Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 25.03.2020

(1. den schůze – 25.03.2020)

(Jednání zahájeno v 14.02 hodin.)

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, pěkné odpoledne, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Vítám vás všechny na 18. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh organizačního výboru podle § 49, odstavce 1. A v tomto případě i podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107 z roku 1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána dnes ihned po skončení schůze organizačního výboru, ale o možném konání schůze jste byli informováni již minulý týden v závěru schůze a potom ještě i elektronickou poštou. Všichni dnes nepřítomní senátoři jsou omluveni z 18. schůze Senátu. Z dnešní schůze se omluvili senátoři Jiří Dienstbier, Emilie Třísková, Jaroslav Malý, Jaroslav Strnad, Radek Sušil, Jan Horník, Jiří Oberfalzer, Ladislav Václavec, Jiří Cieńciała, Petr Koliba, Petr Orel, Lumír Aschenbrenner, Jitka Chalánková, Ladislav Chlupáč, Tomáš Jirsa, Pavel Karpíšek, Ivo Valenta, Jaroslav Zeman, Vladislav Vilímec, Miroslav Balatka, Mikuláš Bek, Alena Dernerová, Zdeněk Hraba, Václav Chaloupek, Zbyněk Linhart, Herbert Pavera, Leopold Sulovský, Hana Žáková, Alena Šromová, Jiří Carbol, Jitka Seitlová. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. A než tak učiníte, tak já spíše pro případné posluchače, počet omluvených není způsoben tím, že by senátoři se nechtěli této schůze zúčastnit, ale existuje jakási gentlemanská dohoda jednotlivých senátorských klubů, že budeme jednat v podobném režimu jako před týdnem a jako jedná i Poslanecké sněmovna, a to tak, aby v případě toho, že by došlo přeci jen k tomu, že by se ukázalo, že současně přítomní senátorky a senátoři musí do karantény, jsme byli schopni jednat a usnášet se, i když my bychom se tohoto jednání nezúčastnili. Takže to jenom pro vysvětlení pro posluchače, že to není tak, že by někdo úmyslně nešel na jednání Senátu. Jinak jste se všichni přihlásili, aktuálně je přítomno 42 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 22. Předtím než budu v jednání pokračovat vás nyní poprosím, protože spousta z vás mě k tomu vybízela, považuji to i za takovou správnou tradici, která začíná vznikat, abychom povstali, a potleskem jsme vyjádřili úctu a uznání všem těm, kteří dneska se nejvíce angažují v boji proti koronaviru v první linii.

Tak děkuji vám a zejména potom děkuji všem těm, kteří dneska na všech různých úrovních a každý podle svých sil pomáhají tomu, abychom krizový stav, ve kterém se nacházíme, zvládli. S tím, že si dovolím to trošku i okořenit nějakým humorem, který jsem právě slyšel od pana senátora Antla, že v neposlední řadě děkujeme i těm v poslední řadě, protože skutečně všichni si zaslouží naši úctu a poděkování. Nyní, obdobně jako minulý týden, i dnes z důvodu zajištění dostatečných hygienických opaření budeme všichni vystupovat v rozpravě ze svých lavic. To znamená, že pokud to někdo vysloveně nepovažuje za nutné, nelze to nikomu zakázat prosím, nechoďte prosím k řečništi, do rozpravy se budeme hlásit obvyklým způsobem, stisknutím zeleného tlačítka. Teď si nejsem úplně jistý, zda to je správně napsáno, protože minule jsme s tím, dívám se tady doleva, měli problémy. A já jsem byl informován, že pokud chcete hovořit ze své lavice, že nic stiskávat nemáte. Jak to tedy je, prosím?

Jo, takže do rozpravy se přihlaste zeleným tlačítkem. A poté, co ode mne dostanete uděleno slovo, tak už prosím na zelené tlačítko nesahejte. Je to tak správně? Jo. Takže takhle by to mělo fungovat. Neplatí to u řečniště. Jinak to všude platí. To znamená, přihlásit se zeleným tlačítkem a pak už na nic nesahat, měl by vám být mikrofon oživen bez toho, aniž byste museli cokoliv dělat. Tak nyní podle § 56, odstavce 4, určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 18. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Adámek, souhlasí. A Pavel Štohl, souhlasí. Takže má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu nebo navrhuje někoho jiného? Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování. Já spustím fanfáru.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 18. schůze Senátu byli senátoři Miroslav Adámek a Pavel Štohl. Spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti návrhu, stiskněte tlačítko ne a zvedněte ruku. Takže při hlasování č. 1 bylo pro 47, registrováno 47, návrh byl schválen, kvórum 24. Takže blahopřeji našim ověřovatelům ke 100% volbě. A nyní budeme pokračovat. To znamená, ověřovateli byli určeni Miroslav Adámek a Pavel Štohl.

Předseda vlády svými dopisy ze dne 20. a 24. března 2020 požádal jménem vlády Senát, aby projednal všechny předložené návrhy zákonů, jedná se o senátní tisky č. 216 až 220, ve zkráceném jednání podle § 118 zákona o jednacím řádu Senátu. Poslanecká sněmovna projednala tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání podle § 99, odstavce 2, zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v úterý 24. března 2020. Senát je obdržel včera ve 21 hodin.

Podle § 118 odst. 1 nejprve rozhodneme, zda vyhovíme žádosti vlády a projednáme tyto návrhy zákonů ve zkráceném jednání, to znamená, to my můžeme podle § 118 odst. 1 učinit. To znamená, o tomto návrhu na projednání ve zkráceném jednání budeme nyní hlasovat. To znamená, v sále je přítomno 47 senátorů, aktuální kvórum je 24. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s projednáním ve zkráceném jednání, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji.

Návrh byl schválen. Pro 46, kvórum 24. Při hlasování č. 2.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 18. schůze Senátu. Návrh pořadu 18. schůze Senátu vám byl rozdán na lavice, já se ptám, jestli má někdo návrh na doplnění, nebo rozšíření, nebo změnu pořadu schůze? Vidím, že se hlásí pan senátor... První je pan senátor Červíček, protože předseda klubu má přednostní právo, takže prosím, pane senátore Červíčku, máte slovo.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedo, i s ohledem na předběžnou domluvu v rámci Organizačního výboru bych si dovolil předložit návrh na změnu programu, kdy bych požádal o to, aby senátní tisk č. 220, což je návrh zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb, v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, paní ministryně financí, byl předřazen jako bod první v programu 18. schůze Senátu. Předem děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji, pochopil jsem, že pan senátor Červíček navrhuje, aby jako první bod dnešního jednání byl zařazen bod, který se týká elektronické evidence tržeb, ty ostatní body byly posunuty. Je to tak, pane senátore, správně? (Martin Červíček přikyvuje.) Takže děkuji vám, ptám se pana Větrovského, jestli se chce ještě přihlásit nebo nechce? (Jaroslav Větrovský: Děkuji.) Takže jsem pochopil, byť částečně byla mimo mikrofon, jak nám to rychle teď zapínají, jak mi slibovali, že to budou zvládat, že pan Větrovský navrhoval to samé, čili se vzdává svého návrhu, protože by byl stejný, jako je pana Červíčka. Ptám se, jestli někdo další má nějaký návrh na změnu programu? Není tomu tak. Takže nyní přistoupíme k tomu, abychom nejdříve hlasovali o tom, že senátní tisk č. 220, bod 4 bude zařazen jako bod č. 1. Ostatní body, to znamená senátní tisky č. 216, 219, 217 a 218 by byly v tomto pořadí projednány až po tom senátním tisku č. 220. Teď se dívám, můžeme to takto schválit v jednom hlasování, s tím, že to zároveň budeme považovat za schválený program jednání. Je tomu tak? Ano.

Všichni víme, o čem hlasujeme. To znamená, já spouštím hlasování, prosím vás, abyste se vyjádřili k návrhu na schválení upraveného pořadu jednání, jak jsem ho přednesl. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedněte ruku.

Děkuji vám, hlasování č. 3, došlo ke schválení změněného, upraveného pořadu jednání. Pro bylo 45, kvórum 24, změněný program jednání byl schválen. Já konstatuji, že tím máme za sebou schválení našeho programu.

A můžeme se začít zabývat senátním tiskem č. 220, kterým je

 

Návrh zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu

Tisk č. 220

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 220. Návrh uvede paní ministryně financí Alena Schillerová, kterou tady mezi námi vítám. Prosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní ministryně, pojďte tady k řečništi, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Než přednesu svoje úvodní slovo, které nebude dlouhé, tak bych chtěla velice poděkovat za rychlé projednání těchto návrhů vládních. Samozřejmě i tohoto mého. Nesmírně si toho vážím, protože vím, že jste je dostali včera někdy v podvečer, už dnes máme schůzi. Takže děkuji za to. Vysoce to oceňuji.

Dovolte mi uvést ze slušnosti návrh zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. V souvislosti se vznikem a šířením onemocnění covid-19 vyhlásila vláda pro území ČR nouzový stav, v rámci kterého je realizována řada omezujících opatření, která mají nebo mohou mít negativní dopad na podnikání. Protože spočívají buď přímo v nařízení uzavření provozoven, nebo v povinnosti přijmout opatření, která provoz podnikatelské činnosti ztěžují.

Ministerstvo financí již dříve avizovalo, že fakticky o 3 měsíce odloží start závěrečné fáze evidence tržeb, ale nyní jsem se rozhodla, nebudu to svádět na ministerstvo, přistoupit k řešení situace legislativní cestou, čili přehodnotila jsem tento názor, a to z následujících důvodů.

Základní důvod je ten, že úprava, která teď nastoupí v účinnost od 1. 5. 2020, by se týkala 3. a 4. vlny, nicméně většina poplatníků z 1. a 2. vlny, v současné době zhruba plus minus, ono to začíná podle toho, jak vlastně začali evidovat, protože 1. a 2. vlna byla v určitém odstupu časovém, mají povinnost si změnit tzv. autentizační údaje, protože podle certifikační autority maximální lhůta z bezpečnostních důvodů, víc se nám nepodařilo tehdy vyjednat, je 3 roky, takže teď by vlastně masivní množství poplatníků, téměř většina, musela změnit tyto autentizační údaje, což znamená v podstatě určitý kontakt s úřadem, i když to trvá v řádu několika minut. V podstatě jsme se rozhodli, že nechceme v tuto chvíli nikoho ničím zatěžovat, a proto odložíme 3. a 4. vlnu pro všechny na dobu 3 měsíců od konce nouzového stavu, to znamená, nouzový stav trvá do poloviny dubna, pokud vláda se obrátí na Poslaneckou sněmovnu, protože další prodloužení už může schválit jenom Poslanecká sněmovna, tak by se to počítalo od toho konce nouzového stavu. Takže tím obsahem je, že po dobu trvání nouzového stavu, výjimka ze všech povinností, vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb, s výjimkou tedy povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby poplatník předešel jejich zneužití, to je takové bezpečnostní pravidlo, které zůstává. V podstatě 3 měsíce po ukončení nouzového stavu, výjimka z evidenční povinnosti, to znamená vydat účtenku, zaslat datovou zprávu, příp. podat oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu a povinnost umístit v provozovně informační oznámení.

Poplatníkům se tak vytváří dostatečný prostor na to, aby znovu začali evidovat, příp. aby si nějakým způsobem svoje povinnosti narovnali, i když samozřejmě i po tomto období počítáme s jakousi toleranční dobou pro finanční a celní správu, kdy budou čas používat spíš k edukativní činnosti, než ke kontrolní a sankční. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, paní ministryně, za přednesení návrhu. Nyní organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 220/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Větrovský, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já navážu na paní vicepremiérku, kdy skutečně jediným cílem návrhu zákona je pozastavit platnost některých ustanovení stávající úpravy zákona o evidenci tržeb, s ohledem na státem vyhlášený stav nouze by totiž mohlo dojít k velkým problémům se zajištěním technické podpory pro již evidující poplatníky, vč. získání nových autentizačních údajů i bloků účtenek.

Návrh zákona tedy stanoví, že v období tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného 12. března není povinen subjekt evidence tržeb plnit některé povinnosti podle stávajícího zákona. Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu dnes na své 22. schůzi přijal usnesení č. 156, kterým 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2) určuje mne jako zpravodaje výboru a 3) pověřuje předsedu výboru, pana senátora Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Na výboru byla hlasovací procedura takováto, že byl podán návrh na to, aby se výbor zákonem nezabýval, kdy pro byli 2 senátoři, návrh tedy nebyl přijat. A hlasovalo se poté pro znění postoupené Poslaneckou sněmovnou, kde bylo pro 5 přítomných senátorů a návrh tedy byl přijat tak, jak jsem ho teď přednesl.

Zároveň si dovolím jménem členů výboru poprosit paní vicepremiérku, ten dotaz byl vznesen na výboru, zda by nám mohla poté případně sdělit, jaké další zákony se připravují z ekonomické agendy tak, aby se na ně výbor mohl připravit a případně si naplánovat svá jednání. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji, panu zpravodaji, za přednesenou zprávu, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Nyní se zeptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže před tím, než otevřu obecnou rozpravu, tak mám ještě jednou povinnost, na které jsme se domluvili na organizačním výboru, a to je, že organizační výbor navrhuje, abychom v rámci dnešního jednání stanovili řečnickou dobu pro vystoupení maximálně na 10 minut s tím, že bude vystoupení každého senátora omezeno k danému bodu na dvě vystoupení. Takže je to návrh, který vzešel z organizačního výboru, já ho tady přednáším a před tím, než začneme obecnou rozpravu, o něm budeme hlasovat s tím, že se jedná o procedurální návrh a upozorňuji, že hlasujeme, pokud nemá nikdo námitku, pro to, aby toto platilo pro všechny body dnešního jednání. Nikdo se nehlásí, takže já spouštím hlasování a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh omezení na maximálně 10 minut na vystoupení, kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Pro 45, kvorum 24, hlasování číslo 4, aktuálně přítomno 47, návrh byl přijat a platí pro všechny body dnešního jednání. A já otevírám obecnou rozpravu, takže kdo se hlásí do obecné rozpravy? První pan senátor Kortyš, prosím, pane senátore.

 

Senátor Michal Kortyš:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, my jsme na výboru hlasovali tak, jak bylo dnes řečeno a i já jsem byl ten, který doporučil návrhem zákona se nezabývat. Z jednoho prostého důvodu, protože jsme to nechtěli brzdit, řekli jsme, že to necháme, ať se to nyní rozhodne, jak se to řekne. Potom jsme samozřejmě byli přehlasováni, ale nedá mi, abych tady neřekl, z jakého principu jsme to chtěli, protože si myslíme, že 3. a 4. vlna, která tady je, aby to pomohlo těm živnostníkům, kteří budou mít problém, který čeká naše živnostníky. Když se zruší celý zákon, to tu asi neprosadíme, to není merit věci, ale kdyby se odložil alespoň od nového roku, protože tam, jak je napsané, že o tři měsíce, tak nemáme stanoven pevný rámec data. Já chápu, že je to těžké teď určovat, ale kdyby se řeklo od 1. ledna 2021, tak je to pro nás živnostníky jasný signál a my bychom se s tím poprali. Ale vzhledem k tomu, že je tato situace, tak chápeme, že je potřeba to dnes odsouhlasit a tento názor je klubu ODS. Myslím si, že aspoň tak, jak to je, tak za to děkujeme.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy? Nikdo další se nehlásí, tak obecnou rozpravu uzavírám a ptám se paní navrhovatelky, zda se chce k obecné rozpravě vyjádřit s tím, že si dovolím připomenout, že tu byla ještě jedna otázka zpravodaje. A pak si ještě dovolím říci, že obecně mi bylo signalizováno hned od několika předsedů výborů, že by byli velmi rádi, kdyby bylo možné třeba v tomto stavu legislativní nouze konzultovat některé návrhy zákonů dopředu i neformálně s našimi výbory, neboť by to možná některé hrany mohlo obrousit. Takže takto doplňuji, řekněme, dotaz pana zpravodaje. A prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Pokusím se velmi stručně reagovat na všechny dotazy. Vážím si korektního přístupu, že to nebrzdíte a nedali jste žádné stanovisko z výboru, jak mě informoval můj náměstek, a vy jste to tady potvrdil. Nesmírně si toho vážím, opravdu, protože situace je složitá. My, proč tři měsíce? Jsou to tři měsíce od ukončení nouzového stavu, takže nemohu vyloučit, že vláda požádá Poslaneckou sněmovnu v polovině dubna o prodloužení, to v tuto chvíli nevím, budeme o tom mluvit hlavně na základě výsledků, jaké budou, a názoru hlavního epidemiologa. Takže až od toho. My v tuto chvíli, víte, že včera Poslanecká sněmovna schválila, a dokonce nebyl nikdo proti, dva kluby se zdržely, ale schválila velkou většinou novelu zákona o státním rozpočtu. Bylo to podruhé v novodobé historii, kdy se musel novelizovat státní rozpočet díky této bezprecedentní situaci. A my nevidíme dál. I naše makroekonomická predikce, kterou jsem včera prezentovala na plénu poslanecké sněmovny, tak vidím maximálně do konce druhého čtvrtletí. My jsme ji postavili na tom, že to skončí na konci druhého čtvrtletí. A ten propad je historicky největší v novodobé historii, bude to -5,1 % HDP, tak, jak to spočítali naši makroekonomové. A my v tuto chvíli věříme, protože věříme a jsme přesvědčeni o tom, že zdravotnictví máme pořád pod kontrolou, denně máme nová čísla, prostě je to v nějakých relacích, které signalizují, že zabrala opatření, která vláda zavedla. A věřím, že díky tomu, ale nemám ten mandát a nemohu to teď říct s určitou jistotou, že se nám snad podaří ve třetím čtvrtletí ekonomiku pomalu startovat. Nebude to z nuly na sto, to v žádném případě, ale už to, že by se začala pomalu otevírat a pomalu startovat, by byl pro ni jakýsi oživující signál.

Řekla jsem včera na plénu, mluvím možná trochu od věci, pane předsedo, omlouvám se, ale ono všechno souvisí se vším, řekla jsem, že naše ekonomika je silná, že tuto recesi, která přišla den ze dne absolutně neočekávaně, zvládneme díky polštáři, který máme, kterým jsou zdravé veřejné finance. I zadlužení 200 mld. bude 33 % HDP. Teď jsme byli na 29 % s plánovaným schodkem 40 mld. Takže i to je pořád ve srovnání s čísly stávajícími ostatních evropských zemí, a to vůbec nepomýšlím na čísla, co čekají země jako Itálie, Španělsko a další. A máme samozřejmě zdravý bankovní sektor, máme přebytkové zdravotní pojišťovny, municipality atd., to jsou všechno plusy, na kterých stavíme a které nám dávají předpoklad to zvládnout.

Ale máme jednu velkou neznámou. Pro všechny tyto predikce a pro všechny tyto odhady. A tou je čas. Ten čas my skutečně vidíme na konec druhého čtvrtletí, jsme optimističtí v hledisku zdravotním. Samozřejmě ekonomika, že jsou zde způsobeny obrovské ztráty, je bezesporu. Proto jsme i přijali ekonomický balík ve středu na vládě, velký ekonomický balík, kde chceme hlavně udržet zaměstnanost, kde chceme pomoci rodičům, co jsou doma s dětmi, když jsou zavřené školy, a to jak OSVČ, tak samozřejmě zaměstnancům, kde zavádíme celou řadu opatření. V daňové oblasti jsem zase rozšířila liberační balíček 2 atd. Takže to jsou všechno věci, které řešíme a budeme dál řešit, protože jsme řešili ty, co jsme se domnívali v daný okamžik, že nesnesou odkladu. To určitě ano, protože udržet lidi v jejich zaměstnání bude pro překonání této krize klíčové.

My počítáme v naší makroekonomické predikci s mírným nárůstem nezaměstnanosti, ale věříme, že prostě čím to bude kratší, tím pro ekonomiku lépe, ale zdraví je na prvním místě. A peníze potřebujeme, abychom je dali do lidí a do firem. To jsem trošku odbočila. Ale tím jsem chtěla vysvětlit, proč je to nastaveno na 3 měsíce, protože to všechno souvisí s tím, jak my odhadujeme i rozpočet a všechny věci s tím související. K dotazu pana zpravodaje, jaké ekonomické zákony, my o tom budeme jednat na vládě, takže já to s konečnou platností nevím. Mám nějaké návrhy, které ještě teď diskutuji. My to řešíme v řádu hodin, abyste se nedomnívali, že nejsme připraveni, ale řešila jsem novelu zákona o státním rozpočtu, celou řadu daňových zákonů. Vám teď v podstatě včera vláda schválila novelu zákona o České národní bance. A já osobně musím říct, že budu podporovat, aby se dostala na plénum Poslanecké sněmovny, zítra bude videokonference s panem guvernérem a všemi předsedy a zástupci všech poslaneckých stran v Poslanecké sněmovně, abychom si to vysvětlili. To ustanovení, které noveluje zákon o České národní bance, je v zákoně 5 let. 5 let se nepodařilo prostě novelu prosadit. V minulém volebním období spadla pod stůl. Těsně, myslím, někde po Poslanecké sněmovně. Teď je před 2. čtením. A my jsme se pouze s panem guvernérem domluvili, že z té novely, která leží v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, vyjmeme jedno ustanovení a přijmeme ho ve stavu legislativní nouze. To ustanovení je protikrizové a slouží k tomu, že Česká národní banka, protože podle jejich výkladu oni mohou nakupovat na finančních trzích, to znamená od bank, nikoliv od státu, to je ta chyba, kterou jeden opoziční politik vznesl včera na plénu a je to nesprávně, ona může nakupovat od bank takové ty poukázky se splatností jednoho roku. A my chceme, aby měla možnost kupovat státní dluhopisy od bank, ale i dalších finančních ústavů, třeba pojišťoven, se splatností střednědobou nebo dlouhodobou. A tím samozřejmě dochází k tomu, že dodá likviditu, ono to velice zapůsobilo, dobře zapůsobilo, když jsem to řekla, i na finanční trhy, protože my budeme mít teď větší výpůjční potřebu a máme velice dobré podmínky, protože Světové obchodní fórum dokonce naši makroekonomickou predikci České republiky označilo jako nejlepší na světě, takže naše pozice je dobrá. Ale pokud Česká národní banka bude mít tento mandát, nakupovat od bank státní dluhopisy, tak samozřejmě to velice dobře nám vytvoří pozici ještě lepší na finančních trzích, budeme více jako stát šetřit na úrocích a dá to likviditu na trh finanční. Takže to jsou všechno pozitivní věci, proto já se budu snažit toto ustanovení prosadit a pan guvernér to bude zítra vysvětlovat všem zástupcům všech poslaneckých stran, aby chápali důležitost tohoto protikrizového opatření, které se snaží ministerstvo financí s Českou národní bankou prosadit v podstatě už 5 let a 5 let to v tom zákoně mají napsané. Já dále chci novelizovat zákon o dani z příjmu, ale zvažuji, a zítra to budu konzultovat na vládě, zda je to nezbytné ve stavu legislativní nouze, zda možná neuděláme nějaký zrychlený proces parlamentní. Chtěla bych napsat a kolegové to píší, ono to není tak úplně jednoduché, je to poměrně složité procesní ustanovení, takzvaný loss carryback, což je vlastně možnost zpětného uplatnění ztráty, aby poplatníci na dani z příjmu mohli, protože jim vznikne ve velké většině za rok 20 ztráta a podle současné účinné právní úpravy na dani z příjmu ji mohou uplatňovat v následujících 5 letech buď rovnoměrně, nebo v některém z těch let, tak my chceme jim dát možnost, aby ji mohli uplatnit i zpětně, třeba proti roku 19 nebo proti roku 18, kde jim vznikl zisk a zaplatili daň, a tím jim vznikne nárok na vrácení daně v příštím roce. Takže zase to bude taková injekce v tom balíku ekonomických věcí, ale samozřejmě účinnost stačí, je to až pro rok 21, takže by stačila, teď to analyzujeme, že by stačila možná nějaká zrychlená, že bych to nemusela nechat přijímat v stavu legislativní nouze, teď mi na to dělají analýzu. Pak samozřejmě mám ještě nějaké další podněty od kolegů, které v tuto chvíli v řádu hodin analyzujeme, takže zítra o tom bude jednat vláda. A pak počítám, protože schůze Poslanecké sněmovny by měla, tuším, být 7. 4., jak jsem byla informována dneska panem předsedou, tak pokud tedy už je to nějak domluveno, tak předběžně mám toto datum, takže budeme se o tom bavit. A pak určitě nic nebrání tomu, abychom to s vámi, abychom vám to zaslali. A já se určitě nebráním jakékoliv konzultaci za svůj resort, děkuji vám.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Takže já děkuji paní navrhovatelce. A prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vystoupil jeden senátor, nebyl podán žádný jiný návrh, než ten, který vzešel z jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a to je ten, aby zákon byl schválen ve zněním postoupeném poslaneckou sněmovnou. A já vás prosím, pane předsedo, abyste o něm nechal hlasovat, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji a spouštím znělku.

