(2. den schůze – 28.01.2021)

Audiozáznam celého jednání
Videozáznam celého jednání

(Jednání opět zahájeno v 9.01 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři, vítám vás na 5. schůzi Senátu, která pokračuje dnes od 9 hodin. Z dnešní schůze se omluvili senátoři: Petr Orel, Jitka Chalánková, Jitka Seitlová, Raduan Nwelati, Jiří Cieńciała, Michal Kortyš, Ladislav Chlupáč, Pavel Karpíšek, Vladislav Vilímec, Mikuláš Bek, Jiří Vosecký, Jan Sobotka, Jiří Čunek, Josef Klement, Jaroslav Doubrava, Martin Červíček, Petr Vícha, Ladislav Kos, Karel Zitterbart a Leopold Sulovský.

Prosím, abyste se všichni zaregistrovali svými identifikačními kartami, pro vaši informaci připomínám, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici u prezence v předsálí jednacího sálu. V tuto chvíli je zaregistrováno 39 senátorek a senátorů, z čehož plyne, že můžeme pokračovat v pořadu naší schůze.

Máme na programu senátní tisk č. 34, a to je... Já všechno mám, ale měl jsem avizován procedurální návrh, který nikdo zatím nechce realizovat, tak se na to ptám, neboť prvně jsem byl o to prosen, potom pořád čekám. Tak už se konečně přihlásil pan senátor Jaroslav Větrovský, už jsem pomaleji opravdu mluvit nemohl, pane senátore, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jaroslav Větrovský:  Už jsem slyšet? Dobře. Já si tedy na základě dohody s předsedy klubů dovoluji podat dva procedurální návrhy, prvním z nich je návrh na vyřazení volby místopředsedy dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu, kdy dnes má proběhnout druhá volba ve 2. kole, jedná se o senátní tisk č. 37, v tuto chvíli bod 10, tedy zde navrhuji tento bod vyřadit. Jako druhý bod procedurální si dovoluji navrhnout, aby bod, který je dnes označen jako číslo 13, jedná se o senátní tisk č. 39, o návrh zákona, který tady má předkládat paní ministryně Maláčová, tak aby tento bod byl zařazen místo bodu 10, tedy za body pana ministra Blatného, tedy byl by zařazen jako bod č. 4, v programu jako bod 10.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji za procedurální návrh, to znamená, přesunutí druhé volby 2. kola na příští schůzi Senátu, to znamená, vyřazení bodu pod pořadovým číslem 10, na jeho místo, to znamená za body pana ministra Blatného, zařadit senátní tisk č. 39, současný bod č. 13. Spouštím znělku.

V sále je přítomno 49 senátorek a senátorů, budeme hlasovat o procedurálním návrhu předneseném panem Jaroslavem Větrovským. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je v sále přítomno 50 senátorek a senátorů, kvórum 26, hlasování č. 35, změna pořadu byla schválena, pro 49 senátorek a senátorů. Takže program je schválen. I v té pozměněné podobě.

Nyní máme před sebou

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 34

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Já poprosím paní poslankyni Helenu Válkovou, kterou tady v českém Senátu vítám, aby nás seznámila s návrhem zákona. Paní poslankyně, vítejte v českém Senátu, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Děkuji, pane předsedo, za tak milé uvítání, milé paní senátorky, vážení páni senátoři, tento zákon, resp. novela toho zákona má zajímavou tradici, resp. historii. Jak víte, dost dlouho trvalo, než jsme zřídili Nejvyšší správní soud v takovém organizačním i personálním obsazení, aby se mohl vypořádat se ctí, myslím, že už to můžeme říci, aspoň my, kteří se zabýváme nebo věnujeme justici delší dobu, jak se posléze v posledních cca 10 letech stalo. Nicméně jeho práci komplikoval nárůst tzv. kasačních stížností, čili projednávání rozhodnutí a rozhodování o rozhodnutích krajských soudů v rámci mimořádného přezkumu. Na tom mém místě by měl sedět, resp. stát správně pan poslanec Benda. Po volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny jeden z prvních, kdo nás navštívil, byl pan doktor Baxa, tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu. Poprosil nás, byl to, já si to pamatuji velice dobře, protože nás to překvapilo, jak brzy, a opravdu nás poprosil, abychom jim pomohli s nápadem, který jim právě tu kvalitní činnost Nejvyššího správního soudu komplikuje. Samozřejmě vy víte, že jsou i určité, řekněme, zdravé, soutěživé tendence, který nejvyšší soud je nejlepší. Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud. Nedá se to vůbec poměřovat. Ústavní soud. Ale pro justici je to i správné, já to sleduji dlouhodobě, že ten Nejvyšší správní soud si vede v této tzv. soutěži velmi, velmi dobře.

Aby si vedl ještě lépe, požádal nás pan doktor Baxa, jménem všech svých kolegyň a kolegů o to, abychom je odbřemenili od tzv. zbytečných kasačních stížností, říkám takzvaných, protože žádná kasační stížnost není zbytečná, ale některá může být nepřijatelná. Navrhl velmi elegantní řešení, aby se ta novela, kterou by se umožnilo rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu, tím nejjednodušším způsobem přiblížila stavu, který panuje po novelizaci zákona č. 150/2002, která umožnila odmítat určité kasační stížnosti pro nepřijatelnost v azylových věcech. Původní znění bylo podle mého názoru sice odvážné, ale velmi jednoduché, protože jenom škrtlo ta slova „azylové věci“, čili se slovem ve věcech mezinárodní... Vteřinku, já si to najdu, teď jsem se tady do toho trošku zapletla, protože ten náš původní návrh zněl jednoduše, že ve věcech mezinárodní ochrany v § 104a odst. 1 se toto sousloví zrušuje, a tím pádem v těch věcech, kde už soud předtím rozhodl opakovaně, podstata věci byla objasněna, v podstatě jde jenom o delší řízení před Nejvyšším správním soudem, se ta kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítne.

Já jsem si už tenkrát říkala, zda to nějakým způsobem neohrožuje ústavní principy, že každý stěžovatel, i ve správních věcech, má nárok na to přezkoumat rozhodnutí krajského soudu. Ústavní soud se k tomu nicméně, máte to v podkladech, vyjádřil. Proběhla o tom diskuse i na stránkách odborného tisku a výsledek té diskuse dospěl k určitému kompromisu, který si myslím, že je zdravý. Posuďte sami, vy ostatně budete ti, kteří definitivně rozhodnou, jestli se toto odbřemenění kasačních stížností, jejich projednávání před Nejvyšším správním soudem skutečně stane realitou, nebo jestli to zůstane v této rovině, protože u nás v Poslanecké sněmovně, pokud byste nám to vrátili, sice převládá názor, že by se mělo vyjít vstříc Nejvyššímu správnímu soudu, nicméně nepopírám, že zde existují i hlasy protichůdné. Takže to bude hodně záležet na vás. Čili ta změna, ke které jsme nakonec dospěli a kterou vy máte, se promítla v jiném návrhu znění toho § 104a odst. 1, kdy se slova „ve věcech mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný soudce“. Tam už by napříště kasační stížnost mohla být pro nepřijatelnost odmítnuta. Ale současně, jako další kompromis, se ještě zrušil odst. 3 v tom § 104a, který do současné doby umožňuje, aby v takových věcech se vůbec nezdůvodňovalo proč. Takže oni si budou muset dát, myslím oni a ony, soudkyně a soudci Nejvyššího správního soudu, tu práci, že zdůvodní, proč se tak stalo, proč se tím nezabýval Nejvyšší správní soud, proč využil toho institutu nepřijatelnosti. Čili poměrně jednoduchá úprava, ale dopady, nebudeme si namlouvat, budou veliké. Pro ten soud to bude znamenat, že se bude moci věnovat skutečně kauzám, které přesahují zájem toho konkrétního stěžovatele.

Já se vám přiznám, já jsem skutečně zcela otevřeně ze začátku doktoru Baxovi, kterého znám z doby, když jsem byla ještě mladá, tak v podstatě jsem mu říkala: No, nechcete toho moc po nás? Ale pak při tomto kompromisu si myslím, že bychom na tuto změnu mohli kývnout, aby se opravdu Nejvyšší správní soud, který má velmi kvalitní soudkyně a soudce, někteří z nich studovali na plzeňské právnické fakultě v době, kdy, doufám, se tam ještě žádné diplomy nešvindlovaly, tak je znám osobně, vyrostli, jsou jedni z takových představitelů mladé justice, jak já říkám, takže tito lidé, jejich mozky bychom měli využívat k tomu, aby tvořili zásadní, klíčové judikáty pro správní soudnictví, ne aby lenivěli recyklováním rozhodnutí, kde stačí vyšší soudní úředník.

Já už vás nebudu zdržovat, protože toho máte dneska hodně, jsem k dispozici samozřejmě, ještě jednou se přimlouvám za to, abyste tuto novelu schválili, nebo prostě nám ji vrátili, ale pak se ještě ten souboj o to, co Nejvyššímu správnímu soudu z kompetencí „vzít“ a umožnit mu rozhodovat v těch podstatných věcech, znovu odehraje na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost. Pane předsedo, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní předkladatelko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 334/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Goláň, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem si vědom vážnosti té materie, kterou nám tady paní Válková přednesla. Tomu jsem i uzpůsobil zasedání schůze ústavně-právního výboru, kam jsem pozval místopředsedkyni Nejvyššího správního soudu, pozval jsem tam i jejího asistenta, pana Ivo Pospíšila, paní Barbaru Pořízkovou, ta je místopředsedkyně, pana Karla Šimku, pana doktora Baxu samozřejmě, bývalého předsedu, který, jak jste zjistili, byl tím hybným kamenem celé té věci.

Tato materie zpočátku byla skutečně taková, že zaváděla plošnou nepřijatelnost kasačních stížností. To je důležité, rozlišovat nepřípustnost a nepřijatelnost. Nepřípustnost je situace, kdy vůbec nelze tu kasační stížnost z nějakých důvodů projednat. Nepřijatelnost je skutečnost, kdy lze projednat, pokud jsou jakýmsi způsobem procesně omezena práva toho kasačního stěžovatele, případně pokud tam je meritorně špatně rozhodnuto nebo v rozporu s judikaturou. Byť se zavádí nějaká nepřijatelnost, není to nepřípustnost.

Byli jste určitě zavaleni dotazy k této materii ve svých schránkách. I mně, jako daňovému poradci, se dostávalo, že teď zaklekávací, zajišťovací příkazy se nebudou moci projednávat, že daňové věci se nebudou moci projednávat. Prosím vás, tohle je ten původní návrh, který byl před 3 lety předložen. Dneska ten návrh, jak tady paní ministryně správně řekla, jak by určitě řekl i kolega Marek Benda, který je hlavním předkladatelem, směřuje pouze na velmi úzkou, omezenou skupinu skutkových věcí. Jedná se o věci, které jsou rozhodovány samosoudcem. Já přesně vyjmenuji, § 31 odst. 2 soudního řádu správního, který svěřuje samosoudci možnost rozhodovat jednoduché případy. Jsou to skutečně tak jednoduché případy, že o nich nerozhoduje tříčlenný senát, ale pouze samotný samosoudce. Jsou to případy pouze ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, uchazečů a zaměstnání a jejich podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, podle předpisů o zaměstnanosti, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, ve věcech přestupků, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je nejvýše 100 tisíc Kč, ve věcech mezinárodní ochrany a tak dále, to již tam bylo. Jak paní ministryně... Pardon, už nejste ministryně, ale jak paní poslankyně řekla, ve věcech mezinárodní ochrany, to znamená ve věcech azylu, je nepřijatelnost kasační stížnosti již od roku 2006. Od tohoto data bylo odmítnuto 6000 případů azylových žádostí. Ani jeden z nich Ústavní soud nezrušil. Již takhle dlouho trvající institut za těch 14 let se osvědčil a ani jedna ústavní stížnost nebyla úspěšná. To znamená, že platí to, co řekla paní poslankyně, že skutečně ten Nejvyšší správní soud postupuje velmi zodpovědně.

I když Nejvyšší správní soud v té původní materii neměl povinnost odůvodnění, on to odůvodňoval. Co je teď důležité, že pokud v těchto věcech, velice dobře si uvědomme, že to je fakt jenom ve věcech těch pokut a toho sociálního zabezpečení, není to v žádném daňovém řízení. Naopak. Protože spory v daňových řízeních jsou velmi složité, ale často existenčně naprosto zásadní, tato novela má přinést rozhodování Nejvyššího správního soudu právě v těchto složitých věcech v krátkém čase, nejlépe v podstatě v reálném čase.

Proto je nutno z Nejvyššího správního soudu sejmout stovky kasačních stížností ve věcech pokut. Je nutno tedy říci, jak ten institut nepřijatelnosti bude fungovat. Bylo řečeno, že nově je povinnost tu nepřijatelnost, to nepřijetí kasační stížnosti, odůvodnit. Kasační stížnost, tím, že bude odůvodněna, bude kvazimeritorně posuzována. To znamená, česky řečeno, že se ten Nejvyšší správní soud musí podívat, zda tam nenastaly v tomto konkrétním případě jiné okolnosti, zda tam není důvod pro změnu judikatury, zda nebylo zasaženo do procesních práv toho kasačního stěžovatele, zda správně krajský soud vyhodnotil případnou žalobu.

Na příkladu je jasné, že když je někdo nepřipoután, tento přestupek si zaslouží potrestání.

Ale v případě, kdy je nepřipoutaná žena ve vysokém stupni těhotenství, je třeba zohlednit tuto situaci. A pokud by krajský soud potvrdil pokutu i v takovém stádiu a byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, samozřejmě nebude aplikován institut nepřijatelnosti, ale bude nikoli kvazimeritorně, ale meritorně projednána a bude o ní rozhodnuto takovým způsobem, aby ten kasační stěžovatel nemohl být krácen na svých právech. Tak je ten princip nepřijatelnosti nastaven a tak bude aplikován.

Tuto aplikaci nebo způsob realizace nepřijatelnosti jsme slyšeli z úst soudců Nejvyššího správního soudu, těch nejvyšších, těch nejpovolanějších a těch, kteří o tom budou rozhodovat. Pro mě další jistotou, že bude posuzováno vše v souladu s ústavními právy, je i skutečnost, kdy je povinnost tuto nepřijatelnost odůvodnit. Takové odůvodnění musí mít takovou kvalitu, aby obstálo před testem ústavnosti. Pokud takovou kvalitu bude mít, a přesto stěžovatel se bude cítit poškozen na svých ústavních právech, může pomocí ústavní stížnosti se těchto práv domáhat. Díky kvalitě odůvodnění může být úspěšný, příp. neúspěšný.

Ano, skutečně původní návrh, tak jak byl koncipován, byl velmi odvážný, ale mohl by být i velmi nebezpečný. Soudci jsou taky jenom lidé a taky by mohlo občas svádět k tomu, že by se někdo snažil odmítnout, pardon, institut nepřijatelnosti aplikovat i na věci, které třeba to projednání si zaslouží. Takovýmto způsobem, kdy ta nepřijatelnost je omezena pouze na věci rozhodované samosoudcem, v těch nejzávažnějších situacích, nemůže k té nepřijatelnosti, k té aplikaci dojít.

Jako zpravodaj vás prosím, abyste to podpořili v tom znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nyní vás seznámím s usnesením ÚPV, ve kterém 7 senátorů bylo pro, jeden se zdržel. ÚPV navrhl tento senátní tisk č. 34, novelu soudního řádu správního, schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane zpravodaji. Nyní bychom měli rozhodovat o tom, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Václav Láska. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Vážený pane předsedo, paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já se přiznám, že tato materie, tento materiál mi poměrně zamotal hlavu, dlouho jsem nad ním přemýšlel. Protože pan zpravodaj vám přednesl všechny návrhy, které jsou pro, tak já se vám pokusím ukázat také druhou stránku pohledu. Věci, které si myslím, že jsou proti tomuto návrhu.

