Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 18.12.2014

(1. den schůze – 18.12.2014)

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Prosím vás, abyste se posadili, abychom mohli zahájit schůzi.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Vítám vás na 4. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Dnes je tomu 3 roky, co skonal pan prezident Václav Havel. Včera na Organizačním výbor se Organizační výbor usnesl, že na úvod této naší schůze vzpomeneme pana prezidenta Václava Havla, a to jeho slovy – závěrem z eseje, která má název Slovo o slovu. Tuto esej pan prezident Václav Havel si připravil na předávání mírové ceny německých knihkupců ve Frankfurtu v roce 1989. Dovolte mi, abych tedy závěr jeho eseje s názvem Slovo o slovu citoval.

Totéž slovo může být jednou pokorné a podruhé pyšné. A nesmírně snadno a velmi nenápadně se může slovo pokorné přeměnit ve slovo pyšné, zatímco jen velmi těžce a velmi dlouho se mění slovo pyšné ve slovo pokorné. Není těžké doložit, že všechny hlavní hrozby, jimž musí dnešní svět čelit, od atomové války, přes katastrofu ekologickou, až po katastrofu sociálně-civilizační, tím myslím prohlubující se propast mezi bohatými a chudými, jednotlivci i národy. Mají kdesi ve svých útrobách skrytu jednu společnou příčinu. Nenápadnou proměnu slova původně pokorného ve slovo pyšné. Pyšně si člověk začal myslet, že jako vrchol a pán tvorstva rozumí kompletně přírodě a může si s ní dělat, co chce. Pyšně si člověk začal myslet, že jako majitel rozumu je schopen kompletně pochopit své vlastní dějiny a naplánovat pak všem šťastný život a že mu to dává dokonce právo každého, komu se jeho plán nezamlouvá, smést z cesty v zájmu údajně lepší budoucnosti všech, k níž nalezl ten jediný a pravý klíč. Pyšně si o sobě začal myslet, že když umí rozbít atomové jádro, je už tak dokonalý, že mu nehrozí nebezpečí atomového zbrojního soupeření, natož atomové války. Ve všech těchto případech se osudově zmýlil. To je zlé. Ale ve všech těchto případech začíná už svůj omyl chápat. A to je dobré. Tím vším poučeni, měli bychom všichni a společně bojovat proti pyšným slovům a vnímavě pát­rat po kukaččích vejcích pýchy ve slovech zdánlivě pokorných. To není, jak zřejmo, úkol zdaleka jen lingvistic­ký. Jako výzva k odpovědnosti za slovo a ke slovu je to úkol bytostně mravní. Jako takový není ovšem zakotven před horizon­tem námi dohlédnutelného světa, ale až někde tam, kde přebývá ono "slovo", jež bylo na počátku všeho a jež není slovem člověka. Děkuji vám za pozornost. (potlesk)

Myslím, že tyto věty stojí za to, abychom o nich přemýšleli, pokud možno se jimi nechali ovlivnit dnes. Já chci poděkovat kolegům, kteří tento text navrhli. Osobně jsem přesvědčen, že bylo velmi vhodné si ho připomenout.

Takže tolik na úvod.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 10. prosince tohoto roku.

Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Jan Žaloudík, Eliška Wagnerová, Karel Kratochvíle, Stanislav Juránek, Patrik Kunčar, Milan Pešák, Daniela Filipiová a Pavel Eybert. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí Jednacího sálu.

Nyní podle § 56 odst. 4 určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Jiří Vosecký a František Bradáč. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak. Tak budeme moci přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 4. schůze Senátu byli senátoři Jiří Vosecký a František Bradáč. Je nás přítomno 65, kvórum 33.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 1, registrováno 66, kvórum 34, pro návrh 64, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Jiří Vosecký a František Bradáč.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 4. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Pan předseda výboru, kolega Jan Horník, prosím. Ne výboru, ale klubu, pardon.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Mám následující návrh. Určitě jste zjistili, že jste dostali teď na lavice návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů. Je to senátní tisk č. 20. My jsme neměli vůbec šanci se s tímto senátním tiskem podrobně seznámit a dokonce problém byl v tom, že ani legislativa. Tím pádem nemáme žádnou názorovou rovinu k této záležitosti. Proto bych chtěl požádat přes pana předsedajícího pana místopředsedu Škromacha, zda-li by tento návrh stáhnul. Pokud by tak neučinil, tak navrhuji, aby tento bod byl stažen z pléna dnešního jednání a byl zařazen na 5. schůzi dne 14. ledna příštího roku. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. Pan místopředseda Zdeněk Škromach nyní vystoupí.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátoři, páni senátoři. Já samozřejmě vnímám, že shodou okolností ten návrh byl zařazen na tuto schůzi, že prostor tady nebyl. Na druhé straně je pravda, že způsob projednávání návrhů zákonů v Senátu dává prostor ve chvíli, kdy je tento návrh přikázán výboru k projednání, tak běží další lhůty. Ale samozřejmě bych vám rád umožnil, abyste i v rámci vánočního rozjímání a k novému roku si měli možnost tento zákon prostudovat, protože si myslím, že otázka placení prvních 3 dnů nemoci je důležitá záležitost.

Takže souhlasím s návrhem pana kolegy na to, abychom ho vypustili z programu dnešní schůze a projednali ho po Novém roce tak, abyste měli možnost se s ním seznámit.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane místopředsedo. Kdo další se hlásí? Nikdo se nehlásí, takže rozpravu... Tak, paní senátorka Zuzana Baudyšová, prosím.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážený pane předsedo, vážený předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já mám velkou prosbu, aby na programu příští senátní schůze byl zařazen bod české matky a jejích českých dětí, které byly z malicherného a nepodloženého důvodu odebrány v Norsku. Myslím si, že nejde jenom o tuto rodinu, ale jde i o princip, aby tyto situace se vůči českým dětem neopakovaly, a to nejenom v Norsku, ale i ve VB a v dalších zemích.

Moje prosba je, zda může být situace zařazena na příští schůzi, kdy asi aktualizuji to, co jsem již předložila. Zároveň dám úplný návrh usnesení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, paní senátorko, za vstřícnost, protože připomenu vám všem ostatním, že ten návrh byl od paní senátorky předložen OV a OV včera nesouhlasil se zařazením na pořad schůze z toho důvodu, že k tomu nebyly dostatečné tiskové nebo písemné podklady. OV doporučil buď materiál předložit přímo na plénu Senátu, resp. OV, a ten by ten materiál přikázal výboru, aby k tomu bylo zaujato stanovisko, nebo nejlepší cesta by byla, aby výbor se záležitostí zabýval, přijal usnesení, vč. materiálu, a předložil ho plénu Senátu. To by byl nejlepší a nejlegitimnější postup. Takže doporučuji, paní senátorko, materiál předložit výboru. Ve výboru projednat. Právě na příští schůzi zařadit, jak jste říkala. Ale předtím ho projednat, pokud možno ve výboru, tím to urychlíme. To bylo drobet mimo dnešní pořad, ale děkuji.

Máte ještě někdo návrh na doplnění pořadu schůze, této schůze? Nemáte. Takže budeme hlasovat.

Zaprvé musíme hlasovat o vyřazení bodu 12, tj. Návrh senátního návrhu zákona Zdeňka Škromacha a dalších, byl to návrh kolegy Horníka a předkladatel, pan místopředseda Zdeněk Škromach, vyjádřil souhlas. Spustím znělku.

Přítomno 70, kvórum pro přijetí 36. Budeme hlasovat o vyřazení bodu č. 12 z pořadu této schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 2, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 67, proti 3. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o pořadu schůze tak, jak nám byl navržen, ve znění předchozího hlasování, tzn. bez toho bodu 12.

Takže zahajuji hlasování, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 3, registrováno 70, kvórum 36, pro návrh 68, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Budeme se řídit pořadem tak, jak nám byl předložen a byl nyní upraven.

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 4

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 4. Návrh uvede ministr financí Andrej Babiš, kterého mezi námi vítám a zároveň jej žádám o úvodní slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. Pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo.

Cílem projednávaného návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, je zajistit větší transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky v územních rozpočtech a snížení legislativních a nelegislativních bariér implementace evropských fondů v programovém období let 2014 – 2020.

Návrh zákona nově upravuje pouze povinnost zveřejnit smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Veškeré další úpravy zjednodušují postupy při použití prostředků strukturálních fondů, vč. případných postihů, např. možnost vykazovat některé předem stanovené výdaje paušální částkou, nebo provádění opatření k nápravě zjištěných pochybení bez ukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Úprava postupu při poskytování dotací, obsah žádostí a veřejnoprávní smlouvy je pouze zakotvením současně používaných postupů při poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů do zákona podobně, jako tomu je v § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech při poskytování prostředků ze státního rozpočtu, a tudíž nepředstavuje nové administrativní požadavky kladené na orgány územní samosprávy.

Peněžní prostředky poskytované z územních rozpočtů jsou a budou poskytovány tak, jak dosud, formou dotací poskytovaných na účel, který stanoví poskytovatel v programu určeném předem neurčenému okruhu možných žadatelů. Je to obdoba evropských operačních programů.

Kromě toho je možné poskytovat individuální dotace na řešení naléhavé potřeby osob, žadatelů. U těchto dotací určí účel použití prostředků žadatel žádosti podle své konkrétní potřeby, např. hasiči, včelaři, myslivci, osoby momentálně v tíživé finanční situaci v důsledku živelních událostí apod.

Individuální dotace nejsou dotacemi poskytovanými v rámci programu.

Zatřetí je dotaci možné poskytnout na základě zvláštního právního předpisu, např. školského zákona nebo zákona o sociálních službách. Protože navrhovaná novela zákona jako celek nepřináší územním samosprávným celkům kromě povinnosti zveřejňovat smlouvy nové povinnosti, a to i nově zaváděnou povinnost zveřejňovat smlouvy, již řada územních celků plní a údaje zveřejňuje dobrovolně, je v ustanovení o účinnosti navrhovaná legisvakanční lhůta pouze po zveřejňování smluv, v § 10 d).

Předkládaný návrh zákona obsahuje 5 částí.

1. novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

2. novela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích,

3. novela zákona č. 129/2000 Sb., o krajích,

4. novela zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,

5. navrhovaná účinnost je od 1. ledna 2015 s výjimkou povinnosti zveřejňovat smlouvy, kde je účinnost navržena od 1. července 2015.

Na včerejším jednání VUZP byly navrženy 3 pozměňovací návrhy, a to návrh na odložení účinnost celého zákona od 1. července 2015, návrh zkrátit dobu zveřejnění veřejnoprávních smluv pouze na 1 rok a dále návrh zákona jako celek zamítnout.

Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl uvedeným výborem přijat. S návrhem na odklad účinnosti zákona nesouhlasím, vzhledem k navrhovaným úpravám souvisejícím s implementací evropských fondů a zjednodušením některých postupů. Je třeba, aby zákon kromě zveřejňování smluv podle § 10 d) nabyl účinnosti co nejdříve. Nesouhlasím ani s dalším návrhem na zkrácení doby zveřejnění veřejnoprávních smluv na 1 rok. PS již zkrátila dobu zveřejnění smluv z vládou navržených 10 let na 3 roky. Dobu 1 roku považuji za velmi krátkou z hlediska naplnění požadavku transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky a protikorupčními cíli vlády.

V části první, novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Předkládaný návrh zákona po úpravě PS v části první upravuje:

1. Definice základních pojmů a postup pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, základní náležitosti žádosti o poskytnutí peněžních prostředků a veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci. Zdůrazňuji, že definování pojmů není zavedením nových pojmů nebo nové úpravy.

2. Obsah a zveřejňování programu územního samosprávního celku poskytnout dotaci nebo návratnou finanční pomoc na účel stanovený poskytovatelem. Program je obdobou programu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nejedná se o nově zaváděný postup, programy jsou i nyní vypisovány. Jedná se pouze o definování používaných postupů v zákoně.

3. Povinnost zveřejňovat smlouvy o poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 tis. Kč na úřední desce. U svazku obcí na úředních deskách členských obcí.

4. Orgány příslušné k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, krajské úřady a ministerstvo financí. Jedná se pouze o explicitní uvedení příslušných orgánů, jejichž příslušnost je nyní dovozována ze správního řádu a v praxi je tento postup již aplikován. Odstraňuje se tím možná pochybnost obecné příslušnosti.

5. Možnost poskytovatele uložit příjemci dotace opatření k nápravě pochybení zjištěných při kontrole s tím, že pokud je příjemce provede, nebude zahajováno daňové řízení a nebude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně. Toto ustanovení má umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů. Ustanovení zjednodušuje postupy při zjištění pochybení, umožňuje odstranit pochybení bez vedení daňového řízení, ukládání odvodu a následného promíjení.

6. Částku 1 tis. Kč, do které nebude odvod za porušení rozpočtové kázně ukládán, což má rovněž umožnit zjednodušení administrativy při implementaci prostředků poskytnutých ze strukturálních fondů.

7. Možnost zjednodušeného vykazování některých výdajů paušální částkou.

8. Uložení nižšího odvodu za porušení méně závažné povinnosti pevnou částkou, procentem, nebo v rámci procentního rozmezí. Sčítání odvodů za porušení méně závažných povinností, nestanoví-li smlouva jinak, a uložení odvodu za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek ve výši nejzávažnějšího porušení, nestanoví-li poskytovatel dotace jinak.

Úpravy návrhu zákona provedené v PS. Vládní návrh zákona byl v PS upraven podle pozměňovacích návrhů zohledňujících některé zásadní připomínky uplatněné některými kraji a svazem měst a obcí. Návrh zákona ukládá povinnost zveřejnit veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup, místo původně stanoveného portálu veřejné správy.

Dobrovolný svazek obcí by smlouvy zveřejňoval na úředních deskách členských obcí. Poslaneckou sněmovnou byla zvýšena hranice pro povinné zveřejnění smlouvy o poskytnutí dotace, nebo návratné finanční výpomoci z deseti tisíc na padesát tisíc korun. Zároveň bylo navrženo posunutí účinnosti této povinnosti na 1. červenec 2015.

Pojem "záměr" byl nahrazen pojmem "program", který území samosprávné celky při poskytování peněžních prostředků ze svých rozpočtů běžně používají. V souvislosti s těmito úpravami byly upraveny odkazy a poznámky pod čarou a ustanovení o správních deliktech. V části druhé až čtvrté je navržena úprava zákona obcí, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze, která byla vyvolána úpravou poskytování dotací. V těchto zákonech byla doplněna působnost orgánů příslušných rozhodování a poskytnutí peněžních prostředků z územních rozpočtů a k uzavření veřejně právní smlouvy o jejich poskytnutí.

Projednávaná novela zákona nestanovuje nové postupy v poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z územních rozpočtů, pouze současný postup zapracovávat do zákona. Novou povinností je navrhované zveřejňování smluv o poskytnutí dotací, nebo návratných finančních výpomocí. I zde však zkušenosti z posledních let ukazují, že mnoho obcí a krajů zveřejňuje tyto informace již dnes. Zdůrazňuji potřebu, aby ustanovení zjednodušující postupy při nakládání s prostředky strukturálních fondů nabylo účinnosti co nejdříve. Proto by bylo žádoucí, schválit návrh zákona tak, jak je předložen Poslaneckou sněmovnou.

Případně upravit nabytí účinnosti tak, že zákon nabude účinnost dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonu, s výjimkou § 10d, který nabude účinnost 1. července 2015. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Prosím, abyste využil místo u stolku zpravodajů. Návrh projedná výbor pro územní rozvoj, veřejnost správu a životní prostřední. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 4/2. Zpravodajem výboru byl určen senátor Radko Martínek.

Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo 4/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaromír Strnad, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Jak již tedy pan ministr uvedl, v tomto návrhu zákona jde o zprůhlednění procesu při poskytování finančních prostředků z územních rozpočtů tak, že se stanoví pravidla pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí jeho územních samosprávních celků.

Dovolím si krátce jenom zopakovat navrhované změny v zákoně oproti dosavadním právním ústavům. V tomto návrhu, v této novele jsou definovány pojmy jako dotace, návratná finanční výpomoc, finanční vypořádání. Jsou stanoveny náležitosti o dotace, či návratnou finanční výpomoc a náležitosti veřejně právní smlouvy, uzavírané mezi žadatelem a poskytovatelem. Je zde uvedeno, že záměr poskytnout dotaci, nebo návratnou finanční výpomoc, bude poskytovatel povinen zveřejnit na portálu veřejné správy, nejpozději 30 dnů, před stanoveným dnem, kdy se bude o peněžních prostředcích rozhodovat.

Dále poskytovatel bude povinen zveřejňovat veřejně právní uzavřenou smlouvu se žadatelem, bude-li tato smlouva obsahovat informace, které jsou podle právního předpisu vyloučeny, zpřístupní se smlouva bez těchto informací, ale musí se uvést důvody znepřístupnění. Zavádí se institut oprávnění k nápravě, jak již bylo řečeno, který bude umožňovat přidělení požadavku poskytovatelem neuložit sankci k vrácení dotací. Dále se stanoví zvláštní příslušnost k přezkoumávání rozhodnutí o neoprávněném použití peněžních prostředků. Definují se správní delikty a sankce za jejich porušení při nově stanovené povinnosti a mění se dosavadní investiční fond, který tvořila příspěvková organizace, na fond investic.

Náš legislativní odbor měl připomínky hlavně k termínu, kdy se tento zákon projednává, protože pokud by zákon měl nabýt účinnosti 1. 1., tak města a obce v podstatě nemohou v lednu poskytovat dotace, protože by tímto porušovaly zákon. Takže i když náš výbor nenavrhl schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, jako garanční zpravodaj dopředu avizuji, že budu podporovat návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který bude přednesen zpravodajem následně. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Radko Martínek? Ano, přeje, prosím.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Také náš výbor se zevrubně zabýval touto materií. Já bych si dovolil, než přečtu návrh usnesení, stručně shrnout diskusi, která se k této materii odehrávala na našem výboru. Zaprvé bych sám za sebe i za výbor se chtěl ohradit proti času, ve kterém jsme měli tento zákon projednávat. Když se podíváte na krycí list tohoto zákona, tak vidíte, že čas na projednávání tohoto zákona v Senátu uplyne 8. ledna příštího roku.

Já bych velmi prosil – v zásadě tento rok je sice prvním uceleným rokem působnosti této vlády, tak se dá ještě něco tolerovat – ale chtěl bych poprosit pana ministra Babiše, aby se v budoucnu neopakovala situace, kdy Senátu jsou předkládány nebo podávány návrhy zákonů, které nemůže řádně projednat.V Senátu prostě na takovouto práci nejsem zvyklý. Za normální situace bych samozřejmě mohl jako zpravodaj udělat mnohem víc práce pro to, abych mohl s klidným svědomím plénu Senátu navrhnout usnesení, nicméně v čase, kdy v minulém týdnu jsme dostali materii. Ve čtvrtek minulého týdne, kdy jsem odjížděl z Prahy, tak jsem ještě neměl stanovisko legislativního odboru Senátu, které mi následně došlo v pátek minulý týden, tak upřimně řečeno musím říci, že s krajním vypětím se mi podařilo získat stanoviska aspoň části měst a obcí a mého mateřského kraje. O ničem jiném jsem prostě nedokázal – nic jiného jsem nedokázal a nepovažuji takovouto přípravu na projednávání dostatečnou.

Co se týká vlastního návrhu, tak na tom je paradoxní to, že on se projednává poměrně dlouho, protože byl předložen poprvé v roce 2013, takže celá tato situace je paradoxní v tom, že průběh, kdy poprvé byl schválen vládou a předložen Poslanecké sněmovně, je neobyčejně dlouhý. Potom, jak známo, padla vláda, takže padl tento návrh pod stůl a byl touto vládou znovu přijat a obnoveno jeho navrhování.

Tento návrh přináší – určitě nebudu opakovat to, co tady říkal pan ministr, protože on podrobně tady popsal jednotlivé části, kterých se tento návrh týká, nicméně chtěl bych připojit svůj komentář a vlastně to, co proběhlo na výboru k tomuto návrhu zákona. Tento návrh zákona bez diskuse je dalším zásahem a snahou dále kodifikací zákonnou normou omezit pravomoci obcí, měst a krajů. Ústava České republiky obcím – a musím říci, že v prvním období porevolučním byly obce v ČR v rámci celé Evropy jedny z těch, které měly největší samostatná práva. Nicméně v poslední době, v posledních v zásadě desítkách let, nebo desetiletí – poslední desetiletí dochází k systematickému oklešťování těchto práv tím, že se obcím nařizují nejrůznější úkony, které ony musí vykonat, aby mohly hospodařit s vlastními prostředky.

Pan ministr tady správě řekl, že obce v celé řadě případů plní to, co je záměrem zákona a plní to dobrovolně. Já jsem přesvědčen o tom, že právě z Ústavy vyplývá, že obce tím že hospodaří samosprávně a samostatně pracují se svými prostředky, tak mají také právo samostatně svým občanům se zpovídat z toho, co dělají s prostředky, které jsou určeny jim a které obhospodařují ony. Já nemám a myslím, že ani náš výbor nemá nejmenší připomínky k tomu, aby stát si určoval podmínky, za kterých budou čerpány dotační tituly, za kterých budou čerpány nejrůznější individuální dotace, které jdou ze státního rozpočtu. Bezesporu má stát právo, aby si určil, jakým způsobem se bude zacházet i s průběžnými dotacemi na činnost obcí, jejichž zprostředkovatelským subjektem obce jsou. To jsou například peníze na školství, zdravotnictví, nebo sociální oblast.

V tomto smyslu samozřejmě je mnohem komplikovanější situace kraje, protože obec má díky samostatným prostředkům z daní zhruba 70 % vlastních příjmů dneska. Kdežto kraje mají samostatné příjmy zhruba z 30 % a ostatní jsou jim dávány prostřednictvím nejrůznějších dotací. Ale doposud byla praxe, že do značné míry kraj měl suverenitu v tom, jakým způsobem na základě obecných principů s těmito prostředky zacházel. Tento zákon dále upřesňuje a přímo kodifikuje, jakým způsobem obce, města a kraje mají postupovat, což z jedné strany může do určité míry znamenat, že se dopustíme méně chyb, ale na druhé straně to také znamená, že kontrolní orgány tak, jak je všichni tady známe, tak kontrolní orgány se nezabývají účelovostí záležitosti, to znamená, jestli byla poskytnuta na skutečně dobrý účel či nikoli, ale všechny kontrolní orgány, bohužel, musím konstatovat, postupují jednoznačně tak, že kontrolují administrativu. To znamená, zda byly dodrženy administrativní náležitosti a pokud nejsou dodrženy, tak je vůbec nezajímá účel, na co to bylo vynaloženo, jestli peníze šly tam, kam jít měly, to v zásadě ten kontrolní orgán vůbec nezajímá. Ale postihy jsou dané těm obcím. V mnoha případech dokonce i odebrání dotací potom je vyvoláváno tím, že nesplnily nějaký termín, překročily nějaký termín, z mého pohledu naprosté hlouposti. A to bohužel tento zákon částečně paradoxně zase na druhé straně umožňuje řešit, ale na druhé straně tím, že zavádí přesné postupy, tak těm kontrolním orgánům umožňuje daleko větší pravomoci než v současné době.

