Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 04.12.2019

(1. den schůze – 04.12.2019)

(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.)

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 13. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána 15. listopadu 2019.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Mikuláš Bek, Peter Koliba, Rostislav Koštial, Jaroslav Doubrava a Jan Žaloudík.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní – podle § 56 odst. 4 – určíme dva ověřovatele této schůze.

Navrhuji, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byli senátoři Jaromír Strnad a Miroslav Balatka.

Má někdo z vás připomínky k mému návrhu? Není tomu tak, a proto přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 13. schůze Senátu byli senátoři Jaromír Strnad a Miroslav Balatka.

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 1 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 67, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Ověřovateli Senátu byli určeni senátoři Jaromír Strnad a Miroslav Balatka.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 13. schůze Senátu.

Upravený návrh pořadu 13. schůze v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice.

Ministr vnitra požádal o projednání návrhu zákona o základních registrech (senátní tisk č. 155) již na této schůzi. Navrhuji ho tedy zařadit na 3. místo dnešního pořadu.

VZVOB požádal o zařazení bodu Návrh usnesení Senátu k situaci ve Zvláštní správní oblasti Hongkong, a to na poslední místo.

Dále navrhuji vyřadit bod Volba člena Rady ÚSTR, neboť prezident republiky žádného kandidáta nepředložil.

Volbu kandidátů na funkci VOP zařadíme tradičně jako poslední bod před polední pauzou.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikoho nevidím.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o programu této schůze.

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 2 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 37 pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo.

Návrh pořadu dnešní schůze byl tedy schválen.

Můžeme přistoupit k prvnímu bodu našeho jednání, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů

Tisk č. 150

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 150. Návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová, kterou vítám. Prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Máte slovo, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedla návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů.

Hlavním cílem, kterou tato novela, kterou jinak nazýváme daňový balíček roku 2020, jejím hlavním cílem je zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené, a to s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.

Konzumace návykových látek, asi nemusím některé tady přesvědčovat, protože určitě jsou mezi vámi i lékaři, má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty i jejich rodiny.

Z odborných studií víme, že u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně. U kouření dokonce přesahuji 100 miliard korun ročně.

Vyšší daně mohou tedy nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, což jsme nikdy nezastírali. Máme to v samotném názvu daňového balíčku, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy.

Balíček zákonů dále omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry jeden milión korun. Měníme metodu tvorby technických rezerv pojišťoven za účelem nastavení objektivnějšího kritéria pro daňové účely. Upravuje režim zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013. A upravuje osvobození od daně z nemovitých věcí u pozemků s krajinnými prvky typu remízky, které mohu napomoci v boji se suchem. Upravuje také některé správní poplatky, a to poplatky, které se váží za úkony prováděné katastrálními úřady.

Na základě pozměňovacích návrhů přijatých na půdě Poslanecké sněmovny se také zvyšuje limit na osvobození piva vyrobeného v domácnosti od spotřební daně z 200 litrů na 2000 litrů za kalendářní rok. A lhůta pro uchovávání evidence u osvobozeného piva se zkracuje z 10 let na 3 roky.

Zrušuje se § 59 zákona o hazardních hrách, tzn. ustanovení, které již též plánujeme zrušit v rámci plánovaných novel zákona.

Nyní mi dovolte, to byl takový stručný úvod, abych se zaobírala jednotlivými úpravami trochu podrobněji, jsem tu poprvé, takže dovolte mi představit balíček podrobněji.

Během projednávání tohoto návrhu v Poslanecké sněmovně byl vznesen dotaz, proč není v souvislosti s uvedeným zvyšováním daňové zátěže některá jiná daňová povinnost snížena, např. daň z příjmů fyzických osob, ano, zvyšujeme spotřební daně, zvyšujeme sazby u hazardu.

Chtěla bych upozornit, že z hlediska daňového mixu je podíl daní z příjmů fyzických osob na daňových příjmech v ČR v mezinárodním porovnání podprůměrný. Pokud by mělo dojít ke snížení daňového zatížení práce, což byl častý argument, který zazníval, mělo by to být realizováno na straně odvodů na sociální pojištění, které jsou však naopak v mezinárodním porovnání značně nadprůměrné.

V této souvislosti je také třeba uvést, že zdravotní cíle jdou v tomto případě ruku v ruce s cílem navýšení příjmů státního rozpočtu, což vyplývá i z názvu tohoto zákona, řekla jsem to v tom krátkém úvodu. K příjmům, které by měla tato novela přinést, rovněž zaznělo, že by měly být alokovány na prevenci negativních společenských jevů, které s sebou konzumace návykových látek a hraní hazardních her přináší.

Dlouhodobě však prosazuji, že je nevhodné řešit financování podpory určité politiky na příjmové straně veřejných rozpočtů, takové politiky mají být financovány na výdajové straně veřejného rozpočtu, který je pravidelně schvalován orgánem, který je nadán touto pravomocí, a to je Poslanecká sněmovna. Nakonec to schvalování v 3. čtení bude probíhat dnes.

Z tohoto důvodu já tedy nesouhlasím s jakoukoli daňovou asignací, nejde o tento zákon, nejde o tento problém, jde o princip, jakákoli daňová asignace, byli jsme tomu svědky v minulých obdobích, kdy byla třeba u hazardu, nevede k ničemu jinému, než že se prostředky utrácí účelově, vede to k určitým jednáním, kterých jsme byli třeba u hazardu svědkem v minulých letech, kdy se asignovala určitá částka třeba pro oblast sportu.

To znamená, pokud by měly být prostředky ve výši příjmové stránky dlouhodobě alokovány na výdajové stránce, došlo by ke kolizi se zásadou každoročního sestavování a schvalování rozpočtu. Zásadní však je, že na problematiku závislosti je nutné hledět jako na komplexní celospolečenský jev, kdy prevence a další adiktologické prvky a celkové zabezpečení této problematiky nelze řešit prostřednictvím jedné rozpočtové kapitoly, ale naopak je rozdělena do více jednotlivých položek.

Nejedná se tak pouze výslovně o náklady na léčbu a prevenci, ale také náklady na policii, sociální služby, soudnictví nebo náklady na tvorbu registru vyloučených osob, kde skutečně jdeme s touto tvorbou do finále, kde jsme udělali na ministerstvu financí velký kus práce, za kterým si stojím.

V resortu ministerstva financí jsou i další náklady, a to například na platy Celní správy, které jsou zodpovědné za dozor nad dodržováním hazardního zákona, které nejsou výslovně označovány jako na prostředky na prevenci, přesto jsou pro zajištění boje se závislostmi nezbytné.

V novele zákona o spotřebních daních se zvyšuje sazba spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a ze zahřívaných tabákových výrobků. Tento návrh vychází vstříc požadavkům ministra zdravotnictví, opakovaným požadavkům, předsedkyni vládního výboru pro prevenci závislosti, kteří upozorňovali na zvýšení dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně.

Od roku 2010 vzrostla průměrná mzda o více než 44 %, což je jednoznačně pozitivní, to jsme samozřejmě rádi, ale právě v tomto roce byla naposledy zvýšena spotřební daň z lihu, čili 10 let jsme ji nezdvihli ani o korunu. Spotřební daň u cigaret a tabáku se sice v tomto období průběžně navyšovaly, ale jejich růst zdaleka neodpovídal rychleji stoupajícím platům a mzdám, takže i tabákové výrobky se staly dostupnějšími. Dokonce jsme se dostali už na hranu a na kolizi s evropskou směrnicí, protože spotřební daně jsou nejvíce harmonizovanými daněmi v rámci EU.

Z tohoto důvodu ministr zdravotnictví a národní protidrogová koordinátorka opakovaně apelovali na ministerstvo financí, aby přistoupilo k vyššímu zdanění, zejména alkoholu a tabáku, prostřednictvím vyšších sazeb spotřební daně. Doporučuje to dlouhodobě Světová zdravotnická organizace i OECD.

Návrh na úpravu sazeb spotřebních daní se váže i na programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problémů závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislostí na návykových látkách.

V případě spotřební daně z cigaret se tímto návrhem zákona splňuje také požadavek, aby spotřební daň z cigaret činila nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret, propuštěných ke spotřebě, vyplývajících z evropského práva. Je to směrnice 2011/64/EU. Vzhledem k vývoji cen cigaret na českém trhu by ČR bez zvýšení sazby spotřební daně přestala tuto podmínku splňovat.

Při přípravě zvýšení sazeb těchto spotřebních daní jsme se samozřejmě vypořádali i s rizikovými faktory, dovolte mi tedy rozptýlit některé pochybnosti, se kterými jsme byli v souvislosti s návrhem konfrontováni, a to, byli jsme konfrontováni s hrozbou snížení účinků návrhů zákona rozšířením černého trhu. ČR dlouhodobě patří mezi země s velmi nízkým podílem nezákonného obchodu s těmito komoditami, a to jak v rámci EU, tak celosvětově. K uvedené skutečnosti napomáhá u cigaret značení tabákovými nálepkami, které slouží jako velmi efektivní prostředek pro kontrolu pravosti těchto výrobků a jejich způsobilosti prodávat je na českém trhu. Obdobnou funkci plní také nově spuštěný celoevropský systém pro sledování pohybu tabákových výrobků, díky kterému bude možné vystopovat tyto tabákové výrobky od jejich výroby až po okamžik prodeje konečnému spotřebiteli. U lihu slouží k tomuto účelu kontrolní pásky, podle zákona o povinném značení lihu. Vedle již zmíněných nástrojů systémového charakteru je nutné zdůraznit, že v rovině výkonné správce daně disponuje stále sofistikovanějším vybavením a postupy, kterými může proti nezákonnému obchodu efektivně bojovat. Co se týká možných dopadů plynoucích z legálních nákupů v blízkém zahraničí, což byl také častý argument, z informací obsažených v cenových mapách se nedomníváme, že by přeshraniční nákupy alkoholu a tabáku dosáhly významného objemu, a to vzhledem k relativně nízkému rozdílu v cenách a nutně vynaloženým cestovním nákladům, a to z důvodu, že Polsko plánuje pro rok 2020 spotřební daň z tabákových výrobků a alkoholu zvýšit o 10 %, což eliminuje riziko nárůstu přeshraničních nákupů v Polsku, navíc nákupy cigaret v Polsku a na Slovensku jsou realizovány českými občany, i v současné době, nepředpokládáme, že se markantně zvýší zejména z důvodu nutně vynaložených cestovních nákladů a limitovaného množství jejich dovozu.

Naopak ve srovnání s Rakouskem a Německem, kde jsou pro nás tuzemské nákupy rozpočtově přínosné, zůstane rozdíl v cenách významný. Nadto v Rakousko by mělo dojít v letech 2020, 2021, 2022 k valorizaci sazeb spotřební daně z tabákových výrobků. Ačkoliv tak ve svých analýzách ke spotřebě cigaret nezdaněných v ČR i nelegálních výrobků vlivem cenových změnách počítáme se změnami na trhu tabákových výrobků, nepředpokládáme tak pesimistický vývoj, který počítá s masivním nárůstem, a to ani v oblasti rozvoje nezákonného obchodu ani v chování českých spotřebitelů či zahraničních turistů.

V komentářích některých poslanců však, a to zejména v souvislosti s prezentováním výsledků výzkumu založeného na sběru prázdných cigaretových krabiček, zaznělo, že se podíl nelegálních, resp. nezdaněných cigaret v poslední době zvyšuje.

Podle vyjádření Celní správy však změny nárůstu nezdaněných cigaret souvisí s nárůstem zaměstnávání cizinců, zejména z Ukrajiny, kteří si přivážejí v uvozovkách své domácí cigarety v rámci povolených množství. Tudíž z tohoto navezení nelze dovozovat růst černého trhu ani změny v chování u pohraničních nebo přeshraničních nákupů. Nesmíme také zapomenout na fakt, že metoda sběru prázdných krabiček, kterou provádí na zakázku velkých tabákových společností v Evropě společnost Ultex, je sice uznávaná, ale má své limity. Zejména nerovnoměrné zastoupení jednotlivých regionů ve vzorku, kdy vyšší váhový podíl připadá na ty problémové sběry krabiček pouze ve městech, do výzkumu není zahrnuta spotřeba v domácnostech a podobně. Její výsledky tedy nelze brát jako neomylně potvrzující danou skutečnost, ale spíše jde o jakousi obecnou ilustraci vývoje, zde navíc vcelku jasně vysvětlitelnou.

K námitkám, že zařazení piva čepovaného v rámci stravovacích služeb do snížené sazby 10 %, což je součást novely zákona o evidenci tržeb, v rámci zákona DPH, má být údajně nekoncepční, ráda bych podotkla, že účelem tohoto opatření je zmírnit nároky v pohostinství, zároveň se tímto opatřením podporuje práce v této oblasti, která tvoří podstatnou část ceny poskytované služby, proto se nepředpokládá, že by se zmíněné snížení sazby DPH promítlo do konečné ceny restauračních služeb pro spotřebitele, tedy ani do cena prodávaného piva. Nepředpokládá se tak zvýšení dostupnosti tohoto alkoholického nápoje. Během projednávání v Poslanecké sněmovně také zaznělo, že pokud by byly cílem navýšení spotřební daně z alkoholických výrobků zdravotní důvody, pak by bylo logické, že se tak stane u všech typů alkoholu, a takto je prý vidět, že vládě jde pouze o dodatečné příjmy. K tomu uvádím, že u tvrdého alkoholu jsou rizika problematického chování a důsledku požití vyšší, a to zejména u mladší populace, čerpám z názoru lékařských kapacit, netroufám si být expertem na tuto oblast.

Také jde po delší době o první krok v této oblasti, problematiku zdanění ostatních typů alkoholů je třeba dále analyzovat, i když říkám otevřeně, tato vláda s navýšením spotřební daně ani u vína, u tichého vína, ani u piva nepočítá. U tichého vína, logické důvody, byli bychom vedle Polska jediná země, která toto zdanění zavádí, znevýhodnili bychom naše vinaře, donutili bychom je, aby každý měl daňový sklad, čili bychom jim přidali velké množství administrativní náročnosti.

Dále, jak jsem již uvedla na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, nikoliv vládního návrhu, se zvyšuje limit na osvobození piva vyrobeného v domácnosti o spotřební daně z 200 litrů na 2000 litrů za kalendářní rok lhůta pro uchovávání evidence u tohoto osvobozeného piva se zkracuje z 10 na 3 roky.

Dalším opatřením, které má omezit škodlivé společenské dopady je novela zákona o dani z hazardních her. V rámci této novely se navrhuje zvýšení sazby daně z hazardních her pro dílčí daň z loterií, při současném zachování sazeb dílčích daní pro všechny ostatní druhy her. Upozorňuji, že to, co schválila Poslanecká sněmovna, není návrh, který poslala do Poslanecké sněmovny vláda, to znamená, já jsem dokonce i na projednávání tomuto návrhu dala neutrální stanovisko. Změna tedy ve výši dílčí sazby z loterií ze současných 23 procent na 35 procent se navrhuje na základě přijatého pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně. Vládou původně navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozdělovala sazbu daně z hazardních her do tří úrovní, podle škodlivosti jednotlivých hazardních her, stejným způsobem jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015, ve kterém byla původně navržena tři pásma zdanění hazardních her, a to zejména s ohledem na jejich společenskou škodlivost a sekundárně na jejich ziskovost.

Ministerstvo financí se v tuto chvíli neobává ani rozmachu černého trhu v návaznosti na Poslaneckou sněmovnou navrženou změnu výše sazby dílčí daně z loterií ani přesunu hráčů do zahraničí a tím způsobeného propadu.

V podstatě ministerstvo financí za tři roky účinnosti novely zákona o hazardu a dani z hazardu ušlo velký kus cesty, prezentovala jsem to už na několika tiskových konferencích, kdy nám z center měst, díky této naprosto revoluční, nové kodifikaci hazardní oblasti, máme úžasné výsledky, kdy nám zmizela celá řada provozoven z center měst a dalších míst, což pravidelně připomínáme, ubylo nám velké množství heren, naše Celní správa sbírá různé automaty a snaží se zavírat nezákonné provozovny. Samozřejmě není konec tomuto boji, není konec, ale odvedl se obrovský kus práce, kdy vlastně po tolika letech se přijala tato právní úprava. Zaznívaly v Poslanecké sněmovně také dotazy k rejstříku fyzických osob vyloučených z hazardního hraní, tedy rejstříku, ve kterém mají být zapsány např. osoby pobírající sociální dávky nebo osoby, kterým trestní soud zakázal hazardní hraní, a dalších adiktologických brzd předvídaných zákonem o hazardních hrách. Spuštění rejstříku se opravdu bohužel zpozdilo, říkám to otevřeně, ale mohu vás ubezpečit, že hned po nástupu do funkce jsem si to vzala jako jednu z priorit, dnes máme, uzavřeli jsme, soutěž jsme vlastně vypsali do půl roku, do konce roku 18 jsme uzavřeli smlouvu, spuštění rejstříku je pro mě prioritním projektem, v současné době probíhají intenzivní práce tak, aby mohl být co nejdříve spuštěn, v podstatě už v polovině roku 2020 budou spuštěny ty první základní funkce, bude sloužit jako základní adiktologická brzda k ochraně osob, pro které by mohla být účast na hazardních hrách riziková, protože o co nám musí jít nejvíc, samozřejmě ten člověk, který propadl hazardu, tak se do něho přivedl sám. Ale stahuje s sebou svoje rodiny, svoje rodinné příslušníky, stojí to celou řadu tragédií. My nikdy boj s hazardem nevzdáme.

V přípravě je také dílčí novela zákona o hazardních hrách, která reaguje na některé podněty získané při přípravě IT systémů pro tento rejstřík, která by měla jeho zavedení a provoz zásadním způsobem usnadnit.

S tím také souvisí novela zákona o daních z příjmů, která omezuje současné osvobození výher z hazardních her na administrativní limit ve výši čisté výhry milion korun. Návrh na tuto úpravu vzešel ze závěrečného projednávání na vládě, souvisí i s plněním programového prohlášení vlády v části odstraňování daňových výjimek, o kterém probíhá diskuse v zásadě permanentně. Původní návrh zněl nad 100 000 korun, Poslanecká sněmovna schválila nad jeden milion, změnila určité procesní postupy svým pozměňovacím návrhem, takže vám je vlastně předkládán už ve znění rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

Cílem této úpravy je zejména naplnění zásady horizontální spravedlnosti, to znamená principu směřujícího ke zdanění příjmů stejnou sazbou daně, bez ohledu na zdroj, z tohoto principu by měla být stanovena výjimka, např. v podobě osvobození daného příjmu, pouze tehdy, je-li tento příjem nějakým způsobem společensky preferovaný. Obecně si myslím, že příjem z hazardních her mezi ně nepatří. Není tak důvodné, aby měl nějaké zvýhodnění např. oproti příjmům ze zaměstnání či podnikání, proto se navrhuje odstranit tuto nelogičnost u výher z hazardních her.

Během předchozího projednávání zaznělo, že budeme jediná země v EU, která má plošné zdanění výher z hazardních her, myslím v projednávání Poslanecké sněmovně. Z naší analýzy to však nevyplývá, plošné zdanění existuje v řadě států, např. mohu vést Norsko, Španělsko, Řecko, Lotyšsko, Litvu a celou řadu dalších. Na půdě Poslanecké sněmovny byl také přijat pozměňovací návrh obsahující korekci původně navržené zprávy daně z příjmů, která původně počítala s uplatněním srážkové daně, ale nakonec Poslanecká sněmovna se usnesla, že srážková daň bude dopadat pouze na výhry z loterií a tombol, přičemž limit osvobození se bude testovat na jednotlivé výhry, ostatní druhy hazardních her se rozdělí do několika skupin, osvobození se uplatní pouze v případě, že celkový úhrn výher snížený o vklady za dané zdaňovací období dané skupině nepřevýší stanovený limit zdaňování, tedy budou jen čisté výhry nad tento limit.

Další součástí daňového balíčku roku 2020 je novela zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, kde se mění metoda tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob.

Dovolte mi, abych uvedla, že toto je plně s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, to znamená odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevného administrativního ukazatele. Je to hodně technická věc, budu se snažit to co nejvíce polidšťovat. Ta metoda je objektivnější, protože představuje propracovaný objektivní systém kontrolovaný regulátorem, což je ČNB, založený na rizicích, který dodržují všechny státy EU, proto takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.

Zvolením tohoto objektivnějšího kritéria se nastavuje potřebná daňová neutralita, tedy zajištění rovné míry zdanění pro všechny poplatníky, není to tedy tak, že by nová úprava trestala pojišťovny za obezřetnost, je však otázka, kde je hranice mezi obezřetností a účelovým odkládáním daňové povinnosti.

U většiny poplatníků je zcela běžné, že tvorba rezerv nevstupuje do základu daně, ačkoli jejich tvorba je při uplatnění principu opatrnosti zvolitelná právě proto, že jejich prostřednictvím dochází k účelovému odkládání daňové povinnosti.

Nově navrhovaný systém tedy do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv pro oblast pojišťovnictví, zejména odkládání zdanění. Existence tohoto potenciálu daňové optimalizace je mimo jiné častým argumentem k nutnosti zavedené sektorové daně na pojišťovny. Jak je známo, se sektorovým zdaněním se ministerstvo financí dlouhodobě neztotožňuje, zvláště v tomto případě, kdy by mělo sloužit jako protihodnota optimalizačním možnostem, nelze s ním souhlasit vůbec, neboť jednu nestandardnost bychom kompenzovali jinou nestandardností. Sektorové zdanění se uplatňuje v řadě států v oblasti pojišťovnictví, jako příklad uvedu Rakousko, Belgii, Irsko, Bulharsko, Německo, Dánsko, Španělsko, Finsko, Švédsko či Kypr.

Ministerstvo financí však preferuje předkládanou úpravu, tu, kterou vám tady dnes předkládám, sektorová daň by totiž zavedla další dodatečné zdanění pojistného sektoru a zcela jistě by se projevila potom v ceně pojistných produktů, to by vedlo k omezení pojišťovacích služeb, zatímco naše navrhovaná úprava je jednorázová, v podstatě chce narovnat dlouhodobě neodůvodnitelnou selektivní výjimku pro tento sektor, která existuje, existuje 20 let, byla zavedena v roce 2000, do té doby vlastně tam určitá pravidla byla. Takže my chceme pro všechny stejné podmínky, to znamená tvorbu daňově uznatelných rezerv podle pravidel, nikoliv bez omezení, jako je tomu u pojišťovnického sektoru.

Je nutno zmínit, že pravidla Solvency II se z velké části shodují s pravidly připravovaného mezinárodního standardu účetního výkaznictví, který v současné době schvaluje EU, který budou muset povinně aplikovat všechny pojišťovny na evropském trhu, ČR tak následuje evropský trend. Podstatné v tomto případě je, že nejde o žádnou formu dodatečného zdanění, pouze se standardizuje rozložení daňového břemene v čase, eliminují se možnosti odkládání daňové zátěže, nejde tak o sankcionování pojišťoven a rozhodně si stát nechce sáhnout na peníze klientů, jak proběhlo v tisku.

Nejožehavější otázkou je pak přechodné období, v rámci kterého se mají současné rezervy narovnat na nová pravidla, tato otázka byla samozřejmě řešena se zástupci pojišťoven, kdy na základě připomínek došlo k rozložení dopadu na dva roky, což znamená, že důsledky zvýšené tvorby by měly být vyrovnány do druhé poloviny roku 2022. Takže když započítáme fakt, že v programovém prohlášení vlády je záměr na toto opatření již veřejně deklarován od první poloviny roku 2018, je celkové období, v rámci kterého se tyto subjekty mohou a mohly na opatření připravovat, delší než 4 roky.

Dále bych chtěla uvést, že stejně jako u rezerv jiných subjektů pojišťovny samozřejmě mohou a budou dále tvořit účetní rezervy podle dosavadních pravidel, pouze pro daňové účely bude jejich výše určována objektivnějším parametrem než dosud, to je celé.

Další změna, která je součástí balíčku, se týká zákona o daních z příjmů, který doplňuje přechodné ustanovení, kterým se odstraňuje nekoncepční zdanění úrokových příjmů plynoucích z tzv. korunových dluhopisů. V rámci balíčku je také obsažena novela zákona o dani z nemovitých věcí, ta reaguje na diskutovanou problematiku zdanění krajinných prvků, především remízků, které mají význam zejména pro diverzitu krajinu a její retenční schopnost, bylo to téma diskutované se zemědělci, s ministerstvem zemědělství, s různými experty, je to velmi žádaná úprava, protože vlastně dlouhodobě nese problém to, že se ostatní plochy zdaŇují jinou sazbou, samozřejmě velmi těžké bylo specifikovat podle stávající právní úpravy, která oblast nám tam spadá. Já jsem ráda, že došlo ke shodě, že by to mělo především prostě tomuto sektoru zemědělskému, protože ti po tom nejvíc volali, pomoci.

Další změna se týká zvýšení správních poplatků za zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí a přijetí prohlášení o rozdělení práva k tomu. Tento návrh se v balíčku objevil na základě návrhu ministra zemědělství, správní poplatky, které souvisí s činností katastru nemovitostí, byly naposledy zvýšeny v roce 2012, od té doby vzrostly výdaje státního rozpočtu v rozpočtové kapitoly Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního o 756 milionů korun. Na tomto růstu se výrazně podílí zejména nově prováděné činnosti, které jsou spojeny se zajištěním vyšší míry ochrany před případnými podvodnými transakcemi, při zápisech práv do katastru nemovitostí, které vyvolaly významné rozpočtové dopady. Předpokládaný výnos by se pohyboval zhruba mezi částkou 720 až 760 milionů, což by znamenalo, že by to pokrylo zvýšené náklady.

Za zmínku stojí srovnání se zahraničím, v Rakousku tvoří tento poplatek pevná částka 60 eur, pohyblivá složka ve výši 1,1 % z ceny nemovitostí, v Německu je poplatek rovněž odstupňován podle hodnoty nemovitostí, v případě klasického rodinného domu činí zhruba 400 eur, čili více než 10 tisíc korun.

Další změna a poslední, už se blížím k závěru, se týká zrušení § 59 zákona o hazardních hrách, který nyní obsahuje limitaci související s pořádáním garantovaných údajů. Tato úprava vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, ale já jsem s ní vyslovila souhlas. Doporučila jsem ji, protože jsme stejně plánovali tuto úpravu provést v příští novele zákona o hazardních hrách, která v tuto chvíli prochází připomínkovým řízením. Bude brzy předložena vládě. Takže proto jsem s tím souhlasila, protože stejně jsme to v naší novele měli připraveno.

Omlouvám se za trochu delší řeč, ale je to, myslím si, důležitý zákon, důležitá sbírka zákonů nebo souhrn zákonů, chtěla jsem se ve svém úvodním slovu maximálně vyjádřit k podstatě daňového balíčku pro rok 2020.

Děkuji vám za pozornost, jsem samozřejmě připravena zodpovědět veškeré vaše dotazy, děkuji vám.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní navrhovatelko, prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal VUZP, usnesení máte jako senátní tisk č. 150/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona VHZD, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 150/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Vladislav Vilímec, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně vlády, vážený pane předsedo Senátu, vážené kolegyně a kolegové, já nejdříve přečtu usnesení garančního výboru k tomuto velmi komplikovanému tisku, který je senátní tisk č. 150.

V Poslanecké sněmovně byl hlasován sněmovní tisk 509. Na 18. schůzi ze dne 26. listopadu 2019 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů - garanční výbor doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Vladislava Vilímce a pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR, což jsem teď učinil.

K zákonu jako takovému. Paní ministryně se snažila dotknout alespoň některých věcí zákona. Kdybychom měli diskutovat o každém bodu toho zákona, tak bychom tady byli minimálně celý den.

Já také nebudu mluvit o všech záležitostech spojených s tímto senátním tiskem, neboť on novelizuje řadu daňových zákonů. Novelizuje i zákony, které mají jen vzdáleně nějakou příbuznost s daňovými zákony, jako je zákon o správních poplatcích, byť se můžeme dohadovat o tezi, že přijmout extenzivní výklad, že poplatek je také daň. Ale nechci o těchto věcech diskutovat. Samozřejmě vždycky najdete nějakou souvislost s něčím.

Můžeme tady řešit v rámci toho zákona místní poplatky a jiné věci.

To samozřejmě vedlo nakonec i hospodářský výbor k tomu, že navrhuje zrušit tuto část zvýšení správních poplatků spojených s vkladem a dalším řízením do katastru nemovitostí, jako část, která úplně věcně nesouvisí s úpravou daňových zákonů.

Já bych chtěl upozornit na to, co možná tady nezaznělo z úst paní ministryně, že zákon byl schválen v Poslanecké sněmovně za málo vídaných okolností. Sice po ukončení rozpravy, ale bez vyčerpání dalších četných požadavků na vystoupení velkého počtu přihlášených poslanců. To se stává velmi vzácně. Stalo se to možná, ale ne v takovém rozsahu, když se projednával zákon o elektronické evidenci tržeb. Jako letitý poslanec to nepamatuji.

Dokonce ani, když se projednávaly zákony o důchodové reformě, tak když jsem seděl jako zpravodaj na zpravodajské židli ve sněmovně celou noc a celý den, ani tehdy nedošlo k tomuto porušení jednacího řádu.

Takže v důsledku tohoto postupu vládní koalice někteří opoziční poslanci opustili před závěrečným hlasováním jednací sál.

Pro senátní tisk č. 150, tedy sněmovní tisk 509, hlasovali pouze poslanci ze stran vládní koalice. Nikdo jiný. Pro schválení bylo 96 hlasů, 37 hlasů bylo proti, 47 poslanců nebylo přihlášeno k závěrečnému hlasování. To se také téměř nestává. A tak vysoké číslo nepřihlášených poslanců vypovídá o průběhu dramatické rozpravy, která byla ukončena přesto, že opoziční poslanci upozorňovali na porušení jednacího řádu.

Chtěl bych jenom drobně doplnit paní ministryni, když se odkazuje na to, že Poslanecká sněmovna cosi přehlasovala. Pro každý návrh za to nesmyslné zvýšení daně z loterií hlasovala pouze a výlučně vládní koalice. Takže paní ministryně, která zastupuje vládní koalici, si nemůže stěžovat na Poslaneckou sněmovnu. Protože jsou to jen poslanci vládní koalice, kteří toto navýšení schválili. A kdyby se paní ministryně postavila proti, tak by to jistě schváleno nemohlo být.

Fakticky hlavním cílem, když si odmyslím dobré úmysly, které tady zazněly z úst paní ministryně, tak když se podíváte na dopady veřejných rozpočtů v tom návrhu zákona, tak hlavním a jediným cílem tohoto návrhu zákona je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. To je hlavní motto toho zákona. A koneckonců i tento cíl, to motto, je obsažen i netradičně v návrhu celého zákona. Nepamatuji si, že nějaký zákon... Ano, byly zákony na stabilizaci veřejných rozpočtů, zákony o zrušení jednotného inkasního místa. To všechno bylo, ale že by v návrhu zákona bylo zvyšování příjmů veřejných rozpočtů alias hlavně státního rozpočtu, to se stalo snad poprvé.

Abych jen nekritizoval, tak v rámci zákonů v oblasti daní se mění i zákon o dani z nemovitých věcí. Paní ministryně to tady zmínila. Změna zákona v této věci, v této oblasti upřesňuje a zjednodušuje podmínky, za kterých jsou pozemky, na nichž se nacházejí ekologicky významné krajinné prvky a jsou to pozemky ostatní nevyužitelné, ostatní plocha, remízky a další věci, tak jsou osvobozeny od daně z pozemků.

Tato změna fakticky přináší nějaké rozpočtové dopady pouze do obecních rozpočtů, protože, jak všichni dobře víme, je tam celá řada starostů, tak daň z nemovitých věcí za rozpočtového určení daní je tzv. výlučným příjmem, výlučnou daní rozpočtu obcí. Na příjem z daně nemovitých věcí se nepodílí ani stát, ani kraje, podílejí se pouze obce.

Co se týká navrhované změny zákona o daních z příjmů, tak s výjimkou korekce u zdanění výher, hazardních her – to tady zaznělo, kdy srážková daň bude nově dopadat pouze na výhry z loterií a tombol převyšujících 1 milion Kč, tak se především mění způsob stanovování daňové uznatelnosti tzv. technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob. S tím samozřejmě úzce souvisí novela zákona o rezervách po zjištění základu daně z příjmu, která mění metodu tvorby rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob.

Hlavním cílem, když se podíváte zase i na důvodovou zprávu, je jednorázové zdanění záporného rozdílu mezi výší upravených rezerv před nabytím účinnosti. To jsou vlastně rezervy, které umožňuje zákon o účetnictví, a rezerv po účinnosti, tzn. rezerv, které se počítají podle směrnice EU, Solventnost II. Předkladatel počítá, že jednorázové zdanění ve dvou prvních zdaňovacích obdobích 50:50, jak je to tam napsáno, 50 % v 1. roce, 50 % v 2. roce. O ten úbytek rezerv, jen pro upřesnění, se zvyšuje vlastně výsledek hospodaření pojišťoven. Tzn. ta částka, která podléhá zdanění. Tak předkladatel počítá, že tento mechanismus, je prazvláštní, tak přinese daňové výnosy na úrovni veřejných rozpočtů o cca 10,5 mld. Kč. S tím, že v 1. roce to bude asi 7 a něco a v 2. roce ten zbytek.

Když tady paní místopředsedkyně vlády mluvila o tom, že na základě návrhu pojišťoven bylo rozloženo zdanění do 2 let, původně usilovala o jednoroční zdanění, dokonce skutečně jednorázové, tak je také dobré poznamenat, že Česká národní banka, jako také jedno z připomínkových míst, jestli se nemýlím, tak navrhovala rozložení do 3 let minimálně. Tak je to i proti názoru České národní banky, regulátora trhu.

Změna metody tvorby rezerv a jejich daňové uznatelnosti je jedním z nejspornějších bodů daňového balíčku. O to více, že je to tak expertní věc, že tomu rozumí jen málokdo. Dokonce i na hospodářském výboru jsme se společně s panem náměstkem ministra financí, kterého považuji za velmi odborně zdatného člověka, názorově přetahovali. A ještě po výboru jsem s ním také diskutoval... A včera jsem diskutoval i se zástupci pojišťoven, co všechno ty věci znamenají. A není to jednoduché. Vždycky se to odkazuje na úředníky z ministerstva financí.

Já je znám, považuji je za odborníky, ale také vím, že pro ně napsat jednoduchou větu je téměř nepřijatelné. Protože věty jsou tak krkolomné a tak komplikované, že skutečně se v tom vyzná pouze nějaký velký odborník z této oblasti. A to ne každý.

My jsme pro zmírnění dopadů této nové úpravy na výboru předložili, nebo už schválili, určité pozměňovací návrhy, které alespoň ponechávají do dalších let účetní rezervu na nezasloužené pojistné jako daňově uznatelnou rezervu. A vylučují dvojí zdanění na hranici stálých provozoven při využití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Na to se také zapomnělo. A ten návrh úplně nemění to jednorázové zdanění, pouze na základě názorů zástupců v této oblasti na ně nijak netlačili, ale navrhli tuto věc, která by nakonec mohla být i pro ministryni financí zajímavá a výhodnější. Že to dvouleté zdanění, nebo to jednorázové zdanění v těch dvou prvních zdaňovacích obdobích bude provedeno tak, že minimálně v 1. roce to bude 50 % a ve 2. roce ten zbytek. Takže tzn., že v 1. roce to může být i více než 50 %. I s tímto pojišťovny k mému údivu souhlasí. Při snaze nalézt určitý kompromis u tohoto velmi kontroverzního návrhu.

Já bych chtěl upozornit, ne upozornit, ale víceméně pouze podtrhnout tu malou důležitou změnu, kterou myslím také zmínila paní ministryně, u daně z příjmů, která umožňuje v případě úrokového příjmu plynoucího z dluhopisů, emitovaného před lednem 2013, stále obcházet zaokrouhlení u zdanění příjmů. To jsou ty korunové dluhopisy, které jsou vlastně v zákoně. Takže pokud se přijme tento daňový balíček, tak by to navždy už nebylo možné. A ani u těch dluhopisů, které byly emitovány před 1. lednem 2013.

Další změny v daňovém balíčku jsou až na nepodstatné výjimky ve většině případů, protože nechci tady debatovat záležitosti typu, že osvobození od daně podílu na zisku dceřiné společnosti, pokud je mateřskou společností, nebo dobrovolný svazek obcí, který je už v současném zákoně, jak jsem se už dopátral, je napsáno pouze „svazek obcí“. Zapomnělo se, že dobrovolný svazek obcí se jmenuje oficiálně dobrovolný svazek, žádný svazek. A že se tam zapomnělo na kraje. Takže to jsou takové kosmetické úpravy. Takže až na tyto kosmetické úpravy je to jedno navýšení daně nebo daňové zátěže za druhým.

Víte, ten návrh možná vychází z programového prohlášení, nevím, nestudoval jsem ho úplně detailně.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Moc se omlouvám, pane zpravodaji, ale musím být na všechny stejně přísný, vybočujete. Přihlaste se do diskuze v obecné rozpravě.

Senátor Vladislav Vilímec:  Dobře. Já se určitě připravím, skončím. To znamená, že až na tyto kosmetické úpravy fakticky ten daňový balíček přináší zvýšení daňové zátěže v celé řadě oblastí daňových. A určitě k těm dalším pozměňovacím návrhům, které předložil výbor pro hospodářství, dopravu a zemědělství, se přihlásím pak řádně v obecné diskuzi. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Takže děkuji, pane zpravodaji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, senátor Miloš Vystrčil? Přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Vy máte usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí před sebou, přesto jenom velmi stručně.

Po úvodním slovu zástupce navrhovatele Stanislava Kouby, náměstka ministryně financí ČR, a zpravodajské zprávě Miloše Vystrčila výbor doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Určuje zpravodajem výboru na jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Jedna malá poznámka.

Ty pozměňovací návrhy přijaté výborem jsou dva. Jeden navrhuje zrušení, nebo snížení poplatků za vklad na katastru nazpět na 1000 Kč, když to říkám zjednodušeně. A druhý navrhuje, aby bylo možné vypálit 40 litrů čistého lihu, oproti 30 litrům, jak je to dnes. S tím, že v této druhé věci – a proto o tom mluvím – existuje džentlmenská dohoda mezi navrhovatelem tohoto pozměňovacího návrhu Ivo Valentou a ministerstvem financí, že pokud prokáží, že to není možné z důvodů platnosti evropské směrnice, že to sdělím jako zpravodaj. Takže já tak činím a sděluji, že ministerstvo financí skutečně prokázalo, že není možné zvýšit 30 litrů na 40 litrů, a tudíž prosím, abyste to vzali v úvahu při hlasování o tomto pozměňovacím návrhu, pokud tomu tak bude. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. A táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím a otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan senátor Herbert Pavera, a má slovo. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové. Rád bych se také vyjádřil k daňovému balíčku, kterým se mění zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Paní ministryně nám zdůvodnila, proč balíček přijali. Věřím tomu, že je to legitimní postup zvyšování daně, ale jen pro uvedení, při tvorbě rozpočtu určitě přišli na to, že jim nějaké finanční prostředky chybí, tudíž hledali cestu, jak ty finanční prostředky najít. Chápal bych, že kdyby nechtěly, vláda a paní ministryně, zatěžovat naše občany zvýšením daní, takže na druhé straně by některé daně snížily, ale bohužel tak se nestalo.

Stejně jako pan kolega Vilímec musím ale pochválit ministerstvo financí, paní ministryni, za to, že se v zákoně o dani z nemovitých věcí, i na žádost ministerstva zemědělství, osvobodily od daně pozemky, na kterých se nacházejí ekologicky významné krajinné prvky, jako jsou močály, meze, aleje, skály a další takovéto věci, které významně přispívají k tvorbě krajiny a její pestrosti i v boji s erozí. Na druhé straně to také pomůže našim zemědělcům, kteří za to museli platit daň a mnozí z nich i likvidovali tyto krajinné prvky jen proto, že za ně museli platit vyšší daň. Takže tady určitě přijde pochvala pro paní ministryni.

