Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 30.01.2019

(1. den schůze – 30.01.2019)

(Jednání zahájeno v 10.02 hodin.)

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 5. schůzi Senátu. Nejprve bych vám chtěl oznámit, že mi včera byl doručen notářský zápis, jímž se svého mandátu vzdala paní senátorka Zuzana Baudyšová. Dovolte mi, abych paní senátorce poděkoval za práci, kterou během svého působení v Senátu vykonala a popřál bych jí do dalšího života všechno dobré.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru – podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla rozdána ve středu 9. ledna 2019.

Z dnešní schůze se omluvili senátoři Rostislav Koštial, Jiří Cieńciała, Karel Kratochvíle, Radek Sušil a Jaroslav Doubrava.

Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu.

Nyní – podle § 56 odst. 4 – určíme dva ověřovatele této schůze.

Navrhuji, aby ověřovateli 5. schůze Senátu byli senátoři Lukáš Wagenknecht a Pavel Štohl.

Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Žádné nevidím.

Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 1 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 35 pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Lukáš Wagenknecht a Pavel Štohl.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 5. schůze Senátu.

Upravený návrh pořadu 5. schůze Senátu v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice.

Organizační výbor navrhuje vyřadit Návrh na změnu ve složení orgánů Senátu, neboť žádný návrh nebyl volební komisi předložen.

Dále Organizační výbor navrhuje zařadit jako první bod jednání Návrh usnesení Senátu ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Předseda vlády se z našeho jednání omlouvá. S jeho body nás seznámí ministr zahraničních věcí.

Na dopolední jednání požádali o pevná zařazení ministr životního prostředí – senátní tisky č. 31 a 324/11 a ministryně průmyslu a obchodu – senátní tisk č. 1.

Na odpolední jednání dorazily žádosti o pevné zařazení od ministryně financí – senátní tisk č. 32, ministra spravedlnosti – senátní tisk č. 24, ministra zdravotnictví – senátní tisk č. 30 a ministryně práce a sociálních věcí – senátní tisk č. 22.

Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Nikoho nevidím.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 5. schůze Senátu.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 2 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 73, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Návrh pořadu byl tedy schválen.

Přistoupíme k prvnímu bodu, který je

 

Návrh usnesení Senátu ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Prosím předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, aby se ujal úvodního slova. (Pobavení v Jednacím sále.)

Návrh usnesení vám byl rozdán na lavice.

Určíme nejprve zpravodaje. Navrhuji, aby se zpravodajem stala místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, které se zároveň ptám, zda se svou rolí souhlasí. (Souhlasí.)

Budeme tedy o tomto návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 3 se z 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 se pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo.

Návrh byl tedy přijat. Prosím paní místopředsedkyni, aby zaujala místo u stolku zpravodajů.

Dovolím si přednést návrh usnesení Senátu z 5. schůze konané dne 30. ledna 2019. (Aha, byl jsem poučen, že musím jít k pultíku...) Pan místopředseda mě na chvilku vystřídá...

(Změna v řízení schůze.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Hezký dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. A já prosím pana předsedu, aby pronesl úvodní slovo k tomuto bodu a poté bude otevřená k tomuto bodu rozprava.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Návrh usnesení Senátu z 5. schůze, konané dne 30. ledna 2019.

Senát

I. se seznámil s usnesením č. 463 PS PČR ze dne 25. ledna 2019, které je přílohou tohoto usnesení, jež Poslanecká sněmovna přijala ke Dni památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a plně akceptuje v tomto usnesení obsaženou definici antisemitismu;

II. považuje za zásadní, aby český stát systematicky a trvale jakýmkoliv projevům antisemitismu důrazně bránil.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Pane předsedo, vy byste asi měl být u stolku zpravodajů jako předkladatel. Děkuji

Vážené kolegyně, vážení kolegové, otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám a prosím paní zpravodajku, aby se vyjádřila v závěrečném slově před hlasováním.

Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážený pane předsedo, vážené milé kolegyně, kolegové, začínáme dnes poněkud vážně, trošku atypicky, a tak i to moje podpůrné slovo bude možná atypické v tom, že je podloženo i vlastní zkušeností.

Přijetí nové definice antisemitismu a hlavně odsouzení projevů antisemitismu považuji za naši povinnost, a v tom se jistě shodneme. Nemá při tom jít jen o nějaký kus papíru, který deklarativně přijmeme, ale má nám to dát jasný a praktický návod, jak se identifikovat a odsoudit incidenty této problematiky.

Izrael jsem sama navštívila a dobře jsem viděla, že tato země dělá v tomto hodně neklidném regionu pro nás a pro naši bezpečnost.

My se zde přeme o to, jak moc máme navyšovat výdaje na obranu, jestli je to vůbec třeba. Křičíme nesmysly o tom, jak budeme uzavírat hranice, i kdybychom na to ani pořádně neměli personální kapacity. Izrael však žije a funguje v realitě, kdy je ostraha hranic a efektivní obranná politika klíčová pro vlastní přežití.

Tento region je nastaven jednoznačně proti Izraeli. A bohužel z části i proti naší křesťansko-židovské civilizaci. Nechci to paušalizovat, ale tohle etnické napětí v tomto regionu je cítit a projevuje se tam. Nenávist vůči Izraeli je tam opravdu neskutečná. Přitom tam i za nás Izrael bojuje a stará se o zklidnění napětí. A to odhlížím od toho, jak je tato země pro nás inspirativní např. z hlediska využívání krajiny, ochrany přírody, ale i školství. A i proto je pro mě velmi smutné, že projevy antisemitismu se usídlily i u nás v Evropě. Objevují se dokonce i velmi agresivní stereotypy, kdy jsou Židé prezentováni jako škůdci, kteří mohou za vše špatné. Vidíme je všude, ve školách, na pracovištích, ale i ve veřejnosti.

Pokud přijmeme toto předkládané usnesení Senátu, které obsahuje definici antisemitismu, dojde tím k naplnění našeho memoranda. Našeho senátního memoranda, které jsem měla tu čest přijmout ještě s kolegou, místopředsedou Jiřím Šestákem, minulý rok v květnu v rámci konference, kterou jsme uspořádali zde v Senátu u příležitosti 70 let od vzniku státu Izrael.

Text memoranda naleznete na stránkách Senátu, ale i na našem Facebooku, na mém soukromém Facebooku. A myslím, že i teď pomohl našemu panu předsedovi Jaroslavu Kuberovi při jednání se sněmovnou, ale i se samotnými Izraelci. Usnesení, které teď leží před vámi, je krátké a stručné. A vychází z definice mezinárodní organizace, volným překladem mezinárodní aliance pro vzpomínání na holocaust, která byla zformulována 26. května 2016 na jednání v Bukurešti.

Mě těší, že ji přijímáme krátce poté, kdy jsme si připomněli Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Moc ráda vás proto všechny vyzývám, abychom tuto deklaraci, toto usnesení Senátu s definicí antisemitismu přijali. Je to gesto, které se od nás očekává. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám. Přistoupíme nyní k hlasování.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme hlasovat o usnesení, které v závěru svého vystoupení přednesl pan předseda Jaroslav Kubera a které ve svém slově podpořila i paní zpravodajka. Návrh usnesení máte v písemné podobě na svých stolech a je tam k němu přiloženo i odůvodnění.

Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 75, kvorum pro přijetí 38.

Pro návrh se kladně vyslovilo 74 senátorek a senátorů, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji vám a řízení se opět ujme pan předseda, je to tak?

(Změna v řízení schůze.)

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  A následujícím bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti

Tisk č. 31

Senátní tisk č. 31. Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 31. Návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Vítám vás, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za milá slova, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Já se pokusím vás stručně provést tímto návrhem zákona, který mění celkem 4 zákony, protože se týkají jak zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak zákona o odpadech, zákona o chemických látkách a chemických směsích a také zákona o zdravotních službách. Cílem toho návrhu je provedení úplné adaptace Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/852 o rtuti. A s ohledem na novelizaci chemického zákona, ke které jinak není v nejbližší době důvod, je ke změnovému zákonu také připojena právní úprava procesu aplikace žádosti o výjimku podle čl. 2, odst. 3, Nařízení REACH pro látky užívané při obraně státu. Do chemického zákona byla tak doplněna odpovídající kompetence Ministerstva obrany.

To, co možná mediálně vyvolalo relativně největší pozornost, nebyla záležitost, která se týká tak Ministerstva životního prostředí, ale spíše Ministerstva zdravotnictví. A samozřejmě rtuť je naším společným zájmem v této věci, protože v rámci změny zákona o veřejném zdravotním pojištění se mění podmínky úhrady výplně stálého zubu tak, že budou nově hrazeny pouze při použití tzv. dózovaného amalgámu. Tak já myslím, že s plombami máme asi zkušenosti většina z nás, bohužel, a určitě si pamatujeme ten nedózovaný amalgám, kde se to míchalo přímo v té zubní ordinaci a při tom samozřejmě byly větší emise rtuti. Já se omlouvám případně, pokud je tady mezi vámi nějaký zubař, tak doufám, že mě nebude lynčovat za laické výrazy. Ale teď by nově měl být použit pouze ten tzv. dózovaný amalgám, který je v podobě kapsle a tam jsou přesně ty složky namíchány.

To byla změna, která se týkala zákona o zdravotním pojištění. Do zákona o odpadech byla doplněna sankční ustanovení za porušení povinností uložených přímo použitelným nařízením o rtuti. Ten chemický zákon, jak už jsem řekl, byl doplněn zejména o kompetenci Ministerstva obrany pro zastupování České republiky v orgánu Evropské obranné agentury a za účelem završení adaptačního procesu bylo také nutné stanovit sankční mechanismus i pro zdravotnickou legislativu.

Kromě těchto věcí a legislativně technických úprav byl načten v rámci Poslanecké sněmovny pozměňovací návrh, který se týkal zákona o odpadech. A tam byla zvýšena minimální úroveň zpětného odběru použitých pneumatik ze stávajících 35 % na 65 % za každý kalendářní rok. Důvodem je především situace, kdy stávajícím zákonem stanovená minimální úroveň zpětného odběru je příliš nízká. A povinné osoby, což jsou jak výrobci, tak prodejci pneumatik, nejsou motivovány k větší intenzitě zpětného odběru použitých pneumatik. A tato povinnost, nebo ten závazek v zásadě zbyl na obcích, protože potom se začaly pneumatiky hromadit na sběrných dvorech, což samozřejmě zatěžuje obce dodatečnými náklady. Takže proto zvýšení na 65 %.

Tak to je asi na úvod všechno a zatím děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pana předkladatele prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Hlásí se pan senátor Červíček s faktickou.

Senátor Martin Červíček:  Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já se omlouvám, že zdržuji při projednávání tohoto bodu.

Já se hlásím s faktickou poznámkou, protože jsem si nechal vyjet návrh předchozího usnesení a jeho hlasování. A jsem tam uveden, že jsem se zdržel. Já jsem hlasoval pro. A pro zápis bych poprosil o opravu. Moc děkuji a omlouvám se za zdržení. Díky.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkujeme, oprava bude provedena. A my se vracíme k návrhu zákona. Návrh zákona projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 31/2. A zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Jitka Chalánková. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 31/1 a zpravodajkou výboru je paní senátorka Jitka Seitlová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové.

Pan ministr ve své úrodní řeči k návrhu novely, resp. nového zákona, který novelizuje 4 zákony, řekl to podstatné. Jedná se o to, že bychom měli teď i do budoucna daleko lépe, daleko opatrněji zacházet se rtutí a jejími sloučeninami, protože je to vysoce toxická látka. Ten návrh, který před vámi leží, tak se vlastně týká jenom dodatečných opatření. Adaptace nařízení evropského, které de facto už je platné od loňského roku. Šlo o to, aby se změnila zejména otázka úhrad za plomby, které jsou podle tohoto nařízení už nyní a od minulého roku z části pro děti poskytovány pouze v dózované formě, anebo pro děti to musí být takové plomby, které neobsahují vůbec rtuť, resp. může být povolena jen ve výjimkách, které jsou opravdu odůvodněné

Zdravotní rizika rtuti jsou obrovská, poškozují nervový a kardiovaskulární systém. Ano, je pravdou – a o tom se často hovoří, že rtuť se přirozeně vyskytuje v zemské kůře, ale v současné době je jejím hlavním původcem a její vysoké koncentrace ve složkách životního prostředí právě lidská činnost. Na úvod bych řekla, že hlavními zdroji jsou zejména fosilní paliva, která spalujeme, provoz krematorií, těžba a zpracování zlata, která u nás naštěstí není, ale s rtutí se setkáváme v bateriích, měřicích přístrojích, kosmetice a – jak už bylo řečeno – v zubních amalgámech.

Velké množství rtuti se používá v chemických výrobách. U nás tyto výroby byly uzavřeny již v minulých letech, do konce roku byla uzavřena výroba ve Spolaně Neratovice a ve Spolchemii Ústí nad Labem, kde také existují právě produkty odpadů rtuti, se kterými teď trochu ministerstvo bojuje, jak je zlikvidovat. A věřte, že to není snadné.

Během jednoho roku bývá v České republice provedeno 5 – 6 milionů, bývalo provedeno, amalgámových plomb v ceně 1,5 miliardy Kč. V zemích EU za rok 2017, pro představu, vzniklo celkem 6000 tun odpadů kapalné rtuti.

Cílem Evropské unie, a to vím, že není všeobecně známo, proto to tady uvádím, je ukončit používání rtuti v zubním amalgámu do roku 2030. Takže přestože teď se bude používat dózovaný amalgám, postupně by měla být přijímána opatření ukončení zubního amalgámu vůbec nejen pro děti, ale i pro dospělé. Je ovšem odhadováno, že 40 – 80 % znečištění rtutí u nás v Evropské unii přichází odjinud. Protože rtuť je schopná velkého přenosu jak v atmosféře, tak i ve vodním prostředí. Proto byly učiněny kroky v rámci mezinárodní spolupráce a byla přijata takzvaná Minamatská úmluva, na kterou adaptované nařízení, které teď dopracováváme, navazuje.

Já jenom si dovolím poznámku. Víte, Minamatská úmluva, to je takový výsměch, protože právě ten název „Minamatská“ byl odvozen od obrovské katastrofy, která způsobila smrt stovek lidí v Japonsku v této lokalitě. A právě v Japonsku tito lidé brojili proti tomu, aby se tak úmluva jmenovala. Takže já ji budu spíš nazývat „Úmluva o rtuti“. Legislativní proces proběhl s tím, že na výboru jsme neshledali žádné důvody, proč by Návrh zákona, který před vámi leží, měl být zamítnut nebo měly být přijaty pozměňovací návrhy.

V tuto chvíli tedy před vámi leží usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný Návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, a to z 23. ledna 2019.

Dámy a pánové, já bych se ještě potom v části, která není součástí zpravodajské zprávy, vyjádřila v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, paní senátorka Chalánková? Ano, vidím, že přeje. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal příslušnou materii na své 4. schůzi, která byla konaná

22. ledna 2019.

Po odůvodnění zástupce předkladatele, pana Ing. Vladimíra Many, náměstka ministra životního prostředí, zpravodajské zprávě senátorky Jitky Chalánkové a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajkou výboru mě,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.

Děkuji za slovo.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Malý. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Malý:  Děkuji, pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Já mám skutečně jenom faktickou poznámku. Já předem říkám, že budu hlasovat pro tento návrh, stejně tak jsem hlasoval na zdravotnickém výboru, jenom v rámci pravdy bych rád upozornil na to, že v amalgámu je 40 % rtuti, která je plně vázána na ostatní prvky, především kovy, že rtuť, která je nebezpečná pro zdraví lidí, jak to tady bylo řečeno ve zpravodajské zprávě, je pouze ta, která je volná a odpařuje se. Čili není žádná studie o tom, že by amalgám způsoboval těžká poškození srdečního svalu nebo ledvin. Což samozřejmě neplatí o volné rtuti, tam je to naprosto v pořádku. Chci jenom upozornit na to, že amalgám, když se míchá, tak je vázán, ta rtuť je tam vázaná, neodpařuje se. To je všechno, co jsem vám chtěl říci. Jenom v zájmu zachování pravdy. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Michael Canov. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já taky podpořím ten návrh. Nicméně přiznám se, že mně je toho úžasného prvku rtuti, známého v mnoha jazycích světa jako živé stříbro, až líto. A proto jen takový krátký exkurz k amalgámu historicky.

V roce 1816 objevil Auguste Taveau amalgám. Začal ho používat roku 1826. Tehdy to byla slitina stříbra a rtuti. V Evropě ovšem moc neuspěl, a tak se přenesl do Ameriky. Tam ho zubaři, bratři Crawcouryové, zpopularizovali obrovskou reklamou. Ale pak začala od závistivých zubařů-kolegů takzvaná amalgámová válka. 1840 až 1850. V roce 1843 se ke kauze vyjádřila americká stomatologická společnost. Prohlásila, že kdokoliv, kdo použije amalgám, bude obviněn z poskytnutí špatné péče. Vím, že ti bratři dokonce museli prchnout z Ameriky, jinak jim hrozil lynč. Zásadní obrat nastal v 70. letech 19. století, kdy zubař Joseph Flag se zastal užívání amalgámu a dokázal jeho bezpečnost mnohaletou praxí. Ano, pak tedy amalgám dobýval svět. V roce 1959 došlo doktorem Wilmerem Eamesem ke změně poměrů rtuti a ostatních amalgámových složek z 8:5 na 1:1. A další změna zde uváděná byla v roce 63, kdy byl představen kvalitnější amalgám s vyšším obsahem mědi. Tolik k historii.

Mimochodem, já když jsem se o tom bavil s jednou chemičkou, docela známou, tak ta mi tvrdila, že údajně nedávno byla publikována nějaká studie v Americe, že člověk, který má deset a více amalgámových plomb, tak lépe odolává různým bakteriím. Ale tím nechci říct, že bych byl proti tomu zákonu, ale fakt je mi toho amalgámu už líto, rtuti jako takové taky. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným je paní senátorka Jitka Seitlová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji, pane předsedo, pane ministře, ještě jednou, milé dámy a pánové. Neměla jsem to v úmyslu, ale dovolím si teď jen několik informací k tomu, jak to s tou rtutí vypadá z hlediska otrav. K hromadným otravám rtuti došlo zejména v 20. století, postihly množství lidí, ale i jednotlivce. V 50. a 60. letech k tomu došlo zejména v Japonsku právě v tom zálivu Minamata v roce 1953. Byl zde chemický závod, který vypouštěl sloučeniny rtuti, které se používaly při výrobě vinylchloridů. V celém zálivu se objevilo množství těch, kteří byli postiženi, nakonec tam byla řada hromadných úmrtí. Další otravy byly zjištěny v Pákistánu, v Guatemale v roce 1966, v Japonsku se opakovalo takové znečištění u ústí řeky Agano v prefektuře Niigata. K další otravě rtuti došlo sloučeninami, které se odehrály vlastně nedávno, na přelomu let 71/72 v oblastech Íránu, kde byli lidé otráveni semeny, které byly určeny k osivu, byly ošetřeny právě přípravy ze rtuti. Jsou známé i otravy jednotlivců, kdy třeba v Severní Karolíně došlo k otravě malého chlapce, protože rodiče shromažďovali v tom domě rtuť, měli ji v nádobách, v otevřených nádobách. To samé se stalo v Ohiu v roce 1989. Další otravy byly na hranici americko-mexické, kde došlo k obrovské otravě kosmetickým krémem vyrobeným v Mexiku. Vzala jsem jen ty nejvážnější otravy, které jsou deklarovány, takže opravdu ta rtuť není tak, jak jsme si říkali, možná jsme si mysleli, stříbrné zlato, ale je potřeba s ní zacházet velmi opatrně. Dneska likvidace rtuti znamená její solidifikaci a ukládání někde v hlubinných dolech, protože jiný proces neznáme. Tak to je jenom ještě ta exkurze o tom problému rtuti.

Chtěla jsem hovořit v obecné rozpravě o něčem ještě jiném. Dostali jsme novely těch zákonů v tom návrhu, který před vámi leží. Jedním z nich je novela zákona o odpadech. V Poslanecké sněmovně do tohoto zákona přidali jenom jediný pozměňovací návrh, kterým zvýšili povinné procento zpětného odběru pneumatik. To povinné procento bylo z 35 % dosud v platném zákoně o odpadech zvýšeno na 65 %.

Jestlipak víte, od kdy platí v našem právním systému povinnost bezplatně zpětně odebírat použité pneumatiky? Od roku 2002. Od roku 2002! Byla přijata před 16 lety. Odběr, zpětný odběr pneumatik, bezplatný, bohužel nefunguje tak, jak bychom si po 16 letech představovali. Přitom výrobci nebo distributoři pneumatik mají samozřejmě oprávnění, samozřejmě, že to dělají, do ceny toho výrobku každé pneumatiky si dát náklady na zpětný odběr. Od roku 2002! Takže povinnost zpětného odběru je 35 %. Ti, kteří vyrábí nebo distribuují pneumatiky v ČR, jsou povinni odvádět těm, kteří mají licenci na ten sběr, právě tuto částku, kterou si dali do ceny na zpětný odběr, nebo i nedali, ale jsou povinni odvádět tuto částku.

V roce 2015 jsme tady přijímali novelu zákona o odpadech. Tehdy se tady hovořilo o tzv. komoditních společnostech, které budou zajišťovat tento zpětný odběr. Pan ministr, jestli se nepletu, už to byl pan ministr, velice hájil, že zákon, který přijímáme, zajistí, že budou zpětně tyto pneumatiky odebírány. Byla jsem tedy ve velmi široké debatě s panem ministrem, s tím, že se domnívám, že to vůbec ten systém nezajišťuje, že to procento povinného odběru je velmi nízké. Někteří z kolegů vystoupili a řekli: Ale Svaz měst a obcí schvaluje návrh, tak to schválíme! Takže zákon byl schválen. Vystupuji teď po třech letech s tím, že se stalo přesně to, co jsem tady říkala. Velmi nízký stanovený limit pro zpětný odběr a sběrné dvory obcí, kam lidé ty pneumatiky dovezou, pneumatiky odeberou, ale pak musí platit těm, kteří od nich dále tyto pneumatiky odebírají, přestože tyto společnosti mají peníze od výrobců a distributorů.

Samozřejmě jsem si přečetla steno z Poslanecké sněmovny, tam se hovoří o nějakých 113 až 130 milionech korun. Na výboru pan ředitel odboru odpadů mluvil o nějakých jiných číslech, hovořil o tom, že sběrné dvory odebraly 16 tisíc tun těchto pneumatik, za které musely zaplatit, a to podle jeho odhadů 20 až 30 korun za kilo té pneumatiky.

Takže na co si to tady hrajeme? Máme povinnost zpětného odběru, společnosti mají povinnost sbírat, ale my stanovíme limit 35 %. Dobrá, rozumím tomu, že na začátku to nešlo, že tu byly nějaké oběhy starých pneumatik. V roce 2002 byla ta povinnost. Dnes máme rok 2018. Říkáme, že bude 65 %. Na výboru bylo řečeno, dobrá, ale ty společnosti, které sbírají, ty plní. Oni mají smlouvy s těmi distributory. Ti plní. Tak komu vlastně nahráváme? Komu nahrává ministerstvo s takovýmito nízkými limity? Nahrává těm, kteří vůbec nic neplní. Vůbec nic! A to já považuji tedy za velice nesprávné. Ale nejen to. Dovolte, abych vám teď citovala z právního předpisu nařízení vlády z roku 2015, plán odpadového hospodářství. Do roku 2016 podle tohoto nařízení měl být cílový stav těch 35 %. Do roku 2020 má být cílový stav 80 %. Ale to, co teď přijímáme, těch 65 %, to bude platit až v roce 2020. Takže tu máme dva právní předpisy, oba garantované ministerstvem, jednou se říká 65 %, jednou 80 %. Ano, dostala jsem vysvětlení. Tam není řečeno, že to má být na začátku roku 2020, těch 80 %. Takže my potom v roce 2020 možná ještě přijmeme další novelu, tak, aby se možná do konce roku 2020 plnilo těch 80 %. Ale to ještě nestačí.

V tom nařízení vlády z roku 2015 se dále říká. Opatření, která mají být provedena. Posilovat vazbu sběrné sítě na obecní systémy, nakládání s komunálními odpady, s tím, že budou stanoveny parametry sběrné sítě za účelem minimalizace nákladů pro obce, v oblasti nakládání s odpadními pneumatikami. Jak je toto opatření plněno? Naopak, obce si to zaplatily sakum pinkl za desítky milionů.

Musím říct, že s tímto stavem nejsem opravdu spokojená. Mrzí mě, že to tak vypadá. Prosím pana ministra o vysvětlení, jak je možné, že ministerstvo chrání ti, kteří neplní povinnost známou od roku 2002, že existují dvě právní úpravy dosud ještě, ani ta, kterou teď přijímáme, neslaďuje tyto dvě právní úpravy. Žádám, aby byla přijata opravdu opatření, aby obce a jejich sběrné dvory neplatily za to, co už je jednou zaplaceno.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Čunek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, pane předsedo. Rád bych se vyjádřil k pneumatikám, abych podpořil paní kolegyni v tom, že dnes ti z vás, kteří se zabývají odpady, jejich spalováním, tak víte, že právě pneumatiky jsou dneska při, řekněme, prosazovaném, vyvíjeném pyrolytickém spalování tou nejlepší surovinou, která je náplní nebo podkladem tohoto pyrolytického spalování. To znamená, chcete-li spalovat něco jiného, vždycky potřebujete pneumatiky. To je jedna věc. Druhá věc je, všichni známe využití starých pneumatik do povrchů cest, tzv. tichých povrchů cest, které se teď dělají.

Proto můj dotaz na pana ministra, který tak úplně nezněl od paní kolegyně, je, proč tedy zvyšujeme jenom na 65 % hladiny, tak jak se nad tím pozastavuje paní kolegyně, když zpětné využití je dneska téměř, řekl bych, velmi žádané, to znamená zvýšením této hranice si myslím, že bychom nezpůsobili žádnou katastrofu v tom obchodním prostředí. To je jedna část. Jen bych přičinil poznámku, abychom si nemysleli, že jsme tady byli, když jsem slyšel paní zpravodajku, o tom, jak rtuť zabíjí po světě, tak u nás již desítky let, to znamená i za socialismu, tehdy normy byly velmi tvrdé, trvá to dál, co se týkalo zdraví lidí, takže praskl-li technický nebo jakýkoli teploměr, rtuť se vyprskla, tedy dostala ven, tak v té době bylo nařízeno, a platí to pořád, že daná zeď či podlaha potřísněná se nesměla jenom setřít, musela se oklepat, odřít omítka, právě proto, aby se zabránilo vypařování. A to platí pořád. Otrava rtutí v zubních výplních, tak tam nejvíce byli ohroženi právě zubaři nebo zdravotníci a zdravotní sestry, které rtuť míchaly v miskách, jak si to mnozí z nás pamatují. Nicméně tato praxe asi před 20 lety skončila. To znamená, míchá se už jenom v amalgamátorech, což dneska schvalujeme kapsle, které jsou, řekněme, ještě vyššího typu. A potom při odvrtávání plomb, samozřejmě tam jsou ohroženi hlavně zase zubaři, pacient takovouto činnost neprodělává každý den, tak jak to dělají oni. To znamená, že to ohrožení, vlastně dneska tady máme ohrožení jediné skupiny, a to jsou stomatologové, příp. zubní sestry, které tam dělají. Ale, pane ministře, ta otázka směřuje skutečně k tomu, proč když dnes pneumatiky potřebujeme v technologických procesech, které jsem naznačil, je jich víc samozřejmě, proč to procento skutečně musí být jenom 65 %.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Ano, chce. Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Určitě, děkuji. Děkuji za tu diskusi. Pamatuji si tu debatu, která byla v Poslanecké sněmovně, která byla i v těch minulých letech. Chci především říct jednu věc, která možná není všem úplně jasná, mně také nebyla jasná, než jsem se s tím blíže seznámil. Jestliže se bavíme o 80 % odběru, tak je to v podstatě 100 % těch pneumatik, protože ty pneumatiky při používání ztratí zhruba 20 % své hmotnosti tím, že se tzv. ojedou. 15 až 20 %. To znamená, bavme se reálně o hmotnosti těch ojetých pneumatik, ta je samozřejmě výrazně nižší než ty pneumatiky nové. Aspoň tak jak tedy kolegové mi to říkali. Protože se vlastně bere jako objem těch pneumatik vydaných oproti těm sebraným. Není to tedy množství přímo.

V roce 2016 začal fungovat kolektivní systém Eltma, který zahrnuje klíčové výrobce v České republice, ale i v zahraničí, jako je Bridgestone, Continental, Nokian, Pirelli, Michelin a další. A tento kolektivní systém Eltma začal fungovat velmi dobře a dostává se dnes zhruba na 72 % zpětného odběru a považují to ne za úplné maximum, ale říkají, že už tam příliš velký prostor nevidí.

My se bavíme především o menších dovozcích a prodejcích, kteří průměrně dosahují zhruba nějakých 40 %. A tam těch 65 % tvoří jakýsi kompromis. Poslanecká novela byla podle mých informací diskutována i se Svazem měst a obcí a se všemi hráči. A toto bylo jako kompromis mezi stávající úrovní, tedy 35 %, souhlasím, je určitě nízká, vznikla před řadou let. A mezitím, co se dostalo do nařízení vlády, resp. do plánu odpadového hospodářství, ale tam řeknu na rovinu, že pokud by tam skutečně bylo 80 % a vycházelo to z úvodních předpokladů, že se jedná takřka o 100 % prodaných pneumatik, tak potom musím konstatovat, že to bylo příliš ambiciózní. Odpadové toky dneska jasně ukazují, že není možné sebrat 100 % pneumatik. Ale je zřejmé, že toto číslo by nakonec mohlo být někde kolem řekněme 70%, ne tedy 80 %, ale možná 70 %.

Navrhli jsme potom následující postup: Budeme samozřejmě sledovat odběr, resp. zpětný odběr po nastavení 65 %, což by mělo začít od 1.1.2020, a vytvoří to tlak i na ostatní hráče, na menší hráče, protože Eltma by to měla plnit. Vyhodnotíme rok 2020 a v mezidobí se bude samozřejmě připravovat nový zákon o odpadech, který v příštích měsících přijde do Poslanecké sněmovny, a předpokládám, že nejpozději do poloviny roku by měl být ve vládě a následně půjde do sněmovny a do Senátu. O tom diskuse bude vydatná, nepochybně i v této komoře. A tam rozhodně bude možno mluvit i o dalším navýšení.

V této chvíli říkám, a to je i konstatování hlavních hráčů, že dávat tam 80 %, což v zásadě předpokládá zpětný odběr takřka všech vydaných pneumatik, považují všichni za příliš ambiciózní a v podstatě nerealistické.

Jednom doplním poslední informaci. Ve Sběrných dvorech se platí v drtivé většině případů obcí za pneumatiku, takže to není úplně tak, že to padá jenom na obce, ale nejsme s tím samozřejmě spokojeni, že vůbec obce mají s tím takový problém. Nicméně i s obcemi, resp. se Svazem měst a obcí byla hodnota 65 % diskutována a zpětná vazba měla být ta, že by to mělo řešit aktuální problém, který tam je, že na některých Sběrných dvorech se pneumatiky množí.

A poslední poznámku k tomu, co říkala paní senátorka Seitlová. Zákon má samozřejmě vyšší právní moc, než v tomto případě plán odpadového hospodářství, takže bude důležité, že to bude v zákoně. A považuji to opravdu za kompromis a věřte, že to není tak, že bychom vycházeli vstříc nějaké lobby, ale snažíme se také v tomto případě být trochu pragmatičtí, realističtí a nedávat tam věci, které nejsou realistické.

V tomto smyslu je plán odpadového hospodářství z hlediska zpětného odběru 80 % skutečně nerealistický. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. A ptám se, zda si přeje vystoupit v obecné rozpravě zpravodajka výboru pro zdravotnictví a sociální politiku senátorka Jitka Chalánková? Nepřeje. Prosím tedy garanční zpravodajku, aby se vyjádřila k obecné rozpravě.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji. Návrh výboru je schválit. Odpověď pana ministra mě zcela neuspokojila, protože sami vidíte, že tam je obrovský rozdíl, a nám jde zejména o to, aby obce a běžní občané neplatili za zpětný odběr pneumatik, který má být zdarma, a zatím platí. Stálo to dosud občany a obce zhruba 130 mil. Kč. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní zpravodajko. A protože jiný návrh nezazněl, budeme po znělce hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. (Znělka.)

V sále je aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 38. A zahajuji hlasování a prosím, kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zdvihne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 5 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji předkladateli, děkuji paní zpravodajce a končím projednávání tohoto tisku.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, sjednaná v Bernu dne 19. září 1979, a změna přílohy II této Úmluvy, přijatá ve Štrasburku dne 8. prosince 2017

Tisk č. 324

Je to senátní tisk č. 324/11. Návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení senátoři, dovolte mi stručně představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, neboli tzv. Bernské úmluvy. Stálý výbor Bernské úmluvy přijal na svém 37. zasedání změnu přílohy č. II obsahující seznam přísně chráněných druhů živočichů. Do této přílohy byl nově zařazen rys balkánský, který je poddruhem rysa ostrovida, který žije i na našem území, ale rys balkánský se u nás nevyskytuje, takže tato změna nemá vlastně žádný dopad na závazky České republiky a není ani třeba měnit vnitrostátní právní úpravu, protože ochranu rysa v České republice zajišťují již současné právní předpisy.

Dále mi dovolte objasnit, proč vláda zároveň předkládá k souhlasu s ratifikací samotnou Úmluvu. Česká republika totiž k Bernské úmluvě přistoupila ještě před novelizací Ústavy z roku 2001, která jednoznačně ji upravila kritéria definující smlouvy prezidentské kategorie. Podle těchto kritérií, konkrétně podle článku 49 písm. e) spadá úmluva do kategorie prezidentských smluv. V zájmu formálně-právního sladění procesu sjednání Úmluvy se současnými ústavně-právními požadavky se proto navrhuje, aby při příležitosti přijetí změny Úmluvy vyjádřil Parlament České republiky také souhlas s ratifikací Úmluvy samotné, včetně jejích příloh, v aktuálním znění a aby Úmluva byla následně ratifikována prezidentem republiky. Dodatečná ratifikace Úmluvy nebude mít dopady na mezinárodní závazky České republiky, vnitrostátní právní předpisy ani na státní rozpočet. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 324/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Jirsa.

Garančním výborem je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 324/1 a se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Ivo Bárek. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Ivo Bárek:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí tento tisk projednal na své 23. schůzi konané dne 7. listopadu 2018. Tehdy zpravodajkou tohoto senátního tisku ve výboru byla paní kolegyně senátorka Renata Chmelová, která také vypracovala tuto zpravodajskou zprávu k tomuto tisku. Ale paní senátorka nyní pracuje ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a proto jsem převzal projednávání na plénu Senátu za náš výbor tento tisk a dovolil jsem si tedy využít její připravené zpravodajské zprávy. To říkám, aby bylo jasno.

Pan ministr tady již představil náplň tohoto tisku. Já se jenom velmi krátce znovu vrátím, protože si myslím, že to je zajímavé, k rysovi. Po prostudování Úmluvy a argumentů pro nutnost změny přílohy II se v kontextu české ochrany životního prostředí nabízí otázka, proč je přistoupeno k zařazení rysa balkánského mezi přísně chráněné druhy živočichů. Ačkoliv jeho nadřazení a také velmi ohrožený druh vyskytující se omezeně i u nás je rys ostrovid v tuto chvíli v rámci Úmluvy zařazen pouze mezi chráněné druhy živočichů (viz příloha III). Podle názoru oddělení druhové ochrany, odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí představuje jeden z hlavních důvodů pro nově zvýšenou ochranu rysa balkánského zejména jeho genetická a geografická jedinečnost a bující obchod a pytláctví v pohraničí Albánie a Makedonie. Výskyt rysa balkánského na tamním území je totiž dle dostupných veřejných dat srovnatelný s výskytem rysa ostrovida na území Beskyd a Pošumaví, tedy pouze na území České republiky. Rys ostrovid má hojný výskyt zejména v severských zemích, které představují o něco větší šanci na uchování tohoto druhu na území evropského kontinentu.

Tolik jenom na upřesnění.

Výbor přijal na 134. schůzi dne 7. listopadu 2018 usnesení, kde po úvodním slově Ing. Ladislava Smrže, náměstka ministra životního prostředí České republiky pro řízení sekce politiky životního prostředí a mezinárodních vztahů, zpravodajské zprávě senátorky Renaty Chmelové a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky dát souhlas k ratifikaci

a) Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť sjednané v Bernu dne 19. září 1979,

b) změny přílohy II této Úmluvy přijaté ve Štrasburku dne 8. prosince 2017,

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu Česko republiky senátorku Renatu Chmelovou, resp. v této chvíli jsem tady místo ní,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžeme po skončení zaujmout stanovisko.

Ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Tomáš Jirsa. Přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Náš výbor projednal tuto materii na své schůzi dne 28. listopadu 2018 a přijal totožné usnesení, jaké zde přečetl garanční zpravodaj.

Osobně jsem velmi ostražitý na všechno, co vychází z ministerstva životního prostředí, ale zrovna v tomto případě souhlasím s panem ministrem, že rys albánský nebude mít vliv na právní systém a rozpočet v České republice. Nicméně nedávno jsme třeba slyšeli, že vyhlášení Natury na Labské údolí také nebude mít vliv na stavbu jezů na Labi a najednou se to změnilo. Proto ta ostražitost. Ale v tomto případě to doporučuji schválit. Děkuji.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se do ní hlásí? Do rozpravy se nikdo nehlásí. Ptám se tedy pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Nechce. Pana zpravodaje? Také nechce. Budeme tedy po znělce hlasovat. (Znělka.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 6 se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl tedy přijat.

Děkuji navrhovateli i zpravodajům.

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 26. Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 20. září až 7. října 2016 v Istanbulu

Tisk č. 1

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 1 a v zastoupení ministryně průmyslu a obchodu paní Marty Novákové ho uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo. (Ministr Richard Brabec se diví.) Ale tady je to tak napsané. Pan ministr zřejmě nemá noty. Ale paní ministryně Nováková, jak jsem byl upozorněn, je zde již přítomna. Pane ministře, je to výborné, paní ministryně je tady, máte volno, děkujeme.

Vítejte, paní ministryně, omylem nám to tady zůstalo v drátech, málem to odnesl pan ministr Brabec, ale vy jste tady, takže bude všechno v pořádku. Počkáme, až si paní ministryně připraví noty, jak říkal pan ministr.

Paní ministryně, máte slovo, můžete nás seznámit s návrhem.

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková:  Dobré dopoledne, pane předsedo, dobré dopoledne vážené paní senátorky a páni senátoři. Chtěla bych vás požádat o vyslovení souhlasu Parlamentu České republiky s ratifikací Akt Světové poštovní unie, podepsaných na 26. kongresů této unie.

Předkládám Senátu Parlamentu České republiky standardní materiál, jehož cílem je vyslovení souhlasu s ratifikací Akt Světové poštovní unie přijatých na 26. kongresu v Istanbulu.

Akta jsou multilaterální mezinárodní smlouvy upravující fungování této mezivládní mezinárodní organizace, která je v systému OSN a která má 192 členských zemí. Zejména stanoví pravidla pro poštovní styk mezi poštovními správami členských zemí, které upravují podmínky pro výměnu listovních zásilek, balíků a poštovních poukázek a odpovědnosti v případě ztrát nebo poškození.

Akta jsou pravidelně revidována nejvyšším orgánem, kterým je kongres Světové poštovní unie, který se schází každé čtyři roky. Výstupem jsou změny a doplňky jednotlivých smluv, které jsou i nyní předkládány Parlamentu České republiky.

Za nejdůležitější změny, na které bych upozornila a které projednává a schvaluje v podstatě každý kongres, lze označit změny poplatků, které si poštovní správy hradí za zajištění vzájemné výměny zásilek. Jejich spravedlivé nastavení je velmi komplikované a může vést ke kroku, nad kterým přemýšlí a který avizují Spojené státy americké, tj. zvažování o vystoupení ze Světové poštovní unie.

Praktickým naplňováním obsahu Akt je v České republice pověřena Česká pošta, státní podnik, a to na základě zákona o poštovních službách.

Akta Světové poštovní unie byla na 26. kongresu v Istanbulu podepsána Českou republikou s výhradou jejich ratifikace. S obsahem Akt vláda vyslovila souhlas usnesením z 3. října 2018. Texty Akt Světové poštovní unie, které jsou přílohou dnes projednávaného senátního tisku, nepřinášejí pro Českou republiku žádné komplikace a rovněž nevyvolají žádné nároky na státní rozpočet.

V prosinci 2018 byla Akta Světové pojišťovny unie projednána výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu a rovněž výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Přičemž oba výbory doporučily Senátu PČR dát souhlas k její ratifikaci.

Já bych vás tedy chtěla požádat, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři, abyste svými hlasy podpořili usnesení těchto výborů. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní ministryně a prosím vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 1/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Fischer. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 1/1. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Tak děkuji, já jsem tady za kolegu Cieńciału, který je nemocný a byl skutečně zpravodajem tohoto tisku. Tak pouze telegraficky. Protože paní ministryně všechno podstatné řekla, tak vás, s dovolením, seznámím pouze se závěry z usnesení ze 3. schůze výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu ze dne 11. prosince 2018, kdy k Vládnímu návrhu, kterým se předkládají Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 26. Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 20. září – 7. října 2016 v Istanbulu, výbor 1. doporučuje Parlamentu dát souhlas s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaných na 26. Kongresu Světové poštovní unie, který se konal ve dnech 20. září – 7. října 2016 v Istanbulu. Za bod 2 určuje zpravodaje a za bod 3 pověřuje předsedu výboru s tím, aby seznámil s tímto závěrem předsedu Senátu. Já děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Fischer? Nepřeje. Nepřeje, ano, vidím, takže otevírám rozpravu, do které se zatím nikdo nehlásí. Ani teď ne, takže rozpravu končím. Ptám se paní navrhovatelky, zda se chce vyjádřit? Pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit? Nechce, takže budeme po znělce hlasovat.

Zahajuji hlasování. V sále je přítomno 72 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 37.

A kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 7 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo.

A my se vystřídáme a já odjíždím hájit vaše zájmy na Hrad.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré dopoledne, dámy a pánové. Pan předseda jistě bude hájit naše názory, o tom nepochybuji, má k tomu i dost podkladů. A my pokročíme v našem jednání o kousek dál.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona o zpracování osobních údajů

Tisk č. 25

Senátní tisk č. 25. Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 25 a návrh uvede ministr vnitra pan Jan Hamáček. Prosím pana ministra, aby nás seznámil s návrhem zákona. Dobrý den, pane ministře, vítám vás.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové. Dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl návrh zákona o zpracování osobních údajů. Tento návrh je adaptací českého právního řádu na požadavky obecného nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, a zároveň implementuje Evropskou směrnici o ochraně osobních údajů v trestněprávní oblasti.

Návrh byl zpracován Ministerstvem vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. A tímto návrhem dokončujeme úkol převzatý po předchozích vládách, protože do přípravy zákona vstoupily volby. Zákon o zpracování osobních údajů ruší stávající zákon o ochraně osobních údajů, provádí adaptaci na obecné nařízení o ochraně osobních údajů a transpozici trestněprávní směrnice, která upravuje zpracování osobních údajů s justičními a policejními orgány.

Zákon rovněž zavádí výjimky, které podle GDPR mohou členské státy využít, aby se naplňování GDPR co nejvíce usnadnilo. My jsme spolupracovali jako Ministerstvo vnitra v průběhu 1. čtení s Poslaneckou sněmovnou na tom, aby Česká republika využila výjimky v maximální míře všude tam, kde to dává smysl. A já bych rád upozornil již nyní, že návrh hospodářského výboru Senátu o sportovních soutěžích tyto výjimky překračuje a dle našeho návrhu není třeba.

Návrh tohoto zákona též nově upravuje strukturu Úřadu pro ochranu osobních údajů a vychází se při tom nejen z požadavků praxe, ale také z nových požadavků evropského práva na úplnou nezávislost dozorových úřadů a na intenzivní spolupráci a spolurozhodování dozorových úřadů, zejména v přeshraničních případech. A kontroly úřadů by měli do budoucna provádět odborně zdatní specialisté, nikoli politicky jmenovaní inspektoři.

Tolik asi z mojí strany úvodem, děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, což už jste učinil.

Návrh zákona projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 25/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Herbert Pavera. Senátní tisk také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 25/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Návrh zákona také projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten nepřijal k tomuto tisku usnesení a záznam z jednání vám byl rozdán jako senátní tisk č. 25/4. Zpravodajem byl určen pan senátor Václav Chaloupek.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 25/1. Zpravodajkou tohoto výboru je paní senátorka Anna Hubáčková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré dopoledne, pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, kolegyně, vážení pánové, kolegové.

Máme před sebou zákon, senátní tisk 25, s kterým ale velice úzce souvisí i senátní tisk 26. Ve všech výborech i v ústavně-právním výboru, jako ve výboru garančním, jsme je projednávali jak v zpravodajské zprávě, tak v diskuzi jako jednotný bod a hlasování bylo samozřejmě oddělené. Takže já si dovolím ve své zpravodajské zprávě použít tento model, to znamená, vyjádřím se jak k senátnímu tisku 25, tak k senátnímu tisku 26. Nevím, jestli tím nekomplikuji panu ministrovi teď trošku život. Říká, že ne, takže podobně jako ve výboru si dovolím okomentovat a trošku zkrátit svou zpravodajskou zprávu, kterou mám poměrně dlouhou, ale bude k oběma senátním tiskům. Ano, prosím.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Vystrčil technická poznámka.

Senátor Miloš Vystrčil:  Já se omlouvám, faktická nebo procedurální poznámka. Já si myslím, že ten návrh, co navrhuje paní kolegyně, je velmi logický. Ale abychom dostáli jednacímu řádu, tak by to mělo být tak, že projednáme ve smyslu vystoupení předkladatele a zpravodajů senátní tisk č. 25, otevřeme rozpravu, přerušíme rozpravu, uděláme to samé s tiskem 26 a potom můžeme ve spojené rozpravě projednat oba dva tisky. Abychom neudělali něco, co je v rozporu s jednacím řádem, tak si myslím, že by se mělo postupovat takto.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, já s tím souhlasím. Také to tak bylo avizováno. Budeme postupovat tak, jak navrhl teď pan senátor Vystrčil. Nejdřív projdeme senátní tisk 25, otevřeme rozpravu a pak budeme pokračovat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Je potřeba něco teď schvalovat z procedurálního hlediska?

Senátorka Anna Hubáčková:  Není, děkuji.

Takže se omlouvám, jestli v mé zpravodajské zprávě budu různě odkazovat na senátní tisky, ale doufám, že ono to totiž tak úzce souvisí, že to ani moc oddělovat nejde. Cílem vládního návrhu zákona o zpracování osobních údajů je zejména adaptace na nařízení Evropského parlamentu. A transpozice těchto obou směrnic, které máme jak k zákoně o ochraně osobních údajů, tak s dopady na další zákony, které souvisí se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány, transpozice uplynula v květnu loňského roku. Jsme trošku ve zpoždění, ale to neznamená, že teď pod tíhou tlaku máme případně rozhodovat nějak neuváženě.

Návrhy byly projednány v řádném legislativním procesu. Senátní tisk 25 předložila vládě Poslanecké sněmovně 28. března 2018. Celý senátní tisk prošel řádně čtení, bylo k němu několik pozměňovacích návrhů a byl ve 3. čtení schválen 5. prosince 2018 z přítomných 183 poslanců 144 pro, 12 proti, 27 se zdrželo.

Senátní tisk 25 byl doručen Senátu 8. 1. 2019, přikázán ústavně-právnímu výboru, jako výboru garančnímu, dále výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Jednotlivé výbory, kromě výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice přijaly svá usnesení, která máte řádně součástí senátního tisku rozdána nebo jste obdrželi včas. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice nepřijal k tomuto senátnímu tisku žádné usnesení.

Senátní tisk 26 byl předložen vládou Poslanecké sněmovně rovněž 28. března 2018. Byl rovněž schválen ve 3. čtení, s pozměňovacími návrhy jednotlivých výborů a poslanců. A ze 184 poslanců se pro vyslovilo 142, proti 2 a 4 se zdrželo. Tento senátní tisk byl doručen Senátu rovněž 8. ledna, přikázán výborům ústavně-právnímu, jako výboru garančnímu, dále výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Návrh byl projednán všemi výbory, všechny výbory přijaly pozměňovací návrhy, které jste obdrželi, a vše tedy dnes můžeme projednat.