Předestírám, že tentokrát na vás nebudu apelovat, abyste nějak hlasovali, ale mám potřebu odůvodnit své vlastní hlasování, příp. vám ukázat ještě druhou stránku věci, vlastní rozhodnutí potom nechám opravdu na vás, protože tato materie není jednoznačná, záleží, z jakého úhlu pohledu se na ni díváte, co při tom rozhodování preferujete za ty úhly pohledu. Jenom mi dovolte, protože ne všichni jste právníci, alespoň v krátkosti shrnout, ne shrnout, ale demonstrovat, o co tady jde, jaký je to zásah do soudních řízení a do soudního práva.

Asi všichni víte, že v běžném civilním řízení máte nalézací soud, pak máte odvolací soud, pak jsou nějaké mimořádné opravné prostředky v podobě dovolání nebo ústavní stížnosti. Takže občas se říká, že máme až třístupňovou soudní stolici, což je opravdu zbytečně moc. Ono to tak úplně není, protože ty mimořádné opravné prostředky se více a více omezují a kladou se jim další podmínky, ale máme tu dvouinstanční základní, prvoinstanční soud a odvolací soud.

Ale v případě správních žalob je to malinko jinak, protože tam je nalézací soud v podobě krajského soudu, nad ním jeden kontrolní soud v podobě kasační stížnosti, v podobě jediného Nejvyššího správního soudu. Takže je pravda, že veškerá odvolání ve správních řízeních se koncentrují na tom jednom soudu a zatěžují ho. O tom žádná diskuse není. Ale v těch správních řízeních máme jenom klasické dvoustupňové soudní řízení. Pokud omezíme možnost kasačních stížností, předestřeným způsobem, tak už zasahujeme do toho principu, že soudní řízení by mělo být dvoustupňové, nalézací soud, odvolací soud. Je to rozdíl oproti klasickým civilním soudním řízením, kde, kdybychom zasáhli, a zasahujeme stále do té možnosti podávat dovolání, zasahujeme do té možnosti dávat mimořádný opravný prostředek, omezujeme ten třetí stupeň. Tady ve správním soudnictví omezujeme ten druhý stupeň, ten odvolací stupeň. To už je první pro mě zdvižený palec, myslím si, že všechna soudní řízení by měla být dvoustupňová, to znamená první rozhodnutí a možnost nějaké opravy, nějakého odvolání. To je první věc, která mi vadí, že tady se tak nestane.

Chci předestřít, že Nejvyšší správní soud považuji za jeden z nejlepších soudů, které v ČR máme. Opravdu jeho rozsudky je radost číst, to, že nám dává dohromady judikaturu ve složitých věcech, je perfektní věc. To, že to potom zejména státní správní orgány často nerespektují, dělají si z toho trhací kalendář, to je jiná věc, na jinou debatu, k tomu se teď nebudeme vracet. Ale každopádně je to jeden z nejlepších soudů, které máme. Já bych mu rád ulevil, ale nejsem si jist, že zvolená cesta je správná.

Bylo tu řečeno, že v podstatě se bavíme o principu, který už byl aplikován na azylová řízení, možná si vzpomenete, ti, co jste tu déle, že už tehdy jsem protestoval, už tehdy se mi to nelíbilo, ale prošlo to Ústavním soudem. Ústavní soud řekl minimálně to, že to není v rozporu s právem na spravedlivý proces. Takže tuto kartu už nebudu vracet do hry, to respektuji, je to tak. Nicméně pořád z toho šťastný nejsem. Dovolím si připomenout nebo upozornit na jeden aspekt, který se také stane. On souvisí s tím azylovým, bylo to tady řečeno. Že když se zakázala kasační stížnost, tak co dělali ti neúspěšní žadatelé, obraceli se na Ústavní soud. A to nám hrozí teď také. My sice odbřemeníme Nejvyšší správní soud, protože omezíme kasační stížnosti, ale tím pádem se otevírá těm neúspěšným žalobcům cesta k Ústavnímu soudu. Nestane se to, že jeden soud odbřemeníme, druhý, který je tedy mimořádně zavalen také, Ústavní soud, naopak zavalíme... Je toto ta správná cesta? Že si jeden soud, jeden předseda soudu, pana Baxy si velmi vážím, ale on si prostě vylobboval odbřemenění svého soudu, ale může to být na úkor soudu jiného. To podle mě není správná cesta.

To, že Nejvyšší správní soud bude muset zdůvodňovat ten institut nepřijatelnosti, mě úplně neuklidňuje, protože to bude zdůvodňování otázek procesních, zda jsou splněny, zda nejsou, nebude posuzovat otázky hmotněprávní a nebude vysvětlovat otázky hmotněprávní. Takže ano, je fajn, že to tam je, protože prosté odmítnutí by bylo ještě horší, ale není to věc, která by mě uklidnila v tom, že je to správně.

Rád bych upozornil na to, že v těch předepsaných věcech, které vyřizují samosoudci krajských soudů, ve kterých bychom měli omezit kasační stížnost, je mimořádně vysoké procento věcí, které ten Nejvyšší správní soud vrací. Bohužel jsem se nedostal ke statistikám, ale pokud můžu soudit alespoň ze své praxe, z praxe advokátů, kteří se věnují správnímu soudnictví, tak to procento vrácených věcí Nejvyšším správním soudem je tady veliké. To svědčí o jednom, že tuto materii krajské soudy v tuto chvíli ještě neumí, ty prvoinstanční, nevím, z jakého důvodu, ale neumí. Já mám trochu obavu, že když nad nimi nebude to vědomí kontroly, že i po hmotněprávní stránce to po nich bude někdo přezkoumávat, že ani nemusí mít příliš ochotu se to učit.

Takže přidávám k tomu argument, že není správná doba pro tento krok. Ano, ve chvíli, kdy tato rozhodnutí, kterým chceme vzít možnost odvolání, by byla tak perfektní, že 95 % by jich procházelo přes tu kasační stížnost, pak bych neprotestoval. Ale mrzí mě, že nemám tu statistiku, že jsem se k ní nedostal, ale já, podle své zkušenosti a toho, co jsem mluvil s kolegy, tak ta vratnost je až 20 %. To je špatně. Prostě v tuto chvíli tu materii neumí. V tuto chvíli tedy brát možnost překontrolovávat jejich rozhodnutí nepovažuji za správnou. Navíc se trošku skutečně obávám, při té velké zatíženosti, objektivní zatíženosti těch soudců, že když budou mít nad sebou to vědomí, že hmotněprávně to nikdo nebude přezkoumávat, že se to prostě na té jejich práci negativně podepíše.

Pak bych chtěl připomenout jednu věc, kterou sleduji ve vývoji zákonů týkajících se soudů. My, ano, objektivně máme soudy přetížené, ale my vytrvale se snažíme to řešit tak, kousek po kousku, tohle je další střípek, že odnímáme lidem přístup k soudní moci nebo ho ztěžujeme. Typickým příkladem je neustálá snaha o zvedání soudních poplatků. Ne vždycky všechno to, co je nám tady řečeno, se v praxi realizuje. Dovolte mi jeden příklad.

Asi rok a půl, dva roky zpátky jsme tady měli novelu zákona, která zaváděla soudní poplatky za žaloby na náhradu škody způsobené státem. Jinými slovy, týkalo se to zejména lidí, kteří byli neoprávněně trestně stíhaní, stát je stíhal, pak zjistil, že nic neudělali, osvobodil je a nechtěl jim vyplatit náhradu škody, protože ministerstvo spravedlnosti, když má pustit korunu, tak to jsou tedy velké boje. Takže oni museli žalovat stát na to, aby nějakou náhradu škody dostali. Z logiky věci, když vám stát ublíží, tak byste neměli platit za tu žalobu žádný soudní poplatek. Ale tehdejší pan ministr Kněžínek tady byl a řekl: Musíme to zavést, protože jsou tam i nějací prudiči, musíme tam dát nějaké aspoň malé zbržďovadlo. Zavedl poplatek 2000 korun za tuto žalobu. Já jsem protestoval, ale nakonec jsme to schválili, protože jsme si řekli, že 2000 korun není zase taková položka. Ale víte, co se stalo v praxi? Když jste trestně stíhaní, a ještě vazebně trestně stíhaní, tak vám vzniknou čtyři druhy nároků na náhradu škody. Vznikne vám nárok na náhradu za tu vazbu, omezení osobní svobody, nárok za nemajetkovou újmu, nárok na náklady právního zastoupení, to, co jste dali za právníka, a nárok na ušlý zisk, který jste ztratili v práci třeba tím, že jste byli ve vazbě. To jsou čtyři nároky, které se uplatňují v jedné žalobě. Soudy ale začaly vyměřovat ten soudní poplatek za každý z těchto nároků. Takže najednou jsme tu měli soudní poplatek 8000 místo 2000 korun. A 8000 korun pro člověka, který třeba přišel o práci v důsledku neoprávněného trestního stíhání nebo pobytu ve vazbě, to už jsou nějaké peníze. Tady ale nám bylo slibováno, že to bude jenom 2000 korun. Ptal jsem se ministra Kněžínka, jak k tomu došlo, proč nám tady říkal něco jiného, než je v praxi praktikováno. On mi odpověděl, že soudy na to mají jiný názor.

Takže ne vše, co je nám tady předkládáno z pozice politiků nebo ministrů, se může odrazit v praxi soudu, protože soudy mají jiný názor. Soudy jsou v tomto svéprávné a nikdo jim do toho nemůže mluvit. To znamená, všechno, co tady bylo garantováno ohledně této nové novely, to je názor předkladatelů, ale nikdo nedá ruku do ohně za to, že takto to bude aplikováno i soudy.

Já uznávám, že Nejvyšší správní soud je zatížen a že by bylo dobré ho odbřemenit, ale má se to dělat jiným způsobem než potenciálně na úkor Ústavního soudu a než tím způsobem, že budeme snižovat přístup lidí k soudu. Možnosti by mohly být jiné. První, co mě napadá, je materiální posílení nebo zejména personální posílení Nejvyššího správního soudu. Nebo, já nevím, zavedení odvolacího soudu ve správním řízení. Ty možnosti tu jsou. Byly by asi o kousek dražší, to je pravda, ale tento zvolený způsob já nepovažuji za šťastný, byť chápu, proč byl předložen, tak si ale myslím, že je to špatná cesta. Navíc mám upřímně obavu, že když tohle projde, tak podobná omezování přístupu k soudu budou následovat dál, budou chtít další soudy odbřemenit a řeknou: Když jste to dali Nejvyššímu správnímu soudu, tak proč byste to nemohli dát Nejvyššímu soudu, proč byste to nemohli dát Ústavnímu soudu? Vrchní soudy jsou strašně zatížené, pojďme to omezovat. Takže tohle je prostě směr, kterým bychom se neměli dát. Proto já nemůžu pro to schválení hlasovat. Abych mohl pro něco hlasovat aktivně, tak dávám návrh na zamítnutí zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Adéla Šípová. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, já se zcela ztotožňuji se stanoviskem svého kolegy Lásky. Jsem proti návrhu. Stejně jako on jsem chtěla navrhnout zamítnutí, protože po velmi zralé úvaze a debatě s kolegy z praxe se domnívám, že se jedná o velmi nesystémové řešení. Byť chápu úmysl ulehčit přetíženému Nejvyššímu správnímu soudu, tak si myslím, že ta cesta je nesystematická a není podložena ani dostatečnou statistikou, na základě které bychom se mohli rozhodnout, jestli vůbec tato cesta je správná. Z mého pohledu to významně narušuje zásadu přístupu ke spravedlnosti a soudnímu přezkumu.

O co jde v kostce? Jde o případy, ve kterých ve správním soudnictví rozhoduje samosoudce, to už bylo řečeno. Pro srovnání s občanským soudním řízením je správní soudnictví pouze jednoinstanční, to už jsme také slyšeli, ale je potřeba nad tím se zamyslet, jaké to má důsledky. To znamená, že proti rozsudku první instance už není druhá instance. To má samozřejmě vliv na kvalitu rozsudků první instance, respektive jediné instance. Nyní tedy návrh novely chce omezit kasační stížnosti. Je potřeba také se zabývat tím, které případy to postihne.

Už bylo řečeno, že se jedná o důchodové nemocenské pojištění, uchazeče o zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti, také sociální péči, pomoc lidem v hmotné nouzi, dávky pěstounské péče a přestupky do 100 tisíc korun.

Já bych chtěla přiblížit trošku nějaký případ, který třeba můžu z nějakého pohledu ze svých zkušeností popsat. Jak bylo řečeno, tyto situace dopadají na problematiku například starobních důchodů. Často já ze své praxe, se za mnou obraceli důchodci, kteří přišli s tím, že se cítí velice dotčeni tím, že jejich důchod byl špatně vyměřen, že je ve špatné výši, případně že do důchodu nebyla započítána veškerá období. To jsou v praxi velmi složité případy, protože zahrnují posouzení celého života toho člověka. Je tam potřeba doložit spoustu dokladů. Mohou být opravdu rozdíly ve stokorunách až tisících ve vyměřeném důchodu. Chápu, že možná pro soudce je to marginální záležitost, ale pro starou babičku je to otázka existence. Je důležité, zejména s ohledem na to, že se často kritizuje, že důchody jsou nízké, mít pozornost i k těmto drobným detailům.

Stejně tak invalidní důchod. Já nerada tedy využívám osobní příklady, ale zde si to neodpustím. Zastupovala jsem starého, mladého, naopak mladého muže, třicetiletého, který měl potíže s vyměřeným invalidním důchodem. Byl to člověk, který bohužel měl rakovinu mozku, bylo mu 30 let. Jeden měsíc měl přiznanou invaliditu 3. stupně a druhý měsíc už měl invaliditu pouze 1. stupně. Toto jsou případy, které jsou vysoce specializované. Bohužel tedy v tomto případě jsme až ke správnímu soudnictví nedošli, protože bohužel můj klient v průběhu řízení zemřel.

Nejsou to tedy marginální případy. Nejsou ani jednoduché, jak se možná může zdát. Právě samosoudci krajských soudů jsou vysoce specializovaní. To znamená, že my se teď dostáváme do situace, kdy ten specializovaný samosoudce bude na rozhodování ve věci sám. To samozřejmě bude mít logicky dopad na kvalitu, protože já si myslím, že to je čistě lidská záležitost. Pokud vím, že po mně už nepřijde nějaká oprava, tak samozřejmě už ten přístup k tomu řízení může být trošku ležérnější, řekla bych. Takže, jak jsem řekla, v průběhu správního řízení, správního soudnictví je potřeba probrat mnoho dokumentů.

Nepovažuji tedy za správné, aby jediným soudcem, který se meritorně bude zabývat případem, byl pouze ten jeden samosoudce krajského soudu. Z šetření veřejného ochránce práv například vyplývá, že v případě vyměřování důchodů je velké množství rozhodnutí, která právě ČSSZ vydává, je stiženo velkým množstvím chyb.

Pokud bude tedy novela přijata, domnívám se, že se zhorší kvalita rozhodnutí krajských soudů. Stěžovatelé budou v případě, že jejich rozsudek nebude pro stěžovatele přívětivý, bude, jak už bylo řečeno, stát před rozhodnutím, zda podat kasační stížnost nebo ne. Bohužel je tady dost značný prvek nejistoty pro stěžovatele, protože on také nebude vědět, zda kasační stížnost, kterou podá, Nejvyšší správní soud podle této novely posoudí, jako že překračuje nebo nepřekračuje jeho vlastní zájmy. Je to neskutečná zátěž pro stěžovatele, navíc bude muset zaplatit poplatek, je to značný prvek nepředvídatelnosti.

