňovací návrh, který máte před sebou právě k tomuto senátnímu tisku č. 330, který napravuje tento problém, protože jsme si uvědomili, že je možné v legislativní nouzi i takto upravený návrh zákona schválit poslanci ve velmi rychlé době, tzn. během zítřka. Také bych chtěla za spolupráci při tomto pozměňovacím návrhu poděkovat zde v tuto chvíli nepřítomnému panu senátoru Goláňovi.

Já jsem tento pozměňovací návrh diskutovala také s předsedou výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, panem doktorem Lumírem Kantorem, uvidíme, jestli by byl příznivě nakloněn trošku změnit stanovisko oproti usnesení výborovému. Poprosila bych také vás, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že by poslanci mohli tento opravený návrh zákona schválit ve velmi rychlé lhůtě, takže by nedošlo k žádnému zásadnímu prodlení, aby, tento pozměňovací návrh, byli tak laskaví a podpořili. Máte ho před sebou v celé tištěné podobě, který znamená, že tento pozměňovací návrh píše v § 2, odstavec 3 slova „podle § 39, odst. 1, písm. b) bodu I“ nahradit slovy „podle § 39, odst. 1, písm. b) bodů I a II,“ který se vztahuje k zákonu o nemocenském pojištění, tedy k zákonu č. 187 z roku 2006. To odůvodnění jsem tady vysvětlila v tom svém vystoupení, takže ještě jednou apeluji na tuto možnost využít alespoň zde na plénu, přijmout tento pozměňovací návrh, opravit tuto jistě neúmyslnou chybu, která v předloženém návrhu senátního tisku 330 je obsažena, velice rychle tuto chybu systémově napravit.

Paní ministryni jsem informovala během včerejšího svátečního dne nějakou e-mailovou korespondencí. Více jsem nestihla, protože se to všechno řešilo během jednoho svátečního dne.

Na závěr bych ještě apelovala a navázala na pana předsedu výboru školského, pana předsedu Drahoše, také bych se velmi přimlouvala, aby vláda velmi pečlivě zvažovala uzavírání nebo současné uzavření škol, především prvního stupně a především té 1. a 2. třídy, aby se mohlo co nejdříve přistoupit k tomu, aby prvňáčci a druháčci mohli navštěvovat denní výuku, třeba v nějakém nouzovém režimu, dejme tomu, na směny, ale považuji toto za obrovsky nešťastný dopad právě na ty nejmenší školáčky. Děkuji za slovo.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Paní ministryně jistě bude reagovat. Pan zpravodaj, pan senátor Hilšer, jistě registruje avizovaný pozměňovací návrh. Další do obecné rozpravy je přihlášena paní senátorka Jelínková. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké ještě předpoledne, pane předsedající, paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já už si dovolím také reagovat krátce, protože už tady opravdu mnohé zaznělo. Navážu i na kolegyni, senátorku Chalánkovou. Já to chápu, že je potřeba, tento zákon bych si uměla představit vylepšit ještě z více stran, je tam plno věcí, které by bylo potřeba ve prospěch rodin a rodičů ještě upravit. Nicméně teď přemýšlím opravdu nad tou zárukou toho, že ten zákon opravdu v pátek Poslanecká sněmovna schválí, protože, řekněme si na rovinu, že rodiče čekají a Česká správa sociálního zabezpečení na to, aby vytvořila už ty nové formuláře, na základě toho, co schválíme, aby už si mohli rodiče co nejdříve žádat o uvedené ošetřovné. Takže uvidíme, jak se k tomu vyjádří paní ministryně, jak to vidí i ten legislativní proces, jestli je to touto cestou možné, jak by se to dalo stihnout. Jinak samozřejmě jsme připraveni to podpořit.

Já bych chtěla ještě k tomu zákonu jenom krátce přece jenom připomenout, i když vím, že paní ministryně měla zájem na vylepšení toho zákona, ale nepodařilo se jí to prosadit v rámci vlády. Mrzelo mě, že zaznívalo často jako argument to, že rodiče tohoto ošetřovného zneužívají. Prosím vás, umím si představit možná nějaké jednotlivce, ale neumím si představit, kdo v dnešní době zneužije takovýto instrument, kdy my tyto rodiče stavíme do té pozice. Oni se nás na to neptali, oni v ní být nechtěli. Zrovna rodiče jsou ti, kteří jsou ohroženi opravdu z více stran i výpadky příjmu. Nejenom tím, že jsou zavřené školy, třeba musí tedy volit tuto cestu ošetřovného a starat se o své děti, ale oni jsou ohroženi často i výpadkem svým příjmů kvůli nejistému zaměstnání, jsou ohroženi výpadkem příjmů tím, že třeba oni sami jdou do karantény. Nebo tedy to, co tady zaznělo, že jsou v karanténě jejich děti. Takže nemluvme o tom, že rodiče zneužívají nějakého institutu. Myslím si, že jsou na ně kladeny velké nároky, taky už to tady zaznělo. Nejde jen o hlídání dětí v dnešní době. Dneska jde opravdu o vzdělávání našich dětí, naší budoucnosti. Každá ztráta, každý týden a každý měsíc, s ohledem na jarní vlnu pandemie, si myslím, že jsou obrovské ztráty. Ti rodiče se snaží, seč můžou, dohánět se svými dětmi i výuku, takže jenom toto mě mrzí, že často zaznívalo, nějaká slova o zneužívání tohoto institutu.

Já si počkám, co nám tedy paní ministryně k tomu legislativnímu procesu řekne, jestli bude nějaká záruka, aby opravdu se to v té Poslanecké sněmovně schválilo co nejrychleji, protože opravdu mnoho lidí na to čeká, je to jeden z mála jejich příjmů. O samoživitelkách už asi mluvili všichni, tak nechci si přihřívat polívčičku jenom na tomto tématu, ale je to velká skupina lidí, kteří opravdu nemůžou se spolehnout ani na příjem někoho dalšího v rodině. Takže mysleme na to.

Jinak děkuji za tento návrh zákona, který byl vylepšen především poslaneckými návrhy a změnami, prosím jinak o jeho podporu, ještě se rozhodnu před hlasováním, zda podpořím i ten pozměňovací návrh, nebo pro urychlení jestli pošleme tento zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Další je do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Nytra, ale předtím chce reagovat paní ministryně. Asi těch otázek už bylo příliš mnoho a je dobré je ještě v rámci obecné rozpravy zodpovědět.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Já jenom uvedu, než se rozjede ta debata k těm dohodářům, že na jaře během první vlny koronakrize čerpalo ošetřovné zhruba 250 tisíc rodičů, z toho, a teď to zdůrazňuji, bylo 600 dohodářů. 600!

Pamatuji se na debatu, kterou jsme tady měli na jaře, o tom, že budou stovky tisíc dohodářů bez ošetřovného. My jsme to ošetřovné zavedli a z 250 tisíc rodičů čerpalo ošetřovné 600 dohodářů. Myslím si, že skutečně to, co řekli mí drazí kolegové na výboru, že se celý ten proces, pokud dojde k individuální karanténě, to znamená mimo plošné opatření uzavírání škol, tak se dá řešit tím individuálním postupem odstranění tvrdosti zákona. My si myslíme, odhadujeme to podle našich čísel, že pokud to nastane, a nebavíme se o plošném uzavření škol, ale o individuálních karanténách, tak se bude skutečně jednat o jednotky případů, které se dají řešit přes odstranění tvrdosti zákona. A myslím si, že by byla velmi škoda kvůli tomu dát senátní pozměňovací návrhy, protože celý ten proces přes odstranění tvrdosti zákona by byl mnohem jednodušší. Jedná se maximálně, dle našich odhadů, jednotky případů do celkového čísla deseti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, za upřesnění. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Zdeněk Nytra s přednostním právem. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Kterého jsem se vzdal... Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Paní ministryně, nemůžu s vámi souhlasit, protože ani ty jednotlivé případy, si myslím, že není vhodné řešit žádostmi o odstraňování tvrdosti. Vy v příštím senátním tisku budete obhajovat, myslím si, docela rozumný krok na odstranění nebo snížení administrativy. Teď svým úřadům tu administrativu přidáváte, dobře, jsou to vaši podřízení, byť zprostředkovaně, ale zatěžujete naprosto zbytečně občany této republiky další žádostí, čekáním na vyřízení a podobně, když lze toto odstranit do zítřka. Mám ověřeno u naší legislativy, že neplatí desetidenní lhůta, kterou má Poslanecká sněmovna na vyjádření se k našemu pozměňovacímu návrhu. Pokud vím, na žádost vlády zítra bude zasedat Poslanecká sněmovna a schvalovat prodloužení nebo jednat o prodloužení nouzového stavu. Jistě, platí tady bonmot, že když zasedá Poslanecká sněmovna, nikdo si nemůže být jistý životem ani majetkem, ale záleží pouze a jenom na poslancích, jestli tento pozměňovací návrh zítra na program jednání zařadí a jestli ho schválí. Váš pan náměstek na jednání výboru přiznal, že to je chyba, která se může stát. Dneska máme jedinečnou šanci to odstranit během jednoho jediného dne. Takže já požádám své kolegyně a kolegy, aby podpořili pozměňovací návrh paní senátorky Chalánkové a dalších kolegů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan předseda našeho klubu mě předběhl. Prakticky jsem chtěl říct to samé. Musím malinko reagovat na vystoupení paní ministryně, protože tím, že to byla chyba, která byla neúmyslná, se mi její vystoupení trošičku dostalo do pochyb, protože tady argumentovat tím, že je jenom 600 žadatelů, kteří de facto žádali z řad OSVČ o podporu, to přece není argument pro to, aby nebyli součástí těch opatření. Věřím tomu, že oba výbory, když projednávaly tento návrh zákona, tak si zřejmě, nevím, jestli tomu tak je, ne úplně uvědomily, že ve stavu legislativní nouze neplatí ta desetidenní lhůta, která musí proběhnout mezi vrácením materiálu ze Senátu směrem do Poslanecké sněmovny a jejím projednáváním. Že prakticky jakmile ten materiál sněmovna dostane, tak ho může okamžitě projednat, protože se jedná o legislativní nouzi. Možná, že bych trochu pochyboval, kdyby nebyla plánovaná schůze na zítřejší den, což ale ona plánovaná je, právě proto, že se má prodlužovat nouzový stav, který platí, pokud se nepletu, do pondělka. Pokud to neproběhne zítra, tak by bylo velmi komplikované pokračovat.

Takže i já bych moc poprosil kolegy a kolegyně, aby umožnili projednání pozměňovacího návrhu, abychom odstranili tu chybu, která je v tom zákonu, protože jsme tady od toho, abychom odstraňovali chyby. Věřím tomu, že Poslanecká sněmovna zítra tento náš návrh projedná, schválí a dojde k prodlení jednoho jediného dne. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Jaromíra Vítková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji, pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Když jsem předkládala návrh na doplňující usnesení na našem výboru pro vzdělávání, tak jsem právě vycházela z § 3 původního zákona, který jsme schvalovali na jaře, kde je hranice až 13 let. Já bych chtěla, aby opravdu toto se řádně projednalo, protože jak mám svoje informace z našeho nebo z mého obvodu, spousta rodičů si musí vybírat po částech dovolenou, protože jejich děti nejsou schopny se připojit na online výuku. V mnoha obcích, je jich více jak 30, ani se nedá chytit internet. V současné době je omezena i pomoc prarodičů, takže rodiče to mají opravdu velice těžké. Tak jak tady bylo řečeno, pokud chceme, aby naše děti díky opakující se situaci nevypadly z toho procesu vzdělávání a nedošlo k nějakému zhoršení, tak bychom měli obětovat třeba i zvýšené finanční prostředky a věnovat tomu pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Hynek Hanza. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Hynek Hanza:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Mám dotaz. Bavíme se o školách, které jsou součástí mimořádného opatření, jejich uzavření, ale jsou tady ještě mateřské školy, které nejsou součástí a nejsou uzavřeny na základě mimořádného opatření vlády. Můj dotaz směřuje na to, protože se obce doptávají ČSSZ na základě komunikace s rodiči, zda po uzavření mateřských škol rodiče budou mít nárok na ošetřovné? Jedinou jistotou je, že pokud krajská hygienická stanice zavře mateřskou školu, že ten nárok tam vzniká, tam to bylo potvrzeno ze strany ČSSZ, ovšem můžou se stát situace, a stávají se, kdy samozřejmě se tenčí personál těchto školských zařízení. V podstatě je, ať už z nemocnosti covid nebo z jiné nemocnosti, je nedostatek pedagogů v mateřských školách, ředitelé zvažují jejich uzavření, protože nemůžou zajistit tu výuku na mateřských školách. A samozřejmě i zřizovatelé z preventivních důvodů zvažují uzavření mateřských škol. Takže bych rád, jestli by byl nějaký jasný výklad, ať už prostřednictvím ČSSZ, nebo na obce samotné, starostům a primátorům, jakým způsobem mají sdělovat rodičům, jestli mají či nemají nárok na ošetřovné v případě uzavření mateřských škol jiným způsobem než uvalením karantény ze strany hygienických stanic. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Paní ministryně, samozřejmě máte slovo, ale já jsem se ptal nejdříve senátorek a senátorů, jestli tak někdo chce učinit? Nikoho nevidím a... Vy chcete, paní ministryně, v rozpravě? Aha, tak to se omlouvám, takže v rozpravě samozřejmě můžete kdykoliv.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Já jsem si tady napsala celou řadu poznámek, na které bych chtěla reagovat. Omlouvám se, já vždycky, když mám Face ID, tak je to s tím respirátorem velmi složité. Co se týká toho věku dítěte. My jsme v první vlně měli nastavenou hranici 13 let. Já se domnívám, že to je správné řešení, usilovala jsem o to i v tomto návrhu zákona.

Z různých důvodů, hned se k nim dostanu, nicméně je potřeba říci, že na to není v Poslanecké sněmovně vůle. Kdyby byla, tak by se nám podařilo ten věk do 13 let prosadit. Myslím si, že to je důležité z toho důvodu, že nelze porovnávat standardní ošetřovné a toto krizové ošetřovné. Myslím si, že standardní ošetřovné je logicky na 9 dní. Když máte dítě starší 10 let, tuto krátkou dobu se to dá zvládnout. Nicméně to krizové ošetřovné se vztahuje na dobu několika týdnů. Myslím si, že ani desetileté a starší děti nejsou v tuto chvíli zralé, je to samozřejmě individuální věc, ale většina z nich na to, aby byly na takto dlouhodobou výluku samy doma. Bavíme se o době, v první vlně to bylo 3,5 měsíce. 3,5 měsíce byly ty děti celý den doma. Já jsem matka pětiletého dítěte a myslím si, že to není dobrá věc. Myslím si, že to je také špatně kvůli distanční výuce. Já se osobně domnívám, že uzavření škol bude dlouhodobě ten největší náklad koronakrize. Víte, že naše děti, když budou několik měsíců bez vzdělání, ta distanční výuka je extrémně náročná, tak to bude, myslím si, že to ekonomové a různí další odborníci podporují, to bude ten největší náklad naší společnosti, dlouhodobý, protože nechat děti bez vzdělání takto dlouhou dobu je opravdu velmi složité. Myslím si, že ta náročnost té distanční výuky to potvrzuje. Já si myslím, že připojit se na tu distanční výuku je to nejmenší, když sleduji například digitální dovednosti svého syna, ale zvládnout tu několikahodinovou výuku každý den je velmi náročné, bez podpory rodičů. Myslím si, že u těch dětí starších 10 let je tam ještě otázka, řekněme, soustředění, vůle a vůbec toho, jestli se na výuku soustředí. Takže z tohoto důvodu bych ten věk navýšila, nicméně není na to vůle v Poslanecké sněmovně.

Dále bych chtěla reagovat na ty poznámky, myslím, že to zmiňovala paní senátorka Jelínková... Ano. Ta hlášení o tom, že ošetřovné se zneužívá. Myslím, že to jsou plané výroky do vzduchu. My tu máme krizové ošetřovné, protože jsou zavřené školy. Jestli se nemýlím, školy nebyly zavřené ani během první a druhé světové války. Toto je naprosto bezprecedentní situace. Kdyby nebyly zavřené školy, nemusíme aplikovat krizové ošetřovné. To znamená, že v této věci není co řešit podle mého názoru.

Ošetřovné nastupuje v momentě, kdy stát bezprecedentním způsobem uzavírá školy.

Co se týká toho dotazu pana senátora k mateřským školkám, zákon je napsán tak, že nárok na ošetřovné vzniká v souvislosti s covidem. To znamená nikoliv z preventivních důvodů. Karanténu učitelů mateřských škol z důvodu covid zákon pokrývá. Preventivní uzavření školky z jiných důvodů ne. To je důležité rozlišovat. Takže si myslím, že jsme na to pamatovali.

Teď mi ještě dovolte se vyjádřit k tomu nároku dohodářů během individuální karantény. Já si myslím, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, že to je přesně opačně, než tady zaznělo. My řešíme individuální karanténu dohodářů. To znamená, že když jsem dohodář a mám nemocné dítě, nemám nárok na ošetřovné. Když jsem dohodář, a to dítě je v karanténě, budu mít nárok na ošetřovné přes odstranění tvrdosti. Já si myslím, že přesně jiný přístup, než my zde navrhujeme, by byl diskriminační vůči ostatním dohodářům. Takže si opravdu myslím, že to, co tady navrhuji jako řešení, je jediné správné. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně. Protože vy jste v podstatě pokračovala v obecné rozpravě, můžeme teď ještě pokračovat. Prvním přihlášeným je pan senátor Jiří Růžička. Jenom ještě možná pro kolegyně, kolegy, když jsem se dozvěděl, že ještě někdo má připravené pozměňovací návrhy, tak případně je může i v obecné rozpravě uvést, pokud se potom dostaneme až do podrobné rozpravy. Takže, pane senátore, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já budu mluvit velice krátce. Já jsem zatím neslyšel odpověď paní ministryně na tu otázku. Pokud by se to vrátilo do Poslanecké sněmovny, jestli to zítra zařadíte na projednávání, tak jak je to možné... Všichni na to upozorňovali, že to možné je. To je, myslím, velmi důležitá informace pro nás.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, já děkuji panu senátorovi. Zeptám se paní ministryně, zdali na to umí zareagovat? Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. To není dotaz na mě, omlouvám se, ale na vedení Poslanecké sněmovny. Logicky, jak už jsem vyjádřila, podle mě není důležitějšího kroku než to, aby rodiny měly konečně jistotu. Máme konec měsíce a stále není jasné, za jakých podmínek a v jaké výši budou čerpat ošetřovné. Proto je pro mě naprostou prioritou schválení zákona. Ta diskuse, kterou zde máme ohledně nároku na individuální karanténu dohodářů, se jedná v podstatě o několik málo jednotek případů. Zároveň si myslím, že návrh zákona se chová k těmto případům systémově. Proto si myslím, a skutečně na vás apeluji, aby Senát dnes schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, protože to bude velmi silný signál rodinám, aby měly jistotu v této velmi nejisté době. Takže tolik za mě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Pokud by se to zařadilo zítra, tak to také bude v zájmu nás všech samozřejmě. Nejenom nás, ale hlavně těch rodičů. Další do diskuse s přednostním právem je přihlášen pan senátor Horník. Prosím, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, já mám dotaz, protože některé ty pozměňovací návrhy mi připadají doopravdy smysluplné. Já bych se chtěl zeptat, protože to se bude týkat i těch dalších zákonů, kde jsou připravované některé pozměňovací návrhy, jestli Poslanecká sněmovna je momentálně ve zdravotním stavu na tom tak, tím myslím, jestli někdo nemá covid, jestli jsou někteří poslanci v karanténě, jestli je schopna dát dohromady 101, pokud by chtěla Senát přehlasovat, kdybychom tam vyslali některé naše pozměňovací návrhy...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Nevím, jestli paní ministryně bude schopná odpovědět na tento dotaz. Sice se nadechuje, ale zatím se nehlásí. Nebo hlásíte se, paní ministryně? Tak prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Vážený pane místopředsedo, já nejsem ani poslankyně, jsem členkou vlády. Tuto informaci v tuto chvíli nemám. V tuto chvíli informaci nemám a myslím si, že zítřejší jednání sněmovny je naplánováno v redukovaném režimu. To znamená, že se nepočítá s takzvanou 101. Je to na komunikaci s vedením Poslanecké sněmovny. Já vedení Poslanecké sněmovny nereprezentuji v tuto chvíli. Myslím si, že to je extrémně důležité, aby návrh zákona byl dnes schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To znamená, já to znovu zopakuji, protože to bude důležitý signál pro rodiny s dětmi, aby měly konečně nějakou jistotu v této velmi nejisté době. A ještě jednou apeluji na to, že ten pozměňovací návrh, který byl avizován paní senátorkou Chalánkovou, není svým způsobem systémový. Systémové je řešení, které navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám, paní ministryně, děkuji. My samozřejmě víme, že nejste poslankyně, ale předpokládám, že přece jenom vláda dostává informace, v jakém rozpoložení je Poslanecká sněmovna. Dalším, kdo se přihlašuje do obecné rozpravy, je pan senátor Jiří Drahoš. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, děkuji. Pane předsedající, jenom dvě poznámky. První z té debaty tady, z vyjádření paní ministryně i při zvážení všech dalších okolností, stále pro mě platí rozhodnutí jak zdravotního a sociálního výboru, tak našeho školského výboru, tj. doporučuji, aby zákon byl schválen ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou.

Pakliže k tomu nedojde, avizuji, že, tak, jak jsem naznačil jasně, podám pozměňovací návrh, který by se týkal těch 11 let věku dítěte, nebo do 11 let věku dítěte. Protože pakliže se tím Poslanecká sněmovna opravdu bude zabývat, řádně zabývat, tak můžu trpět stejným optimismem jako kolegové z jiných klubů, že to totiž bude schváleno.

Čili shrnu to, stále doporučuji a budu hlasovat pro to, aby se ten návrh prohlasoval v Senátu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokud ne, pak v podrobné rozpravě požádám prostřednictvím předsedy klubu o krátkou přestávku, abychom mohli to doprovodné usnesení rychle přetransformovat v pozměňovací návrh. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, jinak jenom, řeknu, že už tady bylo avizováno předsedou klubu Starostové a nezávislí 10 minut na jednání klubu.

Dalším přihlášeným je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně. Musím zareagovat na vystoupení paní ministryně, která tady řekla, že pro ni je naprostá priorita, aby rodiče měli jistotu, kolik a za jakých podmínek budou dostávat ošetřovné. Já tady za sebe říkám, věřím tomu, že to říkám za všechny kolegy, kteří tady jsou, pro nás je to také absolutní priorita, aby rodiče měli informaci, aby měli jistotu.

Ale já věřím tomu, protože zítra zasedá sněmovna, ještě se tady někdo ptal na tu 101, tak 101 je potřeba jenom proto, aby zamítla náš pozměňovací návrh. Není potřeba pro to, aby podpořila náš návrh, který odstraňuje chybu v zákoně.

Kraťoučká reakce na pana senátora Drahoše. Já bych ho moc prosil, aby do toho pozměňovacího návrhu nedával těch 11 let, protože pak ta šance pro to, aby to zítra podpořila Poslanecká sněmovna v ten pátek, zítra, je minimální. Protože ta diskuze, jestli to má být 10, 11 nebo 13, tam probíhala minule, nebylo to podpořeno, tyto pozměňovací návrhy. Tzn. to bude důvod pro Poslaneckou sněmovnu, aby se nás pokusila přehlasovat, protože jinak by tam prošlo něco, s čím ona nesouhlasí. Zatímco tu informaci o tom, že ta chyba, která v tom zákoně nastala, i náměstek ministerstva nebo náměstkyně to uznala, že to byla chyba. Je ji samozřejmě možné odstranit buď žádostmi o odstranění tvrdosti zákona. Ale já bych preferoval, jestli tady víme o chybě, která je v zákoně, můžeme ji napravit, sněmovna zítra zasedá a stačí nadpoloviční většina přítomných, ne 101, pro to, aby podpořila náš návrh, tak bych docela poprosil kolegy, jestli by umožnili, aby se o tomto pozměňovacím návrhu hlasovalo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, děkuji za upřesnění, jak by se v případě vrácení tohoto zákona do Poslanecké sněmovny mohla odvíjet situace. Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Michael Canov. Máte slovo.

Senátor Michael Canov:  Vážený předsedající, kolegyně, kolegové. Já popravdě řečeno nerozumím...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pardon, pane senátore, poprosím na recepci o klid. Děkuji.

Senátor Michael Canov:  Já popravdě nerozumím těm starostem o to, jestli se bude sněmovna schopná scházet ve 101 lidech. Každé obecní zastupitelstvo, každé krajské zastupitelstvo je povinno ke všem svým rozhodnutím mít schváleno většinou ze všech zastupitelů. Pokud by sněmovna chtěla pozměňovací návrh Senátu přehlasovat, musela by k tomu mít stejnou většinu, tzn. většinu ze všech této slavné 101.

Sněmovna se schází z poloviny ne proto, že by sto poslanců mělo covid, ale proto, že se tak technicky rozhodla. Dělají to dlouhodobě. Ale to přece nemůže být důvodem pro to, abychom my něco vraceli, nebo nevraceli. To je jejich technické rozhodnutí. Mimochodem, jsou podstatně mladší než Senát. Vím z médií, že snad jen dva poslanci mají covid, jinak nevím, jestli tam má někdo karanténu. S tím si musí poradit. Jenom holt by ta 101 nebyla tak pohodlná jako za normálního stavu, kdy ta většina válcuje všechno. Museli by si poradit.

A jinak jenom souhlasím s kolegou Nwelatim, že k přijetí pozměňovacího návrhu Senátu stačí prostá většina, stačí, aby jich tam bylo přítomno 67, jestli se nepletu. Na to, aby se sešli zítra, i sliby paní ministryně, sice to není poslankyně, ale bere to jako životně důležitou záležitost, tak se to nepochybně na program, když bude chtít, dostane. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, i my jsme se dneska takto museli zachovat, protože je nás tady jenom 54, kteří teď momentálně jsou senátoři. A taky jsme potřebovali 41, čili jsme si takový luxus, jako má Poslanecká sněmovna, nemohli dovolit. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobré teď už odpoledne všem. Chci jenom potvrdit to, co říkali oba kolegové. Jasně, argumentace 101 by znamenala, že paní ministryně bude prosazovat v Poslanecké sněmovně zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu. Na to potřebuje 101. Nevidím tady logiku, když samo ministerstvo přiznává, že je to chyba. Na to opravdu stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců, aby náš pozměňovací návrh schválili.

Naopak bych, prostřednictvím pana předsedajícího, velice varoval pana senátora Drahoše s hýbání tou věkovou hranicí, protože chci upozornit, že v Poslanecké sněmovně na tomto není shoda. Na tomto není shoda. Jestli chceme opravit tuto chybu, tak tímto s velkou pravděpodobností způsobíme, že ten návrh schválen nebude v tom našem znění. Tím bychom to zkomplikovali. Na druhou stranu, jak říkal pan senátor Drahoš, Poslanecká sněmovna bude zasedat i příští týden ve čtvrtek, takže opravdu je tady dostatečný prostor pro to, aby se sněmovna vyjádřila k tomu našemu pozměňovacímu návrhu, aby ho v případě dobré vůle schválila. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, pan senátor Drahoš určitě slyšel vzkaz pro něj. Já se táži... Mohla byste? Ale to je jedno... Takže ještě pořád v obecné rozpravě? Ano, takže, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já bych chtěla ještě reagovat na pana senátora. Prosím, MPSV nepřiznává, že udělalo chybu. MPSV, ministryní práce a sociálních věcí jsem já. Kolegové po prostudování a na základě debaty v úterý, včera jsme to velmi podrobně diskutovali, se domnívají a jsou přesvědčeni o tom, že návrh a postup, které navrhuje MPSV, je jediné systémové. Je tady ten argument, mohu ho ještě jednou zopakovat, ale skutečně si myslíme, že cesta, kterou jsme zvolili, je jediná systémová. Pokud dohodář bude mít nemocné dítě, nebude mít nárok na ošetřovné. A pokud dohodář bude mít dítě v individuální karanténě, bude mít nárok na ošetřovné? To je nerovnost, to je nesystémové. Myslím si, že pokud chceme během této mimořádné situace postavení dohodářů zlepšit a pomoci jim, tak máme jít cestou odstranění tvrdosti zákona.

Ještě jednou apeluji na to, že se jedná o jednotky případů. Připomínám tu diskuzi, kterou jsme tady měli na jaře. Myslím si, že je dobře, že jsme ošetřovné pro dohodáře zavedli. Myslím si, že to je dobře, ale padala tady slova o tom, že se jedná o stovky tisíc případů. Já připomínám, tuším, že to byl pan senátor Wagenknecht, který říkal, necháte stovky tisíc dohodářů bez ošetřovného. A pak připomínám, že máme přesné statistiky. Těch dohodářů, kteří čerpali ošetřovné, bylo slovy 600. Šest set. A my jsme to uváděli na jaře na ministerstvu. Ta čísla byla zpochybňována, teď se ukázalo, že jediná instituce, která má logicky z podstaty věci správné údaje, správné informace a správná čísla, tak je ministerstvo práce a sociálních věcí a samozřejmě Česká správa sociálního zabezpečení.

Takže, prosím, neříkejte, že MPSV přiznalo chybu. MPSV je stále ještě reprezentováno ministryní práce a sociálních věcí, to jsem já, my po té včerejší konzultaci s kolegy se domníváme, že ten postup zvolený ministerstvem je jediný správný. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, s přednostním právem je přihlášen pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Paní ministryně, a teď, když jsou školy zavřené, OSVČ mají nárok na ošetřovné, nebo nemají? Já se domnívám, že mají. Byl jsem takhle ujištěn legislativou. Takže, abych to zrekapituloval. Osoby samostatně výdělečně činné, když mají nemocné dítě, nárok nemají. Což je ale doba klidu a míru. Ale teď tady řešíme covid, kvůli kterému jsou školy zavřené. Tyto osoby dneska nárok mají. Až se ty školy otevřou, ale covid tady bude pořád, dítě dostane karanténu, tak je podle vás systémové, že nárok nemají. Tady mně něco nesedí...

Jestli je pravda, že OSVČ mají dneska, když jsou školy zavřené, nárok na ošetřovné, proč se bráníte tomu jim ho přiznat, i když budou ty školy už otevřené? Možná, že opravdu nevybuchne jaderná elektrárna 2. listopadu, jak predikoval pan ministr zdravotnictví jako jedinou možnost, já tedy doufám, že nevybuchne, jako jedinou možnost, že se školy neotevřou, že se školy otevřou dřív. Ale bude dítě v karanténě, takže nemá nárok, respektive bude se to odstraňovat, budou to vaši lidé, respektive úřady práce, odstraňovat tvrdostí zákona.

Ale dneska, velice poprosím o tu odpověď, dneska OSVČ nárok na ošetřovné mají.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, paní ministryně avizovala odpověď hned, jestli jsem to dobře pochopil, takže máte slovo, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Pane senátore, myslím, že se tady pletou tři věci dohromady. Jablka, hrušky a třešně. Vysvětlím.

U OSVČ nárok na tzv. ošetřovné není řešeno legislativně, ale přes dotační titul ministerstva průmyslu a obchodu. Jedna věc. Druhá věc, která se tu míchá, nárok na ošetřovné z důvodu mimořádných opatření uzavření škol, a to je u všech tří skupin, zaměstnanci, OSVČ, pojištění dohodáři. Ale my tu v tuto chvíli diskutujeme nárok na ošetřovné z důvodu individuální karantény. Ten upravujeme u zaměstnanců. Předpokládám, že u OSVČ není, protože se jedná o dotaci, nikoli ošetřovné. Tak, jak je to nastaveno ministerstvem průmyslu a obchodu, jedná se o dotaci, příspěvek, nikoli o legislativní dávku. Ministerstvo průmyslu a obchodu z povahy věci nemůže poskytovat dávky, to je kompetence ministerstva práce a sociálních věcí. My tady diskutujeme o nároku na ošetřovné u dohodářů, upravené změnou zákona, který právě projednáváme, v případě individuální karantény, to jsou různé věci, které se tady smíchávají dohromady. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní ministryně. Dalším přihlášeným do rozpravy, dlouho čekajícím, je pan senátor Jiří Drahoš. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Drahoš:  Ano, jenom stručně. Informaci o tom, že ve čtvrtek bude sněmovna opět jednat, tentokrát o stavebním zákonu, jsem dostal před chvílí. Zadruhé, stále se bavíme o jakýchsi pozměňovacích návrzích, o kterých se budeme bavit případně podrobněji a budeme o nich hlasovat v případě podrobné rozpravy. Takže já nevidím v tomto žádný systémový problém. Stále platí za mě to, co jsem řekl, tedy doporučuji prohlasovat zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A zatřetí, tady to skoro vypadá, že když dáme jeden pozměňovací návrh, ten na sto procent bude podán, zatímco žádný další nebude prohlasován, respektive zboří naši veškerou snahu. Dámy a pánové, nezlobte se, já neznám natolik hlasovací zvyklosti ve sněmovně, ale pokud tam půjdou dva pozměňovací návrhy ze Senátu, předpokládám, že se hlasuje o každém zvlášť.

