Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 22.07.2020

(1. den schůze – 22.07.2020)

(Jednání zahájeno v 10.03 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, milé senátorky, vážení senátoři, milí hosté. Vítám vás na 25. schůzi Senátu Parlamentu ČR. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu dále zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána dne 1. července 2020 a z dnešní schůze se omluvili senátoři Jiří Oberfalzer, Miroslav Balatka, Petr Holeček, Jiří Dušek a Zdeněk Papoušek. Prosím vás nyní, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. V současné době jsme se rozhodli, že v případě Prahy a jednání Senátu uvolníme opatření proti koronaviru a můžeme proto dnes mluvit ze svého místa nebo případně z řečniště, je to na vašem rozhodnutí. V současné době je přítomno, omlouvám se, kdybyste mluvili ze svého místa, tak by to znamenalo, že byste nebyli nahráváni, takže si v prezidiálce ze svého místa škrtám a beru zpět tuto možnost, můžete proto mluvit pouze z řečniště, ze svého místa tedy, prosím, nemluvte. Nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze, s tím, že je aktuálně přítomno 66 senátorů, aktuální kvórum je 34, já navrhuji, aby ověřovateli 25. schůze Senátu byli senátoři Šárka Jelínková a Lukáš Wagenknecht. Ptám se, jestli souhlasí, stačí pokývat. A ptám se, jestli má někdo připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak. Žádné připomínky nejsou, takže můžeme přistoupit k hlasování, předtím ještě jednou raději spustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 25. schůze Senátu byli senátoři Šárka Jelínková a Lukáš Wagenknecht. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 1 konstatuji, že aktuálně přítomno 71 senátorů, kvórum 36, pro 71, návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Šárka Jelínková a Lukáš Wagenknecht.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 25. schůze Senátu, upravený a doplněný návrh vám byl rozdán na lavice. Z pořadu schůze navrhuji vyřadit ve shodě s usnesením organizačního výboru tyto body. Je to bod Návrh na působení sil a prostředků rezortu ministerstva obrany, je to bod č. 17, týká se boje proti terorismu v Mali, Nigeru a Čadu. Je to senátní tisk č. 195, čili je to na žádost ministra obrany, bod č. 17, senátní tisk č. 195, návrh vyřadit, je škrtnut. Dále vyřadit bod č. 37, rovněž přeškrtnutý, je to senátní tisk č. 274 a jedná se o výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za rok 2019. Dále navrhuji vyřadit bod č. 39, je to senátní tisk č. 296, je to na základě usnesení volební komise. Je to bod, který se týká volby kandidáta na předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dále navrhuji vyřadit bod č. 42. Je to bod, který má název Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Prezident republiky nepředložil žádný návrh. To jsou věci, které se týkají úprav programů, které máte i zviditelněny v tom daném programu tím, že ty body jsou přeškrtnuty. Jednotlivé žádosti ministrů ohledně časů projednání a jejich bodů byly zapracovány do návrhů pořadů. A na základě usnesení organizačního výboru navrhuji na pořad schůze doplnit tyto body. Jednak je to bod č. 12... Ty body jsou napsány kurzivou. Jedná se o senátní tisk č. 294. Je to novela zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, ve znění pozdějších předpisů. Tento bod se navrhuje zařadit na konec bloků ministryně financí. Už jsem říkal, jedná se tedy o bod č. 12. Zároveň upozorňuji, že zřejmě paní ministryni financí tady budeme mít před obědem i po obědě. Další bod, který se navrhuje zařadit, je Návrh usnesení Senátu k situaci ve zvláštní správní oblasti Hongkong, jedná se o bod č. 40. Bod č. 40. Je zařazen na návrh výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a také na návrh organizačního výboru, jako všechny body, které přednáším, s návrhem na zařazení. Další bod, který navrhuji zařadit, je bod č. 41, Návrh usnesení Senátu k projednání návrhu zákona o správě voleb vládou České republiky. Ten bod je zařazen na návrh Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. A konečně se navrhuje zařadit nebo navrhuji zařadit bod č. 43. Je to na návrh klubu KDU-ČSL. Bod má název Návrh usnesení Senátu k zákonné možnosti omezení aktivního volebního práva. A já se teď ptám, protože to jsou všechno návrhy, které vzešly z organizačního výboru a byly organizačním výborem doporučeny, já se nyní ptám, jestli má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Tak, hlásí se pan senátor Hampl. Takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Hampl:  Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych rád navrhl zařazení bodu, který by se jmenoval Návrh usnesení Senátu k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku. Je to návrh usnesení, který vznikl, podpořen byl, tuším, jednomyslně evropským výborem na jeho minulém zasedání. Já jsem ten podklad plus návrh usnesení rozesílal vám e-mailem někdy včera večer, měli byste ho mít na stole. Myslím si, že vhodným místem by bylo ho zařadit za senátní tisk č. 298, to znamená, to č. 28 v tom programu, tak jak ho máme natištěný, protože to je bod, který bude mít na starost pan ministr zahraničí. Bělorusko se týká samozřejmě zahraničí. Motivace k tomu se vyjádřit v této věci souvisí především, anebo výhradně s tím, že Bělorusko je součástí Východního partnerství, které tento Senát dlouhodobě bere za jednu ze svých priorit, pokud jde o evropskou agendu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore, ještě zůstaňte, prosím, u mikrofonu, protože já jsem nestačil vše zachytit, čili budu prosit, abyste některé věci zopakoval. První věc je, prosím, název toho bodu?

Senátor Václav Hampl:  Návrh usnesení Senátu k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  K situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku. Teď prosím o to, na které místo?

Senátor Václav Hampl:  Mezi stávající bod 28 a 29.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Mezi stávající bod 28 a 29. To znamená za senátní tisk č. 298.

Senátor Václav Hampl:  Přesně tak.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. A třetí věc, to není už dotaz na vás, já vám děkuji, chci upozornit organizační odbor, že tady žádné podklady nemám na stole. (Zrovna se rozdávají.) Jo, takže podklady se právě nyní rozdávají, takže doufám, že až budeme hlasovat o pořadu, tak už bude pravda to, co říkal pan senátor Hampl z hlediska podkladů, že je budeme mít na stolech. A dalším přihlášeným je pan senátor Petr Šilar. Prosím, pane předsedo.

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, kolegové, kolegyně, já bych si dovolil navrhnout vyřadit bod č. 15 a vrátil se trošku do minulosti. Jestli si vzpomínáte, tak při minulém projednávání Výroční zprávy NKÚ jsme tehdy měli hodně připomínek. Vzešlo z toho usnesení, které bylo adresováno přímo předsedovi vlády Andreji Babišovi, právě v zastoupení těch připomínek z NKÚ. My jsme tehdy požadovali, abychom tu záležitost projednali právě v době přítomnosti pana premiéra. Teď máme bod č. 15, senátní tisk č. 162, kde ho zastoupí ministryně Marie Benešová, ministryně spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že i při projednání na výborech tedy k tomu nebyly žádné připomínky, ale byl zaslán pouze dopis, tak navrhuji, abychom tento bod vyřadili a projednali, až tady bude přítomen pan premiér Andrej Babiš.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, takže další návrh, který registruji, je vyřazení bodu č. 15, to znamená projednání senátního tisku č. 162, Informace předsedy vlády a stanoviska jednotlivých resortů k některým závěrům výroční zprávy z důvodu toho, že Andrej Babiš nebude moci být při projednání tohoto bodu přítomen. Třetí věc, kterou se chci zeptat zase já, je věc organizační. Týká se toho, co jsme probírali na organizačním výboru. To je návrh, který se týká, nebo ten bod č. 43, Návrh usnesení Senátu k zákonné možnosti omezení aktivního volebního práva. Tam jsme byli také ujištěni, že dostaneme podkladový materiál. Opět se tedy chci zeptat, jestli ho máme k dispozici? Já ho opět zase nemám tady na stole.

Dobře, takže jsem jediný, kdo ho nemá, děkuji, že to teď vím. Tím vracím to, jak jsem tam měl napsáno, že máte ty mikrofony. Nyní tedy nazpět k tomu vlastnímu jednání. Navrhuji následující hlasovací proceduru. Nejdříve bychom hlasovali návrh na zařazení bodu pana senátora Hampla, který má název Návrh usnesení Senátu k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku. Tím zjistíme, zda bude, nebo nebude zařazen na pořad jednání Senátu. Potom bychom hlasovali o návrhu na vyřazení bodu č. 15, současného bodu č. 15, což je senátní tisk č. 162, na návrh pana senátora Petra Šilara. Teď se ptám, jestli někdo chce ještě některý z dalších bodů hlasovat samostatně? Protože těch změn bylo hodně.

Nikdo se nehlásí, takže pokud budeme znát výsledky těch dvou hlasování, tak bychom následně hlasovali o celém pořadu jednání, zároveň bychom tím hlasovali o tom, že bod, který navrhuje pan senátor Hampl, pokud bude přijat, bude zařazen za současný bod 28. Rozumíme si? To umístění bychom provedli až v rámci hlasování o celém pořadu jednání, ne nyní teď dopředu. Je s tím takhle souhlas? Dobře. Takže máme vydiskutováno, v tuto chvíli nikdo neodešel, nikdo nepřišel, nebo já jsem to neregistroval, to znamená, svolávat vás nebudu. Řeknu, o čem budeme hlasovat jako o prvním. To znamená, nyní, až spustím hlasování, budeme hlasovat o návrhu zařadit bod s názvem Návrh usnesení Senátu k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku. Spouštím hlasování, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže aktuálně je přítomno 72 senátorek a senátorů, kvórum 37, hlasování č. 2, pro 45, návrh na zařazení byl přijat.

Další hlasování, které bude, budeme hlasovat o návrhu na vyřazení projednávání senátního tisku č. 162, Informace předsedy vlády a stanoviska jednotlivých resortů k některým závěrům Výroční zprávy NKÚ. V současném návrhu je to bod č. 15.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro vyřazení, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti vyřazení tohoto bodu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při aktuální přítomnosti 72, kvórum 37, hlasování č. 3, pro 70. Návrh byl přijat. Bod č. 15 byl vyřazen.

A nyní budeme hlasovat o celkovém pořadu jednání, s tím, že do něj je zařazen bod Návrh usnesení Senátu k situaci před prezidentskými volbami v Bělorusku, za bod, který budeme projednávat, senátní tisk č. 298. A vyřazen senátní tisk č. 162. Ostatní tisky tam zůstávají v té podobě, jak máte v podkladovém materiálu.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým pořadem jednání, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Pro 71, kvórum 37, registrováno 72, hlasování č. 4, návrh byl přijat. A tím pádem pořad jednání byl schválen.

Tak, máme tady další bod, a to je

 

Zpráva Mandátového a imunitního výboru o výsledku zkoumání, zda byl senátor Hynek Hanza platně zvolen

Chci připomenout, že se tak děje podle § 41, odst. 1, písmene a) jednacího řádu. Nyní uděluji slovo předsedovi mandátového a imunitního výboru a žádám ho, aby nás informoval o závěrech jednání výboru. Prosím pana předsedu Ivo Bárka, aby nás seznámil s výsledky jednání.

Senátor Ivo Bárek:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat, že mandátový a imunitní výbor Senátu přijal na své 12. schůzi, konané dne 21. července 2020 usnesení č. 15, s jehož obsahem vás nyní seznámím.

15. usnesení z 12. schůze, konané dne 21. července 2020, k ověření platnosti mandátu. Výbor

I. ověřil platnost volby senátora ve volebním obvodu č. 32, sídlo Teplice, zvoleného ve 2. kole doplňovacích voleb do Senátu PČR ve dnech 12. a 13. června 2020; ověření proběhlo v souladu s § 41, odst. 1, písmeno a) zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů,

II. doporučuje Senátu PČR přijmout zjištění mandátového a imunitního výboru, kterým se potvrzuje, že není překážek, aby nově zvolený senátor Hynek Hanza složil ústavou předepsaný slib,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Ivo Bárka, seznámit s tímto usnesením Senát PČR.

Pro úplnost dodávám, že mandátový a imunitní výbor měl pro svá zkoumání o platnosti volby pana senátora Hynka Hanzy k dispozici doklad o ověření totožnosti nově zvoleného senátora, potvrzení o převzetí osvědčení o zvolení senátorem, usnesení Státní volební komise č. 237 ze dne 8. června 2020 k souhrnným výsledkům 1. kola doplňovacích voleb do Senátu PČR ve volebním obvodu č. 32, sídlo Teplice, konaných ve dnech 5. – 6. června 2020, usnesení Státní volební komise č. 238 ze dne 15. června 2020 k vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu PČR ve volebním obvodu č. 32, sídlo Teplice, konaných ve dnech 5. – 6. června 2020 1. kolo a ve dnech 12. – 13. června 2020 2. kolo, a čestné prohlášení senátora o neslučitelnosti funkcí.

Na závěr mého vystoupení si vám dovoluji předložit návrh usnesení Senátu, který zní: Senát bere na vědomí usnesení mandátového a imunitního výboru č. 15 ze dne 21. července 2020 k ověření platnosti volby senátora Hynka Hanzy, zvoleného v doplňovacích volbách do Senátu PČR v červnu 2020.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane předsedo mandátového a imunitního výboru, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím, tím pádem předpokládám, že se pan předseda mandátového a imunitního výboru nechce k proběhlé rozpravy vyjádřit, protože neproběhla. Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu, tak, jak jej přednesl senátor Ivo Bárek. Spouštím nejdříve znělku.

Konstatuji, že je aktuálně v sále přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, tak, jak jej přednesl pan senátor Ivo Bárek, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Děkuji. Konstatuji, že aktuálně je přítomno 72 senátorek, senátorů, kvórum 37, pro bylo 70 senátorek a senátorů, kteří se vyjádřili elektronicky, a jeden senátor, který se vyjádřil zvednutím ruky, což náš jednací řád rovněž umožňuje. Čili pro 71 senátorek a senátorů. Takže návrh byl schválen.

Dalším bodem je

 

Slib senátora

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, nyní můžeme přistoupit k dalšímu bodu naší schůze, kterým je Slib senátora. Podle článku 23 Ústavy ČR skládá senátor slib na 1. schůzi Senátu, které se zúčastní. V souladu s jednacím řádem tak učiní pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Složení slibu poté senátor stvrdí svým podpisem. V této souvislosti připomínám ještě článek 25 ústavy, který upravuje zánik mandátu. Stanoví, že mandát zaniká mj. odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou. Vlastní akt slibu proběhne takto. Nejmladší senátor, pan senátor Lukáš Wagenknecht, přednese ústavou předepsaný slib a senátor Hynek Hanza, který byl zvolen senátorem v doplňovacích volbách v Teplicích, jej složí do rukou předsedy Senátu, poté svůj slib stvrdí podpisem.

Nyní vás prosím, abyste všichni povstali, a zároveň prosím pana senátora Lukáše Wagenknechta, aby předstoupil k řečnickému pultu a přečetl slib daný ústavou. Zároveň předám řízení schůze panu 1. místopředsedovi Jiřímu Růžičkovi.

Senátor Hynek Hanza:  Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Volební obvod 32, Teplice, pan Hynek Hanza.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já mohu konstatovat, že senátorský slib složil senátor Hynek Hanza bez výhrad. Dovolte, abych mu i já poblahopřál ke zvolení a konstatoval, že od tohoto okamžiku je právoplatným členem Senátu. (Potlesk.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  My jsme se opět vystřídali. Dalším bodem je organizační bod, související se složeným slibem, a to

 

Změny v orgánech Senátu

Vzhledem k volbě nového senátora rozhodneme o zařazení senátora Hynka Hanzy do orgánů Senátu. Dávám slovo předsedovi volební komise, panu Jaroslavu Větrovskému, aby nás seznámil s návrhem, který vzešel z jednání senátorských klubů. Zároveň prosím organizační pracovníky, aby vyřešili vzniklou situaci, ale já věřím, že pan starosta Větrovský je zvyklý na ledacos. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji za důvěru. Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Dovoluji si vás informovat, že volební komise obdržela ve lhůtě stanovené volebním řádem Senátu návrh senátorského klubu ODS na zvolení senátora Hynka Hanzy členem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Vzhledem k tomu, že se jedná o volbu na uvolněné místo, není třeba měnit schválený počet senátorů v tomto orgánu Senátu. Volební komise přijala na své 15. schůzi, která se konala včera, tedy 21. července 2020, usnesení č. 19, s jehož obsahem si vás nyní dovolím seznámit. Usnesení tedy zní:

Komise

1. navrhuje v souladu s článkem IV bod 6 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu zvolit senátora Hynka Hanzu členem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí,

2. pověřuje mne coby předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem, což teď činím.

Připomínám, že senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem. Jakékoliv změny v ustaveném orgánu Senátu lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Navrhuji proto jménem volební komise, aby Senát hlasoval o zvolení do příslušného výboru Senátu aklamací většinovým způsobem. Děkuji za pozornost a vracím slovo panu předsedovi.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za vrácené slovo. Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Můžeme tedy po zaznění fanfáry přistoupit k hlasování tím způsobem, jak navrhl předseda volební komise Jaroslav Větrovský. Spouštím opět znělku.

Budeme teď hlasovat o tom, že senátora Hynka Hanzu volíme členem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. V sále je přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38. Spouštím hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 6 konstatuji, že z přítomných 74 senátorek a senátorů se pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že návrh byl schválen, a projednávání tohoto bodu tím končím.

Dalším bodem je

 

Změna zasedacího pořádku

§ 51 jednacího řádu stanoví, že každému senátorovi je v Jednacím sálu Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo. Navrhuji, aby senátor Hynek Hanza usedl vedle senátora Pavla Fischera na místo původně určené předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi. Tomu bude vyhrazeno místo vedle senátora Michala Kortyše. Otevírám k tomuto návrhu rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Dovolím si tentokrát nespouštět fanfáru a rovnou říci, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat v souladu s § 51 odst. 1 jednacího řádu o návrhu zasedacího pořádku v Senátu, tak, jak vám byl podán a předložen.

Aktuálně je přítomno 74 senátorek a senátorů, kvórum 38. Spouštím hlasování a prosím vás o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 7, kdy bylo přítomno 73 senátorek a senátorů, bylo pro 68, návrh byl schválen.

Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění

Tisk č. 282

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 282. Návrh uvede ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová, kterou vítám v českém Senátu, prosím ji nyní, aby nás poté, co si odloží a připraví se, seznámila s návrhem zákona. Vítejte, paní vicepremiérko, říkal jsem, že dnes vás tady budeme mít před obědem i po obědě, aspoň si to tak myslíme, já vás prosím, abyste se ujala slova, řečniště je vaše.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, za velice milé přivítání. Dobrý den, dámy a pánové, jsem tady zase mezi vámi, dnes si mě užijete.

Dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. V návrhu zákona jsou obsaženy změny daňových zákonů v souvislosti s implementací předpisů EU, v oblasti zamezení dvojímu zdanění, ke kterým mělo dojít s účinností od 1. ledna 2020, s výjimkou některých ustanovení, která měla nabýt účinnosti v průběhu roku 2020 nebo 2022.

Zaprvé je to novela zákona o daních z příjmů, která přináší sjednocení používané terminologie, která se týká mezinárodních smluv a doplnění transpozice směrnice proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, to je tzv. směrnice ATAD, v zákoně o dani z přidané hodnoty se jedná o povinnou implementaci unijního práva a s ní související legislativně-technické úpravy. Touto implementací dochází ke zlepšení stávajícího systému daně z přidané hodnoty v oblasti intrakomunitárního dodání zboží, zavedením dílčích opatření, a to stanovením dodatečných podmínek pro osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, které povedou k větší právní jistotě daňových subjektů a rovněž ke zvýšení kvality a spolehlivosti údajů v systému výměny informací mezi členskými státy, což má klíčový význam při boji proti daňovým podvodům. Dále potom se jedná o harmonizaci pravidel pro uplatňování daně z přidané hodnoty u přeshraničního dodání zboží v řetězci s jedinou přepravou a harmonizaci pravidel a standardizaci postupů pro přeshraniční dodání zboží v rámci režimu skladu pro předem známého odběratele. Dále se jedná o úpravu zvláštního režimu pro cestovní službu a osvobození od daně při vývozu zboží v návaznosti na nedávné rozsudky Soudního dvora EU. V zákoně o spotřebních daních dochází k implementaci unijního práva, které nově do celního území EU a území EU zahrnuje italskou obec Campione d'Italia a italské vody jezera Lugano. Tato směrnice se formálně bez věcného dopadu promítá i do zákona o dani z přidané hodnoty.

V novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, kterého se týká mnou zmíněný problém s účinností, se zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných informací, podle tzv. směrnice DAC 6, což je novela směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh zavádí výměnu tzv. oznamovaných přeshraničních uspořádání, což jsou doporučení, návody, stanoviska a podobné dokumenty, které mají přeshraniční dopad a naplňují zákonem vymezené znaky, nasvědčující, že by mohlo docházet k vyhýbání se daňovým povinnostem. Návrh představuje čistou transpozici, nejde v žádném případě nad rámec požadavku směrnice. Směrnice sice například umožňuje nad rámec minimálních požadavků sbírat i čistě vnitrostátní uspořádání, ale ministerstvo financí se rozhodlo této a dalších rozšiřujících možností nevyužít. Oznámená uspořádání se budou vyměňovat mezi dotčenými státy EU. Návrh zákona je postaven na principu, že povinnost oznámit uspořádání neznamená bez dalšího, že je uspořádání závadné a že je nezákonné podle něj postupovat. Finanční úřady tak nebudou oznamovatelům k uspořádání přistupovat apriorně jako k někomu, kdo se snaží vyhýbat daňovým povinnostem. Stejně tak ale platí, že absence reakce daňových orgánů na podané oznámení neznamená, že je uspořádání v pořádku a že je postup podle něj v souladu se zákonem. To výslovně požaduje i směrnice DAC 6. Hlavním cílem opatření je zejména odhalit slabiny daňového systému, zejména v návaznosti na možnosti vyhnout se zdanění vyvedením zisků do jiných států, ve kterých je nízká, nebo nulová daň. V návaznosti na podaná oznámení lze zejména učinit systémová opatření, ať již na poli mezinárodní spolupráce, tak vnitrostátně, změnou postupu správců daně nebo, pokud by to nestačilo, změnou daňových zákonů. Povinnost oznamovat tato uspořádání koliduje s povinností advokátů, daňových poradců a dalších právních profesionálů, kteří musí dodržovat profesní mlčenlivost. Jak v průběhu meziresortního připomínkového řízení, tak při projednávání návrhu za orgány Legislativní rady vlády proto ministerstvo financí komunikovalo s Českou advokátní komorou, Komorou daňových poradců, tak, aby bylo co nejméně zasaženo do profesní mlčenlivosti a přitom byla směrnice správně transponována. V tomto směru bylo dosaženo kompromisního řešení, které je přijatelné jak pro navrhovatele vládního návrhu zákona, tak pro profesní komory. Novela zákona o zvláštních řízeních soudních pak představuje pouze technickou novelu v návaznosti na transpozici směrnice o mechanismech řešení daňových sporů v EU. Návrh byl vypracován ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti.

Jsem si vědoma toho, že je v zákoně uvedeno, že jeho část má nabýt ode dne 1. července 2020 účinnosti, což s ohledem na dnešní datum již není možné. Přestože by za běžných okolností bylo vhodné tento nesoulad napravit, přesto není nutné pouze kvůli tomu vracet návrh do Poslanecké sněmovny, protože tato část nabude účinnosti 15 dnů po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Návrh zákona v sobě obsahuje transpozici několika směrnic, a protože ji Poslanecká sněmovna projednávala skoro rok, zahájila již Komise ve vztahu k těmto směrnicím řízení o porušení povinnosti. Navíc v návaznosti na pandemii nemoci covid-19 vydala EU směrnici, kterou umožnila členským státům prodloužit lhůty pro plnění povinností obsažených v této části návrhu. Na základě této směrnice ministerstvo financí připravilo návrh nařízení vlády, kterým dojde k prodloužení lhůt pro plnění povinností obsažených v tomto návrhu, a tedy ani z tohoto důvodu není potřeba návrh vracet Poslanecké sněmovně. S ohledem na toto běžící řízení a z něj hrozící sankce pro ČR a na to, že tato změna není bezpodmínečně nutná, protože právo si s tímto nedostatkem poradí, prosím velmi o schválení návrhu v předloženém znění tak, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve a všechna zahájená řízení mohla skončit bez uložení sankce ČR. Děkuji vám za pochopení.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, paní navrhovatelko, a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 282/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Ladislav Kos, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Ladislav Kos:  Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně. Dovolte mi, abych vás krátce seznámil s projednáváním tohoto bodu ve výboru. Nebudu asi opakovat to, co tady řekla paní ministryně, po její rozsáhlé zprávě by asi další komentář byl nošením dříví do lesa, takže jenom shrnu, že návrh tohoto zákona posiluje principy mezinárodní spolupráce při potírání daňových úniků a v oblasti agresivního daňového plánování, snižuje se zátěž daňovým subjektům, co se týká DPH.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Omlouvám se, pane senátore, prosím vás, je možné trochu snížit úroveň toho znečištění zvukovými vlnami? Pan senátor Kos... Protože tím pádem dochází k tomu, že není slyšet on, ale jste slyšet vy, prosím.

Senátor Ladislav Kos:  Děkuji. Zároveň se usnadňuje sledování pohybu zboží v EU v rámci spolupráce mezi členskými státy. Ten zákon byl projednán na schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu dne 15. července a přijal následující usnesení:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Ladislava Kosa a pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Takže i já vás poprosím, abyste tento návrh zákona schválili, jak tady říkala paní ministryně, jsou tam drobné nedostatky, které se i řešily na výboru, právě co se týká těch termínů, nicméně i tam už bylo konstatováno, že se s tím dá poradit, takže není potřeba pozměňovacím návrhem nějakým způsobem ty termíny posouvat, takže bych vás poprosil o schválení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže můžu otevřít rozpravu, prosím.

Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Můžeme přistoupit k hlasování. Předtím ale spustím znělku.

Před samotným hlasováním se pouze ubezpečím, že platí to, co jsme oba slyšeli, že jak zpravodaj, tak paní navrhovatelka souhlasí s návrhem schválit. Je to tak? Neregistruji jiné stanovisko, mlčení znamená ano. Budeme tedy hlasovat. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem, tak jak ho předložil výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tzn. schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou? Tlačítko ANO, zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 71, aktuální kvórum 36, pro 60, návrh byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Končím tento bod.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 284

Jedná se o senátní tisk č. 284. Poprosím, aby návrh uvedla ministryně financí Alena Schillerová a seznámila nás s návrhem zákona, děkuji.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Cílem tohoto předloženého návrhu je zajistit sčítání lidu, domů a bytů v ČR v roce 2021.

Připravované sčítání je součástí celosvětového programu censů OSN, které se konají jednou za 10 let. Zároveň slouží k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 763 z roku 2008, o sčítání lidu, domů a bytů. Výsledky sčítání budou zdarma přístupné všem uživatelům ve státní správě, v samosprávě i v soukromé sféře, a to v maximálním územním detailu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu České republiky projednal návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 na své 30. schůzi dne 15. července 2020 a přijal usnesení č. 194, kterým doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V návrhu zákona jsou upravena zejména práva a povinnosti osob a působnost zapojených subjektů, příprava sčítání, obsah zjišťovaných ukazatelů, způsob získávání a postup zpracování údajů a také zpřístupnění výsledků. Návrh zákona je zpracován tak, aby byla zajištěna maximální možná ochrana při nakládání s individuálními údaji občanů. Zároveň je kladen důraz na využití dat z existujících databází státní správy v největším možném rozsahu. Díky tomu budou občané vyplňovat o polovinu méně údajů než v roce 2011. Například domovní list se zruší a veškeré údaje o domech budou získány z registru státní správy. Sčítání se uskuteční v průběhu března až dubna 2021. Rozhodný okamžik sčítání, tedy okamžik, ke kterému budou údaje zjišťovány, je v návrhu stanoven na půlnoc z pátku 26. března na sobotu 27. března 2021.

Je nezbytné, aby zákon včetně všech prováděcích předpisů nabyl účinnosti co nejdříve. Důvodem je zejména nutnost připravit a provést zkušební sčítání v roce 2020 u cca 25 tisíc bytů po celé České republice již podle zákonem stanovených pravidel, a během reálného sčítání tak předejít zjištěným problémům. Dalším důvodem je, že se jedná o jednorázový zákon, který je implementací závazných evropských předpisů a jehož realizace umožní splnění mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii.

Dovolím si ještě poznamenat, že pokud budou vzneseny dotazy k navrhovanému zákonu, je připraven, samozřejmě s vaším souhlasem, na ně reagovat předseda ČSÚ, inženýr Marek Rojíček, který je přítomen zde v sále. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní navrhovatelko. Prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Jak paní navrhovatelka krátce zmínila a předtím ještě požádala dopisem o možnost, aby na našem jednání k tomuto bodu případně vystoupil i předseda ČSÚ, inženýr Marek Rojíček, tak já si dovolím na základě jednak toho, co zmínila paní vicepremiérka, jednak tohoto dopisu navrhnout, abychom podle § 50 odstavce 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy ČSÚ Marka Rojíčka na našem jednání, což by mu umožnilo jednak, pokud by měl zájem, na začátku obecné rozpravy ještě vystoupit, pokud by zájem neměl, tak případně, pokud by byly dotazy, odpovídat na dotazy. To znamená, to je spíše informace nejen pro vás, ale i pro něj. Zeptám se, jestli má k tomuto mému návrhu, abychom hlasovali o možnosti vyslovit souhlas s účastí předsedy ČSÚ Marka Rojíčka na našem jednání někdo nějaké připomínky? Není tomu tak, takže minirozpravu k tomuto končím. O tomto návrhu souhlasu s účastí předsedy ČSÚ Marka Rojíčka na našem jednání budeme nyní hlasovat. Je aktuálně přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum je 36, spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s účastí, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Takže v hlasování č. 9 bylo pro 55 senátorů, kvórum 36, registrováno 70, souhlas s účastí předsedy ČSÚ Marka Rojíčka na našem jednání v rámci projednávání tohoto bodu byl odsouhlasen. To znamená, že, pane předsedo, vítejte nyní v českém Senátu ještě jednou oficiálně. Je nyní na vás, abyste na začátku obecné rozpravy mi případně dal na vědomí, že si přejete vystoupit. Pokud tak neučiníte, budete případně reagovat na dotazy. Rozhodnutí ponechávám na vás. Takže to je k té účasti. Nyní půjdeme dále. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 284/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, jak už zde bylo řečeno, tento vládní návrh zákona je snahou o adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 763/2008 ze dne 9. července 2008, o sčítání lidu, domů a bytů. Jde o jednorázovou právní úpravu. Dle předkladatele jsou hlavními principy maximální využití existujících administrativních zdrojů dat, efektivní využití moderních technologií, zajištění ochrany a bezpečnosti získaných dat a preference sběru dat prostřednictvím online sčítání. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto návrhem zákona zabýval na své 30. schůzi 15. července 2020, kdy po úvodním slově zástupce předkladatele Stanislava Kouby, náměstka ministryně financí České republiky, předsedy ČSÚ, inženýra Marka Rojíčka, a po mé zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem mne a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. To znamená, můžu otevřít obecnou rozpravu. Otevírám obecnou rozpravu. A ptám se pana předsedy?

Marek Rojíček:  Pane předsedo, myslím, že úvodní slovo bylo velmi obsáhlé, takže za mě není nutné v tuhle chvíli nic.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pan předseda v tuto chvíli nepovažuje za nutné, aby doplňoval paní navrhovatelku, takže kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Vidím, že i vy jste obdobného názoru jako pan předseda ČSÚ, to znamená, tím pádem jste, pane předsedo, přišel o své, nevím, jestli chvilky slávy, ale možnost tady minimálně vystoupit. To znamená, ptám se... Předpokládám, že ani paní navrhovatelka, ani pan zpravodaj nemají co k rozpravě říci. Máme tady jediný návrh, a to je návrh garančního výboru, abychom schválili zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To znamená, obecnou rozpravu jsem uzavřel, garanční zpravodaj se nevyjadřoval, neboť neměl k čemu. Navrhovatelka se schválením souhlasí. To znamená, že já spouštím znělku a poté budeme o návrhu hlasovat.

Aktuálně je přítomno 70 senátorek a senátorů, kvórum 36. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO.

Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 10 při kvóru 36 pro 55, návrh byl schválen.

To znamená, schválili jsme návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A tím projednávání tohoto bodu končím. My se tady zároveň vystřídáme. Já děkuji paní navrhovatelce a panu předsedovi za účast při projednávání tohoto bodu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré dopoledne, dámy a pánové. Následujícím bodem je

 

Návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii

Tisk č. 286

Je to senátní tisk č. 286. Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk uvedeného čísla. Návrh uvede ministryně financí, paní Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi představit vám návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii. Hlavním cílem návrhu zákona je poskytnutí dalšího procesního nástroje pro daňové poplatníky k případnému řešení sporů při výkladu a provádění smluv o zamezení dvojímu zdanění mezi příslušnými úřady členských států Evropské unie formou arbitrážního řízení, tak jak je zakotveno ve směrnici Evropské unie. Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění umožňují daňovým poplatníkům obrátit se bez ohledu na opravné prostředky stanovené vnitrostátním právem na příslušný orgán, v České republice jde o ministerstvo financí nebo Generální finanční ředitelství, aby ve spolupráci se zahraničním příslušným orgánem, popřípadě jednostranně určil, jak se má v daňovém sporném případě smlouva o zamezení dvojímu zdanění aplikovat. Nově bude stanovena maximální tříletá lhůta pro dosažení dohody těchto orgánů. Nově bude mít poplatník právo požadovat posouzení případu ustanovením panelu s nezávislými odborníky v případě, že se příslušné orgány nedohodnou na řešení případu. V případě nečinnosti příslušných orgánů nebo panelu odborníků se bude moci poplatník obrátit také na soud. Směrnice Evropské unie reaguje i na skutečnost, že v některých z ostatních členských států Evropské unie je problematické dosáhnout dohody na řešení případu. Například z důvodu časových prodlev, neumožňování přístupu k institutu řešení případu dohodou apod. Návrh zákona transponuje evropskou směrnici a zásadním způsobem se od ní neodchyluje, ani nejde nad její rámec. Původně byl návrh předložen v širší podobě jako obecný předpis pro řešení případu dohodou podle mezinárodních smluv, ale od tohoto záměru bylo ustoupeno po jeho projednání Legislativní radou vlády a po jednání se zástupci Evropské komise a ostatních členských států. Evropská směrnice obsahuje značné množství interpretačně složitých míst, které bylo třeba vyjasňovat na jednání se zástupci Evropské komise a ostatních členských států. Při přípravě finálního návrhu tak došlo ke zpoždění. Jde však o problematiku, která musí být ve všech členských státech řešena, pokud možno, jednotně. Proto byla dána přednost jednání o tom, jak má být jednotný postup podle směrnice aplikován, a vyčkání na vyjasnění pozice ostatních členských států. Podle informací ministerstva financí na toto vyjasnění vyčkávaly také další členské státy. I v některých ostatních členských státech tak došlo ke zpoždění a bylo přistoupeno pouze k čisté transformaci směrnice. Stávající prostředky řešení případů dohodou podle mezinárodních smluv zůstanou nedotčeny. Nově navržený procesní postup bude paralelní možností pro poplatníka, a to tedy pouze v situaci problému v rámci členských států Evropské unie. Transpoziční lhůta uplynula 30. června 2019, a proto se účinnost zákona navrhuje k 15. dni prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jsme obdrželi jako senátní tisk č. 286/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové, jak již tady bylo řečeno, v předloženém návrhu jde o implementaci směrnice Rady Evropské unie 2017/1852 z 10. října 2017, o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii do českého právního řádu. Jedná se o řešení případů, které vzniknou v důsledku nejasností nebo odlišného přístupu jednotlivých států ohledně výkladu, a aplikaci smluv o zamezení dvojímu zdanění. Sporné otázky tedy ohledně výkladu a uplatňování smluv o dvojím zdanění se budou řešit takzvaným harmonizovaným postupem, jak již nám tady paní ministryně řekla. Třetí čtení proběhlo v Poslanecké sněmovně na její 49. schůzi dne 17. června 2020. Návrh zákona byl schválen ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Z přítomných 161 poslankyň a poslanců bylo pro 160, nikdo nebyl proti. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jde konkrétně o 193. usnesení. Výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou rozpravu. Táží se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho takového, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy končí. Není se ani k čemu vyjadřovat, paní ministryně, ani pane zpravodaji, předpokládám. Máme jenom jeden jediný návrh, a to je usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Spustím znělku.

Budeme hlasovat o usnesení a o návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 11 se ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 54, proti byl 1. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi.

A my budeme nyní projednávat bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 287

Je to senátní tisk č. 287 a návrh uvede opět ministryně financí, paní Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás s návrhem zákona seznámila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych tentokrát stručně uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o bankách a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech.

Návrhem zákona se provádějí jednak změny technického charakteru, za účelem usnadnění výkladu zákona či zpřesnění, respektive doplnění implementace práva EU. Současně návrh zákona přináší i některé věcné změny. Dovolte mi, abych zmínila čtyři nejdůležitější.

1. Návrh posiluje ochranu klientů bank v případech, kdy by došlo k přeměně či jakékoli dispozici s obchodním závodem banky nebo jeho částí.

2. Řeší některé problémy spojené s procesem odnímání bankovní licence a zefektivňuje jej.

3. Snižuje administrativní zátěž tržních subjektů.

4. Provádí dílčí změny, které souvisí se zkušenostmi s fungováním českého systému pojištění vkladů.

Dovolte mi tedy vás požádat o vyslovení souhlasu s tímto návrhem zákona. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za seznámení s návrhem zákona. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jsme obdrželi jako senátní tisk č. 287/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Cieńciała, kterého prosím, aby nás nyní se zpravodajskou zprávou seznámil. Dobré ráno, pane senátore.

Senátor Jiří Cieńciała:  Vážená paní vicepremiérko, vážený pane předsedo, předsedající, místopředsedo, dovolte mi, abych se k tomu vyjádřil za výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Paní místovelitelka našeho státu se dneska k tomu velmi pregnantně a exaktně vyjádřila. My jsme to na výboru dne 15. 7., tzn. před týdnem, velmi důkladně probrali za účasti její náměstkyně. Myslím si, že diskuze tehdy byla velmi náročná. Paní náměstkyně nás za to také pochválila, že jsme byli velmi důslední a nároční.

Nebudu to dneska opakovat, protože jsme se na tom všichni na výboru dohodli. Paní vicepremiérka dneska ještě doplnila další body, tzn. další informace o tom, jak se ten zákon mění, co je podstatou tohoto zákona. To by bylo velice redundantní, čili nadbytečné, abych k tomu dneska vedl nějaký delší komentář. Tak, jak jsme to udělali velmi zodpovědně na jednání našeho výboru.

Já bych tady k tomu akorát dodal, že Poslanecká sněmovna ten vládní návrh mírně modifikovala tím, že explicitně byl stanoven postup související s úhradou nákladů, jež jsou spojené s výkonem činnosti likvidátora, což si myslím, že je velmi zajímavá a důležitá informace. Jednak byl rozšířen okruh osob, na jejichž žádost jsou zpřísňovány údaje chráněné bankovním tajemstvím, a to o ministerstvo financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. To si myslím, že je velmi důležitý bod a důležitý moment v naší obchodní a exportní politice.

Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve 3. čtení, které proběhlo 17. června. Ze 176 přítomných poslanců se ve prospěch návrhu zákona vyslovilo 154, 1 byl proti. Návrh usnesení našeho Senátu zní, víceméně schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím, abyste se i vy posadil ke stolku zpravodajů a sledoval případnou obecnou rozpravu.

Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. Není se k čemu vyjadřovat ani ze strany paní ministryně, ani, předpokládám, ze strany pana senátora. My máme pouze jediný návrh, a to je návrh garančního výboru, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spustím znělku.

Jak jsem říkal, budeme hlasovat o jediném návrhu, a to je přijmout návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování č. 12 se z 69 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu senátorovi i paní ministryni.

Dalším bodem je

 

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta 2021-2023 a Konvergenční program České republiky (2020)

Tisk č. 258

Tento materiál jsme obdrželi jako senátní tisk č. 258 a uvede ho v zastoupení předsedy vlády ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, ráda bych vás informovala o letošní rozpočtové strategii a konvergenčním programu, které vláda jako svůj materiál schválila na zasedání 30. dubna. Tentýž den pak zaslala konvergenční program Evropské komisi a Radě ke stanovisku.

