Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 09.04.2020

(1. den schůze – 09.04.2020)

(Jednání zahájeno v 14.01 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, milé senátorky a senátoři, vítám vás na 19. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána podle § 33, a v tomto případě i podle § 118, zákona o Jednacím řádu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb. o Jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána elektronickou poštou včera, bezprostředně po postoupení návrhů zákonů Poslaneckou sněmovnou. Vzhledem k pokračujícímu stavu nouze jsou všichni dnes nepřítomní senátoři z 19. schůze Senátu automaticky omluveni. Omluvenými senátory jsou Ivo Bárek, Jiří Dienstbier, Jaroslav Malý, Jaromír Strnad, Radek Sušil, Emilie Třísková, Petr Vícha, Jan Žaloudík, Zdeňka Hamousová, Ladislav Václavec, Jiří Cieńciała, Petr Šilar, Miluše Horská, Alena Šromová, Jitka Seitlová, Patrik Kunčar, Jiří Carbol, Zdeněk Papoušek, Jan Horník, Jitka Chalánková, Miroslav Balatka, Jiří Drahoš, Václav Chaloupek, Jiří Vosecký, Leopold Sulovský, Hana Žáková, Jiří Oberfalzer, Ladislav Chlupáč, Michal Kortyš, Tomáš Jirsa, Pavel Karpíšek, Vladislav Vilímec, Radovan Nwelati, Rostislav Košťál a Jiří Oberfalzer.

Pro zvukový záznam a případné posluchače dodávám, že tito senátoři jsou omluveni proto, neboť existuje džentlmentská dohoda mezi kluby, která zachovává paritní zastoupení senátorek a senátorů v Senátu a zároveň zajišťuje naši usnášeníschopnost i pro případ, kdyby současní účastníci dnešního jednání byli nuceni odejít do karantény.

Nyní vás prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. Obdobně jako minulý týden, i dnes z důvodů zajištění dostatečných hygienických opatření budeme všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. Nechoďte tedy prosím k řečništi. Do rozpravy se hlásíme obvyklým způsobem, stisknutím zeleného tlačítka. A až ho stisknete, tak počkejte na udělení slova. Zelené tlačítko již prosím podruhé nemačkejte, protože pak se vypnete, neboť mezitím vás zapíná obsluha.

Co se týká aktuálního stavu, tak aktuálně je přítomno 38 senátorů. To znamená, aktuální kvorum je 20. A my se můžeme pustit do ověřovatelů 19. schůze. Návrh je, aby jimi byli senátorka Šárka Jelínková a senátor Lukáš Wagenknecht. Šárku Jelínkovou vidím, Lukáše Wagenknechta vidím, dobře. Ptám se, jestli má někdo připomínky k mému návrhu? Pokud tomu tak není, tak můžeme přistoupit k hlasování. Já spouštím fanfáru.

A budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 19. schůze Senátu byli senátorka Šálka Jelínková a senátor Lukáš Wagenknecht. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE.

Hlasování č. 1, pro 39, registrováno 39. Návrh byl schválen.

Ověřovateli této schůze byli určeni senátorka Šárka Jelínková a senátor Lukáš Wagenknecht.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 26. března a 1. dubna 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal předložené návrhy zákonů, senátní tisky č. 226, 227 a 228 ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o Jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání podle § 99, odst. 2, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v úterý 7. dubna 2020 odpoledne až večer.

Podle § 118, odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání. To znamená, o tomto návrhu musíme hlasovat. V sále je nyní přítomno 39 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 20.

Zahajuji hlasování a ptám se vás, kdo souhlasí s tím, abychom projednali tyto body ve zkráceném jednání, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte NE a zvedněte ruku.

Konstatuji, že v hlasování č. 2 se pro vyslovilo 40 z registrovaných 40 senátorů. To znamená, návrh byl přijat a budeme jednat ve zkráceném jednání.

Nyní máme před sebou pořad dnešního jednání, který vidíte před sebou. S tím, že jsem se připravil na to, že jako obvykle ten pořad tady nemám. A já se ptám na to, zda o tom pořadu budeme hlasovat. Ptám se vás, jestli má někdo nějaké připomínky k návrhu pořadu 19. schůze Senátu? Hlásí se pan senátor Fischer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové, milí kolegové.

Rád bych doplnil na závěr dnešní schůze zvláštní bod, a to usnesení k současné situaci poté, co byl prodloužen nouzový stav.

Co je úkolem Senátu v krizových dobách nebo ve stavu nouze? Nezdržovat, rychle projednávat, chránit životy a pomáhat tam, kde můžeme. Ale také hlídat ústavnost všech postupů, které se dějí. A jsou tady tři věci, ke kterým bych rád, abychom dnes vedli rozpravu a přijali usnesení.

Zaprvé – zanedbaná péče o seniory. Stále neřešený problém a nedostatečná koordinace, na kterou dnes poukazuje také odborná geriatrická a gerontologická společnost ve svém dopise a apelu na vládu a na instituce. Tedy problém koordinace.

Zadruhé – šmírování občanů. Ministr zdravotnictví se dopustil prolomení základních svobod, na kterých spočívá naše země, a to tím, že umožnil prolomení bankovního tajemství i soukromí občanů na základě sledování za pomoci mobilních operátorů. Ve sněmovně se nepodařilo tuto kontrolu dostat pod kontrolu parlamentu. A přitom víme, že například policejní odposlech je potřeba vysvětlovat na mnoha stranách a rozhoduje o něm např. soudce nebo státní zástupce. V tomto případě adekvátní kontrola chybí. Proto bychom měli apelovat na vládu.

Třetí bod se pak týká skutečnosti, že se vláda rozhodla nakupovat ve velkém ochranné pomůcky a zdravotní materiál v Čínské lidové republice. Udělala to usnesením 19. 3., kde říká, že ve veřejném zájmu bude tyto prostředky nakupovat v Číně. Dnes nám paní ministryně financí na hospodářském výboru potvrdila, že se tak stalo, že za nákupy už bylo utraceno nějakých 12 miliard korun českých. To, co bylo veřejným zájmem v březnu, by nemělo být veřejným zájmem v dubnu nebo v červenci. Pandemii tady budeme mít i nadále. Je potřeba myslet i na to, že v České republice máme výrobní kapacity, instituty, vynálezce nebo investory, kteří jsou připraveni nastartovat výrobu ve velkém. Nedostali však zatím zakázky v dostatečné míře, vláda zatím vůbec nerozkryla základní čísla. Proto bychom v tomto bodu mohli požádat vládu o základní statistiku, abychom se mohli podívat na to, jak a jestli se vláda, která začala jednat jako nákupčí, začíná chovat jako stratég, jako partner těch, kteří mohou tyto prostředky vyrábět u nás, a dokonce je vyvážet na evropské a další trhy.

My nevíme, co bude za týden, ale víme, že jsme uprostřed krize, a každý den se počítá.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se, pane senátore, velmi omlouvám, ale jak já chápu jednací řád, marně volám legislativě, která mi nebere telefon, který tam má pod sebou, tak se ptám, jak já chápu jednací řád, tak není debata o pořadu schůze určena k tomu, aby byly odůvodňovány jednotlivé body a přednášeny, proč o nich máme jednat. Ptám se legislativy, zda mám pravdu nebo ne. (Legislativa potvrzuje názor Miloše Vystrčila.) Mám pravdu, není to nic osobního, prosím pěkně, jestli by bylo možné, abyste přednesl návrh bodu, rozumím tomu, pokud dvěma, třemi větami někdo řekne, proč ho chce projednávat, následně jsme přikročili k tomu, abychom se dál začali chovat podle jednacího řádu. To, co vy děláte, je naprosto mimo jednací řád. Děkuji.

Senátor Pavel Fischer:  Dovolte mi tedy dokončit, rád bych, abychom dnes přijali usnesení, ve kterém připomeňme tyto základní parametry. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, vzhledem k tomu, jak jsme tento bod začali projednávat, tak se přihlásil ještě pan místopředseda Štěch. Já mu povolím tentokrát zase výjimečně faktickou poznámku, prosím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, já nebudu reagovat na to, co tady bylo řečeno v tom představení toho návrhu, chci říct jednu věc, tato schůze je řádná 19., svým způsobem mimořádná, je to ve stavu vlastně nouzového jednání, dohodli jsme se, že tady bude zhruba 50 procent senátorek a senátorů, přesně to je, považuji, že je drobet neseriózní, když prakticky na začátku této schůze rozšíříme program o takovýto bod, s tím, že ti senátoři, kteří tady nejsou přítomni, o tom nevěděli, možná celá řada z nich by na základě toho tady chtěla být přítomna. Takže já bych doporučoval, ale je to na každém z nás, protože návrh padl, abychom tento bod nezařazovali, protože ani na něj nejsme úplně připraveni, myslím si, že to bude polemika, která bude docela, řekl bych, kontroverzní. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, mám tady další dvě faktické poznámky. Prosím tedy, protože jsem dovolil jednu faktickou poznámku, nemůžu odepřít ani Marku Hilšerovi ani Václavu Hamplovi, prosím, berme to jako faktické poznámky, snažte se být velmi úsporní. Marek Hilšer, prosím.

Senátor Marek Hilšer:  Ano, já chápu argumenty obou dvou řečníků, kteří hovořili, proto bych se přimlouval, aby takový bod byl zařazen na jednání příští schůze.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Václav Hampl, prosím.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, já bych podpořil návrh kolegy Fischera v tom smyslu, že si myslím, že na něm není nic nelegitimního. Jednací řád prostě počítá s tím, že na začátku schůze se mohou podávat pozměňovací návrhy k programu schůze. Ty jsou prostě odhlasovány. To, že tady je jakýsi gentleman's agreement, že nebudeme v plné sestavě, tak je věc, která je trošku, řekněme, mimo jednací řád, tím rozhodně nechci naznačovat, že by byla proti, ale prostě je to věc, na které jsme se zcela praktických důvodů takto domluvili, ale myslím si, že by to nemělo znamenat, že je Senát neakceschopný nebo prostě neschopný se usnášet, čili si myslím, že tento návrh je zcela legitimní, není na něm nic, co by bylo nějakým způsobem v nepořádku, je zcela na místě hlasovat podle vlastního uvážení, jak by věci měly být probrány. Já osobně souhlasím s tím, že role Senátu v této situaci by neměla být umenšována a role Senátu je zejména dohlížet na to, aby věci v ČR, zejména možná v komplikovaných stavech, v komplikovaných situacích, jako je tato, běžely, pokud možno, v intencích vlády práva. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji. Už se nikdo další nehlásí, čili uzavírám tedy návrhy na doplnění pořadu schůze. S tím, že předtím, než budeme hlasovat, tak jenom pro zopakování nás všech, protože jsem i já nebyl úplně pozorný, prosím o název toho bodu ještě jednou pana senátora Fischera, pouze o název toho bodu, potom o sdělení, na které místo chce projednávání zařadit. Ještě jednou prosím, potom budeme hlasovat. Děkuji.

Senátor Pavel Fischer:  Usnesení Senátu by se mohlo jmenovat K situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Ještě jednou prosím ten název. Nemůže tam být „mohlo“. Prostě název toho bodu, jak ho navrhujete, a kam ho zařadit.

Senátor Pavel Fischer:  Název toho bodu je Usnesení Senátu k situaci v zemi po rozhodnutí vlády prodloužit nouzový stav do 30. dubna. Projednávat jako poslední bod.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, slyšeli jste všichni návrh, myslím, že už to nemusím opakovat. Kdo je pro to, aby tento návrh bodu s tím názvem, který jste slyšeli, byl zařazen jako čtvrtý bod dnešního pořadu jednání? Spouštím hlasování. Ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku.

Pro 14, registrováno 41, kvórum 21. Hlasování č. 3, návrh na doplnění pořadu schůze byl zamítnut. Nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu 19. schůze, tak jak vám byl předložen, to znamená, body 1 až 3, jak je máte před sebou. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto pořadu schůze, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 4, pro 41 ze 41, kvórum 21. Návrh pořadu 19. schůze v podobě, kterou schválil OV, já jsem navrhl jako ten pořad, podle kterého budeme jednat, byl schválen. Takže tím máme za sebou schválený program této schůze. Vyčerpali jsme...

Máme před sebou projednávání prvního bodu, což je

 

Návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2

Tisk č. 227

Je to senátní tisk č. 227. Návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona, zároveň ji tady mezi námi vítám. Prosím, paní ministryně, máte slovo, můžete přistoupit k řečništi, my jsme připraveni vás poslouchat.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi, abych ve stručnosti uvedla návrh zákona, který umožní pomocí kompenzačního bonusu zmírnit dopady aktuální krize související s koronavirem na osoby samostatně výdělečně činné.

Hospodářská činnost řady podnikatelů je dnes bohužel úplně nebo částečně utlumena.

Navržené opatření proto směřuje zejména na osoby samostatně výdělečně činné, které takto podnikají v rámci své hlavní činnosti, a jde tedy o majoritní zdroj jejich příjmů. Zaměřené ale je i na významnou část osob, které uvedenou činnost vykonávají jako vedlejší. Kompenzační bonus bude poskytován ve výši 500 Kč denně za každý den v rámci období od 12. března do 30. dubna 2020, pokud bude osoba v daný den splňovat podmínky pro jeho poskytnutí. Celkově by tedy podnikatel mohl obdržet částku 25 000 Kč a valná většina také tuto částku obdrží. Vysvětlím dále.

Při přípravě navrhovaného opatření bylo sledováno několik cílů. Předně jsme chtěli, aby se jednalo o opatření rychlé a administrativně nenáročné. Pomoc by tedy měla dorazit podnikatelům v řádu dní. My dokonce chceme dnes už odpoledne hned, pokud Senát schválí tento zákon, představit žádost o čestné prohlášení jednoduché, interaktivní formou bude moci ho zpracovat podnikatel a chceme, aby už ode dneška mohli podávat podnikatelé žádosti, s tím, že samozřejmě peníze obdrží až poté, kdy zákon nabude účinnosti.

Zárukou toho je také svěření kompetence k vyplácení kompenzačního bonusu finančním úřadům, které mají rozsáhlou síť územních pracovišť a jsou plně schopny tuto agendu zajistit. A ke správě bonusu budou použity osvědčené postupy daňového řádu. Bude poskytován, jak už jsem řekla, na základě jednoduchého čestného prohlášení, kde napíše podnikatel své iniciály, uvede číslo účtu, podpis. Podávány budou buď způsobem, který umožňuje daňový řád tyto žádosti, tzn. formou datové schránky, EPA, se zaručeným elektronickým podpisem, nebo v papírové formě, protože celá řada OSVČ podporuje nebo využívá spíše tuto formu. Máme za sebou teď podání 1 200 000 přiznání OSVČ a z toho 700 000 jich podalo v písemné formě, tzn. v listinné formě. Proto finanční úřady byly vybaveny takovými boxy sběrnými v dostupných prostorách někde z ulice finančního úřadu a tam se vhazovala tato daňová přiznání. A to využijeme i u těchto žádostí. Bude tam podnikatel, telefonní číslo nebo e-mail a finanční správa mu uvede, že žádost obdržela.

Podpořila jsem pozměňovací návrh pana předsedy Stanjury a pana poslance Kubíčka na plénu Poslanecké sněmovny, který pro tyto účely těchto žádostí zavádí speciální možnost, kterou normálně daňový řád nezná, aby mohl podnikatel si oskenovat žádost podpisem – to čestné prohlášení a poslat e-mailem. Toto je už v návrhu, který máte tady k dispozici.

Dále jsme se snažili, aby podmínky byly nastaveny tak, aby na ně dosáhl co největší počet těch, jejichž činnost byla aktuálními událostmi zasažena, a současně aby se toto opatření nestalo cílem zneužití a spekulací ze strany těch, kteří dnešními událostmi postiženi nebyli, tedy aby bylo maximálně spravedlivé.

Po prvním pokusu, který jsme učinili, jsme připravili komplexní pozměňovací návrh, byla jsem ráda, že Poslanecká sněmovna, předtím rozpočtový výbor a Poslanecká sněmovna si ho osvojily a veškeré další pozměňovací návrhy už byly vedeny vůči tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Rozšířili jsme okruh osob, samozřejmě jsou to ti, kteří mají podnikání jako hlavní příjem své činnosti, ale jsou tam všichni ti, kteří to mají i jako vedlejší příjem činnosti, tzn. invalidní důchodci, starobní důchodci, maminky na mateřské dovolené, rodiče pobírající rodičovský příspěvek, lidé pečující o nějakou osobu, na což pobírají příspěvek na péči, studenty jsme tam přidali, spolupracující osoby – ty tam nejsou vyjmenovány, ale vyplývá to samozřejmě z kontextu tohoto zákona. Ti všichni dosáhnou na tento příspěvek, pokud byli osobami samostatně výdělečně činnými před 12. březnem 2020 a i jsme tam zařadili, což jsme měli všechno zanalyzováno z velkého množství podnětů od OSVČ, zařadili jsme tam i ty, kteří třeba přerušili živnost, protože jsou sezónní podnikatelé, po 31. 8. chtěli ji obnovit až teď v jarních měsících, případně letních. Klasickým příkladem jsou průvodci. I ti dosáhnou na tento kompenzační bonus. Částka vyplacená formou kompenzačního bonusu je započítána na dávky státní hmotné nouze státní sociální podpory, tzn. že pokud osoba požádá, finanční správa už nebude nic zkoumat, přijme čestné prohlášení, vyplácí peníze. Ale samozřejmě poté budou tyto seznamy zasílány buď úřadům práce nebo ČSSZ, aby ona si to případně započetla v rámci jiných řízení.

Zohlednili jsme i to, že celá řada OSVČ podlehla v období, kdy jsme vyhlásili stav nouze, panice, přerušila svou živnost, přihlásila se na úřady práce, začala pobírat příspěvek – podporu v nezaměstnanosti, s tím, že pokud opět si obnovily živnost – a já vím, že v masivním hledisku to udělaly, celá řada udělala poté, co jsme ohlásili tento kompenzační bonus - tak dostanou kompenzační bonus za dny, kdy nepobíraly podporu v nezaměstnanosti, proto je tam těch 500 Kč denně, aby i tito na to dosáhli. Kdo nedosáhne – a my jsme někde ten řez udělat museli – na kompenzační bonus, jsou zaměstnanci, kteří jsou zaměstnaní na základě zákoníku práce. Protože na ty cílí, pokud se dostali do problému, jiný druh podpory, a to je program Antivirus, který má za účel, tedy vláda schválila, začala se od tohoto pondělí vyplácet zaměstnavatelům prostřednictvím úřadu práce a jeho základním cílem a smyslem je udržení zaměstnanosti v této zemi. Nejdříve jsme se po celé sérii opatření, které jsme dělali, říkala jsem vám o nich posledně, zaměřili na dvě majoritní skupiny. První jsou zaměstnanci – udržet zaměstnanost v této zemi, a já jsem ráda, že se to zatím drží, že za březen byla nezaměstnanost 3,3 %, takže nárůst není nijak dramatický, měli jsme nejnižší nezaměstnanost vůbec v EU dlouhou dobu, 2,1 %, teď je 3,3 %, není tam žádný dramatický zatím nárůst, takže jsem ráda, že se to daří a že Antivirus tomu pomáhá, protože on je postaven na pracovněprávních vztazích, na tom, že je uzavřena pracovní smlouva podle zákoníku práce, a na tom, že zaměstnavatel nepropustí toho člověka, a pak na něho si může kompenzovat mzdy, pohybuje se to podle překážek, které jsou nastaveny. Je to postaveno na překážkách v práci, ale podmínky jsou skutečně nastaveny velmi volně, že se tam celá řada zaměstnavatelů najde, dokonce i ti, kteří částečně jenom omezili svůj provoz, je to nastaveno zhruba mezi 60 až 80 % podle typu překážky práce.

Druhá majoritní skupina zranitelná, kterou jsme chtěli kompenzovat, jsou právě OSVČ. Řez jsme museli udělat, protože pak bychom se tady dostali do situace, kdy bude jedna a tatáž osoba kompenzována dvakrát, a to by určitě spravedlivé nebylo. OSVČ budou kompenzovány nejen tímto příspěvkem 25 000 Kč – ještě k tomu něco řeknu dál z hlediska daňového – ale budou kompenzovány, pokud mají děti, od 0 do 13 let i tzv. ošetřovným, které minulý týden začaly vyplácet živnostenské úřady v částce 424 Kč na den, což měsíčně vychází asi na 13 000 Kč, tyto obě podpory lze sčítat, nevylučují se, na to se také často OSVČ ptají. Pak jsme vyhlásili pro ně prázdniny šestiměsíční na sociálním a zdravotním, takže neplatí sociální a zdravotní, a bude jim odpuštěno potom v tom vyúčtování v minimální výši, takže to je 5 x 6 je 30 000 Kč. To mluvím o přímých podporách, samozřejmě nemluvím tady o úvěrech bezúročných COVID I a II, které procesuje Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Jsou v podstatě poskytovány od nuly, bezúročně, s ročním odkladem splatnosti. A je o ně takový zájem, jsou tam požadavky za 20 miliard, co budeme dnes řešit na videocallu s panem premiérem, ministrem Havlíčkem a zástupci bank. To, že banky nám pomohou v dalším postupu tak, abychom mohli rozšířit procesování těchto úvěrů.

Kompenzační bonus bude procesován podle daňového řádu. Při podání čestného prohlášení nebudou zkoumány žádné podmínky. Bude se vycházet z toho, že osoba, která se stvrdila podpisem, že naplnila podmínky kompenzačního bonusu. Takže se vychází z jakéhosi předpokladu presumpce, že to je pravdivé tvrzení. Nechceme peníze zdržovat, chceme, aby se podalo čestné prohlášení, peníze odcházely.