V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 24, byl podán návrh na schválení zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro schválení zákona v navržené podobě. Stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Takže při hlasování číslo 5, pro 47, registrováno 47, kvórum 24. Schváleno. Takže paní ministryně, já vám blahopřeji. A předem děkuji za slib, že pokud to bude jen trochu možné, tak budou návrhy zákonů konzultovány s našimi odbornými výbory, pomůže to vzájemné spolupráci.

Takže jako další návrh zákona, který mám projednávat, je návrh zákona o některých úprava v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemiemi v roce 2020.

 

Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 216

Jedná se o senátní tisk č. 216. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí, Jana Maláčová, kterou mezi námi vítám a prosím ji, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já jsem včera tento návrh zákona v Poslanecké sněmovně uvedla s větou, že kromě fronty bezpečnostní nebo zdravotní se nyní v boji s koronavirem otevírá také fronta ekonomická. Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli připravilo tři velké návrhy, dva z nich jsou legislativní, jeden jde cestou nařízení vlády, které mají právě v příštích dnech a týdnech zachránit a stabilizovat českou ekonomiku a zejména pracovní místa. A ošetřovné je věc, kterou jsme si z těch 3 opatření vyhodnotili jako věc nejvíce urgentní. Jedná se tedy, abych se vrátila k tomu úvodnímu slovu, o návrh zákona, který řeší situaci rodin s dětmi, které musely ze dne na den zůstat právě se svými potomky doma v důsledku mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví. A v důsledku toho, že základní nebo školy, všechny typy škol přerušily svou výuku. Doposud jsme měli ošetřovné nebo několik desítek let dobře fungující, připraveno na standardní situace. Já, když jsem se ptala kolegů na ministerstvu práce a sociálních věcí, máme tam kolegy a kolegyně, kteří pracují na resortu třeba tři desítky let, proč byla hranice věku u dětí s nárokem na ošetřovné stanovena na 10 let, tak žádný z kolegů si to odůvodnění nepamatoval. Odpověď byla, tak je to zhruba ze 60., 70. let nastaveno. Tento návrh zákona, který je speciální zákon připravený na mimořádnou situaci, zvedá věk dětí, jejichž rodiče mají nárok na ošetřovné, z 10 let na 13 let.

Do 13. narozenin. Rozšiřuje také délku čerpání ošetřovného, která je nastavena na standardní situaci 9 kalendářních dní, respektive 16 kalendářních dní u samoživitelských rodin, na celou dobu trvání mimořádného opatření. To znamená, v tuto chvíli netušíme, jak dlouho budou rodiny ošetřovné čerpat. Kromě prodloužení podpůrčí doby, kromě zvýšení věku dítěte do zmiňovaných 13. narozenin, změníme také možnost vyplácet ošetřovné. Doposud pokud se zřizovatel školy, ať už mateřské, mateřské zejména, nebo dětské skupiny a podobného předškolního zařízení, rozhodl uzavřít toto zařízení z vlastního rozhodnutí, tak rodiče měli nárok na ošetřovné pouze přes právní výklad ministerstva práce a sociálních věcí, který jsme zpřesnili před 2 týdny. Toto je v zákoně ošetřeno a lze to dělat na základě znění textu zákona. Další věc, 4. věc, kterou v novele měníme, je možnost poskytovat ošetřovné i pro osoby starší 13 let za podmínky, že jim byla uzavřena sociální služba, a za podmínky, že mají alespoň 1. stupeň zdravotního postižení. Míří to tedy na handicapované osoby starší 13 let nebo dokonce handicapované seniory. Včera při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byly přijaty dva pozměňovací návrhy. Ten první mění možnost poskytovat ošetřovné též v případě, kdy handicapované nezaopatřené dítě, tedy dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby, opět alespoň v 1. stupni postižení, nemůže navštěvovat svou školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii. A také zavádí možnost, aby se dvě oprávněné osoby v témže případě péče o dítě postupně vystřídaly, přičemž počet a způsob vystřídání se neomezuje. Zároveň se upřesňuje výplata ošetřovného, které bude vypláceno nově za jednotlivé kalendářní měsíce. Tedy obdobně jako se již vyplácí například peněžitá pomoc v mateřství. Tak aby lidem, zjednodušeně řečeno, přišla v ideálním případě dávka za ošetřovné s výplatou za předchozí měsíc. Já jsem oba pozměňovací návrhy podpořila, neboť vhodným způsobem doplňují opatření sociální zabezpečení navržená vládou. Co se týká dopadů na státní rozpočet, tak my odhadujeme podle předchozích zkušeností z minulých let, a jsou tam parametry jako věk dítěte, zaměstnanost žen ve věkové kohortě 35 až 44 let, potom zkušenost, jaký počet rodičů si bere ošetřovné například v případě chřipkové epidemie a tak dále a tak dále, tak předpokládáme, že ošetřovné si bude při trvání současného stavu brát zhruba 180 tisíc rodičů. Průměrná denní dávka ošetřovného je u zaměstnanců 477 korun. To znamená, že měsíční náklady na tento zákon odhadujeme na výši 2,6 miliardy korun. Co se týká dalších osob, které mohou nad rámec věku 13 let čerpat ošetřovné, tak my jsme z důvodu ochrany veřejného zdraví jako vláda uzavřeli sociální služby typu denní stacionář nebo týdenní stacionář zhruba deseti tisícům osob. Tam v případě čerpání očekáváme rozpočtové náklady ve výši 140 milionů korun. To znamená, že celkově hrubě odhadujeme možnost čerpání pro celkový počet 190 tisíc osob s náklady 2,7 miliardy korun při délce trvání jednoho měsíce. Dovolte mi ještě na závěr několik dalších poznámek. Ošetřovné pro živnostníky, osoby samostatně výdělečně činné, upravuje ministerstvo průmyslu a bude poskytovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to program, který poběží přes nařízení vlády. Další důležitá věc, protože většině rodin skončila standardní lhůta 9denního kalendářního ošetřovného minulý čtvrtek, tak důležité je říci, že účinnost tohoto zákona bude platit i zpětně. To znamená, že rodiče ten několikadenní výpadek finančně nepocítí. A poslední dvě poznámky, vážení páni senátoři, vážené paní senátorky, v posledních dnech se mnozí z vás na mne, zejména prostřednictvím SMS nebo e-mailů obracíte s různými dotazy a tak dále, ve většině případů nereaguji. Nereaguji proto, protože jsem v tuto chvíli denně zahlcena stovkami, já osobně, stovkami dotazů. Mnohem horší situaci zažívají ale pracovníci úřadů práce a České správy sociálního zabezpečení. Nad rámec běžné agendy, která je velmi důležitá, a zaměstnanci obou těchto organizací MPSV jsou také lidé, kteří jsou nemocní, končí v karanténě nebo mají vlastní děti, tak nad rámec běžné agendy úřady práce budou administrovat program Antivirus. To bude znamenat stovky tisíc žádostí za účelem záchrany pracovních míst. Budou zejména na začátku měsíce dubna administrovat desítky tisíc žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc, což je dávka v hmotné nouzi. Budeme také upravovat legislativními změnami všechny zákony pro výplatu dávek tak, abychom, zejména dávky na bydlení, ale také na další dávky v hmotné nouzi, maximálně zjednodušili tak, aby kvartální cvičení, kdy jsou úřady práce přehlceny, tak abychom je maximálně zjednodušili. A samozřejmě také očekáváme zvýšený zájem o podporu v nezaměstnanosti, zejména na začátku měsíce dubna. Česká správa sociálního zabezpečení je v podobné situaci, nad rámec běžné agendy budeme administrovat desítky tisíc, možná stovky tisíc případů žádostí o nemocenskou, výplatu této dávky a samozřejmě pak toto již zmiňované ošetřovné. To znamená, že v tuto chvíli bych chtěla požádat vás, zákonodárce, o trpělivost, děláme maximum, máme přijaty veškeré krizové plány tak, aby obě dvě instituce fungovaly i v příštích týdnech. Musím říct, že jsem extrémně spokojená, jak zaměstnanci MPSV v takto výjimečné situaci fungují, chtěla bych jim velmi srdečně za to touto cestou poděkovat. A uděláme vše proto, aby všichni občané, kteří potřebují pomoc státu, tak aby pomoc státu dostali včas a aby ji dostali v takových podmínkách, které odpovídají znění zákona. Ještě jednou vám děkuji za pozornost. A pokud budete mít nějaké dotazy, tak je velmi ráda zodpovím, děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, paní navrhovatelko. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal také ústavně-právní výbor, usnesení máte jako senátní tisk č. 216/2, zpravodajem výboru byl určen senátor Miroslav Adámek. Organizační výbor určil jako garanční výbor pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 216/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Vosecký, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dobrý den, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já bych řekl, že paní ministryně udělala hodně práce za mě, takže já v podstatě v tuto chvíli bych vás seznámil pouze s usnesením výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. 81. usnesení ze dne...

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Pane senátore, gestikulují na mě někteří jiní, že tě nebo vás špatně slyší. Jestli můžeš blíže k tomu?

Senátor Jiří Vosecký:  Aha, dobře. Ne, já jsem nechtěl.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Jinak býváš slyšet docela dobře.

Senátor Jiří Vosecký:  Jo, to není problém. Takže dobré. Takže senátní tisk č. 216. Po odůvodnění předkladatele docenta JUDr. Petra Hůrky, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Voseckého a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Jiřího Voseckého.

3. Pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Toť vše.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Tak já děkuji. Prosím, pane senátore, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a tam zaznamenával a sledovat rozpravu. A případně zaujímal stanovisko k tomu, co bude řečeno. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, senátor Miroslav Adámek? Ano, přeje. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Dobrý den, pane předsedo, dobrý den, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Mým úkolem je seznámit vás se 75. usnesením ústavně-právního výboru, který projednal na své 20. schůzi k senátnímu tisku č. 216.

Omezím se pouze na doporučení, to znamená

I. výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem mě,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže můžeme otevřít obecnou rozpravu. Do té se jako první hlásí Zdeněk Nytra, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, senátoři, vážená paní ministryně, já bych chtěl nejdřív poděkovat za velice rychlý návrh zákona, který řeší tíživou situaci ve spoustě rodinách, děkuji. Na jednu otázku jste mi částečně odpověděla, to znamená, že OSVČ bude řešit ministerstvo průmyslu a obchodu, i když bych uvítal možná jenom krátce, jestli víme aspoň nástin toho řešení, jakým to bude probíhat. Druhá skupina lidí, možná ne tak velká, ale možná o to potřebnější, jsou zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti a provedení práce, protože je mezi nimi spousta samoživitelek, spousta samostatně fungujících rodičů. Ti se dostali úplně do stejné situace, možná mají ještě menší finanční zásoby doma než rodiny, běžné rodiny s dětmi. V podstatě touto činností ve velké části nahrazují to, že v naší společnosti přece jenom nefungují částečné úvazky. Takže chci se zeptat, jestli se touto skupinou... Nebo chci vás požádat, abyste se i touto skupinou zabývali. Nebudu podávat pozměňující návrh, protože vnímám to, že tady platí heslo, kdo rychle dává, dvakrát dává, nechceme brzdit novelu zákona, kterou máme před sebou. Ale chtěl bych vás požádat, abyste se touto skupinou zabývali.

A pak mám ještě jeden konkrétní dotaz. Jestliže je matka na mateřské dovolené, pečuje o dítě, tak má nárok na ošetřovné, když druhé dítě dochází do školy? Nebo jestli má nárok manžel, partner, bydlící ve společné domácnosti? To znamená, druhý rodič na to druhé dítě. Děkuji.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já také děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Renata Chmelová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já jsem moc ráda, že paní ministryně ve svém předkladu zmínila úřady práce, to je téma, kterému já se jako senátorka a teď i jako starostka stotisícového města věnuji dlouhodobě. Já bych byla ráda, kdyby paní ministryně zde skutečně okomentovala více, jak úřad práce zvládne nastalou situaci, která teď nějakým způsobem na něj stále ještě více dolehne.

Když se podívám na stránky úřadu práce, tak je tam napsáno, že úřad práce umožňuje veřejnosti, aby si vyřídila většinu svých záležitostí online. Dokonce je tam uvedeno, že přijatá opatření prý nebudou mít dopad na poskytování služeb klientům. Ale já mám úplně jiné zkušenosti. Zkušenosti našich občanů Prahy 10, které jsou opravdu velmi nepříjemné. Ptám se, jak budou úřady práce zvládat tento nový nával agendy, když dlouhodobě na úřadech práce jsou problémy? Dávky se vyplácejí pozdě, i s několika měsíci, zoufalí lidé chodí za mnou do kanceláře, že nemají na jídlo, protože třeba jim tři měsíce, dva měsíce nebyly dávky vyplaceny. Já jsem si v minulosti nechala zpracovat analýzu situace na úřadech práce po celé ČR. Moje osobní asistentka, paní ministryně, prostřednictvím pana předsedajícího, obvolala všech 206 úřadů práce. Zjistili jsme, že největším problémem, se kterým se úřady práce potýkají, je právě nedostatek zaměstnanců dlouhodobě, nedostatečná komunikace, neinformovanost, například na 46 % pracovišť se nedovoláte na první pokus. Tuto analýzu jsem tady prezentovala, máte ji k dispozici.

A teď si pojďme shrnout, jaká je situace nyní. Úřady práce zcela omezily provoz, tak jak bylo nařízení vlády, na tři hodiny dvakrát týdně. Ale jsou zavřené, paní ministryně. Může dovnitř... Já vám říkám Prahu 10 a je jich víc. Je zavřeno, na úřad práce může přijít pouze ten, kdo je objednán. Ale já se ptám, co ti ostatní, kteří nemají možnost se připojit na internet, hlavně senioři, prostě oni tam přijdou, stojí a úřad práce je zavřený.

Senioři nejsou informovaní, nevědí, co dělat, realita je taková, že se obrací na mě, jako starostku, případně na naše úředníky, 25 % telefonických hovorů za poslední týden k nám na úřad, kde my telefony zvedáme, se týká dotazů úřadu práce. My s velkou lítostí všem vysvětlujeme, že jim nemůžeme poskytnout informace, protože nespadají do naší působnosti. Stejně je tato situace velmi komplikovaná pro nové žadatele, kteří se v systému dávek vůbec neorientují, potřebují se alespoň telefonicky nebo emailem poradit. Já jsem si tady pro vás připravila 4 takové příklady, kde vidím největší problémy. A to je právě to, že se nemůžeme na úřad práce dovolat.

Došlo ke slučování úřadů práce pro více oblastí, takže například Praha 10 byla sloučena s Prahou 15, navýšil se počet klientů o 1/3, ale nebyl přidán žádný zaměstnanec. Nepřešli zaměstnanci z Prahy 15 na Prahu 10. Takže tam byl okamžitý nával, daleko víc žadatelů. S tím, že dochází k tomu zpoždění výplaty dávek, to jsem tady říkala.

Já tomu nerozumím, protože my jako samospráva, sedí tady řada starostů, normálně fungujeme podle nařízení vlády, takže my máme otevřeno 3 hodiny dvakrát týdně, ale dveře máme otevřené. Samozřejmě, vyzýváme všechny, ať s námi jednají elektronicky, máme určitá bezpečnostní opatření, ale pokud někdo potřebuje si na úřadu městské části něco vyřídit, tak naše dveře jsou otevřené. Podívejte se, paní ministryně, na sociální sítě. O tom, jak si diskutují zoufalé maminky, že se nikam nedovolají, nevědí, co mají dělat. Takže to je jeden příklad těch problémů.

Druhý, velký problém, který nás podle mě teď všechny čeká, je vyplacení příspěvku na bydlení. To v tuto chvíli je jedna z největších zátěží úřadu práce. Kvartálně se tyto žádosti musí zpracovávat a skenuje se obrovské množství dokumentů. Jenom si neodpustím poznámku, že z hlediska počtu žadatelů se za poslední rok vůbec nezdá, že by se tímto opatřením snížil nějak výrazně počet žadatelů. Že jsou tedy dlouhodobě existující velké problémy s chybějícími zaměstnanci, to jsem tady říkala. Tato agenda je velmi náročná. Já chci upozornit, že mnoho lidí je právě na těchto dávkách existenčně závislých. Obavy mám hlavně o ty seniory, matky samoživitelky či nízkopříjmové rodiny, které i v dobách mimo krizi jen stěží zaplatí nájem. Jedno zpoždění vyplacení této dávky je pro ně kritické. A nemají na jídlo. Mohli bychom se podívat na situaci minulý týden, kdy lidé stáli ve frontě před zavřeným úřadem a nevěděli, jestli dostanou stravenky. Osobně jsem u toho byla.

Problémy další, nájemníci, kteří třeba nemají prodlouženou smlouvu, nemůžou dostat teď příspěvek na bydlení. Velký problém. Byla jsem ujištěna a sleduji to, že tento problém se řeší, doufám, že bude přistoupeno k tomu, že právě příspěvky na bydlení budou vypláceny dle dříve dodaných dokumentů. Já se skutečně bojím, že 1. dubna, kdy začne první čtvrtletí, tak přijdou opravdu spousty žadatelů, a jsou to hlavně ti senioři, přijdou osobně, opět si žádat o příspěvky na bydlení. Tady moc prosím paní ministryni, vím, že to se dá udělat rychle, tak jestli byste tady mohla podat nějakou informaci, jestli skutečně aspoň tento nával administrace příspěvků na bydlení bude udělán tak, že se prostě automaticky na další čtvrtletí vyplatí, a lidé nebudou muset chodit na úřad práce dokládat zase to čtvrtletí. Moc by to pomohlo. Vím, že tady návrhy byly, ale nevím, v jaké fázi to bude. 1. 4. se blíží velmi rychle, to znamená, informace se musí komunikovat, musí se dostat do médií, do televize, aby senioři věděli, že skutečně příspěvek na bydlení dostanou, že na úřady práce teď prostě chodit nemusí. Je to opravdu velká zátěž pro ně. Jim zbude spoustu času na řešení dalších věcí.

Třetí velký problém, který vidím u úřadů práce, je, že v rámci programu na ochranu zaměstnanosti bude nově vyplácen příspěvek zaměstnavatelům. Toto opatření pomůže zaměstnavatelům lépe zvládnout tu současnou situaci a nebudou třeba muset sahat k propouštění. Ale jak je toto řešeno v rámci navýšení agendy úřadu práce? Na stránkách MPSV se dočtu, že příspěvek budou poskytovat úřady práce, výše a doba bude závislá na důvodu vzniku překážky v práci, u každého zaměstnavatele bude nutné odlišit důvod překážky v práci. Mně to na první pohled přijde jako velmi administrativně náročná práce. Tak ptám se, jestli to zvládneme. Protože jde o klíčovou podporu zaměstnavatelů a je nutné, aby se to řešilo rychle. A poslední příklad, který jsem si připravila, je, že po přerušení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti. Obě tyto žádosti se zasílají vyplněné úřadu práce, v místě trvalého pobytu fyzické osoby. Bude také přibývat evidence na úřadu práce po skončení zaměstnání. Na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v karanténě, je nahlíženo stejně jako na ty, kteří jsou nemocní či po úrazu. A klienti budou muset dokládat potvrzení o dočasné neschopnosti. Jenom se ptám, nebudou tady zbytečné návštěvy lékařů, když máme eNeschopenky? Jak toto bude fungovat, aby tady nedošlo zase k nějakému zatížení?

Závěrem bych chtěla říct, že skutečně mluvím s reálnou zkušeností toho, jak úřad práce funguje u nás, sídlíme v jedné budově, opravdu je to velký problém, moc bych tady prosila za to opatření, hlavně teď s tím vyplácením příspěvků na to bydlení. Moc by to pomohlo, uleví to vašim zaměstnancům, lidi se zklidní, budou mít i vaši zaměstnanci na úřadech práce čas zvládat nápor dalších věcí, který přináší tato doba. Děkuji, že dostanu nějakou odpověď.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já děkuji paní senátorce, přihlásila se paní ministryně, prosím, máte slovo, máte přednostní právo, jinak paní senátorku upozorňuji, že o 40 sekund překročila limit, takže když se přihlásí ještě jednou, tak už má jenom 9 minut a asi 20 sekund.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, já jsem měla za to, že jsem většinu těch věcí velmi stručně, já to přiznávám, řekla ve svém úvodním slově, to znamená, teď to vezmu jako příležitost vysvětlit všechny ty věci dopodrobna. Protože vše, co zmínila paní senátorka, tak máme připravené.

V tuto chvíli Praha 10, potřebujeme říct, že úřady práce nejsou uzavřené, jenom v tuto chvíli jedou v režimu, kdy se všechno vyřizuje elektronicky, písemně a telefonicky. To je ten režim. Pokud někdo skutečně potřebuje osobní schůzku, tak si zavolá na úřad a objedná se na ty hodiny dvakrát týdně pondělí, středa, tři hodiny. Ale všechno v tuto chvíli, nám to ukazuje zkušenost z celé ČR, jde telefonicky, písemně, přes internet, to znamená, odpovědi na ty standardní dotazy, nebo dokonce velmi dobře se nám osvědčila věc, to jsou ty boxy přímo na úřadech, jak na České správě, tak na úřadu práce, pro ty, co nemají počítač, tak si to tam hodí, úřady práce to odbavují.