Nejvyšší správní soud se pak ale stejně bude muset tímto případem zabývat, to znamená, že je otázkou, zda vůbec k tomu uvolnění kapacit Nejvyššího správního soudu dojde, protože jak z navrhované novely vyplývá, bude si muset stejně ten spis načíst, aby ho následně odmítl a následně odůvodnil.

Současně hrozí nebezpečí, že posuzované případy v případě odmítnutí kasační stížnosti se dále dostanou k Ústavnímu soudu. Chtěla bych vás jenom upozornit, že na toto riziko upozornil sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který sám vydal své osobní stanovisko, ve kterém zdůraznil, že předkládaný návrh představuje největší proměnu řízení o kasační stížnosti od ustavení Nejvyššího správního soudu v roce 2003, které přichází bez širší odborné debaty. Upozorňuji na to, že se jedná o poslanecký návrh. Proto tedy navrhuji také odmítnutí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, paní senátorko, další přihlášenou je paní poslankyně, paní předkladatelka, prosím, paní předkladatelko. Omlouvám se.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Děkuji, pane předsedo, já jsem nevěděla, jaký tady máte průběh toho řízení, co je standardní, nechci vybočovat... Nicméně abych nezapomněla všechno, co tady zaznělo, ty kritické výhrady byly víc než kritické, jakmile je tady návrh na zamítnutí, samozřejmě je opravdu na místě, aby zpravodaj zareagoval co nejjasněji.

Zaprvé já vycházím z premise důvěry v Nejvyšší správní soud, nikoli nedůvěry, a totéž důvěry kompetence soudců, kteří na krajském soudě jsou pověřeni správní agendou. Nepleťme si obecné soudy, které v civilních věcech rozhodují, kde je mimořádný prostředek naprosto logickým posledním stupněm, a správní soudnictví, kde tím prvním stupněm není v rámci toho rozhodování soud, ale je to správní orgán. To zaprvé.

Zadruhé, důležité je si uvědomit, že už tady Ústavní soud rozhodl, rozhodl tady v několika věcech, které, pokud tato právní úprava bude přijata, rozhodne stejně. Takže vyjádření pana předsedy Ústavního soudu je jedna věc. Fakt, který vám tady přečtu, je věc druhá. Poslechněme si, já jsem vybrala jenom jedno, máte to, myslím, i ve svých podkladech, konkrétně se jednalo o usnesení z roku 2007, 2009, 2017, 2016, kde shrnul k ústavnosti institutu nepřijatelnosti. Ještě jednu věc, nepleťme si nepřijatelnost a nepřípustnost. Tady kolegové právníci velmi obratně se vyjadřovali spíše k nepřípustnosti, než k nepřijatelnosti. Až paní kolegyně, senátorka vaše, tady potom v závěru své řeči připustila, vaším prostřednictvím, pane předsedo, že se tím bude muset stejně soud zabývat, ale jaképak odbřemenění. Je jasné, nebude tam to řízení. Ale poslechněme si, ve věcech mezinárodní ochrany, jak v tom, co již existuje po té novele, shrnul Ústavní soud své argumenty k ústavnosti institutu nepřijatelnosti. Strašně nerada čtu podklady, ale tady se jedná o znění, které je třeba, aby bylo interpretováno přesně.

Ústavní soud říká: Soudní řád správní přenechává uvážení Nejvyššího správního soudu, zda kasační stížnost meritorně projedná či nikoli, Nejvyšší správní soud je při této úvaze veden zejména významem projednávané právní otázky z hlediska interpretace příslušných ustanovení, v tom případě, tenkrát to byl zákon o azylu, teď tam budou ty další věci, pokud bude přijata ta novela, případně soudního řádu správního. Jde o sjednocování rozhodovací činnosti správních orgánů a judikatury správních soudů. Pokud Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl z výše uvedených důvodů k závěru, že kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy uživatele, nelze v tomto názoru spatřovat nic protiústavního. A také dodává: Uvážení Nejvyššího správního soudu není Ústavní soud oprávněn přezkoumávat, nejen proto, že k němu je povolán výlučně Nejvyšší správní soud, ale především z toho důvodu, že jím z povahy věcí žádné ústavně chráněné právo zasaženo ani být nemůže. Pouze zcela výjimečně by mohlo představovat zásah do práva na spravedlivý proces zneužití soudního uvážení. Nic takového však Ústavní soud nezjistil nikdy. V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že při soudním přezkumu správních rozhodnutí je ústavně konformní i to, že v některých případech je definitivně rozhodováno bez připuštění opravného prostředku.

A teď jenom dovolte i judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, kdy evropský soud ve věci Delcourt proti Belgii potvrdil, že čl. 6 odst. 1 úmluvy nenutí smluvní státy, aby vytvářely odvolací nebo kasační soudy. Z pravomocí soudů však nesmí být vyloučeno přezkoumání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle čl. 36 odst. 2 naší listiny. Nad rámec Ústavní soud uvádí, že takové právo... Já už vás tím nebudu zatěžovat, citací něčeho, co máte ve svých podkladech. Ale nijak se tím nekrátí nebo nebude zasahováno do základních práv a svobod, chráněných naším ústavním pořádkem. To bylo to, proč jsme dělali také ještě, nebo jsme přistoupili, akceptovali jsme potom ty pozměňovací návrhy. To je jedna stránka mince.

Druhá stránka, my opravdu, když se podíváme, není pravda, že nejsou k dispozici statistiky, máte je také ve svých podkladech, dokonce jsem si je vzala... Když se podíváte na rok 2008, ty napadené kasační stížnosti se pohybovaly kolem 2800 případů, v roce 2019, za rok 2020, tedy bohužel, já jsem nepočítala s tím vystoupením zde, tak nemám čerstvou statistiku, to už je přes 5000. Takže ten počet soudců Nejvyššího správního soudu, to vám bohužel mohu téměř zaručit, bohužel se nezvýší v dohledné době tak, aby ta dvojnásobně vysoká agenda mohla být v těchto věcech, které navíc nevyžadují takového myšlenkového vzepětí, dovolíte-li mi tento výraz použít, jako opravdu závažné případy, kterými se musí zabývat, tak ten jejich počet se nezvýší v dohledné době. Tím mám na mysli dohlednou dobu, já si troufnu říct, tak 5 let. Pochybuji, že budoucí ministr spravedlnosti nebo ministryně spravedlnosti dokáže přesvědčit budoucího ministra financí, aby uvažoval jiným způsobem, obzvlášť v této době, kdy musíme čelit jiným finančním nákladům v jiných oblastech. Ale to sem nepatří.

Jenom bych ráda uklidnila pana kolegu, advokáta, právníka a váženého pana senátora Lásku, myslím si, že všech těchto důvodů, které zde uvedl, nakonec i přednesený jeho návrh na zamítnutí, jsme si všichni dobře vědomi.

To současné znění, za sebe i za představitele justice, nejenom Nejvyššího správního soudu, ale myslím si, že i řada soudců Nejvyššího soudu by vám potvrdila, že je kompromisem, který částečně odbřemení, jak už řekla paní senátorka, částečně odbřemení soudce Nejvyššího správního soudu, ne tak, jak si původně mysleli a přáli, a že by bylo dobré jim touto cestou umožnit časový prostor pro to, aby těch klíčových judikátů, podle kterých, já si zase na rozdíl od mých předřečníků myslím, přece jenom krajské soudy se jimi řídí a ten trhací kalendář z toho nemají ve většině případů, tak aby jich bylo více než dosud. Je to na vás. Buď se k tomu vrátíme ve sněmovně ještě jednou, nebo rozhodnete vy tady. V každém případě je to vaše rozhodnutí. Já jsem chtěla jenom reagovat na to, co jsem tady slyšela. Poprosím jenom, až budete hlasovat, tak byť tady nejste všichni právníci nebo řada z vás není právníků, je veliký rozdíl mezi nepřijatelností a nepřípustností kasační stížnosti, respektive v tomto případě je to kasační stížnost, může to být i jiné rozhodnutí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní poslankyně. Vy, jako zpravodajka, se můžete přihlásit do rozpravy, jak budete považovat za vhodné. Další je pan senátor Zdeněk Hraba. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, naprosto se ztotožňuji s tím, co tady říkali kolegové, pan senátor Láska a paní senátorka Šípová. Já se připojuji k návrhu na zamítnutí. Pro mě osobně totiž se s právem, aby věc projednal soud ve dvou instancích, zachází jako s nějakým buržoazním přežitkem, který je potřeba revolučně zrušit. Takhle to přece ale nemůže být! Pokud za mnou přijde do kanceláře klient a zeptá se mě: Projedná Nejvyšší správní soud moji kasační stížnost? A já mu řeknu: Ano, když bude chtít.

Každý si položte otázku, jestli tohle je spravedlnost, jakou očekáváme od českých soudů. Zcela určitě za sebe říkám, že nikoliv. Paní poslankyně tady citovala. Citovala judikát Evropského soudu pro lidská práva, který citovala i naše legislativa, a za to jí děkuji, který říká, že v rozsudku, tedy Delcourt proti Belgii, že čl. 6 odst. 1 úmluvy nenutí členské státy Rady Evropy zřizovat odvolací nebo kasační soudy, pokud takové ale zřídí, nemůže být k nim omezen přístup procesními překážkami. Tady paní poslankyně skončila. Čárka, říká tento judikát, které spočívají na arbitrárních, tedy z hlediska účelu a omezení neracionálních a nepřiměřených opatřeních. Právě to posouzení, to vynětí některých věcí na posouzení, jestli se tím bude nebo nebude Nejvyšší soud zabývat, jestli podstatně přesahují tedy osobní zájmy toho žalobce, toho sepisovatele kasační stížnosti, může znamenat, že ČR bude u Evropského soudu pro lidská práva tím, kdo prohraje ten soud.

Bylo tady řečeno, že samozřejmě se neúspěšní žadatelé, neúspěšní sepisovatelé kasačních stížností budou obracet na Ústavní soud. Ztotožňuji se i s názorem Pavla Rychetského, předsedy Ústavního soudu. Budou se obracet i na Evropský soud pro lidská práva, protože jim to samozřejmě umožňuje náš právní systém. Já bych chtěl varovat, že ČR bude prohrávat, protože toto selektivní vymezení věcí, dopravních věcí, sociálního pojištění, věcí cizineckých a vymezení, ano, v těchto se tedy bude posuzovat ona nepřijatelnost. A v jiných ne? To je přesně to, na co upozorňoval Evropský soud pro lidská práva. Ve zbytku se plně odkazuji na argumenty, které už tady zazněly. Přidávám se k návrhu na zamítnutí a dovolil bych si vás požádat o jeho podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Renata Chmelová. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Dobré dopoledne, pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já se zde přidávám k těm kritikům této novely. Dovolte, abych vám přednesla svoje argumenty.

Dlouhou dobu se mluví o tom, že ač má být hlavní činností Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu sjednocování rozhodovací praxe, věnují se tyto soudy hlavně odmítání či zamítání dovolání a kasačních stížností balastního charakteru. To samozřejmě je nutné nějak řešit, ale je zde velká otázka, zda postup zvolený tímto návrhem zákona je ten správný. Do jisté míry totiž omezuje přístup k soudní ochraně například uchazečům o zaměstnání a jejich podpory v nezaměstnanosti či příjemcům sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory nebo dávek pěstounské péče, tedy těm nejohroženějším občanům, kteří mezi námi žijí.

V případě těchto osob bude přístup k Nejvyššímu soudu nadále možný. Budou nicméně muset v rámci kasační stížnosti vymezit, v jakých ohledech považují svou kasační stížnost za přijatelnou, tedy jak kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. O tom, zda tuto podmínku kasační stížnosti naplní, pak bude arbitrárně rozhodovat senát Nejvyššího správního soudu. To může být samo o sobě problematické. Je otázka, zda se tím nerozšíří napadání věcí u Ústavního soudu, jak zde již zaznělo, na který se budou moci někteří neúspěšní podatelé kasační stížnosti obracet z důvodu tvrzeného porušení práva na soudní ochranu. V této souvislosti je potřeba si uvědomit také to, že úlohou Nejvyššího správního soudu není pouze sjednocování rozhodovací praxe, ale také zajištění její zákonnosti. Tím návrhem zákonodárce rezignuje na funkci ochrany zákonnosti Nejvyššího správního soudu pro stanovený okruh věcí a osob. Soustředí se pouze na funkci zajištění jednoty rozhodování. Chci upozornit, že i toto zmiňuje naše legislativa ve svém stanovisku.

Pozitivní je, že se alespoň navrhuje zrušit odstavec 3 § 104a, ten původně stanovoval, že odmítnout kasační stížnost pro nepřijatelnost je možné i bez odůvodnění. Nejvyšší správní soudy tedy budou mít, pokud bude tento návrh přijat, alespoň povinnost odmítnutí řádně odůvodnit.

Netvrdím, že ten návrh je principiálně špatně. Záměr je správný, ale nejsem si jistá svým provedením. Takže závěr za mě. Je dobře, že směřujeme na odbřemenění Nejvyššího správního soudu, ale nemohou to odnášet již tak vyloučení občané. Proto budu hlasovat pro zamítnutí. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan senátor Jan Holásek. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři. Já se řadím mezi podporovatele navrhované novely zákona soudního řádu správního. Hlasoval jsem pro něj také na ústavně-právním výboru. Pokusím se vám tady shrnout argumenty pro ten můj postoj nebo pro ten můj názor.

Začal bych ale tím, co tady zaznělo z úst kritiků té novely. Byla to arbitralita toho návrhu zákona, to znamená, že si řekneme, že kasační stížnosti, o kterých by měli ve věcech, o kterých rozhodovali samosoudci na úrovni krajských soudů, nebudou přijatelné... Proč to jsou zrovna tyto stížnosti, tady je opravdu potřeba odkázat na to, že v té dosavadní úpravě už jsou nepřijatelné v případě těch azylových věcí. Tato otázka byla testována Ústavním soudem. Ústavní soud shledal, že to je v souladu s ústavním pořádkem. Takže tento argument si myslím, že bychom měli brát za Ústavním soudem posouzený a shledaný. Druhý argument je obecně otázka dostupnosti práva. To znamená, je tady otázka, že kasační stížnosti v těch vymezených věcech nebudou přijatelné.

Já si myslím, že tady už zazněla celá řada argumentů, proč by tomu tak nemělo být. Zaprvé o tom, zda ta kasační stížnost bude přijatelná či nepřijatelná, rozhoduje senát u Nejvyššího správního soudu, a pokud jenom jeden soudce z toho senátu bude zastávat názor, že by měla být přijatelná, musí být přijata. První věc.

Druhá věc, to rozhodnutí musí být odůvodněno, je to jinak, než je to teď u těch azylových věcí, tam to odůvodnění být nemusí.

A konečně, to tady zaznělo částečně, důležité je si uvědomit, že ta kasační stížnost je nepřijatelná pouze v případě, nebo může být odmítnuta pro nepřijatelnost pouze v případě, jak říká text zákona, že svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. To znamená, pokud je přesahuje, přijatelná je. Kdybychom se podívali na to, co to znamená, kdy ta kasační stížnost má být přijatelná, je to zejména v situaci, ten Nejvyšší správní soud to vymezil, kdy ta věc zatím vůbec judikaturou Nejvyššího správního soudu nebyla řešena, to znamená, je potřeba o ní rozhodnout poprvé, nebo v případě, že správní soudy v té věci rozhodovaly rozdílně. Je potřeba tu judikaturu sjednotit. A konečně v případě, že právo se nám vyvíjí, tu právní otázku je třeba posoudit jinak. Takže je to otázka sjednocování nebo konzistentní judikatury, o kterou se stará Nejvyšší správní soud.

