Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 13.05.2015

(1. den schůze – 13.05.2015)

(Jednání zahájeno v 10.00 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté, vítám vás na 8. schůzi Senátu. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 22. dubna 2015.

A nyní omluvy. Omlouvají se senátorky a senátoři Jaromír Jermář, Jiří Oberfalzer, Zuzana Baudyšová, Emilie Třísková, František Čuba, Miluše Horská, Zdeněk Papoušek, Jan Horník, Petr Gawlas, Eva Syková, Jiří Čunek, Jozef Regec, Ivo Valenta a Milan Štěch. Pokud nemáte svoji identifikační kartičku, v předsálí je možno získat náhradní.

A nyní si určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby to byli senátoři Milan Pešák a Karel Kratochvíle. Má někdo připomínku? Nemá, nejprve si pustíme znělku, abychom si dnes na ni zvykli.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto ověřovatele, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 1 ukončeno, registrováno 58, kvorum 30, pro 55, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 8. schůze Senátu. Upravený a doplněný návrh pořadu podle usnesení Organizačního výboru máte na lavicích.

Hlásí se pan ministr Jiří Dienstbier, ale já jsem ještě neskončil, pane kolego. Hlaste se klidně, ale já vás teď stejně nevyvolám.

Předseda Senátu dnes obdržel žádost ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o vyřazení senátního tisku č. N 007/10 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu, pokud jde o navýšení počáteční předběžné platby vyplácené na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Dále tu mám omluvenku pana ministra dopravy Dana Ťoka, kterého zastoupí ministr spravedlnosti Robert Pelikán. A proto navrhuji zařadit senátní tisk č. 23 na konec bloku pana ministra Pelikána, tedy jako bod č. 5.

A nyní se ptám, zda má někdo návrh na doplnění nebo vyřazení z pořadu schůze. Pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den. Vážení kolegové a kolegyně, vážený pane místopředsedo, dávám návrh na zařazení bodu "Informace ministra pro lidská práva o situaci v Agentuře pro sociální začleňování". Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  To je tedy první návrh. A nyní pan senátor Jiří Dienstbier.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Já jsem se sice hlásil, ale k něčemu úplně jinému. Já mohu samozřejmě dát informaci téměř o čemkoliv, ale nevím, jestli by to bylo ku prospěchu produktivního jednání této schůze Senátu.

Vystupuji s jiným návrhem a sice s návrhem na vypuštění bodu č. 18 navrhovaného pořadu jednání, a to je projednání podání pana Adriana Portmanna ve věci neslučitelnosti s funkcí člena Rady ÚSTR pana Jana Bureše a pana Michala Uhla. Jednak si nemyslím, že je užitečné, abychom tady projednávali kdejaké podání, protože podání nepochybně do Senátu chodí celá řada. Co se týče slučitelnosti s funkcí člena Rady ÚSTR u dvou uvedených členů Rady, jejich čestné prohlášení ověřila volební komise v době volby a neshledala žádnou neslučitelnost. Oba členové Rady, tak jak vysvětlili ve svých dopisech, které senátoři obdrželi, postupovali přesně podle tohoto volební komisí ověřeného čestného prohlášení. A myslím si, že není důvod, aby Senát sám zpochybňoval svoji činnost, resp. činnost své volební komise.

Více pro tuto chvíli uvádět nebudu, ale navrhuji formálně vypuštění tohoto bodu jednání.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Tomáš Grulich má slovo.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovoluji si vám ocitovat právní rozbor, který udělali právníci ze Senátu, kdy Senát vstupuje do vztahů týkajících se neslučitelnosti funkcí následně až ve fázi sankční na základě vnějšího podnětu. A v tomto případě je to podle ustanovení § 7 odst. 8 písm. a) zákona povinen odvolat člena Rady, který přestal splňovat požadavek neslučitelnosti s funkcí. A toto se děje na základě vnějšího podnětu, tento vnější podnět přišel. Já si myslím, že bychom měli tento bod normálně projednat.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí k pořadu, takže v této chvíli budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Navrhuji, abychom hlasovali bod po bodu. To znamená, nejprve o návrhu kolegy Kubery zařadit bod "Informace ministra pro lidská práva o situaci v Agentuře pro sociální začleňování". Po znělce budeme o tomto návrhu hlasovat.

Budeme hlasovat o novém bodu, který navrhl pan senátor Kubera. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 2 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33, pro 27, proti 21. Návrh byl zamítnut.

A nyní budeme hlasovat o návrhu senátora Jiřího Dienstbiera o vypuštění bodu č. 18 – ve zkratce ÚSTR.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vypuštěn,stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti vypuštění, stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 3 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33, pro 39, proti 22. Návrh byl schválen.

A nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu, tak jak jsem uvedl pořad, který byl modifikován a navržen z Organizačního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 4 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33, pro 58, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní přistoupíme k prvnímu bodu a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 65

Máme to jako tisk č. 65 a návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, mikrofon je váš.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Poslanecká sněmovna vám postoupila k projednání návrh novely energetického zákona, který zahrnuje také návrhy na úpravu dalších souvisejících zákonů. Jde o poměrně rozsáhlou novelu obsahující také úpravy zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, který je s energetickým zákonem věcně úzce propojen, a dále zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Tento komplexní návrh novely energetického zákona byl vyvolán nutností transponovat směrnici o energetické efektivnosti a adaptovat nařízení Evropské unie o transevropských energetických sítích, transparentnosti na velkoobchodních trzích s energií a dále nutností reagovat na výtky Evropské komise vůči České republice, které se týkají nedostatečné transpozice směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách.

Neopomenutelným impulsem k novelizaci zákona o podporovaných zdrojích energie bylo notifikační rozhodnutí Evropské komise ke slučitelnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s pravidly EU o veřejné podpoře. V rozhodnutí Evropská komise uvádí podmínky, které musíme respektovat. Toto rozhodnutí se odrazilo v předloženém návrhu úpravou způsobu stanovení plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie, takže z dosavadního výpočtu výše platby na podporu obnovitelných zdrojů energie nezávisle na spotřebovaném množství elektřiny se přejde na platbu stanovenou na měsíční bázi pro každé odběrné místo v závislosti na jeho rezervovaném příkonu. Tato změna zároveň pomůže napravit negativní dopad dosavadního způsobu stanovení výše této platby na konkurenceschopnost našeho průmyslu. Dopady na zákazníky s nízkou spotřebou elektřiny, kteří dosud přispívají na podporu obnovitelných zdrojů malými částkami, jsou eliminovány opatřeními, která obsahuje návrh zákona o podporovaných zdrojích energie. To znamená, že platby zákazníků na podporu OZE ani v budoucnu nemohou překročit jejich dosavadní výši.

Nově se navrhuje zřídit Rada Energetického regulačního úřadu. Navržené uspořádání Rady vychází z možností, které uvádí směrnice o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou, ze zahraniční praxe a zkušenosti z uspořádání regulačních orgánů a ze zkušenosti s působností a organizací regulačních orgánů v jiných sektorech v České republice.

Návrh věcně vychází z působnosti Rady Českého telekomunikačního úřadu zakotvené v zákoně o elektronických komunikacích.

Při projednávání návrhu zákona byl postup a způsob jmenování členů Rady, postavení a působnost Rady velmi podrobně diskutován, včetně projednání Legislativní radou vlády.

Množství změn zákona bylo vyvoláno novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Předmětem novely zákona o podporovaných zdrojích energie, je zejména implementace některých ustanovení směrnice o energetické účinnosti, a to v oblasti podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v oblasti vysokoúčinných soustav zásobování tepelnou energií, dále naplnění požadavků vyplývajících z rozhodnutí o notifikaci zákona č. 165/2012 Sb., u Evropské komise v oblasti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a opatření pro zlepšení kontrolních mechanismů.

Dovoluji si zde připomenout, že návrh zákona byl postupně upravován podle výsledků meziresortního připomínkového řízení, podle výsledků podrobného projednávání v Legislativní radě vlády, kde byl detailně projednán každý bod tohoto rozsáhlého materiálu, a proběhlo podrobné projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, kde jej projednalo šest výborů a na plénu byl projednáván celkem 15 hodin. Mohu konstatovat, že takto podrobná diskuse, kterou prošel tento návrh ve všech fázích jeho projednání, nedoprovázela zatím žádnou novelu energetického zákona.

Dovolte mi, abych vyjádřil potěšení ze skutečnosti, že schválení novely energetického zákona podpořily oba senátní výbory, garanční výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a ústavně-právní výbor.

Přijetí tohoto návrhu bude mít pozitivní dopad jak na pozici České republiky vůči Evropské komisi, tak zejména na postavení našeho průmyslu vůči jeho mezinárodní konkurenci. A proto vás žádám o schválení tohoto zákona, ať tou či onou cestou. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení, které přijal, má č. 65/1. Zpravodajem je pan senátor Petr Bratský, které má slovo.

Senátor Petr Bratský:  Hezký den přeji všem. Děkuji, pane předsedající, za slovo.

Energetický zákon patří k nejsložitějším legislativním úpravám, úrovní a rozsahem je srovnatelný např. s právními kodexy. Energetika, dá se říci, je takovým cévním systémem ekonomiky a jedním z technicky finančně nejregulativnějších odvětví národního hospodářství, přičemž zahrnuje veškeré nakládání s energetickými zdroji od výroby přes přenos až k distribuci ke konečnému spotřebiteli. Energetika je rovněž jednou z nejvíce regulovaných oblastí v pravomoci Evropské unie, takže každé ustanovení musí odpovídat i komunitárnímu právu.

Poslední větší novela energetického zákona byla přijata v roce 2009 u zákonu o podporovaných zdrojích energie před třemi lety. Náročnosti této novely odpovídalo i množství pozměňovacích návrhů, kterých se na plénu sněmovny nakonec sešlo přes 320, z nichž garanční hospodářský výbor doporučuje schválit 180.

Tolik na úvod. Vypracoval jsem se svými spolupracovníky zpravodajskou zprávu, kterou většina z vás jistě obdržela, tak ji nebudu číst. Pan ministr zásady uvedl.

Chtěl bych vás jenom seznámit s usnesením výboru ze schůze konané včerejší den:

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výbor pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Bratského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

To je z mé strany zatím vše. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl ústavně-právní výbor. Jeho usnesení má č. 65/2, zpravodajem je pan senátor Miloš Malý, který má slovo.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Jak již bylo řečeno, je to opravdu obsáhlá materie a ústavně-právní výbor se jí zabýval na dvou svých zasedáních. Jedno zasedání jsme přerušili, abychom měli dostatek času na prostudování podkladů. A včera jsme přijali usnesení, se kterým bych vás nyní rád seznámil:

Ústavně-právní výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nyní se ptám, zda podle § 107 našeho jednacího řádu někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto normou. Pan senátor Jaroslav Kubera má slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, jak už jsme slyšeli, poslanci zodpovědně projednali tuto již 24. novelu energetického zákona, dokonce byl projednán v šesti výborech. Pan ministr průmyslu a obchodu ujistil občany, že občan více platit nebude. Pokud jde o drobné chybičky, upraví je implementace další směrnice EU, která už nepochybně v Bruselu vzniká. Směrnice totiž vznikají podobně, jako televizní seriály. Když se vysílá 24. díl, je už natočen 28. díl.

Myslím si, že je seriozní vypořádat se s tímto zákonem takto, protože 30 dnů, které má Senát na projednání u takovéto normy, je absolutně nedostačující.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  O tomto návrhu bychom měli hlasovat bez rozpravy, nikdo neprotestuje, takže znělka a budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování, kdo je pro nezabývat tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 5 ukončeno, registrováno 63, kvórum 32, pro 52, proti 6.

Návrh byl schválen. Tím končí projednávání tohoto bodu.

Pane ministře, já vám děkuji, stejně jako zpravodajům. A vám, pane ministře, přeji dobrou cestu tam, kam letíte.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Tisk č. 64

Máme to jako tisk č. 64 a prosím pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby nás seznámil s textem a s argumentací. Máte slovo a vítám vás.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Předkládaný návrh má několik cílů. Tím prvním je reagovat na stav, který Ústavní soud shledal v mezidobí, jsme začali reagovat předtím už, za protiústavní, to znamená stav, kdy nezastoupený účastník řízení nemá právo na úhradu nákladů administrativního rázu. Jako je poštovné, telefony, papír atd., což v případě, kdy je zastoupen advokátem, je hrazeno tzv. režijním paušálem. Z tohoto důvodu v zájmu rovnosti účastníků řízení se navrhuje zavést úhradu tohoto režijního paušálu i pro nezastoupeného účastníka. Samozřejmě, pokud vyhraje, tak mu to tedy nahradí protistrana, pokud prohraje, tak si to nese sám.

Zdůrazňuji a opakuji, stejné řešení prohlásil Ústavní soud za nezbytné a souladné s ústavou, právě v úvodu projednávání tohoto návrhu.

Další velká změna se potom týká úpravy manželského, nebo exekuce v případě manželů, společného jmění manželů, kde se zavádí, že exekutor se musí nejprve podívat, zda existuje smlouva, kterou by si manželé měnili, ten svůj majetkový režim, a pokud existuje, tak ji musí respektovat. Považuji to za logické a považuji za spíše překvapivé, že to dosud takto nefungovalo.

Exekutor vždy předpokládal, vycházel z toho, že tu je společné jmění manželů v tom plném rozsahu a ten případný poškozený manžel si musel složitě vyžalovávat to, co mu právem náleželo.

Zároveň se potom snižuje možnost úhrady dluhu v exekučním řízení z účtu manžela povinného, kde dosud občanský soudní řád a to v rozporu s hmotným právem, stanovoval, že exekutor může v plném rozsahu na tento účet, což potom vedlo k velice nepříjemným situacím, kdy zejména v případě rozloučených manželství, či nerozvedených, ale rozloučených, se manžel dozvídal o tom, že druhý manžel nadělal dluhy jednoduše tím, že mu v obchodu neprošla karta a najednou zjišťoval, že prostě nic nemá, protože má zablokovaný účet a zase musel si tedy složitě vyžalovávat to, že by měl mít přístup ke svým vlastním penězům, které s těmi penězi manžela třeba neměly vůbec nic společného.

No, a konečně, jakož to poslanecká iniciativa pozměňovacím návrhem došlo k tomu, že do novely je také zařazeno zvláštní exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva. Zde se reaguje na to, že tento nový institut; poměrně nový institut - exekutorské zástavní právo - je dnes nadužíván. Exekutoři systematicky při zahájení každé exekuce, je-li tu nějaká nemovitost, tak si pro jistotu zavádějí toto zástavní právo, což rozhodně nebylo cílem toho institutu. Jediným výsledkem potom je, že katastrální úřady téměř nedělají nic jiného, než zapisují a zase vymazávají tato zástavní práva.

Věřím, že jsem vám v kostce vysvětlil všechno, o čem návrh je. Prosím vás o jeho podporu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem je ÚPV, usnesení má č. 64/1, zpravodajem je pan senátor Miroslav Antl, který má slovo.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Pan ministr spravedlnosti tady vám řekl, co je obsahem této novely, která se týká v podstatě tří právních předpisů. Já bych se vyjádřil jenom stručně k legislativnímu procesu, který je následující.

Poslanecké sněmovně - coby dolní komoře českého Parlamentu - tento návrh došel 7. října 2014. Projednávání bylo poměrně složité i vzhledem k tomu, že se tam měnil jednací řád Poslanecké sněmovny a ÚPV se stal garančním výborem, což trošku protáhlo legislativní proces, nicméně pan ministr i řekl, co tady bylo obsahem toho jejich pozměňovacího návrhu. Pokud jde o obsahové poznámky, já osobně ze své obsáhlé zpravodajské zprávy nemám, co bych doplnil, avšak vy máte před sebou, pane místopředsedo, konstatované usnesení naše, tedy ÚPV Senátu Parlamentu ČR a u něj vidíte, že my jsme přijali dva, řekl bych, dílčí pozměňovací návrhy, které vám tímto doporučujeme, čímž tedy nenavrhuji, jako obvykle, schválení toho návrhu zákona. Ale prosím za výbor, protože jsme se na tom shodli jednomyslně, resp. jednohlasně, nebo všehlasně. A to naše usnesení říká, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze; II. určil zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla III.; pověřil předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení, předsedovi Senátu Parlamentu České republiky.

Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy jsou předmětem až podrobné rozpravy, tak se jimi nebudu zabývat. Jenom bych závěrem snad řekl, že i vy jste asi byli objektem aktivity exekutorské komory v tom směru, že oni předkládali i na našem výboru pozměňovací návrhy poměrně obsáhlé, které se týkaly i jiných právních předpisů s tím, že já jsem upozornil, že ÚPV Senátu Parlamentu ČR by neměl být tím, který zcela předělává zákony a dává tam další, další ustanovení. Navíc vy všichni víte, že exekutorská komora je asi nejaktivnějším připomínkovým orgánem a skutečně oni působí už, řekl bych od ministerstva spravedlnosti, přes vládu a v Poslanecké sněmovně, a když neuspějí, tak předpokládají, že Senát by měl být tím místem, které by ten zákon měl změnit a řeknu to, tak jak si to myslím, v jejich prospěch. Takže my jsme skutečně odmítli tyto snahy s tím, že vím, že je na cestě další pozměňovací návrh a já se k němu vyjádřím, protože kdybych ho – na rovinu - dostal já coby zpravodaj, tak jsem ho navrhl rovněž.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. I vy se posaďte k panu ministrovi. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona? Nikdo, otevírám... Ale, paní Zdeňka Hamousová, senátorka, se hlásí. K tomu nezabývat se?

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Nezabývat se ne.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já jsem ještě nedořekl, že otevírám obecnou rozpravu. Teď ji tedy otevírám, takže máte slovo. Máte slovo už.

Senátorka Zdeňka Hamousová:  Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Technika je rychlejší, téměř stejně rychlá jako myšlenka. Takže v obecné rozpravě jsme slyšeli o novele zákona, ta novela zákona je provázaná a ucelená. Je potřebná, to se všichni shodneme. Můžeme si odečíst… I jedním z dokladů je hlasování v Poslanecké sněmovně, kdy v podstatě nebyl při hlasování žádný hlas proti této novele, dva pozměňovací návrhy ÚPV se jeví jako nadbytečné, protože ta novela je opravdu provázaná. Proto dávám návrh načíst návrh Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže máme druhý návrh, ale hlásil se pan ministr. Paní senátorko, vydržte, pan ministr má přednost. Pojďte, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Já bych se své přednosti vzdal, ale...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  To jste neudělal. (Smích.)

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Příště to udělám. Chtěl jsem to udělat.

Já chci jenom říci, že jak tady poznamenal dobře, byť trochu zastřeně pan senátor Antl, ten návrh je samozřejmě předmětem poměrně silných tlaků proti tlaku, řekl bych, ze strany té exekutorské lobby. Takže já mám v úctě ÚPV a jeho členy Senátu. Chápu ty návrhy na vylepšení toho textu. My bychom k nim zase ještě něco měli... Prosím vás, ale přesto, ten návrh funguje i bez nich, podle našeho přesvědčení dobře. Byl bych velice rád, kdybyste neohrozili ten návrh tím, že se bude vracet do Poslanecké sněmovny. Je pravda, že se nám tam nakonec podařilo ho prosadit, takže pro něj byli všichni. Ale to mnoho nevypovídá. Více vypovídá to, že v ÚPV nám byl "uspán" asi na půl roku. Takže já se trochu bojím, že by se to mohlo zase nějak zaseknout. Je to věc, na kterou, myslím si, lidé velice čekají. My nyní chystáme do vlády další novelu exekučního řádu, takže my bychom, pokud by s tím souhlasili členové ÚPV, my bychom se s nimi domluvili. Do této další novely zase zapracovali to, co navrhují. Velice bych za to prosil, děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře. Paní senátorka Wagnerová má slovo.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Děkuji, pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře. Já bych se ráda vyjádřila k tomu, že podporuji ty pozměňovací návrhy ÚPV, byť jsem tehdy nebyla přítomna, když se o nich hlasovalo.

Ten návrh pana ministra, který předložil do Poslanecké sněmovny, je jistě dobrý, ale samozřejmě stane se prostě, něco se opomene, to je logické. Jeho obavu, kterou tady vyslovil, já nesdílím, protože koneckonců právě proto, že pro ten návrh hlasoval tak masivní počet poslanců, tak se domnívám, že buď prostě ty naše návrhy pozměňovací přijme Poslanecká sněmovna, nebo si bude stejným počtem, kterým hlasovala, prostě trvat na svém, a ty návrhy neprojdou, jistě k mé, a nejen mé lítosti.

Já bych chtěla avizovat, že také máte na lavici můj pozměňovací návrh, to také zase trošku vypadlo v těch orgánech, které už před tím posuzovaly ten návrh zákona. Můj návrh je skutečně velmi jednoduchý. Já ho odůvodním, až se to případně dostane tedy do toho podrobného čtení.

Jinak chci jenom ocenit, že pan ministr přece jenom na těch úpravách, po kterých veřejnost volá, jak v občanském soudním řádu, tak v exekučním řádu, přece jenom něco dělá, byť já si myslím, že by mohl jít ještě trochu dál.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pan senátor Jaroslav Doubrava.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych já avizoval jeden pozměňovací, velmi jednoduchý pozměňovací návrh, a to posunutí účinnosti tohoto zákona.

Já mám takový zvyk, že konzultuji takové ty důležité věci s jednotlivými účastníky, kterých se týkají. To jsem udělal i v tomto případě. Bylo mi vysvětleno následující, že novelizací zákona dochází k zásadní změně v postihování majetku ve společném jmění manželů a nutnosti zkoumat před vydáním usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí uvedené vůči fyzickým osobám, či exekučního příkazu vůči nim existenci listiny v seznamu listin o manželském majetkovém režimu, vedeném Notářskou komorou České republiky.

S ohledem na působnost zákona všem již zahájeným exekučním řízením vedeným soudními exekutory, kterých je momentálně v běhu přes 4 miliony, je třeba připravit elektronický systém k zajištění výměny dat mezi Notářskou komorou České republiky a soudními exekutory, pro zpracování dotazů do databáze seznamu listin o manželském majetkovém režimu, tak, aby součinnosti mohly být poskytovány plynule a nedošlo z kapacitních důvodů k přetížení systému, neboť ve většině řízení bude nezbytné dotaz do databáze provést.

Proto navrhuji prodloužit tu lhůtu, tak, aby účinnost novely byla stanovena na počátek roku 2016. To odůvodnění máte i na tom pozměňovacím návrhu, který vám byl rozdán.

Já vás prosím o jeho podporu. Myslím si, že to je velmi důležitý argument k posunutí účinnosti tohoto zákona.

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, nikdo další. Čili končím obecnou rozpravu. Máme 2 návrhy, a to schválit a event. podrobná rozprava s pozměňovacími návrhy, jak přišel názor z výboru.

Takže po znělce budeme hlasovat o schválit.

Zahajuji hlasování, kdo je pro schválit, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 6 ukončeno. Registrováno 65, kvórum 33, pro 19, proti 5, návrh byl zamítnut.

Já otevírám podrobnou rozpravu. Pan senátor Jaroslav Doubrava jako první.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Dovolte mi, abych předložil ten avizovaný pozměňovací návrh návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256 o katastru nemovitostí, katastrální zákon. Navazuje na sněmovní tisk 337 ze 7. volebního období, lhůta podání atd.

Návrh toho pozměňovacího návrhu je, že věta „tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení“ se nahrazuje větou „tento zákon nabývá účinnosti dne 1. 1. 2016“.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pan senátor Miroslav Antl.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud jde o pozměňovací návrhy ÚPV Senátu Parlamentu České republiky, tak vy všichni, to znamená úplně všichni, co čtete legislativní stanoviska, tak víte, že jednoznačně jde o aplikaci těch závěrů našeho skvělého legislativního odboru, který říká, že když se mění občanský soudní řád a součástí toho je i změna exekučního řádu, že by pro jistotu tam mělo být i v exekučním řádu stanoveno to, co je navrhováno doplnit.

Je to z toho důvodu, že vím, že někdo řekne, že praxe bude taková. Nikdo nevíme, jaká bude praxe. Je to pro odstranění pochybností. Myslím si, že když už se zabýváme exekučním řádem, tak vůbec není problém ho doplnit, a týká se té problematiky. Takže já mohu odkázat zcela, nebudu vám to tady číst, protože vy to znáte nazpaměť, to legislativní stanovisko, zejména důvody toho návrhu.

Pokud jde o další pozměňovací návrh, já už v tuto chvíli bych se vyjádřil k tomu, že i účinnost, odložení účinnosti nám navrhovali právě exekutoři. Já chci na tomto místě říci, a to víme zase všichni, že v Poslanecké sněmovně je několik dalších návrhů, z čehož teď k nám putuje, tuším, jejich tisk č. 181, kde bychom se začali přít o účinnost. Já osobně na rozdíl od pana ministra, byť jsme si všichni vědomi toho, že dolní komora českého parlamentu to funkční období, které právě sledujeme, zasedá velmi pomalu a řídce. Tak jsem přesvědčen, že do prázdnin určitě by měli stihnout zabývat se i našimi pozměňovacími návrhy. Proto vás prosím o jejich podporu, a to jménem celého našeho výboru.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, paní senátorka Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové.

Jak jsem avizovala, i já mám pozměňovací návrh k tomu tisku, který nyní projednáváme. A sice, já bych ho nyní načetla.

Jde o 1., která zní, v článku II. vypustit bod 2, dosavadní body 3 – 6 označit jako body 2 – 5.

Pak zadruhé, v článku IV. vypustit bod 4, dosavadní bod 5 označit jako bod 4.

O co jde? Takhle to zní velmi technicistně, ale jde vlastně v obou případech o přechodná ustanovení. V prvním případě přechodné ustanovení v OSŘ, ve druhém případě o přechodné ustanovení obsažené v exekučním řádu v podstatě totožného znění. Jsou to tedy pandánová ustanovení, která říkají, že tedy to, co se zavádí touto novelou, v té části, že tedy ten, kdo není zastoupen advokátem, tak má mít pro příště nárok na náhradu paušálních výdajů, jejichž výši stanoví vyhláška, bez toho, aby musel dokládat skutečně vynaložené výdaje. Paušální náhradu, která je určena těm, kteří zahájí svá řízení po účinnosti tohoto zákona.

Ale tato novela vyloučila vlastně z nového režimu ty spory, resp. ty účastníky, kteří už se vlastně soudí, resp. tam, kde probíhá exekuční řízení, na ně by se to vztahovat nemělo. Já tvrdím, platí princip, že v procesním právu platí obecně úprava nová, i pro řízení, která byla zahájena v minulosti. Může zákonodárce sáhnout k tomu, že řekne, že pro řízení již zahájená bude platit a doběhnou podle starého režimu. Měl by ale pro to mít závažný důvod. Já ten důvod tedy v tomto případě neshledávám. Naopak shledávám velmi mnoho důvodů pro vypuštění této výjimky z pravidla. A sice, ty důvody jsou takové.

Podívejte se, dnes podle platného zákona, pokud ho budeme vykládat čistě gramaticky, platí, že ti nezastoupení účastníci nemají nárok na žádnou náhradu tedy těch hotových výdajů.

Ústavní soud ovšem do té situace zasáhl poměrně nedávno svým nálezem, a prostě řekl, že tedy tomu tak být nesmí, že paušální náhrada hotových výdajů má být přiznána právě i tomu účastníkovi, který není zastoupen. Vymezil to tam ale poněkud jinak, než tedy to vymezuje pro ta příští řízení tento návrh zákona.

Jinými slovy, pro případ, že bychom to odsouhlasili v tom znění, které je předkládáno ministerstvem, tak pro mě tady vyvstává obava, že soudní praxe bude zcela rozpačitá v tom smyslu, co vlastně má použít. Jestli má použít to, na co odkazuje ta novela, tj. postaru judikovat, že nebude přiznávat vůbec nic, nebo zda má judikovat podle toho, jak řekl Ústavní soud. Pravda je, že ovšem Ústavní soud to řekl v minulosti, my teď tady rozhodujeme poté, to znamená, že je teď otázka, jestli to nepřebíjíme, to rozhodnutí Ústavního soudu, touto úpravou navrženou. A to jsou všechno věci, které vedou k nejistotě o tom, co vlastně právo jest, čili tedy to právo je nepředvídatelné, právní jistota se vytrácí, což je stav, který v právním státu je nepřípustný.

Slyšela jsem obavu, že tedy ta úprava, kterou já navrhuji, tedy to vypuštění toho, co navrhuje pan ministr, bude retroaktivní. Já tvrdím, nebude, resp. už jsem říkala, zde platí pro procesní předpisy ten princip, že to procesní právo se vždy aplikuje na všechny spory, které jsou už i rozběhlé ta nová úprava. A i kdybychom uvažovali o retroaktivitě, tak by to byla bezesporu retroaktivita nepravá, jinými slovy, ta je přípustná určitě v civilním řízení. Chci poukázat na to, že jsou tady desítky nálezů Ústavního soudu, které pracují s tou zásadou, že platí ta procesní úprava nová, pro všechny. S touto zásadou běžně pracuje i Nejvyšší soud, a to jak v řízeních civilních, tak v řízeních trestních. Nikdo se tedy nezabývá tím, že by to mělo působit z hlediska retroaktivity nějaké problémy.

Jinými slovy vás prosím, abyste tedy tento návrh podpořili, protože tak přispějeme k předvídatelnosti práva a k právní jistotě v této zemi.

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Poprosím pana ministra, aby se nám vyjádřil k podrobné rozpravě. Můžete na mikrofon, jestli to máte tak dokonalé...