Já konstatuji, že nová právní úprava nadále připouští, anebo říká, že osobní údaje mohou být shromažďovány pro určité výslovně vyjádřené a legitimní účely. Nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Osobní údaje musí být ve vztahu k subjektům údajů zpracovány korektně a zákonným a transparentním způsobem, který zajistí jejich náležité zabezpečení.

My jsme jako Česká republika využili v navrhovaném zákonu o zpracování osobních údajů některé výjimky, které nám umožňuje Evropské unie svým evropským nařízením. Jedním z nich je např. možnost snížení věkové hranice pro platné online souhlasy pod 16 let. My v naší normě stanovujeme 15 let. Dále jsme využili výjimky pro pokuty územně samosprávným celkům, v tomto případě obcím 1. stupně. Jednou z novinek, které po nás Evropské unie nechce transformovat ani adaptovat, a nevychází nám to ani z jiných předpisů, které se dostaly do zákona o ochraně osobních údajů, je zavedení Úřadu pro ochranu osobních údajů nově ústředním orgánem v oblasti práva na informace. Právo na informace je samostatnou právní normou, která je již Ministerstvem vnitra připravena k projednání a řádnému připomínkování.

Já konstatuji, že zavést takovouto novou kompetenci je hodně nesystémové, nepropracované, způsobí to hodně nejistoty na všech stranách, jak u povinných, tak u žadatelů, tak u Úřadu, tak vlastně i v právních normách. Domnívám se, že je daleko transparentnější a z hlediska právní jistoty správnější řešit touto normou jenom zákon o ochraně osobních údajů. A skutečně všechny jiné úřady a kompetence řešit v příslušných zákonech, které k tomu patří. Takže já tady konstatuji, že novelou, nebo tímto novým zákonem, který dnes projednáváme, se ruší původní zákon 101 o poskytování údajů. Vzniká zcela nová norma, do které na samém začátku zavádíme změnu jiných zákonů, a považuji to za nesprávné.

Tato kompetence tam byla vložena až v rámci projednávání Poslaneckou sněmovnou, není řádně projednána připomínkovými místy. Já osobně můžu tedy říct, že jsem pro transparentnost, jsem pro otevřenost, pro zřízení nových kompetencí, ale v příslušných řádně projednaných procesech.

K zákonu bych ještě chtěla říct, že i z pozměňovacích návrhů tady toto zaznívá. Bude velmi vhodné, abyste všichni dobře přečetli pozměňovací návrhy a mohli jsme o nich dobře rozhodnout. A ještě další debata, která se vede, je o tom, zda jsme správně využili rozšíření výjimky. Zda jsme výjimku neomezili málo, zda není oprávněné ji rozšířit a tu výjimku k pokutám, jestli nevyužít pro více subjektů veřejné správy neboli samosprávných celků.

O zásadních změnách tedy oproti vládnímu návrhu Poslaneckou sněmovnou jsem mluvila. Je to tedy především změna zákona o svobodném přístupu k informacím, která se promítá jak v zákoně, nebo v senátním tisku 25, tak v senátním tisku 26. Na co bych ještě chtěla upozornit a co je také předmětem některých pozměňovacích návrhů je i v Poslanecké sněmovně vložená část o zdravotních službách. I tento přílepek, v uvozovkách, není systémový, nepatří sem, nebyl řádně projednán ani s Ministerstvem zdravotnictví, i když to se teď dodatečně k tomu nějakým způsobem vyjádřilo. Ale myslím si totéž, patří do gesce Ministerstva zdravotnictví a je potřeba to řešit v jiných předpisech.

Velmi rychle shrnu závěr. Návrhy vykazují legislativně technické nedostatky, které jsou také předmětem pozměňovacích návrhů. Na jeden ještě upozorním v rámci obecné rozpravy. A znovu zdůrazním v závěru, že lhůta pro transpozici směrnice 2016/680 uplynula 6. května 2018. Lhůta pro transpozici druhé směrnice uplynula 25. května 2018. Je velmi žádoucí, aby normy byly přijaty už k tomu ročnímu skluzu, ale apeluji na to, abychom nepřehlíželi nedostatky, které oba návrhy vykazují. A to zejména v nově zakotvené úpravě problematiky poskytování informací. Navrhuji proto schválit mnou předkládané pozměňovací návrhy Senátu PČR a vrátit jednotlivé tisky Poslanecké sněmovně se schválenými pozměňovacími návrhy. Děkuji vám za pozornost a dále se k tomu zákonu vyjádřím ještě v obecné rozpravě.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Jestli se ještě k některým věcem dostaneme, děkuji, paní senátorko, prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a jistě budete mít dost příležitostí se k rozpravě vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Herbert Pavera? Ano, přeje, prosím, pane senátore.

Senátor Herbert Pavera:  Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své schůzi 23. ledna po úvodním slově předkladatele Jiřího Nováčka, 1. náměstka ministra vnitra ČR, a po zpravodajské zprávě, kterou přednesl senátor Herbert Pavera, a po rozpravě doporučuje Senátu PČR

1. vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

3. pověřuje předsedu výboru Senátu Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu ČR.

Pozměňovací návrhy jste obdrželi a určitě je přednesou v rozpravě i předkladatelé.

Jenom krátce ještě k tomuto zákonu o ochraně osobních údajů. Souhlasím s paní zpravodajkou, že ministerstvo má velký skluz s přípravou tohoto zákona. A samozřejmě že při tvorbě tohoto zákona jsme se opět projevili tak, že jsme papežštější než papež, protože jsou tam věci, které jsme vůbec nemuseli do toho zákona dávat. Jako je třeba sankce obcím a jejich příspěvkovým organizacím a jiným organizacím. A myslím si, že v pozměňovacích návrzích to bude změněno. A jsem moc rád, že senátoři – a padlo to i na našem výboru – přistoupili k tomu trošku pozitivně a změnili zákon tak, aby využili svých zkušeností v práci v samosprávě i ze svého života. Protože člověk, který neřídil samosprávu a nepracoval tam, tak samozřejmě do zákona o svobodném přístupu k informacím dá každou věc, která může ztížit a ztěžuje činnost samosprávy.

Až si to každý vyzkouší, tak si myslím, že pak zjistí, že některé věci jsou mnohem složitější, než se zdá z pohledu těch, kteří to předkládali. Nechci už zdržovat, zbytek řeknou kolegové předkladatelé. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil? Ano, přichází k mikrofonu, prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové. Náš výbor se zabýval senátním tiskem č. 25 na své 3. schůzi, konané dne 23. ledna 2019. V úvodním slově Jiřího Nováčka, 1. náměstka ministra vnitra ČR, zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě výbor doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru Senátu Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Co se týká obsahu navrhovaného pozměňovacího návrhu, tak ten spočívá v tom, že výbor navrhl, aby Úřad pro ochranu osobních údajů nebyl ústředním správním úřadem pro práva na informace, více v rozpravě. A nyní ještě, když mám slovo, opakuji svůj procedurální návrh. To znamená, navrhuji, pane předsedající, aby poté, co bude otevřena rozprava, byla přerušena, abychom zahájili projednávání dalšího bodu, to znamená senátního tisku č. 26. Aby znovu vystoupil navrhovatel, aby vystoupili zpravodajové a potom byla otevřena rozprava k oběma bodům. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane senátore. Děkuji jednak za zprávu a jednak děkuji za váš návrh. Myslím, že bude nejlépe, abychom o návrhu, až se dostaneme do obecné rozpravy, abychom přerušili projednávání tohoto bodu, abychom o tom hlasovali. Takže já vás sezvu...

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu senátora Vystrčila v obecné rozpravě. Přerušit projednávání tohoto bodu, přistoupit k dalšímu bodu a spojit projednávání těchto dvou tisků. Rozpravu, pardon, ano.

Kdo s tímto procedurálním návrhem pana senátora souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Zahajuji hlasování. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 8 se ze 71 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh senátora Vystrčila byl tedy přijat a my budeme postupovat podle toho procedurálního návrhu.

Další, kdo by se možná chtěl vyjádřit a vystoupit, je zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan senátor Václav Chaloupek. Pan senátor si nepřeje vystoupit, takže děkuji všem zpravodajům a táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nevidím, že by někdo toto navrhoval, proto budeme pokračovat v jednání o tomto návrhu zákona. A já otevírám obecnou rozpravu. Obecnou rozpravu v duchu toho, o čem jsme mluvili, zároveň přerušuji.

My přistoupíme k projednávání senátního tisku č. 26.

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů

Tisk č. 26

Návrh opět uvede pan ministr Jan Hamáček.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já bych zde z pověření vlády představil návrh změnového zákona k zákonu o zpracování osobních údajů. Byl zpracován Ministerstvem vnitra ve spolupráci s řadou ministerstev, zejména Ministerstvem dopravy, spravedlnosti a financí. Znovu opakuji, plníme úkol, který nedokončily minulé vlády, protože do přípravy zákona vstoupily volby. Já mám za to, že přípravu předpisů jsme pojali zodpovědně, doplnili jsme ji o úpravy zákonů v gesci dalších resortu, tak, aby byl náš právní řád na obecné nařízení o ochraně osobních údajů náležitě připraven.

Zákon o zpracování osobních údajů upravuje obecné výjimky z obecného nařízení a další upřesnění. Změnový zákon naproti tomu obsahuje řadu novel, kterými se provádí dílčí a cílené výjimky z obecného nařízení v rámci specifických předpisů. Tím je dosaženo větší právní jistoty a více vyvážené ochrany osobních údajů v konkrétních oblastech, které to potřebují. Změnový zákon také obsahuje novely implementující některé části směrnice o ochraně osobních údajů v trestně-právní oblasti. Jde o ty části, které nelze řešit společně pro všechny příslušné spravující orgány, protože tyto orgány se mezi sebou liší v povaze, úkolech, struktuře nebo postupech. To se týká zejména novel zákonů o bezpečnostních složkách a předpisů z trestně-právní oblasti.

V neposlední řadě změnový zákon implementuje do zákona o policii a zákona o civilním letectví evropskou směrnici o využívání údajů jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, tzv. PNR, za účelem boje proti terorismu.

V Senátu byl návrh zákona přidělen 4 výborům, které jej důkladně projednaly, některé také přijaly řadu pozměňovacích návrhů. Já chci pouze říci, že jedním z nich je návrh, aby byla vypuštěna celá novela zákona o svobodném přístupu k informacím, ale to já doporučit nemohu, protože jednak bychom přišli o právní titul ke zveřejnění informací o veřejných funkcionářích, dále bychom ztratili výjimky ze zákona 106/1999, které požaduje Bezpečnostní rada státu, nakonec bychom ztížili zacházení s otevřenými daty, které obsahují osobní údaje. To jsou přitom oblasti, které jsme otevřeli právě na základě GDPR, resp. jeho článku 86.

Jinými slovy, těch prvních 8 novelizačních bodů zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodně nemůžu považovat za nějaký přílepek. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal VHZD. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 26/2. Zpravodajem výboru byl opět určen pan senátor Herbert Pavera. Senátní tisk také projednal VUZP. Výbor přijal usnesení, které máme jako senátní tisk č. 26/3. Zpravodajem výboru opět určen pan senátor Vystrčil. Návrh projednal také VVVK. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 26/4. Zpravodajem byl určen pan senátor Václav Chaloupek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ÚPV. Usnesení nám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 26/1. Zpravodajkou je opět paní senátorka Anna Hubáčková, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou.

Senátorka Anna Hubáčková:  Ještě jednou dobrý den, moje zpravodajská zpráva už bude doplněna, moje původní, jenom pár větami. Znova upozorňuji a apeluji, že u senátního tisku 26 se jedná o implementaci a transpozici směrnice, které lhůta pro transpozici uplynula 25. května. Mimo oblast zpracování osobních údajů je provedena částí 15. změna zákona o svobodném přístupu k informacím, spočívající v úpravě poskytování informací a v zavedení institutu informačního příkazu a v rozšíření použití správního řádu pro poskytování informace o přezkumném řízení a opatření proti nečinnosti.

Dovolím si seznámit vás pouze s usnesením, které přijal ÚPV. 13. usnesení z 3. schůze konané 23. ledna 2019, k návrhu zákona, senátní tisk č. 26. Po úvodním slově Jiřího Nováčka, 1. náměstka ministra vnitra, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, a po zpravodajské zprávě, kterou přednesla senátorka Anna Hubáčková, a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR projednávaný návrh zákona vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Annu Hubáčkovou,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Senátorka Anna Hubáčková:  Jenom doplním, pozměňovací návrhy byly přílohou, které jste obdrželi.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, obdrželi jsme je všichni. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD, pan senátor Herbert Pavera? Ano.

Senátor Herbert Pavera:  Ještě jednou vám přeji hezké a příjemné dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Dovolte mi, abych vás seznámil se zprávou VHZD, který po úvodním slově předkladatele Jiřího Nováčka, 1. náměstka ministra vnitra ČR, a po zpravodajské zprávě senátora Herberta Pavery

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Herberta Paveru,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Jenom pár poznámek, protože pan ministr už tady sděloval, že nechce, aby tam byly nějaké pozměňující návrhy, já taky nemůžu předvídat, ani my všichni, jestli budou přijaté nějaké pozměňující návrhy, ale věřím, že nějaké přijaté budou. Nejsem optimista v tom, že by Poslanecká sněmovna asi zase vzala nás jako Senát jako ten, který to opravuje, ale že si přijme své znění. Věřím, že pan ministr třeba ty naše pozměňující návrhy vezme za své, v příštích novelách je třeba, když nebudou přijaty v Poslanecké sněmovně, že pak je upraví. Věřím, že uzná, že jsou dobré.

Jenom pro informaci, ty pozměňující návrhy, které tam jsou, tak vypouští část 15, která se týká zákona o svobodném přístupu k informacím, část 39., což je změna zákona o zdravotních službách.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, jestli se chce vyjádřit i zpravodaj, senátor, pan Vystrčil?

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, jako zpravodaj VUZP sděluji, že náš výbor projednal návrh zákona na 3. schůzi konané 23. ledna 2019. Po úvodním slově Jiřího Nováčka, 1. náměstka ministra vnitra ČR, zpravodajské zprávě senátora Miloše Vystrčila a po rozpravě doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila, pověřuje předsedu výboru, senátora Zbyňka Linharta, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Opět krátce k obsahu pozměňovacího návrhu. Ten pozměňovací návrh směřuje k tomu, abychom v rámci projednávání adaptace obecného nařízení nepřijímali další normy, které s tou adaptací nesouvisí.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Ptám se opět pana senátora Chaloupka, jestli chce vystoupit? Zpravodaj VVVK. Ano. Pan senátor přichází.

Senátor Václav Chaloupek:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážený pane ministře. Na 15. usnesení z 3. schůze VVVK k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. Po úvodním slově předsedy výboru, senátora Jiřího Drahoše, odůvodnění návrhu zákona doktorem Petrem Mlsnou, po zpravodajské zprávě senátora Václava Chaloupka a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně parlamentu s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání senátního tisku č. 26 na schůzi Senátu parlamentu senátora Václava Chaloupka,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Jenom bych k těm pozměňovacím návrhům chtěl podotknout, že jsou to víceméně upřesnění nebo opravy odborných termínů, které nebyly úplně v pořádku. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Zde se ptám, jestli někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem tohoto zákona se nezabývat? Pokud tomu tak není, tak se vracíme do toho předchozího bodu.

Já otevírám obecnou rozpravu k senátnímu tisku č. 25. A zároveň k senátnímu tisku č. 26, protože jsme to tak odhlasovali. Do obecné rozpravy se písemně přihlásil senátor Miloš Vystrčil. Já ho vyzývám, aby svůj příspěvek přednesl.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Omlouvám se, že budu, vážené kolegyně, kolegové, pane místopředsedo vlády, trošku delší, ale já si myslím, že ty dvě materie si to zaslouží.

Na úvod si dovolím připomenout to, co už tady zaznělo od paní garanční zpravodajky, že vlastně od 25. května roku 2018 jsou členské země povinny aplikovat a používat obecné nařízení o ochraně osobních údajů. Aby to nařízení mohlo být plně využito těmi členskými zeměmi, tak bylo potřeba přijmout prováděcí zákon, který upřesní některé věci, které ty členské země si i v rámci toho nařízení mohou upravit. Většinou jsou ty věci, které v tom nařízení začínají slovy, členské státy mohou, nebo každý členský stát může. Abyste věděli, k čemu jsme se nyní po 7 měsících v rámci přijímání toho doprovodného zákona dopracovali.

Spojení členské státy mohou v tom nařízení je celkem čtyřikrát, pouze čtyřikrát. Spojení každý členský stát může je tam pouze dvakrát, ve smyslu toho, že může. Čili jedná se o 6 věcí, které bylo potřeba v rámci doprovodného zákona vyřešit. Výsledkem je, že před sebou máme zákon, který má 29 stránek a 68 paragrafů. To je ten vlastní zákon, to je ten senátní tisk 25, pak máme změnový zákon, který má ještě více paragrafů a ještě více stránek, ten důvod je jednoduchý, protože předkladatel a následně i Poslanecká sněmovna začala řešit spoustu dalších jiných věcí, protože se jim to hodilo. To, že občané již 7 měsíců čekají na to, kdy bude konečně doprovodný zákon a my budeme vědět, v kolika letech si dítě může založit Facebook, nebo budeme vědět, jak velké sankce nám hrozí za porušení GDPR, resp. toho nařízení, v podstatě zřejmě nikoho nezajímalo, nebo to bylo mnohem méně důležitější než prostě některé jiné věci. Dělo se tak přesto, že již 31. ledna 2018 náš VUZP si pozval odpovědné osoby, odpovědné zástupce ministerstva vnitra atd., říkal jim, že je nejvyšší čas, aby doprovodný zákon vznikl, že je pozdě, že by bylo potřeba na tom makat. A protože se pořád nemakalo, tak dokonce jsme to předložili na plénum Senátu a projednávali, na 12. schůzi konané 15. února, to je zase ještě 3 měsíce před nabytím účinnosti v uvozovkách toho nařízení. Vyzvali jsme znovu všechny, co to mají na zodpovědnost, aby dělali všechno pro to, aby ten doprovodný zákon byl včas, aby všichni, co se dnes tím nařízením budou muset řídit, aby věděli, co mají dělat. Zase se, neříkám, že nestalo téměř nic, ale stalo se toho velmi málo. Z hlediska přípravy toho zákona se stalo to, že dneska tady sedíme a máme konečně ten doprovodný zákon přijmout. V nějaké podobě, o které teď právě ještě budu mluvit.

A teď tady máme dvě materie. To je ten doprovodný zákon. Ten se nazývá: Návrh zákona o zpracování osobních údajů. A pak k tomu máme, já tomu budu říkat zkráceně, změnový zákon, který, když se udělá nějaký doprovodný zákon, tak se potom dotkne některých dalších zákonů. Teď to bude taky důležité. Ten zákon, kterému říkám změnový, se plně nazývá: Návrh zákona, kterým se mění některé zákony, a teď je důležité slovo, v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. V souvislosti s přijetím tohoto zákona o zpracování osobních údajů, který se měl zabývat tím, abychom adaptovali obecné nařízení EU do našeho právního řádu i naším zákonem. Teď co se stalo dál, když se tím zákonem začnete pročítat, tak skutečně ten zákon dělá to, že adaptuje to nařízení. Říkal jsem, že těch výskytů, kde jsme to měli provádět v rámci toho nařízení, bylo asi 8, do deseti. Dále, protože se to mezitím ukázalo jako také potřeba, nebyl to schopen udělat nikdo zvlášť, tak ještě transponuje jednu směrnici. Poté se někomu zdálo, že by bylo dobré, aby se ještě změnila struktura Úřadu pro ochranu osobních údajů. To znamená, aby tam nebylo 7 nezávislých inspektorů a předseda, ale aby tam byl předseda, dva místopředsedové, čímž mimochodem dochází k omezení pravomocí Senátu z hlediska nominace těch lidí. A aby to celé začalo fungovat jinak, je to různě vysvětlováno, pan místopředseda vlády to také dnes vysvětloval, budiž, já za sebe říkám, může se mi to nelíbit, ale prošlo to řádným legislativním procesem, bylo to v návrhu toho zákona, předložila to vláda, tu změnu té struktury, projednala to Poslanecká sněmovna v prvním čtení, v druhém čtení, ve třetím čtení a máme to tady. Budiž, je to v pořádku.

A pak se v tom zákoně staly ještě některé další věci, a to je to, že do toho změnového zákona, tj. do tohoto, vláda sama dala i některé změny zákona o svobodném přístupu k informacím, s tím, že říká, že to nutně potřebuje, aby například lépe mohla odpovídat, resp. neodpovídat na některé dotazy občanů, které se týkají bezpečnosti státu. Ten problém mají vlády dlouhodobě, že ten zákon o svobodném přístupu k informacím není v tomto směru dokonalý. Ale vůbec nesouvisí ty změny 1 až 8, o kterých mluvil pan místopředseda vlády, s adaptací toho nařízení. Vůbec s tím nesouvisí! To oni řekli: My to tam také v tom změnovém zákoně dořešíme, protože s tím máme dlouhodobě problém, protože ten zákon o svobodném přístupu k informacím v tomto není dokonalý. My vlastně nevíme nebo nejsme si jisti, jestli když někdo například chce vidět, kolik na úřadu máme lidí s možností nebo s bezpečnostní prověrkou na tajné, jestli můžeme nebo nemůžeme odpovědět, apod. Ale to je věc, která je dlouhodobě problémem. Není to problém, který vznikl přijetím toho nařízení. To znamená, nesouvisí s tou adaptací. A tudíž v tom zákoně to normálně někdo dal navíc, protože to potřeboval.

Každý si na to udělejte názor, může to vláda udělat, samozřejmě může, zase polehčující okolnost, bylo to tam od začátku. A teď nastaly ale věci, které se v Poslanecké sněmovně normálně dějí. Já je za normální nepovažuji. A prosím, teď se nebudu bavit o obsahu toho, co se tam dostalo. Fakt o ten obsah nejde. Protože to riziko je obecné, je latentní, a pokud my to budeme dlouhodobě ignorovat, tak se za chvilku dočkáme toho, že jednou částí toho změnového zákona bude třeba i vyhlášení významného dne sokolů. Jednou z částí tohoto zákona, který je změnový zákon, který vzniká v souvislosti s přijetím zákona, bude například zdanění církevních restitucí. Jednou částí toho zákona bude atd. Rozumíme si. Tam se klidně můžeme dostat, pokud budeme ty věci, které se nyní děly v Poslanecké sněmovně, ignorovat. A v Poslanecké sněmovně se stalo to, že přišel jakýsi poslanec, resp. poslanecký klub, a řekl: My si myslíme, že ty změny v tom zákoně o svobodném přístupu k informacím by měly být ještě daleko hlubší. A zavedl to, že Úřad pro ochranu osobních údajů, který to do té doby vůbec netušil, neměl o tom ani ponětí, by se také měl stát nejvyšším správním úřadem pro práva na informace. Jinými slovy, ten úřad by měl mít v okamžiku, kdy ten zákon vstoupí v účinnost, což je od 1. 1. 2019, například poskytovat informace z hlediska klientů, kteří se ptají na nějaké informace. Měl by vyřizovat všechny věci, když si někdo stěžuje, až to k němu dojde. Měl by zadávat informační příkazy atd. To znamená, měl by obrovský nárůst agendy, protože dneska těch nezodpovězených, a já vůbec neříkám, že to není problém, vůbec neříkám, že to není problém, těch nezodpovězených dotazů je velká spousta, to, co se děje, je, že si někdo řekl, já to vyřeším tím, že tomu Úřadu pro ochranu osobních údajů, aniž by to on věděl, aniž by to projednala vláda, já řeknu, že to ještě bude dělat, kolik tu bude dalších úředníků, jestli se do toho baráku vejdou, nebo ne, mě to nezajímá, jestli na to má kompetentní lidi, nebo ne, mě taky nezajímá, ale já si prostě myslím, že je to správně, že ten informační příkaz má být zaveden, že má ten úřad fungovat, že má mít víc lidí a má být ústředně správním úřadem pro práva na informace. Ale to my tady teď máme. Když se proti tomu někdo ozve, z vlastní zkušenosti, tak je ten, kdo brání přijetí informačního příkazu. To ale vůbec není pravda. Mně informační příkaz nevadí. Mně to je jedno, jestli... Není jedno, já nevím, jestli to je... Ale to není o tom. To je o tom, že tady někdo ve věci, která se toho netýká, ve věci, kdy my máme úplně jiné starosti, máme se zabývat úplně jinými věcmi z hlediska přijetí toho zákona, někdo dělá zásadní změnu, která mění celý úřad, která souvisí se zákonem o svobodném přístupu k informacím, který není v této věci souvislý s adaptací obecného nařízení o ochraně osobních údajů. To je ten problém, který tady máme, který je obtížně vysvětlitelný. Když se bavíte s občany, tak to vždycky prohráváte, protože oni říkají: Vy nechcete informační příkaz. Já říkám: To není pravda. My ho chceme. Ale my nechceme, aby to bylo uděláno tímto způsobem.

Nejkrásnější důkaz, že to celé není dobře, podal dneska, velmi se omlouvám, pan kolega Rabas, protože poté, co si přečetl, že je zaveden do změny zákona o svobodném přístupu k informací informační příkaz, tak si řekl: A ještě tam chybí ta ochrana těch poskytovatelů! Takže já bych tam taky ještě něco přidal, co bude chránit ty poskytovatele, aby se vyhodnocovalo, jestli ten, kdo se ptá, se ptá správně a oprávněn. To znamená, máme tady další pozměňovací návrh, tentokrát z naší dílny, který říká: A když už jsme se do toho pustili, děláme ty zákony v té sněmovně, tak pojďme se jako Senát připojit a ještě doplňme do toho zákona o svobodném přístupu k informacím tu ochranu těch poskytovatelů. Zase bez projednání s vládou, bez projednání s kýmkoliv. Dejme to tam, bude to určitě dobře, on si s tím potom někdo poradí. A hlavně nás to bude všechny stát nějaké peníze. Tak to je principiální problém, který se v tom zákoně jako takovém, to je ten zákon č. 25, resp. ten návrh zákona o zpracování osobních údajů, a potom ten návrh zákona v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, se vyskytuje. Vyskytuje se tam celkem dvakrát. Možná víckrát, ale ty dvě věci považuji za zásadní. Jednak v případě zásadních změn zákona o svobodném přístupu k informacím, já opravdu nechci hodnotit ten obsah, protože na to má probíhat zvláštní řízení, má to projít prvním, druhým, třetím čtením, má to projít meziresortním připomínkovým řízením, mají připomínková místa říci jak to vypadá, jak to vidí, jaké tam vidí problémy, jestli tam nejsou ještě jiné problémy. Mimochodem, mám pocit, že dokonce to je tak, že zákon o svobodném přístupu k informacím je dneska v legislativním procesu už, že to tam stačilo dát, že se nemuselo... Tak proč to tam dává někdo tak narychlo? Protože tak mu leží na srdci osud ČR? Nebo to je proto, že když to tam teď dá, tak bude jediný, kdo to tam dal, všichni o něm budou psát, že je nejlepší, všichni ostatní, co budou proti tomu, tak budou ti, co budou hanobeni, říkat, vy to nechcete, vy jste ti, co to brzdí, vy nechcete, aby dostávali občané informace. Je to opravdu skutečně, řekněme, i charakterově čisté, to, co se tady děje, z hlediska podání toho pozměňovacího návrhu k zákonu o svobodném přístupu k informacím?

A pak je tam ten druhý problém, abych se vrátil, už se větvičkuji jako Jaroslav Kubera, a to je to, že tam je ještě změna zákona o zdravotních službách. Zákon o zdravotních službách se ve smyslu toho, co tam je napsáno, vůbec adaptace obecného nařízení o ochraně osobních údajů netýká. A přesto se tam objevil pozměňovací návrh poslance A, nelíbilo se to poslanci B, tak poslanec B změnil pozměňovací návrh poslance A a vznikl z toho pozměňovací návrh ve tvaru C. Teď my to tady máme. Ministerstvo zdravotnictví, nevím, jak jiné výbory, nepřišlo na projednávání toho zákona, v případě, že jsme to projednali na výboru. Nevidím tady nikoho ze zástupců ministerstva zdravotnictví, že by dneska poslouchal, jak to dopadne s tou změnou zákona o zdravotních službách. Zřejmě je to nezajímá. Ale je to docela zásadní změna, protože buď se budou posílat souhrny dat pacientů, nebo nebudou, mezihraničně atd. Ale jak vidíme, tak proč by to tam nemohlo být? Tak jak říkám, ještě zbývá tam dát ten zákon o zdanění církevních restitucí. Ten by se tam do toho taky vešel, vlastně by to bylo klidné, žádným meziresortem by to neprošlo, načetlo by se to v 2. čtení, my bychom to tady potom sfoukli a všichni by byli spokojeni, akorát tedy nevím, jestli se takhle má pracovat.

To je celý ten problém, který my jsme tady měli řešit v rámci jednání našich výborů. To řešení, které nabízíme, je takové, že říkáme, prosím vás, slezte z hrušky dolů, dělejte ty věci, jak se dělat mají. Jestli chcete měnit zákon o svobodném přístupu k informacím, máte ho v legislativním procesu, ty změny, které navrhujete, tam doplňte, projednáme je, meziresortně opřipomínkujeme, řekneme si, co je dobře a co není dobře, může tam být informační příkaz, může tam být ochrana poskytovatele, může tam být povinnost, aby ten, kdo se ptá, to zdůvodnil, proč se ptá, může tam být spousta dalších věcí, o kterých všichni víme, ale na kterých prostě dlouhodobě pracujeme. Ale nedělejme to tak, že vybereme jednu věc, která se všem bude líbit, pak ji tam dáme, všem ostatním, kteří říkají, že jsou proti tomu, budeme říkat, to jsou ti lumpi, co jsou proti tomu, co jsou proti transparentnosti, jasnosti, zodpovědnosti a přístupnosti občanům. Přesně je to naopak. Tohle způsobuje, že ty zákony jsou nejasné, netransparentní a nepřehledné. Tohle počínání. A ne to, že to někdo projedná řádně, tak, jak se to projednávat má. Takže to je jedna věc. Říkali jsme, pojďme zákon o svobodném přístupu k informacím, změnový, vyhodit celý. Vyhodit tu část č. 15, je to ten pozměňovací návrh, tuším, dokonce VHZD, VUZP. Pak je tam ten zákon o zdravotních službách, to je část č. 39. Tak ji vyhoďme taky. Pokud někdo chce změnit a nějak nakládat se zdravotními daty, tak ať to klidně dělá, ať se to někam posílá, ale proboha, ať to projedná ministerstvo zdravotnictví, ať to projedná ministerstvo vnitra, ať zjistí, zda je to v pořádku, jestli se s těmi daty takhle nakládat dá nebo ne, jsou to zdravotní data, je to důležité, pak to schvalme nebo neschvalme, já neříkám, co je dobře, co je špatně, ale takhle bychom měli přece postupovat. Proto jsou tam tyto dva pozměňovací návrhy.

Pak jsou tam některé další pozměňovací návrhy, ke kterým se vyjádřím jenom krátce, které souvisí s tím, co dělat s tím, jaké nám dalo to obecné nařízení možnosti. První věc, která tam je, je, že se říká, abychom šli směrem, to je pozměňovací návrh, tuším, VHZD, který předkládal pan kolega Větrovský, abychom udělali to, že ty veřejné instituce zbavíme těch sankcí, protože nemá moc smysl, aby stát platil státu, i když obec není stát, samozřejmě, v některých případech to i já říkám. Zároveň je to tedy tak, že když udělá někdo chybu, to neznamená, že ten, kdo udělal chybu, když není sankce, že on nebude sankcionován jako úředník. Stejně je sankcionován do výše 3 platů nebo kolik. Atd. Čili to jsou věci, které se tam ještě dějí. Já předpokládám, že se k těm pozměňovacím návrhům ti autoři vyjádří. Já případně se k tomu případně také vyjádřím. Ale to hlavní sdělení, které dnes jsem chtěl, proto jsem se přihlásil jako první, je to, že dnes to hlasování bude o roli Senátu, bude o tom, jestli jsme schopni v některých případech držet a dělat to, kvůli čemu nás ti lidi volí, a to je, že budeme dohlížet na čistotu toho legislativního procesu, že i v případech, kdy to není populární, kdy za to můžeme být kritizováni, budeme držet nějaké standardy, které dlouhodobě chrání ten náš právní řád před tím, aby byl zaplevelen, znejasněn a znetransparentněn. To je o tom, o čem dneska budeme hlasovat, abychom ukázali, je to i výchovná věc, že není možné, aby někdo přišel v Poslanecké sněmovně a řekl: Já bych ještě zřídil tento úřad. Načetl nějaký paragraf, nějaký odstavec, a poslal nám to sem a říkal: Je to fakt bezvadná věc. Strašně nám to všem pomůže. Budeme se mít mnohem lépe, než se máme. Tak to laskavě schvalte. Přece takhle bychom se normálně chovat neměli. Tak vás prosím, abychom se dneska chovali normálně, ty pozměňovací návrhy, aspoň ty zásadní, o kterých jsem mluvil, jsme schválili.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. O slovo se přihlásil pan ministr, tak mu ho uděluji.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, velmi stručně. Já chci poděkovat panu senátorovi za to vystoupení, možná vás to překvapí, ale s celou řadou toho, co tady padlo, se dá souhlasit. Ale pokládám za svou povinnost se trošku zastat mnou řízeného resortu, že jsme snad něco prošvihli nebo že jsme nějak přišli pozdě. Ten zákon předkládal ještě můj předchůdce, šel do Poslanecké sněmovny 28. 3. loňského roku. To znamená, ministerstvo vnitra ten zákon dle mého názoru předložilo včas. Pokud se podíváte na způsob projednávání, tak dokonce ministerstvo vnitra navrhovalo, aby ten zákon byl schválen už v 1. čtení.

Tzn. aby tam pak nemohlo dojít k tomu, co tady pan senátor do jisté míry oprávněně kritizuje, ale to už je pak legislativní proces v PS, na který jako ministr vnitra vliv mám minimální. Takže jsem jen chtěl upozornit, že to odešlo z vnitra, do sněmovny to přišlo 28. 3. loňského roku a byl zájem to schválit co nejrychleji, tzn. podle § 90. PS jako suverén se rozhodla jinak.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. A jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan senátor Rabas. Přihláška byla písemná, proto má přednost pan senátor.

Senátor Přemysl Rabas:  Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, páni senátorky a páni senátoři, ten materiál je velmi obsáhlý a opravdu není jednoduché se v něm vyznat a chápu, že vzbuzuje řadu emocí. Prošel sněmovnou s celou řadou úprav a mě tam zaujala právě ta problematika vloženého informačního příkazu, který má ulehčit přetíženým soudům, má usnadnit, odblokovat často zablokované procesy poskytování informací a hraje významnou roli v tom problému, který se asi dá zjednodušit, že my tady buď máme žadatele, kterého někdy ignoruje obec nebo poskytovatel a na druhé straně máme často problémy, že žadatel jako povinný subjekt ty obce šikanuje. Takže jsou tady vlastně dva různé pohledy. Žadatel ignorovaný obcí nebo žadatel šikanující obec. A obě varianty mají své příznivce a odpůrce mezi zákonodárci jak ve sněmovně, tak teď už i v Senátu. A změna, která se ve sněmovně dostala do materiálu, ta má především vyjít vstříc žadatelům, tedy usnadnit proces poskytování informací a jaksi zvýhodňuje žadatele a staví trošku do nerovnovážného postavení obce. A jde často o malé obce, které mají jednoho nebo dva úředníky, musí odpovídat na někdy oprávněné a někdy i neoprávněné žádosti o podání informace, kdy někdy i, říkejme tomu, kverulanti se snaží buď jenom zvýšit administrativní zátěž, protože tím sledují nějaké jiné cíle, někdy je tam problém mezi opozicí a koalicí, kdy koalice třeba nechce poskytovat informace, opozice zase neustále žádá. Tohle všechno situaci nesmírně komplikuje. A jak jsem řekl, ten informační příkaz je něco, co zvýhodňuje žadatele. A proto bych chtěl, aby se tento nepoměr narovnal. A ten můj pozměňovací návrh, který bych potom v podrobné rozpravě načetl, je něco, co by mělo situaci uvést zpátky do rovnováhy tak, aby i obce měly nějaký nástroj a měly možnost dát návrh na odmítnutí té žádosti. Jak jsem řekl, samy obce nemají často lidi dostatečně kvalifikované, argumentačně vybavené, kteří jsou schopni odmítnutí připravit na takové úrovni, aby to později obstálo u soudů. A v tom by měl právě pomoci ten pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a dávám slovo panu místopředsedovi Horníkovi, kterému jsem pravděpodobně upřel před chvilkou přednostní právo.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane předsedající, nic se neděje. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, my, co jsme byli nebo nebyli na vojně, tak se domnívám, že to, co nám tady přistálo v Senátu, by se dalo nazvat jako záškodnická činnost. Líp by to nešlo. Kolega Rabas mluví o něčem, co použilo ten základní zákon jako nosič. My jsme se tady o těch věcech, o svobodném přístupu k informacím, neměli vůbec bavit. Já jsem to nepochopil. Tady je směrnice. Tu směrnici jsme nepřijali včas. Německo ji přijalo, mám dojem, shodou okolností v ten poslední den, kdy ji přijmout mohli. Přijali to Rakušané a další státy se s tím nějak vyrovnaly. Čili my tady jednáme dvě věci dohromady, dokonce v některých okamžicích tři věci. A v tom, aby se čert vyznal.

My všichni jsme měli slib, kterým jsme slíbili, že se budeme snažit co nejlépe legislativní proces, který je v parlamentu, doprovázet.

Já se dostanu k meritu věci, o které tady zrovna jednáme, to je to GDPR ve zkratce. Je to obchod se strachem. Vyvolala se iluze. Radnice, kraje, Senát začaly nakupovat nesmyslně služby a ten zákon ještě furt není. My vůbec nevíme, jak to dopadne, co v něm bude. Ale všichni narvali na základě těchto obchodníků, co jim doporučili, obrovské peníze a upravovali mobiliáře, vybavení radnic, zajištění osobních dokladů a všechno možné. A přitom vůbec nevíme, jak to dopadne. Přitom nám stačilo jenom jednoduše okopírovat směrnici. Využít těch šest nebo kolik slovíček, co říkal Miloš Vystrčil, a jenom to upravit. Proč jsme, a už to tady bylo řečeno, papežštější než papež? Proč Rakousko osvobodilo své obce a proč my je tam jdeme dávat na ten pranýř?

A teď něco z praxe. Když je krize, tak v ten okamžik vám tyhle cáry papíru, které tady projednáváme, budou úplně na nic. Takže krize nastala v Krušných horách. Toho sněhu najednou začalo padat do výšky tamhle kolegy Míry Balatky. Silný vítr, vichřice přecházející v nárazu do orkánu. Padají stromy s obrovskými námrazami. Vypadnou dva ze tří operátorů. Najednou nemáte spojení na techniku, na hasiče, na nic. Hasičský záchranný sbor, mám dojem, jede přes O2, nevím to určitě. Nefungujeme. Vy potřebujete zavolat hasiče, máte popadané stromy a mezi tím auta ve sněhu a musíte je z toho prostředí vytahat. Za cenu toho, že tam posíláte hasičský záchranný sbor, svůj vlastní obecní, a k tomu přijede odspodu Policie ČR. A všichni víme, že na ně to tam může spadnout také. Krizová kalamitní situace jako vyšitá. Najednou zjistíte, že potřebujete velet. A do toho vám zhasne elektrika. To všechno nastalo. To je z reálu teď, to je reál, konec roku a začátek letošního roku. A tak si vzpomenete, že ještě existují také pevné linky. Takže jdete na pracovníky a řeknete: "Měli jsme tady seznam na ty lidi, dejte mi ho." "No, oni tady byli kvůli tomu GDPR a řekli nám, že to nesmíme mít, ta telefonní čísla tam, že to musíme mít na nějakém disku." A ten by nám byl stejně na nic, protože nešla elektrika. Já jsem zuřil. Já jsem nařídil okamžitě všechna čísla znova natahat nazpátek. A jak jsem to obešel?

My nesmíme dneska podle i možná současného zákona, nevím, nebo podle nařízení de facto, to je nadřízené českým zákonům, my nesmíme hromadně rozesílat SMS. Ale co mám dělat, když u nás není žádný veřejný rozhlas, protože by ho stejně nikdo neslyšel v té vichřici? Takže to řešíme SMS. No jo, ale to nesmím udělat. Ten mobil je radniční. Takže jak to obejdu jako starosta, protože vím, že nastanou krizové situace? Mám mobil svůj, není ani senátní, ani obecní, je Jana Horníka. A tam mám naboucháno 2500 čísel. A všem může být ukradeno, jak já řeším krizovou situaci, protože já ji vyřeším. Ale my jako celek, a to může nastat cokoli, pane ministře, a zrovna je to ve vašem ranku, cokoli, rychlá povodeň, vítr, těch věcí nastane hrozně moc a najednou jste bez rukou. Najednou: "Ježíši Maria, kde to mám? Na jaké flashce, kde ji mám zamčenou, v nějakém trezoru?" Jste v koncích. Nejste schopni velet. Já tvrdím, že ten zákon jako takový, který doposud fungoval, fungoval relativně dobře. Ano, mohla se udělat trochu úprava, kterou směrnice nařizuje, ale ne, my jsme si to vylepšili. My tam prdneme na ty obce, já nevím, jestli to bylo 500 000 a poslanecká to snížila na 50 000, když dojde k nějakému porušení? Já nevím. Ale jsou tam sankce, pokuty, což vůbec nechápu. Tak ať přijde ten borec, když jsem to já zneužil, ať mi tu pokutu dá, ať mi to dá ten frajer. Ať mi to dá. Předsedkyně úřadu Janů. Lidi, kam jsme se to dostali? Vždyť jsme úplně odtržení od praxe. Co my to tady vůbec řešíme? Tady je teplo, tady je krásně. Ale vraťte se tam, odkud jsme vzešli, tj. do to přírody.

Ty situace jsou hrozné, já vám je nepřeju zažívat. A nepřeji na ty občany. Potom zjistíte, že v rámci krizového řízení, víte, co je nejlepší? Vlastní nohy. To se používá úplně nakonec, když musíte jako spojka obíhat. Ono totiž už potom vám dojde, jelikož elektrika nefunguje delší dobu, takže byť já se vždycky snažím mít plnou nádrž, při těchhle zásazích jí vyjezdím. A protože nejde elektrika, tak nejde ani ta pumpa. Ale my jsme odříznutí od Německa na přístupu, my jsme odříznutí od Jáchymova a my jsme odříznutí od Severočeského kraje. To je vzorová situace a na tuhle se máme připravit. A neřešit takovéhle ptákoviny, nezlobte se na mě.

Jeden můj kolega, nebudu ho jmenovat, v rámci, mám dojem, projednávání této věci, mi napsal do e-mailu jednu krásnou věc. On mi napsal: "My se nemusíme bát ISIS, Islámského státu a jeho bojovníků, že by nás zničili. My se zničíme sami." Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji panu senátoru Horníkovi, starostovi Božího Daru. A jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan Michal Canov.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já přesně ocituji z nařízení Evropského parlamentu a rady 2016/679, článek 83, odstavec 7. "Aniž jsou dotčeny nápravné pravomoci dozorových úřadů podle článku 58, odstavec 2, může každý členský stát stanovit pravidla týkající se toho, zda a do jaké míry je možno ukládat správní pokuty orgánům veřejné moci a veřejným subjektům usazeným v daném členském státě." Využilo toho Rakousko, již to bylo řečeno. Osvobodilo od správních pokut veškeré orgány veřejné moci. Já se přiznám, že jsem očekával, opravdu jsem očekával, že totéž udělá česká vláda. Přece všichni víme, jak u nás máme všichni byrokracie z Bruselu plné zuby. I ti největší příznivci EU prostě poukazují na to, jak je ta byrokracie hrozná, s kterou se zabýváme. A zde dostala česká vláda jedinečnou možnost od Evropského parlamentu a rady, aby orgány veřejné moci a veřejné subjekty osvobodila od správních pokut a ona to neučinila. Pokud v budoucnu bude kdokoli nadávat na ten Brusel, co je to zase za, s prominutím to slovo, buzeraci a šikanu, tak ho opravte. Ne Brusel, to my tady v ČR v čele s vládou si to děláme sami, jak už říkal Honza Horník. Sami. Proč to asi Evropský parlament a rada umožnil ve svém nařízení? No protože to má logiku. Je to vlastně přehazování peněz z jedné kapsy do druhé. Někdo namítne, a co se bude dělat, když tedy nebudou správní pokuty? No ty povinnosti platí. Pracovníci orgánu veřejné moci jsou pracovníci, kteří za porušení můžou dostat výpověď, můžou být potrestáni oni osobně. Ale jaký má smysl se tady upokutovat a upenězovat tam a zpátky? Co se asi stane, když dostane ministerstvo financí pokutu dva miliony? Tak jí vláda dá dva miliony, zaplatí pokutu a zpátky, že jo. To jsou ty státní organizace.

V této souvislosti s dovolím upozornit na zdánlivě nesouvisející, ale velmi související rozsudek Nejvyššího správního soudu z 28. listopadu loňského roku, tzn. starý dva měsíce. 9AFS/365/2017, který se zabýval kauzou PROMOPRO. Úřad vlády dostal od finančního úřadu v Praze pálku přes půl miliardy korun, 551 milionů korun. Odvolal se, odvolací orgán to neuznal, dal žalobu na Městský soud v Praze, ten neuznal argumentaci Úřadu vlády. Tak dal Úřad vlády kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. A víte, co udělal Nejvyšší správní soud? Hodil to všem na hlavu, řekl, že prostě tady ty přehazování peněz zleva doprava je prostě k ničemu, že tím se odmítá zabývat. Cituji, říká Nejvyšší správní soud: "Objektivním zájmem vlády totiž je zajistit stěžovateli dostatek rozpočtových prostředků pro jeho fungování, jímž je právě zabezpečení činnosti vlády. Není úlohou správních soudů rozhodovat o řešení interních problémů či konfliktů uvnitř moci výkonné. Notabene konfliktu, kde jednou ze stran je servisní organizace vlády a druhou ze stran orgány Finanční správy ČR." Prostě u státních organizací naprostý nesmysl. A u těch příspěvkových, co spadají pod obce, kraje apod.? No tak co, tak ředitel nějaké školy něco poruší. Tak škole vypálíme 10 milionů korun. A jaké asi budou možnosti? Za a) tu školu zlikvidujeme, za b) holt se seženou ty peníze zezdola, aby se to odpustilo, aby ta škola prostě nebyla kvůli chybě ředitele zlikvidována. Nebo i při menší míře, aby děti nepřišly o pomůcky. A přitom ta správní pokuta nemusí být vůbec žádná.

Když se projednávala tato věc ve sněmovně, alespoň se podařilo části poslanců iniciovat a pak schválit v Poslanecké sněmovně snížení těch správních pokut u malých obcí a jejich příspěvkových organizací. Ale jenom tam a jenom snížení. Já jsem si říkal, musíme to posunout dál. Když jsem nad tím dumal a připravoval jsem nějaký pozměňovák, tak v ten moment mi volal kolega Jaroslav Větrovský z ANO a vlastně takhle na dálku jsme se dávali dohromady s úplně stejnou myšlenkou. A já jsem strašně rád, když se to nepodařilo, snad se to teď podaří, když nebylo dost hlasů, aby to bylo zahrnuto do pozměňovacích návrhů, tak kolegovi Větrovskému se to podařilo ve výboru hospodářském snad téměř jednomyslně až jeden hlas toto udělat.

Jsou to ty body 11, 12, 13 a 14 v pozměňovacích návrzích týkající se § 61, 62 hospodářského výboru. A vyzývám nás všechny, podpořme to. Proboha, proč se musíme, jak to říkal kolega Horník, my se fakt zničíme sami. Upokutujeme se. Já už to ani nevyslovím. Navzájem si budeme dávat pokuty jako šílení za všechno. Vezměte si, kolik už různých organizací se chtělo přiživit na tom, že nám hrozí výhružnými dopisy. Objednejte si nás, jinak budete zničeni, my vám pomůžeme atd. Jaká je to zase dojná kráva pro další. A byl bych strašně rád, pokud se podaří v Senátu schválit takovéto pozměňovací návrhy, aby to pak vláda, až se vrátí do sněmovny, podpořila. Proboha! Nebuďme byrokratičtější, než jsou v tom Bruselu. Udělejme něco pro něco. Ano, beru i námitky -a co soukromé subjekty. Tam to neumožňuje to nařízení EU, ale na druhou stranu jsem přesvědčen, pokud budou osvobozeny veřejné subjekty, tak to logicky i ponese omezování výše sankcí u subjektů soukromých.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji senátoru Canovovi. A zvu k mikrofonu pana Patrika Kunčara.