Rozpočtová strategie je dokument, který každoročně ministerstvo financí vypracovává na základě zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ačkoli samotná rozpočtová strategie je poměrně útlý materiál, obsahuje výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy. V mantinelech, spočtených podle zákonných pravidel, se připravuje návrh státního rozpočtu vždy na příští rok. Stejně se bude postupovat u střednědobého výhledu. Výdajové rámce jsou odvozeny v kontextu novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, která umožňuje sestavit saldo státního rozpočtu a státních fondů pro rok 2021, jež odpovídá strukturálnímu schodku veřejných financí až ve výši 4 % HDP.

K rozpočtové strategii je přiložen konvergenční program, který ji doplňuje o širší makroekonomický a fiskální kontext. V letošním roce byla struktura konvergenčního programu rozvolněna, protože nejistoty a rizika v odhadech jsou extrémní.

Konvergenční program proto obsahuje pouze predikci na tento a příští rok. Některé ukazatele nejsou z uvedených důvodů publikovány vůbec. Obsah ale plně respektuje dohodu ministrů financí zemí EU a pokyny Evropské komise. Z hlediska věcného konvergenční program očekává letos deficit veřejných financí ve výši 5,1 % HDP a nárůst zadlužení o 6,2 procentních bodů na 37 % HDP. Predikce v sobě obsahuje opatření schválená alespoň na úrovni vlády, a to prosím, a teď to podtrhuji, k datu 22. dubna 2020.

Tedy zahrnuje dvě novely zákona o státním rozpočtu na tento rok nebo třeba navýšení plateb za státní pojištěnce. Celkově k uvedenému datu činila potenciální výše přímé podpory státu v souvislosti s řešením pandemie a jejích ekonomických důsledků celá 4 % HDP. Výše nepřímé podpory v podobě záručních a pojistných schémat je schválena do výše 851 miliard Kč, tj. přes 15 % HDP, a v roce 2021 by měl deficit veřejných financí dosáhnout 4,1 % HDP a dluh rovných 40 % HDP.

Od doby projednání a schválení rámců a konvergenčního programu však již uplynula nějaká doba. Velikost přímé podpory ekonomice se od té doby zvýšila na 4,6 % HDP, rovněž také víme, že skutečné odklady splátek úvěrů díky moratoriu se dotkly úvěrů za 275 miliard Kč. Predikce makroekonomická a fiskální jsou však zatíženy značnými riziky a nejistotami.

Nejistotami nejen ohledně zvládnutí zdravotní a ekonomické krize v České republice, ale i v zahraničí, protože jsme malou otevřenou ekonomikou, která je přímo i nepřímo propojená se stejně zasaženým okolním světem. Nicméně doufám, že nejtěžší část epidemie a recese je snad, doufejme, již za námi. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za uvedení do problematiky. Výbor pro záležitosti EU projednal tento materiál a přijal usnesení, jež nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 258/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Mikuláš Bek. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, usnesení jsme obdrželi jako senátní tisk č. 258/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené paní senátorky a páni senátoři. Já bych vás seznámil s usnesením garančního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k senátnímu tisku č. 258, což je ona rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí na léta 2021 – 2023 a zároveň Konvergenční program ČR 2020.

Výbor na své 30. schůzi, konané dne 15. července 2020, po úvodním slově zástupce navrhovatele Stanislava Kouby, náměstka ministryně financí ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě projednal rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na léta 2021 – 2023 a Konvergenční program ČR. Zaujímá k tomuto dokumentu stanovisko, které tvoří přílohu tohoto usnesení a určuje zpravodajem výboru senátora Vladislava Vilímce k tomuto tisku a zároveň mě pověřuje, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Přečtu stanovisko, které přijal hospodářský výbor k tomuto senátnímu tisku č. 258.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu navrhuje doporučit Senátu PČR přijmout následující usnesení. Senát PČR

I. bere na vědomí rozpočtovou strategii veřejných institucí na léta 2021 – 2023 a Konvergenční program ČR 2020,

II. důrazně upozorňuje Ministerstvo financí ČR, že dle zjištění Národní rozpočtové rady by v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik došlo k prolomení hranice dluhové brzdy v roce 2043; pokud by byl vyčerpán uvolněný limit strukturálního salda, pak by míra zadlužení na konci roku 2023 dosáhla hodnoty 43,3 % HDP,

III. vyzývá vládu a Ministerstvo financí ČR, aby s velkou pozorností přistupovalo ke klíčovým zjištěním Národní rozpočtové rady, obsaženým v červnové zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Toť návrh usnesení, tak, jak jej přijal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Dámy a pánové, tato rozpočtová strategie není určitě žádným formálním dokumentem, takže určitě vyžaduje bližší komentář. Ano, vypracovává se podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Když jsem pročítal ten zákon, tak jsem zjistil, že se nepočítá s žádnou procesní působností ohledně schvalování té rozpočtové strategie pro Senát, dokonce ani pro Poslaneckou sněmovnu. Dokument, který odesílá vláda Evropské komisi, ten konvergenční program, a samozřejmě i Radě Evropy, fakticky je nám posílán pouze k informaci, tak je to v tom konvergenčním programu i napsáno.

Považuji to za jedno z takových pochybení zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl v roce 2017 přijímán tak hekticky, na základě asi 40 pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Myslím, že tam mohla být někde alespoň konstatace, že návrh rozpočtové strategie projedná Poslanecká sněmovna a Senát, nebo Parlament ČR. Ani to tam není. Poslanecká sněmovna samozřejmě projednává návrh státního rozpočtu. Součástí návrhu státního rozpočtu jsou i výdajové rozpočtové rámce, takže to se k tomu nějak nepřímo dostane. Senát to projednává jenom jako informaci. Děkuji samozřejmě ministerstvu financí, že nám tu informaci posílá, ale nemá ani tu povinnost podle zákona, což je podle mě pochybení toho zákona.

K obsahu. Něco již sdělila paní ministryně. Strategie konvergenčního programu je důležitá především z toho důvodu, že na základě strategie a nastavení celkových výdajů veřejných institucí jsou pak odvozeny aplikací dalších ustanovení zákona a metodických postupů, schválených Národní rozpočtovou radou, odvozené hotovostní konsolidované výdaje, výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, a to takto, pro rok 2021 ve výši 1 bilion a 792 miliard Kč, pro rok 2022 ve výši 1 bilion a 811 miliard Kč a pro rok 2023 ve výši 1 bilion 825 miliard Kč. Pro rok 2020 očekává rozpočtová strategie deficit sektoru vládních institucí ve výši 5,1 % HDP.

Paní ministryně zmínila, že to bylo také na základě dubnové predikce, takže není to úplně nejčerstvější materiál. My jsme také v bezprecedentní situaci, kdy tři měsíce dělají hrozně moc z hlediska stavu veřejných rozpočtů. Ale cituji čísla, která jsou obsažena v tomto materiálu. Strukturální saldo v letošním roce by mělo dosáhnout úrovně -1,7 % HDP. Už tady paní ministryně také připomněla, že ten konvergenční program reflektuje alespoň částečně již pandemii nového typu koronaviru a všechna ta opatření, která byla známá ke konci dubna.

Samozřejmě nemůže promítnout opatření, která byla schválena až po tomto termínu anebo která jsou ještě projednávána, takže je třeba také vnímat takto ta čísla, která jsou v dubnové rozpočtové strategii uvedena. Nejsou to přesná čísla, protože v té době ministerstvo financí ta přesná čísla neměla. Podle rozpočtové strategie u vývoje makroekonomických indikátorů předpokládá snížení hrubého domácího produktu v letošním roce o 5,6 %, uvidíme, jak to bude, a v roce 2021 již zvýšení hrubého domácího produktu o 3,1 %, zase je to na základě dubnové predikce. Saldo sektorovaných institucí v letošním roce dle základního scénáře činí -5,1 % HDP a v příštím roce 2021 -4,1 % HDP. Dluh sektorovaných institucí měl v letošním roce dosáhnout 37 %, ale to bylo ještě v době, kdy se počítalo se schodkem státního rozpočtu ve výši 300 mld. Kč. Na základě nulových informací víme, že schodek státního rozpočtu je schválen ve výši 500 mld. Kč, pravděpodobně ten dluh naroste. Národní rozpočtová rada se obává, že i v letošním roce se dostaneme na 40 %, což považuji za reálné číslo. Co se týká národní rozpočtové rady, tak ta samozřejmě je pověřena podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, aby dohlížela na plnění fiskálních numerických pravidel obsažených v tom zákoně. Není přímo orgánem, který by se nějak explicitně vyjadřoval k této rozpočtové strategii, také to tam nikde není zakomponováno, ale vydává každoročně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Národní rozpočtová rada ji vydala v červnu 2020, takže je to čerstvější informace než ta dubnová strategie, která je nám předložena. Ve zprávě se píše, že v případě zachování současného nastavení daňových a výdajových politik by k prolomení hranice dluhové brzdy došlo pravděpodobně již o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v bývalé projekci Národní rozpočtové rady. Národní rozpočtová rada dále uvádí, že pokud by byl zvýšen schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 500 mld. Kč, což se stalo, pak by dluh mohl dosáhnout hranice 40 % HDP i v roce 2020, to se také stane. Už se to v červnu stalo, ale to jsou červnová čísla. Důležitá čísla jsou vždycky ke konci roku, ale určitě mi paní ministryně, byť nerada, potvrdí, že 40 % s největší pravděpodobností bude i dluh vůči HDP na konci letošního roku, což už je 15 % od té hranice dluhové brzdy, která je v tom zákoně nastavena na 55 %. Jsou to věci, které musíme vnímat, reflektovat. Výbor samozřejmě měl dvě možnosti. Buď vzít na vědomí tuto zprávu, nebo reflektovat tendence, které považuji za nebezpečné, za varovné. Myslím si, že snad musí splnit úlohu, byť není pověřen k vydávání stanoviska k této rozpočtové strategii, ale musí splnit úlohu alespoň upozorňovat a varovat ministerstvo financí nad tou tendencí, která je velmi problematická. Když jsem se podíval na celkový vývoj státního dluhu, taky jsem pamětníkem, projednávání v letech 2010, 2009, 2008 v Poslanecké sněmovně, tak tehdy ještě se pohyboval státní dluh, teď mluvím o absolutních číslech, nemluvím o procentech k HDP, někde zhruba na úrovni 900 mld. Kč. Pak přišla světová ekonomická krize v roce 2009, 2010, navýšil se zhruba na úroveň 1 bilion a 100, 200, 300 mld. Kč. Když se podíváte na ta léta, na ty měsíce, tak to postupně nabývalo, postupně se to zvyšovalo, pak přišla vláda předchozí, pan bývalý ministr financí Andrej Babiš. V zásadě se podařilo zastavit ten růst, ale relativně, absolutní částky zůstávaly zhruba stejné, na nějaké úrovni 1 bilion a 600, 1 bilion a 500 miliard Kč. Pouze se tak různě měnily, jeden rok to bylo o něco lepší, jeden o něco horší. Ano, tím, že se zvyšovala hodnota HDP, procentuálně se to zadlužení snižovalo, ale absolutně ne, což považuji za velkou chybu, v situaci, kdy jsme měli tak robustní ekonomický růst. Nevím, jak chceme ty dluhy vůbec splatit, to se přiznám. To nám neustále roste a můžeme se zaklínat tím, že roste také HDP, ale jednou ty dluhy se budou muset zaplatit. Přišla teď krize, kterou samozřejmě nikdo nezavinil, my určitě tady v ČR jsme to nezavinili, věřím, že to nezavinil nikdo, nevím, nechci se pouštět do diskuse. Najednou tady byl vir, byly tady problémy, musela se vypnout ekonomika, nebo vypnula se, nevím, jestli se musela v takovém rozsahu, ale vypnula se ekonomika, nejen u nás, ale samozřejmě i v zahraničí. A rázem tady máme problém, už tady máme fakticky výši státního dluhu na úrovni, když budu mluvit o červnových číslech, alespoň 2 bilionů a 100 miliard korun. To je obrovské číslo. Proto výbor přijal to upozornění, myslím si, že je namístě a že je namístě, aby ministerstvo financí tomu věnovalo pozornost. Rozumím tomu, že v současné chvíli je potřeba nějakých fiskálních impulsů do ekonomiky, o tom nechci debatovat, ale je mou povinností jako zpravodaje tohoto tisku na ta rizika nekontrolovaného nárůstu výše státního dluhu upozornit. Toť k mé zpravodajské zprávě všechno. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak. To byla zpravodajská zpráva pana senátora Vilímce, podrobné vysvětlení a upozornění na souvislosti, které k tomu patří. Ptám se, jestli chce se k tomu návrhu vyjádřit zpravodaj výboru pro záležitosti EU, pan senátor Bek? Nechce. Děkuji. Proto otevírám rozpravu k návrhu tohoto zákona. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Milan Štěch. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní ministryně, místopředsedkyně vlády, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Nebudu ani tak reagovat nebo se vyjadřovat k rozpočtové strategii a ke konvergenčnímu programu, spíš teď budu reagovat na zprávu zpravodaje. Zaprvé chci říci, že to, že vláda, ministerstvo financí potažmo, dávají do Senátu tyto materiály, zejména konvergenční program, de facto poté, co jsou odeslány nebo v takovém stavu, že už nejde tam nějaké zásahy dělat, to je bohužel tradice, která je špatná. Kritizoval jsem to tady před 10 lety, před 5 lety, ať byly vlády takové nebo onaké. Je vidět, že se Senátem vláda příliš moc v této věci nepočítá. Bohužel je to dané také zase tím, že vláda v Senátu nemusí obhajovat žádný svůj mandát, nevzniká jí tady, ani ho neztrácí, ale myslím si, že je to ke škodě diskuse nad věcmi, které jsou pro naši zemi důležité.

Myslím si, že bohužel poté, co teď jsme prošli fází koronakrize, koronaviru covid-19, a nevíme, jaké to bude mít pokračování, jsou všechny tyto strategie do značné míry na vodě, ale tím je nechci zpochybňovat. Chci se ale zamyslet nad jednou věcí. Vláda podle mě správně a obě dvě komory parlamentu reagovaly na vzniklou krizi způsobem, aby se udržela koupěschopná poptávka veřejnosti a aby se udržely podnikatelské subjekty tak, aby mohly dále zaměstnávat, produkovat a tvořit hrubý domácí produkt. To všechno je v pořádku. Bohužel stále více i z diskuse s řadou podnikatelských subjektů nabývám přesvědčení, že pomoc došla ne vždy všem, kteří ji potřebovali, ale že také došla těm, kteří ji až tak nepotřebovali anebo se nechovali příliš zodpovědně. Několik podnikatelů, těch menších, středních, mi řeklo, že firma, která nemá rezervy aspoň na čtvrt roku, by neměla v budoucnu existovat, nebo by neměla existovat vůbec, a že rezervy by měla mít minimálně na půl roku. Ale krize nakonec bude trvat déle asi, jak to vypadá, dopady budou delší, možná že ani toto pravidlo platit nebude. Ale co chci říci, je to, že důležité, pokud se situace ještě výrazně nezhorší. Nebude to, co máme zapsané v oblasti konvergenčního programu a rozpočtové strategie, ale bude to podle mého, jak se vyrovnáme se dvěma faktory, tzn. že ty peníze, které jsme teď vydali ze státního rozpočtu a které zvýší náš dluh, ale není to v porovnání k ostatním zemím nic fatálního, jak budou efektivně využity, a pokud tedy v budoucnu už nebudeme tento dluh nějak výrazně zvyšovat. Z tohoto pohledu já třeba dnes mám velké problémy s tím, až tady budeme projednávat kompenzaci za ztráty, které utrpěli občané, kteří pracují na dohodu, nebo týká se to i problematiky smlouvy o vykonané práci, protože ono to odhaluje jednu věc. Jak tady jsou ty připomínky, řekněme v uvozovkách, není to úplně správné, ty nářky na dopady, tak bychom si měli předně uvědomit, že tyto formy výkonu práce mají být formy dočasné, krátkodobé a většinou jednorázové. Tady se k tomu přistupuje tak, jako by to bylo rovno pracovní smlouvě nebo podnikatelským aktivitám jako OSVČ. Ale to jsem jenom odbočil. Chci říct to, že by se mělo už do budoucna, pokud se budou vydávat další kompenzační prostředky, víc analyzovat a více, dovolím si říci, slovo testovat. Vím, že to nejde jednotlivě testovat, ale více hospodařit s těmito prostředky, protože to může způsobit, že bude malá efektivita vydaných prostředků a budou to velké dopady do státního rozpočtu. A to, proč jsem vůbec chtěl vystoupit, je to, že si myslím, že dnes bychom měli upřít pozornost a žádat od vlády formou seriozní diskuse, jak budou využity peníze z fondu obnovy. Je to nová věc, narodilo se to včera nebo předevčírem na Radě EU, myslím si, že do značné míry to, jak peníze využijeme, rozhodne o tom, jestli peníze budou ve skutečnosti pro nás pomocí anebo tyto peníze pro nás můžou být také zátěží. Pokud je efektivně nevyužijeme, budou pro nás zátěží, protože je budeme muset de facto zaplatit. To nejsou peníze, které bychom dostali darem a nemuseli se ohlížet na to, jak je použijeme. Peníze musí mít multiplikační efekt, a pokud se to nedocílí, tak nám to zvýší naše problémy, naše zadlužení a nebude to využito. Včera jsem slyšel nějaké náměty, osobně si nejsem jistý, jestli jsou úplně dobré, teď je nebudu přímo jmenovat, protože by se na mě okamžitě ti, které jmenuji, že by peníze tam měly jít, vrhli a byli bychom předmětem ataků. Ale myslím si, že je potřeba to dobře zvážit, než se řekne, kam se ty peníze dají. Jak se jednou řekne, že se peníze někam dají, a pak to budeme přehodnocovat, tak ti, kteří jednou slyšeli, že ty peníze tam dostanou, se budou sakramentsky ozývat, aby je tam dostali. Myslím si, že tady to rozmyšleno není, že by se skutečně o tom měli bavit odborníci, ekonomové ze širšího spektra a že by to mělo být opravdu velmi zváženo. To je věc, která mě dnes v oblasti konvergenčního programu a naší strategie používání veřejných prostředků zajímá. To, co bylo napsáno v dubnu, chápu to, paní ministryně, i vláda nemohla udělat, řekl bych, objektivně na realitu současné doby, bude to muset být velmi a velmi silně modifikováno. Vyzývám k tomu: Dvakrát měřme a jednou řežme. Jak jednou řízneme a špatně prostředky použijeme, bude to místo prospěchu zátěž. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu místopředsedovi za příspěvek. Dále se do rozpravy hlásí předseda Senátu, pan Miloš Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Už můžu jen doplnit to, co říkal pan kolega místopředseda Štěch, protože jsem se přihlásil trošku dříve, než on začal říkat druhou část svého vystoupení, doplním tedy jeho výstup, zejména tu druhou část, jenom otázkou, zda ministerstvo financí počítá s tím, že bude modifikovat, upravovat rozpočtovou strategii a konvergenční program, který tady nám je dnes, byť pozdě, tak alespoň představován, a pokud ano, zda by nemohlo to probíhat tím způsobem, že budeme účastni, řekněme, i nějaké diskuse modifikace tak, že nám bude představen návrh modifikace dříve, než bude schválen a zase někam poslán. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo. Dále se přihlásil do rozpravy pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Mám jednu připomínku, která souvisí nejenom s tímhle bodem, ale se všemi ostatními, které probírat budeme ještě, i ty, co se teprve chystají. Ano, z posledních dní víme, že tento program, dohoda o finančních prostředcích, které byly schváleny včera, by měl být dost brzy. Myslím, že ten první milník je někde říjen, kdy by vláda měla vědět, co se dělat bude. Určitě se připojuji k tomu, věřím, že vláda, když říká, že se musíme proinvestovat krizí, až si z toho slova dělají mnozí legraci, určitě to musí mířit k tomuto cíli, ale jsem přesvědčen, že jsme udělali, samozřejmě první je na tahu vláda, ale možná ČR udělala velkou chybu, protože tady přišla ohromná krize, my jsme ji nikdo nepocítili, jak tady sedíme. My ji cítíme jenom odpovědností, ale ne ve svých peněženkách. Jsem přesvědčen, že taková krize velká, která je, tak měla s sebou vzít to, že všichni státem placení zaměstnanci, to jsme my a státní zaměstnanci, veřejná správa, co měli 100 %, tak ti mohli mít 80 %, abychom si všichni uvědomovali, že musíme se podílet na této krizi, protože to jsou peníze, které se nebudou proinvestovávat, ty se projídají. U zaměstnanců veřejné správy nejsou lidé svým způsobem, až možná na nějaké výjimky, které by tento podíl, tato participace nějakým způsobem dramatickým postihla, protože když se stalo toto, tak pak všechny ty 25tisícové doplatky, o kterých samozřejmě víme, že jestli živnostníka zachrání 25 000 Kč, tak přemýšlíme o tom, jestli jeho živnost skutečně, jestli ji provádí dobře, jestli by nebylo lepší, kdyby jako zaměstnanec prováděl tuto práci někde jinde. Ale je těžko něco namítat, rozdávat všem těmto činnostem nebo spíš lidem, kteří provádí tyto činnosti a nejsou ve veřejné správě, je proti tomu těžko co namítat, když si celá veřejná správa nic nevzala.

Myslím z platu. To si myslím, že by byl a měl být první krok, abychom si uvědomili, že je tady krize, všichni na ní nějakým způsobem participujeme a přemýšlíme o tom, jak to zařídit, aby firmy co nejméně byly postiženy tím, že budou muset skončit svůj program a podobně. To jsou už peníze asi správné, které se také dávají, a to jsou všechny ty typy COVID, tedy programů, které se takto nazývají. Myslím si, že s tímto přístupem bychom měli brát i všechno, co přijde teď. Není to tak jednoduché. Pro vás, kteří znáte evropské programy, my se připravujeme nebo celá veřejná správa se připravuje na IROP, na programové období, které nastává bez těchto peněz. Tam samozřejmě ta práce, to nebylo ani za měsíc, ani za rok. Trvalo to skoro 4 roky, kdy se pracovalo na té přípravě intenzivně. Teď do toho přichází jiné peníze. Jde o to, aby se nedublovaly ty programy, aby byly skutečně výrazně proinvestiční a podobně, takže to, co vládu čeká, je teď ohromná práce. Porovnávat peníze, které jsme měli mít, programy, které jsme měli mít, s tím, co uděláme s těmi penězi, které jsou tady teď. To si myslím, že je velmi nelehký úkol. Myslím si, že by bylo dobře, aby už v těch základních obrysech, po čem tady volal pan předseda, kolega Vystrčil, to znamená o tom, že bychom měli diskutovat o tom. Bylo by dobře, abychom se k té diskusi dostali u toho prvotního záměru, ne u toho schválení, abychom ty parametry, které tady nastavují více než bilion korun, protože s těmi ostatními věcmi, myslím, paní ministryně, že to je asi 900, kolem 900 miliard, to, co se dohodlo včera... A s těmi ostatními věcmi je to tak ohromný balík, který se tady ještě nikdy neřešil. Ta největší tranše byla v roce 2008, tuším, bylo to 20, neberte mě za slovo, myslím, že to bylo 23 miliard euro. To nejsou peníze, které jsou tady teď. To byly menší peníze. A vidíte, co s tím bylo. Kromě toho, co jsem řekl na začátku, tak ta prosba směrem k vládě nebo žádost, že by bylo dobré o těchto penězích s parlamentem obecně diskutovat už v té první základní úvaze, to znamená v těch obrysech, a jít dál by bylo dobře. Nemyslím tím, že by to mělo diskutovat a schvalovat plénum, na to ani nemáme nastavený celý systém, ale myslím si, že ve výborech by tyto materiály projednány být mohly. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Protože nevidím, že by se někdo další hlásil do diskuse, rozpravu končím. A nepochybuji, že se paní ministryně bude chtít vyjádřit k proběhlé rozpravě. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, určitě. Jenom stručně k reakci na pana předsedu Vilímce, předsedu hospodářského výboru, kde ta debata proběhla, na hospodářském výboru. V podstatě on tady shrnul závěry. Já si dovolím polemizovat s názorem Národní rozpočtové rady, ale než tak učiním, chci připomenout, že Národní rozpočtová rada i výbor pro rozpočtové prognózy existují v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, protože to chtělo ministerstvo financí. My jsme nebyli povinni zřídit tyto dva orgány, protože nejsme členové eurozóny, ale když se připravoval, bylo to v minulém volebním období, ministerstvem financí tento zákon, tak se prosadila Národní rozpočtová rada, výbor pro rozpočtové prognózy, protože jsme chtěli nezávislou expertní debatu a diskusi s těmito odborníky, protože to vás prostě vždycky posune dále. Což ale samozřejmě nutně neznamená, že vždycky spolu souhlasíme. I ta debata, která tady proběhla na půdě Senátu na téma novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, já jsem ji vnímala jako expertní. Prostě expertně, čili ne jako politickou, ale jako názor expertů, kteří se neshodují. Tentokrát si dovolím polemizovat, což neznamená, že nepřistupuji s respektem k názorům Národní rozpočtové rady, vždy se s nimi seznámím já i mí kolegové, vždy otevřeně řeknu, jaký s nimi mám problém či nikoliv. Takže chci, aby to takhle bylo vnímáno. Je to expertní nesouhlas, nikoliv politický. Já si tedy dovolím říct, že ta zákonem daná trajektorie maximálního schodku strukturálního salda veřejných financí, není vůbec jisté, zda ten plný prostor bude využit. Čili tady se vedla nějaká polemika, jestli to měly být 4 procenta nebo 3 procenta, jestli bude míra zadlužení taková či onaká, ale to se nedá v tuto chvíli... Je to tolika nejistotami zatíženo, že skutečně ten odhad, ani Národní rozpočtová rada to neopírá a nemůže logicky opřít o žádná exaktní čísla. To znamená, že tam se nastavil jakýsi rámec, možný rámec, který samozřejmě ukáže pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu, nový odhad příjmů, úrovně HDP a spoustu dalších neznámých, které v tuto chvíli neznáme, proto i jsem požádala Poslaneckou sněmovnu a připravili jsme na ministerstvu financí s kolegy zákon, který na základě mandátu vlády jsem obhajovala v Poslanecké sněmovně, byl i tady, posunul celý rozpočtový proces o jeden měsíc. To znamená, nepřipravovala jsem předběžný rozpočet do konce května, protože bych tam musela dát nijak nepodložená čísla. Bude se připravovat makroekonomická predikce ministerstvem financí začátkem září. Až budeme mít čísla ČSÚ, čísla v rámci Evropy, protože víte, že jsme závislí na průmyslu, na automobilovém, na exportu. Až všechny tyto věci budeme mít za sebou, budeme mít za sebou téměř tři čtvrtě roku pokladních plnění, budeme vidět vývoj... To jsou všechno ty důvody... A proto budu předkládat rozpočet na rok 2021 vládě až do konce září a parlamentu do konce října, což nám pomůže samozřejmě stanovit ta čísla co nejpřesněji.

Zadruhé je nelogické, aby docházelo ke kontinuálnímu nárůstu zadlužení. To znamená, že pokud je dána jasná trajektorie snižování strukturální deficitu až na -0,75 % HDP v roce 2028 a následně ponechání strukturálního salda na této úrovni, Národní rozpočtová rada by buď musela uvažovat neustálou recesi nebo ekonomiku v tom svém názoru, v tom svém odhadu, ustavičně pod optimálním využitím výrobních kapacit, nebo předpokládá, že bude porušován zákon, na který má sama dohlížet, takže skutečně tady se odborně neshodneme. Obojí totiž by bylo špatné, tendenční a neodpovídající práci instituce, která má být sice nezávislou, ale zaprvé odbornou autoritou. Takto já k ní přistupuji. Co se týká zjištění Národní rozpočtové rady ohledně dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí, samozřejmě s těmi zjištěními jsme se seznámili, tak jako vždy, velmi podrobně se všemi zjištěními. U oblastí trendu nejsme v rozporu. Nakonec byla jsem to já, která jsem před rokem prosadila na vládě, a jsem ráda, že vláda to nakonec odhlasovala, aby nám nezávislou expertní analýzu připravil tým nezávislých expertů z OECD. Po těch třiceti letech všech různých důchodových komisí, já nebudu kritizovat tu současnou, všechny předchozí, také prostě nakonec, i když připravily některé návrhy, tak nebyly žádnou politickou reprezentací prosazeny. To znamená, vždy tam bude vstupovat politika, budou tam vstupovat různé lobbistické zájmy, budou tam vstupovat různé střety zájmů, takže já v tuto chvíli jsem ráda, že rok pracoval nezávislý tým zahraničních expertů v rámci OECD na návrzích důchodové reformy, na návrzích udržitelnosti veřejných financí. Teď probíhá připomínkové řízení. Mělo by to být doručeno na vládu ČR na konci srpna letošního roku. Samo ministerstvo financí dlouhodobě na aspekty dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí upozorňuje. Například ten dnes diskutovaný konvergenční program, který je vydáván od vstupu ČR do EU v roce 2004, obsahuje dlouhodobé aspekty veřejných financí jako stálou kapitolu tohoto konvergenčního programu.

Předtím to byly několik let předvstupní hospodářské programy. Tedy zjištění nejsou nová, neobjevila se touto vládou a nelze je ani této vládě přivlastňovat. Stejně tak nelze číst závěry dogmaticky, budoucnost opravdu není vytesána do kamene, o čemž nás jistě přesvědčil tento rok. Problémy, na které zpráva upozorňuje, jsou poměrně komplikované, protože podle mého názoru nevyžadují pouze reformy penzijního systému či zdravotnictví, ale mají implikace i pro český hospodářský model. Zdanění, obecné uchopení výdajové politiky, roli státu a jedince ve společnosti. Mají-li být reformy trvalé, musí být podpořeny širokým společenským a politickým konsensem. To jsme nakonec v minulosti viděli, že pokud není a chybí, tak to stejně nikam nevede, když to některá politická reprezentace prosadí na sílu, jako byl třeba druhý pilíř. A ten bohužel dlouhodobě chytí, tento konsensus. Co mě ovšem mrzí, je skutečnost, že v návrhu usnesení z výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu je výzva určena vládě, a ještě tedy trochu zvláštně i ministerstvu financí. Vláda tedy nepracuje ve vzduchoprázdnu, to bych tady chtěla připomenout, nemá zákonodárnou moc. Vláda je sice podle Ústavy České republiky vrcholným orgánem výkonné moci, ale zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a Senát. Samozřejmě s výjimkou rozpočtu, ten schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. To znamená, měly by být rovněž diskutovány aspekty rozpočtové, aspekty dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí u projednávaných klíčových předpisů. A ještě ta poznámka malá, že je projednáván konvergenční program až nyní. Za to opravdu nemohu, my jsme ho sem poslali začátkem května, pokud se nemýlím, roku 2020. Je to otázka samozřejmě nějakých organizačních výborů. V tuto chvíli k tomu nemohu nic víc říct. Samozřejmě, že ten materiál je neaktuální, to jsem řekla i ve svém úvodním slově. Je to jasné, vychází z nějaké dubnové predikce, která dnes určitě je velmi zastaralá, nezohlednila a nemohla zohlednit v té době celou řadu aspektů, které dnes známe. Co se týká míry zadlužení, tak ono, mezi námi, 40 % HDP je reálné zadlužení. Jestliže jsme byli na 30,8 % v loňském roce, 9 % máme teď deficit, tak 40 % se přiblížíme, asi jsou to jednoduché kupecké počty a nikoho to z nás nemůže připravit. Není to nic mimořádného v tak bezprecedentní krizi, která je srovnatelná s krizí 30. let minulého století. Tady nemáme v novodobé historii, posledních 30 let, srovnatelnou krizi. Ani ta před těmi 12 lety není s tímto srovnatelná. Takže já si myslím, že těch 40 % není nic, co by nás překvapilo. Ale podívejme se na země další, buďme spravedliví. My jsme vyšli z velmi nízkého zadlužení. Mimochodem, pane předsedo, v roce 2013, když tedy jste mluvil o Andreji Babišovi, když Andrej Babiš přebíral ministerstvo financí, tak zadlužení bylo 44,9 % HDP v roce 2013. Takže těch 40 % bude pořád méně, než v jakém stavu ta míra zadlužení byla v roce 2013. Jenom se podívejme na země Evropské unie. Mluvil jste tady o dluhové brzdě, o paktu stability, o tom, že ona se má pohybovat zhruba kolem 60 %, což je jedna z podmínek maastrichtských kritérií pro eurozónu. A kdo to ze zemí Evropské unie dodržoval? Německo mělo před pandemií 58 %. Teď se bude pohybovat po dalším zadlužení kolem 75 %. A další země. Mohu vám donést data, která mám sice z května, protože novější nejsou, ale samozřejmě my jsme byli premianti, třetí nejnižší zadlužení, a i po tomto zvýšení deficitu zůstaneme na tom třetím. To nakonec potvrdilo i OECD, to nejsou žádná čísla z dílny ministerstva financí. A ono, když se o tom bavíme, musíme si říct, že to zadlužení se tady neobjevuje jen tak z plezíru. Je podloženo celou řadou zákonů, o kterých rozhodl parlament, ale i tento Senát. Já si vzpomínám, že celou řadu zákonů covidových, kde jsme řešili určitý druh podpory, tak jste i vraceli třeba s návrhem na zvýšení té konkrétní podpory. Nebo tam byla celá řada opozičních návrhů na půdě parlamentu. Takže musíme to vždycky zasadit do toho konkrétního kontextu, že ta míra zadlužení šla do té ekonomiky, půjde do ekonomiky, půjde do investic, půjde do obcí, do dotačních programů, do kompenzačního bonusu, který si teď ještě navyšujeme, což vám řeknu u některého dalšího zákona, který tu mám na programu.

Vynakládání prostředků v rámci pomoci, mluvil tady o tom pan místopředseda Štěch, já s tím souhlasím, má být zacílená, my jsme na tom samém začátku neměli moc čas přemýšlet o tom zacílení. My jsme museli pomáhat těm velikým skupinám zaměstnanců, aby nezůstali ze dne na den bez práce. Ze dne na den by to nebylo, máme tady naštěstí sociální smír, ale ta nejistota by se prohloubila, nevěděli jsme na začátku, jak dlouhá bude pandemie. Nevěděli jsme, jak dlouho to bude trvat, museli jsme pomáhat OSVČ, vypnuli jsme jim ekonomiku, v důsledku pandemie samozřejmě. Stojíme si za tím, že to bylo rozhodnutí správné. Až historie ukáže jak, a bude to hodnotit tak, jak dneska hodnotí historie krizi a opatření v letech 8, 9, 11 a 12. Ale to teď nechme být. Takže samozřejmě pokud teď už děláme konkrétní programy, v pondělí vláda schválila COVID – Ubytování, restart hotelů, penzionů, COVID-KULTURA, různé festivaly, chceme pomoci do částky 5 milionů spíš těm menším akcím. Zvažujeme podporu cestovního ruchu, další, která se chystá, ta už je samozřejmě cílená. Jsou to dotační programy, které podléhají zákonu o rozpočtových pravidlech, podléhají kontrole ať už Finanční správy, NKÚ, ale třeba i trestně-právním důsledkům, takže tam samozřejmě ta pravidla jsou jasně daná. Co se týká fondu obnovy, nevím, jestli chcete, samozřejmě mám už takový jednoduchý, možná v tom příštím bodu se k tomu vyjádřím, toho, co vlastně se podařilo české delegaci vedené premiérem Andrejem Babišem prosadit. Já si myslím, že to je mimořádný výsledek. To, co se podařilo po těch pěti dnech a nocích, kdy skutečně nespali, já jsem tam měla zástupce z ministerstva financí, pana ředitele Částka, takže jsem měla zprávy i od pana premiéra. Byl to tvrdý boj, podstatné je, že zůstáváme čistým příjemcem. To je podstatné. Naše obálka, zatím je dána obálka, takže se ty jednotlivé náplně budou debatovat, se podstatně zvýšila. Podařilo se nám prosadit větší míru flexibility, budeme si více mluvit do toho, kam ty peníze si dáme, což je také důležité. Ne, že nám to bude diktovat a pak zjistíme, že v tom minulém víceletém rámci šlo 80 miliard na MPSV do měkkých programů a do zdravotnictví šlo jenom 8, 9, takže to si myslím, že je velký výsledek zaťatosti a sveřeposti našeho premiéra, samozřejmě V4 a dalších, kteří o tom rozhodovali. Podařilo se také snížit, což samozřejmě hlavně takové ty šetřivé státy severské prosadily, podařilo se snížit i objem těch půjček, protože nechtěla určitá skupina států, kterou my jsme podporovali, abychom se zadlužovali více, protože my to až tak nepotřebujeme, my si půjčujeme levně. Nám se podařila velká emise. Minulý týden o tom mluvilo ministerstvo financí. Lidé nám dokonce platí za to, že si mohou koupit české státní dluhopisy. Samozřejmě, byla to eurová emise. Objevily se na sítích samozřejmě okamžitě, jak každý dobrý skutek je po zásluze potrestán, názory, že doplatíme na kurzové rozdíly. Nedoplatíme. Pokud si půjčujeme v eurech, je to na splátky v eurech. A přesně to cílíme tak, aby nám to časově vyšlo. Takže je to naopak, nám bude placeno, úrok je minusový. Takže to jsou všechno věci, děláme to promyšleně, děláme to proto, že máme pořád velice dobrou rentabilitu. Jde o to, abychom si ji udrželi. Proto všechno děláme. A samozřejmě vyjednané evropské peníze budou ve prospěch rozpočtu, a nejen rozpočtu státního, ale samozřejmě i rozpočtu municipalit, kam pravděpodobně mířil i pan senátor Čunek.

Ještě na pana předsedu Vystrčila, nevím, jestli tady ještě je... Nevadí, odpovím. Promítnutí nové reality do konferenčního programu, ta nová realita se promítne samozřejmě do státního rozpočtu 2021 a následně do střednědobého výhledu na ty následující roky. Takže tam budou promítnuty nové skutečnosti. Ještě možná k platu úředníků. Pochopila jsem, že pan senátor Čunek tam mířil. Senát může jít příkladem.

Tady nemáte státní úředníky, máte tady pod zákoníkem práce, ano, já vás podporuji. To je podpora, pane senátore. Můžete jim snížit platy na 80 %. Můžete jít příkladem u svých platů. To těžko udělá vláda za vás. Takže to já samozřejmě hodnotím pozitivně.

Já bych chtěla upozornit na jednu věc. V rozpočtu 2019 jsem poprvé v historii jako vůbec první ministr financí zrušila tzv. mrtvé duše. To znamená, tady běžně byla praxe, že se vyplácely peníze i na neobsazená místa. Nepochopitelné. V roce 2020 jsem snížila 10 %. Řekla jsem, snížíte 10 % úředníků, to byla ještě konjunktura, takže samozřejmě to bylo všechno jednodušší, 10 % úředníků, a kdo to nesnížil, tak jsem krátila prostředky. Nenaškrtáte tam desítky miliard, v tom 1. roce to byly 3 miliardy, v tom druhém asi také 3, protože jsem samozřejmě nesnižovala policistům, hasičům, tam se pořád doplácel deficit, který oni si pamatovali z té minulé krize, kdy jim natvrdo tehdy ještě ministr financí snížil platy o 10 %. A podle mě možná i ohrozil bezpečnost země, to si troufnu říct. Takže touto cestou nepůjdeme.

Já samozřejmě se připravuji na nejtvrdší vyjednávání o rozpočtu roku 2021. To bude rozpočet ve volebním roce, to bývá o to samozřejmě složitější. Jednak to budou tvrdá vyjednávání, jednak musíme ukočírovat nějaký vývoj veřejných financí. My se nemůžeme vrátit na 40 miliard, to jsem tady vysvětlovala už z 500miliardového schodku, když jsem tu byla s novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, protože bychom museli buď brutálně navýšit daně, anebo brutálně škrtat. A rozhodně bychom se do prosperity neproškrtali, ať si říká, kdo chce, co chce, to už jsme si tady zažili před 12 lety. Viděli jsme, jak to dopadlo. Byli jsme v roce 2011/12 zpět v mělčí recesi. Jenom v důsledku těch restrikcí a té silné, tvrdé, nepromyšlené konsolidace.