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Děkuji, pane předsedající, omlouvám se za tu prodlevu, ale musel jsem si ten ústně načtený bod trochu vyjasnit. Takže pokud jde o návrhy předložené nebo schválené ústavně-právním výborem, my k nim máme stanovisko neutrální až mírně pozitivní, protože považujeme za trochu nadbytečná upřesnění, možná nám zbytečně komplikují ty předpisy, ale nakonec nic proti ničemu to není. Takto si skutečně myslíme, že se ty věci už dnes mají vykládat, tak proč by tam nemohly být napsané?

Pokud jde o návrh paní senátorky Wagnerové, je to tedy hrozně narychlo, trošku mě mrzí, že jsme se to nedozvěděli dřív, ale nakonec já k tomu mám zase stanovisko neutrální až mírně pozitivní, protože popravdě ta přechodná ustanovení jsme dávali do této podoby dohromady s Legislativní radou vlády a spíše to byla vůle Legislativní rady vlády než naše, takže proč ne? Mně je tohle spíše bližší.

Pokud jde o ten návrh na odložení účinnosti, tam jsem naopak zásadně proti. Domnívám se, že ta argumentace, která pochází od exekutorů, je argumentací falešnou. Oni vytvářejí jakousi představu, že teď najednou v ten den účinnosti budou muset se čtyřmilionkrát zeptat do té databáze. To vůbec není pravda. Oni se do té databáze budou muset zeptat vždy předtím, než by učinili úkon v tom daném řízení. To jsou většinou z těch čtyř milionů, ty věci spí, tam prostě třeba běží srážky z platu, tam není důvod v takové situaci činit ten dotaz, takže to prostě vůbec není pravda, není to nic nezvládnutelného s tou účinností, jak tam je. A je to zoufalý pokus těch exekutorů. Když už se toho nemohou zbavit, tak to aspoň co nejdál odtlačit.

Myslím, že jsem se vyjádřil ke všem návrhům.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jasné, ještě při jednotlivých hlasováních vám položím otázku, co to je neutrální, mírně pozitivní atd. A pan garanční zpravodaj má slovo. A už nám tady zůstane, po znělce budeme hlasovat.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji, budu velmi stručný, já děkuji panu ministrovi za jeho mírně pozitivní přístup.

Pokud jde o pozměňovací návrhy ústavně-právního výboru, na nich jsem setrval a byly podpořeny i vystoupením paní senátorky Elišky Wagnerové. Ne za to, ale protože s tím souhlasím, tak zrovna tak pozitivní, tzn. velmi souhlasné stanovisko k jejím pozměňovacím návrhům.

A pokud jde o ten třetí, tedy v pořadí druhý načtený pana senátora Doubravy, tak k tomu jsem se vyjadřoval, tam s tím nesouhlasím i z důvodů, které tady vážený pan ministr řekl.

Pokud jde o pořadí hlasování, myslím si, resp. jsem přesvědčen, vážený pane místopředsedo, že tam ty návrhy nějak proti sobě nejdou, spíše se vzájemně doplňují, takže bychom mohli podle pořadí tak, jak byly vzneseny.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jasné. Takže po znělce budeme hlasovat, ale prosil bych jak vás, tak pana ministra, abyste to mírně pozitivní atd. dali do souladu s jednacím řádem, ano, ne, neutrál.

(Znělka.)

Tak nás veďte pozměňováky.

Senátor Miroslav Antl:  Takže první v pořadí je ústavně-právní výbor, tzn. návrh ústavně-právního výboru, to jsou ty dva dílčí pozměňovací návrhy, které máme před sebou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře, vaše stanovisko?

Senátor Miroslav Antl:  Moje stanovisko, ano.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže zahajuji hlasování, kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 7 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33, pro 60, proti nikdo, návrh byl schválen. Já vás to naučím, tady tu kartičku, jestli chcete.

Senátor Miroslav Antl:  Když tak odpoledne, kdybyste si udělal čas, vážený pane předsedající. Teď už to snad nebudu potřebovat.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ještě budou dva pozměňováky a pak hlasování.

Senátor Miroslav Antl:  Jsem mladý, perspektivní, rychlý a málo tělesně postižený.

Senátor Miroslav Antl:  Druhý pozměňovací návrh v pořadí tak, jak byl načten, je pozměňovací návrh pana senátora Jaroslava Doubravy, tzn. posunutí účinnosti.

Senátor Miroslav Antl:  Ano. Ne, pardon, negativní je ne, takže ne.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro toto posunutí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 8 ukončeno, registrováno 65, kvorum 33, pro 6, proti 41. Návrh byl zamítnut.

A třetí návrh?

Senátor Miroslav Antl:  Třetí návrh, který byl načten, je pozměňovací návrh paní senátorky Elišky Wagnerové, který jsme zde slyšeli i z hlediska odůvodnění.

Senátor Miroslav Antl:  Já říkám ano, tzn. souhlasím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 9 ukončeno. Registrováno 65, kvorum 33, pro 56, proti 2, návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o tom, že pošleme do Poslanecké sněmovny tento návrh zákona, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 10 ukončeno. Registrováno 66, kvorum 34, pro 61, proti nikdo, návrh schválen.

A nyní budeme navrhovat senátory, kteří toto naše znění odůvodní v Poslanecké sněmovně. Navrhuji, aby to byl pan senátor Miroslav Antl, ale nemám druhého. Pane předsedo ústavně-právního, toto pro mě nic není, pojďte na mikrofon a pojďte nám říct nějaké jméno, jeden, druhý, třetí, a budeme o tom hlasovat.

Senátor Miroslav Antl:  Ano, udělám to tak, omlouvám se. Jinak sám za sebe bych řekl, že mi to působí psychickou újmu a že bych nesouhlasil ani se sebou, ale jsem zpravodajem a navrhuji paní senátorku Elišku Wagnerovou, pokud by s tím ona souhlasila, protože ona je předkladatelkou toho druhého pozměňovacího návrhu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tečka, takže máme dvě jména. Obě se souhlasem, takže o nich budeme hlasovat. To znamená, paní senátorka Eliška Wagnerová, senátor Miroslav Antl. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 11 ukončeno. Registrováno 66, kvorum 34, pro 62, proti nikdo, návrh schválen a já končím projednávání tohoto bodu.

A jsme u dalšího. A tím je

 

Vládní návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v misích OSN UNDOF a MINUSMA

Tisk č. 67

Máme to jako tisky č. 67. A poprosil bych pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který zastupuje ministra obrany, takže nám zasvěceně řekne vše.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, zajisté si postupně rozšiřuji obzory. Dlouhodobým záměrem ČR je postupný návrat do misí OSN. Naše významnější působení v těchto misích jsme uzavřeli v roce 1998 ukončením činnosti polní nemocnice ve Východní Slavonii. Od té doby vysíláme do misí OSN pouze jednotlivce na funkce pozorovatelů. Vláda schválila působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany OSN UNDOF na Golanských výšinách a MINUSMA v Mali svým usnesením ze dne 22. dubna 2015.

Navrhovaný rozsah zapojení. Může působit symbolicky, nicméně při našich úvahách jsme vycházeli z následujících kritérií, požadavků OSN v námi definovaných zájmových regionech, tj. Blízký východ, severní Afrika a Sahel. Existence dalších závazků zejm. v rámci NATO a EU, zde se přitom nejedná pouze o operační závazky, ale rovněž o naši roli v rámci opatření přijímaných NATO v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, dostupnosti našich kapacit, lidských, materiálních i finančních. Tedy v našich znamená Ministerstva obrany, my tam nikoho nepošleme.

Sečteno a podtrženo, navrhovaný rozsah zapojení do obou misí je přiměřený a vytváří prostor pro postupné významnější angažmá v misích OSN.

Co se týče mise UNDOF, požádala nás OSN o tři důstojníky na pozice ve velitelské struktuře mise. V předkládaném materiálu žádáme o udělení mandátu pěti osobám, a to pro případ, že by nás OSN později požádala o obsazení dalších pozic. Bezpečnostní situace na Golanech se postupně vyhrotila. Mise v nejbližší době nebude schopna beze zbytku naplňovat svůj mandát, protože v současnosti působí pouze na izraelské straně. Nicméně role mise v oblasti zůstává do budoucna velmi důležitá a ambice na její návrat do původních prostorů nadále existuje. Takto to vnímá i Izrael, pro nějž má mise nezanedbatelný politický význam.

Mise MINUSMA v Mali je tím typem misí OSN, jejímž úkolem není pouze dohled nad dodržováním příměří mezi znepřátelenými stranami, ale také aktivně přispívat ke stabilizaci bezpečnostní situace ve svém prostoru odpovědnosti.

Účast české jednotky speciálních sil jakožto součásti nizozemského kontingentu, který je mimochodem největším z evropských zemí, považujeme za vhodný způsob, jak viditelně přispět k naplnění cílů mise OSN a získat řadu neocenitelných zkušeností.

V budoucnu vidíme naše místo v podobných typech misí OSN, protože je považujeme za vysoce přínosné pro řešení krizí. V Mali již od dubna 2013 působí 38 našich vojáků, a to ve výcvikové misi EU. Náš příspěvek ke stabilizace situace v Mali tak bude viditelnější a komplexnější. Zároveň je z logistického hlediska výhodnější udržovat vojáky dvou misí na jednom teritoriu než ve více operačních prostorech.

Z hlediska finanční náročnosti by navrhované působení v obou misích neměla přesáhnout částku 182 mil. Kč a bude financováno z rozpočtu Ministerstva obrany. Část finančních prostředků nám bude refundována podle finančního mechanismu OSN.

Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, děkuji za pozornost a žádám Senát, aby předložený materiál schválil.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže děkuji, pane ministře. Garančním výborem je VZVOB, usnesení má číslo 67/1, zpravodajem pan senátor František Bublan, který má slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ještě doplnil pana ministra, i když si hodně rozšířil svůj obzor o možná nějaké další informace. K té první misi UNDOF, ona je teď v poslední době stále důležitější, i když působí na tom území Golanských výšin už od roku 1974. Je to důsledek té šestidenní války v roce 1967, kdy Izrael zabral většinu Golanských výšin a potom se části toho vzdal, vytvořilo se takové demilitarizované pásmo. A současně s tím tam začala působit tato mise UNDOF. Ona byla celkem klidná celou tu dobu, nicméně od roku 2011 v souvislosti s tím syrským konfliktem nastal velký obrat, a proto se také většina nebo téměř všichni vojáci této mise museli stáhnout na izraelské území.

Působí tam v současnosti asi 930 vojáků, většinou jsou to vojáci Indie, Nizozemí a Irska. A ten náš příspěvek bude tak trošku symbolický, i když může být ještě navýšen o další dva vojáky.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane senátore, já vás nerad ruším, ale já bych rád upozornil paní redaktorku, jestli by nemohla malinko snížit hlasitost svého projevu, dost to ruší, jak hovoříte na kameru, i když mě teď určitě také neslyšíte. Tak, omlouvám se.

Senátor František Bublan:  Já jsem si všiml dnešního tisku, kde britský deník The Independent uvádí, že Turci a Saúdové šokovali Západ, protože v Sýrii vsadili na džihádisty. A on je to skutečně docela zajímavý obrat, protože podpora těch povstalců, kteří začali bojovat proti prezidentu Asadovi, tak se trošku zvrátila, protože ti původní povstalci, to už není ta klasická opozice, jak ji známe nebo jak si ji můžeme představit, ale to už ovládají džihádistické skupiny, především ta Armáda vítězství, potom Al Nusra, což je odnož Al Kaidy apod. Takže podpora Turecka a Saúdské Arábie těmto skupinám může vyvolat zase další a další konflikty. Takže to bylo k té první misi.

Potom mise MINUSMA, ta je mladší, ta tam působí od roku 2013, je skutečně na stabilizaci politických procesů v republice Mali. Požadovaný počet vojáků na celou tu misi je asi 11200, to se nedaří naplnit, takže ten náš příspěvek 25 vojáků trošku přispěje k tomu, aby se ty počty doplnily.

Já bych tam jen uvedl, že ta naše jednotka bude podléhat českému veliteli, ale bude mít velmi úzkou součinnost s nizozemskou jednotkou.

Výbor se tímto vládním návrhem zabýval na své 10. schůzi konané dne 6. května 2015. Usnesení máte k dispozici. Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit s tímto návrhem souhlas.

Já si ještě dovolím takovou malou poznámku. Jde o to, že my jsme schválili v říjnu loňského roku takovou rámcovou představu o tom, jak by účast v těch zahraničních misích měla vypadat. A tam jsme na oblast Sahelu a severní Afriky a Blízkého východu schválili 70 vojáků do června 2015. A potom do prosince 2016 220 vojáků. Takže tyto malé počty, které teď přidáváme k těmto dvěma misím, se stále vejdou do této navrhované představy.

Trošku nastal problém v tom, zvláště se to řešilo v Poslanecké sněmovně, že pokud již došlo k tomu schválení na oblast Sahelu a Blízkého východu v nějakém rámcovém počtu vojáků, tak proč znovu zase, abychom schvalovali zde, jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, abychom schvalovali takovéto dílčí vyslání do těch jednotlivých misí, když se stále ještě vejdou do toho předem schváleného počtu? A protože není přesně rozhodnuto, zda je nutné, abychom to schvalovali či nikoli, tak vláda se rozhodla, že předloží tento problém Legislativní radě, ať to prozkoumá a dá k tomu nějaké stanovisko. Ale současně také žádá o explicitní, tedy výslovný souhlas obou komor parlamentu. Proto bychom se mohli domnívat, že je tu určitá duplicita, nicméně vzhledem k tomu, že to není vyjasněno, tak musíme dát ten výslovný souhlas.

Já s tím mám trošku i malinký problém, protože když si představím, že dnes v rámci NATO se zřizují ty různé akční jednotky, ať už jsou to ty síly rychlého nasazení, kde se musejí dostavit do té krizové oblasti během několika dnů a my tam budeme mít v těch silách své vojáky, takže pak tam nějaký výslovný souhlas obou komor parlamentu vůbec nepřichází v úvahu, protože to by se nedalo ani stihnout, ani zvládnout. Takže tady bych se přimlouval za to, aby stačil rámcový souhlas s účastí našich vojáků a nemuseli bychom schvalovat každou jednotlivou misi zvlášť. Tolik moje zpráva, děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se rovněž ke stolu, otevírám rozpravu. Pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, jestli si vzpomenete, když jsme probírali tehdy tu záležitost vyslání vojsk, ten bianco šek, který jsme dali vládě, tak jsem tady o tom rozsáhle k tomu vystupoval a projevoval jsem poněkud podiv nad tím, jak může zákonodárný sbor dát někomu bianco šek na vyslání armády do jednotlivých zemí. A tady teď vidíte, že je velkou otázkou, jestli vlastně to, co jsme tehdy schválili vládě, jestli k něčemu bylo. Tak buď platí to, že Senát velkou většinou tehdy podpořil tuto akci, a pak bychom toto neměli vůbec probírat, a nebo to neplatí a pak je otázkou, že budeme takto schvalovat, přesně jako říkal pan kolega Bublan, budeme schvalovat všechny ty potenciální výpravy nebo resp. vyslání vojáků z ČR tak, jak je to přesně podle Ústavy. Ale pak se nebude brát na to usnesení zřetel. Takže já si v zásadě myslím, i když jsem byl tehdy proti tomu bianco šeku, tak si myslím, že bychom nyní tento bod vůbec neměli odsouhlasovat, pokud se nechceme jako Senát a instituce vystavit tomu, že jsme tady dělali věc, která byla naprosto zbytečná, ve své podstatě nesmyslná. Je to o to vážnější, že to byl vlastně ústavní počin.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, já nemám šanci se přihlásit, ale chce se mi něco říci a poprosím kolegu a vystřídáme se.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, dalším v pořadí po rozpravě je pan 1. místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, ta diskuse se může odvíjet dramaticky. Víme před chvilkou, dali jsme bianco šek, nemáme dávat bianco šek, ale je na poslancích a senátorech, aby opravdu cíleně rozhodli o tom, kam své vojáky pošleme, protože my je vystavujeme riziku. A to riziko někdy může být dramatické. A víme z Afghánistánu a z některých dalších zemí, že to končí smrtí. A já bych radši dělal duplicity, než abych nechal bianco šek. A to, že v budoucnu budou nějaké jednotky rychlého nasazení atd., tak stejně rychle se dokáže sejít Senát a odsouhlasit to. Já bych se této pravomoci opravdu nevzdával.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane místopředsedo. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit k rozpravě. Předpokládám, že asi moc ne, pan ministr se do rozpravy hlásit moc nebude. Zeptám se našeho zpravodaje, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Nechce. Předám slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže dokončili jsme, že ani ministr, ani zpravodaj se nechtějí vyjádřit. Takže budeme hlasovat o tom, že dáváme souhlas k vyslání ozbrojených sil mimo území ČR. Upozorňuji, že potřebujeme nadpoloviční většinu všech, tzn. 41 senátorů a senátorek. Takže po znělce se sejdeme a budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 12 ukončeno, registrováno 62, kvorum 41, pro 54, proti nikdo, návrh čili souhlasné stanovisko bylo dáno. My se vystřídáme a pan ministr si bude rozšiřovat obzory v opět jiném tématu.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším bodem naší dnešní schůze je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, který upravuje Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a který byl podepsán v Astaně dne 24. listopadu 2014

Tisk č. 25

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 25 a uvede ho ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zastoupí ministra financí Andreje Babiše. Pane ministře, máte slovo. Jste odborníkem na několik resortů teď.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Vážený pane předsedající, tohle mi není tak vzdáleno, na ministerstvu financí jsem pracoval aspoň půl roku, tak tuším, o co jde. K projednání se předkládá smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. V tomto konkrétním případě se jedná o protokol k již existující smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Kazachstánem.

Protokol vznikl z iniciativy české strany, zajišťuje především rozšíření možnosti výměny informací v rozsahu všech daní, tedy např. i DPH, na niž se dle smlouvy výměna informací v současnosti nevztahuje. Je třeba zdůraznit, že text protokolu včetně tzv. rozšířené výměny informací plně odráží mezinárodní vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti, a to zejm. v rámci práce EU a OECD.

Protokol zajistí lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků, přispěje k bezproblémovému provádění smlouvy, a to dalšími úpravami jejího textu. Proto vás žádám, abyste vyslovili souhlas s jeho ratifikací, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 25/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Palas. Garančním výborem je VHZD, tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 25/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jan Veleba, který zastoupí omluveného senátora Františka Čubu. A pana senátora Velebu tady nevidím. Takže možná se zeptám předsedy hospodářského výboru, jestli bude tak laskav a zastoupí ještě oba dva pány?

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, VHZD projednal uvedenou smlouvu před 14 dny na svém řádném zasedání a doporučil dnešnímu zasedání Senátu ji schválit.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji za vaši zpravodajskou zprávu a zeptám se, jestli se chce ke své zpravodajské zprávě přihlásit pan senátor Palas?

Nevidím, takže otevírám rozpravu k tomuto materiálu. Hlásí se někdo do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. A máme tady jediný návrh, a to, že Senát dává souhlas k ratifikaci. Já vás sezvu k hlasování.

Senát dává souhlas k ratifikaci protokolu, který upravuje smlouvu mezi ČR a republikou Kazachstán o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, a který byl podepsán v Astaně dne 24. listopadu 2014. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30, zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 13 se z 60 přítomných senátorů a senátorek pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli a zároveň děkuji panu zpravodaji.

A dostáváme se k dalšímu bodu dnešního pořadu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům

Tisk č. 23

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 23 a uvede ho ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zastoupí ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, slibuji, že je to dnes naposled. Zároveň musím říci, že jako nadšený pozorovatel pronikání lidstva do kosmu a zároveň přesvědčený frankofil mám radost, že mohu předložit právě tento návrh na sjednání smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům. Příprava sjednání této smlouvy sahá až do roku 2008. Jedná se o výsledek několikaletých jednání. Je to první dvoustranná mezinárodní smlouva v oblasti kosmických aktivit, již ČR uzavře.

Pro ČR sjednání této smlouvy představuje významný úspěch a první krok v budování sítě mezinárodních partnerů v této specifické oblasti. Sjednání mezinárodní smlouvy s Francií otevře široké možnosti vzájemné spolupráce na úrovni státu, průmyslu i akademické sféry. Navrhovaný text je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Sjednání smlouvy nebude vyžadovat změny v českém právním řádu.

Dovoluji si tedy požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB, tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 23/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 23/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Jiří Hlavatý. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, pane ministře. Já jsem taky trošku s tím sklonem k tomu frankofilství, já jsem trošku i sklonem k těm větším zemím, než je ČR. Francie je toho dokladem.

Co se týká zpravodajské zprávy, tak mohu jen konstatovat, že Francie jako taková je velká kosmická velmoc a hlavní rolí v těch kosmických aktivitách ve Francii je to řízeno všechno Národním střediskem pro kosmický výzkum. Spolupráce mezi českými subjekty a francouzskými institucemi má velkou a dlouhodobou tradici.

Co se týká obsahu této smlouvy, jen velice stručně. Obsahuje tato smlouva celý ten taxativní výčet oblastí spolupráce. Týká se to samozřejmě kosmického výzkumu, vzdělávání studentů, budování a rozvoje kosmických systémů a služeb, které ho využívají. A důležité je, že tato smlouva upravuje a obsahuje otázku financování a ochranu informací.

Můžeme snad očekávat, že tato smlouva také i zvýší renomé a postavení ČR v mezinárodním kosmickém společenství.

Jedná se o smlouvu prezidentské kategorie. Vláda ČR vyslovila souhlas s návrhem na sjednání smlouvy svým usnesením ze dne 20. října 2014. Jak už bylo řečeno, materiál byl projednán na výboru 18. února na schůzi VZVOB a garančním výboru. A dále pak VHZD projednal 11. března. Oba výbory doporučují usnesením dát souhlas s ratifikací.

Takže závěr z mé strany jako zpravodaje, doporučují dát souhlas.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím, ke stolečku zpravodajů. A já otevírám. Promiňte, zeptám se ještě pana senátora Zdeňka Brože, zpravodaje VZVOB, zda se chce? Prosím, pane senátore, pojďte. Pan senátor má zastoupení.

Senátor Patrik Kunčar:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane ministře, já zastoupím kolegu Brože. Na 6. schůzi VZVOB jsme tento bod projednali a doporučili Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci této smlouvy.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji panu senátorovi Kunčarovi za zastoupení. A otevírám obecnou rozpravu k této materii. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Ano, vidím. A máme tady prvního, tím je pan senátor Petr Bratský, takže pane senátore, prosím.

Senátor Petr Bratský:  Hezký dobrý den. Pan ministr tady zastupoval ministra Ťoka, kterému to patří do jeho správy. Cítil jsem v jeho přednesu takový lehký tón, tak přeci jen bych chtěl našemu auditoriu vysvětlit, že to není náhoda, že zahajujeme zrovna s Francouzskou republikou, protože Francouzi mají v oblasti kosmického výzkumu největší zkušenosti ve využívání financí. Nejen na výzkum, ale i na aplikovaný výzkum a potom průmysl. A zhruba pro vaši informaci, za 1 euro vložené do těchto věcí, ať už se jedná o výzkum nebo potom na podporu domácího průmyslu, který se zabývá těmito technologiemi, tak za 1 euro dostávají 4-7 eur. Mám o tom tabulku za zhruba 7-8 let, takže jen abychom si uvědomili, že tento partner je pro nás důstojný, je dobře, že tyto věci zahajujeme s Francií. A rád bych ještě poznamenal, že v ČR sídlí projekt Galileo, takže to je celoevropský projekt, který do budoucna tyto technologie by měl zavádět celoevropsky, možná i částečně celosvětově. Bude to nejen řízení dopravy a dalších věcí, využívání pro telekomunikace, ale jsou to především špičkové technologie.

A úplně na závěr bych vám chtěl říci, že ČR je již součástí této rodiny kosmických aktivit. A za zhruba 355 mil. Kč, které tam jako poplatek dáváme, můžeme čerpat všechny patenty a vynálezy, které v tomto výzkumu vznikají, bezplatně.

To znamená, že ti naši lidé, kteří se budou zabývat ať už výzkumem, vývojem nebo aplikovaným průmyslem, mohou okamžitě každoročně čerpat veškeré patenty a vynálezy zcela zdarma, což je určitě velká výhoda a ČR by se touto cestou vydat měla. To jsem považoval za vhodné dodat, i když obvykle k těmto materiálům různých smluv nevystupuji. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. A dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, mám jen dva stručné dotazy na pana ministra. Jinak naprosto souhlasím se senátorem Petrem Bratským o užitečnosti, důležitosti a významu této smlouvy a nemám s ní žádný problém, ale jenom mě trochu mate, pokud vím, tak podle kompetenčního zákona otázky výzkumu včetně aplikovaného by měly přináležet spíše Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy. Tady je to předkládáno Ministerstvem dopravy. Trochu mě zajímá proč, ale zejm. mě zajímá, jestli to má poté nějaké konsekvence na průběh realizace té smlouvy. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji a ptám se, jestli se hlásí ještě někdo do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. A zeptám se pana ministra, ten asi bude chtít zareagovat, aby zareagoval. Prosím, pane ministře.

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán:  Děkuji. Na to, myslím si, umím odpovědět i já, když tak tu odpověď později upřesní pan ministr dopravy. To je věc kompetenčního zákona a je to věc toho, že i do kosmu to bereme, že se něco dopravuje, tudíž Ministerstvo dopravy. Nemá to, jsem přesvědčen, žádný vliv potom na konkrétní projevy té smlouvy, prostě to Ministerstvo dopravy je jen gestorem sjednávání té smlouvy, to se nám ve vládě stává poměrně často, že ta gesce sjednávání smlouvy je takto třeba ne úplně logická. A resorty mezi sebou umí spolupracovat.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji za vyjádření a ptám se ještě pana senátora Hlavatého, zpravodaje, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě? Nechce. A máme tady jediný návrh shodný z obou dvou výborů, a to dáti souhlas k ratifikaci. Já vás pozvu k hlasování.

A máme tady jediné usnesení, že Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům. V sále je aktuálně přítomno 60 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 31.

A já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 14 se z přítomných 60 senátorek a senátorů pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat, děkuji panu ministrovi ve třech různých to resortních funkcích. Samozřejmě děkuji i zpravodajům.

A budeme pokračovat dalším bodem naší schůze. A tím je

 

Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala ve dnech 19. - 20. března 2015

Tisk č. 55

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk číslo 55. S tímto materiálem nás seznámí ministr pan Jiří Dienstbier. Máte slovo, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak zaznělo, ve dnech 19. a 20. března proběhlo jednání Evropské rady. Před jednáním proběhla tradiční koordinační schůzka předsedů vlád států Visegrádské čtyřky. Na ní bylo dosaženo dohody o společném návrhu na úpravu závěrů Evropské rady, který se podařilo z velké části prosadit. Potvrdilo se tak, že tradiční nástroje spolupráce visegrádské čtyřky fungují a V4 zůstává akceschopná a viditelná.

Hlavním tématem zasedání byl návrh na zřízení energetické unie, který vláda ČR podpořila. Za hlavní očekávané přínosy energetické unie ČR považuje dokončení vnitřního energetického trhu, posílení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek, zlepšování propojenosti a kapacity energetických sítí a důraz na implementaci existujících pravidel.

Do závěrů Evropské rady se nám podařilo prosadit důraz na udržitelné ceny energií pro domácnosti a průmysl. V tom jsme měli podporu Visegrádské čtyřky. Odkaz na nutnost budování robustních přenosových soustav za účelem zajištění dlouhodobé stability elektrické sítě v reakci na přetoky elektřiny z Německa, v našem případě. Neměnný zůstává také náš důraz na svobodu energetického mixu včetně jádra. Tento princip Evropská rada opětovně potvrdila.

Dalším důležitým bodem, který Evropská rada přinesla, je výzva k prozkoumání možnosti sdružování poptávky při nákupu plynu, a to na dobrovolné bázi a v souladu s pravidly WTO.

Evropská rada dále přijala rozhodnutí o zvýšení transparentnosti dohod o dodávkách zemního plynu při zachování důvěrnosti obchodních informací.

Z tohoto shrnutí je zřejmé, že vládě ČR se podařilo prosadit většinu priorit, které k tématu energetické unie měla, a přijaté závěry Evropské rady zakotvují rámec budoucí energetické politiky EU, který je pro ČR výhodný, neboť posiluje bezpečnost dodávek a ochrání energetickou síť ČR. Nyní budou důležité návazné návrhy a implementace projektu. Vláda bude proto i nadále energetické unii věnovat zvýšenou pozornost a bude se aktivně zapojovat do diskusí k jednotlivým návrhům. Energetická unie bude také hlavní obsahovou prioritou českého předsednictví Visegrádské čtyřky.

Hlavním zahraničněpolitickým tématem březnového zasedání byla situace na Ukrajině a vztahy EU s Ruskem. Evropská rada znovu zdůraznila klíčový význam naplňování minských dohod o příměří všemi stranami konfliktu. Z tohoto důvodu také rozhodla o provázání sankcí EU vůči Rusku s naplňováním těchto dohod, které mají být implementovány a realizovány do konce roku 2015. Vláda ČR tento postoj podpořila.

Evropská rada se k tomuto tématu vrátí na svém červnovém zasedání. Evropská rada opětovně potvrdila politiku neuznání anexe Krymu a na ní navazující sankce. Evropská rada také požádala vysokou představitelku pro zahraniční věci o přípravu plánu strategické komunikace, která by EU umožnila reagovat na projevy propagandy ze strany Ruska.