Určitě souhlasím s tím, že se musí bojovat se závislostí na alkoholu, na drogách i na hazardních hrách, ale vysvětlení paní ministryně mě samozřejmě neuspokojuje. A myslím si, že by to měli vědět i občané. Zrovna u zákona u hazardních her zvyšovat daň u nejméně závadné loterie, což jsou stírací losy a Sportka třeba, tak to je opravdu tristní. A myslím si, že by se měli všichni, kteří to schválili, chytnout za nos. Protože existuje další hazardní hry, jako jsou kurzové sázky, živé hry, technické hry, které jsou mnohem závažnější pro patologické chování hráčů. A tam se vůbec nic nestalo. Vlastně je tam i návrh na zrušení zvýšení této daně.

Co se týká zákona o spotřebních daních a boji proti alkoholu, plně souhlasím, ať se zvyšuje daň z alkoholu i z tabáku. S tím souhlasíme, ale myslím si, že tady je správný návrh i z našeho hospodářského výboru, který by měl rozložit to výrazné skokové zdražení tabáku do 4 let, tak, aby se opravdu neohrozil český trh zavalením neprocleného tabáku z cizích okolních zemí, Polska, Ukrajiny apod.

Trošku na zasmání, říkal jsem to i na výboru. Pobavilo mě, že při boji proti alkoholismu se navyšuje počet množství piva vařeného doma z 200 l na 2000 l. To je velice záslužná činnost. Když si to spočítáte, že je to 4000 piv, což je 11 piv na 1 den pro 1 osobu, tak určitě tím pomůžeme v boji s alkoholismem. Ale to je jenom pro zasmání.

Co se týká dalších zákonů o daních z příjmů a zákona o rezervách, tak tady už to vysvětloval i pan kolega Vilímec, takže nebudu se k tomu nijak vyjadřovat. Myslím si, že samozřejmě zdanění rezerv pojišťoven mělo být po dohodě s pojišťovnami, a ne jim natruc, jen proto, že potřebují nějaké peníze do rozpočtu. Návrh, který je tady v Senátu, vychází z nějakého kompromisu, který navrhly i pojišťovny. Což nechápu, proč to ministerstvo vůbec nevzalo v potaz.

Co se týká dalšího takového poznatku ze zákona daně z příjmů, a to tady myslím nezaznělo, tak se navyšuje pozměňovacím návrhem odpočitatelná položka daňových poplatníků. Protože odpočitatelná položka se už také hodně let nezvyšovala. Jak tady paní ministryně říkala, že správní poplatky se nenavyšovaly od roku 2012, tak i ta odpočitatelná položka se nezvyšovala už řadu let. Takže je navrženo zvýšení z 24 840 Kč na 26 400 Kč. Což si myslím, že je také správný počin a měli by to občané také vědět.

A co se týká zákona o správních poplatcích, tak paní ministryně tady říkala, že v Německu to je dražší. V Německu je dražší všechno. Mzdy tam jsou vyšší, služby tam jsou dražší, takže ten argument tady bohužel neobstojí. A dávat to občanům, kteří čas od času zaplatí nějaký vklad, zdražovat to o 100 %, si myslím, že není dobrý počin a občané by to měli vědět. A navíc se to zdražuje i obcím, které budou vkládat veřejně prospěšné stavby, také o 100 % dráž za ten poplatek.

Věřím tedy, že Senát schválí řadu pozměňovacích návrhů. A přestože si nemyslím, že uspějeme ve sněmovně, protože tam ta mašinerie jede skrz Senát, věřím, že Senát ukazuje, že je potřebný. A že uvažuje rozumně, že ví, že ten zákon není dobře připraven. Vy jste dostali možná také e-mail od Hospodářské komory, která také doporučuje, abychom hlasovali pro pozměňovací návrhy, že zákon je nepřipravený a je nedokonalý. Takto to zaznělo z Hospodářské komory. Nevím, jestli to paní ministryně ví, tak jí to sděluji. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já vám děkuji, pane senátore, a než dám slovo dalšímu přihlášenému, kterým je Michael Canov, tak mi dovolte, abych přivítal delegaci Ománu. Je to delegace Kanceláře Senátu Ománu,která přijela do našeho Senátu na zkušenou. (Potlesk.) A já s ní mám za 5 minut jednání, takže my se vystřídáme. A poté má slovo pan senátor Michael Canov.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Kromě pozměňovacích návrhů, které předložily oba výbory, tak tady zpravodaj hospodářského výboru pan kolega Vilímec upozornil na velice závažnou věc, která se stala v Poslanecké sněmovně. A sice ten naprosto bezprecedentní postup při schvalování toho zákona, který byl schválen způsobem, které zřejmě část poslanců napadne u Ústavního soudu. A sice, že nebyla ukončena rozprava, nebo nemohly proběhnout všechny diskuzní příspěvky přihlášených poslanců, a přesto rozprava byla ukončena a návrh zákona ve sněmovně byl schválen tak, jak byl schválen. To je skutečně naprosto bezprecedentní přístup.

Já se omlouvám třeba kolegům z klubu, že jsem si ani včera neuvědomil, když jsme projednávali ty pozměňovací návrhy, přestože samotný zákon by zasloužil řadu pozměňovacích návrhů, tak toto podle mého názoru má přednost. To upozorňuji na ten bezprecedentní způsob. A obávám se, že pokud přistoupíme a dostaneme se do oblasti pozměňovacích návrhů, do podrobné debaty, a tam se budou diskutovat pozměňovací návrhy, pokud nějaké budou přijaty a vrátíme ten zákon, tak tím způsobem vlastně zlegalizujeme ten postup vládnoucí koalice v Poslanecké sněmovně, která ten zákon přijala tím neslýchaným způsobem, kterým ho přijala. Myslím tím, že jednací řád, nejednací řád, prostě to usekli. A já si myslím, že to bychom neměli dopustit. A že z tohoto principu bychom měli ten návrh zákona zamítnout. Takže dávám návrh na zamítnutí, abychom tím podpořili to, k čemu dospěli poslanci z klubu TOP 09, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých, kteří odešli kvůli tomu ze sálu a vůbec se toho hlasování nezúčastnili. Měli bychom tedy proto ten návrh zákona vrátit do sněmovny jako zamítnutý, právě z důvodů tady toho, že souhlasíme s tím, co prohlašují naši poslanci, že způsob přijetí byl naprosto neslýchaný a dle jejich názoru protiústavní. Dle mého názoru též. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, znamenáme si všichni, včetně zpravodaje, že váš návrh je na zamítnutí zákona. Děkuji. A jako další se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Vilímec. Prosím, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se za tu dlouhou zpravodajskou zprávu, ale daňový balíček obsahuje mnohé daňové zákony a nedá se to odbýt nějakým jednovětným konstatováním.

Pan senátor Canov zde podal návrh na zamítnutí. Logicky to odůvodnil. Nebudu polemizovat s tím návrhem, má to samozřejmě logiku v souvislosti s tím, jak bylo přistoupeno k projednávání zákona v Poslanecké sněmovně, a hlavně hlasování. Že byl porušen jednací řád, je evidentní. Pokud Ústavní soud dostane podnět, tak bude šetřit, v jaké intenzitě byl jednací řád porušen. Ale určitě by se tato věc neměla v budoucnu opakovat a Senát by měl být velmi citlivý na dodržování jednacího řádu. A to i v případě Poslanecké sněmovny.

Já bych jenom využil mého vystoupení. Teď už nebudu mluvit o vládním návrhu jako takovém, to jsem učinil ve zpravodajské zprávě, ale budu mluvit o pozměňovacích návrzích, které byly přijaty na jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pozměňovací návrhy jsou několikerého druhu. Jednak jsou to návrhy, které zmírňují dopady samotného návrhu zákona, který doputoval z Poslanecké sněmovny. A co se týká jak těch zdaňování rezerv v oblasti pojišťovnictví, nebo vůbec uplatňování daňově uznatelných položek v této oblasti, to je velmi rozumný a kompromisní návrh. A nenabourává snahu paní ministryně, nebo paní místopředsedkyně vlády, vybrat dalších 10,5 miliard. Nenabourává, pouze řeší některé další dopady, které by to mohlo mít.

Pak jsou to návrhy, které dle našeho přesvědčení, nebo přesvědčení výboru jen velmi vzdáleně souvisí vůbec s daňovými zákony. A to jsou ty správní poplatky. Jestli, paní ministryně, chcete zvýšit správní poplatek u katastru nemovitostí, tak udělejte novelu katastrálního zákona a příslušnou novelu upravující správní poplatky. Protože takových zákonů je mnoho. To je hit doby, zvyšovat správní poplatky.

My jsme řešili další zákony na výboru, o rostlinolékařské péči, o veterinárním zákonu, tak je tam pasáž, která zvyšuje, teď je taková obvyklá norma, na dvojnásobek, správní poplatky, ale nedávejte to do daňových zákonů. Takže to jsme navrhovali stejně tak, tam jsme se shodli i s dalším výborem, navrhovali úplně vypustit z tohoto daňového balíčku to téma těch správních poplatků, jako věc, která přímo s daněmi nesouvisí, podobně jsme navrhli zrušit tu část týkající se daně z hazardních her, dneska mně to jakoby nemluví, ale tak se to jmenuje oficiálně. Samozřejmě, že ten největší problém je tam to vysoké zdanění těch loterií, ale to je taky součást nebo jedna oblast těch hazardních her. Takže to navrhujeme také zrušit, nediskutovat tady, jestli loterie mají být 30 nebo kolik, to Senátu úplně nepřísluší. Ty věci měly být projednány v Poslanecké sněmovně, ještě předtím, než se takový zákon podal, ne abychom teď obchodovali, jestli bude 30, 25 nebo 23. Já jsem se ztotožnil s tím návrhem pana senátora Pavery, úplně vypustit z toho daňového balíčku tento návrh. Pak jsou to návrhy, které po mém soudu ten balíček neobsahuje a obsahovat by měl. O jednom zde mluvil pan senátor Pavera, není to odpočitatelná položka z daně, je to základní sleva na dani, těch 24 840. Navrhujeme ji zvýšit, a to, když to vezmu měsíčně, o 130 korun měsíčně, na 2200 měsíčně, pak to dělá těch 26 400. Ten důvod je evidentní. Když se zaváděla ta základní sleva na dani, ta se zaváděla někdy v letech 2006, 2007, nevím přesně, ještě jsem v té době nebyl v Poslanecké sněmovně, tak v té době ta základní sleva byla nižší než průměrná mzda, takže to mělo nějaký užitek, bylo to ve prospěch těch nižších příjmových skupin. Dnes je situace úplně opačná. Průměrná mzda podle vládního nařízení na rok 2020 bude dělat 34 tisíc a něco, ale základní sleva je stále 24 840. To znamená, ministerstvo financí nebo vláda by měla přistoupit k mírné valorizaci této základní slevy. My jsme navrhli skutečné mírné zvýšení, tak, aby to nemělo devastující účinky na soustavu veřejných rozpočtů. Spočetli jsme si to. Je to rozumný návrh i z pohledu do veřejných rozpočtů. Posledním návrhem, který podporuji, přijal ho hospodářský výbor, abych to vzal zkráceně, tak je zrušení toho solidárního zvýšení daně. To opět bylo zavedeno někdy v těch letech, kdy ještě odeznívaly ty důsledky ekonomické krize, jako dočasné opatření, nesystémové dočasné opatření, mělo být zrušeno už někdy v roce 2016 v souvislosti se zavedením jednotného inkasního místa. Bohužel se tak nestalo, zkušenosti nám ukazují, jakákoli věc, která v daňové oblasti se zavede dočasně, tak je trvalá. Opětovně považuji ten mechanismus té solidární přirážky za nesmyslný, není to ani druhá sazba daně, je to něco, co je velmi komplikované, co vyžaduje podávat daňové přiznání i v případech, kdy daňový poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti, má třeba dva pracovní poměry, v jednom případě jeden zaměstnavatel mu sráží zálohu 15 %, druhý také 15 %, pak si podá daňové přiznání, a protože to většinou vyplňujeme na konci března, tak zjistíme, že během dvou dnů musíme zaplatit 50 tisíc. Ten mechanismus je nesmyslný, navíc ta výše není ovlivněná ani jinak uznatelnými daňovými odpočty, jako jsou třeba platby na životní pojištění, úroky z úvěrů na bydlení nebo dary nebo i pojistné, v případě důchodového připojištění apod. nebo dobrovolného pojistného na důchody. Takže i to je nestandardní. Dokonce si myslím, že i ministerstvo financí uvažuje se zrušením té solidární přirážky, alespoň v návrhu, který doputoval do vnějšího připomínkového řízení, paní ministryně měla ideu zrušit superhrubou mzdu, nahradit ji hrubou mzdou, tak počítá s tímto nestandardním nebo se zrušením tohoto nestandardního, nesystémového prvku, takže já věřím, že to podpoří. Nevidím důvod, proč by se to nemělo podpořit. Je to věc, která sice v daňovém balíčku není obsažena, ale měla by být obsažena. Já jsem si přečetl teď, nerozporoval to ani pan náměstek na jednání výboru, že ten, kdo platí to solidární zvýšení daně, je asi 67 006 daňových poplatníků, kteří podle těch údajů, které nechci rozporovat, nemám je potvrzené, ale byly publikovány s odkazem na informace z daňové správy. Tento počet poplatníků nebo 1,26 % se podílí na celkovém výběru daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti zhruba v 20 %, to je taková zvláštní solidarita, když 1 % se podílí na celkovém výběru daní z 20 %. Takže dnes už ekonomická krize není, paní ministryně, jsme v době, kdy sice očekáváme, že by něco mohlo přijít, ale zatím ty daňové výnosy se plní, je normální období ekonomické, takže určitě je ten pravý čas pro to, abychom zrušili tento nesystémový prvek, proto VHZD takový návrh učinil. Takže to je ten poslední návrh toho výboru. Já, abych avizoval dopředu mé úmysly, tak pokud neprojde návrh na zamítnutí a bude se hlasovat o pozměňovacích návrzích výboru, tak budu navrhovat, aby o každém z těch návrhů obsahově shodných se hlasovalo zvlášť, ne po bodech, protože samozřejmě rezervy jsou v několika bodech, ale hlasovalo se zvlášť o každém tom autenticky obsahově samostatném návrhu. Takže senátoři budou mít možnost se rozhodnout, jestli chtějí podpořit to či ono, jestli chtějí jen minimalizovat dopady toho vládního návrhu, nebo chtějí i řešit další věci, které v tom vládním návrhu nejsou, podle mého názoru by tam být měly, nebo podle názoru našeho výboru.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi Vilímcovi, který avizoval své úmysly, jak nám tady sdělil před chvílí, jako další je do diskuse, do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Fischer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně vlády, paní ministryně, dámy a pánové! Paní ministryně, na úvod jsem vás chtěl pochválit, potom vám položit několik otázek. Pochválit za to, že vláda je složena převážně z lidí, kteří nepropagují spotřebu nejrůznějších návykových látek svým chováním, a vlastně máte jako vláda vcelku sympatický zdravý životní styl. Ale je tu něco, co bych potřeboval vysvětlit. Než vám položím čtyři otázky, tak mi dovolte citovat z toho, co jste tady dnes říkala.

Začala jste svoje vystoupení tím, že hlavním cílem navrhované novely, toho navrhovaného zákonného opatření, je boj se závislostmi. Já se nemohu zbavit toho, že jste nám něco předložila způsobem, který ne úplně sedí, ne docela odpovídá tomuto cíli.

Směli bychom tedy znát metodiku, podle jaké jste postupovali, když jste zpracovávali návrh na vyšší zdanění těch nejrůznějších, zejména alkoholických výrobků? Podle jaké metodiky vláda postupovala? Vy jste se před chvilkou odvolávala na lékařské kapacity, cituji, které na vládu apelovaly, konec citace. Byly tady také kapacity z rady vlády, která má na starosti koordinaci protidrogové politiky? Já se na to ptám proto, že s některými z nich jsem mluvil. Oni mě vyhledali, ukázali mi na to, že opatření, které vláda navrhuje, vlastně nesedí. Konkrétně: u nás je pivo nejčastěji konzumovaným alkoholem, spotřeba alkoholu se počítá u nás na jednotky. Před chvilkou jsem si to ověřoval. Státní zdravotní ústav pro hodnocení spotřeby skutečně mluví o jednotkách alkoholu. Tedy když dáme stranou víno nebo pivo, sudové pivo, a necháme v tom opatření pouze lahvové nebo tvrdý alkohol, jak jste před chvílí říkala, tak se mi zdá, že jste nemohli vyslyšet toxikology, kteří pracují s jednotkou alkoholu a kteří nerozlišují, v jakém obalu nebo v jakém prostředí je daná jednotka alkoholu prodávána.

Proto se mi zdá, že tady byl velmi selektivní přístup. Že by bylo poctivější, kdybyste se nezaštiťovali bojem se závislostmi. Ostatně před chvilkou jste také říkala, že se odvoláváte na doporučení Světové zdravotnické organizace, ale ani ta ve svých opatřeních a doporučeních ve prospěch prevence nemírné spotřeby návykových látek - a alkoholu zejména - rozhodně nerozlišuje mezi tím, jestli je pivo v sudu, nebo jestli se prodává jinak. Víno je pro ni stejně tak nositelem jednotek alkoholu jako ten tvrdý alkohol.

Takže moje čtyři otázky:

1) Co říká Světová zdravotnická organizace? Z jaké metodiky jste vycházeli, když jste nám ji tady před chvilkou citovala jako základ pro vaše rozhodování?

2) Co doporučila vládě Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky? Mohli bychom znát to doporučení?

3) Kolik prostředků vláda vydala na prevenci v minulých letech a kolik se chystá vydat na prevenci závislostí v příštím daňovém období? V příštím rozpočtovém období se totiž podle některých zpráv ukazuje, že se vláda chystá vydat méně prostředků na prevenci. Je-li to tak, pak je tady poslední otázka, kterou vám chci položit.

4) Kolik center, nestátních center, bude muset zavírat v příštích letech jenom proto, že vláda omezuje prostředky těm, kteří pracují v terénu na boj se závislostmi?

Suma sumárum, pokud by se toto potvrdilo, tak vláda nejenom že nebojuje se závislostmi, ale ještě vytváří prostor pro to, aby tady počet závislých na těchto návykových látkách do budoucna rostl. Vlastně bychom tím vytvářeli do budoucna významné zadlužení některých center, která se závislostmi bojují v terénu.

Paní ministryně, já bych to shrnul. My naprosto chápeme, že je potřeba hledat prostředky. Bude nás zajímat, jak se s těmi prostředky nakládá. Ale pokud cílem číslo jedna je boj se závislostmi, tak jste možná vzbudila ještě další otázky, na které by bylo dobré dopředu odpovědět. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor položil otázky. Paní ministryně, jestli na ně chce odpovědět rovnou, tak může? (Ministryně: Až později.) Až později, paní ministryně si je poznamenala všechny, odpoví až na závěr. Jako další je do obecné rozpravy přihlášena s přednostním právem paní předsedkyně klubu ANO, paní senátorka Hamousová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré dopoledne, děkuji za udělení přednostního slova. Předpokládám, že kolega Větrovský mi odpustí, že jsem využila tohoto práva, vy ostatní také, zaznívají teď tady v průběhu dopoledne, určitě budou zaznívat různé názory, většinově, s odkazem buď na nedostatky nebo na návrhy jiného přístupu řešení v rámci daňového balíčku, poprvé v rámci projednávaného tohoto návrhu zákona v Senátu jsme měli možnost slyšet kvalifikovaný výklad vč. souvislostí a provazeb paní ministryně, protože na výborech vzhledem k jiné, urgentnější pracovní povinnosti nebyla přítomna. S odkazem na to, že jsme slyšeli komplexní zdůvodnění vč. provazeb od paní ministryně, dovoluji si teď v tuto chvíli načíst návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, zaznamenáváme si, jistě zpravodaj si zaznamenává váš návrh schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Jako další se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré dopoledne i ode mne, vážené paní kolegyně, páni kolegové, paní ministryně, já si dovolím avizovat pozměňovací návrh, který jste obdrželi na své lavice, jedná se o pozměňovací návrh, který řeší úpravu sazeb u daně z hazardních her. Jedná se tedy o pozměňovací návrh, který v podstatě vrací to znění do původně vládou předložené podoby, která byla předložena Poslanecké sněmovně, v Poslanecké sněmovně byla změněna do podoby té, která nám přišla. Cílem je přesnější zohlednění společenské škodlivosti jednotlivých hazardních her zavedením vícesystémové diferenciaci sazby v závislosti na škodlivosti dané hazardní hry a dále navážu na paní ministryni, která říkala, že navrhované sazby vychází z vládního návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. V případě, že se o návrhu bude hlasovat, tak prosím o jeho podporu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Štohl. Prosím, pane senátore.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já začnu asi tím, co mně na tomto předkládaném návrhu zákona vadí, v poslední době se stalo docela zvykem, že vláda nám tu předkládá daňový balíček, bývávaly časy, kdy se předkládal zvlášť zákon o daních z příjmů, zvlášť zákon o DPH a podobně, jinými slovy, teď tady máme asi šest nebo sedm nebo osm návrhů zákona, kdybychom řekli, ano, souhlasíme se změnami v zákoně o spotřebních daních, ale chtěli bychom změnit některé věci v zákoně o daních z příjmů, tak to musíme vrátit kompletně všechno. Takže to je metodicky... Já tomu rozumím, proč to tak vláda dělá, ale z hlediska metodiky se mi to nezdá jako nejšťastnější řešení. Navíc i naše legislativa ve své zprávě uvádí, že jsou tam i některé návrhy novel zákonů, které bezprostředně spolu nesouvisí. Když to možná řeknu natvrdo, zdá se mi, že je to děláno účelově, tento balíček daňových zákonů.

Další věc, co bych se chtěl zmínit, už tady zaznělo, že pravděpodobně budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, aby byl zachován vklad do katastru na těch 1000 korun, já sice nevím, jaké je předpokládané inkaso příjmu do státního rozpočtu z toho navýšení na 2000 korun, ale osobně bych se přimlouval, abychom to nezvyšovali, protože si myslím, že pro stát to nejsou zase až tak velké příjmy, pro ty občany je těch 1000 korun poměrně velká částka.

A poslední věc, o které bych se chtěl zmínit, jsou technické rezervy. Paní ministryně, já si myslím, že to tady velice pěkně vysvětlila, je to sice složitá problematika, ale chápu, co tím bylo řečeno, ano, budeme měnit metodiku výpočtu, tím bude docházet k nějakému zdanění těch rezerv u pojišťoven. Vadí mi tam jedna věc. Na mě to působí tak, že jsou tam prvky retroaktivity, protože to bude postihovat rezervy vytvořené v minulých letech. Já vím, že paní ministryně tady může říct, že to rozložíme do dvou let atd., ale prostě evidentně za mě prvky retroaktivity tam jsou, já to obecně nemám rád. Prostě, to je jedno, jestli jsem podnikatel nebo pojišťovna, jestliže dělám něco podle zákona, po určité době mi řeknou, že se mění pravidla i na ty věci, které jsem dělal v minulých letech, i kdyby to bylo stokrát hezky zdůvodněné, protože já si opravdu myslím, co tady řekla paní ministryně, ono to má logiku, rezervy, daňové rezervy slouží k odsouvání placení daní. Je jedno, jestli se budeme bavit, u podnikatelů nebo u pojišťoven. Všichni jsme ve shodě. Za mě tady vadí opravdu ten prvek retroaktivity. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Kose, který je jako další přihlášen... (Hlasy z pléna: Je na tiskovce!) Je na tiskovce, tak ho přeskočíme, jako další je přihlášen do obecné rozpravy pan senátor Nwelati. Prosím, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Mohl bych hovořit k mnoha věcem v návrhu tohoto balíčku, ale vyjádřím se jenom k jedné věci, a to je zvýšení poplatku za zahájení řízení, změny zápisu do katastru. Zvedá se to z 1000 korun na 2000.

Když to tady paní ministryně zdůvodňovala, tak jeden z důvodů řekla, že naposledy se to zvyšovalo v roce 2012, že dochází k navýšení výdajů zhruba o 750 milionů, jestli jsem poslouchal dobře, ten důvod je zvýšení kvality nebo spíš zvýšení účinnosti nebo činnosti toho katastrálního úřadu tak, aby zabránil podvodům. Já si myslím, že přece toto je činnost, kterou má dělat vždycky, jde o to, jestli se musí utratit víc peněz, aby ta činnost byla lepší, tak to nemají platit, řeknu, zákazníci toho katastrálního úřadu. To by možná ještě bylo to vedlejší. Ale paní ministryně tady také říkala, že jeden z důvodů nebo spíš její zdůvodnění taky bylo to, že v některých státech je to 1,6 % z ceny té nemovitosti, myslím, že to někde vycházelo 10 000 na rodinný dům, ale zapomněla tady říct, my tady máme taky daň z nabytí nemovitosti, která je 4%, která de facto znamená třeba u toho rodinného domu, pokud bych počítal, že ten rodinný dům bude stát 3 miliony, tak tato daň dělá 120 tisíc. To jsou přece ty peníze, které se mají používat na chod toho katastrálního úřadu. Pokud tedy chceme vybírat dál. Já si pamatuji, že jsme tady odhlasovali změnu, zrušení této daně, když jsem byl ve sněmovně ji obhajovat, tak paní ministryně, myslím, nebo někdo z vládní koalice tam vystoupil a říkal, že těch 13 miliard, které přichází z této daně do rozpočtu státního, je potřeba právě proto, že máme také například náklady na katastrální úřady. To byl jeden z důvodů, proč tam někdo říkal, že ta daň je potřeba. Nesmyslná daň, která de facto zdaňuje to dvakrát, to znamená, člověk, který si kupuje byt za vlastní finanční prostředky, které už jednou zdanil, tak musí zaplatit ještě daň z toho, že si kupuje nemovitost, kde chce bydlet. Tak, prosím, nevybírejme další peníze od občanů proto, že si rozhodli, že si koupí byt, zaplatí 4 % daň z nabytí nemovitosti, ještě o tisícovku víc na katastrálním úřadu, protože si to potřebují přepsat na sebe. Ty příjmy, tady bylo řečeno, nebo já jsem se to někde dočetl, vím, že je to zhruba půl miliardy. Pokud se to navýší. Já říkám, tady vybíráme od lidí v dani o nabytí z nemovitosti 13 miliard ročně nebo 12,5, takže určitě není potřeba vybírat další peníze, proto velmi bych poprosil všechny, abychom podpořili ten návrh, který tady je předložen nebo na stole, který vrací tu částku, nejlépe bych byl, kdyby tady byl návrh, který ten poplatek vůbec ruší. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan senátor Goláň. Já ho prosím, aby přišel k mikrofonu.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já souhlasím s tím, co tady řekl kolega Michael Canov, ten zákon musíme zamítnout už jenom z principu, tak jak byl prostě přijat. Já jsem k tomuto zákonu měl připravených 57 pozměňovacích návrhů. Ten zákon jsem prošel, nemůžu říct nic jiného, než že je to úplný nesmysl, co nám tady přišlo. Protože je tam 57 chyb, jako ukázkou jasnou jsem vám předložil pozměňovací návrh, kde vidíte, že od roku 2014 je nehorázná blbost, jinak to nemůžu říct, řeší to někdo v této novele, neřeší... Podobných věcí je tam, jak říkám, 57! Já jsem připraven udělat senátní iniciativu zákonu, abychom ten zákon napravili. Ale to, co nám přišlo, není žádná náprava. To je prostě... Ševče, máš zaplacené daně? Nemáš? Tak zaplatíš dvakrát. Prostě v tom státním rozpočtu to chybí, tam to chybí, tak to tam pojďme dát. Tady není snaha napravit něco, co tady nefunguje. Tady není snaha napravit těch 57 systémových opatření. Musím říct, že v těch 57 systémových nápravách jsou třeba i situace, které jsou ve prospěch státu, v neprospěch poplatníka, ale které jsou tam jako zbytečné výjimky, nesmyslné. Já si pamatuji, že v Otázkách Václava Moravce něco tady paní ministryně financí říkala o novém zákonu o daních z příjmů, oni ho tam mají dva roky, ale oni nám ho nechtějí dát, protože já si nedokážu představit, co odtamtud vyleze. Ale tlačíme na ně, chceme nový zákon, ten nový zákon tady nemáme, máme tady něco, co se tváří jako všespásné, jako něco, co řeší hazard, co řeší hlavně závislosti, ty závislosti tady máme 30 let. Proč je napravujeme teď? Když do toho lezeme, do toho šťáráme, tak to dejme do pořádku. Ne, my potřebujeme jenom vybrat daně, my nemáme čas na to něco napravovat, my nemáme čas něco vyřešit. My prostě do toho rýpneme tak, aby nám něco z toho káplo. To je smyslem a účelem této novely, která nám přišla z Poslanecké sněmovny. Vezměte si, že tady zaznělo od předkladatelky, že rostou mzdy a platy, ano, rostou, ale tady všichni vztáhli to pouze na nezdanitelnou část daně, na slevu na dani, ne nezdanitelnou část daně, slevu na dani, samozřejmě, abych byl přesný pojmově. Ale takových věcí jsou tam spousty. Jsou tam hranice, od kdy máte podávat přiznání, jsou tam hranice, kdy co je osvobozené, které příjmy v § 10 jsou osvobozené. Vždyť na ty se nesáhlo od roku 1998! Ale podívejte se, cena peněz je úplně někde jinde, platy jsou někde jinde. Proč tedy tsystém někdo neupravuje tak, jak běží kolem nás doba, jak se nám vyvíjí ekonomika? Protože to prostě není výhodné pro stát, dneska stát dělá všechno, co je výhodné pro něj. Podívejte se, tady jeden z mých předřečníků chválil změnu zákona o dani z nemovitostí. Ale nikdo z vás asi neviděl, jak ten § 4 odst. 1 písm. k) fungoval předtím, jak existoval předtím. Ano, rozšiřuje se to o tůňky, bažiny a všechno, ale za podmínky, že je to zapsáno v ekologickém registru. To tam každý nedostane. Ale co odtamtud vypadlo, osvobození ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Podívejte se, ostatní plochy jsou zdaněné mnohem víc než orná půda, ty mají prostě desetník za metr čtvereční, už mi psala jedna starostka, že je starostka, je samozřejmě příjemcem této daně, že to je naprostá nehoráznost, ale vypadly odtamtud ostatní plochy, které nelze žádným způsobem využívat. V katastru je zapsána taková ostatní plocha, je tam způsob užití, nelze žádným způsobem využít. Takovéto plochy byly právě v § 4 odst. 1 písm. k) osvobozeny. A ony nám odtamtud vypadly! To tady nikdo neřekl v důvodové zprávě, paní předkladatelka, že najednou zdaní 10 haléři plochy, které nelze žádným způsobem využívat. Protože to tam prostě je pro ně výhodné, protože to tam potřebují. Ale to není pro lidi! To je pro stát. Ale stát má být pro lidi, ne sám pro sebe... Takže pro mě celý tento zákon je naprosto nepřijatelný, je to politický paskvil, který si zaslouží jednu jedinou věc, ani pozměňovací návrh, zničit tím, že prostě budeme hlasovat pro zamítnutí. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi, který podporuje návrh pana senátora Canova na zamítnutí. Jako další se do obecné rozpravy přihlásila paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já jenom velice krátce. Návrh, tak jak je předložený, má řadu problémů, o kterých už bylo hovořeno, ale chci ještě říci jeden takový pohled na to, co před námi leží. Návrh zákona z hlediska toho zvýšení poplatku na katastrální úřady je jenom jedním z celé série návrhů zákona, které jdou z vlády a které jdou proti drobným menším vlastníkům nemovitostí.

Takže na co se soustředíme? Soustředíme se na to, že zvýšíme poplatek, ať už tedy za byty, za převod, nebo za jakékoli jiné pozemky. Podívejme se na chystaný stavební zákon, podívejme se na novelu zákona 416. To všechno jde proti středním a menším vlastníkům nemovitostí. Ti lidé si na to našetřili, koupili si něco, teď to potřebují, chtějí prodat, tak jim to zkomplikujeme. Ti lidé chtějí chránit svoje nemovitosti, protože mají nějakou hodnotu, tak jim to zkomplikujeme.

Mám ve sněmovně zákon o přeložkách, který opravdu naprosto drastickým způsobem snižuje cenu nemovitosti, když vám na ten dům dá někdo konzolu, ale sněmovna to nechce slyšet. Já se nedivím, že tahle vláda, ve složení podporovaném komunistickou skupinou poslanců, má takovéto zájmy. Je to plíživé, je to krok po kroku, ale bohužel ten směr už je jasný. Chtěla jsem jen na tuto věc upozornit. Já jsem také pro zamítnutí, nejen z tohoto důvodu, ale především tenhle „pozměňovák“ jsem proto podpořila. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko, i za vaše vyjádření a prosím pana senátora Čunka, který je dalším přihlášeným do obecné rozpravy.

Senátor Jiří Čunek:  Pane místopředsedo, vážená paní vicepremiérko, kolegyně, kolegové. Já mám jediný dotaz na paní ministryni. Vy jste hovořila o tom, že se daří bojovat se závislostmi, tzn. i s herními závislostmi. A my máme trochu problém s tím, že ačkoli některá města centralizovala nebo zakázala výherní automaty, tak klienti přešli k videoterminálům. To jsou ty znalostní automaty, kde je napsáno „jaké je hlavní město ČR“, oni, když správně odpoví, tak se dostanou dál atd. Já bych rád věděl, jak se vám daří i z pohledu legislativy bojovat s těmito věcmi. Protože podle výběru daní v jednotlivých městech se jeví, že tam, kde došlo k tomu, že upravili vyhláškou řekněme okruhy a místa, kde mohou výherní automaty být, tak v těchto místech došlo k výraznému poklesu výběru daně. Ale my nevěříme tomu, že by lidé přestali hrát. Zdá se, že lidé hrají, ale někde jinde. A pak nejdou peníze do státu a do měst. To je podstata otázky, děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně jistě zaznamenala otázku a odpoví také až na závěr. Prosím pana senátora Kose, který je přihlášený do obecné rozpravy jako další senátor. Děkuji.

Senátor Ladislav Kos:  Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já se jednak chci omluvit za to, že jsem propásl svoje první přihlášení, ale měli jsme tiskovou konferenci klubu, takže jsem se nikde netoulal.

Nicméně chci se vyjádřit k tomuto zákonu v tom smyslu, že jsme tady na úvod slyšeli od paní ministryně vyprávět dojemnou pohádku o tom, jak jí leží na srdci blaho a zdravotní stav obyvatel České republiky. A proto, a jen proto jim zdražuje alkohol a cigarety, ale zvyšuje jim i poplatky na katastru nemovitostí, zdaňuje rezervy pojišťoven a zvyšuje sazbu zdanění loterií.

Víte, paní ministryně, musím vám sdělit, že vaše vypravěčské úsilí bylo tady v Senátu marné. Už jenom proto, že senátorky a senátoři jsou už velké holky a velcí kluci a na pohádky už nevěří. A myslím, že pohádkám nevěří ani velká část občanů. Nevím, proč nám, senátorům a nakonec i občanům, na férovku nesdělíte, že všechny tyto kroky děláte proto a jen proto, že výdaje na nakupování hlasů vašich voličských skupin už přesáhly možnosti rozpočtu, a proto je třeba hledat další zdroje příjmů, včetně jeho další dotace z kapes daňových poplatníků.

A nejen z kapes daňových poplatníků. Byli jsme tady letos v Senátu svědky toho, jak vláda chtěla převést – a nakonec proti odporu Senátu převedla – 15 mld. Kč z Fondu národního majetku do státního rozpočtu. Byli jsme svědky toho, jak koalice v Poslanecké sněmovně zamítla návrh Senátu na zrušení té nejnesmyslnější daně, daně z převodu nemovitostí. A nakonec, jak čteme v tisku, tak už vládě přicházejí vhod i takové obskurnosti, jako je prodej barevných kovů ze státních rezerv a převod té částky z prodeje do státního rozpočtu. Jedná se o 2 miliardy.

A já už se tak trochu začínám bát a s hrůzou čekám, kdy vládu napadne rozpustit tzv. atomový fond. Fond, který je určen na likvidaci jaderných elektráren. A kdy těch 30 miliard, které jsou tam naspořené, bude chtít také převést do státního rozpočtu. Ty peníze by se daly přece využít na další PR dárečky voličům před parlamentními volbami. Právě proto, že je státní rozpočet již dotován uvedenými nesystémovými kroky, tak právě proto vám alespoň tento krok na vytahování peněz z kapes daňových poplatníků nechci umožnit a budu hlasovat proti jeho přijetí nebo pro vrácení zákona do Poslanecké sněmovny se smysluplnými pozměňovacími návrhy. A myslím, že i další členové našeho klubu Senátor 21 mají k tomuto zákonu podobný postoj. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, paní ministryně jistě zaznamenala dotaz na rozpouštění fondů a zodpoví tento dotaz na závěr debaty. Právo přednosti má pan senátor Vystrčil, který ho ovšem nechce využít, a proto prosím pana senátora Bradáče, aby přistoupil k mikrofonu. Prosím, pane senátore.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové. Mně na tom celém návrhu, který máme dneska na projednání, asi nejvíc vadí to zvýšení poplatků za vklad do katastru, o kterém už tady byla řeč, takže já se o tom nebudu už dále šířit. Nicméně mám tady dotaz na paní ministryni. Už jsme spolu o tom hovořili. A týká se to upraveného znění zákona o dani z nemovitosti, úpravy písmene k, kde jsou vyjmenovány doposud některé věci, které jsou od této daně osvobozeny. A nyní je tam formulace úplně jiná. Jsou tam tři body. Ty první dva body mně jsou celkem jasné, ten třetí bod, o tom jsme diskutovali i na hospodářském výboru při projednávání. Přiznám se, že tomu úplně nerozumím, byl bych rád, kdyby to tady paní ministryně mohla objasnit.

Protože já jsem sám před časem běhal s fotoaparátem po polích a mezích a dokládal jsem finančnímu úřadu, jestli remízek je skutečně remízek. Jestli podléhá osvobození, nebo nepodléhá. Týká se to u nás na Vysočině, i v ostatních regionech samozřejmě, celé řady drobných vlastníků, tak bych byl rád, kdyby to ustanovení, které je tam dneska uvedeno, bylo skutečně řádně vysvětleno. Pokládám to za krok vpřed. Myslím si, že to je určitě potřeba ocenit, nicméně pan kolega Goláň tady o tom hovořil, že to úplně správně není. Tak já tomu teď úplně dobře nerozumím, tak bych opravdu byl rád, kdybychom v tom měli jasno.

Oceňuji to, že je tady teď uvedeno i to, že se tady rozlišuje část obce zastavěná a nezastavěná, to tam v tom původním nebylo, což si myslím, že je docela krok vpřed. Ale znovu říkám, úplně tomu nerozumím, tak bych byl rád, kdyby paní ministryně nám mohla tento bod objasnit. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, další dotaz na paní ministryni. Dotazy se množí. A jako další, už v řádném pořadí, je pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já prvně několik obecných poznámek. Já si myslím, že v okamžiku, kdy dochází k ekonomickému růstu a daně jsou vybírány ve vyšší míře a ve větším množství, než tomu bylo kdykoliv dříve, a zároveň ještě ministerstvo financí tvrdí, že i efektivněji, tak zvyšovat daně nemá žádnou logiku.

Protože zvyšování daní znamená, že bereme peníze lidem a ponechává si je stát, případně některé jdou potom do krajů a obcí a následně jsou distribuovány znovu do regionů nebo do některých institucí, které čím dál víc potom bobtnají a bobtnají. A všichni víme, že peníze, které využívá stát na tzv. veřejné služby, jsou využívány nejméně efektivně. A stát, který v době ekonomického růstu nedokáže vyjít s tím, co vybere na daních, a potřebuje ještě daně zvyšovat, evidentně nefunguje dobře. Řekl bych, že to je potom ostuda vlády, že musí zvyšovat daně, aby vůbec udržela stát v chodu.

