Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 17.10.2018

(1. den schůze – 17.10.2018)

(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  (Hluk v Jednacím sále, hloučky diskutujících senátorů.)

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, souhlasím, že Parlament je především diskuse, ale pojďme ji vést podle našeho jednacího řádu. Prosím, posaďte se a zahájíme jednání...

Ještě jednou. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, přeji vám všem hezký dobrý den a vítám vás na 18. schůzi Senátu Parlamentu České republiky.

Chtěl bych požádat naše spolupracovníky z Kanceláře Senátu, aby se pokusili zjednat klid v předsálí Jednacího sálu. Děkuji.

Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 26. září 2018.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky:

Jaroslav Doubrava, Zuzana Baudyšová, Emilie Třísková, Daniela Filipiová a Jaroslav Malý.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak již neučinili. A připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu.

A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 18. schůze Senátu byli pan senátor Luděk Jeništa a paní senátorka Zdeňka Hamousová. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak, přistoupíme k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 18. schůze Senátu byli senátor Luděk Jeništa a senátorka Zdeňka Hamousová.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Myslím si, že pan senátor Kantor omylem stiskl tlačítko přihlášení se do diskuse. Nic se neděje, v pořádku.

Hlasování č. 1 o ověřovatelích registrováno 61, kvorum pro přijetí 31, pro návrh se kladně vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátor Luděk Jeništa a senátorka Zdeňka Hamousová.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 18. schůze Senátu. Upravený návrh pořadu 18. schůze v souladu s usnesením včerejšího Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Organizační výbor navrhuje, abychom vyřadili z pořadu schůze body Volba člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, neboť prezident republiky nepředložil Senátu v zákonem stanovené lhůtě kandidáta.

Dále Organizační výbor navrhuje vyřadit senátní tisk č. N 149/11, je to Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty - byl to v původním návrhu pořadu jako bod č. 2 – jelikož jej výbor pro záležitosti EU vzal na vědomí.

Dále tu máme návrh na vyřazení senátních iniciativ, to znamená senátorských návrhů zákonů, a to senátní tisky č. 319 a č. 261. Připomínám, že jsou to tisky, které se týkají kouření a alkoholu v menším množství při řízení kol, a to z důvodu, že předkladatelé těchto tisků požádali o vyřazení z pořadu této schůze.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček bude na schůzi zastupovat i předsedu vlády, žádá tedy, aby mohl všechny body přednést v jednom bloku v úvodu naší schůze. Následovat pak bude sedm bodů ministryně financí. Odpolední jednání zahájíme projednáním petice za kvalitní podmínky pro vzdělávání, to znamená pevné zařazení po polední přestávce, ať už předchozí body projednáme nebo neprojednáme.

A následovat budou další body ministra školství. Ministr zdravotnictví požádal o projednání svých bodů jako čtvrtý a pátý bod odpoledního jednání, ministr zemědělství projednal o projednání svých bodů po bodech ministra zdravotnictví. I ministr dopravy by uvítal projednání svých bodů ještě dnes. Ve čtvrtek 18. října projednáme jako první bod petici na podporu D49 a D55. Senátor Jiří Dienstbier požádal, aby byl jeho návrh týkající se novely volebního zákona, zařazen jako první bod čtvrtečního odpoledního jednání. Ministr životního prostředí požádal o projednání svých bodů jako druhý a třetí bod odpoledního čtvrtečního jednání. Ministr obrany požádal o projednání ve čtvrtek jako čtvrtý bod odpoledního jednání. Takže to jsou návrhy, se kterými se ztotožnil a navrhuje je jako konečný návrh Organizační výbor. Nyní je na vás, zdali máte nějaké jiné návrhy, nebo budete souhlasit. Má někdo z vás nějaký návrh na změnu či doplnění pořadu této schůze? Nikdo se nehlásí. Takže můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat... Pan senátor Jiří Čunek má nějaký návrh? Tak, prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já se omlouvám, jenom mi to nějak nešlo zapnout, ale nemohli bychom tu petici zítřejší projednat, když máme dneska po obědě to jedno pevné projednání, abychom projednali i tuto? Protože pokud tedy tady nejsou... Protože tady vidím kolegy, kteří tady k té petici chtějí vystupovat. Pokud to nebylo dohodnuto s těmi, kteří chtějí přijet na zítřejší den, tak navrhuji, abychom po tom prvním bodě po obědě dneska tu petici... Dnes po obědě jste navrhovali, že...

Senátor Jiří Čunek:  Je petice. A kdybychom ty petice vzali obě spolu dnes po obědě, pevně zařazené. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Samozřejmě, pokud na tom budete trvat, budeme o tom hlasovat. Ale chtěl bych říci, že bodů odpoledne je mnoho. Jsou tam žádosti ministrů, kterým jsme většinou vycházeli vstříc, a teď ten nejdůležitější argument pro to, aby to zůstalo tak, jak Organizační výbor navrhl, je to, že petenti k té druhé petici počítají s jejím projednáváním opravdu až zítra, tak jak tady bylo zmíněno. Takže vůči nim by to bylo z naší strany... (Senátor Jiří Čunek bere návrh zpět.) Takže návrh se bere zpět. Kdo další se hlásí k pořadu této schůze? Nikdo se nehlásí, takže přistoupíme k hlasování. Rozpravu uzavírám. Přizveme tedy k hlasování.

Protože nebyly podány žádné nové další návrhy na změnu či doplnění pořadu této schůze, budeme hlasovat o pořadu této 18. schůze Senátu tak, jak navrhl ve svém usnesení včerejší Organizační výbor, jak máte v písemném podkladu na vašich pracovních stolech.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 2, registrováno 68, kvórum pro přijetí 35, pro návrh se kladně vyslovilo 67, proti nikdo. Návrh byl přijat. My se budeme tímto pořadem schůze řídit. Děkuji vám.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Informace vlády ČR o pozicích vlády a programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 18. a 19. října 2018

Tisk č. 327

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 327. S informací nás seznámí ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, který zastoupí předsedu vlády Andreje Babiše. Pane ministře, předně vás vítám ve vaší nové pozici, přeji vám, abyste byl v práci úspěšný, aby se vám dobře spolupracovalo i s naším Senátem. Nyní vás také žádám o to, abyste se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi představit vám hlavní témata říjnového zasedání Evropské rady, na kterém bude Českou republiku reprezentovat pan předseda vlády Andrej Babiš.

Zasedání bude zahájeno v Bruselu netradičně již dnes večer, bude pokračovat zítra, následně na něj naváže také setkání s asijskými státy, takzvaný formát ASEM. Hlavními tématy Evropské rady budou brexit, migrace, vnitřní bezpečnost a hospodářská a měnová unie. Před summitem také proběhne tradiční setkání Visegrádské čtyřky, kde budeme slaďovat s našimi partnery své postoje.

Dovolte mi, abych představil hlavní témata, která se týkají otázky brexitu. V této otázce nyní vstupujeme do kritické fáze. Příštích několik málo týdnů rozhodne o způsobu vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Česká republika, jakož i celá Evropská unie, EU27, samozřejmě preferuje vystoupení nesoucí se v duchu přátelství, s vidinou navázání blízkých vztahů v budoucnosti. Jsou zde zásadní otázky, kde se Spojeným královstvím, s Velkou Británií názorově rozcházíme, nicméně. Brexit totiž není výhrou ani pro jednu stranu. Je ošemetné, pokud je to tak někdy prezentováno. Celý proces je o snaze snížit hlavně negativní dopady na obě dvě strany. Ani jedna strana na tom nebude totiž po brexitu lépe. To je něco, co britští představitelé minimálně ve veřejném diskursu v poslední době stále nepřipouštějí. Jednáme o dvou oddělených nádobách, o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a o budoucím vztahu mezi EU a Velkou Británií. Z dohody o vystoupení zbývá dojednat přibližně 10 procent textu, vyjednavači jsou na dobré cestě, nicméně irská otázka a s tím související důležitost zamezení vytvoření pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem stále dořešena nebyla. Součástí výstupové dohody jsou i přechodná období nebo je i přechodné období, během něhož by Spojené království mělo téměř totožná práva a povinnosti jako nyní, které by trvalo až do roku 2020. V tuto chvíli také se otevírá možnost prodloužení tohoto přechodného období. Existence přechodného období má za cíl především zajistit, že budeme mít dostatek času k vyjednání podmínek budoucího vztahu se Spojeným královstvím. Spolu s výstupovou dohodou by pak mělo být připraveno i politické prohlášení, které bude mít nezávaznou formu a bude představovat základ budoucího vztahu. Bohužel, Spojené království bylo v posledních týdnech aktivní spíše v médiích. Nikoliv u vyjednávacího stolu. Příkladem budiž některá vyjádření představitelů Velké Británie na sjezdu Konzervativní strany, například podle mého názoru nešťastné přirovnání Evropské unie k Sovětskému svazu. V týdnu od 8. října Evropská komise intenzivně pracovala na posunu ve vyjednávání, který by umožnil na Evropské radě tento týden podle čl. 50 konstatovat dosažení posunu ve vyjednávání. O tomto víkendu, 13. – 14. říjnu, pak proběhlo zásadní jednání mezi Evropskou komisí a Spojeným královstvím, avšak bohužel výsledek je ten, že stále nebylo dosaženo dohody. Hlavním problémem je stále otázka irské hranice. Spojené království na jednu stranu nesouhlasí s návrhem, který předložila Evropská unie, na základě politické dohody z prosince 2017. Na druhou stranu však Velká Británie nepředstavila žádný reálný a proveditelný plán, jak tuto situaci řešit. Případné vystoupení Spojeného království z EU bez dohody je bezpochyby nejhorší možný scénář. Ani Česká republika si takovýto scénář nepřeje. Naší prioritou je i nadále sjednání výstupové dohody, která poskytne našim občanům a podnikům potřebnou právní jistotu po období, kdy Spojené království opustí EU. Zároveň však Česká republika stále plně stojí za principy, na kterých se společně se všemi zeměmi EU27 dohodla a které mají za cíl ochránit integritu vnitřního trhu EU, jehož existence je pro Českou republiku zcela klíčová. Nejzazším praktickým termínem pro dokončení vyjednávání je letošní listopad, a to z důvodu potřeby ratifikaci, kterou na straně EU provádí jak rada, tak Evropský parlament, na straně Spojeného království to bude také parlament. Věřím, že ve výsledku zvítězí snaha nalézt kompromis a že dohody bude dosaženo, protože je to v zájmu obou stran. Je to taky v zájmu našich občanů.

Druhý tématem Evropské rady bude téma migrace. V této oblasti se situace na migračních trasách zlepšila v poslední době. Je dnes výrazně lepší než před několika lety. Podle některých statistik je dnes situace lepší, než byla v roce 2014, tudíž před vypuknutím migrační krize. A to i díky opatřením, která jsme v uplynulé době přijali, protože počty migrantů se dostaly na předkrizovou úroveň. Stále však nemáme vyhráno. Podařilo se zlepšit situaci na migrační trase přes Libyi, nicméně zesílil migrační tlak na takzvané západní středomořské trase, tedy mezi Marokem a Španělskem. Ukazuje se, že klíč k dlouhodobému řešení migrace leží ve třetích zemích a ve spolupráci EU s těmito zeměmi. Současně je třeba posilovat také ale ochranu vnějších hranic EU, to ostatně ČR prosazuje dlouhodobě. Historický vývoj nám v posledních měsících dává za pravdu. Výsledky červnové Evropské rady i nedávného jednání v Salcburku jsou krokem správným směrem a také příslibem do budoucna. Ukazuje se, že kvóty jsou definitivně pasé. Pozornost můžeme nyní věnovat opatřením, která jsou skutečně užitečná a která mohou skutečně být dlouhodobým řešením. Klíčová je nyní spolupráce se třetími zeměmi, aktuálně především v Africe, s důrazem na prevenci migrace a na boj proti pašerákům. Toto bylo i tématem jednání ministrů zahraničních věcí toto pondělí v Lucemburku. Vláda ČR proto plně podporuje myšlenku komplexního investičního a rozvojového plánu pro Afriku a také připravuje nová opatření na úrovni bilaterálních vztahů s některými africkými zeměmi. Evropská rada bude současně diskutovat o nových návrzích komise na posílení agentury Frontex a Evropské azylové agentury a na zefektivnění návratové politiky. Vláda je pro posílení Frontexu, jeho mandát ale musí i nadále zůstat podpůrným nástrojem, který bude využíván jen se souhlasem členských států a nebude narušovat jejich suverenitu. Hlavní podpůrnou úlohu Frontexu vidíme zejména v návratových operacích a ve spolupráci se třetími zeměmi. V září předložený návrh na posílení Frontexu tyto naše priority respektuje, suverenita členských států při ochraně hranic není dotčena, nedochází k přesunu pravomocí na evropskou úroveň. Budeme však hlídat, aby to tak i zůstalo. Návrh naopak přináší významnější roli Frontexu při spolupráci se třetími zeměmi a při návratech, což je i v souladu s dlouhodobými prioritami české vlády. Česká republika bude také ověřovat, jaké jsou přesné personální potřeby Frontexu. Předseda vláda se o tom osobně přesvědčil na své včerejší návštěvě, pardon, pondělní návštěvě ve Varšavě, v sídle agentury. My bychom chtěli také otevřít téma potřebnosti těchto 10 tisíc pracovníků Frontexu, kteří by měli být v pohotovosti, jestli toto číslo je skutečně potřebné. V případě agentury pro otázky azylu, což je druhý významný migrační návrh, představený komisí v polovině září, vláda ČR se tomuto návrhu nebrání, možnému rozšíření podpůrné a koordinační role agentury chce vyjít vstříc, jsme ale proti přenášení pravomocí v této oblasti na unijní úroveň. Rozhodování o udělení azylu musí zůstat určitě v rukou členských států. Budeme proto požadovat jasné garance, že suverénní pravomoci členských států budou zachovány. Další oblastí, kde Evropská komise přichází s novými návrhy, které bude projednávat Evropská rada, je takzvaná revize návratové směrnice. Komise ji nedávno představila. Tento návrh má také naši podporu. Pro efektivní zajištění návratů nelegálních migrantů je nutné začít s návraty již v místě vstupu na území EU, návraty jsou totiž účinné, jen pokud jsou rychlé. Díky tomu vyšleme signál, že cesta pro nelegální migraci do EU je definitivně uzavřena a snížíme tak motivaci lidí opouštět své země. V neposlední řadě se bude také diskutovat reforma azylového systému. Pokud jde o tuto reformu, naše pozice je také jasná. Jednání v tuto chvíli pokračují na pracovní úrovni. Na nadcházející Evropské radě se proto neočekává, že by se na toto téma vedla zásadnější diskuse.

Třetí oblastí, kterou bude Evropská rada řešit, je téma vnitřní bezpečnosti. Pokud jde o vnitřní bezpečnost, debata proběhla už na summitu v Salcburku před třemi týdny. Evropská rada by nyní měla přijmout formální závěry k této debatě. ČR podporuje a aktivně se účastní bezpečnostní spolupráce v různých rovinách. Klademe důraz především na interoperabilitu informačních systémů, zdůrazňujeme také důsledné provádění již existujících nástrojů. Hladké fungování všech informačních systémů bude mít výrazně pozitivní dopad nejen na vnitřní bezpečnost, ale i na řízení migračních toků a prevenci nelegální migrace. Vláda ČR podporuje také posilování kybernetické bezpečnosti a zvyšování odolnosti vůči hybridním hrozbám a dezinformacím. V nedávné době naši partneři ze Spojeného království a Nizozemí vydali informace o nových kybernetických útocích na národní i mezinárodní organizace. Považujeme toto za velmi alarmující. Proto chceme této otázce věnovat i větší pozornost i v našem domácím prostředí. V té souvislosti bude také potřeba posílit oblast strategické komunikace, což je jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak reagovat na nově se šířící hybridní hrozby. Věřím, že v tomto ohledu najdeme také v Senátu podporu.

V neposlední řadě v tomto týdnu proběhne také eurosummit k dalším krokům posilování eurozóny, zejména pokud jde o bankovní unii. My sice euro nemáme, tato debata se nás tolik netýká, nicméně máme však zájem na stabilitě eurozóny jako takové, neboť jsme s ní úzce ekonomicky provázáni. Vláda ČR proto vítá, že se bude jednat v inkluzivním formátu, tedy že u jednání můžeme být.

V neposlední řadě proběhne tradiční summit ASEM, tedy setkání států Evropy a Asie. Bude to příležitost prohloubit nejenom obchodní vztahy s klíčovými asijskými hráči, ale také prostor pro debatu o interkonektivitě mezi Asií a Evropou. Na okraji summitu dojde také ke slavnostnímu podpisu dohody o volném obchodu a dohody o ochraně investic mezi EU a Singapurem. To je velká obchodní příležitost pro naše podnikatele a pro investory. Ještě bych chtěl také informovat o tom, že v průběhu summitu ASEM proběhne také jednání mezi Visegrádskou čtyřkou a Japonskem, se kterým EU také letos úspěšně dokončila jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu. ČR s Japonskem v tuto chvíli vyjednává dohodu o strategickém partnerství. Předseda vlády summit využije také k bilaterálním schůzkám, plánovaná jsou jednání s představiteli Thajska a Kambodži.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane ministře, i já vám děkuji, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Informaci projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 327/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má nyní slovo... Je tam změna? (Senátor Luděk Jeništa sděluje, že zastoupí senátora Václava Hampla.) Dobře, takže bude zastoupen. Prosím, pane senátore Jeništo, máte slovo.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové.

Slyšeli jsme tady velmi podrobnou zprávu od pana ministra Petříčka, jaký má být program jednání Evropské rady, která začíná dnes večer. Samozřejmě že stěžejními body tohoto jednání bude brexit, kde se stále ještě nedaří dokončit jednání. Říká se, že 90 procent těch dohod je uzavřeno, avšak ďábel se skrývá v detailu, takže těch posledních

10 % asi bude velmi náročných a hrozí tu tzv. divoké vystoupení Velké Británie. Ale doufejme, že to nebude mít žádné dopady a že nakonec k těm dohodám dojde. samozřejmě na programu jednání budou i otázky migrace. Pan ministr tady přesně popsal z pozice vlády, co v této oblasti Česká republika podporuje, takže já myslím, že už to nemusím rozebírat. Co se týče Výboru pro záležitosti EU, tak tento výbor na své 28. schůzi, konané 16. října, přijal návrh usnesení, ve kterém konstatuje, že informaci vlády o pozicích k programu jednání Evropské rady bere na vědomí. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, prosím, abyste plnil funkci zpravodaje a posadil se ke stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Miloš Vystrčil má slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové.

Já panu ministrovi blahopřeji k jeho jmenování do funkce. A co se týká toho bodu, tak já na něj mám jenom jednu otázku, a stačí mi to třeba i písemně, není potřeba na to dnes odpovídat.

Rozumím tomu, že to dnes ještě nebude úplně panu ministrovi zřejmé. V rámci vnitřní bezpečnosti, kterou se má setkání zabývat, je počítáno s tím, že by se měla vnitřní bezpečnost posilovat. A v rámci víceletého finančního rámce, jehož návrh nařízení se teď projednává, se počítá s tím, že zhruba 6,5 miliardy euro, což je nějakých

150 miliard Kč, by se věnovaly z rozpočtu EU, když to velmi zjednoduším, na posílení strategické dopravní infrastruktury, což velmi souvisí s vnitřní bezpečností i České republiky. Protože pokud dnes je něco bezpečnostním rizikem, tak je to dle mého názoru neprůjezdnost dálnice D1.

Tak se chci zeptat pana ministra, zda se počítá s tím, že bychom v rámci posílení rozpočtu a změn kapitol v rámci víceletého finančního rámce a v rámci jednání o posílení vnitřní bezpečnosti jednotlivých členských států EU nemohli počítat také s tím, že v rámci těch 150 mld. Kč, které jsou dnes ve víceletém finančním rámci počítány na to, aby se posílila vnitřní bezpečnost jednotlivých členských států EU, počítá s tím, že by pan premiér, případně pan ministr dopravy, případně další žádali o nějaké prostředky z těchto 150 mld. na to, abychom naši strategickou dopravní infrastrukturu také dotovali z těchto prostředků. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se pana předkladatele, pana ministra, zda si přeje reagovat na tento diskuzní příspěvek? Ano, pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Velmi krátce. Já pouze ještě možná doplním, co se týče tématu brexitu.

My bychom se měli v tuto chvíli začít připravovat i na skutečnou hrozbu toho, že dojde k tzv. tvrdému brexitu. Pro nás to bude znamenat v první fázi revizi všech smluvních vztahů, které máme se Spojeným královstvím. Na tomto už se pracuje, nicméně Ministerstvo zahraničních věcí bude velmi aktivně s našimi britskými partnery jednat o tom, aby skutečně i v případě nedohody byla ochráněna práva našich občanů, našich podniků a abychom naše vztahy mohli velmi rychle nastavit na základě existujících smluvních vztahů, jejichž revize právě probíhá.

Co se týče otázky vnitřní bezpečnosti, já bych si dovolil využít možnosti podat informaci písemně. Nicméně pro dopravní infrastrukturu, Evropské unie v projednávaném víceletém finančním rámci má i jiné nástroje, kde se jedná např. o transevropské infrastrukturní sítě a další. Nicméně případné využití kapitoly vnitřní bezpečnosti pro rozvoj strategické dopravní infrastruktury bude tématem detailnější informace a poskytnut písemně. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Pane zpravodaji, chcete vystoupit? Nechce pan zpravodaj vystoupit, takže přistoupíme k hlasování.

Přítomno 66, kvorum pro přijetí návrhu bude 34. Budeme hlasovat o usnesení tak, jak jej navrhl ve svém usnesení výbor pro záležitosti EU, a jak s ním také seznámil pan senátor Jeništa. To znamená vzít informaci o pozicích vlády na vědomí.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Děkuji vám, hlasování č. 3, informace o počtech přítomných a kvorum se nezměnily. Z 66 registrovaných pro návrh bylo 51, proti nikdo, návrh byl schválen.

Já děkuji jak předkladateli, tak děkuji i zastupujícímu zpravodaji. A my přistoupíme k projednávání dalšího tisku, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přijetím změny článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu

Tisk č. 310

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 310. A uvede ho opět pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.

Předmětnými změnami článku č. 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se doplňují tři nové skutkové podstaty válečných zločinů. A to o používání zbraní, které užívají mikrobiologické nebo jiné biologické činitele nebo toxiny, ať už jsou jakéhokoli původu či způsobu výroby. Zadruhé – používání zbraní, jejichž primárním účinkem je zranění štěpinami, které jsou v lidském těle nezjistitelné rentgenovými paprsky. A zatřetí – používání laserových zbraní specificky sestrojených tak, aby jejich výlučným bojovým účinkem nebo jedním z bojových účinků bylo způsobení trvalého oslepnutí nechráněného zraku.

Tyto skutkové podstaty jsou aplikovatelné jak v době mezinárodního ozbrojeného konfliktu, tak v době ozbrojeného konfliktu nemajícího mezinárodního povahu. Předmětné definice kopírují skutkové podstaty těchto zločinů podle mezinárodního práva, tak, jak jsou uvedeny v příslušných mezinárodních smlouvách. Česká republika je ve většině případů smluvní stranou těchto mezinárodních smluv.

Smyslem rozšíření kategorie válečných zločinů stíhatelných mezinárodním trestním soudem je zvýšení ochrany obětí a dosažení potrestání pachatelů těchto zločinů. Věřím proto, že vyslovíte souhlas Senátu s přijetím změn článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jak doporučily ústavně-právní výbor a výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře, opět prosím využijte stolek zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 310/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Láska. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 310/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Miroslav Antl.

Senátor Miroslav Antl:  Dobrý den všem, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy senátorky, vážení kolegové senátoři.

Pokud jde o legislativní proces u tohoto senátního tisku, tak vláda vyslovila souhlas s přijetím změny článku č. 124 Římského statutu v září 2017. Nám, coby horní komoře, byl tisk předložen 10. 7. 2018. Dne 17. 7. nám přikázal tisk Organizační výbor, takže my jsme splnili lhůtu, která končila 15. 10. 2018.

Já jen upozorním na skutečně několik málo věcí. Zaprvé, pokud jde o hlasování, tak je nutno v Senátu schválit třípětinovou většinou přítomných senátorů. A to proto, že režim je podle článku 10a Ústavy ČR. My jsme už opakovaně takhle postupovali mj., pokud jde o Římský statut, tak i v senátním tisku č. 259, 258 a další. Tím vás nechci zdržovat.

Pokud jde o obsah, vážený pan ministr už nám ho tady sdělil. A tady je potřeba říci stručně až telegraficky to, že ten článek je skutečně nepotřebný. A nepotřebný byl i pro Českou republiku, která nijak nereagovala v roce... (Reakce na výkřik z pléna.) To je až ten další tisk? To nevadí, tak já to řeknu celé. Děkuji za upozornění.

A pokud jde o tento článek, tak samozřejmě tam žádný problém nevidím. Neshledal ho ani ústavně-právní výbor naší komory. A je zde doporučení k tomu, aby Senát PČR vyslovil souhlas s přijetím toho článku, určil mě coby zpravodaje a mě coby předsedu výboru, abych vás o tomto spravil, o což jsem se právě pokusil. Pokud jde o legislativní proces, ten je naprosto stejný, jak jsem sdělil, takže bych ho vlastně opakoval příště, a to už neudělám.

Děkuji za pozornost, omlouvám se za zmatek, ale on žádný v podstatě nenastal, protože jde o stejný Římský statut a ty změny jsou takové, které my bychom měli akceptovat. Díky.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Václav Láska? Ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Láska:  Pane předsedo, pane ministře, kolegové, kolegyně, náš výbor tuto materii též projednal. Já jenom doplním, kdyby někoho z vás zajímalo, tak jako mě, co jsou to zbraně, jejichž střepiny nejsou zjistitelné RTG paprsky, tak jsou to různé výbušniny postavené na bázi umělých hmot a nekovových součástí. Tak to jsem chtěl doplnit, protože já jsem si to nedokázal představit, co je to za zbraně.

Jinak náš výbor projednal a rozhodnul tak, že doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s přijetím změn článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane senátore, a otevírám obecnou rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Na základě toho předpokládám, že pan navrhovatel už si nepřeje vystoupit. Páni zpravodajové také ne. A my přistoupíme k hlasování.

Na základě usnesení obou dvou výborů i na základě zpravodajských zpráv před několika okamžiky, přednesených zpravodaji, budeme hlasovat o usnesení Senát dává souhlas k ratifikaci. A já bych ale chtěl upozornit, že pan garanční zpravodaj hovořil o třípětinové většině hlasování? Je to tak, bylo to k tomuto tisku? A my nemáme nastavený tady v počítači tento stav. To znamená, mám tady přítomno 68, kvorum pro přijetí 35, což je nadpoloviční většina. Takže prosím. Už je to v pořádku? Tak můžeme o tom hlasovat, děkuji. Aktuálně přítomno 68, kvorum pro přijetí 41. To by mohlo být.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Tak děkuji vám. Registrováno 68, kvorum pro přijetí 41. Pro návrh se kladně vyslovilo 56, proti nikdo, návrh byl schválen.

A já opět děkuji předkladateli i zpravodajům.

Přistoupíme k projednávání dalšího tisku, což bude tisk č. 309, a to je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přijetím změna článku 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu

Tisk č. 309

Vládní návrh jste obdrželi jako tisk č. 309 a uvede ho opět pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři.

Pan senátor už zmínil do značné míry obsah této změny. Jedná se o vypuštění článku 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Důvodem je, že tento článek, který umožňoval přistupujícím stranám ponechat si přechodné období pro stíhání svých občanů kvůli válečným zločinům, tento důvod byl hlavně proto, aby se rychle připojily členské strany, tak tento důvod už pominul. Návrhem je schválit vypuštění tohoto článku z Římského statutu. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane ministře, zpravodajský stolek je vám k dispozici. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/2. Zpravodajem byl určen opět pan senátor Václav Láska. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 309/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Miroslav Antl. Pane senátore, prosím.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za slovo, znovu dobrý den všem a vážení všichni. Já už jsem k tomu promluvil. Jinak se omlouvám. To se mi stává jednou za 10 let, to znamená na konci 10. roku mého působení a doufám, že dalších 10 let už k takové záměně nedojde. Ale naštěstí to další zpravodaj napravil.

Takže já jen doplním usnesení, a řeknu, že toto usnesení ústavně-právního výboru nese č. 129. A opět

I. doporučuje Senátu PČR dát souhlas s přijetím změny článku 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu,

II určuje zpravodajem tohoto výboru senátora Miroslava Antla,

III určuje senátora Miroslava Antla coby předsedu, aby o tomto spravil předsedu Senátu PČR. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji a jak už jsem uvedl, dalším výborem, který se tím zabýval, byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor Václav Láska nás seznámí s usnesením.

Senátor Václav Láska:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost sdílí názor Ústavního soudu a též přijal usnesení, kterým doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s přijetím změny článku 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, kterým se tento článek ruší.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Než začneme hlasovat, tentokrát jsem nezaznamenal, že by tam byla třípětinová většina? Má být také?

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ať v tom máme jasno. Takže prosím opět nastavit třípětinovou většinu... Už je, teď ano, předtím nebyla... Děkuji.

Přistoupíme k hlasování. Na základě jak písemných usnesení našich dvou výborů, které se zabývaly tímto tiskem, tak i zpravodajských zpráv budeme hlasovat o usnesení: Senát dává souhlas k ratifikaci. Předtím ale přizveme nepřítomné senátory a senátorky do sálu.

Budeme hlasovat o usnesení: Senát vyslovuje souhlas s přijetím změny článku 124 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Přítomno je 69 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 42.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 5 registrováno bylo 69, kvorum 42, pro návrh 61. Návrh byl schválen a děkuji jak panu ministrovi, tak i zpravodajům.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

 

Balíček ke zřízení nástroje předvstupní pomoci a nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci

Tisk EU č. N 171/11

Tisk EU č. N 172/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 171/11, N 172/11, N 171/11/01 a N 172/11/01. Prosím opět pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka, aby nás s materiály seznámil.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. V rámci přípravy nového víceletého rozpočtu Evropské unie předložila v polovině června 2018 Evropská komise balíček finančních nástrojů pro vnější činnost Unie. Jeho cílem je udržení a rozvoj role Evropské unie jakožto globálního hráče k posílení schopnosti rychlé a účinné reakce na aktuální a budoucí výzvy a úkoly, a to zejména v oblasti bezpečnosti, migrace a obrany.

Balíček obsahuje mimo jiné i dva návrhy, které bych chtěl představit na dnešní schůzi. Za prvé se jedná o nařízení, kterým se zřizuje nástroj sousedství rozvoje a mezinárodní spolupráce a návrh nařízení, kterým se zřizuje nebo spíše obnovuje nástroj předvstupní pomoci.

V prvním případě návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj sousedství rozvoje a mezinárodní spolupráce, má sloužit devět současných nástrojů pro financování projektů mimo EU a zahrne i Evropský rozvojový fond. Hlavním cílem nástroje je modernizovat a posílit způsob financování projektů mimo EU s důrazem na prioritní regiony, zejména na oblast sousedství a na Afriku a také na témata, jakými jsou migrace a bezpečnost, klimatické změny a lidská práva.

Děkujeme za stanovisko výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vypracované panem senátorem Brožem, které jako ministerstvo zahraničních věcí vítáme. Jsem také rád, že stanovisko Senátu a rámcová pozice vlády jdou jedním směrem.

Zmíním několik klíčových parametrů z této rámcové pozice. Za prvé můžeme podpořit vytvoření jednotného nástroje jeho alokaci ve výši 79 mld. euro v kontextu celkové částky na kapitolu 6, která je 123 mld. euro. Můžeme také podpořit, aby se do nástroje začlenil Evropský rozvojový fond, který nyní stojí mimo rozpočet EU. Tento krok přispěje zcela určitě ke zvýšení transparentnosti využití evropských prostředků na vnější činnost. Do České republiky to také přinese dodatečné synergie při poskytování podpory v jednotlivých regionech mimo EU.

Pozitivně vnímáme i návrh nastavení struktury nástroje, který předpokládá vytvoření tří pilířů. Za prvé se jedná o geografický pilíř, za druhé o tematický pilíř a za třetí o pilíř, který by měl posílit schopnost rychlé reakce EU. V geografickém pilíři podporujeme zejména teritoriálně vyváženou alokaci minimálně 22 mld. euro na evropskou politiku sousedství. Budeme žádat, aby byla jasně stanovena a definována adekvátní výše prostředků na východní partnerství, což je dlouhodobou prioritou ČR a visegrádské čtyřky, a to minimálně v poměru 1:2 k jižnímu sousedství, jako je tomu v současném období.

Důležité z našeho pohledu je i to, že nejméně 92 % rozpočtu nástroje bude vynaloženo na výdaje započitatelné jako oficiální rozvojová pomoc, z toho 25 % na klimatické změny a minimálně 10 % na řešení nuceného vysídlení a nelegální migrace.

Co se týče zapojování českých subjektů do čerpání z tohoto nástroje, budeme i nadále aktivně podporovat, aby se udržel a spíše posiloval rostoucí trend, který vidíme v posledních letech při zapojování českých neziskových organizací, univerzit nebo firem do čerpání z fondu vnější spolupráce. Osobně to považuji za jednu ze svých priorit, abychom naše subjekty aktivněji motivovali k zapojení se do těchto nástrojů.

V současné době projednávají návrh členské státy v rámci Rady. Ambicí rakouského předsednictví je dosáhnout co největšího pokroku, nejlépe dohody členských zemí v podobě obecného přístupu během tohoto roku. To by umožnilo, aby nadcházející rumunské předsednictví mohlo zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem. Nicméně nelze v současné době odhadnout, zda se rakouskému předsednictví jeho záměr zdaří, protože aktuálně ještě ani neukončilo první část návrhu, natož, aby se vyjednávalo o jeho jednotlivých parametrech. Nicméně zbývají jenom dva měsíce do konce roku, takže věříme, že Rakušané přijdou s návrhem obecného přístupu.

V druhém případě se jedná o nástroj předvstupní pomoci. V tomto případě je hlavním cílem podporovat kandidátské země a potenciální kandidáty při provádění reforem v rámci přípravy na jejich budoucí členství v EU. Nástroj předvstupní pomoci navazuje na své předchůdce. Jednalo by se takto už o třetí nástroj tohoto charakteru. A Komise i tentokrát navrhuje zachovat nástroj samostatně, takže nebude připojen k nástroji pro rozvojovou spolupráci.

Česká republika tento přístup plně podporuje a v tomto kontextu velmi vítá i plánované navýšení prostředků o 24 % oproti stávajícímu předvstupnímu nástroji předvstupní pomoci 2. Podporuje také důvěru EU v efektivní politiku rozšiřování, která je i v zájmu ČR a ukazuje to na znovunabytí momentu v případě vyjednávání se zeměmi západního Balkánu, což je klíčová oblast pro českou zahraniční politiku.

Obálka nástroje pro předvstupní pomoci by měla zahrnout prostředky ve výši 14,5 mld. euro. Česká republika bude usilovat minimálně o zachování navrhované částky, takže bude proti případné snaze o její snížení.

Česká republika podporuje navrhovaný geografický záměr nařízení a vítá, že pomoc nástroje předvstupní pomoci by měla být řízena s jasným zaměřením na dosahované výsledky.

Zlepšení efektivnosti chce EU dosáhnout především pomocí přesunu důrazu z geografického na sektorový. Nadále by již neměla být stanovena pevná částka pro každou zemi, ale pouze indikativní suma, že by se měly následně navrhovat projekty v rámci pěti tematických priorit, a to v závislosti na proporcích a kvalitě projektů o další finanční částky. Podle toho, jak se jim bude dařit dosahování stanovených cílů, potom příští rok získají více nebo méně prostředků. Považujeme toto za výrazný nástroj, který může motivovat kandidátské země zrychlit své reformy.

Zároveň bych rád uvedl, že Česká republika je jedenáctou nejúspěšnější zemí EU pokud jde o množství získaných grantů a veřejných zakázek z fondu vnější spolupráce. Celkem naše subjekty z tohoto fondu získaly prostředky ve výši téměř 60 mil. eur. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 171/11/02 a N 172/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové. Myslím, že tento bod není nijak komplikovaný, neb na jedné straně souhlasíme s vládou, je to záležitost, která se táhne již několik let a kterou podporujeme. Nejdříve jsou to hlavně země západního Balkánu, kde VEU v posledních třech letech navštívil všechny státy, kde vyjádřil svou vůli podporovat tyto státy pro vstup do EU. Takže samozřejmě ten první bod, který pomáhá těmto státům pro vstup do EU, je logicky námi podporován. Stejně tak se jedná tedy o sousedství, protože také ČR propagovala a podílela se na zpracování takzvaného Východního partnerství, které bylo zaměřeno na pomoc východním státům Evropy a některým bývalým státům Sovětského svazu. Takže i tento bod má svou logiku. Upozorňujeme tady akorát ze svých zkušeností, že by se mělo opravdu vážit tak, aby pro státy té východní části byly alespoň velmi vyvážené s penězi, které půjdou na jižní část, máme s tím velmi negativní zkušenost, protože kdysi ta EU, co se týká migrace, daleko více peněz cpala dolů, přičemž nejvíce lidí k nám přicházelo po zemi, právě z těch bývalých východních států. Takže já vás jenom prosím, abyste přijali toto doporučení, které předkládá VEU. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. VZVOB se uvedeným materiálem také zabýval. Pan senátor Brož není přítomen, ale zastoupí ho... (Senátoři: Je tady!) Je tady, promiňte, já jsem vás přehlédl. Moc se omlouvám. Pane senátore, prosím, pojďte. Jestliže máte zájem vystoupit? (Senátor Zdeněk Brož: Není třeba.) Není třeba, dobře. Omlouvám se.

Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Václav Hampl.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl využít tuto příležitost a zeptat se na jednu věc, která úplně bezprostředně nesouvisí s tím programem, s těmi penězi jako takovými, ale s tím tématem velmi úzce podle mě. A to je sice to, že mnozí lidé v EU vnímají to, že EU jako celek nebo resp. jednotlivé země EU mají poměrně velmi silnou diplomatickou sílu, že diplomatická síla EU jako celek by mohla být víc než jen pouhým součtem tohoto, že tento potenciál ještě není zcela využit v současném období. Já si myslím něco podobného, chtěl jsem se vás zeptat, jestli vidíte reálnou perspektivu s tímto se nějak pohnout vpřed, zejména asi po příštích eurovolbách, popř. jak byste viděl roli ČR v tomto procesu, jak by se mu dalo napomoct? Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit, rozpravu uzavírám. Byl tady dotaz na pana ministra, pane ministře, chcete reagovat? Prosím.

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček:  Já bych rád poděkoval panu senátoru Hamplovi za jeho dotaz. Souhlasím s ním, že diplomatická síla EU není pouhým součtem diplomatické váhy jednotlivých členských států. Základem nicméně zůstává jednota EU a jednotný postup v klíčových otázkách. V tomto směru my máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, která přijímá pozice ke klíčovým mezinárodním tématům. Pro členské státy by mělo být závazné, že se budou řídit těmito stanovisky. Já bych potom také zdůraznil, že EU má také po třech letech vyjednávání svoji novou globální strategii, která nastiňuje, jaké jsou klíčové nástroje pro prosazování a projekci našich hodnot a našich postojů ve světě. Souhlasím, že po příštích volbách do Evropského parlamentu by měla být vedena velmi důkladná debata o tom, jak ještě dále zefektivnit naši společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společné diplomatické úsilí EU. Otevírá se debata o možnosti zavádění například většinového hlasování v některých oblastech, společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Já věřím, že i pro Senát ČR bude toto téma předmětem pro velmi důkladnou diskusi, tak abychom mohli si vyjasnit i českou pozici k těmto otázkám, které například Francie a další členské státy začínají prezentovat na evropské půdě. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pane garanční zpravodaji, chcete reagovat? Prosím, pan senátor Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Jenom takovou drobnost ze zkušeností z Bruselu, kde se vykládá, že když americký ministr zahraničních věcí zavolá paní Mogherini, tak se ozve automat a tam je: Jestli chcete znát názor Francie, zmáčkněte jedničku. Jestli chcete znát názor Německa, zmáčkněte dvojku. A tak dále. Já myslím, bohužel, že to takto funguje, i když by to takto fungovat nemělo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji za reakci, která byla jednou z forem známé anekdoty. Kdo další? Už nikdo. Budeme hlasovat.

Přítomno 67, kvórum pro přijetí návrhu usnesení je 34. My budeme hlasovat o usnesení, které přednesl pan senátor Tomáš Grulich, které je přílohou usnesení VEU. Je to tento oranžový tisk N 171. Všichni víme, o čem budeme hlasovat? Nejsou námitky? Nejsou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 6, registrováno 68, kvórum 35, pro návrh se kladně vyslovilo 61, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já děkuji panu ministrovi za jeho první účast v Senátu.

My budeme pokračovat, ale nejdřív se vystřídáme v řízení této schůze. Já bych chtěl jenom ještě oznámit, dokud jsem tady, že odpoledne se nebudu účastnit jednání, neboť na českém velvyslanectví ve Slovenské republice probíhá akce k 100. výročí Československa, za účasti prezidenta Slovenské republiky a předsedy Národní rady Slovenské republiky. Já se budu tedy účastnit za naši zemi. Takže mě odpoledne omluvte a kolegové a kolegyně se o řízení této schůze postarají.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Vážené kolegyně, kolegové, dobré ráno i ode mě. Naše schůze pokračuje bodem, kterým je

 

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021 - 2027

Tisk EU č. N 133/11

Tisk EU č. K 134/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 133/11 a K 134/11 a dále N 133/11/01 a K 134/11/01. Já nyní prosím ministryni financí, paní Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s těmito materiály. Paní ministryně, vítejte v Senátu.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dobrý den, dámy a pánové, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte, abych vás seznámila s návrhem víceletého finančního rámce EU na období let 2021 až 2027.

Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce. Navrhovaný rozpočet má dle komise umožnit kompenzovat dopady brexitu, zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority EU. Na základě návrhu Evropské komise se zahájila diskuse členských států o budoucí podobu rozpočtu EU, debaty měly pokračovat v průběhu roku 2019.

Klíčovou prioritou vlády ČR bude vyjednat dostatečné prostředky pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU. U těchto dvou politik nesouhlasíme s navrhovanými úsporami. V případě financování nových priorit je ČR připravena podpořit posílení prostředků na programy orientované na ochranu hranic či opatření na řešení migrace a na podporu zdrojových zemí migrace, i pro tyto výdaje však musí být zajištěna efektivní absorpční kapacita. ČR podpoří v rámci vyjednávání víceletého finančního rámce EU snížení celkového objemu prostředků. Toto krácení však nesmí jít na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky EU.

Úspory by se měly najít v oblastech, ve kterých je navrhován nejvyšší nárůst zdrojů, a v prostředcích na administrativu EU. Vláda ČR je dále přesvědčena, že efektivnější využívání prostředků určených na kohezní politiku zajistí zejména to, když členské státy získají větší pravomoci rozhodovat o zaměření prostředků na národní priority. A pokud budou národní podíly fondů odrážet domácí podmínky a potřeby. ČR bude proto prosazovat vyšší flexibilitu pro využívání evropských zdrojů.

Pro českou vládu je rovněž velmi zásadní vyjednat výhodné budoucí finanční podmínky pro implementaci fondu kohezní politiky. V této souvislosti vláda nesouhlasí s návrhem Evropské komise na tak dramatické navýšení míry národního spolufinancování, snížení evropského přefinancování a zpřísnění pravidla zrušení závazku, takzvané pravidlo N+3, nově se navrhuje N+2.

Návrh Evropské komise by přinesl nadměrný dopad na konečné příjemce a na národní rozpočty. V rámci vyjednávání budeme proto prosazovat zmírnění těchto pravidel. V případě společné zemědělské politiky považujeme za problematické jak navrhované úspory, tak i povinné zastropování přímých plateb. ČR bude usilovat o zmírnění dopadu zastropování a chceme, aby zastropování zůstalo pouze dobrovolnou možností pro členské státy. Zdůrazňuji, že v letech 2011 až 2013, když se vyjednávaly podmínky stávajícího víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020, tehdejší vláda rovněž striktně odmítala povinné zastropování, to znamená, jedná se o dlouhodobou priority vlád ČR. Navrhované zastropování by se dotklo zemědělských podniků, které obdělávají více než 50 % zemědělské půdy v ČR.

Pro ČR bude rovněž jednou z hlavních priorit zajištění dostatečných prostředků pro rozvoj venkova, kde Evropská komise navrhuje proporčně nejvyšší úspory.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní předkladatelko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 133/11/02 a K 134/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Dušek:  Dobrý den, paní předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. VEU se tímto návrhem zabýval na své 27. schůzi 25. září tohoto roku. Doporučení k vyjádření Senátu máte před sebou. Já osobně si myslím, že návrh toho víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027 je tak zásadní dokument, protože vlastně se bavíme o více než 1 bilionu eur, že bych si dovolil to doporučení přece jenom přečíst celé.

Senát

I. vítá principy, ze kterých vychází návrh víceletého finančního rámce na období 21 až 27, zejména zaměření na evropskou přidanou hodnotu a dosažené výsledky, při současném respektování právního státu,

II. ztotožňuje se s hlavními unijními prioritami pro rok 21 až 27, i s jejich finančním vyjádřením, s výjimkou návrhu kapitoly 7 – Evropská veřejná správa, jejíž rozpočet navrhuje snížit, a kapitolou Výzkum a inovace, kde je na místě naopak navýšení,

III. Senát zastává názor, že nový víceletý finanční rámec musí být moderní, realistický, musí oproti stávajícímu rámci snížit administrativní zátěž, zejména pro konečné příjemce, a musí být flexibilní,

IV. Senát nesouhlasí, aby unie usilovala o celkové navyšování rozpočtu s ohledem na vystoupení Spojeného království z unie,

V. zásadně také nesouhlasí s dramatickým navýšením výdajů v kapitole 7, tedy Evropská veřejná správa, které považuje za věcně neodůvodněné a v konečném důsledku posilující negativní vnímání evropských struktur u evropské veřejnosti jakožto přebujelého a samoúčelného administrativního aparátu,

VI. Senát je toho názoru, že pro další fungování EU opřené o důvěru evropské veřejnosti je nezbytná důsledná transformace jen administrativy, která povede k jednodušším a efektivním procesům a k výraznému zeštíhlení personálního aparátu a snížení zátěže pro příjemce,

VII. považuje za důležité, aby se prostředky směřovaly do oblasti s reálnou garantovanou návratností a udržitelností výsledků, například budování infrastruktury či výzkum, inovace a vzdělávání,

VIII. Senát doporučuje vládě ČR prosazovat jako zásadní kritérium pro rozdělování finančních prostředků výši relativního hrubého domácího produktu na obyvatele z hlediska státu a regionů,

IX. Senát souhlasí s názorem vlády ČR, aby se v rámci zajištění vhodných podmínek pro implementaci fondu kohezní politiky nepřenášela zvýšená míra spolufinancování na konečné příjemce, zajistila se míra předfinancování a usnadnil se příjem možných dotací, např. odstranění duplicitních kontrol, přílišné formálnosti apod.