Evropská rada se věnovala také přípravě summitu východního partnerství, který se uskuteční 21. a 22. května v Rize. Evropská rada potvrdila vůli posilovat vztahy mezi EU a šesti partnerskými zeměmi na východě, a apelovala na dokončení ratifikace asociačních dohod s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem ještě před summitem v Rize.

Evropská rada se také zabývala aktuální bezpečnostní situací v Libyi, vyzvala k uzavření příměří a vytvoření vlády národní jednoty. V debatě rezonoval také případ unesených občanů ČR a Rakouska. Pan premiér poděkoval za solidaritu, žádné nové informace k případu však v tuto chvíli nelze sdělit.

V rámci diskuse o hospodářské politice podpořila Evropská rada provádění Evropského semestru a schválila tři priority roční analýzy růstu, a to strukturální reformy, investice a fiskální konsolidace.

Ve svých závěrech dále zdůraznila potřebu spuštění Evropského fondu pro strategické investice do poloviny roku. Rovněž znovu apelovala na dojednání ambiciózní dohody TTIP do konce tohoto roku. Česká republika a Slovensko opětovně otevřely téma dočerpání kohezních prostředků z období 2007 až 2013. Předseda Evropské komise Juncker potvrdil, že se Evropská komise tématem zabývá, další kroky nastíní v dopise dotčeným členským státům.

Na okraj Evropské rady sel pan premiér účastnil řady bilaterálních schůzek. Potvrdil si, že od nástupu této vlády došlo k významnému zlepšení obrazu České republiky v Bruselu. Toho můžeme využít pro prosazování zájmů ČR v Evropské unii.

O energetice hovořil s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a místopředsedou Marošem Šefčovičem.

Předseda Juncker potvrdil vyřešení otázky služebního zákona, díky čemuž již mohly být schváleny první operační programy pro nové období. S pány Tuskem, Junckerem, Šefčovičem předseda vlády hovořil také o přípravách českého předsednictví Visegrádské skupiny. Všichni projevili ochotu aktivně naše předsednictví podpořit.

Dalším tématem schůzek byl problém minimální mzdy v Německu. Předseda Juncker i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans potvrdili, že dle názoru Evropské komise je německá úprava překážkou na vnitřním trhu. Nyní běží proces hodnocení v souladu s právem EU. Reakci Evropské komise očekáváme v průběhu května.

Aktuální evropské otázky pan premiér probíral také s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Spolu s komisařkou Věrou Jourovou se účastnil také setkání s Čechy pracujícími v institucích EU. Společně hovořili o tom, jak zlepšit prosazování českých zájmů a českých úředníků v Bruselu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.

Informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 55/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má právě nyní slovo. Prosím, pane předsedo.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, evropský výbor standardně projednal tuto informaci. Bylo zřejmé, že průběh a výsledky jednání Evropské rady, potažmo aktivita pana premiéra na ní, byla v souladu s tím, o čem jsme byli předem tady informováni a k čemu jsme se pozitivně vyjádřili. Čili z tohoto hlediska v zásadě by stačilo nebo by bylo namístě vzít informaci o výsledcích jednání Evropské rady na vědomí, zejména jsme kvitovali postoje a výsledky ohledně energetické unie, včetně autonomie v určování energetického mixu, anebo otázky přístupu k ukrajinské krizi.

Nicméně, jak můžete vidět z našeho usnesení, nakonec jsme se rozhodli doporučit plénu ještě jedno vyjádření, kromě vzetí této informace na vědomí, a to specificky k dočerpání nebo možnému dočerpání kohezních prostředků z období 2007 až 2013, a to sice na základě debaty na výboru, z které pro nás vyplynulo, že aktivita některých jiných států, kterých se toto téma týká, měřeno řekněme počtem schůzek, jednání apod. – a teď nemyslím jenom členů vlády jako takové, ale i příslušných aparátů – poměrně výrazně převyšuje aktivitu vlády ČR.

Proto navrhujeme plénu usnesení, kterým by se informace o výsledcích jednání Evropské rady vzala na vědomí a doporučila vládě zintenzivnit vyjednávání o využití zatím nevyčerpaných kohezních prostředků z víceletého finančního rámce 2007 až 2013.

Dovoluji si zdůraznit, že to je v linii opakovaných vyjádření Senátu, že dočerpání nebo možnost dočerpání kohezních prostředků z období 2007 až 2013 je důležitou prioritou pro Českou republiku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane kolego, a rovněž vás poprosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A otevírám rozpravu k této materii. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. A máme tady návrh výboru pro záležitosti EU. Svolám senátorky a senátory do sálu a budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl. Přesné znění máte v 52. usnesení výboru pro záležitosti EU.

V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh, tak jak ho přednesl pan senátor Václav Hampl, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Konstatuji, že v hlasování č. 15 se z přítomných 61 senátorek a senátorů pro tento návrh vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení Senátu byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji.

A budeme pokračovat dalším bodem, kterým je

 

Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. dubna 2015

Tisk č. 70

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 70. S jejím obsahem nás opět seznámí pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dne 23. dubna 2015 proběhlo mimořádné jednání Evropské rady, které svolal předseda Donald Tusk s cílem shodnout se na jednotné a účinné reakci EU na rostoucí migrační krizi na jižní hranici.

Jednání tradičně předcházela koordinační schůzka premiérů Visegrádské čtyřky. Tato dosáhla shody na společném postoji ke všem klíčovým aspektům migrační problematiky.

Na zasedání Evropské rady jsme pak postupovali jako Visegrádská čtyřka jednotně a podpořili přijetí společného prohlášení Evropské rady. Toto prohlášení obsahuje čtyři hlavní cíle, na které se EU hodlá zaměřit.

V první řadě jsou to okamžité a účinné kroky pro záchranu lidských životů. Evropská rada se dohodla na ztrojnásobení financí a prostředků vyčleněných na operace agentury Frontex, a to operace Triton a Poseidon.

Předseda vlády předložil jménem České republiky tuto konkrétní nabídku:

Za prvé příspěvek 10 mil. Kč na záchranné operace, za druhé vyslání až 60 expertů v oblasti migrace a azylu a za třetí technické prostředky dle potřeby agentury Frontex, zejména letoun CASA s posádkou, terénní vozidla a termovize. Česká nabídka se setkala s velmi pozitivní odezvou našich partnerů a bude nyní záležet na agentuře Frontex, v jakém rozsahu a čase této nabídky využije.

Druhým závěrem mimořádného jednání je shoda na potřebě posílení kroků v boji proti organizovanému zločinu. Primárním cílem je především potírání sítí obchodníků s lidmi, jejich stíhání, intenzivnější spolupráce členských států a evropských agentur Europol, Frontex a Eurojust, užší spolupráce se třetími zeměmi, přes které vedou cesty pašeráků lidí.

Evropská rada se shodla na nutnosti společné vojenské operace EU s cílem zabavovat a ničit pašerácká plavidla. K operaci bude třeba získat mandát od Rady bezpečnosti OSN.

Třetím cílem EU je prevence nelegální migrace. Je třeba se zaměřit na řešení příčin současné kritické situace. EU je odhodlána vyvinout veškeré úsilí k dosažení stabilizace situace v postižených zemích a zlepšení podmínek v uprchlických táborech. Je dobře, že je ČR v této oblasti aktivní, máme se čím pochlubit a na co navazovat. Jen v letošním roce ČR na tuto pomoc vyčlenila 200 mil. Kč – pro srovnání v uplynulém roce činila tato pomoc 85 mil. Kč. V poskytování pomoci a podpory v přímo postižených nebo sousedících zemí musíme i nadále pokračovat.

Čtvrtým cílem je zvýšení solidarity uvnitř EU. Ruku v ruce se zhoršováním migrační situace roste tlak na sdílení břemene a České republice samozřejmě nejsou lhostejné problémy, kterým musí čelit některé členské státy. Nejsou to pouze státy jižního křídla, ale také například Německo, Švédsko či Maďarsko.

Evropská rada dala zelenou plánu na pilotní projekt do dobrovolného přesídlování lidí v nouzi a vyjádřila ochotu posoudit možnosti nouzové relokace migrantů. Česká republika dlouhodobě poukazuje na to, že mechanismy přesídlování a relokace musí zůstat výlučně na dobrovolné bázi. Evropská rada toto potvrdila.

Vláda považuje solidaritu za významné téma k diskusi. Na unijní úrovni budou solidární opatření stále aktuální otázkou a i my se jí budeme muset adekvátně zabývat.

Vláda pracuje v současnosti na nové migrační strategii ČR. Její dokončení by mělo odrazit i diskuse, které na půdě Senátu a v příslušných výborech vedeme. Stejně tak by měla strategie reflektovat diskusi probíhající na evropské úrovni.

Na okraj zasedání Evropské rady se pan premiér společně s předsedy vlád Slovenska a Bulharska sešel s předsedou Evropské komise Junckerem. Hovořili o tom, jak maximálně využít flexibility v platných pravidlech s cílem maximálně vyčerpat prostředky, které mají naše země alokované v evropských fondech v období 2007 až 2013. Předseda Evropské komise Juncker navrhl několik možností. Zejména se jedná o jednodušší pravidla pro fázování projektů a prodloužení lhůty na využití finančních nástrojů o jeden rok. Pan premiér proto požádal ministryni pro místní rozvoj, aby neprodleně zahájila jednání a přijala kroky vedoucí k využití těchto návrhů.

Pan premiér zřejmě vyhověl předchozímu usnesení Senátu již v předstihu a v této věci on i další členové vlády samozřejmě intenzivně vyjednávají.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  I já vám děkuji, pane ministře. Tuto informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 70/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který má teď slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji samozřejmě panu premiérovi, že vyslyšel naše usnesení, ještě než jsme ho přijali, nicméně myslím si, že tím neztrácí nic na své platnosti. Je to samozřejmě nějaká vlaštovka, která sama ještě by úplně jaro dělat nemusela.

Jinak k tématu mimořádné Rady jako takové. Poměrně důkladně jsme to projednali. Konstatovali jsme přitom, že řešení nebo snahy o řešení kritické situace na jižní hranici EU jsou samozřejmě nutné pro záchranu životů, pro prostou lidskou solidaritu s lidmi, kteří jsou v problémech, ale také a možná především, pro zabránění nějaké možné vážné krize našeho kontinentu, tedy také nás samých.

Velmi jsme si uvědomili, a rád bych to zde také zdůraznil, že tak, jak se v tuto chvíli Evropa se potýká s masovou imigrací na své jižní hranici, tak vidíme poměrně značnou nestabilitu na své východní hranici, a skoro kdykoli se můžeme nadát něčeho podobného z východu, kde by potom nápor pro naše území byl mnohem větší, než je pro nás samozřejmě z jihu. Myslím, že toto je třeba také držet v pozornosti.

Docela jsme se zabývali příklady jižních zemí, kde problém s imigrací tak velký není, jako je třeba Španělsko, kde se ukazuje, že klíčem je skutečně dlouhodobá intenzivní a pečlivá práce v těch zemích, odkud imigranti přicházejí nebo přes které přicházejí. A opět je to možné poučení pro nás vůči východu. Ostatně poměrně důkladně jsme projednali podle mne docela úctyhodné množství projektů, které ČR nebo subjekty z ČR, různé neziskové organizace apod., dělají zejména na Ukrajině právě v zájmu podpoření reforem a stability v tomto regionu.

Plénu Senátu jsme si dovolili předložit návrh usnesení, které máte a které v podstatě rekapituluje dlouhodobější postoje Senátu v tomto vůči povinným kvótám. Čili nic proti přijímání imigrantů. Je to důležitá věc, kterou jsme, jak si myslím, i povinni vzhledem ke své vlastní historii, ale s jistou povinností nesouhlasíme, navrhujeme v usnesení zopakovat dlouhodobý postoj Senátu, že by to mělo být na dobrovolné bázi.

Také klademe důraz nebo navrhujeme plénu, aby společně s námi kladl důraz právě na práci v třetích zemích, odkud migranti nebo kudy migranti přicházejí, tak aby se řešení problému pokud možno co nejvíce mohlo přesouvat mimo území EU. To samozřejmě opět není nic nového, je to politika vlády, ale my považujeme za užitečné ji tímto způsobem podpořit. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také já vám děkuji, pane kolego za zpravodajskou zprávu a otvírám rozpravu k této materii. Jako první se přihlásil do rozpravy pan senátor Tumáš Grulich. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já rozhodně nebudu rozporovat to, co tady bylo předloženo, protože si myslím, že i naše migrační politika je velmi vyvážená a dobrá. Nicméně mě znepokojily včerejší i dnešní zprávy, které se objevily v Bruselu, a to rozhodnutí Evropské komise, resp. ne rozhodnutí EK, ale návrh komise o tom, že by měly platit povinné kvóty na rozdělení azylantů po celé Evropě. Vím, že Česká republika i včetně současné vlády proti tomuto stojí a chtěl bych jenom, kdyby nám zástupce vlády potvrdil, že tento postoj dále udrží. Považuji ho za velmi správný.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Další v pořadí je pan senátor Jaroslav Doubrava, který je přihlášen do rozpravy. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Doubrava:  Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, včera po jednání výboru mi utkvěla v hlavě celá řada poznatků z jednání a z informací, které jsme tam dostali. A nakonec mě to vedlo k tomu, že jsem si připravil asi šest otázek, na které bych rád znal odpověď.

Došel jsem k tomu, že se jedná o docela vážnou humanitární krizi, která je způsobena stále větším počtem osob, které především přes Středozemní moře se snaží dostat do pro ně vysněné Evropy. A je to krize, která už nabývá katastrofálních rozměrů, aspoň tak to vidím já.

V obecné rovině lze samozřejmě souhlasit se vším, co je obsahem závěrů této mimořádné Evropské rady. Co ale v nich postrádám je to, jak chceme ochránit a jak ochráníme původní evropské obyvatelstvo, původní obyvatelé členských zemí EU před negativními vlivy, které s sebou nelegální, ale i legální imigrace do Evropy přináší, ať už jsou to rizika zdravotní, hygienická rizika, ekonomická, ale i rizika bezpečnostní. Pakliže nebude jasně řečeno, jak tyto otázky efektivně řešit a vyřešit, lze těžko očekávat, že by někdo imigranty vítal s nadšením.

Zanedbáme-li tuto stránku imigrace, zakládáme si skutečně na vážné problémy, které budeme my a další generace Evropanů čelit.

Jestli dovolíte, tak mé otázky.

První je, jak je a bude zajištěno na úrovni Evropské unie a jak na úrovni České republiky, aby občané EU potažmo ČR byli ochránění před zdravotními, hygienickými riziky, jejichž nositeli může být relativně vysoký počet imigrantů.

Druhá otázka. Jak a z jakých zdrojů a v jaké výši budou hrazeny náklady na imigraci do Evropy a jak toto pocítí občané EU potažmo ČR.

Třetí otázka. Kdo a jak zajistí, aby se imigranti zapojili aktivně do ekonomického procesu, protože víme, že se vzdělaností těchto lidí to není nejlepší.

Čtvrtá otázka. Kdo a jak zajistí, aby se imigranti a především jejich děti zapojili do evropského vzdělávacího systému.

Pátá otázka. Jak a kým budou eliminována bezpečnostní rizika, jejichž nositeli mohou být někteří imigranti. Ne každý přichází, a bude přicházet, do Evropy s dobrými úmysly. Tady mám na mysli to, že mezi imigranty se mohou skrývat ti, pro které je uřezávání hlav lidí jaksi vítanou zábavou.

Šestá, poslední otázka. Kdo se komu bude přizpůsobovat? Jestli imigranti obyvatelům evropských zemí, nebo Evropané různým etnickým, náboženským a jinak odlišným skupinám imigrantů?

Proč tuto otázku pokládám? Víme, že v Německu už jsou imigranti i dvacet a více let, přesto ještě neovládají řeč; němčinu. A víme, že tyhle signály už jsou i tady v naší republice.

Za odpovědi vám, pane ministře, děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Dalším v pořadí je připraven pan senátor František Bublan.

Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové jenom dvě takové poznámky k této mimořádné Radě.

Čtyři cíle, které jsou tam uvedeny, jsou asi to možné, co může Evropa udělat, jak se k tomuto problému postavit. Chtěl bych jenom zdůraznit, že lidé, kteří migrují nebo utíkají z krizových zemí nebo rozpadlých států, tak jsou oběťmi dvakrát. Poprvé jsou oběťmi rozpadlého státu, poměrů, které tam panují. Podruhé jsou oběťmi těch, kteří obchodují s tímto lidským potenciálem. Obchodníci nebo převaděči nejsou pouze třeba na území Libye nebo států Severní Afriky, ale jsou, bohužel, i na území Evropy.

Už je známo, není to žádné tajemství, že zvláště v Itálii se toho chopila mafie a ta si zase přeprodává tyto lidi dál do Evropy. Nejde jenom o to, abychom se soustředili na původní země. Ale musíme se soustředit i na naše vlastní území a zabránit tomu, aby k přeprodávání a putování těchto imigrantů nedocházelo dále do dalších zemí.

To je první poznámka.

Druhá poznámka se trochu týká prevence, o které je tam docela silná zmínka. Chtěl bych zde jenom vzpomenout na programy, které mělo MV v 90. letech a ještě na začátku druhého tisíciletí. Týkalo se to zemí bývalého Sovětského svazu, protože po rozpadu Sovětského svazu mnoho lidí z jednotlivých republik buďto legálně nebo také nelegálně se nacházelo na území ČR anebo vůbec migrovali do Evropy. Bylo zjištěno, že se na tom zase podílí nějaké mafie. Někdo, kdo je vysílá, kdo jim říká, co všechno je tam čeká, jaká je to pro ně zaslíbená země. Ona to taková pravda zase nebyla. Tehdy MV, zvláště odbor pro azylovou a migrační politiku zřídil v některých zemích takové informační kanceláře, kde pouze jenom seznamoval; měl k tomu nějaké vytištěné dokumenty, seznamoval obyvatele zemí nebo větších měst s tím, co všechno by museli splnit, pokud by chtěli požádat o azyl, jaké podmínky u nás panují, čemu by se museli podrobit. Ono to mělo takový trošku výchovný charakter a vedlo to k tomu, že se migrace snížila. Nebo naopak, v některých místech úplně zmizela. Je to podnět pro pana ministra, možná pro pana premiéra – zaměřit se právě tady na informovanost. Lidé podlehnout většinou mafiím, které na tom vydělávají a ti jim pravdu neříkají. Ti jim říkají něco úplně jiného. Jim jde o to, aby se lidé jenom odhodlali k cestě a podnikli toto velké riziko. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Zatím posledním je do rozpravy přihlášen pan místopředseda Zdeněk Škromach. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, pane ministře, myslím, že tady chybí jedna zásadní věc. Zatím je to spíš o přerozdělování kvót, přísunu, ovšem chybí tady aktivita a aktivní přístup EU k příčinám imigrace. Všichni vzpomínáme na slavné africké jaro, jak dopadlo, a to jsou důsledky. Místo toho, aby EU aktivním způsobem a díky vlivu, který na Severu Afriky má; mnohé země tam mají historicky svůj vliv, hledali způsoby, jak těmto zemím pomoci, jak pomoci lidem v jejich rodné zemi, tak se snaží teď různými podivnými způsoby přesvědčovat např. ČR, že bychom měli přistoupit na kvóty a řešit jejich neschopnost řešit tuto situaci. Nikdo nemá samozřejmě nic proti lidem, kteří jsou v beznadějné situaci. Ovšem k čemu máme Schengen, když tady budou přicházet tisíce a tísíce naprosto neregulovatelných migrantů, a mezi nimi, bohužel, a to organizovaně i lidé, kteří jsou navázáni na organizovaný zločin i terorismus. A to není nic proti 90 % lidí, kteří jsou skutečně v bezvýchodné situaci. A těm pomáhejme. Ale abychom jim mohli pomoci, pak je potřeba, aby i naše vláda tlačila na vedení EU v tom smyslu, že je potřeba řešit příčiny migrace, nikoliv až její důsledky a přerozdělování tisíců nešťastných lidí po celé Evropě. Exodus může přijít samozřejmě i z Východu. A opět je to o řešení situace v zemích, kde tento problém vzniká. EU je pro mnohé zemí zaslíbenou, to je pravda. Porovnávat např. migraci našich lidí, kteří odcházeli v dobách minulého režimu, je naprosto neadekvátní. Sociální, životní prostředí a další historické – byly naprosto jiné zkušenosti, než to co nás dneska očekávám při imigraci z těchto afrických zemí.

Proto je potřeba – a znovu to zdůrazňuji – hledat důsledky migrace a investovat do těchto zemí, hledat způsob, jak lidem pomoci doma. Myslím, že ČR v tomto zaujímá jednoznačný postoj. Bylo by dobře, kdyby tímto způsobem začala uvažovat i EU místo toho, aby řešila pouze přerozdělování migrantů do ostatních zemí. Nakonec chránit schengenský prostor mají za povinnost všechny členské země, které v tomto prostoru působí. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je pan senátor Hassan Mezian. Prosím, pane senátore.

Senátor Hassan Mezian:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tedy většina toho, co jsem chtěl sdělit, už řečeno bylo. Jenom některé věci, které byly řečeny, nebyly správné. A to je to, že bychom měli řešit následek. Měli bychom řešit příčinu. Skutečně příčinu. Měli bychom rozdělit slovo pojmy. Imigrant je něco odlišného, podle mého, od slova uprchlík. Ti lidé prchají před válkou, před zabitím, před unesením, před takovou tragédií, když zavřeme oči na tom, co se děje v tomto světě, tak jsme jako pštros, který dává hlavu do písku, aby neviděl nic jiného, než to, co se děje v Evropě, a řekne si, zachraňme své morální hodnoty a své kulturní hodnoty v Evropě.

Právě tímto podkopáváme kulturní hodnoty Evropy. Když řekneme, že ti lidé, když naše rétorika není nic jiného, než xenofobie a rasismus. To už není kulturní hodnota Evropy. Kulturní hodnota Evropy je skutečně někde jinde. Takže bych chtěl na to upozorňovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji a jsou ještě přihlášeny další dva kolegové, pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Já jsem nechtěl diskutovat, ani nebudu dlouho zdržovat, ale nedá mně to, navázal bych na předřečníka. Já nevím, tak ty kvóty – česká vláda se k tomu staví – souzní to s mým názorem, myslím si, že Slováci obdobně. Tak když ty kvóty uděláme, tak jako tím se stane co? Změní se podmínky v zemích, odkud se berou ti běženci? Nezmění se tam vůbec nic. To bude pokračovat. Další krok bude jaký? Budou se kvóty zvyšovat, začne různé pnutí, prostě ta asimilace tady asi dost dobře možná není, takže jinými slovy ty kvóty to absolutně žádné řešení není. A opravdu to nic nevyřeší.

Druhá věc – nemůžu jinak, nechci rozviřovat žádnou diskusi, já tu a tam píši na Parlamentní listy, tak toto jsem také před nějakým časem psal, nemůžu jinak... Ještě takhle... Vzpomínám, kolega Homolka, mně napověděl, když jsme se teď o tom bavili v lavici, když se vrátím – já nevím, o třicet let zpátky, tak my jsme pomáhali tady tomuto řešení, Československo, tehdejší.

Mnoho lidí z těchto zemí tady studovalo, tady vystudovali, vrátili se, no a tam samozřejmě přispěli k rozvoji těch zemí. To samozřejmě v současné době už nějak opakovat je obtížné. A to, co jsem chtěl říci, nechci vyvolávat žádnou diskusi, ale jedno z území, jedno z pobřeží, přes které se to valí, tak je Libye. Proč se Libye bombardovala? Proč se musel, když už to bylo překlopené, vztah Kaddáfího s Amerikou, a když už to k nějaké stabilizaci směřovalo, tak zkrátka Libye v té době byl stát, kde samozřejmě jiný režim, diktátor, žádná demokracie, ale úplně něco jiného, než jsme zvyklí my. Tak zkrátka to fungovalo, byl tam důchod na jednoho obyvatele 13 tisíc dolarů, mnoho věcí bylo zadarmo. Co tam je teď? Jsou tam dvě vlády, bojuje to mezi sebou a bude to tak pořád. A můžou se kvóty zvyšovat, nic jiného Evropa zkrátka nemůže dělat. Tak bych možná očekával, že česká vláda bude mít odvahu, že jednu, dvě věty v Bruselu v tomto smyslu, co jsem teď řekl, prostě řekne, protože toto je jedna z příčin tady tohoto stavu; a mimochodem, musely se utopit tisíce lidí na to, aby se unie snažila nějakým způsobem zkrátka reagovat. Považoval jsem za potřebné tento názor tady říci. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Další v pořadí je paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Ano, pane předsedající, pane ministře, dovolte, abych se krátce vyjádřila k věci, která mně opravdu leží na srdci a sleduji ji, a není snadná k řešení.

Mě zajímá a všichni hovoří o tom, že by měla být opatření v těch zemích, odkud se emigranti posouvají směrem k našim a evropským hranicím. Jaká ta opatření mají být? Velmi souhlasím s návrhem pana senátora Bublana, protože určitě taková informační kampaň je významná nejenom v dané zemi, nejenom o tom, co tady budou mít za těžkosti, ale zejména o tom, jaká rizika je na té cestě očekávají. Víme, že vlastně překupníci vezmou peníze, a pak loď potopí, že vlastně je to obrovské riziko už nejenom pro to, jak se tady budou uplatňovat, ale zejména pro tu samotnou cestu. Takové informace by měly být v třetích zemích poskytovány a lidé varováni. To jistě. Ale to je jen malý kamínek v tom systému. Nemyslím si a nesouhlasím, nebo respektive nemohu se ztotožnit se vším, co teď řekl můj předřečník. Změny, které nastávají, nastávají zcela zákonitě. Možná se staly v minulosti některé kroky, o kterých můžeme diskutovat, nicméně nejsou hlavní příčinou pohybu a společenských změn v Severní Africe.

To tak prostě není. To bychom si něco namlouvali, že jenom kroky, které činily státy EU, nebo jiné státy, zapříčinily, že se tam změní režim, nebo že je tam stabilita v tuto chvíli velice vážně narušena.

Jak tedy působit v těch třetích zemích? To je v tuhle chvíli otázka, kterou bych docela ráda položila panu předkladateli. Co tedy má EU - a měla by být aktivnější - za opatření, která by v těch třetích zemích mohla realizovat, kromě těch malých dílčích programů podpory, nebo nevládních organizací. To je docela málo.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Dalším v pořadí je pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore.

Senátor Jaroslav Kubera:  Ještě jednou dobrý den. Tady paní senátorka položila otázku, na kterou ale žádná odpověď neexistuje. Je to velmi jednoduché. My věnujeme hodně peněz na podporu porodnosti. Evropa vymírá, ale abychom zvrátili tento stav, tak každá evropská žena musela mít kolem stovky dětí. To nedosáhnete... dokonce si myslím, že by to ani nevydržela. Já nevím, jestli je to možné, že někdo měl sto dětí. Prostě musíme se smířit s tím, že tato civilizace končí, ona ještě vydrží... Ale ve světě, kdy žádnými ekonomickými opatřeními nelze vyrovnat dluhy, nelze, neexistují žádná. Včera říkal ten blázen v té košili z toho Řecka, že Řecko už udělalo všechno a teď je řada na věřitelích! Tak to jsem se pobavil.

My prostě tlačíme věci před sebou, aniž bychom je řešili, nikdo se neodváží je říci, Evropa to radši bude držet až do posledního dechu, protože se bojí, že by následoval krach v dalších zemích, jako je Portugalsko, Itálie a pak by to pokračovalo dál. Ale ona tomu stejně žádným způsobem nezabrání.

Jestli tomu nevěřite, tak se večer podívejte na internet na demokratický stav této planety. Na počty lidí v jednotlivých kontinentech a zjistíte, že to žádné řešení nemá. Ale to by bylo na dlouhou konferenci.

Já vám raději přečtu jeden e-mail, který jsem dostal, který je velmi zajímavý. Konečně mi došlo, o co vlastně jde. Ono vlastně jde o velký kšeft, abych byl moderní, tedy o byznys. Vůbec totiž nejde o péči o uprchlíky, jedná se o péči o něčí peněženky. Doposud u nás téměř žádné uprchlíky nemáme, a přesto se na péči o ně vydávají obrovské prostředky, ale již se nepublikuje komu a kolik. Tak se podívejte, jak se vydělává.

Organizace pro pomoc uprchlíkům, OPU, 46 786 527 Kč. Sdružení pro integraci a migraci, SIMI se to jmenuje zkratkou, 30 079 876 Kč. Poradna pro integraci, PPI, 22 973 418 Kč. In báze, 10 565 144. Multikulturní centrum Praha, MKC Praha, 23 611 803. Člověk v tísni, o. p. s., 249 628 650. Sdružení občanů zabývajících se emigranty, SOZE, 7 016 246. Meta, o. p. s., Sdružení pro příležitosti mladých migrantů, 21 042 731. Centrum pro integraci cizinců, 25 969 612. Evropská kontaktní skupina, o. s. EKS, 31 227 714. MOST PRO, o. p. s., 6 004 237. Charita ČR, pozorovatel, nepřehledné, v řádech desítek až stovek milionů. Lačhe Čhave, pozorovatel, nedohledáno. Slovo 21, z. s., 25 148 073. Amiga, z. s., pozorovatel, nedohledáno. La Strada, pozorovatel, 1 169 596. A konečně Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, 50 547 441.

