Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 13.05.2020

(1. den schůze – 13.05.2020)

(Jednání zahájeno v 13.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já vás vítám na 22. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána podle § 33 o Jednacím řádu Senátu.

V současné chvíli už je zaregistrováno 33 senátorek a senátorů a tím pádem vám mohu říci, že pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb. o Jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána prostřednictvím elektronické podatelny Senátu v pondělí 11. května. Já se omlouvám, že nyní pozvánky chodí poměrně na poslední chvíli. Je to způsobeno tím, jak zasedá vláda a jedná Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze a žádá nás o zkrácená projednání tisků. Z dnešního jednání se omlouvají senátoři Ladislav Chlupáč, Jiří Cieńciała, Petr Šilar, Jiří Oberfalzer a Václav Láska.

Pokud jste tak už neučinili, tak prosím, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. A připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. V současné době je aktuálně přítomno, nebo zaregistrováno 51 senátorek a senátorů, tzn. jsme usnášeníschopní. Obdobně jako na minulých schůzích, i dnes budeme z důvodů zajištění dostatečných hygienických opatření všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. To znamená, pokud to nepovažujete za nutné, tak nechoďte prosím k řečništi. Samozřejmě vám to nemůžeme zakázat. Do rozpravy se budeme hlásit obvyklým způsobem, stisknutím zeleného tlačítka. A poté, co vám bude uděleno slovo, vyčkejte, až se vám rozsvítí červený kroužek u mikrofonu, zelené tlačítko znovu nestlačujte, neboť potom dochází ke kolizi s tím, jak vás zapíná obsluha hlasovacího zařízení.

Před každým hlasováním dá předsedající dostatečně dlouhou pauzu, aby se všichni senátoři dostavili na hlasování do sálu. Zejména co se týká hlasování, která jsou jako první po obecné rozpravě a první po podrobné rozpravě, respektive jejich ukončení. A abychom se případně, pokud o to někdo stojí, mohli v lavicích při hlasování vystřídat, bude prodloužena doba pro hlasování na 40 sekund. Rovněž se nabízí možnost využít k hlasování i místa pro vládu, kde jsou v lavicích umístěny klasické hlasovací jednotky. To znamená, že pokud chcete hlasovat samostatně a odděleně, tak díky své hlasovací kartě, kterou dáte do hlasovací jednotky na místě pro vládu, tak můžete hlasovat odtud.

A nyní podle § 56, odstavce 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby těmito ověřovateli 22. schůze Senátu byli senátor Jiří Burian, který souhlasí, a senátorka Jaromíra Vítková, která také souhlasí. Ptám se, jestli má někdo nějaké další připomínky nebo návrhy? Není tomu tak, takže nominace uzavírám. A než přistoupíme k hlasování, tak spustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 21. schůze Senátu byli senátor Jiří Burian a senátorka Jaromíra Vítková. Spouštím hlasování a kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 1 je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, pro 70, kvorum 36. To znamená za ověřovatele zápisu byli určeni senátor Jiří Burian a senátorka Jaromíra Vítková.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 27. dubna a 5. a 11. května 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal předložené návrhy zákonů, senátní tisky č. 253 – 257 ve zkráceném jednání podle § 118, zákona o Jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákona ve zkráceném jednání. Podle § 99, odst. 2 zákona o Jednacím řádu Poslanecké sněmovny v úterý 5. a ve středu 6. května 2020. Podle § 118, odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. To znamená, jedná se o senátní tisky č. 253 – 257. Protože jsme tady všichni, nikdo neodešel, uběhla krátká doba, tak si dovolím nespouštět znělku. Konstatuji, že aktuálně je přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum je 37. A budeme hlasovat o tom, zda souhlasíme s tím, že vyhovíme žádosti vlády a projednáme senátní tisky č. 253 – 257 ve zkráceném jednání.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 2 je přítomno 72 senátorek a senátorů, kvorum 37, pro 70. Schválili jsme, že tisky č. 253 – 257 projednáme ve zkráceném jednání.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 22. schůze Senátu. Vy máte všichni k dispozici na lavici upravený návrh pořadu 22. schůze Senátu. Máte ho všichni před sebou s tím, že v upraveném návrhu pořadu 22. schůze jsou provedeny pouze změny pořadí. A to na základě žádosti paní ministryně Jany Maláčové byl její tisk č. 257 zařazen jako poslední bod dnešního jednání. Neboť paní ministryně žádala, aby mohla přijít co možná nejpozději, neboť má také tisky, které představuje v Poslanecké sněmovně.

A druhá věc je, že pan ministr Brabec nám bude představovat pořadový bod č. 5 a 6 podle toho upraveného návrhu zákona. Tzn. bude zastupovat předsedu vlády Andreje Babiše, který se, nevím po kolikáté, ze schůze Senátu omluvil. A aby to mohlo být tak, že bude mít 2 body za sebou, tak je v upraveném návrhu pořadu 22. schůze jako bod č. 5 zařazen bod „Informace k závěrům předsedy Evropské rady“, který měl původně přednést pan předseda vlády Andrej Babiš. A zastoupí ho pan ministr životního prostředí Richard Brabec. A za ním hned bod č. 6, tzn. tisk č. 190 „Zpráva o životním prostředím“. To jsou tedy návrhy, které jsou zapracované do toho písemně předloženého upraveného návrhu pořadu 22. schůze Senátu.

A já otvírám rozpravu a ptám se, zda někdo má nějaký další návrh na změnu pořadu? A už tady vidím, že se hlásí Šárka Jelínková, takže prosím, paní senátorko, a připraví se pan Václav Chaloupek.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést návrh na změnu návrhu pořadu z 22. schůze Senátu. A to bod č. 6, senátní tisk č. 190 „Zpráva o životním prostředím České republiky“, která už byla jednou přerušena. Jestli bychom ji nepřeložili ještě na příští týden jednání, kdy budeme projednávat pouze 3 body. Aspoň je předpoklad, samozřejmě, že 20. května budeme projednávat 3 body. Myslím si, že ta zpráva by stála za ještě podrobnější diskuzi. A dneska už bychom zase možná nemuseli míti dosti času na projednání všech ostatních tisků. Takže dávám návrh, abychom bod č. 6 přeložili na příští týden jednání, na 23. schůzi Senátu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Jen to pro záznam zopakuji. Je tady návrh, abychom bod č. 6, senátní tisk č. 190, odročili z projednávání na dnešní schůzi na příští schůzi Senátu, která bude pravděpodobně za týden. Je to tak správně, rozumíme tomu dobře? (Šárka Jelínková: „Ano“.) Tak další se hlásí, už překvapivě jeden ubyl a jeden přibyl, pan místopředseda Horník. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobré odpoledne, dámy a pánové. Kdyby prošel tenhle návrh, tak bych ale navrhoval rovnou, aby sem nemusel pan ministr Brabec chodit a v podstatě tu zprávu, kterou měl přednést pan premiér, tak aby příští týden doopravdy mezi nás přišel. Takže to je můj návrh, aby se i tenhle ten bod přesunul na příště.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, návrh pana místopředsedy Horníka je bod č. 5 „Informace ze závěrů předsedy Evropské rady“ vyřadit z pořadu dnešní schůze.

Takže tolik návrhy. Nyní se dívám případně na Šárku Jelínkovou i na pana místopředsedu, jestli nemají nic proti tomu, abychom o jejich návrzích hlasovali společně? Dobře, takže chce někdo zvlášť hlasovat? Ano, je tady návrh na zvlášť, tak musíme zvlášť. Nedá se nic dělat. Je to tak zvykem, že to tak děláme, že vyhovujeme v tomto případě i menšině. Tak by měla opravdu fungovat demokracie, neboť je to i respekt k menšinám. Je ještě nějaký další návrh na změnu pořadu? Pokud tomu tak není, tak, prosím vás, nejdříve řeknu, jakým způsobem budeme hlasovat. Protože přibyly i návrhy z pléna, tak bychom nejdříve hlasovali o návrhu na odročení projednávání „Zprávy o životním prostředím České republiky“ z dnešní schůze na příští schůzi.

Potom, pokud dojde k tomu odročení, tak bychom hlasovali i o vyřazení bodu č. 5 „Informace k závěrům předsedy Evropské rady“ z pořadu dnešní schůze. Potom bychom hlasovali také o tom, že souhlasíme s tím, aby bod ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové byl projednán jako dnešní poslední bod, byť to tam máme napsáno, tak když už hlasujeme o tom pořadí, tak to uděláme všechno, jak to má být. A následně bychom potom hlasovali o tom, co nám vyjde jako o celku. Takže všem je ta procedura jasná? Dobře, tak já spustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu na odročení projednání senátního tisku č. 190 „Zpráva o životním prostředím České republiky 2018“ na příští schůzi Senátu.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 3 přítomno 74 senátorek a senátorů, kvorum 38, pro 72, návrh na odročení byl schválen.

Další hlasování je návrh na vyřazení bodu č. 5 „Informace k závěrům předsedy Evropské rady v návaznosti na videokonferenci ČR Evropské rady, která se konala 20. dubna 2020“ z pořadu dnešní schůze.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s vyřazením „Informace k závěrům předsedy Evropské rady“, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 4, aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, kvorum 38, pro vyřazení 67. Návrh na vyřazení byl schválen. Kvorum bylo 38.

Třetí hlasování je zařazení senátního tisku č. 257, „Návrh zákona o některých opatření ke změně dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“ jako poslední bod dnešního jednání.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu jako posledního bodu, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že při hlasování č. 5, aktuálně je přítomno 74 senátorek a senátorů, kvorum 38, pro 68, návrh byl schválen a tisk č. 257 byl zařazen jako poslední bod dnešního pořadu jednání 22. schůze Senátu.

Tím máme vyřízeny všechny návrhy. A nyní bychom měli hlasovat o upraveném návrhu pořadu 22. schůze v té podobě, která vyplývá z již schválených návrhů. To znamená, body 1, 2, 3, 4 zůstávají ve stejném pořadí, jako byly navrženy v upraveném návrhu pořadu jednání. Bod č. 7 se stává bodem 5, bod č. 8 se stává bodem 6 a bod č. 9 se stává bodem 7. Mluvím o těchto bodech o upraveném návrhu pořadu 22. schůze. Nyní budeme hlasovat o tom, že souhlasíme s takto upraveným návrhem pořadu 22. schůze Senátu.

Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s takto definovaným pořadem jednání? Tlačítko ANO a zvedněte ruku.

Kdo je proti, prosím tlačítko ne a zvedněte ruku. Konstatuji, že při hlasování č. 6 aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38, pro 71, upravený pořad 22. schůze Senátu byl schválen a my se můžeme pustit do projednávání prvního bodu. A tím je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Jedná se o senátní tisk č. 255.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

Tisk č. 255

Tento návrh zákona jste obdrželi z Poslanecké sněmovny jako senátní tisk č. 255. A já prosím ministryni financí Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedo, za přivítání i za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi představit vám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137 z roku 2020 sbírky o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Uvedený zákon byl přijat v reakci na vyhlášení nouzového stavu z důvodu rozšíření onemocnění COVID-19 a na opatření, která značně omezují výkon podnikatelské činnosti. Podle současného znění uvedeného zákona se ruší evidenční povinnost do uplynutí 3 měsíců po skončení nouzového stavu. A v současné době je nouzový stav prodloužen do 17. května 2020. K plnému náběhu evidence tržeb by tedy došlo od 19. srpna 2020 s tím, že poplatníci by měli 3 měsíce na přípravu, na zahájení, případně znovuzahájení evidování tržeb, mimo jiné na vyzvednutí autentizačních údajů a bloků účtenek na finančním úřadu. S ohledem na současný vývoj a rozsah hospodářských dopadů na podnikající subjekty se navrhuje, aby poplatníci nebyli v tuto chvíli nikterak zatěžováni dalšími povinnostmi po delší dobu, než je obsahem původního zákona, o některých úpravách v evidenci tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Takže navrhuje se prodloužit období, během kterého poplatníci nebudou povinni plnit evidenční činnost, do konce roku 2020. Povinnost evidovat tržby a povinnost umístit informační oznámení začnou opět platit od 1. ledna 2021 s tím, že poplatníci budou mít před tímto datem 3 měsíce na přípravu na zahájení či opětovné zahájení plnění evidenční činnosti, a to jak ti, kteří tržby evidovali již před zahájením nouzového stavu a potřebují například zažádat o nové autentizační údaje pro evidenci tržeb nebo chtějí evidovat ve zvláštním režimu, tak ti, kterým povinnost evidovat tržby vzniká na základě spuštění poslední fáze evidence tržeb, to je zajištění dostatečného prostoru pro přípravu na evidence tržeb v běžném režimu nebo o požádání o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Zároveň bych si dovolila připomenout efekt evidence tržeb pohostinství, tedy v odvětví...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážená paní ministryně, nezlobte se, já poprosím opět, aby jednací sál č. 2 přestal být jednacím sálem č. 2, mám tím na mysli recepci před Jednacím sálem. A lidé, kteří se tam baví, ať se jdou bavit třeba někam jinam, tak abychom dosáhli toho, aby tady paní ministryně mohla v klidu přednášet svoji zprávu a my jsme mohli v klidu poslouchat. Děkuji.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedo. Zároveň bych chtěla připomenout efekt evidence tržeb v pohostinství, tedy v odvětví spadajícím do první fáze, která začala už od 1. prosince 2017. Tržby v pohostinství od zavedení evidence tržeb vzrostly o 20 %, v ostatních odvětvích byl růst pouze o 7,4 %. Mzdy v pohostinství od zavedení evidence tržeb vzrostly o 13-17,4 % z cca 15 na 17,5 tisíce. V ostatních odvětvích pouze o 2-9,5 %. Dále mi dovolte vysvětlit tvrzení uvedené v důvodové zprávě k předkládanému návrhu, že návrh nemá rozpočtové dopady, byla jsem na to včera tázána v hospodářském výboru. Proto jsem si úvodní slovo doplnila. Neznamená to, že evidence tržeb nemá obecně pozitivní dopad na veřejné rozpočty, jak dokládají údaje z oblasti pohostinství, které jsem již zmínila, a samozřejmě data, která jsem opakovaně zmiňovala, mám je i tady, pokud budete se mě na ně tázat. A zmiňovala jsem to v průběhu legislativního procesu. V období ale od konce letošního roku se očekává hospodářský pokles a mnoho subjektů se dostane do ztráty, to znamená, i to riziko krácení příjmů je poměrně nízké. Objevují se také dotazy týkající se administrativní náročnosti, včera jsem byla tázána, tak jste říkala, že to není administrativně náročné, a teď připouštíte, že to je administrativně náročné, takže já bych chtěla říct, že administrativní úleva spojená s dočasným pozastavením evidence tržeb spočívá nejen ve zrušení evidenční povinnosti, ale zejména v tom, že poplatníci nebudou muset činit úkony k přípravě na evidování, tedy především navštěvovat finanční úřady z důvodu vyzvedávání autentizačních údajů nebo bloků účtenek. A samozřejmě ti noví, co spadají do 3. a 4. vlny, tak tam jde o to, že my jsme v lednu začali vlastně masivní kampaň, začali jsme objíždět velká města, menší města, veletrhy, představovat pokladní zařízení, s konferencemi, se semináři, které pandemie zastavila. Takže my chceme dát i 3. a 4. vlně stejné možnosti, jako měla 1. a 2. vlna, abychom je na to připravili, provedli je tímto zákonem, vysvětlili, že se nemusí bát EET, a tomu by samozřejmě v tuto chvíli zabráněno. Čili to je nad rámec argumentů, které jsem uvedla, ještě uvádím tento. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji a prosím paní zpravodajko, tedy navrhovatelko, pardon, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal Ústavně-právní výbor, výbor nepřijal k tisku usnesení a záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 255/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Tomáš Goláň. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 255/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Tak a já pana senátora Vilímce... už vidím, jo. Prosím. Prosím, pan senátor se už posadil ke stolku zpravodajů, to znamená, on změnil pořadí toho, co se tady u nás děje, ale tím nezměnil smysl, myslím si, že to je možné a není to nic proti jednacímu řádu, tak ho prosím ozvučte. Už svítíš prý.

Senátor Vladislav Vilímec:  Už to vidím, děkuji. Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní místopředsedkyně vlády, dovolte mi, abych vás seznámil jednak s usnesením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, které bylo přijato včera, 12. května 2020, na schůzi výboru k tomuto tisku senátnímu 255.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane ctěný předsedo, jenom poprosím, protože je to významný tisk a máme tady významnou návštěvu, zkuste blíže k mikrofonu, aby to všichni mohli slyšet, protože je to důležité.

Senátor Vladislav Vilímec:  Dobře. Takže já budu mluvit nahlas a budu mluvit blízko mikrofonu. Takže přečtu usnesení Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k tomuto senátnímu tisku 255.

Výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Zadruhé určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi v Senátu senátora Vladislava Vilímce.

A zatřetí pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Tolik usnesení. K pozměňovacímu návrhu. Pozměňovací návrh je skutečnou jakoby, nad rámec tedy toho speciálního zákona, kterým se pouze pozastavuje plnění nějakých evidenčních povinností, tak novelizuje zákon 112/2016 Sb., ve znění zákona 256/2019 Sb., o elektronické evidenci tržeb.

A protože v mezidobí nepozorovaně a téměř utajeně, a tím teď nekritizuji paní ministryni, málokdo to postřehl, v mezidobí 1. května letošního roku byl vypuštěn § 37 toho zákona. A fakticky v době pozastavení evidence tržeb nebo některých povinností naběhla 3. a 4. vlna. Jsem rád, že to dnes paní ministryně zmiňovala ve své zpravodajské zprávě, že k 1. květnu započala nebo naběhla takzvaně 3. a 4. vlna. Hospodářský výbor je přesvědčený, že se má zvláště v této poslední vlně dát...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane předsedo, prosím, omlouvám se, bylo by možné zase tam říci, aby byli ticho? A já tedy přiznávám, že to nejsou ani senátorky, ani senátoři, kdo tam mluví. Já je všechny poznám po hlase už. Prosím, pane předsedo.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane předsedo. Hospodářský výbor je toho názoru, že je potřeba dát potřebný čas těm, kterým vznikla povinnosti, vznikla-nevznikla povinnost evidovat tržby 1. května, aby mohli vyřešit mnohdy i své existenční problémy, protože skutečně jsou to lidé, kteří mají problémy, mají mnohdy uzavřené provozovny. To znamená, podle mě je na místě poskytnout těmto lidem čas na nadechnutí, tak jak se uvádí koneckonců ve zpravodajské zprávě, respektive v důvodové zprávě tohoto návrhu zákona. A stejně tak poskytnout vládě dostatečný přiměřený čas na to, aby zvážila veškerá pozitiva, veškerá rizika spuštění 3. a 4. vlny, která de iure byla spuštěna, ale de facto nebyla spuštěna. Takže hospodářský výbor navrhuje, aby byla přerušena, přerušen náběh plnění povinnosti těch, kterým vznikla povinnost evidovat dle tohoto zákona od 1. dubna, aby byla zrušena tato povinnost dočasně, vyjmuta dočasně z té povinnosti, a to od 1. 10. 2020 do 30. 6. 2023. Považuji to za, pak k tomu vystoupím samozřejmě v obecné rozpravě, považuji to za rozumný návrh, dát určitý oddych těm, kdo by teď museli, ať už 1. května, nebo 1. ledna, v zásadě mít povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb. To je meritum pozměňovacího návrhu, který přijal včera Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já pak vystoupím ještě v obecné diskusi, protože myslím si, že nechci prodlužovat svou zpravodajskou zprávu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak děkuji, pane předsedo, pane senátore. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Ústavně-právního výboru, pan senátor Tomáš Goláň? Přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo, já bych se podíval na legislativní proces. Tento vládní návrh zákona byl předložen s ním rovněž 4. května, proběhl 2. a 3. čtením dne 5. a 6. května a ve sněmovně pro něj hlasovalo ze 100 přítomných 100 poslanců. Nebyl k němu přijat žádný pozměňovací návrh. Jak již tady pan přesedající řekl, Ústavně-právní výbor se tímto zákonem zabýval na dnešní 23. schůzi Ústavně-právního výboru a nepřijal k tomuto, nebo pardon, k tomuto návrhu zákona žádné stanovisko. Byl tam podán pozměňovací návrh, ten nebyl schválen, takže usnesení bylo takové, že nebylo přijato žádné.

Bod 2 určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi senátore Tomáše Goláně a pověřuje předsedu, pana Antla, aby to sdělil panu předsedovi Senátu. Toť vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji za vaši zprávu a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Takže do obecné rozpravy se jako první hlásí pan senátor Herbert Pavera. Prosím, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, já už jsem i včera na hospodářském výboru říkal některé informace paní ministryni, která samozřejmě ty informace vyvracela, vyvracela je i dneska, ale jsem rád, že EET je odloženo v návrhu až do konce roku s tím, že hospodářský výbor tam schválil na svém jednání ještě doporučení, aby se to posunulo až do roku 23, což myslím si, že je docela rozumné, protože zatěžovat nejmenší živnostníky, jako jsou kadeřnice, kosmetičky, pedikérky a další, protože pracují jenom sami na sebe, tak je naprostý nesmysl. Paní ministryně také říkala, že je to administrativní zátěž pro ně, nejenom teď v koronavirové situaci, ale i celkově. Jsem rád, že v důvodové zprávě zaznělo i to, že letos nebude díky tomu odložení EET žádný významný negativní dopad na státní rozpočet. Já věřím, že on by nebyl ani tak nijak významný, protože ti malí, drobní podnikatelé, ti žijí ze dne na den. Vlastně z toho, co mají, tak si platí dovolenou, kterou jim nikdo neproplácí, nejdou na nemocenskou, protože musí pracovat, a podobně. Věřím tomu, že čas, který bude případně po schválení třeba v Poslanecké sněmovně, tak bude čas na to, aby se opravdu posoudil vliv EET na dopad české ekonomiky, protože všichni dobře víme, že česká ekonomika v posledních letech nesmírně rostla díky našim šikovným podnikatelům, kteří opravdu udělali velký kus práce a já jim za to děkuji, protože i my, nejenom stát a kraje, ale i obce a města mají díky tomu vyšší rozpočtové určení daní. Takže já osobně podporuji návrh hospodářského výboru a věřím, že nakonec tak to skončí i v Poslanecké sněmovně, i když vím, že paní ministryně si myslí něco jiného. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji, pane senátore Pavero. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Větrovský a přihlásil se pan senátor Tomáš Goláň, se připraví. Tak prosím, pane senátore Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak já děkuji, pane předsedo, za slovo. Já si myslím, že okolo elektronické evidence tržeb už bylo toho navykládáno a namluveno mnoho a mnoho, myslím si, že už se semlelo možné i nemožné. Já tedy v kontextu a na základě toho, jaká shoda panovala nad zákonem v Poslanecké sněmovně, kde tedy pan zpravodaj Ústavně-právního výboru správně poznamenal, že ze 100 přítomných poslanců hlasovalo 100 pro návrh zákona, a i vzhledem ke stanovisku hospodářské komory, které nám bylo zasláno, tak navrhuji schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, dalším přihlášeným pan senátor Tomáš Goláň. Připraví se pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím, pane senátore Goláni.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já souhlasím s předřečníkem, že kolem tohoto zákona bylo řečeno hodně. A já si myslím, že ještě hodně řečeno bude i v budoucích letech. To prostě je věc, která si myslím, že je víc politikům jak praktikům, protože my vlastně dlouhodobě sledujeme jednu věc, že si nemyslíme, že přístup elektronické evidence tržeb byl takový, jak dlouhodobě vlastně deklaruje ministerstvo financí. Ono to vychází z jedné premisy, a to je to, že evidence tržeb se žádným způsobem nepromíjí do daňových přiznání, jak právnických a fyzických osob, takže my nemáme relevantní data, o která bychom mohli opřít ta tvrzení. Nicméně určitě určité predikce mohou fungovat, ale co chci tady říct hlavně, je to, že jich dřívější evidence tržeb dopadly na maloobchody, velkoobchody, restaurační provozy. A my si musíme uvědomit, že v maloobchodních, velkoobchodních provozech jsou velké řetězce. A velké maloobchodní řetězce evidence tržeb měly vždycky, protože nedokážeme si představit, jak by to bez evidencí tržeb bylo. To by ti zaměstnanci rozkradli. To samé maloobchody, velkoobchody, tak je to i u řetězců, které poskytují restaurační služby. Takže to EET nakonec dopadlo na ty nejmenší.

Na ty malé, drobné živnostníky, na ty malé, drobné hospody, což je absolutně marginální část naší ekonomiky, stejně tak to bude dopadat na marginální část naší ekonomiky v případě kadeřnic, pedikérek, manikérek, dalších kosmetiček a podobných řemesel, protože tam zase známe všichni ty Kliery, ty velké řetězce, které jsou v těch obchodních centrech, ty evidence tržeb stejně mají. Když už tady bylo řečeno, že ten dopad na státní rozpočet bude zanedbatelný proto, že v této oblasti je zásadní propad tržeb, tak já vím jednu věc, nebo jsem přesvědčen o tom, že v této oblasti, na kterou bude nabíhat ta 3. a 4. vlna, ten propad tržeb bude mnohem dlouhodobější, protože ta zásadní situace nastala tím, že se jim zastavily úplně tržby. Zastavily se jim úplně tržby, samozřejmě, snažila se to vláda řešit kompenzačními bonusy, ale ten rozjezd nebude tak jednoduchý. A já si myslím, že v dalších letech stejně, pokud nebudou evidovat podle zákona o evidenci tržeb, ten dopad na státní rozpočet bude nulový. A jak tady bylo řečeno, v té důvodové zprávě je řečeno, že se chce ulevit těm podnikatelům. A já si teď dovolím takovou glosu. V čem jim chcete ulevit? V tom, že jim dovolíte, aby krátili tržby, když jsou na tom tak špatně? To takhle na první pohled může vypadat. Nebo opravdu říkáte, že ten propad tam nebude v tom státním rozpočtu? Samozřejmě, já si myslím, že b) je správně, protože do toho rozpočtu opravdu se to žádným způsobem neprojeví.

Já jsem navrhoval i na ÚPV pozměňovací návrh, můj bývalý, který tady o jeden hlas neprošel, a to je úplné zrušení evidence tržeb. Já jsem se rozhodl i po konzultacích s naším legislativním odborem nakonec tento pozměňovací návrh nepodávat, ale chtěl bych určitě podpořit pozměňovací návrh hospodářského výboru, to znamená ten odklad evidence tržeb až do roku 2023, protože jak jsem řekl již před chvílí, já se domnívám, že ta hospodářská krize se bude opakovat, že ta opatření budou se muset zase rozvolňovat a utahovat a rozvolňovat a utahovat, a myslím si, že ten čtyřletý rámec je na místě. Já se tady ještě odvolám na velkou debatu o státních rozpočtech, kdy jsme rozvolňovali pravidla pro sestavování státních rozpočtů až do roku 2027, a tam se otevíral deficit ve výši 1 bilionu korun pro to, aby se mohla vlastně jakýmsi způsobem sanovat ekonomika i v budoucnu, aby mohla reagovat na ten propad, který nastal teď, který si myslím, že ještě bude pokračovat dál, tak i v návaznosti na toto si myslím, že je velmi důležité podpořit ten pozměňovací návrh hospodářského výboru, a kopírovat ta rozpočtová pravidla tak, abychom prostě dali prostor až do toho roku 2023.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Vladislav Vilímec, připraví se Lukáš Wagenknecht, prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem trochu opominul ve zpravodajské zprávě se vyjádřit k projednávání tohoto návrhu zákona i v Poslanecké sněmovně, již vzpomenul pan senátor Větrovský, že tento návrh zákona prošel v Poslanecké sněmovně 4 hlasy ze 100 přítomných. Tak je také potřeba říct to b), že bylo načteno 11 pozměňovacích návrhů, téměř všechny během jednoho dne, ať už to byly návrhy, které chtěly odložit 3. a 4. vlnu, ale ukázalo se, že už to není možné, protože v mezidobí 1. května už započala. Nebo pak už to byly návrhy spíš takové kuriózní, aby byla pozastavena celá evidence tržeb do 2. září 2054. Kdo si chce přečíst důvody toho termínu, tak si je určitě může přečíst ve stenozáznamu Poslanecké sněmovny. Takže určitě zase to tak hladce neprobíhalo v té Poslanecké sněmovně. Já bych chtěl říci, že mě mrzí jedna věc, říkal jsem to včera na hospodářském výboru, že vlastně před zhruba měsícem nebo měsícem a půl paní ministryně financí slíbila, že odloží spuštění 3. a 4. vlny elektronické evidence tržeb. Ale neučinila tak. Předložila před těmi třemi týdny pouze zákony, které pozastavovaly některé povinnosti, již těch, kterým vznikla ta povinnost evidence tržeb podle stávajícího zákona. Nikterak nenovelizovala ten příslušný zákon č. 256. Přitom stačilo jenom zrušit bod 48 a 3. a 4. vlna by nenastala 1. května. To jenom říkám pro preciznost.

My jsme skutečně na hospodářském výboru k tomu přistoupili systémově a novelizujeme zákon o EET, nikoli jenom pozastavujeme, rušíme náběh 3. a 4. vlny, nebo doporučujeme, navrhujeme zrušit náběh 3. a 4. vlny od 1. 10. letošního roku do toho června 2023. Proč jsme zvolili ty termíny? Jednak sama vláda navrhuje, aby do 1. 10. 2020 byly pozastaveny povinnosti elektronické evidence tržeb pro všechny daňové poplatníky, s výjimkou zacházení s autentizačními údaji, zacházení s certifikátem a stvrzenkami, tak, aby se předešlo jejich zneužití. Proto si myslím, že je potřeba to vázat na ten termín 1. 10. 2020, protože do 1. 10. 2020 je to pokryto tím pozastavením, proto jsem zvolil ten termín 1. 10. 2020.

Já tady nechci diskutovat o elektronické evidenci tržeb, protože jsem diskutoval už léta, resp. hodiny v Poslanecké sněmovně před 4 lety, hovořilo se o tom tehdy určitě i v Senátu tehdy, já nejsem přesvědčen, že to narovnalo tržní prostředí. Já když se podívám v okruhu mého volebního období, tak to zlikvidovalo tržní prostředí, protože mnohé provozovny skončily. Já si nemyslím, že proto, že by to byli nepoctivci, ale protože to byla už poslední kapka, která rozhodla, že zrušily mnohé ty provozovny. Ale nechci o tom tady teď debatovat. Já když se podívám na inkaso daně z příjmů fyzických osob, přímo na základě daňového přiznání, tak dobře, o 2 miliony korun se zvýšilo mezi lety 2018 a 2019, to je pravda, jinak zase nevidím až tak výrazné dopady do toho inkasa, pardon, miliardy... Já se omlouvám za nepřesnost, miliardy. Ale zhruba 2 miliardy v mezidobí narostly, v roce 2019. Jestli to bylo dáno ekonomickým vývojem nebo evidencí tržeb... Ale když se podíváte na ty roky předchozí, tak ty nárůsty byly velmi nepatrné. Takže já nejsem přesvědčen, že to mělo až takové efekty, o kterých snil Andrej Babiš jako ministr financí, když to předkládal.

Co se týká 3. a 4. vlny, tam si myslím, že ty efekty budou úplně mizivé, protože, stručně řečeno, ve 3. a 4. vlně je všechno to, co není v 1. a 2. vlně, tak je to interpretováno, tak je to definováno v zákoně o elektronické evidenci tržeb. To znamená, to jsou ti živnostníci, řemeslníci, jsou tam ta holičství, kadeřnictví, některé služby, jsou tam i lékaři, v té 3. vlně, soukromí lékaři v té 3. a 4. vlně. Já si nemyslím, že... Většinou jsou to služby, které se vykonávají mimo provozovny, takže je otázka kontroly vůbec té 3. a 4. vlny... Já jsem přesvědčen, že to žádné dopady do inkasa daně z příjmů fyzických osob, nějaké velké, mít nebude. To je můj názor. I z toho důvodu si myslím, že je třeba poskytnout skutečně ten oddech, ten čas na ten oddech, tak jak je v té důvodové zprávě. Paní ministryně mluvila o té důvodové zprávě, vysvětlovala některé pasáže v důvodové zprávě. Možná by bylo, ale to není na konto paní ministryně, by bylo dobré se někdy více věnovat těm důvodovým zprávám, protože pak se to nemusí vysvětlovat na plénu sněmovny nebo na plénu Senátu. Ale nechci tady nikoho kritizovat, jsem toho dalek.

Takže já jsem přesvědčen, že ten návrh toho hospodářského výboru je skutečně rozumný, poskytuje určitý čas, čas těm, aniž si to mnozí možná uvědomili, vznikla ta povinnost 1. května. Když jsem přečetl stanovisko Hospodářské komory, tak nevím, jestli si to vůbec uvědomila i Hospodářská komora, že 1. května všichni daňoví poplatníci mají povinnost postupovat dle zákona o evidenci tržeb. Ano, mnohé ty povinnosti jsou pozastaveny, ale jenom pozastaveny. Takže já jsem přesvědčen, že je potřeba určitý čas poskytnout těmto lidem, a stejně tak vládě, protože současná vláda samozřejmě vždycky bude tvrdit, že je to nejgeniálnější řešení, které bylo převzato z chorvatského modelu. Mimo jiné z toho důvodu, že to má v programovém prohlášení vlády, takže tady já neočekávám žádný posun, paní ministryně bude snášet argumenty, ty a ony, ale já jsem přesvědčen, že třeba některá ta příští vláda po volbách, se na to může podívat objektivněji. Proto je dobré i té vládě poskytnout taky určitý čas na vyhodnocení, tak jak jsem říkal v tom prvním vstupu, na vyhodnocení všech dopadů, pozitivních i negativních, které tento zákon přináší, ale hlavně přinesl by ke spuštění 3. a 4. vlny.

Já vám děkuji za pozornost, pokud nebude pak po diskusi ten návrh zákona schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak bych vás chtěl poprosit skutečně o podporu toho návrhu hospodářského výboru.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je Lukáš Wagenknecht, připraví se Ivo Valenta, prosím, pane senátore Wagenknechte, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nebudu k tématu smyslu EET vracet, tady už na minulém projednávání jsme to do velké hloubky rozebrali, tak můj názor je jasný, mně se to nezdá jako efektivní nástroj pro kontrolu, ani si nemyslím, že data, která máte, mohou být reprezentativní, protože nebylo předtím nějaké srovnání, takže chápu, že člověk může nějaká čísla komunikovat, jsou potřeba, ale nevěřím jim, protože zkrátka data nejsou, jsem auditor.

Nicméně věcně zmíním jednu věc, která mě tady napadla při tom vašem úvodním slově, která není pro mě optimální, nevím, proč to tak vlastně je. Nebudu zabíhat do toho, že pořád bych rád ocenil nějaké kompenzace podnikatelům v tomto stavu krizovém, jak dohodářům, tady se o tom pořád bavím, tak například nájemné pro podnikatele. Teď řešíme tyto věci. Když se budu bavit o tom termínu, kdy by to mělo být nově účinné, chápu, že je to od 1. ledna příštího roku. Já si nemyslím, že období je optimální, z toho pohledu, že na konci roku většinou je největší generace tržeb. Chápu, toto není maloobchod, i když jsou to jakoby doplňkové služby, ale i tak většina firem, úřadů na konci roku utrácí veškeré peníze, pokud je mají v rozpočtu nebo je chtějí nějakou formou zahrnout do daňového zákona na příští rok, takže i tito podnikatelé, kteří do toho teď spadnou, budou mít hodně práce, většina z nich v zimě, v tom posledním měsíci.

Vy sama jste o té přípravě i mluvila, že tam je důležitá i příprava na EET, ne pouze to samotné spuštění, které bude vlastně na Nový rok. I z tohoto pohledu se mi to nezdá optimální, abychom podnikatele na konci roku, kdy budou dohánět to, co se teď stalo, zkrátka vlivem pandemie, za kterou nikdo nemůžeme, je toto období na konci roku, kdy mají největší šanci příjmy generovat. Z tohoto pohledu se mi opravdu moc nelíbí, že jste načasovali termín, jak tady je, na 1. ledna, je to navíc ještě státní svátek, tak dobře, tak druhého, budou to řešit, my jim přidáme práci v konci roku, kdy můžou generovat příjmy ve větším objemu, opravdu, tak to je, nejen maloobchod, ale i ostatní služby. Budou muset zavádět EET, řekněme si to na rovinu, máte i vánoční svátky, tam jim tam vypadne nějakých 14 dní na konci roku, aby se tomu mohli věnovat, protože, doufám, že budou spíš doma pod vánočním stromečkem s rodinou, než aby sháněli autorizační kódy a další věci na EET a tak dále.

I z tohoto pohledu se mi to nezdá optimální, nastavení termínu. Chápal jsem, předtím jsme měli nastavenou polovinu roku, nebo květen, že to bylo optimální, kdy tržby byly nějaké normální a tak dále. Takže i z tohoto pohledu se mi nezdá optimální, aby to nabíhalo opravdu v době, kdy podnikatelé jsou dnes ve velkých problémech, budou rádi, že nějaké tržby budou mít, bude to období, které je pro ně nejlepší pro to, aby nějaké tržby generovali, budou muset opět řešit toto.

Tak jenom to je můj komentář k tomu, že se mi to nelíbí, samozřejmě podpořím odložení, které tady bylo navrženo, vzhledem k celkovému mému názoru. Ale tohle, pokud byste mohla, paní ministryně, nějak se k tomu vyjádřit, já nevím, ono se k tomu asi moc vyjádřit nejde, to říkám na rovinu, nevím, jaká by na to byla nějaká optimální odpověď, ale za mě vlastně opět házíme klacky pod nohy podnikatelům, kteří budou generovat příjmy na konci roku, díky krizi, budou rádi, že budou dobíhat, tak budou o Vánocích a v době, kdy jsou tržby nejlepší, budou řešit další administrativní zátěž, a to se mi bohužel nelíbí. Díky za slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je Ivo Valenta, připraví se zatím poslední, Miroslav Antl. Prosím, pane senátore Valento.

Senátor Ivo Valenta:  Takže ještě jednou dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové, paní ministryně, je o mně známé, že jsem velkým odpůrcem EET, byť ve svých všech podnicích, hotelích a tak dále, mám evidenci tržeb, z důvodů, které tady už padly. Nicméně souhlasím s mými předřečníky v tom, že dopad na rozpočet je nulový, pokud bychom to chtěli dát na další a další řemeslníky, ať to jsou pokrývači, ať to jsou lékaři, ať to jsou další drobní živnostníci, hlavně v této době. Tato doba dnes je velmi krutá, ten, kdo podniká, tak může o tom mnohé říct, dlouho si povídat, protože mít lidi ve stovkách, v tisících, v desítkách dnes doma, chodit se dívat na své provozovny, podniky, je opravdu k pláči. Když jezdíte kolem hotelů, kolem restaurací, prázdné parkoviště, tak je to moc smutný pohled, člověk spíš má přemýšlet, jakým způsobem nahodit motory, jak nahodit podnikání, nemyslet na to, jestli tam bude EET nebo ne EET. Já jsem přesvědčený, že v této době, v této těžké době bychom měli všechny restrikce, všechny takovéto podobné omezení, úplně vypustit. Já už jsem tady minule navrhoval, že by bylo nejlepší dát daňové prázdniny všem podnikatelům na období minimálně 1 roku, aby aparát státní nemusel přehazovat a přerovnávat nějaké dotace a pomoci, přemýšlet, jak to dál a dál rozvíjet.

Já určitě podporuji návrh, budu podporovat z hospodářského výboru, nicméně si myslím, že bychom měli najít odvahu znova a podpořit pozměňovací návrh nebo nový návrh, zákon, který tady předložil pan Goláň, zrušit prostě EET jako takové. Protože minimálně 2, 3, 4 roky nebudou podnikatelé myslet na nic jiného, než jak zaplatit dluhy, udržet si lidi, znova si je přijmout, dát si podnikání do pořádku, ať to jsou malé nebo velké firmy, já jsem paní Maláčové minule tady říkal, že odhaduji, že nezaměstnanost bude někde na úrovni 8 až 10 %, ona to tady velmi popudlivě odmítla, hovořila, že mají propočty na 5 procent, myslím si, že dojde bohužel na moje slova, a to, že teprve teď podniky začnou propouštět, teď všichni budou počítat, protože všichni počítali, že už dávno otevřou, když se dívám okolo sebe, tak mnozí už dnes propouští, posílají lidi domů, omezují počty pracovníků, protože přišli na to, že business bohužel nepřijde. Takže prosím, já bych byl rád, kdybychom podpořili tento návrh, abychom našli odvahu v tom i celý ten nesmysl potom v průběhu budoucna zrušit. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, zatím posledním přihlášeným je pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se musím přiznat, že příliš nechápu odpor většiny české pravice proti principu evidence tržeb. V některých evropských zemích tyto systémy zaváděly pravicové vlády, například ve Švédsku, Reinfeldtova konzervativní vláda, a hlavním argumentem byla férovost ekonomické soutěže, tak, aby ti, kteří daně neplatí, nebyli v konkurenční výhodě ve vztahu k těm, kteří jsou poctiví a všechny svoje daňové závazky si plní. A to je podle mě hlavním cílem tohoto systému. Můžeme se samozřejmě bavit o jednotlivých parametrech, jak dobře nebo méně dobře systém je nastaven, v tomto světle mě návrhy, které tady padají opakovaně, překvapují. Pan kolega Goláň aspoň je v tom upřímný, že na rovinu říká, co je tím cílem, více neupřímný mi přijde výborový návrh, protože jak tady zaznělo i z úst nakonec pana zpravodaje Vilímce, který ho za výbor předkládá, tak to vůbec nesouvisí. Takto... Nepřiznává se snaha zrušit elektronickou evidenci tržeb ani pro tu část, které se to týká.

Pan zpravodaj Vilímec tady naznačil, že to je prostor pro nějakou příští vládu, aby zvážila, jak s tím systémem celkově naloží. To znamená, s tou současnou nouzovou situací to nijak nesouvisí.

