Původní dokument
Následující text (HTML náhled) nemusí být věrnou podobou původního dokumentu (odlišnosti mohou být ve formátování textu, poznámkách pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, apod.) a slouží pouze pro náhled.

Senát PČR: Stenozáznam 10.12.2014

(1. den schůze – 10.12.2014)

(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Vítám vás na 3. schůzi Parlamentu České republiky. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu.

Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů.

Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 25. 11. tohoto roku. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Milada Emmerová, Miluše Horská, Božena Sekaninová, Dagmar Terelmešová, Hassan Mezian, Eva Syková, Jaroslav Malý a František Čuba.

Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili, zdá se mi to číslo zatím malé, je vás tady více. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence předsálí našeho Jednacího sálu.

Nyní - podle § 56 odst. 4 - určíme 2 ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 3. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, kvórum 29.

Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 3. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 1, registrováno 58, kvorum 30, pro návrh 56, proti nikdo.

Návrh byl přijat. Ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský.

Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 3. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na vaše lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak. Takže můžeme bez znělky přistoupit k hlasování. Tak, teď pan Petr Vícha. (Já vás, paní senátorko, eviduji, dobře.) Pan senátor Petr Vícha, předseda klubu, prosím.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Dávám návrh na změnu pořadu, a to tak, aby bod 4 – senátní tisk 383 – byl zařazen jako první bod odpoledního jednání. Ty, které jsou tam dnes napsány jako 1., 2., 3. atd., aby se posunuly.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, děkuji. Vyčkejte moment, protože paní senátorka Baudyšová se hlásí. (Ale bez karty. Teď si pro ni jde... Tak mohla vystoupit bez karty. Chtěla vystoupit... Nechtěla vystoupit? Počkáme tedy, dobře.)

Tak, můžeme tedy přistoupit k hlasování. Byl podán jeden návrh na změnu, a to aby stávající bod 4 – tisk 383 – byl přeřazen na místo č. 10, to znamená jako první tisk našeho odpoledního jednání, to znamená po polední přestávce. Je rozuměno, o čem budeme hlasovat? Je, takže já radši tedy dám znělku, vlastně není třeba, nikdo neodcházel.

Takže zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 2, registrováno 61, kvórum 31, pro návrh 61, proti nikdo. Takže souhlas.

Nyní budeme hlasovat o pořadu 3. schůze Senátu tak, jak bylo navrženo OV, ve znění před chvilkou schváleného návrhu, tzn., bod 4 se přeřazuje jako bod 10, po odpolední přestávce jako první bod. Takže víme, o čem budeme hlasovat? O pořadu jako celku.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 3, registrováno 62, kvórum 32, pro návrh 59, proti nikdo.

Návrh byl schválen. My se budeme pořadem schůze tak, jak jsme teď odsouhlasili, řídit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych zde v sále přivítal delegaci gruzínských státních úředníků z ministerstva pro regionální rozvoj, kterou uvede náměstek ministerstva pro regionální rozvoj a infrastruktury Gruzie. Takže, gruzínští přátelé, vítejte v Senátu Parlamentu ČR! (Potlesk.)

Nyní projednáme bod, kterým je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 381

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 381. Návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, kterou mezi námi vítám a zároveň ji žádám, aby nás seznámila s návrhem.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené senátorky a senátoři. Já vám předkládám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento návrh novely se předkládá proto, abychom, když to řeknu laicky, ušetřili osobám se zdravotním postižením zbytečné průtahy a nutnost znovu jít k posudkovému lékaři kvůli výměně průkazů, které byly vydány osobám se zdravotním postižením podle různých právních předpisů účinných před 1. lednem 2014. Právě cílem úpravy je, aby nový a jednotný typ průkazky, který se bude teď zavádět, dostali tito lidé automaticky.

Účelem je, že nemusíme zaprvé obtěžovat tyto lidi, aby zbytečně znovu navíc museli kvůli novému typu průkazu k posudkovému lékaři, zároveň to velice ulehčí práci i posudkovým lékařům, kteří by tak k novým případům, které musí posuzovat, měli i velké množství případů těchto.

My v tuto chvíli kvůli selhání informačních systémů na ministerstvu v minulých letech nedokážeme přesně říct, kolika lidí se tato výměna bude týkat. Předpokládáme, že okolo 100 tisíc lidí by to asi bylo.

Já vás prosím o podporu tohoto zákona. Je to věc, kterou jsme v zákoně, tu nutnost nového posouzení, objevili až v průběhu diskusí se zástupci zdravotně postižených. Je to mimo legislativní plán vlády.

Navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti 1. ledna 2015.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, paní ministryně. Máte místo k diskusi u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 381/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 381/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Radek Sušil, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou.

Senátor Radek Sušil:  Dobrý den, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Zákon je opravdu jednoduchý. I paní ministryně byla velmi stručná. Já si myslím, že návrh je opravdu nekonfliktní. Já si dovoluji vás seznámit se současným stavem, který se týká těchto karet, ten je takový, že průkazy osob se zdravotním postižením jsou vydávány podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 ve správním řízení na základě posuzování zdravotního stavu posudkovým lékařem OSSZ.

Vedle těchto průkazů ovšem existují ještě další průkazy vydané před tímto datem, tedy před 1. lednem 2014 podle dřívějších předpisů, což se týká jednak průkazů osvědčujících příslušný stupeň mimořádných výhod, a dále průkazů osoby se zdravotním postižením vydávaných v průběhu let 2012 a 2013, kdy pro tyto průkazy platily rozdílné podmínky, než je tomu od 1. ledna 2014.

Jak již bylo řečeno, v předloženém návrhu zákona se pro držitele těchto dřív vydaných průkazů navrhuje zjednodušený postup, o kterém hovořila paní ministryně, s cílem umožnit, aby nárok na průkaz pro osobu se zdravotním postižením podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 přecházel na tyto osoby v zásadě automaticky, a to na stejný druh průkazu, bez správního řízení a bez posouzení zdravotního stavu.

Vedle výše uvedené úpravy se dále v příslušných ustanoveních zákona navrhují dílčí změny převážně upřesňující povahy – podle jedné – nárok na příspěvek na mobilitu nebude vázán na osobu, která je držitelem tohoto průkazu, ale nárok na takový průkaz, což v praxi umožní dřívější přiznání příspěvku na mobilitu. Dále v průkazu osoby se zdravotním postižením již nebude uváděno rodné číslo, ale pouze datum narození. Symbol označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo úplně či prakticky nevidomé, bude v průkazu osoby se zdravotním postižením uváděn, jen pokud o to taková osoba požádá. U průkazu osoby se zdravotním postižením se bude rozlišovat doba trvání nároku na tento průkaz.

Dovolte mi, abych vás seznámil s legislativním procesem.

Vláda návrh zákona schválila 3. září letošního roku. Týž den jej předložila PS s žádostí, aby s ním PS vyslovila souhlas již v prvém čtení. PS návrh zákona projednala v prvém čtení na své 17. schůzi 25. září a poté, co dva poslanecké kluby vznesly námitku proti vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení, byl návrh zákona přikázán k projednání do výboru pro sociální politiku, a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Výbor pro sociální politiku návrh zákona projednal na své 12. schůzi 22. října letošního roku a přijal usnesení č. 69, ve kterém doporučil PS, aby s vládním návrhem vyslovila souhlas.

PS návrh zákona projednala ve druhém čtení na své 21. schůzi 4. listopadu letošního roku. Ve druhém čtení k návrhu zákona vystoupila pouze ministryně práce a sociálních věcí, která podala návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin, který byl přijat, a zpravodajka – poslankyně Alena Nohavová, která podala pozměňovací návrh k dílčímu usnesení, to se týká těch karet, té mobility.

Vládní návrh zákona byl schválen ve třetím čtení dne 7. listopadu letošního roku, kdy v hlasování s pořadovým číslem 8 z přítomných 136 poslanců pro návrh hlasovalo 132.

Závěrem mi dovolte říct doporučení. Předložený návrh není konfliktní novelou a proběhl legislativním procesem velmi hladce, což dokumentuje kratičké vystoupení paní ministryně. Dovolte, abych ho citoval. "Jedná se o to, aby 100 – 200 tisíc zdravotně postižených mohlo dostat nové průkazy automaticky a nemuseli znovu k posudkovému lékaři." Taktéž naše legislativa konstatuje, že z hlediska legislativního lze akceptovat tento zákon.

Dovolte úplně závěrem, abych vás seznámil s usnesením VZSP, tedy 6. usnesení z 2. schůze konané 2. prosince 2014 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 381.

Po odůvodnění zástupkyně předkladatele, paní Mgr. Zuzany Stöcklové, náměstkyně paní ministryně práce a sociálních věcí, a zpravodajské zprávy senátora Radka Sušila a po rozpravě výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu MUDr. Radka Sušila.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje a plnil úkoly, které s tím souvisí. Ptám se, zda si přeje vystoupit pan zpravodaj ÚPV, senátor Vladimír Plaček? Ano, je tomu tak, takže prosím, máte slovo.

Senátor Vladimír Plaček:  Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. ÚPV projednal návrh tohoto zákona. Myslím si, že mohu hovořit za všechny, vysoce ocenil aktivitu MPSV v této oblasti, poněvadž administrativní zátěž vyplývající z povinnosti neustálého vyšetřování zdravotního stavu osob se zdravotním postižením jenom proto, aby jim byl vydán průkaz osoby se zdravotním postižením, a za předpokladu, že se jejich zdravotní stav příliš mnoho nezměnil od minulé prohlídky, byla opravdu pro tyto osoby značně zatěžující.

Jsou to osoby zdravotně postižené, často vozíčkáři, je to pro ně opravdu obtížné neustále se dostavovat na lékařské prohlídky. Nicméně je to také zátěž pro zdravotnická zařízení, pro lékaře, kteří tyto prohlídky realizují. I tady lékaři ušetří svůj čas a mohou jej věnovat pacientům při léčbě, nikoli při administrativě.

Koneckonců, je to i záležitost finančních prostředků pro stát, protože za tyto prohlídky OSSZ samozřejmě platí zdravotnickým zařízením, potažmo lékařům. Předpokládaná úspora v této oblasti vychází na 75 milionů Kč.

Takže ještě jednou prosím, nechť ministerstvo přijme naši informaci, že jsme s povděkem tuto aktivitu přivítali.

Teď mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením ÚPV. Je to 7. usnesení z 2. schůze konané 26. listopadu 2014, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jako senátní tisk č. 381.

Po úvodním slově pana Dr. Petra Šimerky, 1. náměstky ministryně práce a sociálních věcí, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě, kterou přednesl senátor Vladimír Plaček, a po rozpravě, výbor

I. doporučuje Senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném PS,

II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Vladimíra Plačka,

III. pověřuje pana předsedu výboru Senátu, pana senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Tak prosím, pan senátor Milan Pešák. Připraví se pan senátor Petr Gawlas.

Senátor Milan Pešák:  Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové. Já chci ocenit racionální přístup ministerstva k problematice lidí se zdravotním postižením a k tomu, že nevyžadují tak, jak to mnohdy bývalo zvykem, opět takovéto dílem zbytečné a dílem, skoro bych řekl, ponižující kontrolu toho, zda-li se náhodu nestal zázrak a vozíčkář nepovstal ze svého vozíku, nevidomý nezačal vidět, a třeba dialyzovanému pacientovi nedorostla ledvina.

Bohužel ta nutnost opětovného posuzování zdravotního stavu a výměny průkazů ZTP a ZTP/P se do zákona dostala v souvislosti se zaváděním nebo v návaznosti na zavádění karet sociálních systémů. Karta je pryč. Nicméně povinnost opětovného posuzování v zákoně zůstávala. Jsem opravdu velice rád a ještě jednou říkám, že oceňuji, že ministerstvo k tomuto problému přistoupilo tak, že výměna průkazů bude administrativní a nebude to další selekce, která postižení jsou dostatečná k tomu, aby člověk tento průkaz, který žádné extra zase tak obrovské výhody nepřináší, nicméně život usnadňuje, aby zůstával i těm postiženým, kteří ho dosud mají. Bohužel v dřívějších dobách bývalo velice často ne úplně optimální tradicí, že při změně vedení ministerstva lhostejno, zda-li zprava doleva či zleva doprava k těm opětovným posuzováním a změnám v pravidlech přidělování průkazů ZTP docházelo.

Jsem velice rád a děkuji za to, že toto ministerstvo v této nedobré tradici nepokračuje.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím o vystoupení pana senátora Petra Gawlase.

Senátor Petr Gawlas:  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Jsem velice rád, že dnes na půdě Senátu projednáváme tento návrh zákona.

Shodou okolností jsem se totiž v poslední době setkal v regionu hned s několika případy, kdy občané řešili problém s průkazem osoby se zdravotním postižením, který byl vydán v roce 2012 – 2013.

Dle stávajících platných předpisů by pro vydání nového průkazu museli absolvovat poměrně zdlouhavý proces správního řízení na základě posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem OSSZ.

Pro tyto osob to není nic příjemného. Jedná se o občany, kteří mají s ohledem na své onemocnění v mnoha případech výrazně zhoršenou hybnost a bez pomoci druhé osoby se neobejdou. Ve většině případě je toto řízení navíc naprosto zbytečné, protože se jedná o osoby, jejichž degenerativní druh onemocnění jim bohužel do budoucna nedává valnou šanci na zlepšení stavu. Jejich zdravotní stav lze správou léčbou do jisté míry stabilizovat, nelze jej však na základě současných medicínských znalostí léčit. Za všechny můžeme jmenovat osoby trpící Parkinsonovou chorobou.

Jsem proto velice rád, že tito lidé nebudou díky předložené novele, kterou, doufám, jednohlasně schválíme, vystaveni zbytečnému a zdlouhavému procesu řízení o posouzení zdravotního stavu. Pozitivně vnímám také formálně drobnou, ale v praxi velmi přínosnou změnu v § 6 odst. 1, podle které již nebude nárok na příspěvek na mobilitu vázán na osobu, která je držitelem průkazu, ale na nárok takový průkaz, což v praxi umožní dřívější přiznání příspěvku na mobilitu. Pro tyto osoby je totiž každé prodlení zásadní komplikací. Navíc stát díky této novele ušetří za náklady spojené s úhradou zdravotních výkonů, dle důvodové zprávy se jedná o částku 75 milionů Kč, což lze také považovat za přínos.

Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se, zda se chce vyjádřit k této rozpravě paní navrhovatelka, paní ministryně. Nechce, ani se nedivím, protože zazněla jenom chvála. Pan senátor ÚPV, senátor Vladimír Plaček? Nechce. Garanční zpravodaj? Také ne. Takže budeme moci přistoupit k hlasování, protože v usnesení obou dvou výborů je návrh, tak jak přednesli zpravodajové, návrh zákona schválit.

V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34, byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 66, kvorum 34, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji předkladatelce paní ministryni i zpravodajům.

Projednávání tohoto bodu jsme ukončili.

Dalším bodem je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 382

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 382. Návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, kterého mezi námi vítám, a uděluji mu slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který zlepšuje přístup pacientů k lázeňské léčebně rehabilitační péči a zároveň upravuje podmínky hrazení této péče ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla právní úprava v souladu s březnovým nálezem Ústavního soudu, který ke konci tohoto roku ruší dosavadní vyhlášku z roku 2012, upravující tak zvaný indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči.

Pro připomenutí uvádím, že Ústavní soud v tomto nálezu konstatoval, že dosavadní vyhláška z roku 2012 obsahuje podmínky, při jejichž stanovení jsou poměřována nejen medicínská, ale také ekonomická hlediska, což je vzhledem k článku 31 Listiny základních práv a svobod nepřijatelné, neboť podle daného článku mohou být takové podmínky stanoveny výhradně v zákoně.

Základním problémem stávající právní úpravy je délka pobytu u jednotlivých diagnoz. Vyhláška z roku 2012 sjednotila délku pobytu na 21 dnů s možností prodloužení. Praxe však ukázala, že tato možnost není využívána tak, jak by to bylo žádoucí a mnohdy jsou pacienti z lázní propouštěni bez dostatečného zlepšení jejich zdravotního stavu. Návrh tedy u vybraných indikací stanovuje délku pobytu komplexní lázeňské léčebně-rehabilitační péče opět na 28 dní. Jedná se zejména o léčení nemocí oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních nebo gynekologických nemocí. Dále je například rozšířena možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů, a to zejména u dětí a dorostu, u nichž je stávající vyhláškou tato možnost omezena.

V rámci projednávání vládní předlohy v Poslanecké sněmovně byl přijat pozměňovací návrh poslance Hovorky týkající se zveřejňování smluv uzavíraných mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovali zdravotních služeb. Tuto úpravu považuje ministerstvo zdravotnictví z koncepčního hlediska za nesystémovou, navíc dotčenou problematiku řešíme komplexnějším způsobem. Příslušná novela zajišťující zveřejňování všech smluv je již projednávána pracovními komisemi Legislativní rady vlády a měla by se dostat na pořad jednoho z nejbližších jednání vlády.

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, vzhledem k tomu, že ministerstvo zdravotnictví problematiku zveřejňování smluv již intenzivně řeší a brzy tedy bude právní úprava navržená poslancem Hovorkou překonána, věřím, že i přes zmiňovaný přílepek předložený návrh, jehož hlavním cílem je zejména zlepšit přístup pacientů k lázeňské léčebně rehabilitační péči, podpoříte a nedopustíte situaci, kdy nebudou právním řádem stanoveny příslušné podrobnosti, podle kterých se dotčená péče navrhuje. Pokud by se nestihla přijmout právní úprava zohledňující závěry nálezu ÚS, je nezbytné upozornit na skutečnost, že současný návrh novely zákona obsahuje přechodná ustanovení, která počítají s nabytím účasti k 1.1.2015. Nabude-li tedy návrh účinnosti později, znamená to, že pojištěnci, kterým bude v mezidobí vystaven návrh na lázeňskou léčebně rehabilitační péči, budou mít v budoucnosti problém, absolvovat další opakovaný léčebný pobyt. Může se také stát, že do nabytí účinnosti nové právní úpravy nebudou lékaři z důvodu předběžné opatrnosti navrhovat žádné léčebné pobyty. V takovém případě nebudou mít pojištěnci v budoucnu mít nárok na lázeňskou léčebně rehabilitační péči vůbec, a to nemluvím o dopadu na situaci poskytovatelů lázeňské péče. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Máte k dispozici místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 382/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Vladimír Plaček. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZSP. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 382/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Žaloudík, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, tento bod by byl zcela bezproblémový a radostný, kdyby se týkal, jak byl zamýšlen původně, pouze lázní v reakci na nález ÚS, tak jak to tady rozebral už pan ministr. Problémovým se stává návrhem možná problémového výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který, už předesílám, přichází s pozměňovacím návrhem, který se netýká lázeňské stránky, ale týká se přílepku, který tam byl dodán, ač tématicky je zcela nesouvisející a zabývá se problematikou, která má být komplexně řešena v nejbližších měsících, jak už tady zmínil pan ministr, a to řádným postupem, včetně celého připomínkového řízení, jako vládní návrh, protože nápravy v této oblasti financování a pravidel jsme si všichni nepochybně vědomi; a stejně tak výbor.

Třetím problémovým aspektem je skutečnost, že jako už opakovaně jsme vlastně po Mikuláši a před Ježíškem stavěni do situace, že když se má jeden pacient zachránit, tak se musí jiný zabít a stane se vlastně něco strašného, když do 31. nepodlehneme jakémusi tlaku.

Já už bych příliš nekomentoval tu část zákona, která běží od bodu 3 dále, ač mohla běžet od bodu jedna dále, to znamená to, co se týká pravidel pro lázeňství a připojeného indikačního seznamu. Opět je zde indikační seznam explicitně ve výčtu. Někteří právníci to interpretují, že to tak musí být. Někteří právníci říkají, že tam mají být pouze kritéria. Já bych tady připomněl, že už v tom návrhu novely osmačtyřicítky před třemi lety máme také připojen seznam prostředků nehrazených ze zdravotního pojištění, kde jsem si pro razantnost vybral bod 2, že náplasti na kuří oka nejsou v této republice hrazeny, což máme jako přílohu zákona. Ale prý to tak má být, tedy neprotestujeme ani proti tomu, že indikační seznam k zákonu je výčtem, pojmenování a neumožňuje flexibilní změny a není pouze v kritériích. Ale to by asi bylo na úplně jinou polemiku a určitě to nenapadá tu část, která byla řádně zpracována, řádně připomínkována a prošla třemi čteními v Poslanecké sněmovně i se snahou o urychlení, protože ten proces, jak vidíte, kulminuje před Vánoci, začal 3.9.

Zcela jinak se chovaly body 1 a 2, které jsou vlastně přílepkem, a obsahují v bodu 1 tři slova – individuální smluvní ujednání, a v druhém bodě jsou to dvě věty, které říkají, že pojišťovny tato individuální smluvní ujednání, k nimž pro vaši informaci dochází v desítkách tisíc, odhady jsou až 120 tisíc, zejména v první části roku, poté, co úhradové vyhlášky v této zemi vycházejí těsně před Vánoci, anebo – jak bylo rekordně dosaženo v roce 2012 – 31.12., těsně před silvestrovskou oslavou.

Pak následují celá řada korekcí a ujednání v desítkách tisíc. A v těch dvou větách bodu 2, který je uveden přílepkem, je uvedeno, že toto má být zveřejněno do 30 dnů pojišťovnou, proč ne, proč až do 30 dnů, nejpozději do 30 dnů, a že účinnost to nabývá zveřejněním, což stanoví pojišťovna. Z těch dvou smluvních partnerů jeden smluví partner určí vlastní účinnost, protože buďto zveřejní druhý den, nebo až za 30 dní. Připomínám, že samozřejmě není lhostejný z hlediska plateb ani jeden měsíc rozdílu.

K tomu procesu musím říct, že jakkoli jsme nechtěli napadat jinak mnohaleté, jinak velice pozitivní úsilí pana poslance Hovorky o vyšší transparentnost procesů ve zdravotnictví a jsou mi osobně sympatické, tak skutečně musím opakovat, že se jedná o přílepek, protože jestliže jedna část novely zákona prochází řadu měsíců všemi procesy, které jsou řádně určeny a ta druhá část je tam přilepena ve třetím čtení ve dvou větách a třech slovech a má napravovat poměry ve financování zdravotnictví, tak je to minimálně nevyvážené.

Pokud se týká argumentace, a teď už bez ohledu na to, jak tam byly přilepeny a vneseny, tak první věc je, že navrhovaná právní úprava předpokládá zveřejňování individuálních smluvních ujednání bez jakýchkoliv výjimek. Právní úprava problematiky zveřejňování a poskytování informací je v právním řádu ČR upravena především v zákoně 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Nicméně je potřeba brát v úvahu také následující věci.

V této poslanecké iniciativě chybí podstatná záležitost, kterou jiným autorům novel výslovně stanoví legislativní pravidla vlády, zásadní i pro úpravu nakládání s údaji, mezi nimiž mohou být i údaje osobní, je totiž vyhodnocení dopadů do soukromí.

Novela zabírá plošně citlivou a slohově složitou oblast zpracování informací, kam si netroufá ani zákon o svobodném přístupu k informacím, a v § 8 stanoví, že povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky, to se však nevztahuje na poskytování veřejných služeb podle zákonů v oblasti sociální a poskytování zdravotních služeb. A tady v těch dvou větách chybí jakýkoliv rozbor celé této věci. A jsou uváděny samozřejmě velmi konkrétní situace, kdyby mohlo dojít k poškození toho či onoho.

Souvisí to určitě ne s tím, že by ty věci nemohly být řešeny, ale že jsou projednány nebo vloženy zkratkovitě. A Senát má působit jako pojistka a pojistky působí v elektrotechnice pro řešení zkratu ,a jestliže pojistka nepůsobí při řešení zkratu, tak se svítí dál se všemi riziky, které po tomto může přinášet při různých napětích a proudech.

Jsou samozřejmě i další ještě – judikatura evropských soudů třeba jasně vybízí k tomu, aby zveřejňování údajů splňovalo veškerá pravidla pro zpracování osobních údajů, to je účelného rozsahu, výběrovosti a podobně, ale neobsahuje ten návrh varianty, jak by šlo účelněji případným nešvarům předcházet, aby byly uvažovány jiné mechanismy kontroly. A já se vás ptám, jestli pravidla lze nastavit zveřejněním. Když bych uvedl příklad ze sportu, jestli tím, že promítnete fotbalový zápas ze záznamu, jste zároveň určili pravidla, nebo lepší pravidla pro tuto hru. Tím spíše, když jedna strana určuje, kdy záznam půjde, jestli v pátek v noci nebo v pondělí dopoledne.

Takže řada věcí je zde k řešení a u všech jsme se vlastně těšili a mohu říci, že skutečně, aspoň já se těším na to, že úprava, kterou chystá ministerstvo, toto všechno zohlední a vnese sem po deseti, dvaceti letech jakýsi nový pohled. Určitě je to vedeno pozitivní snahou o vyšší transparenci, ale jde o to, jestli vyšší transparence lze dosáhnout pomocí méně transparentního postupu. To je spíše otázka filozofická.

Už teď je samozřejmě návrh poslance Hovorky předmětem široké kritiky, jednak to bylo na nedávném sjezdu lékařské komory, jednak v koalici soukromých lékařů, jednak České stomatologické komory a dalších. Můžete říci, že je to nějaký lobismus lékařů, kteří jsou ve společnosti často vykreslováni podobně darebně jako politici, že to je darebná skupina 50 tisíc lékařů, kteří mají nějaké postranní záměry. Já bych je trošku hájil, určitě podle Gausova rozložení tam pár darebných bude, ale většina funguje pro zdravotnictví a snaží se fungovat podle pravidel, pokud jim je – rozumná – dáme.

Takže protesty samozřejmě jsou, a není to lobismus 50 tisíc lékařů, to není lobismus, to je žádost, mít se možnost vyjádřit ke svým normám v počtu 50 tisíc, kde ovlivňujeme nějakým způsobem zdravotnictví, a zcela mlčenlivé jsou k tomu naše pojišťovny v počtu sedmi. Ale v počtu zase 280 miliard, které se tam otáčejí. Takže to nejsou banální věci, které bych si aspoň já osobně troufl přihodit k novele zákona týkající se lázeňství v jednom bodu ve třech slovech a druhém bodu ve dvou větách a kdy automaticky předpokládám, že zveřejnění něčeho nastavuje pravidla. Zveřejnění chaosu, je zveřejněním chaosu. Zveřejnění pravidel je zveřejněním pravidel.

Takže z těchto důvodů, a já už bych to nešířil, protože myslím, že podstata je jasná a že všichni jsme si vědomi i toho tlaku a i jisté komplikace, které pro účinnost novely zákona o lázeňství k 1.1. může způsobit případné vrácení tady této novely Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, ale věřím, že je to překonatelné a vezměme v úvahu, že jsme rok vlastně chystali tento zákon, vezměme v úvahu, že jiné zákony podle evropských norem neřešíme deset let, viz třeba různé příslužby, služby a pracovní dobu nad čas, a vezměme v úvahu, že rekonstrukce dalších zákonů darebných, jako byl zákon o vzdělávání nám trvá deset let. Takže teď posun ve dvou, třech týdnech pro pravidla o lázeňství neumí výbor, nebo neuměl ho vidět nijak zvlášť dramaticky. Takže dospěl k usnesení, které jste dostali. Já ho přečtu.

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu k senátnímu tisku 382 na svém jednání 2.12. po odůvodnění zástupkyně předkladatele paní náměstky dr.Tesky Arnoštové a zpravodajské zprávě senátora Žaloudíka a po rozpravě podobné, doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy v příloze, a určuje mě zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu. A ten pozměňovací návrh má dva stručné body.

1. V článku 1 body 1 až 2 vypustit, jsou to ty dva body z poslaneckého návrhu, které se týkají individuálního slovního ujednání a zveřejňování do 30 dnů a účinnosti dnem zveřejnění, a v článku tři z předjímání možných komplikací k 1. lednu navrhuje slova "dnem 1. ledna 2015", což byla původně navrhovaná účinnost, nahradit slovy "dnem jeho vyhlášení". Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodaje a plnil úkoly garančního zpravodaje. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Vladimír Plaček, ano, máte slovo, pane senátore.

Senátor Vladimír Plaček:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Ústavně-právní výbor projednal taktéž návrh tohoto zákona. Netradičně vás nejprve seznámím s jeho usnesením a pak se zpravodajskou zprávou.

Ústavně-právní výbor přijal jako 6. usnesení na 2. schůzi konané 26. listopadu 2014 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů jako senátní tisk. č. 382. Po úvodním slově paní dr. Lenky Teska Arnoštové, Ph.D., náměstkyně ministra zdravotnictví, která vystoupila jako zástupce navrhovatel po zpravodajské zprávě, kterou přednesl senátor Vladimír Plaček, a po rozpravě výbor

I.doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II.určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Vladimíra Plačka,

III. pověřuje pana předsedu výboru pana senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Jak jste zjistili, usnesení ÚPV je odlišné oproti usnesení zdravotně sociálního výboru. Nicméně na jednání ÚPV se zabýval tímtéž. Zvažoval, zda návrhy pana poslance Hovorky, které byly přijaty v Poslanecké sněmovně, zda se jedná o přílepek či nejedná, a vyhodnotili jsme, že jde o přílepek. Nicméně tím časovým tlakem ve chvíli, kdy se návrh zákona vrátil k novému projednání do Poslanecké sněmovny, a lázně, které řeší tato novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, by se dostaly do právního vakua, ÚPV zvážil, že toto je větší riziko, než věřit, že Poslanecká sněmovna znovu tento návrh zákona projedná ještě do konce roku 2014.

Projednával se opravdu velice podrobně a znovu zdůrazňuji, že jsme zvažovali přesně tuto variantu vrátit návrh zákona do Poslanecké sněmovny s vypuštěním právě těch dvou bodů, jak to udělal zdravotně sociální výbor. Takže já osobně jsem přesvědčen, že členové ÚPV nebudou mít problém podpořit návrh usnesení výboru zdravotně sociálního.

Co se týká vlastního textu – co se týká lázní, tento návrh zákona samozřejmě řeší přesně to, co 21 senátorek a senátorů v loňském roce napadlo u Ústavního soudu a Ústavní soud dal těmto 21 senátorům za pravdu. Takže pokud by tady nebyly opravdu tyto návrhy pana poslance Hovorky, návrh tohoto zákona by byl naprosto neproblémový.

V této souvislosti, pokud přijmeme usnesení zdravotně sociálního výboru a bude určeno, že účinnost zákona bude stanovena dnem jeho vyhlášení, v tuto chvíli ovšem nastává jeden problém, to znamená, že lázně budou řešeny pouze podle obecných pravidel dávaných ze zákona o veřejném zdravotním pojištění. Nicméně je to komplikace pro pacienty, kterým by byl vystaven návrh na lázeňskou léčebně rehabilitační péči právě v tom mezidobí od 1. ledna 2015 do nabytí účinnosti tohoto zákona. A to ve chvíli, kdy by Poslanecká sněmovna nestihla tento vrácený návrh zákona projednat do konce roku 2014. Pokud přijmeme toto usnesení včetně nabytí účinnosti tohoto zákona dnem vyhlášení, pak v tu chvíli avizuji podání pozměňujících návrhů, které rozšiřují přechod na ustanovení, která by právě řešila problematiku těchto pacientů, kterým by v tom mezidobí byl vystaven tento návrh, aby mohli absolvovat ať už základní lázeňský rehabilitační pobyt anebo opakovaný. A to s ohledem na to, že v některých případech je nutné, např. po operacích, ten základní lázeňský pobyt absolvovat nejpozději do tří měsíců. Takže tuto komplikaci by řešilo rozšíření přechodných ustanovení. Zatím děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Petr Vícha s přednostním právem.

Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k avizovaným pozměňovacím návrhům žádám před hlasováním o 10 minutovou přestávku na poradu klubu, na kterou zvu i pana ministra.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Před hlasováním po rozpravě obecné nebo až předpokládáte po ní? Před prvním hlasováním. Děkuji.

A nyní vystoupí paní senátorka Alena Dernerová, připraví se pan senátor Zdeněk Brož.

Senátorka Alena Dernerová:  Dobré dopoledne, pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já musím říci, že s panem ing. Hovorkou a i dr. Dostálem velmi dlouho a dobře spolupracuji. Jak jsem řekla i na sjezdu lékařské komory – jsem představenstvu lékařské komory, tak si myslím, že oba pánové to mysleli velmi dobře, protože opravdu v našem zdravotnictví chybí transparentnost. Ale bohužel je to vzaté trošku za špatný konec v současné době, protože jednak se to opravdu nepodrobilo nějaké diskusi, a jednat to trošku vnáší chaos do systému plateb a uzavírání smluv s lékaři. Já jsem včera dlouho do večerních hodin jednala s lékaři a vím, že třeba praktičtí lékaři mají už dodatky, ale ambulantní specialisté nikoliv. To znamená, že ti lékaři, kteří ty dodatky nebudou mít a pojišťovna je nebude moci vyvěsit, nebudou v podstatě mít za co být placeni, protože pojišťovna nebude vědět, jakým způsobem je má hradit. Jestli podle úhradové vyhlášky, která je trošku jiná než bývají ty dodatky.

Ty dodatky - musím říci, že pro tzv. malé podnikatele ve zdravotnictví nepřinášejí žádné obrovské peníze, ale přinášejí určitý finanční benefit, protože např. pro tento rok pro ambulantní specialisty i obvodní lékaře platí úhradová vyhláška z roku 2013, která byla pro mnohé likvidační, takže od toho by se odvíjela vlastně ta platba, a všechny vstupy jsou stále dost drahé, takže se to navýšilo potom o 5 % oproti této úhradové vyhlášce v dodatku. Ale ten dodatek ještě nemáme.

Já si myslím, že je velmi nutná transparentnost. Ale myslím si, že by se měla vztahovat na některé subjekty. Vím, že se o tom hovořilo už v Poslanecké sněmovně a bylo řečeno, že by to byla diskriminace. Ale já si myslím, že existují určité změny v rámci zadávání veřejných zakázek, že by tady se také dal dát nějaký limit, od kterého by se ty smlouvy měly vyvěšovat a měly by být transparentní pro veřejnost, protože si nemyslím, že V.I.P. smlouvy dostávají ambulantní specialisté nebo obvodní lékaři. Dostávají to třeba jiná zařízení, velké konglomeráty nemocnic a podobně a o to oběma pánům opravdu asi šlo. Takže mohu říci, že mám mandát od lékařů hlasovat pro pozměňovací návrh pana profesora Žaloudíka, protože ctím stavovský předpis a jsem lékař. Říkám, politik budu dočasně, lékař budu do smrti. Ale určitě musíme pohlídat tu novelu, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví tak, aby tam nevypadlo to podstatné.

Ten návrh musí být opravdu velmi důsledný. Notabene, ještě na sjezdu jsem hovořila jednak s panem ministrem a jednak a paní dr. Arnoštovou. Oni říkali, že vlastně vypustí, to co tam pan ing. Hovorka dal. Takže v podstatě teď se jedná vlastně o to, že my tady bychom měli něco schválit, což bude posléze vypuštěno, protože tady bude komplexní novela.

Takže to je prostě další věc, která, jako si říkám, že je zbytečná, abychom to teď tady rozebírali. Nicméně, s tím si snad – pana ing. Hovorky a i doktora Dostála. Transparentnost je nutná a peníze se opravdu ztrácí. Ale říkám, podporuji návrh pana profesora Žaloudíka, pana senátora, a dávám návrh na jeho schválení. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Zdeněk Brož.

Senátor Zdeněk Brož:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl jednak poděkovat panu ministrovi za tu genezi, kterou tady velmi přesně přečetl, takže mi ušetřil mnohé čtení a vám mnoho času. Jenom bych chtěl říci, že přicházím z regionu, kde je čtvero lázní. Není to region ani mariánskolázeňský, a ani karlovarský, ani teplický, ale je to region na severu Moravy, při polských hranicích, kde se ani těm lázním nežije úplně jednoduše.

To, co tady bylo řečeno, je sto procentně pravda. Já bych doplnil jenom jednu větu, že v průběhu let 2012 a 2013 přišly některé léčebné lázně v České republice až o padesát procent výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou rehabilitační péči.

Chci tím říci, že v mém regionu není lázeňství jenom zdravotní péče, ale je to také významný zaměstnavatel a významný prvek ekonomického rozvoje regionu, který v posledních dvou letech byl výrazným způsobem podříznut tím indikačním seznamem, o kterém tady byla řeč.

Z tohoto hlediska bych chtěl říci, že provozovatelé lázní se velmi obávají nejistoty, která by mohla vzniknout od 1. ledna. Zkusím jenom přečíst a zdůvodnit, co se asi může stát, pokud 1. ledna bude právní vakuum.

Nestihne-li se novela zákona o veřejném zdravotních pojištění schválit tak, aby byla platná od 1. 1. 2015, budou léčebné lázně bez právní úpravy.

Jak si takové právní vakuum vysvětlit, mohou právní experti zkoumat měsíce nebo roky. Jaké budou následky? Neexistence indikačního seznamu, neexistence bližší právní úpravy indikačních předpokladů a odborných kriterií pro poskytnutí lázeňské péče a rehabilitační péče.

Vznikne právní nejistota ohledně rozsahu, v jakém je poskytování lázeňské péče, rehabilitační péče, hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Může dojít k destabilizaci lázeňského sektoru zdravotní péče.

Další neexistence pravidel bude mít ekonomický dopad na poskytovatele léčebně rehabilitační péče s rizikem platební neschopnosti lázeňských provozovatelů a s rizikem vzniku redukce pracovních míst. V konečném důsledku se také jedná o nerespektování důsledků nálezu Ústavního soudu ČR.

Z výše uvedených důvodů bych chtěl podpořit schválení předložené normy v původním znění i když cítím, že je to asi trochu marné. V jiném případě otevíráme po lidové tvořivosti, které jsme byli mnohokrát již svědky a která přinesla vždy do života země jenom zmatek.

Závěrem bych chtěl jenom říci, že si myslím, že Poslanecká sněmovna hlasovala ve větší sestavě, než jenom pan Hovorka, protože mně to připadá, jak kdyby pan Hovorka byl jediný hlasující v Poslanecké sněmovně. Takže myslím si, že to bylo rozhodnutí Poslanecké sněmovny jako celku. Děkuji vám.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor, pan místopředseda Přemysl Sobotka, připraví se pan senátor Jan Horník.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já chápu důvody, které před chvilkou řekl kolega; a mluvil o právním vakuu. Ale na druhou stranu Senát se vždycky holedbal tím, že chce, aby zákony byly, pokud možno přehledné, čisté, bez přílepku apod. A v této chvíli, my za to nemůžeme, že jsme to dostali takhle pozdě. To opravdu viníkem je úplně někdo jiný, než Senát Parlamentu České republiky. A já si myslím, že Poslanecká sněmovna nás dostává do časového presu; a na druhou stranu, ona chce mít vánoce. Já si myslím, že oni to poslanci vyřeší, když my budeme hlasovat pro pozměňovací návrhy, se kterými souhlasím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pan senátor Jan Horník, připraví se paní senátorka Jitka Seitlová.

Senátor Jan Horník:  Dobré dopoledne, pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové. V podstatě za mě to řekl všechno náš 1. místopředseda, protože já se cítím velmi dotčen v podstatě předloženou novelou, a to díky tomu, že pocházím z regionu, který je významný na trhu v oblasti lázeňství. Není tak velký, jako v Olomouckém kraji, kde lázní je ještě více, ale tam už zažili negace, které byly bohužel s úhradovou vyhláškou spojené předtím a doopravdy mnozí museli zavřít. Na Karlovarsku naštěstí jsme si uměli trošku pomoci zahraničními turisty. Ale kdo víte, jaká je situace v postsovětských státech v současné době, díky ukrajinské krizi, tak i tam nám najednou dochází dech. A my začínáme být samozřejmě i na naší klientele, když to řeknu takhle v uvozovkách, které mají hrazené ze zdravotního pojištění pobyty v lázních, částečně už docela dost závislí.

My jsme bohužel hodně zlikvidovali segment lázeňství, jako takový. Já jenom vítám, že se hledá možnost, jak lázeňství navrátit tam, kam vlastně patří. My jsme v lázeňství de facto jednou ze světových velmocí. Mně vždycky vadilo to, co se stalo s předešlou vládou, která v podstatě nám to částečně i zabila. A mně se to nelíbilo, a nelíbí se mi to do dneška, a proto já horuji také pro to, abychom podpořili pozměňovací návrhy VZSP, protože to je věc, která nám může pomoci zase se malinko dostat na nohy. A je to otázka také toho, že to, co nám bylo předkládáno před léty, že v podstatě nás spasí samoplátci, není pravda. Lázně si samozřejmě pomáhají jak mohou, ale všichni víme, že dobrá lázeňská péče odbourává potom některé neřešené problémy zdravotní a tím pádem dostává naše obyvatelstvo zase do lepší kondice. Čili těch souvislostí je samozřejmě o hodně více, ale já teď řeknu za region Karlovarska, kde je to jeden z těch nejhorších, nejmenší vzdělanost, já nevím, co všechno. A lázeňství je jediná věc, která tam funguje a funguje světově. Tak já také vás tady vyzývám a prosím, abyste podpořili návrh, který tady padl od kolegy Plačka a abychom se nenechali svést tím, že Poslanecká sněmovna v podstatě v posledním čtení, ve třetím čtení, těmi návrhy pana Hovorky, kdy mnozí z poslanců nevěděli, o čem vlastně hlasují a zvedli pro to ruku, tak si myslím, že my bychom měli tyto záležitosti napravovat. Já si vzpomínám léta nazpátek, my jsme tady seděli mezi svátky, my jsme tady seděli 23. před Vánocemi. Mám dojem, že buď to poslanci stihnou před Vánocemi, nebo mezi svátky. Teď si přidali. Pokud to projde i u nás, tak mám dojem, že za pár korun to určitě stojí i mezi svátky přijít do Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře, děkuji také. Paní senátorka Jitka Seitlová nyní vystoupí.

Senátorka Jitka Seitlová:  Dobré dopoledne, pane ministře, pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolila jsem si vystoupit, protože tady zaznívá velmi silně názor, abychom vrátili do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy návrh zákona. O co se jedná? Jedná se o transparentnost smluv, které jsou podepisovány. A já, když jsem kandidovala do Senátu, tak jsem se zavázala, že budu podporovat transparentnost a nejen kvůli tomu. Vystupuji také pro to, že je zjevné, že lidová tvořivost, o které tady mluvil jeden z mých kolegů, která se objevila, dejme tomu, v Poslanecké sněmovně. Není dána jakousi zvůlí, ale je dána tím, že fakticky ten, kdo má připravovat návrhy zákonů, ten kdo má prosazovat transparentnost, jako takovou, to je právě ministerstvo, které je předkladatelem všech takových návrhů nekoná.