Nevládní sdružení obdržela tedy nejméně částku přesahující přes 0,5 mld. Kč, a to tady ještě téměř žádní uprchlíci nejsou. Dovedete si představit, kolik peněz z našich daní poteče do peněženek těch lidumilů, kteří se již těší, až to skutečně nastane? Tak abyste náhodou nepřišli o chuť zasílat různé obnosy potřebným, třeba dárcovské SMS. To je totiž jeden příklad, který navazuje na přesun sociálních dávek ze státu na kraje, kdy najednou došlo k zajímavé věci. Všechny neziskové organizace, kterých je tu jako máku, protože když tekla eura, tak každý den vznikaly další. Jenom tady se podívejte, kolik jich je. Stačily by tři na všechny ty úkoly, které mají. Ale když tekly eura, tak vznikaly ze dne na den. Ve chvíli, kdy skončily granty, tak feministky, jejich stránka zmizela ten den. Já jsem ji velmi intenzivně sledoval, protože s feministkami strašně rád kamarádím. A najednou si otevřu internet, feministky nejsou. V ten den, kdy skončil grant, skončily feministky. Takhle to je s těmi neziskovými organizacemi. Dokud tekla eura, tak to bylo v pořádku. Najednou kraje nemají peníze. A co myslíte, že oni udělají? Přiběhnou na město, nejlépe ORP, a řeknou: "A vy nás teď musíte zachránit, jinak my skončíme." A já říkám: "No a co?"...

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Pane senátore, ale my řešíme výsledky mimořádného jednání.

Senátor Jaroslav Kubera:  Prostě těch organizací tady vzniklo v době, kdy tekly peníze, enormní množství. A jediným řešením je zředit je na třetinu. A pak můžou dělat prospěšnou práci. Tím je vůbec nechci znehodnotit, ale připomenu tady Klokánek, který umí dojmout nějakým inzerátem v novinách, jak je chce někdo zničit. A vzpomeňte si, jak jim tady Senát a sněmovna přihazovaly další a další peníze, až se paní ředitelka rozjela někam, kde už to přehnala.

Takže já nechci řešit, ten problém totiž je neřešitelný a žádné řešení není. Jediné řešení je australské, ale to my si nemůžeme dovolit, tzn. takový ostrov, kam ty emigranty vozí. Oni jsou tam naprosto spokojení, ale většinou se jim tam příliš nelíbí. Oni tam totiž ještě žijí stále na tom ostrově lidožrouti.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dalším v pořadí je pan Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Děkuji, já si neodpustím reakci na svého předřečníka. Víte, ono říkat jenom nějaká taková ta čísla je vždy zavádějící a je vždy třeba jít k jádru věci. Ta čísla nejsou o tom, že by tu nějaká matka měla mít sto dětí, abychom zůstali tak, jak tady jsme. Je to tak, že jsme se dostali do situace, že nás ve skutečnosti směrem do budoucna, protože víme, kolik tady budeme mít maminek v nejbližších 20 letech, protože ty už se narodily, takže už víme, jak tady budeme za 20 let, tak víme, že nás nebude 10 milionů, ale že nás bude sedm milionů, jen se o tom nemluví. Ale je to prosté a jednoduché. Kdyby se nám podařilo, aby každá maminka do budoucna měla dvě děti, a to říkám dvě děti, tak zůstaneme na tom počtu těch sedmi milionů a můžeme přemýšlet dlouhodobě jen o tom, které tři miliony ze světa sem přijmeme.

A já považuji za strašně důležité, abychom se naučili přemýšlet pozitivně. Ta pozitivní část je totiž v tom, že nám tady skutečně budou tři miliony lidí chybět. A ty tři miliony nám tady budou chybět v poměrně brzké době, zvlášť když budeme počítat jen s tou produkční částí obyvatelstva.

A ta věc je potom o tom, abychom si sami nastavili tu svou politiku pozitivně, tzn. abychom si řekli, koho tady chceme a abychom pro to udělali patřičné kroky. A abychom zastavili ten postup toho našeho vymírání a řekli si, budeme mít dvě děti.

A ta druhá záležitost, ta poslední záležitost, která je také nemenší, abychom tady měli nějaké hodnoty, protože jsme si zvykli, že odmítáme nějaké hodnoty, které k nám přicházejí, a svoje vlastní, které tu Evropa měla, jsme ztratili.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím a ptám se pana ministra, zda se chce vyjádřit k rozpravě? Určitě, prosím, pane ministře.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Já děkuji za slovo. Pokusím se velmi stručně k některým věcem, které tady zazněly, vyjádřit. K prvnímu dotazu od pana senátora Grulicha, myslím, že jsem to sdělil už v tom svém úvodním slovu. Vláda na své pozici nic nemění a chce zakládat tyto principy na dobrovolném principu, tzn. nějaké kvóty pro přijímání určitého počtu migrantů. Česká vláda v žádném případě nepodpoří na evropské úrovni. Koordinujeme tento postoj i v rámci Visegrádské čtyřky a s některými dalšími zeměmi.

Ten postoj je dán také mj. tím, že chceme zachovat svobodu pohybu v rámci schengenského prostoru. A podle našeho názoru i ty kvóty jsou trošku v rozporu s tímto principem, protože v případě, že je některému migrantovi uděleno právo azylu, tak pak se může volně pohybovat po území celé EU, tedy ti migranti, pokud jejich cílovými zeměmi jsou například Německo nebo Švédsko, i v případě dohody na těch kvótách a realokace migrantů stejně nakonec budou směřovat do těch cílových zemí. Takže to není řešení. Aby to řešení bylo, tak bychom museli zavést nějaké kontroly na hranicích, tedy popřít schengenské principy. A to česká vláda zcela jistě nemá v úmyslu.

Ale na druhou stranu samozřejmě ta situace je velmi vážná a ČR chce přispět k řešení. Je to doopravdy velká humanitární katastrofa. V první řadě samozřejmě počty mrtvých. Já i vítám postoj pana kolegy Hassana, který zdůraznil, že i naše hodnoty nás zavazují pomáhat lidem, kteří se dostanou do takto složité situace. To ovšem nic nemění na postoji ke kvótám na realokaci migrantů.

V debatě tady opakovaně zaznělo, že by se mělo pomáhat, resp. dotaz, jakým konkrétním způsobem pomáhat. Samozřejmě že v našem zájmu je stabilizovat poměry ve zdrojových zemích migrace. To zcela jistě nemá žádný jednoduchý recept, nějaké jednoduché opatření, které by ze dne na den tu situaci vyřešilo. Především je potřeba ukončit válečné konflikty, občanské války, které na řadě těch zdrojových míst migrace probíhají. A samozřejmě máme i další nástroje. Je to rozvojová pomoc, transformační spolupráce, tzn. po všech stránkách se pokoušet zlepšit situaci v těch zdrojových zemích. Ale jak jsem říkal, není to krátkodobý záměr, musí to být dlouhodobá strategie.

Pan kolega Doubrava tady vznesl šest dotazů. Já bych odpověď na ně shrnul a velmi zkrátil. Samozřejmě že pro to, abychom mohli přijímat migranty, tak musíme být připraveni tyto migranty integrovat. Mj. i proto chceme jít vlastní cestou, abychom to tempo přijímání migrantů, ale také ty země původu migrantů, resp. odkud migranti přicházejí, mohli nějakým způsobem koordinovat a také zvládnout. Tzn. přijímat migranty pouze v tom rozsahu, v jakém je ČR schopna tyto migranty integrovat.

Pokud bych tady citoval z podkladů pro strategii migrační politiky ČR, tak tam stojí, že ČR dostojí povinnosti zajistit občanům v rámci své migrační politiky klidné soužití s cizinci. A díky účinné integraci zabrání vzniku negativních sociálních jevů. Ať už kteréhokoli z těch, které pan senátor Doubrava zmiňoval.

Já myslím, že kdybych tady pokračoval, že bych zase opakoval to, co v úvodním slově bylo. Takto ta reakce stačí. To zásadní je, že si uvědomujeme vážnost situace, chceme pomáhat, pomáháme v rozsahu, v jakém jsme schopni. A co se týče počtu přijímaných uprchlíků nebo migrantů, tak trváme na principu dobrovolnosti.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane ministře, a ptám se pana zpravodaje, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Já bych si také dovolil na pár věcí, které zazněly v té rozpravě, reagovat. Především jsem chtěl ještě zmínit jednu věc, která explicitně nepadla, ale je důležitou součástí toho obrázku také. A to sice, že kontroly a procedury na vstupu do schengenského prostoru v některých částech přestaly dobře fungovat. Konkrétně tedy jde o Itálii, Řecko, asi trochu Maltu. A to je docela velká část toho problému, protože kdyby tyto procedury fungovaly tak, jak standardně mají, asi by ten problém s imigrací bylo možné mnohem lépe kontrolovat, mnohem lépe ovládat, ale Itálie, Řecko nějakým způsobem nezvládají tu situaci. Nechci spekulovat o tom, jestli je v tom i nějaká míra úmyslu nebo skutečně kapacitní problém, ale je to důležitá část toho problému.

Nicméně rád bych reagoval na to, co tady říkal pan senátor Veleba, že se muselo utopit několik tisíc lidí, aby EU začala něco dělat. To je, myslím, nefér tvrzení. EU v tomto samozřejmě dělala, dělá. Jenom se ten problém poměrně náhle velmi akceleroval. Tak tam se převážily ty kapacity. A než se doplní, tak prostě holt to má některé nepříjemné důsledky. To, že se EU naopak snaží teď konat, je zřejmé i z informací o závěrech té Rady.

Také si neodpustím reakci na to, proč se bombardovala Libye. Pokud já se dobře pamatuji, tak se bombardovala ne proto, že by si mezinárodní společenství usmyslelo, že už se jí nelíbí Kaddáfí, a začne bombardovat. Já si vzpomínám, že tam propuklo povstání proti Kaddáfího režimu, které on prostě začal topit v krvi. A mezinárodní společenství bylo před velmi nepříjemným dilematem, o kterém jsme věděli už tehdy, že nemá dobré řešení. Buď se na to dívat a čekat, jak to dopadne, a nebo se pokusit do té situace nějakým způsobem zasáhnout a pomoci ukončit to krveprolití. Moc se to nepovedlo. Mezinárodní společenství se rozhodlo takto. Při zpětném pohledu se to moc nepovedlo, situace v Libyi je rozhodně hodně špatná, o tom není pochyb. Na druhou stranu si myslím, že je opravdu velmi troufalé tvrdit, že kdybychom se byli bývali rozhodli opačně, že by ta situace tam byla lepší. To si myslím, že ten obrázek, který tam vidíme dnes, mohl být velmi snadno obdobný.

Takže toto považovat za příčinu toho, co vidíme ve Středozemním moři, bych považoval za poměrně odvážné. Já si myslím, že ty příčiny jsou jednak situace v Sýrii, myslím, že odtamtud je velké množství lidí, kteří jsou opravdu uprchlíci před nebezpečím smrti a vážných osobních problémů, pro své zdraví apod. A pak je to opravdu organizovaný zločin ve velkém v kombinaci s rozpadem státu.

A to mě dostává k otázce paní senátorky Seitlové, co tedy v těch zemích původu se dá dělat, co se chystá dělat a co se dělá. Já rozhodně nejsem ten správný člověk na to, abych toto odpověděl, nicméně sami jsme to probírali na tom jednání výboru, tak bych si dovolil to aspoň mírně parafrázovat.

A už to tady trochu zaznělo, takže malinko to bude opakování, ale samozřejmě věci počínaje příspěvkem na zvyšování kapacit v uprchlických místech, jako je Turecko. Spousta těch uprchlíků stojí za to, zůstat někde ve svém vlastním kulturním okruhu, jenom to prostě nemusí být snadné. Tak s tímto pomoci. Samozřejmě ty informační věci, o tom už tady byla řeč, rozvojová pomoc, pomoc s rekonstrukcí těch rozpadlých států, to jsou všechno věci, které si lze představit, byť je to netriviální.

A v neposlední řadě to, co si myslím, že je nutné dělat v těch zemích původu, je opravdu boj s tím organizovaným zločinem, protože ten je podle mého názoru u kořene celého problému nebo aspoň u jeho masovosti.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Je tady ještě přihlášen pan senátor Veleba s technickou. Jen bych chtěl upozornit, že byla ukončena obecná rozprava, tzn. tady nelze dále se navzájem nějakým způsobem aktivovat. Jedině kdyby obecnou rozpravu otevřel např. pan ministr, ale nevidím, že by otevíral. Takže se omlouvám. Myslím, že není potřeba tady zavádět některé tyto věci.

Takže já bych pokračoval dále. My jsme ukončili obecnou rozpravu, vystoupil jak pan ministr, tak pan zpravodaj. A máme tady jediný návrh na hlasování, a to je návrh usnesení, který předložil Výbor pro záležitosti EU, a to je číslo usnesení 70/1. Já vás pozvu k hlasování.

Prvně budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl. Připomínám, že je to usnesení výboru číslo 70/1 Senátu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto usnesení, proti tomuto návrhu, ať zmáčkne tlačítko NE a zvedne ruku. Takže registrováno bylo 61 senátorů a senátorek, kvorum bylo 31. Pro návrh hlasovalo 47, proti nebyl nikdo. Končím, tzn. tento návrh usnesení byl přijat. Děkuji předkladateli, děkuji i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

A dostáváme se před polední přestávkou k poslednímu bodu, a tím je

 

Pracovní dokument útvarů Komise Zpráva o České republice 2015

Tisk EU č. K 012/10

Materiály jste obdrželi jako senátní tisky K12/10 a K12/10/01. A já bych poprosil pana ministra Jiřího Dienstbiera, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, zpráva o ČR, tzv. Country report, byla zveřejněna koncem února. Vypracovaly ji útvary Evropské komise a jejím obsahem je zhodnocení pokroku v plnění doporučení rady udělených ČR v loňském roce v rámci procesu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik zemí EU. Nad rámec toho zpráva rovněž analyzuje další reformní oblasti, které komise považuje za problematické. Zprávy pro některé jiné členské státy obsahují vedle zhodnocení pokroku v plnění svých doporučení také hloubkové přezkumy makroekonomických nerovnováh. To však není případ ČR, u které hrozba makroekonomických nerovnováh nebyla shledána. Hodnocení komise uvedené v Country report směřuje zejm. do oblastí, ve kterých jsme již doporučení v minulých letech obdrželi. Jde např. o fiskální politiku, zdanění, trh práce, vzdělávání a veřejnou správu.

Zároveň se však v hodnocení objevují i oblasti nové. Těmi jsou např. životní prostředí či doprava. Ve většině případů vyjádřila vláda s uvedeným hodnocením komise souhlas a považuje jej za objektivní. Přesto však vidíme několik oblastí, kde se s komisí ve vzájemné analýze rozcházíme.

Konkrétně jde o oblast nakládání s odpady, dále pak o oblast zdravotnictví, terciární vzdělávání či metodologii hodnocení vědy a výzkumu. S dílčími připomínkami souhlasíme s hodnocením např. v oblastech regulovaných profesí, trhu práce či veřejné správy.

Zároveň však existuje celá řada témat, na která máme s komisí v zásadě totožný pohled. Jde např. o makroekonomický vývoj, fiskální udržitelnost či odborné vzdělávání. Za účelem vysvětlení si některých zmiňovaných rozporů vláda byla a stále je s komisí v intenzivním kontaktu. Jednání byla vedena na různých platformách. Kupříkladu v polovině března proběhlo k vybraným problematickým otázkám v Bruselu bilaterální jednání zástupců vlády a komise. Dále v minulém týdnu přijela do Prahy ještě před zveřejněním nového návrhu doporučení diskutovat hospodářské výzvy české ekonomiky eurokomisařka Bieńkowská. Komisařka potvrdila, že co do počtu by měla být doporučení pro ČR více koncentrována a měla by navazovat na reformní kroky vlády uvedené v národním programu reforem.

V letošním roce tak ČR obdrží celkem čtyři doporučení. První směřuje do fiskální oblasti a dalšího zlepšování nákladové efektivnosti ve zdravotnictví. Druhé do oblasti lepšího výběru daní a zvýšení transparentnosti u veřejných zakázek. Třetí doporučení cílí na snížení vysokého zdanění nízkopříjmových osob a další zlepšení dostupnosti péče o děti. Poslední potom do oblasti vzdělávání včetně zapojení znevýhodněných skupin.

Výčet doporučení, jejich počet se výrazně snížil oproti minulým letům, dokazuje, že ČR v řadě oblastí učinila dostatečný pokrok.

Návrh zveřejní komise oficiálně dnes, dne 8. května pak přijede doporučení do Prahy představit osobně paní eurokomisařka Jourová. Vláda bude s obdrženými doporučeními samozřejmě aktivně pracovat.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji panu předkladateli a prosím vás, abyste opět zaujal místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednal tyto tisky, je Výbor pro záležitosti EU, a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk K12/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Lumír Aschenbrenner, jehož prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Senátor Lumír Aschenbrenner:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor se zabýval tiskem na svém jednání 8. dubna 2015 a přijal k němu usnesení, které máte k dispozici. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední předobědový bod, tak já ho nebudu celé číst a omezím se pouze na ocitování doporučení, které je jeho součástí a které zní: "Doporučuje Senátu Parlamentu ČR, 1) bere na vědomí pracovní dokument útvaru komise Zpráva o ČR 2015, a 2) žádá vládu, aby výrazně zlepšila efektivitu při realizování investičních projektů především v oblasti dopravní infrastruktury.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji za zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu k této materii. Kdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. A ptám se pana ministra, jestli se chce vyjádřit? K rozpravě, která neproběhla. Pana zpravodaje už se také ani nebudu ptát. A můžeme přistoupit k hlasování.

A budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Lumír Aschenbrenner. Aktuálně je přítomno 56 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 17 se z 56 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl v Senátu přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji a vyhlašuji polední přestávku, a to do 14:00.

Takže odpolední jednání, znovu opakuji, budeme zahajovat ve dvě hodiny odpoledne.

(Jednání přerušeno v 12.45 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 14.02 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, zaujměte, prosím, svá místa. Budeme pokračovat naším odpoledním programem. Ale dříve, než přistoupíme k projednávání prvního bodu odpoledního programu, dovolte mi jeden procedurální návrh.

Pan poslanec Mihola, který je navrhovatelem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních příjmů (senátní tisk č. 66) je v zahraničí. Zastoupí ho pan poslanec Zlatuška. Ten je však na cestě z Brna. Požádal, aby mohl přijít na řadu až kolem 16. hodiny. Proto si dovolím navrhnout, abychom senátní tisk č. 66 projednali jako poslední bod dnešního jednání.

O tomto návrhu bych nechal v tuto chvíli hlasovat, pokud není námitek. Námitky nevidím.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo.

Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 18 se z 48 senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 28, proti byli 3. Návrh byl přijat.

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2014

Tisk č. 46

Senátní tisk č. 46. Dovolte mi, abych zde přivítal pana Miloslava Kalu, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk č. 46. Prosím pana Miloslava Kalu, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane prezidente, máte slovo.

Miloslav Kala:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jsem velmi rád, že vás mohu opět po roce pozdravit osobně a že vám mohu představit výsledky naší práce za rok 2014.

Myslím si, že mohu konstatovat, že rok 2014 byl pro NKÚ rokem úspěšným. Ukončili jsme 40 kontrolních akcí. Kontroly jsme provedli u 269 kontrolovaných osob a zformulovali 43 doporučení systémového charakteru. Příslušným správcům daně jsme zaslali 58 oznámení v úhrnné částce 1 miliarda 129 milionů korun o skutečnostech, které NKÚ kvalifikoval jako porušení rozpočtové kázně. Orgánům činným v trestním řízení bylo zasláno 9 trestných oznámení týkajících se podezření ze spáchání trestného činu a v 16 případech byla poskytnuta součinnost orgánům činných v trestním řízení. Vláda ČR projednala 42 kontrolních závěrů a k 86 % z nich přijala nápravná opatření. Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny se zabýval 13 kontrolními závěry; 2 kontrolní závěry byly projednány výborem pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Největší nedostatky, které měly významný vliv na hospodaření státu byla ztráta příjmů veřejných rozpočtů v důsledku neefektivního systému správy odvodů z loterií a nefunkčního státního dozoru, nekoncepčnost a závažné chyby v řízení a kontrole při poskytování podpory ve vybraných politikách státu. Dále neúčelné a nehospodárné výdaje na nákup materiálů a služeb. Neúčelné a nehospodárné nakládání s majetkem. Omezování vlivu konkurenčního prostředí při zadávání zakázek státem. Nevyužívání potenciálu projektů elektronizace veřejné správy, porušování základních principů financování významných investičních programů a akcí státu, neefektivní systém implementace prostředků poskytnutých ČR ze zahraničí a nespolehlivost vykazovaných údajů státu pro monitoring a řízení veřejných financí.

Co se týče naší činnosti dovnitř úřadu, zabývali jsme se zejména posílením analytické činnosti, což jsme zabezpečili organizačními změnami schválenými v závěru roku 2014. Vznikly dva nové útvary, které významně posílily audit výkonnosti a kontrolu informačních systémů.

V souvislosti s úsporami a zefektivněním provozu úřad snížil počet zaměstnanců o deset, významné potom byly úspory plynoucí ze snížení nájmu prostor, kde NKÚ sídlí. Svou činnost mj. zahájila pracovní skupina pro detekci rizik nehospodárnosti ve veřejném sektoru.

Všechny zmíněná opatření sledují další zefektivnění chodu úřadu a lepší zacílení kontrol prostřednictvím identifikovaných rizik nehospodárnosti při nakládání s veřejnými prostředky a majetkem státu.

Co se týče našeho hospodaření, budu velmi stručný. Příjmy byly v nepatrné míře, tak jak je z charakteru našeho úřadu dáno. Výdaje jsme ovšem čerpali pouze ve výši 87 % schváleného rozpočtu, tedy ve výši 435 mil. Kč. Z toho vyplývá, že NKÚ ušetřil 60 mil. Kč.

Všechny závazné ukazatele rozpočtové kapitoly byly v roce 2014 dodrženy.

V současné době – díky opatřením na úsporu naší činnosti – máme nároky z nespotřebovaných výdajů celkem ve výši více než 200 mil. Kč. Předpokládáme jejich využití pro realizaci sídla NKÚ.

Roční účetní závěrka NKÚ byla v souladu se zákony ověřena auditorem. Podle výroku auditora účetní závěrka a finanční výkaz podávají věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv organizace.

Vedle toho jsme na základě dohody s předsedou kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ustavili expertní hodnotící tým za účelem zajištění odborné způsobilosti a nezávislosti provedení externího hodnocení kvality interního auditu NKÚ. Tento tým byl složen ze členů kontrolního výboru a odborně kompetentním subjektem Českého institutu interních auditorů. Externí hodnocení interního auditu bylo provedeno v závěru roku 2014 s výsledkem a závěrem, že činnost odboru interního auditu je v souladu s mezinárodními standardy pro profesní praxi interního auditu.

Závěrem mého stručného vystoupení mi dovolte, abych poděkoval oběma výborům, které projednaly výroční zprávu NKÚ. Chtěl bych ocenit odborné a věcné projednání a velmi příznivé přijetí a slova uznání na naši adresu, kterých si velmi vážím a věřím tomu, že naše velmi dobrá spolupráce bude i nadále pokračovat. Děkuji za možnost vystoupení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane prezidente, posaďte se, prosím ke stolku zpravodajů.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 46/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane prezidente. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém 59. usnesení z 8. schůze konané dne 14. dubna 2015 k Výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2014 se usnesl:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Výroční zprávu NKÚ za rok 2014,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jana Velebu,

III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Jinak pokud se týká mé zpravodajské zprávy, vyjadřuji zde souhlas se zprávou pana prezidenta NKÚ. Vyjádřil tady v podstatě všechno potřebné a nemám k tomu žádné další doporučení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Výroční zprávu dále projednal ústavně-právní výbor. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 46/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Stanislav Juránek, kterého nyní žádám o vystoupení. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, ústavně-právní výbor projednal velmi podrobně tuto zprávu a zkonstatoval, že doporučuje vzít tuto zprávu na vědomí. To je první věc. A dále pověřil jako zpravodaje na schůzi Senátu mne a předsedu Antla, aby toto usnesení předložil předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozprav se hlásí pan senátor Martin Tesařík. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Martin Tesařík:  Vážený pane místopředsedo, vážené senátorky a senátoři a pane prezidente, pěkné odpoledne. Celou zprávu jsem si vytiskl, je to téměř 100 stran a musím říct, že to nebylo moc pěkné počtení. Musím to konstatovat ne z pohledu zpracovatele, protože jsem přesvědčen, že práce NKÚ, jak je tady zaznamenána, byla vysoce profesionální, ale zejména z pohledu výstupů a závěrů, které z jednotlivých kontrolních šetření byly učiněny.

Vy, kteří jste měli možnost si to nastudovat, zjistili jste, že bylo při kontrolních zjištěních jako výstup celkem 9 trestních oznámení, 58 oznámení o porušení rozpočtové kázně, přičemž objem finančních prostředků v těchto oznámeních o porušení rozpočtové kázně představoval částku 1 128 799 488 Kč. Myslím si, že to je velká částka a je vidět, že je co ve státní správě zlepšovat.

Tolik jenom úvodní konstatování. A chci říct, že nebudu navrhovat žádné jiné usnesení, než ta, která zde byla řečena. Nicméně máme-li zde přítomného pana prezidenta NKÚ, dovolil bych si mu položit dvě otázky.

První otázka se týká zejména umístění stávajícího NKÚ, protože jsem získal informace, že se uvažuje o jeho redislokaci. A při této příležitosti mě napadla otázka, protože se hodně diskutuje o rozšíření kompetencí NKÚ i na kontroly samospráv, jak bude tento NKÚ případně připraven, pokud vůbec dojde k tomuto rozhodnutí.

A druhá neméně důležitá otázka vychází z textu této výroční zprávy, kdy na straně 18 v části Příjmy státního rozpočtu je uváděna část, která se týká příjmů z loterií. Myslím si, že pro vás může být zajímavá práce citace tohoto kontrolního zjištění, zejména z pohledu toho, že většina z vás má zkušenosti ze samospráv různého typu a ví, jak je docela složité získávat finanční prostředky pro pokrytí těchto potřeb. A tak si dovoluji citovat z této zprávy:

V rámci kontrolní akce č. 13/35 zaměřené na příjmy státu z loterií a jiných podobných her (dále jen loterie) NKÚ vyhodnotil, že systém správy a kontroly odvodu z loterií je neefektivní, neúčinný a administrativně náročný a vykazuje řadu zásadních nedostatků.

S ohledem na probíhající jednání Senátu nebudu číst celý odstavec, ale vytrhnu z kontextu dalšího textu docela zajímavou zprávu:

Ztráta veřejných rozpočtů v těchto případech činí podle propočtu NKÚ cca 600 mil. Kč ročně. A myslím si, že to už stojí za to, abychom se skutečně zajímali o to, jak výstupy z této kontrolní akce byly pak na ministerstvu financí uplatněny, vzaty v potaz a jaká opatření pak následně byla provedena, tak aby těchto 600 mil. Kč ročně přiteklo do státního rozpočtu. Myslím si, že bychom uměli každý z nás dobře nasměrovat, kdybychom tyto finanční prostředky, ať už do sociální oblasti nebo do oblasti sportu, uměli efektivně využít. To jsou mé dva dotazy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Stanislav Juránek, prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Stanislav Juránek:  Ještě jednou. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vytáhl jsem ze zprávy čtyři body a navážu na svého předřečníka, které přímo navazují na některé zákony, kterými se tady zabýváme, a vůbec na některé údaje, které zde dostáváme.

Považuji je za velmi důležité a proto si je dovolím zdůraznit v této rozpravě. První věc – a tady naváži na svého kolegu – se týká ztráty veřejných rozpočtů právě v oblasti provozování loterií. A upřesním tady jenom jednu věc. Těch 600 mil. Kč, pokud jsem to správně četl, je pouze v důsledku absence právní úpravy v oblasti internetového provozování. Nebudu komentovat dál, jak se tyto záležitosti budou hodnotit jinak, ale tam je těchto 600 mil. Kč při vazbě na internetové provozování loterií.

Druhá věc, na kterou chci upozornit, je, jak obrovská chyba je při poskytování podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, které se týká především fotovoltaických elektráren.

Prosím, ta ztráta je taková, že do roku 2030, to znamená v příštích patnácti letech, bude náš rozpočet zatížen částkou více než bilion korun a abych to přepočítal, to znamená, že tato zátěž tvoří jednu patnáctinu našeho rozpočtu, a když to řeknu ještě jinak, tak celý jeden rozpočet v příštích patnácti letech padne na tady tuto chybu, které se dopustila vláda v minulosti. Myslím, že to opravdu stojí za to, protože nás to stojí během patnácti let skutečně celý jeden rozpočet.

Třetí věc, na kterou chci upozornit, tak je záležitost, která se týká toho, jak dokážeme implementovat prostředky poskytnuté České republice, především z EU a tam je to pro nás velmi nelichotivé, protože patříme mezi čtyři nejméně úspěšné státy, spolu s Rumunskem, Bulharskem a Maltou, co se týká využívání prostředků a je zde, že přijdeme o desítky miliard korun, které mohly být použity k rozvoji ČR.

Poslední čtvrtou věc považuji za nejzávažnější. Největší závažnost je totiž nespolehlivost vykazovaných údajů státu pro monitoring a řízení veřejných financí. Prosím, v jednotlivé položce to znamená dokonce chybu až 75 %, to znamená, já to jenom převedu. Kdybychom si v některých údajích hodili korunou, tak je to padesát na padesát. Tam ta chyba je ještě větší. To znamená, že tady je velmi důležité, já jsem se podíval do některých materiálů a musím říci, že toto je velmi, velmi zarážející, protože tam bychom se mohli dostat i na takovou úroveň, jako je Řecko, protože vykazujeme špatně naše hospodaření.