Podmínky postižení pandemií jsou napsané velmi volně, když se podíváte. My jsme chtěli, aby se v tom našel nejen ten, kdo byl primárně postižen opatřeními vlády, ale i ten, kdo byl postižen sekundárně. To znamená, že když se podíváte na jednotlivé body úvodních ustanovení, tak je to zaprvé, demonstrativní výčet – to je podstatné říct. A zadruhé, skutečně se tam najde i ten, komu jsme nezakázali podnikání, nezakázali jsme vstup do jeho provozovny, nezakázali jsme mu vůbec pohybovat se na ekonomickém trhu, a přesto postižen je. Nepřímo – průvodci, taxikáři, další.

Kompenzační bonus bude spravován podle daňového řádu. Je to v zákoně zpracováno tak, aby byl spravován odděleně od osobního daňového účtu. To znamená, na finanční správě v těchto dnech zřídilo ministerstvo financí dalších 14 účtů, protože nějaká evidence tam být musí. Jednou na to přijde třeba NKÚ, tak to musí být v pořádku. Ale je to nastaveno tak, aby tento bonus nebyl započitatelný s případnými nedoplatky daňového subjektu. To mohou být nedoplatky v reálném čase. Takže skutečně peníze mu odejdou, i kdyby měl na osobním daňovém účtu nedoplatky. Z tohoto zákona stejně tak vyplývá, že se nesmí stát předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuce. To by se míjelo účinkem, protože chceme, aby peníze ta osoba fyzicky dostala.

Je to v čistém, takže není předmětem zdanění, protože už dnes bonus je terminus technicus, který zákon o dani z příjmů zná. A máme v příslušném § 4, odst. – teď mně to vypadlo, myslím, že je to písmenko z, j, osvobození bonusu o dani z příjmů, protože bonus známe v jiném kontextu. Já jsem podpořila ještě jeden pozměňovací návrh pana předsedy Stanjury a pana poslance Kubíčka. Nesouvisí přímo s kompenzačním bonusem, ale teď mi to tak naskočilo, souvisí s tím, že tak, jak vyplácíme ošetřovné na základě programu MPO, tak se zjistilo, že ošetřovné by mohlo být předmětem zákona o dani z příjmů. Tak jsem podpořila pozměňovací návrh, který osvobozuje toto ošetřovné, aby bylo také v čistém.

Ještě asi poslední téma, které teď trochu zaznívá. Bavili jsme se o tom dneska i ráno, na hospodářském výboru jsou dohody o provedení práce a o provedení činnosti. My jsme řešili podporu – a to jsem se snažila dnes vysvětlit a snažím se to vysvětlit teď i vám – pro ty majoritní skupiny. Samozřejmě, že teď se objevují různé menší skupiny, my ani nevíme, jak jsou velké, protože k tomu nejsou žádné evidence. Které tvrdí – my máme jenom dohodu o provedení práce nebo o provedení činnosti, my na to nedosáhneme.

Já bych chtěla upozornit, že pokud jsou to takzvaní dohodáři do 10.000 Kč, tak o nich neexistuje nikde žádná evidence. Ani na finanční správě.

Finanční správa právě byla vybrána, aby procesovala bonus proto, že má přehled o registrovaných daňových subjektech. Takže ona se podívá – Karel Novák podal čestné prohlášení, ano, máme ho tady, vyplácíme. A samozřejmě má obrovskou síť územek po celé republice a umí zpracovávat tyto věci, takže určitě má základní předpoklad k tomu, rychle to zprocesovat.

Dohodáři do 10.000, ty neeviduje ani finanční správa, ani dokonce Česká správa sociálního zabezpečení. O nich není žádná stopa. Nikdo neví, že byla uzavřena nějaká dohoda, nebo nebyla. To znamená, čistě řečeno, já nemohu, nemohu podpořit – a řekla jsem to jak na plénu v Poslanecké sněmovně, tak to říkám tady, aby, v uvozovkách, kdokoli přišel a nárokoval nějakou podporu, když není vůbec žádná stopa o jeho nějaké činnosti. Je to dáno tím, že neodvádí žádné odvody.

Pokud to bude dohodář do 10.000 a k tomu je OSVČ, takové případy také máme, ten to samozřejmě dostane. Ten samozřejmě dostane pětadvacítku. To není problém. Pak jsou dohodáři nad 10.000. Ti už platí odvody a o nich by měla mít zprávu Česká správa sociálního zabezpečení. Nicméně v tuto chvíli pod Antivirus nespadají, protože Antivirus je postaven na zákoníku práce a na pracovní smlouvě. A pod pětadvacítku také spadnout nemohou, protože ta je postavená na podnikání. Takže my jsme se domluvili s paní ministryní Maláčovou, že tuto skupinu musíme zmapovat a případně zvážit speciální program. Protože my jsme řešili v první fázi tyto majoritní skupiny. A nevíme ani, jak velká je tato skupina. Nevíme. Ale aspoň u této skupiny víme, že je nějaká stopa, protože oni platí odvody na sociální. Takže Česká správa sociálního zabezpečení má jakousi zpětnou vazbu. Proto pro ně zvažujeme nějaký speciální program.

Pak je ještě jedna skupina – dneska jsme se o tom bavili před vládou s ministry za hnutí ANO, která se začíná ozývat, a není to poměrně ojedinělý email. A to jsou s.r.o., které mají pouze jednoho zaměstnavatele. Nemají zaměstnance. Pokud mají zaměstnance, tak dosáhnou na Antivirus. A tady 90 % těchto malých s.r.o. je z oblasti cestovního ruchu. Takže my jsme se dnes dohodli na té části ministrů za hnutí ANO, že toto bude mapovat především paní ministryně Dostálová, protože má v gesci cestovní ruch. A budeme muset přijít pro tento segment se speciálním programem.

Takže to vnímejte – my jedeme rychle podle toho, co musíme řešit. Liberační balíček, novela zákona o státním rozpočtu, Antivirus, prázdniny na sociálním, zdravotním, úlevy na daňových... – to souvisí s liberačním balíčkem. Teď máme pětadvacítku a samozřejmě pojedeme dál. A kromě toho řešíme úvěry, záruky pro firmy, samozřejmě moratorium, které mě mrzí, že tady dnes nebudeme mít. Lidé na to také čekají. Takže v podstatě celou řadu věcí, spotřebitelský úvěr, celá řada zákonů, které dostanete na jednání příští týden. Které schválila Poslanecká sněmovna tento týden.

Děkuji a jsem připravena odpovídat na vaše dotazy.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní navrhovatelko, a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 227/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení máte jako senátní tisk č. 227/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji. Dovolte mi, abych vás tedy seznámil se zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 227. Já si myslím, že mi velmi ulehčila práci paní vicepremiérka, která tady návrh velmi obsáhle vysvětlila. Takže jenom ve stručnosti.

V Poslanecké sněmovně hlasovalo ve finálním hlasování 102 poslanců ze 102 přítomných pro ten návrh, který nakonec byl schválen. My ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jsme dnes přijali usnesení, ve kterém doporučujeme schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, kdy ze 7 přítomných senátorů 7 hlasovalo pro tento návrh. Teď stručně k obsahu zákona.

Já si myslím, že zásadním bodem, zásadní premisou pro projednávání je to, že jde skutečně o přímou pomoc ekonomicky zasaženým podnikatelům v důsledku krizových opatření. Proto okamžitá finanční pomoc je žádoucí a měla by být provedena neprodleně. Tedy apel na rychlost toho provádění. Co se týče obsahu zákona, tak zásadně on prošel třemi takovými fázemi. Nejprve to byla fáze, kdy zákon byl předložen ve vládní verzi a v podstatě zůstaly z něho pro dnešní projednání dva zásadní parametry.

A to je, že výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč. A že bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.

Ta druhá fáze nastala v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, kde ten zákon prošel komplexním pozměňovacím návrhem, tuším, že paní poslankyně Vostré a pana poslance Volného. A tento komplexní pozměňovací návrh si poté osvojilo plénum Senátu a diskutovalo se už... Nebo další pozměňovací návrhy, které padaly na plénu Poslanecké sněmovny – a bylo jich 26 – byly podávány právě k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. To znamená, že v rámci debaty v Poslanecké sněmovně byly v té třetí fázi přijaty dva zásadní pozměňovací návrhy tuším, že pana poslance Stanjury, kdy došlo k osvobození podpory od daně z příjmů o ošetřovného.

A druhý, tuším, že byl rovněž od pana poslance Stanjury spolu s panem poslancem Romanem Kubíčkem, a šlo o to, že možnost podání žádosti bude zasílat i emailem s naskenovaným podpisem, což by mělo ulehčit možnost podání té žádosti.

Nyní si dovolím shrnout, že v podstatě o 25.000 Kč od 12. března do konce dubna tedy mohou žádat tyto entity: osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávají svou činnost jako hlavní, OSVČ, kteří vykonávají svou činnost jako vedlejší. Jde o invalidní a starobní důchodce, podnikatele na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pečující o postiženou osobu, studenti do 26 let, OSVČ, kteří pobírají ošetřovné, OSVČ, kteří pracují navíc na dohodu o provedení práce do 10.000 Kč, anebo dohodu o pracovní činnosti do 3000 Kč, OSVČ jako zaměstnavatelé, OSVČ, kteří doloží čestné prohlášení se splněnými podmínkami.

Na závěr tedy ještě jednou si dovolím požádat o podporu té materie tak, jak byla doručena z Poslanecké sněmovny. Především proto, aby pomoc byla co nejrychlejší. Usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jsem již tedy řekl, takže děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Anna Hubáčková? Přeje, takže prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne všem. Zdravím i paní ministryni a konstatuji, že daná novela zákona o kompenzačním bonusu byla projednána na ústavně-právním výboru dnes na jeho 21. schůzi. V rámci mé zpravodajské zprávy i v rámci rozpravy bylo konstatováno, že je třeba podpořit střední a malé podnikatele, kteří se ocitají bez příjmů. Bylo konstatováno, že není pravděpodobně úplně konec takovýmto podporám. Dostatečnost navrhovaných opatření není úplně optimální, ani daný zákon není úplně dokonalý. Nicméně jako zpravodajka jsem konstatovala, že určité nepřesnosti, především legislativně technické, lze překlenout metodickým výkladem.

Co nelze překlenout metodickým výkladem, je rozsah pomoci některým skupinám. Bylo konstatováno, že se zapomnělo právě na ty zaměstnance, kteří mají OSVČ, a přitom jako zaměstnanci berou nízký plat. Takže ústavně-právní výbor přijal usnesení, které máte, obdrželi jste je, máte je na svých stolech, kterým

1) doporučuje Senátu parlamentu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2) doporučuje Senátu parlamentu v souvislosti s projednáváním návrhu zákona o kompenzačním bonusu přijmout doprovodné usnesení, které jste také měli, které se právě zmiňuje o možnosti udělat ještě novelu, případně vyhlásit další zákon o podpoře pro ty skupiny, které byly zapomenuty,

3) určuje zpravodajem výboru pro projednání na schůzi Senátu senátorku Annu Hubáčkovou,

4) pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Jak usnesení, tak jeho přílohu máte k dispozici, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já také děkuji. A tím máme za sebou zpravodaje. Já se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, tzn. otvírám obecnou rozpravu. A první se hlásí pan senátor Goláň. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, chtěl bych vás seznámit s pohledem odborné veřejnosti na tento zákon a na diskutované doprovodné usnesení, které jsme probírali i se zástupci ministerstva financí, s panem náměstkem Koubou, jeho obsah. O co se jedná? Zákon je koncipován... (Předseda Senátu M. Vystrčil: „Prosím, co nejblíže k mikrofonu.“)

Zákon je koncipován tak, že plošnou podporu přiznává všem, kteří se účastní podnikatelské činnosti na základě účasti na důchodovém pojištění, a vyjímá z plošné podpory, z toho bonusu, osoby, jimž vznikla povinná účast na nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění vzniká z 22 důvodů uvedených v § 5 zákona o nemocenském pojištění. A mj. se vztahuje na pracovní poměry takzvaného nízkého rozsahu.

Nemocenské pojištění vzniká při obdržení příjmů ve výši minimálně 3000 Kč. A v tom okamžiku to dopadá i na zastupitele. Představte si obecní zastupitele, kteří jsou uvolněni, pobírají plat 3500 Kč...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, pane senátore, něco hrozně klape a my to obtížně slyšíme. Buď klape filtr asi, anebo něco jiného, ale je to obtížné poslouchat potom. Ono samo o sobě je to komplikované a ještě s tím filtrem. Tak.

Senátor Tomáš Goláň:  Tak doufám, že je to lepší? Je, děkuji. (Předseda Senátu M. Vystrčil: „Ano, je to lepší.“)

Právě zastupitelé na malých obcích, kteří se účastní jako uvolnění zastupitelé zasedání a práce na obci, dostávají třeba platy 3500 Kč. A tihle mají jako hlavní příjem prodej v nějakém maloobchodě, který byl zavřen. To znamená, že on přišel o veškeré příjmy. On nemá vlastně žádnou možnost tyto příjmy si žádným způsobem nahradit, ale protože je zastupitelstvem a obdržel ten symbolický plat 3500 Kč, je vyřazen z tohoto bonusu.

Je to dáno tím, že je tam účast na nemocenském pojištění už od těch 3000 Kč. Z tohoto bonusu jsou vyřazeni pěstouni. Jsou situace, kdy prarodiče se starají o své nezletilé vnuky. Těmto pěstounům také vzniká účast na nemocenském pojištění. A pokud oni k tomu zároveň podnikají a zároveň mají hlavní příjem z OSVČ, tak i takovéhle osoby nedosáhnou na tento kompenzační bonus.

Podobná situace je u dalších povolání, jako lékařů, kteří kromě svého hlavního příjmu OSVČ vyučují na vysokých školách, chodí do nemocnic na pohotovost. Také tam ty částky zdaleka nepřesahují příjem z OSVČ činnosti, a přesto, i když ta jejich OSVČ činnost je omezena, pokud to nejsou obvodní lékaři, praktičtí lékaři, tak přesto nedosáhnou na ten kompenzační bonus.

To znamená, že toto vzniklo pozměňovacím návrhem pana poslance Onderky. A tady si myslím, že tak, jak i pan náměstek Kouba řekl, že s touhle situací ministerstvo nepočítalo. Když jsme si dělali průzkum přes Komoru daňových poradců a hospodářskou komoru, tak by to mohlo dopadnout až na desetitisíce lidí. Já si myslím, že není smyslem, abychom přijali pozměňovací návrh, protože to bychom blokovali těm statisícům tu očekávanou pomoc. Ale myslím si, že je namístě, aby Senát se k tomu vyjádřil a jakýmsi způsobem zavázal ministerstvo financí, aby začalo pracovat na novelizaci, která tuto skutečnost odstraní. To byl hlavní smysl a účel navrhovaného usnesení, a proto i to usnesení velkou většinou přijal ústavně-právní výbor.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným je Zdeněk Nytra, prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Hodně toho už tady řekl předřečník, pan senátor Goláň. Je zvláštní, že paní ministryně nás seznámila s tím, že přistoupila na dva pozměňovací návrhy pánů poslanců Stanjury a Kubíčka, ale o podle mě nepřipraveném pozměňovacím návrhu pana poslance Onderky se nezmínila ani ona ani pan zpravodaj. To je celý problém tohoto návrhu zákona. Ono to celé pramení z toho, když si najdete zákon 187 z roku 2006, tak těch skupin, které jsou vyblokovány z poskytnutí tohoto kompenzačního bonusu, je celkem 22. Když pominu prezidenta republiky, pominu poslance, senátory a soudce, dejme tomu, tak, jistě, tam jsou ale další opravdu zajímavé skupiny. Ale, paní ministryně, já bych vás požádal, jestli byste mohla ještě v rámci rozpravy zodpovědět otázku, protože vy sama jste v rozpravě v Poslanecké sněmovně v rámci podrobné rozpravy, teď vás budu citovat, řekla, pozměňovací návrh pana poslance Onderky, tak jak ho vnímám, řeší situaci, kdy de facto si osoba samostatně výdělečně činná, která současně má zaměstnanecký poměr, může zvolit, kterou tuto činnost považuje za hlavní a kterou za vedlejší. Já se domnívám, tak jak jsem si nastudoval ten zákon č. 187 z roku 2006, že to není úplně přesné, že ten člověk nebo ta osoba si to prostě zvolit nemůže. Jestliže je to zaměstnanec v pracovním poměru, jestli je to například dobrovolný pracovník pečovatelské služby, jestli je to například i vámi zmiňovaný jednatel s.r.o. s příjmem nad 3000 korun, tak si nic nemůže zvolit. Pokud se vrátím k dohodářům, obecně ano, nad 10 000 už jsou zachyceni v nějakém systému, vy jste ve své úvodní řeči říkala, že do 10 000 v tom systému nejsou, ale nad 3000 korun už je de facto nutíme podvádět, protože oni správně podle toho zákona o nemocenském pojištění nejsou subjektem, který má na tento kompenzační příspěvek nárok. Když tu dohodu nepřizná, tak v podstatě podvádí. Může se mu to vrátit v budoucnu při nějaké kontrole.

Pokud se týká toho návrhu doprovodného usnesení, resp. ještě jednu věc... My pochopitelně vnímáme to, že tento návrh zákona, a já bych za něj také rád poděkoval, za tu přípravu, vyřeší velkou skupinu lidí, opravdu tu největší, kteří na to čekají, nechceme je nechat v nejistotě do možná příštího týdne. Takže my podpoříme ten návrh zákona v tom znění, jak nám doputoval z Poslanecké sněmovny. A pokud se týká toho doprovodného usnesení, budeme ho určitě podporovat, je otázka, mám tam jedinou nejasnost v té horní hranici 10 000, protože když si to srovnám s tím, na co ten člověk dosáhne v rámci toho programu Antivirus, tak když bude ten příjem činit 10 000 korun, tak dostane v rámci Antiviru 6000 nebo 8000, už si na kompenzační bonus nedosáhne, takže je otázka, jestli by ta horní hranice neměla být vyšší.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji také, pane senátore, zapomněl jsem říci, že pan místopředseda Růžička se vzdal přednostního práva, to znamená, dělám to správně, další na řadě je pan senátor Smoljak.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, já se chci zeptat na § 5, který stanovuje délku toho bonusového období. Je logické, že za začátek tohoto období je stanoven 12. březen, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. Je ale nejasné, proč jako konec toho bonusového období je určen 30. duben, když ještě před 2 dny jsme ani nevěděli, kdy konec nouzového období nastane, kam bude posunutý a ani teď nevíme, jestli je to konečné datum. S velkou pravděpodobností se bude s tímto termínem zase hýbat, zase se bude posunovat. Takže se chci zeptat, proč nebylo jednoduše stanoveno, že toto bonusové období bude platit do ukončení krizových opatření dle krizového zákona nebo do ukončení nouzového stavu, abychom nemuseli pak tento zákon znovu přijímat a znovu posouvat konečný termín. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, další přihlášený je pan senátor Czernin.

Senátor Tomáš Czernin:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, materiál, který nám vláda, resp. sněmovna předkládá, nás staví do situace, která nám nedovoluje dělat dobré rozhodnutí. Vůbec nerozporuji potřebu podpořit osoby samostatně výdělečně činné, pokud je obtíže nouzového stavu připravily o obživu. Jsem naopak zásadně pro. Materiál, který před námi leží, má ale spoustu nedostatků. Mnohé tu už byly zmíněny. Omlouvám se, pokud se budu opakovat. Vůbec nereflektuje na potřebu pomoci i těm, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, vůbec nemyslí na osoby spolupracující, to znamená rodinné příslušníky, kteří se na podnikatelské činnosti podílejí, ale nemají svoje vlastní identifikační číslo. A to přesto, že tito lidé normálně platí sociální i zdravotní pojištění. Přestože je to způsob, jak občané řeší neexistenci částečných úvazků. Přestože na tyto občany se nevztahuje ani možnost získat ošetřovné, jsou-li s dětmi, které nemohou do školy, doma. Jde často o ty nejzranitelnější matky samoživitelky, lidi v exekucích a podobně. Na ně bude mít výpadek příjmů dopad naprosto katastrofální.

Druhou skupinou jsou ti, kdo jsou osoby samostatně výdělečně činné, jako hlavní příjem, ale jsou zaměstnány, to už zde také padlo, a to mnohdy na kratičký úvazek. O hlavní příjem přijdou, ale na kompenzaci nedosáhnou. Jsou to třeba lékaři, kteří mají svou ordinaci, zubaři, ortodontisté, ortopedi, vedle toho mají malý úvazek v místní poliklinice. Těm také stát nepomůže. Přitom obě skupiny by bylo možné mezi adresáty kompenzačního bonusu zahrnout velmi snadno.

Ano, budu pro ten návrh hlasovat, ale jen proto, aby osoby samostatně výdělečně činné dostaly pomoc co nejdříve, protože kdo rychle dává, dvakrát dává. Proto vás, paní ministryně, žádám, abyste nás dříve, než budeme hlasovat, ubezpečila, že aspoň ty nejzranitelnější skupiny občanů podpoříte taky. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, další přihlášený je pan senátor Pavera.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové. My jsme už společně s paní ministryní diskutovali o návrhu zákona na hospodářském výboru, tam jsme si řadu věcí vyjasnili, ale přesto bych jenom chtěl říci, že jsem měl pozměňující návrh, který měl navýšit jednak kompenzaci z 500 korun na 600 korun denně, taky měl více myslet na to, aby ti, kteří neprovozují provozovny, dostali v podstatě náhradu za náklady, které mají za pronájem, nemůžou ty provozovny provozovat. Nakonec jsem ustoupil, protože si říkám, že zbytečně by se komplikovalo celé přijetí toho zákona a stáhl jsem ten pozměňovací návrh. Budu pro ten návrh hlasovat, ale byl bych rád, kdybychom přijali to doprovodné usnesení, aby paní ministryně přijala další ještě nějaké opatření na pomoc těm, kteří to potřebují, zrovna ti, kteří mají krátký úvazek a podnikají, tak ti na to nedosáhnou. Na tom jsme se shodli.