Takže můj první pocit z toho je, že bychom neměli připustit zvyšování daní. A vůbec bychom potom neměli připustit, aby se vláda přitom schovávala ještě za to, že říká, že bojuje tu proti hazardu, tu proti konzumaci alkoholu, tu proti já nevím, čemu dalšímu, když to vůbec není pravda. Jak tady říkal třeba pan senátor Fischer z hlediska alkoholu, nehledě na to, že nakonec díky vládním poslancům projde navýšení samovýroby piva z 200 l na 2000 l a další věci. To znamená, je to celé nelogické, nesprávně uspořádané a nekompatibilní.

Pak je otázka, jestli je nejsprávnější řešení hlasovat tady pro zamítnutí zákona. Z hlediska toho, co jsem říkal v úvodu, tak se zdá, že ano. Na druhé straně, pokud my dokážeme v rámci debaty a případného přijetí některých pozměňovacích návrhů to vrátit nazpátek do sněmovny, tak minimálně dokážeme to, že bude znovu možné si poslechnout, proč vláda dělá daňová opatření a poslechnout si i případně argumentaci, proč by to dělat neměla. A třeba tím zvýšit i povědomí občanů o tom, že takto by se vláda chovat neměla.

Takže můj názor na to je takový, že bychom spíše s pozměňovacími návrhy, ne možná se všemi, které prošly hospodářským výborem nebo výborem pro územní rozvoj, měli nazpět zákon Poslanecké sněmovně vrátit, aby vláda znovu musela říci, ano, my jsme tady od toho, abychom zvyšovali daně, protože to, co od vás vybereme v době ekonomického růstu, nám nestačí. Jsme ještě tlustší, než si myslíte, a máme větší potřeby.

Potom se zmíním o jedné věci, kterou tu zmínil už pan senátor Nwelati, a také se jí trošku dotkl i pan senátor Bradáč. A to se týká zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí. Ono to zvýšení je trochu komplikovanější, ale já myslím, že pro tu srozumitelnost už zůstanu u toho, co jsem říkal. Teď řeknu dopady a kontext, ve kterém se tak děje.

Když se podíváte na Výroční zprávu NKÚ za rok 2018, tak se dozvíte, že z hlediska výkonnosti veřejné správy se nacházíme tuším na nějakém 96. místě ze 150 zemí, které byly hodnoceny Světovým ekonomickým fórem. A že před námi se nachází např. Moldávie nebo Ukrajina nebo Rumunsko. To znamená, naše výkonnost veřejné správy je nižší, než je moldavská, než je ukrajinská, než je rumunská. A přestože tomu tak je, tzn. máme poměrně v intenzitě a kvalitě výkonu veřejné správy co dohánět, tak dochází k tomu, že se říká, podívejte se, katastr nemovitostí potřebuje další peníze, protože jeho náklady významně rostou.

Pokud se podíváte, o jaké peníze se jedná a co se bude dít, tak já se teď úplně nedokážu přesně zorientovat. A to bych paní ministryni případně poprosil, aby mi to vysvětlila, neboť já jsem ji pozorně poslouchal. Ona říkala, že navýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí by mělo znamenat navýšení daňových příjmů zhruba o 720 – 760 mil. Kč a navýšení příjmů. Když se podívám na návrh rozpočtu Českého úřadu zeměměřičského katastrálního na rok 2020 a podíváme se na schválený rozpočet za rok 2019, a podíváme se na daňové příjmy, což jsou ty poplatky, tak v tom současném roce 2019 je tam 620 milionů na poplatcích a v roce 2020 naplánováno v tom rozpočtu, který se teď schvaluje, je 1,120 mld. Čili 1,120 mld. minus 620 mil. je, paní ministryně, 500 mil. Kč.

Takže první moje otázka je, kde je těch 520 mil., o které se to má navýšit? A 220? Protože vy říkáte, 720, naplánované příjmy na rok 2019 máte (on ještě rok 2019 neskončil) na 620, naplánované na rok 2020 máte 1,120 mld., rozdíl je 500 mil., vy nám říkáte 720, tak těch 220 milionů, to asi půjde někam jinam. Ale to je jedna věc.

Druhá věc, pokud se na to podíváme i procentuálně, tak si uvědomte, že tato čísla říkají, že z roku na rok v této oblasti státní správy stát zvyšuje daně. Poplatek není nic jiného než daň. Stát zvyšuje daně občanům o 80 %. Z 620 mil. na 1,120 mld. To znamená, zvýšení daní tímto státem v oblasti služby státní správy, kterou provádí katastr nemovitostí, je 80%. Jde ze 100 na 180 %. Takže tak to dneska je.

Pokud se podíváme na argumentaci, kterou používá paní ministryně, tak říká, že to je způsobeno tím, že katastr dělá nějaké další činnosti, které dříve nedělal. Tak já jsem se podíval, paní ministryně říkala, že to je ta úplata za službu sledování změn. Existuje vyhláška 358/2013, která říká, že vy si můžete nechat sledovat a potom následně SMS posílat informace o změnách katastrů, případně u sledovaných nemovitostí. Ta vyhláška je z roku 2013. Mimochodem, přestože je z roku 2013, tak poslouchejte výdaje ČÚZK.

V roce 2012 – 2,8 mld., 2013 – 2,85, 2014 – 2,9, 2015 – 2,9, 2016 – 3, 2017 – 3,1, 2018 – 3,3 a 2019 už je to 3,6. Pardon, 2016 je to 3,5 a 2019 – 3,6. To znamená, roste to kontinuálně, aniž by se cokoliv stalo. A teď to nejdůležitější. Sazebník úplat za službu sledování změn existuje. Je dán vyhláškou, kterou schvaluje, předpokládám, nějaké ministerstvo. Pokud tady vznikl nějaký další výdaj související se sledováním změn na katastru nemovitostí, tak to proboha řešte tou vyhláškou. A zpoplatněte více, pokud to sledování změn je tak náročné, jak se nám informační technologie vyvíjejí, všichni to známe, přece telefonní poplatky neustále stoupají, tak proto to musíme teď o těch, já nevím, 700 mil. Kč pro občany zdražit. To je přece neuvěřitelné chování státu k občanům.

Těch občanů, prosím, abyste věděli, je zhruba 350 000. 350 000, kteří to používají a potřebují zaplatit nějaký poplatek, tu jednou, tu dvakrát, tu třikrát, tu čtyřikrát na katastru nemovitostí. Takže to je to prolidské, to proobčanské chování státu z hlediska výkonnosti státní správy. Místo toho, abychom něco dělali s tou výkonností, která není dobrá, tak říkáme, občane zaplať a z roku na rok o 80 % víc z hlediska příplatku. Poslední věc, která se toho týká, a není úplně zanedbatelná, je, že tady některá ministerstva, případně i vláda, mají plnou pusu prorodinné a probytové politiky a politiky, která bude podporovat bydlení apod. Tak samozřejmě nejlepší věc, kterou tady říkal pan senátor Kos, je, když se dá návrh na zvýšení daně z převodu, tak se neschválí. A když náhodou se dá návrh na to, aby se zvýšil poplatek za vklad, což souvisí s převody nemovitostí, což souvisí s bydlením, což souvisí s mladými lidmi, což souvisí s tím, jak si rychle můžou pořídit nemovitost, tak se to navýší.

To je rodinná politika a politika pro rozvoj bydlení této vlády, skrytá v tomto balíčku. A to jsem rozebral jenom jednu věc, a to je zvýšení vkladů do katastru nemovitostí. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi Vystrčilovi a prosím pana senátora Goláně, který se podruhé hlásí do obecné rozpravy.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Moje maminka vždycky říkala, musíš mít poslední slovo. Podívejte se, nevyšlo to, takže mám předposlední slovo. Spoustu dalších slov mi sebral kolega Miloš Vystrčil, které jsem měl připravené do svého dlouhého vystoupení, aby to nebylo tak dlouhé, takže mu také děkuji, že to zkrátil. A já se teď soustředím na pana Bradáče, na Frantu, který chtěl vysvětlit věci okolo zákona nemovitých věcí.

Já znovu říkám, že to, co nám přibylo nově, ty krajinné prvky, ty mokřady, ty tůňky apod., je tam podmínka, že jsou evidovány. To je bod 2. Já se dostanu k bodu 3, ale že jsou evidovány v evidenci ekologicky významných prvků. A už když to takhle máte, tak to znamená, že se tam někdo musí dostat napřed. A jestli se tam náhodou nedostane, ale bude to splňovat tyhle náležitosti, tak to osvobozené nebude. Tzn. nikde v důvodové zprávě jsem nenašel, kdo to bude dělat, kdo tu evidenci bude vytvářet? Zda si má sám ten, kdo má na pozemku tohle, to bych poprosil potom vysvětlit od paní ministryně, jestli si to zapisuje, jestli to má dělat ten, kdo vlastní pozemek, nebo to bude dělat katastr? Z mého pohledu naprosto nesmyslná podmínka pro osvobození. Tak buď tam je mokřad, buď je to tůňka, anebo to není. A to se stane tůňkou až tím zápisem? Přece katastr to má zapsáno jako způsob užití, je tam remízek nebo něco takového, tak to přece musí stačit. Ale my k tomu potřebujeme ještě něco dalšího...

A samozřejmě, protože to spousta lidí nesplní, tak se to osvobození nepoužije. Je to naprostá účelovka, jak říká jeden náš politik. Protože kdo to tam dostane? Jenom ten, kdo bude aktivní. A kolik těch lidí, třeba starších, aktivních bude? To vůbec nedokážeme spočítat. Takže je tam taková lehká podmínka, která podprahově vypadá, že nic není, ale podle mě je úplně zásadní. Pokud to chci osvobodit, tak to beru tak, jak to je. A když to splňuje ten charakter, tak to má být osvobozeno. A ne tam dávat něco navíc.

A k té trojce, Franto, bych ti chtěl říct, že je tam popsáno, co to je. Je tam jasně popsáno, co to je. Ale, podívejte se, zase je tam podmínka - pozemky ostatních ploch. Tzn. už to prvotně musí být zapsáno jako ostatní plocha. A nikdo nejde, kam se podíváme z právního hlediska, vždycky jdeme na skutečný stav, nikoli na stav formálně právní. A v daňovém řízení je zásadní skutečný stav. A pokud já se podívám, že je tam příkop, mokřad, močál a mám to napsané v katastru jako třeba orná půda, pastvina nebo cokoliv, louka, tak mi to nikdo neosvobodí, protože je tu napsané, pokud jde o pozemky ostatních ploch. A zase se sem dostává další malá výjimka podprahová, které si v podstatě nikdo ani nevšimne...

A to, že tam je navíc „které nejsou užívány k podnikání“, tak já si nedokážu představit, že příkop, mokřady jsou využívány k podnikání. To už je taková věc možná z hlediska nějaké právní jistoty, ale z mého pohledu naprosto zbytečná.

Ale, jak říkám, jak k bodu 2, tak k bodu 3 se nám dostaly takové lehké podprahové informace, které v podstatě, jak říkám svému synovi, když řekneš ale, tak to, co je před tím ale tím ruším, tak v podstatě ruší to, co je předtím. Protože zatěžují to uplatnění. Nejsou pro lidi, ale jsou zase pro ten stát. Protože zatěžují uplatnění osvobození a kladou nějakou další nesmyslnou podmínku. Z mého pohledu, pokud by to mělo být opravdu ústavně komfortní, má to být a vycházet ze skutečného stavu. Takže pokud tam mám příkop, mokřad, tak mi stačí, že mám příkop, mokřad. A ne, že to bude zapsané jako ostatní plocha.

Protože sami víme, že v katastru je spousta nesouladů. Je spousta věcí, které jsou historicky dané, protože katastr nemovitostí za starého režimu neměl takový význam jako dneska. Protože se od něj neodvozovalo tolik věcí. Ale teď vidíte, když se na to podíváte, tak vy vlastně ten katastr musíte mít úplně v naprostém souladu, protože vám někdo něco odepře. Ne proto, že to tam je, ale protože je to někde zapsáno. A jsme znovu u formalit a formalit. A když to zapsáno nebude, tak to samozřejmě nebude. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Goláň něco odpověděl, jinak oslovujeme senátory prostřednictvím předsedajícího... Ne, že bych chtěl pana senátora oslovovat Franto, ale jenom to připomínám. A skutečně měl pravdu v tom, že nemá poslední slovo, protože je přihlášen ještě pan senátor Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že ani já nebudu mít poslední slovo, ale chtěl jsem přece jen k tomu pár slov říct.

Já myslím, že debata o rozsahu služeb, nebo transferů, které má stát poskytovat občanům, a debata o příjmech, které na to musí zajistit, je naprosto tradiční, je věčná, je také naprosto legitimní. Z tohoto hlediska je zřejmé, že daňový balíček, který tady máme, jeho cílem je zajistit dostatečné prostředky pro priority, které si vláda navrhla do státního rozpočtu. My v Senátu se nepodílíme na schvalování rozpočtů, ale podílíme se na schvalování zákonů, které obsahují mandatorní výdaje, platby, které stát poskytnout musí, a také se podílíme na schvalování zákonů, jako je tento, které příjmy do státního rozpočtu zajišťují.

Já myslím, že by od vlády bylo naprosto férové říct, že primárním cílem tohoto zákona je skutečně zajistit příjmy. Pokud ovšem volba toho, kde se příjmy zajišťují, pokud se při tom zohlední i některé negativní společenské fenomény, jako je užívání alkoholu nebo hazard, tak je to také legitimní úvaha. To, co já tady však postrádám, a myslím, že to zatím nezaznělo, je, že vedle legitimní debaty o tom, jaké mají být výdaje, tak je také rozumné požadovat, aby výdaje byly pokryty daňovými příjmy. A můžeme se bavit, jestli je vhodné zdvojnásobovat poplatek za vklad do katastru, já si tím také nejsem zrovna úplně jistý, nebo jestli je jednorázově zajistit zdaněním rezerv pojišťoven. Tam je ta problematičnost v tom, že to je jednorázové. Jak se to bude řešit tedy v dalších letech zajištění výdajů, které nepochybně neklesnou.

To, co já ale tady považuji za problematické, že v Senátu se všichni shodnou v poslední době na všech možných typech výdajů. Nejsou to jenom populistické kroky vlády, jak tady zaznělo. Všichni jsme tady hlasovali pro zvýšení důchodů, za chvíli tady budeme mít další zákon, kde skoro všichni budou hlasovat pro pozměňovací návrh, který, jestli se nepletu, jak jsem v debatě zaznamenal, představuje další výdaj 3,5 mld. Kč ročně ze státního... Prosím? Dobře, tak 1,6, ale prostě v řádu miliard. Před nedávnem jsme tady schválili usnesení, že požadujeme, aby byl splněn závazek České republiky ve výdajích na obranu, což znamená 60 mld. navíc. Ne skokově, ale rozloženo do několika let, ale 60 mld. ročně.

Ale pak už tady ale všichni, když projednáváme daňové věci, navrhují jenom daňové úlevy. A brání se jakémukoli navyšování daní. A to je neslučitelné. My můžeme mluvit o výdajovém populismu, ale také je příjmový populismus. A to je slibování, že se daně nebudou vybírat, nebo že se budou vybírat mnohem nižší. A když zároveň hlasujeme pro všechny zásadní výdaje, které stát má poskytovat.

Já si myslím, a já už jsem tady o tom mluvil v té debatě o zajištění výdajů na obranu, ale je to celá řada dalších oblastí. Všichni se shodnou, že budeme dál zvyšovat důchody, že chceme ještě více zvýšit platy učitelů, než jak je to navrženo ve státním rozpočtu. Všichni se shodnou, že je potřeba dát miliardy na sociální služby, takže my se nevyhneme podstatné debatě o zvýšení daní. Ano, daně platí lidé, to je fakt, ale zároveň si prostřednictvím státu zajišťují za tyto daně nějaké služby.

A pokud to všechno a spoustu dalších věcí, kde jsou požadavky na zvýšení, chceme řešit, tak se podle mě nevyhneme takovým debatám. A to může být názor sociální demokracie, že to má být třeba bankovní daň nebo jiné sektorové daně, nebo progresivní zdanění příjmů právnických osob, v situaci, kdy nějakých 250 – 300 mld. ročně odchází z ČR na dividendách. Ale ta debata je legitimní. Já jsem doopravdy chtěl zdůraznit to, že tady zaznívají velmi jednostranně jenom požadavky na nezvyšování daní, nebo dokonce padají návrhy, které reálně znamenají snížení výběru daní oproti současnému stavu a zároveň tady všichni hlasujeme vždy pro zvýšení jakýchkoli výdajů. Je v tom rozpor, který není dlouhodobě udržitelný, a ta debata o zvýšení daňových příjmů nás nemine. Nemůžeme se jí vyhnout.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi Dienstbierovi, podruhé se do debaty hlásí pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, já jenom stručná reakce na pana kolegu Dienstbiera. První věc je, že to není Senát, který by byl nadán schvalováním státního rozpočtu, parlament, pokud má fungovat jako celek, tak bychom se měli dívat i na to, co dělá Poslanecká sněmovna, tady se musím ohradit, protože při projednávání rozpočtu třeba občanští demokraté právě to snížení výdajů navrhují, dokonce v objemu 40 miliard, což znamená, že potom by na jiné věci třeba bylo, pokud by se tak stalo, takže já na to upozorňuji, pan kolega Dienstbier to v té své řeči nějak minul. Co se týká potom těch aktuálních věcí, které nás čekají, třeba toho rodičovského příspěvku, tam kolikrát se děje jen to, že vláda vyvolá jakési výdaje, dle mého názoru to poměrně často bývá motivováno tím, aby získala na svoji stranu nějakou voličskou skupinu, udělá to nespravedlivě. A pokud vy to potom chcete narovnat a chovat se férově, tak máte jen dvě možnosti, buď navrhnout zamítnutí toho výdaje, což by si přesně ta vláda přála, protože kdyby to prošlo, tak by ty výdaje ani neměla, přitom ona to chtěla udělat, to znamená, stala by se tou dobrou matkou, které někdo zlý zakázal nakonec všem pomáhat a rozdávat, nebo druhá možnost je, že řeknete, tak to udělejte spravedlivě, přidejte v tomto případě i těm dětem, kterým ještě nejsou 4 roky, ale rodiče už na ně ten rodičovský příspěvek vyčerpali, to samé, protože to nejsou jiné děti a jiní rodiče, nemá to logiku, pokud to tak neuděláte. Zdůrazňuji, když už jste se k tomu rozhodli, samozřejmě jsou tady jiné možnosti, není to tak, že by se o nich nejednalo, že se řekne, těch dětí, které nedostanou ten rodičovský příspěvek, je 20 %, to znamená, když z těch 80 000 uděláme 60 000, tak je to rozpočtové neutrální, ale to nechtějte po opozici, to si udělejte sami mezi sebou, paní ministryně jedna a paní ministryně druhá, buďte v těch věcech, pokud chcete rozdávat a pokud chcete dávat, spravedlivé. Pokud vy nejste spravedliví, Senát se snaží být spravedlivý. Tak to zkrátka je, není to žádný výdajový populismus ani příjmový populismus v tomto případě, je to tak, že ty věci, pokud se dělají, já teď neříkám ani to, jestli se měly dělat v té míře nebo neměly, v jaké výši, nebo níži a tak dále, ale když to uděláte, tak to udělejte, prosím vás, pořádně, rozumně, racionálně a spravedlivě. Když tomu tak není, tak nečekejte, že vám opozice bude sedat na lep a opravovat vás tím způsobem, abyste potom mohli vy říkat svým voličským skupinám, ale my jsme to pro vás takto chtěli udělat, oni zlí nám to zakázali. To přece nemůžete myslet vážně! To je celé, takhle to zkrátka je. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátorovi Vystrčilovi, hlásí se pan senátor Holeček.

Senátor Petr Holeček:  Dobré skoro poledne, kolegyně a kolegové, já už, protože schválně jsem čekal na konec obecné rozpravy, já bych vás chtěl, pane předsedající, požádat, aby po závěrečném slově, to znamená před hlasováním, jste dal 10 minut na poradu klubu STAN. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, není nejmenší důvod nevyhovět. Takže až skončí závěrečné slovo, tak vyhlásím přestávku. Teď prosím paní ministryni, která se jistě bude chtít vyjádřit. Já tímto končím obecnou rozpravu. Předávám slovo paní ministryni, aby se k té obecné ukončené rozpravě vyjádřila.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, mám popsaných asi 5 listů, doufám, že na někoho nezapomenu, budu se snažit, poslední slovo jsem pochopila, že mám já, jak jste se tady dohadovali, kdo bude mít poslední slovo, já za něj děkuji. Děkuji za tu diskusi, která byla určitě věcná. Budu se snažit být maximálně věcná. Já bych chtěla říct, utkvěl mi pan senátor Dienstbier, byl poslední, možná když někoho nebudu jmenovat, ale opravdu mám všechno napsáno, tak se omlouvám, ale půjdu chronologicky, tam, kde jsem si poznamenala i jméno pana senátora, promluvím. Mluvil jste mi z duše, pane senátore. Sice poprvé, co sem chodím, za dva roky, ale mluvil jste mi z duše. Já to nebudu vztahovat na Senát, protože je pravda, že rozpočet schvaluje jenom Poslanecká sněmovna, notabene pan premiér teď za mě má úvodní slovo, to je v pořádku, my jsme si to rozdělili, ale budu to měřit přesně na Poslaneckou sněmovnu a ukážu to na těch jednotlivých návrzích. Je to přesně tak. Já kdybych spočítala návrhy opozičních poslanců na snižování daní, ještě vydržte, já si podám tabulky... Kdybych spočítala, tak v podstatě můžeme zavřít krám, jak se říká lidově. A vedle toho prostě budu jedním dechem, dnes zase, už se na to těším, až mě budou vyzývat k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Já budu vysvětlovat atd., která dnes bude dlouhá, bude určitě do nočních hodin, nevadí, já tu práci miluji, já se na ni těším. A teď k vašim argumentům, měl jste naprostou pravdu. V podstatě jste začali tím, že byla ukončena rozprava v Poslanecké sněmovně, já jsem tam byla, seděla jsem tam, dokonce ten balíček byl po prvním čtení v červnu, což je poměrně úspěch, já si pamatuji balíček 18, pardon, 19, byl po prvním čtení v září, takže jsem to považovala za úspěch, pak se táhly hodiny a hodiny, v pořádku, je to legitimní, je to v souladu s jednacím řádem. Když byla ukončena ta rozprava, tak na té tabuli svítilo jedno jediné jméno, když byla ukončena. Pak samozřejmě naskočila jména další, balíček se ve všech třech čteních v Poslanecké sněmovně debatoval 27 hodin! Dalších minimálně 16 hodin jsme opozici nabídli, nabízeli jsme další jednací dny, vše bylo zavetováno, pikantní bylo, že když v tom samotném závěru, než došlo k hlasování, vystoupil pan předseda Kalousek a předčítal dlouhý text, nevím, nechci nikomu sahat do svědomí, do jaké míry páni a paní poslankyně jsou znalci v pojišťovnictví, mohu vás ujistit, to není jednoduchá materie, že neustále to s experty řeším, také to není úplně můj šálek kávy, tak tam předčítal v podstatě důvodovou zprávu k Solvency II. Tu tam pomalu četl dlouhé hodiny, zajímavé je, ta zpráva, teď to neřeknu přesně, ona má různé hlavy, části atd., ale zjednodušeně řečeno má asi 150 bodů, z toho jenom 20 se týká tvorby technických rezerv pojišťoven. Ale poslechli jsme si je všechny. Pikantní na tom všem bylo, že v podstatě z toho, co tam předčítal, de facto potvrdil, že když budou pojišťovny postupovat s touto evropskou směrnicí, budou tvořit technické rezervy podle této technické rezervy, tak de facto solventnost dodrží na 99,5 %. To tam vlastně přečetl. Kdyby věděl tedy, co čte, při vší úctě, já jsem člověk pokorný, takže já se na nikoho nechci povyšovat. My říkáme, teď budu odpovídat na nějaké vaše další připomínky, takže možná je potom vynechám, my říkáme, tyto solventnostní rezervy si uznejte jako daňově uznatelné, ale nic víc. Není normální, a to není žádná, pane senátore Štohle, pokud se nemýlím, to není žádná retroaktivita, teď vás nevidím, to není žádná retroaktivita, oni tu daň jenom valí před sebou. Je normální, aby pojišťovnický sektor platil ročně 1,6 miliardy na daních? Je to normální? Já vám odpovím, není to normální. Není to normální! A proč tomu tak je? Protože tento sektor si může tvořit rezervy, teď poslouchejte, daňově uznatelné. V podstatě podle své úvahy, když to velmi zjednoduším, takže oni tu daň, oni neplatí tu daň nijak retroaktivně, pane senátore, to by ani nešlo, oni ji jenom valí před sebou. My říkáme, dodaňte to, máte na to čtyři a půl roku, to je přece fér, napříště to tvořte normálně podle pravidel. Nic vám nehrozí, ani ta ČNB jako orgán dohledu to tak neřekla, jak to bylo interpretováno. Ona v podstatě řekla, protože oni samozřejmě těmi rezervami si někdy ty solventnostní rezervy navyšovaly, takže prostě my říkáme, dejme pravidla. Každá firma v této zemi má pro tvorbu rezerv pravidla, vy to víte, pane senátore Goláni, jste daňový poradce, víte to. Každá banka. Banky mimo jiné platí 16 miliard na daních ročně. Zhruba, v průměru. Každý má pravidla. Proč ne pojišťovny? Užily si to, měly to 20 let. Byla to výjimka zavedená Poslaneckou sněmovnou v roce 2000. Já už jsem stokrát řekla, kdo načetl ten návrh, nebudu to opakovat. Takže teď prostě konečně přijďme s tím, já vím, že pan exministr Kalousek říkal, úředníci ministerstva financí s tímto přichází často, ministři ale odolali. Já říkám, vidíte, teď je tady ministr, který to chce konečně narovnat. My jsme to férově dali do vládního prohlášení, to není tak, že jsme se probudili a řekli jsme, teď to uděláme, protože potřebujeme peníze. My to máme ve vládním prohlášení, najdete to tam. To bylo zveřejněno v polovině roku 2018.

Mluvil jste, pane senátore Vilímče, jestli to říkám správně, o tom, že vám připadá zvláštní název zákona o zvýšení, nebo jak to tam máme přesně, příjmu veřejných rozpočtů. Proč? To je přece fér. My jsme jasně tím řekli, chceme získat další prostředky do rozpočtu. Proč ne? Jestliže v podstatě máme analýzy a výpočty, že celospolečenské náklady, snažila jsem se to ve své dlouhé úvodní řeči vysvětlit, na boj se závislostmi na kouření, na požívání alkoholu, na hazardu jsou téměř 200 miliard, tak proč by si stát v průběhu dvou let nezískal prostě kolem 17 miliard? Teď hovořím jenom o těch příjmech ze spotřebních daní a z hazardních daní. To je kapka v moři! Proč ne? Takže já se ptám, jeden z vás to tady řekl, nevím, mám to tady někde na těch pěti stranách. Bojujete za vytahování peněz z kapes daňových poplatníků? Nebo za zisky těchto firem? Ať už je to lihovarnických, tabáčnických, hazardnických a pojišťoven. A my, mluvil o tom i pan senátor Dienstbier, budete tady za chvíli projednávat zvýšení rodičovského příspěvku, zvyšujeme ho po dlouhých 8 letech, z 220 na 300 tisíc. Dokonce jsme se dohodli, byl to těžký boj, protože musíme být odpovědní vůči rozpočtu, dokonce jsme se dohodli, že to vyplatíme i rodičům dětí do 4 let, kteří si ke dni účinnosti zákona, což zcela určitě bude 1. leden 2020, nevyčerpali tu částku 220 tisíc. Prosím vás, je to 8,6 miliardy. Vy tady už máte načteno, nebo slyšela jsem, že uvažujete o schválení pozměňovacího návrhu, který to dá všem, to znamená i těm, co šli pracovat, kteří dnes... Co je smyslem rodičovského příspěvku? Já tady nejsem na obhajobu rodičovského příspěvku, ale souvisí to s rozpočtem. 8,6 miliardy. To, co načtete, je 11,5 nebo 11,4. Druhým dechem budete říkat, nezvyšujte spotřební daň. Proč? Proč? Tady se zvedla životní úroveň, zvedla se téměř o 45 % průměrná mzda, je to dobře, zvedly se platy, budu o tom dnes mluvit, mluví o tom teď pan premiér ve svém úvodním slovu, já samozřejmě budu mluvit určitě také v průběhu státního rozpočtu. Zvedají se platy všude, v ekonomice. Proč bychom neměli prostě sáhnout na tyto... Je to jednoznačně součást cenové politiky, já se k tomu dostanu dál. A ještě k vám, pane senátore. Vy jste říkal, že jste se nesetkal s takovým názvem v zákoně, já vám připomenu jeden zákon, je to zákon č. 500 z roku 2012, byl to zákon, který přijala pravicová vláda poslední, jmenoval se - o změně daňových pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, což je v podstatě to stejné. Takže, prosím, je to naprosto zvyková věc, která si myslím, že nestojí za zmínku, naopak to bylo fér, my jsme to nikdy netajili. Řekli jsme, ano, bojujeme se závislostmi, bojujeme s nimi v souladu s vládním prohlášením, netajíme, že chceme z toho nějaké příjmy. Ty příjmy dáme třeba na ten rodičovský příspěvek. Nebo na důchody. Také jste pro ně zvedli ruku. Jak vám připomněl pan senátor Dienstbier. To je špatně? To jsou dárečky? O jakých dárečcích mluvíte? O jakých dárečcích? O zvyšování rodičovského příspěvku? O zvyšování důchodů? O stabilizaci školství? To nejsou dárečky, to jsou splacené staré dluhy. Tak to interpretuji já. A k snižování daní říkáte, když budete mít příjmy, snižujte daně, prosím, toto je tabulka, já to mám primárně připraveno do Poslanecké sněmovny, celou sadu těchto grafů, už je tam dneska ukazuje pan premiér, v tuto chvíli, to jsou daně, které jsme snížili od roku 2015, všechno vypočteno. Je tam i DPH, které bude snížení od 1. května příštího roku v souvislosti s novelou zákona o evidenci tržeb, ta novela zákona. Je to téměř za 130 miliard. Takže my snižujeme daně. Víte, proč? Protože je lépe vybíráme. Vybíráme je díky systémovým opatřením ministerstva financí, kterých jsme se nebáli, které jsme zavedli. Já si stojím za tím, že to byl krok správným směrem.

Další poznámka, kterou jsem si napsala, co se týká těch dotazů, které tady různě padaly, vyjádřím se i k těm studiím, na které se ptal jeden z vás, já jsem dělala v letošním roce několik tiskových konferencí, ale zmíním dvě velmi pro mě zásadní, první byla tisková konference k hazardu na jaře, kterou jsme dělali v psychiatrické klinice v Bohunicích, byl tam i pan doktor Nešpor, tam jsme promítali a přednášeli jsme ta konkrétní čísla, kam jsme se posunuli. Druhá byla tisková konference na klinice adiktologie k tomuto daňovému balíčku, kde byl se mnou pan přednosta, pan profesor Miovský, paní profesorka Králíková, přední experti na závislosti, jednoznačně mluvili o této nutnosti a o tom, že toto je jeden z velmi účinných nástrojů, zvýšení spotřebních daní, doporučuje to OECD a zdravotnická organizace, tak jak jsem o tom hovořila. Samozřejmě ty daně jsou výraznou složkou ceny. To znamená, pokud se zvýší daň, tak se dá prostě logicky dojít k tomu, že se cena zvýší, tím se snižuje dostupnost, my jsme na té klinice adiktologie tam přednášeli, kolik máme mladistvých, kteří požívají alkohol, kolik kouří, že jsme druhá, teď jsme se snad posunuli na třetí místo od té doby ve spotřebě čistého lihu na osobu, bylo to nějakých 11,5 litru, vč. kojenců i vč. cizinců, to jsou čísla OECD. To si nevycucáváme z prstu na žádném z resortů. To jsou čísla, tvrdá čísla OECD. Takže u tabáku dokonce už jsme dneska na minimální ceně, říkala jsem to v úvodní řeči, ale chápu, že byla dlouhá, kdy explicitně v podstatě už porušujeme směrnici EU, tak máme nízkou daň. A ta daňová část nesmí tvořit méně, než je určitá část maloobchodní ceny. Pak jste se ptal, pane senátore Fischere, na ten rozpočet, protidrogová politika v roce 2020 má v rozpočtu 243,2 milionu, teď jsem tam, podepsala jsem to včera, schválila to vláda, říkám to tu na mikrofon, z ušetřených peněz obsluhy státního dluhu, protože my tím, že máme výborný rating, půjčujeme si za stále menší úrok, za eura, dokonce minusový úrok, tak ušetříme na obsluze, takže jsem tam z obsluhy roku 2019 přidala na základě rozhodnutí vlády 77 milionů. Určitě nehrozí žádné rušení center. Samotná sociální prevence a prevence kriminality čítá 86 milionů. Takže kdykoliv se na mě obraťte, já vám v tomto duchu odpovím, věřte, že neustále komunikujeme jak s vládní zmocněnkyní, tak s panem premiérem, který sám apeloval, abychom tam ty peníze navýšily.

Teď to beru dál.

Byla tady velká debata o dani z nabytí, o tom, že opakovaně, ať už opozice v Poslanecké sněmovně, tak tady v Senátu to zaznívá, návrhy na zrušení této daně, je to 13 miliard minus, já chápu, řeknete, tady navyšujete, tady tu daň zrušte. Chci být maximálně korektní, já jsem tady před chvílí citovala zákon č. 500 z roku 2012, tam zrovna se zvyšovala ta daň, nechci vám sahat do svědomí, která to byla vláda, víme to všichni. Byla tehdy 3 %, zvýšilo se na 4 %. Pochopte, znova ukazuji, za 130 miliard jsme snížili daně. Od roku 2015. Pokračujeme v tom. Ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí, máme exekutivní zodpovědnost. To znamená, my musíme se bavit v rámci možného, teď jsme podpořili zavedení osvobození pro byty v rodinných domech, já se nebráním této debatě, tato vláda to nemá ve vládním prohlášení, nebude k tomu přistupovat, ale nebráním se debatě, ale nicméně ta debata musí být o celkové reformě majetkových daní, celková reforma majetkových daní, nemůžeme se bavit jenom o dani z nabytí, musíme se bavit i o dani z nemovitých věcí, tam máme zase jiné problémy. Takže jenom tolik na okraj.

Pak tady byla velká debata, já možná budu přeskakovat, tak se omlouvám, o těch remízcích. Nevím, jestli jste sledovali parlamentní debatu, rozumím, že máte spoustu svých starostí, ale v daňovém balíčku byl návrh, který měl obrovskou podporu, dokonce jeden opoziční poslanec řekl... Dovolíte, já si vezmu vodu... Omlouvám se. Dokonce jeden opoziční poslanec řekl, kdyby v tom balíčku bylo jenom toto, hned pro to zvedneme ruku. Ten návrh, to není vůbec nic jednoduché, to není tak jednoduché, pane senátore Goláni, respektuji, že třeba majetkové daně úplně nejsou vaše specializace, ona je to velmi složitá daň, i když vypadá jednoduše, vím, že vy daňoví poradci jim říkáte trošku hanlivě, nebudu to tady opakovat, ale toto bylo veliké téma, my jsme nemohli zavést osvobození pro ostatní plochy. Kdybychom osvobodili všelijaké developery s jejich nádvořími, to nebudeme dělat, proč. Ale chtěli jsme pomoci řešení a největší problém byl vydefinovat tyto věci, protože celou řadu věcí už dneska máte v zákoně osvobozených, různé příkopy a další věci, tady jsem si udělala nějakou poznámku, my jsme se nakonec domluvili, byli tam i zástupci, bylo to na platformě zemědělského výboru, bylo tam ministerstvo zemědělství, finanční správa, ministerstvo financí, ministerstvo životního prostředí, zástupci i podnikatelů v této oblasti, byli tam opoziční poslanci, dokonce to mělo velkou podporu, toto byla ta největší, jak to udělat, my nechceme, to, co jste řekl, by znamenalo, že bude běhat ten poplatník s finančákem po poli, bude mu ukazovat, toto je tady, to přece nechceme. V podstatě je to na návrh poplatníka. Ten registr ministerstvo zemědělství už vede, ten normálně funguje, nezavádíme nic nového, poplatník to navrhne a de facto z toho bude čerpat finanční správa, nebude nikoho obtěžovat, protože oni si stěžovali, oni říkali, my tady máme lán pole, tady je nějaká remízka, tady je něco, my z toho máme platit daně, to jsme přece nechtěli. Na tomto jsme pracovali skoro rok, toto byla ta největší práce, napříč se tím shodli, podporu to mělo, takže má to svoji logiku, toto kuriózně by mě překvapilo, kdyby se vám nelíbilo. Zkuste se zeptat, bude to mnohem jednodušší, oni dají návrh, dá se to do toho registru a finančáci z toho budou čerpat, mně se to zdálo, byla to debata, nešlo to zobecnit, právě proto, aby nám tam nepadli různí developeři se svými nádvořími, což by se jim určitě líbilo, ale nám už méně. Jinak, pane senátore, to není pro stát, vy přece dobře víte, že 100% výnos této daně jde komu, jde obcím. 100% výnos jde obcím. Takže stát to nedělá pro sebe. To je pro obce, pro naše municipality.

Pane senátore Vystrčile, jenom technicky, čísla. Ono se to nedá vzít, meziročně srovnat, že byste vzal 19 ČÚZK a 20, měl tam 720, to nejde. Protože kdybychom srovnali, tak v roce 2013 byl rozpočet 2,787 miliardy, v roce 2020 je to 3,634 miliardy. De facto meziročně, část peněz máte v těchto poplatcích, část je v kolcích, což je zase v jiné kapitole státního rozpočtu. Takže nenajdete tam těch 720 meziročně. To prostě takto nejde. Je to technická připomínka, určitě chápu, kam jste mířil.

Pane senátore Fischere, ještě tady mám část na další straně, ptal jste se na to pivo a víno. Já jsem se to snažila říct, ale ještě to upřesním. Máte pravdu, že jak vládní zmocněnkyně pro závislosti, tak pan ministr zdravotnictví Vojtěch Adam, tak se na tom shodují i různí experti, by chtěli zvýšit spotřební daň i na pivo a víno. Tentokrát řeknu otevřeně, že rozhodnutí bylo na ministerstvu financí, my jsme se rozhodli nejít touto cestou, nebo já jsem se rozhodla, ať se neschovávám za dav, takto jsem to obhajovala, vinaři, vysvětlovala jsem v úvodním slovu, spotřební daň na tiché víno v okolních státech má jenom Polsko, takže my bychom je v podstatě znevýhodnili, ještě bychom jim uložili, aby každý malý vinař, jak je známe různě, si vedl daňový sklad, to znamená zavedli jim obrovskou administrativu. Takže touto cestou jsem jít nechtěla, co se týká piva, my bychom zase ještě více rozevřeli nůžky mezi točeným, lahvovým pivem, protože DPH, vysvětlovala jsem, že počítáme, že si to ty hospody nechají, tak jak si to nechali u stravovacích služeb, nechali si to u nealkoholických nápojů, kdy jsme snižovali z 21 na 15, teď snižujeme opakovaně z 15 na 10 a neprojevilo se to. Nechali si to. My jsme říkali, nechte si to, byli jste první vlna, chceme tím kompenzovat nějak to, že jste museli zavést EET, tak prostě ta spotřební daň by ty nůžky rozevřela, navíc když jsem si nechala předložit cenovou mapu, srovnání cen okolních států, tak i Německo a Polsko, kde je větší spotřeba piva, mají tu cenu celkovou v podstatě ještě o něco nižší, takže to byly argumenty, proč jsme do piva nešli. Možná někdy nějaká příští vláda, naše to nebude, to říkám otevřeně. Říkám ale, že ty argumenty, protože je to také alkohol, samozřejmě, že když ti experti mluvili, tak mluvili o tom, na tuto půdu se nechci pouštět, ministr Adam to vysvětloval v Poslanecké sněmovně, je pravda, že když se hlasovalo o DPH, kde se snižuje DPH na točené pivo, tak on nehlasoval, byl proti tomu, já tomu naprosto rozumím, je to fér. Vy jste se ptal i na nějaké studie, samozřejmě, já vám jich mohu poslat, např. tady v rychlosti jsem si našla Institut pro zdravotní ekonomiku, který vychází z celé řady analýz, zejména zahraničních, kde toto vyplývá, že to zvýšení spotřební daně, OECD to opakovaně řeklo, je jeden z velmi účinných nástrojů. Ale ne samozřejmě jediný, to já uznávám.