Dnes jsme v situaci, kdy se musí chránit i zaměstnanci úřadů práce, jestli paní senátorka má lepší způsob než omezení úředních hodin a přenesení komunikace do té elektronické formy, ráda si to vyslechnu. Nicméně pokud se nám rozšíří nákaza, my už máme jednotlivé úřady práce, které jsou zavřené, protože tam byly výskyty koronaviru, jestli máte lepší nápad, jak zaměstnance ochránit, než je omezení těch úředních hodin a omezení toho styku na ten přímý styk na maximum, tak si ho velmi ráda vyslechnu. My jsme o tom několik dní velmi intenzivně debatovali na vládě. Ale v této chvíli musíme chránit jak klienty, tak zaměstnance úřadů práce, aby nám neskončili celé úřady práce nebo celé OSSZ v karanténě, protože když se to stane všem pracovníkům toho pracoviště, tak budeme neakceschopní.

Co se týká krizových plánů, já už jsem se to snažila vysvětlit, zajdu dopodrobna. Nastavujeme na ty standardní, normální dotazy, protože MPSV v tuto chvíli bude pomáhat 7 milionům lidí. Sedmi milionům lidí! To znamená, na standardní dotazy nastavujeme chatboty, to znamená, když někdo řekne, jak bude fungovat ošetřovné, aby to nemusel vysvětlovat úředník. Máme velmi jasné manuály, stručné, jak na webu MPSV, tak na webech úřadu práce, České správy, se základními dotazy, aby lidé nepřetěžovali telefonické linky nebo emaily. Dnes jsme započali roznášení letáků pro 3 miliony seniorů, tak, aby měli základní informace. Já jenom upozorňuji, že ty letáky se tiskly 4 dny, není to žádná legrace, v tuto chvíli udělat tak velký, vysoký počet letáků. Převzali jsme linku 1212, která v tuto chvíli z 95 % se týká agendy MPSV, je to opravdu největší, nejširší linka s objemem informací. Všechno, podle informace, kterou mi dávají kolegové, se v tuto chvíli týká změn, které administruje a provozuje MPSV.

Co se týká krizových plánů, tak ještě jednou, i zaměstnanci úřadu práce i ČSSZ jsou lidé, to znamená, mohou onemocnět, mohou skončit v karanténě, mají malé děti, o které musí pečovat. My se v tuto chvíli snažíme to dělat tak, že tyto lidi chráníme, nebylo to jednoduché, dnes jsem dala pokyn, aby se nakoupily látkové roušky, abychom se nemuseli spoléhat na ty jednorázové. V tuto chvíli už velmi dobře funguje rozvoz dezinfekčních prostředků z ministerstva průmyslu a obchodu, protože toho byl nedostatek, děláme všechno pro to, aby ti lidi, kteří mají přímý styk s klientem dvakrát týdně, tak aby fungovali přes ta takzvaná plexiskla, aby tam nedocházelo k případnému nakažení. Snažíme se ty zaměstnance, kteří jsou na MPSV, máme zjednodušeně řečeno 1000 zaměstnanců MPSV, kde ty agendy, které jsou zbytné, tak přidělit tak, aby mohli od 1. dubna, kdy očekáváme ten největší nápor, fungovat jak na ČSSZ, tak na úřadech práce.

Co se týká stravenek, my jsme již před 14 dny vydali jasný pokyn, že tam, kde to jde, tak se stravenky vyplácet nebudou, finanční prostředky budou klientům posílány na jejich bankovní účty. Existovalo několik desítek klientů po celé ČR, kteří si stravenky nevyzvedli a neměli bankovní účty. Tam jim úřady práce volaly, snažily se jim dovolat, snažily se situaci nějakým způsobem řešit.

Co se týká dávek na bydlení, tam jsem zmiňovala ve svém úvodním slově, že připravujeme další změnu zákona, co se týká těch rozhodných období, aby se na druhé čtvrtletí roku 2020 pohlíželo jako na první čtvrtletí a nemuselo se nic administrovat, to je ten největší nápor na začátku nového čtvrtletí, kdy občané dokládají veškerou administrativu. Nemůžeme to v tuto chvíli říct do médií, že to tak bude, protože to je změna zákona, ta podléhá vůli zákonodárců, to znamená jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu, ale udělám všechno pro to, aby tento návrh zákona byl schválen.

Co se týká programu Antivirus, tak ten byl schválen, první dva body, minulý čtvrtek vládou, další tři body v pondělí, zítra a pozítří pravděpodobně budeme jednat o dalších dvou bodech.

Důležité je říci, že v tuto chvíli máme stále čas, protože se jedná o vyplácení mezd za měsíc březen, tzn. že program spustíme 1. dubna, protože žádná firma nebude mít uzavřené mzdy za měsíc březen dříve než 1. dubna. V tuto chvíli probíhá ladění metodiky, která musí být velmi precizní a zároveň srozumitelná a zjednodušená, abychom si nepřidělávali práci jak s ministerstvem financí, tak s ministerstvem průmyslu a obchodu a také zejména se všemi sociálními partnery. Ale je to vnitřní instrukce sekce 4, to je sekce zaměstnanosti, vůči úřadům práce. Ale děláme vše pro to, aby to bylo připravené, abychom dokázali pokrýt celé spektrum situací. A těch situací je obrovské množství. Opět se bavíme o stovkách tisíc pracovních míst, které budou na příspěvcích na mzdách, které budeme vyplácet, závislé.

Ale máme opět dva neslučitelné úkoly. Dokázat komplexně reagovat na situaci a mít to maximálně zjednodušeně, aby nevznikaly další a další dotazy. Ona je to skutečně mimořádná situace, kdy nám volají stovky tisíc lidí na všechny úřady. Nám už kolabují některé telefonické linky, proto jsme se zapojili do té linky 1212, abychom to byli schopni zvládnout. My jsme dokonce před třemi týdny uvažovali, zda nezřídit vlastní telefonní linku MPSV pro seniory. Nicméně máme tři miliony seniorů, paní senátorko, tři miliony seniorů. Můžete mi ukázat, která státní organizace by zvládla obsluhovat telefonickou linku pro tři miliony seniorů? Odpověď je "žádná", proto jsme jako resort od začátku podporovali decentralizované iniciativy na úrovni obcí a samosprávy, protože kdybychom takovou telefonní linku pro tři miliony seniorů zřídili, tak jediný výsledek by byl, že by několik hodin po uvedení do provozu zkolabovala, protože ten nápor se nedá zvládat. Snažíme se to řešit letáky a podporujeme obce a samosprávy v tom, aby využívaly dobrovolníků a této činnosti na svém území. Opravdu to není jednoduchá situace.

Co se týká dotazů OSVČ, tak my jsme původně připravovali změnu zákona, která měla jít s tímto zákonem, kdy jsme chtěli pro živnostníky vyplácet ošetřovné přes mimořádnou okamžitou pomoc, protože víte, že živnostníci si neodvádějí na tento případ, na tyto situace. A přicházeli jsme s návrhem 424 Kč. Velmi podobná situace nebo identické jako u zaměstnanců, jen vypláceno přes úřady práce. Nakonec jsme se na úrovni vlády dohodli, že živnostníky si pod sebe stáhne MPO. Ten program byl schválen minulý čtvrtek vládou, nicméně ještě v příštích dnech dozná změn. Máme dohodu z pondělí s panem ministrem Havlíčkem, že parametry ošetřovného pro živnostníky, které budou vypláceny přes MPO, přes živnostenské úřady, budou kompletně po schválení tohoto zákona zesouladněny s parametry pro zaměstnance. Tzn. věk dítěte, nárok na různé situace, handicapovaní a tak dále, tak, aby nebyl rozdíl mezi zaměstnanci a živnostníky. Jediný rozdíl má být v částkách, protože ošetřovné se odvíjí od předchozího příjmu.

Co se týká dohod o provedení práce nebo DPČ, my jsme toto velmi podrobně řešili včera v PS. Já tomu rozumím, že tito lidé zůstávají bez finančního zajištění. Nicméně z mnoha různých komplexních důvodů si myslím, že by bylo velmi nespravedlivé a nesystémové poskytnout ošetřovné i na tyto flexibilní formy práce. Řeknu jen dva hlavní důvody a rozumím tomu, také jsem zaplavena těmi dotazy, že ti lidé se ocitli bez finančního zajištění. Minimálně dohody jako flexibilní forma práce nepokrývají celou pracovní dobu a není tam pevně stanovena pracovní doba. Tzn. že pokud rodič musí zůstat doma a starat se o své rodiče, to neznamená, že nemůže pracovně fungovat. Ale uvědomuji si, jak jsou ve složité situaci tito rodiče, kteří na dohody fungovali, jak jsou, že zůstali ze dne na den finančně nezajištění.

Co se týká nároku na ošetřovné při pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku při situaci, kdy ten druhý rodič pracuje, zda si může vzít ošetřovné. Ano, ale pouze na dítě, na které není pobírána peněžitá pomoc v mateřství. Ale opět si v tuto chvíli myslím a dovolím si apelovat na všechny naše spoluobčany, v tuto chvíli je velmi důležité také udržet ekonomiku alespoň v nějakém základním chodu. Tzn. pokud matka zůstává doma s jedním dítětem, je na mateřské nebo na rodičovské, tak si myslím, že z pohledu celospolečenského by bylo ideální, kdyby se dokázala postarat i o to druhé dítě a nebral si otec na druhé dítě ošetřovné, protože pokud zůstanou všichni doma, tak se nám zhroutí celá ekonomika. A říkám to s vědomím toho, že se to velké části rodin nebude líbit.

Na záchranu pracovních míst právě míří program Antivirus. Ještě jednou na paní senátorku, my si opravdu uvědomujeme, jak obrovská práce to bude, jak extrémně důležité bude, aby to celé běželo online a aby to fungovalo a aby doba mezi výplatou mezd zaměstnancům a refundací těchto vyplacených mezd ze strany MPSV, jak důležité to bude pro úspěšnost programu. V tuto chvíli zavádíme webovou aplikaci, kterou testujeme. Napojíme ji na služby OK Zaměstnanost, tzn. aby to celé bylo jednoduché, procesovatelné. Zároveň vím, že firmy nechtějí dokládat vůbec nic, že to chtějí mít administrativně co nejjednodušší. Já tomu rozumím, my uděláme vše pro to, aby celý program Antivirus byl administrativně co nejméně náročný. Na druhou stranu prosím o porozumění, že MPSV nebude vyplácet obrovské finanční prostředky, bavíme se o desítkách miliard, v podstatě bez jakéhokoli dokládání informací, to skutečně nelze. Tzn. že opravdu zase hledáme průsečík mezi tím, jak to udělat pro firmy co nejjednodušší, časově nejméně náročné, a zároveň mít nějaký průběžný kontrolní systém.

V tuto chvíli jsem snad nezapomněla zodpovědět žádný z dotazů, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryni. Po ní se do obecné rozpravy jako první hlásí pan senátor Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já i z reakcí paní ministryně první, co bych uvedl, já velice kvituji práci, kterou děláte, chápu, je toho hodně. Opatření, která jste přijali, mnoho z nich je výborných, díky za to. Nicméně jste teď reagovala na věc, kterou já tu zvednu. A velice mě mrzí, že tu možná bourám nějakou dohodu, která tady padla, že se nebudou řešit nějaké pozměňovací návrhy. Já ještě uvidím, jak se rozhodnu, ale já se vrátím k tomu, co jste říkala, a to jsou dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Já opravdu zmíním tu věc, pro mě je to kruciální, já i několik dohodářů ve společnosti mám, zkoušíme to nějakou formou zabezpečit, ale to je přibližně možná 100 000 lidí, kteří v tuto chvíli ze systému vypadávají. Není možné podle mého osobního názoru říkat, že to je nesystémové. Ano, systém dohod je špatně, podle mého názoru, nastavený dlouhodobě. To je odpovědnost státu, ale ti zaměstnanci za to nemohou. Je tady mnoho případů, kdy jsou lidé zaměstnáváni u různých společností a jsou do těchto dohod nuceni, aby zkrátka ta firma obcházela nějaké dávky vůči státu, daně a jiné věci. A my teď lidi, kteří v tuto chvíli v tom systému nějakou formou fungují, my je nemůžeme hodit přes palubu. A proto, já se omlouvám, jsem vám poslal pozměňovací návrh, který sice asi nevím, jestli projde, ale já mám mnoho jiných nápadů, ale tohle je pro mě kruciální, to je to nejpodstatnější. 100 000 lidí dnes, příklady, to jsou lidé, kteří pracují, matky samoživitelky s dětmi mají třeba ty dohody dvě nebo tři, chodí odpoledne uklízet, večer chodí do obchodních domů doplňovat zboží, aby se uživily. A abychom tady říkali, že je to nespravedlivé a nesystémové, to je, ale my jsme v této chvíli v nějaké situaci, která má řešit ty největší problémy. A my nemůžeme v tuto chvíli prohodit 100 000 lidí, kdy většina budou tito lidé, kteří opravdu co mají dělat? Tak ta matka zkrátka v tuto chvíli přišla ze dne na den o práci, má dohodu, ale nikdo jí práci nepřiděluje. Nemá nárok na cokoli. Já znám opravdu několik matek, které mají 2-3 děti a ony nebudou mít žádný nárok na nic a budou pouze proto, že je to špatný systém, který je nespravedlivý a nesystémový, budou bez příjmu?

Já se velice omlouvám, ale mě toto vaše, vy jste mi, dobře, odpověděla, ta odpověď pro mě není adekvátní a odpovídající. Říkám, já bych měl mnoho jiných návrhů, které jsem tady chtěl dnes řešit. Chápu, že je tady nějaká dohoda, ale toto se zkrátka vyřešit musí, pokud nechceme, aby nám v systému přibližně 100 000 lidí ze dne na den, a oni už o ty příjmy přišli, tzn. většina z nich, na které se vztahuje, na jejich zaměstnavatele, to nařízení vlády, nebo jiné firmy, zkrátka před 11 dny přišli ze dne na den o příjem. A my v tuto chvíli budeme říkat, že pokud mají děti tyto matky samoživitelky a další, protože je špatný systém státu a já chápu, že vy jste ho převzala, že tu byl dlouhou dobu, já vám nechci ten systém vyčítat, tak přeci my je nemůžeme nechat viset ve vzduchu bez příjmu.

Tak se chci zeptat a poprosím o reakci, máte nějaké jiné adekvátní okamžité řešení, ale okamžité, protože tady se bavíme o lidech, kteří opravdu už teď v té nouzi jsou. Tito lidé budou padat do dluhové pasti a pak se na systém stejně vrátí zpátky a budou vám do systému spadat.

Takže za mě, já jenom, omlouvám se, nechci zdržovat debatu, máme omezený čas, já jsem předložil kolegům na stůl pozměňovací návrh, asi nebude podpora ho schválit, ale prosím, přemýšlejme o tom všichni velice nahlas a důležitě. Toto je jedna ze skupin, která je nejohroženější z mého pohledu v tuto chvíli, a není řešena. Ale musí být řešena okamžitě. Kdyby to mělo odklad, tak já to nechci řešit. Je tady návrh, který tady je, já jsem se bavil s vaším panem náměstkem, který mi vysvětloval přístup ministerstva, já mu rozumím, kvituji ho, věcně říkal, že je v nějaké fázi, viděl včera ve sněmovně, řešení je nějakou formou funkční, na nějakou dobu, ale chápu, že ho nechcete. Prosím o odpověď. Máte řešení, že od zítra řeknete těmto dohodářům, matkám: "Máme pro vás řešení okamžité"? Pokud ho nemáte od zítřka nebo od pondělí a nám ho sem nepředložíte, tak já potom požádám o podrobnou rozpravu, abych to předložil. Vím, že to možná neprojde, ale ještě jednou prosím kolegy, uvědomme si, že jde o lidi, kteří jsou opravdu mimo a z důvodu toho, že stát špatně nastavil zákony, které mnoho z nich nutily do nějakého systému, který sami nechtěli. A druhá věc, jsou to matky, které chodí třeba po dnech uklízet nebo doplňovat zboží do obchodních domů. A živí několik krků. A v tuto chvíli říkat, že je to nesystémové, nespravedlivé, to říkat nemůžeme. Tak já jen kolegy poprosím, zvažte i podle reakcí paní ministryně, vím, že je tady nějaká obecná konsensuální debata, že nic nevracet. Jenom k tomu, bylo by to maximálně o jeden den zdržení. Pokud by se to vrátilo do sněmovny zítra, může to schválit. Je tam zpětná platnost a účinnost těchto opatření, která tady je. I v mém návrhu je to tak nastaveno, že nebude dublováno. Pokud manžel už má v tuto chvíli zabezpečení ošetřování, tak ho tento člověk nedostane, ta paní, která má dohodu. To vše je tam ošetřeno, vy jste ten návrh asi viděli. Prosím o vaši reakci. Pokud to nemáte vyřešeno, já budu velice apelovat na kolegy, ať to zváží, ať 100 000 lidí v této opravdu těžké situaci nějakou formou podpoříme.

A ještě jedna věc, chápu, že nároků je velice mnoho. Také k této reakci, že budou mít nároky na státní rozpočet. V tuto chvíli řešme, ať to stojí, co to stojí v první fázi. Dokud opatření jsou, tady není důvod šetřit. Šetřit budeme potom v další fázi, pak to budeme teprve řešit všichni. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi Wagenknechtovi. Ptám se, jestli paní ministryně chce reagovat hned, nebo až pak po všech příspěvcích? Děkuji. Takže prosím pana senátora Drahoše.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, mně moji předřečníci, pánové Nytra a Wagenknecht, ulehčili a zkrátili můj příspěvek, přesto bych rád krátce něco řekl, protože považuji tu věc za naléhavou a chtěl bych svým vystoupením, v jehož části se k předřečníkům připojuji, tuto naléhavost podtrhnout. Já jsem, paní ministryně, nepsal ani na ministerstvo, já chápu, že jste zavaleni e-maily, využívám této příležitosti, abych se vás zeptal k tomu, co tady už zaznělo, co vlastně ministerstvo hodlá dělat nad rámec navrhovaného zákona právě pro tu z mého pohledu nejohroženější skupinu, čili matky a otce samoživitele? Dnes už to nejsou jen matky, jejichž příjmy rozhodně nejsou dostačující a pro mnohé je vzniklá situace likvidační. Podle toho, co vím, v ČR je nějakých 175 000 neúplných rodin, které zápasí s finančními problémy i za zcela normální běžné situace. A jakýkoli další výpadek příjmů pro ně může být ohrožující. Takže nechci opakovat argumenty, které tady zazněly od senátorů Nytry a Wagenknechta, zčásti i od paní kolegyně Chmelové, ale velmi rád bych věděl, jaký je záměr ministerstva, co hodlá dělat nad rámec navrhovaného zákona právě pro tuto skupinu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi za příspěvek i za dotazy. A jako další je přihlášena do obecné rozpravy paní senátorka Jelínková. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Šárka Jelínková:  Hezké odpoledne, paní ministryně, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Samozřejmě v této mimořádné době je potřeba reagovat, je důležité reagovat. Tady máme reakci, kterou projednáváme ze strany MPSV. A já si dovolím říci, že je to opravdu jen minimalistická reakce na tuto dobu. To, že jsme prodloužili podpůrčí dobu pro rodiče, kteří musí být se svými dětmi, protože byly uzavřeny školy i školky, ale k těm se ještě dostanu, to je asi samozřejmost, protože asi úplně bez příjmu by být nemohli. To, že zůstali na ošetřovném na 60 % denního vyměřovacího základu, si myslím, že je nedostatečné, protože běžně je ošetřování člena rodiny nastaveno na devět dní, u matek samoživitelek na 16 dní, kdežto tato doba může trvat delší dobu a myslím si, že s 60% výší příjmu vydržet delší dobu může být opravdu velký zásah do rodinných rozpočtů. A navíc si uvědomme, že výdej rodiny, co utratí, je velkým důležitým zdrojem naší ekonomiky, aby se ekonomika zase i nastartovala. Takže výdaje našich domácností nám potom pomohou i v tom, že se to vrátí, pokud bychom zvýšili tuto výši denního vyměřovacího základu.

Pak je dobře, že v rámci až tedy pozměňovacích návrhů se doplnilo to, že se mohou rodiče i víckrát střídat, protože napřed tam bylo vlastně jen jedenkrát. Ale myslím si, že jsme mohli tuto mimořádnou dobu využít i k tomu a zapojit opravdu i prarodiče. Já si myslím, že i do budoucna bude dobře, když rodiny budou mít větší možnost a větší flexibilitu v tom, vybírat si, kdo se bude starat o děti. Vzhledem k zaměstnanosti, celkové situaci rodin a naší společnosti si myslím, že zapojení prarodičů, kteří už možná zase, dnes ještě zaměstnaných, mají problém ve vyšším věku si třeba hledat zaměstnání, tak mohou zase pomoci rodinám, aby si vydělávaly atd. Tak toto byla určitě jedna z příležitostí. My jsme tento pozměňovací návrh jako KDU-ČSL měli v Poslanecké sněmovně a nebyl schválen. Takže si myslím, že to je další námět k zamyšlení.

Důležité také je, že se také bohužel až v rámci pozměňovacího návrhu, ale bohudík, že to tam je, že se nezapomnělo i na děti s postižením starší 13 let, které chodí do školských zařízení. Já si myslím, že je důležité, abychom opravdu mysleli na meziresortní věci, kde se nám školství, sociální služby a zdravotnictví navzájem prolínají, abychom se na to nedívali vždy pohledem jednoho resortu. Takže kdyby tam nebyla tato záležitost, tak se přiznám, že bychom určitě pozměňovací návrh nějaký dávali. My se přikláníme k tomu, že je nutné teď začít jednat rychle. Nedáváme za náš klub nebo za náš ústavně-právní výbor,žádný pozměňovací návrh, ale myslím si, že je tam ještě hodně věcí, které se dalo zlepšit směrem k lidem. Všichni jsme teď byli hozeni do mimořádné situace. Takže bych chtěla jen říci, že začínáme, a beru to jen jako to nejmenší minimum, co jsme mohli pro rodiny udělat. Budeme i nadále připraveni s vámi spolupracovat na případných změnách, o kterých zde mluvím.