Poslední věc, na kterou bych ještě chtěl paní ministryně se zeptat, to je směrem k cestovnímu ruchu. Protože tam si myslím... Vy jste to sice už naznačila, že to má řešit paní ministryně Dostálová, ale ještě teď odpoledne se na mě obrátili zástupci cestovního ruchu, že mají s tím problém, že nedosáhnou na COVID nebo nedosáhli, ten byl vybrán hned v první fázi, zatím nikdo neví, jestli obdržel nebo jestli uspěl nějakým způsobem, také to, že tam bylo jenom nějaké malé procento těch zástupců cestovních kanceláří, kteří se tam k tomu dostali. Oni jsou vlastně první na ráně, mají stovky tisíc zaměstnanců. Takže jakým směrem půjde vláda a bude jim pomáhat. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, nyní Lukáš Wagenknecht, prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážená paní ministryně, já budu stručný, já jsem původně měl nějaký návrh, který nebudu podávat samozřejmě tady v rámci té dohody pozměňovacích, doplňovacích usnesení, což je logické, protože nikdo nechceme ani den zdržovat peníze pro ty potřebné. Já jenom navážu k té oblasti, kterou jste nakousla vy sama. Nebudu už tady opakovat to, co řekl výborně kolega Goláň, ty souběhy dohod a OSVČ nejsou vyřešeny, je to velký problém, prosím vás, abyste opravdu zvážila problém, abyste ho vyřešila. Ale za mě to, co jste nakousla, jsou ti dohodáři. Teď už nejenom ti pod 10 000, ale i ti nad těch 10 000. Minulý týden tady byla paní ministryně Maláčová, já jsem tady s ní řešil, nevyřešilo se, ošetřování člena rodiny pro dohodáře. Já nevím, jestli vláda už nějaký návrh má, kdybyste pak mohla jenom zareagovat, poprosil bych, v té obecné rozpravě, protože opravdu je to nejzranitelnější skupina, ti lidé zkrátka ze dne na den nedostávají práci, ani v rámci programu Antivirus nedostanou podle mého názoru nic, protože jsou zkrátka doma a není jim práce přidělována. Teď táhneme za jeden provaz všichni, ale fakt to je citlivá věc. Vy jste říkala, že nemáte zmapované skupiny, já jsem si právě mapoval, abych jenom věděl, o koho jde, konkrétní příklady.

Jsou to ty samoživitelky, které nemáme, ani to OČR, ani v tuto chvíli kompenzaci dohod, které nemají. Příkladem jiným, který tady je, učitelé na částečný úvazek. Často využívaná procedura, mají 1/10 úvazku běžný standardní poměr a pak mají dohody, nebo to jsou třeba asistenti pedagogů, také mají hodně využívání dohod nad 10 000. Někdy i pod. Ale co je třeba taky zajímavé, to jsem se dozvěděl dnes ráno, jsou to zaměstnanci České pošty. Pošťáků velké množství funguje na dohody. Vzhledem k tomu, že se méně doručuje, tak velké množství pošťáků dnes nemá žádný z těchto vašich režimů, který by pokryl jejich náhrady na běžný život, na jídlo, na běžné potřeby. Takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Rádi vám to poskytneme, ty skupiny jsou zmapované. Co se týká těch, kteří jsou nad ty limitní hodnoty, podle propočtů, které máme, je to cca 150 000 lidí. To je nad 3000 u DPČ, nad 10 000 jakoby u těch DPP. Nicméně vy ta čísla máte. V tomhle si myslím, že je velice jednoduché říct paní Maláčové, aby vám ta čísla vytáhla a řekla teď hned, kolik to je lidí. Myslím, že se moc plést nebudeme, uvidíme. Já vás jenom prosím, kdybyste nám mohla říct, kdy nějaký návrh jim dáte, protože to jsou opravdu ti lidé, kteří v tuto chvíli jsou nejohroženější, na druhou stranu oni se budou hnát do pasti exekutorů, budou si půjčovat, když nebudou mít ani na základní lidské potřeby. Ještě zmíním jednu věc, která tady padla minule. Paní ministryně zmiňovala nějaký speciální způsob dávky, mimořádná okamžitá pomoc. To nefunguje. Já jsem si to ověřoval u matek samoživitelek, nefunguje. Většina, která podala žádost, nedostala nic. Paní ministryně říká, že to bylo 25 lidí za den. My se tady bavíme o 100 000+ lidí za den. A ještě jednou zopakuji, pokud i vláda má tady zaměstnance, dohodáře, kteří jsou dnes doma, Česká pošta, je to příklad, který je jakoby konkrétní, přece nemůžeme chtít, aby tito lidé čekali až do nějakého dalšího programu, který bude, já nevím, jestli to vůbec legislativně stihnete, kdy to předložíte, ale já si myslím, že do konce měsíce to asi není možné, nebo třeba to nějakou formou uděláte. Zkuste nám dnes jenom říct, jestli třeba v úterý vystoupíte po vládě, řeknete nějaký návrh toho postupu, jak těmto lidem pomoci. Teď fakt nehrajeme politiku žádnou, teď táhněme za jeden provaz. Rádi vám s tím pomůžeme, jakékoli návrhy, ale mně tohle osobně vadí nejvíc, proto to tady zmiňuji. To je tak citlivá oblast lidí, matky, které mají 3 děti, chodily uklízet nebo cokoli, otci jim neplatí výživné, ti jsou také v této skupině. Nechci to přehánět, ale opravdu já o tom mluvím už podruhé, poprosil bych vás, dejte nám nějaký závazek, kdy přijdete s nějakým návrhem, abyste tuto skupinu, která je nejohroženější podle mého názoru, bez jakékoli podpory teď, vyřešíte. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já taky děkuji, pan první místopředseda Růžička, prosím, pane senátore.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, já to mám trošku jednodušší, protože to, co jsem chtěl říct, z velké části řekl pan senátor Wagenknecht. Je tady poměrně velká skupina, z hlediska lidského velká, z hlediska rozpočtu poměrně malá, protože to nejsou tak velká čísla lidí, pomoc by jim byla asi velice žádaná pro ně osobně, stát by to zase tolik nezatížilo v té situaci, ve které jsme. Znám lidi, kteří pracovali jako dohodáři ve školách, učili na nízký úvazek, nesplňovali částku, o které jste mluvila, nemají dnes nárok na nic. Znám matky, které si ráno chodí přivydělávat tím, že uklízí ve školce nebo ve škole, která je zavřená, aby mohly být v sedm hodin doma a vypravily děti do školy. Nedostávaly částku, o které jste mluvila. Takže také nemají nárok v této situaci. Uvědomuji si tu složitost situace, ve které jste, oceňuji to, že jste se hodně posunuli proti těm počátečním návrhům, snaha pomoci je skutečně velká. Na takové lidi bychom neměli zapomínat. Jako paradoxní mi přijde opravdu pro klid mého svědomí, rád bych od vás slyšel odpověď na otázku, jak si proti těmto lidem budou stát ligoví fotbalisté, kteří všichni pracují jako osoby samostatně výdělečně činné. Všem se snížil příjem, můžou žádat samozřejmě o kompenzační příspěvek. Takže já bych jenom potvrdil to, co říkal pan senátor Wagenknecht. Nejsou to žádné politické hrátky, je to snaha pomoci lidem, kteří to skutečně potřebují, taky samozřejmě musíme brát v úvahu možnosti, i to, co jste říkala, že nemáte nějakou stopu, tak asi toto bude potřeba nějakým způsobem také vyřešit. Děkuji pak za odpověď.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Valenta. Jinak tady zazněla spousta dotazů, samozřejmě je na zvážení, paní ministryně, jestli chce něco odpovědět nebo ne, protože pak se možná stane, že některé další dotazy nepadnou. Ale uvidíme. To je tak jako jenom maličká výzva. Teď prosím pana senátora Valentu, paní ministryně případně ví, že se kdykoli může přihlásit. (Alena Schillerová se hlásí o slovo.) Už se hlásíte? Takže, paní ministryně, máte slovo, prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Já jsem si dělala poznámky, chtěla jsem vystoupit na závěr, ale vy jste mě tak vyzval...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  U nás je to tak, když to uděláte na závěr, tak my už nemůžeme reagovat.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Aha, tak to mě mrzí, tak to bych nechtěla. Děkuji, já budu teď... Vážím si jedné věci nesmírně. Když něco je správně, tak je správné to i říct. Vážím si toho, že jste skutečně upustili od nějakého vedení politické války, jak pan senátor Pavera, říkám to správně... Tak pan senátor Wagenknecht, jak jsem to pochopila, že ustupujete od svých pozměňovacích návrhů. Já si toho nesmírně vážím. Už jsme si to vysvětlovali na hospodářském výboru. Takže k tomu se vracet nebudu. Vy jste to řekl sám, takže se k tomu také vracet nebudu. Vážím si toho, že čas zkrátíme, vnímám zatím debatu velmi pozitivně, že to chcete podpořit, aspoň tak jsem to pochopila, to je prostě hrozně dobře. To je dobře pro ty lidi, kteří na to čekají, kteří prostě mně i vám určitě píší každý den.

Já se pokusím vysvětlit ty postoje. To není o tom, že bychom to dělali naschvál. Není to o tom, že bychom chtěli ušetřit za každou cenu, to stejně budou desítky miliard, co tohle bude stát, vy to dobře víte. My nevíme ani přesně, kolik to bude stát, my máme nějaké hrubé odhady, ale nedokážeme přesně odhadnout, kolik lidí se přihlásí o toto, o Antivirus. Já ani nevím, pokud to bude pokračovat třeba nějakou delší dobu, jestli nebudu muset přijít s další novelou zákona o státním rozpočtu. Je prostě velmi mnoho neznámých, ale to tu řešit nechci. Takže nebyl to záměr. Ale bylo to hledání nějaké primární spravedlnosti. Já vím, že se hledá velmi těžko, že vždy prostě se nějaká jehla v kupce sena najde, já si stojím za tím, že majoritní skupina je tímto jakoby dotčena v tom dobrém slova smyslu, že to dostane. Pak tady vznikají nějaké minoritní skupiny, na které jste upozornili. Něco si myslím, že budeme umět vyřešit, něco prostě ne. Já vám nebudu lhát, já neumím vyřešit dohodáře do 10 000, neumím. Oni těch dohod taky můžou mít... Možná jste si toho všimli na Seznamu, je tam článek, že nějaká spolková země zastavila vyplácení podpor živnostníkům kvůli rozsáhlým podvodům. Já se toho nechci dočkat, že něco budeme muset zastavit. A teď prostě opravdu, nechci nikoho napadat, nejsem žádný paranoik, který po 25 letech ve Finanční správě vidí za každým rohem podvodníka. Naopak.

A teď si vezměte, že o dohodářích nikdo nic neví. Kdokoliv si může dnes, a prosím, vnímejte to v dobrém slova smyslu, napsat antidatovanou dohodu, přijít si pro peníze. Není evidence. S tím nic neudělá ani paní ministryně Maláčová, nebudu to na ni házet. Teď si vezměte, že dohod může mít člověk třeba pět a je to svým způsobem, někdo jste to tady řekl v jiném kontextu, obcházení daňových zákonů. Protože nasčítané dohody je třeba 50 000 Kč a už by měl z toho platit odvody atd. Čili neumíme to, neumíme. Toto já vyřešit, nezlobte se, pane senátore, neumím. Ale pak jsou dohodáři, na které jste se ptal, vy jste se ptal na ty nad 10 000 Kč, tam už oni platí odvody, tam je evidence na ČSSZ, teď se nám podle podmínek nedostanou ani tam, ani tam, ale tento týden jsme se dohodli s paní ministryní Maláčovou, že to budeme řešit. Pravděpodobně – teď vám neřeknu – nebyla bych pro nějakou novelu zákona, byla bych pro program, kam se dají nějaké peníze, dají se tam nějaké podmínky, samozřejmě pokud je to program a jsou tam nějaké podmínky, tak musí člověk něco málo prokázat, že víte, že je NKÚ atd., nikdo se nechceme nechat zavřít, až skončí tato válka, takže toto by mohla být cesta. Pak jste tady otevřeli práci malého rozsahu. Práce malého rozsahu, to je příjem do 3 000 Kč. To prosím vás nepodléhá nemocenskému pojištění, pan senátor to ví, a pokud to má OSVČ, dostane to. Dostane pětadvacítku, protože život napsal takové příběhy, už odepisujeme lidem denně desítky, desítky e-mailů a děláme takovou databázi, už chtějí volat a už jsou celý teď za chvilku, jestli to schválíte, tak už máme nachystány interaktivní formuláře a už to dáme na stránky a už mohou podávat žádosti. Budu za to hrozně vděčná.

Pokud ale má už příjem nad 3 000 Kč, už tam je nemocenské pojištění, už je to zaměstnanec, a my už pak nevíme, kde je ta hranice – 5, 10, většina lidí nemá třeba 5 000 Kč, že? 15, 20. Už je tam Antivirus. Pochopte jednu věc, jakou bychom tam měli dát hranici? Do 10 000 Kč příjmů, do 15 000 Kč, proč ne do 16 000 Kč, proč ne do 14 000 Kč, a tím pádem člověk může dosáhnout na oba dva programy a to už je zase nespravedlivé. Protože ten dosáhne jenom na to a ten zase jenom na to. A není to 6 000 Kč, někdo z vás tady říkal, to je prosím vás 60 až 80 % podle typů překážky průměrné mzdy. Zastropováno je to pro určitý typ překážek na 39 000 Kč a nějaké drobné a u nějakého druhu nad 29 000 Kč. To není zase tak málo peněz, abychom to zase srovnali s těmi s disproporcemi, co dáváme OSVČ. Pěstouni podle mého názoru – nevím, možná na to dosáhnou. Pokud je to pěstoun, pečuje o nějakou osobu a má k tomu OSVČ, tak na to dosáhne. Budeme to tak vykládat. Protože jestli tam máme ty, co berou příspěvek na péči a jsou OSVČ, těm to dáme, tak tady nevidím logiku, proč by pěstoun to nemohl dostat.

Lékaři. No, ptala se mě na to už média, jestli na to může dosáhnout lékař třeba praktik. Nechci někomu sahat do svědomí, lékařů si nesmírně vážím, je to služba, ale nevím, jestli úplně lékaři jsou ta postižená osoba, která... Vím, že mají možná nějaký propad výkonů – jak to mám správně říct – ale zase mají nějaký kmen, za který dostávají nějaké peníze. Nevím, nevím, zda jsou to zrovna ti, kteří zůstali, kam jsme chtěli cílit. To nechám na každém, kdo si o to přijde říct. Zastupitelé. Podle mě odměna kolem 3 000 Kč odpovídá neuvolněným zastupitelům. A pokud by k tomu měli OSVČ, tak to dostanou. To by tam s tím nebyl problém. Ale všechno sečteno, podtrženo, jakékoliv detaily, které bychom chtěli prokazovat, nastavit a tohle, to byl první pokus, kde se na mě sesypaly tisíce e-mailů, každý den 600 až 1 000 e-mailů. Když jsme se pokusili o první parametry nějaké spravedlnosti a když jsem viděla, že se v tom celá řada lidí nenašla, tak jsme to... Tam už jsem měla tři dny a už jsem do toho zapojila komoru daňových poradců, pana Ing. Hajduška, zástupce AMSP, SOCRu atd., už jsme to trošku diskutovali v širším kruhu, což samozřejmě velmi pomohlo, protože každé složité konstruované detaily by znamenaly zdržení.

Ten Onderka. To samozřejmě psalo ministerstvo financí, já to na něho nebudu házet, ano? Ten pozměňovací návrh. A právě šlo o to, že po šestihodinové debatě na rozpočtovém výboru to nebylo jenom o tomto, samozřejmě o všech mých zákonech, nebo respektive z dílny ministerstva financí, tak tam zaznělo i, že se bude doporučovat osobám, aby... Protože teď se neplatí zálohy. Ze záloh se dalo vyčíst, co je hlavní, co je vedlejší, stejně žádné prokazování teď se dělat nebude, myslím na sociální zabezpečení. A tam zaznělo, že bude se doporučovat osobám, ať určí, že OSVČ je jejich hlavní živnost, chtěli jsme oddělit zaměstnavatele, to byl ten cíl Onderkova pozměňovacího návrhu, aby se zamezilo možnosti zneužívání. Jinak nota bene, odkaz na pojištění jsme měli už i v tom původním návrhu. On to pouze vyprecizoval, ale psalo to ministerstvo financí, takže to vůbec na poslance Onderku nebudu házet. To by nebylo fér. On to podal, ale je to výsledek debaty rozpočtového výboru.

Co se týče podvádění. Když chce někdo podvádět, tak samozřejmě dělá švarcsystém, načerno bere mzdu, neplatí se z toho odvody, to si myslím, že zrovna tady toto nebyl takový úplně klasický příklad. Délka bonusového období. Víte, že jsme původně zvažovali částku 15 000 Kč a zvažovali jsme to na měsíc do skončení nouzového stavu, který teď nějak vyprší, a když potom jsme projednávali na vládě Antivirus, tak jsme se dohodli, že Antivirus nastavíme do 30. dubna, aby tam bylo nějaké období, a proto z toho důvodu jsme si řekli, že to nastavíme stejně, ať jeden není do 12., jeden do 30., jak u bláznů, takže jsme řekli také do 30., a proto jsme částku 15 000 Kč nějakým poměrem navýšili na 25 000 Kč, aby to zhruba odpovídalo, když se k tomu přičtou další věci, o kterých jsem mluvila, plus minus kompenzacím v Antiviru, když samozřejmě OSVČ to trošku, když to posčítáme, vychází lépe. Záleží podle průměrné mzdy. Řekli jsme si, že co bude po 30. dubnu, jinak tady někde zaznělo, to už rozhodla Poslanecká sněmovna, že se to prodlužuje do 30. dubna, vláda to samozřejmě navrhla na měsíc, ale Poslanecká sněmovna prodloužila do 30. dubna. To považuji za velmi rozumný kompromis. Uvidíme, co bude po 30. dubnu. Dnes jsme se na vládě bavili, že musí ministerstvo zdravotnictví - má expertní tým složený z epidemiologů, zdravotníků, hygieniků – nastavit nějaký plán uvolňování a ten musíme začít nějak rozumně lidem představovat. Myslím si, že bychom měli začít po Velikonocích, pevně v to doufám, kde a jak začneme ekonomiku uvolňovat, za jakých podmínek, určitě to nebude tak, že otevřeme a vrátíme se do starého modelu, tam určitě budou velmi přísně nastavená pravidla, řekneme si, jaké obchody, jaké služby, co a jak. Samozřejmě, že epidemiologové mají radost z výsledků, tak jak se vyvíjí, dnes to vysvětloval pan Prymula tak, že – teď to řeknu asi špatně – nějaký koeficient 1 znamená, že máme 250 nových a ubylo nějakých 250. To znamená, že už nám neroste víc, než nám ubývá. Tak nějak to vysvětloval. Což je první dobrá zpráva. Věříme, že se to nezlomí. Věříme, že hlavně lidé vydrží Velikonoce v klidu a nebudou se mohutně navštěvovat, zvlášť na mé milované jižní Moravě, a že se to dál bude vyvíjet a musíme to začít uvolňovat. Takže my budeme, doufám, po 30. dubnu v jiné situaci. Že možná budeme kompenzovat, ale nevíme komu. Kdo bude ještě zavřen, za jakých podmínek, a možná po 30. dubnu už to třeba nebude tak plošné, ale budeme to zaměřovat cíleně a konkrétně a možná podle nějakých konkrétních podmínek. Proto 30. duben.

Chtěla bych říct, a to naváži i na pana senátora Wagenknechta, ten systém... My jsme nerezignovali v této zemi, což je to, co tady řekla paní ministryně Maláčová posledně, tak určitě tak myslela. Nerezignovali jsme v žádném případě na systém státní sociální podpory a hmotné nouze. Ten normálně funguje. MPSV dnes podle rozpočtu původního, a myslím si, že i současného, to je největší položka v rozpočtu, samozřejmě jsou v tom důchody, že jsou v tom všechny dávky, které jsou mandatorní, ale jsou tam miliardové částky.