Dobře, omlouvám se, ale v každém případě vím, že ten pozměňovací návrh věkový ve sněmovně neprošel. Ale neprošel žádným dramatickým rozdílem. Čili já za sebe vidím 11 let, pokud se to dobře zdůvodní, jako rozumný kompromis. Pokrývá to 1. stupeň, byť s kolegou Paverou samozřejmě mohu souhlasit s tím, že kdyby to bylo pro 1. stupeň základních škol. Ale nevím, jestli to lze takhle definovat, čili věkově je to z mého pohledu jednoznačně logické. Věřím tomu, že při dobrém zdůvodnění v Poslanecké sněmovně by to mohlo projít. Ale to nechávám stále s otazníkem, protože se bavíme hypoteticky o pozměňovacích návrzích, o kterých jsme tady podrobněji ještě nemluvili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se za to, že vystupuji potřetí, což není úplně ideální, ale musím vystoupit.

Zaprvé to, že se ve sněmovně hlasuje o tom našem zákonu, tak, jak ho vrátíme, tam není možné hlasovat o variantách. Je pravdou, že pokud to půjde do podrobné rozpravy a budou tady dva návrhy, jeden třeba bude o tom, že upravujeme jenom tu část, která se týká toho, aby OSVČ měly nárok na ošetřovné v případě, když jejich dítě bude v karanténě. A dohodáři... S tím, že druhý návrh může být, že tam budou obě dvě ty změny. Tzn. ta změna, co se týká karantény u dětí dohodářů a 11 let. My se rozhodneme, jestli do sněmovny vrátíme ten zákon s úpravou jak obojí, kde ta šance na prohlasování v parlamentu bude podstatně nižší, nebo jenom s jednou částí, která tady je navrhovaná paní senátorkou Chalánkovou. Takže to je věc, kterou jsem tady chtěl zmínit.

Ještě jednou opakuji, že pro podporu našeho eventuálně vráceného zákona s pozměňovacím návrhem stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců, ne 101, jenom na zamítnutí tohoto našeho návrhu a schválení toho původního zákona je potřeba ta 101. Říkám to proto, že bych si velmi přál, pokud to tady vrátíme, tak aby to bylo projednáno v pátek, ne příští čtvrtek. Protože i ten týden, který by tady proběhl, tak by to bylo z mého pohledu špatně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je paní senátorka Jitka Chalánková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já jsem se to snažila pochopit. Má pravdu paní ministryně, že jsou to skutečně mnohé hrušky a jablka, protože něco jiného je, když se bavíme o situaci v klidovém režimu, a něco jiného je, když se bavíme v této krizové době. Protože tento krizový zákon nám vstupuje a překrývá a aktivuje různé složky zákona o nemocenském pojištění. Na základě té debaty, která vznikla a proběhla na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, jsme se snažili řešit právě tu situaci těch dohodářů pro případ individuální karantény jejich dětí.

Pokud jde o jiné kategorie, tzn. OSVČ, které budou řešeny formou dotačního titulu cestou ministerstva průmyslu a obchodu, nebo jejich vůbec postavení na trhu práce, to souvisí úplně s jinými zákony, které se musí systémově řešit úplně jindy, jinde a jinak, tzn. daňové věci, ministerstvo financí apod., protože ty mají úplně jiné postavení v daňovém režimu, v odvodovém režimu apod.

Takže můj pozměňovací návrh řeší tuto situaci, která vznikla, kdy je rozdílné postavení, pokud je škola a školské zařízení zavřeno hromadně, tedy orgánem ochrany veřejného zdraví, nebo když už školy budou otevřeny, tak se může stát, že to jejich dítě, těch dohodářů, bude mít nařízenou karanténu orgánem ochrany veřejného zdraví. V té situaci budou muset také zůstat doma. Takže to je zase úplně jiná situace. Tady už je skutečně mnoho kategorií, které se řeší v mnoha jiných zákonech.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, zeptám se, jestli chce ještě vystoupit paní ministryně? Ano, chce, takže máte slovo, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Velmi děkuji, pane předsedající, už jen velmi stručně. Chtěla bych upozornit na to, že můžeme ošetřovné začít vyplácet až v době, kdy zákon vyjde ve sbírce zákonů. Tzn. to je ten den, kdy můžeme začít vyplácet ošetřovné. Upozorňuji, že rodiny s dětmi jsou v takové tíživé finanční situaci, že každý den bude velmi výrazně z jejich strany cítit. To znamená, že každý den se počítá. Vím, že se to velmi lehce řekne, že sněmovna už se může sejít za týden atd., ale bude to pro rodiny znamenat, že budou mít své peníze třeba o týden později, než by mohly mít.

Zároveň upozorňuji, vím, že to není váš problém, ale že se jedná zase o bezprecedentní situaci, obrovskou zátěž zejména České správy sociálního zabezpečení, i že zaměstnanci ČSSZ jsou lidé. To znamená, že už v tuto chvíli máme výpadek zaměstnanců ve výši, tuším, že 12 %.

To znamená, že i my jsme oslabeni personálně, bude to narůstat v příštích dnech a týdnech. Máme několikanásobně více práce, než je běžná agenda, přesto se snažíme, aby lidé, klienti dostali ty peníze, které jim náleží, co nejdříve. To znamená, že každý den bude velmi silně pocítěn ze strany těchto rodin. Proto bych na vás chtěla apelovat.

Ještě jedna poslední poznámka. Prosím, odstranění tvrdosti zákona je běžný instrument, který uplatňujeme na mimořádné situace, které nelze plošně ošetřit zákonem. To znamená, myslím si, že ten zvolený postup, který jsme na ministerstvu práce a sociálních věcí zvolili, tak je skutečně standardní. Uplatňuje a dodržuje princip rovného zacházení, myslím si, že je i systémový. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, ptám se, kdo se ještě hlásí případně do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Paní navrhovatelko, chcete, protože máte možnost ještě vystoupit? Za to, že jste vystupovala průběžně, vám děkujeme. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pan senátor Jiří Drahoš? Nepřeje si vystoupit, děkuji.

Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte tedy, abych shrnul proběhlou obecnou rozpravu. V obecné rozpravě vystoupilo celkem 11 senátorů, z toho tři třikrát, jedna paní senátorka vystoupila dvakrát. V rozpravě zazněla řada argumentů. Já bych tady chtěl zvýraznit to, že bylo doporučováno zvýšení věku dětí, které by měly mít 11 let, nárok tedy na ošetřovné. Dále se zde diskutovalo také o tom, zdali je nebo není možné dále zákon poslat ještě do Poslanecké sněmovny.

Máme zde tři výborová usnesení. Jedno usnesení garančního výboru, které doporučuje schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Další dvě usnesení jsou usnesení, která schválil školský výbor, když to řeknu takto zkráceně. Jedno doporučuje také schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a další usnesení je doprovodné usnesení. V rozpravě také padl návrh schválit. Jeden senátor navrhl schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a byly avizovány dva pozměňovací návrhy. Jeden avizovali senátoři Jitka Chalánková, Rostislav Koštial a Pavel Karpíšek. Druhý avizoval pan senátor Drahoš.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane zpravodaji. Vzhledem k tomu, že budeme muset přistoupit k hlasování, je tady ten požadavek na 10minutovou přestávku pro jednání klubu Starostové a nezávislí. Takže za 10 minut, což bude ve 12:53, se znovu sejdeme.

(Jednání přerušeno v 12.43 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.53 hodin.)

Tak vidím, že už se lavice zaplnily, přesto si dovolím před hlasováním dát návrh na vytažení našich karet a znovu přihlášení. Prosím ještě všechny, ať zkontrolují kartičky, zdali jsou znovu přihlášeni. Počkáme také na paní ministryni.

A protože jsou zde návrhy na schválení tohoto návrhu zákona postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak si dovolím konstatovat, že aktuálně je přítomno 43 senátorek a senátorů. Aktuální kvórum máme 23. Můžeme začít hlasovat, takže spouštím hlasování.

Kdo jste pro návrh novely tohoto zákona, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 6, schválit návrh novely tohoto zákona, pro bylo 28 při kvóru 24, registrováno bylo 47. Tento návrh novely zákona byl schválen. Tímto končím projednávání tohoto bodu. Děkuji všem.

A vzhledem k tomu, že máme před polední přestávkou a vedení se dohodlo, že nebudeme načínat další bod, až po polední přestávce, zahajuji polední přestávku, prosím všechny na žádost paní kancléřky, abyste nechodili nahoru do táckárny, ale do senátorské jídelny, abychom se navzájem moc zbytečně nesetkávali kvůli problémům možných vzniknutím, kdyby někdo z nás měl covid. Děkuji a přeji dobrou chuť.

Hodina klasicky, je 12:56, takže to uděláme ve 13:00. Děkuji za upozornění.

Pardon, ve 14:00 hodin.

(Jednání přerušeno v 12.58 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.01 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, naše schůze pokračuje

 

Návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii

Tisk č. 335

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 335. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí, paní Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Váš druhý bod, paní ministryně, v Senátu.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jedná se o návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, který zajišťuje v době vyhlášeného nouzového stavu plynulost výplaty dávek, u nichž se testuje příjem. Jedná se o dávky státní sociální podpory, tak jak již bylo zmíněno, o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, na které trval nárok ke dni 30. září tohoto roku.

Navrhuje se, aby úřad práce vycházel při stanovení nároku výše a výplaty těchto dávek na 4. kalendářní čtvrtletí roku 2020 z údajů o příjmech, nákladech na bydlení a dalších skutečnostech doložených pro třetí čtvrtletí tohoto roku.

Dávky, u kterých již příjemci předložili podklady, budou vyhodnoceny na základě těchto podkladů. Týká se to zhruba 35 % příjemců. U ostatních budou automaticky vypláceny dávky ve stejné výši jako ve 3. čtvrtletí tohoto roku. Půjde tak o čistou „prolongaci“ nároku na dávky, u nichž se testuje příjem.

Cílem a smyslem návrhu je zrychlení administrace dávek ze strany úřadu práce, ale také minimalizace kontaktu osob při získávání podkladů na nárok na dávky. Asi nemusím zmiňovat, že je nutné, aby jak příjemce, tak pracovníci úřadu práce, tak aby byli chráněni. Na jaře tohoto roku v rámci první vlny platila podobná úprava. Vycházíme tak z předešlé osvědčené zkušenosti. Myslím, že ji všichni velmi kvitují.

K minimalizaci kontaktu klientů s úřadem práce je již od 12. října v účinnosti také usnesení vlády č. 1026, které umožňuje dokládat podklady a podávat nové žádosti o dávky zjednodušeně takzvaně na dálku. Znamená to, že lidé mohou všem odesílat e-mailem i bez ověřeného elektronického podpisu naskenované nebo ofotografované žádosti s vyobrazením svého vlastnoručního podpisu na adresu úřadu práce. Nicméně jelikož se neustále zpřísňují opatření v důsledku epidemie covid-19 a zároveň dochází k dramatickému nárůstu nepřítomnosti zaměstnanců na úřadu práce vlivem ošetřovného, nemocnosti, karantény, předkládá se i tento návrh zákona.

V tuto chvíli je potřeba maximálním možným způsobem zajistit eliminaci kontaktů občanů v době omezení pohybu a také eliminaci administrativní zátěže úřadu práce. Ještě zdůrazňuji, že nové podání žádosti o dávky touto úpravou nebude dotčeno. Toto opatření si nevyžádá další náklady z hlediska mandatorních výdajů státu a účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení, to znamená v podstatě okamžitě, nicméně jsme již v minulém týdnu na úřadech práce zahájili masivní informační kampaň, aby občané s dokládáním vyčkali, a došlo tak k co nejdřívější minimalizaci rizika nákazy. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím vás o podporu tohoto zákona. Velmi děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní ministryně. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákon výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 335/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Rostislav Koštial, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Rostislav Koštial:  Paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, z úst paní ministryně jsme slyšeli všechno, co bylo potřebné k tomuto zákonu slyšet, a proto se omezím pouze na usnesení, které jsme ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku přijali.

118. usnesení z 22. schůze konané dne 27. 10. 2020, k návrhu zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, senátní tisk č. 335.

Po odůvodnění zástupkyně předkladatele, paní magistry Dany Roučkové, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Rostislava Koštiala a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Rostislava Koštiala,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Prosím vás, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou další rozpravu i návrhy. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu.

Jako první se hlásí paní senátorka Renata Chmelová. Máte slovo, paní kolegyně.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobrý den. Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážená paní ministryně, já se věnuji tématu funkčnosti úřadu práce dlouhodobě a opakovaně zde na plénu Senátu vystupuji s reálnou zkušeností, jak skutečně fungují úřady práce v mém obvodě Praha 10. Vy jste ve svém úvodu řekla, že je ten zákon předkládán proto, aby se minimalizovaly kontakty klientů s pracovníky úřadu práce, aby se eliminovaly v této těžké době kontakty. Naposledy v pondělí jste všechny vyzvala na svém Facebooku, cituji: „Pokud můžete, zůstaňte doma. Na úřad práce s doklady pro příspěvek na bydlení, přídavek na dítě nebo zvýšený příspěvek na péči dnes opravdu nemusíte. Tohle platí. Dávky budou v měsíci říjnu, listopadu a prosinci automaticky vyplaceny ve výši za předchozí čtvrtletí.“

Bohužel tento návrh, o kterém dnes jednáme, přichází velmi pozdě. K nám do Senátu se dostal až na konci měsíce října. Většina žadatelů přitom již velmi dlouhé a rizikové fronty na úřadech práce již vystála. Úředníci sice nyní obcházejí lidi, kteří ve frontách na úřadech práce stále čekají, informují je o možnosti nedokládat příjmy a další dokumenty za 3. čtvrtletí, ale ne všichni tomu věří. Zmatek, který nyní panuje ohledně různých vládních opatření, je enormní. Lidé už nevěří, čemu mohou věřit, a tak se raději „pro sichr“ do fronty postaví.

Vaše odpovědnost za chod úřadu práce je velká a konkrétní. Já zmíním případ z tohoto pondělí, který mi neustále zvoní v uších. Napsala mi paní, která toto pondělí čekala ve frontě u nás na Praze 10 s šestiletou dcerou od 8:00 do 13:37 hodin.

Byla jim zima. A navíc nic nevyřídily. Měly prý špatně vyplněné dokumenty. Její dcera byla vystrašená, protože kvůli napjaté situaci před úřadem práce zasahovala security služba, která na čekající lidi křičela. Tohle se ale neděje jenom u nás ve Vršovicích. Všichni jste mohli vidět záběry dlouhých front před úřady práce v televizní reportáži České televize 26. 10. 2020. Ráda bych vás zde tedy opět požádala, abyste lépe a více informovala občany o změnách, které teď na úřadech práce proběhly. Prosím, doručte možnost překlopení dávek rychle, ideálně přes média, k těm, kterých se to týká. Udělejte to, prosím, přehledně a jednoduše, třeba jen na základě jednoho malého plakátku, který se těm lidem bude rozdávat. Je teď naprosto klíčové, aby senioři i další lidé věděli, že příspěvek na bydlení dostanou a na úřady práce v této době chodit osobně nemusí.

V uplynulém týdnu jsme si vyměnily korespondenci. Vyzvala jsem vás, abyste urgentně řešila situaci na úřadech práce v celé České republice. Vaše odpověď byla z velké části reakcí na to, jak se vedení věnuje komplikované situaci na úřadu práce na Praze 10 a kde všude odpovídali různí představitelé úřadu práce na mé výzvy a dotazy. Vyzvala jste mě, aby Praha 10 s úřadem práce více spolupracovala. Naši sociální pracovníci mají lidem pomáhat s podáváním žádostí a nemáme zvyšovat nájemné. Já se ptám: Takto si představujete řešení situace na přetížených úřadech práce? Nejde přeci jen o nás. Prosím, představte konkrétní návrhy, jak bude situace na úřadech práce řešena. Nikdo nemůže zůstat bez základních zdrojů k zajištění bydlení, nákupu potravin a léků. Rodiče nemohou čekat na příspěvek dlouhé týdny. Zajistěte, prosím, aby byly dodržovány hlavně zákonné lhůty pro výplaty dávek. Zajistěte, prosím, takové prostředí pro úředníky na úřadech práce, aby úřady byly schopny jednak zpracovávat žádosti, ale také jednak komunikovat s lidmi přes e-mail či telefon. Pokud nechceme, aby lidé na úřad chodili osobně, musí s nimi někdo komunikovat, což se na mnoha místech neděje, určitě ne u nás na Praze 10. Argument je přitom stále stejný. Buď se budou zpracovávat žádosti, nebo zvedat telefony. Obojí prý nejde. Zástupci vedení úřadu práce se podivují nad tím, proč stojí lidé frontu na úřadu třeba již od 6 hodin od rána, když je otevřeno až v 8 hodin. Není to třeba proto, že jsou ti lidé zoufalí? Že se bojí, že nebudou mít na nájem? Že se bojí, že na ně nezbude pořadový lístek, protože po deváté hodině už jsou lístky rozebrané? Protože elektronicky se na úřad práce dá objednat třeba až za měsíc i déle? Mnohokrát jsme nabízeli naši pomoc jako samospráva, například poskytnutí našich pracovníků, kteří by pomáhali s informováním občanů stojících v dlouhé frontě. Nabízeli jsme zpracování jednoduchého elektronického vzoru, jak vyplnit žádost o rodičovských příspěvek, inzerovali jsme informace o činnosti úřadu práce v naší brožuře o bydlení, informujeme v našem kontaktním centru pro bydlení, v našem radničním časopise, ale opakovaně nám bylo sděleno, že úřad práce vše zvládá. Já tímto říkám, že nezvládá. Zrovna tuto neděli jsme dokončili na vlastní náklady bezpečnostní opatření, tj. koridor oddělující čekající ve frontě na úřad práce a další, a to v rámci soužití s námi, s úřadem městské části a úřadem práce, protože sídlíme v jedné budově. Jsme totiž takříkajíc spolubydlícími. I když já na úřad práce nemám žádný vliv, tak u mne, protože mé dveře jsou otevřeny, se skutečně denně sbíhají desítky lidí, kteří jsou zoufalí, protože se na úřad práce nemohou dovolat, protože nedostanou zprávu o tom, proč několik měsíců nedostali svoji sociální dávku.

Veřejná služba, zvláště v této těžké době, je náročná pro nás pro všechny. Svým dopisem, výzvou, ale i otázkami, které vám zde kladu, se snažím přispět k vyřešení daného problému, který se týká mnoha lidí v ČR. Prosím, abyste situaci konečně a skutečně řešila a upřednostnila ji před věci, které ještě počkají. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní senátorko. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji za slovo, paní předsedající, paní ministryně, já bych ve stručnosti jenom chtěl poděkovat za ten návrh, který míří určitě správným směrem, to je tedy ke zjednodušení celého toho procesu, k možnosti podávání žádostí na dálku. Nicméně když se bavíme o tom zjednodušování, já bych si tady dovolil jenom takový krátký dotaz, který úplně nesouvisí s touto materií, nicméně týká se programu Antivirus. Já mám poznatky ze svého volebního obvodu, ty poznatky jsem si ověřil, že platí téměř paušálně po celé republice, a to jsou velmi rigidně nastavená pravidla programu Antivirus, kdy za administrativní pochybení dochází k odejímání těch podpor z programu Antivirus. Mám informace, probíralo se to, myslím, i na sněmovním podvýboru pro podnikatelské prostředí, že v současné době chybovost u toho programu Antivirus činí 30 %. V podstatě tam neexistuje opravný prostředek, který by umožnil úřadu práce těm podnikatelům ulevit, pomoci. Já bych vás chtěl požádat o to, zda je možné se k tomu nějakým způsobem vrátit tak, aby ti lidé, kterým my tu podporu přiznáváme, tak aby oni o ni nepřicházeli například proto, že podají třeba žádost s vyúčtováním o den déle. Já tuto zkušenost mám, tak chtěl bych vás o toto poprosit, zda by bylo možné nějakým způsobem se k tomu postavit, opravdu abychom zbytečně nevytvářeli napětí kvůli administrativním pochybením či denním zpožděním, denním prodlevám. Já myslím, že ta doba je tak vážná, že určitě by mohla k tomu být vůle. Děkuji vám za to.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné diskuse? Paní ministryně, prosím, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Já možná začnu panem senátorem Větrovským k Antiviru. Důležité je si rozdělit ten Antivirus na A a B, kde jsou ty podmínky dané nařízením vlády. Hned vysvětlím, proč je ten systém nastaven tak, jak je nastaven. Myslím si, že skutečně je důležité, aby to takto i setrvalo.

Co se týká C, tak to je dáno zákonem. Tam skutečně česká správa nemá žádný manévrovací prostor, protože zákon platí pro všechny. Myslím si, že je důležité, aby ten zákon byl dodržen, tak aby měli všichni stejné podmínky. U A a B, tam bych chtěla říci, že vědomě, i když si uvědomuji, že to spoustě firmám dělá potíže, ale je to skutečně rozhodování mezi 2 možnostmi, nakonec jsme se rozhodli, že převládá zájem zaměstnanců, hned zase vysvětlím proč, tak je to vědomě nastaveno takto. Ten mechanismus u A a B je takový, že v momentě, kdy zaměstnavatel vyplatí mzdy, my chceme, protože se jedná o program, který má zachraňovat zaměstnanost, tak my chceme, aby lidé dostali svoji mzdu. Pak úřad práce na základě vyúčtování zaslaného tou firmou zašle v podstatě žádost o proplacení těchto nákladů. Ale podmínka je, že bude vyplacena mzda zaměstnanci a budou odvedeny odvody. Je to důležité, víme, že to firmám způsobuje problémy s cash flow, ale potřebujeme, aby tyto dvě podmínky byly dodrženy, protože bohužel pak dochází, ne všechny firmy jsou takovéto, ale dochází pak k tomu, že i když například v minulosti docházelo k uhrazení toho příspěvku na mzdy ze strany úřadu práce firmám, tak nedošlo k vyplacení mezd. Z tohoto důvodu, hned si to můžeme vyjasnit, pane senátore, z tohoto důvodu si myslíme, že by tento postup měl být zachován. Připomínám, že se nejedná o 30% chybovost celkově, ale jedná se o 30% chybovost v rámci zkontrolovaného vzorku, který byl, tuším, na úrovni 1 %. To znamená, že to je úplně, úplně jiné číslo. A tam se jakýkoliv nález považuje za chybu.

To znamená, že se nejedná o zásadní nebo klíčové věci, ale jedná se o jakýkoli nález. Já si stále myslím, že program Antivirus zafungoval tak, jak zafungoval. Je to nejlépe hodnocený vládní protikrizový program, protože jsme striktně uplatňovali všechny tyto postupy. Myslím si, že to je důležité. Díky tomu nedošlo k propouštění, díky tomu lidé nezůstávali bez peněz. Ale má to své mouchy, tak jako všechno v životě. Není to často rozhodování mezi dobrým a špatným řešením, ale je to rozhodování v rámci mantinelů.

Případně ráda ještě cokoli zodpovím, když bude potřeba, pane senátore.

Co se týká dotazu paní senátorky Chmelové, připomínám, že tento režim překlopení a úlevy od dávek je striktně navázán na stav nouze. Není to věc, kterou lze dělat bez stavu nouze. To je ten klíčový bod. Proto to nešlo dělat dříve a rychleji, ale skutečně je to věc, která je spojená a propojená se stavem nouze. Mohu zopakovat ještě jednou ta data, ale v momentě, kdy vláda přistoupila k vyhlášení stavu nouze, ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě ta opatření. Jak říkám, možnost uplatnění elektronického podpisu, ale i tento návrh zákona. Je to úzce provázáno se stavem nouze.

Co se týká propagace, já se domnívám, že ta propagace byla naprosto vyčerpávající. Ve veřejnoprávních médiích, ve všech soukromých, zaměstnanci úřadů práce chodili i do takových pořadů, které velmi dobře cílí na tu cílovou skupinu, od Sama doma až po další pořady. Udělali jsme informační kampaň na webu MPSV i úřadu práce, na sociálních sítích. Jen zase na mém Facebooku tyto příspěvky zhlédlo na 300 000 lidí. Všude na úřadech práce visí letáky a informace. Úřad práce obvolal, a teď odcituji, všechny klienty, kterých by se to mělo týkat. Ale bohužel stále i mezi některými klienty existuje setrvačnost v té snaze požádat si o dávky. Velká část klientů nesleduje veřejná média nebo média obecně, takže ta informovanost je velmi složitá a je velmi těžké některé klienty touto informační kampaní zasáhnout.

Monitorujeme situaci, reagujeme postupně dle vývoje situace. Je potřeba říci, že všemi těmito omezeními omezujeme práva klientů, to říkáme naprosto otevřeně. Ještě jednou připomínám, že s nouzovým stavem bylo vydáno usnesení, že klienti nemusí na úřad práce fyzicky vůbec. Se zjištěním situace na úřadech práce a omezením hodin jsme reagovali tímto návrhem zákona. Klienty jsme obvolávali přímo z úřadu práce, aby nechodili. Bylo to na sítích, na všech informačních kanálech MPSV i úřadu práce, ve veřejnoprávních médiích.

Co se týká Prahy 10, tam se nejedná jenom o situaci přímo spojenou s covidem, ale řešili jsme to už i na jaře. Paní senátorko, tam došlo k výjimečné situaci v tom slova smyslu, že městská část se rozhodla navýšit nájmy. I když jsme v posledních letech rekordně navyšovali důchody, velká část klientů musí, na konci svého života, i když jsou v penzi, tak jsou odkázáni na dávkový systém v oblasti bydlení. Otázka je, jestli se muselo toto stát, jestli muselo docházet k takovému navýšení nájmů, aby lidé, kteří, a tito lidé mě oslovují, komunikujeme s nimi, jestli v tom bytě bydlí několik desítek let, v závěru svého života pak musí na bydlení žádat o dávky. To je jiná otázka, která nepřímo souvisí s covidovou situací.

Ale samozřejmě děláme všechno pro to, abychom těm lidem pomáhali. Otázka je: Bylo skutečně nutné ty nájmy takto navyšovat na Praze 10? Bylo nutné to dělat během stavu nouze s účinností na jaře tohoto roku? Nebylo jiného zbytí, aby k tomuto došlo? Proč to bylo navyšováno o takovouto částku? Skutečně zvažovala radnice to navýšení se všemi sociálními dopady? Je spravedlivé, aby se občané posílali, když se jim zvýší nájmy, automaticky na úřad práce? Vždyť můžete požádat o dávky! Já si myslím, že tam byl prostor i pro jiné řešení.

Co se týká jednání s úřadem práce, pan zastupující generální ředitel úřadu práce je velmi často, tuším, že na týdenní bázi, s vámi v kontaktu. Společně se snažíme najít řešení pro Prahu 10, ale skutečně říkám, že ne všechny klienty můžeme přes tu osvětu a informační kampaň zasáhnout. Spousta klientů nám také říká, že se před odevzdáním toho formuláře chtějí poradit o tom, jak ten formulář vyplnit. Takže to bude i ten hlavní důvod. Skutečně dochází k obrovskému přetlaku na úřady práce, protože je to prostě výjimečná situace. Je to stav nouze, lidé mají strach, mají pocit nejistoty, mají strach, že něco vyplní špatně, chtějí se poradit. Kvůli těm dvoumetrovým rozestupům jsou ty fronty pak obrovské. I když se snažíme přes rezervační systém celou situaci nějakým způsobem regulovat, i přesto dochází k napětí a k vyhroceným situacím. Ale myslím si, že děláme v tuto chvíli maximum.

V momentě, pokud by Senát tento návrh zákona schválil, můžeme opravdu velmi plošným způsobem naše klienty informovat a celá situace se zklidní. Tzn. ještě jednou říkám, je to velmi úzce spjato se stavem nouze, je to velmi složitá situace. I na úřadech práce pracují lidé. Máme zase desetinu zaměstnanců mimo pracovní výkon, ale já se ještě jednou domnívám, podtrhla bych to, že se to snažíme v rámci těch možností, které panují, velmi dobře zvládat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní ministryně, nyní se o slovo hlásí znovu paní senátorka Renata Chmelová.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, paní předsedající. Já už jsem si myslela, že nebudu reagovat, ale argument paní ministryně, že jedna z věcí, která způsobuje fronty, když budu parafrázovat, před úřadem práce, je rozhodnutí samosprávy navýšit nájmy. Já bych se ráda chtěla zeptat paní ministryně, na základě čeho ona takto usuzuje.

Já mám počet vyplacených příspěvků na bydlení, za první 3 čtvrtletí loňského roku to bylo 7328. Za 3 čtvrtletí tohoto roku je 6321. To znamená, je to o 1000 vyplacených dávek méně než za stejné období před rokem. Takže navýšené nájemné na Praze 10 absolutně nezpůsobilo nárůst počtu žadatelů. To jsou čísla, která jsem dostala z ministerstva. Takže to je jedna věc.

Přesto bych tady ráda asi udělala i vhled, jak to na Praze 10 funguje, co se týká samosprávy. Na Praze 10 je 50 000 bytových jednotek. Samospráva má obsazeno svých vlastních 3000 bytových jednotek. Těchto 3000 bytových jednotek pronajímáme za polovinu běžného nájemného v Praze. Za polovinu! Tím chci říct, že jako samospráva je toto pro nás jeden z největších sociálních programů, které v Praze děláme, právě proto, že tímto způsobem dotujeme takto nízké nájemné. Nájemné v Praze 10 se 10 let nezvedlo. Pohybovalo se na 111 Kč, dle zákona jsme ho zvedli na 140.

Chci opravit, že zvednutí těchto nájmů nebylo v době covidu. To jsou naprosté dezinformace, které se snaží neustále toto vnucovat. Rada městské části o navyšování nájmů rozhodla rok předtím. Postupně se pro jednotlivé skupiny ty nájmy začaly navyšovat. Takže nejprve pro nové žadatele, ano, letos v lednu před covidem došlo i na ty nájemce, kteří jsou dlouhodobě... Každopádně chci říct, počet vyplacených dávek za stejné období před covidem a v covidu je na Praze 10 o 1000 menší. Takže jakýkoliv argument, že samospráva tím, že se chová jako nejen řádný hospodář, ale zároveň také provozujeme jeden z největších sociálních programů v Praze, tím, že dotujeme tyto nájmy na půlku, co je běžné v Praze, tak jsme rozhodně nezpůsobili žádné fronty.

A ty fronty jsou způsobeny, víte čím? Protože třeba na Prahu 10 bylo sloučeno i pracoviště Prahy 15 bez jakéhokoli navýšení počtu zaměstnanců. Tím se navyšují počty klientů, které je potřeba na tom místě obsloužit.

Takže bych byla ráda, aby tady opravdu skutečně zaznělo, já se moc ráda sejdu i s vašimi spolupracovníky, kteří vám připravují podklady, protože je to za mě úplně zbytečné nedorozumění. Myslím si, že nám všem jde o jednu věc. My prostě chceme, aby... Ještě chci říct, že na Praze 10 žije 25 000 seniorů, což je také obrovská skupina, kterých se tyto příspěvky týkají. A k nim bohužel žádná informační kampaň nedošla.

Já jenom řeknu ještě jeden postřeh, proč ti lidé do těch front chodí. Paní ministryně, máte přehled o tom, kdy dochází k porušování zákona s opožděním vyplácení těch příspěvků? Já mám týdně desítky případů lidí, kteří se na mě obracejí s doložením, že čekají na výplatu ještě z minulého čtvrtletí. To celé je způsobeno pravděpodobně malým počtem zaměstnanců, vysokou fluktuací. Ti lidé ztratili důvěru. Oni jsou zoufalí, když třeba s dvouměsíčním zpožděním nedostanou příspěvky na bydlení. Jim nic jiného nezbývá, než tam jít a ptát se. Protože se tam nedovolají a na emaily jim nikdo neodpoví. Já si myslím, že jsme v tomhle na jedné lodi a že přece nechceme, aby tam ti lidé takto zbytečně stáli.

Já bych vás moc chtěla vyzvat, pojďme se sejít. Já dám všechny ty příklady, případy, mám desítky souhlasů lidí o zveřejnění jejich příběhu. Pojďme se na to podívat, prosím, podívejte se na to, s jakým velkým zpožděním jsou ty dávky vypláceny. A to pak způsobuje tu velkou nedůvěru lidí. To je něco, na čem bych moc ráda spolupracovala. Věřím, že to není jenom na Praze 10, že je to i jinde. Ale říkám, za Prahu 10 vám ty konkrétní případy dám. Tady bych byla moc ráda, kdybychom v tomto mohli spolupracovat, abychom tohle společně napravili. My jsme na to připraveni.

My jako samospráva z těch peněz, které třeba vybíráme z nájmů, myslím si, že jsme asi druhé město v České republice, které na vlastní náklady provozuje kontaktní centrum pro bydlení, kde suplujeme roli státu a radíme klientům. Nad rámec našich povinností, třeba našeho sociálního odboru, jim radíme. Radíme jim ještě ve chvíli, ne, že už spadli do ohrožení bytovou nouzí, tzn. už mají na sobě exekuci nebo je někdo vystěhoval, ale ještě předtím se snažíme s těmi lidmi jako samospráva pracovat. Pracujeme s platformou pro sociální bydlení, máme kompletně změněný systém přidělování bytů. U nás nikdo nedostane za takto nízké nájemné byt jen tak. Jsou to lidi, kteří dlouhodobě čekají a jsou skutečně ohroženi bytovou nouzí.