Pan senátor Čunek se ptal na kvízomaty, děkuji za tu otázku, teď ho nevidím. Děkuji za tu otázku. My kvízomaty sbíráme, Celní správa, k tomuto dni mám poslední číslo, možná už to bude více, asi 3500, máme na to určitý znalecký posudek, nějaké expertní kanceláře, protože se vedly spory, jestli to je společenská hra nebo není, my to klidně riskneme, ať nás dají k soudu. Protože představa, že si někdo do hospody jde zahrát společenskou hru, je tak vzdálená asi jako nevím co...

Takže tomu my nevěříme, kvízomaty bereme za hazard a prostě natvrdo je sbíráme. Myslím Celní správa, která získala tyto kompetence. A věřte, že tento typ nelegálního hazardu zlikvidujeme. Já si troufnu říct, že tomu dávám rok, maximálně dva. Pan senátor Kos, tak to bylo hodně přísné, kdepak jste, pane senátore? V pořádku. Vy jste mluvil o těch dárečcích, já už jsem to řekla, musel byste těm lidem říct, co je dáreček. Víte, já půjdu obhajovat rozpočet, který je navržen se 40miliardovým schodkem. Je to 0,7 % HDP. A jenom navýšení důchodů, řekneme důchodcům, že to je dáreček? Když oni si pamatují, a pořád mi ještě píší, zase mi včera psali, nebudu už říkat, kdo mi co píše, mlčím, že si pamatují, když byl důchod valorizován na 45 korun. Pořád máme co splatit. Víte, že rostou ceny atd. A to, že opakovaně zvedáme důchody v průměru o 900 Kč, je pořád splácení dluhu, které je nedostatečné, ale víc si veřejné rozpočty v tuto chvíli nemohou dovolit. A slíbili jsme jim průměrný důchod v roce 2021 na 15 000, a ten bude. A důchody, opakované zvýšení v průměru o 900 Kč, je 37 mld. Schodek je 40. Vedle toho máte rodičovský příspěvek, máte platy učitelů. Ale máme také rekordní investice, na ty jsme nerezignovali. Zvlášť v době, kdy nám zvolňuje ekonomika, je velmi důležité investovat. A to tom budu mluvit.

Pořád vracíte, nechtěla jsem to tady otevírat, ale nahrál jste mi na smeč, pořád otevíráte ten Fond národního majetku, já to slyším v Poslanecké sněmovně, dneska to určitě budu slyšet pětkrát, takže to mám naučené přesně z hlavy, nemusím to ani nikde hledat. Zákon o zrušení FNM, byla jsem tady s ním, takže si to možná pamatujete, v podstatě to, že půjdou příjmy z tohoto účtu do státního rozpočtu, zavedla novela roku 2012. Jaká tam byla vláda? Pravicová, to je jedno, prostě to byla ta poslední pravicová vláda. A tehdy se tam dala podmínka, protože tehdy to, co se vybralo ze sociálního a vyplatilo na důchodech, bylo samozřejmě ve schodku, tak se tam dalo, že se to převede, jen když je schodek. A my už tři roky máme přebytek. Takže to není žádný rezervní fond. To jsou peníze, které patří do státního rozpočtu a tam se použijí na priority této vlády nebo na priority nějaké jiné vlády. A to nejsou žádné peníze z privatizace, připomínám. Dnes jsou to příjmy z dividend ze státních firem. Dnes tam z privatizace přicházejí drobky, nějaká políčka atd., to už je pryč. Privatizační doby jsou pryč, kdy tam přicházely miliardy. Takže jsou to peníze z dividend státních firem, nejvíce ČEZ, a o těch jsme jen řekli, ať se pošlou do státního rozpočtu a rozhodne o nich PS. Co je na tom špatného? Tzn. použijí se na všechny tyto priority, o kterých jsem mluvila, které je potřeba v této zemi dát do pořádku. A tady jsem to říkala, vzpomínáte si? Říkala jsem: "Proč jste se neozval, když tam leželo 150 mld., když tam leželo 200 mld.?" A byly to peníze z privatizace. A tehdy nešly přes rozpočet, šly mimo rozpočet atd. Měla jsem to tu podrobně, takže prosím, buďme fér.

Prodej barevných kovů je parketa pana vicepremiéra Havlíčka. On to navrhl v průběhu dvou let, protože si provádí postupně analýzu státních hmotných rezerv, zjišťuje, že tam máme kovy, on ještě ukáže, až se udělá inventura, co tam vlastně máme, takže tam máme prostě věci z roku 72, nebudu to tady rozebírat, půjde to řádným procesem přes BRZ, přes vládu, takže toto je téma vyloženě pro něj.

Jen se podívám, jestli jsem na někoho nezapomněla, to bych hrozně nerada. A vypadá to, že snad ne. Děkuji vám za pozornost. Já chci říci zodpovědně, že jsme balíček připravili zodpovědně, že jsme to konzultovali s odborníky, že nám dává smysl, že jsou to věci, které jsou důležité. Netajili jsme nikdy, že získáme příjmy do státního rozpočtu a použijeme je pro dobro lidí této země. Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní ministryně. Nebudete mít ještě ani vy poslední slovo, teď technická poznámka pana senátora Vystrčila.

Senátor Miloš Vystrčil:  Ne technická, ale faktická poznámka na odpověď paní ministryně na můj dotaz. Paní ministryně na můj dotaz neodpověděla, neboť jsem to pochopil tak, že by mělo být vybráno zhruba 720 mil. Kč na věci, které souvisí s činností katastrálních úřadů. Navýšení, které je vidět v návrhu rozpočtu na rok 2020 a ve schváleném rozpočtu na rok 2019 je 500 mil. Kč, tzn. pořád tam těch 220 mil. chybí a nijak to nesouvisí s tím, jaké byly výdaje katastru v roce 2012.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Omlouvám se i těm, kteří přibíhají teď a mají pocit, že jdou pozdě, to jsem jen sáhl po špatném tlačítku. Ale všichni se probrali po té tříhodinové diskusi a my můžeme pokračovat bez fanfáry. Ptám se, zda si k obecné rozpravě, už ne k návrhu zákona, ale k obecné rozpravě přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí? Pane senátore? Už ne, děkuji. A ptám se pana zpravodaje garančního výboru, tedy pana senátora Vilímce, jestli si přeje vystoupit k obecné rozpravě tak, jak proběhla?

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný. K zákonu jako takovém již nebudu vystupovat, ani nemohu. Diskuse byla, myslím, věcná, koneckonců použila tato slova i paní ministryně. Délkou byla úměrná složitosti návrhu zákona, který obsahuje novely mnoha dalších zákonů. V diskusi vystoupilo, jak jsem si dělal poznámky, 15 senátorek a senátorů, z čehož někteří senátoři vystoupili opakovaně. Pan senátor Goláň dvakrát, pan senátor Vystrčil třikrát i s tou faktickou poznámkou. A pokud jsem si dobře zaznamenal, tak v průběhu diskuse byly podány paní senátorkou Hamousovou, předsedkyní klubu ANO, návrhy na schválení tohoto návrhu zákona, a to v podobě, jak doputoval z PS. Také byl podán návrh na zamítnutí návrhu zákona panem senátorem Canovem, a to hlavně z toho důvodu, že došlo k porušení jednacího řádu v PS při projednávání tohoto návrhu zákona a v závěrečném hlasování.

Takže to byly všechny návrhy, které padly. Paní ministryně na některé dotazy odpověděla a já se k tomu ještě chci vracet. Ona má takovou schopnost odpovídat sice ano, na věci, které tady zazněly, ale které já jsem si nezaznamenal jako podstatné. Ano, byla tady poznámka o FNM, ale určitě to nebylo podstatné téma diskuse nebo debaty. Co se týká daně z nemovitostí, tak já jsem uvedl ve své zpravodajské zprávě, že výtěžek je samozřejmě výlučným příjmem rozpočtu obcí, nikoli státu.

Také se tomu věnovala mnohem větší pozornost, než věc zasluhovala z hlediska daňového balíčku. To je všechno. Jiné návrhy zatím nepadly. Pokud potom při hlasování nebudou schváleny ani návrh na schválení, ani návrh na zamítnutí, tak se bude hlasovat o pozměňovacích návrzích, které v podrobné rozpravě budou načteny, respektive výborové se už načítat nemusí, takže budeme hlasovat o sadě pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane senátore, tak to skutečně je a my v souladu s jednacím řádem Senátu budeme nejprve hlasovat o návrhu schválit tak, jak byl přednesen. Pak případně o návrhu zamítnout. A pak, pokud nebude přijat ani jeden, ani druhý, tak budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Jenom to shrnuji na tu dobu, kdy vyhlašuji přestávku 10 minut tak, jak o ni požádal předseda klubu STAN.

(Jednání přerušeno v 11.51 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.00 hodin.)

Prosím, abyste zaujali svá místa, přestávku jsme ukončili. Abych zase někoho nehnal od chlebíčků, tak počkám ještě chviličku. A my budeme pokračovat. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. Tentokrát spustím ještě fanfáru doopravdy, vědomě. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. V sále je v současné chvíli přítomno 75 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 38. A já zahajuji hlasování. Kdo je pro to, návrh zákona schválit, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 3 se ze 75 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 18, proti bylo 50.

Návrh nebyl přijat.

Protože návrh nebyl přijat, budeme hlasovat o návrhu pana senátora Canova, a to byl návrh zamítnout návrh zákona ve znění, které nám přišlo z PS. Nebudu teď už pouštět fanfáru. Ještě chvíli počkám...

Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem zamítnout, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo s tímto návrhem nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Aktuálně je přítomno 74, kvorum bylo 38 a já konstatuji, že v tomto hlasování pořadové číslo 4 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 27, proti bylo 19, návrh nebyl přijat.

My budeme pokračovat podrobnou rozpravou.

Otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí jako první pan senátor Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  V souvislosti s tím, jak jsem již avizoval v obecné rozpravě, podávám tímto pozměňovací návrh, kterým se mění sazba u daně z hazardních her, kde v článku 11 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto. 1) v § 4, písm. a) se číslo 23 nahrazuje číslem 30. 2) v § 4, písm. b) se číslo 23 nahrazuje číslem 25. 3) v § 4, písm. c) se číslo 23 nahrazuje číslem 25. 4) v § 4, písm. d) se číslo 23 nahrazuje číslem 30. 5) v § 4, písm. f) se číslo 23 nahrazuje číslem 30. 6) v § 4, písm. g) se číslo 23 nahrazuje číslem 25. 7) v § 4, písm. h) se číslo 23 nahrazuje číslem 25. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Jako další je do podrobné rozpravy přihlášen pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, byl vám předložen můj pozměňovací návrh na novelu zákona 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, což je zákon o dani z příjmu. V zákoně o dani z příjmu je již od roku 1998 stanovena částka 40 000 pro vstupní cenu technického zhodnocení. Technickým zhodnocením jsou věci, které jakýmsi způsobem rozšiřují vybavenost a jakýmsi způsobem zvyšují hodnotu samotného hmotného majetku, ale také nehmotného majetku. V roce 2014 došlo k novelizaci účetních předpisů, které řekly, že vstupní cena v účetnictví bude stejná jak pro pořizovaný hmotný majetek, tak i pro jeho technické zhodnocení. Tím se stalo to, že v zákoně o dani z příjmu je vstupní cena 60 000 pro odepisování nehmotného majetku, ale technické zhodnocení v zákoně o dani z příjmu je 40 000, což se nám rozchází s účetními předpisy, takže my musíme vést několik evidencí. V účetních evidencích máme vstupní cenu pro nehmotný majetek 60 000, pro technické zhodnocení 60 000, v daňových předpisech máme vstupní cenu pro nehmotný majetek 60 000, ale technického zhodnocení 40 000. Je to chyba, která tam je od roku 2014 a tento pozměňovací návrh by měl tuto chybu odstranit. Já vás poprosím o podpoření tohoto pozměňovacího návrhu a děkuji za pozornost.

Pardon, já se musím omluvit, já ho musím samozřejmě načíst, protože nebyl předložen do žádného výboru, takže ho musím načíst tady na plénu. Tento pozměňovací návrh zní, že v článku 3 za bod 16 zákona, který přišel ve znění PS vloží nový bod 17, který zní: "V § 32, odst. 6 se částka 40 000 nahrazuje částkou 60 000." Ještě jednou děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jen připomínám, že ty pozměňovací návrhy, které jsou obsahem usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jsou dva. A u toho prvního, který je napsán, respektive popsán v bodech 1 a 2, je to tak, že se ukázalo, jak už jsem avizoval ve své zpravodajské zprávě, že pan senátor Valenta po domluvě s ministerstvem financí by byl rád, aby tento návrh nebyl hlasován, protože se ukázalo, že by došlo k porušení evropské směrnice. Ale protože to není možné, neboť je to návrh schválený výborem, tak vás prosím, abyste to zohlednili při hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. A druhá věc, což je spíše pro pana garančního zpravodaje, je to tak, že pozměňovací návrh obsažený v bodě 3 je zároveň součástí pozměňovacích návrhů VHZD, tak předpokládám, že nás na to pan senátor Vilímec upozorní. A následně potom samozřejmě nebude potřeba, abychom tu 3 výborového návrhu pro územní rozvoj hlasovali. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pan garanční zpravodaj jistě pečlivě sleduje, protože nás pak hlasováním po pozměňovacích návrzích bude muset provést. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Protože se nehlásí nikdo další, podrobnou rozpravu končím. Ptám se ještě paní ministryně, jestli si přeje vystoupit? V tuto chvíli ne. A prosím proto pana garančního zpravodaje, aby přistoupil k mikrofonu.

Senátor Vladislav Vilímec:  (Dolaďují se technické potíže s mikrofonem.) Děkuji Miloši Vystrčilovi...

Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych navrhl postup při hlasování o pozměňovacích návrzích.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v usnesení garančního výboru, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu i v tom dalším výboru, výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. A pak byly podány v podrobné rozpravě dva pozměňovací návrhy. Jeden jako konkurenční návrh i toho hospodářského výboru podal pan senátor Větrovský. A dalším návrhem byl návrh, který podal pan senátor Goláň. Až na pana senátora Větrovského v zásadě hlasování nekoliduje se všemi dalšími návrhy, takže já bych dal návrh a nejdříve doporučuji hlasovat o návrzích, které jsou uvedeny v usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A to následujícím způsobem. Avizoval jsem, že budu doporučovat hlasování o jednotlivých blocích věcných návrhů, jak byly přijaty, takže to vezmu od těch návrhů, co navrhují vypustit nějakou část.

O prvním návrhu doporučuji, aby se hlasovalo o návrhu bodu 15 pozměňovacího návrhu, usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. On to je první návrh a jedná se o vypuštění novely zákona o správních poplatcích.

Pokud projde tento návrh, tak je pak nehlasovatelný i návrh, který je naprosto totožný, který podal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

Pak bych navrhoval...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Promiňte, pane senátore, paní ministryně prosí, kdybyste mohl vždycky konkretizovat návrhy, nejenom čísla bodů, aby se v tom dobře orientovala.

Senátor Vladislav Vilímec:  Já si na to budu dávat pozor, ale řekl jsem, že se jedná o vypuštění celé části spojené s návrhy novely zákona o správních poplatcích. Teď už je to srozumitelné snad.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Protože se paní ministryně budu ptát na vyjádření, tak samozřejmě chápu její potřebu to vědět přesně.

Senátor Vladislav Vilímec:  Ne, to je v pořádku. Tak to by byl první bod, o kterém bychom hlasovali. Pak dalším hlasováním by byl bod šestý, obsažený ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jedná se o návrh na vypuštění části 7., resp. novely zákona o zdanění hazardních her, o úplné vypuštění z daňového balíčku. Pokud by tento návrh prošel, pak je nehlasovatelný návrh pana senátora Větrovského. Pokud by neprošel, pak by se hlasovalo o návrhu pana senátora Větrovského, který doporučuje zařadit novelu zákona tak, jak ji připravila vláda. Novelu zákona o dani z hazardních her.

Pokud bychom se vypořádali s touto částí, tak bych navrhoval, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích hospodářského výboru, které jsou obsaženy pod body 2, 3, 4, 7 a 8. Jedná se o ty rezervní. Musí se to hlasovat v kompletu, protože jinak by to postrádalo smysl. Není možné vytrhovat jednotlivý bod. Kdyby se hlasovalo o celém návrhu spojeném s daňovou uznatelností rezerv plus jednorázovým zdaněním rezerv najednou, není možné to rozdělovat.

Pokud bychom se vypořádali s touto částí, tak bych navrhoval, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích uvedených v usnesení hospodářského výboru pod body 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 17 společně. Jedná se o stanovení daňového kalendáře pro navýšení spotřebních daní u cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku. Musí se to zase hlasovat kompletně, protože je to rozložení daňové povinnosti na 4 roky, a proto to obsahuje tolik bodů.

Tak pokud se vypořádáme s touto částí, tak bych navrhoval hlasovat o bodu 3 pozměňovacího návrhu hospodářského výboru o výši základní slevy na daň poplatníků, daň z příjmů fyzických osob, a to zvýšení na 26 400 Kč. Je to zvýšení o 130 Kč měsíčně. A pokud bychom se vypořádali s tímto bodem, tak bych pak navrhoval hlasovat o bodech 1 a 6 společně. Jedná se o zrušení solidárního navýšení daní, o kterém se mluví. A tím bychom vypořádali všechny pozměňovací návrhy, které přijal výbor hospodářský.

Poté bychom hlasovali v posloupnosti o tom zbylém návrhu u dalšího výboru. Tady nás žádal pan předseda Miloš Vystrčil, abychom ve svém hlasování promítli informaci, že návrh je v rozporu s evropskou směrnicí. A pokud bychom se vypořádali s tímto návrhem, tak bych doporučoval pak hlasovat jako o posledním návrhu návrh pana senátora Goláně, to je to zvýšení hranice technického zhodnocení.

A tím bychom se vypořádali se všemi návrhy. Je to trošku složitější, ale...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak pan garanční zpravodaj to popsal přesně, rozdělil to do jednotlivých bodů. Budeme postupovat tak, jak navrhl. A nejprve, jak bylo navrženo, budeme hlasovat o bodu 15 z toho usnesení výboru pro hospodářství. To je to vypuštění následujících částí atd. Paní ministryně, vždycky se vás budu ptát na váš návrh.

Senátor Vladislav Vilímec:  Ono je to vypuštění části týkajících se novely zákona o správních poplatcích. Je to 5. část.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak ano, vyjádření paní ministryně, prosím? (Nesouhlasí). Pan garanční zpravodaj?

Senátor Vladislav Vilímec:  Já doporučuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučuje. Takže já zahájím hlasování.

Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Já mohu konstatovat, že vhlasování pořadové č. 5 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 64, proti byl 1. Návrh byl přijat.

Pan senátor Vystrčil je přihlášen, to je omyl...

Senátor Vladislav Vilímec:  Tím jenom, pane předsedající, se stal nehlasovatelným obdobný nebo stejný bod, který je obsažen v usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Výborně, děkujeme. A budeme pokračovat.

Senátor Vladislav Vilímec:  Tak dalším hlasováním je hlasování o bodu 6, pozměňovacích návrhů obsažených v usnesení hospodářského výboru. Jedná se o kompletní vypuštění části 7. návrhu zákona týkající se zvyšování daně z hazardních her včetně loterií.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, paní ministryně, vaše vyjádření? (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasí. Pan garanční zpravodaj? (Senátor V. Vilímec: Doporučuji.) Doporučuje.

Já zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 6 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 40, proti bylo 17, návrh byl přijat.

A můžeme pokračovat.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, jenom podotýkám, že tím se stal nehlasovatelným návrh, který přednesl pan senátor Větrovský.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme. Nebudeme o něm hlasovat.

Senátor Vladislav Vilímec:  A nemůžeme o něm hlasovat. A nyní bychom měli přistoupit k hlasování o návrzích, které jsou obsaženy pod body 2, 3, 4, 7 a 8, usnesení hospodářského výboru. Jedná se o návrhy spojené s rezervami v pojišťovnictví.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme. Paní ministryně? (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné stanovisko. Pan garanční zpravodaj? (Senátor V. Vilímec: Doporučuji.) Doporučuje.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

hlasování, pořadové č. 7, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 45, proti bylo 14. Návrh byl přijat.

A můžeme pokračovat, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane předsedající. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích uvedených v usnesení hospodářského výboru pod body 9, 10, 11, 12, 13, 14 a 17. Jedná se o rozložení navýšení spotřební daně z tabáku, doutníků atd. Do 4 let.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak prosím, paní ministryni. (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné stanovisko. Pan garanční zpravodaj? (Senátor V. Vilímec: Doporučuji.) Doporučuje.

Já zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 8, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 20, proti bylo 17. Návrh nebyl přijat.

A můžeme pokračovat, pane senátore.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji, pane předsedající. Dále bude hlasování o bodu č. 5, který je obsažen v usnesení hospodářského výboru. Jedná se o zvýšení slevy na daň poplatníků na daň z příjmů fyzických osob ze stávajících 24 840 Kč na 26 400 Kč. Je to těch 130 Kč měsíčně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme. Prosím paní ministryni. (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné stanovisko. Stanovisko garančního zpravodaje? (Senátor V. Vilímec: Já doporučuji.) Doporučuje.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 9, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 33, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat.

Budeme pokračovat, prosím.

Senátor Vladislav Vilímec:  Ano, děkuji. A nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu obsaženém v bodě 1 a 6 hospodářského výboru. Jedná se o zrušení solidárního zvýšení daně.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Rozumíme všichni. Prosím paní ministryni? (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasí. Pan garanční zpravodaj?

Senátor Vladislav Vilímec:  Pan garanční zpravodaj doporučuje...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučuje. Takže spouštím hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 10, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 24, proti bylo 15. Návrh nebyl přijat.

A budeme pokračovat.

Senátor Vladislav Vilímec:  Děkuji. A nyní nám zbývá hlasovat o návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. To je to navýšení limitu při pěstitelském pálení. Už tady zazněla informace, že tento návrh je v rozporu s evropskou směrnicí.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže stanovisko paní ministryně? (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) A pan garanční zpravodaj?

Senátor Vladislav Vilímec:  Já také, s ohledem na rozpor s evropskou směrnicí, nedoporučuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Takže nedoporučuje paní ministryně i pan garanční zpravodaj.

Zahajuji hlasování o tomto bodu. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 11, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro nevyslovil nikdo, proti bylo 26. Návrh nebyl přijat.

A můžeme pokračovat.

Senátor Vladislav Vilímec:  Tak děkuji. A nyní budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu, což je pozměňovací návrh přednesený v podrobné rozpravě panem senátorem Tomášem Goláněm. Jedná se o zvýšení hranice pro odepisování technického zhodnocení ze stávajících 40 000 Kč na 60 000 Kč.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, rozumíme. Prosím paní ministryni. (Ministryně A. Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasí. Pan garanční zpravodaj? Váš názor?

Senátor Vladislav Vilímec:  Neutrální až mírně doporučující...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Neutrální. (Garanční zpravodaj: Mírně doporučující.)

Dobře. Tak budeme o tomto pozměňovacím návrhu pana senátora Goláně hlasovat.

Spouštím hlasování. Kdo s tím souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

V hlasování, pořadové č. 12, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Senátor Vladislav Vilímec:  Tak děkuji. Pane předsedající, vypořádali jsme se všemi pozměňovacími návrhy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy, přistoupíme proto k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Nebudu spouštět znělku, jsme tady všichni. Já spouštím hlasování o tom, jestli to vrátíme ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Spouštím hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V tomto hlasování, pořadové č. 13, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní, v souladu s § 3, odst. 2, zákona č. 300/2017 Sb. stykového zákona, pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. V návrhu je, aby byli pověřeni senátor Vladislav Vilímec a Miloš Vystrčil. A já navrhuji ještě pana senátora Goláně. Takže tito tři senátoři jsou navrženi. Všichni souhlasí? Děkuji.

A my přistoupíme k hlasování o souhlasu s pověřením. Spouštím hlasování.

Kdo souhlasí s tímto pověřením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

V hlasování, pořadové č. 14, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

A já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni a zároveň děkuji i oběma zpravodajům.

Končím projednávání tohoto bodu. Na shledanou.

A nyní projednáme poslední bod před polední přestávkou, kterým je

 

Volba kandidátů na funkci Veřejného ochránce práv

Tisk č. 161

Návrhy nám byly rozdány jako senátní tisk č. 161. Navrhuji v souladu s § 50, odst. 2 jednacího řádu Senátu, abychom vyslovili souhlas s účastí kandidátů na funkci veřejného ochránce práv při projednávání tohoto tisku. Jsou jimi pánové Jan Matys a pan Vít Alexander Schorm. Navrhuji, abychom hlasovali o obou kandidátech zároveň.

Spouštím hlasování, kterým vyjádříme souhlas s přítomností, nebo nesouhlas. Spouštím hlasování. Kdo souhlasí s přítomností, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování, pořadové č. 15, se ze 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Vzhledem k úkolů volební komise, která přebírala návrhy a ověřovala předpoklady, že kandidáti splňují podmínky volitelnosti a neslučitelností funkcí, uděluji nejprve slovo předsedovi volební komise, panu senátoru Větrovskému, který tady ovšem není. Pan senátor Větrovský asi není... Tak já zkusím změnit pořadí, třeba pan senátor Větrovský mezitím přijde.

Senátním tiskem se také zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. A přijal usnesení, jež jsme obdrželi jako senátní tisk č. 161/1. Určil zpravodajem pana senátora Tecla, kterému udělím slovo za chvíli, protože pan senátor Větrovský přiběhl, bez fanfáry. Prosím, pane senátore, vy se vyjádříte za volební komisi.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já se omlouvám. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi konstatovat, že organizační výbor svým usnesením č. 105 ze dne 8. října 2019 stanovil lhůtu pro podávání návrhů na kandidáty na funkci veřejného ochránce práv do 15. listopadu 2019 do 12 hodin. Návrhy předkládají podle čl. 6a volebního řádu jednotliví senátoři písemně volební komisi Senátu a součástí těchto návrhů jsou i doklady ověřující splnění podmínek navržených kandidátů pro výkon této funkce. Připomínám, že podle § 2, odst. 1 zákona č. 349/99 Sb. o veřejném ochránci práv je ochránce volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let z kandidátů, z nichž po 2 navrhuje prezident republiky a Senát.

Nyní si vás dovoluji informovat, že volební komise obdržela ve stanovené lhůtě následující návrhy na kandidáty na funkci ochránce. 1. Jan Matys, navrhovatel senátor Tomáš Jirsa, 2. Vít Alexander Schorm, navrhovatelé senátor Jiří Dienstbier, senátorka Miluše Horská a senátor Václav Láska. O předložených návrzích jsem vás informoval svým dopisem dne 15. listopadu 2019. Jak jsem již uvedl, součástí návrhu byly i dokumenty, které jsou nutné k ověření, zda jsou splněny podmínky volitelnosti osob navržených na kandidáty na funkci ochránce.

Těmito dokumenty byly životopis navrženého, osvědčení o státním občanství, podepsaná kopie platného občanského průkazu, písemné prohlášení navrženého, že je seznámen s ustanovením § 3 zákona č. 349/99 Sb., o veřejném ochránci práv, písemné prohlášení navrženého, že souhlasí se svou kandidaturou na funkci ochránce. Konstatuji, že návrhy obsahovaly potřebné dokumenty, a proto volební komise mohla a také ověřila, že navržení splňují podmínky stanovené v § 2 a 3 zákona o veřejném ochránci práv. Nyní vás seznámím s usnesením č. 15, které v této souvislosti přijala volební komise na své 11. schůzi včera, tedy 3. prosince 2019.

Volební komise přijala usnesení, kde

1. Konstatuje, ve lhůtě stanovené usnesením Organizačního výboru č. 105 ze dne 8. října 2019, to je do 15. listopadu 2019 do 12 hodin, obdržela tyto návrhy na kandidáty na funkci veřejného ochránce práv včetně dokladů ověřujících splnění podmínek stanovených zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů pro výkon uvedené funkce. Jan Matys, navrhovatel Tomáš Jirsa, Vít Alexander Schorm, navrhovatelé senátor Jiří Dienstbier, senátorka Miluše Horská a senátor Václav Láska.

2. Komise konstatuje, že oba navržení splňují podmínky volitelnosti, stanovené výše citovaným zákonem.

3. Pověřuje předsedu komise, senátora Větrovského, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Já prozatím děkuji a vracím vám slovo, pane předsedající.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A já teď udělím slovo panu senátorovi Teclovi, který nám sdělí usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení kandidáti na funkci veřejného ochránce práv.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice tento bod projednal včera na svém 11. zasedání, tedy v úterý 3. prosince 2019. Životopisy kandidátů a usnesení volební komise Senátu s ověřením podmínek volitelnosti jsou obsahem senátního tisku č. 161. Po projednání návrhu na funkci veřejného ochránce práv jsme ve výboru konstatovali, že poté, co jsme byli seznámeni s podkladovými materiály a vyslechli jsme oba kandidáty, neshledali jsme žádné důvody, proč by tito kandidáti nemohli tuto funkci vykonávat. Dále jsme na výboru určili moji osobu zpravodajem, abych vás seznámil s tímto usnesením.

76. usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice z 11. schůze, konané dne 3. prosince 2019, k návrhům kandidátů na funkci veřejného ochránce práv, senátní tisk č. 161. Po úvodním slovu předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, po zpravodajské zprávě senátora Jana Tecla, místopředsedy výboru, po vystoupení kandidátů JUDr. Ing. Jana Matyse a JUDr. Víta Alexandera Schorma a po rozpravě výbor

1. Projednal návrhy kandidátů na funkci veřejného ochránce práv.

2. Konstatuje, že se seznámil s podkladovými materiály ke kandidátům a vyslechl je.

3. Určuje zpravodajem výboru pro projednávání senátního tisku č. 161 na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jana Tecla.

4. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, já otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako první uděluji slovo panu Janu Matysovi. Dobrý den, pane Matysi, máte slovo. Připomínám, že máte tři minuty.

Jan Matys:  Vážené dámy senátorky, vážení pánové senátoři, vážené plénum Senátu PČR. Je mi mimořádnou ctí, že se mohu na vás obrátit, představit se vám a sdělit vám své představy o budoucím fungování Úřadu veřejného ochránce práv pro případ, že by mi byl svěřen. Máte k dispozici zejména můj profesní životopis, z něhož lze vyčíst, že mým celoživotním povoláním, ale z mého pohledu spíše posláním, byl a je výkon právních, poradenských a mediačních činností, konkrétně advokacie. Jestliže toto povolání je bráno vážně, pak je kvalifikačně, odborně, ale i lidsky a časově mimořádně náročné, jestliže má být dobře vykonáváno, je třeba se mu věnovat zcela tak, aby vás naplňovalo. Jsem přesvědčen o tom, že toto byla a je skvělá průprava pro post, o který se vaším prostřednictvím ucházím. To proto, že veřejný ochránce práv by měl být vytrvalým, disciplinovaným, odborně zdatným, ale i přesvědčivým mediátorem a vyjednávačem ve vztahu mezi občanem a státní mocí, zejména mocí správní.

Měl by si současně dokázat otevřít dveře na všechny ústřední a další úřady, vč. ministerstev a hejtmanství, ale vč. cesty k předsedům stupňů všech soudů soudní soustavy. To proto, že možnosti působnosti veřejného ochránce práv jsou značné i na poli vedení soudních práv, z hlediska zachování práv občana na spravedlivý proces, z důvodu délky jeho trvání. Toto vše by mělo být činěno a řešeno s jediným cílem, nalézt konsensus pro občana, mezi jím požadovaným a právně a věcně možným. Občana a jeho rodinu je třeba chránit tak, aby ve vytvořené vzájemné shodě se státem bylo možno kráčet k další budoucí prosperitě. K tomu dávám k dispozici své znalosti a zkušenosti tak, aby je bylo možno využít ve veřejném zájmu. Za možnost projevení důvěry v tyto mé vize vám, vážený Senáte, srdečně děkuji. V případě, že bych tuto vaši důvěru získal, učiním vše pro to, abych všem svým povinnostem plně dostál. Děkuji vám ještě jednou. Děkuji vám za vaši laskavou pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji vám, pane Matysi, děkuji za dodržení limitu časového. A prosím pana Víta Schorma, aby přistoupil k mikrofonu, i on má, stejně jako předtím, tři minuty. Dobrý den, pane Schorme.

Vít Alexander Schorm:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Pokusím se být stručný, přesto začnu několika vzpomínkami, např. na to, jak jsem v roce 1996 před prvními volbami do Senátu přemýšlel o tom, co vlastně horní komora Parlamentu ČR může dělat, samozřejmě jsem tehdy ani nemohl tušit, že bude také navrhovat kandidáty na funkci veřejného ochránce práv. Rád bych již úvodem poděkoval trojici z vás za to, že jste mne formálně navrhli, abych se jménem tohoto shromáždění o funkci ombudsmana ucházel. Vzpomínám také na televizní debatu, v níž předkladatelce návrhu zákona o veřejném ochránci práv oponoval mj. Otakar Motejl. Přesto nic nevyjadřuje lépe jeho lidskou podstatu, než ono jediné slovo pod jeho jménem na vyšehradském Slavíně, a sice obhájit se. Měl jsem tu čest s ním spolupracovat nejúžeji, když jsem nastoupil v již zmíněném roce 1996 na Nejvyšší soud. Bylo to sotva po škole moje první zaměstnání a on byl můj první šéf. Takový šéf, v jeho případě rozhodně nejenom tím, že byl první, mladého člověka hluboce ovlivní. Já bych rád navázal na všechny tři dosavadní veřejné ochránce práv, dostanu-li důvěru vaši i poslanců. Téměř po celou dobu existence veřejného ochránce práv v naší zemi jsem působil jako vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. S ombudsmany jsem spolupracoval, i když jsme v některých sporech stáli na opačných stranách pomyslné barikády. Důležité však bylo vždycky vzájemně komunikovat, jednat a přemýšlet o názorech toho druhého.

Pokud jde o způsob, jak bych se funkce zhostil, pokud bych ji dostal, předně bych navázal na zásadní témata, která činností ochránce prolínají již téměř 20 let. Kdokoli ostatně bude veřejným ochráncem práv nakonec zvolen, nastoupí do rozjetého vlaku. Vzpomněl bych například návštěvy zařízení, kde jsou lidé závislí na péči, jako jsou senioři. Na jejich trampoty v ústavech veřejný ochránce práv upozorňoval rozhodně dříve než novináři v uplynulých týdnech. A určitě na problém péče o seniory není možné nahlížet izolovaně, je nutné dál akcentovat systémový přístup, jehož nedostatky mají výrazný vliv na životy lidí, ať už koneckonců těch, kdo jsou bezbranní jako oni senioři, nebo kohokoli jiného, kdo vlastně ničím netrpí, jen ho obtěžuje kupříkladu nadměrná byrokracie. Pokud bych jako veřejný ochránce práv přispěl k posunu naší veřejné správy do 21. století, věděl bych, že jsem pro běžného člověka, který si jinak na nic nestěžuje, něco udělal.

Hovořím před vámi samozřejmě o zatěžující byrokracii, nikoli o účelné administrativě, třeba v podobě průběžného zaznamenávání stavu hospitalizovaného člověka, které slouží k ochraně práv takového jednotlivce, v konečném důsledku také ke krytí zad příslušné instituce. Z pozitivnějšího soudku bych k soudním postupům uvedl, že bych rád hledal cesty, jak skvělé projekty kanceláře veřejného ochránce práv dostat rychle do povědomí lidí, aby je mohli bezplatně využívat.

Poslední takový projekt, který provádí lidi stavbou rodinného domu, je příznačně nazván Domek polopatě. Měla by o něm proto informovat velká média a hlavní zpravodajství, návod by měly na svých stránkách vyvěsit i stavební úřady atd. Zasazoval bych se také o to, aby pomoc tam, kde je po věcné i právní stránce namístě ji poskytnout, přišla v co nejkratším čase. S účinností pomoci ostatně souvisí i potřeba pozorně naslouchat samotným správním úřadům. Cílem je pochopit, proč z jejich pohledu nemohou občanům vyjít vstříc, a pokud jejich vysvětlení nebude relevantní a dostatečné, snažit se řešení s nimi najít, přijde mi to efektivnější než čekat řadu let na to, až klientům veřejného ochránce práv dají soudy zapravdu, což se stalo samozřejmě za patřičné náklady již ve stovkách případů.

Při řízení mezinárodních expertních jednání, které mi bylo v Radě Evropy mnohokrát svěřeno, jsem si prohloubil schopnost naslouchat názorům ostatních a hledat s nimi konstruktivní cesty vpřed, využití této schopnosti svou kandidaturou nabízím. Samozřejmě platí, že veřejný ochránce práv jakýchkoli smělých cílů zdaleka nedokáže sám dosáhnout, že je jenom kolečkem v ústrojí státu spolu s mnoha jinými institucemi. Ale mělo by to být kolečko, které upozorní mnohá jiná kolečka na určité nedostatky a bude se snažit v dialogu s nimi nalézat nápravu systémovou i individuální. V konečném důsledku lidem pomůže se v našem demokratickém a ústavně právním státu najít, žít v něm spokojenější život.

Bylo mi ctí před vás předstoupit a jsem vám zavázán, že jste mě vyslechli. S tímto vám, pane předsedající, vracím propůjčené slovo. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za vrácené slovo, děkuji panu Schormovi za představení. Ptám se, jestli má někdo ze senátorů příspěvek do diskuse? Protože tomu tak není, nikdo se do rozpravy nehlásí, tak uděluji slovo předsedovi volební komise, panu Jaroslavu Větrovskému, ten nám sdělí, jaký bude další postup.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já si vám dovoluji připomenout, že osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem tajným hlasováním. Pro volbu více osob navrhovaných Senátem se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 volebního řádu týkající se volby místopředsedů Senátu.

Nyní vás tedy seznámím s průběhem samotné volby. Na hlasovacím lístku jsou uvedena dvě jména osob navržených na kandidáty v abecedním pořadí. Přičemž před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ještě jednou připomínám, že volíme dva kandidáty na funkci ochránce. Souhlas s jedním či oběma navrženými vyjádříte zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény, nesouhlas s jedním či oběma navrženými vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jejich jménem křížkem či písmenem X, připomínám, že všechna pořadová čísla musí být označena, pokud by se tak nestalo, jednalo by se o neplatný hlasovací lístek. V prvém kole jsou zvoleni ti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby, do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebyla-li ani po druhém kole obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba, podle volebního řádu.

Volební místnost je připravena. Žádám členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti. Na vydávání volebních lístků nám postačí 10 minut a na vyhodnocení maximálně také 10 minut. Volební lístky tedy budeme vydávat do 13.00 hodin, je 12.51, tak nám postačí do 13.00 hodin. To je ode mě zatím všechno, vracím slovo panu předsedajícímu i k vyhlášení polední přestávky. Takže do 13.00!

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, přerušuji jednání pro konání prvního kola volby a zároveň tedy vyhlašuji polední přestávku.

Pokračovat budeme v 14.00 hodin. V 14.00 hodin budeme pokračovat i vyhlášením výsledků.

(Jednání přerušeno v 12.52 hodin.)

 

Volba kandidátů na funkci Veřejného ochránce práv

Tisk č. 161

(Jednání opět zahájeno v 14.02 hodin.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hezký dobrý den, hezké odpoledne, zahajuji přerušené jednání a dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o výsledku prvého kola prvé volby.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Dobré odpoledne, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování.

Senát Parlamentu ČR tedy v první volbě prvního kola o volbě kandidátů na funkce veřejného ochránce práv rozhodl takto. Počet vydaných hlasovacích lístků: 67. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 67. Z toho neplatných: 13. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0.

Pro Jana Matyse bylo odevzdáno 27 hlasů, pro Víta Alexandera Schorma bylo odevzdáno 36 hlasů.

V prvním kole první volby byl tedy zvolen pan Schorm. Já mu blahopřeji.