X. považuje za vhodné ve shodě s vládou ČR prosazovat větší míru flexibility v rozdělování prostředků v rámci kohezní politiky, rozvojové pomoci i dalších politik, s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých států a regionů, což znamená např. řešení sucha, dopadů klimatických změn obecně, demografické situace atd.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. VHZD se uvedenými materiály zabýval. Já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Jaromír Strnad? Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, milí kolegové. Náš VHZD se také zabýval tímto balíčkem dokumentů k víceletému finančnímu rámci.

A já bych vás nyní tedy seznámil se stanoviskem, pro které se dne 7. srpna, kdy výbor projednával toto stanovisko, vyjádřili všichni přítomní senátoři. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu

1. podporuje hlavní priority víceletého finančního rámce a jeho mírné navýšení,

2. domnívá se, že nové priority víceletého finančního rámce by neměly být financovány na úkor stávajících politik, zejména politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky, a proto nesouhlasí se snížením rozpočtu pro společnou zemědělskou politiku a trvá na zachování rozpočtu na úrovni předchozího programovacího období,

3. nesouhlasí se zastropováním přímých plateb a považuje rovný přístup k podporám jak pro velké, tak i pro ostatní podniky,

4. požaduje zachování hrazení přímých plateb plně z rozpočtu EU,

5. zdůrazňuje význam kohezní politiky pro usilování hospodářské a sociální soudržnosti jakožto jednoho z hlavních cílů unie stanoveného ve smlouvách,

6. považuje za důležité, aby byla zachována flexibilita členských států při nakládání s prostředky z rozpočtu EU, tedy aby jejich využití nebylo omezeno na příliš úzce vymezené cíle, které nemusí vždy odpovídat potřebám konkrétního členského státu,

7. doporučuje postoupit dokumenty k projednání plenu Senátu PČR a dále postoupit případné stanovisko Senátu PČR Evropské komisi.

Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám též děkuji, pane kolego, dále materiály projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. A pan senátor Jan Horník si přeje vystoupit. Máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Dobrý den, paní ministryně, vážená paní kolegyně, kolegyně, kolegové.

Já musím říct, že nás výbor se touto materií zabýval poměrně velmi podrobně, dvakrát jsme přerušovali tento materiál. Až potom napotřetí se nám podařilo uzavřít naše stanovisko. Chtěl bych upozornit na to, byť lavice jsou prořídlé, tak toto je jeden z nejdůležitějších materiálů, který vůbec projednáváme. Protože v tento okamžik rozhodujeme o tom, jak bude období 1921 – 1927 vypadat. A já si vzpomínám velmi dobře, protože jsem starostou od roku 1990, tak vím, jak šla jednotlivá sedmiletá období. V vždycky, když to období začalo a začalo se případně čerpat, tak jsme naráželi na obrovské problémy administrativní, byrokratické apod. A vždycky nám příslušné dámy ministryně říkaly: „To jste se měli ozvat dva roky předtím, když se ten rámec dával dohromady.“

Takže já se teď ozývám. A důrazně se ozývá náš výbor. To, co máme předloženo od vlády, podle mě nevystihuje to, co by Česká republika potřebovala. Vláda si dokonce ve svém vyjádření odporuje. Ale i ministerstva si odporují. My se na to díváme úplně jinak. My jsme se dopodrobna těmito věcmi zabývali. A doufám, že to tady řeknou ještě někteří mí kolegové, aby upozornili na to, jakým způsobem se k tomuto materiálu až ledabyle stavíme. Řeknu na rovinu, že jsem zklamaný usnesením Evropského výboru. Očekával jsem víc. Všechno, co teď projednávali, nemuselo být tak důležité, ale tady se teď připravujeme na dalších 7 let.

Abych nezdržoval, tak v každém případě si dovolím přečíst stanovisko výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednal předmětné dokumenty a doporučil plénu Senátu, aby ve svém vyjádření apelovalo na vládu ČR, aby při jednání o víceletém finančním rámci a přípravě budoucího plánovacího období 1. v programech na období 1921 – 1927 zásadně snížila v souladu s návrhy Evropské komise administrativní zátěž a zajistila méně byrokracie pro příjemce. Což se ve vládním návrhu neděje. 2. sledovala primárně cíl politiky soudržnosti – zdůrazňuji soudržnosti, tj. důsledně zvýšila konvergence a vyrovnala hospodářské, sociální a územní rozdíly v regionech a soustředila se v souladu se smlouvou o fungování EU hlavně na podporu rozvoje nejvíce znevýhodněných regionů.

Opět to vláda nedělá. Jak chceme regiony srovnat? Jak chcete, aby se bohatým regionům vyrovnaly ty chudé, Sudety bývalé, vykořeněné oblasti odsunem Němců atd. To vládní návrh vůbec nezohledňuje.

3. při jednání s Evropskou komisí i nadále prosazovala jako zásadní kritérium pro přidělování finančních prostředků relativní hrubý domácí produkt na obyvatele z hlediska států a regionů. 4. Nepřenášela zvýšenou míru spolufinancování na konečné příjemce a zajistila sníženou míru předfinancování.

Kdo se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme, tak víme, jaký to je problém. Samozřejmě administrativa na ministerstvu a příslušných financí a MMR v podstatě s tím nemá zkušenosti. Oni jsou na druhé straně té barikády. Oni jenom zpřísňují, vymýšlejí, a vůbec jim nedochází ten negativní dopad do konkrétních území. Je tam další problém, že ti, kteří by možná rádi využili těchto prostředků, nemají finanční prostředky na předfinancování. Proboha, proč třeba vláda nevezme prostředek Českou národní banku a proč ona nepředfinancována? Vždyť ona vlastně čerpá dopředu finanční prostředky z Evropské unie. Proč to musí jít na vrub obcí, krajů, ale i soukromých žadatelů?

5. usilovala o navyšování celkového rozpočtu s ohledem na odstoupení Velké Británie z EU. 6. zachovala dělení regionů do tří kategorií a zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených na kohezní politiku.

Vláda chce dva regiony. Ale to je přesně to obráceně a tak, jak ona tu prezentuje, že pak si s tím budeme moct více hrát. Ne, ne, vůbec ne. Naopak, opět k těm podfinancovaným regionům, k těm nejslabším regionům se ty peníze dostanou úplně nejhůř. Na to jsem koukal, je tady připraven pozměňovací návrh kolegy Zbyňka Linharta.

Závěrem – Senát PČR podporuje návrh Evropské komise na stanovení stropu pro přímé platby v zemědělství nebo postupně klesající s velikostí podniků s možností ušetřené prostředky přesunout na podporu rozvoje venkova a ke středním a malým zemědělským podnikům.

Tady bych chtěl jenom uvést, že nejpočetnějším orgánem Senátu je stálá komise pro rozvoj venkova. 26 senátorů, takže víme, jakou důležitost tomu Senát klade. Ale na druhou stranu ty finanční prostředky jdou do velkých konglomerátů. A když v současné době řešíme politiky voda – sucho, tak je třeba si uvědomit, že zrovna ty naše obrovské lány, s kterými jsme se mohli dlouhodobě chlubit jako republika, kdy nám bylo předkládáno, jak nám všichni závidí, tak já dlouhodobě závidím Bavorákům. Protože podívejte se na jejich políčka, jak ta příroda vypadá, podívejte se na tu krajinu. A ne na ty naše obrovské lány řepky, kukuřice a dalšího. Když překročíte letadlem hranice, tak vidíte, že to je úplně jinak.

Když potom jsou nasazovány obrovské stroje, obrovské kombajny, které zatlačují, zhutňují půdu a není tam možný vsak, takže ono to všechno se vším souvisí. Tady bychom si měli trošku sami sáhnout na vlastní svědomí a měli se začít zabývat těmi věcmi úplně od píky. Měli bychom to být schopni zhodnotit právě v tomto našem stanovisku našeho výboru.

Jinak předesílám, že body, které jsem četl, 1 – 5 dávám jako pozměňovací návrh k předkládanému usnesení evropského výboru. A mrzí mě, že evropský výbor to neudělal sám. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní otevírám rozpravu. Mám tady písemnou přihlášku. Jako první se přihlásil pan Václav Hampl, a to je přednost v tuto chvíli.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já mám jenom takovou procedurální prosbu. Ten bod, který máme před sebou, se týká návrhu nového rozpočtu EU. Jeho součástí je také výše plateb, nebo nákladů na společnou zemědělskou politiku. Jeho součástí není zastropování. To je součástí jiného materiálu, který dneska budeme mít také na programu jako bod č. 19. Tak já bych v rámci zachování nějakého rozumného procesu a možná zdravého rozumu, tak bych si dovolil vás požádat a vyzvat, abychom v tomto bodě diskutovali ty věci, které se týkají rozpočtu. A ty věci, které se týkají společné zemědělské politiky, jiných, než je výše zastropování, tak abychom potom probrali v tom bodě 19. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní s přednostním právem pan senátor Miloš Vystrčil. Pan předseda je výš, ale předností... Tak se dohodněte, pánové. My jsme to tady u stolečku řešili. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Já tady trošku navážu na pana senátora Horníka s tím, že to, co tady dnes projednáváme, je návrh Nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec. Když je to návrh, tak se s tím ještě dá něco dělat. S tím, že rovněž tak – a stává se nám to při evropských tiscích – nevím, zda jsme si schopni uvědomit, o čem se bavíme. Já jsem se trošku na to díval a udělal jsem tady nějaké přepočty, abychom věděli, jaký materiál tady dneska projednáváme. A pokud ten svět společně s Evropskou unií bude normálně fungovat, o jaké peníze, respektive prostředky jde.

Plánovaný rozpočet na 7 let EU je 32 bilionů Kč, což je nějakých 25 státních rozpočtů. My se bavíme o tom, jakým způsobem bude využito 25 státních rozpočtů v příštích 7 letech, respektive 2021 – 2027, a jakým způsobem by ty peníze měly být směrovány. To není jednoduchá věc. My bychom opravdu důsledně měli dbát na to, aby se nestaly některé problémy a některé chyby, které jsme udělali, když jsme vyjednávali ta minulá plánovací období Evropské unie.

Začnu pochvalou, protože zdá se mi, aspoň jak já jsem si četl stanovisko vlády, že vláda přistupuje k návrhu toho nařízení velice realisticky. Minimálně na jednu, možná i na dvě věci, které jsou tam zásadně vadné, upozornila. Upozorňuje na ně i stanovisko všech výborů. Je to ta věc, že Evropské unie zásadním způsobem navrhuje, aby se zvýšily náklady na administraci Evropské unie, na její fungování. Je to nějakých 23 %. Jen pro vaši informaci, EU spotřebuje na svoji administrativu, na svoji správu za těch 7 let

asi 2,1 bilionů Kč. Což je 1,5 státního rozpočtu. A teď říká, že jim to zřejmě na ty roky 2021-27 nebude stačit a chtějí to navýšit tuším asi o 15 mld. euro, což je zhruba 400 mld. Kč. Když jsem si to počítal, tak to znamená, že EU plánuje, aby každý občan EU, pokud můžeme o občanech hovořit, kterých je dneska méně než 500 mil. Kč v tom období 2021-27, zaplatila ročně o 100 Kč více ročně na to, aby EU mohla bezchybně z hlediska administrativního řízení EU fungovat. Mně to připadá naprosto neskutečné. Zvláště v okamžiku, kdy EU se, v uvozovkách, zmenšuje.

Takže tady já velmi souhlasím a souzním s vládou, která toto kritizuje, a snad se to podaří změnit.

Druhá věc, kde také s vládou souhlasím a myslím si, že to je v pořádku, je, že není úplně logické, pokud ubude 60 – 70 milionů obyvatel, což je brexit a odchod Velké Británie z EU, že by se měl celkový rozpočet navyšovat. Není k tomu žádný důvod. A zase bychom se měli bavit o tom, zda je skutečně dobře, když se nějaké území zmenšuje, aby jeho správa stála více a více a aby rozpočet byl větší a větší. Protože pokud se ty peníze nevyužijí na správu, tak to jsou různé typy dotací.

A teď ta věc úplně nejpodstatnější. Jsou tam potom ještě dvě věci. Jedna je taková filozofická. Nevím, jestli se s ní dá ještě něco dělat, ale jeden z principů, které EU prosazuje, je tzv. princip subsidiarity. To znamená, že by si kraje, obce atd. o svých penězích měly rozhodovat tímto způsobem, aby to bylo co možná nejblíže k tomu problému. A zároveň my k tomu máme dneska zastupitelstva obcí, zastupitelstva krajů, vládu atd. A ty prostředky, což jsou vybrané daně, přerozdělují. V případě krajů a obcí je to nějakých

300 mld. Kč, které se přerozdělují rozhodnutím zastupitelstva, schvalováním rozpočtu apod. A teď najednou si uvědomte, že k nám přichází za 7 let 500 mld. Kč, kde ta EU říká, dobře, my vám je také dáme do obcí, krajů apod., nebo nějakou část, ale nemůžete použít tento standardní mechanismus rozhodování zastupitelstva, Rady atd., ale musíte použít jiný mechanismus, který my popisujeme v rámci těch vypisovaných programů atd.

A to je další mechanismus, to znamená, že vlastně paralelně vznikají dva mechanismy, kterými jdou peníze do obcí. Jeden je ten standardní, který vzniká tím, že zvolíme nějaké zástupce, ti potom rozhodují, kam půjdou ty peníze. A druhý je ten, že přicházejí z EU další peníze, kde k tomu standardnímu přicházejí další a jsou k tomu ještě další podmínky. Což způsobuje jedinou věc, a to je, že musí zásadním způsobem narůst administrativa. A druhou věcí je potom, že je dle mého názoru daleko méně zaručeno to, že využití těch peněz bude skutečně efektivní. A myslím si, že se to také ukazuje.

A teď úplně k tomu poslednímu, co k tomu úvodnímu ještě řeknu, je to, že jsem velmi nespokojen a dokonce pobouřen, jakým způsobem dochází k vyhodnocování toho, jak jsou peníze užitečně vynakládány. Protože když se na to podíváte, tak ten hlavní cíl, a nakonec usnesení našeho Evropského výboru to zdůrazňuje, je, aby se vyrovnávaly rozdíly, aby došlo k nějaké kohezi, aby docházelo k nějaké konvergenci. A když se podíváte na důsledek investování prostředků z evropských fondů, tak se rozdíly mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi z hlediska makroekonomických ukazatelů, ukazatelů základní životní úrovně, ukazatelů inovativních zvětšují. Ty rozdíly se zvětšují, a to znamená, někde je chyba.

Samozřejmě se to dá vysvětlit způsobem, který je úžasný, že se řekne – kdybychom nedávali dotace, tak by se ty rozdíly zvětšovaly ještě více. Což je bezvadná věta, proti té těžko můžete něco namítat. Ale vy to nevíte, jak by to dopadalo, kdyby se ty peníze nedávaly. A my dneska registrujeme další návrh víceletého finančního rámce, kde tenhle problém není řešen. To znamená, že se nikdo nezamyslel nad tím, jak je možné, že se rozdíly v průměrné mzdě německého občana a průměrné mzdě řeckého občana zvyšují? Jak je možné, že rozdíl průměrné mzdy ve Švédsku a průměrné mzdy ve Španělsku se zvyšuje? Jak je možné, že emise kysličníku uhličitého na 10 km2, vyjádřeno v tunách, se v jedné zemi a oproti druhé zemi zase zvětšují?

To znamená jinými slovy, když vezmu nějakých dvanáct, patnáct základních ukazatelů, ať už jsou to ukazatelé základní kvality života, ať jsou to ukazatelé makroekonomické, ať jsou to ukazatelé inovativních schopností, a tyto ukazatele vezmu a začnu je porovnávat v rámci státu, v rámci regionů, tak zjistíme, že investice a způsoby investic, které jsou dnes používány, nevedou ke kohezi, nevedou k vyrovnávání disparit. A myslím si, že to je zásadní problém, který by měl být řešen v rámci finančního rámce. A nemám pocit z toho, že se tak děje. A myslím si, že je věcí vlády ČR, aby se snažila, aby tomu tak bylo, abychom se tyto problémy snažili řešit, abychom skutečně principy, které jsou v podstatě v pořádku, se snažili naplňovat a abychom si byli schopni přiznat, že nám to úplně nefunguje, že tyto principy naplňujeme zřejmě ne úplně dobrým způsobem, protože se nám tyto disparity zvětšují, takže někde je tedy chyba. A pokud si nepřiznáme, že je někde chyba, nemůže to dobře dopadnout a bude to vypadat zase tak, jak to vypadá doposud. To znamená, dělali jsme, co jsme mohli, a dopadlo to jako vždycky. A myslím si, že to si dneska v situaci, ve které jsme, nemůžeme dovolit. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní s přednostním právem vystoupí předseda Senátu Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážená paní 1. místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Omlouvám se, že zareaguji na zprávu zpravodaje pana kolegy Horníka a nevyslyším přání pana předsedy Hampla, a řeknu vám i proč. Odpoledne budu v Bratislavě, čili nebudu tady a vy zde budete v té době projednávat problematiku zemědělské politiky a případné poskytování dotací zemědělcům.

Většina asi víte, že jsem z venkova, do roku 1956 naše rodina měla poměrně velké hospodářství. Musím říci, že mám obavu, že můžeme naším usnesením poněkud zkomplikovat situaci vládě, kterou, jak víte, jsem nepodporoval, ale na druhou stranu musíme mít rozum a dělat to, co je dobré pro Českou republiku.

Rozumím tomu, že se situace může vnímat tak, že když se zvýší dotace z evropských prostředků pro malé, případně střední podniky to bude dobře. Ale co je to střední podnik? Střední podnik určitě není podnik, který má 150 hektarů, to je pořád malý podnik. Ale situace je taková, že zhruba 90 až 95 % zemědělské půdy obhodpodařují v ČR a produkce živočišné výroby u nás dělají velké zemědělské firmy, ať už jsou to družstva nebo to jsou akciové společnosti. Většinu půdy, kterou obhospodařují tyto velké společnosti, mají lidé, kteří jsou bývalými vlastníky někdy do 50. let, oni jsou vlastníky samozřejmě i dneska, pozemky dostali zpátky a bylo jejich svobodné rozhodnutí, tak jako naší rodiny, že jsme je dali do akciové společnosti.

Víte, kdybychom věděli, že se na našich vesnicích najdou lidé – hospodáři, kteří budou hospodařit na padesáti, sto, sto padesáti hektarech, budeme velmi zvažovat, zdali tyto pozemky nepronajmout jim. A mohu vám říci, že těchto typů hospodaření neustále ubývá. V naší vesnici, kde žiji, byli zhruba čtyři, dneska už je tam pouze jeden. Jestli si myslíme, že když zlepšíme podmínky poskytování evropských dotací těmto drobným zemědělcům, že přibude hospodářů, kteří budou hospodařit na padesáti, sto, sto padesáti hektarech, tak jsem plně přesvědčen, že nepřibude. Akorát se stane to, že zhoršíme situaci našim zemědělským podnikům, které jsou v nerovných podmínkách vůči zahraničním podnikům, neboť náš stát, naše vláda na základě našich finančních zdrojů není schopna poskytnout takové národní dotace, jako poskytují země, které mají největší produkci v zemědělství, zejména v živočišné výrobě, jako je Belgie, Dánsko, Německo a Francie. To je prostě fakt a my situaci našim zemědělcům ještě zhoršíme.

To, co se stalo v 50., v 60. letech je proces, který je těžko napravitelný, takže velké podniky mít budeme. To ukazuje i to, jak zde bylo hovořeno o tom, že když se letí letadlem a vidí se ty lány. Ano, ale tyto lány doposud vidíte a budeme je vidět. Myslím, že celá naše generace, dokud budeme žít, je budeme vidět, i ve východním Německu. Ve východním Německu také nejsou ta políčka taková, jako vidíme v Bavorsku.

Další věc, která je. Pokud máte nějaké kontakty do Rakouska a do Německa, tak jedním velkým problémem, který řeší v Bavorsku i v horním Rakousku, je, že řada malých zemědělců tam končí, protože jejich děti nechtějí přebírat hospodářství, neboť práce v zemědělství je přece jenom daleko náročnější, než jim umožňují jiné oblasti, ať už je to průmysl nebo jsou to zejména služby, především v oblasti informačních technologií apod.

Drobné nebo střední hospodaření v zemědělství prochází i v západních zemích velkými problémy, i přes vysoké dotace, které podle mého názoru nikdy Česká republika z národních zdrojů nebude schopna zajistit, a oni stejně směřují k tomu, že se tam rodinné farmy spojují, vznikají tam také různé společnosti, které nejsou tím typickým starým hospodařením na gruntech.

Prosil bych, abychom tyto věci zvážili, abychom situaci českým zemědělcům nezhoršovali, protože si nejsem úplně jist, že se podaří zajistit, když by došlo k tomu, že se systém dotací změní ve prospěch malých a středních firem, že tyto peníze nám zůstanou. Kde je garantováno, že tyto peníze zůstanou na rozvoj venkova? Nikde to garantováno není, to by se muselo dojednat. A k tomu je potřeba nějaká vyjednávací síla.

Vystupuji k tomu nyní, ne proto, že se na mě obrátily také zemědělské firmy. Musím říci, že jsem byl před deseti dny v Táboře, byl jsem tam s kolegou Větrovským. Byli tam zemědělci, kteří mají 200 ha, byli tam zemědělci, kteří hospodaří samozřejmě na několika tisících hektarech. A všichni byli pro to, abychom zastupování odmítli, že to je velmi nebezpečné, že je to velmi relativní a že výsledkem bude, že čeští zemědělci dostanou méně peněz, než dostávají v současné době ze společné agrární politiky.

Vím, že někteří si myslíme, že to přispěje k životnímu prostředí a k dalším podobným věcem. Ano, ale jestli má zemědělec tuto situaci ekonomicky zvládnout, aby vůbec firmu nezlikvidoval, tak udělá jeden krok, který může udělat každý, každý podnikatel, i v jiných oborech, a to je, že omezí výrobu, která je pro něj ekonomicky nejméně výhodná, to znamená, že omezí zejména ty výroby, které jsou ztrátové. A víte, co to je? Je to vepřové maso, je to prostě živočišná výroba. Nejefektivnější je rostlinná výroba. Pokud jde o živočišnou výrobu, měli jsme před pěti lety podíl výroby spotřebního masa v naší zemi 46 %. Bývalá vláda si dala do vínku, že to chce zvýšit, motivaci zemědělců, aby to zvýšila. Výsledkem byl opak, protože mezitím přišly sankce na Rusko, kam se řada produktů vyvážela, a zemědělci vlastně dostali určitou ztrátu, zejména potravinářské podniky, a řešili to tím, že zase výrobu vepřového masa omezili, omezili chovy a dneska se produkuje jenom 33 %, podle některých pramenů 35 %. My nejsme absolutně soběstační v základních komunitách. A kdyby došlo k nějakým bezpečnostním problémům, jsem přesvědčen, že naše země je velmi zranitelná z pohledu pestrosti i soběstačnosti zemědělských produktů. A víte, že vepřové maso v naší zemi je základ. Nerad bych se dočkal toho, aby to jednou vypadalo tak, jako někdy před 40 lety v Polsku. Ale mohli bychom do určitých vážných situací naše zemědělství dostat, pokud by nastaly krizové situace, že na tom budou hůř než ostatní podniky. To, že tady došlo před nějakými sedmdesáti, šedesáti lety k takto zásadním chybným rozhodnutím, my nyní už nezvrátíme. A upozorňuji znovu na východní Německo, kde to je stejné jako u nás. A chceme-li aby zemědělství bylo více ekologicky orientováno a aby více vnímalo potřeby, které se týkají životního prostředí, k tomu jsou jiné nástroje. Ale my tímto způsobem je budeme uměle nutit, aby se firmy buď dělily na menší, což by bylo obcházení a bylo by to takové další Čapí hnízdo, což bych nikdy nechtěl, aby se dělo, abychom k tomu dávali návod.

Nebo je donutíme k tomu, že budou měnit skladbu, ale bude tam víc řepky, bude tam víc pšenice, bude tam víc kukuřice pro bioplynky a bude tam méně krmení, méně krmení pro prasata, krávy, hovězí dobytek, prostě to, co je ekonomicky méně rentabilní, co je ztrátové, zemědělci jako každý hospodář, jako každý podnikatel prostě nebudou dělat to, co je ztrátové. Věřte mi, že jsem přesvědčen osobně, že takto to stojí, pokud si někdo myslí, že to bude jinak, tak by to byla chyba. Znova říkám, není pravda, že i ti menší zemědělci... Hovořil jsem o těm zemědělcích, kteří mají 200 hektarů, kolega Větrovský tam byl se mnou, může to dosvědčit, že jsou názoru toho, že by jim to nijak výrazně pomohlo. Výrazně jim to nepomůže. A ve své podstatě 90 % hospodářů nebo hospodářům, kteří hospodaří na 90 % zemědělské půdy v ČR, to ublíží. Takže já se omlouvám, že jsem to drobet posunul, ale pan zpravodaj mi k tomu umožnil přístup, protože ve zpravodajské zprávě o tom hovořil. Já samozřejmě tím pádem mám právo na to jako senátor reagovat. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane předsedo, na váš příspěvek si vzpomeneme ještě při projednávání bodu, kterého se bude týkat napřímo, naše rozprava pokračuje, slovo má nyní pan senátor Zbyněk Linhart. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Zbyněk Linhart:  Hezké dopoledne, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem si s sebou vzal ten celý šanon těch tisků, tak jak dneska projednáváme, tak jak my na výboru jsme se tomu věnovali v průběhu léta, v červenci, v srpnu, v září, opakovaně jsme se k tomu vraceli, dostávali jsme i odpovědi na naše otázky, psali jsme si dopisy s ministerstvy a tak dále. Z těch materiálů, když je člověk opravdu čte, nebo si čte ty odpovědi, tak vidí, že tam je řada rozporů a nesrovnalostí. Já jenom bych připomněl, že v rámci celé EU jde o 1,2 bilionu korun. Jsou to velké peníze. Do ČR je to zhruba 550 miliard korun. Ty peníze nejsou samoúčelné, mají směřovat k nějakému cíli. Velká část těch peněz samozřejmě jde na společnou zemědělskou politiku, o tom tady byla řeč, ještě se k tomu jistě vrátíme, asi v tomto bodu i potom později odpoledne. Velká část těch peněz, je to pilíř evropských dotací, jde na tzv. kohezní politiku. K tomu se dostanu za chvilku.

Řada těch stanovisek vlády, tak jak tady byla přednesena, nebo jak jsou v těch materiálech, jsou logická, pochopitelná. Řada názorů je ale minimálně sporných nebo rozporuplných. Já myslím, že se asi všichni shodneme obecně na tom, že pokud stát, EU dává někam subvence, dotace, pobídky, tak by měly směřovat spíše k chudým, než k bohatým, spíše k menším podnikatelům, než k větším, spíše k malým zemědělcům, než k těm agropodnikům, spíše k zaostalým regionům, než k těm bohatým. Obecně to asi platí. V těch proklamacích to tak vidíme. Ale nevidíme to jenom v těchto materiálech. Vidíme to zpětně, 15 let, ale také vidíme ty výsledky. Ten, kdo není slepý, tak nakonec vidí. Ta čísla jasně ukazují, kam nakonec jdou ty peníze přes všechny ty proklamace, spíše jdou do těch bohatých regionů, než do těch chudých. O tom tady už taky byla řeč. Čili dlouhodobě ty peníze někam mají směřovat, mají něco vytvářet. To také ale musíme umět měřit, musíme si to umět dát na stůl a porovnávat v dlouhodobých řadách. To se mi zdá, že zásadně nefunguje, především například u těch regionálních věcí, kde ten hlavní ukazatel je HDP na obyvatele v jednotlivých regionech, příp. v jednotlivých státech, ale zůstaňme u regionů v ČR, v těch trendech a v porovnání, jak se ta data vyvíjejí. Vidíme tady, že ten relativní poměr HDP na obyvatele v těch chudých krajích, což je sever a především severozápad, spíše klesá. Zdá se mi proto, že ta opatření, která navrhuje Evropská komise, směřují ke korekcím tohoto. Vláda v některých bodech paradoxně jako by šla proti tomuto trendu, proti těmto snahám korigovat tento systém a toto počínání.

Řekl jsem, že řada věcí u vlády je pochopitelná, myslím, že správná, ale tři zásadní věci, které jsem si já tam našel, v těch materiálech, globálně ve všech těch tiscích, které dneska projednáváme, tak bych řekl ty zásadní tři.

Vláda proklamativně říká, že se má snižovat, a vyzývá k tomu Evropskou komisi, má se snižovat administrativa, ale sama vláda chce navýšit výdaje na tzv. technickou pomoc a administraci. Například jenom u fondu soudržnosti ten limit chce zvýšit z 2,5 % na 4 %. Jenom v tomto je to vlastně navýšení z 8,5 mld. na 13,5 mld. Takže 5 mld. navíc, namísto toho, aby šly na nějaký užitek, tak mají jít na tzv. technickou pomoc, což je z velké části administrativa. Vláda nechce u malých projektů výdajové paušály, tak jak navrhuje Evropská komise. To jsou malé projekty do 200 tisíc eur. Zase docela nepochopitelná věc. Vláda chce opět zbytečně složitější systém kontrol a administrativy, oproti tomu, co navrhuje EU. Vláda nesouhlasí se zastropováním dotací. Byla tady o tom řeč. Já pro tuto chvíli tuto debatu vynechám, resp. se k tomu vrátíme asi později. Dostal bych se k tomu, co mě trápí nejvíc, opakovaně jsme o tom mluvili, a to je to, že velká část dotací by měla směřovat v rámci tzv. kohezní politiky do těch chudých regionů na tzv. kohezi. To se neděje, jak už tady přede mnou říkal minimálně kolega Vystrčil. Kohezní politika by měla směřovat k vyrovnávání mezi regiony, ke snižování divergenci, ale k tomu zásadně nesměřuje. To se dlouhodobě nedaří vyrovnávat a především je to vidět u severozápadu, když porovnáme ty strukturálně postižené regiony, což je severozápad a Moravskoslezský kraj, tak ty regiony se vyvíjejí zásadně jinak. Moravskoslezsko se vyvíjí poměrně velmi dobře v poslední době. Je vidět, že tam funguje kohezní politika, směřují tam velké části dotací. Je to znát. Ovšem na tom severozápadu, celý ten sever zůstává zaostalý a ten poměr HDP na obyvatele paradoxně v tom nejchudším regionu, což je severozápad, kraj Ústecký a Karlovarský, HDP na obyvatele v poměru celku se snižuje paradoxně, přestože ty kohezní fondy by měly směřovat k opaku. Paradoxně tedy potom, když vidíme, kam směřují ty evropské dotace, v těch jednotlivých plánovacích obdobích 2004 – 2006, 2007 – 2014, tak jak jsme viděli, tak směřují, a už je to vidět i v tomto plánovacím období, tak i násobně více na obyvatele těch dotací jde do bohatých regionů, na jižní Moravu jde 2,5x více dotací na obyvatele než do severozápadních Čech. K čemu může směřovat, když to dlouhodobě takhle vedeme, k čemu může směřovat tato politika a evropské dotace? Paradoxně směřují k opaku, než k čemu jsou určeny. To znamená, prohlubují rozdíly mezi regiony. Jestli do bohatých regionů dávám takhle velké peníze, nemůže to znamenat nic jiného.

Evropská komise chce, abychom měli i nadále rozdělené úrovně regionů do tří stupňů, to znamená nad těch 100 %, což je v zásadě Praha. Tam by se v zásadě limitovaly další dotace. Další, druhá úroveň regionů, od 75 % do 100 %, kde by dotace byly v menším rozsahu, byl tam větší požadavek na kofinancování ze strany žadatelů. A pak ta třetí úroveň regionů pod 75 %, kam by mělo být programově a cíleně směřováno největší množství těch dotací. A pro ty žadatele by mělo být umožněno nejmenší spolufinancování. Připomenu, že v tuto chvíli podle těch dat, tak jak je dneska máme, tak vlastně se to týká, ta třetí úroveň regionů, severozápadu, severovýchodu, střední Moravy a Moravskoslezského kraje. Kdyby Vysočina nebyla součástí NUTS jiného, tak by se to týkalo ještě i Vysočiny.

Česká vláda s tímto nesouhlasí, s tímto postojem, navrhuje, aby byly jenom dvě úrovně regionů. Mimo jiné argumentuje tím, že je obava, že by se v těchto regionech ty finance neutratily. Tak já myslím, že je zřejmé, že není podstatou toho, že by v těch regionech nebyly potřeba peníze, naopak. Je to často otázka nastavení podmínek administrace, zvládnuté přípravy a dlouhodobého procesu. To u nás moc neumíme. Vidíme, kam to dlouhodobě směřuje. A proto je to začarovaný kruh v tom smyslu, že poukazujeme na to, že v těch regionech se nečerpá, a proto není potřeba tam tolik peněz. Často se argumentuje tím, že tyto regiony mají nízkou absorpční kapacitu. Já často přemýšlím o tom, co to znamená, jestli to znamená, že ty regiony nemůžou čerpat ty peníze, nemají tu potřebu. Někdy slyším to, že je to neschopností těch lidí, že v těch regionech není schopnost těch lidí umět čerpat dotace, ať už je to na krajské úrovni nebo u dalších žadatelů. Možná, že to je i pravda, já nevím. Já to klidně stáhnu sám na sebe, z toho regionu jsem. Klidně řeknu, že jsem neschopný a hloupý. Ale jelikož je to dlouhodobá věc, tak je to asi součást toho problému. My se k tomu musíme nějak postavit. Já myslím jako vláda a ČR. Zohlednit to ve svém počínání.

Chtěl bych se tedy zeptat paní ministryně, když často slyším argumentaci, že je to tím, že v těch regionech je nízká absorpční kapacita, co si pod tím vlastně má člověk představit, co to vlastně je, nízká absorpční kapacita, co tím vláda vlastně omlouvá. Vláda tím omlouvá svoje počínání. Nemyslím tím nutně jenom tuto vládu. Já říkám, že ten vývoj je dlouhodobý a trvá minimálně patnáct let.

Chtěl bych se zadruhé zeptat paní ministryně, jaké konkrétní nástroje už v tomto plánovacím období chce vláda použít na to, aby do těch chudých regionů směřovala podstatná část peněz, ať už by to byly speciální výzvy nebo speciální bodování navíc, hodnocení těch projektů, což dostáváme odpovědi na to, že se to tak děje, ale to je opravdu až v poslední době, je to jenom okrajová část, okrajová záležitost. Ale už v tomto plánovacím období by tomu šlo pomoci minimálně těmito nástroji. Ale v dalším plánovacím období, pokud vláda nechce rozdělení do tří úrovní regionů, tak jak chce zajistit to, aby do těch chudých regionů šla podstatná část těch peněz. Tak to by byla moje otázka. Moje dvě otázky.

Náš výbor navrhl usnesení, většina z těch bodů nebyla akceptovaná evropským výborem, pan kolega Horník o tom mluvil. Já bych se snažil minimálně akcentovat alespoň tu jednu část, proto jsem připravil pozměňovací návrh, který máte rozdaný u sebe na stolech. Asi bych ho tady rovnou načetl, jestli můžu, v této části.

Pozměňovací návrh k příloze usnesení č. 261 VEU z 27. schůze konané dne 25. září 2018, k tiskům N 133/11/02 a K 134/11/02. Navrhuje doplnit přílohu o tento bod: "11, požaduje, aby vláda zachovala dělení regionů do tří kategorií, zajistila nejmenší část kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největší část prostředků určených na kohezní politiku".

Takže tolik ode mě pro tuto chvíli. Děkuji paní ministryni za to, že mi snad odpoví, a vám děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, pane senátore. Nyní s přednostním právem se rozpravy chopí pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Tak ještě jednou dobré skoro poledne. Já se teď budu vyjadřovat trošku ne jako zpravodaj, ale spíš jako praktik z nějakého území. Budu mluvit taky o severozápadě. Je třeba, aby vláda se podívala na výsledky dlouhodobé, kde jdou finanční prostředky, to znamená Moravskoslezský kraj, severozápad. V severozápadě Karlovarský kraj a Ústecký. Už o tom mluvil předřečník. HDP v Moravskoslezském kraji se lehce zvedá. Doopravdy to vypadá na to, že tam se kohezní politice daří, že přece jenom se zvedají ze dna. Ústecký kraj je na místě, ten se nezvedá nikam, ale i to je dobrá zpráva. Ale podívejte se na Karlovarský kraj. HDP klesá, klesá, klesá. A bude klesat dál. Bodejť by to neklesalo. Tady se mluvilo o absorpční kapacitě. Víte, ona tam ta absorpční kapacita je. Ona teď paní ministryně bohužel poslouchá mého předřečníka, tak já ještě chvilku počkám, určitě k tématu. Já vím, že to bude k tématu. Ale já bych ji chtěl požádat, aby se podívala na jednotlivé operační programy v rámci ČR, aby se podívala na to, jak se čerpá, zjistí, že to jsou tristní čísla, ale ať se taky podívá, kde se čerpá nejvíc a nejlíp. Paradoxně je to ten nejhorší region, ten severozápad, v rámci programu česko-saského, přeshraničního, kdy zjistíte, že ta absorpční kapacita těch možností, které tam byly, finanční, tak se zhruba po půlce tohoto plánovacího období vyčerpala. A peníze tam nejsou. Byly by možnosti dál čerpat, ale skončili jsme na dně. Proč k tomu došlo? Protože v období 2007 - 2013, kdy to období fungovalo na tom principu nějakých finančních prostředků. Co udělala česká vláda nebo možná ta předchozí samozřejmě? Nebojovala za to, aby zůstaly stejné prostředky. Oni naopak jednu třetinu pokrátili. To znamená, my pro období teď, 14 – 20, máme o třetinu méně prostředků, než jsme měli. A pokud mám informace, tak se nic v tomto měnit nemá. A opět máme mít o tu třetinu méně, než jsme měli v tom období 2007 – 2013. Tady je asi nějaká disproporce, něco tady nehraje. Přitom ten region by chtěl čerpat. Já vždycky mluvím o těch Sudetech. Všichni prezidenti, mimo toho posledního, ale vezmu ty dva předtím, vždycky jako zaklínadlo nám říkali v tom pohraničí, jak nám budou pomáhat, teď nemyslím pohraničí jenom to, co je na těch hranicích, samozřejmě, je to třeba podkrušnohorský zlom atd. Kde ta pomoc byla? Nikdy žádná nebyla. Teď když je možnost, tak jsme vlastně dostali o třetinu méně, pokud se nepodaří navýšit ty prostředky, a to radikálně, tak ten propad HDP na občana v Karlovarském kraji bude ještě větší, v Ústeckém to bude možná zase vyrovnané. Ale bude vidět, že tam tomu nepomáháme. A ty prostředky, jak se k těm dotacím vůbec dostat? Já si pamatuji období Phare CBC, kdy v tomto období fungovaly tzv. limitky. Vláda vybrala banku na základě výběrového řízení, tam jsme chodili s fakturami, oni propláceli. Dneska, když malá obec, střední město, velké město si s tím pomůže, ale ta menší ne, tak musí mít u banky zastaven nemalý majetek, jsou obce, které žádný majetek nemají, takže jsou už dopředu diskvalifikováni, aby si mohli získat peníze na předfinancování těch peněz na ty dotace. Já mluvím z praxe, prosím vás. Já jsem bohužel ten politik, nebo bohu dík, který píše ty projekty, který je doprovází, který bojuje s ministerstvem financí, s auditním orgánem, který tam má přijít teď za chvíli zase znova, už jsem je tam měl letos dvakrát, a dokonce bojuji tak, že v tom minulém plánovacím období 2007 – 2013 mi našli 350 tisíc, z 13milionového rozpočtu je to krásné, neuznatelných nákladů, nikoli rozkradených, prosím vás, neuznatelných nákladů. Pak ale poté přišel finanční úřad, finanční úřad dalších půl roku zkoumal, jak dalece to bylo oprávněné, že nám neuznali cca těch 350 tisíc. Světe, div se, stejní zaměstnanci stejného ministerstva najednou nám dvě položky uznali. Protože byly fakt nesmyslné. Pan Zoltán tamhle někde z Ostravy, který si nebyl schopen a odmítl spočítat si osvětlení ve štole, takové experty tam posílá ministerstvo financí. Já vím, já jsem velký kritik, jsem velký kritik vlády současné, ale byl jsem i té minulé. I ministra Kalouska. Byť mnozí mě s ním nějak spojovali, byť to nebyla pravda.

Politici vlády, předchozí ani současné, de facto nevědí, o čem mluví. Protože oni si to v praxi nevyzkoušeli, oni to nevědí. Oni jsou pouze těmi, kteří o tom rozhodují, ale v žádném případě nevědí, o čem to je. A to vám garantuji, já bych byl rád, kdyby třeba paní ministryně, já ji pozvu k nám na radnici, aby tam se mnou měsíc, ne každý den, protože já to také nestíhám každý den, doprovázela projekty, které teď děláme. Jsou na úrovni zhruba nějakých 60, 70 milionů, aby je doprovázela. Aby viděla, jakým způsobem politici na komunální úrovni stojí jednou nohou v kriminále. Jaké obavy mají pracovníci, kteří administrují ty projekty, s těmi, kteří jsou nad nimi, auditní orgán Ministerstva financí, kdy přijde kontrolor z auditního orgánu ministerstva financí, relativně mladý člověk, nevím, jakou má praxi, ale má určitě vzdělání. Když přijde a chce vidět, kam jsme dali ten velký lomový kámen 40, 60 cm průměr. Tak ho tam zatáhneme, on vytáhne svinovací metr a ty kameny přeměřuje. To jsou ti odborníci. A teď najednou zjistí, že některé kameny jsou pod 40 cm a některé nad 60 cm. Proboha, tohohle člověka, který má možná ekonomku a bude zdatný ekonom, ale v životě ten kámen neviděl, v životě nebyl v žádném dole a neviděl žádný odstřel, tak mu nedochází, že se tenhle kámen, který se musí utopit v bažinách, aby se konečně mohlo podloží stabilizovat, se bere z odstřelu.

Takovéhle odborníky nám tam posíláte. To jsou ti odborníci, z kterých moji spolupracovníci nespí. Takže já se proti tomu musím důrazně ohradit. A myslím si, že my tam nejsme od toho, že bychom měli krást. Byť se to takhle velmi často prodává. My nechceme nic ukrást, my jenom chceme, aby se v těch našich oblastech dalo žít. A bohužel také to byl stát v minulosti, který rozhodl o vysídlení Němců, pak nám tam poslal náplavu z celé bývalé Československé republiky, i moje babička přišla jako náplava tamhle v Čadci, a teď to tam takhle máme bez historie, bez tradice. Snažíme se s tím vypořádat, co nejlépe umíme, a pak přijde kontrolor s metrem. To je šílenost.

Já bych chtěl požádat paní ministryni, aby se zamysleli doopravdy nad administrativou, nad tou byrokracií. Všichni toho máme plná ústa, ale nikdo pro to v praxi nic neuděláme. Naopak chceme více peněz na administrativu a na byrokracii. Takže já chci požádat, aby současná vláda, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj našlo instrument, opět limitky, které by mohly fungovat v budoucích operačních programech. Nebo aby umožnilo předfinancování projektů formou ČNB, tak jako je to třeba v Sasku, kde je Sächsische Aufbaubank, což je de facto saská Národní banka. A abychom konečně konali. A aby tam, kde se čerpá, tak ty prostředky na budoucí období byly navýšeny, a ne zakonzervovány nebo možná i někdy poníženy.

Už pro ty žadatele to nebude jednoduché. My jsme teď měli v mnoha programech spoluúčast 90 %. Teď budeme mít spoluúčast 75 %. Už to bude obrovské břímě zase pro žadatele. Ti malí si na to nesáhnou. Ti velcí, ti si na to sáhnou. Pokud mám dobré informace, pan kolega Kubera má v Teplicích, byť letos hodně investovali tři čtvrtě miliardy, ale má další tři čtvrtě miliardy na další období. Tam se dá pracovat se subvencemi, v těch malých obcích nikoliv.

A jinak, protože už jsem to tady četl, tak nebudu číst už předem avizovaný pozměňovací návrh, můj pozměňovací návrh v těch bodech, v kterých jsme se my v našem usnesení v našem výboru VUZP usnesli. Takže to už nebudu číst. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní rozprava pokračuje. Slovo má pan senátor Jiří Dušek.

Senátor Jiří Dušek:  Ještě jednou pěkné poledne, dámy a pánové. Já jsem si říkal, že jako zpravodaj a člověk, který se návrhem rozpočtu zabýval několik posledních týdnů, vlastně skoro tři měsíce, spolu s kolegy z našeho výboru, třeba i se svým kolegou Plačkem, tak bych chtěl zareagovat na pár vyřčených slov. Musím také říct, že čerpáme evropské dotace, jako ředitel městské příspěvkové organizace, a zkušenosti jsou rozporuplné, ale na druhou stranu zaplaťpánbůh za ně. Nicméně já musím říct, že souhlasím s tím, co tady říkal kolega Horník, pod všechno se podepíšu, ale musím k tomu dodat, že jeho navrhované doplnění již je v tom našem návrhu z velké části obsaženo. Z těch pěti bodů dva jsou téměř identické, liší se to třeba o slovíčko, jeden je velmi podobný a ty další dva zbývající jsou obsaženy podle mě v jiných textech.