Jsem moc ráda, že paní senátorka Dernerová pochválila pana poslance Hovorku s tím, že jeho zájem byl bohulibý a hovořila také o komplexní změně některých právních předpisů. Mohu zvednout ruku pro vypuštění toho návrhu pana Hovorky jenom v té chvíli, kdy skutečně pan ministr tady jasně potvrdí, že transparentnost v otázce smluv, které jsou podepisovány se zdravotními pojišťovnami bude v co nejkratší době předmětem novely, nebo návrhu komplexního a bude předložena k projednání.

Víte, já i mezi jednotlivými pány doktory vím o tom, že se šeptá a hovoří, že ti mají vhodnější smlouvu, ti mají smlouvu, která není v pořádku a způsobuje to řadu nejistot a nejasností i mezi samými pány doktory. Stejně tak jsem řešila, jako zástupkyně veřejných ochránce práv, že se na nás obraceli různí lidé s tím, že právě lázně nemají v pořádku a nemají stejné smlouvy. Nemocnice nemají stejné podmínky, to všechno je předmětem diskusí veřejnosti a nejasností, které pak způsobují pochybnosti a nedůvěru.

Proto mám zájem na tom, aby transparentnost skutečně existovala. Prosím tedy pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, aby odpověděl, zda tedy ministerstvo je na to připraveno a kdy bude po samozřejmě diskusích a konzultacích připravena a předložena, taková právní úprava, která transparentnost zajistí. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji. Pan ministr slyšel a já jenom připomínám, že pana ministra může senátor oslovovat přímo. Prostřednictvím řídícího pouze mezi sebou komunikujeme. Tak, děkuji. A kdo další se hlásí do rozpravy? Pane ministře, chcete hned, nebo až na závěr rozpravy? Pan zpravodaj, pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já se neskromně krátce přihlásím jako pouhý senátor, nikoliv jako zpravodaj za výbor. Možná, že bychom tady měli zopakovat i pro média, všechny přítomné, že nejsme proboha proti pravidlům pro lázeňství, dokonce VZSP jezdil po různých lázních, Jánských, seznamoval se se vším možným. Konečně ta iniciativa k Ústavnímu soudu a to všechno. Tak to je první věc.

Jsem velice vděčen paní senátorce, vaším prostřednictvím, kolegyni Seitlové, že zdůraznila, že je tam i provázanost s tím hrazením péče. Ale prosím vás, my transparenci nenastavíme transparentním způsobem, resp. zveřejnění chaosu, jak už jsem tady řekl, ještě neznamená, že se nastaví pravidla. Já osobně bych hodně kladl důraz na to, co bylo řečeno, zkusme se na tom shodnout, že budeme o to bedlivě, o to více, sledovat přípravu komplexní novely a snažit se všechno to, co tady bylo diskutováno, do ní promítnout. A k lázním bych řekl jednu věc. Ten katastrofický scénář, který tady byl řečen, k zániku lázní, z důvodu, tady tohoto, by mohl jistě nastat, kdyby skutečně právníci se teď léta dohadovali a lázně zůstaly v právním vakuu. Model může být jiný. Když se Sněmovna stihne sejít do konce roku, tak se sejde druhý týden v lednu a už třeba v únoru si nebudeme mít z hlediska lázní o čem povídat, protože dnem vyhlášení potom by pravidlo pro nebo ta pravidla pro lázně mohla nastat. Čili ta věc nemusí být tak dramatická, jako známe katastrofické scénáře o celosvětovém black autu a o globálním ochlazení, oteplení všeho apod.

Myslím si, že můžeme tady najít i jednotný rámec, že pravidla pro hrazení zdravotní péče, koneckonců pomáhají i lázním. Dovedu si představit, že pouhé pravidlo, že úhradová vyhláška musí být třeba do konce října, nebo záleží, aby byl čas ty věci ustavit, tak zruší deseti tisíce nezbytných smluvních ujednání, která pak nejsou nutná, jestliže se věci mohou nastavit podle pravidel.

Takže zkusme, protože nečekáme v nejbližší době žádnou revoluci a změnu společnosti zásadním způsobem, tak zkusme se na to dívat, že tyto věci by mohly platit potom deset, dvacet, případně na věčné časy, dvaadvacet let apod. Takže já bych rád, kdybychom tady našli konsensus, že nebojujeme proti lázním a jsme pro transparenci. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Nyní vystoupí paní senátorka Zuzana Baudyšová.

Senátorka Zuzana Baudyšová:  Vážený pane ministře, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já si tady dovolím trochu zalobbovat ve prospěch maminek – samoživitelek s dětmi, které mají DMO. Často je to i nejenom jedno dítě, ale dvojčata a obě s DMO – dětskou mozkovou obrnou. V České republice jsou to Janské Lázně, kolem nich byla rozprava, byl zájem tyto lázně zavřít a nechat je pro zahraniční klientelu. To už je za námi, ale maminky objevily a správně objevily, že v Piešťanech je speciální léčebná metoda pro děti, které mají DMO, která se nazývá klimatoterapie. Začaly dojíždět do Piešťan, sháněly peníze, protože to nebylo placeno pojišťovnou, navíc to bylo v zahraničí, takže bylo velmi obtížné, aby tento velmi drahý pobyt byly schopny zaplatit.

Jsem velmi ráda, že v Klimkovicích u Ostravy se rovněž začala poskytovat tato speciální léčba pro děti s DMO, která má skutečně vysoký – jak bych to řekla – efekt, který lze zdokladovat a dětem se velmi vylepší jejich fyzická a psychická situace. Bohužel rovněž tento pobyt není hrazený, takže se rodiče obracejí na neziskové organizace. Nadace Naše dítě se snaží, seč jí to sponzoři dovolí, přispívat co nejvíc. Ale, o co se moc přimlouvám, těchto dětí bohužel je stále více, jestli by bylo možno pamatovat v úhradové vyhlášce na děti s DMO, které potřebují tuto léčbu, která skutečně má velký efekt.

Argumenty, proč pojišťovna nechce uzavřít smlouvu, jsou o tom, že je velmi těžké doložit efekty s že je velmi těžko měřitelný pokrok. Pokrok díky léčbě jednoznačně je, tak se přimlouvám – nevím, jestli úplně dnešek je ta správná doba myslet na tyto zdecimované maminky, samoživitelky, které skutečně jsou v obtížné situaci a jejich děti naléhavě potřebují léčebnu Klimkovice. Nyní je v projektu další léčebna se stejnou terapií, se stejnou klimatoterapií v Liberci. Obrátily se na Nadaci s prosbou o podporu, samozřejmě jde o finance. Myslím si, že i druhá léčebna na klimatoterapii v ČR bude třeba, protože jak už jsem říkala, počet dětí s DMO narůstá. Díky za pozornost a moc se přimlouvám. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní kolegyně. A kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám a pan ministr už avizoval, že bude reagovat. Pane ministře, máte prostor.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Já za prvé chci poděkovat za velmi racionální, seriózní a kultivovanou debatu, ale to jak zažívám pokaždé v Senátu je tady pravidlem, a i proto mezi vás rád chodím. A já tady musím se všemi argumenty, které tady uvedl pan profesor Žaloudík, souhlasit. Byť tedy samozřejmě, nám jako předkladateli toho zákona, který má primárně řešit obtížnou situaci lázní docela komplikuje život. Já ještě uvedu pár informací pro vaši lepší představu, jak to vůbec s tím zákonem bylo, jak to probíhalo. Jenom pro upřesnění, my opravdu od konce března, kdy Ústavní soud vyhlásil svůj návrh, jsme na tom zákoně začali pracovat, v Poslanecké sněmovně původně jsem požádal dokonce, aby byl řešen v režimu § 90, to znamená schválen v prvním čtení. Myslím si, že ten prostor časový by se tím výrazně zvětšil, ale bohužel poslanci měli potřebu to probírat podrobně, a proto byl tento návrh zavetován; a já vám musím také říci, že nepochybuji o dobrých úmyslech poslanců, když předkládají pozměňovací návrhy, ale musím říci, že prakticky ke každému ze zásadních návrhů, které předkládá Ministerstvo zdravotnictví ČR, tak je doprovázen nějakým tvořivým návrhem pana poslance Hovorky a to bohužel na poslední chvíli.

My tady v tomto případě, v případě tohoto návrhu jsme to věděli velmi krátce a konzultovali jsme situaci ze zdravotními pojišťovnami, které v tom okamžiku nepředpověděly všechny problémy, které to vyvolá a v podstatě tisíce poskytovatelů, které by to postihlo, a to prostě proto, že ten čas na to není. Osobně se domnívám, že standardní legislativní proces, tak jak je navržen, právě proto vymezuje nějaké lhůty, dává možnost připomínkového řízení, aby opravdu nic opomenuto nebylo, co tady bylo. Tak jak uvedl pan profesor Žaloudík i paní senátorka Dernerová, já jsem byl na sjezdu České lékařské komory, kde velmi intenzívně zaznělo, že toto postihne tisíce poskytovatelů, protože – myslím si, že je to logické a že to vždycky bude – ta úhradová vyhláška, na které mám možnost teď pracovat. Musím říct, že je to velmi intenzívní zážitek, že si budu velmi dlouze pamatovat, co to znamená dělat úhradovou vyhlášku a reagovat na neustálé připomínky poskytovatelů, že to je špatně a ono je špatně, že jí všichni mají málo, ale to je vedlejší. V podstatě nemůže nikdy obsáhnout celou tu realitu zdravotnictví a předvídat každou jednotlivou situaci, případ každého segmentu, každého území, kde se může něco stát, kde je jiná skladba pacientů. Vždycky ta možnost dohodnout se mimo úhradovou vyhlášku – si myslím, má racio a ta úhradová vyhláška má dávat základní mantinely, má dávat – řekněme - návod té pojišťovně, pod co nemá jít, má dávat základní jistotu poskytovatelům, ale nemůže nikdy postihnout úplně všechno. Uvedu příklad – Česká lékařská komora se s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou dohodne na tom, že ti, kteří se pravidelně vzdělávají, dostanou nějaký halíř navíc k úhradě, protože do toho dávají více úsilí, tak i toto je příklad dohody mimo vyhlášku a týká se to okamžitě tisíce poskytovatelů.

Já jsem na plénu Poslanecké sněmovny apeloval na předkladatele návrhu s tím, že je to velké riziko právě pro české lázně. Musí si být vědomi toho, že jakýkoli problém, který tento návrh vyvolá, může si vzít za rukojmí české lázně, což se bohužel stalo. Apeloval jsem i s tím, že ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh zákona, který to řeší. Tady si dovolím reagovat na apel paní senátorky Seitlové. Já se omlouvám, v úvodu jsem to říkal, ale byl tady trochu hluk – ten návrh zákona 48 je dnes v komisích, v pracovních komisích Legislativní rady vlády a řeší veškeré dodatky, veškeré zveřejňování, řeší tam i sankce, které tam nejsou upraveny, a já si nemyslím, že jsme postupovali pomalu, protože to je zcela zásadní norma. Připomínám, že tato vláda nastoupila koncem ledna, a myslím si, že tato norma právě proto, aby prošla řádným připomínkovým řízením, vnitřním, vnějším, aby opravdu myslela na všechny možnosti, které se stanou, tak předložení někdy za 10 měsíců není nějaká příliš dlouhá doba. Tento návrh je tedy v komisích Legislativní rady vlády a věřím, že se projednávat bude a transparentnost zajistí. Je pravda, že neváže účinnost těch smluv na zveřejnění. Řeší tam primárně to zveřejnění a řeší tam primárně velké sankce, které ale v našem případě nesměřují proti poskytovatelům - protože v tomto případě, když pojišťovna něco poruší nebo nezveřejní, tak na to nedoplatí pojišťovna, ale poskytovatelé - ale vůči zdravotním pojišťovnám.

Musím vyjádřit lítost, že debata a primární cíl tohoto zákona, který se měl vést o lázních, o jejich situaci, je trošku bokem a že opravdu pro lázně, pokud to bude teď odmítnuto – to bude znamenat poměrně výraznou nejistotu. Může to vyvolat nějaký pokles poptávky, protože se často chovají tak, že v případě, že nejsou jasná pravidla, tak - když pacient přijde k lékaři, že potřebuje napsat lázně - tak si umím představit často situaci, kdy lékař řekne: není zákon, není indikační seznam, nic vám teď napsat nemohu, že to může vyvolat nějaký negativní dopad na lázně. Nicméně pokud se Senát takto rozhodne, já samozřejmě udělám všechno pro to, abychom ty dopady minimalizovali, protože v letošním roce jsme se snažili i přes starý indikační seznam lázním pomoci, podařilo se – myslím – z větší části je stabilizovat a to je poslední věc, na kterou lázně čekají, aby měly nějakou delší jistotu. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane ministře, a ptám se, zda si přeje vystoupit pan senátor Vladimír Plaček, který byl zpravodajem

ÚPV. Nepřeje si vystoupit. Garanční zpravodaj pan senátor Žaloudík má slovo, prosím.

Senátor Jan Žaloudík:  Mojí povinností je asi, vážení, shrnout diskusi a možná navrhnout způsob nebo moje chápání toho procesu. V diskusi vystoupilo 8 senátorek a senátorů, jeden s procedurálním návrhem, abychom měli přestávku před prvním hlasováním. Jedna paní senátorka s námětem spíše pro úhradovou vyhlášku, týkající se dětí, a potom zde zazněly názory, které jednak vyslovily obavy nad tím, aby lázně nezůstaly dlouho v právní nejistotě, což je náš společný zájem, a druhé, které svým způsobem pochopily to, proč se nám ten poslanecký přílepek nelíbí za situace, kdy v Legislativní radě vlády a před dalším procesem je komplexní novela.

Mám pocit, že tady zazněl návrh ÚPV schválit novelu zákona tak, jak návrh přišel z Poslanecké sněmovny, tedy i s tím poslaneckým návrhem v bodě 1, 2. Pak zde zazněl pozměňovací návrh nebo resp. návrh vrátit tuto novelu s pozměňovacím návrhem po vypuštění bodu 1, 2 a změnu doby účinnosti od 1. ledna na den vyhlášení, a to je doporučení nebo usnesení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Pak zde zazněl ještě pozměňovací návrh pana senátora Plačka, který se týká - který máte před sebou – a který se týká ustanovení k lázeňské péči, resp. doplnění některých ustanovení, která by tu věc potom zjednodušila v případě, že půjde zpět do Poslanecké sněmovny. Pane předsedo, můj pocit je, že asi bude nejprve hlasování o tom schválit poslanecký návrh tak, jak přišel nebo tedy návrh ze Sněmovny včetně poslaneckého přílepku tak, jak přišel, a potom že bychom hlasovali o tom návrhu výboru pro zdravotnictví a sociální věci.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Já to, pane zpravodaji, upřesním, jestli dovolíte. Teď bude 10 minutová přestávka. Poté budeme hlasovat o návrhu schválit, jak je zapsáno v usnesení ÚPV. Pokud by tento návrh neprošel, bude otevřena podrobná rozprava. Ze zdravotního výboru máme písemný pozměňovací návrh, ale návrh pana senátora Plačka, který byl avizován, který máme na stole, musí být načten, protože neprošel výborem. Takto je postup podle našeho jednacího řádu.

Já vám děkuji a vyhlašuji desetiminutovou přestávku do 10.38 hodin.

(Jednání přerušeno v 10.28 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.38 hodin.)

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Prosím, zaujměte místa. Přestávka skončila. Budeme pokračovat v hlasování. Takže karty zasunout a přizvu k hlasování.

Já si vás dovolím znovu přihlásit, resp. vás poprosím, abyste se odhlásili. Mělo by to být v pořádku, znovu se přihlaste. (Mně se to nedaří... Už jo. Chvilku počkáme. Ano, číslo je jiné. Ještě pokračuje.

Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném PS. Přítomno 61, kvórum 31, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 5, registrováno 61, kvórum pro přijetí 31, pro návrh 6, proti 14. Návrh byl zamítnut.

Jiný návrh k hlasování nebyl podán, takže otevírám podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Tak, už se povedlo, pan senátor Vladimír Plaček, prosím.

Senátor Vladimír Plaček:  Ještě jednou dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane předsedo, pane ministře. Já si dovolím navrhnout pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k senátnímu tisku č. 382.

V návrhu bude nový bod 2, který zní: V čl. II se za bod 4 doplňují body 5 a 6, které znějí.

5. Lázeňská léčebně-rehabilitační péče, na jejíž poskytnutí byl vystaven návrh v období od 1. ledna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla poskytnuta pojištěnci pro danou indikaci poprvé, se považuje za základní léčebný pobyt podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Lázeňská léčebně-rehabilitační péče, na jejíž poskytnutí byl vystaven návrh v období od 1. ledna 2015 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která odpovídá indikaci, na jejímž základě již v minulosti pojištěnec léčebný pobyt uskutečnil, se považuje za opakovaný léčebný pobyt podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Dosavadní bod pak označit jako bod č. 3. Odůvodnění máte v papírové podobě před vámi.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore. Přihlásil se pan senátor Jan Žaloudík.

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já si dovolím jenom formálně připomenout, že tady zazněl také pozměňovací návrh VZSP, který spočívá ve vypuštění bodu 1 a 2 tak, jak jste ho dostali, a nahrazení termínu účinnosti 1. 1. 2015 dnem vyhlášení.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, pane senátore. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není zájem, rozpravu uzavírám. Pane navrhovateli, prosím, vyjádřete se k návrhům, které tady zazněly.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček:  Nemám připomínky, souhlasím s návrhy.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám. Chce se vyjádřit ještě pan senátor Plaček jako zpravodaj ÚPV? Nechce. Garanční zpravodaj chce ještě? Nechce. Takže budeme hlasovat...

Senátor Jan Žaloudík:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, senátorky, senátoři. S návrhem pana kolegy Plačka - s pozměňovacím návrhem ve smyslu upřesnění lázeňské péče souhlasím.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Ano, děkuji, před každým hlasováním se budu navrhovatele a zpravodaje ptát na jejich názor. Teď přizveme.

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který před několika okamžiky načetl pan senátor Vladimír Plaček. Je to pozměňovací návrh... (domluva před řečnickým pultem)

Pardon, nejdříve tedy budeme hlasovat o návrhu, který byl zapsán v usnesení VZSP a který tu byl zmíněn.

V sále je přítomno 65 senátorek a senátorů, kvórum pro přijetí je 33. (Mně nesvítí ale světélko. Tak, dobrý...) Takže zahajuji hlasování, kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. ("To nefunguje." – hlasy z pléna.) My jsme se znovu odhlašovali a přihlašovali. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 6, registrováno 67, kvórum 34, pro návrh 60, proti 1. Návrh byl schvále. Takže děkuji. Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Vladimíra Plačka, který byl načten a byl nám rozdán k dispozici. Takže všichni víme, o čem budeme hlasovat? Je to tak? Přítomno je v sále 67, kvórum 34, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku.Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 7, registrováno 67, kvórum 34, pro návrh 66, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Nyní přistoupíme k hlasování o celém návrhu, protože jsme vyčerpali pozměňovací návrhy. Budeme hlasovat o usnesení, že návrh zákona vracíme PS ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přítomnost a kvórum zůstává stejné, zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 8, registrováno 67, kvórum 34, pro návrh 65, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Protože jsme odsouhlasili vrácení, musíme pověřit 2 senátory, kteří tento návrh odůvodní a předloží PS. To znamená v souladu s naším jednacím řádem. Navrhuji, aby senátoři Jan Žaloudík a senátor Vladimír Plaček byli pověřeni odůvodnit a přednést návrh našeho usnesení v PS. Jsou jiné návrhy? Není tomu tak. Kvórum zůstává, ne, pardon, kvórum se změnilo. Máme přítomno 66, aktuální kvórum 34, zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování č. 9, registrováno 66, kvórum 34, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji. Děkuji panu ministrovi a projednávání tohoto bodu je ukončeno.

My se vystřídáme v řízení schůze. (Řízení schůze se ujímá 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.)

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé

Tisk č. 333

Tento návrh má č. 333. Uvede ho ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Pane ministře, máte slovo.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Děkuji, pane místopředsedo, přeji vám dobrý den, dámy a pánové, kolegové. Dovolte mi, abych vám předložil k ratifikaci Dohodu o přidružení s Ukrajinou. Možná bych řekl několik základních důvodů, proč si myslím, že byste měli hlasovat pro tuto dohodu mezi EU a Ukrajinou.

Možná pro pořádek řeknu, že byla odhlasována už EP poměrně velkou většinou – 535 poslanců a že v této chvíli byla dohoda odhlasována úspěšně v 10 parlamentech států EU, tedy v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Švédsku. V ostatních její ratifikace probíhá.

Důvody, proč přistoupit k této dohodě, jenom připomenu, že to, co je obsahem Dohody o přidružení mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé, je integrace Ukrajiny, užší nebo přesnější integrace Ukrajiny a EU. Podtrhuji, že se nejedná o členství. V tuto chvíli nemluvíme o členství. Je to jenom určité přiblížení integrace v oblasti hospodářských vztahů zejména, ale také obecně politických, protože tady je celá řada věcí, které je třeba sladit v ekonomické oblasti. Abych to trochu zkonkrétnil, připomenu vám, že Ukrajina je pro ČR prioritou v oblasti proexportní politiky. My samozřejmě máme také zájem na tom, aby byly sladěny technické normy, fytosanitární normy, aby byla na Ukrajině vláda práva a my tam mohli skutečně obchodovat, což dneska opravdu naše podnikatele enormně zajímá, protože já sám bohužel znám některé osobně, kteří Ukrajinu opustili v posledních měsících, protože, jak víte, pokud měli zvlášť fabriky na východě, tak ta situace se tam tak zkomplikovala, že je nedokázali udržet.

Fungování státu, fungování pravidel i právních, nejenom technických norem, je předpoklad toho, aby i ČR mohla normálně pokračovat v obchodních, hospodářských vztazích se zemí, která, ještě jednou připomínám, patřila mezi priority české proexportní politiky. My jsme ji nevyřadili, jakkoli by mohl někdo říct, že situace je tak složitá, že bychom to měli přehodnotit. My se snažíme tak rychle závěry nedělat. Spíše se snažíme pomoci tomu, aby se Ukrajina konsolidovala. Když se to podaří, tak doufáme, že bude moci dále pokračovat jako země, která je pro nás nesmírně zajímavá. Byla pro nás zajímavá a mohla by zase být.

Hlavní oblasti, proč se zajímáme o Ukrajinu, jsou např. účast v oblasti jaderného průmyslu. Já sám jsem jednal v Kyjevě o možnosti účastnit se dostavby a dokonce výstavby nových bloků jaderné elektrárny. Tam by se jednalo o ČR, dokonce o podíl 20 miliard dolarů. To je mimořádně masivní kontrakt, který skoro ani nevím, kde jinde bychom mohli dnes v podobné době dostat. Tam se ale samozřejmě jedná i o účast ve stavebnictví, v budování infrastruktury, ať dopravní, vodní apod.

Já o tom tady mluvím také proto, že se často říká, že taková dohoda znamená, že někam lijeme peníze. Já bych vás chtěl ujistit, že to si myslím, že se dnes rozhodně už nestane, protože v Evropě panuje dnes dost velká ostražitost nad tím, jakým způsobem dopravovat finanční prostředky na Ukrajinu. Nemyslím si, že byste dneska našli snadno nějaký příklad, kde by to bezprostředně hrozilo, že by šly peníze do nějaké černé díry, nebo ještě lépe a jasněji řečeno, do kapse nějakých oligarchů.

O těchto rizicích se dnes ví, upozorňuji, že žádné peníze nedává EU přímo. Jedná se o prostředky MMF, Investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jsou to tyto instituce zejména, které by si měly chránit ty prostředky, o kterých se mluví. Vy asi víte o tom balíku 11 miliard eur, o kterém se mluví. Ale podotýkám, že je to 11 miliard v ranku celého rozpočtového období 7 let. A samozřejmě, že ty prostředky by měly být uvolňovány postupně. Ale samozřejmě také na konkrétní projekty.

Teď se dostávám k tomu podstatnému. Pokud se třeba jedná a bude jednat o projekty v budování infrastruktury stavební a jiné, tak jsou to zase tendry, o kterých říkáme, že musí být transparentní, a do kterých by se měla a mohla přihlásit ČR. Takže bychom měli... (znělka) Už jsem myslel, že jsem vyčerpal nějaký čas, který je tady k dispozici. Já se snažím jenom vysvětlit, že nedívejme se na to jako na peníze, které tam někdo nalije, ani se nebude dívat, kam to poteče. Jsou to peníze, o kterých se dnes ví, že jsou a musí být pod kontrolou, a že jsou to prostředky, které mohou znamenat příležitost pro české podniky a české projekty. Poměrně dost rozsáhlé.

Pokud by se podařilo Ukrajinu konsolidovat, je to zároveň veliká ekonomická příležitost, dokonce i pro nás. Samozřejmě dneska vám nejsem schopen říci, že ta konsolidace je na cestě. Kdo to sledujete, dobře víte, že situace tam není jednoduchá. Dneska tady prognózovat, že se snadno vyřeší, to by bylo ode mě skoro nezodpovědné. I když je tam nová vláda a je třeba to připomenout, že se podařilo vládě uspořádat parlamentní volby v podmínkách téměř válečného konfliktu na východě, volby proběhly na drtivé většině území, vláda tam získala podporu, která je větší než kterákoli vláda získala v minulosti. Když se podíváte na mapu voleb, zjistíte, že nikdy tam nezískali politici, ti, kteří dnes stojí v čele, dokonce podporu na obou stranách země. V minulosti země byla dost štípnutá na východ a západ. Když se podíváte na mapu dnes, opravdu zjistíte, že třeba Porošenko získal velkou podporu i na východní části Ukrajiny. Proto, když vám tady říkám, že je to také naše šance, tady pro konsolidaci Ukrajiny, ta současná vláda, tak přes všechny nedostatky, přes všechno, co tady můžete uvést jako určité nedostatky, jemně řečeno, současné politické elity, přes to všechno je to největší šance, jakou Ukrajina v poslední době měla. Podařilo se sestavit vládu, to víte.

Víte dokonce, že prezident teď vyhlásil příměří zase, což ve vás může vyvolat údiv, protože si asi vzpomínáte, že už tam jedno příměří je, tak je to takové příměří v příměří, nebo den klidu, který má určité omezené výsledky, protože přece jenom... Zase bych musel přiznat, že to příměří se opět porušuje. Nicméně porušování je o něco méně masivní, než bylo v průběhu prvního příměří. Je pravda, že dochází k určité výměně zajatců. Takže ani to druhé příměří není dokonalé příměří, ale přece jenom znatelné je, že je nějaký den klidu, jak bylo vyhlášeno, a má to určitý dopad. Na druhé straně musím po pravdě říci, že to, co se dohodlo v Minsku, ty tzv. minské dohody, jejichž součástí bylo i Rusko, a je na jich i ruský podpis, tak se bohužel z velké části nedodržuje. Nedodržuje se vybudování nárazníkové zóny 30 km na obě strany, kde nemá být těžká technika. To bohužel se nedodržuje. Nedodržuje se, nebudu vyjmenovávat všechno, ale především to hlavní a stěžejní, a to je kontrola hranice. To byla jedna z důležitých věcí, aby se podařilo kontrolovat hranici mezi Ruskem a Ukrajinou. Aby bylo transparentní, co se na ní děje.

Je obtížné pro monitorovaní mise OBSE tam fungovat. Jsou jenom 2 stanoviště, de facto je to nedostatečné a mohl bych o tom dlouho mluvit. Já tady nebudu skrývat, že Ukrajina je v situaci, kdy nevidíme přesně, jak se do budoucna podaří ten úkol zkonsolidovat, skončit s násilím, stabilizovat Ukrajinu. Nicméně tato ratifikace, tato dohoda mezi Ukrajinou a EU je skutečně pokusem pomoci tomu, aby se země stabilizovala. Země, která není v dobrém stavu... Situace je taková, že za poslední dobu tam máme nefunkční stát, velice špatný stav ekonomiky a ještě částečně vojenský konflikt. Toto žádné vládě nelze závidět. To je evidentní, že to je mimořádně těžká situace. Je to samozřejmě veliká věc, pokud by se podařilo tuto situaci, z ní najít cestu.

My se na tom podílíme tímto způsobem. Já bych vás rád ujistil o jedné věci, která se často diskutuje veřejně, protože se říká, že to EU nějak zpunktovala, že do toho vstupovala, nutila Ukrajinu, aby se stala součástí toho procesu určité integrace, potáhnutí Ukrajiny blíže Evropě.

Já vás mohu ujistit, že mám osobní zkušenost z minulého období, kdy jsem byl ještě opozičním politikem, byl jsem místopředsedou sněmovny, já jsem měl v té době možnost a setkával jsem se s řadou ukrajinských politiků. Mohu tedy říci, že jsem se dokonce setkával také s představiteli Janukovyčovy politické strany, to znamená strany východu. Mám ve vzpomínkách poměrně dobře uloženo, že mě tito politici východu, ti Janukovyčovi, ujišťovali o svém vážném a naprosto jednoznačném úmyslu, vstoupit a být součástí evropské integrace, vstoupit dokonce do EU. Dokonce mluvili o členství, ne o přidružení, jako máme tady. Oni mluvili dokonce o členství jako o vážném cíli. Bodejť by o něm nemluvili, možná to nevíte, ale Janukovyč měl vstup do EU ve svém volebním programu. Takže když to dotáhnul až k podpisu, realizoval vlastně svůj program. Ten program měla jak Juščenkova strana, tak i Janukovyč. Já z osobní zkušenosti tím, že mě ti politici ujišťovali, a tady podtrhuji i Janukovyčova politická strana, že to myslí naprosto vážně a že k tomu mají dobré důvody, proč chtějí. Ano, protože už tehdy vlastně stoupal obchod s EU, bylo to stále masivnější. Snad tady mohu říci, že jsem o tom mluvil i se známým oligarchou Achmetovem z východu, který mi řekl přesně, kolik procent dělá jeho obchod s východem a kolik se západem. Nevím přesně, ale mám dojem, že mi říkal, že má 55 % s EU a zbytek s Ruskem. To je dobré měřítko, že i tento východní oligarcha, který má velké fabriky na východě Ukrajiny, nebo měl, dneska je jejich osud trochu složitý, vlastně dával najevo, že pro něj EU je partner, bez kterého si on vlastně nemůže představit do budoucna rozvoj.

Já to tady říkám, abych rovnou zpochybnil to, co někdy slýchávám, že to byla EU, která tu Ukrajinu tahala jakoby proti její vůli. Toto byl rozhodně zájem Ukrajiny, rozšířit obchodování. A opakuji, pokud chcete s někým takto rozvíjet obchod a rozvíjet vztahy, integrovat ekonomiky, tak skutečně požadujete, aby také on se přizpůsoboval v oblasti norem a jiných věcí, jinak ten obchod vlastně není možný. Proto si myslím, že pro nás je to veliký zájem státu, aby se Ukrajina zkonsolidovala. Pro nás je jednoznačný zájem na tom, aby se Ukrajina postavila na nohy ekonomicky i politicky. Nechci strašit, ale pokud by to tak nebylo a pokud by to nabralo jiný a horší směr, tak vám rovnou říkám, že to může pro Českou republiku znamenat problémy nejenom v tom, že se naše představy o obchodování nenaplní, ale ono to může také znamenat zvýšenou migraci pro ČR. A všichni dobře víte, že tady je více než 100 000 našich ukrajinských spoluobčanů, to znamená, že to jsou věci, které – prostě my nemáme zájem na Ukrajině, která bude rozbitá. My nemáme zájem na Ukrajině, která se bude potýkat s rostoucími ekonomickými a politickými problémy. Pro nás tato vláda je šance, naopak udělat kroky pozitivně.

Proto si myslím, že je také určitá dá se říci jednoznačná podpora v EU pro to, aby se ta dohoda podepsala. Možná řeknu ještě jednu věc, abych zase předešel debatám. Součástí dohody je také to, že byla učiněna dohoda mezi Ruskem a Evropskou komisí, že se odloží ta hospodářská část, implementace hospodářské části dohody, vytvoření volné zóny obchodu až na 1. 12. 2015. Je to reakce na určité obavy, které Rusko formulovalo v souvislosti s tím, že uvolnění ekonomického styku by poškodilo ruské výrobky nebo rusko-ukrajinské vztahy. Takže tady vznikla dohoda mezi EK a Ruskem, že se to odloží až na 31. 12. 2015. Rusko za to řeklo, že neprovede žádné obchodní restrikce vůči Ukrajině. Takže vlastně i tady součástí dohody je určitá dohoda i s ruskou stranou, která má určitou cenu v této chvíli, kdy se snažíme situaci konsolidovat a uklidnit, že se s implementací ekonomická části počká až do 15. prosince 2015.

Já jsem se nějak rozmluvil, tak se vám omlouvám, spíše nechám otázky na vás, kdyby vás některé další věci zajímaly. Ale snažil jsem se reagovat na některé hlavní pochyby, které jsem zaregistroval ve veřejné diskusi. Možná budu schopen i odpovědět na některé další, když se zeptáte. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. Garančním výborem je výbor pro záležitosti EU. Usnesení má číslo 333/1. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Grulich, který má slovo.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající Přemysle, kolegyně, kolegové, pan ministr řekl o této smlouvě prakticky většinu informací. Já bych si jen dovolil dodat, že tato smlouva je svým způsobem pokračování tak zvaného východního partnerství, které bylo realizováno za předsednictví ČR v EU. Ze šesti států, které byly zahrnuty do tohoto východního partnerství, nám zůstaly v zásadě pouze státy tři, to je Moldávie, Gruzie a tady zmíněná Ukrajina.

Já bych si dovolil připomenout ještě jednu věc, která tady nezazněla, a to je trošičku hledisko geopolitické a s tím související i bezpečnost České republiky. Jestliže padne znovu železná opona, velmi bych si přál, aby padla co nejdál na východě. Výbor pro Evropskou unii projednal tuto smlouvu na své 34. schůzi konané dne 30. září 2014 a přijal usnesení č. 320, ve kterém doporučuje plénu Senátu, aby podpořilo, respektive souhlasilo s touto mezinárodní smlouvou.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane kolego, posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, usnesení, které má číslo 333/2, a s ním nás seznámí senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pane ministře. Náš výbor, výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal tuto dohodu 15. 10. a ve výboru převážily skeptičtější věci, které jmenoval pan ministr a náš výbor nepřijal žádné usnesení. Z osmi přítomných senátorů byli tři pro, čtyři se zdrželi a jeden byl proti. Takže my vám nedoporučujeme žádné stanovisko, a pak vystoupím v debatě. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se v daném okamžiku hlásí kolega Horník.

Senátor Jan Horník:  Dobrý den, pane ministře, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já jsem nedávno při OBSE byl jako pozorovatel voleb v Moldavsku. Pan ministr tady zmínil problematiku východu, aby železná opona se odsunula pro nás co nejdál na východ. Do toho společenství, byť řešíme teď zrovna Ukrajinu, samozřejmě patří i Moldavsko a naši vrcholní politici jezdí průběžně to Kišiněva, do hlavního města a tam je velvyslanectví upozorňuje, že by bylo dobře podepsat asociační dohodu s Moldavskem. Mnohé státy to již udělaly a my tam nemáme úplně nejhorší pozici, ale tím, že ten proces zdržujeme, tak si zrovna do budoucna nepřispíváme k tomu, abychom se tam mohli více rozvíjet, jako to třeba dneska dělá Německo. My se samozřejmě díky Německu jako jeho velcí subdodavatelé na ten trh dostáváme taky, ale chtěl bych požádat pana ministra, abychom, tak jak se chováme k jiným státům v této oblasti, i u Moldavska podepsali v obou dvou komorách Parlamentu asociační dohodu a abychom tam postoupili kousek dál, protože si myslím, že stejně ji nakonec asi zřejmě Parlament schválí v obou dvou komorách, proč to ještě dál natahovat. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Dále je přihlášen senátor František Bublan.

Senátor František Bublan:  Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, náš výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost nepřijal žádné usnesení, jak to sdělil zpravodaj. Ona skutečně ta debata tam byla docela bouřlivá, zajímavá a já jsem tak trošku rád, že to zůstalo otevřeno. Přesto bych si dovolil několik málo poznámek i s určitým závěrem.

Situace na Ukrajině jednoduchá není. Zaznívá to na mnoha setkáních. Teď bylo nějaké poslední setkání staronového premiéra Jaceňuka se zástupci EU, kde se v podstatě přeli o to – nebo každý upřednostňoval něco jiného, jestli zahájit nějaký užší kontakt EU s Ukrajinou, tzv. donorskou konferenci, to znamená, že by Evropa nabídla velké finanční pomoci, které by pomohly Ukrajině dostat se z dluhů, protože oni v podstatě vytloukají jeden dluh druhým dluhem, splatí to, co mají splatit, a teprve potom by následovala konference investorská.

Samozřejmě Jaceňuk upřednostňuje donorskou, protože je to pro ně výhodnější, oni jsou v docela těžké situaci. EU je opatrná a spíše preferuje investorskou konferenci. To znamená, mít nějaké záruky, že se peníze doslova neprojí. Takže očekáváme pevné programové prohlášení vlády. Očekáváme nastartování reforem a řádné fungování státu, především soudů. V tom je možná také trošku velký otazník, nebo větší problém. Pan ministr už to tady trochu naznačil, Ukrajinu, i když má vládu, je po volbách, stále ovládají oligarchové. Ti oligarchové mají to, co vláda nemá. Oni mají docela velký kapitál, mají velké peníze v hotovosti. To, co vládě teď chybí a hledá, kde by něco získala. Mají velké banky, mají velké mediální skupiny, ovládají i mínění obyvatel. Mají – tak jak to sledujeme v médiích – takové polovojenské prapory, docela dobře vyzbrojené, které i trošku bojují proti separatistům, případně si hájí svá území. Takže pokud vláda nebude mít navrch nad těmi oligarchy, tak těžko může dělat nějaké reformy, protože to tam bude určovat někdo jiný.

Staronový premiér Jaceňuk to nazval, že potřebuje s oligarchy udělat společenskou dohodu. Dokonce k tomu řekl, že to chce udělat demokratickou železnou pěstí. To jsem zvědav, jak se to povede. Ale bez zásadní změny právního rámce na Ukrajině to asi skutečně nebude možné. Já tady říkám ta rizika, nebo popisuji stav, ale přesto jsem přesvědčen, že my musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Když bychom to nechali na pospas oligarchům a potom ještě ruskému vlivu, tak Ukrajina je skutečně ztracená. My v té podpoře nemůžeme polevit. Takže nabídka na přidružení, si myslím, je takovým prvním krokem, a potom skutečně musíme tlačit na to, aby se sliby a to, co vláda sama nabídla občanům, také plnilo. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, pane předsedající, pane ministře. Já jsem původně nechtěl vystupovat, ale po projevu pana ministra pár poznámek mám.

Vaším prostřednictvím, pane předsedající: Pane ministře, jste bohužel mimo realitu v hodnocení Ukrajiny. Pokud se týká Ukrajiny, tak Ukrajina je rozvrácená země, kde je v současné době kolem 4 tisíc mrtvých, kde odešlo ze svých domovů – ta čísla jsou různá, ale pohybují se mezi tři čtvrtě milionem až milionem, kde momentálně vládne příměří, je otázka, do kdy bude vládnout, a kde Ukrajina nemá hospodářské zdroje na to, aby rozjela výrobu a aby nějakým způsobem ekonomika Ukrajiny začala fungovat.

Pokud se tady mluvilo o oligarších, tak jeden z nich je prezidentem Ukrajiny. Takže těžko říci, jak se to všechno zvládne. Mně z toho vychází jediné, že se tam prostě budou dávat vysoké částky peněz na podporu Ukrajiny, ale hlavně mi z toho nevychází žádný moment, který by mě opravňoval věřit tomu, že se tam situace zklidní a že se to rozjede. Nerozjede, protože srdce Ukrajiny, průmyslové srdce Ukrajiny je v rukou separatistů. Takto to tam zkrátka je, takže já bych rád věděl, na čem ten optimismus je založen.

Pak bych tady podotkl, že si myslím - nerozumím tomu dost dobře, i když se o politiku zajímám už od mládí – že intenzita politické práce, politického směřování, politických akcí, evropských politiků směrem k přidružení byla docela velká. Myslím si, že v tomto případě ta geopolitika je založena – nebo nebyla založena na analýze. Už se o tom moc nemluví, já to tady nechci moc rozebírat, ale musím připomenout, že 20. února t.r. – a pan ministr zahraničí si na to určitě musí vzpomenout – byla učiněna dohoda, byly učiněny záruky tehdejšímu ústavně zvolenému prezidentovi Janukovyčovi, ty záruky učinili ministři zahraničí Francie, Spolkové republiky Německo a Polska, a druhý den už to zkrátka neplatilo.

Takže já osobně si nemyslím, že nastane situace, kdy se to začne vyvíjet normálním způsobem. Jsem si jist, že se tam budou muset pumpovat stále velké peníze. Jistě si vzpomenete – před dvěma, třemi lety, když začal hospodářský problém Řecka, jak jsme četli den co den, jestli to Unie ustojí nebo neustojí. Ukrajina podle mého názoru je co do objemu peněz a co do skutečnosti, jaká tam je, problém o řád nebo dva řády výš.

Mohl bych mluvit dlouho, ale nechci. Podstatu jsem řekl. Slyšel jsem tady nový termín a rád bych, kdybych mohl na něj dostat nějaké bližší vysvětlení. Železná opona co nejdál od našich hranic. To je nějaká nová doktrína české zahraniční politiky? Já to ještě neslyšel. Takže bych požádal vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana ministra o bližší vysvětlení. Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Podle jednacího řádu může každý senátor oslovovat ministra přímo. Už vám to pan předseda před chvilkou sdělil. Takže nemusíte žádat předsedajícího.

Slovo má senátor Radko Martínek.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. K této záležitosti – těžko co říct. Já osobně, mám-li mluvit za sebe, žádnou železnou oponu nechci, nechci ji vůbec nikde. Je mi v zásadě jedno, jestli ji někdo plánuje, kde ji plánuje. Ale myslím si, že bychom se měli všichni snažit o to, aby žádná železná opona nebyla. Jakmile bude, ať bude kdekoli, tak se to ČR dotkne velmi.