A skutečně ta hmotná nouze, pokud ten systém nefunguje z nějakého důvodu, pak já tedy doporučuji, ať ta paní, klidně ať napíše i mně, nebo paní ministryni. Prostě musí se to prověřit, ale je to velmi zvláštní. Prostě v této zemi nenecháme lidi, když to řeknu v uvozovkách, někde žít na chodníku a nemít na jídlo. Zvlášť pokud má děti a tak dále, takže já prostě nevěřím tomu, že... Tady ten systém je doma i štědrý, tam máte příspěvek na bydlení, na to, na ono, to je zvláštní, že na to nedosáhne. A zvlášť když má takhle nízké příjmy. Nevím, chtělo by to tedy prověřit a podívat se, jak je to možné. To mně prostě nejde do hlavy. Spolupracující osoba, já jsem to řekla sice v tom úvodním slově, ale znovu to zopakuji, na to dosáhne manželka, rodina, takže přijde si ten živnostník a přijde i jeho žena. Takže dvakrát 25. Samozřejmě pokud není zaměstnaná, ať si to řekneme férově, ale pokud s ním dělá, tak na to normálně dosáhne. Cestovní ruch, pane senátore, jste se mě ptal, vy jste pravděpodobně cílil na ty s.r.o. malá, protože pokud je to osoba živnostník, třeba průvodce, tak ten nám dosáhne na 25, tak ty s.r.o. musíme řešit, protože tam 90 % těch malých jednočlenných s.r.o. jsou fakt ty různé cestovky. Ona zvažuje paní ministryně nějaký program, COVID-něco, já už jsem to zapomněla, co konkrétně. A zase by to neměl být žádný zákon, měl by to být program. Nastavený, nějaké podmínky, protože tohle jsou, skutečně my jsme těm lidem ten byznys vypnuli a reálně tady bych řekla, že tady ta šance je zatím nejmenší na jeho zapnutí, když to řeknu úplně upřímně, protože ten byznys možná se třeba v nějaké dohledné době bude muset více soustředit na Českou republiku. Prostě tahle země, Evropa, ani celý svět nebude už, co byl před pandemií. Ale třeba to bude i pro něco dobře. Tak, co se týče těch úvěrů, COVID I, COVID II, nevím, to bych zase tedy potřebovala konkrétní příklad, protože my jsme ty podmínky postupně, MPO je rozvolňovalo a rozvolňovalo tak, jak rostly ty požadavky. To znamená, dneska už se dávají od nuly na jakékoliv provozní potřeby, od nuly si může požádat, je tam roční splatnost, je bezúročný ten úvěr, jsou tam poměrně jednoduché ty podmínky, je to zaměřeno především na malé a střední podnikatele, vůbec to necílí na veliké, na to budou potom ten, co jsme projednávali v Poslanecké sněmovně včera, ten EGAP a tak dále, to budou spíše na ty exportní firmy, abychom podpořili export. Ale to je na malé a střední, my spíše teď budeme řešit, že tam máme skutečně napadáno asi za 20 miliard žádostí a už to ta ČMZRB nestíhá procesovat, takže prostě budeme chtít, aby se do toho zapojily banky. Ale nevím, proč by na to neměl někdo dosáhnout, pokud má tyto problémy. To je právě přesně pro tyhle lidi, jo? Že potřebují momentálně na provoz a na tyhle, tak možná mi to třeba pošlete nebo mi řekněte.

Fotbalisté, no... To už jsem taky dostala pár mailů. Nechám to na těch fotbalistech a na jejich morálním přístupu, jestli si chtějí přijít říct o 25. Myslím si, že by neměli. Ale je tam pojistka v tom zákoně. Já jí nechci vyhrožovat, protože to nebude účelem, aby finančáci příští rok, rozhodně budou mít jiné starosti než se po podání přiznání v roce 2021 na dani z příjmu vrhnout na prověřování desetitisíců živnostníků, to určitě dělat nebudou, protože celá řada těch lidí je v problémech a my nechceme prostě je po roce začít buzerovat. Ale jestli se tam objeví nějaký fotbalista, a nechci, to může být i někdo jiný, někdo, kdo si o tu 25 řekl a pak to z toho přiznání nevypadne, že by prostě byl nějak postižen, tak tam ty nástroje jsou, jsou tam prostě. Neříkám, že budou plošné kontroly, neříkám, že se to bude plošně kontrolovat, ale jsou tam nastavené. Pan daňový poradce Goláň určitě ví, když to studoval, že tam ty nástroje prostě jsou, aby případně to někdo vrátil. Tak snad všechno. Počkejte, já se podívám. Tak v tuto chvíli všechno, pane předsedo.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, paní ministryně, za odpovědi tady pořád v rámci obecné rozpravy. A my budeme pokračovat, jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Valenta. Prosím, pane senátore.

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně. Mnohé tu bylo řečeno, s mnohými věcmi souhlasím od kolegyň nebo kolegů. Já bych možná přišel s nějakou radou, takže i když jsem rád, že vláda připravila přímou finanční pomoc, odklad platby daní, pojištění nebo bezúročné půjčky, měl bych pro vládu přeci jen ještě jeden recept, jak daleko lépe restartovat českou ekonomiku.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, promiňte, buďte trošku blíž u toho mikrofonu.

Senátor Ivo Valenta:  Takže půjdu blíže. Já mám nanoroušku ze Starého Města, takže ji teď zkouším.

Senátor Ivo Valenta:  Takže ten recept, o kterém teď chci hovořit, je podle mě rychlý a transparentní. Myslím si, že vláda by měla vyhlásit kompletní daňové prázdniny, a to na dobu minimálně jednoho roku. Co by to způsobilo? Zaměstnanci by hned dostali více peněz, živnostníci i firmy by věděli, že každé utržené koruny nebudou muset odvádět státu daňový desátek. Zboží by bylo levnější o DPH a další peníze by všichni ušetřili na sociálním pojištění. Peníze teď musí v maximální míře zůstat lidem, a nikoliv v státní kase. Navíc daňovými prázdninami by stát ušetřil obrovské finance i úsilí tím, že nebude muset na jedné straně od lidí a firem peníze vybírat a na straně druhé složitě vymýšlet dotační programy, žádosti, formuláře a platební kalendáře. Subvence, odpustky a další byrokratické zatížení. V podstatě půjde o podobné peníze, ministr Karel Havlíček už teď mluví o jednom bilionu korun určenému na podporu České republiky. A všichni tušíme, že to nebude stačit. Přitom daňové příjmy českého rozpočtu jsou přibližně 1,3 bilionu korun. Takže to v konečném důsledku vyjde téměř na stejné peníze. Navíc pro každého, kdo buď jako živnostník, podnikatel nebo zaměstnanec vytváří nějaké hodnoty a odvádí nemalé peníze do státního rozpočtu, bylo dosud velmi bolestivé sledovat, za jaké hlouposti vláda následně utrácí peníze daňových poplatníků. Myslím si, že teď je ten správný čas, abychom všechny tyto kostlivce důsledně vymetli ze skříní a skoncovali například s financováním politických neziskovek, jiných nátlakových organizací, dotování projektů, které podporují fikci o multikulturní společnosti či rozklad tradičního pojetí rodin. Takovému drancování veřejných rozpočtů musí už být jednou pro vždy konec. Stejně tak bude zapotřebí rozvolnit často úplně nesmyslné regulace, kterými stát svázal podnikatelské prostředí. Vždyť v mnoha oborech se ze svobodných podnikatelů stali spíš námezdní sluhové, kteří jsou pouze operátory v natolik zregulovaném prostředí, že pro svobodné a kreativní podnikání nezbývá téměř žádný prostor. A to už více nemluvím o byrokracii, se kterou je celé podnikání natolik sešněrováno, že se dnes bez armády účetních, daňových poradců či právníků do podnikání pustí jen málokdo. Chci proto vyzvat vládu, aby od 1. 5. otevřela již všechny hospody, podniky, hotely atd., při zachování řekněme určitých zdravotních regulací nebo hygienických podmínek, a vyhlásila následně na to daňové prázdniny na jeden rok. Mám ještě potom jednu, ještě mám jeden návrh, a to je – zrušme autorské poplatky u živnostníků. V souvislosti s podporou živnostníků se nabízí i některá rychlá řešení, na které bych rád upozornil. V obou komorách parlamentu jsme již dříve několikrát projednávali problematiku autorských poplatků, které v nemalé míře zatěžují rozpočty nejen malých živnostníků, ale i obcí, škol, či dokonce neziskových organizací. Někteří z nás si možná také vzpomenou, že senát v minulosti dokonce přijal můj pozměňovací návrh, který měl od autorských poplatků osvobodit všechny živnostníky, u nichž pouštění televize nebo rádia nemá žádný hospodářský význam. Návrh nakonec jen o pár hlasů neprošel poslaneckou sněmovnou, nicméně stejný návrh se záhy objevil v podobě dokonce dvou shodných poslaneckých návrhů, které od té doby marně čekají na své projednání. Jedna z předkladatelek byla paní Vildumetzová. Chtěl bych proto vyzvat vládu, aby do další várky zákonů projednaných ve stavu legislativní nouze zařadila právě tento návrh zákona, který osvobodí živnostníky, jako například kadeřnice, prodavače v železářství, ale také lékaře či zubaře od placení autorských poplatků. Mimochodem nejde vůbec o nemalé peníze. Za jedno rádio a televizi kadeřnice zaplatí organizacím OSA a Intergram i více jak 10 tisíc korun. I toto může být rychlá cesta, jak ulevit živnostníkům od nesmyslných poplatků, které budou teď o to více dusit jejich podnikání.

A možná jen na závěr jednu zajímavost. Já tu připomenu, že OSA vybírá poplatky také za každý pohřeb nebo sportovní akci. Za každý pohřeb je to 75 korun, v případě aerobiku je to korun za každého návštěvníka, v případě hokeje je to 2,25 za každého návštěvníka. A dokonce OSA vybírá také 150 korun za každou hodinu tanečních. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další do obecné rozpravy je přihlášený pan senátor Hilšer. Prosím, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Ano, děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Já nejprve něco obecněji a pak konkrétní dotaz. Vy jste tady na začátku řekla a já si plně uvědomuji, že ta situace není jednoduchá, že je třeba konat rychle a aby bylo těm lidem a občanům rychle pomoženo. Nicméně vy jste na začátku řekla, že cílem toho návrhu bylo, aby co nejvíce lidí dosáhlo na ten bonus. A musím ale říct, že ten původní vládní návrh vlastně tak trošku dá se říct, že nesplňoval tento cíl. A já jsem si to uvědomil v situaci nebo ve chvíli, kdy se rozdrnčely telefony, někdy minulý týden to bylo, pokud se nepletu, myslím, že vy jste měla asi podobnou zkušenost. A tam jsem si říkal, tedy byť to na začátku vypadalo docela zajímavě, ten návrh, tak že to vypadalo tak, že ministerstvo buďto nezná vůbec tu reálnou situaci těch lidí, protože jak se ukazovalo, tak na ten bonus dosahovalo poměrně málo lidí v té situaci, která je, anebo nevím, jestli to byl záměr. Asi ne, ale jsem tedy rád, že se postupem času došlo k nějakému řešení, takže na ten bonus dnes dosáhne více lidí. Já bych chtěl v tomhle jenom připomenout, že ti živnostníci jsou důležitou součástí ekonomiky, že jsou důležitou součástí i naší společnosti. A že by se prostě na ně nemělo zapomínat. Vy také dost často argumentujete tím, že většina na to dosáhne a že jsou tady ty minoritní skupiny, ale prosím nezapomínejme na ně. Protože ano, mohou to být ty minoritní skupiny těch fotbalistům, nebo řekl bych třeba i některých soukromých lékařů, kteří mají ten polštář a dokáží to období překonat, ale pak jsou tady i ty minoritní skupiny, které opravdu ta krize přivede do velice těžkých a závažných životních situací. A my přece nechceme, aby k tomu došlo, aby ta krize je nějakým způsobem zdecimovala v tomto ohledu. Já už tady nebudu vyjmenovávat jednotlivé skupiny, jen bych zmínil opravdu ty zaměstnance, kteří mají nějaký minimální úvazek. A tam je to řada učitelů, mohou to být mistři na učilištích, kteří učí 0,1 nebo 0,2, a pak někde vykonávají nějaké řemeslo. A vlastně na to nedosáhnou a tak trochu se mi nelíbí, promiňte mi to, nelíbí to, že tu situaci vlastně omlouváte tak, že nelze stanovovat ty limity. Já si myslím, že kdyby se hledalo, tak by to šlo. Proto podpořím ten návrh toho usnesení nebo to usnesení doprovodné senátu, které s tím jde i tímto směrem. To znamená, stanovme nějaký limit, řekneme 10 tisíc korun. A dokompenzovat to potom. Protože já si myslím, že lze ty situace nějakým způsobem modelovat. A teď ten konkrétní dotaz. A byl bych rád, kdybyste se zde alespoň trochu zavázala k tomu, že se to bude nějakým způsobem řešit, i když vím, že to není jednoduché, anebo že se tím alespoň budete zabývat. A jen takovou úvahu, já jsem si všiml, když tak mě opravte, že v Německu tedy ti živnostníci v průměru, anebo minimum, dostávají asi 9 tisíc eur. Někde dostávají i více jako jednorázový příspěvek. Což je, když se to přepočítá, asi devětkrát tolik. Já si uvědomuji, že se nemůžeme srovnávat úplně s Německem, i když kdybychom si vzali nějaký koeficient a řekli si, že naše životní úroveň je asi třikrát menší zhruba, když tak mě opravte, tak bychom přišli, a vydělili tu částku, tak bychom přišli na nějakých 3 tisíce eur, kdybychom to měli srovnávat. A když bychom si ještě řekli dobře, tak pojďme na polovinu, na nějakých 1500 eur, tak by to vycházelo nějaké zhruba kolem 37 tisíc, myslím, že byly v poslanecké sněmovně návrhy na to zvýšení. Myslím, že tam jaksi ukazují, v Rakousku je to v jistém ohledu podobné, že tam opravdu ukazují, jak si těch živnostníků váží. A že je považují za důležitou součást té ekonomiky. Tak jenom bych se chtěl zeptat, jak se došlo tady k tomu, k té výšce toho příspěvku a proč nelze ho navýšit tak, jak se o tom hovořilo v poslanecké sněmovně. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Goláně.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já závěrem svého vystoupení načtu to usnesení senátu, protože po zásahu legislativního odboru je jiné, než to, které jsme odhlasovali na ústavněprávním výboru. Nicméně...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Promiňte, pane senátore, to je usnesení ne to výborové?

Senátor Tomáš Goláň:  Ono je pozměněné ve druhém bodě.

Senátor Tomáš Goláň:  Ono je pozměněné v druhém bodě, proto ho musím načíst.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, ale to je to vaše usnesení?

Senátor Tomáš Goláň:  Ano. Ale je pozměně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře, abychom měli jasno, že máme ještě usnesení výborové.

Senátor Tomáš Goláň:  Ne, ne. To, které bylo na výboru ústavněprávním výborem přijato, je jiné, než které vám bylo teďka předloženo. Proto ho musím teď v rámci debaty načíst.

Senátor Tomáš Goláň:  Chtěl bych se vyjádřit k tomu samotnému zákonu. Tady hodně lidí řešilo dohody o provedení práce, o pracovní činnosti. Já si myslím, že vůbec nejsou předmětem tohoto zákona, protože tady řešíme živnostníky, osoby samostatně výdělečně činné. Ten zákon z mého pohledu byl principiálně připraven dobře, je jednoduchý, opravdu bude rychleji přístup k těm penězům. Můžeme diskutovat o tom, jaká ta výše měla být, jestli 500, 600 tisíc, ale chtěl bych reagovat na to, co řekla paní ministryně. V tom našem doprovodném usnesení máme hranici 10 tisíc. A ona řekla, že když těch 10 tisíc si požádá ten člověk, který má ten příjem 10 tisíc a požádá si o program Antivir, tak dostane z toho 60 nebo 80 %, což je 6 tisíc nebo 8 tisíc. To je velmi zanedbatelná částka. No jo, ale to je jeho příjem. On jiný příjem nemá. Právě my jsme pořád u toho, že to OSVČ má hlavní příjem, to je to, co jsem řešil s vaším panem náměstkem, má hlavní příjem z té podnikatelské činnosti. Je to kadeřnice, která má kadeřnický salón. A ten salón má teďka uzavřen. Takže spadá do těch podmínek a splňuje. A chodí na odborné učiliště pomáhat jako mistr odborného výcviku a chodí tam prostě učit ty kadeřnice, jak mají pracovat. A ona za to má příjem 7, 8 tisíc. Řekněme těch 10 tisíc. Pro ni je hlavní příjem to OSVČ, ten příjem úplně ztratila. Ta vládní opatření tu provozovnu zavřela. A ona díky tomu, že z toho učiliště, díky té dohodě, bude čerpat 8, 10 tisíc, tak možná u toho učiliště, může to být dohoda o pracovní činnosti, může to být zkrácený pracovní poměr, o tom se teď nebavíme, ona díky tady téhle, tomuhle příjmu, dostane v rámci Antiviru, jak jste říkala, 60 nebo 80 %, což je 6 nebo 8 tisíc. Ale přijde o těch 25 tisíc, co má na tu hlavní činnost. To je smyslem a účelem tohohle doprovodného usnesení. Ona prostě z 10 tisíc 60 nebo 80 % nebude nikdy nic jiného než 6 nebo 8 tisíc. A je to ve velikém nepoměru k té částce 25 letec, která by měla jí pomoci kompenzovat tu ztrátu z toho příjmu kvůli uzavření té provozovny. Je třeba si, paní ministryně, uvědomit, že to nemocenské pojištění zakládá povinnost té účasti 22 okruhům osob. Nikoliv zaměstnancům, ti jsou v prvním. To znamená, že ta částka 3 tisíce se týká jenom zaměstnanců, ale jsou tam opravdu další skupiny jako ti dobrovolní pečovatelé a podobně. To je právě to, co si myslím, že, samozřejmě nebyl v tom úmysl. To, co jste říkala, to já naprosto chápu, že jste jakýmsi způsobem opomněli se podívat do toho zákona o tom nemocenském pojištění, do toho § 5, abyste viděli, na koho to najednou dopadne. Já jsem neměl na mysli jenom ty lékaře, ty zastupitelé, jak jste říkala, ta částka 3,5 tisíce, na té malé obci ten plat je, i u toho uvolněného třeba 8, 9 tisíc, ale nevlezou se přes těch 10 tisíc.

Ale nevlezou se přes těch 10.000. Ti zastupitelé tam byli vyjmenováni jako číslo 8, ale hlavně šlo o řemeslníky. Řemeslník nebo kadeřnice přijde o salon a má přivýdělek někde v rámci toho zaměstnání. A přijde o celou kompenzaci, kterou by měli dostat na uzavření provozovny, jenom kvůli tomu, že někde měli malý příjem.

Já se teď dostanu k další věci. Chtěl jsem vás ještě poprosit, jestli by nebylo možné vyjednat v Evropské unii výjimku na zavedení plošného reverse charge. Já vím, že vy jste o tom jednali, ale plošný reverse charge by pomohl ekonomice, protože by odtížil cash flow jednotlivých firem od daně z přidané hodnoty. To znamená, že subjekty, které by byly plátci DPH, by mohly nakupovat za cenu bez daně, ale také prodávat. Státu by nevznikaly nadměrné odpočty, které by musel vyplácet, a podnikatelům by nevznikaly tak vysoké daňové povinnosti. Samozřejmě pokud prodávají osobám nepovinným k dani nebo neplátcům. Tam ta daň se odvádí, ale plošný reverse charge systém si myslím, že by ekonomice velice pomohl.

Takže já jsem vlastně vyčerpal své poznámky a teď bych si dovolil načíst doprovodné usnesení Senátu. Tak, jak jste je dostali na své lavice.

Senát žádá ministryni financí, aby v co nejkratší lhůtě připravila novelizaci uvedeného zákona tak, aby nebyly vyloučeny ze subjektů kompenzačního bonusu osoby, jež jsou mimo výkon činnosti osoby samostatně výdělečné činné, podle zákona upravujícího důchodové pojištění také účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnanec. Do toho pojmu zaměstnanec spadá těch 22 druhů. A jejíž příjmy z tohoto zaměstnání nepřesahují v kalendářním měsíci 10.000 Kč. Dále Senát žádá ministryni financí, aby na stránkách finanční správy vhodným způsobem zveřejnila informaci Generálního finančního ředitelství ve věci zpřesnění výkladu části zákona. Správce bonusu je vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu tak, aby byla zaručena maximálně vstřícná interpretace vůči adresátům zákona.

Zadruhé – Senát pověřuje předsedu Senátu, aby s přijatým usnesením seznámil ministryni financí. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji, pane senátore. Ještě všechny senátory upozorňuji na to, že to je doprovodné usnesení, které představil a načetl pan senátor Goláň. Usnesení výborové, které tady už avizovala paní senátorka Hubáčková, máme jako přílohu usnesení výboru. Ještě připomínám, že budeme hlasovat případně o doprovodném usnesení, až po ukončení projednávání tohoto zákona. A bude mít přednost výborové usnesení.

Tak a teď prosím pana senátora Wagenknechta.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Já velice krátkou reakci, nechci zdržovat debatu. Chtěl bych poděkovat paní ministryni, protože si zaslouží případně, pokud nějaká dohoda je, že by to tak mělo mít. A jenom za mě velkou prosbu, kdybyste třeba do příštího týdne, až tady budete, nám už nějakou informaci mohla podat o tom mimořádném programu pro dohodáře. Pokud ho tedy nějakou formou posunete dál.

A jenom ještě jednu velkou prosbu. Pokud to bude nějaký režim typu Antivirus, nebo něco podobného, pro ty nad 10.000 Kč, což chápu a je asi logicky dohledatelné, kdyby bylo možné zvážit ještě nějakou minimální část pro ty pod 10.000, kteří jsou opravdu v tísňové situaci. Kde opravdu dávky mimořádné pomoci fakt nefungují, nebo případně nějakou formou zreformovat. Jestli by tam mohla být i tato část nějak nastavena, že ti, kteří opravdu měli dva úvazky menší, nějakou formou fungovali, a nevejdou se vám do toho, nemůžete je dohledat, jestli by nešlo tam dát nějaký mimořádný režim, který by byl rychle posouditelný. Aby tito lidé, kterých už bude mnohem menší část, tak aby nepropadli, ale aby byli také nějak řešeni.

To je za mě všechno a budu rád, když nás příště budete informovat. Příští čtvrtek se tady asi uvidíme. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak paní ministryně jistě vnímá naši snahu následně posunout debatu ještě o dohodářích, jak tady opakují mnozí senátoři. S právem přednosti je jako další přihlášený do diskuze pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Hezký dobrý den vám všem, vážená paní ministryně, vážený pane místopředsedo.