A ještě jsem chtěla jednu věc, to jsou mateřské školy, které se nám také v pozměňovacím návrhu Poslanecké sněmovny tam nedostaly. Jsou sice města a obce, kde mateřské školy nebyly zavřeny, a to z toho důvodu, aby opravdu mohly určité profese, zdravotníci, lékaři chodit do zaměstnání a vykonávat to, co po nich potřebujeme, ale jsou tam třeba rodiny, které mají dítě, které je třeba náchylné k nemocím nebo bydlí s prarodiči, kteří jsou ohroženou cílovou skupinou a nechtějí děti dávat do mateřské školy a nemají možnost využívat a čerpat ošetřovné na člena rodiny. I mnozí starostové jsou stavěni do takového střetu zájmů. Na jednu stranu vyzývají své lidi, občany ve městě, aby pokud není nutné, nedávali děti do mateřských školek, aby nemuselo víc učitelek chodit, starat se atd., ať je to opravdu jen pro ty nezbytně nutné profese, které potřebujeme, aby pracovaly. A na druhou stranu jim řeknou: "Dobře, ty chceš, starosto, abychom nedávali děti do mateřské školy, ale já nemám nárok na OČR." Takže to jsou ještě další podněty k případnému doplnění a změnám, o kterých mluvíme a o kterých víte, protože byly i v rámci PS diskutovány. My jsme připraveni to podpořit, jak to nyní přišlo z Poslanecké sněmovny, nebudeme žádné pozměňovací návrhy dávat, ale doufám, že to není konečné, že je to opravdu jen minimalistický návrh a že budeme ještě pracovat na dalších změnách, které budou ve prospěch našich občanů. Děkuji.

druhou stranu jim řeknou: "Dobře, ty chceš, starosto, abychom nedávali děti do mateřské školy, ale já nemám nárok na OČR." Takže to jsou ještě další podněty k případnému doplnění a změnám, o kterých mluvíme a o kterých víte, protože byly i v rámci PS diskutovány. My jsme připraveni to podpořit, jak to teď přišlo, nebudeme žádné pozměňovací návrhy dávat, ale doufám, že to není konečné, že je to opravdu jen minimalistický návrh a že budeme ještě pracovat na dalších změnách, které budou ve prospěch našich občanů. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Já jen pro pořádek, paní ministryně, zaznamenal jsem, že na vás byly vzneseny nějaké dotazy, na které by pak senátoři ještě nějak reagovali. Jakmile uzavřu obecnou rozpravu, tak už by to nebylo možné. Tak jestli chcete nějak reagovat v rámci obecné rozpravy? Pan senátor Kantor ještě promine.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji. Chtěla jsem nejdříve říct, že tady pokašlávám, ale nebojte se, nejsem infikovaná, mám v tuto roční dobu standardně velmi silnou alergii, tak to je z toho důvodu, nikoliv z důvodu jiného.

První věc, kterou bych ráda uvedla, tak tento návrh zákona, o kterém tu teď diskutujeme, a já velmi děkuji za příspěvky, protože míří přesně do jádra problematiky, vláda schválila týden po vyhlášení nouzového stavu. To znamená, že se ukazuje, jak velmi rychle jsme byli schopni jednat. Včera jsem také v Poslanecké sněmovně uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí - a logicky kdo jiný – velmi bedlivě sleduje příjmovou situaci obyvatelstva. Mám výhodu, že nejenom máme příslušné analýzy a informace z úřadu práce a z české správy, ale si také každý večer nechávám posílat monitoring toho, kolik máme žádostí například o mimořádnou okamžitou pomoc nebo jaký počet máme nových uchazečů o práci. V tuto chvíli čísla žádným způsobem nevybočují ze standardní situace. Ale uvědomujeme si, že na začátku měsíce dubna bude situace pravděpodobně jiná. A je to také jeden z důvodů, proč program Antivirus, který má přispívat firmám na mzdy, aby nepropouštěly, a my předpokládáme, že jenom za měsíc březen bude stát 6 mld. Kč, za druhých 14 dní měsíce března, tak to má přesně zařídit program Antivirus, aby firmy měly na mzdy, mohly vyplácet mzdy, nepropouštěly a abychom tady tuto situaci, jakmile pomine zdravotní a bezpečnostní aspekt, tak abychom mohli ekonomiku rozjet, tak jak máme.

Jenom pro vaši informaci. Včera v České republice zažádalo o mimořádnou okamžitou pomoc - to je reakce na pana senátora Wagenknechta, jaký máme nástroj řešit mimořádné situace, ten nástroj se jmenuje Mimořádná okamžitá pomoc – 19 lidí v ČR. To znamená, že jsme ve standardní situaci.

Musím říct, jak reagovat na situaci lidí, kteří byli na dohodách. Pokud se ocitnou bez finančních prostředků, musím se přiznat, že nevím, jak jste přišli na to číslo 100 000 lidí, my to odhadujeme maximálně 20 000 lidí, MPSV celkově eviduje 250 000 dohod pojistných, tzn. že... a to jsou většinou podle toho charakteru, jak to známe, že to má někdo ke svému hlavnímu příjmu, to znamená netuším, jak jste si odvodil to číslo 100 000, my to odhadujeme minimálně pětkrát nižší. A na tyto situace máme právě flexibilní nástroj, který se nazývá Mimořádná okamžitá pomoc, který si myslím, že je mnohem výhodnější pro klienty, protože se bude posuzovat jejich celková příjmová a majetková situace. Nebude se jim vyplácet nějaké ošetřovné standardní jednotné, ale bude posuzována úřadem práce jejich komplexní příjmová a majetková situace. Je to dávka, která může být vyplacena okamžitě. Tolik k tomuto.

V tuto chvíli také mapujeme, zda nepřipravit balíček ochrany zranitelných, byl by to sběr změn zákona, který chceme navrhnout, který bude reagovat na situaci všech občanů napříč sociálními skupinami. V tuto chvíli se nám zdá skutečně být nejakutnější problematika lidí v exekucích. Celou situaci, a ona je to dobrá zpráva, ale celou situaci nám komplikuje fakt, že k 1. 4. bylo po 9ti letech navýšeno životní a existenční minimum, to znamená k 1. 4. budeme celé systémy přepínat na to, aby se nastavil na nové částky a pak k 1. 7., protože vláda zvedla tzv. částky nezabavitelného minima, si tento velmi složitý proces absolvujeme znovu, to znamená, to jsou komplikace, nicméně občanům to finančně velmi pomůže.

V tuto chvíli jsme si v rámci tří velkých počinů, které MPSV za poslední dva týdny připravilo, to znamená ošetřovné rozšíření a nesouhlasím s paní senátorkou, že to je minimalistická verze, hned vysvětlím proč. Odpuštění záloh pro všechny živnostníky na půl roku, protože živnostníky jsou druhá velmi zranitelná skupina, a pak je to program Antivirus, abychom zachránili pracovní místa zaměstnanců. To jsou tři hlavní kroky, které jsme okamžitě vyslali do legislativního procesu a myslíme si, že budou perfektní reakcí na první situace z pohledu kompetencí MPSV. Nejzranitelnější skupiny jsou samozřejmě samoživitelky a živnostníci. Máme 600 000 živnostníků na hlavní činnost a ti, velká část z nich se ocitla ze dne na den bez příjmu. Tam také zvažujeme nějaký způsob, jak jim finančně pomoci systémově v rámci balíčku ochrany zranitelných. Nesouhlasím s tím, že ošetřovné, které jsme navrhli, tak je minimalistická reakce, ještě jednou zopakuji důvody. Prodlužujeme ošetřovné z 9 dnů na dobu neurčitou, to může být několik měsíců, a bavíme se o 2,7 mld. Kč měsíčně při 60 % redukovaného - hned vysvětlím, co to znamená - vyměřovacího základu, to znamená prodlužujeme na velmi dlouhou dobu. Zvedli jsme věk dětí, kterých se to týká, o tři roky, to znamená o třetinu z 10 na 13 let, vpouštíme do ošetřovného všechny handicapované alespoň v prvním stupni postižení, kterým jsme zavřeli zařízení, které doposud navštěvovali. Rozumím argumentům, že by např. měla být umožněna možnost přenosu např. na prarodiče nebo na sourozence. Asi víte, že podobný návrh, který jsem podpořila, je v tuto chvíli ve sněmovně, nicméně musím říct, že nesouhlasím, včera jsem takto komunikovala i pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně, nesouhlasím, aby v tomto mimořádném zákoně, v této mimořádné situaci, aby ošetřovné bylo přenositelné na prarodiče, a to ze zdravotních důvodů, protože by to znamenalo, že děti budou putovat po domácnostech, a myslím si, že je to zdravotní riziko v tuto chvíli. Jenom připomínám, že včera zemřela paní, která se nakazila od svých vnoučat. Z tohoto důvodu si myslím, že by ošetřovné nemělo být v této situaci přenositelné.

Také jsem v Poslanecké sněmovně uvedla, že pokud by tato situace měla trvat dlouhodobě – a hned vysvětlím, co to bude znamenat – tak sama navrhnu navýšení ošetřovného na 80 % redukovaného vyměřovacího základu. Také jsem včera přednášela v Poslanecké sněmovně čísla, že 60 % redukovaného vyměřovacího základu je de facto 70 % čistého příjmu pro lidi s příjmem do průměrné mzdy, to znamená 70 % čistého příjmu. 80 % by pro lidi s příjmem do průměrné mzdy znamenalo de facto 100 % náhrady příjmu, ano, my ty propočty máme, a pokud by tato situace měla trvat dlouhodobě a my budeme ze statistik vědět, že se nám domácnosti propadají do složité situace, budeme vědět z terénu, budeme znát čísla navýšení nezaměstnaných, žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, budeme znát konkrétní počet dní, jak dlouho trvá vyplatit do terénu všechny dávky, které teď zavádíme. Samozřejmě, čím déle to bude trvat, tak tím lépe pak musí MPSV reagovat.

Tento souhrn všech těchto informací pak povede k tomu, zda zvážíme navýšení ošetřovného na 80 % redukovaného vyměřovacího základu. V tuto chvíli víme, že čím nižší příjmová situace rodin, tak tím vyšší náhradový poměr u ošetřovného je a zároveň upřímně přiznávám, že v tuto chvíli je také prioritou pro MPSV pomoci rychle rodičům, zachovat jejich situace, aby nemuseli řešit velmi komplikovanou situaci, že museli zůstat doma, ale zároveň nesmíme opomíjet aspekt zaměstnanosti. To znamená, nesmíme připustit to, aby došlo k propouštění, aby nám kolabovaly firmy a aby se nám zhroutila celá ekonomika. To znamená, není to jednoduché rozhodování, ale vždy ministr práce a sociálních věcí musí mít v patrnosti oba dva aspekty – zaměstnanost i sociální situace obyvatelstva. Takže takto.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní ministryni a pokračujeme v obecné rozpravě. S právem přednosti se hlásí pan místopředseda Štěch.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Hezký dobrý den. Naváži na téma, a to je dohody. Ještě předtím řeknu, že podpořím všechny návrhy, které tady jsou předneseny, a i kdyby byly ještě další návrhy, které by přišly v dalších návrzích, ne při tomto projednávání, tak určitě je podpořím, aby byli zajištěni lidé, protože si myslím, že jsme v určité válce s neviditelným nepřítelem. Opravdu nikdo na to nebyl připraven a myslím si, že jsme tak silná země a máme schopnost takové solidarity, že se můžeme postarat o ty nejslabší, ale že se postaráme i o ty, kteří si to možná „nezaslouží“, protože v dobách dobrých nemysleli na ty doby horší.

A teď vám řeknu konkrétně. Mám možná výhodu a nevýhodu také, že hodně pamatuji. A já pamatuji ty velké zápasy o to, aby pod heslem tzv. flexibility se uvolnily formy zaměstnávání lidí. Mohu doložit, že jsem vždycky byl proti a patřil jsem do skupiny lidí, kteří proti tomu byli, a vždycky jsme varovali před tím, že tito lidé nejsou pro ty krizové situace vůbec zajištěni. Ale byla tady politická reprezentace, která takový směr razila, měla by se k tomu přihlásit, protože ještě někteří představitelé v politice jsou, a také hovořila o tom, že to je velký silný hnací motor pro ekonomickou výkonnost, kterou upřednostňovala před zajištěním a před jistotou. Říkám to pro to, že už ty staré věci nedoběhneme. Ale abychom se po skončení této epidemie poučili a abychom hledali řešení, která budou případná, tyto neviditelné války, které nás jako lidstvo mohou potkat, abychom byli schopni účinněji, efektivněji řešit. Protože jde o to, že řada lidí samozřejmě také s tím souhlasí, abychom těm lidem pomohli, ale jsou tam i nespravedlivé prvky, že na tom vydělávají lidé, kteří třeba neměli a nechtěli tu solidaritu s ostatními. A teď konkrétně. Dohody. K čemu jsou v našem právním systému dohody o provedení práce a o pracovní činnosti? To mají být jednorázové akce, a to není trvalé zaměstnávání. Vždyť jsou limitováni 300 hodinami ročně a dvaceti hodinami týdně. Ale asi se to zneužívá. Myslím si, že po skončení tohoto problému, který tu řešíme a krizové situace, se musíme k těmto věcem vrátit, a kdo chce být a bude zodpovědný, tak to musí pochopit a měl by hledat nové řešení. Dokonce si myslím, že ti, kteří mají u toho systému dohodu o pracovní činnosti, ty vnější výdělky do 3 000 Kč měsíčně, tak oni z toho neplatí ani zdravotní a sociální pojištění. A proto pravděpodobně tam unikají. To není o tom, že bychom chtěli lidi zatěžovat, aby platili, platili do fiskálu. Ale jde o to, aby nebyli motivováni tam utíkat. A na to se zapomínalo, viděl se ten holub na střeše, ale neviděl se vrabec v hrsti, který možná v tomto případě by byl pro nás lepší. Moc bych prosil, abychom se z toho poučili. Znovu říkám, podpořím všechny návrhy, které tady jsou, podpořím i další, když přijdou, protože si myslím, že cena toho, aby lidé mohli slušně žít, je pro nás daleko výhodnější než to, aby tady někteří lidé strádali a byli v nouzi, ale na druhou stranu, pokud se z toho nepoučíme, tak si říkáme o další velký problém. To jenom chci tady k tomu dát a myslím si, že paní ministryně musí asi hodně popřít některé své přístupy nebo musí řešit věci, které ona by nikdy neprosazovala. Jsou to ty věci, o kterých jsem hovořil. Nakonec si myslím, že tady máme systém v hmotné nouzi. Také tady byli někteří, kteří tento systém neustále zpochybňovali, držet to co nejníže a najednou budeme nuceni řadu lidí zajistit ze systému hmotné nouze. Protože nijak jinak to neumíme. Protože všechno testovat a řešit jednoho po druhém, na to bychom museli mít další desítky, možná sto tisíce úředníků, kteří by to byli schopni zvládnout. To jenom říkám tady proto, abychom si tuto chvíli uvědomili a zejména některé politické směry, že je třeba také v časech dobrých i v této věci myslet na časy špatné. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, pane místopředsedo, konečně přichází řada i na pana senátora Kantora, kterého jsem dvakrát přeskočil.

Senátor Lumír Kantor:  Debata je zajímavá, tak ten čas utíká. Děkuji mockrát za slovo, paní ministryně a milé kolegyně, kolegové. Mám dvě věci. Jenom stručně. Ta první je, že teď asi v této době není čas na výchovu nějaké skupiny ohledně DPČ a DPP. Myslím si, že situace je tak vážná, že takový ten princip, který vidíme všude možně, během těch pár let, co tady jsem, tak jsem zažil několikrát, výchovný moment není zrovna teď namístě. A je otázka, jestli je namístě i v jiných případech myslet na to, že někdo to zneužívá, tak s tím vzít celou skupinu lidí, kteří jsou v tom většinou nevinně, to není podle mého názoru dobré. A potom jsem chtěl poprosit paní ministryni ohledně skupiny lidí, která teď momentálně je na Olomoucku nebo okolo Litovle, okolo Uničova, je to několik desítek tisíc lidí, kteří tam zůstali uvězněni. Je to naprosto v pořádku, uzavřená zóna je v pořádku jako opatření protiepidemické, ale ti lidé tam zůstali. Jednoho rána se probudili, v 15.00 hodin se uzavřela oblast a byli doslova uvězněni. Lidé dostanou pravděpodobně – viděl jsem nějakou tabulku, kde byla napsána plošná karanténa, to jsou tyto kategorie, a potom individuální karanténa. Plošná karanténa, to je právě asi tato situace. Nevím, jestli to říkám správně, a ta má také těch 60 % stejně jako ta individuální karanténa. Jenom, jestli byste na to mysleli potom do budoucna. Teď v současné době nemá cenu asi něco navrhovat atd., ale do budoucna, jestli byste na to mysleli, aby tito lidé, kteří nejsou na ošetřování člena rodiny atd., ale jsou „uvězněni“, ať se to nikoho nedotkne, jestli byste na ně tedy mysleli s 80 %, jestli by to byl trošku motor k tomu, abyste do toho opravdu šli s odstupem několika týdnů nebo tak a snažili se to prosadit. Protože tam udělali spoustu práce. Vím, že naše sestřičky tam roznáší dezinfekce, chodí nakupovat seniorům atd. a funguje to už poměrně dost jako samosprávně, je to zvláštní situace sociologicky. Jenom jsem se chtěl za ně přimluvit v zastoupení paní senátorky Šromové, která je v karanténě, protože konala svoji povinnost a léčila. Potom jsem se tam byl podívat několikrát, tak jsem chtěl jenom poprosit, myslete na ně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Vidíme, že se problémů vynořuje víc a víc a víc i historických, ale další příspěvek má pan senátor Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Musím využít své možné druhé vystoupení, protože už třetí nebudu mít v tuto chvíli, tak se snažím říct všechno, co je možného, bez nějaké pak už možné reakce, případně třeba požádám kolegu, aby zareagoval. Děkuji paní ministryni, že mně odpověděla, nicméně bohužel to, co tady padlo, mě to nenaplňuje nějakým optimismem. Shrnu to, co říkáte. Ano. Moje číslo možná – není to 100 000, máte lepší čísla, kvituji to, máte ministerstvo, úředníky, dobře. Pokud je to 20 000 lidí, kteří v tuto chvíli mají DPČ a DPP, jsou ohroženi, ty samoživitelky, je to tím pádem menší částka. Jde o méně, jako pro vás, jako nějaký možný výdaj. Naopak je to pozitivní informace pro mě. Na druhou stranu vy tady komunikujete možnost nějaké mimořádné dávky. Omlouvám se, nejsem v tom detailně, abych používal správné pojmy, nejsem na to odborník. Ale pokud chcete individuálně tyto dávky posuzovat, tak vy říkáte, že 20 000 těchto lidí by nyní mělo jít příští měsíc asi elektronicky, nevím, jestli to máte nastavené, nebo na úřad práce, a individuálně tam budou dávat žádosti, které vy budete posuzovat, a to je jedno, jestli budou elektronické nebo osobně podané. Ten úřad, já to chápu, je to velký problém, máte přehlcený. Máte riziko toho, že lidé dostanou tu nemoc, když tam někdo bude chodit osobně, budou lidé, kteří nemají doma počítač, budou to řešit osobně. Tady to řešení, které vy říkáte, sama v tuto chvíli máte 19 lidí, jste říkala, nebo kolik, je to to řešení, to není řešením toho problému. Zkrátka pokud by se udělalo to, co já tady navrhuji, tak jednoduše zkrátka zaměstnavatel tyto věci vyřídí za zaměstnance, pošle vám to na úřad, ty informace máte, a je to vyřešená věc. Proto ještě jednou apeluji na kolegy, chápu, že je tady nějaký usus, ale v životě bych nenachytal něco, co by nemělo adekvátní velmi v tuto chvíli velký impakt a dopad na lidi, kteří jsou v první linii ohrožení. A pak paní ministryně, neberte to osobně jako něco negativního, ale je špatně nastaven systém, který lidi donutil do tohoto systému, hodně lidí opravdu ty DPČ a DPP nechtěli používat, ale byli nuceni.

Například i moje matka jako důchodkyně ještě před rokem dělala na nějakou dohodu, protože zaměstnavatel jí nechtěl dát běžný pracovní poměr. Nechci to teďka řešit jako zpětně, ale tak ten systém špatně nastavený je a mnoho lidí za to nemůže, že v tom systému zkrátka jsou. A v tuto chvíli jestli tady máme i matky samoživitelky, které zkrátka nemají ten nárok a budou doma, možná budou žádat o nějakou individuální dávku, kterou vy nezadministrujete, to není možné zúřadovat během několika dnů. A ti lidé opravdu nebudou mít peníze na běžný provoz, budou padat do té nouze, do těch extrémně negativních situací životních. A je to velký problém, proto já to ještě jednou opakuji, fakt to vnímejme, pro mě za ten celý dnešek je toto nejpodstatnější věc. Cca dobře, 20 tisíc lidí nebo sto, to už je podle mě úplně jedno. Tak ještě jednou apeluji na kolegy, zvažte to. V tom návrhu, který máte na stole, zítra se to dá v parlamentu přehlasovat. Během zítřka dopoledne to může být vyřešená věc. Chápu, že to je věcí mnoho dalších jiných, ale toto je opravdu urgentní. V tom ještě návrhu, abych jenom krátce k tomu řekl něco, protože nevím, jestli to půjde do podrobné rozpravy, je to tam ošetřeno i tak, pokud má někdo jednu dohodu, má mít částku 212 korun. Pokud měl 2 a více dohod, je tam částka 424 korun, analogicky k těm ostatním zaměstnancům. Je tam vyloučena nějaká možnost, pokud to má ten druhý, tak ona už to nedostane, ta matka samoživitelka, pokud jsou tedy dva v té rodině, to všechno v tom návrhu je ošetřeno. Ale pokud to tady dneska necháme běžet s tím, že zkrátka budeme čekat, co bude dál, za týden už může být pro mnoho lidí pozdě. Opravdu matka, která má tři děti, která dneska už 10 dnů nemá práci, protože byla na dohodu, nemá žádný příjem. A že za to ona nemůže, ten špatně nastavený systém ji do toho dohnal, to přece nemůžeme akceptovat. Já se omlouvám, ale já osobně bych cokoliv jiného dneska neřešil. Fakt to myslím vážně. Ještě mám jeden tisk, ale to je asi méně podstatné. Tohle je tisíce a desetitisíce lidí, kteří opravdu potřebují tu pomoc ihned. Není tady na co čekat. Pokud paní ministryně řekne, že v pondělí předloží zákon, který to upraví, já to stáhnu a stejně se to možná k tomu ani nedostane, ale pokud to řešení nemáte, individuálně posuzované dávky nejsou řešení. Zkolabují vám úřady práce, ti lidé to ani nedokážou pochopit bez nějaké pomoci. A potom to zkrátka nedopadne. Tak ještě jednou apeluji na kolegy, zvažte to, nějakou takovou možnost, tohle nějakou formou vyřešit. I když chápu, že tady nějaký úzus je, ale je to pouze jeden den, který když dneska by se to podařilo schválit, zítra může sněmovna přeschválit se vším ostatním. Pouze s touto jednou věcí navíc. A nic jiného se neporuší. A i ty peníze, na rovinu, dneska to vůbec není podstatné. Jde o životy lidí, kteří mají na sebe navázané další lidi, kteří potřebují mít peníze na běžný provoz domácnosti. Děkuji a už bohužel se nebudu moci vyjádřit dále. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, to byl druhý příspěvek, kterým, jestli jsem pochopil, avizoval jste předběžně pozměňovací návrh, to je pro zpravodaje. Paní ministryně se chce vyjádřit, prosím.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Tak ještě k tématu dohody, protože to tady velmi rezonuje. Já bych chtěla říct, že většina dohod jsou dohody na hodinu, den, na týden, na měsíc. Ti lidé, kteří pracují na dohodu, tak si práci dělají, kdy chtějí, mnohdy z domova. A vůbec kvůli tomu nemusí přerušit péči o své děti. To je potřeba říci. Pokud mluvím o čísle 20 tisíc dohod, o které se může jednat, že tito lidé nemají žádný příjem, tak prosím, pana senátora, aby si to nesměšoval s tou informací, že jsou to všechno matky samoživitelky. Nejsou to všechno matky samoživitelky. To jsou různé flexibilní formy práce, které se mohou týkat různých osob. Já upozorňuji ještě jednou, ačkoliv velmi dobře chápu ten argument, že se nám tady může nějaká část, několik tisíc lidí ocitnout bez příjmů, že dohody lze uzavřít kdykoliv a zpětně. Není žádný způsob, jak bychom to překontrolovali. V momentě, kdy bychom přijali takovouto legislativní úpravu, tak se obávám, že by se nám tady objevil velký počet uzavřených dohod, na které bychom vypláceli ošetřovné. A pevně doufám, že toho...