Takže to nebude cesta. Nicméně budu tvrdě tlačit na snížení provozních výdajů. Sama řídím obrovskou kapitolu, vím, že to jde. Budu tlačit samozřejmě i na případnou redukci počtu úředníků, to hlídám pořád, hádám se o každého jednoho úředníka. Na druhé straně, buďme rozumní, ti státní úředníci jsou i ti zaměstnanci krajských hygienických stanic, jsou to i ti pracovníci úřadu práce, kteří teď procesují Antivirus. Jsou to i ti tolik kritizovaní pracovníci Finanční správy, kteří nad rámec svých běžných povinností, které samozřejmě plní a plnit musí, vyplatili teď zhruba asi 22 miliard na kompenzačních bonusech a zprocesovali asi 730, 720 000, já nevím, mám to tady v tabulce, čestných prohlášení, které se musí samozřejmě uhlídat, zprocesovat. A budeme řešit za chvilku kompenzační bonus pro dohodáře. Nakonec jsem se toho ujala, abychom se někam posunuli, bude to zase dělat ta zaklínaná Finanční správa.

Buďme trochu spravedliví, určitě ten problém není ani černý, ani bílý, ale je černobílý. Já tím, že se pohybuji celý život ve veřejném sektoru, tak si troufnu říct s velkou pokorou, že trochu dokážu tyto argumenty ukočírovat. Protože samozřejmě úředník vám bude vždycky povídat, a nakonec byla jsem také, že potřebuje dalších ještě deset k tomu. Nakonec kdo se v té exekutivě pohybujete, třeba i v roli hejtmanů, tak mi můžete dát zapravdu. Ale určitě to je cesta, proto mě šokoval názor odborářů, kteří tento týden vystoupili, že budou chtít na příští rok růst platů úředníků o 7 %. Asi to bylo tak absurdní, že ani média se mě nepřišla zeptat na názor. Tak jim to asi připadalo absurdní, protože nevím, co bych k tomu řekla jiného.

To jsou nárůsty, které byly možná v konjunktuře. Ano, dobře, souhlasím. Máme tam 60 % vysokoškoláků, byl nějaký růst, ale v době, kdy soukromý sektor šetří a kdy naopak bude možná bojovat o přežití svých zaměstnanců, tak si myslím, že toto rozhodně není namístě. Abychom šli nad nějakých... Máme teď inflaci asi 3 %, my počítáme, že inflace na konci roku klesne, že to byl takový přechodný stav, způsobený určitými... My to sledujeme pravidelně, takže to by mi samozřejmě připadalo úplně bezprecedentní.

A co se týká platů ústavních činitelů, mluvím i o sobě, tak my jsme připraveni. My jsme připraveni jako vláda. Víte, že jsme už na ten předcházející rok snížili a rozmrazili ten 20% nárůst, který tam byl připraven od té poslední pravicové vlády. Rozmrazili jsme to, ten růst byl 10 %. Jsme připraveni. Já si myslím, že by ten růst tam být neměl.

To znamená, my o tom budeme mluvit, měli bychom být solidární s celým zbytkem společnosti. Takže to byla podpora vašich slov. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní ministryni za vyjádření se k rozpravě. Pro pořádek se ptám pana senátora Beka, jestli se nechce vyjádřit? Nechce, takže zbývá vyjádření pana garančního zpravodaje, pana Vilímce, a my se u předsednického stolku vyměníme.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane zpravodaji, pojďte.

Senátor Vladislav Vilímec:  Paní ministryně se mě ptala, jestli odcházím. Já odcházím k řečništi, paní ministryně, protože ještě musím splnit své povinnosti zpravodaje a vyjádřit se k proběhlé diskuzi. Vystoupili tři senátoři. Dílem to bylo přímo k rozpočtové strategii, dílem i k některým věcem, které přímo nebo nepřímo souvisejí s dnešní krizovou situací. Vystoupila paní ministryně. Jak je jejím dobrým zvykem, reagovala na věci, které zde padají, i na věci, které zde nepadají, ale to už je taková tradice. Obohatila nás o nové rčení, takové zajímavé, to si budu pamatovat. Problém není ani černý, ani bílý, ale je černobílý. To se mi hodně líbilo, to si budu pamatovat. To někdy použiji, paní ministryně.

To je asi k reflexi té diskuze, která proběhla. Snad poslední věc. Samozřejmě pokud by Senát měl projednávat návrh rozpočtové strategie, a já bych o to velmi stál, tak by se asi musel změnit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kde by bylo předpokládáno, že Senát i Poslanecká sněmovna to bude projednávat. Tady nepřímo vyzývám paní ministryni, aby se snažila o nějakou další novelizaci toho zákona, takovou věc předložit. Protože jinak debatujeme o věci, která je již dávno poslaná do Evropské komise, do Evropské rady. A byla by poslaná, i kdyby nebyla krize. Ta krize s tím úplně nesouvisí, ta souvisí pouze s tím, že rozpočtová strategie a predikce je zastaralá, ale nesouvisí to s projednáváním a možností vyjadřovat se k návrhu rozpočtové strategie.

Senát by měl teď přistoupit k hlasování. Jak jsem zaznamenal, byl podán jediný návrh, a to návrh stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Paní ministryně to nějakým způsobem komentovala. Komentovala závěry Národní rozpočtové rady, s některými nesouhlasí expertně. Škoda, že neřekla, s jakými závěry nesouhlasí, abychom byli poučeni. Já jsem si to velmi podrobně přečetl a s těmi závěry z větší části naprosto souhlasím. Pokud paní ministryně s nimi expertně nesouhlasí, tak je škoda, že neřekla, s jakými.

Jinak ten návrh usnesení, o kterém bychom měli hlasovat, tak já jej znovu přečtu. (Milan Štěch: Není potřeba, máme ho písemně.) Tak není potřeba, máte ho písemně.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Návrh máme písemně k dispozici. Opravdu nezazněl jiný návrh, např. abychom hlasovali po jednotlivých částech, protože tady některé věci byly zpochybňovány. Ale budeme tedy hlasovat tak, jak bylo navrženo panem zpravodajem. Spustím znělku.

Přítomno je 72, kvórum pro přijetí 37, návrh byl schválit usnesení, které nám bylo navrženo hospodářským výborem.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí... Přerušuji hlasování, zmatečné. Paní ministryně, chcete se vyjádřit k tomu usnesení? Já myslím, že ve svém vystoupení to řekla, ale budiž. Není to pozměňovací návrh. Ve vystoupení na to paní ministryně reagovala. Kdyby to byl pozměňovací návrh, tak ji požádám o stanovisko, ale tohle je drobet jiná platforma. Byl jsem přerušen, tak počkáme.

A budeme znovu hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 74, kvórum 38, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji jak zpravodajům, tak i paní předkladatelce.

Budeme projednávat další bod. Projednáme bod, kterým je

 

Pozměněný návrh víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a nástroj EU na podporu oživení

Tisk EU č. N 053/12

Tisk EU č. N 054/12

Tisk EU č. K 055/12

Tisk EU č. K 056/12

Tisk EU č. J 057/12

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 053/12, N 054/12, K 055/12, K 056/12 a J 057/12. A dále N 053/12/01 a N 054/12/01, dále K 055/12/01, K 056/12/01 a J 057/12/01.

Já opět prosím paní ministryni financí, aby nás seznámila s těmito materiály.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, na dnešní schůzi byly zařazeny dokumenty, které komise představila na konci května jako součást komplexního plánu na podporu oživení v Evropě v reakci na hospodářskou a zdravotní krizi, způsobenou pandemií COVID-19. Vláda k legislativním a nelegislativním návrhům schválila dne 29. června tři rámcové pozice.

První se věnuje výdajové straně, druhá řeší nově vytvořený nástroj, facilitu na podporu oživení a odolnosti, který představuje největší část nástroje na podporu oživení. Poslední rámcová pozice se zabývá příjmovou stranou, tedy jak budou výdaje financovány.

Minulý týden se 15. července konal tady na půdě Senátu, i za účasti pana premiéra, seminář, který se tomuto tématu podrobně věnoval. Jsem ráda, že se seminář setkal s velkým zájmem z vaší strany a mohli jsme společně o těchto důležitých otázkách diskutovat. Schvalování návrhu na půdě EU tentokrát probíhalo velmi rychle, určitě jste to sledovali v médiích. V pátek 17. července začala v Bruselu mimořádná Evropská rada s cílem nalézt shodu na podobě víceletého finančního rámce na období let 2021-27 i plán na podporu oživení.

Jak víte, Evropská rada trvala více než 4 dny, nakonec však včera brzy ráno dospěla k dohodě. O výsledku jednání budete podrobně informováni ministrem zahraničí. Mně dovolte jenom tady stručně říct, tak, jak mi rychle kolegové, nebo respektive kolega, pan ředitel Částek, tak, jak byl přítomen celou dobu jednání s panem premiérem, tak jak mi zpracoval rychle podklady. Zaměřím to na důležité věci, prostředky pro Českou republiku a velmi stručně zasadím spíš do čísel.

Víceletý finanční rámec pro dalších 7 let byl schválen ve výši 1074 miliard euro. Plán obnovy, který víceletý finanční rámec nově doplňuje, zůstal v objemu 750 miliard euro. Došlo však k úpravě poměrů mezi granty a půjčkami. Snížení objemu grantů na 390 miliard eur z původních 500 miliard eur. Současně byl navýšen objem půjček na 360 miliard eur z původních 250.

V nyní končícím období, tzn. pro roky 2014-20, jsme z rozpočtu EU dostali 31,943 miliardy euro, tedy 862,5 miliardy korun. Na další období máme celkově dostat přibližně 35,7 miliardy euro, které představují 964 miliard korun. Některé částky podléhají přepočtu alokací dle skutečného propadu HDP. Česká republika dostane celkově na příští období v porovnání s tímto obdobím asi o 101,5 miliardy korun více.

Během summitu se podařilo české delegaci vedené premiérem Andrejem Babišem vyjednat 1,55 miliardy eur navíc na kohezní politiku, což je zhruba asi 42 miliard. V rámci vyjednávání se podařilo České republice jako jediné zemi navýšit možnost převodů mezi fondy až do výše 25 %. To nám umožní optimálně čerpat prostředky zejména na investice. To byla naše hlavní pozice, mít větší flexibilitu. Granty pro všechny země se z původní částky 500 miliard snížily o 110 miliard eur u fondu obnovy a u víceletého finančního rámce o 25 miliard eur.

Po těchto změnách se tedy celková čistá pozice České republiky oproti původnímu květnovému návrhu Komise zvýší o cca 2,886 miliard euro, tedy zhruba o 77,9 miliard korun. České republice se v rámci vyjednávání podařilo snížit objem centrálně řízených programů, nad kterými máme menší kontrolu, a naopak zvýšit prostředky pro Českou republiku na programy s národními obálkami.

Z hlediska plateb do rozpočtu EU bylo odsouhlaseno pouze zavedení nového zdroje z nerecyklovaných plastů. Myslím, že důležité je snižovat objem nerecyklovaných plastů v rámci EU, takže se nejedná o evropskou daň. Nadále bude mít nad tímto zdrojem kontrolu Rada, to znamená členské státy.

Co se týká úspor, došlo k úsporám u položek, které jsme kritizovali, včetně původní výše alokace. Z celkového balíku byl odstraněn návrh na navýšení tohoto víceletého finančního rámce o 11 miliard euro, tzn. takzvané přemostění. Zbytečně se tak nebude nic komplikovat a schvalovat změny po zbytek období do konce roku. Došlo k zásadním úpravám některých programů, které byly dlouhodobě kritizovány ze strany premiéra. Snížena byla alokace na půjčky v rámci InvestEU, zcela zrušen je nový nástroj na podporu solventnosti, který chtěla vytvořit Komise, Solvency. S tím souvisí i vyškrtnutí pasáže, k navýšení celkového kapitálu Evropské investiční banky ve výši 175 miliard euro. O dalších krocích potom bude rozhodovat Rada guvernérů této banky. Pro Českou republiku to znamená konkrétně úsporu 4 miliardy Kč.

Co se týká podmínek implementace programu, byly upraveny ve prospěch návrhů, které jsme prosazovali. U některých nových programů, které mají platit od budoucího roku, REACT-EU v kohezi je umožněno ex post financování. To znamená, že by byly zpětně způsobilé výdaje již k 1. únoru letošního roku, kdy přišel vir. Podmínky pro implementaci jsou flexibilnější. Byly navýšeny obecné flexibility pro převody mezi fondy na 20 %, což je naše velká zásluha, České republiky. A značný nárůst oproti návrhu Komise, který byl na úrovni 5 %. Pouze a výhradně pro Českou republiku pak mohou převody dosahovat až výše 25 %. Umožní to zesílit investice na infrastrukturu.

Čerpání peněz z fondu spravedlivé transformace nebude podmíněno stanovením národního cíle klimatické neutrality do roku 2050. Dosud jsme se zavázali jen ke společnému celoevropskému cíli, což jsou závěry Evropské rady z prosince 2019. Navzdory tlaku Komise, a prosím teď, pan hejtman tady není, škoda, tak třeba jsou tady další, navzdory tlaku Komise se nám podařilo udržet spolufinancování na úrovni 85 % u méně rozvinutých regionů a členských států. Obdobně jsme prosadili zachování pravidla N+3 pro čerpání prostředků kohezní politiky.

Ještě k těm půjčkám, splácení a nové zdroje, co se týká data, od kdy by byla půjčka Komise na trhu splácena, původně navrhovaný termín 1. ledna 2026 byl smazán, uvádí se, že pokud budou zavedeny nové vlastní zdroje, začne splácení ještě před koncem tohoto rozpočtového období, tzn. 31. prosince 2027. Od příštího roku bude zaveden nový vlastní zdroj jako poplatek 0,8 eura za každý kilogram nerecyklovatelných plastů. Komise má příští rok vydat návrhy na dva nové zdroje, digitální daň a uhlíkové clo na hranicích, ale o tom, předpokládám, že bude ještě velká debata. Co se týká Government facility na podporu oživení, tak velký sporný bod, zpráva Government facility na obnovu dopadla tradičním evropským kompromisem. Jednotlivé národní plány obnovy budou hodnoceny do dvou měsíců Komisí, která si k nim vyžádá stanovisko hospodářského a finančního výboru, poté se k nim mají kvalifikovanou většinou vyjádřit členské státy, Rada ministrů, a pravidlem bude, že se bude hledat konsensus. Když nebude dosažen, tak jedna nebo víc zemí může požádat o projednání na Evropské radě. Tím je uspokojeno i Nizozemí. Jih zase dostal záruky pro své obavy, že dojde k prodlevám ve schvalování tím, že by byly stanoveny lhůty, do kdy je třeba, jen na tři měsíce. Oproti dřívějším verzím kompromisu nelze odkázat problematiku na Radu ECOFIN, což je Rada ministrů financí. Co se týká rule of law, zásadní diskuse proběhla, tak jak v problematice kondicionality, v oblasti právního státu, pro ČR nebyl ani původní návrh Charlese Michela problematický, úpravy v textu, ke kterým došlo během této Evropské rady, vychází vstříc některým obavám Polska a Maďarska. Evropská rada se k této problematice brzy vrátí.

Zachovaný byl i horizontální cíl 30 % investic do boje se změnou klimatu. Jde o navýšení zpět z 25, za kterým velmi silně stála Komise a čistí plátci. Nárůst se projeví v sektorové legislativě, např. potřebou zacílit 30 % prostředků z rozvoje venkova do klimatických zelených investic. Tolik asi ve stručnosti tento můj pracovní podklad od kolegů, kteří byli přítomni. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 053/12/02, N 054/12/02, K 055/12/02, K 056/12/02 a J 057/12/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Mikuláš Bek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Byl jsem tak zdrženlivý u předchozího bodu proto, že evropský výbor předchozí tisk vzal jako historický dokument pouze na vědomí. Naproti tomu u tohoto balíku tisků samozřejmě probíhala na evropském výboru rozsáhlá diskuse, která byla, jak zmiňovala paní ministryně, také pozitivně připravena seminářem, který zde proběhl, a samozřejmě debata bude ještě pokračovat zítra, protože fakticky máme celou agendu rozdělenu do několika projednávaných bodů. Poslední Evropská rada se věnovala výhradně těmto záležitostem, tzn. část reakcí na aktuální vývoj si můžeme jistě ještě nechat na zítřek, byť to bude probíhat v jiném personálním obsazení. Musím říci, že celá situace s dynamickým vývojem nám úplně neulehčuje to, že by stanoviska byla zcela aktuální. Na druhé straně se domnívám, že usnesení, které přijal evropský výbor, zůstává v zásadě použitelné a nemusíme ho výrazně modifikovat, spíš potom reakce Senátu na aktuální vývoj posunout do druhého bodu. Ještě mi dovolte úvodem jednu příjemnější poznámku. Diskuse o víceletém finančním rámci a novém nástroji na podporu oživení bohužel nezbytně probíhá v poměrně nepřehledném prostředí v časovém stresu, ve kterém v dobré vůli Evropská komise připravovala ty návrhy, protože nepochybně tady platí to, že celá věc je poměrně naléhavá z hlediska časového. Na druhé straně, pokud čtete pozorně předlohy, tak je vidět, že v řadě případů pro aktualizovaná nařízení byla použita původní textace upravovaná za chodu, což úplně vždy nepřispívá ke snadné srozumitelnosti textů. Navíc se Evropská komise pohybovala v legislativním rámci zejména smlouvy o fungování EU, který pro tu masivní půjčku nevytváří zcela jednoznačné podmínky, takže i terminologicky řada dokumentů kolísá mezi tím, že jsou označovány nové zdroje jako vnější zdroje rozpočtu, které nejsou přímo součástí rozpočtu, na druhé straně ve zkrácených komunikačních sděleních velmi často jsou nové prostředky označovány za součást rozpočtu. Slovo rozpočet mívá v textech velmi rozdílné významy, jen upozorňuji na to, že nepochybně se za tím skrývá velmi riskantní pole z hlediska právního. Také se v dokumentech pracuje jak s cenami roku 2018, což je v základních dokumentech běžné, ale v některých textech se pracuje s běžnými cenami, které jsou odlišné, tzn. pro přehlednost to není úplně komfortní.

Zadruhé bych chtěl upozornit na to, že celá debata v médiích i v politickém prostředí má nezbytně tendenci k velkému zjednodušování. Velká pozornost se v minulých dnech upřela například k alokačnímu klíči, který má být použit ve významné části toho nového nástroje na podporu oživení, na druhé straně za evropským rozpočtem jako celkem je klíčů celá řada. Pro jeho různé části jsou používány různé alokační mechanismy a nepochybně odpovídají různým cílům. Také pro různé země jsou různě příznivé.

Dovolím si také poznamenat, že nepochybně vyjednávací pozice ČR v tomto případě, v téhle složité agendě není úplně jednoduchá, protože objektivně zájmy členských zemí se poměrně výrazně liší, a to i tam, kde jsou tradičně spojenci, protože například alokační mechanismy byly přivítány Polskem a Slovenskou republikou v minulých týdnech, naproti tomu pro ČR byly obtížně přijatelné, takže hledání spojenectví v tomto případě je mimořádně složité.

Ještě bych chtěl velmi krátce doplnit výklad paní ministryně o zcela aktuálním vývoji. Rozumím tomu, že ocenila výsledky jednání pro ČR. Jenom si dovolím doplnit trochu více odstínů do toho obrazu úspěchů a menších úspěchů či neúspěchů ve vyjednávání. Česká vládní pozice byla taková, že chceme odstranit rabaty, místo toho se rabaty zvyšují. I ústy premiéra zdůrazňovala vláda to, že usilujeme o navyšování grantů. Nakonec se navyšují půjčky v novém nástroji. Alokační klíč pro rozhodující část nové facility, který vláda kritizovala i v poslední verzi předložené předsedou Michelem, zůstal stejný. Vláda usilovala o prodloužení lhůty na závazkování čerpání z nového nástroje. Místo toho se lhůta zkracuje. Ústy premiéra se vláda vyjadřovala kriticky k tomu podílu celého rozpočtu, který má být využit v souvislosti s Green Dealem, nakonec se ta závazná část zvyšuje.

Teď nekomentuji to, zda se mi to osobně líbí, nebo nelíbí, jenom konstatuji, že pozice vlády se podařila naplnit nepochybně v některých bodech, v některých bodech nikoliv. Nebudu resumovat rozpočet, to bychom mohli uspořádat další seminář. Já se místo toho pokusím okomentovat to relativně obsáhlé usnesení, které v této věci přijal evropský výbor a který také evropský výbor doporučuje Senátu jako východisko pro jeho usnesení. Ten návrh nebo to doporučení má celou řadu bodů členěných ve dvou úrovních. V úvodu navrhujeme ocenění iniciativy Evropské komise, protože se domníváme, že rychlé nalezení cesty k evropskému rozpočtu je samozřejmě v téhle situaci koronavirové epidemie mimořádně důležité. Také evropský výbor vnímá ty argumenty, které zazněly ve prospěch společné půjčky, pro ty z vás, kteří jste tu nebyli na tom semináři, tady zazněl odborný názor, který nebyl zpochybněn, že prakticky jenom malá skupina zemí by si mohla samostatně půjčovat za výhodnějších podmínek, než si bude moci půjčovat Evropská komise. Těmi výhodnějšími zeměmi jsou Německo, některé skandinávské země, ale zřejmě ne ČR. Takže pro většinu členských zemí, budou-li chtít, může být cesta přes půjčky tohoto typu výhodnější než individuální vyjednávání. Ve třetí kapitolce návrhu evropský výbor zdůrazňuje především časovou naléhavost opatření ke stabilizaci a obnově evropského hospodářství. To snad si nežádá velkého komentáře. I v Senátu při projednávání nejrůznějších podpůrných nástrojů zaznívaly argumenty ve prospěch rychlých intervencí. Také zdůrazňujeme zájem České republiky jako otevřené a vývozně orientované země na celoevropském zotavení. Pokud jste sledovali průběh Evropské rady v médiích, možná víte, že tam také kolovala data o tom, nebo tabulky ilustrující to, jak jednotlivé členské země profitují ze společného trhu. Tam bylo docela dobře vidět, že Česká republika patří k těm zemím, které mají bytostný zájem na společném trhu, protože je to pro Českou republiku ekonomicky výhodné.

Zatřetí, zdůrazňujeme nezbytnost souladu mezi těmi deklarovanými cíli, které vedou k navýšení rozpočtu, které je z hlediska historie Evropské unie mimořádné, k souladu mezi těmito cíli a zároveň indikátory, které jsou používány v alokačních mechanismech. Pro důvěryhodnost celého tohoto kroku z hlediska veřejnosti je nezbytné, aby indikátory byly v souladu s deklarovanými cíli, což je samozřejmě do značné míry problém některých těch historických indikátorů, které reflektují situaci před krizí. Přestože samozřejmě rozumíme tomu, že ta nová facilita má složit nejenom k tomu zotavení, ale také k posílení odolnosti. Výbor také zdůrazňuje potřebu nalezení vyváženějšího poměru mezi třemi základními cíli, které se skrývají za rozpočtem, to je tradiční agenda konvergence, je to reakce na krizi a pak je to také agenda strukturálních reforem, které jsou adresovány zejména v evropském semestru. Evropský výbor v diskusi konstatoval, že původní verze, která byla předložena, dává velký důraz na odstranění historických strukturálních problémů, ale domníváme se, že je potřeba hledat vyváženější pozici, i vůči konvergenci, i vůči reakci.

Zdůrazňujeme také naléhavost dosažení dohody o způsobu splácení půjčky, protože je všem čtenářům těch dokumentů jasné, že teď se do jisté míry vystavuje bianco šek, dohodly se finanční rámce, ale čeká nás velmi komplikovaná debata o tom, jakým způsobem budou ty závazky v budoucnu spláceny.

Začtvrté, ten návrh usnesení podporuje rychlé přijetí víceletého finančního rámce, podporuje vládní úsilí o vyváženější konstrukci alokačních klíčů a vyjadřuje podporu kondicionalitě dodržování principů právního státu.

Zapáté, výbor vyjadřuje znepokojení nad výrazným krácením prostředků na řešení problémů migrace, správu hranic, bezpečnost a obranu, které se objevuje už v tom kompromisním návrhu, který byl zveřejněn před Evropskou radou, ale na Evropské radě dochází ještě k prohloubení toho problému. Tam v souladu s dlouhodobými postoji Senátu se domníváme, že je to chyba.

Zašesté, to usnesení upozorňuje vládu i Evropskou komisi na potřebu co nejdříve dohodnout podrobnější režim nových prostředků, protože v tuto chvíli panuje velká nejistota o tom, co budou i technické limity pro využívání prostředků. Myslím si, že na to máme s vládou v tuto chvíli podobný názor, že ten dosavadní obraz nových nástrojů je pořád velmi obecný.

Sedmá část toho návrhu se obrací vůči vládě České republiky. V první odrážce dílčí výbor vyjadřuje jakési povzdechnutí nad tím, že v těch vládních pozicích se sice objevují teze o tom, co Česká republika odmítá, případně co požaduje, ale považujeme za dobré, aby v takových kontextech vláda přispívala k hledání toho kompromisu i formulací odvážnějších návrhů, které by mířily k možné shodě na úrovni Evropské unie.

Druhá dílčí odrážka téhle části míří k vládnímu postoji, který byl deklarován v minulém týdnu i tady. Vláda ve své pozici požadovala, aby se změnil časový horizont závazkování prostředků z nového nástroje. Evropská komise původně navrhla, aby byly prostředky závazkovány po dobu 4 let. Investice by se mohly čerpat celých 7 let, ale znamená to, že by projekty musely být schváleny, dojednány v horizontu 4 let. Kdyby se to posunulo, fakticky by to znamenalo při uplatnění pravidla N+3, že část těch investic bude přicházet za 10 let od pandemie, od té krize. To evropský výbor považoval v debatě za příliš dlouhý časový horizont, protože zdůvodňovat investice, které budou dobíhat ještě za 10 let ode dneška, tohle považovat za nástroj řešení krize se nám zdálo už jako příliš volné definování té naléhavosti. Naše debata mířila k podpoře původního návrhu Evropské komise. 4 roky na závazkování, 7 let na čerpání investičních prostředků. Zároveň jsme vyjadřovali obavu z návrhu, který se objevil v posledních dnech z iniciativy předsedy Michela, který navrhoval zkrácení na 3 roky závazkování, a to se bohužel potvrdilo i na Evropské radě. Tam nepochybně existují důvody k obavám, zda se podaří ty projekty v dostatečné kvalitě připravit v tomhle krátkém časovém horizontu.

Třetí pododrážka se týká věci, která vzbuzuje otázky v parlamentech mnoha členských zemí. To je otázka ratifikace rozhodnutí o vlastních zdrojích. V minulosti v České republice byla tahle otázka řešena tak, že vlastní zdroje, jejich rámce byly promítnuty do zákona o rozpočtových pravidlech. Ovšem samozřejmě to bylo v dobách, kdy se víceméně opakovala historicky nastavená praxe. Tentokrát dochází k tomu bezprecedentnímu kroku, že si Evropská komise má půjčit 750 miliard eur, to nepochybně vyvolá politickou debatu v České republice i u nás o tom, jakým způsobem tenhle krok podpořit na úrovni parlamentu. Řada členských zemí Evropské unie nemá úplně jasně nastavená pravidla v této věci. Zřejmě část členských zemí míří ke schvalování těchto věcí v režimu mezinárodních smluv. Je otázka, zda jiný režim poskytne dostatečnou míru právní jistoty.

Čtvrtá odrážka vyzývá k tomu, abychom vyvodili jisté ponaučení z historie čerpání strukturálních fondů v České republice a pokusili se, pokud možno, zjednodušit čerpání, administrativní náročnost čerpání fondu. Já jsem bohužel ve své předchozí roli prorektora a rektora byl zodpovědný za agendu strukturálních fondů v posledních 15 letech na velké instituci, která patří k největším příjemcům strukturálních fondů v České republice. Ten historický trend podle mé zkušenosti je bohužel takový, že se věci komplikují, nikoliv zjednodušují. Přes ujištění a přísliby před každým novým víceletým finančním rámcem, tak ta praxe v skutečnosti je stále komplikovanější. Nedělám si iluze, ale jsem přesvědčen o tom, že bychom měli ten pokus provést.

Poslední odrážka vyzývá vládu, aby zahájila širší dialog s parlamentem, sociálními partnery, reprezentací krajů i obcí. Debatu o tom, jak využijeme nových nástrojů, protože čas kvapí. Milníky jsou nastaveny velmi přísně, zvlášť po tom zpřísnění, ke kterému došlo během tohoto víkendu, pokud jde o časový horizont. Výběr těch klíčových projektů je třeba provést pod velkým časovým tlakem. Tolik můj komentář k tomu návrhu usnesení. Prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji, za velmi podrobné objasnění usnesení a doporučení výboru. Dále se problematikou zabýval výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přeje si pan senátor a zpravodaj Herbert Pavera vystoupit? Ano. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Já budu jen krátký, protože řadu věcí řekla paní ministryně, ale především zpravodaj evropského výboru, pan Mikuláš Bek. Hospodářský výbor se zabýval všemi těmi materiály 15. července, přijal tam samozřejmě usnesení, které vám přečtu. V návaznosti na usnesení č. 171 výboru pro záležitosti EU ze dne 30. června 2020, po úvodním slově gestora Lenky Dupákové, náměstkyně ministryně financí České republiky, po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery a po rozpravě výbor:

I. projednal na žádost výboru pro záležitosti Evropské unie balíček dokumentů k pozměněnému návrhu víceletého finančního rámce 2021-2027 a nástroje EU na podporu oživení,

II. zaujímá stanovisko k těmto dokumentům, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru.

Příloha obsahovala usnesení, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu zaprvé podporuje v obecné rovině ekonomické návrhy Evropské komise, které směřují ke zvládnutí pandemie koronaviru a rychlému obnovení ekonomiky EU i rozvoji EU, zadruhé doporučuje postoupit dokumenty k projednání plénu Senátu Parlamentu České republiky, postoupit případné stanovisko Senátu Parlamentu České republiky Evropské komisi. Jenom doplním některé věci. Samozřejmě měli jsme, protože jsem byl zpravodajem, připravené delší usnesení, nakonec jsme se po dohodě soustředili jenom na toto krátké... Vlastně podporu ekonomického návrhu Evropské komise, protože si myslíme, že Evropská komise přišla s dobrým nápadem, chce, aby se co nejrychleji ekonomika rozvinula ve všech zemích Evropské unie. Proto nám trošičku přišlo divné, že naše vláda chce některé věci posouvat o 7 let, i o více let, přestože se ekonomika má rozhýbat během několika let, nejlépe během dvou let, ne až za 10 let. To určitě nebyl dobrý směr naší vlády.

Paní ministryně tady říkala, že pan Babiš vyjednal více peněz pro Českou republiku. Jen čas ukáže, jestli to nebylo ve prospěch firem a odvětví, ve kterých podniká skupina Agrofert. Ale to se ukáže. Využití peněz, zda budou projekty, ano, vláda chtěla prodlužovat čerpání peněz, protože nemá připravené projekty. Podívejte se na obce a města. Na každé obci, na každém městě jsou připravené projekty a jenom čekáme, až nějaké peníze budou. Kdyby vláda náhodou neuměla ty peníze utratit, věřte, že obce a města je utratí, protože ví, za co a jak posunout svůj rozvoj. Jinak určitě bych chtěl upozornit na jednu věc, která se tady ještě nezmínila, a to je, že Fond spravedlivé transformace, který by měl pomoci uhelným regionům, Karlovarskému kraji, Ústeckému a Moravskoslezskému, ze kterého pocházím, přijde o polovinu peněz. Přijde o polovinu peněz! Už tak jsme opomíjenými kraji. Ústecký, Karlovarský klesá, HDP u nás stagnuje, což je tragické. Vláda to ale vůbec neřeší, navíc teď měla obrovskou možnost získat další peníze na podporu našich regionů. Já jsem zvědav, jestli se panu premiérovi a vládě podaří získat další peníze na rozvoj těchto krajů. My nejsme region, kde jsou horníci, kteří jsou nakažení a nedodržují režim, to vůbec nebyla pravda, to byl blud. Kdyby horníci nemuseli chodit do práce, tak se to tam nerozvine. OKD vlastní stát, takže si udělejte sami úsudek, kdo za to může. Ale to už sem nepaří. Já už tady nechci říkat více. Chtěl bych po paní ministryni, aby řekla, jak bude vláda řešit to, že Fond spravedlivé transformace bude poloviční. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji. Dále materiál projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Zdeněk Nytra, který zastoupí, pokud bude chtít vystoupit, zpravodaje Zbyňka Linharta? Jo, je to tak. Prosím.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Ta diskuse na výboru proběhla 15. července, to znamená těsně před odjezdem pana premiéra na zasedání Evropské rady.

Já vám nebudu číst 16 stránek zpravodajské zprávy pana předsedy výboru. Vytáhl jsem si z toho pár poznámek.

Možná u těch čísel je potřeba zdůraznit, že se nebavíme jenom o víceletém finančním rámci 1 bilion a 100 miliard euro a 750 miliard na Next Generation EU, ale že Evropská komise schválila již 540 miliard na podporu zaměstnanosti v rámci EU. Takže ta suma je 2 biliony a 390 miliard euro. To už si ani neumím představit. Chci zdůraznit, že Senát projednal původní verzi víceletého finančního rámce už 17. října 2018 a přijal několik usnesení. Vyberu jenom čtyři.

Nesouhlasil s navyšováním rozpočtu, zejména v souvislosti s brexitem. Zásadně nesouhlasil s navýšením kapitoly evropské veřejné správy, požadoval jako primární cíl politiku soudržnosti a požadoval zjednodušení struktury příjmů rozpočtu EU. Jak víme, většinou to dopadlo přesně naopak.

Teď k tomu nástroji na podporu oživení Next Generation EU. V podstatě zmocňuje Komisi půjčovat si peníze na finančních trzích. Musíme si uvědomit, že je to bezprecedentní krok, právě proto je to postaveno mimo rozpočet. Je to vydáváno jako dočasné a výjimečné, čemuž rozumím. Rozumím i tomu leitmotivu, proč se zavádí. Je otázka, co se stane, nebo jak bude Evropská unie postupovat, když, a nechci to přivolávat, v průběhu 30, respektive 37 let, kdy se ten závazek bude splácet, dojde k nějaké další krizi, k nějakému dalšímu průšvihu.

Musíme si uvědomit, že vypůjčené peníze, to nejsou zdroje. Zdroje budou potřeba až na splácení. Je pravdou a je asi dobře a je akceptovatelné z naší strany, že došlo, a teď mě neberte za slovo, u toho rozhazování peněz z vrtulníku ke snížení částky z původně předpokládaných 500 na 390 mld. euro. Úvěr se navýšil tak, že ta celková částka nemusí být až tak velká.

Na druhou stranu, přejdu k tomu semináři. Když jsme se ptali, jak se předpokládá splácení těchto částek, nové zdroje. Buď budou nové evropské daně, už tady bylo něco řečeno, jenom to zopakuji. Poplatek z nerecyklovatelných plastů, obchod s emisemi, uhlíková cla, využívání vnitřního trhu, digitální daň. Je tady pochopitelně teoreticky legislativní problém. Nejen v České republice se diskutuje o tom, že v podstatě evropskou daň Lisabonská smlouva nepřipouští, takže se to zase obchází tím, že daně budou všude v Evropě. Budou je vybírat evropské státy a pak budou odvádět výtěžek do evropského rozpočtu.

Fajn, problém je v tom, že my dneska ani nevíme, to je jenom nástin. A přitom další balíček, který bude následovat po tomto projednávaném bodu, už řeší konkrétní utrácení peněz, které si chceme vypůjčit. Když jsem se ptal paní náměstkyně na semináři, jestli si umí představit, že přijde do banky a řekne si, že chce půjčit určitou částku, a když se ten bankéř zeptá: „Jak to budete splácet?“ „Já nevím, já si to ještě rozmyslím.“ To bude cvrkot, jak budu utíkat z banky.

Ano, je tady řešení. Když jednotlivé členské státy neschválí nové zdroje, tak tím novým zdrojem bude navýšený odvod jednotlivých členských států do evropského rozpočtu. Případně, když ani to neprojde, tak se sníží vyplácení finančních částek z evropského rozpočtu jednotlivým státům. To je třeba si uvědomit, že tyto kroky mohou nastat. Proto asi Evropská komise navrhuje navýšení stropu odvodů už teď o 0,6 procentního bodu. Neberte mě za slovo, ale myslím, že se dostáváme někde na 2 %.

Je pravdou, že Senát se zase tak zásadně neliší s pozicí vlády. Naopak, ve spoustě bodů ji podporuje. Bude určitě velice zajímavá diskuze i v rámci legislativy na schvalování jednotlivých kroků i na vyjasnění, protože zaznělo to, tuším, i z německého ústavního soudu, že deficitní financování, půjčování si a jednotné evropské daně jsou problém, neslučující se s Lisabonskou smlouvou. Děkuji.

Ještě na závěr usnesení, které přijal náš výbor, jste obdrželi, takže já ho nebudu číst. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. A vzhledem k tomu, že jsme už mírně překročili čas, kdy máme dobu na polední přestávku, tak než otevřeme rozpravu, dovolím si přerušit jednání a budeme pokračovat v 14 hodin tímto bodem. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 13.06 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.01 hodin.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, začínáme dnešní odpolední část schůze Senátu.

Skončili jsme u rozjednaného bodu N 053/12 a máme před sebou rozpravu, kterou nyní otevírám. Jako první se do rozpravy hlásí pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Mě malinko mrzí, že v rámci tohoto bodu řešíme dvě věci prakticky najednou, což je víceletý finanční rámec, tzn. rozpočet EU, na příštích 7 let a zároveň ještě program obnovy neboli facility, anebo Next Generation EU, protože si myslím, že ta první část, tzn. víceletý finanční rámec, to je standardní materiál, který se projednává vždycky na 7 let. Moc nesouvisí ani s koronavirem, přestože doznal nějakých změn i v rámci toho, že tady probíhá určitá krize v souvislosti s koronavirem.

Já jsem tady měl připravené, co se povedlo vládě, co se nepovedlo, stejně jako to tady měl připravené pan senátor Bek. Opakovat to tady nebudu, myslím si, že to řekl velmi pregnantně. Jen bych tady chtěl upozornit na jednu záležitost, a to je informace, kterou jsme získali dnes na jednání výboru EU od paní státní tajemnice, která tam zdůraznila, že těch 1,5 miliardy eur jako navýšení kohezních fondů, že prakticky bylo schváleno České republice jakoby kompenzace za to, že 70 % prostředků, které tam jsou na budoucí boj s ekonomickou krizí, jsou děleny de facto s odkazem na nezaměstnanost, která byla v letech 2014 a 2015. Což samozřejmě velmi poškozuje Českou republiku z toho důvodu, že v těch letech jsme měli extrémně nízkou nezaměstnanost. Prakticky nezaměstnanost v těch letech vůbec nesouvisela s problematikou covidu. Při řešení této záležitosti covidu se obracíme na parametr, který s tím nesouvisí, a podle toho budeme rozdělovat část finančních prostředků.

Pak bych chtěl krátce zareagovat na to, že čerpání v průběhu třech let je dostačující, protože by vláda měla mít připravené nějaké projekty. Já se domnívám, že tomu tak úplně není, protože tyhle finanční prostředky mají být čerpány na projekty, které by měly například zlepšit bezpečnost České republiky, a to ve smyslu zdravotní bezpečnosti, tzn. soběstačnosti v určitých komoditách. To se zjistilo až v rámci průběhu této pandemie. Vláda určitě nemohla mít připravené projekty. Když je teď začne připravovat, bude mít velký problém to stihnout v průběhu tří let, aby peníze byly čerpány smysluplně, v rámci boje s budoucími problémy, které jsou obdobné jako pandemie, která teď proběhla, nebo probíhá.

Pak mně trošku vadí to, že Evropská unie se velmi výrazně zadlužuje, zjednodušeně řečeno, a to samozřejmě v rámci boje s nějakou budoucí ekonomickou krizí. Ale je to v době, kdy se ještě vůbec neví, jak ekonomická krize bude vypadat. Můžeme to tušit, můžeme mít nějaké predikce, ale abychom věděli úplně přesně, jak to bude vypadat, to prakticky nevíme. Zároveň v tom materiálu není zmíněno to, co tady už zmínil někdo z předřečníků, že už Evropská unie schválila 540 miliard na akutní pomoc v rámci krize, která vznikla na základě pandemie.

Pak mně trošku vadí to, že když se podíváme na vlastní zdroje, zjednodušeně, to jsou nové daně, evropské daně. Jak tady říkal už můj kolega, senátor Nytra, tak samozřejmě, protože Evropská unie nemůže mít své daně, tak to budou daně, které budou vybírat jednotlivé státy Evropské unie a převádět je do rozpočtu. Jsou to daně typu daň z plastu, 0,8 euro/kg, pak je to digitální poplatek nebo uhlíkové clo a daň z finančních transakcí. To jsem tady zmínil jenom některé.