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já budu trošku podobný jako mí předřečníci, protože každý starosta, který bojuje s byrokracií, tak ví, čím jsme si prošli jen při implementaci některých opatření souvisejících s GDPR. Nehledě na to, že jsme všichni napjatě očekávali, že skutečně ty sankce budou nulové pro města a obce tak, jak bylo původně slibováno. A opět skutek utek. Takže jako obvykle se to původně možná smysluplné nařízení, které bylo namířeno proti těm, kdo skutečně osobní údaje a příslušná data zneužívají nebo s nimi obchodují, tak se toto nařízení vztáhlo úplně na všechny. Navíc se sankcemi, které mohou být pro mnohé subjekty naprosto likvidační. Přitom města a obce rozhodně nejsou těmi, kdo by vědomě osobní údaje zneužívaly, protože tam máme úplně jiné starosti. Když se zavádělo evropské nařízení o GDPR, byli jsme ujišťováni, že ČR určitě půjde tzv. rakouskou cestou, které si pro samosprávy, veřejnou správu nastavilo nulové sankce. Je zajímavé, že opět vymýšlíme jakousi českou cestu, přitom bylo dost času, když v Rakousku se tento implementační zákon schválil již v červenci 2017. A jaké máme datum dnes my a kde jsme v rámci projednávání?

Už ve sněmovní verzi, která do Senátu dorazila, jsou sankce pro obce 1. a 2. typu ve výši 5000, případně 15 000. A už při jejich projednávání se objevila argumentace, že tyto sankce jsou velmi malé a měly by se zvýšit. Ovšem když si uvědomíme, s jakými rozpočty některé nejmenší obce hospodaří, je jasné, že i tyto sankce jsou naprosto nesmyslně velké. A co víc, ve sněmovní verzi je opět tato výjimka, snížené pokuty, pouze pro obce, které nevykonávají přenesenou působnost v rozsahu obce s rozšířenou působností. A těmito obcemi zřizované organizace. Opakuje se tak situace jako při zavádění registru smluv, který se opět vztahuje pouze na ORP obce, ale na ty menší ne. Já to považuji za diskriminaci a odmítám argument, že obce ORP mají větší aparát i rozpočet a jsou tak schopny unést zvýšené náklady s těmito opatřeními spojená a zaplatit si příslušné odborníky. To, že máme větší rozpočet, je sice pravda, ale pouze, pokud se podíváme na celkovou sumu. V případě, že tento rozpočet přepočítáme na počty obyvatel, mnohdy zjistíme, že obce ORP mohou mít v přepočtu na hlavu menší rozpočet než mnohé malé obce. Pokud tedy tyto zvýšené náklady zaplatíme, je to vždy na úkor potřebných investic a nabobtnávání aparátu a provozu.

Dnes tedy máme povinně pověřence na ochranu osobních údajů, za které platíme nemálo peněz. Obce ORP nemalými částkami každoročně dotují výkon státní správy. Máme zmiňovaný registr smluv, který se opět vztahuje na obce ORP. Takže kvůli těm, kteří obchodují s daty a osobními údaji a nejsme schopni jejich jednání zabránit nebo je sankcionovat, přijmeme nařízení, které se vztahuje prakticky na všechny. Kdo bude chtít porušovat, bude porušovat i nadále. A pokud někdo z těch poctivých nevědomky poruší, zaplatí to všichni občané daného města nebo obce.

Byl jsem starostou obce s rozšířenou působností osm let a prakticky každého půl roku jsme neřešili nic jiného než kvůli nárůstu administrativy nabírat nové a nové lidi. Ať už to byla nesmírně administrativně náročná administrace veřejných zakázek a zejména jejich administrace po dobu udržitelnosti. Opatrovníci, sociální pracovníci, účetní, nárůst agendy stavebních úřadů, zmiňovaný registr smluv, interní audit, metodiky příspěvkových organizací a hlavně hodně zneužívaný svobodný přístup k informacím, kdy jeden notorický kverulant, který během jednoho dne stihne podat klidně 15 obsáhlých dotazů a na několik dnů paralyzovat chod úřadu se 150 zaměstnanci, kteří musí v šibeniční lhůtě a většinou zdarma odpovědět na mnohdy nesmyslné dotazy. Za těch osm let to byly desítky lidí. A nejnovější přírůstky úředníků jsou právě kvůli registru smluv a GDPR.

A když už jsme po dlouhém hledání pověřence DPO, kterého jsme kvůli GDPR museli povinně sehnat, tak když už jsme ho konečně přijali, až se něco naučil, tak nám jej ve zkušební době přetáhla soukromá firma za dvojnásobný plat, který si samozřejmě v rámci veřejné správy opravdu nemůžeme dovolit zaplatit. Takže zatímco mnohdy zmiňované Rakousko se k tomu postavilo naprosto logicky a rozumně, my v ČR opět celý proces komplikujeme. Až se tedy přijdou občané našeho města zeptat, proč ročně rekonstruujeme o jednu ulici méně nebo proč máme pouze 50% slevu pro seniory na MHD, když jinde mají MHD zdarma, ukážu jim tabulku zaměstnanců, kterou musíme kvůli byrokratickým nesmyslům platit a kteří naprosto zbytečně narůstající byrokracií finanční prostředky odčerpávají.

Proto se jednoznačně ztotožňuji s pozměňovacími návrhy VHZD, který umožňuje příslušnému úřadu od sankcí pro zmiňovaná města, obce a jimi zřizované organizace upustit.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A jako další je do debaty přihlášen pan senátor Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky a senátoři. Možná bych mohl navázat na bývalého starostu a senátora, pana Kunčara. Chtěl bych vám na začátku říci, že skutečně těch případů, kdy přijde z PS vždycky nějaký přílepek k zákonu, který s ním věcně nesouvisí, těch případů je hodně a množí se. Koneckonců na minulém zasedání Senátu jsme projednávali návrh zákona na zrušení karenční doby a určitě si pamatujete, že tam byl přílepek pana poslance Raise, který se týkal úplně něčeho jiného, rozvržení pracovní doby akademických pracovníků, s kterým koneckonců univerzity nesouhlasily. Myslíte si, že to stálo byť jednoho poslance, když jsem odůvodňoval zamítnutí toho návrhu zákona, na to reagovat? Ani jeden poslanec na to nereagoval. Takže abychom viděli, jaký je současný stav. A pokud se Senát nepostaví proti tomuto systému přílepkování, tak tady skutečně pak nemusíme vůbec být. Takže souhlasím jednoznačně s těmi, kteří kritizovali to, že byť máme projednávat zákon o ochraně osobních údajů, tak se nám tam do toho zase vloudily věci, které s tím vůbec věcně nesouvisí. Proto plně podporuji, aby tyto části byly vypuštěny.

Hospodářský výbor, který se tím zabýval, tak byl takový nejradikálnější z výborů, což mě překvapilo, protože to téma se spíše týká věcně výboru pro územní správu. Ale já vítám to, že pan senátor Větrovský podal návrh na upuštění od správního trestání.

Víte, o tom zákonu, nebo vůbec o tom Nařízení EU se velmi dramaticky diskutuje od chvíle, kdy si starostové tu směrnici přečetli. Protože drakonické sankce, které tam jsou nastaveny, tak skutečně každého vyděsily. Navíc vůbec nebylo jasné, jaký výklad, co všechno lze nebo nelze zveřejnit. Zvláště pro obce ten rozsah ochrany by znamenal pomalu naprosté informační embargo. V zásadě byste nemohli ani zveřejnit na nějaké hasičské soutěži pořadí, výsledkovou listinu atd. To jsou všechno věci, které jsou velmi nejasné. A pokud tam hrozí tyto sankce, tak se nedivme, že starostové to odmítají, že taková rizika nechtějí nést a právem se hlasitě ozývají.

Když se tady mluvilo o tom správním trestání, my jsme teď, jako Česká republika, podlehla dvojímu. Čím více bude správních trestů, čím více bude sankcí i za bagatelní přestupky, tím se nám bude lépe dařit a lépe žít.

Já pracuji, nebo funguji v samosprávě od 90. roku. Já si moc nepamatuji, že by někdo hrozil nějakým správním trestem nebo nějakou sankcí za jakékoli bagatelní porušení zákona. Vezměte si jen zákon, který tady nechci otevírat, tady budeme mít určitě příležitost o něm také mluvit, třeba zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. I tam za každou skutečnou maličkost hrozí správní trest. Pamatuji si před deseti lety, kdy byla prováděna novela a tyto věci začaly být módou správního trestání, to ještě tehdy žil pan pozdější ministr financí Eduard Janota, tak se mi podařilo ho přimět k tomu, aby alespoň od některých navrhovaných správních trestů upustil. Nakonec se z toho stejně stal jakýsi moloch.

To znamená, jednoznačně podporuji, aby skutečně Česká republika v rámci toho doprovodného, nebo zákona o ochraně osobních údajů využila všech možností, které stanoví Evropský parlament. Dává národním vládám upuštění od ukládání správního trestání, a to jak v případě obcí, krajů, tak ale nakonec i další subjekty veřejné správy. Takto ten návrh je. Jenom se podívejte na tu verzi, která doputovala z Poslanecké sněmovny. Já se přiznám, že jsem nestudoval, jestli výjimka pět tisíc na ty obce, které nemají rozšířenou působnost, jestli byla prosazena v Poslanecké sněmovně, nebo s tím přišlo Ministerstvo vnitra, to jsem se nedíval v Poslanecké sněmovně. Jednak je zcela nedostatečná a jenom se podívejme, k čemu to vede.

Ono se to netýká jen příspěvkových organizací obcí, ale týká se to třeba dobrovolných svazků obcí. My přece nechceme vytěsňovat obce s rozšířenou působností z územní spolupráce. A teď si vezměte, že dobrovolný svazek obcí, jehož členem je byť třeba jedna obec s rozšířenou působností, tak funguje s rizikem desetimilionové sankce. Pokud tam není, tak jenom pětitisícové sankce. Teď mluvím o tom návrhu, který doputoval z Poslanecké sněmovny.

Já vím a věřím tomu, že Úřad pro ochranu osobních údajů bude racionální a desetimilionové sankce nebude dávat. Ale ta možnost tam je a nedivme se pak starostům. To znamená, rozdělování obcí ve vztahu k ochraně osobních údajů, jestli jsou to obce s rozšířenou působností, nebo nejsou, je nesmyslná záležitost. Ono se to stalo v Registru smluv, nebylo to také úplně ideální. Vždyť my přece skutečně nechceme zavdávat nerovnosti mezi jednotlivé obce.

Koneckonců, když jsme to projednávali na hospodářském výboru, tak se ozývali zástupci Ministerstva vnitra, no přece nebudeme upouštět od správního trestání v případě ministerstev. Ale skutečně tady bylo mnohokrát řečeno – jak ministerstva, jako rozpočtové kapitoly, tak organizační složky státu, tak obce, tak kraje jsou součástí veřejných financí. Byť budete sankcionovat např. ministerstvo financí, tak samozřejmě stejně to bude z jedné strany příjem státního rozpočtu, z druhé strany výdaj státního rozpočtu. Nemá to skutečně žádný smysl. Když vezmeme i zatížení úředníků, kteří musí odůvodňovat správní tresty a časté soudní spory, tak výsledek má skutečně daleko do požadované účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti.

Vážené paní senátorky a senátoři, já jsem optimista. Všechna vystoupení, která zde zatím proběhla, byla na podporu těch pozměňovacích návrhů i snahy hospodářského výboru, abychom takovým zbytečným sankcím v souvislosti se správním trestáním předešli. Vím, že ostatních právnických a fyzických osob se to netýká. Ta výjimka tam není, nemáme možnost snížit sankce. Nevím, třeba škola, která je soukromá atd., i nadále bude teoreticky čelit, řekněme, možnosti sankce až do deseti milionů. Ale také věřím, že i v tomto případě Úřad pro ochranu osobních údajů bude racionální a nebude tyto subjekty zatěžovat takovými sankcemi.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a prosím pana senátora Chlupáče.

Senátor Ladislav Chlupáč:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Dovolte mi jenom stručné postřehy a zkušenosti z dlouhodobé praxe. Od roku 1998 působím jako radní zastupitel a od roku 2002 jako starosta města. A setkávám se dnes a denně jednak s připomínkami a samozřejmě žádostmi o informace, konkrétně od občanů. Ale ono to má i druhou stránku. Dovolte mi nejdříve na úvod zmínit se tady o tom, co nabízí ten nový zákon.

Obce a kraje se budou nově moci spolehnout na metodickou pomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů. A hned vzápětí, kousek pod tím je, že v Česku by šlo o malé oddělení v rámci existujícího Úřadu pro ochranu osobních údajů. Umím si představit, jak by v budoucnu to malé oddělení bylo. Jde tady o vznik dalšího mega úřadu. Další věc, která stojí za pozornost a byla už tady zmiňovaná, promiňte, že se v něčem budu opakovat, ale info příkaz, jestliže je podložen přímo vynutitelnou správní exekucí, např. donucovací pokutou, tak jsme tady, jak už v mnohém bylo řečeno, u dalších sankcí.

Pak je v tom návrhu zajímavá záležitost. Kdy bude možno žádost o informaci odmítnout. Držím se pořád zákona 106/1999 Sb. Omezím se pouze na toto. Žádost bude možné odmítnout, jestliže dovoditelným cílem žadatele bude žádostí působit nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované údaje o jejím soukromím. Nic proti tomu. Nebo nepřiměřená zátěž povinného subjektu. Ale chvíli pod tím je řečeno, že nepřiměřená zátěž je neurčitý právní pojem. To myslím hovoří jasně. Jak si tedy vůbec budeme vykládat? Z čeho budeme vycházet? Budeme vycházet z nějaké velikosti? Nebo budeme vycházet z toho, že někdo se domnívá, jak tady zaznělo, když nějaká obec je trojková, že má perfektní právní oddělení, protože si může dovolit platit právníky? Nemůže.

Pak to, co mě skutečně nadzvedlo, že odbřemeníme zejména malé obce. Lze předpokládat, že by odůvodnění odmítnutí v poměrech malých obcí bylo právně nekvalitní, a proto by dávalo jasnou šanci žadateli. To znamená, žadatel je v obrovské výhodě, na obci jsou hlupáci, kteří si s tím nedokáží poradit. Ale, prosím vás, já když jsem dělal kampaň, tak jsem slíbil lidem, že se budeme snažit v rámci Senátu dělat zákony jasné, stručné a srozumitelné. A tady na to narážím. Jestliže si neumí starosta malé obce vyložit zákon, tak tvrdím, že ten zákon není dobře nastavený.

Vím, že to nemusí platit u všech zákonů, ale, prosím vás, konkrétně u tohoto zákona o informacích by to mělo být jasné. A teď několik příkladů z praxe.

Když jsme vyhodnocovali jeden jediný rok, dostali jsme víc jak stovku žádostí o informace, z toho, přátelé, 90 žádostí opoziční zastupitel. Já tvrdím, že by vůbec neměli zastupitelé do tohoto spadat, protože každá obec, každé město musí poskytovat informace dle zákona. A zastupitelé mají jasné pravomoci a možnosti si tyto informace získat. To znamená, sto šestka se nesmí do budoucna stát kolbištěm souboje koalice versus opozice. Je to špatně. Dalších osm se týkalo informací různých firem, které se snažily získat výhodu v rámci konkurenčního boje. Chodí informace z celé republiky do vašich měst, obcí. Je to opět špatně. A pouhé dvě žádosti byly ty, které chceme, to znamená, konkrétně od občanů na určitý příklad, který řeší samospráva.

Čím je to způsobeno? Možná tím, že jsme dvakrát obhájili titul Přívětivý úřad Ústeckého kraje a dáváme stovky informací průběžně a občané k tomu nepotřebují ani žádnou sto šestku. Samozřejmě že informační příkaz se dotýká i suverenity samosprávy. Stát nám neustále zasahuje do výkonu samosprávy. Na jedné straně hovoří o tom, že obce jsou nejlepší hospodáři, na druhé straně vymýšlí, že na nás bude posílat ještě navíc, kromě toho obrovského množství kontrol, i NKÚ. A toto je další zásah do výkonu samosprávy.

Zmíním se třeba, jestli s tím máte zkušenosti, noční klid po 22. hodině. Stát nám nařizuje, kolik můžeme udělat akcí, jakého charakteru a tak dále, atd. A těch příkladů už tady od kolegy zaznělo velké množství. Samozřejmě exekuce, pokuty atd., to už tady také zaznělo, je absolutně nevhodné opatření v rámci obecních úřadů.

Pak je tady ještě požadavek na úpravu délky lhůty pro rozhodnutí odvolání, kdy ta délka 15 dnů je skutečně šibeniční. Jsou tam dvě varianty. Hovoří se o třiceti dnech v jednom případě, v druhém to je spíš kompromis, aby se alespoň hovořilo o pracovních dnech, a nikoliv o dnech pracovního klidu. Pak samozřejmě, pokud se jedná o konkrétní spor, do kterého je vtažený nejen ten, kdo žádá informaci, ale kdo ji poskytuje, tak by měl být právoplatným účastníkem řízení.

Já jsem ještě opomněl jednu věc. Aby byla určitá rovnováha, tak ten, kdo vyžaduje informaci, tak by měl alespoň stručně zdůvodnit, k čemu tu informaci požaduje. Myslím si, že by to potom hodně usnadnilo práci, i to další řešení. A pak se setkáváme také s tím, že někdo chce informaci, která obsahuje obrovské množství materiálu, obrovskou zátěž pro několik úředníků. Nemusí uhradit žádnou zálohu, poskytuje se zdarma, stává se i to, že ten dotyčný si nevyzvedne danou záležitost. A opět to není správně nastaveno.

Já jsem vycházel nejen ze svých poznatků, ale v průběhu poměrně krátké doby jsem se setkal s více jak stovkou starostů a starostek. Ty problémy, které tady zazněly, jsou na mnoha městech a obcích jako přes kopírák. My v podstatě podporujeme to stanovisko, že z výše uvedeného je nanejvýš zřejmé, že problematika poskytování informací si žádá významného legislativního zásahu. A to nejlépe zcela novým právním předpisem, který by reagoval i na judikaturu, která ke škodě stávajícího právního předpisu tento významně modifikovala.

Je třeba si uvědomit, že samosprávy nekladou obecné překážky v poskytování informací žadatelů, ale požadují stanovení jasných a s Ústavou ČR a jinými významnými právními předpisy souladných pravidel. Tímto na závěr podporuji pozměňovací návrhy, které tady zazněly poprvé tuším od kolegy Vystrčila. Přeji vám příjemný zbytek dne. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a prosím pana senátora, dalšího z plejády starostů, aby zaujal své místo u mikrofonu.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní senátorky, páni senátoři. Na úvod k projednávanému tisku, nebo tiskům, mně na nich vadí jejich totální neambicióznost. Já, když jsem si přečetl důvodovou zprávu vládního návrhu, tak jsem z ní vysledoval, že my jsme mohli moderovat asi dvacet oblastí toho zákona, ale v podstatě jsme moderovali asi čtyři nebo pět těch oblastí. To znamená, my jsme vůbec nevyužili ten prostor, který nám byl dán evropským nařízením. To na úvod.

A teď ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem podal v hospodářském výboru. Předesílám, že nejsem starostou obce s rozšířenou působností, tedy trojkového typu, ale jsem starostou dvojkové obce. První pozměňovací návrh, který bych tady rád představil a požádal o jeho podporu, je záležitost, kterou už tady moji předřečníci také okomentovali a mluvili o ní. Jde o návrh, který jsme dávali dohromady se senátorem Michaelem Canovem. A já mu moc děkuji za spolupráci, protože ten návrh připravil on. A jedná se tedy o to, že v § 61 v navrhované podobě návrh zajišťuje neudělování správních pokut orgánů veřejné moci a veřejným subjektům za zveřejňování. A v § 62 v navrhované podobě zajišťuje neudělování správních pokut orgánů veřejné moci a veřejným subjektům za zpracování a spravování.

Jak říkal Michael, v podstatě neexistuje žádný rozumný důvod, proč maximálně nevyužít možností, které dává toto nařízení ve prospěch veřejných subjektů. Já to nebudu více tady komentovat, odůvodňovat, protože si myslím, že co bylo třeba, tak tady už moji předřečníci starostové řekli. Opravdu pokládám ty nájezdy, které na nás, na obce, se valí z různých institucí už za opravu fatální ohrožení samosprávy, a proto tady nedávejme další beranidlo do ruky dalšímu úřadu a osvoboďme města a obce od těch možných pokut.

Druhým pozměňovacím návrhem, který jsem si dovolil podat v hospodářském výboru, a byl rovněž schválen, byl pozměňovací návrh, který vyšel rovněž z praktického života. Já se netajím tím, že pocházím ze sportovního prostředí. A musím říct, že mě úplně fascinovalo, když jsem viděl, jak přijíždějí tělocvikáři a trenéři na sportovní soutěže, aby s sebou měli počítač a tiskárnu. Protože aby vůbec mohla být udělána nějaký výsledková listina, nebo aby se vůbec mohla udělat startovní listina, tak ke všemu se vyžaduje souhlas se zpracováním osobních údajů.

Mně to přišlo totálně absurdní. Proto jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který změnil postavení režimu pořádaných soutěží v různých oblastech spolkového života. Takže ta motivace k podání pozměňovacího návrhu byla křišťálově čistá. Musím říct, že od jednání, které se uskutečnilo ve výboru pro hospodářství, jsem konzultoval a dnes jsme si to tady s panem ministrem po chlapsku vyříkali, že ten návrh by mohl přinést – já jsem si to napsal – „kolizi s nařízením“. To znamená, mohla by tam vzniknout výkladová kolize s evropským nařízením. A proto vás prosím – a dělám to proto, že mi jde ? priori o ta města a obce a nechci, aby tento můj pozměňovací návrh, který jsem řešil, nebo snažil se řešit, to sportovní prostředí, kantorské prostředí, tak aby ohrozil a stal se záminkou pro zamítnutí návrhu, který jistě půjde v Senátu. A ten návrh určitě bude dobrý. Protože já věřím, že podpoříme města a obce od toho nesankcionování.

Prosím, zvažte to potom. Je hloupé vybízet vás k tomu, abyste nehlasovali pro můj pozměňovací návrh, ale já to udělám, protože spatřuji velkou hodnotu právě v návrhu, který se týká měst a obcí, a ten bych skutečně nerad ohrozil svým pozměňovacím návrhem, který se týká sportovního prostředí.

Poprosím pak paní garanční zpravodajku, vaším prostřednictvím, pane předsedající, aby nechala o dvou návrzích poté odděleně hlasovat. My jsme o tom spolu již hovořili a máme to domluveno.

Nicméně s panem ministrem jsme si řekli, že nenecháme tento problém zapadnout. Mám přislíbenou koordinaci na ministerstvu vnitra a zcela určitě se tomuto problému sportovních soutěží, ale i školských zařízení, spolkové činnosti a vztahu k ochraně osobních údajů dál budu věnovat a nenechám to zapadnout.

Poprosím tady vás všechny, kolegyně a kolegové, o podporu pozměňovacího návrhu, který osvobozuje a vyjímá města a obce z pokutování. A proto, aby toto mohlo býti relevantně posuzováno v Poslanecké sněmovně, kdy víme, jak je k našim návrhům přistupováno, tak druhý pozměňovací návrh, prosím, shoďme pod stůl.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Do pozměňovacích návrhů a podrobné rozpravy ještě máme daleko, takže prosím pana senátora Wagenknechta.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se pouze velice krátce vyjádřím k tomu, co jsme probírali na našem výboru, který také projednával tento tisk, protože koukám, že tady je hodně názorů a je to hodně sledovaná materie, takže všichni jsme asi ve velkém detailu tohoto znění.

Vidím tam vlastně dvě oblasti. V jednom tématu, které je hodně citlivé, to vnímám já, a to je informační příkaz, resp. vlastně problematika zákona, který se týká ne ochrany osobních údajů, ale přístupu k informacím. My jsme toto debatovali. Ono v senátním tisku č. 26 je hodně věcí, které se opravdu podle mého názoru přímo netýkají toho GDPR. A to je pravda, s tím já souhlasím. Nicméně v několika pozměňovacích návrzích, které v této chvíli jsou vlastně shodné a budou asi k hlasování a možná i projdou tím celým procesem.

Tam se vlastně zabýváme pouze dvěma věcmi, zdravotnictvím a přístupem k informacím. Podle mého názoru i právníků, se kterými jsem konzultoval tyto věci, jsou tam i další věci, které přímo s GDPR nesouvisí. Je to třeba hospodaření Vězeňské služby, zavedení jmenné evidence cestujících, nebo například uvedení evidence pochůzek u notářů. A takto bych mohl pokračovat.

Ale právě ještě druhá strana mince je to, že v té oblasti, a to tady zmínil v přístupu k informacím i pan ministr a mám to i potvrzeno i od právníků, zrovna v bodě, který by se měl vyjmout, jsou některé věci, které se přímo implementace GDPR týkají.

Jsme vlastně ve fázi, že dvě podle mého názoru z pěti nebo šesti oblastí, které jsou tam nějakou formou, asi ne podle mě i úplně správně do celého procesu zapojeny, ty tam ponecháme, těm se dneska vlastně vůbec nevěnujeme, a jednu oblast, která je hodně citlivá, chápu i věcně, pro nás pro všechny. To je oblast přístupu k informacím, kde jsou věci, které máme implementovat tou směrnicí, a tu celým vyhozením paragrafů vlastně vyhodíme ven.

Na jednu stranu to, co se implementovat má, v jedné části po našem zásahu, pokud by to prošlo, se implementovat nebude, a to, co se implementace přímo netýká, to tady projde.

Pokud bychom měli být spravedliví průzorem toho celého, mělo by se vyjmout mnohem více věcí, ale nechci tady napravovat celý proces zákona, který také nevnímám úplně optimálně, jak byl předložen ze sněmovny.

Podle mého názoru jsme tady od toho, že vychytáváme chyby. Ale v tomto případě to vnímám tak, že pokud by se velký pozměňovací návrh ohledně senátního tisku č. 26 i č. 25 ohledně infopříkazu, celý ve znění, jak je, přijal, a ne třeba tak, kde by 5 věcí zůstalo a zbytek tam byl, tak tu chybu podle mého názoru v rámci implementace GDPR přinese do celého tohoto procesu Senát. To by se mi osobně nelíbilo.

Když se posuneme k materii GDPR, prošel jsem tím v rámci podnikání, takže vím, jak je to náročné, komunikace byla, všichni jsme se na to museli připravovat, stálo to velké množství peněz, o tom se tady dneska vlastně ani moc nebavíme. Je to tak, musíme to přijmout.

To je k technické stránce.

Jinak jsem rád, že tady zazněla i druhá věc. Myslím, že to říkal předseda klubu pan Vystrčil, a to je informace k infopříkazu. Myslím si, že je dobrá věc to diskutovat, určitě, a že nikdo z nás nebude mít něco proti transparentnosti, a tak i vnímám pozměňovací návrhy, jak jsou načtené. Ale říkám, že v tuto chvíli se posouváme do fáze, že nám pak někdo bude vytýkat to, že my něco napravujeme, a napravujeme to podle mého názoru špatně.

Jsem zastáncem toho infopříkazu z toho pohledu, že to nějakou formou zmenší byrokracii, podle mě i pro malé, pro ty, kteří poskytují informace, protože bude nestranný arbitr, který jim bude pomáhat i s těmi věcmi, nemusí přijmout tu informaci, může odmítnout přístup a je to někdo malinko jiný mimo ten obecný spor dvou subjektů. Někde třeba i toho šikanózního člověka, který otravuje úřad, na druhou stranu někdy úřad informace dát nechce.

Věcně pro to jsem, ale z druhé stránky, pokud by se toto přijalo, tak ještě jednou zopakuji: My se posuneme tak, že nebude implementováno GDPR v nějaké části, byť menší. A to je asi hlavní cíl toho celého procesu, který tady probíráme.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Budeme pokračovat v obecné rozpravě k tiskům č. 25 i č. 26 příspěvkem pana senátora Fischera.

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři. Hodně jsme tady slyšeli o radnicích, o starostech úřadů, o tom, co všechno je tady za nové povinnosti. Ale mně se zdá, že tady nezaznělo něco důležitého, co tady zaznít také musí. A sice o tom, že se nám nesmí ze zřetele ztratit občan a že se nám ze zřetele nesmí ztratit i technologický svět, ve kterém dneska žijeme.

Jaký je základní princip, který máme dát nyní na stůl? Samozřejmě, že problémy samosprávy nelze podceňovat, a když je tady posloucháme, bude to vyžadovat zvláštní péči. Ale základní problém je přece někde jinde. Jsou tady na jedné straně zájmy těch největších technologických firem, a potom jsou tady zájmy jednotlivých občanů. Je to, jako kdybychom byli u rozcestníku. A bezpečnostní pojistkou, kterou můžeme dát občanovi do ruky, tím posledním valem, kterým se můžeme chránit, tou hradbou, kterou můžeme postavit nebo tím vodním příkopem, který můžeme vyhloubit a který můžeme společně vybudovat, je skutečně otázka ochrany soukromí, osobních údajů.

Na jedné straně bude platit právo silnějšího. Může to být monopol, může to být nějaká obrovská, gigantická firma, může to být policejní stát. A na té druhé straně budou pravidla a možnost občana, aby si vybral a některé údaje si prostě ponechal, schoval, měl je pod kontrolou. Na jedné straně tedy máme velkého bratra, a na druhé straně máme území, kde platí GDPR a pravidla, o kterých dneska také jednáme.

Tady nejde už o žádnou teorii, tady jsme skutečně v otevřeném střetu.

Jak vlastně vypadá dneska nabídka firem, které nám nabízejí nejrůznější služby? Přesto tam máme možnost zaškrtnout, jestli se chceme nechat nadále sledovat, vytěžovat, zaplavovat a dostaneme jako protihodnotu nějakou službu, nějakou výhodu, anebo někde po nás chtějí dokonce připlatit a pak nám nabízejí, že nám dají pokoj, že nám nebudou vstupovat do soukromí, že nám ponechají naši svobodu.

Ale v tomhle je přece ten základní problém. Za základní svobody člověka nejde platit. Ty nejsou na prodej, ty přeci garantuje stát, ty najdeme v základním dokumentu, který máme, v Ústavě České republiky. Když se podíváme do preambule, tak tam čteme, že naši republiku jsme my, občané, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako vlast rovnoprávných svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát založený na úctě k lidským právům a zásadách občanské společnosti, a mohli bychom pokračovat.

To znamená, co je člověk? Nemusíme mluvit o úřadování, to je přece až na druhém místě. Je pro nás člověk ten, komu dáme číslo? Je to spotřebitel, anebo je to občan, který se může svobodně, výsostně, suverénně rozhodovat? Když tady na to zapomeneme, tak se nemůžeme divit, že někdy to kolem nás vypadá trochu nelidsky, protože zapomínáme na to, že člověku máme dávat pravomoc, aby rozhodoval.

Na tuto otázku ostatně státy zdaleka ne všecky odpovídají stejně. Jsou tu státy, které si nechávají diktovat jednou firmou nebo státní policií, co je možné a co ne. Jsou tady státy, kdy máme jednu velikou totální stranu, která má nad všemi pravomoc. Jsou tady státy, ve kterých se nikdo na nic občanů neptá, kde se to prostě dělá po jejich.

Proto si važme toho, že tu můžeme debatovat o možnosti volby a o tom, že vlastně můžeme zakládat i v tvrdé světové soutěži technologických gigantů území, na kterém platí ještě jiné zákony, na kterém platí Ústava České republiky.

Když nastupovaly nové technologie, vyvolávalo to obrovské množství nadějí, že budeme mít přístup k informacím ve světě, že zmizí hranice, že dojde k demokratizaci společností. Ale poslední dobou vidíme, že přišla i celá řada obav, obav ze závislosti člověka a dokonce celé společnosti na těchto informačních algoritmech. Tam, kde jsme si slibovali propojení, přichází rozdělení. Vidíme koncentraci vlivu, ať už v byznysu nebo politického. Vidíme, jak jsme zranitelní. Naše veřejná demokratická diskuse je přeci zranitelná právě tím, že sem přicházejí aktéři, kteří v ní nemají svoje místo, kteří nemají tady volební právo a kteří dokonce jsou nahrazováni často počítačovými stroji.

Vidíme, že tyhle technologie dokonce obcházejí zákony, volební zákony. Podívejme se na to, kdo dostal pokutu po kampani v brexitu a vidíme také, na koho se ukazuje. Je tady dopad na hospodářský život, společenský život, politický život a soukromý život. I proto je tak důležité, abychom k GDPR nezapomínali přicházet také z pohledu základních fundamentů naší společnosti. Vidíme ostatně, že lze zaplatit a ve chvíli, kdy přicházíme vyhledávat informace na internetu, nám jsou manipulovány výsledky, podle toho, kdo si připlatil, že dokonce některé názory můžeme odfiltrovat, nebo dokonce, že jsme sdružováni podle podobnosti našich názorů do nejrůznějších skupin nebo bublin. Oslabují instituce a oslabuje důvěra občanů.

Co vlastně tohle to všecko umožňuje? Jsou to osobní data. A proto bychom si měli dávat i v dnešní diskusi před oči ty nejhorší případy manipulace, jakých se například dopouštěla firma Cambridge Analytica. Není to vlastně nic nového. Zakladatel sítě www, tedy internetu, Tim Bernes Lee, který to všecko vynalézal, říká: Technologie, to je přeci věc volby.

My musíme přemýšlet, jaký společenský model chceme, aby platil a podle jakých pravidel se má pracovat. My přeci můžeme pomoci vybudovat ekosystém, kde bude možné svobodně diskutovat, formulovat otázky, navazovat vztahy nebo rozvíjet nové aplikace v rámci těchto technologií, ale kde bude platit také povinnost skládat účty. To předpokládá, že tady bude větší míra kontroly, že uživatelé dostanou možnost o sobě rozhodovat a chovat se také jako subjekty dění, jako plnohodnotní občané. Ale to znamená, že regulátorům dáme pravomoci.

Když to sečteme a podtrhneme, v globálním propojeném světě my můžeme do spousty věcí mluvit. Ale právě v otázce soukromí, tedy GDPR, si můžeme říct, co má platit. Je to možná jedna z posledních cest k tomu, abychom ve světě prosadili tu svou, aspoň tady na území České republiky. Tak si to nenechme brát. My můžeme skutečně jako členové Parlamentu určit, podle jakých pravidel se u nás bude hrát, jestli tady bude kritérium č. 1 zisk, anebo život v důstojnosti podle pravidel v souladu s naší Ústavou.

Uvažujeme o tom v době 30. výročí od roku 1989. Nezapomínejme vracet občanům možnost rozhodovat o svém osudu, o svých soukromých datech v souladu s jejich svobodnou volbou a s jejich politickými názory. To téma nezařídíme jednou provždy, ale bude se nám vracet v nejbližších letech zpátky, protože budeme muset balancovat mezi bezpečností a svobodou, a budeme muset hledat nově rovnováhu, tak jak půjde vývoj technologií dál.

Ale myslím, že nejsem sám. Já chci žít v zemi, kde i slovo té největší firmy nemá co dělat, ale kde hlavní slovo má mít občan, informovaný, svobodný a suverénní. Máme možnost volby. Na jedné straně velký bratr a na druhé straně svobodný občan. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore za příspěvek. Jenom mi dovolte dotaz: Nebudete navrhovat nějaký postup další?

Senátor Pavel Fischer:  Nebudu. Dává mi smysl, že o těchto věcech dneska mluvíme a že občanovi dáváme nejenom možnost chránit svoje soukromí, ale také mu dáváme do ruky nástroje, aby se ptal a dožadoval informací. Proto nebudu další věci teď navrhovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Je to jasné. A jako další je do debaty přihlášen s přednostním právem pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Omlouvám se, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, budu stručný. Aby to nezapadlo a abych byl také nějakým způsobem konstruktivní. Pozorně jsem si vyslechl vystoupení pana kolegy Wagenknechta, a prostřednictvím vás, pane předsedající, žádám pana senátora, jestli by nemohl označit ty věci, které souvisejí s adaptací, nikoliv implementací. Předpokládám, že myslel v zákoně, který je senátním tiskem č. 26, že by řekl článek z toho nařízení a pak řekl odstavec v zákoně. Já jsem nic takového nedohledal a dělal jsem to velmi podrobně. A jsem pořád přesvědčen, že věci, které navrhlo ministerstvo jako předkladatel tohoto zákona a které se týkají změny zákona o svobodném přístupu k informacím jsou věci sice nepříjemné, sice problematické, ale nikoliv, že by to byly věci, které bychom měli udělat proto, že adaptujeme to nařízení. To bych velmi rád, jaká je souvislost mezi články a odstavci. Můžeme to udělat i mimo jednání. Souvislost mezi články a odstavci byla jasně daná, já jsem tam nic takového nedohledal a jsem přesvědčen, že tam nic takového není z hlediska části 15.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pan senátor Wagenknecht si bude muset ještě na odpověď počkat, protože další do debaty je přihlášena paní senátorka Renata Chmelová.

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré odpoledne. Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak tady poslouchám debatu, a tato debata už se tady vede dlouho, skoro rok.

Vlastně to dělá dojem, že se GDPR stalo strašákem pro mnohé orgány státní správy, firmy i obce a jednotlivce. Ale já bych tady ráda chtěla upozornit na to, že taky pro jiné firmy se stalo naopak zlatým dolem, kdy právě firmy často vydělávaly na obavách a neznalostech těchto subjektů. Přijde mi to škoda, protože jsem přesvědčena, že pokud by byla dobře zvládnutá příprava, adaptace tohoto nařízení, tak by mohla vyzdvihnout právě přínos GDPR pro nás pro všechny. Tady si dovolím prostřednictvím předsedajícího nesouhlasit s panem ministrem, který zde uvedl, že ministerstvo ten proces zvládlo. V březnu předložený návrh adaptace, GDPR platí od května, opravdu považuji za velmi podceněné. Já vám k tomu řeknu důkazy, pane ministře.

V únoru minulého roku jsem nahlédla do registru smluv, v registru smluv jsem našla více jak 250 smluv za hodnotu více jak 110 mil. Kč, kde si různé subjekty objednávaly analýzy právě z těch obav, které prostě samozřejmě právoplatně, které s tímto nařízením přicházely, protože například i váš náměstek sliboval dodání systémových analýz, to znamená modelové příklady pro kraje, města a obce, jak se s tímto nařízením vypořádávat. Tyto analýzy nebyly ani v únoru! Já vám řeknu konkrétní příklady. Ony to nebyly jenom obce, pane ministře, ale např. Ministerstvo kultury utratilo za analýzu dopadů GDPR 925 tisíc, Ministerstvo dopravy 1,848 mil., Ministerstvo práce a sociálních věcí dokonce 4 miliony. Já jsem senátorkou šestého největšího města ČR. Zároveň jsem teď i jeho starostkou. Máme 112 tisíc obyvatel. Naše analýza pro takovéto město nás stála půl milionu. Řeknu další příklady. Město Orlová, 30 tisíc obyvatel, půl milionu. Rožnov pod Radhoštěm, 16,5 tisíce obyvatel, také půl milionu za analýzu GDPR. Tady chci jenom uvést, že tato města uvádím zcela náhodně. Jejich obava z dopadů nařízení a snaha se na ni připravit je nebo byla zcela pochopitelná.

Takže ptám se, pane ministře, jaké z toho tady dovodíte následky, protože to jsou jasné důkazy toho, že to nařízení nebylo včas řádně připraveno. A stálo nás to z veřejných peněz poměrně velké peníze.

Druhou věcí, ke které bych se zde chtěla vyjádřit, je zde několikrát zmiňovaný informační příkaz. Jak jsem říkala, jsem starostkou 112tisícové obce. Musím říct, že zazněly tady i nářky právě od starostů menších obcí, že opravdu některé ty dotazy na informace je velmi zatěžují, já musím říct, že i ve velkých obcích s tím máme problém, samozřejmě, pokud jsme vystaveni nějakému šikanóznímu dotazu, tak se s tím těžko vyrovnáváme. Tady právě jsem přesvědčena, že informační příkaz nám bude v tom pomáhat. Takže připojila bych se i tady k názoru, abychom opravdu ten informační zákon v té šíři těch pozměňovacích, které jsou opravdu hodně široké, nepodpořili. Jsem moc zvědavá na odpověď pana senátor Wagenknechta a na jeho konkrétní ustanovení, která by tímto vykostěním celého toho informačního příkazu, pochopila jsem, že by to ohrozilo implementaci GDPR, tak na tuto diskusi si ještě počkám. Doufám, že si ji všichni pečlivě vyslechneme.

Případně, pokud by to neprošlo v návrhu, jak k nám přišel ze sněmovny, tak já bych tady chtěla vyjádřit podporu takovému tomu zúženému pozměňovacímu návrhu, který tady předkládá pan senátor Rabas. Je to jakési zmírnění a je to ještě jakoby větší pomoc pro ty obce. Takže tady bych se přimlouvala, abychom informační příkaz v tomto zanechali.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Hlásí se o slovo pan ministr.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Jestli dovolíte, paní senátorko, já se pokusím odpovědět. Pokud vám něco slíbil náměstek ministra vnitra a nesplnil to, tak nedostane prémie. To je jasné řešení. Nicméně, já jsem pokládal důležité se zastat úřadu, v jehož čele stojím, jsem přesvědčen, že tu práci zvládl, jakkoliv, a to asi víte, v té době jsem nebyl ministrem vnitra, v čele úřadu stál v té době někdo jiný, takže já samozřejmě potom mohu přímou odpovědnost nést pouze za dobu, kdy jsem v čele tohoto resortu, a to je až od léta loňského roku. Pokud se mě ptáte na ty výdaje jiných subjektů, tak každý, kdo stojí v čele nějakého subjektu, který si něco objedná, tak musí nést odpovědnost, musí vysvětlit, proč si to objednal. Takže já nemůžu hovořit za Ministerstvo dopravy nebo práce a sociálních věcí. Nevím, proč si objednali takovéto analýzy. Já jsem přesvědčen, že se mohlo stát, že podlehli takovému všeobecnému pocitu, který tady panoval, že se na nás řítí 20milionové sankce v eurech, že je potřeba se proti tomu krýt, ale já myslím, že tak jak jsme to transponovali do našeho zákona, tak tyto obavy se prostě naplnit nemohou. Takže já jsem znovu přesvědčen, že ministerstvo to zvládlo a že celá řada těch argumentů, které tady padají, možná ještě má svůj původ v těch obavách, které já si myslím, že nejsou úplně oprávněné.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byla reakce pana ministra na příspěvek paní senátorky Chmelové. Další přihlášenou do diskuse je paní senátorka Hubáčková.

Senátorka Anna Hubáčková:  Přes pokročilou dobu si ještě dovolím pár slov, byť jako zpravodajka jsem se vyjádřila hodně. Zákon skutečně prošel řádným připomínkovým řízením, přesto v něm zůstala spousta chyb. Já už teď avizuji předložení pozměňovacího návrhu, který máte na svých stolech, týká se jenom pojmosloví. Někdy je důležitá i ta čistota výrazu. I ta může být zavádějící. Natož prosím vás míchat dva zákony dohromady.

Chtěla bych znova apelovat na to, abychom si uvědomili, že zákon o poskytování informací je již připraven k projednávání. Vše, co tu zaznívá v pozměňovacích návrzích, je o tom, že to patří do zákona o poskytování informací, nikoli do tohoto zákona.

Nemyslím si, že v současné době zákon č. 106, který tímto nebude rušen, je tak akutní, novelizovat v zákoně č. 101, aby si na to starostové zvykli, žadatelé zvykli, jsou s tím jedině problémy. Přijetím těchto novinek do zákona o ochraně osobních údajů vnášíme daleko větší zmatek. Není to o tom, že bychom se my senátoři báli nějaké transparentnosti a poskytování údajů nebo informačního příkazu. Prosím vás, příkaz existuje ve správním řádu přece roky, umíme s tím pracovat. Jenom, prosím vás, ten proces nemůžeme vymýšlet v zákoně o ochraně osobních údajů. Patří do řádného projednání, do řádného procesu při zákoně o poskytování informací. Znova zdůrazňuji, že Ministerstvo vnitra čeká v podstatě na to, jak my dneska rozhodneme, aby ho dále dopracovalo a dalo do řádného připomínkového řízení, příslib Ministerstva vnitra je, že to bude k dispozici už v březnu letošního roku.

Takže ještě jednou zmíním, že skutečně vynětím části 15, potvrzuji, nedochází k tomu, že bychom tím narušili transpozici směrnice nebo nepřijali něco, co je pro nás povinné. Ještě se dovolím vyjádřit k tomu, že naopak evidence cestujících je skutečně implementací směrnice.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím k mikrofonu paní senátorku Šromovou.

Senátorka Alena Šromová:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já se budu věnovat části týkající se zdravotnictví, tedy z mého pohledu právě části 39, která se týká změn zákona o zdravotních službách. Z jedné strany chápu nutnost nějakého národního zdravotního informačního systému i národního kontaktního místa, ale co mně vadí, je to, že se v Poslanecké sněmovně dostaly právě do tohoto zákona změny týkající se zákona o zdravotních službách, aniž byly řádně projednány. Já tam mám řadu otázek, řadu problémů, např. i s tzv. pacientským souhrnem, s jeho vedením. V návrhu je psáno, že vedení pacientského souhrnu, který mimo jiné dosud není nijak definován, není to žádná povinná součást zdravotnické dokumentace, v tom návrhu je i psáno, že tento pacientský souhrn nebo jeho vedení vlastně závisí na poskytovateli, tudíž jako poskytovatel chápu, že ho mohu vést, z druhé strany ho vést nemusím. Takže mi tady trochu uniká logika.

Já bych tam měla i další dotaz, dle toho návrhu si může poskytovatel v kterémkoli státě EU vyžádat z našeho národního kontaktního místa údaje o pacientovi, samozřejmě bez jeho souhlasu, protože se týká nějakého jeho ošetření, ale já tedy kladu otázku, mohu i já si vyžádat, nebo jak bych měla postupovat, kdybych si já chtěla vyžádat údaje o cizinci, kterého budu ošetřovat, nebo údaje o cizím nebo příslušníkovi státu EU, který chce zde nastoupit do nějakého rizikového zaměstnání, já mu mám udělat prohlídku, jak já se třeba dostanu k těmto věcem, to mně tady taky není jasné.

Zestručním. Mně tedy nejvíc vadí to, že tato část nebyla řádně projednána, nebyla ani projednána na VZSP Senátu, a proto já tedy souhlasím s vypuštěním této části. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Prosím pana senátora Bradáče.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Paní předřečnice, kolegyně Šromová, trošičku mi už vzala vítr z plachet, já jsem chtěl jenom krátce vysvětlit ty věci právě, které se týkají této části, šestadvacítky, té části 39, té šestadvacítky, abych to upřesnil, já jsem právě podával pozměňovací návrh na našem VHZD, aby tato část celá z toho zákona vypadla.

Jenom k tomu kratičké vysvětlení.

Tento informační systém provozuje náš Kraj Vysočina, je to na základě pověření Asociace krajů ČR. Provozuje ho pro Ministerstvo zdravotnictví. A právě v Poslanecké sněmovně byl podán pozměňovací návrh na provozování tohoto systému, následně byl podán pozměňovací návrh k tomuto. Stalo se to, že byl schválen ten pozměňovací návrh, který to označil jako za nesystémové. U nás právě na Kraji Vysočina došlo potom k takovému malému zděšení, co vlastně z toho původního záměru zůstalo, protože tak jak tady říkala předřečnice, kolegyně Šromová, tak ten původní záměr byl, aby ten pacientský souhrn mohl být poskytnut i přeshraničně, aby ty informace mohly být poskytnuty i v přeshraniční spolupráci, ale tím pozměňovacím návrhem došlo k tomu, že ty informace by mohly být poskytovány přes hranice, ale ne už zpátky k nám. Takže to je špatně. Na mě se právě obrátili kolegové z našeho kraje, abychom to napravili. Když jsem se po tom pídil, tak jsem došel na legislativě až k tomu, že už kolega Vystrčil to má zpracováno, aby to celé z tohoto zákona vypadlo, nebo z té šestadvacítky, protože to s tím nesouvisí. Já jsem se k tomu velmi rád přidal. Kolegovi Vystrčilovi tímto děkuji za to, že už to měl takto připravené. Takže to jenom na vysvětlení k tomu.

Já se samozřejmě k tomu připojuji, k tomu usnesení VHZD, velmi podporuji, aby to, co s tím nesouvisí přímo, aby z toho vypadla, z hlediska legislativní čistoty, a podporuji také pozměňovací návrh, který tam dával kolega Větrovský, který zde zrovna není, týká se toho, aby veřejná správa nebyla sankcionována. Já se vůbec nebojím toho, že by to bylo nějakým způsobem zneužíváno. Myslím si, že to jenom usnadní celou aplikaci potom a život.