Já bezesporu považuji za pozitivní na tomto zákoně to, že poprvé konečně se zavádí systém opatření k nápravě, který umožňuje vyhovět požadavkům poskytovatele neuložit sankce k vrácení dotace a postupovat poněkud normálnějším způsobem. Zdá se mi také, že tzv. bagatelní přečiny, to je také velký posun, musím říct, že dokonce průlom do našeho právního řádu, protože doposud jsme tuto záležitost zde vůbec neměli. Znám desítky případů, kdy byly veřejné subjekty postihovány za řádově haléřové pochybení.

To bezesporu tento návrh odstraňuje, nicméně 1 tis. Kč, který je považován jako bagatelní záležitost, je z mého hlediska opravdu částka zcela minimální, prakticky bezvýznamná. Nicméně je to průlom a určitě a pevně doufám, že ministerstvo financí ve spolupráci samozřejmě se zákonodárci bude v této záležitosti dále pracovat a bude umožněno to, aby stát obce a zejména kontrolní orgány rozlišovaly, jestli ten přestupek při čerpání nebo poskytování dotace byl přestupek, který znamená zpronevěru peněz, kde není možné mít jakékoli slitování. Ale na druhé straně se nebude pokračovat to, co se teď rozšířilo, a musím bohužel říct, že v evropských prostředcích naprosto masově, že žadatelé dnes už se v podstatě bojí žádat o evropské dotace, nestojí jim to za to, protože jsou trestáni a perzekvováni za naprosto směšné přestupky, které nemají s účelem dotace vůbec nic společného.

Tento návrh tedy umožňuje do určité míry státu postupovat poněkud jinak, než v současné době, protože jak jistě dneska znáte, tak pokud nastoupil finanční úřad, tak po jistých změnách v minulosti došlo k tomu, že menší částky mohl odpustit z hlediska tzv. tvrdosti zákona krajský finanční úřad a potom finanční ředitelství.

Já tedy musím říct, že zkušenosti s finančním ředitelstvím já osobně mám velmi dobré, zvláště když tam byla paní ředitelka Frantová, která měla na starosti tyto záležitosti. Nicméně bylo naprosto katastrofální to, že obcím byly předepsány řádově deseti- nebo dokonce stamilionové pokuty, a to za administrativní pochybení, a nakonec po celém přezkoumání na finančním ředitelství z toho zpravidla, protože znovu říkám, že finanční ředitelství v tomto postupovalo zcela striktně, jestliže přišlo na to, že došlo k nějaké defraudaci peněz nebo poskytnutí peněz k jinému účelu, tak se prostě s nikým nebavilo. Ale na druhé straně, všechny ty administrativní pochybnosti, které kontrolní orgány vznesly, tak vyřešilo zpravidla nějakou sankcí v řádech desítek tisíc korun a odpuštěním vratky i náležitostí, protože tam hrály velkou roli také náležitosti, protože nabíhají úroky při celém tom procesu.

Takže v tomto smyslu je zákon malým průlomem do celé záležitosti, nicméně já využiji této příležitosti a požádám pana ministra, aby skutečně zvážil způsob, protože auditní orgán patří pod jeho gesci, aby zvážil způsob a nechal si předložit konkrétní příklady, jakým způsobem postupuje auditní orgán při stanovování sankcí, zejména při čerpání peněz v tomto období. Myslím si, že až to bude mít předložené a podívá se na to, podívá se na řadu případů, kdy to stanovení sankcí je velmi diskutabilní, když budu používat velmi mírný slovník, tak sám zváží, že tato praxe dál nemůže takto fungovat. My se totiž vystavujeme situaci, že nejenom, že nebudeme čerpat evropské peníze, to je v současné době už prakticky jasné a je jasné, že ty ztráty budou více jak 100 mld. Kč celkově. Ale díky současnému postupu auditního orgánu lze očekávat, že další ztráty budou ve vratkách, protože v současné době bude docházet k vyúčtování jednotlivých projektů v řádech, to si odvažuji dokonce říct, že to bude v desítkách miliard Kč, kde budou další ztráty.

Zdánlivě to s tímto materiálem nesouvisí, ale v zásadě ano, protože jak jsem říkal, tento materiál tam je jistým průlomem a mohu souhlasit s tvrzením ministerstva financí o tom, že do určité míry pro příští období EU nasazuje poněkud jiné možnosti, tzn. pevně doufám, že ten vývoj bude lepším směrem než v poslední době při čerpání současného období.

Toto, co teď tady říkám, to všechno bylo předmětem rozsáhlé diskuse na výboru. Myslím, že to, co jsem tady říkal sám za sebe, tak do značné míry říkám za celou řadu členů výboru, protože tam vesměs tyto záležitosti zazněly.

Výbor se nakonec usnesl na závěru, který vám nyní přečtu. Chtěl bych taktéž avizovat, protože jsem od té doby byl v kontaktu s ministerstvem financí, resp. s příslušným náměstkem zodpovědným, tak avizuji, že budu navrhovat ještě potom v podrobné rozpravě alternativní, další návrh, a sice prodloužení termínu nabytí účinnosti tohoto zákona na 1. 4. příštího roku. Tento návrh budu podávat jako jakýsi vstřícný krok, kde tento termín je minimální doba, za kterou mohou obce reagovat na nový zákon, který my v současné době pravděpodobně přijmeme.

Nyní tedy usnesení VUZP. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jana Gregora, náměstka ministra financí ČR, zpravodajské zprávě senátora Radko Martína a po rozpravě výbor:

1. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona PS PČR s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Jedná se o 1 návrh, který tady zmiňoval pan ministr, že s ním nesouhlasí, tzn. v bodu 1 § 10 d), odst. 1 a 2, slova "3 roky" nahradit slovy "1 rok". Týká se to zveřejňování smluv, kdy ty smlouvy mají být zveřejněny na úřední desce dle tohoto návrhu 3 roky. Výbor se nakonec usnesl, že 1 rok by mohl stačit. Potom se mění účinnost zákona, a sice dnem 1. července 2015;

2. určuje zpravodajem výboru senátora Radko Martínka;

3. pověřuje Miloše Vystrčila, předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh není navrhován. Takže otevírám obecnou rozpravu. Přihlásil se pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. To podstatné tady, mám dojem, bylo řečeno slovy Radko Martínka. Já mám jeden obrovský problém a musím ho vyzdvihnout tím, čím on začínal. Chci požádat pana ministra, jestli by váhou své osoby jako předsedy nejsilnějšího hnutí, jako místopředsedy vlády, se pokusil Senát jako takový brát skutečně vážně, aby z PS nechodily dle mého ne úplně šťastně udělané zákony, které nás nutí k tomu, abychom se je snažili alespoň na nějakou přechodnou dobu napravit nebo upravit.

Nevím, jestli je to nevyzrálostí poslanců, ale za tu dobu, co tam jsou, už by mohli vědět, o co jde. Nebo je to možná také tím, že my jsme tady starší 40 let a máme životní zkušenosti. Když se tady podívám po Senátu, ať vlevo nebo vpravo, hodně lidí začínalo právě u samospráv.

Když se teď podívám na náš schválený program, tak body 1 – 6, které předkládáte, pane ministře, mají všechny lhůtu, která uplyne 8. ledna. Tyto zákony nám přišly 9. prosince. My do dnešního dne, vč. dneška, na to máme v podstatě 9 dní. To už tady bylo řečeno. My nejsme schopni všechno to, co přichází z PS, kde na to mají 3 čtení a dostatek času, aby si to vydiskutovali, za velmi krátkou dobu to tady napravovat. Mě pak samozřejmě děsí, když z PS dostávám emaily od kolegů poslanců: Senáte, pomož!

Já se trochu obávám, že materie, o které tady teď mluvíme, je obrovským zásahem do práv samospráv. Kolega Martínek to tady již zmiňoval. Já si myslím, že zasahování je o to větší, že mi to připadá tak, že se začíná samospráva jako taková zestátňovat. A tomu tady za 25 let tak nebylo. Nevím, jaký je úmysl jednotlivých ministrů vlády, že se snaží zasahovat do kompetencí samospráv, které dneska mají největší důvěru u občanů ČR. Dlouho byl nad samosprávami pan prezident, čemuž tak už dneska asi není, nicméně přece jenom samosprávy, to jsou ta místa, kterým občané věří.

My na půdě Parlamentu ČR máme za úkol vytvářet podmínky právě na nejnižší stupeň, nejnižší úroveň řízení, to je ta samospráva, protože si nás lidé v těch místech volí, tak očekávají od nás, kteří jsme členy samospráv, abychom, pokud se nám podařilo dostat se do PS nebo do Senátu, abychom některá zvěrstva, která pak přicházejí do Senátu, se pokusili váhou Senátu aspoň zmírnit.

Já vás o to skutečně velmi prosím, aby za rok v tento samý čas jsme se nedostali zase do jakési časové nouze a PS pak z důvodu účinnosti předkládaných novel zákonů, která mnohdy je od 1. 1. následujícího roku, tak na nás de facto klečí a říká: Vy musíte, to je třeba, to se musí udělat! Já si myslím, že Senát nemusí vůbec nic. Proto, aby k tomu nedocházelo, tak vás snažně prosím, abyste takto projednávané zákony na poslední chvíli v příštím roce Senátu nepředkládali a také, abyste zvážili, proč se senátoři napříč politickým spektrem zákony podrobně zbývají a jsou schopni se domluvit na některých věcech, o kterých vědí, že jsou nepřístojné, že je zapotřebí je napravit. Aby to nedopadlo tak, že když vracíme zákony do PS, jako jsme to udělali na minulé schůzi minulý týden, byly to 2 novely zákony, aby neukazovali sílu, kdo je ten silnější, a snažili se nás přehlasovávat, ale aby se nad tou materií skutečně zamysleli, protože my se následně dozvídáme, že mnozí, kteří ve 3. čtení pro nějakou věc hlasovali, tak ani neví, o čem hlasovali. To mám dojem, že není případ tady v Senátu. Tady se o těchto věcech velmi podrobně debatuje. Čas na to máme skutečně malý, nicméně umíme se domluvit. Já bych byl rád, kdyby stejné souznění fungovalo mezi Senátem a PS, i když tomu bohužel za ty roky nevěřím.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan ministr Babiš.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Já bych vás chtěl ubezpečit, že skutečně Senát beru s veškerou vážností a úctou. Věřte mi, že v mé nové funkci velice trpím, protože já jsem až do nástupu do funkce fungoval na SMS. Zákony jsme v praxi v privátě řešili SMS.

Já vám teď přečtu 2 zákony, které tady předkládám, a strašně se vám omlouvám za to, že vás obtěžujeme před Vánoci, že máte takovou lhůtu.

Zákon, který jsem už tedy tady komentoval, první a ten další, projednala porada vedení ministerstva financí 25. března, oba, 25. března. 26. června to projednala Legislativní rada vlády; u zákona 250/2000 Sb. dokonce na dvakrát, až 24. 7. Takže my často máme vůbec problém se dostat do timingu už na začátku. Vláda to projednala 27. srpna. Postoupili jsme to parlamentu 3. září. První čtení bylo 1. října. Druhé čtení 4. listopadu. Žádali jsme zkrácení lhůty. Potom byly obstrukce, bylo moc programu, listopadová schůze to neprojednala. K vám se to dostalo 9. prosince. Takže se omlouvám, ale já bohužel nemůžu za to, že náš stát funguje byrokraticky, že všechno trvá. Ministerstva a úředníci jsou tak nastaveni. Tam je jiná kultura. Tam se všechno dělá na papíře, místo toho, aby někdo zvedl telefon a něco řekl.

Já se omlouvám znovu a určitě z hlediska ministerstva si na to dám pozor, od příštího roku máme tam zase asi 34 zákonů. Pravděpodobně budu odměňovat naše náměstky, aby ještě zrychlili.

Ohledně obcí, prosím vás, já všude, kam chodím, tak naopak dávám naše obce za příklad. Čím menší obec, tím lépe funguje. Protože i ti lidé na to vidí. Já žiji také v obci, kde je 2,5 tisíce obyvatel. Takže naopak, já říkám, že kdyby stát fungoval, jak fungují obce, tak by to bylo skvělé.

Já si nemyslím, že bychom v tom návrhu omezovali pravomoci obcí. My vlastně jenom definujeme stávající praxi do zákona a chceme zveřejňovat smlouvy. Protože vždycky přece všichni říkáme, že lidé, občané by měli vědět, kam jejich peníze plynou. A také peníze krajů a obcí už jsou veřejné prostředky a plynou hlavně z výběru daní.

S těmi evropskými dotacemi – souhlas. Bohužel my jsme proslaveni asi tím, že si děláme "naprotiven", to umíme nejlépe, a proto některá ta ministerstva se chovala tak, jak se chovala, místo toho aby pomáhala obcím a ostatním žadatelům o dotace, tak dělala problémy. My připravujeme novelu o kontrole, v rámci toho bude i zodpovědnost ministru na příklad, aby to špatné rozhodnutí, které ministr udělá, nedopadlo jenom na úředníka. A v rámci kontroly – tam například vypadne finanční úřad. To, že tam chodí x kontrol a každý ten kontrolor má jiný názor, nejdříve resort, potom přijde NKÚ, potom finanční úřad, ministerstvo financí, ještě Evropská komise, souhlas. My jsme si určitě toho vědomi. Nějaký návrh už je venku. Nevím, jestli je v meziresortu, pravděpodobně. Chceme zjednodušovat. Chceme bojovat proti byrokracii a hlavně proti tomu, co nás tady brzdí. Takže bohužel stát je v nějaké kondici, veřejná správa je v nějaké kondici, nějak funguje. Kultura, která tady je, asi potrvá léta, pokud se to vůbec povede, že ji změníme. Takže znovu se omlouvám za ten termín, ale z hlediska ministerstva financí jsme to schválili v březnu, dneska je prosinec, ale údajně tak je to normální. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jan Horník s přednostním právem.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, nechci zdržovat, nicméně musím zareagovat na slova pana ministra. On řekl v úvodu své řeči, že případně Senát obtěžuje, v podstatě obtěžují normy, které nám jsou zasílány v předvánoční čas. Já bych jenom chtěl říci, že tomu tak není. My jsme v minulosti už několikrát prokázali, že jsme tady od toho, abychom pracovali a abychom si své povinnosti plnili, a je jedno, jestli před Vánoci nebo mezi svátky. V minulosti jsme měli jednání, mám dojem, dokonce 23. prosince, ale také 29. prosince. Čili to není tak, že bychom na to nebyli zvyklí. Mám dojem, že to je naše povinnost a je třeba to takhle říci, aby to nevyznělo pro tisk, že snad někoho obtěžujeme. To v žádném případě a pokud bude zapotřebí, určitě se mezi svátky možná ještě jednou sejdeme.

A potom poslední věc, na tu musím zareagovat také. To se týče oněch kontrolorů, víte, pane ministře, kontrola je zapotřebí. Kontroloři jsou také zapotřebí. Ale kontroloři bez toho, aniž by měli nějakou zodpovědnost za jejich výroky a za jejich konání, ta nikde není. To znamená, co kontrolor, to jiný názor. A ten kontrolor potom tu obec sejme takovým způsobem, že se z toho není schopna vyhrabat i třeba deset let. V tom je problém. Až jednou bude nějaká právní zodpovědnost těch kontrolorů, tak to bude ten správný okamžik, protože hřiště není prostředkem hřiště. Ale hokej se hraje odleva doprava. To znamená, oni se musí na tom hřišti umět pohybovat, a není možné, aby na základě jejich opatrnického výkladu některých pravidel sejmuli potom obce ve výši milionů, ne-li desítek milionů, a to je potom velmi nepříjemné.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Ivo Bárek.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych také drobounko zareagoval na pana ministra a podpořil bych tady kolegu Jana Horníka. My ve vedení Senátu samozřejmě velmi pečlivě sledujeme, co se děje v Poslanecké sněmovně a sledujeme termíny, které pravděpodobně na Senát dopadnou. Když jsme měli úzkou poradu vedení Senátu, to jenom opět připomínám, že pracujeme velmi poctivě a myslím si, že nás nikdo neobtěžuje, my se naopak snažíme vyhovět tomu, aby se nějaké věci posunuly dopředu, tak jsme probírali zákony a já jsem vedení Senátu upozorňoval na to, a samozřejmě vedení Senátu říkalo – já jsem samozřejmě také člen vedení Senátu, ale ostatní kolegové říkali, že de facto ani nemůže být pravdou, že opět tady máme některé zákony, které mají platit 1. 1. 2015 a nikdo se k tomu nijakým způsobem nemůže vyjádřit, protože ta lhůta je velmi krátká. Já jsem upozorňoval na to, že tam je několik zákonů, z toho de facto skoro všechny, těch šest, které tam jsou, jsou z ministerstva financí. A my jsme opravdu hledali termín na to, abychom se pokusili ty zákony projednat, protože jinak všechny lhůty uplynou až po Novém roce. To znamená, kdybychom postupovali tak, jak platí jednací řád, tak se k těm zákonům dostaneme v prvním nebo druhém týdnu v lednu. Takže je to potřeba brát úplně váženě, to co tady kolegové říkají.

Já samozřejmě rozumím, že je představa, že některé zákony budou tři měsíce, ale prostě demokracie je taková, že některé zákony trvají déle, musí se k nim někteří vyjádřit. Ale dát do světa zákon, který má platit od 1. 1. a obce se jím mají řídit, a nejsou vůbec schopny se vůbec postarat o to, aby se těch pravidel mohly chytnout, tak si myslím, že to je důvodné k tomu, že jsou tady některé pozměňovací návrhy a že prostě není možné, aby ten zákon platil od 1. 1. 2015. Takže i já budu podporovat některé věci, které tady kolegové navrhují.

Samozřejmě se připojuji k tomu, co tady říkal kolega Radko Martínek, co se týče evropských dotací. Ale bohužel právě jsou to kontroloři z MF, kteří dneska dělají problém u obcí. Místo aby ty kontroly včas prošly, ty peníze už jsou dávno proplacené, vracejí se zpátky po třech, čtyřech letech, a ty korekce jsou tak vysoké, já bych řekl, že jsou tak obrovské, že dostávají mnoho obcí do problémů.

To znamená, byl bych opravdu velmi rád, kdybyste se tomu pečlivě věnoval, protože není možné, když říkáte, že stát je v rozkladu – já si myslím, že právě tou činností, kterou MF u těch kontrol dělá, dává do rozkladu mnohé obce.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan Miloš Vystrčil vystoupí.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Já jsem velmi rád, že pan ministr tady řekl, že se mu líbí, jak fungují obce. Zároveň nejsem rád, že MF dle mého názoru dělá všechno pro to, aby to ty obce měly pořád těžší a těžší. A teď řeknu jednu věc, která vlastně jinými slovy je tímtéž, co říká pan kolega Horník. Existují veřejné rozpočty a rozpočty obcí a krajů, pane ministře, nejsou součástí státního rozpočtu. Rozpočty obcí a krajů nejsou kapitolou MF. Pokud toto nebudeme respektovat, tak se stane to, co bychom někdo nechtěli, a to, že obce přestanou fungovat, přestane to tam ty lidi bavit, protože najednou někdo svrchu jim začíná nařizovat, co, jak, kdy a proč mají udělat.

Politický systém v naší republice je vyvážený a obce ani kraje nikdy nenapadlo, aby vymýšlely nějaké zákony, případně vyhlášky, jak má svá zařízení kontrolovat MF, ministerstvo životního prostředí nebo někdo jiný. Nikdy by nás nenapadlo, aby v rámci kontroly nějaké smlouvy, kterou uzavřelo MF, potom nějaký správní orgán z nějaké obce v samosprávné působnosti kontroloval, jestli je to v pořádku, jestli ministerstvo může nebo nemůže činit. To je právě ten vtip, který se mi zdá, že tady najednou MF, a nevím, kým to je způsobeno, přestává chápat. Přestává chápat, že postátňovat obce, nebo zestátňovat obce je to nejhorší, co můžeme udělat. Vy jste sám říkal, ty obce dneska ze svých – peníze, které dostávají obce z daní, které se vyberou, nejsou státní peníze, vy máte své peníze jako stát, a my máme své peníze jako obce a kraje. A ty peníze každý nějakým způsobem spravuje. Jak je spravuje, je vidět podle toho, jak je velký státní či obecní, či krajský dluh.

A snažit se, aby ten, kdo hospodaří hůře než obce, procentuálně i absolutně, vylepšil hospodaření obcí, je docela legrační až komické. A to se tady opravdu děje. Já musím říci, že postátnění obcí odmítám, a to je důvod, proč na konci navrhnu zamítnutí tohoto zákona, protože si myslím, že pokud to není protiústavní, to konání, které navrhuje tento zákon, tak je minimálně proti duchu Ústavy České republiky, protože takovýmto způsobem obce nemají fungovat a pokud nechceme, aby takhle fungovaly, tak z nich udělejme nějaké úřady, které budou spadat pod ministerstvo financí nebo pod nějaké jiné ministerstvo.

Takže to je moje první poznámka. Co mám na myslí konkrétně, je například to, že pokud zastupitelstvo odmítne udělit dotaci v rámci nějakých vypsaných pravidel, tak přece není normální, aby to ve správním řízení posuzovalo - já nevím, posuzoval krajských úřad v přenesené působnosti, nebo někdo jiný. To nejsou peníze státu, to jsou peníze obce, a pokud se to nelíbí tomu, kdo má přijmout dotaci, tak nechť u řádného soudu se rozhodne, co je a co není pravda. To je prostě postavené na hlavu a já říkám, že jediné, co to způsobí, a už to tady vidíme, je zdvojnásobení, ztrojnásobení byrokracie, protože stejně po tom rozhodnutí správního úřadu, ať je to krajský úřad nebo ministerstvo financí, dojde k tomu, že když se to té obci nebude líbit, tak se bude soudit. Protože žádnou jinou možnost nemá. Takže to je první věc, úplně zásadní poznámka. Druhá potom je nereálnost termínu. Tady o tom už bylo hovořeno, když se podíváte na § 10a odstavec 1,písmeno f), tak zjistíte, co to je dotační program, nebo program.

Když se podíváte na § 10c odstavec 1, tak zjistíte, že všechny dotační programy, a já potom za chvilku řeknu, čeho se to například týká, musí být 30 dní před tím, než bude lhůta, kdy se tam do nich budou podávat žádosti, zveřejněny. V současné době naprostá většina obcí a naprostá většina krajů, aniž by provedla úkony, které po nich chce tento zákon, už má programy schválené a už počítá, že od ledna bude například systémovým způsobem financovat sociální služby. Systémovým způsobem financovat podporu venkova. Systémovým způsobem pomáhat obcím při zachování nebo posílení bezpečnosti. Systémovým způsobem přispívat na územní plány. To jsou všechno věci, které kraj Vysočina dělá. A vy říkáte, že pokud to má platit od 1. 1., že vlastně to nejde, protože to neviselo 30 dní a protože nebyly splněny podmínky. To znamená, je naprosto absurdní chtít, aby ten zákon platil od 1. 1., nemyslím si, teď se omlouvám panu kolegovi Martínkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že to je možné od 1. 4. První reálný termín je termín je 1. 7., který navrhl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životního prostředí, a to se skřípěním zubů a s vědomím toho, co jsem říkal za prvé. Takže ta nereálnost platnosti od 1. 1. 2015 je naprosto jasná a nevím, co potom by se dělo, kdyby náhodou to prošlo.