Zároveň konstatuji, že do 2. kola první volby postupuje pan Jan Matys. Po dohodě navrhuji, aby se konalo druhé kolo první volby ještě dnes, a to po bloku pana ministra Tomana. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane předsedo, ptám se, zdali jsou nějaké námitky k návrhu, který jste slyšeli, to znamená, aby druhé kolo proběhlo po bloku projednávaných návrhů, které předloží pan ministr Toman? V současné době by to tedy bylo podle schváleného pořadu jako nový šestý bod. Námitky nejsou. Takže budeme pokračovat, tak jak bylo řečeno. Blahopřeji panu kandidátovi Schormovi.

Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 151

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 151. Návrh zákona uvede pan ministr zemědělství Miroslav Toman, který zastoupí paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Pana ministra zde máme. Dobrý den, pane ministře, vítám vás, zároveň vám sděluji, že máte slovo, abyste nás seznámil s návrhem.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Po dlouhých vyjednáváních jsme se dostali k projednávání navýšení rodičovského příspěvku i na půdě Senátu, konkrétně tedy k projednání novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Byla to sociální demokracie, kdo prosadil navýšení rodičovského příspěvku do programového prohlášení vlády, byla to naše ministryně Jana Maláčová, která od samého začátku prosazovala tu nejspravedlivější variantu, tedy navýšení pro všechny rodiny s nejmladším dítětem do 4 let, bez ohledu na to, zda již rodičovský příspěvek vyčerpali nebo ne. Jak se říká, politika je umění možného, v tomto duchu šla česká sociální demokracie do vyjednávání o podobě navýšení rodičovské ve chvíli, kdy koaliční partner odmítal navýšení pro všechny, ve hře byla varianta jen pro nově narozené. Při vyjednávání bylo naším cílem podpořit co nejvíce rodin, a to se podařilo. Návrh, který je dnes projednáván, pomůže 80 % rodin, tedy 280 tisícům rodin s malými dětmi.

Sociální demokracie slovo drží, a proto nadále podporujeme koaliční návrh na navýšení rodičovské pro aktivní příjemce. Novela zákona, která má nabýt účinnost dne 1. ledna 2020, s výjimkou části upravující podmínky nároku na příspěvek na bydlení, kde je účinnost posunuta od 1. července 2020, obsahuje několik zásadní úprav. Týkají se zlepšení ekonomického postavení rodin a posílení možností pro slaďování rodinného a pracovního života, tyto změny bych nyní rád stručně shrnul. Je to navýšení rodičovského příspěvku na 300, příp. 450 tisíc korun pro ty rodiny, které budou rodičovský příspěvek aktivně čerpat i po nabytí účinnosti novely, tedy i v lednu 2020. Navýšení limitu pro docházku dětí mladších 2 let do předškolních zařízení, tedy zejména do dětských skupin a jeslí, ze stávajících 46 hodin na 92 hodin. Toto opatření je rovněž velmi důležitým krokem pro usnadnění slaďování rodinného a pracovního života, protože od nového roku bude limit odpovídat alespoň částečnému úvazku. Podpora možnosti volby životní strategie a zachování maximální flexibility je pro sociální demokracii důležitá. Upravuje se také maximální možná výše rodičovského příspěvku rodičům, kterým nebylo možné stanovit předchozí příjmy, a to z 7600 korun na 10 000 korun měsíčně, v případě vícerčat to bude limit 15 000 korun měsíčně. Toto opatření pomůže zejména studujícím rodičům nebo rodičům OSVČ. Zavádí se institut odstranění tvrdosti zákona v případě úmrtí jednoho nebo více dětí. Doposud totiž docházelo k přepočítávání celkové výše rodičovského příspěvku, nově budeme mít možnost na takto citlivou a tragickou situaci v rodině reagovat, přistupovat ke každé rodině individuálně. Mimo oblast týkající se přímé podpory rodin se dále upravují podmínky nároků na příspěvek na bydlení, konkrétně okruh společně posuzovaných osob. Tam se odstraňuje podmínka trvalého pobytu, s odvoláním na zákon o životním a existenčním minimu. Nově se také zavádí oprávnění orgánů státní sociální podpory provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Dále se navrhují úpravy ke snížení administrativní zátěže pro krajské pobočky úřadu práce, zjednodušuje se tak v některých zákonech, v daných případech, řízení o dávkách a provádějí se některé další zpřesňující a zjednodušující úpravy.

Návrh byl projednán ÚPV Senátu a VZSP. Oba výbory doporučují projednávaný návrh vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který rozšiřuje okruh osob s nárokem na zvýšený rodičovský příspěvek i na rodiny, které již celkovou částku vyčerpaly, tedy původní návrh ministerstva práce a sociálních věcí.

Já bych tady na závěr rád zdůraznil, že se jedná o původní návrh, který sociální demokracie prosazovala, ale který se nesetkal s podporou, chci vás, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jenom chci zdůraznit, že rodičovský příspěvek se nenavyšoval více než 12 let, takže si myslím, že by se měl splatit náš dluh rodinám s malými dětmi a navýšit rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun. Pevně doufám, že bez dalších komplikací a průtahů dáme rodinám již dnes jistotu a schválíme návrh na navýšení rodičovského příspěvku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, a máte vyhrazeno místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval ÚPV, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 151/2. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Šárka Jelínková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 151/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Marek Hilšer, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Pan ministr již uvedl obsah změn, které přináší tento návrh zákona, takže já je nebudu opakovat. Myslím si, že by to bylo zbytečné. Uvedu jen některé důležité připomínky k tomuto návrhu a pak přejdu rovnou ke stanovisku zpravodaje. K tomuto návrhu bylo několik legislativních připomínek. První, která se zde běžně opakuje, ale myslím si, že je potřeba ji opět zdůraznit, a to, že datum navržené účinnosti předlohy ke dni 1. 1. 2020 neposkytuje dostatečný časový prostor pro naplnění lhůt pro případné projednávání vráceného zákona sněmovně. Byli jsme už svědky různých vyjádření, které říká, že Senát bude svým projednáváním a případným i vrácením zákona do sněmovny prodlužovat projednávání. A není to způsobeno nějakou jakousi samovůlí nebo libostí, ale protože je opravdu důležité to projednat. Takže bychom apelovali na to, aby zákony, pane ministře, do Senátu přicházely včas, a my jsme měli možnost je projednávat.

Další připomínka byla následující, a to, že přijatým pozměňujícím návrhem Jany Pastuchové dojde s účinností od 1. července 2020 ke změně vymezení okruhu osob, které se pro účely příspěvku na bydlení budou považovat za rodinu. Nově bude mít nárok na příspěvek vlastník nebo nájemce bytu bez ohledu na skutečnost, zda má v bytě trvalý pobyt či nikoli. Podmínka trvalého pobytu tak byla z textu zákona vypuštěna. Nedošlo však k jejímu nahrazení podmínkou společného užívání bytu. O dávku tak bude moci daná osoba požádat na základě platné nájemní smlouvy nebo samotného vlastnictví bytu bez ohledu na to, zda v daném bytě fakticky žije. A to pro všechny byty, které vlastní nebo má v nájmu. Na základě znění přijatého pozměňovacího návrhu by tak mohlo docházet ke zneužívání předmětné dávky. Jestli by pak mohl pan ministr uvést, jak s tímto bude vypořádáno? Omlouvám se vám, ale je to poměrně závažná námitka. Chápu, že vaše pozice v tomto asi nebude jednoduchá.

Nyní mi dovolte, ať zbytečně nezdržuji, stanovisko zpravodaje. Myslím, že vzhledem k ukazatelům demografického vývoje v ČR, které ukazují na stárnutí populace, je třeba ocenit snahu vlády podporovat prorodinnou a propopulační politiku. Takže zvýšení rodičovského příspěvku lze považovat za jeden z kroků, jak celospolečensky ocenit péči o děti a tak tyto negativní trendy zmírňovat. Předkládaná novela však v tomto ohledu obsahuje závažný nedostatek. Ačkoli předkladatel zdůrazňuje nezbytnost zvýšit míru ocenění péče o malé děti, navržená úprava rodičům, kteří již vyčerpali rodičovský příspěvek před nabytím účinnosti vládní novely, ale vychovávají dítě mladší 4 let, které je současně nejmladším dítětem v rodině a stále tak splňují základní podmínku zákona pro přiznání rodičovského příspěvku, toto ocenění bohužel odpírá. Považuji proto za diskriminační, aby těmto rodičům nebylo zvýšení rodičovského příspěvku přiznáno. Při rozložení doby čerpání rodičovského příspěvku totiž rodič nemohl tušit, že volbou kratší doby čerpání příspěvku může negativně ovlivnit svůj nárok na případné zvýšení rodičovského příspěvku tak, jak s tím počítá předkládaný návrh zákona.

Dovolte mi, abych v této souvislosti také upozornil, je třeba zmínit zákon č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, který přiznává zvýšení příspěvku všem rodičům vícerčat, tedy i těm rodičům, kteří již rodičovský příspěvek vyčerpali. A v tomto směru je potřeba poukázat na to, že přístup, který byl zvolen v této novele, je nekonzistenční.

Je třeba také poukázat, že na diskriminační povahu navrženého návrhu nebo změny bylo upozorňováno již během projednávání novely v PS a také bylo vzneseno mnoho a mnoho námitek ze strany občanů a rodič.

ÚPV Senátu vzal tyto aspekty na vědomí stejně jako výbor pro zdravotnictví a sociální politiku na svých zasedáních a doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby projednávaný návrh zákona vrátil PS s pozměňovacím návrhem, který tuto diskriminační povahu zákona zmírňuje. Já bych chtěl jen uvést v tomto ohledu, že nejsem ve střetu zájmů, byť moje žena pobírá rodičovský příspěvek, ale ona by nespadla do skupiny těch, kteří už vyčerpali. Tak toto považuji za důležité zmírnit. Všechno.

Mám přečíst nyní usnesení? Takže dovolte, abych přečetl usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení.

2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu senátora Marka Hilšera, to asi není podstatné.

3. Pověřuje předsedu výboru Senátu Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Parlamentu ČR Jaroslavu Kuberovi.

Na tom se usnesl garanční výbor, tedy výbor pro zdravotnictví a sociální politiku.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane zpravodaji, děkuji vám, máte vyhrazeno místo u stolku zpravodajů vedle pana ministra. A ptám se nyní, zda vystoupí, předpokládám, že ano, zpravodajka ÚPV? Prosím, paní senátorka Šárka Jelínková má slovo.

Senátorka Šárka Jelínková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, pan místopředseda předpokládal správně, že vystoupím alespoň krátce, abych vás seznámila s usnesením ÚPV, který zasedal už minulý týden, dne 27. 11. 2019, byla to jeho 15. schůze. A k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů přijal toto usnesení – po úvodním slově Petra Hůrky, náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, a po zpravodajské zprávě, kterou přednesla senátorka Šárka Jelínková, a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit PS s pozměňovacím návrhem, který je uveden v příloze tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru po projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Šárku Jelínkovou. A pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Dovolte mi, abych ve stručnosti nyní řekla, že nakonec pozměňovací návrh, který měl být stejný a společný jak pro ÚPV, tak pro výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, doznal malé změny, ale je to jen formální změna, která nemění obsah pozměňovacího návrhu. Stále se jedná o rozšíření okruhu osob, příjemců navýšeného rodičovského příspěvku. A je to jen formální záležitost, takže potom budu doporučovat, já ještě vystoupím v rozpravě, abychom přijali ve znění pozměňovacího návrhu, který byl přijat na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní senátorko, a ptám se, zdali někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže nyní otevírám obecnou rozpravu. A do obecné rozpravy se jako první přihlásila paní senátorka Šárka Jelínková, prosím.

Senátorka Šárka Jelínková:  Děkuji za slovo ještě jednou. Všechny vás zdravím, byla jsem tady před chvílí, byla jsem rychlá, ani jsem nemusela odcházet. Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že se shodnu s většinou z vás na tom, že ocenění rodičů za výchovu jejich dětí je v naší společnosti důležité. Předpokládám, že na tom se shodneme a budeme se bavit, především tento zákon mluví o jejich ocenění finančním. Ale myslím si, že je na místě, abychom se pobavili i o tom, jak jsou oceňovány rodiny a rodiče za výchovu dětí i vůbec takhle společností a morálně. Často bylo diskutováno téma, jsou to možná marginálie, ale jsou to důležité věci, které tak podvědomě nám do hlavy možná něco dostávají, to, co bychom úplně nechtěli. Mluvilo se a mluví se někdy o tom, jestli rodičovská dovolená je opravdu dovolenou. Většina z nás jsme rodiče, většinou tíha péče o děti leží na ženách, ale samozřejmě i na mužích. A víme, že zvlášť když se staráme o jedno nebo i dvě a více dětí, tak dovolená možná vypadá zcela jinak, i když samozřejmě péče o dítě a mít dítě je rozhodnutí každého člověka, je to především radost, tak na druhém místě hned následuje, že jsou to samozřejmě velké starosti a mnohdy i ekonomické investice, ale je to i vzdání se svého volného času atd. To je k tomu slovu "dovolená", ale o tom už se mluvilo a mluví docela hodně.

A já si dovolím, když mluvíme o zvýšení rodičovského příspěvku, vzpomenout ještě jedno slovo. Slovo "příspěvek". Slovo "příspěvek" může také vyznívat, jako že někdo pracuje a ze svých daní přispívá něco někomu, kdo nepracuje a nedělá v tu dobu zrovna pro společnost nic. A myslím si, že i nad tímto bychom se měli zamyslet, jestli to, že je matka či otec doma a stará se o výchovu naší budoucí generace, je méně hodnotná činnost a méně hodnotné období, které má ve svém životě, oproti období, kdy chodí tzv. do zaměstnání a dělá něco pro společnost. Za mě je to možná i něco více. Když je člověk u dítěte, s dítětem doma a stará se o něj, ale minimálně se shodneme na tom, že je to na stejné váze. Chodím-li do zaměstnání a starám se o dítě. Takže možná do budoucna bychom mohli mluvit o tom, že nebudeme řešit a zvyšovat rodičovský příspěvek, ale rodičovský plat. Vezměte to jen jako takový příspěvek do další diskuse a uvažování a jako součást, jak říkám, i celospolečenského ocenění rodičů za výchovu dětí.

Nyní se vrátím k meritu věci, a to je zvýšení příspěvku rodičovského pro všechny rodiče. I když nejsem právník, jsem členka ÚPV a dovoluji si tedy položit otázku, zda zvýšení rodičovského příspěvku jen pro některé rodiče není třeba i v rozporu s Ústavou? Právní stát definuje nejlépe právní jistota. Jestliže se někdo rozhodne pro nějaké chování, má předem vědět, jaké bude toto chování mít právní následky. A vědomí právních následků má mít vliv na naše rozhodování. Tzn. neměli bychom měnit pravidla hry uprostřed běhu. A pokud už pravidla měníme, měla by se vztahovat na všechny, kdo se na ten běh, zůstanu-li u této terminologie, už vydal. V tomto případě se mluví, pokud se už něco mění za běhu, o retroaktivitě, zdali je vůbec vhodná v našem právním systému. Ale pokud už k ní přistoupíme, měla by se vztahovat na všechny. Požadavek retroaktivity v tomto případě také znamená, že se všemi rodiči, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek, za platnosti určitého souboru pravidel musí stát zacházet stejně. Nemůže zpětně měnit pravidla v jejich neprospěch a už vůbec nemůže zpětně měnit pravidla jen pro část z nich. Porušení zákazu rovného přístupu neboli diskriminace.

Také jsem chtěla připomenout, ale už to vzpomínal kolega senátor Marek Hilšer, že vláda již v tomto principu retroaktivity už rozhodovala v roce 2017. A to když se zvyšoval rodičovský příspěvek rodinám vícerčat. Zvýšil jej tehdy všem, i těm, kdo jeho čerpání měli v době účinnosti zákona již vyčerpaný. Současný vládní návrh zákaz retroaktivity nerespektuje. Pokud bude zákon privilegovat jedny rodiče oproti druhým jen v závislosti na tom, že jedni rodičovský příspěvek již dočerpali a druzí ne, lze se domnívat, že takový zákon bude v rozporu s ústavním pořádkem. Ale konečné rozhodnutí o tom však může učinit jedině Ústavní soud.

A jak již jsem říkala ve své zpravodajské zprávě, doporučuji, abychom přijali pozměňovací návrh ve znění schváleném výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já děkuji, paní senátorko. Dále vystoupí paní senátorka Renata Chmelová, prosím.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, na úvod bych jen chtěla říci, že neznám důvody, proč se paní ministryně dnešního projednávání neúčastnila. Předpokládám, že jsou to nějaké závažné důvody. A proto doufám, že zde vyslala i nějaké své úředníky, kteří si nás tady vyslechnou a potom následně zprostředkovaně odpoví na dotazy, které čekám, že se tady ještě rozvinou.

Na úvod bych ráda řekla, že velmi vítám podporu rodin s malými dětmi. V současné době patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska příjmů. Již delší dobu se jako senátorka zabývám bytovou a rodinnou politikou. Jako předsedkyně podvýboru pro bydlení jsem velmi ráda, že tento zákon přináší pozitivní změny jak v oblasti podpory rodičů s dětmi, tak v oblasti podpory bydlení. Nicméně je potřeba podotknout, že pokud se chystá takto významná úprava po několika letech beze změny, měli bychom myslet na všechny. Tato navržená úprava, jak zaznělo, není spravedlivá pro 70 000 rodin, které na tyto rodičovské příspěvky již nedosáhnou. Proto zde podporuji zmiňovaný pozměňovací návrh.

O způsobu provedení navýšení rodičovského příspěvku se diskutovalo mnohé měsíce, kdy médii byly vypouštěny různé protichůdné zprávy a rodiče tak byli vystaveni velké právní nejistotě, zda a za jakých podmínek jim bude příspěvek vůbec navýšen. Extrémně nezodpovědné mi přijde, že vláda tak dlouho nebyla schopna domluvit se jednoznačně na úpravě. Nahrála tak různým spekulacím s délkou čerpání rodičovského příspěvku. Nelze se divit rodičům, kteří si prodlužovali délku čerpání rodičovského příspěvku, aby dosáhli na jeho případné navýšení. Přesto, že by se za normálních okolností například rozhodli pro jeho dřívější vyčerpání.

To téma, kterým se tady chci zabývat, které s tím souvisí, tak je práce úřadu práce s vyplácením těchto příspěvků. Jsem přesvědčena, že tím, že se vláda nebyla schopna dlouho domluvit, tak docházelo k nadměrnému zatěžování úřadu práce, což mohu prokázat zejména prací v Praze, kde byly velké problémy, co se týká opožděného vyplácení těchto příspěvků, velké fronty apod.

Paní ministryně v březnu na Twitter napsala, cituji: "Skvělá zpráva, důchody stoupnou v příštím roce o 900 Kč, rodičovský příspěvek se zvýší na 300 pro nově narozené děti od 1. 1. 2020. Na neplatiče výživného čekají tvrdší tresty od stejného data a zálohované výživné bude od 1. 1. 2021." Ale nakonec bylo pak všechno jinak. Zvolené kritérium, tedy podmínit navýšení rodičovského příspěvku čerpáním rodičovského příspěvku ke dni nabytí účinnosti novely zákona o státní sociální podpoře právě vylučuje těch zmiňovaných 20 % rodičů do čtyř let. Jak tady zaznělo, v roce 2017 ale třeba při zvyšování rodičovského příspěvku pro vícerčata přiznala vláda valorizaci všem rodičům. Podle mého názoru se jedná o diskriminaci těch rodičů, kteří ukončili čerpání rodičovského příspěvku dříve, přičemž to, že to bylo dříve, mohlo být také z existenčních důvodů, tedy z nutnosti vrátit se do práce. A je to právě příklad matek samoživitelek, které skutečně byly nuceny tyto rodičovské příspěvky čerpat dříve, než si mohla jejich sociální situace dovolit. Mohlo to být samozřejmě i naopak, to přiznávám, protože v dnešní době si lze k rodičovskému příspěvku přivydělávat, či mít příjem jako živnostník. Často si naopak rodič, který pracuje jako OSVČ, čerpání rodičovského příspěvku prodlouží, protože je to prostě výhodné z hlediska daní. Takže těch pohledů je tam více.

V oblasti dávek na bydlení je třeba myslet na to, že v současné době probíhají v rámci ministerstva diskuse ohledně komplexní úpravy. A řekněme to rovnou, o možnosti sloučení obou dávek. Tedy jak příspěvku na bydlení, tak doplatku na bydlení. A mně přijde nesystémové upravovat nyní příspěvek na bydlení ve chvíli, kdy je možné, že k dalším, a to značným úpravám dojde záhy poté. To zvyšuje mé velké obavy právě z dopadu na fungování úřadu práce, na řádné a včasné vyplácení dávek. Situací úřadu práce v hlavním městě Praze se zabývám dlouho. Zároveň jako starostka Prahy 10 vím, že právě největší problém bývá s vyplácením nejen sociálních dávek, ale i s chodem samostatných úřadů. Situace je v některých městských částech, nebojím se nazvat tristní. Několikahodinové fronty, několikaměsíční zpožděné posílání nejen rodičovských příspěvků, tak i dávek na bydlení. Znám desítky případů, kdy zejména buď samoživitelky s malými dětmi nebo osamělí senioři se skutečně dostávají do nouze, protože dostávají tyto dávky, na které mají nárok od státu, s několikaměsíčním zpožděním.

Nechala jsem si ještě zpracovat nebo zpracovala jsem si vlastní analýzu, jak jsou úřady práce vstřícné vůči svým klientům. Obvolali jsme všech 206 úřadů práce a zjistili jsme, že největším problémem, s kterým se úřady práce potýkají, je nedostatek zaměstnanců, nedostatečná komunikace, neinformovanost. Na 46 % pracovišť se nedovoláte na první pokus. Volali jsme v úřední den jak dopoledne, tak odpoledne. 64 % pracovišť úřadu práce nemá k dispozici na chodbách pro klienty vodu. Pouhých 15 % má k dispozici přebalovací pult a 19 % dětský koutek. A pouze jedno pracoviště v celé ČR má vyhrazeno místo na kojení.

Ráda bych tímto prostřednictvím předsedajícího se paní ministryně zeptala, jaké systémové kroky udělá paní ministryně pro to, aby tato novela a případně další nedostala úřady práce do dalších potíží, respektive do potíží lidi, kteří mnohdy ne vlastní vinou jsou závislí na této podpoře tím, že vychovávají děti a nemohou plně pracovat a vydělávat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Chci jenom uvést k věci, že paní ministryně je omluvena ze zdravotních důvodů. A samozřejmě že předpokládám, že tu má spolupracovníky, nakonec i pan ministr je tady za vládu, takže dotazy na paní ministryni budou předány. Dále vystoupí pan senátor Patrik Kunčar.

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já budu mluvit o tom samém, byť trošinku z jiného soudu, protože je to téma, které se tady diskutuje delší dobu. Určitě stejně jako já jste dostali desítky, ne-li stovky mailů, kde jednotliví rodiče popisují problémy, do kterých se dostali nebo mohou dostat. Já toto navýšení na 300 000 samozřejmě také velmi vítám, protože po dlouhých osmi letech je to určitě počin, který ocení nejen rodiny, ale je to také samozřejmě velmi žádoucí opatření ke zvýšení porodnosti. Bohužel si myslím, že zvolená forma je poněkud nešťastná, protože na toto navýšení celá řada rodičů nedosáhne. Zejména ti, kteří zvolili zrychlenou formu čerpání příspěvku. Jsem si vědom toho, že tam může být trošku problém s retroaktivitou, kdy rodiče už ukončili čerpání a vrátili se do práce. Ale na druhou stranu je chápu, že když se teď navyšuje a oni ještě nemají děti ve věku čtyř let, tak se cítí ošizeni, že na toto navýšení nedosáhnou. Já se domnívám, že by k těmto problémům nedošlo, kdyby v minulosti nebylo umožněno zvolit si různorychlostní čerpání rodičovského příspěvku. Pokud by to probíhalo tak jako například u mých dětí, a tady bych zmínil po vzoru pana kolegy Hilšera, že já nejsem ve střetu zájmů, protože už mám děti víceméně dospělé, tak si myslím, že většina těchto aktuálních problémů, o kterých se tady bavíme, by byla eliminována. Domnívám se, že pokud skutečně chceme rodinám pomoci a motivovat rodiny k většímu počtu dětí, myslím si, že rozumným řešením by bylo buď zrušit vícerychlostní vyplácení nebo vyplácet celý rodičovský příspěvek jednorázově na každé narozené dítě obdobnou formou jako třeba u porodného. Je jasné, že bychom se nevyhnuli nejrůznějším spekulantům, proto by bylo potřeba tuto jednorázovou výplatu dobře legislativně ošetřit zvláště v návaznosti na výplatu dalších sociálních dávek, případně vyřešit případy, kdy bylo dítě odloženo do ústavního zařízení, vázat peníze striktně na potřeby dítěte atd. Je mi jasné, že rizik zneužití a případně nezodpovědného utrácení peněz je zde celá řada, ale to vždycky bylo, je a bude. Ale myslím si, že pokud bychom hledali cestu, tak řešení najdeme. Domnívám se, že dopad na státní rozpočet by nebyl nijak fatální, protože fakticky předem víme a schvalujeme to, že chceme rodičům vyplatit dávku, teď nově ve výši 300 000 Kč. A je prakticky jedno, jestli se to vyplatí jednorázově nebo v průběhu dvou tří čtyř let. Takže si myslím, že pokud by se tyto prostředky skutečně vázaly na potřeby dítěte, tak cesta by se našla. A eliminovali bychom všechny možné problémy. Je jasné, že i v případě, pokud by se vyplatila jednorázově tato dávka, tak možnost státem placeného zdravotního a sociálního pojištění pro matky nebo pro toho, kdo o dítě celodenně pečuje, by samozřejmě zůstala zachována v nezměněné podobě a bylo by pouze na nich, jestli by tuto možnost využívali rok dva nebo do čtyř let věku dítěte. Myslím si, že by to bylo také dostatečně motivující pro natalitní opatření pro ty, kdo mají děti rychleji po sobě, což je další z problémů, kdy rodiče pak čerpají pouze aktuálně jeden rodičovský příspěvek, takže nedočerpají v celé výši.

Myslím si, že by si zároveň polepšili také rodiče v případě vícerčat.

Rád bych tedy paní ministryni, prostřednictvím pana ministra, požádal, aby se ministerstvo práce a sociálních věcí touto problematikou i nadále zabývalo a odstranilo tak aktuálně nespravedlivé nastavení pro některé rodiče. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, dále vystoupí pan senátor Michael Canov.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Mě docela zaujalo v úvodu, jak pan ministr četl, že všechno je zásluhou sociální demokracie a paní ministryně. Ještě že tu sociální demokracii máme.

Já už jsem se předtím zamýšlel, říkal jsem to i na ÚPV i na klubu, co by se asi tak stalo, kdyby ten příspěvek byl v návrhu o 80 000 ne zvýšen, ale snížen na 140 000. Ti, co už by ho už dobrali, ti by byli relativně spokojení, a ti, co by ho ještě nedobrali, tak by nepochybně protestovali a obrátili by se na Ústavní soud. To znamená, bylo by to přesně opačně, ta spokojenost, nežli teď. A to dokazuje samo o sobě, že to je z hlediska pořádku celé udělané naprosto špatně. Ten příspěvek měl být udělen všem, kteří nárok k němu uplatní v době, až ta novela zákona bude účinná. Tak to mělo být správně.

Ale ono se ve vládě v tom boji, kdo bude mít větší zásluhy, tak přitvrdilo, že z toho vznikl tady ten na pohled děsně prospěšný, ale vlastně zmetek. A protože nemám to srdce a tu sílu těm rodičům, kteří už to berou jako jistotu, kteří ho ještě nedobrali, že budou mít ten příspěvek zvýšený už teď, jim pozměňovacím návrhem tuto jistotu brát. A na druhou stranu cítím, že 20 % lidí bylo odkopnuto, tím pádem nespravedlivě, tak podpořím pozměňovací návrh, když už je to takhle „zkoněný“, tak pro všechny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Dále vystoupí paní senátorka Jitka Chalánková, prosím.

Senátorka Jitka Chalánková:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Už tady mnohé zaznělo, přesto tady mám pár poznámek. Chtěla jsem říci, že také podpořím pozměňovací návrh, který byl přijat na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, protože narovnává nerovné podmínky, nebo podmínky, které se měnily v průběhu celého tohoto schvalování. Nicméně druhá varianta, která byla také právně čistá a také zde bylo o ní hovořeno, je to, že by se novela týkala pouze dětí, které se nově narodí až po datu účinnosti. Ale v této situaci, jaká je, podpořím. Valorizaci schvaluji, protože je pravdou, že již dlouho k valorizace rodičovského příspěvku nedošlo.

Nicméně chtěla jsem se vrátit k tomu, proč vlastně rodičovský příspěvek byl zkraje 90. let schválen a k čemu vlastně původně měl sloužit. Byl nastaven v hladině asi 40 % průměrné mzdy, což v dnešní době už zdaleka neodpovídá. Ale byl určen na péči. Na péči o dítě. A tady se dostávám k meritu věci. Protože péče má být rodičovská, má být osobní, má být celodenní, a postupně došlo k rozvolnění, že je možné tuto osobní a celodenní péči za tuto považovat také péči, kterou bude poskytovat dítěti i jiná osoba, tzn. individuální péče. Ať je to chůva, může to být také třeba babička, prarodič, blízká osoba nebo dětská skupina. Není to ovšem zařízení kolektivní péče. Tam byla postupně stanovena pouze výjimka, že dítě může do 2 let věku – což i tady je málo, ale do 2 let věku navštěvovat toto kolektivní zařízení pouze do délky 46 hodin v měsíci.

A tady bych chtěla upozornit na různá úskalí. Nechci použít snad až úsloví, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, to v tomto případě snad až je příliš silné. Nicméně chtěla bych upozornit na to, že tím pozvolným rozvolňováním, flexibilitou a také zvyšováním možnosti umístění dětí do kolektivního zařízení, dokonce v tomto návrhu na 92 hodiny pod 2 roky věku dítěte, tak dochází k postupné, možná pro někoho z vás málo sledovatelné diskriminaci té skutečné fyzické péče o dítě v rodinném prostředí. Tedy té skutečné péče o děti jejich maminkou nebo tou blízkou osobou.

Dříve to bylo tak, že buď rodič pobíral rodičovský příspěvek za přísných podmínek, anebo mohl pracovat. Měl zde tu spravedlivou volbu, buď péče, nebo zaměstnání. Ani v dnešní době není v žádném případě rodič povinen být doma s dítětem. Má pouze možnost volby si zvolit. Ale tím, že neustále máme výhodnější ty podmínky, když díte je umístěno do kolektivního zařízení, kde máme další ještě slevy na daních, které se týkají umístění do kolektivního zařízení, dotované služby, dokonce se hovoří o vzniku jeslí, což by byly další dotované služby, tak ta vlastní péče v rodičovském prostředí je vůči tomu diskriminována.

Chtěla jsem jenom upozornit na jiný pohled, abychom se při tomto schvalování také zamysleli, co je skutečně v nejlepším zájmu dítěte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Paní senátorko, také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Tento návrh vyvolává velké emoce a dohady. Já osobně za tu příčinu považuji především to, že se dlouhou dobu ta částka nevalorizovala, a najednou k tomu dochází skokovým způsobem. A je hranice mezi těmi, kteří těch 80.000 dostanou, a těmi, kteří ne, velmi těsná. Popravdě řečeno, asi jediné dlouhodobé řešení by bylo, kdyby ne se zrušilo to možné tzv. vícerychlostní čerpání, tzn. někdo 2 roky, někdo 3, někdo 4, ale kdyby tam byl každoroční valorizační mechanismus, nějaký koeficient pravděpodobně vycházející z inflace nebo z růstu příjmů. A kdyby se ta celková částka pro rodiče nově narozených dětí valorizovala tímto koeficientem. A pro ty, kteří už ten nárok mají a už čerpají, tak aby se valorizovaly zbývající dávky. Tedy poměrně na tu dobu, která zbývá do vyčerpání.

Protože pak by tam nedocházelo k žádným schodům mezi těmi, co ten nárok získají, a co už ne. Protože, popravdě řečeno, není normální přiznávat ten nárok zpětně. To není žádný princip, který by byl přirozený, který bychom měli sledovat. Ten požadavek tady vznikl z toho, že se zvedá částka ve vztahu k nově narozeným dětem a zároveň k těm, kteří nedočerpali. Ale stačí, aby nedočerpali tím způsobem, že třeba naposledy by měli brát rodičovský příspěvek v lednu příštího roku a automaticky získají celých 80.000, pokud mají možnost rozložit si ještě tu dobu čerpání na delší dobu, pokud dítě nedosáhne 4 let. Čili tam se vytváří ten skok.

Takže ten pozměňovací návrh, který je tu předložen, není něco, co by mělo být automatické, co by mělo být běžné, co by bylo standardní, to přiznávání zpětně. To doopravdy vyplývá jen z té situace, že se to nezvyšuje poměrně i těm, co nedočerpali, na zbývající měsíční dávky příspěvku. A je to samozřejmě důsledkem toho, že tady byla dobrá vůle. A tady já si myslím, že je pravda, že kdyby paní ministryně Maláčová nezvedla toto téma, kdyby nepřišla s tou valorizací, tak bychom tady pravděpodobně neřešili zvýšení rodičovského příspěvku vůbec pro nikoho.

Ale z dobré vůle přidat tuto částku co největšímu počtu lidí – a díky rozpočtovému kompromisu tady vznikla tato nelogičnost, že někomu, byť mu zbývá dočerpat strašně málo, se to přidá celé a tomu, kdo dočerpá letos v prosinci, tak už se nepřidá vůbec nic. Takže do budoucna si myslím, že bychom měli jít doopravdy cestou koeficientu. Jak jsem říkal, pro nově narozené děti koeficient na celou celkovou částku nároku. A pro ty, kteří nemají dočerpáno, tak poměrně koeficientem, ale jen na zbývající platby rodičovského příspěvku.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, ještě se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Řeknu asi tolik, že v podstatě absolutní spravedlnost neexistuje. Vždycky se k nějakému spravedlivému rozdělení v případě, že něco dáváme, můžeme jenom přiblížit. Já tady prvně trošku zacituji ze zprávy RIA k tomuto zákonu, protože účel rodičovského příspěvku se posunul. A je dobré si to uvědomovat zejména potom s tím, o čem se tady bavíme, a zejména v souvislosti s podaným pozměňovacím návrhem.

Ve zprávě RIA se říká, že cílem navrhovaných opatření, což je také navýšení rodičovského příspěvku, je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit míru ocenění péče o malé děti. Protože pečovat o malé děti není zrovna laciná věc. A umožnit lepší sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Sladění práce a soukromého života pečujících rodičů. Upozorňuji, jinými slovy, že rodičovský příspěvek je dneska vnímán – a můžeme se bavit o tom, jestli to je dobře, nebo není, ale tak to je v tom zákonu napsáno v té důvodové zprávě, zprávě RIA, že má sloužit, aby se dala sladit péče o děti s pracovním životem rodičů.

A to je docela důležité, protože podle mého názoru z toho minimálně plyne, že peníze, to navýšení, těch 80.000, si zaslouží nejen rodiče, kteří dneska pečují o děti a pobírají díky tomu rodičovský příspěvek, ale i třeba rodiče, kteří dneska chodí do práce a zabezpečili péči o děti nějakým jiným způsobem – chůvou, jeslemi atd. Jinými slovy, chci říct, že z té definice rodičovského příspěvku už samo o sobě plyne, že to, jak to dneska zákon řeší, to přidání peněz rodičovskému příspěvku z té definice, která je v té zprávě RIA, není spravedlivé. Protože diskriminuje skupinu v rozporu s tím, k čemu je rodičovský příspěvek určen, z hlediska toho, jak je to popsáno ve zprávě k tomu zákonu. To je jedna věc.

Druhá věc, k té spravedlnosti, abychom si uvědomili, co se všechno, pokud to schválíme, bude dít. V současné době to je tak, že existují 3 skupiny dětí, tím pádem 3 skupiny rodičů. První skupina jsou rodiče, jejichž děti pobírají rodičovský příspěvek, tzn. ještě není vyčerpán. A oni poté, co vejde v účinnost tento zákon od 1. 1. 2020 ještě stačí vyčerpat celých 80 000 Kč. Pak ale existuje skupina rodičů, kteří mají děti, kteří čerpají také ještě rodičovský příspěvek, ale už se může stát, že poté, co zákon vejde v účinnost, nedokáží vyčerpat těch 80 000 Kč.

Pokud chcete nějaký příklad z praxe, tak to může být rodič, který může čerpat maximálně 7600 Kč/měs. On se rozhodl, že bude čerpat jenom 5000, aby mu to vyšlo na celé 4 roky, a nyní tomu dítěti 1. 1. 2020 bude 3,5 roku. Tzn. do 4 let tomu dítěti zůstává 6 měsíců. On na něj bral 5000 Kč/měs., a může se to zvýšit maximálně na 10. Čili z 5 na 10, čili je tam plus 5. A 6 krát 5 je 30, tzn. 50 000 nedočerpá, i když mu náleží podle návrhu, s kterým tu přišel pan ministr Toman. Je mi rozumět?

To se klidně může stát. Pokud si někdo zvolil, že bude čerpat 5000 měsíčně, aby to mohl čerpat celé 4 roky, má maximum 7600, tzn. po novu by měl maximum 10 000. Pak má posledních 6 měsíců, pak dítěti budou 4 roky, a on to za těch 6 měsíců to nemůže navýšit z těch 5 nejvýše na 10. A 6 krát 5 je 30, čili je minus 50. Hotovo, ty nedostane. To už je dneska v tom zákoně nespravedlnost mezi těmi dětmi, které nemají 4 roky. Jsou tam 2 typy dětí. Jeden typ, který může vyčerpat 80 000, který dostane, a druhý typ, který nemůže.

Můj dotaz na paní ministryni a na MPSV měl být, jestli to mají spočítané, jak tohle to dopadne. Já vás nebudu zatěžovat, tu korespondenci tady mám. Poslal jsem 3 maily. Jeden na paní náměstkyni, s odpovědí – můžu je přečíst, kdyby byl zájem – a odpověď byla, obraťte se na pana ředitele. Druhý na pana ředitele, odpověď byla, obraťte se na paní ministryni. Obrátím se na paní ministryni mailem 18. listopadu, dodneška nemám odpověď. A mě zajímalo jenom to, chtěl jsem vědět, jak to tedy je. Kolik je těch a kolik je těch, abych poznal míru spravedlnosti, respektive nespravedlnosti. Neznám výsledek. Maily jsou k dispozici, kdybyste je chtěli vidět. Takhle to vypadá. Na mail senátora se odpovědělo, obraťte se, obraťte se, obraťte se. Tak jsem se obracel, až jsem se doobracel.

Pak je to tak, že tady je třetí skupina lidí podle stávajícího zákona. A to jsou rodiče, kteří už vyčerpali rodičovský příspěvek a tím pádem podle stávajícího zákona už nic nedostanou. My, když přijmeme pozměňovací návrh, tak z té jedné skupiny utvoříme dvě skupiny lidí. První je, že ještě tu budou rodiče, kteří na tom budou tak, že budou moci potom dočerpat celých 80 000. A pak tam samozřejmě vzniknou rodiče, kteří třeba mají dítě, kterému jsou 3 roky a 11 měsíců, čili pro něj to bude už jenom 1 měsíc. A za ten

1 měsíc si samozřejmě nemůže vyčerpat 80 000. Protože maximum je tuším 50. A ono by to ani nešlo. A tak dále, atd. Je mi rozumět?

To znamená, já to tady říkám proto, že ten, kdo připravoval ten zákon a kdo to celé dělal, tak moc nepřemýšlel. A to je ta základní chyba. Já to tady nechci víc rozebírat, jenom jsem to chtěl tady ozřejmit, aby bylo jasné, jak naše ministerstva některá pracují a jak moc přemýšlí o těch situacích, které vyvolávají tím, že sem předkládají tento typ zákonů. A vlastně úplně zbytečně zasévají nespravedlnost mezi rodiče, jako kdyby byly různé typy dětí mladší 4 let. Nejsou různé typy dětí mladších 4 let. Mělo se to řešit jinak, pokud už to chceme řešit. A ne tímhle zákonem, který sám o sobě v sobě už má zabudovány různé typy nespravedlností a různé typy nerovností. Některé naprosto zbytečně.