Na úvod mého krátkého vystoupení chci říci, že návrh podpořím, i když si myslím, že zdaleka není dokonalý. A myslím si, že původní návrh, který ministerstvo a vláda předkládaly, měl v sobě něco pozitivního v tom, že se snažil, aby peníze došly k těm, kteří to skutečně podloženě potřebují. Ale chápu, že administrativa, ta zdlouhavost by vedlo k tomu, že by se to nakonec k těm lidem rychle nedostalo. A já ten bonus chápu, jako že to je ta nejnutnější výpomoc v hrozící nouzi. Aby ti lidé byli zajištění a mohli si dopřát to, že uživí své rodiny. Ale samozřejmě, že to není částka, která jim zkompenzuje všechny výpadky.

Na druhou stranu všichni víme, že jsou OSVČ, které mají slušné příjmy i v této době docela slušné. Jejich služby potřebujeme, oni je vykonávají, a bude otázka, jak férově, čestně se k tomu ti, kteří budou žádat, postaví. Zdali skutečně to budou jen ti, kterým hrozí nouze, nebo to budou i ti, kteří budou vidět, můžu dostat 25.000 navrch, a stejně to nikdo nedopátrá, jestli jsem na to měl oprávněný nárok, nebo neměl. To je problém. A počítejme s tím, že za čas za námi budou chodit občané voliči a budou nás na některé případy upozorňovat. A budou to odůvodňovat, jak ten systém je nespravedlivý. To se bude dít.

Já jsem byl předevčírem večer s kolegou Goláněm a s panem předsedou v Komentářích, událostech. A celkem odezva na to nebyla velká. Ale poslal mi mail jeden občan, který se ze začátku ke mně vyjadřoval pozitivně, ale pak byl vyloženě asi naštvaný. A hovořil o tom – a teď si to poslechněte jenom jako příklad – že je mu 62 let, že má hypotéku, kterou má ještě splácet ve výši 4 miliony Kč. A že hypotéku splácí 16, nebo 18.000 měsíčně. Tak co si o tom mám myslet? V 62 letech mít závazek 4 miliony Kč na hypotéku! Kdyby to měl jako úvěr, tak to chápu, ale jako hypotéku?

Takže ony jsou tam různé případy. A lidi se budou rozčilovat a nespravedlností bude mnoho. Já jsem od několika zaměstnanců, lidí, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, berou čistého okolo 18.000 Kč, slyšel velmi kritická slova, že oni na to nedosáhnou, že z těch 18.000 si nejsou schopni vytvořit prakticky žádné rezervy. Že si budou chodit pro 25.000 Kč lidi, kteří mají poměrně velké zajištění. Jestli si pamatujete, když se přijímal systém sociální podpory, tak se uvádělo, že se musí testovat. To znamená, kdo má nějaké nadstandardní věci, že nemá nárok na takové a takové dávky, a další a další. Počítejme s tím, že nám všechno toto bude připomínkováno.

Znovu říkám, já to podpořím. Vím, že jsou lidé, kteří se skutečně živí poctivě, OSVČ, a v současné době – vy jste tady ty služby, kadeřnice a další, jmenovali – jsou zcela nezajištěni. Jsou to i podnikatelské aktivity, které jsou z měsíce na měsíc a nejsou schopni si vytvořit nějaké velké rezervy. Těmto lidem bych dokonce i přidal. Ale problém je tady ta druhá strana, že nejsme schopni – a myslím si, ani ministerstvo, ani všelijaké naše kontrolní instituce, finanční úřady, ohlídat, že ty peníze také dojdou k lidem, kteří by je v tuto dobu ani nepotřebovali. A že možná, jak to všichni myslíme dobře, takže sklidíme nakonec za to docela i nevděk, že jsme toto měli ošetřit víc adresně, více pečlivě apod.

Ale my se držíme zásady, kdo dvakrát dává, rychle dává. A všechny ty případy, které tady uvádíte, samozřejmě těch bude mnoho. Některé se asi paní ministryně pokusí řešit, ale já znovu tady říkám, co jsem říkal minule. Ty vedlejšáky. Možná, že to bude takové memento, aby do budoucna nenahrazovaly zaměstnanecké poměry a samostatné podnikání. Protože ony ty vedlejšáky, přiznejme si, je taková černá díra, která se doposud některým vyplácela. I když to nebylo z pohledu jejich existenční nutnosti, ale bylo to z jejich – dovolím si říct to slůvko – vychytralosti. Takže taky by se měli poučit. A možná my, jako zákonodárci, navrhovatelé a vláda, bychom přece jen tyto podmínky měli zpřísnit. Zpřísnit.

Ona se totiž někdy ta svoboda vykládá, že je bezbřehá. Ale tam, kde je bezbřehá svoboda, tam začíná anarchie. A já mám obavu, že v krizových věcech se to projeví.

A ještě mi dovolte jednu poznámku.

Já jsem před několika lety – a vy to dobře víte – měl nějaké problémy, že jsem prohlásil směrem k některým tzv. OSVČ ostřejší věty, protože jsem měl na mysli tehdy švarcsystémy a další a další. Protože třeba takový výběrčí na parkovišti, které nepatří jemu, patří městu nebo patří nějaké soukromé osobě, podle mě není podnikatel, to je zaměstnanec. To není OSVČ, ale to je zaměstnanec, ale budiž, teď to nechci řešit. Ale tehdy jsem při té diskuzi od velkého množství lidí slyšel – my platit nechceme a nebudeme a nepotřebujeme platit, protože my od státu nic nechceme.

Nikdo z nás nevíme, kdy budeme od státu něco potřebovat. Teď se to potvrzuje. Potvrzuje se, že stát potřebujeme. Potřebujeme stát funkční, efektivní a potřebujeme stát akceschopný. A já z pohledu ostatních států si myslím, že zatím si v tomto nevedeme špatně, protože ta doba je mimořádně těžká. A byl bych rád, kdyby se tu opravdu věci z Německa porovnaly, protože já si myslím a mám obavu, jako to bývá velmi často, že jsou to vytržené věci ze souvislostí. A budu rád, když se v čase, protože ministerstvo financí a další mají jiné vážné věci, musí nám připravovat předlohy a musí řešit aktuální akutní situaci, ale doufám, že se k některým těm věcem vrátí. Na druhou stranu, dámy a pánové, stejně to všechno budeme muset v budoucnu zaplatit. A z čeho? Jedině z daní a pojištění. Nic jiného k dispozici nemáme. Dary, milodary to nezachrání. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Také děkuji panu místopředsedu Štěchovi a dále se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Ještě jednou dobré odpoledne. Já jsem chtěl původně jenom reagovat na paní ministryni, na její odpovědi, ale musím se vrátit k panu senátoru Štěchovi. Protože OSVČ opravdu po státu nic nechtějí. Ale teď jim stát, a oprávněně, znemožnil jejich obživu. Takže doposud do 12. března většinou po státu nic nechtěli. Nyní chtějí, a oprávněně. Protože stát – a zase nezpochybňuji ta rozhodnutí podle zdravotních zákonů, případně podle krizových zákonů je to v pořádku, ale stát jim znemožnil podnikání.

A teď k číslům paní ministryně. Nebo k té odpovědi. Hodně toho řekl pan senátor Goláň. Vy jste, paní ministryně, v podstatě projevila neochotu diskutovat o nějakých částkách. Ale zákon 187 z roku 2006 hovoří naprosto jasně o částce 3000 Kč. Tak si řekněme na rovinu, co to znamená. Částka 3000 Kč v rámci Antiviru znamená příjem 1800 – 2400 Kč/měsíc. Můžeme to vynásobit koeficientem 1,5, protože bonus je na 1,5 měsíce, takže v podstatě se bavíme o 2700, anebo o 3600 Kč v rozmezí částky 60 – 80 % Antiviru. To je ten jediný příjem, na který člověk dosáhne, protože na bonus nemá nárok.

To samé se týká zastupitelů. My nejen na velkých městech, ale i na menších městech, obcích přesvědčujeme úspěšné podnikatele OSVČ, aby se stali zastupiteli. K čemu v tuto chvíli dojde? Jestliže jeho odměna je vyšší než 3000 Kč, nedosáhne na bonus. Ten zastupitel není ani předmětem programu Antivirus, protože odměnu za zastupitele bude brát dál. Dobře, bude brát 3500 Kč, ale nemá nárok na 25.000 tohoto kompenzačního bonusu.

A zatřetí, vážená paní ministryně, velice – a to je spíše pro vaše dobro – velice bych vás zrazoval od toho, jak jste říkala „já to tak budu vykládat, že osoby pečující o dítě se do tohoto nevztahují. Bavíme se přesně o bodu 13, písmenu a, § 5, zákona 187. A vy tímhle výkladem, pokud osoba bude pobírat odměnu vyšší než 3000, porušujete tento zákon. Domnívám se, že by bylo jednodušší novelizovat námi projednávaný zákon. Pevně věřím tomu, že pan poslanec Onderka vůbec netušil, co předkládá. A bohužel, s vaším požehnáním, to poslanci v úterý odsouhlasili. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další s přednostním právem je pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já se omlouvám, já jen stručně zareaguji. Samozřejmě všichni víme, že stát nařídil a znemožnil osobám samostatně výdělečně činným, znemožnil řadě firem, podnikům, některé si ale dobrovolně uvědomovaly to riziko, které by to mohlo zaměstnancům způsobit, tak přerušily práci. A ty dopady, sice rozdílné, ale máme prakticky všichni. I například lidé, kteří jsou v důchodu, kteří se enormně dneska bojí. Nechodí ven, život mají omezen, každý má nějaký negativní dopad.

To je toto. A kdyby to nebyl stát, neměli jsme ho, tak asi by to měl být náš intelekt a měl by to být náš rozum, který nás povede k tomu, že se budeme chovat takhle zodpovědně. Ale víme, že to tak není, že to musí být ten stát, a zaplaťpánbůh, že máme funkční stát. Zaplaťpánbůh, že máme v této době funkční stát. Být to před několika sty lety, tak by to možná dopadlo s námi daleko a daleko hůře. To je jedna věc.

A druhá věc. Já, když jsem řekl, to stát nepotřebujeme a tehdy, tak já jenom připomenu, teď je to koronavirus, epidemie, ale my ten stát potřebujeme podle mého vždycky. Potřebujeme ho a de facto potřebujeme, aby byly dopravní komunikace v pořádku. Máme veřejné zdravotnictví, které je nejenom financované z pojištění, ale je financované i z dalších zdrojů. Máme tady bezpečnost, to znamená armádu, policii, další a další, já to teď nechci vyjmenovávat, na všechno. A potřebujeme to, ať jsme zaměstnanci, ať jsme důchodci, ať jsou to děti, anebo jsou to osoby samostatně výdělečné činné. Nedělme se, potřebujeme funkční stát. Já myslím, že se to potvrzuje v této době, potřebujeme ho, překonané to není a buďme rádi, že jsme v takové vyspělé civilizaci, že umíme věci a jsme schopni věci takhle organizovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Smoljak.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo. Já bych se přece jen rád vrátil ještě jednou k tomu § 5, který stanovuje délku bonusového období. Smysl toho zákona je kompenzovat OSVČ a dalším skupinám výpadek příjmů, který nastal díky vyhlášení nouzového stavu. Takže je logické, aby kompenzace trvala do konce nouzového stavu. A ne do nějakého data, které dneska platí takhle a zítra může platit úplně jinak. Já myslím, že největším problémem této krize je značná nepředvídatelnost. Lidé jsou schopni se okolnostem přizpůsobit, ale potřebují mít nějaké pevné záchytné body.

Takže bych se znovu zeptal, proč to logicky není stanoveno do konce nouzového stavu? Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní ministryně jistě opakovaný dotaz registruje. A zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Doubrava. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Dobrý den, pane předsedající, paní ministryně.

Už dvě hodiny tady posloucháme celou tu hrůzu, se kterou se naše země potýká. Posloucháme, že celá řada oblastí už je postižena tak, že je třeba je podporovat, aby přežily tuto těžkou dobu. Řada z nich je na 60 % příjmů a někteří ani to ne. Mám tedy návrh, abychom si po dobu nouzového stavu i my snížili mzdy na 60 %, ke stejnému vyzvali sněmovnu, ale možná i soudce. Získané peníze bychom věnovali do zdravotnictví, popřípadě sociálním ústavům.

Já vím, že to státní rozpočet nezachrání, ale vidím v tom jakési vyjádření sounáležitosti se všemi postiženými. To je vše.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za jeho příspěvek. A prosím pana senátora, tedy lépe řečeno předsedu, Vystrčila, který je přihlášen pořád ještě do obecné rozpravy. Prosím.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, já také původně jsem chtěl říct něco jiného, co pak řeknu, jenom v reakci na pana senátora Doubravu dvě poznámky. První, znám několik senátorů, kteří již na různé bohulibé akce, které souvisí s bojem proti koronaviru, dali více než celý jednoměsíční plat. Možná třeba i dva. Pak druhá věc, že samozřejmě nikomu z nás nikdo nebrání, aby tak činil třeba i tím způsobem, o kterém mluvil pan senátor Doubrava. To jenom poznámka k tomu, co říkám, jinak, co jsem sbíral zkušenosti, tak by se možná i někteří divili, kolik prostředků senátorky a senátoři už různým způsobem v rámci své činnosti v senátních obvodech věnovali. Opravdu je to věc, kde si myslím, že, teď to říkám jako předseda Senátu, se senátorky a senátoři chovají, řekl bych, velmi zodpovědně. Troufnu si to takto říct. A teď druhá věc, kterou k tomu řeknu, se týká přímo toho dnešního bodu. Já bych chtěl poprosit paní ministryni, jestli by potom v tom závěrečném slově nemohla aspoň říci nebo naznačit, jakým způsobem se staví k návrhu na usnesení, resp. k hlavním výhradám, které tady přednesli zejména pan senátor Goláň a potom pan senátor Nytra, zda tedy počítá s tím, že by nějaká novelizace, která by ty největší problémy odstranila, byla v dohledné době možná. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu předsedovi i za to upřesnění, jako reakci na názor, návrh pana senátora Doubravy, protože všichni víme, že jsme se dobrovolně pustili do finančních i nefinančních pomocí, jako senátoři jednoznačně. Protože nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Nepochybuji o tom, že paní ministryně bude chtít reagovat.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, pokusím se reagovat postupně, jak zaznívaly vaše připomínky. Daňové prázdniny, pane senátore Valento, víte, pojďme si říct, komu by pomohly. Na jedné straně my teď velice razantním způsobem musíme navýšit výdaje, je to potřeba, jako stát se o to staráme, na druhé straně byste chtěl úplně stáhnout příjmy, takže vyhlásíme státní bankrot? Nebudeme mít na důchody? Nebudeme mít na učitele, na investice, na silnice? Komu to pomůže? Pomůže to pouze těm, kteří mají zisky. Protože ti, co ti zisky nemají, tak ti žádné daně platit nebudou. Nemají z čeho. Já mám třeba namyslený jiný návrh, určitě teď to zavnímá pan senátor Goláň, jen co budu na vládě trochu déle než hodinu jako dnes, mám to napsané, chci to předložit. Chci navrhnout možnost uplatnění daňové ztráty zpětně, takzvaný loss carryback, což znamená, že když někdo měl třeba za rok 2020, těch bude hrozně moc, vznikne mu ztráta, tak on ji dnes podle zákona o dani z příjmů může rozpouštět v následujících 5 letech. My chceme umožnit, aby ji mohl zpětně uplatnit buď rok, nebo dva, to ještě teď prostě, možná i ty dva, to znamená, že mu vznikne nárok na vrácení. Taková věc třeba pomůže. Ale určitě toto, co říkáte, si myslím, že nepomůže ve finále vůbec nikomu.

Pane senátore Hilšere, vy jaksi chcete, abych to zopakovala, co jsem řekla na hospodářském výboru, tady na mikrofon, já to ráda řeknu, skutečně první návrh jsme nepřipravovali, abychom někoho o něco obrali, psali jsme přes dvě noci, nevymlouvám se, pět zásadních zákonů, každý z jiného ranku. Bez nějakých připomínek, bez nějaké možnosti to někde konzultovat, s tím nejlepším svědomím jsme hledali parametry, samozřejmě když jsem potom dostala těch tisíc mailů denně, tak jsem tušila, že asi ty parametry nebyly nejšťastnější, proto jsme připravili komplexní pozměňovací návrh, on vznikl stejně tak jako ten první návrh na ministerstvu financí. Takže, ano, je to tak, ten první, celá řada živnostníků se tam prostě nenašla, proto ten komplexní pozměňovací, který už jsem mohla i debatovat s odborníky, tak jak jsem tady říkala, jsem ráda, že Poslanecká sněmovna si ho osvojila, až na něm stavěla další věci.

Já tady nechci, možná příště, až přijdu s dluhovou brzdou, to předpokládám, že bude velká debata, tak si nachystám nějaká čísla, kde vám přesně ukážu úroveň, ekonomickou úroveň srovnání s eurozónou, mzdovou úroveň, úroveň cenovou, zjistíte, že to nelze takhle přirovnávat. Jestli jste říkal, že by to odpovídalo 37 000, tak 25 plus, pokud má děti, tak k tomu ještě dejme 13, k tomu vezmeme těch 30, co jsou prázdniny na sociálním a na zdravotním, tak bychom se tam možná potkali.

Já už asi nebudu... My jsme vzali logiku, pane senátore Goláni, vzali jsme logiku zákona o nemocenském pojištění, už v tom prvním návrhu, pozměňovák pana poslance Onderky to měl zpřesnit, protože jsme v tom rozpočtovém výboru prostě začali objevovat takové prostě jakési podivné návrhy, které se nám zdály, že vyvolají velké debaty. Beru zpět, někdo jste to tady otevřel, ten zákon, pan senátor Nytra, skutečně ti pěstouni, to je bráno jako zaměstnání, máte pravdu, prostě spadnou tam pouze ti, co berou příspěvek na péči, pěstouni jsou zaměstnání, počítá se jim to na důchod, jsou bráni, jako by byli zaměstnaní, jako by brali plat v uvozovkách, kdybych to měla přiznat, nebo tedy přesně říct.

Já nevím, do jaké míry je problém, že má někdo plat 3000, říkám, pokud je to do 3000, ta mzda malého rozsahu, k tomu podniká, dosáhne na to, minimální mzda v této zemi je 14 700, nevím, do jaké míry je to velké téma nebo není velké téma. Ale vnímám, že vás to tady zajímá.

Plošný reverse charge, to je science fiction. Sedm let se Andrej Babiš snažil, já jsem to pak dotáhla, tu štafetu, máme výsledek, máme možnost dělat reverse charge na plnění nad 17 500 eur. Já teď zvažuji, mám analýzu, akorát tato pandemie to trochu přerušila, jestli to vůbec dělat, protože podnikatelé si budou muset předělávat systémy, teď to máme na dva roky, jenomže teď je situace nejen u nás, u nás si myslím, že je docela přehledná, ale EU teď řeší celou řadu problémů. Já jsem aspoň ráda, že nám umožnili to, že budeme moct peníze z různých programů, které jsou nedočerpané, si přesouvat poměrně libovolně, takže paní ministryně Dostálová chystá program, kde bychom peníze vzali z nějakých programů, kde jsou nedočerpané, použili někam, kde potřebujeme MPSV, silnice, prostě ona chystá na vládu nějaký k tomu program. Takže teď momentálně to jsou všechno věci, my se snažíme hlavně zajistit zdroje, protože teď pomáháme, ale pak musí přijít pomoc té ekonomice, to znamená, ona se nenastartuje z 0 na 100, i když provozy otevřeme. My tam musíme nalít peníze, to bude ještě celý další balík zákonů, se kterým přijdu příští týden, které budou taky důležité pro tuto oblast, samozřejmě nejen já, ale i mí kolegové, říkali jste o té hypotéce tady někdo. Tak moratorium jsme schválili, myslela jsem, že třeba na něj dnes dojde. Spotřebitelský úvěr, celou řadu dalších věcí. Budeme se tady o tom bavit, povídat si.

Pane místopředsedo Štěchu, lépe bych to neřekla než vy. To bylo přesné. Naprosto přesné. Já se pod to podepisuji. Pomohli jsme v první fázi majoritním skupinám, pak se nám tady objevují určité skupiny, já už teď navážu plynule na to usnesení. Já říkám teď tady úplně otevřeně, nebudu iniciovat novelu zákona, myslím si, že jsme schopni se domluvit na vládě, já s paní ministryní o tom budeme mluvit, my jsme si to i tento týden řekli v Poslanecké sněmovně, nad těmi nad 10 000 a nad nějakým vhodným programem. To nepotřebuje novelu zákona. My se můžeme domluvit na programu, nad podmínkami. Říkám otevřeně, dohody pod 10 000 neumíme. A říkám si, jestli vůbec to je smyslem. Koho chceme podporovat? Ty, co nám tady platí daně... Já nikoho nechci z ničeho vinit, ale vezměte si, že někdo má takových dohod třeba pět, do 10 000. Nemáte evidenci, nevíte. Víte, teď jsme ve válce, teď prostě všichni podporují, navrhují ještě vyšší kompenzace, ještě dejte víc, ještě všechno odpusťte, ale po každé válce pak zasednou válečné soudy, to se můžeme podívat do historie, ty budou hodnotit zpětně, co jsme udělali dobře, co jsme udělali špatně, jak jsme naložili mj. i s veřejnými prostředky.

Druhý bod, já nemám vůbec žádný problém, až tady skončíme, tak už mám hned ohlášený brífink se zástupci Finanční správy, představíme interaktivní formulář, spustíme možnost podávání žádostí, samozřejmě s tím všechny spojené informace. To, že hlavní zájem... Já mám největší zájem, věřte, že úředníci Finanční správy taky, protože oni mají hlavně ambice, aby to dobře zvládli, aby se nestali zase terčem nějaké kritiky, takže je to jejich hlavní zájem, oni se na to chystají, museli jsme přece jenom tam ještě trošku upravit v ADIS nějaké věci, ono to není hned, samo sebou. Takže oni mají hlavně největší zájem, cítí takový závazek, aby to dobře dopadlo, prostě vraceli to nejrychleji, byli terčem co nejmenší kritiky ze strany podnikatelů. Naopak aby třeba, když se to podaří, já si to moc přeji kvůli všem, tak třeba někdo si řekne, že dělají dobrou práci.