Také tady zazněly diskuze o přílišné byrokracii a formálnosti. I to zmiňujeme v našem návrhu v bodě č. 9. Zazněla tady slova o tom, že bychom měli reagovat na specifika jednotlivých regionů. To je uvedeno v bodě 10. Na demografickou situaci apod. Já s většinou věcí, které tady zazněly, souhlasím, ale znovu opakuji, jsou z velké části uvedeny v návrhu našeho stanoviska našeho výboru. My jsme k tomu návrhu přistupovali velmi pečlivě, já jsem se účastnil jednání výboru, četl jsem si jednotlivé závěry jednotlivých výborů, byl jsem na řadě různých diskuzí, formálních i neformálních, a myslím si, že práce, která je obsažena v našem návrhu, který vyšel z výboru EU, je dobrá. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní má slovo paní senátorka Jitka Seitlová, prosím.

Senátorka Jitka Seitlová:  Dobré dopoledne, vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové.

Původně jsem nezamýšlela vystoupit, ale vystoupení pana předsedy mně přece jenom nedalo, abych nereagovala. První věc, ubývá malých farem.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní kolegyně, já bych chtěla jenom upozornit, on pan předseda vystoupil proto, že se to bude projednávat odpoledne, takže možná...

Senátorka Jitka Seitlová:  Já vím, ale to je reakce na pana předsedu, čili dovolte mi krátce na to reagovat teď, protože mezitím uběhne velká doba času.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Abychom to neprodlužovali...

Senátorka Jitka Seitlová:  Určitě to nebudu prodlužovat.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ale vy tady budete odpoledne, já se opravdu omlouvám, ten bod budeme projednávat. On pan předseda avizoval, že tu nebude a omlouval se...

Senátorka Jitka Seitlová:  Takže mi to nedovolíte říct, paní místopředsedkyně?

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vás na to jenom upozorňuji, že to byla výjimečná situace.

Senátorka Jitka Seitlová:  Děkuji. Takže první a jediná věta. Malých farem ubývá proto, protože ty velké a ty největší jsou tak agresivní, že ty malé ničí. A kdo nemá zkušenost, tak já ji mám nejen ze svého regionu, ale hlavně z jižní Moravy. Druhá věc. Bylo nám jasně řečeno na výboru, jasně, na přímou odpověď, pokud se sníží a zastropují dotace, o peníze Česká republika nepřijde. Nevím, jestli zástupci ministerstva měli správné informace, ale takto jsme byli přesně informováni. Takto zněla odpověď.

A ta myslím byla také rozhodující pro hlasování výboru.

A teď ještě k tomu našemu bodu, který teď projednáváme. Víte, já jsem měla otázku na výboru, proč zrovna pro nás pro Českou republiku jsou prioritami kohezní a zemědělská politika. Rozumím té kohezní a vůbec nechci podcenit tu zemědělskou. Vím, že je důležitá, ale přesto máme nějakou vizi. Jestliže Evropa říká, chceme-li se vůbec jako Evropa udržet v konkurenci na špici, jestliže chceme ustát současný tlak dalších jiných velmocí a další jiné konkurence, nezbývá, než se zaměřit na vědu a na obory s vysokou přidanou hodnotou. A Česká republika říká, ne, pro nás je priorita zemědělská politika.

Přesto i v České republice velmi mnoho ekonomů, a nejen ekonomů, všech těch, kteří se zabývají současnou situací z hlediska třeba mezd apod., hovoří o tom, že máme velmi nízkou přidanou hodnotu k našim výrobkům. Kde tedy Česká republika stojí? Říká, zůstaňme na těch našich setrvalých původních prioritách, protože to některým vyhovuje? Anebo bychom měli přemýšlet s nějakou vizí? A to je otázka pro paní ministryni.

Jestli opravdu nemáme podpořit tu evropskou vizi, abychom podporovali vědu, výzkum, inovaci, tak, abychom obstáli spolu s celou evropskou. A Česká republika to potřebuje ještě víc právě z hlediska vyšší přidané hodnoty. To je moje otázka.

Třetí věc, hovoří se tady o tom, že bychom měli mít tři úrovně regionů z hlediska daných standardů pro kohezní politiku. Já jsem senátorka ze střední Moravy. A střední Morava vypadla, nebo není zařazena v projektu Restart. A je to právě střední Morava, která si dneska nestojí dobře. A já nikde nemám záruku – a zatím víme dobře, jak záruky fungují, o tom velmi dobře hovořil pan senátor Linhart, že právě střední Morava bude ta, kam budou směřovány zdroje, které potřebujeme k tomu, abychom se v rámci regionální politiky vyrovnali. Já si navíc myslím, že Česká republika vůbec nemá regionální politiku, že se spolehla jen na evropské fondy. A proto nám to teď tak docela nefunguje.

Podporuji i to, abychom měli tři úrovně těchto podporovaných regionů. A jestliže hovoříme o tom, že není potenciál, lidský potenciál, který by byl schopen připravit nebo absorbovat tyhle peníze, tak je potřeba, aby právě stát a vláda pomohly tomu, aby nám lidé neodcházeli do centra, aby se vytvářely příležitosti v regionech pro tyto lidi, kteří jsou a měli by zůstat a byli by schopni projekty připravovat.

A ještě jenom poslední poznámka. My jsme mluvili, včetně pana senátora Horníka, krásně právě o těch malých obcích. Nejen že malé obce to nepřipraví, protože třeba tam není dostatečná administrativa, ale my jsme přece přijali zákon o rozpočtové odpovědnosti. A ten zákon jim neumožňuje, aby se zadlužily, předfinancovávaly se, půjčovaly si, aby vůbec mohly na takové projekty dosáhnout. A věřte, že mám takových příkladů z mého regionu docela zrovna teď hodně. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji za příspěvek i za pochopení, paní senátorko. Nyní rozprava pokračuje, slovo má pan senátor Jaroslav Větrovský.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl říci, že nám jako klubu ty dvě priority nejsou cizí, právě naopak. My podporujeme jako priority víceletého finančního rámce právě v souladu se stanoviskem vlády jednak společnou zemědělskou politiku, jednak politiku kohezní. Ale já bych zneužil přítomnosti paní ministryně a zeptal bych se jako letitý starosta, zda ona již má nějakou konkrétní představu o tom, jak budou vypadat jednotlivé operační programy, které budou města a obce. A zda se připravuje nějaké poměrně dramatické zjednodušení těch žádostí tak, aby si města a obce nemusely najímat firmy na zpracování těchto žádostí. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já vám děkuji, pane senátore, a nyní má slovo pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Děkuji za slovo, dobrý den, paní ministryně, dámy a pánové. Já bych navázal na kolegu Horníka, protože oba dva jsme se znali, aniž jsme seděli v Senátu. Já jsem na Českolipsku, on je tamhle, dělali jsme příhraniční spolupráci. Ať to bylo DVC a všechny dotace přeshraniční, protože to byl pro nás zajímavý směr a chtěli jsme naše obce a potažmo region rozvíjet, což se za určitých podmínek dařilo. A pravdou je, že v předchozím plánovacím období – a teď budu mluvit čistě o Česko-Sasku, protože o tom vím nejvíc, bylo 268 milionů euro na rozdělení do celého Česko-Saska. V tomto plánovacím období – říká se, a to nevím, jestli je to pravda, že na popud české strany se to snížilo na 180. Je pravdou, co tu řekl kolega Horník, že v roce 2017 byla alokace kompletně rozebraná. Plus obce dávaly další žádosti.

Mě opravdu zaráží, že vracíme peníze, a v jiných programech to obce umějí. A jsou to přesně ty obce, které jsou podél hranic. Ono je to podobné na česko-polském, ono je to podobné na česko-bavorském a ono je to podobné na česko-rakouském. Ale nejmarkantnější je to na česko-saském, že v roce 2017 už alokace byla rozdělena. A teď se tam bavíme o tom, že máme zásobníky, ale ty peníze nejsou. Není to škoda? Nehazardujeme s aktivitou starostů apod.? A řeknu vám, že u nás to je opravdu o starostech, kteří chtějí, umějí a vědí jak. Ale teď jsou tam nějaké limity, v Praze řekli, že víc nedostanete, a tím to končí. A bavme se na rovinu, když tady jsme, já jsem ochoten pomoct v tom, že umím Česko-Sasko, Honza také, a jsme nápomocní, aby se ta alokace zvedla.

Já si myslím, že když tam dáme půl miliardy euro na nové plánovací období, tak je zase budeme mít vyčerpané dřív než předtím. A ještě je tady jeden problém, který je, který nikdo nezdůvodňuje a nezdůrazňuje, řekněte mi, kde byla přeshraniční spolupráce, ať to bylo Česko-Sasko, Česko-Polsko, Česko-Bavorsko, byly nějaký korupční problém? Nebyl. Proč? Protože tam jsou lidi z regionu, kteří si to hlídají. Oni vědí o tom, co je. Je to kontrola. Já vám řeknu, tak, jak říkal Honza s metrem, mně přišla ženská na kontrolu a měřila mi délku kanalizace krejčovským metrem. Tak jsem ji nechal, změřila to o 3 metry méně, nechal jsem to přeměřit geodetem a bylo. V tuto chvíli tam máte lidi, kteří přijdou ze školy, dostanou razítko a jsou chytří. Takže nabízím pomoc při tvorbě Česko-Saska. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji i vám, pane senátore. A nyní jako poslední se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Cieńciała. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jiří Cieńciała:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedkyně, vážení kolegové.

Já jsem původně nechtěl vystupovat k tomuto tématu, ale Honza Horník a Zbyněk Linhart mě k tomu nepřímo vyzvali. A čím mě vyzvali? Protože trefili hřebík na hlavičku. Já bych byl jenom rád, a jsem o tom přesvědčen, že jak znám jejich zodpovědné investigativní přístupy, tak určitě se seznámili se zprávou, která je každý rok předkládaná vládě, o činnosti bývalého institutu vládního zmocněnce. Jak si tady Honza Horník stěžoval, že se nepomáhá, tak opak je pravdou. Tady snaha byla, výsledky byly. Můžeme diskutovat o tom, jestli byly dobré, nebo špatné, ale institut vládního zmocněnce byl od 1. 1. příštího roku zrušen a rozložen kapacitně na posílení Ministerstva pro místní rozvoj a posílení krajských hejtmanství. To znamená doporučení posílení aparátu hejtmanů těchto krajů.

To je jedna věc, jeden poznatek. Já věřím, že když budeme spolu komunikovat a vyměňovat si zkušenosti nejen na půdě Senátu, ale i na jiných úrovních a v jiných kolektivech, což se z části děje, ale jak vidím, tak asi ne dostatečně, tak si myslím, že nějakého zlepšení bychom mohli dosáhnout.

Přímo zde zazněly, já to tak cítím, výčitky, že Ostrava a spol., čili Moravskoslezský kraj jede a dva kraje, Ústecký a Karlovarský nejedou takovou rychlostí. Nevím, nechci rozebírat příčiny. Faktografie je jasná. Souhlasím s tím, sledujeme-li grafy jak s nezaměstnaností, tak v růstu HDP a ostatních parametrů a hlavně emigrace zaměstnanců a obyvatel do těchto regionů, to je jednoznačně pravda, já se pod to podepisuji. A proto také souhlasím s obsahem jejich doplňků k usnesení, na kterém bychom mohli ještě popracovat, vzít si to za úkol, stylisticky to dopracujeme a schválíme to na příštím zasedání. Ale obsahově s tím v podstatě souhlasím.

Jedna z příčin může být v tom, že na základě iniciativy některých vládních činitelů a stranických bossů asi před rokem a půl došlo k rozdělení činnosti a práce této instituce, kde se to rozdělilo na činnost Moravskoslezského kraje a na činnost Ústeckého a Karlovarského kraje. Je to možná jedna z příčin, proč jsou zde takové disparity. Ale podle mého názoru činitelé v Ústeckém kraji, kteří na tom pracují, se snaží a snažíme se také.

Nechci rozebírat některé formulace, aspekty a důkazy. Ale vyzývám také k hlubší spolupráci. A že se tato dotace dostala do pozornosti a že zde zazněly takové terminusy technicusy, je jich tam celá řada a lidé nevědí, co to je. Ale kdybychom si řekli, že se tím začneme zabývat a uspořádáme o tom nějaký seminář nebo kulatý stůl, kterýžto nástroj je v současné době velmi módní, a klidně na půdě Senátu můžeme o tom získat dostatečné objektivní informace.

A k činnosti a k výsledkům institucí jakožto krajů platí jenom jedno: Všechno záleží na lidech, na těch, kteří to řídí, na těch, kteří do toho budou mluvit. A jsem velice rád, že od dvou kolegů senátorů taková kritika zazněla. Děkuji.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore. Nyní je přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Pane kolego, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážená paní místopředsedkyně, paní ministryně, kolegyně a kolegové. Jenom k tomu, co jsem zde pochopil, že paní ministryně zatím pozorně naslouchá a některá naše vystoupení jsou negativní. Mám dvě věci, které mi leží na srdci. Docela jsem po tom pátral a připadá mi to zatím tak, že v tomto státě, a to zdaleka není vina jen této vlády, ale i vlád předchozích, jsme nebyli zatím schopni definovat, podle čeho budeme měřit, podle jakých veličin, kvalitu života a dívat se, jak to s ní vypadá. Uvedu příklad. Máme na Vysočině projekt - Jak se žije na Vysočině, a kvalitu života dlouhodobě měříme podle čtyř ukazatelů. Jsou to emise v tunách CO2 na kilometr čtvereční, střední délka života je druhý parametr, počet trestných činů na 10 000 obyvatel je třetí parametr a průměrná mzda je čtvrtý parametr. Není to dokonalé, ale něco to o kvalitě života vypovídá. Pokud jsem se díval, jak měříme kvalitu života v ČR nebo v jiných zemích, jak to dělá EU, tak jsem se k žádným takovýmto dlouhodobě měřitelným parametrům, které se dají sestavit do nějaké časové řady, nedostal a vždy jsem byl odkázán na nějaké indikátory u nějakého konkrétního projektu, jako počet vytvořených pracovních míst, počet nových míst na vysokých školách, počet nových kilometrů silnic atd. To samo o sobě samozřejmě něco vypovídá o tom, jak byl projekt úspěšný, ale nic to nevypovídá o tom, jak se mění region a jak se mění jeho životní úroveň. To je podle mne první věc, kde bychom se měli vážně zamyslet a pokud takové údaje existují, tak bych o časové řady velmi stál, a zejména si myslím, že by měla proběhnout nějaká odborná diskuse o tom, které parametry nás zajímají a podle kterých parametrů budeme posuzovat zase disparity v oblasti inovativních schopností, v oblasti elektronického vývoje, v oblasti kvality života, zvyšují nebo snižují disparity, česky rozdíly.

To je první poznámka. Myslím si, že pokud toto neuděláme, naše schopnost správně směrovat jakékoliv dotace, chcete-li evropské peníze, je významně omezená a velmi často se tak děje proto intuitivně, a to, co je nejhorší, a o tom zde mluvil předseda našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart, se může stát, že peníze jdou tam, kam by neměly nebo nemusely jít, protože je nepotřebují. A to by z parametrů a z veličin, které bychom dlouhodobě porovnávali, jasně vyplynulo. A když jsme o tyto údaje žádali například ministerstvo pro místní rozvoj, řekli, že to není jejich věc, že toto dělá někdo na Úřadu vlády atd. atd., a člověk si připadá jak slepička v pohádce o kohoutkovi.

A druhá věc, kterou k tomu chci říct, jsou konkrétní příklady z některých projektů, aby paní ministryně viděla, jak to s jejich realizací vypadá. Konkrétní projekt v Jihlavě, případně mohu dodat přesná čísla. Přestavují jakousi budovu, ve které je z důvodů jakéhosi uspořádání této budovy potřeba vystavět zvukotěsnou stěnu. Během realizace projektu se ukáže, že jiný materiál, který má lepší zvukotěsné vlastnosti, je o polovinu levnější, by bylo možné použít místo navrhovaného materiálu v projektu. Výsledek je takový, že to není možné, protože by to neprošlo kontrolou při realizaci tohoto projektu, a orgán, který je kontrolou pověřen a je dotázán, řekne: není možné tento levnější materiál, který má lepší zvukotěsné vlastnosti, nahradit materiálem jiným, protože to bylo vysoutěženo a nemůžete to teď měnit, protože by došlo ke změně podmínek, za kterých jste tento projekt vysoutěžili, a v tom případě byste potom museli vracet dotaci, kterou jste, pane starosto, obdržel. To je první příklad.

Druhý příklad je z Telče, z mého rodného města. Vybudovali jsme tam jakési edukativní centrum, je tam naplánován přístroj, který dokonce promítá obrazy na vodní mlhu. Během realizace tohoto projektu, protože to dlouho trvá od podání žádosti po realizaci, jak to znáte, třeba i tři, čtyři roky, se ukáže, že přístroj, který promítá světelný obraz na mlhu, byl zásadně vyvinut, předělán a místo 250 000 Kč při lepších vlastnostech má nyní cenu 125 000 Kč. Bylo by dobré, abychom koupili přístroj za 125 000 Kč. Můžeme to udělat? Nemůžete to udělat, pane starosto, když to uděláte, asi vás nezavřou, ale budete vracet dotaci.

Tak to dneska vypadá. Tak dneska reálně funguje realizace evropských projektů za evropské peníze, že my nové věci nemůžeme dělat, protože máme schválené projekty v nějaké podobě. A všichni se bojí něco změnit, aby je někdo nepopotahoval a nepsal o nich škaredé věci.

A to je problém, který tady vznikl. A znovu se vracím k tomu, co už někteří nechtějí slyšet a třeba si říkají, že zdržuji. Ale zásadní problém je to, že je tady obrovská nedůvěra vyjadřovaná tím způsobem uplatňování evropských peněz na samosprávách, které normálně rozhodují o obrovských rozpočtech a v rámci schváleného rozpočtu jsou potom realizovány akce za desítky a stovky milionů korun a všechno funguje. A jenom přijdou jakoby jiné peníze, které nejsou jinými penězi z EU. A tam to nejde dělat rozhodnutím zastupitelstva a jeho úvahou atd., při dodržení toho obsahu. Ale musí nastat a být připravena úplně jiná pravidla, která jakoby lépe zkontrolují to, co se bude realizovat. A výsledkem další lepší kontroly je, že se stávají takové věci, které jsem tady popisoval. To je prostě reálný stav. A jestli si tohle nedokáží uvědomit, že je potřeba lidem dát důvěru a případně i zkontrolovat a nebudovat dva paralelní systémy, tak si myslím, že efektivita EU bude velmi nízká a bude na to doplácet stát postupnou ztrátou své konkurenceschopnosti. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji za příspěvek panu senátorovi Miloši Vystrčilovi. Ale rozprava ještě nekončí. Přihlásil se pan senátor Jan Horník. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Jan Horník:  Moc se omlouvám kolegyním a kolegům, ale chtěl bych, vaším prostřednictvím, poděkovat Miloši Vystrčilovi, že teď řekl jednu ze zásadních věcí: Takhle nesmyslně to v tomto státě funguje! Bohužel. Kontrolní orgány jsou lidé většinou s nějakým účetním, ekonomickým vzděláním. Ale nejsou to stavaři, oni je mezi sebou ani nemají. A tak, jak to popsal Miloš, technologie se vyvíjejí, vy si necháte udělat projekt, než tento projekt můžete předložit apod., uplynou čtyři roky a mezitím je všechno jinak. Ale vy musíte postupovat postaru...

A pak je tady jedno obrovské zaklínadlo, jedno slovo, a to je nepředvídatelnost. Vy musíte prokazovat nepředvídatelnost, vy musíte být ten génius, který už do projektové dokumentace všechno předvídá. Teprve když přijde nějaký orkán, nám se to jednou stalo, když prošel Božím Darem orkán s tajfunem, tak tam najednou byla nepředvídatelnost, protože my jsme pak nemohli předvídat, že zrovna v tom období, kdy budeme stavět, tak nám to tu stavbu rozebere, ten tajfun, když tam to ohnisko se točilo kolem té stavby. Ale to jsou extrémní věci. Jinak ostatní věci musíte všechny předvídat. Bohužel, ani ti géniové, ti, kteří ovládají politiky, což je ta naše slavná byrokracie na těch ministerstvech, kterou jsme si my udělali, my politici nemáme vůbec co říct. To dělají dneska úředníci na ministerstvech. Tak tito géniové to všechno vidí dopředu. Oni rozhodují, co je předvídatelné a co je nepředvídatelné. S paní ministryní jsme se domluvili, že pošle ke mně na radnici, doufám nejen na jeden den, spolupracovníka, který nebude z auditního orgánu, nebude z kontrolního orgánu, já jsem jí za to vděčen. Všechny tyto věci, budu rád, když je přenese k těm úředníkům, kteří ty nesmysly vymýšlí.

A co je potom nejhorší, to, co řekl Miloš, on nemá možnost změnit v běhu projektu, který běží třeba tři roky, zvlášť když je to N+3, technologie, které ještě před těmi 4 lety nebyly. Protože nebudou naplněny, to je další zaklínadlo, cíle projektu. Tady vidíte, že my, kteří jsme k tomu mluvili, kolegové jiní by mohli asi taky dát x příkladů, že to jsou příklady z praxe, protože tím žijeme. Bohužel, lidé na ministerstvech a potom na těch jejich nižších složkách, které jsou různě dislokované po republice, tím nežijí. Já mám jednu spolupracovnici, která funguje jako kontrolorka. Teprve když zjistila, jak to funguje na té druhé straně, tak mi říkala: Tak jsem si uvědomila, jaké ptákoviny my po těch příjemcích dotací požadujeme. Tím asi skončím. Nicméně já doufám, že paní ministryně hodně těch věcí, které jsme tady řekli, do své hlavy nabrala, že v rámci finančních prostředků, které jdou všude možně, včetně toho restartu, o tom ani nechci mluvit, těch 42 vymyšlených miliard, kdy nám všichni říkají, jak budou restarty, restarty, tak já už se tomu dneska můžu jenom smát.

Doufám, že v rámci nového plánovacího období 21 – 27 se mnohé změní. Já tomu chci věřit. Chci o to požádat. Děkuji za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Děkuji vám, pane senátore, vašimi ústy tomu chce věřit celý Senát. Zdá se, že to byl poslední příspěvek do této rozpravy k tomuto bodu, takže rozpravu uzavírám. Paní ministryně, předpokládám, že reagovat chcete? Mikrofon je váš.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, paní předsedající, dámy a pánové, já jsem skutečně, jak říkal pan senátor Vystrčil, trpělivě naslouchala, protože se domnívám, že není ani zdvořilé ani účelné, abych vstupovala do těch jednotlivých příspěvků.

Já jsem to všechno nabrala, jak říkal pan senátor Horník, do své hlavy. Ale myslím si, že v podstatě tady nezaznělo nic, v čem bychom byli zásadně v rozporu. Já děkuji panu senátorovi Horníkovi za to, že začal svůj první příspěvek dnešního tohoto bodu slovy, že upoutává pozornost na jeden z nejdůležitějších tisků, které se v Senátu projednávají. Ano, je to tak. Je to skutečně budoucnost. Jedná se o velké peníze. Děkuji i panu senátorovi Vystrčilovi za další jeho jeden z příspěvků, nevím, myslím, že to byl ten první, kdy řekl, že vítá i pragmatický přístup vlády. A skutečně vláda má k tomuto materiálu velmi pragmatický přístup. To znamená, velmi kritický. Uvědomuje si slabiny návrhu, se kterým přišla Evropská komise. Pokud sledujete vystoupení, vím, že vy je sledujete, tak premiér už vystoupil kriticky na několika úrovních, co se týká víceletého finančního rámce.

Administrativní náročnost. Já se budu vyjadřovat podrobněji, já jenom teď, co mi teď hned jde hlavou, co považuji za strašně zásadní. Pokud podpoříte stanovisko vlády, tak v podstatě podporujete krok správným směrem. Administraci. Právě vláda ČR chce odstranění administrace, náročnější, se kterou přichází Evropská komise ve svém návrhu. Chce větší flexibilitu. Chce větší pravomoci na národní úrovni. Já jsem se skutečně domluvila s panem senátorem Horníkem, já tam nepošlu žádnou kontrolu, ona vás možná překvapí informace, že auditní orgán, a to není žádná výmluva, já skutečně mluvím tak, jak ty věci stojí, můžete si to z kompetenčního zákona ověřit, já nemám pravomoci vůči auditnímu orgánu. On je zařazen do resortu ministerstva financí, já nerozhoduji, kam půjde, co bude kontrolovat, nehodnotím jeho výstupy, dokonce je ani neznám, pokud nejsou v nějaké zobecněné rovině zveřejňovány. To jenom na okraj, že neřídím auditní orgán, a je to tak správně. Politici nemají vstupovat do řízení těchto kontrolních orgánů. Takže se nejsem schopna ani k těm konkrétním příběhů, které tu z praxe zazněly, vyjádřit. Já pošlu svého kolegu, kterého mám specialistu na ministerstvu financí, na oblast dotací, dělal v té problematice, zná ji z praxe, dokonce zná i váš region, takže já ho tam pošlu, my se spolu domluvíme, určitě to nebude jeden den, za jeden den by nic nezjistil, prostě nechám si zmapovat ty problémy, které vás trápí, to udělám, protože mě to skutečně zajímá. Bude to nezávislý člověk, který nemá nic společného s kontrolním ani auditním orgánem, to bych ani udělat nemohla, tu kompetenci nemám.

Já bych vás chtěla ještě upozornit, ono to tady zaznělo i od paní předsedající i od pana předsedy Senátu. Dnes odpoledne tu máte dva samostatné balíčky. První se týká společné zemědělské politiky, přijde pan ministr Toman, vyslechněte si hlas zemědělců. Já jsem mluvila s Agrární komorou, s celou řadou zástupců zemědělců, neumím si představit, že bychom jejich zájmy prostě neprosazovali, že by kdokoli z vás se postavil před ty zemědělce a řekl: Nebudeme prosazovat vaše zájmy. Já se ještě vyjádřím rámcově a obecně, v čem ministerstvo financí má samozřejmě tu obecnou gesci za ty finanční rámce, vyjednává na určité úrovni, ale přijde současně ještě, máte tady další balíček, a to je ke kohezní politice. S tím přijde paní ministryně pro místní rozvoj. Ona vám řekne, co všechno dělá. Já vám to řeknu rámcově. Jak se snaží nastavovat nové programy, jak se snaží proti silné administrativní náročnosti, jak se snaží využít svých zkušeností a diskusí s těmi jednotlivými programy, zachovat to, co je dobré, co funguje, a naopak potlačit to, co se neosvědčilo, co nepotřebujeme. Třeba i ubrat početně těch programů. Toto ona vám všechno řekne dopodrobna. A to je náš cíl. My chceme, aby ty velké peníze, které přijdou z Evropské unie, a my pořád ještě i v příštím programovacím období, prosím vás, budeme čistí příjemci, my pořád budeme víc brát než dávat, byť budeme dávat už o něco víc, už jenom v důsledku brexitu, a hlavně v důsledku toho, že bohatneme, že naše ekonomická situace je prostě vynikající, naše republika je v kondici, ale teď nechci zabíhat do těchto podrobností, beru to, že jste také korektně toto nedebatovali, tak jenom vám říkám, že to jsou základní kritéria, která mají na to vliv. Proč se to vlastně rozpadlo do těchto několika částí, si dovolím vysvětlit. Balíček VFR byl předložen Evropskou komisí 2. května tohoto roku, představuje tedy základní rozpočtový finanční rámec, pro nastavení budoucího období 2021 – 2027. Sektorová legislativa, to znamená kohezní politika, společná zemědělská politika, program Horizont a tak dále, byla předkládána postupně komisí od konce května do polovina června tohoto roku. Čili rámcová pozice ČR k balíčku VFR byla schválena vládou dne 19. června 2018. Schválení rámcových pozic ke kohezní a ke společné zemědělské politice je očekáváno na konci srpna/začátku září. Z těchto důvodů se snažím vysvětlit, proč je balíček VFR předkládán výboru samostatně, jako první na výboru.

Základní finanční parametry nového programového období, to znamená objem rozpočtu, prostředky na jednotlivé kapitoly, základní finanční podmínky pro implementaci politik, jsou schvalovány tedy v rámci závěru Evropské rady, kde podmínkou je jednomyslnost, které jsou pak překlopeny do legislativy například nařízení VFR, část do legislativy o kohezní politice, zemědělské politice. A sektorová legislativa k jednotlivým programům je projednávána v rámci sektorových pracovních skupin a sektorových rad a schvalována kvalifikovanou většinou členských států v rámci spolurozhodovací procedury. Takže tolik jenom na vysvětlenou, proč se nám to rozpadlo do těchto několika balíčků.

Já už jsem tady zdůraznila, dovolím si to ještě jednou shrnout a zopakovat, že hlavními prioritami ČR pro vyjednávání VFR 21+ jsou zajištění odpovídajících prostředků pro ČR na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku. Je to výsledek zkušeností, debat, nutnosti se k tomu takto postavit. A prosazení efektivních podmínek pro jejich implementaci. To je ještě zásadní a důležité.

Ty hlavní priority jsem samozřejmě... Jsou ve schválené rámcové pozici vlády, my jsme v současnosti na začátku samotného vyjednávání VFR. Vláda prosazuje všechny tyto priority a snaží se spolupracovat se státy, které sdílí priority ČR. Rakouské předsednictví začne v září připravovat dohodu VFR. Závěry Evropské rady. A na základě předloženého scénáře vláda případně rozhodne, zda bude ochotna v některých oblastech ustoupit. Ale my debatujeme na úrovni V4. Ať už ministři financí, ať už premiéři, prostě tam, kde máme určitou jednotu. Samozřejmě, těch zemí, já jsem jednala s některými severskými státy, které mají obdobné priority, protože to tam všechno bude důležité, protože samozřejmě jiné zájmy mají velké země, jako je třeba Francie, a jiné zájmy má například naše republika a další celá řada prostě menších nebo jiných zemí. Nechci je srovnávat podle velikosti.

Z hlediska budoucí národní obálky bude ČR usilovat o zamezení radikálnímu propadu budoucí kohezní alokace. Evropská komise navrhuje snížení kohezní alokace pro ČR o cca 13 %. To je na 20,1 mld. eur v běžných cenách. Efektivními podmínkami ČR primárně rozumí finanční rámec pro implementaci fondu kohezní politiky, míry spolufinancování a předfinancování, pravidlo zrušení závazků a způsobilost DPH, přičemž tyto podmínky by neměly přinést zásadnější dopad na veřejné rozpočty a na rychlost čerpání prostředků z rozpočtu EU.

Zadruhé větší pravomoc ČR ovlivňovat jak zaměření prostředků na národní priority, to znamená flexibilita, v případě minimálních podílů fondů, a tematické koncentrace. Tak i jejich alokování do jednotlivých regionů. Možnost přesunu prostředků mezi kategoriemi regionů. To všechno my považujeme za důležité, abychom si mohli do toho na národní úrovni mluvit. Mluvili jste tady o spoustě regionů, které jsou postižené, tak mít tu možnost prostě ty peníze přesunout, prostě mít větší flexibilitu, mít právo si ty peníze dávat tam, kde to skutečně v rámci republiky potřebujeme.

V souvislosti s alokací pro společnou zemědělskou politiku bude ČR usilovat o zajištění adekvátní výše finančních prostředků a primárně o zabránění významnému a disproporčnímu propadu alokace na rozvoj venkova pro ČR. ČR se tak v rámci vyjednávání o VFR bude dále soustředit na podmínky pro čerpání a financování společné zemědělské politiky, zejména na snížení možných negativních dopadů, zastropování přímých plateb na české zemědělství a na financování externí konvergence přímých plateb. Chtěla bych poznamenat, mluvil tady pan předseda Štěch, myslím, že o tom mluvila i paní senátorka Seitlová, takže já to upřesním. Pokud bychom přišli o peníze zastropováním přímých plateb, tak by nám zůstaly, to máte pravdu, to vám řekli správně. Ale to je a). To b) zůstává, že by se musely rozdělit podle kritérií, které nastaví EU. To znamená, může se stát, já to nemohu zaručit, že přijdeme o velkou část peněz na rozvoj venkova. To znamená, my musíme už teď bojovat o to, jakým způsobem ty peníze... To znamená, že bychom dostali to, co chceme na rozvoj venkova, nebo že bychom dosáhli toho, že se to přesune na rozvoj venkova, není vůbec jisté. Takže to jsou všechno debaty, které musíme v tuto chvíli vést.

Pro současné programové období je schváleno, že na spolufinancování projektů v méně rozvinutých regionech musí národní podíl činit minimálně 15 %. 85 % hradí EU. V rozvinutějších regionech je míra spolufinancování 50 % na národní úrovni a 50 % je hrazeno z EU. Týká se to například hlavního města Prahy.

Na národní úrovni vláda ČR schválila pravidla spolufinancování, na základě kterých je stanoveno, jakou část národního podílu hradí státní rozpočet. Například 10 % u veřejných vysokých škol, jakou část platí příjemce, 5 % hradí třeba veřejné vysoké školy.

Pro budoucí období Evropská komise navrhuje výrazné navýšení národního podílu spolufinancování na 30 % u méně rozvinutých regionů, 45 % u přechodových a 60 % u rozvinutějších regionů. ČR s tím zásadně nesouhlasí. A prosazuje snížení míry národního spolufinancování. Navíc prosazujeme, aby byla stanovena jednotná míra na úrovni členského státu. Dále předpokládáme, že budou i pro budoucí programové období schválena pravidla spolufinancování, na základě kterých se bude dělit břemeno národní spoluúčasti mezi státní rozpočet a příjemce.

Ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj na jaře roku 2017 diskutovalo s Českým statistickým úřadem možnost změny struktury tzv. NUTS II. Avšak s ohledem, že dle informací od ČSÚ by změna vešla v platnost až od roku 21, když bude způsobilost regionů pro budoucí programové období schválena a výsledek možné úpravy by byl velmi nejistý, tak obě ministerstva od této iniciativy v tuto chvíli ustoupila.

I v budoucím programovém období budou mít všechny regiony, méně rozvinuté, přechodové a rozvinutější, přístup ke kohezním fondům EU. ČR podporuje návrh Evropské komise, aby členské státy měly větší flexibilitu pro přesun prostředků. O tom jsem hovořila před chvílí.

Samozřejmě, mám tady ještě celou řadu podnětů. My se stavíme poměrně, řekla bych, konstruktivně nebo pragmaticky, to je možná lepší výraz, k navýšení prostředků způsobených tím, že odejde Velká Británie. Věříme, že dojde k dohodě, že vlastně nedojde k tzv. hard brexitu, jak se říká pracovně, ale prostě dojde k určitým podmínkám, které budou dojednány. Ale samozřejmě to všechno chceme, aby bylo vyváženo a vykoupeno těmito pro nás zásadními otázkami a prioritami, které vláda ČR prosazuje.

Já bych si dovolila ještě pár takových drobných poznámek k věcem, které tady zazněly. Já postupně jsem si dělala poznámky, rychle, jak jste tady v rychlém sledu o tom hovořili. Snížení administrativní zátěže, se kterou naopak přichází ve svém návrhu Evropská komise, my chceme snížit, protože my vnímáme ty podněty jako vláda, které zaznívají z regionů, že je to obtížné, slyšíme názory, že se mnohdy bojí žadatelé o tyto peníze prostě nějakým způsobem žádat. Takže na tom primárně a principiálně pracuje ministerstvo pro místní rozvoj, které připravuje jednak strukturu programu, jak jsem řekla, chce využít věci, které fungovaly, neničit, co bylo dobré, proč... Ať to funguje dál. Ale prostě případně je početně omezit, například zrušit program, který nemá efektivitu, nebývá využíván, není tam ta potřeba.

Samozřejmě, kritérium dle HDP, neboli tady HND, je v pořádku, z toho vlastně vyplývá celý víceletý finanční rámec. Já už vás nechci unavovat pozicí vlády.

Evropská komise navrhuje navýšení podílu rozpočtu EU na 1,11 % HND ze současných 1,03 % HND, který má umožnit kompenzaci především příspěvků do rozpočtu EU, zachovat adekvátní prostředky atd. My o tom chceme mluvit, my chceme o tom debatovat a chceme prostě vědět, co za to ČR, když to řeknu lidově řečeno, dostane.

Vláda chce dvě kategorie regionů místo tří kategorií regionů, aby vláda mohla flexibilněji rozhodnout o zaměření prostředků, protože pokud budou tři kategorie, tak samozřejmě budeme více svázáni pravidly EU a flexibilita bude mnohem menší. MMR samozřejmě udělalo vyhodnocení minulého období. Má ho připraveno, jsou v nějakém mírnějším zpoždění a samozřejmě tam sledují určité indikátory, ze kterých hodnocení vycházelo. Blíže samozřejmě odkazuji na paní ministryni.

Řekla jsem a znovu opakuji, pokud bychom přišli o peníze zastropování přímých plateb, tak by sice zůstaly ČR, ale musely by se rozdělit dle kritérií komise.

O administrativní zátěži jsem mluvila. Co se týče kontrol, my se snažíme o to, bohužel v minulém období se nepodařilo prosadit zákon o finanční kontrole, ale snažíme se o to, aby se odstranily duplicity toho, že nám kontroluje na jedné straně poskytovatel, na druhé straně finanční úřad, auditní orgán. To jsou věci, na kterých se musí jednoznačně pracovat.

Já bych ještě ráda něco málo řekla k MMR, a to především k problematice čerpání. Mám k dispozici tabulku, mohu samozřejmě poskytnout, je to tabulka, kterou zpracovalo MMR a je důležité říci, že pod smlouvou je již více než 65 % a proplaceno bylo více než 150 mld. Tzn. důležité a to, co sleduje MMR, zda už existuje smluvní vztah. A další důležitý údaj je, kolik je ve výzvách, o kolik peněz se jedná na základě předmětných výzev. A to je částka 640 mld. Tzn. že volné peníze již nejsou.

Byla tady řeč o limitkách, věřím, že to znovu otevřete odpoledne s paní ministryní. Je to něco, co ona v podstatě i podporuje, je to něco, o čem debatuje a říká, že by to mohlo urychlit čerpání a nemusely by se tolik čerpat úvěry na předfinancování, takže určitě je to téma, které stojí za nějakou debatu a o kterém je potřeba debatovat a naslouchat si.

K paní senátorce Seitlové, ano, máte pravdu, musíme podporovat vědu a výzkum. Ono to historicky neznamená, čím víc dáme peněz, že je efektivně využijeme. My musíme samozřejmě i sledovat, jakým způsobem peníze využíváme. Věřte mi, já jsem starý berňák a mám zkušenost s kontrolami, ale já jsem opravdu pozitivní člověk a nemyslím si, že každý podvádí, vůbec ne, naopak, většina je poctivých z mých zkušeností. A musíme to sledovat, protože někdy vlastně ta definice toho, co je věda a výzkum, je sporná. Ale k vaší otázce, abych neuhnula. My máme v národním rozpočtu v podstatě nejvyšší rozpočet do národních programů na vědu a výzkum, je to 3,2 mld. Navyšujeme o 1 mld. Je to historicky nejvyšší částka. Rada pro vědu a výzkum, v čele stojí pan docent Havlíček, který je současně šéfem jednoho z velmi významných podnikatelských svazů, tak si myslím, že se tam odvedlo kus práce, nastavila se spolupráce s Finanční správou, byly tam velmi nejednoznačné výklady, co je věda a výzkum. Takže souhlasím s vámi a myslím si, že na té národní úrovni na to dáváme historicky největší peníze a samozřejmě vzniká i fond na podporu investic, který bude počítat i s touto problematikou a určitě o tom paní ministryně odpoledne bude také mluvit.

MMR předložilo návrh architektury programu ve dvou verzích. Větší koncentrace a status quo vyjma Prahy. A chce mít silný regionální program, který bude reagovat na potřeby regionu. Paní ministryně se s vámi o to určitě podělí. Ona objela ty regiony, debatovala s nimi, snaží se jak na této úrovni, tak na národní úrovni nastavovat dotační programy, aby odpovídaly potřebám obcí, protože to je potřeba dělat samozřejmě ve spolupráci s municipalitami, naslouchat jim, debatovat s nimi. Velice poučné pro nás byly výjezdy do krajů, ať si z nich dělá legraci kdo chce, jak chce. Proto já vám s velkou pokorou naslouchám a je to pro mě velice důležitá zpětná vazba.

Na závěr si dovolím říci ještě jednu poslední větu. ČR, byť ekonomicky bohatne, roste, já vždycky říkám tři zásadní údaje, které nám dělají obrovskou čest na území EU, když jsem na poradách ministrů financí, když se o těchto věcech bavíme na těch bilaterálních schůzkách, tak jsou to tři základní údaje. Přebytek veřejných financí třetí největší v EU. Veřejný dluh 4. nejnižší v EU, možná na tom budeme i lépe po skončení roku. Strukturální saldo, tedy očištěné od ekonomického cyklu, je plus 1,1 % HDP. Budeme se pohybovat i v příštím roce kolem 1 %. Jsou to čísla, která znamenají obrovskou čest a bohužel té cti se nám dostává více na mezinárodní půdě než na domácí. Ale já si tu teď nechci barvit peří, chci jen říci, že tím, že bohatneme, že šest let jsme v ekonomickém růstu si samozřejmě vybere svou daň v tom, že budeme více přispívat do rozpočtu EU a samozřejmě na všechny dopadne odchod Velké Británie. A já si jako ministryně financí přeji, aby byl konsensuální a s co nejmenšími dopady.

Na druhé straně pořád, i v příštím programovacím období, budeme čistí příjemci. A jen pro vaši informaci, za poslední čtyři roky nebo za pět, abych nelhala, od roku 2014, jsme na prostředcích dostali o 700 mld. více, než jsme do EU poslali. Takže skutečně máte pravdu v tom, že se jedná o velké peníze a je důležité, aby se vláda mohla opřít ve své pozici, kterou se snažila dělat co nejlépe pro potřeby občanů této země, tak aby se mohla opřít o silný mandát obou komor.

Děkuji vám za pozornost.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Já děkuji vám, paní ministryně, za reakci i za zdvižení té pomyslné rukavice směrem od pana senátora Horníka. A nyní už je na programu slovo zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, vyjádřete se k proběhlé rozpravě a seznamte nás s hlasováním.

Senátor Jiří Dušek:  Opět pěkné poledne. V debatě vystoupilo 10 senátorů a senátorek, někteří dvakrát. A máme dva pozměňovací návrhy. Zbyňka Linharta a Jana Horníka. Po domluvě s předkladatelem, kolegou Horníkem, aby nedošlo k duplicitě některých vyjádření, tak jsme se domluvili, že pan kolega by rád hlasoval pouze dvě odrážky z těch pěti, a to odrážku a) a b). A ty c), d) a f) nikoli. A protože v jednom případě kolegy Horníka, to je to 12a), to koresponduje s návrhem našeho výboru, bodu 3, tak doporučuji, abychom návrh výboru EU hlasovali po bodech nebo po blocích, jestli to jde, že bychom hlasovali nejdříve body 1, 2, potom bod 3, potom 4-10, poté návrh kolegy Linharta a nakonec návrh kolegy Horníka 12b).

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Pane senátore, vy tady zůstanete, viďte, a budete nás seznamovat s těmi body...

Já si vás dovolím svolat a zřejmě potom i odhlásit. Kolegyně, kolegové, prosím, nejdříve se odhlaste, vyndejte své hlasovací karty, ať přepočítáme počet lidí v sále. Ještě to běží, tak ještě chviličku čekáme. A hlasováním nás provede pan senátor Jiří Dušek, prosím, bod po bodu.

Senátor Jiří Dušek:  Nyní bychom měli hlasovat o doporučení k vyjádření Senátu, které vzešlo z našeho výboru, body 1 a 2. Tedy bod 1 vítá principy, ze kterých vychází návrh víceletého finančního rámce na období 21-27, zejména zaměření na evropskou přidanou hodnotu a dosažené výsledky při současném respektování právního státu. A bod 2, ztotožňuje se s hlavními unijními prioritami pro roky 21-27 i s jejich finančním vyjádřením s výjimkou návrhu kapitoly 7, Evropská veřejná správa, jejíž rozpočet navrhuje snížit, a Výzkum a inovace, kde je na místě navýšení.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  A tak budeme hlasovat. Já zahajuji hlasování. Ano, stanovisko, hlasujeme. Kdo souhlasíte, ruku nahoru a ANO. Paní ministryně, řekněte nám, co vy na to? Souhlasíte. Takže kdo jste proti návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru. Chceme změnit? Znovu? Dobře. Počkám, až nám to dojede, budeme hlasovat znovu, je tam námitka pana senátora Koliby. Už mi to běží, takže znovu hlasujeme o stejném bodu. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Nefunguje pořád? Mně už to tady signalizuje, tak počkám. Kdo je pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Musíme počkat, jak to dopadlo. Návrh byl přijat, pro 43, proti 3. Můžeme pokračovat v hlasování.

Senátor Jiří Dušek:  Nyní se dostáváme k bodu 3, kdy kolega Horník navrhuje text "požaduje v programech na období 2021-2027, aby se zásadně snížila v souladu s návrhy Evropské komise administrativní zátěž a zajistila méně byrokracie pro příjemce". A teď ale ta textace asi nedává úplně smysl. Asi "aby vláda". Kdo má snížit administrativní zátěž? Vláda. Takže bod číslo 3 by měl znít: "Senát požaduje, aby vláda ČR v programech na období 2021-2027 zásadně snížila v souladu s návrhy Evropské komise administrativní zátěž a zajistila méně byrokracie pro příjemce." Já si ten návrh osvojuji, souhlasím s ním. Pak už by se o stávajícím návrhu EU samozřejmě nehlasovalo, nahradil by se návrhem kolegy Horníka.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Jsme v souladu? Může to tak proběhnout? Budeme hlasovat o tomto návrhu, zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Návrh byl přijat, pro 56, proti nikdo. Budeme pokračovat, pane senátore.