Tyto daně určitě budou mít i nějaký v uvozovkách negativní dopad na ekonomiku. Já jsem nikde neviděl žádnou studii, která by říkala, jaký dopad to na tu ekonomiku bude mít. Pokud se tady teď zadlužujeme proto, abychom pomohli ekonomice, tak bychom také měli znát nějaký výhled, co tyhle daně budou znamenat. Což mně tam trošku chybí. Tím neříkám, že bych chtěl negovat tento materiál jako celek. Určitě v rámci toho, že jsme součástí Evropské unie a jsme součástí společenství, které má více členů než jenom Česká republika, tak nám nezbylo nic jiného, než nějakým způsobem s tím materiálem, který přichází z Evropské unie, pracovat. Věřím tomu, nebo vnímám to tak, že aspoň to, co bylo dosaženo, v rámci toho špatného rozhodnutí Evropské unie se takhle zadlužit, dle mého názoru Česká republika dosáhla aspoň nějakých cílů, které jsou správné.

Řekl jsem to spíš jako trošku postesknutí i nad tím směrem a takovou malou obavu z toho, jak budoucnost bude vypadat. Kdybych to měl rozhodovat sám, tak bych spíš ještě chvíli počkal, jak se to bude vyvíjet, a potom bych zvažoval, jestli se zadlužit, v jaké míře atd. To je asi v tuto chvíli ode mě všechno. Ano, děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, do rozpravy se dále hlásí pan senátor Mikuláš Bek. Máte slovo.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Dovolte mi, abych opustil tu relativně neutrální roli zpravodaje, který referuje o výborových závěrech, a připojil několik osobních poznámek. Zaprvé bych chtěl zdůraznit, přestože to vypadá, že je hotovo, tak hotovo není, protože víceletý finanční rámec musí schválit Evropský parlament. Jeho zástupci již vyjadřují výhrady k dohodě, která byla uzavřena během těch posledních dnů. Je to tak, že Evropský parlament schvaluje jen víceletý finanční rámec, u těch ostatních věcí, tedy u toho nového nástroje NGEU a u toho rozhodnutí o vlastních zdrojích, má mnohem omezenější roli, ale nepochybně může vyvíjet účinný nátlak přes to schvalování víceletého finančního rámce.

Z tohoto hlediska ani naše dnešní usnesení nejsou bez hodnoty, protože ještě ten proces není skončen a stále mohou naše stanoviska hrát nějakou orientační roli.

Zadruhé bych chtěl říci, že osobně s velkým znepokojením přijímám zprávu, že premiér na tom jednání vyměnil tzv. dáreček, těch 1,5 miliardy eur pro kohezní politiku, za výrazné seškrtání Fondu spravedlivé transformace. Česká republika je, jestli se nemýlím, největším producentem CO2 na hlavu v Evropě. Nepochybně dekarbonizace bude velkým úkolem nadcházejícího období. Zatímco v tom Fondu pro spravedlivou transformaci by prostředky byly koncentrovány do strukturálně postižených regionů a na poměrně jasné cíle, navýšení kohezní politiky, já se obávám, bude rozprostřeno po různých operačních programech, po různých prioritách, o jejichž užitečnosti mohou být větší pochybnosti než u tak jasně cílené intervence.

Dnes jsme se na ranním jednání evropského výboru znovu dotazovali paní státní tajemnice na předběžné kalkulace dopadů. Zatím se zdá, že jsme sice získali 1,5 miliardy jako v jedné dlani, ale o něco víc jsme ztratili v té druhé. Ten dopad bude zřejmě větší než to vyrovnání v kohezní politice. Totiž ta alokační formule ve Fondu pro spravedlivou transformaci byla pro Českou republiku z těch všech různých formulí zdaleka ta nejvýhodnější. V původních návrzích jsme měli získat přes 2,5 miliardy eur na tenhle účel. Redukce bude mířit někam téměř ke 2 miliardám eur. To považuji za věc, která je problematická.

Samozřejmě můžeme vést debatu v České republice potom o tom, jak využít strukturální fondy, nakolik budou mířit do strukturálně postižených regionů, nakolik pomohou dekarbonizaci, ale já bych osobně vítal, kdyby ten jasně vymezený účel Just Transition Fund byl upřednostněn.

Poslední poznámka, teď navážu na kolegu Nwelatiho. Nepochybně je strašně důležitá debata o způsobu splácení dluhu a o těch vlastních zdrojích Evropské unie. Debata o nových zdrojích má podle mého názoru především své oprávnění a logiku tam, kde jednotlivé členské země nedokáží efektivně prosadit zdanění, čehož příkladem je třeba digitální daň. Bude-li se pokoušet jednotlivá země prosadit zdanění velkých společností, šance na úspěch je mnohem menší než společný pokus. Tady úplně tak neplatí, že daň půjde na úkor členské země, protože samotná členská země by ji buď dokázala zavést v mnohem menší výši, anebo vůbec ne. To znamená, že efekt společného postupu je tam mnohem větší. Jsem přesvědčen o tom, že totéž se týká toho tzv. uhlíkového cla. To je případ, kdy nové zdroje mají podle mého názoru velkou perspektivu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji za váš příspěvek do rozpravy, pane senátore, nyní se hlásí pan senátor Jaroslav Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní předsedající, paní vicepremiérko, vážené kolegyně a kolegové.

Já jsem měl tu čest být zpravodajem k víceletému finančnímu rámci možná úplně na začátku, kdy se začal projednávat. Vím, že už tehdy jsme jako Senát dávali stanovisko, které přesně, myslím si, korespondovalo s postojem vlády. Mně to stanovisko a ten postoj byl velmi blízký, neboť zde byl kladen důraz na dvě základní konzervativní politiky, které v rámci víceletého finančního rámce byly komunikovány. To byl důraz na kohezní politiku a byl to důraz na společnou zemědělskou politiku.

Tak, jak mám informace na základě toho, co bylo dohodnuto, nevím, zda to patří úplně k projednávání těch tisků, které máme na programu, ale ony se v zásadě prolínají s těmi, které budou, tak já naopak vnímám jako velice pozitivní to, že se podařilo domluvit, že prostředky na kohezní politiku nebudou v žádném případě kráceny. Jen pro představu, jsou to prostředky, které putují do měst a obcí. Města a obce, municipality, kraje jsou jejich velkými nabyvateli. Myslím si, že na tom našem venkově a vůbec v regionech je vidět, že prostředky v rámci kohezní politiky byly čerpány. Proto si myslím, že to, že se vláda zasadila o to, aby nebyly kráceny, tak byl krok jednoznačně správným směrem.

Druhou věcí, kterou bych chtěl zmínit, je záležitost společné zemědělské politiky. Tam měly být, pokud se nemýlím, v návrhu ty prostředky poměrně značně kráceny, nicméně nakonec se podařilo dohodnout, že kráceny v zásadě nebudou. Dokonce si myslím, pokud jsem četl správně, že i zastropování zemědělských dotací bude plně v gesci jednotlivých národních států, což si myslím, že plně koresponduje opět s usnesením Senátu.

Jenom krátká reakce. Tady jeden z předřečníků hovořil o tom, že evropské prostředky jsou značně zatíženy byrokracií a že ta byrokracie se zhoršuje. Já si to nemyslím. Já si myslím, že programové období, které teď máme za sebou, 2014 – 2020, bylo podstatně lepší, než bylo to 2007 – 2013. Chci věřit tomu, že nové programové období, o kterém tady teď mluvíme, bude ještě jednodušší a dostat se k těm prostředkům bude podstatně snazší. Ale v zásadě jsem chtěl, aby tady zaznělo to, že filozofie akcentu na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku je plně v souladu s postojem Senátu. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, nyní se o slovo hlásí pan senátor Václav Hampl. I vy máte slovo, pane kolego.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, dobrý den, vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, všichni.

Už to tady zaznělo, ale my tady máme smíchané dvě věci. Jednou je dlouhodobě připravovaný materiál, druhou jsou docela výrazné úpravy, které nastaly na Evropské radě. My projednání výsledků Evropské rady máme také na programu na této schůzi. Nicméně asi nemůžeme zabránit tomu, nebo nebylo by ani racionální nějak bránit tomu, projednávat je de facto dohromady, i když k té Evropské radě ještě budeme mít navržené usnesení.

Musím říct, že také mám trochu problém s tím prezentovat výsledky Evropské rady, pokud jde o rozpočet nebo víceletý finanční rámec a pokud jde o Next Generation EU jako nějaký fenomenální úspěch. Paní ministryně tady o tom mluvila dost v superlativech. Některé výhrady tady už zazněly, já je asi nechci úplně opakovat. Jednu bych nicméně přidal, byť je subtilnější než to, co už tady zaznělo.

Paní ministryně tady také říkala, že je velký úspěch, že se podařilo navýšit národní obálky a zredukovat ten, v uvozovkách, společný balík. Ten, o který se soutěží v rámci Evropské unie. To je samozřejmě z hlediska krátkodobého a z hlediska ministra financí, pro kterého to znamená větší kasu, kterou obhospodařuje, tak je asi pochopitelné. Ale v momentě, kdy bychom do politiky chtěli dostávat i hledisko, které jde trošičku za horizont nejbližších pár let, tak by to bylo krátkozraké. Pevně věřím tomu a doufám v to, že dospějeme do stádia, kdy se začneme překlápět z pozice čistých příjemců už na tu stranu přece jen čistých plátců. Pro tuhle kategorii jsou potom ty soutěžené prostředky velmi zásadní. A umět je získávat, měli jsme tady na to seminář, nebo veřejné slyšení v Senátu, že Česká republika zatím tohle moc neumí, ale zatraceně by se to potřebovala naučit, do té doby, než se stane čistým plátcem. Z tohoto hlediska musím říct, paní ministryně, mě také úplně netěší, že hlásáte jako velký výsledek, že jsme ti čistí příjemci. Opravdu budu mít rád toho ministra financí, který vítězoslavně přijde a řekne: Už jsme na tom ekonomicky v rámci EU tak dobře, že pomalu začínáme být čistí plátci. To fakt já osobně budu spokojený.

Souhlasím se zpravodajem, že byť se může zdát, že Evropská rada nějak rozhodla v té věci, tak že ten proces ještě trvá a tedy naše usnesení je zcela na místě přijmout. Vede mě to k otázce na paní ministryni, co se dá teď čekat, že se stane? Teď tím dalším hráčem, který je na tahu, je Evropský parlament. Zaznělo tady už, že význační členové Evropského parlamentu signalizují ne úplnou spokojenost s tím výsledkem. Čili na co se máme připravit? Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Do rozpravy se dále hlásí pan senátor Pavel Fischer. Máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážená paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, děkuji za tuto rozpravu, za to, že máme příležitost s vámi ještě takhle za čerstva mluvit o podrobnostech dohody, které se podařilo dosáhnout v Bruselu při jednání o tom, jak odpovědět na krizi pandemie, na krizi, o které nevíme, jaké bude mít náklady sociální, politické a o které tušíme, že bude opravdu hodně bolet nejenom firmy, ale i veřejné rozpočty a občany České republiky a Evropské unie v širším pohledu. Tak jako můj předřečník i já se těším na to, až budeme tak prosperovat, že se staneme čistými plátci. Zdá se mi, že to je věc, kterou musíme ve veřejném prostoru pravidelně zmiňovat. Za přístup na evropský trh se přeci platí. My ho máme otevřený, naše firmy tam spolupracují a máme z něj spoustu benefitů. I proto bych řekl, že je v našem zájmu, abychom skutečně poctivě řekli, že volný trh, který bude bez překážek, bez zbytečných bariér, je v zájmu České republiky. Možná, že to je ještě větší zájem než to, kolik jsme si vyjednali teď v nějakých národních obálkách.

Stejně tak jako nečlenské země eurozóny musíme umět nahlas říci, že je v našem zájmu, aby země eurozóny prosperovaly, protože jsou součástí prostoru, ve kterém žijeme, podnikáme a ve kterém se také navzájem střetáváme o budoucnost. Tady si myslím, že je potřeba poctivě říci, že nám chybí výhled, strategický výhled na to, co s těmi prostředky budeme chtít dělat. Je totiž rozdíl, zda budujeme lepit záplaty, anebo zda budeme investovat do něčeho, co nám v budoucnu přinese zásadní prosperitu. Souhlasím proto i s tím, co tu padlo. Během pandemie jsme si uvědomili, jak jsme závislí. Je potřeba investovat do toho, abychom jako země Evropské unie uměli si s nějakými věcmi poradit sami. A nemusí jít jenom o nějaké ochranné pomůcky, ale třeba o technologie 5G nebo další. Tady je potřeba, abychom si uvědomili, že žijeme v zemi, která dosud nedokázala změnit svoji dopravní infrastrukturu, takže počet našich nehod na železničních tratích je skutečně zneklidňující. Možná by bylo dobré, kdyby tato vláda, která odpovídá také za dopravu, za veřejnou dopravu, uměla jasně strategicky pojmenovat, jak by měla vypadat dopravní síť v České republice za 10 let, co z těch peněz, které dnes máme k dispozici, do toho budeme věnovat v souladu s těmi nejmodernějšími způsoby přepravy. Nemusíme jezdit pořád po stejných tratích, chybí nám severo-jižní a jiho-severní propojení. Musíme přemýšlet přeci také strategicky do budoucna, tam, kde se ukazuje, že jsme zatím nevýkonní. Každý, kdo má pochybnosti, ať zajede do Polska se podívat na dálnice. V jakém stavu, v jaké kvalitě a v jaké rychlosti a jak široké a bezpečné se jim tam podařilo postavit za stejné období jako České republice, protože vstupovali do Evropské unie stejně jako my. Tohle jsou naše výzvy.

Proto si myslím, že je potřeba, paní ministryně, nejenom mluvit o tom, že budeme podporovat zemědělství nebo velké zemědělské podniky, ve kterých se nám podařilo vyjednat, že tam nebudou zastropovány ty všelijaké dotace. Chápu, je to důležité, ale ve mně to vzbuzuje další otazníky. Abychom zůstali zemí prosperující a bezpečnou, musíme z těchto prostředků věnovat něco na ty strategické otázky, abychom nezjistili, že nám v pokladně najednou něco důležitého chybí a že jsme ztratili na našich sousedech výrazně i z hlediska třeba právě veřejné dopravy. Je tady jedna věc, která je politická, a to je takový domácí úkol pro nás, co jsme v parlamentu. Během toho vyjednávání jsme se totiž navzájem s některými zeměmi odcizili. To odcizení není nové, viděli jsme ho už na začátku pandemie, kdy sever nechápal, co se děje na jihu, respektive kdy jsme říkali, že my problém nemáme, my jsme pandemii rychle zvládli, ať to řeší ti, kteří mají plné nemocnice.

Dneska vidíme, že i tyto výroky berou trochu za své, učí nás větší pokoře a je potřeba, abychom se vraceli k těm, se kterými máme za úkol budovat důvěru a dialog napříč evropskými zeměmi, abychom se neodcizovali jedni druhým jenom proto, že někteří skutečně mají plnější nemocnice i dnes než právě my. Je to tedy okamžik solidarity, dialogu, a i proto bychom měli my tady v Senátu plánovat další měsíce z toho pohledu, abychom k tomu dialogu přispívali a brali vážně obavy těch, kteří byli zasaženi více nebo kteří budou muset například řešit úplně jiné starosti, než řešíme dneska my. Proto ještě jednou děkuji za tuto příležitost. Těším se na rozpravu o těch strategických otázkách. S tou totiž jsme ještě nezačali. Ta je možná stejně důležitá jako ta dobrá zpráva, že se nám podařilo najít konsensus. Je dobře, že se Evropská unie dokázala sjednotit tak rychle na společném řešení. Kdybychom totiž odkládali to řešení, dostali bychom sankci na finančních trzích, kde bychom si už nemuseli zdaleka půjčovat za tak výhodných podmínek jako v současnosti. Mluvím teď opravdu za země Evropské unie jako takové. Opakuji, těším se, až budeme natolik prosperovat, že už nebudeme muset dostávat, ale budeme moci také přispívat a budeme čistými plátci. Je to otázka naší cti a našeho sebevědomí. A protože se na evropský trh, na kterém tolik závisíme, odehrávají důležité věci pro naše firmy, pro naše podniky, pro naše podnikatele, tak i za ten trh, za ten přístup na trh bychom si měli uvědomovat, že bychom měli jinak platit. Takže zaplať pánbůh za to, ale bude mě zajímat, paní ministryně, jak to bude s těmi strategickými otázkami, jestli se třeba zlepší bezpečnost na železnicích a postaví se nové tratě. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Zdá se, že váš příspěvek do rozpravy byl poslední. Skutečně tomu tak je, rozpravu tedy končím. Na vás, vážená paní ministryně, je, zdali chcete reagovat na právě proběhlou rozpravu. Prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, já budu jen velice stručně reagovat na příspěvky, tak jak tady zaznívaly. Samozřejmě, že nejde vyjednat na Evropské radě všechno. Nikdy nevyhrajete 0:100. Žádná země nevyhrála 0:100. Je podstatné, abychom se soustředili v závěru jednání, které bylo skutečně několikadenní a trvalo dny a noci, tak abychom se soustředili, a to se naší delegaci, vedené premiérem Andrejem Babišem, podařilo, na naše hlavní priority. Zaprvé, navýšení obálky na kohezi pro Českou republiku, to se podařilo. Máme plus 1,55 miliardy eur. Zadruhé, větší flexibilita pro převody mezi fondy kohezní politiky, to se také podařilo. Máme možnost převádět 25 % prostředků kohezní politiky. Zatřetí, snížení váhy kritéria míry nezaměstnanosti ve výpočtu prostředků pro členské státy na nástroj na oživení a odolnost. To se také podařilo u 30 % alokace tohoto nástroje. Ale třeba toto kritérium by pro tento nástroj, pane senátore Hample, znamenalo, že bychom byli čistí plátci. Protože tam bylo kritérium zaměstnanosti 1,1, pokud se nepletu, což není nezaměstnanost, ale je to nezaměstnatelnost. Máme dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU, pořád ji máme nejnižší, dokonce i v rámci OECD, ale pohybovala se před pandemií asi 2,1 – 2,3. To se měnilo v čase. 1,1 znamená, že nám tam započetli jenom lidi, které opravdu zaměstnat nemůžeme. Nemocní nebo prostě chroničtí nepracanti. Takže to bylo samozřejmě kritérium, které nás... Takže my jsme byli země, která se starala o svoji zaměstnanost, která tady pro to udělala maximum. Měli jsme, víte, že nám to dokonce působilo před pandemií i ekonomické problémy, že si firmy stěžovaly, že nemají lidi. A stěžují si i dnes, já chodím často do firem. Často chodím. Jak mám chvilku, jedu. A slyším stížnosti. To je třeba i to, že jsme toto vyjednali, aby toto kritérium padlo, protože by nás velice hrubě poškozovalo. Co se týká schválení rozhodnutí k vlastním zdrojům v Parlamentu České republiky, tak dá se říct, že ministerstvo financí a Úřad vlády je připraveno ve spolupráci s oběma komorami najít potom vhodnou cestu ke schválení rozhodnutí k vlastním zdrojům, to samozřejmě budeme konzultovat.

A než vůbec se zpracuje legislativa, nebo ona bude zpracována, bude se dojednávat, tak určitě chceme, aby se to dostalo na půdu parlamentu. Uhelné regiony tady zazněly několikrát. Tam lze místo peněz z Fondu pro spravedlivou transformaci peníze použít na kohezní politiku. To neznamená, že když byl tento fond zkrácen, že nemůžeme použít peníze na kohezní politiku. Podle mě to dává větší smysl, protože my máme zkušenosti u kohezní politiky s implementací těchto fondů. Fond pro spravedlivou transformaci je nový, nevyzkoušený nástroj. Určitě by při implementaci činil problémy. Je hlavně důležité, aby tyto uhelné regiony měly připravené projekty, které půjde realizovat. To je to nejdůležitější. Peníze najdeme v kohezní politice, pane senátore Pavero a další. Fond pro spravedlivou transformaci se snížil pro všechny členské státy o celkem 20 miliard eur. Tím se sníží i naše odvody do rozpočtu EU. Díky tomuto snížení o 300 milionů eur, to znamená o 8 miliard korun. Říkáte, pane senátore, že je to krátkozraká politika ministra financí. Já si nemyslím. To jsou peníze, které zůstanou našim daňovým poplatníkům, našim lidem, této zemi. Proto z toho mám radost a proto to považuji za úspěch. Myslím si, že čím déle budeme v této pozici, tím pro nás lépe. A pro naši ekonomiku, zvlášť v této bezprecedentní krizi. Co se týká té procedury, na kterou jste se ptali, nyní bude vyjednávat německé předsednictví za Radu s Evropským parlamentem, protože německé předsednictví teď úřaduje. Uvidíme, jak jednání dopadnou. Samozřejmě pokud by chtěl Parlament čistě hypoteticky dohodu lídrů zablokovat, může, to máte pravdu, takže by se potom musela potkat znovu Evropská rada, ale zatím se to v historii nikdy nestalo. Vždycky Evropský parlament, nemůžeme za něho mluvit, je to jeho vůle, jeho právo, ale zatím vycházíme jenom z té historické skutečnosti, že se tak nikdy nestalo. Takže tolik moje reakce na vaše připomínky a trvám si na tom, že je to dobrá dohoda, která pomůže ekonomice České republiky. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní ministryně. Nyní prosím, pane zpravodaji, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážená paní předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, během rozpravy zazněla stanoviska jak kritičtější, tak podpůrná, vzhledem k postupu vlády. V zásadě ovšem nezazněly žádné návrhy, které by mířily k samotné korekci toho usnesení, takže se domnívám, že můžeme přistoupit potom k hlasování v té podobě, jak bylo usnesení navrženo evropským výborem. Dovolte mi, abych jen ještě reagoval velmi stručně na paní ministryni. Já myslím, že jsme si všichni vědomi toho, že kompromis znamená, že se něco podaří a něco nepodaří. Jenom je otázka, jestli hodnocení v tuhle chvíli není předčasné. Já třeba nerozumím úplně tomu vládnímu optimismu pro kohezní politiku a operační programy. Vy říkáte, že Just Transition Fund je nevyzkoušený. Operační programy jsou dobře vyzkoušené. Také v prvním čtvrtletí tohoto roku byl stav čerpání prostředků v OPPIK 33 %. To je poslední rok současného finančního období. V celé řadě operačních programů podle zprávy o čerpání fondu jsou proplacené žádosti ani ne na úrovni 50 % v posledním roce. To jsou data z vlády, z dokumentů o čerpání strukturálních fondů z ministerstva pro místní rozvoj. Takže závazkování je samozřejmě vyšší, v posledním roce je v některých operačních programech závazkování 60 %. Já myslím, že to svědčí o tom, že s administrací těch fondů, minimálně některých, máme potíže. Není tak úplně jisté, že přesun prostředků do kohezní politiky je nutně výhrou, protože struktura budoucích operačních programů se v tuto chvíli také teprve připravuje a jejich priority. Myslím, že z hlediska rychlosti a efektivity to nemusí být nutně výhra. Tolik mé závěrečné stanovisko. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. My tedy můžeme hlasovat, ale byl tady vznesen požadavek, abych vás znovu odhlásila a přihlásila, vyjměte tedy své identifikační karty...

Znovu je zasuňte. Já si vás nyní dovolím před hlasováním svolat.

Kolegyně, kolegové, budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Mikuláš Bek. Pro přicházející připomínám, že jsem vás odhlásila, takže si zasuňte kartu. V sále je přítomno 48 senátorek, senátorů. Kvórum pro přijetí je 25. Zahajuji hlasování. Stiskněte, prosím, tlačítko ANO a zdvihněte ruku, kdo souhlasíte s tímto návrhem.

Aha, tak mně to tady začalo svítit, tak poprosím...

Takže tlačítko NE a ruku nahoru, kdo je proti tomuto návrhu.

Poprosím o pomoc, jestli ještě jednou reset? Anuluji toto hlasování. Teď už to nesvítí vůbec. Ještě jednou reset. Takže poprosím, znovu vysuňte karty, spustím reset.

Zopakujeme hlasování. Zatím mi to tady nesvítí. Ještě mi to nesvítí. Čekám, ještě mi to nesvítí. Prosím, jste všichni přihlášeni?

To je v pořádku. Tak, vypadá to... Nesvítí to...

Znovu zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl schválen. Aktuálně přítomno 61, kvórum pro přijetí 31, pro 43, proti 3, návrh byl přijat. Já ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji paní ministryni, děkuji zpravodajům a my projednáváme další bod, kterým je

 

Facilita na podporu oživení a odolnosti a nástroj pro technickou podporu

Tisk EU č. N 058/12

Tisk EU č. N 059/12

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 058/12 a N 059/12. A dále N 058/12/01 a N 059/12/01.

Prosím přítomnou paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám nyní ve stručnosti představila takzvanou facilitu na podporu oživení a odolnosti. Facilita představuje největší část nástroje EU na podporu oživení Next Generation EU, o kterém jsme hovořili v předchozím bodu. Rovněž přidám několik slov k souvisejícímu nástroji pro technickou podporu. Facilita na podporu oživení a odolnosti by měla finančně podpořit členské státy při provádění strukturálních reforem a také jejich projekty veřejných investic. Rozpočet facility byl Komisí navržen v celkové výši 560 miliard eur ve stálých cenách roku 2018 na granty a zvýhodněné půjčky. Facilita byla rovněž předmětem a jedním z hlavních sporných bodů jednání Evropské rady ve dnech 17. – 21. července, na kterém ale nakonec bylo dohody dosaženo. Rozpočet facility tak bude ve výši 672,5 miliardy eur, z čehož 312,5 miliardy eur bude určeno na granty a 360 miliard eur na půjčky členským státům. Vláda dle své rámcové pozice k facilitě a ve shodě s usnesením senátního výboru pro záležitosti EU usilovala o vhodnější nastavení parametru rozdělení alokace mezi jednotlivé státy. U 30 % alokace bude kritérium míry nezaměstnanosti, teď jsme o něm mluvili, nahrazeno reálným poklesem HDP v letech 2020 a 2021, přičemž rok 20 bude mít vyšší váhu. A to už uznáte, že je kritérium určitě spravedlivější. Nástroj pro technickou podporu, zkráceně TSI, by měl fungovat velmi podobně jako dosavadní program na podporu strukturálních reforem, ze kterého Česká republika úspěšně čerpá technickou pomoc. Nadále by se mělo jednat o přímo řízený unijní nástroj bez národních obálek, určený pro instituce veřejné správy, jako technická pomoc při přípravě a provádění reforem. Nově je v TSI akcentováno oživení po současné krizi a také cíle zelené a digitální transformace. Návrh TSI obecně vítáme a v rámcové pozici vlády formulujeme několik spíše dílčích připomínek. V rámci aktuálního vyjednávání v Radě EU vláda usiluje o zvýšení flexibility a o co nejmenší administrativní zátěž pro příjemce podpory. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní ministryně. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie, přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 058/12/02 a N 059/12/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Hana Žáková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Hana Žáková:  Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové. Pokaždé, když dostanu zpravodajskou zprávu nebo materiál, ke kterému bych měla zaujmout nějaké stanovisko, tak se dívám, jak pomoci, jak to už uvést v praxi. Tady, když jsem si četla o facilitě, tak to bylo takové bezbřehé. Nikde jsem neviděla v podstatě, na co se to má použít. Jedna věc mne napadla. Nejdříve Evropská komise, byť je to od ní moc hezké, že chce pomoci po covidu, ale řekne částku, ambiciózní částku, o kterou se většina zemí snaží poprat. Většina zemí se snaží pro svou zemi mít nejvhodnější podmínky, ale jaksi se zapomíná na to, co skutečně potřebujeme. Já jsem si říkala, co nám ten covid měl ukázat v rámci Evropy. Možná to, v čem nejsme samostatní, proč se tolik tun zdravotního materiálu dováželo z Číny, proč Evropská komise nenavrhne členským státům vzájemně spolupracovat a vytvořit pro to nástroje, abychom v regionech, které jsou nejvíce postižené, mohli pomoci napřímo. To znamená, že by tam vznikly některé továrny, dala by se práce lidem a tak dále. Chybí mi spolupráce, spolupráce členských států v rámci vůbec Evropské unie. Každý si urve pro sebe to, co potřebuje. Něco pro to předloží, aby mohl čerpat, ale budeme skutečně odolní? Ten materiál sám o sobě, tak se jmenuje: Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti. Budeme skutečně, až to všechno vyčerpáme, odolní? Nebudou tady vznikat projekty, které nepotřebujeme? Nebudou se zbytečně rychle utrácet peníze, které pak budeme muset vracet a možná nebude z čeho? Já jsem v tomto byla skutečně hodně opatrná a v tom směru jsem navrhla i usnesení, které mi evropský výbor, mí kolegové podpořili. Jsem za to velice vděčná.

Ještě k té spolupráci. Mě k tomu hodně nabádala poslední návštěva Slovenské republiky, kde jsem měla příležitost vycestovat s naším předsedou Senátu, panem Vystrčilem, a kde jak předseda parlamentu, tak předseda vlády o spolupráci s Českou republikou velmi stáli. Stáli i o spolupráci v rámci právě čerpání evropských fondů, protože taky sami nevěděli, na co přesně to použít, že to je hodně velká suma. Nebudou chybět lidské zdroje, abychom to vůbec pročerpali? Bude tady dostatek lékařů, vědců, pracovníků, ale i administrátorů, kteří budou ty žádosti zpracovávat? Pořád se setkávám s tím nepochopením, že spolupráce ne, každý za své.

Co jsme se snažili, tu krátkou dobu na čerpání prodloužit. Vím, že to bylo i v podstatě v souladu s vládním postojem. Bohužel se to nepodařilo. Když si vezmete, že tedy plán obnovy bude někdy příští rok schválen a bude se moci začít čerpat, když všechno dobře půjde, v roce 2021, někdy v létě, tak v podstatě toho prostoru na čerpání moc není.

Za co bych chtěla ještě poděkovat, že tady mohl být seminář na půdě Senátu 15. 7., kde jsme si mohli vyslechnout a cokoliv vyříkat, ale spousta věcí zde řešená nebyla. Já bych chtěla ještě poděkovat jak panu místopředsedovi Štěchovi, tak panu předsedovi Vystrčilovi, kteří měli stejné obavy. To, co v podstatě já jsem říkala, oni tady, je to před chvíli, v podstatě řekli totéž.

K těm závěrům. Když jsme dostali jako členové evropského výboru závěry z Evropské rady, tak mě tam zaujala jedna věta. Nejenom tedy jedna věta, ale ta je hodně důležitá. Já vám ji přečtu. A možná pro mnohé z vás, kteří jste nastaveni na spolupráci a víte, že spolupráce neznamená já, ale my, vám něco řekne.

Takže já vám ji přečtu: „Lze říci, že jako obvykle převážil důraz na dosažení ambiciózní dohody na číslech a demonstraci jednoty Evropské unie nad koncepčnějším a důsledným přístupem, například stále stejná, zcela nejasná představa o využití prostředků z facility.“

Ne, že bych za tu větu byla šťastná, protože to přesně vypovídá o tom, jak jsem četla ten materiál, že mi tam tohle přesně chybělo, ale na jednu stranu jsem ráda, že tu dioptrii mám stejnou jako někteří, kteří tuto zprávu napsali. V tuto chvíli vám děkuji za pozornost a pochopitelně budu ráda, když podpoříte usnesení, nebo doporučení usnesení evropského výboru.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, paní senátorko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Nyní otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. V případě tohoto bodu, který projednáváme, stejně jako u toho předchozího, už ten návrh usnesení není úplně aktuální, což samozřejmě není vina evropského výboru, je to tím, že mezitím proběhla jednání, kde padla nějaká rozhodnutí v těchto věcech. Ale v tomto případě mi přijde, že se to týká mnohem podstatnější části usnesení než u toho předchozího bodu, protože předpokládám, že dobu čerpání a vzorce pro rozdělení prostředků už příliš náš postoj ovlivňovat v tuto chvíli nebude.

Mám tady ale ještě jednu podstatnější výhradu z mého hlediska, a to je ten bod 2, kdy se navrhuje, aby Senát požádal vládu, aby prosazovala zařazení jaderné energetiky mezi tzv. čisté zdroje energie pro účely přípravy plánu na podporu oživení a odolnosti. Moc nechápu českou posedlost jadernou energetikou, osobně nepovažuji jádro za čistý zdroj, byť chápu, že ten tzv. čistý zdroj odkazuje na emise CO2 především v této souvislosti, nicméně čistota je podle mě značně problematická, protože také to produkuje nějaký odpad, o ten je potřeba se starat z pohledu lidského téměř na nekonečně dlouhou dobu, tzn. vyžaduje to i náklady pro celou řadu dalších generací. Nesdílím tady pohled na jaderný odpad, který paní zpravodajka prezentovala na zmiňovaném semináři, že to není odpad, ale zdroj. Protože zdrojem se nějaký odpad stane až v momentě, kdy někdo přijde s jasným technickým postupem, jak ten odpad využít, nebo technologickým, nejsem odborník, ale mám pocit, že nic takového definitivně aspoň v ekonomickém provozu zatím nefunguje.

Pokud jsem se bavil s odborníky, tak mě upozorňovali, že každý jaderný zdroj vyžaduje, a dokonce údajně až snad v padesátiprocentním rozsahu, jiné zdroje energie, bez kterých jaderný zdroj díky své povaze konstantního výkonu nelze provozovat. To znamená, že ty jiné zdroje už tak úplně čisté nejsou, ty, které je potřeba provozovat zároveň s jadernou energetikou. Byť tady už se nevolá po cenově dostupné energii pro spotřebitele i podnikatele, tak, už jsem to tady v jiných debatách říkal, si myslím, že si za to draze připlatíme, buď v ceně energie, anebo v daních, kterými se zadotuje výstavba jaderného zdroje. Vyplývalo to i z materiálu pro vládu, která se zabývala garancemi, resp. financováním výstavby jaderného bloku v Dukovanech, který se mi dostal do rukou a kde se jasně vysvětluje, že ČEZ sám bez garancí, bez zapojení vlády by nikdy tu investici nerealizoval, protože není ekonomicky, podnikatelsky obhajitelná, protože energie z toho bude příliš drahá bez zapojení státu. Jednak, jak jsem říkal, to nepovažuji za čistý zdroj, navíc si myslím, že si spotřebitelé, ať už přímo v ceně anebo prostřednictvím daní, patřičně za takovou energii z takového zdroje připlatí. Takže já z tohoto důvodu nepodpořím to usnesení, tak jak tady je předloženo. Další doprovodný důvod je, že v tomto případě doopravdy si myslím, že už je z převážné většiny neaktuální, což nevyčítám evropskému výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Do rozpravy už se dále, jak vidím, nikdo nehlásí, tedy ji končím. Paní ministryně, chcete reagovat? Nechcete? Paní zpravodajko, vyjádřete se k proběhlé rozpravě, prosím, děkuji.

Senátorka Hana Žáková:  V rozpravě vystoupil jeden senátor. A pokud mohu jenom k tomu jádru, to by bylo asi na jeden velký seminář, který tady měl proběhnout v březnu letošního roku, ale kvůli covidu to všechno je pryč. Jenom si uvědomme jednu věc, že než začala veškerá opatření s covidem, tak začala mnohem dřív na našich elektrárnách. Dovedete si někdo z nás představit, že bychom covid zvládli bez stálých dodávek elektrické energie? Nemám nic proti obnovitelným zdrojům. Pokud jsem tady hovořila na té konferenci, kdy jsme tady měli i pana předsedu vlády, tak jsem nemluvila o zdroji, ale o surovině. Protože uvědomme si, že z vyhořelého paliva je tam jenom 5 procent, 95 procent je to pořád surovina. Tak to jenom, abychom si ujasnili. Jinak pochopitelně to můžeme udělat tak, že o tomto konkrétním bodu můžeme hlasovat odděleně, abychom ty ostatní, se kterými třeba souzníte, zbytečně nehodili přes palubu. To je možnost, i tak jsme hlasovali na evropském výboru.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ale to je teď na vás, paní zpravodajko, jestli navrhujete toto hlasování, tak nás proveďte.

Senátorka Hana Žáková:  Já jenom za kolegu Dienstbiera, jestli by s tím takhle souhlasil, kdybych...

Senátorka Hana Žáková:  Není to nutné, tak budeme hlasovat o celém usnesení.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře. Takže děkuji, paní senátorko, my můžeme přistoupit k hlasování. Svolám vás.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla senátorka Hana Žáková.

V sále je přítomno 61 senátorek, senátorů, kvórum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. A kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Návrh usnesení Senátu byl přijat. Kvórum bylo 31, pro se vyslovilo 38, proti byli dva. Děkuji a ukončuji projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobré odpoledne. Vystřídali jsme se. Můžu konstatovat, že následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 294

Senátní tisk č. 294. Prosím ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dnes naposledy. Dovolte mi stručně představit návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, jehož cílem je rozšířit okruh subjektů, které mají nárok na kompenzační bonus, o osoby pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, v případě, že jim vznikla povinnost hradit pojistné na nemocenské pojištění, tedy u DPČ, dovolím si používat zkratky, od 3 000 Kč a u DPP od 10 000 Kč.

O kompenzační bonus by se tak mohly ucházet osoby, které v šesti měsících před koronavirovou krizí, tedy od 1. října 2019 do 31. března 2020, pracovaly na pojištěnou dohodu alespoň čtyři měsíce, a to za předpokladu, že jim tato činnost byla v důsledku krizové situace omezena či znemožněna, např. v ukončení spolupráce ze strany zaměstnavatele. Podobně jako u kompenzačního bonusu pro podnikatele jsou vyloučeny osoby, které vedle DPP a DPČ vykonávají jiné zaměstnání, samozřejmě při respektování výjimky, v průběhu legislativního procesu tam byla vložena výjimka pro pěstouny, dobrovolné pracovníky pečovatelské služby. Návrh cílí také na osoby, které byly díky souběhu podnikatelské činnosti a práce na DPP či DPČ vyloučeny z dosavadní podpory pro podnikatele formou kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky malých s.r.o. Tyto osoby by přitom na rozdíl od běžných zaměstnanců nenaplnily ani podmínky programu Antivirus, a zůstaly tak bez podpory. To znamená, pokud tam ten souběh byl, tak si budou moci zažádat o jednu z těchto podpor. Předpokládám, že zvolí tu vyšší. Kompenzační bonus pro osoby s DPP či DPČ je navrhován ve výši 350 Kč za den, což při celkové délce obou bonusových období, tzn. od 12. března do 8. června 2020, může vyšplhat až na maximum 31 150 Kč na osobu. Správa kompenzačního bonusu bude probíhat obdobným způsobem, jako to bylo u kompenzačního bonusu pro podnikatele, tzn. zůstává osvědčený a fungující model. To znamená, že budou spravovat tento kompenzační bonus pracovníci Finanční správy, protože se osvědčili.

Bude tady trošku komplikace, protože na rozdíl od OSVČ a malých s.r.o. nemají pracovníci Finanční správy v registrech informace o těchto dohodářích, tyto informace má ČSSZ, nicméně aby to bylo rychle, tak jsem se toho ujala, protože toto je jediná cesta, tzn. oni vedle toho čestného prohlášení, které, jsou tam čtyři řádky nebo pět, vyplňují, tak budou muset doložit Finanční správě buď kopii příslušných dohod, nebo mzdových listů, nebo jiné potvrzení o tom, že to nemocenské pojištění zaplatili. Takže to bude komplikace. Pokud to Senát dnes schválí, já za chvíli udělám s paní generální ředitelkou brífink a budeme ukazovat, co budou muset všechno doložit, aby věděli a mohli už ty žádosti podávat, protože samozřejmě pokud byste to dnes schválili, pan prezident podepsal, v pondělí začne Finanční správa vyplácet, přijímat žádosti může začít hned, pokud to dnes schválíte, a po podpisu pana prezidenta a účinnosti ve Sbírce zákonů by mohla začít okamžitě vyplácet. Takže jenom upozorňuji, že tam bude tato komplikace. Budou muset dokládat, protože nejsou v registrech. Musí, není možné bez toho to každému dát jenom proto, že vyplní čestné prohlášení, to by bylo opravdu nezodpovědné.