Takže myslím si, že my se chováme jako samospráva velmi zodpovědně, ale potřebujeme, aby tady fungoval i stát. A aby nám v tohle tom pomohl. My tady jsme, s otevřenými dveřmi na to čekáme, dva roky se tomu věnuji a ta situace na Praze 10 je neustále horší. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní senátorko, paní ministryně si přeje reagovat, takže máte slovo, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Určitě pojďme spolupracovat. Myslím si, že pan zastupující generální ředitel s vámi spolupracuje velmi intenzivně. Žádné jiné městské části se nevěnujeme tak intenzivně jako právě Praze 10. Myslím si, paní senátorko, že není správné srovnávat počet příspěvků na bydlení. To, že klesl o 1000, neznamená, že Praha 10 nezvýšila nájmy. Ten počet příspěvků na bydlení klesl o 1000 v absolutních částkách proto, že se navýšil rodičovský příspěvek o rekordní sumu. V průměru o 900 Kč se navýšily důchody, po 7 letech se valorizovalo životní a existenční minimum. Minulý rok jsme rekordně navýšili minimální mzdu a minulý rok jsme také k 1. lednu rekordně navýšili platy zaměstnanců ve veřejné sféře. To znamená těm nízkopříjmovým, těm, co pracují v sociálních službách.

To znamená, díky tomuto opatření, všem těmto krokům, kdy se velmi investovalo do nízkopříjmových skupin obyvatelstva, které jsou ohroženy chudobou, tak se nám snížil počet celkových žadatelů o dávky, zejména o dávky na bydlení. Ale tím krokem Prahy 10 se změnila vnitřní struktura těch žadatelů. Lidé, kteří předtím nebyli v dávkách, tak do těch dávek na bydlení spadli.

Paní senátorko, je to tak, dlouhodobě o tom spolu komunikujeme. Takže je potřeba srovnávat srovnatelné se srovnatelným. Ještě bych ráda podotkla, že ty informace, které tady uvádím, máme od nájemců a občanů z Prahy 10, kteří nám ty informace také posílají. My se jim velmi zevrubně věnujeme. Je to všechno od lidí z Prahy 10. Já jsem se snažila reagovat na to, že jsme my v době pandemie řešili postup Prahy 10, postup zoufalých klientů, kteří se pro změnu obracejí na nás. A to, jestli mám být korektní, není dobře zobecňovat na celou republiku a na úřady práce a srovnávat Prahu 10 se zbytkem republiky. Protože, jak říkám, děláme všichni maximum toho, co dělat můžeme. To, že se zvyšovaly v této době nájmy, tu situaci nezklidnilo. Naopak. Pokud se jedná o úplně nové žadatele o dávky, je logické, že vůbec nevědí, jak mají postupovat. A není fér, aby se to házelo na úřady práce. My jsme se skutečně těm lidem snažili pomáhat.

A další věc k Praze 10. Máme celou řadu konkrétních případů, které mi mj. posílá také paní poslankyně Richterová, konkrétní podněty, pak se vždycky na konci ukáže, že ta celá situace byla jinak. My tu máme kompletně několik desítek případů. Ono to souvisí i s tím čekáním na dávky, jak zmiňujete, že se čeká několik měsíců. V žádném případě se nečeká na dávky několik měsíců! Tam je velká prodleva několik měsíců, pokud ten klient nedodá všechno, co ze zákona má dodat. Pokud nereaguje na výzvy úřadu práce písemně, dopisem, emailem nebo telefonicky, my mu nemůžeme tu dávku bez všech zákonem stanovených podkladů dát a přidělit. To by byl nezákonný postup. Je to obrovský problém.

Už jsme se o tom tady bavili minule, že velký problém je to, že klienti nám neberou telefonní čísla z úřadu práce, protože mají strach, že to číslo je zpoplatněné nebo že to číslo neznají. Ale jak máme ty lidi zastihnout, pokud nereagují na dopisy, pokud nereagují na emaily, pokud neberou telefony, pokud nesledují sdělovací prostředky? Je to obrovský problém, snažíme se to řešit a je to velká část klientů. Ale neznamená to, že úřad práce selhává. I s těmito klienty umíme pracovat, snažíme se to řešit, ale neznamená to, že úřad práce selhává. Je to velká část klientů, kteří nereagují na výzvy úřadu práce, nedodají to, co mají, my jim nemůžeme přes veškerou snahu vyhovět, protože bychom porušili zákon. Musíme ke všem přistupovat stejně.

Takže pojďme na tom spolupracovat, ale není to tak, že by úřad práce nekonal. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní ministryně, nyní se o slovo hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji. Já jenom chci poděkovat za tu odpověď paní ministryni. Já jsem si vědom toho, že program Antivirus skutečně funguje. Mně šlo o to, abychom se dobře pochopili, že tady v zásadě ti podnikatelé, o kterých hovořím, vyplatili tu náhradu svým pracovníkům. Ale pochybili v tom, že třeba dali o dva dny déle vyúčtování, nežli měli. Tady já jsem chtěl poprosit o nějakou toleranci, abychom se dobře chápali. Moc mi na tom záleželo, paní ministryně, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Ne, takže ji uzavírám. Paní ministryně, můžete mít... Nechcete, děkuji, takže prosím pana garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu. Vyjádřete se, prosím.

Senátor Rostislav Koštial:  V rozpravě vystoupila paní senátorka Chmelová dvakrát a pan Větrovský dvakrát. Stručně, od paní senátorky Chmelové výzva k lepší informovanosti a bytová problematika. Samozřejmě tohle jsou věci, které budou muset řešit bilaterálně. Pan Větrovský, Antivirus, chybovost a žádost o napravení právě v té oblasti chybovosti. Co se týká usnesení, navrhuji, abychom tento zákon přijali tak, jak byl předložen sněmovnou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, tak zní i vaše usnesení. Takže přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 47 senátorek, senátorů, kvórum pro přijetí je 24.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a ruka nahoru. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruka nahoru.

Konstatuji, že v hlasování č. 7 se ze 49 přítomných senátorek, senátorů při kvóru 25 pro vyslovilo 42, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já gratuluji, děkuji paní ministryni za její dnešní angažmá. Děkuji i zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu. Paní ministryně, na shledanou, držme si palce.

My pokračujeme, dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí

Tisk č. 331

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 331. Prosím ministra Lubomíra Zaorálka, aby nás seznámil s návrhem zákona, zároveň ho zde vítám. Prosím, pane ministře, mikrofon je váš.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Dobrý den, kolegové, dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne.

Tento návrh zákona, který vám mám předložit, je zákon, který už v určité podobě znáte, protože navazuje na zákon, který jsme přijali jako součást opatření ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru v oblasti kulturních akcí. Možná, že si vzpomenete, že jsme před několika měsíci schválili zákon, který měl pomoci těm, kteří pořádali kulturní akce, nejrůznější typy kulturních akcí, od festivalů, hudebních představení, divadelních, koncertů, ale třeba i tanečních produkcí. A protože se ty akce zastavily a zablokovaly na jaře příchodem epidemie, tak jsme se rozhodli, abychom chránili hotovost těch, kteří ty akce pořádali, přijít s tzv. vouchery neboli poukázkami, které bylo možné vydávat v případě zrušení těch akcí. Pořadateli se tak umožnilo odložit vrácení vstupného. Namísto toho se zákazníkovi nabídl poukaz, který on pak může použít na náhradní akci, která se koná v náhradním termínu.

Ještě jenom připomínám, že součástí toho zákona byla ochrana zvlášť zranitelné skupiny zákazníků, kterým byla ponechána možnost trvat na vrácení vstupného. Mám na mysli těhotné matky, nezaměstnané a další. Tam byl výčet těch, kteří z té nabídky přijmout tu poukázku byli vyňati. Tento zákon se docela osvědčil, měli jsme na to dobré reakce. Víte, že během léta v souvislosti s poklesem počtu nakažených došlo k určitému uvolnění situace. Nicméně teď s podzimním nárůstem epidemie nastává další vlna omezení akcí. Dá se říct, že i vývoj do budoucna je nejistý.

Takže se na mě obrátili pořadatelé festivalů a požádali mě, jestli by nebylo možné tuto praxi, která se osvědčila při té první vlně, pokusit se o prodloužení tohoto zákona. Ten stejný princip uplatnit nyní podobně. Pokud byly pořádány akce, chystány akce, festivaly, dnes je není možné konat, tak znovu že by se uplatnil ten princip, že dotyční pořadatelé budou mít možnost nevracet vstupné, ale nabídnout poukázku. Pokud to ti dotyční přijmou, v té ochranné lhůtě využijí té poukázky a navštíví nějakou náhradní akci. Pokud nebudou chtít přijmout tu poukázku, samozřejmě to je také varianta, tak ale potom budou muset počkat až na konec té ochranné lhůty, až po ní dostanou zpátky hotové peníze.

Takže to je zopakování principu, se kterým už jsem vás tady jednou seznamoval.

Já vás teď ještě seznámím s konkrétními termíny, které chceme v tom návrhu posunout. Ale možná ještě předtím zdůrazním jednu věc. Myslím si, že je dobré zdůraznit, že rozsah tohoto opatření už zřejmě v této druhé vlně nebude zdaleka tak velký jako v té první, že to není opakování téhož, protože počet těch akcí, počet těch poukázek bude výrazně nižší. Přece jenom ta situace už je jiná. Počítalo se s tím, takže abyste si nemysleli, že to je ve stejném rozsahu, jako to bylo na jaře, tak to budeme opakovat nyní. Bude se to uplatňovat zřejmě ve výrazně menším rozsahu, nicméně ti pořadatelé mi řekli, že i tak jim to stojí za to. Jako určitá pojistka, jako určitá pomoc, sice omezená, ale přece jenom pomoc, která jim trochu kryje záda právě z hlediska hotovosti. Proto jsme se rozhodli jim vyhovět. I s tím, že to není tak, že by se ten zákon v tomto druhém případě uplatňoval v tom rozsahu, který byl efektivní v tom prvním. Protože je toho už opravdu samozřejmě výrazně méně.

A teď jenom, abyste znali data, kterými se to prodlužuje. Je to tak, že v tomhle návrhu zákona navrhujeme prodloužení časové působnosti zákona na kulturní akce. Na akce, které se uskuteční až do 30. září 2021. To znamená, bude se to týkat akcí až do 30. září 2021! Vás to možná trochu překvapí, že to je tak dlouho, ale tím vůbec neprognózujeme průběh té epidemie. Ta délka je dána jenom tím, že celou tu operaci tady nechceme znovu opakovat. Takže je tam až to 30. září 2021. Přiznám se, že jsme původně navrhovali březen, ale nakonec jsme se dohodli i s ministrem průmyslu a ve sněmovně, že tam dáme až to 30. září 2021. Takže to budou akce až do tohoto září roku 2021. Ta novela umožní pořadateli odložit vrácení vstupného na akce, které se mají uskutečnit, s tím, že ta ochranná lhůta, po kterou bude moci vydávat poukázky, by trvala až do roku 2022. Až do konce října roku 2022. Takže akce by se mohly pořádat až do 30. září 2021. Ta ochranná lhůta, po kterou bude možné vydávat poukázky nebo udělat náhradní akce na poukázky, ta bude až do konce října roku 2022.

A ještě jedno datum bych řekl. Jestliže ty akce jsou do 30. září 2021, tak možnost vzít si poukázku pro toho zákazníka bude do posledního prosince roku 2021. Do té doby, do toho konečného prosince roku 2021 on se bude moci rozhodnout, jestli si tu poukázku vezme, nebo ne. Když si ji samozřejmě nevezme, tak to znamená, že si potom chce vzít peníze, až po uplynutí té ochranné lhůty, která bude v říjnu 2022. Já vím, že to je složité v těch datech, ale doufám, že jsem to vysvětlil, jsem ochoten to zopakovat. Ta data, která nakonec byla ve sněmovně v této podobě odsouhlasena.

Já ještě uvažuji, co bych vám k tomu měl říci. Ještě jedna důležitá věc mě napadá. Tyto poukázky, tyto vouchery, není možné použít na jiný typ zablokování akce než pouze epidemií. Tzn. pokud by se nějaká akce nekonala z nějakého jiného důvodu, než je covid, tak to použít nelze. Ta možnost použít tento voucher je, opakuji, pouze na akce, které jsou zasaženy, a způsobeno jejich nekonání, epidemií. V žádném jiném případě není možné toto spustit. I v tomto případě platí stejná omezení, co se týká těch, kteří mají právo na okamžité vrácení peněz, to jsou osoby se zdravotním postižením vedené na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoby těhotné, osoby čerpající mateřskou dovolenou, osoby starší 65 let apod.

Sestava těch, kterým se peníze musí vrátit ihned, je stejná, jako byla v tom prvním zákoně. Někdo mi můžete namítnout, že se to dá zneužít, protože ty lístky nejsou na jméno, tak někdo může přijít a poslat tam těhotnou maminku nebo podobně. Pokud jsme se tím zabývali, tak nás pořadatelé ujistili, že k tomuto zneužívání zřejmě dochází, ale je to minimální a nehraje to roli. Protože všechno se dá zneužít, všechno se dá obejít.

Jsem si vědom toho, že toto není úplně stoprocentní. Někdo může takhle na to vyzrát, ale myslím si, že to není podstatné. K žádnému masovému zneužívání nedochází a nedochází k tomu také proto, že řada lidí, když to řeknu zjednodušeně, mají některé festivaly docela rádi a nemají zájem je nějak poškozovat, takže se nesnažím takhle komplikovat život. Jsme lidé, že? Chovají se podle mě lidé přece jenom spíš slušně. Takže vám nevyloučím stoprocentně, že to nikdo nezneužije, ale z hlediska pořadatelů to zneužívání není podstatné, není to faktor, který by sehrával zásadní roli. To předjímám možnou námitku, která by mohla zaznít. V podstatě byli spokojeni s tím, jak to fungovalo, a přáli by si, kdyby jistota a určitá pojistka byla i pro to období, které je před námi, protože to vypadá, že i v tomhle období dochází a může docházet i v příštím roce k rušení podobných akcí. Taková je bohužel realita, proto tento zákon, proto ve sněmovně s těmito argumenty byl i schválen. Snad jsem to vysvětlil, pokud ne, tak se to pokusím udělat lépe, kdybyste chtěli. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 331/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ladislav Chlupáč, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Ladislav Chlupáč:  Paní předsedající, pane ministře, kolegové, kolegyně, dovolím si přednést tu zprávu ze svého místa, potom se přesunu ke stolku zpravodajů. Pan ministr tady vyčerpal v podstatě tento bod, vysvětlil veškeré změny, tzn. že tu svoji zpravodajskou zprávu hodně zestručním. Cílem vlastní novely zákona č. 247/2020 Sb. je nastavit stejné podmínky pro pořadatele kulturních akcí a zákazníky, jako byly zavedeny zákonem č. 247/2020 Sb., v senátním tisku č. 254. V Senátu to bylo projednáváno 13. 5. 2020, toto dvakrát podtrhuji, pro další časové období, opakuji, pro další časové období. To je asi to nejpodstatnější v rámci těchto změn. Tím se mají odvrátit hrozící hromadné úpadky pořadatelů kulturních akcí, kterým v souvislosti s dopady pandemie chybí likvidační finanční prostředky, neboť většinu prostředků již použili na přípravy, zálohy umělců a dodavatelů souvisejících služeb.

K vlastnímu legislativnímu průběhu. Zákon č. 247/2020 Sb. byl přijat ve stavu legislativní nouze většinou hlasů poslanců, a to 6. 5. 2020, Senát, jenom připomínám, to projednal na schůzi 13. května 2020, rovněž schváleno výrazným rozdílem hlasů. Tady jenom upozorňuji, že Senát také přijal doprovodné usnesení, které podpořila většina přítomných senátorů. Vládní návrh novely zákona č. 247/2020 Sb. projednala Poslanecká sněmovna ve zkráceném jednání a stavu legislativní nouze 21. 10. 2020. Změny tady přednesl pan ministr, jako zpravodaj pouze navrhuji schválit tento návrh zákona, i přesto, že stát přenesl částečně svoji odpovědnost na klienty kulturních akcí.

Nyní si dovolím přečíst usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, 139. usnesení z 21. schůze konané 29. října 2020, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí, senátní tisk č. 331. Po úvodním slovu předsedy Jiřího Drahoše, odůvodnění návrhu zákona náměstkyní ministra, paní Petrou Smolíkovou, po zpravodajské zprávě místopředsedy výboru Ladislava Chlupáče a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem Ladislava Chlupáče a pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval povinnosti zpravodaje.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu.

Jako první se hlásí pan senátor Jiří Drahoš, máte slovo, pane kolego.

Senátor Jiří Drahoš:  Ještě jednou dobrý den, pane ministře, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Chválím tuto novelu, zákon se sice nemění, ale prodlužuje se jeho působnost, je to určitě dobře, pan ministr tady ty důvody zmínil. Nicméně kultura, jak víme, je velmi široká oblast. Tento jeden výsek se samozřejmě nemůže týkat všeho. Nicméně bych se rád zeptal pana ministra, jaká další kompenzační opatření ministerstvo v této chvíli připravuje. Přece jen ze všech stran slyšíme v souvislosti se současnou epidemiologickou situací, že ani v kultuře samozřejmě to není dobré, promítá se to do řady dalších oblastí. Čili jestli pan ministr může krátce komentovat, co v této chvíli má ministerstvo v úmyslu a co tam vzniká. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane ministře, můžete ještě v rámci rozpravy. Nebudu ji uzavírat, třeba někdo na vás naváže. Můžete klidně, odpovězte.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Ano, děkuji za dotaz ke kultuře. Jsem rád, že o tom mohu trochu poreferovat. V této chvíli, řekl bych úplně aktuálně, máme v ruce některé nástroje, které byly vytvořeny v průběhu roku a které vláda schválila, díky tomu to je ta první miliarda, kterou jsme dostali na různé typy a segmenty kultury, a pak 900 milionů, které jsme obdrželi společně s ministerstvem průmyslu. Z první miliardy ještě stále užíváme prostředků, třeba v této chvíli je stále v běhu onen titul, kterým je možnost pro organizace neziskové, třeba i bez zřizovatele, se obracet na ministerstvo kultury, s tím, že máme ještě pořád prostředky, jak jim pomoci, když požádají o různé projekty, nebo dokonce i o provozní financování, tak jsme schopni jim dnes pomoci. Teď ještě stále je možné se přihlásit do tohoto titulu, který pomáhá neziskovému segmentu kultury. To je to, co stále ještě běží v těchto dnech. Zároveň to, co startuje, to, co se teď rozbíhá, to je ten titul, který jsme dělali společně s ministerstvem průmyslu a kterému se říká COVID – Kultura II, to je naopak zisková oblast kultury, tam, jak jste si asi všimli, nám zbylo asi 750 milionů z těch 900. Tam mají v této chvíli možnost se hlásit jak ti, kteří podnikají v kultuře a chystali akce v kultuře a nemohou je konat, jsou zablokováni, tak také velmi důležitě samostatně výdělečné osoby, kterých je dnes velké množství, které získávají zakázky různě v průběhu roku, nejsou nikým zaměstnáni, ani nemají nikoho, kdo by jim vyplácel mzdu. Takže tyto samostatně výdělečné osoby, tito jednotlivci, kteří působí v kultuře, ať jsou to hudebníci nebo zpěváci, herci, kteří, jak říkám, nemají stálého zaměstnavatele, nicméně převážnou částí své činnosti se živí právě v oblasti kultury, ti mohou dnes žádat o příspěvek, který je 60 tisíc, který mohou získat na základě toho, že předloží určitou svou kulturní historii, kterou my si ověříme, na základě které jim tento příspěvek vyplatíme. To je tedy program... Teď je možné podávat elektronické formuláře, zhruba měsíc to probíhá, pak to budeme vyplácet každému, kde ověříme, že údaje jsou pravdivé. To jsou tituly, to jsou prostředky, které vyplácíme v tomto roce. Přiznám se, že to, co nás už teď začíná ještě víc zajímat, je rok 2021, protože ten rok 2020, to jsme měli nějak rozvržené, i když jsme nepočítali s tím, že se situace v závěru takto zkomplikuje, stále ještě máme nějaké prostředky, např. ještě jedny bych uvedl.

Dali jsme také dohromady peníze také pro audiovizuální oblast, kde také dáme možnost, aby se do ní hlásili ti z této oblasti, to je také víceméně ziskový segment, o který se dříve ministerstvo kultury nijak nestaralo, nyní i těm se snažíme pomoci. Máme tu, řekněme, zhruba 100 milionů, kterými se snažíme pomoci tomuto segmentu kultury. A to, co se samozřejmě rýsuje jako důležitá věc do budoucna, je také už plánování a situace v kultuře v roce 2021, protože i ta dnes vypadá, že bude komplikovanější, než jsme si ještě před měsícem, dvěma mysleli. Tady řeknu, že ve schvalování rozpočtu se mi podařilo získat 400 milionů navíc po dohodě s ministerstvem financí, z toho 300 je pro regionální divadla a orchestry a 100 je obecně na kulturní aktivity. Tyto peníze jsem získal právě jako určitý nástroj prostředku pro to, abychom pomohli této oblasti v příštím roce, kdy se rýsuje, že je docela pravděpodobné, že i tady ta kultura, není jisté, že bude moci jet naplno.

Jestli prostředky budou stačit, to je otázka. O tom jsem také mluvil při schvalování rozpočtu na vládě, že to vidím tak, že bych potřeboval větší množství peněz než 400 milionů, které jsem dostal, nicméně na vládě to dopadlo tak, že mi paní ministryně řekla, že v této chvíli se těžko odhaduje vývoj, těžko se odhaduje i potřeba prostředků, ujistila mě, že v případě, že se ukáže, že dosavadní peníze, které tam mám navíc, těch 400 milionů, budou nedostatečné, tak se k tomu vrátíme a budeme uvažovat, jak tu sumu navýšit. Mám tam 400, podle vývoje toho roku budeme moci jednat o dalších prostředcích. Samozřejmě by bylo lépe, kdybych tam dostal další půl miliardu, to je jasné. Ale v této chvíli jsme se na něčem dohodli, rozpočet má určitou podobu, dohadovali jsme ho v určité situaci, bylo těžké predikovat vývoj v době, kdy jsme to dohadovali, roku 2021. Spokojil jsem se s tím, že jsem dostal ujištění jak od premiéra, tak od ministryně financí, že když bude potřeba, tak budeme posilovat prostředky podle vývoje situace. Mně se teď těžko v tomto prognózuje, zásadně jsem rád, že jsem v tom roce 2020 dostal prostředky na to, abychom pomáhat mohli, a to dokonce podle mě v celé řadě oblastí kultury, nejenom té neziskové, která se tradičně podporuje ministerstvem kultury, to je ta miliarda a potom těch 900 milionů, to si myslím, že nám umožnilo jakžtakž důstojně se snažit pomáhat v roce 2020, že jsme nezůstali s holýma rukama. Věřím, že i v tom příštím roce, když to bude potřeba, budeme mít podobné typy peněz, které se osvědčí i tady. Třeba vím, že prostředky, které jsme měli pro regionální divadla a orchestry, tak to fungovalo opravdu dobře. Byl to takový motivační program, kdy jsme řekli: Pokud města, kraje projeví zájem o kulturní organizace a nesníží jim prostředky, jsme připraveni pomoci. To byla také podmínka, kterou jsme měli, že se řeklo, že nemůžeme pomáhat tam, kde města od toho třeba dají ruce pryč. Ale i toto nakonec znamenalo, že jsme rozdělili stovky milionů a že to fungovalo, měl jsem na to poměrně velmi dobré ohlasy z měst a obcí, že to skutečně pomohlo udržet ty scény nebo udržet soubory. Vím, že program skutečně efektivní byl, velice bych si přál, pokud to bude v příštím roce podobné, abych opět z ministerstva kultury mohl regionům takto pomáhat. Věřím, že to platit bude a že na to peníze najdeme, protože pro mě je naprosto nepředstavitelné, že by se tato země rozhodla ponechat kulturu v epidemii takto se začít ztrácet, hubnout a zanikat. Myslím si, že by to byly ztráty, které by poškodily tuto zem zásadním způsobem. Mohu akorát slíbit, že udělám všechno pro to, abychom podobný typ pomoci byli schopni poskytnout, když toho bude třeba, věřím, že když doposud na vládě byla shoda na tom, že je to nutné, že bude trvat i v dalších měsících, event. v příštím roce. To je takový stručný přehled, jestli to stačí...

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. Můj dotaz ještě směřuje k pokračování obecné rozpravy. Vidím, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy končím. Pan ministr odpověděl, předpokládám, že už nechcete teď reagovat, řekl jste to v obecné rozpravě, děkuji. Pane garanční zpravodaji, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Ladislav Chlupáč:  Je to velice jednoduché. Na dotazy pana senátora Drahoše pan ministr odpověděl a jiný návrh než návrh garančního výboru tady nezazněl.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, tlačítko ANO, ruku nahoru. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat, při kvóru 24 pro se vyslovilo 47 senátorek, senátorů, nikdo nebyl proti.

Ukončuji projednávání tohoto bodu a my se vystřídáme. Na shledanou, pane ministře.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Můžeme přistoupit k dalšímu bodu programu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 339

Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 339 a uvede jej paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, paní ministryně.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Dobré odpoledne přeji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři. Tento zákon, který má také přezdívku lex covid II, jsem už jednou představovala v podobě první verze, která podnikatelům pomohla. Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo druhou verzi, která byla pečlivě konzultována s předními českými odborníky na insolvenční právo a také vycházela z prvých zkušeností z praxe. Je to urgentní návrh, který se snaží reagovat na nastalé problémy spadající do gesce resortu justice a řešit je. Pomáhá podnikatelům se nadechnout, protože ta druhá vlna už je skutečně zničující. Naší povinností je jim pomoci, jak to jenom jde. Pokud jde o tento návrh, primárně se jedná o znovuzavedení nabídky institutu mimořádného moratoria, kde podnikatelům vypršela možnost o něj požádat už na konci srpna 2020. Prodlouží se doba, po kterou na sebe nemusí podat insolvenční návrh, pokud jejich úpadek nastal v důsledku okolností souvisejících s mimořádnou situací při epidemii. Zároveň navrhuje upustit od povinnosti vždy nařizovat soudní jednání za účelem projednání důvodů ke zrušení schválení oddlužení, čímž odbřemení českým soudům. Pokud jde o další věci, návrh cílí na tři základní oblasti.

Zaprvé prodloužení některých opatření v insolvenční oblasti. Prodlužuje se odklad povinnosti dlužníků podat na sebe insolvenční návrh, znovu zavést dostupnost institutů mimořádného moratoria a prodloužit ochranu dlužníků v oddlužení. Pokud jde o zavedení nových opatření v insolvenční oblasti, tak se navrhuje zjednodušit rozhodování o zrušení schváleného oddlužení a vypouští se například souhlas většiny věřitelů s prodloužením mimořádného moratoria, což je v podstatě návrh, který vzešel z praxe dosavadní, a vyloučení opakovaného používání mimořádného moratoria týmiž dlužníky. Dále vypuštění nutnosti vždy konat soudní řízení za účelem projednání důvodů ke zrušení schváleného oddlužení. Pokud jde o další postup, tak vláda doplnila ještě tato opatření o obnovení suspenze výkonu rozhodnutí z exekucí prodejem movitých věcí do 30. ledna a prodloužením ochrany prostředků na bankovním účtu povinných z dvojnásobku na čtyřnásobek životního minima, tedy až do 28. února 2021.

To je asi k tomuto návrhu vše, abych tedy mohla uvést na úvod. Prosím, aby tento návrh jste posoudili a zachovali mi přízeň v tomto.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Jeho usnesení bylo rozdáno jako tisk 339/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Zdeněk Hraba. A toho prosím o jeho zprávu.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, mým úkolem je vás provést tedy tím, jak procházela tato novela Senátem, respektive ústavněprávním výborem. Nejprve tedy na úvod musím říct, že ten původní lex covid I upravoval jak procesně-právní, tak hmotně-právní lhůty. Řada lhůt byla koncipována tak, že byla vázána na rozhodnutí vlády podle krizového zákona o nouzovém stavu, anebo rozhodnutí ministra zdravotnictví nebo krajské hygieny. Ne všechny lhůty byly stanoveny takto volně s odkazem na rozhodnutí vlády nebo ministra zdravotnictví. Některé lhůty byly stanoveny přímo konkrétně, tyto lhůty je právě třeba prodloužit. Například se jedná o prodloužení pozastavení povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, a to do 30. 6. 2021. Prodloužení pravidla ulehčující průběh takzvaných starých oddlužení rovněž do 30. 6. 2021, kdy nelze snadněji zrušit schválené oddlužení. Je tam už avizované znovuzavedení mimořádného moratoria v insolvenčním řízení, a to opět do 30. 6. 2021, za podmínky, že nebyl dlužník v úpadku k 5. 10. tohoto roku, již dříve nevyužil toho mimořádného moratoria.

Úskalím určitým této novely, tím se zabýval ústavněprávní výbor, je věc, kdy se ruší podmínka souhlasu věřitelů s prodloužením mimořádného moratoria insolvenčním soudem, pouze pro ta moratoria, která byla vyhlášena do konce srpna tohoto roku. Ovšem pro nová mimořádná moratoria se tato podmínka nezavádí, tam by ten souhlas věřitelů i nadále měl být. To bylo i tedy předmětem jednání ústavněprávního výboru, který zasedal dnes od 9 hodin ráno. Paní kolegyně, senátorka Hubáčková, navrhla pozměňovacím návrhem vypuštění právě té věty z § 127a insolvenčního zákona v odstavci 8 věty poslední, tedy „souhlas věřitelů s prodloužením mimořádného moratoria podle věty první se nevyžaduje, podal-li dlužník návrh na mimořádné moratorium do 31. srpna 2020“. Důvodem, předpokládám, že bude ještě uvádět paní kolegyně Hubáčková, pro to vypuštění, s čímž se ztotožnil i ústavněprávní výbor, bylo tedy nefér postavení dlužníků v jednom případě, tedy mimořádného moratoria, do konce srpna a mimořádného moratoria zavedeného podle lex covid II, tedy podle této novely.

Ústavněprávní výbor se ztotožnil s tímto názorem a já bych si dovolil tedy přednést usnesení, které má číslo 118 z dnešního dne. Výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze,

II. určuje zpravodajem mou osobu,

III. pověřuje místopředsedkyni výboru, senátorku Annu Hubáčkovou, aby přeložila toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli se tímto návrhem nezabývat? Nevidím nikoho. Proto otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Hubáčková.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne. Já skutečně teď pár slov pronesu k pozměňovacímu návrhu, který byl předložen na ústavněprávním výboru. První lex covid justice I umožňoval tedy zavedení mimořádného moratoria do 31. srpna 2020. I pro tyto dlužníky platila povinnost předložit souhlasy většiny věřitelů. Se zákonem jako takovým a s prodloužením lhůt lze jedině souhlasit, je to velmi dobře, že přichází tento zákon a umožňuje tedy i pro ty v druhé vlně covidové využít určitých institutů a úlev, a tedy i pro dlužníky v druhé vlně je umožněno požádat o mimořádné moratorium, ale jim zůstává povinnost předložit souhlasy většiny věřitelů. Zavádí se nová úleva, ale jen pro ty, co podali již mimořádné moratorium nebo žádost nebo bylo rozhodnuto o mimořádném moratoriu do 31. srpna letošního roku.

Tímto dochází k nedůvodnému zvýhodnění jedné skupiny dlužníků proti druhým. Náš návrh tuto diskrepanci, tento nelad odstraňuje a dává ty dlužníky jako rovnocenné dvě skupiny. Předložený návrh je svým způsobem neslučitelný s principy právního státu tím, že jednu skupinu zvýhodňuje. Nakonec, aby bylo i stejně zacházeno jak s dlužníky, tak byl brán ohled na nezbytnou ochranu věřitelů, byl navržen pozměňovací návrh, který byl v ústavněprávním výboru schválen. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. A protože se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, tak ji končím. Paní ministryně, chcete se vyjádřit? Jistě.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Tento pozměňovací návrh v podstatě už dala i Poslanecká sněmovna ústy pana Výborného a Bendy, my jsme se k němu vyjadřovali, dokonce ho nazýval jako lex Smart Wings, což si myslím, že není přiléhavé, protože těch firem, které jsou v nesnázích, je víc než jenom Smart Wings. Já už jsem se k tomu vyjádřila na půdě Poslanecké sněmovny. To přinesla praxe bohužel, tento problém, ony se skutečně, tyto firmy, které jsou klíčové pro nás, se nedomůžou toho souhlasu, protože ty věřitele mají po celém světě a těžko se k nim dostávají.

Takže to je ten případ, co jsme do toho zapracovali, že i praxe v tom udělala své. Nechceme zvýhodňovat jenom některé firmy, já chci pomoci všem firmám. Pokud jde speciálně o Smart Wings, tak se jedná o našeho v podstatě národního dopravce. Já se ptám, s kým budeme létat? Nikoho jiného nemáme, stojí jim letadla až taky k dálnici a skutečně je z toho parkoviště. Prosím, jestli je chcete zlikvidovat, je to jedna věc, ale já si myslím, že i jim je potřeba pomoci, aby se nadechli. Tímto byl ten náš návrh v podstatě motivován.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Prosím nyní garančního zpravodaje, aby shrnul rozpravu a navrhl nám způsob hlasování.

Senátor Zdeněk Hraba:  Jestli do toho můžu vstoupit, v obecné rozpravě nezazněl žádný návrh ani na schválení, ani na zamítnutí, tudíž by měla následovat podrobná rozprava.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Čili nemáme o čem hlasovat. Já otevírám podrobnou rozpravu.

Do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Předpokládám, že paní ministryně nebude komentovat? Pan zpravodaj nám tedy vyloží, co budeme dělat dál.

Můžete i sem, ale jestli vám to svítí, tak můžete mluvit... Předpokládám, že nám chcete sdělit, že máme k hlasování usnesení výboru?