Já si dokonce myslím, nebo je na úvahu, jestli v té krizové situaci, kdy možná bude ještě větší pokušení u některých obcházet pravidla, nikoli u poctivých, jestli systém, který má garantovat pravidla férové soutěže, není ještě důležitější než v dobách dobrých. Já nemám problém s tím, podpořit návrh vlády tak, jak přišel ze sněmovny, ale proti těm principům, které jsem tady zmiňoval, mi přijdou oba dva návrhy, které tady byly buď předloženy, nebo avizovány.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a další do obecné rozpravy je přihlášen pan místopředseda Milan Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, hezký dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně. Já hned na úvod řeknu, že nepodpořím ani vládní návrh, a nepodpořím ani žádný pozměňovací návrh. Jsme v diskuzi, tak řeknu názor, který nezazněl. Myslím si, že není úplně ve společnosti ojedinělý. Samozřejmě předpokládám, že to nic na rozhodnutí nezmění, že všichni jsou rozhodnutí. Nakonec jsme v demokraticky zvoleném parlamentu a je naprosto správné, aby tu zaznívaly různé názory, pokud se ve společnosti vyskytují.

Já jsem od 90. let s nástupem tržního hospodářství byl zastáncem registračních pokladen. Byl jsem pro to, protože někteří ekonomové, s kterými jsem spolupracoval, varovali před vytvořením nerovnovážného prostředí a nerovné soutěže. A varovali před tím, že to může podnikatelské prostředí do budoucna docela poznamenat. Čerpali zkušenosti za zahraničí. A právě rychlá privatizace, která u nás proběhla, k tomu pochopitelně vytvářela také určité předpoklady. Tím nezpochybňuji, že privatizace byla rychlá, což si myslím, že mělo také pozitivní dopady.

Co se týká EET, když se před 4 lety začala zavádět, tak za mnou přišli někteří podnikatelé, kteří dělají převážně obchod, a říkali, to jste si vzpomněli pozdě. To jste měli udělat, když tady byly tisíce zejména vietnamských podnikatelů, kteří začali podnikat, a ti se pohybovali v šedé zóně, ti vytvořili takovýhle základ, ti jsou dnešní konkurencí. A my, kteří jsme dodržovali všechny zákony a pravidla, tak jsme vůči nim byli v nevýhodě. Vlastně přicházíte s elektronickou evidencí tržeb pozdě. Pochopitelně jsem jim říkal, jaké jsme měli názory, jak se na to politická scéna dívala. Někteří to věděli, někteří se divili.

Já si myslím, že když se EET zavedla – a díval jsem se za výsledky, které zveřejnilo ministerstvo financí před nějakým časem, a to znamená přínosy ekonomické a finanční přínosy z EET, období let 2017 a 2018, tak tam bylo plus 20 miliard Kč. Jsou to pěkné peníze, samozřejmě jsou to peníze, které se nahrnou, ale jsou to peníze, které de facto byly tím rozdílem mezi podnikateli, kteří dodržovali všechny zákony a další předpisy v odvodových povinnostech, a mezi těmi, kteří se takto podle mého přesvědčení v minulosti nechovali.

A pokud teď v této době chceme podnikatelům, firmám a zejména obchodu pomoci, tak bychom jim měli dát finanční prostředky na to, aby měli cash, aby měli likviditu. Aby měli případně i některé další investiční prostředky, které budou potřebovat, protože někteří budou měnit předmět svého podnikání. A je mi jasné, že vláda v tomto už udělala krok a že peníze nejsou v takovém rozsahu, které bychom potřebovali. Ty všechny půjčky a dluhy, které dneska vznikají, budeme muset chtě nechtě jednou zaplatit. Takže musíme skutečně dobře vážit, jestli prostředky ještě dávat, nebo ne.

Ale skutečně, kdyby se chtělo pomoci těm, kteří dodržují pravidla, kteří dodržují zákony, seriózním podnikatelům – a těch je podle mě většina, tak by se jim měly dát nějakým způsobem cash peníze, aby prostředky mohli mít k použití. A protože se celé politické spektrum shoduje, že pro další vývoj našeho hospodářství je důležitá kupní síla občanů, to, aby se žilo, aby se lidé nebáli, tak si myslím, že by to určitý efekt mělo.

Ale když odpustíme EET do konce roku, tak si myslím, že jim nepomáháme. Možná, že pomůžeme těm, kteří budou odvážnější. Schovává se to za to, že chceme snížit administrativní náročnost, budiž, ale administrativní náročnosti je všude plno. A teď se ukázalo, že od roku 2016, 2017 se to zvládlo. Někteří to mají naprosto zaběhnuté, nedá jim to žádnou velkou práci. Souhlasím s tím, že se odložila 4. etapa, protože to je něco nového, ale myslím si, že 1. – 3. etapa, která – jestli se nepletu – běží, že měla pokračovat. Protože podle mého to není pomoc podnikatelům, je to pouze příležitost pro ty, kteří jsou, budu slušný, víc odvážní než ti, kteří se striktně drží předpisů, zákonů a dalších právních norem.

A co se týká celkového zrušení EET, které tady zaznívá, já si myslím, že by to byla výhoda jen pro určitou skupinu lidí, o kterých jsem hovořil, kteří mají více odvahy. A že by to ničemu nepomohlo, byl by to návrat zpátky. Myslím si, jestli něco velmi ohrožuje fungování našeho hospodářství, tak jsou to díry pro šedou ekonomiku, nerovnou soutěž. Myslím si, že bychom tomuto neměli jít vstříc. Proto já ani jeden z těch návrhů nepodpořím. A jako se nám dneska vymstívá to, že tady máme všelijaké systémy, pseudopodnikání, ať už je to švarcsystém apod., tak si myslím, že tahle benevolence, která může vzniknout, samozřejmě bude motivovat k tlaku, aby se to zrušilo úplně. Ale myslím si, že to je krok zpátky. Protože EET funguje, má přínosy a je to pro podporu fér podnikání. Děkuji.

může vzniknout, samozřejmě bude motivovat k tlaku, aby se to zrušilo úplně. Ale myslím si, že to je krok zpátky. Protože EET funguje, má přínosy a je to pro podporu fér podnikání. Děkuji.

.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane místopředsedo, další přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Čunek. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den vám všem. Já bych chtěl pouze připomenout, že tuhle diskuzi my už jsme dávno vedli. Ta už byla v době, kdy se EET zavádělo. Zřejmě všichni si ji pamatujeme. A tam filozofické důvody, proč ano, proč ne byly jasně řečeny. V tuto chvíli nejde o nový boj o EET, ale o reakci na situaci, ve které jsme díky covidu. Já jsem v té době podpořil EET především proto, že na rozdíl od některých kolegů, kteří se s žádným šetřením podnikatelů, nepřiznáním daně atd. nikdy nesetkali, tak já si myslím, že mají být rovné podmínky pro všechny. A tehdy jsem EET právě kvůli spravedlnosti podpořil. Protože u zaměstnanců atd. je to velmi jednoduché. Dokonce u velkých firem je to jednoduché už také, protože to zaprvé dělají kvůli sobě, ale také to dělat musí. A pak si myslím, že věci, které se řešily s ohledem na nějaké náklady atd., tak ty se samozřejmě dají vyřešit také jakoukoli pomocí. Ale v tuto chvíli si myslím, že pomoc pro podnikatele tím, že se odloží v této době tato záležitost je určitě dobře.

K zamyšlení stojí názor pana kolegy o tom, jestli opravdu konec roku bude pro ně skutečně dobrý pro nastartování EET. Určitě kdyby tady byl návrh, aby to bylo řekněme

od února, bylo by to lepší. Ale možná paní ministryně by nám mohla osvětlit, jaké zkušenosti má ministerstvo financí se zaváděním EET u podnikatelů, kteří už ho mají.

A jaké problémy u těchto předpokládá a zda skutečně by mohli u zavádění EET v prosinci a příprava na něj do ledna působit nějaký problém. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, paní ministryně jistě poslouchala pečlivě a odpoví na váš dotaz. Další do obecné rozpravy je přihlášený pan senátor Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já jenom bych měl takové drobné poznámky. Návrh hospodářského výboru. Zaznělo tady z úst pana senátora Dienstbiera, že ho vnímá jako neupřímný návrh. Nevím, co je na něm neupřímného, když navrhuje dočasně vyjmout z povinnosti evidenci těch daňových poplatníků, kterým ta povinnost vznikne 1. května. Nevím, co je na tom neupřímného.

Pan místopředseda Štěch se sám vyjádřil, byť nechce podpořit ani ten, ani ten návrh, že je možné jednat o odložení 3. a 4. vlny. Respektive, že je namístě ta debata. Přesně k tomu cílí ten návrh hospodářského výboru. Ten návrh hospodářského výboru necílí ke zrušení EET. Necílí ani k pozastavení 1. a 2. vlny, nebo k přerušení 1. a 2. vlny. Ten cílí výlučně k odložení, respektive když použiji slovo odložení, tak je nesprávné, protože jak můžete něco odložit, co už nastalo. Respektive dočasné přerušení povinností z evidence tržeb pro ty daňové poplatníky, kterým to vzniklo 1. května nepozorovaně. Tzn. účastníky 3. a 4. vlny. Tak to jenom k tomu návrhu hospodářského výboru, který nepovažuji za neupřímný, ale naopak za velmi rozumný. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě s poznámkou pan místopředseda Štěch, prosím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Nebudu oslovovat, já jenom poznámku. Já jsem hovořil pouze o 4. vlně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tolik na vysvětlenou ze strany pana místopředsedy. Dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Jenom krátce. Je to, pane místopředsedo Štěchu, prostřednictvím pana předsedajícího, 3. a 4. vlna. Ta nejede ještě. 1. a 2. je naběhnutá, takže 1., 2., 3. a 4. vlna se odkládá. Jen tady bych chtěl na předchozího řečníka reagovat s tím, že jsme nezažili kontroly a podobné situace. Já jsem zažil desítky kontrol, a to jsem tady ani nezmiňoval, EET je dneska systémem jakéhosi nátlaku na podnikatele, kdy za pětikorunové, patnáctikorunové tržby se dávají patnáctitisícové pokuty. A tady si myslím, že je velmi důležité i tomuhle na ty tři roky zabránit, protože máme spoustu soudních sporů, kdy proporcionalita uložených pokut je naprosto neadekvátní.

Představte si, že za vjezd na železniční přejezd dostáváte 5000 Kč pokutu, kdy ohrozíte obrovské milionové hodnoty, zdraví lidí. A tady se dávají patnáctitisícové, dvacetitisícové pokuty za dvacetikorunové účtenky. Takže i když jsem tohle nezmínil, tak je důležité to vědět. A aby tahle situace po tom novém roce nenastávala, tak si myslím, že je opět vhodné odložit alespoň tu 3. a 4. vlnu. A i kvůli této situaci kvituji vůbec to přerušení evidování evidence tržeb do konce roku 2020, do toho 31. prosince. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Wagenknecht je dalším přihlášeným.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já jenom velice krátké doplnění na mého kolegu, který tady sedí za mnou, na pana Čunka. Velice krátce k tomu jeho dotazu k těm zkušenostem s tím zaváděním. Já chápu, že paní ministryně určitě zareaguje a bude se bavit o těch makropohledech, tzn. jak to celé fungovalo z celkového pohledu, já můžu dát jen zpětnou vazbu z toho mikropohledu. Z toho dílčího, a nejen já, protože mám hodně známých podnikatelů, a proto je to případ od případu, ale je to relativně komplikovaná věc.

Pokud např. máte inflační systém, který vám dneska ty věci zúčtovává, tak se musí změnit. Pokud máte terminály, špatné připojení k internetu, nastavení atd., tak těch komplikací s tím je relativně hodně, ale budou diverzifikované. Každý podnikatel bude mít problémy jiné. To určitě nejde obecně paušalizovat. Mohli bychom si tady podnikatele vyslechnout, bylo by to možná efektivnější, kteří to opravdu zkoušeli a mají s tím zkušenost. Ale opravdu jednoduchá věc to a priori není. A to myslím, že paní ministryně také potvrdí, že to, abych si změnil účetní systém, který mi pak dokáže EET propadnout. To, abych potom nastavil nějaké terminály, pokud nějaké terminály už dneska mám atd., je to relativně náročný proces pro kohokoli, kdo to řeší.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a reakce pana senátora Čunka, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Já nebudu reagovat na toto, ale jen chci připomenout jednu věc, zkušenost, kterou má většina z nás. Téměř všichni jsme byli v Itálii, víme, jak to tam dříve vypadalo. Jak drtivá ekonomika v turistickém ruchu byla načerno, ale v době – to už je možná asi 5 let, ale neberte mě za slovo, nevím to přesně - kdy zavedli jejich obdobu EET. Tak v horské vesnici, kde vlastně ani zcela jistě nevěděli, že existuje daňový úřad, tak si jdete koupit kávu nebo croissant, a oni vám vyjedou ten lístek.

Samozřejmě, když jsem se tomu divil, tak mi bylo řečeno: „Nám to nestojí za to.“ Každému vyjedou lístek. Já jsem nevěřil, že Italové se dokáží podřídit takové věci. Ale podřídili se jí, chápou to. A já myslím, ještě jednou to připomínám a omlouvám se za to, že vystupuji, ale že to jsme si vlastně řekli v době, kdy jsme bojovali o tom, zda se to zavede nebo nezavede. Teď jde vlastně o krok k odkladu. Jen jsem chtěl ty principy, když se znovu objevuje ta bazální diskuze o tom, zda ano, ne a proč, tak myslím, že pořád trvá to, že někteří lidé mají tendenci k nepoctivosti. Možná někteří s tímto také podnikali. Drtivá většina určitě ne. A protože věřím, že většina je poctivých, tak proč by měli trpět za těch pár nepoctivých.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy. Paní ministryně chce reagovat až v závěrečném slově, proto obecnou rozpravu končím. A, paní ministryně, máte teď závěrečné slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji mockrát, pane místopředsedo. Omlouvám se, že jsem nereagovala v rozpravě, ale jsem trochu pod tlakem. Už musím být v Poslanecké sněmovně, ale to zvládneme.

Já nebudu zdržovat a nebudu opakovat všechny ty argumenty, které jsem ve legislativním procesu, když jsme řádně projednávali novelu, uplatňovala. Celá řada z vás, nebo celá řada ne, ale někteří z vás, jako pan senátor Dienstbier nebo pan místopředseda Štěch, řekli v podstatě celou řadu argumentů za mě, které bych tu řekla.

Já si jen dovolím ukázat pár tabulek, když se nebudete zlobit. Tohle jsou přínosy elektronické evidence tržeb. Já vím, že to zpochybňujete, že říkáte, že to nebylo s čím srovnávat, nebylo nic předtím. Ale my jsme zvolili určitou metodu. Já jsem svolala, když to Piráti v Poslanecké sněmovně neustále zpochybňovali, tak jsem svolala pracovní skupinu technickou a tam jsme tu metodu vysvětlovali. Mohla být zvolena jiná metoda, my jsme zvolili tuto. Na té jsme to stavěli a skutečně ten nárůst tam byl.

Ono je těžké očistit, kolik dělá nárůst v důsledku kontrolního hlášení, a kolik dělá... Prvně musíte očistit, kolik dělá ekonomický růst, pak kolik dělá kontrolní hlášení, tzn. to, co je nad to, a kolik dělá EET. To samozřejmě bylo komplikované. Zvolili jsme nějakou metodu, díky tomu jsme snížili daňovou zátěž. To jsou prokazatelné věci. Já vím, že jsme tady o tom také vedli debatu, ale těch 130 miliard je neoddiskutovatelných.

Velice často padalo – a bavíme se o situaci před pandemií, bylo to 3 roky poté – velice často se diskutovalo, že zanikly živnosti. Hostinské činnosti. Tak já tady mám nárůst mezi lety 2016-19, kdy se EET zavedlo pro tuto oblast. Takže ten nárůst tam jednoznačně je asi o 9000. A tady jsou ty mzdy. Podívejte se na to, to je zajímavé. Já to nemám ve větším.

Ty... jo, na mikrofon, na mikrofon.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Bude vás vidět a ne slyšet.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Omlouvám se. Ta tmavší trajektorie je růst mezd po zavedení EET v oblasti restauračních služeb. A ta světlejší je ve zbývající ekonomii, prostě nebudu to dál komentovat, to je jasné, že prostě ty mzdy tam rostly raketově. A raketověji rychleji než ve zbývající části ekonomiky. A teď se podívejte, přiznané tržby jak nám rostly po zavedení EET. V ubytování vzrostly o 13 % a po tom zavedení EET je tam ta raketa. Je tam ten raketový nárůst tržeb hned po zavedení. A pak se to samozřejmě stabilizovalo, protože to už navazovalo na období, kde bylo zavedené EET. Pohostinství 20 % okamžitě po zavedení EET. Maloobchod 8 %, no prostě to jsou tvrdá data. A to jsou data ČSÚ, to se prostě nedá nijak zpochybnit. Prostě je to jasné. A teď ty počty kontrol mezi námi. A pak vám řeknu, kolik z těch procent se řeší domluvou a jaké jsou průměrné částky těch kontrol. Já mám statistická data z finanční správy. Počet kontrol finanční správy a celní správy. A teď se podívejte po zavedení EET jak klesají ty počty, no logicky, protože finanční i celní správa, omlouvám se, v podstatě vychází z analytiky a vybírá si. Vybírá si prostě tam, kde narazí na problém. Nechodí prostě už na pas blind, jak se říká lidově u nás na Moravě, to znamená, že klesá počet kontrol, ale stoupla efektivita. Bavím se o době tedy před pandemií, prosím v tom reálném ekonomickém světě, takže to všechno je díky EET. A teď nálezovost. Ten počet klesl, ale nálezovost stoupla, logicky. Takže oni jdou k menšímu počtu subjektů, ale jdou takzvaně najisto, takže ta nálezovost je, v roce 2019 byla dokonce už 44 % a stoupala postupně každý rok. A teď toto je zajímavé. Průměrná výše pokuty byla 10 627 Kč, mediánová výše pokuty, to znamená očištěné, nejmenší, největší, 8000 korun, nejvyšší udělená pokuta byla 400 tisíc korun a nejnižší 100 korun, přičemž 53,5 % bylo uloženo příkazem na místě, 37,8 % příkazem a 8,7 ve správním řízení. A nejčastější zjištění nezaslání údajů, to bylo 63 %, nevystavení účtenky 38 %, nenahlášení provozovny 22 % a tak dále a tak dále. A teď ještě jedna možná statistika zajímavá. 25 % všech pokut je do 3 tisíc korun. Do 5 tisíc korun je 40 % pokut. A do 13 tisíc korun je 75 % pokut, čili ten průměr je tam 11 700. Čili ono to tak úplně není. A teď ještě jedno zajímavé, podívejte se, udělení pokuty je ten světlý sloupec a ten tmavý je domluva na místě. Tak se podívejte. V roce 2017 bylo 58 % domluv. V roce 2018 72 % domluv. A 2019 70 % domluv, to znamená, vyřešilo se to tím, prosím vás, už to nedělejte nikdy. Tak jenom prostě ať máme, a to jsou čísla statistiky finanční a celní správy. Takže to jenom tak v rychlosti, ať už s tím nezdržuji. A tím pádem už vynechám všechny ty připomínky na toto téma.

Tak jenom k té technické připomínce pana senátora Vilímce, tam skutečně ten náběh vlny, tak jak je to technicky a legislativně napsáno, nastal. 3., 4. a odkládají se povinnosti. Takže to je legislativně-technické řešení, ale například snížení DPH se neodložilo, to nám od 1. 5. prostě v celé řadě těch služeb s vysokým podílem lidské práce naběhlo.

Tak potom jste se ptali na ten první leden, tady zaznívalo. V podstatě my už asi 3 měsíce před tím 1. lednem pojedeme kampaň. Doufám, že nám to dovolí podmínky zdravotní, to znamená, pojedeme semináře, pojedeme veletrhy, pojedeme všechny ty kongresové, v kongresových sálech ta setkání na téma EET, spojená zejména s veletrhy. Takže my počítáme, že vlastně už 3 měsíce před tou lhůtou mohou si žádat poplatníci o autentizační údaje, mohou si žádat prostě o ten režim offline a o další věci. Pak tady ještě možná zaznělo daňové prázdniny, já už jsem to říkala, pane senátore Valento, posledně. Nemůžou mít daňové prázdniny, protože ten stát taky musí z něčeho existovat. A hlavně komu pomůžeme? Pomůžeme zase jenom těm, co ty zisky budou mít. Ti, co nebudou mít žádné, nebudou platit žádné daně. Takže to jenom opakuji, co jsem tady říkala posledně. No a já vám teď povím poslední věc, říkala jsem to včera na hospodářském výboru, takže kdo tam byl, tak už se budu opakovat pro něho a navážu vlastně na to i, co tady říkal pan místopředseda Štěch, pan senátor Dienstbier. No kéž, škoda, že jste ty registrační pokladny neprosadili tehdy, to je velká škoda, dnes už by to, když jsme my zaváděli EET, už by to byl krok špatným směrem, protože jsou drahé, jsou zranitelné, ale tehdy Slovensko to prosadilo před těmi 30 lety. Takže škoda, že se to neprosadilo, no, to byla velká škoda. Já si to pamatuji jako finančák, už ten zákon byl platný, ale pak se odložila účinnost, až se odložila navždycky. Takže škoda, mohli jsme patřit mezi ty kulturní země, jako třeba Slovensko, kde mají registrační pokladnu. A když přešli na EET, tak to pro ně nebyla žádná bolest, protože v podstatě změnili jenom jakousi formu a nemuseli zase vést takovýto politický boj. Já netvrdím, pane předsedo Vilímče, že je to nejgeniálnější metoda. Já jenom říkám, že je to jedna z možných metod vedle registrační pokladny, vedle kombinací všech různých zemí, my jsme zkoumali všechny systémy z různých zemí, zdálo se nám toto nejlevnější a nejjednodušší. Ale už jsem se vás ptala mockrát jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Senátu, ptala jsem se, dobře, když toto není pro vás nejgeniálnější a já to uznávám, nemám patent na rozum, tak mi řekněte co? A odpovídala jsem si sama. Jenom mi neříkejte, že nic, to tedy neberu, to neberu. Jestliže tady bylo 130 miliard zatajených tržeb podle čísel ČSÚ v roce 2013, tak mi neříkejte, že jsme to nepotřebovali. A ty čísla v podstatě hovoří jednoznačně. Takže já za sebe říkám, pokud budu stát na místě a zastávat funkci, kterou zastávám, budu usilovat o to, aby EET pokračovalo, dává mi to smysl. Přesně tak, jak tady bylo řečeno, chrání to většinu, která je poctivá. A já jsem včera, jenom pro zajímavost, teď se budu opakovat, říkala jsem to na hospodářském výboru, my jsme měli takový rychlý video call, no rychlý, asi dvouhodinový. Organizovala to Asociace hotelů a restaurací, taková ta nejpostiženější oblast, jejich problémy, vyslechli jsme, co by potřebovali, jak jim pomoci. Byla tam celá řada od menších, středních, větších, mluvili o těch svých problémech. A zaznělo tam několikrát, a to je ta první vlna, která je dneska nejpostiženější, a oni se mě ptali, proč to pro tu první vlnu posouváte? Proč? Proč to umožňujete některým prostě se vrátit k určitým praktikám? Ti, kteří jsou dneska nejpostiženější, ti, kteří patří do první vlny, tak se včera na mě zlobili, proč to posouváme. A ještě jeden příklad a už končím. Bylo tady zmíněno výplaty na ruku, takzvaně černé výplaty bez smlouvy, bez odvodu. Poměrně fenomén rozšířený, ale i ten EET pomohlo vytěsňovat. Díky tomu, že těch peněz takzvaných černých je méně u někoho, tak vlastně se omezuje to, aby nám klesal, aby nám prostě, má to vliv na to, že klesá počet těchto výplat a teď se to projevilo. Teď když máme program Antivirus, který procesují úřady práce, kde vlastně chceme zachránit zaměstnanost, kde podmínkou je to, že zaměstnavatel udrží toho člověka v práci, má pracovní smlouvu, nepropustí ho, nesnižuje mu plat, ale kompenzujeme podle typu překážek formou dotačních titulů, tak prostě toto přesně samozřejmě nedostane ten, kdo je vyplácen takzvaně načerno. Takže to jsou všechny vlivy EET, to není jenom to DPH, jenom ta příjmovka, ale i fenomén, který tady samozřejmě sehrává, a teď se to v těch podmínkách jednoznačně projevilo. Děkuji, všechno.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, paní ministryně, ona se i ta obecná rozprava posouvala k tomu, jestli EET potřebujeme, nebo nepotřebujeme, ale ne k tomu, co se týká přímo tohohle zákona, ale myslím, že víme, jaká změna zákona k nám z Poslanecké sněmovny přišla. A já se ptám, zda si k té obecné rozpravě přeje vystoupit i zpravodaj ÚPV? Nepřeje. Jak vidím jenom polovinu obličejů, tak nevidím ani přesně, jak to probíhá.

A ptám se tedy pana zpravodaje garančního výboru, pana Vilímce, pana senátora Vilímce, jestli si přeje vyjádřit k proběhlé rozpravě? Ano, přeje.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane místopředsedo. Já pouze vystoupím retrospektivně k proběhlé diskusi...

Senátor Vladislav Vilímec:  Že vystoupím jenom k proběhlo diskusi retrospektivně. Pokud jsem dobře počítal, tak vystoupilo 9 senátorů, jenom senátorů, senátorky nevystupovaly. A někteří vystoupili vícekrát. Zazněl návrh od pana senátora Větrovského na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslanecké sněmovně, respektive z Poslanecké sněmovny. A pak zde byl prezentován návrh hospodářského výboru, který skutečně se týká přerušení i započaté 3. a 4. vlny, započetí tedy 2., nikoliv de facto. A to do doby od 1. 10. 2020 do doby 30. 6. 2023, to je návrh hospodářského výboru. Tak a jinak paní ministryně vystoupila po závěrečné řeči. Jenom bych chtěl říci, že slovo 3. a 4. vlna je takový jakoby zjednodušený žargon, protože není dneska už 3. a 4. vlna, ale je to vlastně zbytek, všechno to, co nebylo v 1. a 2. vlně. To jenom když mluvil pan místopředseda Štěch, že mluvil o 4., a ne o 3., 3. a 4. vlna už jako není rozdílná, už je to všechno dohromady.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane senátore, myslím, že tomu rozumíme. Shrnul jste obecnou rozpravu, je nám všem jasné, že tady byl jeden návrh na to schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, to byl návrh jeden jasný, o kterém budeme hlasovat nejdříve. A pak byly avizovány nebo dostali jsme návrh garančního výboru na pozměňovací návrh, ale to by byla záležitost podrobné rozpravy. Takže já spustím znělku.

Tak pan senátor Větrovský navrhl postoupit nebo schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Každému je jasné, o čem teď budeme hlasovat. A já spouštím hlasování o tomto návrhu. Kdo s tímto návrhem souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo s ním nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Aktuálně je přítomno 74 senátorek a senátorů. A v hlasování pořadové číslo 7 se při kvóru 38 pro vyslovilo 18, proti bylo 8, návrh nebyl přijat. Protože tento návrh nebyl přijat, otevírám podrobnou rozpravu. Tak prosím, podrobná rozprava. Ano, prosím, pane senátore, musíte se přihlásit. Tak pan senátor Vilímec, prosím.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, formálně navrhuji pozměňovací návrh, který přijal na svém včerejším zasedání výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který jsem prezentoval v obecné rozpravě, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, návrh garančního výboru máme všichni k dispozici, je jasný, není třeba ho tady předčítat znovu. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo další se nehlásí. Proto podrobnou rozpravu končím. Paní ministryně, přejete si něco ještě k tomu říct? Ne. Ano, pan senátor Goláň? Také ne. A pan senátor Vilímec asi pravděpodobně řekl to, co potřeboval. Máme tedy tady jeden pozměňovací návrh, návrh garančního výboru, který máme všichni k dispozici. A já se ptám paní ministryně na její postoj?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně nesouhlasí. Pan garanční zpravodaj?

Senátor Vladislav Vilímec:  Garanční zpravodaj souhlasí.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan garanční zpravodaj souhlasí. A my můžeme přistoupit k hlasování. Já znovu spustím znělku, prosím.

Tak v sále je v současné chvíli přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 38. Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu garančního výboru. Spouštím hlasování, kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 8 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 52 senátorek a senátorů, proti bylo 9, návrh byl přijat. Protože jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Nebudu pouštět fanfáru, sedíme, bylo to krátké, spouštím jenom hlasování, přítomno je stejný počet, kvórum je stejné, tedy 38. Spouštím hlasování, kdo souhlasí s tím, abychom vrátili sněmovně zákon ve znění toho pozměňovacího návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.

Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování pořadové č. 9 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 57, proti bylo 8, návrh byl přijat. A my v souladu s § 3, odstavce 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V návrhu je, aby těmito pověřenými senátory byli pan senátor Vladislav Vilímec, souhlasí? Ano. Pan senátor Tomáš Goláň? Souhlasí.

 

Měli bychom říct ještě někoho třetího, jak už se stalo zvykem. Koho navrhujete ještě, prosím? Pan senátor Wagenknecht pochopil svoji historickou roli, přihlásil se. Takže máme tyto tři návrhy v pořadí pan senátor Vilímec, pan senátor Goláň, pan senátor Wagenknecht. My budeme hlasovat o souhlasu s pověřením. Přistoupíme k hlasování. Zase nebudu pouštět znělku. Kdo souhlasí s tím, aby těmito pověřenými senátory byli pan senátor Vilímec, Goláň a Wagenknecht, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 10 se z 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji oběma zpravodajům, děkuji i paní ministryni, končím projednávání tohoto bodu.

My můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2

Tisk č. 256

Je to senátní tisk č. 256. Než požádám paní ministryni, aby tento návrh zákona uvedla, tak je přihlášen s protokolárním návrhem pan senátor Horník, pan místopředseda má slovo, prosím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já mám návrh, aby se projednávání tohoto bodu mohl zúčastnit taky zástupce obce, de facto obcí, to znamená předseda Svazu místních samospráv, protože v rámci připomínkových míst obce ČR nemohly být vůbec dotázány na jejich názor, k tomu ani nedošlo, proto si dovoluji dát tento návrh, aby jejich zástupce mohl na našem plénu při projednávání tohoto bodu vystoupit.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, návrh je jasný, aby v obecné rozpravě mohl vystoupit předseda Sdružení místních samospráv ČR, pan europoslanec Stanislav Polčák. Já o tom nechám hlasovat, bezprostředně. V sále je přítomno 71 lidí, kvórum je 36. Budeme hlasovat o tom, aby v obecné rozpravě mohl vystoupit předseda Sdružení místních samospráv. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování č. 11 se z 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 47, návrh byl přijat. Hlásí se pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já se domnívám, že toto hlasování bylo zmatečné. Nevím, o jaký článek se opírá to, že by mohl vystoupit člověk, který není členem vlády, ani není předkladatelem návrhu zákona. Potom bychom museli z toho udělat veřejné slyšení. Pak by to asi bylo možné. Ale myslím si, že to možné není, prosím, aby vedení Senátu se poradilo s organizačním odborem, příp. s legislativou, postupovalo se podle zákona o jednacím řádu Senátu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím tedy... Přerušuji na pět minut jednání. Budeme pokračovat v 14:50 hodin.

(Jednání přerušeno v 14.45 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.55 hodin.)

Omlouvám se za drobné zdržení, i té avizované přestávky. Konzultovali jsme i právní názory. Hledali jsme v zákoně o jednacím řádu Senátu. A v § 50, kde se mluví o účasti na schůzi, bod 2, je napsáno, že schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti, i další osoby, a projeví-li s tím Senát souhlas, předsedající jim může udělit slovo. Toto je v § 50 odst. 2.

Já v tomto okamžiku navrhuji, abychom pokračovali, příp. při projednávání udělím slovo panu předsedovi místních samospráv, až po senátorech, v té obecné rozpravě. Nejdřív bych nechal promluvit senátory. Tak to považuji v tuto chvíli asi za správné.

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 256. Já poprosím paní ministryni Alenu Schillerovou, aby nás s návrhem zákona seznámila. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, provedu vás novelou zákona o kompenzačním bonusu, který se týká už tolik diskutovaných malých s.r.o. Tento návrh byl schválen 4. května 2020, tedy bez standardního legislativního procesu. V Poslanecké sněmovně byl projednán ve stavu legislativní nouze. Teď se projednává ve stejném stavu Senátem.

Došlo tam k posunu, v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně byl schválen pozměňovací návrh, který zahrnuje pěstouny a dobrovolníky pečovatelské služby. Ten návrh byl diskutován se zástupci odborných svazů a komor. Jmenovitě bych ráda poděkovala vedoucímu metodiky a výkonu správy daní, Komory daňových poradců, panu inženýru Hajduškovi, prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu, panu Prouzovi, ale nechci zapomenout ani na Asociaci malých a středních podnikatelů, nechci zapomenout na Hospodářskou komoru a další.

Svolala jsem k tomu, než to šlo na plénum Poslanecké sněmovny, ještě i zástupce parlamentních stran, abych předešla takovému tomu soutěžení, kdo dá víc, protože sledovali jsme jediný cíl, ať ty peníze ta malá s.r.o. co nejrychleji dostanou.

A teď ty parametry. Týká se to tedy samozřejmě těch jednočlenných s.r.o., těch, jak my říkáme, převlečené OSVČ, ale i s.r.o., které mají 2 společníky. A tito společníci jsou fyzickými osobami, jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo společníci, kteří jsou členy jedné rodiny, to znamená, že tam definujeme osoby blízké, definujeme je tam úžeji než v občanském zákoníku, je to takový ten typický příklad, kdy podnikají manželé s dětmi, s rodiči. Ta osoba blízká je definována právě jako manželé, děti, rodiče nebo registrovaní partneři. Tam jsme vyšli úplně ze stejného principu, jako máme u OSVČ, kde OSVČ, když je tam spolupracující osoba, tak také dosáhne na kompenzační bonus. Žadatelem tedy je fyzická osoba, ne to s.r.o., to je to podstatné, takže každá ta fyzická osoba, která je v tomto typu s.r.o., dostane ten kompenzační bonus zvlášť. Takže žádá ta fyzická osoba. Musí splňovat následující podmínky. To s.r.o. muselo existovat před 12. březnem 2020, ti společníci museli být zapsaní před 12. březnem. Nesmí vykonávat činnost, jejímž důsledkem je účast na nemocenském pojištění jako zaměstnanec, těch výjimek, které už tam v tom zákoně jsou, to je ta pedagogická činnost, teď pěstouni a dobrovolníci pečovatelské služby. Musí být ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem nebo kvazirezidentem podle § 35ba, odst. 2 zákona o daních z příjmů. Čili nechceme, aby ty peníze směřovaly někam do, jak jste tady uváděli, to je nepřesné, ale někam mimo EU, někam do daňových rájů.

Vyloučeny jsou tyto s.r.o.: v úpadku, nebo v likvidaci, pokud jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona o dani z přidané hodnoty. A teď pozor, jejíž roční obrat nepřekročil částku 180.000 Kč. Takže my tam trváme na minimálním obratu. A tady jsem nemohla ustoupit jako u OSVČ, protože to odpovídá obratu 15.000 Kč/měs. V podstatě my jsme nechtěli, aby se to vyplácelo tzv. mrtvým schránkám. Takže jsme tam chtěli tento minimální obrat, ale bude se posuzovat v celoroku. Takže když to s.r.o. vzniklo v roce 2018, tak je to obrat za rok 2019. A pokud vzniklo třeba v lednu, únoru nebo začátkem března, před tím 12. březnem, tak jsme samozřejmě nešli na to, že to musí být 15.000 měsíčně, ale je to jakýsi odhad jeho bilance za rok 2020, který se pak ex post ověří po podání daňového přiznání. Čili v tuto chvíli ho v roce 2020, pokud vznikla na začátku, splňovat nemusí.

Další související témata. Pravidlo, že nelze současně čerpat kompenzační bonus jako u OSVČ jako společník s.r.o. Nelze současně čerpat kompenzační bonus za více s.r.o., tzn. tam se to propojí ve finanční správě podle rodného čísla. A je tam zase nutné uvést identifikaci s.r.o. Doplňujeme tam speciální pravidlo, to je jenom pro vás, to platí obecně, jehož cílem je s ohledem na mimořádnou situaci zjednodušit administraci pravidla vylučujícího kompenzační bonus, výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Setkali jsme se s případy, mysleli jsme si, že ta úprava je dostatečná, a setkali jsme se s tím, že jedna banka to obstavila a až po zásahu finanční správy a diskuzi s ní, tak to pustila. Ale chceme předejít tomu, aby to poplatník nemusel vysvětlovat a posílat tam nějaká vyjádření. Prostě ten, kdo provádí exekuci, nebude na tyto peníze v žádném případě sahat.

To bonusové období je od 12. března až do 30. dubna, respektive včetně 2. do 8. června. Takže celá ta částka, pokud by splňovala podmínky, že je postižen koronavirem buď primárně, nebo sekundárně, tak je až 44.500 Kč na jednoho za celou tu dobu. Anebo samozřejmě může čerpat 500 Kč na den, pokud splňuje jen po nějakou konkrétní dobu. Je to osvobozeno od daně z příjmů. To jsem říkala už posledně, to v zákoně bylo, v § 4, odst. 1, písmeno zj), a tato podpora je slučitelná s ošetřovným. To znamená, pokud fyzická osoba čerpá ošetřovné jako OSVČ, což je pro děti od 0 do 13 let, kdy jsme to zvedali na 500 Kč denně na vládě, to byl speciální program, který procesuje živnostenský úřad, tak je to slučitelné. Dostane toto a k tomu ještě ošetřovné.

Procesování bude stejné, jenom budou trošku jiné kolonky. Bude to zase čestné prohlášení, zase tam uvede identifikační údaje, bydliště, jméno. Pokud se jedná o rodinné firmy, tak uvede třeba „Karel Novák, rodné číslo, bydliště, syn“ tak, aby bylo ověřitelné, že tam je tato možnost. Zase se mohou využít všechny formy doručování včetně e-mailu pro tento případ. Tzn. vyplní žádost, naskenuje, emailem pošle. Interaktivní formulář je intuitivní, takže už tam finanční úřad, speciální pracoviště, emailová adresa se předvyplní, pokud se využije čestné prohlášení v aplikaci finanční správy.

Dochází k vyměření, já myslím, že zkušenosti jste tady už hodnotili posledně, pokud je podáno čestné prohlášení, nejsou tam žádné chyby, nedostatky – ty se řeší operativně, telefonicky, emailem - tak do dvou, maximálně tří dnů má fyzická osoba peníze na účtě.

Já bych si dovolila, asi se budeme ještě v debatě bavit o tom, že kompenzační bonus je spravován podle daňového řádu. Tudíž samozřejmě je vyplácen z příjmů, tím pádem má podíl na sdílené daně. Já tady mám tabulky, mám tady čísla, která vám uvedu, že to jinak udělat nejde. Pokud by měly uspět návrhy, které zaznívaly i v Poslanecké sněmovně, ale spíš ojediněle a neprošly, tak to není možné. Finanční správa by nemohla vyplácet a procesovat dotace, které by byly z výdajů z vládní rozpočtové rezervy. Protože to není podle zákona, podle rozpočtových pravidel možné. My jsme všechny tyto varianty zvažovali, analyzovali jsme je a toto byla jediná možná varianta.

A já si myslím, že je to v pořádku. Já jsem nepodpořila, nesouhlasila jsem včera, teď nevím, jestli to procesně neřeknu špatně, dívám se na pana předsedu, minule mě poučil, že nemám mluvit o pozměňovacím návrhu v této části. Ale včera podpořil hospodářský výbor pozměňovací návrh, to je fakt, který je technicky neproveditelný. A já, pokud by měl být tady načten a projít, tak skutečně se to celé odloží a budeme to muset přehlasovat. Protože není možné, aby to, co tam bylo navrženo, bylo vzato ze závislé činnosti, ale za podmínek fyzických osob. Prostě není to technicky možné, je to proti rozpočtovému určení daní a technicky by to znamenalo, že by se ručně dělaly převody pro 6000 obcí. A to by všechno ovlivnilo celkově ten proces.

Čili já velmi prosím, aby ta debata, nemohu to ovlivnit, nebyla o rozpočtovém určení daní. A pokud bude, tak já to samozřejmě podložím tvrdými čísly, aby byla o tom kompenzačním bonusu. Abychom se snažili pochopit to, že to jsou naše OSVČ, naše s.r.o., nás všech. Oni žijí v těch městech a v těch obcích, oni přispívali svými daněmi po celou dobu konjunktury, a teď mají problém a je to v pořádku, že takhle postupujeme. Je to nejrychlejší proces, absolutně nejefektivnější, obce to nijak nepostihne. My počítáme s propadem asi o 11 %. Teď nevím, jestli z ohledu bonusů, ale v celkových příjmech krajů, měst a obcí. Což stress testem ministerstva financí je zátěž, kterou unesou bez problémů vzhledem k přebytkům, které mají a vzhledem k velice nízké úvěrové angažovanosti.

A my samozřejmě počítáme s masivní podporou, chceme, aby nám kraje a města pomohly s investicemi. Protože jestli má něco nastartovat ekonomiku, tak jsou to investice. A my počítáme s masivní podporou investičních programů formou dotačních titulů. Paní ministryně Dostálová má za úkol, nebo respektive teď je míč na straně Svazu měst a obcí, kdy my jsme měli s nimi video call. Oni mají připravit a zaktualizovat zásobník projektů podle toho, zda jsou připraveny, jsou pod stavebním povolením a počítáme, takže ty peníze se vrátí jiným kanálem. Protože chceme, abychom všichni investovali. Máme připravené evropské peníze na dvojky, trojky, které jsme samozřejmě v posledních letech nad rámec rozpočtového určení daní ještě masivně podporovali v době konjunktury. A počítáme s tím i nyní, takže já myslím, že bychom k tomu měli takto s rozumem přistoupit, že jsou to naše osoby samostatně výdělečně činné, žijí v těch městech a krajích. Měli bychom hledat řešení, protože všichni budeme trochu tou krizí, ne trochu, ale dost postiženi. A stát je samozřejmě připraven pomáhat a připraven podpořit firmy i občany. Ale toto nešlo udělat jinak, pokud jsme chtěli skutečně zachovat tu rychlost a flexibilitu, která nakonec – a sami jste to potvrdili, řada z vás – se projevila jako velmi účinná. Protože ty peníze byly rychle u poplatníků a budou tady rychle i u těch s.r.o., pokud to dnes schválíte. Nebudeme to oddalovat o dalších 14 dní. Děkuji vám za podporu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor, usnesení máme jako senátní tisk č. 256/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Goláň.

A organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 256/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský. A já ho prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji, pane předsedající, dovolte mi, abych vám představil novelu zákona o kompenzačním bonusu. Na úvod jen obecné informace. Kompenzační bonus je poskytován ve výši 500 Kč v rámci 1. bonusového období od 12. března do 30. dubna 2020, na základě novelizace se stanoví 2. bonusové období, které trvá od 1. května do 8. června 2020, pokud tedy osoba splňuje podmínky pro jeho poskytování. Stávající podoba kompenzačního bonusu však nedopadala na společníky malých společností s ručením omezeným, ačkoli se jejich činnost v praxi často materiálně příliš neodlišuje od samostatně výdělečné činnosti.

Kompenzační bonus byl tedy v 1. fázi zacílen na jednoznačně definovaný a početný okruh osob samostatně výdělečně činných. Ve 2. fázi došlo k prodloužení časového období, za které byl bonus poskytován. A nyní je předkládán návrh na poskytování společníkům vybraných společností s ručením omezeným. V jejich případě vyžaduje toto poskytování větší adresnost a přesné zacílení.

V rámci uvedených podmínek, které tady poté ve stručnosti přiblížím, je zejména limitován počet společníků v rámci společnosti na maximálně dva, respektive je omezen členstvím společníků v jedné rodině. Je stanoven časový a příjmový test, zajišťující, že se bude jednat o společnost již po relevantní dobu existující a dosahující relevantních příjmů. Jsou formulovány podmínky, podle nichž nesmí jít o společnost v ekonomických či jiných problémech. Nesmí jít tedy o společnost v úpadku či likvidaci či o nespolehlivou osobu podle zákona o DPH.

Omezující kritéria, která se budou týkat těch společností. Zásadní je tedy omezení maximálního počtu společníků v dané společnosti s ručením omezeným, a to v podobě nejvýše dvou společníků, kteří musí být současně fyzickými osobami. Další podmínka, která má zajistit, že nárok na kompenzační bonus vznikne pouze osobě, která vykazuje elementární historii jako společník společnosti s ručením omezeným a vyloučí účelové naplnění podmínek v návaznosti na přijetí nyní navrhovaného zákona. Požaduje se tedy časový test, podle něhož musí fyzická osoba naplňovat podmínky již ke dni 12. března 2020, tedy k počátku 1. bonusového období. Další podmínkou pro posouzení, kdo může získat kompenzační bonus, je rezidence, nebo test rezidence daňového poplatníka, kdy se požaduje, aby byl daňovým rezidentem ČR.

Dále tedy nesmí jít o společnost v úpadku či likvidaci či o nespolehlivého plátce či o nespolehlivou osobu podle zákona o dani z přidané hodnoty. A dále za poslední je zakotven požadavek dosažení minimálního obratu uvedenou společností, jako je forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu, kdy tento obrat činí 180.000 Kč.

Jediným pozměňovacím návrhem, který byl přijatý v Poslanecké sněmovně, se stal návrh poslance Ferjenčíka, který řeší kompenzační bonus pro pěstouny a dobrovolníky pečovatelské služby. Dovolím si připomenout, že novela zákona byla v Poslanecké sněmovně přijata 101 poslanci ze 101 přítomných poslanců.

Náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se předloženému zákonu věnoval na své 26. schůzi, která se konala včera, 12. května 2020, a přijal usnesení 177., ve kterém výbor

1. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

2. Určuje mne jako zpravodaje výboru,

3. Pověřuje předsedu, pana senátora Vilímce, aby seznámil s tímto usnesením předsedu Senátu.

Já jakožto garanční zpravodaj jsem předkládal návrh na schválení, které by bylo ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro tento návrh hlasovali tuším 3 senátoři, takže nebyl přijat. Následně byl přijat návrh ve znění pozměňovacích návrhů. O co že v těch pozměňovacích návrzích jde? Já si tady dovolím citovat z odůvodnění, které předkládal předkladatel pozměňovacích návrhů, předseda našeho výboru, ctěný kolega Láďa Vilímec.

Jedná se o to, že kompenzační bonus určený pro osoby samostatně výdělečné činné funguje jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podobně tedy je tomu i v případě, že nově jsou subjektem kompenzačního bonusu společnosti s ručením omezeným. Z logiky věci by mělo jít o vratku daně z příjmu fyzických osob placených poplatníky na základě daňového přiznání. Jedná se o to, že pokud by se pro účely kompenzačního bonusu využilo dělení u daní hrazených poplatníky na základě daňového přiznání, což by bylo logické, píše se v odůvodnění, že dopad do územních rozpočtů by byl zhruba o 3 miliardy nižší.

To je zatím ode mě všechno a děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste plnil úkoly garančního zpravodaje. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Tomáš Goláň? Ano, tak prosím, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, já jenom velmi stručně, protože vše, co jsem chtěl říct, řekl můj předřečník. Jenom bych chtěl Senátu poděkovat za jednu věc. Byl tady zmíněn pozměňovací návrh pana Michala Ferjenčíka. Je to náš pozměňovací návrh, který jsme tady třikrát přijali. A pan Michal Ferjenčík ho načetl, když jsem mu ho předal, takže je to i vaše zásluha, děkuji.

Já jenom se teď vyjádřím k zasedání ústavně-právního výboru. Na dnešní 23. schůzí ústavně-právní výbor přijal k tomuto senátnímu tisku toto usnesení. Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 2. Určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi senátora Tomáše Goláně a pověřuje předsedu výboru Senátu Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Máme dvě písemné přihlášky s přednostním právem. Jako první vystoupí v rozpravě pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já navážu na debatu, která proběhla dneska v ústavně-právním výboru a chtěl bych tady znovu připomenout, co už tady řekla paní ministryně. Tento kompenzační bonus má určitý smysl a účel. A tím je kompenzovat ztráty příjmu lidem, kteří od 12. března neviděli ještě ani korunu. Jsou to skutečně malé obchodní společnosti. Často jsou to lékaři, kteří kvůli předávání své praxe zakládají s.r.o., když odcházejí do penze. Tato s.r.o. prodávají dalším, aby nemuseli řešit databázi klientů. Často jsou to dentisté. A jsou jich opravdu desítky tisíc, a ti lidé dodneška neviděli ani korunu.

Já si myslím, že paní ministryně má pravdu v jedné věci, že já nikomu nezakazuji, aby tady vystupoval, ale smyslem a účelem tohoto je debata nikoliv o státním rozpočtu, ale o zákoně o rozpočtovém určení daní, ale o pomoci těm lidem, kteří na to čekají. Já si myslím, že jsme tady především senátoři a nejsme tady zastupitelé. A samozřejmě rozpočty obcí, krajů jsou součástí veřejných rozpočtů. Já chápu ten dopad a já rád vyvolám debatu o změně zákona o rozpočtovém určení. Já se rád budu podílet na tvorbě zákona, novely, která bude senátní zákonodárnou iniciativou. Ale nemyslím si, že tato debata patří skutečně sem, protože hlavním smyslem je pomoci těm lidem.

Ti lidé opravdu dlouhodobě strádají. A že jim to odsuneme o týden jen kvůli tomu, abychom tady vedli debatu o něčem, co vlastně s tím bonusem nesouvisí, tak si nemyslím, že je správné. Samozřejmě vy na to můžete mít jiný názor. Ale já to vidím z praxe. A protože si myslím, že veřejný rozpočet to unese, ale ta fyzická osoba to neunese, tak bychom ten zákon měli schválit tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny.

Já vím, že tady bude navrhováno doprovodné usnesení, které velmi rád podpořím, protože vím, že ministerstvo financí sáhlo na daňový bonus z účtu ze závislé činnosti. Je to proto, protože ten je jediný přebytkový. Je to jediný účet, který vykazuje stálé příjmy, a proto jedině odtamtud se dalo brát. Já vím, že jsou tady návrhy, že se měly brát z daně příjmů fyzických osob, ale tam ty peníze nejsou. Ty peníze jsou tam, kde jsou, a ti lidé je potřebují. A jestli tady tu debatu rozmělníme tím, že tím trpí krajské a obecní rozpočty, ano, trpí, ale jak jsem řekl, znovu opakuji, ten krajský a obecní rozpočet to unese. A ta debata může být úplně vedeně na jiné půdě nebo v rámci jiného zákona, ale nikoli v rámci zákona, který – musíme říct jednu věc – ministerstvo financí vůbec nemuselo dělat.

Ti lidé jsou zaměstnanci společností s ručením omezeným a má to dělat ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale protože ministerstvo práce a sociálních věcí paní Maláčová hodila přes palubu, tak buďme vděční tomu, že to udělalo ministerstvo financí. A že to přičlenilo, byť nejsou OSVČ, ke kompenzačnímu bonusu. A jak jsem často s paní ministryní ve sporu, tak tady jsem úplně ve všem v souladu s tím, co tady říkala. Proto prosím, nerozvádějme tady velkou debatu o rozpočtovém určení daní, ale bavme se o těch lidech, jestli jim chceme pomoci, nebo ne.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a dále s přednostním právem vystoupí pan senátor Petr Vícha. Prosím.

Senátor Petr Vícha:  Dobrý den všem. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. V rozporu s doporučením svého předřečníka hodlám rozmělnit tu debatu i záležitosti týkající se obcí a krajů, protože jsem zástupcem nejen OSVČ, ale i obcí, i lidí, kteří v nich žijí a kteří samozřejmě jsou i odvislí od toho, na kolik obce a kraje jsou financovány. Ale dopředu řeknu, že mám zájem stoprocentně podpořit OSVČ. Jde mi jen o to, aby to bylo činěno spravedlivě. Tak mi dovolte velmi krátké postesknutí a potom jeden praktický dotaz na paní ministryni, který bych chtěl využít.

Zarámuji to do věty: Vláda nemůže nikomu dát nic, co by předtím někomu nevzala a nebo co by do budoucna někomu nevzala. A po 25 letech starostování jsem samozřejmě tušil, že přežijeme koronavirus, ale největší obavy budou z toho, co přijde po koronaviru, jaká opatření navrhne vláda, jaká my tady schválíme, a zda toto nakonec obce přežijí. Protože mám pocit, že virus neútočí na plíce, ale na mozek. Začínáme rozdávat v desítkách, stovkách miliard, dokonce mluvíme o bilionech, které ale samozřejmě nemáme. Vím, že se ve sněmovně teď vede diskuse o ošetřovném, a tady prakticky cítím, že některým lidem se do práce nechce, protože mají ošetřovné, ale my potřebujeme rozhýbat ekonomiku, podniky potřebují, aby lidé do práce přišli, ale když zvyšujeme pořád ošetřovné, tak oni nepřijdou.

Teď pár věcí, které jsme už tady na doporučení vlády a poslání sněmovnou nějakým způsobem prohlasovali a kde přišla pomoc a kdo ji platí. Bylo schváleno zvýhodněné poskytování úvěrů, kde stát jistým způsobem ručí. Ale samozřejmě jdou do toho i ty banky a přednostně ti, kteří si půjčují. Pokud je jim vůbec půjčeno, protože těch případů, kdy není, je hodně. Pak jsme tady měli cestovní kanceláře. Těm jsme pomohli na úkor zákazníků, protože jsme jim dali možnost čerpat asi dva roky vouchery. Voucherem nájem nezaplatíš, no tak jsme to udělali tak, že nájemníkům jsme pomohli na úkor nájemců bytů a nájemníkům nebytových prostor na úkor vlastníků nebytů, přičemž teď se diskutuje a pořád to není jasné, zda vláda dá 50 procent těm, kterým dá pronajímatel 30 procent, což vypadá na první pohled fajn, budou se na tom všichni podílet, na druhé straně je to jistým způsobem zvláštní, protože víc by měli asi, když to vláda zavřela, dostat ti, kterým nepomůže ani pronajímatel.

Pak samozřejmě bylo odloženo některé placení záloh a daní, samozřejmě i to jde na úkor obcí a krajů, protože ty v rámci sdílených daní z toho mají nějaký příjem, a dnes tady máme podporu účastníků nebo organizátorů festivalů a těm pomůžeme na úkor účastníků, kteří zase mají dostat vouchery, kterými mají platit nájmy.

A teď tady máme kompenzační bonus. Schvalovali jsme jej předtím, teď jej jenom rozšiřujeme, určitě jsme všichni pro, že se postupně na další a další skupiny pamatuje, ale konečně jsme si všimli, že je to na úkor obcí a krajů, které myslím si dosud to ani netuší. Zároveň prohlašujeme, že nebudeme sahat na rozpočtové určení daní, že obce nemusí mít nejmenší obavy a zároveň prohlašuje zejména pan premiér, jak základem rozhýbání ekonomiky jsou obce, které by měly investovat a zachránit ekonomiku.

Teď se dostávám k dopisu paní ministryně, který poslala Svazu měst a obcí, který také již poukazoval nervózně trošku na to, že příliš mnoho opatření nějakým způsobem se promítá do rozpočtů obcí. Jen velmi stručně z toho dopisu. Píše se tady, že obce by měly pomoci ve startu naší ekonomiky, píše se, že paní ministryně nemůže popřít, že mnohá opatření, např. daňové bonusy pro OSVČ – posun termínu pro podání daňových přiznání – budou mít dočasně dopad na inkasu těchto daní, a pak se tu hlavně píše o tom, že z hlediska ekonomického vývoje bylo předchozí období velmi příznivé, daňové příjmy obcí vzrostly, mimochodem – od roku 2014 do roku 2019 ze 170 na 245 miliard, podobně se zvýšily příjmy krajů. Z toho samozřejmě vyplývá, že meziroční hospodaření vykazují kladné saldo za poslední roky a že také pozitivní daňový vývoj příjmů měl i vliv na klesající zadluženost.

A teď cituji: Z uvedeného plyne, že jak obce, tak i kraje měly příležitost si v minulých letech vytvořit stabilní finanční hospodaření a rezervy, a tak by je nemělo ohrozit ani období nižší ekonomické aktivity spojené s přechodným hospodářským poklesem. S touto skutečností do jisté míry měly obce a kraje kalkulovat bez ohledu na současnou krizi, neboť se již delší dobu veřejně mluvilo o tom, že dynamika ekonomického růstu se snižuje atd. Snesou tedy 15procentní pokles příjmů. A to nám říká ministryně vlády, která seká schodky v době nejvyšší konjunktury. My obce jsme měly být moudřejší než vláda a měly jsme počítat s tím, že buď přijde koronavirus anebo nějaké jiné nebezpečí, které nás o ty příjmy připraví. Za sebe jsem samozřejmě připraven podpořit kompenzační bonus pro skupinu, která se rozšiřuje, držím jim všem palce, aby to zvládly, protože patří do ekonomiky, musí se jim pomoct, ale byl bych skutečně rád, kdyby to rozdávání už skutečně bylo, má-li to stát biliony, z vládních peněz, ale nikoliv na úkor těch druhých skupin a ne na úkor obcí a krajů, které mají být v tuto chvíli motorem ekonomiky a mají rozhýbat ekonomiku a mají investovat a podpořit to všechno.

A teď ten dotaz, který mám a ten je praktický. Narazil jsem teď ve svém regionu na nešťastnou firmu, která má osm zaměstnanců, musela zavřít z důvodu vládního opatření a nesáhne si na Antivirus, protože oni byli podobně jako stát, neudělali si nějaké velké rezervy a blbci jim zaplatili mzdy a nenechali si na zaplacení odvodů, tudíž nemají bezdlužnost a když nemají bezdlužnost, tak nedostanou Antivirus a už se dostávají samozřejmě do spirály.

Jenom se chci teď ujistit – a ještě – udělali to hloupě, měli je všechny v zaměstnaneckém poměru, samozřejmě kdyby je měli, na švarcsystém jako to všichni mají, tak teď už všichni dostávají 25 a teď už 45 000 z kompenzačního bonusu, protože by všichni na švarcsystém byli OSVČ, vydělali by si mnohem víc než by si vydělali dosud.

A teď ten dotaz. Paní ministryně řekla, že od 1. 4. se nemusí podávat daňové přiznání, respektive když se nepodá v termínu daňového přiznání a nezaplatí se daně, tak že za to nikdo nebude postihován, chci se ujistit, že na toto nebude brát v žádném programu zřetel a že to nebude důvodem k tomu, že nejsou bezdlužní anebo něco nesplnili a tudíž jim v budoucnu nebude dán nějaký kompenzační bonus, nebo jakákoliv jiná podpora, kterou ještě vláda vymyslí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore a nyní vystoupí paní senátorka Šárka Jelínková. Prosím, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Projednáváme tady pozměňovací návrh k zákonu č. 159/2020, o kompenzačním bonusu, který sice samozřejmě chvályhodně rozšiřuje okruh oprávněných osob čerpat kompenzaci v době pandemie osob, které zasáhla jejich podnikání a příjmy. Co je však na tomto zákonu těžko přijatelné, je, že do výplaty kompenzací zahrnul nepřímo i obce a kraje, které ponesou část těchto nákladů v podobě snížených příjmů ze sdílených daní. § 6 odst. 2 zákona o kompenzačním bonusu říká, že jde o vratku daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.

Je-li vratkou, snižuje i balík peněz označených jako daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který se pak dělí mezi stát, kraje a obce. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu určuje, že krajům náleží 8,92 % a obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Tedy celou třetinu reálných nákladů na výplatu kompenzačního bonusu přenáší stát na územní samosprávné celky. Dle odhadů, to podtrhuji, že jsou to odhady, zatím by obce přišly o 11 miliard Kč a kraje až o 4 miliardy Kč. Samozřejmě vnímám tady argumenty, že bychom zpomalili výplatu kompenzačních bonusů dotčených osob, což není nic příjemného a zazněly tady argumenty proto, že je potřeba podpořit co nejrychleji tyto lidi a na druhou misku vah je samozřejmě potřeba si položit to snížení příjmů samosprávným celkům a teď bude na nás samozřejmě, jak jako Senát rozhodneme při tomto nelehkém rozhodování.

Chci předložit změnu – pozměňovací návrh, který by určoval, že se kompenzační bonus bude vyplácet pouze z části peněz, který jde do státního rozpočtu a nesnižuje rozpočty krajům a obcím. Skutečnost, že je kompenzační bonus postaven na principu daňového bonusu, resp. vratky daně, není pozměňovacím návrhem dotčeno. Navrhovaná změna se týká výhradně § 6 odst. 2 zákona, který však nemá již význam pro správu kompenzačního bonusu v užším smyslu a ani jeho označení za daňový bonus, ale jen pro rozpočtové určení takového výdaje. Co se týče přechodných ustanovení, je cílem vypořádat se právě se skutečností, že část kompenzačních bonusů již byla vyplacena. Předpokládám, že správci daně daňové bonusy vyplácí z účtu s předčíslím 713, což jsou účty daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Avšak zákon o kompenzačním bonusu, ani jeho pozměňovací návrh nepředepisují, z jakého účtu má co být vypláceno. To je již čistě organizační otázkou pro správce příslušného rozpočtu, která neomezuje zákonodárce.

Na závěr chci říci, že podporuji výplatu kompenzačního bonusu všem dotčeným osobám a uvědomuji si potřebnost a potřebnost i rychlosti, ale nepodporuji, aby se spolupodílely samosprávní celky, obce a kraje. Na stole máte potom, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy - o to bych vás samozřejmě chtěla požádat - předložený pozměňovací návrh můj, kolegyně senátorky a starostky Renaty Chmelové a senátora a hejtmana Jiřího Čunka, a budu ráda, pokud jej podpoříte a máte k dispozici také doprovodné usnesení týkající se toho, aby vláda nalezla jiné nástroje legislativní či opatření, kterým by případně dorovnala ztráty měst a obcí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko a nyní vystoupí paní senátorka Renata Chmelová. Prosím.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Asi také zklamu pana senátora Goláně, protože si myslím, že tato debata skutečně souvisí se skutečným dopadem na jednotlivé veřejné rozpočty, který považuji jako problematický. A mluvím i jako ze své zkušenosti starostky šestého největšího města. Jsem přesvědčena, že tady vysvětlím, že toto opatření povede k prohloubení a prodloužení hospodářské krize a zkusím vysvětlit proč.

V první řadě jednoznačně chci zde říct, že zcela jistě podpořím podporu kompenzačního bonusu a jednoznačně chci podpořit živnostníky, ale není možné, aby jedno opatření bylo na úkor druhého.

Vrátím se pár dní zpátky. 21. dubna se konala videokonference s předsedou Svazu měst a obcí a s panem premiérem, s paní vicepremiérkou a ministryní financí a byli tam i další šéfové resortu jako je místní rozvoj, životní prostředí, průmysl, zemědělství atd. A 21. dubna výstupem z této videokonference byl příslib pana premiéra, že peníze obcím nebudou jakkoliv kráceny. Vláda si uvědomuje, že investice obcí s využitím třeba i národních a evropských fondů jsou klíčové pro fungování celého státu. Dalším výstupem z této schůzky bylo, že ani další finanční prostředky alokované do území nebudou nijak kráceny. Šéfové jednotlivých resortů naopak přislíbili zjednodušení a zrychlení agend, které mohou pomoci obcím při rychlejší realizaci investic. Vicepremiérka nás vyzvala, abychom realizovali plánované investice.

Teď se k tomu dostanu. Jak tento kompenzační bonus dopadne na obce, už to tady zaznělo, že skutečně jedna třetina nákladů tohoto protikrizového opatření ponesou územní samosprávy. A já tady nabídnu jiné číslo, které jsem konzultovala s docentkou Lucií Sedmihradskou z VŠE Fakulty veřejných financí, která mi spočítala, že to je řádově dalších 5 %, které způsobí výpadek daňových příjmů již k očekávaným 10 až 20. Paní ministryně mluví o 10 až 15. Takže v tuto chvíli to dává již 25 procentní výpadek daňových příjmů. Územní samosprávy tento výpadek na rozdíl od státu nemohou krýt žádnou půjčkou a jediným řešením pro nás bude, že budeme muset začít odkládat a odsouvat investice. Je potřeba si říct zásadní kontext. Investice územních samospráv tvoří v jednotlivých letech až 50 % celkových veřejných investic, to znamená nejedná se o nic marginálního, i toto číslo mám prověřené paní docentkou. Takže 50 % investic, které se zde dějí, se dějí skrze obce a kraje. Pokud obce a kraje budou muset v souvislosti s tím, co se teď na ně chystá, začít odkládat a omezovat své investice, tak je zcela jasné, že to povede k silně procyklickému stavu a dále se prohloubí hospodářská krize. Přesně toto se stalo v roce 2009 až 2012, kdy se omezovaly výdaje na investice. Chtěla bych tady apelovat na celou vládu, že je skutečně nutné, aby se protikrizová opatření vzájemně koordinovala, aby také bylo opatření, které zde chválím a budu pro něj hlasovat, a to podpora živnostníků nebyla na úkor jiného opatření. A to je udržení co nejvyšší míry veřejných investic, abychom se co nejrychleji z této krize dostali. Přenášet náklady realizace stabilizačních fiskálních opatření na samosprávy je problematické z řady dalších důvodů. Mohu uvést to, a už jsem se tady zmiňovala, že stát si skutečně může půjčit na investice mnohem snáz a mnohem levněji než samosprávy. Je proto nutné, aby vláda předložila nějaký návrh, který právě velmi rychle zajistí kompenzaci snížení příjmů obcí a krajů v důsledku výplaty tohoto kompenzačního bonusu. Paní ministryně o tom mluvila, jak je nutné rychle tento kompenzační bonus přijmout, abychom mohli pomoct rozšířené skupině. Tím zcela souvisím.

Ale já tady apeluji na to, že je potřeba velmi rychle přijmout nějaká opatření a obcím příjmy dorovnat. Bylo zde zmiňováno, že se připravují dotace. Ty dotace se nemohou připravovat měsíc, dva, tři, takže já bych tady, tento apel jsme vtiskli do doprovodného usnesení, o kterém už tady mluvila kolegyně, a já bych prosila za všechny starosty, hejtmany o podpoření tohoto doprovodného usnesení, aby skutečně vláda co nejrychleji předložila návrh, který zajistí kompenzací snížení příjmu obcí a krajů. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Vystoupí pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, paní ministryně. Já teďka nebudu se bavit o zdrojích, těch komentářů tady asi ještě bude více. Já budu mít jeden konkrétní dotaz na paní ministryni, opět ji požádám, kdyby mi mohla odpovědět. Teďka se zaměřím na tu příčinu, tady se bavíme o drobných živnostnících, vlastně těch, kteří vedou s. r. o., kteří dostanou bonus kompenzační. A první věc, za to bych chtěl vládě poděkovat, protože jako je fér říct, co je správné. Samozřejmě můžu na to, že máme, 13. května je to 2 měsíce potom, co nám krize těmi opatřeními byla rozjeta, mohlo to být dříve, ale nešť. Já bych se spíš zeptal na jinou věc, a to je to, a mám mnoho dotazů právě u těchto podnikatelů živnostníků, jak to bude v tuto chvíli, jak dlouho ještě budou vlastně zastaveni? Protože vláda má na svých stránkách nějaký harmonogram, který počítá, že poslední uvolnění bude 25. května. Tady v tom jsou podnikatelé, kteří jsou například hospodští, kteří mají ještě zavřené provozovny, mohou být pouze venku na zahrádkách, ale většinou ve špatném počasí, většinou je to lepší v hospodě, aby mohli fungovat, mají tržby menší. Hoteliéři, ti jsou zastaveni, velký problém některých regionů a tak dále. Nicméně já jsem pochopil, že v tuto chvíli ten krizový stav už vlastně uplyne v tuto neděli, 17. května. A vláda vlastně tady plánuje pokračovat dál v tomto omezení toho podnikání. A já bych tady navázal na rozsudek městského soudu v Praze, který vlastně řekl, že jakékoliv úpravy v této oblasti, což je ústavní právo na to podnikání, nemohou být dělané jinak než v rámci krizového režimu podle krizového zákona. Tak bych se chtěl zeptat, jestli vlastně to chápu dobře, že už v pondělí harmonogram vlastně platit nebude a od pondělka příštího týdne už poslední vlna vlastně bude také ukončena, nebo jestli bude ještě požádáno o prodloužení krizového stavu nebo jak vlastně teďka ti podnikatelé se mají zachovat? Jenom proč se ptám, já bych se bál toho, aby v pátek nepřišla nějaká další tisková konference vlády, která řekne, v pondělí pouštíme. Já budu moc rád, ale zase ať mám tady nějakou jistotu toho kontinua, protože v tuto chvíli vlastně, jak to chápu já, třeba to chápu špatně, ale vlastně nevím. A jestli chápu dobře rozsudek soudu, který předpokládám, že vláda bude respektovat, tak od pondělí, pokud nemá prodloužený krizový stav, tak se veškeré omezení, které zamezuje podnikání, vlastně ruší. Tak bych byl velice rád, kdybyste mi na tohle mohla odpovědět, protože fakt tomu nerozumím. A konkrétní odpověď, byl bych moc rád, díky za to.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní uděluji slovo panu senátoru Vladislavu Vilímcovi.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a vážení kolegové, tak nedá mi to, abych jaksi nevystoupil k tomuto bodu. Hospodářský výbor tomu věnoval skutečně velkou pozornost. A já vítám to nebo sám jsem to odstartoval, snažil jsem se už posledně, když byla novelizace zákona o kompenzačním bonusu i při tom původním zákoně, upozornit na to, že samozřejmě metoda, která je nejpřátelštější vůči osobám samostatně výdělečně činným, teď i společníkům, má taky samozřejmě i tu druhou stranu mince. A tehdy jsem naznačoval, že samozřejmě to jde k tíži také daňových přímo obcí a krajů. Paní ministryně tedy říká ano, my jsme si toho vědomi, všichni to vědí. Já jsem jako byl přesvědčen, že to málokdo ví. Starostové to nevěděli, pokud se nezabývali zrovna jemnostmi rozpočtového určení daní. No a byli překvapeni, až do té doby to nevěděli, dokud nedostali převedeno na dani ze závislé činnosti například v květnovém termínu žádné peníze, protože paní ministryně dobře ví, že inkaso daně, které je tedy účtováno na účtu předčíslí 713, bylo záporné, poprvé v historii záporné. Od roku 2011 nikdy se nestalo, a dokonce ani v tom roce 2011, aby to inkaso bylo záporné. To znamená, občané kraje nemohli nic dostat. Takže v tu chvíli všichni starostové zpozorněli a mně přes víkend volali jak starostové ze sdružení místních samospráv, tak starostové, kteří mají blíže ke svazům měst a obcí, tak i lidé, kteří mají blízko například ke spolku pro obnovu venkova. Všichni byli tím překvapeni. Já, co bych kritizoval především, je to, že se to udělalo tak nenápadně. Jako se udělala 3. a 4. vlna, to nechci, tak nenápadně. Pouze se napsalo do zákona, že daňový nebo kompenzační bonus je vratkou daně ze závislé činnosti, tečka, nic. Ale vypadá to, že se žádné rozpočtové určení daně nemění, že se tedy nic nemění. Jenže ono se mění. A jako myslím si, že tato debata nebo vůbec tato výplata kompenzačního bonusu, a já vítám, že je to vratka daně, a dokonce chci za to i paní ministryni pochválit, protože kdyby to asi připravovalo MPSV, tak by to byla taková dotace, na kterou by nikdo pomalu nedosáhl. Tak v plné nahotě ale se ukázaly záludnosti toho rozpočtového určení daní. Já nechci jít do jaksi detailů, věnuji se tomu tématu dlouhá léta. A znám to poměrně precizně, stejně jako pan ředitel Matej, který byl včera na jednání hospodářského výboru. Často se píše a často slýchám, že současná velmi nepříjemná situace, krizová situace, je výzvou pro různé změny. Nechť je tedy tato debata, která je zde vedena, výzvou ke změně pravidel rozpočtového určení daně. Protože tam zůstaly z různých důvodů, nechci se k tomu vracet blíže, různé anachronismy a nelogičnosti, které teď se v té vládě takzvaně, neříkám, že záměrně je využila, ale tím, jaký systém zvolila, tak se projevil v plné nahotě a dopadne tvrdě na rozpočty obcí a krajů. Nechci debatovat o tom, kolik mají obce a kraje peněz na svých účtech, protože to nemá žádnou vypovídací hodnotu. Ano, už posledně jsem tvrdil, obce to nějak vydrží, ale to jsem si nemyslel, že přijde ještě další jaksi kompenzační bonus. Určitě to nějak vydrží, ale samozřejmě je to velmi nepříjemné. A hlavně to bylo ze strany obcí nepředvídatelné. Přeci starosta nemůže vědět, jako ví, že je krizová situace, ale nemůže vědět, že krizová situace se bude řešit formou kompenzačního bonusu, který v podstatě bude znamenat vratku daně ze závislé činnosti. Kouzlo je v tom, že na dani ze závislé činnosti mají obce vyšší podíl, než mají například na dani fyzických osob placených daňovými poplatníky. K tomu směřovat návrh hospodářského výboru. Já nepochybuji o tom, že jako všechny stupně veřejných rozpočtů musí nést díl řekněme zátěže v současné situaci, ale nemůže to být tak, že by obce a kraje nesly díl nepřiměřeně. Protože víte, a vy to dobře víte, paní ministryně, jsou daně, například spotřební, kde v rámci rozpočtového určení daně, to také podléhá rozpočtovému určení daní, celé inkaso jde buďto přímo do státního rozpočtu, anebo s jednou výjimkou i do státního fondu dopravní infrastruktury. Pak jsou daně, kde se podílí obce a kraje, nelogicky, a to se teď ukázalo, i v případě daně z příjmu fyzických osob, jsou daně, kde se více podílí stát, a daně, kde se stát méně podílí. A zvolila se varianta daně z nějakých důvodů, já to teď nechci rozebírat, ten systém daně, kde se obce a kraje podílejí méně, respektive podílejí více, takže jakoby to snížení inkasa bude mít jakoby nepřiměřené dopady do rozpočtu obce a krajů. Vím, že to není jednoduché. Já bych chtěl na konto pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, a včera jsme o tom debatovali, nezměnil jsem názor.

Paní ministryně, ten návrh je proveditelný, jsem si zcela jist. Není jednoduchý, zkomplikuje finanční správě situaci, o tom vím, to jsem taky avizoval dopředu, ale je proveditelný. A nechci mluvit o nějakých jemnostech toho, tak jako v roce 2011 se kompenzovalo v době ekonomické krize výpadky daňové z jiných účtů podléhajících státní podkladně, tak se dá samozřejmě to kompenzovat i teď. Takže ano, bude to znamenat jaksi velké zatížení pracovní finančního úřadu nebo finanční správy, to ano, ale je to určitě proveditelné. Pokud se týká toho návrhu, který tady taky zazněl, byl ocitován, ten já se přiznám, že osobně nebudu podporovat, pokud jaksi neprojde schválení toho návrhu zákona, z jednoho prostého důvodu, že by celá podpora se změnila ve státní příspěvek, respektive dotaci účelovou nebo neúčelovou, dotaci podle rozpočtových pravidel. A při rigidnosti rozpočtových pravidel a neprostupnosti rozpočtových pravidel i osoby samostatně výdělečně činné by nedostaly nic. Respektive čekaly by možná půl roku, nebo i více. Takže to mi vadí třeba na tom návrhu. Ten návrh hospodářského výboru, i když nebude přijat, tak odstartoval diskusi k napravení některých eventuálních nelogičností rozpočtového určení daně, koneckonců potvrdil to včera i pan ředitel Matej, že tam zůstaly prostě nějaké anachronismy z minulých let. A pokud by výsledkem té dnešní debaty byla snaha ministerstva financí a poctivá snaha o napravení těch nelogičností, tak je to velký úspěch Senátu i senátorů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A vystoupí pan senátor Zdeněk Papoušek.

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, můj příspěvek do obecné rozpravy bude jednoduchým dotazem. Chtěl bych se jenom paní ministryně zeptat, jak dospěli k těm parametrům, kterých osob se týká poskytnutí toho kompenzačního bonusu, jestli zvažovali ještě vážně nějaké jiné varianty a podle jakého klíče dospěli tedy k tomuto modelu? A jestli náhodou třeba nezvažujete, že by třeba v případné druhé vlně na to mohli dosáhnout i s.r.o. jiných formátů, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní má slovo paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Ano, děkuji, pane předsedající. No tak já rozumím té debatě, která je tady vedena ohledně rozpočtu obcí, a myslím si, že argumentace, že i obce se musí podílet, tak je jenom částečnou pravdou, protože ty obce se podílí. A podílí se velmi. V konzultaci se starosty jsem zaznamenala, jaké obrovské výdaje hned na počátku jednotliví starostové, vedení obcí, zastupitelstva uvolňovali na to, aby situaci zachránili, o tom se velmi málo mluví. Nejenom že zajistili šití roušek, kterých byl nedostatek, nejenom že sháněli desinfekční prostředky, ale pomáhali všem těm hasičským sborům, které potom teprve dostávaly ty všechny prostředky ochranné, zajišťovali provozy a omezení v těch školách, to všechno, co bylo potřeba. A to stálo nemalé peníze. Obce tohle všechno hradily ze svých rozpočtů a mluví se o tom velmi, velmi málo. Tak já si myslím, že opravdu je třeba vzít v úvahu i tuhle tu věc. A neříkat, že jenom státní rozpočet to nemůže nést, ale skutečně ty obce to nesou. Po mně paní senátorka bude hovořit ještě o dalších důsledcích, které by z toho pro obce plynuly. Já nerozumím tomu, proč se tedy tady řeklo, že kdybychom vrátili s pozměňovacím návrhem, že by společnosti a OSVČ nedostaly nic. Já tomu nerozumím, já si myslím, že jsme tady dvě parlamentní komory, které obě nějakým způsobem jednají, kooperují, a že je naším cílem vyladit ten zákon tak, aby byl co nejlepší pro tu rychlou praxi. A pokud tedy vrátíme zákon, tak není určitě problémem, tak jak my se scházíme do týdne, tak do týdne tuto nápravu ve sněmovně provést a znovu projednat. To si myslím, že je docela možné. Takže nejsem příznivcem jenom usnesení, protože naopak si myslím, že takových usnesení jsme přijali, ach bože, za tu dobu, co tady jsem. A výsledek? Téměř k ničemu nevedly, jenom jsme měli takový dobrý pocit, že jsme pro to v tu chvíli udělali, co bylo možné. Tak já jsem tedy příznivcem toho vrátit to s pozměňovacími návrhy. A teď ještě další věc, o které bych se ráda zmínila, hovoříme tu o zásadním systémovém principiálním zásahu do rozpočtu obcí. Ale já bych chtěla upozornit ještě na jinou věc. Víte, když se bavím s občany nebo s lidmi, kteří podnikají, tak neustále slyším, no tak my jsme zase nedostali nic nebo na nás se nehledělo, my jsme do té skupiny nespadli. A určitě je v našem společné zájmu tyhle ty nerovnosti odstranit, protože tím zbytečně jitříme napětí, které v té společnosti pak vzniká.

Já jsem tedy připravila ještě jeden pozměňovací návrh, který se týká, řekněme změny, která možná se stala skoro omylem, že v zákoně není. Jak už bylo řečeno od některého z mých kolegů, tak pan poslanec Ferjenčík předložil pozměňovací návrh, který jsme předkládali de facto my již několikrát ve sněmovně a který se týkal zdánlivé drobnosti, ale nesmírně podle mě eticky důležité. Aby ti, kteří jsou buď dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, nebo pěstouni, a to mohou být buď pěstouni prostě i proto, že to rozhodne soud, tak tito měli a byli chápáni, jako že nejsou součástí nemocenského pojištění jako zaměstnanci a měli nárok na tento bonus. Tento poslanecký návrh, vím, že paní ministryně nebyla, nesouhlasila, nicméně byl v Poslanecké sněmovně přehlasován a je součástí našeho tisku. Druhá část tohoto tisku se ale právě týká principu, že stejně jako OSVČ by nárok na bonus měli mít také ti společníci malých firem, to znamená těch s.r.o. Ale tady se zapomnělo na tuhle tu výjimku, že právě když je společník malé firmy, tak i on by měl mít právo, i když je dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby nebo pěstounem. Prosím proto o zvážení i tohoto pozměňovacího návrhu, který spíše si myslím, že vyrovnává tu situaci tak, aby byla více spravedlivější. A není žádným zásahem, který by nějakou opravdu vysokou částkou nebo nějakým silným významem ovlivnil ty prostředky, které jsou do toho systému takto vkládány. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A dále vystoupí paní senátorka Jaromíra Vítková.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Já děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Můj příspěvek bude krátký. Chtěla bych říct, že v kritické době boje s koronavirem jsme všichni tleskali a děkovali zdravotníkům, lékařům a sestrám za nasazení v první linii. Chci ale upozornit, že nemocnice v mém obvodu jsou zřizovány městem, jsou zřizovány krajem nebo město je zakladatelem. To znamená, že toto opatření, které se připravuje, tato zařízení ještě více ohrozí, poněvadž mají propady nyní za neprovedené výkony, a ještě vlastně jejich zřizovatel nebo zakladatel bude krácen v příjmech, takže nebude moci pomáhat těmto zařízením tak, jak by bylo potřeba. Přijde mi to nespravedlivé. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko. Vystoupí pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené kolegyně, kolegové. Z tohoto zákona už se nám tady pomalu stává evergreen. Máme ho tady v podstatě na každém tom v uvozovkách "mimořádném" zasedání. Na druhé straně rozumím tomu, že, ona už to zmiňovala paní místopředsedkyně, myslím v tom prvním vystoupení, nelze v tom krátkém čase postihnout všechny skupiny obyvatel.

Ale v této souvislosti bych chtěl navázat na úvodní předklad paní místopředsedkyně, zároveň ji požádat a upozornit ji, možná opětovně, ještě jednu skupinu lidí, protože minule jsme, v minulé verzi, byli schváleni OSVČ, kteří mají k tomu pedagogickou činnost, dostávají se do toho rozmezí nad 3000 měsíčního výdělku. Pořád nerozumím tomu, proč to u pedagogických pracovníků jde, u ostatních ne. Narazil jsem na jednu skupinu lidí, kteří zrovna pracují v tom dneska ceněném sektoru, a to je ve zdravotnictví, ať už na zkrácené výdělky nebo na dohody, zároveň jako hlavní činnost mají OSVČ. Ti nám zůstali pořád nějak mimo. Chtěl bych tímto paní místopředsedkyni požádat, jestli by se v další fázi mohla zaměřit na tento segment občanů, resp. zaměstnanců a OSVČ zároveň.

Teď k obcím a krajům. Ty obce a kraje budou postiženy třikrát. Jednou to jsou už zmiňované zvýšené úhrady za nákup ochranných prostředků, dezinfekčních prostředků atd. Dále je to individuální podpora malých podnikatelů, v rámci obcí, spousta obcí a měst vypisuje dotační tituly na podporu malých podnikatelů, dělají to ze svých rozpočtů. Druhý pramen, kterým odtékají finanční prostředky, to je právě ten třetinový podíl na kompenzačním bonusu, o kterém teď jednáme. Třetí pochopitelně bude propad ve výběru daní jako takovém. Protože ten dnes neumíme odhadnout. Jestli propad bude 7, 10 % atd.

Jaký bude důsledek? Těm obcím pochopitelně nezbývá nic jiného než zaprvé, což je asi v pořádku, omezit provozní výdaje, ale zadruhé, čím menší obec, tím to bude drastičtější, dojde k omezení investiční činnosti a tím opětovnému poškození pro drobné a střední podnikatele. Jestli Praha odsune nějakou velkou investiční akci, tak to asi velká stavební firma přežije. Ale ti malí podnikatelé, živnostníci, kteří tím pádem od obcí nedostanou práci, tak to bude pro ně druhá rána. My jsme včera o tom velice dlouho diskutovali, máme tady pozměňovací návrh hospodářského výboru, máme tady pozměňovací návrh z dílny KSČM, nakonec jsme se dohodli, že upřednostníme opět heslo, kdo rychle dává, dvakrát dává, protože malé s.r.o., my jsme to zmiňovali už od prvopočátku, že nám z toho vypadávají, částečně i vedení, zkušenosti, jak probíhá projednávání vratek v Poslanecké sněmovně, že podpoříme zákon v tom znění, jak k nám dorazil v Poslanecké sněmovně, ale zároveň máme nachystáno doprovodné usnesení k této vládní novele, zákona č. 159 z roku 2020, kde opravdu vyzýváme vládu, aby připravila v co nejkratším termínu, v tomto případě do konce května, návrh, jak bude kompenzovat tento podíl obcí a krajů na kompenzačním balíčku. Suma sumarum se bavíme, létají tady vzduchem čísla, že v sumě to představuje 39 až 45 miliard korun, takže se bavíme o 13 až 15 miliardách korun dopadu na rozpočty obcí a krajů.