Takže děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Další do debaty se přihlásil pan senátor Štohl. Jeho pozměňovací návrh jsme před chvílí dostali na stoly.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych opravdu jenom velice stručně okomentoval ten pozměňovací návrh, který jednak jste dostali na stůl, jednak je součástí usnesení VHZD.

Ten pozměňovací návrh se týká mlčenlivosti daňových poradců, byl zpracováván ve spolupráci s Komorou daňových poradců. Já z něj tady přečtu jenom jednu větu, protože přesné znění máte uvedeno na papíře, který jste obdrželi.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Promiňte, pane senátore, ještě není čas na pozměňovací návrh. Jenom máme pořád obecnou rozpravu.

Senátor Pavel Štohl:  Takže v podstatě tam se jedná o to, že zákonná mlčenlivost daňových poradců je dána zákonem o daňovém poradenství, zákonem o Komoře daňových poradců ČR, týká se jak daňových poradců, tak jeho pracovníků. Jsou pouze vyjmenované případy, kdy lze tuto mlčenlivost daňových poradců prolomit. Jinak to respektují trestně-právní předpisy. Jinými slovy, opravdu nelze akceptovat prolomení mlčenlivosti daňových poradců. Jenom bych řekl, že to je mimo jiné i z důvodu, že když se podíváme na profesi advokáta, profesi daňového poradce, je to hodně podobné, u advokáta je tedy ta mlčenlivost akceptována, u daňového poradce nikoliv. Takže to jenom, aby bylo jasno, co bude se týkat mlčenlivost daňových poradců. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Dávám slovo panu senátorovi Nwelatimu.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, kolegové. Já nebudu hovořit dlouho, protože do žádných podrobností prostě nepůjdu. Jenom chci říci, že pod číslem 25 je zákon o zpracování osobních údajů, bod č. 26 je zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů. V obou názvech nevidím ani slovíčko, které by připomínalo zákon o svobodném přístupu k informacím, to znamená 106. Já už jsem tady před časem vystoupil, v době, kdy jsme tady schvalovali zákon, který se, jestli se nepletu, jmenoval nezdravotnické služby ve zdravotnictví. Tehdy jsme tam schvalovali také, jakým způsobem si tedy můžou nostrifikovat, řeknu, své vzdělání lékaři, kteří sem přijedou. Tehdy už jsem vystoupil. Já jsem absolutně odpůrcem toho, aby součástí zákona byly věci, které se toho zákona netýkají, a řešily nějakou věci, která se toho netýká. Tehdy jsem také řekl, že pro to budu hlasovat, protože jsem věděl, že ten problém nedostatku pracovníků v nemocnicích je tak závažný, že je potřeba to řešit akutně. Já neříkám, že zákon o svobodném přístupu k informacím by se neměl změnit, že by neměl existovat informační příkaz, nebo že by tam nebyly nutné změny i jiné. Ale já říkám, že to nepatří do těchto dvou bodů, a proto tady plně podporuji návrh, který tady přednesl pan kolega, předseda našeho klubu, pan senátor Vystrčil.

Co se týká těch dvou zákonů, myslím si, že je to správně, abychom je přijali. Tady nemůžu souhlasit s tím, co tady říkal pan ministr. Já vím, že za to nemůže, protože on na ministerstvu v té době, kdy se to mělo připravovat nebyl, že by to bylo podáno včas. Protože kdyby to bylo podáno včas, tak bychom tento zákon měli ještě předtím, než vůbec to vešlo v platnost.

A měli jsme to de facto schváleno v ještě dostatečném předstihu, než to vejde v platnost. A pak by tady možná nevznikaly takové ty zbytečné analýzy za zbytečné peníze, které si potom ty úřady objednávaly z obav toho, co se stane, až ta směrnice bude platná a zákon ještě neexistuje. A je pravdou, že mnoho firem tento strach zneužilo a přicházelo s částkami, které byly absolutně nepřijatelné, na ty magistráty, města, obce. Některé na to přistoupily, některé ne, některým se to podařilo snížit na polovinu, jako to byl případ například Mladé Boleslavi. Já si pamatuji, že tu částku jsme snížili na polovinu, ale přesto byla vysoká. A přesto to, co nám tam všechno říkali, tak si myslím, že je přehnané.

A co tu říkal pan senátor ohledně té kalamity sněhové, to je prostě příklad toho, jak když vám někdo potom řekne, že tam opravdu nemůžete mít napsaný seznam telefonních čísel na papíře a že ho musíte mít někde v trezoru, prostě to je nesmysl. Přece v tomhle musí fungovat normálně selský a zdravý rozum. Jen kvůli tomu, abychom ochránili osobní údaje, přeci neumřou lidi kvůli tomu, že se k nim nedostala sanitka, když to přeženu.

Jak jsem říkal, podpořím návrh pana kolegy a určitě budu postupovat tak, jak on doporučuje. A v žádném případě nepodpořím to, aby se v rámci tohoto zákona měnila pravidla "106", přestože všechny návrhy, které tam jsou, podporuji. Ale nechci, aby to bylo součástí materiálu číslo 25 a 26.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A předávám slovo panu senátorovi Wagenknechtovi, kterého mým prostřednictvím vyzval k odpovědi pan senátor Vystrčil.

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji, pane předsedající, splním úkol, který jsem dostal od pana senátora Vystrčila, děkuji za jeho podnět. Já si myslím, že se to řešilo už na výboru, ale já to zopakuji a řeknu to přesně, budu citovat konkrétní paragrafy, aby to bylo jasné a aby to bylo i v zápise. Takže první, co se týkalo vyjmutí části 15., jde konkrétně o body 1-8 části 15 senátního tisku 26, které jsou navrženy na základě článku 86 nařízení GDP, které nám umožňuje změnit přístup k informacím a ochraně osobních údajů.

Například bod číslo 1, v této oblasti se to týká otevřenosti dat, které je možné snadno zpracovávat, když obsahují osobní údaje. Další bod, například bod 2 říká, že se nebudou sdělovat osobní údaje držitelů nejvyšších stupňů prověrek. Nebo bod 3, který já vnímám jako ten nejzásadnější podle mého názoru. Ten se přímo týká nahrazení zrušeného zákona o ochraně osobních údajů a stanoví možnost zveřejnit veřejnému činiteli osobní údaje. Bez toho by to nebylo možné, byl by to problém.

A ještě tady mohu ocitovat text původní důvodové zprávy předkladatele, který se právě bodu 3, který jsem naposledy zmínil, týkal. Bude to možná chvilinku trvat, já se omlouvám, budou to paragrafy, ale ať to v tom záznamu máme.

Novým ustanovením § 8a, odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím je řešena otázka zúžení působnosti ustanovení § 35, odst. 3, písmeno f) zákona o zpracování osobních údajů. Dříve ustanovení § 5, odst. 2, písmeno f) zákona číslo 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů, pouze na zpravodajské služby.

Zatímco doposud bylo ustanovení § 5, odst. 2, písmeno f) zákona číslo 101 z roku 2000 Sb. obsahující oprávnění sdělit vymezené i osobní údaje o úřední osobě užíváno jako opora pro žádosti o informace tohoto druhu, nově se dotčené ustanovení netýká jiných správců, potažmo orgánů veřejné moci než zpravodajských služeb. Proto se formulačně upravená norma přesouvá do zákona o svobodném přístupu k informacím tak, aby bylo výslovně deklarováno právo na poskytnutí zmíněných základních údajů o úředních osobách. A to vyplývá z nařízení GDPR.

Doufám, že je to dostačující a děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji za upřesnění a prosím k mikrofonu pana senátora Hampla.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, já především chci jako předseda evropského výboru připomenout a myslím, že to tady musí zaznít, že máloco v posledních letech udělalo takovou škodu pro vnímání EU v očích občanů ČR jako nezvládnutá implementace GDPR. A já si samozřejmě cením toho, že se pan ministr bije za čest úřadu, kterému momentálně velí, ale prostě ta implementace je jednoduše nezvládnutá a mělo to jasné důsledky, mnozí z vás o tom mluvili, včetně poměrně nemalých finančních nákladů řady subjektů včetně veřejné správy. Na druhou stranu si na tom někteří asi příjemně namastili. To je jedna věc.

Druhá věc, je to vážná věc. Já mám pořád trošku pocit, že to GDPR právě pro to nezvládnutí implementace, nebo do značné míry kvůli tomu, tak je vnímáno jako fakt jako zbytečná buzerace. Ale tady jde o vážné věci. Informace, které dnes máme velmi solidní o tom, jak se dají osobní informace zneužít ve vážných věcech, jako je brexit, volby apod., tak prostě to, že toto je nová agenda, jsou to věci, kterým zatím špatně rozumíme, ale musíme se chránit, je, myslím, naprosto evidentní. Dneska ráno, když jsem jel sem, jsem slyšel v rádiu o tom, jak YouTube udělal další krok směrem k prevenci šíření nebezpečných nesmyslností. A to prostě nedělá sám od sebe, to dělá proto, že je to evidentní silný hráč, který na tyto věci tlačí. Takže to si myslím, že je potřeba vnímat před závorkou.

Teď k těm dvěma zákonům, respektive k pozměňovacím návrhům, které tu zazněly. Jedna věc je to, že je tam skutečně jakýsi přílepek nebo trošku neorganicky daná věc, která se týká role Úřadu na ochranu osobních údajů. Já většinou také naprosto rozumím kolegům, kteří se vyjádřili pro přimíchávání jiných agend k zákonům, které implementují nějakou směrnici nebo legislativu EU. Nicméně v tomto případě já osobně bych měl asi sklon být relativně benevolentní. A to sice z toho důvodu, že a) je to věc, která jinde v jiných zemích takhle funguje. B) to má celkem logiku. Ochrana osobních údajů je na jedné straně a na druhé straně ten takříkajíc boj s velkým bratrem má věcnou logiku. A současně si myslím, že tu trošku jde i o čas. Že tu samozřejmě můžeme předpokládat, že se možná někdy stane, že bude novela příslušného zákona, která se týká Úřadu na ochranu osobních údajů, ale trošku všichni víme, jak to s těmito sliby někdy bývá. Dobrá vůle je bezvadná věc, ale z mého pohledu v tomhle je trochu bližší košile než kabát. Takže já asi nemám s tímto problém. I když souhlasím s tím, že z hlediska procedury to není čisťounké.

Pokuty. Já, musím říci, s návrhem vypustit i další subjekty než jen ty nejmenší obce mám ve skutečnosti problém. A to ne, řekněme, kvůli větším obcím až tolik, i když si myslím, že samozřejmě i ony spravují údaje, které mohou být citlivé a není to úplně jedno, ale myslím si, že ta praxe pokutování těchto obcí zatím je opravdu zcela benigní. Zazněl tu příklad o likvidaci školy nějakou masivní pokutou, že zveřejnila nějakou fotku. To neodpovídá realitě, která tady běží a myslím si, že v tomto Úřad na ochranu osobních údajů asi nebude šílet. Ale obecně mám problém, že zákon, který něco nařizuje nebo zakazuje a současně je bez sankce, tak je prostě bezzubý. Můžeme fakt spoléhat na dobrou vůli, jenže většina zákonů, které něco zakazují nebo přikazují, tak se nepíší kvůli těm, kteří mají dobrou vůli, kterých je, doufejme, snad většina, ale spíše kvůli těm, kteří by nějakým způsobem ty hranice překračovali. Takže s tím mám problém.

A největší problém vůbec, a na to bych vás, přátelé, chtěl opravdu důrazně upozornit, jedna věc jsou municipality, ale druhá věc jsou centrální orgány, ministerstva. Ministerstvo práce a sociálních věcí, to máte takovou masu citlivých osobních údajů. Ministerstvo zdravotnictví a jeho napojené instituce mají takovou masu citlivých osobních údajů. A zacházení všech těchto záležitostí bez možnosti nějaké sankce v případě vážných pochybení, s tím fakt mám problém a velmi před tím varuji. To jsou věci typu ČEZ. Do tohoto by spadl ČEZ, ten má spoustu informací. Letiště Václava Havla. Probůh, to jsou věci, které se bazálně týkají bezpečnosti. Takže prosím, tady na toto mysleme také. My všichni, a rozumím tomu, máme trošku primárně na mysli municipality, kde je to přeci jen většinou snad takové kolegiálnější, ale nejde zdaleka jenom o to.

Další věc, která s tím trochu souvisí, je přeci jen rovnost před zákonem. Já se obávám, že kdyby toto prošlo, tak se velmi snadno některé ty velké firmy mohou ozvat, proč má být takto masivní nerovnost ve smyslu povinností, respektive penalt vůči veřejnému a soukromému sektoru. To by velmi snadno také mohlo skončit u Ústavního soudu a ne nezbytně takříkajíc naším vítězstvím.

Já jsem trochu vyrůstal v době, kdy četba Orwellova 1984 s jeho velkým bratrem byla velmi silnou četbou a prostě to nebylo tak moc o soukromých subjektech, to bylo o státu. A tohoto si musíme být, myslím, velmi důkladně vědomi. Nakonec vidíme, co Čína předvádí se svým státním špiclováním a zacházením se soukromými daty. Teď neříkám, že k tomu máme nakročeno, to opravdu nechci přímo srovnávat, chraň pánbůh, ale jen jisté memento toho, kam v zásadě všechny tyto věci mohou jít.

Pokud jde o ty pokuty, tak musím říci, vypuštění sankcí pro státní úřady zejména bych považoval za jakési vykostění tohoto zákona. Někdo tady mluvil o české cestě. Myslím, že je to typicky česká cesta, zákon mít, ale fakticky ho vykastrovat, aby fakticky nefungoval.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Zatím poslední přihlášenou do debaty je paní senátorka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, pane ministře, ne, nepřišla jsem z oběda, nebyla jsem na obědě, bylo řečeno, že teď hovoří ti, co už jsou po obědě. Opravdu jsem si vyslechla pečlivě a pozorně celou debatu, protože se domnívám, že přijímané dva zákony jsou velmi důležitými právními normami a chtěla jsem poděkovat, ale pro to nevystupuji jenom, panu senátorovi Fischerovi, že měl tu krásnou řeč o tom, že smysl toho, co přijímáme, resp. to, co chceme chránit, je nesmírně důležité a je jednou ze zcela hodně nových věcí. A myslím si, že v širokém veřejném mínění zatím vůbec dosah dopadů ochrany osobních údajů není řádně doceněn, že veřejnost ještě tohle nevnímá. A správně řekl pan senátor, že bohužel právě přijímání GDPR ještě poškodilo celý proces přijímání ochrany osobních údajů.

Nicméně bych chtěla říci, že se dlouho zabývám a zabývala jsem se ochranou osobních údajů. A v praxi, která u nás existuje, je jich vymahatelnost, resp. už platného zákona velmi nízká. Zkuste nedat občanský průkaz, aby vám ho neokopírovali v bance. Zkuste to. Podívejte se, jaké existují předpisy, které se týkají bank a jejich nakládání s vašimi osobními údaji. A citlivými údaji. A to všechno, co mohou posílat napříč světem. A toto zákon neřeší.

Upozorňuji ještě na to, že právě nádherně v tom materiálu, který máme z legislativního odboru se hovoří o tom, že tu sice teď máme GDPR, ale de facto právě, pokud se týká digitální komunikace s osobními údaji, tak tam ani zatím EU nedospěla do fáze, kdy mělo už být přijato nařízení, které by se týkalo volného pohybu neosobních údajů v EU i v rámci elektronické komunikace. A i osobních údajů. A to si myslím, že je škoda.

Osobně se domnívám, že zatím je systém hodně děravý. A jen si vzpomeňte, já jsem poprosila pana kancléře, aby nám poslal informaci o tom, jak se hacker dostal k některým heslům, která i my v Senátu jsme tady měli, že celý systém je nesmírně citlivý.

Obecně tedy chci říci, že ještě pokud se týká právě zdravotních informací, tam máme také velkou díru. A já se obávám, že je to také napadnutelné. My jsme tady v Senátu už před třemi roky dávali ústavní stížnost proti tomu, jak se shromažďují data pro všechny nemoci, které jsou nemocemi, řekněme, civilizačními, kde bez toho, že by byla data anonymizována, jsou shromažďována ve speciálních souborech, data o vás, hromadně, jaký máte třeba zvýšený tlak, cukrovku, samozřejmě rakovinu. A to vše zatím je neanonymizováno. A ústavní stížnost tam pořád leží. Takže jen chci říci, že máme ještě velmi mnoho práce na tom, aby opravdu ochrana osobních a citlivých dat byla dostatečná. A myslím si, že se to ani úplně zcela nepodaří.

Jestliže tedy hovoříme o předloženém návrhu zákona, vracím se k vystoupení pana senátora Canova. On mluvil o tom, že ta část, která se týká zákona o poskytování informací, je velmi nepřehledná. Já se odvolám na slova pana senátora Vystrčila, která tady neřekl, ale na výboru velmi dobře vystihl to, že zákon celý je skoro nečitelný. Proč je nečitelný? Protože když si to běžný občan nebo starosta vezme, tak musí mít vedle sebe zákon, směrnici a nařízení. A možná ještě další směrnice, které na to navazují. Takže ten zákon je naprosto nečitelný. Pokud bychom vycházeli z tohoto principu, tak bychom vůbec takovou právní normu neměli asi přijmout. Ale to je jen poznámka k tomu, co bylo řečeno.

Víte, mně přijde fakt zvláštní, že se soustředíme jen na příkaz, který by měl být novým instrumentem v zákoně a že se soustředíme samozřejmě, a to je velmi dobře, na pár technických úprav, ale zákon jako takový je opravdu celý velmi důležitý. A nemyslím si, že v tuto chvíli bychom byli spravedliví, pokud řekneme: "Informační příkaz je nedokonalý a vše ostatní je v pořádku. A těch dalších několik statí zákona 26 senátního tisku, ty jsou všechny v pořádku." Přicházejí kolegové s jednotlivými návrhy, ještě upozorňují na další nedostatky, ale my se tady soustředíme pouze na ten příkaz, který najednou je pro nás, a rozumím tomu, že se některých z nás dotýká přímo, tak je najednou předmětem celé pozornosti.

Dovolte mi tedy k tomu jednu poznámku. Víte, pokud by ministerstvo jako takové reagovalo na to, že zákon o informacích má řadu nedostatků a řádně v legislativním procesu připravilo jeho novelu a změny, na které upozorňujete, o které žádáte a po kterých starostové oprávněně volají, pak by nebylo potřeba, aby ve sněmovně byl přijat tento návrh o informačním příkazu, nemusela by tady být přijímána řada pozměňovacích návrhů, které tak pan senátor kritizoval.

Takže prostřednictvím pana předsedajícího, má pravdu pan senátor Vystrčil, že by to tak nemělo být, ale stav legislativy a předkládání návrhů, které jsou potřebné, bohužel poslance a senátory někdy nutí k tomu, aby sami tyto návrhy předkládali. A já jsem si řekla pro sebe, dobrá, jestliže teď budeme čekat na novelu zákona o informacích, která má přijít a víme, že informační příkaz je potřeba a víme, že pan senátor Rabas, byť řeknu, s určitým vypětím, které poslední dny od toho vyžadovaly, připravil návrh, který pomůže obcím a který je pro obce a dokonce tady máme od pana Františka Lukla, předsedy Svazu měst a obcí žádost, abychom podpořili pozměňovací návrh pana senátora Rabase, já nevidím důvod, proč bych ho nepřijala.

Já jsem v naší legislativě, která nám vždycky říká – tohle je špatně, tohle by nefungovalo, nenašla to, že by informační příkaz neměl fungovat, pokud ho schválíme. Takže to je podle mého názoru ke zvážení, jak se k tomu postavíme.

Dámy a pánové, já děkuji za pozornost, kterou jste mi věnovali, a věřím, že tak, jak budeme přijímat možná pozměňovací návrhy, tak se popereme s tím, co nás tíží. A já bych přála obcím – a to nejen návrh pana senátora Rabase, ale i informační příkaz, protože i ten těm obcím a celému systému a občanům může přispět. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan senátor Vystrčil doufám promine, ale do debaty se hlásí i pan ministr zdravotnictví, tak ho prosím, protože ta problematika se týká nejednoho ministerstva. Dobré poledne.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Já bych se skutečně rád vyjádřil k tomuto předmětnému tisku, protože, jak určitě víte a předpokládám, že tady byla i o tom diskuze, omlouvám se, že jsem nemohl být na celý průběh, tak v tom návrhu se předpokládá i novela zákona o zdravotních službách. A já jsem zaznamenal to, že je zájem možná vypustit tuto část. Já bych chtěl poprosit, abyste tento krok nečinili. Já rozumím tomu, že novela zákona o zdravotních službách se stala součástí tohoto návrhu až na základě několika poslaneckých návrhů v Poslanecké sněmovně. Na druhou stranu si nemyslím, že by šlo o nedovolený přílepek, protože jednotlivé části této novely obsahují nová pravidla pro nakládání s osobními údaji pacientů, tak, aby k těmto procesům zpracování osobních údajů docházelo v souladu s obecným nařízením EU a ochraně osobních údajů, tedy s GDPR. Nejedná se tedy o nesouvisející právní úpravu, ale má návaznost na navrhovaný adaptační zákon o zpracování osobních údajů a evropské nařízení.

Ta předmětná novela zákona o zdravotních službách upravuje jednak procesy zpracování osobních údajů Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a rovněž pravidla předávání osobních údajů o pacientech mezi poskytovateli zdravotních služeb a zmíněným resortním statistickým úřadem, tedy ÚZIS, tak, aby byla lépe naplněna pravidla stanovená GDPR.

Významnou součástí této novely jsou také pravidla umožňující spustit v České republice řízenou, kontrolovanou a bezpečnou komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb předávajícími si informace o pacientech, a to včetně přeshraničního předávání těchto informací. Za tím účelem byl již v loňském roce v důsledku změnového zákona, nebo zákona o elektronické identifikaci, zřízen na Ministerstvu zdravotnictví informační systém veřejné správy, nazvaný Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví.

Komunikace dvou poskytovatelů zdravotních služeb, jejich předávání si pacientských dat, nutných typicky pro návaznou péči, přes toto národní kontaktní místo garantuje, že si zpravidla citlivé osobní údaje předávají skutečně jen oprávněné osoby. V souladu se záměry členských států EU, koordinovaných v síti IAAF network, tato národní kontaktní místa vznikají v celé Evropské unii a způsobilé k bezpečnému přeshraničnímu přenosu informací je v současnosti právě české národní kontaktní místo a lucemburské. K reálnému fungování našeho Národního kontaktního místa je však třeba, aby právě Parlament ČR přijal pravidla obsažená v novele zákona o zdravotních službách, která je součástí příslušného sněmovního tisku.

Rád bych tedy zrekapituloval, že část 39. právě projednávaného senátního tisku, tedy novela zákona o zdravotních službách, není přílepkem, neboť se zcela týká pravidel nakládání s osobními údaji ve zdravotnictví. A vedle toho je potřebná pro další rozvoj elektronického zdravotnictví v České republice. Z našeho pohledu tedy je velmi záhodno tuto právní úpravu přijmout.

Ještě jsem zaznamenal debatu o pacientském souhrnu a jeho sdílení. Je třeba říci, že toto bude dobrovolné. Ten pacientský souhrn nebude sdílen povinně, bude to na základě dobrovolnosti poskytovatelů. Z našeho pohledu skutečně v rámci elektronizace zdravotnictví toto velmi zlepší kvalitu poskytovaných služeb, bezpečnost, a proto se domníváme, že je namístě návrh v předloženém znění schválit. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, a předávám slovo panu senátorovi Vystrčilovi.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, já na úvod musím vyslovit uznání, a to bez ironie, panu ministrovi zdravotnictví za to, že sem takhle rychle přispěchal, aby nám na poslední chvíli řekl, že část 39 je pro Ministerstvo zdravotnictví velmi důležitá. Na druhé straně přesto musím říci, že mě trošku zaráží, že – jak jsem aspoň já pochopil – se zástupci Ministerstva zdravotnictví projednávání tohoto zákona v našich výborech ani v jednom případě nezúčastnili. Takže to je trošku v rozporu s tou důležitostí, kterou tomu dneska dal pan ministr tím, že přispěchal.

A teď to bude i trošku ironické. Zároveň bych se pana ministra zdravotnictví rád zeptal, jestli má na mysli, že máme schválit tu verzi pozměňovacího návrhu, kterou podal pan poslanec Běhounek... Anebo tu verzi, která vznikla, když k pozměňovacímu návrhu pana poslance Běhounka podal ještě pozměňovací návrh pan poslanec Benda..., což je opoziční poslanec. To znamená, to ještě by bylo dobré vyjasnit, co tedy upřednostňuje, když už si myslí, že Senát bude dělat to, co on řekne, poté, co nepřišel na ty výbory.

Jestli preferuje ministr zdravotnictví pozměňovací návrh pana poslance Běhounka, anebo ten pozměňovací návrh, který vznikl tím, že pozměňovací návrh pana poslance Běhounka byl pozměněn pozměňovacím návrhem pana poslance Bendy?

Abychom si tedy řekli, jak to je. Jak to tedy strašně máte vymyšlené a jak jste to dobře rozmysleli, aby to všechno fungovalo a všichni jsme žili lépe a lépe...

Byla to ironie. A já myslím, že jí všichni rozumíme, protože si myslím, že takhle seriózní fórum jednat nemá a nemůže! Buď to tak je, nebo to tak není. A když to tak není, tak nedělejme, že to tak je.

A teď k těm věcem, které tady zazněly. Zase jsem se znovu podíval ještě podrobněji na ty věci, o kterých tady mluvil pan kolega Wagenknecht. A ty body v části 15, body 1 – 8, o kterých pan Wagenknecht tvrdí, že jsou implementací, nebo adaptací, jak tomu budeme říkat, vznikly pozměňovacím návrhem poslance v Poslanecké sněmovně. Takže teď moje otázka zní, pane ministře vnitra, to znamená, tu adaptaci doplnili poslanci Pirátů ve sněmovně o ty body 1 – 8? Když to tam nebylo z vlády? A vy jste se s nimi na tom nějak domluvili, že kdyby ta adaptace, respektive implementace, byla v pořádku, tak pan poslanec Profant přišel, dal pozměňovací návrhy, tím pádem se body 1 – 8 dostaly do toho tisku č. 26, a následně vy tady svorně tvrdíte, že to je ta adaptace, kterou bylo potřeba provést... Opravdu, nedělejte si z nás legraci. To přece není možné!

Tak buď to je adaptace, pak to měla předložit vláda, byla nedokonalá... Tak ať mi to někdo vysvětlí! To jsou ty věty, které jsou napsané v bodech 1 – 8, jsou výsledkem přijatého pozměňovacího návrhu ve sněmovně. A vy říkáte, že to je adaptace. To znamená, že předtím to bylo opomenuto adaptovat? Já už prostě nevím.

Takže nebylo by skutečně lepší ty části 15 a 39 vyřadit, aby to někdo udělal pořádně?

A teď vstřícně. Já za senátorský klub ODS, se všemi jsem se neporadil, slibuji, že pokud by náhodou vláda měla nějakou prodlevu, nebo nemakala, jak makat má, tak my, pokud to podáte jako senátorské návrhy – dívám se na pana senátora Wagenknechta, tak my to jako klub podpoříme. Aby konečně mohla jít změna zákona o svobodném přístupu informací do normálního standardního vyjednávacího procesu.

My nebudeme nic brzdit, my se vám tam podepíšeme a budeme pro to, aby se to dostalo do procesu hlasovat. Já to tady slibuji, protože opravdu to není o tom, že někdo chce, jak pan profesor říkal, trošičku něčemu bránit. Ale opravdu ty věci se takhle nedají dělat. A kdo jiný to má zastavit než lidi, kteří už mají v životě něco za sebou. A tím neříkám, že to někdo nemyslel dobře, ale ta cesta do pekel je skutečně někdy dlážděna drobnými úmysly.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pan senátor Vystrčil opět mým prostřednictvím vyzval ministry k odpovědi. Ptám se, jestli pan ministr zdravotnictví hned chce odpovědět? Pokyvoval jste hlavou, že nevíte, tak dávám prostor teď.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo. Tak já jsem pochopil ze strany pana senátora Vystrčila, že to skutečně byla ironie. On to pak řekl na závěr. Ale já pouze prosím – a tady není nic, že ukládám Senátu, ale prosím o schválení toho návrhu, který teď aktuálně tady leží. Byť vím samozřejmě, že ve sněmovně proběhla celá řada pozměňovacích návrhů. To tak i bývá, to je běžný legislativní proces, s tím asi nemohu nic dělat. Ale prosím tedy o schválení toho návrhu, který dnes aktuálně máte zde v Senátu. To je všechno, co za mě mohu k tomu říct. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan ministr Hamáček ještě bude mít závěrečné slovo, tak se jistě vyjádří. Prosím pana senátora Voseckého o jeho příspěvek.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, páni ministři, paní kolegyně, páni kolegové.

Já, když to tady poslouchám, tak si říkám – a teď to není kritika ministrů, zde bych je chtěl pak vyzvat, aby udělali opatření na ministerstvech, aby ministerstva pracovala tak, jak mají. Tuhle diskuzi jsme měli vést před rokem, před dvěma. To si řekněme na rovinu. Nestalo se. Proč se to nestalo? Úředníci na ministerstvu zaspali, nebo tomu nevěnovali patřičnou pozornost. Nás čeká ještě druhý tisk, to je senátní tisk 30 o léčivech. Jestli ho dnes schválíme a pan prezident ho podepíše, tak 9. 2. začne platit, a to je také takový bonbónek.

Já bych chtěl poprosit pány ministry, aby všechny zákonné normy, které je zapotřebí dát, předkládali minimálně s půlročním předstihem, než máme nějaké nařízení, které by mělo platit, abychom k tomu mohli vést diskuzi. A ne, abychom se tady bavili o normách, jak nejsou dobře připravené, co je tam zapotřebí udělat, připravit a dopravit, ale přitom už je na všechno pozdě. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, a k dalšímu příspěvku se přihlásil pan senátor Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

Já se strašně moc omlouvám, já jsem původně nechtěl vystoupit ani jednou k těmto bodům. Pak jsem vystoupil jednou a pak mně to nedá a musím vystoupit ještě jednou. A to proto, protože po to mém vystoupení vystoupili někteří z kolegů, kteří tady začali říkat věty typu – ono to sice není dobře, že to je součástí jiného zákona, ale protože je to dobrá věc, a protože možná vláda, nebo se nedočkáme té změny zákona 106, tak proto pojďme to radši schválit, protože košile je bližší než kabát. Já odmítám.

Možná proto, že jsem tady nováček, že mě ta vláda tolikrát nezklamala, co se týče předkládání různých věcí, tak já s tím zásadně nesouhlasím. Protože není možné, abychom tady zaneřáďovávali právní řád jenom proto, protože máme pocit, že se té změny nedočkáme. Já bych tady mohl z fleku předložit minimálně deset návrhů do různých zákonů, změn různých paragrafů v deseti zákonech, kde si myslím, že by to tam bylo také dobré, kdyby se to změnilo. A taky to neudělám, protože to je špatně. Přece ty zákony musí být srozumitelné pro lidi, kteří s nimi pracují, pro právníky, pro poloprávníky. Prostě ti tomu musí rozumět. Ti z názvu toho zákona musí vědět, co v tom zákonu zhruba asi je.

A když já budu chtít žádat o informaci na základě sto šestky, tak první, co mě napadne, tak že si vezmu zákon o svobodném přístupu k informacím. Ale určitě mě nenapadne vzít zákon o ochraně osobních údajů nebo zákon, který tady říká, že se de facto přijímá, protože je důsledkem přijetí toho zákona.

Takže já toto nejsem schopný akceptovat. A omlouvám se, je to můj názor, já to vyjádřím hlasováním, nechci vám to vnucovat, jenom jsem chtěl, aby to tady zaznělo.

Druhá věc, se kterou tady zásadně nesouhlasím, nebo spíš bych chtěl jako nováček, aby mi někdo vysvětlil, opravdu mě zajímá to, proč, když ta část o tom zdravotnictví je tak důležitá pro implementaci té normy, tak proč nebyla jako základní návrh od vlády, proč musela být dodána až tam? To znamená, že ten základní návrh od vlády, který de facto předložen Poslanecké sněmovně a prošel tím legislativním procesem celý, byl špatný? Neřešil problém toho zdravotnictví? Až na to přišel poslanec v Poslanecké sněmovně, a dokonce mu to ještě opravil, poslanec opozice? To přece jsou nesmysly, co tady slýchám, a já bych chtěl na to slyšet odpověď.

Já jsem tady nováček, omlouvám se, že jsem se takhle rozčílil. A doufám, že si na to možná zvyknu. A doufám, že si na to nezvyknu, protože spíš byl bych rád, aby se tady řešily ty věci tak, jak se mají řešit, a ne jen kvůli tomu, že něco spěchá, nebo že se něco neudělalo předtím. A jinak, mimochodem, jak tady zmínil kolega senátní tisk č. 22, myslím, že to je, co se týče zdravotnictví nebo těch léků, to bude něco obdobného. My tady něco schválíme, de facto ty normy nefungují, v některých státech vůbec nejsou, ale k tomu ještě vystoupím, to už mám k tomu vystoupení plánované. Tahle obě dvě vystoupení nebyla plánovaná. A omlouvám se za zdržování.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Od toho ta obecná rozprava je, pane senátore. Ne o zdržování, ale o tom, abychom vyjádřili svůj názor. Prosím pana senátora Canova, prosím.

Senátor Michael Canov:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já si dovolím rozporovat dva údaje z projevu mého ctěného kolegy Václava Hampla ohledně jeho obav při zrušení správních pokut. On řekl, že se obává možné žaloby u Ústavního soudu. Zde upozorňuji, že v tom případě by musel být žalován Evropský parlament a Evropská rada. Neboť to oni umožňují výslovně takto činit.

A druhá věc. Že by od správních pokut by byl takto osvobozen ČEZ. Podle mě nebyl, není to ani orgán veřejné moci, ani veřejný subjekt. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak pokud se dívám na obrazovku, tak to byl poslední příspěvek do obecné rozpravy, tak obecnou rozpravu, kde jsme mluvili o obou návrzích zákona, v tuto chvíli končím. A protože jsme skončili obecnou rozpravu, tak se táži pana ministra, jestli se chce vyjádřit?

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Tak děkuji. Já už se pokusím být velmi stručný. Samozřejmě chápu, že senátorky a senátoři vyjádří svůj názor hlasováním a já pouze mohu říci svůj názor jako předkladatele, co by z mého pohledu bylo lepší cestou. Nicméně to rozhodnutí je samozřejmě na vás.

Já jsem pochopil, že gró té debaty se točilo kromě toho, zda to bylo dřív, nebo zda to bylo rychlé, nebo pozdě, nebo špatně, nebo dobře, tak se točilo ohledně sankcí. Já nemůžu podpořit ten návrh na to, aby se sankce vypustily úplně. To by bylo průlomové. To bychom poprvé říkali, máme tady zákon a pokud ho někdo poruší, tak nebudu dávat žádnou pokutu. Já chci tady rozkrýt obavy z nějakých likvidačních pokut. Já chápu, že na začátku toho příběhu bylo těch 20 milionů euro, které tady visely jak Damoklův meč nad těmi subjekty a možná zapříčinily celou řadu nepochopení. Nicméně pokud se podíváte do současného zákona na ochranu osobních údajů, tam těch 10 milionů korun je. A neprodukuje to žádné zásadní problémy. Současně platí judikatura Ústavního soudu, která říká, že nelze ukládat likvidační pokuty. Takže ten nápad s tím, že tady nějaká školka zveřejní fotografie a dostane 10 milionů pokutu, tak to samozřejmě také asi možné není.

Navíc ten problém je, tak jak to VHZD zformuloval, tak tam by stejně proběhlo to celé přestupkové řízení. Na konci by se akorát konstatovalo, že ten subjekt nedostane pokutu. Takže já mám pocit, že i ta formulace toho, jak je to navrženo, není úplně ideální. Takže to je k těm sankcím. Co se týká návrhu pana senátora Rabase, ten já podpořit můžu. Myslím, že když už by tam měla zůstat celá ta materie s osobními údaji, s tím příkazem, tak samozřejmě ten jeho návrh jde správným směrem. Takže za mě pouze tyto dvě poznámky, ale samozřejmě budu respektovat rozhodnutí této ctěné komory. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře. Když jsem před 3,5 hodinami avizoval, že paní zpravodajka bude mít k čemu zaujímat stanovisko, tak ji vyzývám k tomu, aby přišla k mikrofonu a pokusila se obecnou debatu k oběma zákonům shrnout.

Senátorka Anna Hubáčková:  Já si myslím, že bylo řečeno tolik, že řeknu pouze závěr.

Ve velmi obsáhlé debatě vystoupilo 20 senátorů, dva ministři, někteří senátoři vystoupili dvakrát, jeden senátor dokonce třikrát. Celá debata nejvíc se vedla o tom, zda přijímat čisté zákony, nebo přijímat zaplevelení zákona o ochraně osobních údajů i zákonem o poskytování informací, druhá část debaty byla skutečně o pokutách. Já myslím, že tímto bych svoje shrnutí a vyjádření k tomu ukončila. Osobně se vyjádřím k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Pokud jsem dobře poslouchal, tak nezazněl návrh ani na schválení, ani na zamítnutí.

Senátorka Anna Hubáčková:  Nezazněl ani návrh na schválení, ani na zamítnutí, jenom prosím a připomínám, že budeme samostatně hlasovat k jednotlivým tiskům, takže nejdříve by měla...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  K tomu se ještě dostaneme. Nezazněl ani jeden z těchto dvou návrhů. V tomto okamžiku otevírám podrobnou rozpravu. První se hlásí do podrobné rozpravy pan senátor Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Promiňte. Já jsem nezdůraznil to, že teď budeme podrobně vést rozpravu k tomu tisku č. 25.

Senátor Miloš Vystrčil:  Já jsem to právě chtěl říci, že vystupuji v podrobné rozpravě k tisku č. 25, abych se vyjádřil k těm již podaným pozměňovacím návrhům, s tím, že já sám za sebe nebudu žádné další navrhovat. Jenom si myslím, že ctěné kolegyně a kolegové by možná si mohli rádi vyslechnout nebo si vyslechli, co je před námi v tuto chvíli. My máme pozměňovací návrhy z dvou, resp. tří výborů. VHZD, ÚPV a VUZP. Ty se překrývají. S tím, že nejobjemnější a vše v sobě zahrnující, téměř vše, pardon, je návrh přijatý VHZD, který všichni máme k dispozici pod tím senátním tiskem č. 25/2. Já jsem se přihlásil proto, abych trošku řekl, jaký je můj pohled na ty návrhy a body, které jsou v tom obsažené. Ty body 1 až 4 v tom komplexním pozměňovacím návrhu, v tom pozměňovacím návrhu, který je přijatý VHZD, se týkají úprav toho tisku, kde zřejmě, dovolím si to říci, pan kolega Větrovský chtěl nějakým způsobem ještě zjednodušit situaci sportovců a školských orgánů, s tím ale, že se ukazuje po nějaké konzultaci, že vlastně to není úplně v souladu zřejmě s adaptací toho nařízení, takže můj názor na 1 až 4, který tady říkám, proto, abych třeba i ostatní ovlivnil, je, že bychom pro tyto návrhy, body 1, 2, 3, 4, hlasovat neměli. Pak jsou tam body 5, 6, 7, 8, 9 a 15. To jsou body, které se týkají toho, že pokud by byly přijaty, tady se k tomu hlásím, protože jsem původně ten návrh připravoval, by byly přijaty, tak by rušily Úřad pro ochranu osobních údajů jako ústřední správní úřad pro práva na informace. Takže pokud přijmeme body 5, 6, 7, 8, 9 a 15, tak Úřad pro ochranu osobních údajů nebude ústředním správním úřadem pro práva na informace, což není doposud, není na to připraven, nemá k tomu ani přijaté pracovníky. Otázkou je, jestli k tomu má prostory. Potom se podívám na kolegu Štohla. Pochopil jsem, že on tady vystoupil s nějakým pozměňovacím návrhem, ale úplně totožný pozměňovací návrh je obsažen, pardon... V bodě 9 a v bodě 10 toho pozměňovacího návrhu toho výboru. Takže zase jenom pro pořádek svůj i váš uvádím, že bod 9 a 10 je totožný s tím pozměňovacím návrhem pana senátora Štohla, který máme na lavici. Takže pokud budeme hlasovat o bodu 9 a 10, tak asi buď to dopadne, nebo nedopadne. Ale ať to dopadne, nebo nedopadne, tak už je to tak, že vlastně nemá smysl hlasovat znovu o tom návrhu, který máme na lavici, s tím, že můj osobní názor je, že pokud jsme nějaké výjimky dali advokátům a případně exekutorům, tak není důvod, abychom vynechávali daňové poradce. A potom v poslední části je návrh pana kolegy Větrovského, který také VHZD akceptoval. Následně, pokud jsem pochopil, v tomto smyslu vystupovali zejména pan senátor Canov a někteří další, což jsou body 11 až 14, které zbavují ty instituce veřejné moci, resp. ty instituce, které jsou prostě jmenovány v tom čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu, aby ty sankce pro ně, protože to nařízení to umožňuje, byly nulové. Takže pokud bychom schválili 11 až 14, tak potom to znamená, že by ty sankce pro ty veřejné instituce, to znamená, veškeré obce a některé další instituce byly nulové, to zdůvodnění tady několikrát zaznělo. Můj názor je, že bychom to rovněž měli učinit, protože pokud bychom to nechali v tom původním smyslu, tak rozdělujeme obce do dvou kategorií, což si myslím, že není vůči těm obcím spravedlivé. Otázkou je, jestli je to vůbec v souladu s ústavou. Ale do toho se pouštět nechci.

Čili já jsem tady řekl nějaký svůj názor, omlouvám se paní zpravodajce, že jsem možná předskočil to, co chtěla říkat ona, snad mi to promine. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Paní senátorka Hubáčková možná chtěla říkat to samé, ale přesto má teď slovo ona...

Senátorka Anna Hubáčková:  Já jsem chtěla v rámci podrobné rozpravy načíst pozměňovací návrh k zákonu o zpracování osobních údajů, senátní tisk 25.

Je to v § 53 odst. 1, větě první, slovo jmenuje - nahradit slovem volí. Bod 2. V § 53 odst. 2 slovo jmenováni nahradit slovem zvoleni. Bod 3. V § 66 odst. 1, větě poslední, slovo jmenovat nahradit slovem zvolit.

Odůvodnění: Senát coby kolegiální orgán vyjadřuje svou vůli volbou, navrhuje se proto odpovídajícím způsobem upravit textaci návrhu zákona v příslušných ustanoveních. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pak nás ještě všemi pozměňovacími návrhy provedete.

Senátorka Anna Hubáčková:  Pak provedu, pokud ještě budou podány nějaké pozměňovací návrhy, a tento samozřejmě vám byl včas rozdán.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. Pan ministr si poprosil o slovo. Předávám mu ho.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já vás chci požádat o pochopení, protože projednávání tohoto bodu se protáhlo, já mám být v 15 hodin u pana prezidenta, tak pokud byste s tím souhlasili, tak já jsem požádal pana ministra zdravotnictví, aby mě tady po zbytek projednávání tohoto bodu zastoupil. Takže prosím o pochopení, moc se omlouvám, není to výraz neúcty k Senátu, ale máme jednání k zahraniční policii u pana prezidenta. Takže děkuji za pochopení, děkuji za tu diskusi. Pan ministra zdravotnictví má ode mě kompletní podklady. Díky.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane ministře, myslím, že chápeme, vnímáme. V rozpravě jste vystoupil několikrát opakovaně, tak to, co jste chtěl říci, tady zaznělo. Další přihlášený do podrobné rozpravy je pan senátor Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Opakování je matka moudrosti, já jenom zopakuji, co říkal Miloš Vystrčil, že skutečně VHZD přijal tedy těch několik pozměňovacích návrhů, kde by mohlo dojít k možné výkladové kolizi u bodů 1, 2, 3, 4, nechci ohrozit to, aby nám kvůli tomuto byl vrácen celý jinak hodnotný pozměňovací návrh ze sněmovny, tak prosím, abychom tyto body hlasovali negativně. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Další přihlášený do podrobné rozpravy je pan senátor Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který je součástí celého pozměňovacího návrhu, který přijal VHZD, to se týká Komory daňových poradců. V této věci upozorňuji, že jsem ve střetu zájmů, protože jsem daňový poradce. Jenom chci upozornit, že když si vezmete ten senátní tisk 32 a podíváte se na stranu 23, tak tam v § 58 odst. 2 je mlčenlivost řešena u advokátů. Daňoví poradci mají zákonem o Komoře daňových poradců a daňovém poradenství, tj. zákon 523/1992, v § 6 odst. 9 zákonem stanovenou mlčenlivost, stejně jako advokáti. Proto je důležité, aby tato mlčenlivost byla i v rámci tohoto zákona o ochraně osobních údajů chráněna stejným způsobem, jakým je chráněna u advokátů. To znamená, § 58 odst. 3, který navrhujeme v pozměňovacím návrhu, zní úplně stejně jako pro ty advokáty, akorát je tam první věta jiná. Místo advokátů je tam Komora daňových poradců. Proto vám doporučuji, abyste tento pozměňovací návrh přijali. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Prosím pana senátora Rabase.

Senátor Přemysl Rabas:  Ještě jednou dobrý den, já se tedy musím tady zabývat tím, že přečtu celý můj pozměňovací návrh, za což se omlouvám, protože je to celá stránka. Chtěl bych ještě předtím, než začnu, prostřednictvím pana předsedajícího k panu senátorovi Vystrčilovi poznámku o tom, že to bylo sestaveno bez konzultace...

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Pane senátore, promiňte. Teď vedeme podrobnou rozpravu k senátnímu tisku 25. Ne 26 zatím! Ještě máte čas na tu souvislou stránku.

Senátor Přemysl Rabas:  V tom případě se omlouvám.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě váš čas přijde. Takže tím jsme ukončili podrobnou rozpravu, kterou teď v tomto okamžiku končím. Prosím paní zpravodajku, senátorku Hubáčkovou, aby přišla k mikrofonu, zkusíme to dát dohromady.

Senátorka Anna Hubáčková:  V rámci podrobné rozpravy byl načten jenom jeden pozměňovací návrh, který jsem předkládala já, takže ostatní byly pozměňovací návrhy přijaté v jednotlivých výborech. Na doporučení pana senátora Vystrčila vás upozorním na pozměňovací návrhy přijaté VHZD, ze kterého budeme vycházet, který obsahuje i usnesení, které přijal ÚPV a VUZP.

Budeme hlasovat. Dovolím si navrhnout hlasování z tohoto pozměňovacího návrhu, bodu 1 až 15, odděleně, v takových balíčcích. Nejdříve bychom hlasovali, já to napřed ještě jednou rozdělím, pak bychom se k tomu hlasování vrátili oficiálně.

První blok hlasování by se týkal bodů 1, 2, 3 a 4. Je to zjednodušeně pozměňovací návrh pana senátora Větrovského o vložení slova školství a akademická půda a tak. Pak by bylo druhé hlasování o bodech 5, 6, 7, 8 a 15, které se týká zakotvení kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů jako ústředního orgánu pro práva na informace. Druhý blok hlasování. Třetí blok 9, 10. Zjednodušeně prolomení mlčenlivosti advokátů. A poslední blok 11, 12, 13, 14, týkající se pokut.

Přistoupíme k hlasování.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Promiňte ještě, paní senátorko, ještě jsem se zapomněl zeptat, jestli zástupci jednotlivých výborů něco chtěli říct? Předpokládám, že ne, že toho bylo řečeno hodně. Tak jak jste naznačila, tak budeme hlasovat. Postupujme krok za krokem, prosím.

Prosím, máte slovo.

Senátorka Anna Hubáčková:  Já už se nebudu odhlašovat.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou, prosím odhlásit a přihlásit. Odhlásil jsem vás, přihlašujeme se. Ještě předtím pustím znělku.

Já se obávám, že nejsou všichni přihlášeni, protože tady sedí rozhodně víc lidí než 57. Ještě jednou prosím. Já to resetuji. Znovu se odhlaste a přihlaste se. Ten dojem byl správný, teď je přihlášeno 71 senátorů. Tak to bude... Učitel prostě vidí dav, počítá... Prosím, paní senátorko.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dovoluji si zahájit hlasování z pozměňovacích návrhů VHZD, blok číslo 1, body 1, 2, 3 a 4. Současně tedy na doporučení, které zaznělo od samotného předkladatele, navrhuji nesouhlasit.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, pane ministře, vaše stanovisko? (Jan Hamáček: Nesouhlasím.) Pan ministr nesouhlasí. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Ještě jednou spustím, prosím, fanfáru.

V sále je aktuálně přítomno 74 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 38. Zahajuji hlasování. Spouštím ho. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Anna Hubáčková: NE!) Pardon, tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 9 se z 74 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 38 pro vyslovilo 7, proti bylo 27. Návrh nebyl přijat.