Děkuji. Já se omlouvám, já se potřebuji koncentrovat a mě to velmi vyrušuje. To znamená, z tohoto důvodu jsme se rozhodli to nepřijmout, tento pozměňovací návrh. Co se týká plošné karantény, tak já chápu poznámku pana senátora Kantora, rozumím tomu, že ti lidé si myslí, že by mohli mít o 20 % vyšší náhradu mzdy, rozumíme tomu, my jsme vydali pracovněprávní desatero, my jsme jasně řekli, že v programu Antivirus bude stát přispívat na mzdy jenom v případě, že zaměstnavatel striktně dodržuje zákoník práce. To je podmínka programu Antivirus. Striktní dodržování zákoníku práce. Ale já bych to chtěla ještě jednou vyjasnit. My jsme v tuto chvíli v situaci, kdy u značné části obyvatelstva dojde ke značnému výpadku příjmů. Všichni pravděpodobně budou mít, ať už je to ošetřovné, nemocenská nebo nemocenská z důvodu karantény, nižší příjem. My právě jsme zaplaveni těmi dotazy, že lidé to považují za nespravedlivé, že skončili v karanténě a mají kvůli tomu nemocenskou. Já tomu rozumím, nicméně v tuhle chvíli velká část obyvatelstva bude mít nižší příjem. Ale my se snažíme vyřešit situaci těch, kteří se ocitnou kompletně bez peněz. Kompletně bez peněz. A je to velmi složitá životní situace. Například těch několik set tisíc živnostníků, kterým jsme kvůli ochraně veřejného zdraví zavřeli provozy. To budeme muset řešit v příštích týdnech. Beru na vědomí poznámky o tom, že je špatně nastavený systém, že stát umožňuje jak DDP, tak DPČ. Vnímám to. Já si také myslím, že jakmile tuto pandemii zvládneme, tak se budeme muset velmi intenzivně zamyslet o nastavení našeho systému, to bude nutná debata. Nicméně odpovím rétorickou otázkou. Dokážete si představit, a já jsem nastoupila do své funkce před rokem a půl, že v době rekordní zaměstnanosti by ministerstvo práce a sociálních věcí, v době, kdy zaměstnavatelé si stěžují na nedostatek pracovní síly, že by MPSV navrhovalo regulaci dohod? Že bychom to chtěli vlastně převést všechno na pojistný systém? To si myslím, že je politicky naprosto neprůchozí. To znamená, že rozumím té poznámce, že to je špatně nastavený systém, ale je potřeba si říci, že ten špatně nastavený systém je tady od 90. let a rozhodně nebyl prostor ho měnit v době rekordní zaměstnanosti, kdy jsem ještě před 3 týdny měla jednání o tom, kde jsem poslouchala, jak máme navýšit kvóty na program Ukrajina. Ještě před 3 týdny jsem měla toto jednání. Abychom dva nebo tři dny poté tento program kompletně zavřeli a ty lidi ve velkém posílali domů, když to řeknu zjednodušeně. Takže rozumím všem těm poznámkám, nicméně tohle je nenadálá situace. Já se kloním k tomu, k těm výrokům velké části ekonomů, že to je věc, kterou tady nikdo nezažil svým rozsahem. A v tuhle chvíli je důležité, abychom zajistili, aby nikdo nezůstal bez peněz. Rozumím tomu, že velká část lidí se příjmové propadne. Jediné, čemu musíme zabránit, aby ti lidé neskončili v chudobě nebo nebyli bez finančních prostředků. A potřebujeme se soustředit na to, aby ekonomika fungovala a abychom v příštích týdnech, jakmile tu situace zvládneme, tak abychom opět celý ten stroj rozchodili. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní ministryni. A s právem přednosti vystoupí paní místopředsedkyně Horská.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já se omlouvám za to přednostní právo, že ho využívám, ale je to ještě k tomuto tématu. Víte, mně se to trošku dotýká, že se bavíme o podvodných dávkách a o lidech, kteří dělají podvody. My se bavíme o osobách bez zdanitelných příjmů. A já mám zase úplně jiné číslo, než tady padaly, ale protože nemám ho přesné, nebudu ho uvádět. Myslím, že paní ministryně by měla mít to přesné. A promiňte, my jsme trochu zaspali v době, my se tady zaklínáme tímto stanovením, že nebyla síla ho nějak změnit, ale já si myslím, že už i v Senátu, který nejenom je na konci toho legislativního procesu, ale vede tady i diskuze před těmi zákony právě proto, že ten problém se týká několika resortů a jeden resort většinou, když to řeší, tak to nevyřeší. A já si, promiňte, ale myslím si, že jsme opravdu zaspali v tom, že my tady zaměstnavatele i zaměstnance trestáme za to, že by chtěli být zaměstnáni jen na část úvazku. A to je ten princip zaměstnávání mladých matek, které, ať už zkrácenou, nebo využívají ten plný počet let péče o dítě, když jsou zodpovědné, tak využívají třeba u svého zaměstnavatele právě tyto dohody, smlouvy na DPP a DPČ. A chovají se zodpovědně, chtějí si přivydělat, a kdyby byla možná jiná forma zaměstnávání, tak ji určitě využijí. A to je možná tedy ten proces, o kterém bychom se pak měli bavit. A nechci říkat, co by bylo potom, ale myslím si, že v těch západních ekonomikách jsou tím mladí rodiče motivováni, celá ta rodina, aby se o svoje dítě postarali i těmi pružnými zkrácenými úvazky. A asi bychom se tady pak nebavili o tom úniku.

Chci poděkovat za tu práci, kterou ministerstvo odvedlo. Pokud máme táhnout za jeden provaz a v tomto zkráceném procesu my jsme se jako senátoři z jednotlivých klubů podíleli na pozměňovacích návrzích a zákonech, které k nám dneska přišly, tak mě možná trochu udiví nebo rozesměje to, když si uvědomím, když jsem se včera dívala na ten, na tu proceduru, že v podstatě téměř žádné opoziční návrhy pozměňovací přijaty nebyly. A jeden, o který jsem se hodně zasazovala i z té své praxe, si uzmula tedy nikoliv opoziční, ale vládnoucí strana, tak já jsem za to ráda, že se opravdu rozšířila možnost ošetřovného i pro děti s handicapem školou povinné a nejenom v těch sociálních službách. Ale myslím si, že bychom měli být i v tomhle velkorysí. Jestli se bijeme v prsa, že národu pomáháme, tak by tam nějaký poměr těch dobrých nápadů, kterých asi využijeme i dále a určitě sem přijdou, a jsme samozřejmě připraveni je podpořit. Ale jinak já vnímám ten pozměňovací návrh pana kolegy Wagenknechta jako velmi důležitý, nakonec byl to i jeden z těch opozičních včera, který zazněl v poslanecké sněmovně. Vím, že tam nebyl nijak zásadně ani diskutován, ani přijat, ale možná jsme si teď dovolili ten problém, který to řeší, já to také vnímám, že to není DPČ, DPP problém pro někoho, kdo má pracovní poměr a přivydělává si, ne důchodci, ne studenti, ale právě ty rodiny s těmi malými dětmi. Té mámě někdo dítě pohlídá a ona večer prostě někam letí nebo něco dělá. A znám jich také dost a jsou docela poctiví. Pak si třeba i udělají živnosťáky, ale už je to zase vyčerpává jinak. A tohle je prostě možnost, který ta nízkopříjmová skupina obyvatel ráda využije. A prosím, nemusí to být ani zaměstnavatelé, ani oni, vždycky jenom podvodníci. To říkám hodně nahlas a děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji paní místopředsedkyně. A s právem přednosti vystoupí pan předseda Vystrčil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den. Já děkuji za slovo. Já jenom navážu na to, co říkala paní místopředsedkyně Horská. K vám, paní ministryně, jedna důležitá věc. Pan Wagenknecht jako o této věci mluví velmi dlouho. On registroval, řekněme vadu toho zákona v době, kdy málem ještě nebyl ani poslán do poslanecké sněmovny nebo tam byl velmi čerstvě, ale my jsme teď v té zvláštní situaci, že nemáme vlastně možnost nějak reagovat tak, abychom třeba ty věci měnili, protože je zpomalíme, a to my nechceme. A já to teď říkám ze dvou důvodů. Ten první je, že jsme se rozhodli na to reagovat tím způsobem, že pokud to samozřejmě bude možné, a nevím, kolik na to budete mít času vy nebo vaši náměstci, tak bychom velmi uvítali, pokud budou další zákony ve stejném režimu předkládány ve sněmovně, kdyby zároveň nemohlo dojít aspoň k neformálnímu kontaktu s naším výborem pro sociální věci a zdravotnictví, abychom ty věci mohli říct už tak, aby byly zohledňovány ve sněmovně a ve vaší hlavě dříve, než se to dostane do Senátu, protože pro nás potom jako není... nepřipadá nám některým, a myslím si, že je to dokonce většina, férové, abychom nyní vám to vrátili nazpátek, protože vy byste tam potřebovali 101. A vy vlastně jedete v režimu, kdy tu 101 byste dávali velmi těžko dohromady. A my si to uvědomujeme a nechceme tady dělat nějaké prostě věci, které potom by se velmi těžko dávaly dohromady, tak to, prosím vás, takto berte. Ale na druhé straně pokud byste mohla z toho aspoň si vyvodit ten závěr, že pokud to bude jen trošku možné časově, tak buď vy nebo nějaký váš náměstek ve věcech, kde zase bude docházet k nějakým změnám, si najdete ten čas a oslovíte v tomto případě třeba pana předsedu Kantora našeho výboru pro sociální věci a zdravotnictví a proberete to s ním na té úrovni, aby někteří z nás, kteří mají jiný názor, si ho tam mohli říci. A pak se třeba střetnete a nedopadne to, ale aspoň to bude vydiskutováno, tak by to celé věci mohlo významně pomoci. A ty ostatní věci kdo, kdy, co vymyslel a zajistil a říkal, to bych teď nechal stranou a opravdu bych se soustředil na to, jak to tedy teď co nejrychleji zvládnout. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane předsedo. Pan senátor Adámek, prosím.

Senátor Miroslav Adámek:  Já moc děkuji za slovo, pane předsedající, paní ministryně. Já jsem moc rád, že vystoupil pan předseda přede mnou, protože on to tak shrnul krásně, on je zdatný rétor, já bych to tak krásně neřekl, nicméně ta hlavní myšlenka byla, proč jsem chtěl vyjádřit, proč nemohu podpořit ty pozměňovací návrhy, byť s tím naprosto souhlasím, co pan senátor Wagenknecht tady říkal i co říkala paní místopředsedkyně, že ta situace není jednoduchá, nicméně jsme v nějakém procesu legislativní nouze a jsme do toho trochu jako by tlačeni. Nemáme úplně tu svobodnou vůli, abychom to mohli nějakým způsobem vracet a prodlužovat ten proces. On to tady krásně shrnul pan předseda. Ale říkám to s naprostým respektem, že Senát je suverén a může rozhodovat jakkoliv uzná za vhodné v rámci toho procesu. Takže to je krátce. A tím, že budu podporovat obě ty usnesení výboru. Já mám jeden konkrétní dotaz na paní ministryně, a to je, jak už tady říkala paní senátorka Jelínková, kolem mateřských školek. Tam je ta situace za mě trošičku nejasná. Já bych se potřeboval zeptat, protože ty dotazy na mě chodí. Tam je určeno, pokud se zavře mateřská školka rozhodnutím zřizovatele, tak vlastně může nebo mohou rodiče uplatňovat nárok na ošetřovné. Můj dotaz je, když zřizovatel nedá jasné rozhodnutí, ale vydá rozhodnutí, že doporučuje, to znamená, že to nechává na ředitelích těch školek a ten ředitel má tam tu možnost využít nebo nevyužít toho doporučení. Že to není striktně – uzavřete mateřské školky, ale doporučujeme uzavřít. A teď je to na tom rozhodnutí toho ředitele, jestli uzavře nebo neuzavře, jak se postupuje v těchto případech? A jestliže když je ta školka uzavřena, tak ty rodiče mají nárok na to ošetřovné podle zákona? Moc děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan senátor Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Omlouvám se, že ještě jednou. Já tady z toho nechci dělat politickou agitku ani vypočítávat, co opačná strana politického spektra tady kdy odsouhlasila. Dokonce možná připouštím, že jsou lidé na dohodách, o kterých mluvil pan místopředseda Štěch. Na druhou stranu já sám ze své praxe vím, že spousta zaměstnavatelů se rozhodla zrušit řádná pracovní místa na pozicích uklízeček, skladníků a tak dále. A ti lidi prostě byli donuceni jít na dohody. Oni neměli žádnou jinou šanci. Já věřím paní ministryni, že se to vyřeší v tomhle tom, ale chtěl bych ji možná požádat o jinou věc. Když mi odpovídala na ten možný souběh mateřské dovolené a manžel na ošetřovném, asi je málo apelovat na zodpovědnost těch lidí, to jsme viděli na těch lyžařích, kteří se vraceli z Itálie, a vláda jim dala 8 hodin na to, aby se mohli vrátit. Takže kdo to stihl do půlnoci, tak stihl nakazit docela hodně lidí. Já bych na ně neapeloval, ale teď bych to neřešil při téhle té novele zákona, ale jestli, a velice pravděpodobně bude ten nouzový stav trvat dlouho, aby se tohle to vyřešilo, aby ten souběh prostě nebyl možný, protože si umím představit příklad, že je tady matka, která pečuje o druha, o 3 děti povinné školou a má ošetřovné, to znamená 1 jeden člověk na 3 děti. A pak jsou 2 rodiče na 2 děti doma taky. Takže možná když, jestli se bude jednat o tom navýšení ošetřovného, že bych to určitě zamezil, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A další přihlášený do rozpravy je Ivo Bárek.

Senátor Ivo Bárek:  Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové, já jenom velmi krátce, krátká reakce. My jsme se tady před týdnem sešli a projednávali jsme různé zákony. A padl tady apel na vládu, řekl bych napříč politickým spektrem, že je potřeba přijmout opatření v takovémto nouzovém stavu. Za týden se tady scházíme, máme tady předložené konkrétní návrhy. Myslím si, že jsou vesměs velkým řešením problémů těch jednotlivých lidí. Já jenom říkám technicky, že nevím, pokud bychom vrátili ten návrh zákona, jestli se nám poslanci zítra sejdou. Myslím si, že to je jenom zbožné přání. A pokud vím, tak je dohodnuto, že pokud my tady ty zákony schválíme, tak ještě dnes večer je pan prezident podepíše.

A pokud chceme něco řešit rychle, myslím si, že některé lhůty už nám budou končit, to znamená 9denní ošetřovné atd., tak si myslím, že k tomu takto přistoupit. Rozumím panu senátorovi Wagenknechtovi, opravdu mu rozumím, ale myslím si, že paní ministryně to tady slyšela, že jsou to fakt důležité věci, ale myslím si, že pokud bychom to vrátili, že zabrzdíme něco, co dneska, myslím si, zabrzdit nechceme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, vystoupí pan senátor Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, paní ministryně. Já jednak si myslím, že v reakci na předřečníka, kdybychom skutečně shledali důvody pro to zákon vrátit sněmovně, tak věřím, že by se poslanci asi sešli, když jsme se byli schopni sejít druhý den my, tak to oni dokážou taky, s tím tedy normálně bych... Poslancům věřil, že tohle by dokázali. Ale to, kvůli čemu jsem se přihlásil, je trochu něco jiného. I když to trochu souvisí. Já jsem chtěl začít poděkováním a poklonou, a to sice lidem, kterým se ještě, pokud vím, moc veřejně neděkovalo, čímž nechci pominout všechny zdravotníky, to si myslím, že těm jsme tleskali zcela oprávněně na začátku, ale skupina, která je hodně ve stínu, jsou legislativci. Tohle jsou důležité věci, abychom takováto opatření měli prostě připravená dobře, kvalitně a rychle. Já se před tím skláním. Umím si představit, že za tímto jsou nocovky a tak. Specificky se skláním před naší legislativou, senátní, kteří prostě zareagovali úplně neuvěřitelně expresním tempem, tím, že nám to připravili poté, co to ze sněmovny vypadlo včera v devět hodin, takže my dnes jsme schopni kvalifikovaně nad tím sedět, prostě za to děkuji.

Trochu mě to vede k otázce, kterou mám na paní ministryni, a to je sice program Antivirus, který sice má být, jestli tomu dobře rozumím, administrovaným jiným ministerstvem, ale vychází z její iniciativy, nebo z iniciativy... Ne, ani ne... Dořeknu otázku, uvidím, jestli je na to odpověď. Mně připadá, že je to strašně důležitý program, hodně kruciální, vyhlášen byl už asi před 3 dny, jestli jsem to dobře sledoval. Ale vlastně jakoby nějaké jeho regule, jak se to bude dělat, kde kdo se jak má hlásit, za jakých podmínek, tak já jsem to ještě před chvílí zkoušel hledat, nějakým takovým rychlým hledáním po Googlu jsem to úplně nenašel. Říkám, proto entrée, s tím, že chápu, že kapacity lidí, kteří to potom sepisují, ta faktická pravidla, tak jsou konečné, takže to nemyslím jako kritiku, myslím to jako dotaz a možná trošku jako prosbu a podporu toho, aby to bylo rychle.

A druhá poznámka, kterou jsem chtěl udělat, je, mně připadá, že tento zákon je celkem pochopitelnou, rychlou reakcí na situaci, jak tady párkrát už dnes zaznělo, a i jindy, nikdo nečekal. To, že ji nikdo nečekal, podle mého názoru je chyba. To prostě epidemiologové od doby SARS se bojí, že takováto nějaká pandemie musí přijít. To se v zásadě tušilo, ne-li vědělo. Nevědělo se, kdy přesně, nevědělo se, v jaké podobě, ale že něco takovéhoto bude, to se v zásadě tušilo. Já se moc obávám, teď nechci být špatným prorokem, ale dějiny nekončí, může přijít něco podobného ještě znova někdy. Když budeme mít štěstí, tak za půl století, když budeme mít smůlu, tak za dva roky. Jestli by nestálo za to, až se z toho trochu otřepeme, až budeme z nejhoršího venku, tak nějaký takovýto podobný mechanismus zapracovat i do trvalého mechanismu. Já nemám moc rád zákony, které jsou pro jeden rok, pro jednu konkrétní situaci, ale situace je modelová, se může v nějakém způsobu vrátit, to, že ošetřovné nebude stačit jenom týden nebo dva týdny, ale bude potřeba ho řešit na delší dobu, z takovýchto nějakých důvodů, to se může vrátit, nechci to přivolávat, probůh, jenom pojďme být připraveni na potenciálně horší časy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, požádala o vystoupení paní ministryně, prosím.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já skutečně můžu jenom velmi stručně v reakci na pana senátora Hampla, nevíme, jak dlouho to bude trvat, zda přijdou další vlny, to je skutečně teď otázka, kterou nedokáže nikdo zodpovědět.

Program Antivirus je program ministerstva práce a sociálních věcí, v podstatě reaguje na § 120 zákona o zaměstnanosti, kdy za minulé hospodářské krize byla do naší legislativy zavedena možnost kurzarbeit, to znamená, že zákon byl připravený, proto jsme byli schopni takto rychle reagovat. Já už jsem to říkala v předchozích vystoupeních, zmíním ještě jednou. V tuto chvíli se dokončuje metodika nebo kuchařka toho programu Antivirus, aby byla komplexní a pokrývala veškerou škálu situací a scénářů, a zároveň byla jednoduchá a srozumitelná. My na to připravujeme IT, aby to všechno šlo dělat bezkontaktně, aby to bylo velmi rychlé, aby to bylo prostě, řekněme, aby docházelo k refundaci mezd ze strany státu co nejrychleji.

Protože se jedná o první období, kterého se to bude týkat, tak je vyplácení mezd za měsíc březen, proto bude program Antivirus nastartován 1. dubna. Protože žádná firma nemá ukončené mzdy za měsíc březen před 1. dubnem, z tohoto důvodu. Program Antivirus, metodiku měla schvalovat vláda, buď tento týden, o víkendu, nebo na začátku příštího týdne, v tuto chvíli konzultujeme s MPO, ministerstvem financí a se všemi sociálními partnery. Vše bude včas zveřejněno. Administruje ho samozřejmě MPSV, vyplácené příspěvky budou přes úřady práce.

Co se týká paní místopředsedkyně Horské, na flexibilní úvazky, velmi s tím souhlasím, velmi s tím souzním, proto jsem navrhla v novele zákoníku práce, která se vyjednávala na úrovni koaličních stran a sociálních partnerů téměř rok, institut sdíleného pracovního místa, tak, aby rodiče malých dětí nebo ti lidé, kteří pečují o své nemohoucí rodiče, tak aby měli možnost částečných úvazků, ale zároveň byli v pojistném systému. Zákoník práce v tuto chvíli leží před 3. čtením ve sněmovně, jakmile pomine stav, tak předpokládám, že budeme velmi rádi za institut sdíleného pracovního místa po těchto zkušenostech.

Co se týká stavu nouze a zapojení všech zákonodárců, já skutečně mohu přislíbit, že to tak udělám, my jsme velmi intenzivně přes víkend komunikovali zejména se zástupci Pirátů a KDU-ČSL, nicméně zkušenost z tohoto projednávání zákona je, že velmi intenzivně zapojím i zástupce Senátu, všech senátorských klubů, tak, aby byla pak možnost v legislativním stavu nouze návrhy už dobře připravené poslat do sněmovny a do Senátu. Pokud tady došlo k té výtce, že jsme přijali pouze dva vládní návrhy, z těch, tuším, že 21, které byly předloženy v rámci Poslanecké sněmovny, tak upřímně říkám, že většina pozměňovacích návrhů byla buď, že se dublovala nebo triplovala s vládními návrhy, nebo nebyly pro ně přijatelné z různých důvodů, např. to, tuším, že to navrhl pan předseda Jurečka, aby lidé, kteří jsou na dohodě o provedení práce, tak aby dostávali za každou hodinu 212 Kč, my běžně evidujeme obchodní zástupce, kteří mají 8 dohod o provedení práce v průměru, to znamená, že by tito lidé dostávali ošetřovné v měsíční výši například 50 tisíc Kč a podobné situace. Nebo tam byl pozměňovací návrh, který pro tuto mimořádnou situaci počítal s ošetřovným 80 % předchozího příjmu, což je věc, o které jsem ochotna diskutovat, pokud tato situace bude trvat dlouhodobě, nicméně myslím, že je nesystémové, aby dostávaly rodiny, které jsou doma s dětmi 80 %, a to běžné ošetřovné, to standardní, aby tyto rodiny dostávaly 60 %. Pozměňovací návrh byl špatně napsán, a proto nebyl přijat. Pokud někdo pečuje o osobu blízkou, o nemocného člověka, o skutečně nemocného člověka, nemůže dostávat 60 %. A ten, kdo je, teď to přeženu, s dětmi doma na zahradě, tak aby dostával 80. To byl například důvod, proč byl odmítnut pozměňovací návrh. Ale jinak souhlasím, že jsme na jedné lodi, já osobně se zasadím o to, aby komunikace byla mnohem intenzivnější pro příští legislativní návrhy.