Druhý případ je to, že v případě, že ten krajský soud zásadně pochybil ve svém rozhodnutí, a to jak po stránce procesní, že třeba vůbec neproběhlo projednání věci, nebo v případě, že hmotněprávně, to znamená, tu věc špatně posoudil. A to tak, že to rozhodnutí nebo to pochybení mělo dopad na to samotné rozhodnutí v tom závěru.

Já bych určitě znovu zdůraznil to, co už tady zaznělo, je to opravdu velmi důležité, že nepřijatelnost nerovná se, že ta kasační stížnost bude odmítnuta bez dalšího, je to velmi sofistikovaný, důkladný proces. Myslím si, že je potřeba znovu uvést to, že si můžeme říct, jak se tím ti soudci Nejvyššího správního soudu budou zaobírat, byť jsme si tady všichni řekli, že je považujeme za velmi profesně zdatné a špičkové soudce, tak už tady zaznělo, že v případě těch nepřijatelných kasačních stížností, v případě těch azylových věcí, tak jich bylo už vydáno za dobu 15 let rozhodování zhruba 6000, pokud si dobře pamatuji, zhruba 400 ročně, a ani v jednom případě, opakuji, ani v jednom případě Ústavní soud, i když to bylo napadené případně, nerozhodl, že ten Nejvyšší správní soud rozhodl o té nepřijatelnosti špatně. Takže z toho opravdu můžeme dovodit, že soudci Nejvyššího správního soudu postupují při posuzování té přijatelnosti kasační stížnosti velmi odpovědně podle mého názoru.

Teď mi dovolte ještě pár poznámek, proč si myslím, že bychom měli tu novelu zákona o Nejvyšším správním soudu, pardon, soudního řádu správního podpořit...

Zaprvé, umožníme Nejvyššímu správnímu soudu se opravdu soustředit na zásadní právní věci. On je tam primárně od toho. Druhá věc je ta, že zásadní rolí Nejvyššího správního soudu je konečně to, co říká soudní řád správní, sjednocovat judikaturu správních soudů, řešit právní otázky zásadního významu. Na to se má zaměřovat. Neřešit drobnější agendu. Jak už jsem říkal, nepřijatelnost opravdu neznamená, že se tím Nejvyšší správní soud nebude zabývat. Uváděl jsem konkrétní argumenty.

Co je důležité, myslím si, že tato novela paradoxně k rozstupnosti práva přispěje. Přispěje k rychlosti projednávání těch kasačních stížností. A to těch, o kterých rozhodují, resp. a to ve věcech, ve kterých rozhodovali ti specializovaní samosoudci, o kterých Nejvyšší správní soud se usnese, že jsou přijatelné, takže na ně prostě bude mít víc času a bude je posuzovat rychleji. A zejména bude mít víc času na to se zabývat věcmi, o kterých rozhodoval ten krajský soud v senátu, kde to omezení té kasační stížnosti vůbec není navrhováno. Tady jsme diskutovali s panem předsedou ÚPV situace, kdy je vydán zajišťovací příkaz, firma je v obrovsky složité situaci a potřebuje to rychlé rozhodnutí. Tady si myslím, že je velký problém dostupnosti práva v tom čase, kdy to rozhodnutí padne. To je zásadní problém.

Na závěr dvě poznámky. Mně přijde podstatné i to, že ten poslanecký návrh předložili kolegové poslanci, právníci napříč politickým spektrem. Nevím, jestli jste to viděli. Ale je to... Já si to jenom rychle najdu, děkuji, paní poslankyně. Marek Benda, paní Válková, Marek Výborný, kolega Chvojka, Dominik Feri, Jan Farský, Kateřina Valachová, Zbyněk Stanjura, Pavel Blažek, Tomáš Kohoutek. Takže myslím si, že to taky má nějakou průkaznou, vypovídací hodnotu, že se pod to podepsali právníci v Poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem. Vím, že kolegové, senátoři z Pirátské strany, jsou proti návrhu novely zákona. Nicméně moje informace jsou, že i ze strany pirátských poslanců ten přístup byl takový vlažně neutrálně pozitivní, takový, řekl bych, kompromisní.

Za podstatné je podle mě potřeba považovat i to, že nikoliv ten původní návrh, ale ten upravený, který máme před sebou, podporuje ministerstvo spravedlnosti, ten původní nepodporovalo, podporuje ho Česká advokátní komora, podporuje ho Komora daňových poradců a samozřejmě Nejvyšší správní soud.

Děkuji za pozornost a ještě jednou se přimlouvám a chtěl bych vás poprosit o podporu návrhu zákona, tak jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou, jak o tom rozhodl ÚPV. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Předávám...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Já bych si to vzala, jestli je to možné, děkuji. Jenom velice stručně. Zaprvé chci poděkovat, protože vy jste mnohem systematičtěji tady řekl to, co bych asi měla říci také já, na co jsem zapomněla, v tom úvodním slovu, že to ušetří čas a že soudci nám slíbili, i u vás, když byly na té odborné poradě na vašem ÚPV ty argumenty, přesvědčili řadu z vás o tom, že se nemusíme obávat o kvalitu, že velmi ušetří čas, to jsem neřekla, že zhruba teď projednání věci, která si zaslouží pozornost, trvá rok, teď to budou, odhaduji, dva měsíce. To je velmi důležité.

Další argument, který jsem chtěla říci, že je to podporováno právě tou právnickou obcí. Česká advokátní komora, daňová komora, jak jsem říkala, justice. Čili tento kompromis, ten předchozí, vyvolal emoce, ale nechám prostor ještě pro další kritické, předpokládám, připomínky. Jenom chci upozornit na to, že už jsem se dlouho nesetkala ve sněmovně s takovým konsensem i napříč politickými stranami. Jsem zvědavá i na hlasování ze strany Pirátů nakonec, protože ono se všechno vyvíjí. Byla jsem ráda, že jsem mohla tento návrh, který zejména podporoval pan poslanec Benda, který je teď mimo Prahu, proto ho tady zastupuji, podpořit i já. Doufám, že to dělám dostatečně přesvědčivě, ať to dopadne jakkoli. Také jsem k dispozici ještě k vašim dotazům, pokud by někdo z vás se chtěl na něco zeptat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byly poznámky paní poslankyně. K mikrofonu přistupuje paní senátorka Adéla Šípová, která je další přihlášenou do diskuse.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Já bych chtěla ještě reagovat na ty emoce. Emoce jsou důležité, ale já jsem mluvila o datech. Vy jste uvedla, paní kolegyně, že statistiky nejsou, tedy jsou, uvedla jste nějaká čísla. Já přesně nevím, jestli šlo jenom o počet napadených kasačních stížností, nebo o jaká čísla... Pokud je máte, budu velice vděčná, protože já jsem si o čísla požádala, bohužel jsem je od Nejvyššího správního soudu ještě nedostala, což mohlo být samozřejmě způsobeno časovými důvody. Děkuji. Dobře. Já se na to potom ještě podívám.

Já jsem jenom chtěla říct, že já chci mluvit o číslech, nechci mluvit úplně o emocích. Chtěla bych říci, že to, co my víme, já jsem si to zjišťovala, je to, že, pardon, jenom si to přečtu, že podle statistických výkazů Nejvyššího správního soudu jsou následující údaje. V roce 2014 bylo vyřízeno celkem 2704 kasačních stížností.

Z tohoto počtu bylo zrušeno a vráceno 581. To znamená, tyto rozsudky měly vady a vrátily se zpět na krajské soudy. Já jsem si to přepočítala, je to 21 %. V roce 2015 to bylo 22 %. V roce 2016 přesně 21 %. V roce 2017 přesně 17 %. Další údaje bohužel nemám. Toto jsou data, která mám já, ale to, co mně chybí v nějaké analýze, nevím, jestli je to tady, vidím rychlým pohledem, že tady ta čísla nejsou, tak já jsem chtěla vědět, o jaké případy se jedná. Protože kasační stížnosti se rozpadají v zásadě do dvou skupin. Jsou to kasační stížnosti proti rozhodnutí, kde rozhodoval samosoudce, kde rozhodoval senát. My nevíme z analýzy, z žádné analýzy nevíme, jaká čísla, na jaký počet kasačních stížností to dopadne. To znamená, já bych byla ráda, kdybychom tady měli nějakou tabulku, ve které by bylo uvedeno, že v těchto letech bylo podáno tolik a tolik kasačních stížností, které se zabývaly důchody, sociálními dávkami, případně pěstounskými dávkami nebo všemi těmi kategoriemi, které jsme uvedli. Z těchto kasačních stížností bylo tolik a tolik případů vráceno zpět krajským soudům.

Jak jsem uvedla, máme tady poměrně dost vysoké procento případů, které byly z Nejvyššího správního soudu vráceny zpět ke krajským soudům. Tato procenta jsou vyšší, významně vyšší než procenta, která jsou při rozhodování u Nejvyššího soudu, kde počet kasačních stížností nemá takovouto úspěšnost jako u Nejvyššího správního soudu. To znamená, že ta analýza tady není. Mně tohle vadí. Já samozřejmě nechci nějakým způsobem přetěžovat soudy, vím, že je to velký problém.

Ještě bych si dovolila tedy znovu přečíst stanovisko k tomu nápadu případně následujícího přetížení Ústavního soudu, které zmínil předseda Ústavního soudu.

„Vážený pane ministře, plně rozumím tomu, že Nejvyšší správní soud se potýká s rostoucím nápadem, čemuž čelí i Nejvyšší soud a Ústavní soud, zvažuje různé možnosti, jak na tuto situaci reagovat. Má zdrženlivost vůči předloženému návrhu zákona pramení z obavy, že tíhu důsledků předkládané reformy ponese zprostředkovaně Ústavní soud. Tyto úvahy nejsou nijak spekulativní, ale vycházejí z dlouhodobé zkušenosti související s dovolacím řízením před Nejvyšším soudem. Ostatně i návrh zákona se na několika místech na tento mimořádný opravný prostředek odvolává. K tomuto srovnání přistupuje i komentářová literatura.“

Takže to jenom k tomu, jestli se to k tomu Ústavnímu soudu dostane nebo nedostane.

Mně se jedná zejména o kvalitu rozhodnutí, protože jakékoliv omezení opravných prostředků, byť jde o nepřípustnost a nepřijatelnost, já samozřejmě vnímám ten rozdíl mezi tím, ve finále omezí kasační stížnosti a je potřeba širší diskuse, a to včetně zapojení i veřejné správy, o čemž pochybuji, že byla do této diskuse zahrnuta. Já jsem tedy vedena zásadou takové jakési předběžné opatrnosti, zejména v těchto změnách, co se týká procesních řádů. Proto tedy jsem tím znepokojena. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do debaty je pan senátor Lukáš Wagenknecht. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený paní poslankyně, vážené kolegyně, kolegové, já jsem dneska nechtěl vystupovat, to říkáme tady vždycky, když nechceme, ale v tomhle, nejsem odborník na právo, ono to pak není důvěryhodné, když tady neprávník říká právní věci, takže to říkat nebudu. Já to zkusím zjednodušit, protože včera jsem řešil jiné věci, které byly pro mě ve větším detailu.

Nicméně k tomuhle, zaprvé bych zareagoval na ty komentáře. Já to nemám rád. Jak paní poslankyni, tak jiným kolegům, já jsem nepřísahal nějaké straně, já jsem přísahal na ústavu. To znamená, stranické komentáře toho, že ve sněmovně něco chce, pokud já osobně jsem přesvědčen, že to je špatná věc, hlasuji podle sebe. Je to docela dost často. Myslím, že většina věcí, které k nám přijdou ze sněmovny a je nějak koaličně projednávaná, i opozičně, tak mě to nikdy nebrzdilo v mém názoru. Naopak mě to bohužel dneska posunulo v mém názoru, který tady pak také sdělím. Takže jenom za mě, tyto neférové argumenty bychom tady nemuseli používat, ale bohužel se to děje.

K těm věcem, které tady padly, pan senátor Goláň jakoby to řeší, jako předseda ÚPV, já jsem byl otevřený, nějaké dotazy jsem mu posílal, i zareagoval, to mu děkuji, nicméně jak tady slyším celou debatu, je to o tom, jestli některé sociálně slabé skupiny budou moci nějakou formou mít jakoby komplikovanější přístup... Nebo jak to říct? Ano, komplikovanější, k nějakému dalšímu možnému rozhodnutí soudu.

Jsou tam nějaké dvě věci, co jsem pochopil, jedna je, že se zvýší poplatek, což asi nemusí být dlouhodobě špatná věc, pokud chceme, aby tam nebyla nějaká účelová podání, tomu rozumím. Ale v kombinaci s tím, co tady říkal i pan Hraba, paní kolegyně Šípová a pan kolega Láska, v té kombinaci, jak to chápu já, už je to velký problém. Asi opravdu Zdeněk Hraba to řekl výborně. Pokud přijde klient a ví, že to bude dražší a že nemá jistotu toho, tak je to, pokud to je paní samoživitelka, která bude chtít řešit jakoby nějaký sirotčí důchod nebo cokoliv jiného, může to ty lidi odradit.

Takže za mě, chápu principy toho, co tady chcete, chcete odlehčit soudu. Já řeknu můj jednoduchý dotaz, jako neprávníka. Proč neposílíte dvěma nebo třemi senáty ten Nejvyšší správní soud? Já nejsem odborník, v tom senátu jsou tři soudci, myslím? Pokud to říkám dobře. Tak se bavíme o 6 nebo 9 lidech. Řeknu to. Proč? Také možné řešení. Nevím. Takhle tu věc chápu já. Máme tady různé vládní agendy, které všichni dobře známe, kde stát kontroluje občany, dává jim různé povinnosti, úkoly, některé už tedy nakonec spadají pod stůl. Řeknu příklad, který asi všichni známe, zavádělo se tady EET a nabralo se 300 úředníků, aby de facto šmírovali občany při jejich podnikání, když to hodně zjednoduším. 300 úředníků krát 50 tisíc, superhrubá mzda měsíčně, krát 12 měsíců, mně to vyšlo přibližně na 180 milionů korun. Náklad státu na to, aby občany nějakou formou zatěžoval a kontroloval. My se teď tady bavíme, pokud to chápu dobře já, o třech, šesti, devíti nebo, já nevím, 12 soudcích. Nevím, jestli v ČR není možné najít 12 soudců? Nebo 6, nebo 9. Pokud by to možné bylo, ten soudce měl ten plat dvakrát tak velký, třeba 100 tisíc měsíčně, nevím, kolik soudci berou, ale bylo by to možné, budeme počítat třikrát sto tisíc krát dvanáct... To číslo tady ani nemusím říkat, opravdu to je marginální proti té jiné částce, kterou jsem řekl.

Tak bych jenom chtěl od paní předkladatelky, se jenom zeptat, jestli toto také není možná alternativa toho řešení, která by byla podle mého názoru přijatelná z pohledu nákladů pro stát a neomezovala by práva těch, o kterých se tady bavíme. To riziko tady zkrátka nějaké je. Není ten náklad, který v tuto chvíli bychom tady vynaložili, v řádech milionů korun, desítek maximálně, opravdu relativně marginální částka oproti tomu, co tady v tuhle chvíli je nějaká snaha nějakou formou omezit? Já to nemyslím opravdu zle. Abychom volili ty varianty, které jsou rozumné, jednoduché a neomezí ta práva těch lidí. Tak to jenom můj dotaz.