Díky přechodnému ustanovení, na to se často ptají lidé, píší mi každý den, je osobám, kterým v důsledku novely vznikne nově nárok na kompenzační bonus, garantována minimálně tříměsíční lhůta po účinnosti novely pro podání žádosti. Takže nemusí se bát, mají tři měsíce na to, aby tu žádost podali. Rozpočtové dopady návrhu zákona se odhadují v maximální výši 2,1 mld. Kč na veřejné rozpočty, ptám se pana senátora Canova, teď poslouchejte, teď bystřete. (Smích.) Z toho 1,4 mld. Kč na státní rozpočet, 0,5 mld. Kč na rozpočty obcí a 0,2 mld. na rozpočty krajů. V reakci na to, asi stárnu zřejmě, začínám jaksi měkkosrdcatět, v důsledku toho se zvyšuje kompenzace pro obce z 1200 Kč na 1250 Kč, což je přesně 0,5 mld. Kč. Teď čekám poděkování, pochvalu. Děkuji, děkuji. Řekla jsem si o ni, dostala jsem ji. A dokonce včera na hospodářském výboru někdo řekl z opozičních senátorů, zapomněla jsem gró, to jste ani nemuseli, těch 50 Kč, to mě také potěšilo. Maličkost, ale potěší. Takže vám mnohokrát děkuji, že jsme se dostali do této fáze, že se nám to podařilo zvládnout, prošlo to i relativně v pohodě v Poslanecké sněmovně, byl to velký tlak a tady to musím uznat, protože když to opozici náleží, patří to uznat, byl to velký tlak Pirátské strany. Já jsem se toho nakonec ujala, protože si myslím, že i přes tu komplikaci s doložením mzdových listů nebo nějakého potvrzení Finanční správa to vyplatí nejrychleji. Děkuji moc.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Paní ministryně, děkuji, viděla jste, že kolegyně a kolegové kvitují tuto záležitost. Bylo by lepší 2000 Kč, ale i 1250 Kč je dost. (Smích.) Takže už jste si sedla ke stolku zpravodajů, za to vám děkuji. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor. Usnesení máte jako senátní tisk č. 294/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jiří Burian. Dále senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 294/3. Zpravodajem výboru byl určen senátor Rostislav Koštial.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 294/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedající, vážená paní vicepremiérko, kolegyně a kolegové. Na úvod své zpravodajské zprávy pouze řeknu, že se omezím na velmi stručné shrnutí materie zákona, neboť paní vicepremiérka všechno tady vyčerpávajícím způsobem již řekla. Na úvod mi dovolte pouze říci, že ve sněmovně pro návrh ze 154 přítomných poslanců se vyslovilo 143 poslanců, proti nebyl žádný z poslanců, tzn. že ten zákon, resp. novela byla velice drtivým a jednoznačným poměrem hlasů schválena. Předmětem předlohy je skutečně rozšíření okruhu příjemců daňového bonusu o zaměstnance, kteří vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, resp. dohody o pracovní činnosti. Samozřejmě podmínkou je, že se musí jednat o výkon práce, jež zakládá účast na nemocenském pojištění. Forma kompenzace činí 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Chtěl bych tady akcentovat, že předmětem návrhu zákona je rovněž zvýšení jednorázového nenávratného příspěvku poskytnutého ze státního rozpočtu obcím za účelem zmírnění negativních dopadů zákona z 1000 na 1250 Kč. To si myslím, že by tady nemělo zapadnout. Na závěr mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením z 31. zasedání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které se konalo včera, tedy 21. července, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru, kdy tedy výbor

I. doporučil Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tuším, že hlasování bylo jednoznačné, jednomyslné a všichni přítomní senátoři hlasovali pro tento návrh,

II. určil mne jako zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu,

III. pověřil pana našeho předsedu výboru Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Toť má zpravodajská zpráva. Prozatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko.

Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, senátor Jiří Burian? Ano? Zastoupí ho za výbor paní senátorka Anna Hubáčková.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne. Dovolte, abych, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, zastoupila pana Buriana, požádal mě o to, protože je teď momentálně v nemocnici na chvilku.

Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR projednal tento senátní tisk č. 294 na své schůzi 15. 7. 2020, po úvodním slově náměstka paní ministryně Stanislava Kouby, po přednesení zpravodajské zprávy panem senátorem Jiřím Burianem a po rozpravě přijal toto usnesení:

Výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Jiřího Buriana, kterého si tímto dovoluji zastoupit,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, senátor Rostislav Koštial? Ne, nepotřebuje vystoupit. Také děkuji za urychlení. Tím se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat? Protože tomu tak není, tak si dovolím otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se, ano, už se přihlásil pan kolega Vladislav Vilímec. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené paní senátorky a senátoři.

Paní ministryně si tak nepřímo řekla o poděkování. Já bych jí chtěl říci, že může být bez obav, určitě stihne brífink, který už nějak svolala, s paní generální ředitelkou Finanční správy. Protože jsem si jist, že tento návrh bude podpořen. Byl jednomyslně podpořen i na včerejším garančním výboru. Abych jenom nechválil, protože chválit se musí, ale přiměřeně. Přiměřeně, je to jako v té pohádce, kdy Vlasta Burian říká: Přiměřeně. Takže budu chválit přiměřeně. Ano, ten zákon se musí schválit ze dvou důvodů. Mj. ne z důvodů samotných dohodářů, ale i z těch důvodů, že byla odstraněna podmínka neslučitelnosti nároku živnostníků na kompenzační bonus, pokud mají uzavřenou byť jen poměrně malou dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Já jsem se spíše obával, že bude poměrně dost případů, kdy to živnostníci ani nevěděli, i když to v zákoně bylo napsáno, že si požádali o ten kompenzační bonus. A co by se stalo, určitě se možná už v nějakých případech stávalo, že Finanční správa, která musí kontrolovat samozřejmě, při dohledové činnosti zjistila, že někdo ze živnostníků na to neměl nárok. Fakticky by to znamenalo penalizaci, minimálně že ten kompenzační bonus musí vrátit a neměli by možná nic jiného. Takže to je skutečně důležité, tento zákon schválit. Odblokuje se jedna nesmyslná podmínka.

My jsme se včera o tom bavili, protože jsem si velmi podrobně prostudoval i debatu v Poslanecké sněmovně, zda ještě se nepřistoupí k 5. novele. Paní ministryně nás ujistila, že tato novela je poslední, já tomu chci věřit. Víte, jenom ten počet novel je trochu výpovědí o překotnosti vytváření těch zákonů v době krize. Ono k tomu napomohlo i vyhlášení té legislativní nouze. Není to jenom v tomto případě, vzpomeňte si na EET. Nechci to tady otevírat, nejdříve byla EET pozastavena do konce nouzového období, nebo vyhlášení období nouze, už v té době jsme říkali, co se stane po 30. dubnu? Já si to pamatuji přesně, paní ministryně. Tady se budu přít. Nejdříve to bylo do konce nouzového období, to padlo 30. dubna, pak se to prodloužilo. A také to bylo zbytečné. Každé projednávání zákona také vyžaduje nějaké administrativní nároky, nějaké náklady, to si také musíme uvědomit. Tady je potřeba, abychom to schválili. Myslím si, že kdyby se postupovalo rychle, ale někdy s větší uvážlivostí, menší ješitností, protože já za ta léta vždycky znám, že ten či onen ministr nechce měnit názor úřadu. Kdyby ta ješitnost nebyla tak velká, tak si myslím, že už jsme to dávno mohli schválit, mohli jsme se oprostit od toho, držet za každou cenu stávající, nevyhovující stav.

Nicméně paní ministryně teď přišla se čtvrtou novelou, věřím, že ji podpoříme. Já jí poděkuji za to, že po dlouhé době se opět v důvodové zprávě objevilo vyčíslení dopadů nejen do veřejných rozpočtů jako takových, ale i do územních rozpočtů. Kdyby to bývalo bylo hned při tom prvním zákoně o kompenzačním bonusu, tak jsme si mohli ušetřit dohadování, jaký dopad je pro obce a pro kraje. Kraje teď, což jste sama uvedla, 200 milionů dopad pro rozpočty krajů v souvislosti s touto čtvrtou novelou, kraje zatím nemají navrženo nic, ale já věřím, že paní ministryně bude přemýšlet o změně svého zatím tvrdého postoje ve vztahu ke krajům.

Koneckonců, zítra budeme projednávat ve 2. čtení senátní návrh zákona o příspěvku k zamezení tvrdosti způsobu vyplácení kompenzačních bonusů na rozpočty krajů ve výši 500 Kč. Věřím, že paní ministryně o tom bude uvažovat, že možná změní, nebo poupraví svůj tvrdý přístup a i kraje se dočkají kompenzace. Ne formou slibovaných peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ale formou i toho příspěvku na zamezení tvrdosti rozpočtových dopadů v souvislosti s vyplácením toho kompenzačního bonusu.

Co se týká těch 1250 Kč, nevím, jestli jste byla vůči mně ohleduplná. Autorem výroku jsem byl na včerejším výboru já osobně, ale já jsem to řekl trochu jinak. Řekl jsem, že pokud by to tam nebylo a bylo tam jen těch 1200 Kč, nebo nedošlo k navýšení toho kompenzačního příspěvku, nebo toho příspěvku, tak si myslím, že jen kvůli tomu by to Senát nevracel. Teď jsem si jist, ale samozřejmě, sluší se, také jsem letitý zastupitel a 28 let jsem byl místostarostou města, takže se sluší za to poděkovat, že jste pamatovala na obce. Je vidět, že ta houževnatost se vyplácí. Snaha obcí domoci se i v tom minulém případě nějakého příspěvku sklidila úrodné ovoce. Vím, že jste v tom sehrála významnou úlohu, proto vám za to děkuji. A už konec děkování, to je jen k mému příspěvku.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych začal tím, že podpořím ten návrh zákona, nemám s tím žádný problém. Ale chtěl jsem v té souvislosti zmínit ještě jednu okolnost, nebo úvahu, proč nám dohodáři původně propadli všemi opatřeními. Myslím si, že bychom se měli bavit vůbec o podstatě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Pokud vím, v Evropě toto máme pouze my a Slováci, je to společné federální dědictví. V podstatě tyto formy smluv se podle mého názoru zneužívají v situacích, kdy by měl být uzavírán klasický pracovní poměr, samozřejmě se všemi právy a ochranou, které z toho vyplývají pro zaměstnance.

Ty dohody se doopravdy používají ve velkém rozsahu. Ony jsou samozřejmě svým způsobem pro zaměstnavatele jednodušší, ať už z hlediska administrativy, ale zejména právě proto, že ti lidé potom nepožívají takové ochrany. Je velmi jednoduché takovou dohodu ukončit. V případě třeba dohod o pracovní činnosti, když se nevykazuje práce, tak když zaměstnavatel tu práci nemá, tak ji neplatí, protože práce není vykonávána. Zatímco zaměstnance v pracovním poměru nějakým způsobem pořád musí platit a nemůže ten vztah tak jednoduše ukončit.

Je otázka, jestli vůbec máme takovéto instituty v našem právním řádu mít jako určitou evropskou raritu a nesměřovat k tomu, aby tyto práce byly vykonávány v klasickém pracovním poměru. To, proč si myslím, že to máme řešit touto formou, je to, že ti lidé za to nemohou. Často nemají na výběr a jsou nuceni k tomu, aby přijímali takovouto formu pracovního úvazku. Ale je doopravdy na úvahu z hlediska budoucí právní úpravy, jestli máme takové množství lidí udržovat v takové podřadné prekarizované pozici na pracovním trhu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím vystoupit, protože tohle už jsem tady řešil, jestli si vzpomínáte, na první naší schůzi v rámci doby krize jako téma, které jsem zvedal. Takže jsem velice rád a chtěl bych poděkovat, to se také sluší, paní ministryni. Tady bych vyzdvihl i to, že mi připadá, že to řešila spíše ona než paní Maláčová, která by toto více měla řešit. To je asi vaše věc, jak se na tom domluvíte, nebo nedomluvíte. Vím, že to bylo opakované.

Možná jenom krátkou repliku. Já jsem chtěl říct to samé, že tady jedna věc jsou ty dohody samotné a jejich právní úprava, a pak to je kompenzace pro lidi, kteří to opravdu potřebují. Za mě jsem rád, že jsme to, i když asi možná po pěti měsících, tedy nakonec dořešili, po šesti měsících ti lidé ty peníze dostanou a do budoucna je potřeba asi nějaká debata na té částečné úvazkové práci vůči té dnešní úpravě dohod, protože někdy jsou zneužívány, s tím souhlasím. Ale na druhou stranu také musíme myslet na to, že doba se vyvíjí a ty zkrácené úvazky jsou potřeba, jsou hodně využívané. Bude to o nějaké odborné debatě, do které se osobně rád zapojím.

Ale ještě jednou, díky za to, příště, když budeme rychlejší v další krizi, doufám tedy, že krize nebude, tak budu ještě spokojenější. Díky.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Tomáš Goláň. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, to je tady dneska děkovačka jako na hokeji. Takže já budu také děkovat.

Paní ministryně, děkuji za to, že to, co jsem dlouhodobě prosazoval a chtěl jsem odblokovat souběh těch dohod, těch menších pracovních poměrů v souběhu s podnikatelskou činností, že k tomu došlo mimo dohodáře. Znovu se připojím k tomu, co řekl kolega Lukáš Wagenknecht. Tohle je v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou to věci plynoucí ze zákoníku práce a ministerstvo práce a sociálních věcí je nebylo schopno vyřešit. Stejně jako nevyřešilo lékárníky, které nám sněmovna, řekněme nedopatřením, z kompenzace nebo ze slevy na pojistném vyřadila, tak stejným způsobem nebylo ministerstvo schopno vyřešit tuto problematiku. A děkuji za to, že se toho ujalo ministerstvo financí a že tohle dalo do pořádku, paní ministryně.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, zatím pořád posledním přihlášeným do rozpravy je přihlášen pan senátor Michael Canov. Máte slovo, pane mini... Ne ministře, pane senátore. (Smích.)

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, paní ministryně, já vás zdravím a mrzí mě, že nejsem váš resortní kolega.

Teď chci poděkovat za to navýšení, to jste mi udělala radost. Zároveň nechci působit jako člověk, kterému podáte prst, a chce celou ruku. Mě teď mrzí, že nemůžu mluvit naproti vám, ale, jak tady říkal kolega Vilímec, zítra budeme řešit, asi zítra, ty kraje. Fakt by bylo dobré i těm krajům... Vždyť já jsem i krajský zastupitel (smích), aby mě hejtman nezmlátil. Tak to je taková poznámka, děkuji. (Smích.)

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, uvidíme, co pro to udělá paní ministryně, abyste bez úhony prošel vaším hejtmanem Libereckého kraje. Dalším přihlášeným do rozpravy je paní senátorka Šárka Jelínková.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já už také jenom velice krátce. Nebudu dlouho zdržovat, ale navážu na pana kolegu Dienstbiera.

Jest pravdou, že dohody využívají v dnešní době často rodiče lidí, kteří se starají o děti. Myslím si, že bychom opravdu měli zapracovat na tom, abychom vytvořili pracovní trh, který bude nabízet flexibilní úvazky.

Ono se pořád mluví, že máme nejdelší rodičovskou, mateřskou dovolenou, že ženy chodí až později do práce a potřebujeme je na trhu práce. My sice možná máme téměř nulovou nezaměstnanost žen do tří let věku dítěte, ale zase od tří let věku dítěte už jsou ženy hned zase v plném zaměstnaneckém poměru. Ony nemají možnost nějakého přechodného období. A pokud ano, tak jsou to opravdu pro zaměstnavatele takové nevýhodné podmínky, že neumožňují a nenabízí právě ty flexibilní úvazky.

Nedávno jsme schválili v zákoníku práce sdílená pracovní místa, ale zatím se v praxi ukazuje, že ani to úplně není funkční systém, protože ve sdílených pracovních místech je ponechána volnost na zaměstnancích, jak se domluví, jak budou sdílet to jedno pracovní místo. Věřte, že to není jednoduché, aby se třeba dva rodiče domluvili na tom, kdo bude chodit na ráno, kdo na odpoledne, aby na tom sdíleném pracovním místě měli oba dva potřebnou kvalifikaci, zkušenosti a vědomosti.

Já jen velmi krátce, je pořád plno věcí na trhu práce, co bychom měli pořešit. A především opravdu směrem k lidem, kteří ještě vychovávají naši budoucí generaci. Pracujme na tom, abychom nabízeli na trhu práce zkrácené a různé jiné flexibilní formy práce. Koronavirová doba samozřejmě otevírá další možnosti, aby byla zvýhodněna i home office práce atd. Takže jenom ve stručnosti jsem chtěla navázat, překlopme raději, s tím souhlasím s panem kolegou Dienstbierem, do klasických zaměstnaneckých poměrů, ale do těch, které budou daleko flexibilnější, než je současný systém. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, jelikož jste byla poslední přihlášenou a nikdo další se nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se paní navrhovatelky, zdali se chce vyjádřit k proběhlé obecné rozpravě? Ano, ze slušnosti, máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo, jenom velmi stručně, protože si myslím, že všechno bylo řečeno už v mém úvodním slově.

Ještě si dovolím trochu čísel. Už dnes mám od kolegů spočítány přesné dopady kompenzačního bonusu, započteno s těmi dohodáři, které odhadujeme, zhruba jich počítáme tak 114 000. Dopad na obce bude 6 miliard, přičemž kompenzační bonus při částce 1250 Kč činí 13,3. Takže o 7,3 miliardy dáváme víc. To nevyčítám, jenom chci říct, že se tam vytváří jakýsi prostor, jakási rezerva navíc.

Co se týká dopadu na kraje, dopad na kraje celkově je 4,3 miliardy a reálně, to je předpoklad, reálně po multiplikaci a tak, jak jsme přepočítali obce podle toho skutečného plnění, jsou to 2 miliardy. Přičemž já to tady nechci vyčítat, ale skutečně zopakuji ty částky, ony jsou zase ještě vyšší, které do krajů půjdou. 12 miliard na dvojky, trojky. Já vím, že už jsem to říkala, ale zopakuji to, 2,4 miliardy na sociální měkké programy z evropských peněz, tak si to vyžádaly, 1,8 miliardy ochranné pomůcky, 1,2 miliardy odměny záchranářům, 5,2 miliardy sociální služby. A teď jednám s odboráři a vůbec s ministerstvem zdravotnictví o poskytnutí odměn zdravotníkům a samozřejmě krajským nemocnicím a všem, bavíme se o částce, která se pohybuje kolem 10 miliard. Nemáme to ještě přesně spočítáno.

Takže prosím, sečteno, podtrženo, jsme na více jak 30 miliardách oproti 2 miliardám. Tak prosím skutečně tentokrát o nějaké pochopení, protože stát z toho 500miliardového schodku, ono to není 500 mld., protože je propad příjmů a nárůst výdajů, takže ta rezerva je samozřejmě mnohem menší. Neplatí z toho výdaje státu, ale platí z toho celou řadu dalších výdajů, které se týkají celkově veřejné správy, zdravotnictví a dalších. A to jsem samozřejmě zapomněla na 35 miliard, které už jsou připraveny a alokovány do různých dotačních programů. Děkuji moc.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní ministryně, a ptám se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodajka ústavně-právního výboru Anička Hubáčková? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Táži se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodaj výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, kolega Koštial? Také si nepřeje vystoupit, děkuji. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane předsedající. V obecné rozpravě k návrhu zákona vystoupilo 6 senátorek a senátorů, kde zazněla přiměřená pochvala. Zaznělo zde poděkování. A co je nejdůležitější asi, zazněl zde apel nad diskuzí nad flexibilními pracovními úvazky. Nebyl podán jiný návrh než návrh na schválení zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já vás prosím, abyste o něm nechal hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a protože doopravdy máme jediný návrh, to znamená schválit, ze všech tří výborů, tzn. schvalovali bychom ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V současné době je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum přijetí je 33. Já si dovolím znělkou sezvat kolegyně a kolegy.

Budeme hlasovat o jediném návrhu, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum máme 34.

Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 18 ke schválení při kvóru 35 pro bylo 65, registrováno bylo 69. Tento návrh zákona byl přijat. Já gratuluji paní ministryni. Gratuluji jí ke všem těm bodům, které jsme dneska společně projednali, že to s námi vydržela. A těším se zase někdy na shledanou.

Paní ministryně se bude střídat s druhou paní ministryní Benešovou, protože dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Tisk č. 290

Na shledanou, paní ministryně.

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 290. Prosím paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, aby nás seznámila s návrhem zákona. Já ji tady u nás vítám, dobrý den. Současně vítám i pana poslance Marka Bendu. Takže, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Dobré odpoledne přeji. Pokud jde o tento návrh zákona, který je předmětem posuzování Senátu jako senátní tisk č. 290, vznikl v podstatě sloučením dvou tisků, ke kterému došlo na půdě Poslanecké sněmovny, a to jednak vládního návrhu zákona, který byl projednáván jako sněmovní tisk č. 453, který byl primárně věnován opatřením pro zvýšení počtu uložených peněžitých trestů, a poslaneckého návrhu, vedeného jako tisk č. 466.

Tento druhý tisk směřoval především k novému nastavení výše jednotlivých hranic škod v trestním zákoníku, k jejich zdvojnásobení, tak, aby byl reflektován vývoj ekonomického prostředí od doby, kdy byly naposledy stanoveny, ke změnám právní úpravy institutu dohody o vině a trestu a prohlášení nesporných skutečností a k zavedení institutu prohlášení viny. S obsahem tohoto druhého tisku ministerstvo spravedlnosti plně souhlasilo, a proto tento postup snižující počet nových trestních předpisů podporujeme.

Původní vládní návrh se věnoval především otázkách spjatým s problematikou peněžitých trestů, jejich ukládání a výkonu. Přicházel s určitými motivačními prvky pro odsouzené, aby tento trest byl z jejich strany řádně a včas vykonáván a nemuselo se přistupovat k jeho vymáhání či snad v případě neuhrazení k nařizování náhradního trestu odnětí svobody.

V tomto směru jde o logické navázání na předchozí nelegislativní aktivity ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, díky nimž se podařilo dosáhnout poměrně výrazného navýšení podílu peněžitých trestů, a to ze 4,65 v roce 2015 na 19,07 v loňském roce. Nicméně podle poznatků z praxe k tomu, aby tento druh trestu byl ukládán ve vhodných případech ještě ve větší míře, je zapotřebí přistoupit k dílčím legislativním změnám, které nabízíme.

Konkrétně přicházíme se zrušením možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty, se zrušením institutu náhradního trestu, zmírněním podmínek pro zahlazení při odsouzení k peněžitému trestu a možnosti přistoupit přímo k přeměně peněžitého trestu bez předchozího vymáhání, je-li zřejmé, že vymáhání by bylo bezvýsledné nebo mohlo-li být zmařeno.

Jak jsem uvedla, tento vládní návrh je sloučen s poslaneckým návrhem č. 466. Tento bude zřejmě podrobně představovat pan kolega, poslanec Benda. Ten přichází zejména se změnou výše hranice škod, jak byly stanoveny před 18 lety, které dneska už neobstojí.

Z dalších změn, se kterými původně tisk č. 466 přišel, lze upozornit i na změnu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kdy zejména dochází k odstranění určité tvrdosti tohoto zákona, přichází s novým řešením problematiky zahlazení odsouzení právnických osob a upravuje problematiku upuštění od výkonu zbytku tzv. zákazových trestů.

Myslím si, že tento materiál je krok správným směrem, podporuji ho, a žádám vás proto o jeho příznivé posouzení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů.

Nyní uděluji slovo poslanci Marku Bendovi, který byl v souladu s paragrafem 3 stykového zákona pověřen Poslaneckou sněmovnou, aby odůvodnil pozměňovací návrhy Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Marek Benda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní ministryně. My jsme si, upřímně řečeno, hlavně chtěli vyzkoušet, jak stykový zákon funguje v praxi a jestli toto pověření podle § 3, já nepochybuji, že by to paní ministryně tady dokázala předložit, a jestli to pověření podle § 3 bude k něčemu. Musím říct, že zatím jsem tady byl na půdě ústavně-právního výboru, myslím, že rozprava tam byla velmi podrobná, velmi detailní, tam jsme obstáli, abych tak řekl, s obhajobou.

Jak již řekla paní ministryně, jedná se o sloučení dvou tisků, které řádně prošly 1. čtením v Poslanecké sněmovně. A pak, protože mojí základní zásadou je, že u legislativy máme být úsporní, tak pak, abychom neposílali do Senátu dvě novely, upravující trestní zákoník a trestní řád, tak jsme to sloučili do jednoho materiálu, který posléze projednala Poslanecká sněmovna. A schválila.

Změny, které přináší vládní návrh, vám již představovala paní ministryně. Já představím ty, které přišly s tiskem č. 466 a byly do vládního návrhu inkorporovány. To je tedy zejména ono zvýšení hranice škody na dvojnásobek. Ono se samozřejmě nejedná jenom o škodu, ale i o další instituty, které se vypočítávají. Pokládali jsme za správné, protože naposledy byla tato hranice určována v roce 2002, od té doby přece jenom uběhlo poměrně dost času, inflace nějakým způsobem postupovala, ale také nějakým způsobem, samozřejmě dramaticky vyšším, postupoval růst průměrné mzdy, růst minimální mzdy, podle které v minulosti byla výše škody odvozována. Pokládali jsme za správné zdvojnásobit škody. Ono to samozřejmě povede k částečné dekriminalizaci, respektive v některých případech snížení trestnosti, protože jakmile se mi posouvá hranice škody, přesouvám se do nižších odstavců příslušných paragrafů.

To je jedna změna, kterou pokládáme za důležitou. Další změna je právě možnost prohlášení různých nesporných skutečností v trestním řízení a dohoda o vině a trestu. V tomto případě rozšířená na všechny trestné činy. Když se poprvé dohoda o vině a trestu zaváděla, což bylo, nepletu-li se, v roce 2005, tak jsme právě tehdy dali jenom některý omezený okruh trestných činů, aby nedocházelo k pochybnostem, jestli to funguje, jestli se vrah nedohodne na příliš nízkém trestu. Ukázalo se za těch 15 let fungování, a i na Slovensku, které to zavedlo v plném rozsahu, a žádné zásadní problémy tam s tím nevznikaly, ukázalo se, že s tím problémy opravdu nevznikají. Zrychluje to trestní řízení, pokud dojde k dohodě mezi státním zástupcem a obviněným, případně jeho advokátem. Výrazně to racionalizuje proces a má to samozřejmě tu hodnotu, že v tom případě může jít soudce i pod dolní hranici příslušné sazby. To samé se týká oněch prohlášení, která by mohla některé věci zjednodušit v trestním řízení a trestní řízení zrychlit.

Poslední změna, kterou přináší tisk č. 466, je změna v trestní odpovědnosti právnických osob, kde dnes bylo poměrně nelogicky řečeno poměrně dlouhé období, kdy se na právnickou osobu, která odpykala svůj trest, hledí ještě jako na osobu, která má záznam v trestním rejstříku. Řečeno laickými slovy.

Znamená to, že se nemůže účastnit různých veřejných soutěží, nemůže se podílet... Pokládáme to za chybu. Soud může samozřejmě vynést odsuzující rozsudek od zrušení právnické osoby, až právě přes zákaz účasti ve veřejných soutěžích, zákaz účasti v jiných typech, ale pokud ho nevynese a například vynese jenom pokutu, pak pokládáme za správné, aby v okamžiku, kdy ta pokuta je zaplacena, bylo splaceno to, co bylo způsobeno státu nebo veřejnosti nebo společnosti za škodu, tak aby se na danou osobu hledělo jako na netrestanou. Upřímně řečeno, u těch větších právnických osob by to nutně znamenalo, že se budou nějak přejmenovávat nebo přerestrukturalizovávat, protože tak fungovat nemohou.

Posléze byly ještě na půdě Poslanecké sněmovny, to už ne z iniciativy tisku č. 466, schváleny některé drobnější změny. Snad bych zmínil ono načítání trestů, kde v okamžiku, kdy se postupně mi zřetězí několik podmínek, tak někdy docházelo k situaci lehce absurdní, zejména u mladistvých, že má podmínku 1,5 roku, pak podmínku rok a pak najednou se mu to sečte a jsou z toho 4 roky, je z toho naprosto nepřiměřený trest, tak i tady by soud měl možnost posoudit a říci nějakým způsobem, aby to odpovídalo tomu, co bylo spácháno. A druhá podstatná věc, která prošla až na plénu Poslanecké sněmovny, bylo prodloužení promlčecí lhůty u vražd nebo u těch nejzávažnějších trestných činů ale zejména vražd z 20 na 30 let. Tím důvodem, podle mého názoru, byl ten jeden medializovaný případ někoho, kdo sem přijel po 20 letech a začal se vysmívat republice a jejím občanům, že je ten vrah, ale že už mu to nikdo nemůže... Ve sněmovně to bylo mírně ještě zatíženo prohlášením pana poslance Ondráčka, který byl předkladatel a který do toho zamíchal privatizační zločiny, které sice, je pravda, že v tom promlčecím paragrafu jsou, ale jak si jistě všichni uvědomují, tak privatizační zločiny podle zákona o velké privatizaci, respektive podle privatizačních projektů byly promlčeny někdy tak nejpozději v roce 2015 až 2017. Toto by musely být, protože ta promlčecí lhůta nesměla uplynout, by musely být skutky, které by se staly po roce 2000, kdy už se žádné privatizační projekty neschvalovaly, takže to bylo spíše jenom nešťastné odvedení pozornosti. Jedná se opravdu o prodloužení z 20 na 30 let u těch nejzávažnějších zločinů proti lidskému životu. Děkuji vám za pozornost, a pokud návrh schválíte, budu vám za to vděčný.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 290/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za slovo. Dobrý den všem, vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane předsedo ústavně-právního výboru horní komory, dolní komory českého parlamentu, abych nevítal sám sebe, a vážená paní ministryně. Já jsem byl a objasňoval jsem smysl té novely, která není nejmenší, protože má přes 100 novelizačních bodů a zasahuje nejen trestní zákoník, o kterém se zde mluví, trestní řád, pan předseda zmínil i zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a samozřejmě i zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Takže není to malá novela. Ona byla logicky spojena v dolní komoře českého parlamentu. Já na rozdíl od, kdy mně kolega, senátor Radek Sušil, poté řekl, že jsem začal přednášet na tiskové konferenci, tak nebudu přednášet, já vám řeknu rychle názory, tak jak je mým zvykem. Pokud jde o legislativní proces, tak vy ho znáte. Tady já zdůrazňuji to, že tam bylo předloženo stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, což znamená, že ne všichni členové Legislativní rady vlády se vyjádřili, avšak bylo přihlédnuto, historicky teď za poslední měsíce bylo přihlédnuto k tomuto stanovisku, bylo tam asi 30 bodů zpřesňujících úprav, které byly zohledněny. Jinak vláda schválila návrh zákona 1. dubna 2019. Jejich usnesení nese číslo 2013. Poté, tedy po třech dnech, předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Sněmovní ústavně-právní výbor doporučil 11 pozměňovacích návrhů. Vážený pan předseda ústavně-právního výboru dolní komory vás s nimi v podstatě seznámil ve svém vystoupení, když vlastně shrnul ten jejich tisk, který je společný s tím, co nám bylo předestřeno. Ve třetím čtení Poslanecká sněmovna souhlasila se všemi návrhy ústavně-právního výboru a dále s některými návrhy poslanců. Není potřeba, abych vám je tady opakoval. Důležité je zdůraznit, že Poslanecká sněmovna schválila na své 49. schůzi 19. června 2020 ten návrh, přičemž hlasování č. 300 mělo 145 přihlášených poslanců a 126 bylo pro návrh, žádný poslanec nebyl proti. Jinak historicky, já vítám tu účast, už jsem přivítal váženého pana poslance na schůzi ústavně-právního výboru naší komory, poprvé byl využit ten § 3 stykového zákona. A tam vlastně my jsme společně i argumentovali, řeknu to už teď, ve prospěch navrhované úpravy, protože je to skutečně moderní úprava, která má význam a měla by být v řádném legislativním procesu podle mého návrhu a podle návrhu ústavně-právního výboru i schválena.

Jinak nám byl ten návrh postoupen 26. června letošního roku. 29. července nám končí lhůta. Předpokládám, že stihneme rozhodnout. Jinak velmi rychle, už jste byli seznámeni s tím, že ten nosný, ta jedna část, to je ten vládní návrh, se týká peněžitých trestů. Tam je třeba říci, že až dosud se říká, že peněžitý trest nevykonaný lze přeměnit na trest domácího vězení či veřejně prospěšných prací, a pak teprve nejzazší je ten trest odnětí svobody. Teď dostává přednost u těch trestů, kde není možno vymoci tu částku, tak dostává přednost trest odnětí svobody s tím, že už tam je ten zápočet. To je ta jedna denní peněžní částka na dva dny, nechci říct kriminálu, takže výkonu trestu odnětí svobody. Jinak je tam i hledisko zahlazení, kdy dneska se peněžitý trest okamžitě zahlazuje u nedbalostních trestných činů. Návrh je na to, že u všech, krom tedy zvlášť závažných zločinů. Fakt vás nechci zdržovat a sám sebe také ne. Ta druhá část, a to už tady bylo řečeno, to byl problém trošku v ústavně-právním výboru, ta se týká škod. § 138 trestního zákoníku říká hranice škod. Historicky je to tak, že v roce 1990 to začalo určovat vládní nařízení, které řeklo v roce 1990, že to bude z minimální měsíční částky. Tehdy to bylo 1600 korun, pak hned vzápětí... Korun československých, pardon. Pak tam byla hned částka 2000 korun. A pak až do roku 2001, protože ta novela byla s účinností v roce 2002, bylo řečeno, vycházejme z pevné částky, nečekejme na vládní nařízení. Stanovovala to minimální měsíční mzda, což je tradice i předtím. Náhle tam bylo to, že tehdy to byla částka 5700 korun, takže byla stanovena 5000 korun. Teď jsme po 18 letech. Mělo to být dřív, mělo to být mezitím, se měly asi zohledňovat, ale je to po 18 letech. Stojíme před tím, že se zdvojnásobuje. Náhle to připadá moc. Kdyby to bylo etapově, tak se asi nedohadujeme vůbec, já doufám, že ani dnes, ale náhle, já jsem se díval, minimální měsíční mzda je 14 700 korun. A stanoveno na 10 tisíc korun. Mluvím o škodě vyšší než nepatrné, což je ten základ, který se kdysi násobil. Dneska se dále stupňuje. Je tam škoda malá 25 tisíc, škoda větší 50 tisíc, škoda značná 500 tisíc a pak škoda velkého rozsahu 5 milionů korun, které by se měly zdvojnásobit. Já s tímto souhlasím, protože v rámci podrobné rozpravy byly předloženy dva pozměňovací návrhy, já se k ním vyjádřím hned, abych nemusel potom složitě vstávat.

Tak první, Michael, ctěný pan senátor Michael Canov navrhuje to, co on vám poslal do senátních lavic. To znamená, nevycházejme z měsíční mzdy, z minimální měsíční mzdy, ale podívejme se na inflaci. On to dává, tu nepatrnou škodu, to je ten rozdíl mezi přestupkem a trestným činem, na 7 tisíc korun. Takže já znovu zdůrazňuji, že ta minimální 14 700 je na 10 tisících. Já jsem to tam odůvodňoval, vás tím nechci zdržovat a sebe už vůbec ne.

Další návrh pana senátora Zdeňka Hraby, který vás s ním seznámí zcela nepochybně, je, že by to mělo zůstat stejné a vůbec s tím nehýbat, protože on řekl ty svoje námitky, my jsme protiargumentovali, takže nechme to tak. Jinak samozřejmě, co vás pálí, o čemž já nepochybuji, že vás nejvíce pálí, je právě ta hranice škody vyšší než nepatrné. To znamená, to, co projednává soud, a to, co projednává správní orgán. 10 tisíc korun. Ale chci říct jedno. Tento tisk, který je nám předložen, je podložen skutečně podklady, materiály, všeobecnou diskusí mezi orgány činnými v trestním řízení. To znamená, není to výmysl, který by čerpal ze vzduchu, ale je jasně řečeno proč. Proč jsou tyto částky takto stanoveny. Je to skutečně seriózní podklad nejen z mého pohledu. Já tady nebudu číst nálezy Ústavního soudu. Jinak tady bylo dále konstatováno zrychlení trestního řízení. Já sám jsem zastánce odjakživa, vy víte, že i tady vystupuji rychle, teď se omlouvám, že poněkud zdržuji, ale zrychlení trestního řízení. Vážený pan kolega Marek Benda vás seznámil s těmi třemi stupni, které jsou. První z nich je dohoda o vině a trestu. Nevím, pamětníci tady jsou, já už jsem tehdy, když jsem byl garančním zpravodajem u rekodifikace trestního zákoníku, říkal, proč dohoda o vině a trestu není u zvlášť závažných zločinů. Teď je to navrhováno, je to správně. Je to správně z mého pohledu, tedy specialisty na zvlášť závažnou násilnou trestnou činnost. Třeba u zabití, § 141 trestního zákoníku, to je vražda z omluvitelné pohnutky. Já se omlouvám zase za ten výraz, domácí zabíjačka, kde zůstává jediný, ten se omlouvá, lituje a chce co nejdříve do výkonu trestu odnětí svobody, aby mohl ukázat, že chce žít řádným životem občana a že chce, aby co nejdříve se dostal zpátky ke svým dětem. To je jedno. Další jsou ty složitější. To je majetková, rozsáhlá majetková trestná činnost, kdy výjimečně zřejmě někdo dozná, to znamená, krádeže, zpronevěry, čtyři druhy podvodů. V tu chvíli, kdyby se doznal, tak zase ušetří se několik let trestního řízení. A několik let trestního řízení znamená i opakované výslechy svědků, znamená to expertizy a podobně. A tady máme ty tři druhy. To znamená, úplně ideální dohoda o vině a trestu, přičemž se rozšiřuje tato možnost nejen pro přípravné řízení, ale i pro podání obžaloby a pak i pro část hlavního líčení. Samozřejmě, bylo to tady zmíněno, institut prohlášení viny se týká skutkových otázek. To znamená, přijde obžalovaný nebo obviněný, který řekne: „Já doznávám, ale nelíbí se mi návrh trestu.“

V tu chvíli zase to nalézací řízení, to znamená, celá ta nosná část dokazování před soudem je pryč a bude se dohadovat jenom o trest. Znamená to měsíce, znamená to roky zkrácení celého složitého trestního řízení. Prohlášení některých skutečností za nesporné bylo vyjasněno, je to několik skutečností, ne všechny, ale zase urychlí čas. Dobře, i já vám urychlím čas. Pak z těch dalších bylo řečeno asi vše. Urychluji asi až příliš, ale vám to nevadí, protože vy už to znáte. V tuto chvíli bych ještě uvítal, byť to navrhoval poslanec Ondráček, tak vítám, ale to je asi moje úchylka, vítám i prodloužení promlčecí doby u vražd a u jiných nejzávažnějších zločinů z 20 na 30 let. Protože bylo to sice na základě jednoho případu, ale nikdy nevíme, co se bude dít v této republice. Já vás teď seznámím velmi rychle s usnesením našeho ústavně-právního výboru, kde byl jednak první náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk, pak, jak už jsem zdůraznil, byl tam i pan poslanec Marek Benda. My vám doporučujeme, nám doporučujeme

I. projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. Antl zůstane zpravodajem,

III. tentýž bude informovat předsedu horní komory českého parlamentu, jak ústavně-právní výbor rozhodl.

To jsem provedl a vám děkuji za vaši pozornost. A sednu si, je tam místo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat? Není tomu tak, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Zdeněk Hraba. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážená paní ministryně, vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, vážení kolegové, milé kolegyně. Jak už bylo avizováno, tak já už jsem na ústavněprávním výboru neměl problém s drtivou většinou upravovaných věcí. S větším či menším nadšením jsem tedy přijal navrhované změny a souhlasím s nimi, ať už v trestním zákoníku a dalších zákonech, jak je v tomto senátním tisku navrhováno, s výjimkou změny § 138, tedy definice hranice výše škody, ale i výše prospěchu, výše nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci. Argumentuje se a celá diskuse se zužuje na to, zda bude zvýšena ona hranice té minimální škody, nikoli nepatrné, z 5 tisíc na 10 tisíc. Od toho se odvozuje diskuse, jestli se zvýšila inflace, jestli se zvýšila průměrná mzda, což je podle mě naprosto chybný ukazatel statistický, protože pokud vůbec bychom měli používat statistiku, měli bychom používat nikoliv průměr, ale třeba medián nebo modus. Co se týká průměrné mzdy, argumentuje se tím, že se zvedla minimální mzda. To je ale politické rozhodnutí, jaká bude minimální mzda. Všechno se to dává k jednomu bodu, tedy k tomu z 5 na 10 tisíc, když je, dejme tomu, průměrná mzda 35 tisíc, tak co chcete, proč by se nemohla zvýšit hranice škody nikoli nepatrné z 5 na 10 tisíc? Problém je v tom, že se zvyšují i další sazby. Z 25 tisíc na 50, z 50 tisíc na 100, z půl milionu na milion a z 5 milionů na 5 milionů. Nezvyšuje se pouze hranice škody, ale i prospěchu. Promítá se to nutně potom nejenom u těch 5 tisíc na 10 do trestného činu krádeže za určitých podmínek § 205 odstavec 1 písmeno a), kdy, já jsem se díval teď na aktuální ceny, bude možné, pokud tato novela projde, ukrást tři sudy plzeňského piva, protože se to vejde do těch 10 tisíc korun, a nebude to trestný čin. Jsem zvědavý, o čem se bude diskutovat, v případě, že tento návrh projde, v hospodách tento večer. Ale znamená to de facto i posun hranice u úplatku, u trestných činů přijetí nebo poskytnutí úplatku, u úplatkářství. U úředníka se posunuje trestní sazba, respektive možnost přísnějšího potrestání z přijetí úplatku minimálně půl milionu korun na milion korun. U takzvaného obyčejného člověka, tedy nikoli osoby, takzvaného veřejného činitele, podle dřívější terminologie úřední osoby, je to z 5 milionů na 10 milionů korun. U těchto věcí argumentace inflací neobstojí. Neobstojí argumentace, že se zvedly ceny a za úplatek 5 milionů korun už se nekoupí to, co se kdysi koupilo. Tak to není, je to nemorální. Úplatek 5 milionů korun je nemorální. A zvedat kvůli tomu sazby... Dokážu si představit, že se můžou modifikovat sazby u těch nejnižších. První dvě, maximálně tři, ale proč škodu velkého rozsahu nebo prospěch velkého rozsahu posouvat z 5 milionů na 10? Jenom proto, že se řeklo, že se to zdvojnásobí? Tady to postrádá jakoukoliv logiku. Nehledě na to, že se vstupuje samozřejmě i do běžících řízení, protože podle článku 40 Listiny základních práv a svobod, respektive § 2 trestního zákonu, se samozřejmě mírnější tresty dotknou i běžících řízení. Vzpomeňme, jaká řízení ve věci úplatku právě běží. To znamená, pro mě je tato novela naprosto neakceptovatelná v tomto rozměru.