Senátor Zdeněk Hraba:  Ano, přesně tak. Pozměňovací návrh paní kolegyně Hubáčkové je plně integrován v usnesení ústavněprávního výboru, to znamená, že bychom hlasovali o usnesení tak, jak je navrženo ústavněprávním výborem. To znamená: Plénum Senátu schvaluje projednávaný návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu ústavněprávního výboru podle senátního tisku č. 339/1.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano. Obsah těchto pozměňovacích návrhů je součástí tisku. Já svolám kolegy.

Budeme hlasovat o usnesení garančního výboru, které obsahuje pozměňovací návrh. Zeptám se paní navrhovatelky na její postoj k tomuto návrhu? Paní ministryně?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Negativní. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Takže s tímto vědomím spouštím hlasování.

Aktuálně je přítomno 46 senátorek a senátorů, kvórum 24. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 9, kvórum 24, pro 42, návrh byl přijat. Tím můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Já poděkuji paní ministryni. Copak, pane zpravodaji?

Senátor Zdeněk Hraba:  Ještě bychom měli určit tedy zpravodaje pro projednání.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, samozřejmě, už mi to hlásí. Musíme hlasovat o tom, že vrátíme tento návrh Poslanecké sněmovně. Takže nejprve tedy hlasujeme o vrácení. Spouštím hlasování.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ve znění pozměňovacího návrhu.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Nemůžeme to vrátit bez znění, to je samo sebou. Kdo byl pro, zvedl ruku a stiskl tlačítko ANO. Kdo proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 10, návrh byl přijat, kvórum 24, pro 43.

Nyní ještě určíme senátory, kteří nás budou zastupovat v Poslanecké sněmovně. Pane zpravodaji, máte návrhy? Předpokládám, že vy, paní senátorka Hubáčková. Ještě někoho třetího obvykle si stanovujeme? Není nikdo? Tak vystačíme s dvěma?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ne, kvůli karanténě naopak spíš...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já myslel naopak, že zredukujeme kvůli karanténě. No ne, tak neozval se mi žádný návrh. Není-li návrh, nelze hlasovat. Takže máme dva. Nesmíte na sebe nechat uvalit karanténu, kolegové. Čili budeme hlasovat o tom, že nás zastoupí paní senátorka Hubáčková, pan senátor Hraba. V tomto, nebo opačném pořadí. Spouštím hlasování.

Kdo je pro, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 11, kvórum 24, pro 44. Návrh byl schválen, můžu opravdu ukončit projednávání tohoto bodu, děkuji paní navrhovatelce a panu zpravodaji.

Přistoupíme k dalšímu bodu jednání. A tím je

 

Návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2

Tisk č. 332

Tento návrh jsme obdrželi jako senátní tisk č. 332. Návrh uvede paní ministryně Alena Schillerová. Já ji poprosím, aby nám jej představila. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně představit návrh zákona, jehož cílem je v nynějším nouzovém stavu podpořit osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezeným a osoby pracující na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, na jejichž činnost bezprostředně a podstatným způsobem dopadly zákazy a omezení přijaté státem, v rámci reakce na současnou epidemiologickou situaci.

V působnosti ministerstva financí byl již na jaře roku 2020 mimo jiné realizován kompenzační bonus pro uvedené osoby, který lze označit za velmi efektivní a v praxi osvědčenou formu rychlé a účinné pomoci. Nyní navrhovaný kompenzační bonus se vydává podobným směrem a od svého předchůdce přebírá jeho právní povahu, řadu parametrů, jakož i převážnou většinu procesního rámce. Na jaře roku 2020 byl nicméně kompenzační bonus pojat jako víceméně plošné opatření, které jeho příjemcům kompenzovalo nejrůznější dopady spojené se současnou epidemií. V tomto ohledu je však nyní navrhovaný bonus pojat odlišně. Nově by neměl být plošnou podporou podnikání a navazujících činností, ale měl by cílit pouze na okruh subjektů, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zakázána či omezena, včetně činností přímo navazujících. Podmínkou přitom je, aby zakázaná nebo omezená činnost představovala pro danou osobu většinový zdroj jejích příjmů. V případě navázaných aktivit se pak musí současně jednat alespoň o 80 % aktivit dané osoby. Nárok na kompenzační bonus tak bude mít například provozovatel uzavřené restaurace i její dodavatel, pro něhož tyto dodávky představují 80 % činnosti, přičemž u obou se musí jednat o jejich většinový zdroj příjmů.

Pokud podnikatel čerpá jinou podporu, například v rámci programu Antivirus či COVID, pak mu za stejné období nebude náležet kompenzační bonus.

Toto pravidlo odpovídá zamýšlené koncepci adresně zacílených podpor, které se vzájemně doplňují. Je tedy garantováno, že nedojde u části podnikatelů k nerovnému souběhu podpůrných opatření, a tím i narušení principu neutrality.

Vzhledem k vývoji epidemiologické situace se okruh zakázaných či omezených činností průběžně mění. Návrh zákona proto počítá s tím, že pokud dojde k zákazu či omezení dalších činností, vznikne i těmto podnikatelům nárok na kompenzační bonus. Pro určení doby, za kterou bude moci být kompenzační bonus vyplacen, tak bude rozhodující datum účinnosti příslušného vládního opatření. Jednotlivé profese tak můžou mít různou délku kompenzace podle toho, odkdy se na ně zákazy a omezení začaly vztahovat. Konec této doby je pak vázán na okamžik ukončení omezujících opatření, respektive následuje po ukončení nouzového stavu, a to podle toho, co nastane dříve. Pokud by byl nouzový stav dále prodloužen, rovněž by se automaticky prodloužilo i období poskytování kompenzačního bonusu. Navržená výše kompenzačního bonusu je 500 Kč za každý den zákazu či omezení. Nadále platí požadavek na rychlost a snadnou realizovatelnost daného opatření, tedy minimum administrativy, reálná dostupnost pro žadatele. Opět tedy bude využívána jednoduchá žádost, jejíž součástí bude zejména čestné prohlášení o splnění podmínek kompenzačního bonusu. Žádost bude opětovně možné podat prostřednictvím e-mailu. Správa kompenzačního bonusu bude opět svěřena orgánům Finanční správy ČR, které se při administraci kompenzačního bonusu na jaře letošního roku více než osvědčily.

Rozpočtové dopady navrženého zákona pro 1. bonusové období jsou na základě nejnovějších odhadů v celkové výši 3,9 miliard na úrovni veřejných rozpočtů, z toho 2,5 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 1 miliarda pro rozpočet obcí a 0,4 miliardy pro rozpočet krajů. Tento odhad reflektuje fakt, že klíčová restriktivní opatření, která bezprostředně zakázala či omezila vybrané provozy, neplatila po celou dobu bonusového období. Pokud by došlo k prodloužení nouzového stavu, a tedy i automatickému vzniku dalšího bonusového období, byl by odhadovaný měsíční dopad, a tady to aktualizuji oproti tomu, co jsem uváděla v Poslanecké sněmovně, protože tehdy ta situace se těsně míjela při tom projednávání s vyhlášením dalších opatření, dopad bude v celkové výši 5,4 miliardy na úrovni veřejných rozpočtů, z toho 3,5 miliardy na státní rozpočet, 1,4 miliardy na rozpočet obcí a 0,5 miliardy na rozpočet krajů.

Kompenzační bonus bude opět hrazen z výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy daně, která je sdílena státním rozpočtem a rozpočty obcí a krajů. V případě kompenzačního bonusu na jaře 2020 byla z tohoto důvodu zavedena kompenzace pro obce k pokrytí uvedeného dopadu. Stejný krok však nyní není navrhován. Reálné dopady jarního bonusu totiž byly významně nižší oproti odhadům. Obce tak na kompenzacích již obdržely o 7,8 miliardy více, což s velkou rezervou postačuje na pokrytí dopadu nyní navrhovaného zákona do obecních rozpočtů. To platí i pro případ, že by došlo k prodloužení nouzového stavu během listopadu nebo, nedej bože, říkám, i prosince, a tedy k prodloužení období poskytování kompenzačního bonusu. Účinnost zákona se navrhuje dnem následujícím po dni vyhlášení ve sbírce zákonů. Děkuji vám za pozornost a věřím v rychlé projednání nebo efektivní projednání tohoto návrhu. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně. Prosím, posaďte se... Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení byla rozdána jako senátní tisky č. 332/1 a 332/2. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský a já ho prosím o jeho vystoupení.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně mi ulehčila situaci, neboť v podstatě návrh zákona představila velmi podrobně. Na mně tedy pouze je, abych ještě akcentoval, že v působnosti ministerstva financí již byl na jaře 2020 mimo jiné realizován skutečně kompenzační bonus podle zákona 159/2020, který jsme tady, tuším, poté dvakrát či třikrát novelizovali. Nyní navrhovaný kompenzační bonus se vydává podobným směrem a od svého předchůdce přebírá zejména jeho právní povahu a řadu parametrů, jakož i převážnou většinu procesního rámce. Částka je stejná, jako byla podle zákona 159/2020, to znamená, ten kompenzační bonus činí 500 Kč na jeden den. V zásadě cílí na dvě skupiny subjektů. První skupinou jsou podnikatelé, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zasažena cestou přímých zákazů či omezení a na které přímo dopadla omezení uvedená v příslušných nařízeních vlády. Druhou skupinou jsou podnikatelé či případně i osoby realizující činnost na základě DPP a DPČ, jejichž činnost je výrazně navázána na subjekty uvedené v první skupině. Kompenzační bonus bude tedy opět spravován jako daňový odpočet podle daňového řádu, a tedy v procesním režimu správy daní. Nadále bude využívána relativně jednoduchá žádost, kterou bude možné poslat také mailem. Správa kompenzačního bonusu, jak říkala paní vicepremiérka, je tedy opět svěřena orgánům Finanční správy. V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně vládní návrh doznal dvou zásadních změn.

První bylo schválení pozměňovacího návrhu poslance Jana Volného, který zařadil mezi subjekty kompenzačního bonusu např. samostatně podnikající trenéry fitness, kteří poskytují své služby přímo zákazníkům, ale co je důležité, využívají k tomu prostory, které byly uzavřeny.

Druhým pozměňovacím návrhem, který Poslanecká sněmovna akceptovala, byl pozměňovací návrh poslankyně Šafránkové, který snížil minimální hranici obratu společnosti s ručením omezeným ze 180 tisíc na 120 tisíc korun. Jak již bylo řečeno, garančním výborem byl určen výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který se uvedenou materií zabýval na svých dvou zasedáních, a to tedy předevčírem na svém 35. zasedání dne 27. října, ale také dnes na své 36. schůzi, 29. října 2020. Přijal usnesení, ve kterém doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. V zásadě se jedná o dva pozměňovací návrhy. Prvním z nich zjednodušeně je poskytnutí kompenzačního bonusu krajům ve výši 300 Kč. Tento návrh byl podán naším panem předsedou Vilímcem, byl tedy zařazen a schválen. Druhým pozměňovacím návrhem, který byl přijat výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, byl návrh pana senátora Wagenknechta, který on si odůvodní určitě sám, nicméně ve stručnosti jde o to, aby ti, kteří budou využívat kompenzační bonus, mohli využívat i kompenzační bonus COVID – Nájemné. Tolik tedy ve stručnosti představení tohoto návrhu zákona. Já prozatím děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Posaďte se, prosím, ke stolku a sledujte rozpravu. Táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107, abychom se návrhem zákona nezabývali? Nevidím žádnou přihlášku, proto otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana senátora Canova, který má tím pádem přednostní právo. Prosím, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jsem se rozhodl, že vystoupím přímo od mikrofonu, protože pokládám pozměňovací návrhy, které předkládám, následujícím jménem svého klubu mateřského STAN jako za velmi významné. Týkají se obcí a krajů, které samozřejmě budou přijetím tohoto zákona zkráceny na svých příjmech. Zdůrazňuji, že se vůbec nejedná o jakoukoliv újmu vůči podnikatelům, naopak pro ně bude zachovaná výše, těch se nijak ty pozměňovací návrhy nedotknou. Ten návrh zní ve zkrácení, ta věc je, že obce dostanou kompenzaci 650 korun na obyvatele a kraje 800 korun na obyvatele.

Já se samozřejmě musím vyjádřit k tomu, jak jsme se dostali k těmto číslům, a také k tomu porovnání s tím pozměňovacím návrhem, který přijal garanční výbor.

Na přípravě těchto pozměňovacích návrhů jsme úzce spolupracovali se Sdružením místních samospráv ČR, které zastupují několik tisíc obcí. Vrátím se do historie. Když byla jarní koronavirová krize, Senát byl první, který chtěl kompenzace obcím a krajům. Všichni jste zde zřejmě byli, když proběhla ta vášnivá diskuze o tom, jestli přijmeme návrh na kompenzace obcím a krajům, nebo jenom doprovodné usnesení, které jsem tehdy nazval šidítkem. Po velmi bojové, dlouhé diskuzi nakonec byly přijaty pozměňovací návrhy Senátu. Tehdy, myslím, ve výši 1100 korun u obcí a 400 korun u krajů.

Je pravda, že sněmovna tehdy ty zákony zamítla a schválila u toho zákona své původní znění v gesci kompenzace. Nicméně byl to velký signál pro obce a také pro Sdružení místních samospráv. Vzniklo velké úsilí obcí, aby skutečně nějakou kompenzaci dostaly. Protože ta jarní koronavirová krize se jich samozřejmě velmi dotkla. Nejen samotným tím kompenzačním bonusem, ale celkové snížení daňových příjmů obcí bylo skutečně velké. Dokonce kvůli tomu proběhla i taková demonstrace zde na Malostranském náměstí. Sám jsem na ní byl přítomen.

V září na základě těchto faktů premiér republiky Andrej Babiš uznal to, že obce dostanou kompenzaci ve výši 1200 korun na obyvatele. Kraje nic, ty údajně dostanou nějaké ty opravy silnic. My jsme pak měli další zasedání, kde jsme předešli v rychlosti svým návrhem k tomu vládnímu návrhu, který se jmenoval, já ho odcituji: Vládní návrh o zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů obcí. Tak se doslova ten vládní návrh jmenoval. My jsme v tom kompenzačním bonusu prosadili zase svůj návrh, aby tam bylo 1200 korun, a bylo to přijato velmi rychle. Tehdy to tak bylo.

Kraje jsme tehdy z toho vyňali z toho důvodu, že jsme nechtěli, aby to bylo zaříznuto, že ty kraje tam dáme hned následně. Tak se i stalo. Senát schválil kompenzaci poklesu daňových příjmů krajů o 500 korun. Tento senátní návrh zákona dodnes bez povšimnutí leží ve sněmovně. Nyní přišla podzimní krize. Nikdo neví, jak bude dlouhá. Možná delší než ta jarní. Nikdo neví, jak bude hluboká. Ale ta hloubka, už tím, že v současnosti jsou počty nakažených padesátkrát až stokrát vyšší, než byly na jaře, tak asi bude také hlubší. Přesto jsme skromní, v tom návrhu jsme navrhli pro obce 650 Kč/obyvatele a pro kraje 300 Kč/obyvatele za tu podzimní krizi. Ale protože si sněmovna nevšímá toho senátního návrhu zákona, kde je pro kraje těch 500 Kč/obyvatele, tak jsme to spojili na výsledných 800 Kč/obyvatele.

Vím, že se dosud v Senátu nesetkal z kuloárů tento návrh s jednoznačnou podporou. Naopak, z části mých kolegů je vůči tomuto odpor, prosazují to, co schválil garanční výbor. Tzn. pouze 300 korun pro kraje a 0 pro obce. Když si spojíte, co to znamená, tak to znamená, že obce si nezaslouží nic. Za to, že teď budou mít snížení, že si nezaslouží ani korunu. Co to znamená pro kraje? Pro kraje, když vezmu mínění Senátu, že si zasloužily na jaře 500 korun, teď je tam jenom 300 korun, a těch 500 doteď není, tak kraje si zaslouží minus 200 korun za tuto podzimní krizi.

Kdyby totiž žádná podzimní krize nebyla, ty obce by měly těch 1200 korun, nejen dokonce 1200 korun, dokonce 1250 korun, neboť o 50 korun, to jsem tehdy velice ocenil, to navýšení navrhla sama paní ministryně. Vzpomínáte si? No a teď jako nic? Teď se nebude dít nic? Budete se hádat jenom o slovíčka, že to se týká čistě jenom toho kompenzačního bonusu, když přitom sama vláda předtím přiznala, že se jedná o zmírnění všech dopadů poklesu daňových příjmů. Ty poklesy budou. Budou samozřejmě větší. I předtím těch 1200 korun, když je navrhovala vláda, tak to bylo na zmírnění dopadů. Samozřejmě, bylo to zmírnění dopadů, ty poklesy daňových příjmů budou vyšší než za tu jarní krizi, než 1250 korun. Podobně se vší pravděpodobností budou vyšší než 650 Kč/obyvatele teď za tu podzimní krizi. Kdo ví, jak budou velké. To vůbec nepočítám s katastrofálním dopadem na daňové příjmy, pokud bude přijato zrušení superhrubé mzdy a hrubá mzda ve výši 15 %. To do toho ani nepočítám.

Přesto se tady navrhuje nic. Já to beru vůči obcím za velice špatný signál. Vždycky se říkalo Senátu, že to je komora starostů. Teď se za ty obce nepostavíme? Je jich 6600. Ty dopady prostě budou nižší. Já si myslím, že je naší povinností se za ně postavit. Co se týká krajů, že nemáme rezignovat na to, že doteď nedostaly těch 500 korun a sníží to na 300 korun v tom smyslu, že se nepokusíme o nic víc. Znovu opakuji, kdyby nebyla podzimní krize, tak by tam stále ležel ten návrh na těch 500 korun za tu jarní krizi pro kraje. Teď sám Senát to snižuje o 200 korun, když vznikla podzimní krize. To nemá vůbec žádnou logiku. To opravdu vypadá, že kraje si zaslouží z pohledu Senátu minus 200 korun a obce tedy 0 korun. Jako kdyby žádná krize nebyla. Ale ona je. A ty obce zasáhne. Obce pomáhají i teď. Jenom ze své obce jsme vydali půl milionu korun za respirátory pro seniory starší 65 let. To jen takový příklad, aby se chránili. Takové pomoci je spousta, a přesto podle návrhu garančního výboru na obce s prominutím naprosto zvysoka kašleme.

Já jsem se tady dostal do sporu s některými kolegy v tomto smyslu, ale byl bych rád, aby se zachovali alespoň jako gentlemani. Aby nechali o mém pozměňovacím návrhu hlasovat dříve než o pozměňovacím návrhu garančního výboru. Protože pokud dostane Senát aspoň šanci o těchto pozměňovacích návrzích hlasovat, tak v tom případě se aspoň ukáže, komu z nás na těch obcích záleží, aby dostaly přidáno. Pokud ne, bude se dříve hlasovat o tom garančním výboru, mám obavu, že někteří budou mít strach, aby kraje dostaly aspoň něco, a odhlasují aspoň těch hubených 300 korun pro kraje.

Co se může stát? Jsem ubezpečován, že jeden z důvodů, proč nejste pro tyto návrhy, které jsem jmenoval, je to, že to nemá šanci ve sněmovně projít. Zaprvé, nemám rád takovou odevzdanost dopředu obecně. Ale zadruhé si to nemyslím. Já si třeba nemyslím, že sociální demokracie bude hlasovat proti tomu. Nemyslím si to. Myslím si, že stěžejní v tomto případě bude ve sněmovně hlasování ODS. Ta, jak se zachová. Kdyby byla pro, tak toto schválení by ve sněmovně prošlo.

Ale, co kdyby to neprošlo? Tam je argumentováno tím, že pak by přišly kraje o těch 300 korun. Na tom je údajně domluva, to nevím určitě, ale údajně je na tom domluva i s paní ministryní. Znovu opakuji. V Poslanecké sněmovně leží senátní návrh na 500 korun. V případě, že by byly schváleny pozměňovací návrhy, které tady předkládám, sněmovna je zamítla, nic nebrání kterýmkoli poslancům za ODS, za jiné strany apod., vzít ten senátní návrh, navrhnout to ve sněmovně.

Pokud je údajně domluva na 300 korun, údajně, tak třeba to i snížit na těch 300 korun, pak to tam musí projít. Říkám to proto, že přijetí těchto návrhů zde v Senátu a odmítnutí ve sněmovně tedy neznamená, že kraje nedostanou nic. Stačí tam zvednout jenom ten senátní návrh.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milá paní ministryně, vážený pane předsedající, byl bych strašně rád, kdyby se o těchto návrzích mohlo hlasovat, kdyby byly přijaté, kdyby Senát dal možnost ukázat, že mu záleží na tom, aby obce byly silné, aby kraje byly silné. Protože pouze silné obce a silné kraje mohou pomoci restartovat ekonomiku po těch koronavirových hrůzách a krizích, které zažíváme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a protože paní senátorka netrvá na přednostním právu, prosím pana kolegu Vilímce, aby se ujal slova.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Bylo tady zpravodajem, panem senátorem Větrovským, řečeno, že hospodářský výbor se dvakrát zabýval tímto návrhem zákona, senátním tiskem č. 332. Na jednom jednání byla přítomna paní ministryně, na tom dnešním jednání...

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane senátore, promiňte, mohl byste trochu blíž k mikrofonu.

Senátor Vladislav Vilímec:  Já budu mluvit nahlas. Na prvním jednání byla účastna paní ministryně, na druhém jednání nemohla být, protože to druhé jednání se konalo dnes dopoledne.

My jsme se skutečně, když budu mluvit za hospodářský výbor, zabývali velmi pečlivě tímto návrhem, a to nejen těmi dopady, které přináší do rozpočtu samospráv, ať už obecních nebo krajských samospráv, ale i věcí, která také vedla k pozměňovacímu návrhu pana senátora Wagenknechta, to je ona neslučitelnost kompenzačního bonusu s jinou formou podpory, především s tím COVID – Nájemné.

Co se týká těch dopadů, samozřejmě je nám všem známo, že v Senátu leží senátní návrh zákona o poskytnutí příspěvku krajům v souvislosti s dopady, které přináší způsob výplaty kompenzačního bonusu ve výši 500 korun. Jak jsem mohl zjistit, když jsem byl v Poslanecké sněmovně, většinou se tento návrh pohybuje ve velmi spodních patrech programu schůze. Naposledy to byl 299. bod schůze. Takže je nanejvýš pravděpodobné, že na projednání tohoto návrhu se nikdy nedostane v letošním roce, a možná ani ne v tomto volebním období, čímž spadne úplně pod stůl.

Když se projednával nový zákon o kompenzačním bonusu v Poslanecké sněmovně, někteří poslanci, v jednom případě i z mé iniciativy, se snažili překlopit ten senátní návrh po určité menší úpravě a chtěli ho do toho kompenzačního bonusu. Jak víme, podle výsledků hlasování ani návrh, který podal pan Zbyněk Stanjura, ani návrh, který podala paní poslankyně Kovářová, nebyl schválen. Samozřejmě, jak se ukazuje, nebo ukázalo v případě obcí, nejúčinnější metoda spojená s kompenzačním bonusem je snažit se za těchto okolností aktivitou Senátu kompenzaci, ať již obecním nebo krajským samosprávám, přijmout jako pozměňovací návrh do zákona, který je pak vrácen do Poslanecké sněmovny. Protože Poslanecká sněmovna musí o tom zákoně hlasovat.

Když se tady mluvilo o výši navrženého příspěvku, my jsme, nebo já osobně, který jsem podával ten pozměňovací návrh, dokonce dvakrát, velmi jsem zvažoval, jaká částka je odpovídající, adekvátní a přiměřená. My jsme vycházeli při projednávání té první série kompenzačních bonusů v tom návrhu nikoli z nějakých původních odhadů ministerstva financí, kdy ministerstvo financí předpokládalo dopad do veřejných rozpočtů ve výši 45 mld. Kč. Nakonec se ukázalo, že ten odhad byl velmi přestřelený, prostě nebyl přesný, a velmi vzdáleně se blížil té skutečnosti, která dnes existuje. Asi paní ministryně potvrdí, že se dnes pohybujeme zhruba na úrovni 22 nebo 23 miliard dopadu do veřejných rozpočtů v rámci stávajícího kompenzačního bonusu.

To znamená, vycházeli jsme již z aktualizovaných odhadů, jaký dopad způsob vyplácení toho kompenzačního bonusu může znamenat do rozpočtu krajů a do rozpočtu obcí. My jsme se teď soustředili pouze na kraje, protože obce byly kompenzovány ve výši 1250 korun v rámci toho prvního ze série kompenzačních bonusů. Samozřejmě mohou si představit, že budou kompenzovány ještě dále, ale nechtěli jsme teď otevírat tu záležitost obcí. Otevřeli jsme záležitost krajů a těch 300 korun, ta částka, kterou jsme navrhli na dnešním jednání hospodářského výboru, jsme navrhli ve snaze nalézt kompromis s ministerstvem financí. Snažit se, aby ten návrh byl skutečně prosazen v Poslanecké sněmovně.

Protože pokud bychom nechtěli, aby ten návrh byl prosazen v Poslanecké sněmovně, samozřejmě můžeme napínat tady svalstvo, můžeme navýšit tu částku na 500, 600, 700 korun, téměř s jistotou takový návrh nemůže projít v Poslanecké sněmovně. Pokud by pro něj hlasovala část opozice, určitě pro něj nebude hlasovat vládní koalice. Takže snažíme se hledat kompromis.

Jsem přesvědčen, že v rámci toho nového kompenzačního bonusu předkladatel musí akceptovat to, že systém, na kterém je postavena výplata kompenzačního bonusu, samozřejmě přináší dopady jak do rozpočtu obcí, tak i do rozpočtu krajů. Obce byly kompenzovány poměrně výrazným způsobem, kraje kompenzovány nebyly. Nechci tady uvádět takové ty obvyklé argumenty, i paní ministryně, že dostali peníze záchranáři a odměnu zdravotníci apod. To úplně ale nesouvisí s tím způsobem výplaty kompenzačního bonusu.

To znamená, je třeba se dohodnout na tom, že kraje skutečně kompenzovány nebyly v rámci toho systému kompenzačního bonusu. My se snažíme navrhnout takovou výši, která je adekvátní, která je přiměřená. Adekvátní k těm dopadům, které skutečně z těch kompenzačních bonusů krajům vznikají. To je důvod, proč navrhujeme 300 korun. Já jsem přesvědčen, že tato výše je úměrná, nebudu už to znovu opakovat. Pro tuto výši těžko hledat argumenty... Nevidím jeden argument, pokud to tak bylo u obcí, tak proč bychom neměli i v případě krajů podpořit rozpočty v situaci, kdy se skutečně jedná v daném případě o hrubý zásah do rozpočtového určení daní. Zásah neočekávaný, který znamená velké výpadky.

Samozřejmě ještě určitě budou vystupovat další, stojím si za tím návrhem i jako člověk, který se léta pohybuje ve financích krajských i ve financích obecních. Udělejme krok, přiznejme konečně to, že i kraje si zaslouží částečnou kompenzaci, bez ohledu, jestli je před krajskými volbami nebo po krajských volbách.

Mně se teď o tom lépe hovoří, protože už nejsem ani krajský zastupitel, takže nemohu být podezírán, že lobbuji za vlastní kraj nebo lobbuji za krajské záležitosti, protože jsem radní... Radní Plzeňského kraje nejsem již, neboť jsem odstupující radní Plzeňského kraje. A bez ohledu na to, jestli jsem nebo nejsem radní, jsem přesvědčen, že není jiná cesta než provést tuto kompenzaci. Věřím, že paní ministryně ty argumenty slyší a že bude nápomocna k tomu, aby tento návrh prošel v Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane kolego, dalším přihlášeným je pan senátor Wagenknecht. Prosím, pane kolego.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, já půjdu tady dopředu, ono je to lépe slyšet potom. Dneska jsou ty podmínky... Já budu mluvit o malinko trošku déle, ale zkusím věcně, konstruktivně a srozumitelně na maximum. I proto jsem s paní ministryní ty věci, které tady budu probírat, už dopředu i probíral, aby byla informovaná, abychom se nepřekvapovali.

Zkusím to strukturovat do čtyř oblastí, bloků nebo návrhů, které bych potom rád, aby případně paní ministryně mohla zareagovat ještě v obecné rozpravě. Za to bych byl vděčný, protože i podle toho, jak bude reagovat, tak se budu rozhodovat o dalším hlasování já osobně.

První oblast je spíš takový apel nebo úvod k tomu, o čem dneska ten zákon je. Primárně to vnímáme, že je to zákon o podnikatelích, kteří jsou v nesnázích. Všichni to víme. Je to problém, který způsobila zkrátka nějaká vyšší moc. Za mě tady padly nějaké částky, kolik to bude stát. Dneska to nikdo ani pořádně nevíme. Jak říkala paní ministryně, v té první vlně byla schválena nějaká částka, nakonec to dopadlo jinak. Já bych jenom apeloval na to, aby tady byly nějaké procesy, které jsou i ze strany vlády dlouhodobě srozumitelné a konzistentní.

Já se teď budu bavit především o maloobchodním prodeji. Dopředu říkám, v té oblasti podnikám, i když se už asi dva roky tomu teď vůbec nevěnuji, v poslední době trochu musím, takže mám konkrétní zkušenost. Proto si tady dovolím k tomu něco říci.

Je to věc, která je velice citlivá, je to narušení rovných podmínek podnikatelů. I když sám tomu nerozumím, proč tomu tak je. Vláda dělá různá omezení, myslím, že je potřeba je podporovat, pokud jde o omezení jakýchkoli kontaktů a dalších věcí, abychom předcházeli pandemii. Tomu všichni rozumíme. Nicméně je tady problém toho, že tady se dávají velké peníze na kompenzace podnikatelům ve službách a maloobchodě, ale někteří jsou omezeni, někteří ne, nemá to podle mého názoru logiku. Byl bych rád, aby to tady na plénu zaznělo. Je to můj osobní názor, ale myslím si, že to není pouze můj názor.

Vláda totiž neomezuje konkrétní typy komodit, které se nesmí prodávat, ale omezuje provozovny, které prodávají určité komodity. Tak, jak to vláda dělá, to je nelogické. Cíleně se v tuto chvíli omezují provozovny, které konkrétně například prodávají, budu říkat příklady, papírenské zboží, obuv, elektro, sportovní potřeby atd. Mohl bych tady o tom mluvit dlouho a dlouho, nechci tady nikoho vynechat. Koho jsem vynechal, to se omlouvám. Ale zároveň ty principy, které tady jsou v tuto chvíli, jsou takové, že provozovna, která zároveň prodává například potraviny, drogistické zboží nebo lékárenství, v převážné většině té plochy, tak potom může dál prodávat cokoliv jiného.

To znamená, že v tuto chvíli se nám děje právě to, že nejsou omezovány ty věci, aby si lidé šli koupit pouze jídlo, drogistické věci, do lékárny a šli domů. Je to tak, že opravdu v konečné fázi se všechno prodává na velkoprostorových hypermarketech. Nechci tady vyvolávat jakékoli rozpory mezi tím, jestli malým a velkým, to mým cílem není. Já podnikání podporuji v jakékoli formě, není cílem, abychom tady vyvolávali nějaké problémy mezi těmi skupinami. Ale v konečné fázi to je v tuto chvíli tak, že maloobchodní prodej je realizován pouze na některých provozovnách. Některé jsou zavřené a ty jejich tržby přecházejí někam jinam.

Takže v dobré víře pravděpodobně asi omezit pohyb osob se stává to, že ti lidé nejsou více doma, oni chodí pouze do jiné provozovny, kde kupují všechno najednou. Nejsem odborník na zdravotní věci, tady je vás mnohem více lékařů určitě, ale nedokážu vyhodnotit, jestli na velké provozovně, kde je více lidí na jedné ploše, je větší nebo menší riziko nákazy než na menší provozovně, kde těch lidí je méně. Já si to osobně třeba nemyslím, ale nedokážu ten závěr dávat.

Já bych jenom chtěl poprosit paní ministryni a apelovat, i když ona mi říkala, že to už řešila na vládě, aby toto pokud možno bylo zohledněno i v dalším rozhodování. A abychom tady tím pádem nejen tu nerovnováhu nějakou formou přerušili, ale zároveň tím si i pomůžeme s těmi kompenzacemi, které tady jsou. Protože pokud to tak je a někdo je dnes omezen zbytečně, já si to myslím, potom zaprvé jdou miliardy korun z veřejných rozpočtů, na co by jít nemusely. A na druhou stranu, to je podstatné, my jsme teď v tom maloobchodu jinde, než to bylo v březnu. My jsme v období, které nabíhá. To je to nejsilnější období na prodeje, kdy lidé opravdu hodně nakupují na konci roku. Ať to je kvůli svátkům, nebo např. zimním potřebám, ty typy spotřebního zboží jsou jiné, a v tuto chvíli ti podnikatelé, kteří v březnu, dubnu, částečně i v květnu byli omezeni, mohli realizovat marže, které mohli de facto zachránit to, co se v tom roce stalo.

Ale ti, kteří jsou dneska omezeni dále a dále, tak co se bude jednou dít? A fakt vám říkám konkrétní příklady, které jste také už možná zaslechli. Týden po týdnu nám budou odcházet podnikatelé do insolvencí. Já za poslední tři dny, co mám zpětnou vazbu, deset lidí, ti nejdrobnější, už to vzdávají. Příklad, volala mi kadeřnice, co má dělat, že už to neotevře. Příklad, náš hospodský taky už to řeší atd. To jsou ti nejmenší, ale bude to postupovat dál a dál. V reálu, pokud i nadále bude takovýto nerovnoprávný stav fungovat, za 14 dní, si myslím, že ti větší, střední budou na nule a potom se budou blížit už všichni do ztráty a bude jenom otázka času, kdy se ta ztráta změní v bankrot, v insolvenci.