Uzavření mateřských škol, tam rozhoduje ředitel školy, to znamená, to je ten stav, od kterého se vše odvíjí. Pokud zřizovatel dá pouze doporučení, tak rozhoduje ředitel školy. Pokud zřizovatel dá doporučení, už nevím, kdo se ptal, tak, ano, pan senátor Adámek, tak rozhoduje ředitel školy.

A poslední poznámka, jestli je komu poděkovat, myslím, že tady zaznělo, zejména legislativci, tak já se přikláním k tomu, máme několik desítek osob, které má ministerstvo práce a sociálních věcí, přes dva týdny jedou nepřetržitě, noční šichty k tomu patří, bylo to takto několikrát, já sama jsem téměř nespala poslední dva týdny, takže, ano, děkuji všem legislativcům, ale na koho se velmi zapomíná, tak jsou to všichni pracovníci v sociálních službách, kteří jsou takzvaně prvolinioví, a také zejména to budou ti pracovníci na úřadech práce a na ČSSZ, protože to jsou lidé, od kterých bude v příštích týdnech záviset to, zda lidé, kteří potřebují peníze, zda je obdrží včas. Ta zátěž bude enormní, takže ještě jednou děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, přihlášen je pan senátor Fischer, prosím.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové. Chtěl jsem, paní ministryně, ocenit několik Vašich výroků, které nám dávají velmi dobrou naději nebo perspektivu do budoucna. Vy jste řekla, že systém byl špatně nastavený, je ale pravda, že jsme o těch věcech uvažovali v době rekordní zaměstnanosti. Zároveň jste řekla, že našim poznámkám rozumíte, že budete s námi jako členy parlamentu ty věci těsněji koordinovat. Já jsem přesvědčen, že právě v době krize, právě v době těch velikých obav z budoucnosti je potřeba, abychom s exekutivou byli ve velmi těsném vztahu a pomáhali Vám ty věci formulovat a dotahovat. Společně totiž objevujeme právě v této neklidné době, co to je solidarita nebo jaká je role státu. Takže jsem Vás chtěl jenom ubezpečit, že přestože vidím ty nedostatky, které se tady zmiňovaly, tak návrh, který přinášíte, podpořím, těším se, že tady nejste naposledy a že brzy budeme pracovat na dalších. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Fischer byl poslední přihlášený, nikdo další se nehlásí, rozpravu uzavírám. Paní ministryně, vy máte ještě právo na závěr rozpravy vystoupit. Nemáte zájem. Takže teď je tady prostor pro zpravodaje. Zpravodaj ÚPV, přeje si vystoupit kolega Adámek? Přeje si vystoupit? Ne. Takže bych prosil garančního zpravodaje, aby se ujal slova.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající, debata byla plodná i podnětná pro všechny z nás i pro paní ministryni, musím říct, že takovou debatu k tomuto zákonu jsem nečekal, čekal jsem daleko větší debatu k elektronické evidenci tržeb, tam to prošlo jako nůž máslem, tak jsem si říkal, tady to bude taky jednoduché, není to jednoduché. Musím říct, souhlasím tamhle s panem kolegou Nytrou, že jsem zastával ten samý názor, že kdo rychle dává, dvakrát dává. A v tuto chvíli bych senátory, kteří chtěli podat pozměňovací návrh, já bych jim chtěl poděkovat, že ho nepodali, ještě jednou děkuji, protože bychom mohli zkomplikovat život těm, co to nejvíc potřebují. V diskusi vystoupilo 10 senátorů, 3 senátorky, jeden senátor dvakrát. Nebyl podán žádný pozměňovací návrh, pouze je tady usnesení výboru, které v podstatě navrhuje schválit ve znění zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji. Samozřejmě, teď se nacházíme na konci obecné rozpravy, budeme hlasovat, tak jak říká zákon o jednacím řádu Senátu, pokud by žádné usnesení, které máme možnosti jaksi schválit, neprošlo, tak bude otevřena podrobná rozprava, pak je teprve možnost načítat pozměňovací návrhy, to jenom na objasnění, aby nevznikly zmatky. Děkuji, pane zpravodaji garanční. My máme tedy teď možnost začít hlasovat. Já raději pustím znělku.

V sále je přítomno 47 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 24. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Registrováno 47, kvórum pro přijetí 24, pro návrh se kladně vyslovilo 45, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já děkuji paní ministryni za předložení návrhu zákona. A vám všem, zejména zpravodajům, za práci nad tímto návrhem. Projednávání tohoto bodu je ukončeno.

A my přikročíme hned k dalšímu návrhu, a to je

 

Návrh zákona o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

Tisk č. 219

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 219. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Cílem nebo smyslem novely zákona je ulehčit OSVČ překonat kritické období, kdy velká část z nich ze dne na den přišla o práci, resp. zakázky, a kvůli tomu zaznamenala propad tržeb. Jedná se o odpuštění plateb nebo záloh na důchodové pojištění a příspěvku na politiku zaměstnanosti na dobu 6 měsíců, počínaje měsícem březnem, pokud tento zákon bude schválen. Ti, co už své zálohy za měsíc březen zaplatili, těm to bude přičteno k dobru v měsíci září, pokud nedojde k prodloužení tohoto období.

Co se týká prominutí nebo odpuštění těchto záloh, tak se jedná o minimální zálohy, nebo o minimální odvody, které však platí 60 % z celkového počtu 1 milionu živnostníků, jak na hlavní, tak na vedlejší činnost. Odpuštění se bude chovat nebo bude to mít dopad na OSVČ jako doba vyloučená, kterou živnostníci znají z doby nemoci. Celkové dopady na státní rozpočet odhadujeme ve výši 2,5 miliardy korun měsíčně, to znamená, za těch 6 měsíců budou celkové dopady, výpadky příjmů státního rozpočtu ve výši 15,1 miliardy korun. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za předložení návrhu, paní ministryně, senátní tisk projednal ÚPV, usnesení máte jako senátní tisk č. 219/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Adámek. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 219/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní kolegyně, vážení kolegové. Já myslím, že není třeba nějakým způsobem dále věci protahovat. Paní ministryně zde vyčerpávajícím způsobem tedy uvedla návrh toho zákona, čili já nemám, co bych k tomu obsahu dále dodal. Jen bych se pouze opakoval. Takže já snad uvedu jenom to, za sebe jako za zpravodaje, doporučuji, aby tento návrh byl schválen tak, jak byl postoupen z Poslanecké sněmovny. My jsme dnes návrh tohoto zákona projednali ve VZSP.

Jednání proběhlo tak, že, pokud se nemýlím, jednomyslně byl návrh schválen, nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy ve výboru, takže já si dovolím přečíst usnesení, které přijal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Z 13. schůze konané dnes, 25. 3. 2020, k návrhu zákona o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii v roce 2020, po odůvodnění zástupce předkladatele, doc. JUDr. Petra Hůrky, PhD., náměstka ministryně práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě senátora Marka Hilšera a po rozpravě výbor

1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

2) určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Marka Hilšera a

3) pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Takže doporučuji, aby toto usnesení bylo schváleno.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Vzhledem k tomu, že jste garanční zpravodaj, tak prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru, pan senátor Miroslav Adámek? Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Adámek:  Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámil se 76. usnesením ústavně-právního výboru, které bylo přijato na 20. schůzi konané dnešního dne k senátnímu tisku č. 219. Tak jak bylo řečeno, i u nás po úvodním slově Petra Hůrky, náměstka ministryně práce a sociálních věcí, který vystoupil za navrhovatele, po zpravodajské zprávě, kterou jsem přednesl a po rozpravě výbor 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, 2) určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi senátora Miroslava Adámka, 3) pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Přihlásil se pan senátor Miroslav Nenutil jako první.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, milé kolegyně a vážení kolegové, přestože to úplně nesouvisí s tímto návrhem zákona, obracejí se na mě stejně asi jako na řadu kolegů z příhraničních regionů tzv. pendleři. Vláda jim nařídila buď si sehnat od zítřka ubytování v Německu, v Rakousku a po návratu 14denní karanténu. Většina z nich toto opatření chápe, ne všichni jsou z toho nadšeni, ale budou to respektovat. Dotaz je, ta nařízená 14denní karanténa po návratu do Česka. Bude jim hrazena stejně jako lidem, jež pracují tady u nás v Česku? Děkuji za odpověď.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Byl položen dotaz, ale pokračuje obecná rozprava. Nyní vystoupí pan senátor Kortyš. Prosím.

Senátor Michal Kortyš:  Také dobrý den, paní ministryně, pane místopředsedo. Já bych tady chtěl za živnostníky, kteří zaměstnávají lidi, to je takový ten střední stav u nás v republice, kteří samozřejmě oni je vykořisťují, jinak by je nezaměstnával, když to řeknu takhle obrazně. A něco jim z toho zbude. A potom z těch daní platí sociální, zdravotní a důchodové. A tady oni dostanou sice slevu, jestli jsem to pochopil správně, těch 2500, které nezaplatí. Ale platí třeba 5000. Tak zbytek on zaplatí a tím je to pro něj vyřešené, nebo by mu mohlo dojít k nějaké pomoci, aby to přežil? Protože on pak samozřejmě lidi musí platit. A většinou to bývá v obchodech, které jsou zavřené. Je živnostník, zaměstnává prodavače, musí jim zaplatit a sám je na tom bitý. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A další přihlášený je pan senátor Goláň, prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a vážení kolegové, paní ministryni bych chtěl poprosit, aby se zamyslela nad generálním pardonem na podávání přehledu pro sociální pojištění OSVČ, protože tak, jak je teď koncipován zákon, tak je termín pro podání 2. května, na tom se shodneme. A víme, že ministryně financí vydala generální pardon, že nebudou pokutována pozdní podání. Takže jestli by stejným způsobem reagovalo potom MPSV? Protože t pokuta je sice jakýmsi způsobem ve správním uvážení, je tam až 50 000, ale nicméně si myslím, že by bylo dobré, kdyby tuto pokutu jakýmsi způsobem do 31. 7. odpustilo i MPSV. A druhá věc je penále z pozdě zaplaceného pojištění. Chtěl jsem se zeptat, jestli nějakým způsobem tady připravujete právě něco podobného, protože jste k tomu zmocněna zákonem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, ale neuzavřu, nikdo přihlášen není ze senátorek a senátorů, neuzavřu rozpravu, protože paní ministryně chce ještě vystoupit a tím pádem bude možnost na ni případně reagovat.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Vezmu to pozadu, co se týká dotazu pana senátora Goláně ke generálnímu pardonu i k penále, tak já jsem už před dvěma týdny komunikovala, že to je to nejmenší, co mohu pro živnostníky udělat. Nad rámec těchto dvou věcí, a hned vysvětlím ten mechanismus, tak přicházíme právě s touto změnou zákona, aby neplatily OSVČ minimální odvody. Co se týká přehledu OSVČ za rok 2019, tak asi víte, že jsme navázáni ze zákona nejpozději měsíc po podání daňového přiznání. Pokud se daňové přiznání rozhodnutím ministryně financí o tři měsíce posouvá, tak automaticky naskakuje nejpozději měsíc poté. Tzn. že pokud OSVČ podají přehled za roku 2019 a zaplatí dodatek nejpozději do 3. srpna 2020, tak nedostanou pokutu a penále z doplatku jim promineme.

Dále je dobré říci, že uložení pokuty za pozdě podaný přehled je v kompetenci České správy sociálního zabezpečení. My celý balíček máme připravený. Pokud dnes zákon bude schválen a podepsán panem prezidentem, tak tento balík podepíšu také já jako ministryně práce a sociálních věcí. Česká správa pokutu neuloží, pokud bude přehled podán opět nejpozději 3. srpna roku 2020. A penále bude, jak už jsem uváděla, prominuto rozhodnutím MPSV. A v případě, že doplatek bude uhrazen právě 3. srpna 2020. Tak toto jsou podmínky. Tzn. čekáme na schválení tohoto zákona, vše je připraveno k podpisu. Pokud zákon bude zde v horní komoře Parlamentu ČR schválen a podepsán panem prezidentem, tak já dnes večer podepíšu také tyto dvě věci.

Co se týká dotazu pana senátora ohledně pendlerů, musím říci, že jsme zde několikrát na úrovni vlády a víte, že vláda se koná téměř každý den, několik hodin denně prostřednictvím telemostu, tak jsme zvažovali a vyvažovali mezi dvěma aspekty, ochrana veřejného zdraví a potom v podstatě dobré sousedské vztahy zejm. s Rakouskem a potom v rámci Německa s Bavorskem a Saskem. Tyto příhraniční země jsou velmi závislé na pracovnících z Česka, tzn. v oblasti zdravotnictví a v oblasti sociálních služeb, tzn. péče o nemohoucí. Byla to velmi složitá rozhodnutí, spadá to zejména do kompetence pana ministra vnitra a pana ministra zahraničí, nicméně nakonec jsme přistoupili k rozhodnutí, které jsme schválili v pondělí a je to po detailních debatách s protějšky na německé straně, kteří říkali: "Prosím, nechte nám české pracovníky a my se dokážeme o ně postarat, například jim nabídnout ubytování a přejdeme do režimu, kdy budou několik týdnů fungovat u nás v Bavorsku, Sasku nebo Rakousku a pak budou například dva týdny doma v ČR." Ale to jednotlivé aranžmá, které bude fungovat, tak neběží v českém režimu, ale předpokládám a přiznám se, že neznám detaily, že to bude na dohodách se zaměstnavateli, že budou několik týdnů pracovat, nepřetržitě pobývat na sousedním území a pak se vrátí na dva týdny domů a budou v karanténě.

Co se týká dotazu pana senátora Kortyše, tak my jsme se rozhodli přistoupit k odpuštění pouze těch minimálních odvodů a myslím si ale, že to je logické rozhodnutí. Zaprvé to pokrývá 60 % z jednoho milionu živnostníků. A zároveň pokud živnostníci příští rok, a bavíme se opět o přehledu, který má být podán za rok pro rok 2020, pokud živnostníci nebudou mít tržby, tak nebudou mít ani doplatky, jestli si rozumíme. Tzn. že minimální odvody by se měly dotknout většiny živnostníků a zároveň, pokud dojde k propadu tržeb, tak nebude docházet k doplatkům nad rámec minimálních odvodů. Snad jsem nezapomněla na žádný dotaz, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A přihlásil se ještě pan senátor Goláň, prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Paní ministryně, můžu vás poprosit o pozornost? Tam je velice důležitá věta, co jste řekla, povinnost podat přehled je měsíc od termínu pro podání daňového přiznání. Ten termín zůstává 1. dubna. Musíte si nastudovat opatření ministerstva financí. Tam je pouze generální pardon, že ten, kdo to podá do 31. 7., nebude žádným způsobem sankcionován. Ten termín by se musel posunout § 136, odst. 1 daňového řádu a tam k tomu nedošlo. Tam došlo pouze k tomu, že když to podáte do toho termínu, tak nebudete mít ani pokutu za pozdě podané daňové tvrzení a nebudete mít ani penále za pozdě podanou daň. Takže pokud je to v tomto legislativním stadiu a nechystá se něco jiného a nechystá se opravdu daňovým řádem posunutí termínu po podání přiznání, tak by tam měl být pořád měsíc, jak jste řekla, protože termín zůstává 1. dubna.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Paní ministryně chce reagovat, ale já bych poprosil, aby chvilku počkala, protože nyní ještě vystoupí pan senátor Nenutil, který asi také dělá reakci na její vystoupení. A pak zaujme stanovisko k oběma dvěma vystoupením. Pane senátore Nenutile, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji. Je to přesně tak, pane místopředsedo. Děkuji za odpověď, ale základ mého dotazu byl, jestli 14denní karanténa pendlerů, kterou stráví tady v Česku, jim bude hrazena stejně, tedy formou nemocenské jako karanténa našich zaměstnanců, kteří pracují tady.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Paní ministryně chtěla vystoupit, takže teď má prostor.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Nebude, pane senátore Nenutile, protože ti lidé pracují v zahraničí a jsou pojištěni v zahraničí. A oni nebudou na nemocenské pravděpodobně, je to na různých aranžmá s různými zeměmi. V tuto chvíli máme minimálně dva subjekty, pokud se bavíme o Německu a o Rakousku. A pravděpodobně oni budou, a jak jsem říkala, bude to na dohodě se zaměstnavatelem, protože vycházíme vstříc. Oni pravděpodobně budou teď několik týdnů, a aranžmá budou různá, je to opravdu na dohodě se zaměstnavatelem, fungovat, a pak budou pravděpodobně například dva týdny, co se vrátí domů, na dovolené nebo na nějakém náhradním volnu. Tzn. že oni jsou zaměstnáni a pojištěni buď v Německu nebo v Rakousku. A snaha je jim v této těžké zdravotně nebo bezpečnostně těžké situaci jim umožnit vykonávat práci, protože Německo a Rakousko jsou v příhraničních regionech na našich pracovnících závislí. Tzn. jedná se o velmi propracovaný systém, který bude hodně spočívat v individuálních dohodách, který byl vykomunikován mezi panem ministrem Petříčkem a jeho německými protějšky zejména z Bavorska, Saska a pak Rakouska. Tzn., že lidé pracují a jsou pojištěni v zahraničí a tím pádem to, zda by pobírali českou nemocenskou, to stav pojištění v tuto chvíli nezakládá. Víme, že jsou v těžké situaci, ale v tuto chvíli máme informaci, že zaměstnavatelé jsou velmi vstřícní k celé situaci, protože si chtějí české pracovníky zachovat.

Co se týká pana senátora Goláně, já myslím, že mluvíme o tom samém, jen v jiné rétorice. Já se to snažím zjednodušit, ale v tuto chvíli k tomu budeme přistupovat tak, že lidé budou mít možnost zaplatit a podat přehled za rok 2019, bavíme se o živnostnících, 3. 8. 2020, takže je to podchyceno a dnes bude celý souboj opatření podepsán, pokud bude schválen tento zákon.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní ministryně. Nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. A paní ministryně, vy máte opět prostor ještě reagovat. Nechcete? Děkuji. Zpravodaj ústavněprávního výboru si přeje vystoupit? Nepřeje. Takže slovo má pan garanční zpravodaj, prosím.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně a kolegové, v obecné rozpravě vystoupili tři senátoři, z toho dva vystoupili dvakrát. Nebyl avizován žádný pozměňující návrh ani žádný návrh jiný, takže já v tomto doporučuji konat ve smyslu usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. A to tedy doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore. A my přizveme k hlasování. Přítomno je 47 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 24. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve zněním postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, tiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, hlasování číslo 7, registrováno 47, kvorum 24, pro návrh 47, proti nikdo, návrh byl schválen. Děkuji paní ministryni a děkuji i zpravodajům. Paní ministryně prosí nám ještě něco říci.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, velmi vám děkuji za vstřícnost a těším se na další spolupráci. Na shledanou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A my přejdeme k dalšímu bodu. Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 217

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 217. Prosím pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, vítám vás a prosím.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych představil vládní návrh novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, jehož cílem je za současné situace ulevit z některých povinností plátcům pojistného, zejména potom OSVČ, které čelí v důsledku omezujících opatření přijímaných v této době státem výpadkům v příjmech a tím mnohdy až existenčním obtížím.

Hlavním opatřením obsaženým v návrhu je zproštění OSVČ povinnosti platit pojistné po období šesti měsíců, od března do srpna letošního roku. OSVČ, jejíž měsíční záloha na pojistné nedosahuje odpovídající výše pojistného vyměřeného z minimálního vyměřovacího základu tak nebude v tomto období nic platit. OSVČ s vyššími zálohami na pojistné potom mají možnost odložení splátek záloh až do příštího dubna, kdy jsou tyto osoby povinny podávat přehled o svých příjmech a výdajích, na jehož základě je jim dopočítáno skutečné pojistné.

Co se týká dalších nástrojů na podporu OSVČ, navrhujeme, aby tyto osoby mohly i v návaznosti na opatření dalších resortů podávat své přehledy o příjmech a výdajích za rok 2019 až do 3. srpna letošního roku. Pro všechny plátce pojistného pak navrhujeme, aby byli osvobozeni od platby penále, pokud by v období, které je provázeno přísnými opatřeními na ochranu veřejného zdraví včetně uzavření řady provozoven nezaplatili včas pojistné. Případné penále za nezaplacené pojistné nebo jeho zálohy se za období března až srpna tohoto roku začne počítat až od konce září, kdy pevně věříme, že již budou dosud přijatá opatření dostatečně zmírněna, aby pro dotčené plátce nebyl problém opět fungovat bez větších omezení.

Je samozřejmě nutné počítat s určitými dopady do systému veřejného zdravotního pojištění. Podle hrubých odhadů, kdy prozatím ještě nelze zcela přesně predikovat skutečné dopady současné situace, lze očekávat, že systém veřejného zdravotního pojištění může v letošním roce tím, že bude OSVČ odpuštěna platba záloh na pojistné za půl roku, přijít až o 8,5 mld. Kč. Zároveň je však nutné zdůraznit, že díky tomu, že se nám podařilo udržet určité rezervy v systému a nepodlehli jsme tlaku, který byl v minulém roce na rozpuštění veškerých rezerv, tak aktuálně stav na účtech zdravotních pojišťoven je poměrně dobrý. Za únor 62 mld. Kč, které jsou na účtech, takže v tomto směru máme určitý polštář, ze kterého můžeme v tomto směru v tomto roce vycházet.