A pak případně se ještě vyjádřím, ale já si myslím, že to je odpověď pro mě asi jasná a logická. Kdybych ji dostal, tak se pak možná zařídím, ale jestli se bavíme o pár lidech, kteří by tento problém vyřešili, i když tam můžou být nějaká účelová podání, já tomu také rozumím, to třeba se těmi 10 tisíci dá omezit, ale jestli se bavíme o pár lidech, pojďme zvážit tuto cestu.

Z toho důvodu v tuto chvíli jsem přesvědčen, že spíš bych byl proti, i když tady padly komentáře stranické, nějaké tady sekretariáty nám něco nařizují. V žádném případě. Vždycky jsem rozhodoval podle svého rozumu a svědomí, které jsem přísahal na ústavu. A jestli se bavíme o 3 až 12 lidech, kteří by ten problém vyřešili, pojďme najít těch 6 až 12 lidí. Pojďme, možná to bude jednoduché. Nevím, jestli těch 12 soudců se nedá ve státě najít. Já doufám, že dá. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Paní poslankyně, prosím... (Helena Válková si chce vzít slovo.) Paní poslankyně, prosím, já bych rád to řídil. Já vám rád slovo udělím, ale prosím, abyste si ho nebrala sama. Teď se přihlásil s přednostním právem pan předseda Vystrčil. Pak vám samozřejmě rád dám slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane první místopředsedo, vážená paní poslankyně, já se vám velmi omlouvám. S tím, s čím budu vystupovat, využívám svého přednostního práva. Má to podle mě významný důvod. Chtěl jsem počkat, až skončí tento bod, ale protože o půl mám nějaké přijetí, které bylo naplánováno včera, já nemůžu ty lidi nechat čekat, tak to musím říci nyní. Považuji za důležité, aby to zaznělo tady, na plénu Senátu, tak aby to všichni mohli slyšet a abyste věděli, jak to je, protože jde o čest a, řekněme, dobré jméno Senátu.

Dneska v Právu vyšla fotografie. Ta fotografie, prosím, je archivní a není to tam napsáno. Ta fotografie je archivní a není to tam napsáno, která připomíná včerejší připomenutí v Senátu Dne památky obětí holocaustu.

Ta fotografie je archivní, to znamená, je tam například pan Duka nebo pan radní Sidon atd., kteří samozřejmě včera nebyli, někteří to vidíte, to, že tady někdo dle mého názoru možná neúmyslně sype sůl do ran, sype sůl do ran, které dnes my všichni zažíváme tím, že bojujeme s pandemií, dodržujeme pravidlo roušky, ruce, rozestupy. Tato fotografie je archivní, zároveň všichni vidíme, jak jsou tam ti lidé u sebe, bez roušek a podobně, prosím vás, pro seriózní média, pro všechny z vás, takto to včera nevypadalo. Včera platilo pravidlo: Ruce, roušky, rozestupy. Fotografie je rok nebo více stará.

Takže tolik jenom pro ctěné senátorky a senátory, i pro všechny další. Toto není včerejší fotografie. Nevím, jak je stará. Pan Duka ani pan Sidon včera se nezúčastnili. Byl přímý přenos v České televizi, kdo se chce podívat, jak to připomenutí včera vypadalo, může si pustit záznam České televize. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  To byla důležitá poznámka, protože víme, v jak zjitřené době žijeme. Fotografie na titulní stránce, ve které sedí lidé namačkaní na sobě, bez roušek, přičítá se to akci v Senátu, zcela jistě nedělá nic správného, dobrého. Prosím, paní poslankyně, teď vám uděluji slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Děkuji. Mohla bych vyprávět o tom, jak média lžou, musí se to potom řešit soudní cestou... Ne vždy to třeba dopadá tak, jak by si člověk představoval.

Naprosto chápu, že tohle vás teď zaměstnává, nás to zaměstnává v Poslanecké sněmovně rovněž. Prosím vás, k tomu dotazu, proto jsem se přihlásila, pana senátora Wagenknechta... On tady opakovaně použil termínu „nějací lidé“, „lidé“, „pár lidí“. Ale to nejsou nějací lidé, pár lidí, aniž by v tom byla jakákoli skrytá arogance. To musí být vysoce kvalifikovaní, osvědčení soudci, s dlouhou praxí, kteří jsou schopni ty klíčové judikáty skutečně vypracovat, zdůvodnit, prosadit v polemice, která se netýká jenom polemiky kolegyň a kolegů z Nejvyššího správního soudu, ale pak musí obstát i před Ústavním soudem případně. Vybrat takové lidi není jednoduché, samozřejmě zaplatit je také není jednoduché, není to pár úředníků, zase, bez jakékoli arogance.

Druhá poznámka, pokud přijmeme tuto novelu, navíc v těch věcech, kde já sama jsem se naopak divila, že všechno obstálo optikou Ústavního soudu, jak už zde bylo zmíněno, to jsou věci, které můžou zasáhnout do základních lidských práv a svobod, nepochybně, věci mezinárodní ochrany, azyl... Tam bude muset ten soud zdůvodňovat teď, protože jsme škrtli ten třetí odstavec. To znamená, ve všech případech bude muset zdůvodnit.

A do třetice znovu opakuji, ať mně tedy Nejvyšší správní soud odpustí ten výraz velmi srozumitelný, nicméně trošku lidový, zabývají se velmi často tzv. bagatelkami. Nijak nesnižuji význam zájmu těch žadatelů o to domoci se práva, ale ono to skončí jako v těch tisíci případech předtím stejně. Pochopitelně zamítnutím.

Teď by to bylo rychlejší a měli by větší prostor pro to rozhodování v těch skutečně důležitých případech. Ono je to velmi jednoduché. Ta novela. Ale souhlasím s vámi, že ty dopady mohou být, na rozdíl od některých z vás se domnívám, zásadní povahy, já pozitivní, někteří z vás se obávají možných vedlejších důsledků. To je naprosto legitimní. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Prosím pana senátora Canova, který je další přihlášený do obecné rozpravy, aby přistoupil k mikrofonu. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Michael Canov:  Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Omlouvám se, ale já se teď vrátím na jednání ÚPV, které proběhlo. Byla tam skutečně reprezentativní sestava hostů z Nejvyššího správního soudu i dalších. Já se přiznám, že jsem tam rozproudil debatu. Já sám, když jsem na ten ÚPV šel, samozřejmě po nějaké přípravě, kterou jsem si předtím dělal, tak jsem byl názoru na zamítnutí této novely zákona. Dokonce jsem přednesl, řekl ty argumenty, rozpoutal jsem tam opravdu docela, myslím, debatu. Tedy, řekl bych, že jsem naše hosty griloval, ale každopádně jsem je dovedl k řadě odpovědí na mé dotazy. Musím říci, že mě přesvědčili. Takže jsem návrh na zamítnutí stáhl. Podpořil jsem návrh na schválení. Kolegové, pan Holásek a teď i paní poslankyně, ty jednotlivé věci připomněli. Skutečně je tam ta nepřijatelnost a musí se odůvodnit, což doteď nebylo. Dokonce ani u té mezinárodní ochrany to nebylo. Teď se to odůvodnit musí. Dokonce i paní kolegyně, senátorka Šípová, která je proti, nebo je pro zamítnutí, připustila, že se tím budou stejně zabývat ti soudci. Ona to říkala ve smyslu, tak proč to dělají. Asi to smysl často má, ale oni se na to podívají... Připomněl bych jednu věc, kterou nikdo dosud nezmínil, je v tom § 104a, je tam taky odstavec 2, který uvádí, že rozhodnutí senátu musí být jednomyslné. To znamená, všichni musí být pro to, že se to odmítne, pro tu nepřijatelnost. Musím říci, že po té diskusi jsem dospěl k názoru, že bude správné tuto novelu přijmout. Zdůraznil bych znova tu věc, že jediná žena v ÚPV měla nějaké výhrady, nepodpořila ten návrh ÚPV, ale až na ni ÚPV rozhodl jednomyslně, pro schválení. Jeden se zdržel, ostatní byli pro. Je to tak? Je to tak. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, vidím lehké nesouhlasné posunky, že to tak úplně přesně nebylo. Asi tam byl ještě jeden další hlas, předpokládám. Prosím teď pana senátora Tomáše Goláně. Je to další diskutující.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Děkuji za slovo, já kolegu opravím, bylo 7 senátorů, včetně senátorky, pro, zdržel se pouze jeden senátor, pan kolega Zdeněk Hraba. Je to v usnesení, takže je to dohledatelné.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  A už je to napraveno.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Není to nic tajného. Trochu mě mrzí, že odpůrci nepřišli na zasedání ÚPV, protože jsem tam skutečně pozval ty lidi nejdůležitější, kteří kolem toho nejen pracovali, ale kteří s tím budou pracovat. Kromě toho se zasedání ÚPV zúčastnil ředitel sekce správy daní Komory daňových poradců Tomáš Hajdušek a zástupkyně Advokátní komory, paní Novotná. Oba vystupovali v obecné rozpravě, oba se vyjádřili, jak Advokátní komora, tak Komora daňových poradců, pro schválení toho návrhu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Strašně moc děkuji prostřednictvím pana předsedajícího, pane Michaeli Canove, za ten odstavec 2, skutečně ten senát je tříčlenný a musí rozhodovat jednomyslně. Takže stačí, když jeden z těch tří soudců nebude souhlasit s tou nepřijatelností, pak ta nepřijatelnost nebude přípustná.

Ještě jsem tady chtěl zdůraznit, že všem jsem poslal materiály, ze kterých čerpal kolega Holásek a ze kterých čerpám i já, jsou to materiály zpracované Nejvyšším správním soudem. Zaznělo tady, jak si Nejvyššího správního soudu pan kolega Láska váží, jak jsou od něj výborná rozhodnutí. Totéž tady zaznělo od kolegyně Šípové. Když si vážíme toho soudu, jsou ta rozhodnutí tak kvalitní, tak mu věřme, že ten institut nepřijatelnosti zvládne. Protože nepřijatelnost neznamená vyloučení jakéhokoli případu ze soudního přezkumu. Proto neodporuje ani ústavnímu pořádku ani Evropskému soudu pro lidská práva.

Nepřijatelnost spojuje obě poslání, které Nejvyššímu správnímu soudu svěřuje ústava, a to je poslání sjednocovatele judikatury, to už tady zaznělo, ale je to i poslání ochránce spravedlnosti každého jednotlivého případu. Zde je třeba říci, jak budou odmítány případně z důvodu nepřijatelnosti ty jednotlivé kasační stížnosti. Půjde o případy, kdy rozhodnutí krajského soudu netrpí vážnou procesní vadou. A je tu a), to není jedna podmínka, druhá, všechny námitky stěžovatele Nejvyšší správní soud již v minulosti v obdobných případech opakovaně řešil. To znamená, když to Nejvyšší správní soud už opakovaně řešil a opakovaně zamítal, takovéto kasační stížnosti, v tom okamžiku, až v tom okamžiku, může tu nepřijatelnost, ten institut nepřijatelnosti na případný případ aplikovat.

K soudcům Nejvyššího správního soudu. Máme deset senátů a skutečně potvrzuji to, co tady řekla paní poslankyně Válková. U Nejvyššího správního soudu je nutná obrovská erudice, protože nejsou tam specializované senáty. Případy se losují, tak jak u Ústavního soudu, a každý z těch soudců musí mít záběr v kompletní správní činnosti, o které rozhoduje. To znamená, není tam specializovaný senát daňový, specializovaný senát na sociální zabezpečení a podobně.

Je velký problém zajistit soudce na krajskou úroveň. Už na krajské úrovni je problém zajistit soudce, natož potom do Nejvyššího správního soudu, aby tam senátů nebylo 10, ale třeba 13, tak jak navrhoval kolega Wagenknecht. Je to skutečně o praxi, o tom, že ti soudci často přicházejí buď z krajských soudů, případně jako asistenti z Ústavního soudu, jako pan Ivo Pospíšil, ale skutečně není kde brát, ta situace není tak jednoduchá.

Závěrem jsem chtěl říci, že samozřejmě řešíme následek, to je nutno si přiznat, musím všem předřečníkům dát za pravdu, řešíme následek. Následek toho, že nefungují správní orgány. V daňovém řízení nefunguje, to jsem řekl i na ústavně-právním soudu, nefunguje dvojí instančnost. Abyste byli v obraze, první instance je, která rozhoduje, druhá instance je ta, která rozhoduje o odvolání. U Finanční správy ani nemůže fungovat dvojí instančnost, když oba ty stupně podléhají jednomu velení, Generálnímu finančnímu ředitelství. Oba ty stupně skutečně vede jeden subjekt, a to je Generální finanční ředitelství. Jak máme zaručenou dvojinstančnost toho řízení, když stejné pokyny dostávají finanční úřady a stejné pokyny dostávají odvolací finanční ředitelství? Ano, i tohle je důsledek toho, že těch kasačních stížností přibývá. Tohle ale musíme řešit jiným způsobem, to musí řešit ministerstvo financí.

Nicméně znovu jsem tady řekl argumenty, myslím si, že i vyvrátil argumenty, mrzí mě, že nebyli kolegové na ústavně-právním výboru, kde jsem zajistil skutečně erudovanou debatu. Zůstávám u svého návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pan senátor Václav Láska nevyžaduje přednostní pořadí, proto přistoupí k mikrofonu pan senátor Lukáš Wagenknecht.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lukáš Wagenknecht:  Děkuji za slovo. Já bych chtěl poděkovat za reakci paní poslankyně, protože občas nám tady kolegové neodpovídají, takže díky za to.

Nicméně řeknu teď svůj finální názor, ke kterému mě to dovedlo. Mě nepřesvědčilo to, že se nedá najít 3 nebo 6 soudců, asi je to velká výzva možná, chápu, ale v nějakém horizontu jednoho, dvou let, pro mě to je menší náklad na omezení jakýchkoliv práv těch slabých skupin, které tady byly jmenované, takže budu pro zamítnutí toho návrhu. Byl bych rád, aby to i ostatní kolegové zvážili v té hlavě, když tady o tom přemýšlíme, třeba tomu úplně nerozumíme do detailů, jestli najít tři, šest, devět lidí za tři roky třeba není menší náklad pro stát, který vydává biliony na nesmysly, než to, dělat tady nějakou, třeba i dobře napsanou věc. Takže já budu pro zamítnutí, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, potvrzení názoru zamítnout. Pan senátor Václav Láska nyní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Václav Láska:  Pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně, kolegové, omlouvám se, že vám takhle natahujeme diskusi, ale když jsou zdravotnická témata, tak také posloucháme vás doktory, teď jsme si vzali my právníci asi trochu slovo.

Já jsem chtěl reagovat na Tomáše Goláně, který odešel, ale nic jiného nezbývá. Sice je pravda, že ústavně-právní výbor je pro, schválil to, já si toho vážím, na druhou stranu asi není bez významu, že 3 ze 4 právníků, kteří jsou tady v Senátu, jsou proti. Takže minimálně bych řekl, že je to takhle vyvážené. Výbor versus odborná část senátorů a senátorek.

Na tom jednání ústavně-právního výboru jsme nebyli, protože máme své vlastní povinnosti, jsme zařazeni jako právníci v jiných výborech a musíme si plnit své povinnosti, ale třeba za sebe, já jsem se velmi pečlivě seznámil tehdy s tou diskusí, která tam proběhla.

Mám k ní tři připomínky. Zaprvé to, že tam byl zástupce daňových poradců, daňové komory, je sice fajn, ale upřímně, jeho se ta problematika vůbec netýká. To omezení kasačních stížností se týká jiných problematik, nikoliv daňových. Daňových se nedotkne. Takže upřímně ani mě nepřekvapuje, že on je pro, protože když se vezme právo odvolat se jiným problematikám, zbude více času na projednávání kasačních stížností v daňových věcech. Takže to mě nepřekvapuje, že je pro, ale nepřijde mi to úplně fér. Nejsem si jist, že tedy by měl být brán v potaz názor komory, které se ta problematika netýká. Myslím si, že místo toho tam měl být zástupce Ústavního soudu, kterého se to týká, protože to přetížení přijde z Nejvyššího správního soudu na Ústavní, a ten tam nebyl. Pokud se pan předseda soudu Rychetský vyjádřil, tak se vyjádřil, myslím, že použil výraz zdrženlivý.