My jsme dneska v situaci, kdy se jednu z těch věcí snažíme napravit aspoň tak, že říkáme: „Prosím vás, vyjděme z definice rodičovského příspěvku tak, jak je to v tom zákoně a umožněme, pokud to jde, aby i ti rodiče, kteří už vyčerpali rodičovský příspěvek, mohli ještě z těch 80 000 maximum, nejlépe celé, to vyčerpat.“ My zase nevíme, kolik to je, protože se nikdo tím nezabýval. A nikdo neví, jak to dneska vypadá.

Jak jsem se k tomu dostal já? Já jsem se díval na zprávu RIA. A tam bylo napsáno: „Současné náklady jsou odhadovány na 8,5 miliardy.“ Já jsem říkal, no jo, ale je tam ta skupina dětí, která nedočerpá. Kolik jich je? Odečetl to někdo od těch 8,6 miliard těch 200 milionů, 100 milionů, 300 milionů? Já nevím, kolik to je? Nikdo mi neodpověděl. Jestli to odečetl, tak potom to v příštích letech bude víc, protože tenhle problém postupně zmizí. Je to jasné, jak to nastoupí atd. Nemám odpověď. Nedostal jsem ji. Ministerstvo se mnou nekomunikovalo. Vždycky zeptej se, zeptej se, obrať se, obrať se, až jsem se doobracel. A to je první věc, kterou tam máme před sebou.

Druhá věc – bylo napsáno: Pokud zavedete pozměňovací návrh Šárky Jelínkové, Goláně, Hilšera a Vystrčila, zvýší se výdaje – dneska paní ministryně financí říkala 2,7 miliardy. Tak jsem vzal 2,7 miliardy a vydělil jsem to 80 tisíci. Poté, co jsem vzal 2,7 miliardy a vydělil jsem to 80 tisíci, a kdyby to udělal pan senátor Větrovský, tak by ho to možná víc zajímalo, tak jsem se dostal na 33 tisíc...

Moje otázka zní, proč paní ministryně v nějakém vyjádření řekla 70 000 dětí? Já nevím. 2,7 miliardy děleno 80 tisíci je 33 tisíc. Tzn. ona ví, že někteří nedočerpají, a mám tomu rozumět tak, že v průměru dočerpají z poloviny? Nebo jak to tedy vlastně je? A já to nevím, protože ministerstvo práce a sociálních věcí se mnou nekomunikuje. A nechce to se mnou řešit, abych já si mohl udělat nějaký rozumný názor na tu věc a začít se o tom rozumně bavit. Takhle pracuje státní správa, které se neustále zvyšují mzdy, nebo platy, a když něco chci, tak se to nedozvím, protože si myslí, že se ptám na blbosti.

Já to tady dneska říkám proto, abych aspoň vám mohl říct, že to nejsou blbosti. Že mě to fakt zajímá, jak přišla na 70 tisíc, když 2,5 miliardy děleno 80 tisíci je 33 tisíc. A jak to vlastně celý je? A kolik to vlastně bude? A jak se to bude vyvíjet? A co se bude dít s těmi penězi, když to tak máme sledovat, máme se o to zajímat.

Poslední otázku, kterou ještě řeknu, je, pokud opravdu sociální demokracie to myslela vážně a chtěla být v tomhle směru jakžtakž spravedlivá, tak se ptám, jestli těch – a to já nevím, jestli těch dětí je zhruba 1/5, na které se nedostane, proč jsme nešli z těch 80 tisíc na každé dítě na 60 tisíc na každé dítě? Když tedy už to takhle je, protože takhle to zhruba vypadá. Pak by zase dostali všichni, dostali by méně, což by se skoro nikomu nelíbilo. Je to ta strategie prohrál – prohraj, prohraj – prohraj, ne win-win, ale opak, ale je to spravedlivější, protože mají všichni 60. To se nechtělo, protože se rozehrálo 80, nebo to je, protože v programovém prohlášení je 300 tisíc, a najednou to nestačí pro všechny?

Tzn. nešlo se na 60 tisíc, nehledalo se to nejlepší řešení pro všechny rodiče. Udělaly se dvě kategorie rodičů. Vy, kteří dostanete, a vy, kteří nedostanete. Místo toho, aby, když už chci přidávat, tak spravedlivě a všem.

A já znovu neříkám, že to je ta nejlepší cesta, kterou já bych prosazoval, ale když už se na to takhle podívám a chci to rozpitvat, tak by to mělo být tak, aby to bylo spravedlivé. A ne, abych někoho zvýhodnil a někoho neznevýhodnil. Tzn. měl bych potom jít, když nemám 8,6 miliardy, na 60 tisíc pro každého. Já to tady nenavrhuji, nenavrhujeme to tady, protože to je přesně to, co by chtěli ti, co dělají vládní politiku, aby si někdo jiný pálil prsty. Ale pokud pak to chci dělat pořádně, tak bych to měl udělat takhle, jak to říkám. Měl bych o tom takhle přemýšlet. A můj dotaz by byl, proč to tak paní ministryně, neudělala, když neměla víc jak 8,6 miliardy? Proč si trvá na některé 80 a na některé 0. Kde je ten důvod? Jak to vzniklo? Proč to tak je? Proč to není jinak?

A to jsou věci, nepředpokládám, že pan ministr zemědělství nám na tohle to odpoví. Vím, že paní ministryně je nemocná, takže já jsem na tiskové konferenci říkal, že je mi líto, že tady není, omlouvám se, že pokud je to nemoc, tak to samozřejmě chápu. To se nedá nic dělat, to je jasné, to se musí respektovat. Jenom chci říci, že ty věci nejsou zdaleka tak jednoduché, jak jednoduše vypadají. A že skutečně, když jde o takovéhle peníze a jde o ty naše děti, tak bychom se tím měli zabývat trošku hlouběji a podrobněji, než je můj pocit, jak se tím zabývalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak děkuji, já bych si nyní dovolil vystoupit. A my se vystřídáme na chvilku.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan místopředseda už se uvedl sám, tak ho nebudu uvádět.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já reaguji na pana kolegu Vystrčila. Ty jeho otázky, které tady teď stavěl s těmi výpočty a variantami, nás určitě vedou k nějakému zamyšlení. Mě také, ale přiznám se, že v takové rychlosti to nestačím zpracovávat, abych si udělal nějaké schéma možných variant, případně postupu. A co k tomu chci říci.

Zaprvé, samozřejmě to navýšení je velké a je po dlouhých letech. A pokud bychom měli někoho hodně kritizovat, tak bychom měli 12 let zpátky kritizovat všechny ty, kteří na rodiče a děti zapomněli. Myslím si, že ta kritika, pokud byla takto vznesena, by musela být asi formou možná házení kamenů. Ale to přeháním. Musíme jít zpátky o těch 12 let, když nám tak jde o rodiny a o ty děti především. Aspoň některým.

Zadruhé chci říci, že se tady ukazuje v plné šíři, jak je chybné, že my takovéto zákony projednáváme ve lhůtě 30 dnů a že je projednáváme vzhledem k okolnostem v odborných výborech vcelku na poslední chvíli. Zajímavé také je, že ve sněmovně tento návrh určitě pobyl několik měsíců, projednával se několik měsíců, a konečné hlasování, pokud se nepletu, bylo vlastně všichni přítomní 100 %. Všichni byli pro. Je škoda, že tyto propočty a tyto varianty a tyto přístupy tam nebyly vzneseny, protože de facto tam by měly především být tyto technické záležitosti vyjasněny. Nám by sem měl být dán návrh, o kterém bychom se měli rozhodovat schválit, nebo neschválit, anebo udělat nějaký krok spíše jednoduchý. Protože my opravdu na to máme krátkou dobu.

Já jenom reaguji proto, že žádné řešení bohužel nikdy není úplně spravedlivé. Já třeba mám velké problémy s tím, jak se upravují důchody. Je to už víc než 10 let, Ústavní soud rozhodl, že by měly být důchody valorizovány tak, aby se nezmenšovala zásluhová složka důchodů. My máme důchody velmi nivelizované. A tím, že máme dvousložkový systém a teď se poslední dobou valorizuje více ta základní složka, což je proto, aby se ty nejnižší důchody tolik nepropadaly. Určitě to také není úplně spravedlivé. A těchto věcí najdeme desítky, stovky. Stovky najdeme, a řešení není nikdy úplně spravedlivé.

A my máme variantu, buď dáme a já podpořím ten pozměňovací návrh, který zohlední, byť nějak to má nádech určité retroaktivity, i ty rodiny, které už tu částku vyčerpaly za 3 roky, aby dostaly navýšení. A ten problém jiného technického řešení, který tady popisoval kolega Vystrčil, na to by samozřejmě potřeboval úplně jiný mechanismus. Úplně jiný mechanismus. Ale já si myslím, že ten mechanismus nesedí do toho, jak je příspěvek vůbec od počátku nastaven. To by znamenalo úplně nové nastavení celého příspěvku od samého počátku. Tzn. jinak, než je dneska. Nebylo by to asi jenom z té částky, ale muselo by to být nějakým koeficientem. Ale o tom tady hovořil i kolega Dienstbier.

Myslím si, že my tady na plénu tuto technikálii nevymýšlíme, ani tady nepředkládáme. Takže jenom chci říci, že chybu vidím v tom, že se tyto věci nediskutovaly, aspoň v tom rozsahu, o kterém mluvil kolega Vystrčil, ve sněmovně. Tam k tomu měli daleko větší prostor, mohli přijmout řešení. Další problém vidím, že potřebujeme na projednávání zákonů více času. A zatřetí, že by se nemělo nechávat projednávání takovýchto návrhů v odborných výborech na poslední chvíli, těsně před plénem Senátu, kdy prakticky ten problém nemůžeme vyřešit.

Ale my ani nevíme, jestli je to úplně možné, nebo není, protože to je jen názor pana kolegy Vystrčila. Já k němu mám důvěru, že po té stránce zejména matematické je dobrý, samozřejmě v jiných věcech se tolik neshodujeme, ale myslím si, že to je problém, který tady nemůžeme vyřešit. A já znovu chci říci, že bych nerad, aby kvůli tomu tady zapadlo to, že po 12 letech je to zodpovědný krok, který možná není úplně dokonalý a není úplně spravedlivý. Ale i tady platí, kdo rychle dává, dvakrát dává. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Já jsem se hluboce zamyslel. Neuvědomil jsem si, že předsedám. Další přihlášený do debaty je pan senátor Pavera.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Jen krátce zareaguji na pana kolegu Dienstbiera, který tady říkal, že schvalujeme zákon samozřejmě z pera sociální demokracie. S tím naprosto souhlasím. Ale první, kdo přišel s tím návrhem na zvýšení rodičovské, je naše Markéta Pekarová Adamová již v listopadu 2018, která chtěla od poloviny letošního roku již navýšit rodičovskou.

Takže jenom to připomínám, že ČSSD nebyla ta první. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za vystoupení, pan kolega Miloš Vystrčil ještě bude reagovat, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo, já jenom stručně, já v podstatě se spoustou věcí, co řekl pan místopředseda Senátu Štěch, souhlasím, mám k tomu jenom asi takové dvě nebo tři připomínky, nebo poznámky, to ani nejsou připomínky, ta první je, že ten zákon skutečně v Poslanecké sněmovně, tak jak dneska ho máme předložen, byl schválen 176 ze 176 přítomných poslankyň a poslanců. Poté, co nebyl přijat pozměňovací návrh Jana Bauera za ODS, který byl velmi podobný tomu, co tady iniciovala Šárka Jelínková, tím pádem vlastně když se to nepodařilo, když se tam, řekněme, to narovnání poskytování toho navýšení nepodařilo odhlasovat, tak samozřejmě lepší je aspoň těm 80 % rodičů ten rodičovský příspěvek zvýšit, než to nedávat nikomu, takže všichni koaliční, opoziční poslanci a poslankyně hlasovali pro, já to tady říkám mimochodem také proto, aby bylo naprosto zřejmé, pokud to poslouchají rodiče, že v žádném případě, i když přijmeme pozměňovací návrh, což doufám, že učiníme, nehrozí, že by buď zákon ve znění toho pozměňovacího návrhu nebo zákon v té původní podobě nebyl od 1. 1. 2020 účinný, bude účinný, těch hlasů je dost, otázkou jenom je, teď si maličko rýpnu, když tady pan ministr říkal, že oni to původně chtěli tak, jak my to nyní v Senátu navrhujeme, tak my přece v Senátu bychom se měli chovat hezky a lidsky, měli bychom ČSSD v tomto směru do Poslanecké sněmovny poslat tu druhou šanci, aby tedy, když to chtějí, tak mohli ještě jednou si zahlasovat o tom, že těch 80 tisíc dostanou všechny děti do 4 let, nejenom některé. Věřím, že tentokrát ji ČSSD chytí za pačesy, třeba chytí za pačesy ještě někoho jiného, a tím pádem se podaří sehnat těch 11,7 miliardy korun, to se vás netýká, pane ministře, vy už jste chycen, pravděpodobně ne za pačesy, tím pádem by se, řekněme, kvalita toho zákona zlepšila, souhlasím s tím, co říkal pan místopředseda Štěch, že to neznamená, že by ten zákon byl spravedlivý. Já jsem sám tady vysvětlil, že on spravedlivý z hlediska toho pojetí, jak to dnes máme před sebou, to nemůžeme tady spravovat, spravedlivý úplně být nemůže, protože děti nejsou stejně staré, do 4 let. To je to, co jsem k tomu chtěl říci, byl bych velmi rád, kdybychom ten pozměňovací návrh přes ty všechny nedostatky, které v tom zákoně zůstanou, podpořili a poslali ho s tímto pozměňovacím návrhem, tento zákon, zpět do Poslanecké sněmovny, protože to bude lepší a spravedlivější než to, co jsme dneska z Poslanecké sněmovny obdrželi, co projednáváme. Co se týká těch lhůt, taková doložka, já jsem první mail na MPSV poslal 18. listopadu s tím prvním dotazem, takže ono to není tak, že MPSV nemělo tolik času, aby mi odpovědělo, kdyby odpovědělo, tak já bych si ten čas udělal, na ty výbory bych přišel, tam bych něco řekl. Ale kromě toho, že můžu povídat, co všechno se mělo vzít úvahu, tak já ta čísla nemám, protože když jsem se o nich chtěl bavit, tak jsem se té odpovědi a té reakce, že je možné se o nich bavit, nedočkal. Odpověď byla, obraťte se na paní ministryní. Tak jsem myslel, že se obrátím dneska, a vidím Štěcha. Děkuji za pozornost, pane předsedo, omlouvám se, mějte se pěkně.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní ministryni samozřejmě nemůžu a nechci nahrazovat. Jenom mi promiňte malou poznámku, drtivá většina, co tady jsme, zastupujeme nějaké politické subjekty, víme, co obsahuje koaliční vládnutí. Každá strana, zejména ta nejsilnější v té koalici, si to užila, takže to jen jako poznámku. Paní senátorka Zdeňka Hamousová vystoupí.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré odpoledne, já spíše teď vystupuji se svým osobním sdělením, protože jsem pečlivě poslouchala rozpravu v rámci tohoto projednávaného návrhu zákona. Dopoledne na tiskové konferenci jsem udělala určitý komentář k tomuto návrhu zákona, a protože jsem poslouchala pečlivě rozpravu a také jsem se hluboce zamyslela, jak tady odpoledne konstatoval v té době předsedající, pan místopředseda Růžička, tak nejsem zvyklá konat jinak, než tak jak slovně třeba něco řeknu nebo učiním prohlášení.

Kdybychom chtěli být úplně spravedliví při návrhu tohoto zákona, tak jsem to komentovala v rámci tiskové konference, tak i v souvislosti s předvídatelností práva, tak by bylo nejčitelnější, nejčistší, aby ten návrh zákona se vztahoval na děti, narozené po 1. lednu roku 2020. Situace je jiná. Uváděla jsem na tiskové konferenci, že většinově budeme pravděpodobně podporovat návrh zákona ve znění z Poslanecké sněmovny. Žádný z výborů při projednávání nemá takovýto závěr. Zvažovala jsem i v souvislosti s tím, že dopoledne se projednával daňový balíček, jsem zvyklá uvažovat a posuzovat věci v souvislostech, že každá podpora nad rámec toho návrhu, který je poslán z Poslanecké sněmovny, bude zakládat nějaké další finanční nároky, které je potřeba na některé kapitoly výdajové a příjmové dát do souladu. Na základě rozpravy, která tady proběhla, i také v souvislosti s tím, že kolega Vystrčil tady zmiňoval z textu RIA, kdy se jedná ještě o sladění práce a péče o děti, tak bych ráda jenom konstatovala, že jsem změnila názor, který jsem deklarovala, nikdo ho po mně nechtěl, bylo to moje vnímání, tak jak jsem zvyklá uvažovat v souvislostech, který jsem uváděla na tiskové konferenci, u vědomí, rozpravy, tak jak proběhla, u vědomí toho, že Poslanecká sněmovna sem návrh poslala se 100% shodou a dalšího postupu, tak jak bude návrh zákona postupovat dál. Nedodržím to, co jsem deklarovala na tiskové konferenci, nebudu navrhovat schválení zákona ve znění Poslaneckou sněmovnou, někdy se tady vyjadřuji, že přijdeme do jednacího sálu už názorově víceméně ujasněni a rozprava málokdy někoho pootočí, uvažování, dalším směrem, v tomto případě se to u mě stalo. Kolegové vědí, že v našem klubu máme poměrně demokratický přístup k vlastnímu rozhodování a hlasování. Jenom jsem cítila za potřebné vyjádřit to, že jsem dopoledne avizovala něco jiného, odpoledne na základě proběhlé rozpravy udělám pravděpodobně také něco jiného. Tak to je celý můj komentář.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorka Zdeňka Hamousová byla poslední, rozpravu uzavírám. Myslím si, že to byl krásný obraz našeho vnitřního uvažování a procesu, což je krásné a správné. Já nyní prosím pana ministra, má možnost sehrát úlohu paní ministryně práce a sociálních věcí. Reagovat. Dotazů bylo dost. Některé matematické oříšky vás čekají, pane ministře, prosím.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Já se přiznám, že za pačesy se chytat nebudu, ono to ani technicky nejde, ale nicméně řeknu kolegům, ať se chytnou. Já jenom pár věcí. Dělal jsem si poznámky, takže chci zdůraznit omluvu paní ministryně, která prodělala chirurgický zákrok, 14 dní se z něj musí zotavovat, takže ještě jednou chci, aby tady zaznělo, tím ji tedy omlouvám, byl jsem vyzván k tomu, abych ji zastoupil, což není vůbec jednoduché pro mě.

K těm věcem, které tady byly, některé věci už se tady odpověděly, nicméně já tady chci v prvé řadě zdůraznit a uklidnit všechny rodiče, že ten návrh, jak jsem pochopil, teď půjde zpět do sněmovny, kde ale rodičák podporu má a jsou tam dvě varianty, buď bude schválena původní verze, nebo verze senátní, a co je důležité, v žádném případě se nemůže stát, že by rodičák spadl pod stůl, takže rodiče zkrátka peníze od nového roku dostanou, to si myslím, že je velmi důležité sdělit.

Co se týká těch dalších věcí, tak na ty všechny dotazy ohledně dřívějších prohlášení paní ministryně, příp. diskriminace rodičů, kteří na dávku podle návrhu sněmovny nedosáhnou, tak musím zdůraznit, že dle mého názoru ministerstvo práce a sociálních věcí a ČSSD si je vědoma těchto připomínek, ale to, co se vám tady předložilo, tak bylo maximum možného v rámci koalice. Jak jsem řekl v tom úvodním slově, pomohlo to 80 % rodin, 280 tisícům rodin s malými dětmi. Také chci zdůraznit, že paní ministryně se snažila prosadit rodičovský příspěvek pro všechny, nicméně v rámci koalice to neprošlo, bylo tady řečeno, politika je umění možného, já bych rád zdůraznil do budoucna, že rodičák čekají poměrně velké změny kvůli evropské směrnici, kde podle mého názoru bude prostor se o všech těch připomínkách, které tady byly, které se nevyřešily, bavit, bude to podle mého názoru systémová změna, právě v rámci přijímané evropské směrnice, a ta tady musí být do tří let. Takže jenom na to chci upozornit. Zároveň chci reagovat, že ten rodičovský příspěvek, který jsem tady za paní ministryni představoval, je vlastně koncipován jako náhrada příjmů. To flexibilní čerpání umožňuje rodinám plánovat, ale už to tady taky někdo říkal.

A co se týká posledních věcí, tak já jenom chci upozornit, pan místopředseda Štěch tady řekl, já to zopakuji, je to jednorázová finanční pomoc rodinám s malými dětmi, kterou si po 12 letech tyto rodiny zaslouží, jsem velmi rád, že se to podařilo vyjednat, znovu zdůrazňuji, že do 3 let musíme změnit naši legislativu v návaznosti na evropskou, tam bude potřeba udělat systémové změny, aby nedocházelo k tomu, že se to jednou za 12, 10, 15 let bude měnit. Omlouvám se, že do toho mluvím.

A poslední věc, kterou tady mám, číslo, co se týká těch nedočerpaných rodičovských příspěvků, bavíme se o tom, že to bude řádově 2,6 miliardy do rozpočtu a týká se to řádově 70 tisíc rodin. To je všechno, děkuji, omlouvám se za moji neznalost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, nyní se ptám zpravodajky ÚPV, zda si přeje vystoupit? Paní senátorka Šárka Jelínková. Nepřeje si vystoupit. Pane garanční zpravodaji, vy máte poslední slovo, prosím.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Asi si všichni uvědomujeme, že absolutní spravedlnost navodit nemůžeme, ale že existují rozhodnutí, která jsou více či méně spravedlivá. Myslím si, že toto jsme všichni cítili i z obecné rozpravy, drtivá většina, snad mohu říci, že všichni vystupující se přiklonili, myslím, k tomu lepšímu řešení, k tomu spravedlivějšímu řešení, které tedy pravděpodobně uvidíme, pošleme nazpět od Poslanecké sněmovny, ta bude moci tedy přijmout to lepší, spravedlivější řešení.

Já tedy shrnu. Vystoupilo v obecné rozpravě 10 senátorů a senátorek, jeden senátor vystoupil dvakrát, jedna senátorka změnila názor. Na základě té obecné rozpravy. Takže nebyl podán návrh na schválení. Ale ani na zamítnutí. Byly podány návrhy vesměs na vrácení zákona s pozměňovacím návrhem, který tedy navrhuje VZSP. Dovolte mi ještě jenom krátce uvést, aby bylo tedy vyjasněno, ten návrh je předkládán senátory Šárkou Jelínkovou, Hilšerem, Milošem Vystrčilem a Tomášem Goláněm, v podstatě v ÚPV prošel tedy návrh, který měl být identický s tím návrhem, který měl projít ve VZSP.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  To se týká podrobné rozpravy, pane senátore.

Senátor Marek Hilšer:  Takže nemusím?

Senátor Marek Hilšer:  Dobře, omlouvám se. Tímto končím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já vám děkuji za shrnutí obecné rozpravy. Jak bylo správně řečeno, nemáme ani návrh schválit, ani zamítnout, takže přejdeme hned do podrobné rozpravy, kterou tímto otevírám. Máme pozměňovací návrhy dva, které řeší stejný problém, ale každý drobet jiným způsobem. Takže asi pan zpravodaj by se teď mohl ujmout slova? Za výbor, který předkládá, nebo případně za oba dva výbory.

Senátor Marek Hilšer:  Ty návrhy jsou sice dva, ale v podstatě jsou identické, my jsme se ještě během jednání zdravotnického výboru (nebo VZSP) dohodli, že pozměníme pouze formulaci první věty, takže to je ta změna, ale jinak se v podstatě obsahově jedná o identické návrhy.

Proto navrhuji, abychom nejprve hlasovali o návrhu garančního výboru, v případě, že bude schválen, tak ten druhý návrh nebo návrh ÚPV, předpokládám, že je potom nehlasovatelný, protože by šlo v podstatě o to samé.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy, kde se předkládají konkrétní návrhy? Prosím, pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl podpořit ten druhý návrh, protože já jsem měl to štěstí, že mně se ministerstvo práce a sociálních věcí ozvalo, musel jsem ten dopis ale poslat osobně, nicméně jsem nedostal ty informace, co chtěl kolega Vystrčil, ten druhý návrh je v jakémsi souladu, právě ten, který prošel včera tím výborem, s těmi věcmi, které jsme konzultovali s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Takže prosím o podpoření toho návrhu, který přišel z garančního výboru. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, děkuji, jenom aby mně a ostatním senátorkám a senátorům to bylo jasné, myslíte návrh, který je zapsán v usnesení zdravotního a sociálního výboru, ano? (Senátor přikyvuje.) Ano. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám podrobnou. Pane navrhovateli, chcete se k podrobné rozpravě vyjádřit? Pane ministře? Nechcete. Teď tedy pan garanční zpravodaj má možnost ještě vystoupit.

Senátor Marek Hilšer:  Já už nechci k tomu nic říct, ale předpokládá se, že budu nějak navrhovat nebo řídit to hlasování?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Můžete, nemusíte. Řídit bude předsedající. Dobře.

Senátor Marek Hilšer:  Tak já si sednu.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, samozřejmě, je to možné. Ale nechtěl jsem vám upřít právo posledního slova v podrobné rozpravě. My budeme hlasovat, to znamená, dáme si znělku. Přítomno 72, kvórum 37, budeme hlasovat o návrhu, který je usnesení, tisk 151/1. Pane překladateli, vaše stanovisko k pozměňovacímu návrhu? (Ministr: Negativní.) Negativní? Ano. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Pozitivní.) Pozitivní.

Takže zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji, hlasování č. 16. Registrováno 74, kvórum 38, pro návrh 72, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já děkuji jak navrhovateli, tak i zpravodajům. Budeme nyní ještě hlasovat o vrácení návrhu, to znamená, budeme hlasovat, že vracíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Všechno známo?

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Kvórum je 73, pardon, přítomno 73, kvórum 37. Tak, děkuji. Hlasování č. 17. Registrováno 74, kvórum 38, pro návrh se kladně vyslovilo 70, proti nikdo. Návrh byl schválen. Jdeme na pověření. Tak, mám tady v návrhu, že se pověřují, návrh, Marek Hilšer, paní kolegyně, senátorka Šárka Jelínková, navrhujete ještě někoho? Poslední dobou jsme dávali tři, z důvodu zastupování. Kdo se hlásí? Pan senátor Vystrčil. Tak, tato tři jména jste slyšeli. Jsou jiné návrhy? Nejsou, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Kvórum zůstalo, hlasování č. 18, registrováno 74, kvórum 38, pro návrh se kladně vyslovilo 72, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Uvedené tři senátorky a senátoři nás zastoupí v Poslanecké sněmovně. Já teď děkuji panu předkladateli, děkuji zpravodajům. Tento bod je ukončen.

Budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů

Tisk č. 155

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 155.

Já nyní opět žádám pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, člena vlády, aby nás s návrhem zákona seznámil. Zastupuje místopředsedu vlády, ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám tentokrát uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., jehož účelem je odložení ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o dva roky, tedy dnem 31. prosince 2021. Důvodem odkladu je zamezení vzniku problémů, které by vyvstaly v aplikační praxi, v současné době řada agend orgánů veřejné moci není pro skutečnost, že by rodné číslo nebylo uváděno v občanském průkazu, uzpůsobena. Rovněž řada informačních systémů soukromých subjektů, jako jsou například banky, pojišťovny, telefonní operátoři, funguje právě na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátora fyzické osoby. Ačkoliv by rodné číslo pro ztotožňování fyzických osob nemělo být v budoucnu využíváno, půjde nadále o důležitý údaj, který by většina občanů ČR neměla jak doložit. V případě, že by ho po nich orgány veřejné moci či soukromoprávní subjekty vyžadovaly. Protože se ukázalo, že partikulární řešení náhrady rodných čísel v jednotlivých agendách nejsou efektivní, je potřeba nadresortního koordinovaného přístupu. Věci se proto ujalo ministerstvo vnitra, které již připravuje komplexní řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob. Vzhledem ke skutečnosti, že zápis rodných čísel do občanských průkazů bude ukončen dnem 31. prosince 2019, je nezbytné, aby předkládaný návrh zákona nabyl účinnosti co nejdříve, nejpozději však 31. prosince 2019.

Na základě pozměňovacího návrhu iniciovaném Úřadem pro ochranu osobních údajů, který byl Poslaneckou sněmovnou přijat, byl návrh zákona doplněn o změnu zákona o zpracování osobních údajů. Tato novela řeší dva problémy: 1) umožňuje jmenování druhého místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů dříve než k 1. lednu 2021, jak je v zákoně uvedeno nyní, 2) si klade za cíl zabránit výraznému nárůstu nové agendy Úřadu pro ochranu osobních údajů od 1. ledna 2020. Jakkoliv máme pochopení pro potíže, které Úřad pro ochranu osobních údajů při zahájení výkonu nové agendy může mít, novela zákona o zpracování osobních údajů s materií odložení ukončení zápisu rodných čísel nesouvisí. Proto jsme také při projednávání návrhu z Poslanecké sněmovny zaujali neutrální stanovisko, rozumím návrhu ÚPV a VUZP na její vypuštění. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste opět využil místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 155/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VUZP. Usnesení máte jako senátní tisk č. 155/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Holeček. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil se zpravodajskou zprávou, pane senátore.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Pan ministr přede mnou vám řekl, o co v tomto zákoně, v této novelizaci zákona, jde. Skutečně původně to mělo být velmi jednoduché, to znamená posunutí ukončení zápisu rodných čísel o dva roky, vláda navrhovala předtím tři roky, o to, aby v podstatě tzv. bezvýznamový identifikátor, což bude v podstatě něco nového než rodné číslo, tak bude uvedeno v praxi. Jenomže na jednání Poslanecké sněmovny byl k tomuto návrhu zákona učiněn přílepek, o kterém se tady pan ministr zmiňoval, tady jde o to, abychom se dohodli, proti zákonu nic nemáme, posunutí identifikátora je možné, i vláda ho navrhuje. Ale tady jde o to, abychom tuto novelizaci zákona očistili právě od toho přílepku.

Já jsem velmi rád, že pan ministr řekl, že i to je v podstatě tak trošku, nechci říct, jeho úkolem tady, aby s naším rozhodnutím vlastně byl totožný, aby řekl, že to tak činíme dobře.

Takže já vám tady v podstatě přečtu usnesení našeho výboru, který, jak asi za chvilku uslyšíte, je v podstatě totožný s usnesením výboru ÚPV. Tady to mám...

Usnesení VUZP, na schůzi dne 3. prosince 2019 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a dalších souvisejících zákonů. Senátní tisk č. 155, který tady probíráme.

Po úvodním slově zástupce navrhovatele, pana náměstka Petra Mlsny, a zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, které máte před sebou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mě,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Já vám děkuji zatím.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, nyní vystoupí zpravodaj ÚPV, pan senátor Miroslav Antl. Je to tak? Ano, prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Antl:  Je to tak, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Velmi rychle, vy jste slyšeli usnesení garančního výboru, pan garanční zpravodaj řekl, že máme totožné usnesení, což je pravda, včetně znění pozměňovacích návrhů.

Já přece jenom se stručně vyjádřím k rozpravě v našem ÚPV, protože rozprava se týkala ústavněprávního problému. Tím ústavněprávním problémem, jak vy víte, je ten konkrétní přílepek, to znamená, první část je bez problémů, bez našich připomínek. Druhá část je problém velký. Já jsem odůvodnění tehdy napsal, dneska je to odůvodnění celého našeho výboru, poukázal jsem, docela bych doporučoval pro případná další jednání, pokud byste se chtěli orientovat, co je přílepek, co není, tak na rozhodnutí Ústavního soudu, je to nález Ústavního soudu, spisová značka Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007.

Najdete ho pod číslem 37/2007 Sb. nálezu a usnesení Ústavního soudu. A ten se týká přesně legislativních přílepků. A tam najdete rozdělení mezi, je to z americké právní úpravy, mezi jezdci, to je to, co není vítáno ústavou a právním řádem, a ještě horší kategorie jsou tzv. divocí jezdci. Tohle jako neústavní přílepek je tzv. divoký jezdec. Proto jsou tady čtyři části pozměňovacího návrhu s tím, že jsou hlasovatelné samozřejmě pouze dohromady. Já kromě toho, že jde o neústavní přílepek, bych ještě zdůraznil, že od dubna měli poslanci návrh pana ministra vnitra, respektive vlády, on ho připravoval, samozřejmě že pan ministr v PS řekl, že s tím nemůže souhlasit, protože viděl, že s pokročilým časem je ohrožena celá předloha. Já jsem dokonce řekl jasně, že poslanci, protože předpokládají, že budeme v časové tísni, a vždycky nám řeknou "tak to schvalte, protože jinak se to nestihne", a tohle spěchá, ta první část samozřejmě spěchá. Ale mohli z toho udělat koš na přílepky. Mohli tam naházet další, další zákony, mohli tam přidat ještě z jiných právních oborů, respektive z jiných oblastí a řekli by: "Buď vám uvěříme, nebo vás přehlasujeme."

Takže naše usnesení, já nebudu číst pozměňovací návrhy, protože ctěný pan kolega vám je tady přečetl, takže já pouze konstatuji, že 52. usnesení ÚPV horní komory českého Parlamentu doporučuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona vrátit PS s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. II. zpravodajem určil senátora Antla. III. téhož coby předsedu výboru, aby seznámil nejdříve předsedu horní komory českého Parlamentu a poté i vás, což jsem právě udělal.

Díky za pozornost a přeji krásný zbytek dne.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Jako první se hlásí o slovo pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Ona je situace možná ještě trošku horší, než zmínil pan senátor Antl, protože my jsme návrh projednávali včera na výboru a došlo tam k velice paradoxní situaci, kdy nás zaprvé zástupce Úřadu na ochranu osobních údajů přesvědčoval, že druhá část zákona není protiústavní, že to není přílepek. A hlavně nám vysvětloval, že za to můžeme v podstatě my, protože my jsme tady svého času, já nevím, půl roku zpátky, vrátili dva zákony. Jeden základní a jeden navazující. A v PS se rozhodli k naprosto nestandardnímu kroku, že základní zákon schválili, respektive prošel náš a ten dodatkový schválili naopak, takže si vybrali úplně tu nejhorší variantu, která mohla v legislativě vzniknout. A další a další zdůvodnění.

Ale když si přečtete, co vlastně ta druhá část mění, tak mění pouze to, že vznikne druhé místo zástupce vedoucího úřadu. Docela tam došlo k diskrepanci mezi zástupcem úřadu a panem náměstkem Mlsnou, kdy pan náměstek Mlsna byl nucen konstatovat, že i kdybychom to přijali tak, jak to přijmeme, tak se vlastně vůbec nic nezmění, že kompetence dál zůstává na ministerstvu vnitra, pouze některá řízení by se řídila jinak. Takže to jenom k dovysvětlení, jak probíhalo jednání na našem výboru. A plně podporuji návrh, abychom celou druhou část z návrhu zákona vypustili. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní má slovo paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem moc ráda, že přede mnou vystoupil pan senátor Nytra s informací z našeho výboru, protože se domnívám, že je naprosto zásadní, aby tady zazněla. Já jsem přesvědčena, že je to přílepek, proto budu hlasovat pro pozměňovací návrh. Ale trochu mě mrzí, že pan ministr Hamáček poprosil o to, abychom po 14 dnech, co je tady zákon, tak ho projednali ve zrychleném režimu. A vlastně tady pan ministr vůbec není. A přitom je tady řada otázek docela nevyjasněných, které se mohou týkat, řekněme, každého občana v této zemi. A já při veškeré úctě k panu ministrovi Tomanovi, ministru zemědělství, se domnívám, že skutečně nemá potenciál, byť by se snažil jakkoli na tyto otázky odpovědět.

Ale já je tady přesto otevřu. Seznámím vás s tím, protože mě to opravdu velmi mrzí, že po 14 dnech v rychlostním řízení projednáváme tento zákon a pan ministr, který to má v gesci (je to tak složitá právní úprava, která se dotýká problematiky zákona o ochraně osobních údajů), tak zde není, a tedy nemůže být řádně řešeno.

Jak už bylo řečeno od pana senátora Nytry, tak celý problém přílepku, který tam byl vložen, je dán tím, že jsme v březnu tohoto roku schvalovali návrh zákona o zpracování osobních údajů. A k tomu byl zákon o změně zákonů v souvislosti s tímto zákonem. Oba zákony jsme vrátili Poslanecké sněmovně.

První zákon, ten základní, o zpracování osobních údajů, byl přijat v PS s pozměňovacími návrhy. A tento zákon svěřoval ÚOOÚ kompetenci k zákonu o poskytování informací. Svěřoval mu tuto kompetenci v pěti nebo šesti paragrafech, kdy říkal, že tento úřad je správním úřadem i pro tuto agendu a stanovoval, jaké má kompetence. My jsme to z tohoto zákona vypustili. Sněmovna toto naše znění schválila. Ale pak byl doprovodný zákon, kde jsme opět kompetenci ÚOOÚ vypustili z hlediska zákona o poskytování informací. Nicméně sněmovna přijala svoje původní znění. Takže tam zůstala kompetence v tomto doprovodném zákoně, že ÚOOÚ řeší i některé správní úkony, které se týkají rozhodování ve věci poskytování informací podle zákona č. 106.

Dobrá, takže tu máme první velký problém. A ten je v tom, že není dáno najisto, a každý si o tom můžeme myslet svoje, já jsem to konzultovala, zda ÚOOÚ je skutečně pověřen touto nepřímou novelou, že může ve věcech přezkumu, rozhodování o nečinnosti, kde jsou výrazné sankce, nebo dokonce v odvolacích řízeních rozhodovat. Pokud rozhodne, může se stát, že bude jeho kompetence zpochybněna, protože není řádně uvedena v zákonech. Nevím, jaký bude výklad Ústavního soudu nebo někoho jiného, ale každopádně je tu míra velké nejistoty. A proč ÚOOÚ je na tom tak, že nám paní ministryně Válková napsala odůvodnění k pozměňovacímu návrhu, že bude mít problémy, protože bude zahlcen? Protože tento úřad do této chvíle neví, co s ním bude dál, protože pan ministr vnitra údajně chystá novelu celého zákona č. 106, tedy zákona o poskytování informací, kde vůbec nepočítá s tím, že by tento úřad jakoukoli kompetenci měl. No ano, jenomže jestliže teď mu budou postoupena odvolání, pokud bude rozhodovat ministerstvo v prvním stupni, nebo pokud na něho bude žádost, aby řešil nečinnost nebo pokud bude mít řešit přezkumné řízení, tak de facto na to nemá lidi, protože on neví, jestli během půl roku nepřijde další zákon, který řekne: „Vy to vlastně v kompetenci vůbec nemáte.“

Takže já jsem žádala a chtěla jsem se zeptat pana ministra, aby řekl, co vlastně ministerstvo vnitra čeká? Včera nám bylo naznačeno panem náměstkem Mlsnou, že ano, že ÚOOÚ to vůbec nebude vykonávat. Tak teď si představte pozici toho úřadu, který má nabrat lidi, nebo nemá nabrat lidi, bude to dělat půl roku, nebo nebude to dělat půl roku. Představte si občana, který už se v tom vůbec nevyzná. A když podá návrh proti nečinnosti nebo odvolání, tak si vůbec není jistý, jak v konečné fázi dopadne, protože svěřená kompetence je nejistá. Takže ten problém tím, že se něco schválilo, jeden zákon, druhý ne, který jsme vrátili, nastala tam tahle diskrepance, tak je opravdu docela velký. Já vím, že pan ministr Toman, jak jsem řekla, mi na to nemůže odpovědět, ale situace není dobrá. A já bych aspoň takhle prostřednictvím, snad se to k panu ministrovi dostane, protože tu snad má své úředníky, aby pan ministr jednoznačně řekl, jak bude situace řešena a aby byla řešena ve prospěch těch, kterých se dotýká, jak už občanů, tak samotného úřadu. Nesnese to dlouhého odkladu a je to velká nejistota a velká chyba, která se bohužel v PS stala. V PS se nepochybně stala tím, že byla nějakým způsobem směřována právě pod vedením této vlády. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní senátorko, já děkuji vám. A táži se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, mluvím na vás, nerozptylujte nám tady pana ministra, využijete svou možnost reagovat, nebo nechcete? Nechcete, děkuji. Takže poprosím pana garančního zpravodaje.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, paní předsedající.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pardon, já jsem se ještě zapomněla zeptat pana zpravodaje. Pane zpravodaji, chcete se vyjádřit k proběhlé diskusi? Děkuji. Tak prosím, pane garanční.