Když tady byla objasněna železná demokratická pěst pana premiéra, tak si to můžeme docela představit, on už jednou fungoval ve vládě paní premiérky, a jak to dopadlo tehdy na Ukrajině, to snad všichni víme, jakým způsobem plánoval hospodářské reformy a nakonec to skončilo bohužel tím, že vláda byla poražena ve volbách, nastoupila vláda další, jejímž konečným výsledkem je to, co tam teď momentálně je.

Já bych si samozřejmě velmi přál, abychom měli stabilní Ukrajinu. Ukrajinu potřebujeme mít stabilní. Hlavně je to pro ty lidi, kteří tam žijí. My to všichni známe. Já jsem z relativně malého města. Když jsem viděl skvělé hudebníky, jak žádali u nás hudební školu, jestli by nemohli dostat práci a nemohli se přestěhovat do ČR, je to pár let, exodus Ukrajiny není záležitost teď tohoto okamžiku. Řada z vás určitě zná Ukrajince s vysokoškolským vzděláním, kteří tady v ČR pracují s lopatou. Tato situace, která je teď, to není nic nového, to jenom podporuje trend, který je tady dlouho. Proč Ukrajinci odcházejí z domu? Protože ta situace na Ukrajině je taková, jaká je. Jak se teď vyhrotila, tak je tam už dlouho. Že si Ukrajinu pár lidí rozebírá, normální lidé nemají, jak tam žít. My bychom se měli snažit především o to, aby tento jev přestal.

Já nevím, co pomůže Ukrajině – přidružení k EU? Samozřejmě bych byl rád, aby to pomohlo. Já bych rád od pana ministra slyšel dvě věci, které si myslím, že jsou klíčové. Jestli EU chce, aby Ukrajina se přidružila, Ukrajina to nepochybně chce a slibuje si od toho možná víc, jako ostatně si slibují mnozí jiní, slibuje si víc, než ve skutečnosti bude, protože pan ministra tady paradoxně předvedl věc, kterou evropští politici předváděli už směrem na nás. Oni tehdy chtěli ty nové země, aby kam měli umístit investice. Vždyť my přece víme, že mnohé evropské peníze směřovaly k tomu, aby se obratem vrátily zpátky. Je nepochybné, že tehdy byla příznivější doba, než je v současné době. Dneska je EU členskou zemí také Rumunsko a Bulharsko a některé další státy, kde je ta situace mnohem horší. Víme dobře, v jaké ekonomické situaci jsou. Dneska se o tom už sice moc nemluví, ale na druhé straně si všichni lámou hlavu, jakým způsobem ekonomicky udržet EU tak, aby dokázala tyto věci zvládnout.

Já mám 2 konkrétní dotazy a chtěl bych, aby pan ministr mi je zodpověděl.

Je nepochybné, že Ukrajina není schopna platit své dluhy, těch má obrovské množství. Je nepochybné, že má-li se nastartovat na Ukrajině nějaká ekonomická změna, tak se dluhy musí nějakým způsobem smazat, nebo zaplatit. Ukrajina toho není schopna. Já se ptám tedy pana ministra, jak si evropské země představují, že se tyto dluhy smažou, jakým způsobem na tom bude participovat ČR? Druhou věc, kterou chci, já bych totiž byl nerad, aby nakonec to skončilo tak... A pevně doufám, že pro to není žádný důvod, že se ten válečný stav, který je katastrofální, spraví. Až se spraví, já mám jednu velikou obavu. Že až se to tam celé stabilizuje a dejme tomu – Ukrajina začne směřovat směrem k EU, tak tam dojde k tomu, co v malém fungovalo tady, co fungovalo všude jinde, to znamená restrukturalizace průmyslu. To, jak tady říkal kolega, vaším prostřednictvím, kolega Veleba, to srdce Ukrajiny na východě ovšem je velmi nemocné srdce, protože to srdce je založené na těžkém průmyslu a hornictví. Když si to připomeneme na ČR, je to takové Ostravsko v mamutím měřítku. Je nepochybné, že v okamžiku, kdy by Ukrajina vstoupila do EU, nebo jestli chceme, jak říkal pan ministr, aby Ukrajina nějakým způsobem zlepšila svou ekonomiku v rámci EU, tak ale na druhé straně je zcela evidentní, že konkrétně tyto obory nepřežijí konkurenci, náraz konkurence v rámci EU. Stalo se to vždycky všude, a nepochybně se tak stane i v EU. Mě by zajímal plán EU, jakým způsobem chce toto řešit, protože tam potom budou hrozit obrovské sociální bouře. To je ještě další problém, s kterým v zásadě nikdo v této chvíli moc asi nepočítá. Není to teď aktuální záležitost zřejmě. Ale aktuální záležitost musí nastat, měli bychom se jí zabývat teď. Pevně doufám, že se mýlím a že nám pan ministr teď sdělí, že nějaký plán EU v této oblasti je.

Takže tyto dvě otázky, vím, že jsou to otázky složité, ale nicméně bych rád chtěl slyšet dřív, než se rozhodnu, jak mám hlasovat.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky, slovo má senátor Tomáš Jirsa.

Senátor Tomáš Jirsa:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. 3 krátké poznámky, ale před tím mi dovolte, abych jménem nás všech pozdravil velvyslance Ukrajiny, který se na nás tamhle zprava dívá. Excelence, dobrý den. (potlesk)

První krátká poznámka – jestli chceme pochopit, co se děje dneska na Ukrajině, doporučil bych vám poměrně novou knihu, která byla napsaná ještě před zahájením Majdanu od Timothy Snydera Krvavé země. On popisuje 20. století v těch nešťastných krvavých zemích, to je Ukrajina, Bělorusko a ty 3 pobaltské země. Vysvětluje tak, jak je možné, že během míru tam zahynulo 7,5 milionu lidí násilnou smrtí, během války dalších 7,5 milionu lidí. V podstatě to vysvětluje i to, proč dneska východ Ukrajiny volí jinak než západ Ukrajiny a celá historie 20. století.

Já jsem byl letos na Ukrajině 3x, jednou na dovolené v Koločavě, všem to můžu doporučit. Považoval bych to za povinnost každého Čecha se tam aspoň 1x v životě podívat, 2x jsem reprezentoval český Senát a pozoroval jsem jak volby prezidentské, tak volby parlamentní. První moje poznámka, ale je to jenom poznámka, nechci žádné odpovědi od pana ministra. Samozřejmě, že EU na situaci měla vliv, protože celý Majdan začal přece tím, že 28. 11. ve Vilniusu prezident odmítl podepsat asociační dohodu. 27. 6. ji prezident Porošenko podepsal. Těch 7 měsíců, a je to samozřejmě historické zjednodušení, je cena za podpis asociační dohody. Ta cena je ztráta Krymu, asi 5 – 6 tisíc mrtvých, milion lidí na útěku. Já si myslím, a tam se dostanu do sporu s některými kolegy, já si myslím, že ten eurounijní aktivismus dosáhl vrcholu, když jezdili evropští politici řečnit na Majdan a slibovat nereálné sladké zítřky v EU. Musím říct, že jsem s tím nesouhlasil, stejně jako když jsme podporovali demokratické revoluce v arabském světě. Všichni vidíme, jak skončili.

Druhá poznámka, kterou musím říct, pan ministr ji říkal, pan kolega Martínek ji taky zmiňoval, a to je problém oligarchů. Parlamentní volby, lidé se s tím netajili, byly volby proti korupci a proti oligarchům. Ale oligarchové tam prostě vlastní všechno! Zaznělo to tady. Oni kontrolují ekonomiku, oni vlastní média, televize, noviny; vlastní politické strany. Dneska si budují soukromé armády. To je možná, pane ministře, otázka, jak se na to díváme? Co bude s těmi soukromými armádami? Dněpropetrovský oligarcha Kolomojskij má 4 tisíce mužů ve zbrani včetně tanků. Je otázka, co s tím.

Tady jsem chtěl k té politické situaci... Tak, jak my vnímáme a EU vnímá politiku, když u nás se řekne "volím ČSSD... volím ODS... volím KDU-ČSL", tak prostě nějak víme, co volíme. Na Ukrajině, aby lidé věděli, koho volit, tak se ty strany jmenují Blok Petra Porošenka, Vlast Julije Tymošenkové, Lidová fronta Arsenije Jaceňuka, Radikální strana Oleha Ljaška, Svépomoc Andrije Sadovského atd. To není tak, že by to byla levice, pravice, střed. Strany křesťanské nebo podobně. Je to iluze, že demokracie tam funguje, strany nesou jméno svého lídra, většinou i vlastníka, resp. hlavního sponzora. Na druhou stranu lidé, kteří přišli k volbám, zcela jisté chtěli lepší život, chtěli život bez oligarchů, chtěli život tak, jak jej vidí u nás.

Posledních pár věcí. Musíme si být vědomi toho, že výsledek voleb, který je jistě pro EU úžasný a proevropský, byl také ovlivněn tím, že ve východních a jižních částech přišla pouze třetina voličů v důsledku toho, co se dělo, v Donbasu nikdo, zatímco v západních 2/3, takže to vítězství je velké. Musíme držet palce, aby vydrželo.

Z osobních rozhovorů s mými kolegy jsem přesvědčen, že asociační dohoda bude schválena, protože nemáme jinou možnost, když už jsme pomohli Ukrajině se do toho navést, nicméně já jsem přesvědčen, že to není dobře. Děkuji, že to za mě odhlasujete.

Děkuji za pozornost.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. S právem přednosti pan předseda Milan Štěch.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Situace na Ukrajině je složitá. Na druhou stranu není asi dobré, když na to nahlížíme černobíle, to se bohužel v naší zemi děje. Zejména když se sleduje diskuse třeba na internetu, tak kdyby se takto měla odvíjet názorová hladina v zemi, tak nejsme daleko od Ukrajiny. Pokud nejsme schopni seriózně diskutovat uvnitř naší země problematiku, která je vážná, přímo se nás netýká, ale týká se nás velmi výrazně zprostředkovaně, tak potom je otázka, jak bychom v případě nějakých větších problémů u nás byli schopni diskutovat naše vlastní problémy.

Tady bylo hovořeno, jaká je situace dlouhodobě na Ukrajině. Já jsem přesvědčen, že prvopočátkem, co přivedl lidi na náměstí v Kyjevě, z čeho vypukl Majdan, že byla neutěšená ekonomicko-sociální situace lidí. Vždycky, prakticky každá revoluce, až na pár výjimek, má v podtextu tyto faktory, tzn., že je tam, stručně řečeno, bída a neudržitelnost poměrů.

Je pravda, že Ukrajinu jako jiné východní země ovládají oligarchové. Ruku na srdce, i u nás získávají lidé, kteří by se dali k této skupině geopoliticky zařadit, podporu lidí, nejenom ve volbách. Podle preferencí se zdá, že je to trend, ke kterému občané zhlíží. Asi je to proto, že hledají nějakého vůdce, který by vyvedl zemi z nějakých problémů. Možná, že si neuvědomujeme, že naše problémy jsou z tohoto pohledu skoro nicotné, proti tomu, co mají jiné země. Nakonec, kdo je soudný, a přes všechny problémy a chyby, které zapříčinily, že naše životní úroveň neroste tak rychle, jak by mohla růst, to musí uznat. Když se někdo z nás vrací, nebo když se občané vrací ze zahraničí domů, tak jenom u pár zemí mohou říci, že je tam lepší stav, resp. vyšší životní úroveň, než je u nás. Ale to jenom připomínám pro vytvoření určité objektivní atmosféry při projednávání tohoto problému.

Já vám chci říct svoji zkušenost.

11. září loňského roku navštívil ČR a také Senát Leonid Kožar, který v té době byl ministrem zahraničních věcí Ukrajiny. Bylo to necelé 2 měsíce, resp. bylo to 2 měsíce před plánovaným summitem, který se potom konal, summit Východního partnerství, v Litvě. Tu dobu, kterou jsme s ním strávili, nebyl jsem tam sám, byli tam někteří další senátoři, myslím, že ze zahraničního a evropského výboru, tak pan ministr, který byl ministrem v době, kdy byl prezidentem Janukovyč, to znamená člověk, který byl spíše považován, že má blíže k východnímu regionu a k Rusku, tak celou dobu apeloval, abychom podpořili asociační dohodu neboli o přidružení, která měla být právě na summitu ve Vilniusu projednávaná. Ale ty argumenty – to bylo jako když někdo chrlí básničku. Mně přišlo až jako zbytečné, proč nás tak přesvědčuje. Možná, že byly určité obavy u nás, že třeba Ukrajina může být problém pro naše zemědělce, pokud by tam využili potenciál, který tam mají v zemědělství, krásná úrodná černozem a další. My jsme v té době, pokud to bylo přání oficiálního vedení Ukrajiny, tak jsme s tím neměli žádný problém. Bylo to jejich přání. My víme, že asociační dohoda vylepšuje obchodní podmínky, je to určitý impuls pro investory. Má to svůj význam. Po pravdě řečeno, k plnému členství v EU je ještě strašně daleko. Myslím si, že po zkušenostech, které máme v EU s jižním křídlem a i s některými novými členy, kteří nedosahují reálnou konvergenci, to znamená, že po zejména ekonomické, ale i politické a sociální stránce nejsou dostatečně připraveny. EU bude muset a jistě bude velmi zodpovědně zvažovat, kdy a kam se rozšířit. Ke členství v EU je strašně daleko. V té době oficiální reprezentace Ukrajiny představená ministrem zahraničních věcí na nás, připomínám – 11. září loňského roku, apelovala, abychom podpořili dohodu o přidružení, která se měla podepsat ve Vilniusu 28. a 29. listopadu loňského roku.

Pak se něco stalo. My všichni tušíme, co se stalo. Ale z pohledu toho, když mluvíme, co si ti Ukrajinci přejí, že ti na východě si to nepřejí a ti na západě si to přejí, tak já si myslím, že tehdy ten Kožar hovořil za celou Ukrajinu, i za tu východní. On k ní měl velmi blízko. Janukovyč k ní měl velmi blízko. Já s celkem čistým svědomím podpořím tuto dohodu. A to nechci stranit ani těm, ani těm. Vycházím z toho, že když dneska vidíme, že Rusko podporuje materiálně, jezdí tam konvoje a říká: My jsme jediní, které podporujeme. Pokud se vytvoří pravidla a my víme, že tam nějaká podpora bude třeba, byť někdo může říci: My tam dáváme peníze, je to černá díra. Ale jsme lidé a měli bychom si uvědomit, že nemůžeme být úplně lhostejní, co se tam děje. Jsou to věci, které můžou přerůst na další region, na další území, do dalších zemí. Nemůže nám to být lhostejné. Myslím si, že asociační dohoda není nějakým ideologicko-politickým řešením všech sporů historických, které jsou také uvedeny v knize, která tu byla představena, souvisí s vývojem nejenom 100 let, možná i déle zpátky. My do tohoto nevstupujeme. My chceme vytvořit touto dohodou lepší podmínky pro to, aby Ukrajina v případě, že začne zvládat vztahové problémy, měla i lepší ekonomické a z toho i sociální podmínky. To je řešení prvotních problémů, které způsobily to, proč lidé vyšli do ulic, proč se konal Majdan a proč se na něj potom přidaly nebo se na to nalepily další skupiny, o kterých my – možná oprávněně, možná neoprávněně – pochybujeme, ale máme k nim velké výhrady.

Já kolem Ukrajiny nejsem vyhraněn, nemám jednoznačný názor, nemám černobílý názor, ale prosil bych, jestli jsme schopni takto uvažovat, abychom hledali řešení, kterými můžeme pomoci. Těch řešení je strašně málo. Asociační dohoda v tuto dobu si myslím, že je určitý krůček. Znovu říkám, s čistým svědomím i s ohledem na východní část, protože 11. 9. ministr zahraničních věcí oficiální, regulérní, legitimní vlády Ukrajiny v té době, v době Janukovyče, žádal nás o podporu asociační dohody.

Tolik moje stanovisko. Budu hlasovat pro návrh.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Petr Bratský.

Senátor Petr Bratský:  Hezký den všem v sále, kolegyně, kolegové, pane předsedo, pane ministře. Mně se zdá, že zaznívá trošku v některých projevech taková malá politická fóbie, taková obava z toho, co může přijít, co bude následovat, jaké finance to Evropu bude stát. Jak asi uvažovali politici Evropy, když se hovořilo o asociační dohodě zemí východního bloku, tedy i o nás, když tehdy naši politici – jen si dobře vzpomeňme – i předseda vlády Klaus vyhrál volby s tím, že ODS tehdy byla silně proevropská. Hovořila o tom, že se přistoupí. On psal přece dohody. On psal dopisy s žádostí o přistoupení do EU a do NATO. Tehdy naši politici vyhrávali volby s tím, že byli pro přistoupení, pro asociační dohodu s EU.

Co asi legitimní vláda Ukrajiny potřebuje v této chvíli? Potřebuje mít viditelný výsledek své práce. Tato dohoda je jedna z těch věcí. O dohodu se může opřít i při řešení vnitropolitických věcí na Ukrajině. Protože se bude moct odvolat na to, že tam jsou některé věci, které Evropa žádá, a proto, že potřebuje některé kroky udělat, i vůči oligarchům. Ano, je to pravda, co zde zaznělo. Je pravda, že mají ve zbrani třeba 4 tisíce mužů, které si platí, a platí je mnohem lépe, než stát platí své vlastní vojáky. Mají i těžkou ozbrojenou techniku. To všechno je pravda. Aby se s tím vším mohla legitimní vláda vypořádat, potřebuje ukázat něco viditelného těm lidem.

Vzpomeňme si také, že to byl Čech, Štefan Füle, který vyvolal v mnohých Evropanech nad míru vysoké očekávání, které se pak nenaplnilo, protože asi nebyly splněné všechny věci. Nikdo dneska do hlavy panu Janukovyčovi nevidí. On to ani nikdy neřekne, proč se rozhodl nepodepsat. Ještě několik dní před tím to bylo úplně jasné. Všichni se těšili, říkali: To bude bezva! To těm Rusům zakouříme, až to podepíše Ukrajina. No, nezakouřili, zakouřili Rusové nám a dalším.

Já osobně, proč chci vystoupit, to bylo jenom proto, abych vám sdělil, že já dohodu podpořím, a to přesně z těch důvodů, které jsem před chvílí říkal, aby legitimní vláda se mohla o něco opřít, aby ukázala, že již něco dokázala, a aby mohla činit některé kroky, které mohou být do budoucna i pro nás příjemné.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Tomáš Grulich.

Senátor Tomáš Grulich:  Dámy a pánové. Já bych chtěl především upřesnit, že o železné oponě jsem mluvil já, nikoli pan ministr zahraničních věcí. To bych chtěl připomenout některým kolegům. Použil jsem, prosím, podmiňovací způsob, jestli jste dobře poslouchali, řekl jsem, kdyby náhodou padla železná opona. O tom, že by mohla padnout, o tom nepochybuje nikdo, kdo se zajímá o zahraniční politiku. A to, že si myslím, že by měla padnout co nejvíce na východ, je docela logické. Opíral jsem se především zase o podmínky geopolitické, o to, jestli stojíme na straně euroatlantické kultury, nebo euroatlantického společenství daného nám NATO a daného nám EU.

Už jsme stáli jednou v historii na tomto rozhraní mezi rokem 1945 a 1948, stavěli jsme mosty mezi východem a západem, až jsme na východě skončili. Já si nepřeji, abychom stáli zase někde mezi a nevěděli, kam se přidat. Jednoznačně chci, abychom se přidali na západní část. Součástí této západní části je podepsání asociační smlouvy s Ukrajinou.

Dále bych chtěl říct, že Ukrajina samozřejmě není jednoduchá, je komplikovaná. Hranice má uměle vytvořené v rámci historického vývoje. Ale ukažte mi stát na východ od ČR, který nemá umělé hranice. Tyto umělé hranice fungují jenom na základě dohod a vzájemných smluv mezi jednotlivými státy. Tato hranice byla uznána jak ruskou stranou, tak i ostatními státy. Nám jde v podstatě o to říct – Ukrajina je samostatný stát a byli bychom rádi, kdyby velmi dobře spolupracovala s EU, s USA a vůbec s celou euroatlantickou kulturou. To je ten geopolitický pohled.

Proto doporučuji, abychom podepsali tuto asociační dohodu.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Díky. Slovo má senátorka Veronika Vrecionová.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Dobré dopoledne, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já navážu. Tomáš Grulich mi teď vzal má slova, která jsem chtěla říct. Situace na Ukrajině rozhodně není černobílá. Já jsem Ukrajinu projela. Nedávno jsme byli i v Moldavsku, což si myslím, že tady pan kolega říká, že ty věci spolu souvisí. Nicméně budu mluvit o Ukrajině. Ta je dlouhodobě podél Kyjeva rozdělená na východ a na západ, kdy východ je proruský a západ je orientovaný směrem k nám, na západ. Já si myslím, že jsou to i jasné důsledky Stalinovy asimilační politiky. Musíme se s tím nějak poprat. Nicméně nečeká rozhodně Ukrajinu, i pokud podepíšeme tuto dohodu, žádný jednoduchý vývoj. Bude to stát spoustu finančních prostředků. Ale i přesto si myslím, že jsme povinni toto udělat.

Já rozhodně tento návrh dnes podpořím.

Ještě tady také nepadl jeden argument, a to je náš vlastní národní zájem. Já si myslím, že z hlediska našeho historického vývoje, aspoň já to tak vnímám, je v našem národním zájmu, aby železná opona byla co nejdále od našich hranic. Proto bych velice přivítala, kdybychom udělali vše proto, aby vývoj na Ukrajině byl takový, aby Ukrajina spadala do naší evropské civilizace.

Ještě k těm, kteří říkají, že tady ohrožujeme nějaké trhy – chtěla bych říct, že 96 % našeho exportu jde do zemí na západ od našich hranic. To jsou naši spojenci. Je i z tohoto důvodu velice nelogické a neekonomické, abychom si tyto vazby ohrožovali kvůli 4 nejistým procentům. Já samozřejmě ničemu nebráním, myslím, že je správné hledat trhy i jinde než v západní Evropě, v USA, nebo na západě od nás. Nicméně i kdyby se nám podařilo zázrakem ty 4 % zdvojnásobit, je to stále pořád nepoměr. Takže velice prosím, abychom zapřemýšleli.

Já rozhodně tuto dohodu podpořím. Myslím, že je to i v našem národním zájmu.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Šesták.

Senátor Jiří Šesták:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, paní senátorky, páni senátoři. Mnoho tady bylo řečeno. Já se ztotožňuji s argumenty pana ministra a s kolegy, panem Bublanem, panem Bratským, panem předsedou. Už z toho prostého důvodu, že lepší asi řešení nemáme. Přidal bych k tomu ještě jeden důvod. Před desítkami let jsme velmi potřebovali, aby západní Evropa, západní civilizace dala šanci nám, aby přijímala naše uprchlíky, naše emigranty, aby investovala nemalé prostředky do zdánlivě ztracené šance, která tehdy mohla vypadat, že nebude na pořadu dne, ani 10 let.

Já si myslím, že naší mravní povinností je dát tuto šanci i dále, právě v prostoru, který byl i tradičně součástí našeho kulturního a historického vývoje, protože i tam šly naše cesty jak kulturní, tak i ekonomické, společenské.

Takže tolik krátce - a podpořím tuto dohodu.

Já bych této situace využil jenom krátkým dotazem na pana ministra. V poslední době jsme svědky některých výroků a jednání pana prezidenta republiky v oblasti zahraniční politiky v souvislosti s Ukrajinou a s dalšími zeměmi. Tyto výroky a jednání jsou vnímány často velmi rozporuplně. Minulý týden mluvčí prezidenta republiky pan Ovčáček prohlásil, že prezident jedná v souladu se zahraniční politikou vlády. Já bych se rád dotázal pana ministra na jeho komentář a na jeho pocit z tohoto výroku. Děkuji vám.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má místopředseda Senátu Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Je vidět, že témat, které se týkají problematiky přidružování Ukrajiny k EU, tady zaznělo už několik. Já bych se pokusil na tu problematiku podívat z jiného úhlu.

Určitě bych polemizoval tady s kolegou, který hovořil a srovnával přistupování České republiky k EU s tím současným stavem. Já myslím, že České republice v té době neprobíhaly žádné boje. Vláda nepoužívala armádu a různé neformální ozbrojené složky proti vlastnímu obyvatelstvu. To si myslím, že v České republice nebylo v té době určitě. A to bezpečnostní riziko pro EU je tady velmi, velmi velké.

Na druhé straně je potřeba vzít do úvahy to, a myslím si, že ten pohled, kdy je u představitelů Ukrajiny vyvoláván dojem, že by mohli do EU, případně do NATO vstoupit třeba příští týden. Mnohdy i ti, to jejich vyjádření, mi připadá naprosto nekompetentní, pokud podléhají takovýmto vějičkám.

Já jsem přesvědčen o tom, že je to takový trošku i malinko podvod, ze strany EU, která vyvolává vlastně i tyto reakce, postoje a nakonec i militantnost, vedení Ukrajiny a to i k řešení vnitrostátních problémů. Musím říci, že se někdy musím usmát, když zaznívá od některých i mých tady kolegů, či oponentů z jiných politických stran, jak na Ukrajině válčí Rusové. To je podobné, jako kdybychom se divili v období Československa, že u Košic jsou Slováci.

To jsou podobná vnímání. Já mám pocit, že tady je mnohdy využíváno neznalosti situace, která na Ukrajině existuje. Ale abychom vycházeli z reálu, který tady je. Podívejme se na situaci a porovnejme například Turecko a Ukrajinu. Myslím si, že Turecko dneska jako člen NATO, Turecko jako ekonomicky silná země, přesto stále a roky stojí na hranicích EU a je ujišťováno, že jednou možná, bude členskou zemí.

Já osobně jsem přesvědčen o tom, že od mnoha evropských politiků je to hodně farizejské a je to stejně farizejské i vůči Ukrajině. Vyvolávat pocit, že Ukrajina bude v nejbližších měsících, letech, členskou zemí EU je podle mě podvod na samotné Ukrajince.

Druhá věc je, že samozřejmě Ukrajina potřebuje pomoc. Klidně je potřeba řešit i její dluhy, je potřeba stabilizovat tuto zemi na hranicích EU, to je nezbytné. Ale na druhé straně považuji za nezodpovědné vytvářet v občanech Ukrajiny a v jejích představitelích dojem, že existuje nějaké rychlé řešení, a že EU už otevřela svoji náruč, a že to nebude trvat ani měsíce, dokonce ani roky a Ukrajina bude členskou zemí.

Vážené kolegyně a kolegové, řekněme to jednoznačně – nebude. A nemyslí si to ani představitelé EU, kteří ujišťují Ukrajinu o své podpoře, ale bohužel vytvářejí falešnou představu toho, že tento proces bude tak rychlý, že se až budou možná divit sami Ukrajinci. A určitě musíme brát do úvahy i případné dopady ekonomické pro českou ekonomiku. Nežijeme ve vzduchoprázdnu. A podívejme se na samotné evropské země, které nám tady byly dány příkladem. I při vstupu naši země do EU jsme museli splňovat určité podmínky. A po vstupu do EU jsme nebyli rovnoprávnou zemí dlouhé roky, kdy okolní země, ať už to bylo Rakousko nebo Německo, tak nám vytvářely -například nám znemožňovaly volný přístup na pracovní trh. Ale nebyla to jediná věc. Nestejné podmínky jsou i v mnoha jiných věcech, které nám zhoršují podnikatelské prostředí apod. A tady skutečně je dobré, abychom od ideologického postoje a vnímání Ukrajiny vnímali skutečně věcně, a i z hlediska té situace, která je řekněme si v této chvíli, ať už jde o ekonomickou situaci, ať už jde o politickou stabilitu země, je Turecko sto mil před Ukrajinou, kdy jste přesvědčeni, že Turecko bude součástí EU? Ale ano, je potřeba tyto věci řešit a jsem přesvědčen o tom, že možná, že by bylo vhodnější ratifikaci této úmluvy posunout, možná, pane ministře, o půl roku, až bude jasněji, jak je situace na Ukrajině řešena až tam doufám dojde i k výraznému uklidnění, k čemuž se ukazuje, že ta situace nahrává, ale v tuto chvíli tento signál vůbec nebude upřimný. Jsem přesvědčen, že to je takový malinký podvůdek na celou Ukrajinu a na její občany i představitele, ve kterých se vyvolávají pocity něčeho, co prostě víme všichni velmi dobře a vědí to i představitelé EU, prostě nemůže nastat.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má senátor Stanislav Juránek.

Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych do toho rád vnesl ještě jeden pohled, který tady dnes nezazněl. Z toho minulého, co bylo přede mnou řečeno, si vezmu jenom skoro poslední odstavec, ve kterém byla zmínka o Turecku, a že Turecko je daleko před Ukrajinou. Já tady chci říci, že pro mě je Ukrajina výrazně blíž, než Turecko. A tím chci trošku navodit ten svůj pohled. Víte, o mně, ti, kteří jste tady delší dobu, že jsem lesák, a že jsem zvyklý přemýšlet nad delším úsekem, než je půl roku. A považuji za strašně důležité říci, že to, co teď děláme, není jenom otázka toho, že se stavíme k té momentální situaci a k momentální zahraniční politice, ale že je to otázka našeho vztahu s Ukrajinci. A já bych tady velmi rád tento pohled ještě jednou podtrhl. Já považuji za důležité, abychom s Ukrajinci měli k sobě blízko. V současné době to můžeme dát najevo v době, kdy není tak docela jasné, jaké se mají dávat postoje. Až tento postoj nějaký budou dávat jednou druzí, tak tento postoj nebude mít žádnou hodnotu. Já jsem přesvědčený o tom, že my je dokonce v tuto chvíli potřebujeme. My totiž, když to řekneme – my pro ten milion, co se pohybují, my pro ně tady, aspoň pro část z nich, místo máme.

I ta největší menšina, která v současné době u nás je, statisticky. Já vám teď řeknu jenom tuhle věc. My vymíráme. Já budu mnohem radši, když tady bude někdo z Ukrajiny, než když přijde někdo z Turecka. Proto teď v tuto chvíli pro to chci udělat jenom malý krok. V rámci EU se přihlásit k této asociační dohodě a tuto asociační dohodu podpořit. Věřím, že k Ukrajině budeme mít vždycky blízko a že přehrady, které jsou v tuto chvíli na základě mezinárodní situace, že budou padat jedna za druhou.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji. Slovo má místopředseda Zdeněk Škromach.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Já jenom krátce bych reagoval na kolegu Juránka. Myslím si, že v tomto se nepřeme. Já jsem nehovořil o otázce potřeby např. pracovních sil, možnosti určité kulturní a historické zkušenosti, kterou určitě máme blíž k Ukrajincům než k Turecku. To je ten aspekt. Já jsem hovořil o ekonomické připravenosti a o stabilitě země jako takové. To, že dneska jsme v ČR víceméně závislí na tom, že tady pracuje téměř 200 tisíc Ukrajinců (plus jejich rodinní příslušníci a další), to je realita. Ale nicméně tuto realitu nezmění tato přístupová smlouva, ať už bude, nebo nebude. Stejně tento problém budeme řešit. Ale z hlediska vyvolávání dojmu k přistoupení, proto jsem to přirovnal k Turecku, jsem přesvědčen, že je to stejně daleko jako Turecko, protože realita je taková. Každopádně výpadek, a to myslím výpadek, který máme v populaci, musíme řešit migrací. Už tady byla i debata o migraci z jiných částí světa. Tady já vnímám zase poměrně velké bezpečnostní riziko, kde na jedné straně máme Schengen, na druhé straně ho poměrně široce otvírám. Tady bych ocenil postoj vlády, která se jednoznačně postavila k tomu, že nechce jít na kvóty migrantů z islámských zemí.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Slovo má pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Nechci zdržovat, nebudu mluvit dlouho. Já osobně Ukrajinu znám velmi dobře ze dvou důvodů.

První důvod je ten, že Ukrajinci pracovali v našem podniku, byl to zemědělský podnik, byli to jedni z nejlepších pracovníků a měl jsem s nimi, dokud jsem tam byl, i když jsem byl jejich nadřízený, velmi přátelské vztahy. Rozumím jim.

Druhý důvod je ten, už jsem to tady jednou říkal, že když jsem byl šéfem Agrární komory do doby, než vypukly události na Majdanu, tak jsme měli ty nejtěsnější vztahy s ukrajinskou agrární komorou. Byli jsme přátelé s šéfem ukrajinské agrární palaty. On padl. To tady říkám proto, abych nebyl obviněn z nějaké předpojatosti.

Neřeknu tady nic nového. Já si myslím, mám na to právo, nechci vás ovlivňovat, že politika EU směrem k Ukrajině je politika válcování. Přes všechny, abychom dali signál, abychom to pochopili, tak to k ničemu dobrému, taková politika, nikdy nevede a nikdy nepovede. Jak uzavírat dohody, smlouvy se zemí, kde vláda (teď už zvolená vláda, ale zvolená vláda na určitém území) území nemá pod kontrolou, kde se bojuje. Co tím EU docílí? Je to násilná politika válcování.

Dalším záležitost k tomu Turecku – mně je Ukrajina z důvodů, které jsem tady řekl, a mimochodem, jsou to Slované, já se cítím také jako Slovan, tak já k ní mám také daleko blíž než k těm Turkům. Tam převažují muslimové. Ale proč EU dělá politiku tak diametrálně odlišnou k těm státům? Já tomu rozumím. Můj osobní postoj je takový, že nechci, aby Turecko bylo součástí EU. Ale už tam o to léta bojují. Na Ukrajině se fyzicky bojuje, dělá se to takto. Ta politika je násilná, je válcovací. Historie nás poučuje, že nikdy to k ničemu nevede.

Jinak tato dohoda bude asi přijata. Ta toho mnoho ale nevyřeší. Vyřeší to uklidnění poměrů a rozjezd ekonomiky. Já tomu nevěřím, že to bude v krátké době. Je to tam tak, jak to tam je.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Nikdo další se nehlásí? Končím rozpravu. Pane ministře, pojďte nám říct některé odpovědi a komentáře k proběhlé diskusi.

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Ano, já děkuji za zajímavou diskusi k tomuto bodu. Poctivě jsem si něco psal, abych nezapomněl na to postupně reagovat.

Možná nejdřív bych začal tím, že se přiznám, že nemám rád ten výraz "železná opona". Já si ještě pamatuji debatu, která se odehrávala v 90. letech tady v PS, kde si pamatuji, že v debatě zaznívalo: Znovu padne železná opona. Proto se musíme rychle oddělit od Slováků, abychom tentokrát zůstali na správné straně. Předpokládalo se, že Slovensko je východnější, a když Slovensko ukrojíme, tak máme větší šanci, že zůstaneme na správné straně.

Já už jsem tehdy vystupoval proti tomu strašení, že padne nová železná opona, říkal jsem, že mi to tak připadá, jako kdybychom chtěli utéct z místa, kde žijeme. Rychle pryč, protože to místo je prokleté. Když se zbavíme Slováků, tak máme větší šanci, že se nám podaří utéct. Já tady tento geopolitický zjednodušený pohled pokládám za... A nemyslím si, a to bych tady chtěl říci, tady také zaznělo, že jsem příliš optimistický, že to tady předkládám s nějakým příliš velkým optimismem. To bych se chtěl ohradit. Já se necítím být nějak zvlášť optimistický. Jezdím po hranicích východní a jižní Evropy. Byl jsem v Sýrii a v Iráku. Když vidíte utečenecký tábor, kde je 90 tisíc lidí natěsnáno v naprosto neúrodné půdě mezi kamením a pískem, v podstatě nevíte, jestli mají tito lidé šanci přežít zimu, tak to z vás dostane optimismus, že jsme schopni zvládat problémy, které jsou kolem. Stejně, když jsem byl na palestinském území a jinde. Já si nemyslím, že bych se vracel do ČR naplněný optimismem. Dokonce si ani nemyslím, že to je moje role tady mluvit, kolik mám naděje a víry. Já si myslím, že je třeba dělat to, co máme dělat. To, co tady předkládám, předkládám věcně jako věc, o které si myslím, že je efektivní, že to je něco, co je podložené, že to je rozumná věc. Jak to dopadne, to nezáleží jenom na nás. V zásadě – samozřejmě, že máte pravdu, když tady naznačujete, že to základní bude muset odpracovat Ukrajina samotná. Ukrajina a její problém je v tom, že tam opakovaně selhávaly politické elity. Ony selhávaly, ať přicházely z východu, nebo ze západu. Byli jsme svědky toho, že země se stále vyvíjela špatně. Dá se říct, že byla postupně rozkrádána. Děly se tam věci, které si mnohdy neumíme představit, protože to, abyste chodili do nemocnice a museli si s sebou nosit obvazy a léky, aby vás ošetřili, to je podmínka, to jsou věci, které si opravdu úplně neumíme představit. Studenti, kteří platí zkoušky, bez zaplacení nedostanou zkoušky, poměry ve školách pro nás nepředstavitelné. A to znechucení a otrávenost lidí, tam byly skutečně obrovské. Když vám mám říct zjednodušeně, co bylo důvodem toho, že se tam ti lidé shromáždili, to byl ten pocit, který nakonec známe i z minulosti české, takhle už to prostě snad dál nejde. S tím už se musí něco dělat, to není možné.

Tady zaznělo, že tam přijeli 3 ministři. To byl tehdy Frank-Walter Steinmeier, to byl Laurent Fabius, francouzský, a ten třetí – to byl polský Radek Šikorski tehdy. Ministři tam něco slíbili, bylo tady řečeno, že tam dali nějaké garance, a pak, že to neplatilo. Já to chci říct přesněji, to si dobře pamatuji, ty dny. To byly dny největších střetů na Majdanu. Je pravda, že v té době zasedala evropská zahraniční rada ministrů zahraničí a že zároveň ve stejné době ti 3 ministři nám posílali zprávy, že jsou v Kyjevě, že se tam snaží najít dohodu. Oni měli mandát snažit se vytvořit inkluzivní vládu. To znamená, oni se snažili vytvořit vládu, ve které by byl dokonce i Janukovyč a jeho část. Vytvořila by se vláda, která by to zcelila. Skončilo by se s tím střílením. De facto se tam pohybovali mezi kulkami v té chvíli. Bylo řečeno, že to pak neplatilo na druhý den. Ono to neplatilo, protože Majdan jim to hodil pod nohy, tuto inkluzivní vládu. Chápete? Evropa se snažila za každou cenu zastavit střílení, zastavit násilí. S naším vědomím ministři se snažili najít řešení, které s tím skončí, a najde se nějaká dohoda mezi těmi znesvářenými. Majdan to odmítl. To nebyla žádná garance. To byl prostě jenom pokus souseda, jako když máte barák, kde je rvačka, vy tam jako soused jdete a snažíte se to vyřešit a držet strany a hledat způsob, aby se tam nepovraždili v tom domě. Vám se to nezdaří, protože oni nakonec řeknou: Kašleme vám na to. Je to těžké, můžete sedět u stolu v tom Bruselu a čekat, jak to dopadne. Mně to připadalo, že to má logiku, že se lidé, kteří byli s námi v přímém spojení, pokouší zabránit tomu, aby tam další lidé byli stříleni do hlavy. To říkám proto, že jsem je potom viděl, když nám je tady vozili, my jsme je tedy přivezli.

Jeden z nich měl 6 průstřelů, měl 6 gumových projektilů v hlavě. Může se na to dívat soused? Skoro tedy, nejsme soused.

Jenom tím chci říci, v čem EU tedy selhala? My nejsme schopni zabránit tomu, co se děje kolem nás v Sýrii, ani nikde jinde. Hledáme způsob, jak tomu pomoci. Já budu v úterý příští týden moci jednat s panem Porošenkem, Jaceňukem, s ministrem zahraničí. Mohu vám garantovat, že jim nebudu nic slibovat. Jestli tady zaznělo, že EU něco slibuje... Nic jim nebudu slibovat. Nemyslím si, že by to dělal ministr Lajčák, Laurent Fabius a další, Steinmeier. Rozhodně vám garantuji, že jim dneska nikdo nic neslibuje. Když tady zaznělo, že členství v EU je dneska vzdálená, daleká věc, tak to je to, co od nás slyší stejně. Ve chvíli, kdy země je ve stavu, ve kterém je, to přece nemůžete vážně mluvit o členství. To je něco, co bude ještě skutečně trvat. Ta země – a já jsem s tím dnes začal – to je ekonomická krize, to je válka na východ na východě. Politicky ta země má za sebou pouze ty volby. Politici budou muset dokázat, že jsou schopni v tak těžké situaci tu zemi zvládnout.

Tady zaznělo – Porošenko je také oligarcha. Tak samozřejmě, že máte pravdu. Ve všem tom máte věcně pravdu. Akorát, co to znamená přesně? Já jsem se bavil s lidmi v Kyjevě, kteří mi říkali, že ho znají léta. Jeden člověk mi tvrdil, že ho zná mimořádně dobře, že s ním pracoval léta v jeho podniku. Říkal mi: Já jsem na to sám zvědavý, já ho znám dobře, to není jednoduchá osobnost. Není to tak, že je to jenom jeden další z těch, který si chce nahrabat. Tak jednoduché to není, mi říkal. On ví, že už to tak dál nejde. Má ambici být něčím víc než jenom dalším Janukovyčem. On skutečně má velkou ambici ten národ sjednotit. Uvědomte si, že věcně se mu to ve volbách podařilo jako nikomu předtím. Kdybych vám tady mohl ukázat mapu voleb, to je opravdu překvapující, kolik hlasů dostal Porošenko na východě země. To se ještě žádnému nepodařilo takto ve volbách, výsledkem voleb, sjednotit názor. On měl asi 60% podporu. Můžete říkat – zase nějaký oligarcha! No, dobře, ale na druhé straně přece respektujeme Ukrajince samotné! To byla jejich volba! Jejich národ učinil toto rozhodnutí. On řekl: Tento chlapík i s minulostí vypadá, že by to mohl zkusit. My mu dáváme z našich možností největší šanci. Já bych do tohoto těm Ukrajincům nemluvil. Oni dělali, co mohli, volby zvládli. Volby byly v pořádku s výjimkou Doněcka a Luhanska, kde nebylo možné je uspořádat. To byla de facto poměrně malá část země. Z hlediska legitimity prezidentských voleb není pohyb. Tohle byl prezident zvolený takovou silou hlasů, jako ještě žádný politik v moderních dějinách Ukrajiny před ním. Já bych jim tohle nebral. V tomhle to svedli – i v této situaci – uspořádat volby, ze kterých vzešla reprezentace, která má určitý silný mandát. Stejně jako vláda. Má za sebou jasnou legitimní většinu. Teď můžeme říct, spustit tisíc pochybností, které jste tady naznačovali. Já si nemyslím, že bych byl nějaký přehnaný optimista. To je debata na dlouho. Netroufám si čelit všemožným výhradám.