Názor České advokátní komory tam prezentován byl, ale to řeknu otevřeně, že názor vedení České advokátní komory už dlouho nereprezentuje názor advokátního stavu. Za tím si stojím. Já jsem těch advokátů obvolal hodně a... Nebudeme se v tom rýpat, ale drtivá většina, se kterými jsem se bavil, byla proti tomuto záměru.

Potom jsem chtěl jenom namítnout, tady fakt nemá smysl se pouštět do odborné problematiky, protože stejně to, jako v dobrém, tomu nebudete rozumět, jako když tady doktoři vysvětlují, jak funguje zdravotní pojištění, tak taky jenom poslouchám a věřím, nemám žádnou šanci to verifikovat, ale musí to tady zaznít. Pokud tady paní poslankyně citovala nálezy evropského soudu a nálezy Ústavního soudu, ty se týkaly jenom přezkumu té azylové části. To, že nebude přípustná kasační stížnost v azylovém řízení. Ty soudy se vůbec netýkaly toho, že omezíme kasační stížnosti v jiných problematikách. Věřím tomu, že pokud my to tady schválíme, tak to k tomu Ústavnímu soudu dojde, on se nějaký soudce nebo nějaký stěžovatel ozve a projde to novým přezkumem. Já jsem to sám na férovku přiznal. Ano, odnětí kasační stížnosti v azylových věcech není v rozporu s ústavou, protože to řekl Ústavní soud, kterého si vážím. Ale Ústavní soud nezodpověděl otázku, jestli rozšíření odnětí těch kasačních stížností i na další problematiku bude či nebude v rozporu s ústavou. K tomu se nevyjádřil. Takže, prosím, tady to zaštiťování se těmi rozsudky, které byly dlouhé a odborné, znělo sice hezky, ale nemělo nic společného s naší věcí.

Ještě mi dovolte jednu věc. Bagatelky, bagatelní věci. To je zase o tom úhlu pohledu. OK, bagatelní věci v civilním řízení jsou žaloby do nějaké částky. Ale tady jsme ve správním soudnictví, tady se nebavíme o částkách, ale o problematikách. A třeba problematiku důchodového zajištění nebo sociálních věcí já bych se bál označit za bagatelní. Protože bagatelní můžou být z našeho pohledu, co se máme dobře, ale těch lidí, kterých se to dotýká, kterým jde o důchody, kterým jde o náhradu škody na zdraví, respektive zdravotní pojišťovny, sociální problematiku, přiznání či nepřiznání nějakého nároku, tak pro ně to může být existenční. Označit tuto problematiku za bagatelní, to já bych neudělal.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Paní poslankyně, ano, prosím, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Mě hrozně mrzí, že jsem pana předsedu přehlédla s jeho přednostním právem a vrhala jsem se minule, proto se ještě jednou omlouvám vám všem, k tomu řečnickému pultíku. Ale to tady bylo řečeno, pane senátore Lásko, už opakovaně, vaším prostřednictvím, pane předsedo, že tou bagatelností se nemyslí povaha té věci, ale to, že už to jednou soud rozhodl, včetně zdůvodnění, nechce se tím zabývat ve stejné věci se stejnou problematikou, se stejným výsledkem znovu, protože tam je ten zakopaný pes, tam je ta změna. To, co již jednou rozhodl, nebude muset rozhodovat znovu. On se na to podívá, zařadí si to mezi kasační stížnosti, které již jednou v tomto typu věcí a s tímto nárokem a výsledkem rozhodl.

Zdůvodní to, na rozdíl třeba od těch azylových věcí dnes, jsem ráda, že budou muset i toto zdůvodňovat, pokud projde ta novela, tím to bude vyřízené. Tady nikde není, řekla bych, odůvodněná obava, pochybnosti o tom, že by ten Ústavní soud měl rozhodovat jinak než v azylových věcech. On jinak... Zatím máme ta tři nebo čtyři usnesení, ve kterých vysvětluje, proč nedochází ke krácení základních práv a svobod, navíc je to v těch azylových věcech, kde já si myslím, že to může být daleko přesnější, než v těchto věcech, které já jsem nazvala bagatelními, nikoli svojí podstatou, ale tím, že už jednou o nich stejně rozhodl Nejvyšší správní soud. V tom to je. Já jsem měla tu potřebu ještě to zopakovat, už jsem to jednou říkala, ale zřejmě to nebylo dostatečně srozumitelné. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ještě jednou nám paní poslankyně připomněla, co považuje za důležité. Další z těch čtyř právníků, pan senátor Zdeněk Hraba, má slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Hraba:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové. Já bych tady ještě připomněl jednu věc, která tady možná nezazněla, a to vlastní legislativní proces, jakým se tato novela dostala do běhu.

Standardně je státní správou, resp. správou soudnictví, je to svěřeno ministerstvu spravedlnosti... Přehlcenost soudů by tedy měli šéfové soudů, soudnictví řešit s ministrem spravedlnosti. Ten, pokud dojde k závěru, že soudy jsou přehlcené, měl by nechat zpracovat nějakou analýzu a navrhnout řešení, kterým by se tento problém vyřešil. A to třeba posílením Nejvyššího správního soudu nebo v rámci reformy justice zrušením vrchních soudů v civilní části a převedením agendy na nějaký odvolací správní soud.

Tato novela se dostala do běhu tak, že soud, pan doktor Baxa to přiznal, že byl iniciátorem, že byl tím mozkem, kdo oslovil poslance, se dostala novela do běhu, soudy se podílely, soudci se podíleli na minimálně inspiraci zákonodárné činnosti.

Naše západní civilizace je zajištěna a založena na dělbě moci, zákonodárné, výkonné a soudní. Pokud se bezelstně, a já bych před tím varoval, přiznává, že soudy to chtějí, tak nám to přiznejte, tak je to špatně. Tohle popírá dělbu moci. Já si vážím soudců Nejvyššího správního soudu. Určitě by se měli věnovat těm zásadním věcem. Ale ne tak, že se upírá spravedlnost, zvláště v těch místech, kde je to velmi citlivé, v sociální oblasti. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Pan senátor Zdeněk Nytra nechce využít přednostního práva, proto prosím paní senátorku Aničku Hubáčkovou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Dobré dopoledne, pane předsedající, paní poslankyně, kolegyně a kolegové. Já jsem členkou ÚPV, na tento bod jsem se samozřejmě hodně chystala, protože sleduji stížnosti občanů na dlouhé soudní řízení, na dlouhé stavební řízení. Proto sleduji hlavně zájem občana, jak a kdy dosáhne té spravedlnosti.

Na spoustu věcí jsem se ptala i poslanců, kteří spolupracovali na této novele, musím říct, že samotnou mě netěší, jak říkal pan senátor Hraba, tento postup. Ale promiňte, šla jsem do Senátu s tím, že toto se nemůže stávat, to je tu tak častý jev, že sem dostáváme poslanecké, nikoli vládní návrhy, že už u tohoto za tu dobu, co tu působím, mi to ani takový problém z hlediska ústavního projednávání zákonů nečinilo.

Samozřejmě, že už jsem byla připravena při projednávání v ÚPV, že budu hlasovat pro tento zákon, důvody nebudu opakovat. Pan kolega Holásek je vyjmenoval velmi dobře. Účastníci, kteří byli přizváni na ÚPV, odpověděli na ty otázky, které se tady objevují. Mě to jenom utvrdilo v tom, že, ano, je vhodné tento zákon podpořit. Chtěla bych se na vás obrátit s tím, abyste ho podpořili i vy. K tomu, jestli jsem nebo nejsem právník, řeknu tolik, mám vystudované jenom správní právo. Omlouvám se všem ostatním, že nejsem právník, jsem možná jenom třetinový právník, ale i tohoto oboru se to týká, i z tohoto důvodu žádám vás, nebo obracím se na vás s prosbou podpořit. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, paní senátorko. Pan senátor Pavel Fischer nyní s příspěvkem do diskuse.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, paní poslankyně, dámy a pánové. Diskuse, tak jak dnes běží, je nesmírně důležitá. Jak jsem začal vstupovat do argumentace, na jedné straně paní poslankyně a předkladatelů, na druhé straně těch, kteří varují, abychom si dali pozor na to, jakým způsobem se tento zákon k nám dostává a že na jeho sepisování měl aktivní účast předseda Nejvyššího správního soudu, musím říct, že jsem začal být v pozoru. Souhlasím totiž s těmi, kteří dnes tady pronesli zásadní výhrady k tomu, jak je zákon postaven, jak byl předložen.

Zaprvé by dělba moci, zákonodárné, soudní a výkonné, v tomto případě možná zasluhovala, abychom jako Senát, když už jsme u toho, nabídli například formou našich vlastních prostředků, které máme k dispozici, veřejného slyšení a dalších, prostor k tomu, abychom tady přemýšleli nad tím, jak zefektivnit, jak zrychlit, jak zjednodušit přístup ke spravedlnosti. Možná bychom lépe uměli pojmenovat i to, že touto normou, tak jak už tady bylo řečeno, vytváříme dvě nerovné skupiny stěžovatelů. Jedněm dáváme možnost přezkoumat kasační stížnost, prochází to testem, zda jí bude věnována pozornost, u druhých nikoli. Tento nerovný přístup v zacházení s občany, v přístupu k justici, je druhý důvod, který mě vede k závěru, že pro tento zákon hlasovat nebudu, budu podporovat návrh pro jeho zamítnutí. Dělba moci je věc, kterou bychom měli hlídat. Rovnost občanů v přístupu ke spravedlnosti je druhý princip, který mě v té diskusi dnes vyskočil jako evidentně bagatelizovaný nebo zpochybňovaný nebo vlastně zastíraný při té diskusi, která tady běží. Já jsem chtěl za ni velmi poděkovat, protože obě strany ukázaly na něco, co má obecnější rozměr, který bychom také při projednávání v Senátu měli hlídat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore, prosím pana senátora Marka Hilšera, který je další přihlášený do diskuse.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně. Nejsem právník, nejsem odborník, ale pozorně jsem sledoval tuto debatu s velkým zájmem. Děkuji moc senátním právníkům za uvedení řady argumentů. My se nacházíme v situaci, kdy ve společnosti sílí nedůvěra ve státní instituce, nedůvěra ve vládu, nedůvěra v soudy, nedůvěra ve spravedlnost jako takovou. Mě velmi znepokojuje jakési omezení nebo možnost omezení přístupu občanů ke spravedlnosti, tak jak tady byla zmiňována. Já si uvědomuji, že ten problém má dvě stránky jedné mince a že je třeba uvažovat o tom, jak ulevit soudům, jak řešit tu závažnou situaci.

Ale taky mě opravdu znepokojuje omezování přístupu občanů ke spravedlnosti, a to zvláště v té sociální oblasti, jako jsou třeba důchody a to další, co zde bylo zmiňováno. Já bych se proto přimlouval za to, abychom neřešili problém zatížení soudů znepřístupněním občanů k tomu, aby se domohli jejich práva. Naopak, a to už zde bylo zmíněno.

Řešme tento problém posílením. Posílením personálním, soudů. To si myslím, že je ta lepší cesta. My jsme tady nedávno řešili daňový balíček. Všichni víme, co je to za velký problém, jak klesnou příjmy státního rozpočtu. Bohužel se obávám, že důsledkem právě toho bude i to, že například nebudou posíleny soudy, nebudou posíleny ty problémy, které je třeba řešit. Dotkne se to zase těch lidí, kteří se nacházejí v sociálních problémech. Takže toto mě vede, byť nejsem odborník, k tomu, abych tento zákon nepodpořil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Omlouvám se panu senátoru Nytrovi. S krátkou reakcí chce vystoupit místopředseda Senátu, pan Jiří Oberfalzer.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi jenom kratičkou reminiscenci k otázce dělby moci. Já bych trošku byl nerad, abychom tady začali vytvářet falešný dojem, že soudy chtějí uchopit moc. To, že soudy mají nějaký názor a dávají ho najevo, že tento názor našel porozumění u řady kolegů v Poslanecké sněmovně, na tom není nic špatného. Ale tu moc zákonodárnou nám tímto nikdo nevzal. Jsme to my, kdo nakonec rozhodnou o tom, zda ta úprava bude schválena nebo nebude schválena. Aniž bych do merita věci nějakým způsobem chtěl vstupovat, tak bych jenom se chtěl pokusit tuto debatu trošku zbavit tohoto, s odpuštěním, patosu. Není nic proti dělbě moci, pokud dotčené instituce, orgány nebo procesy reguluje zákonodárný sbor a pokud tyto dotčené subjekty a procesy dávají najevo své určité zájmy. Je v konci na nás, jestli jim budeme naslouchat nebo ne, jestli jim vyjdeme vstříc. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore a místopředsedo. Teď prosím, pan senátor Zdeněk Nytra.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, nejdříve se pokusím nebo zareaguji na některé mé předřečníky.

Jistě, legislativní proces, když ho budeme posuzovat, tak ale pak bychom měli posuzovat všechny předlohy, které nám tady přijdou. Obávám se, že tak, jak je v poslední době pravidlem, budeme zamítat polovinu návrhů zákonů, které nám tady přijdou. Namátkou asi by mohl organizační výbor odvolat pana poslance Hamáčka, protože novela zákona o hasičském záchranném sboru je také poslanecká iniciativa. Zpracovaná v kuchyni ministerstva vnitra mimochodem. Takže úplně stejný princip.

Já se nedomnívám, že tento návrh zákona zavádí nerovný přístup občanů k soudnímu řízení, protože to bych považoval, nebo za ten nerovný přístup bych považoval to, kdyby dva různí občané v rámci jedné agendy měli jiný přístup, ale tady se bavíme o ucelených agendách. Je přece úplně jiná věc, jestli v jedné agendě může podat kasační stížnost nebo nemůže podat kasační stížnost.

Také z mého opravdu laického pohledu si nemyslím, že jsme nebo že zavádíme v této agendě nebo v těchto agendách jednoinstanční stupeň, protože opravdu nemůžeme vynechat to první řízení v rámci správního orgánu. Takže je, podle mě aspoň, naplněno to pravidlo dvouinstančního řízení. Když vynecháme Nejvyšší správní soud, pak máme ještě Ústavní soud. A nedejbože evropský soud a tak dále. Co si budeme namlouvat, délka řízení obecně u našich soudů je i tím, že v podstatě ve velké míře případů postupujeme ne dvou-, ale tříinstančně atd.

Já si opravdu nemyslím, že úkolem Senátu je řešit počet soudů na jakémkoliv soudu. My bychom se měli zabývat principy jako takovými. Je to můj osobní názor. Úkolem nejvyšších soudů je dlouhodobě nastavovat pravidla a ne se zabývat každým jednotlivým zákonem jako takovým. K tomu máme soudy těch nižších instancí.