Pochopitelně máme nachystáno i náhradní řešení, že pokud nám vláda nevyhoví, tak budeme muset přistoupit k tomu, abychom navrhli svůj vlastní zákon, jak tento propad do rozpočtu obcí a krajů kompenzovat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, nyní s přednostním právem pan předseda Senátu Miloš Vystrčil. Změna, řídící, nemohla jsem sledovat. Takže, pane předsedo, nechcete? Už máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám panu ctěnému senátorovi Michaeli Canovovi, nebylo mým úmyslem ho předejít, ale zase možná budu moci navázat na pana senátora Nytru nějakým svým krátkým příspěvkem, kterým bych zkusil některé z vás přesvědčit nebo poprosit, zda byste přece jen nezvážili, abychom zákon schválili v té podobě, jak přišel z Poslanecké sněmovny, s tím, že zároveň bych poprosil paní ministryni, jestli by se k věcem, které já tady budu říkat, nemohla vyjádřit, příp. neřekla, jestli v tomto směru, o kterém budu mluvit, má vláda nějaký koncept, který by obcím a krajům pomohl. Já to nechci příliš protahovat, ale pár čísel tady řeknu, s tím, že některá tady už zazněla, tak se za to omlouvám. Ten celkový výpadek, který bude způsoben zavedením kompenzačního bonusu, v rámci státního rozpočtu, dnes podle toho, co můžeme z důvodových zpráv a z dalších věcí a odhadu vyčíst, je asi 45 miliard korun. S tím, že, protože je to vlastně výpadek, který se týká daně ze závislé činnosti, třetina této daně přísluší, protože je to sdílená daň, krajům a obcím, tak ve velikosti 15 miliard korun se to týká ponížení příjmů obcí a krajů, jak už tady někdo říkal, tak to není jediné ponížení, protože další přijde díky koronavirové krizi a recesi s tím související.

Když to velmi zjednoduším, těch 15 miliard korun, o které přijdou obce a kraje díky tomu kompenzačnímu bonusu, díky tomu, že pomůžeme zase OSVČ a malým s.r.o., řekněme, rozdělíme na obce a na kraje zvlášť, tak u obcí je to 11 miliard zhruba, u krajů zhruba 4 miliardy korun. Když se nyní podíváme na aktuální čísla, na to, jak to bylo v roce 2019 s příjmy obcí a krajů, jaká byla predikce na rok 2020, na to, jaká je predikce nyní, ministerstva financí, která se vztahuje ke konci roku 2020, nyní, poté, co si procházíme covidovou krizí, tak zase si myslím, že je dobré si to tady říci, pokud bychom předpokládali, že obce a kraje si naplánovaly své příjmy takovým způsobem, že budeme porovnávat příjmy s rokem 2019, tak to, o co přijdou obce a kraje je celkem 36,2 miliardy korun. Čili 36,2 miliardy korun jsou peníze, o které obce a kraje přijdou, z toho jenom 15 miliard korun jsou to, co způsobí kompenzační bonus, ten zbytek je způsoben nevýběrem daní, to znamená, ponížení daňových příjmů obcí a krajů je zhruba 11 %. Když to zjednoduším, tak pokud došlo k tomu, že si obce a kraje naplánovaly své příjmy pouze na úroveň roku 2019, pokud si obce a kraje naplánovaly své příjmy pouze na úroveň roku 2019, tak jim bude chybět v rozpočtu každá desátá koruna. Pokud se ale stalo to, že si obce a kraje naplánovaly své příjmy na predikci ministerstva financí, která byla učiněna na začátku roku 2020, tak jim bude chybět v příjmech každá pátá koruna. Každá pátá koruna. Protože to, o co budou jejich příjmy menší, je celkem 66,2 miliardy korun. To znamená, proč o tom takhle mluvím? Mluvím takhle o tom proto, že pokud se stát rozhodne, že nebude nějakým způsobem kompenzovat obcím výpadek příjmů, je to jen výpadek části jejich příjmů, který je způsoben tím, že byl zaveden kompenzační bonus pro OSVČ a pro s.r.o., tak ještě tím sníží schopnost obcí dávat i těmto lidem a těmto s.r.o. práci, sníží tím schopnost obcím a krajům investovat, což je přesně to, co vláda říká, že chce dělat, že z této krize se chce proinvestovat. A protože se z ní chce proinvestovat, tak proto snižuje zavedením kompenzačního bonusu obcím a krajům, které ví velmi dobře, jak mají investovat na té lokální úrovni, velmi dobře, o dalších 15 miliard propad jejich příjmů. A to je obsah usnesení, který my tady navrhujeme. Aby se vláda skutečně zamyslela, jestli je jediná v této republice, která ví, jakým způsobem se z této krize proinvestovat. A jestli náhodou by to nemohlo být také tak, že část prostředků, které vláda chce poskytnout na investice, by mohly být poskytnuty přes obce a kraje. A pokud se to tak má stát, např. i přes Zlínský kraj, pan hejtman už si o to zřejmě říkal, tak to musí být tak, že paní ministryně nebude brát těm obcím další peníze o které ony přicházejí díky tomu, že je zaveden zákaz o kompenzačním bonusu.

A je to v zájmu vlády a v zájmu této země, nikoli jenom v zájmu obcí. Protože jsem přesvědčený, že z hlediska drobných investic a udržení drobných podnikatelů, živnostníků a malých s.r.o. je daleko lépe dokáží zaměstnat a uživit obce a kraje, pokud jim peníze nevezmete, pokud uděláte to, co je v tom návrhu usnesení, dáte jim řekněme nějakým dotačním titulem nebo nějakým jiným způsobem z té rezervy, která tam vznikla, díky tomu, že byla navýšena možnost dluhu na 300 miliard korun, prostředky na jejich investice, na investice obecní a na investice krajské. Čili na závěr to ještě jednou zopakuji. Ta moje prosba je, abychom do tohoto zákona nesahali, protože s.r.o. a všichni na ty peníze čekají, ale zároveň moje druhá prosba je, aby paní ministryně řekla jestli skutečně považuje za správné udělat to tak, aby se ještě prohloubil propad příjmů obcí a krajů takovým způsobem, že skutečně žádných investic, které by mohly pomoci tomu, abychom se z této krize dostali, nebudou schopny, protože přijdou celkově buď o 66, nebo 36,2 miliardy korun, podle toho, jak kdo plánoval, když to vezmu na konkrétní obec, tak pokud byla opatrná, tak jí bude chybět každá 10. koruna v rozpočtu, pokud byla optimistická, věřila vaší predikci ze začátku roku, tak přijde o každou 5. korunu, která jí tam bude chybět. Tak to dneska je. Takhle je to jednoduché. Pokud jsem se držel zkrátka, vycházel jsem z příjmů z roku 2019, bude mi chybět každá 10. koruna, pokud jsem věřil nové predikci, nečekal jsem, že může přijít koronavirová krize, tak mi bude chybět každá 5. koruna. To je celé, co tady dneska řešíme. Pokud toto připustíme, tak v tom okamžiku, opakuji se, ale je to důležité, v tom okamžiku není možné očekávat, že obce a kraje se budou chovat jinak než tak, že pojedou na minimum, nebudou schopné žádných velkých investic, tím pádem základní a nejerudovanější a nejvíce zdatný investor na úrovni lokální, ať je to krajské nebo místní, vám bude chybět. To je celé, co se může stát. Tím, že tady přichází kraje, obce o dalších 15 miliard korun, se to nebezpečí jenom prohlubuje. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane předsedo, nyní se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Michael Canov. Máte slovo.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. V tomto zákoně jde o hodně. Jde ovšem o hodně vůči OSVČ, ale o hodně i vůči obcím. Protože co se týká OSVČ, tam víceméně jednomyslně je Senát toho názoru, že si pomoc zaslouží. Rozdíl je pouze, jestli ji dostanou schválením zákona dnes nebo za týden, to je celý rozdíl. Vlastně dneska můžou jít... Jedna ze dvou variant. U druhé varianty jsou dvě podvarianty. Varianta a), jedna, OSVČ dostanou podporu hned, ovšem fatálně na úroveň obcí, s tím, že navíc vznikne šidítko, které se jmenuje doprovodné usnesení. Nazývám to zcela vědomě šidítkem, neboť to šidítko je. Jestli tomu někdo věří, že se naplní něco, že se to nějak nahradí, nenahradí. Dokonce i v tom samotném doprovodném usnesení je uvedeno, že pokud na to bude vláda kašlat, když to řeknu lidově, tak Senát vymyslí vlastní zákon, když to bude do června, tak možná na podzim senátní návrh zákona vznikne, nebo až v příštím roce, pak teprve půjde do sněmovny, pak by se mohl vrátit, mezitím jsou volby. Ani si nemyslím, že by se to stihlo. Tento dotaz, co se bude dít, padl i na ÚPV vůči přítomnému náměstkovi ministra, ten začal něco říkat, že snad budou nějaké dotace, možná pro někoho blahorodí vlády, dostane možná nějaká obec dotaci, ale ze zákona, nebo ty peníze zmizí, nárokové. Pro mě osobně tato varianta je naprosto nepřijatelné.

Pak je druhá varianta, OSVČ dostanou, nebo bude zákon schválen za týden. Zde jsou dvě podvarianty. První varianta, zachrání se aspoň z toho, co se má obcím vzít, podle výpočtů je to 11 miliard, obcím, a krajům vzít další 4 miliardy, se zachrání aspoň 40 %. S tím, že bude také přijato šidítko, protože půjde o to, aby se to napravilo, zmizí 60 %. To je pozměňovací návrh výboru hospodářského, s tím, že dokážu pro něj hlasovat, aby se zachránilo aspoň něco.

A pak je varianta podle mého názoru ideální a správná. To znamená, OSVČ to budou mít tedy za týden. Ale nebude to na úkor obcí. Nepřijdou o 11 miliard korun. Já znovu připomínám, 11 miliard korun, to je na občana 1100 korun, to máme obec o tisících hlavách, to máme 1,1 milionu. Prosím vás, to jsou velmi podstatné peníze. Paní kolegyně Chmelová to spočítala se vším možným, ta mluvila o 20procentním snížení příjmů. Uvědomme si, že řada nákladů obcí je pevná, to, co zbývá na investice, to je jenom zlomek, ten se sebere.

Pak si dovolím upozornit na věc, na co upozorňuje Sdružení místních samospráv. Že obce nemají po předchozích opatřeních prakticky žádné příjmy z daní OSVČ. Takže formulace dotčeného § 6 odst. 2, o kompenzačním bonusu, je takové, že jde o vratku daně z příjmů ze závislé činnosti, z nichž mají obce naopak výrazný podíl. Pak nemá-li být, cituji místní samosprávu, Sdružení místních samospráv, to je správný název. Pak nemá-li být ve světle shora uvedeného označeno za podraz na samosprávy, tak představuje faul na všechny obce, města a kraje v naší zemi. Jednoduše řečeno, pokud z daní OSVČ nemají samosprávy prakticky žádný výnos, neměly by mít ani náklad. Už kolegové tady vzpomněli, že obce už v současnosti vydávají náklady na odstraňování všech možných škod, s koronavirem, spoustu nákladů, spoustu práce se tam odvádí. Tohle bude vděk zákonodárců za jejich práci, že je takhle potopíme.

Já jsem zažil... Ještě bych řekl, mám tady nějaké dokumenty. Společná výzva vládě a parlamentu, to znamená, i nám, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Spolku pro obnovu venkova a národní sítě místních akčních skupin a podporu hejtmanů Pardubického a mého, Libereckého kraje, s nadpisem: Zachraňme společně investice v obcích, městech a regionech. O to žádají, tak jak to má být. Dále k tomu mám nějaké články, kdy stát příslib, že investice obcí, od premiéra z 22. dubna, že investice obcí jsou prioritou, vláda proto nebude krátit rozpočtové určení daní a nasměřuje další dotace obcím. Toto je krok přesně proti tomu. Já jsem starostou obce delší dobu.

Pamatuji si dobu, kdy RUD bylo tak nízké, že obce neměly na investice prakticky nic. To bylo tak nepatrně málo, že to bylo děsné. Nejhůř na tom byly malé obce. Mám tu tady přímo na internetu odkaz na středu 21. září 2011. Tehdy se uskutečnila zřejmě jediná demonstrace starostů z celé České republiky v historii ČR, kdy bojovali za navýšení RUD. Bylo to za premiéra Nečase. Nečas starosty přijal, venku to bylo, pamatuji si to doteď, kdo chce, může si to najít, natočila to TV Chrastava, je to dodneška na internetu, dal slib, že se to navýšení zvýší a povedlo se. Nedávno jsme schvalovali navýšení RUD z dílny Libereckého kraje. Zde to bylo přijato jednomyslně. A zde postupujeme přesně opačným směrem, že kvůli jednomu týdnu OSVČ, potopíme všechny obce, nepředstavitelné. Přiznám se na rovinu, že naprosto nerozumím závěrům ODS. Předseda Senátu tady mluvil dlouho a říkal o tom, jak na to obce doplatí a vzápětí řekne tu věc, že se na ty obce hlasování vykašleme, neboť budeme hlasovat tak, jak to bylo přijato, a bylo tam to šidítko, to šidítko, že doprovodné usnesení, které bude s největší pravděpodobností k ničemu, nemá žádnou právní sílu a i když bude, tak se něco snad někdy v budoucnu, no prostě síla velmi slabá.

Znovu přečtu varianty na závěr svého vystoupení. Za prvé. OSVČ dostanou hned, obce potopíme a jako šidítko dáme doprovodné usnesení. Blahopřeji tomu, kdo tak bude hlasovat. Já jako starosta obce bych tak nehlasoval nikdy, protože kdybych tak hlasoval, musel bych se stydět a ještě dnes bych podal demisi jako starosta obce.

Za druhé. OSVČ dostanou za týden a aspoň zachráníme 40 procent, to je ten pozměňovák výboru, který tam navrhl největší odborník asi na daně, kolega Vilímec z ODS. To bych bral aspoň jako kompromis, zachránili bychom 40 procent a mohli jsme tam přidat to šidítko. Když by to neprošlo, tak ať samozřejmě bych hlasoval nejraději na to, co navrhla kolegyně Jelínková spolu s dalšími kolegy. My jsme jako starostové měli připraveno něco podobného, téměř totožného, nechtěli jsme tříštit síly, takže to samozřejmě v drtivé většině, ne-li všichni podpoříme. To je ode mě všechno a děkuji senátoru Víchovi, že promluvil také se zastáním starostů. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Teď máme dvě přednostní práva. Pánové – pan místopředseda Horník a pan senátor Holeček. Je to v rámci klubu. Máte slovo, pane senátore Holečku.

Senátor Petr Holeček:  Vážená předsedající, vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně. Budu o něco možná emotivnější než můj pan kolega, ale na druhou stranu musím jeho slova stoprocentně potvrdit. Víte, spoustu mých kolegyň a kolegů tady hovořilo o obcích, o městech, o tom, kdo byl v první linii. Musím znovu upozornit na to, že to byla právě města a obce, které byly v první linii, že to byla města a obce, která ze začátku investovala obrovské peníze do toho, aby občané dostali to, co nedostali od krajů a ze začátku ani od státu. Byly to instituce, na které se občané obraceli, a města jim pomáhala. Bylo tady řečeno, čím jim města pomáhala, ale nebylo tady třeba řečeno, že jim doteď odpouští místní poplatky, nájemné ve svých prostorách, nebo zesmluvněné platby, odpouští jim parkovné. To jsou všechno nemalé částky, které města a obce investují do svých občanů. Samosprávy dodnes počítají s poklesem sdílených daní, jsou solidární se státem, ví, že nemohou dostat peníze, o kterých se tady hovořilo. Ale to, co bychom měli tady odsouhlasit, to je druhá rána, která na obce a města dopadla. Nikdo tady není proti zákonu, kterým by OSVČ byly nějakým způsobem kompenzovány. Nám jde spíš o to, z jakých finančních prostředků kompenzace budou. A to je to, o čem my tady doteď téměř všichni hovoříme. Víte, mluvíme tady o velikých částkách, které jsou ovšem anonymní. Ale existuje jakási kalkulačka, a jak říká pan předseda, dovolím si říct zde několik čísel. To pro kolegy, naše kolegy, kteří tady v lavicích zasedají. Tak jestlipak víte třeba, o jakou částku tím kompenzačním bonusem přijde město Žatec. O 15 a tři čtvrtě milionů. Město Sedlčany o šest milionů, Mladá Boleslav o 41,5 milionů, malé město Boží Dar o více než tři čtvrtě milionů. Stejně tak Chrastava. Město Šumperk – 21,5 milionů. To jsou všechno finanční prostředky a mohl bych pokračovat. Stačí, když si na to najdete vy, starostové, starostky nebo občané měst, na kterých toto šetření dopadne, když si své číslo v kalkulačce najdete. A toto dohromady dává finanční prostředky, ty cílené finanční prostředky, o které obce a města přijdou. Jsou to peníze, které měly rozhýbat ekonomiku, které měly být právě dány podnikatelům a lidem, kteří v městech pracují, kteří by dostali od měst zakázky a jak říkala paní ministryně, připravují se i projekty a programy, které by měly rozhýbat to, co se v městech dále má budovat. Jenomže tyto peníze, o kterých jsem tady mluvil a další, budou městům chybět. Velmi se přimlouvám za to, abychom skutečně tento zákon neschválili v této podobě, abychom poprosili, požádali paní ministryni, aby zkusila najít jiný finanční zdroj a aby nesahala na peníze měst a obcí. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Senátu Jan Horník.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Naváži na to, co řekl můj předřečník. Doopravdy obce tedy v první linii. A většinou malé obce, například příhraniční obce, které nejenom že měly svých vlastních starostí dost, ale když vláda rozhodla ze dne na den a obsadila hraniční přechody a de facto znemožnila občanům ČR výjezd do zahraničí, což naposledy dělali komunisté, takže jsme policistům, vojákům vozili jídlo, protože je tam posílali bez všeho. Skutečně obce byly v první linii a troufnu si říct, že jsou ještě dnes. Dovedu si představit, že vláda není schopna dohlédnout, jak to vypadá úplně v terénu, jak to vypadá u nejmenších obcí, ale jestli někdo z orgánů veřejné správy byl jako zdravotníci v první linii, tak to byly ty obce. Zakázalo se de facto volný pohyb osob, takže obce zajišťovaly stravu, obědy rozvážely důchodcům atd. A teď najednou za to všechno dostaneme takovýto super bonus. A protože už tady byla většina řečena, a kdo má největší zkušenosti s občany, jsou právě obce, protože za radnicemi chodí lidé místní pro nás v té době nebezpečné situaci, a koukají na vás jako na boží smilování, pomozte mi, jsme to my, kteří jsme v první linii z veřejné správy. A dokonce máme největší důvěru obyvatelstva ČR. Ze všech, kteří dělají veřejnou správu. Podívejte se, kolik má vláda, kolik mají kraje a podívejte se na obce.

A já mám teď konkrétní dotaz. Chci se zeptat paní ministryně, protože létají stovky miliard, a já už se v tom přestávám vyznávat, slyšel jsem číslo 430, někdo mi říkal 150, a já to nevím a ona určitě bude velmi dobře vědět, jak skončily města a obce ke konci roku, a kolik měly „nasysleno“ miliard. Ony to mohly mít nasysleno, protože připravovaly investice a nebyly to asi peníze, které měly jenom na provoz. To měly peníze na komunikace, na mosty a na další věci, které je zapotřebí v obcích dát dohromady. A jelikož číslo se hrozně moc mění, chtěl bych právě slyšet z jejích úst, kolik to skutečně miliard je.

A pak bych to nebral jako nasyslení těchto finančních prostředků, ale jako na dobré hospodaření měst a obcí. Třeba i na horší časy. Na rozdíl od státního rozpočtu, od vlády, které v minulosti nenasyslily vůbec nic a dneska nevědí, kde mají brát. A vlastně budou brát i nám, městům a obcím.

Já si myslím, že toto je tady zapotřebí, aby to zaznělo, že ty finanční prostředky, které obce mají a které mohou investovat, je to určitě dobře, ale je to jejich dobrým hospodařením. Není to tím, že v době, kdy byla ruka páně relativně velmi nakloněná rozpočtům měst a obcí, tak ty peníze samozřejmě schovávaly pro horší časy a dneska je můžou vytáhnout. A to je správné, to musíme udělat úplně všichni. Ale ty nejmenší obce tu šanci moc nemají, protože ty zase nemají tak velké příjmy, ale mají třeba rozsáhlé katastrální území. Musí spravovat místní komunikace atd.

Čili ono se to nedá všechno hodit do jednoho balíku. Proto také dneska je třeba Svaz měst a obcí a pak je Svaz místních samospráv, což jsou spíš ty malinké samosprávy.

A jejich zájmy hájí dneska přes tisíc obcí. Já bych byl rád, kdybychom našli nějaký konsenzus i s vládou, aby si tohle všechno uvědomila a aby doopravdy situaci v těch nejmenších obcích ještě nezhoršovala tím, co máme dnes tady před námi, co by na nás chtěla, abychom schválili. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Pane předsedo, ptám se, uplatňujete přednostní právo? Tak máte slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Já bych ho normálně neuplatnil, ale protože jsem byl minimálně nepřímo osloven, tak na to musím reagovat. Protože si nemohu pomoci, ale ty úvahy, které tady byly předneseny, nejsou správné. A já vysvětlím, proč si myslím, že nejsou správné.

Ta situace je dneska taková, že zhruba se dá předpokládat, že u každé obce bude chybět na jednoho občana každému, řekněme třeba starostovi, 3000 Kč. Zhruba tak, 3000 Kč na občana budou prostě chybět. S tím, že to, co způsobí kompenzační bonus, je ztráta zhruba 1000 Kč na občana. S tím, že pokud se přijme to, co navrhuje výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak ta ztráta způsobená kompenzačním bonusem nebude 1000 Kč na občana, ale nějakých 600, 500, 400 Kč. Tak to je, abychom si to řekli. To znamená, z těch 3000 se dostáváme na 2600. Aby to bylo všem jasné, na 2600 s tím, a řekneme, co riskujeme. Tady někdo mluví, jako kdyby věděl, že to v Poslanecké sněmovně schválí. Kdo to ví, ať zvedne ruku a řekne, že to ví. A jestli řekne, že to ví, tak já i kvůli těm třem stovkám budu hlasovat.

Ale co se jinak může stát. Může se stát to, že my to tam pošleme nazpátek s tím pozměňovacím návrhem, a teď to neprojde. A pak se stane to, že to neprojde ani sto jedničkou. A pak se stane co? No, že s.r.o. nemají ty peníze, protože ten zákon není schválen. Spadl pod stůl. Anebo to dopadne tak, že nás sto jednička přehlasuje a nebude nic.

A máme jeden souboj za sebou. Anebo se stane to, že z těch 1000 Kč dostanou obce a města 400, nebo 600 Kč. A je to prostým hlasováním v Poslanecké sněmovně. A to usnesení říká – a opravdu se mi to nelíbilo, co tady zaznělo - že pokud vláda k tomu nepřistoupí férově, tak my v červnu, a pochopil jsem, že všichni jsou tady proto, předložíme pozměňovací návrh rozpočtového určení daní, který říká, milá vládo, vrať obcím a krajům 15 miliard.

To napíšeme. Když to tady schválíme a pošleme to ze Senátu do Poslanecké sněmovny, v čem je ten zákon v jiné pozici než ten, co tam pošleme teď? V čem je v jiné pozici? Co se stalo jinak? Proč tady řvete, že děláme něco špatně, když to není žádná pravda. Není to pravda, ty obce to dostanou, když bude vůle v Poslanecké sněmovně. Nevím, jestli bude menší, než bude dneska. Řekl bych spíše, že bude větší, protože obce budou mít více problémů a všechno bude více eskalováno. Čili už budou vědět, jak jim ty daně nejdou. Dneska jim ještě pořád jsou. 1. duben jim nešel, jinak jim všechno šlo. A vy tady na nás křičíte, že nechceme pomáhat obcím. To není žádná pravda. My jsme našli lepší cestu, než je ta nynější, tahat se tady o čtyři stovky. My chceme nazpátek 1000 Kč pro obce, pro každého občana. A chceme to udělat tak, že říkáme, vládo, udělej to ty, a když to neuděláš, tak si o to řekneme my v červnu. Takhle to je, prosím.

A nemaťte tady občany a nemaťte tady lidi nějakými jinými úvahami, které nejsou správné. Tak to zkrátka je. A uvidíme, co udělá vláda, když schválíme usnesení. A když to neudělá, tak znovu opakuji, v čem je návrh zákona o změně rozpočtového určení daní v jiné pozici z hlediska narovnání příjmů obcí oproti tomu zákonu, který tam pošleme případně my s tím pozměňovacím návrhem?

Já vám řeknu, v čem je v jiné pozici. V tom, že obcím dává na občana o 600 Kč víc. V tom je v jiné pozici než v tom, co tady dneska je v tom pozměňovacím návrhu, který to nesanuje úplně, ale jen částečně. Tak si, prosím vás, posypme hlavu popelem, podívejme se na to, co je pro obce nejlepší, a to podporujme. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, do obecné rozpravy je nyní přihlášen pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, ještě jednou dobré odpoledne. Těžko se mi bude mluvit.

My se tady tváříme, jako bychom teprve dneska schvalovali způsob úhrady kompenzačního bonusu. Ten už tady byl dvakrát. My na tom vůbec nic neměníme. Nebo vláda na tom nic nezměnila, Poslanecká sněmovna na tom vůbec nic nezměnila. My o tom, na rozdíl od některých jiných, mluvíme od začátku. Protože to kolega senátor Vilímec uměl přečíst, odkud se ty finance berou. Upozorňovali jsme na to, byl klid, nikdo neřekl ani slovo. A buďme k sobě upřímní, ať dneska tady schválíme, co chceme, my tady určitě neschválíme kompenzaci kompenzačního balíčku pro obce a kraje. To bude všechno záviset na Poslanecké sněmovně, jak tady říkal před chvilkou pan předseda Senátu.

Je úplně jedno, co tady schválíme. A praxe už byla u tohoto zákona dvakrát úplně stejná. Pouze hrozí to – a to mě nenapadlo - že se neschválí ani jedno hlasování ve sněmovně a malá s.r.o. nedostanou nic. Takže já si dovolím, protože doprovodné usnesení nemohu načítat, až v podrobné rozpravě, takže budu chtít načíst návrh doprovodného usnesení nyní. A my jsme se dohodli s klubem KDU-ČSL, že sloučíme ty dva návrhy na doprovodné usnesení dohromady. V zájmu záchrany aspoň zbytku lesů ho nebudete mít v písemné podobě na stole, ale je to hrozně jednoduché. Je to ten náš původní návrh, rozšířený o předkladatele, paní senátorky Renatu Chmelovou a Šárku Jelínkovou. A teď čtu ten návrh: „Doprovodné usnesení k vládnímu návrhu novely zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti

s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Senát PČR konstatuje, že způsob platby kompenzačního bonusu jako vratky daně je účinnou pomocí osobám samostatně výdělečně činným a společníkům malých obchodních společností, které však zároveň přináší negativní dopady v podobě výrazného snížení inkasa sdílených daňových příjmů pro obce a kraje. A že při letošním reálném předpokladu výplaty kompenzačního bonusu v souhrnné výši 45 miliard Kč se v roce 2020 tento krok promítne do snížení daňových příjmů obcí o téměř 11 miliard Kč a snížení daňových příjmů krajů o více než 4 miliardy Kč. Žádá vládu, aby do“ – a tady je změna – „aby do 15. června 2020 předložila návrh vyrovnání negativních finančních dopadů výplaty kompenzačního bonusu do územních rozpočtu alespoň tomu odpovídajícím posílením příjmů obcí a krajů; a je připraven, pokud vláda k vyrovnání negativních finančních dopadů výplaty kompenzačního bonusu do územních rozpočtů posílením příjmů obcí a krajů nepřistoupí, předložit v červnu 2020 novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která posílení příjmů obcí a krajů v dostatečném objemu zajistí.“

Jinými slovy, sloučením dvou návrhů dochází k rozšíření předkladatelů a mění se termín našeho původního konce května na 15. června 2020. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji, moji předřečníci mi vzali polovinu mého vystoupení, já děkuji panu předsedovi Vystrčilovi, že to tady řekl, já jsem to říkal na začátku. Řešme to samostatným zákonem

o rozpočtovém určení daní. A já jsem chtěl tady připomenout situaci, která nastala u vlajkové lodě ministerstva financí, a to bude daňový řád. Náš pozměňovací návrh nebyl schválen, ale nebyl schválen ani ten původní návrh. Tehdy zákon spadl pod stůl. A stejně tohle by se mohlo stát s tímhle zákonem. Tyhle situace se stávají.

A když se to stalo s daňovým řádem, tak kde máme zaručeno, že se to nestane s bonusem pro jednočlenná s. r. o. Tzn., že pokud by nebyl schválen ani ten původní návrh, tak nebude schváleno nic. A to mějme na paměti a skutečně to řešme způsobem, který jsem řekl na začátku. Tzn., že pokud my přijmeme pozměňovací návrhy a přijdou

do sněmovny, a tyto pozměňovací návrhy nebudou přijaty a následně se bude hlasovat o tom znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a nedá se dohromady sto jednička, tak nebude nic. Nebude vůbec nic. Mějme to na paměti a zkusme se nad tím takhle zamyslet.

Tento zákon je další ze zákonů, kdy skutečně zase staví skupiny proti sobě. To jsme tady měli v rámci koronaviru často, že teď stavíme zase občany proti obcím a krajům. Na to jsme si už zvykli. Měli jsme to tady u nájmů, máme to tady znovu. Ale zkusme se postavit na stranu toho slabšího, to je dneska občan. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, a nyní má slovo pan senátor Raduan Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně.

Já vystoupím proto, protože samozřejmě jako primátor řeším rozpočet města. A na první pohled by se zdálo, že pozměňovací návrh, který tady je předložen, že mně nějakým způsobem pomůže. Ona to je pravda, ale pomůže to jenom částečně. A proto já tady řeknu pár čísel skutečného rozpočtu. My máme rozpočet, který je 1,3 miliardy.

Z toho máme provozní výdaje včetně údržby 800 milionů, tzn. je to zhruba 62 %, a ten zbytek, těch 500 milionů, tzn. 38 %, jsou investice.

Myslím si, že už z tohoto poměru je vidět, že se snažíme hospodařit rozumně, že zbytečně nevyhazujeme žádné provozní finanční prostředky, provoz se snažíme škrtit, co to jde. Upozorním na to, že i v těch provozních penězích jsou příspěvky příspěvkovým organizacím, jako je divadlo, jsou tam příspěvky na provoz nebo na činnost škol, školek atd. To je všechno z těchto provozních finančních prostředků. Přesto se nám podaří dát na stranu 0,5 miliardy na to, abychom nějakým způsobem rozvíjeli město, eventuálně region.

Když jsme si spočítali, kolik bude výpadek v příjmech pro město Mladá Boleslav, tak to bude celkem dělat, pokud se to bude vyvíjet relativně dobře, asi 150 milionů. Je to

11,5 % celkových příjmů. S tím, že samozřejmě my to musíme nějakým způsobem pokrýt. A jak jsme to pokryli? 30 milionů bereme z rezervy, kterou tam máme, kterou jsme si našetřili dlouhodobě, a kterou tam máme vždycky, kdyby se náhodou stalo něco mimořádného. Snížili jsme provozní výdaje o 87 milionů Kč. Je to víc než 10 % provozních výdajů. A to každý ví, že ušetřit 10 % provozních výdajů, pokud jsem nebyl na začátku nějakým způsobem rozhazovačný, tak to je velmi obtížné. Znamená to ale, že se budeme bavit se zaměstnanci, jestli např. příspěvek na bydlení, v uvozovkách, který takhle máme nazvaný, dávali jsme jim pětistovku a měli to v osobním příplatku, jestli to náhodou nesnížíme s jejich souhlasem, protože všichni chápou, že jsou dvě možnosti. Buď už seškrtíme investice velmi výrazně, což nepomůže celému regionu, anebo musíme se

k tomu postavit každý z části.

Investice jako takové bohužel, protože nám to jinak nevychází, jsme přesto museli snížit o 37 milionů Kč. Tzn. jsou tam nějaké investice, které jsme si odložili, ale dělá to

7,4 % z investic, a ještě méně to je samozřejmě z celého rozpočtu. O čemž si myslím, že je to správný přístup. A ještě se vrátím k tomu, proč výpadek 150 milionů? Zaprvé je to nižší výběr daní, který určitě přijde. Zadruhé jsou to kompenzační zákony, které nám také uberou nějakou část. Pak to jsou náklady s věcmi, které jsme měli v rámci vůbec covidu, ať to je nákup dezinfekce, roušek atd. Prostě s tím byly nějaké náklady, museli jsme tam mít bezpečnostní agenturu, víte, že v Mladé Boleslavi máme hodně zahraničních dělníků, teď zavřela Škodovka, tak jsme museli víc hlídat ulice. Prostě náklady jsou podstatně vyšší.

A jestli jste si všimli, tak já jsem nezmínil, že máme nějaké ztráty v rámci toho, že jsme vymýšleli nějaké kompenzační městské nástroje. A neudělal jsem to schválně, protože právě tím, že část kompenzačních věcí, které jdou od státu, platí město, tak jsem neviděl důvod, abych ještě k tomu přidával nějaké peníze. V tuto chvíli. A proto mám takovou prosbu na paní ministryni. Až bude někdy vystupovat na nějaké tiskovce a říkat, jak vláda pomáhá, aby nezapomněla také říct, že to je z peněz obcí a krajů. Že to nepomáhá jenom vláda, ale pomáhají prakticky obce i kraje.

A vrátím se k tomu, že výpadek je docela drastický, ale já osobně budu podporovat zákon tak, jak byl předložen, z několika důvodů. Zaprvé se obávám, že sem že stát, že sto jednička nás stejně přehlasuje s tím pozměňovacím návrhem. A když nás náhodou nepřehlasuje, tak to neschválí a bude to tak, že nikdo nedostane nic. Samozřejmě obce ušetří, protože peníze tam nepůjdou, ale myslím si, že to není cíl. My všichni vnímáme, že ekonomika se musí nějakým způsobem podpořit a musíme podnikatelům pomoci.

Ale zároveň podpořím to doprovodné usnesení a budu velmi čekat na to, jestli vláda s něčím přijde. A pokud s tím nepřijde, tak věřte tomu, že když předložíme tenhle zákon

a až všichni starostové uvidí, o kolik financí přišli, tak budou všichni demonstrovat před Úřadem vlády, nebo před Poslaneckou sněmovnou, a budou žádat, aby ten zákon byl podpořen, aby se jim vrátila aspoň část peněz, o které přišli právě tím kompenzačním zákonem, který tady je.

A věřte, že tam budou stát i starostové za ANO a za vládní strany, protože až uvidí, jaká to je díra v rozpočtech, tak jim nic jiného nezbude. A bylo by zbabělé rezignovat jen kvůli tomu, že teď se mi nepodařilo prosadit něco, co je správné. A já se přiznám, že kompenzace 400 Kč z tisícovky, o kterou přijdu, je málo. Nebo třeba to unesu, ale musí to být spravedlivější a musí to být i průhledné, tak, aby občan věděl, že jsem o ty peníze přišel a proto přispívám. A já věřím tomu, že tisícovka na jednoho občana mně vrátí třeba

v Mladé Boleslavi 38 milionů. Což je o 4 miliony víc, než tady spočítal, nevím, kdo to tady říkal z kolegů, že přijdeme tady tím zákonem o 4 miliony. Je to o 4 miliony víc, ale i tak město přispělo jenom tím, že bude vyšší výběr daní na příklad. Nebo že ztráta 150 milionů mi nenahradí 38 milionů, které mi přijdou navíc, ale aspoň mi to trošku pomůže.

Takže já opravdu podpořím návrh tak, jak byl předložený, a podpořím doprovodné usnesení. A moc prosím paní ministryni, až bude vystupovat, tak ať opravdu zmíní, že obce i kraje se na tom podílejí. Protože dávají tam finanční prostředky, které neobdrží. To je jedna věc. A druhá věc, ať se opravdu zamyslí nad tím, jak pomoc obcím a krajům do budoucna, protože není to jednoduché.

A to, že obce mají na konci roku vždycky nějaké přebytky, které tam zůstávají, věřte tomu, že my s nimi počítáme v tom dalším roce a dáváme je do těch investic. Například část těch investic je krytá z přebytků hospodaření, které jsme měli na účtech nebo zůstatku na účtech, který jsme měli ke konci roku 2019. My je používáme. Není to tak, že to tam jen leží a nepoužíváme. Část těch peněz taky, které vy vidíte, jsou například peníze, které jsou z příspěvovek, protože tam mají různé fondy investiční nebo fondy rezervní, to je všechno v tom započítáno. A taky já nechci přijít na školu a říci, vraťte mi všechny investiční fondy, které jste si tam naspořili a rezervy a tak dále. Takže opravdu pojďme bojovat za to, aby obce dostaly víc než 400 korun nazpátek, ať dostanou více. Víme všichni, že se musíme podílet na zmírnění dopadů krize, ale musí to být tak, abychom to všichni utáhli, unesli. A to jak stát, tak obce, tak kraje a abychom těm podnikatelům pomohli. A aby se nám nestalo, abychom neriskovali to, že nebude schválen ani původní zákon, ani pozměňovací návrh, pak nedostane nikdo nic a jenom se to posune. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní s přednostním právem pan senátor místopředseda Senátu Jan Horník, máte slovo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážená paní ministryně, předsedkyně a kolegyně, kolegové, omlouvám se, že vystupuji podruhé, ale já když tady poslouchám některé projevy, tak se mi zdá, že si sami myslíme, že to bude relativně docela pohoda. Já si myslím, že to pohoda nebude. Podle mého 3 měsíce tahle ekonomika de facto stojí. 3 měsíce. Což je čtvrt roky. To když přečtete na miliardy, tak zjistíte, že to nebude možná, jak tady říkal můj předřečník, 10, 12 %, to můžou být úplně jiná čísla. A já spíš věřím jiným číslům. Samozřejmě nemám makroekonomické, které má ministerstvo financí. Fungují některé firmy, ale zejména malé, které odvádí peníze poctivě do státního rozpočtu, a i do našeho rozpočtu tím pádem. Nejsou strategické velké firmy, které si můžou přivést zahraniční dělníky z Polska, z Ukrajiny, ze Slovenska, bohužel ne. V mém okolí na Karlovarsku je obrovské množství malých firem, které byly na tyto firmy navázány. A včerejší informace, dvě stavební čety ze Slovenska, možná za 3 týdny dostanou povolení, aby mohli vjet. A teď neříkám, jestli je to naše chyba, naší cizinecké policie nebo naší vlády, anebo slovenské, ale já bych očekával, že pro tyto, i ty malé, nejenom pro ty velké strategické, mezi které beru třeba Škodovku. A Škodovka určitě generuje obrovské peníze. A uvědomme si, jak dlouho stála, jak těžko se bude rozjíždět, ale zejména jak bude mít zajištěný odbyt. Čili nemalujme si ty čísla. Paní ministryně svého času řekla 100 miliard. Pak jsem slyšel z jejích úst 200 a teď se mluví o státním rozpočtu minus 300 miliard. Nakonec možná bude mít pravdu i pan Kalousek, ta půl miliarda. Protože ekonomika nejenom u nás, ale na tu, na kterou jsme navázaní, se fakt zastavila. Čili propad pro obce bude o hodně větší, než si dneska možná dovedeme představit. A vzpomeňte si na má slova, děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. A nyní má slovo pan senátor Michael Canov.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já vystupuji ještě jednou, jak vystupoval pan předseda Senátu, přední člen ODS, z toho důvodu, že si uvědomuji, kromě toho, co říkal, tak si uvědomuji, že ODS, senátoři za ODS dneska rozhodnou. Mají to ve svých rukách. Já jsem věděl včera o návrhu pana senátora Šilara a paní senátorky Jelínkové, to jsem věděl, to jsme diskutovali u nás jako starostové. Protože my jsme to měli naopak až dneska, dneska ráno cestou do Prahy, protože jsem věděl, že i něco dělá hospodářský výbor, jsem se z rozhlasu dozvěděl, že hospodářský výbor schválil změnu, která sice není totožná, ale věděl jsem, že to bude určitě změna k lepšímu, tak jsem byl spokojen, že pozměňovák nějaký vyjde, který šílenou situaci pro obce nějak bude řešit. Pak jsem dostal studenou sprchu na ÚPV, když vystoupil kolega Červíček, který je šéfem klubu ODS instruovaným jednotně, kde začal mluvit o tom doprovodném usnesení. Tak si říkám, že zřejmě názor kolegy Vilímce, který je od ODS největším expertem na tyto věci, je dán k ledu. Což mě tedy velmi mrzí a je to podle mě jako špatně, velmi špatně. S tím, že pan předseda Senátu tady řekl, že když bude mít záruku, že naši vratku poslanci schválí, tak že bude pro ty pozměňováky hlasovat. Samozřejmě s vědomím, že záruku dostat nemůže, ale já mu dám jinou záruku. Dám mu záruku, že když budeme přehlasovaní jako Senát, že pak sněmovna najde tu 101, aby odhlasovala ten svůj původní návrh. Mimochodem ona tu 101 dokonce našla už v tom hlasování původním, a to jich tam bylo přítomno 101, jak mají ty půlky. A senátní návrhy se vracejí v plném počtu. Bylo to proto, bylo to jednomyslné, protože všichni tam chtěli pomoci. A já si myslím, že jim tyto souvislosti s obcemi nedošly, že tam situace obcí nedošly. Tady v tom návrhu, co jsou dané, to uniklo. Jiné vysvětlení není. Myslím si, že jsou poslanci myslící bytosti, kteří to zváží. A šance, že to uspěje, sice není stoprocentní, ale také není nulová. Pan předseda Senátu se obává, že to bude zamítnuto, ale dodělal mě pan kolega Nytra, který dokonce mluvil o tom, že ať uděláme, co uděláme, že nám to stejně zamítnou a podobně. No tak s touto filozofií tady fakt nemusíme být jako Senát. Jestli tedy budeme s filozofií, že cokoliv vrátíme do sněmovny, tak nás sněmovna zařízne, tak tu nebuďme, pak to fakt jenom zdržujeme, jak říká Klaus mladší. A upozorňuji, že to vždycky není beznadějné. Vzpomeňte si na GDPR, jak to vypadalo beznadějné, když jsme schválili, jak tady ministr vnitra šermoval rukama, že proti, proti, proti? A pak to sněmovna schválila, ten náš pozměňovák, jako není to nikdy nulové. To co chápu, že tam dali, aby tedy se tam dostalo někam to pozměňovací ošetření, to doprovodné usnesení, kterému tedy kolega věří v případě, že bude a varianta jedna, to znamená, že přijmeme zákon ve znění Poslaneckou sněmovnou, tak pak tam doprovodné usnesení bude následně odhlasováno námi. Případně, že bude varianta 2 s těmi 40 % zachráněnými, tak tam taky bude, to se může odhlasovat, aby se to doplnilo. No a pokud jde o případ, když bychom schválili senátní návrh kolegyně Jelínkové, Chmelové a Čunka a se kterými souhlasíme, tak pak přece není problém to tam přidat taky. Buďto tak, jak to tam je, anebo tedy se vsuvkou, pro případ, že nebude schválen návrh Senátu. Takže já ho takhle diktuji. Nevím, jak to mám říct nebo dát nebo podobně. Aby pokud myslíte, že to je dané, protože se může stát, my tedy schválíme návrh kolegyně Jelínkové a spol a pak tedy svoláme i doprovodné usnesení. Buďto tak, že to každému dojde, že to platí pro případ, že nám to zamítnou, nebo tady s těmi 6 slovy. To nechám na vás. Nechávám zároveň na předsedovi Senátu, jestli zvolí třeba pak ještě nějakou přestávku a dohadování s dalšími, ale podle mě skutečně ODS má to ve svých rukách. Ty obce nemají prostředky jako vláda, státní rozpočet, rozpočet státní 100 miliard sem, 100 miliard tam, když to tam lítá, že to člověk nestíhá ani sledovat, tak se natisknou bankovky a všechno. To obce nemají. A trvám na tom, že pokud se schválí zákon z Poslanecké sněmovny, tak jsme obce potopili úplně zbytečně, protože máme prostředky, jak se pokusit to zachránit. A pak tedy říkejme pravdu starostům a spol. Potopili jsme vás z důvodu, že někdy něco bude. Mimochodem tam je připraven Senát dělat další zákon, tak v tom nám nikdy nic nebrání, jak to je. To znamená, já vyzývám předsedu Senátu, jestli bude chtít, záleží to na něm, ať ještě před hlasováním vyvolá nějaké dohadování mezi kluby a podobně, ale znovu opakuji. To, co je tam dané ve smyslu tom, jako schvalme to, tak jak to přišlo, jak je usnesení, to si lžeme sami sobě, to je prostě kapitulace, naprostá kapitulace. A to je daný, před čím a pak to řekněme starostům na rovinu. Vykašlali jsme se na vás, protože sněmovna nás stejně vždycky přehlasuje, ale máme tam doprovodné usnesení. Kupte si za to něco. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Nyní dávám slovo paní senátorce Šárce Jelínkové. A my se vystřídáme.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji, paní předsedající. Ještě jednou paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jen velmi krátce, ale opravdu mi nedalo, abych ještě nereagovala na uplynulou diskusi, a především a dovolím si prostřednictvím paní předsedající nebo pana předsedajícího, měnící se, kolegu z ODS a pana kolegy Goláně a ještě prostřednictvím pana předsedajícího, i obzvlášť mě mrzí slova pan předsedy Senátu, prostřednictvím pana předsedajícího, že je jedno, co tady dneska schválíme.