Samozřejmě, že máte pravdu, že Donbas je klíč. Já bych vám rád připomněl, že Donbas není jenom průmyslové centrum, takové, jaké je Ostravsko. Já jsem ten Doněck viděl, přátelé. To kdybyste viděli, jak je to zastaralé apod., tak byste si řekli: To je minulost. Donbas není jenom minulost Ukrajiny. Já bych vám rád připomněl, že Donbas byl dokonce srdcem celého Sovětského svazu. To bylo dokonce v něčem nejcharakterističtější místo Sovětského svazu. Tam se udělal Chruščov, funkcionářsky tam vyrostl Brežněv. To byla dokonce skutečně mimořádně významná část Sovětského svazu. To bylo víc než jenom Ukrajina. To bylo srdce regionu. Když jsem tady říkal, že člověk těžko pobere optimismu – rozumíte, jako nepoberete optimismu v Iráku, když tam jezdíte v úděsných podmínkách v superneprůstřelné vestě, máte tam kolem sebe několik dní tragédie desítek mrtvých, tak stejně tak nepoberete žádný velký optimismus tam někde v Donbase, kde jsem měl možnost mluvit s lidmi, kteří mluvili i se separatisty. Ti mi líčili ty debaty s lidmi, kteří se posbírali všelijak, třeba z Ruska, kteří říkali, že nenávidí Kyjev stejně, jako nenávidí Putina a Moskvu, protože Moskva také selhala. Moskva nám také nepomohla a my chceme vystavět nové Rusko, které se bude rozkládat asi skoro jako ten islámský chalífát. Ti, kteří tam slouží starým pohanským bohům a mluví o tom, že je třeba obnovit slovanstvo. Mně tohle připadá podobná chiméra, jako když někdo sní o islámském chalífátu. Jsou to všelijací frustrovaní, neuznaní, kteří se tam scházejí a bojují za něco. Je to neštěstí podle mě. Jako v Islámském státě nám bojuje desetina lidí z Evropy, dokonce ti, kteří tam přicházejí z Francie, tak mi říkali: Třetina nebo čtvrtina jsou křesťané, aby bylo jasné. Žijeme v komplikovaném světě. Já vám tady těžko budu lít optimismus. To nejsou lehké problémy. Ale jako se nás týká, přátelé, ten jih a ten Islámský stát takzvaný, tak se nás týká i Ukrajina. Ale to myslím, že tady skoro nikdo nezpochybňoval. Všichni se shodujeme na tom, že hledáme způsob, jak pomoci. Je správné i tuto smlouvu posuzovat i z hlediska, jak je to reálné.

Tento přístup naprosto schvaluji, protože to je to, oč jde. My nejsme schopni dnes nabízet členství. Ukrajina má brzy na to uvažovat o členství, ať v NATO nebo v EU. Nabízíme dohodu o přidružení. Dohoda, která je jejich realizací, je také podmínkou toho, aby bylo Ukrajině z naší straně pomoženo, protože nemá cenu lít peníze do prostředí, které toky peněz nezvládne.

Dohoda o přidružení – to je v podstatě dohoda o práci, která má být udělána. Já vás mohu ujistit, že třeba i to, co by se týkalo eventuálních investic na Ukrajině, to je podmíněno tím, že se bude realizovat dohoda o přidružení. Když se tady mluvilo o Donbase, o restrukturalizaci Donbasu, chápete, to samozřejmě vyžaduje prostředky. Ale to nemusí být pomoc, rozhodně to nebude pomoc ČR, ale ani ne EU. Bude to pomoc třeba i firem, o kterých vím, že mají zájem tam investovat na Donbase. To nebudeme řešit jako státy. Ani to nebudeme řešit jako EU. Dokonce bych vám mohl říct jména některých firem, které mají zájem investovat na Donbase. Ale podmínkou je, že tam budou právní poměry. Podmínkou je, aby prostředí dávalo šanci takovým investicím. Tomu by mohla dohoda o přidružení pomoci.

Mluvilo se tady o dluhu. Dluh Ukrajiny kupodivu není tak vysoký. Když si vezmete – nemusím mluvit o dluhu Řecka, který je 161 % HDP, ale třeba i dluh Francie – 89 %. Dluh Ukrajiny je na úrovni VB a Německa, zhruba 80 % HDP. Když se podíváte na analýzy, tak dlouhodobé zadlužení země není největší problém Ukrajiny. Neříkám, že to je málo. To není legrace. Řeší to MMF. Určitým způsobem se na tom podílí EU, na konsolidaci financí, ale není to zásadní suma, není to zásadní příspěvek. To základní je role MMF. Myslím si, že základní problém je obnovit výkon ekonomiky. Vůbec obnovit průmysl. Tam celá řada podniků i na východě byla zastavena, nefungují. Klesající výkon ukrajinské ekonomiky. Najít způsob, jak zpřehlednit finanční toky. Já za sebe mohu říci, opakovaně říkám vždycky v Bruselu, že je třeba, aby byly instalovány měřicí přístroje na plyn mezi Ukrajinou a Ruskem. Máme-li pomoci řešit otázku zásobování energií v blížící se zimě, nebo v zimě, která tam již udeřila, protože jsou tam mrazy -15 stupňů, tak přece musíme vědět, kolik tam toho plynu... A nemůže pokračovat rozkrádání těchto energií.

To si myslím, ta dohoda o přidružení je i tlak na to, aby se provedly určité kroky a změny, aby se fyzická pomoc stala vůbec možnou. Nechápu dohodu o přidružení jako že jim něčem klinkáme před nosem a říkáme jim: Tady něco extra dostanete. To je dohoda o tom, co se bude dělat, o krocích, které se budou muset provádět, v oblasti ekonomické, ale i v obecné, to znamená – v oblasti justice, v oblasti reformy obranných sil bezpečnosti a těchto složek. Tady někdo z vás mluvil o tom, že tam jsou soukromé armády – Kolomojskij že má 4 tisíce vojáků apod. Součástí dohody ale je, že se provede reforma bezpečnostních sil, obranných sil. To znamená, že Ukrajina se vydá na cestu normálního civilizovaného státu. My chceme mít v Ukrajině partnera, který je věrohodný, ne partnera, kde se potloukají bandy, které jsou všelijak ozbrojené.

Dohoda o přidružení je i dohoda o tom, že se přijmou normy, které jsou v Evropě běžné, ale které nejsou vůbec nijak nesmyslné.

Přece všichni víme, že určitá pravidla pro fungování policie a pravidla pro fungování obranných sil jsou podmínkou toho, aby na stát bylo elementární spolehnutí. Je pravda, že policie tam fungovala naprosto korupčně. To byla policie, která zasahovala, jenom když jste jí něco zaplatili. Poměry policie speciálně byly předmětem obrovské kritiky. Tam se policie úplně rozpadla, protože policisté se báli jít na ulici. Já když jsem tam přijel krátce po revoluci, tak policie vůbec nefungovala. Říkali mi, že policisté se bojí vyjít na ulici, protože byli pronásledováni velkým hněvem veřejnosti. Známka konsolidace po určitém čase byla, že si policisté opět dovolili na sebe obléci uniformy. Ten úplný rozklad složek bezpečnosti byl součástí politické krize, ve které se Ukrajina octla.

Žádný přehnaný optimismus. Jenom – jak říkám – spíše je to předkládání toho, co si myslím, že je třeba udělat. Ale opakuji, dohoda o přidružení neznamená, že jenom něco nabízíme, dáváme. To je především dohoda také o tom, že ukrajinská strana provede něco, co je podmínkou vytvoření civilizovaného předvídatelného prostředí, ve kterém má smysl vůbec se o něco snažit. Na tom plynu je to pěkně vidět. Já to říkám, pokud nebudou měřáky, tak přece my nebudeme přispívat na to, aby si tam zase oligarchové, mimo jiné nejen ukrajinští, ale i ruští, mastili kapsy na naprosto neprůhledných dodávkách plynu. Já se domnívám, že dohoda o přidružení, že ta úvaha – že to odložme, rozumíte – to mi nedává smysl. Já chci, aby oni to dělali co nejdřív. Vláda dostala mandát a ona by měla začít jednat. Nechtěl bych jí křivdit. Vláda dokonce i v období, které měla doposud k dispozici, přes všechno, že řadu věcí nestihla, udělala víc než kdokoli z jejích předchůdců. Já se domnívám, že současné vládě nelze upřít, že má vůli dělat věci, rozhodně ji má větší než v minulosti kdokoli. Já si myslím, že dneska na Ukrajině si i politici uvědomují, že teď už to přestává být legraci. Oni – pokud nedokáží s tím pohnout, tak ten stát se rozpadne. To znamená, oni vědí, že jsou na niti, i jejich důvěra, že je kapitál, který, když prošustrují, tak já si nemyslím, že se to bude už tak jenom opakovat, že každé 2 – 3 roky budeme mít nějakou revoluci. Tak jednoduché to není. To je možná o tom, aby Ukrajina jako státní útvar vůbec obstál. Není možné jít od jedné krize ke druhé. Proto si myslím, že současná politická reprezentace je jiná. Snažím se věřit tomu, že je jiná, protože to je zahrávání si s osudem země, pokud by zopakovala to samé jako ty předchozí. Už si to prostě nelze dovolit. Ta země je v takovém stavu, že už není možné jít dolů.

Já ve vás vůbec nechci vyvolávat nějaké přehnané očekávání, nepodložené, ale myslím si, že toto je objektivně stav, ve kterém už lidé jako Porošenko a další si uvědomují, to si dovolím tvrdit, že zahrávat si s osudem lidí dalším podvodem, je něco, co si na sebe člověk s elementárním svědomím nemůže vzít.

Jiná věc je, že i kdyby měli dobré úmysly, tak víte, jak to v politice je. Máte politiky s dobrými úmysly, to ještě neznamená, že zrealizují plány. Na cestě zjistí, že je to příliš těžké, a leccos je od toho může odradit. Já se domnívám, že tam je vůle, ale ani vůle není garance a jistota, že se jim podaří to, co je čeká, co je mimořádně těžké, zvládnout.

Já bych rád reagoval i na to, co tady zaznělo. Byl jsem dotazován – prezident. Já jsem s panem prezidentem Zemanem seděl včera 1,5 hodiny. Mluvili jsme mj. také o Ukrajině a o Rusku, to bylo také součástí toho. Já jsem také mluvil o posledních cestách, které jsem absolvoval – Libanon, Jordánsko. Mluvili jsme i o Rusku a o Ukrajině. Všechny ty základní problémy. Já vím to, co ostatní neví. Já sleduji i to, jak prezident vystupuje. Dokonce jsem s ním byl i na summitu NATO. Absolvuji s ním některá přijetí. Ministerstvo zahraničí mu připravuje podklady pro jednání i pro cesty. Já, protože mám zpětnou vazbu, vím, jak prezident vystupuje, co říká. Mohu říci, že mám doklady toho, že prezident drží linii, kterou my jako vláda dnes máme. Mám na to stovky příkladů. Na druhé straně já samozřejmě nejsem schopen dohlédnout na každý rozhovor pana prezidenta. Včera jsme se bavili o tom, že zřejmě nejsme schopni říkat to samé. Ani nejsme schopni u každé věci mít úplně stejný postoj. Jedna věc je, a to jsem přesvědčen, že prezident respektuje, tu základní zahraničně-politickou linii státu. A mohl bych ji opakovat, ať se týká Evropy, Středního východu, situace kolem Izraele, tzv. Islámského státu apod. Je tam zásadní shoda. Jsou samozřejmě věci, kde diskutujeme. Dokonce víme, že je to diskuse, ke které se vracíme. Ale i to mi připadá, že není takové překvapení, že nemáme na všechno úplně stejný názor. Snažíme se vytvořit jakési mantinely, ve kterých bychom se pohybovali, aby obraz toho, co prezentujeme, dával smysl, byl srozumitelný, a dával jasné kontury.

Mně připadá, že někdy jednotlivé výroky zastíní to, že v současné době vláda a prezident v základních věcech skutečně drží principy politiky, na kterých se dokážeme shodnout. Víte, že dnes se s prezidentem sejde také premiér. To bude pokračování toho rozhovoru, který jsem s ním vedl já. Máme také určité návrhy toho, jak ještě tu komunikaci prohloubit, které chce pan premiér dnes navrhnout prezidentovi. Já už vím, že na jeho straně je ochota tuto ruku přijmout, a skutečně společně pracovat na tom, aby za ČR jsme byli schopni formulovat její zájmy a cíle zahraniční politiky společně. Aby nedocházelo k zbytečným spekulacím, že se principiálně v základních věcech lišíme. Opakuji – nejsme schopni říkat to samé, zřejmě. Jsme schopni tam, kde víme, že se můžeme nejsnadněji rozejít, se o tom bavit a diskutovat o tom. Já věřím, že i dnešní setkání premiéra s prezidentem prokáže, že vláda je schopna s ním hledat cestu k tomu, abychom reprezentovali ČR víceméně srozumitelným a na základních věcech shodným způsobem. Tohle bych řekl k té otázce. Jestli jsem ještě něco nezapomněl...

Timothy Snyder – toho jsme pozvali do Prahy v lednu. Mohu vás pozvat, tuším na 27. Autor Krvavé země a Rozhovorů s Tonym Judtem je také můj oblíbený autor. Mohu říci, že ministerstvo zahraničí autora této známé knihy pozvalo do Prahy.

Na ty hlavní věci jsem snad zareagoval.

Děkuji.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Děkuji, pane ministře. To hlasování na displeji – je tam jakési tlačítko, kterého jsem se dotkl skleničkou, to hlasování je samozřejmě neplatno. Ale pan ministr má právo kdykoli vystoupit...

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek:  Já se omlouvám, ale na Moldavsko jsem zapomněl. To Moldavsko, tam se čeká na autorizovaný překlad, který nám dodá generální sekretariát Rady. Je to technická věc. Jakmile to dostaneme, tak to předložíme. Tohle nezdržujeme. Je to opravdu věc technického procesu. Hned to tu bude.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Tak dobře. Zpravodaj garančního výboru pan senátor Grulich nechce vystoupit, takže máme jediný návrh, a to je: Senát souhlasí s ratifikací smlouvy atd. Takže o tom budeme za chvilku hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasová ní č. 11 ukončeno, registrováno 67, kvorum 34, pro 52, proti 3, návrh byl schválen. Děkuji pane ministře, děkuji zpravodajům a my se tady vystřídáme.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Máme další bod, tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Manilské změny Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, z roku 2010 a Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978

Tisk č. 329

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 329 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Vítejte, pane ministře. Je to vaše premiéra v Senátu, takže vám přeji hodně úspěchů a věřím, že to bude vcelku jednoduché. Máte slovo, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Dobrý den, pane předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři, jak už pan předsedající podotkl, je to moje premiéra. Takže jestli nebudu naprosto dokonalý, tak mě omluvte. Rád bych tady předložil, nebo chtěl bych krátce okomentovat vládní návrh Manilské změny Mezinárodní úmluvy o normách výcviku a kvalifikace. Výcvik členů posádek námořních lodí hraje v oblasti námořní bezpečnosti důležitou roli. Z toho důvodu přijaly členské státy mezinárodní námořní organizace IMO v roce 1978 mezinárodní smlouvu o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, což je úmluva STCW. Úmluva vstoupila v platnost 28. dubna 1984. Tímto dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku tehdy. Úmluva STCW je nyní tvořena vlastním textem smlouvy, přílohou a předpisem. Vzhledem k vývoji zejména v oblasti technologií bylo rozhodnutí o komplexní revizi této úmluvy. Konference smluv stran STCW, která byla ve dnech 21. až 25. června 2010, přijala ve filipínské Manile rozsáhlé změny přílohy a předpisů STCW, tak zvané manilské změny.

Přijetí manilských změn je nezbytné z důvodu posílení bezpečnosti života a majetku na moři, ochrany mořského prostředí a z důvodu zajištění možnosti zhruba 1200 českých námořníků, členů posádek námořních lodí, uplatnit se na trhu práce. Rovněž bude zajištěna transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2008/106 ES, o minimální úrovni výcviku námořníků, ve znění směrnice 2012/35 EU.

V zájmu formálně právního sladění procesu sjednání Úmluvy STCW se současnými ústavně-právními požadavky předkládáme společně s manilskými změnami k ratifikaci rovněž původní text úmluvy STCW. Manilské změny jsou v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU a se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva. Provádění manilských změn nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 329/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 329/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Ještě jednou pěkný den. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem tady celou dobu sledovala svou zpravodajskou zprávu, protože jsme to projednávali před nějakou dobou. Myslím, že pan ministr řekl vše podstatné. Není nic, co bych chtěla dodat. Pouze pro vás všechny, kteří vlastníte jachtu, bych chtěla zdůraznit, že jsem se ptala, a vás se to netýká. Jinak hospodářský výbor doporučuje schválit tuto předlohu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, paní senátorko. Prosím, abyste se také posadila ke stolku zpravodajů. Ptá se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor František Bublan. Kývá, že nechce. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že se pan ministr ani paní zpravodajka nebudou vyjadřovat k rozpravě, která neproběhla. Máme tady jediný návrh, a to, že Senát dává souhlas k ratifikaci. To znamená, přistoupíme k hlasování.

Máme tady návrh usnesení: Senát vyslovuje souhlas a) s ratifikací Manilských změn Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků 1978, z roku 2010, b) s ratifikací Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků 1978.

V sále je přítomno 55 senátorů a senátorek. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 28.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 12 se z 55 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 38, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat.

Děkuji navrhovateli a děkuji zároveň zpravodajům.

Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání. Tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Změna Dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsané v Hongkongu dne 22. února 2002, a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky, o leteckých službách, podepsaná v Hongkongu dne 22. února 2002

Tisk č. 340

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 340 a uvede ho ministr dopravy Dan Ťok. Opět, pane ministře, máte slovo.

Ministr dopravy ČR Dan Ťok:  Ještě jednou dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, vzájemné vztahy v oblasti civilního letectví mezi Českou republikou a Hongkongem upravuje Dohoda o leteckých službách podepsaná v roce 2002. S cílem uvést tuto dohodu do souladu s unijním právem, byla s hongkongskou stranou vyjednání její změna. Hlavní úpravy se odehrávají v článcích týkajících se určování leteckých dopravců a odvolávání či pozastavování provozních oprávnění. Změna dohody byla podepsána v Hongkongu dne 14. srpna 2014. Sjednání změny dohody nevyžaduje úpravu našeho právního řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

Současně se změnou dohody se Parlamentu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací také stávající dohoda, která byla schválena podle tehdy platných právních předpisů, jako mezinárodní smlouva vládní kategorie. Aby byla celá stávající dohoda ve znění její změny bezprostředně závazná, je třeba, aby také ona byla ratifikována a povýšena tak na mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie. Dovoluji si tímto požádat Senát PČR o vyslovení souhlasu s ratifikacemi předkládané změny dohody i stávající dohody. Děkuji vám.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane ministře. Opět prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, že jste obdrželi jako senátní tisk č. 340/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaroslav Palas. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 340/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Petr Bratský. Máte slovo, prosím.

Senátor Petr Bratský:  Děkuji vám. Pane předsedající, vážený pane ministře, nebudu vás unavovat v předobědové pauze, která bude za chvíli následovat a všichni se již na ni jistě nesmírně těší, dlouhou zpravodajskou zprávou, protože pan ministr řekl před chvílí to podstatné. Jedná se o změnu na tak zvané prezidentské smlouvy, to znamená, i podle Ústavy musí s ní vyjádřit souhlas obě dvě komory Parlamentu, než jde k panu prezidentovi. Náš garanční výbor projednal tento materiál na svém zasedání a přijal usnesení, kterým doporučujeme dát souhlas s ratifikací. To je myslím vše podstatné.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji vám, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Jaroslav Palas. Nepřeje si vystoupit. Děkuji vám pane kolego a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Máme, asi pan ministr, pan zpravodaj se vyjadřovat na proběhlé rozpravě nebudou a máme tady jediný návrh, a to dát souhlas k ratifikaci. To znamená přistoupíme k hlasování.

Máme tady návrh usnesení. Senát dává souhlas k ratifikaci, k ratifikaci a) změny dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu, zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o leteckých službách podepsané v Hongkongu dne 22. února 2002 a b) dohody mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o leteckých službách podepsané v Hongkongu dne 22. února 2002.

V sále je přítomno 56 senátorů a senátorek, potřebný počet pro přijetí návrhů je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO, kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Takže konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 13 se z 57 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo.

Tento návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, premiéru zvládl výborně, zároveň děkuji zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. Pokračujeme dalším bodem a tím je

 

Pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2015

Tisk č. 13

Pravidla jste obdrželi jako senátní tisk č. 13 a s těmito pravidly nás seznámí pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu za přítomnosti kancléře pana Ukleina projednal zásady hospodaření na svém zasedání výboru 4. prosince a přijal k němu 8. usnesení. Pravidla máte před sebou, já bych jenom zdůraznil, že výše měsíčního příspěvku pro klub je součet příspěvků pro senátorský klub stanovený pevnou částkou ve výši 31 850 Kč a příspěvku za každého člena klubu stanovený ve výši 4615 Kč. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu tyto zásady schválil. Nyní mi dovolte, abych vám navrhl usnesení Senátu k pravidlům hospodaření senátorských klubu pro rok 2015.

Senát schvaluje provedení § 22 zákona č. 107/1999, o jednacím řádu Senátu, pravidla hospodaření senátorských klubů pro rok 2015, která jsou přílohou tohoto usnesení, a to s účinností od 1. ledna 2015.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a otevírám rozpravu k tomuto senátnímu tisku. Vidím, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ani nedávám prostor panu senátorovi, aby se vyjádřil k rozpravě. Můžeme přistoupit k hlasování.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Jan Hajda. V sále je přítomno 56 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 29.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 14 se z 56 přítomných senátorek a senátorů pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo.

Tento návrh byl přijat.

Děkuji panu senátorovi. Projednávání tohoto bodu končím.

Máme tady další návrh

 

Návrh na vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru

V § 42 odst. 1 se praví: Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Usnesení výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu vám bylo rozdáno na lavice. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém usnesení č. 7 ze dne 4. prosince 2014 požádal Senát o vyslovení souhlasu se zřízením podvýboru pro zemědělství, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Prosím pana senátora Jana Hajdu, aby nás s tímto usnesením seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým 7. usnesením z 2. schůze konané dne 4. prosince 2014 schválil zřízení podvýboru pro zemědělství s tím, že přijal následující usnesení:

1. zřídil podvýbor pro zemědělství,

2. zvolil ve veřejném hlasování předsedou podvýboru senátora Jaroslava Palase,

3. schválil statut podvýboru, který je přílohou tohoto usnesení,

4. pověřil předsedu výboru – mne, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu a požádal organizační výbor Senátu o zařazení bodu Vyslovit souhlas se zřízením podvýboru pro zemědělství na pořad nejbližší schůze Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji vám, pane kolego. A otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, to znamená, rozpravu končím. Můžeme přistoupit k hlasování.

Máme tady návrh usnesení. Senát souhlasí se zřízením podvýboru pro zemědělství, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Takže máme tady hlasování č. 15, registrováno 59, pro 47, proti nula. Návrh usnesení Senátu byl přijat. Děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji také kolegovi Janu Hajdovi.

A dostáváme se k poslednímu bodu před polední přestávkou a tím je

 

Žádost o souhlas Senátu s trestním stíháním senátora Milana Pešáka

Tisk č. 12

Je to senátní tisk č. 12, § 13 našeho jednacího řádu. Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, popř. oznámení o zadržení senátora, a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora, kterého se týkala žádost o souhlas, popř. o přípustnosti trestního stíhání senátora, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí. Usnesení mandátového a imunitního výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 12. Se zprávou vystoupí zpravodaj mandátového a imunitního výboru pan senátor Miloš Malý. Takže pane kolego, máte slovo, prosím.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, děkuji. Dámy a pánové. Má zpravodajská zpráva bude trošičku obšírnější, protože vás musím seznámit i s obsahem požadavku policie na vydání, to znamená s kvalifikací činů, které jsou kladeny panu senátorovi za vinu.

Takže zpravodajská zpráva k žádosti policie ČR Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování pod Č.J.: UOOZ-1434-610/TČ-2012-290040 ze dne 30. 10. 2014 o udělení souhlasu Senátu PČR s trestním stíháním pana senátora PhDr. Milana Pešáka.

ÚOOZ dne 11. 10. 2014 doručil panu senátoru PhDr. Milanu Pešákovi, narozenému 22. 4. 1963, trvale bytem Praha 4, Chodov, Babákova 2158/18, usnesení o zahájení trestního stíhání podle ustanovení § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne 7. 10. 2014, a to ze spáchání zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku, podle ustanovení § 220 odst. 1 a 2. Protože málokdo z vás je právník, tak jsem vám přinesl to, co to je.

§ 220 – Porušení povinnosti při správě cizího majetku. Odstavec 1 říká: "Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti."

Odstavec 2: "Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného ..."

Odstavec 3 říká: "Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu."

Dále podle Trestního zákoníku a zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a, b) TZ. Takže § 320 TZ říká o zneužití pravomoci úřední osoby toto: "Úřední osoba, která ve smyslu způsobit jinému škodu" – já tady ještě doplňuji "v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch" – to je to písmeno a) "vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu".

Odst. 3 mluví: "Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán a) opatří-li jinému činem uvedeným v odst. 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo

b) způsobí-li takovýmto činem škodu velkého rozsahu."

Připomínám ještě odstavec 4, který tady vůbec není uveden, a k tomu bych se potom v rozpravě vyslovil, "příprava tohoto skutku je trestná".

Zahájení trestního stíhání našeho kolegy, pana senátora Pešáka, bylo zahájeno v rozporu s článkem 27 odst. 4 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR a § 13 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, neboť doposud nebyl vydán Senátem souhlas s trestním stíháním senátora PhDr. Milana Pešáka.

Pro vás pro všechny informace – toto trestní stíhání již bylo nadřízeným státním zastupitelstvím zrušeno. A budeme pokračovat.

Podle policie ČR Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování se měl senátor PhDr. Milan Pešák dopustit trestných činů, za které byl obviněn společně s dalšími osobami, které byly též obviněny. Trestných činů, jež jsou mu kladeny za vinu, se měl dopustit tím, že – a tam jsou ty skutky rozděleny na dva odstavce.

V odstavci prvním – dne 22. 6. 2010 v Praze v budově ÚMČ Praha 11 jako člen zastupitelstva v postavení úřední osoby podle § 127 (pro všechny ostatní – úřední osoba je samozřejmě i zvolený zastupitel) odst. 1 písm. d) trestního zákona – v zasedací místnosti č. 34, při zasedání zastupitelstva místní části Prahy 11, které je podle § 87 odst. 2 a § 89 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, s odkazem na § 51 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., taktéž o hlavním městě Praze, povoláno spravovat záležitosti města, a to činil v rozporu s § 35 odst. 1 a 2 § 36 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. Abyste všichni věděli, co je ten § 36, protože málokdo si to pamatuje. § 36 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze říká, že: Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylky od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. Tolik citace.

V rozporu se složeným slibem ze dne 27. 11. 2006, příp. ze dne 8. 12. 2008, podle § 50 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., v úmyslu způsobit místní části Prahy 11 škodu...

Zase vám tady budu citovat, co to je úmyslný trestný čin. To znamená úmysl podle trestního zákona je § 15: Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel: a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákonu porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Odstavec druhý – srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.

Já budu pokračovat... V úmyslu způsobit MČ Praha 11 škodu, hlasoval v hlasování č. 44 spolu s dalšími zastupiteli, a to o schválení podstatných náležitostí kupní smlouvy na prodej pozemku parc. č. 2010 v k. ú. Chodov právnické osobě PÁTÁ INVESTIČNÍ CZ a. s., tedy pro prodej nemovitého majetku hlavního města Prahy a Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce MČ Praha 11, pozemku č. parc. 2010 v k. ú. Chodov o rozloze 2206 metrů čtverečních za cenu ve výši 3 921 560 Kč, tj. ve výši 1 777 Kč za metr čtvereční. Tato cena byla stanovena znaleckým posudkem č. 2401/092-2009, který vypracoval Ing. Zdeněk Mašek, jako cena zjištěná podle cenového předpisu, nikoli jako cena v místě a v čase obvyklá, jak to vyžaduje zákon o hlavním městě Praze, § 36 odst. 2, jak jsme si tady už četli. Je to zase zákon o hlavním městě Praze, přestože jim s ohledem na jejich zkušenost, věk a vzdělání a také vzhledem k předchozí diskusi, kdy jeden z členů zastupitelstva upozornil na to, že cena je příliš nízká a určená podle cenového předpisu, tj. zjištěná, muselo být zřejmé, že prodejní cena učená podle cenového předpisu (cena zjištěná) nemůže být v tomto případě cenou v daném čase a místě obvyklou, jak vyžaduje zákon, a jejich hlasy zastupitelstvo přijalo usnesení č. 17/34/Z/2010 ze dne 22. 6. 2010, kterým byl prodej schválen, kdy na základě tohoto usnesení byla mezi prodávajícími MČ Praha 11 a kupující společností PÁTÁ INVESTIČNÍ CZ, a. s. uzavřena kupní smlouva č. 9352/K ze dne 13. 9. 2010, kterou byla daná nemovitost prodána kupující společnosti PÁTÁ INVESTIČNÍ CZ, a. s., za uvedenou kupní cenu, ačkoli obvyklá cena této nemovitosti činila v době převodu min. 3 790 Kč za metr čtvereční, tj. celkem 7 678 540 Kč – cena určená odborným vyjádřením č. 2182/07/I/2013 ze dne 11. 2. 2013, vypracovaným Doc. Ing. Jaromírem Ryskou, CSc., čímž poškozené MČ Praha 11 způsobili škodu ve výši minimálně 3 756 980 Kč, tj. představující rozdíl mezi uskutečněnou nehospodárně a neodůvodněně nízkou kupní cenou předmětné nemovitosti a její tržní cenou, tj. cenou v místě a čase obvyklou, při jiném možném, resp. standardním postupu prodeje bezproblémově dosažitelnou.

Druhý skutek, který je kladen panu senátoru Pešákovi za vinu, je, že dne 23. 6. 2010 v Praze, v budově ÚMČ Praha 11 spolu s ostatními členy zastupitelstva v postavení úřední osoby podle § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, v zasedací místnosti na 34. zasedání zastupitelstva MČ Prahy 11, která je podle § 87 odst. 2 a § 89 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., tj. zákon o městě Praze, s odkazem na § 51 a 59 téhož zákona, povoláno spravovat záležitosti měst, v rozporu s § 35 odst. 1, 2 a § 36 odst. 2 téhož zákona o hlavním městě Praze a v rozporu se složeným slibem ze dne 27. 11. 2006, případně ze dne 8. 12. 2008, podle § 50 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zase podotýkám, v úmyslu způsobit škodu MČ Praha 11, hlasovali v hlasování č. 46 – o schválení podstatných náležitostí úplatného převodu pozemků p. č. 2117/337, 2117/342 a 2117/436 v obci Praha, k. ú. Chodov, formou výběrového řízení, v majetku hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 a Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce MČ Praha 11, Ocelíkova 672/1, Praha 11 – pozemky parc. č. 2117/337, 2117/342 a 2117/436 v obci Praha, k. ú. Chodov o celkové výměře 13 326 metrů čtverečních, za cenu 50 638 800 Kč, tedy za cenu 3 800 Kč za metr čtvereční, přičemž tato cena vycházela ze znaleckého posudku č. 2356/047-2009, vypracovaným Ing. Zdeňkem Maškem, o ceně nemovitostí, zjištěné jako cena zjištěná podle cenového předpisu, nikoliv jako cena v místě a čase obvyklá, jak vyžaduje zákon o hlavním městě Praze, § 36 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, přestože jim s ohledem na jejich zkušenost, věk a vzdělání a také vzhledem k předchozí diskusi, kdy jeden z členů zastupitelstva upozornil na to, že cena je příliš nízká, určená dle cenového předpisu, jako cena zjištěná, a proto nemůže být v tomto případě cenou v daném čase a místě cenou obvyklou, jak vyžaduje zákon, a jejich hlasy zastupitelstvo přijalo usnesení č. 19/34/Z/2010 ze dne 22. 6. 2010, kterým byl prodej schválen, na základě tohoto usnesení byla mezi prodávající MČ Praha 11 a kupující společností SELEQUNE, s.r.o. uzavřena kupní smlouva č. 9272/K ze dne 1. 9. 2010, kterou byla daná nemovitost prodána kupující společnosti SELEQUNE s.r.o. za uvedenou kupní cenu, ačkoli obvyklá cena této nemovitosti činila v době převodu min. 4 921 Kč za metr čtvereční, tj. celkem 65 577 246 Kč – cena určená odborným vyjádřením č. 2182/07/VI/2013 ze den 11. 2. 2013, vypracovaným Doc. Ing. Jaromírem Ryskou CSc., čímž poškozené MČ Praha 11 způsobil škodu ve výši min. 14 938 446 Kč. To představuje rozdíl mezi uskutečněnou nehospodárně a neodůvodněně nízkou kupní cenou předmětné nemovitosti a její tržní cenou, tj. cenou v místě obvyklou, při jiném možném, resp. standardním postupu bezproblémově dosažitelnou. Tolik je citace z obvinění, kterou poslala Policie ČR MIV, tedy Senátu.

MIV, jakož ani Senátu, v rámci tohoto projednání nepřísluší zabývat se otázkou posuzování viny či neviny senátora PhDr. Milana Pešáka. To je otázkou případného soudního řízení. Máme zde pouze posoudit, zda je potřebné rozhodnout o vydání senátora PhDr. Milana Pešáka okamžitě k trestnímu stíhání tím, že doporučíme plénu Senátu, aby vyslovil souhlas s trestním stíháním tohoto senátora, či zda lze v tomto konkrétním případě aplikovat institut odložení trestního stíhání až po skončení výkonu mandátu.

Tím, že panu senátoru PhDr. Milanu Pešákovi zbývá k dokončení jeho mandátu z 6 let jen 1 rok a 10 měsíců, tak i z tohoto důvodu jako zpravodaj navrhuji, aby nebyl Senátem vydán souhlas s jeho trestním stíháním. Obzvlášť pokud se projednává skutek, který se měl podle vyšetřovatelů stát už v roce 2010, tak podle mého názoru tato časová prodleva již nemůže mít zásadní vliv na výkon spravedlnosti.

Dále Senát by měl vystupovat ve všech případech stejně, tzn. předvídatelně, tak, jak se to požaduje po všech ostatních orgánech státní správy. Protože Senát v minulém volebním období v obdobném případě rozhodl o nevydání paní senátorky Richterové, které taktéž zbýval jen velmi malý kousek mandátu k dokončení v době požádání o vydání ke stíhání, tak Senát zvážil, že taktéž spravedlnost nemůže být poškozena tím, že by nebyla okamžitě vydána, v současné době už je jí předáno rozhodnutí o stíhání, už je stíhána a spravedlnost není v žádném případě ukrácena.

Proto bych ještě přečetl návrh usnesení, které jsme jako MIV přijali včera. Po seznámení se s žádostí Policie ČR Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, č. j. UOOZ-1434-610/TČ-2012-290040 ze dne 30. 10. 2014 o udělení souhlasu Senátu PČR s trestním stíháním senátora PhDr. Milana Pešáka, po zpravodajské zprávě senátora Miloše Malého a po vyslechnutí senátora PhDr. Milana Pešáka a po proběhlé rozpravě – k tomu bych měl ještě znovu citovat kompletně oba dva skutky, z kterých je obviněn, to vynechám, protože jsem je už jednou četl.

MIV

I. navrhuje Senátu PČR nevyslovit souhlas s trestním stíháním senátora PhDr. Milana Pešáka,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Miloše Malého,

III. pověřuje předsedu MIV, pana senátora Jiřího Oberfalzera, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Tolik moje zpravodajská zpráva.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji vám, pane senátore, za vaši zpravodajskou zprávu. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Já otevírám rozpravu k tomuto tisku. Jako první se do rozpravy písemně přihlásil pan senátor Milan Pešák. Pan senátor Milan Pešák má samozřejmě slovo.

Senátor Milan Pešák:  Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Mám být trestně stíhán za 2 veřejná hlasování na zastupitelstvu MČ Praha 11, a to společně s 39 dalšími zastupiteli, kteří také hlasovali obdobně jako já.

Chci hned v úvodu říci, že nevidím důvod pro to, abych byl vyčleňován z celé skupiny zastupitelů, kteří hlasovali stejně či podobně, jako já. Byl bych raději, kdybych byl vydán a mohl se hájit hned, spolu s nimi, a také bych byl velmi nerad, kdyby někdo říkal, že chci mít nějaké výhody, ať už zdánlivé, natož opravdové, způsobené mojí imunitou nebo tím, že jsem senátor.

Nicméně chápu, že vaše rozhodování bude vedeno i jinými motivy a jinými skutečnostmi, takže samozřejmě já jsem připraven na obě možnosti, jak to hlasování dopadne.

Mám tedy být stíhán za 2 hlasování, v nichž jsme souhlasili s náležitostmi kupních smluv, tedy s prodejem pozemků MČ. Chci říct a zdůraznit, že jsme rozhodovali o výsledcích otevřených výběrových řízení, v nichž pozemky byly nabízeny. Otevřené výběrové řízení bylo řádně zveřejněno na úřední desce úřadu MČ, a protože úřad MČ má internetovou desku, také v elektronické podobě, takže také na internetu. Z výběrového řízení, alespoň v těch 2 případech, které se mě týkají, nebyl žádný ze zájemců vyřazen, vyčleněn, vyloučen. Souhlasili jsme s prodejem za nejvyšší cenu, která v tomto výběrovém řízení byla dosažena. Já myslím, že tržní cena se v tomto případě utvořila, a to tím, že se setkala nabídka a poptávka. U popisů pozemků je v usnesení o zahájení mého trestního stíhání, resp. v jeho přílohách, které zaznamenávají vystoupení některých diskutujících, jasně řečeno, že cenová mapa v té lokalitě nebyla.

Chci rovněž zdůraznit, že jsme rozhodovali a hlasovali na základě materiálů, které byly připraveny úřadem MČ, na základě usnesení, které před námi schválila rada městské části, rozhodovali jsme také samozřejmě na základě diskuse, v níž, jak je uvedeno v kvalifikaci důvodů pro mé trestní stíhání, jeden vystupující zastupitel opoziční říkal, že ta cena je příliš nízká, ale také na druhé straně úředníci úřadu, předkladatel i právníci, vč. externího právníka, nás ujistili, že všechny náležitosti tohoto prodeje jsou v pořádku. Byly určitě vysvětleny také všechny věci týkající se důvodů prodeje i důvodů zvolení postupu, který byl v těch věcech uplatněn.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu říká, že jsem způsobil škodu úmyslně, škodu městské části. Vskutku nevím, neumím si představit, ten úmysl, natož jeho důvody, proč bych měl způsobovat škodu městské části. Nicméně to asi není tak důležité, podstatnější je, že nějaké zdůvodnění toho úmyslu jsem příliš nebyl schopen najít ani v onom usnesení. A pokud je to pasáž o tom, že s ohledem na svůj věk, je mi 51 let, vzdělání – jsem speciální pedagog a zkušenost -celý život se pohybuji v oblasti sociální, případně zdravotní a školské, a to i v dobách, kdy jsem za bolševika programoval v podniku Meta, což dneska by bylo označeno za sociální firmu, takže jsem měl vědět, že ta cena byla stanovena chybně. Vskutku vzhledem k tomu, že jsem přece jen se pohyboval v jiných oblastech, než v oblasti správy majetku obchodu s nemovitostmi a podobně, tak jaksi toto nevím. A prostě a dobře, obchodovat s pozemky jsem nikdy neobchodoval, možná je to škoda, protože bych měl víc peněz, posléze na právníky, které budu určitě potřebovat. No, ale holt nemám na to ty schopnosti.

Nebudu v této řeči mluvit o tom, že mé trestní stíhání bylo zahájeno protiústavně, že si Útvar pro odhalování organizovaného zločinu za tři roky přípravy tohoto trestního stíhání nevšiml, že mezi těmi čtyřiceti stíhanými, či obviňovanými, má také jednoho senátora. Nebudu se ani ptát, proč tuto kauzu vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a ne místně příslušný útvar Policie, byť asi tomu, že ve dvou svobodných komunálních volbách do jednoho zastupitelstva, v prvním období s počtem 45 zastupitelů, v druhém 39, bylo prostřednictvím tří či více stran zvoleno 40 mafiánů, tomu asi málokdo věří.

Nebudu se ani pozastavovat nad tím, proč, nebo zda je náhoda, že usnesení o zahájení mého, i 39 kolegů, trestního stíhání bylo vydáno zrovna 7. 10. 2014, tedy tři dny před komunálními a prvním kolem senátních voleb. Protože asi všichni známe i další případy, kdy se důležité akty v některých politických kauzách činily právě v těch posledních dnech před volbami. Ale to, co řeknu a na čem trvám je, že jsem přesvědčen, že to podání na základě kterého vzniká to mé trestní stíhání a stíhání 39 dalších zastupitelů, je motivováno zejména, možná výhradně, politicky. Říkám to proto, že podle stejného zákona – zákona o hlavním městě Praze, podle kterého nám, tedy ti, opoziční zastupitelé, kteří to podání podávali, vyčítají, že jsme porušili zákon, že jsme schválili prodej za nesprávně stanovenou cenu, přičemž v tomtéž zákoně, v § 110, je možnost, aby hlavní město Praha, zjistí-li pochybení v oblasti porušení zákona a podobně (nemám před sebou tu citaci, nevím teď úplně přesně, jestli je tam nějaké poškození městské části, ale porušení zákona je tam stoprocentně), tak magistrát v takovém případě výkon a platnost takto přijatého usnesení městské části pozastaví.

Samozřejmě ti, kdo podávali toto trestní oznámení, tak neučinili, protože kdyby magistrát pozastavil toto rozhodnutí, toto usnesení zastupitelstva, tak by nebylo co žalovat. A pokud by shledal, že zákony porušeny nebyly, tak by bylo zase asi trochu více argumentů pro to, že takováto konstrukce a takovéto trestní stíhání je nesmyslné.

Asi je zřejmé, že z těch čtyřiceti zastupitelů nejvíce tato kauza poškozuje mě, protože tím, že jsem senátor, tím, že jsem ústavním činitelem, tak samozřejmě o žádosti o mé vydání k trestnímu stíhání a samozřejmě teď o tom procesu vydávání informují, samozřejmě ve shodě se svou povinností, média. Nicméně mohu říci, že není nic příjemného, nejen pro mne, ale zejména pro moji rodinu, pro moje děti, manželku, tátu, tyto věci. Ale má to i politický dopad. Já bych samozřejmě za ty necelé dva roky, za normálních okolností usiloval o obhajobu svého senátorského mandátu a myslím, že jsem nebyl do zahájení tohoto trestního stíhání bez šance. Nicméně, prostě ve chvíli, kdy tady nějaké takovéto trestní stíhání běží, tak ta moje reálná šance na obhajobu senátorského mandátu se limitně blíží nule.