Třetí věc, která je také zajímavá a také vlastně nepochopitelná, nárůst byrokracie a duplicita. My tady říkáme v rámci tohoto zákona, že veřejnoprávní smlouvy, které budou uzavírat územně samosprávní celky, se nad 50 tisíc musí zveřejňovat. Zároveň tady přicházejí jiní ministři s jiným zákonem, nebo pardon, to byl poslanec, ale vláda ten zákon podporuje, alespoň částečně, část vlády, a to je registr smluv, kde tytéž smlouvy by v rámci, pokud by zákon byl přijat, by se v registru smluv také musely zveřejňovat. To znamená, smlouva nad 50 tisíc veřejnoprávní, jednak zveřejňujeme v rámci tohoto zákona, pokud ho schválíme, a pokud potom schválíme zákon o registru smluv, tak znovu také zveřejňujeme.

Jaký další zákon ještě uloží obcím, aby zase zveřejňovaly. Tak si v tom udělejte pořádek! Když zveřejňovat, tak tedy jednou. Mimochodem upozorňuji, že všechny veřejnoprávní smlouvy, všechny smlouvy o dotacích, které obce a kraje uzavírají, jsou veřejné. Jsou k dispozici. Každý si je může vyžádat. V případě, že mu je někdo nechce poskytnout, tak je to problém, který by měl rychle řešit náš právní rád. Že to v některých případech nefunguje, je pravdou. Ale řešit to tím, že dáme další duplicitní povinnost zveřejňovat smlouvy, je přece nesmysl.

Čtvrtá poznámka, v tuto chvíli závěrečná, je, že upozorňuji, pokud si toho kolegové nevšimli, že hodnocení dopadu regulace v případě tohoto zákona ministerstvo financí neprovedlo. Přitom je to regulace – já nevím, jak to mám říci – velmi intenzivní regulace, která probíhá. Přesto hodnocení dopadu regulace neproběhlo. Ministerstvo financí díky tomu, že v roce 2012 byla udělena výjimka, že toto posouzení regulace nemusí být, tak to udělalo bez toho. Já si myslím, že schválně, protože kdyby někdo udělal seriozní posouzení dopadu této regulace, tzv. RIA, tak to nikdy tady nemohlo být v této podobě. Nikdy!

Takže tolik ode mně. Omlouvám se za to trochu emotivní vystoupení, ale většina z nás jsou tady starostové, případně krajští zastupitelé apod. A opravdu, když někdo sem předkládá, a troufne si předložit takovéto věci, tak nás to nadzvedává. Já si dovoluji na závěr dát návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. S přednostním právem pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se těm, které jsem přeskočil. Možná vás překvapím. Já bych se chtěl zastat pana ministra. Myslím si, že to není on a není to jeho záměr, aby ztěžoval obcím činnost. Myslím si, že u zrodu toho jsou úředníci, kteří zákony vymýšlejí a jejich cílem to asi je.

Pan ministr popsal dlouhý legislativní proces. Tím se jakoby vyvinilo MF, že za to nemůže, ale to je jedno. Ať za to může kdokoli v tom procesu, přece na to nesmějí doplatit samosprávy, kdyby zákon od 1. 1. platil.

Kolega Vystrčil tady podrobně popsal hlavní věci. Já tady řeknu jenom dva konkrétní příklady, abychom si to ujasnili.

Ten první. Říká se, že 30 dnů před programem dotací to má být vyvěšeno na úřední desce. Náš příklad z Bohumína. My to asi splňujeme, protože už 10 let máme naprosto stejný dotační program pro sport, kulturu, všechno, vždycky k termínu 31. ledna všichni podávají žádosti, pak se to vyhodnocuje a v dubnu zastupitelstvo dotace poskytuje. Ale přestože to 10 let máme naprosto stejné a vyvěšené, tak to asi nesplňujeme, protože to nemáme na úřední desce, máme to na webu. Nemáme to na úřední desce a nemáme to asi se všemi náležitostmi, které tento zákon vyžaduje. To znamená, kdyby on od 1. 1. platil, tak nebude nic, protože od 1. 1. bychom začali porušovat zákon, kdybychom to na 30 dnů vyvěšeno neměli, a nemohli bychom žádné dotace poskytnout. Pak ten, kdo na to doplatí, by byly všechny ty jednoty, kulturní spolky, sociální organizace atd. Proto si myslím, že 1. 7. je optimální termín, 1. 4. – záleží, co podpoříme, je to minimum alespoň, co by obce a kraje měly mít. A dovedu si představit, že to některé může i takto dostat do potíží.

Pak tady padla ještě záležitost, jak dlouho mají být smlouvy nad 50 tisíc na webu. V zákoně jsou tři roky, v návrhu bylo 10 let. Co vedlo náš výbor k tomu, že jsme dali alternativní návrh jeden rok? Mohlo by to totiž vypadat, že jsme proti transparentnosti, že proti tomu něco máme. Ale argument, který tam padl, byl úplně opačný. Klidně tam dejme 100 roků, protože když už to tam jednou dáme, tak už s tím nemáme další práci, ať to tam všechno je. Ať tam jsou ty miliony smluv, a nikdo se v tom nevyzná. Čili argument našeho výboru byl – nezaneřaďme úřední desku desítky let starými smlouvami, ať se v tom někdo vyzná. Ať to tam je jeden rok, pak už to je stejně o ničem. Protože je další rok, další dotační titul. Mluvíme tady o stovkách a v rámci republiky o tisících a deseti tisících organizací, které jsou na té pomoci obcí a krajů v podstatě závislé, bez toho nemohou fungovat. Jedná se o záležitosti tisícové, desetitisícové pro ně, a my to všem chceme na základě zákona ztížit.

Já se nepřidám k návrhu na schválení ani na zamítnutí, ale prosím o podporu alespoň jednoho z těch návrhů, který odkládá účinnost a dá všem možnost, byť jim to přinese další práce, oni to všechno zvládnou, ať na to ty organizace nedoplatí. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Pan senátor Miloš Malý už je konečně na řadě. Prosím.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Ještě nemáme zákon o lobbingu, ale já se hlásím jako lobbista za obce, jako většina z nás tady, samozřejmě vítám, že pan ministr chce řídit stát a obce jako firmu. Protože je to jednoduché řízení, které není zatíženo zbytečnými administrativními postupy. Pokud se něco udělá přímo na SMS, nebo se udělá přímo na ústní příkaz, je to věc, která je rychlá, funkční. Má to ten správný efekt.

Ovšem my se zaklínáme EU. EU se vůbec nebaví o prostředcích, které se týkají obcí, a z jejich prostředků, pokud poskytují obce dotace do sportu, do zdravotnictví, do kultury. Když se podíváte do zákona o obcích, § 85, tak bod c) nám říká: Poskytování dotace nad 50 tis. v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám, působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.

Co říká teď projednávaný zákon? § 85, písm. c) zní: Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 tis. v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí.

Když se podíváte dále do zákona o obcích, který dodnes platí, tak tam máme v § 85, písm. j): Uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení. Řekli bychom si, je to skoro stejné. Ale není. Je tam to čertovo kopýtko "veřejnoprávní smlouva". V tomto zákoně, který projednáváme, tak se tady v podstatě bod j) "poskytnutí dotace" zrušuje.

Takže jsme se krásně dostali ze zastupitelské demokracie, což je v podstatě samospráva, jsme se dostali do pozice veřejnoprávní. Když se podíváte kousíček dál, tak najednou zjistíte, kdo se stává nadřízeným v tomto konkrétním případě. Takže už nejenom obec si může rozhodovat o tom, co bude dělat, ale teď se tady najednou objeví § 10 b): Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu samozřejmě a) ministerstvo financí, b) krajský úřad, c) magistrátní úřad. Já se budu věnovat jenom tomu krajskému úřadu v přenesené působnosti.

Jaká je tam přenesená působnost? Ta je založena na základě tohoto zákona a veřejnoprávní smlouvy. Teď je tam ještě věc, která je vynikající, která jde úplně proti současnému platnému správnímu řádu, která v tom samém §, odst. 3 říká: Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání, ani rozklad. Takže jsme neudělali ani psa, ani kočku, protože správní řád říká, že je vždycky rozhodování dvojstupňové, tzn., v prvním stupni se rozhodne a v druhém stupni je odvolací orgán, který přezkoumá zákonnost postupu.

Teď mi tam chybí ještě jedna věc, aby v navazujícím zákoně tak, jak to bývalo při utahování samosprávy, jsme se při nakládání s jejich nemovitostmi nedostali do obdobné situace, kde obce měly povinnost vyvěsit na 15 dní záměr prodeje nemovitosti. Pak se uzákonilo, že když to těch 15 dní nevisí, tak je to nezákonné a je to jako právní úkon od prvopočátku neplatné. Takže teď čekám, že se stane, že další úprava tohoto zákona řekne, že pokud to nebude 15 dní vyvěšeno, je to ze zákona neplatné, a tedy všechny smlouvy jsou neplatné. V ten okamžik se vám může např. stát, že máte vynikajícího sportovce, který se dostane třeba na mistrovství Evropy, mistrovství světa, který reprezentuje vaši obec, a přijdou s požadavkem, aby mu obec přispěla na letenku nebo na zajištění startovného. Obec by ráda přispěla, ale bohužel nepřispěje, protože odlet bude za 10 dní, vy to nevyvěsíte, protože to termínově nelze stihnout, a když to vyvěsíte, bude to neplatné.

Takže já jsem proti všemu, co zasahuje do samosprávy, proti všemu, co je zatěžující, obtěžující, a jak už tady bylo řečeno, my se nebráníme tomu, aby vše bylo průhledné, ale ať to jde zezdola. Obce ve většině případů už dávno ty věci mají na webech zveřejněny.

Zasedání zastupitelstev jsou veřejná, ale pokud je nějaký požadavek na moc výkonnou, která je tlačena z Bruselu, tak proč bychom to ještě nepřehodili na obce? Ať si to ty obce užijí taky! A to jsou právě věci, které jsou zbytečné. My místo toho, abychom zjednodušili proces, tak ho zesložiťujeme. Děláme tam možnosti chyb. Každý úředník, který to bude zpracovávat, tam může udělat chybu. Přijde následná kontrola, kdo tu chybu odskáče? Ten úředník nikoli. Odskáče to vedení obce. A to je zbytečné. Právě proto já jsem 100% pro to řídit se jednoduchými pravidly, která jsou jasná, stručná. Nezaplevelovat náš právní řád dalšími a dalšími povinnostmi, které jsou zbytečné, které už v tom zákoně jednou máme. Jen jsme to jinak pojmenovali a ještě jsme rozšířili povinnosti, které se musí dále k tomuto zákonu a k výkonu zákona přidat. A to, že to začíná platit od 1. 1., to je snad úplný nesmysl. To prostě nemůže nikdo chtít, protože jsou to věci, které zásadně změní činnost zastupitelstev, od obcí, až po kraje. Ty kraje se na to musí připravit, to znamená i obec, i kraj má svůj postup, má svolaná jednání zastupitelstva, a musí všechny tyto věci upravit.

Nikdo s nimi tyto věci samozřejmě nekonzultoval, protože kdyby to konzultoval, tak obce řeknou, že je to nesmysl, že je to zbytečné. Nějaká otázka tvorby zákona, že zákon by měl mít nějakou legisvakanci, to se učí na vysoké škole v nauce právní už v 1. roce, že zákon má nějakou normu, která se musí připravit, nesmí být vnitřně rozporná, a musí být pro adresáty daná včas, aby měli čas se s ní seznámit.

To jsou věci, které mě vedou k tomu, abych byl proti schválení platnosti od 1. 1. – a toho 1. 4., to jsou věci, které tak tak ty obce stihnou.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já se také musím pana ministra trošičku zeptat, protože on když nastupoval před 11 měsíci do funkce, tak se netajil tím, že by chtěl stát řídit jako firmu. Jako vlastník a vrcholný manažer narazil na to, čemu se říká demokracie, což si všichni myslíme, že je ten nejlepší způsob ze všech špatných způsobů řízení státu. Najednou tady je PS a Senát a koalice a jako firma to nefunguje.

Pane ministře, vy jste mnohokrát opakoval, že chcete omezovat byrokracii ve státě. Už jste na to měl 11 měsíců. Ale minulý týden při schválení rozpočtu vyšlo najevo, že chcete nabrat 2 800 nových úředníků. 2 800 nových úředníků máte v rozpočtu. To je přece nová byrokracie jako hrom! Když mluvíme o profesionalitě úředníků, tak protože máme služební zákon, myslím, že každý z nás a já určitě bych mohl jmenovat desítky úředníků, nových úředníků, kteří jsou členy ať už KDU-ČSL, ČSSD nebo prošli společností Agrofert. Vždyť to všichni čteme denně v novinách.

Pane ministře, zákony, které sem posíláte, tak jednak byrokracii zvyšují a jednak zvyšujete daně. Minule jsme posílali zpátky zákon, který zvýšil daně nebo nasadil daně na developerské pozemky. Mluvilo se tady o developerech, ale každý z nás, kdo bydlí, musel mít zainvestované pozemky, aby mohl postavit. Zákon, který jsme vám poslali zpátky, na jednu stranu snižujete daně na dětské pleny, dětskou výživu a na něco podobného, chcete ulehčit mladým rodinám, ale těm samým mladým rodinám o 20 % byste zvýšil pozemky na stavbu domu nebo bytu. Dneska přijde to samé s daní z nemovitosti. Jsou tam jemné nuance, které daně zvyšují.

Když chceme s veřejnými prostředky tak dobře hospodařit, jsem zvědav, kdy dojde váš úřad na hospodaření České televize (zdravím redaktory v předsálí), která hospodaří se 6 mld. veřejných prostředků, kdy jim navrhnete zveřejňovat smlouvy a zveřejňovat platy?

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, pan ministr se hlásí. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. K té České televizi... To je skutečně zvláštní instituce, kterou nemůže nikdo kontrolovat. Řekněte mi, jak to mám udělat? Vy, politici, tam máte rady, dlouhodobě víme, jak to všechno funguje. 7 mld. tam platíme všichni. Proč jste jim tedy zrušili tu reklamu tehdy? Pojďme do toho! Udělejme nový zákon, nechť Českou televizi spravují jak v Německu autority uznávané této země, já s tím problém nemám. Já si myslím, že v České televizi nejsem oblíbený. Včera večer tam do mě zase kopali, jak už je tradicí, reportéři. Včera zase Zámečník říkal: Skandální, Babišova firma se zúčastnila tendru na lesy a vyhrála s nejvyšší cenou; protože Babiš na to nemá právo, měl by zrušit všechny firmy a propustit Uniles, který dělá zakázky s lesy už 20 let. Náhodou jsem tu firmu koupil, ani jsem nevěděl, že tam mají nějakou soutěž.

Česká televize, pokud se na tom tady všichni shodnou, i sněmovna, já budu strašně rád, když nám Česká televize ukáže všechny smlouvy. Určitě vás podpořím.

Jinak prosím vás, úředníci... Stát je v rozkladu, musím vám to zopakovat. Finanční správa je v rozkladu. Jenom v Praze je nevyřízených 4 500 různých řízení. 4 500. Praha se stala daňovým rájem. Finanční správu jsem převzal v rozkladu. On si ji někdo zprivatizoval, nějaký ministr s nějakým kámošem, na kterého jsme museli podat trestní oznámení ze zákona, na různé divné IT zakázky.

Paní Marksová chtěla 600 úředníků na úřady práce, protože u nás ten, kdo může, zneužívá všechno. Takže se zneužívají dávky na sociální bydlení atd., všechny dávky... Člověk zírá, co my tady všechno rozdáváme. Budujeme sociální stát. Paní Marksová si vyžádala 1 200 úředníků, aby lépe kontrolovali, aby se nezneužívaly dávky.

Já navyšuji 600 lidí do finanční správy, protože to jednoduše nestíhají, všechny ty podvody. Celníci také nestíhají. To není žádná byrokracie. To nebudou lidé, kteří budou tvořit zákony a nějaké předpisy. Já znovu opakuji, nevím, proč tady pan senátor mluvil o tom, že my chceme zestátnit obce a takové nesmysly. Peníze tam přece tečou. Na to jsou ty RUD, to je také úžasný výmysl. Místo toho, aby někdo to dal na hromadu a rozkrájel to každému, tak tam teče 130 položek RUD kraje a obce. Všechno je komplikované. To někdo vytvořil. Nevím kdo.

To je ta byrokracie. Všechno máme komplikované. Proč bychom si všechno zjednodušovali? Zásadně odmítám... My nezvyšujeme žádné daně! Není přece normální, že je území parcely a developer už tam má roury, on jich tam má pár metrů od toho pozemku, nejdřív to prodá někomu bez daně, proč by měly být pozemky bez daně? Prodá to bez DPH a potom ten tam zainvestuje sítě a tímto způsobem se obchází placení DPH. My jsme tam ustoupili s účinností. Tady jsou oběťmi lidé. Toto je klasické obcházení zákonů – neplacení DPH z pozemků. Máme na to analýzy, tak to funguje. Žádné daně nezvyšujeme. Žádné jsme nezvyšovali. Naopak. Já se snažím daně vybrat. To tu nikdo nedělá. Finanční správa byla přátelská, tu si zprivatizoval Kalousek s bývalým ředitelem Knížkem.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo, pane ministře. Já si dovolím vaším prostřednictvím panu kolegu Jirsovi, a on se nebude určitě zlobit, jenom připomenout, že pan ministr určitě nenarazil na demokracii. Demokracie je vláda lidu. Chudák demokracie s tím, co se děje u nás, nemá vůbec nic společného. Ale to, co se u nás děje, je bohužel byrokracie. Nikoli demokracie.

K tomu mému návrhu, který tady byl zřizován, je to jakýsi vstřícný krok směrem k ministerstvu. Já jsem si vědom toho, že to je na úplné hraně. Upřímně řečeno, tento návrh bude hlasován jako poslední. Když slyším slova pana ministra, tak bych byl docela rád, kdyby pan ministr souhlasil s návrhem našeho výboru, protože 1. 7. je opravdu rozumný termín. 1. 4. je v zásadě... Oni to s krajním vypětím asi zvládnou, malé obce to nezvládnou, protože ty to rozhodně nezvládnou. Bude záležet na panu ministrovi, jak se k těm návrhům postaví. Já samozřejmě vím, že to není jenom jeho záležitost, nebo hlavně jeho záležitost, že tady to probíráme tak, jak to probíráme. Ale opravdu nemůže ten zákon od 1. ledna platit. To je prostě nesmysl.

Nechávám v zásadě na něm, budeme to hlasovat tak, že můj návrh je až poslední. Byl bych opravdu rád, osobně si myslím, že mnohem lepší je návrh výboru, který jsem předkládal na výboru. Ale pokud usoudí milý pan ministr, že se bez tohoto zákona vůbec neobejde, tak prostě 1. 4. je to nejkrajnější, co může být.

Nicméně já chci zdůraznit jednu věc, pane ministře. Já nemám důvod nevěřit vašemu náměstkovi, ale chci, aby to tady padlo. To, že se nepřipojujeme ve většině k zamítnutí tohoto zákona, jediný důvod toho je, že nám vaši úředníci, resp. pan náměstek slíbil, že neprodleně bude vydán metodický pokyn. Bez metodického pokynu je tam opravdu tolik nejasností, že to může vyvolat opravdu velký zmatek. Nám trvalo zhruba 1,5 – 2 hodiny, než jsme se v těch pojmech vyznali, než jsme si dokázali roztřídit, čeho se tento návrh zákona týká, čeho se netýká.

Já si myslím, že tady je ještě jeden velký problém nebo dva velké problémy tady vidím. Smlouvy o zveřejnění.

Kolegové to tady říkali, nechci opakovat, ale chci jenom upozornit na jednu věc. Velká města v zásadě s tím velký problém mít nebudou. Ta mají elektronickou veřejnou desku. Tak tam bude ještě o papír víc. Ztotožňuji se s tím, že to bude tak zaneřáděné, že normální člověk se tam v tom vůbec nevyzná. Nemyslím si, že toto je zrovna cíl ministerstva financí, aby se lidé nevyznali z toho, co je na úřední desce. Jenom si troufám připomenout, že na úřední desce jsou pro občany velmi důležité informace. Jestliže my zaneřádíme úřední desku takovýmito dlouhodobými věcmi z hlediska tzv. transparentnosti, tak se může stát, že občan nenajde, co ve skutečnosti potřebuje. Zoufale potřebuje.

Tento zákon zcela určitě ovšem naráží na jednu věc. Doposud, když si vezmeme všechny záležitosti, které se dějí, normálně tak, jak žije člověk, tak žije obec. Já když si vezmu nějaké, dejme tomu, kritické případy, ať už nějakou krizi osobní, občana, nějaké obce, nebo krizi typu povodeň, nebo něco takového, tak doposud to byly vždycky obce, které byly schopny reagovat nejrychleji. Protože tam ve většině případů stačilo svolat zastupitelstvo a to zastupitelstvo úkony, různé finanční dary a další věci odsouhlasilo a vyplatilo. Ale pokud se týká státu, tak musím říct, že v mnoha případech má stát mnohem systematičtější nástroj na to, jak pomoci rodinám. Samozřejmě má také větší počet peněz. Ale než se toho ti lidé dočkají. Ono to neplatí jenom na povodně, platí to i na sociální dávky. Já tedy bohužel musím konstatovat, že sice máme propracovaný systém, ale když se někomu skutečně něco stane náhle, tak pokud nemá v blízkosti rodinu, tak než se dočká toho, než to proběhne celou byrokratickou mašinérií, než splní všechny podmínky, tak upřímně řečeno, může být dávno po smrti.

I v tomto případě obce byly schopny fungovat mnohem rychleji. Já si jenom vzpomínám, za dobu, co jsem dělal hejtmana, my jsme drželi celou sociální síť první půlrok, protože než se rozdělily státní peníze na sociální oblast, krajské peníze byly jediné, z kterých organizace mohly žít, aby vůbec přežily to první čtvrtletí. Všechny tyto zákony, tento bohužel také, hlavně tento, nás nutí k tomu, abychom plnili termíny, aby tam bylo opravdu 30 dní, ale ono to v některých případech nejde.

Já tedy uvedu to, čemu jsem se smál včera na výboru. Za chviličku budeme probírat bod č. 5. Tam, pane ministře, navrhujete zlepšení situace s dluhopisy. Nám tam bylo líčeno, že je potřeba tento zákon mj. proto, že jsou tam problémy s tím, že když máte nějaký státní dluh a potom chcete dluhopisy vypisovat, tak je to strašně byrokratické. Dokonce vám to může PS zablokovat. Vy to ani nemůžete vypsat, když to potřebujete, a kdy je to nejlepší. Jasný! Já s tím souhlasím, budu pro to hlasovat, správně. Ale tento zákon přesně opačně komplikuje situaci, aby takto mohly postupovat obce.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan ministr prosí o slovo. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji za slovo. Já určitě souhlasím a já vám rozumím. Já jsem se omluvil za ten termín, myslím, že ministerstvo je v tom nevinně, je to nějaký systém, jak to funguje. Údajně 9 měsíců zákon, to je ještě skvělý rekord. Některé trvají... Sám to tady vzpomínal pan senátor, že už to bylo v roce 2013. Proč ten stát v tom nepokračoval, proč jiná vláda v tom nepokračovala. To já nevím.

My bychom určitě byli rádi, pokud by ten termín byl 1. dubna. Hlavní cíl je snaha usnadnit čerpání evropských fondů.