Já doufám, že nerezignujeme jako Senát na svoji funkci, nechci tady toto příliš rozebírat, protože bych akorát nabíjela lidem, kteří možná chtějí slyšet tady tato slova. A myslím si, že jestli teď přebíráme na sebe zodpovědnost jako Senát za to, že neschválíme kompenzační bonus nebo oddálíme o týdne, možná o 14 dní některým lidem a že to je naše zodpovědnost teď, tak já si myslím, že úplně stejnou zodpovědnost má i dolní komora parlamentu. Tak jako já v tom nevidím vůbec jakoby to oddálení, nevidím jako důvod. Takže jenom jsem chtěla ještě na závěr, já opravdu nechci, protože byla jsem tedy toho docela plná, ale nebudu to už víc rozebírat, to co tady zaznělo, ale chtěla bych říci, že i když tedy jsme spojili ta doprovodná usnesení, neznamená, že stahuji pozměňovací návrh, který jsme předložili. To jenom jsem chtěla, aby tady jasně zaznělo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Pan předseda Senátu slyšel vaše slova, takže to nemusím tlumočit. A teď asi zřejmě využije svého přednostního práva, takže máte, pane senátore, slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já jsem se stejně chtěl přihlásit kvůli něčemu jinému, jenom poprosím ctěné kolegy případně kolegyně, kteří si skutečně myslí, že jsem řekl, že jedno, o čem tady hlasujeme, tak to jsem určitě nebyl já. Dokonce si myslím, že vím, kdo to byl, ale já jsem to určitě nebyl, to bych nikdy neřekl. Nemá to ani logiku v tom, že jsem navrhoval, abychom schválili ten zákon v tom znění, jak nám přišel z Poslanecké sněmovny. To jsem řekl já. Neříkal jsem nic o tom, že je jedno, co tady schvalujeme, to v žádném případě. To si nikdy nemyslím a věřím, že ani myslet nebudu. No ale to je mimo. Já jsem se hlásil kvůli některým jiným věcem, protože každý z nás se snaží najít co možná nejlepší cestu k cíli v tom smyslu, aby ty obce a města měly maximum finančních prostředků i v této těžké situaci. A v čem se tady lišíme, je v tom, že dneska nemáme stejný názor na to, jaký postup je ten nejlepší. Já upozorňuji, že to opravdu o ničem jiném není, když si to zanalyzujete. Je to o tom, že my, co jsme příznivci obcí a krajů a co maximálního množství peněz pro ně, dneska nemáme stejný názor na to, jakým postupem toho můžeme dosáhnout. Já bych byl velmi rád, kdybychom to takto byli schopni brát. A ne abychom to stavěli do polohy, že někdo těm obcím ty peníze nechce dát a někdo jim chce dát. Ještě jednou to zdůrazňuji, máme na to prostě na ten postup, který je nejsprávnější, rozdílný názory. A já znovu vysvětlím, proč si myslím, že ten názor, který na tom mám já, má větší naději uspět, než ten, který tady je prezentován řekněme prostřednictvím toho pozměňovacího návrhu VHZD. První věc je, když se podívám na jednání Poslanecké sněmovny, tak dokonce jsem zjistil, což je také zvláštní a nechci se nijak, nebudu po tom více pátrat, ale věřím, že si to zjistí určité kolegyně a kolegové, kteří k tomu mají blíže, že i poslanci z KDU-ČSL, i poslanci ze STAN hlasovali pro ten návrh toho zákona v té podobě, jak k nám doputoval. Tak to zkrátka je. Ne všichni, ale hlasovali. To je jedna věc. To znamená, přišlo to sem v nějaké podobě, která je taková, že způsobuje, že ty peníze, které potřebují osoby samostatně výdělečně činné a malá s.r.o., která mimochodem jsou solí života obcí a krajů, zejména obcí, jsou solí. To znamená, my opravdu potřebujeme, aby ony nám tam fungovaly, aby oni tam prostě dělali ty služby, které tam dělají, aby tam nekrachovali, protože to pro ty občany tam je velmi důležité. Tak se stalo, že ta podpora vládní, která jde těmhle lidem, kteří jsou základní jednotkou proto, aby ta obec fungovala, jde jednak řekněme z částí prostředků, které vybral stát. A kdyby je nedal těm s.r.o. a nedal těm OSVČ, tak by byly jeho a mohl by je použít na něco jiného. A z části jde i z peněz, které kdyby nebyly dané těm OSVČ a těm s.r.o., tak by šly obcím, takhle to je. A nikdo, jediné, co se přitom stalo, je to, že se těch obcí a krajů nikdo nezeptal, jestli oni také jsou pro to, aby tímhle způsobem ty peníze ty OSVČ a ty s.r.o. dostaly. Nikdo se jich na to nezeptal, byť to je sdílená daň. On se jich na to zeptal tím, že to předložil ve formě zákona, pro který třeba i spousta starostů a zastupitelů a krajských zastupitelů a hejtmanů hlasovalo. Upozorňuji na to, v Poslanecké sněmovně pro to hlasovali. Tyhle ty lidi, co křičí, že chtějí ty peníze a tak dále. Takže oni sami řekli, že nejdříve, že jakoby souhlasí s tím, aby těch 15 miliard korun nebylo pro ty obce a kraje tím, že pro to hlasovali v Poslanecké sněmovně, pro ten návrh toho zákona, který my tady dneska máme. A dneska křičí, to není dobře a tak dále a tak dále. A teď my to tady máme k řešení. Ukazuje se, že ten problém je poměrně komplikovaný, protože to nejde vyřešit jednoduchou změnou zákona takovou, která by způsobila, že těch 15 miliard obcím a krajům se vrátí vcelku a nenaruší to prostě nějaké možné vyplácení těm OSVČ a s. r. o. a je to docela administrativně náročné. Vláďa Vilímec, který je opravdu dobrý na ty daně, přišel na způsob, jak to alespoň částečně vrátit těm obcím a krajům s tím, že aby to bylo možné, tak se to musí nazpátek poslat do Poslanecké sněmovny, a ta kdyby to schválila, tak dostaneme jenom z toho, co ty obce mohly mít, asi 30 nebo 40, řekněme 40 % a tak dále. A my to tam chceme poslat. Buď to dopadne tak, že nám to tam projde. Když nám to tam projde, tak v tom okamžiku předpokládám, že už nic dalšího nedostaneme. A je to velmi málo pravděpodobné, protože už jednou si tam o tom ty lidi z Poslanecké sněmovny, kteří taky žijí v těch obcích a krajích, ani neřekli, oni si to ani neřekli, že jo. Tak to je. Anebo to neprojde. A pak jsou nějaké další možnosti, že buď to bude v té podobě, jak to dneska máme my, nebo nebude vůbec nic. To už tady bylo řečené. A druhá možnost je, že si řekneme, že prostě se na tom všem domluvíme a uděláme jiný typ ofenzivy, pokud ta vláda se k tomu nepostaví podle toho usnesení, a budeme chtít, aby ty obce a kraje ty peníze dostali v celé výši těch 15 miliard korun, protože to je dobře i pro tu vládu a pro ten stát, neboť investice a ty věci, které my potom budeme dělat na těch obcích a krajích, pomůžou také rozvoji toho u těch daných území. A to je celé. A my se bavíme jenom o tom, jestli je správné dneska to tam vrátit s pozměňovacím návrhem a vědět, že není moc velká šance, že by prošel, a že když projde, tak dostaneme z toho, co nám patří nebo co patří obcím a krajům jenom 40 %, anebo říct, podívej se, vládo, zařiď to nějakým jiným způsobem, aby ty peníze, těch 15 miliard obce a kraje dostaly. A když to neuděláš, tak my ti tam vlastně ten návrh toho zákona, ve kterém bude napsáno, aby těch 15 miliard korun obcím a krajům se vrátilo, pošleme v červnu. To je celé. A ty zase budeš rozhodovat, vy tam budete rozhodovat stejným způsobem a za stejné konstelace, jako je teďka. Podle mého názoru trošičku lepší, protože už bude zřejmější, že ty obce a kraje nemají tolik peněz. To je jedno.

A takhle to tady dneska stojí podle mého názoru a je jenom o tom, budeme hlasovat o tom, který postup se zvolí. Nebudeme hlasovat o tom, jak to tedy já cítím aspoň, že by někdo nechtěl, aby ty peníze obce dostaly, a někdo by chtěl, aby je dostaly. Takhle to prostě není. A kdo to bude stavět do téhle té polohy, tak to nedělá z toho důvodu, že chce pomoci obcím a krajům, ale dělá to úplně z jiných důvodů. A to je z těch důvodů, že zakrátko budou volby a že se to dobře prodává a dělá se normální politika. Ale pravda je jinde. Pravda je v tom, že se lišíme v názoru, jakým postupem postupovat, abychom obcím a krajům dostali ty peníze nazpátek k nim. Nelišíme se v tom, jestli mají nebo nemají dostat, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším s přednostním právem přihlášeným je pan senátor Petr Vícha. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. I já věřím, že všichni to myslíme dobře s obcemi, stejně jako říká kolega senátor Vystrčil, ale trochu mně teď v tuto chvíli, přiznám se, překvapuje s tím, jak nás tady masíruje, abychom to schválili tak, jak to je, s tím, že velká hrozba pro vládu a sněmovnu je, že jim v červnu vrátíme nebo pošleme náš návrh řešení toho rozpočtu o určení daní. My jsme už tam poslali návrhů, které pak ani rok dva nebyly projednané ani zařazené na program jednání. S tím přece máme své zkušenosti. Já bych ocenil, kdyby nám tady možná na závěr, anebo možná ještě lépe před závěrem paní ministryně řekla, že chce tu situaci nějakým způsobem řešit, že teď upřednostňuje, ať rychle vyřešíme OSVČ a že nám slibuje, že ten RUD nějakým způsobem pro obce napraví. A myslím si, že pak bychom byli ve shodě a mohli snáze dospět k tomu, že nám stačí doprovodné usnesení, protože budeme mít její příslib a my jí přece věříme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jiří Vosecký. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji, pane předsedající, za slovo, dobrý den, paní ministryně. Takhle. Pěkně se poslouchal pan předseda, já bych mu rád věřil, že když ministerstvo a paní ministryně splní to, co se stane, v podstatě navážu na pana kolegu Víchu, že pošleme návrh na změnu RUD. To je sice pravda, já si myslím, že tady v Senátu to bude mít úspěch, že to dopadne dobře, ale zkušenosti, které jsou s Poslaneckou sněmovnou, ty jsou opravdu velmi zajímavé. Ty si tam s námi dělají co chtějí, v podstatě oni tvoří program, oni určují, co bude na programu, co tam půjde, kdy tam půjde, jak tam půjde. To znamená, ano, my tady teď schválíme to, co se po nás chce. Tak jak se chce. Přijmeme nějaké doprovodné usnesení. Pak jestli se to splní nebo ne, to my nevíme, protože praxe je jiná, to, co je ze Senátu, to v Poslanecké sněmovně strašně dlouho leží, řekněme si na rovinu, v roce 2021 jsou volby, takže se to tam nechá vyhnít, spadne to pod stůl a zůstane to tam. Takže já si pořád myslím, že to, co tady je, pozměňovací návrhy, které tady hájil Michael Canov, jsou pro mě přijatelnější a já to podpořím.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Raduan Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní ministryně, já se omlouvám, že vystupuji ještě jednou, ale nedalo mi to, musím zareagovat na některá slova, která tady padla poté, co jsem vystoupil. Zaprvé zareaguji na slova, že to vidím moc růžově, že to bude horší. Já jsem taky říkal, že to je lepší varianta, my jsme samozřejmě připraveni na podstatně horší, která může být o 30, o 40 milionů ještě horší, ten propad, než těch 150, které jsem tady uváděl. Je to pořád... Tam už se to bude dotýkat těch investic, protože my už v tom provozu neumíme na nic sáhnout, pokud nám vláda nevrátí nějaké peníze, které nám připravila s kompetenčním zákonem. To je jedna věc. Je pravdou, že pravděpodobnost, že to nedostane nikdo, pokud to vrátíme s pozměňovacím návrhem, je minimální. Protože to si ani vláda nemůže podle mě nějakým způsobem dovolit, aby to podnikatelé nedostali, takže nejspíš projde varianta původní, která tady byla poslána, to znamená 101 hlasy nás přehlasují, poběží to.

Souhlasím s kolegy, kteří říkají, že varianta, kterou tady říkal pan předseda Senátu, nebo kterou jsem tady zmínil i já, že se taky může stát, že to nedostane vůbec nikdo, protože neprojde nic, ta je opravdu hodně málo pravděpodobná.

Teď k tomu nejdůležitějšímu. Já jako primátor a jako starosta, mně opravdu nestačí 400 korun kompenzace, která je v tom pozměňovacím návrhu. Já nechci riskovat, že až toto nebude stačit, my budeme potom připravovat další kompenzace, budeme to předkládat, tak vláda bude říkat, ale my jsme už těm obcím zčásti to vrátili, vaším pozměňovacím návrhem, který jste tady předložili, tak jsme vám to vrátili. Kdyby to náhodou prošlo, tato varianta, ta naše, s pozměňovacím návrhem. Já říkám, že já chci víc než 400 korun, já tady říkám za sebe, že budu jeden z těch, kteří ten zákon připraví, začnu na něm pracovat okamžitě, co tady odhlasujeme nějakou variantu, protože nebudeme čekat do doby, jestli vláda splní doprovodná usnesení nebo ne. Ten musí být připravený, hotový na stole. Jakmile to nebude splněno, aby byl předložen. A pak ho tady předložíme. Věřte tomu, že podpora starostů a primátorů bude jednomyslná, celá republika, to nebude tak, že nám budou moct tento zákon, který předložíme, dát někam mimo program a neprojednávat ho. Ta podpora bude jednomyslná, budou tam všichni starostové, všichni primátoři i stát v jednom šiku, před Poslaneckou sněmovnou, protestovat proti tomu, že se to neprojednává, nebo budou žádat o podporu, protože budou v takové situaci, že jim nic jiného nezbude.

Tím, že tady schválíme nějakou kompenzaci částečnou, eventuálně by to prošlo, tak už ani ten nárok v uvozovkách na další kompenzace, bude to vždycky smeteno ze stolu, kdy řeknou, už jste to dostali, my jsme vám vyšli vstříc, prošel pozměňovací návrh. To je ještě ta lepší varianta. Ta horší varianta bude, že projde stejně původní návrh, dostaneme se do toho, že budeme muset stejně připravovat ten zákon senátní, abychom něco prosadili, bude to úplně stejné, jako když teď schválíme a dostanou podnikatelé peníze, my začneme rovnou připravovat zákon, pokud to vláda nějakým způsobem nezačne řešit sama, abychom to prosadili a nejenom jako senátoři, ale jako senátoři, starostové, primátoři, kteří nás všichni podpoří. Do jednoho. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní Šárka Jelínková, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Dvě věty jenom k tomu, jak probíhalo hlasování v Poslanecké sněmovně. Jenom si dovolím jednu poznámku. Pozměňovací návrh, který tady dnes předkládám, byl předkládán poslancem KDU-ČSL Janem Bartoškem už v Poslanecké sněmovně, byl podpořen 44 hlasy, byl přehlasován, takže byl schválen kompenzační bonus tak, jak nám přišel tady do Senátu. To jenom na doplnění, že hlasovaly klub nějaký atd. Takže to jsem jenom chtěla doříci. Všechno.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, vážené a milé kolegyně a kolegové, vážená paní ministryně. Ta debata je samozřejmě velmi rozsáhlá, velmi důležitá, byla jsem překvapena tou formou projevu pana předsedy, mně to taky nutí s rouškou mluvit velice hlasitě, protože mám pocit, že to není slyšet, takže ono je to asi tím. Ale to není to, co chci říct podstatného. Pořád tady slyším, že obcím chceme dát. Ale my teď jako Senát, tím, že schválíme znění postoupené Poslaneckou sněmovnou, nedáváme. My teď bereme. Takže ono je to v té logice opačně. My nedáváme, my teď jako Senát, když to schválíme, byť budeme mít doprovodné usnesení, já se tady shoduji s panem senátorem Canovem, už jsem jich viděla desítky, naplněny nebyly, novela zákona, kterou připraví Senát, mi trvala 2,5 roku, než byla přijata. To bylo tedy martyrium! V době, kdy čekáme velkou krizi, nebude vůle měnit rozpočtové určení daní nebo nějakým způsobem do toho, co se sebralo, tak se znovu vracet. Proto chci jenom upozornit, když teď schválíme znění, které tady je, tak obcím bereme. Osobně jsem prosila, když tady byl pan ministr Havlíček, abychom pomohli malým s.r.o., strašně za to lobuji, ale udělat tu chybu, že současně sebereme obcím peníze, tak to je velké riziko. Nemyslím si, že sněmovna by nepodpořila, tak jak už bylo řečeno, to, že musíme pomoci malým firmám, musíme pomoci živnostníkům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko, teď je přihlášený pan senátor Michael Canov. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, že mluvím už potřetí. Jenom tři malé poznámky.

Zaprvé, matematická. Pan poslanec Bartošek dal návrh, pro který hlasovalo 44 ze 101 přítomných poslanců, pokud jich tam bylo zrovna všech 101. To není moc pod polovinou. Takže to dává naději. Vidíte potom, když to nebylo přijato, tak 101 hlasů odhlasovalo stoprocentně to samé, aby OSVČ o to nepřišly. To znamená, abychom do toho šli.

Druhá poznámka pro kolegu Nwelatiho, říká, nechci 40 %, radši budu hlasovat pro 0 %, s tím, že začnu pracovat na něčem dalším. To je hezké. Máme možnost dnes odhlasovat 100 %, stačí schválit pozměňovací návrh senátorky Jelínkové, proto jsem ji vyzýval, záleží na panu předsedovi Senátu, dát nějaké dohadovací řízení před hlasováním.

A třetí poznámka, k jeho řeči, že všichni chceme jedno, těm obcím pomoci. Ať se na mě nezlobí, způsob hlasování, jak to vede, mi dal připomínku na můj poslední životní zápas mé kariéry fotbalisty v 9. třídě, když jsme finále poháru všichni chtěli vyhrát, všichni jsme chtěli vyhrát, já jsem pak dal ten jediný gól zápasu. Vlastní!

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným s přednostním právem je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, pane místopředsedo, bez přednostního práva. Já bych chtěl vaším prostřednictvím upozornit paní senátorku Seitlovou, že už jsme dvakrát schválili způsob úhrady kompenzačního bonusu, dvakrát jsme sice vrátili zákon Poslanecké sněmovně, ale pokaždé s nějakým úplně jiným návrhem, než který by se týkal tohoto. Dvakrát! Najednou tady máme problém. Vaším prostřednictvím, k panu senátorovi Michaelu Canovovi, moc jsem nepochopil teď čísla, upozorňuji, že když to vrátíme, tak sněmovna nebude zasedat v polovičním obsazení, ale bude zasedat v plném obsazení. Takže čísla z polovičního obsazení jsou nám k ničemu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, váš kolega, kolega Canov, vás určitě slyšel, takže nebudu předávat další zprávy. Děkuji. Dalším a posledním zatím přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Mám jedinou vlastně věc, už po všem, co jsme slyšeli, že bychom měli asi podpořit návrh paní kolegyně Jelínkové, také můj, protože jsem se pod tento pozměňovací návrh také podepsal, a to proto, abychom pomohli vládě a panu premiérovi splnit slib, který dali, to znamená, že obce a města mají investovat, mají mít finanční prostředky, nebudeme jim brát tyto finanční prostředky, tady by je vzali. Takže já jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna, když má většinu tedy vláda, tak že to pochopí, k tomuto pozměňovacímu návrhu určitě přihlédne a podpoří ho. To znamená, že obce a města o peníze nepřijdou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a protože jste byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy, podle toho, jak nám sdělil místopředseda Růžička, tak teď poprosím, aby k nám pohovořil zástupce Svazu měst a obcí, předseda této organizace. Pardon, ne Svaz měst a obcí, ale Svaz místních samospráv. Máte slovo, pane europoslanče.

Stanislav Polčák:  Děkuji, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, já zde dnes vystupuji jménem Sdružení místních samospráv ČR, které zastupuje 2000 především menších měst a obcí, ale nejenom jménem tohoto sdružení. My jsme včera podepsali se Svazem měst a obcí tuto deklaraci, nejen se Svazem měst a obcí, vážená paní ministryně, i se Spolkem pro obnovu venkova, s národní sítí místních akčních skupin. Tato deklarace má jasný apel, jasný význam, říká, zachraňme investice v našich obcích, městech a regionech. Já bych chtěl nejprve sdělit, že...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane europoslanče, moment, poprosím pana Vilímce a kolegy, jestli by si to mohli jít vyřídit za roh. Děkuji.

Stanislav Polčák:  Já jsem zvyklý na relativně velký hluk i v Evropském parlamentu, takže mně to nevadí. Pokud jde o solidaritu, já chci poděkovat vám, kteří jste zmínili to, co všechno obce a města udělaly v této krizi, opravdu starostové byli takřka v první linii a děkuji vám, že jste si toho všimli. Nakupovali jsme ochranné pomůcky, řešili jsme dezinfekci, odpouštíme nájemné, děláme to, co opravdu si myslím, že je potřebné. Solidaritu cítíme i právě v tom, že dýcháme se státem v oblasti sdílených daní. To znamená, my víme, všechny obce ČR, samozřejmě i kraje vědí, že přijdou propady, a to v oblasti sdílených daní. Ten problém, který zde ovšem řešíme, je to, že po nás se chce, abychom byli solidární i v tom, co si ponechává plně stát. My nemáme prakticky žádné příjmy od roku 2017 z oblasti výtěžku OSVČ. Díky různým vládním daňovým úlevám si tento výnos ponechává plně stát, já pokládám za skutečně nešťastné, pokud se nyní chce, aby samosprávy nesly náklady v okamžiku, kdy nemají příjmy. Chci poděkovat rovněž hejtmanům Libereckého kraje, Pardubického kraje, Jiřímu Čunkovi, za Zlínský kraj, že tuto výzvu podpořili, byť je takto čerstvá. Pro nás je důležité, že jsme byli vyzváni ministerstvem financí, už 21. dubna, ať uchováme naše investice, že jsou důležité pro rozhýbání regionální ekonomiky, zároveň pan předseda vlády přislíbil, že dopady této kompenzace, této krize, nepůjdou na vrub obcí a měst, bohužel se stává opravdu pravý opak pravdou.

Z těch 45 miliard korun je to 15 miliard korun, 11 miliard v neprospěch obcí a asi 4,5 miliardy v neprospěch krajů, jak jsem řekl, my jsme připraveni za obce a města být solidární. Je to jednoznačně nutné v těch oblastech, ve kterých dýcháme společně se státem. Ale já opravdu považuji za nešťastné, nechci to komentovat silnějšími výrazy, pokud máme být vyzváni k solidaritě tam, kde nemáme příjmy. To si myslím, že není odpovědné.

K tomu, co zde bylo řečeno, chci poděkovat všem, kteří vystupovali, panu senátorovi Víchovi, paní senátorce Chmelové, pan senátor Vilímec, paní senátorka Seitlová, pan senátor Nytra, pan senátor Vystrčil a další. Opravdu si jejich vystoupení jednoznačně cením. Já chci říci, že my jsme už 11. listopadu loňského roku vyzvali ministerstvo financí společně se Svazem měst a obcí, aby svolalo skupinu k financování samospráv, to znamená, ke změně rozpočtového určení daní. Už minulý rok. Paní ministryně mi odepsala, minulý rok 17. 12., do dnešního dne se tato skupina nesešla, v tom dopise mi napsala, předpokládám, že to tady zopakuje, že vláda se nechystá otevřít a změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Takže já nechci polemizovat, opravdu to není mým úkolem dnes s vystoupením kohokoli z vás, ale představa, že pošlete svůj návrh do sněmovny, že tento bude projednán ještě do voleb, já si myslím, že je naprosto nereálná. Já jako poslanec jsem vždycky litoval senátorů, kteří musí čekat v tom předsálí na to, než na ně dojde řada, bylo nesčetně schůzí, kde na vás vůbec žádná řada nepřišla, a to je, myslím, zcela ilustrující to, jaký by byl osud takovéhoto návrhu, který by přišel.

Blížím se ke svému závěru, já bych chtěl říci, že ten zákon, o který zde dnes jde, byl schválen všemi hlasy ve sněmovně, riziko, že by tento zákon spadl pod stůl, je naprosto nulové. Ale představa, že senátní návrh zákona ke změně rozpočtového určení daní, že bude schválen sněmovnou v této době, to si myslím, že je zcela nerealistické, že k tomu prostě nedojde, to všichni už víme, takovouto zkušenost máme.

Poslední poznámka, na stránkách SMS ČR najdete daňovou kalkulačku, která je odladěná s daňovými auditory, podívejte se, prosím, na ni, podívejte se, jaké konkrétní dopady bude mít tato kompenzační položka do rozpočtu vašich obcí.

A znovu opakuji, my jsme připraveni se podílet na nákladech, víme v oblasti sdílených daní, že ten propad bude někde v množině kolem 15 až 20 %, ale tento propad je ještě dále prohlubován v oblasti, kde si myslím, že skutečně nemůžeme nést ty náklady, když nemáme žádné příjmy.

Dovolte mi, pane místopředsedo, když už jsem na tomto místě, abych vyjádřil svoji hlubokou úctu zaprvé k Senátu, protože skutečně je pojistkou demokracie, byť z Hradu si myslí možná něco jiného, zároveň bych chtěl, když už jsem tady, vyjádřit svoji hlubokou úctu k bývalému předsedovi Senátu, panu Jaroslavu Kuberovi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo. Já se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím. Já se ptám paní navrhovatelky, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Předpokládám, že ano. (Ministryně financí žádá až o závěrečné slovo.) Pak budeme hlasovat... Jenom ještě je tady technická, vidím. Pan předseda klubu ODS, pan Červíček, senátor Červíček, pardon.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, já bych jenom chtěl vyzvat, že po závěrečném slově paní ministryně bychom požádali jako senátorský klub o 15 minut přestávky. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, beru na vědomí. Paní ministryně, máte tedy slovo. Závěrečné.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, poslouchala jsem tady velmi trpělivě a velmi pečlivě celou tu debatu. Zbouralo mi to to, co jsem měla připraveno. Takže si tu strukturu svého vystoupení trochu jinak postavím. Byla jsem z debaty trochu smutná. Řeknu vám to úplně upřímně. Byla jsem připravena, že vás tady zahltím čísly a já nějakých pár čísel řeknu, ale smutná jsem byla z toho, jak tady některá ta vystoupení, nebudu nikoho oslovovat, nebudu nikoho se dotýkat, se snaží vykopávat příkopy. A naopak se děkuji těm, jmenovitě budu děkovat panu předsedovi Senátu, který mi mluvil z duše v tu chvíli. (Smích.) Řeknu to otevřeně. Já jsem upřímný člověk a když to tak cítím, tak to řeknu. Uvědomme si jednu věc, že máme jedny veřejné rozpočty a padlo to tady jednoznačně. Veřejné rozpočty se nějak přerozdělují a čelíme bezprecedentní ekonomické krizi, která tady nebyla nikdy v historii, nikdy v historii. A jestli něco nás z té ekonomické krize vyvede, tak to budou investice. Budou to investice napumpované do ekonomiky a my ty investice musíme realizovat společně. To znamená musí je realizovat stát a musí je realizovat kraje, města a obce. To byl i můj apel, který jsem písemně poslala Svazu měst a obcí, kdy jsem odpovídala na dopis, a to byl i předmět schůzky, kterou jsme měli se Svazem měst a obcí.

Ještě ke kompenzačnímu bonusu. Původně jsme nechtěli jít touto cestou. To nebyla žádná klička, ani skrčka, abychom vytáhli peníze z krajů, měst a obcí. Připravovali jsme to a potvrdí vám to zástupci odborných svazů a komor, připravovali jsme to jako dotační program ministerstva pro místní rozvoj a tyto dotace měl vyplácet Fond bydlení, teď neřeknu přesně, jak se přesně jmenuje, který je pod ministerstvem pro místní rozvoj. My jsme jako ministerstvo financí tam jenom řeknu lidově „přicmrndovali“, že jsme radili a říkali, jak udělat a co. Pomáhali s parametry. A když byla finální schůzka předtím, než program měl jít na vládu, tak se zástupci Svazů měst, svazů a komor s MMR a ministerstvo financí a MPO, tak požádali zástupci komor o to, ať si to vezmou finance a ať to udělají formou kompenzačního bonusu, protože to je program, který funguje. V té době už byl kompenzační bonus pro OSVČ. Ale kompenzační bonus nemůžete udělat jinak než ze sdílených daní, pokud ho spravujete podle daňového řádu. Dotace nemůže spravovat a vyplácet finanční správa. Ještě chvilku jsem měla pokus jít touto cestou, prostě to nejde. Je to v rozporu s rozpočtovými pravidly, nejde to. Jediná možnost byl kompenzační bonus nota bene už realizovaný předtím. Ještě jsme uvažovali i předtím, než jsme vůbec vyřešili kompenzační bonus OSVČ. To byla jediná cesta, jak to udělat, protože na jedné straně jsem byla vyzývána, udělejte to jednoduše, ať lidé mají peníze co nejdřív. Na druhé straně tím, co mně tady někteří podsouváte nebo někteří tady navrhujete, aby to byl dotační program, kterým by možná lidé neměli peníze ani za dva měsíce. Protože dělala by to skupina lidí, která to nikdy nedělala předtím, není jich ani 80, je tam asi 74 lidí, takže paní ministryně řešila, kde by jak posílila ten fond. A finanční správa, která je kvalifikovaná, má IT systém, byť jsme ho museli trošku upgradovat pro podmínky, ale samozřejmě dělají, dělali to nad rámec povinností, to teď nechci připomínat, ale jsou schopni, podívají se na registru, propojí, převedou peníze, je to jakási armáda lidí, která umí v těchto podmínkách pracovat, umí v těchto podmínkách zabrat, takže to nešlo jinak udělat, a nikdy jsme to netajili. Kdybychom to udělali dotačním programem, tak vsaďte se, že v tuto chvíli už tady řešíme, že ti lidé, že ty OSVČ nemají vůbec nic, a dnes máme vyplaceno téměř 12 miliard. Přes půl milionu OSVČ už si požádalo a teď na to čekají s.r.o. Čili když to půjde zpátky do Poslanecké sněmovny, bude to vaše vůle, já to budu muset přijmout jako politickou realitu, tak jako jsem to musela přijmout už mockrát, ale udělám vše pro to v PS, abychom to přehlasovali, a to z toho prostého důvodu, já nechci bojovat proti krajům, městům a obcím, vážím si nesmírně zástupců, znám jich celou řadu osobně, a někteří z vás tady vystupovali skutečně velmi státnicky. Ale předmět pozměňovacího návrhu, který včera přijal hospodářský výbor, ten je jen o tom, on to řekl pan předseda velmi dobře, to je o těch čtyř stovkách, ... museli jsme to vzít, protože ta částka je poměrně velká... V podstatě dnes není žádná daň, která by byla tak velká a byla příjmem jenom státu. Kdyby byla, tak to uděláme. Věřte, že to uděláme. Je to pouze daň z nabytí, tam je nějakých 13 miliard a ještě vláda rozhodla, že ji zrušíme, to předpokládám, že k nám doputuje časem, věřím, že to podpoříte, pak jsou to energetické daně, ale ty spravuje celní správa. Jednak toho tam není tolik a jednak to spravuje celní správa. To také nejde. A všechny ostatní daně, kde by byl dostatek peněz na to, tak je buď závislá, tou cestou jsme šli, nebo DPH. Ale tam je poměr naprosto stejný. Tam bychom si nevybrali, a protože už dnes bonus existuje na děti a vyplácí se z příjmů ze závislé činnosti, tak jsme to udělali stejnou cestou. Pozměňovací návrh a ty čtyři stovky, jak správně řekl pan předseda, tak je o tom, že jednak je to technicky absolutně neproveditelné, ta finanční správa to bude muset všechno dělat ručně, což prodlouží proces, vím, že tím vás nedojmu, že tady plakat nad finanční správou, že to nikoho nedojmu, ale je to i proti rozpočtovému určení daní. Pozměňovací návrh říká: Udělejte to poměrem daně z příjmu fyzických osob, ale vezměte to z jiného účtu. Takhle to zjednodušeně říká. To je technicky neproveditelné. Takže 6 000 obcí, možná přes 6 000, a všechny předpisy se budou dělat ručně. Udělám všechno pro to, aby – a říkám vám to upřímně, nebudu vám tady mazat med kolem úst - aby to neprošlo, pokud to tady projde. Padlo to tady několikrát – nechci, aby to působilo jako nějaké vydírání, toho jsem absolutně daleka, ale skutečně ti lidé si počkají. Počkají si, oni jim píší a nevěřím, že vám nepíší. Počkají si na to, my bychom takto, pokud to schválíte dnes, podepíše pan prezident, který to podepisuje obratem, tak v pondělí začíná finanční správa vyplácet. Takto bude vyplácet o ten další týden, pokud to všechno projde vše v PS.

Ještě bych chtěla říct, že některé projevy byly, vyzdvihla bych, politické, ale mně je to v tomto směru jedno. Pan primátor Nwelati? Říkám to správně? Pan primátor, teď mi vypadlo jméno, děkuji, to byl vyloženě státnický projev, přesně tak to je. Podívat se na rozpočet, tak jak to dělá stát. Podívat se na rozpočty, podívat se na to, jestli se dá ušetřit na provozních výdajích, ale nešetřím na investicích. Investice budou tím motorem ekonomiky, a tak jak počítáme s tím, že do státních investic musíme dát maximum, tak chceme, aby daly obce. Nechci tady vyčítat v žádném případě, udělala jsem si celou řadu poznámek, řeknu vám pár čísel. Protože jste se mě ptali, myslím pan místopředseda, kolik bylo na účtech, tak 31. 3. – nemám čísla k 30. 4., ale k 31. 3. 2020 měly obce na účtech 221,6 miliard Kč, kraje 40,2 miliardy. Nevyčítám to. Jenom, že jsem byla tázána, tak se ptám. Máme za sebou 6 let konjunktury. Konjunktury, která znamenala, že se navyšovaly příjmy veřejných rozpočtů, zhruba třetina patří krajům, městům a obcím, víte, že se navyšoval podíl na DPH v roce 2018 a samozřejmě na tom měli podíl i tyto firmy, někdo z vás to tady řekl.

Někdo z vás řekl, že oni žijí v městech, v obcích, oni platí daně. A daně, které se vyberou, se v rámci sdílených daní převedou i do rozpočtů krajů, měst a obcí. Čili to není o tom, jestli jsou vaši, nebo naši, prostě jsme jedny veřejné finance, jedny veřejné rozpočty. A ti lidé platili daně, přispívali do těchto veřejných rozpočtů. A teď mají problém a potřebují rychle pomoct. A není to možné udělat jinak než zase přes tyto sdílené rozpočty.

Takže já vám tady můžu přečíst, kolik se zvýšily příjmy krajům, měst a obcím, nárůst o 44 % atd. Zadluženost klesla krajů, měst a obcí klesla. To všechno mohu říct, to tady čísla mám, ale já nechci rozdělovat my a vy. Protože krize postihne všechny, jak stát, tak kraje, tak města, tak obce. A my se naopak musíme spojit a společně překonat tuto krizi tím, že budeme investovat do ekonomiky. Je potřeba si uvědomit, že díky podpůrným programům, které tady vláda zavádí – a já beru v potaz připomínku, že připomenu i to, že je to ze sdílených daní, tak v podstatě je tady celá řada programů, které jsou realizované jen na úkor státního rozpočtu. Zrušení daně z nemovitých věcí, všelijaké dotační programy. Ale oni vytváří multiplikační efekt, který se projeví ve spotřebě. A spotřeba se projeví ve výběru sdílených daní.

To znamená v tom, že se to vrátí nejen státu, ale i krajům, městům a obcím. Prosím, nezapomínejte na to, protože jednou třetinou kraje, města a obce participují na sdílených daních. To znamená, že nemůžeme posuzovat jedno opatření a říci, že tady je to na úkor rozpočtů, že další opatření budou zase ve prospěch rozpočtů. Tím chci říct, že je to všechno jeden společný balík peněz. Nevytvářejme tady příkopy. Já to tady nechci připomínat, nechci, mně to je pod úroveň, že jsme nakupovali ochranné pomůcky, že jsme je posílali do krajů, posílali jsme je do soukromých ordinací. Neřešili jsme to, protože to bylo potřeba a bojovali jsme o zdraví našich lidí. Takže nebudu to dělat, připadá mi to opravdu hloupé.

Těch 45 miliard, co jsme napsali, my nedokážeme odhadnout, kolik to bude, protože to je úplně maximální počet, kdyby se o to přihlásili všichni. My počítáme spíš, že to bude 35 miliard, ale dali jsme tam radši maximalistický odhad. A počítáme v tuto chvíli podle aktuálních čísel – a vyvíjí se to v čase – počítáme s propadem rozpočtů krajů, měst a obcí o 11 %. A máme hotový „stres-test“, jak tomu říkají kolegové, který ukazuje, že i když to bude 15 %, ale i 20, tak se to bez problémů díky právě vytvořeným rezervám – a já jsem za to ráda, že se to zvládne. Nicméně my si nemůžeme dovolit, a to je to, co teď chci říct už téměř na závěr, v podstatě podíl obcí na celkových investicích, padlo to tady také od někoho, je – a já mám skutečně čísla z ministerstva financí – je zhruba 40 %.

Teď myslím investiční výdaje. Na celkových investičních výdajích veřejného sektoru se obce podílejí asi 40 %. A v loňském roce, tzn. ke konci roku 2019, obce měli proinvestováno ze svých plánovaných investic 68 % a kraje asi 69 %. Takže je tam určitě prostor. A to bylo právě předmětem schůzky se Svazem měst a obcí. My jsme se tam jednoznačně domluvili a teď je to na straně Svazu, měst a obcí, který to má poslat paní ministryni Dostálové, že chceme masivně podpořit investice v jednotlivých městech, krajích a obcích. Chceme, aby se aktualizoval zásobník projektů, protože paní ministryně ho měla někdy z loňského roku. Chceme skutečně, aby Svaz měst a obcí poslal projekty, kde je připraveno stavební povolení, které mohlo být realizováno, a chceme masivně podpořit investiční. Protože to je to, co ekonomice pomůže a co věřím, že nás zachrání. Ty investice. A musíme je dělat společně. Takže my chceme toto podpořit a chceme, aby se investovalo. A věřte, že tak, jak podporu máme připravenou, teď čekáme na projekty, a tak, jak to máme naplánováno, tak se tento propad vrátí. A vrátí se nám i tou multiplikací a vrátí se nám všem společně. Protože jsme skutečně na jedné lodi. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám také děkuji, paní ministryně, a určitě se všichni těšíme, až se nám to vrátí do toho společného hrnce. A já se chci zeptat, zdali si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodaj ústavně-právního výboru pan Tomáš Goláň? Nepřeje. Já ještě dokončím tohle a pak uděláme přestávku. Souhlas? Pane senátore Červíčku, já dokončím zpravodaje a pak bychom udělali přestávku, ano. Tak děkuji, pane senátore. A pak je tady ještě pan zpravodaj garančního výboru, prosím vás, pane senátore, abyste se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak o co byla delší a bohatší rozprava, tak o to já se pokusím býti stručnější. V rozpravě, která skutečně byla místy emotivní, bylo předneseno 30 diskuzních příspěvků. V těchto 30 diskuzních příspěvcích vystoupilo několik senátorů dvakrát. A to 4 senátoři a 5 senátorů vystoupilo dokonce třikrát. Nicméně, co se týká toho nejdůležitějšího, a to bude naše hlasování po té 15minutové přestávce, tak tady byl podán návrh schválit zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, který je z ústavně-právního výboru. Návrh

na zamítnutí nebyl podán. Takže já po přestávce poprosím, pane předsedající, abyste nechal nejprve hlasovat o schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pokud nebude tento zákon schválen, tak po podrobné rozpravě jsou avizovány dva pozměňovací návrhy, jestli jsem to pochopil správně. Jeden paní senátorky Jelínkové, jeden paní senátorky Seitlové. Plus je na stole ještě usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

To je tedy po té případné podrobné rozpravě. A poté samozřejmě budeme také ještě hlasovat o doplňkovém usnesení, které bylo podáno nakonec senátory Vilímcem, Nytrou, Červíčkem, Vystrčilem a senátorkami Jelínkovou a Chmelovou, jakožto konsenzus. A poté asi bychom o něm hlasovali na závěr, případně ho tady ještě jednou budu moci přečíst, pokud bude zájem. Takže prozatím děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a já přerušuji jednání. Teď máme 17:48, takže do 18:03.