Protože každý z mých soupeřů, v případě, že budu vydán Senátem, tak prostě oprávněně řekne, no ale on je trestně stíhán. Protože víme, jak dlouho taková stíhání trvají do dvou let, kauza se čtyřiceti stíhanými zastupiteli s velkou pravděpodobností zastavena nebude a pravomocně a konečně rozhodnuta nebude stoprocentně. No, a pokud mě Senát nevydá, no tak samozřejmě každý můj soupeř ve volbách by říkal: On kandiduje hlavně proto, aby oddálil své trestní stíhání, případně, aby se mu vyhnul.

Takže samozřejmě obhájit svůj mandát, šanci, tímto zahájením trestního stíhání, ztrácím. Nebudu se ale litovat, prostě taková politika asi je, v Čechách určitě. Řeknu poslední věc, která také si myslím, je důležitá. V usnesení o mém trestním stíhání je ještě jedno hlasování. Nevím proč, když já jsem se ho nejen nezúčastnil, ale zúčastnit ani nemohl, protože jsem v té době už dávno nebyl zastupitelem. Nicméně je tam a já se k němu odkazuji proto, že je v něm jedna věta, která je pro mě velice důležitá. Tam se totiž, když to zkrátím a vypustím odkazy a různé vsuvky, tam se říká, že zastupitelé upřednostnili sociální přínos pro obec, oproti ekonomické výhodnosti prodeje.

Dámy a pánové, chci vás ujistit, že při všech svých hlasováních na všech úrovních politiky, kterých jsem se zúčastnil, tedy v politice komunální, v politice hlavního města Prahy, i zde v Senátu, jsem vždy upřednostňoval zájmy sociální, aspekty bezpečnostní, aspekty kvality života občanů, tedy rozvoje obce a fungování státu před ekonomickými přínosy. Ujišťuji vás, že to budu dělat i ve všech hlasováních, kterých se ještě ve své politické kariéře zúčastním, a to proto, že to tak považuji za správné a že toto a jen toto je v souladu s mým vědomím a svědomím.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Táži se, kdo ještě se hlásí do rozpravy? Ano, vidím pana senátora Václava Lásku. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně. Já jsem se o slovo přihlásil proto, že si myslím, aniž bych předjímal výsledek, že budu hlasovat trošku jinak než většina Senátu. Cítím potřebu k tomu dát své vysvětlení.

Já jsem se s kauzou pana kolegy seznámil. Můžu říci jako vystudovaný aplikující právník, že ji považuji za velmi nesmyslnou, sledující, bohužel, nešťastný trend, kdy v rámci trestních řízení si orgány činné v trestním řízení usnadňují cestu místo toho, aby prokazovaly skutečný úmysl v trestním jednání, konstatují to, co tu bylo řečeno. To znamená, vzhledem ke svému vzdělání, věku atd. měl vědět. To je rozhodně špatná cesta, stejně jako je špatná cesta kriminalizovat hlasování v zastupitelstvech en bloc. Pokud někdo má být trestně stíhán, musí být skutečně prokázán úmysl, který se bude prokazovat tím, že z toho měl nějakou výhodu nebo úmysl někomu způsobit výhodu, ale zkracovat to do takovéto jednoduché zkratky "hlasoval a měl vědět" je špatně. Je to trend, který sledujeme, ale je špatný.

Ale v podobné situaci je v ČR každý rok vystaveno několik stovek lidí. Přidám k tomu ještě to, že neřku-li někteří lidé jsou stíháni dokonce vazebně, že výkon vazby v ČR rozhodně nepřipomíná 21. století, je to spíše někde na bázi středověku, víme o tom 20 let, nic se s tím nedělá.

Přidám k tomu to, že náhrada škody za neoprávněné stíhání v ČR je naprosto směšná. Já nevím, kdo z vás považuje za spravedlivé, že za den neoprávněné vazby náleží paušální náhrada škody ve výši 1 000 Kč. To je podle mě naprosto směšné. Nicméně přesto já se nemůžu smířit s tím, že Senát si bude brát pozici soudce, že Senát bude ten, kdo bude rozhodovat o tom, co je a není trestný čin, kdo je a kdo není vinen. To prostě v právním státu musíme nechat justici. Já udělám všechno proto, aby justice fungovala tak, jak má, aby podmínky trestního stíhání a podmínky ve vězeňství odpovídaly civilizované zemi, aby náhrada škody nespravedlivě stíhaným byla skutečně spravedlivá a odpovídala poměrům demokratické země. Ale přes to všechno nemůžu podpořit myšlenku, že to bude Senát, kdo bude rozhodovat o něčí vině a nevině, a to je ten důvod, proč já budu hlasovat pro vydání.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Dalším v pořadí je přihlášený pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore.

Senátor Miloš Malý:  Omlouvám se, nechtěl jsem vůbec vstávat, nechtěl jsem vůbec do této debaty už zasahovat, protože si potom připadám jako obhájce. Ale pokud můj předřečník, nejmenuji, říkal, že si Senát nemůže hrát na soudce, to je to, co jsem přesně říkal. My vůbec neposkytujeme otázku tomu, jestli je vinen, nevinen. My pouze posuzujeme procesní stránku věci, zda je pro spravedlnost důležitější, aby náš kolega byl vydán okamžitě, aby trest následoval okamžitě po spáchaném činu, nebo pokud ten čin byl spáchán před x lety, tak pak podle mě není nezbytná okamžitá reakce naše na to, abychom kolegu vydali. Když si tady všichni pamatujete na dalekosáhlou a dlouhou debatu o imunitě poslanců, senátorů.

Dobrovolně jsme se vzdali části imunity proto, abychom zabránili tomu, že není-li někdo Senátem nebo PS vydán, je jeho stíhání navždy ukončeno. To se nám všem zdálo nesmyslné. Ale zase musíme věřit jedné věci, že Senát má fungovat. Tady bylo řečeno, že je stíháno občas několik set lidí. Ano, ale ten člověk, který je stíhán, on je přesvědčen, že neoprávně, tak místo toho, aby se věnoval své činnosti, věnuje se na 110 % své vlastní obhajobě. My bychom měli mít zájem na tom, aby zvolené orgány fungovaly. Pokud někdo má být souzen, nechť je souzen, ale po skončení Senátu, protože jinak by naše změny imunity neměla absolutně žádný význam. Pak jsme mohli všechny vydat na běžícím pásu, nebyl by s tím žádný problém. Ale máme mezi sebou spoustu lidí, kteří se zabývají právem a jsou si vědomi toho, že v naší společnosti tak, jak předřečník tady říkal, by mohlo dojít k tomu, že by se to mohlo stát součástí politického boje. Jaký je problém podat na neznámé pachatele? Když se tady na to podívám, tam je řečeno, že v tomto konkrétním příkladě je trestná i příprava. Kdo připravuje na zasedání zastupitelstev podklady? Úředníci. Úředníci jsou taktéž v postavení úřední osoby. A že by někdo stíhal po dokončení trestného činu i ty, co to připravovali, kvalifikovaného právníka – každá radnice má právníka, který připravuje tyto věci. Ten koloběh od začátku až do konce měl být dokončen. To znamená, připravuje si podklady, neupozornil, ač vzdělání měl, že to může být špatně. Přece ten právník měl první zvednout ruku a říkat: Prosím vás, to usnesení je špatně. Od toho tam ti úředníci jsou. A ne začít stíhat od konce toho, kdo zvedl ruku. Já nechci říkat, že pan Pešák je – mně to jde těžce přes rty – že je slepý, ale to je další věc. On nemohl ani vidět, jak ten pozemek vypadá. On nemohl nic srovnat. On musel být s materiálem seznámen a on v podstatě důvěřoval podkladům, které jsou tam dány. To jsou věci, které tady musí padnout. Kdybychom se ho zeptali, jestli chce být vydán, tak vám odpoví: Samozřejmě, že chci být vydán. Má nešťastné postavení, protože se bude tvrdit, že 39 lidí je stíháno, on ne. Ale těch 39 lidí je stíháno, každý bude mít svůj trest. Takže pokud to dopadne tak, jak si představuje policie, všichni budou uznáni, tak se nic neděje, protože pan kolega Pešák bude po skončení svého mandátu taktéž stíhán se vší parádou.

To je vše, co jsem k tomu chtěl říct. Ale zase opravdu – my si nemůžeme hrát na nějaké soudce. My musíme dělat jenom to, co nám přísluší, a to je zvažovat, zda tady převažuje zájem společnosti na tom, aby vykonával to, co vykonávat má, nebo aby okamžitě byla spravedlnost, o které víme, že stejně okamžitě nebude. A možná tady bude za několik dalších let se v tomto pokračovat, protože víme, jak dlouho trvá odvolací řízení, víme o tom všichni, kdo jsme se už setkali s nějakým takovýmto případem, který také může být zahrát do ztracena. Až věci, které mají vyplynout, to znamená, až příslušná udání udělají svůj výsledek, tak možná ani nebude potřeba, aby to dopadlo nějak tak, jak to má dopadnout. Ale to jsou úvahy, které sem nepatří. Já se k tomu přiznám, musím říct, že mě to mrzí v tom, že část politického boje se přesouvá do roviny trestně-právní místo toho, aby tam byla opravdu volná soutěž politických subjektů.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Další do rozpravy je přihlášen pan senátor Jiří Vosecký.

Senátor Jiří Vosecký:  Dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, dámy – kolegyně, vážení kolegové. Tady na rovinu říkám, že jsem proti vydání pana kolegy Pešáka. Jeden jediný důvod k tomu mám. Od roku 1990 jsem v komunální politice, v podstatě vykonávám funkci starosty dlouhodobě. Jsem tak dlouho starostou, že pomalu nevím.

Mám zkušenost, že za mnou přišli lidé, řekli: Buď to bude tak, nebo dáme trestní oznámení. Panu Láskovi rád doložím i SMS, které ještě mám teď z poslední doby, kdy mi vyhrožovali, že buď to uděláte tak, jak chceme, nebo budete mít problémy. Přesouvá se politický boj na starosty, je to chyba v legislativě, neúplná legislativa. Ale hlavní problém, který tady je, je ten, že kdo na vás podá trestní oznámení, a pak se nic neprokáže, tak se mu nic nestane. Vždyť to je strašný! Proboha! Jestliže na mě někdo podá trestní oznámení a není to pravda a neprokáže se to, tak nechť má aspoň podmínku! Jestliže je to závažné, ať má půl roku. Jestliže ten, kdo na vás dá trestní oznámení, je beztrestný, tak se to zneužívá. Buď je někdo tvrdý, tak to ustojí, nebo není tvrdý a podlehne. Tady je to korupční prostředí, které se vytváří, proti kterému vybojujete. Já vám i fandím. Ale já vám tu SMS klidně ukážu. Je to dané prostředím, že prostředí to umožňuje. Teď je jedno, jestli je to někdo z opozice, nebo jestli je to politický business apod. Ale tímto se normálně na malé obci, neříkám na městě jako je Praha, na malé obci, která má 500 – 600 obyvatel, takhle se prostě občas komunikuje, když si chce někdo prosadit své. My na tebe, starosto, dáme trestní oznámení! A je to! Ale to není přece správné.

Tady je zapotřebí změnit proces. Rád slyším, že to chcete změnit. Rád vám s tím i pomůžu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji, pane senátore. Chtěl bych vás jenom upozornit, že se oslovujeme vždycky prostřednictvím předsedajícího schůze. Takže to jenom drobná připomínka. Dalším je pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem to prostě nevydržel, musím říct. Já jsem jedním ze spoluautorů všech těch zákonů o obcích, krajích, hlavním městě Praze. Myslím si, že této věci docela dost rozumím. Nicméně mě poslední dobou zaráží zcela zásadní věc, jakým způsobem je na některé činnosti zastupitelstev nahlíženo, zvláště orgány činnými v trestním řízení.

Už z Ústavy je jasně dáno, že samospráva je od toho, že ona sama rozhoduje svéprávně o svém majetku. Obec není žádný podnikatelský subjekt. Obec ve svých kompetencích a v řadě rozhodnutí se musí rozhodovat nikoli podle ekonomické výhodnosti konkrétního rozhodování, ale podle toho, jaký to má společenský, mám-li to takto nazvat, význam nebo význam pro rozvoj příslušné obce.

To, co potkalo teď pana kolegu, tak při troše dobré vůle může potkat každého z nás, který kdykoli dělal starostu, hejtmana nebo někoho takového, protože každý z nás podobných rozhodnutí udělal několik desítek. Já musím říct, že poslední dobou s hrůzou zjišťuji, protože já jsem vždycky, když jsem dělal i ministra, dělal jsem hejtmana, tak se nikdy nepodepsal, protože upřímně řečeno, tito funkcionáři nejsou schopni garantovat ani to, co podepisují. Já jestli jsem měl na každé cestě hejtmanským autem vedle sebe takovéhle složky známých sešitů, kde byly na podepsány tisíce podpisů, tak já jsem se bránil jednou jedinou cestou, že každý podpis měl průvodku, na které byli podepsáni ti 3 zodpovědní od toho úředníka, který to vypracoval, až po pracovníka mého kabinetu. Vždycky jsem si celou dobu myslel, že tím jsem krytý, že se nemůže stát, že podepíši něco, co není v pořádku. Poslední dobou se stále více ubezpečuji o tom, že to není pravda. K tomuto vůbec nikdo nepřihlíží, zvláště orgány činné v trestním řízení. Já tedy upřímně řečeno vůbec nevím, jak se proti tomu bránit, protože postup je od začátku zcela chybný. Pravda je ta, že bohužel hlavní motiv je v tom, že lidi nejsou za nic zodpovědní, ti to klidně můžou udělat a nejsou za nic zodpovědní.

A jenom na závěr, abyste věděli, já jsem včera měl 30minutový rozhovor s kolegou Aubrechtem, bývalým poslancem, který – jak jistě víte, byl trestně stíhán, včera proběhlo všemi médii, že státní zástupce zastavil jeho trestní stíhání. Já jsem nikdy nevěřil tomu, že by udělal to, z čeho byl obviněn. Tak jsem mu včera s radostí telefonoval. Nicméně ta radost neměla dlouhého trvání. Státní zástupce, který ho celou dobu stíhal, těsně před tím, než byl spis předán soudu nebo předpokládám, že to bylo těsně předtím, protože se to táhne už minimálně rok, ne-li déle, tak překvalifikoval celou záležitost. On ho nezbavil obvinění, ale on to celé řízení zastavil na tom, že celá událost byla promlčena. To znamená, že on není vůbec očištěn, nemá jakékoli právo na odškodné, nemá právo, jakýmkoli způsobem se hájit a očišťovat svoje jméno. Protože v zásadě vlastně nemá jak, když to bylo promlčeno. Toto se bohužel v poslední době také stává poměrně často, když se ukáže, že orgány činné v trestním řízení nakonec vedou do slepé uličky, to své jednání, tak potom se to vyřeší tímto způsobem. Obdobná záležitost byla v té Jaroměři, tam to rozhodl soudce, který ukončil kauzu také překvalifikací, a tím, že byla celá událost promlčena.

Nicméně pro nás, kteří jsme z menších měst a vesnic, pokud takovýmto způsobem se ukončí kauza, už vůbec ta kauza jakmile začne, tak ten člověk je nenávratně navždy poškozen. Navždy. Jeden můj kolega, který seděl tamhle, no kolega – naštěstí už není senátor, tak na mě svého času podal mnoho trestních oznámení. Jak jistě víte, tak se tady tím ani nechlubil. Nicméně nic se neprokázalo, dokonce ani nebyla zahájena trestní řízení. Nicméně když otevřu stránky Google a začnu si číst o sobě, co se tam píše, co se psalo tehdy v novinách, tak abych vám pravdu řekl, tak je mi špatně sám ze sebe. Možná se to teď už dá nějakým způsobem odstranit, ale to z člověka už nikdy nikdo nesebere. Já tedy opravdu nevím, jestli politici mají nést i toto, že ztrácejí vlastní svobodu, protože nemají svůj volný čas, že obětují zdraví a rodinu, to všechno chápu a jsem ochoten nést. Ale abych nesl za svá rozhodnutí, která dělám v nejlepším zájmu pro obec nebo pro město nebo pro kraj nebo pro stát, který zastupuji, abych nesl ještě na trh to, že mě někdo bude trestně stíhat, a to takovým způsobem, jak se to v mnoha případech v poslední době děje zcela masově, to si nejsem jist, že to je věc, která by byla snesitelná. Podle mého názoru to k ničemu dobrému nevede.

Upřímně řečeno, my si pořád stěžujeme, že slušní lidé nechtějí do politiky. Ono to bylo z toho, co se dělo v politice jako takové, ale teď v mnoha případech, a musím říct, že starostové – moji letití kolegové říkají, že už dál v politice nebudou, protože toto jim nestojí za to.

My jsme tady zákonodárný sbor, my bychom s tím měli něco udělat. Protože my jsme tady od toho, abychom ty věci nastavili, aby se toto dít nemělo. Já si s tím rady nevím. A nevím, jestli někdo z vás ví. Pokud ví, tak pak by bylo určitě záhodno s tím začít něco dělat, protože to takhle dál nejde.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji, pane senátore. Zatím je do rozpravy jako poslední přihlášen pan senátor Pavel Eybert.

Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. V něčem se přece jenom budu muset opakovat z toho, co tady padlo. Musím říct, že s tím ve velké části souhlasím.

Já se pořád domnívám, že máme v ČR zastupitelskou demokracii. Je to tak, že zastupitelé zvolení ve městech a obcích mají určitý mandát na základě programu, se kterým do voleb šli, a v tomto duchu reprezentují tu část voličů, která jim dala svůj hlas. A potom se samozřejmě přirozeně rozhodují na jednáních zastupitelstva tak, jak jejich volební program jim to říká. Rozhodují ve sboru, platí nadpoloviční většina, která prosadí svůj názor.

Bohužel ta dnešní praxe části policie a některých státních zástupců je taková, že na podnět kohokoli, ať už je to zastupitel, který nebyl úspěšný se svým návrhem, nebo ať je to kdokoli, jednotlivec z města, z obce, nebo z nějaké skupiny lidí, který také nebyl úspěšný, tak se hodlá zviditelnit a začne rozhodnutí zastupitelstva napadat s tím, že byl porušen zákon, že způsobili škodu, nebo že byla zneužita pravomoc veřejného činitele, úřední osoby.

Zastupitelstva podle mého názoru musí rozhodovat svobodně, protože nejsou vždy pro jejich jednání rozhodující jen ekonomické ukazatele. Už jsme to tady také od někoho slyšeli.

Vůle zastupitelstva vyjadřuje často i potřebu, zajistit určitou službu, stavbu nebo činnost, která by při normálních ekonomických parametrech obecně platných nebyla v daném místě dosažitelná. Hlasuje-li zastupitel tak, že s jeho hlasováním nezískává žádnou osobní výhodu, neměl by být za své hlasování postihován. Proto je v zákoně to slůvko "zpravidla". Zastupitelé mohou své rozhodnutí, jiné než odpovídající tržní hodnotě, zdůvodnit. Mají své důvody, aby zohlednili při hlasování svůj politický nebo ideový nebo svůj vlastní názor, protože každý máme hlasovat dle smyslu svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Pokud připustíme v praxi, že při hlasování se zastupitelé musí řídit pouze znaleckými posudky na tržní cenu, pak nepotřebujeme zastupitele. Pak nám stačí úředníci na městech a soudní odhadci, kteří budou stanovovat tržní cenu.

Domnívám se, že bylo-li vypsáno v případě, který tady dneska posuzujeme, veřejné otevřené výběrové řízení, pak to, co vzniklo v tomto otevřeném výběrovém řízení, je tou skutečnou cenou, nikoli ta cena, kterou stanovil soudní znalec.

V minulosti už jsem viděl celou řadu podobných kauz. Ve finále byli zastupitelé vždy zproštěni viny. Jak tady říkal kolega Martínek, mezitím uplynuly roky, stíhaní přišli o rodinu, o zaměstnání, o zdraví, o dobrou pověst. Omluvy, té se dočkali jenom výjimečně. Zdraví a dobrou pověst a zaměstnání jim už nic nevrátí.

Tuto praxi bychom skutečně neměli připustit. A jenom pro pana kolegu Láska, prostřednictvím pana předsedajícího, imunita chrání instituci, tedy Senát, nikoli pan Pešáka, nebo kohokoli z nás.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, další do rozpravy se přihlásil pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore.

Senátor Miroslav Nenutil:  Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já jenom krátce. Napadá mě klasik o shnilosti a státu. Já se zeptám jinak, jak je možné, že orgány činné v trestním řízení na jakékoli úrovni se řídí zákony, a nejsou s to pochopit, že demokratické rozhodnutí demokraticky zvoleného orgánu, a je jedno, jestli je to obecní zastupitelstvo nebo krajské zastupitelstvo, ono de facto, kdybychom to vzali do důsledku, by nějaký jouda mohl napadnout i nás, 81 členů, že jsme nějakým způsobem rozhodli; on jaksi strážmistr – nebo já nevím, jak jsou ty nejnižší funkce na Praze 1, kam přijde to podání, musí mít minimálně maturitu, takže by měl vědět aspoň něco o základních demokratických principech, a měl by říct: To je pitomost, to je jako kdyby na mě někdo podal trestní oznámení, že dávám pokutu špatně parkujícímu řidičovi. Kde je odpovědnost těch, kteří vůbec přijímají to trestní podání? Kde je odpovědnost jejich nadřízených, jež o tom rozhodují, že se to postupuje někam dál? Tímto bych rád, kdyby to slyšeli ti, jež jsou hned na začátku a měli by naprosto logicky říct: Toto odporuje jakékoli zdravé logice, nepřijme se to. Nebo je to neodůvodněné, nebo se to hned odloží. To je ta logická stránka. A potom ta, protože dneska se počítá všechno na peníze, ta finanční.

Mluvíme ze své 12leté praxe na radnici. Ne že by na mě každý měsíc podal někdo nějaké trestní oznámení, ale pár jich bylo. Těch hodin, co já jsem strávil na obvodním oddělení vysvětlováním takových záležitostí – co to je rozhodnutí rady města nebo co to je rozhodnutí zastupitelstva města. Dokazovat výpisy z usnesení, dokonce potom ještě výpis z 1. usnesení, že jsem byl zvolen také demokraticky starostou – takových papírování! Nedokáži ohodnotit, kolik stojí hodina mé práce, kolik času jsem tam zbytečně promarnil. Ptám se obráceně – kolik času musí věnovat těmto s prominutím prkotinám lidé, kteří se tím musí ve své pracovní době zabývat, protože někdo chytřejší nebo zodpovědnější tuto hloupost včas nezastavil. Je jedno, jestli je to někde na obvodním oddělení nebo na okresním státním zastupitelství.

Omlouvám se za zdržení, ale předpokládám, že někdo, kdo v orgánech činných v trestním řízení to slyší, že se nad tím také zamyslí.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Tak, další do rozpravy se hlásí pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, všechno bylo řečeno. Já chci jenom upozornit, že trestní věci v podstatě mají zejména politický podtext, kde většinou místní uskupení jdou proti sobě, ale to nejhorší na tom je, pokud se dneska vytváří různé svazky obcí, korporace, nebo děláte projekt, kde zastupujete ostatní obce jako partnery, čili vy jste sám lead partner, a už ve smlouvě máte, že za ně za všechny nesete zodpovědnost, a když je to na cizím území, dokonce třeba v sousedním Německu, kdy vy neznáte jejich předpisy účetní a tohle všechno, a nesete za to plnou zodpovědnost.

Já mluvím z praxe. Nám se takový případ stal. Bylo to na českém území, ten partner byl český. Nám to zastavilo celý projekt v řádu desítek milionů Kč několika českých obcí a několika saských obcí, protože v jednom městě měli vůči sobě politický boj, tak jedni dali trestní oznámení, že usnesení zastupitelstva nebylo takové, jaké mělo být. V této záležitosti se protikorupční policie snažila najít nějaké rozřešení s tím, že to trvalo půl roku. Půl roku my všichni ostatní jsme de facto nevinně žili v tom, že jsme nevěděli, zda ten projekt bude nakonec celý zastaven, že finanční prostředky, které už jsme proinvestovali, nakonec nám budou doopravdy proplaceny, a jestli neskončíme 100% korekcí. Nakonec se našlo, že se nic nenašlo. Ale protože jsme byli ti lead partneři, tak jsme tam tu protikorupční policii měli 3 měsíce. A já vám to nikomu nepřeji. Přestože jsme vůbec nic neudělali, neměli s tím vůbec nic společného, akorát jsme byli těmi lead partnery a vedli jsme celý velký projekt. To se stalo v sousedním městě.

Jenom chci říct, že se můžeme dostat my, kteří jsme ve veřejných funkcích, aniž bychom to tušili, do problémů i díky problémům, které vznikají v sousední obci, nebo další obci. Když se podíváte, dneska obce mohou vytvářet svazky obcí, tam ta nebezpečí jsou také obrovská. Jako starostové nebo zastupitelé – nedělejme si iluze, že to na nás nemůže spadnout, když budeme mít všechno naprosto čisté. Naopak se s tím můžeme svést a můžeme dopadnout jako náš kolega.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Také děkuji. Další je přihlášen pan senátor Václav Láska.

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Bylo mi jasno, že svým vystoupením si zasloužím vaši pozornost. Nicméně já prostě nemůžu popřít názory, které jsem měl předtím, než jsem se stal politikem. Já si chci držet kontinuitu. Kdybych k tomuto bodu nevystoupil s tím, co jsem vám řekl, tak bych to od sebe považoval za pokrytectví.

Dovolte mi přinést vám ještě jeden pohled, který si myslím, že tu nezazněl - ano, práce zastupitelů je těžká. Ano, je tu vysoké riziko trestního stíhání s ohledem na to, že orgány činné v trestním řízení nefungují tak, jak mají. Ale prosím, stejně jsou tomu vystaveni podnikatelé. Kriminalizace v rámci konkurenčního boje mezi podnikateli je obvyklá. Není neobvyklá kriminalizace ze strany finančních úřadů vůči podnikatelům, kteří dostatečně nespolupracují. Není obvyklá kriminalizace protikorupčních aktivistů. Já sám za poslední dva roky jsem čelil asi 15 trestním oznámením. Z toho 2 na mě podali politici, aby bylo zřejmo.

To rozhodování – vydat nebo nevydat – je pro mě o jediné věci. Buď budu společně s ostatními lidmi sdílet kvalitu, nekvalitu justice, nebo přijmu premisu, že jako senátor jsem něco víc. Pro mě je to o tom, že já jsem připraven se svými voliči sdílet stav justice tak, jak je.

Děkuji.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji také. Dalším přihlášeným je pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím, pane senátore.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já se omlouvám, já jsem nechtěl vystupovat, zejména jsem se odhlásil poté, co vystoupil pan kolega Malý a reagoval slovy lepšími, než bych vyslovil já, ale ve stejném smyslu. Ale já bych byl strašně rád, kdybychom se vrátili k tomu, co máme teď za úkol.

Leckdo tady vyprávěl své příběhy a hrůzná přirovnání. My máme rozhodnout, a tady bych opakoval volně slova pana zpravodaje, rozhodnout, kde vzniká větší škoda, jestli když pana senátora nevydáme a on se podrobí stíhání za rok a půl, nebo jestli ho vydáme a tím pádem do značné míry oslabíme činnost Senátu. To si myslím, že je to, co máme zvažovat. My všichni sdílíme kvalitu výkonu práce orgánů činných v trestním řízení. Pokud jde o ten konkrétní případ, tak jistě cílem policie bude prokázat ten úmysl, z kterého obviňuje zastupitele. Bude tedy vyšetřovat nějaké motivy, nějaké případně spiknutí nebo souručenství zastupitelů – ale to může dělat krásně bez kolegy Pešáka, protože jich je tam dalších 39. Pan kolega za rok a 10 měsíců, abych byl přesný, se prostě do toho stíhání zapojí. Sám řekl, že je mu jasné, že jeho politická kariéra končí okamžikem, kdy byl obviněn. To je realita. Ať ho vydáme, nevydáme, jeho další politická kariéra, ať na národní úrovni, nebo na komunální je u konce. To odsouzení, ten trest už byl vykonán. Tak ovšem funguje naše společnost, to je třeba si přiznat. Presumpce neviny neexistuje, neexistuje ani institut nějakého očištění znovuuvedení člověka, který nebyl odsouzen, kterému nebylo prokázáno žádné trestné konání, aby byl vrácen do normálního života. To neexistuje. Ale to opravdu teď neřešme, o tom můžeme diskutovat donekonečna.

Prosím, abychom se vrátili k tomu rozhodování, co je v dané chvíli naléhavější, jestli výkon senátního mandátu nerušeného něčím, co nemá naléhavost, nebo bezprostřední zapojení našeho kolegy do skupiny 39 ostatních zastupitelů, aby mohlo být hledáno, jaké spiknutí stálo za jejich rozhodováním. Pojďme už, prosím, přistoupit k tomuto individuálnímu rozhodování a vyjadřovat svůj názor zejména hlasováním.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Dalším přihlášeným je pan místopředseda Přemysl Sobotka. Pan 1. místopředseda Přemysl Sobotka, prosím.

1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:  Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Pro mě nejsmutnější, co se v této zemi odehrává, odehrává se to už řadu let, je, že v zastupitelské demokracii jsou lidé stíháni trestným oznámením a celým vyšetřováním a následně politickou likvidací za to, jak hlasují. Dnes byl odsouhlasen v PS státní rozpočet. Já ho vidím jako špatný a v tom případě bych měl také dát trestní oznámení? Copak jsem blázen? Tam se většina rozhodla. Tady se na jakémkoli zastupitelstva většina rozhodne. Valná část trestních oznámení dojde až k soudu. Pokud je soudce jenom trochu normální, tak řekne, že je to nesmysl. Ale ti lidé mají zničený svůj život. Já chápu, že boj s korupcí – ano, když mně někdo postaví bazén a já nevím, co všechno, na zahradě, a mé příjmy tomu neodpovídají, tak ať mě stíhají, ať se to dohledává. Ale ne, aby nevinní lidé za to, jak hlasují, byli stíháni. Proto já budu hlasovat proti vydání.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Děkuji. Pan senátor Přemysl Sobotka byl poslední, protože nikoho přihlášeného do rozpravy už nevidím. Takže rozpravu končím. Pan senátor Malý se již zvedá a chce se vyjádřit k právě proběhlé rozpravě, takže, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Takže, diskuse na tomto bodu byla velmi rozsáhlá, bylo celkem 11 senátorů a ani jedna senátorka. Pan senátor Láska vystoupil dvakrát, pan senátor Pešák nám vysvětlil činy, které jsou mu kladeny za vinu, a vysvětlil i pohnutky, které ho vedou k tomu, jak rozhodoval v zastupitelstvu. Pan senátor Láska upozornil na to, že nemáme rozhodovat o vině, ale máme rozhodovat o tom, zda vydat nebo nevydat. Potom vystoupil ještě jednou s tím, že jsou nejenom politici, ale i další subjekty veřejného života kriminalizovány, používá se to jako systém politického boje. Kromě pana senátora Martínka všichni zkonstatovali, že bohužel naše politika zhrubla, že se opravdu stává tím, že součástí politického boje jsou podávána trestní oznámení tu na neznámého pachatele, tu na konkrétního pachatele, že bychom jako politici s tím měli konečně něco udělat. To je pravda v tom, že tyto věci nám zastupitelskou demokracii tak, jak je tady na ni upozorňováno, bourají, protože zastupitelé opravdu nakládají s majetkem obce, ale tam je potřeba si položit filozofickou otázku. Čí ten majetek obce je? Oni nakládají s cizím majetkem? Nebo nakládají s majetkem obce? Neboť Ústava říká, že obec má právo na vlastní majetek. Zastupitelé jsou součástí obce. To je otázka filozofická, otázka upravení právních norem. Tedy, z toho vyplývá, že většina si stěžuje na to, že právní normy nejsou aplikovány tak, jak byly zamýšleny. To znamená, že zastupitelská demokracie opravdu měla zastupovat většinový názor ve společnosti, a ten měl být respektován menšinou, která byla přehlasována. A zpětně se nám tady objevuje zase ta politika trestního systému, když jsem přehlasován, použiji trestní řízení jako další možnost, jakým způsobem zvrátit rozhodnutí, které bylo demokraticky přijato.

Takže nám nezbývá, než se pustit do hlasování. Je tady jenom jediný návrh na usnesení, a to nevydat. Takže pane předsedající.

Místopředseda Senátu Ivo Bárek:  Ano, děkuji. Samozřejmě přistoupíme k hlasování.

Milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych poprosil, abyste věnovali pozornost tomu, co budu číst, návrhu usnesení. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora Milana Pešáka. To znamená, je to jiné usnesení, než je usnesení mandátového a imunitního výboru.

Takže budeme hlasovat o vyslovení souhlasu trestním stíháním senátora Milana Pešáka.

Zahajuji hlasování. Je tady návrh na odhlášení, takže odhlašuji.

Takže ještě jednou. Budeme hlasovat o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora Milana Pešáka. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro vydání, zmáčkne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti vydání, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. K návrhu vyslovit souhlas s vydáním pana senátora Pešáka bylo registrováno 59, pro vydání – vyslovit souhlas s vydáním byli 4, proti 51. Tento návrh byl zamítnut.

Končím projednávání tohoto bodu a vyhlašuji polední přestávku do 15.15 hodin.

(Jednání přerušeno v 14.11 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 15.17 hodin.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vážené paní senátorky, páni senátoři, budeme pokračovat odpoledním programem našeho dnešního jednání.

Nyní zahajuji bod pod názvem

 

Informace vlády České republiky o pozicích vlády a o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 18. - 19. prosince 2014

Tisk č. 383

Informaci jste obdrželi jako senátní tisk č. 383. S informací vystoupí v zastoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky ministr Jiří Dienstbier. Pane ministře, máte slovo.

Ministr ČR Jiří Dienstbier:  Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, pokusím se stručně představit program jednání Evropské rady, která proběhne, jak zaznělo, ve dnech 18. a 19. prosince v Bruselu, a nastínit pozice, které bude vláda ČR na tomto jednání zastávat.

Hlavními tématy Evropské rady budou zřejmě podpora hospodářského růstu, zejména podpora investic, jednání o investičním plánu. Dále koordinace hospodářských politik, Evropský semestr a strategie Evropa 2020, tradičně zahraničně politická problematika, především ebola a Ukrajina.

První, velmi stručný návrh závěrů Evropské rady byl zveřejněn teprve v pondělí 8. prosince. Návrh závěrů bude projednán na jednání COREPERu 11. prosince, dále na jednání Rady pro obecné záležitosti 16. prosince, závěry by měly být schváleny na Evropské radě na úrovni předsedů vlád 18. a 19. prosince letošního roku.

Klíčovým tématem jednání bude balíček k podpoře investic představený Evropskou komisí. Evropská rada by tento plán měla politicky podpořit. Návrh Evropské komise počítá s opatřeními na evropské úrovni i na úrovni členských států. Hlavním opatřením na evropské úrovni je navrhované zřízení Evropského fondu pro strategické investice, který by měl disponovat zhruba 21 miliardami eur z rozpočtu Evropské unie i od Evropské investiční banky, které by multiplikačním efektem měly přinést kombinaci se soukromým kapitálem až 315 miliard eur na investice v EU.

Opatřením na úrovni členských států, které navrhuje Evropská komise na podporu investiční aktivity je strategické čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů, tedy kohezní politiky. Evropská komise v tomto případě navrhuje například větší využití inovativních i finančních nástrojů namísto grantového financování či zvýšení podílu národního či soukromého kofinancování.

Evropská komise dále navrhuje zaměřit se na zlepšení investičního prostředí, odstraňování překážek pro investice a vytvoření seznamu investičních projektů evropského významu, který by fungoval jako zásobník pro projekty, které je možno podpořit. Vláda České republiky vnímá diskusi o investicích, jako příležitost k oživení investiční aktivity a růstu, po odeznívající ekonomické krizi a podporuje ji.

Vláda zároveň doufá, že by navržený balíček mohl pomoci naplno využít investiční nástroje, které jsou pro Českou republiku zásadní, tedy zejména kohezní politiku a její fondy. Naší prioritou bude především umožnit maximální vyčerpání kohezních prostředků, určených na programové období 2007 až 2013. Řešením je prodloužit čerpání těchto prostředků až do roku 2016.

Dále propojit v programovém období 2014 až 2020 čerpání prostředků kohezní politiky a například nástroje k propojení Evropy v maximální možné míře se skutečnými národními prioritami a investičními podmínkami jednotlivých členských států. Návrh obsahuje také některá rizika, která se vláda bude snažit eliminovat. Jedná se především o povinné navýšení spolufinancování z národních zdrojů v kohezní politice, to by v České republice vedlo k utlumení investiční aktivity, což by bylo zcela v rozporu s cíli balíčků. Povinné navýšení podílu využívání finančních nástrojů v kohezní politice Česká republika již užívání těchto nástrojů pro nové programové období výrazně navyšuje. Další zvýšení už by bylo mimo naše možnosti.

Možnou změnu schváleného víceletého finančního rámce, neboť se dá předpokládat, že případná změna by se týkala kohezní politiky, což by znamenalo negativní dopad na Českou republiku.

Dalším tématem jednání bude koordinace hospodářských politik. Evropská rada zahájí Evropský semestr 2015 a prodiskutuje téma "Revize strategie Evropa 2020". Podle názoru vlády je toto téma vhodně zvolené, nechceme revoluci, ale dílčí praktická zlepšení při provádění strategie. Revize strategie by se měla zaměřit především na implementaci, včetně politické dimenze, a to zvýšení efektivnosti Evropského semestru a na větší ztotožnění se členských států s doporučeními Rady.

Vláda bude prosazovat, aby v rámci semestru probíhala hlubší diskuse ke komplexním analýzám jednotlivých členských států, a aby došlo k zapojení dalších aktérů na národní úrovni, například Národních parlamentů, hospodářských, sociálních partnerů apod. Evropská rada se bude věnovat také aktuálnímu tématu situace na Ukrajině. Předsedové vlád budou diskutovat o povolebním vývoji a možnostech podpory demokratickým silám na Ukrajině. Nepředpokládáme, že by Evropská rada rozhodla o výrazné změně sektorových sankcí.

V případě boje proti viru Ebola bude Evropská rada především monitorovat stav pomoci EU postiženým zemím a diskutovat o dalších krocích. Česká republika se do aktivit mezinárodního společenství doposud zapojila finančními příspěvky, ve výši zhruba 109 tisíc eur, lékařům bez hranic v Libérii a 700 tisíc eur na finanční a materiální pomoc postiženým zemím. Rozšiřování EU, které je tradičně tématem diskusí na konci roku je dlouhodobou prioritou České republiky. Naším zájmem je, aby rozšíření zůstalo prioritní otázkou také na evropské úrovni. Z tohoto důvodu prosazujeme, aby téma rozšíření bylo součástí závěrů Evropské rady. Vzhledem k tomu, že ten okruh témat není definitivní, může přijít ještě na pořad jednání na téma "Migrace". Současná bezpečnostní situace v okolí EU je velmi vážná. Z toho plyne také dlouhodobé zhoršování migrační situace. Právě toto téma by se mohlo stát tedy součástí jednání Evropské rady, byť zatím na programu není.

Pokud nebudeme řešit otázku migrantů a uprchlíků, může to velmi brzy vést ke snahám o revizi volného pohybu osob, tedy jednoho ze základních pilířů, ze základních svobod Evropské integrace. Vláda České republiky hledá vhodné nástroje solidarity, na nichž bude v tomto tématu participovat. Především chceme řešit situaci a pomáhat v zemích původu, respektive v zemích, kde se nacházejí uprchlíci. Zde bude vláda aktivnější a bude své aktivity lépe prezentovat.

Návrhy na sdílení břemene formou povinného přerozdělování uprchlíků, mohou být kontra produktivní a vzhledem k vývoji EU i nebezpečné, proto je vláda České republiky v tuto chvíli nepodporuje a jak jsem říkal, bude se zaměřovat spíše na pomoc v místě a na řešení, které by umožnilo uprchlíkům vrátit se do svých domovů, spíše, než abychom z nich dělali ve velkém azylanty. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, zaujměte prosím, místo u stolku zpravodajů. A informaci projednal VEU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 383/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Václav Hampl, kterého nyní tedy žádám o vystoupení. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ano, VEU tento bod projednal na svém včerejším zasedání a jednomyslně přijal návrh usnesení, které jste dostali. Samozřejmě, že příprava tohoto projednání na výboru byla založena na spíše neoficiálních informací. Neexistoval v tu chvíli oficiální podkladový materiál. Nicméně na včerejších zasedání výboru vystoupil obsáhle k tomuto bodu pan státní tajemník Prouza a i na základě jeho vystoupení výbor dospěl k závěru, že stanovisko, s kterým vláda jede na Radu, je namístě podpořit. Usnesení, které jste dostali, nebo návrh usnesení, který výbor pro evropské záležitosti podporuje, především v obecné rovině, bere na vědomí stanovisko vlády. Podporuje ho specificky v oblasti investiční, tam jsme považovali za důležité zmínit nebo podpořit specificky i ten konkrétní návrh na protažení možnosti využití kohezních fondů z minulého období o další rok, do roku 2016. To si myslíme, že pro podmínky České republiky je zcela konkrétní, prosaditelný a velmi užitečný krok. Ostatní témata, o kterých mluvil pan senátor Dienstbier, nejsou jaksi explicitně zmiňována v tom návrhu usnesení. Nicméně lze, myslím je, zahrnout jaksi do toho všeobecného souhlasu.

Některá z těch témat počítáme, že budou předmětem dalšího, podrobnějšího projednávání na základě výsledků zasedání Rady a dalších materiálů, jako je třeba výroční zpráva o fungování Schengenského prostoru, která se nepochybně velmi dotýká právě třeba tématu migrace. Tolik asi informace o zasedání výboru.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím místo u stolku zpravodajů. A já otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám.

Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. (Nepřeje.) Pan zpravodaj si také nepřeje vystoupit... Ale přesto bych ho požádal, aby nás seznámil s návrhem na usnesení k tomuto bodu.