Děkuji moc.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně, za závěrečné slovo a shrnutí předchozí debaty. Ptám se paní zpravodajky ústavně-právního výboru, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? (Zpravodajka ústavně-právního výboru si nepřeje vystoupit.) Děkuji, nechce. Prosím tedy pana zpravodaje garančního výboru, aby se k té proběhlé rozpravě vyjádřil a řekl nám to, co je třeba říct.

Senátor Jaroslav Větrovský:  V rozpravě vystoupilo 12 senátorů, 5 senátorů vystoupilo dvakrát, dvakrát rovněž reagovala paní ministryně, nejprve po bodu 7, zaznělo spoustu otázek, já si myslím, že paní ministryně průběžně na ně odpovídala, jednalo se o otázky nejprve k pozměňovacímu návrhu pana poslance Onderky, zazněl dotaz na to, proč délka bonusového období je taková, jaká je. Zazněl dotaz na to, jaká bude podpora oblasti cestovního ruchu. Takovým leitmotivem celé debaty byly záležitosti, týkající se tématu dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Myslím, že ty dotazy byly průběžně zodpovídány, zároveň v debatě zazněly dvě výzvy, poznamenal jsem si, první byla výzva na vyhlášení kompletních daňových prázdnin na jeden rok, druhou výzvou byla výzva k uplatnění plošného revers charge. Paní ministryně rovněž na tyto výzvy ve svém závěrečném slově reagovala. Nebyl dán jiný návrh než návrh, který přednesl jak ústavně-právní výbor, nebo který navrhl ústavně-právní výbor, tak výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to je schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pan senátor Wagenknecht nakonec nepodal svůj pozměňovací návrh, takže v podstatě máme tady jen tento jeden návrh.

Dále byly podány dva návrhy na doprovodné usnesení, kdy jeden je tedy ten výborový, který byl schválen v ústavně-právním výboru, ten druhý je ten, který podal teď na plénum pan senátor Goláň, jedná se o legislativou upravené doprovodné usnesení toho ústavně-právní výbor. Já bych prosil, abychom hlasovali v této proceduře. Nejprve abychom hlasovali o zákonu, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny, poté se domnívám, že z logiky věci bychom asi měli nejprve hlasovat, pokud to jde, já doufám, že ano, o upraveném hlasování pana senátora Goláně... (Předsedající kroutí hlavou.) Nejde to? To znamená, budeme nejprve muset hlasovat... Mně přišlo z logiky věci, že by to tak bylo lepší, nicméně pokud nám to jednací řád neumožňuje, tak budeme tedy hlasovat o doprovodném usnesení ústavně-právního výboru, pokud toto usnesení neprojde, budeme hlasovat o upraveném usnesení pana senátora Goláně.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Prosím, pane předsedo, abyste nechal hlasovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Je to jasně shrnuto, celá ta 2,5 hodinová debata. Myslím, že je zřejmé, že budeme hlasovat o jediném návrhu schválit návrh zákona, tak, jak nám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Já nejdřív pustím znělku.

My budeme hlasovat o tom schválit návrh zákona tak, jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny. Aktuálně je přítomno 41 senátorek a senátorů, kvórum je 21, já spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 5 se z 41 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 21 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Teď budeme hlasovat o tom doprovodném usnesení, jestli k tomu chce ještě pan senátor něco říct? Chvilku vydržte...

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já bych tedy pouze ještě jednou řekl, že budeme hlasovat teď o doprovodném usnesení, které přijal ústavně-právní výbor.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, jasné. To usnesení má přednost před tím usnesením, které tady načetl pan senátor Goláň. Je vám jasné, že teď... Pardon, ještě se s technickou poznámkou hlásí pan předseda Senátu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Je to pravda, pokud Senát se neusnese jinak, já jsem to pochopil tak, že usnesení ústavně-právního výboru potom bylo legislativním odborem upraveno, aby bylo prostě kvalitnější z hlediska toho, jak je napsáno, nikoli z hlediska toho, že by se měnil obsah. Proto mi přijde logičtější, pokud bychom hlasovali nejdříve o usnesení, které přečetl pan senátor Goláň. Pokud je to jinak, tak proti tomu návrhu pana zpravodaje nic nenamítám. Ale pokud je to tak, jak říkám já, tak bych byl pro to, abychom hlasovali nejdříve o usnesení, které přednesl pan senátor Goláň. To je všechno. Pan ctěný senátor, předseda ústavně-právního výboru, kývá, tak to je pro mě docela dobrý signál.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme tomu všichni, všichni máme dost podobný názor. Ještě má technickou poznámku pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Jestli mohu, já myslím, že každý je rozhodnutý, jak chce hlasovat, že víme, o čem se hlasuje. To, co tady pan kolega Goláň přednesl, tak on načetl pozměňovací návrh, takže proto, aby nevznikaly nějaké polemiky, tak si myslím, že by mělo proběhnout v souladu se zákonem o jednacím řádu Senátu hlasování o usnesení výborovém. Ten, kdo chce hlasovat jinak, neschválí to první, pak to druhé schválíme. Tak je to podle mého názoru, jak znám, nebo jsem se vždycky řídil zákonem o jednacím řádu Senátu, takhle je to naprosto čisté. Takhle je to naprosto čisté.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já se ztotožňuji s tím názorem pana místopředsedy, protože to je upravené, to usnesení ústavně-právního výboru, po diskusi s legislativou, tak je upraveno do legislativně správnější podoby. Já myslím, že je to zřejmé a jasné, jak můžeme postupovat. Ještě pan předseda Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Mně to tedy jasné není, protože kdyby tomu bylo tak... (Jiří Růžička: Miloši, blíž...) Mně to tedy jasné není, protože kdyby tomu bylo tak, jak říká pan místopředseda Štěch, tak by pan senátor Goláň podával pozměňovací návrh k předloženému usnesení ústavně-právního výboru. Protože tak neučinil, ale podal svůj nový vlastní návrh na usnesení, takže je částečně totožné, ničemu nebrání, máme tady dva návrhy na usnesení. Sám jste to tak, pane předsedající, říkal. První návrh na usnesení je návrh na usnesení doprovodné, který schválil ústavně-právní výbor, druhý návrh na usnesení je návrh usnesení, které tady přednesl pan senátor Goláň. To jsou dva návrhy na usnesení. Že se částečně shodují, je pravdou, ale neznamená to, že to druhé je pozměňovacím návrhem toho prvního. Já navrhuji, abychom hlasovali nejdříve o návrhu na usnesení, které přednesl pan senátor Goláň, což v případě, pokud se na tom neshodujeme, což je evidentní, rozhodujeme hlasováním. Takže já navrhuji, abychom procedurou hlasování pléna Senátu rozhodli, o kterém usnesení budeme hlasovat jako o prvním a více to neprotahovali. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak, já se ještě podívám okem na legislativu, ta s tím souhlasí? (Zástupce legislativy přikyvuje.) Legislativa to považuje za správné takhle. Zpravodaj ještě garančního výboru... (Zpravodaj žádá o slovo předsedajícího.) To už není v mé moci. Já vám můžu přidělit slovo. Ne, nic nemačkat.

To už není v mé moci. Mohu vám přidělit slovo. Ne, ne, ne, nic nemačkat.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Souhlasím s tím, protože se domnívám, že pokud bychom hlasovali o usnesení pana senátora Goláně jako o pozměňovacím návrhu a neprohlasovali bychom usnesení ústavně-právního výboru, tak nemáme co pozměňovat. To znamená, že v podstatě tady se domnívám, že jde o dva úplně odlišné návrhy, jde o návrh a protinávrh, tzn., že jde o dva úplně jiné návrhy, se domnívám, byť mohou být podobné. Ale procedurálně si myslím, že, tak jak jsem navrhoval, nejprve by se mělo hlasovat o návrhu pana Goláně z logiky věci.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zpravodaj garančního výboru navrhuje hlasovat nejprve o doprovodném usnesení pana senátora Goláně. Legislativa to považuje za správné. Prosím. Pan senátor Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Prosím, protože tentokrát já zase musím dát za pravdu panu místopředsedovi Štěchovi. Pokud chceme, aby se jako o prvním hlasovalo o usnesení pana senátora Goláně, musíme o tom rozhodnout hlasováním pléna Senátu, což navrhuji, abychom udělali, rozhodli jsme, že chceme o usnesení hlasovat jako o prvním a následně o něm hlasovali a nekomplikovali to jiným rozhodováním, protože pokud rozhodovat nechceme, o tom, o kterém usnesení hlasovat jako prvním, tak potom musíme dle jednacího řádu hlasovat jako o prvním o tom usnesení výborovém. Což ale nemá logiku, to jsme tady už jednou absolvovali jednání, takže už to nebudu znovu opakovat, proto navrhuji, abychom nejdříve hlasovali o tom, o kterém usnesení hlasovat jako o prvním, a potom o tom, o kterém hlasujeme, jako že se má hlasovat jako první, o tom jsme hlasovali.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobře. Teď už doufám, že v té změti názorů je jasno. Budeme nejprve hlasovat o tom, jestli budeme hlasovat jako o doprovodném usnesení pana senátora Goláně jako o prvním. Ano? Je to tak správně? Jenom ještě se dívám na pana předsedu, ale na legislativce. Upřesňuje to něco nebo neupřesňuje? Mění to něco na tom? Ne. Tak nemění.

Ano. Budeme hlasovat o tom, jestli chceme hlasovat o usnesení pana senátora Goláně jako o prvním.

Nebudu pouštět znělku, seděli jsme tady před chviličkou všichni. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v tomto hlasování pořadové č. 6 se z 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A my můžeme teď hlasovat o přijetí doprovodného usnesení, tak jak ho načetl pan senátor Goláň.

Spustím hlasování. Kdo souhlasí s doprovodným usnesením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování pořadové č. 7 se z 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 pro vyslovilo 31, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a doprovodné usnesení, tak jak ho načetl pan senátor Goláň je doprovodným usnesením právě ukončeného projednávání návrhu zákona o kompenzaci.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni a my se vyměníme.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ještě jednou hezký dobrý den. Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020

Tisk č. 226

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 226. Návrh uvede paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou mezi námi vítám a kterou žádám o její úvodní slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych uvedla senátní tisk č. 226, jehož důvodem předložení je urychlené zjednodušení výplaty některých nepojistných sociálních dávek ve II. čtvrtletí tohoto roku. Chtěli bychom minimalizovat potřebu osobního kontaktu mezi klienty a zaměstnanci úřadů práce, snížit objem zásilek, které doručuje Česká pošta, a přesto zajistit to, aby všichni občané, kteří mají nárok na nepojistné sociální dávky, tak aby tyto finanční podpory dostali v plné výši rychle a včas. Jde o mimořádnou úpravu, která bude platná pouze po omezenou dobu, to znamená po dobu nouzového stavu.

Ten současný stav je následující. Pro zachování nároků na některé dávky je nutné dokládat příjmy za předchozí čtvrtletí. Jedná se o přídavek na dítě, zvýšení příspěvku na péči, nebo i co se týká nákladů na bydlení, příspěvků na bydlení. Dnes je nutné tyto věci doložit do konce měsíce dubna, dubna opakuji, jinak se výplata dávky zastaví. A pokud se nedoloží ani do konce II. čtvrtletí, tak se dávka kompletně odejme. Proto navrhujeme, aby Úřad práce České republiky vycházel při stanovení výše a výplaty těchto dávek, tzn. příspěvek na bydlení, příspěvek na péči a přídavek na dítě, za II. čtvrtletí nebo výplaty těchto dávek na II. čtvrtletí z údajů, které byly občany doloženy v I. čtvrtletí tohoto roku. Ještě jednou zopakuji, že nárok na výplatu dávek by tedy lidem zůstal i bez doložení příjmů a nákladů na bydlení. Ten důvod je jasný, nevíme, jak dlouho potrvá současný stav, stav nouze, jak dlouho potrvají mimořádná opatření, jak dlouho potrvá pracovní omezení, které v tuto chvíli řešíme, a také omezení kontaktu s úřady a dalšími subjekty.

Ráda bych také podotkla, že i nadále bude docházet k přehodnocení v případě, že příjemce doloží nižší příjmy, či vyšší náklady na bydlení. To je opravdu důležité zdůraznit. A výše dávky se upraví od daného měsíce, ve kterém byly změny žadatelem doloženy. To znamená překlopení, které se bude týkat naprosté většiny žadatelů, se bude týkat stavu, kdy se nic nemění, což je také většinový stav.

Ještě bych se ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Rychterové, který byl k vládnímu návrhu zákona přijat Poslaneckou sněmovnou, a ten prodloužil v případě nutnosti a trvání mimořádných opatření to překlopování I. čtvrtletí i na III. čtvrtletí tohoto roku. To znamená, je odstraněna povinnost dokládat rozhodný příjem. Vnímáme tento pozměňovací návrh jako problematický, tzn. překlopení dávek i na III. čtvrtletí bez nutnosti dokládat aktuální příjmy totiž de facto znamená, že se i nadále bude vycházet z příjmů za poslední čtvrtletí roku 2019. To je ten faktický stav. A tím pádem se nezapočte propad příjmů u velké části obyvatel, který je v souvislosti s pandemií na II. čtvrtletí tohoto roku předpokládán.

Další komplikace je, že nebyl přijat pozměňovací návrh paní poslankyně Gajdůškové, to znamená, že nebyla posunuta účinnost u změny okruhu společně posuzovaných osob, a tato změna bude účinná od 1. 7. tohoto roku. Znamená to tedy, že příjemci příspěvku na bydlení budou muset nově podávat žádosti o příspěvek, dokládat náklady na bydlení a další skutečnosti.

Zároveň se však období kryje s navrhovanou prolongací paní poslankyně Richterové. Celé je to tedy nelogické. A v neposlední řadě nebude až do konce června jasné, jaký postup bude uplatňován, což vyvolá zmatky jak mezi příjemci, tak mezi zaměstnanci úřadu práce. Přesto vás chci požádat a poprosit, aby tento návrh zákona byl přijat, a tyto níže zmíněné nedostatky napravíme vládním návrhem, protože očekáváme, tak jak už jsem zmiňovala, ve druhém čtvrtletí tohoto roku zvýšenou nezaměstnanost, tím pádem i zvýšený nárok na některé pojistné a nepojistné sociální dávky. A myslím si, že za několik málo týdnů, až bude jasné, jak se situace bude vyvíjet, tak bude nezbytně nutné zhodnotit současný sociální systém z pohledu funkčnosti jako celek. A to zejména s ohledem na to, jestli je schopen sociální systém jako celek reagovat na současná mimořádná opatření vlády a zda bude dostatečně účinný v této netypické situaci, ve které se právě nacházíme v souvislosti s koronavirovou pandemií. Na závěr mi to dovolte, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dodat, že zákon bude účinný dnem vyhlášení, a to z důvodu naléhavosti a nezbytnosti přijetí této úpravy. A dovolte mi, abych vás požádala o podporu tohoto návrhu. Velmi děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní ministryně. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bude rozdáno jako senátní tisk č. 226/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Šárka Jelínková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotní a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 226/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Koliba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, výbor projednal tento senátní tisk č. 226 dne 9. 4., což je dnes, na své výborové schůzi, které se konalo formou 3 přítomných senátorů a 5 senátorů použitím videokonference. Tudíž toto usnesení, které vám na konci přečtu, má pouze doporučující charakter a z hlediska legislativního není to plně platné usnesení výboru.

Jenom pro informaci. Paní ministryně tady uvedla obsahovou část toho zákona, jde o mimořádnou situaci vzhledem k nouzovému stavu, který byl vyhlášen 12. 3. 2020.. A tento tisk vlastně upravuje dostupnost vyplácení důležitých dávek, jako jsou přídavky na děti, příspěvek na bydlení a příspěvek na péči i v této době, kdy podle platných zákonů neprokáže-li rozhodný příjem do konce kalendářního čtvrtletí, na které by měl být příplatek vyplácen, nárok na dávku zanikne. Proto je tato legislativní úprava nezbytně nutná a cílem návrhu zákona je zjednodušit podmínky výplaty dávek státní sociální podpory a příspěvků na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020. Úřady práce budou při vyplacení vycházet z údajů, které byly doloženy za I. čtvrtletí. A lidé nebudou muset žádné dokumenty předkládat, a hlavně chodit osobně na pobočky Úřadu práce. Žádost o dávku bude možné taky podat elektronicky na formuláři předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to bez zaručeného elektronického podpisu nebo naskenovanou, ofotografovanou kopii s vlastnoručním podpisem. Dojde tak ke zjednodušení administrativy v oblasti nepojistných sociálních dávek. Moje doporučení bylo schválit uvedený návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A výbor přijal 84. usnesení, jak jsem říkal, jako doporučující k tomuto senátnímu tisku č. 226, kde po odůvodnění zástupce předkladatele, pana docenta Petra Hůrky, náměstka ministryně práce sociálních věcí a mojí zpravodajské zprávě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi senátu senátora Petra Koliba.

3. Pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. A prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Šárka Jelínková? Ano, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, vážený předsedo, paní ministryně. Ústavně-právní výbor se dnes dopoledne sešel také k projednání tohoto senátního tisku č. 226. Ústavně-právní výbor se sešel téměř v plném počtu osobně, tudíž naše doporučení bude plnohodnotné, můžu-li to tak nazvat, na rozdíl od výboru pro sociálně-pracovní politiku. Dovolte, abych vás seznámila s výsledkem usnesení ústavně-právního výboru. Ještě jenom předešlu to, co tady zmínila paní ministryně. Tím, že opravdu tento návrh zákona v oblasti dávek státní sociální podpory je projednáván v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v letošním roce a splňuje tři hlavní cíle, jako omezení osobního kontaktu lidí na Úřadu práce a těch, kteří tam docházejí, je to zrychlení celého procesu, především zjednodušení administrativy, tak z tohoto důvodu náš ústavně-právní výbor doporučuje plénu senátu, aby schválil projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, paní senátorka. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby se Senát vyjádřit návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Paní senátorka Renata Chmelová se ujme slova v obecné rozpravě.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji. Přeji hezké odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Pobíráte přídavky na dítě? Příspěvek na bydlení nebo zvýšený příspěvek na péči a chystáte se v dubnu na úřad práce s doklady o příjmech či nákladech na bydlení? Zůstaňte v klidu doma. V dubnu nic dokládat nemusíte a dávky vám poběží dále. Další dokumenty dodáte až za další 3 měsíce. Nebo je můžete poslat e-mailem i bez elektronického podpisu, poštou či hodit jen do boxu u vchodu u úřadu práce. To je citace z Facebooku paní ministryně Maláčové z 26. března. Tedy den poté, co jsme zde o tom mluvili a já jsem ji zde žádala, aby se to skutečně stihlo včas, to znamená od 1. 4. Zákon, který to ale umožňuje, projednáváme však dnes. A to bude ještě třeba, aby ho také podepsal pan prezident. Přijetí tohoto zákona považuji za naprosto klíčové. Vláda o této úpravě rozhodla svým usnesením 26. března. A jak Poslanecká sněmovna, tak Senát dělal vše proto, aby byla úprava přijata co nejdříve. Bohužel v čem je problém? Většina lidí je zvyklá podávat dokumenty pro výplatu dávek na další čtvrtletí hned na začátku toho měsíce, i když paní ministryně řekla, že podle zákona to je možné do konce, ale bohužel, jděte se podívat, jak to vypadá na úřadech práce prvního a druhého. Stojí se tam dlouhé a dlouhé fronty žadatelů o další čtvrtletí. Chci říci a osobně jsem byla na několika úřadech práce se podívat, tak bohužel i na začátku dubna se tvořily dlouhé fronty, stály tam maminky s dětmi, stáli tam senioři, všichni ti, kteří třeba nemají možnost se vlastně na úřady práce dovolat. A o tom jsem tady mluvila i minulou schůzi. A to mě právě v době koronaviru přijde velmi nežádoucí. Přijde mi také nešťastné, že se úprava tak zásadní věci, jako je právě státní sociální podpora, schvaluje až nyní, když bude je tolik lidí tak dlouho v nejistotě. Jen například příspěvek na bydlení pobírá v ČR více než 200 tisíc domácností, které bez něj nejsou schopny zaplatit nájem.