Návrh nebyl přijat. Postupme dál v hlasování.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji vám. Ve druhém bloku budeme hlasovat o bodech 5, 6, 7, 8 a 15. Jedná se o kompetence ve vztahu k zákonu o poskytování informací, tzn. vynětí Úřadu pro ochranu osobních údajů. Moje stanovisko, schválit.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Stanovisko pana ministra, prosím? Nesouhlas. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. U druhého pozměňovacího návrhu konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 10 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 57, proti bylo 10, návrh byl přijat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. A blok 3 je o hlasování bodů 9 a 10. A týká se prolomení mlčenlivosti advokátů.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučení, stanovisko pana ministra? Nesouhlas. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že u třetího pozměňovacího návrhu, v hlasování pořadové číslo 11 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 68, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. A posledním z pozměňovacího návrhu VHZD je blok číslo 4, body 11, 12, 13 a 14 týkající se pokut. Tzn. nulová výše pokut.

Senátorka Anna Hubáčková:  Trošku se ve mně bije legislativec a starosta, takže doporučující.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano. Pane ministře, váš názor? Nesouhlas. Takže zahajuji toto hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování o čtvrtém pozměňovacím návrhu, pořadové číslo 12, se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 55, proti byli 3, návrh byl přijat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. A ještě jedno hlasování. A je to hlasování o úpravě pojmosloví, jak jsem ho načetla. Doufám, že už ho nemusím opakovat. A je to o tom, že Senát vyjadřuje svoji vůli volbou, nikoli jmenováním. Proto dochází v § 53 a 66 k úpravě tohoto pojmosloví. Doporučuji.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučení. Stanovisko pana ministra? Neutrální. Takže zahajuji toto hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 13 o 5. pozměňovacím návrhu se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji. K senátnímu tisku 25 konstatuji, že byl schválen s pozměňovacími návrhy.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Zatím ještě ne, to byly jednotlivé pozměňovací návrhy. My jsme je všechny vyčerpali. A teď přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme do PS ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Myslím, že nemusím spouštět fanfáru, že nikdo neodešel ani nepřišel. V sále je v současné chvíli přítomno 73 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 37. Já zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 60, proti byli 2, návrh byl přijat, návrh vrátit PS s pozměňovacími návrhy.

Nyní v souladu s usnesením Senátu číslo 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi PS. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Anna Hubáčková a Herbert Pavera. A zároveň se ptám, zda se svojí rolí souhlasí? Ano.

Děkuji. To je pro tuto chvíli všechno a můžeme hlasovat o pověření.

Ještě je tady návrh pana senátora Horníka, aby dalším pověřeným byl pan senátor Vystrčil. Měli bychom hlasovat o všech třech? Pan senátor Pavera něco chce říci? Takže se pan senátor Pavera vzdává pověření a uzavírám to v tom, že pověření senátoři budou paní senátorka Hubáčková a pan senátor Vystrčil. Kdo souhlasí s tímto návrhem, já zahajuji hlasování, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 71, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodajům, děkuji všem končím projednávání návrhu zákona, senátní tisk číslo 25. A vracíme se do podrobné rozpravy senátního tisku číslo 26.

Otevírám tedy podrobnou rozpravu k senátnímu tisku číslo 26. Teď, pane senátore, přichází vaše chvilka s tou jednou stránkou k senátnímu tisku číslo 26.

Senátor Přemysl Rabas:  Dobrý den, tak teď naostro. Než načtu pozměňovací návrh, jen bych chtěl říci, že to není návrh, který bych si vymyslel a s nikým nekonzultoval, jak tady zaznělo, ale tak, jak včera náměstek ministra vnitra pro legislativu Mlsna si s tím nebyl jist, tak v průběhu večera, noci a rána se návrh ještě upravoval a je doporučován i ministerstvem vnitra stejně tak jako Svazem měst a obcí ČR, kteří také jsou pro to, aby tento návrh vylepšil pozici povinných osob, které jsou řešeny v předložené materii. Tedy pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, tedy tisk 26.

Zaprvé návrh změny. V článku 15 se za novelizační bod 8 vkládají nové novelizační body 9 a 10, které zní: 9, za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: "1) povinný subjekt může odmítnout poskytnutí informace, pokud lze ve vztahu k podané žádosti dovodit zneužití práva na informace, protože cílem žádosti je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týká požadovaná informace o jejím soukromí, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu. A to zpravidla v souvislosti s předcházejícím postupem povinného subjektu vůči žadateli nebo se vztahem s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a).

2) pouze rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodu pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1."

Potom 10, v § 15 se doplňuje odstavec 3, který ní: "Povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož v souladu s tímto zákonem vyloučil pouze osobní údaje, rozhodnutí o odmítnutí žádosti nevydává. Sdělí žadatel způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu do 15. dnů ode dne doručení požadované informace, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Povinný subjekt rozhodne o částečném odmítnutí žádosti do 15 dnů ode dne doručení tohoto sdělení."

A 2 v článku 15 se za novelizační bod 11, dosavadní bod 9, vkládá novelizační bod 12, který zní: "V § 16a, odst. 3 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: ´Uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15, odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odst. 6, písmena b).´" Tady bych poprosil o shovívavost, protože zbytek té věty: "Nebo odstavce 7, písm. c)" bych vás prosil, abyste si škrtli. Tedy pozměňovací návrh celý končí: "Podle odstavce 6, písm. b)." A zbývající citace: "Nebo odstavce 7, písm. c)" prosím škrtnout, protože ta novela jej v podstatě zrušuje.

A to je vše, následující body se přečíslují. A důvodovou zprávou bych si dovolil vás nezatěžovat, protože ji všichni máte. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Hlásí se ještě někdo další do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, tak podrobnou rozpravu končím. Ptám se pana ministra, jestli si přeje vystoupit? Ne. Pak se tedy ptám, jestli si přeje vystoupit k podrobné rozpravě některý ze zpravodajů? Pan senátor Pavera? Ne. Pan Václav Chaloupek? Ne. Pan Miloš Vystrčil? Ano, už avizoval, takže já to vím, vnímám ještě.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, jako zpravodaj našeho výboru chci upozornit na to, že v rámci pozměňovacích návrhů, které výbor přijal, což je část 15 vypustit a část 38 vypustit, je to nyní tak, že pokud bychom tu část 15 nevypustili, tak by některé části zákona obsažené v části 15 nebyly aplikovatelné, protože jsme mezitím už vyřadili Úřad pro ochranu osobních údajů jako ústřední orgán státní správy pro práva na informace. Tzn. například v té části 15 se nachází § 16b, odst. 1, který říká, že rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný úřad pro ochranu osobních údajů. A těchto věcí je tam asi pět nebo šest nebo tři nebo čtyři, tzn. pokud bychom nyní část 15 nevyřadili, tak část zákona nebude aplikovatelná, protože úřad nemá ty pravomoci, které mu jsou v části 15 přisuzovány, protože jsme v předchozím tisku jsme úřad těch pravomocí zbavili. Tak aby toto bylo jasné, považoval jsem za dobré to říci.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. A prosím paní zpravodajku garančního výboru, aby se k podrobné rozpravě případně vyjádřila.

Senátorka Anna Hubáčková:  Já přistoupím k vysvětlení, jak budeme hlasovat. Nejdříve bych předložila k hlasování pozměňovací návrh, který přijal ústavněprávní výbor. Tento pozměňovací návrh je shodný s pozměňovacím návrhem VVVK a týká se opět precizace pojmosloví. Měli jste ho jako součást usnesení. Pak bychom hlasovali pozměňovací návrhy přijaté výborem pro územní rozvoj a shodně VHZD. Pak poslední předložený pozměňovací návrh pana senátora Přemysla Rabase. Jinak jsem nezaznamenala žádný další pozměňovací návrh v předložené podrobné rozpravě a jenom změnu u návrhu pana Přemysla Rabase to, co máte předloženo písemně, tak vypustit v bodě 2 písmeno c) za b).

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Myslím, že nám je jasné, jak postupně budeme a o čem budeme postupně hlasovat.

Senátorka Anna Hubáčková:  Nyní, prosím, přistoupíme k hlasování o pozměňovacím návrhu předloženém ústavněprávním výborem a schváleném také VVVK. A je to zkráceně o zpřesnění pojmosloví v senátním tisku 26.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji. A vaše stanovisko?

Senátorka Anna Hubáčková:  Rozhodně doporučující.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučující. Pan ministr? Souhlasí. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Pokud se týká prvního pozměňovacího návrhu, tak konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 69, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Přistoupíme k dalšímu pozměňovacímu návrhu.

Senátorka Anna Hubáčková:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích VHZD a územního rozvoje. A tady jsou dva návrhy, takže toto nebude společné hlasování. Budeme hlasovat každý bod samostatně. Takže nyní přistoupíme k hlasování bodu číslo 1. To znamená část 15. Vypustit.

Senátorka Anna Hubáčková:  A následující části 16.- 40. označit. Máte to jako přílohu v usnesení výboru. Takže hlasujeme část 15. vypustit.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučující. Pan ministr? Nesouhlasí. Pardon, ještě něco vyjasníme?

Senátorka Anna Hubáčková:  Jestli je to část 15., senátní tisk 26 a týká se to zákona implementace, vlastně zákona o poskytování informací. Zkráceně samozřejmě je jeho součástí i informační příkaz.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak už je všem všechno jasné? Ano, takže zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 17 se ze 72 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 53 senátorek a senátorů, proti byli 4. Návrh byl přijat a můžeme postoupit k dalšímu pozměňovacímu návrhu.

Senátorka Anna Hubáčková:  Dalším pozměňovacím návrhem je bod č. 2. A je to „vypustit část 38., neboli část, která se týká zdravotnictví“.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak zahajuji hlasování. Pardon, omlouvám se, vaše stanovisko.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Doporučující. Pan ministr? Nesouhlas. Tak teď už můžeme zahájit hlasování.

Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování o 3. pozměňovacím návrhu, v hlasování č. 18, se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 47, proti bylo 7. Návrh byl přijat.

A můžeme postoupit dále.

Senátorka Anna Hubáčková:  Máme tu pozměňovací návrh pana senátora Přemysla Rabase, který se ovšem týká části 15. Vkládá do ní novelizační body, ale schválením vypuštění části 15 je tím nehlasovatelný.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, nebudeme o tomto návrhu hlasovat. A můžeme postoupit dále.

Senátorka Anna Hubáčková:  Další pozměňovací návrhy nebyly předloženy. Děkuji moc všem za trpělivost.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Tak to byly všechny pozměňovací návrhy a my teď přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Já spustím znělku...

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 19 vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Anna Hubáčková a pan senátor Miloš Vystrčil. Zároveň se ptám, jestli oba souhlasí? Ano, vidím, že ano. Tak budeme hlasovat o tom pověření senátorů při jednání sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto pověřením, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo nesouhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování, které se týkalo pověření, hlasování č. 20, se ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 pro vyslovilo 72, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům, děkuji zpravodajce garančního výboru a končím projednávání těchto dvou tisků.

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji vám všem.

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  A my se vystřídáme. Jestli tedy ještě vstanu ... (Smích.)

(Změna v řízení schůze.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme si rozhodli při odsouhlasení pořadu této schůze, že posledním bodem před přestávkou – a já vím, že je pokročilá doba, ale je tomu tak – je

 

Volba kandidátů na funkci zástupce Veřejného ochránce práv

Tisk č. 34

A k té volbě využijeme přestávku. Tak.

Navrhuji v souladu s § 50, odst. 2 jednacího řádu Senátu, abychom vyslovili souhlas s účastní kandidátů na funkci zástupce veřejného ochránce práv při projednávání senátního tisku č. 34. Jsou jimi Klára Alžběta Samková, Markéta Selucká a Eliška Wagnerová. Navrhuji, abychom hlasovali o všech kandidátkách zároveň. Tak dám znělku...

Přítomno je 71, kvorum pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21, registrováno 72, kvorum pro přijetí 37. Pro návrh se kladně vyslovilo 67, proti nikdo, návrh byl schválen.

A vzhledem k tomu, že volební komise má v tomto případě hlavní slovo, přebírá návrhy a ověřovala předpoklady, že kandidáti splňují podmínky volitelnosti a neslučitelnosti funkcí, uděluji nejprve slovo předsedovi volební komise, senátorovi Jaroslavu Větrovskému. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi konstatovat, že organizační výbor svým usnesením č. 19 ze dne 18. prosince 2018 stanovil lhůtu pro podávání návrhů na kandidáty na funkci zástupce veřejného ochránce práv do 18. ledna 2019 do 12 hodin. Návrhy předkládají podle článku 6a) volebního řádu jednotliví senátoři písemně volební komisi Senátu a součástí těchto návrhů jsou i doklady ověřující splnění podmínek navržených kandidátů pro výkon této funkce.

Připomínám, že podle § 2, odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv je zástupcem ochránce volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát.

Nyní si vás dovoluji informovat, že volební komise obdržela ve stanovené lhůtě následující návrhy na kandidáty na funkci zástupce ochránce. 1. Klára Alžběta Samková, navrhovatel senátor Tomáš Jirsa. 2. Markéta Selucká, navrhovatel senátor Miloš Vystrčil. 3. Eliška Wagnerová, navrhovatel senátor Mikuláš Bek.

O předložených návrzích jsem vás informoval svým dopisem dne 18. ledna 2019. Jak jsem již uvedl, součástí návrhu byly i dokumenty, které jsou nutné k ověření, zda jsou splněny podmínky volitelnosti osob navržených na kandidáty na funkci zástupce ochránce. Těmito dokumenty byly životopis kandidáta, osvědčení o státním občanství, tedy podepsaná kopie platného občanského průkazu, písemné prohlášení navrženého, že je seznámen s ustanovením § 3, zákona č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv. A dále písemné prohlášení navrženého, že souhlasí se svou kandidaturou na funkci zástupce ochránce.

Konstatuji, že návrhy obsahovaly potřebné dokumenty, a proto volební komise mohla a také ověřila, že navržené splňují podmínky stanovené v § 2 a 3 zákona o veřejném ochránci práv. Nyní vás s dovolením seznámím s usnesením č. 4, které v této souvislosti přijala volební komise na své 2. schůzi dne 23. ledna 2019. Tedy usnesení zní: Komise 1. konstatuje, že ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru č. 19 ze dne 18. prosince 2018, tj. do 18. ledna 2019 do 12 hodin, obdržela tyto návrhy na kandidáty na funkci zástupce veřejného ochránce práv včetně dokladů ověřujících splnění podmínek stanovených zákonem 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů pro výkon uvedené funkce. Klára Alžběta Samková, navrhovatel Tomáš Jirsa. Markéta Selucká, navrhovatel Miloš Vystrčil. Eliška Wagnerová, navrhovatel senátor Mikuláš Bek. 2. konstatuje, že všechny tři navržené splňují podmínky volitelnosti stanovené výše citovaným zákonem. A 3. pověřuje předsedu komise senátora Větrovského, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem tajným hlasováním.

Dovoluji si vás dále informovat, že osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem tajným hlasováním. Pro volbu se použije v tomto případě přiměřené ustanovení článku 2 volebního řádu týkající se volby místopředsedů Senátu. Nyní vás seznámím s průběhem samotné volby. Na hlasovacím lístku jsou uvedena tři jména osob navržených na kandidáty v abecedním pořadí, přičemž před jménem každé z nich je uvedeno pořadové číslo. Ještě jednou připomínám, volíme dva kandidáty na funkci zástupce ochránce. Souhlas nejvýše se dvěma kandidáty vyjádříte zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény. Nesouhlas s navrženými kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jejich jmény křížkem či písmenem X.

Připomínám, že musí být všechna pořadová čísla označena, aby byl lístek platný. Pokud by se tak nestalo, jedná se o neplatný hlasovací lístek. V 1. kole jsou zvoleni ti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nezíská-li nadpoloviční počet hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa 2. kolo volby. Do 2. kola volby případně postupují nezvolení kandidáti z 1. kola, kteří mezi nezvolenými získali v 1. kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst. Ve 2. kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nebyla-li ani po 2. koně obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle volebního řádu.

A nyní prosím, abyste na chvilku zbystřili pozornost. Volební místnost je připravena. Žádám tedy členy volební komise, aby se ihned dostavili...

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, vy jste předběhl.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Jsem moc horlivý.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a budeme pokračovat. Senátním tiskem se zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 34/1. Určil zpravodajem pana senátora Jana Tecla, kterému tímto uděluji slovo.

Senátor Jan Tecl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené kandidátky na funkci zástupce ochránce lidských práv.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice tento bod projednal na svém 3. zasedání dne 29. ledna 2019. Na výboru jsme také vyslechli vystoupení všech tří kandidátek. Jejich životopis a krátké představení je obsahem senátního tisku č. 34. Po projednání návrhu kandidátek na funkci zástupce veřejného ochránce práv jsme konstatovali, že jsme byli seznámeni s podkladovými materiály k jednotlivým kandidátům a vyslechli jsme je, neshledali jsme žádné důvody, proč by tyto kandidátky nemohly tuto funkci vykonávat a určili jsme moji osobu zpravodajem, abych vás seznámil s tímto usnesením.

18. usnesení výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice ze 3. schůze, konané dne 29. ledna 2019, k návrhům kandidátů na funkci zástupce veřejného ochránce práv, senátní tisk č. 34. Po úvodním slovu předsedy výboru senátora Jiřího Drahoše, po zpravodajské zprávě senátora Jana Tecla, místopředsedy výboru, po vystoupení kandidátů Kláry Alžběty Samkové, Markéty Selucké, Elišky Wagnerové a po rozpravě výbor 1. projednal návrhy kandidátů na funkci zástupce veřejného ochránce práv, 2. konstatuje, že se seznámil s podkladovými materiály k jednotlivým kandidátům a vyslechl je. 3. určuje zpravodajem výboru pro projednávání senátního tisku č. 34 na schůzi Senátu PČR senátora Jana Tecla, 4. pověřuje předsedu výboru, senátora Jiřího Drahoše, předložit toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a otevírám k tomuto bodu rozpravu. Jako první uděluji slovo první v pořadí paní kandidátce Kláře Alžbětě Samkové. Chci upozornit, že doba vystoupení by měla být do pěti minut. Dobrý den, prosím, máte slovo.

Klára Alžběta Samková:  Vážený pane předsedající, děkuji vám za umožnění této rozpravy, vážení páni senátoři, vážené paní senátorky.

Je pozdní odpoledne, vy jste unavení a hladoví. A já se domnívám, že jedna z nejzákladnějších vlastností veřejného ochránce práv a i jeho zástupce je empatie. Takže vás nebudu dlouho zdržovat. Vždyť vy už jste se přece se vším seznámili. A děkuji vám, že jsem mohla alespoň před některými z vás vystoupit ve vašich klubech, ve výborech, a že možná jste o mně získali trochu jiný náhled než ten, který se běžně prezentuje v médiích.

Já vám přeji šťastnou volbu a potom dobrou chuť. Na shledanou a děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní kandidátko, a další v řadě vystoupení bude paní Markéta Selucká. Dobrý den, prosím.

Markéta Selucká:  Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za možnost představit se na tomto veleváženém fóru. V rámci výkonu zástupce veřejné ochránkyně práv bych ráda zúročila své zkušenosti, které mám při výkonu státní správy, neboť jsem 7 let působila jako sociální pracovnice a předsedkyně přestupkové komise na trojkovém obecním úřadě, takže mám reálnou zkušenost s výkonem státní správy, dále pak jsem působila také jako asistentka předsedy Ústavního soudu a soudce Ústavního soudu. Samozřejmě, krom toho, že jsem působila v aplikační praxi a také v advokacii a řekněme byznysu, tak vzhledem k tomu, že pocházím z akademického prostředí, tak mám také nějaké právně teoretické zázemí, a myslím si, že toto všechno bych mohla právě při výkonu této významné funkce skloubit.

Myslím si, že základním úkolem veřejného ochránce práv je určitá morální autorita ve společnosti, a to, že veřejný ochránce práv a jeho zástupce nemá reálnou možnost rozhodovat ve věcech, vydávat nějaké individuální správní akty či soudní rozhodnutí, ale právě tím, že upozorňuje na některé problematické či nezákonné postupy, může apelovat s morálním kreditem právě, aby se ta praxe změnila a aby státní správa byla vykonávána dobře, a jak já říkám, lidsky. Pokud budu moci k tomu přispět, tak to velmi ráda učiním. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní kandidátko a třetí v pořadí abecedním je paní Eliška Wagnerová, měl jsem pořád na jazyku kolegyně, to už několik měsíců není pravdou, takže paní Eliška Wagnerová má slovo. Dobrý den.

Eliška Wagnerová:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Měla jsem také na jazyku - kolegyně, kolegové. Všechno jednou končí. Přichýlím se tedy k tomu, co uvedla předřečnice paní Samková, protože skutečně se domnívám, že to, co o sobě jsem měla říct, jsem se pokusila vtělit do životopisu, který máte před sebou. Čili repetovat ho tady by asi nemělo smysl a moji představu o tom, jak by měl fungovat zástupce veřejného ochránce práv, jsem sdělovala na výboru a na klubech, které mě pozvaly. Takže mnozí z vás mě k tomu slyšeli.

Jenom pro ty, kteří nebyli ani tam, ani tam, uvedu, že moje vize fungování vychází důsledně z účelu existence ochránce práv, který je vtělen do § 1 odst. 1 zákona o ochránci práv a který se soustřeďuje skutečně na veřejnou správu. Že má ochránce ještě další úkoly, je pravda. Dostávaly se tam postupně. Čili v závěru vás chci jenom poprosit, aby kdyby náhodou přišly další a další mezinárodní smlouvy, z nichž by plynulo, že někdo je musí kontrolovat, prosím nikoliv bezmyšlenkovitě nad ochránce práv vrhat tedy tyto úkony, ale možná, že by i někdy stálo za to a zasloužilo by si vytvořit samostatný orgán, protože například se domnívám, že ti lidé se zdravotním postižením, kteří dnes jsou v rámci toho ochránce, by si to skoro zasloužili. Děkuji pěkně a zatím na shledanou.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a pokračuje rozprava. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, rozpravu uzavírám a uděluji slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s provedením voleb.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Už jsem to provedl ve své vrozené horlivosti, tak ještě jednou si vás dovolím poinformovat, že osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem, tajným hlasováním. Pro volbu se použije v tomto případě přiměřené ustanovení článku 2 volebního řádu týkající se volby místopředsedů Senátu.

Jak tedy bude vypadat průběh samotné volby? Na hlasovacím lístku jsou uvedena tři jména osob navržených na kandidáty v abecedním pořadí. Přičemž před jménem každé z nich je uvedeno pořadové číslo. Ještě jednou připomínám, že volíme dva kandidáty na funkci zástupce ochránce.

Souhlas nejvýše se dvěma kandidáty vyjádříte zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény.

Nesouhlas s navrženými kandidáty vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jejich jmény křížkem.

Připomínám, že všechna pořadová čísla musí být označena, pokud by se tak nestalo, jedná se o neplatný hlasovací lístek.

V prvém kole jsou zvoleni ti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nezíská-li snad nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.

Do druhého kola pak by postupovali nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů než je počet neobsazených míst.

Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nebyla-li by ani ve druhém kole obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle volebního řádu.

Volební místnost je připravena. Žádám tedy členy volební komise, aby se ihned dostavili do volební místnosti. Vydávání lístků a hlasování potrvá 15 minut, vyhodnocení maximálně také 15 minut. Vlastní volba bude trvat do 15 hodin 40 minut, následně bude probíhat sčítání hlasů a asi na to hned naváže přestávka, pane předsedající?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, na to naváže přestávka a pokračovat bychom měli tedy v 16.30 hodin.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Kdy tedy budou přečteny asi i výsledky prvé volby.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Takže pane předsedo, všechno?

Senátor Jaroslav Větrovský:  Ano, všechno, děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám za vaše sdělení a přerušuji jednání pro konání prvního kola prvé volby s tím, že na to naváže přestávka a budeme pokračovat v 16.30 hodin.

(Jednání přerušeno v 15.27 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 16.32 hodin.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, zahajuji přerušené jednání a dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás informoval o výsledku prvého kola prvé volby na funkci zástupce Veřejného ochránce práv, prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky prvního kola první volby kandidátů na funkci zástupce Veřejného ochránce práv, jež se konala dne 30. ledna 2019:

Počet vydaných hlasovacích lístků 72, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 72, z toho neplatných 7. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0.

Pro Kláru Alžbětu Samkovou bylo odevzdáno 19 hlasů.

Pro Markétu Seluckou bylo odevzdáno 42 hlasů.

Pro Elišku Wagnerovou bylo odevzdáno 41 hlasů.

Konstatuji, že v prvním kole první volby byly zvoleny paní Markéta Selucká a paní Eliška Wagnerová.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Nejprve blahopřeji zvoleným kandidátkám a přeji jim úspěch při jednání v Poslanecké sněmovně.

A děkuji předsedovi volební komise a zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím.

A my budeme nyní projednávat bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony

Tisk č. 32

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 32. Vítám mezi námi paní ministryni financí Alenu Schillerovou a hned ji žádám o její úvodní slovo. Paní ministryně, dobrý den. Prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové, po čase. Dovolte, abych vás seznámila návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.

V tomto návrhu zákona jsou obsaženy zásadní změny daňových zákonů od roku 2019. My už dlouhodobě několikrát po sobě zařazujeme tyto změny do jednoho právního předpisu, protože se tak pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu a odpovídá to i závazku, který je uvedený v programovém prohlášení vlády, podle kterého jsou změny soustavy daňových zákonů prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami.

V Poslanecké sněmovně došlo k úpravě účinnosti tohoto návrhu zákona. Obecná účinnost zákona je z původně navrženého 1. ledna 2019 nově navržena na první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení a účinnost dne vyhlášení je navržena u ustanovení novelizujících zákon o dani z přidané hodnoty nebo zákon o spotřebních daních, která implementují evropské právní předpisy, jejichž implementační lhůta uplynula 31. prosince 2018, resp. 15. září 2018 pro spotřební daně.

Účinnost prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona je navržena také u daně z hazardních her a u zrušení povinnosti podávání daňových přiznání u některých plátců daně z přidané hodnoty tak, aby nastala první lhůtní zdaňovací období těchto daní. Účinnost 1. ledna 2020 je pak navržena u snížení sazby daně z přidané hodnoty u tepla a chladu z 15 % na 10 %, úpravy pravidla pro účelné určení, tam se jedná o dodání zboží u leasingu DPH a doplnění odstavce 12 u § 118 zákona o spotřebních daních, tj. úpravy stanovující okamžik, kdy je možné poprvé odebrat tabákové nálepky, které jsou určené ke značení tabákových výrobků nového vzoru, neboť s ohledem na skutečnost, že změna vzoru tabákových nálepek proběhne dříve, než nabude účinnosti tento zákon, bude se s ohledem na předejití aplikačním problémům plynoucích ze stanovení této lhůty aplikovat toto ustanovení až na příští změnu vzoru.

Výčet ustanovení, jež nabudou účinnosti dnem 1. ledna 2021 se zužuje o článek V. pod 5, který se na základě pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru vypouští.

A teď mi dovolte, abych vám uvedla u jednotlivých zákonů důvody jejich předložení.

Základním důvodem je implementace evropských a mezinárodních závazků či změny na implementaci navazující. Jedná se například o implementaci směrnice EU v oblasti pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, to jsou tzv. směrnice ATAD 1 a ATAD 2. Pak se implementuje směrnice EU v oblasti uplatňování daně z přidané hodnoty v případě poukazů voucherů a v případě tzv. commerce a upravují se podmínky pro aplikaci tabákové nálepky na jednotková balení tabákových výrobků v návaznosti na umístění povinných kombinovaných zdravotních varování stanovených unijním právem. Zapracovávají se také změny v oblasti odkazu na kódy nomenklatury minerálních olejů vyplývajících z prováděcích rozhodnutí Evropské komise s účinností od září 2018.

Zpřesňuje se implementace v návaznosti na hodnocení implementace do příslušných orgánů a navazujících směrnic ATAD 2 a ATAD 4, které se týkají mezinárodní výměny informací v oblasti daní provedené globálním fórem OECD pro transparentnost a výměnu informací a samozřejmě také se plní programové prohlášení vlády.

A teď mi dovolte, abych se blíže pozastavila u jednotlivých zákonů konkrétně.

Co se týká novely zákona o daních z příjmů, tak mezi nejvýznamnější věcné změny lze uvést příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu, kde se navazuje limit pro srážkovou daň u příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, od ledna 2019 jsou to 3 tisíce korun, zvyšují se výdajové paušály, tzn. navrací se stropy daňových paušálů pro živnostníky na úroveň roku 2016, tzn. zvyšuje se mezní příjem, ze kterého jsou počítány maximální výdajové paušály z milionu na dva miliony korun, upravuje se odpočet na podporu výzkumu a vývoje, kdy se implementují závěry pracovní skupiny zřízené při Radě pro výzkum, vývoj a inovace, na tom spolupracovalo jak MF ČR, GFŘ, tak zástupci odborné veřejnosti. Nově bude okamžikem, od kterého bude možné výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje zahrnout do odpočtu, podání oznámení správci daně o záměru poplatníka odečíst od základu daně odpočet a podmínkou zůstává vypracování a schválení projektové dokumentace, ale až poté, co je podáno oznámení, a to ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání za období, za které poplatník odečte nebo hodlá odečíst od základu daně první odpočet vztahující se ke konkrétnímu projektu.

Dalším důvodem novelizací je implementace evropských směrnic ATAD, už jsem v obecné rovině o nich mluvila, kdy se omezí uznatelnost nadměrných výpůjčních výdajů, tzn. možnost uplatnit v základu daně nadměrné výpůjční výdaje bude možné pouze do 80 mil. Kč nebo 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, neuznatelné výpůjční výdaje lze převést do dalších zdaňovacích období. Dále se zavádí zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, tzv. exitex, kdy se zdanění při přemístění majetku do zahraničí bez změny vlastnictví aplikuje, pokud ČR v důsledku tohoto přemístění ztratí právo zdanit příjem z budoucího prodeje tohoto majetku, tzn. spadnou tam veškeré přesuny majetku od českého zřizovatele do zahraniční stálé provozovny či změna daňového rezidentství. Vychází se z právní fikce, že při přemístění došlo k prodeji majetku sobě samému, tzn. příjmem ke zdanění je tržní cena, přičemž je možnost uplatnit výdaje jako při prodeji.

Další součást zaváděných opatření, které vyplývají ze směrnice ATAD, je zdanění ovládané zahraniční společnosti, kdy ovládaná zahraniční společnost, tzn. společnost, na které český daňový rezident sám nebo spolu s přidruženými osobami drží více než 50% podíl, která nevykonává podstatnou hospodářskou činnost, tzv. prázdné schránky, nebo stálá provozovna českého daňového rezidenta, která nevykonává podstatnou hospodářskou činnost, určité typy příjmů těchto ovládaných zahraničních společností se přičítají ovládající společnosti v ČR.

Dále se řeší důsledky rozdílné právní kvalifikace, tzv. hybridní nesoulady, tedy řešení odlišné právní kvalifikace jedné právní skutečnosti v různých státech, zabraňuje se například tomu, aby určitá transakce byla v jednom státě osvobozena od daně, zatímco ve druhém státě byla uznatelným výdajem, to znamená, třeba jeden stát ji kvalifikuje jako dividendu a druhý jako platbu úroků.

Provádí se také změny v souvislosti s účetními standardy IFRS 9 a IFRS 16. Tam je hlavně nutná novela v důsledku změny oceňování a kvalifikace cenných papírů v účetnictví podle standardů IFRS 9 a vyloučení vlivu standardu IFRS 16, který upravuje výkaznictví finančního leasingu na základ daně z příjmu.

Zavádí se také oznamovací povinnost příjmů plynoucích daňovým nerezidentům do zahraničí, tzn. ta dosavadní oznamovací povinnost o odvedené sražené dani z příjmu, která plyne daňovým nerezidentům do zahraničí, se bude vztahovat i na osvobozené příjmy a příjmy, které podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v ČR.

Další součástí daňového balíčku je novela zákona o dani z hazardních her. Touto novelou se řeší zejména následující témata, jako je změna způsobu, jakým si v základu daně zohledňují vrácené vklady, cílem je, aby bylo méně často nutné podávat dodatečná přiznání, pak se řeší daňové řešení problematiky tzv. garantovaných turnajů, kdy se reaguje na pozměňovací návrh zákona o hazardních hrách, který přijala Poslanecká sněmovna, který umožnil vyšší výhry než vklady v případě garantovaných turnajů, a pro ochranu výnosu daně bude zakotveno ustanovení, že výhry lze odečíst pouze do výše 95 % vkladů. Upouští se také od zpřísněné informační povinnosti obecních úřadů poskytovat informace správci daně bezodkladně, ponechává se pouze obecná úprava poskytnout tyto informace na vyžádání.

Předávání informací potom mezi orgány v oblasti hazardních her je řešeno skrz trojdohodu a informační systém SDSL, to znamená, zasílání informací správce, aby nebylo duplicitní.

Co se týká novely zákona o dani z přidané hodnoty, tak mezi nejvýznamnější věcné změny patří implementace evropských směrnic, která se týká poukazů, voucherů, e-commerce. Stanoví se podrobnější pravidla pro výpočet nároků na odpočet daně v částečné výši a zpřesňuje se úprava pojmů úplata a ekonomická činnost. Stanoví se také základ daně při platbě virtuální měnou, např. bitcoinem, rozšiřuje se možnost uplatnění nároku na odpočet daně při registraci plátce a upravuje se institut opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Také se upravuje osvobození od daně při dodání lidské krve a jejích složek a zpřesňuje se úprava pokut, které souvisí s kontrolním hlášením.

Snižuje se sazba DPH u tepla a chladu z 15 % na 10.

Další součástí je novela insolvenčního zákona, která potvrzuje za podstatovost pohledávky státu z titulu opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. To je zpracováno společně s Ministerstvem spravedlnosti.

V neposlední řadě novela zákona o spotřebních daních. Tam kromě zmíněné úpravy ustanovení, které upravuje tabákové nálepky, tak bych především vaši pozornost chtěla upoutat na nové zdanění tzv. zahřívaných tabákových výrobků, určitě jste si všimli, jak teď všichni chodí s takovými těmi zvláštními přístroji, tomu se říká zahřívané tabákové výrobky, já si nikdy nemohu vzpomenout, říkám tomu pořád bezdýmové. Tyto zahřívané tabákové výrobky nejsou harmonizovány, protože spotřební daň je harmonizována v rámci EU. Tyto nejsou, už tři roky EU na tom zdanění pracuje. Já už jsem ztratila nervy jako náměstkyně ministra financí před volbami, ale nestihli jsme v podstatě připravit právní úpravu zdanění národní, protože jsme prováděli několik analýz v celně technické laboratoři Celní správy, jestli obsahuje tabák ke kouření toto zařízení, protože to by potom samozřejmě podléhalo spotřební dani. Máme několik analýz, že neobsahuje. Ono když ty zvláštní, to nejsou cigarety, když to prostě rozlomíte, tak uvnitř tabák je, ale když si vezmete, že byste si koupili za částku přes 2000 to zařízení a k tomu poměrně drahé tyto malé krabičky, myslím, že po stokoruně se prodávají, já jsem nekuřačka, tak v podstatě zjistíte, že by asi těžko někdo to kupoval proto, aby z toho vysypával tabák a prostě dělal si z toho cigarety. Takže skutečně jsme zjistili, že nejsme schopni zdanit tyto produkty stávající právní úpravou, a proto nově zdaňujeme, protože EU už to řeší skutečně několik let a zatím v dohledu není řešení. V podstatě celá řada zemí EU k tomuto zdanění přistoupila. Takže ta sazba, vychází se z úpravy spotřební daně z tabákových výrobků, sazba je stanovena ve výši sazby daně z tabáku ke kouření, 2,236 Kč na gram, základ daně je pak stanoven podle hmotnosti tabáku, obsaženého ve výrobku, v gramech. Sazba byla zvolena tak, aby reflektovala skutečnost, že naprostá většina států EU, například Německo i Slovensko, uplatňuje sazbu ve stejné výši nebo dokonce mírně nižší.

Dále součástí této úpravy je ještě úprava kódů kombinované nomenklatury v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Evropské komise atd. Ale to už jsou v podstatě technické detaily. Ještě možná taková novinka, která vznikla na půdě Poslanecké sněmovny, osvobozuje se pivo určené k použití jako vzorky pro vědecké nebo analytické účely a pivo určené k použití pro vědecký výzkum. Jsou to školy různé, což byla novinka, se kterou jsme se setkali až na základě podnětů poslanců.

Součástí balíčku je také novela celního zákona. Ta obsahuje některé dílčí změny, zejména zúžení nutnosti zajišťovat DPH spolu se clem v některých specifických případech dovozu zboží, což bude představovat snížení finanční zátěže podnikatelských subjektů. Máme tam i dílčí novelu daňového řádu, která reaguje především na evropskou legislativu, vzhledem k implicitnímu doplnění, mezi základní zásady správy daní se zavádí tzv. zákaz zneužití práva, který je dnes dovozován judikaturou nebo správní praxí.

Novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní obsahuje implementaci DAC 2 a DAC 4 a souvisejících mezinárodních dohod v návaznosti na OECD provedené hodnocení implementace, které jsou potřebné z důvodu posunu ve výkladu těchto implementovaných předpisů. A pak ještě novela zákona o Finanční správě, která obsahuje speciální pravidla pro Finanční správu ve vztahu k zákonu o státní službě. Upravuje daňově analytickou evidenci pro účely ochrany souhrnných analytických dat, aby ta data byla ještě více chráněna.

Novela zákona o Celní správě, ta přináší rozšíření možnosti použití krycích dokladů celníkem v případech, kdy toto zjištění totožnosti potřebuje pro výkon působnosti v oblasti hazardních her nebo evidence tržeb. Oni už mají tuto pravomoc ve vztahu k jiným povinnostem, kompetencím, které mají, rozšiřuje se to tedy pro tyto kompetence, které získali nově před asi dvěma lety.

Já se omlouvám, že jsem vás zahltila takovou spoustou technických detailů, ale ona ta novela z velké části, nebo ten balíček je z velké části technický. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní navrhovatelko. Máte vyhrazeno místo u stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Ten přijal usnesení, jež jste obdrželi, bylo vám rozdáno, jako senátní tisk č. 32/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Hezké popoledne, teď už jsme asi všichni po obědě, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně. Předem musím paní ministryni poděkovat za obšírné představení toho balíčku, balíček je výraz z češtiny, je to krásná zdrobnělina, tohle je spíš balík.

Nyní k vlastnímu usnesení VHZD, které zní, výbor

I. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Lumíra Aschenbrennera,

III. pověřuje předsedu výboru, senátora Vladislava Vilímce, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Jenom krátce, doufám, že se dostaneme do podrobné debaty, k těm pozměňovacím návrhům. Alespoň u mě osobně pocit z toho balíku byl pozitivní. Např. oceňuji navýšení výdajových paušálů nebo přeřazení DPH za teplo do druhé snížené sazby, přesto jsme se těmi pozměňovacími návrhy, kterých je v podstatě v takových blocích sedm, pokusili ten návrh, který k nám doputoval, ještě trošku vylepšit.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane zpravodaji, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, plnil úlohu garančního zpravodaje. V případě, že bude podrobná rozprava, tak nás provedl hlasováním. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Ano, první vystoupí pan senátor Tomáš Goláň. Pane senátore, prosím.

Senátor Tomáš Goláň:  Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, paní ministryně, dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Budu stručný, už jsme tady dlouho, GDPR nás unavilo. Já samozřejmě doporučuji, aby se tento zákon poslal do podrobné rozpravy, to znamená, abychom v podrobné rozpravě se zabývali těmi pozměňovacími návrhy toho hospodářského výboru. K tomu zákonu říkám, že mě tam nejvíc těší ty výdajové paušály, i některé další věci jsou velmi pozitivní. Zejména teplo, které bude kompenzovat nárůst emisních povolenek, tím pádem by nám mělo vykompenzovat to, že nebudeme zdražovat teplo, že zůstane ta cena stejná.

Paní ministryni bych chtěl jenom požádat příště, ať 22. prosince neříká, že to chtěla mít schváleno do konce roku, že za to můžeme my, protože se nesejdeme, protože je to tam, tuším, od 16. března nebo května. Já jsem to slyšel osobně v rádiu. Moc rádi bychom se sešli 27., 28., ale my jsme neměli co probírat, takže i kdybychom chtěli, tak bychom to neschválili. Ta účinnost prostě bude taková, jaká je. Bude taková díky Poslanecké sněmovně. Jinak podrobněji potom v podrobné rozvaze. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Další vystupující bude pan senátor Jaroslav Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl tady vyjádřit podporu zejména 4 záležitostem, které ten balíček obsahuje. První z nich je snížení DPH na teplo, druhým z nich, který považujeme za velmi pozitivní, je zvýšení daňových paušálů na původní výši 2 milionů korun, třetí, který pokládáme za velmi pozitivní, je odpočet daně při registraci plátce, což by mělo být opatření, které bude velmi přínosné pro obce, které se registrují jako plátci DPH, v minulosti budovaly kupříkladu technickou infrastrukturu, čtvrtým pozitivem je určitě pokus o legislativní úpravu zvláštních pravidel pro ovládané zahraniční společnosti. Co se týká těch pozměňovacích návrhů, které hospodářský výbor přijal, byť mně řada z nich je velice sympatických, určitě bych je dokázal podpořit, tak já si myslím, že spousta z nich prochází teď řádným legislativním procesem, spousta z nich je obsažena v návrhu vládního zákona, takže my budeme čekat na to, až projdou řádným legislativním procesem, podpoříme je následně, až přijdou po připomínkovém řízení ze sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Nenavrhujete žádné schválit nebo něco podobného? Ne, dobře. Děkuji. S přednostním právem paní senátorka Zdeňka Hamousová.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji za slovo, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, já teď v tuto chvíli navrhuji, dovolím si navrhnout schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Na základě toho, jak tady paní ministryně jako předkladatelka prezentovala záměr návrhu zákona, jak ta pozitiva vyzdvihl pan kolega Větrovský. Děkuji vám za podporu tohoto návrhu.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko. Nyní má slovo pan senátor Vladislav Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové. Na konto toho textu, který přišel do Poslanecké sněmovny, mám nějaké kritické připomínky.

Přiznám se, ale také musím říci, že když se tady vyzvedly některé věci, jako například zvýšení limitů pro uplatnění výdajových paušálů a přesunutí dodávek tepla a chladu z 15% do 10% DPH, případně některé další věci, tak to bylo většinou na základě poslaneckých návrhů. Nebylo to součástí toho sněmovního tisku, jak byl předložen vládou.

Takže ano, mám radost, že došlo ke zvýšení limitů pro uplatnění výdajových paušálů, ale bylo to na základě pozměňovacího návrhu ze sněmovny, pana poslance Zbyňka Stanjury. Ale bez ohledu na to, kdo to podal, tak to vnímám pozitivně. Vnímám pozitivně, aby tam nebyli jenom poslanci opozice, že vlastně se vypustila i velmi kontroverzní část, spojená s určitou terminologií a definice dotace k ceně a úplaty pro účely z DPH, což navrhla paní poslankyně Vildumetzová. Chci být skutečně korektní.

Pokud se týká pozměňovacích návrhů, protože o ty teď asi běží v jednání Senátu, tak výbor tak, jak jsem to vnímal, se soustředil především na to, co podle mého názoru v tomto daňovém balíku chybí. Jsou to změny, které se avizují, připravují a podle mě již některé dávno měly nastat. Mluvili jsme tady o pozitivním přesunu rozvodu tepla a chladu z té 15% do 10% sazby, ale účinnost se navrhuje k 1. lednu 2020. Jsme přesvědčeni, že účinnost má být dřívější, že má být už k 1. 7. 2019 a to i třeba z toho důvodu, že se v posledním půlroce výrazně zdražily ceny tzv. Povolenek. A to výrazně postihlo teplárny a nakonec i spotřebitele. Takže i toto je víceméně opatření, které by mohlo výrazně pomoci. Koneckonců stát na zvýšení ceny povolenek výrazně vydělal. To myslím, že je také třeba poznamenat. Podobně je to i u dlouho avizovaného přesunutí DPH v případě stočného, vodného a některých dalších služeb. To je část sněmovního tisku 205 o novele zákona o elektronické evidenci tržeb. Já se přiznám, když jsme tady mluvili, to je podobný případ, jako bylo GDPR, kdy víceméně ne úplně konzistentně se do novely zákona o EET dává novela daňových zákonů, resp. novela zákona o DPH. Nemyslím, že je to legislativně čisté. A nevím, jakou má souvislost zrovna stočné a vodné s EET, to fakt nevím.

Takže jsem pro to, aspoň většina hospodářského výboru byla pro to, aby pokud máme teď otevřeny daňové zákony, paní ministryně také mluvila o tom, že je pro uživatele, pro daňového poplatníka komfortnější, když je to v jednom zákoně, než když je to v několika dalších zákonech, které nejsou původně určeny k daňovým změnám. Takže to jsme také navrhli.

Pak jeden z návrhů hospodářského výboru je věc, o které se tady debatuje od roku 2010. A to je snížení spotřební daně na pivo. Byl jsem v roce 2009 v PS, pamatuji si, když to tehdy pan ministr Eduard Janota předkládal v rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů jako jedno z opatření, abychom se nedostali s deficitem nebo schodkem na nějakou úroveň 200 a více miliard. Ale mluvil, že je to opatření pro rok 2010 a že může být prolongováno. Já jsem si dokonce znova tu debatu z roku 2009 přečetl, že může být prolongováno, pokud samozřejmě nedojde ke změnám, ale sám neuvažoval o tom, že by to mělo platit trvale. To dnes platí už 9 let a myslím, že je rozumné se k tomu vrátit a spotřební daň snížit.

Další věci jsou legislativně-technické povahy. Změna účinnosti, myslím si, že posunutí o jeden měsíc je legislativně čistější, než jak to přišlo z PS.

A pak je tam ještě jedna věc, o které se také dlouho diskutuje, ministerstvo financí je vždycky zásadně proti a ať se navrhne formulace, jaká se navrhne formulace, a to je stanovení toho, co je nebo není ekonomickou činností v rámci uplatnění DPH. To se týká především neziskových subjektů, týká se to obcí, ale nejen obcí. Tady se jedná o to, že není úplně jednoznačně nastaveno, co je a co není v případě prodeje majetku předmětem DPH. Pokusil jsem se tam i ve spolupráci s Komorou daňových poradců nastavit takovou formulaci, která by snad měla vyhovovat evropskému právu. Samozřejmě opět jsem zaznamenal negativní stanovisko ministerstva financí. Ale podotýkám, že ať se navrhne jakákoli formulace, tak je vždycky stanovisko ministerstva financí negativní. Za Svaz měst a obcí jako předseda finanční komise se účastním těch jednání, jednáme velmi trpělivě a jedná trpělivě i ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství až do vyčerpání, pomalu jako jsme jednali my u GDPR, ale výsledek se zatím nedostavil. Takže proto je tam i ten pokus o formulaci, kterou Komora daňových poradců shledala jako změna, která je v souladu nebo není v rozporu s právem EU.

To jsou hlavní změny. Já si myslím, že stojí za to ty změny podpořit, protože je to ve prospěch daňových poplatníků, pokud se týká dopadů na státní rozpočet nebo veřejné rozpočty. Tak ony ty hlavní dopady budou stejně v roce 2020, protože například i v případě přesunutí stočného a vodného do 10% sazby se navrhuje účinnost až od prvního dne 7. měsíce po vyhlášení tohoto zákona, takže pro rok 2019 to není nic fatálního. Ale samozřejmě paní ministryně může argumentovat nějakými finančními dopady. To jen bližší osvětlení návrhů, které prošly hospodářským výborem.

Musím říci, že některé návrhy prošly téměř jednohlasně s výjimkou hlasu pana Větrovského, který ale také říkal, že mnohé návrhy jsou mu sympatické, dokonce to tady také zopakoval, takže uvidíme. Mě bude zajímat, jak se především k těmto návrhům postaví paní ministryně financí.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A dále vystoupí pan senátor Pavel Štohl.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, začnu tím, že paní ministryně tady uvedla, že v poslední době se dávají daně do tzv. daňového balíčku a že to je výhoda, že to je přehledné. V tom se shodneme, ale určitě každá věc má dvě mince. Je to přehledné, ale pokud budeme dělat tady v Senátu nějaké pozměňovací návrhy a víme, že PS buď vezme všechny pozměňovací, nebo žádný, tak budeme mít pocit, že třeba v dani z příjmu je opravdu nějaká věc, která by byla výborná, kdyby se změnila, ale je to v daňovém balíčku. To jen taková poznámka, že je to věc úhlu pohledu.