Senátor Petr Holeček:  V proběhlé diskusi promluvili dva senátoři. A protože zde nepadl jiný návrh než na to, přijmout usnesení s pozměňovacími návrhy, tak si myslím, že můžeme rovnou přejít do podrobné rozpravy.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Petr Holeček, ano.

Senátor Petr Holeček:  Já bych si dovolil načíst pozměňovací návrhy, které jsou totožné z obou výborů. Ptám se, jestli to mám přečíst?

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Máme otevřenou podrobnou rozpravu, ale jsou to výborové návrhy, takže všichni je znáte, nemusíme načítat.

Senátor Petr Holeček:  Takže poprosím, abychom hlasovali o výborových návrzích, díky.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já se chci ještě zeptat, jestli znovu dávám právo vyjádřit se panu ministrovi před hlasováním? Není tomu tak. Nikdo z dalších zpravodajů se nemusí vyjadřovat, takže já si vás dovolím svolat. Máme ukončenou podrobnou rozpravu. A já jsem se jen chtěla zeptat pana navrhovatele, jaké máte stanovisko k pozměňujícím návrhům? Souhlasné. I pan zpravodaj.

Takže zahajuji hlasování. V sále je přítomno 71 senátorek, senátorů, kvorum pro přijetí 36. Kdo souhlasíte, stiskněte, prosím, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti? Tak, jak nám oznámil garanční zpravodaj, s těmi výborovými návrhy. Byla uzavřena podrobná rozprava. Aktuálně je přítomno 71 senátorek, senátorů, kvorum pro přijetí je 36, návrh byl přijat.

A teď vrátíme do PS. Schválili jsme pozměňovací návrhy.

Teď si odsouhlasíme tento návrh zákona jako celek. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji. Návrh byl přijat, kvorum 36, pro 64, proti nebyl nikdo.

Nyní ještě pověříme senátory k odůvodnění usnesení Senátu na schůzi PS.

Navrhuji, aby to byl pan senátor Holeček, pan senátor Miroslav Antl, jestli souhlasí? Odsouhlasili jsme napřed usnesení, potom návrh jako celek a teď už pověřujeme. Jako třetí. A kdo druhý? Jeden je pan senátor Holeček. Přijímám návrhy. Pan senátor Antl chce být až jako třetí, takže jestli se dohodneme na třech? Ale jste jako zpravodaj, pane senátore, asi byste měl být jako druhý, s dovolením. Paní senátorka Seitlová by byla jako třetí? Takže poprosíme pana senátora Holečka, pana senátora Antla, paní senátorku Seitlovou, o tom nechávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, prosím, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Návrh byl přijat, kvorum 36, pro 64, proti 1. Ukončuji projednávání tohoto bodu.

Naše schůze pokračuje, dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 147

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 147. Prosím opět pana ministra zemědělství Tomana, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hosté, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Předkládaná novela adoptuje nařízení EU o úředních kontrolách, které zavádí novou právní úpravu úředních kontrol v oblasti veterinární péče. Nad rámec adaptace uvedeného nařízení je cílem návrhu upravit veterinární podmínky chovu hmyzu jako veterinárních zvířat, je-li určen k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, stanovit veterinární hygienické požadavky na podniky, které zpracovávají a uvádějí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, zakotvit průkaz prohlížitelů zvěřiny a průkaz prohlížitelů včelstev, stanovit povinnost dotčených subjektů strpět zveřejnění informací nezbytných k ochraně zdraví lidí a zvířat prostřednictvím letáků nebo plakátů a zakotvit zvláštními opatřeními úřední veterinární závěry k zajištění živočišných produktů.

V návaznosti na diskusi týkající se množíren dochází ke zpřísnění oznamovací povinnosti chovatelů, kteří chovají tři a více fen starších 12 měsíců a dále ke zvýšení sankcí za porušení této administrativní povinnosti. Současně dochází ke zpřesnění okruhu subjektů, na které se tato povinnost nevztahuje. Nevztahuje se to pro útulky pro zvířata, hotely nebo penziony pro zvířata, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, vojenskou policii nebo obecní policii, na chovatele vodicích nebo asistenčních psů. Další opatření jsou v této souvislosti připravena v rámci novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, který je zařazen na pořad aktuální schůze PS. V návaznosti na opatření ke zdolávání afrického moru prasat na Zlínsku se navrhuje zpřesnit a doplnit obsah mimořádných veterinárních opatření ukládaných orgány veřejné správy, stanovit kompetence kraje odpovídající kompetenci obce, podílet se na zabezpečení mimořádných veterinárních opatření, zpřesnit možnost poskytnutí náhrady nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených v důsledku zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro uživatele honitby a osoby obhospodařující zemědělskou půdu.

V průběhu projednávání v PS byla přijata řada pozměňovacích návrhů, přičemž některé by mohly vyvolávat dílčí nejasnosti a současně je třeba zdůraznit, že návrh zákona v předloženém znění nebude činit potíže při aplikaci. Návrh zákona byl 26. 11. 2019 projednán VHZD v Senátu, pozměňovací návrhy výboru, které byly předloženy, se týkají pozměňovacích návrhů přijatých PS, konkrétně v oblasti vzdělávání veterinárních lékařů a pak chybějícího zmocnění pro vydání vyhlášky upravující údaje, které bude chovatel psů povinen od 1. 1. 2022 hlásit ústřední veterinární správě. Návrh zákona by dle požadavků unijního práva měl nabýt účinnosti 14. 12. 2019, což je lhůta nezbytná pro adaptaci nařízení o úředních kontrolách. V případě povinnosti chovatelů psů poskytovat údaje státní správě jde o úpravu nabývající účinnosti až 1. 1. 2022, takže lze předpokládat, že v mezidobí nastane potřeba doplnění této úpravy. A proto si myslím, že není nutno tuto záležitost v tuto chvíli řešit formou pozměňovacího návrhu.

S ohledem na uvedené a skutečnost, že v roce 2020 bude do legislativního procesu v souladu s požadavky unijního práva přiložena další novela veterinárního zákona, lze nejasnosti týkající se vzdělávání veterinárních lékařů případně řešit v této plánované novele. S ohledem na výše uvedené, co jsem řekl, bych si dovolili požádat Senát o schválení předloženého senátního tisku ve znění předloženém PS. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 147/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Kratochvíle, kterého prosím o jeho zpravodajskou zprávu. Máte slovo.

Senátor Karel Kratochvíle:  Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení páni senátoři, projednáváme zde návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 166 z roku 1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který je označen jako senátní tisk č. 147. Obsah tohoto senátního tisku zde představil pan ministr, a proto navážu na jeho slova sdělením, jaké jsou výsledky projednávání tohoto senátního tisku ve VHZD jakožto výboru garančního. On už nám to tady sdělil, ale já vám to musím říci oficiálně.

VHZD projednal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, veterinární zákon, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, na své 18. schůzi konané 26. 11. a přijal své 113. usnesení, které je označeno jako senátní tisk č. 147/1. Bylo vám rozdáno a zní takto:

Po úvodním slově zástupce předkladatele Pavla Veselého, náměstka ministra zemědělství, a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě výbor 1) doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. 2) určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Kratochvíleho. 3) pověřuje předsedu výboru, senátora Ladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Já myslím, že číst pozměňovací návrh se asi nemusí. Ne. Takže to je usnesení výboru, děkuji vám za pozornost a hlásím se do obecné rozpravy.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  To se musíte přihlásit, pane senátore. Děkuji vám, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu, zaznamenávejte případné další návrhy. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu, můžete se přihlásit a hlásíte se, pane senátore, tak se vraťte k mikrofonu, prosím, máte slovo podruhé. Je to obecná rozprava.

Senátor Karel Kratochvíle:  Děkuji, já se přihlásím k vyjádření k tomuto tisku, neboť VHZD přijal pozměňovací návrhy, které se hlavně týkají jednoho bodu, a to vzdělávání, to je § 59. A tam je hlavně v bodu 8 a 9 odstavec, který byl doplněn PS, pozměňovacím návrhem poslance, a znamená, já vám ho radši přečtu, ať to všichni slyšíte. "Vysoká škola uskuteční akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech. A) praktické klinické vzdělávání 1. stupně k získání označení praktický veterinární lékař pro příslušné skupiny druhů zvířat. B) specializované klinické vzdělávání 2. stupně k získávání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat." A odstavec 9: "Podrobnosti stanoví ministerstvo zemědělství právním předpisem.

Jsem přesvědčen, že odstavce 8 a 9 nejsou žádným rizikem pro veterinární lékaře, nezavádí se žádná nová povinnost, není to žádný další požadavek na povinné doplnění vzdělání, nic takového. Jde pouze o rozšíření spektra studií na vysoké škole pro ty zájemce, kteří by si ho chtěli doplnit jako kvalifikaci, aby mohli být označováni za praktického lékaře pro choroby příslušné skupiny zvířat nebo veterinárního lékaře specialistu pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat. Podle mého názoru se nejednu o nic neprospěšného. Přeci vzdělávání, prohlubování znalostí v oboru, zejména v medicínských oborech je dnes nutné a prospěšné.

Další pozměňovací návrhy se týkají legislativních chyb. Podle mého názoru jakožto garančního zpravodaje této novely a člověka, který se v oblasti zemědělství a chovatelství a související problematice veterinářství zabývá, není vypuštění těchto dvou odstavců a náprava jednoho zmocnění k vydání vyhlášky nutné celý zákon vrátit do PS. Jsem přesvědčen, že předložená novela obsahuje řadu dobrých ustanovení, pro které si zaslouží, abychom ji v Senátu schválili ve znění postoupeném PS.

A proto závěrem podávám návrh schválit senátní tisk č. 147, ve znění postoupeném PS. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Protože jestli ne, tak to učiním já a poprosím tedy o střídání, děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Máte slovo, paní místopředsedkyně. Už jste se uvedla.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem si nemohla odpustit několik poznámek, když přišel tento zákon k nám do Senátu ohledně množíren psů, protože už je to zhruba asi sedm osm let, co jsme tady v Senátu měli dokonce dvoudenní konferenci, mezinárodní konferenci, byli tady přítomni legislativci z různých zemí, jen tady chyběla ta naše česká ministerská legislativa, jak to tak bývá.

A my jsme tehdy konstatovali takové ty hrůzné zážitky, které už se bohužel během času stávají součástí tu a tam. Víte, že hlavně komerční média se tím hodně zaobírají. A my jsme tady tehdy byli nazváni, že patříme někam hluboko na východ. A já se přiznám, že jsem si nedělala žádnou analýzu toho, jak země, s kterými jsme tehdy byli srovnáváni, postoupily dál, ale přeci jen, protože si myslím, že se to týká dost závažné problematiky, tak mám spíš i několik dotazů, inspirací a v podstatě jak jsme v Senátu zvyklí, nabízíme ruku k dílu, protože zase se o tom tady můžeme pobavit, protože také vím, že něco, pane ministře, chystáte, další související zákony.

Asi se shodneme na tom, že tato forma chovu psů, jestli se to tak dá nazvat, hodně nehumánního byznysu do 21. století, a to se tedy bavím o množírnách, nepatří. My jsme v ČR na tomto poli poměrně, myslím si, už dlouhodobě, a promiňte mi to slovo, něco proflákli. A teď, plánuje se při chovu už tří samic starších 12 měsíců, že bude mít chovatel povinnost ohlásit se krajské veterinární správě, a to pod sankcí 50 000. Tohle je, řekla bych, spíš zbožné přání pisatelů této novely, že se tak stane. Jak to bude fungovat reálně a jaké máte a budete mít, vážený pane ministře, nastaveny kontroly? Chcete zavést povinnost čipování psů do tří měsíců věku, opět pod sankcí 50 000. Stačí se jen běžně bavit s majiteli psů, abyste zjistili několik problémů. Tak například mohou se prodat, samozřejmě nelegálně, pejska z množírny, kterému jsou dva měsíce. Oni to tak rádi ti množitelé dělají, že to mladší štěně vydávají za starší, takže tady čipování jako ochrana před kšefty se psy příliš nepomůže.

Dále pak vidím jako problém to, že pokud nepropojíte registr psů a registr čipů, tak v opatření vlastně nevidím žádný další smysl. Myslím si, že co tady opravdu dlouhodobě chybí, je jednotný registr ať už národní nebo nějaký jiný, protože pokud vím, tak v tuto chvíli je jich asi sedm nějakých soukromých a zdá se, že to je poměrně velký byznys. Je to právě vznik registru, který vnímám jako kritický bod v řešení mnoha problémů v otázkách chovu zájmových zvířat a řešení množírem. Registr by jednak pomohl obcím řešit problematiku opuštěných a toulavých zvířat. A jestli žijete ve svých regionech, tak si myslím, že řešíte i problémy, které my jako senátoři sice nevyřešíme, ale lidé k nám chodí i s toulavými kočkami, například s tím, když staré dámy odpoledne krmí kočky divoké, nevykastrované, které potom chodí se svými potřebami do zahrad školek, škol a šíří tak nákazu. Já jsem s tím docela dost času zabrala diskusemi a žádnou příznivou odpověď jsem těm lidem, kterých se to týkalo, nepřinesla. Ale hlavně je to také nutný nástroj k řešení nelegálního obchodu se zvířaty v ČR, ale také v rámci vývozu do zahraničí.

A když si představíte, že budete mít psa, musíte ho povinně očipovat, ale pak není nikde ten čip registrovaný, tak jak je to nastavené teď, je to bohužel pouze kosmetické opatření, které v praxi nic neřeší. Bez povinnosti registrace, tzn. spojení čipu s konkrétním majitelem zvířete včetně jasné identifikace majitele zůstává zvíře s čipem nadále jen zvířetem bez možnosti dohledání majitele.

Máme dělat smysluplné zákony pro lidi, které jim pomůžou. Podle mě je to zákon na půl cesty a aniž bych vás, pane ministře, chtěla za cokoli tahat jako tady kolegové, tak si myslím, že se v tuhle chvíli nemýlím. Čip, pokud vím, jako takový při načtení tzv. čtečkou je pouze alfanumerický kód, nic víc. Neobsahuje žádné informace ani o psovi, ani o majiteli. Ty by měly být snad až v databázích, s nimiž se počítá dle předpokládaného plánu až od roku, jestli se shodneme, jestli jsou moje informace dobré, až od roku 2022. Oč se bude, prosím, jednat a jak to bude, pane ministře, fungovat? Jestli máme nějakou naději? To je můj další dotaz.

Milé kolegyně, milí kolegové, milý pane ministře, připadá mi, že nám to pořád s řešením množíren nejde. A přitom známe všichni ony otřesné záběry z množíren, nad nimiž nikdo nemůže jen tak mávnout rukou. Mohu se zeptat, proč zavádíme jen taková polovičatá opatření?

Já nechci, ať se na ČR ukazuje jako na černou díru, jako na ráj nelegálního kšeftování se psy. Jsou u nás asi dva miliony psů. Kolik jich někde živoří ve sklepeních, někde v opuštěných skladech a vydělávajících svým majitelům velké peníze, to netuším, ale chtěla bych, aby tento nemístný byznys byl zastaven. Musíme se tedy smysluplně zamyslet a změnit nejen veterinární zákon, také zákon na ochranu zvířat proti týrání, který, pokud vím, je teď v PS, ale i trestní zákoník. Ale také si myslím, že musíme změnit způsob našeho přemýšlení. Množírny v naší společnosti totiž nemají co dělat. Je třeba na ně nahlížet jako na nelegální činnost, která je již hodně dobře profesionalizovaná a evidentně je i dobře koordinovaná.

Na mě, co tu čtu dosud jako opatření ve veterinárním zákonu, působí bohužel jen polovičatě, každopádně hodně nedokonale. Ráda bych se mýlila, pane ministře. A znovu opakuji, že nabízíme jako Senát součinnost pořádáním různých kulatých stolů, jak to bylo historicky, protože nejsem sama, kdo to uchopil. Vím, že opakovaně to tady bylo jako téma v Senátu mnohokrát a omlouvám se, že jsem přinesla toto téma. Vidím, že vás to ne úplně nadchlo, ale věřte, že i mně by bylo lépe, kdybychom tento problém řešit nemuseli. Každopádně děkuji za pozornost a za odpovědi pana ministra.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Pan ministr si dělal poznámky, mám takový dojem, takže určitě dostanete své odpovědi. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Herbert Pavera. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, hezký dobrý podvečer. Škoda, že si paní místopředsedkyně nevšimla, že jsem se přihlásil. Možná že by se některé věci už nemusela ptát, protože já jsem se přihlásil proto, že jsem chtěl poděkovat právě panu ministru za to, že se odvážil otevřít veterinární zákon a udělat tam spoustu opatření, která by měla směřovat k tomu, že budou nějakým způsobem omezeny množírny. Moc mu za to děkuji, protože v roce 2017 jsem tehdy ještě s panem ministrem Jurečkou dal do veterinárního zákona pozměňovací návrh, že bude povinné čipování od 1. 1. 2020, ale pan ministr neměl odvahu udělat celostátní registr těch čipů a psů. Naštěstí současný pan ministr tu odvahu měl a v té novele veterinárního zákona to je. Sice registr bude až od 1. 1. 2022, ale bude. Takže věřím, že se to podaří všechno udělat tak, aby fungoval. A já jsem rád, že i čipování psů nebude až před prvním očkováním proti vzteklině, ale do tří měsíců a při prvním prodeji. Tzn. než prodá pejska, musí být pes očipován. Takže než odejde od původního majitele, měl by být podle zákona pes očipován. Takže si myslím, že je to dobrý krok k tomu, aby se omezily množírny. A já věřím, že pan ministr slíbil, že bude pokračovat i v tom, co tu říkala paní místopředsedkyně. A vím, že slíbil, že ministerstvo zemědělství vydá i vyhlášky o podmínkách chovu psů, popřípadě i koček tak, aby veterinární správa mohla jednat podle zákona a sledovat, v jakých podmínkách zvířata žijí a podle toho i pokutovat chovatele při nedodržování těchto vyhlášek. Ještě jednou, pane ministře, děkuji za váš zájem o tyto věci i za podporu těchto věcí ve veterinárním zákoně.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore, a do obecné rozpravy se ještě hlásí pan senátor Petr Šilar.

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne, kolegové, kolegyně, pane ministře. Já bych se rád vrátil ještě k tomu usnesení, které tady garanční zpravodaj nečetl, protože je v usnesení, které jsme dostali písemně a potom se znovu vrátil k původnímu znění, které je z Poslanecké sněmovny. My jsme to velice pečlivě na hospodářském výboru projednávali a chtěl bych tady dopředu říct, požádat vás, abychom podpořili skutečně to usnesení a ten pozměňovací návrh, který zazněl na hospodářském výboru velkou většinou hlasu. Protože ten přílepek, nebo ne přílepek, ale to vložení textu, které tam zaznělo, byl ve sněmovně ve 3. čtení. Pominu, kdo ho předkládal, ale víme o tom, že v Poslanecké sněmovny tyhle výstřely a přílepky, nebo nějakým způsobem pozměňovací návrhy ze sněmovny vždycky většinou skrývají nějaké čertovo kopýtko.

To čertovo kopýtko tam samozřejmě je. A to je, že tady, přestože se jedná o dobrovolné vzdělávání, tak tady se objevilo i lobbování veterinární školy nepřímo. A bylo to bohužel projednáváno, nebo přijato bez projednání s veterinární komorou. Zástupci veterinární komory nás na to právě upozornili, na zmiňovaném jednání výboru to velice pečlivě připomínkovali, a proto i ten výbor předložil ten pozměňovací návrh a schválil ho. Jen připomenu, že tady jsou rozpory s pojmy. Tam je důležitá věc, že předkládaná právní úprava také zcela opomíjí ustanovení § 2, odst. 2. zákona o Komoře veterinárních lékařů republiky, podle kterého podmínky pro výkon veterinární léčebny a preventivní činnosti svých členů stanovuje Komora veterinárních lékařů ČR.

Druhá věc je, že ten zákon o tom dalším vzdělání se řídí podle zákona o vysokých školách. A tady v tom dodatku, nebo v tom návrhu je návrh, aby tato záležitost byla prováděcí vyhláškou svěřena ministerstvu zemědělství. Tam je nějakým způsobem rozpor. A právě k tomu chci říci, že dostane-li se tato dobrovolná studia organizovaná jenom jednou vzdělávací institucí do veterinárního zákona, vytvoří se velmi nebezpečný precedens, který bude sloužit i dalším vzdělávacím institucím jako platforma pro podobnou implementaci do veterinárního zákona.

Je to samozřejmě trošku lobbistické, že teď veterinární komora trošku soupeří se školou, ale myslíme si a většina členů hospodářského výboru proto navrhovala, že tento dodatek, který tam byl přidán, aby byl odstraněn. Proto ten pozměňovací návrh. A ještě jednou doporučuji, abychom potom přijali ten pozměňovací návrh tak, jak byl schválen v hospodářském výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní má slovo pan senátor Miroslav Nenutil.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Já mám v podstatě práci ulehčenou, protože pan senátor už řekl dvě třetiny,

ne-li tři čtvrtiny toho, s čím jsem vás tady chtěl seznámil já. Vycházím z toho samého dopisu, který jsem obdržel včera od paní MVDr. Vaňousové, prezidentky Komory veterinárních lékařů. Na začátku říkám, že s veterináři mám společného akorát to, že tam chodím někdy se svými dvěma kočkami, těmi čtyřnohými, a dvěma kníračkami na prohlídku. A jinak v tom nejsem vůbec nijak vzdělán.

Ale zarazila mě ta podstata, že takto zásadní věc nebyla konzultována ani s Komorou veterinárních lékařů, ani s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, v jejíž gesci jsou vysoké školy, v jejichž předpisu lze další postgraduál nabízet. A potom ta organizace, která by měla to další vzdělávání poskytovat, a v tom zajedno s panem senátorem Kratochvílem, že další vzdělávání nikdy nikomu neuškodí. Ale ono bude poskytovat, abych to nespletl, atestační titul veterinární lékař specialista, což lze lehce zaměnit s Evropským veterinárním specialistou, což je ale úplně něco jiného, ale podobně to zní.

Tady bych chtěl slyšet vysvětlení od pana ministra. Nehledě na to, že poslanecký návrh prošel v Poslanecké sněmovně pouze o 2 hlasy. Vycházím tedy z informací paní prezidentky. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, ještě paní senátorka Anna Hubáčková. Máte slovo, paní kolegyně.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré odpoledne, paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já přistupuji pouze s jednou poznámkou. Máme dnes na programu 4. bod, 4. zákon, a všechny 4 mají jedno společné, a to je problematika účinnosti těchto zákonů. Účinnost spěchá. Pokud neschválíte, kdoví, jak to bude, jak to špatně dopadne. Je to takové klasické vydírání. I tento zákon nabývá účinnosti 14. 12. Já bych poprosila pana ministra, kdyby vyřídil ve vládě, možná i v Poslanecké sněmovně, jestli bychom mohli dostávat zákony včas. Motá se to u každého dnešního bodu. Je to potom projednávání ve stresu a zvažování, je lepší to vzít s těmi chybami, jenom, aby to platilo, a pak to možná budeme napravovat. Nebo je lepší to lépe projednat? Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, paní senátorko, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu uzavírám a dávám slovo panu ministrovi, který byl několikrát tázán. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou, dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já jenom pár věcí.

V prvé řadě k paní senátorce, která tady mluvila naposledy. Musím se samozřejmě omluvit, protože opravdu nám leží v parlamentu, nebo v Dolní sněmovně, zákona půl roku. A čeká nás ještě vodní zákon, čeká nás zákon o potravinách. Budu teď mluvit jen z mého ranku. Já ty zákony, ať to je vodní zákon, nebo i ten zákon o potravinách, považuji za velmi důležitý. Bohužel, omlouvám se i za kolegy, ale nemám na to momentálně žádný vliv. Ale nicméně omluvit se musím.

Co se týká připomínek, které tady byly. Já se přiznám, že mě to trošku nadzvedlo. Já jsem poměrně trpělivý člověk, ale mě zlobí, když mi někdo vyčítá něco, co zmastil někdo přede mnou a já jsem to jenom nazýval. Kolega Jurečka v roce 2017 nechal schválit ten zákon, nedal tam vůbec nic, všichni to probírali a pak ze stejné strany mně to někdo vyčítá. To se mě dotýká skoro osobně. To se omlouvám, tohle si vyřiďte v rámci partaje a nesvádějte to na mě. Já tam jsem rok. Za ten rok jsme dali dohromady zákon veterinární, který je kontroverzní. Jsem si toho vědom. Dáváme dohromady zákon na ochranu zvířat. Za 4 roky můj předchůdce nebyl schopen udělat nic, tak ale nevyčítejte to prosím mně. Já tam jsem rok. Já k tomu nemám co říct. To je zaprvé.

Zadruhé, od mého nástupu se každý rok kontroluje minimálně třetina útulků, které jsou v České republice, plus všechny nové. Plus všechny nové. Zaprvé. Zadruhé, my klidně uděláme a dáme do toho veterinárního zákona, nebo zákona na ochranu zvířat volný vstup do obydlí. A schválí mi to politická reprezentace? Tak proč to tam budu dávat? Já potřebuji, aby to začalo fungovat. To, že to nefunguje, tak na to tady existují, a snad se nespletu, 4 registry čipů. Ano, je to pravda, ale plus každý, kdo psa vozí ven, tak je tzv. mezinárodní registr a v tom se to dá dohledat.

Právě proto, že to je komplikované. Právě proto, že můj předchůdce neudělal vůbec nic, tak jsme si na to dali 2 roky, ať to můžeme v klidu udělat. Protože to je zase to slavné IT, aby nás to nestálo 2 biliony, abychom pokud možno využili registrace, které jsou dneska. A teď to musí odborníci IT dělat. Já se k tomu necítím povolán, abych řekl, bude to takhle nebo takhle. Zadali jsme to, probíhá analýza rizik, můžu vám garantovat, že to poběží. A do té doby ten zákon budeme upravovat i včetně vyhlášek, protože to se netýká jenom psů v zákonu na ochranu zvířat, to se týká všech ostatních zvířat, které jsou, bez ohledu na cokoliv. A budou tam i ty slavné cirkusy.

Takže to není poloviční řešení. Já jsem řekl, že máme zákon na ochranu proti týrání v dolní komoře, bohužel už tam leží zase 2 měsíce. A já jsem navrhl, aby se tyto zákony spojily s návrhem paní kolegyně Pekarové, která tam dává zvýšení postih. Ale já nejsem právník, nemůžu se do toho motat, ale hlásím, že mě neuráží, když se zpřísní sankce. To je všechno, co k tomu můžu říct.

Co se týká změny ohledně fakulty, pan prorektor Nečas, já to tady budu říkat, jak to leží a běží, tak my jsme se s ním seznámili tam. Já jsem k tomu dal neutrální stanovisko. Naši právníci a veterináři mi řekli: „Jsme to schopni zvládnout. Je to pro nás neobvyklé, ale jsme schopni to zvládnout.“ Takže tady nechám rozhodnutí na vás. Samozřejmě, že nás to pak nějakým způsobem limituje, ale ministerstvo není ten, který by tady ty věci lobboval, nebo který by to protláčel. My to akceptujeme a my budeme akceptovat přání zákonodárců.

Čipování psů. Já jenom chci říct jednu věc, tady to už také zaznělo. Každý pes, který se bude dávat majiteli, bude muset jít s kartou. Tam bude napsáno, kdy se narodil, jak byl krmený, všechny popisy plus čipování. A to je i očkování proti vzteklině, tam jsou další věci, takže to se tam snažíme dávat. Já si vůbec netroufám tvrdit, že ten zákon je dokonalý, vůbec ne. Ale my se musíme proti těm množírnám vymezit.

A důležitá je jedna věc. Já vím, že ta registrace bude platit od roku 2022. Jsem si toho vědom, ale já to dřív nestihnu. Ale druhá věc je, veterinářům pomůže jenom to, že dodneška přijdou do útulku a píší: „Černobílý pes s tečkou na ocasu. Číslo 12345.“ A takhle ty útulky už to budou muset mít očipované. A ten zjistí, jestli to je ten pes, nebo jak to je, nebo co to je. Dneska píší opravdu černobílý pes, nebo černohnědý, proužkovaný, tečkovaný – a teď jich tam je 7 tečkovaných. Nikdo se v tom nevyzná, je tam šmelina.

My se také musíme zaměřit do budoucna na vzdělávání lidí a přes děti. Přece dokud bude poptávka, tak my s tím velmi obtížně budeme bojovat. A my musíme vysvětlovat lidem, ať si koupí psa z útulku, nebo ne koupí, ať si ho vezmou z útulku, já se omlouvám, než aby si hráli na Hogo Fogo s tím, že mají drahého psa a koupili ho za 1000 Kč tady za plotem někde. To je přece ostuda. To by mělo být ostudné, nemravné, a musíme to takhle označovat. A myslím, že to je i o tom vzdělávání.

Takže já bych vás ještě jednou poprosil, prosím, zvažte, jestli tento zákon neschválíte. Vím, že tam jsou komplikace, jsem si vědom usnesení výboru, který jsem dal, a prosím, tolerujte nám ty 2 roky do roku 2022, co se týká registrace. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, a prosím garančního zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo. Jenom, než začnu celkové hodnocení, jsem chtěl odpovědět, že veterinární komora není ta, která sdružuje všechny veterinární lékaře. Máme tady ještě jinak organizované veterinární lékaře, například ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, dále různé vědecké instituce atd. A to jen na okraj.

Jinak jsem chtěl říct, že v rozpravě vystoupilo 6 diskutujících senátorů a senátorek a zazněly 2 návrhy. Jeden schválit, ve znění Poslanecké sněmovny, a druhý, schválit podle výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu s pozměňovacím návrhem.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Takže 1. budeme hlasovat o schválení, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže já vás svolám... (Znělka.)

Byl podán návrh, schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Stále je přítomno 69 senátorek, senátorů, kvorum pro přijetí je 35.

Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh nebyl přijat. Při kvoru 35, pro se vyslovilo 7, proti byl 1.

A nyní máme přijmout návrh, který vyšel z hospodářského výboru s pozměňovacími návrhy. Jiný návrh nezazněl. Musíme otevřít podrobnou rozpravu. Otevírám podrobnou rozpravu, do které vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první hlásí... Nevidím ještě. Já jenom čekám, až to na mě blikne, abych viděla, že opravdu ne. Já nevidím, takže jste svědkem, že tam nic pořád není. Teď už to vidím. Nikdo se nehlásí a budeme hlasovat o výborovém návrhu. Ukončuji podrobnou rozpravu a budeme hlasovat o výborovém návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, zdvihněte ruku, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat. Nyní budeme... Chcete se ještě vyjádřit, pane ministře? Ne, nechcete, takže návrh byl přijat a budeme hlasovat, kdo ho vrátí do Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby to byl pan zpravodaj Kratochvíle. Tak budeme hlasovat o celkovém znění návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat. A nyní schválíme naše zpravodaje. Pan zpravodaj garančního výboru Kratochvíle souhlasí. Máte jiný návrh? Pan senátor Aschenbrenner souhlasí? Tak Petr Šilar. Petr Šilar to vzal na sebe. Takže tři senátoři, pan zpravodaj Kratochvíle, pan Šilar, pan senátor Aschenbrenner. Dávám hlasovat, zahajuji hlasování.

Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO, ruku nahoru. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi. Děkuji garančnímu zpravodaji, končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 148

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 148. Prosím pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, hosté, dovolte, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči.

Předkládaný návrh zákona je adaptací na nařízení EU na ochranu opatření proti škodlivým organismům rostlin a na nařízení EU o úředních kontrolách. Cílem adaptace je vypuštění duplicitních ustanovení, která jsou nově obsažena přímo u použitého nařízení, upřesnění kompetencí příslušných orgánů, stanovení podrobných procesních pravidel, stanovení sankcí za porušení povinností stanovených nařízeními.

Nad rámec adaptace výše uvedeného nařízení je cílem návrhu zejména provést změny v oblasti označování, přebalování, přemísťování, skladování přípravků na ochranu rostlin v zájmu zvýšení jejich dohledatelnosti. Pak tam je další, zvýšení bezpečnosti těchto přípravků. V přípravě aplikací přípravků nebezpečných pro včely jde o zkrácení vzdálenosti rozhodné pro vymezení dotčených chovatelů z 5 na 2 km od hranice pozemků. Dále návrh zákona obsahuje technickou doprovodnou novelu zákona o Ústředním kontrolním zkušebním ústavu zemědělském, která adaptuje obě zmíněná nařízení EU.

Dále se zvyšuje správní poplatek za přijetí žádosti o registraci hnojiva, pomocné půdní látky atd. na úroveň, která je srovnatelná s ostatními státy EU, zejména Slovenskem. Návrh zákona byl 26. listopadu projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, který doporučil návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které řeší pouze dílčí nepřenost, kdy v § 79e, odst. 1, písm. b zůstal formálně zachován přestupek spočívající v porušení povinností, která byla v § 31 a odst. 3 zrušena.

Z hlediska praktické aplikace zákona však tato dílčí formální nepřesnost nepředstavuje žádný aplikační problém, a to musím zdůraznit. Co se týká navrhované účinnosti, tak tato účinnost zákona je ke 14. prosinci. A ta je důležitá z důvodu adaptace nařízení Evropské unie. S ohledem na uvedené si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů.

Já si dovolím požádat o klid. Jestli chcete diskutovat, prosím, běžte ven, ruší to průběh schůze. Hlavně pravé křídlo, prosím, pánové. Děkuji.

Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 148/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Herbert Pavera, jehož prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Máte slovo.

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vás seznámil s usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A po úvodním slovu zástupce předkladatele Pavla Veselého, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě Herberta Pavery a po rozpravě výbor 1. Doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Herberta Paveru. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Ten pozměňovací návrh, ten se právě týkal toho, co říkal na konci pan ministr. V zákonu na to upozornila naše legislativa, které děkuji za její skvělou práci. A upozornila na to, že sice zákon zrušil povinné zasílání Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému etikety s verzí přípravku, ale ponechal tam možnost přestupku a pokuty. Ta, jak to říkal pan ministr, tu pokutu, ani ten přestupek se nestane, protože povinnost etiket už není nutná posílat. Je to chyba v zákoně. Opravdu to je chyba v zákoně, ale já sám jsem navrhoval, abychom ten zákon přijali bez nějakých změn. Ale samozřejmě respektuji rozhodnutí hospodářského výboru, který vzal většinovým způsobem za své ten pozměňovací návrh.

Jinak pan ministr tady řekl vše potřebné, takže si nemyslím, že bych měl ještě něco doplňovat. Pokud samozřejmě bude potřeba, tak určitě rád vystoupím.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám, pane senátore, děkuji a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou další rozpravu a připomínky. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu... Petře, pan senátor se hlásí? Tak já jsem to tak pochopila. Zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, takže otevírám obecnou rozpravu. A jako první, i s přednostním právem, pan senátor Petr Šilar. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Petr Šilar:  Dobré odpoledne podruhé. Abych nebyl označován a nechtěl bych si to rozházet i s ministerstvem zemědělství, tak musím vystoupit podruhé, abych nebyl jenom za toho, který to tady zdržuje. Tak bych chtěl navrhnout, abychom tento návrh zákona přijali ve znění Poslanecké sněmovny, ne podle jednání našeho výboru. Domluvili jsme se takto i s kolegou Paverou. A myslíme si, že právě legislativní připomínka byla vysvětlena. A já si myslím, že to nebrání znění zákona, takže v rámci toho navrhuji ještě jednou, abychom přijali tento zákon tak, jak to říkal pan ministr, ve znění, které k nám přišlo z Poslanecké sněmovny.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, děkuji. Nyní má slovo pan senátor Vladimír Vilímec... Vladislav, omlouvám se. Budu říkat Vláďa.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, snad nemůžeme být automatem na schvalování zákonů. Vím, že pro každého ministra je nepříjemné, když se návrh, který doputoval z Poslanecké sněmovny, vrací zpátky do Poslanecké sněmovny. To není výjimka ministra zemědělství. Na druhé straně já sám mám dost špatné zkušenosti s tím, že se ponechávají chyby v zákonech a jsme odkazováni na nějakou novelu, která se připravuje. Tady se ani nic nepřipravuje. Já mám zkušenost zase z Poslanecké sněmovny takovou, že pokud my tento nedostatek, kde chybí hmotněprávní úprava přestupku, vrátíme do Poslanecké sněmovny, předseda PS je povinen, nebo Organizační výbor, takovou vratku dát na první řádnou schůzi. Tak to jednání tam bude trvat 5 minut. O nic déle to jednání nebude.

Já jsem podával ten návrh skutečně na hospodářském výboru, abychom ten pozměňovací návrh přijali. Protože pokud ho nepřijmeme, tak chyba tam bude možná rok, možná pět let, možná déle. Řeknu vám takovou paralelu se zákonem o územních pravidlech územních rozpočtů. Také v takové směti tehdy v Poslanecké sněmovně se schválil zákon, kde jsou přestupky a chybí hmotněprávní úprava. Bylo tehdy garantováno, že hned, až se bude dělat novela, tak tu chybu odstraní. Ta novela není dodnes, po pěti letech.

A pokud, při vší úctě k práci ministerstva zemědělství, pokud jsem byl informován, že Poslanecká sněmovna na projednávání tohoto návrhu zákona si prodloužila lhůtu až na 80 dní, tak se divím, že nikdo, ani ministerstvo zemědělství, ani Poslanecká sněmovna nebyl schopen tuto banální chybu odhalit...

Při vší úctě k vám, pane ministře, skutečně doporučuji, abychom tento vládní návrh vrátili, to projednání bude v Poslanecké sněmovně trvat pět minut, zbavíme se chyby, o které víme, že stejně ji jednou musíme opravit, jestli ji opravíme za dva roky nebo ji opravíme tento měsíc, tak myslím, že je to lepší opravit tento měsíc. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy, není tomu tak, uzavírám ji, takže, pane ministře, máte slovo, můžete reagovat, chcete-li.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Děkuji za slovo, já samozřejmě budu respektovat to, co rozhodne Senát, nebudu nic zpochybňovat, jenom chci říct, co se stane když... Já jsem si to přesně našel. Takže pokud se nám účinnost zdrží, jsem si vědom toho, že to zůstalo v Poslanecké sněmovně, neberte to, prosím, že vytvářím jakýkoli nátlak, tak taková situace může znamenat významné komplikace v několika oblastech. Zaprvé v praktickém provádění ustanovení přímo použitelných nařízení, zejména tam, kde se stanoví podrobná přechodná ustanovení a konkrétní procesní pravidla. Druhý problém, který tam vznikne, je v provedení změn v organizační struktuře Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského od 1. 1. 2020, kdy návrh zákona stanoví přechodné ustanovení k odborné způsobilosti pro výkon státní správy, tak, aby ta výběrová řízení zejména na místa vedoucích mohla být vyhlášena a projednána v souladu s novými podmínkami. A poslední, proto jsem to nechal až jako poslední, protože to už je jenom porušení povinnosti vůči Evropské komisi, s ohledem na to, že my budeme muset oznámit ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými jsou nařízení prováděna, zejména stanovení za porušení povinností podle nařízení či zpřesnění kompetencí příslušných orgánů. Tolik jenom jsem chtěl doplnit, ale to je všechno, co bych k tomu dodal. Děkuji.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane ministře, prosím nyní garančního zpravodaje, vyjádřete se k proběhlé rozpravě.