V té souvislosti pochopitelně by se mi více líbil ten původní návrh, který byl, ale bohužel, toto je, máme před sebou výsledek kompromisu diskuse v rámci vlády, diskuse s odborníky, s jednotlivými soudy a tak dále, takže máme před sebou kompromis. Já chci velice podpořit přijetí tohoto návrhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, pane senátore. Zatím posledním přihlášeným, zatím posledním, je pan senátor Herbert Pavera.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Herbert Pavera:  Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já jenom krátce zareaguji na to, co tady zaznělo, že tady řešíme poslanecký návrh. To je ze zákona, z ústavy, dle článku 41 poslanci mohou navrhovat zákony. Stejně tak skupina poslanců, vláda, Senát a vyšší územní celky. Takže nevyčítejte jim to, mají na to právo. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Ano, tak jsem říkal, že to byl zatím poslední přihlášený, protože se do obecné rozpravy hlásí pan senátor Jan Holásek.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Jan Holásek:  Vážený pane předsedající, paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si ještě dovolil velmi stručně zareagovat na pár věcí, které tady zazněly v obecné rozpravě, prostřednictvím pana předsedajícího na to, co tady uvedl pan kolega Hraba, tak já si myslím, že... Respektive takto, co se týká vzniku tohoto návrhu zákona a průběhu, myslím si, kdo jiný má vyjádřit názor na to, jak prakticky Nejvyšší správní soud funguje, než Nejvyšší správní soud? A podělit se o tento názor... Nechci hodnotit to, proč návrh zákona nepřipravila ministerstvo spravedlnosti, nicméně pravdou je to, což jsme konečně společně viděli na zasedání ústavně-právního výboru, že s tím návrhem zákona, tak jak ho teď máme před sebou, souhlasil zástupce ministerstva spravedlnosti. Ten souhlas tam byl jasně deklarován.

Potom tady zazněla otázka, co člověk řekne, třeba jako advokát, klientovi, když přijde, jestli tu kasační stížnost má smysl podávat, jestli bude přijatelná nebo nebude. Tak já si myslím, že ten právník mu řekne: Pokud podstatně přesahuje vaše osobní zájmy, tak by přijatelná měla být. To znamená, byly porušené, byl špatný právní judikát, procesně, hmotněprávně, že to mělo dopad na výsledek, je to věc, která ještě judikaturně Nejvyšším správním soudem řešena nebyla, tak pravděpodobně ano. Když to tak nebude, tak pravděpodobně ne. Asi nemá smysl ji podávat. Ale on se ten klient taky zeptá, kdy může čekat, že to rozhodnutí o té kasační stížnosti bude vydáno. Jak dlouho bude čekat. Já nevím, co mu řeknu, jako advokát. Pár měsíců? Rok? Ta dostupnost práva tady obrovsky dostává na frak podle mého názoru. Samozřejmě můžeme se bavit o tom, jestli by se měl posílit Nejvyšší správní soud, na to já nemám upřímně řečeno jasný názor, protože to do detailů neznám, to bude vědět více tady paní poslankyně.

A potom poslední věc, jenom já bych opravdu se bál, musím tady trošku odbočit, já moc děkuji za ty názory, byť kolegů neprávníků, protože bych vůbec si nemyslel, že když to člověk třeba nesleduje odborně, tak by na to neměl validní a erudovaný názor, který pro nás je zajímavý a přijatelný. Koneckonců v některých právních systémech jsou třeba i v soudech a v porotách neprávníci právě proto, aby do toho vnášeli ten obecný právní pohled.

Ale velmi bych se bál tady používat slovo nerovnost nebo nerovný přístup ke spravedlnosti. Tady zaznělo, a je pravdou, že je možné, že ten návrh zákona, pokud bude přijat, se dostane před Ústavní soud. Ale je pravdou, že současná úprava, kdy kasační stížnosti nejsou přijatelné v případě azylových věcí, ještě k tomu se neodůvodňují, prosím, ještě k tomu se neodůvodňují, tak byla testována před Ústavním soudem a byla shledána, že je v pořádku. Proto říkáme, že si myslíme, že je pravděpodobné, že bude v pořádku i to, co teď diskutujeme. Garantovat to samozřejmě nemůžeme, ale myslíme si, že se z toho dá vyjít. Takže to za mě. Věřím, že už jsme to probrali všechno. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Děkuji, to byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Nikdo další se nehlásí, proto obecnou rozpravu pro tuto chvíli končím. Samozřejmě, paní poslankyně, můžete se vyjádřit, pokud chcete, k té proběhlé rozpravě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Já jenom poprosím vás všechny o podporu, protože ty argumenty tady zazněly, jak pro, tak proti. Vy se sami rozhodnete, jenom jeden příklad chci dát, v souvislosti s debatou, která se netýká přímo tohoto návrhu, ale rozdělení jednotlivých mocí... Tenkrát jste přijali ten náš návrh, já vám za to dodatečně děkuji. Nevím, jestli byste takto reagovali, kdybyste věděli, že vznikl také po vzájemné dohodě Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství, samozřejmě skupiny poslanců, kteří dlouhodobě se problematikou justiční zabývají. Je to ta novela 333 trestního zákoníku, která nabyla účinnosti v minulém roce, 2020, která nabyla účinnosti k 1. 10. minulého roku, která masivně dekriminalizovala změnou hranic škody současný trestní systém, a uvolnila tak ruce právě soudům pro to, aby se zabývaly skutečně podstatnými věcmi, část té agendy bagatelní přesunula do přestupkové. To byl také původně poslanecký návrh, kde ministerstvo spravedlnosti řeklo: Ne, to už je příliš reformní. My jsme věděli, co se děje v praxi. S praxí jsme na tom spolupracovali. Až v průběhu, těsně před závěrem legislativního procesu, nebo ne těsně, ale v té poslední třetině potom nakonec se to zahrnulo do vládní novely. Kdybychom takto pitvali každou věc, která vám přijde k posouzení, tak bychom zjistili, že možná nejsou ani špatné ty iniciativy poslanců, naopak posouvají často ty rigidní resorty k reformám, které jsou sice nutné, ale ten dotyčný představitel resortu do toho z nějakého důvodu nechce jít. Nemusí to být jenom odvaha, ale protože vidí další souvislosti. Nedostanu na to peníze atd. Takže za mě, pokud jde o ty konkrétní pro a proti, tady odezněly, myslím, perfektně, v úplnosti a komplexnosti. Věřím tomu, že i senátorky a senátoři měli možnost se s tou problematikou seznámit více, než je třeba možná u jiných tisků obvyklé. Děkuji za pozornost i za to, že jsem tady mohla takhle průběžně vystupovat. Poprosím vás ještě jednou o váš souhlas k navrhované změně. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní navrhovatelko. Nyní poprosím garančního zpravodaje, pana senátora Goláně, o jeho shrnutí rozpravy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Než se přikloním ke statistice, tak bych se chtěl vyjádřit ještě k některým názorům.

Ano, už to tady moji předřečníci řekli, mluvilo se o nerovném přístupu...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane zpravodaji, už byste se neměl vyjadřovat k názorům, je to závěrečné vystoupení zpravodaje.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Dobře, beru to zpět. V obecné rozpravě vystoupilo celkem 11 senátorů a 3 senátorky, 5 senátorů a senátorek vystoupilo opakovaně, šestkrát zazněl návrh ano, či podpora na zamítnutí. Hlasovat budeme následujícím způsobem. Přednost má samozřejmě návrh schválit, takže nejdříve budeme hlasovat o návrhu schválit. Pokud neprojde tento návrh, budeme hlasovat o dalším návrhu, který tady zazněl, a to je zamítnout. Tolik k proceduře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, takže já si dovolím svolat kolegy.

V sále je registrováno 56 senátorek a senátorů, kvórum je 29. Budeme hlasovat o návrhu schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 36, kvórum 29, pro 28, proti 11. Návrh nebyl schválen.

Budeme tedy nyní hlasovat o návrhu zamítnout. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 37, kvórum 29, pro 21, proti 21. Návrh nebyl přijat.

Návrh tedy bude schválen institutem marné lhůty... Promiňte, já se musím pokusit ještě otevřít podrobnou rozpravu. Chtěl jsem to zrychlit, omlouvám se. Otevírám podrobnou rozpravu. Do té se nikdo nehlásí. Takže ji uzavírám. A teď tedy nastává situace, kterou jsem předjímal před chviličkou.

Bod je ukončen, děkujeme, paní poslankyně, je to v zásadě úspěch. (Helena Válková se hlásí o slovo.) Můžete, samozřejmě.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslankyně Helena Válková:  Já vám velmi děkuji za to, že jste se tak vážně touto novelou zabývali. Kolegům, kteří hlasovali pro, děkuji ještě vřeleji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. My můžeme přistoupit k

 

Návrh zákona o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 32

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Kolegové, na rozdíl od školní výuky nemáme přestávku, prosím. Je to tedy návrh vč. úprav změn pozdějších předpisů. Tento návrh jste dostali jako senátní tisk č. 32. Poprosím pana ministra zdravotnictví, aby nás s ním seznámil.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedo, milé dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych vám na tomto místě představil návrh zákona o zdravotnických prostředcích. Stěžejní část návrhu představuje adaptaci českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/745, o zdravotnických prostředcích.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Pane ministře, promiňte, prosím, kolegové... Prosím, přeneste své diskuse mimo jednací sál. Opravdu to ruší. Máme tady nepříznivou akustiku. Děkuji vám. Pane ministře, vám se omlouvám, prosím. Pokračujte.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Děkuji. Toto nařízení bylo spolu se svým dvojčetem, které se týká diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, přijato na evropské úrovni za účelem zajištění vyšší míry bezpečnosti používaných zdravotnických prostředků a tím i pacientů. A to v rámci EU, a tím pádem i naší země. Dovolím si jen připomenout, že na evropské úrovni se tak jednalo především o reakci na nechvalně známou sérii kauz, týkajících se výskytu zdravotně závadných prsních implantátů.

Návrh zákona v návaznosti na toto nařízení má za úkol adaptovat český právní řád na unijní pravidla. Především je třeba zrušit duplicitní národní úpravu, dále pak s ohledem na nařízení návrh upravuje např. otázku kompetenční, kdy určuje jednotlivé vnitrostátní orgány, zejména pak Státní ústav pro kontrolu léčiv, jako dozorové orgány, či je pověřuje výkonem pravomocí daných každému členskému státu tímto nařízením.

Návrhem jsou upravovány podrobně povinnosti jednotlivých typů hospodářských subjektů v oblasti zdravotnických prostředků, stejně jako otázky označování zdravotnických prostředků a jejich identifikace.

Dále je stanovena nová úprava stran průběhu klinických zkoušek, dozoru nad trhem a systémem tzv. vigilance.

V neposlední řadě je třeba zajistit vynutitelnost pravidel stanovených v nařízení, a to v oblasti stanovení jednotlivých skutkových podstat přestupků. Předkládaný návrh tak zajišťuje celoevropská pravidla, stanovovaná zejména s cílem zajistit bezpečnost pacientů a také to, aby byla vynutitelná i na území ČR.

Pokud jde o druhou obsahovou část návrhu, kterou tvoří ryze vnitrostátní právní úprava, nezávislá na přímo použitelném předpisu EU, tak tato představuje dotvoření komplexního právního rámce pro oblast zdravotnických prostředků. Podobně jsou pak upravována pravidla pro předepisování, výdej, používání nebo servis zdravotnických prostředků.

V rámci projednání na půdě Poslanecké sněmovny byl návrh doplněn o úpravu tzv. elektronického poukazu, který zatím v dobrovolné podobě má pro zdravotnické prostředky znamenat totéž, co elektronický recept pro léčivé přípravky nebo, chcete-li, léky. Systém elektronického poukazu nad to využívá stejnou technickou infrastrukturu, jako systém eRecept, považuji tuto úpravu jednoznačně za prospěšnou.

Návrh také projednal ÚPV a Výbor pro zdravotnictví Senátu, které jej doporučily vrátit Poslanecké sněmovně spolu s pozměňovacími návrhy, které jsou ale převážně legislativně technického charakteru. S takto navrhovanými úpravami souhlasíme, věřím, že v případě vrácení tohoto návrhu do Poslanecké sněmovny budou i tam schváleny.

Závěrem mi tedy dovolte požádat vás o podporu tohoto návrhu, který si klade za cíl zajistit a zejména zvýšit bezpečnost zdravotnických prostředků, a tím i pacientů v naší zemi. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře. Prosím, posaďte se ke stolku navrhovatelů. Návrh zákona projednal ÚPV, jeho usnesení je jako tisk č. 32/2 dáno k dispozici. Zpravodajkou byla paní senátorka Anna Hubáčková. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu výbor pro zdravotnictví. Ten přijal usnesení, které máte obsaženo v senátním tisku č. 32/1. Jeho zpravodajem byl určen pan senátor Lumír Kantor. Já ho prosím o jeho zprávu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Milé kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, pane ministře. Já bych podal zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o zdravotnických prostředcích, senátní tisk č. 32.

Je to zcela nový návrh zákona, to je důležité říct, že neupravuje diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Tomu se věnuje tisk č. 33. K tomu, co jsou zdravotnické prostředky, bych se zmínil asi jenom velmi letmo.

Je to v podstatě všechno mimo léčiva a všechno od náplastí po magnetickou rezonanci. Je to obrovská komodita. Proto se i z toho vyjmuly potom ty prostředky in vitro, o kterých se zmíním později.

V podstatě zdravotnické prostředky jsou ty věci, o kterých jsme mluvili i včera, to znamená stříkačky, zdravotnický materiál, třeba pro to očkování, nebo, jak říkám, přístroje.

Souběžně jako senátní tisk č. 33 jsou ty prostředky in vitro. Tady je zásadní věcí zmínit, že je potřeba projednat a přijmout je společně s návrhem novely zákony, neboť ten tisk 33 a 32 musí jít souběžně, oba spolu souvisí.

Potom byl ve sněmovně předložen návrh zákona ještě ve shodě s tím, že se umožňuje poukaz pro konkrétního pacienta, po dohodě s ním předepisovat elektronický poukaz. To si myslím, že je velmi důležitá věc. Velmi to zjednoduší život lékařům a pověřeným lidem, kteří ty poukazy píšou. Stručně řečeno, pokud budete mít potřebu dostat nějaký poukaz třeba na berle, tak to můžete získat elektronicky, nemusíte chodit pro papírek, tak jak to bylo doposud.

V legislativním procesu prošel pozměňovací návrh právě, který umožňuje předepisovat poukazy na zdravotnické prostředky. V závěru z přítomných 99 poslanců pro návrh zákona hlasovalo 86. Proti nebyl nikdo.

Paragrafů je tady 77, má to 10 částí. První část vymezuje tu oblast, ten regulační rámec zdravotnických prostředků, druhá část vymezuje příslušné státní orgány. Ve třetí části jsou informační a oznamovací povinnosti výrobců, ve čtvrté zákaz provádění obnov jednorázových prostředků. Umožňuje se taky vydávat žadatelům certifikáty o volném prodeji za účelem vývozu. Ve čtvrté části jsou důležité klinické hodnocení a klinické zkoušky. Zase zvýšení bezpečnosti. V části páté něco ohledně servisu a informačního systému zdravotnických prostředků, kdy se musí nahlásit tato činnost. V šesté části pravidla předepisování a výdeje prostředků, v sedmé části povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb při používání prostředků. Osmá část má v sobě servis bezpečnostně technické kontroly. Devátá část je důležitá, protože ta se zabývá systémem vigilance.

Potom tady máme v zákoně o léčivech... Došlo ke změně, že součástí systému eRecept je také centrální úložiště elektronických poukazů. Jak říkám, je to důležitá věc, taky svým způsobem to otevírá možnost psaní další takové administrativní záležitosti, a to je zvýšení úhrady zdravotní pojišťovně, protože bude moci využívat právě i těch elektronických poukazů.