(Jednání přerušeno v 17.48 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.03 hodin.)

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady nevidím z mé strany pravou část Senátu, což je klub ODS. A ten požádal o 15minutovou přestávku, takže hlasujeme. Já bych byl kolegiální. Vytáhněme karty, ano, to je dobrý návrh. Možná, že to je úmysl.

Odhlásil jsem všechny. A já se zeptám jenom kolegy Buriana, jestli přijde ještě zbytek, nebo je to úmysl? Já jsem neodhlásil? Aha, tak já jdu odhlašovat znovu, získávám čas.

Jste všichni přihlášeni, já budu konstatovat, že nás tady je aktuálně 52 senátorek a senátorů, 54, a aktuální kvorum máme 28. Čili já všechny svolám znělkou sem do jednacího sálu.

Nikdo další nedorazil, čili máme tady jediný návrh schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já konstatuji, že v sále je přítomno 55 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 28 a zahajuji hlasování.

Kdo jste pro novelu toho zákona tak, jak byl předložen. Pro schválení. Zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Tady je mi našeptáváno, že to bylo zmatečné hlasování. Ale zmatečné nebylo. Prosím, ano, technická.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já se domnívám, že hlasování zmatečné bylo, neboť jsme všichni věděli, že klub Občanské demokratické strany přijde. Jestli jsme to nevěděli, tak to si myslím, že nehrajeme fér. Já si myslím, že senátor Faktor to tady jasně řekl. To znamená, že to hlasování bylo zmatečné a mělo by se hlasovat znovu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane garanční zpravodaji, já se vás tedy ptám, jestli dáváte návrh na nové hlasování? (Pan Větrovský: „Ano.“) Takže teď vidíme, že přichází zástupci klubu ODS. Já tedy nebudu nikoho svolávat znělkou, protože tady všichni jsme. (Ruch v sále.) Takže jen, aby to bylo... Takže upřesnění je, že musíme nejdříve hlasovat o námitce. My už jsme vlastně to hlasování jednou udělali, takže teď tady byla vznesena námitka, že to bylo zmatečné hlasování. A já dávám rovnou hlasovat o tom, zdali jste pro, že to bylo zmatečné, anebo ne.

Takže zahajuji hlasování. Aktuální kvorum je 35, přítomno je 69 senátorek a senátorů, spouštím hlasování. Kdo jste pro, že předchozí hlasování bylo zmatečné, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 13 ve věci námitky při kvoru 36 pro bylo 39, proti bylo 8, čili námitka byla schválena. To znamená, budeme znovu hlasovat o tom návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A jelikož tady všichni jsme, tak zahajuji hned hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Přihlásit se, ano? Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ne. Při hlasování č. 14 schválit návrh zákona při kvóru 37, pro bylo 27, proti 3, tento návrh byl zamítnut. Takže tím se dostáváme do podrobné rozpravy a já mohu konstatovat, že tady máme 1 návrh výborový a pak tady máme ještě dva výbory nebo dva pozměňovací návrhy. Je to paní senátorka Seitlová a paní senátorka Jelínková. Já bych ji poprosil potom, aby zpravodaj garanční sledoval a aby se k těmto věcem vyjadřoval a provedl nás následně hlasováním. Takže zatím... tak už se nám hlásí paní senátorka Šárka Jelínková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vám načetla pozměňovací návrh můj, paní senátorky Renaty Chmelové a pan senátora Jiřího Čunka. Bod 1, v článku 1 za bod 7 vložit nový bod 8, který zní:

8. v § 6, odstavec 2 včetně poznámky pod čarou číslo 1 zní (2) kompenzační bonus je příspěvkem fyzické osobě hrazeným ze státního rozpočtu. § 7, odstavec 1, písmeno S zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla ve znění pozdějších předpisů. Následující body přeznačit.

Zadruhé za článek 1 vložit nový článek II, který včetně nadpisů zní:

Článek II, přechodné ustanovení, kompenzační bonus, na který vznikl nárok před účinností tohoto zákona, je příspěvkem fyzické osobě, hrazeným ze státního rozpočtu. Následující článek II označit jako článek III.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, já bych si dovolila přečíst pozměňovací návrh, který se týká odstranění příkopů, jak o nich mluvila paní ministryně, tak aby jak společníci firem, tak OSVČ, pokud jsou současně pěstouny nebo dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, tak i pro obě skupiny platila tato výjimka, že mají nárok na kompenzační bonus. Takže já teď čtu pozměňovací návrh.

1. v článku I bodu 2 v § 2 na konci odstavce 1 tečku nahradit čárkou a doplnit písmeno c), které zní:

c) se jedná o funkci jednatele společnosti s ručením omezeným.

2. v článku I bodu 3 v § 2a, odstavec 2b, za slovem „společníkem“ vložit slova „zaměstnání v činnosti pedagogické nebo výkonu činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5, písmeno a, bodu 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění“.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. A protože nevidím nikoho jiného přihlášeného. Ano, technická? Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Holeček:  Pane předsedo, před hlasováním bych si vyžádal 3 minuty na poradu předsedy klubu, je-li to možné.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, já tedy dokončím větu. Děkuji všem, kteří se přihlásili do podrobné rozpravy. A jelikož se nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím. My tady máme vlastně připravené 3 návrhy, je tady ještě výborový návrh, a proto, protože zde bylo požádáno o 3 minuty, je 18:15, takže 18:18 se sejdeme. Přerušuji na chvíli jednání pléna Senátu.

Přerušení 18:15-18:18

Zahájení po přerušení 18:15-18:18

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Poprosím kolegy, aby zaujali místa v lavicích. Čas 3 minut na přestávku právě propršel. Paní ministryně pospíchá do Poslanecké sněmovny, tak chci poprosit všechny diskutující, prosím, můžeme pokračovat v jednání? Zeptám se paní navrhovatelky, zdali chce vystoupit se závěrečným slovem? Nechce, vzdává se toho, děkuji, paní navrhovatelko. Ptám se, zdali si přeje vystoupit v podrobné rozpravě zpravodaj ústavně-právního výboru, pan Goláň, senátor? Nechce, děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se prosím k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak do podrobné rozpravy evidujeme v podstatě 3 návrhy. První je návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, druhý je pozměňovací návrh paní senátorky Šárky Jelínkové a třetí je návrh paní senátorky Jitky Seitlové. Já navrhuji, abychom nejdříve hlasovali o návrhu výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pokud tento návrh projde, je návrh senátorky Jelínkové podle mne nehlasovatelný.

A následně jako poslední bychom měli hlasovat o návrhu paní senátorky Seitlové. Pokud neprojde návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, následně bychom měli hlasovat o návrhu paní senátorky Šárky Jelínkové. A poté o návrhu paní senátorky Jitky Seitlové, takový je můj návrh pro hlasovací proceduru, pane předsedající.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Přihlásila se paní místopředsedkyně klubu KDU-ČSL, paní Šárka Jelínková s technickou, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Já bych chtěla požádat, aby rozhodl Senát, o kterém pozměňovacím návrhu budeme hlasovat jako první, jestli o mém, nebo o výborovém. Může rozhodnout i Senát.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  To už tady bylo ale řečeno. To... takže pane zpravodaji, ještě jednou, já jsem to pochopil, že první o výborovém budeme hlasovat?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já jsem navrhoval, aby první se hlasovalo o výborovém hlasování. Nicméně pokud předsedkyně klubu KDU-ČSL žádá, aby se hlasovalo nejprve o jejím návrhu, asi bychom měli o této proceduře rozhodnout hlasováním Senátu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, já vám děkuji a mám tady další technickou. Předseda klubu STAN, Petr Holeček, máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Holeček:  Ano, děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl podpořit tady paní kolegyni Jelínkovou. Po dohodě s předsedy ostatních klubů preferujeme, abychom si odsouhlasili, že budeme o návrhu paní senátorky Jelínkové hlasovat jako o prvním návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ano, děkuji za upřesnění. Prosím garančního zpravodaje, aby zaujal místo tady a provedl nás tím hlasováním. A já si dovolím mezitím spustit znělku a sezvat zbývající senátory a senátorky, kteří jsou mimo.

Takže jsme tady všichni byli, nikdo nepřišel. Takže měli bychom hlasovat o prvním návrhu pozměňovacím, který dala paní senátorka Šárka Jelínková. A poprosím...

Senátor Jaroslav Větrovský:  My bychom nejprve asi, pane předsedající, měli hlasovat o té proceduře. To znamená o tom, zda nejprve, zda budeme hlasovat jako o pozměňovacím návrhu paní senátorky Šárky Jelínkové jako o prvním návrhu. O tom bychom asi teď měli, prosím, hlasovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Ale nemůžeme odsouhlasit rovnou i ten postup? Jenom ten jeden, dobře. Takže já dávám hlasovat. Aktuálně máme přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37. Kdo jste pro pozměňovací návrh Šárky Jelínkové? Jé, pardon. Ruším vše. Zmateční. Že se bude hlasovat jako o prvním, jo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já to ještě jednou shrnu. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, procedurálním.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Takže oprava, budeme hlasovat o procedurálním návrhu, že první návrh, který budeme hlasovat, pozměňovací, bude návrh paní kolegyně Šárky Jelínkové. Zahajuji hlasování. Aktuální kvórum je 37, máme přítomno 72 senátorek a senátorů. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování číslo 16, procedurálním návrhu, bylo pro 51 při kvóru 37, proti byli 4, tento návrh byl schválen.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Protože jsme si schválili změnu procedury, tak jak navrhovala paní senátorka Jelínková a pan senátor Holeček, tak já bych prosil, abyste, pane předsedající, nejprve nechal hlasovat v podrobné rozpravě o pozměňovacím návrhu senátorů Šárky Jelínkové, Renaty Chmelové a Jiřího Čunka. Pozměňovací návrh konkretizuje vyplácení kompenzačního bonusu, a to tak, že náklady na kompenzační bonus ponese státní rozpočet. Jednou větou jsem si dovolil připomenout, o čem budeme hlasovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane zpravodaji. Zeptám se paní navrhovatelky na její stanovisko?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji. A vás, pane garanční zpravodaji?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Negativní. Děkuji, čili můžeme přistoupit k hlasování. Jsme tu všichni. Aktuálně přítomno 72, kvórum 37, kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování číslo 17 o pozměňovacím návrhu Šárky Jelínkové při kvóru 37 pro bylo 48, proti bylo 9. Tento návrh byl schválen.

Ano, pane garanční zpravodaji, další hlasování?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Podle mého názoru se tímto stalo usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu nehlasovatelné a měli bychom hlasovat tedy o pozměňovacím návrhu Jitky Seitlové. Znění novely přijaté v Poslanecké sněmovně pozměňovacím návrhem zcela správně umožňuje získání kompenzačního bonusu pro OSVČ v případech, kdy jsou současně pěstouny. Pro novelou nyní zařazenou skupinu společníků malých společností s ručním omezeným, kteří jsou v obdobné situaci, však možnost získání bonusu, pokud jsou pěstouny, není stanovena. Tento pozměňovací návrh tedy řeší tuto situaci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji. A paní navrhovatelko, paní ministryně, vaše stanovisko?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Nesouhlasné. A stanovisko garančního zpravodaje?

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Neutrální. Čili já vás nebudu svolávat, jsme tady pořád všichni a můžeme přistoupit k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 37, zahajuji hlasování.

Kdo jste pro tento pozměňovací návrh, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zmáčkněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Konstatuji, že při hlasování číslo 18, což je druhý pozměňovací návrh, při kvóru 37 pro bylo 61, proti nebyl nikdo, tento návrh byl schválen. A nyní přistoupíme ke schválení nebo neschválení zákona jako celku. Já... ano, paní ministryně, máte slovo ještě?

Jo, takže se s námi loučíte. Děkujeme za trpělivost. Já zahájím hlasování o zákoně s našimi pozměňovacími návrhy. Aktuálně je přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvórum 37. Zahajuji hlasování o zákoně včetně dvou pozměňovacích návrhů, jak jsme je schválili.

Takže kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO.

Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 19, vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny, při kvóru 37 pro bylo 58, proti byli 2. Tento návrh byl schválen.

A nyní v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 300/2017 Sb., stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Jaroslav Větrovský... Vzdává se. Jitka Seitlová, ukazujete na ni? Nebo Šárka Jelínková? Šárka Jelínková jako první, prosím vás, druhý navržený je Tomáš Goláň. Taky nechce... Jitka Seitlová jako druhá. A ještě nějaký třetí... A Michael Canov! Nebudu jména opakovat. Dávám rovnou o tomto návrhu hlasovat. Prosím vás, kdo jste pro tento návrh, aby nás zastupovali tito senátoři v Poslanecké sněmovně, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Při hlasování č. 20, kdy jsme pověřili naše zástupce do Poslanecké sněmovny, při kvóru 37 pro bylo 67, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.

A teď tady jsou ještě doprovodná usnesení... Jedno nebo dvě?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Máme tady návrh jednoho doprovodného usnesení, původně jsme měli dvou, nicméně konsensem vzniklo jedno, já se domnívám, že při výsledku hlasování je doprovodné usnesení naprosto nelogické, proto jestli někdo za předkladatele se k tomu vyjádří...

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pokud jsem sledoval rozpravu, tak kolega Nytra v podstatě přečetl celé znění, takže pan senátor Červíček se k tomu...

Senátor Martin Červíček:  Děkuji, já jsem jeden z předkladatelů návrhu usnesení, potvrzuji slova zpravodaje, v tuto chvíli je nehlasovatelné, usnesení proto je staženo. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, děkuji navrhovatelce, která už odešla, ale udělal jsem to předtím, zároveň děkuji zpravodajům a my se tady vyměníme.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, budeme pokračovat. Žádná přestávka není. S procedurálním návrhem se hlásí paní předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová, prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Po předchozí dohodě s předsedy ostatních senátorských klubů si dovoluji podat procedurální návrh, a to sice prodloužit časový limit pro jednání a hlasování po 19. hodině, ale současně jsme domluveni, jednání i hlasování po 21. hodině. Děkuji vám za podporu tohoto procedurálního návrhu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je tady procedurální návrh, abychom jednali i hlasovali po 19. i po 21. hodině. Nevidím nikoho jiného s žádným jiným návrhem, takže spouštím znělku.

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu, abychom jednali a hlasovali po 19. i 21. hodině. Spouštím hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Skončilo hlasování, aktuálně přítomno 68, aktuální kvórum 35, hlasování č. 21, pro 58, schváleno, jednání i hlasování po 19. i 21. hodině.

A jsme už u bodu číslo 3, senátní tisk č. 253:

 

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 v oblasti sportu

Tisk č. 253

Předseda vlády Andrej Babiš, zastoupí jej ministr mládeže, školství a tělovýchovy, Robert Plaga. Prosím, pane ministře, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Život přináší různé situace, nebývá asi časté, že by ministr, z jehož agendy odplouvá agenda sportu na novou agenturu, obhajoval nový zákon, kdy tím předkladatelem je Národní sportovní agentura, prostřednictvím, tím, že nemá svého ministra sportu, prostřednictvím premiéra.

Přesto mi dovolte říct, že si myslím, že ten zákon, tak jak je koncipován, tak v podstatě řeší to přechodné období, protože při koncipování přechodných ustanovení zákona o podpoře sportu nikdo nepočítal s tím, že přijde covid-19 a nějaká krize, takže ten plynulý přechod agendy sportu z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kdy ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo tím, kdo měl do konce roku 2019 vypsat výzvy v roce 2020, je zadministrovat, v roce 2021 ukončit, zatímco agentura měla plynule navázat tím, že v roce 2020 vypíše výzvy, ale výplata prostředků proběhne až v roce 2021, tak tento plán, myslím si, že byl dobrý, ale nepočítal s tím, že může nastat nějaký nouzový stav, kdy my už v roce 2020 výzvy jako ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypisovat nemůžeme, zatímco agentura výzvy vypisovat může, ale zase nemůže proplácet. To znamená, předkládaný návrh, který je označovaný jako SARS-CoV-2 v oblasti sportu, tak právě řeší tuto zónu, kterou jsme nepostili, nebo nepostihla sněmovna ani Senát při schvalování tohoto zákona o podpoře sportu, a toho přechodného ustanovení a přechodného období, vzhledem k té nouzové situaci je zde zákon, který umožňuje Národní sportovní agentuře kromě toho, že v roce 2020 vypíše výzvy, předpokládám, že vypíše i ty výzvy standardní, v dostatečném časovém předstihu, tak, aby sportovní prostředí, které si v letošním roce, troufnu říct, pílí úředníků ministerstva školství zaslouží pochvalu, protože i v dobách covidových se nám podařilo třeba v mém klubu nekrátit prostředky, už v tuto chvíli jsme významně rychlejší než v tom minulém roce, kdy s tou výplatou těch prostředků problémy byly, tak pevně doufám, že agentura naváže na tu rychlost, kterou se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v letošním roce pyšnit, při výplatě jak zimních sportů v oblasti reprezentace, jak v oblasti podpory talentů, tedy sportovců, až do věku 23 let, jak u organizace sportu, tak v programu Můj klub. Ale navíc, a proto je zde tento návrh zákona, je potřeba z pohledu Národní sportovní agentury, aby mohli nejenom vypisovat, ale aby mohli adresovat nějakou intervenci již v tomto roce, nejenom tím, že dají rozhodnutí, tu výzvu, kterou vyhlásili, tak vyhodnotí, ale zároveň poslali i peníze těžce zkoušenému sportovnímu prostředí, na druhou stranu, kdo dnes není těžce zkoušený...

Takže tento návrh pouze upravuje ten původní návrh, který počítal s plynulým přechodem, urychluje v podstatě náběh Národní sportovní agentury jako toho obstaravatele, toho, kdo vypisuje dotace, zároveň vyplácí prostředky do sportovního prostředí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, pane ministře, pane navrhovateli, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 253/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 253/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jaromíra Vítková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Cílem návrhu zákona je vytvoření podmínek pro zmírnění dopadu epidemie koronaviru označeného jako SARS-CoV-2 v oblasti sportu prostřednictvím Národní sportovní agentury.

Tak jak uvedl pan ministr, jde o to, aby se překlenulo toto přechodné období, aby do sportovních klubů mohly plynout dotace, a to, jak je avizováno, až ve výši 1 miliardy korun. Návrh právě umožňuje, aby tyto finanční prostředky administrovala Národní sportovní agentura. Já jsem se zúčastnila výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu v Poslanecké sněmovně, kde právě tento tisk projednávali, obhajoval tam pan poslanec Milan Hnilička. Za ministerstvo školství pan náměstek Kovář. Následně v Poslanecké sněmovně hlasovalo 86 poslanců pro z 98 přítomných, proti nebyl nikdo. Dále jsem komunikovala ve svém obvodu se sportovními kluby, abych měla přehled o jejich názorech a zpětnou vazbu. Proto když jsem seznámila podvýbor pro sport našeho výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. se svojí zpravodajskou zprávou, tak jsem rozšířila usnesení o doprovodné usnesení, které jste všichni obdrželi. Stejně jako podvýbor, tak i výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice 12. 5. doporučil Senátu schválit usnesení, vč. usnesení doprovodného. Co se týká doprovodného usnesení, podvýbor pro sport reaguje na situaci, že se má rozdělovat poměrně velká částka, v této chvíli ještě není znám program, takže v doprovodném usnesení požadujeme, aby podvýbor pro sport mohl spolupracovat s agenturou na přípravě pravidel programu, aby bylo jasně řečeno, kdo bude moci žádat, zda pouze sportovní kluby, neziskové organizace, nebo i příspěvkové organizace, nebo města a obce. Dále zda bude možné žádat energie, vodné, stočné, teplo, v případě ledních stadionů na chlazení, nebo zda bude možno žádat i na mzdy pro pracovníky, kteří při uzavření sportovišť přišli o možnost pracovat a také tedy ztratili nárok na odměnu. Dále také jsme diskutovali a v podstatě v daném usnesení je problém s dětmi a mládeží,v případě, že rodiče budou žádat zpět finanční prostředky za období, kdy děti nemohly sportovat.

Důležité je také usnesení, které by mělo z podvýboru pro sport umožnit na závěr administrace tohoto programu mít přehled o tom, kolik finančních prostředků se vynaložilo a za jakým účelem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, paní zpravodajko, za přednesenou zprávu, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Antl? Prosím, přeje, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za slovo, dobrý den všem, vážený pane předsedo, ctěný pane ministře, milé dámy senátorky a stejně milí pánové senátoři. Já budu jako obvykle velmi stručný, tady bylo řečeno vše k legislativnímu procesu i k obsahu, ale já přece jenom bych lehce a velmi rychle shrnul obecnou rozpravu v našem ústavně-právního výboru, ostatně to je moje povinnost. Já bych vám jenom připomněl, že my jsme tady hlasovali o zřízení Národní sportovní agentury 3. 5., pokud si vzpomínám, loňského roku, ale sám jsem upozornil, že tím se nezabývejme, byli jsme přehlasováni 102 hlasy v dolní komoře českého parlamentu. Já bych chtěl zdůraznit hlavně to, že my jsme se zabývali ze všech hledisek tím návrhem, měli jsme pochybnosti, zejména jsem je projevil já, protože jsem opakoval to, co už jsme projednávali. V podstatě my jsme zohlednili, a to děkuji, je tady, vidím, ano, pana doktora Novotného z legislativního odboru horní komory českého parlamentu, i jeho připomínky, já jsem je tam přečetl, protože sám bych to tak pregnantně nesdělil, z toho my jsme vyvodili, resp. já jsem vyvodil tři možnosti, když se podíváte do jednacího řádu, já je řeknu pozpátku, to znamená, zdali pozměňovací návrh, to jsou přechodná ustanovení, je tam námitka 13 přechodných ustanovení, která je jako námitka v pořádku, přechodná ustanovení nejsou. To znamená, že jsme se i tím zabývali. Druhá v pozadí je zamítnutí. To znamená, zdali zamítnout návrh. I proto, že NSA jako taková, čtu česky, tedy říkám česky, vlastně podle nás neměla vzniknout, aspoň tak jak vznikla. Třetí byl uvažovaný návrh na schválení. Schválení jenom proto, já jsem to zdůvodňoval a znova to říkám, proto dejme Národní sportovní agentuře, která, jak jsme z projevu pana předsedy Hniličky postřehli, oni to chtějí, chtějí to o rok dřív, jsou připraveni, údajně, takže my jsme jim řekli nebo panu Hniličkovi jsme řekli, ať si vzpomene na to, že v podstatě, já to nemám rád, to slovo, ale musím to říct, protože tehdy to tak bylo i na plénu, jsme ho grilovali. A v podstatě jsme mu připomněli, zejména já, jeho případnou trestní odpovědnost, pokud se objeví v sestavě toho týmu Národní sportovní agentury některá jména, ta tam jsou, když se podíváte. Ta tam jsou zcela jasně. Takže trošku, já to mám ve své zpravodajské zprávě, trošku posměšná poznámka s ohledem na to, jestli je tam nějaké riziko zneužití peněz. Ale hlavně jsem řekl, dobře, tak o rok dřív, dejme to, o rok dřív budeme přezkoumávat, zdali skutečně peníze jdou do cílových organizací tělovýchovných, to znamená, zdali jdou k nám do senátních obvodů, potažmo do okresů, zdali to dostanou skutečně sportovní organizace, protože víme, že to půjde přes ČUS, víme, kdo tam je, přes olympijský výbor, on nás ujistil, znovu mluvím, nikoli o panu ministrovi, pan ministr je ten, který otupil svou přítomností ostří mých poznámek, protože jeho si nesmírně vážím, tak byli jsme ujištěni, že to mají všechno v rukou, že vědí, že my to pocítíme ve svých regionech, že peníze půjdou tam, kam mají. V tuto chvíli, to říkám znova, co jsem řekl v tamtu chvíli.

Ano, schvalme to a budeme o rok dřív vědět, jak se zachází s prostředky, zdali Národní sportovní agentura je přesně ten úřad, který dovede objektivně a funkcionálně správně rozdělit peníze, které jsou jim svěřeny. Znovu říkám, já o tom trochu pochybuji, ale přesto, nepřečtu vám to usnesení, protože vy to máte k dispozici, jenom to shrnu, jak je mým zvykem, to znamená první bod je ten, že doporučujeme ke schválení ve znění Poslanecké sněmovny, druhý bod je Antl zpravodaj, to jsem teď právě provedl, a třetí bod je Antl coby předseda ústavně-právního výboru zpravil vás, ctěný pane předsedo horní komory českého Parlamentu, a vy si na to nepochybně vzpomínáte, takže jsme splnili vše. To je ve stručnosti vše. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, ctěný pane předsedo, a já se zeptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho, otevírám obecnou rozpravu.

Do obecné rozpravy se jako první hlásí pan 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička, připraví se Jaroslav Větrovský.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou, hezký podvečer všem. Samozřejmě si uvědomuji, jak v obtížné jsme situaci, jak těžce je zkoušený nejenom sport, samozřejmě, patří do naší společnosti a jak je potřeba některé věci udělat. Ale navazuji na to, co říkal pan předseda ústavně-právního výboru. Jisté pochybnosti zůstaly i potom, co jsme před nějakou dobou měli velké pochybnosti vůbec o vzniku této agentury a ty mé pochybnosti se prohlubují i teď. Na jednání podvýboru pro sport jsem položil panu poslanci, tedy předsedovi agentury otázku, jak se budou peníze, které stát se rozhodl teď jaksi navíc dát do sportu, tu miliardu, o které se zmínil i pan ministr, jak je budou rozdělovat, jakým způsobem. Nevěděl, neznal, nemají to ještě připraveno. Mé pochybnosti v tomto směru jsou veliké a nemohu s čistým svědomím pro toto hlasovat, i když si uvědomuji, že sport je jedním z těžce zkoušených odvětví. Opravdu nemám nejmenší představu, jak se to bude rozdělovat, jak se bude postupovat, navíc ministerstvo školství a mládeže veškerou svoji agendou rozděluje dotace, které mu ještě pro letošek řádně příslušely, tam to běží bezproblémově letos. To je všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Dalším přihlášeným Jaroslav Větrovský, připraví se Ivo Valenta. Prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Sport je nepochybně obrovský fenomén, já bych chtěl vyjádřit podporu zákonu, protože si myslím, že pokud přijde do sportovního prostředí miliarda korun, tak je to obrovský přínos. Myslím si a bylo nám to i řečeno, pokud si to dobře pamatuji, na jednání podvýboru pro sport, tak by ty peníze měly být rozdělovány ekvivalentně nebo velmi podobně tomu, jako jsou rozdělovány peníze pro velmi úspěšný program Můj klub, který ministerstvo školství spravuje a spravuje to výtečně. Takto nám to aspoň bylo sděleno, že takto by to nějakým způsobem mělo probíhat. Velmi jsem byl rád, že paní zpravodajka na jednání podvýboru připravila to doprovodné usnesení, protože v doprovodném usnesení je řečeno to, že by měla Národní sportovní agentura nějakým způsobem participovat při přípravě programu budoucího dotačního programu s podvýborem pro sport a my bychom tam, věřím, mohli přinášet podněty tak, aby skutečně prostředky šly rovnou na oddíly a nikoliv prostřednictvím střešních sportovních organizací, ale přímo právě na ty kluby. Pro mě bude třeba velmi zajímavé a budu zásadní, budu sledovat, zda třeba budou moci býti oprávněnými žadateli dlouhodobí nájemci, to znamená ne pouze vlastníci sportovní infrastruktury, ale dlouhodobí nájemci, kteří se starají o sportoviště, to si myslím, že bude velmi, velmi zásadní a tím sportovním prostředím to nepochybně hýbe. Ale pane ministře, teď bych potřeboval pozornost vaši chvilku, já si ji takto dovolím vynutit, měl bych prosbu a myslím, že mohu napřímo vás oslovit a to je záležitost, která se týká s dojetím vašeho odboru na ministerstvu školství. Myslím si, že i vzhledem k té době, která teď je, kdy města a obce budou různě přehodnocovat své investiční potřeby, může zbýt a já to konzultuji s panem náměstkem Kolářem, který je velmi, velmi vstřícný, tak tam může zbýt spousta prostředků na investice. Chtěl bych poprosit, aby prostředky přišly do sportu, zda byste se nepokusili nějakým způsobem, vím, že je to harakiri a že je to téměř nemožné, ale myslím si, že sport by si to zasloužil. Vypsat ještě nějaký dotační program nebo třeba zvýšit míru dotačních prostředků u investičních akcí, které jste podpořili. Ale aby prostředky, které máte alokovány v programech na ministerstvu školství, které by měly přijít do sportu, tak aby tam skutečně přišly a aby se – řeknu to možná teď příkře – ale aby se na konci roku neúčtovaly se státním rozpočtem a neskončily ve státním rozpočtu, kde budou kapkou v moři, kdežto ve sportovním prostředí by mohly hodně, hodně pomoci. V minulém bodu našeho jednání pléna Senátu tady velmi hovořilo o investicích a myslím si, že investice do sportu se nám vrací mnohonásobně. Takže já o toto velmi snažně prosím. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Pan senátor Valenta jako další přihlášený, připraví se Zdeněk Nytra.

Senátor Ivo Valenta:  Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, ještě jednou. Samozřejmě vítám jakoukoli podporu sportu a to dlouhodobě, protože sám jsem velkým sponzorem různých soutěží anebo dětských sportů, a to prostředí vnímám velmi pozorně. Jsem rád, že je tady takový program, byť jsem vždycky byl zastáncem spíš samostatného ministerstva sportu, nicméně to tady nechci teď předkládat. Měl bych pár otázek na pana ministra, já také bych byl rád, pane ministře, jestli mohu, také bych měl pár nějakých otázek, ano? Tady už padly řekněme některé dotazy a některé připomínky z podvýboru pro sport, jenom bych možná konkretizoval. Jak přesné programy budou vypsány a kdo bude oprávněným žadatelem, pokud už to víme anebo kdy bychom se to mohli dozvědět, kdy budou programy vypsány, jaká bude lhůta na předložení žádostí a kdy je možné reálně počítat, že peníze připutují sportovcům? S jakou výší finanční pomoci je možné počítat, jestli je to ta miliarda nebo jestli to bude méně, více a jestli zvládne vůbec Národní sportovní agentura jednoduchým způsobem administrovat tak velké množství žádostí a dotací? A možná ještě na závěr. Pan Hnilička avizoval, že v rámci záchranného programu se bude podporovat pouze sportovní organizace, které provozují sportoviště, vyloučené že budou s.r.o. a sportoviště městem provozované. Chtěl bych se přimluvit, aby zvlášť a hlavně ty městské nebyly opomenuty, protože tam je myslím velká péče městských sportovišť, i když vezmu i Hradiště atd., je to vlastněné městem, aby se nezapomnělo i tam nasměřovat finance. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Pan ministr se hlásí, že můžeme odpovídat, samozřejmě, pane ministře, vy můžete odpovídat kdykoliv, prosím, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji. Protože předpokládám, že dotazy se budou kupit, tak ať nereaguji v nějakém bloku, abych na něco nezapomněl, tak jsem si dovolil s přednostním právem vystoupit.

Začnu odzadu, to znamená konkrétní podmínky programu, konkrétní podmínky, termíny vyhlášení, termíny k podávání žádostí i de facto jednotlivé parametry toho, kdo bude podporován, tak vám sdělit bohužel nemohu. Týká se to samozřejmě Národní sportovní agentury. Vím – protože jsem stejný bod obhajoval i ve sněmovně - tak Milan Hnilička avizoval, že o konkrétních parametrech velmi intenzivně bude jednat. Myslím si, že je namístě, a myslím si, že v tomto duchu jednaly i výbory do této chvíle, aby Národní sportovní agentura před vyhlášením těchto programů informovala horní komoru o tom, jakým způsobem je to nastaveno, aby se ukázalo, že program je nastaven správně včetně alokace. Alokace se odhaduje někam k miliardě korun, ale samozřejmě nejsem schopen, přiznávám upřímně, nejsem schopen říct parametry, protože Národní sportovní agentura říkala, že o parametrech a přesném zacílení programu bude jednat. Tento zákon pouze otevírá možnost nástroj využít.

Myslím si, že je naprosto legitimní, aby stejně jako to bylo v případě ministerstva školství, kdy nás podvýbor pro sport, respektive výbor vždy vyzýval k tomu, abychom řekli průběh čerpání, průběh celého toho procesu a zacílení jednotlivých programů, tak úplně stejně se postupovalo u toho chystaného programu. Já pevně věřím, že Milan Hnilička je připraven, a jakmile bude program nachystán, bude schvalován, tak samozřejmě tím, že ho připravuje naprosto transparentně, tak je připraven i reportovat Senátu. Nechci mluvit za něj, ale předpokládám to, protože celou dobu k tomu přistupuje skutečně tak, že to je pomoc sportovnímu prostředí ČR, která má reagovat na covid II., takže já předpokládám, že není žádný problém v tom, aby Senát byl průběžně seznamován s tím, jak je výzva koncipována, jak probíhá proces hodnocení, v jakých termínech, úplně stejně jako já jsem reportoval opakovaně Senátu o, byť třeba problémovém, vyplácení mého klubu nebo zpožděném vyplácení mého klubu. Já jsem rád, že letos se mohu pyšnit a možná to provedu v druhé části svého vystoupení, v nějaké další reakci, tím, že můj klub v tuto chvíli, díky tomu, že se mu intenzivně věnujeme i v době kovidové, kdy zaměstnanci jsou částečně na home officech, tak se podařilo projít žádosti, kterých je 6,5 tisíce v letošním roce. Co se týká otázky pana senátora Větrovského na investice, mohu říci, že v letošním roce díky zapojení nespotřebovaných výdajů ministerstva školství, tak do oblasti investic rozdělujeme přes 2 miliardy korun, 2,2 miliardy korun. Samozřejmě nemůžeme podle toho zákona vypsat další výzvu, ale co můžeme a o to se snažíme v maximální možné míře, uspokojit projekty, pokud je budou schopni realizovat. Mohu říct, že samozřejmě vnímáme i současnou situaci, která se třeba projevuje u toho, že byly zavřené úřady pro výzvu 2019, kdy když někdo potřeboval stavební úřad, tak stavební úřad teďka nefungoval. Toto všechno je záležitostí, které z toho terénu vnímáme a kovidovou krizi a přerušení fungování úřadů budeme zohledňovat i třeba v době realizace projektů jako takových. To znamená, pevně věřím, co se týká investic, tak letošní rok se podaří v maximální možné míře prostavět, zainvestovat do sportovní infrastruktury, která směřuje jak k městům, tak k tělovýchovným jednotám. Z logiky věci je vhodné, a doufám, že se to podaří, že prostředky, které by byly nespotřebovány z důvodu toho, že nebude třeba někdo schopen prostavět a prostředky do 15. 12. vrátí jako nespotřebované prostředky, protože dotace neproběhla, zpozdila se soutěž, stavební firma nebyla schopna to zrealizovat, tak budou vráceny zpátky a počítáme s tím, že budou převedeny agentuře a z oblasti sportu nezmizí, to je můj předpoklad. Samozřejmě předpokládám úplně stejný přístup na straně Národní sportovní agentury a doufám, že úplně stejně budeme postupovat v případě toho hlavního garanta této operace, což je Ministerstvo financí ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a dalším přihlášeným pan senátor Nytra, za ním Mikuláš Bek.

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený ministře, vážené dámy a vážení pánové. Já jsem se chtěl původně zeptat, jestli dotace, a teď mě prosím neberte za slovo, je to nadsázka, jestli miliarda bude přidělena SK Slavia Praha, anebo jak bude rozdělena? Ale ona diskuse je v podstatě zbytečná. A teď se vracím k tomu zákona, na základě kterého vlastně Národní sportovní agentura vznikla. My jsme tady na to upozorňovali. Pan předseda a je úplně jedno, kdo jím je, nemůže předkládat návrhy Poslanecké sněmovně, nemůže předkládat návrhy Senátu. Dneska to odskákal ministr školství, protože to v podstatě ještě patří do jeho ranku. Já vůbec nezpochybňuji obsah zákona, i když mě překvapilo, proč je to samostatný zákon a proč to není novelou té 115, ale budiž, cesty jsou různé. A obě nebo všechny mohou vést k tomu společnému cíli. Takže já budu věřit tomu, že nedáváme bianco šek v úhrnné hodnotě 1 miliardy korun, ale jenom povzdech, že to, co jsme tady říkali při vzniku Národní sportovní agentury se v tuto chvíli v podstatě v plné míře potvrzuje. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji panu senátorovi a dalším přihlášeným pan senátor Mikuláš Bek. Připraví se pan Michael Canov.

Senátor Mikuláš Bek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já návrh nepodpořím ze 2 důvodů. Zaprvé z principiálních, protože jsem přesvědčen, že po všech těch skandálech není vhodné vysunovat tuhle agendu mimo přímou politickou zodpovědnost některého z členů vlády, to považuji za chybný krok. A zadruhé si myslím, že není dobré vystavovat bianco šek organizaci, která na svých vlastních webových stránkách v tuto chvíli píše, že organizační struktura úřadu se teprve připravuje. To považuji za hodně riskantní a za málo efektivní krok. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  To nevím, co se všechno připravuje. Pan senátor Michael Canov, připraví se Lukáš Wagenknecht.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem původně, když tady návrh šel do ústavně-právního výboru, tak jsem myslel, že předložím návrh na zamítnutí, protože jsem to považoval za nefér vůči Národní sportovní agentuře. Já sám jsem nehlasoval pro její vznik, byl jsem proti, nicméně respektuji to, že vznikla. Ale ona ještě letos právě nemá, jak teď řekl právě kolega Bek, některé pravomoce. Například tam aspoň logicky nemá, aspoň tak mi to vysvětlil pan ministr, nemá tam převedené jako zaměstnance původně z ministerstva v současnosti. Takže nechápu, jak to chce dělat, když toto mít nebude.

Nicméně tedy vzhledem k tomu, že s tím přišel sám pan Hnilička na ÚPV a chtěl to, tak jsem mu říkal, že mu tedy v tom bránit nebudu, přestože tedy tam je ten dvoják, že 2 měsíce ze zákona to můžou teoreticky dělat obě instituce, to je jako závada právní. Ale co mě vůči ministerstvu tedy zarazilo, odůvodnění z ministerstva, když si přečtu, fakt je MŠMT je přitom v současné době zrovnoprávněno, neboť řeší aktuální problémy a tak dále, obnovení provozu škol a tak, to nechci rozebírat, jak to probíhá, ale to zaneprázdnění, na mě tady to působí, nezlobte se na mě, ale že tedy pracovníci sportovního odboru, jako kdyby se říkalo, že tedy si řekli, že se na všechno vykašlou, už nebudou nic dělat a hodí to na Národní sportovní agenturu. Aspoň takhle to působí, když si to člověk přečte. Takže jestli k tomu může být nějaké vysvětlení, pane ministře. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore. Pan ministr se hned hlásí s vysvětlením. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Samozřejmě děkuji za tu poznámku. Poznámka ve vztahu k tomu, zdali miliarda korun, avizovaná, neskončí u jednoho z klubů, já ho nebudu jmenovat, by, teď to s lehkou nadsázkou, záležela na preferencích, jestli Sparta nebo Slavia nebo Plzeň nebo jakýkoliv jiný tým. Podotýkám, že já jsem z Brna, ale vnímám vaši preferenci. A teď na tu... no já vnímám ten Baník, že jste říkal. A když to vrátím do té reálné roviny, prosím, tento zákon pouze otevírá možnost k tomu mimořádnému prostředku k tomu, aby agentura dříve než bude moci vyplácet, tak, nebo aby mohla dříve vyplácet, než bylo původně uvažováno, to je vlastně jediná změna. Je naprosto legitimní, budu upřímný, je naprosto legitimní, že se ptáte potom, jak bude miliarda využita. A já jsem na to tady odpovídal v tom úvodním slovu. V té chvíli to využití prostředků, nastavení programu je až věcí následnou, je věcí kontroly školského výboru sněmovny, respektive podvýboru pro sport. Je naprosto legitimní, pokud Senát se bude ptát, jak je program nastaven, přijme usnesení, že si pozve Národní sportovní agenturu, aby jim představila program, parametry programu a bude se k parametrům programu vyjadřovat. Jsou to 2 různé věci. V tuto chvíli je tu zákon, v něm nevidím žádný dohad, protože pouze říká urychleme to. A samozřejmě pochyby, které jsem samozřejmě zaznamenal z vystoupení, například pana senátora Beka, rozumím jim a je na Národní sportovní agentuře, aby tu rukavici ze země zvedla a přesvědčila dolní i horní komoru, že má jasný plán, co s těmi prostředky bude dělat, že má transparentně nebo bude mít transparentně nastavené to financování a že to takzvaně zvládne. A teď k té poslední části, která se týká ministerstva školství, kde budu naprosto adresný. Zdůvodnění, pokud jsem říkal, že jsme byli kritizováni jako MŠMT v předchozích letech, že výplata prostředků probíhala opožděně, tak se kritika soustředila převážně, musím říct, v minulém roce na vyplácení programu Můj klub. Je to daň za úspěch tohoto programu, který přímo klubům dává prostředky. A myslím si, že nikdo netušil na startu, ale možná se mýlím, možná ti, co to spouštěli, tušili, že to tak dopadne, ale potom náběhu nikdo podle mého názoru netušil, že bude 6,5 tisíce klubů, v minulém roce 5906 klubů nebo 26 klubů, které si budou žádat o přímou podporu ze státních prostředků.