Tady si myslím, že bychom neměli jako Senát mlčet, ale že bychom také se měli ozvat. Samozřejmě, že doporučuji, aby se ta zpráva, tak, jak jsem přednesl jako předkladatel, aby se tady tato zpráva nejenom schválila, ale abychom ji vzali - to nemůžeme - ale aby se vzala na vědomí. Ale upozorňuji, že tady tyto čtyři věci, že se s nimi budeme potkávat, a že mě, jako člověka, který má rád statistiku, velmi mrzí, že statistické údaje vykazují tak velkou chybu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane prezidente, vážené kolegyně, kolegové. Já také naváži na své předřečníky a následně položím panu prezidentovi dva, možná tři dotazy.

První věc, kterou bych chtěl akcentovat je, že NKÚ provedl kontrolu nad využitím zhruba 156 miliard korun, s tím, že potom ještě, řekněme, nějakým způsobem jiným, spíše statistickým a přehledovým, kontroloval ještě, řekněme, toky dalších prostředků. Ale z hlediska toho, jak jsem tu zprávu četl, tak 156 miliard tam kontroloval skutečně využití.

Pochybení dle názoru NKÚ, což se potom dál ověřuje, nalezl v případě, řekněme, z hlediska porušení rozpočtové kázně u, řekněme, 1,2 miliardy korun, což je hrozivé číslo. Na druhé straně to není ani jedno procento. Není to ani celé jedno procento. Abychom zase vždycky, když si o sobě říkáme, jak fungujeme, nebo nefungujeme, to viděli i v těch relativních číslech. Takže to je moje první poznámka.

Druhá poznámka je, že bylo provedeno 40 kontrolních akcí a bylo kontrolováno dle údajů 239 tzv. kontrolovaných osob. Já jsem se možná, pane prezidente, nesprávně díval, když tak mě, prosím, potom opravte, já jsem nikde v té zprávě ten seznam kontrolovaných osob nenašel, tak se chci zeptat, jestli je někde k dispozici a zejména mě potom zajímá, kolik procent z těch kontrolovaných osob byly obce. Kolik jste si vy sami vybrali ke kontrole obce, myslím tím dotace, které byly poskytnuty obcím. Myslím tím státní či jiné dotace, které už dneska samozřejmě kontrolovat můžete. Takže jestli tuto otázku můžete zodpovědět. Vy asi trochu tušíte, kam mířím, protože jeden ze závěrů, který je uveden ve zprávě, je napsáno, že rok 2014 také pro NKÚ byl rokem naděje. Když jsem tedy hledal, co je tou nadějí, tak jste tam napsali, že naději vidíte v tom, že budete moci kontrolovat všechny veřejné prostředky, tím pádem i prostředky obcí.

Já si myslím, že obecně mít ambici kontrolovat všechny veřejné prostředky je určitě správné. Na druhé straně nikde v té zprávě se nepíše, že byste počítali s nějakým razantním navýšením kontrolních orgánů, případně nějakým jejich proškolením; a upozorňuji, že pokud jste zkontrolovali v roce 2014 239 osob, tak pokud máme obcí více než šest tisíc, tak pokud šest tisíc vydělíme 239, tak nám vyjde číslo 25. To znamená, že při této frekvenci kontrol, pokud byste se v budoucnu soustředili pouze na obce, tak byste jednu obec byli schopni zkontrolovat jednou za 25 let.

To znamená, ptám se, jestli to takto je myšleno, jestli myslíte, že bez nějakých dalších základních strukturálních změn fungování NKÚ, má vůbec smysl, aby chtěl NKÚ kontrolovat obce. Zde upozorním ještě na jedno statistické číslo – mezi těmi více než šesti tisíci obcemi v ČR je zhruba pět tisíc tak malých, že hospodaří dohromady s rozpočtem asi v hodnotě desíti miliard korun. Pět tisíc obcí, v hodnotě deset miliard korun, což je méně, než je rozpočet ministerstva kultury. Tak opět se zase ptám, jestli skutečně je efektivní, účelné a hospodárné, takovým to způsobem rozmělnit ty dopady kontrol NKÚ, které jsou tak významné, jak tady předtím moji předřečníci říkali, protože jediné a na tom si trvám, co by se stalo v okamžiku, kdy byste vy měli možnost kontrolovat ty obce, že byste je museli kontrolovat. Zřejmě by tam muselo být nějaké rovnoměrné zastoupení z hlediska počtu kontrolovaných subjektů a v tom okamžiku by se nestalo nic jiného, než to, že ty subjekty, které daleko více potřebují to, abyste je kontrolovali, budou kontrolovány méně.

To je jediný důsledek toho, pokud bez strukturální změny fungování NKÚ, vzniknout v okamžiku, když bude prosazen zákon NKÚ a změna ústavního zákona. A já půjdu ještě dál.

Můj názor je ten, že ti, co dneska prosazují to, aby v nezměněné struktuře NKÚ mohl kontrolovat i malé obce a případně dělal i přezkumy hospodaření obcí, nesledují nic jiného než to, aby váš dopad a vaše síla a schopnosti kontrolovat ty instituce, které to skutečně potřebují, oslabila.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Požádal bych pana prezidenta, aby reagoval. Takže prosím, máte slovo.

Miloslav Kala:  Děkuji, pane místopředsedo a děkuji všem vystupujícím za dotazy. Pokusím se na ně postupně odpovědět.

Co se týče dislokace NKÚ, tak se v současné době velmi intenzivně zabýváme návratem k projektu bývalého prezidenta pana JUDr. Voleníka, který – nevím přesně v kterém roce - zakoupil pro sídlo NKÚ pozemek. Je to pozemek blízko Ortenova náměstí. Ten pozemek doposud je nevyužitý a je připraven, nebo připravuje se na to, aby se na něm mohlo postavit sídlo NKÚ. Tak, abychom sídlili v budově, která bude v majetku České republiky, nikoliv v majetku nestátních institucí; a za druhé, abychom eliminovali rizika, která jsou s tím současným umístěním, která z toho hrozí.

Co se týče kapacity budovy, tak předpokládáme samozřejmě, že budova bude mít nějakých patnáct procent vyšší kapacitu, než je současný stav zaměstnanců, ale tím... budu o tom hovořit u těch odpovědí u pana senátora Vystrčila. Tím naznačuji, že nepředpokládáme, že by NKÚ v souvislosti s rozšířením působnosti nějakým zásadním způsobem změnil počet svých zaměstnanců.

Příprava je v současné době asi v té fázi, že připravujeme pro Ministerstvo financí, rozpočtový a kontrolní výbor podklady tak, aby v rámci projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2015 mohlo být rozhodnuto o tom, že tento projekt zahájíme a byl připraven příslušný program s tím, že na příští roky, nebo na první roky té výstavby nepožadujeme finanční prostředky ze státního rozpočtu. Ony samozřejmě fakticky finanční prostředky potřeba budou, ale jak jsem o tom hovořil, máme nespotřebované nároky ve výši 200 mil. korun, to znamená, ten program by se v počáteční fázi hradil z této částky.

Co je ještě důležité je to, že tento projekt připravujeme ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, která potřebuje dislokovat nějaký svůj archiv, knihovnu a nějaké další provozy. To znamená – chceme maximálně využít kapacitu, možnou kapacitu, danou územním plánem v té lokalitě a udělat společný projekt pro řešení dislokace NKÚ.

V okamžiku, kdy podklady pro rozpočtový a kontrolní výbor zfinalizujeme, tak je velmi rád předložím Senátu, abyste je mohli samozřejmě také posoudit.

Co se týče těch příjmů z loterií, tam oběma pánům senátorům děkuji. Děkuji panu senátoru Juránkovi za to upřesnění, to znamená skutečně 600 mil. korun je ztráta, která vyplývá jenom z toho, že není upraveno, nebo nebylo v době kontroly upraveno, to internetové sázení a na tom trhu operuje celá řada nelegálních provozovatelů, takže to byla tato část. Potom v té podrobné kontrolní zprávě jsou uvedeny další částky ztrát státního rozpočtu, nebo veřejných rozpočtů, který vyplývají z některých dalších věcí.

My jsme upozornili na to, že propojení mezi Ministerstvem financí a obcemi prakticky neexistuje, to znamená obce nemohou vykonávat svůj dohled a celou řadu těch závěrů. Pokud ale mám směřovat k tomu, jaká byla opatření, vláda projednala tento kontrolní závěr, přijala celou řadu opatření. Jedním z těch hlavních je příprava nového loterijního zákona, který ovšem v současné době myslím, budí stále ještě emoce a stále ještě není zcela dokončen, takže k tomu já se vyjadřovat nemohu. Vždycky říkáme, že účinnost těch následných opatření, nápravných opatření, vyhodnotíme až následnou kontrolou. Je to i z důvodu toho, abychom nějakými doporučeními, nebo nějakou větší angažovaností v té oblasti nezavdali potom příčinu námitek podjatosti v té konkrétní následné akci.

To, že je to velmi vážný problém, si myslím uvědomujeme dnes už všichni a myslím si, že je dobře, že na to NKÚ poukázal. Obnovitelné zdroje – tam skutečně ta podpora, kterou jsme spočítali, by do roku 2030 měla činit až 1 bilion korun. Jeden tisíc miliard korun. Není to ovšem jenom ze státního rozpočtu, většinu z této částky zaplatí občané a podnikatelé v rámci svých rozpočtů. To je potřeba si uvědomit. Samozřejmě ta podpora, kterou tam realizuje stát, ta je podstatně nižší, ale do té částky odhadnuté je zahrnuta. Myslím si, že to byl jeden skutečně z největších problémů, které se v minulém období staly, a že se s ním budeme skutečně dál potýkat je zřejmé, to potvrzuji.

Implementace prostředků z EU. Chtěl bych říci, že stále se setkáváme se stejnými problémy, se stejnými potížemi. Já si myslím, že ten problém je v tom, že my vždycky nastavíme velmi přísná kritéria, velmi přísná pravidla, která v zásadě nelze dodržovat; a sama ta pravidla generují obrovskou chybovost v systému čerpání evropských dotací.

Nemáme, podle mého názoru, jasně promyšlenou strategii, jakým způsobem využívat – a teď řeknu ten pojem "veřejné prostředky", nikoliv jenom státní, nebo dotační prostředky. Měli bychom vždy zvažovat, že musí platit, že stát, nebo ten veřejný sektor zasahuje pouze v těch případech, kde je to skutečně oprávněné a zasahuje jenom v té minimální možné míře, která řeší deformace trhu, ale nezpůsobuje další a další.

V rámci prostředků EU chci upozornit na to, že každoročně už myslím pošesté nebo posedmé, vydáváme EU Report, kde se snažíme o tu syntézu těch jednotlivých poznatků a snažíme se na to nějakým způsobem upozornit. Je velmi dobře, že pan senátor Juránek na tu oblast upozorňuje, protože teď přesně jsme v tom okamžiku, kdy můžeme některé věci ještě ovlivnit, do toho už probíhajícího programovacího období.

Nespolehlivost vykazovaných údajů státu je skutečně věc, kterou by se měla velmi intenzivně zabývat státní správa a zejména Ministerstvo financí. My zjišťujeme, že ta změna, která proběhla v roce 2010 způsobila, že nepřináší spolehlivější údaje, ale generuje ohromné množství chyb. Tady už bylo naznačeno, ta záležitost ve vlastním výkaznictví, ale vezměte si, že v reakci tedy na tu tzv. řeckou krizi se zavedl pomocný analytický přehled, což měl být nástroj k tomu, aby se lépe řídilo financování zadlužování státu, vykazování a reportování do Evropské komise, do struktur těch investorů, kteří nám vlastně finanční prostředky půjčují a my jenom na příkladu Ministerstva průmyslu a obchodu jsme zjistili a napočítali, že tam je chyb asi za 70 miliard korun, tzn. do jaké míry jsou potom tyto výkazy vlastně hodnověrné je velmi sporné.

Samozřejmě, že existují nejrůznější nástroje, jak se s tím vypořádat. My jsme ale upozorňovali na to, že celá velká část těch předpisů není dostatečně upravená, generuje nejrůznější výklady toho, jak mají vlastně ti uživatelé toho účetního systému postupovat a samozřejmě velkým problémem je to, že jsou všechny novely a úpravy schvalovány těsně před koncem roku. To znamená, tam není možné změnit softwary a změnit ty postupy zavedené ze dne na den. Takže zatím si myslím, že v té oblasti se to příliš nepovedlo.

Chtěl bych poděkovat některým kolegům. My jsme o tom hodně hovořili na ÚPV a domluvili jsme se, že v té oblasti se sejdeme a poskytneme podrobnější informace o celém systému a o tom, kde vidíme hlavní problémy, aby mohl Parlament se k té věci vyjadřovat a nějakým způsobem se podílet na jejím řešení.

Nyní k těm dotazům, které směřují v zásadě k rozšíření působnosti NKÚ. To první, co prostě chci důrazně tady říci je to, že my prostě nechceme chodit kontrolovat obce. To je prostě to podstatné, co se stále s tím operuje a určitě není naší ambicí, dělat kontroly hospodaření obcí, šesti tisíc obcí a jejich nejrůznějších obchodních společností.

To, o čem hovoří návrh ústavy, který tady leží je o tom, že máme kontrolovat veřejné prostředky. Řeknu teď poslední příklad. Kontrola, která je tedy v běhu, takže musím zůstat, vzhledem k mlčenlivosti, zůstat jenom na obecné rovině, ale kontrolujeme postavení investicí do pražského metra, prodloužení trasy A a ten problém je v tom, že tam se sešly nějaké státní prostředky, nějaké prostředky EU, nějaká dotace, jsou tam v jednání nějaké prostředky Evropské investiční banky a samozřejmě významná část veřejných prostředků, ať už tedy Dopravního podniku, nebo hlavního města Prahy.

My tam budeme moci zkontrolovat řádově asi jednu třetinu těch prostředků a na ty další se nedostaneme. Tzn. hovořil jsem o tom tu i minule, naší ambicí je, dostat, ale ne Nejvyšší kontrolní úřad, dostat Českou republiku na tu úroveň, že skutečně budeme ten stát a financování hospodaření státu řídit prostřednictvím nejlepšího nástroje, který je nejen v ČR, ale i v Evropě zavedený, a to je řízení tzv. v tom anglickém "politics", tzn. těch jednotlivých politik. A v našem pojetí, v našem právním řádu je to v rozpočtových pravidlech upraveno jako řízení programu. To je ten správný nástroj, kdy například vláda rozhodne o nějakém programu na základě toho, že má informace, že došlo buď k deformaci trhu nebo k nějaké události, která opravňuje k použití těch veřejných prostředků. A potom na to, abychom mohli dát odpověď, že ta politika nějakým způsobem byla realizována a zpětnou vazbu potom těm tvůrcům těch politik, jakým způsobem a kde případně ta politika selhala, ten program v našem selhal, tak na to potřebujete kontrolovat veřejné prostředky. Nikoli na to, že budeme chodit do obce, která má rozpočet několik málo milionů korun a tam budeme prostě prohrabávat šanony. Od toho jsou úplně jiné instituce.

Máte pravdu v jedné věci, že Ministerstvo financí předložilo ten zákon o finanční kontrole v takové podobě, kde předpokládá, že by NKÚ mělo převzít nějaké úplně jiné kompetence. My jsme to zásadně odmítli. My jsme řekli, že to samozřejmě naráží na naše postavení, že to naráží na naši nezávislost, na to, že my si sami vybereme, koho budeme kontrolovat, kdy ho budeme kontrolovat, jakým způsobem ho budeme kontrolovat. Tak to samozřejmě možné není. Byla to jedna ze zásadních připomínek NKÚ. A pokud vím, tak ta novela nebo ten zákon je teď v Legislativní radě vlády nastavený. A nemám teď informace, jakým způsobem to probíhá. Ale touto cestou nepůjdeme. A NKÚ k tomu není možné použít a není možné, aby někdo s něčím takovým počítal. Takže toto zapomeňme, tudy prostě není možné jít. A je to věc, která musela vzniknout snad nedorozuměním, pokud nemám říci nekompetentností, jinak to nelze nazvat.

A teď k té strukturální změně NKÚ. My tou změnou procházíme. Já bych chtěl poděkovat některým klubům, kde už jsem měl možnost aspoň částečně naznačit, které ty věci my realizujeme. Ale dovolte mi v rámci této odpovědi říci jednu zásadní věc. ČR, český stát, vynaložil na informační systémy ve veřejné správě, to jsou jen ty, které jsou definovány zákonem, 114 mld. Kč. A na roční provoz těchto systémů vynakládá 14 mld. Kč. To jsou aktuální data, která jsme zjistili právě z našeho systému, který už se rozjíždí, kde se snažíme použít to bohatství těch informací, těch dat, které v těch systémech jsou a kterých je nepřeberné množství od toho, že když jsem sem přišel, někde kartičkou jsem se přihlásil, tak je zaznamenáno možná na vteřinu přesně, v kolik jsem sem přišel. Ale k čemu taková data jsou? K čemu je kdo používá? Jsou k něčemu? Samozřejmě toto je z důvodu bezpečnosti, z důvodů některých, které nechci rozebírat. Ale zcela nepochybně v těch datech je celá řada informací, které pokud se je naučíme používat a naučíme je spojovat dohromady, tak nám přinesou velké bohatství v tom, že těm obcím, aniž bychom je kontrolovali a přišli tam na kontrolu, tak těm obcím můžeme prostě a jednoduše udělat žebříček, do kterého jim napíšeme: "Podívejte se, obce podobné velikosti, jako jste vy, tak vynakládají, já nevím, na svoz odpadů poloviční částku, na údržbu zeleně takovou částku." Prostě to může být podstatná informace.

Tady spolupracujeme s našimi rakouskými kolegy z rakouského účetního dvora. Pravda je, že oni jdou mnohem pomalejší cestou než NKÚ, tzn. oni dnes po několika letech zavádění jsou teprve na obcích velikosti 10 000 obyvatel, takže prostě také mají nějakým způsobem regulovaný ten náběh, není potřeba tady začít kontrolovat úplně všechno. Ale to, že mají přístup k těm datům, tak pro každou tu obec dělají v zásadě velmi pěkné grafické znázornění toho, jak si ta obec v čem vede. A samozřejmě výsledek té kontroly, to není obvinění starosty. On také může mít vysoké náklady na zimní údržbu proto, že holt bydlí v horách a ne někde v nížině. Prostě tam můžou být důvody pro to, aby takto oprávněné náklady tam byly. Ale samozřejmě to je jakýsi vedlejší efekt toho rozšíření působnosti. Ten hlavní je v tom, že pokud si vezmu politiku, jak jsem o tom hovořil, ve školství, a rozhodneme se nebo vláda rozhodne, že je potřeba zlepšit, já nevím, znalosti studentů, žáků třeba základních škol v nějakém oboru, v angličtině, vynaloží na to nějaké prostředky, tak prostě tu politiku nezkontrolujete, pokud se nedostanete aspoň na 10 obcí podívat nebo 10 základních škol podívat, jak oni třeba s tím naložily, jak s tím pracovaly.

A samozřejmě pak jsme u té otázky, o které jste správně hovořil, jakým způsobem budeme vybírat vzorek. A na to jsou auditní postupy. A tady jsme my svázáni našimi standardy, které musíme respektovat a které na to, abychom nějaký výrok mohli sdělit, tak musí být ten vzorek dostatečně reprezentativní, musí být jistota o tom, že nebyl ovlivněn nějakým způsobem, tzn. ta nezávislost nás staví do toho, že můžeme tyto věci dělat.

My v rámci těch předběžných prací na tomto projektu, tak teď prezentujeme na konferencích, mj. bude tady za měsíc konference, kterou jsme nazvali pracovně E-data, budoucnost kontroly. A přijede nám ji zahájit prezident Evropského účetního dvora, takže si myslím, že na velmi vysoké úrovni konference, kde budeme prezentovat některé věci. A například se nám ukázalo, a když to člověk graficky znázorní, tak je to krásné, že finanční prostředky vynakládané např. na podporu zaměstnanosti relativně korelují s těmi okresy, kde je vysoká nezaměstnanost. Naopak prostředky, které se vynakládají do znečištěného ovzduší, do snižování znečištění ovzduší, tak tam to vůbec nekoreluje. A tam, kde bychom čekali, celý ten pás severních Čech a severní Moravy, tak tam dostávají nejmenší část těch prostředků oproti úplně jiným regionům, kde by člověk intuitivně čekal, že ten problém nebude tak vážný.

Já tím zase ale neříkám žádný výrok. Já prostě říkám, že to je pro nás, ta detekce rizik nehospodárnosti, je pro nás teprve první krok pro to, abychom si z toho na základě nějakého vzorku vybrali nějaký konkrétní program, kde vidíme to riziko vyšší a zase jako příklad potom toho příjemce nebo tu kontrolovanou osobu, jak jste správně řekl, na kterou se půjdeme podívat. To je naše ambice, nikoli to, abychom chodili kontrolovat a dělali přezkumy obcí.

Takže se omlouvám, že to bylo trošku delší. Nabízím v této věci možnost vás seznamovat průběžně s tím projektem. Skutečně generuje neuvěřitelné věci a myslím si, že na to, že to děláme, stavíme na koleni, že jsme si neobjednali nikde žádné softwary za stovky milionů Kč a nebo miliardy Kč, jak to v některých případech tady je, tak že se v té věci posunujeme. Na druhou stranu zcela otevřeně vám tady sděluji, že dokud nebude schválena Ústava a prováděcí zákon, tak já nemohu vynakládat finanční prostředky státu na to, abych se připravoval na nějaké hypotetické rozšíření působnosti.

Takže připraveni nejsme, připravujeme se spíše mentálně a možná organizačně, ale tu vlastní přípravu budeme muset začít realizovat teprve poté, až by ta případná novela byla schválena.

Takže doufám, že jsem odpověděl na vše. Pokud budou další dotazy, rád ještě odpovím.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. A zeptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit? Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Já nic na doplnění nemám, jenom bych chtěl poděkovat prezidentovi NKÚ za fundamentální vystoupení. A zejm. Si myslím, že pro nás byla důležitá ta část vystoupení, kde prezentoval filozofii směrem k NKÚ, směrem k obecním zastupitelstvům a k obcím, protože v terénu tady v tomto směru je jaksi mezi starosty velký neklid. Takže to je tak zhruba všechno, co bych k tomu dodal. Jinak bych opakoval ty otázky shrnující to, co on tady velice detailně a fundamentálně na to odpověděl. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Takže jediné usnesení, o kterém budeme hlasovat, tak jsou návrhy z obou výborů, které jsou společné, a to je, že bereme výroční zprávu na vědomí.

Budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Jan Veleba. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo. A já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Děkuji panu prezidentovi, děkuji pánům zpravodajům. A tím tento bod končím.

Přistoupíme k dalšímu bodu, a tím je

 

Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2014

Tisk č. 48

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 48. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50, odst. 2 našeho Jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí generální ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), paní Kateřiny Arajmu, na našem jednání. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Stále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 20 ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

Proto mi dovolte, abych zde přivítal paní Kateřinu Arajmu. A požádal bych zároveň paní generální ředitelku, aby nás s touto výroční zprávou seznámila. Prosím, máte slovo.

Kateřina Arajmu:  Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám prezentovala výroční zprávu ÚZSVM za rok 2014. V úvodu si jen krátce dovolím připomenout hlavní agendy našeho úřadu.

Jednak je to zastupování státu v právních sporech. Pro úplnost uvádím, že ve vybraných případech úřad může zastupovat a poskytovat právní pomoc i obcím. Jednak je to hospodaření s vymezeným státním majetkem a také dislokační aktivity. Tyto základní okruhy jsou potom doplněny o další činnosti. Mezi ně např. patří správa majetku zajištěného v trestním řízení (jen v roce 2014 úřad evidoval přes 6000 majetkových položek), dohledávání tzv. neznámých vlastníků, řešení závazků ze smluv na poskytnutí příspěvku na individuální bytovou výstavbu (zbývá sledovat plnění u 8606 smluv z celkového počtu 71 000 evidovaných), předkupní právo státu podle stavebního zákona, vymáhání sankcí u majetku bývalého Fondu dětí a mládeže v likvidaci, a řada dalších činností.

Ráda bych zdůraznila, že pouze část agend přináší do státního rozpočtu příjmy. Nyní mi dovolte několik čísel. Celkový rozpočet úřadu za roku 2014 činil 1,7 mld. Kč. Čerpání výdajů v částce 1,6 mld. znamenalo podíl 94 % objemu rozpočtu. Nižší čerpání bylo způsobeno zejm. zrušením smluv na poradenské služby a řadou dalších úsporných opatření. Schválený rozpočet příjmů činil 760 mil. Kč. Výsledné plnění za rok 2014 bylo v objemu 1,057 mld., tedy závazný ukazatel jsme překročili o 39 %. Na tomto místě bych ráda upozornila, že účetní ceny nemovitostí se oproti roku 2006 snížily o 48 %. To znamená, a tato skutečnost napovídá, že lukrativní nemovitosti již většinou byly realizovány a realizační potenciál úřadu se z hlediska odvodů příjmů poměrně rychle zužuje. Např. z celkového množství pozemků, které máme v evidenci, tak čítá zhruba 72 % pozemky do 500 m2. V roce 2014 bylo realizováno cca 4300 úplatných převodů a více než čtyřnásobně více bezúplatných převodů, tzn. zhruba 19 000. Bezúplatné převody v účetní hodnotě představovaly 520 mil. Kč, nicméně co se týče odhadů přibližné realizační hodnoty, činila tato částka přes 2 mld. Kč. Nejčastěji pro bezúplatné převody využíváme státní instituce, cca 55 %. Z nich nejpočetnější skupinou jsou převody zemědělských nemovitostí na Státní pozemkový úřad a lesních pozemků ve prospěch Lesů ČR. Z nestátních subjektů jsou nejčastějšími nabyvateli obce a kraje. Na konci roku 2014 čítalo majetkové portfolio úřadu 145 000 položek nemovitého majetku, 141 000 movitého majetku a přes 1000 položek majetku finančního. Účetní hodnota převyšovala 17 mld. Kč.

Jak jsem zmínila v úvodu, jednou z významných agend jsou majetkové soudní spory. Na konci roku 2014 evidoval úřad přes 7600 otevřených právních jednání s přibližnou hodnotou přes 240 mld. Kč. Celkovou úspěšnost právních zástupců, jejich činnosti, dosahujeme více než 95 %. Např. za rok 2014 územní pracoviště v hlavním městě Praze, co se týká peněžitého plnění, bylo úspěšné v soudních sporech, které převýšily 21 mld. Kč.

Úřad nezastupuje jen sám sebe, naše právní služby využívají i ostatní organizační složky státu, zejm. na bázi tzv. dohodnutého jednání. Nejčastějšími jsou Ministerstvo spravedlnosti, Státní pozemkový úřad či Ministerstvo financí. V roce 2014 úřad prošel poměrně rozsáhlou organizační změnou. Celkový počet zaměstnanců k 31. prosinci loňského roku byl 1841 osob.

Ráda bych zdůraznila, že od zahájení činnosti úřadu, psal se rok 2002, došlo ke snížení počtu zaměstnanců o více než 1500 osob. Tito naši zaměstnanci kromě ústředí působí v osmi územních pracovištích, 44 odloučených pracovištích a čtyřech referátech.

Závěrem mi dovolte poděkovat senátnímu výboru, který projednal výroční zprávu ÚZSVM. Ráda bych vám poděkovala za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní generální ředitelko, prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 48/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Libor Michálek, a toho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že řada číselných údajů tady zazněla, dovolím si doplnit ze zpravodajské zprávy, která byla projednávána na výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, pouze některé informace týkající se církevního majetku.

K 31.12.2014 evidoval Úřad zhruba 350 výzev ve věci asi 2.500 zemědělských nemovitostí a u ostatního majetku evidoval na 1.330 podaných výzev, které se týkaly téměř 10.000 nemovitostí. A z tohoto celkového počtu byl pouze ve 422 případech podán do konce roku návrh na převod vlastnictví na katastru nemovitostí, takže tady jenom vnímám, že určitě bude vhodné toto tempo v budoucím roce zvýšit.

Nyní si dovolím rovnou přečíst 58. usnesení ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu k Výroční zprávě úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2014:

Po úvodním slově předkladatele paní Mgr. Ing. Kateřiny Arajmu, generální ředitelky úřadu, a po zpravodajské zprávě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí Výroční zprávu, určuje zpravodajem výboru Libora Michálka a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomu bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Děkuji. Pane předsedající, paní generální ředitelko, kolegyně a kolegové. Zpráva je velmi obsáhlá a nemůže samozřejmě postihnout jednotlivé dílčí drobnosti, které dopadají na nás jako zástupce občanů. Mne samotného navštívili občané právě ve věci takových drobných odprodejů, které se realizují přes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Ať máte konkrétní věc – je to Kroměříž, místní část Vážany, kdy v roce 1985 ještě Okresní národní výbor umožnil stavět individuální bytovou výstavbu v rodinných domcích. A následně v roce 1990 došlo z neznámých důvodů k vyčlenění 1,5 m širokého pozemku dlouhého 50 m, který tvoří jakoby předvstupní prostor před oplocenými parcelami těchto vlastníků rodinných domků.

Několik let se komunikovalo s místním úsekem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s tím, že tato věc je jako veřejné prostranství, protože je to plocha, která je mezi oplocením soukromého domku, komunikací a tvoří veřejné prostranství všem přístupné, na převod městu Kroměříži. Ale je tam jedno ALE, které je velmi zajímavé – s tím, že Úřad požaduje po těchto lidech, aby předem zaplatili tzv. bezesmluvní užívání za pozemek, který leží ve veřejně přístupném prostoru a který oni v 80. letech využili k výstavbě 3 m x 2 m dlouhého vjezdu do rodinného domku.