Komunikace vůči této ohrožené skupině byla, dle mého názoru, zásadně podceněna. To ostatně je vidět i v komentářích pod příspěvkem paní ministryně na Facebooku. Je jich tam více jak 2 tisíce. Příspěvek má 6,5 tisíce sdílení, ale odpovědi na otázky tam nejsou žádné. A já si kladu otázku – proč nebyla úprava toho zákona přijata včas? Vím, že 16. března napsala paní kolegyně, poslankyně z Prahy 10, Olga Richterová, otevřený dopis paní ministryni Maláčové k situaci OSVČ, úřadů práce, sociálních služeb vzhledem k opatřením ke koronavirové nákaze. V dopise se paní poslankyně mimo jiné také ptala, zda ministerstvo neuvažuje vyplácet například příspěvek na bydlení dle dokumentů dodaných za předchozí čtvrtletí, aby lidé nemuseli zbytečně na úřady. 20. března jsem já osobně volala na Úřad práce na Praze 10 a bylo mi sděleno, že se skutečně takové opatření připravuje a že nebude třeba čtvrtletně žádat o příspěvek na bydlení. 25. března jsme to projednávali zde. A já jsem pochopila vystoupení paní ministryně, že se to zvládne do toho prvního, ale bohužel se to nezvládlo. A tak i na začátku dubna se lidé shromažďovali před úřadem práce. Abych ale skončila pozitivně. Návrh zákona velmi vítám, jedná se skutečně o zásadní úpravu, která pomůže velikému množství lidí. Jsem také ráda, že pro ty, kteří se ocitnou v naprosto krizové situaci, je zde stále možnost žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. A zde bych chtěla ocenit snahu ministerstva, že o této možnosti opravdu hodně informuje a můžeme ji naleznout hned na úvodní stránce webu Úřadu práce. Ráda bych ale upozornila, že není vše vyřešeno. Na rozdíl od paní ministryně si myslím, že je velmi dobře, že prošel pozměňovací návrh paní kolegyně Richterové, který umožňuje v červenci, pokud by byl ještě tou dobou i nadále omezen provoz krajských poboček úřadu práce, znovu využít automatického zaslání dávek dle předchozího čtvrtletí. Proč si myslím, že to je dobře? Protože řada z těch žadatelů jsou lidé, kterým se rozhodná částka nemění. A jsou to senioři, ti mají stejné důchody. To znamená, tady vidím velikou výhodu, že by skutečně nemuseli opět žádat, takže já to v tomto jako komplikaci nevnímám. O čem mám stále obavy, a mluvila jsem o tom už tady minule, ptám se, jak to všechno úřady práce budou stíhat? Mluvila jsem zde o přetížených úřadech práce, které z důvodu mimořádných opatření právě na ně bude dopadat a dopadá navíc další rozsáhlá agenda, takže by mě zajímalo, jak ta situace teď bude vypadat potom, co se odstartoval program Antivirus. Víme, že dlouhodobě existují veliké problémy s chybějícími zaměstnanci a jejich vysokou fluktuací. Nyní ale tu situaci považuji za kritickou, protože mnoho lidí je na dávkách státní sociální podpory existenčně závislých. Moje obavy panují zejména o seniory a matky samoživitelky či nízkopříjmové rodiny, které i v dobách mimo krizi jen stěží zaplatí nájem. Úřady práce se podle mého názoru teď stanou zcela klíčovými uzly státní správy v té době. A vláda by na ně měla soustředit svou pozornost, aby jim umožnila skutečně kvalitně, ale hlavně rychle a včas dělat jejich práci. Proto prosím, aby se i paní ministryně zaměřila na podporu zaměstnanecké politiky na úřadech práce, která tomu velmi pomůže. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já děkuji a nyní vystoupí pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní ministryně. Já se nehlásím proto, abych nějak zpochybňoval předloženou novelu zákona. Spíše chci trochu jít dál. Já jsem velmi uvítal úvodní slovo paní ministryně, ze kterého jsem pochopil to, co musím říct, že jsem nestihnul s úplnou jistotou pochopit ze svého samostudia materiálů, které jsme dostali pár hodin dříve, totiž, že čtvrtletní odložení povinnosti dokládat skutečnosti se, to, že nebude problémem pro ty, pro které by nárok na státní podporu nově vznikl, to se mi zdá úplně esenciální u téhle věci, jo? To, že jedna věc je to, že ti, pro které to je nějaký kontinuální stav, který trvá, tak pro jednou nebudou muset po tom čtvrt roce to dokládat, tak si myslím, že je to skvělé, prostě to je to, co potřebujeme teď udělat. Ale je samozřejmě důležité, aby to neznamenalo to, že které je to nějakým způsobem nově vznikne nebo se zase tato situace nějakým způsobem nově změní, takže by měli zavřené dveře. Takže to jsem rád, že toto tak je. Ale pro mě vlastně paradoxně jedna z klíčových vět toho předloženého materiálu nebo materiálů, které jsme v tomto měli v posledních dvou dnech, je věta v předkládací zprávě, která mluví o tom, že ministerstvo práce a státních věcí nepředpokládá, že by toto opatření mělo nějaký dopad na státní rozpočet. To je super, to jsme rádi, státní rozpočet dostane pěkné kapky teď, že jo, tak aspoň že ne tímhle. Ale z mého pohledu to tedy znamená to, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepředpokládá, že by měl být nějaký významný počet lidí, kteří tuto situaci, řekněme nějak zneužití nebo vůbec prostě lidí, pro které se ta situace skutečně reálně nějak změní během půl roku, oproti dosavadnímu stavu, kdy se řeší čtvrt roku. A to já jsem rád, to je... Nebo nevím, já teď samozřejmě bych byl rád, kdyby těch lidí, kteří tuto podporu potřebují, kdyby jejich počet jakoby klesal, to by bylo bezva, ale jako chápu, že asi holt přírodě neporučíme úplně ve všem, takže asi neklesá. A vede mě to k tomu, a proto jsem se přihlásil, jestli vlastně z této situace, která je v tuto chvíli fakt jako veliký problém, bychom také nemohli vydestilovat něco, co by možná bylo pozitivní do budoucna. A to sice, že vlastně by se tak moc strašného nestalo, kdyby ti lidé, kterých se tento zákon dotýká, nemuseli i nadále ty předmětné zkušenosti dokládat každý čtvrt roku, a vlastně by stačilo, kdyby ho dokládali jenom co půl roku. Pro ty osoby, o které by šlo, by to byla veliká úleva. Prostě administrativní šiml je náročný. Současně by to znamenalo úlevu pro úřady. Potřebovali by o polovinu méně práce tomu věnovat. A jestliže předkládací materiál vlády říká nebo ministerstva říká, že by to nemělo dopad na státní rozpočet, ta předkládaná novela, tak se z toho dá při troše odvážnosti odvodit, že nejspíš by to asi neznamenalo nějaký jako dramatický posun v tom, co by stát musel a nemusel platit. Takže mě to vede k žádosti, k prosbě směrem k MPSV, jestli bychom se na tohle nemohli jako reálně podívat, netýká se to teďka té situace, toho na čtvrt roku to pojďme zmrazit, žádný problém, ale pojďme se ještě dívat dál. A nemůžeme vlastně lidem, kteří v řadě případů jsou to prostě lidé, kteří se opravdu starají o lidi, kde jsme rádi, že se starají jako stát, tak jim trochu ulevit i v tomhle smyslu.

Moc vám děkuji za pozornost. A paní ministryni za to, že by tomu případně věnovala další pozornost, až se věci trošku odlehčí a bude myšlenková a intelektuální kapacita na to, věnovat se i trošku déle běžícím věcem, než jenom jsou bezprostředně hrozící starosti s koronavirem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já děkuji. Paní ministryně, chcete reagovat ještě teď, aby mohla pokračovat rozprava? Nebo až po rozpravě chcete? Tak prosím, paní ministryně se hlásila.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Moc děkuji za dotazy, případně komentáře. Velmi ráda zodpovím, protože si myslím, že tu bylo pospojováno několik kategorií, které spolu příliš nesouvisejí. Hned vysvětlím. Vezmu to od konce, na pana senátora Hampla.

Já se také domnívám, že bychom měli méně testovat, co se týká některých nepojistných sociálních dávek, zejména bychom měli méně testovat u seniorů. Je pravděpodobné, že pokud dochází k valorizaci důchodu jednou ročně, tak asi není potřeba testovat dávky čtyřikrát ročně. V tom se shodneme. Nicméně je potřeba upozornit, že návrhy, které za posledních rok a půl, to znamená za dobu existence této vlády, prošly i touto komorou, které byly v Poslanecké sněmovně pozměněny. A byly pozměněny právě ve smyslu dalšího a dalšího testování a zpřísňování kontroly pobírání sociálních dávek, tak prošly i v této ctěné komoře. A většinou jednomyslně. Nebo nezaznamenala jsem žádné výhrady. To znamená, že v tuto chvíli jsme názorově v souladu, nicméně výsledky hlasování tomu neodpovídají o jednotlivých návrzích. Ráda pak případně rozvedu.

Co se týká paní senátorky. Proč nebyla úprava přijata včas? Já myslím, že úprava byla vládou přijata, vy jste to sama zmínila, 26. 3. do toho zrychleného meziresortního připomínkového řízení. My ho teď ve stavu nouze nemáme jako takové. Byla vyslána pět dní předtím, tzn. kolem 19. března, a to je necelý týden po vyhlášení stavu nouze. To znamená, že ministerstvo práce reagovalo extrémně rychle. Nebyl to jediný zákon, který jsme navrhovali. Já připomínám, že jsme za poslední měsíc odpustili OSVČ, rozšířili jsme ošetřovné na celou dobu trvání krizového stavu a zvedli jsme ho na děti do 13. narozenin. Kompletně jsme změnili instrukci pro úřady práce ohledně metodiky mimořádné okamžité pomoci. To je také velká změna, opravdu zásadní změna. A také jsme v rekordně rychlé době nastartovali program Antivirus.

To znamená, že opravdu ministerstvo reagovalo extrémně rychle. My tomu říkáme na ministerstvu hekaton. To jsou propracované noci a víkendy, kdy jsme se opravdu s nejužším týmem asi dvaceti kolegů velmi dobře poznali, když jsme dávali dohromady velké úkoly, které nenadále s koronakrizí nastaly a přišly.

Já si myslím, že úřady práce byly informovány a informovaly obyvatele nebo naše klienty od 1. dubna, že tato úprava byla schválena vládou a je v legislativním procesu. Ještě jednou připomínám, že 26. 3. vláda tento návrh zákona schválila. A to prostřednictvím call center byly cedule na úřadech práce, snažili jsme se to dávat na web MPSV, na web úřadu práce. A ten příspěvek na Facebooku, který jste citovala, tak jenom tento příspěvek na Facebooku měl dosah 530 000 lidí. To znamená, že si myslím, že informovanost byla opravdu vysoká.

Co se týká pozměňovacího návrhu paní poslankyně Richterové, tak já se skutečně domnívám, domnívají se to také všichni kolegové na ministerstvu práce a sociálních věcí a zaměstnanci, odborníci legislativci na úřadu práce, že to je přesně v rozporu se smyslem toho zákona. Možná nemáme pravdu, ale opravdu všichni se domníváme, že to je komplikace. A jak jsem avizovala, tak budeme tento pozměňovací návrh měnit vládním návrhem zákona. A to z jednoho prostého důvodu. My očekáváme, že v II. čtvrtletí bude u velké části našich příjemců docházet k propadu příjmů, zároveň očekáváme celou řadu nových příjemců. Protože pravděpodobně dojde k nárůstu nezaměstnanosti.

Já už dnes dle našich aktuálních čísel – já si nechávám zasílat denně monitoring z úřadu práce, tak už vím, že nezaměstnanost k dnešnímu, nebo k včerejšímu datu je dvojnásobně vyšší než nezaměstnanost za měsíc březen. To znamená, opravdu lze očekávat, že v příštích měsících budeme mít nový nápor žadatelů o tyto dávky. A je tam spousta dalších důvodů, je nelogické překlápět jejich situaci z posledního čtvrtletí roku 2019. Protože, jak bylo zmiňováno, ještě v návaznosti na pana senátora, všechny nové skutečnosti stejně budou přehodnocovány. To znamená, nemá smysl překlápět všechno 1:1, když většina z toho se bude měnit. To pak není žádná administrativní úleva, ale je to vlastně komplikace.

Právě proto jsem zmiňovala, že v návaznosti na to, jak se v příštích týdnech bude situace vyvíjet, tak budeme muset přijít s komplexnější úpravou podpory v nezaměstnanosti, ošetřovného, pravděpodobně příští týden navrhnu ošetřovné ve výši 80 %. Čekáme na poslední statistiky. Ale také pravděpodobně budeme diskutovat o odvodech firem na sociální pojištění atd. Skutečně přijde větší úprava. Očekávám také zásah do dávek na bydlení, protože pokud nám větší část obyvatel přijde o příjem, tak se budeme muset podívat na tyto věci. A myslím si, že bychom na to měli reagovat v reálném čase. To znamená, v momentě, kdy to nastane, tak opravdu na to zareagovat a připravit odpovídající legislativní návrh. My už na tom na ministerstvu práce a sociálních věcí pracujeme.

Já jsem byla také pověřena komunikací s celou řadou ekonomů. Asi jste zaznamenali, vážené paní senátorky a senátoři, že při Ústředním krizovém štábu vznikl tzv. poradní ekonomický tým, který vede pan profesor Švejnar. Je tam celá řada ekonomů, kteří se zabývají komplexně sociální politikou. A my si necháváme všechny tyto návrhy, které vznikají v tuto chvíli, oponovat také akademickou sférou. A myslím si, že jedna věc, na které se shodneme, je to, že bohužel to, co nás v příštích týdnech čeká, je to, že budeme ad hoc reagovat na tu situaci, která nastane. Protože my v tuto chvíli nevíme, jak dlouho bude celá pandemie trvat. Nevíme, jaký bude mít dopad na ekonomiku, jakého bude rozměru.

Opravdu je možné, že se tady za dva za tři týdny opět uvidíme a budu přicházet s novými návrhy zákona. Ale my se snažíme v reálném čase reagovat na problémy tak, abychom občanům, ale i firmám usnadnili život.

Co se týká dopadů na státní rozpočet, tak skutečně tento návrh, to překlopení – podstatou tohoto návrhu zákona je překlopení I. čtvrtletí do II. čtvrtletí. A protože překlopení jako takové je 1:1, tak tento návrh zákona, podstata tohoto návrhu zákona nemá dopady na státní rozpočet. Proto je to takto napsáno. Pokud dojde k poklesu příjmů nebo například k zlepšení situace, což neočekáváme, tak to dopady na státní rozpočet mít bude. Ale tato podstata návrhu zákona je rozpočtově neutrální.

A poslední věc, kterou bych ráda osvětlila v reakci na paní senátorku, podseknutí zaměstnanců úřadů práce. My máme, co se týká úřadů práce, problém pouze v hlavním městě. Pouze v hlavním městě. A je to situace, kterou řešíme dlouhodobě. A souvisí to s odměňováním ve státní sféře. Asi víte, že za peníze, které máme ve státní sféře, tak v Praze se velmi těžko hledají zaměstnanci. Řešíme to aktivně, máme celou řadu opatření, jak tuto situaci změnit.

Nicméně na váš dotaz, zda si uvědomujeme, že úřady práce jsou centrální pro zvládnutí současné situace, tak já jsem to myslím poprvé v nějakém větším rozhovoru zmínila den po vyhlášení nouzového stavu. Opravdu, skutečně, to, v jaké kondici budou úřady práce, ale také Česká správa sociálního zabezpečení, a jak se zaměstnanci a zaměstnankyně těchto dvou klíčových úřadů celé situace zhostí, tak bude z velké míry ovlivňovat to, jak celou koronavirovou pandemii zvládneme. Protože na nich leží obrovská zátěž. Úřady práce, výplata běžných dávek, i když se jim snažíme administrativně odbřemenit, narůstající podpora žádostí, nebo uchazečů o zaměstnání, narůstající počet žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc a ještě k tomu administrace programu Antivirus, Česká správa sociálního zabezpečení, opět také nad rámec agendy, narůstající počet ošetřovného a narůstající počet nemocenské. To znamená, těch úkolů je skutečně hodně.

Proto jsme udělali – nebudu zmiňovat všechny detaily – zhruba tucet personálních opatření, tak, abychom právě tyto dvě centrální státní instituce posílili a aby byly schopny celou krizi zvládnout. A myslím si, že v tuhle chvíli jsme v dobré kondici. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji. A vystoupí paní senátorka Renata Chmelová, prosím.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo. Já jsem se původně přihlásila ještě předtím, než vystoupila paní ministryně a reagovala tady na nějaké moje vystoupení. Ten důvod, proč jsem se přihlásila, je, že jsem se chtěla připojit k prosbě pana senátora Hampla, aby skutečně, až toto odezní, tak jestli by se systémově ministerstvo mohlo zamyslet nad zjednodušením dokládání – a teď mi jde jen výhradně o příspěvky na bydlení. Protože já si pamatuji, že ještě před nedávnem se to dokládalo jednou za rok. Já si velmi dobře pamatuji debatu ve sněmovně, proč se to měnilo na čtvrtletní vyúčtování.

A ta debata se vedla o tom, že se chtěli eliminovat nepoctiví žadatelé. Ale já to pečlivě sleduji a mám data jak z ministerstva, tak z úřadů práce. A musím říct, že za tu dobu, co se změnil zákon a musí se velmi složitě vyúčtovávat každé čtvrtletí, tak podle údajů, které já jsem obdržela, tak k žádnému výraznému poklesu v rámci těchto dávek nedošlo. Takže skutečně já opravdu nemám číslo, kolik z těch dvě stě tisíc žadatelů jsou senioři, u nich se to, jak říkala paní ministryně, skutečně změní jednou za rok. Polovička? No výborně. Tak si představte, že kdyby se to opravdu vrátilo zpátky na to jednoleté vyúčtování, tak sto tisíc seniorů nemusí chodit co čtvrt roku na úřady práce.

Já mám opravdu skutečně příhody o tom, kdy my jim z našeho úřadu městské části, neb u nás sídlí úřad práce, vynášíme židle, dáváme jim vody, protože oni tam stojí ve vedru, v zimě. Je to nedůstojné. A zrovna, jestli je to půlka, tak si myslím, že by to skutečně stálo za zvážení, aby se příspěvky na bydlení skutečně vrátily zpátky tam, kde byly, a vyúčtovávaly by se jednou za rok. Prosím, zkuste to zvážit. Já myslím, že i ta data toho, že tam ti žadatelé výrazně neklesli, je pádný argument. A moc by to pomohlo.

Takže to byl ten původní důvod, proč jsem se do té diskuze přihlásila, že jsem se za tohle to chtěla také přimluvit. A tím se samozřejmě uleví administrativě úředníků a budou moci například i včas příspěvky na bydlení posílat. Já mám skutečně stovky lidských příběhů, kdy za mnou do kanceláře senátorky chodí senioři, že jim klidně i tři měsíce ty příspěvky nepřijdou. Jenom proto, že úředníci jsou přetížení.

Opravdu, můžu to dodat konkrétně. A konkrétně s naším úřadem práce to řeším a paní ředitelce neustále posílám emaily se seznamem lidí, kteří nemají na jídlo, protože jim nepřišel včas příspěvek na bydlení. Ráda to poskytnu. To bych prosila, kdyby se to třeba mohlo systémově změnit.

A ještě bych jenom tady zareagovala na tu debatu a chtěla bych potvrdit, co řekla paní ministryně. Ano, skutečně, ten tristní stav na úřadech práce, o kterém já tady dlouhodobě mluvím, je skutečně v Praze. Je to v Praze, není to jenom u nás na Praze 10, na Praze 4, i když jsme velké městské části se sto tisíci obyvatel, kteří tam žijí, takže ty problémy tam jsou veliké. A já jsem x-krát jednala i s Generálním ředitelstvím úřadu práce ještě s bývalou paní ředitelkou Sadílkovou. Teď jsem ve spojení s panem Najbrtem.

A já jsem z toho za celou dobu pochopila, že to není jen problém, že jsou nízké tabulkové platy a vysoké náklady na bydlení, ale já jsem z toho pochopila taky – a nechápu proč, že Praha má zcela jinou organizaci práce těch úřadů, než fungují úřady práce jinde. Já jsem osobně byla navštívit třeba úřad práce v Kladně, nebo někde jinde, a skutečně se mi potvrdilo, že Praha, nevím proč, je organizovaná jiným způsobem. Tam mně přijde, nevím, jestli to víte, že by byly možné také rezervy, jak zefektivnit práci úřadů práce v Praze.

Tohle jen jsem chtěla tady takovou poznámku na vás. A rozumím tomu, že ve spoustě věcí se neshodneme, ale to tak je. Jsem ráda, že tady tu debatu můžeme vést a že zde můžeme předkládat každý své argumenty. A já mohu každého ubezpečit, že věci, které tady říkám, mám podloženy opravdu stovkami případů z reálného života s lidmi, s kterými opravdu denně mluvím. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a vystoupí pan senátor Ivo Valenta.

Senátor Ivo Valenta:  Dobrý den ještě jednou. Paní ministryně, velmi pozorně jsem poslouchal hlavně tu část, kdy jste říkala, že už je dvojnásobný nárůst nezaměstnanosti. Já si myslím, že to bude ještě víc a ten nápor na vaše úředníky bude značný. Myslím si, že největší problém pro podnikatele je, že nevíme, kdy vlastně bude konec restrikcí, odkdy se plánuje, že by se uvolnil celý trh. A já bych měl na vás velkou prosbu, kdybyste dokázala apelovat na vládu a na vaše kolegy, aby opravdu nejpozději od začátku května už většina restrikcí padla, abychom mohli už podnikat ve všech směrech. Protože ta nejistota povede přesně k tomu, že lidi a podnikatelé, kteří nevědí, kdy bude konec, tak raději propouštějí lidi preventivně.

Myslím si, že kdyby se vědělo, že se začne třeba od 1. května, tak spousta podnikatelů by výpověď nedala a udržela by si je. Ale dneska si říkají, kdy to bude? Za měsíc, za dva, za tři? Už jim to radši dám, i když zaplatím odstupné, abych nemusel potom tlačit káru těch fixních nákladů, kde jsou jak zaměstnanci, tak samozřejmě i ti ostatní. A je to velká škoda, protože potom zaměstnance získávat bude dvojnásobně dražší.