Senátor Václav Hampl:  Děkuji. Podle návrhu usnesení, nebo návrh usnesení, je v tom smyslu, že Senát za prvé bere na vědomí informaci vlády České republiky o pozicích vlády a o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 18. a 19. prosince. Zadruhé podporuje v obecné rovině zvýšený důraz, kladený na význam investic pro obnovu hospodářského růstu, tvorbu pracovních míst (Předsedající: Pane senátore, nemusíte to číst, stačí jenom odkázat na to usnesení.) Budeme tedy hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU tak, jak jste je předložil. Ano, to mám na mysli. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  A usnesení máme písemně, takže není nutné ho číst.

Svolám k hlasování. Děkuji. Takže v tuto chvíli tedy budeme hlasovat o návrhu na usnesení, tak, jak jej přednesl pan senátor Václav Hampl a sice ve smyslu usnesení výbor pro záležitosti EU, které jste obdrželi písemně.

Tak, v sále je v tuto chvíli přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 29. Nesvítí světélka, která by měla svítit... Tak, teď už je to správně. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 17 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014

Tisk č. 334

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 334 a uvede ho pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře a místopředsedo vlády, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo, dobrý den, dámy a pánové. Předložená dohoda reaguje na přijetí amerického zákona Foreign Account Tax Compliance Act, tzv. FATCA. Americký zákon FATCA ukládá zahraničním finančním institucím oznamovat informace o jimi vedených účtech amerických daňových rezidentů americké daňové správě. Nespolupracujícím zahraničním finančním institucím, které nebudou tyto požadavky plnit, bude srážena částka 30 % z každé platby ze zdroje ve Spojených státech amerických. Dohoda je alternativou exteritoriálnímu účinku amerického zákona FATCA, jejím primárním účelem je změnit jeho dopady na finanční instituce v ČR. V širším kontextu je dohoda uzavíraná v rámci zintenzívnění boje mezinárodního společenství s daňovými úniky. Obdobné dohody uzavírají se Spojenými státy americkými další státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj EU.

Na základě dohody si budou daňové správy ČR a Spojených států amerických automaticky každoročně vyměňovat údaje o finančních účtech, které vedou jejich finanční instituce daňovým rezidentům druhé smluvní strany. Za tímto účelem musí české finanční instituce na základě dohody prověřovat podle stanovených postupů náležité péče každý účet, aby identifikovala účty, které mají být oznamovány. Informace o oznamovaných účtech oznámí jednou za rok české finanční správě, a ta je následně automaticky předá americké daňové správě.

Hlavní přínos dohody spočívá především v tom, že jde o jednotné řešení pro finanční instituce v rámci celé ČR, což povede ke snížení jejich administrativních nákladů, vyvázání se z povinnosti českých finančních institucí, rušení nespolupracujícímu majiteli účet a k dalšímu odlivu klientů z českých finančních institucí.

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. S ohledem na mnou uvedené argumenty vás žádám o vyslovení souhlasu s ratifikací dohody. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 334/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Táborský. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk. č. 334/1. Se zpravodajskou zprávou výboru nás seznámil pan senátor Leopold Sulovský. (Poznámka: Pane senátore, já vám to půjčím, jestli to budete potřebovat. Já to tady mám.) Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Leopold Sulovský:  Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové. Omlouvám se za tohle faux pas, ale zkrátka jsem myslel, že dneska zpravodajskou zprávu nemám.

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve svém 267. usnesení z 33. schůze konané dne 20. října 2014 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014 jako senátní tisk č.334.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátore Leopolda Sulovského a po rozpravě, výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014. Zpravodajem výboru pro jednání na schůzi pověřil senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů a ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Josef Táborský. Vidím, že si přeje vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Josef Táborský:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Já se omezím z hlediska toho, že máte usnesení výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost v příloze pouze na podtržení a konstatování, že výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako FATCA, která byla podepsána v Praze v České republice dne 4. srpna 2014. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore, a nyní otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu, ke které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Nepřeje, děkuji. Pan zpravodaj? Děkuji. Usnesení bylo předneseno tak, jak je přednesl pan zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Leopold Sulovský, ale to je totožné usnesení jako bylo přijato i výborem, předpokládám tedy,že to tak je, pokud ne, tak mě opravte - pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. A o tomto usnesení budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, že Senát dává souhlas k ratifikaci.

V sále je v tuto chvíli přítomno 62 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 32. Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 18 ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům, a tím jsme projednali tento bod.

A můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní

Tisk č. 378

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 378. Návrh uvede opět pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš, kterého nyní žádám o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Účelem návrhu zákona implementace tzv. Dohody FATCA, která byla mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými podepsána dne 4. srpna 2014 a byla předložena Parlamentu k vyjádření souhlasu s ratifikací – senátní tisk č. 334. Cílem dohody FATCA a předkládaného prováděcího zákona je především posílení boje proti daňovým únikům a zefektivnění mezinárodní spolupráce na poli výměny informací. Návrh zákona umožní ČR naplňovat mezinárodní závazky převzaté dohodou FATCA tím, že poskytne finančním institucím nezbytný právní rámec pro získávání údajů o účtech amerických daňových rezidentů, které vedou. Finanční instituce zjištěné údaje předávají správci daně, který je následně poskytne orgánu finanční správy Spojených států amerických. Zákon zároveň umožní reciproční přijímání údajů o účtech českých daňových rezidentů finančních institucí ve Spojených státech amerických a jejich využití při správě daní a boj proti daňovým únikům v tuzemsku. Je nezbytné, aby dohoda FATCA, uzavřená se Spojenými státy americkými, a návrh zákona k jejímu provedení nabyly platnosti nejpozději 31. prosince 2014. Přijetí zákona by negativně ovlivnilo mezinárodní renomé ČR jako země, která proklamuje cíl efektivně bojovat s daňovými úniky. Zároveň by to mělo fatální následky pro finanční trh ČR, neboť při jakékoli platbě ze zdroje ze Spojených států amerických by bylo českým finančním institucím zadrženo 30 % z této platby jako ekvivalent americké srážkové daně. Přímý dopad minimálně miliarda korun za rok. Rovněž české finanční instituce budou z obavy před touto srážkovou daní postupovat podle dohody FATCA i bez výslovné právní úpravy a budou tak porušovat české právní předpisy, zejména na ochranu osobních údajů a bankovního tajemství. Nepřijetí by na straně finančních institucí zároveň vyvolalo dodatečné finanční náklady, jelikož připojení ČR k dohodě FATCA bylo dlouhodobě avizováno. Z výše uvedených důvodů bych vás chtěl požádat o podporu návrhu zákona a jeho schválení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 378/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk. č. 378/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Já jsem asi trošku zaspala. Dobrý den, dobré odpoledne, vážený pane ministře, pane předsedající. Pozorně jsem poslouchala pana ministra a myslím si, že on řekl všechno. Já celkem nemám co dodat ze své zpravodajské zprávy. Nicméně bych ráda jenom tady zmínila problematiku kolem srážkové daně ve výši 30 %, protože pan senátor Kubera odešel – ano, je tady. Jenom jsem chtěla říci, že tady vznikla – a já jsem u toho tedy nebyla – taková diskuse nad tím, že tato srážková daň je uplatňována pouze ze strany Spojených států a není uplatňována recipročně. Já jsem tu věc pečlivě četla, konzultovala jsem to i s naší legislativou. Můj závěr je takový, že je tomu tak, protože náš daňový systém toto neumožňuje. My nemáme takové ustanovení, není to zkrátka předmětem této smlouvy. Jenom jsem možná chtěla poprosit potom, protože pan kolega Kubera mi nevěřil, tak jestli by případně potom pan ministr – protože pan kolega tu otázku asi také ještě položí. Nicméně navrhuji za hospodářský výbor tuto předlohu schválit. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko, a zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý. Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  Pane předsedající, děkuji. Já se zase vrátím zpátky do toho běžného koloběhu. Obecně jde o prováděcí zákon v mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi ČR a USA o zlepšení dodržování daňových zákonů. Je to ta samá smlouva, kterou jsme teď doporučili k jejímu přijetí. Vycházíme opravdu z toho, že jsou rozděleny tyto subjekty jako spolupracující a nespolupracující. Jsou to subjekty, které budou muset podávat informace o amerických rezidentech, kteří mají účty na české straně. Je to aplikace amerického zákona, který má působnost pro americké občany v jiných členských státech Evropy a všech, kteří s nimi obchodují.

Pan ministr má pravdu v tom, že bychom byli vystaveni nebezpečí tím, že budeme označeni za nespolupracující subjekt a samozřejmě je tam problém v tom, že všichni máme zájem, aby daně byly placeny.

Smlouva, která je uzavřená umožňuje, aby si americká strana kontrolovala své rezidenty, kteří posílají peníze z Ameriky na účty do jiných států. Obdobnou dohodu už samozřejmě odsouhlasily a uzavřely, pokud mám informace, Francie, Anglie, Německo. Návrh tohoto zákona přišel z vlády, byl předložen 29. 9. 2014. Navrhovatelem bylo ministerstvo financí, návrh byl rozeslán poslancům jako tisk č. 330 dne 30. 9. 2014, Senátu byl doručen 14. 11. 2014. Lhůta pro projednání skončí 14. 12. 2014. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a náš ústavně-právní výbor.

Dopad do rozpočtu obcí není žádný, do rozpočtu státu by také neměl být žádný, protože povinné jsou subjekty, které jsou bankovními domy a stát tam má jenom v podstatě koordinační činnost. Problematika je tady s legislativní částí, o které nás pan ministr správně informoval, že pokud se nepřijme tento zákon do 31. 12. a nevyjde ve Sbírce zákonů, tak tam je jedna z povinností, že subjekty mají podávat informace už za 1. pololetí 2014 – za 2. pololetí 2014. Takže bychom informace – nebo naše bankovní ústavy by tyto informace podávaly v rozporu se zákonem a věřím, že všechno proběhne tak, aby všechno bylo v pořádku a když jsem se ptal jaký to vliv bude mít na české banky, tak mi bylo sděleno z ministerstva z předkladatelů, že v podstatě česká banka, jenom Česká národní a všechny jsou ostatní, ty rozhodující dceřinky, takže opravdu se to týká těch jejich matek, které už ve svých mateřských zemích mají eminentní zájem a už přijaly tuto dohodu.

Náš ústavně-právní výbor doporučil tuto dohodu přijmout. O té vyváženosti tam není ani slovo, protože vyváženost těžko by se dala dohodnout se Spojenými státy ve vztahu když oni aplikují svůj zákon po jejich vlastních daňových rezidentech.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji, a proto otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaroslav Kubera:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Mám jenom jednoduchou otázku, aniž bych napadal jak smlouvu tak zákon, ale trošku mi vadí – bývá obvyklé, že věci bývají reciproční, to znamená, já se ptám, proč jsme nevložili do našeho daňového zákona podobné ustanovení jako je v americkém zákoně, že pokud americká strana nesdělí to, co sdělujeme americké straně, tak si česká strana také bude z plateb, které jdou do Spojených států, odečítat srážkovou daň 30 %, nic jiného nepotřebuji, než odpověď na tuto otázku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se už nikdo do rozpravy nehlásí. Rozpravu uzavírám a ptám se pana ministra, zda bude reagovat. Bude, takže prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  My jsme vyjednali maximum možného, my jsme asi stejná váhová kategorie, nemáme letadlové lodě asi. Vyjednali to stejně všichni v Evropské unii ty největší, jak tu bylo vzpomínáno, ani z hlediska našich daňových zákonů to není možné. Co jsme v podstatě vyjednali, jako co původně americká strana chtěla, aby měla vlastně přímý styk s našimi bankami a aby to vlastně šlo úplně mimo nás, tak to se jako povedlo vyjednat, takže se to centralizuje přes finanční správu, ale dělali jsme maximum a vyjednali jsme to, co většina jiných států Evropské unie.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Zeptám se též zpravodaje zda si přeje vystoupit pan senátor Malý, paní senátorka – nemusí. Usnesení jsme obdrželi z výboru, bylo předneseno, máme je písemně a máme tady jediný návrh, a to je návrh na schválit. Takže přistoupíme k hlasování.

Takže byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Děkuji, hlasování skončilo a já v tuto chvíli mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 19 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo.

Návrh byl přijat. Děkuji, pane ministře, děkuji pánům zpravodajům a tím končím tento bod a přistoupíme k dalšímu bodu programu dnešního odpoledne s panem ministrem Babišem, ministrem financí a sice

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 379

a uvede jej opět pan ministr financí. Prosím pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tak zvanou řádnou novelu zákona o spotřebních daních. Předkládaná řádná novela zákona o spotřebních daních souvisí s jednou z priorit vlády, kterou je přijetí opatření nezbytných ke zlepšení efektivity výběru daní a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů.

Do zákona o spotřebních daních se navrhují dva hlavní okruhy změn souvisejících se zamezením zneužívání a obcházení daňových předpisů vedoucích ke zlepšení efektivity výběru daní.

Prvním okruhem je zpřísnění úpravy procesu povolovacích řízení tak, aby byl maximálně omezen počet rizikových subjektů, kterým je umožněno nakládat s vybranými výrobky podléhajícími spotřební dani. Druhou hlavní změnou je zavedení registru osob nakládajících se zvláštními minerálními oleji. Účelem tohoto opatření je zamezit daňovým podvodům souvisejícím s ilegálním přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do pohonných hmot, zejména do motorové nafty.

Dále se navrhuje změnit maximální výši zajištění spotřební daně u daňových skladů minerálních olejů ze současných 100 milionů Kč na 1,5 miliardy Kč, a to v případě poskytnutí finančních prostředků na depozitní účet správce daně. Totožná maximální výše zajištění daně se navrhuje zavést také v případě, je-li zajištění daně poskytnuto prostřednictvím finanční záruky.

Součástí této řádné novely je rovněž změna zákona o povinném značení lihu. Navrhuje se dílčí úprava nastavení kaucí osob povinných značit líh tak, aby nebyla diskriminační vůči subjektům, jejichž činnost je zaměřena spíše na líh v menších spotřebitelských baleních. Zavádí se též další pásmo kauce pro velmi malé subjekty. Účinnost řádné novely zákona o spotřebních daních se navrhuje od 1. ledna 2015 s výjimkou části šesté, u níž se z legislativně technických důvodů navrhuje nabytí účinnosti 31. prosince 2014.

Závěrem vás prosím o schválení této řádné novely zákona o spotřebních daních. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, opět zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Strnad, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Předložený návrh zákona o spotřebních daních považuji za důležitý a mám za to, že může pomoci vyřešit některé zásadní problémy, se kterými se výběr spotřebních daní v České republice potýká.

Pan ministr nás seznámil s hlavními změnami, které tato novela přináší. Poměrně velká debata na našem výboru byla k první části zákona, ke zcela zásadnímu zvýšení limitu pro zajištění daně, tedy kauce, které budou muset poskytovat provozovatelé skladů, včetně výrobců minerálních olejů. Tato kauce, resp. její strop, se dle projednávaného návrhu má zvýšit ze 100 mil. Kč na 1,5 mld. Kč, tedy 15násobně. V zákoně se sice hovoří o maximální částce, ale jasná pravidla pro snížení nebo pro případné úplné upuštění od kauce pro bezproblémové firmy v zákoně nejsou. Paní náměstkyně ministra financí Simona Hornochová přislíbila, že tuto záležitost bude jednoznačně řešit prováděcí předpis tak, aby jednotlivé celní úřady postupovaly jednotně, aby nemohlo docházet k diskriminaci jednotlivých firem.

Dále, jak již zde bylo řečeno, v části druhé, tedy v zákoně o lihu, a v části třetí, v zákoně o správních poplatcích, se promítají terminologické změny v navrhovaném zákoně o spotřebních daních. Část čtvrtá se týká stabilizace veřejných rozpočtů, ve které je upravena dań z pevných paliv, se do předmětu daně zařazuje rašelina včetně rašelinového střeliva, pokud je nabízena nebo používána pro výrobu tepla. V páté části zákona, která se týká označení lihu, se upravuje výše kaucí, dále se upravují podmínky prodeje malých balení lihu do 0,06 litru.

Poměrně hodně připomínek, a poslední dobou jsou tyto připomínky čím dál častější k zákonu, které přicházejí z ministerstva financí, přišlo z našeho legislativního odboru. Tyto připomínky jsou jednak věcného charakteru, ale jsou zaměřeny i na celkový způsob zpracovávání zákona vůbec. Paní náměstkyně na jednání našeho výboru přislíbila, že některé připomínky budou zapracovány do novely, která bude předložena v roce 2015, a dále přislíbila, že dojde k užší spolupráci mezi jednotlivými legislativními odbory, tedy senátního a ministerského, tak, aby k podobným nesouladům do budoucna nedocházelo.

Dovolte mi nyní, abych vás seznámil s 12. usnesením z 2. schůze konané 4. prosince 2014 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:

Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor:

I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada,

III. pověřuje předsedu výboru Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji, to je vše.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů.

Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takovou vůli nevidím a tudíž otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí paní senátorka Veronika Vrecionová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Veronika Vrecionová:  Děkuji. Dneska již poněkolikáté všechny zdravím. Pane předsedající, vážený pane ministře, mám s tímto návrhem zákona docela problém. Očekávala jsem tuto novelu a byla bych ji uvítala i tak, jak jsme měli dopředu avizováno její znění a úpravy, nicméně bohužel provedení se mi z mnoha důvodů nelíbí. Za prvé věcně i zástupci např. i likérek sami požadují zpřesnění a upřesnění některých částí zákona. Mají např. návrhy upravit kolky tím, že by tam bylo dvojí číslování, jedno číslo by určovalo toho, kdo vyrobil kolek, jedno toho, kdo vyrobil obsah, atd. Nicméně tato úprava zase přináší pouze další byrokracii, zvýšení nákladů pro podnikatele a tím i zhoršení konkurenceschopnosti.

Když jsem zvažovala, jestli podám pozměňovací návrh a přečetla jsem si informace z naší legislativy, tak jsem bohužel narazila na další kvanta problémů, o kterých už tady pan zpravodaj vlastně částečně mluvil. Nechci vám to celé číst, nicméně naše legislativa tady říká, že by bylo daleko jednodušší vypracovat nový zákon, protože se úplně narušila různými úpravami jeho logika. A jestli mi dovolíte, dvě krátké pasáže tady:

Tímto způsobem se ovšem značně narušuje původní systematika zákona. Je otázkou, zda by se nemělo přistoupit ke zpracování zákona nového, nehledě na to, že navrhovatelé pojali v několika případech úpravu zvláštností v povolení přinejmenším pochybným způsobem. Jestliže do zákona zavádí obecná povolovací ustanovení, pak i v jednotlivých ustanoveních o povolení by měly zásadně být při zpřísnění režimu stanoveny další podmínky pozitivně.

Dále, a to vidím já také jako veliký problém: V § 1 odst. 3 zákona o spotřebních daních se stanovuje, že celní orgány vykonávají správu spotřebních daní a další působnosti tohoto zákona související s vybranými výrobky s tím, že při jejich výkonu postupují podle daňového řádu. A dále potom se ukazuje problém, který je ve zvláště závažných případech, kdy některé správní delikty jsou kromě celních úřadů oprávněny projednávat též živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce či Státní zemědělská a potravinářská inspekce. A tyto správní úřady ovšem zase ale postupují podle správního řádu. Je proto velmi pochybné, aby procesní postup vůči účastníkovi řízení závisel na tom, který orgán věc projednává. A takových věcí bychom zde mohli najít více.

Ještě, a to si tedy nejsem jistá, jestli náhodou se tam nedostalo pozměňovacím návrhem z Poslanecké sněmovny, kde se upravuje osvobození od daně. Týká se to piva a vína či jejich meziproduktů, jestliže bylo v odůvodněných případech zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně. Ale třeba lihu už se to netýká.

Zdá se mi to tedy celé velmi nesystémové a já se rozhodně minimálně zdržím hlasování. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, paní senátorko. Do obecné rozpravy se již nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj také ne. Děkuji.

Budeme v tuto chvíli tedy hlasovat o návrhu tak, jak jej předložil příslušný výbor, a to je návrh na schválení.

Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 65 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 33.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.

Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 20 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 41, proti byli čtyři. Návrh byl přijat.

Děkuji panu ministrovi, děkuji i panu zpravodaji a můžeme ukončit projednávání tohoto bodu.

Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Tisk č. 380

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 380. Návrh opět uvede pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš, kterého nyní žádám, aby nás s tímto návrhem seznámil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tzv. řádnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty.

Hlavní změny, které jsou předmětem této řádné novely, souvisejí s bojem proti dańovým únikům. V prvé řadě je třeba zmínit rozšíření systému reverse charge, neboli režimu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na dobrovolnou implementaci unijního práva. Využíváme možností, které nám dává nová evropská legislativa. Tento režim zavádíme na zboží uvedené ve směrnici EU, u kterého jsme v ČR zachytili případy karuselových a řetězových podvodů, nebo se tyto podvody vyskytly v okolních státech a mohly by se do České republiky přenést.

Zákon obsahuje velmi zásadní opatření, kterým je zavedení tzv. kontrolního hlášení. Kontrolní hlášení by mělo umožnit správci daně včasné získání údajů o uskutečněných daných celních plnění, na jejichž základě je možno podstatně účinněji zabránit daňovým únikům. Tento nástroj bude řešit jak karuselové podvody, u kterých je zcela zásadní rychlost získání informace správcem daně, tak běžné "krácení" daně či neoprávněné čerpání odpočtu DPH.

K tomu, aby byl poskytnut dostatečný časový prostor pro přípravu na řádné plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením, navrhuje se zavést toto opatření až od roku 2016.

Rád bych se u tohoto opatření na chvíli zastavit. Kontrolní hlášení vychází z toho, že plátci DPH budou posílat správci daně pravidelně údaje o vydaných a přijatých fakturách, které dnes podle zákona o DPH již vedou v evidenci pro daňové účely. Tyto faktury správce daně navzájem porovná a spojí formou párování. V zákoně je navrženo podávání kontrolních hlášení jednotně za období kalendářního měsíce, a to bez ohledu na zdaňovací období plátce. Měsíční periodicita je důležitá z toho důvodu, že správce daně tak má možnost párovat i transakce realizované mezi měsíčním plátcem a čtvrtletním plátcem DPH. Plátci s rozdílným zdaňovacím obdobím jsou totiž účelově umísťováni a kombinováni do podvodných řetězců, tak aby se správce daně o rizikovém plnění či neoprávněném čerpání nároků na odpočet dozvěděl co nejpozději. Průměrná životnost neužité společnosti v rámci karuselových podvodů je přibližně 25 dní, což při pozdě získaných informacích znamená, že správce daně po zjištění podvodu daň sice vyměří, ale žádné prostředky do státního rozpočtu již nevybere.

Pokud by byly umožněny výjimky pro čtvrtletní plátce podávat kontrolní hlášení za čtvrtletí a nikoliv za měsíc, párování údajů by se tím znemožnilo a fakticky způsobilo reálnou neschopnost reagovat na rizikové situace. To by způsobilo degradaci navrhovaného systému a z účinného nástroje pro boj proti daňovým únikům by se mohlo stát administrativní opatření s omezeným efektem.

Vládní návrh se z uvedených důvodů přiklonil k variantě, která zaručuje okamžité spárování realizovaných plnění, která se budou uvádět do kontrolního hlášení, a to bez ohledu na zdaňovací období plátce.

Také bych rád podotkl, že daň z přidané hodnoty tvoří více než 40 % celkového výběru daní v ČR a eroze výběru této daně má zásadní finanční dopady na státní rozpočet a fungování státu.

Pokud by bylo uvažováno o případných výjimkách z nastavené měsíční periody, je nutné velmi pečlivě zvážit, zda jejich připuštěním nedojde k degradaci účinnosti tohoto nástroje a povinnost uvalena na standardní poplatníky pak bude adekvátní výslednému efektu. Finanční správa po dlouhém šetření potvrzuje, že by bylo možné ulevit takto fyzickým osobám, čtvrtletním plátcům, a našla informační zdroje, díky kterým by byla schopna rizika z těchto subjektů částečně zjišťovat jinak. Na druhou stranu je třeba říct, že dnes sice nejsou fyzické osoby pro podvody využívány příliš často, ale jakmile získají výjimku, tak se tato praxe rychle změní. Je třeba si uvědomit, že v některých státech se pravost osobních dokladů prakticky nedá ověřit. Každá taková výjimka tedy přes maximální snahu získat informace jiným způsobem omezí účinnost tohoto jinak velmi dobrého nástroje, který bude mít významný vliv na výběr DPH. Je proto třeba o takovém kroku ještě pečlivě jednat, což umožňuje cíleně nastavená roční legisvakanční doba, tedy navržená účinnost tohoto opatření, až od 1. ledna 2016.

Součástí této řádné novely je dále odstranit nejasnosti v oblasti uplatněné daně z přidané hodnoty a osvobození od této daně u nemovitých věcí vzniklých po schválení nového občanského zákoníku. Nepřesné či absentující definice vedly v praxi k velmi nežádoucímu obcházení zákona a vyhýbání se placení DPH v situaci, kdy podle směrnice i podle smyslu zákona jednoznačně odváděna být má.

Dále se navrhuje zachovat dosavadní výši obratu pro povinnou registraci plátců, tedy 1 milion Kč, a zrušit tak schválené snížení tohoto limitu na 750 000 Kč. Pokud by novela nenabyla účinnosti v navrhovaných termínech, došlo by díky platnému zákonu ke snížení obratu pro povinné plátcovství a měsíční povinnosti spojené s DPH by tak zatížily řadu malých plátců, a to už od 1. ledna 2015.

Je třeba zdůraznit, že sestavení daňového přiznání je administrativně opravdu náročné a s diskutovaným kontrolním hlášením, které je prakticky jen seznamem faktur, který plátci stejně musí vést, aby měli přehled o své podnikatelské činnosti, se nedá srovnat.

Účinnost této řádné novely se navrhuje k 1. lednu 2015. Výjimkou jsou ustanovení, která souvisejí se zavedením kontrolního hlášení s navrhovanou účinností od 1. ledna 2016 a část čtvrtá, u níž se z legislativně technických důvodů navrhuje účinnost 31. prosince 2014.

Závěrem vás prosím o schválení této řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře, a opět zaujměte místo u stolku zpravodajů.

Návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 380/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Vystrčil. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako tisk č. 380/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr zde velice podrobně popsal, co přinese zákon o dani z přidané hodnoty, takže já bych konstatoval pouze následující:

Cílem návrhu zákona je zavést tzv. kontrolní hlášení pro zlepšení výběru daní, omezit tím daňové úniky, provést transpozici směrnic Rady Evropy přijatých v roce 2013 a odstranit nejasnosti ve výkladu zákona.

Pokud se týká projednávání v našem výboru, než vás seznámím s usnesením, v rozpravě byly tři základní problémy. První připomínka je ze strany praxe. Dnes máme 10. prosince a prakticky podnikatelé říkají, že pokud to dostanou někdy koncem prosince, nemají čas na nějakou přípravu, že je to velice pozdě. To je pro naši společnou práci, jak ministerstva financí, tak Senátu.

Za další. Je nejasnost pro developerské organizace pokud jde o zdanění stavebních pozemků včetně souvisejících. Související jsou někdy i hřiště apod., takže tady je další problém. A třetí problém, který se ukázal u malých podnikatelů, termín předkládání výkazů měsíčně. Tam se oni domnívají, že pokud nemají velkou produkci, že by to stačilo jako doposud čtvrtletně.

Náš výbor přijal k tomuto návrhu zákona své 13. usnesení k senátnímu tisku č. 380.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Simony Hornochové, náměstkyně ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Hajdy a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu mne a pověřil předsedu výboru, tedy mne, abych předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane zpravodaji, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Miloš Vystrčil. Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se zákonem o změně daně z přidané hodnoty zabýval na dvou svých zasedáních. Jedno se konalo 3. prosince a druhé 10. prosince, to znamená dnes. Důvody, proč jednání se vlastně opakovalo dvakrát a mezi tím byl týden přestávky, spočívají v tom, že jsme skutečně docela důkladně posuzovali některé aspekty, o kterých tady mluvil pan ministr, a zejména jsme zkoumali dvě věci. Tou první bylo, zda tento zákon je vzhledem k potenciálu své účinnosti přiměřeně administrativně náročný z hlediska konzumentů zákona, to znamená plátců daně z přidané hodnoty. A druhá možnost, která nás potom zaujala na základě poměrně častých ohlasů veřejnosti, byla, zda přece jen tomuto zákonu nechybí nějaké přechodné ustanovení, které se týká toho, že vlastně větší část zákona začne platit od 1. ledna 2015, a zákon způsobuje, že dojde vlastně ke skokové změně cen některých nemovitostí, zejména některých pozemků, případně např. jejich sociálních bytů, které byly stavěny s předpokladem, že budou spadat do první snížené sazby DPH a nyní se může stát, že budou zdaněny nakonec základní sazbou DPH, což samozřejmě může mít základní význam z hlediska jejich řekněme prodejní ceny.

Po poměrně komplikovaných diskusích s paní náměstkyní Hornochovou jsme neodmítli princip kontrolních hlášení. Jednoznačně jsme se přiklonili k tomu, že kontrolní hlášení jsou potřeba. Na druhé straně i po expertních stanoviscích, např. finanční správy, náš výbor přijal usnesení, ve kterém doporučuje omezit četnost kontrolních hlášení pro fyzické osoby na kvartál, protože ve shodě s názorem finanční správy – pak to ještě případně okomentuji ve svém osobním vystoupení – se domníváme, že v tomto případě administrativní náročnost je příliš velká, že pokud by ji někdo měl vésti, tak by to měl být stát a nikoliv jednotliví většinou drobní podnikatelé, případně osoby samostatně výdělečně činné.

Vyslovili jsme i pochybnosti, a nebylo to nakonec zhmotněno do usnesení, které se týkaly toho, zda skutečně náraz změny DPH, případně některých pozemků a např. sociálních bytů není příliš rychlý, řekněme příliš dramatický. A nakonec, protože se ukázalo, že by to znamenalo poměrně velké komplikace, tak jsme tady k žádnému pozměňovacímu návrhu nepřistoupili. To neznamená, že jsme neměli nutkání, spíše naopak, ale nakonec jsme si řekli, že v tomto směru projevíme vůči ministerstvu financí určitou velkorysost, byť tento zákon byl, počítám minimálně šest, sedm měsíců projednáván nebo připravován na ministerstvo financí, případně ve vládě, potom další dva a půl měsíce byl projednáván Poslaneckou sněmovnou. My jsme tento zákon obdrželi do Senátu 16. listopadu a tak jsme ho schopni 10. prosince projednat a přitom tam nalézt ještě věci, nad kterými, jak ministerstvo financí říká, je záhodno se ještě zamyslet.

Tolik má zpráva z jednání výboru. Omlouvám se, že byla trošku podrobnější, ale myslím si, že si to členové výboru za to, s jakým nasazením pracovali, zaslouží.

Nyní vás seznámím s přijatým usnesením k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony:

Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně ČR s pozměňovacím návrhem, který tvoří přílohu tohoto usnesení, určuje zpravodajem výboru projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Miloše Vystrčila a pověřuje předsedu výboru senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Takový návrh neregistruji, a otevírám obecnou rozpravu. Písemně se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Velmi krátce ještě jednou. Pokusím se ještě trošku více okomentovat návrh zákona, protože jsem se snažil, když jsem podával zprávu jako zpravodaj, se vyhnout některým osobním vyjádřením, která mohou být subjektivní. Nyní si to jako senátor už mohu dovolit.

Zkusím nějak zrekapitulovat to, jak na mne projednávání tohoto zákona působilo a zároveň vás přesvědčit, proč si myslím, že by bylo dobré, abychom tento zákon vrátili do Poslanecké sněmovny, byť si uvědomuji, že jsou s tím spojena nějaká rizika. Na druhé straně si myslím, že pokud by byla dobrá vůle Poslanecké sněmovny a pana prezidenta, tak tato rizika jsou minimální.

První věc, která byla zajímavá při projednávání zákona, je, že jsme byli přesvědčováni, že tak, jak je to schváleno ministerstvem financí, resp. navrženo ministerstvem financí a projednáno Poslaneckou sněmovnou, že to je nezbytný rozsah, že je to správný rozsah, že takhle je to všechno správně připraveno a nijak jinak to být nemůže. Poté, co jsme se začali více pídit po tom, jakým způsobem došlo k výpočtům, proč toto je právě správně, proč měsíční sazba, proč měsíční podávání kontrolních hlášení pro všechny atd., tak se pojednou ukázalo, že i ministerstvo financí ve svých výpočtech disponuje určitou nejistotou. Kdo z vás měl k dispozici různé typy výpočtů, které si ministerstvo financí dělalo, tak já vás jenom upozorňuji, že když si výpočty přečtete, tak se tam odhadují daňové úniky z DPH od 80 miliard do nějakých 18 miliard. A pokud v důvodové zprávě je napsáno, že by se kontrolními hlášeními mělo získat nějakých pět až deset miliard, tak potom se těžko určuje, jestli je to 10 procent z 80 mld., nebo 50 % z 18 mld. To je první věc, kde je vidět, že ani ministerstvo financí samo, byť má k dispozici jakési zkušenosti ze Slovenska nebo z Chorvatska, tak si není jisté, jak to dopadne.

Ale co se dá nalézt i v důvodové zprávě, tak je evidentní, že pokud někde může docházet k podvodům a únikům DPH, tak to jsou zejména právnické osoby a nikoliv fyzické osoby.

Tady bych si dovolil reagovat i na to, co říkal pan ministr, který uvedl, že pokud fyzické osoby necháme podávat kontrolní hlášení kvartálně, můžeme pak očekávat to, že ony začnou být vlastně využívány k daňovým podvodům. Já si nemyslím, že tomu tak je, že by nutně to byla výjimka. Spíš bych řekl, že to je tak, že je tu něco podobného, jako máme kategorizaci např. rychlosti na dálnici, osobní auta tam mohou jezdit stotřicítkou a nákladní devadesátkou nebo stovkou, tak stejně tak je to tady v tom případě stejné. Pokud máme právnické osoby, nechť dávají kontrolní výkaz měsíčně, a pokud máme podnikající fyzické osoby, tak nechť dávají kontrolní výkaz čtvrtletně, protože to je logické z podstaty jejich činnosti i z toho, že je pro ně daleko obtížnější řekněme ten typ daňových podvodů, které tady popisoval pan ministr, realizovat. A teprve, když se ukázalo, že jsou někteří tak "šikovní", pak přistupme k nějakým dalším restrikcím, ale rovnou předpokládat to, co říkal pan ministr, že automaticky nastoupí podvody mezi fyzické osoby, se mi nezdá rozumné, ani výchovné, a není vůbec jisté, že by to bylo efektivní.

Druhá věc, která mne zaujala, a byla i často citována v médiích, která to najednou odhalila, a většinou vím, že média úplně nečtou všechny důvodové zprávy, tak kdoví, jak to takhle najednou zjistila média, tak zákon, a dnes o tom ani pan ministr nemluvil. Kromě jiného zařizuje také to, že neklesne od 1. ledna 2015 minimální limit pro platby DPH pro OSVČ na 750 000 Kč, ale zůstal by 1 mil. Kč.

Kdyby se tak nestalo a tento náš zákon nebyl přijat včas, tak potom skutečně se může stát, že 10 nebo 15 tisíc, podle odhadů, živnostníků může mít najednou povinnost od 1. 1. 2015 také podávat daňové přiznání, protože spadne mezi plátce DPH. To riziko si uvědomujeme. Na druhé straně jsme přesvědčeni, že to nikdo nechce, ani levice, ani pravice, nikdo z politického spektra. Je jenom na Poslanecké sněmovně a na panu prezidentovi, aby – pokud toto riziko existuje – eliminovali rychlým projednáním v Poslanecké sněmovně, případně rychlým podpisem. Senát, byť by některými byl rád vyhladověn, dokázal zákon projednat za 25 dní. Poslanecká sněmovna by také mohla využít svých lhůt, které má k dispozici – minimálně, rovněž tak by mohl učinit prezident.

My jsme dospěli k názoru, že není možné, aby Senát řekl, že nebude poctivě a pořádně pracovat, aby se nechal "vydírat" tím, že pokud něco neudělá tak, jak by měl, tak v tom okamžiku způsobí zase někde jinou, někde jinde nějakou nepříjemnost. Po tom, co jsme si ty věci všechny pečlivě spočítali, tak odmítáme toto nařčení. A znovu spíše všem doporučujeme, aby upoutali pozornost k tomu, kdo jak dlouho ty zákony připravoval a případně projednával. Tady je Senát ten nejefektivnější, nejrychlejší. V tomto směru bych řekl i nejpracovitější.

Třetí věc, která se týká toho, co přijetí pozměňovacího návrhu způsobí. Dneska máme podle evidence daňové správy 514 tisíc plátců DPH a tito všichni, pokud pozměňovací návrh nepřijmeme, by museli měsíčně posílat kontrolní hlášení na finanční úřady. Tam by přicházelo 514 tisíc hlášení. Ta by někdo nějakým způsobem zpracovával, jak tady popisoval pan ministr nebo ukazovala paní náměstkyně Hornochová, propojoval, a následně podle toho po těch 514 tisících propojení by byly odhalovány daňové podvody. S tím, že my tímto jednoduchým pozměňovacím návrhem způsobujeme, že 231 tisíc plátců DPH by zasílalo kontrolní hlášení kvartálně. To je 45 %, což je vlastně každý druhý. Přitom i z hlediska vyjádření MF je to skupina – nechci říkat vyloženě nezajímavá, ale z hlediska hrozby daňových podvodů skutečně řekněme minoritní, nebo nepříliš aktivní, pokud mám použít toto slovo. Takže i to hovoří pro to, abychom administrativní bariéru když ne úplně odstranili, alespoň snížili.

Třetí věc, kterou jenom zmíním a do které jsme už nešli, ale je podle mě velmi nekorektní, je, že tímto způsobem MF postupuje. To je, že od 1. 1. 2015 dojde k tomu, že na některé pozemky, které jsou v sousedství zainvestovaných pozemků, a některé typy bytů, například sociální byty, dopadne základní sazba 21 %, byť byly v současné době v sazbě 15procentní, a stane se tak proto, že například se změní počet výpočtů, nebo způsob výpočtů plochy, která je zastavěná. Tím pádem s sociální byty dostávají na 120 m2, tím pádem přestávají být sociálními byty, tím padají místo 15procentní DPH do 21procentní DPH. Pokud máme někoho, kdo postavil dneska – má už hotové, postavené sociální byty, počítal s tím, že je bude prodávat s 15procentní DPH, tak nyní najednou to bude 21 %, a samozřejmě celý projekt se prodražuje. Tím pádem je velmi pravděpodobné, že může dojít buď k menšímu zisku investora nebo dokonce k tomu, že na tom docela významně prodělá. Je velmi zvláštní, že na to MF, které – předpokládám – chce podporovat investice, chce podporovat výstavbu, nemyslelo a třeba alespoň neopatřilo ten zákon nějakým přechodným opatřením tak, aby tyto rozestavěné akce mohly být dokončeny, a nechť potom už platí základní sazba, nechť potom už dochází řekněme k té důkladnější kontrole. Ale nedat ani přechodné ustanovení, nenechat ani přechodnou dobu těm, kteří už dneska za jiných podmínek začali investiční akce realizovat, je – když to řeknu velmi slušně – nekorektní.

Takže tolik moje vystoupení k návrhu zákona o DPH.

Na závěr si vás dovoluji ještě jednou požádat o propuštění tohoto zákona do podrobné rozpravy, ve které bych potom už jenom – nebo bychom vlastně mohli hlasovat o pozměňovacím zákonu, který byl přijat výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kterému znovu děkuji za to důkladné projednávání, a případně hlasovat i o dalších pozměňovacích návrzích, pokud nějaké budou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji. (Hlas: Hlásí se pan ministr Babiš.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Hned jste chtěl vystoupit? Teď? Dobře. Pane senátore, pan ministr počká.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Já vám určitě přinesu další příležitost.

Vážení kolegové, dostali jste na stůl několik pozměňovacích návrhů ode mě. Dva jsou pojmenovány I a II. Ty nepředložím. Tak vám to ulehčím. Podařilo se mi v šibeniční lhůtě získat z legislativy, za to děkuji, že to dokázali, lepší úpravu, která je označena písmenem A tady nahoře. A já teď – protože jsme v obecné rozpravě - jenom vysvětlím, o co mi jde, a budu avizovat tento pozměňovací návrh. On se toho částečně dotkl kolega Vystrčil v jedné pasáži. Jde o to, že novou daňovou úpravou budou zatíženy veškeré pozemky. Zatímco dosud se zdaňovaly jenom pozemky pod stavbou – mně jde o to, abychom si rozuměli, zejména rodinné domy a zahrádky, ty měly jiný daňový režim, tak dneska budou zdaňovány horní sazbou DPH.

Nu, dobrá. Nemyslím si zrovna, že záhonek s ředkvičkami by měl podléhat takovému zdanění, když si uvědomíme, že zejména nemovitosti podléhají celé řadě zátěží, daň z nemovitosti, daň z převodu nebo ze získání nemovitosti atd., tak ještě toto, myslím si, je zátěž nadbytečná a má vlastně povahu zvýšení daně. A to je dobré si pojmenovat, protože často se vláda staví za nezvyšování daní. Tak toto má povahu zvýšení daně. Ale já se nepokouším toto napravit a vrátit to starého režimu, bylo by to mimo mé schopnosti, a proto bych se chtěl věnovat jediné věci, a to je, že není fér, není to slušné uprostřed nějakého běhu účastníkům určitého obchodního případu zcela změnit podmínky. Vysvětlím.

Řekněme, že nějaký developer koupil pozemek v tomto roce, nebo třeba vloni, a neplatil z něj žádnou daň. Příští rok bude předávat ten pozemek zainvestovaný a bude ho prodávat nějakému zájemci o individuální výstavbu, ale to už mu bude muset prodat s daní. Jinými slovy, co to znamená. Buďto on se zřekne pětiny své tržby, čili přijde o zisk, anebo bude muset zdražit pozemek o pětinu. A teď si představme situaci nějakých individuálních stavebníků, což jsou typicky mladé rodiny s dětmi, které se snaží zařídit si nějaké ekologicky příjemnější bydlení než ve městě na sídlišti, mají tu odvahu, že si vezmou hypotéku na dlouhá léta splácení, mají vlastně už nějaké smlouvy o smlouvě budoucí, mají jakousi smlouvu s bankou o té hypotéce, a do toho – prásk – přijde zpráva, že je to o 20 % všechno dražší. Většinou musí zajistit tu půjčku nejen tou budoucí nemovitostí, ale také nějakými hotovými prostředky, které z určité části do toho musí vložit, takže dost možná tam dali všechno, co měli, anebo si ještě půjčili u příbuzných. A my jim teď oznámíme, že bohužel zítra už to bude stát o 20 % víc. To není slušné, to není férové. A proto mým cílem je, mým cílem ideálně by bylo, že bychom se vrátili do režimu, že se zdaňují touto sazbou jenom pozemky pod stavbou. To ale, jak říkám, jsem nenašel odvahu se do toho pustit, tak bych aspoň chtěl navrhnout, že bychom ten skok do toho nového režimu o rok oddálili, aby během roku si mohli jak ti investoři, tak ti případní klienti, kteří už jsou v nějaké fázi té koupi, ty věci nějak uspořádat.