Senátor Jiří Dušek:  Nyní bychom hlasovali zase v bloku. Od bodu 4 až po bod 10 toho původního návrhu výboru EU.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ano, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. A kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Návrh byl přijat. Pro 59, proti nikdo.

Senátor Jiří Dušek:  Nyní tady máme návrh kolegy Linharta, který navrhuje přidat bod 11 a to, že Senát požaduje, aby vláda zachovala dělení regionů do tří kategorií a zajistila kofinancování pro nejméně vyspělé regiony a směřovala do nejméně rozvinutých regionů největších část prostředků určených na kohezní politiku.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní ministryně, vaše stanovisko? Nesouhlasíte. A pan předkladatel nebo pan zpravodaj?

Senátor Jiří Dušek:  Moje je neutrální stanovisko. Ostatně tento materiál je v materiálu 160 o společné zemědělské politice. Moje je neutrální.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Dobře, děkuji, zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Pane senátore Horníku, jste přihlášený, námitka? Ne, dobře, děkuji. Návrh byl přijat, pro se vyslovilo 48, proti nikdo. Můžeme pokračovat

Senátor Jiří Dušek:  A teď poslední bod, 12, opět návrh kolegy Horníka. A ten by měl znít: "Požaduje, aby vláda ČR sledovala primárně cíl politiky soudržnosti, tj. důsledně zvyšovala konvergence a vyrovnávala hospodářské, sociální a územní rozdíly v regionech a soustředila se v souladu se smlouvou o fungování EU hlavně na podporu rozvoje nejvíce znevýhodněných regionů."

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Paní ministryně, vaše stanovisko? A pane zpravodaji?

Senátor Jiří Dušek:  Moje stanovisko je neutrální.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru. A kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Děkuji. Návrh byl přijat, pro se vyslovilo 35 a proti nebyl nikdo. A my už jsme pozměňující návrhy vyčerpali, takže budeme hlasovat o tomto bodu jako o celku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasíte s tímto návrhem, tlačítko ANO a ruku nahoru, děkuji. A kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Návrh byl přijat. Pro se vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Já ukončuji projednávání tohoto bodu, děkuji paní ministryni financí i všem zpravodajům. Naše schůze pokračuje a my se vystřídáme.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Budeme pokračovat dalším bodem v bloku paní ministryně. A tím je bod, který se nazývá

 

Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie

Tisk EU č. N 136/11

Tisk EU č. N 137/11

Tisk EU č. N 138/11

Tisk EU č. N 139/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 136/11, N 137/11, N 138/11 a N 139/11 a N 136/11/01, N 137/11/07, N 138/11/01 a N 139/11/01.

A prosím paní ministryni Alenu Schillerovou, aby nás seznámila s tímto materiálem. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové.

V rámci balíčku návrhu k víceletému finančnímu rámci na období 2021-27 Evropská komise navrhla modernizaci příjmové strany, tj. systému financování rozpočtu EU. Ta vedle zachování tradičních vlastních zdrojů, to jsou převážně cla, a zdrojů z HND spočívá v zavedení tří nových vlastních zdrojů EU a v zjednodušení stávajícího zdroje z DPH.

Vláda ČR je přesvědčena, že současný systém je příliš komplikovaný a dlouhodobě usiluje o jeho zjednodušení. Za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do rozpočtu EU považuje ČR dlouhodobě HND. Ten nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost členských států a představuje tak spravedlivý a osvědčený klíč. Obecně jsme tak přesvědčeni, že Komisí navrhované rozšiřování okruhu zdrojů financování rozpočtu jde proti našemu úsilí o jeho zjednodušení. Navrhované nové vlastní zdroje, zdroj z konsolidovaného základu korporátní daně, tzv. CCCTB, zdroj z prodeje emisních povolenek a zdroj založený na příspěvku za nerecyklované plastové obalové materiály by pokrývaly pouze omezený podíl rozpočtových příjmů. Dle údajů Evropské komise cca 12 % příjmů rozpočtu EU. Jejich zavedení by proto nebylo dle vlády ČR efektivní a přínosné.

V případě zdroje z konsolidovaného základu korporátní daně CCCTB se domníváme, že je vzhledem k fázi projednávání příslušných směrnic značně předčasné plánovat jeho zavedení. Uvažovat by se mělo pouze o již reálně existujících zdrojích, případně o zdrojích, které nejsou kontroverzní a nevyžadují složité úpravy systému a komplikovaná dlouholetá jednání. U navrhovaného zdroje z nerecyklovaných plastových odpadových materiálů, tzv. zdroj z plastů, vidíme jako hlavní problém jeho nestálost. Včetně očekávaného snížení výnosu v čase a další navýšení administrativy v této oblasti. Dodatečná regulace do značné míry zdvojující existující připravované návrhy regulace.

Vláda ČR rovněž není nakloněna využívání části příjmů z prodeje emisních povolenek jako vlastního zdroje. Je přesvědčena, že stávající systém, kdy jsou prostředky ponechány členskému státu, který je využívá ke snižování emisí, plní princip subsidiarity a umožňuje nejlépe reagovat na rozdílné potřeby členských států.

Česká republika by upřednostnila úplné zrušení stávajícího zdroje DPH bez náhrady. Je však připravena diskutovat Komisí navržené zjednodušení tohoto zdroje za předpokladu, že nebude narušen princip subsidiarity a úprava nepovede k dodatečným administrativním nákladům pro členské státy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. A přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 136/11/02, N 137/11/02, N 138/11/02 a N 139/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, který už je připraven, a prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dušek:  Dobrý den, děkuji. Tak v předcházejícím bodu jsme peníze utratili, tak teď, kde je získáme?

Náš výbor se tímto materiálem zabýval opět na své 27. schůzi 25. září tohoto roku a ztotožňuje se s tím, co řekla paní ministryně. V našem návrhu usnesení je uvedeno – dovolím si to přečíst, protože si myslím, že se jedná o dost důležitou věc, že Senát si je vědom, že plánované nové vlastní zdroje EU by mohly částečně kompenzovat diskrepanci mezi tím, že náklady společného trhu hradí společně všichni daňoví poplatníci, ale z jeho výnosu benefitují více větší, často nadnárodní společnosti. Zastává ovšem názor, že je nutné zjednodušit strukturu přímého rozpočtu EU a jeho řízení a zvýšit efektivitu výdajů. Shledává, že plánované nové vlastní zdroje k tomuto cíli pravděpodobně nepřispějí, neboť jejich správa bude administrativně složitá a nákladná a jejich rozpočtový výnos bude omezený a může nepředvídatelně kolísat. Proto se staví rezervovaně k zavedení nových vlastních zdrojů v navrhované podobě a ztotožňuje se s hlavními výhradami vlády ČR vůči návrhům Komise. Zdůrazňuje, že všechny podstatné prvky vlastních zdrojů včetně sazeb musí být stanoveny v jednomyslně přijímaném rozhodnutí Rady, a nikoliv až v nařízeních o prováděcích opatřeních. A oceňuje ve shodě s Vládou ČR záměr Komise ke zrušení všech slev a korekcí, které povede k výraznému zjednodušení celého systému a jeho větší spravedlnosti a transparentnosti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane zpravodaji, a otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. A neptám se ani paní ministryně, protože rozprava neproběhla, takže budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek. Já si vás dovolím sezvat k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jsem řekl, to znamená tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek. V sále je přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 14, registrováno 55, kvorum 28. Pro návrh 27, proti 1. Tento návrh nebyl přijat, to znamená, že jsme nepřijali k tomuto tisku žádné usnesení.

Pojďte si, pane senátore, k mikrofonu.

Senátor Jiří Dušek:  (Nevím, o jakého poslance se jedná!)

Já se omlouvám, ale mně to zařízení zase nesvítilo, takže jestli můžu poprosit o opakování hlasování.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  To znamená, já budu muset o tomto návrhu hlasovat, zda budeme souhlasit s novým hlasováním. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. To znamená o tom, zda budeme toto hlasování opakovat z důvodů špatného zasunutí karty. Takže zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Návrh byl přijat. A s ohledem na to, že vidím, že v sále je takovýto počet, tak já si vás dovolím prosím všechny odhlásit. Jenom upozorňuji, že jsem vás odhlásil. Prosím, abyste se opět přihlásili svými kartičkami a svítilo vám modré světélko. Pan senátor tak přibíhá, zasunuje kartičku... Tak jsme všichni připraveni?

(Upozornění z lavic senátorů, že hlasovací zařízení není funkční...) To se divím...

Ještě jednou vás odhlašuji. Lumpík jeden, to zařízení... Doufám, že už to funguje? Prosím, všichni už máte? Takže budeme hlasovat opět o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek. Připomínám, že je to uvedeno v tisku č. N 136/11/02.

Znovu opět zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování č. 16,, návrh byl schválen. Registrováno 40, kvorum 21, pro návrh 34, proti návrhu nikdo. Tento návrh byl schválen.

Já končím projednávání tohoto bodu.

Budeme pokračovat dalším bodem v bloku paní ministryně, a tím je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech

Tisk EU č. N 135/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 135/11 a N 135/11/01. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající. Ještě, než se ujmu úvodního slova k tomuto tisku, tak chci poděkovat za schválení předcházející pozice, protože je to důležitý signál, který vyšle komora tohoto Parlamentu, že nesouhlasíme s těmito novými zdroji. Určitě nám to pomůže, takže děkuji za podporu. Je to důležité pro tuto zemi.

Tak a nyní, pane předsedající, dámy a pánové, k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech. Evropská komise se v rámci nařízení o ochraně rozpočtu EU rozhodla navrhnout nový mechanismus, jehož cílem je zajistit řádné a efektivní nakládání s finančními prostředky pocházejícími z unijních fondů. Vláda ČR obecně souhlasí s tím, aby dodržování principů vlády práva bylo sledováno rovněž na evropské úrovni, neboť vláda práva je jedním z principů, na nichž je Evropská unie založena.

Na druhou stranu ke způsobu, jímž chce Evropská komise tyto principy provazovat čerpáním rozpočtu a ke konkrétnímu mechanismu, který je navrhován, zaujímá vláda rezervovaný postoj. Dle ČR již v současnosti na evropské úrovni existují mechanismy zakotvené v rámci primárního práva EU, jejichž prostřednictvím je dodržování principů vlády právo členskými státy sledováno. V tomto smyslu je dle České republiky nově navrhovaný mechanismus duplicitní a navíc ne zcela kompatibilní s instituty již existujícími.

Návrh Komise by rovněž velmi posílil její roli v rámci institucionálního nastavení orgánů EU. Z těchto důvodů by Česká republika preferovala, aby mechanismus v této podobě zaveden nebyl. V případě, že bude mezi členskými státy silná podpora pro zavedení navrženého mechanismu, Česká republika se při vyjednávání primárně zaměří na soulad nového institutu s již existujícími nástroji a na posílení úlohy Rady, tj. členských států při rozhodování o zahájení tohoto mechanismu.

Čili Česká republika nesouhlasí s navrhovaným významným posílením úlohy Evropské komise v této oblasti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také i já vám děkuji, paní ministryně. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti Evropské unie a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 135/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek. Opět. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Dušek:  Tak ještě jednou dobrý den. My jsme se tímto materiálem zabývali opět na naší 27. schůzi 25. září. V zásadě souhlasíme s tím, co řekla paní ministryně, protože z diskuzí, které probíhaly, víme o tom, že ty mechanismy jsou nejasné, komplikované apod. A proto jsme se snažili náš názor vyjádřit v doporučení k vyjádření Senátu. A podstatné podle mě jsou v tom doporučení body 4, 5 a 6. A to, že Senát nesouhlasí s navrženým procesem rozhodování o sankcích, zejména s tím, aby se návrh Komise považoval za přijatý, pokud ho kvalifikovaná většina v Radě neodmítne. Na což má navíc nepřiměřeně krátkou lhůtu jednoho měsíce. Senát se domnívá, že i pro obecnou akceptovatelnost Návrhu nařízení je vhodné zavést takový proces, kde by na jedné straně nemohlo docházet k blokování rozhodnutí většiny jedním nebo několika málo členskými státy. Na druhé straně by však vůle byla tvořena kvalifikovanou většinou členů Rady.

A domnívá se rovněž, že v procesu schvalování sankcí dle předloženého Nařízení Komise je třeba více akcentovat exaktní důkazy, což by přispělo k transparentnosti procesu i institutu samotného. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. A ústavně-právní výbor se také uvedenými materiály zabýval. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Jaroslav Větrovský? Chce a má slovo.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Skutečně ústavně-právní výbor projednal tento tisk na své 22. schůzi 14. srpna 2018 a přijal k němu usnesení č. 120, ve kterém ústavně-právní výbor konstatuje, že důsledné uplatňování právního státu patří nepochybně ke správním principům, jež jsou Komisí sledovány. 2. vyjádřil souhlas s pozicí Vlády ČR, která se k Nařízení staví velmi rezervovaně a bez vyřešení jejích výhrad nepovažuje přijetí Nařízení v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem za přínosné. 3. ústavně-právní výbor vyjádřil nesouhlas se snížením prostředků na politiku soudržnosti a požadoval vyjasnit priority v oblasti životního prostředí. To je asi všechno, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane kolego a otevírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásil jako první pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré poledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové.

Já bych se chtěl zeptat někoho z výboru pro záležitosti EU, protože pan zpravodaj tady přečetl bod 5 a 6. S tím nemám problém, ale nějak mi nesedí... Možná pominu bod 2 – „oceňuje snahu Komise o zavedení účinného mechanismu k obraně fungujícího státu“. Já předpokládám, že tyto mechanismy komise má. Je přesvědčen, že vedle tohoto návrhu by Unie měla mít k dispozici obdobné nástroje. Takže tenhle návrh, a ještě nějaký jiný? „Nesouhlasí s navrženým procesem,“ to koresponduje s pozicí vlády. „A domnívá se, že pro obecnou akceptovatelnost Návrhu řízení“, takže vlastně ten Návrh nařízení je akceptovatelný. Nezlobte se, ale já tomu vůbec nerozumím. To usnesení výboru pro evropské záležitosti si v několika věcech absolutně odporuje. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji. Dalším do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Musím říct, že jsem docela přivítal návrh usnesení od našeho evropského výboru, který považuji za mnohem kvalitnější a lepší než usnesení mého vlastního výboru, a to proto, že tam právě není souhlas s pozicí vlády, s rezervovanou pozicí vlády.

Rezervovanou pozici vlády považuji v zásadě za značně pokryteckou, a to z toho důvodu, že tady není dostatečná ochrana zachovávání základních hodnot, na kterých je postavena Evropská unie, článek Smlouvy o EU, článek 7 Smlouvy o EU je naprosto nefunkční mechanismus, navíc je velmi obecný. Víme, že tam stačí, aby jeden stát tento mechanismus zablokoval a v tu chvíli Komise a EU jako celek nemá žádný nástroj k tomu, jak vynucovat závazky v oblasti ochrany základních hodnot evropské integrace.

Řada politiků v tzv. nových zemích Evropské unie, které shodou okolností jsou zároveň čistými příjemci peněz, v podstatě podporují evropskou integraci jenom právě v přerozdělování peněz, jenom tehdy, pokud z toho mají nějaký finanční přínos jejich země, ale ke společným hodnotám už se zdaleka tolik nehlásí, tedy k závazkům, které převzaly. I v debatě s Viktorem Orbánem v Evropském parlamentu zaznělo, že kdyby se Maďarsko takto chovalo v době rozhodování o členství v Evropské unii, tak by nikdy nemohlo být přijato právě pro nerespektování základních principů evropské integrace.

Myslím si, že falešná solidarita se dvěma členskými zeměmi Visegrádské čtyřky v tomto případě není namístě, že bychom se neměli hlásit k principům, které hlásá například Viktor Orbán, a to znamená neliberální demokracie, což je doopravdy popřením základních evropských hodnot. Stejně tak v zasahování do nezávislosti soudů, což se děje jak v Maďarsku, tak v Polsku, a popírány jsou i další principy, institucionální zajištění, fungování liberálního konceptu demokracie.

Myslím si, že je zcela pochopitelné, že tzv. starým členským státům, které jsou zpravidla čistými plátci, se příliš nelíbí účelový postoj některých politiků v našem regionu, že aniž by někdo dodržoval ty principy, že oni by na něj měli platit a řešit vlastně jeho finanční problémy. To znamená, že na rozdíl od článku 7, který je nějakým obecným mechanismem, navíc, jak jsem říkal, nefunkčním, tak docela dobře rozumím tomu, že i v oblasti financování se může přihlížet k tomu, jestli někdo základní hodnoty doopravdy dodržuje nebo ne.

Jediné, co doopravdy v návrhu je zásadně na zvážení, je mechanismus rozhodování, kdy negativní kvalifikovaná většina je doopravdy zvláštní návrh. I tady si myslím, že lze vyjít z návrhu usnesení evropského výboru, kde se říká, že Senát nesouhlasí s navrženým procesem rozhodování o sankcích, zejména aby se návrh Komise považoval za přijatý, pokud ho kvalifikovaná většina v Radě neodmítne, na což má jenom nepřiměřeně krátkou dobu jednoho měsíce a že sankční mechanismus by měl být naopak podroben souhlasu v Radě kvalifikovanou většinou. Myslím si, že je to možný princip, možná kdyby se ještě doplnil o to, že prvotně rozhodne Komise, sankce jsou již účinné, ale musí to předložit na nejbližší Radu, s tím, že pokud ta kvalifikovanou většinou nerozhodne, rozhodnutí Komise tím pozbude od počátku účinnosti.

K tomu, co tady říkal pan senátor Nytra, já tam právě žádný rozpor nevidím, protože první bod se hlásí k Evropě založené na hodnotách demokracie právního státu atd. A pak se oceňuje Komise za snahu zavést účinný mechanismus. A bod 3 to jenom potvrzuje, protože zavedení mechanismu nesměřuje k tomu, když dochází k ohrožení finančních zájmů. Naopak právě to se podporuje v případě, když nedochází bezprostředně k ohrožení finančních zájmů, ale právě základních sdílených hodnot. Rozpor tam nevidím a návrh evropského výboru mi z tohoto hlediska přijde jako docela vyvážený a rád ho podpořím, s tím, jak jsem říkal, že je ještě k debatě, jak přesně nastavit mechanismus rozhodování. Možný pohled jsem naznačil, ale to už asi není úplně na jednání Senátu, to je potom nějaký kompromis, kterého musí dosáhnout členské státy EU. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Další v pořadí do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Dušek.

Senátor Jiří Dušek:  Kolegyně a kolegové, dovolím si jenom lehce reagovat na některé zjištěné věci. Jednak bod 3 o tom, že Senát je přesvědčen, že vedle tohoto návrhu by měla mít Unie i mechanismy, jak zasáhnout v případě všeobecných nedostatků. To je tam uvedeno naschvál proto, aby bylo zřejmé, že toto nařízení se týká pouze finančního řízení a ochrany finančních zájmů EU a ne, aby se z tohoto materiálu stal klacek proti různým státům. A bod 6 o jasných důkazech a transparentnosti procesu odkazuje na návrh nařízení, kde jakoby postup řízení nebo vyšetřování nedostatků je dle návrhu a nás nevyvážený, protože na jednu stranu Evropské komisi stačí usoudit, že má dostatečné důvody se domnívat, že se neplní nějaká finanční řízení. Ale členský stát musí potom předložit důkazy, jimiž prokáže, že k všeobecnému nedostatku nedošlo nebo byl napraven a přestal existovat.

Domníváme se, že Komise by měla mít exaktní důkazy, nikoliv, že se bude o něčem domnívat.

Tolik jenom na vysvětlenou.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A k rozpravě se určitě chce vyjádřit paní ministryně a má slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající. Pokusím se ještě trochu shrnout a reagovat zejména na pana senátora Dienstbiera.

Česká republika chápe právní stát jako základní prvek, na kterém je EU založena – viz článek 2 Smlouvy o EU. To znamená koncept rule of law je komplexním principem, u něhož je velmi obtížné, ne-li nemožné, měřit míru souladu s tímto principem nebo míru jeho porušení.

Z hlediska procesu schvalování by dle České republiky Rada měla hrát silnější úlohu a měla by návrh Komise schvalovat kvalifikovanou většinou. Pokud by byl koncept rule of law zaveden, a řekla jsem, že vláda má rezervovanou pozici, neřekla jsem, že má negativní nebo zamítavou, řekla jsem rezervovanou, a vysvětlím, proč. Česká republika souhlasí, aby byl aplikován na všechny rozpočtové kapitoly a primárně by měl mít preventivní povahu, to znamená měl by umožnit dialog mezi Evropskou komisí a dotyčným členským státem.

Ráda bych znovu ještě zdůraznila, co se nám na tomto návrhu nelíbí. Možná, že jsem to řekla příliš rychle a příliš stručně. Spuštění tohoto mechanismu by navrhovala Evropská komise, a to v případě, že by u členského státu shledala obecné nedostatky dodržování zásad právního státu, které negativně ovlivňují nebo by mohly negativně ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochrany finančních zájmů EU. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí opatření by bylo plně v rukou Rady, která by rozhodovala obrácenou kvalifikovanou většinou. Jako vhodná opatření Komise navrhuje v rámci přímého řízení pozastavení plateb nebo zákaz uzavírat nové právní závazky a v případě sdíleného řízení možnost pozastavení schválení programu, pozastavení závazků, pozastavení plateb, snížení předběžného financování a v extrémním případě se může jednat i o finanční korekce formou snížení závazku.

Já bych chtěla říct, znovu zopakovat, my máme k návrhu výhrady jako vláda, ale jsme připraveni o návrhu diskutovat, proto náš postoj je rezervovaný, řečeno tou řečí, bruselštinou, jak já říkám. Kritizujeme některé aspekty návrhu, hlasování, duplicity s existujícími nástroji. Ale neříkáme, že jsme striktně proti. Máme rezervovaný postoj, chceme debatovat podmínky. A samozřejmě klíčové, co sledujeme v našem postoji, je posílit úlohu členských států v celém procesu. Já na tom nevidím nic, teď nevím přesně, abych vám nepodsouvala výraz, který jste řekl, pochopila jsem, že je to snad nějaký alibismus, to nám nepodsouvejte. Já si myslím, že je povinností vlády ČR mít rezervovaný postoj, když jde o tolik, o takové zásahy.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně, a ptám se pana zpravodaje, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Faktická poznámka pan předseda klubu ODS, prosím.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, neuvědomil jsem si, že v tomto případě se neotevírá podrobná rozprava. Tím pádem bych chtěl požádat pana předkladatele, aby v rámci hlasování to proběhlo takovým způsobem, aby pokud by nebylo schváleno navržené usnesení evropského výboru, aby se potom ještě hlasovalo zvlášť o usnesení, které by pouze obsahovalo bod 1 a bod 4 VEU. Aby se hlasovalo ještě potom jednou o usnesení, které by obsahovalo pouze bod 1 a bod 4. Tzn. "zastává názor, že pro existenci", to je bod 1. A bod 4, "nesouhlasí s navrženým". To je všechno.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Technická poznámka. A prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil k rozpravě a případně nám řekl, jak budeme hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Jiří Dušek:  V rozpravě vystoupili, když počítám i technickou poznámku, čtyři senátoři. Žádný pozměňovací návrh není, ale já navrhuji, nevím, jestli je tento postup možný, co teď zazněl, ale navrhuji hlasovat po jednotlivých bodech. A buď ty body projdou, nebo neprojdou. Nevím, jestli můžeme hlasovat, že náš návrh neprojde a poté budeme o nějakém jiném návrhu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Já bych zkusil, vy jste se vyjádřil k obecné rozpravě, já pozvu kolegy k hlasování, jestli dovolíte, a pak se budeme bavit o tom, jak budeme hlasovat. Dovolil jsem si vás sezvat všechny k hlasování a teď předám slovo panu zpravodajovi, aby nás tím hlasováním provedl s tím, že tady padl návrh pana kolegy Vystrčila na postup při hlasování. Tzn. pokud si to dobře pamatuji, že on bere na vědomí, že je tady návrh usnesení VEU, který bychom měli hlasovat. A následně, pokud by hlasování neprošlo, hlasovalo by se o návrhu bodu číslo 1 a 4, tzn. jakoby se omezily ty další body, vyškrtly. Souhlasíte s takovýmto postupem? Teď mluvím za pana zpravodaje.

Senátor Jiří Dušek:  Já souhlasím.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ztotožňujeme se s tím, že bychom takto hlasovali? Dobrá. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jiří Dušek, tzn. jak je uvedeno v tisku N135/11/02, tzn. výboru pro evropské záležitosti. Zahajuji o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Hlasování pořadové číslo 17, návrh byl schválen s tím, že bylo registrováno 48 senátorek a senátorů, kvorum bylo 25 a pro návrh bylo 31 a proti byli 2. Končím projednávání tohoto bodu.

Pokračujeme dalším bodem, a tím je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropské funkce investiční stabilizace

Tisk EU č. N 153/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisk č. N153/11 a N153/11/01. A já opět prosím blokařku bloku, paní ministryni, aby nás seznámila s materiálem. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropské funkce investiční stabilizace. Tento návrh již byl představen zástupci ministerstva financí na schůzích výboru pro záležitosti EU a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu ČR. Navrhované nařízení je jednou z iniciativ reagujících na projev o stavu EU předsedy Evropské komise Junckera z minulého roku. Stabilizační funkce je koncipována jako pevná součást příštího víceletého finančního rámce EU a jako nástroj finanční pomoci na podporu veřejných investic. Jejich cílem je pomoci zmírnit dopady asymetrických hospodářských otřesů a zabránit přelévání negativních hospodářských externalit.

Funkce je tvořena dvěma základními částmi. Zaprvé jde o zápůjční mechanismus s pevným stropem 30 mld. eur. Půjčky jako takové představují podmíněný závazek pro rozpočet EU v případě, že by se členský stát dostal do prodlení se splácením. Druhou částí funkce je pak systém dotování úrokových nákladů příjemců půjček ze zápůjčního mechanismu. Tato složka má být tvořena ročními příspěvky státu účastnících se stabilizační funkce a má být administrována prostřednictvím nově navrhovaného fondu na podporu stabilizace.

Pokud jde o působnost návrhu, funkce je určena pro členské státy eurozóny a má-li být otevřena pro členské státy účastnící se mechanismu směnných kurzů ERM II. V současnosti by tedy ČR z funkce nemohla čerpat. ČR by se na funkci podílela nepřímo v podobě vyšších odvodů ČR do rozpočtu EU v případě, že by státy využívající půjčky v rámci funkce nedostály svým závazkům.

Pozice ČR k navrhované stabilizační funkci je zdrženlivá. Dle ČR si musí členské státy EU přiznat plnou individuální odpovědnost za své národní finance a nikoli posilovat odpovědnost kolektivní. Efektivní stabilizační funkce musí být představována vestavěnými fiskálními stabilizátory a dostatečnou fiskální kapacitou národních rozpočtů, ke které přispívá dodržování společných evropských fiskálních pravidel a správné nastavení mixu hospodářských politik na národní úrovni.

ČR má v této souvislosti rovněž pochybnosti o dodržení principu subsidiarity. Dle našeho názoru může být cílů navrhovaného nařízení co do rozsahu a účinku uspokojivě dosaženo na úrovni členských států. Za problematickou ČR také považuje navrhovanou působnost nástroje pouze na země eurozóny a země účastnící se mechanismu ERM II, přičemž jako záruka se má využít rozpočet EU, do kterého přispívají všechny členské státy.

Pokud jde o názory ostatních členských států na tento návrh, skupina 12 členských států EU zaslala na konci června 2018 předsedovi ministrů financí eurozóny dopis, ve kterém zdůraznila velkou rozdílnost názorů na toto téma včetně obav z morálního hazardu.

Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně. Výbor, který projednal tento tisk, je VEU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 153/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Libor Michálek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že tu paní ministryně podrobně popsala, co je předmětem návrhu nařízení, tak si jen ve stručnosti dovolím okomentovat návrhy doporučení, které jsou tady předloženy. V bodě I, bod 1 se navrhuje, aby Senát vyslovil souhlas se stanoviskem vlády. Připomínám, že je to tedy to zdrženlivé stanovisko, ve kterém se mj. konstatuje, že zřízení evropské funkce investiční stabilizace může oslabit tlak na národní reformy. A dále pak ta výhrada k principu subsidiarity dle článku 5, odstavec 3.

Tady zaznělo, že 12 států se vůči tomuto návrhu nějakým způsobem ohradilo. Jen připomínám, že z 19 států eurozóny právě 12 států neplní jedno ze zásadních maastrichtských kritérií, čímž je limit veřejného dluhu vůči HDP. Takže opravdu prioritou by mělo být snížení rizik, což tento návrh příliš neakcentuje, a teprve potom může být řeč o tzv. sdílení rizik.

S tím úzce souvisí bod 2, kdy se navrhuje požadovat, aby v případě zřízení evropské funkce investiční stabilizace došlo ke stanovení přísných ex ante podmínek, které umožní čerpat pomoc pouze při souladu s fiskálním a makroekonomickým rámcem EU. To už jsou, řekněme, ty zmíněné podmínky na snížení rizik nebo minimálně zamezení tomu, aby se deficity veřejných financí v předmětných státech prohlubovaly.

Bod 3, tam se navrhuje v případě, že by mělo dojít ke zřízení evropské funkce investiční stabilizace, tak jednoznačně zakotvit, aby se předcházelo nějakým permanentním transferům, aby zřízení mechanismu nevedlo ke zvyšování morálního hazardu ani nesloužilo jako nástroj k vyrovnávání příjmů mezi jednotlivými členskými státy nebo nástroj krizového řízení.

Tolik k tomu návrhu doporučení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. VHZD se uvedenými materiály rovněž zabýval a já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pane senátor Lumír Aschenbrenner? Kývá, že ano. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, VHZD se materiálem zabýval na své schůzi 10. října a přijal usnesení, ve kterém doporučuje dokument vzít na vědomí. Zpravodajem pro dnešní jednání v Senátu určil mne a pověřil předsedu výboru, senátora Strnada, aby předložil usnesení předsedovi VEU.

Pokud se týče toho, že náš výbor pouze vzal na vědomí tento materiál, osobně se domnívám, že to není v kolizi s usnesením, které přijal VEU.

Pokud se týče vlastního obsahu materiálu, osobně se domnívám, že přidávání dalších bezpečnostních opatření neznamená automaticky odpovědnější chování. A to jak jednotlivce, tak ani státu. Pokud si nechám do auta nainstalovat další airbag, nebudu jezdit pomaleji. A například při používání prezervativu to neznamená automaticky odpovědnější přístup k osobním vztahům. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane zpravodaji. A otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a nebudu se ani ptát dál, jestli se chce někdo vyjádřit k rozpravě, protože rozprava neproběhla. A přistoupíme k hlasování. Já si vás dovolím sezvat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Libor Michálek. Připomínám, že je to uvedeno v tisku č. N 153/11/02. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 24 a já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE. V hlasování pořadové číslo 18 registrováno 49, kvorum 25, pro návrh 36, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

A dostáváme se k posledním třem bodům před polední přestávkou.

A tím následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Protokol o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku

Tisk č. 286

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 286 a uvede ho paní ministryně financí Alena Schillerová. A paní ministryně má slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, Senátu se předkládá návrh na přistoupení ČR k Protokolu o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy o kontrole tabáku Světové zdravotnické organizace. Tento protokol podepsalo 54 stran zmíněné Rámcové úmluvy včetně EU a v současné době ji ratifikovalo 48 zemí. Byla tak již splněna podmínka pro vstup protokolu v platnost. Pro ČR protokol vstoupí v platnost okamžikem uložení ratifikační listiny.

Jak vyplývá už ze samotného názvu, cílem protokolu je potírání nezákonného obchodování s tabákovými výrobky. Mezi nejvýznamnější přínosy protokolu patří zavedení komplexního systému kontroly dodavatelského řetězce s tabákovými výrobky a tabákem včetně jeho pěstování a se zařízením používaným pro výrobu tabákových výrobků. Důležitou součástí tohoto systému je zavedení globálního režimu sledování, který má být zřízen do pěti let od vstupu protokolu v platnost. Tento režim bude umožňovat sledování pohybu tabákových výrobků od okamžiku jejich výroby po jejich prodej konečnému spotřebiteli. Systém přispěje významnou měrou k minimalizování nezákonných praktik s tabákovými výrobky. Výrobci a obchodníci s tabákem a tabákovými výrobky budou povinni vést záznamy a spolupracovat s orgány kontrolujícími toto zboží, což sníží možnost pašování tabákových výrobků a usnadní šetření případných souvisejících trestných činů.

Přistoupení k protokolu bude mít pozitivní dopad ve smyslu větší transparentnosti a kontroly celé cesty tabákových výrobků od výrobce přes maloobchodní prodejny až k samotnému spotřebiteli a s tím i související větší možnost potírání nezákonného obchodování s těmito výrobky. Dále se dá očekávat pozitivní dopad spočívající ve zvýšení příjmů do státního rozpočtu, a to v souvislosti s předpokladem odhalení více případů porušení celních a daňových předpisů. Z toho plynoucí eliminace obcházení řádného placení spotřebních daní a cel.

Protokol je iniciativou EU, která v rámci jednání Světové zdravotnické organizace navrhla jeho pracování a byla hlavním aktérem jeho přípravy. EU protokol ratifikovala v červnu v roce 2016. Členské státy jsou de facto již touto ratifikací zavázány provést většinu ustanovení protokolu. EU za tím účelem přijala prováděcí směrnici sbližující právní předpisy členských států. Přístupem protokolu na sebe ČR navíc převezme závazky, které nebudou provedeny prostřednictvím právních předpisů EU. Stávají se vnitrostátními právními předpisy, ale již v současné době poskytují dostatečnou oporu pro provedení "nových" závazků.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, paní ministryně. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 286/02. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Václavec. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 286/01. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Moje role je usnadněna tím, že paní ministryně Schillerová to tady zdůvodnila dostatečně. Podobně, jako jsem předložil zpravodajskou zprávu na našem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Naše schůze se konala 27. srpna tohoto roku a bylo doporučeno Senátu PČR dát souhlas s přístupem ČR k tomuto protokolu, tedy k protokolu odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky a Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku. Takže já bych jen opakoval slova paní ministryně. A svoji zpravodajskou zprávu jsem si v tomto smyslu dovolil zkrátit. Jinak ji máte v materiálech, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, a posaďte se prosím ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Ladislav Václavec? Chce, prosím, pane senátore.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji, pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost na své schůzi 14. 8. 2018 rovněž jednohlasně doporučuje vyslovit souhlas s přístupem České republiky k Protokolu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a nebudu se již ptát dále, zda někdo chce vystoupit v rozpravě a vyjádřit se k ní. A budeme hlasovat o návrhu tak, jak je schválen ve výborech. Já si vás dovolím sezvat.

A budeme hlasovat o následujícím usnesení – Senát vyslovuje souhlas s přístupem ČR k Protokolu o odstranění nezákonného obchodování s tabákovými výrobky Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 26. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 19, registrováno 52, kvorum 27, pro návrh 47, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

A já končím projednávání tohoto bodu.

Následujícím bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti, která byla sjednána formou výměny nót

Tisk č. 311

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 311. A opět ho uvede paní ministryně financí Alena Schillerová. A má slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové.

Návrh na vyslovení souhlasu parlamentu s ratifikací Dohody mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky, o změně dohody mezi vládou ČR a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 25. října 1994 a ukončení její platnosti, která byla sjednána formou výměny nót, je předkládán v souladu s usnesením vlády č. 853 z 9. července 2008. A č. 1529 ze dne 1. prosince 2008.

Vláda ČR tomuto usneseními schválila způsob a postup při ukončování platnosti některých dvoustranných investičních dohod, které Česká republika uzavřela s členskými státy EU. Seznam dohod určených k ukončení je obsažen v příloze k usnesení č. 853 z 9. července 2008. Investiční dohoda s Lotyšskem je uvedena pod bodem 10 této přílohy. Usnesení byla přijata s ohledem na to, že po vstupu ČR do EU se staly dohody o ochraně a podpoře investic, uzavřené mezi členskými státy EU, nekompatibilní s právem EU, což bylo potvrzeno i nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci Achmeia C – 284/14.

V souladu s vládou schváleným postupem předložila Česká republika ve dvou vlnách návrh na ukončení platnosti dvoustranných investičních dohod, uzavřených mezi členskými státy EU. První vlna ukončovacích nót byla rozeslána v první polovině roku 2009. Druhá v první polovině roku 2016. Lotyšská strana reagovala pozitivně až na druhou z těchto nót. Přičemž v nótě ze dne 28. prosince 2017 souhlasila s ukončením platnosti stávající investiční dohody, a to včetně vyloučení aplikace tzv. ochranné lhůty. Z ujednání smluvních stran tedy plyne, že se na investice existující ke dni ukončení platnosti česko-lotyšské investiční dohody již nebude po dobu dalších deseti let vztahovat ochrana podle této dohody.

Takto vyměněné nóty spolu tvoří dohodu o změně a ukončení platnosti, která je nyní předkládaná Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu certifikací. Dohoda vstoupí v platnost

1. dne měsíce následujícího po obdržení pozdější nóty potvrzující splnění požadavku vnitrostátního práva, nezbytných pro vstup této dohody v platnost. Ministerstvo financí bylo informováno o tom, že na lotyšské straně již došlo ke splnění všech vnitrostátních požadavků, nezbytných pro vstup dohody v platnost. Vzhledem k této skutečnosti se tedy doporučuje ukončit ratifikační proces co nejdříve, aby tak byla vyloučena možnost případného zahájení arbitrážního řízení proti České republice podle dosud platné investiční dohody.

Dohoda o ukončení je v souladu s ústavním pořádkem, ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní navrhovatelko. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 311/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 311/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Petr Holeček. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Petr Holeček:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové.

Jak zde velmi podrobně vysvětlila paní ministryně, jedná se skutečně o jednu z dohod, které spolu uzavřely členské státy, nyní EU. A právě i na jakési doporučení EU je zde předložen právě návrh na to, aby se tato dohoda ukončila. Jak řekla paní ministryně, je v současné době již nekompatibilní.

Takže já mám velmi jednoduchý úkol. Seznámit vás s usnesením hospodářského výboru, které zní: Po úvodním slově nástupce navrhovatele pana Ondřeje Landy, který zastupoval paní ministryni, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou těchto zemí a o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané v roce 1994 v Rize. A o ukončení její platnosti, která byla sjednána formou výměny nót.

To je asi moje doporučení a doporučení hospodářského výboru. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Zdeněk Brož? Nechce, děkuji, pane kolego, a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat o daní souhlasu k ratifikaci. Já si vás dovolím sezvat.

A budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení – Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 25. října 1994 v Rize, a o ukončení její platnosti, která byla sjednána formou výměny nót.

V sále je přítomno 53 senátorek a senátorů, aktuální kvorum 27. A já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku, zmáčkne tlačítko NE.

Hlasování pořadové č. 20, registrováno 53, pro návrh 48, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

A posledním bodem před polední přestávkou je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Soulu dne 12. ledna 2018

Tisk č. 318

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 318 a uvede ho opět paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová:  Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, dnes naposled, slibuji.

Na jednání vaší dnešní schůze se předkládá smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Korejskou republikou, která byla podepsána 12. ledna 2018 v Soulu. Cílem zahraniční politiky České republiky je určitě a zajisté rozvoj vzájemně výhodných všestranných hospodářských vztahů s ostatními státy světa. A uzavření této mezinárodní daňové smlouvy sleduje záměr omezit daňové zatížení podnikatelských subjektů při vyloučení jistě nežádoucího mezinárodního dvojího zdanění.

V současné době se ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou sice uplatňuje mezinárodní smlouva o zamezení dvojímu zdanění, nicméně jde o smlouvu, která je v platnosti již od roku 1995. A která již neodpovídá současným podmínkám. Z těchto důvodů se příslušné úřady obou zemí dohodly na její renegociaci. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou v současnosti navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje na vnitřní daňové předpisy obou zemí.

Tato daňová smlouva je pro naše podnikatelské subjekty velmi důležitá. Korejská republika je vyspělou zemí a současně naším velkým mimoevropským obchodním partnerem. Dlouhodobě pozitivní trend růstu vzájemné obchodní výměny lze demonstrovat výší obratu obchodu mezi Českou republikou a Korejskou republikou, který např. v roce 2017 činil již téměř 5 mld. amerických dolarů. Což ve srovnání s předchozím ročním obdobím vykazuje nárůst o zhruba 20 %.

Již v současné době existuje i celá řada velkých korejských investic do české ekonomiky, kdy lze zmínit investice například společnosti Hyundai. Korejská ekonomika současně představuje významnou část hospodářského potenciálu Dálného východu a lze předpokládat, že postavení této země mezi našimi důležitými hospodářskými partnery bude dále posilovat.

Závěrem bych chtěla konstatovat, že text smlouvy plně odráží vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti. Tato daňová smlouva umožní lepší koordinaci v činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků. A v neposlední řadě umožní relevantní výměnu informací. Ale co je nejdůležitější, tak ve vzájemných obchodních vztazích naši podnikatelé nebudou muset dvakrát zdaňovat. To je základní cíl těchto smluv.

Jen pro vaši informaci, my jsme velmi aktivní ve sjednávání smluv o zamezení dvojímu zdanění. V tuto chvíli jich máme účinných zhruba kolem devadesáti, ale rozjednaných už tolik, že už se dostaneme přes sto smluv, což já považuji za velký úspěch Ministerstva financí a naší daňové sekce. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní ministryně. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 318/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Sobotka. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 318/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jiří Cieńciała. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Cieńciała:  Vážená paní ministryně, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové.

Paní ministryně, jak to má ve zvyku, přednesla exkluzivní úvod do problematiky a velmi stručně a výstižně nás seznámila se zprávou, která je předkládána našemu dnešnímu jednání Senátu. Já bych si nedovolil ji doplňovat v dalších věcech, které sice v té zprávě jsou, které paní ministryně neuvedla, ale já si myslím, že jsou podstatné a relevantní a dostačující pro to, abychom hlasovali o usnesení k tomuto materiálu. Víte, to je moje srdeční záležitost, protože počínaje přesvědčováním zemědělců v Nošovicích až přes zúčastnění se vyjetí prvního automobilu z firmy Hyundai v Nošovicích, až po veni vidi vici, to znamená po mé misi do Koreje v případě dalších investic, jako je např. Nexen v zóně v západních Čechách, kdy to probíhá úspěšně a začíná se stavět. Je to obrovská investice. Takže jsem přesvědčen o tom, že jsme na správné cestě a že bychom toto měli v plném rozsahu ratifikovat.

A to je také závěr našeho hospodářského výboru, jehož jednání se uskutečnilo 10. 10. v letošním roce, čili nedávno. Máme to všichni čerstvě v paměti. Čili ještě jednou, doporučuji dát souhlas vládě k ratifikaci této významné smlouvy pro náš stát. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolečku zpravodajů. A já se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jan Sobotka? Nechce, děkuji, pane senátore. A otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, kolegyně a kolegové, nebudu vystupovat, abych vás přesvědčoval o prospěšnosti této smlouvy, protože vím, že drtivá většina, asi všichni jste o tom přesvědčeni Cítím do určité míry povinnost, protože jsem dvakrát vždycky s poměrně velkými podnikatelskými delegacemi navštívil Jižní Koreu a samozřejmě podpořím bez jakýchkoliv obav tuto smlouvu, a to z toho důvodu, že Jižní Korea chápu Českou republiku, a výrazně se k tomu hlásí, jako bránu do Evropy a do Evropské unie. A je také tou zemí v Asii, která takto je ochotna a chce fungovat pro nás, pro Českou republiku. A myslím si, že naše partnerství s Jižní Koreou je nadstandardní. Výborné je také to, že do ČR stále více přijíždí Jihokorejců, kteří tady dneska jako poměrně bohatí lidé utrácejí velké peníze, obdivují naše památky, protože oni mají smůlu, protože přes Soul dvakrát přešla fronta a takovéto památky tam nemají. A v řadě případů jsou tyto vztahy skutečně i osobní.

A chtěl bych tady jenom říci, že na případu Jižní Koree a Evropské unie se potvrdilo, že Smlouva o volném obchodě, kterou máme sjednanou jako Evropská unie, a Korea znamená dynamický nárůst obchodní výměny. A my jako Česká republika, aniž si to uvědomíme, jsme na této smlouvě také velmi vydělali, protože jsme dostali dobré příležitosti, kterých můžeme využít.

Je pravda, že obchodní bilance je výrazně v náš neprospěch, ale je to také často zkreslené, protože jsou tam ještě reexporty, tzn., že jsou to podíly na subdodávkách do dalších zemí, a tam už to vychází daleko a daleko lépe.

Považoval jsem jenom za povinnost touto formou vztahy s Jižní Koreou podpořit, přihlásit se k nim a potvrdit, že Jihokorejce považuji za férové partnery. A tak hovoří i naše firmy.

Ze začátku jsme měli problémy. Oni nechtěli úplně rychle pochopit naše pracovní zvyklosti, ale pochopili je a výborně a pěkně mluví o českých zaměstnancích, váží si našich schopností, technické dovednosti, kreativity. A myslím si, že je to dobrý referenční vzorek pro ČR do celého světa.

Je dobře, že se smlouva zmodernizovala, že bude aktuální, a domnívám se, že takto by se mělo postupovat i s dalšími partnery v Asii. Navštívili jsme nyní Indonésii, tato země má hodně problémů, ale má i velký potenciál. Je to čtvrtá nejlidnatější země naší planety a myslím si, že bychom takové strategické partnery měli vyhlížet, protože s evropskými partnery se nám daří dobře, ale nemusí to být vždycky tak. Proto je potřeba hledat partnery i v dalších částech světa. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane předsedo. Jako další do rozpravy je přihlášen pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych podpořit paní ministryni Schillerovou, která tady uvedla na pravou míru, o čem smlouvy jsou. Tyto smlouvy nejsou vůbec o ochraně zahraničních investic nebo podobných věcí. Na Hyundai se to samozřejmě nevztahuje, protože Hyundai je subjektem českého práva a je to subjekt, který má český daňový domicil. Je to zvláštní situace, kdy samostatná korejská firma tady nezaloží podnik a bude tady provádět nějakou činnost. Oni budou tady dělat věci, které jsou zdrojem příjmů v České republice podle § 22, oni to zdaní i v Koreji a měli by to zdanit i u nás. Pokud ne, dostaneme na tzv. stálou provozovnu, tak oni to zdaní i u nás a v Koreji si to systémem započtení započtou. Jsou to naprosto výjimečné situace. Jsou to opravdu situace, kdy tady bude student, kdy tady bude někdo vystupovat apod. a pořád má daňový domicil v Korejské republice.