Na tom se zasekl celý velmi jednoduchý převod, protože opravdu je to veřejné prostranství. A takto jsme si to pinkali několikrát, jednou na úřad, jednou na město, jednou na nadřízený orgán Výsledkem byla nějaká dohoda, že tato věc se nebude dále řešit požadavkem, aby to platili tito lidé, protože oni nic nezavinili, dostali řádné stavební povolení, stavba byla realizována tehdy na majetku státu, potažmo Okresního národního výboru. Tito lidé zaplatili všechno, co zaplatit měli. A oni samozřejmě nevyužívají vjezd sami, užívá ho lékař, který tam přijede, užívají ho popeláři, užívá ho prostě každý, který kolem této budovy jde a pohybuje se po tomto tzv. vjezdu.

Je to myslím problém velmi marginální, ale pro lidi tam je to zásadní. Oni nemohou dostat úvěr, protože nemají přístup k nemovitosti. Když chtějí opravit nemovitost, nemohou si vzít úvěr. Banka jim sdělí: Vy ale nemáte přístup, protože tady je cizí pozemek. Že je státní a že je to veřejné prostranství, to nikoho nezajímá. Lidi to tam velmi trápí. A vaše zpráva se skládá ze stovek, z tisíců takovýchto drobných věcí, které z 99 % jsou v pořádku, ale prostě to jedno procento lidem komplikuje život.

Toto jsem musel říct s ohledem na zájmy právě těch lidí, kteří tímto postupem se cítí ze strany státu poškozeni. A vy máte možnost tuto věc udělat tak, aby byl stát spokojen a občané také. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Ivana Cabrnochová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Ivana Cabrnochová:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, milá paní ředitelko. Mám na vás prosbu nebo možná apel. Kolegyně a kolegové, kteří sedí v místních samosprávách se s tímto příkladem možná také setkali. V mém volebním obvodu máme několik nemovitostí, které patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jsou to nemovitosti, u kterých naše obec žádá o převedení na nás, na obec, abychom ji užívali ve veřejném zájmu, jako mateřskou školu, jako jesle nebo jako dětské dopravní hřiště.

A s čím jsme se setkali? Vyřízení převodu jeslí na obec trvá déle než osm let! Stále musíme dokazovat, že tam opravdu chceme zřídit jesle, že jsou opravdu ve veřejném zájmu, že tam chceme dělat službu pro naše obyvatele tak, aby vlastně mohli řešit svoji rodinnou politiku. Je to to, co nám chybí. My nemáme možnost jinde jesle zřídit.

To samé je se školkou. Měli jsme zájem zřídit školku v oblasti, kde je poměrně složité ji postavit na zelené louce, protože je to v urbanizovaném prostředí. Žádali jsme Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který měl tuto budovu, bývalou školku, ve svém vlastnictví, aby ji na nás převedl. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se zachoval tak, že na tuto budovu vyhlásil veřejnou dražbu. Jak je vám jistě známo, tak pro obec je to absolutně nerealizovatelné, aby se přihlásila do veřejné dražby, protože přes zastupitelstvo si může schválit maximální výši prostředků, které do toho vloží. Tím pádem je absolutně diskriminována v tom, aby mohla uspět.

Paní ředitelka zde hovořila o tom, jak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových právě vychází státu, obcím vstříc tak, že převádí na ně majetek bezúplatně. My jsme byli ochotni si ho i zaplatit, protože nás to opravdu trápilo a chtěli jsme zřídit tuto službu pro naše obyvatele. Ani touto cestou jsme se k tomuto majetku neměli možnost dostat.

Proto prosím paní ředitelku, jestli by v této věci mohla začít jednat a konat nějaké nápravné kroky tak, aby obce nebo státní organizace, které samozřejmě hospodaří s veřejnými prostředky, byly brány víceméně jako státní, hospodaříme prostě pořád s veřejnými prostředky. Jde nám o to, abychom se chovali jako řádní hospodáři. Chápu, že stát by měl na prodeji svého majetku se snažit získat tu nejlepší cenu. Ale myslím si, že ne od obcí, kterým ze svého státního rozpočtu dává přidělené prostředky.

Budu moc ráda, když se tato situace zlepší a my budeme schopni pro naše obyvatele poskytovat služby, které jim chybějí a které jinak nemůžeme zařídit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ředitelko, kolegyně a kolegové. Já už ty stesky moc opakovat nebudu, ale musím s nimi také souhlasit. Stát pozemky, které má u nás v obcích v držení, neudržuje, neseče, neuklízí, děláme to my jako obce. Stát porušuje fytosanitární zákon, protože z jeho pozemků se šíří plevele na ostatní okolní pozemky. Stát neudržuje budovy, které má úřad ve vlastnictví, resp. zastupuje stát ve vlastnictví, a zase poukazují občané na nás na starosty, na zastupitelstva, že se nestaráme o to, o co bychom se starat měli, a přitom to nám nepatří.

Žádosti, které obce podávají, trvají ve vyřizování dlouho, rok, dva, a ještě k tomu kolikrát špatně, protože pozemky, které jsou zemědělskou půdou, nepatří úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a trvá to roky, než se převedou na pozemkový fond, nebo dnes na Státní pozemkový úřad a pak je můžeme bezúplatně získat podle jednoho zákona, kdežto u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za náhradu.

Chtěl bych říct, že tady máme vinu i my jako zákonodárci. Když byl rok 1989, tak v České republice se na rozdíl od Slovenska se tzv. list vlastnictví 01, což bylo MNV obec ta a ta, budu říkat obec Chýnov, Česká republika, převádělo majetek na obec, kdežto list vlastnictví 02, kde bylo napsáno Česká republika obec ta a ta, se převedlo právě na stát. Tím vznikl strašný objem pozemků, které jsou pod místními komunikacemi, různými veřejnými prostranstvími, různou zelení apod., které má dnes na krku Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Slováci to udělali velice jednoduše – všechny tyto pozemky, které byly v intravilánu, i z listu vlastnictví 02 převedli rovnou na obce a obce si s tím dokázaly poradit a vypořádat se. Pokud my jako zákonodárci nedokážeme třeba na návrh Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových tuto věc změnit, budeme se s těmito problémy potkávat neustále. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se paní předkladatelky, zda si přeje vystoupit a reagovat. Ano, prosím, paní ředitelko, máte slovo.

Kateřina Arajmu:  Chtěla bych v úvodu poděkovat za všechna vystoupení, která zde zazněla. Řada případů směřovala na kritiku činnosti našeho úřadu a v některých případech zřejmě je objektivní a důvodná. Nicméně věřte mi, že například co se týče lokality Brna a spol, tak tam jenom prověřování lustrace nabývacích titulů přes žádosti směřující na katastrální úřad, tak jejich vyřízení trvá přes rok, rok a půl. Tím pádem i nám se blokuje realizace po tuto dobu.

Vstoupila jsem v jednání s jednotlivými katastrálními úřady, kde nám tato lhůta vlastně poměrně prodlužuje realizační mantinely, a jenom v Brně jsme dosáhli shody na vyčlenění určité skupiny zaměstnanců jenom pro potřeby našeho úřadu. Pevně doufám, že takto se nám třeba podaří zrychlit pěti, šestinásobek množství nemovitostí, které budeme schopni realizovat.

Co se týká důvodnosti realizace ve formě bezúplatných převodů ve veřejném zájmu. Zákon v tomto případě nerozlišuje obce, kraje nebo neupřednostňuje tyto skupiny nabyvatelů oproti ostatním nestátním subjektům. To znamená, že náš úřad musí postupovat striktně vzato tak, jako kdyby proti nám stál podnikatelský subjekt.

I přesto jsem požádala po svém nástupu kolegy a připravujeme úpravu našich vnitřních instrukcí tak, abychom mohli zohlednit, že obce mají objektivní problémy při účasti při výběrových řízeních, tak jak je popsala paní senátorka Cabrnochová.

Současně bych ráda zmínila i oblast příspěvku na individuální bytovou výstavbu. Smlouvy byly uzavírány ještě za činnosti okresních úřadů kolem roku 1986 a v řadě případů jsou vázány na striktně omezující podmínky, které třeba způsobují i nepřevoditelnost po určitou fixní lhůtu, se kterou my nemůžeme v případě, že nepodpoří dodatek ministerstvu pro místní rozvoj, nic dělat.

Chtěla bych, aby to tady zaznělo ze strany našeho úřadu jako někdy objektivní důvody, proč, kdy bychom rádi vyhověli některým našim partnerům ze strany obcí a krajů, vyhovět v nějakém krátkém čase nemůžeme.

Nicméně pracujeme na úpravě našich metodik, pracujeme na tom, abychom i zrychlili procesy, já sama jsem přijala už tři opatření, která by měla způsobit významné zrychlení našich realizačních případů, a věřím, že pokud se tady setkáme za rok, budu schopna odprezentovat, že jednak se zvýšilo množství majetku, který jsme převáděli na obce a kraje, jednak se nám zvýší i příjmy do státního rozpočtu, protože jenom na závěr chci zmínit, že byť s píše polovina května, tak už naše stávající příjmy, které máme stanoveny pro letošní rok, dosahují 60 %. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní ředitelko. A ptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Nepřeje.

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení k tomuto bodu, jak jej navrhl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a jak jej prezentoval i pan zpravodaj.

V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 50. Proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji paní ředitelce, děkuji i panu zpravodaji.

A přistoupíme k dalšímu bodu našeho pořadu a tím je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 331

Senát na své 6. schůzi dne 25. února 2015 odročil projednání tohoto návrhu o 30 dnů. Tato lhůta uplynula a vracíme se k jeho projednání.

Požádal bych nyní za navrhovatele pana senátora Miroslava Nenutila a zároveň i zpravodaje pana senátora Miroslava Antla, aby zaujali místo u stolku zpravodajů.

A otevírám rozpravu k tomuto bodu. Jako první se přihlásil pan senátor Miroslav Nenutil, kterému dávám nyní slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, jak už tady pan předsedající uvedl, uplynula doba, na kterou byl senátní tisk č. 331 přerušen. Chci vás informovat, že všechny připomínky, které zazněly v prvním čtení, byly hlavně legislativně technického charakteru, byly vyřešeny v komplexním pozměňovacím návrhu, čímž vám avizuji, že společně s kolegou Vystrčilem hodlám předložit pozměňovací návrh tohoto senátního návrhu zákona a prosím, abyste toto propustili do podrobné rozpravy. Zatím děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu uzavírám. A protože nezazněl žádný návrh, otevírám v tuto chvíli podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, máte slovo.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji ještě jednou za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, návrh toho komplexního pozměňovacího návrhu jsem vám rozeslal sice s krátkým, ale přece jenom předstihem do vašich emailových schránek. Nyní ho máte na svých lavicích. Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě nikdo z předsedů ani zpravodaj si nevyžádali lhůtu nezbytně nutnou k dalšímu projednání garančního výboru, mohu tento komplexní pozměňovací návrh, tedy musím načíst. Chci vás poprosit asi tak o 10 minut trpělivosti, abychom učinili jednacímu řádu za dost.

Komplexní pozměňovací návrh senátora Miroslava Nenutila, Miloše Vystrčila k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů vek znění pozdějších předpisů.

Parlament se usnesl na tom, co zákony České republiky.

Část první - Změna občanského soudního řádu, čl. I.

V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak jsou všechny uvedeny v písemném podkladu, se za § 353 vkládá nový § 353a, který vč. nadpisu a poznámky pod čarou č. 103 zní.

§ 353a – Činnost soudu před zahájením exekučního řízení

1. Na žádost oprávněného podanou k soudu příslušnému podle § 45 zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů, určí soud k provedení exekuce exekutora, kterého vybere ze seznamu exekutorů způsobem stanoveným podle jiného právního předpisu, poznámkou 103 pod čarou.

2. Žádost musí kromě obecných náležitostí (§ 42, odst. 4) obsahovat:

a) označení exekučního soudu,

b) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

c) označení oprávněného a povinného.

3. Soud exekutora určí a o jeho určení písemně vyrozumí oprávněného bez zbytečného odkladu. Určení není rozhodnutím.

4. Bylo-li rozhodnuto, že je exekutor vyloučen, soud postupuje obdobně podle odst. 1.

5. K opakované žádosti v této věci soud nepřihlíží, ledaže k tomu shledá důvody zvláštního zřetele hodné.

Poznámka pod čarou č. 103 zní: § 28, č. zákona 120 /2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů.

Část druhá – Změna exekučního řádu, článek II.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak, jak jsou uvedeny v písemném podkladu, se mění takto.

I. § 28 zní:

§ 28

1. Exekutor se určuje ze seznamu exekutorů vedeného ministerstvem.

2. Exekuční soud určí na žádost oprávněné k vedení exekuce exekutora, jehož sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je exekuční soud. Exekutor se určí podle číselného pořadí jeho jména v seznamu exekutorů pro daný obvod krajského soudu, které připadá na okamžik podání žádosti o určení exekutora oprávněným.

3. Exekuci vede exekutor určený podle odst. 2, který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

II. V § 29, odst. 11, zní:

Odst. 11: Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje exekutor určený podle § 28, odst. 2, kterého označil oprávněný, který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí, tak, že provede změnu údaje podle § 35b, odst. 1, písm. a) nebo b). Nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.

III. § 35, odst. 4, se zrušuje.

IV. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který vč. poznámky pod čarou číslo 33 zní:

§ 39a

1. Zjistí-li exekutor, kterému došel exekuční návrh, že není exekutorem, který byl určen soudem k vedení exekuce, vyzve oprávněného, aby, pokud tak již neučinil, do 15 dnů podal exekučnímu soudu žádost o určení exekutora podle jiného právního předpisu, podle poznámky 33 pod čarou; a poučí ho, že jinak návrh odmítne. V poučení exekutor označí exekuční soud.

2. Exekutor předá spis exekutorovi určenému podle § 28, kterého označil oprávněný, nejpozději do 5 dnů od označení exekutora. Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány. Lhůta k pověření podle § 43a běží ode dne převzetí spisu novým exekutorem. Poznámka 33 pod čarou zní: § 353 a občanského soudního řádu.

V. V § 43a, odst. 1, větě první, se za slovo „exekutor“ vkládají slova „určený podle § 28“ a za slovo „návrh“ se vkládají slova „nebo byl předán podle § 39a“.

VI. V § 43a, odst. 6., se za slovo „zastavil“ vkládají slova „nebo postupoval podle § 39a“.

VII. § 44b se zrušuje.

VIII. V § 131 se na konci písmene e „tečka“ nahrazuje „čárkou“. Doplňuje se nové písmeno f, které zní:

Písm. f: Podrobnosti pro vedení seznamu exekutorů a postupu pro určení exekutora podle § 28.

Článek III – Přechodná ustanovení.

1. Pro exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 120/2001 Sb., ve znění určeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Dojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona ke spojení řízení zahájeného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona s řízením zahájeným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, povede spojené řízení exekutorů určených podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění určeném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Část třetí – Účinnost.

Čl. 4. Tento zákon nabývá účinnosti 1. dnem 3. kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.

Milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost, omlouvám se za tuto poněkud netradiční formu prezence komplexního pozměňovacího návrhu, ale vzhledem k tomu, že jednání garančního výboru bylo uzavřeno usnesením, se kterým jste byli v počátku tohoto roku seznámeni, ÚPV pak již neměl čas, nebo ho neprojednával do doby dnešního pléna. Poslední zasedání ÚPV jsem jenom kolegy o těchto našich aktivitách informoval.

Chtěl bych vás ubezpečit, že tento komplexní pozměňovací návrh, ano, byl iniciován podněty občanů, byl iniciován i některými připomínkami exekutorské komory. Ne náhodou i jedním z cílů exekutorské komory jejich sjezdu je právě získání té místní příslušnosti exekutorů. Byl konzultován s legislativou, byl konzultován i s dalšími odborníky.

Já vám zatím děkuji za pozornost a samozřejmě vás prosím o přijetí tohoto komplexního pozměňovacího návrhu.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Hlavatý.

Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Už dneska dopoledne jsme tady projednávali senátní návrh, nebo jsme tady projednávali tisk 64, který se týkal exekucí. Teď vlastně v těch exekucích pokračujeme. A pokud jsem dobře informován, na další schůzi nás taky čekají ještě nějaké další úpravy, další tisky, které jsou dneska v různé fázi projednávání v Poslanecké sněmovně.

Nejenom tyto dva exekuční zákony, které projednáváme dneska, ale jde i o to, že statistická data, která jsou nám všem známa, svědčí o tom, že jde o obrovský, celospolečenský problém.

Jako zaměstnavatele mně v této souvislosti ještě vadí něco jiného, o čem se tady vůbec nemluvilo. Já jsem chtěl o tom mluvit ráno, ale nějak jsem to nestihl. Problém, který nikdo neřeší, který trápí všechny podnikatele u nás, je problém velký, protože rok od roku stoupají administrativní nároky, které jsou kladeny na nás, na zaměstnavatele, jehož zaměstnanci jsou v exekuci. Jsou to prokazatelné hodiny a hodiny lidské práce, které jsou zapotřebí, aby se vytvořila ta celá agenda, kterou na nás exekutoři všichni požadují.

Dokonce u těch větších firem, mezi které patříme i my, jsme si samozřejmě na to museli objednat, zajistit a zaplatit příslušný software. Jen pro ilustraci, v našem podniku máme 2 100 zaměstnanců. Myslím si, že tato čísla jsou zajímavá. Naše personalistky evidují 244 exekucí, nově dalších 83 insolvencí, s každou exekucí je zapotřebí vynaložit nejméně 4 hodiny práce jednorázově, a pak každý měsíc nějakou s nižší časovou dotací, až do úplného ukončení.

Jenom takovým lehkým odhadem, odhaduji to řádově na nějakých 1 000 hodin. A další, které pak samozřejmě závisí na tom jednotlivém průběhu těchto exekucí.

Konzultoval jsem si některé tyto záležitosti i s jinými podniky, a dospívám k závěru, že to není vůbec výjimečné, u menších podniků to způsobuje daleko větší problémy než u těch větších.

Kromě toho samozřejmě i Svaz průmyslu a dopravy v České republice dlouhodobě na tento problém upozorňuje.

Jsem si osobně samozřejmě vědom toho, že nikdo jiný tuto administrativní smlouvu vykonávat nemůže, že to můžou být jenom zaměstnavatelské organizace. Ale jsem přesvědčen o tom, že jde o náklad, který musí být zahrnut do nákladů exekuce. Zaměstnavatelé musí za tuto práci, kterou doposud naprosto bezplatně vykonávali pro exekutory, dostat zaplaceno. A to vůbec nemluvím o tom, že mzdové účetní jsou tady úplně od něčeho jiného, jsou naprosto vytížené tou prací, aby udržely chod firmy, aby řádně vyplácely mzdy, aby řádně proplácely odměny pro zaměstnance a všechny další činnosti.

Já jsem původně o tom chtěl mluvit ráno, měl jsem k tomu připraven pozměňovací návrh, ale po konzultaci na ministerstvu spravedlnosti jsem z tohoto záměru ustoupil, protože jsme se společně na ministerstvu spravedlnosti dohodli, že bude daleko vhodnější cesta to společně řešit v rámci novely zákony, které ministerstvo právě dokončuje. Máme dohodu, že se určitým způsobem budu na té formulaci také na tom ministerstvu spravedlnosti podílet.

Děkuji, že jste mě vyslechli. Ono to přímo bezprostředně nesouvisí s tím teritoriálním uspořádáním, ale je potřeba tyto věci taky vědět.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jenom upozornění, že tohle mělo spíš zazní v obecné rozpravě, nežli v podrobné, ale přesto děkuji. Takže dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil.

Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jako jeden z předkladatelů komplexního pozměňovacího návrhu zkusím naplnit poslání podrobné rozpravy, byť pokud se někde maličko odchýlím, tak vzhledem k tomu, co tady zaznělo od kolegy, který mluvil přede mnou, tak snad mi to bude umožněno.

Já jenom k tomu podání komplexního pozměňovacího návrhu, kromě toho, že bude přečten, což tedy udělal pan kolega Nenutil, je možná nutné říci i několik věcí, které jsou důvodem toho podání a důvodem toho pozměňovacího návrhu, jaký má smysl.

Zaprvé musím připomenout, že kdyby nebylo komplexního pozměňovacího návrhu pana senátora Nenutila a mého, tak bychom tady byli ve stejné pozici jako před těmi 90 dny, neboť předkladatel toho pozměňovacího návrhu, resp. senátního návrhu zákona, byť mu Senát velmi zásadní většinou sdělil, že by bylo dobré, aby ten zákon nějak upravil, neučinil vůbec nic. Předkladatel zákona je pan místopředseda Škromach.

To znamená, protože hrozilo, že budeme hlasovat o tom samém znovu, byť jsme to už jednou odmítli, vznikl komplexní pozměňovací návrh, který dle našeho názoru a dle toho, jak ty diskuse probíhaly, odstraňuje některé nedostatky, které tady byly explicitně řečeny na tom našem minulém projednávání. Já si dovolím aspoň na některé z nich upozornit. Tím neříkám, že je dokonalý, ale odstraňuje tady některé věci.

Ten původní návrh totiž zavádí teritorialitu, resp. územní příslušnost, ale zároveň v rámci těch soudních krajů ponechává konkurenci mezi exekutory. A protože velké exekutorské firmy mají vlastně svoje instituce, svoje zakotvení v každém soudním kraji, tak stejně ty klientelistické vazby, které jsou dneska realitou mezi oprávněnými a exekutory, by zůstaly a vlastně ta územní teritorialita by nepřispěla k tomu, aby to došlo ke zvýšení pravděpodobnosti toho, že budou exekuce vymáhat slušní exekutoři.

Proto současný komplexní pozměňovací návrh mění původní senátní návrh v tom smyslu, aby k té krajské teritorialitě ještě přibylo přiřazování exekutorů podle pořadí, které je dopředu dáno a který bude oprávněný, což znamená ten, který je věřitelem, bude nucen aspoň v té první volbě toho exekutora respektovat.

Takže to je podstata toho komplexního pozměňovacího návrhu. Já z toho důvodu, abychom se nedostali do situace, kdy budeme posílat do Poslanecké sněmovny návrh, který, dle mého názoru, předložil pan místopředseda Škromach a který je velmi nekvalitní, abychom ho nemuseli předkládat, tak jsem se připojil k tomu pozměňovacímu návrhu.

A vás chci poprosit, pokud máte zájem o to, aby se to exekutorské prostředí v naší republice trochu zkultivovalo, ho podpořili.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan místopředseda Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já musím odmítnout to nařčení, které tady kolega senátor pronesl, protože si myslím, že by bylo dobře, prostřednictvím předsedajícího, kdyby se pan senátor seznámil s tím, kdo předkládal tento návrh. Je to skupina senátorů. Všichni mají stejné postavení. Dohodou bylo, že ta změna bude připravena ve spolupráci s dalšími předkladateli a myslím si, že i kolegové, kteří připravili tento návrh, patří do skupiny těch, kteří to navrhovali. Věřte, že to bylo i s mým vědomím.

Ten původní návrh byl podán co nejjednodušeji, protože nebyl rozporuplný. V podstatě stanovoval regionální působnost, ta tam zůstává, myslím si, že nelze říct, že byl nekvalitní. Druhá věc je, že tady došlo ke změně, která ovšem už je trošku kontroverzní, i některé reakce v rámci některých stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, to nebude úplně jednoznačné. To je vlastně takové to kolečko, kdy vlastně exekutoři dostávají ty exekuční případy přidělovány v rámci tohoto kolečka. To, co tam bylo zapracováno. Já jsem rád, že to tam je, ale původně jsme si tyto ambice nedělali právě proto, aby tento návrh prošel. A mimochodem, myslím si, že kdyby se pan senátor seznámil a poslouchal i úvodní řeč minule, tak bylo řečeno, že s tím počítáme jako s dalším návrhem.

Situace se posunula. Jsem rád, že v Senátu, a já věřím, že tento návrh upravený a rozšířený ve smyslu toho, co původně jsme jako navrhovatelé zamýšleli, tak že ten návrh Senátem projde. Já doufám, že najde podporu i v Poslanecké sněmovně, tak, abychom nakonec tento návrh v této podobě mohli schválit, protože, tady možná ještě reakce malinko na předpředřečníka v tom smyslu, ano, je to další návrh v oblasti exekucí, ale týká se to jiné problematiky než to, co jsme tady schvalovali dopoledne. Věřím tomu, že to posune celou tu záležitost kolem exekutorů dále, byť samozřejmě ještě stále tam bude co vylepšovat.

Takže to jenom pro upřesnění.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Paní senátorka Eliška Wagnerová.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já jsem v podstatě byla připravena hlasovat pro ten původní návrh, protože mi skutečně připadl jako vyvážená pozice mezi tím svářejícím se přístupem k postavení exekutorů, a to sice jednak tedy v kvalitě těch podnikatelů, mezi kterými by měla vládnout nějaká konkurence, a z druhé strany ovšem tím, že vlastně ovšem vykonávají zároveň přenesenou soudní moc. Jinými slovy, že pro ně musí platit ta pravidla, zejména to pravidlo toho zákonného exekutora.

Mně přišel ovšem ten návrh původní v tomto vyvážený, že tedy tam zůstávalo zachováno i to ekonomické hledisko vztahující se k tomuto povolání, že v rámci kraje si mohl oprávněný subjekt sám vybrat z exekutorů zapsaných v daném kraji.

Pravdu nemá tady vážený pan kolega Vystrčil v tom, že tedy by snad ti rozpínaví exekutoři, kteří vytlačují ty ostatní z trhu a z té konkurence, že když mají pobočky ve všech těch krajích, že by tam také mohli být poptáváni. Není tomu tak. Ten exekutor, který je oprávněn, ten má jenom jedno sídlo, a to sídlo má prostě někde. Že má někde pobočky, to je hezké, ale to není prostě jeho sídlo. To znamená, že v těch ostatních krajích by rozhodně konkurovat těm tam zapsaným tedy nemohl. O tom jsem přesvědčena.

Takže tato námitka nebo reakce mi přišla jako ne úplně odpovídající skutečnosti.

Ale když jsem slyšela teď předkladatele, který je smířen s tím pozměňovacím návrhem, tak dobře, beru to na vědomí. Je tedy na vás, jestli upřednostníte skutečně to protažení toho zákonného exekutora, jak připodobněno k zákonnému soudci, který musí být z ústavy, nebo jestli zohledníte i jeho kvalitu jeho jako ekonomického subjektu. Ale znovu opakuji, ty dvě pozice jsou poměrně zastávány jak ve společnosti, tak tedy i v právní veřejnosti, kde obě dvě rezonují. Říkám, že proto mi připadal ten původní návrh jako jakýsi pokus o jejich vyvážení.

Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Miroslav Antl.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji, vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Abych ještě stihl konec, nikoli jako zpravodaj, jako senátor, já nevím, jestli jsem poslouchal správně a nevím, takže pro jistotu chci říci asi dvě poznámky.

Uvažoval jsem o tom, že bych coby předseda výboru garančního podal návrh na to, abychom měli čas na prostudování toho pozměňovacího návrhu, avšak zjistil jsem z emailu, že on nám byl i s podrobným odůvodněním doručen před více než 24 hodinami, což podle mě je taková ta lhůta, kdy kdo chce, tak si ho přečte a seznámí se a může se tady doptat. To je první poznámka.

Druhá, protože vyjadřuji souhlasné stanovisko s tím pozměňovacím návrhem, byť je komplexní, tak chci říci, že nevím, jestli zazněl ten návrh, tak já ho říkám jasně, že navrhuji, aby byl schválen ten návrh novely zákona ve znění pozměňovacích návrhů.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Jiří Dienstbier.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem chtěl zareagovat na to, co tady nyní říkala paní senátorka Wagnerová, na tu vyváženost toho prvku konkurence a přece jenom určité regulace.

Já osobně se domnívám, že v případě exekuce jde o přenos státní moci, byť na určitý pověřený, v zásadě soukromý subjekt, ale pořád je to výkon státní moci, a ta má být regulovaná, mají tam platit určité principy. Domnívám se, že obdobně jako v případě soudců, že každý má svého zákonného soudce, tak s jistou dávkou abstrakce to lze přenést i na exekutory.

Myslím si, že v této věci by si nikdo konkurovat neměl. Je potřeba si uvědomit, že exekuční řízení je rovněž tedy formální řízení, kde by obě dvě strany, resp. všechny účastníci měli mít v zásadě srovnatelné postavení ve smyslu ochrany jejich práv. A v momentě, kdy tam připustíme konkurenci, tak samozřejmě exekutor půjde z podstaty věci na ruku tomu, kdo si ho vybírá, tedy pouze jednomu z těch účastníků. A proto ten princip teritoriality doplněný o rozvrh je jedinou cestou, jak tuto konkurenci vyloučit, jak do toho řízení vnést ty principy, které odpovídají přenesenému výkonu státní moci.

Možná i bych zmínil vládní prohlášení, tedy za vládu, ta se zavázala, že právě odstraní princip konkurence z exekučního řízení. Ten pozměňovací návrh, který tady byl, tak ty parametry, o kterých jsem mluvil, tak splňuje. Neb tu konkurenci odstraňuje a objektivizuje určení exekutora, který povede řízení, tedy vylučuje to z dispozice pouze jednoho z účastníků tohoto řízení, vytváří tedy předpoklad, aby byla chráněna v přiměřeném rozsahu práva všech, kterých se toto řízení dotýká.