Takže jenom bych byl rád, kdyby do budoucna, a budu vládu podporovat v čemkoliv, co bude tady na stole, aby to bylo srozumitelné. Když to dneska někomu není srozumitelné, proč to tak je, pak je velice těžké získat důvěru těch lidí pro to, aby ta opatření vymáhala a řešila.

Vím, že to, paní ministryně, není lehké slyšet, že to je velice těžké i pro vás, také nejste asi lékařka, odbornice jako pan Prymula a další, ale ještě jednou bych apeloval, aby toto vláda zohlednila a opravdu aby ta opatření byla logická a zdůvodnitelná a nelikvidovala nám ty nejslabší. Ty drobné a střední živnostníky. Můžu uvést mnoho dalších příkladů. Například mi včera volala paní, udělala si pletené věnce, zkrátka chtěla udělat teď nějakou tržbu před Vánocemi, před Dušičkami, ptala se mě, proč ona to prodávat nemůže, ale vedle květinářství funguje. Opět nechci, aby byl někdo proti květinářstvím, ale těm lidem, kteří už dneska to zboží mají, je potřeba říci, co s ním udělají. To zboží můžou vyhodit. Pokud to je sezónní zboží a neprodají ho do Vánoc, pak už to zboží bude neprodejné. Možná za rok, taky za rok možná už ne.

To je ten první blok. Tady bych případně poprosil jenom, kdybyste mohla, paní ministryně, cokoliv vysvětlovat těm lidem dál a dál, že některá opatření podle mého názoru nemají žádnou logiku a opravdu i tu vaši státní kasu podrývají. To jsou ty miliardy, které pak tady chybí na jiné věci, zbytečně se hrnou tam, kam by nemusely. To je taková první hodně emotivní věc, protože myslím, že je potřeba, ať to říkáme všichni nahlas, abychom opravdu od té vlády chtěli jasné, konkrétní zdůvodnění toho, co se děje. Můžu uvádět různé příklady. Já jsem ještě kvůli tomu volal do zahraničí, aby to tady nebylo nefér, že nepostupujeme jinak. Volal jsem do Maďarska, mám tam kamarádku, nic takového se tam neděje. Volal jsem přímo do Belgie, také, nic takového se tam neděje. Volal jsem do Kataru, mám tam také známého, opět. V tom maloobchodním prodeji samotném se všichni snaží, aby ty provozovny fungovaly bezpečně, omezují se počty metrů, kolik může být lidí na té provozovně, hygienické, jakékoli vybavení atd.

Takže ještě jednou apeluji, abychom tady opravdu nelikvidovali ty malé na úkor těch velkých. Třeba to není úmyslné, ale ten reálný dopad takový je. V tuto chvíli ta opatření, pokud nemají zdůvodnitelné zdravotní hledisko, já ho pořád neslyšel a nevidím, podle mého názoru neexistuje, tak bohužel to, co vláda dělá, cíleně likviduje drobné a střední podnikatele v oblasti maloobchodu v nejvýznamnější době, kdy končíme na konci roku a kdy opravdu budou padat všichni. To neznamená, že pouze budete mít problém s tím, že ti podnikatelé půjdou mimo trh, pak bude problém s insolvencemi. Soudy budou přehlcené a budou řešit další a další navazující problémy. Jeden podnikatel zaměstná třeba pět zaměstnanců, pět rodin. Jsou to dopady ne pouze na ty podnikatele samotné, ale na celý ekonomický sektor, který pak má i sociální rozměry.

Teď bych se malinko zabýval druhým blokem, který tady mám, velice krátce. To je tím pozměňovacím návrhem, který prošel hospodářským výborem. Zkusím velice srozumitelně vysvětlit, proč jsem ho vlastně načítal. Ve skutečnosti jde o takovou pojistku. První důvod, byl jsem na něj upozorněn, přiznám to, i kolegy ze sněmovny, byla informace, kterou tady paní ministryně transparentně řekla, která je na stránkách ministerstva financí, kde se říká, že ta nová podpora těch kompenzačních bonusů, které tady jsou, by měla být více cílená. Chápu to tak, že obecně dáme peníze, ale kde už dostaneme něco jiného v jiné podpoře, tak tady už tento bonus nikdo nedostane. Pokud to říkám dobře. Samozřejmě já jsem se tady na to koukal, co mě napadlo jako první v té reálné praxi...

Bonus někdo dostane, ale už si nezažádá o nějakou jinou podporu, kterou by mohl dostat, může to být problém. Proto jsem zvažoval, a těch typ podpor, které vláda vyhlašuje, je relativně dost. Je těžké to vůbec načíst, a to nemyslím ve zlém, když člověk v sektoru není, není v takovém detailu těch podpor, zaměření, skupin cílových a tak. Tak jsem vyhodnotil, že co je podle mě nejdůležitější, aby se nestalo, to je to, aby se v případě programu COVID – Nájemné nestalo, že by podnikatel nedosáhl jak na nájemné, které mu kompenzuje jeden z největších nákladů, který má, a pak si ještě nesáhl na kompenzační bonus, který je pro to, aby měl na jídlo, na zabezpečení své rodiny. Nebudu číst ze stránek ministerstva, ale tady přímo platí: současně platí nemožnost kombinace této podpory, tohoto bonusu, v daný kalendářní den, s jinou přímou podporou, např. program COVID - Kultura, sport, ošetřovné atd. Doplním, abych byl férový, že opravdu tady byla argumentace, která je možná, nějaký užší výklad ministerstva, který je možný, ale opět se vrátím k té pojistce. Program COVID – Nájemné je koncipován tak, pokud jsem to dobře pochopil, že jako podnikatel zažádáte a dostanete za předchozí kvartál, za tři měsíce zpátky, polovinu nájemného, které prokážete. Primárním důvodem bylo to, že byla notifikována Evropskou komisí výše podpory 50 %, pan ministr Havlíček to udělal relativně podle mě chytře, aby to bylo velice rychlé, tak podnikatel dosáhne okamžitě na 1,5násobek z toho nájemného, za 1,5 měsíce najednou. Což je logické. Nicméně, proč jsem se snažil o pojistku, a jsem rád, že byla podpořena výborem, doufám, že i bude na plénu, a doufám, že i paní ministryně pak se pokusí nějakou formou pomoct s tím ve sněmovně, je to, že některé provozy, ty nejhůř zasažené, podle mého názoru to jsou restaurace, ty jsou poprvé omezeny, koukal jsem 18. září. To bylo první opatření, kdy se zavíralo nejdřív o půlnoci, pak to bylo do 22 hodin, pak to bylo zavřeno úplně. První reálné omezení, ono to bude v čase furt nabíhat, nabíhat... Kolikátého je dnes? Dnes už u 1,5 měsíce minimálně u těch restauratérů jsme. Pro mě tedy je pak jedna otázka. Buď ministerstva budou chtít kompenzovat i déletrvající zastavení těchto provozů, nebo pouze 1,5 měsíce. Doufám, že to bude i delší, a pokud by to mělo být delší, tak už se nesáhnout na ty peníze, které byly notifikovány, už nebude možné použít do konce roku mechanismus, který teď použitý je. Pokud by komise neudělala notifikaci a nezvýšila možnou kompenzaci až na 100 %. Jednoduše, pokud by mechanismus měl být použit znovu, tak by mohl být použit až v lednu za poslední kvartál. Právě proto jsem tady tu pojistku, jsem rád, že to výbor podpořil, zkusil dát a prošlo to, protože si nejsem jistý, že by hospody byly během týdne a půl otevřené. Opět nechci po paní ministryni, aby tady řekla, jak to bude, i když jsme se o tom také bavili, je to velice málo pravděpodobné. Pokud by mi na rovinu dnes někdo řekl, ano, za 14 dnů hospody otevřeme, tak bych tu pojistku tady vůbec neřešil. Je to efektivní věc, nikoho to nic nestojí, je to právní jistota v právním znění textu, která zaručí to, že pokud hospody budou i po Vánocích zavřené, pořád nějaké nájemné, doufám, bude kompenzováno a bude jasné, že nebude souběh toho nájemného, toho největšího nákladu, si myslím, mimo tedy ještě nákladů na zaměstnance, a tohoto mechanismu. To jsem se pokusil stručně zdůvodnit pozměňovací návrh, jak chtěl pan zpravodaj. Doufám, že to bylo pochopitelné.

Ještě bych tady zmínil, jak jsem opravdu, a myslím, že tady pak paní kolegyně po mně bude toto řešit, jenom za mě, řešil jsem i některé další, ale opravdu těch podpor je hrozně moc. Jenom řeknu, opět férově, např. v programu COVID – Kultura už nějaká kompenzace proběhla. Není dobrá, ale co je dobrého? V dnešní době je to velice těžké. Ale ti lidé v kultuře už dostali 60 000 Kč, za 3 měsíce dostanou. Ale ti, kteří jsou dneska např. v maloobchodě, řeknu příklad... Matka samoživitelka, která má dvě nebo tři děti, kterým je více než v tuto chvíli 11 let, říkám to dobře... Která nedosáhne na ošetřování člena rodiny, má zavřenou provozovnu, ať je to kadeřnictví, ať je to malý obchůdek s čímkoliv, ona dostane měsíčně tu část, která je tady definována. Vychází to na nějakých 15 000 plus, minus, ale ono je to v reálu ještě méně, o tom se budu bavit potom dál. Vím, že je to hodně peněz, proto apeluji, ať se ty provozy, pokud to bude jenom možné, otevřou, ať to tolik peněz není. Ale i tak. Vyjít s 15 000 Kč v takové situaci, myslím, že je to velice těžké. A na rovinu, ani 15 000 to není. Je to mnohem méně ještě.

Potom bych se dostal ke třetí oblasti, kterou bych tady rád zmínil, a to je věc, kterou jsem také se pokoušel nějakou formou řešit na hospodářském výboru, a to je výše kompenzace 500 korun za den. Moc často tady nevystupuji s nějakými pozměňováky, pokud nejsou věcně prohlasovatelné nebo není na tom konsensus nebo cokoli, ale vystupuji tady vždy, když si myslím, že se to týká těch nejslabších. Bavíme se tady o slabých skupinách, omezených, podnikatelích drobných.

Na co jsem právě narazil a co je rozdíl oproti minulému období, oproti březnu... V březnu vláda díky dvěma zákonům udělala to, že de facto, já to zjednoduším, odpustila odvody za sociální a zdravotní pro ty, kteří byli postižení, to znamená ty živnostníky. V reálu bylo to přímo v oblasti pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, to bylo 2,5 tisíce, bylo to pro osoby, které byly na hlavní samostatnou výdělečnou činnost, 1000 Kč pro ty, které byly na vedlejší. Měsíčně. Zároveň byla odpuštěna 1/12 zálohy na zdravotní pojištění. Pohybujeme se v nějaké částce 3 – 5 000 Kč přibližně, z těch 15 000, pokud by to měsíčně dostali, pro ty podnikatele. Takže už potom opět matka nebo otec, to je jedno, samoživitel s dvěma kluky, kteří toho hodně snědí, je jim třeba 15 let, už nedostane ani 15 000 Kč, ale dostane třeba 11 000 Kč. Tak jenom z tohoto důvodu avizuji, že pokud budou i jiné pozměňovací návrhy, tak bych potom načetl návrh, který máte na stole, nebudu ho tady podrobně popisovat, ale ten řeší to, aby právě výpadek, to sociální a zdravotní, které jim zůstalo na jaře, aby se navrátil tím, že zvýšíme částku na jeden den, na ten základ kompenzačního bonusu, z 500 Kč na 670 Kč, plus, minus to vychází. Pokud tady nebude jakýkoli jiný návrh, tak potom to asi budu velice zvažovat, nechci tady dělat nějaký křehký konsensus, který se řeší i s jinými zákony, tomu také rozumím. Rozumím jako politické dohodě logice, ale pokud by nebyly a byly další, tak se o to samozřejmě pokusím v bloku podrobné rozpravy.

Potom mám už poslední dotaz, který jsem i opět avizoval paní ministryni, doufám, že mi na něj odpoví, když mi na něj odpoví, budu spokojen, ale je to problematika, která se týká podnikatelů, kteří jsou zároveň pěstouni. Už několik e-mailů ke mně došlo, pěstouni jsou malinko v tuto chvíli znejistěni z toho, že mají nějaké příjmy, které se týkají samotné pěstounské činnosti, ale zároveň mají i příjmy, které se týkají podnikání na živnostenské oprávnění. Problém je v tom, že pokles oni samozřejmě v tuto chvíli mají, pokud jsou omezeni, ale tady jde opět o zakázaný souběh několika typů podpor, tak bych se chtěl zeptat, jak jsem to pochopil já, i z toho znění zákona, je to řešeno tak, že opravdu nedostanou tento bonus, o kterém se dnes bavíme, pokud to tak je nebo není, chtěl bych jenom zpětnou vazbu od paní ministryně, moc prosím o to, jak to je, případně jak jim potom jinak pomoci, protože opět pokud jste pěstounem a máte několik dětí, také to docela hodně peněz stojí. Nemyslím to ve zlém, ale máme tady zimu, ošacení atd. Podle mého názoru je to také významná skupina lidí, kteří se starají o velice dobrou věc, tak bych jenom rád zpětnou vazbu, jak to s nimi bude.

To je asi z toho, co jsem chtěl, v komplexu celé, jenom ještě zopakuji to první, ještě jednou se k tomu vrátím. Apeluji na vládu, ať zváží logiku opatření, tak abychom ochránili zdraví, ale zároveň, pokud to je možné, nelikvidovali ekonomiku. Jenom řeknu proč. On každý podnikatel, mnoho z vás tady podniká, tak to víte, potřebuje mít nějaký výhled scénářů, aby věděl, jak má podnikat. Kdyby nám dnes vláda řekla, což se neděje, nevím proč, ale zkrátka tak to je, je tady nějaký scénář, pustíme to za 14 dnů, za měsíc, až po Vánocích, v nějakém konkrétním případě, že bude např. nějaké riziko té epidemie menší nebo to reprodukční číslo nebo cokoliv, už s tím pracujete. Jak jsem říkal já. Pokud budu vědět, že za 14 dnů to pravděpodobně ještě bude puštěno, tak hodně lidí zatne zuby, dá tomu maximum. Pokud podnikatelům řeknete, že to pustíme až po Vánocích, protože se bojím toho, že by to mělo být na začátku prosince, co se stane? Lidé se do obchodů nahrnou. Pochybuji, že to někdo udělá. Když to bude po Vánocích, tak už to bude úplně konečná. Dobře, ale ať to ti podnikatelé vědí a mohou se na to připravit. Není to lehká výzva, je to velká výzva, ale minimálně v případě maloobchodů, kdy dnes jejich tržby realizují velké hypermarkety, je to podle mého názoru minimálně, nechci být moc emotivní, ale není to správné. Děkuji za vaši pozornost a ještě jednou poprosím paní ministryni, kdyby mohla zareagovat, případně bych se potom i vyjádřil k případným mým návrhům, které bych potom řešil v podrobné debatě. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Teď jsem nepochopil, jestli paní ministryně chce reagovat hned, tím, že kývala, nebo jestli ještě necháme vystoupit paní předsedkyni klubu Šárku Jelínkovou? Takže prosím. Mám to těžké, obě jste dámy, prosím, Šárko Jelínková, paní senátorko, paní předsedkyně, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážená paní vicepremiérko, vážené kolegyně, kolegové. Děkuji mému předřečníkovi, který mnohé věci a myšlenky, které jsem chtěla říci, už sdělil. Ale přesto se pokusím podívat na tento projednávaný kompenzační bonus pro OSVČ, malá s.r.o. atd., podívat se ještě jiným úhlem pohledu. On mluvil o tom, že pokud tito lidé si vezmou jinou podporu, nedosáhnou na tento kompenzační bonus. Dívám se na to teď tím pohledem tohoto kompenzačního bonusu, který přiznává lidem, které zasáhla pandemie covidu v jejich podnikání, v jejich příjmech, že mají možnost si sáhnout na tento kompenzační bonus ve výši 500 Kč, ale nedosáhnou už na žádnou další jinou podporu. Tento kompenzační bonus, jak je dán, opravdu stačí, a to ještě nebude celková výše, tak jak už tady také zaznělo u mého předřečníka, celá výše 15 000 Kč, z toho se ještě budou platit, pokud neprojdou naše pozměňovací návrhy, zálohy na zdravotní, sociální pojištění atd. Tato pomoc těmto lidem opravdu pomůže tak sotva pokrýt nejnutnější, úplně životně důležité náklady, nejenom jich jako osob, jednotlivců, ale mnohdy i samozřejmě rodin a dětí, které vychovávají a o které se starají. Myslím si, že pomoc, pokud chceme pomáhat, tak by tato pomoc měla být nejenom rychlá, ale především účinná. O rychlosti moc povídat nebudu, možná už jsme tu mohli být o týden dříve a schvalovat tyto podpory, ale teď se chci zaměřit na tu účinnost. Co pomůže těmto lidem, že možná nemusí jít na úřad práce, dostanou kompenzační bonus a budou mít co jíst druhý den? Přece chceme, aby tito lidé měli možnost znovu navázat na své podnikání, aby znovu se z nich potom do budoucna stali plátci daní a odvodů a svou vlastní spotřebou, tím, že si zase budou vydělávat, pomáhali tímto vším rozhýbat naši ekonomiku. Mně to skoro připadá jako zbytečně vynaložené peníze jenom tímto malým směrem, kdy opravdu pomůžeme lidem zachránit chleba do úst, když to tak řeknu, a to by mohli ještě možná přes nějaké jiné dávky. Ale nepomůžeme jim překlenout tuto dobu, i co se týká opravdu toho podnikání, aby znovu mohli, pokud je to možné, naskočit do režimu a pokračovat dál, pokud to bude možné i třeba s nějakou obměnou, že budou muset nějaké věci i ve své firmě a v oboru, ve kterém podnikají, změnit a reagovat na současnou situaci, ale že budou moci navázat.

Proto určitě děkuji za to, je určitě dobře, že prošel pozměňovací návrh na hospodářském výboru, který alespoň rozšiřuje tuto možnost o to získat např. tedy ještě tu kompenzaci, která se týká nájemného, tzv. COVID – Nájemné, ale přesto víme, že podpor existuje ještě více, možná tím, že jsem uvedla, vám do e-mailu, když jsme se o tom bavili aspoň touto elektronickou formou, s většinou z vás, jako příklad COVID – Kultura, možná to nebyl ten nejlepší příklad, ale jsou i jiné podpory, myslím si, že bychom neměli lidem bránit v tom, aby získali ještě případně i nějakou další jinou podporu. Nebojím se, že to bude nějak hromadně a že se jim to podaří i získat. Už jsou i ty zkušenosti, samozřejmě že budou muset dokládat, že opravdu jim byla způsobena újma, v každém typu podpory, nebude to určitě jednoduché. Navíc víme už zpětně zase z jarní vlny, nejenom že už přišli všichni o své zásoby a úspory, které měli, takže tato vlna je pro ně ještě horší, ale víme také, že někteří z nich musí vracet ty podpory, možná i proto, to není třeba v pořádku, nebo že o den později nebo o dva dny později doložili nějaké jiné a další údaje. Nebojím se, že bychom teď otevřeli nějakou lavinu velkých podpor a najednou celá republika nám zbohatne a stát zchudne. Naopak, pokud chceme do budoucna, aby tento stát fungoval ekonomicky, potřebujeme opravdu tu pomoc, aby byla účinná, aby mohli lidé kombinovat případně i jiné druhy podpor, pokud na to dosáhnou a dokáží to a budou to muset dokazovat, aby tím pádem opravdu fungovali nejenom oni jako jednotlivci, jejich firmy, jejich rodiny, aby žili a přežili dál tuto dobu, ale náš stát aby i nadále fungoval, tak jak už jsem říkala.

Proto bych vás chtěla požádat o případnou podporu i tohoto mého pozměňovacího návrhu, který tam odstraňuje tu podmínku danou vládou, že nemohou čerpat nic jiného než tento kompenzační bonus, tyto osoby, abychom je podpořili.

Další důležitou věcí je, a tady, jak mluvil kolega, teď bude strašně důležité období před Vánoci, kdy mohou ještě mnozí z podnikatelů nějakým způsobem se aspoň trošku nadechnout, abychom jim, a teď jsem velmi měkká, už mi píší podnikatelé, že jsme měli jít ještě dál, další pozměňovací návrh navrhuje aspoň odložit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, když to řeknu zjednodušeně, a to od října roku 2020 do března 2021. Jedná se jenom o dočasný výpadek příjmů pro stát a pro zdravotní pojišťovny, ale samozřejmě podnikatelé říkají, že jim tím jenom odkládáme problémy. Ale pokud jim pomůžeme a umožníme na konci roku znovu začít aspoň trošku fungovat, nadechnout se, pomoci čerpat více druhů podpor, věřím, že si potom poradí i s těmito splátkami, byť to určitě není jednoduché. Ale chápu zase, že musí paní ministryně chránit i státní rozpočet.

Takže tyto dva pozměňovací návrhy, jeden, který odstraňuje úplně tuto podmínku, aby nemohli čerpat nic jiného, aby se to ještě rozšířilo oproti návrhu kolegy Wagenknechta, kde se to rozšiřuje o COVID – Nájemné, a ten druhý pozměňovací návrh na odložení těchto záloh na zdravotní a sociální pojištění. Pokud půjdeme do podrobné debaty, samozřejmě načtu tyto dva pozměňovací návrhy, za případnou podporu vám všem děkuji předem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji paní senátorce Šárce Jelínkové a teď je na řadě pan senátor Červíček, pan senátor Horník se vzdává přednostního práva. Ještě se zeptám paní ministryně, jestli chce nyní reagovat nebo ne? V balíku, dobře. V rámci obecné rozpravy nebo až v závěrečném slově? V rámci obecné rozpravy, dobře. V rámci obecné rozpravy paní ministryně vystoupí, až nebude nikdo přihlášený, s tím, že potom se ještě znovu budete moci přihlásit, pak uvidíme, co se bude dít. Tak prosím, pane senátore Červíčku, máte slovo.

Senátor Martin Červíček:  Vážená paní ministryně, pane předsedající, kolegové, kolegyně. Dovolte mi v souvislosti s návrhem garančního výboru a návrhem na kompenzační bonus pro kraje malou osobní poznámku a zároveň možná prosbu o zvážení dalšího postupu a podpory.

Nejdřív musím říct osobně, že když na jaře se řešily první problémy v souvislosti s kompenzacemi, tak jsem tuto strategii vlády přivítal, a to přes různou politickou diskusi, hašteření, co všechno má být, nemá být, myslím si, že všichni jsme se v tom učili orientovat. I některé návrhy opozice, samozřejmě dnes s ohledem na minulost, by možná vypadaly také jinak. Nicméně tu strategii jsem přivítal, protože jednotlivé skupiny ohrožené tou první vlnou a různými opatřeními samozřejmě alespoň částečně našly prostor pro to, aby byly kompenzovány. O to víc mě potěšilo, že postupně se tady vytvořilo prostředí, kdy i ten stát uznal, že kompenzace se týkají obcí a krajů. Obcí v tom smyslu, že paní ministryně nakonec předložila svůj návrh vlastní na kompenzaci obcím, bylo to zdůvodněno, myslím, že i dnes s ohledem na předcházející dobu se dá říct, že plus, minus kompenzace obcím se povedly, i ve výši, tak jako nakonec skončily výpadky příjmů za to první pololetí letošního roku. Vím, že tady byla diskuse a padaly různé argumenty, jak se postavit ke kompenzaci krajů. Nechci je opakovat, vnitřně jsem s nimi nesouhlasil, měli jsme možnost s paní ministryní o tom i debatovat například v předsálí, ale respektuji to, že tady se vytvořil přístup, že nakonec padl souhlas k tomu, že kraje dostanou finanční prostředky ze SFDI, že se zvýšily objemy financí na evropské fondy. Teď nechci být úplně zlý, ale evropské peníze nepoužijete v roce 2020, ty, které k tomu byly určeny, SFDI už jednou bylo slíbené, ale to jsme si už všechno řekli, dnes to nechci vytahovat do diskuse jako argument pro to, že máme zvažovat kompenzaci pro kraje. Ale co bych možná chtěl zdůraznit, ani prostředky SFDI v průběhu roku 2020 už neumožnily krajům výpadky příjmů, které je potkaly a které byly součástí plánu rozpočtu na rok 2020, jim sanovat jiné oblasti, jiné gesce, které kraje spravovaly.

Nebylo to jenom o dopravě, ale dovolte mi zmínit například veřejnou dopravu, výpadky z výnosů za jízdné. To se řešilo z hlediska státu třeba ve vztahu k nadregionální dopravě skoro systémově, byť v nějakých objemech. Regiony už se v tomto směru neřešily, musely se s tím popasovat. Výpadky jsme zaznamenali i v jiných oblastech. V sociální oblasti, ve zdravotnictví, to všechno... A samozřejmě, přiznejme si, ty kraje, stejně tak jako obce, měly zvýšené náklady na zajištění fungování svých příspěvkových nebo jiných organizací. Já si prostě myslím, že toto by bylo fajn si jenom připomenout a zároveň si pragmaticky, paní ministryně, říct... Rozumím tomu, že se některým kolegům, ani mně, teď v tuhle tu chvíli nechce jít do kompenzací obcím a krajům za stávající období, když ještě pořádně nevíme, jak nás to zasáhne z hlediska výpadku příjmů. Myslím si, že jsme tady všichni veskrze ti, kteří se zastávají nebo kteří ctí obce a kraje, myslí si, že to je ten základ té pyramidy společně se státem, kdy ty peníze, které můžou použít, slouží alespoň k nějakému rozvoji nebo udržitelnosti rozvoje těch regionů.

Ale když se dívám na ten návrh garančního výboru, tak ho spíš beru hodně pragmaticky, jako snahu dokončení alespoň fér přístupu nejenom k obcím, ale i ke krajům za tu první část těch problémů, které nás v letošním roce potkaly. I s přihlédnutím k tomu, že i když vnitřně nesouhlasím s tím, že ty finance, které nám byly dány různým způsobem, jsou vydávané za kompenzaci, tak kompromisně si dovedu představit, že alespoň toto symbolické gesto v tom návrhu na těch 300 korun na obyvatele jako kompenzace pro kraje by mělo být alespoň částečným dokrytím toho, co my na krajích budeme muset v tuto tu chvíli v průběhu roku 2020 zajistit, za ty plánované příjmy, se kterými se počítalo v rozpočtech. Prosím dneska to už není jenom o sanování toho všeho, co bych nazval výpadky, nebo to, že to budeme muset zaplatit, ale je to samozřejmě i otázka investic, které se prostě rozběhly, se kterými se počítalo v těch rozpočtech. Díky tomu, že jste operativně zachraňovali něco, v tuto chvíli hledáte peníze nebo to složitě odsouváte a podobně.

K tomu chci říct jednu poznámku. Myslím, že se na tom shoduji, paní ministryně, s vámi, že tady je potřeba sdružit veškeré finanční prostředky státu, krajů, obcí. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že máme koukat na rezervy, že máme koukat na jiné zdroje, že máme přemýšlet o úvěrování a podobně, ale to teď není předmětem tohoto návrhu na kompenzaci. Předmětem tohoto návrhu na kompenzaci je podle mého názoru fér přístup nejenom k obcím za tu první část, ale částečně ke krajům, kdy by alespoň tato částka, která je pro rozpočet v tuto chvíli nákladová kolem 3 milionů, mohla zajistit aspoň tu záchranu, nezajistí to 100%, ale alespoň tu částečnou záchranu k tomu, že všichni na těch krajích nekoukáme, jak se z toho ve své podstatě dostaneme, dostaneme samozřejmě, ale myslím si, že by to bylo ocenění toho, že tady ta pyramida funguje: stát, kraje, obce. My bychom se měli v tomto směru upínat k tomu, co nás čeká v tom dalším období. Toto já beru jenom jako určitý výsledek toho průběhu celého roku, který nás potkal, kdy i ten stát, kraje a obce se v tomto směru musely zorientovat a nějakým způsobem se připravit možná na jiné časy a jiné rozpočtové možnosti. Určitě k tomu systémově budeme všichni přistupovat, ale my se na to teď musíme připravit. My jsme byli stejně tak překvapení jako všichni ostatní. A přestože existují určité možnosti, tak si myslím, že na ty operativní záležitosti úplně ten prostor nebyl vytvořen.

Proto na závěr, paní ministryně, prosím, myslím si, že to je opravdu jenom o vůli, protože ty 3 miliardy, při vnímání toho, jakým způsobem bude rozpočet asi v tuto chvíli připravený na příští rok a jakým způsobem bude pamatovat na všechny ty věci, které ČR potkaly, které budou muset být nějakým předmětem financování, jsem přesvědčen o tom, že v tuto chvíli ten návrh, který vyšel z garančního výboru, by měl mít vaši podporu. Jenom kvůli tomu, abychom ten regionální rozvoj úplně neutlumili a měli alespoň trošku možnost se připravit na ty rozpočtové věci, které nás čekají v roce 2021, se kterými už ty kraje počítají mimochodem. A to jsem tady zmínil v té své jedné větě, kdy jsem hovořil o tom, že také hledáme a přemýšlíme o dalších zdrojích a možnostech, jak se popasujeme s tím, co už očekáváme, ale to není případ roku 2020.

Takže ještě jednou prosím, zkuste zvážit, jestli bude mít tento kompromisní návrh na kompenzace pro kraje, s ohledem na všechny ty argumenty, které jsem zaznamenal, které nejsou střetem mezi vládou, kraji, popřípadě názorovými pohledy na to, jestli to je všechno správně, nebo není správně, jestli toto by nebyla alespoň nějaká snaha ukázat, že jsme všichni na stejné lodi. Předem děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji panu senátorovi Červíčkovi. Dalším přihlášeným je pan místopředseda Senátu Jan Horník. Připraví se paní ministryně.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý den, paní ministryně, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych měl dotaz na paní ministryni, protože se točíme kolem kompenzací samosprávám, tak se chci zeptat k tomu půl bilionu, který byl dán do vínku vládě, aby o něm rozhodla. A pokud si pamatuji, naposled, těch 350 miliard se nějakým způsobem rozděluje do různých programů a podobně, ale vím, že tam svého času bylo asi ještě 150 miliard. Já se chci zeptat, tady to bylo řečeno před chvílí, ten férový přístup. Vláda, respektive Poslanecká sněmovna, protože vláda, ta má s podporou komunistů v podstatě dostatek poslanců na to, aby schválila vlastně těch 500 korun pro krajské samosprávy. Tam jsme vyslali hrozně rychlý signál, který může Poslanecká sněmovna zítra schválit, jenom je to třeba vyhrabat z těch 300, nebo kolik, víc tam leží, zákonů. Pak bychom se tady o tom ani nemuseli bavit, o samosprávách krajských.

Co se týká místních samospráv, zhruba mám spočítáno, ona to i paní ministryně v podstatě takhle říká na veřejnosti, že šlo na samosprávy na jednoho občana více peněz, než by doposud byly dostaly, kdyby byla situace jako v minulém roce. Asi zhruba s tím lze souhlasit, ale určitě víme už dneska, že do konce roku už těch 1250 Kč, které obce dostaly, budou vyčerpány. Já mám dojem, že není nic špatného na tom, když se mluví o kompenzacích, nejenom o těch přímých kompenzacích, ale i o těch dalších, protože máme těch 150 miliard, těm obcím pár miliard pošleme, protože to jsou nejlépe investované prostředky v současné době.

Obce mají největší podporu veřejnosti, největší. To znamená, že obce také nejlépe pracují ve státní správě a jsou také co nejlépe schopné ty finanční prostředky utratit. Vláda po té jarní situaci nouzového stavu vyzývala samosprávy, aby tyto investovaly, aby rozhýbaly znovu hospodářství. Obce by to velmi rády dělaly, ale přece jenom ta situace není ideální. Desítky miliard, o kterých se mluví třeba v rámci těch zaostalých regionů, jako je Karlovarsko, Ústecko a Moravskoslezský kraj, tak k tomu bude zapotřebí sehnat vlastní finanční prostředky. K tomu, abyste mohla mít připravené projekty, musíte mít stavební povolení. Tyto záměry bez projektů, kdy většinou v těch programech dokonce ani projekty nemůžete potom vtáhnout nazpátek, abyste na ně také dostala tu část dotace, tak to musíte předfinancovat. Dneska, když děláte nějaký dům větší, tak už ten projekt není ve statisících, ale bohužel už to jde přes milion korun a výš. Je to velmi těžké, vůbec pro ty obce tyto finanční prostředky zajistit. A pak je i zajistit v rámci vlastního provádění projektů, i když dostanete dotace, tak si musíte vzít překlenovací úvěry, což je dneska také velký problém.