A z hlediska mého komentáře k daňovému balíčku bych to rozdělil na dva bloky. První blok to, co je tam obsaženo, co k nám došlo z PS, už tady zaznělo, že nejvýraznější pozitivní změnou pro podnikatele je zvýšení limitů u výdajových paušálů. Tady, kdybych si měl trošku zafilozofovat, je akorát trošku nešťastné, že se to každý rok mění. Kdo se pohybuje trošku v daních, za rok 2016 byl limit 2 miliony. A nebylo možné uplatňovat slevy na poplatníka a na vyživované děti. 2017 se dal na 1 milion, ale můžu si uplatňovat slevy. A pro jistotu v přechodných ustanoveních se udělalo, že si za rok 2017 můžu vybrat, jestli starou verzi nebo novou verzi. Za rok 2018 pojedu už podle nové verze, tzn. 1 milion a slevy. Za rok 2019 už budeme dělat zase 2 miliony, takže každým rokem se nám to mění, což si nemyslím, že je úplně ideální. Samozřejmě víme, že daně jsou politická záležitost, to si asi nebudeme zastírat. Ale asi by bylo ideální, kdyby podnikatelé měli trošku trvanlivější jistotu.

Jinak pro vaši zajímavost, díval jsem se do statistik, výdajové paušály se týkají zhruba půl milionu živnostníků, což není málo, což je poměrně hodně. Uvádělo se, nevím, jestli má ministerstvo financí stejné údaje, že zhruba propad příjmů státního rozpočtu v důsledku zvýšení limitu bude asi 1,5 mld. Kč. A uvádí se, že je to mj. ušetření práce podnikatelů, že budou mít jednodušší evidenci. Dle mého je to částečně, protože limit pro DPH je pořád 1 milion, takže i evidenci, i když pojede na paušály, tak stejně pro účely DPH si musí dělat. Takže já bych řekl, že je to pro mě takový velice dobrý daňový benefit, který hrozně podporuji a fandím tomu atd., protože i když vezmu slova pana předsedy Asociace malých a středních podnikatelů, pana docenta Havlíčka, říká, že je potřeba drobné živnostníky podporovat.

To jsem jenom vypíchl jednu věc ke znění, co k nám došlo z PS. A i když teď nově už nejsem v hospodářském výboru, tak stejně jsem se s kolegou zpravodajem Lumírem Aschenbrennerem podílel, snažil jsem se konzultovat některé věci. Zkusím říci aspoň nějaká stanoviska k pozměňovacím návrhům, které jsou v usnesení hospodářského výboru. Vzal bych to, jak já osobně. Samozřejmě každý to vidí úplně jinak. Je tam asi pět pozměňovacích návrhů z hlediska důležitosti. A pak je otázka taktiky, strategie, co všechno dát jako pozměňovací návrh, protože když tam dáme všechno, tak pravděpodobnost, že v PS to neprojde, je poměrně velká. Rozumím tomu, že někdo z vás řekne: "My jsme ale suverénní komora, my se přece nebudeme podřizovat tomu, jak bude rozhodovat sněmovna." Ale jít si rovnou pro facku, kdy bude dopředu rozhodnuto, že to stejně bude zamítnuto, už jsem tam byl několikrát takto a moc dobrý pocit to není.

Takže teď jen zkusím opravdu říci ze svého pohledu, které změny, pozměňovací návrhy by za mě byly dobré a bylo by dobré, kdyby byly schváleny. Nevím, jestli tu dneska zaznělo, možná ano, ale nestačil jsem zaregistrovat. Jeden z pozměňovacích návrhů je, aby přiznání k dani z příjmu ať už fyzických nebo právnických osob bylo možné podávat elektronicky s tím, že kdyby podali elektronicky, že by se lhůta o jeden měsíc prodloužila. Když to hrozně zjednoduším, zatím máme lhůtu do konce března, takže teď, kdyby někdo podával elektronicky, měl by to do konce dubna. Když jsme to konzultovali s Komorou daňových poradců, ti podle mě mají podobný názor, co vám tady teď tlumočím, že je to pro ně to prioritní, co by bylo dobré, kdyby bylo schváleno. Když jsme měli pana náměstka na výboru, tak řekl, že to obecně také podporují, ale že by radši vlastní návrh než ve formě tady toho pozměňovacího. Akorát mám občas obavy, že je tady vždycky slíbeno "my na tom pracujeme, ono to bude", potom uplyne půl roku a ono to pořád není, takže opravdu za sebe bych se přimlouval, kdyby elektronická daňová přiznání v této podobě, co tam jsou, byla uvedena.

Jenom ze zajímavosti, my v ČR máme ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně malé procento, co podává daňové přiznání elektronicky. Zhruba je to 20 %. V Evropě není nic výjimečného kolem 50, 60 %. A i lhůta do konce března je u nás poměrně krátká, bývá docela často v Evropě delší. To bylo pro mě číslo 1.

Druhý pozměňovací návrh, který bych v pořadí důležitosti za mě uvítal, je snížení u některých komodit sazby DPH. Už tady zaznělo točené pivo. Nevím, ministerstvo financí, pokud mám dobré informace, to zvažuje v rámci EET. Já pořád vnitřně cítím a nevím, jestli to ministerstvo financí cítí stejně, že daleko věcně blíže to má k tomuto daňovému balíčku, protože děláme daně, tady se mění sazby DPH, tak to změňme v rámci daní a nedělejme to v rámci EET. Já teď budu spekulovat, omlouvám se, pokud budu spekulovat špatně. Ono když to je v rámci EET, tak je to trošku politický nástroj na to, aby se EET nezazdilo, protože kdyby bylo nějak potlačeno, tak se bude říkat: "Podívejte se, kvůli vám je tady sazba DPH základní a mohla tam být snížená." Takže za mě by to opravdu patřilo do daňového balíčku, nikoli do EET.

A jen spíše argument, když nad tím člověk přemýšlí a i v televizi se o tom diskutuje, že sazba DPH na pivo by měla být nižší. Člověk přemýšlí, proč zrovna na pivo? Je to komodita, která je důležitá pro malé děti, sociální důvody apod.? Říkám, nevím, jaký je hlavní argument ministerstva financí, ale vzpomínám, že když jsme byli od hospodářského výboru na exkurzi v jednom velkém českém pivovaru, tak nám říkali, že snížení sazby DPH na pivo není snad kvůli pivovarům, ale spíše kvůli menším hospůdkám, které už mají tak dost problémů, že mají nekuřácký zákon, že mají EET, tak že by to byla podpora trošku těmto menším hospodám. To byl vzal jako v pořadí číslo 2, změny sazeb DPH.

Třetí věc, určitě na něco zapomenu, tak se omlouvám, je spotřební daň u piva. Je to vyloženě politická věc. Bylo by mi líto, kdyby třeba ministerstvo naznalo, že ty první dvě věci jsou ještě schůdné a tady toto že už ne, aby kvůli spotřební dani na pivo měly být celé pozměňovací návrhy smeteny ze stolu. Ale jinak si myslím, že věcně je to v pořádku, akorát je otázka, jestli opravdu ministerstvo financí argumentace, že by státní rozpočet měl příjmy, jestli to je tak, nebo to bude jinak.

A poslední věc, to tu mluvil pan kolega Vilímec ohledně pozemku, když to hrozně zjednoduším, prodej pozemků obcí, aby to nepodléhalo DPH. Já jsem četl dnes stanovisko, myslím, pana ředitele odboru z ministerstva financí, který říká, že jsou zásadně proti. A mj. argumentuje, že to je v zásadním rozporu s evropskou směrnicí. Četl jsem zároveň stanovisko Komory daňových poradců, protože víceméně s nimi, jak jsem říkal, všechno konzultuji. A ti říkali, že to není v rozporu. Takže je tady trošku neštěstí pro mě. Komora, nejenže jsem daňový poradce, ta neřeší politiku, ale řeší, aby to věcně bylo správně, takže ta komora říká: "Ano, i tato varianta pozměňovacího návrhu není úplně ideální, ale my bychom s tím problém neměli. Ale dneska to stanovisko, co jsem četl od ministerstva financí, bylo, že je zásadně proti.

A jinak tam potom jsou legislativně-technické změny, to je asi naprosto v pořádku, aby nebylo odčíslování na nějaký bod, který vůbec neexistuje. To je asi všechno, co jsem chtěl říci, takže děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já také děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Jiří Čunek.

Senátor Jiří Čunek:  Milé kolegyně, kolegové, paní ministryně, pane předsedající, mám jediný dotaz na paní ministryni, a ten se týká té části, která se týká hazardu, tedy změny. Poté, co jsme v hazardu legislativně přitvrdili, tak se stala jedna zajímavá věc. Když jsem ještě byl starostou na Vsetíně, tak jsme zrušili hazard v celém městě, soustředili ho do jedné budovy, která se celá rekonstruovala, je z toho celkem velkolepé kasino se všemi druhy hlídání, ať už tedy které zákon předpokládal i to, které mají vlastní. Ale s tím, že dříve se na automatech nahrálo zhruba za 12 mil. Kč měsíčně v tomto městě. A dnes vykazují 2 miliony. Bylo by to hezké, kdyby tomu tak bylo, kdyby to byla pravda, tzn. že by se méně hrálo. Všichni ale víme, že tomu tak není a naopak nám unikají zákazníci, kteří chtějí hrát, do kvízomatů apod., kde je to téměř bez pravidel, nevíme, kolik tam prohrají peněz lidé ze sociálně znevýhodněného prostředí atd.

Já bych se paní ministryně chtěl zeptat, kde tyto podle mě celkem dramatické miliardové úniky, které, řekněme, po zpřísnění podmínek stále máme? Jakým způsobem je ministerstvo chce řešit a pokud je řeší? Díky.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní má slovo pan senátor Jiří Dienstbier.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, měl bych pár poznámek k předloženému návrhu, resp. pár výhrad. Vím, že všeobecně je dobře přijímáno, že se zvyšují výdajové paušály, resp. že se zvyšuje výše příjmů nebo zisku, z kterých se dá odpočítávat z 1 milionu na 2 miliony. Argumentuje se snížením administrativní zátěže. A já mám u té argumentace o samotném opatření poněkud pochybnosti. Pokud vím, nejsem expert na daně, tak pokud vím, hranice pro povinnost registrovat se k platbě DPH je při obratu 1 mil. Kč za posledních 12 měsíců.

Takže mně ta milionová hranice v předpisech upravujících daně z příjmů přišla docela logická, protože pokud někdo je plátcem DPH, tak nějakou povinnost evidovat, účtovat o těch platbách, na které se to vztahuje, stejně má. To znamená, asi v případě těchto lidí, těchto podnikatelů už pak úspora na straně administrativních úkonů nebude tak velká.

Zároveň se říká, že se tím pomáhá drobným živnostníkům. Já zase nejsem tak znalý, jaký je poměr příjmů a výdajů třeba v oblasti zemědělství, tam těch 80 % možná bude reálně nastavená hodnota. Ale vím i ze své dřívější praxe, že například u kancelářských profesí výdaje naprosto neodpovídají v té 40%, respektive 60% výši skutečným výdajům. A také si nemyslím, že ti, kteří mají potom takovéto příjmy, jsou drobní živnostníci nebo drobní podnikatelé.

Ještě výrazněji pak tento problém vystupuje do popředí v situaci, kdy ve skutečnosti někdo není podnikatelem, z hlediska povahy činnosti zaměstnancem, ale je to v rámci „švarcsystému“. Ten pak nemá v podstatě žádné výdaje, ale těmi 40, 60 % si je stejně uplatní. To asi neřeší zvýšení té hranice, to je obecný problém u výdajových paušálů. Ale já za sebe tuto změnu, kdy se ještě tato možnost navyšuje, respektive hranice z jednoho milionu na dva miliony, nechci podpořit. Domnívám se, že to je v tomto případě spíše daňová úleva, než snížení administrativní zátěže. Byť tam možná nějaké drobné také budou.

Druhá připomínka, kterou mám, je změna úpravy odpočtu DPH u veřejnoprávních provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. To už jsme tady minimálně jednou, ne-li dvakrát, probírali a dospěli jsme k závěru, že chceme umožnit Českému rozhlasu a České televizi, aby ty odpočty tak, jak je to nastaveno, k dispozici měli. Nyní se tato možnost opět tedy odstraňuje, s poukazem na rozpor s evropským právem. Já, pokud vím, tak tam je nějaký rozsudek Evropského soudního dvora, na základě předběžné otázky, kterou položil myslím Nejvyšší správní soud, kde nakonec bylo umožněno odpočty takhle provádět. A Evropský soudní dvůr nekonstatoval, že by to bylo v rozporu s evropským právem.

Ale navíc, jestli jsem to správně pochopil, jak jsem se díval na přechodná opatření, tak se České televizi a Českému rozhlasu ještě tři roky tento postup stejně umožňuje. Myslím, že do konce roku 2021. Tak teď je 2019, 2020, 2021, tak v zásadě 3 roky. Jsme v lednu ještě. Tak je to v rozporu s evropským právem, nebo to není v rozporu s evropským právem? Tak my to tedy rušíme, protože ano, údajně, ale 3 roky to ještě nevadí. Tak já tomu úplně nerozumím, pokud jsem tedy správně pochopil, k čemu se vztahuje to přechodné ustanovení. Myslím, že ano.

A třetí poznámka, to, k čemu se tady už diskutovalo. Já také příliš nerozumím těm úvahám, ať už zde, nebo v nějakém jiném zákoně, snižovat daňové zatížení alkoholu, konkrétně piva. Ať už bychom se bavili o spotřební dani nebo případně pak o snížené sazbě DPH, tak nerozumím vůbec důvodům. Myslím si, že to je čistě populistická záležitost, že ze zdravotního, ani z fiskálního hlediska to žádné racionální opodstatnění nemá.

Já z těch důvodů, které jsem uvedl, ale hlavně z těch předchozích dvou ten zákon, ať už v jakékoliv formě, podle toho, jak se bude hlasovat, nepodpořím. Je mi samozřejmě jasné, že to zřejmě koaliční záležitost ve sněmovně, že ať tady uděláme cokoliv, tak v té věci budeme přehlasováni. Ale já za sebe si k tomu tento postoj dovolím zaujmout.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a nyní vystoupí pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem vás chtěl poslat rychle do podrobné rozpravy, ale musím pana Dienstbiera opravit. Obrat pro DPH nemá nikdy a nebude mít nic společného s výdajovým paušálem. Obrat DPH je počítaný z příjmů, tohle hovoří o výdajích, takže nebudu polemizovat o tom, zda je to politické nebo ne. Ale z technického hlediska musíte vědět, že tyhle dvě položky spolu nijak nesouvisí. A pokud je tady někdo spojil, tak to bylo pouze omylem. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A vzhledem k tomu, že se do obecné rozpravy už nikdo nehlásí, je to tak, tak obecnou rozpravu uzavírám. Táži se paní navrhovatelky, chce-li se k obecné rozpravě vyjádřit? Ano. Ona má podle jednacího řádu nyní vystoupit. Kdykoliv má právo vystoupit.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, já jsem čekala, až skončí rozprava, abych mohla reagovat souhrnně na všechny připomínky, které tady byly řečeny.

Děkuji za rozpravu, vezmu to postupně, doufám, že na nikoho nezapomenu. Já nejsem vůbec vztahovačná a jsem zvyklá mít určitou vysokou míru odolnosti na kritiku své osoby a své práce, ale, pane senátore Goláni, já určitě jsem nekritizovala Senát. Já kdybych to udělala, tak to řeknu tady. Nekritizovala. Nemá to žádný význam, protože já jsem nečekala ani, že se to podaří schválit v Poslanecké sněmovně do konce roku, to bylo příjemné překvapení. A já mám analýzu, a to jsem řekla i v Poslanecké sněmovně několikrát, protože jsem byla dotazována poslanci, jestli nebude k tíži to, že nebude balíček od 1. ledna, protože většinou zákony potřebujeme k 1. lednu. A já jsem říkala ne, v těchto případech ne. V těchto případech to nevadí. Skutečně, to by nedávalo žádný smysl. Já bych klidně toho 28. prosince přijela, protože bych si oddechla od zátěže vánočních svátků, ale určitě ne. To nemá žádný smysl. To by nedávalo smysl s tím, co jsem opakovaně řekla v Poslanecké sněmovně. A fakt bych se k tomu přiznala, kdybych to řekla. Takže můžeme si to říct ještě potom, já bych jenom chtěla říct, že skutečně ta kritika tam nebyla. Tak.

Pak nebudu vůbec polemizovat s tím, jestli výdajové paušály prosadili ti či oni poslanci. Byli to poslanci ODS a poslanci hnutí ANO. Já si myslím, že je podstatné, že výdajové paušály jsou tam zpátky a že to podnikatelská veřejnost uvítala. Ano, pane senátore Štohle, máte pravdu. Měníme to během tří let potřetí, ale je to, jak tady řekl některý z vás, tak daně jsou politická záležitost. Minulá vláda měla jednoznačné zadání, protože se vedl spor o to, že z tehdejší koalice jeden koaliční partner chtěl vrátit slevy. Protože kdysi, za jiné vlády opoziční, se vzaly těmto paušalistům slevy na manželku a děti. Jedna koaliční parta jim to tam chtěla vrátit, druhá zase chtěla daňově neutrální řešení. Zázraky neumíme, takže se přišlo s tím kompromisním řešením, aby se snížil strop. Teď jsme se nakonec dohodli, že to bude jedna ze série podpor, já jsem to i podpořila aktivně, přehodnotila jsem názor podpor živnostníků. A jak jste určitě zavnímali, tak my v tom hodláme i dále pokračovat. To je na vysvětlenou. Skutečně je to tak, jak to pan senátor Štohl řekl, je to od roku 2016 třetí změna. A já doufám, že už snad definitivní.

Další vyjádření, ještě zareaguji na pana senátora Dienstbiera, on to řekl zčásti pan senátor Goláň, takže já to opakovat nebudu, já jsem chtěla říct to samé. Ale chtěla bych říct, že tady skutečně nejde ani o výdajové paušály 80, 60, 40, jde o ten dvoumilionový strop, kam až do výše příjmů může paušalista uplatnit. Ono to souvisí i s celou řadou opatření. My jsme v podstatě živnostníky zatížili nejvíc represivními opatřeními prověřování daní a toto je nějaká cesta, jak to vrátit. Je pravda, že výdajové paušály máme nejvyšší v Evropě, nejsou v žádné zemi takhle vysoké. Nicméně vždycky jsme to vnímali jako benefit našim živnostníkům a v tomhle hodláme na nich setrvat.

A teď už k jednotlivým návrhům, tak, jak jste je tady uváděli.

Pan senátor Aschenbrenner tady vyzdvihl a podpořil to, jak jsem si dělala poznámky, i pan senátor Štohl, zvedl tu problematiku, aby položky, které jsou součástí novely zákony o evidenci tržeb, která, jak víte, už od června loňského roku je pořád v 1. čtení v Poslanecké sněmovně, my jsme tam jako součást dali změnový zákon DPH, ale to mělo svoji logiku.

Ta logika byla v tom, že 1. zákon o EET považujeme za zákon daňový, nebo respektive zákon, který souvisí s daněmi. Čili nebrání nic tomu, aby novela zákona o dani z přidané hodnoty byla součástí této novely. A máme to nastaveno tak, že přijetí jedné bez druhé by bylo z pohledu daňové politiky nekoherentní. Je to zejména z toho důvodu, že my se snažíme ve snížené sazbě DPH, protože tam celou řadu položek převádíme z 15 % na 10, tam, kde nám to umožňuje směrnice samozřejmě, protože my si nemůžeme v DPH dělat, co chceme. Jsme limitováni směrnicí o dani z přidané hodnoty EU a snažíme se motivovat tzv. 3. a 4. vlnu, která z rozhodnutí Ústavního soudu byla odložena. To je ten základní důvod. Samozřejmě připojili jsme tam další položky. Připojili jsme tam např. vodné a stočné, připomínám, snižujeme na 10 %. A toto se promítne v ceně pro občany, protože to pohlídáme cenovým výměrem Ministerstva financí a donutíme vodárenské společnosti, aby to do té konečné ceny promítly.

To jsme k tomu připojili, ale samozřejmě většina položek souvisí s podporou EET. Proto je to zákon, který s ní bezprostředně souvisí. A budu k vám upřímná, je to jakási třešnička na dortu, ano, je to tak. Nám se díky EET, pokud uděláme všechno pro to, abychom ho prosadili, tak se nám podaří lépe vybrat daně. A chceme těm vlnám, 3. a 4. zejména, ale máme tam i točené pivo, hned se k tomu vyjádřím, což je podpora 1. vlny. Takže chceme tím podporovat samozřejmě EET. A můžeme si to dovolit, to snížení DPH, které je součástí změnového zákona, je za 3,5 miliardy. A budeme si to moci dovolit, protože se nám podaří vybrat více daní, pokud spustíme 3. a 4. vlnu.

Pak jste tady porovnávali návrh, a to bylo samozřejmě předmětem i jednání Poslanecké sněmovny, Poslanecká sněmovna to zamítla, a to je snížení sazby spotřební daně z piva. A porovnávali jste, říkáte, že u DPH snižujete, u spotřební daně snížit nechcete. Já se to pokusím vysvětlit, proč to takto navrhujeme.

Pokud bychom snížili sazbu spotřební daně z piva, tak by došlo k nedodržení proporcionality navržených sazeb. V současné době jsou sazby daně přesně odstupňovány na

50 000 hektolitrů vyrobeného piva za rok, rozdíl mezi sazbami pro jednotlivé velikostní skupiny je v současné době 3,20 Kč/hl a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, pokud by byl pozměňovací návrh přijat tak, jak je navržen, došlo by k nerovnoměrnému daňovému zvýhodnění pro jednotlivé velikostní skupiny pivovarů. A samozřejmě se podporují výrobci piva. Lahvové pivo by se stalo dostupným. Budeme to dělat více dostupným. Má to i zdravotní důsledky. Na plénu Poslanecké sněmovny vystoupil i ministr zdravotnictví, který tam vysvětloval tyto problémy z pohledu zdraví.

Co se týče porovnání točeného piva versus lahvového, tak snížení sazby DPH na 10 % u podávání točeného piva, které se navrhuje v rámci novely zákona o evidenci tržeb, na rozdíl od navrženého snížení spotřební daně vede přímo ke slíbené podpoře prodávaného točeného piva. Takže k podpoře právě hospod, některý z vás to tady řekl. Promiňte, teď přesně nevím, kdo to byl. Neboť on se vztáhne samozřejmě i na podávané nealkoholické nápoje. My snižujeme i stravovací služby, nealkoholické nápoje a točené pivo. Zaprvé, točené pivo – tady byla nějaká otázka, proč zrovna točené pivo? Umožňuje to směrnice, takže proto to můžeme provést. A chceme tím právě hospody podpořit. Ano, to bylo řečeno správně.

Čili my nechceme zvednout dostupnost lahvového piva. Proti tomu samozřejmě velmi brojí i další argumenty, zejména z úst ministra zdravotnictví, tak, jak to zaznělo na plénu. Ale chceme podpořit hospůdky, které už mají zavedeno dneska 2 roky EET. Snížení spotřební daně se tedy zejména projeví u lahvového, které je více rizikové, spolu nadměrné spotřeby tohoto alkoholického nápoje, protože jeho cena proti točenému pivu je několikrát menší. Já pivo nepiji, ale možná, kdo pivo pijete, tak asi víte, že lahvové pivo má cenu několikrát menší než pivo točené. Takže pokud podpoří točené nebo lahvové pivo, tak jednoznačně točené pivo, protože tím podpoříme přidanou hodnotu.

Ještě je negativní dopad, ale to už nechávám jenom pod čarou, negativní dopad snížení spotřební daně je 0,9 miliardy. Ale to uvádím pod čarou.

Další argument, který tady zazněl, byl argument pana senátora Aschenbrennera, pokud si to dobře pamatuji. A to byl posun účinnosti snížení sazby DPH na teplo a chlad z 15 % na 10 % na 1. červenec 2019. Pozměňovací návrh, který prošel v rámci daňového balíčku Poslanecké sněmovny, nastavuje účinnost na 1. leden 2020. Tady bych si dovolila opět nesouhlasit a uvedu následující argumenty. Při dodání tepla a chladu se uplatní sazba daně, která je platná ke dni odečtu z měřicího zařízení, popřípadě ke dni zjištění skutečné spotřeby. Zálohy se platí ze sazby platné v daném období. Celkové vypořádání pracuje s platnou sazbou v okamžiku zjištění skutečné spotřeby. To znamená následující dvě věci.

Zaprvé, posunutí účinnosti na 1. červenec 2019, namísto 1. ledna 2020 může znamenat, že dodavatelé mohou učinit dohodu se zákazníky a spotřebu za rok 2018 zjišťovat se zpožděním, a to účinnosti zákona. To je možné, že celá, nebo část spotřeby za rok 2018 bude při vypořádání záloh podléhat již sazbě 10 %. Připomeňme, že snížení sazby u tepla má eliminovat vliv ceny emisních povolenek, když zásadní dopad na ceny pro občany je očekáván v roce 2020, to mi nedává smysl. Promiňte.

Zadruhé, ve stejné logice, pokud je spotřeba tepla zjišťována po ukončení topné sezony, to je v roce 2020, to pak v drtivých případech znamená, že spotřeba za topnou část roku 2019 bude podléhat při vyúčtování snížené sazbě daně 10 %. V průběhu roku většinou nedojde k poklesu výše placených záloh zákazníkem při zjištění skutečné spotřeby. Ten vzniklý polštář zaplacených záloh bude zákazníkovi kompenzován. Zákazník tak v řadě případů bude čerpat výhodu účinnosti zákona od 1. ledna 2020, i když fakticky řeší spotřebu roku 2019.

Z tohoto úhlu pohledu návrh neřeší problém, který je deklarovaný v odůvodnění. A předkladatelé návrhů počítají asi s 1miliardovým dopadem na rozpočet. To znamená, polovina ročního výpadku inkasa, který je odhadován na výši 2 miliardy. Takže oba výše uvedené vlivy však reálně znamenají, že tento výpadek může být vyšší i o 50 %, to znamená 1,5 miliardy již v roce 2019.

Další argument, který tady zazněl, byl od pana senátora..., ne, pardon, pan senátor Aschenbrenner ho nezdvihl, ale promluvil tady o něm pan senátor Štohl, pokud jsem si to dobře zapsala. A to je modifikace lhůty pro podání daňového přiznání podle § 136, odst. 2 daňového řádu. Já principiálně s tím návrhem nemám problém a podpořím ho v komplexní novele, na které se pracuje. Je na to tým, už jsme na tom začali pracovat v komplexní novele, která hovoří o problematice vyměřování jako celku. O revizi lhůt, o revizi sankcí podle daňového řádu, které bych chtěla výrazně revidovat směrem dolů. A o revizi dalších různých úroků, které vyplývají z daňových předpisů.

Pozměňovací návrh, na základě něhož je navrženo, aby se prodloužila lhůta pro podání daňového přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců. Klasickým příkladem je daň z příjmů. Ze stávajících 3 měsíců o 1 měsíc by byla delší, pokud je podáno elektronicky. Dále je navrhována dílčí úprava v případě podání uvedeného daňového přiznání daňovým poradcem. Nově by již nebylo vyžadováno předložení plné moci předem. První použití nových pravidel by nastalo v roce 2021, to znamená týkalo by se podání daňových přiznání za zdaňovací období započatá v roce. Já maximálně podporuji myšlenku elektronizace.

O tom není pochyb. A touto cestou jdeme. Obávám se však následujících rizik a takto jsem to uváděla i v Poslanecké sněmovně.

Jde o komplexní úpravu, která dopadá na široký okruh subjektů, a neprošlo to řádným připomínkovým řízením. To znamená, nemohla se k tomu vyjádřit všechna dotčená připomínková místa, a já ze své praxe vím, že takováto načtená změna znamená v praxi vždy velký problém, protože se nedomyslí. Právě to připomínkové řízení pomáhá tomu, že se domyslí vládní návrh a následně připomínkové řízení řádné vydiskutované domyslí všechny dopady. Rizikem jsou také fiskální dopady, tam se neposouvá jenom lhůta pro podání přiznání. Podle daňového řádu s touto lhůtou souvisí placení daně, takže posouváte automaticky i placení daně. Další riziko souvisí s implementací navržených změn do informačních systémů. Toto znamená zásah do IT systému. To není ze dne na den. Takový zásah se musí naplánovat. A to znamená, vždy tam nastavujeme přiměřenou zákonnou legisvakanci pro přípravu IT systémů. To bez toho prostě nejde. Tento pozměňovací návrh, a to jsem také vysvětlovala na půdě Poslanecké sněmovny, nebyl oficiálně projednán ani s MPSV, ani s ministerstvem zdravotnictví. Takže že to má na to samozřejmě vliv. Nejasný dopad na lhůty pro podání přehledů u sociálního a zdravotního pojistného, ty jsou navázány na lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a budou tak nuceně sdílet osud těchto lhůt. Změna předpokládá podmíněnost prodloužení lhůty z důvodu elektronicky učiněného podání, popřípadě z důvodu podání daňovým poradcem. Oddělení v okamžiku, kdy se správce daně bude moci poprvé zabývat absentujícími daňovými přiznáními a jeho načasování na dobu letních prázdnin se nejeví jako vhodné ze všech dalších důvodů, ale to už je něco, co mě trápí nejméně. Chtěla bych také upozornit, že navržená úprava zřejmě nepovede k očekávanému nárůstu počtu elektronicky podaných daňových přiznáních. V případě daně z příjmů právnických osob, kde se elektronická forma daňového přiznání pohybuje kolem 90 %, je poměrně malý prostor pro navýšení podílu elektronických podání. Ten nevyrovná náklady spojené se změnou právní úpravy a nejistotu z toho pramenící. V případě daně z příjmů fyzických osob, kde se podíl elektronicky podávaných přiznání pohybuje kolem 11 %, platí, že kolem 60 % těchto přiznání vykazuje přeplatek a prodloužení lhůty pro podání přiznání a s tím spojené oddálení výplaty vratitelného přeplatku není žádoucí. Naopak, ty fyzické osoby chtějí vrátit peníze dřív. Nechtějí čekat o měsíc déle.

Potom – dívám se, jestli jsem na něco nezapomněla ještě z těch návrhů týkající se .... Aha, ještě ano.

Mám pocit, že s tím vystoupil pan senátor Aschenbrenner. On kritizoval, i když úplně nešel do nějaké podstaty, další úpravu, definici, nebo vznáší podnět na úpravu definice ekonomické činnosti. Jednání jsem zažila už x a jednám a vždy jsem otevřena, odpovídám trpělivě na dopisy atd., ale názory se rozchází a nejen z toho, že není vůle na straně ministerstva financí, vůle by byla. Ale musí být zákonná opora. A ten nesouhlas je zejména z důvodu rozporu s právem Evropské unie. Čili ministerstvo financí s návrhem, tak jak je předložen a tak jak tady byl stručně představen, nesouhlasí, protože je v přímém rozporu s principy celoevropsky harmonizované DPH judikované opakovaně Soudním dvorem EU a stručné důvody mi dovolte, abych shrnula jako následující.

Pozměňovací návrh se vztahuje pouze na plátce, přičemž pojem ekonomická činnost je pojmem obecným. Jeho principy se vztahují na osoby povinné k dani, což jsou jak plátci, tak osoby povinné k dani, které nejsou plátci, například z důvodu překročení obratu. Z ekonomické činnosti je dle rozsáhlé judikatury Soudního dvora EU vyloučeno dodání zboží nebo poskytnutí služeb, pokud prodávající při realizaci takového plnění nejedná v postavení osoby povinné k dani a nikoliv, zda zboží nebo služba byla či je součástí obchodního majetku. Obchodní majetek pak pro účely DPH je vymezen šířeji než je třeba v zákoně o daních z příjmů, kdy je tímto pro účely DPH jakákoliv majetková hodnota, to znamená, která slouží osobě povinné k dani, to je zcela irelevantní, zda je předmětem zboží, služba či pozemek formálně součástí obchodního majetku. Ale je důležité, zda při jeho prodeji je či není použit v rámci ekonomické činnosti. To jsou ty spory o pozemcích, které obec má a které v určitém okamžiku se nestávají ekonomickou činností a v určitém okamžiku ano. A my nemůžeme v podstatě právní úpravou jednoznačně nahradit případy, které jsou každé svého druhu. To kazuisticky možné není. Každý případ je posuzován podle konkrétních okolností. A je tam uvažováno o existenci třetího majetku obcí. Na jednání se Svazem měst a obcí, Asociací krajů bylo vysvětleno, že majetek buď slouží nebo neslouží ekonomické činnosti. Anebo je tam kombinace obojího. I to se samozřejmě může stát. To znamená, neexistuje žádný další typ majetku. Tento závěr – jenom pro vaši zajímavost – podpořila i Komora daňových poradců. Takže to je vysoce odborný spor pro specialisty na DPH. Omlouvám se, že vás tady zahlcuji takovými technickými detaily, ale nejde to tak udělat. Byť bych měla dobrou vůli, jak bych chtěla. Nemohu to tak udělat, bylo by to v rozporu s právem EU. A budu to trpělivě vysvětlovat a jsem připravena i můj tým kolegů na ministerstvu financí bavit se třeba o konkrétních případech a snažit se vysvětlit, jak je posuzovat, i když samozřejmě určitě vím, že to i odborně konzultujete třeba se zástupci Komory daňových poradců, ale my se kuriózně shodujeme. Scházíme se. Neříkám ministerstvo financí, ale Generální finanční ředitelství má takové expertní týmy s Komorou daňových poradců, to bývá pravidelně několikrát ročně, a tam se tyto věci diskutují. Pak to už nesouvisí přímo úplně s pozměňovacími návrhy, ale pan senátor Čunek tady zdvihl problematiku hazardu. Je to téma, které je velikou prioritou ministerstva financí. Určitě víte, že jsme přišli v minulém volebním období s novým zákonem o hazardu, i s novým zákonem o dani z hazardu. Výsledky jsou bezesporu pozitivní. Už teď konečně udělám tiskovou konferenci, ke které se chystám už čtvrt roku. Udělám ji na nějakém netradičním místě, abych připomněla, jaké jsou dopady závislosti na hazardu. A ukáži pozitivní výsledky a jsou beze sporu pozitivní. Přestáváme být kasinem ve střední Evropě. Přestali jsme už být.

A vy jste se mě konkrétně zeptal na kvízomaty. To byl velký problém. Protože celní správa získala novým zákonem o hazardu nové kompetence. Jsou dvojího směru. První věc je zasahovat proti nelegálnímu hazardu tím, že uzavírá provozovny nelegální, a já představím statistiku, kolik už případů máme, a samozřejmě zasahovat vůbec komplexně proti nelegálnímu hazardu. Kvízomat, který jste zmínil, byl velký problém, protože jsme samozřejmě řešili po účinnosti zákona, jestli kvízomat má charakter hazardní hry. Dnes vám říkám, že máme znalecký posudek, řekla jsem to už do médií několikrát, a zase to zopakuji, který potvrzuje – a firem, jsou jedna nebo dvě v republice, které jsou schopny, a znalecký posudek je hodně drahá záležitost, ale máme ho, a ten říká, že to je hazardní hra. Že těžko asi někdo nám bude povídat, že si chodí zahrát do restaurace společenskou hru. Ať si nás klidně dají k soudu. Celní správa zabavuje kvízomaty, máme již už zabaveno poměrně velké množství. Statistiku představím. A pokud se půjdou s námi majitelé soudit, ať se soudí. Věřím, že je pravda na naší straně, že to prokážeme, opřeme se o znalecký posudek, opřeme se o výklad zákona o hazardu a věřím, že i veřejné mínění nás podpoří v tomto boji s hazardem.

Takže jestli vás to zajímá, ráda se s vámi sejdu a předložím vám třeba konkrétní statistiky.

K čemu došlo a co jste zaznamenali – trochu nám poklesly příjmy z hazardu, ale s tím jsme počítali. A jsme velice ještě úspěšní, pro vaši informaci, i u nelegálních internetových her. Statistiku tu bohužel nemám, protože mě nenapadlo, abych si to vzala s sebou, možná, že jsem si to měla vzít.

My jako ministerstvo financí, když vydáváme rozhodnutí, tak se řídíme rozhodnutím Ústavního soudu, ve kterém se říká, že máme respektovat vyhlášky jednotlivých měst a obcí. A my je respektujeme. A představím to a budu to prezentovat na tiskové konferenci, že máme města, kde nemáme vůbec hazard. A i u měst, jako Praha a Brno je pokles. To znamená, že si skutečně myslím, že v tomto směru jdeme správným směrem, jsem o tom přesvědčena a věřím tomu.

Nepodařilo se nám mít tři sazby, protože v Poslanecké sněmovně před volebním obdobím bylo takové sepětí, že máme sazby jenom dvě a budeme i uvažovat, jestli třeba ještě nepřitvrdíme a nezvedneme daně, protože určitě bych to podporovala, ale nevím, jestli najdeme podporu.

A poslední věc, kterou jsem si poznamenala. Pan senátor Dienstbier – odpočty Česká televize a Český rozhlas. Já jsem názor nezměnila. Řekla jsem to před volbami, říkala jsem to i po volbách. Tak, jak se nastavila úprava v zákoně o daních z přidané hodnoty před volbami, je v rozporu s právem Evropské unie, je to v rozporu s konstantní judikaturou Soudního dvora Evropské unie, takže jsme to narovnali, upravili, vydiskutovali jsme úpravu. Diskutovali jsme jak se zástupci daňové komory, se zástupci těchto subjektů, takže je to nastaveno tak, aby to bylo v souladu s Evropskou unií. A pokud děláte takovouto zásadní změnu v tak krátké době, bývá naprosto logické, že se tam nastaví určitá legisvakanční lhůta, protože to pro ten subjekt znamená opět velký zásah do nastavení systému a do způsobu, jakým vykazuje DPH. To je věc, která není nikterak mimo rámec běžné právní úpravy.

Doufám, že jsem na nic nezapomněla, děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Já také děkuji a ptám se pana zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě, prosím.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji za slovo. V obecné rozpravě vystoupilo celkem 7 kolegyň a kolegů, z čehož jeden kolega dvakrát. Jenom krátce k tomu, s čím vystupovali.

Kolega Goláň doporučil návrh postoupit do podrobné rozpravy, protože pořád jsme ještě v obecné rozpravě. Kolega Větrovský vyjádřil názor, že pozměňovací návrhy mu nejsou vzdáleny, nicméně raději je podpoří po řádném legislativním procesu. Kolegyně Hamousová navrhla schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Kolega Vilímec, předseda našeho výboru, více méně shrnul téměř všechny pozměňovací návrhy, vyjma prodloužení termínu elektronického daňového přiznání. Kolega Štohl, kterému děkuji za konzultace při tvorbě tohoto materiálu, zmínil nebezpečí, že pokud by byly schváleny všechny pozměňovací návrhy – i k tomu může dojít – narazíme potom v Poslanecké sněmovně. A konečně pak ještě vystoupil kolega Čunek k hazardu a kolega Dienstbier, který měl pochybnosti ke snížení daňových paušálů, ke změně odpočtu DPH u televizního a rozhlasového vysílání a více méně se vyjádřil, že nepodporuje snížení dostupnosti alkoholu a tím snížení DPH nebo snížení spotřební daně. Nicméně jsem to nepochopil jako návrh na zamítnutí tohoto materiálu, takový návrh nezazněl.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ne, takový návrh nezazněl.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Následně vystoupila ke všem těmto vystoupením paní ministryně, opět obsáhle, téměř ke všemu nesouhlasně, ale očekával jsem, že nesouhlasně.

To je z mé strany všechno.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane zpravodaji, a budeme hlasovat. (Znělka.)

Přítomno je 69 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 35. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 22, registrováno 69, kvorum 35, pro návrh 9, proti 6. Návrh byl zamítnut.

A můžeme postoupit do podrobné rozpravy. Otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Vladislav Vilímec.

Senátor Vladislav Vilímec:  Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, přihlásil jsem se pouze k expertní záležitosti definice, co je nebo není ekonomickou činností u DPH, resp. po formulaci, která byla podpořena výborem, znám odůvodnění pana ředitele Pastyříka, mohl bych ho tady přečíst. Jenom bych chtěl paní ministryni říci, že tak, jak je navržena definice – doufám, že mě poslouchá – byla definice, která byla navržena nikoliv Svazem měst a obcí, jak se možná paní ministryně domnívá, ale Komorou daňových poradců. Komora daňových poradců nemůže mít v této věci stejné hodnocení, jako má ministerstvo financí.

Bylo více návrhů. Nevím, jestli paní ministryně má úplně aktuální návrh, přesto, protože vím, že se vede debata, my budeme pokračovat 7. února zase s paní ředitelkou odboru Fassovou na toto téma. Přesto bych chtěl zdůraznit, že byl jsem to já, kdo tento návrh předkládal, ale na tomto návrhu nelpím, pokud by to měl být hlavní důvod, protože paní ministryně ostatní řekl bych politické návrhy většinou nepodpoří. Nejsem přesvědčen, že formulace, jak je tady nastavena, je v rozporu s právem Evropské unie. To je taková písnička, Komora daňových poradců je jiného názoru, ministerstvo financí je jiného názoru. Já nejsem přesvědčen, že to tak je, ale nechci v tuto chvíli komplikovat diskusi, protože to není až tak úplně zásadní věc. My budeme pokračovat v jednání s ministerstvem financí. Věřím, že se dobéřeme nějakému tvaru, který bude v souladu s právem Evropské unie, protože žádná formulace nebyla v souladu s právem Evropské unie. S musím říci, že ministerstvo financí s žádnou formulací, která by byla v souladu s právem Evropské unie, nepřišlo. Vždycky vetovalo buď návrhy Svazu měst a obcí nebo Komory daňových poradců.

Ale nechci teď debatu v tomto směru nijak natahovat. Proto pokud budeme hlasovat o tomto bodu, budeme o něm hlasovat pravděpodobně jako bod 2, pozměňovací návrh hospodářského výboru, tak předesílám, že netrvám na tom, aby to bylo za každou cenu schváleno, protože nechci, aby to byl nějaký důvod pro to, aby se pak obstruhovaly ostatní návrhy.

Tolik jenom k této věci. A věřím, že po sérii dalších jednání s ministerstvem financí, Svazem měst a obcí a Komorou daňových poradců se dobéřeme nějakého tvaru, který by byl konečně v souladu s právem Evropské unie.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Tomáš Goláň.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se vyjádřím k tomu pozměňovacímu návrhu pana Vilímce, který teď probíral, abyste věděli, o co se tam jedná. Je to § 5 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty. Najdete ho v tom pozměňovacím návrhu, který se týká toho usnesení hospodářského výboru. Je to kauza jedné obce, která odkoupila majetek nebo dostala majetek vlastně zdarma a ten majetek dále prodávala. Vezměte si, že ten majetek nebyl předmětem ekonomické činnosti, nebyl žádným způsobem využíván k podnikání tou obcí, ona přesto z toho musela odvést DPH. Je na to nešťastný judikát Nejvyššího správního soudu, nicméně výklad už jakýmsi způsobem se ustálil i u ministerstva financí, je to opravdu v souladu s právem EU. Nejedná se tam o nic jiného než těm obcím pomoci v případě, že ten majetek, který jakýmsi způsobem zcizují, k té ekonomické činnosti nepoužívaly, tak aby nebyl zatížen DPH. Ona ta obec se nestává v tom okamžiku osobou povinnou k dani. Osoba povinná k dani je ten, kdo má to DPH odvádět, pokud je plátce. Takže tolik bych řekl k tomu pozměňovacímu návrhu pana Vilímce, kolegy.

Jinak tu máme ten pozměňovací návrh toho hospodářského výboru, který je rozsáhlejší. Podporuji en bloc celý ten pozměňovací návrh, protože on jakýmsi způsobem sice předběhl zákon o EET, ale vezměme si jednu věc, ono se říká, že tam, kde se zavedlo EET, musíme nějak těm podnikatelům ulevit. Mně to připadá všechno jako docela úsměvné. Na jedné straně jim bereme svobodu a bereme jim peníze na EET, pak jim to dáváme zpátky v podobě daní. To jsou všechno absolutně nesystémové věci. Musíme vždycky argumentovat úplně něčím jiným, zda nám to něco přinese. Ten hlavní argument u tohoto je, že to jsou služby, které jsou služby s vysokou přidanou hodnotou, to znamená, že tam vkládá ten člověk strašné množství té své vlastní práce, nemá na to žádné vstupy, to znamená, že na to nemá materiálové vstupy, že na to nemá ani vstupy jiných služeb apod. Nemluvím o pivu, teď mluvím o těch službách, jako jsou kadeřnice, ty drobné opravy, opravy jízdních kol, domácí úklidy. Když ta firma dělá doma ten úklid, tak je to pořád jenom ta práce. Z té práce nikdo si žádný odpočet DPH nedělá, proto tam má velký odvod na tom výstupu. To byl hlavní argument už dávno. Ne politický. Politický je svázat to s EET. Proč tyhle služby dát do té druhé snížené sazby, tzn. 10%? Aby ti lidé neměli velký odvod. Na druhou stranu, kdybychom to vzali z politického hlediska, pokud je tam daň 10 %, oni se mezi sebou nebude žádným způsobem domlouvat, jestli to dostane s dokladem nebo bez dokladu, protože těch 10 % za to nikomu nestojí, aby tam jakýmsi způsobem podváděl. Ale to je věc, kterou já třeba jsem viděl v té argumentaci. Nepřikládám jí třeba žádnou váhu, protože já si myslím, že lidé nepodvádějí.

Co tam je další, tak je tam ten návrh na změnu podávání přiznání daně z příjmů. Tady si musíme vysvětlit jednu věc, že všechny právnické osoby mají datové schránky, ze zákona, jestli je to 90 %, to je problém určitých právnických osob, ale ze zákona prostě, to jsem nevěděl, že jenom 90 %, protože má 100 % právnických osob povinnost podávat daňová přiznání elektronicky, každý, kdo má daňového poradce, každý, kdo má datovou schránku, musí podávat ta daňová přiznání elektronicky. Takže tato debata o tom, jestli prodloužíme o měsíc lhůtu pro podání daňového přiznání v případě, že to někdo podá elektronicky, se týká pouze a jedině fyzických osob. Protože ti ostatní to uzákoněno mají. Jedná se o to, že máme úplně nejkratší lhůtu v rámci Evropy, myslím, že to má jenom někdo z těch postsocialistických pro podávání přiznání. Tím, že máme takhle krátké lhůty, tak když tu lhůtu prodloužíme, tak ty lidi donutíme elektronicky podávat. Ten odklad o měsíc při té splatnosti daně, jak tady řekla paní ministryně, není u těch fyzických osob, jejichž příjmy jsou marginální z hlediska státního rozpočtu, takovým výpadkem. Samozřejmě to byl vždycky jenom výpadek, nikoliv absolutní, jenom časový. Pokud nám to někdo zaplatí na konci března nebo na konci dubna, je to pouze časový výpadek, nikoliv absolutní. To znamená, že by ty peníze chyběly, rozpočet se uzavírá samozřejmě za celý rok. Tady se jedná o to, že ten, kdo to nepodá sám fyzicky, to znamená, nepodá to na tu podatelnu, podá to v té lhůtě, která bude o měsíc delší, tzn. do konce toho dubna, tak se mu automaticky ta lhůta prodlouží. Ale je nutné říct, že se mu prodlouží i lhůta pro placení. Tam nejde jenom o ten čas, tam jde i o ty peníze. Pokud je někdo vázaný třeba na nějaké sezónní práce apod., může mu to pomoct. Takže ono ho bude motivovat nejen to, že dostane víc času, ale bude ho to motivovat i finančně. A pro tu Finanční správu je dobré, když to podání probíhá elektronicky, protože se samozřejmě rychleji zpracuje. Pokud někdo to elektronicky podává přes EPO, tak je to dobré i pro ty poplatníky, protože tam proběhnou všechny kontroly a podobné věci. Takže efekt tam musí být oboustranný. Nebude to mít žádný fiskální efekt nebo deficit to nezpůsobí, protože my těm lidem něco umožníme, na druhou stranu Finanční správě pomůžeme, měli by být všichni spokojení. Není to žádná finanční úleva. To nejsou paušály, které jsou, řekněme, jak řekl pan Dienstbier, jakýmsi politickým nástrojem. Tohle jsou normálně věci, které poplatníkům usnadní život. Samozřejmě, ten pozměňovací návrh připravoval Lukáš Wagenknecht, připravovali ho původně Piráti s Komorou daňových poradců, dostal se přes pana Štohla i přese mě do toho hospodářského výboru, to je jedno, ale vím o něm hodně, protože jsem na něm spolupracoval. Jedná se skutečně o nějakou pomoc, pomoc, která nikomu žádným způsobem neublíží.