Pár let zpátky stát přímo kluby nepodporoval, teď je podporuje. Přitom, kdy na MŠMT je ten počet těch úředníků limitně stejný jako v minulosti, kdy rozděloval dotace pouze, pouze těm svazům, pouze střešním organizacím, a nikoliv 6,5 tisícům klubů, které tam podají žádost. Došlo tam k navýšení počtu těch pracovníků, ale není to ve stejné míře jako předtím. To znamená, pokud byla neefektivita na ministerstvu školství, tak byla před rokem 2017, byla v době, kdy neexistoval program Můj klub a kdy na žádosti svazů tam byl zaměstnán odbor a fungoval tak, jak fungoval. To ponechám mimo dnešní debatu. Co se týká ministerstva školství a toho, proč to nedělají na Národní sportovní agentuře pracovníci ministerstva školství, podotýkám, je uzavřen a je dán delimitační protokol, který jasně říká, že dokud vše jelo na MŠMT, zaměstnanci byli u nás. Je jich 27. Národní sportovní agentura ve své důvodové zprávě počítá téměř s trojnásobným počtem zaměstnanců. Pokud se nepletu, pokud se pletu, omlouvám se. To znamená, že Národní sportovní agentura může od svého vzniku v minulém roce nabírat nové zaměstnance, a zároveň do té agentury přecházejí zaměstnanci plynule z MŠMT. Ve chvíli kdy jsme ztratili kompetenci ke strategiím, kompetencím, akčním plánům v oblasti sportu, přešlo oddělení koncepce, ta místa přešla k 1. 1. 2020 na agenturu. K 1. 6. přejde rejstřík sportovců z ministerstva školství na národní sportovní agenturu. Stejně s tím přejdou místa na Národní sportovní agenturu, to znamená, tady to není tak, že na ministerstvu školství zůstávají úředníci, a to si vyprošuji, byť vím, že jste to nemyslel zle, ale vysvětluji to. Tam to skutečně není tak, že by tam zůstávali úředníci, kteří se kopou nudou do zadku, zatímco navalujeme nějakou agendu na Národní sportovní agenturu. Nikoliv, ty agendy, tak jak byl vymyšleny, tak přecházejí společně s pracovními místy, stejně tak jako ten poslední velký balík pracovníků odejde k 1. 1. 2021 a pouze tam zůstávají nějaká 2 místa na to, aby dokončili ty investiční dotace, které se doúčtovávají až do toho dalšího roku. A ta místa následně přejdou také na národní sportovní agenturu, tedy na ministerstvu nezůstane žádné z těch míst, které se přímo věnují sportu. A zároveň Národní sportovní agentura disponuje v průběhu od začátku místy, které může využít na přípravu nových programů, nových výzev a na jejich administraci. Tedy jediná změna, ke které dochází tímto zákonem, je v tom, že nejenom že tu práci, kterou Národní sportovní agentura v letošním roce již má dělat, to znamená vypisuje ty výzvy, tak zároveň si k tomu přidává i tu agendu administrativní a výplatu těch dotací. A to je výzva pro Národní sportovní agenturu, a ne kritika MŠMT. A pokud se ptáte, co dělají úředníci z MŠMT, kteří se věnují agendě sportu, tak já už jsem řekl, že se chci pochlubit tím, že skutečně máme v oblasti reprezentace vyplaceno, zimní sporty šly jako první, vždy byl problém, že zimní sporty neměly peníze, když jim končila sezóna a přicházeli někdy v srpnu, zatímco ty zimní sporty prostě ty peníze potřebují jindy. Ty peníze byly vypláceny v průběhu února a března. Talent, druhý program, který jde na svazu, byl téměř také vyplacen. Co se týká organizace sportu, tedy toho, co dostávají svazy, tak to probíhá. A v tuto chvíli jsme v penězích výše, než jsme vyplatili za minulý rok jako celek, když odmyslím program Můj klub. V oblasti investičních dotací opět říkám, jsme zase v předstihu. Ano, jediná kritika v minulém roce, kdy už se nám dařilo vyplácet zimní sporty dříve, tak jediná kritika v minulém roce a částečně oprávněná, byť jsou objektivní důvody, proč to nefungovalo, tak se týkala programu Můj klub, kde jsme skutečně vypláceli až do konce tohoto roku. V tuto chvíli z 6,5 tisíc žádostí, již 6 tisíc žádostí prošlo kontrolou úředníků. Přes tisíc žádostí, pokud mám aktuální informace, opravuje informaci v rejstřících, to znamená počet členů v rejstřících. A ostatní žádosti jsou v nějakém procesu, některé jsou vyplacené a některé jsou na tom ping-pongu, který bohužel je v případě, že to nefunguje, ale to se člověk na ty kluby nemůže zlobit, elektronicky, tak v tom ping-pongu těch rozhodnutí, abychom to mohli před předběžnou řídící kontrolou vyplatit. To znamená, jsme výrazně v předstihu, co se týká rozhodnutí, co se týká vyplacených částek. A já pevně věřím, že to úředníci zvládnou. To znamená, to je ta odpověď na otázku, co dělají ti úředníci, jestli náhodou tam teďka nemají fraj, protože jsme to přehodili na Národní sportovní agenturu, skutečně ne. Agentura už měla více kapacit a měla by mít více kapacit, než mělo ministerstvo kdykoliv v minulosti předtím. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji za vyčerpávající odpověď. A dalším přihlášeným pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vy jste asi mě malinko předběhl v odpovědi, ale já se radši zeptám, já nejsem odborníkem na oblast sportu, nebyl jsem u těch jednání na podvýboru, to se omlouvám, ale my tady jsme v nějakém krizovém režimu a v tom režimu i ten zákon, jestli dobře chápu, schvalujeme. Takže je to nějaká krizová priorita, která teďka musí být schválena, dneska optimálně co nejrychleji. Pominu to, že jiné věci, které vláda neřeší tak rychle, se pořád ještě vlečou. Nicméně ptám se na jednu věc, abych to pochopil. Tady je taková logika, že ministerstvo by to nezvládlo letošní peníze i při nějakém navýšení utratit? A agentura už je v tuto chvíli připravena a zvládne to, chápu to dobře? Protože mně to nedává moc velkou logiku. Ministerstvo je úřad, který dotace umí poskytovat, má mnoho úředníků na různé typy dotací, podle mě se mohou vypomoci v rámci nějaké rychlé agendy. Kdyby ta priorita, vláda ji měla, tak už vlastně třeba měsíc ty dotace mohla dávat, jako kdyby tady fakt ty peníze byly, tak se jenom ptám, jestli tam je tahle ta logika, že opravdu pan Hnilička zítra je schopný sednout a rozdávat dotace, protože já věřím tomu, že ministerstvo, já jsem na nějakém působil dlouhodobě, tak ten úřad, který to umí, má ty mechanismy, dokáže jakoby si nastavit, větší výzva, dobře, ale úředníci, jestli to je taková dotace, nebo maková, ty principy jsou de facto stejné. Chápu, že asi není to vaše priorita, vy to tady obhajujete, ale nicméně abych se mohl rozhodnout, jak budu hlasovat, jako já v tom furt tu logiku nevidím, že uspěcháváme něco, s čím třeba věcně nesouhlasím, ale co ještě, jak chápu, dobře nastavené není. Tak jenom jestli tam je ta logika, že pan Hnilička zítra je schopný rozdávat dotace a je na to připravený, nebo je to jenom nějaká priorita, která je rozhodnutá, ale pak by mi to nesedělo do toho krizového režimu, který tady vidím, že je vlastně tak jako, pak by byl podle mého názoru zneužitý. Děkuji za reakci.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za ten dotaz. Je to vcelku logická úvaha. Nabízely se 2 varianty. Jedna varianta je, protože jsem říkal, že tady se bavíme o nějakém Tom Hanks terminálu, to znamená, nemůžu tam, nemůžu zpátky. Máme potřebu v letošním roce program, který se nedal plánovat dopředu, ho vyhlásit a zároveň vyplatit, aby to byla nějaká pomoc klubům, to je ta situace. Zatím kdyby to bylo ve standardním režimu, tak ten posuvný mechanismus byl nastaven podle mého názoru správně. To znamená, ano, máte pravdu, čistě teoreticky se nabízí 2 varianty. To znamená buď umožnit Národní sportovní agentuře, aby nejenom vypisovala, ale zároveň vyplácela, anebo dovolit ministerstvu školství, aby vypsalo, protože vyplácet ji ještě v letošním roce může. A když si vezmu, jakým směrem šla celá idea vzniku Národní sportovní agentury, to znamená, že vznikala již v minulém roce, měla čas na přípravu, to znamená, teď si nevzpomínám, jestli to bylo k 1. 8. nebo kdy, byl jmenován předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička. Následně si jmenoval svoje místopředsedy a měl vlastně čas jakoby se připravit. Společně s tím tam směřují peníze na zabezpečení té agendy a těch nových pracovních míst. A zároveň je tu Milan Hnilička, který i předtím, než se stal předsedou Národní sportovní agentury, tak samozřejmě v pozici vládního zmocněnce pro sport působil na MŠMT, byl přítomen všem těm jednáním, respektive byl u toho nastavování těch výzev, byl v hodnoticích komisích, měl přístup na porady vedení, na porady náměstků. To znamená, byl tam ten čas nasát vlastně tu agendu toho úřadu, tak dává logiku, pokud vzniká ten úřad a již měl možnost nabrat ty nové pracovníky a má představu o tom, kam směřovat český sport, a měl vlastně de facto 2 roky na to, aby tu představu si utřídil a mohl ji následně realizovat v té úřednické rovině, jak jste již zmiňoval vy, tak se zákonodárci, respektive navrhovatelé, v tomto případě vláda, rozhodli pro tu variantu 2 z těch 2 možných. To znamená uspíšit náběh Národní sportovní agentury před tím, vrátit to zpátky ještě na rok MŠMT, to je asi všechno, co k tomu můžu říct. Dobře, zůstanu, protože ten dotaz bude asi přímý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže hned pan senátor Wagenknecht asi ještě dodatečný dotaz.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Já jenom abych to pochopil, tohle jste mi odpověděl, ale vlastně není to odpověď na to, co jsem se vlastně... jinak, zeptám se, je mi vláda, vámi zastoupená tady, schopná garantovat, že do měsíce pan Hnilička vypíše ty dotační peníze a bude je pak hnedka utrácet, nebo to nemůže vláda garantovat v tuhle tu chvíli? To je pro mě podstatné. Tady asi chápeme, je to krizový zákon, chceme ty peníze utratit co nejrychleji. Je garance vlády do měsíce, že bude vypsáno první program a pojede to? Na to jsem jako cílil. Protože myslím, že ministerstvo by to dokázalo. Podle mého názoru na 100 %. Ale u té agentury si nejsem jistý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže pan ministr odpovídá, jinak by to neměl být úplně dialog. Hlásí se další senátoři. Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Ano, ale odpovím na tu otázku. Abych vám tady dal garanci svou, že se to stane, nemohu. Pevně věřím, že to Národní sportovní agentura zvládne, ale prostě já můžu odpovídat za svoje ministerstvo, takže nejsem schopen vám tady teď přesně garantovat, abyste mi za měsíc neříkal, proč to není vypsáno. Takže pevně věřím, že je schopen to udělat ve velmi krátkém čase, jestli měsíc, nedokážu odpovědět.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, další, kdo se přihlásil, je paní senátorka Alena Dernerová. Zatím poslední.

Senátorka Alena Dernerová:  Ano, děkuji za slovo, budu velmi krátce. To znamená, že my bychom tady schvalovali víceméně bianco šek. Protože nevíme, kam peníze vlastně půjdou, to není cílené na vás, pane ministře, protože tady obhajujete něco, co by měl obhajovat úplně někdo jiný, ale je to... Když se hlasovalo o agentuře, tak jsem byla taky proti tomu. Přijde mi to docela takové nešťastné. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, k tomu dodávám, těch bianco šeků ve vyšší výši jsme tady schválili už několik. Vidím, že do obecné rozpravy se už nikdo nehlásí, tak si dovolím obecnou rozpravu ukončit. Zeptám se, pane ministře, jestli chcete se závěrečným slovem vystoupit? Nechcete. Děkuji. Zbývá se optat ještě zpravodajů, ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Antl? Nevidím ho tady. Nepřeje si vystoupit tím pádem. A paní zpravodajko garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k právě proběhlé rozpravě. A k tomu, o čem budeme hlasovat. Prosím, máte slovo.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, k tisku a k usnesení 253/1 se v diskusi vyjádřilo 8 senátorů, pan ministr odpovídal na dotazy ohledně nového dotačního programu, který připravuje Národní sportovní agentura, dále odpověděl i na problematiku stávajících klasických dotačních titulů MŠMT a také na personální záležitosti. Takže já vzhledem k tomu, že se tady neobjevil žádný návrh, tak bych se spíše zeptala, zda mám načíst to usnesení, nebo...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Není potřeba, paní senátorko, říkáte to naprosto správně, máme tady dvě usnesení dvou výborů, oba dva doporučují schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Žádný návrh nepadl, nakonec tento je i tak první. To znamená, za chvilku budeme hlasovat. Já si vás dovolím svolat.

Takže byl podán hned usnesením dvou výborů návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 33. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem zákon schválit, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při hlasování č. 22, aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, pro 39, návrh zákona byl schválen. Já vám gratuluji, pane ministře, můžeme ukončit jednání tohoto bodu.

Dalším bodem... Pardon... Bylo načteno doprovodné usnesení? Takže já se omlouvám, to je asi moje chyba. Pokud doprovodné usnesení bylo součástí senátního tisku, tak jsem si toho já nevšiml. Už to nazpět dohledávám. Vidím, že výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ve svém usnesení přijal návrh usnesení Senátu PČR, které má 4 části, I až IV, protože je to výborový návrh usnesení Senátu PČR, tak se dívám na legislativu, jestli je potřeba ho přečíst. Legislativa se baví a neposlouchá mě. Je potřeba přečíst výborový návrh na usnesení? Není. Děkuji. Takže byl jsem poučen, že nikoli. To znamená, znělku spouštět nebudu. Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu PČR, které navrhl na svém jednání výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice . Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem na usnesení, zvedněte ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedne ruku.

Při hlasování č. 23, přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum 33, pro usnesení 62, doprovodné usnesení bylo schváleno. Takže já vám děkuji a nyní už opravdu končím projednávání tohoto bodu číslo 3 dnešního jednání.

Dostáváme se k bodu číslo 4, což je senátní tisk č. 254:

 

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí

Tisk č. 254

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 254. Já prosím pana ministra kultury Lubomíra Zaorálka, aby nás seznámil s návrhem zákona, poté, co se rozloučí s panem ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Pane ministře Zaorálku, prosím, přistupte tady k řečništi, vítejte v českém Senátu. Máte slovo.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já jsem vlastně sněmovně a nyní tady Senátu předložil zákon, protože i v oblasti kultury je třeba reagovat na mimořádnou situaci. Tentokrát v tomto případě se neobejdeme bez zákona, proto jsem se obrátil tedy i na sněmovnu a nyní na Senát. Ten návrh, já se ho pokusím krátce představit. Možná ještě řeknu úvodem, říká se, že krize odhalují vždycky slabiny v modelech života, který žijeme, což bezpochyby i tato krize odhaluje. Nemusí to být vyloženě slabiny, ale ukazují se věci, které v dobách klidu nejsou tak vidět. Já jsem si teď uvědomil...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane ministře, promiňte, máme tady ministra kultury, chovejme se kulturně, prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Dobře, to celkem jde... Já jsem během té doby posledních měsíců si uvědomil, že české ministerstvo kultury je jakoby spíš ministerstvem umění, to znamená, že se zabývá především neziskovou kulturou, slovo kultura je velice široké, já jenom upozorňuji, že to, co dnes už cítím zřetelně, že ministerstvo kultury, tak jak je pojato u nás, tak se opravdu zabývá především neziskovou oblastí, zabývá se uměním, podporou literatury, českého jazyka, výtvarného umění a podobně. Já to říkám proto, že když se podíváte vedle do Německa, tak tam zjistíte, že oni skutečně mluví o kultuře v tom širším smyslu, kde se to týká také nakladatelských domů, médií, to znamená, to jejich pojetí kultury je širší podle mě než to, jak je koncipováno české ministerstvo kultury. Nemyslím si, že musíme někoho napodobovat, ale uvědomuji si teď zvlášť v té krizi, že je třeba asi do budoucna daleko více, když mluvíme o kultuře, se zabývat také tou kreativní oblastí, tomu se říká creative industry, říkejme tomu kreativní odvětví, to zasahuje často víc než jenom oblast neziskové kultury.

My dnes jako ministerstvo kultury podporujeme v oblasti komerce, víte, že existuje Státní fond kinematografie, to už je byznys, to už dnes spadá pod ministerstvo kultury, nicméně běžně je to tak, že celá řada komerční kultury zůstává stranou nějakých dotací nebo i nějakého zásahu státu a ministerstva kultury. Tento zákon je zajímavý tím, který vám předkládám, že on do určité míry vstupuje do oblasti komerční kultury, protože se týká koncertů, festivalů, velkých, které byly připraveny na tento rok, jsou to poměrně populární akce, mají velký rozsah, navštěvují je tisíce, někdy dokonce desetitisíce návštěvníků, je to poměrně významná věc, protože si možná sami představíte, že některé akce, dá se naprosto klidně říci, že mají velký kulturní význam, třeba pro hudbu a podobně. O tom není pochyb. Je to, řekněme, zhruba něco asi přes 50 akcí, na které jsme mysleli, když jsme tento zákon dělali. Jsou to opravdu velké akce, na které se nakupují dopředu lístky, které mají velkou návštěvnost. Vy teď taky víte, že i když hygienici, epidemiologové se možná přou o dalším průběhu zdravotní krize, tak jedna věc je jistá, my víme jistě, že tisícihlavá shromáždění toto léto se v ČR konat nemohou, to znamená, populární festivaly, které mají někdy opravdu desetitisícovou návštěvu, některé jsou i kulturně podle mě velmi kvalitní a zajímavé a podstatné pro českou kulturu, tak my víme, že nebudou, to je jistota, protože dnes se debatuje o tom, máme dnes 100, 25. dubna se možná budeme bavit, když to půjde dobře, o 500 účastnících kultury. (Miloš Vystrčil: Května!) Pardon, děkuji. 25. května se budeme bavit, jestli to bude termín, kdy povolíme 500 účastníků, 500 návštěvníků na společenských a kulturních akcích, co bude dále, to vám ještě dnes neřeknu, to bude předmětem ještě další debaty, a určitě především také vyhodnocování čísel, která budou. Ale opakuji, to, co je jisté, je, že tisícihlavé akce se konat nebudou.

Vy si možná také dobře vzpomínáte, že to šíření toho viru bylo právě v Itálii, Španělsku způsobeno právě velkými akcemi, to byly fotbalové akce, to byly demonstrace, které se konaly v případě toho Španělska, nebo demonstrace, velká shromáždění, i politická, která se konala, tam jak dnes celkem je jistota, došlo k obrovské akceleraci šíření viru. Takže proto víme, že to nebude, vláda to říká jednoznačně. A také i vyhláškou ministerstva zdravotnictví teď bylo stanoveno jako maximální počet lidí 100, i když tedy říkám, že to možná bude mít vývoj, tak na tisícovky to nedojde, to víme jistě.

Tohle je věc, která se už snad v této zemi ví. My dnes víme, že festivaly se konat nemohou, když si představíte, že někdo nakupoval tisíce lístků, teď by vzali jeho pokladny útokem, tak vlastně by to měl všechno vyplatit, tak to pro něj znamená obrovský útok na hotovost. A protože v této situaci nebo v jakékoli jiné podobné situaci krize se říká, že vždycky hotovost je král, takže útok na hotovost by mohl vést k tomu, že řada pořadatelů a agentur nebo těch, kteří to pořádají, by zbankrotovala, protože by nebyla schopna najednou uhradit takové množství vstupného, pokud by bylo něco jako „run“ na pokladny v této situaci. Takže proto tento nástroj, to je jeho smysl, ten smysl není jenom v ochraně pořadatelů, to, na co jsme mysleli, je, že kdyby došlo k tomu „runu“ na pokladny, to znamená, kdyby zaútočili všichni a chtěli vybrat své peníze zpátky, protože velké akce nebudou, tak by na tom prodělali i ti zákazníci, protože oni by zákonitě nedostali nic, protože by pořadatelé nebyli schopni to vyplatit. Takže já bych rád zdůraznil, že zákon je koncipován jako ochrana nejenom pořadatelů, ale vlastně i snaha najít řešení pro zákazníky, protože my předpokládáme, že když najdeme nástroj, kterým ochráníme hotovost, tak jim dáme šanci se nadechnout. Ta doba toho nadechnutí je v zákoně definována, přesně to je to, že ochranná lhůta, která se dává do 31. října roku 2021, do roku 2021, to je ta lhůta, ochranná lhůta, v té se může odehrát ten proces, že zákazník, on tedy nemůže žádat svou hotovost, pokud nepatří do té vybrané skupiny invalidů, samoživitelek a podobně, která je v tom zákoně vyjmenována, tak pokud nepatří do této sociálně chráněné skupiny, tak většina může požádat tedy... Tak ta nemůže žádat svou hotovost. Může požádat o poukaz náhradní, ten musí být vydán ve lhůtě měsíce, pak do šesti měsíců je náhradní akce. Ten dotyčný pořadatel musí nabídnout náhradní akci. Takže ono jednoduše pro toho dotyčného vzniká možnost, to, co nezkonzumuji na festivalu v tomto roce, tak se otevírá šance, že to může za stejné peníze, řekněme, mít příští rok, když si ten rok počká. To je jednoduše konstrukce a smysl návrhu, nemám-li jít do detailů. Takže je to snaha pomoci s hotovostí, zabránit bankrotu pořadatelů, vytvořit tím situaci, jakýsi moderátor toho, aby se vytvořila situace, která dává šanci pořadatelům, dává zároveň šanci zákazníkům, pokud oni tedy budou trpěliví a budou ochotni se spokojit s tím poukazem a s náhradní akcí. Pokud ale nebudou, tak jenom aby bylo jasno, tak pak si hotovost vyberou, až uplyne ochranná lhůta, pak o ni mohou požádat a pak ji dostanou. Po tom 31. říjnu mohou hotovost dostat zpátky, pokud nebudou chtít náhradní poukaz, nebo pokud nepatří do té vybrané, chráněné sociální skupiny. Takže to je logika a smysl tohoto opatření, které ten zákon pokrývá.

Samozřejmě, že jsme to konzultovali s představiteli těchto pořadatelů a snažili jsme se najít jakýsi vyvážený model. Jenom, my jsme pořadatelům nevyhověli ve všem, hledali jsme určitou rovnováhu, právě nejenom tedy chránit pořadatele, ale zároveň to trochu udělat vstřícné i pro zákazníky. Já vím, že je to nestandardní opatření, že asi může být někým shledáno nedokonalé, ale nástroje, které v této chvíli vyvíjíme, nejsou někdy úplně stoprocentně dokonalé. Je to mimořádné opatření, v mimořádné době, opakuji, když to mám zjednodušit, skutečně jeho hlavním smyslem je dát šanci se nadechnout a pomoci s hotovostí těm, kteří by jinak zbankrotovali, což by nepomohlo nikomu, ani zákazníkům, ani pořadatelům. Takhle jsem to zjednodušil, jsem připraven odpovědět, pokud budu schopen, na otázky.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 254/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice . Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 245/1. Zpravodajem výboru je pan senátor David Smoljak, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. My jsme návrh tohoto zákona, který by měl zmírnit dopady krizových opatření na pořadatele kulturních akcí, projednávali na výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice . My jsme na tomto výboru doporučili tento návrh zákona ke schválení, zároveň jsme ho na můj návrh doprovodili doprovodným návrhem usnesení, nebo jak říká kolega Canov, doprovodným šidítkem, které vládu vyzývalo, aby nad rámec tohoto opatření, které považujeme spíš za úpravu právního vztahu mezi pořadatelem a zákazníkem, než nějakou konkrétní reálnou pomoc pořadatelům kulturních akcí, tak jsme v doprovodném usnesení vládu vyzvali, aby navrhla řešení situace pořadatelů kulturních akcí, které díky krizovým opatřením ztratili možnost realizovat naplánovaný program formou přímé finanční podpory, do budoucna i formou daňových úlev, např. snížení DPH u prodeje vstupenek na kulturní akce.

Zároveň k tomuto návrhu zákona se usnesl i ústavně-právní výbor, který ho doporučil také ke schválení.

Ještě jsem nad rámec usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice navrhl pozměňovací návrh, který by umožnil, aby do tohoto návrhu byli zahrnuti i pořadatelé, kteří nejenom zrušili svá kulturní představení, ale je i třeba iniciativně přesunuli na jiný termín, a aby se za slovo zrušení vložila slova nebo přesunutí, aby aktivní pořadatelé nebyli z té možnosti využít ochranné lhůty, vyloučeni. Tolik asi k návrhu tohoto zákona.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji vám, pane zpravodaji, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Jenom zopakuji, že výsledkem jednání vašeho výboru je schválit návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a ke svému pozměňovacímu návrhu, který zřejmě vznikne až poté, co se vyjádříte v obecné rozpravě. A nyní se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. Přeji všem dobrý podvečer. Ústavně-právní výbor projednal senátní tisk č. 254 na své 23. schůzi konané dnes. Po úvodním slově Petry Smolíkové, náměstkyně pana ministra kultury, po seznámení se se zpravodajskou zprávou, kterou jsem přednesla, a po rozpravě, kde zaznělo hodně z toho, co už řekl pan zpravodaj Smoljak a pan ministr, já doplním jenom, že v rozpravě jsme především probírali to, že tento zákon nemá žádný dopad do státního rozpočtu a reguluje soukromé právní vztahy. Takže jsme přijali usnesení č. 101, kde výbor doporučuje Senátu Parlamentu projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, za druhé určuje zpravodajkou výboru mě a pověřuje předsedu výboru Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní zpravodajko a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k obecné rozpravě a já otevírám obecnou rozpravu.

Vidím, že se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Patrik Kunčar, prosím.

Senátor Patrik Kunčar:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Tady s tímto návrhem zákona mám trochu problém, protože postrádám efekt nějaké státní pomoci, tady se poskytuje zase pomoc z cizí kapsy, tak jak jsme to měli u toho předchozího zákona, kdy stát hledá zdroje u samospráv, tak tady hledáme zdroje v cizích kapsách. Sice chápu, to co tady řekl pan ministr a plně argumenty beru, je to opravdu velice složitá situace, ale svým způsobem tu situaci způsobil stát tím, že zavedl tato striktní opatření, byť v zájmu ochrany veřejného zdraví. Mluvil jsem se spoustou lidí, kteří mají koupené lístky na různé akce, jsou to nemalé tisícikoruny a oni budou mít teď déle než rok tyto prostředky vázány, s tím, že jim možná bude nabídnut nějaký náhradní koncert, který oni ani nebudou chtít. Jsou tady potom možnosti, samozřejmě je tady spousta výjimek, ať už jsou to sociálně slabí lidé, držitelé průkazu ZTP, samoživitelé atd., atd., kteří mají možnost samozřejmě požádat si o vrácení financí. A pokud těchto lidí bude velká většina, stejně to ty organizátory ohrozí. Rád bych tady viděl v případě, že těchto žadatelů nebo zdrojů, které bude muset pořadatel vracet, bude příliš mnoho, aby tady byla skutečně připravena efektivní státní pomoc, která by pomohla jednak žadatelům, kteří budou chtít vrátit finanční prostředky, a také aby stát podržel pořadatele těchto kulturních akcí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Czernin. Připraví se Lukáš Wagenknecht.

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Já také nevidím moc veliký smysl v uzákonění možnosti nabídnout za neuskutečněnou akci poukázku na další akci. Ono se to totiž už měsíce děje a je to celkem běžný vztah zákazník – odběratel, který je dostatečně legislativně ošetřen. Nevidím potřebu mít pro něco podobného extra zákon. Ale valná většina návštěvníků akcí na to stejně bez problémů přistupuje. Fanoušci obvykle chápou svízelnou situaci organizátorů kulturních akcí a většinou ponechání vstupného berou jako úplně běžnou samozřejmost. Často žádné náhradní plnění ani nevyžadují. Řekl bych, samozřejmě se asi trochu posiluje postavení pořadatelů, ale je to opravdu jenom z mého pohledu kosmetické vylepšení. Stát to nic nestojí, kultuře nepomohl, ale vytváří kouřovou clonu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je Lukáš Wagenknecht. Připraví se Peter Koliba.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně. Tady bych zmínil jednu věc. Mám asi podobný názor jako předřečníci, protože pouze přesouváme něco někam, nicméně jsou podle mě dva typy u kulturních akcí pořadatelů. Takové ty běžné opakující se divadelní představení, tam chápu, že to nikomu dvakrát neublíží zkrátka, když se dá nějaký voucher na představení, které bude, u subjektů, které mají denně nějaká představení a je to v kuse, ale kde vidím já velký problém a pokud by logika přijata a fungovalo to, to jsou ty velké akce. Třeba nějaké festivaly. Řeknu příklad, třeba u nás ve východních Čechách je Rock for People, použiji tedy jejich... Ale je to jenom příklad. Sakra tito pořadatelé připravovali do poslední chvíle, když čekali, že se to uvolní, tu akci. Bylo tam docela dost nákladů, si myslím, některé už s tím zrealizovaly, to zkrátka proběhlo a náklady propadnou. A teď kdyby logika byla přijata a to jsou velké částky za lístky, tam lidé opravdu budou chtít nějaký voucher využít a třeba příští rok na tu akci jít nebo to dají někomu jinému, atd., pokud to půjde nějakou formou, tak se nahlásí, tak příští rok pořadatel bude mít velké množství lidí, kteří budou chtít na akci jít, budou mít voucher, ale nebudou mít žádný příjem. Ale náklady, ten příští rok budou realizovat. Letos už nějaké propálili, tak je otázka, jestli vůbec budou schopny příští rok plánovat takovou velkou akci, nějaký koncert, s tím, že lístky budou už rozdány, příjmy nebudou generovány a proč by pak tu akci příští rok dělali? Tak se jenom vrátím k tomu, jako u všech těchto typů, které sem chodí. Třeba u subjektů vidím velké riziko toho, že my je nutíme příští rok dělat už třeba s polovičními propálenými náklady akci, která pak pro ně bude likvidační, jestli to vůbec mohou zrealizovat. Tyto akce podle mého názoru, pokud by to opravdu bylo využito, v tuto chvíli odsuzujeme k zániku. Jenom proč to říkám? Protože si myslím, že by to mělo být to, co říkal tady Patrik Kunčar, a všichni ostatní kolegové v minulých vystoupeních u podobných typů zákonů, které vláda navrhuje, tady bez kompenzací to nemá vůbec u těchto subjektů logiku. To znamená, že se chci jenom pana ministra zeptat, jestli připravuje nějaké kompenzace pro tyto typy subjektů? Ale je to malinko jiné než maloobchod. Tam ten obchod nějakou formou jede pořád, neprodá to zboží, tak to po nějaké době třeba prodá, u cestovního ruchu je to také jinak. Tam zájezdy nebyly generovány, nebyly ty náklady, pokud se vrátí zpátky, zrealizovány, ale tady už velká část mohla být. Tak jenom jestli plánujete nějaké kompenzační mechanismus pro tyto typy subjektů, a abyste jim opravdu náklady refundovali, protože jinak říkáme, že za rok velké festivaly ani podle mne nebudou. Tak jenom jestli tady plánujete nějakou částku, kolik ta částka bude, v jaké výši se to rozjede, abychom nějakou zpětnou vazbu měli. Budu rád za reakci pana ministra. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Peter Koliba, přihlásil se pan senátor Rostislav Koštial.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři, vážený pane ministře. Samozřejmě souhlasím s tím, a předpokládám, že toto není jediné opatření ze strany ministerstva kultury a vlády, na trošičku nápravu té situace, ale můj názor je, že bych toto opatření podpořil, doufám, že pan ministr doplní ještě eventuálně další plány, protože chci upozornit na to, že kultura, divadla jsou jedny z nejohroženějších oblastí z hlediska současné epidemie. Tady projednáváme celou řadu opatření, které mají snížit tyto negativní dopady pandemie v ČR a myslím si, že také to, že to projednáváme ve stavu legislativní nouze, je těžko vymyslet, jak kulturu znovu postavit na nohy. Mám spoustu přátel v divadlech, kde přestože mají možnost zprovoznit divadelní představení.

Ale ty podmínky jsou tak nevyhovující pro ně a ekonomicky prodělečné, že většina scén vlastně ani do začátku léta v podstatě neotevře žádné divadelní představení, protože náklady jsou příliš vysoké, takže mám otázku na pana ministra, jak plánuje řešit tady nějakou pomoc těmto velice kvalitním souborům, ale obecně nemám problém podpořit tento návrh zákona a přimlouvám se, abychom ho schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak jak to bylo z výboru.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já taky děkuji. Další na řadě je pan senátor Koštial a připraví se Milan Štěch, který se vzdává svého přednostního práva. Prosím, pane senátore. Kdyby chtěl pan ministr mluvit, tak stačí mávnou a může. Teď máte smůlu, teď až po panu místopředsedovi Senátu. Takže už se nedá nic dělat. Přednost jako přednost.

Senátor Rostislav Koštial:  Děkuji, pane předsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře, hezký podvečer. Já bych, tady předřečníci už řekli mnohé, takže já se nebudu opakovat, nicméně neustále v médiích, a dneska jsme to slyšeli od pana ministra, zaznívá terminus technikus letní akce. A třeba konkrétně město Mikulov už muselo zrušit 4 velké akce v řádu několika tisíců až deseti tisíců návštěvníků, ale naše akce nekončí v létě, naše akce končí po astronomickém létě. A některé akce jako třeba svatomartinské a burčákové, tak ty dosahují parametrů několika tisíců až desetitisíců. A my bychom skutečně rádi slyšeli nějaký termín. Na tady ten, na ochranu a na lhůtu ochrannou máme lhůtu do října příštího roku, nicméně na definici, které akce skutečně už se musí zrušit, ty nemáme, ten termín. A my bychom ho potřebovali, protože akce se připravují i pro pozdně podzimní dny. A ti pořadatelé teďka nevím, co mají dělat. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak sice pan předseda, pan ministr se hlásí, ale přesto, víte, pan předseda Štěch, místopředseda má přednostní právo, pane ministře vydržte, vydržte, už za chvilku se dostane na vás. Prosím, pane místopředsedo Senátu.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Takže pane předsedo děkuji. Pane ministře, kolegyně, kolegové, pokusím se velmi krátce vyjádřit. My jsme tady řešili už řadu situací, zejména podnikatelů, rodičů pečujících o děti, prostě všech těch, kde máme pocit, že ti lidé se výrazně ne svojí vinou dostali do tíživé situace. Často slyšíme, že to skutečně jaksi právně je tak, že to je z titulu opatření nařízení vlády, ale já bych se přimlouval za to, abychom to tak nešířili, že stát zase je škaredý. Ten stát vlastně funguje jako ochránce nás všech, protože víme, že kdyby stát nepoužil nástroje nouzového stavu, takže by byli mezi námi jednotlivci, skupiny, které by rizika, které existují, nerespektovaly. Já si myslím, že objektivně, když se podíváme, tak země, které se domnívaly, že pandemie, koronavirus bude spíše nějaká taková chřipka a neprovedly včas opatření, dneska mají fatální problémy, jsou tam velká procenta nakažených, smrtelné případy. A myslím si, že to není dobrý obrázek společnosti, byť jsou to země, které se chlubí jedněmi z největších výkonů ekonomických měřeno HDP na osobu. Já si myslím, že kvalita společnosti se pozná, jak umí se postarat o ty, kteří v době potřeby pomoc dostanolu, a zejména tedy jsou to lidé, kteří se do té situace nedostali vlastní vinou a kteří nejsou zejména ekonomicky tak silní, aby si třeba mohli zaplatit nějakou speciální soukromou péči, další a další. A z tohoto si myslím, že se jako ČR, včetně všech subjektů, které patří k výkono-zákonodárné moci a dalším mocím nemusíme stydět. A teď se hledají další, řekli jsme si, že priority byly věci, které se ošetřily, byly tady názory, že by to mělo být více a podobně, a teď se dostáváme do oblasti, kde to také je potřeba, je to nutné, ale tak drobet cítíme, že to není úplně priorita, že to není o přežití, o existenčních věcech, je to taková nástavba, která pro společnost je taky důležitá. Ať už to je cestovní ruch, to, co tady je předloženo, je taková kopie toho, co bylo předloženo paní ministryní Dostálovou. A kultura je enormně důležitá. Samozřejmě podnikatelské subjekty v kultuře mohly požádat o podpůrné programy, které se týkaly podnikatelského sektoru, ale zdaleka, zdaleka to nestačí. A kultura je skutečně velmi, velmi ohrožená. A co tento návrh podle mého názoru řeší? Řeší to, aby se dopady, které do kultury budou, přenesly na širší celospolečenskou platformu. To znamená na nás, kteří na kulturu chodíme, kteří jsme ochotni do toho dávat nějaké prostředky. A my bychom to měli být, že také prostředky tam ponecháme v době, kdy je tady tíživá situace a kdy se o to chceme podělit, že náklady a problém budeme s kulturou také řešit. Já jsem přesvědčen, že lidé, kteří mají tíživou situaci a žijí z týdne na týden, a kteří by potřebovali největší naši pomoc, tak že tam v těchto skupinách, kteří budou vlastně solidarizovat s tou kulturou, příliš moc nejsou. Ale nechci chytat za slovo, můžou tam být lidé, kteří třeba si kolikrát obrazně řečeno odtrhnou od pusy a dají přednost kultuře. Ale myslím si, že to je spíš menší část. Takže já bych také tady rád zvedla ruku za to, že se nasype několik miliard korun do kultury, ale my se tady možná za nějaký čas sejdeme, snad už krize pandemie bude překonaná, možná také ne, ale přejeme si to první, aby byla překonaná, a začneme říkat, sakra, když my máme tady takové státní duch, my jsme v době koronavirové krize měli schodky půl bilionu korun nebo kolik to bude, a teď je potřeba utahovat šrouby, protože ratingy jsou špatné a musíme republiku zase dostat na špičku, jako to třeba bylo v loňském roce, kdy jsme patřili mezi, co se týká veřejných rozpočtů, nejlépe fungující země. Takže z tohoto pohledu to považuji, že to je nějaký kompromis, že to je projevení určité míry solidarity s kulturou a že tím není nic moc vyřešené. A pokud by se stalo, že kultura nebude moci nastartovat svoji činnost, tak bude hůře, ale musíme v tuto chvíli věřit v to, že od podzimu kultura zase začne prosperovat aspoň tak, jako to bylo třeba někdy v loňském roce, nebo se tomu přiblíží. A toto budeme brát jako naši určitou společenskou solidaritu s kulturou. A pokud to bude možné, tak pochopitelně já osobně bych taky podpořil další prostředky, ale vzhledem k tomu, jak už deficity hrozí, že budou vysoké, tak opravdu bych každou korunu, respektive každý milion, respektive miliardu velmi a velmi obracel, aby se nám z toho za nějaký rok nemotala hlava. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji. S přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře. Dalším přihlášeným pan senátor Faktor.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, paní kolegyně, kolegové. Já jsem se tak hlásil proto, abych si to zapamatoval, protože tam byly některé věci, které je třeba zodpovědět docela konkrétně, třeba ty burčáky. Tento zákon se použije na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 31. října roku 2020. Takže tím, ale vůbec nechci předjímat, že tady bude druhá vlna virové krizové, to není žádná prognóza zdravotní, ale je to tady pro jistotu takto dáno až na poslední tedy říjnový den, to znamená, pokud by se nedej bůh stalo, že situace bude podobná nebo se zhorší v srpnu nebo na to nejsme nikdo dost vybaven, abychom to odhadli, tak ten zákon tady tohle pokrývá. Není to jenom na ten, já jsem to možná trochu zjednodušil, možná je to i moje vina, že to tak jako redukuji na červenec srpen nebo že mluvím jenom o festivalech. Ne, jsou to i koncerty, podniky velkého kulturního typu, nejsou to jenom festivaly, o kterých jsem mluvil. A není to jenom červenec srpen, v tom zákoně je to přesně datováno až do toho 31. října 2020. A teď se pokusím na tu řadu tedy poměrně zajímavých dotazů.

Já, tady bylo naznačováno, že to vlastně je jenom takové šidítko, nebo že to vlastně nic moc neudělá. Ale představte si, že v době, kdy se vlastně situace vyvíjela, tak já jsem vlastně už, kdy nebylo vůbec jisté, co se bude dít v dubnu, v květnu, tak vlastně už v té době se mi hlásili pořadatelů velkých festivalů, zpočátku si byli prakticky jisti, že v červenci akce budou. Karlovarský festival nepochyboval, že se ho to netýká. Všichni si byli jisti, že to do té doby se všechno vyřeší. Jenom abyste věděli, že já jsem s pořadateli velkých akcí Pražské jaro a Colours of Ostrava, se všemi jsem vlastně byl v kontaktu poměrně v předstihu.