Já se chci zeptat paní ministryně, zdali vláda neuvažuje v rámci těchto všech programů jít cestou jakýchsi bilancí. Bilance byly v 90. letech relativně hodně používané a finanční prostředky, když jste předložili faktury vybrané bance, banka proplácela. Byl to poměrně rychlý a efektivní způsob, jak v podstatě dostávat ty peníze přímo do místa. Dneska existuje několik kontrolních orgánů, které stojí v cestě, čili ta byrokratická mašina je něco šíleného. My všichni, i vy, paní ministryně, říkáte, že musíme být solidární. To znamená, obce a kraje musí být solidární se státem. Vláda vymýšlí pravidla. Tu to poruší pan Prymula, který to sám vymýšlí, tu pan Faltýnek, pan Faltýnek si odletí do Malagy a my všichni máme sedět doma. Nevím, jak vaše vláda funguje, ale pan Faltýnek je předseda poslaneckého klubu, jak vám máme vůbec ještě věřit jako celku... Myslím teď ANO. Pak když přicházíte s těmito návrhy tady, já si nedovedu představit, že jste to v Poslanecké sněmovně schvalovali při všem vědomí. Kdyby tomu tak bylo, všechny ty věci, které říká, nebo ne všechny, ale většinu nebo hodně, opozice, když máme táhnout za jeden provaz, tak byste je vyslyšeli. Takhle se to dostává k nám do Senátu a my se snažíme pozměňovacími návrhy tyto věci upravovat.

Já si myslím, že to už je asi všechno, co jsem chtěl říct. Nicméně vás chci požádat, abyste zvážila i pozměňovací návrh, který tady máme připravený, abyste se zamyslela nad tím, jak obcím pustit v rámci kompenzačního bonusu nejenom to, na co mají právo, aby se vyrovnal kompenzační bonus, ale i to, čím byste mohli být nápomocni v tom nastartování té hospodářské znovuobrody, protože podle mého na podzim bude ještě hůř. Už to tady říkal někdo z předřečníků, služby jsou nejvíce dneska ohrožené, nefungují. V pohostinství dělá nějakých 200 tisíc lidí. Je mi smutno z toho, jak jsem viděl, my máme na Božím Daru 27 hospod, a jak jsem viděl, v 22 zavíráme, v 20 zavíráme, pak povolíme už jenom okénko. Dneska už tam nikdo není, nikdo nikam nechodí. Ti lidi nemají co dělat. Ti lidi, těch 200 tisíc, ti živí rodiny. To, že na jaře jsme prošli nějak dobře tou krizí, teď tedy s ní procházíme velmi špatně. Proto vás chci požádat, abyste zejména samosprávám věnovala zvýšenou pozornost, protože ty jsou v první linii, ty to odnášejí v první linii od lidí, protože ti nemají, ti starostové, čas na to, aby si v sobotu odlétli do Malagy. Ti jsou ve střetu s těmi občany. A jedině v těch místech, pokud nám mají lidé ještě vůbec věřit, a to zdůrazňuji, pokud nám mají lidé ještě věřit, já už jsem to tady dneska jednou říkal, nic nám nepomůže, že obejmeme manželky nebo své partnery. To fakt v této krizi nepomůže. Tak pomozte samosprávám. To je návod. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Nyní byla přihlášena paní ministryně Schillerová. Prosím, paní vicepremiérko, máte slovo. Dalším přihlášeným je pan předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem si tady připravila takových několik balíčků, protože ta vaše vystoupení se dala rozdělit do pár takových balíčků. Doufám, že na nikoho nezapomenu. Určitě v tom nebude žádný záměr.

No, pane místopředsedo Horníku, to, co se stalo minulý týden, nechtěla jsem o tom mluvit, ale hodil jste rukavici do ringu, nebylo vůbec šťastné, určitě to mohlo vyvolat a způsobit jakousi krizi důvěry. Já si myslím, že premiér na to reagoval nejlépe, jak mohl, tím, že prostě v době, kdy nabádáme, a velmi restriktivně, já jsem o tom tady mluvila už na jaře před vámi, říkala jsem, že zvednout ruku pro omezení nejzákladnějších lidských práv a svobod je to nejtěžší, co mě kdy potkalo, a to se opakovalo teď na podzim znovu, a pokud děláme takové kroky, tak ty kroky musí být postaveny na důvěře. Ta samozřejmě byla minulý týden ohrožena. Takže to, že dnes došlo k výměně ministra zdravotnictví, bylo jediné a možné. To je asi všechno, co k tomu mohu říct v tuto chvíli. Určitě není to nic, já jsem se k tomu veřejně, mediálně vyjádřila několikrát minulý týden, že to rozhodně neschvaluji a toto určitě se nemělo stát. Ty následné kroky byly jediné, logicky možné.

Ale myslím si, že v tuto chvíli, skutečně vás chci poprosit, a já jsem o tom ani mluvit nechtěla, vy jste mě trošku evokoval... Pojďme skutečně nebrat jako prázdné klišé to, že potáhneme za jeden provaz. Pomozme nám podpořit tu důvěru, která je velice nutná, ať pohneme s tím číslem, já ani nevím přesně, jak se jmenuje, reprodukční, ať ho snížíme. Dnes je tam nějaké optimistické v médiích. No, já doufám, že to nebylo tím dnem volna včera. Pojďme skutečně nevykopávat tyto dny, tak si to nechte na potom, někdo to řekl hezky v Poslanecké sněmovně: Bude na to času potom dost. Nechme to prostě na potom, máme před sebou, Poslaneckou sněmovnu čekají příští rok volby sněmovní, já si myslím, že těch útoků, budeme na ně mít prostor ještě celý půlrok nebo celý tři čtvrtě rok, pojďme to zachránit, protože říkáte, a já o tom diskutuji na vládě několikrát týdně, kdy máme vládu, a chci slyšet ty důvody. Než zvednu ruku, já jsem takový rebel, tak já prostě chci znát své proč. Chci vědět, proč někomu omezuji jeho svobody, chci vědět, proč mám pro ten či onen návrh zvednout ruku. Dost často, a nebudu tady prát žádné vládní prádlo, to my si vypereme mezi sebou sami, ale dost často třeba i sama reaguji, nehlasuji pro nebo se zdržím, ale to jsou naše věci, které si tam vyříkáváme, to není důležité v tuto chvíli, to nechci, aby vyznělo jako nějaký alibismus, ale toto nám nepomůže. Nepomůže nám nic. A že se v létě staly určitě chyby, o tom není pochyb, my jsme si jich vědomi, že to rozvolnění přišlo pravděpodobně velmi rychle, nemělo tak následovat, nemělo se podlehnout tomu tlaku, který tady byl, ale nakonec, sáhněme si na srdce, že celá řada opozičních politiků také k tomu přispěla, nechci to tady připomínat. Prostě nechme to teď být a pojďme skutečně nám pomoci zvládnout tu situaci, protože pak jedině budeme moci těm lidem říci: Když bude číslo takovéto, tak rozvolníme toto. My to v tuto chvíli skutečně nevíme a skutečně nasloucháme odborníkům. Skutečně to hlavní slovo měl ministr zdravotnictví, který prostě zdůvodňoval to či ono. Věřte, že já jsem velmi, velmi mnoho dotazů kladla, než jsme přistoupili k hlasování o zavření škol prvního stupně, protože vy jste tady debatovali o ošetřovném, já jsem seděla tamhle nahoře, poslouchala jsem to. Já vám teď řeknu naprosto otevřeně, že já třeba mám problém s tímto institutem. Rozumím tomu, není to nic asociálního, poslouchala jsem tady vaše názory, ale uvědomme si jednu věc. Já jsem přes léto projela republiku. Navštívila jsem 10 krajů, možná více, přesně nevím, nemám to spočítané. Debatovala jsem tam napříč, v nemocnicích, s podnikateli, v sociálních domech atd. Navštěvovala jsem různé firmy regionální, významné české, české, to předesílám. Slyšela jsem jedno slovo, vy to musíte slyšet taky. Všude zaznívá jedno: My nemáme lidi.

Firmy si stěžují, že jim chybí 20 až 25 % zaměstnanců. O tom se nebavíme. To je ten základ té ekonomiky, to jsou ti lidé, kteří budou vytvářet HDP budoucnosti.

My jsme zavedli ošetřovné 80 %. Já jsem velmi proti tomu rebelovala. Ne proto, že bych to těm lidem nepřála, chraň bůh, ale proto, že 80 % ošetřovného znamenalo, že lidé s průměrnou mzdou a menší byli doma za 100 %. Logicky budou se svými dětmi doma, já tomu rozumím, také jsem matka a babička, tomu já rozumím. Ohrozili jsme firmy, ohrozili jsme ekonomiku a ohrozili jsme tím kritickou infrastrukturu, obrovský propad a nedostatek lidí ve zdravotnictví. Vždyť to přece musíte slyšet. Takže podívejme se pravdě do očí. Já se jí do těch očí dívám a říkám tyto věci, i když vím, že nejsou populistické, i když vím, že mi přinesou celou řadu třeba i negativním názorů. To jsou témata, která zdvihám, a toto budou témata, která si budeme muset otevřít.

Paní senátorko Jelínková, mluvila jste o úsporách. Já jsem třeba byla konfrontovaná s tím, že míra úspor ve druhém čtvrtletí tohoto roku stoupla o 18,2 %. Úspor prostě na účtech, disponibilního důchodu, to jsou všechny zdroje, mzdy, platy, příjmy z podnikání. Loni ve stejnou dobu to bylo 11,2 %. Samozřejmě už mi říkali ekonomové renomovaní, kdybych já nebyla skutečně, díky bohu, protože jsem věřící člověk, nebyla prostě silný člověk, který nepodléhá tu tomu větru, tu tomu větru, tak bych se z toho musela zbláznit. To na mě jeden ekonom: Vidíte, tady dáváte podpory a oni to dávají na účty. A já říkám: Prosím vás, za co by to utratili, když 4 měsíce bylo zavřeno? Když nejeli nikam na dovolenou? Když byli doma? No tak to mají na účtech. Pak zase slyším, že nebudou mít úspory, takže musíme... Já zapojuji zdravý selský rozum, nepodléhám žádným tlakům, i když jsou na mě obrovské tlaky, protože to je jediné, jak se to dá zvládnout. V klidu a ve spolupráci. Takže jenom chci říct, že tu situaci je potřeba vnímat v komplexu. My také budeme potřebovat, aby se ekonomika, až se nadechne, protože ona se začala velmi dobře nadechovat, když v září jsme viděli ta čísla pokladních plnění, tak jsem viděla, že ta ekonomika se, samozřejmě bychom nedohnali tu ztrátu z prvního pololetí, o tom není pochyb, ale nadechovala se úžasně. Samozřejmě máme tady druhou vlnu a teď je důležité epidemiologicky a zdravotně to zvládnout, aby nebyly ztráty na životech. Každého lidského života je velká škoda. Aby nebyly ekonomické ztráty. A když se toto nestane, bez spolupráce lidí, bez důvěry, bez vaší spolupráce se to nestane. Můžeme vytvářet opatření, jaká chcete. Jaká chcete! Bez té důvěry lidí, která nesmí být v žádném případě zklamána, což se trošku minulý týden stalo, to já připouštím, a stát se nemělo, tak to nezvládneme. Takže prosím, apeluji na vás, pomozte s tím. My ty zázraky tam nevytvoříme, byť máme čísla, vidíme ta čísla, snažíme se s tím nějak pracovat, jak nejlépe umíme. Nevymlouvám se, zodpovědnost máme politickou, určitě ji poneseme, jsme na to připraveni. Určitě jsme připraveni na to, že to jednou historie nějakým způsobem zhodnotí, takže to bych jenom chtěla říct.

Ještě tady padala celá řada věcí, já jsem si nepsala ta konkrétní jména, ale ta ekonomika se rozhodně bude restrukturalizovat, to už je dneska evidentní a jasné. Byť jsme se rozhodli, že necháme Antivirus B do konce roku, Antivirus A uzavřených provozů jsme zvedli na 100 %, to jsou ty podpory zaměstnanosti, vidíte také, že nezaměstnanost nám nijak výrazně nestoupla. Pořád v této zemi je více volných míst než nezaměstnaných. To jsou jasná tvrdá čísla, ale že dojde možná k restrukturalizaci ekonomiky, že se nám možná celá jednotlivá odvětví restrukturalizují a přesunou se do jiných odvětví, to také je pravda. Že cestovní ruch, který je velmi postižen, že se v lednu, v únoru nestane žádný zázrak, bavím se o tom, bavila jsem se o tom s průvodci, s Prahou, několik videokonferenčních hovorů s panem primátorem, nakonec jsme pomohli díky programu MMR, který jsme schválili na vládě, ale říkala jsem těm průvodcům: Vy jste vzdělaní lidé, jazykově vybavení, s obrovskými znalostmi historie a dalšími znalostmi, pojďte do školství. Ve školství nám chybí tisíce učitelů. Průměrný plat učitele příští rok bude 45 450. Prostě toto jsou témata, o kterých se budeme muset začít bavit. To nebude jenom o tom, ten stát nemůže utáhnout všechno, paní senátorko Jelínková. Ten stát nemůže mít bilion schodek. Když jsem v červnu dala návrh na 500miliardový schodek, prošla jsem si uličkou hanby. Samozřejmě, že jsem nevěděla přesně, kolik budeme potřebovat. Jak bych to také vědět mohla? Já jsem v té době ani nevěděla, jestli budou pokračovat plošné programy, jestli se zvládne ta epidemiologická zdravotní situace. Před námi byly tři měsíce parlamentních prázdnin. To znamená, pak bych zamkla krám, lidově řečeno, a nebylo by na nic. Takže jsem to logicky sama nadhodnotila. Počítala jsem, dala jsem si rezervy do těch programů, na Antivirus, na podnikatelské programy, na celou řadu, na veřejný sektor. Díky tomu, a teď si, prosím, vůbec nehraji na chytrou, v žádném případě, díky tomu jsme mohli okamžitě naskočit, takže my jsme ty programy měli vyzkoušené z jara, já myslím, že jsme to naopak připravili velmi rychle, z jara jsme je měli připravené, peníze jsme měli také disponibilní. Já bych byla radši, kdybychom těch 500 miliard neutratili. Teď se budu modlit, aby nám stačily. Ale kdyby v podstatě nebyl vytvořen tento finanční prostor, tak by to znamenalo, že bych šla s další novelou, a tam bych diskutovala s panem Kalouskem o fiskálním úsilí, jak jsem mu říkala, tomu rozumíte stejně jenom vy a já, prostě hodiny a hodiny, než bych tam získala podporu pro další novelu. Takhle jsme byli připraveni a mohli jsme okamžitě naskočit. Samozřejmě bych byla raději, kdyby se to nestalo, kdyby nepřišla druhá vlna, kdybychom nemuseli ty peníze utratit, ale pořád připomínám, že my si půjčujeme velmi levně. Poslední emise jsme si půjčili za úrok 0,5 %, nikdo si nepůjčí tak levně jako stát. Jako tento stát!

Pořád si držíme z hlediska míry zadlužení, teď přišla čísla z Mezinárodního měnového fondu, pořád jsme na 4. místě, i s tím 500miliardovým schodkem. To jsem chtěla jenom říct na úvod, ani jsem nechtěla na to téma mluvit, vy tady rozpočet neschvalujete, ale pan místopředseda mě trošku evokoval.

Teď byl balík pana senátora Wagenknechta. Takže já to vezmu v takovém balíčku, aby mohl reagovat. Co se týká těch souběhů, my jsme nechtěli už v této druhé vlně, ta druhá vlna, říkala jsem to i ve svém úvodním slovu, už není směřována plošně, taky není důvod, my jsme všem nezakázali podnikání, to znamená, je zaměřena na ty, kterým buď skutečně jsme zavřeli provoz, nebo výrazně omezili, za předpokladu, že mají více než 50 % z toho příjmu. Takže dám-li příklad, středoškolský učitel, který provozuje na venkově fitko, ale je to pro něj nějakých 10-20 % příjmu, ten na to nárok nemá. Obráceně samozřejmě má fitko, k tomu učí pár hodin někde na škole, ten na to nárok má. Takže abychom si rozuměli, to je ten obecný, základní princip. Pak samozřejmě jsme dospěli při těch debatách, protože já všechno konzultuji se svazy a komorami, takže poslouchám jejich názory, svolávám je a diskutujeme, pak jsme samozřejmě dospěli k tomu, že je celá řada podnikatelů, OSVČ malých, toto je podpora právě, pane senátore, těch drobných. Těch, jak říkáte, zranitelných. Těch OSVČ, těch malých s.r.o., těch dohodářů. To znamená, že v podstatě pak jsme dospěli k tomu, že je celá řada těchto drobných, kteří jsou závislí na těch zavřených, například OSVČ pere, malé s.r.o. pro malé hotely. Má z toho více jak 80 % příjmů, tak jsme je o to rozšířili. Takže to je ten obecný princip. Co se týká pěstounů, pak se dostanu k těm střetům těch jednotlivých programů, v podstatě na úplně stejném principu jsou postaveni pěstouni. To znamená, že s tou odměnou pěstouna, ale teď myslím, prosím vás, odměnu za výkon činnosti toho pěstouna, nemyslím peníze na děti, ty se nepočítají do toho příjmu. To jsou peníze na děti, ty se pro účely kompenzačního bonusu nezapočítávají. Takže pokud se bere ta jeho mzda, ta jeho odměna toho pěstouna, tak se s ní zachází jako s každým jiným příjmem ze závislé činnosti, vstupuje do toho testu. Takže jinými slovy, kdyby on k tomu podnikal, z toho podnikání měl více než 50 % svých příjmů, má nárok na kompenzační bonus.

Pokud obráceně, tak ne. Je to stejný princip pro všechny. Protože máte celou řadu příběhů, já už to znám z jara, kdy to ten pěstoun má pouze jako minimální příjem. Já vím, že mi psaly desítky, víte, že jsme to nakonec uznali a ty pěstouny jsme do toho zahrnuli. Protože máte pěstouny, kteří to mají jako značný podíl příjmů ze závislé činnosti, pak to mají jako vedlejší. Takže to projde stejným testem jako u kohokoliv jiného.

Pak tady byl hlavně váš podnět a váš pozměňovací návrh, ale samozřejmě zaznívalo to i tady od paní senátorky Jelínkové. Rozhodně to, co vy navrhujete, paní senátorko, to je podle mě nepřijatelné. Tím bychom vytvářeli naprosto nerovné podmínky, kdy někdo nabere ty podpory všechny, někdo bude mít jenom jednu. Narazili bychom určitě i na předpisy Evropské unie. Už na jaře to tak bylo. Na jaře byla neslučitelnost kompenzačního bonusu s Antivirem, byla neslučitelnost se sociálními dávkami, s podporou v nezaměstnanosti. To není nic nového. Ale měli jsme tam v té době, protože to bylo plošné opatření, tak jsme tam měli slučitelnost s ošetřovným třeba u OSVČ, že mohl mít kompenzační bonus i ošetřovné. Mohl mít COVID – Nájemné.

My žijeme v nějaké politické realitě. Co se týká ošetřovného, tak tam jsme ustoupili názoru našeho koaličního partnera, který nechtěl slučitelnost ošetřovného a kompenzačního bonusu a namítal, že zaměstnanci jsou buď doma, nebo v práci, buď mají ošetřovné, nebo mají mzdu, tak ať je to podobné. Takže tam jsme oproti jaru ustoupili v rámci jednání na vládě, jinak by pro to nezvedli ruku. My samozřejmě potřebujeme mít hlasy sociální demokracie v parlamentu. Takže to byl ten jeden důvod.

Co se týká kompenzace nájemného, tak tam obecně, kdyby se to potkalo v čase, máte pravdu, že je tam neslučitelnost. Ale vzhledem k tomu, že COVID – Nájemné je teď koncipován, bylo to s tím záměrem i děláno, od 1. července do 30. září, tak se to v čase nepotkává. Takže ten, kdo bude čerpat COVID – Nájemné za toto období a kompenzační bonus v tomto období, tak to možné bude.

To je asi všechno, ne? Odpověděla jsem na vaše dotazy, tuším. Ještě ano, omlouvám se, ještě jste se ptal na to sociální a zdravotní. Zaznělo to tady z více stran. My jsme v tom jarním termínu, protože jsme zakázali činnost všem, tak jsme tehdy osobám samostatně výdělečně činným, pak následně ještě firmám do 50 zaměstnanců prominuli sociální, OSVČ i zdravotní, to minimálně na 6 měsíců. To teď v tuto chvíli udělat nelze, protože my jsme nevypnuli všechny. Tím pádem my to neumíme, ten zákon to neumí, není to ani možné, to by bylo určitě v rozporu i s ústavou, někomu prominout a někomu ne. Takže my proto sociální a zdravotní, nebudu ani říkat, že je to samozřejmě velký zásah do sociálního a zdravotního systému, takže to plošné neplánujeme.

A ještě k těm vašim argumentům. Ten kompenzační bonus je v tuto chvíli postaven tak, že jde o program, na který dosáhne ten, kdo nemá nárok na jinou mimořádnou podporu. To jsme si řekli. Ta kumulace, kdybych vzala, vy jste se ptal na to sociální, tak jste řekl, že byste chtěl vyšší podporu, aby to kompenzovalo to, že oni si platí sociální a zdravotní. Chtěla bych zdůraznit, že těch 15.000, což je těch 500 Kč/den, na měsíc 15.000, je čistého. Z toho se neplatí ani sociální, ani zdravotní. Z této částky. Ale vám se jedná samozřejmě obecně o to. Těch 15.000, tak to bylo koncipováno už i na jaře, to je srovnatelné s minimální mzdou. To znamená, minimální mzda je, tuším, 14.600 Kč teď, pokud se nemýlím, jestli to říkám správně. Z minimální mzdy, a je tady asi 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu v této zemi, tu nejnižší na tom 1. stupni, běžně platí sociální a zdravotní. To znamená, že takto je to postaveno a my to neumíme individuálně prominout. Není možný generální pardon tak jako u daní, jak jsem to já udělala u daní. To u sociálního, ani u zdravotního možné není. Plošné, jsem vysvětlila, že to v tuto chvíli dělat z těch důvodů, že jsme nevypnuli plošně ekonomiku, udělat nechceme. Ale je to v čistém. Z této částky se sociální a zdravotní neplatí.

Tak a teď ještě, jestli dovolíte, byl velký balík pozměňovacích návrhů ke kompenzacím. Já to zase nechci vůbec brát kontroverzně. Já si myslím, že to není v pořádku. Skutečně my jsme na jaře, když jsme kompenzovali obcím ten bonus tou velkorysou částkou 1250 korun, což bylo 13,4 miliardy, tak v podstatě jsme tehdy řekli, že to vnímáme jako akt smíru. Vůbec ne, že bychom se cítili být k tomu donuceni. Akt smíru v době, kdy potřebujeme, abychom všichni táhli za jeden provaz, abychom se skutečně tou krizí proinvestovali. Takže jsme to udělali. Tím jsme asi o 7,8, nebo kolik jsem říkala, miliard, tu skutečnou částku, kterou dnes umíme spočítat, kompenzovali navíc. A chtěli jsme tam tím právě vytvořit jakýsi prostor, aby skutečně si obce nemohly na to, že jsme to vzali, ten kompenzační bonus, a nemohli jsme to nějak jinak udělat... Dokonce parlamentní komise, kterou vedl pan předseda klubu ODS Stanjura, takže opoziční poslanec, která hodnotila jednotlivé programy, řekla, že kompenzační bonus byl jeden z nejefektivnějších programů, který zafungoval, zapůsobil, byl velice rychle a efektivně vyplacen. To určitě bylo tím, že to dělala Finanční správa, ale tím pádem to nešlo jinak udělat.

Já tady nechci nic vyčítat, já nerada vedu v této době tuto debatu, že kromě toho jsme pro obce zabezpečili dalších 30 miliard na připravených dotačních programech, kde už byla ta stavební povolení. Byly to věci, které byly zavýzvované, které byly v tzv. převisech. Bylo to konkrétně 29,8 miliardy. Mám tady přesnou částku. Nechci ani vyčítat, že po dohodě s tehdejším úřadujícím předsedou Asociace krajů, panem Běhounkem, a premiérem se dohodla podpora v různých oblastech pro kraje, která byla za 21,6 miliardy, tady to mám přesně. Já vím, že to neradi slyšíte, ale je to tak.

Já slýchám často to volání po tom společném dýchání veřejných rozpočtů, teď mám někdy pocit, že to dýchání je v těch dobách dobrých. Ale nechci takto tu rétoriku vůbec vést. Já mám udělaných pár grafů, kde je vidět... Obce, zůstatky na účtech. Mám to teď čerstvě k polovině roku 2020, kde ta červená trajektorie jsou zůstatky na účtech obcí, je to 219,2 miliardy. Klesající míra zadlužení je asi 60, dluh je asi 69 miliard. Tady mám stav k 8. měsíci 2020, saldo hospodaření, obce jsou v přebytku 22,6 miliardy. Já jsem hrozně ráda za to, já jsem velmi ráda. Připouštím, že ten přebytek je menší než v roce 2019, tam byl 25,5 mld. Kč. Taky bodejť by ne, když nám klesají příjmy, ale je to pořád přebytek.

Co mě trochu už netěší, je tento graf, a to je investiční aktivita obcí, která k 8. měsíci 2020 je nižší. Modré jsou investiční akce bez dotací, červené jsou s dotacemi, investice celkem. Takže já chci věřit, že to není penězi. Všechna ta čísla, která mám ve státní pokladně na ministerstvu financí k dispozici, svědčí o tom, že zdroje v obcích jsou. Věřím, že to je nějaký přechodný stav, co se týká investic.

Co se týká krajů, tak je zadluženost versus zůstatky, tady vidíte, červená trajektorie, modrá trajektorie. Já to neříkám jako výčitku, vůbec ne. Já se tím zabývám velmi seriózně, abych se dobrala nějakých skutečných faktů, které tady zaznívají, a abych je podložila čísly.

Ještě chci říct, a to bych chtěla, aby tady zaznělo, vystoupil pan senátor Červíček, projednával to i hospodářský výbor, že těch 300 Kč, já nemůžu mluvit za Poslaneckou sněmovnu, já se tady nemohu vůbec k ničemu zavazovat, nejsem ani poslankyně, bude hlasovat Poslanecká sněmovna jako suverén. Zřejmě je evidentní, že ten zákon vrátíte, což mě mrzí nejvíce, protože asi také dostáváte desítky a stovky e-mailů od OSVČ a malých s.r.o. a dohodářů, kdy už to bude, tak ještě si chvíli počkají. Ale já je ubezpečím, že to dostanou i zpětně. Ale samozřejmě radovat se z toho nebudou.

Chci říct, že ten návrh na těch 300 Kč je, kdybych měla říct svůj názor, mně připadá fér z toho pohledu, já mám ještě jeden graf, který jsem nechala ležet na stole, tak tam je propad v příjmech krajů asi 3,1 miliardy. Což je fér. Takže tenhle návrh, úplně upřímně říkám, že je férový. Ale to neznamená, že se tady k čemukoliv mohu zavázat. Jenom jsem chtěla, aby to zaznělo, že se snažím ta čísla vždycky poctivě vykládat a argumentovat.

To je asi z mé strany všechno, děkuji vám, že jste mě vyslechli tak dlouho.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, jako další je s přednostním právem do debaty přihlášen pan senátor Nytra, který ho nechce využít. Proto prosím pana senátora Wagenknechta, aby přednesl svůj příspěvek.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, že vystupuji ještě jednou, ale já bych krátce reagoval, protože doufám, že ta debata měla být konstruktivní, věcná. Mám několik postřehů z komentářů paní ministryně, za které děkuji.

Zaprvé tam byly takové obecnější komentáře. Držet za jeden provaz. Já osobně si myslím, že držíme za jeden provaz, aspoň já maximálně podporuji ty věci, které jsou logické, srozumitelné. Zopakuji ale věc, na kterou tady nebyla reakce, to je to, že některé věci srozumitelné zkrátka nejsou. Paní ministryně říkala, že na vládě ty věci probírají, ona se rozhoduje. To je její kompetence a je vlastně i od toho ministryní. Ale pokud ostatní neznají ty motivace, proč například malé provozovny jsou zavřené, ty hypermarkety nejsou, tak tomu zkrátka lidi nemůžou věřit. Jsou i v těžké psychické situaci. Vezměte si to, čekáte další týden, další, další, zkrachuji, nezkrachuji. Takže ještě jednou bych apeloval, protože ta reakce nebyla, pokud by to aspoň příště šlo, až budete zítra jednat, abyste aspoň těžce zdůvodnili, proč ty hypermarkety můžou dělat ty věci, ostatní ne. Ale chtěl bych fakt poprosit, aby to nedopadlo tak, že se nakonec zavře úplně všechno a lidé si nekoupí ani boty. A nekoupí si potom ani cokoliv dalšího. To bych byl velice nerad, aby byl dopad té dnešní debaty, abychom neřekli, tak jenom jídlo a jdeme domů.

O to vás velice prosím, protože tady máme i jiný veřejný zájem toho, aby si lidi nakoupili věci v zimě, nemají na oblečení, třeba na jiné věci nemají. Takže ještě jednou poprosím, tohle je důležitá věc, jestli můžu, řekněte to epidemiologům, ať to zdůvodní lidem. Jestli se méně nakazím v hypermarketu, je menší pravděpodobnost, než v provozovně, která bude o půlku menší, ale bude tam 5 lidí, nebo 3 lidi, všichni to pochopíme. Pokud ne, prosím, chovejte se racionálně jako vláda. Fakt vás o to prosím. Říkám to možná jediný moc tady nahlas. Ale říkám i kolegům, prosím, jestli můžete, řekněte vašim kolegům i ve sněmovně, ať to říkáme všichni. Ať to víme, ať tomu rozumíme, protože abychom drželi za jeden provaz, musí být důvěra na té srozumitelnosti. Ta tady opravdu dneska není.

Nechci tady zabíhat do těch debat, ze kterých pak lidi mají legraci, a to je opravdu o tom vysvětlování. Můžu vyvenčit psa, kočku ne atd. Já vím, že tohle je velice těžká situace, ale pokud někomu vysvětlíte, já zavírám v 21 hodin možnost jít ven, proto, abys nešel do vedlejšího bytu nebo domu na nějakou party, to každý pochopí. Ale pokud to tam nepadne, lidi to nepochopí a je to pro ně nelogické. Protože normálně, když půjdu jenom ven, budu stát na ulici, potom podle mě, osobně si myslím, že ta pravděpodobnost bude menší.

Takže kdyby tam byla ta věcná zdůvodnění, která třeba já si pak sám vždycky hledám, ti lidi je nemají, tak je velice těžké tomu věřit. Chápu to, ještě jednou, je to velice těžké, vy musíte poslouchat pana Prymulu, nebo jestli ho budete poslouchat všichni dál, nevím, ale když pan Prymula něco řekne, nezdůvodní to, tak kdo jiný pak tomu má věřit, když je v ekonomické tíživé situaci a jeho celá rodina může jít do krachu. Je to velice těžké.

Omlouvám se ještě jednou, tady nebyla ta reakce, proto to rekapituluji. Velice apeluji ještě jednou, fakt tohle dělejte. Případně, pokud je možné, vy ty miliardy ušetříte, pokud opravdu ten maloobchod, který je zastavený, je nelogicky zastavený, třeba není, třeba nám to zdůvodníte, ale pokud tomu tak je, ušetříme třeba půlku z té podpory, o které tady dneska mluvíme. Vy jste říkala 3,1 miliardy, počítáte, možná více, tady ty peníze zkrátka budou na jiné věci.

A ti lidi to nepochopí. Ano, pokud bude po neděli kompletní lockdown, já to nechci přivolávat, doufám, že nebude, tak bude asi jiná situace, pokud nám to opět zdůvodní vláda. Ale pokud ne, pojedeme dál v salámové metodě, že pořád čekáme, měsíc, týden, čtrnáct dnů, není to podle mě únosné... Říkám, v Maďarsku to takhle nefunguje, v Belgii, v Kataru, v jiných zemích. Můžeme jít všude kolem. Co se pak stane? Ti lidé stejně odjedou na nákupy do Polska. Je to pro ně zábava, mají z toho legraci. Ale to, že ti lidé, kteří jsou nezodpovědní, pak odnesou ti podnikatelé, to je to nejhorší.

Pak jenom k těm věcným komentářům. Ona tato věc je emotivní i z mé strany, protože je velice důležitá, ale když to nebudeme říkat, nikdo tomu nebude věnovat pozornost, a je to špatně.

Ošetřovné, k té restrukturalizaci jenom můj osobní názor, já tomu sám rozumím a sám se s tím potýkám teď v té malé provozovně, než tedy byla zavřená, ano, dva lidi šli na OČR. Teď v tom malém týmu 5 prodavačů, když vypadnou dva, tak co se bude dít? Ti zbylí musí být v té práci navíc, je to velice náročné pro ně, pro všechny psychicky.

Na druhou stranu si myslím, že restrukturalizace ekonomiky není teď aktuálně na pořadu dne. Ta bude, až tohle překonáme. Dneska pojďme podpořit ty, kteří můžou de facto během pár dnů být úplně v jiných problémech. Pak se o tom bavme. Dneska máme úplně jiný problém na stole. Tohle bude pro vás, myslím, dlouhodobá výzva, protože pokud tady máme montovny, abychom chtěli, aby tam lidi potom přecházeli z jiných odvětví, to bude velice těžké. I když ty školy, chápu, to byl dobrý komentář.

Za mě krátce k úsporám. Tady padlo taky, tomu také rozumím, lidi si spoří, ale dejme si otázku. Kdo si spoří? Ten, kdo má z čeho si spořit. Ale ti, co nemají v dnešní době moc velké prostředky na to, aby vůbec zaplatili běžné denní potřeby, ti nám ty úspory podle mě nedělají. Takže je to pěkné, že lidi spoří, alespoň nějaká část, ale myslím si, že abychom tohle číslo nějak poměřovali, není úplně v tuto chvíli relevantní. Bude relevantní třeba za půl roku. Dneska tato čísla nepoužívejme, protože většina lidí, kteří jsou právě v problémech, to jsou ti drobní podnikatelé, mnohdy spíš dluží peníze za ten byznys, do kterého dali peníze, a čekají, že se jim vrátí peníze tím, že si vydělají.