Budu rád, pokud se posune diskuse a jednání do podrobné rozpravy, kde budu moci načíst tento svůj pozměňovací návrh, kde se sazby vrací zpátky. Skutečně budou podrobeny důkladné diskusi. A to z toho důvodu, že inflace, argumentace inflací rovněž neobstojí. Inflace se počítá, tedy index spotřebitelských cen, ze 700 cen, od rohlíku po letenky, od aut po elektroniku. Pokud tvrdíme, že se zvedly ceny, tak třeba u elektroniky to určitě pravda není. Pokud tvrdíme, ten paragraf 138 se promítne do stovek ustanovení v trestním zákoníku, třeba u poškození a ohrožení životního prostředí se v tom nejpřísnějším potrestání mění, tam je stanoveno, že spáchá-li dotyčný v úmyslu získat prospěch velkého rozsahu, u škody na životním prostředí... Připomeňme si, jaké jsou ceny dřeva. Tam ta škoda se posouvá z 5 na 10 milionů korun. Ty ceny nevzrostly, ani náhodou nevzrostly. Teď jsou spíše níž, než byly. Takže argumentace inflací takhle paušálně naprosto neobstojí. Já budu jenom rád, pokud nebudete souhlasit s kompletní novelou a posuneme společně tento návrh do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane předsedající. Já bych měl dotaz na paní předkladatelku, na paní ministryni, zda existuje nějaká statistika či nějaký kvalifikovaný odhad, co bude znamenat skutečně posunutí té hranice, která značí přestupek v trestný čin, to znamená z těch 5 tisíc na 10 tisíc? Já se na to ptám proto, že mám obavu o činnost přestupkových komisí na maloměstech, protože pokud by nějak dramaticky měl narůst počet přestupků, tak v podstatě ta agenda přestupková na maloměstech je dělána tak, že jednou za měsíc, jedenkrát za dva týdny přijede předseda přestupkové komise a řeší se to tímto způsobem. Mám obavu, pokud by došlo k nějakému dramatickému nárůstu té přestupkové agendy, tak to bude v podstatě znamenat, nebo já tady nechci strašit, ale může to znamenat konec přestupkových komisí na těch maloměstech, protože my nebudeme mít prostředky, respektive ti představitelé těch měst a obcí, na to, aby hradili nějaké velké nárůsty pracovníků, kteří by řešili tu přestupkovou agendu. Děkuji za odpověď.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak, já také děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan senátor Horník. Připraví se pan Michael Canov.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající a předsedo Senátu, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Na tuto novelu lze pohlížet z mnoha úhlů. Zřejmě by se dalo odsouhlasit vše v této novele, pokud by v přestupkovém řízení existoval nějaký alternativní trest. To znamená, vůči finančnímu postihu, protože ti, co kradou, nemají stejně žádný majetek a jsou de facto v rámci stávající legislativy nepostižitelní. To vidíme všichni kolem sebe, vidíme to na obcích, vidíme to v přestupkových komisích a podobně. Za další záležitost velmi záhodnou, abychom se jí věnovali, je přestupková činnost konaná v podstatě u cizinců. Ti jsou mnohdy dříve pryč, protože odmítnou zaplatit pokutu na místě. A když se potom dostanou k přestupkové komisi, tak už tady v podstatě ani nejsou. V minulém přestupkovém zákoně č. 200/1990 Sb. prosadila bývalá starostka Chomutova, paní Řápková, aspoň alternativní sankci, a to je zákaz pobytu v daném městě. Ale to platilo pouze pro osoby, které v místě neměly trvalý pobyt. Nový zákon o přestupcích č. 250/2016 již nic takového neřeší a podle všeho je to ten jeden z největších problémů, protože v trestním řízení může soud uložit alternativní tresty, o tom už tady mluvil předseda ústavně-právního výboru, to znamená zákaz pobytu, veřejně prospěšné práce, domácí vězení a podobně, aniž by se přeplňovaly věznice, což v přestupkovém řízení nelze, a tudíž se jedná o zákon bez možnosti potrestat určitou část pachatelů, ale zejména se právě jedná často o opakované recidivující skupiny. Náklady na vymáhání ze státu se samozřejmě přesunou na města, o tom mluvil můj předřečník, a obce, které budou opět evidovat a následně vymáhat nevymahatelné. Chápu důvod, co k tomu návrhu ministerstvo spravedlnosti a potažmo vládu vede a proč se daná věc dá posunout, protože ušetří tím finanční prostředky stát jako takový. Trestní činnost a jeho řízení je o hodně nákladnější a složitější, to by se dalo všechno odbourat. Bylo by to v podstatě nákladnější, drobnější kriminality by bylo víc. Je hrozně zajímavé se podívat za hranice, třeba do sousedního Německa, tam, když někdo krade, tak krade. A není to žádný přestupek. Všechno se to řídí trestním řádem. Mně to osobně vadí, že rozdělujeme, že něco je krádež, která se bere jako nějaký přestupek, a je úplně jedno, jestli je to 5 nebo 10 tisíc korun. Na příkladu dřeva jsme tady právě slyšeli, ceny dřeva šly dolů zhruba na polovinu, čili doopravdy, tak jak nám poslanci předložili tento návrh, mnoho věcí neuspěje.

Jako další věc: V podstatě k čemu dojde? Jako mávnutím proutku se změní statistiky nápadů trestné činnosti a bude se to vydávat jako fungující práce Policie ČR. To je pro mě naprosto nepřípustné. V podstatě otočením se část lidí dostane úplně mimo tyto statistiky a my si budeme bouchat na plec, jak je to všechno super, ale občané budou naštvaní, protože jim budou pořád dokola krást kolem baráku. Vše by to muselo být nějakým způsobem lépe provázané a mělo by to být udělané tak, když delikvent například třikrát neuhradí pokutu za majetkový delikt, tak by potom už byl trestán podle trestního zákona.

Těch možností je dost, ale pouhým posunutím z 5 tisíc na 10 tisíc korun se to doopravdy nevyřeší, to už říkali mí předřečníci. Dle mého názoru je potřeba změnit celé přestupkové a trestní řízení a vzájemně ho provázat a zjednodušit. Vezměme si, že trestní řízení se řídí zákonem z roku 1961, trestním řádem č. 141/1961, a tak jedna kosmetická změna toho moc nevyřeší. Mě udivuje, že dostáváme tuto novelu zákona od vlády, která o sobě prohlašovala, že bude protikorupční, ale já se domnívám, že naopak tento návrh novely zákona je prokorupční. Bylo to tady už řečeno, kolik probíhá v současné době kauz úplatkářských, které se z toho v podstatě, nebo někteří ti delikventi lehce vyvlečou. Já pro tento návrh novely zákona zvednout ruku nemůžu a překvapuje mě, že s tím přichází zrovna tato protikorupční vláda. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Nyní prosím pan senátora Michaela Canova, připraví se Jitka Chalánková.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ctěný předsedo ústavně-právního výboru našeho Senátu a ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. Jak jsem počítal, ta novela trestního zákoníku a zákona o trestním řízení celkem obsahuje 52 bodů. Dá se říci, že u 51 bodů není problém, aspoň tak to cítím zatím.

Tam je problém u toho jednoho, a to je právě ta výše škody. Kolega Hraba zdůvodňoval, proč je pro to, aby se ty části vůbec nezměnily. Já ho v jeho návrhu, pokud se na něj dostane, v hlasování, podpořím. Nicméně nejdřív ještě jednu důležitou věc, která tam byla, a sice šlo o to, aby se ty části neměnily, požádal dvě organizace, které dohromady zastupují téměř všechny obce v republice, Svaz měst a obcí, který zastupuje hlavně ty větší obce, a Sdružení místních samospráv, které zastupují hlavně ty menší obce. Má to asi nějaký důvod. Kolega Větrovský se bojí toho náporu pro přestupkové komise na obcích, ale je tam i ten důvod s tím, že do nějaké výše pro některé pachatele činů přestupek není žádným trestem, když jsou pak potrestáni, a je pro ně stěžejní jenom ta hranice. Senátor Hraba dobře upozornil na to, jaký problém to dělá u částek, u hranic pro ty jiné činy, které se dotýkají i úplatků a podobných věcí.

Přesto jsem připravil kompromisní návrh. Pokud neprojde tento návrh zákona, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou, v což doufám, a dostane se do podrobného čtení ten zákon, tak se bude hlasovat o návrhu kolegy Hraby, který já, myslím, že i většina klubu starostů podpoří, nicméně beru tu věc, že pro někoho je to zase příliš, aby se ceny nezměnily vůbec. Proto pro tento případ předkládám také pozměňovací návrh, který kopíruje inflaci. Já si myslím, že inflace je takový nejobjektivnější údaj, jak se mění hodnota peněz, sice tady kolega Hraba říkal, že právě ty věci, co se nejvíc kradou, tak tam ani nedostoupala výše procent, nicméně když to vezmu v průměru, inflace podle samotných předkladatelů od roku 2002 činí 39 %. Já ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji navýšení o 40 % z částky 5000, 7000, tzn. namísto toho, co tedy přišlo ze sněmovny, ne tedy 10 000, ale 7000, a to samé v dalších částkách. Takže si vás dovolím požádat, pokud neprojde ani návrh ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou a pokud neprojde ani návrh ctěného kolegy Zdeňka Hraby, o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Další přihlášenou je paní senátorka Jitka Chalánková, zatím poslední v obecné rozpravě.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na stolečcích máte navržený pozměňovací návrh, který jsem připravila, který určitým způsobem souvisí právě s projednávanou materií. Cílem novely, kterou máte před sebou, je umožnit soudům ukládat více peněžitých trestů. Vzdáleně to možná připomíná dokonce i koncept Chammurapiho zákoníku, který přidal možnost vykoupit se z trestu, což se dnes už možná tolik neví. Celý tento návrh vítám a podporuji, to jsem také již několikrát veřejně sdělila. Protože v českých věznicích prodlévá mnoho lidí pro bagatelní trestnou činnost, kromě toho, že tam tito lidé podle mého názoru vůbec nepatří, což vede k přeplněnosti věznic a následně vyvolává tlak na pravidelné amnestie. Přestože jsem si vědoma, že novela je velice vyvážená, nekonfliktní, dovolím si předložit pozměňovací návrh, který, jak pevně věřím a doufám, je ve své podstatě rovněž nekonfliktní. Vycházím z toho, že návrh novely nemění pouze trestní zákoník a trestní řád, ale i další zákony z oblasti trestního práva, mezi které drobná novela zákona o rejstříku trestů dobře zapadne.

O co se mi jedná? Asi všichni znáte případ, který otřásl veřejností, případ nezletilé, již dva roky nezvěstné Valerie. Jak se ukázalo až dodatečně, babička, do jejíž pěstounské péče byla Valerie svěřena, Valerii týrala a týrala nejen ji, ale v minulosti, v roce 1983, byla odsouzena i za týrání vlastních dětí. Jak je možné, že jí soudy svěřily Valerii do pěstounské péče? Copak o tom nevěděly? Ano, soudy o tom nevěděly a ani nemohly vědět. Opis z rejstříku trestů smí být vydán pouze soudům v trestních věcech, aby mohly posoudit případnou recidivu obžalovaných a přihlédnout k ní při ukládání trestu. Ale opis z rejstříku trestů nemohou žádat soudy v opatrovnických věcech. Opis dokonce nedostanou ani osoby, kterých se týká. Ty mohou dostat pouze výpis, který ale neobsahuje již zahlazené tresty. Stále proto hrozí, že soud svěří dítě do péče někomu, komu by jej do péče rozhodně nesvěřil, kdyby měl možnost seznámit se s úplnou trestní minulostí žadatele. Pozměňovací návrh, který máte před sebou, to má napravit. Technicky jde o rozšíření okruhu orgánů, kterým smí být vydán opis z rejstříku trestů, o soudy rozhodující v opatrovnických věcech. Návrh je formulován tak, aby se týkal nejen dětí, ale i osob, jejichž svéprávnost má být omezena a mají být svěřeny do péče opatrovníka, tedy obecně všech osob zranitelných v důsledku toho, že jejich záležitosti vyřizuje někdo jiný, kdo tak nad nimi fakticky získá moc.

Jde o nápravu nedostatku stávající legislativy, kterou považuji za urgentní. A domnívám se, že cena, pokud bychom se zdrželi procedury při přijetí návrhu dnes projednávané trestní novely asi o jeden měsíc, by mohla být přiměřená. Je pravdou, že dnes jsem obdržela telefonát z ministerstva spravedlnosti, kde jsem byla informována, že vláda nebo tedy ministerstvo, věřím tomu, že i vláda, se chystá právě tuto záležitost nějakým způsobem řešit. Chtěla bych proto poprosit paní ministryni, jestli by mě mohla informovat, jaká je představa toho řešení vládního jak v obsahu, tak hlavně v čase, protože pokud bych neuplatňovala nebo neuspěla se svým pozměňovacím návrhem v tuto chvíli, tak bych samozřejmě požádala kolegy o podporu a předložila bych tento svůj návrh jako samostatnou novelu. Nevím, zda bude podrobná rozprava nebo ne, takže já jenom krátce vás seznámím s pozměňovacím návrhem, který máte před sebou.

Za část 6. v rejstříku trestů se vkládá část 7., která zní: Změna zákona o rejstříku trestů. Vše máte před sebou. Vkládá se nový odstavec 2, který zní: Pro potřeby řízení ve věcech a) opatrovnictví člověka, jehož svéprávnost byla nebo má být omezena, b) osvojení nezletilého, c) péče soudu o nezletilé se vydává opis soudu na jeho žádost.

Zbytek máte před sebou. Děkuji. Pokud budu informována, tak budu za to velmi vděčna a zatím děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy? Není tomu tak. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Nyní se táži paní navrhovatelky, paní ministryně, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě? Předpokládám, že ano. Takže prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Pokud jde o tu námitku pana senátora Horníka, že jsme slibovali boj s korupcí a teď tady ty škody najednou měníme tak, že z toho lidé vybřednou, není to tak. Jednak tedy upozorňuji, že to nevzešlo z dílny ministerstva spravedlnosti, ale znova opakuji, z podnětu poslanců, Poslanecké sněmovny. Je to poslanecký návrh, my jsme se s ním ztotožnili, protože musíme uznat, že 18 let se škody vůbec neřešily. Máme tady úplně jinou ekonomickou situaci, je potřeba na to reagovat. Krom toho se to netkne určitě úředních osob, tam je specifické projednání a určitě nezůstanou ušetřeny v případě, že přijmou úplatek, atd. Návrh byl široce konzultován, pokud jde o ten vládní, konzultovali jsme to se Svazem měst a obcí. Samozřejmě chápu, že se brání, protože nikdo nechce práci navíc. Já jsem pamětník v justici, pamatuji si, když vznikal nový občanský zákoník, to bylo křiku, zkolabuje justice a nic takového jsme nezaznamenali. Život jde dál, přizpůsobí se a myslím si, že ty statistiky tam byly vzaty v potaz, i když nejsou nějak podrobné, byl to odhad. Tyto věci všechny se konzultovaly na kulatých stolech, byli u toho soudci Nejvyššího soudu, státní zástupci, takže ten náš návrh byl široce prodiskutován. A pokud vím, pan kolega Benda mě informoval, že i ÚPV se pečlivě zabývalo tím poslaneckým návrhem. Takže tady na to bych asi poukázala, na poznatky od různých soudců, státních zástupců a na tyto statistiky.

Pokud jde o senátorský názor paní Chalánkové a její návrh dnešní, myslím si, že to je z jiného soudku, že do tohoto tisku to nepatří. Trošku by nám to i zdrželo projednání a skutečně u nás se teď zabýváme těmi opatrovnickými věcmi, bude se tam tvořit nějaká větší novela. Pokud jde o tu Valerii, na kterou paní senátorka poukázala, na tu nezletilou, je to spíš problém nefunkčnosti OSPOD a takovýchto věcí, kdy nejsou schopni dát validní informace k dětem a mělo by se to samozřejmě řešit. Naráží to zase na finanční potíže, protože OSPOD jsou finančně poddimenzovány, nemohou tam sehnat pracovníky, takže mnohdy levá ruka neví, co dělá pravá, nepatří to do tohoto tisku a skutečně to budeme řešit. Pan náměstek Franěk mi teď posílal SMS s tím, že by bylo dobré to zahrnout do jakési samostatné novely. U nás se s tím počítá, takže když s tím paní senátorka přijde, určitě jí poskytneme maximální součinnost jako ostatním. To je asi obecně k tomu, co tady bylo řečeno. Jinak znova žádám, aby náš návrh byl podpořen. Podporuji i ten poslanecký tisk, myslím si, že to opisuje ekonomickou situaci dnešní doby a určitě to nebude znamenat, že se delikventi vyhnou trestu a že nebudou dopadeni a stíháni. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Ptám se pana poslance Marka Bendy, zda si přeje vystoupit k obecné rozpravě? Přeje, prosím, pane předsedo.

Poslanec Marek Benda:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. Dlužím několik odpovědí na otázky, které tady zazněly. Pokud se týká vystoupení pana senátora Hraby, tak jenom upozorňuji, že korupce je vždy trestná, tam není v prvním odstavci vůbec žádná hranice způsobené škody, ale jde jenom o to, jestli se dostáváme do případně vyšších odstavců. To všechno se týká samozřejmě celé obecné ekonomické kriminality a musíme si uvědomit, že fakticky dramaticky, pokud nekopírujeme vývoj peněz, tak dramaticky zpřísňujeme trestní represi. To, co bylo v roce 2002, 5 milionů nebo 5 tisíc, tak dnes je minimálně dvojnásobek. Takže celých těch 20 let v reálu zpřísňujeme trestní represi a my teď říkáme, pojďme se vrátit k tomu, jak to bylo nastaveno v roce 2002. V tomto směru to pokládám za správné. K panu senátoru Větrovskému. Máte tam v důvodové zprávě v tisku č. 466, která, uznávám, že není přiložena, jsou statistiky za roky 2016, 2017, 2018. Celkový počet registrovaných skutků klesá z 10 000, které by měly tu škodu 5 až 10 000 z 10 000 na 7,5 tisíce, to je celkový počet registrovaných skutků. Pokud jsme se bavili se státním zastupitelstvím, tak to říká 3 až 5000 skutků, kde je aspoň nějaká šance najít pachatele, protože jedna věc je registrovaný skutek a mám neznámého pachatele, je zcela evidentní, že nikdy nikoho neseženu. Myslím si, že obce v reálu budou schopny to zvládnout. Samozřejmě, že můžou být některé obce se specifickou kriminalitou, asi si každý dokážeme představit nějaké takové město, kde to může způsobit nějaký problém, ale obecně by to problém způsobit nemělo. To samé bych odpověděl panu senátoru Horníkovi. Ano, je část lidí ve společnosti, které nejsme schopni v podstatě žádným způsobem postihnout. Prostě nejsme, protože nic nemají, nic se z nich nevymůže, pokud neobnovím pranýře, tak je nemám jakým způsobem potrestat. Nucené práce, každý starosta vám řekne, že na nucené práce nepůjdou, takže jediná možnost je zavírat do těch věznic. Jenom upozorňuji, že den ve věznici stojí 1400 Kč tu společnost a že to není úplně nejlevnější legrace. Trestní řízení je dramaticky dražší než správní řízení. Ve všech kapitolách celého právního řádu v ČR máme, že trestní represe je ultima ratio, až teprve, když vyčerpám všechny ostatní prostředky trestání, našel bych řadu přestupků nebo správních deliktů, které jsou mnohem závažnější než krádež za 6000 Kč s mnohem většími dopady společenskými, které řeším jako přestupek. Takže myslím, že i tady musíme vycházet z toho, že se nějak posouváme v čase, opravdu máme trestat jenom ty závažnější skutky, zbytek by měl být v přestupkovém řízení. Myslím, že to odpovídá i tomu, jak byl trestní zákoník původně nastaven. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Jenom upozorňuji, že nejsem si vědom toho, že by Český statistický úřad evidoval nárůst hodnoty krádežního koše, podle kterého bychom měli posuzovat, zda něco stouplo nebo nestouplo. Nyní poprosím našeho předsedu ústavně-právního výboru, zpravodaje garančního výboru, pana ctěného senátora Miroslava Antla, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Miroslav Antl:  Jsem připraven. Zase velmi stručně. Pokud bych měl číselně shrnout, tak vystoupil jeden místopředseda Senátu, jedna senátorka, tři senátoři, velmi rychle. Chtěl bych říci, a naznačil jsem to, že senátoři Zdeněk Hraba a Michael Canov už svoje pozměňovací návrhy přednesli v ústavně-právním výboru, hlasovalo se, bylo to 7:2 v jejich neprospěch, tzn. ve prospěch schválení u každého z nich. Pokud je tady poukazováno na korupci, já to musím říct. Kdysi Věci veřejné přišly s tím, že korupci zastavíme tím, že budeme zvyšovat trestní sazby. Není tomu tak, je to v důslednosti trestního stíhání, klidně ať jsou to první odstavce, jde o rychlost trestního stíhání, a jde o to, aby vůbec, já jsem se tehdy ptal, kolik bylo trestně stíhaných, kolik jich skončilo ve výkonu trestu a kolik jich vykonalo vůbec ten trest. A pak najednou se dostáváte k nule. Argumentace, že hranice výše škod ovlivní právní kvalifikaci, fakt tady není na místě. Pokud je to úřední osoba, tak tam je jasně v tom patřičném odstavci a je v desetileté trestní sazbě. Jinak bylo odpovězeno na vystoupení pana místopředsedy, pana senátora Větrovského. Pokud jde o ctěnou paní senátorku Chalánkovou, já tam chci říct, že argumentace je samozřejmě zajímavá, je namístě, věcně správně, akorát nepatří do tohoto tisku. Je to přílepek, jak už naše vzácná legislativa kolikrát zdůraznila, je to kukaččí vejce. Dál to nebudu komentovat. V tuto chvíli nemám jiný důvod než zopakovat to, že doporučujeme ke schválení. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Slyšeli jsme vyjádření pana zpravodaje, včetně doporučení schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nyní spustím znělku, než přistoupíme k hlasování, a zároveň vás na žádost některých odhlásím. Takže spouštím znělku.

Děkuji. Ještě předtím, než budeme hlasovat, tak jenom pro formu k názoru pana senátora Antla coby zpravodaje, ještě doplním, že i názor paní navrhovatelky i pana poslance Bendy je také podpořit zákon ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Oba dva kývají, takže tolik k tomu, abychom věděli, a my nyní budeme hlasovat o tom návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Spouštím hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Takže hlasování č. 19, přítomno 61 senátorek a senátorů, kvórum 31, pro 38. Zákon byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Tím končím projednávání tohoto tisku. Děkuji panu poslanci Bendovi, děkuji paní navrhovatelce.

My přistoupíme k projednávání dalšího bodu. A samozřejmě panu zpravodaji také gratuluji. Tím dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu

Tisk č. 245

Jedná se o senátní tisk č. 245. Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 245 a uvede ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Děkuji za slovo. Mým úkolem je tady zastoupit pana premiéra, pokud jde tedy o Mezinárodní úmluvu proti dopingu ve sportu. Vážený pane předsedo...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Promiňte, paní ministryně. Prosím všechny, aby, pokud mají nyní potřebu si sdělit nějaké věci, tak nechť tak učiní mimo Jednací sál, neboť to ruší navrhovatelku. Prosím, paní navrhovatelko.

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, k vyslovení souhlasu s ratifikací předkládám změny Mezinárodní úmluvy proti dopingu. Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu byla přijata na 33. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži v roce 2005. Je mnohostrannou smlouvou, která pro Českou republiku vstoupila v platnost v roce 2007. Jejím účelem je zohlednit nové okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu.

Nedílnými součástmi úmluvy jsou příloha č. 1 – Seznam zakázaných látek a metod, příloha 2 – Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky. Tato úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejich změn je podmíněno souhlasem Parlamentu ČR a ratifikací prezidentem republiky. Přílohy jsou potom nedílnou součástí této úmluvy a přijetí jejich změn vyžaduje dodržet stejný ústavně-právní postup.

V souvislosti s vývojem dopingových látek a metod v oblasti sportu je příloha č. 1 úmluvy aktualizovaná každoročně. Její změny aktualizují a doplňují přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Předběžně dochází také k vyřazování některých látek a metod ze seznamu, pokud jejich zařazení na seznam nadále nesplňuje kritéria stanovená Světovou antidopingovou agenturou. Od roku 2020 byl vyřazen argon, dále bylo pro větší srozumitelnost aktualizováno znění skupiny 58 kanabinoidy, kdy kanabinoid THC zůstává zakázaný v syntetické přírodní formě, zatímco CBD, jenž není psychoaktivní, zakázán není. Předložený materiál nemá žádné dopady na státní rozpočet, veřejné rozpočty a netýká se rovnosti postavení mužů a žen.

Já proto prosím, aby byl tento materiál samozřejmě schválen, protože je velice důležitý. Tento materiál doporučuji, abyste nám ho schválili tak, jak bylo řečeno. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 245/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Václavec. Garančním výborem je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 245/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodajka tohoto výboru, paní senátorka Jaromíra Vítková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové.

Mezinárodní úmluva proti dopingu byla přijata na Generální konferenci UNESCO v Paříži v roce 2005.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vás přeruším, paní zpravodajko. Já prosím pana poslance Bendu, aby nám sem nezaváděl věci typické pro Poslaneckou sněmovnu. Nechci ho přímo vykazovat, ale věřím, že pokud odejde, tak se významně hladina hluku sníží. Děkuji.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji. Jde o mnohostrannou smlouvu, která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. 6. 2007. Účelem je harmonizace a podpora boje proti dopingu ve sportu. Nedílnou součástí úmluvy jsou dvě přílohy, jejichž obsah je pro celou sportovní obec klíčový. Změny v jedné i v druhé příloze každoročně reagují na vývoj nových látek a metod zneužívaných v dopingu ve sportu, průběžně také dochází k vyřazování některých těchto látek a metod.

Jak říkala paní ministryně, každý rok vláda, Poslanecká sněmovna a Senát musí vyjádřit souhlas s ratifikací. Je jenom škoda, že ho schvalujeme vždycky až v pololetí. V této chvíli bych si dovolila přečíst návrh na usnesení, které přijal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice 12. května tohoto roku, a to pod číslem 109. Po úvodním slově jednak senátora, předsedy Jiřího Drahoše, po odůvodnění předsedou Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou, po zpravodajské zprávě senátorky Vítkové a po rozpravě doporučuje výbor Senátu PČR

I. dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu,

II. upozorňuje na nedostatky v předloženém českém překladu, kdy chybí CJC-1293, coby analog hormonů uvolňujícího růstový hormon skupiny S2.2.3, tímto nedostatkem trpí i seznam publikovaný na oficiálních stránkách Antidopingového výboru České republiky; žádá předkladatele, aby uvedenou disproporci odstranil a následně ve sbírce mezinárodních smluv publikoval bezvadný český překlad,

III. určuje zpravodajkou výboru k projednání senátorku Vítkovou a pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní zpravodajko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Ladislav Václavec, který už je na místě. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Ladislav Václavec:  Ano, dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, dámy a pánové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tuto záležitost na své 21. schůzi, konané 3. června. Je to opravdu technikálie, protože se projednává každý rok, kdy se mění Příloha č. I, která obsahuje seznam zakázaných látek, protože pořád jsou nové molekuly, deriváty a vědecké poznatky z těchto látek.

To, co nás zaujalo u toho, je opravdu to, že byl vypuštěn argon. Nevěděli jsme, jak se zneužíval argon. Při bližším pátrání jsme přišli na to, že argon a xenon tam byl vložen v roce 2014, kdy ruští sportovci v Soči byli osočeni, že ho zneužívali, a tím si zvedali Erythropoetin. Teď se přišlo na to, že u toho argonu to je hloupost, proto po 6 letech byl z toho vyňat.

Další taková zajímavá věc je, že v kategorii S.8 bylo upřesněno, že všechny přírodní syntetické kanabinoidy jsou zakázané, což je určitě diskriminační vůči množství naší mládeže i členům některých politických stran, kteří to propagují a kouří. Takže tady mají i nadále smůlu. Výbor přijal své 151. usnesení, kde

I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci těchto změn Přílohy č. I,

II. určuje zpravodajem mne,

III. pověřuje pana předsedu Pavla Fischera, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane senátore, a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Jenom pro formu se ptám paní navrhovatelky nebo paní zpravodajky, zda se chtějí ještě na závěr vyjádřit. Není tomu tak. Předpokládám, že paní zpravodajka nechce ani na závěr vystoupit. Ne, dobře, takže tím děkuji a máme tady jediný návrh, a to návrh na posouzení dle Mezinárodní smlouvy uvedené v senátním tisku ústavním, pardon, návrh na vyslovení souhlasu.

Pardon. Máme tady jediný návrh, a to je návrh výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který nám doporučuje dát souhlas k ratifikaci změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, upozorňuje na nedostatky, jak bylo tady přečteno. Určuje zpravodajkou... To už není potřeba.

Čili budeme hlasovat o těch dvou věcech I a II, doporučuje, upozorňuje. Tak. Spouštím znělku.

Děkuji. Ještě jednou prosím, aby mě legislativa kontrolovala, protože já tady mám napsáno znění usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci změny přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Ale pokud se dívám na návrh toho usnesení, tak je tam ještě upozornění. To znamená, budeme hlasovat obojí najednou a hlasujeme i o tom upozornění. Ano, je tam kývání, to znamená, že to říkám správně? Dobře. Takže prosím pro všechny, hlasujeme o bodu I a II, tak, jak byl přečten paní zpravodajkou, senátorkou Vítkovou.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33. V hlasování č. 20 pro 55. Souhlas k ratifikaci byl schválen a zároveň bylo schváleno i to doprovodné doporučení v bodě II přijatého garančním výborem. Končím projednávání tohoto bodu, děkuji paní zpravodajce, děkuji paní ministryni.

A máme tady další bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 281

V tu chvíli mě napadá, že bych také měl poděkovat paní ministryni. Děkuji, paní ministryně, za přednesení navrhovaných tisků. A uvítat pana ministra Tomana.

Prosím ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítejte, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, hosté. Dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby.

Hlavním cílem navrhované úpravy je nově regulovat oblast uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele. Jsou stanoveny požadavky na rozmnožovací materiál chmele a povinnosti, které musí dodavatel takového rozmnožovacího materiálu plnit. Zejména pokud vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele metodou mikrorozmnožování v laboratorních podmínkách.

Návrhy změn vycházejí ze zkušeností Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského s touto stále rozšířenější metodou množení chmele, neboť platná právní úprava je dosud nastavena pouze na klasický, již méně používaný systém množení z množitelských chmelnic. Stávající právní úprava byla podrobena revizi a byla zpřesněna řada ustanovení tak, aby odpovídala současné praxi. Jako doprovodná novela se navrhuje upravit i zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin, kde se provádějí zejména legislativně technické úpravy vyplývající z poznatků spojených s aplikací zákona.

V zákonu o správních poplatcích se navrhuje vypustit z položky 90 poplatek za poskytnutí licence do rejstříků, neboť se v zákoně o ochraně práv k odrůdám současně ruší zápis licence do rejstříku. Dále se navrhuje zrušit položka 91, která stanoví poplatek za přijetí návrhu na zrušení ochranných práv, vzhledem k tomu, že není využívána. Obě položky se tím uvedou do souladu se zněním platného zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin.

Návrh zákona byl projednán 8. července 2020 podvýborem pro zemědělství a 15. července výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR, který svým usnesením doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S ohledem na výše uvedené si dovoluji požádat o schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 281/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Šilar:  Pane předsedo, pane ministře, díky. Vážení kolegové, kolegyně, díky za tento zákon z hlediska zemědělské praxe. Já bych chtěl říci, že tento návrh zákona, přestože je bezkonfliktní i z hlediska legislativy, tak je velmi potřebný a důležitý. My jsme se tím podrobně zabývali nejenom na výboru, kde jsme schválili příslušné usnesení, ale také na našem zemědělském podvýboru, kde, přestože jsme nebyli usnášeníschopní, tak jsme všemi přítomnými členy tento návrh zákona podpořili.

Jenom velice krátce, nemá cenu rozebírat podrobnosti. Já si neodpustím říci to, co jsem říkal i na výboru, že mě těší, že v tomto zákonu je také mnoho věcí, které se týkají chmele. Jako pivaře, všechny to může potěšit, že je tady potřeba všechny podmínky pro pěstování chmele nejenom podpořit, ale také důsledně dodržovat. To jsem chtěl říci jenom jako perličku. Jinak bych chtěl přečíst usnesení výboru.

Výbor doporučuje Senátu PČR schválit tento návrh zákona, určuje mě jako zpravodaje a pověřuje předsedu výboru, abychom toto usnesení předložili předsedovi Senátu. To je z mé strany.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane zpravodaji, ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, to znamená, že otevírám obecnou rozpravu k tomuto zákonu. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, takže já obecnou rozpravu uzavírám. Tím pádem se není k čemu vyjádřit ani ze strany pana ministra, ani ze strany pana zpravodaje. Já jenom opakuji, že tady máme jediný návrh, a to schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže já spouštím znělku.

Aktuálně je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Já spouštím hlasování.

Kdo je pro schválení návrhu zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru.

V hlasování č. 21 přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35, pro 60. Návrh byl schválen. Já vám, pane ministře, blahopřeji, projednávání tohoto bodu končím.

Tím jsme projednali podle našeho návrhu programu bod č. 15. Nyní bychom měli pokračovat bodem č. 16, což je bod pana ministra obrany Lubomíra Metnara. Takže já ho prosím, aby se připravil, vítám ho v českém Senátu. Než tak učiním, tak si dovolím přednést jeden procedurální návrh, protože bod č. 18 je poslední bod, který měl být projednáván na dnešním jednacím dnu. A zatím podle toho, jak probíhá jednání, tak to vypadá, že do 19. hodiny bychom mohli projednat ještě některé další body. Takže prosím, teď přednesu procedurální návrh, ve kterém navrhnu, jaké další body bychom do 19. hodiny, kdy bychom končili, v 19 hodin bychom končili, mohli, pokud na to bude čas, ještě projednávat v tomto jednacím dnu. Pokud se tak v tomto jednacím dnu nestane, neplatí to, co odhlasujeme pro zítřejší jednací den. Zítřejší jednací den by se postupovalo normálně, tak, jak máme dneska v programu napsáno. Předpokládám, že to je srozumitelné.

To znamená, pokud na to bude čas a nebude ještě 19 hodin, tak bychom po projednání bodu č. 18, což je senátní tisk č. K 047/12, pokračovali na žádost paní senátorky Šárky Jelínkové z důvodů jejích časových možností bodem č. 39. Pokud ho stihneme, což je, abych to ještě řekl explicitně, Návrh usnesení Senátu k zákonné možnosti omezení aktivního volebního práva. Pokud bychom ten bod projednali, a ještě pořád nebylo 19 hodin, tak bychom pokračovali bodem č. 31, Usnesení Senátu k závěrům 19. veřejného slyšení Senátu na téma Pandemie v kontextu bezpečnosti osobních dat a informačních systémů.

Pokud bychom ten bod projednali a ještě stále nebylo 19 hodin, tak bychom projednávali bod č. 29, což je senátní tisk č. 277, Návrh senátního návrhu zákona senátora Lumíra Kantora a dalších senátorů o České komoře porodních asistentek a o změně některých souvisejících zákonů. Pokud bychom ten bod projednali a ještě stále nebylo 19 hodin, tak bychom pokračovali bodem č. 30, což je senátní tisk č. 263, Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Nytry a dalších senátorů.

Pokud by ještě pořád nebylo 19 hodin, tak bychom pokračovali body č. 36, 37 a 38. A to si myslím, že už pak bude určitě 19 hodin. Pokud by se stalo, že některý bod bude neprojednán a už bude 19 hodin, tak bychom v 19 hodin skončili a doprojednali bychom ho jako první bod zítřejšího jednání. Pak bychom projednali další podle řádného pořadu jednání. Je to jasné?

Takhle budeme hlasovat, prosím pěkně, pokud někdo nevznese nějaký jiný procedurální návrh. Má někdo nějaký jiný procedurální návrh? Má, pan senátor Kantor, prosím, pane senátore, do mikrofonu.

Senátor Lumír Kantor:  Já jsem chtěl poprosit o ten bod č. 29 na zítra nakonec.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, já jsem to tušil. To znamená, vše, co jsem říkal, platí. Pouze vypadá z projednávání dnes bod č. 29, což je senátní tisk č. 277, čili do 19 hodin, pokud to bude možné, budeme po bodu č. 18 projednávat body v následujícím pořadí, dokud nebude 19 hodin. Bod 39, bod 31, potom bod 30 a potom případně body 36, 37 a 38. Pokud se nám nepodaří projednat některý bod do konce, tak bychom ho doprojednali jako první bod zítřejšího jednání a pak bychom pokračovali normálně podle programu, jak jsme si ho dneska schválili na začátku jednání schůze. To znamená, to, co schválíme nyní, přestává platit dnešní 19. hodinou. Takže tolik ode mě, je to všechno, všichni tomu rozumí. Znělka.

Děkuji. Já konstatuji, že je aktuálně přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum 35. Zahajuji hlasování o tom jednoduchém procedurálním návrhu.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Hlasování č. 22, přítomno 67 senátorek a senátorů, kvórum 34. Pro 66, návrh byl schválen.

Vítám ještě jednou pana ministra Metnara. On nám přednese

 

Návrh na prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky

Tisk č. 215

Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Vážený pane předsedo, děkuji vám, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Britský vojenský poradní a výcvikový tým působí na našem území v rámci Vojenské akademie ve Vyškově již od roku 2000. Jeho účelem je výcvik poddůstojníků nejen Armády ČR, ale i příslušníků ozbrojených sil členských států NATO a EU a dále potom zúčastněných států v programu Partnerství pro mír a vybraných partnerských států.

Za 20 let působení týmu na našem území absolvovalo jeho kurzy téměř 10 000 příslušníků našich i cizích ozbrojených sil. Tým má charakter vojenské jednotky, a proto jeho pobyt na našem území podléhá souhlasu parlamentu. Tento souhlas je na návrh vlády vždy časově omezen na 5 let a je tedy opakovaně prodlužován. Platnost stávajícího souhlasu parlamentu z roku 2015 skončí dnem 9. října tohoto roku. Na základě žádosti britské vlády v souladu s dosavadní praxí navrhujeme, aby parlament vyslovil souhlas s prodloužením týmu na dalších 5 let.