Samozřejmě, to je a) toho pozměňovacího návrhu. B) toho pozměňovacího návrhu řeší tzv. prodlouženou lhůtu v případě, že někdo si vezme daňového poradce na to, aby mu podal přiznání. Dneska docházelo k výkladovým nejasnostem. Byly na to nějaké názory Nejvyššího správního soudu, Finanční správa to třeba úplně nereflektovala. Jednalo se o okamžik, kdy byla splněna lhůta pro podání plné moci. Dneska daňový řád je postaven takovým způsobem, že tu lhůtu můžete o 3 měsíce prodloužit, pokud vás zastupuje daňový poradce. Ale to, že vás zastupuje daňový poradce, musíte sdělit Finanční správě tím, že tam uložíte tu plnou moc, že ji tam uložíte fyzicky, chce Finanční správa, my tvrdíme, třeba i Nejvyšší správní soud, že stačí to odeslat ten poslední den lhůty na poštu, nebo poštou, předat to poštovní přepravě...

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, já si dovolím upozornit, že nejsme v obecné rozpravě.

Senátor Tomáš Goláň:  Ale já mluvím k pozměňovacímu návrhu.

Senátor Tomáš Goláň:  Já se omlouvám, ale já si myslím, že prostě mluvím ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu.

Senátor Tomáš Goláň:  Já si myslím, že musím to vysvětlit, omlouvám se, pane předsedo, ale tady už v obecné rozpravě proběhla spousta diskusí kolem pozměňovacích návrhů, co tam nepatřilo, já si myslím naopak, že to sem patří, protože ti lidé potřebují vědět, o čem to je. Pokud nebyl v obecné rozpravě tento pozměňovací návrh, tak bych se omluvil, samozřejmě bych to zkrátil. Nicméně, tohle je důležité, protože ta druhá část říká, že každý může si podat bez toho, aniž by toho správce daně vyrozuměl, to daňové přiznání o tři měsíce později. Podmínka je první, že neudělal to sám, ten poplatník, do konce toho března, druhá podmínka je, že to v té prodloužené lhůtě podá daňový poradce. Tady je ten zásadní rozdíl. Tady je ten zásadní rozdíl v tom, že nebudeme nikam doručovat žádnou plnou moc, ale ten daňový poradce to prostě fyzicky podá. To je to nejdůležitější. Přece my jsme se předtím dohadovali o tom, zda tam někdo doručil plnou moc nebo nedoručil. Ale stejně to nakonec ten daňový poradce musel podat. Tady tím vlastním aktem, že ten daňový poradce to podává ze své datové schránky, už se deklaruje, že to podal daňový poradce, žádná lhůta tam nemusí být dodržena tím podáním plné moci, ale pouze tím, že to ten daňový poradce podal. Samozřejmě, aby to daňový poradce podal, musí k tomu podání doložit tu plnou moc. To jsou ty změny proti té stávající úpravě, že tady nedojde k žádnému fiskálnímu posunu, tady dojde jenom k jakémusi upřesnění a zjednodušení toho procesu, že daňový poradce prostě podá tu plnou moc až s tím daňovým přiznáním. To bylo smyslem a účelem tohoto pozměňovacího návrhu.

Je tam ještě další část, ale už nebudu zdržovat. Je tam jenom věc, která se týká prodlužování lhůt podle § 36. To jsou jenom procesní záležitosti. Ale přes to všechno, když jsem tady podrobně vysvětlil tento pozměňovací návrh, se stavím i za další pozměňovací návrhy, tzn. ty změny těch sazeb... Na mě něco leze, ale doufám, že mě to ještě neskolí. Takže ty změny sazeb do té nižší hladiny, do té druhé snížené sazby. Když jsem nad tím přemýšlel, jsem i pro snížení té spotřební daně, protože když to propočítáme, tak je to skutečně v haléřích, a pokud tady předtím byla nějaká dohoda politická, že to, co jsme dočasně zvýšili, musíme zase vrátit, tu dočasnost jsme tady měli už dlouhou dost, tady je to taky 7 let, nebo vlastně už 9 let, tak tady si myslím, že je taky na místě všechno vrátit k tomu stavu, do kterého to patří. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já budu mnohem kratší. Já bych chtěl vyjádřit podporu pozměňovacímu návrhu, který snižuje spotřební daň na lahvové pivo. Vede mě k tomu zdůvodnění paní ministryně, která říká, že se obává, že když se sníží spotřební daň na lahvové pivo, že chlapi přestanou chodit do hospody a budou pít lahvové pivo zřejmě doma s manželkou. Takže já jsem se chtěl zeptat paní ministryně, jednak jestli si myslí, že skutečně by to bylo špatné, kdyby místo chození do hospody lidé si koupili lahvové pivo a pili ho doma společně třeba s manželkou, která na pivo většinou nechodí. Ta otázka, řekněme, vážně míněná, já jsem si spočítal, že pokud by ten návrh na snížení té spotřební daně byl přijat, že by došlo ke snížení daně o 6 haléřů na litr. Jestli si myslí, že skutečně těch 6 haléřů na litr by mohlo s někým z pivařů nějak významně pohnout v jeho počínání.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Aschenbrenner se hlásí, ale bude mít závěrečné slovo. Už chce teď vystoupit? Ano, prosím.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji, já bych to třeba zapomněl do závěrečného slova. Jenom dva detaily, které by tady taky měly zaznít. Pokud se týká prodloužení možnosti podání elektronického daňového přiznání, tak pro vaši informaci, ve Velké Británii je to o 3 měsíce, v Rakousku o 2 měsíce, v dalších zemích jako Belgie, Francie, Irsko to je také prodlouženo. V některých zemích je možno podat pouze elektronicky, např. v Dánsku, Finsku, Nizozemí, ve Španělsku. Abych navázal na kolegu Vystrčila s tím komentářem ke snížení spotřební daně za pivo, v tom návrhu je to odstupňováno, aby největší ekonomický dopad byl pro ty malé pivovary, kde skutečně ani nejde o to, aby si nijak nakapsovaly, ale aby vůbec mohly fungovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Paní ministryně, paní navrhovatelko, vy máte možnost se vyjádřit, pokud chcete? Prosím.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane místopředsedo. Já už budu fakt stručná, protože si myslím, že jsem se vyjádřila poměrně podrobně. Dovolím si jenom pár poznámek. Vezmu to odzadu. Pane senátore, budu hrozně ráda, když budou manželé s manželkami, já sama toho nejsem vzorným příkladem, protože jsem pořád v Praze, místo abych byla v Brně se svým manželem. Takže to jsem určitě neřekla. Já chápu, že jste to myslel na odlehčenou. Nebudu opakovat argumenty, které jsem tady řekla. Prostě sníží nám to cenu za lahvové pivo, samozřejmě, mám ty argumenty ke spotřební dani, že se nám poměry, už to nebudu opakovat, ale tím se nám zvedne dostupnost toho alkoholu. Protože vy, kteří pijete pivo, určitě víte, že lahvové je nepoměrně levnější než točené. Tím snížením DPH my jsme chtěli podpořit restaurace v souvislosti s první vlnou EET.

Potom tady hovořil pan senátor Goláň. Děkuji za ten příklad s tou ekonomickou činností. Já dám nějaký takový zjednodušený příklad, protože celá řada z vás určitě nejste specialisté na daně, zase jste specialisté na jiné oblasti.

Jste občan a máte jablečný sad. Dám takový příklad. Pokud máte těch jablek tam nadbytek, prodáte je sousedovi, a to není ekonomická činnost. Pan senátor kýve, děkuji. Pokud však ale začnete ta jablka nabízet na trhu, to znamená skupovat jablka od sousedů, propagovat svůj prodej, tak už to ekonomická činnost bude. Říkám to úplně strašně zjednodušeně, omlouvám se. Takže obec, pokud prodá pozemek, který nevyužívala, není to předmětem ekonomické činnosti. Ale pokud ta obec začne upravovat, kultivovat, parcelovat, pak tyto úkony jsou znakem, že vystupuje jako podnikatel ve smyslu DPH. To je to celé. My máme obecnou definici v zákoně o DPH, otázkou potom aplikační praxe je ten konkrétní příklad napasovat na ten konkrétní případ. Takže prostě se to nedá kazuisticky vyjádřit do zákona. To je to celé, co jsem chtěla říct. Ta definice, kterou tam máme, musí být v souladu s právem EU. Děkuji.

K té lhůtě prodloužené. Vůbec nejsem s tím v nesouladu. Jenom jsem to chtěla udělat systémově, připravit IT systémy, my s tím počítáme, my to takhle i chceme, my jsme to řekli i panu poslanci, teď mi vypadlo jeho jméno, za pirátskou stranu, který to navrhoval, omlouvám se. Ale víte, že když ten daňový poradce, příklad, který jste tady uváděl, on není úplně případný, protože ten daňový poradce nejenže získává, on vlastně ten zákon říká, daňový řád říká, zpracovává a předkládá. Takže on nese i jakousi odpovědnost za ty údaje. Ale máte pravdu, je to tam nastaveno, myslím si, že Finanční správa už dávno nevede spor o to, jestli může být poslední den uložena, to už se vyřešilo, na to byl judikát Nejvyššího správního soudu. To všechno je odstraněno. Já s tím souhlasím, já to chci, ale nechci to teď. My zpracováváme tu úpravu komplexně, já chci snížit sankce, chci nastavit jinak lhůty, chci tam nastavit úplně spoustu věcí jinak. Ale musí se to připravit, promyslet, vydiskutovat i s komorou. (Jeden ze senátorů poukazuje na to, že proces má být hotov za 3 roky.) Že to trvá 3 roky? Teď jsem to nepochopila... Takhle vám to řeknu. Ono kuriózně, ano, máte pravdu, tam je 2021... My do té doby budeme mít tu úpravu samozřejmě připravenou. Takže kdyby náhodou tento pozměňovací návrh prošel, já jsem to takhle i připravila, i jsme to říkali v Poslanecké sněmovně, tak my stejně bychom ho nějakým způsobem upravili třeba v té naší úpravě, pokud by i prošel. Takže já s tím nejsem v rozporu. My to chceme. Děkuji mockrát.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pan garanční zpravodaj se nyní vyjádří k proběhlé rozpravě.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. V proběhlé podrobné rozpravě již méně kolegů, konkrétně 3, 4, včetně mě a paní ministryně.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní navrhuji v souladu s jednacím řádem, abyste přednášel pozměňovací návrhy. Bude to po znělce, kdy přizveme k hlasování.

Jenom sděluji, že nás je přítomno 69, kvórum pro přijetí návrhu je 35. Pane zpravodaji, řekněte nám, jestli budeme hlasovat najednou, nebo po nějakých blocích.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Já si myslím, že jsme většinou neradi, když nám sem někdo něco pošle a jsme nuceni hlasovat pro něco, s čím nesouhlasíme, abychom pomohli něčemu, s čím souhlasíme. Takže vás k tomu také nechci donutit. Navrhoval bych, abychom hlasovali po částech.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Ano, já vás tím provedu. První část by byla snad nekonfliktní. To je komplex legislativně technických úprav, což jsou body 1, 3, 8, 10, 11...

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Moment... 1, 3, 8, 10...

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  15. Já vycházím z toho, že když si to nepoznamenám já, že je nebezpečí, že si to nepoznamenají ani další členové Senátu. Dobře. A pak bude?

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Potom bychom hlasovali o bodu 2, což je, nazvěme to konkretizace definice ekonomické činnosti.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Další by bylo hlasování o snížení sazeb DPH dle sněmovního tisku 205. To by byly body 4 až 7.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  4 až 7 a 16. Jako čtvrtý by byl návrh snížení sazby spotřební daně na pivo. Bod 9.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Pak by to byla devítka. Ano.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Potom by byla podpora elektronického daňového přiznání. Body 12 a 13.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Bod 14, to by byl pozměňovací návrh na změnu obecné účinnosti právního předpisu.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Ano, 14. A konečně poslední by byla změna účinnost snížené sazby DPH na teplo. Body 17 a 18.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Výborně. Děkuji. Doufám, že si to všichni poznamenali. A teď vás, pane zpravodaji, budu prosit, abyste to vždycky takto prakticky zopakoval. Já nechám hlasovat, aby to bylo všechno srozumitelné.

Budeme nyní hlasovat. Prosím první návrh.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  První návrh by byl komplex legislativně technických úprav. Body 1, 3, 8, 10, 11 a 15.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Všichni jsou srozuměni? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Paní ministryně! Pardon! (Alena Schillerová se dožaduje hlasování o pozměňovacích návrzích.) Pozměňovací návrhy se budou hlasovat poté. Já se držím zpravodaje.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Ty legislativní návrhy nesouvisí s pozměňovacími návrhy. (Alena Schillerová oponuje.) Ale technické úpravy mají smysl, protože reagují na to, co přišlo z Poslanecké sněmovny. (Alena Schillerová souhlasí.)

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Takže souhlasíte? Samozřejmě je to zmatečné hlasování. Budeme hlasovat znovu. Chvilku počkejme. Tak. Máme aktuálně přítomno 70, kvórum je 36. Pan zpravodaj je pro, jsem vyrozuměl, ano?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Tak, znovu zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 24, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 36, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji. Prosím další blok.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Druhý návrh by byl: Výjimka z definice ekonomické činnosti v zákoně o DPH. Je to bod 2.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Paní ministryně? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasí. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 25, čísla zůstala stejná, kvórum 36, pro návrh 32, návrh byl zamítnut. Prosím další.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Třetím bodem je návrh na snížení sazeb DPH dle sněmovního tisku 205. Jsou to body 4 až 7 a 16.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Paní ministryně? (Alena Schillerová se dotazuje zpravodaje na detaily.) To je to, co má ministerstvo spojené s 3. a 4. vlnou EET. (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Paní ministryně nesouhlasí. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Souhlasné. Takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 26, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 54, proti 3. Prosím další návrh.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Čtvrtým návrhem je návrh na snížení sazby spotřební daně na pivo, bod 9.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Paní ministryně? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Paní ministryně nesouhlasí. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Souhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 70, kvórum pro přijetí 36, pro návrh 38, proti 3. Návrh přijat nebyl. Pardon, byl! Omlouvám se. Návrh byl přijat. Schváleno. Prosím další návrh.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Dalším bodem je možnost posunutí podání elektronického daňového přiznání o jeden měsíc. Body 12 a 13.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Ano, paní ministryně? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Paní ministryně nesouhlasí. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Souhlasí. Takže zahajuji hlasování. Kvórum zůstalo stejné. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 28, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 57, proti 1. Návrh byl schválen. Pane zpravodaji?

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Dalším bodem je návrh na změnu obecné účinnosti právního předpisu. Bod 14.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Moment, bod 14. Ano. Paní ministryně? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné stanovisko paní ministryně. Pane zpravodaji, vaše stanovisko?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Souhlasné. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 29, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh se kladně vyslovilo 54, proti 1. Návrh byl schválen. Pane zpravodaji, prosím další návrh.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Konečně, a to doslova, posledním návrhem je změna účinnosti snížení sazby DPH na teplo z 1. 1. 2020 na 1. 7. 2019. Body 17 a 18.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Paní ministryně, vaše stanovisko? (Alena Schillerová: Nesouhlasné.) Nesouhlasné. Pan zpravodaj?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Souhlasí. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo nesouhlasí, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 30, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 57, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Takže jsme vyčerpali, pane zpravodaji, všechny pozměňovací návrhy, je to tak?

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Budeme tedy hlasovat o návrhu, že Senát vrací Poslanecké sněmovně návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Kvórum zůstalo stejné. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 31, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 59, proti 1. Návrh byl schválen. Děkuji.

My nyní ještě si určíme ověření, kdo nás zastoupí v Poslanecké sněmovně. (Lumír Aschenbrenner navrhuje Milanu Štěchovi dva ověřovatele.) Takže by to byl pan senátor Vilímec a pan senátor Štohl. Pan senátor Vilímec a pan senátor Štohl by byli pověřeni, že nás zastoupí a odůvodní návrh v Poslanecké sněmovně. Je jiný návrh? Není. Souhlasí? Pan Vilímec, pan Štohl? (Zvolení ověřovatelé souhlasí.) Předpokládám, že ano, takže zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Registrováno 70, kvorum 36, pro návrh 66, proti 1, návrh byl schválen.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednali jsme další... Já samozřejmě děkuji zpravodaji, děkuji paní ministryni za předložení tohoto bodu.

A my nyní projednáme návrh, o kterém se domnívám, že bude asi posledním bodem dnešního jednání. Tak to je novinka, tu tady nemám. Nyní projednáme

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 24

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 24. Místo ministra spravedlnosti Jana Kněžínka nás seznámí s návrhem zákona paní ministryně financí. Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji vám za slovo, pane předsedající, omlouvám pana ministra spravedlnosti Kněžínka, protože brání zákony, nebo předkládá zákony v Poslanecké sněmovně, takže jsem mu slíbila, že ho tady zastoupím.

Dovolte, abych předložila vládní Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269 z roku 1964 Sb., o Rejstříku trestů. A tento předložený návrh adaptuje přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2016/1191 ze dne 6. července 2016, o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavku na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii. Toto nařízení má usnadnit volný pohyb občanů EU odstraněním některých formalit, které jsou vyžadovány při předkládání nejčastěji používaných veřejných listin. Lhůta pro adaptaci nařízení je stanovena na 16. únor 2019.

Tento návrh adaptuje nařízení pouze ve vztahu k výpisům z evidence Rejstříku trestů, neobsahujícím záznam o odsouzení. Ve vztahu k ostatním veřejným listinám, na které se nařízení vztahuje, připravilo Ministerstvo vnitra návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy, který vedle adaptace tohoto nařízení upravuje i další problematiku, zejména ověřování shody opisu nebo kopie s listinou o pravosti podpisu a který je projednáván Poslaneckou sněmovnou. Jde-li o výpis evidence Rejstříku trestů, nově bude moci občan zároveň se žádostí o výpis z Rejstříku trestů požádat o vydání vícejazyčného standardního formuláře, který bude k této veřejné listině připojen. Formulář bude vydán v českém jazyce a v jednom z úředním jazyků Evropské unie, který si žadatel zvolí.

Tento formulář má sloužit jako pomůcka pro překlad, pokud tedy orgán, kterému bude veřejná listina předložena, shledá informace obsažené ve vícejazyčném standardním formuláři dostatečné pro její zpracování, neměl by požadovat překlad veřejné listiny. I když je nařízení přímo použitelným předpisem, klade určité nároky na adaptaci národního právu řádu. Stávající úprava nevyhovuje požadavkům nařízení, neboť neumožňuje o vydání tohoto formuláře při podání žádosti o výpis z evidence Rejstříku trestů požádat, neupravuje formu, v jaké bude formulář vydáván, což je předmětem posuzovaného návrhu zákona.

Pro úplnost je potřebné uvést, že vydání vícejazyčného standardního formuláře k výpisu z evidence Rejstříku trestů nebude zatíženo speciálním správním poplatkem. Návrh dále reaguje na přijetí zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci a umožňuje žádost o výpisu z evidence Rejstříku trestů prostřednictvím portálu Veřejné správy. Nejen datovou zprávou, jako dnes, ale nově i s využitím prostředků pro elektronickou identifikaci.

Ve zbylé části návrh legislativně technickou novelou, kdy reagujeme na skutečnost, že zákon o Rejstříku trestů nebyl plně terminologicky provázán se zákonem č. 250/2016 o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a že nebylo postaveno najisto, že má být v evidenci přestupků evidováno upuštění od uložení správního trestu včetně podmíněného upuštění od uložení správního trestu, kterým také dochází k vyslovení viny. Nutnost evidence těchto rozhodnutí je zdůvodněna požadavkem na zohledňování přestupkové recidivy v případě rozhodování o uložení správního trestu.

Jelikož návrh zákona zajišťuje Česká republika, splnila svůj mezinárodní závazek, jsem s důvěrou ve vás, že ho podpoříte. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní ministryně. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 24/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl. A toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Miroslav Antl:  Ano, jsem tady. Dobrý den všem, vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážená paní ministryně.

Já vím, že očekáváte, že zase zjednoduším svoji zpravodajskou zprávu a že budu velmi stručný. Udělám to, ale tentokrát je to fakt namístě, protože nemám, co bych vám tady četl navíc, než co řekla paní ministryně, já řeknu jenom legislativní proces.

Ministerstvo spravedlnosti předložilo připomínkové řízení, velmi rychle vypořádáno, vláda schválila, předložila Poslanecké sněmovně 28. 3. 2018. Poslanci přijali přínosné pozměňovací návrhy, respektive jeden ústavně-právního výboru Dolní komory českého parlamentu, schváleno ve 3. čtení na jejich 24. schůzi dne 5. prosince 2018. A to tak jasně, že vám to ani nemusím číst. Obsahově zřejmé. Byl tady zmíněn vícejazyčný formulář, já bych z trestněprávního hlediska jenom připomenul, že § 131 mu skýtá ochranu veřejné listiny a v tu chvíli pak jakékoliv padělání, pozměňování se stává trestným činem podle § 348 trestního zákoníku.

Ještě bych snad zdůraznil to, co je důležité, a to, že ten formulář bude zdarma. Takže výborná zpráva. V tuto chvíli mi tedy nezbývá, než vám ocitovat naše usnesení, tedy 11. usnesení ústavně-právního výboru Senátu PČR, které nám doporučuje I – projednávaný návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II – určuje senátora Antla coby zpravodaje. A III – nechť on spraví, což jsem učinil, předsedu Horní komory českého parlamentu o tomto usnesení. Díky za pozornost.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. A s procedurálním návrhem se hlásí paní senátorka, předsedkyně klubu, Zdeňka Hamousová.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Dovolím si podat procedurální návrh, a to sice takový, abychom dnes prodloužili projednávání a hlasování ještě v souvislosti se senátním tiskem č. 30, to znamená, návrh zákona, který předkládá pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Takže bych prodloužila o prodloužení projednávání a hlasování do skončení zdárného projednání senátního tisku č. 30 i po 19. hodině. Děkuji moc.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Bylo řečeno, projednávání i hlasování. Bylo to v návrhu. Tak dáme znělku, aby nikdo nebyl ošizen.

Přítomno 64, kvorum pro přijetí 33. Návrh jste slyšeli, zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 33, registrováno 64, kvorum 33. Pro návrh se kladně vyslovilo 52, proti nikdo Návrh byl schválen.

Takže po skončení projednávaného bodu budeme pokračovat tiskem č. 30, a to do jeho úplného projednání a včetně hlasování.

A my pokračujeme tiskem č. 24. A já se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh tady není, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže obecná rozprava se uzavírá, tu uzavírám a ptám se, zdali paní navrhovatelka chce ještě využít svého práva? Nechce. Pan garanční zpravodaj? Není třeba, takže budeme hlasovat. Protože jediný návrh byl v usnesení výboru, a to je návrh zákona schválit. (Znělka)

Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno nás je 66, kvorum pro přijetí 34. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskněte ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám. Hlasování č. 34, registrováno 67, kvorum 34. Pro návrh se kladně vyslovilo 60, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu ministryni, děkuji i panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. A my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové. Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 30

Jedná se o senátní tisk č. 30, který jsme všichni obdrželi. Prosím pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby nás seznámil s návrhem zákona. Máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. V prvé řadě děkuji, že jste ještě umožnili projednání tohoto návrhu. Dovolte, abych se k němu krátce vyjádřil.

Tento návrh v zásadě řeší provedení implementace předpisů EU, které se týkají regulace oblasti léčivých přípravků. Ta první, řekněme méně kontroverzní a diskutovaná, tedy zejména oblast, která se týká provádění klinických hodnocení léčivých přípravků. Jedná se o implementaci dvou nařízení a jedné směrnice EU a upravuje provádění inspekčních postupů správné klinické praxe a zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro hodnocené humánní léčivé přípravky. Ta druhá, zásadnější část a změna, představuje implementaci nařízení Evropské komise, které stanoví pravidla pro ochranné prvky, uvedené na obalu humánních léčivých přípravků. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení dojde ke zřízení a spuštění systému na ověřování pravosti léčiv v rámci celé Evropské unie. Jeho smyslem je stanovit jednotná pravidla pro zavedení právě oněch ochranných prvků a pro ověřování pravosti a neporušenosti balené léčivých přípravků. Toto nařízení vstoupí v účinnost 9. února tohoto roku.

Co se rozumí ochrannými prvky. Jsou to tzv. jedinečné identifikátory a prostředky k ověření manipulace s obalem daného léčivého přípravku. Ochrannými prvky budou opatřeny v souladu s příslušným nařízením o ochranných prvcích obaly humánních léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, a obaly léčivých přípravků, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. Pokud jsou uvedeny na seznamu v příloze č. 2 nařízení o ochranných prvcích. S ověřováním ochranných prvků a jedinečných identifikátorů souvisí systém zřízení systému úložišť. Úložiště budou zřízena jak na národní úrovni, tak na unijní úrovni, kdy v těchto úložištích se budou schraňovat ony jednotlivé identifikátory, které následně při výdeji léčivého přípravku budou ověřovány. To znamená, takto bude ověřována ona pravost. Při výrobě léčivého přípravku se balení léčivého přípravku opatří daným identifikátorem. Ten se zaeviduje do příslušných úložišť a při výdeji, zejména v lékárnách, dojde k ověření, jestli jde o pravý lék.

V rámci České republiky je úložiště připraveno prostřednictvím Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv. Cílem návrhu je přispět k jednotné evropské politice ochrany pacientů před padělanými léčivými přípravky. Je pravdou, že v České republice, a to je občas diskutováno a zmiňováno některými zástupci lékárníků, zatím nemáme nějaký zásadní problém s padělky v distribuční síti léčiv. Na druhou stranu žijeme na volném trhu, léky jsou v tomto směru zboží, s kterým je obchodováno v rámci jednotlivých států. Jsou vyváženy a dováženy, tím pádem samozřejmě nemůžeme vyloučit, že se zde nějaký padělek objeví. Proto je to i řešeno na úrovni celé Evropské unie.

V rámci projednávání na půdě Poslanecké sněmovny bylo k původnímu vládnímu návrhu schváleno několik návrhů. Ty se týkaly např. zpřesnění úpravy opatření volně prodejných léčiv prostředkem k ověření manipulace s obalem či otázky vracení balení léčivých přípravků, které nebude možné v lékárně ověřit.

Dále byla opravena prostřednictvím pozměňovacího návrhu oblast přestupků a sankcí. Tady je důležité zmínit, že dochází jednak ke změně některých sankcí a také k jejich odkladu, protože jde o nový systém. Všichni se s ním budou do jisté míry seznamovat, a proto je namístě bezesporu odložit jakékoliv sankce minimálně o rok. Tak, aby mohlo dojít k určité adaptaci. Mohl bych to možná přirovnat k tomu, když byl zaváděn elektronický recept, kde také byl roční odklad sankcí.

Došlo také k zakotvení možnosti mimořádného uvedení na trh těch léčivých přípravků, u nichž výrobce nestihne však zrealizovat a uplatnit požadavky nařízení. Což by mohlo způsobit nedostupnost takových léčivých přípravků. Jsou to určitá zadní vrátka, pokud by například došlo k tomu, že určitá šarže léků není možná ověřit. Tak i tak bude možné na základě výjimky Ministerstva zdravotnictví pustit tyto léčivé přípravky do oběhu, tak, aby nedocházelo k nějaké nedostupnosti léčivých přípravků pro pacienty.

Poslanecká sněmovna také schválila změnu spočívající v tom, že k ověřování ochranných prvků léčivých přípravků, očkovacích látek bude docházet v plném rozsahu již na úrovni distributora. Tím zůstane zachována fakticky současná úprava, současný systém distribuce těchto léčivých přípravků. Byla to i mediálně velmi diskutovaná otázka, zejména u těch nehrazených nepovinných očkovacích látek, kdy, pokud bychom nepřijali tento zákon, tak podle příslušného nařízení by veškeré takovéto očkovací látky by musely být ověřeny na úrovni lékárny. To znamená, pacient by musel jít s receptem, musel by dostat léčivou látku, tedy očkovací látku, v lékárně a pak poté donést tuto očkovací látku ke svému lékaři, aby mu ji aplikoval. To by v zásadě platilo pro všechny takovéto očkovací látky. Nebylo to úplně vnímáno pozitivně, takže ten návrh v zásadě zachovává současný stav distribuce těchto léčivých přípravků.

Návrh byl projednán minulý týden výborem pro zdravotnictví a sociální politiku. Svým usnesením návrh doporučil. Doporučil tedy, aby byl návrh schválen v jeho znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou, kdy tento návrh podpořila výrazná většina členů výboru. Chtěl bych jím tímto rovněž poděkovat.

Dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, požádal bych o podporu tohoto návrhu v podobě, v jaké byl Senátu postoupen. Rovněž z toho důvodu, abychom včas stihli implementaci příslušných předpisů Evropské unie. Tady možná zazní určitá kritika ohledně času, který máte na projednání daného předpisu. S tím, že implementační lhůta je 9. února. Je třeba ale říci, že návrh implementuje několik právních předpisů. Ten poslední z nich nabyl účinnosti v září 2017. Ale přece jen legislativní proces si vyžaduje určitý čas, v zásadě nebylo možné příliš ten čas zkrátit, takže bohužel je to tak. Ale na druhou stranu si myslím, že zákon, tak, jak je dnes navržen, je bezesporu mnohem lepší variantou, než pokud by například platilo dané nařízení, které je přímo aplikovatelné. Které neumožňuje výjimky, např. pokud jde o očkování a další oblasti, odklad sankcí, možnost propustit neověřené léčivé přípravky atd.

Takže si myslíme, že zákon v tomto směru garantuje to, že systém vydávání léků bude fungovat, že je velmi propacientský. A uvidíme v konečném důsledku, jak systém bude fungovat. Je třeba znovu zdůraznit, že to není státní systém, ale je to systém, který připravili samotní výrobci společně samozřejmě s lékárníky, kteří byli součástí onoho NOLLu. A na základě praktické aplikace pak můžeme vyhodnotit jeho fungování a případně přijmout v nějakém dalším horizontu příslušné změny. My proto navrhujeme onen odklad jakýchkoliv sankcí minimálně o rok. Děkuji za pozornost a prosím o podporu daného návrhu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 30/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Alena Dernerová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové.

Nebudu vás příliš zdržovat, i když musím říci, že zrovna tenhle zákon vyvolával řadu emocí. Já jsem to tehdy uvedla na výboru, že nežijeme ale na ostrově doktora Moreaua, jsme součástí Evropské unie. Ať si o tom zákonu můžu myslet, co chci, je tady a musím se s ním nějakým způsobem porovnat. Pravdou je, že padělky v České republice nebyly nikdy zachyceny. Pak se jeden čas začaly objevovat ve Velké Británii. Můžeme diskutovat, proč. Těžko říci. Ale pak si můžeme říci, proč tady ta směrnice je. A musíme ji brát tak, že je pro celou Evropu, i pro Švédsko, pro Norsko, a bude platit od 9. února.

A když jsem se ptala lékárníků – a ptala jsem se, protože jsem se této materii hodně věnovala, ptala jsem se v běžných lékárnách, v lékárnách řetězcových, v nemocnicích, tak je více problémů než s čímkoliv jiným. My jsme měli problémy jako politici, tak oni mají problém se softwarem, jestli bude software fungovat. A to, kdyby software nefungoval, zase zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví tím, že léky do oběhu nakonec pustí.

K vlastní zpravodajské zprávě. Teď vám ji přečtu a pak se ještě vyjádřím k některým pichlavým bodům, které se u nás na výboru diskutovaly. Takže předkládaný návrh zákona implementuje předpisy Evropské unie ve dvou oblastech, jak řekl tady i pan ministr. První oblast se týká provádění klinických hodnocení léčivých přípravků. Zde se jedná o implementaci dvou nařízení, jedné směrnice Evropské unie, která upravuje pravidla pro provádění inspekčních postupů, správné klinické praxe a zásady a pokyny pro správnou výrobní praxi pro hodnocené humánní léčivé přípravky.

Tyto předpisy se dotýkají oblasti provádění klinických hodnocení, kde jsou stanovena pravidla pro výklad inspekčních činností, nařízení o klinickém hodnocení. Dále se řeší systém kvality prováděných inspekcí v České republice. Touto činností je pověřen Státní ústav pro kontrolu léčiv. Výrobcům jsou rozšiřována a doplňována pravidla pro správnou výrobní praxi, zejména ve vztahu ke kontrole jakosti a výkonu této kontroly. A dále je rozšiřována působnost použití pravidel správné výrobní praxe i na dovoz humánních léčivých přípravků ze třetích zemí.

Druhá oblast, pro nás problematická, se týká implementace Nařízení EU 2016/161 z 2. října 2015, která stanovuje jednotná pravidla ochranných prvků uvedených na obalu humánních léčivých přípravků pro ověřování jejich pravosti a neporušenosti balení léčivých přípravků, obecně známá jako protipadělková směrnice. Po nabytí účinnosti tohoto nařízení dne 9. 2. 2019 bude spuštěn systém pro ověřování pravosti léčiv v rámci Evropské unie. Na baleních léčivých přípravků vydávaných pouze na lékařský předpis se nově objeví tzv. jedinečný identifikátor v podobě 2D matrix kódu. Tento jedinečný kód bude nově na lécích spolu s prostředkem ke zjištění manipulace s léčivy, například v podobě přelepky.

S ověřováním identifikátoru souvisí zřízení systému úložišť. Jak na národní úrovni, tzv. NOOL, tak i na evropské úrovni. Zde budou ukládány jednotlivé veškeré identifikátory, které budou při výdeji léčivého přípravku prostřednictvím elektronického systému ověřovány. V České republice je úložiště zřízeno Národní organizací pro ověřování léčiv. Systémy úložišť jsou dle nařízení financovány výrobci a držiteli rozhodnutí o registraci, nikoli tedy státu. Ověřování pravosti léčiv a balení léčivých přípravků zajišťují dle nařízení poslední články celého dodavatelského řetězce, tedy ti, kteří je vydávají veřejnosti. Ve většině případů se jedná o lékárny.

Cílem návrhu je přispět k jednotné evropské politice ochrany pacientů před padělanými léčivými přípravky, protože v řadě zemí EU nabývá problém s padělky na významu, přestože se v České republice padělky léčiv nevyskytují a ve velké míře jsou obvykle zachyceny v distribuci, v lékárnách ne. Vzhledem ke skutečnosti, že se v rámci EU pohybujeme na volném trhu, mohl by se tento problém v budoucnosti dotknout i naší republiky, a proto je toto řešeno na celoevropské úrovni s maximální snahou ochránit pacienty před padělky léčivých přípravků.

To je moje zpravodajská zpráva. Já teď řeknu hlavní problematické body, které se diskutovaly u nás na výboru, a pak bych vám přečetla usnesení našeho výboru. Co se týče nejvíce diskutovaných problematických bodů, to byla jednak otázka sankcí, které byly původně v milionových hodnotách, ale snížily se na 300.000. Odložení a snížení sankcí je zhruba na rok až dva, to znamená, že nikdo nebude perzekvován za to, že mu nepůjde daný lék identifikovat. A nutno říci, že se to týká celého řetězce, od výrobce počínaje přes distributora a lékárnu konče. To znamená, že to je celý řetězec.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který se týkal vratek. Tam se jednalo nejprve o to, že lékárníci navrhovali na vratku 2 dny a vláda měsíc. Nakonec se dohodlo na kompromisu 14 dnů. Co vratka znamená? Vratka znamená, že 14 dnů je nejzazší lhůta, do kdy distributor musí léčivé přípravky odebrat nazpět v případě neschopnosti ověřit a vyřadit jedinečný identifikátor. To znamená, že 14 dnů se může stát, že by v lékárně léky byly. Je to maximální nejzazší doba. Nepředpokládá se, že to bude déle. A většinou, co jsem se ptala po splatnosti lékáren, tak to bývá většinou 60 dnů. Nemělo by se to týkat toho, že by lékárny měly být zruinovány tím, že by tam nějaké léky zůstaly delší dobu. Maximálně by to ale mělo být 14 dnů.

14 dnů se tam dá také proto, protože se musí ověřit, zdali je to doba akurátní na to, aby se to stačilo vrátit. Anebo se může po roce, kdy se zjistí, že to funguje rychleji, zkrátit na těch 7 dnů, které požadují lékárníci v současné době. Ale 14 dnů je podle distributorů maximum, které je teď dosažené a vidí to jako dobré. S tím, že, jak říkám, je tady na to roční lhůta. Budou se vychytávat problémy a vratková doba se může změnit třeba i na 2 dny. Bůh suď.

Další problematický bod, který se diskutoval, byl ten NOOL. Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv. Byla námitka, že to je soukromá firma nebo soukromá instituce. Pravdou je, že je to zase z nařízení EU. Ta nechtěla, aby to byla státní instituce. Chtěla, aby to byla instituce, která je vybudována farmafirmami a víceméně ony si na to musely půjčit finanční prostředky a ony nebudou mít zájem na tom, aby se tu pohybovaly v prostoru nějaké padělky. Proto si myslím, že rozhodnutí Evropské komise bylo rozumné, neviděla bych v tom žádnou korupci, a co se týče představenstva NOOL, tak tam nejsou jenom zástupci farmafirem nebo distributorů, ale jsou tam i představitelé z řad lékárnické komory, i pan prezident Chudoba, jak jsme se dozvěděli. Takže NOOL se nedá zestátnit. Nelze za vším vidět korupci v tomto případě. To je další věc, která se řešila. Další problém, který se pak začal točit kolem něj a nebyl ani projednáván v dolní sněmovně, byly dialyzační prostředky. Dialýz máme u nás hodně, jsou tam dialyzační roztoky, dialyzační granule, jsou to objemné masy těchto prostředků. A nastal problém, když distributor je přiveze, že je bude muset vyložit v lékárně a nebude moct jet s nimi na dialýzu. Toto už se ale nějakým způsobem vyřešilo. Musím říci, že ku prospěchu věci je možno, že proužky se sejmou a donesou se do lékárny, tam se to načte čtečkou a pak se přepraví tyto prostředky dialyzační přímo zase zpátky do dialyzačního střediska tak, aby nebyla ohrožena dialyzační možnost pro pacienty. Samozřejmě, že tyto firmy, které dialýzy provozují, by měly začít jednat s Evropskou komisí také o tom, že by se tyto prostředky mohly objevit na whitelistu. To by pak bylo úplně bez problémů s jejich distribucí. Pak další problém byla otázka homeopatik, kde v dolní sněmovně byl dán pozměňovací návrh paní poslankyně Maříkové o vyřazení homeopatik z preskripčních oblastí. Nemám s tím vůbec žádný problém. Souhlasím. Homeopatika by měla být za cash, neměla by se předepisovat. Ale myslím si, že nesouvisí s touto materií, která se týká úplně něčeho jiného a mohou se homeopatika klidně probrat v následujících zákonech, které se postupně otevřou. To, co jsem komunikovala s lékárníky, bylo zejména to, že oni mají problém pak s počtem pracovníků, kteří by se měli navýšit v lékárnách, protože to bude administrativní zátěž, a vzhledem k tomu jsem žádala i zástupce ministerstva, aby přehodnotili systém vzdělávání asistentů. A protože to vzdělávání se protahuje, je dlouhé a ti lidé na trhu práce chybí. Myslím si, že to jsou ty zásadní věci, které se projednávaly a diskutovaly u nás na výboře. Je tam systém hlavně vratek, o kterých jsem teď hovořila, event. vystoupím znovu. A pak samozřejmě je tam otázka vakcinace, která tehdy prošla dolní sněmovnou, se kterou naprosto souhlasím, protože distributor nese zodpovědnost za pravost vakcíny, nikoliv lékárna. Když vám přečtu konečné stanovisko usnesení našeho výboru. Bylo to 18. usnesení ze 4. schůze, která se konala 22. ledna 1019 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, zákon o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 30, po odůvodnění předkladatele pana Mgr. Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví, zpravodajské zprávě mě, Aleně Dernerové, výbor doporučuje Senátu Parlamentu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslanecké sněmovnou, určuje zpravodajkou mě a pověřuje předsedu výboru senátora Lumíra Kantora, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. To znamená, z našeho výboru zaznělo přijmout tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů, sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem se nezabývat. Nevidím, že by tomu tak bylo. Jenom, že mám tři přihlášené kolegy a nevím, jestli má nějaké procedurální návrhy kolegyně Chalánková, Malý a Koliba? Ještě jsem neotevřel obecnou rozpravu, takže ji teď otevírám, ano? Vzhledem k tomu, že nikdo nenavrhl nezabývat se tímto zákonem, otevírám obecnou rozpravu. A teď to platí. První byla přihlášená paní kolegyně Chalánková, máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte, abych okomentovala pozměňovací návrh, který máte na svých stolech a ke kterému se hlásím. Předkládala jsem ho již na výboru pro zdravotní a sociální politiku. Diskuse kolem toho byla poměrně široká, hlasování proběhlo tak, jak proběhlo. Neuspěla jsem, nicméně ne zas tak úplně dramaticky špatně. Je to skutečně o tom, co už tady zaznělo, že číslovku 14 bychom v § 89 odst. 4 nahradili číslem 7. Máte všechno u sebe. Je to přesně ta situace, kdy lékárny nemohou vydat lék, protože nebyl ověřen celou procedurou identifikace kódu a musí zůstat tedy ve skladu. Tento sklad musí být nějakým způsobem veden, obhospodařován.

A zde už se před námi ukazují nerovné podmínky mezi lékárnami malými a lékárnami velkými. Velké lékárny ústavní nebo řetězcové mají úplně jiné možnosti, co se týká personálu a zajištění tady těchto skladovacích prostor. Dále zde problémem ještě je další věc. Lékárny by potřebovaly co nejrychleji tento lék vyřešit, a aby dostaly lék správný a mohly vůbec pacientovi správný lék vydat. Malé lékárny jsou diskriminovány již v dnešní době. Distributoři nedodávají malým lékárnám objednávané potřebné zboží v potřebné míře. Ne vždycky dostanou všechno požadované množství všech léků už v dnešní době. Toto je další krok, který prohlubuje nerovné podmínky mezi malými lékárnami a řetězcovými a ústavními. Proto bych poprosila i tak o podporu pozměňovacího návrhu, který máte před sebou na stolech. Dále zde o tom v diskusi zaznělo, že spěcháme, protože směrnice nebo toto nařízení by mělo vejít v účinnost 9. února tohoto roku. To v účinnost samozřejmě vejde. Účinná bude od 9. února 2019, ať zde tento návrh zákona schválíme dnes anebo jestli se vrátí do Poslanecké sněmovny. Ono se zas tak moc nestane, protože zde je mnoho neznámých.

Dnes jsme probírali také zákony související s GDPR, které je účinné od května loňského roku a zákon prováděcí se probírá teprve dnes. Co se týká evropské lékové ověřovací organizace? Není připravena ani na spuštění tohoto svého nařízení, takže nemáme zas takový spěch. Některé státy – Itálie, Řecko si vyjednaly při vstupu či projednávání směrnice určité výjimky. Česká republika si žádné výjimky nevyjednala. To je určitě problém, ale nicméně co se týká sankcí a jejich možného odložení, to je dobře. Nicméně je potřeba se podívat na vlastní nařízení komise, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2001/83. To je ona směrnice nebo to nařízení, o kterém zde mluvíme. Toto nařízení žádné sankce neobsahuje. To znamená, že sankce jsou obsaženy až v české legislativě, takže máme dost prostoru se o sankcích, které jsou pouze naší tvorbou, bavit dál. Dále se zde zmiňovalo hodně informací ohledně problému s očkovacími látkami. Já jsem se jim ani nechtěla více věnovat, nicméně se staly na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku poměrně diskutovanou otázkou, takže bych se chtěla asi k této otázce ještě vrátit, přestože jsem původně toto opravdu v úmyslu neměla. Tyto očkovací látky jsou distribuovány jako jiná léčiva do lékáren a za účelem výdeje pacientům na základě předloženého receptu. Dále jsou očkovací látky dodávány od roku 2009 do ordinací lékařů za účelem zajištění očkování pacientů, tzv. povinná očkování distributorem.

Očkovací látky jsou také dodávány veterinářům a v neposlední řadě jsou dodávány také na hygienické stanice a armádě.

Tabulky, které tam jsou na úrovni SÚKLu shromažďovány. Fakta jasně deklarují, že očkovací látky se budou dodávat do lékáren, do ordinaci lékařů a v nejmenším počtu hygienickým stanicím. Na tom nic nezmění ani protipadělková směrnice či novela zákona o léčivech, kterou právě schvalujeme v Senátu. Pokud bychom dnes vrátili tento tisk do Poslanecké sněmovny, tak se nic nezmění, budou nadále předepisovány léky a vydávány v lékárnách, stejně tak budou nadále dodávány očkovací látky jak do lékáren, tak do ordinací lékařů a dalším subjektům.

Pokud zde hovoříme o nebezpečí porušení teplotního řetězce, tak já určitě v žádném případě nejsem pro, aby docházelo k porušování teplotního řetězce při výběru této očkovací látky v lékárně a k přenosu pacientem k lékaři, který aplikuje, nicméně nebyl hlášen ani jeden jediný případ, že by došlo k nějakému poškození zdraví z tohoto důvodu. U některých vakcín, jako u FSME – IMMUN, má být dokonce dodržována pokojová teplota při aplikaci.

Otázka zní: Zkolabuje systém očkování v České republice, pokud se neschválí novela zákona o léčivech? Na systému distribuce očkovacích látek se nic zásadního nezmění. Evropské nařízení platí od 9. února 2019 ve všech zemích evropské sedmadvacítky. Výjimku mají Itálie a Řecko až do roku 2025.

V současné době probíhají intenzivní jednání v jednotlivých členských zemích EU. Některé zvažují odklad účinnosti, zmírnění dopadu na distribuci, výdej léčiv včetně očkovacích látek. Nařízení Evropské komise se týká léčiv a také očkovacích látek vyrobených po 9.2.2019, a tak léčiva a vakcíny, vyrobené před 9. 2. 2019, nejsou ještě všechna zanesena do centrálního informačního systému Evropské ověřovací lékové agentury. Nikde v Evropské unii nebude z důvodu nefunkčnosti systému, a ten tedy nebude fungovat hned, kolabovat výdej léků pacientům, a to ani výdej či aplikace očkovacích látek.

Léky mají dobu použitelnosti, až do doby použitelnosti mohou být vydávány v lékárnách či podávány v ordinacích.

V praxi dojde k souběhu léků nově vyrobených po 9. únoru 2019 a těch, které jsou v distribuci či na skladě lékáren před 9. únorem 2019.

Pak zní otázka, jestli je novela zákona o léčivech v kolizi s evropskou směrnicí a nařízením a hrozí zahájení tzv. notifikace zákona se směrnicí? Ano, jakkoli by to zde zaznělo.

Na tuto skutečnost již v průběhu schvalovacího procesu upozorňoval odbor kompatibility při vládě České republiky. Došlo k posunu a k zpřesnění novely zákona, ale nadále je nekompatibilní tato novela, kterou máme dnes před sebou, a to v otázce povinného očkování a zneplatnění jednoznačného identifikátora kódů u části očkovacích látek. Ty, které jsou pro občany nepovinné a zároveň nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ověřovat a zneplatňovat tyto kódy u léků se mají povinně jen v lékárnách při výdeji léků. Bohužel, je to tak.

Česká republika si nevyjednala ani odklad, ani žádnou výjimku. Při projednávání novely zákona na výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně pan ministr dal stanovisko ministerstva zdravotnictví k návrhu poslanců na zavedení výjimky pro distributory vakcín, pozměňovací návrh pana Kasala, nesouhlasné stanovisko.

Zaznělo tady pár upřesňujících informací, které se týkají očkovacích látek, které se staly takovým nechtěným spolujezdcem nebo součástí celé této směrnice, tohoto nařízení. A já si dovolím přece jenom se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu a požádat vás o podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Jaroslav Malý. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Malý:  Pane místopředsedo, pane ministře, paní navrhovatelko, vážené senátorky, vážení senátoři. Já budu mluvit o něco kratší dobu. Chtěl bych vyzdvihnout zpravodajskou zprávu paní senátorky Dernerové, která ve všech ohledech se zmínila o všech problémech, které jsme na výboru pro zdravotnictví a sociální politiku probírali.

Chtěl bych zdůraznit, že směrnice, kterou tady projednáváme, má své klady. Ještě bych vyzdvihl klad v první části, že se zpřesňují podmínky pro klinické lékové studie, což je velice významné. Každý z nás chce nové léky dávat a každý z nás chce, aby správná klinická praxe probíhala podle určitých správných pravidel. To je obrovský klad.

Další část, jak jste slyšeli u mé předřečnice, je poněkud kontroverznější, ale přesto přese všecko námitky, které přišly ze strany Lékárnické komory, a musím říci, že stejné podněty a stejnou textaci pozměňovacích návrhů jsem dostal od prezidenta Lékárenské komory, od tajemníka Lékárenské komory a chtěl jsem je na výboru načíst, ale po vysvětlení a po diskusi ze strany ministerstva zdravotnictví jsem své návrhy nakonec nepodal. Domnívám se, že to bylo vysvětleno naprosto dobře, je tam odklad, je tam doba, po kterou se bude testovat nový systém. Ale já chápu obavy lékárníků z toho, že se navýší pro někoho administrativa a že tento systém řeší problém, který u nás není zatím aktuální. To je pravda. To je naprosto pravda.