Řekl bych něco k samotné smlouvě, proč vlastně vznikla. To zde paní ministryně Schillerová neřekla. Máme platnou smlouvu, kterou jsme vyjednali v roce 1992, která je účinná od roku 1995. Je škoda, že jsme zde vyřadili senátní tisk č. 320, což je úmluva o přesouvání daňových základů. To je úmluva, která má novelizovat všechny dosavadní uzavřené smlouvy, a Česká republika má těchto smluv ne 90, ale má jich 88 s 89 státy, má jednu společnou se Srbskem a Černou Horou. A tyto smlouvy se budou nějakým způsobem vsouvat pod tuto úmluvu. Úmluva bude pokrývat 52 smluv a jedna z nich, kterou nepokrývá, je právě smlouva korejská, takže věci, které OECD do úmluvy nějakým způsobem zakotvil, bylo nutné udělat nově do této smlouvy. A jsou to věci, které se týkají zejména smyslu a účelu této smlouvy.

Všechny ostatní věci zůstaly původní, jako daňový domicil, kde je rezident. U stálé provozovny došlo k zásadní změně, že nám tu vznikla tzv. službová stálá provozovna, což je pro stát do budoucna přínosem, protože bude schopen zdanit i ty podnikatele, kteří tady nebudou registrováni a přesto tady budou více než devět měsíců vykonávat činnost. Nicméně základem této nové smlouvy je tzv. obcházení zákona, které má jít proti smyslu a účelu smlouvy. Smysl a účel smlouvy je jedna jediná věc – zabránit dvojímu zdanění. Nicméně pokud se dojde na nějaký výklad, že by nebylo zdaněno ani v Koreji, ani v ČR, potom přijde vzájemná dohoda jednotlivých ministerstev a ty jdou na článek 26 i na článek 9 na sdružené podniky, kde se říká: Pokud je něco proti smyslu a účelu a bylo by to obcházeno, takové jednání je protiprávní a neplatí. To znamená, že jsou to ty nové věci, které se budou dávat i do úmluvy, kterou tady dostaneme, že jakýmkoliv způsobem, když někdo jedná proti smyslu a účelu zákona nebo dané smlouvy, je takové jednání protiprávní, je neplatné a dojde se k tomu, že se stejně musí někde zdanit. To znamená, že pak dojde k dohodě jednotlivých ministerstev a řeknou, že se zdaní buď v Koreji nebo v ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho takového nevidím, takže obecnou rozpravu končím a ptám se paní ministryně, zda se chce vyjádřit k obecné rozpravě? Nechce. Ptám se pana garančního zpravodaje, jestli se chce vyjádřit? Nechce. Budeme tedy hlasovat o návrhu dát souhlas k ratifikaci.

Budeme hlasovat o návrhu následujícího usnesení:

Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Soulu dne 12. ledna 2018.

Aktuálně je přítomno 52 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 27. A o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování pořadové č. 21 registrováno 54, pro návrh 46, proti nikdo. Tento návrh byl schválen a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni financí, děkuji i všem zpravodajům, kteří se podíleli na bloku paní ministryně.

A předtím, než vyhlásím polední přestávku do 14.40 hodin, požádal pan senátor Nenutil o nějakou krátkou informaci, ale je to pravděpodobně procedurální návrh. Prosím proto ještě o pozornost.

Senátor Miroslav Nenutil:  Ano. Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, ještě strpení. Dovoluji si vám předložit procedurální návrh, aby senátní tisk č. 302, což je Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2017, byla pevně zařazena jako poslední bod zítřejšího jednání, jelikož pan ředitel je na dlouhodobé služební cestě, předseda Rady pan Eduard Stehlík musel nečekaně odjet a navrhuje tuto zprávu přeložit. Děkuji vám za pochopení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, máme tady procedurální návrh, senátní tisk č. 302, což je 26. bod pořadu – Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů za rok 2017 – přeložit jako poslední bod zítřejšího programu.

Bez rozpravy zahajuji o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování pořadové č. 22 registrováno 52, pro návrh 37. Tento návrh byl schválen.

Vyhlašuji polední přestávku do 14.40 hodin.

(Jednání přerušeno v 13.40 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.44 hodin.)

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Hezké odpoledne, následujícím bodem je

 

Petice za kvalitní podmínky pro vzdělávání

Tisk č. 227

Jde o senátní tisk č. 227. Petici projednal VVVK, ten určil jako svého zpravodaje senátora Václava Homolku. Usnesení výboru máme jako senátní tisk č. 227/1.

Při zahájení projednávání petice vezme Senát na vědomí, které osoby zastupující petenty mají požívat práv podle § 142a, odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu, tedy mít možnost zúčastnit se schůze Senátu. V tomto případě jsou to František Dobšík a Petr Baierl.

Přistoupíme k hlasování. V sále je přítomno 36 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 19 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 23 se z 37 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 19 pro vyslovilo 22, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Dovolte mi tedy, abych zde přivítal zástupce petentů. Senát hlasováním rozhodl, že těmito osobami jsou Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol, Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací ČR CZESHA, Karel Tyll, náměstek ministryně financí. O ministrech se nehlasuje, mají právo vystoupit kdykoli, článek 38 Ústavy, člen vlády má právo zúčastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí.

Přistoupíme k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 38 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 20 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. A kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 se z 39 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 20 pro vyslovilo 26, proti nebyl nikdo, návrh byl tedy přijat. A dovolte, abych mezi námi přivítal zástupce stran dotčených peticí. Než zahájíme projednávání, navrhuji stanovit řečnickou dobu pro vystoupení zástupců stran dotčených peticí na tři minuty. O tom budeme neprodleně hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zdvihne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 41 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 21 vyslovilo 24, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Nyní tedy uděluji slovo zpravodaji VVVK, senátoru Václavu Homolkovi. Máte slovo, pane zpravodaji.

Senátor Václav Homolka:  Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, vážení petenti, vážení zástupci dotčených orgánů, kolegyně, kolegové, petice se týká našeho vzdělávacího systému, je vlastně reakcí na dlouhodobě neřešenou nebo jen částečně řešenou situaci financování školství, kdy v období několika vlád po sobě se spíše slibovalo, než by se přistupovalo k nápravě zlepšení zhoršujícího se stavu. Petice byla podána počátkem letošního roku, 9. ledna. Obsahuje 23 058 podpisů. Musí ji tedy projednat plénum Senátu, což se právě nyní děje. VVVK mne určil za zpravodaje a zároveň rozhodl uspořádat k petici veřejné slyšení. To proběhlo 28. května a mimo dnešních aktérů se ho aktivně účastnili zástupci České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult, ředitelů gymnázií a základních škol, učitelské platformy, Asociace krajů, Svazu měst a obcí, Pedagogické komory a také senátorky a senátoři, poslankyně a poslanci Parlamentu ČR.

Výstupem pro mě byly samozřejmě informace z jednání, pak hlasový záznam a některé rozhovory či konzultace s jednotlivými aktéry včetně zákonodárců, kterým samozřejmě za spolupráci děkuji. Na jednání našeho výboru 11. července jsme se věnovali příslušné petici a můj návrh na usnesení byl dopracován do podoby, která byla nakonec doporučena plénu Senátu. Tento návrh máte k dispozici tři měsíce, tedy přes období prázdnin a ještě kousek. Během této doby mě již nikdo nekontaktoval s připomínkami nebo s návrhy na doplnění či změnu usnesení. Z toho mi vyplývá, že usnesení bude dostačující pro kompetentní orgány, hlavně pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a pro ministerstvo financí.

Také chci zdůraznit, že Senát nemá rozhodovací kompetence ani pravomoci přímo zasáhnout nebo například stanovit zvýšení platů pedagogických pracovníků, ani nemůže zasáhnout do rozpočtů vysokých škol apod.

Návrh usnesení Senátu máte k dispozici, asi ho máte i před sebou. A jestli bude nutné jej připomenout, tak ho samozřejmě na pokyn předsedajícího přečtu. Jinak můžeme pokračovat vystoupením petentů a dotčených orgánů. Děkuji zatím.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, kde předpokládám, že vystoupí František Dobšík, zástupce petentů, Petr Baierl, zástupce petentů, Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, případně Karel Tyl, náměstek ministryně financí, který bude reagovat na průběh rozpravy, Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol a Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací ČR. Poprosím tedy zástupce petentů, Františka Dobšíka, aby se ujal slova. Máte slovo, pane Dobšíku. Připomínám, že doba činí tři minuty.

František Dobšík:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a senátoři, vážený pane ministře, vážený pane náměstku, vážené kolegyně a kolegové, děkuji jménem petentů VVVK za veřejné slyšení v květnu letošního roku. Petici organizovaly odborové svazy před ustavením současné vlády na podzim roku 2017 a i když dochází k vypořádání až nyní, není to od věci. Problematika vzdělávání v ČR a jeho financování je podle nás stále aktuální problém. Od roku 2016 vedeme jako zástupci zaměstnanců kampaň Konec levných učitelů. Loni jsme se spojili i se zástupci vysokých škol. V rámci této kampaně Konec levných učitelů a akademiků jsme uspořádali nespočet akcí, proběhlo mnoho jednání na úrovni ministerstev i vlády a petice je tedy součástí našeho společného úsilí. Úspěch každého člověka začíná ve škole. Žáci i studenti si zaslouží kvalitní vzdělávání, které je podmíněno kvalitními podmínkami v jednotlivých školách a školských zařízeních. Podle nás si to nejen zaslouží, ale jde především i o budoucnost ČR. A ta by měla obstát v ekonomické soutěži i s ostatními zeměmi. Dlouhodobě se hovoří, a právem, o podfinancovaném jak regionálním, tak i vysokém školství. Vystupuji zde jako zástupce zaměstnanců, kdy klademe důraz na rozvoj lidských zdrojů. Bohužel platy pedagogických i nepedagogických pracovníků nejsou v současné době konkurenceschopné vůči jiným resortům. Čísla hovoří svým způsobem jasně. V národním hospodářství ČR za 1. pololetí roku 2018 činil průměrný plat 31 062 Kč. Průměrný plat pedagoga 31 860 Kč. Dynamiku růst mezd v jiných odvětví školství jen obtížně školství zachycuje. Nemůžeme zakrýt, že určitý zájem o studium pedagogických oborů na vysokých školách existuje. Absolventi však většinou do praxe nenastupují. Nebo nastoupí a během 2-3 let odcházejí za lepším výdělkem. Atraktivita pedagoga podle nás jako profese se postupně vytrácí. K přirozené personální obnově ve sborovnách tedy nedochází. Nejde jen o nedostatek pedagogů a učitelů, ale i o chybějící některé nepedagogické profese, jako jsou například kvalifikované kuchařky ve školních jídelnách. Mohl bych v líčení začínající plíživé personální krize ve školství pokračovat a vy jistě znáte konkrétně od ředitelů z vašich regionů, jaká je situace.

Považuji za významné zdůraznit, aby navyšování kapitoly školství v dalších letech pokračovalo jako důležité opatření, které může personální situaci zlepšit. Více finančních prostředků, konkrétně 28,6 mld. v návrhu státního rozpočtu, kapitoly ministerstva školství na rok 2019, považujeme za dobrý signál. Priorita školství nezůstává tedy jenom na papíře. V rámci jednání školské i velké tripartity jsme se k tomu pozitivně vyjádřili a já jako k maximu, co bylo možné bez porušení sociálního smíru vyjednat. Ve střednědobých rámcích bohužel to není dostatečně promítnuto jako garance potvrzení právě té priority vzdělávání.

Jako petenti se na vás, vážené senátorky a senátoři, obracíme jako na součást ústavních orgánů a žádáme vás o podporu našich požadavků, které jsou shrnuty v návrhu usnesení vašeho školského výboru. Je zřejmou věcí, že spoluvytváříte veřejné mínění a vyšlete tedy, prosím, signál, že vzdělávání je i vaše priorita.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji za dodržení času, pane Dobšíku. A poprosím pana Petra Baierla, zástupce petentů, aby se ujal slova. Máte slovo, pane Baierle.

Petr Baierl:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře, vážený pane náměstku, kolegové a kolegyně, já bych navázal na svého předřečníka Františka Dobšíka a poukázal bych také trochu na vysoké školy, kde je problém financování opravdu veliký, protože se stáváme silně nekonkurenceschopnými jak vůči soukromému sektoru, tak bohužel i státnímu. Před X lety byly vysoké školy dotovány, byly tam dávány peníze, v roce 2008 začalo docházet k poklesu, který se napravil až v roce 2017. I přesto stále existují obory, a není jich málo, které jsou silně podfinancovány, kde máme průměrné platy odborných asistentů, které dosahují úrovně zaručené mzdy. Například na pedagogických fakultách v roce 2016 byl průměrný plat odborného asistenta, který učí 20 hodin týdně, vede diplomové práce, s titulem Ph.D., 21 600 Kč. Díky zásahu ministerstva a vlády došlo k navýšení fondem F, za což jsme samozřejmě velmi vděčni a náprava platů na pedagogických fakultách se začíná zlepšovat.

Zároveň je třeba upozornit na silnou nekonkurenceschopnost, protože mladí akademičtí pracovníci, kteří dosáhnou titulu PhD by samozřejmě rádi zůstali na škole, nemají ale žádnou peněžní motivaci, musí si brát granty, další věc je, že mají rodiny, nedosáhnou na hypotéky poté, co teď nastalo. A zde nám hrozí obrovský odchod kvalitních perspektivních mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí do soukromého nebo státního sektoru. Proto vítáme usnesení Senátu, kdy jasně ukazuje, že tento problém je a staví se za jeho nápravu. A zároveň chceme ocenit i snahu vlády, která se snaží navyšovat, což se promítá ve střednědobém výhledu a dochází k pravidelnému menšímu navýšení peněz pro vysoké školství.

To by bylo za moji stranu asi vše, děkuji vám za pozornost, mějte se krásně, na shledanou.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  I vám děkuji za dodržení času a poprosím ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Roberta Plagu, aby se ujal slova. Máte slovo, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, omlouvám se za opožděný nástup, o to se budu snažit být kratší ve svém slovu.

Co se týká růstu platů, tak musím říct, že růst platů v regionálním školství je jedním ze strategických opatření v odměňování zaměstnanců pracujících v regionálním školství. Už to tady padlo, častokrát to byly pouze sliby. Já mám zato, že se ukázalo nejen v letošním roce, ale i v roce minulém, že se to konečně stává z deklarovaného slibu slibem naplňovaným. To znamená, že se vyjádřím částečně i k tomu, co je v usnesení, respektive k tomu, co tady také padlo, aby bylo vůbec možné naplnit tu relaci, že průměrný plat pedagogického pracovníka dosáhne 130 % celostátní průměrné mzdy do roku 2020 – a jak navrhuje výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva a petice, tak by to znamenalo pro rok 2020 zajistit nárůst ukazatele v regionálním školství a přímo řízených organizacích o dalších více než 20 miliard Kč. Ale myslím si, že je dobré, abych tady udělal krátkou rekapitulaci té strategie, respektive naplňování předchozích roků, roku letošního a strategie do roku 2019, 2020, 2021, protože – a říkám to s plným vědomím – ten vládní slib a cíl je skutečně dosáhnout v roce 2021 v průměru 45.000 Kč na pedagogického pracovníka.

Ruku v ruce s tím musí jít i nepedagogičtí pracovníci, protože i ti jsou důležití pro chod regionálního školství. A je dobré si to vždycky připomínat. A já jsem velmi rád, že pro rok 2019 jsme dosáhli dohody na tripartitě a samozřejmě jednání v rámci rozpočtu, plánovaného v tuto chvíli samozřejmě, o navýšení 10 % do tarifní složky a dalších 5 % v objemu do netarifní složky. A já opět s plným vědomím říkám, že pro rok následující, pro rok 2020 budu usilovat o to, aby nárůst objemu prostředků do regionálního školství byl vysoký, ale budu se snažit, aby byl rovnoměrně rozprostřen mezi tarifní a netarifní složku.

Protože jestli v něčem poté, co zdviháme vůbec tu základní úroveň odměňování pedagogických a nepedagogických pracovníků, tak poté musí následovat krok b, a to je uvolnění ruky ředitelům v odměňování těch dobrých. A z mého pohledu ta doba nazrává. Dva roky po sobě jsme významně zvedali tu základní část, tu část tarifní, a v té strategii pro rok 2020 je myslím velmi důležité, abychom šli tou linií, že netarifní součást musí narůstat. V posledním roce před naplněním vládního slibu, a já znovu opakuji, že věřím v jeho naplnění plnou měrou, tak je důležité, aby minimálně na 15 % celkového objemu v platech jsme se dostali a tvořili netarifní součásti platu. Právě proto, aby ředitelé škol měli dostatečný prostor pro odměňování.

V minulých letech to bylo pouze okolo 4 % tarifu, respektive 4 % z celkového objemu, a to nejsou dostatečné prostředky pro roli ředitele, výkonového ředitele a pro odměňování, motivující odměňování...

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  I já mám tři minuty, proto přejdu krátce k vysokým školám. Jsem velmi rád, že součástí té strategie jsou i vysoké školy, kde po nárůstu 3 mld. Kč v minulém roce, respektive v roce letošním nás pro příští rok čeká dvoumiliardové navýšení a v dalších letech je to promítnuto i ve střednědobých programových rámcích. Takže tu problematiku řešíme. Řešíme ji aktivně. A poslední glosa, kterou mám, je taková, že řešíme i celospolečensky potřebné profese. To v minulosti také nebývalo. Začali jsme s lékařskými fakultami, kde je 11letý plán, který přinese samozřejmě až za 7 let zvýšený počet absolventů lékařských fakult. A obdobně hodláme postupovat i u fakult pedagogických, respektive fakult vzdělávacích učitele. Děkuji za čas i za vaši pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Já jsem vám nastavil to, o co jste přišel pozdě. Děkuji.

Dalším vystupujícím je Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol. Nebojte se, pane předsedo, já spouštím hodiny až teprve, když se ujmete slova, takže nemusíte pospíchat. Máte slovo.

Milan Pospíšil:  Vážené senátorky, vážení senátoři, je mi velkou ctí, že zde mohu vystoupit jako předseda druhé reprezentace vysokých škol a Rady vysokých škol, která společně s Českou konferencí rektorů s ministerstvem a s vysokoškolskými odbory se velice snaží o to, aby se zlepšily mzdové podmínky v sektoru vysokého školství.

Jak zde mluvil již pan ministr, podařilo se, daří se v loňském, na letošní i příští rok se podařilo zafixovat navyšování prostředků pro vysoké školy, což je dlouhodobě první vlaštovka pro nás, pro vysoké školy. Aby mohly vysoké školy koncepčně navyšovat osobní náklady, vylepšovat platy hlavně mladým asistentům a odborným asistentům, protože platové podmínky těchto lidí, kteří mají vysokou kvalifikaci, mají doktorské tituly, jsou to mladí docenti, tak nejsou zase z hlediska jejich osobních příjmů v porovnání jednak s evropskou, ale i v porovnání s Českou republikou, se soukromým sektorem třeba, nejsou nijak závratné.

Díky navyšování prostředků do vysokého školství se podaří, doufáme, i zvýšit osobní náklady ve vysokém školství těch jednotlivých kategorií, jak akademických pracovníků, tak nesmíme zapomínat ani na technickohospodářské pracovníky. Platy jsou relativně vysoké, ale mají velice špatnou strukturu. Když se podíváte, jaká je struktura platů akademiků, tak je zhruba 40 – 50 %, u profesorů dokonce jen 30 – 40 %, v těch nepohyblivých tarifních složkách. A ten zbytek jsou nadtarifní složky pohyblivé, hlavně závislé na tom, pokud akademik sežene, nebo nesežene granty. A těch 60 – 70 % nadtarifních složek, to už není motivační, ale to už je až někdy likvidační. Protože když grant nevyjde, tak automaticky padá na ten nízký základ.

Běžné v západní Evropě je, že tarifní část platu se pohybuje někde okolo 70 % a 30 % tam je pak ta motivační pohyblivá složka, což samozřejmě vnáší daleko větší stabilitu...

Milan Pospíšil:  Daleko větší stabilitu mezi akademiky. Věřím, že se nám to povede a ve spolupráci i s politikou reprezentací, s vámi, poslanci a senátory, že se nám to do budoucna povede. A za to budeme velice rádi. Děkuji za možnost vystoupit.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. A dalším vystupujícím bude pan Jiří Zajíček, předseda Unie školských Asociací ČR. Dobrý den, máte slovo, pane Zajíčku.

Jiří Zajíček:  Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já zde mám hovořit za Unii školských asociací, tedy za zástupce škol z počátečního segmentu vzdělávání především. A musím říct, a vezmu to bez toho, co tady říkali moji předřečníci, že situace ve školách je opravdu velmi obtížně udržitelná. Je pravdou, že se podařilo navýšit platové prostředky ve školách i příslib ve státním rozpočtu na příští rok je velmi příznivý, ale musím říct, že není za pět minut dvanáct, ale už je takřka po dvanácté. Protože získat kvalifikované pedagogy, kteří budou připravovat naši mládež, je prakticky nadlidský úkol.

Ti učitelé, kteří teď ve školách zůstávají, jsou srdcaři, kteří to dělají proto, že to dělat chtějí. Ale jejich plat, nebo mzda není naprosto motivační a není srovnatelná s ostatními sektory. Když se podívám např. na učitele odborných předmětů, protože jsem ředitel chemické školy, podívám se na to, jaké platové podmínky nabízejí chemické podniky, a co mohu nabídnout já svým chemikům, je to katastrofa. Je to katastrofa, kdyby tam být nechtějí, tak tam nebudou. Ale i oni musí platit své účty, jako každý z nás, a nemůžeme pořád očekávat, že budou pracovat na oltáři vlasti za těch podmínek, jak tomu bylo v minulosti.

Určitě vítáme i to, že se zvyšuje mimotarifní část složky, protože my jako ředitelé potřebujeme velice nutně mít nějaké motivační prostředky pro své kvalitní učitele, tak, aby byli ochotní dělat práci navíc. A věřte tomu, že té práce navíc opravdu dělají mnoho. Valí se na nás administrativa ze všech stran, zvyšuje se nám papírová zátěž, i v souvislosti třeba se společným vzděláváním strávíme mnoho času jinými věcmi než tím, co bychom chtěli dělat a čemu bychom se chtěli věnovat, protože ve školách jsme ne proto, abychom papírovali, ale proto, abychom připravovali nastupující mladou generaci.

Proto jsem hrozně rád, že se toto téma otevřelo i na tomto fóru, že máte jistou možnost, jak nás podpořit, minimálně svým usnesením, a že se o tomto problému bude hovořit. Protože podpora veřejnosti je pro nás nesmírně důležitá. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji za dodržení času a otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Alena Dernerová. Máte slovo, paní senátorko.

Senátorka Alena Dernerová:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení hosté, pane ministře.

Já jsem se rozhodla vystoupit, ačkoli jsem lékař, ale musím říct, že mám řadu kamarádů z řad pedagogů. A vím, že situace v pedagogické oblasti ve školství je hrozně špatná. Stejně tak jako v medicíně ve zdravotnictví přibývá nás starších, tak je to i ve školství a mladí se tam příliš nehrnou. Obzvlášť ne muži, protože platy ve školství jsou opravdu minimální. A to jak v základním, středním, tak vysokoškolském prostředí. Já naprosto podpořím souhlasné stanovisko Senátu, předpokládám, že bude souhlasné, aby se zvyšovaly platy pedagogických, ale i nepedagogických pracovníků, lidí, kteří ve školství pracují.

Protože, řekněme si upřímně, že systém integrace inkluze v současné době velmi zatěžuje pedagogy absolutně mnoho. Je to podle mě těžké vyčerpávající povolání, mnohdy i s negativním přístupem vlastních rodičů těch dětí, protože oni vidí, že jejich děti problémy nemají a hledají problém v učiteli, který má omezené pravomoci. Já za mě říkám, že podpořím. A byla bych moc ráda, kdyby procento HDP do školství šlo mnohem více, nežli v současné době. Protože my jsme asi snad druzí od konce, co do zdravotnictví a školství dáváme v rámci Evropské unie, a to je hodně špatně. Protože školství a zdravotnictví jsou dva obory, na kterém stojí společnost a myslím si, že by jim vláda měla věnovat příslušnou pozornost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko, dalším přihlášeným je pan senátor Miloš Vystrčil, předseda klubu ODS. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážení petenti, dámy a pánové, já k tomu mám takové tři nebo čtyři poznámky.

První je ta, že ti, co se dneska zabývají výchovou a výukou, chtějí vyšší mzdy, není nic nového a mám asi jako většina z nás názor, že už dávno měl tenhle stát více dbát o ty, co vzdělávání zajišťují. Já jsem sám učitel, tak jsem trochu ve střetu zájmů, když to nyní z tohoto místa podporuji. A pak si k tomu dovolím dodat ještě tři věci, které s navyšováním prostředků na odměňování učitelů souvisí. A to je, že to, co dneska učitelům, nebo respektive pracovníkům, kteří se výchovou a vzdělávání chybí, je důvěra. Stále se mi zdá, jako kdyby ministerstvo pana ministra se snažilo chovat tak, jako kdyby si myslelo, že učitel nechce dobře učit. To si myslím, že je úplně absurdní úvaha. A neustále někdo vymýšlí různé formuláře, různé další pokyny, které zabezpečí, aby učitel chodil včas do hodiny, vyplňoval, co kdy učil, jak to učil, jaké používal metody, jestli se správně řídil tím, že je potřeba individuálně přistupovat k lidem, zda využívá Komenského zásadu názornosti atd.

Teď někdo, kdo nemá pedagogické vzdělávání na ministerstvu různé formuláře vyhodnocuje, a protože na to nemá vzdělávání a erudici, tak to stejně k ničemu není a všichni tím ztrácíme čas a peníze, které by mohly být mezitím věnovány těm učitelům. To je to, že si myslím, že by se mělo přece jen učitelům mnohem více věřit. Já jsem nepotkal učitele, který by nechtěl naučit a nechtěl by dobře učit.

Další věc, která s tím souvisí, a to se týká zejména vysokých škol a nějaké vědecké práce, je nějaká elementární jistota. Když se věnujete vědecké práci, tak někdy není jisté, že budete v rámci toho výzkumu úspěšní. Protože se může stát, že něco nebude tak, jak vy si myslíte, nebo dopadnou věci jinak, než někdo očekával, a v tom případě se to třeba někdy i nevyplatí. Ale jedna z věcí, která je naprosto zásadní, základní výzkum se individuálně v jedné věci nemusí vyplatit, ale obecně se velmi vyplácí. Protože právě v případě základního výzkumu vznikají následně, třeba i za desítky let, různé aplikace, jako jsou tranzistorová rádia apod., které v době vzniku tranzistorů vůbec nikdo nechápal, že by mohly vzniknout na základě toho, že kdysi někdo vyzkoumal základní vlastnosti PN přechodů apod.

Takže já velmi prosím, aby další věc, pokud se o školství chceme starat, která byla k tomu přidána, je základní elementární jistota těm, kteří se zabývají nějakou vědeckou činnou prací, abychom věřili tomu, že pokud oni něco dělají, takže to dělají proto, aby něco vyzkoumali a měli nějaké publikace, a ne proto, aby to potom skončilo nějakým krachem. Takže to je ta moje druhá poznámka.

Třetí, kterou jsem k tomu chtěl říci a velmi bych chtěl poprosit, abychom tohle brali v úvahu. Úplně na závěr řeknu, že si myslím, pokud to chce někdo veřejně kontrolovat, což petenti deklarují, tak je to jedině v pořádku. A my ostatní nemůžeme dělat nic jiného, než se snažit tyhle věci podpořit, protože jedině vzdělaný národ může potom uspět v konkurenčním boji, který zde máme, a následně se kultivovat i v oblasti politické scény. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, jako další se přihlásila první místopředsedkyně Senátu paní senátorka Miluše Horská. Má slovo.

1. místopředsedkyně Senátu Miluše Horská:  Ještě jednou dobré odpoledne i ode mě, vážený pane předsedající, pane ministře, zástupci petentů, kolegyně, kolegové.

Já bych byla velmi ráda, kdybychom k učitelům a vůbec k investici do vzdělání naší populace investovali nejen peníze, ale i nějaký řád a nějakou perspektivu. A mně to nedá, abych v tuto chvíli nepřipomněla to, že ten problém začíná už v samotném studiu na pedagogickou fakultu a že jsme si velmi vědomi toho, že dneska pedagogické fakulty nemohou chrlit ty nejlepší studenty, protože nemají peníze na to, jak je dovzdělat.

Mám teď na mysli jednu věc, že po konzultaci s mnohými představiteli po České republice vím, že pedagogickým fakultám chybí peníze na praxe. Studenti se nemají kde doučit metodiky, co z nich dělá učitele učitelem. Já si myslím, že aby dneska vzdělávání bylo „cool“ , je potřeba učitele motivovat k tomu, aby probudili v dětech lásku k vzdělávání. Protože my dnes nevíme, jaká povolání a na jaká povolání budeme děti připravovat během deseti patnácti let. A pořád vnímám ta nešťastná čísla, že naše populace do školy ráda nechodí. A na to jsou nabaleny další věci, které souvisí potom s jejich dalším zráním a vývojem, že se nám z těch dětí, které nerady chodí do školy, nejsou dobře vzdělány, nejsou motivovány, tak pak snadněji nám sklouzávají k chování, které zasluhuje další investice na nápravu. Takže, jednoduše řečeno, už to mnozí představitelé před naší vládou měli spočítáno, že investice do přípravy kantorů a do školství a s tím související přípravy nebo podpora rodin s malými dětmi se vyplatí.

Já apeluji, vím, že ten názor už spatřil světlo světa, vím, že pan ministr o tom také hovoří, že bychom je mohli z pedagogických fakult třeba vyjmout z toho stávajícího univerzitního vzdělávání, kdy studenti na učitele musí honit vědecké body. Ale zjednodušili bychom pedagogické fakulty na to, aby skutečně z nich vycházeli lidé, kteří mají svůj prostor ve společnosti, svůj respekt.

Ale hlavně umí učit, půjdou rádi do škol. O tom všem jste tady všichni mluvili, protože není kam sáhnout. A pak si myslím, že s tím souvisí i ohodnocení, o kterém se tady dnes hlavně bavíme.

Ale pojďme už o zvláštním cíli a úkolu nehovořit jenom před volbami, ale pojďme ho řešit systémově, třeba i meziresortně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Růžička. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Růžička:  Dobré odpoledne. Pane místopředsedo, dámy a pánové, jak zde bylo již řečeno, my jsme Senát, který nemá pravomoci a kompetence k tomu, aby skutečně a fakticky přispěl k nárůstu platů ve školství, v oblasti vzdělávání. To nejmenší, co můžeme teď udělat, je to, že podpoříme usnesení, které přečte za chvíli pan senátor Homolka, které je podporou požadavku, aby se platy ve vzdělávání a ve školství vůbec zvyšovaly.

Je samozřejmé, že vítám, že pro příští kalendářní rok se ve státním rozpočtu počítá s nárůstem mzdových prostředků. Je to panem ministrem zmiňovaných 15 %. Jsem rád, že je tam 10 % do tarifů a 5 % do nadtarifních složek. Ale přesto si nemohu odpustit několik drobných poznámek.

První je ta, že my nebo slovy i těch, co o tom mluvili, usilujeme o to, aby se platy ve vzdělávání dostaly za tři roky na úroveň nějakých 130 %, 140 % současného průměrného platu. Za tři roky průměrný plat bude podstatně vyšší a nárůst platů ve školství nebude tak velký, jak bychom si asi všichni představovali.

Další věc je, že nám do škol přicházejí silnější populační ročníky a jistá část mzdových prostředků se nevyčerpá pro stávající učitele, ale vyčerpá se pro nové učitele, kteří by do škol – říkám – měli přijít, ne přijdou, protože do škol se učitelé nehrnou.

Měli bychom tedy uvažovat a mluvit o tom, že nárůst bude daleko razantnější, že budeme ještě spíš prostředky, které by šly do mzdových prostředků, ještě navyšovat. Pokud to neuděláme, a to, že dnes podpoříme petici, je jenom symbolické gesto, ale pokud to stát neudělá, tak jak tady bylo řečeno, není to investice do učitelů, to je investice do budoucnosti této země. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Dalším přihlášeným je pan senátor Jaroslav Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážené paní kolegyně, páni kolegové, já samozřejmě podpořím každou aktivitu, která povede ke zvýšení mezd učitelů. Jsem tady trošku ve střetu zájmů, neboť jsem z učitelské rodiny a moje žena je učitelkou, zástupkyní ředitelky na základní škole.

Vyslovím tady snad jedno přání. Chtěl bych, aby prostředky, které by mohly skončit v systému školství, aby tam skončily. Pro mě je naprosto nepochopitelný projekt tvorby dalších koncepcí, jako byly místní akční plány, kdy prostředky, které mohly jít na mzdy učitelů, tak podle mého u učitelů vůbec neskončily, skončily v tvorbě podle mého názoru naprosto zbytečných koncepcí, které skončí v šuflíkách. A tady jsme mohli mít naprosto konkrétní prostředky, které mohly přijít do mzdových prostředků pro učitele. Myslím si, že to je velká škoda, a věřím, že jednou se někdo i bude ptát na to, jaký přínos jsme měli z tvorby místních akčních plánů, krajských akčních plánů, které stály naprosto neuvěřitelné peníze a podle mého názoru neskončily v kapsách učitelů, tak, jak mohly. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Do diskuse se již nikdo další nehlásí, takže diskusi končím, a prosím pana zpravodaje, aby se vyjádřil.

Senátor Václav Homolka:  V rozpravě vystoupilo pět diskutujících, tři senátoři, dvě senátorky. Ve všech vystoupeních rezonovala snaha o zlepšení celé oblasti našeho školství, našeho vzdělávání.

Chtěl bych jenom říci, že základem procesu vzdělávání je učitel, pro kterého bychom měli vytvořit vhodné a potřebné podmínky. V poslední době se mluví hlavně o platových a mzdových. To tady vysvětlili někteří předřečníci, hlavně kolega Růžička, takže mu děkuji. A chci opravdu upozornit na to, protože stále slyším, že učitelům neustále přidáváte. Ale to, že se jim přidalo do základu a sebralo se jim z nadtarifních složek a měli stále stejně, nikdo už pořádně neví.

A také se obávám toho, aby do budoucna, kdy se bude přidávat v procentech, mluvil jsem již s paní ministryní Schillerovou a ta mi potvrzuje 15 % pro příští rok, což je výborná zpráva. Ale – a to se právě může stát – že se zase jakoby přidá všude a učitel bude mít stále jen průměrný plat, jaký máme v České republice. A z průměrného platu většinou vyplývá, že má 60 % z průměrného platu vysokoškoláka, což je samozřejmě demotivující a nedivím se mladým lidem, že se jim do školství nechce, když jejich vrstevníci potom řeknou, že berou dvakrát tolik.

Ale to jsem trošku jakoby odbočil. Chci říci, že naším usnesením – žádné jiné návrhy nezazněly na rozšíření nebo změnu či doplnění – bychom měli podpořit snahu petentů a dát najevo příslušným ministerstvům, potažmo vládě, že tato oblast by měla být naší preferovanou prioritou.

A asi mi nezbývá, než abych přečetl návrh usnesení, i když ho všichni máme. Nevím, je-li to nutné.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Není, pokud ho všichni mají.

Senátor Václav Homolka:  Mně stejně už vyschlo v puse, takže bude dobré, když se nyní odmlčím.

Poděkoval bych a budeme samozřejmě sledovat, jak se naše usnesení v praxi bude naplňovat, jak se osvědčí. A požádal bych vás všechny, abyste na to více dohlédli ze Senátu, protože já už to budu vidět jen jako obyčejný občan. Mějte se hezky!

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto tisku.

Dalším tiskem je

 

Balíček k programu Horizont Evropa

Tisk EU č. N 157/11

Tisk EU č. J 158/11

Senátní tisky č. N 157/11 a J 158/11. Materiály jste obdrželi jako senátní tisky, které jsem přečetl. Senát jedná o návrhu legislativního aktu nebo jeho návrhu do rozhodnutí tehdy, navrhne-li to pověřený výbor nebo navrhne-li to písemně předsedovi Senátu v usnesení pověřeného výboru 17 senátorů.

Prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, aby nás seznámil s těmito materiály.

Máte slovo, pane ministře. Horizont Evropa. Ono je tam hodně materiálů... Máte slovo, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Evropská komise 7. června tohoto roku zveřejnila návrh 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace, Horizont Europe, který bude v období víceletého finančního rámce, tedy v letech 21 až 27, představovat ten klíčový, možná stěžejní nástroj pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Bude to tedy následovník stávajícího rámcového programu Horizont 2020. Bude mimo jiné, já jsem za to rád, reagovat na průběžné hodnocení Horizontu 2020. Oproti nynějšímu rámcovému programu navrhla Evropská komise, já říkám, je to návrh v tuto chvíli, pro nový 9. rámcový program navýšení rozpočtu o cca 23 mld. eur, z čehož má být 2,4 mld. eur určeno pro program Euratom, pro výzkum a odbornou přípravu.

Myslím si, a není potřeba se o tom přesvědčovat, že v dynamicky se vyvíjejícím světě úspěch celé Evropy závisí na schopnosti co nejrychleji přenést vynikající věděcké výsledky do praktických inovací, které budou v budoucnu vytvářet nové trhy s kvalifikovanějšími pracovními místy a samozřejmě v tom konečném důsledku budou mít pozitivní dopad na ekonomiku EU a samozřejmě i na kvalitu života v rámci jednotlivých členských zemí EU.

Za účelem dosažení těchto deklarovaných cílů, které se mohou zdát obecné, ale v konečném důsledku je holou pravdou, že investice do výzkumu, vývoje a inovací mají sice dlouhodobý, resp. jejich efekt se projeví až za delší čas, ale o to vyšší multiplikační efekt do celého systému mají.

Cílem rámcového programu Horizont Europe je posílit vědeckou a technologickou základnu Evropy, podpořit její konkurenceschopnost a ten inovační potenciál, který samozřejmě, nebudeme si nalhávat, třeba v porovnání se Spojenými státy, v Evropě stále ještě pokulhává, ale myslím, že se v posledních letech právě díky tomu předchůdci toho, co teď představuji, tomu Horizontu 2020, podařilo tu díru toho zaostávání v té rychlosti inovací v rámci Evropy trošku zacelit.

Cílů, o kterých jsem hovořil, má být dosaženo v rámci tří vzájemně provázaných pilířů, které pokryjí celý výzkumný a inovační cyklus. Jedná se o pilíře: otevřená věda, globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a otevřené inovace. Mimo ně stojí čtvrtá část, kterou bych neoznačil za pilíř, je to posílení evropského výzkumného prostoru. Tyto nástroje mají pomoci plně rozvinout potenciál zemí s dosud nižší výzkumnou a inovační výkonností.

Co očekávat od 9. rámcového programu? Především změny evolučního charakteru, tedy posílení těch věcí, které zafungovaly nebo fungují v tomto programovacím období. Za to jsem rád, zjednodušení struktury a pravidel, které tyto evropské prostředky doprovázejí. To je taková samozřejmě trvalka, která bude chtěna vždy, ale mám za to, že právě díky tomu průběžnému hodnocení se podařilo odchytit, a já doufám, že i napravit do toho budoucího období, řadu těch administrativních bariér, které celý ten proces zesložiťují. Samozřejmě, nikdy nebude úplně jednoduchý, ale ten pokrok možný já tam vidím.

Za hlavní novinky rámcového programu lze označit evropskou inovační radu, jejímž cílem bude široká podpora průlomových inovací, od té rané fáze vývoje až po tržní uplatnění. To znamená, dostáváme se konečně nejenom od té izolované podpory k nějakému tomu inovačnímu cyklu jako takovému.

Považuji za nutné tady říct, že ČR by měla být a je znepokojena dosavadní nízkou mírou úspěšnosti vysoce kvalitních návrhů projektu, které jsou předkládány do rámcového programu Horizont 2020 a z pohledu vědců, našich vědců, to představuje zbytečnou investici zdrojů do přípravy těchto projektů. V rámci vyjednávání proto bude ČR podporovat užší synergii s evropskými strukturálními a investičními fondy a harmonizaci pravidel programu v rámci přímého a sdíleného řízení tak, aby již jednou evaluované, vysoce kladně hodnocené projekty v rámci Horizont Europe mohly být finančně podporovány za využití fondu ESIF. Myslím si, že ve chvíli, kdy skutečně náš projekt projde mezinárodním hodnocením v rámci Horizontu, tak není pochyb o jeho kvalitě. To, že se nedostávají prostředky na jeho financování, protože ty zdroje jsou omezené, tak je možné a je nutné, abychom trvali na té pozici, že je možné překlopit a už znovu nehodnotit na národní úrovni nebo znovu na úrovni komise versus ČR, ale přímo překlopit toto financování a tyto projekty podpořit. Toto je pozice ČR, kterou bych byl rád, kdybychom nejen prosazovali, ale i prosadili. Myslím si, že je to na dobré cestě.

Zároveň ČR bude při jednáních mimo jiné podporovat takové podmínky, které zajistí vyšší geografickou rovnováhu příjemců podpory, a to zejména ve vztahu k tzv. novým členským státům EU. Asi všichni víme, co jsem tímto opisem chtěl říct. Nebylo by dobré, kdyby těžiště podpory v rámci Horizontu bylo pouze ve starých členských zemích, byť samozřejmě v některých oblastech ten technologický nebo vědecký náskok mají. Ale právě tyto nástroje by měly tyto mezery snižovat, ne ty nůžky rozevírat. Takže tolik moje úvodní slovo. Děkuji za něj.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 157/11/02 a J 158/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  To určitě rád udělám, děkuji za slovo, vážený pane předsedající, dobrý den, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já s dovolením z pozice zpravodaje nebudu rekapitulovat obsah toho navrhovaného nařízení, myslím si, že jsme ho slyšeli dostatečně. Dovolím si pouze okomentovat navržené usnesení.

Především považujeme za důležité zdůraznit, konstatovat, že podpora vědy a inovací je skutečně zásadní pro budoucí rozvoj, pro udržitelný rozvoj evropské ekonomiky a pro zachování konkurenceschopnosti a také tady zdůrazňuji tu skutečnost, která možná se ne úplně často u nás ví, ale že ve srovnání s těmi ostatními hlavními, globálními hráči, jako jsou Spojené státy, jako je Jižní Korea, jako je dnes už i Čína, tak EU a její státy dávají na tyto cíle, na vědu a vývoj, menší část svých celkových finančních prostředků. Čili to je rozhodně věc, kterou je potřeba z dlouhodobějšího hlediska řešit. Čili oceňujeme navrhované navýšení prostředků na Horizont o 30 %. Tím by se mohla také začít řešit rekordně nízká úspěšnost žadatelů, která bohužel v řadě případů dělá z grantové soutěže loterii, a to značně odrazuje potom ty možné žadatele, zejména ty, kteří jsou lepší, kteří jsou dobří, kteří mají dobré nápady, a mají tudíž větší šanci uspět o finanční podporu, někde, kde třeba je to administrativně méně náročné, nebo prostě ta šance na získání prostředků je větší. Čili to je jeden z důležitých cílů.

Pak je tu věc, která možná se může někomu zdát kontroverzní v souvislosti s připravovaným rozpočtem EU na další období. Ale my tady navrhujeme vám, abyste se připojili k nám v tvrzení, že byť ten navrhovaný rozpočet Horizontu má narůst o 30 %, tak že pro ty cíle, které si ten program vyžaduje, tak by bylo potřeba navýšit víc. Má-li se skutečně zvýšit ta podpora inovací, dostat se na konkurenceschopné financování, oproti ostatním globálním hráčům, zlepšit úspěšnost a financovat ty nové, velké mise, které tam jsou, které jsou nepochybně potřebné a žádoucí, tak prostě bychom potřebovali minimálně 120 mld., aby ten program měl, optimálně dokonce dvojnásobek oproti současnému stavu, to znamená v podstatě 160.

To jsou samozřejmě velké peníze, já jsem si ta čísla nevycucal z prstu, když jsem připravoval ten návrh usnesení. Je to výsledek důkladného expertního posouzení jak speciálního panelu, který si k tomu zřídila Evropská komise, tak různých dalších expertních organizací. Já třeba mám blízko k Evropské univerzitní asociaci, které vychází stejná čísla. To, co je tady v tomto kontextu důležité, proč bych vás také chtěl poprosit o podporu tohoto, řekněme, ambiciózního návrhu, tak je i to, že toto číslo 120 mld. je velmi vážně projednáváno i v Evropském parlamentu, v kontextu projednávání návrhu Horizont Evropa, takže to je věc, která může mít podporu poměrně solidní z mnoha různých konců.

Pak v bodě 5 to naše navržené usnesení vlastně připomíná nebo vypichuje některé konkrétní, částečně možná technické věci, aspekty. Já zase velmi stručně. Strategické plánování misí a jiných klíčových iniciativ programu Horizont Evropa by mělo být transparentnější a otevřené vůči zapojení dotčených aktérů. Tím se má na mysli, že takové to, že se určí, co bude tou klíčovou iniciativou, nebývá úplně dobře dostupné všem členským státům. ČR by tady mohla, myslím, vyprávět zkušenosti z minula. Čili o to je potřeba se starat.

Finanční zátěž pro členské státy spojená s vybudováním a provozem velkých výzkumných infrastruktur, tím se rozumí takové ty megalasery, jako máme teď v Břežanech, nebo různé synchrotrony, astronomické observatoře, ale i třeba velké databáze dat a podobně. Ty z nich, které mají zřetelnou evropskou přidanou hodnotu, to jsou mimochodem tedy skoro všechny, a jsou využívány společně více členskými státy, tak u nich by měla být ta finanční náročnost snížena umožněním výraznějšího využití prostředků EU. Jinými slovy, neměli bychom jako členský stát doplácet na to, že provozujeme infrastrukturu, kterou používají jiné členské státy, které používá i EU jako součást své vědní politiky. To znamená, například umožňuje tam práci i vědcům z jiných kontinentů a podobně. Ne že by to byl problém... Ne že bychom to dneska platili kompletně my, to zdaleka ne, ale pořád ta finanční zátěž pro ČR, když se podíváme konkrétně na ni, tak je docela významná.