Ohledně úřední desky – podle mých informací má být úřední deska přístupná dálkově na internetu, aspoň takovou mám informaci, doufám, že je to pravda. Z hlediska tohoto by to neměl být problém. Znovu opakuji, já osobně navštěvuji... Teď jsem byl na Žofíně, tam bylo setkání starostů obcí, primátorů měst. Snažím se vnímat jejich problémy a žádosti o odpuštění nesmyslných pokut a penále a chaos, který tady je. Mám jich na stole stovky. Já o tom ani nerozhoduji. My chceme změnit zákon, aby se kontrolovalo předtím, než se zaplatí, a ne, že se kontroluje 2 roky poté, kdy už to nemá smysl, a stát penalizuje sám sebe. V tomto směru souhlasím. Chceme s tím něco udělat.

Ohledně dluhopisů – samozřejmě, včera byla hlavní zpráva v médiích, že moje firma vyhrála zakázku na lesy. Moc toho nebylo, že poprvé od roku 1995 jsme snížili dluh absolutně. O 20 miliard jsme ho snížili, na 1663 miliard. Zajímavé, že deficit bude asi 80 – 90, že jsem dokázal snížit dluh. Nikdo to nechápe. Je to lepší řízení likvidity.

Ministerstvo financí má státní pokladnu. My nemáme účetnictví. My nemáme cash-flow, my nemáme centrální nákup, my nemáme centrální registr administrativních budov. Děláme rozpočet. Tak to je.

Jedna z absurdit státu, je to skutečně modelový příklad, je budova na náměstí Republiky, vedle Hybernia. Tu bych chtěl prodat veřejně. Nejlépe, aby všichni... Dražba... Já si myslím, že za ni můžu dostat 700 – 800 mil. Kč. Je to jedno z nejlepších míst v Praze. Já nevím, proč Zemanova vláda 2002 a Paroubkova 2006 rozhodla, že tam sedí úřad v Brandýse nad Labem. 75 úředníků tam sedí. Já chci teď uvolnit tu budovu a musím najít nějaký náhradní prostor. Každý si ve státní správě může požádat, aby seděl na náměstí Republiky. Nevím, jestli vám to připadá logické, mně tedy vůbec ne.

Teď jsem byl na Žofíně a seděl tam nový pan starosta Picek. Tak jsme se setkali a já říkám: Musím vás vystěhovat. Kam byste šli? Tady máte nabídku. Div se světe, on mi říká: Víte co, u nás v Brandýse nad Labem je Univerzita Karlova a sedí v budově bývalého úřadu. Chápete to? Brandýs nad Labem sedí na náměstí Republiky. Takhle funguje náš stát. To jsou logiky, to jsou dědictví, tohle my řešíme.

Ano, dluhopisy, jasně. Já jsem ve sněmovně vzbudil pohoršení, protože jsem si dovolil říct, že my ty dluhopisy také musíme těch 9 – 10 měsíců schvalovat. Já jsem ve sněmovně řekl: Fajn, tak je neschvalte! Nezaplatíme dluhy, zbankrotujeme. Já si myslím, že z hlediska dluhopisů je to transparentní. Myslím si, že tu kompetenci by mělo mít ministerstvo. To je byrokracie! Zase nosíme papíry. My v těch dluhopisech jedni z nejúspěšnějších v Evropě. Dneska poslední naše 10leté dluhopisy jsou na úrovni Německa. My máme nejlepší rating ve střední a východní Evropě. Emitujeme dneska dluhopisy, příští rok bude 150 mld., znovu snížíme, budeme refinancovat dluhopisy, kde je kupón 3,6 %. Doufám, že se dostaneme pod 1 %. Doufejme, že krize v Rusku na to nebude mít negativní vliv. Myslím si, že ty dluhopisy jsou jasné, že je to kvazi formalita. Spíš se v minulosti měli ptát poslanci, za jakých podmínek byly v minulosti emitovány dluhopisy, ne na tu podstatu. Samozřejmě formálně každý za to zvedne ruku. Vy asi taky. Protože pokud byste ji nezvedli, tak nezaplatíme naše dluhy. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Už naposledy. Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já si vážím toho, že pan ministr mi umožnil polemizovat s jeho oblíbenou tezí neustále opakovanou, že stát je v rozkladu, že nefunguje. Pane ministře, s plnou odpovědností říkám, že Česko si žije nejlepší období ve své historii. Prosperita vašich firem je toho důkazem. Když si vezmeme statistiky EU, tak ve všech statistikách, které ukazují kvalitu života, jsme v první třetině. Nezaměstnanost, míra chudoby, zdanění rodin s dětmi, sociální zabezpečení, lékařská péče, životní prostředí. Ve všech statistikách jsme v první třetině z EU. S kým jiným se chceme poměřovat? Jediná statistika, kde je Česko nejhorší, je očekávání lidí do budoucna. To je také důsledek neustále opakované věty, že stát je v rozkladu, že nefunguje. Možná už by bylo na čase, jestli byste dal pokyn svým médiím, aby trošku zpozitivnily své zprávy.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan ministr Babiš, prosím.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Já jsem nevěděl, že tady budeme vést politické debaty. Já žádný pokyn mým novinám nedávám. My si děláme statistiku, která vychází každý týden. Nejvíce negativních zpráv vychází o našem hnutí a o mně v Mafře. Já vám můžu ty statistiky poskytnout.

Ano, to je pravda, že se nemáme špatně. Ale mohli jsme se mít podstatně lépe! Máme 25 let za sebou a já nevím, proč si tady lidé stěžují, že je nevymahatelnost práva, že člen Svazu průmyslu pan Juříček, že mu ukradli firmu, že tady máme asi 70 firem, které přišly o firmy díky insolvenční mafii, že máme problémy s exekucí, že máme konkurzní mafii, že justice funguje, jak justice. Já nevím... To čtu i normálně v médiích.

Já neříkám, že se máme špatně, máme se skvěle. Jestli Agrofert funguje dobře a je to zásluha státu, o tom bych si dovolil pochybovat, ale dobře. Já se snažím působit ve státě tak, jak jsem působil v Agrofertu, že ho řídím ve prospěch, ve prospěch ministerstva financí. Není to jednoduché. Proč tady nemáme základní síť dopravní infrastruktury, rychlé vlaky atd.? My jsme po revoluci všichni říkali, že jak doběhneme Rakousko a přiblížíme se Německu, jasně, že máme potenciál. Je to velká škoda, že se to nepovedlo. Bohužel já v praxi vidím, jakým způsobem to funguje a nefunguje to dobře. Určitě to chceme zlepšit. Nezpochybňuji, že se máme... Podle toho, jak kdo dobře, ale máme tady plno spoluobčanů, kteří se nemají až tak dobře. Já si myslím, že je tady co napravovat, co zlepšovat. Takže se omlouvám, pokud mluvím expresivně, ale některé věci skutečně nefungují. Konkrétně na ministerstvu financí je to finanční správa a celní správa a úřad pro zastupování státu ve věcích majetkových. To jsou všechno věci, které dáváme do pořádku. Tak to je.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Upozornil bych dalšího diskutujícího, že máme novelu zákona č. 250/2000 Sb., protože diskuse se začíná dostávat do širokého spektra životní úrovně a další. Nevím, kde bychom skončili. Takže jenom nás vedu k určitému sebeukáznění. Prosím.

Senátor Jiří Čunek:  Dobrý den, vám všem, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Že to upozornění přišlo zrovna na mě... (Smích.) Já jsem sice chtěl diskutovat přímo k meritu zákona, ale vy jste mě vyprovokoval k tomu, pane předsedo, abych jenom upozornil pana ministra na to, aby neprodával majetek stejným způsobem na náměstí Republiky, jak jeho předchůdce v úřadě na ministerstvu financí. On předtím byl náměstkem ministra obrany, když prodával kasárna. Teď asi víte, o čem mluvím. Pan Kalousek prodal... Ministerstvo obrany, opravuji se, prodalo kasárna tak, že když je prodali, tak to skončilo celé tak, že díky tomu, že nevyklidili kasárny včas, tak měli zaplatit kupujícímu asi 300 mil. To znamená, kupující na tom měl vydělat 300 mil. Kč. Ale údajně byl velmi blahosklonný, ten kupující, takže to státu odpustil. Nakonec to měl asi za 1 Kč nebo tak nějak. Prodávejte lépe majetek, všechno se nemusíte učit od předchůdců. To je první rada.

Ta druhá věc, moc se mi nelíbí, nebo je to spíš úsměvné – oni ti politici... To je nádherná věta od ministra financí, místopředsedy vlády. Ale dobře. To si vysvětlíme možná soukromě... Všichni... (hlas z pléna) Dobře no, já také asi nejsem politik. Dobře.

Nicméně, to bychom asi udělali teď takovou lehkou revizi ústavy, protože volby jsou politickou záležitostí.

Já se vrátím na přání pana předsedy k projednávanému body, a to k § 10 d), kde se mluví o zveřejňování smluv. Já proti tomu nic nemám. My ve Vsetíně teď začneme zveřejňovat smlouvy nad 30 tis. Kč, budeme chtít být vždycky lepší než ministerstvo financí, tedy otevřenější než otevření. Ale tady je napsána jedna věta, na kterou bych vás upozornil. Přiznám si, že si nejsem na 100 % jist, zda to, co řeknu, tak je. Je tady mnoho starostů, přemýšlejte o tom.

Tady je napsáno: Poskytovatel s výjimkou svazku obcí zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup. Já si myslím, že v zákoně o obcích není povinnost mít rozpočet a zkrátka veřejnou desku, tedy úřední desku, internetovou. My tímto ty obce, které to nemají, tak ji musí zřídit, protože deska, která je před obecním úřadem, ta samozřejmě dálkový přístup... Jedině, že by poslal manželku někdo nebo naopak manžela, ale ten dálkový přístup není. Jestliže je tady "způsobem umožňujícím dálkový přístup", to znamená, že úřední deska musí být internetová. Je nám to jasné? Já proti tomu nic nemám. Myslím si, že to je správné. Jenom si, a to je ta má pochybnost, nejsem úplně jist, jestli nějaký zákon doposud takovou povinnost obcím stanovil. Všichni zatím vždycky mluvíme o úřední desce. Všichni si pamatujeme – minus 10 let, téměř nikdo neměl internetový přístup. Dneska tímto zákonem to zavádíme u všech obcí, což si myslím, že je v pořádku, jenom aby to stihly i v termínu, který je posunutý, to znamená v termínu 1. 4... (hlas z pléna) Já se omlouvám, ale v tom původním bylo 1. 1., ne? V zákoně? Pak je tady změna na 1. 4. a teď se navrhuje na 1. 7. Ano, tak pak jsem si to myslel správně. Těch návrhů je víc. Samozřejmě do 1. 1. by to nestihl nikdo, ale do 1. 4. by to možná některé, i malé, obce stihly. Ale jenom na tom jsem chtěl upozornit, že toto je zákon, který vstupuje do zákona o obcích s povinností obcí mít úřední desku na internetu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Jaroslav Kubera vystoupí nyní.

Senátor Jaroslav Kubera:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Doufám, pane předsedo, že ke mně budete alespoň stejně ohleduplný jako k mým předřečníkům, protože já se tady teď usalaším na velmi dlouho.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já to právě tušil...

Senátor Jaroslav Kubera:  Ale budu zásadně mluvit k věci, protože už se to tady změnilo ve veřejné slyšení. Já se také musím pana ministra zastat, protože já se od něj dennodenně učím, jak se dělá PR. Jenom malou poznámku – zapomněl na to, kolik ušetřili na papírech A4 na ministerstvu financí. Já tu jeho řeč znám už nazpaměť, kterou vede všude, i včera na Žofíně. Já sleduji všechno, protože jsem blázen v tomto smyslu. Takže ho také sleduji. Ale musím ho skutečně, teď to myslím zcela neironicky, jeho způsob provádění PR je dokonalý. Prosím politické strany, aby si z toho braly příklad a mohly dopadnout ve volbách lépe. Ale o tom jsem mluviti nechtěl.

Já vám přečtu kousek zajímavého článku, který jsem já nenapsal, ale sám bych ho lépe nenapsal. Ten popisuje naši situaci, v které tady dnes jsme: Závody v přijímání právních předpisů se rok od roku stupňují. Dnes jsme přijali dalších 5 zákonů, zní často v televizi. Ohromný úspěch! Povedlo se! Za loňský rok vyšlo ve Sbírce zákonů neuvěřitelných 554 právních předpisů, od zákonů po vyhlášky, celkem 10 796 stran formátu A4. Kolik mezitím vstoupilo v platnost předpisů EU, tuší jen hrstka zasvěcených. Co je to majoránka? Proč je právních předpisů tolik? Proč jsou neustále znovu a znovu novelizovány? Přináší doba skutečně tolik kvalitativních změn? Má být uzákoněno úplně všechno? V jedné vyhlášce ministerstva zemědělství čteme: Majoránka, Majorána Hortensis, je suchá směs listů, květních klásků, květů nebo jejich částí, bez stonků, barvy světle zelené, šedozelené až hnědozelené, výrazné vůně a výrazné kořenné chuti. Podobně je podáno o hřebíčku, kmínu, novém koření. Nejde o nové vydání kuchařky, ale o právní předpis. Zákon vyžaduje od lékaře postup lege artis. Podle pravidel umění lékařského. V zákoně nenajdeme postup operace slepého střeva či léčby chřipky. To je otázka současného stavu medicínské vědy. Proč tedy mnoho jiných předpisů obsahuje tolik technických a organizačních floskulí.

Myslím, že existuje určitý druh normo tvůrců, v tichu pracoven, zcela odtržených od reálného života. Je jim jedno, kdo z politiků a proč si u nich práci objedná. S chutí se vrhají do díla a píší, snaží se uchopit všechny aspekty problémů, a proto modelují veškeré možné situace a šroubuje do dlouhých paragrafů.

Právníci si zoufají, občané nechápou. Právní předpis musí být stručný, jasný a hlavně krátký s jasným poselstvím, které každý adresát pochopí. Zaplevelování právního řádu tisíců paragrafů není znakem dobré práce, ale naopak znakem jejich neschopnosti vymyslet takovou formulaci, která příslušný problém obecně postihne. Kdyby tito legislativci pracovali pro zoologickou zahradu, patrně by na klecích visely cedulky: Fyzickým a právnickým osobám není dovoleno předkládat zvířatům předměty, které by vzhledem ke svým biologickým, chemickým, fyzikálním vlastnostem a charakteru příslušného živočišného druhu byly způsobilé být těmto příslušníky fauny pozřeny. To platí v pracovní dny, jakož i ve dny pracovního klidu a ve státní a státem uznávané svátky. Tento zákaz se nevztahuje na zaměstnance zoologických zahrad, kteří na základě své příslušné a doložené kvalifikace uzavřeli s těmito organizacemi pracovní smlouvu a v rámci druhu práce v ní stanovené, provádějí krmení zvířat.

Tím ovšem není dotčena jejich povinnost, konzultovat biologickou a nutriční hodnotu krmiva s příslušným veterinárním specialistou na výživu, kteří jsou této kontrole zaměstnavatelem určeni po splnění předpokladů, stanovených zvláštním zákonem. Přitom totéž se dá říci dvěma slovy. Nekrmte zvěř. Připadá vám to zvláštní, čemu se smějete? (Smích ze senátorských lavic.) Denně tady schvalujete podobné hovadiny, a vůbec vám to nepřijde divné. Teď tady hodinu poslouchám... (Upozornění předsedajícího na výrazy.) Jak všichni perou do toho zákona, ale hlasování bude zřejmě úplně jiné. A teď se dostávám konečně k meritu věci.

Ptám se jednoduše, pane ministře, přežijeme rok 2015 bez toho zákona, nebo nepřežijeme? Já tvrdím, že přežijeme! Jenom, abychom nevyměkli. Pokud vyměkneme, tak nepřežijeme! Všichni tady budou hovořit o tom, jak je to špatně, já řeknu jenom, že národní výborizace pokračuje neuvěřitelným tempem.

Já jsem na radnici od roku 1990. To, co se teď děje, už není únosné! Ministerstvo vnitra, a ne teď, už před lety, zcela rezignovalo na to, že mělo být orgánem, který měl koordinovat ostatní ministerstva. Teď si každé ministerstvo jede po své lodi, proto tady máme zákony, které navzájem nejsou vůbec nijak propojené. A proto musí být stále novelizovány, protože pak už se hoši nakonec dohodnou.

Ta prvotní příčina je ve spojeném modelu. Spojený model je příčinou těchto potíží. My samosprávě budeme dávat dotace, ale krajský úřad to bude v přenesené působnosti kontrolovat? Co je to za nesmysl? Řeknu vám jinou větu ze zákona o obcích, jestli jste si toho všimli. Tam je napsáno, že obec vydá vyhlášku samostatné působnosti o tom, jak se bude u nich sbírat, kde budou popelnice apod. Co to znamená? Může mi to někdo vysvětlit? A co když ji ta obec nevydá? Vyhláška totiž je normální bod programu a může se také stát, že v zastupitelstvu vyhláška neprojde. Mně už ji přinesli, protože teď prý ji musíme vydat. A proč bychom ji vydávali? U nás se za odpady neplatí, lidi vědí, kam mají dávat do kontejneru, které mají u baráku. Proč bychom vydávali, proboha, vyhlášku? Takže ji pravděpodobně nevydáme, čímž se zřejmě dopustíme něčeho hrozného.

Jenom mě zaujalo, co tady řekl pan kolega Martínek, že je nezbytné, aby co nejdříve byl vydán metodický pokyn. Tím – prostřednictvím pana předsedajícího – jste pane senátore prokázal, že nemůžete pro ten zákon hlasovat, protože jestli k němu musí být hned zítra metodický pokyn, tak je stoprocentně něco špatně! A kromě toho metodický pokyn nemá žádnou závaznost! To je prostě takový planc, ačkoli ministerstva používají metodické pokyny velmi ráda, ale když se jimi nikdo neřídí, tak z toho nehrozí žádný postih. Jsou tady ministerstva, která by nejraději – například ministerstvo paní ministryně Marksové – Engelsové – která by byla nejraději, kdyby zaměstnanci sociálně právních odborů byli zaměstnanci ministerstva, pouze sedící u nás. Oni, pravda, jediní díky mně nám dávají peníze, jsou tady pamětníci, tak jsem do zákona prosadil, že peníze na sociálně právní ochranu dětí hradí stát. Takže on opravdu je hradí bohatě a kritizuje nás, když je vracíme a neutratíme je. To je neuvěřitelné. Pro vás by ty peníze, které mi každý rok vracíme, by klokánkové mohli žít po několik let. A oni nás kritizují, že je neutrácíme, že jsme nepřijali dalších padesát úřednic. A my jsme je nepřijali proto, že už bychom je nikdy nemohli propustit, až státu dojdou peníze a už nám nebude dávat paní ministryně peníze, tak já už je nepropustím podle přiblblého zákoníku práce. Takže paradoxně boj s byrokracií nám byrokracii zvyšuje, to je úplně zvláštní. My tady chceme bojovat proti byrokracii a vytvoříme nový byrokratický předpis. Takže bojujme, hlasujte pro zamítnutí, když jste tady o tom pořád mluvili. Ke je ministr pro lidská práva, když se tady likviduje samospráva, že? Ten vymýšlí dvě věci, ale tady to mu vůbec nevadí, že tady dochází k totální národní výborizaci, že za chvíli už nebudeme moci rozhodnout o ničem, a to ještě tam je skryto to, že ekoteroristé, kterým to také nedáte, tak si budou stěžovat a možná vás i soudně donutit, že vy ji jim dáte, protože oni chtějí jenom zastavit dálnici D8? Oni to přeci s námi myslí dobře, protože oni jsou ti zachránci, kterých tady máme plnou republiku, pachatelé dobra, kteří lépe než my vědí, kde máme nakupovat, kdy máme nakupovat, co máme dělat, kdy máme dělat to, kdy máme dělat ono. Teď chtějí zakázat vodní dýmky, které kouří jenom kuřáci vodních dýmek. Zdá se vám to normální? To je jako kdyby v bordelu zakázali soulož. To přece je absurdní.

A my tady pro ty absurdity občas – musím říci, že senátoři ne úplně vždycky na rozdíl od poslanců – oni to opravdu nečtou. Já jsem je testoval. Ono se to totiž přečíst nedá, ani ve Sněmovně, natož tady, když to dostanete 8. prosince a dnes o tom máme hlasovat. Takže pojďme to zamítnout, tím získáme čas, pěkně si to prodiskutujeme a pak něco rozumného možná, možná, přijmeme.

Dnes jsem slyšel ráno v rádiu, pane ministře, to vás bude zajímat, prý jednomu malíři se podařilo dát do nákladů podprsenku. (Veselost v sále.) (Ministr z místa: Slyšel jsem to.) Vy jste to slyšel asi, že. A víte proč? Já vám to řeknu. Protože – a vy se mnou budete souhlasit co je státu do nákladů toho podnikatele? Vás přece zajímají ty prachy, abyste dostal daně. Takže když mu dáte čtyři procenta z příjmu, který bude mít ten internetový, tak jeho náklady vám mohou být ukradeny. To by se nám zjednodušila daňová správa, že? Jenom nevím, co by dělali daňoví poradci, protože čtyři procenta umí spočítat skoro každý. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jenom bych zareagoval prostřednictvím pana předsedy na kolegu Čunka. Elektronicky dneska už povinnost zveřejňovat všechny věci, které se mají zveřejňovat na elektronických deskách, nebo na úředních deskách elektronicky vedených obcemi, je uloženo zákonem. To je jedna věc. A druhá věc – to, že se to případně zaplevelí tím vším, co tam teď budeme postupně od nás z parlamentu posílat, to asi je pravda. Druhá věc je – ona neexistuje vymahatelnost.

Jeden starosta jedné obce zveřejnil záměr prodeje pozemku pouze na klasické desce a protože to město je hrozně dlouhé a jde do kopce a má rozdíl nějakých 300 metrů, tak ti dole samozřejmě nahoru k té desce, kde je radnice, vůbec nechodí, takže na stránkách internetových se také nemohli dozvědět, protože on ten záměr elektronicky nezveřejnil. Nedozvědělo se to ani naše město, protože my sledujeme, co dělají okolní města a my jsme o ten pozemek měli také zájem. Napsal jsem na Ministerstvo financí, protože se mi podařilo doložit, že to zveřejněno nebylo – tedy Ministerstvo vnitra, omlouvám se, a výsledek byl takový, že Ministerstvo vnitra ve dvoustránkovém dopisu mi sdělilo, že ta povinnost v podstatně nikde není – ona je sice uložená, ale nikde není postižitelná, když k tomu dojde, nebo nedojde v tento okamžik. Takže to je jednoduchý návod pro obce – to, co máme zveřejňovat zveřejníme v tištěné podobě, a to, co se vyžaduje elektronicky, tak zveřejníme to, co zajímá občany, zveřejníme možná i nějaké nové věci po dobu ne tří let, možná ani ne navrhovaného jednoho roku, ale třeba jenom týden, anebo to nezveřejníme vůbec, protože zatím se nic nám nestane. Takový je to výklad Ministerstva vnitra. A jinak potom děkuji, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegovi Kuberovi, protože je to paradoxní, ale dostal mě do situace hluboko před rokem 1989, v nějaké povídce Šimka a Grosmana. Smutné na tom je, že to byla citace ze zákona.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A táži se, chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak. Obecnou rozpravu uzavírám. A táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě. Už nechce. Ptám se pana zpravodaje Radka Martínka, jestli se chce vyjádřit k rozpravě. Nechce. Pan zpravodaj garančního výboru se nyní vyjádří k proběhlé rozpravě.