A když vezmu z toho typicky komerční akce, které tohle postihuje, ty, o které zejména tady jde, tak já vím, že právě tito pořadatelé těchto řekněme vyloženě akcí komerčního typu, tak jakmile se začnou stahovat mraky a bylo zřejmé, že je zle, tak já jsem právě od nich slyšel, že první věc, kterou by potřebovali, jsou vouchery. Takže to vlastně, první nápad, že tohle je to první, co pro ně můžeme udělat, vlastně vzešel z debaty s nimi. Takže tady bych se chtěl hájit, že to není tak, že jsme něco vymysleli u stolu, jako abychom vypadali, že něco uděláme, ale to skutečně byl reakce na to, že oni řekli, když viděli, co se na ně žene, tak říkali, no prvně bychom potřebovali tohle, aby nás nezlikvidoval nedostatek likvidity. Takže já jsem vlastně takhle se s nimi opravdu delší dobu, to byl výsledek delšího rozhovoru, kdybychom začali zákon připravovat. A jenom mě to připadá, že situace není úplně stejná jako u cestovních kanceláří v tom, že aspoň u některých akcí, co znám, taky neznám všechno, vím, že často bývá poměrně dost přátelský, skoro bych řekl fanouškovský vztah mezi festivaly a mezi lidmi. To je něco jiného, jak typicky obchodní vztah mezi cestovní kanceláří, která dělá nějaký zájezd. Tady vlastně lidé někteří dávali dokonce najevo i že jsou připraveni jim pomoci, když to nemohou pořádat. A vlastně tedy dostávají nástroje, jak to udělat. Takže já si myslím, že tam není tak antagonistický vztah mezi těmi, co si to i kupovali dopředu, ty lístky, a že tam atmosféra není vyhrocená a že mnozí to poměrně ochotně přijmou, možnost to odložit, že festival navštíví příští rok, protože každý z nich chápe, že dneska tady v Evropě, ani ve světě nikdo žádný jiný festival nenavštíví, že to je něco, co opravdu nikdo není vinen. A dokonce i atmosféra mezi podle mě těmi pořadateli a mezi vystupujícími je dneska poměrně smírná, protože všichni chápou, že lidi, abychom se prostě všichni nějak dohodli. Takže já si nemyslím, že tohle je jenom tak, abychom si odškrtli nějakou čárku. A problém teďka je, když vy říkáte, že to je málo. Tak zase bych chtěl říci konkrétně, když pak zpravodaj Smoljak četl to, vy jste to nazval šidítkem, to usnesení nebo to, jestli se nepletu, ale já musím říci, že k tomu, co vy jste tam přidal, já se stavím velmi vstřícně, protože myšlenka snížit DPH na vstupenky z 15 na 10 %, to je myšlenka, která mi je tedy velice blízká. Dokonce jsme o tom už, já jsem to na vládě zvedl nebo jsem o tom mluvil se členy vlády a vypadá to, že to je na dobré cestě. Takže tedy tohle vaše usnesení vnímám jako podporu právě toho, aby pokud se začne mluvit o změnách DPH třeba v oblasti ubytovacích služeb, což už tedy zaznělo, tak já už jsem vlastně předběžně začal jednat o tom, a vypadá to dobře, že by se při tomhle mohlo schválit i toto. A to je to snížení DPH na vstupenky z 15 na 10 %, což už jsem zase, když jsem jednal s pořady těch festivalů, tak už jsem zaregistroval, to bylo dokonce v posledních dvou dnech, kdy jsme měli nějakou videokonference, že to přijímali poměrně velmi dobře, že tohle je věc, kterou mi řekli, že jim opravdu pomůže, že tohle je citelné, i do budoucna podstatné. Takže to znamená, já tedy souhlasím s tím, že je třeba hledat nástroje, ale chtěl bych vysvětlit jednu věc. Já když jsem se díval, jak na tom bylo, když vezmu živé umění, živé umění, jak na tom bylo před 10 lety, když vypukla krize, tak jsem zjistil, že živé umění tehdy v době krize mělo sražený rozpočet na 300 milionů korun. A já dneska, když jsem se na to koukal, protože jsem dostal další miliardu, když z ní vezmu, co jsme tam dostali na živé umění, tak nyní v této krizi na živé umění v tomto roce půjde 1,6 miliardy korun. Oproti 300 milionům, na které to bylo sraženo tehdy v krizi, když vypukla, tak já mám dneska 1,6, nebo mám tedy, ta živá kultura bude mít k dispozici 1,6 miliard, které budeme rozdělovat různým způsobem proto, abychom různým pořadatelům umožnili přežít, takže to si myslím, že je docela zajímavé číslo. Ale samozřejmě tady tyto peníze půjdou především pro neziskové organizace. Teďka nemluvíme o komerčních akcích, ty půjdou pro neziskové organizace. A tam si myslím, že je to důležité proto, protože tam jsou třeba peníze i pro regiony. To nejsou jenom, tam jsou divadla, orchestry a já to cítím jako dost vážnou věc, protože když slyším o tom, jak se krátí rozpočty měst a obcí, tak právě proto jsem stál o to, abych dostal speciální program, kterým bych nabídl jakousi motivaci městům, obcím, když vy se budete snažit, tak my vám k tomu přidáme peníze, aby v regionech, protože nejde jenom o velké festivaly, nejde jenom o léto, nejde jenom o hlavní město, ale jde vlastně o města a obce a regiony kolem, aby tam kultura nebyla tou krizí úplně rozmetána. To znamená, mně tyhle peníze dokonce připadají právě v té krizi důležité a netvrdím, že teď víme přesně, ale je to pokus o něco, co tady dříve nebylo. My se budeme snažit zabránit tomu, aby výsledkem této krize byla prostě široká devastace toho podhoubí kultury v této zemi. A opakuji, především v regionech tam, kam by peníze měly jít. to si myslím, že je podstatná věc. A samozřejmě, že to jsou spíš věci, které jsou trvalejší. Jsou to nakladatelství, jsou to orchestry, divadla, je to to živé umění, které je neziskové. Které je neziskové, tak. Ale tady se bavíme o komerční kultuře a když budeme se bavit o tom byznysu, tak tam ministerstvo kultury dneska má významné nástroje v podstatě jenom v oblasti filmu, protože existuje Státní fond kinematografie, do kterého dostáváme peníze od vlády. A tam skutečně to jsou dneska poměrně významné prostředky, a dokonce to vypadá v tomto roce, že když to půjde dobře, tak i velké zahraniční společnosti mají zájem v průběhu léta tady točit, jako Netflix a podobně, protože Českou republiku vnímají jako místo, které je poměrně bezpečné a kde je samozřejmě skvělé zázemí kompetentních profesí, které jsou právě pro tento typ průmyslu velmi potřebné. Ale toto je trošku výjimka. Jinak ministerstvo kultury při všech těch penězích, o kterých mluvím, na živé umění dneska nedisponuje miliardami, aby se dokázalo zásadně zasáhnout v oblasti byznysu kulturního. A proto tyhle věci řešíme téměř opakovaně s ministerstvem průmyslu a obchodu. A vlastně zabýváme se tím, aby když se schvaluje třeba pomoc pro samostatně výdělečné osoby, aby tam byla i pomoc pro svobodná povolání, aby v tom druhém třetím balíku, který přijde na řadu po, když vyprší tady tyhle, aby tam právě byla ta kultura, která možná bude stále zablokovaná a která nebude moci fungovat zdaleka naplno. takže tady hledáme nástroje v oblasti byznysu. A protože tam musí být určitá férovost, tak je dost těžké vytvářet nějaké, rozumíte, fondy peněz pro oblast podnikání v kultuře, protože by se mohli ozvat, já nevím, kadeřnice nebo kdokoliv další a říci, tohle je prostě oblast, ve které jako jen tak nemůžeme dělat pravidla, která pro někoho platí jinak. Takže jedna věc je nezisková oblast kultury, živého umění, pro kterou máme určitý systém podpory, ale v té oblasti komerční, tam vlastně jsou nástroje jiné. A já teďka neříkám lepší horší, já teďka jenom říkám, že musí být jiné. A když jde o podnikání v téhle oblasti, tak pro mě není tak jednoduché vytvořit třeba fond, jednak na to nemám peníze, fond, ze kterého bych dotoval třeba pořadatele festivalů. To si myslím, že je těžko, chápete, jednak by mi to asi ani neprošlo, a jednak je to v rozporu s tím, vláda přece jenom nakonec ten přístup je takový, že se říká, my se snažíme pomoci, ale nekompenzujeme zisky. Jako že ta vláda říká, my nemáme na to tolik, abychom mohli kompenzovat zisky. Ty zisky nejsme schopni kompenzovat v byznysu obecně. Nejsme je schopni kompenzovat třeba ani tomu kulturnímu byznysu. Takže pomoci ano, ale nemáme sílu, nemáme tolik, abychom mohli kompenzovat ztráty zisky. Takže takhle já rozumím tomu, debatám, které probíhají ve vládě. A ty se nakonec týkají i oblasti komerční kultury. A nástroje vlastně já musím přizpůsobovat tomu, aby byly v relaci s tím, jak se to pohybuje v tom byznysu jiném. Já jsem si vědom toho, že určitá část je postižena obzvlášť, to je gastronomie, restaurace, hotely, cestovní ruch a kultura. To je pravda. Tahle oblast je zvlášť zasažena. Proto si myslím, že si to zasluhuje zvláštní péči. Proto třeba zrovna dneska jsem měl zase setkání třeba s komerčními divadly. Tahle oblast, které se ministerstvo kultury v minulosti opravdu moc nevěnovalo, protože k tomu nebyl důvod, oni si žili ze svých peněz poměrně dobře, třeba komerční divadla jsou především v Praze. Dneska s nimi jednám, opakovaně. A hledáme způsob, jak to udělat, protože na to nejsou nástroje. A mimochodem, přátelé, nejsou na to ani lidé.

Na ministerstvu kultury, tak jak dneska je, když to zjednoduším, je pět lidí, kteří se zabývají živým uměním, je tam jeden na literaturu, jeden na hudbu, jeden na alternativu. To nebylo koncipováno nikdy, aby zvládalo celou oblast kreativního průmyslu. Takhle to není postaveno. Mně by se to možná líbilo. Já jsem podepsal memorandum s ministerstvem průmyslu právě ke kreativnímu průmyslu, já jsem se snažil dohodnout i s MMR, abychom tady spojili síly a evropské peníze, které MMR má, ale české ministerstvo kultury opravdu nemá takový rozsah, jako třeba když se mluví o kultuře v Německu. Tam to berou daleko šířeji. Ale to by bylo potom na jinou debatu, já bych to řekl takhle, my bychom potřebovali silnější ministerstvo kultury, my bychom potřebovali ministerstvo kultury, které bude dělat i ten kreativní byznys. Vy všichni tušíte, co to dneska ve světě znamená, já jsem to mnohokrát opakoval, nechci se už ztrapnit, že pořád říkám, že v Americe vrazili za 5 let 650 miliard dolarů do entertainment industry. Je to pro Česko velmi významné. Tady se dneska točí obrovské... Točilo obrovské množství filmů a seriálů. Je to pro Česko kulturně velmi významná věc. To je to obrovské podhoubí pro profese, které jsou tady velice silné. V tom může být kousek našeho živobytí do budoucna. Takže ta krize, já jsem řekl, že odhaluje slabiny, za mě, kdybych to měl více možnost ovlivnit, tak já bych si přál, abychom měli, je nás víc, kteří si myslí, že by Česko mělo mít silnější ministerstvo kultury, které vstupuje i do těch oblastí komerční kultury, tam to ministerstvo má prostředky, má lidi, aby se tomu mohlo věnovat. Já si myslím, že té zemi by se to vyplatilo. A pro mě i ta krize možná tohle poučení nese. Takže tohle je věc, kterou bych rád nejenom říkal dneska tady v Senátu, ale rád to učinil předmětem i nějaké debaty. Já si myslím, jak jsem řekl, že krize odhaluje slabiny, pokud je najdeme, tak bychom se měli snažit je odstraňovat, já jsem dospěl k tomu, že ministerstvo kultury se touto oblastí komerční kultury příliš nezajímalo, nějaký seriál Killer, festival v Brně ji nezajímal, to bylo úplně mimo. Mně to dneska připadá, že to jsou věci, kterými se ministerstvo by mělo zajímat, i ta krize ukazuje, že není dobré dělat čáru mezi komerční kulturou, jenom neziskovou, a říci, tady je, tak jednoduché to není, to je složitější. Takže kdyby tady byli v tomto ctihodném Senátu spojenci pro to, aby v Česku bylo silnější ministerstvo kultury, které bude mít nástroje, peníze i lidi na to, aby to obhospodařovalo, tak já bych byl velmi spokojen, protože mně připadá, že když o tomhle nebudeme uvažovat, tak nám ujede vlak v oblasti, která dnes má veliký význam v celé světové ekonomice, bude mít podle mě i po této krizi. Tak se omlouvám, že jsem se dostal dost daleko. Ale tam jste mě dovedli vy svými otázkami, ne já.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, pokračujeme v obecné rozpravě, vystoupí pan senátor Ladislav Faktor.

Senátor Ladislav Faktor:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, já bych zaprvé chtěl podpořit pozměňovací návrh pana senátora Smoljaka, protože je velmi stručný a jasný, jedná se tam i o slůvko přesunutí, to si myslím, že má význam, aby se v tom zákoně objevilo. Jinak já mám osobní zkušenosti s vouchery v letošním roce, protože mi na pianě leží několik vstupenek na mnichovské koncerty, tam je to řešeno velmi jednoduše, poslali mi email, že vstupenky platí a za rok bude jiný koncert. Nemyslím si, že by se tyto věci musely řešit speciálním zákonem, protože je to běžná praxe už mnoho let, tyto věci. Tím, že vznikne zákon, tak můžou vzniknout mnohé další právní otázky kolem platnosti, protože voucher je vlastně jakoby nějaká forma smlouvy o budoucí smlouvě apod. Jinak samozřejmě ten návrh podpořím, podpořím pozměňovací návrh pana kolegy Smoljaka. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, děkuji, slovo má pan senátor David Smoljak.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, já jsem ocenil, že pan ministr tady zmínil i podporu živého umění. Chtěl jsem k tomu jenom dodat, že my bychom zase ocenili, souvisí to i s tím voláním po silnější podpoře kultury, kdyby ten původně přijatý balíček, který ve výši 440 milionů korun podpořil právě subjekty té nezávislé umělecké scény, tak kdyby nebyl vázán pouze na kulturní instituce, které prošly v uplynulých 3 letech úspěšně dotačním řízením ministerstva kultury, ale tato omezující podmínka byla, dejme tomu, v příští vlně nějaké podpory už vynechána. Aby měly nárok i soubory, které ať už z vrozené skromnosti nebo z jiných důvodů o tu podporu nežádaly.

Pokud jde o to doprovodné usnesení neboli šidítko, to byl interní vtip. Nicméně jsem rád, že se k tomu taky hlásíte, tak bych s dovolením uvedl ještě další nástroje, které kromě snížení DPH u vstupenek by těm kulturním pořadatelům mohly pomoct. To je například snížení nebo odpuštění nájmů od státních institucí, snížení nebo odpuštění místních poplatků za kulturní akce, přímá náhrada škod, tím se myslí již vynaložené náklady na ty zrušené akce, to jsou přípravné práce, vyplacené zálohy, platba za reklamu a bezúročné půjčky. To si myslím, že jsou další možné nástroje, které by té kultuře pomohly.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, vystoupí pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, já budu velice stručný, nebudu už zatěžovat debatu, jenom reakce na pana ministra, velice děkuji, že jste tady reagoval, díky za to, nebývá to úplně obvyklé u všech ministrů, já jenom velice krátce. Já jsem se bavil o tom, co tady říkal teď pan Smoljak, to znamená, o úhradě těch nákladů, ne o ziscích, právě to, co už dneska vzniklo, ty náklady, které byly vynaložené, právě pak nebudou refundovány nikdy. Takže to je ta zásadní, stěžejní věc, u podnikatelů je to třeba nájemné, tady to může být mnoho jiných věcí, jak jste říkal, máte pravdu, je to komplikovanější, ale myslím, že to není tak komplikované nadefinovat, jako v nějaké fázi, aby toto proběhlo, protože já chápu jednu věc, podpora kultury obecně, já jsem pro, ať se posílí, to je ale bohužel věc vlády, není to naše věc, myslím si, i v kontextu komentářů pana premiéra, že bude bilion korun, nebo pana ministra Havlíčka, bilion korun bude do ekonomiky napumpováno, tak tady by nějaká miliarda navíc klidně podle mě být mohla, ale už nebudu tu debatu zatěžovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pan kolega Wagenknecht byl poslední přihlášen do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám, pane ministře, ještě máte možnost se k proběhlé rozpravě vyjádřit. Chcete využít? Ano, prosím.

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek:  Ano, jenom jsem si to tady ještě konzultoval s právníky, protože já jsem to chápal tak, že, mám na mysli ten pozměňovací návrh, který byl podán, aby se to netýkalo jenom zrušených, ale i přesunutých akcí. Já jsem to samozřejmě chápal tak, že když se akce přesune, tak je to vlastně zrušené. Možná ještě jednu věc bych řekl. Ten postup je takový, že ten zákon, pokud bude přijat sněmovnou, Senátem, projde tím procesem, bude mít účinnost, ta bude velmi, rychle to nastoupí, tak od okamžiku účinnosti musí ten dotyčný pořadatel, který chce toho zákona využít, musí prohlásit, že ruší to představení, dokonce už pokud to učinil před týdnem, tak to nestačí, on to musí učinit znovu podle toho zákona. To zrušení toho představení, klidně může jít o to, že to posouvá, že to posouvá na podzim, to je v podstatě to stejné. Já jsem si to jenom teď konzultoval s právníky z ministerstva a ti mi potvrdili, že to vlastně chápou stejně, že pokud někdo akci přesune, tak ji fakticky v režimu toho zákona zruší, takže ten přesun termínu je prostě zrušení toho původního termínu. Takže myslím si, že nám jde o to stejné, ale já bych si trval na tom, že to naše chápání zrušení má v sobě i přesun, to je jako dramatická debata, přesun je zrušení. Mám to potvrzeno tedy i legislativou, že je možné to takto obhajovat, takže já si s dovolením tady budu trvat na svém, že je to dostatečné. Pak jsem tady dostal taky informaci, že zrovna když tady byl zmíněn ten Rock for People, tak oni také stáli o tuto zákonnou úpravu, totiž vy se ptáte, proč na to musí být zákon, ta odpověď je, protože někteří na to podmínky stanovené nemají. To není tak samozřejmé. Zákon je takový, že když někomu prodáte vstupenku, tak on má nárok na tu protihodnotu. To znamená, to tak neplatí automaticky, že to můžeme... Dokonce i v Německu na to přijali zákon, někdo tady zmiňoval Německo. Ano, v Německu to je úprava, která je velmi podobná té naší, my jsme dokonce se s ní seznámili, než jsme ten náš zákon dělali. Takže ten důvod je prostě ten, že tohle by zdaleka nebylo tak jednoduché, pokud by to činili bez té opory v zákoně, byl na tom opravdu zájem těch pořadatelů, netvrdím, že jsme mluvili se všemi, ale já vím, že o to stáli, že to pro mě smysl mělo. Takže tohle bych hájil.

Ještě se bojím, že jsem na něco zapomněl, tak se omlouvám, nebylo to úmyslně, ale snažil jsem se reagovat, co mi hlava pobrala.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, jenom upřesním, že pozměňovací návrh nebyl podán, byl pouze avizován. Podáním se rozumí, když je v podrobné rozpravě načten. Podrobná rozprava zatím neproběhla. Paní zpravodajka ÚPV, paní senátorka Alena Hubáčková, si přeje vystoupit? Nepřeje. A pan garanční zpravodaj má poslední slovo. Pane senátore, prosím.

Senátor David Smoljak:  Děkuji, já můžu konstatovat, že v debatě vystoupilo 9 senátorů, včetně mě, dvakrát vystoupil ministr kultury, u většiny příspěvků, prakticky u všech příspěvků rezonoval stejný nebo obdobný postoj, řekl bych, i jistá pochybnost o tom, jestli toto opatření skutečně pomůže tomu kulturnímu sektoru nebo v tomto případě těm pořadatelům těch kulturních akcí, nicméně nezaznamenal jsem nějaké radikální odmítnutí tohoto instrumentu, většina vystupujících volala po další podpoře kultury, pan ministr ve svém vystoupení se s tím vlastně ztotožnil. Ztotožnil se s tím a apeloval na to, aby ministerstvo kultury bylo skutečně pro příště silnější, mělo větší možnosti v podpoře kultury obecně.

Pan ministr ve svém závěrečném vystoupení se vztáhl ke zmíněnému návrhu pozměňovacímu, který rozšiřoval ten institut zrušení, o odložení, argumentoval tím, že podle názoru právníků ministerstva kultury zrušení zahrnuje i odložení, když to tak přetlumočím, že to obsahuje, že každé odložení kulturní akce je svým způsobem jejím zrušením. Já jsem to konzultoval s našimi legislativci, ti se k tomu víceméně připojili, podle jejich názoru to lze takhle vyložit, takže jsem se rozhodl ten pozměňovací návrh v tom případě nepodávat.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. My můžeme přistoupit k hlasování. V usnesení výboru, je shodné usnesení schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já přizvu k hlasování. Počkáme pro ty, kteří mají sem delší úsek...

Je přítomno 65, kvórum pro přijetí je 33. Zopakuji, byl podán návrh zákona schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 24, registrováno 65, kvórum 33, pro návrh se kladně vyslovilo 50, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Ještě budeme pokračovat v hlasování. K usnesení VVVK č. 107. Prosím, pane kolego Canove?

Senátor Michael Canov:  Jenom pro stenozáznam, já nevím, chtěl jsem hlasovat, ale nehlasoval jsem. Takže jenom pro stenozáznam.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, steno zaznamená, předpokládám, já pokračuji. Příloha k usnesení č. 107/20 ve žlutém tisku, to je to usnesení, které bylo avizováno panem zpravodajem Smoljakem, bylo kladně hodnoceno i panem ministrem.

Takže budeme o něm hlasovat. Kdo s tímto usnesením souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, usnesení Senátu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 25, čísla zůstala stejná, pro návrh se vyslovilo 56, návrh byl schválen.

Já děkuji předkladateli, panu ministrovi, děkuji zpravodajům a tento bod jsme uzavřeli, projednali.

Nyní projednáme další tisk. Je to

 

Návrh usnesení Senátu ke stavu zpracovávání a zveřejňování dat pro informovanou přípravu proti-epidemiologických, ekonomických a dalších opatření nejen v souvislosti s šířením koronaviru SARS CoV-2

Usnesení VVVK vám bylo rozdáno na lavice. Já prosím pana senátora Jiřího Drahoše, aby se ujal slova a materiál nám představil.

Senátor Jiří Drahoš:  Děkuji, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Současná koronavirová situace odhalila problém, se kterým se v ČR potýkáme už dlouhou dobu a to absenci strukturovaných kvalitních dat. Navíc tato data nejsou dostatečně kvalifikovaně zpracovávána, pokud je příslušné instituce mají k dispozici, často nedochází k jejich transparentnímu zveřejňování. Jednotlivá ministerstva opakovaně přicházejí s návrhy zákonů a opatření, které jsou založeny spíše na dojmech, než na pojmech. S výsledky takto nekvalitních analýz a materiálů se tady v Senátu potýkáme bohužel až příliš často.

Téma sběru a zpracování dat je mi docela blízké, protože jsem ve svém výzkumu už od 70. let intenzivně využíval aplikovanou statistiku, později se věnoval zejména analýze a modelování složitých časových řad. Často jsem přitom využíval také teorii chaosu, ostatně někteří moji bývalí kolegové mě podezírají z toho, že právě znalost chaosu byla tou hlavní inspirací pro můj vstup do politiky.

S poměrně dramatickým střetem pojmů a dojmů jsem se pak setkal při svém nástupu do funkce předsedy Akademie věd v roce 2009, kdy zcela účelové ignorování relevantních dat ze strany části tehdejší politické reprezentace vedlo takřka k likvidaci této významné české vědecké instituce.

Zmiňuji to proto, že mi tehdejší problémy v něčem připomínají současnou situaci. Nedostatek relevantních dat nebo v horším případě ignorování výsledku kvalifikovaných analýz, které může mít vážné následky. Nedostatek dat a informací se tedy jeví jako značný problém i v současné době. Podle čeho se má odborná veřejnost i my politici kompetentně rozhodovat? Stále slyšíme o sběru nejrůznějších údajů, ale většinou nevíme nic o kvalifikovaných analýzách těchto dat, ani o jejich konkrétních výstupech. Výsledkem je pak třeba sled protichůdných opatření, kdy vláda jeden týden zvyšuje ošetřovné, aby druhý týden připravovala jeho snížení. A po nás senátorech se pak chce, abychom jim to ve stavu legislativní nouze obratem schválili. Na uvedenou situaci zareagovala v minulých týdnech řada odborníků, kteří chtěli se získanými daty kvalifikovaně pracovat a přispět tak k efektivnějšímu boji s koronavirem. Ze strany státních institucí jim to často nebylo umožněno někdy, jak jsme registrovali i za cenu jejich vyhazovu z expertního jednání. V Poslanecké sněmovně pak vládní koalice odmítla požadavek na zveřejnění informací o testování na koronavirus. A právě přitom na základě takovýchto dat by bylo možné určitě zlepšovat třeba kvalitu epidemiologických modelů. V současné době chybí data nejen již zmíněným analytikům, ale také samotným hygienikům a nemocnicím. Když budu citovat nedávný výrok hlavního epidemiologa IKEMu, dr. Petra Smejkala, cituji: „Vůbec nevíme, co se kde děje. Když mám schválit třeba překlad pacienta z Chebu, tak nevím, jak to tam vypadá. To se dozvídám až z médií.“ Konec citátu. Inspiraci k transparentní práci s daty přitom můžeme najít i v blízkém zahraničí. Anonymizovaná data poskytují například Slovensko, Rakousko i Německo. Nepochybně dalším vážným problémem je informovanost starostů a místních samospráv o nakažených koronavirem. Ale k tomu tady možná řeknou více povolanější. Bez analýz a faktů tedy zde zůstává nepřiměřeně velký prostor pro smyšlenky, účelová tvrzení, kličkování a prosazování parciálních zájmů. Hlavně je to ideální prostředí pro strašení lidí tím, co se komu zrovna hodí. Domnívám se proto, že je nejvyšší čas vyzvat vládu ČR, aby nejen v zájmu co nejefektivnějšího boje proti koronaviru dala k dispozici dostupná anonymizovaná data a pro zvýšení efektivity v rozhodování v dlouhodobém výhledu, a to se netýká jenom boje s koronavirem, začala systematicky využívat datových analýz či hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA. Řečeno sportovní terminologií. Jsme v poločase, ve kterém jsme se dokázali ubránit náporu soupeře. S koronavirem a jeho následky na zdraví a ekonomiku se ale zcela jistě budeme muset potýkat ještě dlouhou dobu. A abychom z celého zápasu vzešli vítězně, musíme být na tento druhý poločas připraveni co nejlépe. Bez efektivního a transparentního využití kvalitních dat to ale půjde jen velmi těžko. Z těchto důvodů máte před sebou senátní usnesení, ve kterém bychom konstatovali, že vláda dlouhodobě koncepčně nepracuje s relevantními daty a do dnešního dne nepředložila podrobnou analýzu vývoje epidemie covid-19. Následně vládu vyzýváme, aby začala existující data lépe využívat a zapracovala je do svých strategických plánů, a o těchto plánech jasně a srozumitelně informovala veřejnost. Zároveň bychom po vládě vyžadovali, aby nám předložila analýzu šíření epidemie a dopadů přijatých vládních opatření. Podobný dokument prý existuje, takže věřím, že bychom jej do konce května mohli získat. A nakonec bychom také měli myslet na zvýšení efektivity vládnutí nejen v souvislosti s koronavirem, a vyzvat vládu, aby více využívala nástroje jako jsou datové analýzy a hodnocení dopadu regulace, tedy metodu RIA.

Na závěr mi, kolegyně a kolegové, dovolte požádat o podporu tohoto usnesení. Konstatuji, že včera ho jednomyslně schválil výbor pro vzdělávání, a dnes výraznou většinou také výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Obsah usnesení má zároveň plnou podporu řady expertů i odborníků třeba z iniciativy KoroNERV-20. Schválením tohoto usnesení bychom vyslali k veřejnosti jasný signál, že nám záleží na otevřeném přístupu k informacím a zodpovědném rozhodování. V současné situaci je více než jindy patrné, že právě těmito atributy se odlišujeme od nedemokratických režimů. A myslím, že snad všichni tady si přejeme, aby to tak zůstalo i nadále. Prosím vás o podporu tohoto usnesení a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal pan senátor místopředseda Jiří Růžička, kterého se zároveň ptám, zda s touto rolí souhlasí? Ano, je tomu tak a my budeme o tomto pověření hlasovat.

Budeme hlasovat, aby zpravodajem tohoto tisku se stal pan místopředseda Jiří Růžička.

Přítomno 61, kvorum pro přijetí je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 26 registrováno 62, kvorum 32, pro návrh se kladně vyslovilo 47, proti nikdo. Prosím pana zpravodaje, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje a hned otevírám k tomuto bodu rozpravu.

Kdo se hlásí do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Je to tak?

Pane navrhovateli, chcete ještě využít možnosti se vyjádřit? Ne. Pan zpravodaj? Pane zpravodaji?

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan zpravodaj se nemá k čemu vyjadřovat. Máme před sebou dvě usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a usnesení výboru zdravotnického, které obě doporučují přijmout toto předložené usnesení, které je vždy přílohou obou usnesení výborových.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Takže potvrzujete, že ta usnesení obou dvou výborů jsou shodná?

Ano. Dobře. Budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o usnesení Senátu Parlamentu ČR, která jsou přílohou obou dvou usnesení výboru, a to zdravotního a školského, jak nám byly předloženy a jak navrhl i pan zpravodaj tohoto tisku.

Přítomno 62, kvorum pro přijetí 32.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování 27, pro návrh se kladně vyslovilo 43 při kvóru 32, návrh byl schválen. Já děkuji předkladateli, děkuji zpravodaji a tento bod jsme projednali.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je návrh usnesení Senátu k Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021-2025. Tento bod jsme na minulé schůzi odročili, obdrželi jste nové usnesení stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí ze dne 7. května tohoto roku.

 

Návrh usnesení Senátu k Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021 - 2025

Spolu s podkladovým materiálem vám bylo rozdáno na lavice. A já prosím pana senátora Tomáše Czernina, aby se ujal slova a seznámil nás s tímto návrhem.

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já děkuji za tu možnost, že vás můžu opakovaně žádat o vyjádření podpory české diaspoře žijící v zahraničí. Mnohé jsem tady řekl už minulý týden, nebudu vás tedy obtěžovat celým dlouhým výkladem, jen bych krátce shrnul význam našich krajanů v zahraničí. Po roce 89 odešlo do zahraničí přibližně 600 tisíc osob, v době komunismu emigrovalo 200 tisíc. Celkem se v zahraničí k českému původu hlásí asi 2 miliony osob. Já musím zdůraznit, že to jsou lidé, kteří se nikdy nezřekli svého českého původu, hrdě se hlásí ke své vlasti a v cizině šíří dobré jméno České republiky. Naši krajané se sdružují v tradičních, ale i nově založených spolcích. Krajané jsou i z hlediska finančního velice významnou skupinou, protože peníze, které různými formami posílají do ČR, dosáhly v roce 2019 už výše 89 100 milionů korun. Tyto peníze nazýváme remitencemi. A co dělá ČR pro své krajany? Především tedy prostřednictvím MŠMT financuje výuku českého jazyka, financuje učitele krajanských komunit, lektory, frekventanty kurzů českého jazyka pro krajany v ČR a podobně, a to částkou přibližně 60 milionů korun. A prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí potom vyplácí ročně 21 milionů korun na podporu krajanských spolků prostřednictvím Programu podpory českého kulturního dědictví. Ten program je stanoven vždy na 5 let a letošním rokem končí tedy období 2016-2020. A naším úsilím je právě tuto částku zvýšit, protože současně narůstá počet krajanských spolků, takže logicky potom každý spolek dostane méně, když je absolutní částka opakovaně stejná. Úhrnem tedy ministerstvo zahraničních věcí a MŠMT přispívá na krajany částkou circa 81 milionů korun. A když si to vezmeme do relace s částkou, kterou krajani posílají do ČR, tak je to vlastně tisícina. Tedy krajani navracejí tisíckrát více, tak já bych řekl, že to je i jedna z nejlepších zahraničních investic ČR. A co od nás krajani čekají? Jak jsem říkal, počet spolků narostl ze 150 na circa 300. A myslím si, že by bylo nanejvýš slušné pro Program podpory kulturního dědictví ČR na příští období, tedy 2021-2026, vyčlenit 42 milionů korun. A další věc, která krajany trápí, to je možnost korespondenční volby. Já vím, že posledně tady byly nějaké pochybnosti, jestli podpora korespondenční volby patří do tohoto usnesení, jestli to má souvislost s podporou, ale já musím zdůraznit, že to rozhodně do toho patří, protože to jsou ty 2 priority, které od nás krajani očekávají. A já jsem na začátku minulého týdne mluvil s ministrem Petříčkem, který rovněž usiluje o navýšení podpory Programu kulturního dědictví a podporuje zákon o korespondenční volbě tak, aby tento zákon, aby naši krajani podle něho mohli volit už při příštích sněmovních volbách. Já musím zdůraznit, že Senát byl velice aktivní v minulosti při podpoře korespondenční volby, třikrát tu byl senátní návrh, který neprošel sněmovnou. A v současné chvíli je ve sněmovně návrh poslanců TOP 09 a Pirátů, který ale, jehož zařazení na program je stále odkládáno. Současně ale vypracovalo ministerstvo vnitra společně s ministerstvem zahraničí změnu zákona o volbách, jehož součástí je i korespondenční volba. Tento zákon je v meziresortním řízení a jsou tam zatím nějaké nejasnosti, ale ne ohledně korespondenční volby, nýbrž ohledně toho, jestli volby v budoucnu budou trvat 1 nebo 2 dny. Takže já si myslím, že to úsilí o korespondenční volbu tady je a bylo by naprosto na místě, aby ho Senát podpořil. Takže stálá komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí provedla usnesení, které jste dostali e-mailem a které máte na vašich lavicích. A já žádám Senát o jeho schválení s tím, abychom požádali vládu o zvýšení finanční podpory Čechů v zahraničí a o korespondenční volbu. Já bych vám tedy to usnesení teďko... není potřeba ho předčítat, všichni jste ho dostali rozdáno, takže velice prosím o jeho podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore. Já jenom připomínám, že jste zpravodaj a prosím, abyste plnil úkoly zpravodaje. Otevírám rozpravu, kdo se hlásí do rozpravy? Všechno je jasné, není potřeba v rozpravě doplňovat návrh, takže rozpravu zavírám a budeme hlasovat.

Vzhledem k tomu, že neproběhla rozprava, tak pan senátor Czernin nemá na co reagovat a my přistoupíme rovnou k hlasování. Přítomno 61, kvórum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.

A kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Tak vám děkuji. A konstatuji hlasování č. 28, pro návrh se z přítomných 62 vyjádřilo kladně 52, proti nikdo, návrh byl schválen, děkuji předkladateli. A my se vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážená paní ministryně, vítejte v Senátu PČR. A my máme před sebou dnešní bod našeho jednání, a tím je návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

 

Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Tisk č. 257

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 257. Návrh uvede MPSV Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně, jestli zde... vítejte.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Na úvod se omlouvám, já budu asi hodně kašlat, ale věřte tomu, že jsem pravděpodobně zdravá, je to několik týdnů již trvající alergie, která se vždycky večer zhoršuje a minulý rok, předminulý rok a tak dále jsem ji měla taky. Dovolte mi tedy představit vám vládní návrh zákona o některých opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tento návrh předkládáme, protože vládním návrhem reagujeme na nedostatky v zákoně o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. Jedná se o návrh též známý jako lex covid justice, který je platný od 24. dubna tohoto roku do konce srpna tohoto roku.

Má ovšem negativní dopad na ochranu zaměstnanců, kterým zaměstnavatel kvůli své vlastní platební neschopnosti neplatí mzdu. Stávající podoba zákona totiž znemožňuje úřadu práce vyplatit zaměstnanci mzdový nárok na zaměstnavatele, jak bylo možné doposud, to znamená před stavem nouze, tedy ještě před účinností toho schváleného lex covid justice zákona. Naším cílem je tedy poskytnout ochranu zaměstnancům. Musíme jim dát do ruky právní nástroj, který jim umožní získat alespoň část svých zasloužených mezd zpět. Nejedná se o žádný negativní dopad na státní rozpočet, nepožadujeme žádné nové peníze státního rozpočtu, napravujeme pouze formální chybu zákona, která proběhla v rámci legislativního stavu nouze ze strany ministerstva spravedlnosti. A stát to tedy nebude stát nic navíc. Co se týče projednávání ve sněmovně, tak návrh byl schválen společně s pozměňovacím návrhem, dle kterého může úřad práce vyzvat zaměstnavatele k úhradě vyplacených prostředků, zaměstnanci nejdříve tři měsíce po ukončení doby stanovené v lex covid justice, to znamená v tom zmiňovaném zákonu. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, myslím, že zejména dnes v době krize nesmíme nechat zaměstnance na holičkách, musíme jim pomoci rychle. MPSV jakmile toto pochybení ze strany vlády zjistilo, tak jsme během několika hodin tento návrh zákona schválili, vláda jej pak odpoledne poslala do Poslanecké sněmovny, a já vás proto žádám o podporu tohoto návrhu zákona a také o to, aby byl datum účinnosti stanoven dnem vyhlášení zákona ve sbírce zákonů. Předem děkuji za vaši pozornost a za podporu.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A já vám děkuji, paní ministryně. A prosím zaujměte místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal ústavně-právní výbor a usnesení máte jako senátní tisk č. 257/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Miroslav Adámek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Usnesení vám bylo rovněž rozdáno jako senátní tisk č. 257/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Peter Koliba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Peter Koliba:  Vážený paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, dovolte mi vás informovat o průběhu jednání tohoto tisku na VZSP, který probíhal dnes dopoledne. Většinou obsahové části zákona paní ministryně uvedla, jde v podstatě o doplnění již projednávaného a přijatého opatření, které má upřesnit ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Výbor na svém jednání přijal 89. usnesení ze 17. schůze jak k senátnímu tisku č. 257 k návrhu zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Po odůvodnění zástupce předkladatele, pana docenta doktora Petra Hůrky, náměstka ministryně MPSV a mojí zpravodajské zprávy a po rozpravě výbor zaprvé doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Určuje zpravodajem výboru pro jednání návrhu zákona na schůzi Senátu mě, Petra Koliba.

A zatřetí pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A já vám děkuji, pane senátore. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte případnou další rozpravu a další návrhy. Dávám slovo panu senátoru Miroslavu Adámkovi, zpravodaji ústavně-právnímu výboru k jeho zprávě.

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, paní místopředsedkyně, paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři, ÚPV svým 98. usnesením na dnešní schůzi, která se konala dopoledne, po úvodním slově pana náměstka Hůrky, po zpravodajské zprávě, kterou jsem přednesl, výbor doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem mě a zatřetí pověřuje předsedu výboru, pana senátora Miroslava Antla, aby předložil usnesení předsedovi Senátu PČR.

Já chci z tohoto místa poděkovat našemu legislativnímu odboru, který ve své zprávě a bylo úkolem ÚPV se vypořádat hlavně s problematikou újmu principu právní jistoty, která byla vržena. A ona se krátce toho zmínila paní ministryně, pan náměstek Hůrka se vypořádal s touto připomínkou už ve svém úvodním slovu na ÚPV, a proto vlastně to prošlo hladce a hlasovali všichni pro na ÚPV. Takže moc děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Rostislav Koštial. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Rostislav Koštial:  Paní předsedající, kolegyně, kolegové, paní ministryně, je hezké, že nám tak krásně tahle norma prochází, nicméně dovolím si upozornit také na to, že když to dobře dopočítám, tak prakticky povinnost úřadů vymáhání částek nezaplacených naběhne někdy v listopadu. A já si myslím, že se málo zabýváme situací podnikatelů, kteří budou v situaci a bude po nich do 14 dnů vymáháno, ano, bude vymáháno vlastně ty dlužné částky. Takže já bych jenom chtěl poprosit paní ministryni, abychom také mysleli na podnikatele, kteří utrpí v téhle době nebo utrpěli v téhle době takovou ránu, že možná to období listopadové je velmi krátké na jejich zapamatování a že rozhodně bude potřeba hledat nástroj, jak jim pomoci i v situaci, kdy ještě nebudou moci pracovním úřadům platit dlužnou částku, která bude po nich vymáhána.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. A ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Ano, pan senátor Jiří Dienstbier. Máte slovo.

Senátor Jiří Dienstbier:  Jenom velmi stručně na to, co tady zaznělo, protože tento zákon podle mě neřeší pomoc podnikatelům. A z hlediska výše toho dluhu, jaký bude v listopadu nebo v srpnu, se také nic nemění, protože tím věřitelem jenom místo zaměstnanců bude Úřad práce, takže jako pomoc podnikatelů je potřeba řešit úplně někde jinde.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, tedy ji uzavírám. Paní ministryně, chce se vyjádřit? Nechcete. Pane zpravodaji garanční? Asi není k čemu, protože zazněl tady jediný návrh. Dva diskutovali, ale zazněl návrh schválit. Prosím.

Senátor Peter Koliba:  No obecnou rozpravu, že vystoupili dva senátoři s připomínkou na ochranu zaměstnavatelů, ale tento tisk je určen na ochranu zaměstnanců.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, děkuji, takže můžeme přistoupit k hlasování. Já vás svolám.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, kvórum aktuální je 30. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám. A kdo je proti tomuto návrhu, prosím, stiskněte tlačítko NE a dejte ruku nahoru. Děkuji.

Schváleno, při kvóru 30, pro se vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji vám, paní ministryně, uvidíme se příští týden, ještě se hlásí pan předseda Senátu se závěrečným slovem.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, děkuji, paní předsedající, za slovo, já jenom zase rychlou informaci, která vám potom přijde ještě do emailů, další zasedání nebo další schůze, pardon, abych nebyl plísněn legislativním odborem, další schůze Senátu se bude konat za týden, to znamená 20. května, podle rozhodnutí Organizačního výboru to bude buď od 13 nebo od 14 hodin. Podle toho, kolik bude tisků. Zatím to vypadá, že by to možná mohlo stačit i od 14 hodin, ale nechci to slibovat. Co se týká Organizačního výboru , což se už netýká všech, ale zopakuji to taky nyní, abych to nemusel potom říkat individuálně, první Organizační výbor máme zítra od 15 hodin, to je ve čtvrtek, další Organizační výbor bude ve středu 20., a to v 10:30 hodin. To znamená, to jsou základní údaje, vše ostatní podstatné se dozvíte z emailu, který vám přijde, ale pro předsedy výborů je podstatné, aby věděli, že zase je čeká další jednání ve výborech, a to tak, aby stihli vše projednat takovým způsobem, aby mohlo proběhnout plénum, řekněme, už od 13 hodin 20. května. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane předsedo, končím dnešní plenární zasedání. Šťastnou cestu domů a příští týden na shledanou.

(Jednání ukončeno v 21.03 hodin.)