Vážený pane předsedo, předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Řešení současné krizové situace vyžaduje realizaci mnoha opatření a omezení, která dopadají na životy nás všech a je proto nanejvýš žádoucí podpořit dílčími kroky alespoň ty osoby, které jsou v této situaci z finančního hlediska nejvíce ohroženy. Úlevy pro OSVČ, jakož také pro další plátce pojistného, mezi ně rozhodně patří, a proto vás žádám o podporu předloženého návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, máte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 217/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení máte jako senátní tisk č. 217/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Žaloudík, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku se zabýval tímto návrhem zákona poměrně podrobně, a nejen z pohledu bezprostředních důvodů, které k němu vedly v nouzovém stavu, ale i z hlediska výhledů, které to může přinést během tohoto roku, případně v letech dalších. Proto jsme si to rozdělili na pozitiva a negativa, případně rizika. Ta pozitiva jsou jasná, pan ministr o nich hovořil, koho všeho se snažíme v tomto ochránit a zachránit před platbami, které by nebyli schopni realizovat aspoň ve lhůtách anebo vůbec. Tu druhou část bych ani nenazýval negativy, ale riziky a jsem velice rád, že pan ministr tady zdůraznil, že na účtech pojišťoven jsou aktuálně z důvodu jakési konjunktury těch předchozích let úspory, které umožní, že nemusíme šířit paniku a že i v případě nároků, které tam vzniknou, budeme schopni je vykrýt, aniž bychom museli omezovat zásadní zdravotní péči, minimálně v tomto roce. Osobně si myslím a výbor se s tím vcelku ztotožnil, že některé kroky do budoucna, až pomine tady to akutní ohrožení, mohou vést i k jakémusi přehodnocení péče nezbytné, zbytné, případně zbytečné, jejich proporcí a že mohou mít nějaký čistící efekt tak, aby ta péče byla efektivnější a moderněji směrovaná. To bych ale nepředbíhal, protože nepochybně nám záleží na tom, abychom zvládli tu situaci nyní. Proto jenom přečtu usnesení našeho výboru, které zní v jednoduchosti, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Dobrý den všem. Budu stručný. Máme podobné usnesení, akorát, že je tam jiný zpravodaj a jiný předseda, takže doporučujeme ke schválení, Antl zpravodaj, a třetí bod jsem splnil, když jsem informoval pana předsedu horní komory našeho parlamentu Miloše Vystrčila, že jsme takto rozhodli. Prosím a doporučuji ke schválení.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není takový návrh, takže otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Nwelati, prosím.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Nejprve malinko obecně jenom chci tady říct za sebe, že my tady schvalujeme několik zákonů, které mají pomoci lidem, kteří se dostali na základě situace, kterou prožíváme, a rozhodnutí vlády do obtížné situace, co se týče eventuálně i podnikání nebo co se týče příjmu. Jenom bych tady za sebe chtěl zdůraznit, že předpokládám, že je to opravdu nějaký jenom začátek té pomoci, protože do budoucna bude potřeba řešit podstatně více věcí. Týká se to určitě i tohoto zákona, který teď projednáváme, a to znamená prominutí části odvodu, řeknu u pojistného, zdravotního pojistného, u OSVČ. Chci tady zdůraznit, nejedná se tady totiž o prominutí celé té platby, ale jenom řeknu to minimum, a to znamená, je to kolem asi 1 800 Kč, pokud si to pamatuji dobře, s tím, že pokud podnikatel má platit vyšší částku a má ty zálohy počítány z minulého roku, tak samozřejmě on ten rozdíl by měl platit i nadále. Samozřejmě, je tam odklad, pokud o to požádá. Musí ale aktivně o to požádat, pokud nepožádá, tak to bude bráno, jako že to zanedbal. Na druhou stranu zákon sám říká, že nebude paralyzován. Tam je podle mě taková malinká drobná chybička, pokud by se řeklo, že se ta platba odkládá automaticky, bez toho, aby musel požádat, tak by to bylo jednodušší a malinko se „mate“ veřejnost tím, že se říká, že budou prominuty platby u těchto osob. Není to tak. Promíjí se jenom to minimum, to 1 800 Kč. Za klub ODS budu teď chviličku mluvit, a to, že opravdu my jen konstatujeme to, že návrhy, tak jak jsou předloženy, určitě je dobře, že tady existují, za to jim patří poděkování, jak vládě, tak PS. Na druhou stranu opravdu zdůrazňujeme výrazně, že je to málo a že bude potřeba toho udělat mnohem víc do budoucna. V tuto chvíli určitě nebudeme předkládat žádné pozměňovací návrhy, protože vnímáme to, že to by znamenalo nějaké, řeknu zdržení, ale opravdu velmi silně apelujeme na vládu, že ta je v tuto chvíli jediná, která může předkládat návrhy zákonů, protože jsme ve stavu nouze a v tomto stavu nemůže žádný poslanec, nemůže žádný senátor navrhovat žádné zákony. Jedná se o to, že jenom vláda může být ta, která navrhuje zákony a poslanci a senátoři mohou dávat eventuálně pozměňovací návrhy. Opravdu apelujeme na to, aby se pomohlo podstatně více, budeme to všichni potřebovat. Zásah do života je tak velký, že pokud nepomůžeme, tak to bude znamenat existenční de facto problémy u hodně lidí v ČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore a přihlášen je pan senátor Wagenknecht. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. V předchozím tisku jsem tady měl nějakou debatu, nerad bych to tady rozproudil i u tohoto tisku, nicméně jenom poprosím pana ministra, aby mě poslouchal, případně potom zareagoval. Zároveň jsme zvyklí, že pak vystoupíte na konci a řeknete, že to je v pořádku, dnes mě jen poslouchejte. Prosím.

Jde o to, že tady máme další skupinu lidí, která je velice podle mě také ohrožena, je to ale ještě o stupeň dál, než ty matky samoživitelky a další skupiny, jsou to osoby, které jsou bez zdanitelných příjmů. To znamená lidé, kteří opravdu nemají zdanitelné příjmy, ale pravidelně si platí to pojištění, aby zkrátka potom mohli být ošetřeni u lékaře a měli nějaké zabezpečení. O koho v reálu jde? My jsme tady už s kolegou i nějaké příklady zkusili nějakou formou formulovat, jsou to ti, kteří vypadnou z evidence úřadu práce, ti lidé úplně na okraji. O těch se tady teď bavím. Mohou to být potom i třeba lidé, kteří mají dohody o provedení práce, ale pod 10 000 Kč. To znamená ti, kteří nespadají do samotného systému. Mohou to být třeba lidé, kteří si vydělávají na základě autorského zákona jednou za rok nějakou výjimečnou věc, a potom si jenom platí zkrátka to pojistné, aby nějakou formou byli v systému. Chtěl bych požádat, pane ministře, zvažte, jestli i těmto osobám, které jsou úplně mimo ten systém a jsou úplně na okraji, jestli také jim to třeba v další, pokud bude nějaká další novela, tak je v tuto chvíli nějakou formou neodpustit nebo je nějakou formou dát do stejného režimu, aby to platit nemuseli. Chápu, že to jsou lidé, které už máme fakt zahrnout v systému, kteří úplně padají na úplné dno, někteří z nich.

Nebudu tento pozměňovák načínat. Bohužel by tam mohli spadnout i lidé, kteří třeba jsou rentiéři, kteří opravdu nemají příjmy, ale pouze si platí pojištění. Je to komplikovanější z tohoto důvodu, je to větší zásah lidí. Ale pořád je tam značná část lidí, kteří jsou na hraně toho, že teď nebudou mít na jídlo a měli by státu platit cca 2 000 Kč plus měsíčně, a když to neudělají, tak spadnou i ve vztahu ke státu do nějakého negativního vztahu, to znamená, budou dlužníci.

Mám k vám velkou prosbu, dnes to nebudu řešit, ale zamyslete se nad tím, klidně k tomu pak nabídnu nějaké řešení, pojďme řešit i tyto lidi, kteří jsou úplně na okraji. Kdo do toho třeba ještě může spadat? Třeba ti, kteří dělají načerno. Na rovinu. Je to i tato skupina, je také ohrožená, také mohli být v minulosti nějakou formou do toho nuceni nebo nějak byli zapojeni do negativního stavu, který je špatně. Ale v tuto chvíli jsou to lidé, kteří mají negativní stav, úplně krizový a budou chtít každou korunu. Tak jenom prosím, tady ten pozměňovák asi máte, jestli ho nemáte, klidně vám ho dám, koukněte se na to a prosím, zvažte to, pane ministře. Teď chvíli nechci tu debatu nějak zaplevelovat, ale opravdu řeším úplně lidi, kteří jsou za hranou úplně té běžné populace, která je opravdu velice ohrožená. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a dále vystoupí pan senátor Hilšer.

Senátor Marek Hilšer:  Dovolím si vznést několik málo otázek k panu ministrovi. Omlouvám se, není to přímo ve vztahu k tomuto projednávanému zákonu, ale otázky jsou poměrně naléhavé, doba je jak bych řekl, také krizová, tak využiji této příležitosti, když je tady pan ministr. Chtěl bych se zeptat, jaká je v současné době situace s dodávkou ochranných pomůcek pro lékaře, protože víme, že to bylo takové velice turbulentní téma v poslední době. Sledovali jsme dodávky z Číny. A také bych se chtěl zeptat, jaká situace bude do budoucna, protože zde byl ustaven jakýsi letecký most z Číny a můžeme předpokládat, že situace a potřeba pomůcek nepomine za měsíc, ani ne za dva měsíce, tak jaká je tedy strategie, jestli se spoléháme a budeme se spoléhat pouze a jenom na dodávky z Číny v tomto ohledu, a také bych se chtěl zeptat, jaká je cena pomůcek a jaká je celková cena balíku, který je a případně bude nakoupen, a jestli se uvažuje o tom, že se vláda nějakým způsobem bude snažit podporovat výrobu u nás, protože máme řadu zpráv, teď jsem zrovna někde četl, že v Liberci by měli dokázat již vyrábět 100 000 roušek nebo filtrů do roušek skoro denně, což je docela zajímavé číslo, ale bojují tam sami a připadne mi jako osamoceně. Chtěl bych se zeptat, jestli vláda toto bude nějakým podporovat a jaká je strategie z dlouhodobého hlediska. Omlouvám se. Ještě se zeptám na pendlery trošku z jiného hlediska, co se diskutovalo před chvílí, jestli se uvažuje o nějaké výjimce pro lékaře, kteří takto cestují, protože... A chtěl bych se zeptat, jestli v zemích, čili v Rakousku nebo Německu, kterých se to týká, je tak zásadně odlišná epidemiologická situace nebo co se týče nařízení, že by oni nemohli jaksi cestovat do práce, což je problém sociální, protože i když by jim třeba v Německu nabídli 30 dnů nebo tři týdny ubytování, tak řada lidí má děti a nemůže je úplně opustit a nechat je tady v ČR a pak se vrátit být 14 dní v karanténě, tak jestli se o něčem takovém uvažuje a proč tedy takové striktní nařízení vůči nim? Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pane senátore, nerad někomu skáču do slova, ale musím upozornit, že projednáváme tisk č. 592 a vaše dotazy byly poměrně široko na tento rámec, byť vím, že to je věc velmi, velmi citlivá, ale zákon o jednacím řádu nám jasně říká, že se máme držet meritu věci. Pro případné další takovéto dotazy musím už teď říci, že bychom to neměli takto praktikovat. Tak. Nyní je přihlášen pan senátor David Smoljak. Prosím, pane senátore.

Senátor David Smoljak:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové. Obávám se, že vaše upozornění se bude vztahovat i na mě.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak to, prosím vás, respektujte. Pak to můžete s panem ministrem probrat, ale víte, potom tedy uděláme bod aktuální zdravotní situace v ČR a ten v programu nemáme.

Senátor David Smoljak:  Nicméně bych si to, s dovolením, dovolil dokončit. Bude to trvat jen 15 vteřin. Chtěl jsem pana ministra prostřednictvím pana předsedajícího požádat, jestli by ve vládě mohl tlumočit moji obavu, že usnesení vlády ze dne 18. března, které zakazuje všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků, vede často k absurdním situacím, protože lidé nosí roušky úplně všude, i tam, kde žádní lidé nejsou, i když jedou autem nebo na kole, což se úplně míjí s původním záměrem tohoto opatření. Takže bych prosil pana ministra, jestli by mohl na vládě tlumočit moji prosbu, aby se toto opatření uvedlo do souladu s jeho původním smyslem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Jenom prosím, protože tady vidím, že někteří senátoři kroutí hlavami, nechci a nemohu připustit, abychom dále o tomto problému nějak diskutovali. Prosím také pana ministra, aby na to reagoval velmi a velmi krátce, protože to není předmětem našeho programu. Děkuji.

Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí. Prosil bych nyní pana ministra, pokud má zájem a měl by vystoupit se závěrečným slovem.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Samozřejmě nemám jakýkoliv problém diskutovat o čemkoliv, co se týká aktuální pandemie COVID-19, případně separátně, kdokoliv bude mít jakýkoliv dotaz, neváhejte se na mě obrátit, v rámci možností časových určitě rád odpovím.

Nyní velmi stručně k panu senátoru Hilšerovi a panu senátoru Smoljakovi. Pokud jde o dodávky materiálu, tak samozřejmě, pokud jde o masivní dodávky, tak bohužel ČR v tomto směru nedisponuje takovými kapacitami, abychom tady měli výrobní kapacity v řádu milionů kusů měsíčně, tak jak je potřebujeme. Na druhou stranu ministerstvo zdravotnictví pod mým vedením určitě se nespoléhá pouze na dodávky z Číny. Možná jste zaznamenali, dnes jsme podepsali smlouvu s českým výrobcem respirátorů třídy FFP3, s firmou Respilon, máme celou řadu dalších českých výrobců, kteří vyrábějí jak roušky, tak respirátory, a od všech těchto výrobců odebíráme skutečně materiál a stejně tak probíhá diskuse s libereckými kolegy. Ale už nyní skutečně máme celou řadu smluv s českými výrobci, kdy v rámci kapacit, které jsou řekněme do jisté míry omezené, tak se snažíme maximálně s nimi spolupracovat. Pokud jde o ty větší dodávky, tak určitě Čína z hlediska té produkce, kterou je schopna nabídnout, je také tím partnerem, resp. firmy tam sídlící, ale na druhou stranu snažíme se také velmi silně posilovat tu českou produkci. Takže tolik jenom k tomu.

Pokud jde o pendlery, tam o tom můžeme ještě uvažovat pro lékaře, ale myslím si, že tak, jak je teď systém nastaven, to znamená, že ti lidé mohou zůstat v zahraničí po určitý čas, minimálně tři týdny a poté se vrací do karantény, tak je správně a je třeba si také uvědomit, že skutečně jsme to udělali z nějakého důvodu, že pendleři i podle současné epidemiologické situace jsou rizikem. Máme celou řadu pozitivních pacientů, kteří byli pendlery, a obávám se, že třeba zdravotníci mohou být těmi rizikovými pracovníky. Budeme to zvažovat, ale myslím si, že tam to riziko existuje.

A velmi stručně k panu senátoru Smoljakovi. Roušky. Myslím, že je správně, že jsme to takto udělali a že možná to povede i do budoucna k nějaké kultivaci, protože lidé tady úplně neměli nastavená pravidla respirační hygieny. Možná, že i tato pandemie dává trošku do budoucna nějaká základní pravidla, že i třeba pro jiné respirační choroby, jako je chřipka apod., se lidé naučí nosit roušky, protože to je jediná prevence, která skutečně zamezí nějakému šíření respirační choroby. Nějaké výjimky bych moc nedělal. Otázka je, jak by se pak dali vydefinovat. Jestli na kole ještě ano, v autě ne, a kde. Nejsem úplně příznivcem těchto výjimek v tuto chvíli, uvidíme. Myslím si, že lidé si na to zvykli, že to je dobře, že to je skutečně prevence šíření a můžeme to ještě, když tak pak prodiskutovat separátně.

Pokud jde o zákon samotný, k panu senátoru Wagenknechtovi, děkuji za pozměňovací návrh. Do budoucna se určitě nebráním ještě nějaké cizelaci. Návrh jsme připravovali skutečně velmi narychlo, možná, že tam jsou některé disonance, ale cílem bylo skutečně zejména podpořit ty, kteří nemohou podnikat, nemohou se zabývat svojí podnikatelskou činností a jsou na ni závislí a díky těmto opatřením, které jsme zavedli, tak jsou zkrátka objektivně omezeni, nemohou vykonávat tu činnost a v tomto směru jsme tedy do ni zahrnuli OSVČ. Pokud uvidíme, že dopady jsou i na další skupiny, tak o tom můžeme vést diskusi, ale za mě osobně si myslím, že v tuto chvíli, zejména tedy OSVČ, takové ty běžné profese ve službách zejména, kteří nemohou z objektivních důvodů vykonávat svá povolání, tak jsou těmi nejvíce ohroženými.

Vnímáme to i ze strany různých asociací a podobně, které zastupují, takže proto jsou tedy zahrnuty v návrhu zákona s tím, že podle vývoje situace se můžeme bavit o nějaké úpravě, takže tolik asi jenom k tomu. A děkuji předem za podporu, myslím si, že to je důležité, abychom udrželi podnikatele při životě, protože samozřejmě je velmi zasahující do jejich životů bez nějaké ekonomické stability. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan Miroslav Antl? Nepřeje. A nyní má slovo garanční zpravodaj.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, dovolím si shrnout. V diskuzi vystoupili 4 kolegové, z toho 2 explicitně ke znění zákona. Dva k jakémusi širšímu kontextu pomůcek pendlerů, případně pomůcek korigovaných rozumem v plenéru a o samotě. Myslím si, že tady žádný návrh jiný nezazněl, než ty dva, které přišly z výboru, tedy z výboru ústavněprávního a z výboru stejně tak pro zdravotnictví a sociální politiku, tedy návrh schválit, schválit tento zákon ve znění, jak nám byl postoupen poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. A o tomto návrhu budeme po znělce hlasovat.

Přítomno 47, kvórum pro přijetí 24. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném poslaneckou sněmovnou. O tomto zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování číslo 8, registrováno 47, kvórum pro přijetí 24, pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi. Dovolte mi osobní poznámku, oceňuji vaše nasazení a prostě situaci, kterou ministr zdravotnictví, si myslím, tady ještě nezažil. Takže osobně to velmi oceňuji. Tak a také děkuji zpravodajům. A tento bod končím. A my se vystřídáme.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobré odpoledne, pane ministře. Dovolte, abych vás přivítala v Senátu Parlamentu ČR. A my zahajujeme poslední bod dnešního našeho jednání. Je jím návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a jejich ukončování ve školním roce 2019 a 2020.

 

Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Tisk č. 218

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 218. Já nyní prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana Roberta Plagu, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Úvodem chci poděkovat Senátu za rychlost, se kterou se ujal této novely ve stavu nouze, ve kterém se nacházíme. A přestože tento návrh byl postoupen Poslaneckou sněmovnou včera večer, tak dnes na výborech i teď na plénu je projednáván. Samozřejmě v tuto chvíli nikdo z nás není schopen určit jak dlouho opatření s ohledem na epidemii COVID-19 budou trvat a kdy budou odvolána. Jedno je však jisté, a to je to, že termín konání přijímacích, maturitních a závěrečných zkouše, které jsou uvedeny přímo ve školském zákoně, vyplývají ze školského zákona, není možné dodržet. S ohledem na nejlepší zájem dětí tak bylo nutné přistoupit k legislativní úpravě, která nám umožní konat zmíněné zkoušky v náhradních termínech. Vězte, že jsme v předchozích dnech, respektive v těch dvou týdnech, strávili bezpočet hodin a dnů tím, abychom složitou situaci vyřešili a dali do nějakého vztahu, rozumného, proveditelného i s ohledem na zdravotní rizika, tak dali soustavu očekávání rodičů, práv dětí a reálných možností škol v době, kdy se znovuobnoví provoz našich škol, ať už základních, nebo v tomto případě, vzhledem k jednotným přijímačkám a maturitám, škol středních. Jelikož tím faktorem, který je velmi důležitý a jsme si plně vědomi toho, že i když to není v souladu se strategií 2030+, respektive bohužel to je v souladu s analytickou částí 2030+, to znamená, že máme... (Někomu ze senátorů zvoní netradičně mobil...)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  To není osobní, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  To vůbec ne. Je to pouze zajímavé. Ale rozhodně netradiční vyzvánění. Trošku jsem se lekl.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Každopádně zpět k tomu, kvůli čemu jsem tady. U jednotných přijímacích zkoušek je konstatováno, a já začnu trochu zeširoka, ve strategii 2030+, že samozřejmě způsob, jakým děti se přihlašují a především připravují na osmileté, šestileté gymnázia, ale i na čtyřletá gymnázia, není úplně určující ve vztahu k tomu, co se děje ve škole, že máme velkou replikaci sociálního statutu rodin do vzdělání jejich rodin právě proto, že u jednotlivých přijímacích zkoušet se dovzdělávají děti jinými formami. Strategie 2030+, o které jsme nedávno hovořili i na platformě pana profesora Drahoše, tak je jeden z cílů této strategie, abychom samozřejmě minimalizovali tady tuto závislost. Bohužel ve stavu nouze s tím nic neuděláme, ale já z toho vyvozuji, respektive s kolegy jsme z toho vyvodili jednu důležitou věc, a to je, že samozřejmě rodiče a děti jsou v očekávání toho, že jednotná přijímací zkouška, na kterou se dlouhodobě připravují, byť v podstatné míře i mimo systém, tak by měla proběhnout ve stejném obsahu, v tom očekávaném, a formě. Tedy u jednotné přijímací zkoušky nedochází ke změně obsahu a formy, je to čeština a matematika. A je to koncipováno v tom návrhu tak, že samozřejmě vnímáme, že tlak na ty děti, které se připravují na několik měsíců, ne-li celý rok, tak je velký. Proto také tou první zkouškou, která bude nejdříve 14 dní po znovuotevření našich škol, bude mít státní termín, tak je jednotná přijímací zkouška. Maturity až následují. To, co bylo potřeba také zvažovat a nebylo to lehké rozhodování, to věřte. Tak je debata o tom, zdali má být jeden termín, nebo dva termíny jednotné přijímací zkoušky. Pokud uvážíte, že i když se budeme nacházet ve stavu, kdy se děti vrátí do škol, ale podle všech studií, které jsou zveřejňovány a pravděpodobnostních průběhů, tak to nebude doma, kdy by COVID-19 nebyl obsažen ve společnosti, tak je na místě, abychom také zohlednili riziko zdravotnické. A je nutné si uvědomit, že u jednotné přijímací zkoušky jsou to vysoké desetitisíce dětí, které se v tu danou chvíli vydají na přijímačky na tu konkrétní střední školu. Takže je tam úprava samozřejmě termínu, není úprava obsahu a formy, abychom naplnili očekávání těch dětí a jejich rodičů. Jelikož se nám ovšem, a nikdo to nemohl předpokládat, posunuje v čase realizace, tak jsme zkrátili na maximum možné termíny. To znamená, u zápisových lístků nebo i u vyhodnocení CERMAT jsme dohodnuti, že to proběhne v nejrychlejším možném termínu. U zápisových lístků zkracujeme nebo navrhujeme zkrácení standardního termínu z 10 dnů na 5. A jedna z věcí, kterou je důležité vysvětlit hned na úvod, která se objevila, protože je tam ta nemožnost odvolání se, a ta vyvolala otázky, které jsou naprosto na místě.