Senátor Jaromír Strnad:  V proběhlé rozpravě vystoupilo 9 senátorů, z toho jeden senátor třikrát, jeden senátor dvakrát. V rozpravě se vyjádřil, nebo do rozpravy se zapojil i čtyřikrát, sám pan ministr. Zazněly tady dva návrhy. Návrh schválit a návrh zamítnout. Dále byly tady avizovány pozměňovací návrhy, případně podrobné rozpravy.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji vám, pane zpravodaji. Konstatoval jste všechno potřebné. Budeme nyní hlasovat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Usnesení hospodářského výboru je navrženo, návrh zákona schválit, tak jak nám byl postoupen z Poslanecké sněmovny.

Ještě počkám na kolegy, aby se mohli zapojit do hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Tak děkuji vám.

 Hlasování č. 4, registrováno 71 senátorů a senátorek, kvórum pro přijetí 36. Pro návrh 6, proti 54. Návrh byl zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, který zazněl v obecné rozpravě, a to je návrh zákona zamítnout.

Počty se nemění. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 5, registrováno 71, kvórum pro přijetí 36, pro návrh 26, proti 3. Návrh byl zamítnut.

A tudíž přistoupíme k podrobné rozpravě, kterou tímto otevírám. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedo. Předpokládám, že znovu číst usnesení výboru, nemusím. Takže se zaměřím pouze na svůj pozměňovací návrh, který je alternativou k tomu návrhu výboru pro veřejnou správu. Máte ho před sebou na lavicích, nicméně ho stručně přečtu, pozměňovací návrh senátora Radka Martínka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., et cetera, et cetera, myslím, že ho máte. (Předseda Senátu Milan Štěch z místa: Ne.) Tak je to sněmovní tisk č. 6, a to v pátém článku – v článku 6 se slova 1. ledna nahrazují slovy 1. dubna. Takže v šestém – v článku číslo 6 se slova 1. ledna nahrazují slovy 1. dubna, už jsem to tady zdůvodnil. Osobně jsem pro tento návrh výboru. Pokud návrh neprojde, tak tento návrh je alternativou, aby obcím vůbec bylo umožněno alespoň částečně na tento zákon reagovat.

Pardon, jestli jsem to přečetl špatně – neřekl jsem tam rok, takže nahradit slovy: 1. dubna 2015.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí? Pan senátor Jiří Čunek – jsme v podrobné rozpravě, kdy se předkládají návrhy.

Senátor Jiří Čunek:  Po konzultaci s kolegy, já chci podpořit tento návrh 1. dubna. To je první věc. A druhá věc. Panu kolegovi, který mluvil přece přede mnou o nevymahatelnosti zveřejňování na úřední desce, tak podlé mého, ale nejenom mého názoru je to tak, že když to obec neudělá v případě pozemku, tak ten prodej může soud shodit, v případě sporu. Takže to je další věc.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo se nehlásí. Rozpravu uzavírám. Prosím o klid. Tak, přeje si pan navrhovatel, pan ministr vystoupit se závěrečným slovem? Nepřeje. A pan senátor zpravodaj Radko Martínek si přeje vystoupit? Nepřeje. Takže nyní má slovo garanční zpravodaj.

Senátor Jaromír Strnad:  V podrobné rozpravě vystoupili dva senátoři. Byl tedy přednesen pozměňovací návrh výborový a dále v případě, že by tento pozměňovací návrh nebyl schválen, potom bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana senátora Radka Martínka.

Navrhuji tedy, aby se o pozměňovacích návrzích výborových hlasovalo o každém zvlášť.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano. Myslím si, že to je správný návrh. Tak. Já bych tedy prosil, protože návrhy jsou známy, jsou tady návrhy výborové, které budou hlasovány ve dvou krocích – 1 a 2. Pak je tady návrh třetí, který je vlastně alternativou k hlasování výborovému č. 2. Pan senátor Petr Vícha. Ne. (Nehlásí se.) Tak nyní žádám pana ministra, aby se k návrhům vyjádřil. Má možnost se k nim vyjádřit. Pane ministře, máte možnost se vyjádřit k pozměňovacím návrhům – neutrální stanovisko. A pana zpravodaje se budu ptát při každém hlasování. Nyní znělka.

Tak prosím. Budeme hlasovat. Soustřeďte se, prosím o klid. Je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 36. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který je pod č. 1. Stanovisko pana navrhovatele – pana ministra je neutrální. Stanovisko garančního zpravodaje? (Doporučuje.) Doporučující.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 6, registrováno 71, kvórum pro přijetí 36. Pro návrh 60, proti 6. Návrh byl schválen.

Nyní budeme hlasovat o návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který je pod č. 2. Přesto se ptám pana ministra, jestli se chce vyjádřit k tomuto návrhu. Nechce. Garanční zpravodaj? (Doporučuji.) Doporučuje. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 7, registrováno 71, kvórum je 36. Pro návrh 63, proti 5. Návrh byl schválen.

Tím pádem návrh pana kolegy Martínka se stává nehlasovatelný. Děkuji.

Nyní budeme hlasovat o tom, že vracíme návrh, ve znění pozměňovacích návrhů přijatých v předchozím hlasování Poslanecké sněmovně. Všichni víte, o čem se bude hlasovat. Zopakuji – aktuálně přítomno 71, kvórum pro přijetí 36. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 8, registrováno 71, kvórum 36. Pro návrh 65, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Protože jsme návrh schválili a vracíme návrh PS, musíme rozhodnout o pověření, tzn., kteří naši kolegové odůvodní postoj a rozhodnutí Senátu v PS. Byl podán návrh, abychom pověřili senátora Jaromíra Strnada a senátora Radko Martínka odůvodnit naše usnesení na schůzi PS. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Zopakuji, v sále je 71, kvórum 36, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 9, registrováno 71, kvórum 36, pro návrh 62, proti nikdo. My jsme tedy rozhodli, že nás kolega Strnad a kolega Martínek zastoupí a přednesou odůvodnění v PS.

Projednávání tohoto bodu je ukončeno. Děkuji vám.

My se vystřídáme v řízení schůze.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jsme u dalšího bodu, tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 5

Máme to jako tisk č. 5. Uvede nám ho uvede opět ministr financí Andrej Babiš. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Hlavními 2 změnami, které navržený zákon přináší do rozpočtových pravidel, je zaprvé posílení úlohy poskytovatelů dotací při zjišťování nesprávností, kterým se během jejich používání nebo v souvislosti s nimi dopouštějí jejich příjemci. a při nápravě těchto nesprávností a jejich postihování. Zadruhé pak zmocnění ministerstva financí k vydávání státních dluhopisů ke krytí rozpočtového schodku státního rozpočtu a ke splácení jistin státního dluhu.

Posílení úlohy poskytovatelů dotací napomůže rychlejšímu řešení případu chyb v dotačním procesu a zneužívání dotací, zejména dotací obsahujících peněžní prostředky z rozpočtu EU, a tím i zlepšení plynulosti jejich čerpání.

Pokud jde o státní dluhopisy, zákony o vydání dluhopisů ke krytí rozpočtovaného schodku státního rozpočtu, představují duplicitu v právu, protože zmocnění k jejich vydání obsahuje vždy již příslušný zákon o státním rozpočtu. Rovněž zmocnění k vydání dluhopisu ke krytí splátek jistin nemusí být dáno vždy zvláštním zákonem, protože při soustavné schodkovosti státního rozpočtu jistiny jiným způsobem hradit nelze, a vydání dluhopisů na jejich krytí státní dluh nezvyšuje.

Návrh novely obsahuje další změny, jako je zpřesnění vymezení pojmu státních finančních aktiv a pasiv, nové definování peněžních prostředků z rozpočtu EU v návaznosti na nové unijní předpisy v této oblasti, zjednodušení pro žadatele o dotace z řad právnických osob, kteří již nebudou muset omezovat spíše jen teoreticky se vyskytující beneficienty, které prakticky nelze právně definovat; možnost využít cizoměnové účty ministerstva financí k rozpočtovým výdajům, aby nebyla nutná konverze koruny v případě, kdy by byla nevýhodná; neukládání odvodu za porušení rozpočtové kázně do 1 tis. Kč; rušení výjimky pro ministerstvo obrany, které dosud mohlo prodávat svůj majetek a nakupovat nový mimo rozpočet; zařazení výdajů na platy státních zaměstnanců mezi tzv. profilující výdaje, aby se dodržela ustanovení zákona o státní službě, jež nelze použít na nic jiného.

Návrh novely přináší změny, které současný systém finančního hospodaření státu zásadně nemění, ale měl by vést k jeho racionálnějšímu fungování. Je třeba, aby novela byla účinná již od začátku nadcházejícího roku, aby tak nabyla účinnosti spolu se zákonem o státní službě, podle nějž finanční prostředky na platy státních zaměstnanců podle schválené systematizace nelze použít na jiný účel.

Aplikací tohoto ustanovení na tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů zajišťují body 50 a 51 návrhu novely, proto považuji za nutné, aby se podle jimi doplněných ustanovení rozpočtových pravidel postupovalo již od 1. ledna 2015.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem byl VHZD. Usnesení má č. tisku 5/1. Zpravodajem je pan senátor Jaromír Strnad, který má slovo.

Senátor Jaromír Strnad:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já si v tomto případě dovoluji zastoupit svého kolegu, senátora Kratochvíleho, který tuto zpravodajskou zprávu zpracoval.

V této se píše. Předložená novela rozpočtových pravidel je podle důvodové zprávy a i podle slov předkladatele potřebná zejména pro naplnění cílů, které si klade EU. Předložená novela obsahuje celkem 61 novelizačních bodů, z nichž řada z nich je tzv. legislativně-technických, jako jsou zejména znění nových odkazů na poznámky pod čarou v souvislosti s novými přímo aplikovatelnými unijními předpisy.

Nicméně předložená novela obsahuje i několik věcných bodů, jejichž obsah stojí za povšimnutí. Např. v bodě 10. se zrušuje podmínka, aby žadatel o dotaci identifikoval osoby, které jsou s ním v obchodním vztahu, přičemž v důvodové zprávě PS bylo pouze uvedeno, že ustanovení je nejednoznačné a problematické. Náš výbor má ale za to, že to byl poměrně silný protikorupční argument, to, jaké vazby žadatel o dotaci udržuje a na koho.

V bodě 12. se nově stanoví, že poskytovatel dotace za porušení některých podmínek může stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně, než je výše dotace. Tato úprava může být rovněž potenciálně korupční, neboť systém dotací v ČR je nastaven v zásadě málo průhledným způsobem, tento návrh jej podle našeho názoru ještě více zneprůhlední.

V bodě 15. a 16. je v nově navrhovaném textu obsaženo sousloví "domnívá-li se", přičemž není rozhodující, že to špatná právní úprava obsahuje. Je potřeba uvést, že toto bylo problematické již pro Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS, avšak ve 3. čtení ministr financí vyslovil nesouhlas s pozměňovacím návrhem těchto slov na slova "zajistí-li" na základě kontroly, přičemž výbor je přesvědčen, že v právním státu se orgán veřejné správy, který je poskytovatelem dotace, nemůže jen tak něco domnívat, ale mít za prokázané.

Dále v bodě 36. je nově do státních finančních pasiv zahrnutý dluh ze státem vystavených směnek, přičemž důvodová zpráva pro PS opět vysvětluje, že budou vystavovány ministerstvem financí, což je obtížně představitelné, že např. ministr financí např. tehdy, kdy vláda je v demisi, vystaví směnku na nějakou částku, a tím zvýší státní dluh naší republiky o x milionů.

V bodě 39. se nově navrhuje zahrnout v podstatě původní příjmy státních fondů na kofinancování dotací z EU do národního fondu. Podle důvodové zprávy je toto vhodné, ale bez bližšího vysvětlení. Státní fondy by tyto prostředky, které by se jim jinak vrátily jako odvod, mohly podle našeho názoru využít např. na kofinancování jiných projektů.

Dále hrubým legislativním nedostatkem je v bodu 53. uvedení odkazu na konkrétní vyhlášku, když ustanovení bodu 53. je ustanovení zmocňující k vydání této vyhlášky. Je to takový uzavřený kruh.

Z těchto důvodů nakonec náš výbor nepřijal pozměňovací návrhy, jednotlivé pozměňovací návrhy bych zdůvodnil v podrobné rozpravě. Dovolte mi tedy nyní, abych vás seznámil s 25. usnesením z 3. schůze konané dne 16. prosince 2014 VHZD k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Karle Kratochvíleho a po rozpravě výbor:

1. doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení,

2. určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů. Dalším výborem, který se zabýval tímto návrhem, byl VUZP. Záznam z jednání má č. našeho tisku 5/2. Zpravodajem je pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Jen ve stručnosti, náš výbor se také zabýval velkými rozpočtovými pravidly s tím, že po poměrně podrobné debatě nakonec nepřijal usnesení. Důvodů bylo více. Jedním byla také znalost usnesení VHZD, který se nějakým způsobem nakonec pokusil ošetřit tu teoretickou svévoli poskytovatele dotací s tím, že nakonec my poté, co jsme seznali, že není úplně jasné, zda postup Výboru pro hospodářství je konzistentní s naším právním řádem, tak jsme tu věc nechali otevřenou. Nepřipojovali jsme se k ní.

Výbor následně hlasoval o návrhu přijmout zákon ve znění přijatém nebo zaslaném PS. Hlasování dopadlo tak, že nebylo přijato žádné usnesení. 5 členů výboru hlasovalo pro, 1 proti a 4 senátoři se zdrželi. Dále výbor určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Miloše Vystrčila a pověřil předsedu výboru senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Já se ptám, zda podle § 107 někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona? Nikdo. Otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážené dámy, vážení pánové, pane ministře, pane předsedající. Zase jenom velmi stručně, ale proto, abychom mohli propustit tento návrh zákona do podrobné rozpravy, tak si tady dovolím uvést několik mých názorů, které souvisí s tímto zákonem.

V zákoně dle mého názoru se nachází kromě jiných 2 místa, které bychom mohli opravit. O jednom tady už mluvil pan ministr. Nedomnívá se, že je to nesprávné, a to je, abychom si nenechali odejmout možnost kontroly vydávání dluhopisů, a to tím způsobem, že doposud dle mých informací bez větších problémů vydání dluhopisů musel svým usnesením nebo svým hlasováním potvrdil parlament, to znamená jak PS, tak Senát. Tím pádem docházelo k tomu, že vydávání dluhopisů bylo i pod kontrolou zákonodárců. Argument, že proto, že státní rozpočet je zákonem, a pokud v zákoně jako je státní rozpočet, je např. schválen 100miliardový schodek, který musí být potom nějakým způsobem kompenzován, tak je zbytečné, aby vydávání dluhopisů bylo znovu schvalováno, jsme tady od pana ministra již slyšeli. Já se s ním neztotožňuji ze 2 důvodů.

První je, že pokud by se např. hospodaření vyvíjelo pozitivně, tak potom vůbec nemusí být jasné, že musí být vydány dluhopisy za každou cenu až do výše 100 mld. Kč, ale mohly by být třeba vydány v nějaké nižší výši, je dobře, když to zákonodárci budou vědět.

Druhý důvod je, že si myslím, že takové věci, jako je vydávání dluhopisů, náleží zákonodárcům. Tradice je ochrana před omyly. Je potřeba kontrolovat nejen obce a kraje, ale třeba i někdy pana ministra, resp. ministerstvo financí.

Další věc, kterou jsem už naznačil ve své zpravodajské zprávě, souvisí s návrhem hospodářského výboru, který chce změnit § 14 e) a § 14 f), a to tím způsobem, že chce slova "domnívá-li se", resp. ke slovu "domnívá" nahradit slovem "prokáže-li se", a tím pádem pro ty z vás, kteří to nemají před sebou, tak to je takto nesrozumitelné, by došlo k tomu, aby poskytovatel dotace nemohl pouze na základě své domněnky, kterou ani nemusí zdůvodnit, neposkytnout dotaci, požadovat navrácení dotace nebo zastavit poskytování dotace.

Já se domnívám a myslím, že je to v shodě s hospodářským výborem, že by toto mělo být ošetřeno buď tím, že to musí prokázat, což dle právníků nebo naší legislativy je slovo, které úplně není možné takto použít z toho důvodu, že poskytovatel vždycky nemusí být správním orgánem. Jediný, kdo může prokazovat to, zda došlo k porušení dotačních pravidel, je potom správní orgán, tudíž to "prokáže-li", jak je navrženo v pozměňovacím návrhu hospodářského výboru, je potom slovo, které dost dobře nemůže být nikdy i při dobré vůli poskytovatele tím poskytovatelem naplněno.

Proto navrhuji alternativu. Tou alternativou je pozměňovací návrh, který máte před sebou, kde v případě bodu 1. za slovo "domnívá-li se", se vkládá slovo "důvodně", jinými slovy, "domnívá-li se důvodně" potom znamená, že musí svoji domněnku zdůvodnit. V druhém případě naopak za slovo "kontrolního zjištění" před slovo "domnívá" zase vložit slovo "důvodně". To znamená, celý můj pozměňovací návrh spočívá v tom, aby byl poskytovatel dotace vždycky, když chce dotaci zastavit, neposkytnout, chce požadovat vrácení, povinen toto své rozhodnutí sdělit, aby nestačilo to, že se to nějaký úředník pouze domnívá.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Nikdo další se nehlásí, takže končím rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Zvedáte se, tak mikrofon je váš.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Já k těm dluhopisům jenom... Před chvílí tady mluvil pan senátor Kubera o zákonech a byrokracii. Toto je konkrétní příklad, kdy ji můžete odstranit, protože naše ministerstvo financí už tento rok prokázalo, že jenom refinancovalo dluhopisy, i když je schodek, tak jsme žádné nenavyšovali. Pokud to schválí zákon o státním rozpočtu a jsou tam ty dluhopisy, tak považuji skutečně za zbytečné, abychom potom dělali šílený proces 9 – 10 měsíců a projednávali něco, co je samozřejmě už jednou schváleno, a které musí být schváleno.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Ptám se kolegy Vystrčila, jestli se chce vyjádřit jako zpravodaj? Nechce. Slovo má pan kolega, garanční zpravodaj Strnad.

Senátor Jaromír Strnad:  V rozpravě vystoupil 1 senátor. Nebyl přednesen ani návrh na schválení, ani návrh na zamítnutí. Byly avizovány pozměňovací návrhy, kterých je 8, hospodářského výboru. Byl tedy avizován i pozměňovací návrh pana senátora Vystrčila.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Vzhledem k tomu, že nemáme ani návrh schválit, ani zamítnout, otevírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy pan kolega Strnad už tady zůstává.

Senátor Jaromír Strnad:  Jak už jsem řekl, pozměňovacích návrhů, které přijal hospodářský výbor, je celkem 8. Máte je všichni před sebou. Navrhuji, aby se hlasovalo o prvním pozměňovacím návrhu zvlášť, o druhém a třetím dohromady, přičemž podotýkám, že jako garanční zpravodaj podporuji k tomuto bodu pozměňovací návrh kolegy Vystrčila, dále aby se hlasovalo o bodu 4 a 5 zvlášť, o šestém pozměňovacím návrhu zvlášť a o sedmém také zvlášť. O návrhu osmém, který upravuje, od kdy zákon bude platit, bychom hlasovali jenom v případě, že bychom schválili některý z pozměňovacích návrhů.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Jasné. Toto nám ještě zopakujete, až skončí podrobné rozprava, protože teď jsme stále v podrobné rozpravě. Do ní se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pane ministře. Já jsem předložil na stůl, tak jak ukládá jednací řád, návrh pozměňovacích návrhů s tím, že pozměňovací návrhy jsou celkem tři. Pod bodem č. 1 je pozměňovací návrh, který se týká změny 14e odst. 1, kde navrhuji, aby za slovo "domnívá-li se" bylo vloženo slovo "důvodně". Důvody jsem vysvětloval. Je to proto, že v tomto § 14e je napsáno, že poskytoval, když se tak domnívám, tak může neudělit, nebo neposkytnout dotaci, aniž by bylo z toho zákona explicitně jasné, že to musí zdůvodnit. Analogicky je to v bodě 2, to je můj druhý pozměňovací návrh, nebo pozměňovací návrh pod bodem 2, kde navrhuji, aby v § 14f v odst. 1 a 3 bylo za slova "kontrolního zjištění" vloženo slovo "důvodně". Protože zase je tam napsáno – na základě kontrolního zjištění, aby došlo k tomu – já to nemám před sebou – abych důvodně doložil svoji domněnku, proč navrhuje dotaci buď neposkytnout nebo vrátit. To jsou dva moje pozměňovací návrhy.

Pokud mám navázat i na to, co říkal pan kolega Strnad, tak tyto dva moje pozměňovací návrhy jsou alternativami – ke kterým pozměňovacím návrhům? (Hlas: Dva a tři.) Dva a tři, abychom věděli. Čili moje pozměňovací návrhy pod body 1 a 2 jsou alternativou k návrhům hospodářského výboru pod čísly 2 a 3.

Třetí pozměňovací návrh – navrhuji, aby dosavadní bod č. 29 senátního tisku byl zrušen, to je ten bod, který pokud nebude zrušen, tak umožní panu ministrovi financí, jak on říká, odstranit byrokracii, respektive nějakou duplicitu a vyjít z toho, že pokud se schválí státní rozpočet, tak z toho implicitně plyne, že si ve velikosti schváleného dluhu může vydávat dluhopisy, jak chce. Zvažte, jestli to tak má být.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, slovo má pan senátor Petr Vícha.

Senátor Petr Vícha:  Pane místopředsedo, požádám o pětiminutovou přestávku pro jednání klubu vzhledem k alternativním pozměňovacím návrhům před hlasováním. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Před hlasováním, dobře. Nikdo další se nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit k podrobné rozpravě? Nechcete? Chcete? Řekněte. Teď proběhly návrhy pozměňovacích návrhů. Vy se k nim máte šanci vyjádřit.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Já v podstatě s návrhy, co pan senátor Vystrčil z hlediska změn, domnívá-li se atd., souhlasím. Nesouhlasí s tím, že by se vlastně měly vrátit dluhopisy. Myslím si, že jsem zodpovědný a nemám nikdy problém – zajímavé je, že v minulosti se nikdo o ty dluhopisy nezajímal. Možná by bylo zajímavé se zeptat, jak se emitovaly v minulosti, tam byly různé derivátové obchody, které byly nevýhodné. Takže já s těmi prvními – změna formulace – souhlasí, ale trvám na tom, že skutečně ty dluhopisy by mělo MF v kompetenci v rámci zákona o státním rozpočtu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře, děkuji. Pan senátor Vystrčil jako zpravodaj výboru.

Senátor Miloš Vystrčil:  Jako zpravodaj výboru vnímám stanovisko pana ministra. Snad k němu mohu říci jenom to, že můj návrh, který se týká toho, aby vydávání dluhopisů bylo pojišťováno souhlasem Parlamentu, není nijak osobní. Domnívám se, že prostě některé věci jsou nějak tradičně zavedeny a pokud fungují, tak je nesmysl je měnit, protože jedna z moudrostí říká, že tradice je ochrana před omyly. Já si myslím, že je potřeba se před omyly chránit.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře. Pan garanční zpravodaj, pan senátor Strnad má slovo. Zároveň nás bude provádět hlasováním. (Senátoři připomínají žádost o přestávku na klub.) On má teď slovo, pak nás bude provádět hlasováním, ale předtím bude pětiminutová přestávka, já jsem nezapomněl.