Další věc, kterou já považuji za velmi důležitou, financování by mělo akcentovat ty části programu Horizont, které už prokázaly zřetelnou evropskou přidanou hodnotu, a to tedy platí skutečně zejména o tom ERC, o té Evropské radě pro výzkum, já jsem tu už mnohokrát o ní mluvil, také to dost platí o akciích Marie Sklodowská-Curie, to je vlastně vědecká výchova nové generace, když to zestručním. Tam dokonce, zatímco v ERC si navrhli nějaké navýšení, bylo by dobře, aby bylo výrazně větší, tak u těch akcií Marie Sklodowská-Curie, tam se navrhuje navýšení poměrně malé, čili tam ta potřeba je možná ještě urgentnější.

Nebudu možná parafrázovat úplně všechny ty odrážky. Jedním z klíčových témat programu by měla být sladká voda. To jsem si tady dovolil navrhnout zase po konzultacích s odborníky, kteří to u nás dělají. Tím bychom si vlastně jako ČR mohli sáhnout na jedno z těch klíčových témat, jakožto země, která je trochu střecha Evropy. Sladká voda je u nás významné téma. Mohlo by to být jakési podtéma nebo v těsné souvislosti s tím širším tématem klimatu, rozhodně je to věc, která nás bezprostředně trápí. I ty konkrétní dopady, řekněme, do praktického fungování by si tady bylo možné představit docela snadno.

Navrhujeme, aby program Horizont Evropa usiloval o synergii s evropským obranným fondem, o tom jsem se už dneska vlastně tak trochu zmínil, když jsme se bavili o rozpočtu.

A pak je tu jedna dost technická záležitost, že by se možnost přesunu až deseti prostředků mezi a uvnitř pilířů neměla vztahovat na pilíř jedna a obecně by měla být využívána pouze při výjimečných krizových situacích, tak, aby na jedné straně byla zachována možnost nějaké flexibilní reakce na neočekávané potřeby, ale na druhé straně též zajištěna předvídatelnost programu pro řešitele. To zní klopotně, ale má se tím na mysli, že by se z té vědy neměly ty peníze tak jako ad hoc brát, mělo by to být nejvýše nouzové, kdy je skutečně potřeba řešit něco urgentního, protože i v těch vědeckých projektech platí, že v momentě, kdy si naplánujete nějakou cestu k tomu, jak nějaký problém vyřešit, tak si také naplánujete nějaké prostředky, ty prostředky naplánované jsou někým jaksi zrecenzovány, zhodnoceny, jestli jsou adekvátní. Pokud ano, grant dostanete, postupujete podle něj. Teď najednou, když přijde, že máte těch peněz ale o třetinu méně, tak vlastně nejste schopni ten program dokončit a ty peníze de facto, byť je jich jakoby méně, tak přijdou potenciálně až i vniveč nebo rozhodně z nich nedostaneme zdaleka tolik, kolik bylo zamýšleno.

V dalším bodě upozorňujeme, už je to zase trochu technické, že některé aspekty nemůžou využívat to, co se tam také navrhuje, půjčky a podobné bankovní instituty. To je zase trošku technická poznámka. Ale docela důležitá. Našich univerzit se to zase tak strašně netýká. Naše univerzity tak velkou nebo nějakou zásadní možnost přípravně využít půjčky omezenou aspoň legislativně nemají.

Možnost ukončit aktivitu, která ztratila relevanci, ono je to tam ještě nějak rozepsané, relevanci v různých aspektech, to je sice hezké, to zní dobře, když něco běží a teď to začne vypadat, že to nejspíš bude k ničemu, takže jakoby to zastavíme. Ale přináší to obrovskou řadu rizik z hlediska, kdo to tedy rozhodne, že to už ztratilo relevanci, nebo ještě to má cenu chvíli zkoušet. Podle jakých kritérií, bude to nějak přezkoumatelné, bude to soudně napadnutelné? Nejspíš ano. Když se to soudně napadne, kdo ponese následky takového rozhodnutí, a podobně. To je věc, která, myslím si, že je rozhodně potřeba, aby se nějak výrazně upřesnila nebo opustila.

Další věc je, že je žádoucí vyjednat se Spojeným královstvím vhodnou formu participace na programu Horizont Evropa, poté, co Velká Británie pravděpodobně opustí EU, tak je docela žádoucí, aby zrovna tohoto programu se mohla dále zúčastnit, to znamená, také do něj platila odpovídající příspěvek. Ale také aby za snadných podmínek se toho mohla zúčastnit. Myslím si, že ve vědě je takováto široká participace rozhodně ku prospěchu všech. Mimochodem, nemělo by být tak těžké toho dosáhnout, protože pokud vím, tak i ze strany Velké Británie toto by neměl být problematický bod při vyjednávání toho odchodu, daleko problematičtější body jsme slyšeli dneska ráno, jako je irská hranice.

Poslední věc, která zde je, je podpora koncepce otevřené vědy, open science, toho, aby údaje placené z veřejných prostředků, tedy i z Horizont Europe, aby byly dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovatelně použitelné, ale upozorňujeme, že to není zadarmo, to zase stojí docela dost prostředků. A také je potřeba dát na to, aby tento bohulibý záměr neměl nějaké nečekané konsekvence, tak jak jsme to už viděli a vidíme u časopisů odborných, Open Access, takzvaně volně přístupných, ze kterých se ale stal velmi podivný segment nebo velmi podivný byznys, nebo v řadě případů, v nepříjemně velkém počtu příkladů podivný byznys, se kterým si zatím úplně nevíme rady. Tak to je potřeba také při tom na to dát pozor.

Tolik jsem se pokusil vysvětlit občas možná trochu klopotně nebo nesrozumitelně znějící formulace našeho návrhu usnesení. Budu rád, pokud ho podpoříte. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Tím odpadá vyjádření předkladatele i zpravodaje k rozpravě. Můžeme přistoupit k hlasování.

V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh usnesení, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl tedy přijat a já děkuji předkladateli i zpravodaji tohoto tisku a končím projednávání tohoto tisku.

A dalším tiskem je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program "Erasmus": program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013

Tisk EU č. N 164/11

Senátní tisk č. N 164/11. Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 164/11 a N 164/11/1. A já prosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, aby nás seznámil s těmito materiály. Máte slovo, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga:  Děkuji za slovo, do třetice dobrý den. A dovolte mi uvést návrh Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program "Erasmus": program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport. Dne 30. května 2018 zveřejnila Evropská komise návrh nařízení o programu Erasmus na příští programové období let 2021-2027. Evropská komise v tomto návrhu si dovoluje zmínit, že by měl být zdvojnásoben rozpočet na celé období na 30 mld. eur, což by umožnilo účast odhadem až 12 milionů osob. V současném období je rozpočet 14,7 mld. eur a je počítáno s účastí okolo 4 milionů osob. Nový program Erasmus by měl být mj., a říkal jsem to i v tom minulém příspěvku k Horizontu, jednodušší a přístupnější pro osoby s omezenými příležitostmi, kterým nabídne účast v programu prostřednictvím nových formátů, například zkrácených pobytů v zahraničí. Evropská komise rovněž navrhuje otevřít program malým a místním organizacím, kterým bude umožněno vytvářet kratší projekty menšího rozsahu, s nižšími objemy finančních prostředků a výrazně zjednodušenými administrativními požadavky. V programu je obecně navrhováno snížení administrativní zátěže pro všechny příjemce například používáním jednodušších on-line formulářů pro přihlášení se k těmto aktivitám. Návrh nařízení nově v jednotlivých oblastech konkrétně zavádí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy posílení mobility žáků, partnerství na podporu excellence, zejména evropské univerzity a střediska pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání.

V oblasti mládeže je to činnost Discover European Union a aktivity zaměřené na účast mladých lidí v této aktivitě. V oblasti sportu chce podporovat mobilitu trenérů a pracovníků v oblasti sportu na základní neboli amatérské úrovni. V neposlední řadě návrh programu počítá se zavedením tzv. partnerství malého rozsahu na podporu širšího přístupu k programu a zavedení Partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy.

Pokud jde o rámcovou pozici, kterou MŠMT k tomuto návrhu zpracovalo, v hlavních bodech s návrhem souhlasíme. Především oceňujeme zachování současné architektury programu, rozdělení na decentralizované a centralizované aktivity a rozdělení na ty již zmiňované tři klíčové aktivity. Stejně jako implementaci prostřednictvím národních agentur, které se za dobu fungování programu v ČR velmi osvědčila. Myšleno ta architektura.

Rovněž vítáme deklarované snížení administrativní zátěže. Můžu říci, že budeme bedlivě sledovat, jestli k němu skutečně dochází. A samozřejmě i záměr zpřístupnit program osobám s omezenými příležitostmi a možnost zapojení malých a místních organizací.

Rovněž si zaslouží podporu ČR návrh na posílení finančních prostředků, jelikož je v ČR stále vysoké procento žadatelů s vysoce kvalitními projekty a aktivitami, které z důvodu nízké finanční alokace ve stávajícím období na prostředky nedosáhnou. Pokud jde o samotný program Erasmus a jeho předchůdce v ČR, tak ČR se zapojila v roce 1998 a za 20 let, tedy do roku 2018 dostalo příležitost absolvovat studijní pobyt nebo pracovní stáž více než 100 000 vysokoškolských studentů. Kromě nich výuku nebo školení absolvovalo více než 35 000 zaměstnanců vysokých škol a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy absolvovalo pracovní stáž více než 40 000 žáků a zahraniční zkušenost získalo více než 10 000 zaměstnanců odborných škol. V oblasti školního vzdělávání vycestovalo více než 8000 osob.

Kromě formálního vzdělávání je v programu zařazena i oblast neformálního vzdělávání a tady, a to je poslední číslo, tuto příležitost využilo více než 90 000 mladých lidí a pracovníků s mládeží, kteří se účastní mezinárodních neformálních vzdělávacích aktivit nebo se zapojili do dobrovolnictví.

Trošku to připomínalo Cimrmany a okluzní frontu, ale omlouvám se, myslím si, že tato čísla jasně ukazují, že tento program je nejen žádoucí, ale především uživateli programů, občany ČR, studenty, žádaný.

Návrh na budoucí posílený program Erasmus tak pro ČR bude podle prvních odhadů v praxi znamenat, že by mohlo vyjet do zahraničí za studiem nebo na praktickou část až 70 000 vysokoškolských studentů a mohly by být pokryty výjezdy až 23 000 akademických a neakademických pracovníků. Tedy myslím si, že navýšení prostředků, které je navrhováno, je doprovázeno adekvátním navýšením příležitostí pro naše studenty a pracovník jak v odborném školství, tak i v ostatních oblastech včetně sportu, včetně mládeže. A proto si myslím, že bychom měli tuto pozici ČR zastávat a program Erasmus podporovat.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 164/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Václav Hampl, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v tomto případě je moje úloha možná snazší než u předchozího bodu. Také je to docela výrazně méně peněz přeci jen z celkové částky. Myslím, že program Erasmus a Erasmus Plus, jak se historicky různě jmenovaly, tak udělal pro ČR opravdu hodně, pro její začlenění se do Evropy, a udělal hodně pro celou Evropu.

Jedna poznámka. Ten program se nejdřív jmenoval Erasmus, pak k sobě přichyloval různé další programy, všelijaké Comenie a tak, co byly předtím, tak se potom začal jmenovat Erasmus Plus, tak se jmenuje v tuto chvíli. A teď se navrhuje mu to Plus zase škrtnout, ale přitom ho pořád nechat se všemi těmi částmi, které původně pohltil. Nevím tedy, proč přichází o to Plus, ale myslím si, že to je taková banalita, že bychom se o ní mohli teď snad dvě hodiny pohádat. To si jenom dělám legraci z kolegů třeba v Bundesratu, kteří se o to skutečně pohádali.

Návrh usnesení je vcelku jednoduchý. Podporujeme novou podobu programu Erasmus, podporujeme výrazné navýšení prostředků vyčleněných na tento program. Znovu připomínám, že z hlediska celkového rozpočtu EU je toto opravdu hodně muziky za hodně málo peněz.

Souhlasíme s rámcovou pozicí vlády ČR. Podle mě velmi kvalitně zpracovanou. Dává důraz například hodně na inkluzivitu programu vůči sociálně slabším uchazečům, skupinám nebo vůči fyzicky znevýhodněným osobám apod. To si myslím, že jsou aspekty, které je určitě třeba podpořit. Připomíná, že program Discover EU, který je jistě dobrým nápadem, začleňovat mladé Evropany do Evropy tím, že se jim umožní snadněji objet několik evropských velkoměst, je jistě dobrý, ale potřebujeme ho trochu dopracovat tak, aby opravdu fungoval k tomu účelu, jak má fungovat.

Tady bychom v zásadě mohli skončit, pokud jde o to usnesení. My jsme si nicméně dovolili vám navrhnout ještě další dva body, které se obrací spíše domů, na náš stát, na naši vládu.

A to sice zejména proto, že ten program nový Erasmus má poměrně ambiciózní cíl ztrojnásobit počet účastníků. A my v některých skupinách už dnes trochu narážíme na strop možného dalšího zvyšování počtu účastníků, který nezbytně není vždy ani těmi penězi jako spíše jinými faktory. A na těch musíme zapracovat doma počínaje dostatečnou jazykovou vybaveností, možná nějakou silnější podporou sociální nebo ekonomickou v případech hodně znevýhodněných skupin. Já jsem nedávno mluvil s řediteli základních skupin v Ústí nad Labem a prostě pro ně občas ty programy v rámci Erasmu Plus jsou pořád nedosažitelné, protože i tak ta potřebná míra spolufinancování z hlediska rodičů, pokud se bavíme o školách, tak je pořád v nedohlednu. Tak to je jeden aspekt, který si myslím, že je potřeba, aby vláda a MŠMT proaktivně zvedly a snažily se to vylepšit. Toho se týká i ten druhý bod, který mluví o inkluzivitě.

A ještě zdůrazňuje jednu věc, a sice nerovnoměrnost využívání toho programu Erasmus napříč různými obory. Studenti například z některých oborů ho využívají velmi bohatě tradičně, už to ty instituce umí, je to zaběhané jak na pérkách. V jiných oborech je účast dost malá. A dokonce jsme tu vypíchli jeden konkrétní program, a to jsou studenti učitelství, protože to podle mého názoru je věc, která by velmi mohla hodně pomoci posunu našeho školství k nějaké modernější podobě, pokud by studenti učitelství ve větší míře využívali program Erasmus. Oni dnes patří k jedněm z nejméně ho využívajících, pokud nepočítáme studenty učitelství jazyků. Ti celkem pochopitelně jezdí do jiných zemí, ale ostatní studenti učitelství velmi málo. A myslím si, že je to jedna ze slabin našich v tomto, dohlédnout na to, aby se situace zlepšila.

A pak samozřejmě nemůžeme pominout i ten aspekt snižování administrativy. Já bych řekl, že pokud jde o akademické cestování vysokoškolských studentů, potažmo vysokoškolských pedagogů, tak bych řekl, že administrativa není dnes nějak zabijácká, resp. jak jsem řekl, ty instituce už to v zásadě umí, takže se s tím dá žít, i když i tady se dá vylepšovat. Ale kde si myslím, že na tom hodně záleží, jsou zase ty menší instituce, střední školy, učňovské školy, kde i ta administrativní náročnost může být faktickou bariérou účasti v takto užitečném programu.

Tolik ode mě v tuto chvíli, budu rád, když podpoříte navržené usnesení. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore. Jen pozor, dělám si legraci, dělat si legraci je v Senátu přísně zakázáno. Vy jste řekl: "Dělám si legraci," a už to byl pan senátor Homolka, který také řekl, že si dělá legraci, takže na to pozor. Otevírám rozpravu. Do které se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím a budeme po znělce hlasovat o usnesení tak, jak bylo předloženo. Souhlasíte, pane zpravodaji? Usnesení je k dispozici, nemusíte ho znovu číst. V sále je aktuálně přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 31 a já zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto tisku.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s biomedicínským výzkumem, který byl podepsán dne 11. května 2018 ve Štrasburku

Tisk č. 316

Senátní tisk č. 316. Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 316 a uvede ho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, vítám vás v Senátu, pane ministře, máte slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dnes před vás předstupuji s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s biomedicínským výzkumem, který byl ve Štrasburku podepsán 11. května 2018.

Rada Evropy se mj. podílí, jak určitě víte, na udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod. A právě i s tímto cílem ČR signovala v roce 1998 Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. Biomedicínský výzkum je v dnešní době oblast nadmíru důležitá. Při jeho právní regulaci je nezbytné vnímat, že na jednu stranu musíme umožnit svobodu vědeckého bádání. Na druhou stranou je třeba těm lidem, na kterých je výzkum prováděn, garantovat, že bude dodržována jejich lidská důstojnost, že se dozví pozitiva i všechna rizika výzkumu.

Chránit účastníky výzkumu musí také nezávislý orgán v podobě etické komise, jehož souhlas je k provedení výzkumu nezbytný. Ratifikací tohoto protokolu ČR bude zajištěn nejvyšší právní standard ochrany důstojnosti, identity a integrity všech, kteří se stávají účastníky ve výzkumném procesu. Dodatkový protokol poskytuje jasnou záruku jejich základních práv.

Základní pravidla výzkumu na lidech již obsahují články 15-18 samotné Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Předkládaný Dodatkový protokol pak přináší dodatečná pravidla. Tento Dodatkový protokol vstoupil v platnost již v roce 2007, podepsán byl již ve 22 zemích Rady Evropy a v 10 z nich i ratifikován. Mj. také v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku či Norsku. Rádi bychom se připojili k tomuto společenství států a inspirovali i ostatní, aby se rozhodly svým občanům garantovat základní pravidla pro účast na biomedicínském výzkumu.

Dodatkový protokol ve svých 40 článcích garantuje lidem, kteří se účastní biomedicínského výzkumu, rozumná pravidla stran podmínek účasti, etického dohledu, dodatečné informovanosti, ochranných pojistek, pravidel pro některé specifické situace, jako je výzkum na těhotných či kojících matkách nebo na osobách omezených na svobodě, povinnost omezovat rizika výzkumu, zajistit důvěryhodnost a důvěrnost zjištěných informací a garantovat náhrady újmy na zdraví.

Všechna tato pravidla jsou ve shodě s naším pohledem na právní podmínky biomedicínského výzkumu a také s jeho stávající právní úpravou v rámci českého práva. Pravidla stanovená Dodatkovým protokolem jsou i v ČR dodržována.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, prosím tedy o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane navrhovateli, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Ladislav Václavec. Garančním výborem je výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 316/1 a se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Lumír Kantor. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Lumír Kantor:  Milé dámy a vážení pánové, pane místopředsedo, pane ministře, ke zpravodajské zprávě zazněla podrobná reference od pana ministra ohledně vládního návrhu, který se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, který souvisí s biomedicínským výzkumem a byl podepsán 11. května 2018 ve Štrasburku. Reference byla opravdu podrobná. Z mé strany bych si dovolil akorát doplnit, že otevření Dodatkového protokolu bylo podepsáno 25. 1. 2005 a jak říkal pan ministr, byl podepsán ve 22 zemích, z toho v 10 i ratifikováno.

Tam výhrady měla jedině Itálie, ovšem tu problematiku, která se řešila touhle zemí, plně, dlouhodobě a úspěšně řeší tzv. etické komise v České republice. Proto zneužití výzkumných subjektů v České republice nehrozí. Já a někteří z mých kolegů lékařů se zúčastnili určitě některých studií a výzkumných úkolů a musím říct, že ty etické komise, které jsou v České republice, přesně dodržují i pravidla, která jsou dána i tímto dodatkovým protokolem. Proto v České republice nevidím důvod, který bych mohl nanést, aby se tato zpráva neratifikovala.

Takže náš výbor má takový návrh usnesení Senátu PČR – Senát PČR dává souhlas k ratifikaci Dodatkového protokolu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně souvisejícího s biomedicínským výzkumem, který byl podepsán dne 11. května 2018 ve Štrasburku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval případnou rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Ladislav Václavec? Vidím, že přeje. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Ladislav Václavec:  Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom dodat, že ratifikace tohoto protokolu není vůbec v rozporu se současnou českou legislativou, která veškerý obsah protokolu již skloňuje. Proto výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost 25. září přijal usnesení, kdy doporučuje dát souhlas s ratifikací jednohlasně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane zpravodaji, otevírám rozpravu. Nikoho přihlášeného nevidím, takže rozpravu končím a přistoupíme po znělce k hlasování podle usnesení výboru.

V sále je aktuálně přítomno 64 senátorek a senátorů, respektive teď 65, aktuální kvorum je tedy 33. A já zahajuji hlasování.

Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové číslo 29 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat a já děkuji navrhovateli i zpravodajům.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat

Tisk č. 287

Senátní tisk č. 287. Návrh uvede ministr zemědělství Miroslav Toman. Vítám vás, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté.

Prostřednictvím pana předsedy vlády vám byl předložen k souhlasu s ratifikací Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Dále jenom Protokol o zemědělství. Tento Protokol o zemědělství je jedním z protokolů sjednaných k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Kromě Protokolu o zemědělství je Česká republika signatářem dalších protokolů ke Karpatské úmluvě. A to Protokolu o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti, Protokolu o udržitelném cestovním ruchu, Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů a Protokolu o udržitelné dopravě.

Protokoly jsou nástroji pro provádění Karpatské úmluvy, které umožňují prosazovat cíle této úmluvy a rozvíjet spolupráci v klíčových oblastech Karpatského regionu.

Samotná Karpatská úmluva byla přijata na 5. ministerské konferenci OSN životní prostředí v Kyjevě v květnu 2003 a vstoupila v platnost dne 4. ledna 2006. Česká republika je jednou ze zakládajících smluvních stran této úmluvy. Dalšími smluvními stranami jsou Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina. Její přípravu a přijetí podpořily rovněž smluvní strany Alpské úmluvy, které přispěly k procesu ujednávání úmluvy jak svými zkušenostmi, tak i finančně.

Území, na které se Karpatská úmluva i návazné protokoly vztahují, se podle článku 1 Karpatské úmluvy vymezuje na základě principu autodesignace, kdy každý signatářský stát sám rozhodne, jaké jeho území bude do působnosti Karpatské úmluvy a Protokolu zařazeno. K vymezení územních samosprávních celků, v jejichž rámci Česká republika naplňuje úmluvu a protokoly k ní sjednané, vychází z platného geomorfologického členění ČR a vzala ho na vědomí vláda ve svém usnesení č. 401 z 25. května 2015.

V rámci České republiky do působnosti Karpatské úmluvy spadají i části Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Smluvní strany Protokolu o zemědělství se zavazují zejména k vytvoření a provádění politik a strategií usilujících o udržitelnost zemědělského hospodaření v Karpatech a udržitelné využití biologické a krajinné rozmanitosti Karpat. Posílení dobrého sociálního prostředí ve venkovských oblastech Karpat a mezinárodního vztahu v pohraničních regionech Karpat.

Při sjednávání Protokolu ČR prosazovala, aby nedocházelo k dublování aktivit s již existujícími mezinárodně smluvními závazky. Aspekty, které jsou v návrhu Protokolu obsaženy, jsou z pohledu České republiky do značné míry řešeny v rámci společné zemědělské politiky EU a příslušných dokumentů přijímaných na úrovni EU. Hlavními důvody, proč navrhujeme ratifikaci Protokolu o zemědělství, je solidarita se zeměmi Visegrádské čtyřky a Balkánu, podpora udržitelného rozvoje horských příhraničních regionů v Beskydech a dalších částech Karpat a posílení spolupráce v zemědělství s Ukrajinou a Srbskem, na které se prozatím společná zemědělská politika nevztahuje.

V souladu s gescemi, které stanoví platné právní předpisy, budou provádění Protokolu o zemědělství zajišťovat Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s resortními organizacemi a Ministerstvem životního prostředí. Přičemž Ministerstvo zemědělství bude plnit roli koordinátora.

Při aktivním naplňování závazku Protokolu o zemědělství se rovněž předpokládá spolupráce s partnery v Karpatském regionu. Partnery se rozumí zejména krajské úřady, správy CHKO, místně příslušné regionální odbory resortních organizací, Ministerstvo zemědělství, soukromý sektor i nestátní neziskové organizace působící v oblasti zemědělství a ekologického zemědělství.

Se sjednáním Protokolu vyslovila vláda souhlas svým usnesením ze dne 6. listopadu 2017, číslo 800, a na základě zmocnění prezidenta republiky za ČR podepsal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec na Ukrajině Radek Matula dne 16. března 2018, neboť Ukrajina je depozitářem Karpatské úmluvy i Protokolu o zemědělství. Přijetí Protokolu nebude znamenat pro Českou republikou povinnost platit žádné povinné příspěvky nad rámec již poskytovaných příspěvků smluvních stran Karpatské úmluvy do řádného rozpočtu Karpatské úmluvy. To znamená, že nebude vytvořený žádný další samostatný fond pouze pro Protokol zemědělství.

Aktuální příspěvek České republiky v rámci Karpatské úmluvy činí 33.000 euro ročně a je hrazen z kapitoly státního rozpočtu 315 Ministerstva životního prostředí. Dosud Protokol o zemědělství podepsaly 4 smluvní strany. A to mimo ČR také Maďarsko, Rumunsko a Polsko. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane předkladateli, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 287/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 287/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Karel Kratochvíle. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych vám představil výsledek jednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který je garančním výborem tohoto tisku.

Tento tisk nám již představil pan ministr, myslím si, že důkladně. Já navážu na jeho slova sdělením, jaké jsou výsledky výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal Protokol o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat na své

28. schůzi, konané 7. srpna 2018, a přijal své usnesení č. 227, které je označeno jako senátní tisk 287/1, a bylo vám rozdáno.

Zní takto – Výbor po úvodním slově zástupce navrhovatele Petra Jílka, náměstka ministra zemědělství ČR, a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě 1. doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, který byl podepsán 16. března 2018. 2. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Kratochvíleho. 3. pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Znamená to, že návrh výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu zní – dát souhlas k ratifikaci.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž se můžete po skončení rozpravy vyjádřit. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, obranu a bezpečnost pan senátor Patrik Kunčar? Vidím, že přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Patrik Kunčar:  Dobré odpoledne, pane ministře, kolegyně, kolegové, pane místopředsedo.

Protože zpravodajská zpráva i zpráva pana ministra byla vyčerpávající, tak já jenom doplním, že výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal senátní tisk č. 287 na své 17. schůzi, konané 14. srpna 2018. A po odůvodnění zástupce předkladatele Petra Jílka, náměstka ministra zemědělství ČR, zpravodajské zprávě mojí a po rozpravě doporučuje Senátu PČR vyslovit souhlas s ratifikací Protokolu o udržitelném zemědělství a rozvoji venkova k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Toť vše.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego, a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil, předseda klubu ODS. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já jsem si se zájmem vyslechl vystoupení pana ministra. Pokud jsem se nepřeslechl, tak on říkal, že ta roční účast České republiky na realizaci opatření obsažených v Protokolu, je 33.000 euro, což je necelý milion korun. Tak jsem se chtěl zeptat, jakou účast budou mít ostatní smluvní strany, kolik to je? A pak si dovolím ocitovat, jaké jsou například cíle, které jsou v tom Protokolu uvedené? Ta specifická opatření, která jsou v kapitole 3 Protokolu uvedena, je například „ochrana tradiční kulturní krajiny a péče o ni, integrovaná péče o půdní fond, prosazování extenzivního zemědělství a ekologické produkce, prosazování tradičních zemědělských postupů, zlepšení místního a celoevropského marketingu a reklamy zemědělských a venkovských výrobků z regionů, podpora agroturistiky, zohledňování vlivu činnosti na ovzduší, vodu a krajinu, podpora formálního a neformálního vzdělávání a další.“

Tak jsem se chtěl zeptat. A potom prosím ještě důležitá věc, abyste věděli, že se v tom Protokolu stanoví „závazek smluvních stran pravidelně podávat Konferenci smluvních stran,“ což je zřejmě nějaký úřad, který existuje zřejmě při té konferenci, „zprávy o opatřeních týkající se protokolů a o výsledcích přijatých opatření a umožňuje, aby pozorovatelé“ – tam jsou tedy ještě nějací pozorovatelé – „mohli konferenci smluvních stran nebo Výboru pro provádění Karpatské úmluvy“ – takže ještě existuje nějaký výbor – „předkládat informace a zprávy o provádění a dodržování protokolů. Předpokládá se pravidelná kontrola a vyhodnocování účinnosti ustanovení protokolů smluvními stranami.“ Upozorňuji, že to není nic z Evropské unie.

Tak jsem se chtěl zeptat, jestli si skutečně myslíme, pokud není „příspěvek jiných smluvních stran“ významně vyšší, jestli skutečně ten roční náklad je 33.000 euro, což je necelý milion korun, a jestli všechny ty cíle jsou myšleny vážně, tak moje první otázka je, zda jsou všechny ty cíle myšleny vážně? A jestli by pan ministr nemohl uvést alespoň jeden konkrétní projekt, který by se v rámci Protokolu realizoval, nebo třeba bude realizovat. Aspoň jediný konkrétní projekt, ne, že se bude něco zkoumat, pozorovat nebo podporovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore. Do diskuse se nikdo další nehlásí, poprosím pana ministra, zda se chce vyjádřit k rozpravě.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Děkuji. Co se týká toho příspěvku, tak ten příspěvek je pro tyto země stejný, nicméně my postupuje v přírodní oblasti Karpat na základě našich nařízení. To znamená, je to biodiverzita, je to péče o krajinu, to znamená je to všechno v projektech, které máme tady my. A my jsme se zavázali my. A my jsme se zavázali, že ty projekty budeme podporovat. Chráněná krajinná oblast Karpaty, která je placena jak z peněz Ministerstva zemědělství ze zvláštních fondů, které jdou z Evropské unie a částečně z národních zdrojů, a konkrétní projekty jsou o tom, že tam je tradiční, respektive omezené udržování prostřednictvím zvířat atd. Takže ty projekty probíhají naprosto standardně a příspěvky jsou stejné.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Chce se vyjádřit zpravodaj? Nechce, takže návrh usnesení znáte, souhlas s ratifikací, takže po znělce budeme hlasovat.

V sále je aktuálně přítomno 66 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je tedy 34.

A já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 30 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto tisku a děkuji navrhovateli a zároveň děkuji i zpravodajům.

Dalším bodem je

 

Balíček ke Společné zemědělské politice 2021 - 2027

Tisk EU č. N 150/11

Tisk EU č. N 151/11

Tisk EU č. N 152/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 150/11, N 151/11, N 152/11, N 150/11/01, N 151/11/01 a N 152/11/01.

Prosím pana ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby nás seznámil s těmito materiály.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážení hosté. Dnes mnou představovaný soubor návrhů nařízení ke společné zemědělské politice je součástí celého procesu legislativního projednávání jak na národní, tak i evropské úrovni a jeho výsledkem bude nastavení společné zemědělské politiky po roce 2021.

V tomto společném dialogu jsou a budou zúčastněni všichni partneři z řad státní správy, samosprávy, nevládních organizací a celé řady občanských iniciativ. Základ pro politickou odbornou diskusi v Radě EU a jejích orgánech v Evropském parlamentu a dalších evropských institucích tvoří Rámcová pozice České republiky k nařízení EU ke společné zemědělské politice, která byla 4. září 2018 schválena Vládním výborem pro EU a projednána vládou ČR.

Ze zásadních bodů rámcové pozice bych chtěl zmínit především potřebu zajištění dostatečného financování budoucí společné zemědělské politiky s ohledem na výzvy, kterým budou muset zemědělci čelit. Nemůžeme souhlasit s navrženým snížením prostředků na společnou zemědělskou politiku jako celek. Sektor zemědělství v současnosti čelí stále většímu počtu nových výzev, zejména z důvodu změny klimatu, a výše příjmů zemědělců je na mnohem nižší úrovni, než je tomu v jiných oblastech hospodářství. Problematické je zejména Evropskou unií navržené krácení v případě alokace na rozvoj venkova u ČR o 16,5 % rozpočtu.

Dlouhodobou prioritou ČR je, aby zemědělci napříč celou Evropskou unií měli spravedlivé podmínky. Pravidla nové společné zemědělské politiky nesmějí být paušálně diskriminační a naopak musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech.

Nejproblematičtějším bodem je z tohoto pohledu zastropování přímých plateb a degresivita opatření společné zemědělské politiky. Zde Česká republika a řada dalších členských států navrhuje dobrovolnost těchto nástrojů. Zásadně nesouhlasíme se zahrnutím environmentální platby a platby citlivým sektorům do případného zastropování. Tímto krokem by byl narušen její základní motiv, tj. přispívat ke splnění stanovených cílů v oblasti životního prostředí u všech podniků hospodařících na zemědělské půdě.

Jednou z hlavních priorit nové evropské politiky i prioritou České republiky je zjednodušení. Rámcová pozice se zásadně vymezuje vůči velké administrativní zátěži budoucí společné zemědělské politiky. Problematická je také definice tzv. skutečného zemědělce. Tak, jak je pojata Komisí, přinese značnou administrativní zátěž jak na straně zemědělce, tak na straně kontroly. I zde apelujeme na maximální dobrovolnost. Podporujeme omezení počtu požadavků podmínek kondicionalit, případně alespoň požadujeme stanovení přechodného období pro vlastní zavedení nových systémů. Kondicionality musejí být nastaveny tak, aby přinesly jasné naplňování cílů nové společné zemědělské politiky a zemědělcům nepřinesly zbytečnou administrativní zátěž.

Obdobně v rámci rozvoje venkova prosazujeme jednoduchý a účinný monitoring a hodnocení bez zbytečných administrativních překážek. Současné návrhy legislativních textů jsou značně komplikované a nejasné v oblasti provádění plateb a právních důvodů, ze kterých mohou být tyto platby pozastaveny. Česká republika v rámci této problematiky proto bude od Komise v rámci příslušných jednání požadovat bližší informace k novému modelu.

Pozitivně vnímáme celkovou větší flexibilitu, nové krizové rezervy, za problematický však považujeme způsob jejího vytvoření v prvním roce nového programového období. Především s ohledem na dosavadní zkušenosti z oblasti auditních misí Evropské komise považujeme za výzvu zjednodušení kontrolního a sankčního systému tak, aby nastavení kontrolního systému členským státem nebylo později předmětem auditních nálezů a nevedlo k následným řízením o vrácení finančních prostředků EU, a to z důvodu případného nesouladu nastavení na úrovni členských států s požadavky Komise. Je tak proto nutné najít akceptovatelnou rovnováhu mezi zjednodušením a flexibilitou na jedné straně a přenášením odpovědnosti na členské státy na straně druhé. Za přínos bychom považovali spolupráci auditních orgánů a přijetí zodpovědnosti těchto orgánů při definování požadavků Komise na kontrolní systémy v členských státech.

Závěrem bych chtěl stručně informovat o přípravách společné zemědělské politiky na národní úrovni. Veškeré naše aktivity směřují k tomu, abychom splnili legislativou EU daný termín předložení strategického plánu do 1. ledna 2020. Ve spolupráci s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací je připravována svod analýza, definice potřeb a jejich prioritizace. První návrh je intervencí ve spolupráci pro všechny specifické cíle. První představení konsolidovaných analytických dokumentů partnerům proběhlo 11. října 2018 a v průběhu podzimu se uskuteční řada dalších pracovních jednání zaměřených na jednotlivé specifické cíle.

Dalším krokem bude dopracování analýz na základě zpětné vazby od nevládních organizací a projednání na dílčích pracovních skupinách do konce roku 2018. V roce 2019 zahájíme první neoficiální konzultace s Komisí a na podzim 2019 by měl být strategický plán předložen k projednání a schválení vládě ČR.

Nedílnou součástí příprav je implementační rámec. Zde je naší prioritou včasná příprava informačního systému a akreditace platební agentury. Příprava prováděcích předpisů pro žadatele bude těžištěm příprav koncem roku 2020, tak abychom mohli optimálně v roce 2021 zahájit implementaci nového programovacího období.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Výborem, který projednával tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisky č. N 150/11/02, N 151/11/02 a N 152/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Orel, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Orel:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak už bylo řečeno, nová podoba společné zemědělské politiky po roce 2020 zahrnuje balíček legislativních návrhů. Jde o návrhy nařízení a už tady zazněly a s vaším dovolením nebudu číst názvy těchto tisků. Jenom konstatuji pro záznam, že jde o senátní tisky č. N 150/11, N 151/11 a N 152/11.

Tento balíček legislativních návrhů o nové tvorbě společné zemědělské politiky po roce 2020 předkládá Evropská komise. Nová podoba společné zemědělské politiky vychází z vize Komise, kterou představila při svém sdělení o budoucnosti zemědělství a potravinářství koncem roku 2017. My jsme se tím zabývali a projednali jsme to na plénu v únoru letošního roku a v zásadě jsme tento návrh plně podpořili, resp. samozřejmě s různými nuancemi.

Návrh předpokládá v obecné rovině větší díl odpovědnosti za využití finančních prostředků společné zemědělské politiky. Počítá se zastropováním přímých plateb, jejich degresivitou a vnější konvergencí. A větší ambice má zcela jistě v oblasti životního prostředí a ochrany klimatu. V případě společné organizace trhu se zemědělskými produkty Komise zachovala původní architekturu, hlavní prvky současné právní úpravy, přičemž navrhuje především technické úpravy a některých ustanovení zohledňujících vývoj v této oblasti od roku 2014.

Jako zpravodaj jsem se snažil seznámit skutečně se všemi relevantními informacemi. Vím, že společná zemědělská politika je poměrně těžký materiál. Seznámil jsem se se stanovisky všech stavovských zemědělských organizací. Hovořil jsem s mnoha farmáři ve svém volebním obvodu a zúčastnil jsem se také meziparlamentní diskuse o budoucnosti společné zemědělské politiky Evropského parlamentu v Bruselu.

Musím konstatovat, že se poměrně výrazně liší stanoviska některých zemědělských zastřešujících organizací, jako je Agrární komora, Zemědělský svaz a naproti tomu Asociace soukromých zemědělců, a to právě zvláště v otázce zastropování přímých plateb a jejich degrese.

Společná zemědělská politika představuje skutečně druhý největší balík finančních prostředků. Jde zhruba o 30 % celkového rozpočtu. Dochází tam v globále o krácení zhruba 5 % oproti minulému období a je to dáno samozřejmě především tím, že Evropskou unii opouští Spojené království.

Na to období je vyčleněno 365 mld. eur, pro ČR je vyhrazeno na těch sedm let 7,732 mld. eur. To je zhruba 200 mld. Kč. To je samozřejmě obrovský balík finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že Evropa stojí před řadou dalších výzev, nemyslím si, nebo není mým názorem, že by to snížení bylo nějak dramatické, protože ty nové výzvy samozřejmě také potřebují finanční pokrytí. Návrh zachovává současnou strukturu společné zemědělské politiky postavenou na dvou pilířích, dále zachovává stávající struktury správních orgánů, oproti současnému nařízení pak dochází ke změnám, které reflektují přechod k novému modelu, provádění společné zemědělské politiky na základě tzv. strategických plánů. Návrh dále rozšiřuje možnosti, kdy komise může pozastavit vyplácení plateb, důležitou změnou je také vypuštění tzv. pravidla 50:50, jehož podstatou je rozdělení nákladů mezi komisi a členský stát v poměru 50:50 v těch případech, kdy neoprávněně vyplacená částka je vymáhána déle než 4 toky. Je tam řada změn, představená v souvislosti s integrovaným administrativním a kontrolním systémem, v některých případech dochází k zásadním úpravám prvků tohoto systému, přičemž je kladen důraz na podporu nových technologií. Za účelem zefektivnění by podpora měla být vyplácena pouze tzv. skutečným zemědělcům, definici skutečného zemědělce by si měl stanovit sám členský stát, ve strategickém plánu, nicméně návrh nařízení obsahuje jakousi rámcovou definici se základními prvky.

Jednotlivé strategické plány členských států bude schvalovat komise, členské státy dále musí zřídit výkonnostní rámec, který umožní podávání zpráv, sledování a hodnocení výkonnostního strategického plánu během jeho provádění.

Intervence v podobě přímých plateb se budou dělit na přímé platby oddělené od produkce a přímé platby vázané na produkci. Jak už jsem zmínil v úvodu, komise rovněž navrhuje povinné zastropování přímých plateb a degresivitu. Do zastropování, to je věc, která třeba nebyla předtím známa, by měly spadat všechny přímé platby, členské státy, to je ta novinka, budou moci před zastropováním zohlednit veškeré mzdové náklady související se zemědělskou činností, a to včetně daní a příspěvků na sociální pojištění a ekvivalent nákladů na pravidelnou a neplacenou práci související se zemědělskou činností. V případě politiky rozvoje venkova návrh stanovuje pouze 8 typů intervencí a základní pravidla pro ně. Co se týká novely nařízení o společné organizaci trhu zemědělskými výrobky, tam návrh předpokládá zachování té stávající struktury a hlavní charakteristiky současného nařízení, návrh současně aktualizuje limity pro podporu unie určenou na dovážení ovoce, mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení, jde o tzv. školské nebo školní projekty.

Hranice zastropování by měla přibližně zasahovat 770 hektarů, tato analýza nebo tento údaj nicméně nezohledňuje navrhovanou možnost odečtu mzdových nákladů před zastropováním. To do značné míry eliminuje tvrzení, že by měly být zásadním způsobem zasaženy pracovní síly v zemědělství. Velké zemědělské podniky mají lepší postavení na trhu, snazší přístup k úvěrovému financování oproti menším subjektům, výhodu úspor z rozsahu půdy, na které dělají, a často také více diverzifikovanou činnost, takže jsou schopny lépe čelit různým krizím.

Ani v kohezní politice neexistuje nějaké právo na úplnou rovnost příjemců. Je důležité také to, že finanční prostředky, které by byly případně zkráceny z těch přímých dotací, zůstávají v členském státě, měly by být využity v rámci redistributivní platby či pro opatření v rámci rozvoje venkova.

Je asi potřeba konstatovat, že české zemědělství se bezesporu vymyká tomu evropskému, které je založené především na rodinných farmách. Například v parlamentní diskusi jsem nezaznamenal jedinou výhradu k plánovanému zastropování. To samozřejmě zaznělo z úst naší delegace. Tam se vyjadřovali poslanci a poslankyně především k problematice klimatických změn a přípravy na toto období, které už začalo a bezesporu si vyžádá velké finanční prostředky. A vlastně samotnou přípravu, tak, aby bylo vůbec možné trvale hospodařit.

U nás je preferováno průmyslové zemědělství, mnohdy se uvádí, že to je jediný možný způsob, jak zajistit dostatek potraviny, bezesporu je dosaženo v tomto odvětví obrovské produktivity práce, plodiny pěstované v průmyslovém zemědělství pořád přinášejí velmi pozoruhodné výnosy. Nicméně, jsme také svědky zhroucení vnitřní struktury půdy, změny fyzikálních vlastností půdy, ta je schopna nyní přijímat pouze zlomek dešťových srážek, máme 90 % utužených půd v podorniční vrstvě, což samozřejmě také omezuje vsakovací schopnost půdy a přímo ohrožuje hladinu spodních vod. Více jak polovina zemědělské půdy je ohrožena erozí. Některé oblasti daleko více. Já si myslím, že je důležité vyvážit produkční a mimoprodukční funkce krajiny, přispět k heterogenitě, k různorodosti krajiny, příznivě ovlivnit biologickou rozmanitost.

V ČR se hospodaří většinou na pronajaté půdě, myslím si, že dost relativně tam chybí vztah k půdě. Mnohá družstva se ztransformovala v akciové společnosti a můžu říct, že třeba u mě ve volebním obvodu často zásadními akcionáři jsou cizinci. Není výjimkou, že vlastní akciovou společnost třeba společnost z Číny. Já tam těžko můžu předpokládat nějaký vztah k půdě, k trvale udržitelnému zemědělskému hospodaření, určitě klíčovým faktorem je tam ekonomika.

Vnímám samozřejmě taky trošku jiný pohled na zemědělství ze strany akademické sféry, výzkumných ústavů, malých a středních zemědělců a jiný pohled, které preferují průmysloví zemědělci, když to tak řeknu. Nicméně, těch varování už je hodně, takže myslím si, že ta preference taky na environmentální problematiku je nesmírně důležitá, neměli bychom zapomenout, do jaké situace jsme se dostali v lesích nebo s našimi lesy. Už v 90. letech bylo akademickou sférou, osvícenými lesníky a ekology upozorňováno na to, že tak asi nelze hospodařit, že je potřeba větší zastoupení listnatých stromů, omezit pěstování smrků v nižších nadmořských výškách a podobně. Dnes jsme v situaci, v některých oblastech, přímo katastrofální. Nepřeji si, abychom něčeho takového dosáhli v zemědělství. Věřím tomu, že to nenastane.

My jsme přijali na výboru včera, na včerejším jednání, doporučení, se kterým vás seznámím. Bylo přijato jednomyslně všemi přítomnými členy, všemi zástupci všech klubů. Takže Senát PČR

1.

I. souhlasí se zachováním stávající struktury společné zemědělské politiky postavené na dvou pilířích, jakož i s jejich navrhovanými cíli pro další programové období, zdůrazňuje nicméně nutnost dostatečných finančních prostředků pro společnou zemědělskou politiku, které zajistí efektivní plnění cílů,

II. souhlasí také s přechodem na nový model implementace společné zemědělské politiky založený na strategických plánech, který umožní lépe zohlednit specifické podmínky a potřeby členských států,

III. vnímá a plně podporuje mnohem větší důraz společné zemědělské politiky na klimatická opatření, na ochranu životního prostředí a krajiny, neboť role zemědělství je v těchto oblastech nezastupitelná;

2.