K pěstounům, já už to asi nebudu více komplikovat, jenom krátká reakce, protože jsem to možná nepochopil. 50 % vyměřovací základ, co je víc, to dostanou. To jsem pochopil dobře. Takže buď dostanou příspěvek na kompenzaci podle bonusu, když mají více peněz na podnikání, když mají více, takže dostanou pouze... Jenom otázka, a to nemyslím ve zlém, ale zamýšlím se nahlas, není úplně logické, kdyby to tak bylo, tak si můžu říct, že ten, kdo má více než 50 na to podnikání, dostane ten bonus, tak to je ten, který má celkově větší příjem. Protože pokud podnikatel má polovinu toho objemu na ošetřování dětí, tu menší polovinu podniká, nedostane to, a naopak ten, který má tu větší polovinu z podnikání a dostane bonus, tak by to nemuselo být úplně logické. Jenom to říkám proto, že chápu už ty dotazy, které tady jsou. Možná poprosím, zamyslete se nad tím třeba ještě do budoucna. Jestli mi rozumíte, paní ministryně, zkrátka ten, kdo si vydělá podnikáním větší část toho, než má na to kompenzaci, za to, že je člověk, který ošetřuje děti, tak má celkově větší příjem. A ten dostane ten kompenzační bonus. Ale obráceně to tak nebude.

Asi už teď chápu ty dotazy, proč to tady chodí. Jestli to chápu dobře, tak ti, kteří si vydělávají celkově víc, dostanou kompenzační bonus za to, že podnikají. Ti, kteří ne, tak ne. Třeba se pletu, můžete případně zareagovat, nebo spíš se na to podívejte, můžeme to potom probrat mimo plénum, ale takhle by mi to teď vycházelo.

Jenom k tomu nájemnému, jak se nepotkává, to ještě jednou zopakuji, aby to bylo zřejmé a jasné. Ano, dneska to tak je. Ještě čtrnáct dnů to tak u hospod bude, ale potom už to tak být nemusí. Proto ten návrh, který jsem tam dal. Je to opravdu pojistka, není to nic negativního vůči vám. Je to pojistka toho samotného výkladu. Doufám, že pokud by toto prošlo, a něco dalšího projednatelného, tak by to neměl být velký problém přijmout, pouze hmotnou pojistku. Není to ani o korunu navíc. Věřím tomu na rovinu, že za čtrnáct dnů zase budete řešit další COVID – Nájemné, kde už ty peníze z toho 1. kvartálu nebudou. Pokud to neznamená to, že už končíme a už nic jiného podnikatelé nedostanou na nájemném. Pokud by to tak bylo, je to smutná informace. I to je zajímavá informace, ale doufám, že se o ní dneska takhle bavit nechceme.

Pokud hospody budou zavřené až do Vánoc a déle, doufám, že to neznamená, že už nic na nájemné nedostanou. Doufám, že pan ministr bude mít nový program, COVID 5 – Nájemné, nebo jak tomu bude říkat, tam ty peníze najde jinou formou. Touhle formou už to nepůjde a tam ty peníze budou muset jít v tom daném čase podle mě. Jestli si rozumíme. Po Novém roce už to tak být nemusí, ale máme tady dlouhou dobu do Vánoc, kdy už nepůjde použít aktuální mechanismus, pokud byste jim chtěli dát víc peněz. Proto jenom prosím, abyste toto zvážili, je to jenom pojistka.

Sociální, zdravotní. Díky za tu reakci. Ano, já chápu, že to je čistý příjem. Ale já jsem se právě bavil o tom... A tady možná když mi zareagujete, jinak to nepochopím, oni ale stejně musí platit ty minimální zálohy... Nebo nemusí? Oni sice dostanou těch čistých 15.000, ale v tuto chvíli stejně musí zaplatit vedle toho minimální zálohu na pojištění. Je to tak? Já si teď nejsem jistý. Pokud ne, tak se pletu.

Ale koukal jsem, je to asi taková povinnost, kterou udělat musíte, a ta záloha něco stojí. Nevím, jestli jim to potom na konci někdo vrátí, nebo ne. Až se to sečte příští rok. Tomu rozumím. Ale v tuto chvíli to z toho cash flow odteče a ten příští rok si nejsem jistý, jak to všechno dopadne. To budeme asi řešit někdy v březnu. Tam bude velká otázka, jestli už mnoho z nich vůbec bude žít.

Takže jenom z tohoto důvodu říkám, že i ty odvody samotné, jak to chápu já, se povinně platí minimální, když nemáte cokoliv jiného, a to vychází na nějakých 2500, myslím, že sociální a 2393 zdravotní. Pokud to tak není, budu rád za upřesnění, ale myslím si, že to tak je.

Já myslím, že to je asi z toho podstatného... Ještě jednou apeluji, zvažte ty provozovny, tím si ušetříte mnoho peněz. Pokud to tak není, tak nám to jenom zdůvodněte. Budu velice rád, když to, paní ministryně, na té vládě řeknete ostatním. Díky moc.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další přihlášený je pan senátor Petr Vícha. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Přiznám se, že se od rána cítím rozpolcen ve věci tohoto návrhu zákona. A to proto, že tady jsou rozumné návrhy z hospodářského výboru týkající se kompenzace krajů. Je tady ovšem také velmi rozumný návrh kolegy Canova. Je paradox, že diskuze o kompenzačním bonusu na jaře se stejně jako teď změní z diskuze o podpoře podnikatelů vždycky na tu diskuzi o tom, co vykompenzovat obcím a krajům.

Myslím si, že by to samozřejmě tak vůbec nebylo ani na jaře, ani teď, kdyby vláda zaprvé ten bonus nevyplácela zrovna z toho druhu daní a kdyby hned na začátku myslela na to, co by mělo platit obecně. Nejenom teď v době krize, nejenom v době covidu, ale obecně. Jestliže přijímáme jakýkoliv legislativní návrh, který rozdává z cizího, teď mám na mysli obce a kraje, tak bychom to měli obecně vykompenzovat.

Vím, že paní ministryně se teď asi bude zlobit, protože ona tady řekla, a přiznám se, že jsem chtěl původně vystoupit hlavně na její podporu, a to ne proto, že jsme se spojili s klubem ANO a založili společný klub pro region, ale protože jsem chtěl uvést férová čísla z naší obce, jak to vypadá zatím s daňovými příjmy. Ale přiznám se, že když použila slova o velkorysé částce kompenzačního bonusu, když použila slova o společném dýchání, o přebytku obcí a o nízké investiční aktivitě obcí, tak se mně začalo těžce dýchat. A to nemám covid.

Takže nejprve k tomu, co jsem chtěl hned na úvod férově říct. Když jsme tady na jaře hovořili o kompenzaci obcím, navrhli jsme, tuším, 1150 Kč, vláda pak přidala 50 Kč a pak při další změně toho kompenzačního bonusu vláda přidala dalších 50 Kč. Čili jestli tady mluvíme o velkorysé částce, tak velkorysá byla vláda, která k našemu návrhu přidala 50 Kč. Znovu opakuji, říkal jsem to už tady minule, děkuji za to.

Když sem teď přišel znovu zákon o kompenzačním bonusu, první, na co jsem se chtěl podívat, je, jak to bude s obcemi a kraji. V komentáři jsem viděl, že není třeba teď kompenzovat, protože skutečná výplata tehdy nebyla v té výši a obce dostaly navíc. Já jsem to za sebe vzal. Vzal jsem to, že to je férový argument ze strany ministerstva financí. Dostali jsme předtím o něco víc ve vztahu ke kompenzačnímu bonusu, a proto teď nedostáváme nic. V pořádku. Jaký je aktuálně stav na naší obci za 1 – 10, dostali jsme kompenzační bonus 25 mil. Kč. Zatím na daních máme minus 21, čili ještě jsme, dá se říct, v plusu. Ono se to za ty další dva měsíce samozřejmě zhorší, budeme v minusu, ale nebude to taková tragédie, jakou jsme čekali možná na jaře. Ale vzhledem k tomu, co se děje teď na podzim, ta situace samozřejmě bude mnohem horší, a bude mnohem horší zejména v příštím roce.

Čili jestli bychom tady měli společně dýchat s rozpočtem České republiky, tak to bychom na obcích byli samozřejmě už na JIP, protože takové dluhy si my dovolit udělat nemůžeme. Z hlediska těch přebytků, ano, momentálně máme přebytky, protože při té míře nejistoty, která dneska je, tak kdo půjde do nějakého rizika... Kdo půjde do rizika, jestliže vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy a premiér dá pozměňovací návrh proti tomu návrhu, který zvýší schodek rozpočtu o dalších 80 milionů Kč? Jakou jistotu mají mít v tuto chvíli obce a kraje, jak se bude vyvíjet rozpočet příštího roku? Protože já jsem neviděl při tom pozměňovacím návrhu, že by tam bylo vykompenzování pro obce a kraje. Protože jestliže se řekne, zruší se superhrubá mzda, bude 15 %, bude to 80 miliard pro státní rozpočet, tak z toho je 20 pro obce a kraje. Je tam nějaká kompenzace? Není.

Vy se divíte, že obce se bojí v této chvíli toho, co bude?

Já se přiznám, že jsem chtěl, a zatím pořád na tom trvám, podpořit návrh hospodářského výboru, protože kraje zatím nedostaly nic. Je to ostuda vlády, protože jestli to tam leží tak dlouhou dobu, říkáte, že 500 je moc, mohly dostat 300, mohli jste to zařadit na program jednání. Mohli jste to prosadit, schválit a bylo by to. Ale já samozřejmě, protože obce něco dostaly, v tuto chvíli cítím, že kraje by měly dostat, ale chtěl bych tady ze strany paní ministryně slyšet, že do budoucna, máme-li dýchat tedy spolu, tak že na ty obce bude pamatováno. Jestliže se zruší superhrubá mzda a bude prosazen návrh pana premiéra ve výši 15 % a bude to znamenat pro obce minus 20 miliard, že jim to bude kompenzováno.

Jestli bude paušální daň 100 Kč pro podnikatele, proto to není z této daně. Nebylo by z čeho brát kompenzační bonus. Jestli se snižuje někde DPH, tak by také měla být kompenzace pro obce a kraje. Vždyť ony se na tom podílejí. Aby konečně platil ten princip: Rozdávám, ale nerozdávám z cizího.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost, to je asi vše, co jsem vám chtěl říct. Chtěl jsem si trošku ulevit, ale přiznám se, že se necítím v tuto chvíli úplně tak v pořádku, abych věděl, jakým způsobem za chvilku budu hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Nytru, aby přišel se svým příspěvkem.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně vlády, dámy a pánové. Já nebudu diskutovat věcně, ale mám organizační připomínku nebo návrh. Chtěl bych požádat, až skončí diskuze a paní ministryně a zpravodaj pronesou závěrečnou řeč, tak bych chtěl požádat o 15minutovou přestávku. 5 minut na poradu s předsedy klubů a potom 10 minut na poradu v klubech uvnitř, ať se můžeme dohodnout, jak budeme hlasovat. To znamená až po ukončení diskuze a závěrečných slovech paní ministryně a pana zpravodaje. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Beru na vědomí, pane senátore, po ukončení této části zařadíme 15minutovou přestávku, tak, jak byla požadována. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Vilímec. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, tentokrát budu mluvit skutečně stručně. Přišel jsem k řečništi, že je to pro mě výhodnější pozice, než sedět tam v lavici a nahýbat se na mikrofon.

Chtěl bych jenom pár slovy reagovat na vystoupení pana senátora Víchy, a to i ve vztahu k tomu společnému dýchání těch veřejných rozpočtů, územních rozpočtů, s rozpočtem státním. Existuje tady nějaký systém rozpočtového určení daní, který uzákoňuje to veřejné dýchání. Paní ministryně, prosím, vnímejte ten systém vrácení té daně z příjmů ze závislé činnosti, nebo i kdyby to byla jiná daň, jako metodu financování, takovou jakoby prazvláštní metodu financování podpory, v daném případě podnikatelů, může to být v jiném případě zase někoho jiného, jako zcela mimořádné opatření, které není možné neustále používat. Samozřejmě pokud se to používá jako mimořádné opatření, musí také samozřejmě dojít k nějaké kompenzaci, to už nechci tady rozebírat.

Vnímám to a podpořil jsem to v situaci, která je zcela bezprecedentní, protože jsme tady nikdy neměli epidemii covidu, a je to neúčinnější, souhlasím s paní ministryní, nejrychlejší pomoc podnikatelům, ale je to jakási distorze toho rozpočtového určení daní. Stalo se to poprvé po 20 letech, nedělejme to pokaždé, protože samozřejmě může přijít třetí vlna, čtvrtá vlna, doufám, že nepřijde, mohou přijít jiné, povodně, apod. To znamená, je to zcela mimořádné opatření. Jenom jsem vystoupil kvůli tomu, abyste si to uvědomila, myslím, že si to uvědomujete, že tímto způsobem se nedá... To je takový způsob mimo rozpočet. Rozpočtově seriózní způsob by bylo zatížit výdaje a nějakým způsobem rychle peníze převést podnikatelům. Našel se způsob trochu mimo rozpočet, resp. na konto snižování daňových příjmů, je to zajímavá varianta, ale nedělejme to, stačilo to jednou, stačilo to podruhé a nemělo by se to stát obyčejem. To jsem chtěl jenom dodat a věřím, že paní ministryně to vnímá, protože jinak pak vznikají diskuse, skutečně obce a kraje se nemohou spolehnout na platné zákony. Protože podle platných zákonů o rozpočtovém určení daní takový institut vrácení daně z toho důvodu, aby se někomu jinému pomohlo, neexistuje. Jak jsem na hospodářském výboru uvedl, to bychom mohli také ve snaze zvýšit spotřebitelskou poptávku dát impuls k většímu utrácení, vrátit celou daň z nemovitosti. To by byl také úplně podobný způsob, takže jenom na to upozorňuji, nechci to už rozvádět, vím, že jsem byl dlouhý i v tom prvním vystoupení. Oceňuji velmi férový přístup, paní ministryně hodně používá to slovo férový přístup, i k tomu návrhu hospodářského výboru. Uvidíme, jak projde nebo neprojde na plénu Senátu a především v Poslanecké sněmovně. Věřím, že projde. Jsem také věřící, tak mohu říct, bez toho, že bych přeháněl, že se budu modlit, aby prošel. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Vidím, že nikdo další už se do obecné rozpravy nehlásí. (Alena Schillerová chce reagovat.) Ještě v rámci obecné rozpravy? Tak prosím, paní ministryně, samozřejmě můžete.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Velmi krátce, už jenom budu reagovat na dotazy, které tady padly, aby nezůstaly nezodpovězené.

Pane senátore Wagenknechte, ano. Samozřejmě, že ta minima se platit musí. Ale máme celou řadu podnikatelů, kteří je platit nemusí, vedlejší činnost, důchodci. Myslela jsem to tak, že 15 000 Kč, to vychází na měsíc, že je v čistém, z toho se neplatí žádné další odvody, tak aby to bylo najisto postaveno. Nechtěla bych tady stavět, vůbec vykopávat nějaké příkopy, s pěstouny, já si velmi vážím jejich práce. Jenom jsem technicky vysvětlovala, oni to nebudou muset dokládat, vyplní to na jednoduchém formuláři, to zatrhnou, samozřejmě, že jestli oni mají víc než 50 % svých příjmů z podnikání, celá řada mi jich na jaře psala, proto jsme i souhlasili s tou úpravou, tak je logické, že o kompenzační bonus si zažádat musí, protože si vypnou většinu svých příjmů nebo byla vypnuta většina jejich příjmů. Tak to bylo myšleno. Ne jinak, ne jinak. To znamená, pokud oni skutečně podnikají, byli na tom závislí a k tomu jsou, je to chvályhodné, pěstouny, tak si požádají o kompenzační bonus, vyplní to na jednoduché žádosti.

Ještě bych ráda krátce zareagovala, už to dále nechci hrotit, na pana senátora Víchu, jestli se nemýlím. Ano, je to tak, jak to řekl pan předseda hospodářského výboru, je to přesně tak. Je to anomálie, nikdy se k ní nepřistoupilo, také nikdy tady nebyla takováto krize. Už jsem to vysvětlovala na jaře. Nešlo to jinak udělat. Byly dvě cesty. Cesta byla jedna, že by to byl dotační program, tam jsme tedy váhali mezi MPO a MMR. Věřte, že lidé by to možná ještě dnes neměli z té jarní vlny. My jsme na to byli připraveni. Žádali mě o dotaci, která maximálně by byla 44 500 Kč. Víte, že vyřizování dotací není nic jednoduchého. Navíc by to byli lidé, kteří třeba nikdy ani o dotaci nežádali. Teď kdo by to procesoval? Tady není žádný orgán státní správy, který by vyřídil v tak krátké době téměř milion žádostí za 23 mld. Kč. Vždyť to řekla i ta komise složená, v čele byl opoziční poslanec. Věřte, že by to neřekl, kdyby to tak nebylo. Ta Finanční správa má pokrytí v celé republice, má všude pobočky, má databázi, takže to jelo, žádost, do tří dnů peníze, do dvou, do tří dnů. Ti lidé to potvrzovali. Aby se to dalo udělat, Finanční správa z povahy své činnosti nemůže dělat dotace. To chápe pan předseda, my jsme si to vysvětlovali. To nešlo jinak udělat. Finanční správa, pokud to dělala, tak to musela vzít ze sdílených daní, protože stát nemá žádnou daň, která by takto byla výnosná. A protože bonus se už dělá na děti a bere se ze závislé činnosti, tak se to udělalo takto. Znovu vysvětluji, nešlo to jinak udělat, nešlo to udělat výdajovou stranou. Prosím, už to zavnímejte. Toto byla jediná cesta, aby to dostali rychle. Uznali jsme, nechtěli jsme vykopávat příkopy, dali jsme, a trvám si na tom, že byla velkorysá, zlobte se na mě nebo ne, byla velkorysá, a tím jsme nekompenzovali propad příjmů. Obecný. Ten propad příjmů je dán RUD. Kompenzovali jsme tím to, o co by přišly ty obce, tím kompenzačním bonusem, ale to jsme přesně věděli až po skončení, víme dnes, že jsme to kompenzovali o zhruba víc než 7 mld. Kč více, než jsme jim vzali. Je pravda, že krajům jsme to nekompenzovali. Ta částka zhruba odpovídá třem miliardám, 3,1 mld. Kč, to je férová částka. Ale tvrdíme, že jsme to dali na jiných zdrojích, které jsem zde jmenovala, zhruba v částce 21,6 mld. Kč. Ale to, co vy, pane senátore Vícho, byste chtěl... Víte, vysvětlovala jsem to v úterý v Poslanecké sněmovně, mám to i na sítích, co jsem tam pak řekla. Ministerstvo financí poslalo na vládu daňový balíček, který byl mírně pozitivní. Mezi tím nám tady za okny bije nejtěžší krize od 30. let minulého století, takže přišla celá řada pozměňovacích návrhů, kterým já rozumím, ale vedle pozměňovacího návrhu na zrušení superhrubé mzdy a snížení daně zaměstnancům na 15 a 23 %, je tam celá řada dalších návrhů, z dílny ODS na 15 %, pak jsou tam pirátské návrhy, kde se zavádí 19, 23 % a výrazná sleva na dani na 30 000 Kč. To všechno jsou zásahy do RUD. To všechno jsou... Nevybírejte si jenom pana premiéra, prosím. Nevybírejte si. Suverén, tzn. Poslanecká sněmovna, rozhodne o tom, které z nich projdou, a potom tady vy. Vy budete ta druhá komora parlamentu, která o tom rozhodne. A jestli vy chcete, a řekl to správně pan předseda Vilímec, on řekl, že podmínky jsou stanoveny RUD, rozpočtovým určením daní. Takže jestli po mně chcete popřít princip RUD, tzn. abych vám tady dala závazek, že budeme garantovat nějaké minimální příjmy pro obce a budeme garantovat to, že budeme propady kompenzovat obecně, uznávám kompenzační bonus, to byla nestandardnost. Vysvětlila jsem, proč jsme k ní přistoupili. Aby lidé, a to jsou i vaši občané, prosím, aby měli peníze rychle. Ale nemohu se zavázat k tomu, že budeme kompenzovat nějaký standard, který si odvinete od konjunktury. To je to dýchání společné v dobách dobrých i v dobách zlých. To jsem jenom chtěla říct, že k tomu se vážně zavázat nemohu, nebo budeme mít bilion schodek, prosím, chápejte to. Také jsem poslancům řekla, ať projde jakýkoliv návrh, jakýkoliv pozměňovací návrh, bude to na vás, ani já nebudu hlasovat, nejsem poslankyně, bude to na vás, řekla jsem poslancům, a pak na vás, nejdřív se budete muset pobavit o rozvolnění fiskálních pravidel. Každý z těch návrhů, ODS, premiéra, vicepremiéra Hamáčka, Pirátů, každý znamená rozvolnění fiskálních pravidel. Jestli neprojde rozvolnění fiskálních pravidel, nebude nic. Jestli tedy nechceme porušit české a evropské předpisy. Věřím, že pro to nikdo z poslanců ani senátorů nemůže přece zvednout ruku. Jenom, abychom si porozuměli. Snažím se ty věci skutečně vysvětlovat, tak jak jsou. Děkuji vám mockrát za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Paní ministryně vystoupila ještě pořád v rámci obecné rozpravy, tak se ptám, jestli se někdo ještě do obecné rozpravy hlásí v tuto chvíli? Nevidím nikoho, proto obecnou rozpravu v tuto chvíli končím.

Předpokládám, že paní ministryně asi nebude chtít žádné závěrečné slovo, poprosím pana senátora Větrovského jako zpravodaje, aby se k proběhlé rozpravě vyjádřil.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo. Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupilo sedm senátorek a senátorů, z toho dva dvakrát. Dvakrát rovněž vystoupila paní ministryně. Senátoři Michael Canov, Lukáš Wagenknecht a Šárka Jelínková avizovali načtení pozměňovacích návrhů, dále mám informaci, že bude načteno případně doprovodné usnesení. V obecné rozpravě nebyl podán návrh na schválení ve znění zákona v podobě Poslanecké sněmovny, ani návrh na zamítnutí, proto vás prosím, abyste následně po přestávce otevřel podrobnou rozpravu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je to přesně tak, pane senátore, jak říkáte. Předtím ovšem, než otevřeme podrobnou rozpravu, bude ta avizovaná přestávka, ale ještě před ní se hlásí s poznámkou pan předseda Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně. Omlouvám se, že zdržuji, ale myslím si, že teď se to hodí, poprosím, jestli bychom procedurálně nemohli nyní hlasovat o tom, že zařadíme na program jednání jako poslední bod ten s názvem Usnesení Senátu k teroristickým útokům ve Francii, podkladový materiál jste obdrželi, myslím si, že by se to hodilo, vzhledem k tomu, co se ve Francii stalo, abychom se dnes k tomu jako Senát Parlamentu ČR vyjádřili. Tzn. navrhuji procedurální hlasování o zařazení bodu dnešního programu, a to k projednání jako poslední bod dnešního programu, s názvem Usnesení Senátu k teroristickým útokům ve Francii.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, je zde návrh na změnu, lépe řečeno doplnění programu, s bodem, který teď pan předseda přečetl, jako poslední bod programu by bylo zařazeno Usnesení Senátu k teroristickým útokům ve Francii. O změně programu, prosím, po znělce dám hlasovat.

Pro ty, kteří právě teď přichází, ještě jednou opakuji, že hlasujeme o změně, lépe řečeno o doplnění programu dnešní schůze, o poslední bod dnešního programu s názvem Usnesení Senátu k teroristickým útokům ve Francii. Podklady k tomu máme na svých stolech.

Je aktuálně přítomno 45 senátorek a senátorů, kvórum je 23, spouštím hlasování. Kdo souhlasí se zařazením tohoto bodu, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 12 se z 45 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 23 pro vyslovilo 40 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat a zařazujeme tento bod jako poslední bod našeho dnešního jednání.

V tuto chvíli vyhlašuji 15 minut přestávku, tak jak bylo o ni požádáno, tak, jak byla navržena. Budeme pokračovat v 17:59 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.44 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.59 hodin.)

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže, vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa.

Prosím o klid. Je tady návrh, abych vás odhlásil, čili já vás odhlásím.

I když my teď hlasovat ještě nebudeme. Vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona v navrženém znění, ani ho nezamítl, otevírám podrobnou rozpravu. Jako první do podrobné rozpravy se přihlásila paní senátorka Šárka Jelínková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Kolegyně, kolegové, pane předsedající, paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové, vzala jsem to od konce. Děkuji za slovo a dovolím si tedy načíst dva pozměňovací návrhy, s jejichž obsahem jsem vás seznámila v obecné debatě.

Pokusím se, ten jeden návrh je trošku delší, pokusím se to přečíst rychle.

Pozměňovací návrh k senátnímu tisku č. 332.

1. Na konci názvu zákona doplnit slovo „a“ po úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Bod 2, § 1 včetně nadpisu upravit takto: „§ 1 Předmět úpravy. Tento zákon upravuje:

a) daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného koronavirem označeným jako SARS-CoV-2, dále jen kompenzační bonus,

b) úpravy v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii.“

3. V § 6, odst. 1, § 6, odst. 2 v úvodní části ustanovení, § 7, odst. 1, § 12, odst. 1, písmeno d) a § 14, odst. 6, text „§ 1“ nahradit číslem „§ 1, písmeno a)“. Za část třetí vložit novou, čtvrtou, která zná: „Část čtvrtá: Úpravy v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

§ 16, bod 1: Osoby samostatně výdělečné činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dále jen záloha na pojistné, za kalendářní měsíce v období říjen 2020 až březen 2021. Byla-li záloha za pojistné za některý kalendářní měsíc tohoto období zaplacena, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2021.

Zadruhé: Pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny platit formou záloh za období od začátku října 2020 do konce března 2021 lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, případně měl být podán přehled podle § 24, odst. 2 zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění za příslušný kalendářní rok.

Postupuje-li osoba samostatně výdělečné činná podle věty první ustanovení § 7, odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, se pro zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění v období podle věty první nepoužije.

Provedla-li osoba samostatně výdělečně činná platbu zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění za některý kalendářní měsíc období říjen 2020 až březen 2021, považuje se tato záloha za zálohu za další kalendářní měsíce roku 2021.

§ 17, bod 1: Pro účely § 11, odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 16, odst. 1 považují za zaplacené.

Bod 2: Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období říjen 2020 až březen 2021, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 16, odst. 1 za vyloučenou dobu.“

Následující části, čtvrtou a pátou, označit jako části pátou a šestou a § 16 a 17 označit jako § 18 a 19.

Odůvodnění číst nebudu, to máte před sebou, to je ten jeden pozměňovací návrh, který odkládá zjednodušeně pojistné na sociální a zdravotní pojištění na uvedené měsíce.

A tady ještě druhý pozměňovací návrh, ten už bude kratší, k senátnímu tisku č. 332:

V § 8 odst. 1 písmeno c) vypustit a následující písmeno d) označit jako písmeno c).

Zde se jedná o vypuštění podmínky, že nemůže příjemce kompenzačního bonusu čerpat žádnou jinou náhradu na zmírnění následků pandemie covid-19.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající. Já načtu krátký pozměňovací návrh, který se týká navýšení částky na kompenzační bonus. Cituji text: V § 9 částku „500 Kč“ nahradit částkou „670 Kč“.

Myslím, že jsem v té obecné rozpravě to odůvodnil docela podrobně, nebudu to opakovat. Zkrátka jde o to, abychom nějakou formu zohlednili to, že jsou v tuto chvíli povinné odvody za sociální a zdravotní pojištění, které podnikatelé musí platit, oproti té částce, kterou dostanou, tím pádem jsou o to zkráceny i jejich příjmy, které mohou využít pro svoji potřebu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Michael Canov. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den všem. Takže jdu čísti. Pozměňovací návrhy.

1. Na konci názvu zákona doplnit slova: „a o zvláštních opatřeních zmírňujících dopady tohoto zákona a zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, do rozpočtu územních samosprávných celků.“

2. § 1 včetně nadpisu upravit takto: „§ 1 Předmět úpravy: Tento zákon upravuje:

a) daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2, dále jen kompenzační bonus,

b) zvláštní opatření zmírňující dopady tohoto zákona a zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, do rozpočtu územních samosprávných celků.“

3. V § 6 odst. 1, § 6 odst. 2, úvodní části ustanovení, § 7 odst. 1, § 12 odst. 1 písmeno d), a § 14 odst. 6 text „§ 1“ nahradit textem „§ 1 písmeno a)“.

4. Za část třetí vložit nové části čtvrtou a pátou, které znějí:

„Část čtvrtá: Jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtu obcí včetně Hlavního města Prahy.

§ 16 – Jednorázový nenávratný příspěvek obcím, za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtu obcí, včetně Hlavního města Prahy, dále jen obec, se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek obcím ze státního rozpočtu, dále jen příspěvek obcím.

§ 17 – Výše příspěvku obcím. Odst. 1. Výše příspěvku obcím činí součin částky 650 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020

Druhý odstavec. Příspěvek obcím není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 18 – Společná ustanovení k příspěvku obcím. Odst. 1. Příspěvek obcím poskytne ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obdobu se obec nachází.

Odst. 2. Příspěvek obcím poukáže ministerstvo financí kraji do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Odst. 3. Kraj převede příspěvek obcím do 5 pracovních dní na jejich účet, vedený u ČNB, podřízený státní pokladně podle zákona č. 218/200 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů.

5. část. Jednorázové opatření zmírňující dopady tohoto zákona a zákona č. 159/2020 Sb. do rozpočtu vyšších územních samosprávných celků.

§ 19 Jednorázový nenávratný příspěvek krajům. Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona a zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, do rozpočtu krajů včetně Hlavního města Prahy, dále jen krajů, se zavádí nenávratný příspěvek krajům ze státního rozpočtu, dále jen příspěvek krajům.

§ 20 Výše příspěvku krajům.

Odst. 1. Výše příspěvku krajům činí součin částky 800 korun a počtu obyvatel kraje podle bilance obyvatel ČR zpracované ČSÚ k 1. lednu 2020.

Odst. 2. Příspěvek krajům není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 21 Společná ustanovení k příspěvkům krajů.

Odst. 1. Příspěvek krajům poskytne ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

Odst. 2. Příspěvek krajům poukáže ministerstvo financí kraji do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Následující části čtvrtou a pátou označit jako části šestou a sedmou a § 16 a 17 označit jako § 22 a 23.

Konec.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážené dámy a pánové, já si dovolím načíst návrh na doprovodné usnesení, které máte před sebou, to znamená návrh doprovodného usnesení k návrhu zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, senátní tisk č. 332.

Senát vyzývá vládu ČR k systémovému řešení možných výpadků příjmů územně samosprávných celků v důsledku dopadů pandemie a všech dalších možných legislativních opatření. To je jedna věc.

Pak bych vás chtěl, pane místopředsedo, požádat o hlasování procedurálního návrhu, abychom hlasovali i po 19.00 nebo jednali a hlasovali i po 19. hodině.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, pane předsedo, o tomto návrhu budeme hlasovat okamžitě. Dovolím si sezvat kolegyně a kolegy.

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, že budeme jednat a hlasovat po 19. hodině. Spouštím hlasování, aktuálně je přítomno 42 senátorek a senátorů, kvórum je 22. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 13, což byl procedurální návrh, při kvóru 23 pro bylo 43, proti byl 1. Tento návrh byl schválen.

Já se ptám, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy? Teď nevidím zatím... Ještě pořád nevidím, nemám obrazovku. Jo, už to tam vidím. Takže nikdo se nehlásí, čili já podrobnou rozpravu končím.

Jelikož jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké... Ale já mám dojem, že ještě nejdříve musí promluvit paní ministryně. Omluvám se, chci se zeptat paní ministryně, zdali chce vystoupit se závěrečným slovem? Nechce vystoupit. Prosím? Dobře, děkuji vám, paní navrhovatelko. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Pane místopředsedo, já jsem se k proběhlé rozpravě už vyjádřil na jejím konci, jsem připraven provést nás hlasováním o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud mi to tak dovolíte a umožníte?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže to vám samozřejmě umožním. V souladu s jednacím řádem byste přednášel pozměňovací návrhy, které zde zazněly, abychom o nich mohli hlasovat. Takže...

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já bych si tedy dovolil nechat jako první hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Michaela Canova, který ve stručnosti říká to, že obce by dostaly kompenzaci 650 Kč, města 800 Kč. Dávám o tomto hlasovat ještě předtím, než se bude hlasovat o návrzích výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pokud nebude nikdo mít nějakou námitku z pléna senátorů.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže je to v podstatě procedurální návrh na hlasování?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Ne, není to procedurální návrh, je to návrh o tom, že budeme hlasovat přímo o pozměňovacím návrhu senátora Michaela Canova, pokud nemá nikdo ze senátorů z pléna námitku proti tomuto postupu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Nikoho nevidím, takže jelikož jsem před chvílí znělkou všechny svolal a nikdo neodešel... Ano, paní ministryně?

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Stanovisko k tomu? Jak se to zapíná?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, určitě. Asi vás zapnou... Z organizačního.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji a zeptám se zpravodaje na jeho stanovisko?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Michaeli, promiň, ale vzhledem k těm krajům nesouhlasné.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Taky nesouhlasné.