Takže toto je řekněme prosba. Já si myslím, nechat to ještě měsíc dva, tak nezaměstnanost bude deset patnáct procent a nebude to vůbec zvládnutelné. Lidi se budou propadat dál a dál. A náklady s tou sanací budou největší. Pro mě tento apel. A úplně na závěr, protože vidím, že už nejsou další diskutující, kdybyste se tady chvilku zdržela, protože jsou Velikonoce a máme zavřeno, nesmíme nikam chodit, vy jste ze Slovácka, tak bychom vám chtěli ještě popřát trošku zdravíčka.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji panu senátoru Valentovi. Závěrem vybočil z účelu našeho jednání, ale dobře. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, rozpravu uzavírám. Paní ministryně, ještě můžete reagovat, jestli chcete. Tak prosím.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já děkuji. Já musím říct, že s paní senátorkou souhlasím s tím apelem, ale zároveň je potřeba si uvědomit – a teď mi to tady kolegové správně napsali – jedenkrát za rok u příspěvků na bydlení testování nikdy nebylo. Nikdy. Vždy se příjmy a náklady vyúčtovávaly čtyřikrát, tedy dokládaly čtyřikrát, a vyúčtování bylo jednou za rok. Ale vy jste mluvila celou dobu o testování, o dokládání. To znamená, vždy se u dávek, a zejména dávek na bydlení, šlo ode zdi ke zdi. To je potřeba říci. Také je potřeba říci, to zpřísnění, které jste zmiňovala, tak vzniklo za naší společné vlády, proti vůli ministryně Marksové, mé tehdejší předchůdkyni, ale tuším, že s podporou KDU-ČSL tenkrát ve sněmovně. Ale nejsem si tím jistá.

Myslím si, že bychom si to měli jasně říci. A také je potřeba si jasně říci, mně se zase vypnul FaceID, omlouvám se, že jsou velmi silné tendence, aby se dávky nezneužívaly. A já s tím souhlasím. A zároveň velmi silné tendence, aby to nebylo administrativně náročné. A je potřeba si říct, že to jsou dvě protichůdné tendence.

Jak ještě jednou říkám, tak ta hlasování za poslední rok a půl, kdy existuje tato vláda, tak šla jasně v obou komorách směrem velmi drsného zpřísňování kontroly a testování. Ale ten balíček revize dávek měl jít právě tím směrem, o kterém jsme diskutovali, je to komplexnější věc, takže já pevně doufám, že jakmile tato krize pomine, my budeme schopni reagovat, pokud to kapacita státní správy umožní, tak to bude příležitost pro to zamyslet se nad celým systémem státní sociální podpory jako celkem.

Co se týká pana senátora Valenty, tak já rychle uteču, abych se přiznala po jednání, abych nedostala, já každý rok utíkám o Velikonocích, snažím se, tak si to neberte, prosím, osobně, to není nic proti vám. Co se týká vašeho dotazu, 10 až 15 %, nebo tuším, že vy jste zmiňoval 15 %, tak to je extrémně katastrofický scénář, který pevně doufám, že nenastane. My máme i v tom nejvíce černém scénáři nárůst plus 5 %, to je nezaměstnanost 8 %. Tuším, že i ČEMKOS, který celou situaci důkladně zmapoval, tak hovoří maximálně o půl milionu, což odpovídá 10 % zhruba. Já pevně doufám, že ta situace vůbec nenastane, ani těch plus 5 %, protože každé jedno procento nárůstu nezaměstnanosti nás pouze na propadu příjmů státního rozpočtu, to znamená sociální, zdravotní, daně, a na výdajích na související dávky stojí 1,7 mld. korun. To jsou obrovské náklady! Pak ještě ani nemluvíme o dopadech na HDP a podobné věci. To znamená, právě na to cílí program Antivirus. Snažíme se udělat maximum pro to, aby k tomu propouštění nedocházelo, já velmi intenzivně komunikuji se sociálními partnery, ty informace, které v tuto chvíli mám, nejedná se o žádný reprezentativní výzkum, tak ti lidé, kteří přicházejí v tuto chvíli na úřady práce, tak jsou živnostníci a pak lidé zejména z cestovního ruchu a pohostinství. Když to zjednoduším, to jsou ty tři skupiny. Takže pevně doufám, že program Antivirus zafunguje, všechna vládní opatření že zafungují, abychom, jakmile tahle krize skončí, hned se k tomu dostanu, protože to byla taky další součást vaší otázky, tak abychom se mohli vrátit do normálního života a mohli jsme fungovat ekonomicky i společensky. Pak samozřejmě to bude druhá fáze vládních intervencí, kdy budeme muset ekonomiku v době zvratu, v té době návratu, podpořit tak, aby se co nejrychleji rozběhla, a opravdu jsme mohli co nejrychleji na tu pandemii, pevně doufám, zapomenout.

Co se týká toho dotazu, protože my jsme na to tázáni často, kdy tohle skončí, jaký je plán rozvolnění, já si myslím, že je potřeba si říci úplně upřímně, že v tuhle chvíli to bude záviset na tom, jak budeme disciplinovaní přes velikonoční svátky, aby se nám nerozjelo to šíření nákazy, které se díky vládním opatřením podařilo zastavit. My máme informaci, my jsme o tom dneska diskutovali na vládě, od pana ministra zdravotnictví, že v pátek bychom mohli vědět zhruba, jak dopadnou Velikonoce, od toho se budou pak ta jednotlivá opatření rozvíjet. V pátek za týden, za osm dní. Jak dopadly Velikonoce, zda jsme byli všichni disciplinovaní, zda se daří zplošťovat tu křivku šíření nákazy, tak abychom nechtěně neuvedli v praxi ten horší scénář. To znamená, vše se bude odvíjet od těch čísel a od těch scénářů epidemiologů, věřte tomu, že my všichni si přejeme návrat do normálního života. Lidé, firmy, v podstatě úplně každý, vláda nejvíce, není to žádný med, fungovat v nouzovém stavu. Pevně doufám, že se to podaří, že v příštích týdnech pak bude jasný Fahrplan, jasný plán, jak se budeme postupně navracet. Takže takto.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní ministryně, paní zpravodajka Šárka Jelínková, přeje si vystoupit? Nepřeje. Pan garanční zpravodaj? Můžete, samozřejmě, máte poslední slovo, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Můžu odsud? (Milan Štěch: Můžete odtamtud.) Takže děkuji. V rozpravě vystoupili dva senátoři, jedna paní senátorka dvakrát, obsah těchto příspěvků se netýkal přímo projednávaného tisku, nicméně se týkal oblasti sociálních dávek. Paní ministryně na většinu těchto dotazů odpověděla. Je tu jediný návrh, a to je návrh schválit tento tisk, senátní tisk č. 226. Návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, budeme hlasovat.

Nyní je nás přítomno 40, potřebný počet hlasů pro přijetí návrhu je 21, byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 8, registrováno 41, pro návrh se vyslovilo 41, návrh byl schválen. Děkuji zpravodajům, děkuji paní ministryni, která ale ještě bude předkládat další bod. My se vystřídáme.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, mám před sebou

 

Návrh zákona o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 228

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 228. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedo, jak bylo již řečeno, dovolím si vás požádat o podporu tohoto návrhu zákona, jehož hlavní motivací je opět reagovat na opatření v souvislosti s onemocněním Covid-19 a navazující na vyhlášený nouzový stav.

My se tímto návrhem zákona snažíme usnadnit komunikaci s Úřadem práce ČR při zprostředkování práce a plnění povinnosti ze strany uchazečů o práci, zde se jedná zejména o změnu, kdy nově, pokud zákon bude schválen, budou moci uchazeči komunikovat s úřady práce online, odkudkoliv, nikoliv pouze osobně a z místa svého trvalého bydliště. Velmi důležitá je zde úprava tzv. bezdlužnosti, kdy chceme, aby po dobu nouzového stavu firmy, které žádají o podporu v programu Antivirus, tak nemusely dokládat bezdlužnost. Neznamená to, že si firmy mají přestat plnit své závazky, my předpokládáme, že v tom budou, v plnění svých závazků, nadále pokračovat, nikoli, pro potřeby toho programu Antivirus nemusí bezdlužnost dokládat.

Chceme také usnadnit získávání příspěvku na podporu zaměstnávání zdravotně postižených, to je zejména důležité pro chráněný trh práce, bude to umožněno přes možnost započítat náhradu mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v rámci tohoto příspěvku.

Poslanecká sněmovna také v rámci tohoto návrhu zákona schválila pozměňovací návrh pana poslance Kaňkovského, který zajistí, že uzavřené smlouvy s úřady práce v rámci programu Antivirus, že budou účinné okamžitě, ne až po zveřejnění smluv. S tímto legislativně technickým návrhem jsme souhlasili.

Opatření nebudou mít žádný vliv nebo žádný negativní dopad na státní rozpočet, protože se jedná o akutní záležitost, velmi důležitou pro administraci a výplatu příspěvků v rámci programu Antivirus, které jsou možné, již to vyplácení samotné, ta druhá fáze, ode dneška, tak je velmi důležité, aby návrh zákona byl schválen co nejdříve. Proto si vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolím požádat o jeho podporu. Velmi děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní navrhovatelko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 228/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Burian. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 228/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, děkujeme za tento předložený návrh.

Já nebudu už nějak detailněji ho rozebírat, protože paní ministryně uvedla vše. Dnes se sešel tedy VZSP na svém jednání, které tedy, jak už zde bylo uvedeno, nebylo, jak bych řekl, prezenční. Přijal spíše doporučující usnesení, tento návrh zákona schválit tedy ve znění, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. Takže jako zpravodaj doporučuji, aby byl zákon schválen. Myslím si, že není ani třeba, abych zde četl usnesení, které máte před sebou. Takže, ano...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji za sdělení, že výbor doporučil ke schválení zákon, prosím, abyste, pane senátore, zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval, zaznamenával a případně zaujmul následně svým sdělením o tom, jak ta rozprava probíhala. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, Jiří Burian? Ano, přeje, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Burian:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Senátní tisk č. 228, vládní návrh zákona o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti, projednal dnes 9. dubna 2020 ÚPV na své 21. schůzi. Konstatovali jsme, že navrhovaná právní úprava reaguje na vyhlášený nouzový stav, že je cílem usnadnit komunikaci klientů se zdravotním postižením s úřady práce v těch oblastech, jak tady byly uvedeny.

Po obecné rozpravě bylo přijato všemi hlasy usnesení č. 84 ÚPV:

I. výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu mě,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Toť vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore, já se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Dívám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy? Ano, hlásí se nepřekvapivě pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. V návaznosti na zákon, který je nám předkládán, byl novelizován zákon o zaměstnanosti, resp. byl vypuštěn z § 118 odst. 3, jak paní ministryně řekla, to je právě ta bezdlužnost, ale zůstala tam jedna část, je tam ustanovení, které nutí žadatele, aby při žádosti dokládali ještě doklad o zřízení bankovního účtu. Já teď odbočím, dnes měl tiskovou konferenci předseda Hospodářské komory, pan Vladimír Dlouhý, žádal stát, aby nadměrnou administrativou neplýtval lidskými zdroji. Já tady bych chtěl všem vysvětlit, o co se jedná. Je to situace, kdy správy sociálního zabezpečení velmi dobře vědí, z jakých účtů zaměstnavatelé platí, vyžadují vlastně dnes po zaměstnavatelích, aby v té žádosti dokládali potvrzení z banky o existenci účtu. Já se domnívám, paní ministryně, že by naprosto postačovalo, aby každý žadatel doložil pouze výpis z účtu, protože v rámci výpisu z účtu je jasná specifikace, kdo je majitelem účtu, jaké číslo ten účet má. Takže já si myslím, že v rámci té výzvy pana Dlouhého, myslím si, že by bylo dobré, abyste upravili již existující metodický pokyn tak, aby při té žádosti se vyžadoval pouze výpis z účtu. Podle vaší reakce potom když tak načtu tady další doplňující usnesení. Nemám samozřejmě žádnou ambici dělat jakékoli pozměňovací návrhy, protože všichni víme, že tady každá hodina či minuta je dobrá. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji, ptám se, jestli paní ministryně chce reagovat? Výborně, paní ministryně, těšíme se na vás, pojďte k řečništi.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, já budu velmi stručná, slibuji. Já děkuji za tu připomínku, protože jsem dneska dostala také informaci o té tiskové konferenci, tuším, že to byla Hospodářská komora. Já bych ráda reagovala. Ono opravdu jedinou náležitostí podle zákona o zaměstnanosti, bavíme se tady o ustanovení § 118 odst. 2, je písm. b), je nutné doložit, teď se omlouvám, doklad o zřízení účtu. Tuto skutečnost lze doložit nejenom smlouvou o založení účtu, nejenom smlouvou, ale též alternativně potvrzením o vedení účtu od peněžního ústavu. Je to důležité z toho důvodu, například, je to běžné u všech dotací národních i evropských, je to standardní věc, žádná dodatečná administrativa, aby peníze dorazily tam, kam mají. Mě v této souvislosti dnes v 13 hodin zaujal titulek na Seznam.cz s názvem: Německá spolková země zastavila kvůli podvodům podporu živnostníků. Zjednodušeně řečeno, někdo si v rámci té podpory německé pro živnostníky stáhl osobní data od těchto firem nebo OSVČ, použil je na svých oficiálních stránkách, požádal si o finanční prostředky, nicméně nechal si poslat ty finanční prostředky na svůj účet. Ono se to může zdát jako byrokracie, nicméně já mám zkušenost, že potvrzení o tom účtu, nemusí to být ta smlouva, je věc běžná i v ibankingu za několik málo sekund, banky to dělají elektronicky, ale je to dobrá pojistka pro to, aby prostě ty peníze dorazily tam, kam mají. My jsme se snažili celý ten formulář, tu webovou aplikaci v rámci programu Antivirus maximálně zjednodušit. Dává se tam minimum příloh. Je to věc, která je vyplněna za 10 minut. My opravdu ze všech stran dostáváme informaci, že to je jedna z mála funkčních věcí eGovernmentu v ČR, kromě eNeschopenky, na tu jsme také velmi pyšní, ten systém funguje, myslím si, že ta chybovost je opravdu způsobena nepozorností ve vyplňování, protože je tak jednoduchá, je tak rychlá, že pak dochází k tomu, že ji žadatelé odesílají hned, my jsme dnes vydali 10 nejčastějších chyb, když si to člověk projde, tak jsou to opravdu prostě drobnosti, které člověk přehlédne v rychlosti. To znamená, snažíme se maximálně odstranit byrokracii, snažíme se to udělat maximálně administrativně jednoduché, ta zpětná vazba, kterou máme, myslím si, že se to povedlo. Jsou tu dvě možnosti, které jdou velmi rychle, ohledně toho účtu, nepodceňovala bych to v této době, zvlášť když ty peníze mají chodit rychle, my chceme, aby ta finanční podpora dorazila firmám co nejdříve. Takže i přesně v tomto znění je ta vydaná metodika Úřadu práce pro zaměstnavatele, ale rozumím vaší obavě, jak to myslíte, ale myslím si, že v praxi je to opravdu administrativně nenáročné. Ale děkuji za tu připomínku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji paní ministryni, teď jsem zvědavý, jak si s její odpovědí poradí pan senátor Goláň. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň:  Já bych znovu poprosil paní ministryni, aby mi odpověděla na to, proč nestačí výpis z bankovního účtu. Já mám Raiffeisenbank, já mám ČSOB, nikde jsem rychlý přístup k potvrzení nenašel. Ale proč nestačí výpis z bankovního účtu, protože ten jasně identifikuje jak majitele účtu, tak to číslo toho účtu. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Paní ministryně využívá svého přednostního práva a předbíhá pana Přemysla Rabase a odpovídá. Jenom to vysvětluji panu Přemyslu Rabasovi.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Omlouvám se, omlouvám se. Protože výpis z bankovního účtu je jen podle některých právních zákonů, dle výkladu občanského zákoníku dostačující, nicméně těch výkladů práva máme několik a ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli nechce nabádat k porušování zákona o zaměstnanosti, který hovoří jasně. Proto nestačí výpis z bankovního účtu. Je podepřen jen o některé výklady práva. A my si myslíme, protože je to tak velmi rychlá administrativně nenáročná věc, že skutečně nestojí za tu velkou debatu, které tuto věc podrobujeme. Takže skutečně každý z nás, kdo pracuje v ibankingu, v té aplikaci, v on line prostoru, tak si může to potvrzení vytisknout. Banky to posílají, není potřeba smlouva o založení bankovního účtu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Konstatuji, že poté, co pan senátor Goláň vyzval paní ministryni, aby mu odpověděla písemně a ona mu odpověděla ústně, on si s tím ještě poradí a prosím pana Přemysla Rabase.

Senátor Přemysl Rabas:  Pane předsedající, dobrý den, paní ministryně. Velmi vítám jakékoliv kroky vlády, které směřují k udržení zaměstnanosti a tím vítám i tady tu iniciativu a velmi rád to podpořím. Měl bych jenom malé postesknutí obecné v podstatě, když předtím, než se krize rozvinula u nás, Čína vykoupila v části Evropy ochranné pomůcky a některé potom dostala i darem jako státní charitativní podporu nebo podporu v problému, který měla, tak pak chápu, že nic jiného nezbývalo, než nakoupit pomůcky draze, někdy předraženě zpátky, to asi nebyla jiná cesta, ale nicméně mě pak trošičku zaskočilo, když celá řada podniků nabízela své kapacity, že bude vyrábět ochranné pomůcky tady u nás a často si stěžovaly, že jim vláda na tu nabídku ani neodpověděla. To je moje postesknutí, že si myslím, že i toto je politika zaměstnanosti, a že když podniky nabízejí své kapacity, výrobní prostředky a možnost vyrábět u nás a udržet lidi ve výrobě, tak že ne vždy vláda, možná je to časovou nedostatečností, prostě indispozicí, presem, ale přesto si myslím, že by bylo slušné s podniky, které se také nabízejí, jednat a že to souvisí s tím, o čem tady mluvíme. Ale je to i jenom poznámka, nepotřebuji na to žádnou reakci. Děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Vidím, že do rozpravy se už nikdo nehlásí. Dobře. Tím pádem rozpravu uzavírám a končím. Ptám se paní navrhovatelky, zda se k té rozpravě chce vyjádřit? Prosím, paní navrhovatelko. Paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji za všechny připomínky, dotazy, vezmu je velmi vážně v potaz a možná v reakci na pana senátora tu informaci, kterou mám od pana I. místopředsedy vlády z posledních dní, tak celá ta situace byla myšlena tak, že zahraniční pomoc bude určena jako první rychlá pomoc, aby ČR první pomoc přeneseně, abychom měli rychlé a dostatečné vybavení a v tuto chvíli mám informaci od pana 1. místopředsedy vlády, a od pana Hamáčka, od pana ministra zahraničí, že celá situace je nastavena tak, abychom od května byli soběstační, co se týká ochranných pomůcek a ČR si dokázala veškeré ochranné pomůcky vyrobit z vlastních zdrojů. To znamená ta první reakce je první pomoc v zahraničí, v přeneseném slova smyslu, na krizovou situaci a pak samozřejmě v řádu týdnů jsme byli schopni nastavit tu spolupráci tak, aby ČR byla soběstačná. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji paní ministryni. Už jsem rozpravu uzavřel, toto bylo vaše závěrečné slovo tedy k tomu zákonu, je to tak? Dobře. Děkuji. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Burian? Nepřeje. Ptám se pana zpravodaje garančního výboru, a prosím, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím, pane garanční zpravodaji.

Senátor Marek Hilšer:  Děkuji za slovo. V proběhlé obecné rozpravě vystoupili dva senátoři. Jeden z toho vystoupil dvakrát, nepadl žádný jiný návrh, ani pozměňovací návrh, nebo nebyl oznámen. Teď úplně nevím, jak je to s tím usnesením, jestli pan senátor Goláň navrhuje to usnesení?

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pan senátor Goláň ho nenačetl, takže ho nenavrhuje.

Senátor Marek Hilšer:  Ano, děkuji. Omlouvám se. Navrhuji, abychom přistoupili k hlasování o zákonu předloženém.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Máme tady dva shodné návrhy ze dvou výborů, které navrhují schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Než o tom budeme hlasovat, tak spouštím znělku.

V sále je přítomno 39 senátorek a senátorů. Potřebný počet hlasů pro přijetí je 20. Spouštím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přijetím zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Takže. Pro 39, ze zaregistrovaných 39, při kvoru 20, to znamená, zákon byl schválen. Gratuluji vám, paní ministryně, přeji vám krásné Velikonoce, a senátorky a senátory prosím ještě předtím, než ukončím dnešní zasedání, o chvilku pozornosti. Děkuji vám, paní ministryně, užijte si svátky.

Tím jsme vyčerpali program schůze s tím, než oficiálně skončím, tak poslední informace. Předpokládáme s velkou pravděpodobností, že další schůze se bude konat za týden, to znamená 16. dubna ve čtvrtek, začneme od 9:00 hodin, s tím, že kolik bude na pořadu bodů, bude rozhodovat Organizační výbor. Prosím členy Organizačního výboru, aby počítali s tím, že 15 minut po ukončení této schůze nebo za 15 minut po ukončení této schůze začne v této místnosti, Jednacím sále Organizační výbor, to znamená, nikam se příliš nerozcházejte, co se týká programu, tak prosím, počítejte, že tam bude minimálně 15 bodů, spíše více. Patnáct bodů je 15 zákonů, které musíme projednat, protože je nám poslala sněmovna ve zkráceném řízení, a tudíž se může stát, že budeme jednat jak ve čtvrtek, tak v pátek. Takže na to upozorňuji, a pokud si někdo chce dělat delší plán, tak vše nasvědčuje tomu, i z hlediska současných aktivit vlády a toho, co už dnes během schůze přinesl organizační odbor, že bude nutné, abychom měli další schůzi 29. a 30. dubna. Říkám to bez záruky, ale velmi je to pravděpodobné, že tomu tak bude, takže prosím s tím takto počítejte. Tolik ode mne z hlediska dnešní schůze. Končím ji, všem děkuji za účast, všem vám přeji pevné zdraví a požehnané prožití svátků velikonočních. Mějte se pěkně a buďte umírnění a vlídní ke svým drahým polovičkám. (Smích.)

(Jednání ukončeno v 17.38 hodin.)