I. staví se neutrálně k problematice povinného zastropování a degresivitě přímých plateb, jelikož vnímá, že názory na tuto zásadní záležitost společné zemědělské politiky jsou nejen u zastřešujících zemědělských organizací v ČR velmi rozdílné.

K tomu bych snad ještě dodal, že skutečně ty veliké zemědělské podniky hospodaří zhruba na 70, 60, 65 procentech půdy, 35, 38 (podle některých zdrojů) jsou právě ti menší, jsou to ti farmáři, fyzické osoby, případně společnosti s ručením omezeným, které se taky ale podílí na tvorbě hrubého domácího produktu v zemědělství možná nějakými 28 %, podle toho, jak jsem se k těm číslům dopracoval. Takže určitě ta skupina, která je podporována Asociací soukromých zemědělců, není nějakou minoritní skupinou. Jsou to zemědělci, kteří začali od nuly, kteří museli zprivatizovat, opravit mnohdy zdevastované areály, dneska ty farmy působí, prodávají tzv. ze dvora, spolupracují s obcemi úzce. To jsem třeba aspoň v našem volebním obvodu u těch velkých zemědělských firem nezaznamenal;

II. apeluje v této souvislosti na vládu, aby hledala přijatelný konsensus pro malé, střední a velké zemědělce a zvážila konstruktivní přístup k omezení přímých plateb pro velké zemědělské podniky a možnost převedení takto získaných finančních prostředků na opatření v rámci politiky rozvoje venkova,

III. plně podporuje v souladu se záměrem vlády ČR zavedení nástroje redistributivní platby, jakož i zavedení dalších nástrojů, jejichž cílem bude podpora malých a středních zemědělců,

IV. považuje také za velmi důležité, aby nová společná zemědělská politika byla jednodušší a administrativně méně náročná, domnívá se však, že některé navrhované prvky jdou spíše opačným směrem, např. nový výkonnostní rámec pro monitorování a hodnocení, některé nové prvky systému podmíněnosti či navrhované vyplacení přímých plateb pouze tzv. skutečným zemědělcům. Upozorňuji, že v této souvislosti bude rovněž zásadní role vlády při dalším vyjednávání konkrétních podmínek společné zemědělské politiky a jejího domácího nastavení. Tady si myslím, že jsme v souladu s postojem vlády;

V. připomíná důležitou roli politiky rozvoje venkova, přičemž souhlasí s navrhovanými typy intervencí v této oblasti, souhlasí také, že by v rámci politiky rozvoje venkova měl být kladen větší důraz na podporu inovací investic, využívání digitálních technologií, např. rozvoj tzv. precizního zemědělství, či na opatření zaměřená na generační obměnu zemědělské populace a podporu mladých zemědělců. Tam je potřeba určitě udělat ještě kus práce, zatraktivnit to povolání, ale zase na druhou stranu nemůže se říct, že by nebyl zájem lidí hospodařit, jde spíš o to, jak se dostat k půdě, jak vytvořit nějaký ucelený celek, aby nám na něm mohl ten zájemce hospodařit. Není to vůbec je jednoduché;

VI. doporučuje v souladu s pozicí vlády úpravu metodiky pro výpočet alokace na politiku rozvoje venkova tak, aby vycházela z alokace na celé finanční období 2014 až 2020, nikoli pouze z alokace za poslední rok tohoto období, čímž by se aspoň částečně zmírnilo to snížení finančních prostředků na tuto politiku,

VII. je toho názoru, že by měl i nadále pokračovat proces vnějších konvergencí přímých plateb, doporučuje však opět v souladu s vládou, aby se na tomto sbližování podílely pouze ty státy, jejichž úroveň přímých plateb je nad průměrem EU,

VIII. podporuje požadavek vlády na zachování současné výše podpory unie určené na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení, doporučuje však u těchto dodávek více zvýhodnit regionální dodavatele. Já jsem tam včera na výboru řekl jeden konkrétní příklad, ne ze svého obvodu, ale těsně za mým obvodem je farmář, který se věnuje živočišné výrobě, chová, není to žádný malý podnikatel, aspoň z mého pohledu, chová stovky ovcí a koz, věnuje se mléčné výrobě, vyrábí sýry, vyrábí jogurty a další tyto potraviny, samozřejmě prodává ze dvora, má vynikající ohodnocení těch výrobků, ale nebyl se schopen dostat na pulty potravinových řetězců. Ale zajímavé je, že se uchytil ve Francii, v podstatě 90 % své výroby vyváží do Francie. Takže pokud bychom podpořili takovéto farmáře a dostali jejich výrobky do škol, může to navázat i jakýsi kontakt, škola, možná děti zjistí, že se jogurty nedělají v nějaké továrně, ale že to dělá soused, který má farmu vedle nich;

3.

I. žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, o dalším vývoji projednávání, a to v okamžiku dosažení politické shody potřebného počtu členských států na hlavních prvcích návrhu, nebo již předtím, pokud by se výsledky vyjednávání v radě začaly výrazně odchylovat od postoje ČR, vyjádřené v rámcové pozici vlády,

II. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

To by bylo asi momentálně vše. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane zpravodaji. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. VHZD se uvedenými materiály zabýval já se táži, zda si přeje vystoupit zpravodaj, pan senátor Karel Kratochvíle? Vidím, že přeje, máte slovo, pane senátore.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Rád bych vás seznámil s usnesením VHZD. Ještě předem bych rád potvrdil to, co tady bylo řečeno, že se jedná o významný akt pro zemědělce, neboť se jedná o to, jak budou hospodařit v roce 2021 až 2027. To vlastně se odrazí na celém životě zemědělců, a nejen zemědělců, na celém venkově.

Takže dovolte mi, abych vás seznámil s 240. usnesením z 29. schůze konané dne 10. října 2018. K Balíčku dokumentů k nové podobě společné zemědělské politiky po roce 2020, a to senátní tisk č. N 150/11, senátní tisk č. N 151/11 a senátní tisk č. N 152/11. V návaznosti na usnesení č. 218 VEU, přijaté dne 20. června 2018. Po úvodním slově zástupce gestora Pavla Sekáče, náměstka ministra zemědělství, a po zpravodajské zprávě senátora Karla Kratochvíleho a po rozpravě výbor

I. projednal na žádost VEU Balíček dokumentů k nové podobě společné zemědělské politiky po roce 2020,

II. zaujímá stanovisko k těmto dokumentům, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Karla Kratochvíleho,

IV. pověřuje místopředsedu výboru, senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi VEU Senátu.

Jak jsem vám říkal, že schválila stanovisko, rád bych vás tedy seznámil s tímto stanoviskem, protože vlastně toto stanovisko není návrhem usnesení, já bych si toto stanovisko poté osvojil jako můj pozměňovací návrh. Takže stanovisko, nebudu číst jednotlivé senátní tisky, jedná se o stanovisko k senátnímu tisku č. N 150/11, senátnímu tisku č. N 151/11 a senátnímu tisku č. N 152/11.

VHZD

I. vítá zachování stávající struktury společné zemědělské politiky, postavené na dvou pilířích, jakožto i její navrhované cíle pro další programové období, zdůrazňuje nicméně nutnost dodatečných finančních prostředků pro společnou zemědělskou politiku, která zajistí efektivní plnění jejich cílů,

II. souhlasí s přechodem na nový model implementace společné zemědělské politiky, založený na strategických plánech, který umožní lépe zohlednit specifické podmínky a potřeby členských států,

III. vnímá rovněž pozitivně větší důraz na společnou zemědělskou politiku, na klimatická opatření a ochranu životního prostředí, neboť role zemědělství je v těchto oblastech nezastupitelná,

IV. zásadně nesouhlasí s povinným zastropováním a degresivitou přímých plateb, jelikož je toho názoru, že by členské státy měly mít možnost se samy rozhodnout na základě svých specifických podmínek, zda uvedené nástroje zavedou či nikoli,

V. podporuje však úmysl vlády zavést nástroj redistributivní platby s cílem podpořit malé a střední zemědělce,

VI. se domnívá, že podpora příjmů vázaná na produkci umožňuje stabilizovat a podpořit citlivé a strategicky významné sektory, a proto souhlasí s jejím pokračováním a doporučuje v souladu s pozicí vlády navýšení obálky na tuto podporu,

VII. připomíná důležitou roli politiky rozvoje venkova, přičemž souhlasí s navrhovanými typy intervencí v této oblasti. Souhlasí také, že by v rámci politiky rozvoje venkova měl být kladen větší důraz na podporu inovací, investic, využívání digitálních technologií, například rozvoj precizního zemědělství či na opatření zaměřených na generační obměnu zemědělské produkce a podporu mladých zemědělců,

VIII. vnímá však negativně výrazné snížení finančních prostředků na politiku rozvoje venkova pro ČR, doporučuje proto v souladu s pozicí vlády úpravu metodiky pro výpočet alokace na politiku rozvoje venkova tak, aby vycházela z alokace na celé finanční období 2014-2020, nikoli pouze z alokace na poslední rok tohoto období, čímž by se alespoň částečně zmírnilo snížení finančních prostředků na tuto politiku,

IX. je toho názoru, že by měl i nadále pokračovat proces vnější konvergence přímých plateb. Doporučuje však v souladu s vládou, aby na tomto sbližování se podílely pouze ty státy, jejichž úroveň přímých plateb je nad průměrem EU,

X. podporuje požadavek vlády na zachování současné výše podpory unie, určené na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků do vzdělávacích zařízení, tzv. školní projekty,

XI. považuje však také za důležité, aby nová společná zemědělská politika byla jednodušší a administrativně méně náročná. Domnívá se však, že některé nové navrhované prvky jdou spíše opačným směrem. Například nový výkonnostní rámec pro monitorování a hodnocení, některé nové prvky podmíněnosti či navrhované vyplácení přímých plateb pouze tzv. skutečným zemědělcům,

XII. doporučuje postoupit dokumenty k projednání plénu Senátu Parlamentu ČR a postoupit případné stanovisko Senátu Parlamentu ČR EU,

Jak jsem již dříve avizoval, já si toto stanovisko osvojuji jako svůj pozměňovací návrh, který vám byl předložen na lavice. Budou tam pouze malé technické úpravy, neboť tam nebude "výbor", ale "Senát". A nebude tam v bodě 12 "postoupit dokumenty k projednání plénu", ale bude tam "postoupit případné stanovisko Senátu EU".

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji vám, pane kolego, a otevírám rozpravu, do které se hlásí předseda klubu ČSSD Petr Vícha. Připraví se Radko Martínek. Máte slovo, pane předsedo.

Senátor Petr Vícha:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, nejsem zemědělec, nerozumím úplně této problematice, ale vzhledem k avizovaným několika různým názorům na tu záležitost žádám o pět minut přestávky pro zasedání klubu před hlasováním. Po dohodě i s ostatními kluby.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Registruji. A nyní má slovo pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, jak avizoval kolega Orel, i já se pohybuji mezi zemědělskou veřejností dlouhá léta, už od svého dětství, neb můj otec byl veterinář. A musím říci, že tento tisk si troufám říci, že je nejdůležitější z toho, co budeme probírat a co probíráme dnes a zítra. Je to tisk, který do značné míry bude rozhodovat o tom, jaké bude zemědělství uvnitř EU další léta, protože víme, že některé klíčové země EU považují zemědělskou politiku za nedotknutelnou a pokud se tam něco mění, tak zejména takové věci, které slouží právě těmto zemím. A v těchto zemích, jako je Francie, Itálie, Polsko a některé další země, je tato politika v podstatě klíčovým politickým problémem v těchto zemích. A jakákoli snaha, kterou ČR za celá léta se snaží, aby se zracionalizovala zemědělská politika, vždy narážela především na tyto věci.

Mně se celá léta samozřejmě nelíbí to, že EU nebo resp. dotační tituly podporují věci, které by si podle mého názoru neměly zasloužit podporu. A také struktura mnohdy vede nikoli k zemědělské činnosti, ale naopak potlačování zemědělské činnosti. Myslím si, že i z hlediska potravinové bezpečnosti a dalších těchto věcí by měly být podporovány především ty oblasti, které jsou produktivní a které zabezpečují udržitelnost zemědělské produkce a výživy obyvatelstva v jednotlivých členských zemích a v EU jako takové. Bohužel smutným faktem dneška je, že byť se to vzpírá zdravému rozumu, tak jíme maso z Argentiny a vozí se potraviny přes celý svět. A člověk se někdy ptá, jak je možné, že toto maso a tyto potraviny jsou mnohdy levnější než produkce našich zemědělců. To, že tomu tak je, je právě díky tomu, že ty jednotlivé země se chovají k této záležitosti různým způsobem a zemědělský trh je zcela pokřivený. My se tady mnohdy zabýváme životním prostředím, nedávno znečištěním mořím a tak, jak s tím souvisí třeba to, že právě tuny a tuny těchto výrobků se jednotlivými kontejnerovými loděmi dopravují přes oceány a oceány jsou zamořovány zplodinami z těchto lodí.

Ale já bych se vrátil zpátky k tomu, co máme před sebou. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, bych chtěl panu kolegovi Orlovi říci, že s mnoha věcmi, které tady on říká, mohu souhlasit, ale s jednou věcí nemohu souhlasit. Já samozřejmě nemohu posoudit, jakým způsobem a kdo se chová v jeho regionu, ale mohu zcela odpovědně hovořit za svůj region a musím říci, že zemědělská družstva i velká zemědělská družstva, která tam máme, se chovají k obcím a městům a zejména k obcím, ve kterých působí, velmi zodpovědně a spolupráce je ve většině případů vzorová.

Tudíž nemohu souhlasit s tím, že jen malí zemědělci se chovají k obcím správně. Naopak, kdybych byl populista, mohl bych uvést i konkrétní příklady, kdy je tomu naopak, ale myslím si, že každý solidní zemědělec, ať je malý nebo velký, tak ví, že musí pracovat v té oblasti, v které žije, a podle toho se také chová. Takže bych nechtěl v této věci generalizovat.

Nicméně když si porovnáte ty dvě věci, které tady přečetl kolega Orel a poté kolega Kratochvíle, tak vidíme, že ten základní boj je o bod 4, a to je souhlas nebo nesouhlas nebo neutrální stanovisko k povinnému zastropování a degresivitě přímých plateb. Musím říci, že zemědělské podniky, a jsou to skvělé zemědělské podniky, tak mě oslovovaly tak často jako už dlouho ne a snažně prosily i mým prostřednictvím Senát, abychom se nenechali nalákat na nejrůznější populistickou vlnu v této oblasti a bránili české zemědělství a zabránili tomu, aby ČR povinně musela stropovat. A to zejména proto, že ta oblast, o kterou například mně jde nejvíc a která je v zemědělství také nejnáročnější, což je živočišná výroba, už tak má tisíce problémů.

A mj. kolega Orel u toho malého, nebo nevím, kolik on má hektarů, když má tolik dobytka, ale prostě je samozřejmě velmi těžké vydobýt nebo vychovat a potom na trhu uplatnit živočišné výrobky. A samozřejmě že naráží také na to, co tu bylo řečeno, tzn. na nechuť jednotlivých řetězců uplatňovat české potraviny na českém trhu. Ale chtěl bych zdůraznit to, že 95 %, 95 %, a to je prostě fakt, to nejde obejít, 95 % živočišné výroby v naší zemi se realizuje v zemědělských podnicích nad 100 hektarů. A to je prostě fakt. A pokud my nebudeme dostatečně důrazní ve svých požadavcích, tak je samozřejmě jasné, že v rámci EU si zase ty státy, které jsem tu jmenoval, prosadí svoje.

A proto já bych byl velmi rád a snažně vás prosím, abyste v tomto případě české zemědělce a zejména ty, kteří se věnují živočišné výrobě podpořili a nesouhlasili se zastropováním a nechali to na našich podmínkách tak, jaké jsou. Myslím, že všechny ostatní body, s těmi můžeme než souhlasit. Myslím, že jsou to správné body tak, aby se české zemědělství pohnulo dále.

Ale chtěl bych říci jednu věc, i když jsem příznivcem EU a myslím, že přínos EU je v tom, že už tady máme tak dlouho mír, že mnohé vztahy mezi evropskými národy se výrazně zlepšily, že EU vlastně stojí za stávající prosperitou a nejlepší životní úrovní, kterou tento národ měl v historii celé své existence, tak na druhou stranu si není možné EU lakovat jako spolek přátel, kteří jsou vždy nakloněni tomu slabšímu a jejich hlavní cíl je pomáhat ostatním. EU, jak je běžně známo těm, kteří se s tím seznámili, tak tam se každý členský stát snaží tvrdě prosadit své zájmy. A pokud bychom schválili to, co je tu navrhováno, byť je to jakýsi kompromisní návrh, že se staví neutrálně, tak si to, věřte mi, že mluvím z vlastní zkušenosti, protože jsem roky jezdil do EU a ne, že bych tam prosazoval zemědělskou politiku, v této oblasti já jsem samozřejmě nepůsobil, ale například v bytové politice jsem působil a jakýkoli projev slabosti a nejednoty uvnitř členské země, tak potom je vzápětí reprodukován orgány EU tak, že ta pozice je slabá a tudíž vlastně nemusíme vyhovět.

Na závěr celé té mé anabáze a toho, co tu dnes říkám, tak bych chtěl připomenout ještě jednu věc. Když si otevřete noviny, tak čtete pořád "Babiš čerpá, Babišovy podniky čerpají, dotace jdou Babišovi atd.". My už jsme tady před časem měli jeden zákon, který se nazýval lex Babiš, kde ve svatém nadšení, jak musíme tomu Babišovi přistřihnout křídla, jsme udělali co? Vytvořily se svěřenské fondy, Babišovi to vůbec nevadí, protože je řídí stejně, akorát jiným způsobem, ale zato jsme si nadělali na obrovský problém v jednotlivých městech, obcích. A v podstatě zatímco on se směje a je mu to jedno a vlastně mu to nijak neuškodilo, tak to uškodilo veřejné správě jako takové. A já bych vás chtěl snažně požádat o to, abyste v tomto případě znovu nepodlehli tomu vábení, že tím přistřihneme křidýlka Agrofertu. Věřte mi, že ty podniky, s kterými já spolupracuji a které znám, tak jsou vlastně konkurencí Babišovým podnikům. A pak jsou to právě tyto podniky, které žádají naši podporu.

A protože je to dnes bezesporu mé poslední vystoupení jako senátora, tak bych vám chtěl velmi poděkovat za šest let, které jsem měl možnost strávit mezi vámi. Byla to pro mě opravdu zajímavá léta, i když v osobním životě to byla nesmírně těžká léta, tak musím říci, že si nesmírně vážím atmosféry Senátu, vážím si toho, že zde nikdo nikomu nediktuje, jak má hlasovat, vážím si toho, že je zde svobodná výměna názorů a vážím si toho, že Senát a senátoři se chovají důstojně. A já bych vám chtěl na závěr jednak poděkovat a jednak popřát, aby si tyto vlastnosti Senát udržel i do budoucna.

Děkuji vám mnohokrát.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji, pane senátore, a myslím, že mohu jménem všech senátorek a senátorů vám oplatit úplně totéž, i nám bylo s vámi dobře. A o slovo je přihlášen pan senátor Větrovský. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, není to lehká situace, hovořit po úžasném vystoupení, krásných slovech Radka Martínka. Pokusím se být maximálně stručným. Co se týče materie, kterou máme teď k projednání, Petr Vícha tady správně říkal, že není odborník na zemědělství. Ani já se necítím být odborníkem na zemědělství, nicméně jednou z prvních věcí, kterou jsem musel řešit jako začínající senátor, byla záležitost postižení zemědělců v mém volebním obvodu. A dovedu si tedy představit a vím už, co znamená dokument, z kterého se vychází a na základě kterého se poté vyplácí jednotlivé subvence. A proto tedy i já prosím o to, abychom věnovali tomu balíčku patřičnou pozornost. Já plně podpořím ten pozměňovací návrh, který podal Karel Kratochvíle a který koresponduje s tím, co řekl Radko Martínek a který je názorem VHZD.

Co se týče společné zemědělské politiky, o které tady teď hovoříme, tak já tam vidím, když jsem si studoval tu materii, dva problémy. Prvním problémem, který tam vidím, je snížení prostředků, které vůbec na společnou zemědělskou politiku půjdou. Zaprvé se bavíme o tom, že půjde o 4 % méně prostředků na přímé platby pro zemědělce na 1 ha. A co je důležité a co málo zaznívá, je to, že o 20 % méně prostředků půjde do programu rozvoje venkova, z kterého jsou hrazeny investice pro zemědělce. A to jsou prostředky, které zkrátka do venkova nemusí přijít.

Co se týče zastropování, které tady určitě ještě bude dále komentováno, ale myslím si, že tady již Karlem Kratochvílem a Radko Martínkem patřičně vysvětleno bylo, tak já se samozřejmě plně stavím za to, abychom podpořili přesně v kontextu toho návrhu VHZD bod 4, kdy Senát zásadně nesouhlasí s povinným zastropováním a degresivitou přímých plateb, kdy je toho názoru, že by členské státy měly mít možnost se samy rozhodnout na základě svých specifických podmínek, zda uvedené nástroje zavedou či nikoli.

Určitě se tady také ještě bude hovořit dlouze o velikosti farem v ČR. Já si myslím, a je to i názor, který jsem získal v odborné debatě, že velikost farem v ČR je velice specifická díky souvislostem v rámci historického vývoje, kdy ČR disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku v EU, což je 133 ha, přičemž průměr je 16 ha v EU. A pátou největší četností podniků nad 100 ha.

Zároveň bych chtěl ještě jednou akcentovat, že subjekty, které by spadaly do zastropování, resp. do té degresivity, chcete-li snížení plateb, zároveň zaměstnávají významné množství pracovní síly ve venkovských oblastech a současně poskytují veřejné statky. Z pohledu výrobního zaměření se jedná o podniky, které mají významný, zdůrazňuji významný podíl živočišné výroby.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás prosím o to, abychom podpořili pozměňovací návrh Karla Kratochvíleho, děkuji.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Tomáš Jirsa. Máte slovo, pane senátore.

Senátor Tomáš Jirsa:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, i když pocházím ze zemědělské oblasti jižních Čech, také nejsem expert na zemědělství, nicméně jako místopředseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tak mě nesmírně zaujala slova pana kolegy Orla v jeho projevu, že Číňané vlastní některé české zemědělské podniky. A já bych prostřednictvím pana předsedajícího zcela vážně požádal pana Orla, aby mně nebo do zahraničního bezpečnostního výboru předal ten seznam, který má k dispozici, protože to je samozřejmě velmi závažné sdělení. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera:  Ano, vyřízeno. A dalším přihlášeným je pan senátor Zdeněk Nytra.

Senátor Zdeněk Nytra:  Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové.

Z mého pohledu by bylo pochopitelně nejlepší, kdyby žádné dotace neexistovaly. Ale žijeme v realitě a jak už tady kolega senátor Martínek zmínil, ono to v té Evropské unii funguje trochu jinak, takže zemědělské dotace byly, jsou a určitě v budoucnu budou.

Já jsem se tomu materiálu také věnoval docela hodně, hovořil jsem s některými soukromými zemědělci středního charakteru. A než bych tady tvrdil nějaký svůj názor, protože si netroufám tvrdit, že bych byl odborník na zemědělství, tak bych chtěl položit spíše několik otázek. Protože máte na stole můj pozměňovací návrh, na druhou stranu se možná podle těch odpovědí rozhodnu, jestli ho uplatním, nebo ne. Na výboru pro veřejnou správu nám bylo několikrát řečeno, že v případě zastropování Česká republika o takto získané, nebo ušetřené přijde, nebo nevyplacené peníze. Možná to byla chyba, že nám to tvrdili náměstci, náměstkyně ministra financí, a ne zemědělství. Protože to bylo probíráno a byli jsme na to upozorněni v rámci probírání jiného evropského tisku, než je ten dnešní.

Dneska paní ministryně už prohlásila, že o ty peníze nemůžeme přijít. Respektive možná můžeme, protože Evropská komise může změnit účel financování. Ať čtu ten článek 50 zepředu dozadu, tak při snížení plateb lze finance použít jak na další intervence v rámci přímých plateb, tak v rámci druhého pilíře v rámci podpory rozvoje venkova. Takže moje první otázka zní – hrozí opravdu České republice, že o ty finance přijde? Anebo je lze uplatnit v některých jiných sektorech atd.?

Při projednávání finančního rámce na roky 2021-27 jsme slyšeli, že nezastropování podporují vlastně všechny skupiny zemědělců. Není to pravda. Jak zmínil pan zpravodaj, jak máme uvedeno v důvodové zprávě k tomuto materiálu, zmiňuje se o tom i usnesení výboru pro záležitosti Evropské unie, mám korespondenci s Asociací soukromých zemědělců, je tady spousta organizací, která je pro zastropování. Je otázka, jak budeme měřit váhu. Jestli budeme měřit váhu počtem subjektů, nebo budeme měřit váhu počtem obhospodařovaných hektarů zaměstnávaných pracovníků atd. Tady otázku nemám.

Pročetl jsem si korespondenci i z druhé strany. Dneska jsme slyšeli i u toho předcházejícího bodu i víceletého finančního rámce argument, že naše zemědělství je takto nastaveno již od padesátých let. To je určitě pravda. Ovšem bohužel druhá chyba se stala na začátku devadesátých let při ne zcela vydařené privatizaci zemědělských družstev, protože tam byl ve velké míře upřednostněn management, a proto možná vznikly některé ty podniky v tom rozsahu, v jakém dneska existují.

V podstatě 90 % dotací přijímá řádově 200 podniků. A tady už mám otázku. Jestli je Ministerstvo zemědělství připraveno tuto situaci měnit? Byť postupně, protože to není na nějakou revoluci, že bychom změnili tenhle systém našeho zemědělství. Ale jestli existují nějaké programy, případně jestli je Ministerstvo zemědělství připraveno to postupně měnit? Anebo jestli je spokojeno s tímto modelem de facto průmyslového zemědělství?

Další otázka je, jestli má Ministerstvo zemědělství připravenou strategii, pokud toto navržení projde v té podobě tak, jak je navrženo. Protože co si budeme namlouvat, když jsem si pročítal stanoviska jednotlivých států, moc velkou vyjednávací pozici tam nemáme. A je nechci říct pravděpodobné, ale minimálně reálné, že to zastropování bude. A jak potom nastavit pravidla Ministerstva zemědělství v rámci České republiky.

Další dotaz je, jaký má Ministerstvo zemědělství na podporu v oblasti živočišné výroby? Protože musím jenom souhlasit s kolegou senátorem Martínkem, že toto je velice důležitá součást našeho zemědělství. Pak mám jednu nejasnost, protože společná zemědělská politika patří mezi svěřené komunitární pravomoci a někdy od roku 2012 jsme dosáhli na úroveň 100% nároku. Ale pak se dočtu, že dosažení toho 100% nároku ještě neznamená, že v rámci Evropské unie berou všichni stejně. V podstatě v rámci celé EU naši zemědělci dostávají podprůměr. A v rámci dejme tomu starých evropských zemí, nebo EU 15, dokonce jsme řádově plus minus na 50 %. To mně ale nepřipadá jako dvakrát spravedlivá zemědělská politika v rámci Evropské unie.

Chci se zeptat, jestli nezastropování bude znamenat zvýšení potravinové soběstačnosti? Protože přestože dneska zastropování nemáme, tak o nějaké potravinové soběstačnosti se tady nedá mluvit ani v náznaku. Když nezastropujeme, bude to znamenat, že se opustí ten ekonomicky nejvýhodnější model, kdy pěstuji řepku, kukuřici, pšenici a mám k tomu bioplynku. A používám to na úplně něco jiného než na krmiva. Bude toto znamenat to nezastropování, nebo nebude?

Když jsem říkal, že jsem si četl docela podrobně argumentaci i druhé strany, tak jestliže Agrární komora tvrdí, že zastropování by znamenalo faktickou likvidaci konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství, nebo tuzemských zemědělců všech forem a velikostí, tak si nemyslím, že to je pravda. Všech forem a velikostí to určitě není. Jestliže podpoříme malé zemědělce, není tady šance změnit to, nad čím dneska pláčeme. A to je to, že 90 % zemědělské produkce jde přes obchodní řetězce a ty zemědělce drtí svými cenami atd.? Ten malý zemědělec by rád prodával svoji produkci v rámci své vesnice, nechci říct přímo napřímo, ale určitě by se ke zákazníkovi dostala snadnějším způsobem.

Pak mám dvě důležité otázky. Jak chce Ministerstvo zemědělství více, pokud projde zastropování, pardon, pokud neprojde zastropování, jak chce Ministerstvo zemědělství více podpořit malé a střední zemědělce, mladé a začínající zemědělce?

A pak úplně na závěr chci upozornit ještě na jeden aspekt. Já neumím posuzovat, jak se chovají jednotliví zemědělci, a teď nerozlišuji mezi velkými, malými, středními v rámci svého působiště. Na druhou stranu je ale pravda, že některé daně, v případě, že se jedná o podnikající fyzickou osobu atd., jsou příjmem té obce. A velký zemědělský podnik určitě není registrován v Horní Dolní, takže platiti daně... A teď nechci být útočný.

Velký zemědělský podnik je jasné, ale platí, že u malého zemědělce platí, že část jeho daní zůstane v té obci. Myslím si, že i tento systém je důsledek, nejeden pochopitelně, ale jeden z důsledků nebo příčin vylidňování venkova. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego, my jsme se vystřídali u řečnického pultu. A s právem přednosti je přihlášen pan senátor Jan Horník. Prosím, pane kolego.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně kolegové. Budu velmi stručný. Jenom chci říct takový poznatek z Evropy. Náš výbor VUZP navštívil Portugalsko a mj. byl také na Azorech. A už to tady řekl můj předřečník, v podstatě nejlepší by bylo, kdyby žádné dotace do zemědělství nebyly. A bylo by vyřešeno.

My jsme se na Azorech sešli s místními zemědělci – a tam je to postavené zejména na zemědělství a cestovním ruchu – a ti zemědělci nám sami říkali: „My žádné dotace nechceme. My jsme schopní se uživit.“ Taky musím říct, že jsem tam jedl zatím jedno z nejlepších životě máslo. A dovedu si představit, že by to bez toho fungovalo. A i v debatě, kterou jsme vedli ve věci zastropování, tak měli jasno – zastropovat. To je jen taková zkušenost z Evropy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego, a jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jan Veleba, prosím. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové.

Já bych svoje krátké vystoupení, které jsem si připravil formou poznámek, začal – neberte to, prosím vás, jako patos, ale chci se opravdu sklonit před vystoupením, vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolegy Radko Martínka. Ten sál ho ocenil. A je v něm ta největší moudrost z venkova. On říkal, že je synem, jeho otec byl veterinář, jezdil s ním, čili duši má takovou, že tady nemusí nic předstírat, že tady nemusí bojovat za žádné ideologie a tak dále, atd. Takže děkuji.

Pokud se týká příjemců dotací, 80 % příjemců dotací vyrábí – a tady to už bylo řečeno – přes 90 % produkce. To je zásadní sdělení. Já dodávám, že produkce bezpečné. Máme bezpečné potraviny, z mnoha důvodů. Jeden z důvodů je ten, že pochází z technologií, které vytváří nebo produkují šarže výrobků, šarže potravin, které jsou opravdu kvalitní. A máme vynikající kontrolní orgány, zejména Veterinární službu, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. A tak dále.

Potraviny ze zahraničí, nebudu populista, ale některé rámcové srovnání tady říct musím, abych byl pochopen, o čem mluvím. Potraviny ze zahraničí mají daleko větší pesticidní rezidua, než mají potraviny naše. V České republice se spotřebovává na hektar v průměru 1,8 kg pesticidů. V sousedním Německu je to víc než dvakrát tolik na hektar. To znamená, je to přes 4 kg. Na desetinné čárky to nemám. V Nizozemí je to přes 8 kg/ha. Nebudu tady mluvit, řekl jsem, že nebudu populista, nicméně musím položit otázku, řečnickou otázku – kolik mají polská jablka? Kolik mají polské jahody? Proč řada pesticidů, které používají naši konkurenti, respektive země EU, proč tyto pesticidy jsou zakázány v České republice? To s tím všechno souvisí. Respektive nejsou povoleny.

Takže omezit peníze výrobcům rovná se omezit produkci. Chci teď říct, že po dlouhých letech – a byli jsme u toho a aktivně jsme podporovali české potraviny – po dlouhých letech čeští občané chápou, co znamená deklarace vyrobeno v České republice, respektive symboly našich potravin, vlaječky, vy víte, jaké se sváděly souboje, jestli na zátce na víno může být viněta, jestli tam může být vlajka ČR, atd. Ale teď je naprosto jasné, když jste třeba v obchodním řetězci, tak lidi – jsou samozřejmě lidi, kteří jdou jedině výlučně, jsou obětí letáků atd., nemají dostatek prostředků, sociálně slabí, tak jdou po slevách. Tam to už neplatí, ale český spotřebitel, český občan vyhledává české potraviny. A je to ve stádiu, kdy já třeba kupuji a slyším to, tak je to ve stádiu, kdy nechtějí paušálně kupovat polské potraviny. A já jim třeba říkám opak, protože znám docela dobře Poláky, a nelze to takhle paušalizovat.

Poláci dovedou udělat vynikající potraviny. Kdo jste byli v Polsku, já jsem tam byl mnohokrát, díky polské Agrární komoře, pravidelně jsme rotovali a jednou za čtvrt roku jsme se všichni sešli ze zemí Visegrádské čtyřky. Občas jsme k tomu zvali další – Rumuny, Bulhary atd. Tak snídaně v nějakém polském hotelu, to je opravdu dobrota. Ale to jsem odbočil.

Takže jestliže čeští občané chtějí české potraviny, a to je nesporné, tak já soudím, že my zákonodárci jsme povinni to chápat. A že to je v zájmu této země a že bychom měli přijímat taková usnesení, která tady tomu nebudou bránit. Omezit výrobní majoritu – a pan ministr zcela určitě, viděl jsem, že si dělá poznámky, já se mu nebudu plést do řemesla, do statistických a odborných záležitostí, omezit výrobní majoritu neznamená automaticky, jak se to předkládá, podpořit minoritu. Promiňte, že používám majorita, minorita, já sám uznávám všechny. Nikdy jsem nebyl v zemědělském družstvu. Já jsem se narodil, jak říkám, na půdě, ještě jsem zažil soukromé hospodaření, zažil jsem pak JZD atd. Nebo zažil, moji rodiče tam byli, ale pak jsem byl na školním statku, státních statcích atd. Takže já uznávám všechny formy. A pokud si někdo myslí, nebo by si myslel, že jsem nějaký demagog, že jsem člověk, který prosazuje jenom velké podniky, tak mu doporučuji, mám to tady v autě, tak mu ukážu klidně zítra nebo dneska večer svoji publikaci „Amerika a její zemědělství“. Byla vydaná v roce 1993. A je to v podstatě oslava rodinných farem ve Wisconsinu. To byl mléčný stát, nevím, jak je to tam teď.

Ale je tam produkční zemědělství, průmyslové zemědělství, protože Američané mají nejvýkonnější zemědělství, agrární systém na světě. A je celkem jedno, jestli je to v Kalifornii, kde jsou obrovské, gigantické podniky, nebo ve státě New York, kdy už tehdy jsem viděl stáda dobytka, dojeného dobytka, přes tisíc kusů, a nebo je to rodinná farma ve Wisconsinu. Já bych to tedy takto nestavěl.

Pokud by to takhle dopadlo, že ušetřené peníze se použijí na podporu změny struktury českého zemědělství, jeden z předřečníků tady sám řekl, že to není tak snadné, že to není proces revoluce, že by to byla řada let, tak budou volné peníze a každý si umí představit, když by peníze volné byly, co se stane. Budou je chtít všechny, ale hlavně tyto peníze budou mít svůj vlastní život v mezích pravidel EU. A mohlo by se také stát, že o ně přijdeme.

Chtěl bych dále upozornit, že 18. září letošního roku, čili před pár dny sdružující, zastřešující organizace všech podnikatelů, farmářů, všech výrobních subjektů – nevím, jak to definovat, zemědělství, Copa Cogeca, a tam je, chcete-li z České republiky, Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství a nevím, jestli je tam ještě někdo. Když jsem tam jezdil já, když jsem byl v čele Agrární komory, tak jsme seděli u jednoho stolu a nějak jsme se snažili domlouvat, tak tato Copa Cogeca, která sdružuje všechny rozhodující organizace, malé, velké, střední, minimální – nevím, jak bych to řekl. Tak 18. září se postavila proti zastropování. A tam hrají hlavní roli ne nové země, ale hlavní roli tam hrají země staré evropské patnáctky.

Akcionáři z Číny. Chtěl jsem položit stejný dotaz panu zpravodaji. Ale dotázal jsem se zde přítomných odborníků z agrárních organizací přes mobilní telefon, jestli někoho takového znají. Jsou tady představitelé – nebudu jmenovat – významných agrárních organizací. Dostal jsem zápornou odpověď, že ve svém okolí nikoho takového neznají. Mám stejný dotaz a připojuji se vaším prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Jirsovi a chtěl bych na to uspokojivou nebo jasnou odpověď.

Já ale osobně znám majitele půdy ze zahraničí, která byla česká a už není česká, kteří silou svých peněz, svých podpor půdu tady koupili. To nejsou majitelé z Číny, ti jsou z Holandska, tam zejména, ti jsou z Německa, zejména v pohraničí, ti jsou z Rakouska. A kdybych chtěl být populista, nebo vyvolávat tuto debatu, neudělám to. Mám někde v počítači, v notebooku pole na Chrudimsku, to znamená v mém senátním volebním obvodu, pak mohu mimo mikrofon říct, o co jde, nechci tady nic vyhrocovat, který koupil 80 hektarů a když jsem tuto půdu viděl, bylo mi z toho na nic, protože ten, kdo to prodal nebo komu to nájemce, byl to soukromě hospodařící rolník, farmář na půdě, dlouhých stovky, asi dvě stě, tři sta let, on to chtěl koupit, měl to v nájmu, ten ho přeplatil. A přál bych vám vidět, jak ta půda vypadala. Byla to pravděpodobně investiční půda. Takhle to určitě není.

Pak mi dovolte, abych řekl něco k Evropské komisi, k návrhu Evropské komise z června, kde mimo jiné se hovoří o zastropování přímých plateb, což znamená, že by to mohlo představovat zastropování pro ty firmy, které provozují živočišnou výrobu a které provozují citlivé komodity, jako je ovoce, zelenina, chmel, vinná réva atd., anebo hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Pak propočty, koho by to postihlo, ty hektary by byly podstatně nižší, u ekologického zemědělství by se to mohlo rovnat 100 hektarům. Byl bych zvědav u těch, kteří dostávají podpory a dostávají dnes už velké podpory – mluvím o ekologickém zemědělství – co by tomu rodinní farmáři v tomto případě řekli. To může nastat a nemusí.

Evropská komise navrhuje do stropu do přímé platby zahrnout také přímé platby, to už jsem říkal, na citlivé komodity, živočišná a speciálně rostlinná výroba, a také platby za postupy příznivé pro klima a životní prostředí, které nejsou blíže specifikovány. Nicméně předpokládá se jejich přibližný soulad s principy ekologického zemědělství.

A teď několik poznámek k tomu, jestli by to postihlo naši produkci nebo nepostihlo. Zcela jednoznačně ze zkušeností, které mám a které tady prezentoval třeba mnou zmiňovaný kolega na začátku, který není žádný zemědělec a myslím si, že není v žádné zemědělské organizaci, já v současné době také už dávno ne. Znamenalo by to další úbytky živočišné výroby, znamenalo by to samozřejmě další ztrátu minimální potravinové soběstačnosti.

Zaujala mě poznámka, kdo má vztah k půdě. Musím říct, že jsem sám na půdě jako soukromý zemědělec nehospodařil. A vztah k půdě mám takový, že jsem nikdy autem ani na motorce na půdu nevyjel. A rvalo mně srdce, když byla nějaká kalamita nebo něco stavěli a najednou se začalo na poli něco vrtat, teď jsou na Vysočině stovky skládek dřeva atd. To je pochopitelné, ale o tom nechci hovořit. Ale vztah k půdě není dán geneticky. Vztah k půdě je dán podle toho, jaký člověk je. To nejde deklarovat, to je jinak. A já jsem to tady předtím říkal na příkladu rakouského majitele 80 hektarů na Chrudimsku.

Nyní ještě předposlední poznámku k bioplynkám. Bioplynky po odborné stránce, a je možné to dokladovat na vývoji zemědělských podniků, všech forem podnikání, soukromé farmy a obchodní společnosti, akciové společnosti, malé, velké, tak ten, kdo má bioplynku, je to v drtivé většině subjektů, kdo pomáhá ekonomice.

Ale stabilizuje to živočišnou, stavy hospodářských zvířat. To je prostě klišé, že bioplynky rovná se jenom kukuřice. Ano, jsou firmy takové. To nejsou zemědělci. To jsou ti, kteří to skoupili, to jsou kapitálové společnosti různých, já nevím, nechci kvalifikovat, jestli z Prahy, z Brna... Ale bohatých lidí, kteří do toho investovali a viděli v tom jenom ty dotace. Ale to nejsou zemědělci. To mělo být ošetřeno daleko dřív. Nebylo to ošetřeno legislativně. Bojovali jsme proti tomu. Nic jsme neudělali, protože kapitál je kapitál.

Takže já vás rovněž prosím, abyste, nechci nic dramatizovat, pokud se zastropuje, pojede se dál, jenom té řepky bude víc, jenom toho obilí bude víc, jenom toho sucha bude víc. Chci tady říct, dlouho jsem uvažoval, přemýšlel, jestli to tady sdělím nebo ne, ale abych byl férový, tak to sdělit musím. A to je o tom vztahu k půdě, to je o těch velkých podnicích a tak. Já jsem z Vysočiny, z okresu Žďár nad Sázavou, to je kraj, kde je ještě stálá, nebo stálá, kde je ještě tradiční agrární systém. To znamená, že tam není jenom rostlinná produkce, obilí, řepka, prostě tržní plodiny, které se sklidí, které dojdou pořešit úžasnou produktivitou, to je to průmyslové zemědělství, o kterém byla řeč, a pak se to prodá. Prodá se to kam, obilí? Do Německa, do Polska? Tam je v tom spousta šedé ekonomiky, to tak je zkrátka. Nechci tady nic otevírat, ale je to tak. Stát na to hleděl, nic s tím nedělal. Já osobně jsem byl za jedním ministrem financí, aby něco... Peníze velmi často na prkno a tak dále. Výsledek byl, tak nám dejte seznam těch, kteří to dělají, a my se na ně podíváme. Ale nechtěl jsem tady toto rozvíjet. K té Vysočině... Tam je dobytek. Tam je zaměstnanost. Tam je potravinářská výroba. A nejenom ti velcí, ale tam je spousta malých výrobců a tak dále. Běžte se podívat na Vysočinu, zajeďte si třeba, jsou často nějaká sezení zemědělců na Skalském dvoře, běžte se podívat, jak je Vysočina obdělaná. To je jako zahrádky, ty pole. A je úplně jedno, jestli to pole má 5 hektarů, 10 hektarů a tak dále. Je to nádherně obdělané. Říkám to proto, že v letošním roce, kdy je sucho, průměrný výnos obilí na Vysočině je 5,81 tuny po hektaru, sečteno, všechny druhy obilí. Řepky olejné, což je zlepšující plodina, která zlepšuje půdu, strukturu půdy, množství humusu a tak dále v osevním postupu, je-li jaký, ten osevní postup je tehdy, když jsou tam krmné plodiny, tak řepky 3,68. Takže jistě, musela tam přijít nějaká voda. Ale pokud by tam nebyl dobytek, tak by to bylo podobné, ty výnosy, jako jsou už dlouhé na jižní Moravě, kde dobytek není. Takže sečteno podtrženo, ubereme-li peníze těm, kdo dělají, kdo chovají skot, kdo chovají dobytek, nebudu tady uvádět čísla, mohl bych, ale to nemá smysl, tak oni logicky budou dělat to, nebo sníží dál stavy dobytka. Vezměte si časové řady, to si každý z vás najde, vezměte si kraje, to má ČSÚ, tam si to vyčtete. Takže já vás prosím, abyste toto při hlasování o konečném... Abyste toto měli na paměti, prosím vás o to. Prosím vás o to, abychom si nevzali na svědomí, že přijde další vlna snižování tak zoufalé soběstačnosti, u vepřového je to už pod 40 %, což pokládám za ostudu pro nás, pro Čechy, Moravany a Slezany, a to obilí se vyváží, to dělá za nás někdo jiný a pak se to zase dováží.

Abyste podpořili návrh, který tady měl velmi propracovanou zpravodajkou zprávu, vaším prostřednictvím, pane předsedající, kolega Kratochvíle velmi propracoval, není to jenom takové, že to tak musí být. O to vás prosím a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego. Jako další do rozpravy se přihlásil senátor Zbyněk Linhart. Prosím, pane senátore.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já opravdu velmi stručně. My jsme na našem výboru tuto problematiku projednávali spíše okrajově, při projednávání víceletého finančního rámce, tak jako podobně dneska dopoledne tady na plénu. Mnohé řekl tady můj kolega Nytra. Takže já bych měl už jenom dvě doplňující otázky k tomu, co tady řekl i on. My jsme to projednávali, resp. když jsem četl ty materiály, tak jestli si dobře pamatuji, tak nám bylo odpovězeno, resp. je psáno to, že při zastropování, tak jak je navrženo dnes, by šlo o 9 mld., v uvozovkách ušetřených. Teď jde o to, jestli bychom o ně přišli, nepřišli, o to byl ten dohad, kam by se případně mohly použít, jestli jsem pochopil, zůstaly by v obálce, zůstaly by v ČR, mohly by být použity na zemědělství a venkov. To by byla moje otázka, asi upřesňující. A druhá se týká toho, co tady zaznělo, že na obnovu venkova nebo na venkov by šlo méně peněz, zhruba, jestli jsem slyšel dobře, o 20 %, o 16,5 %, tak jestli z národních zdrojů se počítá s tím, že by to bylo nějak dorovnávané, resp. se vracím k dotačnímu titulu, který fungoval zhruba tři roky, jednoduchý dotační titul na obce malé a venkov, na obnovu křížků, památníků, kapliček, veřejných prostranství na venkově, bez náhrady byl letos zrušen, tak jestli se počítá s tím, že by z jedněch nebo z druhých peněz fungoval nadále, protože to byla velmi užitečná, jednoduchá a velmi vítaná věc. Takže na tyto dvě otázky bych tady rád slyšel odpovědi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane kolego. S právem přednosti se přihlásil pan senátor Petr Šilar. Prosím, pane senátore.