Zahájím hlasování k tomuto bodu. Přítomno je nás 44, aktuální kvórum je 23, kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 14, týkajícího se prvního pozměňovacího návrhu, při kvóru 23 pro bylo 14, proti byli 2. Tento první pozměňovací návrh byl zamítnut. Poprosím pana zpravodaje, aby nás provedl dalším hlasováním.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Z logiky věci bychom jako o druhém měli hlasovat o návrhu nebo o části usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to o bodech 1, 2, 3 a 5, což je bonus pro kraje ve výši 300 korun. Hlasujeme tedy o tom, že pouze kraje by dostaly 300 korun na jednoho občana bonus.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane zpravodaji, všichni jsme tomu rozuměli. Zeptám se paní předkladatelky na názor. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. A pana zpravodaje? (Jaroslav Větrovský: Souhlasné.) Souhlasné. Já si dovolím spustit hlasování.

Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 15, což byl druhý pozměňovací návrh, při kvóru 23 pro bylo 43. Tento druhý pozměňovací návrh byl schválen. Já se jenom ještě zeptám pro jistotu. Já jsem myslel, že původně se mluvilo o tom, že tam budou body 1 – 5?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Body 1, 2, 3 a 5.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Víme, co jsme schválili... Teď vás poprosím, pane zpravodaji, o další provedení hlasování.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jako třetí v pořadí bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu senátorky Šárky Jelínkové, Anny Hubáčkové, Patrika Kunčara. Jedná se o vyloučení více druhů podpory, když to řeknu slušně. Že by se vyloučilo to, že jednotliví žadatelé můžou žádat více druhů podpory. Chápu to správně? Je to takto srozuměno? Řekl jsem to tak, aby to bylo pochopitelné? Snad jo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já si myslím, že ano, děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se paní navrhovatelky, jak se staví k tomuto pozměňovacímu návrhu? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Zeptám se pana zpravodaje? Ještě jednou, já jsem nerozuměl. (Jaroslav Větrovský: Neutrální.) Neutrální. Děkuji. Takže já spouštím hlasování k tomuto pozměňovacímu návrhu.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 16, o 3. pozměňovacím návrhu, při kvóru 23 pro bylo 15, proti byl 1. Tento pozměňovací návrh byl zamítnut.

Poprosím pana zpravodaje o další představení 4. pozměňovacího návrhu.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jako o čtvrtém bychom měli hlasovat o bodu 4 o usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. V zásadě se jedná o pozměňovací návrh, který předložil senátor Lukáš Wagenknecht, který ho tady podrobně odůvodnil. Jedná se o vyloučení možnosti souladu COVID – Nájemné a kompenzačního bonusu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji, pane zpravodaji, zeptám se paní předkladatelky. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. A pan předkladatel? (Jaroslav Větrovský: Souhlasné.) Souhlasné. Takže všichni jsme to slyšeli a já spustím hlasování č. 17.

Aktuálně máme přítomno 44 senátorek a senátorů. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 17, 4. pozměňovací návrh, při kvóru 23 pro bylo 42, proti nebyl nikdo. Tento pozměňovací návrh byl schválen.

Poprosím opět pana předkladatele o 5. pozměňovací návrh.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jako pátý pozměňovací návrh bychom měli hlasovat pozměňovací návrh senátorky Šárky Jelínkové, Anny Hubáčkové a Patrika Kunčara. V zásadě se jedná o odložení zdravotního a sociálního pojištění.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, to bylo srozumitelné. Já poprosím paní ministryni o vyjádření. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) A pan zpravodaj? (Jaroslav Větrovský: Nesouhlasné.) Takže já dám hlasovat o tomto 5. pozměňovacím návrhu.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 18, o 5. pozměňovacím návrhu, při kvóru 23 pro bylo 11, proti 1. Tento návrh byl zamítnut.

Poprosím znovu ještě pana zpravodaje.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Podle mého názoru o posledním načteném pozměňovacím návrhu bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Lukáše Wagenknechta, který zvyšuje bonusovou částku z částky 500 Kč/den na částku 670 Kč/den.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, rozuměli jsme všichni. Já se pokusím spustit hlasovací zařízení. Pardon, paní ministryně. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. A pan zpravodaj? (Jaroslav Větrovský: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Já musím počkat, až mi to tady naběhne. Tak, už to naběhlo.

Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 19, u 6. pozměňovacího návrhu, při kvóru 23 pro bylo 11, proti byli 2. Tento návrh byl zamítnut.

Zeptám se pana zpravodaje, jestli jsme vyčerpali úplně všechny pozměňovací návrhy... (Jaroslav Větrovský nedává pozor.) Já jsem se ptal, jestli jsme vyčerpali úplně všechny pozměňovací návrhy...

Senátor Jaroslav Větrovský:  Ano, pane místopředsedo, všechny pozměňovací návrhy, tak, jak byly načteny v podrobné rozpravě, jsme vyčerpali. Nyní vás prosím, abyste nechal hlasovat o návrhu usnesení jako celku a poté ještě, abychom hlasovali o návrhu doprovodného usnesení, které bylo načteno kolegou Zdeňkem Nytrou v podrobné rozpravě. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, všechny pozměňovací návrhy byly projednány, proto přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Já si dovolím dát hlasovat. Aktuálně je přítomno 44 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 23. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 20, vrátit Poslanecké sněmovně návrh tohoto zákona s našimi pozměňovacími návrhy, při kvóru 23 pro bylo 44, tzn. tento návrh byl schválen.

Teď bych ještě měl dát hlasovat o tom, kdo doprovodí náš zákon v Poslanecké sněmovně, kdo zdůvodní... Já tady mám napsáno – pan Větrovský. A pokud jsem slyšel Nytra? Ne? Jo, pardon, Vilímec, Nytra a Wagenknecht. Tito tři senátoři. Takže jste pro? Všichni jsou pro, takže já o tom dám hned hlasovat.

Kdo jste pro tyto senátory, aby nás zastupovali v Poslanecké sněmovně, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 21, kterým pověřujeme naše senátory, aby zdůvodnili vrácený zákon Poslanecké sněmovně, při kvóru 23 pro bylo 43, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.

A teď bychom ještě hlasovali o onom doprovodném načteném usnesení. Dáme asi hlasovat rovnou? Nebo se zeptám paní ministryně, jestli se k tomu doprovodnému usnesení chcete vyjádřit? Ne. Já vím, ale já se jenom ptám, protože mně pan zpravodaj ukazuje, ať vám dám slovo. Takže jestli tomu tak není, zeptám se i pana zpravodaje.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak já jsem jeden z předkladatelů toho doprovodného usnesení, samozřejmě mé stanovisko je pozitivní.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Přistoupíme hned k hlasování tohoto doprovodného usnesení Senátu.

Spouštím hlasování. Kdo jste pro toto doprovodné usnesení, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 22, u doprovodného usnesení, při kvóru 23 pro bylo 39, proti nebyl nikdo. Toto doprovodné usnesení bylo schváleno a tímto končíme projednávání tohoto návrhu zákona.

Dalším návrhem zákona je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 333

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 333. Návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové. Ten zákon je poměrně jednoduchý. Já budu mluvit z hlavy. Vy jste tady dvakrát rozhodovali o odložení zákona o elektronické evidenci tržeb. Naposledy to bylo do konce roku 2020. To bylo v době, kdy jsme nepředpokládali, že se ocitneme v takto těžké druhé vlně covidové pandemie. Přede mnou stál nelehký úkol, protože to, že dnes jdu obhajovat za vládu tento návrh zákona, neznamená, že bych přestala věřit projektu EET. Myslím si, že nemá cenu, abych tady opakovala celou řadu argumentů, protože jsem je opakovala několikrát, včetně půdy tohoto ctěného Senátu. Ale ten problém je ten, že v tuto chvíli jsme v situaci, kdy celá řada podnikatelů bude bojovat o holou existenci. Ocitá se na prahu vůbec schopnosti udržet svoji živnost a svůj podnik do budoucna... Kdy se ocitají ve velkých ztrátách. V takové chvíli, kdy musíme zachránit podnikání, asi není namístě řešit problém, jako je narovnání podnikatelského prostředí, protože by se taky mohlo stát, že narovnávat nebude co. A to určitě nechceme.

Jsme v situaci, kdy 3., 4. vlna se vůbec nespustila, tzn. byla neustále odkládána. 1., 2. byla odložena také, protože celá řada podnikatelů se ocitla v situaci, kdy si musela obnovit tzv. certifikát po třech letech, takže z těch důvodů jsme to také odložili. Já jsem řešila problém, odložení, bylo jasné, že budu muset navrhnout. Ale do kdy odložit? Svolala jsem videokonferenčně všechny zástupce podnikatelů, svazů a komor, všechny, kdo zastupují nějakou velkou, střední, malou skupinu podnikatelů v této zemi. A to jak z řad podporovatelů EET, tak z řad odpůrců. Všichni byli u jednoho videokonferenčního rozhovoru a každému jednomu jsem dala slovo.

Vyjádřili se. Shodli se na tom, že odložit je nutné. Neshodli se už na datu. Neříkám to tu proto, abych se za někoho alibisticky schovávala. Bylo to nakonec moje rozhodnutí, které jsem předložila a prosadila na vládě a následně v Poslanecké sněmovně i jménem vlády. Řešila jsem, do kdy odložit EET. V podstatě v úvahu připadaly dva termíny. První byl 1. leden 2022 a druhý byl 1. leden 2023. Proč jsem se rozhodla pro 1. leden 2023, to je proto, že v říjnu 2021 budou parlamentní volby. Než se ustanoví nová Poslanecká sněmovna, než vznikne nová vláda, tak by neměl ani jeden, ani druhý orgán v podstatě žádnou časovou možnost o osudu EET rozhodnout. Proto si myslím, že je fér to odložit do 1. ledna 2023.

Říkám s plnou odpovědností, nepřestala jsem věřit projektu EET, nicméně pokud vám teče do střechy, nestaráte se o anglický trávník. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 333/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento návrh zákona 27. října 2020. Po úvodním slově předkladatele, paní ministryně financí, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce, pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

K návrhu zákona, který je velmi stručný, pouze dodávám, že je to druhá novela toho původního zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb. Původně ten zákon č. 137/2020 pozastavoval povinnost vyplývající z evidence tržeb pouze po dobu nouzového stavu. Pak přišla paní ministryně s novelou, o které jsme tady hodně dlouho debatovali. Ten termín pozastavení se posunul do 30. září, respektive 31. prosince letošního roku. Protože situace se vyvíjí, jak se vyvíjí, paní ministryně přišla, já musím říci, s racionálním datem pozastavení té povinnosti elektronické evidence tržeb, a to do termínu 30. června 2022. S výjimkou povinnosti vést autentizační údaje a certifikáty a bloky účtenek a zabránit jejich zneužití. K 31. prosinci 2022 je pozastavena vlastní povinnost evidence tržeb.

Jenom skromně podotýkám, na tom se s paní ministryní nedokážeme moc sjednotit, že to platí pro všechny vlny. Jestli 4 nebo 3, to už nikdo dneska neví. Nebo bohužel... I ta 3., 4. vlna právě započala 1. května letošního roku. Takže se to týká všech vln. Ten termín je racionální z toho důvodu, že asi není spravedlivé požadovat po paní ministryni, aby ustoupila od tohoto dle mého názoru kontroverzního projektu, když své angažmá na ministerstvu financí spojila s přípravou toho projektu, tak to asi těžko po ní budeme požadovat. Ale přišla s návrhem, který umožňuje příští politické reprezentaci rozhodnout buď o pokračování elektronické evidence tržeb, nebo o jejím definitivním zrušení.

Já budu vždycky na straně zrušení, to je evidentní. Takže to je asi meritum k návrhu zákona, uvidíme, jak to v budoucnosti dopadne. Myslím si, že ta očekávání spojená s tímto zákonem, nebo s elektronickou evidencí tržeb, byla vysoká. To očekávání, myslím, že nebylo úplně naplněno. Ale víc k tomu debatovat nehodlám.

V Poslanecké sněmovně byly načteny návrhy na zrušení evidence tržeb, ale myslím si, že skutečně o tom zrušení by měla rozhodnout příští politická reprezentace, takže souhlasím s tím odkladem, tak jak je navrženo v tom návrhu zákona, postoupeném z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledovat rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat? Není tomu tak. Já vám děkuji, a proto otevírám obecnou rozpravu.

Velké překvapení, nikdo se nehlásí, čili já obecnou rozpravu, která ani nezačala, zavírám. Jelikož nebyla žádná rozprava, tak jediný návrh, který tady v podstatě je, je ten výborový návrh, o kterém budeme hlasovat, protože ani paní navrhovatelka, ani pan garanční zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Ještě než přistoupím k hlasování, tak samozřejmě znělkou svolám kolegyně a kolegy.

Mohu konstatovat, že většina, která odešla, se teď vrátila do jednacího sálu, takže já si dovolím dát hlasovat, pro ty, kteří byli venku, abychom hlasovali o návrhu, který by byl: Schválit tuto novelu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Aktuálně máme přítomno 43 senátorek a senátorů, kvórum máme 22. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 23, schválit návrh novely tohoto zákona, při kvóru 22 pro bylo 40, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen. Tím i končím projednávání tohoto bodu.

Zahajuji další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2

Tisk č. 334

Návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 334. Návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů a tak dále, možná si vzpomínáte, že jsem to tady předkládala na jaře, byl to první zákon v historii naší země o poskytnutí státní záruky. Ten zákon končí na konci tohoto roku. Znamená, my jsme na základě tohoto zákona i s přispěním vás, kteří jste ho pustili, za což vám děkuji, v podstatě alokovali hodnotu státních záruk ve výši 150 miliard. Díky tomu zákonu poskytují komerční banky, na základě ještě tohoto zákona a prováděcích předpisů uzavřených mezi ČMZRB, MPO, MF a komerčními bankami, záruky na provozní úvěry do 50 milionů. Pro firmy do 250 zaměstnanců poskytují 90% záruku a pro firmy od 250 a výše poskytují 80% záruku. Slouží to k tomu, že ty banky díky té záruce mají kritéria mírnější. Protože Evropská komise povolila ten dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství a prodloužila ho o půl roku zatím, doufáme, že se nám podaří vyjednat další prodloužení, navrhujeme tento zákon do konce roku 2021, ale samozřejmě neporušíme dočasný rámec Evropské komise. V těch prováděcích předpisech potom bude jenom na půl roku. My jsme jednali s panem vicepremiérem Havlíčkem, s paní komisařkou Vestager a ona řekla, že se k tomu na jaře zase vrátí, protože není tady tlak jenom ČR, ale dalších členských zemí EU. Takže bychom chtěli, aby se ta možnost čerpání úvěrů pro podnikatele rozšířila do konce roku 2021. Ještě je tam jedna úprava. Vypouštíme slůvko „provozní“ úvěry, to znamená, že umožníme, aby se to týkalo i investičních. Podmínky těch investičních úvěrů by se dojednaly v prováděcích předpisech, které se stejně musí dojednávat. Takže dovolte mi, abych zrekapitulovala obsah předloženého návrhu zákona:

I. Prodlužuje období pro sjednání úvěru s ručením ČMZRB o 12 měsíců, to znamená do 31. prosince 2021.

II. Prodlužuje období, do kdy lze uplatnit plnění ze státní záruky ve prospěch ČMZRB, a to do 31. prosince 2027, to je také důležité, to jsem ještě neřekla.

III. Ruší podmínku poskytnutí státní záruky pouze na provozní úvěry.

IV. Provádí korekci zjevné chyby v textu zákona vzniklé přijetím chybně formulovaného pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně na jaře letošního roku. To je technikálie.

Chtěla bych ještě říci, že od navržené novely zákona lze očekávat pozitivní hospodářské dopady, plynoucí z prodlouženého trvání podpory podniků. Navazuje na to program COVID III, vám známý jako COVID III, tam bylo doposud schváleno více jak 2000 žádostí v objemu přesahujícím, teď mám aktuální čísla, 14,3 miliardy korun. Nicméně žádostí bylo podáno dvakrát tolik a schvalování stále probíhá.

Dá se předpokládat, že potřeba podpory provozních úvěrů bude pokračovat i v následujících měsících. Zájem o zajištění investičních úvěrů pak banky odhadují na 20 až 25 miliard korun ročně. Celkový limit plnění ze státního rozpočtu ve výši 150 miliard, čili ten objem té státní záruky, zůstává nezměněn. Stejně tak ostatní parametry státní záruky zůstanou tak, jak se na nich letos shodl Parlament ČR.

Dovolím si jen krátce připomenout, že v případě malých, a to už jsem řekla, malých a středních firem, to jsem všechno řekla, takže to už říkat nemusím... Ještě jsem neřekla jednu věc. Společně pro všechny zaručené úvěry bude také zachován takzvaný portfoliový limit, kdy je celkové plnění z ručení ČMZRB vůči jedné bance zastropováno na úrovni 30 % jistiny všech úvěrů dané banky přihlášených do programu COVID III. To znamená, že ta portfoliová záruka je 30 % stát, zbytek banky, takže tím vzájemně hlídáme, že všichni mají zájem na tom, aby se skutečně udělovaly ty úvěry zodpovědně, ale zase samozřejmě na druhé straně díky té záruce i benevolentněji ze strany bank, což je samozřejmě v této chvíli velmi důležité. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko za uvedení tohoto zákona. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 334/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Paní ministryně v podstatě dvakrát shrnula, o čem tato novela zákona je. Dovolte mi, abych se pouze omezil na to, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to konkrétně s 220. usnesením ze dne 27. října 2020. Výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, není tomu tak, nikdo se nehlásí, děkuji, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se také nikdo nehlásí, takže ji zavírám. Vzhledem k tomu, že rozprava neproběhla, předpokládám, že ani paní navrhovatelka, ani pan garanční zpravodaj se nemají k čemu vyjadřovat, děkuji vám za to. Máme zde jediný bod, schválit tento návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Přece jenom si dovolím, protože někteří odešli, znělkou je zavolat znovu do jednacího sálu.

Aktuálně máme přítomno 41 senátorek a senátorů, kvórum je 21 a byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro tento návrh zákona, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 24, schválit návrh tohoto zákona, při kvóru 22 pro bylo 40, proti nebyl nikdo, návrh tohoto zákona byl schválen.

Dalším bodem, kterým se budeme dnes zabývat, je

 

Informace o odkladu konání 23. veřejného slyšení Senátu na téma "Střet zájmů a dotační politika"

Prosím pana senátora Zdeňka Nytru, aby nás s informací seznámil. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Jenom krátká informace. Na 22. října tohoto roku schválila schůze Senátu pořádání veřejného slyšení na téma Střet zájmů a dotační politika. S ohledem na aktuální situaci v tomto státě jsem se po konzultaci s místopředsedy dočasné komise dohodl na tom, že toto veřejné slyšení odložíme v tuto chvíli na neurčito a informoval jsem o tom...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Paní ministryně, na shledanou, strávila jste tady s námi dnes skoro celý den a přejeme vám krásný zbytek dne. Omlouvám se, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  V pořádku. Navrhl jsem, oznámil jsem organizačnímu výboru odložení tohoto veřejného slyšení na neurčito. Je mou povinností vás o tom informovat, protože schválení termínu bylo nebo je výsostným právem schůze Senátu, proto tak činím. Máte před sebou návrh na usnesení: Senát bere na vědomí informaci o odkladu konání 23. veřejného slyšení Senátu na téma Střet zájmů a dotační politika. Děkuji za podporu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. K tomuto bodu otevírám rozpravu.

Protože nikoho nevidím, nikdo se do rozpravy nehlásí, tak ji končím a můžeme přistoupit k hlasování, ale opět musím spustit znělku.

Budeme hlasovat o návrhu, jak jej přednesl senátor Zdeněk Nytra. Spouštím hlasování. Kdo jste pro tento návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Aktuálně máme přítomno 42 senátorek a senátorů při kvóru 22.

Hlasování č. 25, vzít na vědomí, pro bylo 39, proti nebyl nikdo. Tento návrh vzetí na vědomí byl schválen a já tímto končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem, který máme na programu, je to poslední bod, který jsme si dnes odsouhlasili, je to

 

Návrh usnesení Senátu k teroristickým útokům ve Francii

Prosím pana senátora Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající. Navrhujeme, aby Senát, který dnes zasedá, vyjádřil účast a postoj k útokům, které dnes ráno proběhly ve Francii. Rád bych vás požádal teď na začátek o chvíli ticha. Kdybychom se mohli postavit a vzdát úctu obětem, tři zůstaly ležet, přišly o život. Děkuji vám.

Navrhujeme, aby náš Senát zareagoval a aby přijal usnesení, které máte všichni před sebou na stolech. Teď ho přečtu. Potom vystoupíme ještě s dalšími komentáři v rozpravě. Navrhujeme přijmout usnesení Senátu z 28. schůze konané dne 29. října 2020 k teroristickým útokům ve Francii: Senát s ohledem na skutečnost, že ve Francii došlo k útoku na středoškolského učitele Samuela Patyho, na tři osoby v kostele v Nice a k dalším opakovaným mimořádně brutálním útokům islamistických teroristů, kvůli nimž dnes zvýšila francouzská vláda stupeň ohrožení republiky,

I. odsuzuje terorismus a násilí, kterému v jeho důsledku čelí francouzská společnost,

II. považuje útok na učitele za akt proti svobodě myšlení a útok v kostele za akt proti svobodě vyznání, tedy za útoky proti samotným fundamentům svobodné společnosti,

III. vyslovuje podporu všem institucím Francie, které zajišťují dodržování zákonů a právního státu, stejně jako přístup ke vzdělání a k informacím,

IV. přihlašuje se k ideálům svobody, demokracie a všeobecných lidských práv,

V. vyjadřuje v této těžké chvíli solidaritu a podporu občanům Francie,

VI. pověřuje předsedu Senátu, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu Francie, velvyslance Francouzské republiky a ministra zahraničních věcí České republiky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby jím stal senátor Zdeněk Nytra, kterého se zároveň ptám, zda se svou rolí souhlasí. Ano, souhlasí.

Takže v sále je přítomno právě 41 senátorek a senátorů, máme aktuální kvórum 21 a já zahajuji hlasování. Hlasujeme o zpravodaji Zdeňku Nytrovi. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 26, určení zpravodaje, při kvóru 21 bylo pro 39, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen.

Pane kolego, prosím vás, vy už jste to udělal, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám rozpravu. Jako první do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Fischer.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo. Nejprve bych chtěl navrhnout dvě malé změny v našem usnesení. Mohli bychom škrtnout „fundamentům“ a nahradit „základům“. A škrtnout slovo „všeobecných“ a nechat jenom „lidských práv“. To znamená, v bodě II. místo „fundamentům“ dát „základům“ a v bodě IV. škrtnout „všeobecných“, protože to je srozumitelné i bez toho. Nyní co uvést?

Od roku 2015 bylo ve Francii nějakých 260 obětí atentátů. V posledních letech zmařily bezpečnostní složky Francie tři desítky útoků, které se podařilo zastavit ještě předtím, než pachatelé přešli k činu. Vidíme, že tady jsou útoky na občany, jsou tady útoky na novináře, Charlie Hebdo se stal ikonou takového útoku, ale jsou tu také útoky na starosty. Možná, že jsme ani nezaznamenali, že v minulých týdnech dva starostové, v Lyonu a poblíž Lyonu, žádali o policejní ochranu nebo dostali policejní ochranu, protože jim bylo vyhrožováno, že budou podřezáni. Učitel Samuel Paty nejprve čelil výhrůžkám, a protože zkoušel předávat dětem základy kritického myšlení, tak se setkal s brutalitou, která nemá obdoby a kterou nemůžeme tolerovat a ke které nesmíme mlčet.

Ale oběťmi útoků se stávají také policejní složky. Řadoví policisté, městští policisté, ale dokonce i protiteroristické jednotky, které vyšetřovaly ty nejzávažnější činy, se staly předmětem podobných útoků. Stejně tak jsme ale viděli útoky na náboženské komunity. Židovské komunity. A také na představitele křesťanských symbolů a komunit. Ve Štrasburku v roce 2018 na adventních trzích došlo k velmi významným útokům. Jacques Hamel, kněz, byl podřezán ve svém kostele v roce 2016, stal se doslova mučedníkem. Dnes v Nice v bazilice Naší Paní se tři lidé stali obětí, zaplatili životem, a další byli zraněni. Jsou napadány instituce i symboly republiky. V Nice, několik set metrů od místa dnešní tragédie, se přeci v den republiky 14. července v roce 2019 také zabíjelo.

Jakou na to můžeme přinášet odpověď? Francouzská vláda vyhlásila doslova mobilizaci a na celém území Francie vyhlásila poplach kvůli bezprostřední hrozbě útoků.

Útočníci se objevili vzápětí v Avignonu, v Lyonu byli zneškodněni. Na pomoc pořádkovým silám se povolává 7 tisíc vojáků, aby v ulicích hlídali a zabezpečili je. Ti vojáci budou někde chybět. Armáda nemá přeci za povinnost dělat pochůzkáře. Není to poprvé, ale naléhavost, s jakou k tomu dochází, ukazuje, v jak vážném ohrožení se Francie ocitá. Prezident Emmanuel Macron dnes vyhlásil, že Francie je pod atakem. Situace je mimořádně vážná, čelíme nenávistné ideologii, násilí. Násilí na sociálních sítích se promítá do násilí v ulicích. Francie je jednou ze zemí, možná dokonce druhou na světě, která žádá, aby se nenávistný obsah ze sociálních sítí stahoval. Vyžaduje to od nás postoj solidarity, protože tam, kde je útok na policistu, tam je útok na společná pravidla, na právní stát a na slabé, kteří potřebují instituce státu, aby je ochránily. Tam, kde se útočí na učitele, tam se útočí na kritické myšlení. Tam, kde se útočí na starostu, tam se útočí na občany. Tam, kde se útočí na kněze nebo na věřící židovských, křesťanských a dalších komunit, tam se útočí na svobodu vyznání. Tam, kde se útočí na symboly státu, tam se útočí na společnost, která je založena ještě na něčem jiném, než na nějakém sektářství. Proto jsem rád, že dnes můžeme vyjádřit naši blízkost, účast, že také můžeme mít příležitost zkusit pojmenovat, k čemu dochází. Jsme totiž svědky útoku na základy svobodné demokratické společnosti. V tomto střetu nemůžeme zůstat neutrální. Proto vás chci požádat o podporu našeho usnesení, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, takže ji uzavírám. (Do rozpravy se hlásí Miloš Vystrčil.) Já tady mám pořád jenom Pavla Fischera.

Aha. Poprosím... Takže mám zkusit? Ne, to musíte vy. Ale my můžeme pokračovat v jednání, takže i s přednostním právem v podstatě může vystoupit pan předseda Senátu Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jednak chci poděkovat za možnost takhle rychle na jednání našeho pléna Senátu zařadit bod, který považuji za velmi závažný, a to z toho důvodu, že jsem osobně přesvědčen, že útoky na samotné základy evropské civilizace se množí. A že v té situace, ve které žijeme, se nám stává, že věci, které zdánlivě nás ohrožují, jeví se nám jako hodně důležité, jsou nakonec méně důležité než ty, které se nás jenom dotýkají, protože se dějí daleko od nás. Proto bych byl velmi rád, abychom tady na půdě Senátu se více těmi záležitostmi, které ohrožují naši bezpečnost, ohrožují naši svobodu, svobodu slova, svobodu myšlení, svobodu vyznání, základní hodnoty, na kterých je založena evropská civilizace, to znamená území, které dneska je ze všech na světě nejdemokratičtější, troufnu si říci, že i nejvyspělejší, je založeno.

Měli bychom si uvědomit, že se musíme začít velmi systematicky a tvrdě bránit, protože je to dáno samotným charakterem demokracie, že demokracie jako taková je velmi těžkopádná ve své obraně a bývá velmi laxní ve své obraně, protože umožňuje nepřátelům, kteří nejsou demokraty, tvrdě a zákeřně útočit, následně na tyto tvrdé a zákeřné útoky neumíme dostatečně rázně odpovědět právě proto, že tady v Evropě máme demokracii. První fází toho, abychom si to uvědomili, je, že si uvědomíme, že takto dál postupovat není možné, že se musíme spojit, musíme se navzájem podpořit a musíme proti těmto teroristickým útokům společně zasáhnout a zasahovat. Já sám dnes pošlu dopis předsedovi francouzského Senátu, zároveň předpokládám, že bude možné, abych k němu přiložil i to usnesení, které přijmeme, věřím, že to bude jeden z podnětů, abychom Evropě v oblasti boje proti terorismu a boje pro evropské hodnoty více spolupracovali a více si uvědomovali, že na tom jsou založeny všechny naše další úspěchy a naše lidská i ekonomická prosperita. Jsem rád, že tady v Senátu jsme na to dokázali reagovat okamžitě. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane předsedo, a protože musíme díky technice zrestartovat... Prosím vás, zatím už sem nechoďte, na 20 vteřin potřebujeme vypnout zvuk.

Zkuste se znovu přihlásit. Mám tam tedy pořád kolegu Fischera. Aha, ještě ne...

Všechno začalo fungovat. Teď tam zase někteří vypadali, kteří tam byli. Čili tady zaznamenávám, že s přednostním právem se hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer. Nechce využít, takže první, kdo je přihlášeným, je paní senátorka Jitka Chalánková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený předsedo výboru. Velmi děkuji za toto usnesení, které skutečně je velice vážné, je namístě a děkuji za to, že opravdu velmi přesně pojmenovává situaci a také naše postavení k celé situaci ve Francii dnešního dne.

Už od roku 2015 je poměrně evidentní, co se na Evropu valí, ale nebylo možné to někdy až tak jasně pojmenovat. V roce 2015, když se na nás valily migrační vlny, státy V4 se poměrně dobře postavily k celé situaci, vydržely i přes žalobu Evropské komise, která byla podána na ČR vzhledem k tomu, že tyto státy V4 odmítly tzv. kvóty na přerozdělování migrantů. Ono je to složité, nicméně Poslanecká sněmovna v roce 2015 - 1. října přijala můj návrh na usnesení, který má číslo 888 a který v kostce říká, že otázky bezpečnosti spadají v rámci evropských orgánů do hlasování tzv. jednomyslného a otázky migrace právě pod tyto problémy bezpečnosti patří. Dále v tom usnesení jsou další postupy, jak by měla celá EU postupovat, jaké kroky by měla činit, abychom sice pracovali solidárně, společně, ale naprosto přesně a pregnantně, abychom bránili bezpečnost našich občanů. Jsem ráda, že zazněla slova, že musíme hájit základy, na kterých vyrostla a na kterých stojí naše evropská civilizace, podle mě si to musíme hlavně přesně uvědomit, abychom věděli, co musíme hájit, nesmíme zůstat neutrální. Děkuji ještě jednou za toto usnesení a čekají nás ještě mnohé těžké chvíle, takže držme spolu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám za tato slova, paní senátorko, dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Oberfalzer, který promluví z místa. Máte slovo, pane senátore.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Zaprvé bych chtěl podpořit ten návrh usnesení, myslím si, že je dostatečně úplný, komplexní, a pokud jde o jeho znění, není co dodat. Jediné, co nám zbývá, je uvažovat nad tím tématem. Myslím si, že ani Angela Merkelová už dnes nevěří v integraci, nevěří v ten kouzelný proces, kdy se jedinci tak odlišné kultury nechají okouzlit Evropou a stanou se její platnou součástí, teď mám na mysli platnou součástí společnosti, v jejím bohatství a rozmanitosti.

Přemýšlím o těchto šílencích, kteří toto dělají, proč to dělají. Jedno vysvětlení bývá, že se tím domohou nějakého spasení. Nevěřím ani, že skutečný správný výklad koránu vede k takovému závěru. Ale říkám si, že jsou to jacísi partyzáni v boji proti integraci. Protože jestli chceme, aby se soužití nezdařilo, aby se neproměnilo v nějaké normální žití společností a aby se odlišnost proměnila v rozmanitost, tak je třeba to sabotovat. Je to sabotáž na dobré vůli evropské civilizace. Myslím si, že náš hlas musí opravdu zesílit a musíme začít být velmi alergičtí na jakýkoliv detail, který se bude objevovat. Bohužel, zdá se, stále častěji. Buďme rádi, že se to netýká ČR, buďme rádi, že jsme v těchto věcech zdrženlivější. Na druhou stranu upozorňuji, že jsme velice těsnou součástí EU, žádný z těchto problémů nemůžeme vnímat jako cizí. Rozhodně se nás to týká a týká se nás to bytostně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Přeje si vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel? Nepřeje si vystoupit. Děkuji.

Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Zdeňku Nytrovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane místopředsedo. V diskusi vystoupili čtyři senátorky a senátoři, s výjimkou předkladatele nezazněl žádný pozměňovací návrh, takže jenom zopakuji, že v usnesení v bodě II se třetí slovo od konce zaměňuje, místo „fundamentům“ bude „základům“ a v IV se třetí slovo od konce „všeobecných“ škrtá. Čili můžeme hlasovat přímo o takto upraveném návrhu usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane zpravodaji, i za tu úpravu, kterou jste teď ještě zdůraznil. Můžeme přistoupit k hlasování. Spouštím znělku.

Budeme hlasovat o návrzích, tak jak je přednesl senátor Zdeněk Nytra.

V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 19. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro toto usnesení, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 27, schválit návrh, při kvóru 21 pro bylo 40, všichni, kteří byli zaregistrováni, pro tento návrh hlasovali, tzn. že byl přijat.

Děkuji a projednávání tohoto bodu končím.

Protože už tady nemám žádný jiný bod, tak se s vámi loučím a přeji vám šťastnou cestu domů. Na shledanou.

(Jednání ukončeno v 19.20 hodin.)