Na druhou stranu stejná obava ze strany lékařů byla při zavádění elektronických receptů, a mohu říci, protože ve fakultní nemocnici v Hradci Králové děláme měsíční přehledy, tak dneska máme přes 96 % všech receptů elektronických a blížíme se pomaličku k stovce, takže obava z toho, že je něco nového, je pochopitelná. Ale čas vždycky ukáže, je-li to účelné nebo není účelné.

Budu hlasovat rozhodně pro návrh, tak jak prošel Poslaneckou sněmovnou, protože pozitiva, zejména v tom, že se uvolní vakcíny přímo pro obyvatele, pro aplikující lékaře, jsou pro mne jako lékaře významným bonusem a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane senátore, já vám děkuji. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Peter Koliba. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, vážený pane ministře. Bylo tady poměrně mnoho řečeno k tomuto tisku. Chtěl bych vaším prostřednictvím poděkovat jak paní zpravodajce, která opravdu popsala jednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Bylo poměrně zdlouhavé a podrobně se zabývalo i pozměňujícím návrhem, který tady přednesla paní senátorka Chalánková, který v podstatě obsahově tuto věc neřeší, ale řeší hlavně zkrácení lhůty ze 14 na 7 dní.

Chtěl bych upozornit na jednu věc, a to je pacient. Tato vyhláška, přestože je to aplikace evropské směrnice, má chránit pacienta. A já věřím, že ho chránit bude, protože je tu tzv. protipadělková vyhláška. I když se padělky v naší republice zatím nijak neobjevují, ale je to upřesnění, je to elektronizace, je to adresné vydávání léků, je to přehledné. A myslím si, že po zkušenostech s elektronickým receptem a dodatečným odsouváním sankcí o rok – pan ministr už toto zakomponoval do tohoto tisku – a myslím si, že to je dostatečné pro to, abychom to dál neprodlužovali. A já osobně se přimlouvám za to, abychom tento tisk schválili ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, pane senátore. A nyní vystoupí paní senátorka Alena Dernerová. Paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych se jenom zmínit o tom, že víte, že vždycky mám řadu námitek vůči různým návrhům zákonů. Tady jsem si ze začátku říkala, že to také bude nějaký problém. Byl to pro mě problém v momentě, kdy byl systém vakcín, distribuce vakcín jaksi narušen, protože podle směrnice vakcíny, které jsou nahrazeny nepovinné, by měly jít cestou přes lékárny. Běžná praxe teď u obvodních lékařů pro dospělé i pro dorost je tady vlastně distributor, lékárna je vynechána z toho řetězce. To znamená, že distributor to doveze přímo lékaři. Tento systém je zde zaveden. Já jsem poslední ta, která by tu chtěla strašit.

Ale jestli tohle, protože tam vlastně, když ty vakcíny, i ty nehrazené, nepovinné, se dostaly do režimu distributor, lékař, tak když teď se neschválí tohle, tak prostě padne i ten systém, který funguje už léta, je to zaběhlé. Dnes jsem mluvila s doktorem Šonkou, který mi volal, což je šéf praktických lékařů. Vyjadřoval obavu o tu očkovací látku. To znamená, že by to bylo tak, že by byl výrobce, distributor, lékárna, lékař by napsal recept, ten člověk by šel do lékárny a s tou vakcínou by se vracel potom k lékaři k aplikaci. Svým způsobem lékárníci jeden čas měli nápad, že by očkovali pacienty v lékárnách. Za sebe říkám, že si nedovedu představit, že bych se nechala očkovat v lékárně, protože já jsem alergik, ti lékárníci nemají o mně vědomí, že jsem alergik. To znamená, že svým způsobem by jim to nahrávalo, tento systém. Nemám nic proti lékárníkům, ale nechci, aby tady lidé byli strašeni tím, že tady děláme něco úplně špatně.

Další věc je ta, že to, co mě nechává klidnou, je, že je tady roční přechodné období, možná i dvouleté, kdy se vychytají ty problémy, které budou. Jak jsem říkala, určitě ta vratka, teď je těch 14 dnů, může se stát, že za půl roku zjistíme, že se stihne vrátit za 7 dnů, za týden, může se dát novelizace. V tom bych neviděla ten zásadní problém. Proto říkám, že tato možnost tady prostě pořád je. Neřekla jsem rovnou, tento zákon je úplně špatný. Navíc se mi tam líbilo, že ministerstvo bere na sebe zodpovědnost, že když se nepodaří naidentifikovat, řeknou, dejte to do oběhu.

Co se týká čteček, ptala jsem se jich na čtečky, protože další věc, kterou někteří lékárníci říkali, že je zruinuje to, že si koupí tu čtečku. Ono je to trošku jinak. Ty čtečky, co jsem se ptala v těch lékárnách, stojí 3500 až 5000 Kč. Pokud si koupíte čtečku, která je kvalitní, tak vám přečte QR kód i z té SMS, když píšete SMS eRecept. Tato čtečka vám přečte i tento identifikátor na příbalovém letáku. Když někdo koupil levné čtečky, tak už musí koupit druhou čtečku. Ono je to všechno trochu jinak. Chápu pana prezidenta chudobu, protože brání lékárníky, jako prezident Kubek taky chrání lékaře, někdy je to až moc. Říkáme si, že je to někdy špatně. Ale prosím, myslím si, že to, co připravilo ministerstvo, bylo maximum možného, co se z toho udělat dalo. Proto znova prosím o podporu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Po starostech, se kterými jsme jednali v poledne, tady v zastoupení senátorů, tak teď máme lékaře. Prosím kolegu Lumíra Kantora, máte slovo.

Senátor Lumír Kantor:  Máte kolegyně senátorky, vážení senátoři, pane předsedající, pane ministře. Já jenom pár slov. Zaznělo toho tady už hodně. Národní organizace pro ověřování léčiv není jenom samostatná záležitost nějakých výrobců, ale je to i záležitost lékárníků a výrobců-lékárníků i těch distributorů pod kontrolou, takže tam si myslím, že je to bez problémů. Takto to vidím. Itálie a Řecko. To se opakuje často, tento argument, že mají nějakou výjimku. Oni tu výjimku mají proto, že už tam nějaký systém kontroly padělků mají. Pokud získají tento odstup, tak je to proto, že tam pod kontrolou ty padělky nějakým způsobem mají.

Třeba takový ten argument oproti porušení teplotního řetězce, že nebylo prokázáno, že nebyl porušen teplotní řetězec. Ono je to velmi snadné, protože on může tu vakcínu i aktivovat, tím pádem se nedá určit to, že ta vakcína nefungovala, protože byl porušen teplotní režim toho léku. Takže to se potom určitě špatně říká, že to vzniklo právě kvůli tomu, že byl porušen teplotní řetězec.

Teď perličku. Bavili jsme se tady o tom, že v 16:45 hodin vyšla zpráva, že v Poslanecké sněmovně zavřeli restauraci kvůli výskytu spalniček u personálu, ne u kolegů. To je taková zajímavost, protože je vidět, že spalničky jsou tady prostě bezprostředně a blízko. Tak se o tom budeme bavit později, ohledně zákona, který se chystá o očkování. Chtěl bych pochválit to upřesnění klinického hodnocení. Tam dostává právo nahlížet do dokumentace inspektor, ve speciálních možnostech, aby se podíval, jestli to klinické hodnocení, které v ČR je prováděno velmi dobře, klinické hodnocení léčiv je prováděno velmi dobře, tak jestli by se dala tím způsobem ještě víc kontrolovat. To je dobře, protože nemůže dojít ke zneužívání tohoto institutu kontroly léčiv. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní senátorka Alena Šromová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Šromová:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jenom pár slov. Pro mne bylo na zdravotním výboru podstatné pro souhlas s tím návrhem, jak přišel z Poslanecké sněmovny, právě to, že v Poslanecké sněmovně byla upravena otázka těch vakcín. Jak tady padlo, možnost, že lékař napíše recept, pacient přijde do lékárny a přijde s očkovací látkou, ano, může. Já se přiznám, že já ten recept nenapíšu, že já jsem plně spokojena s tím, že je distribuce vakcín přes různá distribuční centra přímo do ordinace, z důvodu toho, že já jsem povinna mít v ordinaci v lednici teploměr, hlídat teplotní řetězec, pak když aplikuji očkovací látku, zodpovídám za to očkování. Ale já odmítám píchat očkovací látky, o kterých nevím, kde je ten pacient nosil, kde s tím cestou z té lékárny chodil, jestli to dva dny vozil v autě apod. Myslím si, že bych nebyla sama, kdo by nechtěl takovéto látky očkovat, protože ta jistota není, já za to nesu odpovědnost. To, že to dřív takhle bylo, ano, bylo, ale ty podmínky byly jiné. Samozřejmě, že lékárna také dá možnost, že lékař napíše na žádanku očkovací látky, lékárna si pořídí nějaký box chladící, lékaři to doveze, jestli to bude s teplotním řetězcem dodrženým, jestli dostaneme o tom doklad, tak jak dostáváme z distribučního centra, to nevím. Otázkou je cena vakcín. Ta by byla asi také jiná.

Takže já jsem plně pro návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny už právě jenom kvůli tomuto, neboť se bojím, že v případě, že bychom to neschválili, že bude hrozit to, že než se to nějak dořeší, tak nebudeme očkovat. Otázka teď blížící se, já nevím, klíšťové sezony, otázka očkovacích látek, to není jenom klíšťovka, to jsou Boostrixy, což je také nepovinné očkování, obsahuje to tetan a černý kašel atd., nebo otázky žloutenek. To jenom tak na vysvětlenou. Ještě jedna věc, co byla v tom původním návrhu, týkající se tohoto očkování, bylo to, že očkovací látky hrazené státem, ty by dodával distributor dál. Ale očkovací látky hrazené pacientem, ty už by nám dodávat nemohl. Takže ta logika v tomto také by pokulhávala z mého pohledu. Proto jsem pro schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko. Zatím předposledním přihlášeným do rozpravy obecné je pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Samozřejmě, tento zákon, který teď se tady projednává, de facto je navržen, abychom ho schvalovali ve znění tak, jak byl předán Poslaneckou sněmovnou, výbor nedoporučuje de facto nějaké pozměňovací věci, se netýká jenom vakcín. Na to chci upozornit. To se netýká jenom vakcín. Ta diskuse tady probíhá hlavně ohledně těch vakcín. Já se přiznám, že se v tom až tolik nevyznám, spíš budu mít možná několik dotazů, pokud tady budu říkat některé věci, které nejsou úplně pravdivé, tak za to se předem omlouvám. Předpokládám, že mě někdo opraví.

Jestli jsem to pochopil dobře, je tady nějaký systém, který má zabránit distribuci padělků nebo používání padělků, co se týká léčiv, aby se nedostal k pacientovi. Výrobce má povinnost každou krabičku opatřit nějakým kódem, který bude identifikovat tu jednu krabičku, zadá to do nějakého systému, ty systémy jsou dva, jeden je de facto národní, druhý je de facto celoevropský. Potom tuto krabičku prodá nebo dá distributorovi, který je odveze do lékárny, tam tu krabičku zase lékárníkovi prodá, on ji vezme, a když přijde pacient, tak než vydá ten lék tomu pacientovi, tak to vezme, takhle to na čárový kód, tam mu vyskočí za chvilku, za nějakou milisekundu mu vyskočí, jestli ten lék je v tom registru nebo není, zjednodušeně. Pokud zjistí, že není, tak tu krabičku musí takhle odložit, vzít jinou a pokusit se tomu pacientovi dát jednu, která de facto tam byla nalezena. Tu, kterou ten systém de facto nenalezl, tak ji odloží, má ji zachovat 14 dní v nějaké karanténě, takto mi to bylo řečeno, že se to nazývá karanténa, kde vyzve toho distributora, aby doložil, že ten lék je pravý. Pokud to nedoloží, tak bude povinen za těch 14 dní to de facto odebrat zpět od toho lékárníka. S tím, že ale lékárník je povinen ke každé krabičce udělat samostatný protokol, jestli to není pravda, tak mě potom opravte, udělat samostatný protokol na každou krabičku, de facto vracet to po jedné. Není to možné vrátit jako šarži jako celou, ale musí to vrátit po každé krabičce po jednom. Údajně za to má zaplatit 25 Kč. On. De facto ty náklady s tím bude mít za povinnost.

Jestli jsem si všiml dobře, tak ten návrh, který tady má paní kolegyně Chalánková, tak říká, že ty náklady, které budou s tím spojené, má nést ten distributor nebo ten výrobce. Já si myslím, že to je pravdivé, že to je správné, a to proto, že jestli se nepletu, tak teď v tom registru chybí min. 25 % výrobků, které se tady prodávají nebo jsou v lékárnách, tak ještě dosud v tom registru nejsou. Musím říct, já jsem dostal SMS od jednoho lékárníka, který samozřejmě se mnou komunikuje, je to lékárník malé lékárny, který říká, že včera si testoval ten systém a prakticky z 10 léků, které má, tak že by mohl vydat 3, těch 7 by měl vrátit. To znamená, 70 % v tuto chvíli těch léků, které si testoval, samozřejmě, může to být zavádějící, nevím, já tady jenom říkám tu informaci, která tady je.

Proto se ptám, jestli opravdu máme tu informaci, že tam chybí takhle velký počet léků ještě v tom. Jak bude řešeno to, co se týká toho, že ti výrobci mají povinnost opravdu až od toho 9. 2. povinně ty léky tam hlásit, předtím to bylo dobrovolně dosud, někteří to dělali, někteří to nedělali. Bude to povinné až od toho 9. 2. Co se bude dělat s těmi léky, které mají teď lékárníci na skladě a nejsou zavedené v tom systému?

Chápu, že i ministerstvo může říct, že tento lék, přestože v tom systému nebyl nalezen, tak je ho potřeba distribuovat, nebo ho pustí do lékáren, zeptám se, to ho zařadí do toho systému? Ten lékárník bude mít ještě někde nějaký seznam vedle toho systému, nějakých léků, které ministerstvo povolilo na základě výjimky, protože to není v tom systému, a bude si ještě muset ověřit, že ho nenašel v tom systému hlavním, jestli není na seznamu, kde to povolilo Ministerstvo zdravotnictví, jako samostatně? To jsou dotazy. Možná, že až mně budou odpovězeny, tak buď se přihlásím, nebo nepřihlásím.

Myslím si, ještě je tady jedna věc k té lhůtě. Jak tady říkala paní senátorka Dernerová, že teď schválíme 14 dní, pak uvidíme, třeba potom budou potřeba 2 dny... Já se ptám, proč tedy neschválíme 7 dní, a pokud to bude nutné, tak následně to prodloužíme? To je takový přístup, jako zkoušet něco, jestli to bude stačit nebo to nebude stačit, to si nemyslím, že je úplně ideální. Zase mám pocit, že tady schvalujeme implementaci nějaké evropské normy, na poslední chvíli se všichni dozvídají, jak to bude fungovat, jak se na to mají připravit nebo nemají připravit. Je to něco obdobného, jako když jsme schvalovali, co se týká toho GDPR, věci, které už měly být schváleny zhruba před rokem.

V tuto chvíli děkuji za pozornost, poprosím, jestli je možnost odpovědět na nějaké tyto dotazy, abych byl chytřejší. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Ladislav Václavec. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Nechci vystupovat, abych se mstil nebo se snažil vyrovnat počtem starostům, ale jenom něco z praktického hlediska. Vedu dvě nemocnice v Opavě a v Krnově. V obou nemocnicích již od začátku roku zkoušíme protipadělkovou směrnici. Tady bych chtěl říct, že léky se dají ověřovat, a to je možná i odpověď pro kolegu, jenom ty, které mají tzv. 2D kód, takže to jsou ty léky, které byly vyráběny dosud, od 9. 2. podle té směrnice je povinnost, aby všechny nově vyrobené léky měly tento 2D kód. Já musím říct, že od začátku roku, co v obou lékárnách ověřujeme při vydávání léky s 2D kódem protipadělkovou směrnicí, nás to ani nezdržuje, ptal jsem se obou lékárníků nebo našich lékáren, není to žádný čas, ani jsme neseznali žádný lék, který by v případě, že má 2D kód, nebyl ověřen. Padělky u nás nejsou. To je otázka, není řečeno, že nemohou být, ale naši pacienti musí dostávat léky, které jsou opravdu ověřené.

Jenom z toho praktického hlediska chci říct, žádný problém není, ta dvoutýdenní doba je, myslím si, že doba kompromisu, ta je naopak třeba pro nemocnice výhodná v tom, že lék, když my ho vydáme na oddělení, oddělení z nějakého důvodu ten lék nespotřebuje, je to drahý lék, snaží se ho vrátit zpátky, my jsme schopni nějakou domluvou v těchto 2 týdnech ho vrátit výrobci, protože po vydání toho léku i na to oddělení nemocnice ten lék do toho systému jinak než vratkou výrobci se nedostane. Takže ta doba je optimální, je dobrá. Myslím si, že z praktického hlediska není vůbec žádný problém. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a protože jsem s reakcí pana ministra zaznamenal, že by možná chtěl vystoupit ještě v průběhu obecné rozpravy, tak se zeptám, jestli chce? Protože pak uzavřeme. Jo. Takže dalším, kdo vystoupí, je pan senátor Zdeněk Nytra. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, vážený pane předsedající. Panu ministrovi položím jednoduchou otázku, nebo několik, protože v žádném případě si nechci hrát na odborníka, přiznám se, že jsem se v tom problému ztratil.

Nechci řešit padělky, systém atd. Zajímá mě vakcína. Ta cesta té vakcíny. Rozumím tomu, že je lepší, když je ta vakcína u lékaře, protože, jak to bylo řečeno, ten teplotní nějaký, že se musí dodržovat určitá teplota atd., i pro mě jako pacienta je to výhodnější, protože nemusím s receptem do lékárny a pak s vakcínou zpátky k lékaři. Proto neumím rozlišit, jestli 2, 7 nebo 14 dní. Ale zajímá mě...

Jak funguje ta cesta té vakcíny a na základě čeho dneska? A to u státem hrazené a u státem nehrazené vakcíny. A co se stane 9. února, když my ten návrh vrátíme do Poslanecké sněmovny, a tím pádem ten datum se nestihne? Jednoduchá pro mě jako pro laika otázka, ať vím, jak mám hlasovat. Za mě jsem vystihl nebo se snažil vystihnout ten nejzávažnější problém. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Dalším vystupujícím, podruhé bude vystupovat pan senátor Peter Koliba. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Peter Koliba:  Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jenom ještě na jeden doplněk jsem si vzpomněl. Ten diskutovaný pozměňující návrh řeší zájmy lékárníků. Ale neřeší zájmy výrobců léků. Ona totiž ta doba 14 dnů vytváří i určitý časový prostor pro to, kdyby došlo k nějaké softwarové chybě v tom kódu, který nemusí znamenat padělek, ani nemusí znamenat vadný výrobek, ale je to ještě časový prostor pro toho výrobce, že nemusí tu celou šarži zlikvidovat, ale může zjistit, zda se nejedná o softwarovou chybu při zadávání toho kódu. Pokud to zjistí, tak těch 14 dnů je doba, kdy on může ještě udělat opravdu toho kódu, ten lék může být zcela v pořádku, nemusí se jednat o padělek. Vaším prostřednictvím jenom ke kolegovi, který tady diskutoval k tomu, že to v současné době nefunguje, já si myslím, já tedy nejsem technik, ale myslím si, že tím, že to má vstoupit na léky, které budou od 9. února, tak může se stát, že celá řada léků v současnosti ještě nebude v tom systému zadána. Navíc je tam roční lhůta. Takže já se omlouvám, ale opravdu si myslím, že nejrychlejší a nejužitečnější řešení pro pacienty a pro lékaře hlavně v ambulancích v praxi, kolegy, jako jsem já, je, abychom schválili tento tisk ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Jenom nevím, komu mám z těch vystupujících vzkázat tu vaši poznámku, nevím, kdo to z kolegů byl. Mým prostřednictvím, jak jste mě požádal. Já nevím komu...

Senátor Peter Koliba:  Vaším prostřednictvím to byl pan doktor Nwelati.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  On to slyšel, děkuji. A zatím posledním přihlášeným... Už zase ne... Do obecné rozpravy... Dobře, takže dáma dostala přednost. Vystoupí Alena Dernerová v obecné rozpravě ještě.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji za slovo, děkuji za to upřednostnění, protože jsem za to ráda. Já jenom chci podpořit Petera Kolibu, protože, jak jsem říkala, já jsem sbírala informace všude možně, jeden můj kamarád mi na mé dotazy odpovídal tímto stylem. Jestli je správně 7 nebo 14 dní, teď nikdo neví. Protože si to ani nedovedeme úplně představit, co nás po 9. 2. čeká. 14 dnů je dobré pro výrobce. To, co tady říkal právě Peter, že se nemusí se jednat o padělek, je to softwarová chyba, ten výrobce se bude snažit ji opravit, protože jinak by se musela celá ta šarže zlikvidovat. A právě tady jde o to, že my nevíme, jestli se to bude opravovat za těch 7 dnů nebo 14 dní. Je tam prostě nějaké číslo, o kterém se licituje. Točíme se pořád na mrtvém bodě.

Oni doopravdy ti lékárníci mají problém hlavně s tím softwarem, který bude pro toto nejpodstatnější. Další věc. Náklady nebo pokuty budou platit výrobci. On mi píše, že pokud lékárna prokáže, že tady prostě vykáže, že má náklady s tím a s tím, tak ten výrobce to bude muset platit. Když to nebude schopna prokázat, to je běžně, něco neprokážu, nedostanu za to ani korunu, tak to nedostane ani ta lékárna, ale půjde to na marko toho výrobce. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko. Teď to doopravdy zatím vypadá na posledního... Ne! Vystoupí pan senátor Raduan Nwelati. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Raduan Nwelati:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem dal paní senátorce přednost, nebo kolegyni, zaprvé proto, že je žena, zadruhé proto, že jsem očekával, že mi odpoví nějaký dotaz. Ale protože předtím přihlášená nebyla a pan ministr říkal, že bude vystupovat až na konci, takže de facto já už nebudu moct na to reagovat, proto jsem se přihlásil.

Já trošku zareaguji na to, co tady říkala, že těch 14 dní je kvůli tomu, aby se chránil ten výrobce. Já se přiznám, že pokud by se někdo měl chránit, tak ten silnější hráč na trhu je určitě výrobce, než malá lékárna. To jenom na okraj.

Co se týká toho, že ten lék by se mohl vrátit během těch 14 dní tomu distributorovi, když se nespotřebuje v lékárně, tedy na oddělení, když to lékárna vydá, tak jestli se nepletu, tak dobře, toto je řešeno jinou lhůtou, tam je 10 dní do toho doba, kdy se ten lék může vrátit znova do toho systému. To znamená, ten lékárník ho vydá nějakému pacientovi, ten pacient najednou zjistí, že ho nepotřebuje, zjednodušeně to říkám, během 10 dnů ještě může vrátit ten lék nazpátek té lékárně a ona ho pořád dostane do toho systému. Ten 11. den už ho tam nedostane. Už ho musí vrátit tomu distributorovi. To znamená, že ta lhůta 10 dnů pro tu nemocnici, která nespotřebuje, nebo to oddělení, které nespotřebuje ten lék, aby ho vrátil té své lékárně, která obvykle je součástí toho zařízení, nebo je to ústavní lékárna té nemocnice, tak tam ten prostor je. To nemá nic společného s tou karenční dobou 14 dnů. Aspoň takto jsem to já zavnímal. Takže to jenom takováto poznámka.

Ještě jedna věc. Já ty vakcíny nechci moc řešit. Chápu, že je potřeba, aby ta vakcína byla bezpečná, aby tam bylo de facto, řeknu, zabezpečeno to, že ta teplota po celou dobu toho skladování, já jsem se původně chtěl zeptat, jak je to garantováno tím distributorem, který v uvozovkách má v tuto chvíli jakoby monopol, bylo řečeno, že je to nějakým dokladem, to je v pořádku. Proč tedy nenechat v tom zákoně tu možnost, aby to bylo pro oba? To znamená, ať to můžou distribuovat i ty lékárny, pokud chtějí, pokud ten doktor bude chtít to napsat na recept, je to jeho rozhodnutí. Pokud ne, tak ať si to objedná od toho distributora napřímo. To je taky možnost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Protože se o slovo přihlásil pan ministr, těch otázek už bylo hodně, takže máte slovo, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Skutečně těch otázek bylo hodně. Abych na ně odpovídal, aby bylo možné případně reagovat, tak jsem se nyní s dovolením přihlásil.

K těm základním oblastem se zkusím vyjádřit.

Očkování, očkovací látky. Co se stane, pokud ten návrh nebude přijat? Stane se to, že to nebude pouze o očkovacích látkách nepovinných a nehrazených, ale bude to o všech očkovacích látkách, protože my jsme v tom zákoně využili výjimku, kterou to nařízení vlády umožňuje na povinné hrazené, nepovinné hrazené, v zásadě ve sněmovně tedy byla ještě doplněna ta nepovinná nehrazená varianta očkovacích látek. Ale pokud by zákon nebyl, tak platí přímo nařízení, které samozřejmě žádnou takovouto výjimku samo neobsahuje. To znamená, že veškeré očkovací látky by musely být distribuovány skrze lékárnu. To by skutečně vedlo k poměrně zásadnímu zvratu vůbec v očkovacím procesu, v distribuci očkovacích látek, protože byl zde dotaz, jak to funguje dnes. Dnes skutečně to funguje tak, že distributor dodá tu očkovací látku přímo lékaři, který ji poté aplikuje. Je tam dodržen ten tzv. chladový řetězec. Lékař má jistotu a následně tu očkovací látku přímo pacientovi aplikuje v ordinaci. Pokud by bylo platné to nařízení, to by v zásadě nebylo možné u žádné očkovací látky. Takže to by skutečně mohlo vést k jistému chaosu a určitě to není nic, co by bylo, řekněme, ani komfortní jak pro lékaře, tak pro pacienty.

Pokud jde o to ověřování léčivých přípravků... Já sám se bavím s lékárníky, chodím i do těch malých lékáren, nejenom do těch velkých. Samozřejmě, ono v té praxi to bude fungovat trošku jinak. Lékárníci říkají, že zaprvé oni budou už na příjmu, pokud ten distributor přiveze ten lék, tak už budou někde, řekněme, v zákulisí, ten lék ověřovat. Už budou ověřovat, jestli ten lék je v tom systému. To znamená, nebudou čekat, až budou vydávat ten lék pacientovi za tárou a ten pacient zkrátka bude ten lék požadovat. Ale už ho budou ověřovat, když ten lék přiveze distributor. Stejně tak výrobci, to byla debata i na výboru, budou ověřovat ty léky, už když je budou předávat distributorovi. Namátkově několik balení. Protože pokud by samozřejmě byla celková šarže vadná, nebyla by v tom systému, tak tím pádem v zásadě by tu šarži ani tomu distributorovi nepředali. Proč? Protože... Já jsem tady slyšel nějakou částku 25 Kč atd., to je skutečně nesmysl. Vadný lék je standardní závada v jakosti. Stejně jako když vám někdo dodá nějaký výrobek, který prostě má závadu v jakosti, tak ho budete reklamovat. Samozřejmě, ty náklady jdou za distributorem, který si to pak musí vykompenzovat s tím výrobcem, který je za to primárně zodpovědný. To znamená, tady se nebavíme o tom, že by lékárník platil nějakých 25 Kč, nevím, to někdo šíří podle mě nějakou paniku. Tady je to skutečně uplatnění závady v jakosti toho léku u distributora. Ten distributor samozřejmě má povinnost následně ten lék si vzít zpátky, vyřídit si to z hlediska nákladů s výrobcem. Takže samotný ten výrobce samozřejmě má zájem na tom, aby už tomu distributorovi nedával vadné šarže léčiv. Předtím, než tomu pacientovi je ten lék vydáván fyzicky, tak ještě bude několik ověřování, jestli skutečně ten lék není vadný, už když jde do té distribuční sítě.

Je třeba si také uvědomit, že léky, které jsou vyrobeny před 9. 2., tak samozřejmě budou takto vydány. Ty nebudou bez ověření, takže tam nehrozí v tomto směru žádný zásadní problém. Lhůta 14 dnů je skutečně maximální. Já si myslím, že v konečném důsledku nebude často ani využita, právě z toho důvodu, o kterém jsem hovořil. Často je to i o nějakém smluvním vztahu mezi lékárnou a daným distributorem. Ale na druhou stranu nějaká lhůta tam být musí, protože si musíme skutečně uvědomit, že primárně se to bude řešit na unijním levelu unijního úložiště, kdy někde bude nějaký obrovský „hub“ , kde se všechno bude řešit, budou se tam řešit identifikátory. A samozřejmě, pokud se výrobce dozví o nějakém léku, že je vadný, že v systému není, tak to musí v zásadě řešit nikoliv na národní úrovni, ale právě na té celounijní. A tam si ten proces samozřejmě vyžaduje určitý čas. A tady je legitimní, aby aspoň ze začátku lhůta byla, byť je maximální a myslím si, že nebude využita plně, tak byla dostatečná, aby došlo k tomu, že identifikátor, respektive nějaká šarže léků bude nahrána do toho systému a bude moci být vydána dále do distribuční sítě a pacientům.

A pokud by všechno selhalo, tak stále v zákonu, oproti nařízení vlády, které s ničím takovým samozřejmě vůbec nepočítá, je ona výjimka, kdy Ministerstvo zdravotnictví může propustit i léky, které nejsou ověřené. V takovém případě je to tak, že léky nebudou ověřeny a pacient je bude moci dostat. Samozřejmě je to určitá možná nesystémová výjimka, ale na druhou stranu chrání před tím, aby nějaké léky byly zcela nedostupné, pokud by byla třeba vadná celá šarže určitého přípravku. Tak v takovém případě Ministerstvo dá onu výjimku, lék bude vydán pacientovi a léky budou tím pádem dostupné. A to obsahuje právě ten zákon, nikoliv nařízení. V takovém případě, pokud by bylo pouze nařízení, tak by žádná takováto výjimka možná nebyla.

Znovu opakuji, myslím si, že zákon v tomto směru má celou řadu pojistek a je mnohem větší jistotou pro fungování systému od data 9. 2., respektive 10. 2. Než to, pokud bychom teď nechali nějaký prostor na to, abychom přímo aplikovali ono nařízení, které je skutečně přímo aplikovatelné, to znamená, všichni se podle něj musí řídit. To není otázka směrnice, která se musí nějakým způsobem implementovat. To je skutečně přímo aplikovatelné nařízení. A v tomto směru bych se obával nejen o otázku distribuce očkovacích látek, ale skutečně o fungování vůbec celosystému výdeje léčiv. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane ministře, a s přednostním právem by vystoupil předseda klubu ODS pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já děkuji panu ministrovi za ty odpovědi. Já se přesto, abych se ujistil o té věci, ještě jednou zeptám a potom bych poprosil pana předsedajícího, aby před vlastním hlasováním, po skončení rozpravy a po závěrečných slovech udělal 10minutovou přestávku na poradu našeho klubu. Ještě se jednou zeptám. Jestli jsem to dobře pochopil, tak jsou tady dvě věci. Jedna věc je, že je tady pozměňovací návrh paní senátorky Chalánkové, který nějakým způsobem upravuje vztahy k lékárníkům a distributorům. A máme na to nějaké různé názory. A pokud by se stalo, že bychom se dostali do podrobné rozpravy a pozměňovací návrh by byl přijat, tak by to něco znamenalo v těchto vztazích, co někdo považuje za pozitivní a někdo za negativní.

Ale zároveň by se stalo to, že zákon nabude později účinnosti, protože by se musel vracet do sněmovny, kde bychom byli buď přehlasováni, nebo nebyli přehlasováni, a bylo by to přijato v té podobě, v které by to tam šlo. A tím pádem by se stalo, že zákon by nabyl účinnosti později, než vyjde ve využití nařízení, které začne platit, jak jsem pochopil, 9. února.

A teď se dostávám k tomu mému dotazu, který mě zajímá, protože pan ministr tady tvrdí, že to nařízení, které je přímo aplikovatelné, by potom způsobilo, že by nebylo možné lékařům distribuovat očkovací látky, jestli tomu dobře rozumím. A já se ptám, jak na to pan ministr přišel, z kterého článku toho nařízení to plyne. Neboť já jediné, co jsem našel, je článek 23, který, když to zjednoduším, říká, že si to případně může stát ošetřit po svém. A pokud nebude platit tento zákon, tak bude platit ten dosavadní zákon 378/2007, zákon o léčivech. A v tom zákonu je v § 77 napsáno dneska – a dneska to platí, že je možné distribuovat očkovací látky, a teď to čtu, „lékařům, a to pouze imunologické přípravky za účelem očkování.“ Tečka.

To znamená, jinými slovy, já tomu rozumím tak, že nařízení říká, že by to nebylo možné, pokud bychom to neměli ošetřeno zákonem. A když my žádný zákon dneska neschválíme, tak bude platit dosavadní zákon. A v tom dosavadním zákoně je to ošetřeno. Tak se ptám, kde je ten problém? Protože tady to je napsáno, že to je možné. A to nařízení nám říká, můžete to dělat podle nařízení, když to nemáte ošetřeno zákonem. A já to v tom současném zákoně vidím. Tak nerozumím tomu, kde je problém a proč ta obava vznikla. Kdyby mi to ještě jednou mohl někdo vysvětlit, tak bych to uvítal. Na druhé straně chápu, že to je komplikovaná věc a že tomu není tak, že by okamžitě bylo možné na to odpovědět. Proto jsem poprosil o tu přestávku, abychom si to nějak dokázali vysvětlit.

Za sebe souhlasím s tím, že pokud by se stalo, že by lékaři a lékařky nemohli dostávat očkovací látky, aby přímo nemohli očkovat a došlo by k tomu, co tady popisovala paní kolegyně Šromová, tak to bych nepovažoval za rozumné a správné. Ale úplně mi neplyne z toho, co jsem zatím slyšel a mohl si přečíst, že se tak skutečně stane.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným... Pan ministr by reagoval asi hned na dotazy položené kolegou Vystrčilem. Takže ne, pan ministr má slovo. Pan ministr má vždycky přednost, pane kolego.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Já se omlouvám, ale chtěl jsem reagovat. V tom nařízení je článek 23. A skutečně, pokud my neuplatníme výjimku, tady nejde o distribuci, tady jde o ověřování. Nepleťme si distribuci a ověřování. A pokud my tu výjimku neuplatníme, tak ověřovat musí pouze lékárny. Nebo můžou. Nikoliv distributoři. A to je ta výjimka. Kde se ten léčivý přípravek ověřuje, kde je vlastně ten výstupní bod. Tady nejde o distribuci jako takovou, tady jde o ten proces ověření léčivého přípravku, té očkovací látky. A pokud my tu výjimku, která je v tom článku 23 neuplatníme, nevyužijeme, kterou využíváme právě skrze onen návrh zákona, tak mohou ověřovat pouze lékárny.

To pak samozřejmě mohou klidně distribuovat možná některé, ale zkrátka ne všechny a tak dále. Ale skutečně je rozdíl mezi distribucí a ověřením. A ověřovat, pokud se neuplatní ona výjimka, mohou pouze lékárny, podle příslušného nařízení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Pane ministře, děkuji za vysvětlení a teď máte konečně slovo, pane senátore Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý den, pane ministře, dámy a kolegové. Já tento zákon podpořím, ač jsem na výboru patřil k největším kritikům. Ne pana ministra, to bych neřekl, ale ministerstva, protože tam jsem mu v bouřlivé debatě řekl, že to sice není jediné ministerstvo, ale že ta ministerstva nepracují tak, jak by měla. Za tím si stojím. Ale tento zákon podpořím. A z jednoho jediného důvodu. My se teď bavíme – a je to zákon - o výrobcích, o lékárnách a někde v tom běhají doktoři, kteří vnímají a kteří tomu rozumí, že by se mohli dostat do problémů. Oni se brání, to je legitimní. Ale jaksi jsme tady úplně zapomněli na spotřebitele nebo pacienta. O tom se tady totiž vůbec. proboha, nebavíme.

A jestliže teď se přijme pozměňovací návrh – a to do 9. 2. platit nebude, tak je tam jeden problém, který já vnímám, a to je kvůli jednomu jedinému problému. Když tento zákon schválíme, tak tam má Ministerstvo zdravotnictví boční vrátka, neboli tajný východ, kde je schopno všechny problémy, které s tímto nastanou, řešit. A z tohoto důvodu ho podpořím. Že by tento systém fungoval bezchybně a nebyly s tím problémy, to vám řeknu na rovinu, tomu nevěřím. A jsem ochoten se vsadit, že to nebude fungovat pořádně hodně dlouho. Proto je tam rok, rok a půl ta rezerva. Ale my potřebujeme, aby v tomto státě byl někdo schopen udržet systém. A ten systém může udržet jedině to ministerstvo, které tam má vložená ta zadní vrátka. Tak prosím, schvalme to, už jenom kvůli těm zadním vrátkům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Lumír Kantor. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Děkuji. Já to ještě udělám trošku jinak. Já to zjednoduším. Tato směrnice evropská a potažmo tedy zákon slouží k tomu ne kvůli 14 dnům, kvůli vakcínám atd., slouží k tomu, aby zamezil přístupu padělků do veřejného řetězce lékáren. My zatím žádné padělky nemáme, dobře, v rozvinutém světě je to asi 10 % padělků, které se objevují, ať už z internetu nebo někde. V rozvojových zemích je to až 30 % padělků. To je jeden aspekt. Takže si myslím, že tento návrat zpátky na začátek je kvůli padělkům a kvůli bezpečnosti pacientů a kvůli bezpečnosti i personálu, kvůli bezpečnosti lékárníků je vhodný. A nevidím důvodu v tuto chvíli to odkládat, zvlášť když tam je to, co říkal, vaším prostřednictvím tedy, správně nejdřív Jiří Vosecký, když tam jsou ta zadní vrátka.

Zdá se, že Ministerstvo zdravotnictví se velmi poučilo z věcí, které se tady točily kolem receptů, protože to jsou právě ty věci, které jsme se všichni naučili u receptů. To znamená, že se odkládají sankce, že se odkládají různé pokuty atd. Tak to se mi zdá také příznivé.

Další věc jsou padělky, které se můžou objevit na trhu. Padělek, to může být sranda nakonec, ale může to skončit katastrofou, když si někdo koupí Viagru a ona nefunguje. Tak to je smutné, ale dá se to přežít. Ale padělek je také věc, která může po požití způsobit velké zdravotní potíže. A o zodpovědnosti těch, kdo budou padělky na trh dávat, a budou ho dávat časem i v České republice, nelze pochybovat.

A potom druhá část toho zákona spočívá v tom, že my tam objevíme léky, které zmizely z pultů, a zase se objevují. Protože i v České republice byly zachyceny léky, které byly odcizeny, a zase se vrací nějakým obloukem zpátky. A také nevíme, jestli tam byly dodrženy všechny podmínky. Čili tato směrnice, potažmo tento zákon, který máme teď schvalovat, vrací nebo zlepšuje bezpečnost pacientů, lékařů, personálu včetně lékárníků. To, jestli to je 14 dnů nebo ty další věci, o kterých jsme tady mluvili, ty považuji teď momentálně, dejme tomu pár minut před hlasováním, za podružné a bude na to rok to spravit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, a mým prostřednictvím vzkazuji senátorovi Voseckému, že pan senátor Kantor potvrdil vaše slova. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy, zatím poslední, je paní senátorka Jitka Chalánková. Paní senátorka Jitka Chalánková má...

Senátorka Jitka Chalánková:  Jestli můžu krátce, my tady diskutujeme čím dál víc o vakcínách, protože máme pocit, že jsme se trošku stali rukojmími právě otázkou těch vakcín. Protože já jsem skutečně chtěla řešit svůj pozměňovací návrh, nikoliv tady toto.

Zazněl zde zákon dřívější, který spustil dodávání léků prostřednictvím distributorů přímo lékařům. Ano, jsou to jisté společnosti, protože my starší lékaři si pamatujeme, kdy jsme si očkovací látky vyzvedávali přímo na hygienických stanicích a pak došlo tady k této změně prostřednictvím distributorů. To je ta dodávka. Nikdo nechce zpochybňovat teplotní řetězce. Jenže my se tady musíme bavit o ověřování. A to ověřování, jak říkal pan ministr, právě tou výjimkou zase dál umožňuje těmto distributorům, aby byli místem, které ověřuje a může lékařům dodat. Lékaři nesmějí ze zákona vydávat léky. To už mohou pouze lékárny. A kupodivu vakcíny ano. Takže tady máme jistou disproporci a celá tato situace je v rozporu s Evropskou směrnicí. Takže uvidíme dál, nic proti tomu nemám, klidně ať to tak jede, nicméně lékárna je místo, které by mělo být ověřovatelem toho 2D kódu.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám, paní senátorko, zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan senátor Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já děkuji panu ministrovi za to vysvětlení. Díval jsem se na ten článek 23 i na to znění stávajícího zákona. S pravděpodobností hraničící s jistotou má dle mého názoru pan ministr pravdu a skutečně by došlo k tomu, že pokud bychom dnes ten zákon vrátili do sněmovny, tak nastane problém s tím, že zřejmě bude možné, že by se stalo, že by lidé, kteří potřebují naočkovat, museli jít do lékárny, pak by nosili ten lék v kapse a přinesli by ho lékařce nebo lékaři a on by následně očkoval. A to je věc, která je hodně riziková a kterou my nechceme. To znamená, stalo se to, že jsme se stali jakýmsi rukojmím toho, že vláda přichází s tím zákonem do Senátu pozdě. Na druhou stranu já většinou tohle velmi kritizuji, ale musím říci, že ten zákon byl předložen do sněmovny v červnu roku 2018, to znamená, není to tak, že by vyloženě ministerstvo nedělalo vůbec nic.

Takže já řeknu teď dvě věci. První je, že náš klub se nějak rozhodl. A omlouvám se, prostřednictvím pana předsedajícího, vám, paní senátorko Chalánková, za to, že zřejmě nedojde k tomu, že bychom v plné míře podpořili váš pozměňovací návrh, ale zachováme se nějakým způsobem konstruktivně. A protože jde o zdraví lidí, protože jde o věci asi nejdůležitější, tak v tomhle případě se k tomu hlasování postavíme přiměřeně konstruktivně.

A ta druhá věc je, že tím pádem ruším svoji žádost o desetiminutovou přestávku před hlasováním. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, a mým prostřednictvím vzkazuji vzkaz paní Chalánkové, ona ho slyšela dobře. Dalším, kdo je přihlášený do obecné rozpravy, je pan Raduan Nwelati.

Senátor Raduan Nwelati:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já chci potvrdit, že jsme se domluvili na klubu, že v tuto chvíli, právě proto, abychom neohrozili distribuci vakcín, tak tento návrh zákona podpořím. Budu pro něj i hlasovat, ale věřte tomu, že budu do budoucna chtít vědět různé podrobnosti, které jsem se teď nedozvěděl. A pokud tam uvidím, že tam něco není úplně správně, tak budu spíš chtít komunikovat s ministerstvem, aby to potom změnilo nějakou novelou nebo nějakou změnou. Myslím si, že bránit i malé lékárny je naší povinností. I proto, protože já si jich velmi vážím, už z toho důvodu, že někdy provozují provozovny, kde by řetězce lékárny neměly. A jsou to lidé, kteří obvykle také tu lékárnu vlastní a zároveň tam pracují, na rozdíl od řetězců, kde to jsou spíš majitelé, kteří tam mají zaměstnance. A proto bych nerad, abychom tím, že tady něco upravíme, je poškodili a ty lidi nebudou schopní už ty svoje lékárny udržet. Takže to jenom jsem se chtěl vyjádřit k mému postoji, jak budu hlasovat.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore, já už se skoro bojím říct, že zatím posledním vystupujícím v obecné rozpravě je paní Jitka Chalánková. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Jitka Chalánková:  Děkuji za slovo, já dostávám ještě informace dodatečně, protože už jsme se v tom trošku ztratili, i včetně mě. Já jenom bych chtěla upozornit, že podle mých informací přímo v nařízení je výjimka pro povinné očkovací látky a dodávky pro armádu a veterináře. Dále že ověřovat léky není povinné na příjmu, ale na výdeji. Takže se systémem očkování se po 9. únoru podle informací, které dostávám, nestane vůbec nic. A výjimka je přímo v nařízení, a to pro povinné očkování v dané členské zemi. Takže tak. My jsme se bavili jenom o tom nepovinném.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko, a to, co jsem předpokládal, k tomu došlo. Ještě požádala o slovo v obecné rozpravě paní senátorka Alena Šromová.

Senátorka Alena Šromová:  Já jsem to nevydržela, omlouvám se všem. Ano, ale ta výjimka je tam ale pouze pro to očkování hrazené státem, ne pro to očkování, které si platím občan sám. A v podstatě já to očkování v ordinaci nikam neprodávám, nebo nedávám, jak se dávaly léky. Já pouze aplikuji tu očkovací látku. A to si myslím, že je také rozdíl. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji vám a ptám se, zdali se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, takže nikdo se nehlásí a obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě, i když už předtím vystupoval, ale už vše zodpověděl? Takže nechce vystoupit, a proto se ptám zpravodajky garančního výboru, aby se vyjádřila, prosím, k proběhlé rozpravě.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, vystoupilo 16 senátorů a senátorek, víceméně mnozí dvakrát, někteří třikrát. Debata byla vzrušená, nakonec jsme si vyjasnili to podstatné. Jinak na margu očkovacích látek my lékaři jsme nechtěli, aby byly distribuovány skrze distribuční firmy. Byl tady jakýsi pán Bakala a Schneider, který měl firmu Avenir, a ta začala distribuovat. Takže nám vyhovovalo, když to bylo přes hygienickou stanici. Teď je to tady zavedené tímto způsobem, a kdybychom to neschválili takto teď, tak bychom se dostali zase do kolizní situace, protože by byli rukojmími doktoři. No nic, takže já jsem ráda, že jsme si to všechno takhle rozříkali, budeme samozřejmě sledovat, jak protipadělková směrnice bude fungovat. A eventuálně bude určitě postupně novelizována. To si myslím, že i pan ministr slíbí, pokud by bylo nějaké haprování. A potom budu apelovat za to, aby se zjednodušil systém vzdělávání, farma asistentů a rentgenologických asistentů. O tom jsme mluvili, protože si myslím, že to je velmi důležité. V lékárnách bude zapotřebí více lidí. Takže děkuji všem, kteří tento zákon podpoří a děkuji za vstřícnou diskuzi.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, paní senátorko, a vzhledem k tomu, že máme před sebou pouze jedno doporučení, a to výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který doporučuje tento návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To znamená, že přistoupíme k hlasování. Já svolám kolegy...

Konstatuji, že v sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro schválení návrhu zákona, zmáčkněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasování č. 35 při kvoru 31, kdy bylo registrováno 60 senátorek a senátorů, pro bylo 45, proti byl 1. Zákon byl schválen.

Já vám děkuji, končím tento bod a místopředseda Senátu kolega Štěch se přihlásil o slovo. Prosím.

Senátorka Alena Dernerová:  Já jenom narychlo. Chtěla jsem poděkovat ještě hodně Miloši Vystrčilovi za vstřícné jednání a postup. Děkuji mnohokráte a bylo by to fajn, kdybychom byli vždycky takhle konsensuální. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkujeme a prosím pana místopředsedu.

Místopředseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navrhuji procedurální záležitost, a tak, abychom zítra, kdy bude schůze pokračovat od 9 hodin, začali senátním tiskem 314/11, což je Petice na podporu biotroniky. To je i odůvodněno tím, že petenti čekali asi dneska, na pořad se nedostali, jako další jiné body, ale zítra by bylo asi dobré je ráno vzít, aby tady nemuseli celý den čekat, než my projednáme ostatní body. Takže návrh je zítra začít v 9 hodin peticí.

Místopředseda Senátu Jan Horník:  A protože o tomto návrhu budeme hlasovat okamžitě, a protože jsem neviděl, že by někdo odešel ze sálu, je to úprava návrhu pořadu 5. schůze Senátu. Asi jste všichni rozuměli předřazení bodu Petice na zítřejší dopolední jednání hned po ránu. Takže dávám hlasovat, kdy aktuálně je přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Hlasováním č. 36, kdy se jednalo o změnu pořadu, bylo schváleno. Při registrování 60 senátorek a senátorů, kvorum 31, pro bylo 53, proti 4.

Končím dnešní jednání pléna Senátu a těším se na vás zítra dopoledne. Prosím vás, začínáme od 9.00 hodin. Dobrou noc.

(Jednání přerušeno v 20.17 hodin.)