Senátor Petr Šilar:  Dobrý podvečer, kolegové, kolegyně, pane předsedající, pane ministře. Všichni víte, že nevystupuji často. A hlavně nevystupuji v oborech, kterým vůbec nerozumím, nebo je mám jenom přečtené ze zpravodajské zprávy. Takže bych se teď rád vyjádřil k celé této problematice.

Chtěl bych podtrhnout všechno, co řekl kolega Martínek, ostatně jsme krajané, taky jsme chvíli spolu byli ve vedení Pardubického kraje. On jako hejtman, já jako radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí. Musím říct, že ty zkušenosti, které má on, mám i já z Orlických hor, z podorlických hor, i to, že jsem 10 let pracoval v zemědělské praxi, v zemědělském podniku, že jsem vystudoval zemědělskou univerzitu, jako starosta jsem se celou dobu... A teď jsem spíš po odborné stránce vodohospodář, k tomu mě donutily trošku i okolnosti, to, co jsem dělal na kraji, ale přesto mi dovolte, abych se k této problematice vyjádřil.

Nebudu opakovat to, co říkal Radek, řekl to velmi dobře, naprosto jednoznačně, ale chtěl bych říci jenom několik poznámek k tomu, co řekl kolega zpravodaj, co řekli předřečníci, zbytek, doufám, zodpoví pan ministr zemědělství. Připomínám, že kolega zpravodaj na začátku říkal, že by se to týkalo farem, které mají výměru nad 700 hektarů. Není to pravda, propočty, odborné propočty odborníků zemědělství poznamenaly, že zastropování těch plateb by se týkalo již farem nebo velikostí podniku od 300 hektarů. Takže se to týká i rodinných farem. Dneska rodinná farma má 500 i 600 hektarů, i více. Nemusíme být v Americe.

A potom také k tomu, co tady říkal kolega Nytra, malý zemědělec, ani část jeho daní nezůstává v obcích, v obcích zůstává pouze daň z nemovitosti, nikdo nemá dneska už žádné jiné daně. Dřív fyzické osoby, výnos z těchto daní byl dřív příjmem obcí, ale dnes je sdílená daň, obec má podíl přes DPH procenta prostě na sdílené dani. Ale jenom daň nemovitosti je pouze, která se platí pro obec. Kolegovi Horníkovi připomínám, že jeho informace, co se týká Evropy, je velice povšechná. Drtivá většina všech evropských států zemědělce podporuje. Zemědělce podporuje mohutně. Jedna z největších dotací, která je, není tedy součást EU, ale jsou Švýcaři. Dlouhou dobu jsme měli družbu s jedním švýcarským městečkem, velice jsem se o to zajímal. Švýcaři dnes dotují zemědělce ze 70 %. Ti si svých sedláků váží. Tam si sedlák nemůže... Jaksi nedovolí, aby nebyl podporován, protože vědí, že když podporují své sedláky, tak podporují své živitele. Prostě ty, kteří je živí, kteří se starají o jejich přírodu, o jejich krásnou švýcarskou krajinu. Tu mají na svědomí právě švýcarští zemědělci. Ne žádní ochránci přírody.

Proč se mluví o živočišné výrobě, skočím k jedné věci, která tady trošku zazněla, jenom bych ji připomněl trošku z historie. Skutečně by při zastropování plateb to potkalo zemědělské podniky a především ty, kteří provádějí nebo mají živočišnou výrobu. Ta živočišná výroba je pro nás pro hospodaření na půdě nesmírně důležitá. Především taky z pohledu, řeknu, vodohospodářského, především proto, že díky živočišné výrobě máme příjem organických látek do zemědělské půdy, my jsme se to ve škole učili, je to přes uhlíkové řetězce, vím, že kolega Jandejsek to má taky propracované, já si ještě vzpomínám na akademika Kudrnu, který nám to v zemědělských soustavách neustále vtloukal do hlavy. Je naprosto jasně prokázané, že ten, kdo hospodaří s tím, že dodává do půdy organickou hmotu, tak má nejenom nejvyšší výnosy, ale nejstabilnější hospodaření, a ta půda je v nejlepším stavu. To není jenom otázka hnoje, ale to je otázka i pěstování víceletých pícnin, omlouvám se neodborníkům, ale víceleté pícniny, zavedení víceletých pícnin, a takzvaný norfolský osevní postup byl revolucí, průmyslovou revolucí v 19. století, především v Anglii a v německých zemích, protože zavedením krmných plodin se zjistilo, že obohacují půdu, organickou půdu, a taky je to nejlepší krmivo pro hospodářská zvířata. Rád bych připomněl, že všechno souvisí se vším, a našeho nejlepšího spisovatele, myslím, Karla Čapka, který v Anglických listech psal, jak souvisí počet starých panen s užitkovostí krav. Najděte si to. Je to velice zajímavé, protože tam právě vysvětluje, proč. Já to řeknu velice zkráceně, Čapek to napsal daleko lépe, protože množství těch starých panen v Anglii, tak většinou chovají kočky nebo kocoury. Kočky při svých výletech dost často likvidují především i čmeláčí hnízda. Víte o tom, že čmeláci jsou jediní opylovači jetelovin, když nebudou dobře opylované jeteloviny, tak nebude dostatek osiva pro ty víceleté pícniny, o kterých jsem mluvil, tím pádem bude málo krmiva pro dobytek a nižší užitkovost. Velice jsem to zjednodušil. Je to takový krásný příklad ekologie, jak vše souvisí se vším.

Tady bych chtěl říci, že právě u těch víceletých pícnin je důležité, my jsme se učili ve škole, viděli jsme snímky, první letecké snímky z roku 1960, ještě starší, které byly dělané po válce, viděli jsme na těch lánech, náš profesor nám ukazoval, říkal, vidíte, tady nejenom že byla vidět na tom porostu té ozimé pšenice tzv. pásová, nebo českého zemědělství, jak se tehdy špatně hnojilo. Ale hlavně to, jak na těch porostech byly vidět katastry jednotlivých hospodářů. On říkal, tady prostě vidíte, tady ten kus krásné ozimé pšenice je proto, že tady předtím 20 nebo 30 let hospodařil hospodář, který vápnil, který používal víceleté pícniny, které hnojil, a prostě ta půda je v takovém stavu, že ještě po 30 letech to bylo vidět na tom stavu té půdy.

Proto je to nesmírně důležité pro tu živočišnou výrobu. Teď se dostanu, protože to je otázka půdy.

O půdě se dneska hodně mluví, jednak o vztahu k půdě, to řekl hezky kolega Veleba, ale já bych chtěl říct taky, že půda, když mluvíme dneska o suchu, tak mluvíme o půdě. Já bych chtěl říci, vybavíme si nádrže nebo jestli mokřady, chtěl bych upozornit na jednu nejdůležitější věc. Nejlepší rezervoár pro vodu je kvalitní půda. To znamená půda, která má dostatek organické hmoty, která má největší jímavou schopnost. Ta zadrží největší množství vody. To může být jenom na půdě, na které se dobře hospodaří. Tohle všechno souvisí s tím hospodařením na vodě. Takže z toho důvodu, kdyby jenom kvůli tomu, kdybychom museli snížit živočišnou výrobu, tak by to byla obrovská chyba. Já vím, že ten systém dotací je špatný, ten systém dotací je špatný, je nastaven samozřejmě dlouhodobou historickou záležitostí, protože nebyl po válce dostatek potravin, tak se začaly dotovat potraviny, dlouho se to takhle používalo, Francie je ochotná kvůli tomu systému i stávkovat, jejich zemědělci nám to několikrát předvedli, to naši zemědělci nejsou tak, řekl bych, radikální. Změnil se systém hospodaření a dotací na půdu, nebo na velikost farmy, taky víme, že to není ideální. Ale už vůbec není ideální prostě teď ten stav zastropovat a říct, takhle tedy ne. Musí se řešit otázka aktivního zemědělce. Jsem rád, že zemědělská politika v dnešním období ministra zemědělství i předcházejících několika ministrů byla o tom, že byla snaha velká, aby se dotace dostávaly skutečně pro ty, kteří dobře hospodaří. Já vím, že to je velice těžké, definovat toho aktivního zemědělce, ale měli by dostávat právě, rozdělovat se dotace tímto způsobem.

Chtěl bych se tady zmínit o těch dotací, je tam jeden nešvar. Mám i dotaz, nevím, kolik, jaké je procento ekologického zemědělství, kolik tam jde dotací, ale já z vlastní praxe a z vlastní zkušenosti vím, protože jsem z vesnice, na té půdě, kterou vlastnil můj otec, dneska hospodaří... Vlastně nehospodaří, vlastně ji využívá jeden podnikatel, který se zapsal do ekologického zemědělství. Jeho způsob zemědělství je totožný jako s mnoha dalšími, kteří třeba hospodaří u nás na Kralicku, pod Kralickým Sněžníkem, v té oblasti podorlických hor. On prostě je přihlášen, on tam samozřejmě nic nehnojí, nic tam nedělá, nedělá tam vůbec nic, jenom to jednou za rok poseče, protože mu tam toho moc nevyroste, ty porosty podle toho vypadají, samý šťovík a mlíčák, potom to sbalí do balíku a nechá to ležet na louce nebo na poli, potom podle počtu, kolik má dobytka, někdy si půjčí od sousedů, když se sčítají dobytčí jednotky, tak aby měl dostatek dobytčích jednotek, tak si je půjčí od sousedů zrovna, aby jich měl dostatek, a když to nepotřebuje, tak ty balíky nakulí do lesa. Ale pobere 14 tisíc dotace na hektar. Dneska je půda u nás na Kralicku nebo vůbec v pohraničí velmi drahá, protože ji skupují právě Němci nebo další. I naši podnikatelé. A ti to pronajímají těm místním zemědělcům, kteří tam hospodaří. Ale už počítají s touto dotací, už si právě v tom nájmu tyto peníze požadují. To znamená, že ten hospodář jim z těch dotací část platí, právě proto, aby tam mohl vůbec hospodařit. Úplně jsme se dostali na špatnou kolej. Já jsem proti tomu, aby byly dotace skutečně pro toho, kdo hospodaří, nejenom proto, že si dal nálepku ekologický zemědělec. Velmi pro to brojím. Ostatně, je takový vtip, že jak se pozná ekologický zemědělec? To znamená, že normální zemědělec používá postřiky ve dne a ten ekologický v noci.

Říkal jsem tento vtip i rakouským zemědělcům, abych to odlehčil, abyste tady neusnuli, tak jsem to říkal rakouským poslancům tady ze zemědělského výboru, je to asi 3-4 roky. Ti se smáli, akorát se nesmál jeden, vedoucí jejich delegace, shodou okolností to byl ekologický zemědělec. A uznával jednu věc a říkal: "My v Rakousku to říkáme jinak, my to říkáme, že někteří, především ti ekologičtí zemědělci mají hodně světlometů na svém traktoru." Takže jen příklad z praxe.

Budu končit, chci říci jednu důležitou věc. Když jsem se začínal pohybovat v politice, tak jsem se také angažoval v naší KDU, byl jsem v zemědělské komisi. Teď jsem si vzpomněl, díval jsem se na to, že jsem napsal jakýsi článek, který se jmenuje Být dobrým hospodářem. A snažil jsem se definovat hospodáře a jsem rád, že na tom nemusím nic měnit. Ten dobrý hospodář, ten aktivní zemědělec musí být vzdělaný, musí mít starostlivost, musí být pracovitý, musí být zodpovědný. A hospodářství neznamená jen vlastnit půdu a dělat na vlastní půdě, ale mít k tomu zodpovědnost, mít k tomu vztah. A mít zodpovědnost k tomu, co je mi svěřeno, i když je to možná jen v nájmu. Tzn. hospodář je ten, který je zodpovědný za sebe, za rodinu, za svou půdu. A také za své lidi ve svém okolí, pro které dělá. Hospodář je také nejlepší ochránce přírody, jak jsem to říkal, dobrý hospodář a dobrý zemědělec je nejlepší ochránce přírody, protože na té půdě hospodaří a nenechá ji ladem ležet, aby zplaněla. A také se dobrý hospodář pozná, že dělá pro sebe. A drtivá většina našich zemědělců, prosím vás, jsou dobří hospodáři. A já bych to i podepsal. Proto z toho důvodu musíme dobré hospodáře, naše zemědělce podporovat i ve vztahu k politické záležitosti kolem zastropování, protože to jsou živitelé. Můj otec, který byl soukromý rolník, vím, jak se nadřel. Ale ten vztah, člověk a zodpovědnost, měl v sobě. Doufám, že se nám to předává v genech, takže si myslím, že se musíme za naše hospodáře postavit.

A rád bych tady doporučil právě i to usnesení hospodářského výboru právě proto, i když to není v souladu s mým kolegou z evropského výboru Václavem Hamplem, bohužel se omlouvám, ale pouhé neutrální stanovisko nám v současné době moc nepomůže. My musíme říci jasné stanovisko a být slyšet společně s vládou jedním hlasem proti tomu, co se navrhuje z Evropské komise. My se musíme postavit proti zastropování, protože to je ve prospěch našich českých hospodářů a zemědělců. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane senátore. Jako další do rozpravy se přihlásil pan senátor Karel Kratochvíle. Prosím, pane senátore.

Senátor Karel Kratochvíle:  Já děkuji za slovo. Už toho tady bylo dnes řečeno až příliš. Myslím si, že jsme si všichni udělali obrázek kolem zemědělství. A já bych chtěl připomenout jen to, že to nemůžeme brát jako politický subjekt nebo politickou vůli jedné strany. Je to průřezem odprava doleva. Vždyť si vezměme předcházející vlády, kdo byli ministři zemědělství. Od Fuchsy přes Bendla, Jurečky, Melka až po dnešního Tomana, všichni jsou proti zastropování. Já bych byl rád, když budeme potom o tomto hlasovat, abychom si i toto uvědomili.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, jako poslední se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane kolego.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, jednak tady mám jednu prosbu na pana ministra, protože tady padla celá řada otázek a je evidentní, že nejen já jsem na tom tak, že v tom nemáme úplně jasno, jestli by mohl odpovědět na ty otázky, které tady padly, aspoň na ty základní, které mu třeba dával pan kolega Nytra nebo pan kolega Linhart ještě před tím, než bude mít závěrečné slovo, protože většinou to bývá tak, že v závěrečném slově si ministr řekne, co potřebuje. A co nepotřebuje, neřekne. A my jsme tak vychovaní na rozdíl od Poslanecké sněmovny, že potom nezneužíváme faktických poznámek a nedoptáváme se, takže bych velmi rád, pokud by na těch několik otázek, které tady padly, skutečně pan ministr odpověděl ještě v rámci řádné obecné rozpravy. Samozřejmě pokud bude jiného názoru, těžko ho k tomu můžeme nutit. To je jedna věc.

Druhá věc k tomu, co tady říkal pan kolega Šilar, já znovu říkám, že jsem ten, který si rád odpovědi pana ministra poslechne a věřím, že tak učiní a řekne nám je, tak jen k té věci, která se týká rozpočtového určení daní, tam se cítím jistěji. Příjmem obcí je také 1,5 % daně ze závislé činnosti jednotlivých osob, které se rozdělují podle počtu zaměstnanců v dané obci. A pokud je to tak, že všichni zaměstnanci jsou z Prahy, tak tam ty peníze, prostřednictvím pana předsedajícího, pane senátore, prostě nejsou, opravdu tam nejsou. Takže to pan kolega Nytra měl pravdu. V této věci, která se netýká zemědělství jsi ty pravdu neměl. Takže to je jen k tomu.

Takže moje prosba je, aby pan ministr v rámci obecné rozpravy vystoupil a odpověděl nám a poučil nás o těch věcech, kde nemáme jasno. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji. A protože se nikdo nehlásí do rozpravy, takže pan ministr se hlásí, prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman:  Ještě jednou dobrý den, vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. V první řadě vám chci poděkovat za to, kolik pozornosti věnujete zemědělství, velmi si toho vážím a děkuji. Padlo tady mnoho věcí a myslím, že některé otázky kolegové senátoři odpověděli, ale já to vezmu postupně, snad na nic nezapomenu. Jen v první řadě obecně.

Co se týká přímých plateb, ty jsou zavedeny pro všechny zemědělce napříč EU s cílem zajistit stabilitu příjmů zemědělců. V ČR tyto přímé platby čerpá 30 000 zemědělstvích subjektů prostřednictvím jednotné žádosti na více než 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Co se týká otázky, jestli dostali všichni stejně, tak říkám, že ano. A jenom chci doplnit, že mladí zemědělci nebo mladí začínající dostávají o 50 % více. A pak je tam ještě SAP 3400 Kč, greening 1900 a mladí tedy dostávají o 1600 více.

V absolutní míře snížení finanční obálky pro ČR mezi obdobími 2014-2020 a to nové 21-27 to dělá řádově 6 mld. Kč. Na základě obálky ČR na přímé platby pro rok 2021 při kurzu 25 Kč by se zastropování týkalo řádově 2 milionů hektarů zemědělské půdy z těch 3,5 milionu hektarů, což představuje 57 % celkové výměry zemědělské půdy, což je řádově 2770 žadatelů. A jednalo by se o krácení řádově 10,6 mld. Kč. Přibližně 2000 žadatelů hospodaří na více než 422 hektarech zemědělské půdy. A nad touto hranicí by byli postiženi úplným zastropováním, což by znamenalo nevyplacení řádově 1,6 milionu hektarů půdy, resp. 46 % z celkové výměry zemědělské půdy.

V návrhu Evropské komise na zastropování jsou také zahrnuty nejen všechny přímé platby, ale i podpory vázané na produkci a zároveň režimy pro klima a životní prostředí, které mají právě plnit specifické cíle společné zemědělské politiky. Zastropováním by právě řada podniků na tyto podpory, co se týká ekologie, nedosáhla, a proto usilujeme, aby výše zmíněné podpory byly vyjmuty ze zastropování.

Co se týká velikosti farem, bylo tady o tom hodně řečeno, tak řeknu jen dvě čísla. ČR disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku v EU, což je 133 hektarů, průměr EU je 16 hektarů, ale také pátou největší četností podniků nad 100 hektarů. Ale co je důležité, máme jednu z největších průměrných výměr ekologických podniků, tj 120 hektarů. V podmínkách českého zemědělství by se navrhované zastropování plateb dotklo podniků, které zaměstnávají více než polovinu pracovní síly a více než 3/4 veškerého chovaného skotu dělají právě tyto velké podniky včetně téměř 90 % dojnic.

Ve schválené pozici, jak se tu bylo také ptáno, jak podpoříme podniky, tak tam se uvažuje o zavedení platby na první hektary, tzn. to je těch 150 hektarů, kde se vychází z průměrné velikosti.

Co se týká podpory, jestli zastropování ano nebo ne, tak v současné době mimo to, že minulý týden to schválila největší evropská organizace Copa Cogeca, vystoupila proti zastropování, tak v současné době podporuje dobrovolné pojetí zastropování řada členských zemí, které se zúčastnily posledního zasedání rady ministrů, které bylo tento týden v pondělí v Lucembursku. Je to Francie, Německo, V4, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Portugalsko. Tak jen abychom věděli, jak to tam je.

Jenom další věc, co se týká shrnutí přímých plateb. Ty umožňují zemědělcům přiměřenou likviditu, což je důležité zejména v době komoditních krizí nebo nenadálých přírodních událostí. Přispívají ke stabilitě příjmů odvětví, které je příjmově pod průměrem národního hospodářství. Přímé platby jsou a budou podmíněny plněním řady environmentálních norem, zejména DZES, což je Dobrý zemědělský a environmentální stav. A pak tam jsou povinné požadavky na hospodaření.

Co se týká dalších věcí, zaměstnance jsem řekl, Živitelku taky. Kdybychom zastropovali, prosím pěkně, tak těm podnikům nebudeme dávat žádné peníze, ale budeme po nich chtít daleko větší plnění. Tzn. tyto velké podniky nebo resp. zastropované podniky bychom těžko nutili k tomu, aby dodržovaly agroenvironmentální opatření, protože by prakticky nedostávaly žádné peníze. A my je potřebujeme udržet v tom agroenvi, v těch ekologických schématech. A to je, prosím, pro nás velmi důležité.

Co se týká dalších otázek, jestli můžeme, nemůžeme přijít o peníze. My v podstatě v principu o ty peníze přijít nemůžeme. Šlo by to na tu tzv., jak jsem řekl, redistributivní platbu a do druhého pilíře. Dá se to použít na agroenvi opatření, ale veškeré tyto peníze, které budeme na něco používat, nám bude schvalovat Evropská komise. Ta nám nastaví ty podmínky, takže v principu ano, nepřijdeme, ale... A my nevíme, jak nám to nastaví nebo nenastaví, jestli ty peníze vůbec budeme schopni čerpat.

Jestli chceme nebo nechceme měnit velikost a strukturu firem, víte, pro mě je soukromé vlastnictví absolutně nedotknutelné. A já si nejsem jistý, že bychom měli účelově tyto velké podniky rozdělovat. Nevím, do jaké míry by to přineslo, tady bych to nechal volnému vývoji.

Co se týká otázky na podporu živočišné výroby. Živočišnou výrobu nejenže chceme a budeme, ale my už ji dnes i podporujeme. Ať to je přes tzv. wellfare, tzn. správná praxe nebo dobrá praxe, podporujeme výkrm zvířat tak, abychom nevyváželi zástavový skot, ale abychom si ho byli schopni zpracovat tady. Podporujeme také tzv. Q-kvalitu mléka, drůbeže atd., tzn. máme programy na podporu živočišné výroby.

Co se týká potravinové soběstačnosti, myslím, že potravinová soběstačnost, resp. říkám nezávislost na dovozech, je důležitá. Myslím, že o mně je obecně známo, že tvrdím, že bychom měli tady konzumovat minimálně 2/3 toho, co si tu umíme vyrobit. Prosím, nebavme se o pomerančích a dalších věcech. Bavím se o zelenině, o ovoci, abychom nebyli závislí na dovozech atd.

Co se týká, jestli se bude dál pěstovat řepka, pšenice atd., víte, jakmile to zastropujeme, tak firmy budou hledat to, na čem nejvíc vydělají a nebudou prakticky ničím limitovány, já už jsem to tady říkal. Takže ano, naší snahou je, aby došlo k diverzifikaci. Tady to také padlo, tzn. my chceme, aby zemědělci a zemědělství bylo diverzifikované, aby se rozložila rizika. Chceme podporovat tzv. citlivé komodity, ovoce, zeleninu, chmel, tzn. všechny věci, které do té krajiny patří. Prvních 150, jak jsem tu řekl.

Co se týká řetězců, ano, souhlasím s tím, že největší problém českých zemědělců a zpracovatelů jsou řetězce. Myslím, že nejen ti malí, ale i ti střední a větší, protože z evropského pohledu, když se bavím o domácích českých firmách, zase tak velkých evropských firem tu nemáme, tak mají problém s řetězci. A myslím si, že tam je ten problém, který má české zemědělství. Odbyt. Tzn. doma ve svých zemí si nedovolí, v Rakousku, v Německu, aby prodávali 50, 60 % výrobků z cizí země. To si prostě nedovolí. Ale u nás jsme odbytištěm a to musíme změnit, je to jedním z našich cílů. Pevně věřím, že se nám to povede.

Peníze jsem říkal.

Co se týká obnovy, já se omlouvám, řeknu pracovně "kapliček", omlouvám se za to, není to přesně název titulu. Takže prosím pěkně, v letošním roce tam šlo řádově nebo jde 560 mil. Kč. Jenom pro porovnání, prosím, pro celý potravinářský průmysl ČR ze stejných národních zdrojů jde 400 mil., tzn. o více než 100 mil. méně. A já říkám, ano, my budeme dělat nový program, resp. ten program uzpůsobíme, aby právě byly podporovány opravy křížů, božích muk v extravilánu obcí. Ano, chceme to dělat a chceme tam dát pevná pravidla, protože se z toho opravovaly věci, které tam podle mého názoru nepatřily. Nevidím důvod, proč by ministerstvo zemědělství mělo podporovat jiné dotační tituly, které jsou na ministerstvu kultury, na MMR atd. Ale co se týká božích muk, co se týká kapliček v extravilánu, k tomu se hlásíme a budeme to dělat. Dneska jsem o tom mluvil s ministrem kultury, jsme domluveni, že během měsíce uděláme dotační titul, kde si to rozdělíme spolu, kdo co bude podporovat, takže ano.

Co se týká peněz, jsem řekl.

Ještě jednou, vážené senátorky, vážení senátoři, vám děkuji za podporu českých zemědělců, věřím, že se rozhodnete správně a děkuji za ten čas, který trávíte a věnujete českému zemědělství. Věřím, že si toho všichni váží. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane ministře. A protože rozprava ještě trvá, ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Musím podle jednacího řádu se zeptat pana ministra, jestli chce ještě vystoupit? Nechce, řekl vše. Nyní bych poprosil pana zpravodaje, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Petr Orel:  Děkuji, já bych si dovolil jen pár poznámek, protože někteří diskutující směřovali otázky i na mě. Možná bych úvodem chtěl ještě říci, že já jsem to usnesení formuloval také v návaznosti na usnesení, která byla přijata výbory, které na tom také participovaly, tzn. výbor pro průmysl, zemědělství a dopravu. A výborem pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí. Tento výbor se vyjádřil k zastropování pozitivně. Výbor zemědělský zjednodušeně naopak je jednoznačně proti zastropování.

Proč jsem dal neutrální stanovisko, to také vycházelo z toho, že stavovské zemědělské organizace v tom nejsou jednotné. Aspoň podle informací, které mám. Asociace soukromých zemědělců trvá na tom, že zastropování podporuje. A není to žádná, jak už jsem říkal, minoritní organizace, je to zhruba nějakých 30, 40 %, když se vezme celkové zemědělství. Asociace zastupuje téměř 7000 zemědělských subjektů. A ještě včera jsem se na to ptal, jestli na tom trvají, bylo mi řečeno, že ano, že to prostě je její stanovisko. Proto to neutrální stanovisko k zastropování.

Potom tady bylo řečeno, že jsem řekl nějaké špatné číslo, co se týká výšky hektarů hranice zastropování. Já bych chtěl uvést, že jsem vycházel z podkladů, které jsem měl a mj. také z analýzy dopadů zpracované ministerstvem zemědělství koncem minulého roku, by se zastropování ve výši 100 000 eur týkalo cca 1229 podniků z celkového počtu 29 998 zemědělských subjektů.

To je cca 4%, které obhospodařují 2 025 169 milionů hektarů zemědělské půdy z celkového počtu 3 545 052 hektarů, což představuje 57 %. Hranice zastropování by byla přibližně 770 hektarů. Vycházel jsem z těchto údajů, které jsem měl k dispozici. To číslo jsem si nevytáhl z rukávu, měl jsem ho k dispozici, tak jsem ho použil.

Potom jsem chtěl ještě zareagovat na něco. Já jsem tady řekl, že jsem si v rámci zjišťování podkladů narazil na skutečnost, že některá transformovaná zemědělská družstva se změnila v akciové společnosti, že jsou tam zahraniční akcionáři. Což nebylo pro mě až tak nové, ale že jsem také zaznamenal, že v jednom případě jsou to Číňané. Já teď nevím, který je to přesně zemědělský subjekt, ale zjistím to a samozřejmě dám vědět. Věřím, že informace, která mi byla dána, byla správná.

Ještě bych chtěl konstatovat, že vystoupilo celkem 11 senátorů. Vyjádřili se, jak se vyjádřili, určitě většina vystoupila proti zastropování. A diskuse byla skutečně velmi bohatá a já za ni také děkuji. Co se týká usnesení, tak, jestli můžu?

Senátor Petr Orel:  Nejsem žádný znalec jednacího řádu, ale domnívám se, protože to stanovisko, které si tady osvojil za zemědělský výbor pan kolega senátor Kratochvíle, je v podstatě protinávrh. On se s usnesením Evropského výboru shoduje v 80 %, ale je to protinávrh, takže by se mělo asi jako první hlasovat. Pakliže nebude přijato, pak by se hlasovalo usnesení Evropského výboru.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Plus návrh pana senátora Nytry, ten bod 9, jestli registrujeme.

Senátor Petr Orel:  Ano, co se týká pozměňovacího návrhu pana senátora Nytry, tak ještě předtím by se hlasoval jeho pozměňovací návrh. V případě, že by byl schválen, tak by se vypustilo z našeho usnesení 2 bod 1 a bylo by tam – teď to nemám k dispozici, pardon – podpora zastropování, nikoli to neutrální stanovisko, které tam má evropský výbor, a zbytek usnesení by se pak už hlasoval.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Dobře, děkuji. Potom při hlasování nás provedete, pane kolego, ale jak jsem registroval, tak klub ČSSD žádal o 5 minut pauzy. Technická poznámka pan kolega Větrovský, prosím.

Senátor Jaroslav Větrovský:  Já velice děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím jménem klubu ANO podat procedurální návrh, abychom hlasovali o bodech, které bude předkládat pan ministr Ťok, i po 19. hodině. Jednali i hlasovali po 19. hodině, a to o tisku 317, 170/11 a N 166/11. O těchto třech tiscích, abychom je hlasovali a jednali po 19. hodině. Díky.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Dobře, takže procedurální návrh je, aby se jednalo a hlasovalo po 19. hodině. O tisku č. 317, tisku 170/11 a tisku 166/11. Pan kolega zpravodaj chtěl něco poznamenat.

Senátor Petr Orel:  Já jsem teď zaznamenal ještě názory, jestli by se první nemělo hlasovat o návrhu garančního výboru?

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Bude přestávka, takže si to můžeme všechno ujasnit. Takže je 18.34... Pardon, ještě nechám hlasovat o procedurálním návrhu. Dávám znělku.

Pro kolegy, kteří přišli, prosím, dávejte pozor, budeme hlasovat o procedurálním návrhu, kteří přišli později, takže budeme hlasovat, že budeme jednat a hlasovat o návrzích senátní tisk 317, N 170/11 a N 166/11 po 19. hodině. Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 31. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 31 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 58, proti byli 2. Návrh byl přijat. Je 18.35, vyhlašuji pětiminutovou přestávku.

Budeme pokračovat v 18.40, děkuji.

(Jednání přerušeno v 18.36 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 18.40 hodin.)

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Vážení kolegové, budeme pokračovat v projednávání bodu N 150/11. Prosím, uklidněte se, zaujměte svá místa. A až se uklidníte, požádám pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním. Prosil bych, abyste se věnovali hlasování, ať nejsou zbytečné dotazy. Je tady ještě návrh na odhlášení, takže dávám odhlásit. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami. Nevyluzujte další zvuky, které nejsou předmětem jednání. Protože se nám ustálil počet 62, tak bych poprosil pana zpravodaje, aby nás nyní provedl hlasováním.

Senátor Petr Orel:  Po konzultaci s kolegy a kolegyněmi, většími znalci postupu v Senátu, se první bude hlasovat usnesení garančního výboru. To je výboru pro evropské záležitosti, tak, jak bylo přečteno. Jen bych chtěl říct, asi to zásadní, o čem se tady nejvíc diskutuje, tak je to o tom, že v bodě 2 I je, že Senát staví k problematice zastropování neutrálně. Jinak už ho nebudu celý číst.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Dobře, víme, o čem budeme hlasovat. Aktuálně je přítomno je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Ještě pro jistotu dám znělku.

Ještě jednou, aktuálně přítomno je 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 32 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 26, proti bylo 23. Návrh nebyl přijat. Dále?

Senátor Petr Orel:  Nyní bychom měli hlasovat o návrhu pana senátora Karla Kratochvíleho. A ten si dovoluji přečíst. Nebo respektive zásadní změna je tam ta, že se staví proti zastropování. Ty ostatní záležitosti byly čteny, tak to nebudu nijak specifikovat. Jediná změna, která tam nastává určitě, tak to je v bodě 12, že se musí změnit, respektive III bude, že žádá vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení atd. A zadruhé – pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Jinak to usnesení máte na stole.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, takže zahajuji hlasování. (Z pléna hlas: „A stanovisko?“)

Senátor Petr Orel:  Neutrální.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Pan ministr? Pan ministr ano. Takže aktuálně přítomno je 64, aktuální kvorum 33. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že vhlasování pořadové č. 33 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 35, proti bylo 9. Návrh byl přijat. (Potlesk.) Takže tím pádem už nehlasujeme o dalším. Děkuji. Děkuji panu ministrovi a ještě pardon. Ještě bychom měli hlasovat o celku, ne? To byl jiný návrh? Dobře, dám na vás.

Takže ukončuji projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kambodžského království o leteckých službách

Tisk č. 317

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 317 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Dobrý den, pane ministře, máte slovo. Prosil bych o klid! Prosil bych na tribuně pro hosty o klid!

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. V současné době jsou vztahy mezi Českou republikou a Kambodžou v oblasti civilního letectví upraveny leteckou dohodou z roku 1964. Vzhledem ke svému stáří neodpovídá tato Dohoda aktuální situaci v oblasti letecké dopravy a navíc některá její ustanovení nejsou v souladu s unijním právem. Vzhledem k těmto důvodům bylo přistoupeno ke sjednání zcela nové letecké dohody, jejímž cílem je vytvořit liberální rámec pro letecké dopravce obou stran odpovídající současným trendům v civilním letectvím pro případnou budoucí realizaci letecké dopravy mezi oběma státy a pro spolupráci leteckých dopravců.

Sjednání nové Dohody bylo schváleno vládou ČR v lednu 2015 a její podpis se uskutečnil dne 5. června 2018 v Phnom Penhu. I když Kambodža nepatří z hospodářského hlediska mezi významné obchodní partnery České republiky, čemuž odpovídá i velikost přepravního trhu, sjednání nového smluvního rámce může být obecně přínosné z hlediska dalšího rozvoje vzájemných vztahů, a to zejména ve spojitosti s postupným růstem kambodžského hospodářství, včetně rozvoje cestovního ruchu. Sjednání Dohody nevyžaduje úpravy českého právního řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

Dovoluji si tímto požádat Senát PČR o vyslovení souhlasu s ratifikací této Dohody. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výboj přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 317/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Sobotka. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 317/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor František Bradáč. Prosím, pane kolego.

Senátor František Bradáč:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, pan ministr už tady zmínil, že původní smlouva byla uzavřena v roce 1964, a je tedy namístě, aby byla nějakým způsobem obnovena, aby odpovídala dnešním podmínkám.

Jinak tato smlouva je srovnatelná s obdobnými smlouvami, které má Česká republika sjednány s celou řadou států světa a nejsou tam žádné nějaké výjimečnosti.

Ještě připomenu, že se jedná o mezinárodní smlouvu tzv. prezidentské kategorie a k její ratifikaci prezidentem republiky je třeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR.

Náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tuto smlouvu na své schůzi 10. října letošního roku. A nyní vás seznámím s usnesením:

Po úvodním slově zástupce navrhovatele Ladislava Němce, náměstka ministra dopravy ČR, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kambodžského království o leteckých službách;

II. mne určil zpravodajem;

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jaromíra Strnada, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval rozpravu.

Ptám se nyní, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jan Sobotka? Nepřeje si vystoupit. Děkuji vám, pane kolego.

Otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu ukončuji. Nebudu se tázat pana ministra ani garančního zpravodaje, zda se chtějí vyjádřit.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které jsou shodné u obou výborů, a to, že Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kambodžského království o leteckých službách.

Aktuálně je přítomno 55 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 34 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí 541/2014/EU

Tisk EU č. N 170/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 170/11 a N 170/11/01. Prosím pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám stručně představil rámcovou pozici k návrhu nařízení kosmického programu EU, který Evropská komise představila dne 6. června 2018.

Jedná se o horizontální nařízení, které za prvé nově zavádí jeden kosmický program EU obsahující následující složky:

Dosavadní družicové programy EU Galileo, EGNOS a Copernicus a také rámec EU pro podporu pozorování a sledování blízkého okolí Země (systém SST),

za druhé nové iniciativy GOVSATCOM a SSA stanovuje způsob řízení a spolupráce na implementaci programu,

za třetí zřizuje Agenturu EU pro kosmický program European Space, která nahradí dosavadní agenturu pro evropský globální družicový navigační systém GSA se sídlem v pražských Holešovicích.

Cílem programu je udržitelně a ve veřejném zájmu poskytovat kvalitní data a služby družicových systémů pro využití na Zemi, maximalizovat společensko-ekonomické přínosy jednotlivých složek programu, posilovat bezpečnost a technologickou úroveň členských států i EU.

S ohledem na stále širší dopad aplikace družicových systémů, zejména do dopravy, logistiky, zemědělství, optimalizace nakládání s přírodními zdroji, energetiky a dalších odvětví považujeme návrh kosmického programu EU za velmi důležitý. Družicová data a služby také od nového období po roce 2020 naleznou uplatnění i v mnoha politikách EU. Proto Česká republika považuje za zásadní zajištění pokračování provozu dalšího rozvoje systému Galileo, EGNOS a Copernicus, zajištění dostatečného financování kosmického programu EU a také vytvoření efektivního modelu řízení programu. Právě řízení programu patří s ohledem na sídlo GSA v Praze na výhledově významné posílení jeho vlivu k prioritám ČR.

Při vyjednávání proto prosazujeme rozšíření působnosti a posílení kompetencí stávající GSA tak, aby vykonávala činnosti nad rámec systému Galileo a EGNOS a nově se věnovala ostatním složkám programu. Dle dostupných studií doposud přineslo sídlo GSA do ČR více než jednu miliardu korun a mnohé další nefinanční přínosy. S rozšířením působnosti budoucí GSA k dalším složkám kosmického programu EU lze očekávat, že tyto přínosy pro ČR dále porostou. Přínosy GSA si však uvědomují i ostatní členské státy. Proto již nyní usilují o získání zajímavých aktivit na své území do lokálních center, které stávající GSA v Evropě má.

Zároveň tedy bude klíčové zjistit, aby v Praze nezůstala pouze administrativa, ale aby se zde pracovalo i na rozvoji družicových systémů a jejich aplikaci. Přítomnost GSA rovněž láká do ČR špičkové technologické firmy, které chtějí na družicových programech EU pracovat. To má pozitivní dopad i na příležitosti k navazování spolupráce s českým průmyslem. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 170/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Dušek, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane kolego.

Senátor Jiří Dušek:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Výbor pro záležitosti EU se tímto materiálem zabýval na své 28. schůzi dne 16. října 2018, to znamená včera. Návrh našeho doporučení vychází především ze snahy, aby Agentura EU pro kosmický program skutečně sídlila v Praze a navíc měla patřičné kompetence, aby se, laicky řečeno, nejednalo pouze o kancelář s jednou asistentkou, ale aby zde skutečně probíhal vývoj a implementace kosmických projektů, což je obrovská šance pro české vědce a techniky.

A tak jsme formulovali i ono doporučení. Nebudu ho číst celé, zdůrazním jenom tři body:

Senát Parlamentu ČR považuje kosmické programy EU za strategické činnosti se značným hospodářským, společenským, bezpečnostním a politickým dopadem, podporuje zřízení Agentury EU pro kosmický program se sídlem v Praze a doporučuje svěřit jí dostatečné kompetence i organizační a finanční zajištění. A navíc zdůrazňuje, že pro efektivní řízení kosmického programu EU je třeba vybudovat Agenturu jako silné centrum s úzkými vazbami na lokální infrastruktury. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan ministr asi nemá důvod se vyjádřit k rozpravě? Pan zpravodaj také ne. Takže vám děkuji a svolám vás ke společnému hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Jiří Dušek, jak je uvedeno v tisku č. N 170/11/02. Aktuálně je přítomno v sále 54 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 35 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 47, proti bylo nula. Návrh byl přijat.

Nyní projednáme bod poslední dnešního dne, a tím je

 

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

Tisk EU č. N 166/11

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 166/11 a N 166/11/01. Poprosil bych pana ministra dopravy Dana Ťoka, aby nás seznámil s materiály. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Do třetice všeho dobrého, Evropská komise přišla na začátku léta se sérií návrhů nových nařízení, upravujících podmínky pro využití prostředků z evropských fondů v programovém období 2021 až 2027. Jedním z nástrojů, který by měl pro tyto účely v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky sloužit, je nástroj pro propojení Evropy. Aktuálně probíhá o návrhu vyjednávání v Radě EU vedené rakouským předsednictvím. Podle stávajícího návrhu komise by se měl celkový rozpočet nástroje pro propojení Evropy navýšit oproti stávajícímu období zhruba o 10 procent a měl by znovu obsahovat část prostředků z fondu soudržnosti. ČR není proti navýšení zdrojů připadajících na tento nástroj, je však zásadně proti tomu, aby se tak dělo na úkor politiky soudržnosti. Zastává dále stanovisko, že prostředky z fondu soudržnosti náležející ČR musí být určené pro financování projektů v ČR a musí být poskytovány za obdobných podmínek jako ostatní prostředky z fondu soudržnosti. To se týká zejména výše míry spolufinancování. Evropská komise se dále ve svém návrhu snaží klást vyšší důraz na propojení s klimatickými cíli a v oblasti dopravy více podporovat tzv. měkká opatření, podporující inteligentní, udržitelnou, inkluzivní a bezpečnou mobilitu.

ČR nerozporuje potřebnost daných cílů, ale v první řadě by měla být dobudována dopravní infrastruktura, což vyžaduje takzvané tvrdé investice, zejména do železniční a silniční infrastruktury. Za účelem dosažení potřebných úprav nařízení spolupracujeme i s dalšími státy, v rámci vyjednávání se vytvořila neformální skupina tzv. kohezních států, která zastává podobná stanoviska a koordinuje vyjednávání. V rámci užší spolupráce států V4 byla připravena společná deklarace ministrů odpovědných za dopravu, rozvoj a fondy EU, k budoucnosti financování dopravy v období let 2021 až 2027, která obsahuje společné stanovisko států V4.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji, pane ministře, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je VEU. Přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 166/11/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslava Doubrava, který je ale omluven, zastoupí ho paní senátorka Eva Syková, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Eva Syková:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Jak již pan ministr to představil, cílem předloženého návrhu je vytvořit právní základ pro fungování nástroje pro propojení Evropy i po roce 2020. Obecným cílem tohoto nástroje bude i nadále rozvíjet a modernizovat transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií. Výbor projednal tuto záležitost již 25. září na své 27. schůzi. Přijal k němu usnesení. Ještě bych chtěla říci, že deklarovaným politickým cílem nástroje pro propojení Evropy je to, aby se EU stala světovým lídrem v oblasti obnovitelné energie, především v dopravě a energetice, a špičkou v digitální ekonomice. Nástroj pro propojení Evropy je tak z čistě obecného hlediska záslužný počin, ale jeho konkrétní podoba má jako řada dalších produktů z dílny Evropské komise celou řadu slabin. Výbor proto přijal k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro propojení Evropy, zrušují se nařízení, předchozí nařízení, doporučení, které bych si tady dovolila přečíst.

Senát PČR souhlasí, že udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě jsou základním předpokladem k dokončení jednotného trhu, podporuje proto zřízení nástroje pro propojení Evropy i v příštím víceletém finančním období 2021 až 2027. Nesouhlasí však v souladu s pozicí vlády s navrhovaným převodem prostředků z fondu soudržnosti do nástroje CEF, neboť je toho názoru, že využitím těchto prostředků v rámci politiky soudržnosti je možné dosáhnout lepších výsledků, prostý přesun prostředků z jednoho nástroje do druhého taktéž nepovažuje za zvýšení celkového objemu prostředků na dopravní politiku. Domnívá se rovněž, že v případě převodu prostředků z fondu soudržnosti by tyto prostředky měly být co nejdéle vázány na využití v daném členském státě, a to minimálně do roku 2025. Doporučuje úpravu orientačních procesních podílů pro odvětví dopravy, část druhá přílohy návrhu, tak, aby alespoň uprostřed v kohezním CEF bylo 80 % vyčleněno na rozvoj účinných a propojených sítí, tj. budování infrastruktury, a 20 % na zvyšování kvality infrastruktury. Podporuje rovněž požadavek vlády na zařazení vnitrostátních úseků mezi předem určené koridory hlavní sítě TEN-T, či do seznamu přeshraničních úseků globální sítě TEN-T. Stávající infrastruktura je totiž páteří dopravní sítě EU, a je proto důležité investovat do její údržby a modernizace, což by rovněž mělo být financováno z nástroje CEF. Oceňuje úpravu cílů digitální části CEF a její větší zaměření na plnění cílů strategie, gigabytové společnosti, podporu budování především fyzické digitální infrastruktury, jakož i navýšení finančních prostředků pro tuto část, upozorňuje na rizika spojená s využíváním obnovitelných zdrojů energie, zejména na jejich nestabilitu, a proto zdůrazňuje potřebu budování společné energetické sítě, která bude umožňovat rozpojení v případech neplánovaných přetoků elektrické energie z nestabilních regionů do regionů stabilních a systémů dočasného ukládání energie. Žádá tedy vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto usnesení, a o dalším vývoji projednávání, a to v okamžiku dosažení politické shody potřebného počtu členských států na hlavních prvcích návrhu, nebo již předtím, pokud by se výsledky projednávání v radě začaly výrazně odchylovat od postoje ČR vyjádřené v rámcové pozici vlády.

Pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták:  Děkuji vám. Prosím vás, abyste se posadila, paní kolegyně, ke stolku zpravodajů. Takže otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. A protože rozprava neproběhla, takže asi pan ministr nebude mít zájem o komentář, ani paní zpravodajka. A můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesla senátorka Eva Syková, jak je uvedeno v tisku č. N 166/11/02. Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, aktuální kvórum je 28. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 36 se z 54 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 28 pro vyslovilo 45, proti bylo 0. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, ukončili jsme poslední bod dnešního jednání, zítra budeme pokračovat v 9.00 hodin, a to tiskem č. 275, petice na podporu infrastrukturních projektů. Přeji vám dobrou noc a šťastný návrat domů.

(Jednání ukončeno v 19.13 hodin.)