Takže já bych požádal rovněž, abychom to propustili dále, tento zákon, do podrobné rozpravy, aby mohl být uplatněn ten pozměňovací návrh.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já vím, pane ministře, že máváte rukou, ale my už jsme v podrobné rozpravě.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Pardon. Omlouvám se za tento omyl, chtěl jsem podpořit přijetí toho pozměňovacího návrhu, tak, aby principy byly naplněny.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor Tomáš Grulich. To byl omyl a už není, takže paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Otázka teritoriality exekutorů byla předmětem řady debat, které se vedou už mnoho let. Tím základním, o čem se hovořilo, důvodem, proč ta teritorialita má být, bylo snížení nákladů pro ty, kteří platí celé to exekuční řízení. My víme dokonce, že to někdy může být následně i ten, kdo vymáhá ty pohledávky.

My se ale dostáváme v tuto chvíli do úplně jiné roviny, to znamená, že my tímto návrhem ale zcela měníme, nebo chceme možná někteří změnit systém působnosti a činnosti a postavení exekutorů.

Je pravdou, že na jedné straně ten exekutor vykonává z pověření státu tu státní moc, na druhé straně ale je pravdou, že jsme celý ten systém pustili do systému konkurence. Já jsem zastáncem té teritoriality, která byla původně předložena. Ale domnívám se, že tak, jak to je teď předložené, že vůbec, řekněme, těch 24 hodin sice to teď v tuto chvíli možná už bylo, ale domnívám se, že to je tak zásadní krok, který během, řekněme, těch 24 hodin není dostatečný na to, abychom zvážili dopady takového návrhu. Překvapuje mě, že ÚPV, přestože je to komplexní návrh, si to nevzal, aby prověřil skutečně v tom celém sestavení, jak má senátory, jaké jsou tam možné dopady, jestli skutečně nakonec je to i po stránce legislativně-právní všechno v pořádku.

Takže já se přikláním k názoru paní senátorky Wagnerové, že v tuto chvíli vstupujeme do úplně jiné debaty. Rozumím tomu, že předkladatelé, kteří tady vystupovali, resp. moji předřečníci, jsou názoru, že všechno by měl řídit stát. Já se ale obávám, že ten důsledek toho, že zcela konkurenci z toho vypustíme, může mít i jiné důsledky. Dokonce bych řekla, že to mohou být následky, které některé ty exekutory postaví proti státu, a může tam být vedena i řada některých dalších jednání a možná i řízení některých arbitrážních.

Tak já jenom v tuto chvíli upozorňuji, že jdeme úplně jinam, než bylo původním předpokladem. Jdeme úplně jinam, než bylo v původním návrhu, který tady předkládal pan senátor Škromach. Přikláním se k názoru paní senátorky Wagnerové, že bychom tento pozměňovací návrh spíš měli vrátit do výboru, ještě zvážit důsledky a prověřit.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já bych všechny další, co se hlásí, rád upozornil, že jsme v podrobné rozpravě, že toto byla témata do obecné rozpravy, ale bohužel se to už otevřelo. Ale přesto bych vás moc prosil, věnujme se tomu, co je na stole, to znamená komplexní pozměňovací návrh k návrhu, který byl původně předložen.

Pan senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Já jsem právě chtěl vystoupit s tímto, abychom si uvědomili, že už jsme ukončili obecnou rozpravu a jsme v podrobné rozpravě. Takže kdo nenačítá pozměňovací návrh, by neměl vystupovat. Jsou to naše vlastní pravidla, tak je, prosím vás, dodržujme.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan senátor... Už není... (Jsem, ale nechci vystupovat.) Není přihlášen, jsem chtěl říci. Takže tím končí všichni přihlášení... Já končím podrobnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Chce, tak pojďte.

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo. Vážený pane 1. místopředsedo, já jenom konstatuji, že v průběhu té podrobné rozpravy k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu nepřišly žádné jiné konkrétní texty. To, co se tady ozvalo po těch 24 hodinách, chtěl bych k tomu říct, že bychom se zcela určitě, ani já jako Nenutil, ani já jako senátor, ani jako šéf ÚPV, nedovolili nedodržet náš jednací řád. A jenom... Teď už budu asi nad rámec. Ta hlavní podstata senátního tisku 331 je známa, nebo byla známa ještě před tím, než se paní senátorka...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předkladateli, je mi strašně líto...

Senátor Miroslav Nenutil:  Omlouvám se, já jsem si to uvědomil.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vy trošku překračujete, k čemu jste byl vyzván. Takže pan garanční a jediný zpravodaj.

Senátor Miroslav Antl:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Budu velmi stručný. Já jsem před chvilkou precizoval ten návrh, to znamená, jediný návrh, který byl jasně vyřčen, je návrh na schválení ve znění pozměňovacích návrhů, s tím, že pokud jde o výtku směřující k ÚPV, chci říci, že jsem celou tu legislativní další cestu, to znamená mezi 1. a 2. čtením sledoval, konzultoval, konzultoval s legislativním odborem. A v tuto chvíli, abych já žádal, abyste předali výboru a sešli jsme se zítra a pokračovali se stanoviskem našeho výboru, skutečně považuji za nadbytečné. Takže...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ono už je taky pozdě. Tohle se mělo říct na zahájení, že to chci...

Senátor Miroslav Antl:  Po podrobné rozpravě. A já nechci právě...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  No... Ale měl byste nás tady vést ještě hlasováním. Vezměte si kartičku.

Senátor Miroslav Antl:  Protože vy jste mě to nenaučil ještě.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Ale vy jste nechtěl, že chcete potom to naučit.

Senátor Miroslav Antl:  Ale teď ještě není potom. Takže jediný návrh, který padl, je návrh schválení toho komplexního pozměňovacího návrhu. Nikdo nepožadoval, aby bylo hlasování oddělené. Takže doporučuji, prosím, vážený pane předsedající, abychom hlasovali o tomto pozměňovacím návrhu. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak já nejprve znělku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro komplexní pozměňovací návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Pane senátore Antle, vy jste se to nenaučil ani tam?

Senátor Miroslav Antl:  Já jsem vám chtěl dát příležitost mě znovu napadnout.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Já vás nenapadám, já jenom vás mám přihlášeného.

Takže hlasování č. 22 bylo ukončeno. Registrováno 64, kvórum 33, pro 49, proti 2, návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 23 ukončeno. Registrováno 64, kvórum 33, pro 49, proti 3, návrh byl schválen.

Nyní musíme určit dva senátory nebo senátorky, kteří půjdou do Poslanecké sněmovny tento návrh zákona poslancům ujasnit.

Senátor Miroslav Antl:  Můžu vám navrhnout?

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Samozřejmě, budu velmi rád, když navrhnete.

Senátor Miroslav Antl:  Já myslím, že logické, aby se toho ujali pan senátor Miroslav Nenutil a pan senátor Vystrčil, protože oni jsou spoluautoři toho komplexního pozměňovacího návrhu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže máme dva návrhy, má někdo další ještě návrh? Souhlasí oba dva navržení, oba kývají, takže zahajuji hlasování o těchto dvou jménech. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 24 ukončeno. Registrováno 64, kvórum 33, pro 57, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji předkladatelům i zpravodajovi. Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 20

Máme to jako tisk č. 20, 2. čtení. Já bych poprosil pana místopředsedu, pana Zdeňka Škromacha, aby si vzal slovo.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Vzhledem k projednávání tohoto návrhu na garančním výboru, myslím, že nemá smysl v tuto chvíli tady rozvádět příliš argumenty pro to, aby byly první 3 dny nemoci placeny pro zaměstnance.

Myslím, že ten návrh na odročení, který je součástí návrhu, nebo usnesení garančního výboru je pro mě akceptovatelný, s tím, že bychom doplnili ještě některé další argumenty v spolupráci s Českou správou i s ministerstvem práce. A zároveň je to i prostor, kdy bude možné jednat i v rámci sociálních partnerů, protože tato tématika je součástí vládního prohlášení a zároveň samozřejmě jsou důležitá i stanoviska sociálních partnerů, to znamená odborů i zaměstnavatelů, stejně jako vlády.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Senátní tisk projednal VZSP. Zpravodajem je pan senátor Jiří Vosecký. Usnesení má číslo 20/1. A pan senátor má slovo.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. VZSP se sešel, celou záležitost jsme projednávali. Byla tam k tomu poměrně velká diskuse. Na základě této diskuse jsme v podstatě došli k tomu, že bylo přijato usnesení, a to usnesení zní:

1. výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky odročit návrh zákona, a to do 30. 6. 2015;

2. určuje zpravodajem výboru pro projednání o návrhu zákona na schůzi Senátu Jiřího Voseckého;

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Po poradě já otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, tak ji končím. Máme jediný návrh, a to je odročit do 30. června tohoto roku. Takže po znělce o tom budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro odročení, tlačítko ANO a zvedne ruku. (Odmlka.) Stala se chybka, takže tohle neplatí...

Takže ještě jednou, omlouvám se, a znovu zahajuji hlasování. A znovu kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

To předchozí hlasování bylo zmatečné z mé strany, zmáčknutím jiného knoflíku.

Hlasování č. 26 bylo ukončeno, registrováno 64, kvórum 33, pro 55, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.

Dalším bodem je

 

Návrh senátního návrhu zákona senátora Libora Michálka a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 47

Máme to jako tisk č. 47. Jde o 1. čtení. Poprosím pana navrhovatele Libora Michálka, aby se ujal slova.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Senátní návrh novely zákona o státním podniku a novely zákona o majetku České republiky si klade dva hlavní cíle. Zaprvé zvýšit transparentnost při výběru členů statutárních a dozorčích orgánů ve státních podnicích a ve společnostech ovládaných státem, zadruhé zajistit předvídatelné a přiměřené obměňování těchto osob.

Většina z nás má asi v živé paměti, jak exposlanci Fuksa, Tluchoř, Šnajdr dostali odškodné za údajně neoprávněné trestné stíhání v kauze tzv. trafik. Bez ohledu na to, zda došlo k pochybení Vrchního státního zastupitelství, nebo Nejvyššího soudu, tak je jasná jedna věc, že pozice jak v ČEPRU, v Aeroholdingu, ale i v dalších státních, polostátních firmách se neobsazovaly a dosud neobsazují na základě výběrových řízení.

Takže první zásadní změna, se kterou novela přichází, spočívá v tom, že by se na obsazení těchto pozic konala výběrová řízení.

Ta druhá důležitá oblast se týká pravidel odměňování. Veřejně už je známa informace, jaké jsou roční hrubé příjmy, kupříkladu pana kancléře, částka kolem 2 milionů korun. Ale zatím není dostatečně známo, že takovýchto pozic je právě v těch státních podnicích a státem ovládaných společnostech odhadem kolem 80. Pozic, kde tedy průměrné roční příjmy přesahují částku 2 miliony korun. Ten limit 2 miliony korun je ještě hluboko pod tím, co je jakýmsi průměrem při odměňování šéfů státem ovládaných společností v gesci ministerstva financí. Ten průměr je tam kolem 5,5 milionu korun ročně. Zdůrazňuji, průměr v některých případech je to až částka kolem 8 milionů korun.

Takže cílem návrhu zákona samozřejmě není realizovat nějaké snižování platů manažerů, které by ohrozilo konkurenceschopnost, a už jsou pozitivní příklady z minulého roku, příklad Českého aeroholdingu, kde ty příjmy byly sníženy asi o 40 procent, většina z těch manažerů ve svých pozicích zůstávala. Rovněž příkladem může být EGAP, kde došlo meziročně ke snížení těch odměn o 20 milionů korun a žádné zásadní změny to v tom vedení této finanční instituce neznamenalo.

Jaký je současný stav těch personálních nominací a principů odměňování?

Aktuálně působí při Úřadu vlády 3členný výbor pro personální nominace. Tento výbor ale neorganizuje klasická výběrová řízení, on pouze posuzuje osoby navržené příslušným ministrem, a ta statistika je, že zhruba ze stovky těchto osob v minulém roce posuzovaných pouze 5 nesplní ta kritéria. V oblasti odměňování existují tzv. zásady pro odměňování schválené ještě Fischerovou vládou v roce 2009. A bohužel ani tyto moc neplní svůj účel, protože ve srovnatelných firmách nebylo to odměňování vždy srovnatelné. Ty zásady ani nijak neřeší tzv. zlaté padáky, nijak nelimitují maximální možné příjmy apod.

Podrobně se té analýze věnuje důvodová zpráva, takže nechci těmi čísly dál zatěžovat.

Spíš teď k nějakému postupu legislativního procesu.

Ministerstvo financí v minulém roce někdy v létě deklarovalo, že nebude tuto problematiku řešit zákonnou cestou. Po nějakých diskusích, které vlastně souvisely s tím, že zhruba 160 poslanců podpořilo iniciativu rekonstrukce státu a úprava těchto pravidel byla součástí těchto doporučení, ministr financí na jaře tohoto roku deklaroval, že ministerstvo financí připraví svůj návrh zákona. Ty teze, které jsou ale v současné době k dispozici, tak z nich vyplývá, že má jít o hodně minimalistickou verzi, kde bude značně zachován ten politický vliv, to znamená, hodně těch kompetencí se tam koncentruje u ministra financí ad 1).

Ad 2) ty ministerské teze nepředpokládají, že by došlo k nějaké regulaci odměňování.

Oproti tomu tento předložený senátní návrh zákona je spíše maximalistický. Já samozřejmě jsem si vědom toho, že může být diskuse o tom, že třeba kvalifikační, hodnotící kritéria nemá upravovat zvláštní právní předpis, nebo zda v té snaze odpolitizovat ty nominační procesy nenechat větší volnost, ať už ministrům nebo ve vládě, ve výběru osob, které budou doporučeny nominační komisí.

Za klíčovou považuji otázku, zda se Senát hodlá danou problematikou zabývat, bez ohledu na míru té podrobnosti, která by se řešila, buď na úrovni té primární, nebo sekundární legislativy. Vzhledem k tomu, že je nás tady několik asi desítek, kteří vlastně jsme se hlásili k podpoře těch doporučení rekonstrukce státu, tak se domnívám, že by bylo vhodné minimálně dát signál, že se té problematice chceme aktivně věnovat.

K připomínkám legislativního odboru. Řada z nich je čistě legislativně technického charakteru, asi není namístě teď tady všechny body procházet, ale není asi problém řadu z těchto připomínek zapracovat.

Tam, kde bych trošku polemizoval s některými závěry, tak to se třeba týká ustanovení, kde se právě řeší variabilní složky platu. Tam v tom senátním návrhu zákona se striktně používá dikce, která je třeba v § 134 a) zákoníku práce pro cílové odměny a také třeba závěry legislativního odboru, že vlastně není možné výběrová řízení organizovat v těch lhůtách, jak jsou tam navrženy.

Rovněž se domnívám, že v případě, kdy stát ovládá společnost a už s předstihem tam je nějaký strategický záměr výměny, tak nemusí být úplně svázán v organizaci výběrového řízení tím, jaké jsou potom konkrétní lhůty pro svolání valné hromady.

Když bych měl ten návrh ve stručnosti shrnout, tak implementace by vedla ad 1, jak jsem řekl, k posílení toho spravedlivého odměňování.

Za druhé tedy k otevření těch výběrových řízení skutečně i pro jiné než politické kandidáty a z hlediska nějakých finančních dopadů odhad je, že průměrné odměny, které, jak už jsem řekl, se pohybovaly pod MF zhruba na 5,5 milionech, tak by byly sníženy aplikací tohoto zákona asi o jeden milion korun, tzn. zhruba o dvacet procent. Jak zaznělo v případě českého Aeroholdingu, to bylo o 40 %, a k žádným dramatickým změnám to nevedlo. Celkově tedy odhad úspor je kolem 100 mil. korun ročně.

Takže závěrem si dovoluji požádat, aby Senát přikázal předložený návrh zákona k projednání, zřejmě tedy výboru pro hospodářství, zemědělství, dopravu, nebo dalším výborům, a to v souladu s § 128 odst. 2, zákona o jednacím řádu Senátu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak děkuji. Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení pana senátora Jiřího Hlavatého. Máte slovo.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se vám přiznám. Mám obecně problém s nadprodukcí vůbec jako zákonů, jako takový. Jsem tady příliš krátkou dobu, jsem novým senátorem, a to je věc, která mě hodně překvapila, že těch zákonů, nejenom těch zákonů nových, ale jednotlivých úprav a novel je příliš hodně.

Myslím si, že máme všichni takový legislativní optimismus, že si myslíme, že všechno prostě vyřešíme regulacemi, že všechno vyřešíme úpravami, že všechno prostě vyřešíme vyhláškami a různými nařízeními.

Na druhou stranu jsem si vědom, že dokud se z lidí nestanou roboti, takže prostě budeme muset asi v tomto trendu pokračovat...

Návrh pana senátora Michálka určitě, a v tom se asi všichni shodneme, že vychází z období, které podle mě bylo a z období, které zas je podle mě hodně překonané. To mám na mysli to období, kdy docházelo opravdu k takovým těm odstrašujícím příkladům a případům, kdy byly jmenovány do funkcí ředitelů státních podniků osoby s politickým vlivem spíš, než s managerskými schopnostmi.

Věřím tomu, že jsme se už dostali v minulosti tedy na vrchol a vlastně dokladem toho jsou soudy, dokladem toho je fungování policie, dokladem toho je, že vlastně odpovědné orgány fungují. A dokladem toho je, že se přibližujeme k právnímu státu. A já jsem pevně přesvědčen o tom, že tento návrh zákona by měl, nebo tato úprava zákona, tento vklad do stávajícího zákona o státním podniku měl přijít na "světlo boží" před deseti, patnácti lety. Ale přesto, jak jsem již řekl předtím, před chvilkou, tak pokud se nestaneme těmi roboty, a jsme stále lidmi, tak jsou potřebné tyto úpravy stávajícího zákona, nebo potřebné různé jiné formy. Třeba potřeba formy usnesení; usnesení vlády.

Já jsem si z toho, protože prakticky celý život dělám v podniku, spousty let jsem dělal ředitele státního podniku a byl jsem tím ředitelem, kterého volili pracující, tak když jsem mluvil s předkladatelem o tom, tak jsem říkal, že nejlepší je to, ať si zvolí zaměstnanci. Přihlásí se deset ředitelů, ať přistupují postupně před zaměstnance a v tajném hlasování ať pak se zaměstnanci sami rozhodnout, kdo je více upoutal, komu, jak se říká věří. Ale v tom tajném hlasování, což není zrovna třeba optimální. Ale chybí mně tam základní věc. A to je o zodpovědnosti toho zakladatele. Čili stále vycházím z jednoho principu, že je tady navrhovaná komise. Způsob volby té komise, způsob obsazování té komise, která bude navrhovat, která bude rozhodovat vlastně, kdo bude členem té dozorčí rady. Která bude v podstatě rozhodovat o tom, kdo bude ředitelem. Ale kde je úvaha toho zakladatele. Jestli zakladatelem je stát, stát převádí tuto úlohu na příslušného ministra, pod kterého spadá ten příslušný státní podnik, zodpovědný je nově zvolený ředitel státního podniku, to je pravda, ale tou osobou, která je odpovědna za fungování státního podniku, za jeho odměňování, za cíle, které mu budou stanoveny, za nějaké třeba mimořádné odměny, stále podle mne to musí být ministr.

Takže úloha státu je podle mě naprosto nezastupitelná a nemůže přece dojít k tomu, jak je tady předkladatelem navrženo, aby v případě, že ministr chce odvolat ředitele z důvodu, které by určitě neměly být subjektivní, ale měly by být naprosto objektivní. Objektivní důvod je prakticky jenom jeden. Státní podnik nefunguje, měl stanoveny nějaké cíle a pokud ty cíle se neplní, tak je potřeba toho člověka vyměnit, ale pak to nemůže být komise, která vlastně doporučí, nebo nedoporučí tomu zakladateli toho ředitele vyměnit.

Jak cítíte z mého vystoupení, tak já jsem s tím měl problém a vlastně jsem si sám na vlastní kůži nyní ověřil, že čím něčemu více rozumíte a v čem se pohybujete, protože řada z vás má, každý z vás má zaměstnání, má svou profesi, má své životní zkušenosti, a co víc té problematice právě rozumíte, protože jste si na vlastní kůži, jak se říká, prožili si v tom život, tak o to pak to máte právě horší, protože vidíte více detaily a drobnosti, které to pak ovlivňují.

V každém případě já se přikláním k tomu, aby se s tímto materiálem dále pracovalo, protože cílem by mělo být odpolitizování, rozhodování o vedení toho státního podniku, kdo ho povede a kdo bude v dozorčích radách, nebo kdo bude třeba v představenstvu v těch dalších orgánech. A na tomto principu bychom se měli shodnout, aby to bylo profesionálně vedené. Aby to byla prostě soukromá; aby se ten ředitel a dozorčí rada a představenstvo chovalo tak, jak se chovají prostě v soukromé firmě. Aby ten státní podnik prostě prosperoval.

Já třeba na rozdíl od příslušníků některých jiných stran si stále myslím, že úloha státního podniku i v budoucnosti je nezastupitelná, že by stát měl státní podniky. A nedá se říct, že soukromá sféra pracuje lépe než státní sféra. Všechno záleží na tom, kdo to vede, soukromý podnik s jedním majitelem nebo se dvěma, se třemi majiteli, kteří se hádají, kteří se dohadují, a kde pak do toho nastupují rodiny, kde nastupují děti majitelů, a tam dochází k ještě daleko větším nedorozuměním a nakonec třeba i k rozpadu a nefungování firmy, kterou původní zakladatelé založili.

Je tedy velice důležité, aby to byl fundovaný ředitel, protože podle ředitele státního podniku vypadá i firma.

Já se rozhodně přikláním k tomu, abychom našli formu, jak dál s ním pracovat. Myslím si, že např. náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu je výbor, který by měl k tomu dát fundované odborné stanovisko a dál by měl vyzvat předkladatele, aby odstranil některé legislativní nedostatky, o kterých tady pan senátor Michálek mluvil, protože jak jsem to s ním projednával, nechci detaily rozebírat, ale je si vědom toho, že tam jsou a je potřeba je odstranit. Jsem pro to dát tomu šanci a mělo by to fungovat na principu – umíš, jsi úspěšný, tak pokračuj, neumíš, nejsi úspěšný, tak běž. A neměl by tam být žádný vliv politických stran, protože nám přece záleží na státu, nám záleží na lidech, nám záleží na zaměstnancích ve státním podniku. A co se týká např. odměňování dozorčích rad a ředitele, jsem pro to, aby se tyto věci dopracovaly. Tady jsou nějaké dvojnásobky, trojnásobky platu. Jsem pro to dát zakladateli, který je ve funkci ministra, pravomoc, aby o platu rozhodoval. A na druhou stranu jsou tady média, jsou tady poslanci, jsou tady senátoři, kteří dokáží společně s médii vyvolat takový tlak na ministra, že, jak se říká, odstoupí ze dne na den, pokud by překročil nějakou rozumnou hranici odměňování.

Jak slyšíte z mých úst, tak jestli vznikne nějaký mix s další úpravou, že část věcí se z toho dostane třeba do usnesení vlády a to nejdůležitější skončí třeba v úpravě stávajícího zákona o státním podniku. Nechal bych to pokračovat v hospodářském výboru, aby byl dál plénu návrh předložen.

Jde mi prostě o to, abychom se tomu dál věnovali, abychom dali signál k tomu, že chceme opravdu i státní podniky odpolitizovat. Já sám pamatuji, když jsem dělal generálního ředitele, fondy, pamatuji dozorčí radu, jak to v dozorčích radách funguje, jak to funguje v představenstvu, jaký je vztah mezi ředitelem státního podniku a dozorčí radou, když členové dozorčí rady jsou rádi, že jsou v dozorčí radě, protože to je zase svým způsobem pro ně výhodné být v dozorčí radě. Ředitel státního podniku určitě měl a bude mít vždycky vliv na to, kdo v dozorčí radě sedí, nebo kdo sedí v představenstvu, protože jsme zpátky, jsme zase lidé a mezi těmito lidmi se odehrává spousta věcí, které se nám třeba nemusí ani líbit.

Můj návrh jako zpravodaje je tedy dál pokračovat v tomto procesu a pustit návrh do dalšího přepracování do výboru a připravit ho k dalšímu čtení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Jiří Carbol.

Senátor Jiří Carbol:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, navázal bych na svého předřečníka, který nakonec řekl, že podporuje, aby tento návrh zákona postoupil dál, přestože na začátku říkal, že už jsme v jiné době, že některé věci, které se dály v minulosti, udát nemohou, tak já si myslím, že by měly být pro nastavení nových pravidel pro jmenování ředitelů státních podniků a členů dozorčích rad stanovena pravidla jasná.

Návrh zákona byl připravován na základě dlouhodobé nespokojenosti veřejnosti se systémem rozdělování státních funkcí jako politických trafik. Poslední velká kauza – už o tom hovořil pan senátor Michálek – byli tři exposlanci, kteří byli nejprve obviněni, zadrženi, vazebně stíhání, následně propuštěni a v poslední době finančně odměněni. Myslím si, že to je Kocourkov po česku.

V neposlední řadě tento návrh zákona přináší určitě významný impuls pro zrychlení prací na vládní předloze, kterou má za úkol ministerstvo financí. Chtěl bych vás tedy požádat o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Pan senátor Jaroslav Kubera.

Senátor Jaroslav Kubera:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mne zaujalo to, že to, co bylo v minulé době, nyní už neplatí. Já jsem neměl čas za tu chvilku se podívat na internet, když tak si to zkuste doma, po nástupu nové vlády ke kolika změnám došlo v různých institucích, státních podnicích, ministerstev apod. Myslím, že jednotlivé vlády překonávají jedna druhou, kdybychom šli do historie, kdy docházelo k největším změnám. Stačí připomenout služební zákon, kde jsme samozřejmě udělali jednu základní chybu, a ta spočívala v tom, že když se přijímal služební zákon, tak dnem účinnosti měl nastat stopstav, to znamená, že až do nabytí účinnosti 1. července nesměl nikdo provádět žádné změny a pak bychom nemuseli řešit kauzy, jestli ministr jmenoval svoji sekretářku náměstkyní, aby se tam už doživotně udržela. I ministři jsou samozřejmě chytří a poradili si, najmenovali si a teď budou tyto posty obsazené navždy.

Pokud jde o státní podniky, myslím si, že problém je v tom, že jich je moc. On to není problém. Příští návrh bude samozřejmě u komunálních podniků, protože tam je situace naprosto stejná. Ve městě se vytvoří koalice a teď si začnou obsazovat v Technických službách a nevím, jaké podniky, všichni mají neskutečné množství podniků. Proti tomu je jednoduchá obrana – nemít žádné takové podněty. My ve městě žádný takový podnik nemáme, to znamená, že nejsou ani žádné dohady, kdo bude kde sedět, abychom někomu z opozice dali flek, aby on neotravoval, což se běžně samozřejmě děje a domlouvá. Kde žádný podnik není, není co obsazovat. Je to stejné, jako když není bytová komise, nebo když město nemá žádné byty, tak žádné "šméčko" s byty se nekoná, nemá kdo ho konat, není žádná komise, žádní kamarádi, kterým by někdo něco přiděloval.

Kromě toho jsme v situaci, kdy rychlost návratu k socialismu je téměř kosmická, takže my brzy budeme řešit úplně jiný problém, a to bude problém znárodňování vodáren, elektráren a dalších podniků a jejich návrat pod státní křídla. O tom jsem hluboce přesvědčen, už se o tom začíná veřejně mluvit. Ale pokud jde o to, že nemůžeme – můžeme, můžeme přijímat pouze nezbytné zákony. To můžeme. Nikdo nám nebrání v tom, abychom nehlasovali pro zákony, které nejsou nezbytné. Tento návrh je nepochybně potřebný, potřebných zákonů je celá řada, ale jenom výjimečně jsou ty zákony nezbytné. Stane se něco úplně zásadního, co nepřežijeme?

Z toho důvodu, že já sice považuji tento zákon za potřebný, ale nikoliv nezbytný, navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji. Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že jsem se přihlásil právě včas. To, co tady říkal kolega Kubera, je prostě realita naší společnosti. V současné době jsou společnost a politici, protože ti jsou odrazem společnosti, rozděleni do dvou skupin. Ta první skupina říká, že státního by tady nemělo být nic nebo skoro nic, a státní podniky by neměly existovat už vůbec.

Druhá skupina naopak říká, že státní podniky jsou potřeba, že by tady měly být, a v extrémní poloze zase, a to je nutno přiznat panu kolegovi, prostřednictvím vás, pane předsedající, že opravdu jsou i extrémní názory, které by naopak zase chtěly to portfólio rozšiřovat.

Stanovisko první skupiny je jasné – zrušme to a nebudeme mít problém. Já bych se chtěl zabývat spíš druhou skupinou, to znamená těmi, kteří říkají, že státní instituce a státní podniky jsou potřebné. Tito lidé bohužel v mnoha směrech, a vedeni dobrými úmysly, navrhují nejrůznější zlepšení pro státní podniky a snaží se vytvořit transparentní prostor pro existenci těchto podniků.

Schválně jsem velmi pozorně poslouchal pana zpravodaje, jak se jako představitel soukromého podniku vypořádá s touto materií, a musím říct, že se s tím vypořádal velmi dobře, protože v zásadě z mého pohledu – teď mluvím sám za sebe – řekl, že tam mnoho věcí je dejme tomu problematický, abych se nevyjadřoval jinak, ale pracujme na tom dál.