To se tedy nikdo nebude moci odvolat? A ti, co jsou pod čarou a dostanou záporné rozhodnutí, tak někam propadnou a nedostanou se? Nikoliv. Ten institut, který je tam obsažen, je de facto autorem eduroam, to znamená ve chvíli, kdy se uvolní místa původně přijatých, protože nastoupí na jinou školu, tak ředitel školy vydá nové rozhodnutí. Tedy institut toho zvláštního rozhodnutí podle správního řádu tady nastupuje a dojde k tomu přesunu dětí a k vypořádání se bez toho, že by tam muselo být podáno to odvolání, ale bude to přímo tak, že ředitel školy buď na žádost rodiče, ale i bez ní, postupuje, tak jak ostatně standardně postupují naši ředitelé, to znamená ve chvíli, kdy se uvolní místa, tak jdou pod tu čáru a vydávají nová rozhodnutí. To znamená, tento institut není žádným způsobem napaden, byť tam ta přímá možnost toho standardního odvolání, tak jak byla v současném zákoně, z důvodu i zrychlení celého procesu zachována není. Co se týká školní části, která tam častokrát je obsažena, tak ta musí proběhnout do toho termínu státní části právě proto, aby se termín dále nenatahoval. To znamená i proto, aby žáci věděli, co je čeká. I proto, aby se škola stihla připravit a stihla v tom zákonném termínu oznámit, že se koná ta školní část, je tam ten 14denní odklad, protože další dotaz byl, proč to neuděláte ještě rychleji po znovuotevření škol.

U maturitní zkoušky jsme přistoupili k tomu, že termín státní části maturitní zkoušky bude nejdříve 21 dnů po znovuotevření škol pro naše studenty a žáky s tím, že po intenzivních konzultacích se řediteli škol z důvodu i zkrácení toho času, protože to patření nepřítomnosti žáků prezenčně na našich školách už je jasné v tuto chvíli, že bude v řádu týdnů, tak maturitní zkouška proběhne, ale bez písemné části z českého jazyka a cizího jazyka. Didaktický test bude zachován a na základě pozměňujících návrhů, byť jsme přicházeli z důvodů časové úspory s tím, že didaktické testy budou vyhodnoceny přímo na školách, že poskytneme ředitelům škol klíč k jejich vyhodnocení, aby přímo na škole opravili didaktické testy a dostali se rychleji k výsledku, tak Poslanecká sněmovna včera dala návrh, se kterým jsem nakonec souhlasil s tím, že jsem řekl, že to bude dle informací od CERMAT 7 dnů, během kterých to dokážou, tedy v té zkrácené lhůtě, vyhodnotit. A tedy i tady prošel pozměňující návrh, se kterým já jsem nakonec vyslovil souhlas, a to je, že i u maturit dojde k vyhodnocení standardní formou. To znamená bude to odesláno na CERMAT, ten vyhodnotí, vrátí výsledky zpět. Co se týká nouzové varianty, kterou jsme do zákona také načrtli, já pevně věřím, že k ní nedojde, ale dali jsme ji tam, tak je to nouzová varianta, že by ani 1. 6. letošního roku nebyly otevřeny naše školy našim žákům a studentům, a v té chvíli by maturitní vysvědčení bylo stanovováno na základě posledních 3 vysvědčení, a to z toho důvodu, abychom skutečně neblokovali a dále neznejisťovali studenty tím, že budou maturovat někdy v září. Vysvětlím i na základě některých dotazů z posledních dvou dnů. Samozřejmě pokud někdo by nebyl spokojen se známkou, kterou by dostal v tomto nouzovém stavu z těch předchozích vysvědčení, tak samozřejmě si v dalším náhradním termínu v září může dojít, pevně věřím, že už v mnohem standardnějších časech, na opravnou zkoušku a může obdržet třeba lepší známky nebo samé jedničky, pokud po nich touží a zvládne je. Každopádně v nouzovém režimu by takto bylo ke 30. 6. rozhodnuto, vypořádáno i bez účasti žáků na tom studiu. Co se týká možných otázek, proč jsme nepoužili podobný nouzový režim i u jednotných přijímacích zkoušek, což je také častý dotaz, kterému v posledních dnech jako ministerstvo čelíme, tak vězte, že jsme zvažovali i variantu nouzovou, kdy by při nemožnosti konání jednotlivých přijímacích zkoušek se třeba státní část nahradila průměrem z vysvědčení žáků, kteří chtějí na osmileté, šestileté nebo čtyřleté gymnázium nebo střední školu s maturitou. V té chvíli se ale dostáváme do situace, a je to konzultováno nejenom s Asociací ředitelů gymnázií nebo s jejich ředitelkou, paní Schejbalovou, nebo předsedkyní, ale i s dalšími řediteli. A nejenom v případě osmi a šestiletých gymnázií častokrát dochází k situaci, že když vezmete nebo byste vzali průměr, tak se dostanete k situaci, kdy máte třeba 2 až 2,5násobý převis těch, kteří mají stejné výsledky. Zároveň mají i doprovodná kritéria, jako je účast na chemických, matematických a dalších olympiádách, stejně jako účast třeba nebo sportovní vyžití nebo účast v mládežnických organizacích, úplně stejnou. A v té chvíli by vlastně nejspravedlivějším řešením byl los. Myslím si, že pokud balancujete, kromě toho zdravotního hlediska, o kterém jsem hovořil u toho druhého termínu, ale balancujete především to, že dlouhé měsíce se děti připravují a přidáte k tomu tuto záležitost, že by vlastně rozhodoval po té dlouhé přípravě los, tak je varianta tohoto nouzového řešení de facto v českých podmínkách neproveditelná. Respektive proveditelná je, ale přišlo nám, že by byla nejméně spravedlivá. Další specifika, která jsou spojena s tímto zákonem a možná co bude následovat nebo musí následovat, tak my intenzivně jednáme, jde to nad rámec tohoto zákona, ale intenzivně jednáme samozřejmě o krocích následných, protože značná část maturantů samozřejmě plánuje jít na vysoké školy. V případě přijímacích řízení na vysoké školy není ministerstvo tím, kdo určuje přijímací řízení, ale jsme si vědomi toho, že tentokrát jiný zákon, vysokoškolský, definuje podmínky přijímacích řízení, které stanovují tyto školy, a ty byly vyhlášeny 4 měsíce dopředu, tedy v době, kdy nikdo netušil, že tady budeme čelit nouzovému stavu. Proto v této chvíli intenzivně jednáme s rektory o tom, které všechny oblasti pro řízení nejenom přijímacího řízení, ale i státnic a vlastního fungování vysokých škol, bude nutné ještě změnit a upravit, to znamená, je velmi pravděpodobné, tedy spíše jisté, že se před vás dostavím ve velmi krátké době ještě s úpravou vysokoškolského zákona tak, aby celý systém, když teď ladíme jednotné přijímací zkoušky, maturity, takže celý tento systém pořešíme i v oblasti vysokých škol a tedy těch řízení následujících, jako jsou přijímací řízení na vysoké školy a státnice. Co se týká tohoto materiálu, tak samozřejmě je jasné, že to je nestandardní situace pro všechny školy, které tady máme. A my už v tuto chvíli připravujeme jasný manuál, pokud tento zákon bude schválen v tom znění, jaký byl pro ředitele škol, jakým způsobem postupovat v této nestandardní situaci, protože se samozřejmě mění to zaběhnuté schéma jak u jednotných přijímacích zkoušek, tak u maturit. To znamená, aby věděli jak v těch situacích postupovat, zároveň, tak jako od samého počátku, jsme k dispozici pro konzultace a dotazy, které z toho mohou vyplynout. Ty budeme zveřejňovat na stránkách, protože je jasné, že tato situace je nestandardní. Mohou z ní být v terénu obavy, ale pevně věřím, že nejenom přes psaný text, ale i přes různá schémata, kde bude jasně vysvětleno, že tady, když se otevře škola, tady se oslovují rodiče k těm přihláškám, tak se vším tímto počítáme, respektive už to máme v přípravě a v nejbližších dnech to zveřejníme, pokud tedy zákon, a pevně věřím, že ano, vyjde ve sbírce.

Zároveň další věcí, ale už je to poslední věc, kterou zmíním ve svém úvodním slově, tak je, jakým způsobem budou uzavírány ročníky, respektive jak klasifikovat, pokud vývoj bude předpokládaný nebo nastane nouzový scénář, tak i tady je v tuto chvíli připravován metodický materiál na ministerstvu pro ředitele škol, jak postupovat a jak vlastně v tomto nouzovém stavu případně zohlednit nestandardnost toho druhého pololetí. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane ministře. A prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavněprávní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 218/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Michale Canov. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení máte jako senátní tisk číslo 218/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Drahoš, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Drahoš:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře. Všem vám je jasné, že naše společnost čelí bezprecedentní situaci. A ani školství samozřejmě není výjimkou. Předkládaný zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019-20 proto vnímám jako soubor instrukcí, pro odbornou i laickou veřejnost, jak postupovat po znovuotevření škol.

Pan ministr tady zmínil před chvílí manuál, metodické materiály, všechno, co se teprve chystá. My jsme materiál projednali na dnešní schůzi výboru, v zásadě pan ministr tady ve svém úvodním slovu komentoval pasáže návrhu, které logicky budí největší emoce. Výbor, když to shrnu, jednoznačně podpořil to, aby Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Ne že by tento návrh zákona byl ideální, jako fyzikální chemik jsem pracoval dlouhá léta s pojmem ideální plyn, ale ideální plyn, jak víme, neexistuje, neexistuje ani ideální řešení pro tak mimořádnou situaci, v jaké se nyní nacházíme. Ale jsem přesvědčen o tom, že tento zákon by měl vstoupit co nejdříve v platnost. Já nebudu komentovat to, co tady říkal pan ministr, protože on uvedl argumenty, proč ty pasáže návrhu, které budí největší pozornost, proč zrovna tohle, proč se rozhodlo ministerstvo pro právě toto znění. Já jsem připraven načíst usnesení našeho výboru, znovu říkám, přes všechny možné komentáře, výtky, připomínky, považuji schválení předloženého zákona za naléhavě potřebné pro zdárné zakončení letošního školního roku. Já bych využil této příležitosti a rád bych v závěru poděkoval jednak tedy ministerstvu za svižnou přípravu návrhu tohoto zákona, ale také všem pedagogickým pracovníkům, kteří se přizpůsobili současné mimořádné situaci, snaží se ze všech sil zajistit kvalitní distanční vzdělání žáků a studentů. Takže tolik vybírám ze zpravodajské zprávy. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  K tomu se jistě připojuje celý Senát, já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné další návrhy. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan senátor Michael Canov? Ano, máte slovo, pane kolego.

Senátor Michael Canov:  Dobrý den, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ústavněprávní výbor se dnes poměrně podrobně zabýval návrhem tohoto zákona, za přítomnosti pana ministra a jeho nejbližších spolupracovníků. Především se diskutovala druhá část návrhu zákona, kde jsou takové tři trošku kontroverzní body, o všech se pan ministr zmínil. Jednak pojem přijímací zkoušky, v případě, že se školy neotevřou již vůbec v letošním školním roce. Ústavněprávní výbor také v diskusi se dotazoval ministerstva, jestli by přece jen nebylo lepší řešení obdobné, jako to je u maturantů, aby v případě, že se školy neotevřou k 1. červnu, nebylo určováno přijetí žáků podle rozvrhu, tedy podle prospěchu, podle dalších kritérií, příp. podle losu u přecpaných škol, protože by došlo k vyřešení této záležitosti úředně, losem, zatímco v případě, že tato situace nastane, tak se budou konat přijímací zkoušky až v září.

Druhý takový kontroverzní bod, to byla právě nemožnost podat odvolání, což byl bod, který nejvíce ústavněprávní výbor ze své podstaty zajímal, neboť se jedná o správní řízení, je to docela takové tvrdé oznámení. Pan ministr tady vysvětloval, vysvětloval to i na výboru, že v tom případě může udělat autoremeduru, ředitel školy, nové rozhodnutí. Možná, že by bylo dobré, kdyby pan ministr řekl na mikrofon i konkrétní paragraf, podle kterého to bylo, jestli se jedná o § 101 b) správního řádu, jestli se za žádost považuje přihláška.

A třetí takový bod, který je sporný, ten praví, že může dělat pouze ty jedny přijímací zkoušky.

V dalších částech byl soulad, ta situace je složitá, to všichni chápeme, jsme názoru toho jako ústavněprávní výbor, že celkově řešení ze strany ministerstva je připraveno dobře. Navíc jsme přivítali tu věc, že v Poslanecké sněmovně došlo k převodu vyhodnocování společné části ze škol na centrum, což dělá CERMAT, že to i přímo na jednání Poslanecké sněmovny pan ministr podpořil.

Výsledkem ústavněprávního výboru je usnesení, které bylo přijato jednomyslně, že ústavněprávní výbor doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji i vám, pane senátore, nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první pan senátor Jan Tecl. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jan Tecl:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Právě projednávaný návrh zákona by určitě zasloužil širší rozpravu, zejména v odborné veřejnosti. Ostatně rozprava probíhala i na dnešním garančním výboru, tedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, kde nám byly zodpovězeny všechny dotazy. Na druhou stranu vítám rychlost, za to vám, pane ministře, děkuji, s jakou byl návrh zákona připraven. S ohledem na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme, sděluji, že senátorský klub ODS nebude podávat žádné pozměňovací návrhy a podpoří schválení návrhu zákona v podobě, v jaké byl zákon postoupen Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, slovo uděluji panu senátoru Jaroslavu Větrovskému.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já děkuji, já rovněž avizuji, že my určitě jednomyslně, nebo podpoříme určitě tento návrh zákona, ale měl bych dva konkrétní dotazy, pane ministře, které jsem nabyl dnes při telefonech s řediteli gymnázií v mém volebním obvodu. Ten první asi již byl zodpovězen, týká se toho inkriminovaného § 18, a tedy možnosti uplatnění institutu autoremedury, to jste tady už řekl, to znamená, tam je klíčové to, že ta pomyslná čára, která odděluje přijaté od nepřijatých, tedy bude moci být pohyblivá, variabilní, ředitel si tedy bude moci rozhodovat na základě přihlášky o tom, kdo dál se bude posunovat mezi ty přijaté?

A druhá otázka, na kterou jsme narazili, je záležitost, pokud tedy bude pokračovat nouzový stav, jak bude provedeno náhradní hodnocení u maturitní zkoušky, když žák maturuje z předmětu, který nestudoval, ani jemu podobnému. Typický příklad jsou třeba cizí jazyky, kdy žák se přihlásí k maturitě z cizího jazyka, ale nebude moci nabídnout v podstatě tři po sobě uzavřená klasifikační období. I takové případy mohou nastat. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Slovo má nyní paní senátorka Jaromíra Vítková.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně. My jsme opravdu dnes na Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice předložený návrh bedlivě projednávali, jak zaznělo, nebyly všechny věci, všechny paragrafy zcela jednoznačné pro všechny, nicméně není doba na nějaké zdržování, takže já spíš jenom bych připomněla a požádala, aby ministerstvo co nejdříve dodalo metodické pokyny nebo návody, manuály, a to nejen pro střední a základní školy, pro ty ročníky, kde studenti a žáci končí, ale i pro ty ostatní stupně, protože tam také jak učitelé, ředitelé, tak hlavně rodiče některé věci by chtěli znát do větších podrobností. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní senátorko, nyní má slovo pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den všem, mám jediný dotaz na pana ministra, a to... My jsme neměli výbor, neměl jsem se kde zeptat. Ale tam je stanoveno v paragrafech, které mluví o tom, že kdyby maturita nemohla být složena díky opatřením epidemiologickým, která budou pokračovat, tak pokud žák neprospěl v pololetí, to znamená, že jeho zkouška bude až o rok posunuta, to znamená, že on půjde k maturitě příští rok? Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nevidím. Tedy obecnou rozpravu... Dobře, ještě v poslední chvíli. Pan místopředseda Jiří Růžička.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Velice krátce. Byl jsem i na ústavně-právním výboru i na výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Potvrzuji, že těch výtek bylo poměrně málo, spíš dotazů, řekl bych, protože některé věci jsou nejasné. Jsem velice spokojen s tím, že ministerstvo slíbilo obratem vydat metodický výklad některých ustanovení, po kterém volají školy. To, že to prochází poměrně dobře, je možná u tohoto zákona dáno mimo jiné i tím, že se řešení složité situace připravovalo nějakou dobu, a že se konzultovalo s asociacemi školskými, konzultovalo se i s poslanci, se senátory, a to je velice důležité. Je to na zákoně, který v tomto okamžiku přijímáme, vidět. I takováto nepříjemná situace, která nastala, nebo spíš velice problematická situace, může být něčím dobrým, že se dají dohromady ti, kterým na tom záleží, a postupují ve společném zájmu. Nepochybuji o tom, že si uvědomujeme důležitost pro deváťáky i maturanty, a že to podpoříme. Děkuji. To je všechno, co jsem chtěl říct.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, opět můj dotaz, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, tedy ji uzavírám. Pane ministře, předpokládám, že se chcete vyjádřit k rozpravě? Máte slovo, prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo, já jsem si tady dělal poznámky, takže nejdříve, samozřejmě ani se nepředpokládá, že by z ústavně-právního výboru přišel ten dotaz špatně, ano, je to 101 b), je to přesně, jak jste popsal, to znamená, přesně takto se bude postupovat, načež navážu tou autoremedurou, je to skutečně tak, že ředitel školy bude postupovat pod tu čáru, s tím, že samozřejmě pouze v případě, že by i poté, co to celé probere, tam ještě nikdo nebyl, tak může jakoby udělat doplňující přijímačky.

Ten druhý dotaz byl ve vztahu k tomu, že třeba maturuje z něčeho jiného, než má na těch vysvědčeních. Ta jedna z těch variant, která tam je, tak je, že má jazykový certifikát, v té chvíli to zůstává tak, jak to je teď, vím, ale jenom řeknu, jaké jsou varianty. Jedna varianta je, že maturuje z jazyka, klidně ho neměl, má z něj jazykový certifikát, nemá potřebu se v něm prohlubovat na půdě školy, tam je to řešitelné, ten jazykový certifikát je uznán. Ve chvíli těch úplných specifik, na které jsme narazili, já naprosto na rovinu říkám, není možné, aby v té košaté české soustavě tento speciální zákon pokryl všechny varianty, ke kterým může docházet. Tady jsme připraveni samozřejmě výkladově, pomocí prováděcích vyhlášek, a jejich následného výkladu ministerstvem, vždy postupovat ve prospěch toho žáka. Znovu opakuji, jedná se o nouzovou situaci, myslím si, že to, co musíme v těch specifikách vždy mít na paměti, je ten zájem toho žáka a specifikum toho příkladu. Ty věci, které jsou zobecnitelné, tak budou součástí té metodiky, ty věci, které jsou možná trošku specifické, ale budou se opakovat, tak pravidelně v tuto chvíli, pravidelněji než kdy jindy, s náležitým důrazem zveřejníme ty nejčastější dotazy, abychom skutečně poskytli tu oporu do terénu.

Úspěšně jsem si zavřel telefon a FaceID, jak vidno, nefunguje, to asi není překvapení vzhledem k té roušce, tak poslední dva dotazy, které jsem zaznamenal, paní senátorka Vítková, manuály a pokyny, už jsem říkal, skutečně počítáme s tím, zase, v této nouzové situaci musí a bude to ministerstvo, které provede ty školy tím, co vlastně ten zákon říká, nikdo z nás si nepředstavuje, že ředitelé se chopí toho zákona, budou si louskat ty paragrafy, to znamená výklad, vč. časových os, co to znamená v těch jednotlivých příkladech, tak zveřejníme a dáme k dispozici ředitelům škol, aby se v tom vyznali.

Ten poslední z dotazů, který tady byl, ve vztahu k tomu, jak je to, když někdo neprospěl v pololetí, jestli si dobře pamatuji, tak tam je možné samozřejmě komisionální přezkoušení, v případě, že dopadne, tak to dopadne tím vysvědčením, v případě, že ne, tak nastává ten standardní postup, to znamená, že dělá tu opravdu až poté, co to bude mít uzavřeno, resp. ten další ročník.

Myslím si, že jsem zvládl v té rychlopalbě vše, pokud ne, tak jsem ještě připraven.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře. Pane zpravodaji ústavně-právního výboru , přejete si? Nepřejete si vystoupit. Takže, pane garanční zpravodaji, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátor Jiří Drahoš:  Konstatuji, že v obecné rozpravě vystoupila jedna senátorka, čtyři senátoři. Nebyl předložen žádný pozměňovací návrh, takže, paní předsedající, hlasovali bychom tedy o usnesení našeho výboru, 101. usnesení našeho výboru, k návrhu zákona, název vidíte před sebou. Mohu konstatovat v souladu se zápisem, že po úvodním slovu předsedajícího výboru, senátora Papouška, odůvodnění návrhu zákona panem ministrem Plagou a po zpravodajské zprávě Jiřího Drahoše a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou PČR,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání senátního tisku č. 218 na schůzi Senátu PČR senátora Jiřího Drahoše,

III. pověřuje taktéž senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Čili toto je usnesení, o kterém bychom hlasovali.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane zpravodaji, tak se stane, prosím. Pan zpravodaj ústavně-právního výboru ? (Zpravodaj: Nejedná se pouze o návrh školského výboru, ale také o návrh ústavně-právního výboru .) Obou, mohl jste se vyjádřit, sám jste se o to slovo připravil. Takže budeme hlasovat tak, jak oba výbory rozhodly. Já vás svolám.

My přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 45 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 23. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Taky děkuji. Neprchejte, prosím, ještě, až bude odhlasováno.

Konstatuji, že v hlasování č. 9 se z 45 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 23 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já gratuluji panu ministrovi, chci vám všem poděkovat za rychlý průběh, jsme připraveni, pane ministře, vám ještě poděkování, vašemu ministerstvu. Spolupracujete s veřejnoprávní televizí, snažíte se rodinám usnadnit život, pedagogům, děkujeme za to.

Čeká nás, prosím vás, už mimo pořad malé občerstvení, na to vás taky zveme. Ještě se hlásí pan předseda Senátu o závěrečné slovo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, že budeme zdržovat pana ministra, ale takhle to asi bude nejlepší, aspoň se nerozutečeme. Dvě informace. Ta první, která je, že mi volal pan předseda sněmovny Vondráček, avizoval něco podobného, co tady avizovala už také paní ministryně Schillerová, že je možné, že příští týden si to celé zopakujeme. To znamená, nějak si udělejte zase čas ve svých kalendářích v tu středu a čtvrtek, samozřejmě, jak budeme vědět něco více, tak vám dáme vědět. Já nic víc, než jsem vám teď řekl, nevím. Nic jsem nezatajil.

A druhá věc, na to mě upozornili některé kolegyně a kolegové, v rámci toho potlesku, který jsme udělali na začátku, jsem tedy nezmínil pracovníky Senátu, tentokrát musím přiznat, že si myslím, že si to zaslouží, tak vás chci poprosit, jestli byste jim ještě taky krátký potlesk nevěnovali, protože toho měli během té noci, která právě uplynula, poměrně hodně na sobě. Výborně to zvládli. Takže, prosím, i pro ně potlesk. (Následuje potlesk všech senátorů.)

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Sloužíme vlasti, nyní do senátorské jídelny, za laskavého přispění naší paní kancléřky. Děkujeme za tu laskavost.

(Jednání ukončeno v 17.49 hodin.)