Ten pozměňovací návrh, který předložím, pokud se dostaneme do podrobné rozpravy, má tedy jediný smysl a pak to ještě tedy vysvětlím, odložit § 56 a z důvodu provázanosti i § 56a o jeden rok, čili účinnost by měl od 1. ledna 2016 tak, abychom zkrátka vytvořili buffer, nebo jinými slovy jakési aspoň dílčí přechodné období.

Jinak by se slušelo samozřejmě do toho zákona zapracovat, že již nakoupené pozemky v režimu bez daně by se prostě nezdaňovaly. Tak se to normálně dělá. Čili že běžící případy podléhají dřívějšímu daňovému režimu. Ale to se nenavrhuje tímto pozměňovacím návrhem. Navrhuji pouhý roční odklad. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Hlásil se pan ministr financí Andrej Babiš v reakci na probíhající rozpravu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, v EU podle statistiky roku 2012 se nevybere 177 miliard eur DPH. To je oficiální číslo. Je paradoxní, že EU nemá peníze, dluží členským státům, nám dluží také. Nemá úvěry. A tady je obrovský zdroj peněz i pro náš rozpočet. V každém státě je to jinak. V Rumunsku je to 44 % nezaplacené DPH. V Holandsku a Finsku 5 %. V Čechách je to 22 %. Těch 22 % je 3,2 miliardy eur. To je 108 miliard Kč. Pro nás ten kontrolní výkaz – pro mě je nejdůležitější zákon ze všech zákonů, které předkládám. Teď jsem je počítal, protože jsem byl obviněn, že sedím málo ve sněmovně. Z těch 100 zákonů, které předložily resorty, MF předložilo 24. Toto je pro nás nejdůležitější zákon. Protože to je zákon, který skutečně může zásadním způsobem nám pomoci. Ne vybrat daně, ale zamezit jejich neodvádění nebo rozkrádání, nebo jak to mám říci. To jsou ty karusely. To je ten íránský podnikatel, kterého zatkli v Hiltonu, ale stihl nám ukrást 4,5 miliardy. To je ta libová mafie – teď tam vykládá před soudem ten šéf, že nás připravil o 7 miliard.

Takže já si myslím, že všichni bychom si přáli asi vyrovnaný rozpočet a nízký deficit, abychom se nezadlužovali. A toto je nejdůležitější zákon.

Opatření, o kterém jsem já mluvil, ten reverse charge, to je z absurdit EU, která nám diktuje, nebo doporučuje, že máme mít vyrovnaný rozpočet, jaký počet žen má být v orgánech atd. a sama není schopna toto řešit, tyto úniky na DPH. Ten reverse charge – problém je v tom, jak jsem tady četl, že ta zneužitá společnost na karusel žije 25 dní, tak ten organizovaný zločin je strašně rychlý. Tam jde o čas. Jeden ze zákonů, který budeme také navrhovat, je centrální registr účtů, aby policajti mohli vědět on-line na existenci účtu, ne co je v něm, ale na existenci, protože tam jde o čas. My teď navrhujeme, aby EU nám dala tu kompetenci, protože já nevím, proč vlastně o tom rozhoduje EU, o tom reverse charge. Kdybychom mohli rozhodovat sami – protože každou chvíli je to něco jiného. Marketing, toaletní papír, obilí, na Slovensku mléko. Ano, to jsou ty karusely, tam přicházíme o velké peníze.

Takže toto je pro nás nejdůležitější zákon. Tenhle systém začal fungovat na Slovensku od minulého roku. Za rok a půl vybrali díky tomu kontrolnímu hlášení asi 22 miliard Kč. Některé české firmy tam mají své firmy. Nedávno jsem byl v televizi s panem Jahodou, majitelem firmy EMCO. Ten dělá ten výkaz tady v Čechách za slovenskou firmu. Já si myslím, že to je strašně důležité z hlediska toho, že je tady plno poctivých podnikatelů a živnostníků, firem, a oni žijí v nekonkurenčním prostředí. Neboť ti, kteří neplatí daně, mají výhodu. To je velký problém.

Já uznávám, jak zde vystoupil pan senátor ohledně kvartálních plátců. My navrhujeme kontrolní hlášení od 1. ledna 2016. Situace je taková, že bychom mohli s tím souhlasit, s tím, co se navrhuje, nicméně jsou dvě možnosti. My jsme navrhovali, že se k tomu vrátíme příští rok, že uděláme novelu. Nebo je možnost mimořádné sněmovny, ale to je úplně mimo náš vliv, 22. prosince má být vláda, bezpečnostní rada státu a já nevím, jak bychom to stihli. Z tohoto hlediska bych vás chtěl poprosit, jestli není lepší to schválit a vrátit se k tomu příští rok. My můžeme předložit návrh i v devadesátce, aby to bylo rychlejší a můžeme to vyzkoušet. Ale pokud zjistíme – ano, tady se argumentuje – fyzické osoby. Ale kolik jsme tu měli bílých koní, je tam samozřejmě menší limit, je to těžší než podvádět na právnickou osobu, na fyzickou, ale těch bílých koní jsme tady měli x z různých států. Takže tam je obava, že organizovaný zločin se přesune právě do toho, že budou působit jako fyzické osoby, když většina těch kvartálních plátců – a jsem přesvědčen – je poctivých. Ale trh se může změnit tím, že by se to přijalo v té podobě, že by ty kvartální fyzické osoby zůstaly a podávaly kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Takže já nevím, jestli vás přesvědčím, abyste to schválili. Říkám tady oficiálně, že s tím návrhem souhlasíme, že jsme ochotni to udělat. Nicméně pokud by finanční správa potom dospěla k poznatkům, že organizovaný zločin, který tady funguje se převede do fyzických osob, tak potom o tom budeme muset znovu diskutovat.

To je ke kontrolnímu hlášení.

Ohledně pozemku tady pan senátor zapomněl ještě na třetí možnost. To je snížení marže. Vy jste tady mluvil o rodinách, tomu rozumím, ale obávám se, že to není úplně tak, jak je to prezentováno. Protože cílem nové definice stavebního pozemku je – zamezit stávajícím praktikám obcházení zákona. V současnosti docházelo u některých developerů k prodeji pozemků bez daně, když bylo zjevné, že na tomto pozemku bude zhotovena stavba. Inženýrské sítě byly účelově převedeny těsně na hranice pozemku, nebo byl pozemek zcela účelově rozdělen na různé parcely, a docházelo tak k prodeji většiny parcel bez daně a pouze jedna parcela s inženýrskými sítěmi byla prodána s daní. Tyto praktiky byly vyvolány zcela formalistickým výkladem zákona, který je standardní jurisdikcí neakceptovatelný. Nicméně v českém prostředí je bohužel poměrně typický.

Ke změně ve vymezení stavebního pozemku dochází proto, aby byl zdůrazněn základní cíl a účel této úpravy, tedy zdanit pozemek, na kterém má být zhotovena stavba. Nově je to proto výslovně definováno, že kvalifikace určitého pozemku jako stavebního způsobí i například provedení stavebních prací, úpravy terénu, výkopy, přivedení inženýrských sítí atd. na tomto pozemku i v jeho okolí. Pochopitelně musí jít vždy o stavební práce, úpravy, které jasně směrují ke zhotovení stavby na pozemku, o jehož dodání se jedná.

Definice stavebního pozemku používá pojem správní úkony za účelem zhotovení stavby. Nejedná se o bezbřehou množinu administrativních úkonů, jak je někdy uváděno. Jde o správní úkony, tedy formální úkony příslušného správního orgánu, které již směřují ke konkrétní stavbě a pozemku. Jako příklad správních rozhodnutí lze uvést rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o umístění nebo zařízení, společné územní rozhodnutí a stavební povolení.

Ještě k těm sociálním bytů. Tam se vlastně mění propočet plochy kvůli novému občanskému zákoníku, ale rozdíly jsou podle našeho názoru v centimetrech, takže tam také nevidíme, že by to mělo zasáhnout naše občany nebo mladé rodiny, jak o tom tady byla řeč. Takže si myslíme, že to opatření je hlavně proti těm, kteří obcházejí zákon a měli by podle nás platit daň. Myslím si, že ten trh to logicky udělá tak, že to půjde na úkor jejich nezdaněných zisků. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Jenom upozorňuji, že bylo potřeba resetovat hlasovací zařízení, protože nefungovalo přihlašování do rozpravy. Prosím, abyste se kartičkami zaregistrovali, pokud vám nesvítí modré světýlko. Do rozprav se hlásí pan senátor Hajda. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Hajda:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já bych se chtěl vyjádřit k části třetí, kde v novele celního zákona se osobě, která má povinnost podle přímo použitelného předpisu EU poskytnout informace o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a ostatními členskými státy, ukládá povinnost, sdělit celnímu úřadu pravdivé a úplné údaje o těchto obchodech. Já jsem v tomto směru trochu pesimista, protože vy jste tady použil příměr Slovenska, s čímž souhlasím, ale je tady jeden velký rozdíl. Váš předchůdce a ta vláda maximálně likvidovala počty celníků a podobně, na Slovensku si je ponechali, a ono mimo výkazu je potřeba kontrola in natura v terénu. Já v podstatě, protože se cítím mimo jiné i jako zástupce vinařů, tak to uvedu na tom, že do republiky se dováží cca 400 vagonů podvodného vína bez evidence. Situace je taková, že cisterny, když to stočí u toho vinaře, a nikdo je po cestě nezkontroloval – tak doklady se zničí, oni si to převedou na moravské víno, a tím poškozují naše vinaře. V tomto směru předpokládáme, že daňový únik DPH činí minimálně 1 miliardu Kč. Navíc – udělal se trochu pořádek v tvrdém alkoholu, kde u nás bylo 30 % šedé ekonomiky, na Slovensku díky tomu že celníci kontrolovali v terénu, jenom 3 %. V současném období řada těch podnikatelů, poněvadž to prostředí se podařilo vyčistit u tvrdého alkoholu, se přesunula do vinařství. To je pokud se týká tohoto. Prvním úkazem je, jak bylo u tvrdého alkoholu, jestli někdo prodává vodku, která by měla minimálně stát 150 Kč a prodávali ji za 60 Kč, tak šlo jednoznačně o daňový únik, a obdobně je to ve víně, kde – pokud náklady na sudové víno činí 40 – 45 Kč, tak nemůže nikdo prodávat na trhu za 22 Kč.

My jsme pořádali seminář, jsme velice rádi, že vaše náměstkyně paní Hornochová našla pro toto pochopení, my chceme spolupracovat, proto jsme s ní domluvili na začátek ledna jednání, poněvadž chceme, tak jak jste říkal, aby podnikatelské prostředí tady bylo konkurenceschopné pro všechny a všichni odváděli daně. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se s přednostním právem hlásí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Já budu velmi krátký. Já půjdu do toho tématu týkajícího se prodávání pozemků. Ptal jsem se na to na našem výboru. Pan ministr tady sám říkal, že novela by měla zejména zamezit daňovým podvodům. Bohužel zrovna u těch pozemků se domnívám, že dneska se platí 4 % při převodu pozemku a my k tomu dáváme ještě 21 %. To znamená, my budeme vlastně zdaňovat při prodeji pozemku to 25 %. Já se obávám, že my, kteří si myslíme, a my si to myslíme, že vláda, která teď je u moci, nastartovat hospodářství, že chce dělat prorůstové záležitosti, tak ji chápu, že chce zamezit daňovým podvodům. Ale na druhou stranu celý obor stavebnictví, který zažíval dlouhou dobu velkou krizi a teď se trochu dostává zl toho dna, tak tohle je jedna z věcí, která se domnívám, že ho může opět uvrhnout někam nazpátek. Protože kdo bude mít finanční prostředky na to, aby byl schopen u ceny pozemku zaplatit de facto o 25 %, čili o jednu čtvrtinu více, než ten pozemek má de facto hodnotu. Já si pamatuji, že jsem mluvil dokonce o tom, dříve to zdanění bylo tříprocentní při převodu pozemku, teď jsou 4 %. V té době se dokonce mluvilo, že by to mohla být nula. To je možná pět, šest let nazpátek. Bohužel se dostáváme do stavu, že budeme mít de facto 25 %. A to si nemyslím, že je to záležitost prorůstová. Myslím si, že je to proti stavebnímu průmyslu a celé té branži. A myslím si, že to je uvážlivý krok. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí – pan ministr chce reagovat? Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane místopředsedo. K tomu vínu. My jsme to řešili teď na poradě u mě, protože ta celní správa je také v nějakém stavu. My jsme dostali početné stížnosti na víno, různé analýzy. Skutečně je to výkonu těch celníků a chceme se na to soustředit.

Ohledně těch pozemků, prosím vás, já si myslím, že pozemek je vždy nejlepší investice. Myslím si, že ten kdo má pozemky, tak má dobře zainvestováno. Já bydlím v Průhonicích, tam jsem postavil barák, kupoval jsem pozemek za 3 tisíce, dneska tam stojí pozemky 12 tisíc, to je 400 %. Já tam skutečně nevidím problém, ten pozemek je a pokud tam někdo něco postaví, tak je to přidaná hodnota, a potom by měl platit daň z přidané hodnoty.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Hlásí se pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo. Když jste tak skončil, pane ministře, tak já začnu. V Průhonicích to chápu. Já bydlím v Moravské Třebové, ale oni chtějí stavět také třeba v Jaroměřicích, a v Jaroměřicích, když tam vlastníte pozemek, tak že by se vám zhodnocoval tímto způsobem, co jste říkal o Průhonicích, to asi tak nebude. Takže ono je to také o tom, jestli chceme stavět jenom v Průhonicích anebo chceme stavět také v Jaroměřicích nebo v jiných městech či obcích v republice.

Když už jsem tedy už v té obecné části, tak já poměrně často sleduji, jakým způsobem hodnotíte dosavadní vývoj a kvalitu dosavadních zákonů, činnost politiků doposud. Já musím říci, proč ne, protože kritizovat je opravdu co. Ale vy nám tady dneska řeknete, že tohle je pro vás zcela klíčový zákon, a jestli se nepletu, tak je dneska 10. prosince. My jsme to dostali, tak jak už tady bylo řečeno, a Senát má nějaké zákonné lhůty, Senát má právo podávat pozměňovací návrhy, které se posílají do Poslanecké sněmovny, a jestli to je pro vás stěžejní zákon, tak pak se ptám, proč 10. prosince. Můžu vám trošku rozšířit obzor. Většina nekvalitních zákonů, které poprávu kritizujete, vznikla právě přesně tady z těchto důvodů. A to z toho důvodu, že se vždycky spěchalo, že se jak poslancům, tak senátorům řeklo, že jestli to neschválí tak, jak jim je to předloženo, tak se stane úžasné neštěstí. A ono se to neštěstí většinou stalo, ale stalo se to tím, že vůbec ten zákon existuje. Mohl bych tady mluvit třeba o občanském zákoníku, který jsme nedávno probírali, a když slyším to, co obsahuje, tak víte o tom - všichni tady vědí o tom, že jsem byl proti tomu, aby byl schválen, že mělo být odloženo to schválení.

A v zásadě ze stejného důvodu jako teď. Já jsem říkal tehdy, když jsem panu ministrovi Mládkovi – nebo panu premiérovi Rusnokovi, pardon, tady navrhoval, aby odložil tento zákon. Já jsem říkal, že takovýto základní zákon jako občanský zákoník se musí schválit minimálně rok dopředu, aby se na to společnost mohla nějakým způsobem připravit. A podle mého názoru daňové zákony se nemohou schvalovat v prosinci. Prostě daňové zákony by měly být schvalovány minimálně s půlročním až s ročním předstihem a pokud to tak není, tak nutně musí obsahovat nějaké chyby.

Já bych si docela rád vyjasnil – vy jste říkal, že postupujeme ve slovenském vzoru, ale konkrétně kontrolní hlášení – aspoň tak nám to bylo dnes ráno řečeno vaší náměstkyní, musím říci, že je velmi korektní a velmi korektně s námi diskutovala v té době, kterou jsme vůbec měli na diskutování, tak ona nás upozorňovala, že my nejdeme stejným stylem jako hoši Slováci, že jsme zvolili jiný systém právě v tom kontrolním hlášení. Mně totiž není jasná jedna věc. Já jsem shodou okolností byl předevčírem v jedné základní škole v jedné obci u nás, která je mimochodem vynikající škola, využívá celou řadu moderních prostředků a mimo jiné také podnikání. Podniká v tom, že má jídelnu a že se nespokojila jenom s tím, že vaří pro vlastní děti a zaměstnance, ale vaří také pro celou dědinu a okolí. Nu, a protože má těch podnikajících záležitostí poněkud víc, za ně kupuje potom např. svým žákům tablety atd., tak na ni právě to kontrolní hlášení padne. A účetní v této škole mi říkala, že to kontrolní hlášení je zhruba 80 % veškeré práce, kterou musí dělat jako když musí udělat daňové přiznání.

Já se potom ptám, jaký ta záležitost má smysl. Já samozřejmě rozumím tomu, co vy říkáte. A já nerozumím – nejsem daňař – takže já nerozumím moc tomu, co jsou to karuselové podvody atd., jak se dělají, to už nevím vůbec. Do toho se nechci pouštět, ale chápu, že může existovat situace, že když mám čtvrt roku na to, abych podal daňové přiznání, že v tom mohu dělat různé machinace. Pak ale nechápu, když mně bylo řečeno, že už v této chvíli vy máte možnost u tzv. neseriózních plátců, máte možnost omezit nebo jim nepovolit platbu čtvrtletní, ale můžete jim povolit platbu měsíční. A potom já bych tomu rozuměl, že zavedete obecně měsíční platbu DPH a u těch, kteří se ukáží jako spolehliví, tak se s nimi dohodnete, že v jejich případě to není potřeba a že se s nimi dohodnete na čtvrtletní platbě DPH. Tomu bych rozuměl. Ale nechápu, proč oni mají tady toto hlášení apriori všichni posílat. Mě by v celku zajímalo, jestli také finanční správa je na to připravena a bude to skutečně vyhodnocovat. Nebo bude čekat až potom na čtvrtletí, na konec čtvrtletí a potom zpětně dejme tomu bude využívat toho, co v těch hlášeních je. Já tomu prostě nerozumím. Říkáte, že na to máme čas, tak schválně o tom mluvím, abych si tady tuto věc vyjasnili. Já osobně si myslím, že jestli v tomto se dějí podvody miliardové, tak zaveďme platby DPH měsíční a u těch, kteří jsou jako solidní, poctiví, spolehliví, tak ministerstvo financí, potažmo finanční úřad se s nimi domluví, že v jejich případě vystačí čtvrtletně.

No a pro nás je to samozřejmě těžké, protože jako my sice vám můžeme věřit, že to je nejdůležitější zákon tohoto roku, ale upřímně řečeno, ani to, co nám dává zákon, tak na to my nemáme čas, abychom to využili a zeptali se v terénu, což je vlastně zase naše povinnost, abychom se my zeptali, co na to říkají lidé, kterých se to bude týkat a abychom si udělali nějaký názor na ten zákon, abych tady mohl odpovědně zvednout ruku, jestli ano nebo ne.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Hlásí se s reakcí pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedající. Ještě k těm pozemkům. Průhonice byl asi blbý příklad, ale je tu i pan senátor Veleba, tak může informovat, jakým způsobem se vyvinuly ceny zemědělské půdy v Čechách: Pokud vím, tak naše vláda prosadila teď navýšení výkupu pozemků na daň desetkrát, takže rozhodně jsem stále přesvědčen, že je jedno, kde ten pozemek je, ale půda se nerozmnoží a určitě je to cenné aktivum. A pokud tam někdo něco udělá, postaví, tak by měl platit DPH. A jednoznačně se to obchází a jsou tam daňové úniky.

Já nevím, já jsem bohužel jediný ve vládě, který se snaží najít ty peníze. Myslím, že také máte rozpočet, všichni máme rozpočet a tady prostor pro peníze je. A kontrolní výkaz, prosím vás, ten základ toho na kontrolní výkaz, ten seznam faktur tam je. Tam jde jenom o změnu softwaru. A my říkáme ano. My dokonce povolíme, aby si ten menší náklad vlastně podnikatelé mohli odepsat z daní, takže jsou na to jako zkušenosti zahraniční. My z toho vycházíme. A znovu opakuji, je na to rok. My spolupracujeme – příští týden je tisková konference s předsedou Asociace živnostníků malých, středních podniků pana Havlíčka. Mluvíme s účastníky trhu, paní náměstkyně chodí, dává prezentace a je to nejúčinnější způsob, jak bojovat proti podvodům s DPH. Dneska to funguje takovým způsobem, že finanční správa má software na důvěryhodnost a ten software za rok udělá seznam 17 000 společností, které jsou podle toho softwaru nedůvěryhodné. A na základě toho vlastně jsou stovky kontrol, je zadržována DPH některými až dva roky. Normálně vratka za měsíc podle zákona – tři týdny v praxi, takže ono to i ulehčí podnikatelům a plátcům DPH, že bude méně kontrol a že ti, u kterých například software se netrefil, protože se to stává, dostanou rychleji ty peníze. Myslel jsem, že paní náměstkyně v rámci jednání na výborech vám to dostatečně vysvětlila. My skutečně čerpáme z nějakých zkušeností, kde ta efektivita výběru daní je prokazatelná. Zároveň znovu opakuji, že jsme ochotni jít na návrh, že fyzické osoby, kvartální plátci nebudou měsíčními plátci. To si myslím, že je flexibilní z naší strany. Ale co se týká právnických osob, tam musíme na tom trvat, protože karuselový obchod je, že se udělá řetězec firem a nějaká firma, která je ve středu, neodvede DPH. Takže to není o výběru daní, na krácení tržeb a krácení daní je tzv. elektronická evidence tržeb, ten chorvatský model, ale ten není dneska předmětem jednání.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Jako další se do rozpravy s přednostním právem hlásí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Musím ještě zareagovat. Chtěl jsem reagovat úplně stejně jako pan kolega Martínek, ale trochu to doplnit. Je to určitě lepší tady na tomto fóru než někde potom přes tisk. Chci využít přítomnost pana ministra a chci ho ubezpečit, že paní náměstkyně se určitě na našem výboru snažila a hodně. Ale měla docela solidní oponenturu a měla před sebou samozřejmě lidi, kteří jsou z praxe. Ona je také samozřejmě z praxe, ale dnes už to vidí jiným pohledem, než to viděla v té době, než se dostala na post paní náměstkyně.

Za druhé bych byl rád, kdybychom se nestrašili tím, co dopadne, jak to dopadne, jak bude zasedat Poslanecká sněmovna, kdy to schválí pan prezident. O tom už se tady mluvilo, ale my už jsme dneska jeden zákon v oblasti zdravotnictví vrátili, to znamená dokonce zákon, který má vstoupit v platnost 1. 1. 2015. Pokud Poslanecká sněmovna bude seriózní, tak se k tomu také postaví čelem jako my to děláme. Já už jsem to tady dneska říkal jednou, několik let nazpátek zasedání 23. prosince nebo 29. prosince bylo docela běžnou praxí poslední roky.

Ale ještě bych rád zareagoval na ty pozemky. Samozřejmě ten příklad tady uvedený kolem Prahy je něco jiného než v chudém pohraničí. Ono to nemusí být přímé pohraničí, které leží na té hranici, u nás většinou ještě v horských regionech, kde je ještě chuději, ještě dráž, ale ono to může být – třeba v mém případě, v mém regionu – takové Žluticko nebo Toužimsko.

Já mám takový jeden příklad. Rodinu, která po roce konečně sehnala možnost koupit v malé vesnici rodinný dům. Tento rodinný dům je cca za 3,5 mil. Kč. Jsou celí natěšení, teď si vybíhají hypotéku; není to jednoduché, to víme všichni, jak dlouho to většinou s těmi bankami trvá. Teď se dostanou do stavu, že banka jim možná i hypotéku dá, podle všeho, ale najednou zničeho nic to bude dražší o 700 tis. To znamená, oni budou muset, chudáci, někde sehnat 700 tisíc korun. Nevím, kde je seženou, protože i takto mají hluboko do kapsy, ale hlavně jsou to mladí lidé. Věk 28, 35 let. To znamená ti, kteří jsou činní, u kterých bychom očekávali, že půjdou dopředu a že nebudou zatíženi hypotékami a neskončí někde u exekutorů.

Dávám doopravdy na zvážení, aby se tyhle věci ošetřily a aby se na ně dívalo taky trošku jiným pohledem, než pohledem tady v Praze, než pohledem velkého byznysu a možná i karuselových obchodů.

Už jsem říkal na výboru, že je zapotřebí, aby se MF soustředilo na obrovský daňový ráj, který mám v ČR. Ten je tady v Praze. Znám daňové subjekty, na které se zatím nedostala žádná kontrola, protože je to nemožné. Když se podíváte na ten počet, tak to není skoro ani minuta, aby se za rok vůbec na něj podívali. Takže se vlastně dělají nejkřiklavější případy, a ten zbytek – a tam si doopravdy dovedu představit, jistota, že když 25 let na mě nikdo nepřijde, tak nepřijde ani 26. ani 30. rok podnikání. A v Praze to tak, bohužel, je. Proč si myslíte, že si všichni stěhují sídla do Prahy, přestože mají v regionech hlavní podnikání? V Praze mají jenom schránku, nemají tam vůbec nic jiného. Proč tohle dopouštíme? Proč nejde touto cestou ministerstvo? Proč se toto nezamezí? Tam, kde podnikáš, tam, kde vzniká ekologická zátěž a další zátěže s podnikáním, tak tam odváděj hlavní daně. A tam měj taky ten daňový subjekt, který tě bude kontrolovat. Pak není možné, aby na Karlovarsku chodili podnikatelé 3-4krát do roka ke kontrolám, a tady v Praze se nedostanou za 25 let! To je šílenost. S tím zatím žádná vláda a žádný ministr financí nikdy nic neudělal. To si myslím, že je chyba. Tady nám letí miliardy, neskutečné desítky miliard. Přitom by bylo relativně jednoduché do toho sáhnout.

Nejlepší jsou daně, které neexistují. Protože ony se potom taky vybrané daně na cestě neztrácejí. Nemusí jít přes ministerstva, přes celou byrokracii. Je potom menší touha míň lidí, kteří mají nějaký úmysl si někde na ně šáhnout, nějakému kamarádovi to přihrát, a pak přes nějaká výběrová řízení konat korupčně. To by bylo asi nejlepší, kdybychom daně neměli vůbec. Ale bez toho bychom samozřejmě nemohli financovat ani zdravotní ani sociální oblast.

Takže ještě nazpátek jedna věc. Zákon, o kterém jsme hlasovali dneska, v oblasti zdravotnictví, tak tam z 67 přítomných senátorek a senátorů bylo 65 pro pozměňovací verzi. Myslím, že to je obrovská síla Senátu na to, aby se nad tím poslanci, samozřejmě i ministerstva zamysleli, jakou kvalitu zákonů nám sem posílají. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Hlásí se pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. Mrzí mě, že pan senátor nečte Hospodářské noviny. Protože, kdyby je četl, tak asi před deseti dny byl velký titulek, že finanční správa vystěhuje, myslím, stovky nebo tisíce firem z Prahy. Ano, máte pravdu. Praha je daňový ráj! To říkám od počátku. Na Praze 2 chodí finanční kontrola jednou za 320 let... A ve Voticích chodí jednou za 3 nebo za 2. My to řešíme, pane senátore. Já vím, jak to je. Já tady totiž – jako fyzická osoba – platím velké daně. Moje firmy taky. Ve stovkách milionů. Takže proto to dělám, proto jsem "z té druhé strany", a vím, jak to firmy dělají. Tady sedí fiktivně v Praze tisíce firem, a podnikají mimo Prahu. My to řešíme a měníme kompetenci, tzn. dneska to bude tak, že připravujeme jednak nějaká opatření, aby firmy, které podnikají mimo Prahu, tak abychom sídla nějakým způsobem ovlivnili tou daňovou kontrolou. Plus připravujeme, že finanční úřad např. z Votic anebo z Českých Budějovic bude moci kontrolovat pražské firmy. Na tom se dělá, víme o tom. Věřte mi, že to řešíme. Je to samozřejmě záležitost, která je známá.

Zdědil jsem finanční správu v nějakém stavu. Kdysi se pan Kalousek s panem Knížkem tak jako vysunuli z toho ministerstva, zavedla se tam nějaká pravidla, že vlastně šéfem finanční správy může být jenom zaměstnanec ministerstva financí anebo finanční správy na pět let... Nechci to tady moc rozvádět. Podali jsme trestní oznámení na bývalého šéfa finanční správy pana Knížka. Je tam celá řada pochybení. Finanční správa, podle mého názoru, byla málo funkční. Neměla autoritu, nevybírala daně. Proto i tam musíme zaměstnat teď 600 lidí navíc. Případy, když přišel podnikatel na Bentley za našimi podnikateli a řval na ně, co si vůbec dovolili přijít kontrolovat, a přitom neplatil daně pět let, tak to bylo běžné. To se snažíme měnit. Ale finanční správa má 15 tis. zaměstnanců. Přišel jsem tam 29. ledna tohoto roku. Děláme na tom, věřte mi, že to děláme všude. I legislativně. I z hlediska výkonu. Ale je to proces nadlouho. Není také jednoduché sehnat správné lidi. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Nejprve mi dovolte si zastesknout, že mě můj bývalý spolužák Jan Horník už podruhé předběhl, zneužívaje svého vykřičníku. Rád bych mu připomněl, že ve třídě jsem býval nejlepší běžec na střední a dlouhé trati, takže mě to neodradí...

Ale k té věci. Připojuji se k tomu, co říkal Jan Horník. Doufám, že 600 nových zaměstnanců finanční správy nebude hrazeno z "dépéháček", které budeme vybírat od rodin s dětmi, které si budou stavět nové domky a budou je mít o 21 % dražší.

Myslím, že jedna věc je vůbec princip zdaňování zahrádek, takhle to musím pojmenovat. A druhý princip, že měníme pravidla uprostřed běhu.

Pan ministr na to reagoval slovy, že si mohou developeři samozřejmě snížit své marže. Nevím, jak by se to jemu – jako podnikateli – líbilo, ale je třeba si představit, že možná to slovo nemá zrovna dobrou pověst; ale jsou to lidi, kteří částečně ze svých prostředků anebo z bankovních úvěrů investují pozemky, které se promění ve stavební parcely pro individuální výstavbu (mimo jiné), a proces, aby je mohli zasíťovat, to je několikaletý proces; to trvá tak 2 až 3 roky nejméně, než obstarají všechna povolení, dohodnou se s obcí, co na ně všechno ještě samospráva uvalí a než první fázi zrealizují, aby mohli začít pozemky prodávat. Proto si myslím, že to není fér a že bychom tuto povinnost, když už to nedokážeme jinak, měli přinejmenším o rok odložit.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Nyní se hlásí paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

Senátorka Jitka Seitlová:  Pane ministře, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, mí předřečníci s přednostním právem řekli hodně toho, co jsem měla na srdci. Přesto si dovolím jeden dotaz na pana ministra. Nemusím prostřednictvím předsedajícího, že ano... (Předsedající: Nemusíte.)

Takže je to tak, že skutečně na výboru jsme vedli debatu, byli jsme paní náměstkyní dobře informováni. Ale na výboru jsme se mimo jiné dozvěděli, že v tuhle chvíli pro zpracování systému milionů dat párování vlastně ještě software není, ale že to snad za ten rok stihnou...

Pak jsme se ale dozvěděli při jiné otázce, že vlastně ministerstvo nemá datový sklad. Pak jsme se ještě dozvěděli, že základní analytický systém, možná mi to pan ministr určitě upřesní, je v systému MS-DOS. To tedy se přiznám, že mě překvapilo.

Pan ministr tady samozřejmě na začátku uváděl čísla, která byla naprosto zásadní o tom, jaký je nevýběr daní. My se obracíme na Slovensko, a přesně v pořadu, kde vystupoval, byla taková mapička, a na té mapičce bylo, že máme nějakých 22 % nevybraných, a Slovensko má 39 %. Nevím, jestli pro nás má být tedy tím vzorem a jestli to úplně funguje, jak se očekává. Ale já věřím tomu, že ano.

Přesto jsme vždycky v tomto Senátu hovořili o tom, že administrativní zatížení a byrokracie v ČR pro podnikání je opravdu komplikovaná. I žebříčky, které nás srovnávají se zahraničím, nás nedávají v žádném případě na přední místa, ale posouvají nás daleko dozadu. V této situaci pevná ruka rozhodne, a teď půl milionů těch, kteří podnikají, všichni budou dávat každý měsíc ještě jedno kontrolní hlášení. Inu dobrá, pokud to má sloužit něčemu velmi rozumnému, něčemu správnému, o tom se bavíme, jestli míra zatížení a míra toho výsledku – odpovídá. Já si ale teď nejsem jistá, jestli opravdu na začátku roku 2016 bude připraven systém, který bude schopen párovat, vyhodnocovat a využívat. Z toho, co jsem slyšela na výboru, tady tuto jistotu nemám. Dokonce, bohužel, mám špatnou zkušenost, že jsme měli evidenci pohybu nebezpečných odpadů. Výborná věc, V zahraničí funguje. A já jsem pak zjistila, že po několika letech, kdy všichni poctivě vyplňovali, posílali, dokonce dostávali pokuty za to, že neposlali, tak když se otevřeli skříně v úřadech, tak tam to leželo v těch stozích, a lidé, kteří to měli na starosti, říkali, no, ale my nevíme, co s tím, Kontrolujete to někdo? Ne, nekontrolujeme to nikdo... To je skutečný příběh, který se stal. A není to tak dávno, tady u nás, v ČR.

Paní náměstkyně nám ještě také řekla, že určitě první tři měsíce to bude jenom zkušební, protože jinak to nejde. Dobrá, tak ještě první tři měsíce. Ale já bych docela ráda tady měla nějakou garanci, když pan ministr v rozhovorech v televizi říkal, že "jenom smrt může mít nějakou jistotu", tak aby nám tady dal garanci, že všechny povinnosti, které směřují k podnikatelům, jsou smysluplné a že budou využitelné a využívané v době, kdy povinnost bude platit, tj. za rok.

Pak mi dovolte ještě jednu poznámku. Pan ministr nám řekl, že tady máme rok, tedy od povinnosti kontrolního výkazu až do roku 2016, že pak můžeme uvažovat, zda by tam nebyla potřebná nějaká legislativní úprava.

Tady navazuji na pana senátora Martínka. Já si nemyslím, že máme schvalovat zákony, které by vzápětí měly být okamžitě novelizovány. Myslím, že je to velká chyba a že lidé, kteří to vnímají a pozorují to, co dělají poslanci a senátoři, tak tohle je právě jedna z věcí, která se jim velmi nelíbí a která vytváří pocit nejistoty s právem a důvěru v právo v ČR. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Jako další, a zatím poslední, se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Hlavatý (už nyní není poslední...). Pardon, ještě pan ministr se hlásí. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Já vám děkuji. No, nevím, tady mi napovídá paní náměstkyně k tomu "stavebníku" Ona tvrdí, že pozemky byly zdaněné vždycky, takže ten stavebník, kterého jste tady uváděli, musel obcházet zákon... Prostě developeři to obcházejí tak, že přivedou síť k pozemku, potom prodají pozemek – bez daně. To je praxe. Omlouvám se, ale tak to je. Máme s tím na finanční správě bohaté zkušenosti.

Ohledně zavádění toho systému paní náměstkyně řekla, že budou moci to testovat dopředu. Systém kontrolního výkazu má přímou vazbu na systém, který používáme na finanční správě, takže to není nic úplně nového. Jsme na to připraveni a adicts v MS-DOC ještě nikdy nespadnul, takže si myslím, že to zvládneme. Máte ale pravdu, že "jediná garance je smrt"...

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Nyní tedy pan senátor Jiří Hlavatý. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jiří Hlavatý:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, hodně tady bylo mluveno o paní náměstkyni Hornochové, která na různých výborech "asi vypadala jinak", nebo tam chodil za ní někdo jiný...

Pokud si dobře pamatuji, tak ve VHZD jsme ji tam také měli. Nemyslím si vůbec, že tento výbor by byl slabší, co se týká personálního obsazení. Myslím si třeba, že i naopak. Myslím, že naše oponentura taky byla velice solidní. Nakonec i diskuse.

VHZD prakticky skoro téměř jednoznačně schválil návrh, tak jak je dneska předložen ze strany MF – bez žádných pozměňovacích návrhů.

Vrátil bych se tady trošku k panu kolegovi Martínkovi, který tady říkal, že by bylo vhodné oddělit podnikatele - od poctivých a nepoctivých; jak jste říkal, že poctivý podnikatel by měl kontrolní hlášení tak je dneska, jednou za tři měsíce. Ten, kdo je nepoctivý, tak třeba jednou za měsíc.

Řekl bych k tomu trošku zkušenosti z podnikání. Dělám 25 let generálního ředitele. Máme dnes nějakých 2000-2500 zaměstnanců. Na daních jsme určitě zaplatili více jak miliardu korun. Všechno platíme tady, včetně mě.

Když se podíváme na naše exporty, které jsou obrovské a které budou v letošním roce určitě přes nějakých 6 miliard korun, tak musíte být v exportech velice opatrní, protože stále kalkulujete s tím, kdo je ten poctivý, komu můžete dát 60, 90 nebo 120 dnů splatnost na faktury; a kde si jste jistí, že opravdu faktury zaplatí. A pak ti, kteří poctiví nejsou, tak chcete na nich, ať zaplatí peníze dopředu. Zase to má logiku. Když to dám do souvislosti s vaším nápadem nebo návrhem, tak ono to v byznysu funguje tak, že možná víc jak 50 % zákazníků, s kterými děláte speciálně v zemích jako je Itálie (dneska už to není jenom jih Itálie); je to celá Itálie, ono je to Španělsko, ono je to Portugalsko. Musíte si žádat platbu předem. Oni vám platbu jednou, dvakrát, čtyřikrát předem zaplatí – pak načnou škemrat a začnou vám říkat, já vám platím takhle stále předem, vidíte, jaký jsem a že mám peníze, tak mi dejte jednou třicet dní, tak to zaplatí taky. Pak mu dáte 60, vyškemrá 90, protože nevíte, komu byste zboží prodal, protože potřebujete udržet zaměstnanost, jste zodpovědný za zaměstnance a za jejich rodiny – a když je tam pak větší obnos, tak zákazník zmizí. On byl celou dobu poctivý. Platil nám řádně. Najednou zmizí, protože to už dosáhlo nějaké větší částky a je to pro něj zajímavé.

My se tady hodně bavíme o konkurenceschopnosti. Také tento termín tady nedávno zazněl. Vykládá se to tak, že konkurenceschopnost je to, abychom inovovali, abychom podporovali vědu, abychom podporovali vzdělané lidi, školství, všechno, abychom modernizovali naše technologie, abychom sakra drželi krok s těmi nejlepšími. A když jsem řekl slovo "s těmi nejlepšími", tak mám na mysli s těmi opravdu nejlepšími. Když se zaměříme jenom na Evropu a nebereme celý svět, protože Evropa je k nám opravdu velice blízko, tak kdo jsou ti nejlepší? A v čem jsou ti nejlepší? Ti nejlepší jsou i v tom, že když se podívám a v hlavě trošku zalistuji čísla, tak nejlepší jsou asi pokud jde o daňové úniky zase skandinávské země – Finsko, Norsko – které mají daňové úniky pět procent, v Německu je 10 % daňových úniků, u nás 22 %. Proč si nepostavit laťku takhle vysoko a neříci: My vidíme jako Česká republika vyšší konkurenceschopnost i v tom, že se tady budou řádně platit daně a že nebudeme dělat žádné výjimky, že nebudeme "prznit" zákony a říkat si, tak, a teďka z důvodu administrativní zátěže pro fyzické osoby uděláme výjimku a tam to prodloužíme zase na tři měsíce. Jak nám to bude dlouho trvat, kde finanční správa zjistí za půl roku, za čtvrt roku, že se tam přesouvají řetězové odvody, které jsou. Je samozřejmé, že k tomu dojde. Vždyť dneska, když si něco koupíte, pomalu kdekoliv, když nevezmu řádné obchody, kdy na letišti se mě ptají, jestli chci lístek, jestli chci doklad, když si koupím za dvě eura nebo za jedno euro tři deci vody. V životě se mi to nestane. 25 let cestuji po celé Evropě, za 25 let jsem 30krát tady na letišti tady v Ruzyni, kde cestuji. A jenom si vezměte, kolik letišť jsem za tu dobu navštívil po Evropě a na každém letišti si kupuji jednu, dvě vody, čekáte na přestup, na všechno. V životě se mi nestalo, aby se mne někdo zeptal, jestli za to euro, co platí nebo za dvě eura, chci daňový doklad. Vždyť se tady, sakra, platí hotově. Postavíte silnice, necháte si udělat cestu, tak první, na co se ptá podnikatel – budete platit hotově nebo na fakturu?

Chceme si už jednou tady začít dělat pořádek? Myslím si, že bychom měli poděkovat, bez ohledu na to, že nejsem žádný kamarád pana Babiše. Můžeme říci, že o sobě akorát víme, a to je všechno, na spoustu věcí máme určitě jiné názory. Ale daleko víc bych vítal nejenom kritiku, často přemýšlím o tom, že by to mělo být i o poděkování a říct – vždyť to je bezvadné, že někdo sebere odvahu a do něčeho se tady dneska pouští. Vždyť to, co se dneska dělá, se mohlo udělat před pěti, deseti, před dvěma lety, před 15 lety. Neudělalo se to.

Mluví se tady třeba o vysoké administrativní zátěži. V rámci svého regionu nebo okresu, kde jsem byl zvolen senátorem, jsem si rychle obešel několik fyzických osob. Přiznám se, že řada z nich byli mými kamarády, ať je to truhlář, který nezaměstnává třeba vůbec nikoho. Jako příklad uvádím jednoho ševce. Víte, co mi odpověděli? Byl jsem úplně v šoku. Říkal jsem si, že když toto budu prosazovat, tak ztratím jejich sympatie, protože jim přidám práci. A takovíto lidé mi řeknou: Jestli to přinese něco tomuto státu, že se začne dělat pořádek v tomto státě, naopak, ty budeš mít moje sympatie ještě větší než jsi měl doteď.