Tak jako doposud bude počet členů týmu omezen na 30 příslušníků britských ozbrojených sil, počet cizích vojáků v jednotlivém kurzu bude stejně jako doposud maximálně 100 vojáků. Pokračování činnosti týmu potvrzuje, že brexit nijak nenarušil naše bilaterální česko-britské vztahy v oblasti obrany, které nadále zůstávají více jak nadstandardní.

Činnost týmu rovněž přispívá ke zvýšení prestiže naší země mezi státy, které vysílají své vojáky do kurzů pořádaných týmem na našem území. Já vám děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto předloženého materiálu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu ministrovi. My jsme se mezitím vystřídali za jízdy, jestliže chceme do sedmi hodin ještě někam dojet, tak to musíme tak udělat. Budeme pokračovat tím, že si řekneme, že garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 215/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Czernin a já mu předávám slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, myslím, že zpráva pana ministra byla vyčerpávající a jistě jsme všichni pochopili, že je v našem zájmu, aby na našem území působil Britský vojenský poradní a výcvikový sbor, takže náš výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost tuto záležitost projednal na své schůzi 28. dubna a já bych vám přečetl usnesení.

Po odůvodnění zástupce předkladatele Radomíra Jahody, náměstka ministra obrany, a pana náčelníka Generální štábu, generála Aleše Opaty, zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s

1. prodloužením doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice na území České republiky v počtu do 30 osob s předpokládanou dobou pobytu 5 let počínaje dnem 10. října 2020,

2. pobytem příslušníků ozbrojených sil členských států Organizace severoatlantické smlouvy a Evropské unie, států zúčastněných v programu Partnerství pro mír, Republiky Kosovo, Jordánské království a státu Libye za účelem jejich účasti na výcvikových kurzech pořádaných Britským vojenským poradním a výcvikovým týmem v České republice s tím, že počet účastníků ozbrojených sil těchto států vyslaných do výcvikových kurzů nepřesáhne v žádném okamžiku 100 osob v jednom kurzu,

II. pověřuje předsedu výboru senátora Pavla Fischera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, pokud dobře vidím. Obecnou rozpravu končím, pan ministr se jistě nebude chtít vyjadřovat, ani pan senátor. Já budu hned znělkou svolávat k hlasování.

Máme na pořadu hlasování o jediném usnesení, kterým je usnesení výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, s tím, jak to tady představil pan senátor Czernin, že výbor doporučil vyslovit souhlas s bodem 1 a 2, tak jak už to tady bylo přečteno, jak to máme všichni k dispozici. Já zahájím hlasování. V současné chvíli je přítomno 67 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 41. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Pokud někdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Mohu konstatovat, že v hlasování č. 23 se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 41 pro vyslovilo 62, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu.

A přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023

Tisk č. 265

Tento senátní tisk č. 265 uvede ministr obrany Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře.

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Opět, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, materiál vychází ze zahraničně-politických a bezpečnostních priorit České republiky, mezi které patří boj proti terorismu a snižování nelegální migrace a vychází taktéž z programového prohlášení vlády. Tyto dvě oblasti odpovídají i bezpečnostním obavám obyvatelstva. Dále reflektuje společenské závazky České republiky jak v Alianci, tak v Unii. Předpokládáme, že globální pandemie COVID-19 povede ke zhoršení bezpečnostní situace. Pandemie a návazné ekonomické obtíže dále sníží schopnost místních vlád v rizikových a kritických oblastech řešit bezpečnostní problémy a prohloubí sociální rozpory. To může vést i k nárůstu nelegální migrace. Vnímáme však i to, jak obtížnou situaci může pandemie vyvolat i u nás doma. Předpokládaný návrh nezvyšuje nároky na Armádu České republiky a předpokládá nižší finanční náročnost a nepovede k omezení schopnosti armády přispět k řešení případných následných vln nemoci na našem území. Navrhujeme prodloužení působení v již probíhajících operacích, a to souhrnně působení až o 851 vojáků v roce 2021 a 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než současný mandát, který umožňuje vyslání 1096 vojáků v letošním roce. Naše priority v navrhovaném mandátu jsou tak jak v minulosti kolektivní obrana v podobě zapojení do posílení předsunuté přítomnosti a ochrany vzdušného prostoru Pobaltí a vyčlenění jednotek do sil rychlé reakce NATO, další vojenské působení v misi v Afghánistánu v Iráku, zapojení do mise Evropské unie a OSN v Mali. Jsme si vědomi, že politický vývoj v Afghánistánu a Iráku může výrazně ovlivnit způsob a velikost našeho zapojení, snížení naší přítomnosti, což se již průběžně děje, k určitému snížení došlo, nejenom proporcionálnímu, v návaznosti na přítomnost amerických a koaličních vojáků, ale i s ohledem na pandemii covid. V Afghánistánu, víte dobře, že uzavřená dohoda mezi Spojenými státy a Tálibánem předpokládá postupné snižování vojenské přítomnosti až po úplné stažení v období jara příštího roku. Očekává se, že Aliance bude pokračovat v budování dlouhodobých vztahů s Afghánistánem a podpoře jeho ozbrojených sil. V mandátu navrhujeme snížit počty u mise Resolute Support a případně následné asistenční alianční mise v Afghánistánu z 390 vojáků na 205. V Iráku vycházíme z dosavadních zkušeností a z iráckých požadavků, a proto navrhujeme snížení ze 110 na 80 vojáků. V Pobaltí se situace nemění, a proto navrhujeme přispívat stejně jako doposud, a to do počtu 290 vojáků. Dále navrhujeme, že se znovu zapojíme do ochrany vzdušného prostoru Pobaltí, na 6 měsíců v roce 2022, a to z Litvy. V rámci Evropské unie se soustředíme na výcvikovou misi v Mali, kde navrhujeme pokračovat v dosavadním počtu vojáků do 120, kdy v polovině letošního června jsme převzali na 7 měsíců velení silám mise. K srpnu letošního roku ukončíme účast v námořní operaci Atalanta, kde působí naši tři důstojníci od roku 2009. V ostatních misích a operacích žádáme o schválení přibližně stejných počtů vojáků jako ve stávajícím mandátu.

Vycházíme ze skutečnosti, že v nich budeme plnit obdobné či stejné úkoly. Co se týká objemu finančních prostředků na působení v zahraničí, činí v příštím roce 2021 návrh 1,73 miliardy korun a v roce 2022 se odhaduje finanční náklad na 1,8 miliardy korun. V roce 2019 pro informaci bylo plánováno 2,4 miliardy a bylo čerpáno 1,57 miliardy korun. Pro letošní rok máme alokované a schválené prostředky ve výši 2,34 miliardy korun, ale každopádně k vyčerpání této částky nedojde. Z právního hlediska jsou všechny navrhované zahraniční operace v souladu s mezinárodním právem a nezačínáme žádnou další novou operaci. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je výrazem ochoty a připravenosti ČR nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. To činí z České republiky zodpovědného a respektovaného mezinárodního partnera, který výrazně působí jak v rámci misí NATO, EU a OSN, tak ad hoc v mnohonárodních koalicích. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, opět zde žádám o podporu tohoto materiálu. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za jasné uvedení celého tisku. Garančním a zároveň jediným výborem, který se uvedeným návrhem zabýval, je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 265/1. Zpravodajem výboru byl určen opět pan senátor Tomáš Czernin. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Senátor Tomáš Czernin:  Ještě jednou děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, pan ministr tady řekl naprosto vyčerpávající zprávu, myslím, že je opravdu ve smyslu našich mezinárodních závazků, spojeneckých, aby naši vojáci pobývali na misích v zahraničí. Jenom bych dodal, často mě rozčiluje, když se ozývají takové hlášky, jako co mají naši, jaké zájmy máme v různých exotických zemích, co tam mají naši vojáci co dělat. Ještě víc mě rozčílí, když jsou označováni za žoldáky. Často ti samí lidé, kteří to kritizují, jsou ti, kteří se nejvíce bojí migrantů. Jediné, co můžeme dělat, abychom zabránili přísunu migrantů, je pomáhat jim řešit jejich problémy doma. A jak lépe to dělat, než pomáhat cvičit jejich armádu nebo jejich bezpečnostní síly. Náš výbor zahraniční bezpečnost, obrana projednal tuto věc na své 22. schůzi 9. června. Po odůvodnění zástupce předkladatele Radomíra Jahody, náměstka obrany, Aleše Opaty, náčelníka Generálního štábu Armády ČR, a Pavla Vacka, ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničních věcí, a mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu

1. vyslovit souhlas s působením sil a prostředí resortu ministerstva obrany; já myslím, že nemusím všechny ty mise jmenovat, protože to tady řekl pan ministr, tak bych se jenom opakoval,

2. vyslání příslušníků resortu ministerstva obrany k posílení velitelských struktur Severoatlantické aliance, Evropské unie a Organizace spojených národů nasazených v operacích těchto struktur a vyslání příslušníků resortu ministerstva obrany působících ve strukturách NATO, EU a OSN do operací pod vedením těchto organizací mimo území ČR v celkovém počtu do 25 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,

3. působení nasaditelného spojovacího modulu v operacích NATO mimo území ČR v celkovém počtu osob do 56, a to na dobu nejvýše 6 měsíce ročně v termínu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,

II. vzít na vědomí vyčlenění sil a prostředků resortu ministerstva obrany do sil rychlé reakce NATO, a to v celkovém počtu do 1400 osob na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021, a to v celkovém počtu do 400 osob na dobu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022,

III. požádat vládu, aby informovala Senát o působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2021, a to nejpozději do 30. června 2022, a o působení sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2022, a to nejpozději do 30. června 2023,

IV. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě,

V. pověřuje předsedu výboru, senátora Pavla Fischera, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za zpravodajskou zprávu. Všichni ji máme v písemné podobě, takže skutečně nebylo potřeba vyjmenovávat všechny ty mise. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Pavel Fischer. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, milí hosté. Mám tři body, až je řeknu, tak uvidíte, že vás požádám o podporu tohoto usnesení, které právě projednáváme. Je výsostným úkolem Senátu a je výsostným úkolem parlamentu v parlamentní demokracii, aby kontroloval ozbrojené síly. Dnes mluvíme o tom, kde budou působit naše jednotky, jaké budou plnit úkoly, v jakých teritoriích budou nasazeny. Nemluvíme jenom o roce, ve kterém se nacházíme, ale mluvíme o roce 2021, 2022, dokonce s výhledem na rok 2023. Žijeme v nestabilní době a v nebezpečném světě. Pan ministr před chvílí říkal o tom, jak pandemie koronaviru vytvořila nové otazníky tam, kde v minulosti byl klid. Bylo by proto chybou, kdybychom se nad tímto okamžikem, když budeme za chvíli hlasovat, nezastavili, abychom pojmenovali, co je ve vzduchu.

Můj první bod je Afghánistán. V té zemi dochází k velkým změnám. Pomalu se připravuje předání místním autoritám, probíhají jednání mezi Spojenými státy americkými a zástupci místních aktérů včetně těch, kteří dříve stáli na opačné straně. Bylo by chybou, kdybychom chtěli odcházet příliš rychle, ale stejně tak by bylo chybou, kdybychom nedokázali odejít včas, kdybychom zůstávali neúnosně dlouho. Bylo by chybou, kdybychom odešli a zavřeli za sebou dveře. I proto bychom měli vládě dnes říci, že by bylo velkou a hrubou chybou, kdyby uvažovala o zavření ambasády v Afghánistánu. Česká republika tam působila, působí, přinesla obrovské oběti, investovala obrovské prostředky, a je proto i naším úkolem opakovat vládě, aby neodcházela z míst, kde jsme toho tolik dokázali odpracovat a navázat tolik spolupráce. Angažovali jsme se ve prospěch výstavby ozbrojených sil, institucí, občanské společnosti. Pokud bychom měli před očima pouze účetní důvody, byli bychom vedle. Je potřeba si uvědomit, že naše angažmá je mnohem delší, hodnotnější, dlouhodobější, závažnější. Proto, pane ministře, vás chceme požádat, abyste vládě tlumočil naši podporu pro pokračování mise v Afghánistánu, ale zároveň náš obrovský zájem na tom, abychom odtamtud neodcházeli překotně, a rozhodně abychom udrželi vysoké diplomatické nasazení v této zemi, jinak bychom mohli znehodnotit oběti našich vojáků. Je to země, ve které operují i ti aktéři, kteří se chovají k nám nepřátelsky. Operují zde i ti, kteří tvrdě a frontálně zpochybňují hodnoty, na kterých stojí naše společnost.

Nacházíme je mimo jiné proti sobě i v Africe, a to je můj druhý bod. Je dobře, že jsme v Africe, protože Mali je dnes ohniskem destabilizace nejenom pro území, které se nedá ani obsáhnout evropskými měřítky, ale z Mali je střed destabilizace pro země, jako je Niger, Burkina Faso, Benin, Togo, Ghana, Pobřeží slonoviny a další. Máme před sebou tvrdé islamisty, kteří se dávají dohromady, využívají lokálních konfliktů, ať už etnických, sociálních nebo politických, a vytvářejí destabilizační procesy, které ohrožují celé státní útvary. Tady hrozí skutečná destabilizace celého pásu Sahelu, dokonce celé části kontinentu. Tahle destabilizace postupuje směrem do Středomoří. Demograficky mluvíme o tikající bombě, pro islamisty se z toho stává magnet a z hlediska nebezpečí neřízené nebo řízené migrace, pašování zbraní, drog nebo lidí směrem do Evropy ani nemusíme příliš mluvit. To znamená, jsme v situaci, kde na chudobu a neschopnost si vládnout dosedá teroristický element se všemi důsledky, které to může přinášet. Je proto dobře, že tam jsme. A je proto dobře, že i ministerstvo a vláda přemýšlejí nad tím, jak se angažovat ještě více, aby nedošlo k destabilizaci kontinentu, na němž je Evropa tak závislá. Můj třetí bod je namířen dovnitř, nesmíme zapomenout na domácí úkoly. Jsme zemí, která je uprostřed kontinentu. Mohli bychom si říkat, jsme obklopeni spojenci a jsme v bezpečí, ale seznam nesplněných úkolů, pane ministře, které tato vláda slíbila, že bude plnit, je vážný. Je potřeba, abychom si ho také připomínali i v tuto chvíli. Připomínáme si to v Senátu, který vám a výstavbě ozbrojených sil a obranyschopnosti ČR vyslovil tak jednoznačnou a jednomyslnou podporu, že je potřeba, abyste od nás slyšel, že si také uvědomujeme, co všechno ještě musíme plnit. V rámci Severoatlantické aliance probíhá reflexe o budoucnosti této aliance. Česká republika do téhle reflexe ještě pořádně ani nezačala přispívat. Neměli bychom připustit, aby se nám odcizila organizace, která nám dává bezpečnostní záruky. Měli bychom pracovat na tom, aby se v ní zobrazily i priority, které vidíme jako životní. Ale mohli bychom mluvit například o mobilitě našich ozbrojených sil. O tom, jak jsou průjezdné naše dálnice nebo železniční tahy. Ve chvíli, kdy by byla jakákoliv destabilizace, ať už v Pobaltí, nebo ve Středomoří, z naší země se stává dopravní hub, přes který budou proudit ozbrojené síly nejenom naše, ale i našich spojenců. Bylo by naší ostudou, kdyby si začali hledat cesty přes jiná teritoria, například vyjednávat s neutrálním Rakouskem, které je naším sousedem. Máme-li vycvičené a výborně vyzbrojené síly, pak je ale potřeba, abychom je také dostali včas na místo, kde je třeba. V tom je potřeba, aby vláda od nás slyšela, že musí být mnohem výkonnější. Seznam úkolů je totiž stále velmi dlouhý. Hodnocení, které se nám dostává právě ze strany Severoatlantické aliance nebo i v rámci Evropské unie, jsou skutečně nelichotivá.

Takže závěr, žijeme v nebezpečné době, v nejisté době, pandemie covidu tomu nepřidala. Je dobře, že jsou naši vojáci dobře cvičení na nejrůznější konflikty a že se dostávají do kontaktu s těmi, kteří chtějí destabilizovat Evropu a kteří chtějí destabilizovat demokratický systém v naší zemi. Neměli bychom naše vojáky ale vysílat sami. Tak jako v Afghánistánu je nesmíme opustit a navázat na jejich oběť diplomaticky, tak i do Afriky je potřeba, abychom násobili naši diplomatickou sílu, doprovodili ji pozorností pro rozvojovou pomoc, pro výstavbu institucí, ochranu hranic, budování ozbrojených sil a tak podobně. Takže, pane ministře, vládě vyslovujeme podporu. Doporučuji Senátu, aby schválil mandát v navržené podobě, ale zároveň naléhavě vyzýváme vládu ČR, aby nezapomínala na domácí úkoly, které dobře zná a které má také kontrolovat parlament. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, za váš příspěvek. Prosím pana senátora Sobotku, který je přihlášen jako další do rozpravy.

Senátor Jan Sobotka:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové. Já jenom krátce jsem chtěl, myslím si, že nepřesvědčuji přesvědčené, že je důležité vysílat naše vojáky do zahraničních misí, bylo tady řečeno mnohé. Já bych chtěl ještě vzpomenout na jeden aspekt, který je velmi důležitý, takže celkově pro mě a, myslím si, i pro vás to vysílání do misí má tři důležité důvody. Jeden je výcvik našich vojáků. Je to otázka, že naši vojáci jsou velmi kvalitní a na těch misích se zdokonalují. Druhým aspektem jsou samozřejmě naše alianční závazky, závazky k EU a naše schopnost pomoci a řešit tu sdílenou obranu. Ale třetí věc, kterou zmínil minule ministr zahraničních věcí, je prestiž naší armády, zvyšuje naše schopnosti vyjednávat zahraniční politiku. Takže je to věc, která nezní tak často, a chtěl bych ji zmínit, protože třeba naše účast pilotů a letadel na Sinaji má obrovský význam pro naše mezinárodní vztahy, takže i toto si uvědomme. Já si myslím, že budeme všichni podporovat tento návrh. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli někdo další se hlásí do rozpravy? Nevidím nikoho přihlášeného, proto rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli má chuť, zájem, potřebu se vyjádřit?

Ministr obrany ČR Lubomír Metnar:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, krátká reakce za mě. S celou řadou věcí tady naprosto souhlasím, velmi děkuji vám, tak jak pan senátor tady zmínil, je celá řada věcí, které tady jsou, přistupujeme k tomu velmi zodpovědně. Rád bych zdůraznil a řekl, že sdílím naprosto stejný názor, co se týká zastupitelského úřadu, kde máme určitou spolugesci. Ale kompetenci k tomuto má ministerstvo zahraničních věcí. Říkám, dokud budeme mít jediného vojáka v Afghánistánu, budu chtít, aby tam zastupitelský úřad byl, aby tam velvyslanec ČR byl. Neříkám přímo v tom místě, ale je celá řada řešení z hlediska bezpečnosti. Pokud by bylo nutno opustit zelenou zónu, je tady celá řada dalších možností. Dále bych chtěl ale zdůraznit jednu věc. Nevím o žádných negativních hodnoceních, kdy jsme naposledy hovořili s předsedou výboru NATO, který chválil pokrok, plány v rámci ministerstva obrany a armády z hlediska připravenosti, z hlediska působení sil v zahraničí, a dokonce byly rozebírané aktuální otázky řešení a opatření ze strany armády proti COVID-19. U toho samozřejmě je celá řada zemí. My patříme mezi ně, kdy neplníme závazek, co se týká 2 %, ale, tak jak se nejvyšší ústavní činitelé a představitelé této země zavázali, směřujeme k tomu. Časově je vymezený prostor pro tuto vládu, která si stanovila v roce 2021 přesně 1,4 %, pevně věřím, že bude splněn a budeme dále pokračovat k tomu období, k tomu mezníku roku 2024, k těm 2 %. Je tady jedna věc a při této příležitosti si dovolím ji zmínit, tu věc, požádat vás, s tím, že přijdu vás informovat a požádat o další mandát působení, kde chceme zesílit v oblasti Sahelu a Mali naši přítomnost, ale opravdu s ohledem na procedurální věci, co se týká mezinárodního práva, stále ještě čekáme na jeden dokument, a to z Nigérie, který údajně již byl vypraven, ale ještě do České republiky nedoputoval. To by bylo za mě, děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, ptám se pana garančního zpravodaje, pana senátora Czernina, jestli má chuť se vyjádřit?

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji. Pouze bych na závěr zkonstatoval, že v diskusi vystoupili dva senátoři, oba podpořili vysílání našich sil do zahraničí, tak bych vás poprosil v tomto smyslu i hlasovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Než svolám ještě senátory, tak upozorním na jednu věc, než budeme hlasovat, že k vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil a jiných států zase naopak na území naší země je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů parlamentu, tedy i nadpoloviční většiny senátorů. Je to podle Ústavy České republiky § 39 odst. 3 a článek 43 odst. 3 písm. b). Spustím znělku.

V tuto chvíli je v sále přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum, jak už jsem říkal, je nadpoloviční většina všech senátorů, tedy 41. Spustím hlasování. Kdo souhlasí s usnesením, tak jak nám bylo předloženo, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Mohu konstatovat, že v hlasování č. 24 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 41 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi obrany, děkuji panu garančnímu zpravodaji, na shledanou. Než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, tak ještě musím splnit jednu povinnost, na kterou nějak nedošlo zatím. Omlouval se z dnešního jednání pan senátor Václav Láska. Zatím ho ještě nikdo neomluvil, tak teď je omluven pan senátor Václav Láska.

A dalším bodem je

 

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nový akční plán pro oběhové hospodářství Čistší a konkurenceschopnější Evropa

Tisk EU č. K 047/12

Je to senátní tisk č. 047/12. My jsme je také obdrželi jako senátní tisky č. K 047/12 a K 047/12/01. Materiál uvede ministr životního prostředí, pan Richard Brabec, já ho prosím, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Dovolte mi pár poznámek k tomuto materiálu, jehož znění máte samozřejmě... Jenom bych řekl, že 11. března letošního roku Evropská komise představila Nový akční plán pro oběhové hospodářství. Ten navazuje na materiály z let minulých, především z roku 2015, 2018 a 2019. Evropská komise se chce v novém akčním plánu zcela nepřekvapivě zaměřit na prohloubení tzv. cirkularity, tedy oběhového principu, v řadě oblastí, které byly identifikovány jako klíčové pro další posun oběhové ekonomiky v EU. Evropská komise plánuje aktivity zejména v oblasti produktové politiky, elektroniky, textilu, stavebnictví a budov, baterií a vozidel, obalů, plastů, potravin, vody a živin, odpadového hospodářství města a regionu, oběhovosti v kontextu klimatické neutrality, hospodářské podmínky, inovace, výzkum a digitalizace. Česká republika považuje obecně za pozitivní, že nový akční plán identifikuje některé důležité oblasti pro oběhové hospodářství, které nebyly v předchozích dokumentech Evropské komise dostatečně akcentovány, což jsou především zelené veřejné zakázky, produktová politika, ekonomické nástroje, trh s druhotnými surovinami, inovace a výzkum. Ale... Česká republika také považuje za nezbytné udržet konzistenci mezi jednotlivými novými strategiemi, kterých Evropská komise navrhuje celou řadu. Nový akční plán obsahuje celou řadu návrhů na nové strategie, což může být právě z hlediska udržení konzistence obtížné. Protože, prosím, vezměte v úvahu, vážené senátorky, vážení senátoři, že to zdaleka není první sdělení z pohledu Evropské komise, protože je tady samozřejmě Zelená dohoda pro Evropu, ze které bude v příštích letech vyplývat celá řada konkrétních dokumentů a konkrétních změn v oblasti nebo v oblastech, které se budou týkat oběhové ekonomiky, bude se otevírat zákon o odpadech, bude se znovu otevírat zákon o obalech, Česká republika se obává, že zvládnutí transpozice předpisů upravených v roce 2018, tedy zcela nově, transpozice nové směrnice o jednorázových plastech, kterou teď připravujeme, měla by být předložena do konce roku vládě, dalších avizovaných změn legislativy odpadů a obalů může znamenat pro členské země velkou zátěž. Jinými slovy, už teď je v jednání řada revolučních změn odpadového hospodářství, teď jsou navrhovány nové. My bychom rádi jako ČR, určitě v tom nejsme sami, aby ty nové cíle byly nějakým způsobem konzistentní s cíli stávajícími, abychom opět jenom neházeli nějakými novými, ještě ambicióznějšími čísly a byli si aspoň trochu jisti, že ta čísla jsou splnitelná na základě aktuálních cílů, které ještě ani nejsou v platnosti. Jenom připomínám, že v současnosti jsou již stanoveny velmi ambiciózní cíle pro komunální odpad do roku 2035, pro obaly do roku 2030, členské země mají řadu nových cílů také ve směrnici o jednorázových plastech, která, jak jsem říkal, půjde do legislativního procesu poměrně brzy. Česká republika také upozorňuje, že některé problémy nemohou být řešeny a vyřešeny úspěšně pouze na úrovni EU. To je třeba příklad textilu, kdy se do EU dostává extrémně levná nadprodukce z jiných oblastí světa, především z Asie, ale členským státům již byly uloženy povinnosti týkající se odděleného sběru textilního odpadu, o které samozřejmě nebude výrazný zájem ze strany zpracovatelských zařízení. Nemohou být uloženy pouze další povinnosti evropským zpracovatelům. V akčním plánu nám rovněž schází zohlednění role environmentálního vzdělávání v kontextu prohlubování oběhového hospodářství ve výše uvedených oblastech. Česká republika se závěrem domnívá, že Evropská komise v rámci provádění všech ambiciózních kroků bude muset také reflektovat dopady současné situace související s koronavirovou pandemií na členské státy, a jak jsem říkal, samozřejmě je to i záležitost provázání těchto nových cílů s jednotlivými novými strategiemi, které bezpochyby vyplynou z nové evropské zelené dohody nebo evropské dohody pro Evropu a samozřejmě i z možností, které vyplynou z velmi čerstvě schváleného plánu obnovy pro Evropu a také z tzv. Just Transition Fundu, tedy z Fondu spravedlivé transformace, kdy bude možno využít část peněz právě z Just Transition Fundu a také z Fondu pro obnovu Evropy, například i v oblasti oběhového hospodářství a například právě v oblasti, která přinese nové pracovní síly do této části ekonomiky. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, za uvedení do problematiky, senátorem, který nás seznámí se zpravodajskou zprávou, je pan senátor Petr Orel. Je to senátní tisk č. K 047/12/02. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, pane ministře. Náš výbor pro evropské záležitosti se zabýval tímto materiálem na své 22. schůzi 30. června letošního roku. Po úvodní informaci ředitele odboru odpadu ministerstva životního prostředí, pana Jana Maršálka, a po mé zpravodajské zprávě přijal výbor usnesení, resp. doporučení.

Budu, pokud možno, stručný. Pan ministr to poměrně obsáhle zdůvodnil nebo vysvětlil ten materiál. Je třeba si říct, že to je sdělení, tedy komunikační materiál, komunikační dokument, který slouží jako informační podklad pro evropské a další instituce, na jehož základě probíhá další diskuse o krocích EU v dané oblasti.

Komise tímto materiálem představuje nový akční plán v průběhu hospodářství, který by měl být jedním ze základních pilířů Zelené dohody pro Evropu. Je to jakýsi první základní materiál, který vychází ze Zelené dohody, o které jsme se tady bavili před nějakými dvěma měsíci. Dle toho plánu by výrobky měly být navrženy tak, aby vydržely déle, daly se snadněji opětovně použít, opravit, recyklovat, aby místo primárních surovin obsahovaly co nejvíce recyklovatelného materiálu. Mělo by dojít k posílení postavení spotřebitelů, či k rozšíření oběhovosti v průmyslových výrobních procesech. Akční plán se dále zaměřuje na tzv. klíčové hodnotové řetězce, tj. odvětví, která spotřebovávají největší množství zdrojů a mají velký potenciál pro oběhové hospodářství, jak už o tom hovořil pan ministr, jde o elektroniku, baterie, textil, plasty samozřejmě apod. Pro jednotlivé skupiny výrobků jsou navrhovaná nezbytná opatření k řešení jejich udržitelnosti, součástí akčního plánu jsou také opatření v odpadové politice, která by měla přispět k výraznému snížení celkové produkce odpadu do roku 2030, například snížení množství zbytkového komunálního odpadu o polovinu do tohoto roku. Pozornost se dále soustředí například i na vytvoření fungujícího trhu EU s druhotnými surovinami, omezení vývozu odpadu z EU, vytvoření správných hospodářských podmínek k urychlení ekologizace transformace či na mezinárodní úlohu EU v oblasti oběhového hospodářství. Tam jsou některé ty záležitosti trošku úsměvné, například vývoz odpadu, myslím především plastového třeba do Asie, sama Asie se k tomu postavila už zhruba před rokem, takže je velmi obtížné něco dovézt, ale je, myslím, úplně v pořádku, aby si země veškerý odpad, zvláště pak plastový, řešily ve svých zemích, případně abychom se na některých problémech dohodli a řešili to v rámci Evropy. Vláda v obecné rovině podporuje posilování principu, jak už tady zaznělo, oběhového hospodářství, považuje také za pozitivní, že nový akční plán identifikuje některé důležité oblasti pro oběhové hospodářství, které nebyly v předchozích dokumentech Komise dostatečně akcentovány. Nový akční plán se však v řadě částí považuje za velmi obecně formulovaný, i přesto v předložené rámcové pozici vláda nastiňuje svůj postoj ke všem plánovaným iniciativám. Nutno také asi říct, že Evropská komise výkonnost českého hospodářství v otázce oběhového hospodářství deklaruje jako podprůměrnou, nemyslím si, že nám to musí říkat zrovna Komise. Všichni víme, že situace určitě není nejlepší. Určitou šanci nám může dát teď nový víceletý finanční rámec, fond obnovy, pokud budou aplikovány projekty, které tyto záležitosti budou řešit, a samozřejmě je to také o naší legislativě odpadové, která ještě k nám do Senátu nedorazila.

Co se týká vlastního doporučení, v bodě 1 Senátu doporučujeme

- plnou podporu posilování principu oběhu hospodářství na národní, evropské i mezinárodní úrovni,

- podporu transformace oběhového hospodářství prostřednictvím výzkumu, inovací a digitalizace,

- úsilí Evropské komise, aby EU byla i nadále lídrem v transformaci oběhového hospodářství a na celosvětové úrovni iniciovala opatření vedoucí k bezpečnému a udržitelnému využívání přírodních zdrojů.

To jsou záležitosti, které korespondují s usnesením, které jsme přijali v minulosti, je tam vyjádřena nějak explicitně důležitost a podpora EU, Evropské komise, aby v této záležitosti dále jednala a snažila se o pokrok a dohodu i v rámci dalších zemí mimo EU.

V druhém bodě konstatujeme, a to v souladu s pozicí vlády ČR, že Nový akční plán pro oběhové hospodářství v některých oblastech je velmi obecně formulovaný, Senát by proto ocenil, kdyby Komise poskytla podrobnější informace, jak některých uvedených závazků či cílů dosáhnout, např. pokud jde o snížení množství zbytkového komunálního odpadu do roku 2030 o polovinu. Konstatujeme, že by Evropská komise měla při provádění akčního plánu reflektovat dopady současné situace související s koronavirovou pandemií, je třeba říct, že ten materiál, to sdělení bylo vypracováno, ještě než pandemie začala, takže v mnohém bude ta situace trochu jiná, ale může to být také příležitost, možná výzva. Takže i v tomto tedy máme totožný názor s vládou. V poslední odrážce konstatujeme, že pro sledování a efektivní implementaci oběhového hospodářství je důležitá harmonizace předpisu v rámci jednotlivých oblastí. Tam se ukazuje, že ne všechno může být kompatibilní a že je potřeba udělat nějakou revizi příslušných směrnic, nařízení, aby si navzájem neodporovala.

Ve třetím bodě je toho názoru, že pozitivních a ambiciózních výsledků v oblasti oběhového hospodářství nelze dosáhnout bez systémového environmentálního vzdělávání občanů členských států EU. Lituje, protože nový akční plán se této oblasti nijak zásadně nevěnuje, doporučuje, aby tomuto typu vzdělávání byla věnována náležitá pozornost. Tam jde o to, že pokud nepřesvědčíme lidi, nebudeme je vzdělávat, tak asi těžko můžeme samozřejmě dosáhnout nějakých zásadních změn. Bez podpory občanů EU se určitě těžko můžeme hnout nějak výrazněji dopředu. V bodě 2 je formální: Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. To je zatím za mě vše. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, že jste nás seznámil podrobně se zpravodajskou zprávou a s usnesením výboru. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a ptám se pana ministra, jestli se k tomu nějak chce vyjádřit? Nemá zájem. Nepředpokládám, že pan senátor by něco chtěl ještě dodat, proto budeme moci přistoupit k hlasování. Spustím znělku.

My budeme hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU, ve kterém, jak už jsme slyšeli ve zpravodajské zprávě, výbor navrhuje přijmout ke sdělení Komise usnesení, se kterým nás podrobně pan zpravodaj seznámil v jednotlivých bodech. Myslím, že každému je jasné, co se bude hlasovat.

Aktuálně je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvórum je 34. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování č. 25 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 37, proti byli dva. Návrh byl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji panu ministrovi.

Předtím, než přistoupíme k dalšímu bodu, teď jsme ukončili bod č. 18, tak, jak jsme si před malou chvílí odsouhlasili, tak budeme pokračovat v projednávání původního bodu č. 39 a pak případně následující body. Tak, jak už jsme odsouhlasili před asi necelou hodinkou. Předtím ještě napravím zase jednu věc, protože pan senátor Papoušek se na mě významně dívá. Ráno byl omluven jako nepřítomný, ale potvrzuji, že celý den tady sedí a poctivě hlasuje. Takže je přítomen. Přestože je omluven, tak je přítomen. Nevím, co je víc. Tak, ano, prosím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já k panu Papouškovi jednu poznámku, za kterou se musím omluvit. Pokud jsem říkal, že hlasoval i u bodu, kdy přicházel, pro, tak to není pravda. Protože nebyl registrován. Takže i pro záznam, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak ano, jedno hlasování nebylo ze strany pana Papouška správně. Škoda.

Dalším bodem je

 

Návrh usnesení Senátu k zákonné možnosti omezení aktivního volebního práva

Návrh usnesení nám byl rozdán na lavice. Já nyní poprosím paní senátorku Šárku Jelínkovou jako navrhovatelku tohoto bodu, aby se ujala úvodního slova. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Děkuji vám za to, že jste dovolili, aby tento bod proběhl ještě dnes, protože se budu muset zítra v odpoledních hodinách omluvit a nejsem si jistá, že bych byla přítomna.

Projednávání předloženého usnesení, které máte už všichni na stolech, chci začít větou, že zdraví občanů je na prvním místě. I přes toto konstatování, se kterým se plně ztotožňuji, přicházím před vás s tím, abyste schválili předložené usnesení. Stále jsme konfrontováni s následky pandemie, koronavirus nás staví stále před nové výzvy, na které je potřeba reagovat a aktivně hledat konstruktivní a reálné řešení, které umožní demokratické fungování našeho státu. Je nutné se stavět k výzvám čelem, proto mě osobně i mé kolegy z klubu KDU-ČSL nemile překvapilo jednoduché až alibistické vyjádření ministra vnitra, že kdo je v karanténě, nesmí k volbám.

Nyní je před námi další velká výzva, a to jsou krajské a senátní volby. Tyto volby jsou volbami řádnými, plánovanými, nic překvapivého, my na ně nejsme přesto připraveni. Nemůžeme se vymluvit na čas, na to, že je potřeba jednat třeba provizorně. Jednoduše, jednou větou, pošleme základní právo našich občanů k vodě. Zákon, který umožňuje omezení volebního práva z důvodu karantény, byl psán pro zcela výjimečné situace, kdežto nyní v tomto případě může jít o desítky, stovky, a nechci být poslem špatných zpráv, a doufám, že to takto nebude, ale i třeba tisíců osob, které se budou v době voleb nacházet v karanténě. Nacházet se v karanténě neznamená automaticky být pozitivní na COVID-19.

Obávám se, že omezení volebního práva může především v případě senátních voleb opravdu velmi výrazně ovlivnit výsledek voleb, a tím by mohlo dojít k následným stížnostem a žalobám. To si myslím, že si nepřeje ani ministerstvo vnitra. Je zřejmé, že vláda zaspala a nepřipravila včas legislativní řešení, které by umožnilo např. korespondenční hlasování, přestože jej opozice v Poslanecké sněmovně již několikrát předkládala.

Za této situaci si myslím, že je za Senát zde na místě vyzvat vládu a ministerstvo vnitra, aby neprodleně připravily funkční řešení v souladu se stávající legislativou, které by umožnilo osobám v karanténě kvůli pandemii COVID-19 účast v senátních i krajských volbách a současně respektovalo hygienická opatření a zamezilo ohrožení jak voličů, tak i volebních komisařů.

Zkušenost s pandemií nám ukázala, že obce a města jsou aktivní, flexibilní a umí si poradit i v mimořádných situacích. Nemám obavy, že by si neporadila s případnými upravenými postupy při vytvoření podmínek pro vykonání řádných voleb. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Očekávám, že ministerstvo vnitra i na základě naší výzvy přijde bezodkladně s návrhem řešení. Děkuji vám za případnou podporu tohoto našeho usnesení.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Ještě pardon, můžu ještě jednu větu? (Pan Růžička: Jistě, ano, můžete.)

Omlouvám se. Usnesení, které máte před sebou, je doplněno ještě o jeden bod, již jsme to nerozdávali, protože je to takový ten tradiční bod. A to je bod č. 5, kterým pověříme předsedu Senátu, aby toto usnesení, samozřejmě pokud jej schválíme, zaslal předsedovi vlády a ministrovi vnitra. Takže dovoluji si přidat ještě tento jeden bod k usnesení, které máte na stole. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, teď je informace kompletní. Já vás prosím, paní senátorko, abyste zaujala místo u stolku navrhovatelů pro tentokrát. My budeme pokračovat tím, že nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Zdeněk Nytra, kterého se zároveň ptám, jestli s tím souhlasí. Ano, souhlasí. Nyní budeme hlasovat o návrhu, aby zpravodajem byl pan senátor Zdeněk Nytra. Nebudu pouštět znělku, spouštím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 26 se ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Pan senátor Nytra už zaujal místo u stolku zpravodajů. Pardon. Myslím, že pan senátor Nytra asi nebude podávat žádné návrhy? Prosím.

Senátor Zdeněk Nytra:  Já jsem to chtěl normálně v diskuzi... Jenom bych si dovolil, v tom třetím odstavci si myslím, že bychom měli vyzvat ne hlavní hygieničku ČR, která je v postavení náměstka ministra zdravotnictví, ale ministerstvo zdravotnictví koresponduje s tím, že vyzýváme vládu a ministerstvo vnitra. Takže to jsem chtěl předložit v rámci obecné diskuze k tomuto programu. Jinak v podstatě naprosto podporuji toto usnesení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím ještě chviličku. Takže podporujete, samozřejmě, rozumíme. Ale je tady upravené usnesení, které máme k dispozici. Ještě jednou opakuji, III, Senát vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, aby ve spolupráci ne s hlavní hygieničkou, ale s ministerstvem zdravotnictví bezodkladně připravily řešení v souladu s platnou legislativou. Vidím, že na Ostravsku nepanuje důvěra k hygieničkám. (Smích.) Tak. Je to, myslím, celkem jasné.

Prosím, paní senátorko Jelínková, jestli máte nějakou poznámku k tomu.