Senátor Jaromír Strnad:  Jak již jsem řekl, pozměňovacích návrhů navržených výborem pro hospodářství je celkem osm. Navrhuji, aby se o těchto návrzích hlasovalo celkem v šesti hlasováních s tím, že body 2 a 3, neboli pozměňovací návrhy 2 a 3 by se hlasovaly najednou, k tomu je alternativní návrh pana senátora Vyskočila, který je označen v jeho pozměňovacích návrzích číslem 1 a 2. Body číslo 4 a 5 aby se hlasovaly společně. Jako sedmé hlasování by bylo hlasování o pozměňovacím návrhu č. 3 pana kolegy Vystrčila.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nyní vyhlašuji do 11.53 hodin, šest minut raději dám, takže přestávka do 11.53 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.47 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11.54 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Přestávka skončila, pane garanční zpravodaji, čtěte jednotlivé pozměňovací návrhy. Pan ministr nám k nim dá stanovisko, vy nám též dáte stanovisko.

Senátor Jaromír Strnad:  Jako první hlasování bude o pozměňovacím návrhu č. 1 VHZD.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Stanovisko pana ministra? Je v příjemné debatě s paní kolegyní, takže pravděpodobně nemá stanovisko, je zatížen jinými – nesouhlas? Slyším dobře? Nesouhlas? Tam máte mikrofon. (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Garanční zpravodaj? (Senátor Strnad: Doporučuji.) Doporučuje. Já o tom zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento pozměňovací návrh, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 10 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 62, proti čtyři. Návrh byl schválen.

Další pozměňovák.

Senátor Jaromír Strnad:  Další pozměňovací návrh – hlasovali bychom o pozměňovacím návrhu 2 a 3 dohromady – VHZD. Mé stanovisko vzhledem ke zjištěným právním skutečnostem je nedoporučující.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře? (Ministr: nesouhlas.) Garanční zpravodaj? (Senátor Strnad: Nedoporučuji.) Nedoporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 11 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 2, proti 44. Návrh byl zamítnut.

Další návrhy.

Senátor Jaromír Strnad:  Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu 4 a 5 dohromady – VHZD.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. (Senátor Strnad: Doporučuji.) Garanční zpravodaj doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 12 ukončeno, registrováno 69, kvoru 35, pro 63, proti 4. Návrh schválen.

Další pozměňovák.

Senátor Jaromír Strnad:  Dále je výborový pozměňovací návrh č. 6.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Garanční zpravodaj? (Senátor Strnad: Doporučuji.) Doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 13 ukončeno, registrováno 69, kvoru 35, pro 63, proti 5.

Dále.

Senátor Jaromír Strnad:  Dále budeme hlasovat o výborovém pozměňovacím návrhu č. 7.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře, vaše stanovisko? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Garanční zpravodaj? (Senátor Strnad: Doporučuji.) Doporučuje.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 14 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 64, proti 4. Návrh schválen.

Dále.

Senátor Jaromír Strnad:  Poslední pozměňovací návrh výborový je pozměňovací návrh č. 8 a stanovuje účinnost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane ministře? Asi proti. (Pobavení v sále.) Proti. Garanční zpravodaj? (Senátor Strnad: Doporučuji.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 15 ukončeno, registrováno 69, kvorum 35, pro 64, proti 4. Návrh schválen.

Senátor Jaromír Strnad:  Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu č. 1 a 2 kolegy Vystrčila.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Když já ani nevím, který to je... S tím souhlasím.

Senátor Jaromír Strnad:  Také doporučuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pan zpravodaj také doporučuje. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 16 ukončeno. Registrováno 69, kvórum 35, pro 69, proti nikdo. Návrh schválen.

Senátor Jaromír Strnad:  Poslední pozměňovací návrh je pozměňovací návrh č. 3 kolegy Vystrčila.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Neutrální. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti , tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 17 ukončeno. Registrováno 69, kvórum 35, pro 27, proti 13. Návrh byl zamítnut.

Nyní budeme hlasovat o návrhu, že vrátíme PS návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 18 ukončeno. Registrováno 69, kvórum 35, pro 63, proti 1. Návrh byl schválen.

Nyní určíme naše 2 senátory, kteří půjdou do sněmovny obhájit naše pozměňovací návrhy. Návrh od garančního zpravodaje byl pan senátor Kratochvíle a Vystrčil. Souhlas? Souhlas je. Takže o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tato 2 jména, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 19 ukončeno. Registrováno 69, kvórum 35, pro 66, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu garančnímu zpravodajovi, panu ministrovi poděkuji až po jeho bloku.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 6

Máme to jako tisk č. 6. Návrh uvede opět pan ministr financí Andrej Babiš.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Novela zákona o cenách sleduje naplnění 2 cílů.

Zaprvé ušetřit náklady na vydávání papírově tištěné podoby cenového věstníku s rozhodnutími o regulaci cen. Počet zájemců o tuto verzi věstníku se snižuje a přiklánějí se k digitální podobě na stránkách ministerstva financí. Podle návrhu bude cenový věstník zveřejňován na portálu veřejné správy, což zajistí vyšší komfort pro uživatele a ušetří náklady na tisk a distribuci publikace.

Zadruhé se u vybraných cenových kontrol zjednodušuje způsob prokazování oprávnění ke kontrole, když na místo písemného pověření bude postačovat průkaz kontrolora. Bude se jednat o kontroly dodržování povinností při označování zboží cenami při prodeji, poskytování cenových informací v cestovních kancelářích, při vedení cenové evidence a dodržování podmínek při uzavírání dohody o ceně. Jedná se o méně komplikované kontroly, kde nehrozí výrazné finanční sankce nebo je možné jednodušším způsobem zahajovat operativní kontroly.

Návrh zákona byl projednán dne 16. prosince 2014 ve VHZD a se závěrem doporučit schválit zákon ve znění postoupeném PS, se kterým se ztotožňuji a dovoluji si vás požádat o jeho podporu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním a jediným výborem byl VHZD. Usnesení má č. 6/1. Zpravodajem je pan senátor Jan Veleba, ten má slovo.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pan ministr tady zevrubně tento návrh zákona okomentoval. Ve VHZD tento zákon, tento návrh zákona, byl schválen. Výbor na své 3. schůzi, která se konala 16. prosince tohoto roku, přijal usnesení, že:

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2. určuje mne jako zpravodaje výboru pro jednání na dnešní schůzi,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil tento návrh usnesení předsedovi Senátu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Má otázka – zda někdo navrhuje nezabývat se? Nikdo. Otvírám obecnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji končím. Pane ministře, pane zpravodaji, nemáte se k čemu vyjadřovat, protože nic neproběhlo. V této chvíli máme jediný návrh, a to je schválit, po znělce o něm budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválit, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko ANO. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 20 ukončeno. Registrováno 64, kvórum 33, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu.

Děkuji panu zpravodajovi.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Tisk č. 8

Máme to jako tisk č. 8. Návrh uvede opět ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy ČR v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Návrh zákona je reakcí na schválení zařízení EU, která přináší novou úpravu boje proti zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví, neboli proti tzv. padělkům. Cílí přitom na zboží nacházející se pod celním dohledem, tedy na zboží, které překračuje vnější hranici EU.

Nařízení přitom předpokládá, že boj proti padělkům bude prováděn celními orgány členských zemí, jež v této souvislosti přímo navazují na právní úpravu. Tou by se měl stát právě navržený zákon.

Podle úpravy evropského nařízení je působnost celních orgánů v boji proti padělkům vykonávaná v součinnosti práv držitelů práv duševního vlastnictví, jejich zájmy jsou tímto způsobem chráněny. Celní orgány tak primárně vykonávají tuto svoji působnost až na základě žádosti konkrétního držitele práv, který následně musí vést soukromoprávní soudní řízení proti subjektu, který právo duševního vlastnictví porušil.

O tom, zda konkrétní zboží porušuje práva duševního vlastnictví, tak s definitivní platností rozhodne soud.

Jak jsem již uvedl, evropská právní úprava je použitelná pouze pro zboží pod celním dohledem. Orgány Celní správy ČR však vykonávají působnost v rámci boje proti padělkům i na vnitřním trhu v rámci ČR.

Předložený návrh zákona proto přebírá evropskou právní úpravu též pro oblast vnitrostátní, na kterou by jinak nedopadala. Celní orgány se tak budou při postupu vůči zboží na vnitrostátním trhu řídit obdobnými principy, jako při postupu vůči zboží pod celním dohledem, a to zejména principem součinnosti s držiteli práv duševního vlastnictví. Obdobná právní úprava již funguje např. na Slovensku.

Navrhovaná právní úprava v prvé řadě zefektivní boj proti padělkům. Bude poskytnuta zvýšená ochrana držitelům práv duševního vlastnictví, kteří tak budou moci rozvíjet svoje podnikatelské inovační aktivity bez obav z nekalé konkurence a deformace trhu ze strany porušitelů těchto práv.

Současným efektem pak bude též ochrana spotřebitelů, kteří budou navrhovanou úpravou lépe chráněni proti padělkům.

Z pohledu státu dojde rovněž k posílení boje s daňovými úniky, které jsou s trhem s padělky zpravidla spojeny.

Závěrem svého úvodního slova bych si vás dovolil požádat o projednání a podporu tohoto návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním a jediným výborem je VHZD. Usnesení má č. 8/1. Zpravodajem je pan senátor Leopold Sulovský.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Nový systém ochrany na vnitrostátním trhu umožní držitelům práv žádat o vnitrostátní opatření, a to buď cíleně vůči konkrétnímu subjektu, nebo preventivně. Zároveň budou držitelům práv předávány informace potřebné k zahájení soudního řízení ve věci porušení jejich práv, a tím, že podle výsledků těchto řízení bude rozhodováno orgány celní správy o dalším nakládání se závadným zbožím, které bude zničeno na náklady porušitele, nebo může být využito jako dosud k humanitárním účelům.

Aby se usnadnila ochrana práv v případech, kdy držitel práva nebude mít zájem absolvovat soudní řízení, bude moci tento zahájit tzv. zjednodušené řízení o zničení zboží, které počítá s časově i finančně méně náročným procesem.

Tento systém bude sice více apelovat na aktivní přístup držitelů práv, zároveň však bude více podporovat jejich spolupráci a respektovat principy prosazování soukromých práv.

VHZD na své 3. schůzi po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2. zpravodajem výboru pro jednání na schůzi určuje senátora Leopolda Sulovského,

3. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Moje otázka – zda někdo navrhuje nezabývat se? Nikdo. Otvírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí, končím ji, tudíž pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Budeme mít jediný problém na hlasování, a to je návrh schválit.

Zahajuji hlasování o návrhu - schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 21 ukončeno. Registrováno 62, kvórum 32, pro 53, proti nikdo.

Návrh byl schválen.

Končím projednávání tohoto bodu.

Sestava dalšího bodu zůstává stejná, protože budeme projednávat

 

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Tisk č. 9

Máme to jako tisk č. 9. Slovo má opět pan ministr financí Andrej Babiš.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o působnosti orgánů Celní správy ČR v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Návrh zákona navazuje na návrh zákona, který byl projednán na dnešním jednání Senátu v rámci předchozího bodu. Jeho předmětem jsou nezbytné související změny v jiných zákonech.

Rozsah zákona je přitom nevelký, neboť obsahuje pouze technické novelizace zákona o ochraně spotřebitele autorského zákona, které zřejmě není nutné podrobněji komentovat.

Závěrem svého úvodního slova bych si vás dovolil požádat o projednání a podporu tohoto návrhu zákona.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Garančním výborem byl VHZD. Usnesení má č. 9/1. Zpravodajem je pan senátor Leopold Sulovský. Máte slovo, pane kolego.

Senátor Leopold Sulovský:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Návrhem zákona upravená problematika je upravena v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popř. ve Sbírce mezinárodních smluv. Jedná se zejména o dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.

Předkládaného návrhu zákona se týká směrnice EP a Rady o vymáhání práv duševního vlastnictví a směrnice EP a Rady 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informaci společnosti.

Návrh zákona je s těmito právními předpisy EU plně v souladu, jelikož je přejímá.

VHZD na své 3. schůzi dne 16. prosince 2014 po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po rozpravě a po zprávě senátora Leopolda Sulovského

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Navrhuje někdo nezabývat se? Nikdo. Otvírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím ji. Pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Máme jediný návrh, a to schválit. O tom budeme za chvilku hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 22 ukončeno. Registrováno 63, kvórum 32, pro 52, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji garančnímu zpravodajovi.

Dalším návrhem zákona, který budeme projednávat, je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 10

Máme to jako tisk č. 10. Slovo má opět pan ministr financí Andrej Babiš.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí.

Cílem návrhu zákona je povést věcná upřesnění, jejich potřeba vyvstala z aplikační praxe. Návrh zákona rovněž usiluje o odstranění nejasností vyplývajících z rekodifikace soukromého práva a souvisejících změn v právní úpravě daně z nemovitých věcí.

Dále dochází k upřesnění některých pojmů, jejich sjednocení s jinými právními předpisy, a k provedení legislativně-technických úprav. Jako příklad navrhovaných změn lze uvést upřesnění hranice mezi předmětem daně z pozemku a předmětem daně ze staveb a jednotek, kdy se jednoznačně vymezuje okamžik, ve kterém se stavba nebo jednotka stává předmětem daně ze staveb a jednotek.

V oblasti správy daně z nemovitých věcí se např. navrhuje upravit, že pokuta za opožděné tvrzení daně nevznikne v případě, kdy poplatník pozdě podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na nižší daň, aniž by byl k tomu správcem daně vyzván.

Závěrem svého úvodního slova si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona. Jeho účinnost se navrhuje od 1. ledna 2016.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Garančním výborem je VHZD. Usnesení má č. 10/1. Zpravodajem je pan senátor Pavel Štohl.

Senátor Pavel Štohl:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Jak už pan ministr tady řekl, cílem návrhu novely zákona bylo usnesení některých právních předpisů, zejména v návaznosti na rekodifikaci občanského práva, sjednocení pojmu v souvislosti s daňovým řádem apod.

V důvodové zprávě se uvádí, že tímto návrhem novely se nic nemění oproti stávajícímu stavu.

Já si dovoluji říct, že to není úplně přesné, možná trochu zavádějící. Budu to argumentovat na jednom příkladě, a to konkrétně zdaňování pozemků s rybníky.

V současné úpravě je uvedeno, že dani z pozemku podléhají rybníky sloužící k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb. Nová formulace ale zní, že dani z pozemku z rybníků slouží rybníky užívané pro chov ryb za účelem podnikání. Ono to není úplně jedno a totéž. Tím pádem by rybníkářství poměrně ve velkém rozsahu muselo platit tuto daň z pozemků. Bylo předběžně vyčísleno, že by to dělalo kolem 10 mil. Kč, což si myslíme, že pro rybníkářství není málo. Mohlo by to pro něj mít i ekonomické dopady.

Proto náš hospodářský výbor se tímto zabýval. Navrhuje pozměňovací návrh, který by zachoval stávající stav. Takže to máme jeden pozměňovací návrh.

A potom, už pan ministr se tady zmínil, že v návrhu novely je § 15 a), který stanoví, že pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na nižší daň, potom správce daně mu nevyměří pokutu. To samozřejmě si myslím, jak správci daně, tak i poplatníci kvitují, protože to nemělo žádný smysl, význam, logiku, aby byl někdo potrestán za to, že podá dodatečné daňové přiznání na nižší daň.

Takže s tím určitě lze souhlasit všeobecně, ale protože návrh této novely má platit až od 1. ledna 2016, proto navrhujeme pozměňovací návrh, aby tento § 15 a) platil dnem vyhlášení, tzn., abychom nemuseli ještě čekat nějakých 11 měsíců na to, aby správci daně museli vyměřovat pokuty.

To je asi takový faktický komentář k tomuto návrh novely.

Na závěr mi dovolte seznámit vás s usnesením VHZD, který zasedal 16. prosince 2014. Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla a po rozpravě výbor doporučuje Senátu vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, posaďte se ke stolku zpravodajů. Moje otázka – navrhuje někdo nezabývat se? Nikdo. Takže otvírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tak ji končím. Tudíž pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjádřit. Otvírám podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se rovněž nikdo nehlásí, takže platí to, že garanční zpravodaj a pozměňovací návrhy máme v písemné formě, takže máme o čem hlasovat. Já končím podrobnou rozpravu.

Pane ministře, chcete se vyjádřit k pozměňovacím návrhům? Nechcete. Na stanovisko se vás pak zeptám. A garanční zpravodaj se nám vyjádří k těm návrhům, on už to učinil, a zároveň nás provede celým hlasováním.

Senátor Pavel Štohl:  Já se omlouvám, já jsem pravděpodobně udělal procesní chybu, že vlastně vy máte v příloze pouze 1. pozměňovací návrh. Ten 2. pozměňovací návrh, pokud jsem od paní doktorky správně teď pochopil, bych tady měl teď uvést.

Takže pozměňovací návrh, který se týká § 15 a), že by platil dnem vyhlášení...

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, je mi strašně líto, pokud nevystoupí jeden nebo druhý ministr nebo další, který by tady byl, tak já jsem podrobnou rozpravu ukončil. Tento návrh bohužel, pokud nekleknete před pana ministra, aby otevřel svým příspěvkem podrobnou rozpravu, má tento pozměňovací návrh smůlu.

Pane ministře, jestliže můžete, v tom případě byste byl tak laskav a šel k mikrofonu a řekl 2 věty.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Dobře, souhlasím s kratší účinností.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak, to bylo hezké. Byla otevřena podrobná rozprava. Nikdo další? Tak ji končím. (smích) Já jsem řekl, že byla otevřena podrobná rozprava... Tak já to beru zpět, že jsem ji ukončil. Pan zpravodaj nám to musí načíst. Beru to jako... Pane senátore, na mikrofon přečíst.

Senátor Pavel Štohl:  Takže v článku III. za číslovku 2016 vložit slova "s výjimkou ustanovení čl. I., bod 72., které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení".

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  A teď je víceméně další komplikace, nemáme to písemně. Takže já navrhuji, abyste se spojil s tamhle tím stolkem. A já dám 5minutovou přestávku. Pan senátor Jan Horník se hlásí.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Požaduji 3minutovou přestávku na jednání klubu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane kolego, já jsem dal 5 minut. Stačí vám to? (smích) Ale to bylo ještě před vaším požadavkem, takže to je jenom otázka, že se posloucháme. Takže je 5 minut přestávka. 12.27. Takže v 12.32 budeme pokračovat.

(Jednání přerušeno v 12.27 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 12.32 hodin.)

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Budeme pokračovat. Pozměňovák je rozdán. V daném okamžiku – raději ještě jednou po znělce – budeme hlasovat.

Tak nám, pane zpravodaji, řekněte, jak budeme hlasovat. Jestli "blokově" anebo po částech.

Senátor Pavel Štohl:  Máme vlastně dva pozměňovací návrhy. Jeden je výborový – se stanoviskem doporučující. Druhý je ten, který jsem vlastně teď načetl. Doporučuji hlasovat odděleně, samostatně.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Takže odděleně. Nejprve je výborový pozměňovací návrh. Pane ministře, vaše stanovisko, prosím? (Ministr: Nesouhlas.) Nesouhlas. Zpravodaj? (Zpravodaj: Doporučující.) A o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 23 ukončeno. Registrováno 61, kvórum 31. Pro 53, proti 5. Návrh byl schválen. Další.

Senátor Pavel Štohl:  Druhý je pozměňovací návrh ohledně účinnosti dne vyhlášení.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Dobře. Pane ministře, vaše stanovisko? Souhlasné. Zpravodaj také, předpokládám, když to navrhl. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 24 ukončeno. Registrováno 61, kvórum 31. Pro 58, proti nikdo. Návrh schválen.

Nyní budeme hlasovat o tom, že vrátíme Poslanecké sněmovně návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 25 ukončeno, registrováno 61, kvórum 31. Pro 59, proti nikdo. Návrh byl schválen.

A nyní pověření. Návrh je – pan senátor Pavel Štohl a druhý návrh je? – ještě jedno jméno potřebuji. Kolegyně Vrecionová se demokraticky hlásí dokonce. Takže tato dvě jména – o nich budeme nyní hlasovat. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.(Hlas z pléna.) Prosím paní kolegyni, aby nepokřikovala během hlasování.

Hlasování č. 26 ukončeno, registrováno 61, kvórum 31. Pro 59, proti nikdo. Návrh schválen.

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajovi. A máme hodinovou přestávku do 13.40 hodin, čili hodinu a tři minuty.

(Jednání přerušeno ve 12.37 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 13.41 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, zaujměte, prosím, svá místa. Zároveň se zaregistrujte svými kartami, protože jste byli před přestávkou odhlášeni.

Na úvod bych tady ještě přednesl omluvu pana senátora Veleby, který se omlouvá na odpolední jednání. Budeme pokračovat v našem odpoledním programu 1. bodem, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 2

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 2. Návrh uvede paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksovou, kterou nyní žádám, aby přišla do sálu. Viděl jsem ji v předsálí. Ááá, paní ministryně je tady. Takže prosím, paní ministryně, můžete uvést tento bod. Máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová:  Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Já vám předkládám tento návrh zákona o platu představitelů státní moci. Asi jsme všichni seznámeni s vývojem v případě tohoto zákona. Já ho tady nebudu opakovat. Jenom jsem vás chtěla požádat o podporu tohoto návrhu tak, jak jsem přišel z PS.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní ministryně. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. OV určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 2/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak paní ministryně uvedla, před 14 dny jsme byli svědky toho, co se odehrávalo ohledně platů v PS. Myslím si, že každý z nás byl doslova několikrát žádán v televizi a podobně, jak budeme hlasovat. Takže se domnívám, že všichni víme, že prošel v PS poslanecký návrh pana poslance Hamáčka, který zavádí tzv. automat pro roky 2015 až 2018 – 2,25 až 2,50 – ve vztahu k odměně v nevýrobní sféře. Pro příští rok to znamená růst necelá 3 %. Výbor hospodářský to projednal 16. prosince a přijal k tomu následující usnesení.

Po úvodním slově zástupce předkladatele JUDr. Petra Šimerky, 1. náměstka ministryně práce a sociálních věcí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2. určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne,

3. pověřil předsedu výboru, mne, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já se nyní ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Hlásí se pan senátor Petr Vícha, kterému dávám slovo. Prosím, máte slovo, pane senátore.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, milé kolegyně, vážení kolegové. Podávám takovýto návrh, aby Senát se tímto návrhem zákona nezabýval. Krátké zdůvodnění: V uplynulých nikoli jen 14 dnech, ale měsících, bylo na toto téma řečeno úplně vše. My na rozdíl od poslanců máme to štěstí nebo tu možnost se tímto návrhem zákona nezabývat. Zákon tím bude poslán panu prezidentovi k podpisu.