Zkusme se na věci takhle dívat. A můj názor je, že pokud to pan ministr chce, pokud to paní náměstkyně chce, tak mu to schvalme. Ale pak na druhou stranu chceme opravdu vědět, jestli ty daně se vybraly, jestli se vybralo těch jeho 60 mld., o kterých mluví, nebo o dvaceti. I když se tady hovoří u fyzických osob, že nám to přinese "jenom" 5 mld., pane, to jsou obrovské peníze. Říká se, že je to jenom, že nestojí za to dělat takovouto administrativní práci. Ale musíme něčím začít.

Buďme na něj pak přísní, ale v tomhle ohledu, vy jste zákon takto chtěl, my jsme vám ho schválili, ale my chceme pak zpátky také výsledky od vás vědět. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Chci na úvod ocenit, byť se debata tím prodlužuje, že pan ministr přímo reaguje, že si to všechno nenechává až na konec, aby nám potom řekl, jak to vlastně je a my jsme už nemohli reagovat. Toho si velmi vážím, protože pak to může mít podle mého názoru nějaký pozitivní výsledek.

Druhá věc prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi senátoru Hlavatému. Pane senátore, my jsme si tady zatím nikdy neměřili svaly, kdo jak to myslí a který výbor je lepší a který je chytřejší, jaký není chytřejší. Prostě jsme jednali o zákonech, a pak jsme přijímali usnesení, poté se o nich diskutovalo a tady jsme posoudili, jestli usnesení je dobré nebo není, a potom se hlasovalo. A jestli máme tady soutěžit mezi sebou a říkat si, kdo je jak chytrý a kdo je jak inteligentní a kdo který jak pracuje, tak to si myslím, že by nebylo dobře.

Třetí věc, a ta mi vadí ještě víc, a také k vám, prostřednictvím pana předsedajícího. I implicitně tady říkal věty, ve kterých říkáte, vy nepoctiví, vy navrhujete usnesení, kterým určitě myslíte, že je potřeba nějak zvolnit boj proti korupci, vždyť nás neznáte atd. To je řekl bych způsob pro mě opravdu velmi obtížně přijatelný, a velmi prosím, abychom ho sem nezaváděli. A omlouvám se, že to takhle na rovinu říkám. Mne osobně se to velmi dotklo, protože pokud já jsem vnímal debatu na našem výboru, tak pokud znám lidi v našem výboru, tak jsem přesvědčen o tom, že nikdo z nich nenavrhuje snížení administrativy pro to, aby ulehčil dělání podvodů.

To jsou dvě věci, které jsem zde musel říci, a usmíváte se tomu, tak věřím, že to akceptujete, a že je určitě vnímáte pozitivně.

Nyní k tomu, co tady bylo řečeno panem ministrem. První věc. Nikdo tady nevystupoval proti zavedení přenesené daňové působnosti. Aspoň jak jsem já pochopil, je tady zbytečné obhajovat, někdo říká, že to nemá logiku, a já osobně za sebe mohu říct, že se tím žádný problém nemám.

Druhá věc, která tady je. Když vycházím ze čtyřletého působení v Senátu a z toho, co nám různí náměstci, ministři či ministryně slibovali, tak parafrázuji jednu moudrost, která říká, že nikdo vám toho tolik nedá, jako já vám mohu slíbit. A když to budu parafrázovat, tak prostě žádný ministr, ministryně či náměstek vám toho tolik nedá, jako vám může slíbit. Tak to prostě je. Byl jsem tady první, druhý, třetí, čtvrtý rok a vždycky slíbili: My to potom spravíme, nebojte se, dáme to dohromady a vyhlášku uděláme a nařízení pošleme a budeme to s vámi konzultovat a máme vás rádi a budeme se s vámi radit. A pak nebylo nic.

Tak to prostě je a asi náš postoj k vám je tím také ovlivněn. S panem kolegou Víchou jsme se tady bavili, jestli máme znovu uvěřit nebo ne. Myslím si, že tentokrát možná vy budete tou obětí, kdy už jako neuvěřím. No, uvidíme.

Třetí věcí je, že se paní náměstkyně snažila. Paní náměstkyně se určitě snažila. Řeknu k tomu zase jednu věc, a omlouvám se, že jsem dnes jakoby plný různých vět, které jsem nevymyslel. Vidět daleko a dojít tam není totéž, protože vy vidíte tak daleko, ale zdá se mi, že možná přeceňujete možnosti, které existují, a možná, že přeceňujete dosah toho, co plánujete. Ale uvidíme. Přeji vám, aby se všechno podařilo tak, jak máte namyšleno nebo jak aspoň říkáte.

Co se týká správních úkonů, které jste tady citoval, atd., tak podle mých informací z Komory daňových poradců je tomu tak, že vůbec není jasné, co je a co není správní úkon, a vůbec není jasné, že se jedná pouze o akty, které provádí stavební úřad, jestli se také nejedná o akty, které se týkají schvalování územního plánu, schválení politiky územního rozvoje, schvalování strategie územního rozvoje. A to, kdo to bude posuzovat, není jasné. A tady já, beru vaše vyjádření jako slib toho, že ministerstvo financí co možná nejdříve vydá metodiku, ve které bude jasné, co je a co není správní úkon, protože je to fakt velice důležité pro naše podnikatele a pro to, aby zde bylo prostě řekněme nějaké čitelnější právní prostředí.

Mrzí mě, že jste ve vládě bohužel jediný, kdo se snaží najít peníze. Myslel jsem, že aspoň své ministry a ministryně máte pod kontrolou. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dívám se na pana ministra, jestli bude reagovat. Bude reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. Já jsem se asi špatně vyjádřil – vybrat peníze. Ale určitě všichni ministři šetří, aspoň za naše hnutí, tlačím je do toho.

Pane senátore, já vám rozumím. Celý život jsem prožil v prostředí, kde děláme dohody podáním ruky. A tam je to tak, že v byznysu můžete někoho podvést dvakrát – poprvé a naposledy.

Na druhé straně vy jste tady čtyři roky, rozumím tomu. Nyní Světové ekonomické fórum zveřejnilo žebříček, my jsme jako Česká republika postoupili o 9 míst, takže to je pozitivní. A akorát v hodnocení politiků jsme na 134. místě. Ze 144 zemí světa. To se nám nějak nepovedlo. I když vždycky říkám, že nejsem politik, ale asi jsem, tak to jednou se mnou nyní zkuste a já vám slíbím, že to udělám, a potom, pokud bych to nesplnil, tak určitě mi to příště necháte "sežrat" nebo jak se to říká.

Chci vás poprosit, abyste udělali výjimku a schválili to a já vám slibuji, že skutečně metodiku uděláme a e souhlasím s tím, co říkáte, ale jsme v nějaké časové tísni. Omlouvám se, nevím, kdo to způsobil. Máme zde nějaké procesy, máme nějakou Legislativní radu vlády, máme koalici, máme výbory, všechno možné, tak to znáte. Prostě jde to všechno strašně pomalu. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Radko Martínek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Radko Martínek:  Děkuji, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím bych panu kolegovi Hlavatému odpověděl.

Nevím, jestli mě úplně přesně poslouchal, ale já jsem se právě ptal pana ministra, když ministerstvo tvrdí, že úniky se pohybují právě v intervalu mezi jedním měsícem a čtvrtletím, jestli tedy není rozumnější zavést povinnost platit DPH měsíčně a teprve v odůvodněných případech ustoupit, a ne, aby zůstalo čtvrtletí a podnikatelé 80 % práce dělali v některých kontrolních hlášeních.

Ujišťuji vás, že my tady opravdu nejsme od toho, abychom každému ministrovi, co nám řekne, vyhověli. Myslím, že jsem jeden z nejdisciplinovanějších jak koaličních poslanců, tak dejme tomu našich vlastních poslanců, ve své koalici zcela určitě. Ale na druhé straně právě v zájmu koalice si přece musíme říkat své názory, abychom se dívali na to, jak to je a eventuálně celou záležitost měnili. Já nechci, aby naše koaliční vláda skončila jako ta předcházející. A jeden z hlavních důvodů, proč předcházející vláda skončila tak, jak skončila, že nedodržovala vůbec nic. Nedodržovalo se vnitřní připomínkové řízení, vnější připomínkové řízení, sázely se nám tady zákony jak na běžícím pásu – viz, když mám uvést něco, kde je to úplně markantní, tak v sociální oblasti, a jak to nakonec skončilo.

Když děláme toto, tak v zásadě pana ministra Babiše bráníme, protože za nějakých deset let přijde nový ministr "Babiš", on se asi nebude jmenovat Babiš, a nechceme, aby o panu ministrovi Babišovi říkal to, co nyní třeba pan ministr Babiš říká o svých předchůdcích, takže to s ním vlastně myslíme dobře.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se hlásí pan senátor Zdeněk Brož. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Brož:  Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře. Mám tři konkrétní poznámky, ke kterým mě inspirovala vystoupení. Tou první bylo, že zde je prostor pro zdanění, to znamená jakoby rozšíření daně z přidané hodnoty na širší část pozemků. To určitě je, ale chtěl bych říct, jestli má smysl na jedné straně vymýšlet daňové úlohy pro mladé rodiny a podpory pro mladé rodiny a na druhé straně je hned zdanit, protože toto se velmi výrazně promítá do ceny bytů a do ceny domů.

Druhá věc, kterou jste tady interpretoval po konzultaci s paní náměstkyní Hornochovou. To je sice pravda, že část těchto pozemků zatížena byla, ale zatížení se novelou rozšířilo, tam je to mnohonásobně větší a poplatek je mnohonásobně větší, takže odpověď je taková jakoby polovičatá, má nás uspokojit, ale není úplně pravdivá, a myslím si, že by z tohoto místa měla zaznívat opravdu kvalifikovaná a pravdivá vyjádření.

A ta třetí. Ministerstvo jistě oprávněně a dobře daně vybírá, ale stanou se i případy, kdy ministerstvo daně vybere od nebožáka, který je povinný daně platit. Ten pak soudním rozhodnutím dosáhne toho, že je platil neoprávněně. Je v takovém případě ministerstvo ochotno se s ním bavit o tom, že daně vrátí, protože soud trvá několik let a mezitím daňová část byla promlčena, nebo je ministerstvo peklem, ze kterého už se žádná koruna nevrátí. A tomu by odpovídala odpověď paní náměstkyně Hornochové, když jsem jí tento případ popisoval, a řekla mi, že daňový poplatník měl být ostražitější a měl se soudit jaksi náruživěji. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Pavel Eybert:  Děkuji. Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Chtěl bych jenom říci panu ministrovi, že nejsou jenom developeři, kdo zasíťovávají pozemky. V České republice je více než 6 200 obcí. Jsem přesvědčen, že ve více než 5 000 obcí žádní developeři pozemky nezasíťovávají a parcely nevytvářejí. V těchto malých městech a malých obcích, pokud chtějí nějaké parcely pro svůj rozvoj mít, musejí si obce parcely zasíťovat samy.

Zákon, který dnes máme schválit, znamená, že malá města a obce zaplatí DPH za investice vložené do sítí, které si zpátky nevyžádají přes DPH, protože koeficient se jim vypočítává špatně, je malý a ještě by ho na konci roku v podstatě musely přepočítávat a dorovnávat, jak by jim to vyšlo.

Schválení tohoto zákona povede k tomu, že se český venkov bude dál vylidňovat. Parcely budou vznikat jenom v lukrativních místech, tam, kde se to bude vyplácet developerům, obce na to budou v mnohých případech rezignovat.

Proto si myslím, že to není správná cesta. Tam, kde při investování sítí není jaksi zpětně odpočet DPH, si myslím, že by se zdanění pozemku při prodeji nemělo provádět. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A hlásí se pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo, a to i s přednostním právem pana senátora Jana Horníka.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Mám jenom dvě věty. Jsme přesvědčeni, že pozemek se má danit. Chtěl bych připomenout, že všichni tady žijeme z daní, z výběru daní, to je hlavní příjem, i obce a kraje mají rozpočtové určení daní, takže základ státu je, že vyberete daně. A to je účel toho, co my chceme prosadit a skutečně nevidíme důvod, proč by se z pozemků neměla platit daň. Měli by ji platit všichni a všichni stejně.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Hlásil se pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Ještě jednou, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, naposledy. Pro našeho zpravodaje – senátor Horník vystupoval třikrát.

Chtěl bych se zeptat pana ministra, protože máme nový občanský zákoník a když dnes sepisujete smlouvu na prodej nemovitosti, nemovitosti zastavěné, to znamená, že je to stavební pozemek, a dneska je to takhle zavedeno už i v katastru nemovitostí, tak dříve tam bylo uvedeno číslo popisné, kde jste musel do smlouvy vypsat, že to je včetně domu číslo popisné tolik a tolik. Dneska podle nového občanského zákoníku se prodává pouze stavební pozemek, ať je na tom barák nebo barák na tom není. Nejhorší na tom je, že my se tady bavíme pořád o pozemku, ale pozemky, na nichž už stojí baráky, které tam mohou stát, mohou to být nezasíťované parcely, ale už tam stojí nějaké baráky, tak se už budou prodávat včetně nemovitosti na pozemku stojící, tzn. toho objektu.

A my se bavíme pořád o pozemcích. Ano, je to správně, ale je to pozemek včetně toho, co na pozemku stojí jako stavba do té doby.

Nevím, do jaké hloubky šlo ministerstvo financí. Dívám se tam, protože předpokládám, že tam někde sedí paní náměstkyně u televize, jak to je v tomto případě. Podle mého na stavbu jako takovou by se daň 21 % neměla vztahovat, ale nový občanský zákoník jasně říká, že ano. Stavební pozemek, a je to včetně toho, co na něm stojí.

Chápu samozřejmě to, co tady prezentuje i, prostřednictvím pana předsedajícího, pan kolega Hlavatý. Já samozřejmě rozumím, že z podnikatelského světa, velkých podnikatelů, jako je pan ministr nebo je pan Hlavatý, tak je to trošku také vnímáno jinou optikou, než optikou člověka, mladého člověka, který si chce na celý život pořídit třeba nějakou nemovitost. I naší optikou to může být vnímáno trošku jinak, protože přece jenom jsme ve vyšší příjmové kategorii v rámci republiky. A myslím si, že není dobré, aby nám bylo podsouváno, že tady něčemu chceme bránit. Myslím si, že právě naopak, že celou dobu se Senát snaží napravovat zákony tak, aby výběr daní všeobecně fungoval, protože to bychom byli špatní my, kteří jsme se sem mnohdy dostali přes naše obce a samosprávy. My víme, jak je složité např. vybírat poplatky z ubytovací kapacity a lázeňský nebo rekreační poplatek. To je neskutečná věc. Ti slušní platí a ti neslušní neplatí. Narvaná sezóna, uslyšíte v rozhlase, že už nemáte šanci na těchto horách dostat ani jedno místo na Silvestra, podnikatel má 45 lůžek, když mu nepřijde kontrola během toho času, kdy tam má lidi ubytované, tak je zapře, a když půjdete na kontrolu v lednu, tak zjistíte, že tam měl pouze čtyři lidi.

My jako lidé, kteří mají zkušenosti se samosprávou, víme, jak je to složité a jak se dostáváme v podstatě do nekonkurenčního prostředí, protože ti slušní na tom prodělávají, a ti, kteří jsou neslušní a stahují vlastně finanční prostředky do šedé ekonomiky, na tom vlastně vydělávají a ti slušní jim nejsou schopni konkurovat.

Rozumím panu ministrovi, co chce i od podnikatelů v jiných sférách. Nicméně bych chtěl, aby to bylo všechno relativně čisté. A od toho jsme tady my jako senátoři. Čili nelíbí se mi, když se mluví o tom, že zrovna Senát nechce mít čisté prostředí a že by vlastně měl být tím, kdo vlastně podporuje takovéto daňové úniky. Určitě ne, myslím si, že jsme na stejné lodi a v tomto sále se nikdo nenajde, kdo si myslí něco jiného. A pokud ano, tak by tady neměl co dělat. Ale myslím si, že takový případ tady nenastal. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Zdeněk Brož. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Zdeněk Brož:  Ještě jednou děkuji. Pane předsedající, pane ministře, budu velmi stručný. Naprosto s vámi souhlasím v tom, že my všichni tady žijeme z vybraných daní, ale já bych strašně nerad žil z neoprávněně vybraných daní. A proto bych vás poprosil, jestli byste odpověděl na moji třetí otázku, jestli se tímto hodlá ministerstvo financí zabývat, zvlášť pokud jde o neoprávněné zdanění fyzické osoby, pro kterou to může být naprosto likvidační záležitost. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Vidím, že se hlásí pan ministr, aby odpověděl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji. S neoprávněně vybranou daní jsem se ještě nesetkal. Ale rád se na tento případ podívám. Určitě to není v kompetenci ministra financí a vůbec nemám na to kompetenci. My vlastně řešíme i nesmyslný zákon o penále a odvodů, kde stát sám sebe penalizuje a potom si to zaplatí z rozpočtu – viz případ PromoPro. Podívám se na to, určitě se na to můžeme podívat. V minulosti jsem slyšel o různých špatných postupech finanční správy, ale určitě umožním, abychom se na to podívali a budu to řešit, pokud my dáte ten případ.

Ohledně pana senátora Horníka. Na první část nemohu odpovědět. Paní náměstkyně tady je, nevím, jaká je tady zvyklost, jestli může tady vystoupit nebo nemůže, ale pokud chcete, může se ona k tomu vyjádřit, ale já nejsem schopen vám na to odpovědět.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Pan senátor Horník se chce vyjádřit. Přihlaste se řádně, máte přednost, rád vám dám slovo, pane senátore. Prosím, máte slovo.

Senátor Jan Horník:  Vážení, jsem tady znova. Ale mám nyní procedurální návrh, abychom zkusili hlasování, zdali by paní náměstkyně nemohla přijít zodpovědět některé otázky. (Hlasy z pléna: Ne.)

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, považuji váš návrh za nehlasovatelný. Jinak do rozpravy se hlásí pan senátor Miloš Malý. Ale ještě pan ministr chtěl odpovědět. Dobře, pane ministře, prosím.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Aspoň vám přečtu esemesky od paní náměstkyně. Ten případ je úplně jiná věc. Pozemek, kde je stavba, není stavební pozemek. Stavba má pořád stejný režim. Tři roky se zdaňuje, pak je převod osvobozený. To se nijak nemění bez ohledu na nový občanský zákoník.

Jde o to, jestli vám to takto stačí ...

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Hlásí se pan senátor Miloš Malý.

Senátor Miloš Malý:  Já jsem dal přednost panu ministrovi, který může vystoupit kdykoliv.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Jasně, ale mezitím vás už vymazali ze seznamu řečníků. Ale máte slovo.

Senátor Miloš Malý:  To už je osud.

Tady dochází možná trošku ke zmatení pojmů, protože zde se jedná opravdu nikoliv o stávající pozemky, ale o pozemky, které budou obchodovány. A když vezmete zákon, tak samozřejmě jsou osvobozeny od daně, po pěti letech od vydání kolaudačního rozhodnutí. To jsou věci, které se stávajících pozemků nedotknou. A tady je samozřejmě ještě problém, kdy tento zákon, který projednáváme, má trošku jinou dikci, než stavební zákon. Stavebním pozemkem podle něho je ta část pozemku nebo soubor pozemků určených územním rozhodnutím k umístění stavby nebo pokud je tam určen regulační plán, který je schválen.

Ale všichni víte, že v podstatě u většiny objektů staršího data máte stavební pozemek, který třeba stavba má pod sebou stavební plochu, nikoliv stavební pozemek, ale stavební plochu třeba 100 m2, ale kromě toho je ještě dalších dejme tomu 50 m2 nádvoří. To je stavební pozemek, který tento zákon takto pojímá. Ale zahrada je v podstatě zase jiná kategorie, na to se nevztahuje tato daň.

Ale když se na to podíváte, je tady zase problém. Tento zákon říká: Od daně je osvobozen pozemek, který netvoří funkční čelo se stavbou pevně spojenou se zemí. A už tady máme problém ve výkladu. Zahrada tvoří funkční celek s rodinným domkem? Logicky ano, protože si kupuji domek se zahradou. Ale nemělo by to pro placení daně být jasné.

To je problém, který tady máme kdekoli, tady to není stavebním pozemkem. Tady jasně podle druhého zákona je řečeno, že by měl být tento pozemek jako zahrada osvobozen. Ale o kousíček dál se zase podíváte: Stavebním pozemkem pro účely tohoto zákona o DPH se rozumí pozemek, na kterém a) má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a který je nebo byl předmětem stavebních prací nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, a správní úkony jsou i ty okolní pozemky - všichni účastníci stavebního řízení – v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce.

Stavební práce můžete pro rodinný domek nebo pro cokoli provádět i na jiném pozemku. A teď je potřeba, abychom přijali zákon, který neumožní jiný výklad než ten, který vlastní zákonodárce předpokládal. To znamená, aby byl zdaněn opravdu stavební pozemek, nikoliv všechny pozemky kolem toho, což by tento výklad mohl umožnit, to znamená i ty zahrady. To je věc, která by se měla dopilovat, dopracovat. Protože já souhlasím s panem ministrem, daně platit musíme, z toho samozřejmě tady žije velká spousta lidí, a je nefér, když daně někdo neplatí. Ale pro obce to bude horší, protože obce, pokud budou prodávat tyto pozemky, které zasíťují, pak se dostanou do toho sociálního problému, že pozemky neprodávají proto, aby na tom vydělaly, ale aby získaly další občany, kteří jim nosí daňovou výtěžnost. A problematika je v tom, že si nemohou potom, protože nejsou podnikatelé, daň z přidané hodnoty odečíst. Takže budou na tom bity, neboť obec samozřejmě veškeré daně z přijaté hodnoty, které zaplatí, odvede, aniž by za to byla adekvátní protihodnota. To je vše.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, pánové, jen velmi stručně. To, co tady teď říkal pan senátor Malý, to jsou přesně ty věci, a další, o kterých mluvil pan kolega Oberfalzer, které jsou řešeny odkladem účinnosti §§ 56 a 56a, kdy by právě pan ministr dostal příležitost, pokud bychom pozměňovací návrh, který není výborový, ale je na vašich lavicích, schválili, tak by dostal pan ministr příležitost, aby i toto opravil, jak říkal, že je ochoten se Senátem a případně s jeho návrhy spolupracovat. To je to, proč jsem se přihlásil. To za prvé.

Za druhé – já se omlouvám, pane předsedající, vaším prostřednictvím – ale jsem přesvědčen, že pokud pan senátor Horník procedurální návrh nestáhl, tak musíme hlasovat o tom, jestli paní Hornochová může nebo nemůže vystoupit. Nemůžeme se z toho nějak vysvléci. Nejde to. Ať pan Horník řekne, že na tom netrvá a je to v pořádku.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Pane senátore, já myslím, že pokud máte pochybnosti, tak navrhněte procedurální návrh. Ale to, co navrhl pan senátor Horník, nepovažuji za procedurální návrh. Hlásí se pan senátor Jan Horník.

Senátor Jan Horník:  Už po páté. Nechci být ukamenován a chtěl bych odejít ze Senátu dneska ještě zdráv, takže stahuji tento návrh.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji. Jsem rád, že jste stáhl návrh, který nebyl procedurální. Hlásí se pan ministr ještě do rozpravy, aby reagoval? Prosím, pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Ještě pár slov. Ministerstvo financí – pro DPH my definujeme stavební pozemek podle směrnice, takže se to neřídí stavebním zákonem. Uděláme na to metodiku, daňový zákon není matematika, musí definovat principy a podle nich se vykládá. Nejde nikdy předem postihnout vše, jak se o to pokusíme, obchází se to. Takhle se píší zákony daňové a funguje to. Takže asi tolik.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Ptám se předkladatele, pana ministra financí, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Nepřeje. Požádal bych pana zpravodaje, aby reagoval na proběhlou rozpravu, případně nás seznámil s návrhy k hlasování.

Senátor Jan Hajda:  Pokud se týká rozpravy, vystoupilo 11 senátorů a senátorek, z toho rekordně jeden pětkrát, jeden třikrát a čtyři dvakrát. Padl jediný návrh - schválit – hospodářského výboru. Pokud nebude přijat tento návrh, tak se postupuje do podrobné rozpravy.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, je tomu tak, pane zpravodaji. Jenom se zeptám ještě pana senátora Vystrčila jako zpravodaje, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Děkuji. Nyní budeme hlasovat.

Já si vás jenom dovolím odhlásit, protože zdá se, byl jsem upozorněn, že přece jenom naše řady trošku prořídly, takže prosím, abyste se zaregistrovali před hlasováním svojí kartičkou.

V tuto chvíli budeme hlasovat jediný návrh, který padl v rámci obecné rozpravy, byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 21 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 11, proti bylo 17. Návrh nebyl přijat.

V tuto chvíli otevírám podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan senátor Jiří Oberfalzer.

Senátor Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Jak jsem vám slíbil, tak předložím pozměňovací návrh označený písmenem A. V rozpravě jsem vysvětlil, k čemu slouží. Slouží k ročnímu odkladu k tomu novému zdaňování. Znamená to tedy, že § 56a a 56 budou platit od 1. ledna 2016. Přečtu pozměňovací návrh:

1. V článku I za bod 63 vložit nový bod 64, který zní:

64. § 92d se zrušuje. Následující body přečíslovat. Přečíslování promítnout do textu zákona.

2. V článku I v bodu 65, v dosavadním bodu 64, slova "§ 92d včetně nadpisu zní:" nahradit slovy "za § 92c se vkládá nový § 92d, který včetně nadpisu zní:"

3. V článku VI písm. a) za slova "článek I bodů" vložit slova "31, 34".

4. V článku VI písm. a) za slova "61," vložit slova "65,".

Jde o provázání tohoto ročního odkladu do ostatních ustanovení návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Jako další se do podrobné rozpravy hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Miloš Vystrčil:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Protože se jedná o pozměňující návrh přijatý výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, a já jsem ho již blíže představil v obecné rozpravě a máte ho před sebou, tak ho nemusím číst. Jenom dodávám a opakuji, že se jedná o rozumné omezení frekvence podávání kontrolních hlášení pro podnikající fyzické osoby, a budou to dělat kvartálně, pokud ten návrh projde.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Děkuji, pane senátore. Do podrobné rozpravy se již nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra jako předkladatele, za si přeje vystoupit. Nepřeje. Požádal bych pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním o pozměňovacích návrzích, o kterých budeme hlasovat.

Senátor Jan Hajda:  Nejdříve bychom měli hlasovat o návrhu VUZP, který přednesl předseda Vystrčil.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano. Druhý návrh – ty návrhy se nevylučují – pana senátora Oberfalzera. Dobrá, není-li námitek, budeme hlasovat o těchto návrzích, tak jak navrhl pan zpravodaj. Jenom vidím, že kolegové se nesoustředí na hlasování. Můžeme? Dobrá. Zahájíme hlasování.

Nyní hlasujeme o návrhu výboru, tak jak byl předložen. Dostali jste ho v písemné podobě. Zeptám se pana ministra, jaké je jeho stanovisko k tomuto pozměňovacímu návrhu. Je negativní. Zpravodaj? (Doporučuje schválit.) Doporučuje.

Já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 22 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat.

O čem budeme hlasovat dále, pane zpravodaji?

Senátor Jan Hajda:  Budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu pana senátora Oberfalzera.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach:  Ano, takže v tuto chvíli zahajuji hlasování o tomto návrhu.

Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Hlas: Stanoviska.)

Pardon, zmatečné hlasování, je to dost důležité hlasování, omlouvám se. Zeptám se na stanovisko pana ministra. Předpokládám, že bude negativní. Je negativní. Pan zpravodaj? (Negativní.) Negativní. Budeme hlasovat znovu o tomto návrhu se stanovisky negativní – negativní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 24 z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 se pro vyslovilo 32, proti bylo 5. Návrh byl přijat.

Tím jsme, pane zpravodaji, vyčerpali všechny pozměňovací návrhy.

Nyní přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 25 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím to ale nekončí, protože nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Dovolil bych si navrhnout, aby jimi byli páni senátoři Jan Hajda a pan senátor Miloš Vystrčil, pokud není námitek. Pan senátor Hajda nechce. Prosím o nějaký další návrh. Pan senátor Oberfalzer? Dobře, vlastně jeho návrh prošel, byl úspěšný, takže ve sněmovně ho určitě obhájí. Výborně. Takže budeme hlasovat o těchto dvou návrzích.

Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, pověřit pana senátora Vystrčila a pana senátora Oberfalzera odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že hlasování pořadové číslo 26 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

Tím jsme projednali tento bod. Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům. Je přihlášen pan senátor Jan Horník. Pane senátore, chcete vystoupit s nějakým procedurálním návrhem? (Omyl.) Ne, děkuji.

My se vystřídáme v řízení schůze.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat. Dalším bodem je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Monaku dne 31. července 2014

Tisk č. 335

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 335 a uvede ho opět pan ministr financí Andrej Babiš, kterého žádám o vystoupení.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych odůvodnil vládní návrh, kterým se Senátu ČR předkládá k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech. Za Českou republiku ji podepsala velvyslankyně ČR paní Marie Chatardová, za vládu Monackého knížectví ministr zahraničních věcí pan José Badia. Ministerstvo financí od roku 2010 sjednává ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím, s jurisdikcemi, s preferenčním daňovým režimem dohody o výměně informací pro daňové účely. Prozatím tato jednání vyústila v 15 konkrétních návrhů textu, které následně procházejí legislativním procesem vedoucím k ratifikaci panem prezidentem. V platnost vstoupilo již 8 dohod, které jsou vyhlášeny ve sbírce mezinárodních smluv. Sjednávání dohody proběhlo na základě vzorového návrhu směrnice pro expertní jednání o dohodách a výměně informací v daňových záležitostech, které byly schváleny usnesením vlády č. 227 ze dne 22. března 2010. Navrhovaná doba plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu daňových informací. Předmětem dohody jsou vybrané daně, na kterých se smluvní strany dohodly při expertním vyjednávání. Jde o daně z příjmů a daně z převodu majetku, respektive nemovitostí. Z těch je vyčleněna DPH, neboť Monako je v celní unii s Francií a v oblasti DPH se řídí předpisy EU, a to i při výměně informací. Informace poskytnuté na základě této dohody podléhají daňové mlčenlivosti.

Uzavřením dohody získá Česká republika možnost dožádání příslušného orgánu smluvního státu o informace, které jsou významné pro zjištění, stanovení a zabezpečení úhrady daní, popřípadě k vyšetřování nebo trestnímu stíhání daňových trestných činů.

Nicméně vzhledem k právním omezením daným tuzemským právním řádem nezahrnuje spolupráci při získávání důkazů, která je v trestních věcech vyhrazena justičním orgánům.

Smluvní strany se zavazují – na žádost – poskytnout také informace, které jsou v držení bank anebo jiných finančních institucí. Od uplatnění dohody lze očekávat možnost českých daňových správců doměřit daň, která by českými daňovými rezidenty nebyla odvedena a také zvýšení daňové disciplíny do budoucna. Sjednání této dohody by mělo přispět k příznivému fiskálnímu dopadu na příjmy ČR a ke zvýšení prevence finanční kriminality obecně.

Doporučuji proto Senátu vyslovit souhlas s ratifikací této dohody. Děkuji za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 335/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jozef Regec. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 335/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí pan senátor Jaromír Strnad.

Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, jak již bylo panem ministrem řečeno, jde o vzorovou smlouvu. Co tato smlouva obsahuje, s tím nás také pan ministr seznámil.

Takže mé vystoupení omezím na to, abych vás seznámil s 266. usnesením z 33. schůze konané 20. října 2014 – k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Monaku dne 31. července 2014.

Po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Simony Hornochové, náměstkyni ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jaromíra Strnada a po rozpravě výbor:

1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Monaku dne 31. července 2014.

2. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada.

3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB – pan senátor Jozef Regec. (Nechce vystoupit.)

Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Není zájem vystoupit v obecné rozpravě, takže ji uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatel, pan ministr, nechce asi vystoupit... (Ne.) Zpravodaj? (Také ne.)

Máme shodná usnesení obou výborů, které se tiskem zabývaly, a to je dát souhlas k ratifikaci.

Budeme hlasovat. V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, kvorum 26. Budeme hlasovat o usnesení, které zní:

Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Českou republikou a Monackým knížectvím o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Monaku dne 31. července 2014.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování č. 27. Registrováno 51, kvorum 26. Pro návrh 47, proti nikdo.

Návrh byl schválen. Děkuji.

Dalším bodem je bod, kterým je

 

Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, podepsaná v Bruselu dne 21. května 2014

Tisk č. 338

Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 338 a uvede ho opět pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš:  Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych vám stručně představil mezivládní dohodu označovanou jako IGA, která doplňuje nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí označovaném jako SRM. Jde o jednu z klíčových součástí vznikající bankovní unie. Dohoda IGA doplňuje text nařízení SRM a řeší některé otázky související zejména s ustanovením jednotného fondu pro řešení krizí.

Co se týče obsahu této dohody, jde především o to, jakým způsobem se budou postupně slučovat národní fondy pro řešení krizí ve státech patřících do bankovní unie. Dále je zajištěno, aby státy stojící mimo bankovní unii, nemusely prostřednictvím rozpočtu EU hradit případné náklady rozhodnutí, na kterých se nebudou podílet.

Na základě pověření ministerského předsedy a prezidenta republiky tuto dohodu za ČR podepsal velvyslanec a stálý představitel ČR při EU pan Martin Povejšil, a to s procedurální výhradou ratifikace.

Dohodu podepsaly všechny členské státy EU, kromě Spojeného království a Švédska. ČR se účastnila mezivládní konference IGA na základě usnesení výboru pro EU ze dne 2. ledna 2014. Pozici vyjednávající strany, tj. členského státu EU, který zvažuje, zda se stane smluvní stranou.

Česká delegace na konferenci vyjednala pro ČR rovnocenné podmínky a doporučila ke smlouvě přistoupit. Pro ČR coby členský stát mimo eurozónu z podpisu, resp. uzavření IGA nevyplývají v tuto chvíli žádné povinnosti, neboť její účinnost je odložena, dokud se ČR nestane členem bankovní unie.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, žádám vás o podporu této dohody tak, aby po jejím schválení v obou komorách Parlamentu mohla být ratifikace dokončena. Děkuji vám za pozornost.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 338/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Hassan Mezian. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 338/2. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jan Veleba.

Senátor Jan Veleba:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, pan ministr financí a místopředseda vlády vás tady s touto dohodou seznámil. Nebudu to opakovat. Jenom snad bych zdůraznil jednu věc, že České republiky se to bude týkat a převezme plná práva a povinnosti vyplývající z dohody dnem účinného přijetí eura jako své měny anebo dnem, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí Evropské centrální banky o úzké spolupráci podle čl. VII odst. 2 nařízení č. 1024/2013, pokud by se rozhodla k bankovní unii připojit ještě před vstupem do eurozóny. Čili v každém případě je to na rozhodnutí ČR.

Vláda schválila sjednání dohody usnesením č. 356 ze dne 12. května 2014 a dohoda byla podepsána 21. května tohoto roku v Bruselu.

VHZD doporučil vyslovit souhlas s ratifikací této dohody – čili Dohody o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí.

Usnesením doporučuje tento výbor Senátu tuto dohodu schválit. Za druhé určil zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR mne; a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Podotýkám, že se tak stalo. Schůze výboru byla 4. 12. Toť vše.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkol zahraničního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Hassan Mezian nebo zástupce? Nepřeje si vystoupit, a proto otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Rozpravu uzavírám.

Usnesení obou dvou výborů, které se tiskem zabývaly, je shodné usnesení, a to: Senát vydal souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat.

Budeme hlasovat o usnesení, kterým Senát dává souhlas k ratifikaci Dohody o převádění a sdílení příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí, podepsané v Bruselu dne 21. května 2014.

Přítomno 52, kvorum pro přijetí 27. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.

Hlasování pořadové č. 28, registrováno 52, kvorum 27. Pro návrh 48, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu ministrovi za předložení tisků, děkuji zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím.

Budeme pokračovat body našimi vnitřními. Dalším bodem je

 

Změny v orgánech Senátu

Předseda Senátu obdržel rezignaci senátorky Elišky Wagnerové na členství v organizačním výboru. Dávám slovo předsedovi volební komise, aby nás seznámil s návrhem vzešlým z jednání senátorských klubů.

Senátor Luděk Jeništa:  Děkuji, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Dovoluji si vás informovat, že v souvislosti s rezignací senátorky Elišky Wagnerové na členství v organizačním výboru Senátu obdržela volební komise návrh senátorského klubu ANO plus Severočeši.cz na zvolení senátorky Zdeňky Hamousové členkou organizačního výboru Senátu.

Volební komise Senátu přijala na své 2. schůzi konané dne 10. prosince 2014 usnesení č. 3, se kterým vás nyní seznámím: 3. usnesení z 2. schůze konané 10. prosince 2014 k návrhu na změnu ve složení orgánu Senátu. Komise 1) navrhuje v souladu s článkem 4 bod 23 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu zvolit senátorku Zdeňku Hamousovou členkou organizačního výboru Senátu. Za 2) pověřuje předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát před volbou většinovým způsobem.

Připomínám, že jakékoli změny v ustaveném orgánu Senátu lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Zároveň navrhuji, aby se o navržené změně hlasovalo většinovým způsobem aklamací. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane předsedo, a otevírám rozpravu k návrhům, které přednesl pan předseda volební komise Luděk Jeništa. Kdo se hlásí do rozpravy? Není zájem, rozpravu uzavírám. Budeme nejdříve hlasovat o tom, že vezmeme na vědomí rezignaci senátorky Elišky Wagnerové na členství v organizačním výboru.

Přítomno 47, kvorum pro přijetí 24. Hlasujeme o usnesení: Senát bere na vědomí rezignaci Elišky Wagnerové na členství v organizačním výboru Senátu. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

Hlasování pořadové č. 29, registrováno 49, kvorum 25. Pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Budeme pokračovat dalším hlasováním a budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl předseda volební komise Luděk Jeništa, a to, že Senát volí členkou organizačního výboru senátorku Zdeňku Hamousovou. Takže zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.

V hlasování pořadové č. 30 registrováno 49, kvorum 25. Pro návrh 45, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Já děkuji a také zároveň blahopřeji paní senátorce Zdeňce Hamousové ke zvolení do organizačního výboru Senátu.

Dalším bodem, vypadá to, že posledním, je

 

Návrh usnesení Senátu k připravovanému vládnímu usnesení o české diaspoře v zahraničí na léta 2016 až 2020

Usnesení Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí vám bylo rozdáno na lavice. S jeho obsahem nás seznámí pan senátor Tomáš Grulich. Pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Grulich:  Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já budu velmi stručný, neb i stručný je tento materiál, který leží před vámi. Jde o to, že vždycky jednou za pět let vláda schvaluje vládní usnesení, kterým vymezuje vztah ČR k české diaspoře v zahraničí. Do teď se jednalo vždycky o zachování kulturních tradic u klasických krajanských komunit v zahraničí. Vzhledem k tomu, že se zahraniční komunita výrazně rozrostla i o lidi, kteří odcházejí po roce 1989 a podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí je jich něco mezi 250 až 300 tisíc, což je více než odešlo Čechů mezi lety 1948 až 1989. Jejich problémy jsou samozřejmě jiné než problémy té staré klasické komunity, kterou všichni známe.

A právě proto jsme požádali, aby se vláda zabývala tím, aby vytvořila pracovní skupinu složenou ze zástupců ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva kultury, zdravotnictví, školství, ministerstva práce a sociálních věcí a aby připravili jak realizovat vztahy ČR vůbec k české diaspoře v zahraničí. Zvláště jsme vypíchli podporovat výuku češtině, českých reálií, dětí občanů ČR, žijících v zahraničí. Děti se tam učí v nedělních školách a jde o to, abychom vytvořili těmto komunitám i možnost, aby se mohli vrátit zpátky do ČR.

Zároveň požadujeme, aby byla vytvořena informační síť pro mladé odborníky a studenty. Odchází řada studentů do zahraničí a vzhledem k tomu, že s nimi nikdo neudržuje kontakt, často v zahraničí zůstávají, přebírají si je zahraniční firmy a myslím si, že to je ztráta pro ČR. To jsou tři hlavní body, kdy chceme požádat vládu, aby se tím zabývala, protože v současné době je to řízeno jen přes ministerstvo zahraničních věcí, ale tento problém je výrazně nadresortní a myslím si, že by se tím vláda zabývat měla.

Jenom pro vaši informaci ze zahraničí – některé státy mají samostatná ministerstva, zabývající se vlastní diasporou. Minulý týden jsme byli na Slovensku, kde je Úřad pro Slováky žijící v zahraničí, který je řízen přímo vládou a je sice navázán na rozpočet ministerstva zahraničních věcí, ale jeho ředitel a náměstek jsou jmenováni vládou. Prosím vás o schválení tohoto návrhu.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Pan senátor Jaromír Jermář, prosím.

Senátor Jaromír Jermář:  Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Budu velice stručný. Právě z těch důvodů, o kterých hovořil Tomáš Grulich, tak bych vás chtěl také požádat o podporu, protože jsem přesvědčen, že naplnění tohoto usnesení bude prospěšné jak pro naše krajany ze zahraničí, tak pro ČR. Děkuji.

Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji vám. Kdo další se hlásí do rozpravy? Není zájem vystoupit v rozpravě? Rozpravu uzavírám. Pane senátore Grulichu, asi se nechcete už vyjadřovat. Není tomu tak, takže se nebudete vyjadřovat.

Budeme hlasovat o návrhu tak, jak ho přednesl pan senátor Tomáš Grulich a jak především ho máme v podkladech, které jsme obdrželi na vaše lavice. Přizvu znělkou a pak ještě upřesním.

Aktuálně je přítomno 44 senátorek a senátorů, kvorum 23. Budeme hlasovat o usnesení tak, jak ho navrhl pan senátor Tomáš Grulich a jak je zapsáno v usnesení Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí ve 22. usnesení z 8. schůze konané dne 23. září letošního roku. Takže všem je jasno, o čem hlasujeme? Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování pořadové č. 31, registrováno 44, kvorum 23. Pro návrh 44, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Děkuji panu senátoru Tomáši Grulichovi. Naše jednání vyčerpalo všechny body, které jsme měli na pořadu schůze.

Děkuji vám za účast, přeji vám hezký zbytek dne, jakož i další dny. Upozorňuji, že příští schůze bude 18. 12. A upozorňuji, že ještě 17. se koná naše slavnostní setkání, na které vás samozřejmě také zvu. Takže na viděnou, na shledanou!

(Jednání ukončeno v 18.44 hodin.)