Senátorka Šárka Jelínková:  Rozumím této poznámce pana kolegy, senátora Nytry, ale upozorňuji, že tam máme, že vyzýváme vládu, předpokládám, že i ministra zdravotnictví, aby jednali s hlavní hygieničkou České republiky. Reaguji tak i na poslední vyjádření pana premiéra Andreje Babiše, který říkal, že nyní pandemii řídí krajské hygienické stanice a hygienici a vláda na to jenom dohlíží. Tak jsem si dovolila tam přednést návrh „vládu, ministerstvo vnitra ve spolupráci s hlavní hygieničkou“. Jestli s tím je problém a bylo by to překážkou pro případné schválení tohoto usnesení, budu souhlasit i s panem kolegou Nytrou. Ale jenom vysvětluji důvod, proč to tam mám zformulované tak, jak to tam je.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Třeba to ještě pan senátor Nytra zváží po rozpravě, kterou bych teď měl otevřít a také ji otevírám. Pan senátor Hampl se hlásí do rozpravy. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Já to usnesení samozřejmě podporuji. Já si myslím, že je evidentní, že opatření, která se obecně týkají legislativně naší karantény, tak nejsou myšlena na hromadné situace, kdyby takříkajíc celý okres nemohl přijít k volbám. Jsme v úplně jiné situaci. Jsme v situaci, kdy léta prosazujeme možnost distanční účasti na volbách. Jsme v situaci, kdy vláda, pokud vím, to má nejméně dva roky ve svém programovém prohlášení, že připraví korespondenční volbu. Jsme v situaci, kdy si můžete koupit barák, auto, kus lesa, cokoliv na dálku, computerem, nepotřebujete nikam chodit. Věci, kde jde o velké pohyby peněz, o majetky, všechno jde online. Jenom nemůžeme hlasovat. Takže si myslím, že situace ve skutečnosti je úplně absurdní, a je naprosto evidentní, že chtít po vládě rychlé, bezprostřední řešení téhle situace je zcela namístě.

Já jsem se ale přihlásil především proto, že mám trochu jednu starost. Bojím se, aby to řešení, se kterým vláda přijde, náhodou nebylo, že žádné volby nebudou, že klidně můžeme bez voleb chvíli vydržet a udělat je o Vánocích nebo na Silvestra nebo na Nový rok nebo na jaře nebo já nevím kdy. Až bude od toho viru zase trošku pokoj. To tedy si myslím, že opravdu by nebylo vůbec dobré řešení. Takže bych si dovolil teď na místě, omlouvám se, nemám to písemně, protože se přesunovaly ty body a tak, ale můžu to doplnit. Myslím, že to je tak strašně jednoduché, doplnit za ten 2. odstavec větu: Odložení voleb nepovažuje Senát za přijatelné. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Asi ano, já se jenom ujistím. Za bod II tohle zařadit? Nebo... Aha, tady je, ano, ale nedám. (Pan Hampl: Za bod II, ano.) Ano, za bod II, pan senátor Nytra jistě sleduje. Tak, pan senátor Nytra se zároveň hlásí do rozpravy.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, to, co zmínil pan kolega, senátor Hampl, si ani neumím představit prakticky. Protože nevím, jak by chtěli prodloužit funkční období jedné třetiny senátorů a všech krajských zastupitelů na území České republiky, protože těm krajským zastupitelům a 27 senátorům z nás končí funkční období. A to by byl pochopitelně problém. To, že zaspalo ministerstvo vnitra, je naprosto jednoznačné.

Ten stav tady máme od března. Od pondělí tady slyšíme úvahy, že lidé v karanténě nebudou moct volit. Jak říkala paní senátorka v předkládající řeči, zákon o zdraví lidu byl připravovaný na něco úplně jiného než na tuto situaci. To legislativní řešení už asi nestihneme. Nebo bude těžko realizovatelné, ale umím si představit naprosto jednoduché organizační opatření. Protože tady je ještě jedno riziko. Starosta nesmí dostat informaci o svém občanovi, že je pozitivní. A co udělá občan? On se rozhodne a půjde k volbám. Nikdo to nebude vědět. To je první problém.

Přece není nic jednoduššího, aby občan, který je v karanténě, uvědomil svůj obecní úřad, např. do středy před volbami, že chce jít volit. Ve čtvrtek to ví ORP a to může zařídit jedno, dvě, podle počtu tři auta s osádkami, se dvěma lidmi, vybavené ochrannými pomůckami, a tyto, v uvozovkách, mobilní komise můžou tyto lidi objet. Volební zákon také ukládá obcím povinnost, že mají zajistit výkon volebního práva u občanů, kteří jsou nemohoucí a kteří jsou nemocní. Lidé v karanténě jsou na neschopenkách, takže jsou de facto nemocní. Takže tady jsou proti sobě dva zákony.

Vzdechy pana ministra, že nemocný člověk bude mít v rukou hlasovací obálku a tím nakazí volební komisi, pak se ptám, jak to, že od března funguje Česká pošta? Které je ministerstvo vnitra nadřízeným orgánem nebo zřizovatelem atd. To nikdo nekontroloval poštovní schránky? Nejde o pošťáky, protože to už je dávno, ale někdo to vybírá, někdo to třídí, ne všechno vytřídí automaty. Jak to, že jsme nezastavili chod České pošty, když je to takové nebezpečí? Ochránit volební komisi proti případnému nebezpečí je přece naprosto jednoduché.

Opravdu nechápu ten myšlenkový pochod, který se zrodil na ministerstvu vnitra. Nechci zabíhat do podrobností, komu by to asi nejvíc ublížilo, když necháme, nebo nenecháme tisíce lidí volit. Takže za mě, určitě podporuji to usnesení, jak je navrženo. Já jsem chtěl jenom vysvětlit ten svůj návrh, kdy ta věta zní: Senát PČR proto vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, protože ministerstvo vnitra je odpovědné za organizaci voleb, aby ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, protože to uplatní ta zdravotnická hlediska, která musí být uplatněna, o kterých třeba ministerstvo vnitra neví, asi se nám někde ztratila červená mikina, připravili bezodkladně řešení voleb. Za sebe v tuto chvíli nemám ani problém s tím, co navrhoval pan senátor Hampl, protože za mě je odložení voleb ne nepředstavitelné, ale snad i neproveditelné. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Technická poznámka, pan senátor Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Jenom jsem chtěl stručně vysvětlit, co jsem tím myslel nebo kam míří moje obava. Já si veskrze myslím, že náš mandát, třetiny Senátu, by nešel prodloužit. On by nebyl realizován, on by skončil a Senát by fungoval v dvoutřetinovém složení. To si myslím, že je nepřijatelné. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Na řadě se už také objevil pan senátor Dienstbier, který je další přihlášený do diskuze.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Napřed k dvěma věcem, které v tom usnesení nejsou, nebo zatím nejsou. Jedna věc je odložení voleb, já to doplnění považuji za zbytečné. A to z důvodu, že volby lze odložit pouze v situaci, kdy je vyhlášen nouzový stav podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Může se tak stát pouze zákonem. Je to tedy volební zákon, ke kterému musí dát souhlas i Senát, dokonce ani Senát v této věci nelze přehlasovat.

Máme tady zkušenost s doplňovacími volbami na Teplicku, kde vláda rozhodla nezákonně a neústavně. Nejvyšší správní soud to konstatoval a vláda to uznala. Asi to byla první zkušenost toho typu, předpokládám, že vláda už by takto nepostupovala. Zejména u řádných voleb, když už si tak trošku naběhla s odložením doplňovacích voleb na Teplicku. Takže nemusíme to dávat do usnesení, protože pokud my neschválíme zákon, který by za nouzového stavu, a pouze za nouzového stavu, odkládal maximálně o 6 měsíců, respektive prodlužoval lhůty pro konání voleb maximálně o 6 měsíců, tak se nic takového nemůže stát. Parlament toto má zcela pod kontrolou.

Druhá věc je možnost uzákonění nějaké formy vzdáleného hlasování, ať už elektronicky, nebo spíše se mluví o tom korespondenčním hlasování, které tady bylo také zmíněno. Já bych rád upozornil na to, že když se mění volební zákony, tak zpravidla mají odloženou účinnost, respektive přechodné ustanovení, že se použijí až pro volby, které budou vyhlášeny po nabytí účinnosti zákona. My už máme vyhlášeny krajské i senátní volby, tzn. neměli bychom zasahovat do pravidel, která pro ně platí.

Otázka je, jestli by to samozřejmě nebylo možné obhájit v nějaké naprosto mimořádné situaci. Další věc je, že technicky nebo z hlediska legislativních pravidel, pokud by to nešlo ve zcela mimořádném režimu, tak asi je to složitě stíhatelné.

U korespondenčního hlasování, ať už to vláda má, či nemá ve svém programovém prohlášení, si myslím, že tam nás bude ještě čekat i ústavní debata. Mj. otázka zachování tajnosti hlasování, které máme jako ústavní požadavek. Myslím, že to není úplně triviální, říct, zavedeme korespondenční hlasování. Musíme se bavit o tom, jakým způsobem zajistit, aby byly zachovány ústavní principy, které náš ústavní pořádek pro uplatnění volebního práva vyžaduje.

A teď tedy k návrhu usnesení. K jeho obsahu nemám vůbec žádnou výhradu, jenom si nejsem jist, jak ho vláda naplní ke spokojenosti těch z nás, kteří bychom chtěli, aby ten obsah byl naplněn. Protože asi nikdo nezpochybňuje, že... Nebo ještě takto. Současná volební legislativa upravuje standardně překážku výkonu volebního práva v situaci, kdy někdo je v karanténě, kdy jsou tam určitá omezení v zájmu ochrany veřejného zdraví. Nikdy to nebylo zpochybňováno. Je pravda, že současná situace je výjimečná v tom, že se to může týkat najednou většího počtu lidí, a pak už si nejsem jist, jestli legalita, ale legitimita voleb by mohla být v nějaké konkrétní situaci zpochybněna. Otázka je, jak intenzivní by ta situace musela být, kolika lidí v daném volebním obvodu nebo kraji by se to muselo týkat, aby třeba soud návrhu vyhověl a zrušil třeba volby pro jejich neregulérnost z tohoto důvodu.

Ale pokud se v tom návrhu usnesení volá, aby vláda hledala řešení v souladu s platnou legislativou, tedy to usnesení ani nepředpokládá, že by se v tuto chvíli legislativa měla měnit, tak si nejsem jist, s čím vláda může přijít. Protože na jednu stranu karanténa, jak jsme slyšeli debaty v televizi, neznamená, že ta osoba, která má uloženou karanténu, je absolutně, nezbytně omezena v jakémkoli pohybu. I když pravděpodobně velmi zásadně. Vymyslet hygienicky bezpečnou účast na volebním procesu, kdy asi nebude žádoucí, aby osoba, která má nakázáno zůstat v izolaci, aby šla do volební místnosti, tak druhá možnost v rámci platné legislativy je pouze poslat členy volební komise s přenosnou schránkou za ním domů nebo tam, kde je omezen na svém pohybu.

Nejsem si úplně jistý, jestli někdo přijde s garantovaným způsobem, jak zajistit hygienicky bezpečné provedení hlasování. Teď nejde o to, že tam bude nějaká obálka, které se dotýkal, ale mj. také musí být členové volební komise, minimálně dva, ochotni za takovouto osobou, o které vědí, že je v karanténě, tedy domů jít. A je otázka, jestli najdeme takové členy volební komise, kteří i třeba s nějakými ochrannými prostředky budou ochotni něco takového podstupovat.

Nejsem si jistý, jestli vláda má nějaký velký prostor v rámci platné legislativy, jak zajistit účast lidí, kteří mají nařízenou karanténu, na volebním procesu. Ale říkám, já proti tomu nic nenamítám, ať se tím vláda zabývá a s nějakým závěrem přijde. To není výhrada ani tak k tomu usnesení, ale neočekával bych nějaké převratné výsledky toho, co nám vláda může sdělit.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a nyní vystoupí pan senátor Pavel Fischer.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Já jsem chtěl poděkovat. Tahle diskuze totiž je sama o sobě velmi důležitá. Samotný fakt, že vedeme tuto rozpravu, mně přijde zásadní. Pandemie přece změnila způsob výuky na školách, změnila pravidla, upravily se způsoby. Změnila se pravidla pro kontrolování přítomnosti na pracovišti. Změnila se pravidla pro výkon lékařské praxe. A proto jsem přesvědčen, že je velmi důležité, že dnes o tom můžeme tady mluvit.

Ta pandemie, tak, jak byla doposud chápána, covid, koronavirus nám to úplně změnil, se skutečně týkala jenom několika vybraných osob, které byly někde na infekčním oddělení. Jsme tady ale v přítomnosti nemoci, která má obrovský dosah, teritoriálně nebo potenciálně, vrací se, neodchází, je tady s námi, my nevíme, v jakých číslech bude na podzim.

Jeden příklad za všechny. Ve Francii měli obecní volby, vypsali je, čísla nemocných šla nahoru, 1. kolo udělali za velkého napětí, 2. kolo ale odložili, zrušili. Byla tam velká nejistota, protože celá řada aktérů, zastupitelů, radních, starostů, primátorů měla obrovskou odpovědnost právě v boji s pandemií, neměla úplně jasno, jaký mají mandát. V jaké míře ten jejich mandát jim umožňuje přijímat nadále opatření. Vím, že se to potom upravilo, všechno vyjasnilo, ale ta nejistota ve správě obcí a měst je velká a může se týkat i nás.

Proto jsem chtěl poděkovat předkladatelům, chtěl jsem poděkovat i předřečníkovi, protože jsem chtěl pojmenovat i to, co je už dnes v naší judikatuře zakotveno z hlediska regulérnosti voleb. Tuto rozpravu chápu jako zazvonění na alarm, na zvonek. Je potřeba to řešit, děkuji moc, samotného mě to posouvá, pro to usnesení budu hlasovat.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, vystoupí pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, já bych chtěl reagovat na vystoupení pana senátora Dienstbiera. Zkušenosti z pondělní demonstrace v Ostravě, které se mimochodem zúčastnilo 1500 lidí, a to tam od roku 1989 tolik lidí na náměstí nebylo, 60 % z diskuze, a nevystupovali politici, se vedla o karanténě, kdy nás zavřeli v rámci Moravskoslezského kraje. Ale 40 % diskuze, plus minus, se vedla o volbách. Jsem pevně přesvědčený o tom, že dobrovolníci, byť rozumím tomu, že do volebních komisí se už lidi měli přihlásit, ale věřím tomu, že ti dobrovolníci by se v rámci celé republiky našli, jenom proto, aby zajistili regulérnost těchto voleb.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Prosím vás, pořád vypadává moje řečniště, tak se o to postarejte. Děkuji.

Prosím pana kolegu Michaela Canova, aby vystoupil.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Plně podporuji tenhle předložený návrh. Velmi správně to řekla kolegyně Šárka Jelínková, s těmi, kdo chce a kdo nechce, jak se to dá hezky odůvodnit. Když přestaly děti chodit do škol, vládě nečinilo žádný problém udělat dálkovou výuku, která není nikde v zákoně definována, porušit ústavu, udělat dobrovolnou školní docházku atd. Tady, když my to legislativně můžeme upravit? Pořád se scházejí komory, když se chce, tak se přijme něco za den. S nějakým hlasováním, já nevím, buď se to bude nějak dělat, komise zodpovídá za to, že se nějak ten dotyčný prokáže, kdyby to měl házet z okna nebo posílat poštou nebo jinak dálkově dělat, ale volební právo musí být zachováno.

Já si myslím, že na to je i čas, to zařídit legislativně. Teď se tady scházíme v období, kdy jsme bez roušek apod., takže relativně to je teď svobodnější, ale zákony dokáží přece přijímat obě komory během pěti dnů. Tak ať se to přijme, ať je volební právo zajištěno. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí paní senátorka Alena Dernerová.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem lékařka, to víte všichni. Pamatuji si, že v době, kdy tedy byl ten covid jakoby na začátku, tak nám bylo řečeno, že pokud budeme mít stejně, tedy budeme covid pozitivní, že si vezmeme roušku N95 a budeme ordinovat, dokud nebudeme mít příznaky. Takže si myslím, že to není vůbec základní problém, že budeme volit. Já si myslím, že volby jsou nutné, proběhly i v Polsku, kde ta situace také není dvakrát růžová, byl tam 70% volební účast, takže plně podporuji to, co tady v podstatě Šárka předkládá, s tím, že si myslím, že by bylo možné zajistit třeba roušky před tou volební místností nebo si každý roušku vezme, když půjde volit. Myslím si, že ta komise by mohla mít třeba ty respirátory N95 nebo rukavice. Nemyslím si, že by to měla být tak velká překážka ve výkonu právě této činnosti. Myslím si, že ty volby by měly proběhnout. Neviděla bych to vůbec jako šťastné, kdyby se měly odkládat, to mi přijde jako ve špatném snu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, vážení kolegové, kolegyně, mně přijde, už jsme se tady o tom bavili kdysi, já bych hrozně rád, abychom aspoň v Senátu tou diskusí nevzbuzovali a nezvyšovali napětí v ČR, protože covid není ani ebola, ani žádná jiná šílená choroba, na kterou se umírá, jenom když se podíváte. Naopak z těch mých zkušeností, probíráme ta data každý den, nejenom ta krajská, ale i ta celostátní, se ukazuje, že zvláštní je, že zatímco v první vlně, kde kdekdo měl tedy teplotu, pak tam byly i nějaké horší průběhy, tak teď je hodně lidí, kteří vůbec žádný průběh, žádné příznaky nemají. To, že jsou nemocní, poznáme až podle toho, že se s někým při tom trasování setkali, jdou na odběr a pak se zjistí, že tedy byli pozitivní nebo jsou pozitivní. Oni to stráví v karanténě v klidu doma, takových lidí je strašně moc. To znamená, jaksi skloňovat tady pořád to strašné nebezpečí, já jsem přesvědčen, že existují technické prostředky, jak to udělat. Určitě není možné, aby lidé v karanténě šli do volební místnosti. Navíc když to udělají, tak je to trestný čin, o tom jsme tady také mluvili, takže to si myslím, že si nikdo nedovolí. Zvlášť když jsou hlídáni okolím. Ale určitě je možné, aby volební komise k nim zašla. Já jsem to kdysi dělal a teď přemýšlím, bohužel kandiduji, tak asi bych nemohl být v té volební komisi, ale jinak bych s tou urnou klidně chodil. My z toho děláme strašný povyk, ale skutečně tady lidé umírají jenom s covidem. Až na nějaké výjimky, ale takoví lidé by určitě s tou urnou nechodili, takže... Navíc je tady mnoho lékařů, kteří se tím jistě zabývají, že by kontakt s nějakým papírem, to by muselo být tak, že ti lidé by na něj prskali a já nevím, co dělali. Ale my víme, na jakých papírech či na jakých předmětech jak dlouho koronavirus vydrží také. To se všechno dá ošetřit, myslím si, že to žádný problém takový není, ale hlavně bych nerad, aby tou diskusí tady vznikal dojem, že, ano, my se přece nebráníme před nákazou koronaviru proto, aby tady neumřelo půl republiky, my se jí čistě bráníme proto, aby mnoho lidí nebylo vyřazeno ze života, to jak ekonomického, tak občanského. To znamená, ano, bude to tady, je to tu. Ať postupuje život normálně, kontinuálně. Ideální je, když ta nákaza, kterou stejně nezastavíme, nebude v nějaké ohromné jednorázové vlně. To říkám jenom to, co všichni, jak jsme tady, víme. Jenom aby občané neměli dojem, že tady mluvíme o nějaké nové chorobě, kde všichni umírají, jenom se na sebe podívají. Já jsem samozřejmě pro to, abychom přijali ten návrh, který paní senátorka předkládá. Jsem přesvědčen, že řešení nejsou zase tak složitá. Díky.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pan předseda Miloš Vystrčil nyní bude hovořit.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já k tomu, co tady zaznělo, mám jenom takovou jednu poznámku. Přiznám se, že vůbec nerozumím, proč někdo tu diskusi o tom, že by bylo možné někoho zbavit výkonu volebního práva, nikoliv toho volebního práva, ale výkonu volební práva rozpoutal. Proč využil toho, že v zákoně je napsáno, že tedy existuje možnost někomu zabránit ve výkonu volebního práva k tomu, aby znovu tady eskaloval ty obavy z pandemie a z COVID-19 atd. Já to považuji za nezodpovědné, a, řekl bych, i hloupé. Já si myslím, že k tomu bychom měli směřovat to naše usnesení. Říci si, že pokud dneska je svobodná volba pilířem demokracie a pokud dneska nám na něčem záleží, tak je to, aby, kdo může, šel volit a měl možnost jít volit. Pokud dneska se vláda k možnosti jít volit nějak vyjadřuje, tak by se měla vyjadřovat tak, v zájmu nás všech, že udělá všechno pro to, aby bylo možné jít volit. To znamená, provést, realizovat to volební právo tím, že ho vykonám. To mi na tom připadá nejvíc nebezpečné, že někdo tady zase straší tím, že by se mohlo stát, že bude ohrožen jeden z pilířů toho, na čem je demokracie založená, a to je, že můžete jít svobodně, a pokud to jen trošku jde, volit. To vidím jako největší nebezpečí těch různých vyjádření, která k tomu zazněla. Následně byla zesilována zejména některými médii, takže to je k tomu ode mě.

K tomu samotnému usnesení, souhlasím s panem senátorem Dienstbierem, že nehrozí, byť úplně nesouhlasím s tím, že to vláda přiznala, ale nehrozí, že přiznala, že nemohla odložit sama o sobě volby. Ona to potom napravovala, ale pokud si přečteme tu důvodovou zprávu, proč to napravuje, tak to tam moc nepřiznává, protože k tomu, aby se člověk k něčemu přiznal, potřebuje odvahu a schopnost přiznat si, že vždycky nemusí mít pravdu. Což nám u této vlády někdy tedy, zejména u některých jejích členů, docela chybí. Aspoň mně to tam chybí. Ale souhlasím s tím, že ten bod III. v tom nově rozdaném návrhu na usnesení je nadbytečný. Já osobně se zdržím v případě, že o něm budeme hlasovat. Byl bych rád, kdybychom o něm hlasovali odděleně. Co se týká toho slovního spojení „s krajskou hygieničkou“, věřím, že pokud někdo bude hledat řešení toho, jak se dá volit, tak to nebude jenom ve spolupráci s hlavní hygieničkou, paní navrhovatelko. Nebude to jenom ve spolupráci s hlavní hygieničkou, proto navrhuji, aby to tam celé vypadlo. Aby tam bylo „vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, aby bezodkladně připravila řešení“, protože ona to bude dělat se spoustou jiných odborníků. Možná i hasiči a tak dále. Nedávejme tam, s kým má nebo nemá spolupracovat, protože to vypadá, jako kdyby s těmi ostatními spolupracovat nemohla. A nebude tomu tak. Takže tolik můj návrh na úpravu toho usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já nevím, já dělám starostu a jsem v komunále od roku 1990. Já si dovedu představit technické řešení a každý starosta si to umí představit, že to je realizovatelné. To je první věc, která je. Druhá věc, která je, ta je pro mě daleko zajímavější. Zaprvé platí to, co říkal tady kolega Nytra. Jestliže někdo je v karanténě, je to konkrétní osoba. Ta se nesmí pohybovat, ale rodinní příslušníci na nákup a všude chodí. A to nikdo z nás vůbec neví. Takže tady je další problém. Když se vyhlásí celá oblast do karantény, což se může stát, jako se to už tady stalo, viz Alenka a podobně, tak je to všechno o řešení. Buď to chceme řešit, nebo to nechceme řešit. Tady je vidět, že se to nechce řešit. Další věc, chápal bych to, kdyby tady nic nebylo, když to bylo jako na začátku krize, kde sice nám všude se dělá třikrát čtyřikrát za den tiskovka, co řešíme, jak řešíme a podobně, neřeklo se vůbec, my nic nemáme a musíte si poradit sami. Po nějakých 7 dnech to všichni pochopili a začal se každý starat sám o sebe a vyřešilo se to. V tuto chvíli přilétlo já nevím kolik letadel sem s materiálem, přijelo X vlaků s materiálem, ten materiál je ve skladech. Tak to ministerstvo pustí. To je technicky organizačně řešitelné.

Otázka je, jestli chceme, nebo nechceme. To je jediná věc. Ale vždyť ten materiál je, dezinfekce jsou, rukavice jsou, roušky jsou. Já nevím, o co jde. Ano, udělá se technické opatření, že komise všechny budou mít roušky nebo respirátory, budou mít rukavice, není tady žádný problém. Otázka je, jestli to chceme řešit, nebo ne, anebo chceme vyvolat hysterii. Nic jiného k tomu není. Takže já to podpořím a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Slovo má pan senátor Lumír Aschenbrenner.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom v rychlosti, co jsem si teď našel, kde všude proběhly volby v době koronaviru. 15. dubna parlamentní v Jižní Koreji, přímo v době, kdy to vyvrcholilo. V červnu parlamentní v Mongolsku, parlamentní v Mali, prezidentské v Polsku, prezidentské na Islandu. Dokáží to na všech světadílech. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A nyní pan místopředseda Jan Horník bude hovořit.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já už budu velmi krátký, jenom zmíním aktuální moje zkušenosti. Jestli víte, když jdete na odběr, jak to tam v podstatě funguje? Takže přijdete do nemocnice na odběrné místo, přijde sestra, která má pouze roušku, nic jiného nemá. Má roušku, vezme si zdravotní průkaz, vezme si toho, který by mohl mít covid, a odvede ho k druhé sestře, která je v tom skafandru, má plexi před sebou. To je, já nevím, 5 vteřin, odebere a klient odchází. Úplně stejně takhle můžou proběhnout ty volby, protože my přece nevíme, když chodíme na ty testy, jestli máme nebo nemáme covid. Ta první sestra má jenom roušku. To znamená, ta je v podstatě v největším nebezpečí podle mého. Úplně stejně to jsme schopni zabezpečit na radnici. Jinak můj místopředseda na radnici nebo místostarosta, on dělá u speciální jednotky a má ten oblek, takže mi to tedy na Božím Daru určitě zabezpečíme.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Jaroslav Malý.

Senátor Jaroslav Malý:  Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, neřeknu tu větu, kterou říkají tady všichni, kteří mluví dlouho, že nebudu dlouho hovořit, ale skutečně řeknu dvě myšlenky poněkud rozvitě. První myšlenka, nejsem ani právník, ani obecní zastupitel, ani starosta, jsem obyčejný lékař, a pokud se týká té možnosti voleb, tak podle zákona, současného zákona do karantény uvrhuje pouze hygienik, nikdo jiný než hygienik. A ten nařizuje karanténu. V té karanténě není celá rodina. Je tam jeden člověk. Jaroslav Malý bude v karanténě 14 dní, nic více, nic méně. Manželka, děti můžou chodit na nákupy a můžou také volit. Není v tom naprosto žádný problém. Takže je to velmi úzká skupina lidí, kterým nemáme právo brát samozřejmě volební právo, ale je to velmi úzká skupina lidí, pro kterou by se měly nalézt nějaké buď tady navrhované, nebo jiné technické prostředky. Druhá věc je, takhle zní zákon, takhle v mezích toho zákona se musíme pohybovat. Druhá věc je, prostřednictvím pana předsedajícího k panu senátoru Čunkovi, já se toho koronaviru nebojím, mám jenom respekt. Mně tam umřelo zbytečně 5 lidí přímo na klinice, čili u mě umírali lidé ne s covidem, my jsme je nepitvali, čili nevíme, jestli umřeli s covidem nebo na covid, umřeli na zápaly plic, které byly vyvolány virovou infekcí. A tou virovou infekcí byl covid naprosto jistě. To, že měli další choroby ve svém věku, je logické. Já mám seznam chorob na celou stránku a jsem ve věkové skupině, která je ohrožená. Pokud se týká té, řekněme, chřipky, která tady běhá, tak jenom čísla. Chřipka prostá má určitou smrtnost. Ten covid má smrtnost sedmkrát vyšší na počet obyvatel. Ve Španělsku teď byla tryzna za 25 tisíc zemřelých. Jestli zemřeli s covidem, určitě nezemřeli na bodnutí nožem, bezpečně ne. Zemřeli na nějaký zápal plic a nějakou jinou chorobu. Proč by byly odvolávány olympijské hry, proč nelétají letadla? Čili neberme to na lehkou váhu, nebojme se toho, ale neříkejme, že to je něco, co je takové jako pod úrovní. Pokud se týká karantény, jestliže celá oblast Litovle bude v karanténě, nechci to tady, byla v karanténě, byla, tak ta oblast může volit zase podle zákona. Ti lidé, co jsou v karanténě, když je to celá oblast, když to bude Karviná, tak celá Karviná může volit. Je to podle zákona. To jsem chtěl říct, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A vystoupí pan senátor Raduan Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, děkuji mému předřečníkovi, že tady vystoupil, protože řekl velmi podobné věci, které jsem tady chtěl říct. A ještě jenom upřesním jednu věc. Popis pana senátora Horníka a odběrové místo. Pokud takto fungovalo to odběrové místo, tak tam fungovali v rozporu s pravidly, neměli takto postupovat. Nemocnice například v Mladé Boleslavi má nastavenou kameru, kde už při vstupu toho pacienta odlišuje, jestli má teplotu anebo nemá. Pokud má teplotu, tak bez toho, aby on šel na odběr, tak si ho personál, který je de facto ustrojen v ochranných pomůckách, vyzvedne, odvede ho na stranu. Notabene, když někdo tam jde na ten odběr cíleně, tak už u vstupu jde samostatným vchodem a u vstupu ho vítá pracovník, který je v ochranném oděvu. Nemůže se stát, že dá kartičku zdravotní sestře, která má jenom roušku. Pokud to takto fungovalo někde, tak to funguje v rozporu s pravidly. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Chtělo by se mi něco říct, ale musím zticha být. Jiří Dienstbier vystoupí, pan kolega.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se obávám, že rozprava se nám dostala trošku jinam, protože kolegové Čunek, Vosecký, Horník tady říkali, že technicky, organizačně to zajistit lze a my to uděláme a tak dále. To usnesení volá po tom, aby vláda připravila v mezích platné legislativy řešení. V mezích platné legislativy. Zákon o volbách do Parlamentu ČR a další zákony podobně v § 2 v písmeně a) říká, že překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu. Tam je odkaz na starý zákon. Nyní je upravena karanténa v jiném zákoně, který nahradil zákon o zdraví lidu. Nicméně pokud je u někoho z důvodu ochrany zdraví lidu omezena osobní svoboda, je to překážka výkonu volebního práva. Zákon o ochraně veřejného zdraví definuje v § 2 v odstavci 7 karanténní opatření, a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčními onemocněními nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob. A ještě to pokračuje, vyšetřování a tak dále.

Jiný mi slovy, jak tady pan profesor Malý říkal, že pokud hygiena někoho dá do karantény, omezí jeho osobní svobodu, odděluje ho od ostatních lidí z nějakých zdravotních důvodů. V tu chvíli podle toho ustanovení, které jsem citoval ve volebním zákoně, je dána překážka výkonu volebního práva. Teď mi tedy řekněte, byť jsou možná nějaká technická hygienická opatření, jak v mezích platné legislativy někdo zajistí výkon volebního práva takové osoby? Kromě těch rizik, na která už jsem tady upozorňoval. Já bych nebagatelizoval ani ten strach třeba členů volební komise. Mimo jiné, často jsou tam starší lidé, byť s tou přenosnou urnou zpravidla chodí mladší členové volebních komisí, tak pokud tady bude nějaký, třeba nebude nějaká druhá vlna, ale nějaký zvýšený počet případů, který zažíváme už teď, tak si myslím, že tam to riziko neochoty, i kdyby to legálně bylo možné jít za tou osobou, která je v karanténě, tak že tam bude. Padlo tady také od kolegy Aschenbrennera, kde všude se konaly volby. Konaly, já taky počítám s tím, že se volby budou konat. Jiná věc je, že někdo bude volit, a pak je otázka, jak se zajistí účast nebo výkon volebního práva těch lidí, kteří budou v karanténě. I když se jich nebudou účastnit, to neznamená, že volby neproběhnou. A ještě k těm volebním komisím. Ve Spojených státech tam šlo o primárky, ale v některých státech zrušili třeba i více než 90 % volebních místností, protože neměli dost lidí, kteří by byli ochotní v těch volebních komisích vůbec sedět.

Nebo, tam se to nejmenuje volební komise, ale ti volební pracovníci, kteří to měli, co jsou dobrovolníci, kteří by to měli zajišťovat. Prostě je neměli. My tady nejsme v tak kritické situaci, jaká je ve Spojených státech, ta zdravotní situace je tady podstatně lepší. Otázka je, jaká bude na podzim. Doufám, že se nebudeme ničemu takovému ani blížit, jako je ve Spojených státech, ale představa, že volební komise hledá dva dobrovolníky, kteří jdou za osobou, která je v karanténě, to znamená, kde je pro ně zjevné riziko, že by se mohli třeba nakazit, i když budou mít jakékoliv ochranné prostředky, já si tím doopravdy nejsem jistý, ale hlavně si nejsem jistý, jestli tak jak jsem vám tady četla ta zákonná ustanovení, jestli to jde vůbec zajistit zákonným způsobem.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak já přece jenom řeknu pár vět.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, já usnesení podpořím. A myslím si, že je vcelku jasné, jestli tak bude znít v té modifikované podobě nebo v té navrhované, je to celkem jedno. Chceme, aby vláda ten problém řešila. Ale to, co se tady předvádí, když to tedy poslouchá veřejnost, tak my jsme, nezlobte se, my jsme ti šiřitelé všelijakých pochybností, nejistot a další. Já to jenom říkám, protože takový pocit mám. Nevím, jestli také jste schopni si to uvědomit, proto já bych opravdu plédoval za to, přijmeme to usnesení, to je jasné, nedělejme tady tým odborníků. My to tady nevyřešíme. Musí to vyřešit vláda. Ať nám to předloží nebo ať s tím přijde, ale když to tady budeme chtít, ty návrhy, co a jak, věřte mi, že k tomu možná bude diskuse minimálně ve 168. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane místopředsedo. Do rozpravy se dále hlásí senátorka Šárka Jelínková.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, že opět vystupuji, ale dovolím si ještě reagovat ihned na předřečníka, pana místopředsedu Štěcha. Doufám, že tomu tak nebude. Myslím si, že my jsme nebyli ti, kteří jsme rozpoutali tu debatu. Ty titulky v novinách: „Kdo bude v karanténě, nesmí jít volit,“ si myslím, že tuto diskuzi hlavně rozpoutaly. Ale zase souhlasím s ním, že asi není teď na nás, abychom vládě napovídali, jakými způsoby. Chtěla jsem ještě trochu odpovědět na pana kolegu Dienstbiera, co mě vedlo, s tím, že je tam napsáno „v souladu s platnou legislativou“. Vycházela jsem z toho, že už zřejmě opravdu do podzimu se nestihne přijmout zákon. A zase aby nebyl uspěchaný, protože to je natolik důležitý zákona, schvalovali jsme plno zákonů za 5 dní v době nouze, v legislativní nouzi, ale myslím si, že volební zákon korespondenční volbou nebo jakoukoliv jinou nemůžeme uspěchat. To už opravdu do těchto voleb nestihneme. Navíc i s tím, co říkal pan kolega Dienstbier, stejně by platily až pro další volby. Proto jsem si dovolila to „s platnou legislativou“, měla jsem na mysli, že vláda může využít metodické pokyny, nějaká doporučení. A právě pomocí těch speciálních postupů, nebo jak to tady je napsané, prostřednictvím speciálních postupů zajistit tu volební účast. To jenom na dovysvětlení ještě toho bodu, co se týká legislativy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Vystoupí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Já se omlouvám, ale prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Dienstbierovi, to je přesně k tomu tématu. Já jsem se nechtěl odchýlit, naopak tvrdím, že jsem přesvědčen, že teď, když máme červenec, tak že ještě zvládli jsme různá opatření, tedy zákonná projednat, tedy parlament, ve velmi rychlém režimu, takže to usnesení, které tady máme, apeluje na to, že vláda může i tyto věci dělat. Samozřejmě s kolegou Malým vůbec nemám já co polemizovat, v tom smyslu, ne že bych ho chtěl oslovovat, ale já tomu samozřejmě věřím, ale jisté je, že podíváte-li se na počet skutečně, ačkoliv mluvíme o tom, že teď je nějaký zvýšený výskyt, tak se podívejte, máme 14 krajů, včetně Prahy, podívejte se kolik je obcí a kolik tam je... V drtivé většině obcí, v drtivé většině obcí není nikdo. Pak máme obce, kde je zvýšený výskyt, určitě by tam nešli s volební urnou nebo by nebyla komise, kde by byli lidé, kteří by mohli být v té ohrožené skupině. Teď mluvíme jenom o tom, že žádný problém až tak velký to, takhle, když se podíváte na jednotlivé obce, vůbec není. Ale někde bychom zabránili v tuto chvíli de facto desítkám asi občanů, mluvíme o tom, co kdyby byl ten covid. Takže já jsem pochopil, když jsem si přečetl stanovisko nebo materiál, který tady předkládá paní senátorka, tak jde o to, že de facto vyzýváme vládu, aby ještě v dostatečném předstihu učinila opatření i pro tyto desítky lidí, což ale určitě není zásadní problém. Vy to víte, je tady většina starostů a lidí, kteří se v tomto pohybujeme. Ta přenosná urna na obcích, a dokonce městech, tak byla jedna. To nebylo v každém volebním okrsku, že by ten volební okrsek, kde je 1000 lidí nebo 1500 lidí, že by tam byla ta... To tak nemusí být. Může to být klidně uděláno jinak. Že je to jedna urna pro lidi, kteří zajistí příjem od těch, řekněme, dvou tří ve větším městě. Na rozdíl od vás mám sjetiny, kde ti lidé jsou. Tady se trošku přidávám k panu místopředsedovi, je to jenom ten zákonný apel, aby vláda něco učinila, ale problém by to zase tak velký technicky být neměl.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Čunek byl poslední přihlášený do rozpravy, takže rozpravu uzavírám. A ptám se paní navrhovatelky, zda si přeje ještě vystoupit? Paní navrhovatelka? Pan kolega Červíček se hlásí. Asi jako předseda klubu.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jenom s postupem času, už se blíží devatenáctá hodina, tak bych rád požádal, abychom hlasovali o prodloužení a dokončení tohoto bodu na dnešním zasedání. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak, bez rozpravy. Budeme hlasovat.

Opakuji, návrh zní hlasovat a umožnit rozpravu k doukončení tohoto bodu i po devatenácté hodině. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí?

Kdo je proti, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Děkuji. Je nás přítomno 69, kvórum bylo 35, pro návrh se vyslovilo 67, proti nikdo, takže budeme se tímto usnesením řídit. Ještě jednou se ptám paní navrhovatelky, zda si přeje ještě vystoupit? Nepřeje, měla už jakési závěrečné slovo, a pan zpravodaj má slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Přiznám se, že jsem nepočítal diskutující senátory, ale snad mi to odpustíte. Zazněly tři pozměňovací návrhy k tomu usnesení. Já ten svůj pozměňovací návrh beru zpět, protože je překrytý pozměňovacím návrhem pana předsedy Vystrčila, takže máme tady dva pozměňovací návrhy. Jeden je pana senátora Hampla, který vkládá bod 3, nepovažuje případné odložení voleb za přijatelné, a ten druhý pozměňovací návrh pana předsedy Vystrčila v tom bodě IV vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, aby bezodkladně připravily řešení v souladu s platnou legislativou, tzn. vypouští se, ve spolupráci s hlavní hygieničkou ČR, případně tou kurzivou s ministrem zdravotnictví. Takže ještě jednou pro jistotu. Vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, aby bezodkladně připravily řešení v souladu s platnou legislativou atd., jak je tam uvedeno. O těch dvou pozměňovacích návrzích bychom měli hlasovat samostatně a následně o celém usnesení.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já jenom poznámku. Vláda také obsahuje ministerstvo vnitra, ale dobře, to necháme.

Tak. Slyšeli jste, budeme hlasovat nejdřív o těch dvou pozměňovacích návrzích a potom o celku jako takovém, jak bylo navrženo. Takže bez znělky, protože jsme před chvilkou hlasovali. První hlasování bude o nově zařazeném bodu III, nepovažuje případné odložení voleb za přijatelné. Navrhovatel pan senátor Václav Hampl, je to tak? Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Kvórum je 35, při počtu účasti 69.

Pro 48, proti jeden, návrh byl schválen.

Druhý je tedy úprava IV, vyzývá vládu a ministerstvo vnitra, aby bezodkladně připravily atd.

Víme všichni, o co se jedná? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji. Kvórum se nezměnilo, pro návrh 67, proti nikdo, návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o usnesení jako celek ve znění těch dvou předchozích dvou hlasování, tzn. té nové trojky a upravené čtyřky. Všem je jasno, o čem hlasujeme? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Kvórum se nezměnilo. Pro návrh 67, proti nikdo, návrh byl schválen. Takže, vážené kolegyně, tento bod jsme projednali, děkuji předkladatelce a děkuji zpravodaji. Přerušuji jednání této schůze do zítra, do 9.00 hodin.

Pan senátor Zeman si přeje vystoupit? Pan senátor Zeman chce ještě technickou? (Senátor neguje.) Tak se odhlaste, prosím.

Děkuji. Hezký večer a zítra v 9.00 hodin na viděnou.

(Jednání přerušeno v 18.54 hodin.)