Senátor Herbert Pavera:  Jenom krátce, vystoupili v rozpravě dva diskutující, jeden navrhl, abychom schválili zákon, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, druhý podporoval pozměňovací návrh z hospodářského výboru, takže nechám teď na vás, paní místopředsedkyně, abyste řídila hlasování. Nejdříve o zákonu... Schválit.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Tak, přistoupíme k hlasování.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku. Děkuji.

Bylo zamítnuto.

Takže já teď otevírám, vzhledem k tomu, že Senát neschválil návrh zákona, postoupený Poslaneckou sněmovnou, ani nezamítl, otevírám podrobnou rozpravu. Já vás, pane zpravodaji, jenom poprosím, abyste nám řekl, o čem bude hlasovat. Je to výborový návrh.

Senátor Herbert Pavera:  Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který jste dostali z hospodářského výboru, který jsem taky v rozpravě nebo v úvodu zprávy zpravodaje také říkal, takže když už jsme se dostali do tohoto hlasování, tak doporučuji, abyste tento návrh schválili.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já se ptám, jestli ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu tedy uzavírám. Takže budeme hlasovat o návrhu tak, jak nám řekl pan zpravodaj garančního výboru, pan senátor Pavera. Hlasujeme o pozměňujících návrzích, které proběhly ve výboru. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.

Návrh byl přijat. Pane ministře, chcete se k tomu vyjádřit? Ne, děkuji.

Teď budeme hlasovat o zákonu jako o celku. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji.

Návrh byl přijat. My jsme tedy vyčerpali všechny pozměňující návrhy, přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňujících návrhů. (Místopředseda radí o dalším postupu.) Teď budeme hlasovat o pověření. Pane zpravodaji? (Senátoři navrhují pana senátora Vilímce a Paveru.) Takže pan senátor Vilímec jednička, pan senátor Pavera dvojka, když se nám to tady tak rozmohlo, je tedy trojka nějaká dobrovolná... Ne, stačí dva. Nemáme ze zákona povinnost tři, takže hlasujeme o těchto dvou jménech. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a dá ruku nahoru. Kdo je proti, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji.

Návrh byl přijat. Já děkuji panu ministrovi, který odchází, na shledanou, děkuji zpravodajovi, ukončuji projednávání tohoto bodu.

Nyní budeme po dohodě pokračovat bodem, kterým je Volba kandidátů na funkci veřejného ochránce práv, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o tom, jak bude probíhat druhé kolo první volby. Pane předsedo, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si vám připomenout, že do druhého kola první volby postoupil pan Jan Matys. Nyní tedy k úpravě hlasovacího lístku. Na hlasovacím lístku pro druhé kolo je uvedeno jméno navrženého Jana Matyse a před jeho jménem je pořadové číslo 1. Souhlas s tímto navrženým vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla 1 před jeho jménem. Nesouhlas pak přeškrtnutím pořadového čísla či písmenem X. Znovu připomínám, že pořadové číslo musí být v každém případě označeno, jinak by se jednalo o neplatný hlasovací lístek. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Volební místnost je připravena, žádám tedy členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti, na vydávání lístků nám bude stačit a na hlasování 10 minut, poté na vyhodnocení 5 minut. To znamená, že do 16.10 budeme vydávat lístky, do 16.15 budeme počítat.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Teď jsem se pouze o hodinu spletl, pardon, já jsem nepřevedl hodinu, takže do 17.10 a do 17.15, omlouvám se za to. Mám prý zimní čas.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já to ještě okomentuji, děkuji. Přerušuji jednání na konání druhého kola první volby do 17.15 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.00 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 17.15 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás přizval zpátky do Jednacího sálu. Vidím zde předsedu volební komise, který nás seznámí s výsledky hlasování, poté mám avizovaný procedurální návrh. Pane předsedo, prosím, seznamte nás.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Děkuji, pane místopředsedo, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování druhého kola první volby k volbě kandidátů na funkci veřejného ochránce práv konané dnes 4. prosince. Počet vydaných hlasovacích lístků: 57, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků: 57, z toho neplatných: 6, počet neodevzdaných hlasovacích lístků: 0. Pro Jana Matyse bylo odevzdáno 34 hlasů. Konstatuji tedy, že v druhém kole první volby byl zvolen Jan Matys a já mu gratuluji, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Gratulujeme, mohu konstatovat, že Senát posílá do Poslanecké sněmovny svůj návrh na obsazení funkce veřejného ochránce práv. Já prosím paní senátorku Hamousovou, která chce předložit procedurální návrh.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobré odpoledne, děkuji, omlouvám se kolegům předsedům senátorských klubů, že jsem s nimi neprojednala tuto žádost. Kolega má domluvenou urgentní pracovní záležitost, není dlouhá, prosím bod č. 7, senátní tisk č. 100, Dohoda mezi ČR a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau o letecké dopravě, jestli bychom mohli teď aktuálně zařadit po vyhlášení výsledků na jednání. Děkuji moc.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, návrh je jednoduchý. Zařadit na program nyní tento bod, a sice návrh smlouvy, čte se to „kurakao“? (Senátoři: „kyraso“). Takže „kyraso“? Já to znám jako nápoj, ale nevím jistě. O návrhu necháme bezprostředně hlasovat, ale mně se zdá, že jsme tady trochu prořídlí, takže dovolíte, já vás odhlásím, abychom náhodou nenarazili na neuskutečnitelnost této změny. Ještě kolegové... Šest, sedm, už jsme usnášeníschopní... Ještě necháme chvilku. Prosím příchozí kolegy, aby se znovu zaregistrovali. Je to pravda, pustíme si zatím hudbu.

Budeme hlasovat o změně programu, tak jak byla předložena. Zahajuji hlasování. V sále je 39 senátorů, kvórum je 20, kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 30, při kvóru 22 pro bylo 42, návrh byl schválen.

Začneme tedy projednávat senátní tisk č. 100, což je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau o letecké dopravě

Tisk č. 100

Obdrželi jste tento návrh jako tisk č. 100, představí nám ho ministr dopravy, pan Vladimír Kremlík. Pane ministře, prosím.

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík:  Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, dobrý podvečer, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Curaçao je jednou ze čtyř autonomních zemí Nizozemského království. Dále Aruba, Svatý Martin a samotné Nizozemsko. Takže to jsou státy, které tvoří Curaçao. Nachází se v jižním Karibiku. Vzájemné vztahy obou zemí v oblasti civilního letectví nejsou dosud nijak upraveny, neexistuje tedy žádná smlouva. V srpnu roku 2015 byla ČR oslovena s návrhem na smluvní úpravu těchto vztahů a v roce 2016 bylo dosaženo shody na textu letecké dohody na expertní úrovni. Dohoda obsahuje obvyklá ustanovení o podmínkách pro výkon obchodní letecké dopravy, mezi oběma smluvními stranami. Text dohody je liberální, odpovídá současnému vývoji v oblasti civilního letectví. Tato dohoda může v budoucnosti přispět k rozvoji letecké dopravy z ČR do Karibiku, kam v současné době čeští letečtí dopravci své lety již provozují. Dohoda jim poskytuje právní základ pro případné rozšiřování svých obchodních aktivit v této oblasti. Strategická poloha Curaçaa uprostřed amerického kontinentu spolu s liberální politikou je předpokladem pro další posilování turistického ruchu i finanční a logistické oblasti na ostrově.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si tímto požádat Senát PČR o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji vám všem za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane ministře, OV určil jediným a garančním výborem pro tento tisk VZVOB. Přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 100/2. Zpravodajem byl určen pan senátor Jan Sobotka. Ale garančním výborem je VZHD, tento výbor přijal usnesení, které jste obdrželi jako senátní tisk č. 100/1. Se zpravodajskou zprávou by nás měl seznámit pan senátor Cieńciała. A už je zde. Prosím ho, aby nastoupil k mikrofonu.

Senátor Jiří Cieńciała:  Vážené dámy, vážený pane ministře, vážený pane řídící schůze, já mockrát děkuji, že jsme tak bleskově reagovali, ale, přes cestu, není to daleko, na polské ambasádě dneska probíhá významná akce, která se také týká některých materiálů, které dnes projednáváme, zejména ten poslední. Já myslím, že všechna data a fakta a údaje, ta tvrdá, byla v podstatě panem ministrem v té předkládací zprávě řečena, já si myslím, že není třeba to opakovat, že jsme všichni se zájmem si podklady přečetli, těšíme se na to, jak občas někdo z nás stráví Vánoce nebo zimní svátky v Karibiku a využije to, co dneska projednáváme a schvalujeme. Chtěl bych jenom upozornit, že v podstatě to, co dneska schválíme, se týká jenom Curaçaa netýká se to ostatních území a částí Nizozemska. To nám v podstatě stačí, abychom měli nějaký záchytný bod v Karibiku. Sjednání dohody nevyžaduje změny ve vnitrostátním právu ČR, smlouva patří do kategorie prezidentských dohod, to znamená, že musí být projednána jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně, aby ji mohl prezident ratifikovat. Já si dovolím přečíst návrh na usnesení, abychom to měli načisto. To zní. Návrh usnesení: VHZD projednal dne 7. 8. 2019 vládní návrh, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi ČR a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau o letecké dopravě a doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci dohody. Toť vše z hlediska schvalování, ano nebo ne. Pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zprávu, i za pozvání na Curaçao. Táži se zpravodaje VZVOB, pana senátora Sobotky, zda chce také vystoupit? Nepřeje si. Výbor doporučuje stejně. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. A tak ji uzavírám. A proto spouštím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, že Senát dává souhlas s ratifikací změny Dohody mezi ČR a Nizozemským královstvím, ve vztahu ke Curaçau o letecké dopravě. Spouštím hlasování, v sále je 50 senátorů, kvórum je 26. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 31, při kvóru 28 pro 56, návrh byl přijat. Mám avizováno, že někdo povstane s procedurálním návrhem, abychom vypořádali též další bod pana ministra. Vidím paní senátorku Hamousovou, která se ujala této úlohy.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Nejenom že jsem povstala, ale přihlásila jsem se s procedurálním návrhem. Můj návrh prvotně byl kvůli uvolnění zpravodaje předchozího tisku, ale teď prosím ještě, abyste procedurálně schválili projednání bodu č. 8, což je senátní tisk č. 101, obdobná záležitost, se Sultanátem Omán. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 32, při kvóru 28 pro 52, návrh byl schválen. Můžeme přistoupit k dalšímu čerstvě upravenému bodu našeho programu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Sultanátu Omán o letecké dopravě

Tisk č. 101

Obdrželi jste ji jako tisk č. 101, uvede nám ho opět pan ministr Kremlík.

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vzájemné vztahy ČR a Sultanátu Omán v oblasti civilního letectví nejsou v současné době nijak upraveny, je to stejná situace, jako byla předchozí smlouva. Na základě zájmu obou stran se v roce 2011 uskutečnilo v Praze jednání expertních delegací o textu mezinárodní dohody, následně vláda ČR vyslovila se sjednáním dohody souhlas svým usnesením č. 913 ze dne 7. prosince roku 2011. Vhodný termín a místo podpisu se podařilo nalézt až v letošním roce, kdy byla dohoda při příležitosti návštěvy delegace Senátu PČR v Ománu dne 25. března podepsána. Text dohody je liberální, je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi českého právního řádu, vč. závazků, které vyplývají z členství ČR v EU. Sjednání dohody nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Dohoda představuje jednu z možností, jak dále rozvíjet vzájemné vztahy obou zemí, stanoví právní základ pro případné provozování leteckých služeb, dopravcům obou stran nabízí široké možnosti pro komerční využití. Dohoda byla projednána v příslušných senátních výborech, ve VHZD a ve VZVOB, přičemž oba tyto výbory doporučily vyslovit souhlas s ratifikací této dohody.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si tímto požádat Senát PČR o vyslovení souhlasu s ratifikací předkládané dohody. Děkuji vám všem za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji vám, pane ministře, jak jste již byl pravil, návrh projednal VZVOB, přijal usnesení pod č. 101/2. Zpravodajem je pan senátor Sobotka. Garančním výborem je ovšem VHZD. Ten přijal usnesení pod senátním tiskem č. 101/1, se zprávou nás seznámí senátor Leopold Sulovský.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se tímto vládním návrhem zabýval na své 15. schůzi, konané dne 7. srpna 2019. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ladislava Němce, náměstka ministra dopravy ČR, a po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Sultanátu Omán o letecké dopravě. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  S drobnou opravou, Vladislava Vilímce. A nyní se táži pana senátora Sobotky, zda si přeje vystoupit jako zpravodaj. Ne, děkujeme. Jeho výbor má stejné stanovisko. Otevírám tedy obecnou rozpravu k tomuto tisku. Nikdo se do ní nehlásím, tak ji uzavírám. Spouštím znělku...

Budeme hlasovat o návrhu usnesení. Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou ČR a vládou Sultanátu Omán o letecké dopravě. Spouštím hlasování. V sále je 55 senátorů, kvorum je 28.

Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 33, kvorum 28, pro 53, návrh byl přijat.

Gratulujeme, pane ministře a děkujeme vám za vaši spolupráci.

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík:  Vážený pane předsedající, moc děkuji, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, také. Jinak tady v čele byl takový malý letecký den, tak to byl možná ten předvoj do toho Karibiku. Tady to bylo v malém, když tady letěly dokumenty dolů. Přeji vám klidný zbytek dne a na shledanou.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Dobře, tak byly to zřejmě stroje s krátkým doletem. Nicméně, jestli mě oko neklame, po změnách programu nyní přijde senátní tisk č. 149. Hledím k organizačnímu odboru, zda mi to potvrdí... Zdá se, že ano.

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 149

Prosím pana poslance, aby se dostavil k jednání a seznámil nás s Návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 149. A já prosím pana poslance Miholu, aby nás seznámil s tímto návrhem.

Poslanec Jiří Mihola:  Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři.

Člověk stále něco dělá poprvé. Možná tomu nebudete věřit, já jsem druhé funkční období poslancem. Byl jsem předsedou poslaneckého klubu, jsem prvním místopředsedou poslaneckého klubu, a tady se jdu k zákonu vyjadřovat k vám do Senátu poprvé. Zřejmě jsem měl samé nějaké úkoly, takže když už jsem měl přijít, tak mě někdo zastupoval. Ale řešili jste tady také z toho koše svátků a významných dnů, byl to Velký pátek, který už máme mezi státními svátky.

Nyní jsem přišel s návrhem, který rozšiřuje počet významných dnů, nebo by měl rozšířit počet významných dnů v našem kalendáři. Těch je 14, nebudu je tady citovat, to máte určitě k dispozici, nebo je to součást tisku, ke kterému se teď vyjadřuji. Měli jsme 50 let od 21. srpna 1968. Už tehdy se hodně diskutovalo, jestli z toho ten významný den neudělat. Ale diskutovalo se, připomínalo se, ostatně jako i v jiných předešlých letech, ale nakonec se toho nikdo neujal. Tak já jsem se toho ujal. A jsem rád, že mohu konstatovat – víte, jak je to někdy ve sněmovně složité, možná i tady, ale když vám projde nějaký návrh v 1. čtení a napříč všemi kluby, doslova a do písmene všemi kluby, tak je to jistý unikát. Protože dokonce se připojil jeden kolega, poslanec komunista Jiří Doležal, to asi všichni víte.

Já bych jen krátce k tomu odůvodnění, nemáme teď tady hodinu historie, ale víme, že ta noc z 20. na 21. srpna 1968 patří určitě k nejtragičtějším datům české historie. A především tedy té moderní historie 20. století. Bezdůvodný vpád vojsk Varšavské smlouvy ukončil snahu o demokratizační a humanistické snahy o reformu, tzv. Pražské jaro, a k tomu přibyl velký počet nevinných obětí z řad civilistů. A právě tento návrh je koncipován, protože objevily se i názory, že tragické okamžiky skoro lépe zapomenout, nebo netrýznit se jimi. Ale je to myšleno – a tak je vlastně koncipován ten svátek i v tom návrhu – jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Je tam i seznam obětí, které jsou různého stáří, různých profesí z různých míst. Samozřejmě se to netýkalo zdaleka jenom Prahy. Je to převzato z jedné z těch významných publikací, která právě byla vydána k tomu 50. výročí jako takové memento. A určitě takovou moc motivací byla i skutečnost, že v Rusku chtěli ve Státní dumě oceňovat válečné veterány, což my jim nemůžeme bránit v Rusku, koho mají oceňovat, to je jasné. Ale oni k tomu přidali opravdu velmi pokřivenou interpretaci dějin, nebo spíše dezinterpretaci, když zdůrazňovali to, že ti vojáci, které se chystali ocenit, sem přišli pomáhat potlačovat kontrarevoluci apod. Takže s tím se zcela zásadně nedá souhlasit. A když jsme to diskutovali v Poslanecké sněmovně, tak právě toto zaznívalo asi nejvíce. A myslím, že přijetí tohoto dne mezi významné dny v České republice bude takovou jasnou a důraznou a viditelnou odpovědí.

A kromě toho si také myslím, zdaleka v neposlední řadě, že je úkolem nejen učitelů a historiků, ale také politiků, tedy nás, poslanců, senátorů, ale i komunálních politiků a také pracovníků médií, aby tyto památné dny naší historie byly připomínány. Aby byly jednak mementem, jednak, abychom o nich něco věděli. Víte, že když jsou občas nějaké ty ankety, tak se člověk lekne, že mnohé opravdu důležité nepřehlédnutelné věci některým mladým, nebo třeba i starším, nic neříkají, a pak se musíme pídit, kde ta chyba nastává a snažit se o nápravu. Tolik krátce k tomu zákona jako takovému. Já vím o tom, že je tady připraven pozměňovací návrh, ale chtěl bych požádat jako učitel a historik. Myslím si, že 21. srpen je natolik významnou a specifickou událostí, že bych ho opravdu osobně nedoporučoval míchat s čímkoli dalším. Už pro tu úctu k obětem, protože jsou opravdu oběťmi specifického procesu.

Ten rozdíl je zřejmý. Když na vás útočí nepřítel, tak co chcete dobrého čekat od nepřítele? Ale tady ta zrada spočívá v tom, že to byla vlastně spojenecká vojska. Ti, kteří se deklarovali jako přátelé, jako spolubojovníci. A oni nás vlastně bez toho, že bychom my o to stáli, přepadli. A k tomu okamžitě přibyly oběti na lidských životech. 15. března tomu tak nebylo. Říkám, nemáme tady teď hodinu historie, ale věřte, že jsem to velmi pečlivě konzultoval, že mně také psali někteří, proč ne třeba ještě toto a tamto. Návrhy by byly různé. Příští rok máme 400 let od Bílé hory. Víte, že to je také národní trauma. A někdo by mohl říct: „Tak k tomu 21. červnu, ať už uděláme tečku, ať to máme v kalendáři jednou provždy, když je takové jubileum.“

Nemyslím si, že je to správné. Není to rozhodně historický přístup, protože opravdu ty události jsou různé, různého charakteru, a není dobré je míchat už k úctě k těm obětem. Je to po konzultaci s docentem Šebkem z Akademie věd a dalšími odborníky, tak opravdu jsme proto přistoupili a proto sněmovna přijímala v 1. čtení a našla shodu ohledně toho 21. srpna 1968 právě tady. Takže chtěl bych vás v tomto smyslu požádat o podporu a o to, abyste umožnili, aby tento významný den mohl být co nejrychleji a bez dalších komplikací přijat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane poslanče, posaďte se prosím ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/1. Zpravodajkou je paní senátorka Jaromíra Vítková, kterou prosím, aby nás se zvou zprávou seznámila.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři, vážený pane poslanče.

Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice projednal návrh zákona o státních svátcích na svém zasedání. Samozřejmě jako zpravodajka jsem doporučila, aby tato novela byla přijata. To, co zde zaznělo, bych nechtěla opakovat. Jen bych doplnila, že 21. srpen je dnem, kdy skončily také naděje a nějaké představy o společenských, politických a jiných změnách ve společnosti. A vedle těch obětí, které zaplatily životem, jsou zde i občané, kteří zaplatili tím, že nemohli žít svobodně v naší vlasti.

Chtěla bych ještě říct, aby tento den byl vyznačen v kalendáři jako den památný, vnímám jako důležitou věc z pohledu mladých lidí, kteří bohužel dnes někdy nevědí ani, co se dělo v roce 1989. V této chvíli bych si dovolila přečíst usnesení našeho výboru.

Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajkou výboru pro projednání senátního tisku č. 149 na schůzi Senátu senátorku Vítkovou. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jiřího Drahoše předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, prosím, posaďte se, paní zpravodajko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím nikoho, tedy otevírám obecnou rozpravu.

A prvním přihlášeným je pan senátor Zdeněk Hraba. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak už bylo avizováno, koneckonců máte i před sebou na stole, tak bych vás chtěl požádat, abyste propustili tento návrh do podrobné rozpravy, kde bych mohl načíst spolu s kolegou Nwelatim pozměňovací návrh. Moje část pozměňovacího návrhu se týká právě

15. března, který by měl připomínat právě onen tragický den, kdy tehdy druhá republika, která se určitě nemohla pyšnit zrovna svým demokratickým charakterem, zanikla. Vznikl Protektorát Čechy a Morava. Měl by to být den, který by měl být v kalendáři připomínán.

Já vůbec nepopírám význam 21. srpna, naprosto se s panem poslancem shoduji, že by měl být připomínán. Že by měl být v kalendáři, právě proto, že se příliš zapomíná na to, co se v naší pohnuté historii 20. století stalo. Je to určitě i datum, ten moment 15. března je úzce spojen dokonce i s budovami Senátu. Vy to víte. Se Zeleným salónkem, kde zasedala československá vláda. Kde zazvonily telefony z Berlína a tak dále. Nebudu to více rozebírat. Nemyslím si, že se tím degraduje význam 21. srpna 1968, je to úplně jiná událost. Tragická tím, že nás zradili takzvaní spojenci, některé armády zemí Varšavské smlouvy.

To datum 15. března je významné natolik, že si myslím, že by mělo být vedle ostatních významných dat v našem kalendáři. Chtěl jsem vás tedy požádat o shovívavost a o to, zda byste propustili svým zdržením se hlasování o schválení, abyste propustili tento návrh do podrobné rozpravy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Já se vyjádřím k té části, kterou jsem navrhl v tom pozměňovacím návrhu. Přiznám se, že ten podnět jsem dostal od občana, nebo od více občanů, kteří mně napsali, že ten původní název 21. srpna – Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky zemí Varšavské smlouvy, že ta následná okupace nebyla po celou dobu de facto vojsky Varšavské smlouvy, ale byla to vojska Sovětského svazu. A z tohoto důvodu je tam ta změna toho názvu. Nejsem historik a jsem rád, že pan poslanec tady sám říkal, že je pedagogem a historikem, a možná, že mě přesvědčí, že ten můj návrh, nebo tato část není správná a že je správnější to, co navrhl.

Říkám to tady dopředu, protože opravdu nejsem odborníkem. A neměl jsem ten prostor, abych to s odborníky nějakým způsobem podrobně probral. Takže se všem omlouvám, pokud jsem se dopustil nějaké chyby, předem. Ale doufám, že jsem se té chyby nedopustil. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Papoušek. Pozor, ještě drát za sebou táhnete, pane kolego. Zatím jenom drát, ale mohl jste ulovit kolegu Carbola.

Senátor Zdeněk Papoušek:  Vážený pane předsedající a vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátkou úvahu k tomuto bodu. (Smích.)

Senátor Zdeněk Papoušek:  Opravdu krátká. Děkuji za pozornost. (Smích.)

21. srpen 1968 je černým dnem naší historie. Do naší země vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele s těmi sovětskými. Sen Pražského jara o znovunabytí svobody a demokracie se rozplynul jak pára nad hrncem. Komunističtí političtí obrozenci zklamali. O probrání z deprese a znovu probuzení usilovali jiní i tím nejradikálnějším způsobem. Jan Palach, Jan Zajíc a další. Marně. Vše spělo k Husákově normalizaci. „Prší a venku se setmělo, tato noc nebude krátká.“ A nebyla. Sovětská vojska se u nás zabydlela na dlouhých 21 let.

Naše radost, když po sametové revoluci od nás odtáhla, byla obrovská. Tehdy jsme si říkali, že nedopustíme, aby se znovu opakoval 21. srpen 1968. Václav Havel prohlásil, že mělo-li by k něčemu podobnému dojít, budeme se bránit. Dával jsem mu zapravdu. Avšak 21. srpen je zde znovu, a my se nebráníme. Kremelská uzurpátorská ideologie, která sem v osmašedesátém přivedla tanky, je zde znovu. Neproměněná, stejně agresivní, zákeřná a lživá. A my se jí dáváme napospas. Nepřivádí do naší země sice „železné maringotky“, ale možná zbraně daleko záludnější a účinnější. Jsou to zbraně na ovládnutí našeho myšlení. Manipulace, dezinformace, fake news, trolling, provokace, hybridní válka. Jsme znovu okupováni.

A jedním z těch, který okupanty do naší země zve, vítá je a nechává je zde zabydlet, je bohužel Miloš Zeman, prezident naší země. Tři jeho nejkřiklavější kauzy z poslední doby – anexe Krymu a případy Skripala a Novičoku – odsoudil i Senát a staly se součástí žaloby na prezidenta republiky ze strany Senátu.

„Tak vás tu máme opět, braťja zachvátčiky, tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy, poslové noci, co do zad bodá dýku. Tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi, však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků. Však díky za železné holubičky míru a díky za polibky s chutí hořkých mandlí, v krajině přelíbezné zavraždili víru, na cestě rudé šípky jako pomník padlých. Vám poděkování a vřelá objetí, za provokování a střelbu do dětí. A naše domovy nechť jsou vám domovem, svědky jsou hřbitovy páchnoucí olovem. Vím, byla by to chyba plivat na pomníky, nám zbývá naděje, my byli jsme a budem. Baľšoje vám spasibo, braťja zachvátčiky, spasibo baľšoje, nikakdá nezabuděm, nikakdá nezabuděm.“

A abychom nezapomněli, tak je potřeba tento den, 21. srpen, zvýraznit i v kalendáři. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Tak to byl Karel Kryl. (Potlesk.) Tedy pardon, senátor Zdeněk Kryl Papoušek, který zbloudil, ale už byl upozorněn... (Smích.) Pozor na poezii, pane kolego.

A dalším přihlášeným je pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, asi se to úplně nehodí, ale já se budu zabývat zase tím, co máme před sebou, byť si myslím, že ta připomínka byla velmi namístě. Respektive to, co nám tady přednesl pan senátor Zdeněk Papoušek.

Já za sebe jenom řeknu, že si myslím, že Senát si zakládá na tom, že když předkládáme nějaké návrhy, tak se snažíme je řádně projednat. A i proto bojujeme o lhůtu 60 dní, a nikoliv o těch 30. A v tomto smyslu, nechť mi kolegové prominou, bych řekl pár slov k těm pozměňovacím návrhům. První, co chci říct, že považuji za to, aby byl významný den 15. březen, jako dobrý nápad. A myslím si, že by to mělo být vydiskutováno, případně projednáno i s historiky, aby skutečně i vyhlášení nebo schválení tohoto dne jako významného dne třeba mělo podobnou kulisu, jako tady dneska zařídil pan senátor Zdeněk Papoušek. A v tomto smyslu třeba si dovolím apelovat i na pana předkladatele, váženého ctěného senátora Zdeňka Hrabu, jestli by to přece jen nezvážil, aby tento návrh byl podán individuálně, třeba v co nejbližším termínu.

Druhá věc se týká toho návrhu změny názvu, nebo změny pojmenování toho významného dne, který tady představuje pan poslanec Mihola. Já jenom upozorním na některé věci, které s tím souvisí. A to je, že podle toho, co mně říkal tatínek, a teď jsme se tam ještě o tom bavili v rohu, tak co se týká invaze vojsk Varšavské smlouvy, tak to bylo tak, že ona všechna kromě vojsk sovětských neodešla hned po 21. srpnu, ale postupně. A zůstala potom jenom sovětská vojska. Buď to byla sovětská vojska, nebo to byla vojska Svazu sovětských socialistických republik. A samozřejmě, když něco má být významným dnem a někde se to má psát, tak si myslím, že bychom to měli mít přesně. A z tohoto hlediska to, co navrhuje pan poslanec Mihola, se mi zdá vyhovující. A i z jeho projevu jsem pochopil, že zřejmě i tyhle všechny konsekvence promýšleli.

Takže možná, že v tomto případě bychom se i my mohli nějak více zamyslet nad tím, co je nám dnes předkládáno. A případně i nad tím, jak některé věci budeme také navrhovat či vylepšovat až poté, co si na to vymezíme nějaký čas potřebný k projednání té věci. Takže tolik ode mě. Předtím, než budeme hlasovat zřejmě o tom původním návrhu, protože tak je to i navrženo výborem, který ten návrh projednával, a potom případně v podrobné rozpravě dojde i k těm změnám, ale já jsem se snažil před tím, než to hlasování nastane, vyjádřit svůj názor k této věci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným je pan senátor Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych opravdu možná, vaším prostřednictvím, poprosil pana poslance, jestli by zareagoval na to, na co jsem se ptal. Protože pokud to je tak, jak říkal pan předseda klubu Vystrčil a je ten název v pořádku, tak já bych ten svůj návrh stáhl a rád bych podpořil ten původní návrh. Tak aby se mi nestalo, že se zdržím při tom hlasování a bude to vypadat, jako bych ten den nechtěl mít v kalendáři. A on ten důvod bude pouze ten, že bych chtěl, aby se jednalo o tom mém protinávrhu, nebo pozměňovacím návrhu, a na to by nedošlo. Takže poprosím pana poslance, vaším prostřednictvím, jestli by mohl reagovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pana poslance můžete oslovovat přímo a on slyšel.

Poslanec Jiří Mihola:  Tak já se omlouvám, pokud jsem měl zareagovat hned. Já jsem čekal, až všichni dostanou slovo. To se omlouvám, to je ta moje nezkušenost zde v Senátu. Nebylo to tím, že bych chtěl k tomu mlčet.

Víte, v jednoduchosti je krása. Proto i takto je ten návrh připraven. Mohl by to být elaborát na 20 stran a já bych tady mohl dělat hodinu a půl přednášku. Na to jsem zvyklý, nebyl by to opravdu pro mě problém, ale takhle jsem vás obtěžkat nechtěl. Možná jsem mohl vzít s sebou ještě mapu té invaze, operace Dunaj, i té, které se zúčastnili skoro všichni, ne všichni. Třeba v Brně vždycky děkujeme Rumunům, že do toho nešli. Takže výjimky takhle potvrzují pravidlo. Ale skoro všichni z té Varšavské smlouvy tehdy na nás vlétli. A je jasné, nevím, jestli teď sémanticky řeknu průběhový čas, že samozřejmě někteří se tady zdrželi krátce, někteří déle. A víme, že nejvíc nás vysávala sovětská armáda. To já si pamatuji ještě jako děcko třeba v Opočně, kam jsme jezdívali a kde měli takovou důležitou posádku. Člověk je potkával na silnicích, takže to tak je. Ale váže se to především k tomu 21. srpnu.

Pochopitelně i některé ty oběti byly později, ale přímo ten akt skutečně nebyl jenom sovětský, byl Varšavské smlouvy, neodešli v pěti minutách hned, že by už tady byli jenom ti sovětští vojáci, čili takhle je to myšleno, ale opravdu jsem nechtěl zabrušovat do nějakých takových... Aby se to pak třeba někoho nedotklo, že to příliš obšírně tam... Nebo do nějakých takových jednoduchých detailů. Ještě prosím, proč jsem žádal o to nespojovat to s ničím dalším, opravdu, jako historik, jak tady stojím, tak říkám, každá historická událost je jedinečná, svébytná, proto si zasluhuje i zvláštní pozornost, já vím, že někdo může říct, je to jenom další číslo v kalendáři nebo další pojem, ale takhle bychom mohli říct, když se dával Cyril a Metoděj do kalendáře jako státní svátek, tak už se tam mohl k tomu přidat zrovna sv. Václav. Taky cítíme, že to spolu nesouvisí, že si každý tu zvláštní poctu, ten sváteční den, zasloužil sám o sobě, tyto události skutečně vůbec, tady žádná kauzální souvislost naprosto mezi nimi není, naprosto ne, nějaká podobnost, ale pak bychom se museli dohadovat o tom, kdy nás opustili ti spojenci, nebylo to už v tom září 38 spíš? Nehledě na to, že k druhé světové válce máme vlastně v kalendáři víc těch významných dnů, které se k tomu jednotlivě váží, také byly jednotlivě přijímány, nikoliv jako celek. Fakt bych to od sebe oddělil. Tady jsou zdůrazněny oběti, ne ta tragická událost, ale oběti, 15. března, díkybohu, oběti nebyly, že pak to bylo samozřejmě velmi těžké období, to si nemusíme říkat, to bylo naznačeno, já s tím souhlasím. Nemám vůbec nic proti tomu, já jsem to i v tomto smyslu panu pisateli, co psal zřejmě tady některým senátorům, také odpovídal. Opravdu si myslím, že 21. srpen je naprosto specifický, bohužel tragicky specifický, a proto by si zasloužil takovéto zviditelnění a podporu a pokud možno rychlé zapsání mezi ty významné dny. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane navrhovateli, do rozpravy se již nikdo nehlásí, tak ji uzavírám, prosím pana navrhovatele, zda se chce ještě vyjádřit? Pane poslanče, chcete ještě k rozpravě něco? Ne, děkuji, poprosím paní garanční zpravodajku. O závěrečné slovo.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Děkuji za slovo, v rozpravě vystoupili 4 senátoři, z toho jeden dvakrát, já bych nechala hlasovat o návrhu tak, jak jsem ho předložila za výbor, s tím, že tady zaznělo, že je potřeba, aby ten návrh, který předložil pan kolega senátor, byl projednán s odborníkem, nejlépe tedy s někým z historického ústavu Akademie věd.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  To už, paní senátorko, není podstatné. My tady hlasujeme o návrzích.

Senátorka Jaromíra Vítková:  Ještě jsem chtěla říct jednu podstatnou věc, že v Poslanecké sněmovně jsou další dva návrhy.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. To už ale mělo charakter účasti v obecné rozpravě, proto jsem si dovolil vám skočit do řeči. Signalizují na mě kolegové, abych vás odhlásil, takže, prosím, zaregistrujte se. Já mezitím pustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kvórum se nám zvedlo, je 28. Kdo je pro? Stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti? Stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 34, při kvóru 28 pro 51, návrh byl přijat. Pane poslanče, děkujeme. Přejeme hezký zbytek dne.

Poslanec Jiří Mihola:  Jestli můžu ještě poděkovat, vážené senátorky, vážení senátoři, děkuji za tuto podporu, jak bylo již zmíněno, jsou ještě další návrhy toho charakteru o významných dnech, tak určitě bude příležitost se k nim připojit jednodušeji, než by to bylo v tomto případě. Moc děkuji. Mějte se krásně, na shledanou.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  My můžeme přistoupit k poslednímu bodu našeho programu, a sice je to

 

Návrh usnesení Senátu k situaci ve Zvláštní správní oblasti Hongkong

Usnesení VZVOB ze dne 20. listopadu 2019 s návrhem usnesení Senátu vám bylo rozdáno na lavice, prosím pana senátora Pavla Fischera, aby nás s ním seznámil.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, dámy a pánové, to usnesení vznikalo v době, kdy v ulicích Hongkongu vrcholilo násilí a připravovaly se volby. U nás jsme si připomínali výročí roku 1989 a výročí roku 1939, výročí, ve kterých byli studenti v první linii. My jsme připravili usnesení, já vám ho teď přečtu, budou tam drobné změny, jedna bude pravopisná (Hongkong se píše dohromady.) Připravili jsme usnesení, které zní: K situaci ve Zvláštní správní oblasti Hongkong. Senát PČR při vědomí tragické dějinné zkušenosti s bojem studentů za svobodu a demokracii v naší zemi, zejména v souvislosti s výročími 17. listopadu let 1939 a 1989, a s ohledem na stoupající násilí uplatňované vůči studentům v Hongkongu, protestujícím za dodržování závazků plynoucí ze společné čínsko-britské deklarace z 19. prosince 1984, kterou smluvní strany v roce 1985 nechaly zapsat pod číslem 23391 ve svazku 1399 oficiálního věstníku mezinárodních smluv Organizace spojených národů, a s ohledem na výsledek místních voleb 24. listopadu 2019, zaprvé žádá ministra zahraničí, aby tlumočil velvyslanci Čínské lidové republiky v ČR znepokojení Senátu nad eskalací násilí ze strany pořádkových sil a jeho prostřednictvím vyzval čínskou vládu ke zdrženlivosti, k nastolení podmínek pro politický dialog, v rámci Zvláštní správní oblasti Hongkong, k dodržování společné čínsko-britské deklarace z roku 1984, zadruhé pověřuje předsedu Senátu PČR, aby bez odkladu s obsahem tohoto usnesení seznámil velvyslance Čínské lidové republiky v ČR, velvyslance ČR v Čínské lidové republice, prezidenta republiky a předsedu vlády ČR.

V rozpravě pak rád vysvětlím detaily, děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám k tomuto návrhu rozpravu. Ano, přihlásil se sám pan senátor Pavel Fischer.

Senátor Pavel Fischer:  Děkuji za slovo, od té doby, co jsme o tomto jednali, proběhly regionální volby, které v tomto samostatném správním území přinesly naprosto mimořádné výsledky. Zaprvé byla obrovská masivní historická účast, 71 procent voličů. 17 z 18 okrsků šlo ve prospěch svobodomyslných demokratických sil. A protože ČR záleží na systému mezinárodního práva a mezinárodních závazků, tak se nám zdá, že je velmi důležité, abychom v tom usnesení měli odkaz na Organizaci spojených národů, v rámci níž se Čínská lidová republika i Spojené království zavázaly, že Zvláštní správní oblast Hongkong bude mít až do roku 2047 velkou míru autonomie. Pro ČR nadále samozřejmě platí, a nic se na tom nemění, že ctíme pravidla, jedna země, dva systémy, respektujeme územní celistvost Čínské lidové republiky. Ale zároveň platí, že ČR má svou vlastní politiku jedné Číny, tak jako EU má svoji vlastní politiku jedné Číny. I proto jsme chtěli ve světle těch našich historických událostí a připomínání listopadu 89 a listopadu 39 ukázat na to, že to bývají právě mladí lidé, kteří často ukazují cestu ke svobodě, kteří mají také často potřebu naší solidarity ve světle naší vlastní historické zkušenosti. Proto jsme vás chtěli požádat o hlasování pro podporu tohoto usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, dalším přihlášeným je pan senátor Hilšer.

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já vystoupím jen krátce, my jsme společně s panem senátorem Přemyslem Rabasem vám poslali návrh usnesení, které se taky týkalo Hongkongu, ještě předtím, než VZVOB projednal toto usnesení, ke kterému se připojujeme, tím bych chtěl poděkovat panu předsedovi Fischerovi a celému výboru, že se k této věci vyjádřil, mám za to, že země, která si prožila mnohé ústrky, která si prožila řadu let nesvobody, která si prožila několik okupací, by se měla k otázkám boje za svobodu a situacím, kdy lidé touží po demokracii a svobodě, že by se k těmto věcem měla vyjadřovat, že bychom měli jakákoliv hnutí, která vedou k podpoře demokracie, také podpořit. Je to naše podle mého názoru morální možná povinnost nebo odpovědnost. Děkuji za to usnesení, já ho podpořím.

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, do rozpravy už se nikdo nehlásí, takže ji končím. Pane navrhovateli, nebo zástupce výboru, chcete komentovat rozpravu? Ne. V tom případě přistoupíme k hlasování o návrhu usnesení. Tak jak jste ho vyslechli z úst předsedy výboru VZVOB Pavla Fischera. Pustím znělku.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, spouštím hlasování. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvórum je 26. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 35, kvórum 26, pro 49, návrh byl schválen.

Kolegové, než prohlásím program za naplněný, vás ještě chci upozornit, že příští plénum, tedy 11. prosince, bude opět výjimečně začínat již v 9.00 hodin. (Čili nikoli ve standardních 10.00 hodin.) Tak vás prosím, abyste toto měli na paměti, sdělili to kolegům a přeji vám krásný zbytek večera, neboť tuto schůzi končím.

(Jednání ukončeno v 18.14 hodin.)