Reálná situace je prostě taková, že pokud vezmeme všechny návrhy, které tady probíhají, to znamená zákon o zadávání veřejných zakázek, které státní podniky dělat musejí, soukromé podniky nemusejí. A mohl bych takto hovořit stále a stále včetně tohoto návrhu zákona, tak je třeba si ale uvědomit jednu základní věc. Ekonomika je poměrně tvrdá dáma a má jasná pravidla. A tato pravidla jsou ekonomická. A jestliže vedle sebe působí státní instituce a státní podniky a vedle toho působí soukromé podniky, a mám-li tedy mluvit konkrétně jako zřizovatel jedněch z institucí jako bývalý hejtman, tak typické je to například ve zdravotnictví, tak jestli máme zdravotnictví ve státní nebo veřejné službě a vedle toho máme soukromé zdravotní podniky, a jestli je vystavíme konkurenci, což je jasné, protože ony na trhu působí společně, a jestli jedni mají dána jakási pravidla, ale ti druzí nemají, tak pak to končí tak, že když je nějaký problém, tak u soukromého zdravotnického zařízení, ale platí to obecně pro státní podniky, tak zatímco soukromníci se rozhodnou manažersky, jak to dělá bezesporu náš pan kolega, to znamená, jestli je nějaký problém, tak důležité je ho řešit pokud možno včas, takže ho řeší rychle. Kdežto my těmi bohulibými akcemi, které děláme, donutíme zřizovatele, aby protáhl řešení klidně na půl roku nebo také na rok. A za rok už může být vale po celém státním podniku a se vším, co s tím souvisí.

Je tedy velmi pravděpodobné a možné, pokud budeme v tomto trendu postupovat, tak např. oblasti zdravotnictví státní zdravotnická nebo veřejná zdravotnická zařízení zaniknou tím, že budou neustále potřebovat nové a nové peníze, protože po nich nebudeme moci chtít, aby hospodařila tak, jak by měl hospodařit každý podnik, to znamená, aby si vydělala alespoň na to, co chtějí dělat. A vedle toho budeme mít akční nemocnice soukromé, které své problémy budou řešit, které jsou dokonce v zisku zvláštní shodou okolností.

Já osobně jsem přistupoval vždycky, pokud jsem měl pod správou nějaký veřejný podnik jako zřizovatel, a myslím si, že podle mého názoru není vůbec žádný rozdíl mezi soukromým a státním podnikem, a ten, kdo řídí státní nebo veřejný podnik, měl by k němu přistupovat stejnými metodami a manažeři, kteří řídí státní podniky, by měli být srovnatelní se soukromými podniky.

Teď se tady snažíme nějakým způsobem omezit záležitosti kdo co za co dostává. Ale myslím si, že by bylo dobré, kdyby předkladatelé, když to budou předkládat, aby si pokusili zjistit, kolik ve srovnatelném zařízení dostává srovnatelný manažer, myslím tím v soukromém, a potom státním a pak by dejme tomu mohli dojít opravdu ke směrodatným údajům.

A bez ohledu na to, až na některé instituce, které opravdu dělají veřejnou službu, kde cílem nemohou být ekonomické ukazatele, ale ten podnik nebo státní zařízení je zřízeno pro to, aby řešilo problémy, které ve své podstatě nejsou ziskové, to znamená jsou ztrátové, tak když si odmyslíme tuto část věci, tak všechny ostatní instituce zřízené státem by měly mít stejný cíl, jako podniky soukromé, to znamená měly být dosahovat rentability, to znamená, měly by být schopny být ekonomicky úspěšné.

A vzhledem k tomu, že tento návrh je v podstatě pokračováním celé řady dalších bohulibých návrhů, které tady máme a o které se budeme posléze zajímat, až se budeme zase zabývat zákonem o zadávání veřejných zakázek, až se budeme zabývat zákonem, který zveřejňuje všechny smlouvy, a jsem zvědav, kdo navrhne, aby zveřejňoval např. všechny smlouvy ČEZu, když ČEZ je v celostátní nebo minimálně v celoevropské konkurenci a jeho soukromí konkurenti, jako je např. celá řada institucí v Německu, když jsou jeho přímými konkurenty, jak budeme tento podnik vystavovat v podstatě tomu, aby byl schopen v konkurenci obstát. Ale na druhé straně mi není jasné a nemohu připustit záležitost, jestliže se rozhodneme k tomu – beru ČEZ jako příklad – měl ČEZ určité výjimky z tohoto zákona, pak ale není možné na ČEZ nahlížet jinak, než jako na kterékoliv technické služby, resp. od technických služeb kteréhokoliv města nebo obce nemůžeme požadovat jiný přístup, než např. u této firmy.

Závěrem svého exposé chci říct, že návrh je bezesporu bohulibý, nicméně není dopracován do takové míry, abychom s ním mohli pracovat. A já navrhnu v zásadě to samé, co pan zpravodaj, ale trošku jinak. Navrhnu, aby tento návrh zákona byl vrácen autorům k přepracování, to znamená ne aby byl propuštěn do dalšího legislativního procesu, ale aby byl vrácen k přepracování.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Oficiálně se to jmenuje k dopracování. Jde o to, abychom drželi literu našeho zákona.

Končím obecnou rozpravu a ptám se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit. Je tomu tak. Máte slovo.

Senátor Libor Michálek:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v debatě vystoupili tři senátoři, zazněly tady návrhy na zamítnutí zákona, dále na vrácení k dopracování, takže i v tomto pořadí by mělo být hlasováno.

Já tady jenom ve stručnosti okomentuji některé argumenty, které zazněly.

Souhlas s tím, že pokud vedle sebe fungují konkurenční státní podniky a soukromé subjekty, tak by měla být zachována nějaká srovnatelnost. Bohužel my nemáme k dispozici s výjimkou některých subjektů konkrétní data za konkrétní společnosti, ale jsou tady vždycky údaje souhrnně za daný sektor. A ty ukazují, že zatímco průměrné platy v soukromé sféře se pohybovaly v roce 2013 na úrovni 3,8 mil. Kč, tak v našich státních podnicích průměr byl 4,6 mil. Kč.

Když si porovná člověk konkrétní data soukromé České pojišťovny a pojišťovny EGAP, tak v této státem ovládané společnosti byly průměrné platy dvojnásobně vyšší než v soukromém sektoru. Jak jsem řekl, přestože třeba v Českém aeroholdingu došlo ke snížení platů o 40 %, tak vlastně to bylo pouze srovnání na nějakou bázi.

Ano, všechny limity, které jsou v tomto návrhu zákona navrženy, se pochopitelně násobně odlišují od toho, o čem se bavíme při diskusi o platech ústavních činitelů nebo o zaměstnancích ve služebním poměru. Na druhé straně se domnívám, že právě skutečnost, že státní podniky obecně mohou mít i jiné cíle, než rentabilita a dává se tady prostor tyto cíle stanovit a navázat na ně odměňování, tak alespoň některé principy, které vlastně máme ve služebním zákoně z hlediska transparentnosti výběrových řízení, by dle mého názoru měly být i v případě státních podniků.

Byly tady i nějaké dílčí komentáře k tomu, jaká má být role výběrových komisí, za jakých podmínek odvolávat. Tady možná došlo jenom k určité nepřesnosti podle tohoto návrhu zákona. K odvolání by docházelo na základě doporučení dozorčí rady. Předpokládá se samozřejmě, že dozorčí rada by plnila svoji funkci jednat s péčí řádného hospodáře a pokud by viděla, že strategické cíle nejsou naplňovány, tak by měla ministrovi odvolání ředitele navrhnout. Tolik ve stručnosti k připomínkám. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. A poprosím nyní pana zpravodaje, jestli se chce vyjádřit k dané diskusi.

Senátor Jiří Hlavatý:  Mluvilo se tady o mzdách a jejich výši. Když se řekne, on měl průměrný výdělek 4 mil. nebo 8 mil., ale jde o to, kolik firma udělala zisku před rokem a kolik udělala v tom roce. Jestli měl 8 mil. za rok 2014, jako roční odměny celkem včetně platu a v roce 2013 firma udělala zisk 500 mil. a v roce 2014 udělala 1 mld. zisku, tak ať ty peníze má. Nesmíme totiž zapomenout na jednu věc. Aby tam byl fundovaný ředitel, tak ten ředitel musí být skutečně zaplacený. To je klíčová věc, jinak ten člověk půjde pracovat do soukromé sféry.

A to, co tady říkal pan senátor Kubera o těch věcech, není to žádný státní podnik, dobře, máme je, ty podniky tady jsou a je potřeba, abychom je dostali pod kontrolu. Ale i to, co jste říkal o tom, že platy v soukromé sféře na stejných pozicích a u státního podniku musí být minimálně vyrovnaní, spíš bych se trošku přikláněl k tomu, že by ředitel státního podniku měl mít víc, protože u soukromé firmy je to také v řadě případů najatý manažer. Nezapomínejme ani na tyto okolnosti. Jsou to akcionáři, kteří si najmou manažera a tito akcionáři nedělají v té firmě. Je to vlastně stejná poloha v tom, že akcionářem je stát, anebo jestli tady akcionáři jsou tři, čtyři, pět, osm osob, kteří už dneska mají sídlo někde jinde. Ti stanoví podmínky najatému manažerovi, který firmu vede a řídí. Proč by stejné podmínky nemohl mít manažer, kteří řídí státní podnik. V řadě případů to takto funguje. Nakonec bych řekl, že jsme dneska v období, já jsem také v podobné pozici, že kdo začínal v roce 1990, 1991, 1992, 1993, 1994, v řadě případů majitelé firem končí. Víte, jak dnes probíhají u nás v České republice různé semináře, těch je dnes obrovské množství, a které semináře jsou jenom o tom, jak předat firmu. Ano, jsou tam nástupci z rodiny, děti, ale někde to tak není. A někde a někdy se majitel z toho, co si prožil za 20 let, rozhodne a řekne, já to dceři nebo synovi nedám, protože myslím si, že by mohli mít lepší život než jsem měl já třeba za uplynulých 20 let.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, já vás nechci přerušovat, ale vy jste zpravodaj a vy jste měl shrnout debatu ve smyslu toho, jak se bude hlasovat.

Senátor Jiří Hlavatý:  Co se týká shrnutí debaty, byly tady předloženy myslím tři návrhy. Dal bych první návrh na hlasování, a nakonec souhlasím i s názorem jiného pana senátora, že bychom měli hlasovat o tom, aby návrh šel zpátky ještě jednou do Senátu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, já vás velmi nerad přerušuji, ale jednací řád je jasný. Nejprve se hlasuje o návrhu kolegy Martínka, vrátit návrh navrhovateli k dopracování. Druhým návrhem bylo návrh zamítnout a teprve potom, pokud neprojde ani jeden návrh, se bavíme o tom, že se návrh přikáže výborům k tzv. druhému čtení.

Omlouvám se vám, ale jde o to, abychom zbytečně nefilozofovali. Takový je jednací řád.

Nejprve budeme hlasovat o vrácení návrhu k dopracování, potom o zamítnutí a následně o přikázání, pokud postupně se nám druhé a třetí varianty nevyloučí. Znělka a budeme hlasovat.

Jako první budeme hlasovat o vrácení návrhu k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 27 ukončeno, registrováno 60, kvorum 31, pro 33, proti pět. Návrh byl schválen.

Tím končím projednávání tohoto bodu. Pan navrhovatel se s tím samozřejmě nějakým způsobem bude muset vyrovnat.

A my se vyměníme v řízení schůze.

(Řízení schůze se ujímá místopředseda Senátu Ivo Bárek).

 

Návrh na změnu Pravidel hospodaření senátorských klubů pro rok 2015

Tisk č. 74

Návrh na změnu Pravidel jste obdrželi jako senátní tisk č. 74. A se změnou těchto Pravidel nás seznámí pan senátor Jan Hajda, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prosím, pane předsedo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením, které výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu přijal na svém včerejším zasedání:

Po úvodním slově vedoucího Kanceláře Senátu Jiřího Ukleina a po rozpravě

výbor

I. doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit Změnu č. 1 "Pravidel hospodaření senátorských klubů na rok 2015" schválených usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu č. 8/2014 a usnesením Senátu č. 45/2014. Příloha k těmto usnesením se mění v bodě č. I. takto:

"Měsíční výše příspěvku činí součet příspěvku pro senátorský klub stanovený pevnou částkou ve výši 31.850 Kč a příspěvku na každého člena klubu stanovený ve výši 6.615 Kč" (Dochází ke zvýšení o 2.000 Kč).

Účinnost změny se navrhuje od 1. dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy bude změna schválena Senátem.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, takže rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jan Hajda. Svolám senátorky a senátory k hlasování.

V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 28 se z přítomných 58 senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47. Proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Děkuji panu senátorovi a projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je

 

Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a změna některých navazujících zákonů"

Prosím pana senátora Jana Velebu, aby nás seznámil s návrhem na konání veřejného slyšení v Senátu. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Jistě si pamatujete, že na posledním našem plenárním zasedání, tzn. v dubnu, jsem na začátku stáhl svůj návrh novely tohoto zákona s tím, že jsem sdělil, že chci nejdříve, aby se k tomu uspořádalo veřejné slyšení. To veřejné slyšení je připraveno formálně a já bych vás s ním seznámil.

Je to návrh na uspořádání veřejného slyšení v Senátu na téma Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a změna některých navazujících zákonů. Pokud se týká svolání, tak by to bylo, navrhuji na 2. června 2015 od 9:30 do tohoto Jednacího sálu Valdštejnského paláce.

Pokud se týká pozvané veřejnosti, tak a) by to byli nebo to budou zástupci parlamentu a státní správy. Tam by se zvali senátoři Parlamentu ČR, tzn. Senát. A členové výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, dva výbory. A sice Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. A druhý, volební výbor. Zadruhé by se zvala odborná veřejnost. A byli by to členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tzn. velká rada. Členové Rady České televize, členové dozorčí komise Rady České televize, členové Rady Českého rozhlasu, členové dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Potom ředitelé těchto institucí, tzn. generální ředitel České televize Petr Dvořák, generální ředitel Českého rozhlasu Petr Duhan, potom za Ministerstvo kultury Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra. Potom by se zvali jednatelé a generální ředitelé ostatních televizí, tzv. TV Nova, FTV Prima, Barrandov, televizní studio, a. s., pak by se zval představitel Asociace nezávislých médií, pan Stanislav Novotný. A pak by se zvali různí odborní pracovníci z vysokých škol jako Rudolf Burger, Katedra mediálních studií a žurnalistiky z Masarykovy univerzity Brno. Potom z Katedry mediálních studií z Univerzity Karlovy, Praha, Barbara Keplová. Potom z Katedry žurnalistiky Filosofické fakulty z Olomouce, Petr Ország. Z Metropolitní univerzity, obor mediální komunikace, Michal Klíma. A to je vše.

Pokud se týká vystupujících, tak by bylo pozváno 11 vystupujících. Byl by to... Pane předsedající, vaším jménem bych poprosil, abych mohl pokračovat.

Senátor Jan Veleba:  Pokud se týká vystupujících, tak by jich bylo 11. Mimo mě by to byl docent doktor Zdeněk Koudelka, docent Petr Žantovský, mediální analytik, inženýr Radomír Šimek, jednatel Rascom, s. r. o., Radek Žádník, doktor Radek Mezuláník, Pavel Hájek, Radek Klos, Marek Hladký, Petr Ciegler, Rudolf Kubička, a to je vše. Bylo by to tak, že pokud se týká těch vystupujících, tak jsou to odborníci na ekonomiku, mediální analytici. Jsou tam dva zástupci laické veřejnosti atd., tak by ta vystoupení byla v rozmezí 10 minut. A na závěr by byla rozprava nebo diskuse. A tady ta pozvaná veřejnost, tam by měl každý tři minuty na vystoupení. A pak by se z toho udělal závěr.

Sečteno, podtrženo, tímto návrhem respektuji názor předsedů senátních klubů z předminulé porady, kdy mi bylo doporučeno, aby se k tomuto udělalo veřejné slyšení.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. A prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A já k této materii otevírám rozpravu. A již jsou tam přihlášeni dva kolegové. Prvním je pan Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedající. Pan kolega Veleba tady asi nechal svoje brýle, předpokládám. Já obecně jsem pro to, myslím si, že je čas na to, abychom diskutovali o televizních poplatcích. Pokud ovšem chceme diskutovat o televizních poplatcích a nechceme zároveň zlikvidovat veřejná média, tak bychom to měli rozšířit o možnosti reklamy ve veřejných médiích, protože prostě ty finanční nástroje jsou nějaké a jestli nevymyslíme nějaké jiné, před časem, jak víme, tak se zrušila možnost nebo velmi omezila, abych byl přesný, možnost reklamy ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích právě proto, že mají koncesní poplatky. To je jedna věc.

Druhá věc, to se týká toho názvu, tam bych prosil, jestli by to mohlo být takto doplněno, protože to spolu souvisí. Druhá věc je, že se mi zdá být velmi nevyrovnané to pozvání těch, kteří mohou mluvit, protože Senát je, myslím, jsme instituce veskrze ctihodná a měli bychom respektovat to, že by tam měla být vyváženost obou stran problému. A já se omlouvám, mně to takto, jak je to navrženo, tak se mi to takto nezdá. Myslím si, že by to mělo být tak, že by po každém tom bloku měla být v každém bloku, obě dvě strany této záležitosti by měly mít stejný časový prostor.

Omlouvám se, že tu dnes vypadám jako bořič dobrých nápadů, ale protože prostě to tam takto není, je to takto nachystáno a je nutné to přepracovat, tak bych si dovolil požádat, abychom hlasovali o vrácení tohoto návrhu k dopracování s tím, že pan kolega Veleba by nám příště přednesl vyrovnaný návrh tak, aby opravdu všechny strany této věci měly stejný prostor. A pak si můžeme, myslím, velmi rádi vyslechnout diskusi na toto téma.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Dalším je paní kolegyně Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Eliška Wagnerová:  Pane předsedající, dámy a pánové, především mě uráží jako senátorku a jako prostou, osobu zvolenou do Senátu, když je mi tu recitováno to, co mám před sebou na lavici, a je to vlastně předčítání jmen. Tak číst fakt umím. A umíme to všichni. To jen bych řekla na úvod.

Jinak si myslím, že tento návrh je přinejmenším předčasný. Uvědomme si, že o tom návrhu zákona pana senátora Veleby jsme vůbec ještě nejednali, ani v 1. čtení. Nevím, jak se k němu vy postavíte. Já se asi budu stavět k němu skepticky a rozhodně pro jeho přijetí nebudu, protože víme, čím byl motivován. Víme, že byl motivován tím, že mluvčí pana prezidenta nebyl dostatečně přítomen v televizi a všichni příznivci pana prezidenta byli uraženi, a pan senátor Veleba to pak vtělil do návrhu zákona, který nám sem dal. A říkám znovu, ten návrh zákona tehdy, já už nevím, jestli ho stáhl z programu nebo jak to bylo, ale v každém případě nebyl projednán ani v 1. čtení a já se domnívám, že bychom měli chtít, než vůbec budeme hlasovat o tom, zda veřejné slyšení na toto téma nebo ne, vlastně ten zákon v 1. čtení projednat, protože na co tady budeme pořádat veřejné slyšení k návrhu něčeho, co případně vůbec neprojde ani v tom 1. Čtení?

A jinak se tedy velmi vřele připojuji k tomu, co říkal můj předřečník. I mně totiž to složení těch, kteří mají jmenovitě vystupovat, připadá velmi jednostranné, velmi nevyrovnané. A já připomínám, že Senát by měl být tou institucí, která hájí hodnoty demokracie, k nimž nepochybně, a dokonce bych řekla v první řadě, patří i pluralita názorová. A jestliže máme konat veřejné slyšení takto jednostranně zaměřené, tak můj návrh zní, abyste ten návrh, který byl předložen takto, zamítli. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak, ještě se někdo hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu končím a poprosím pana předkladatele, aby se k rozpravě vyjádřil.

Senátor Jan Veleba:  Pokud se týká časového prostoru, tak to samozřejmě nemůže být žádný problém. Já třeba jsem se marně pokoušel domluvit jednání se šéfem zpravodajství veřejnoprávní televize. Pokud by mě přijal, tak bych ho býval požádal, aby prostě vystoupil. Ale není problém to nějakým způsobem srovnat, zaprvé.

Zadruhé, těžko asi kdo vidí do mojí hlavy a těžko kdo může znát moje motivace. Já tady jen sdělím, že tady toto jsem připravil daleko dříve, než došlo ke konfliktu mezi veřejnoprávní televizí a mluvčím pana prezidenta, Ovčáčkem. Já jsem to začal připravovat poté, co jsem si sám na vlastní kůži v polovině listopadu minulého roku vyzkoušel metody veřejnoprávní televize. A je potřeba o tom prostě minimálně diskutovat.

Opakuji ještě naposledy, že ten postup, teď nemluvím o tom, jak je ten návrh sestaven, ten se klidně může upravit, to nemůže být zkrátka žádný problém, ale já jsem tento postup zvolil proto, že na předposlední poradě vedení klubu, která je vždy před plenárním zasedáním Senátu, respektoval názor ostatních nebo šéfů jednotlivých parlamentních klubů, aby se udělalo nejdříve veřejné slyšení. Nic víc, nic míň. A nemyslím si, že je tak krajně nedemokratické udělat veřejné slyšení. Vždyť to veřejné slyšení není žádné hlasování. To je prostě odborná debata. A pokud se budeme bavit, že ne, tak já mám o demokracii zkrátka jiné představy.

Za této situace asi by se mělo hlasovat o protinávrhu, který tady přednesl kolega Martínek. A pak by se vidělo, co dál.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, naprosto souhlasím. Máme tady podle mě dva návrhy. Jeden je protinávrh pana senátora Martínka, tzn. vrátit předkladateli k dopracování. Pokud by tento návrh neprošel, tak nám nezbývá nic jiného, než hlasovat o návrhu tohoto usnesení. A buď bude přijato nebo přijato prostě nebude.

Takže já v této chvíli vás sezvu k hlasování. Ano, pane místopředsedo... (Znělka.) (Ještě si zahrajeme...)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vážení kolegové a kolegyně, my můžeme hlasovat o jediném, buď souhlasíme se slyšením, jak bylo navrženo, nebo nesouhlasíme. My nemůžeme dát bianco šek, že se to přepracuje. A žádné dopracování. Tady jsme v režimu ano/ne. Můžeme hlasovat jedině o tom, jestli jo nebo ne. A to "jo" znamená ano.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Dobře, já tomu takto rozumím. Tzn. máme tady návrh na usnesení, které máte před sebou, takže my o něm budeme nyní hlasovat. Já o tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení tak, jak je předloženo, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto usnesení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE. Takže konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 29 se z 61 přítomných senátorů a senátorek při kvoru 31 pro vyslovilo 19, proti bylo 19, návrh na usnesení konat veřejné slyšení nebyl přijat.

Končím projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat dalším bodem.

A tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Tisk č. 66

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 66. A návrh uvede zástupce skupiny poslanců, pan poslanec Jiří Zlatuška, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. A vítám pana poslance u nás v Senátu.

Poslanec Jiří Zlatuška:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, máte před sebou návrh novely zákona o dětské skupině, jak byl připraven a přijat v Poslanecké sněmovně. Jejím hlavním bodem je volitelná či dobrovolná registrace poskytovatele služeb. Přijetím této novely umožníme jako Parlament ČR další existenci lesním mateřským školkám, dětským klubům a dalším alternativním zařízením. A také odstraníme obavy mládežnických organizací, které se cítily být návrhem zákona o dětské skupině ohroženy.

Celý návrh novely byl během přípravy a projednávání v PS prodiskutován s představiteli Asociace lesních mateřských škol, s Českou radou dětí a mládeže, Člověkem v tísni a dalšími představiteli organizací, kterých se celá záležitost nejvíce týká.

Vážené senátorky, vážení senátoři, věřím, že přijetím této novely zákona o dětské skupině, která našla v dolní komoře podporu napříč politickými kluby kromě KSČM, dojde k naplnění příslibu daného koaličními stranami v PS. Pevně doufám, že tentokrát dojde k harmonii mezi oběma komorami Parlamentu ČR i potvrzení prozíravosti vašeho dřívějšího postoje.

Především tím ale přispějeme rodičům i dětem z těch zařízení, kterých se novela týká. Prosím vás proto o podporu návrhu novely ve znění, které vám bylo předloženo PS, a děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste zaujal opět místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 66/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Jan Horník, který je omluven, a zastoupí ho pan senátor Zdeněk Linhart. Návrh také projednal ÚPV, usnesení jste obdrželi jako senátní tisk číslo 66/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. Návrh následně projednal Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 66/4. Zpravodajem výboru byl určen senátor Zdeněk Berka. Organizační výbor určili garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 66/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko.

Senátorka Daniela Filipiová:  Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručná. Myslím si, že tady zástupce navrhovatele řekl o této novele zákona vše. Já opravdu chci zdůraznit ještě jednu věc, která mi přijde velmi úsměvná, že vlastně po půl roce tady řešíme to, co Senát vrátil PS. A sice princip dobrovolnosti. Je pravda, že tento návrh je rozšířen ještě o nějaké ty daňové zákony. Můžeme se bavit o tom, jestli ta výjimka, že ty daňové úlevy nejsou i pro lesní školky, jestli je to v pořádku nebo ne. Nicméně já už jsem na výboru jako zpravodaj prosila své kolegy, aby pokud možno šetřili pozměňovacími návrhy v tomto případě, protože tady opravdu hrozí to, že pokud bychom návrh zákona vrátili PS, mohlo by dojít ke zdržení a bohužel by uběhla ona roční lhůta, která byla stanovena na to "zachránění" tzv. lesních školek. A mnohé tyto záslužné organizace by zanikly.

Já vím, že se tady i teď objevily další pozměňovací návrhy, tak si dovolím jako garanční zpravodaj opět apelovat na své kolegy, aby pokud možno zvážili podání nebo kolegy, aby zvážili eventuální schválení těchto pozměňovacích návrhů právě z důvodů, které jsem uvedla. Jinak VZSP právě navrhl plénu Senátu schválit návrh zákona ve znění poslaném PS. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, paní senátorko, a prosím vás, abyste sledovala rozpravu. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV, pan senátor Miroslav Nenutil, který nám nahradí pana senátora Plačka?

Senátor Miroslav Nenutil:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám kolegu Plačka, ze soukromých důvodů se musel vzdálit. Já bych chtěl jen informovat, že ÚVP Senátu Parlamentu ČR, když projednával tuto materii, přijal usnesení, kde doporučuje vrátit s pozměňovacím návrhem, jehož podstatou je, že hygiena může ve skupině nad 12 dětí udělit výjimku z hygienických předpisů. A při nesplnění podmínek nebo ohrožení veřejného zdraví tuto výjimku může odejmout. Podstata pozměňovacího návrhu je taková, že by měla možnost udělit tuto výjimku i pro skupiny do 12 dětí a zároveň tu výjimku udělit, nebo takhle... Ten současný stav je takový, že hygiena by mohla tuto výjimku udělit, ale už ji nesmí odejmout. A podstata tohoto pozměňovacího návrhu je, že kdyby po udělení výjimky došlo k ohrožení zdraví, tak by mohla i odejmout. Při respektování informace paní garanční zpravodajky. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, pan senátor Zbyněk Linhart? Ano, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zbyněk Linhart:  Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednával předmětný zákon na svém jednání 29. dubna 2015. Připomněl bych jen základní poznámky k novele, které zazněly na našem výboru, jinak v zásadě byly shodné s tím, co tu už zaznělo a zaznělo i na ostatních výborech. A také vlastně na projednávání v loňském roce.

Především jsme ale konstatovali, že zákon platící od 29. listopadu loňského roku se již nyní novelizuje, což není mírně řečeno úplně nejlepší postup. Při loňském projednávání v Senátu se tomuto zákonu věnovala velká pozornost, a to zejm. v oblasti případné dobrovolnosti podrobení se pravidlům zákona. A z hlediska potřebnosti vůbec takovýto zákon přijímat. Senát tehdy přijal k projednávanému zákonu pozměňovací návrh, avšak ten PS neschválila. Paradoxem proto zůstává skutečnost, že nyní předložená novela je částečně shodná s tím, co loni schválil Senát svým pozměňovacím návrhem. Mj. i proto, že tato novela v zásadě sleduje podobné myšlenky jako předchozí návrh Senátu k původnímu návrhu zákona. Doporučuje Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, aby Senát Parlamentu ČR vyjádřil vůli se projednávaným návrhem zákona nezabývat.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, také děkuji, pane zpravodaji. A dále se ptám, zdali si přeje vystoupit zpravodaj Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice? Prosím, pan senátor Zdeněk Berka má slovo.

Senátor Zdeněk Berka:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, náš výbor se konal 6. května a doporučil Senátu schválit návrh toho znění zákona tak, jak bylo postoupeno PS.

Já bych měl jen krátký komentář k tomu pozměňovacímu návrhu ÚVP, protože my v té době, kdy jsme projednávali tento návrh, jsme ho již znali a diskutovali jsme ho. A otázka byla, zda si osvojíme tento pozměňovací návrh nebo ne. A nakonec z té diskuse vyplynulo, že ty výjimky jsou učiněny na dobu určitou, čili je určitě účinný nástroj k tomu, aby těchto výjimek nebylo využíváno, takže nakonec jsme od toho upustili a schválili jsme to tak, jak jsem tady přednesl. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane zpravodaji. A Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí navrhl, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. A my přistoupíme tedy k tomuto hlasování. Já vás pozvu k hlasování. Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezbývat, budeme o něm nyní hlasovat. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 29, já zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko NE.

Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že v hlasování č. 30 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 se pro tento návrh vyslovilo 47, proti byli 3, návrh byl přijat.

Já končím projednávání tohoto bodu.

Vzhledem k tomu, že to byl poslední bod, tak končím jednání celé 8. schůze Senátu.

Děkuji vám za vaši účast a aktivitu. Přeji vám šťastnou cestu domů!

(Jednání ukončeno v 17.20 hodin.)