Jiné možnosti, myslím si, že v tuto chvíli nemáme. Kdybychom si chtěli platy snížit, tak by to stejně bylo interpretováno jako tajný pokus o zvýšení, protože by 31. 12. platy rozmrzly.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zeptám se pana senátora Horníka, zda si přeje vystoupit ve stejné věci, protože rozprava není otevřená. Prosím, pane senátore.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já si dovolím také vystoupit ve stejné věci. Chci podpořit návrh, který tady předložil kolega Petr Vícha, a to za Starosty a nezávislé a za klub KDU-ČSL, na čemž jsme se domluvili, protože se domníváme, že tak, jak byl tento zákon probírán v PS, nám až tak nepřísluší se teď do té debaty ještě dále zapojovat.

Druhá věc je asi ještě důležitější. O finančních prostředcích pro Senát, pro ústavní činitele Senátu, v podstatě o nich rozhoduje PS. My na to stejně nemáme žádný vliv. Takže je to všechno v kompetenci PS. Proto se připojujeme k návrhu kolegy Víchy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Předpokládám, že paní senátorka Dernerová se hlásí též v této věci? Takže prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Alena Dernerová:  Ano, dobrý den, pane místopředsedo, předpokládáte správně, kolegyně, kolegové, paní ministryně. Já jsem také 100% pro to a myslím si, že celý náš klub také, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Myslím si, že bylo řečeno vše. Bohužel i za přispění médií to bylo velmi negativně bráno i veřejností. Myslím si, že je naprosto zbytečné, abychom se tím zabývali.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Pan senátor Jaroslav Kubera, předpokládám, že za klub s obdobným stanoviskem. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Já bych si netroufl mluvit za celý klub, ale jenom řeknu pár faktů, protože je potřeba je říct. Samozřejmě je dobře, že tady nebudeme absolvovat to, co se dělo v PS. Ale je potřeba říct některá fakta.

Zaprvé – platy v nepodnikatelské sféře od roku 2002 stouply o 63 %. Za tu dobu díky panu Špidlovi měli poslanci platy zmrazené, naprosto nesmyslně, v souvislosti s povodněmi. Tím vznikl obrovský skok, který vyvolal dojem, že dochází k nějakému zvýšení platů. K žádnému zvýšení platů nedocházelo. Docházelo prostě pouze k narovnání. Média se probrala s rukou v nočníku, teď najednou konstatují, že přece jen by měl být nějaký vztah mezi prezidentem, ministry, soudce, státními zástupci a zákonodárci. To se samozřejmě nestalo. Já bych navrhoval, aby o tom byla debata, aby všichni dostali spravedlivě to, co jim patří, to znamená lidovci nulu, protože navrhovali nulu; sociální demokraté necelá 3 %, protože to navrhovali, ti ostatní 14,5 % a já a Jandák 26 %. (Smích.) To by bylo jediné spravedlivé.

Ale to podstatné a vážné, co na tom je, že pokud zákonodárci se budou chovat tak, a proto bych se obával té debaty, protože už jsme na nule, takže tady by se nepochybně našel někdo, kdo by chtěl být ještě populističtější a navrhl by, aby každý měsíc senátoři nosili deset tisíc do pokladny Senátu, protože situace je špatná. Na to by následovala mediální kampaň, že deset tisíc je směšná suma, že by měli nosit dvacet tisíc a pak by se udělal takový koeficient a každý rok by nosili více, více a více. Je to nedůstojná debata. Ta debata neměla vůbec nic společného s navýšením platů, platů v nepodnikatelské sféře. Tam si někdo dal dvě čísla do souvislosti, protože byla podobná. I pan prezident říkal, to je pro mě přijatelné tři. Ono to vůbec nijak žádným způsobem nesouviselo. Mimochodem to přidání úředníkům byl pouze předvolební tah, to nemělo žádný racionální podklad.

Já bych samozřejmě přál všem nejlépe stejné platy. Konečně by byla spravedlnost, jen aby si někdo nepředstavoval, že by to byl plat průměrný v ČR. Bylo by to asi 9 800 pro každého občana. Pokud někdo chce přistoupit na tu hru, tak ano. Pak ale všichni, kteří mají vyšší plat, než tuto částku, by si stěžovali, proč já, když jsem "ajťák", mám mít také devět tisíc osm set.

Nikdy to nebude vyřešeno, vždycky budou mít lidé pocit, že vlastně za to, co zákonodárci dělají, si nezaslouží skoro nic, ale pak si mají zvolit jiné zákonodárce. Já musím znovu říci smutnou pravdu, že toto místo má ten plat, nikoliv ten, kdo tam zrovna sedí. Protože příští volby tam bude sedět zase někdo jiný, který bude třeba náhodou možná veřejnosti sympatičtější. Ono je to vždycky tak, že lidé volí a už několik měsíců po volbách říkají: "Proboha, co jsme si to zvolili?" Jako kdyby za ně volil někdo jiný.

Té debaty se každý bojí. Pan ministr financí měl pravdu. Všichni by chtěli vyšší platy, ale nikdo se to neodváží říci, to platí o každém. Ale pro toho, kdo pracuje v jiné sféře, tak platy zákonodárcům mu nic nepomůžou. Každého by měl zajímat jeho plat a snažit se, aby on měl větší plat, ale to, že takové ty demagogické výpady, že důchodci by mohli mít o pět set víc, kdyby poslanci měli menší platy, to jsou nesmysly, které vůbec nemají nic společného s matematikou ani rozpočtem. Je to naprosto nezajímavé. My jsme tady promrhali za poslední týden několik miliard, a to nikomu nevadí, protože tomu nerozumí. Ale 180 mil. je částka představitelná. Státní dluh ve výši jeden bilión šest set miliard, částka představitelná není, takže nikomu nevadí a ani nám nikomu vlastně nevadí, že nebereme platy z peněz daňových poplatníků, ale všechny naše platy jsou v tuto chvíli na dluh. Žádné peníze už tady neexistují. A to, co tady říkal pan ministr, jak je to výborné, že poprvé klesl – žádný státní dluh neklesl, ještě jsme se nedostali ani k jistině. Pořád se jenom snažíme nějak platit nebo lépe platit úroky. Takže já nebudu podporovat žádný takovýto návrh. Jednou přijde chvíle – jestli si někdo myslí, že už jsme jako zažehnali navždy, tak vás ujišťuji, že jsme to ještě navždy nezažehnali. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, já jsem tedy hodně trpělivý, ale byl dán návrh nezabývat se. Toto už mělo charakter přece jenom rozpravy. Dobrá. Takže padl návrh nezabývat se. Přistoupíme nyní k hlasování.

Vzhledem k tomu, že zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat, budeme o něm hlasovat. V sále je v tuto chvíli přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 34. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 27 se ze 66 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 34 pro vyslovilo 52, proti byli 3.

Návrh byl přijat.

Tím tento bod končí. Děkuji paní ministryni, byla úspěšná. Děkuji panu zpravodaji.

Nyní budeme pokračovat dalším bodem programu, a tím je

 

Informace vlády o změně rámcových pozic k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních a k návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženství nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci

S informací vystoupí pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Nejprve bych krátce představil návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčích rad a nevýkonnými členy správních rad společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních v rámci pozice ČR k tomuto materiálu. Návrh směrnice reaguje na nízké zastoupení žen ve vedení obchodních společností kotovaných na burzách. Dle návrhu směrnice mají členské státy zajistit, aby při procesu obsazování vedoucích pozic těchto společností byla nastavena transparentní kritéria výběru a další opatření, která mají zaručit, že zastoupení obou pohlaví bude nejpozději do 1. ledna 2020 mezi členy dozorčích rad, případně nevýkonnými členy správních rad alespoň 40 %. Nejedná se tedy o kvótu, jak je někdy návrh směrnice chybně interpretován, ale o stanovení rámcového cíle, k němuž se mají členské státy prostřednictvím konkrétních opatření přiblížit.

Návrh směrnice neobsahuje žádné sankce za případné nedosažení stanovených cílů. Návrh směrnice se nevztahuje na malé a střední podniky a bude se týkat jen několika málo českých obchodních společností, a to společností kotovaných na burze. Jednou z nich bude například společnost ČEZ. Návrh směrnice by mimo jiné měl přispět k tomu, že proces obsazování dozorčí rady této společnosti bude probíhat transparentněji a objektivněji.

Současná rámcová pozice, která byla schválená vládou, premiéra Nečase, zastává k návrhu směrnice negativní postoj. Na hlasování na vládě minulé pondělí nebyla tato pozice změněna, přesto bych rád doplnil, že revize rámcové pozice byla navrhována zejména pro to, že podpora vyrovnaného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích je v souladu s programovým prohlášením jednou z priorit současné vlády ČR, čímž učinila z tohoto tématu na rozdíl od vlády předchozí jednu ze svých priorit.

Zároveň změna té pozice odpovídala schválené strategii pro rovnost žen a mužů do roku 2020. Změnu rámcové pozice vlády ČR doporučila i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Jak jsem už konstatoval, vláda ČR pozici nezměnila.

Návrh směrnice je projednáván od roku 2012. Většina členských států EU ho podporuje. Proti návrhu směrnice se na půdě pracovní skupiny Rady EU pro sociální otázky vytvořila tzv. blokační menšina, která návrh směrnice odmítá a která byla nebo je dosud tvořena deseti členskými státy včetně ČR.

Opuštění blokační menšiny avizovaly a zvažují Německo a Švédsko. V případě změny tohoto postoje by došlo k rozbití této tzv. blokační minority. Také bych uvedl, že v rámci Evropské komise patří návrh směrnice do gesce komisařky Věry Jourové, která ho považuje za jednu ze svých priorit a avizovala vůli podpořit členské státy včetně ČR ke změně jejich negativního stanoviska.

To opakovala i zde v České republice nyní v pondělí.

Dosažení pokroku ve vyjednávání je také jednou z priorit současného italského a nadcházejícího lotyšského předsednictví. Návrh směrnice byl projednáván ve čtvrtek 11. prosince 2014 na jednání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, na které ministryně práce a sociálních věcí informovala o současné pozici České republiky.

Druhým návrhem, který bych měl nyní představit, je návrh směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženství nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Tento návrh doplňuje evropské antidiskriminační právo tak, aby pokrývalo přístup ke všem statkům v kompetenci práva EU i všechny oblasti diskriminace upravené v zakládajících smlouvách. Návrh vychází z toho, že rovné zacházení a zákaz diskriminace jsou základními principy mezinárodního práva, práva EU i právních řádů členských států včetně České republiky, což potvrzuje i Listina základních práv a svobod.

Návrh je proto i prioritou nové Evropské komise, kde jej má na starosti komisařka Jourová.

Návrh obecný zákaz diskriminace pouze upřesňuje a specifikuje a nepřináší nic výrazně nového. Navíc diskriminaci v oblastech podle návrhu již zakazuje platný český antidiskriminační zákon, tedy nepřináší nic moc nového z hlediska vnitrostátního práva ČR.

Zákaz diskriminace může vyžadovat změnu chování a postupů veřejných i soukromých subjektů, ale zároveň pro ně může znamenat lepší naplňování jejich úkolů a otevření nových ekonomických i sociálních možností. Pokud budou moci veřejné statky, zboží a služby využívat skutečně všichni lidé bez rozdílu, povede to k jejich úspěšné sociální integraci a k úspěšnému ekonomickému a sociálnímu rozvoji státu a celé společnosti. Naopak diskriminace s sebou nese sociální vyloučení určitých skupin a s tím ušlé ekonomické příležitosti a naopak náklady veřejných rozpočtů.

Minulé vlády i Senát se k návrhu stavěly negativně přesto, že diskriminační jednání, proti kterému návrh směřuje, by bylo v rozporu i s platným českým právem. Vláda v souladu se svým programovým prohlášením, ve kterém klade důraz na ochranu před diskriminací, svůj postoj změnila a přijetí směrnice nyní podporuje. Jejím cílem je zajistit nejen svým občanům na evropské úrovni komplexní, jasnou a kvalitní ochranu před diskriminací na základě náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Vláda v tomto směru chce samozřejmě spolupracovat i s oběma komorami Parlamentu. Uvítám proto, pokud nyní Senát vládu v její snaze podpoří a přehodnotí své stanovisko k návrhu.

K jednotlivým bodům navrhovaného usnesení.

V části I. Senát upozorňuje, nebo zdůrazňuje, že by měl obdržet pozici, kdy gestor daného legislativního návrhu EU zahájí práci na změně rámcové pozice. Já bych tady chtěl zdůraznit, že vláda postupovala v souladu s jednacím řádem Senátu i Poslanecké sněmovny, stejně jako interními dokumenty vlády. V tomto případě se nejedná o záležitost, kde je vyžadován předběžný souhlas parlamentních komor. Jedná se o politické stanovisko. Navíc běžný postup je, že vláda formuluje svoji jednotnou pozici a tu představí Parlamentu. V okamžiku tvorby pozice na úrovni gestora se nedá mluvit o vládní pozici a tedy v zásadě není v tu chvíli v Parlamentu co projednávat, neb projednávat se má vládní pozice a nikoli pozice příslušného gestora na vládní úrovni.

Debata o směrnici probíhá jak v Evropském parlamentu, který je zastupitelským orgánem občanů EU včetně občanů ČR a musí dát s návrhem souhlas, tak v národních parlamentech, které se k němu mohou vyjádřit, ale nemají v tomto případě závaznou možnost jej ovlivnit.

K části III., kde mimo jiné jsou zmíněny náklady na veřejné rozpočty a dále Senát, respektive výbor pro EU v navrhovaném usnesení rozporuje právní základ a dodržení principu subsidiarity a proporcionality, navíc konstatuje, že v našem právním řádu v podstatě ty principy už jsou zahrnuty, k tomu bych řekl, že je pravda, že antidiskriminační zákon již v tuto chvíli směrnici více méně implementuje, až na některé drobnosti, které by bylo potřeba doplnit. Směrnice má však právě výrazný nadnárodní rozměr, neboť může zaručit ochranu našim občanům i v jiných státech, kde úprava dosud tak velkorysá není. Vzhledem k volnému pohybu občanů EU včetně občanů ČR v rámci EU by měla mít vláda i Parlament zájem, aby ochrana před diskriminací byla na stejné úrovni poskytována českým občanům právě i ve všech státech EU a nikoli pouze na základě vnitrostátního právního řádu pouze u nás doma, dokud nepřekročí hranici.

Co se týče nákladů, tak tady bych zdůraznil, že náklady může mít tato směrnice v případě implementace zejména ve vztahu ke zdravotně postiženým občanům, protože směrnice požaduje zlepšení bezbariérovosti. Tady bych zmínil, že to už je princip, který je zakotven v našem právu i v mezinárodních smlouvách, kterými je ČR vázána, takže tyto náklady bychom měli vynaložit v každém případě bez ohledu na to, zda tato směrnice bude přijata či nikoli a následně implementována v ČR. Nicméně asi by bylo vhodné mít přesnější data, tedy zpřesnit analýzu nákladů, které s posílením bezbariérovosti souvisejí.

Nicméně je tady obecně platný zákaz diskriminace na základě zdravotního postižení. Proto tato výhrada ze strany Senátu podle mého názoru nemá racionální základ.

K výhradám z roku 2008 z původní pozice Senátu k této směrnici – tam se namítá nesoulad s principy subsidiarity a proporcionality. Tuto námitku vznesl paradoxně pouze český Senát a irský parlament v celé EU. Jinak od nikoho jiného nezazněla, což ukazuje na poměrně jednotný pohled na úrovni EU a určitou subjektivnost posouzení, které zde v minulosti proběhlo. Senát navíc nikdy blíže tento postoj nezdůvodnil. Pak by navíc v rozporu s těmito principy byly asi již i platné antidiskriminační směrnice, které mají jasný základ v primárním právu, konkrétně v článku 19 Smlouvy o fungování EU, rovněž v rozporu s těmito principy.

Názor, jaká regulace diskriminace a na jaké úrovni je vhodnější, je rovněž víceméně subjektivní a politický v tomto případě. Komise provedla analýzu otázky a dospěla k názoru o vhodnosti a potřebnosti směrnice, věcný rozsah návrhu pak přesně odpovídá rozsahu již platné rasové směrnice, kde nejsou žádné problémy s překročením pravomocí EU, ani obecnou aplikací, byť samozřejmě nelze vyloučit některé dílčí problémy s aplikací, což v této oblasti asi platí vždy.

Já bych tady zdůraznil, že doopravdy právní základ v primárním právu je v tomto případě zcela nepopiratelný, protože ochrana proti diskriminaci v primárním právu je výslovně založena.

Co se týká přesunu důkazního břemene, tady bych zdůraznil, že nejde o prokazování skutkových okolností, ale úmyslu, respektive vnitřní motivace osoby, která se brání, resp. která uplatňuje svoji obranu před antidiskriminační žalobou. V tomto případě toto nelze objektivně řešit jinak, než otočením důkazního břemene.

Já bych tady zdůraznil, že tento princip vyplývá i z judikatury Evropského soudního dvora a ani v našem vnitrostátním právu s ním nemáme žádný problém, protože Ústavní soud provedl již před deseti lety jeho ústavně konformní interpretaci a nejsou zde žádné odborné výhrady.

Co se týče části IV. navrhovaného usnesení Senátu, tak Senát na své schůzi dne 22. března 2013 přijal k návrhu směrnice usnesení, ve kterém označil zavedení závazných cílů v oblasti zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností za předčasné a navrhl, abych se legislativně iniciativy Evropské komise soustředily především na odstraňování překážek bránících ženám v plném uplatnění ve společnosti. V této souvislosti bych konstatoval, že návrh směrnice o genderové vyváženosti směřuje právě k tomuto odstraňování překážek. Stanoví totiž, že předmětné obchodní společnosti se mají při obsazování pozic v dozorčích a výkonných radách řídit transparentními a objektivními kritérii a provádět komparativní analýzu kvalifikace každého uchazeče a uchazečky.

Tady bych zdůraznil, že nejde o pozitivní diskriminaci, jak to někdo označuje, protože k tomuto principu se přihlédne ne tehdy, kdy je ta reprezentovaná strana méně kvalifikovaná, ale pouze v případě stejných předpokladů na obou dvou stranách. Pouze v takovém případě se přihlíží k principu vyrovnávání zastoupení.

Problémem diskuse o návrhu směrnice o genderové vyváženosti v českém prostředí je mimo jiné i to, že málokdo návrh přesně zná, jak jsem demonstroval i na tom zkreslení o pozitivní diskriminaci, o které se tam vůbec nejedná, a že je právě prezentován jako zavedení závazných kvót a nikoli obecného rámce. Zdůraznil bych tady, že také v průběhu projednávání byl návrh směrnice výrazně změněn a v současnosti návrh ponechává širokou flexibilitu na straně členských států a neobsahuje sankce pro případné nesplnění stanovených cílů. Členské státy také například směrnici nemusí uplatňovat v případě, že přijaly na vnitrostátní úrovni jiná efektivní opatření za účelem podpory vyrovnaného zastoupení žen a mužů ve vedení obchodních společností. Vlastně jediná sankce, která v návrhu je, že se společnosti, kterých se tato směrnice má týkat, musí ve své výroční zprávě uvést skutečnosti, které se týkají směrnice.

Doufám, že můj výklad byl dostatečně vyčerpávající a že předešel všem vašim možným dotazům, protože už na ně poskytl dostatečnou odpověď. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Myslím si, že podle reakcí sálu opravdu vyčerpávající byl. Budeme pokračovat, a to že informaci projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno na lavice. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, který nyní má slovo. Prosím, pane senátore.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený vicepremiére, já bych s dovolením vyčerpal ještě trochu tím, že bych vám stručně představil jednání výboru na toto téma a jeho návrh na usnesení pro plénum Senátu.

Možná bych si dovolil začít od konce, od té genderové směrnice. Ta je svým způsobem jednodušší, protože tím, že vlastně vláda nepřijala v tomto žádnou faktickou změnu, tak tady netřeba řešit, jestli změnu podpoříme nebo nepodpoříme, protože se žádná nekoná v tuto chvíli. Nicméně navržené usnesení se i té genderové problematiky dotýká, považujeme za vhodné, když už je to v projednání, tak se i k tomuto vyjádřit. Nicméně to usnesení v podstatě rekapituluje dosavadní postoje Senátu ve smyslu obecné podpory starosti, zájmu o problematiku genderové vyváženosti a zejména, mohu-li to tak parafrázovat, o snahu tak říkajíc jít ke kořenům, pokud možno hledat a odstraňovat příčiny.

Pokud jde o tu druhou pozici, říkejme tomu stručně antidiskriminační, tam bych chtěl zdůraznit, že navržené usnesení se jednoznačně shoduje s vládou v tom základním východisku, že je třeba aktivně se starat o odstraňování všech forem diskriminace.

To, v čem se výbor pro EU s vládou zcela neshodl, je, jak přesně to dělat, konkrétně jestli je namístě spíše na národní úrovni formou našeho současného antidiskriminačního zákona, který jak víte je poměrně nový a myslím, že poměrně kvalitní, mohu-li to tak říci, anebo to přenést tak říkajíc na evropskou úroveň.

Ve výboru jsme se celkem sjednotili, že riziko přenesení na evropskou úroveň, jakkoli nepochybně má i některá možná pozitiva, tak především s sebou nese riziko jisté nepružnosti. V momentě, kdyby bylo potřeba něco změnit, tak v té evropské legislativě je to nesmírně obtížné. Přitom je to oblast, kde se prostě nějaký vývoj dá čekat, legislativní zásahy do této oblasti jsou řekněme relativně novějšího data, tedy ty zkušenosti se ještě mohou vyvíjet.

Usnesení má části označené čtyřmi římskými číslicemi. Čtvrtá se týká genderové problematiky, to už jsem zmínil. U číslice I. – tam především považujeme za užitečné v zásadě zrekapitulovat postoj, že je dobře, aby Senát měl možnost u změn pozice vlády reagovat včas a kvalifikovaně.

V druhé části, tam jde právě o problém, zda to řešit spíše na vnitrostátní úrovni nebo na evropské – dovoluji si tedy tlumočit názor výboru pro evropské záležitosti, že by bylo lépe nechat toto prozatím na úrovni národní.

Část III. se týká už bezprostředně antidiskriminační směrnice. Tam snad nejpodstatnější meritorně zase starost, kterou jsme měli, je otázka dopadů a nákladů jak na veřejné rozpočty, tak na soukromé osoby, těch, které se týkají dostupnosti služeb a zboží pro zdravotně postižené. To je jistě chvályhodné, aby byly rovnocenně dosažitelné zboží a služby. Nicméně problém směrnice v našich očích je, že toto stanovuje příliš bezbřehým způsobem. Není jasné, kde by to všude mohlo končit a tím pádem náklady jsou neodhadnutelné, a v kombinaci s obtížnou reversibilitou na evropské úrovni – tak to podle nás zakládá jisté riziko.

To je snad stručně rekapitulace diskuse, která k tomuto byla a zdůvodnění usnesení, které jste dostali. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já nevím, které z našich přísloví mám použít, jestli mám použít to staré a socialistické – kdo chce zapálit, musí hořet, nebo to ještě starší - po ovoci poznáte je. Ale všem vám doporučuji, abyste se podívali na složení orgánů Evropské komise a Evropského parlamentu, a porovnali to s tím, co je v té směrnici, a bude vám jasné, jak vážně to myslí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Přemysl Sobotka. Prosím, pane senátore, máte slovo.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem rád, že vláda nezměnila svoje stanovisko v první části, to znamená v té genderové politice. Já si myslím, že v daném okamžiku návrh 40 % žen ve firmách, které jsou kótované na burze, to je pouze první krok. Pak bude druhý krok, to znamená, to budou všechny velké firmy, pak to bude třetí krok, budou to malé a střední. A já jsem zvědav, jak se s tím firmy vyrovnají. Já si myslím, že to nebudou umět, a přestože tady zaznělo, že za to žádné sankce nejsou, nebojte se, v krátké době se ten sankční moment objeví.

Já myslím, že mě mnozí znáte, nemáme absolutně nic proti ženám a nemám absolutně nic proti tomu, aby se ženy velmi aktivně dostávaly do jakýchkoliv funkcí kdekoliv. Ale právě aby byly vyvážené podmínky, tak musí na to mít jednak kvalifikaci, jednak musí to vyhovovat tomu podniku, do kterého se hlásí.

To, že tady v té druhé části, to znamená diskriminace, se změnil postoj vlády, vláda na to má samozřejmě právo, ale pokud je mi dobře známa Lisabonská smlouva, tak stále v rámci principu subsidiarity to patří národním státům a EU by si na sebe neměla přebírat další pravomoci. A poznámka pana ministra, že na to zareagovali kdysi jenom z České republiky a z Irska, já jsem měl zkušenosti, když byla ta šance na žluté a oranžové karty, mnoho problémů si mnohé parlamenty v EU uvědomují až dodatečně, až když to začne platit. Tady je velká chyba neaktivity různých parlamentů v EU, tady je potřeba poděkovat našemu výboru pro evropské záležitosti, ať už se jmenoval v průběhu jakkoliv a potom postojům celého Senátu. My se evropskou problematikou výrazně zabýváme a upozorňujeme, kde jsou v budoucnu možné jakékoliv momenty, které by narušovaly princip subsidiarity. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane místopředsedo. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Přeje. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Tak už maličko stručněji. K vystoupení pana místopředsedy Sobotky, co se týče 40procentního zastoupení, já už jsem to tady řekl, to je cíl, to je směřování, nikoli kvóta. Důvody na základě studií, které se provádějí, svědčí tomu, že vyrovnané zastoupení je efektivnější z hlediska ekonomického a sociálního fungování společnosti. Já jsem to zmiňoval i na výboru pro evropské záležitosti. Uváděl jsem některá statistická čísla. Já tady zopakuji jenom jedno. Přestože většina absolventech vysokých škol jsou ženy, skoro 60 %, tak mezi profesory je jenom 12 % žen. Vycházíme-li z předpokladu, že ženy i muži jsou stejně schopní a mají stejné předpoklady k té kariéře, a to dosažené vzdělání tomu nasvědčuje, tak pak je asi někde chyba, že společnost nevyužívá potenciálu téměř celé své poloviny.

Co se týče zmínky o subsidiaritě, já bych tady znovu upozornil na to, že dodržení principu subsidiarity je tady naprosto zjevné. Antidiskriminační pravomoc orgánů EU je tady jednoznačně dána v primárním právu. Nikdo to relevantně na odborné úrovni nezpochybňuje. Výslovně to vyplývá z primárního práva EU. Takže tady nemůže být řeči o tom, že by byl porušen princip subsidiarity a proporcionality v daném případě. A ještě jednou bych zdůraznil, že sjednocení úrovně ochrany před diskriminací v rámci EU může našim občanům jenom prospět. Ten argument, že v zásadě skoro v celém rozsahu už ochranu poskytuje náš vnitrostátní právní řád, není relevantní, protože jde i o ochranu našich občanů mimo hranice České republiky. A zdůraznil bych jednu věc, že celou řadu věcí bychom pravděpodobně vůbec neměli, kdybychom sami nebyli kultivováni prostředím evropské integrace. Z poslední doby bych mohl zmínit například služební zákon, který by také nikdy nebyl přijat, pokud by tady nebyl jasný závazek vyplývající z členství v EU. Takže to, že máme dostatečnou ochranu proti diskriminaci zde, uvnitř České republiky, nebo téměř dostatečnou, neznamená, že bychom se měli bránit sjednocení tohoto právního režimu, když navíc právní základ v primárním právu EU je tady jednoznačně daný.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Ano, prosím, pane zpravodaji. Zároveň nám navrhněte, o čem budeme hlasovat.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Už jenom stručně. Já bych ještě zareagoval na diskusi. Jenom pro vaši informaci, nevím, jak je tomu celostátně, ale zazněl tu příklad profesorek. To je dobrý příklad, ale na Univerzitě Karlově, kde jsem to měl poslední skoro dekádu na očích, tak tam ta čísla jsou trochu větší. Ale hlavně – kontinuálně pomalu rostou, navzdory tomu, že nemá univerzita nějaké specifické antidiskriminační opatření. Takže trochu záleží také na té dynamice, na té trajektorii, než jenom na nějakém aktuálním čísle v jednu chvíli. Ale to jenom na okraj, to je řekněme ilustrace.

Já jsem jenom chtěl připomenout, a nechci tady zas nějak rozporovat potenciální přínosy celoevropské legislativy, ale aspekt toho, že náš zákon chrání jenom na našem území, jinde v Evropě jsou postižení občané bez ochrany, není zcela validní, protože většina evropských zemí má také příslušnou legislativu, která samozřejmě se v detailech může odlišovat, ale není to tak, že jen co vyjedou za hranice, tak byli zcela bez ochrany. Záleží trochu na tom, za které hranice, to je nepochybně pravda. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Asi budeme hlasovat o návrhu, tak jak byl z výboru.

Senátor Václav Hampl:  Ano. Návrh usnesení výboru pro evropské záležitosti jste dostali e-mailem, takže ten je navržen k hlasování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Nyní o tomto návrhu budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl a tak jak jste jej obdrželi v písemné podobě jako usnesení výboru.

V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 34.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 28 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 55, proti byli tři. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Tím tento bod končím.

Dalším bodem našeho programu je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 11

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 11. Návrh uvede ministr zemědělství pan Marian Jurečka, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona zabezpečuje administraci finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti po 1. 1. 2015, neboť ke konci roku 2014 dojde k redukci pobočkové sítě ministerstva zemědělství, tak zvaných krajských agentur pro zemědělství a venkov, které v současné době administraci těchto příspěvků zajišťují. Do 31. prosince 2013 zajišťovaly administraci těchto finančních příspěvků krajské úřady, a to na základě zákona o státním rozpočtu. V důsledku nabytí účinnosti novely zákona o rozpočtových pravidel č. 501/2012 Sb., však od 1. 1. 2014 nejsou pravidla poskytování finančních příspěvků vydávána ve formě přílohy zákona o státním rozpočtu, ale ve formě nařízení vlády. Od 1. ledna 2014 proto poskytování finančních příspěvků je ministerstvo zemědělství prostřednictvím jím zřízených krajských agentur pro zemědělství a venkov. Uvedené řešení je však řešením nouzovým, které jsme použili pro rok 2014, neboť tyto agentury ke konci letošního roku budou zrušeny.

Navrhovaná změna zákona proto zakotvuje kompetenci krajských úřadů v přenesené působnosti rozhodovat o poskytnutí finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti, a v souvislosti s tím provádět kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních prostředků. V návaznosti na tuto úpravu dochází také k doplnění, resp. zpřesnění ustanovení týkajícího se poskytování finančních prostředků. Pouze pro úplnost a kontext dodávám, že se jedná o kompetenci, kterou krajské úřady již v minulosti vykonávaly, a to v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013.

V důsledku změny právní úpravy však došlo ke změně kompetencí, nicméně příspěvek na výkon přenesené působnosti nebyl krajským úřadům snížen, ani nebyly v důsledku dočasného výkonu této kompetence pobočkou v síti ministerstva zemědělství sníženy počty úředníků krajských úřadů.

Vládní návrh zákona projednal VHZD a VUZP ve dnech 16. a 17. prosince. V rámci projednávání nebyl přijat žádný pozměňovací návrh, v rámci projednávání návrhu zákona v PS PČR nebyl rovněž přijat žádný pozměňovací návrh.

Doporučuji proto schválení tohoto vládního návrhu zákona v předloženém znění. Jenom zase ještě pro doplnění souvislostí dodám, že děkuji za to, že nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, ani v PS, ani tady při projednávání ve výborech, protože úpravy a změny rozsáhlejšího charakteru právě zákona o myslivosti připravujeme v roce 2015. Toto je opravdu jenom technická novela, která nám umožňuje administrativu těchto příspěvků, jak jsem hovořil.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Tisk projednal VUZP, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 11/2. Zpravodajskou výboru byla určena senátorka Jitka Seitlová. Zatím, paní senátorko, ještě ne, vydržte. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 11/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Pan senátor Šilar není přítomen. Tento úkol převezme pan předseda výboru Jan Hajda. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené, milé kolegyně, kolegové. VHZD, jak už naznačil pan ministr, přijal k tomuto zákonu 21. usnesení na schůzi konané dne 16. prosince. Po úvodním slově zástupce předkladatele Patrika Mlynáře, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Petra Šilara a po rozpravě výbor

1. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS,

2. určil zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Petra Šilara, kterého zastupuji,

3. pověřil předsedu výboru, mne, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Nyní je prostor pro paní senátorku Jitku Seitlovou jakožto zpravodajku VUZP. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. VUZP projednal návrh zákona na své 4. schůzi 17. prosince. Musím říct, že projednání bylo poměrně pečlivé, že předkladatelé nám odpověděli na všechny otázky a odpověděli je dostatečně, odpověděli tak zejména, že tento návrh, který zde je, je jednak samozřejmě technickou novelou, ale zejména, že celá procedura je stanovena podrobně v nařízení vlády, a toto nařízení vlády řeší všechny otázky, které je potřeba pro to, aby systém dále řádně plynul.

Takže výbor po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Patrika Mlynáře, náměstka ministra zemědělství ČR a zpravodajské zprávě senátorky Jitky Seitlové a po rozpravě doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS PČR.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, a proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj také ne. Takže budeme hlasovat o jediném návrhu, a to jest návrh na schválení.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 29 se z 67 přítomných senátorek a senátorů, při kvóru 34, pro vyslovilo 55, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji i paní zpravodajce, a tím tento bod končím.

Další bod máme na programu,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 7

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 7. Návrh uvede zástupce skupiny poslanců; pan senátor Karel Šidlo, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Poslanec Karel Šidlo:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo, zatím dolní komora – poslanec.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Aha, tak pardon, možná někdy povýšíte, pane poslanče...

Poslanec Karel Šidlo:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vás velice stručně seznámil s poslaneckou novelou zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s průběhem jejího projednávání a přijatým usnesením PS ze dne 5. prosince letošního roku, které vám bylo postoupeno, jak již bylo zmíněno, jako senátní tisk č. 7.

Původní novela námi předložená v PS byla již předložena v únoru letošního roku. Byla reakcí na stále se rozmáhající problémy občanů ČR. Ti se dostávali do neřešitelné finanční situace. Česká kancelář pojistitelů od roku 2009 po vložení § 24 c) do zákona č. 168/1999 Sb. měla povinnost vymáhat příspěvky od občanů, kteří nemají prokazatelně zaplacené zákonné pojištění vozidla.

Tyto příspěvky byly několikanásobně vyšší než denní sazba zákonného pojištění. Neplatiči byli generováni porovnáním evidencí registru vozidel a evidencí uhrazeného zákonného pojištění vozidel. Česká kancelář pojistitelů rozhodovala, kdy provede porovnání, a za jakou dobu bude neplacení pojistného vymáháno.

Největším problémem bylo, že příspěvky byly vymáhány stále častěji po občanech, kteří již nebyli, zde měl výrazný vliv institut tzv. polopřevodu při změně vlastníka vozidla, nebo dokonce nikdy nebyli vlastníky vozidla s nezaplaceným pojistným. Příspěvky byly vymáhány bez toho, že vozidlo bylo provozováno, nebo že nepojištěným vozidlem byla způsobena škoda při dopravní nehodě.

Vzhledem k vysokým sazbám a zákonem nestanovené době nároku na platbu příspěvku do garančního fondu docházelo k zřejmým nespravedlnostem, a dokonce k exekucím majetku nevinných občanů.

Dokonce je paradoxem i to, že občan, který nevlastní vozidlo, nemohl tyto údaje běžně získat na dopravním úřadě, aby se mohl účinně bránit placení vymáhaného příspěvku.

Proto jsme navrhli úpravy § 24, 24 c) a vložili nový § 24 d).

Ty upravovaly nejasné podmínky, které byly stanovené jak z hlediska výše příspěvku, tak zejména doby, za jakou lze vymáhat příspěvek.

Jak jsem již uvedl, od února v průběhu dlouhého projednávání v PS došlo k opakovanému projednávání novely s ministerstvy, zejména s ministerstvem financí ČR, které velmi kvalitně spolupracovalo s námi, s předkladateli novely zákona. Tím poslanecká novela byla podrobena postupně meziresortnímu připomínkovému řízení a jeho výsledkem byl komplexní pozměňovací návrh, který přijal jak rozpočtový, tak hospodářský výbor PS.

Tento pozměňovací návrh zrušil zcela § 24 c) a upravuje způsob přispívání do garančního fondu.

Celkově se systém garančního fondu, který slouží jako zdroj úhrad škod na zdraví i majetku vzniklých při dopravních nehodách, způsobených nepojištěnými vozidly, vrací do stavu před rok 2009, kdy novela zákona byla v této podobě přijata.

Dle souhlasných stanovisek ministerstev a zejména ministerstva financí nehrozí situace nedostatku finančních prostředků garančních fondů, a ani z tohoto důvodu jednorázové zvyšování zákonného pojištění pro jednotlivé druhy vozidel.

Proto mi dovolte vás požádat o projednání a odsouhlasení této novely zákona v podobě, která vám byla postoupena PS PČR.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane poslanče, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 7/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Bratský. Jeho nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové. Když doputoval tento zákon, tak jako ostatně všechny ty, které jsme zde měli dopoledne od pana ministra financí, do Senátu, tak jsem měl tisíc chutí po výboru navrhnout plénu Senátu, abychom se tímto zákonem nezabývali. Měl jsem k tomu řady dobrých důvodů. Jedním z nich bylo, že naše legislativa byla přehlcena prací na zákonech, které jsme měli dopoledne, které byly velice důležité, a nemohli jsme jako zpravodajové s ní zkonzultovat některé věci. Zákon tak, jak je předkládán, má řadu vad a nedodělků. Samozřejmě, i když pan poslanec uvedl, že po dobré práci PS, resp. předkladatelů z ministerstva, došlo ke shodě na pozměňovacím návrhu 2 výborů PS, a to rozpočtového a hospodářského, které napravily některé věci a postavily, dejme tomu, občana do lepší role, tak to právě byl důvod, který mě nakonec vedl k tomu, že jsem nenavrhl se zákonem nezabývat, že ještě chvíli budete muset se mnou vydržet, protože vás provedu zpravodajskou zprávou, abychom všichni pochopili, o čem budeme potom hlasovat.

V případě, že dnes byla vlastníkům vozidla zaslána Českou kanceláří pojistitelů výzva k zaplacení příspěvku za dobu, pro kterou bylo údajně vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, má tento povinnost prokázat kanceláři skutečnost, že vozidlo v rozhodném období nevlastnil nebo neprovozoval v rozporu se zákonem.

V případě, že tuto skutečnost vlastník vozidla neprokáže ve lhůtě 30 dnů od jejího doručení, vzniká mu beze všeho povinnost příspěvek zaplatit. To je velmi nevýhodná pozice, zvláště když zákonná úprava ukládá novému vlastníku, aby v rámci, to jsou přeprodeje automobilů, v rámci § 6, odst. 1, zákona 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, povinnost vozidlo registrovat do 10 pracovních dnů, avšak pouze za předpokladu, že ho hodlá provozovat na území ČR.

V případě, že vozidlo provozovat nehodlá, nemá tento povinnost registrace, v registru silničních vozidel, tedy zůstává zapsaná osoba, která však již není vlastníkem, který je povinen platit příspěvek. A právě tato osoba často byla obeslána kanceláří, aby platila třeba za několik let dozadu onen příspěvek.

Subjektem povinný platit poplatek však ze zákona je skutečný vlastník a nikoli osoba, která je pouze jako vlastník mylně registrována.

Celé situaci nenahrává ani samotný fakt, že údaje o vlastnících vozidla vedené v registraci vozidel neprokazují skutečné vlastnictví vozidla tak, jako je tomu například u katastru nemovitosti ve vztahu k nemovitostem.

Současně situaci nepřidává ani to, že tato nefunkční právní úprava se stala hojně užívaným a oblíbeným zdrojem výdělku inkasních agentur a advokátních kanceláří se specializací na správu pohledávek, které se ani tímto faktem veřejně netají, a za pomoci tvrdých metod přesvědčí dennodenně osoby o existenci smyšlené movitosti k zaplacení fiktivních dluhů na pojištění.

Dovedete si asi představit, když dostane nějaká starší osoba, dejme tomu, našeho věku, najednou domů obsílku, teď se lekne, já žádné vozidlo nemám, mám v garáži nějaké vozidlo?, ani nevím přesně, o co se jedná, běží mu lhůta 30 dnů. Ona mu pohodově uplyne, protože také má nějaké povinnosti jiné, než jenom se starat o to, co mu obsílka všelijaká přinese. Co se tedy odehrává? Když nestačí do lhůty 30 dnů prokázat, že on není vlastníkem, tak mu vlastně úhrada vzniká. Je zcela pochopitelné, že zákonodárci, poslanci, kteří se chopili tohoto problému, se snaží občanovi vyhovět, snaží se mu v této věci pomoci.

Nakonec tedy při projednávání v PS byl vypuštěn onen zmíněný panem poslancem paragraf, z něhož vyplývá, že nakonec občan to bude mít o něco jednodušší. Proto jsme v našem výboru přijali usnesení, které máte před sebou na stole, kde doporučujeme Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS.

Děkuji vám za pozornost. Snad jsem obhájil, proč i méně kvalitní věc a rychle dodanou bez možnosti více na ní pracovat nakonec doporučujeme schválit.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh nevidím, proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana poslance, zda si přeje ještě vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj si také nepřeje vystoupit. Padl jediný návrh, a to je návrh schválit. Je to tak, pane zpravodaji? Návrh schválit.

Senátor Petr Bratský:  Ano, tak, jak jsem řekl před chvílí.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, děkuji. Takže o tomto návrhu nyní budeme hlasovat.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS. V sále je nyní přítomno 63 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 30 se z 64 přítomných senátorek a senátorů, při kvóru 33, pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Já děkuji panu poslanci a také panu zpravodaji, a tím projednávání tohoto bodu končím.

Ještě jednou se omlouvám za to špatné oslovení.

Tak, a máme tady poslední bod dnešního jednání, a tím je

 

Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - sněmovní tisk 287

Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice. Nyní bych požádal pana senátora Radko Martínka, aby nás s tímto návrhem seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vás stručně seznámil s tím, co se odehrálo v PS. Jak jistě víte, my jsme tento návrh projednali a poslali do PS. Jenom pro oživení, jedná se o exekuce majetku nezletilých dětí.

V květnu minulého roku byl podobný, nikoli stejný, návrh zákona podán také v PS skupinou poslanců. Minulé úterý udělala PS velmi vstřícný krok, a sice všechny návrhy Senátu a vrácené návrhy Senátu dala do jednoho projednávání na úterý, že by se měly všechny projednat. Což samozřejmě nám všem udělalo radost, protože jsme tam předtím stále tak různě postávali a ptali se, kdy přijdeme na řadu.

Nicméně jakmile se začala tato situace rýsovat, že bude schválena, jistý poslanec vstal a navrhl, aby se zařadil do projednávání také poslanecký návrh toho zákona nebo podobný tomuto zákona. To jsem tedy v zásadě přivítal, protože jsem to chtěl navrhnout, aby ty 2 zákony byly projednány dohromady. Nicméně pak jsem ke svému překvapení zjistil, že ten návrh byl nikoli zařazen, jak by bylo normální, před tento nebo za tento zákon, aby se mohly projednávat dohromady, ale o 3 zákony předem. Byl projednán, schválen. Pak byly projednávány další zákony, včetně zákona pana kolegy Bublana, na tento zákon už se v zásadě nedostalo.

Pozoruhodným příspěvkem bylo, že hned, jakmile poslanecký zákon byl přijat, resp. poslán do 2. kola, tak vzápětí vyšel rozsáhlý článek na ČTK, jak poslanci zachraňují děti z exekucí.

Bohužel musím konstatovat, že tento zákon ležel v PS od května až do doby, kdy přišel na řadu senátní návrh. Bohužel se o něj celou dobu nikdo nezajímal. Nicméně proto, že se nedomnívám, že je důstojné v Senátu, abychom takto pokračovali, bohužel ta situace je teď taková, že Bůh ví, kdy by se tento návrh znova dostal na projednávání, tak bych si dovolil vám navrhnout, abychom jej vzali zpět. My máme možnost jej ovlivnit 2x. Jednak se pokusím přes některé poslance, až se bude v 2. čtení projednávat poslanecký návrh, aby tam začlenili body, které tam nejsou z toho našeho zákona. V každém případě zákon přijde sem do Senátu a my můžeme eventuálně, jakmile sem zákon přijde, věci, které v našem návrhu jsou, do něho zařadit, a tím to schválit.

Myslím si, že tím bychom to mohli vyřešit. Beru-li pozitivně věc, tak aspoň tak, že po květnu nebo od května v prosinci se konečně poslanecký návrh v 1. čtení projednal. Bohužel nikdo z nás nemá šanci ovlivnit, aby stejně dlouho nebylo projednáváno 2. a 3. čtení v PS. Ale jak jsem říkal, nemyslím si, že tento způsob je důstojný Senátu ČR.

Bohužel na to doplácí děti, protože už to mohlo být dávno schváleno, ale to se nedá nic dělat. Doufejme, že tím, že se to tam konečně začalo alespoň projednávat, tak se ke konci zákon přece jenom dostane.

Tak proto ten můj návrh, abychom jej vzali zpět.

Děkuji vám za pochopení.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Nechci zdržovat, ale chci Radko Martínkovi poděkovat za práci, kterou odvedl, protože nastartoval PS k tomu, že konečně začala něco dělat s tímto problémem. To, že mu tím pádem jeho zákon nebo náš zákon propadá, není jeho vina. Takže já mu děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se již nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana senátora, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. A proto nyní můžeme přistoupit k hlasování.

Byl podán návrh, aby Senát

1. vzal zpět senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;

2. pověřil předsedu Senátu, aby informoval o zpětvzetí senátního návrhu zákona uvedeného v bodě 1. tohoto usnesení předsedu PS PČR.

V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvórum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování č. 31, se z 62 přítomných senátorek a senátorů, při kvóru 32, pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali tento bod a ten končím.

Ale prosím, ještě vydržte chvilku. O slovo požádal pan předseda Senátu PČR Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, kolegyně, kolegové. Jsme na konci 4. schůze Senátu PČR v 10. funkčním období. Já vám chci popřát klidné a příjemné prožití vánočních svátků, do nového roku hlavně pevné zdraví, ať vás v tom příštím roce potkává jenom vše dobré. Na viděnou, mějte se hezky, na shledanou. (Potlesk.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Končím schůzi a přeji vám samozřejmě také hezké svátky.

(Jednání ukončeno v 14.58 hodin.)