V závěru bych chtěl říct, že výbor pro zdravotnictví doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení. To je asi to nejpodstatnější sdělení. Potom dál se zmíním o tom, že je to pozměňovací návrh, který ladí dohromady s tiskem č. 33, tak aby zásadními věcmi byla stejná doba účinnosti, protože díky pozměňovacím návrhům došlo k posunům změny účinnosti, takže jeden tisk se stává účinným od 26. května, což byl do určité míry požadavek i EU, druhý tisk se stává potom účinným v současném znění prvním dnem účinnosti, prvním dnem následujícího měsíce, což nemůže být, protože jde o to, aby tyto dva tisky byly v souladu. Takže to je závěr výboru pro zdravotnictví.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ÚPV, paní senátorka Anna Hubáčková? Prosím, nechť tak učiní.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji za slovo, vážený pane ministře, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Tento zákon byl projednáván na ÚPV 20. ledna 2021. Velmi pečlivě jsme ladili všechny připomínky a nedostatky, které jsme měli jak ze studia našich dvou materiálů, tak jako podklad z legislativního odboru, velmi pečlivě jsme to taky společně s panem garančním zpravodajem komunikovali i s ministerstvem zdravotnictví. Výsledkem je usnesení ÚPV, které doporučuje schválit tento zákon ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou úplně identické jak z ÚPV, tak z garančního výboru. Proto doporučuji takto přijmout usnesení i vám. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko, nyní se táži, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím nikoho, takže otevírám obecnou rozpravu. Přihlásil se pan senátor Goláň. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych podpořit stanovisko zpravodajky ÚPV, kdy předložené pozměňovací návrhy odstraňují neaplikovatelnost zákona, dávají do pořádku, sesynchronizovávají účinnost, kdy ty zákony jsou jako dvojčata siamská a musí nabývat stejné účinnosti. Pracovali jsme na tom jako klub ODS, myslím si, že i náš klub to celé podpoří. To je vše, děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane senátore, nevidím nikoho dalšího, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit k té rozpravě? Ne. Pana zpravodaje garančního? Také ne. Děkuji. Jestli tomu správně rozumím, ale pan garanční zpravodaj by měl přece jenom nám zrekapitulovat... Jestli to správně chápu, nemáme žádný návrh k hlasování?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Máme, jak jsem uváděl, jediný návrh v podstatě teď na stole, a to je přijmout ve znění našich pozměňovacích návrhů, které jsou navrženy.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, děkuji mockrát. Jsou zde pozměňovací návrhy. Nicméně k tomu musíme otevřít podrobnou rozpravu, což teď činím. Stačí na ty výborové pouze odkázat. Ale přesto se musím zeptat, zda není nějaký další návrh či zájem o vystoupení v podrobné rozpravě? Nezdá se. Takže vás poprosím, pane zpravodaji, abyste nám navrhl, jakým způsobem budeme postupovat. Já se potom budu ptát pana ministra na postoj k těm jednotlivým návrhům.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  My jsme předložili pozměňovací návrh, jak garanční výbor pro zdravotnictví, tak i ÚPV, který je v souladu. Původně to byl návrh Anny Hubáčkové, Lumíra Kantora a Tomáše Goláně. Má osm bodů. Všichni mají k dispozici usnesení z garančního výboru a z ÚPV. Je to osm bodů, které v podstatě souvisí s legislativně technickými změnami.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, já se ujistím, že oba dva pozměňovací návrhy jsou totožné, od obou výborů.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Ano.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Z toho, co říkáte, soudím, že je možné hlasovat o nich en bloc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  En bloc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji. Takže tak budeme postupovat, pokud není nějaká námitka... Svolám kolegy.

Kolegové, v sále je registrováno 54 senátorek a senátorů, kvórum je 28. Budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích obou výborů, které jsou totožné, a budeme hlasovat o všech najednou, abyste byli v obraze. Nyní se zeptám pana ministra na jeho postoj? (Ministr: Souhlasné.) Pan ministr souhlasí. Pan garanční zpravodaj? (Garanční zpravodaj: Souhlasné.) Také souhlasí. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 38, při kvóru 28 pro 54, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Můžeme tedy nyní hlasovat o tom, zda postoupíme tento návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění našich pozměňovacích návrhů. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Kvórum 28, pro 53, nikdo proti. Tento návrh byl také přijat.

V souladu s naším jednacím řádem pověříme kolegy, kteří budou názor Senátu ve sněmovně obhajovat. Mám tady doporučení, pan senátor Kantor, pan senátor Goláň, pan senátor Kraus. Jsou jiné návrhy? Tam vidím plachý zájem paní senátorky Hubáčkové.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Ne plachý zájem, překvapila mě nominace pana doktora Krause. Já se tam netlačím, nicméně jako zpravodajka se cítím, že bych měla obhájit...

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Já si myslím, že by to bylo asi na místě, jestli není tady nějaká námitka... Takže můžeme samozřejmě pana doktora Krause nechat jako čtvrtého, protože nikdo neví, co se bude dít. Souhlasíte s tím? Čili bychom měli pořadí: Kantor, Hubáčková, Goláň, Kraus. Nevidím protest. Takže prosím o vyjádření názoru v hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 40, kvórum 28, pro 52, nikdo proti. Tento návrh byl přijat.

Můžeme tedy ukončit tento bod a přistoupit k dalšímu návrhu zákona

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 33

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 33. Já poprosím pana ministra opět, aby nám ho představil. Prosím, pane ministře.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministr zdravotnictví ČR Jan Blatný:  Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám nyní představil návrh zákona, kterým se mění stávající zákon o zdravotnických prostředcích.

Tento návrh je doplňující právní úpravou ve vztahu k návrhu nového zákona o zdravotnických prostředcích, který jste právě projednali jako senátní tisk č. 32. Návrh tohoto doprovodného zákona spočívá v novelizaci stávajícího zákona o zdravotnických prostředcích, s cílem upravit tento zákon tak, aby se vztahoval jen na oblast diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Navržené řešení reaguje na situaci, kdy unijní úprava pro oblast diagnostických zdravotnických prostředků in vitro nabude účinnosti až rok po úpravě, která je obsažena v obecném nařízení o zdravotnických prostředcích.

Návrh tak umožní od doby nabytí účinnosti obecného nařízení o zdravotnických prostředcích, původně 26. květen 2021, a nového zákona o zdravotnických prostředcích až do doby nabytí účinnosti nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, 26. květen 2022, předložení nového adaptačního zákona, aby umožnil zachovat také platnou a účinnou právní úpravu diagnostických zdravotnických prostředků in vitro v této době.

V případě, že by novela současného zákona přijata nebyla, pak by neexistovala právní úprava pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, neboť souběžně projednávaný nový návrh zákona o zdravotnických prostředcích, který implementuje nařízení o zdravotnických prostředcích, úpravu pro diagnostické zdravotnické prostředky in vivo neobsahuje.

Součástí návrhu je také změna zákona o správních poplatcích, který je nutné upravit tak, aby byly odlišeny správní poplatky vybírané podle právní úpravy pro diagnostické zdravotnické prostředky in vivo a správní poplatky vybírané v souvislosti s nařízením o zdravotnických prostředcích a novým zákonem o zdravotnických prostředcích.

Návrh na změnu zákona o regulaci reklamy je pak předkládán jako implementace nařízení o zdravotnických prostředcích, kdy je Státní ústav pro kontrolu léčiv ustanoven orgánem dozoru, nad dodržováním zákona v oblasti zdravotnických prostředků a do zákona je vkládána nová, specifická úprava právě pro zdravotnické prostředky.

Cílem návrhu dále v této oblasti je zajistit, aby nedocházelo k reklamě na výrobky, které nejsou léčivy ani zdravotnickými prostředky.

Ale jsou tak v reklamě pacientům lživě prezentovány a jsou za léčiva či za zdravotnické prostředky vydávány. Takový stav je nežádoucí, protože klame pacienty a může mít velmi negativní dopad na jejich zdraví. Z tohoto důvodu je tato materie v návrhu obsažena. Není však záměrem omezovat a zakazovat reklamu na léčiva a zdravotnické prostředky, nýbrž jen je žádoucí omezit reklamu svého druhu klamavou a nebezpečnou na výrobky, které se pouze tváří jako zdravotnické prostředky, neboť cílí na jednu z nejcitlivějších oblastí lidského života každého z nás, tedy na naše zdraví.

Návrh také projednal ÚPV a Výbor pro zdravotnictví Senátu, které jej doporučily vrátit Poslanecké sněmovně spolu s pozměňovacími návrhy, které jsou opět převážně legislativně technického charakteru. S navrhovanou úpravou souhlasíme. Věřím, že v případě vrácení tohoto návrhu do Poslanecké sněmovny bude i tam takto přijat.

Závěrem mi tedy dovolte, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, požádat vás o podporu tohoto návrhu, jehož cílem je zajistit i nadále existenci právní úpravy pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Děkuji vám za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane ministře, prosím, posaďte se zpět ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, jeho usnesení máte jako tisk č. 33/2. Zpravodajkou byla opět paní senátorka Hubáčková. OV určil garančním výborem výbor pro zdravotnictví, jehož usnesení jste dostali jako tisk č. 33/1. Zpravodajem je též znovu pan senátor Lumír Kantor. Já ho prosím o jeho zprávu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Ještě jednou si dovolím podat zpravodajskou zprávu k zákonu o zdravotnických prostředcích, o regulaci reklamy a správních poplatcích, senátní tisk č. 33.

Tento zákon se vztahuje jenom na oblast diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Já bych to vysvětlil, jsou to všechny diagnostické prostředky, které slouží k různé analýze různých vzorků, tělních tekutin, třeba typicky je to self-monitoring při diabetu, kdy si sám ten pacient může sledovat třeba své vlastní hodnoty glykémie. Do této kategorie tohoto zákona patří jak ty přístroje, ty přístroje pro sledování s displejem, analytické přístroje, tak i papírky, které se pro to využívají. Je to něco, co se odehrává už mimo tělo pacienta. In vitro, tedy laboratorně.

Typickými přístroji jsou ty složité laboratorní přístroje, které provádějí analýzy např. při novorozeneckém screeningu, statisíce vzorků během roku atd. To je ten rozdíl.

My tady máme ještě novelizaci zákona o správních poplatcích a zákona o regulaci reklamy. Ve třetím čtení bylo z přítomných 100 poslanců pro návrh zákona 86 poslanců, nikdo nebyl proti. Byl v tom zohledněn pozměňovací návrh, který mluví o reklamě. K tomu se ještě dostanu.

Každopádně v tom obsahu ze zákona se vymezuje a upřesňuje kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vypouští se kompetence ústavu v oblasti klinických zkoušek, vydává se rozhodnutí o stažení diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, právě ten SÚKL to může udělat. Je tam nový, výstižnější pojem správná skladovací a distribuční praxe. A taky, že diagnostické zdravotnické prostředky in vitro může předepisovat nejenom lékař, ale nově též i jiný zdravotní pracovník se specializovanou nebo zvláštní způsobilostí.

Bezpečnostně technické kontroly, v tom je to podobné i ohledně vigilance, opravami, v tom je to podobné tomu předchozímu tisku.

Zajímavá je tam věc, že v případě diagnostiky život ohrožujícího nebo chronického onemocnění může ministerstvo zdravotnictví povolit přístroj, který není na trhu, ale musí se to onemocnění týkat ne více než 5 z 10 000 osob. Je to výjimečně na žádost poskytovatele zdravotních služeb. Není to jednoduchá procedura. A potom v § 100 je povinnost zachování mlčenlivosti.

Správní poplatky jsou vymezeny v zákoně o regulaci reklamy. Tam je nově právní úprava regulace reklamy pro zdravotnické prostředky, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Doplňuje se o specifikaci různých forem reklamy.

A tady je ta důležitá věc, kvůli které podáváme pozměňovací návrh. Účinnost zákona stanoví prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, což je v rozporu s tím, jak bychom to potřebovali u tisku 32, 26. květen, takže to je jedna z hlavních věcí, kvůli které podáváme pozměňovací návrh taky. Je to legislativně technický pozměňovací návrh. A potom je tady ještě důležité se zmínit, to, co vzbudilo určitý ohlas mediální, a to je § 5n, který byl doplněn jako pozměňovací návrh. Tam se dává nová právní úprava, která postihuje reklamu na výrobky, jež cílí na zdraví, tak jak říkal pan ministr, které nejsou léčivými přípravky ani zdravotnickými prostředky či prostředky in vitro. Reklama je popisuje tak, že mají léčivé vlastnosti nebo ulevují od bolesti a podobně. Taková reklama na uvedené výrobky nesmí naznačovat vliv na zdraví.

Důležitá část toho pozměňovacího návrhu je, že omezuje rozsah odpovědnosti šiřitele reklamy. To je změna asi po několika letech, kdy v podstatě se do zákona dostala určitá záležitost odpovědnosti šiřitele reklamy, vyvolalo to velikou odezvu negativní. Tím se to vrací jaksi zpátky, protože šiřitel reklamy není, ta zodpovědnost jde hlavně za tím výrobcem a zadavatelem.

K těm výrobkům v tom § 5n, tam byla taková polemika o tom, jak který výrobek se nesmí podepisovat na zdraví, z toho jsme byli upozorňováni nejčastěji na to, že to vnese zmatek. Bude se debatovat o tom, co který ten přípravek pro to zdraví znamená, že to bude nesrozumitelné. Názor ministerstva zdravotnictví je, po mých analýzách to mám stejně, že určitě by to nemuselo být jednoduché, tyto reklamy řešit.

Na druhé straně tady máme institut testu proporcionality a hodnocení společenské škodlivosti té které reklamy a třeba i toho vlivu na zdraví. Takže si myslím, že pro začátek, než vznikne přesná definice, je to úplně v pořádku.

Závěrem tedy, my jsme předložili s paní senátorkou Hubáčkovou, mnou a panem senátorem Goláněm pozměňovací návrh, který zohledňuje legislativně technické nedostatky, které v tom zákoně byly. Z toho nejdůležitější je ta harmonizace s tiskem 32.

Výbor pro zdravotnictví Senátu tedy doporučuje Senátu PČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který je přílohou tohoto usnesení, tedy výborové pozměňovací návrhy, které jsou identické.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se paní zpravodajky ÚPV, zda chce vystoupit? Protože ano, tak ji prosím o její slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji, nezdržím dlouho. I na ÚPV jsme projednávali tento tisk, a to 20. ledna. Bylo konstatováno, že tento návrh zákona je existenčně provázán s návrhem zákona o zdravotnických prostředcích, projednávaných jako senátní tisk č. 32. Ten už jsme schválili. Jejich proces by tedy měl být stejný a především by měly nabýt stejně účinnosti. Vzhledem k tomu, že v tiscích předložených Poslaneckou sněmovnou měl jeden zákon účinnost 26. května, druhý byl vázán na nabytí účinnosti po přijetí, bylo velice záhodno napravit tuto zásadní chybu, což se stalo v pozměňovacím návrhu. Tam jsme se vypořádali i s těmi legislativně technickými nedostatky. A potvrzuji opět, v těsné spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, s naší legislativou a oběma výbory. Takže oba návrhy jsou identické. I já žádám o jejich podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní zpravodajko. Nyní se táži, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím takový podnět. Proto otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Takže ji končím. Zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit k této věci? Ne. Pan zpravodaj? V podstatě nám asi připomene, že jsou ve hře jenom... Nemáme tedy žádný návrh, o kterém bychom v obecné rozpravě mohli hlasovat. Když mi pan zpravodaj to dovolí, já ji ukončím, což jsem ostatně udělal. Otevírám podrobnou rozpravu. Do které se nikdo nehlásí. Takže pan zpravodaj nás upozorní na usnesení výboru. Prosím, pane zpravodaji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Lumír Kantor:  Usnesení výboru bylo doporučení vrátit zákon ve smyslu pozměňovacího návrhu, který je součástí obou dvou výborů, které schvalovaly ten pozměňovací návrh k senátnímu tisku 33, má 7 bodů, z nichž ten nejpodstatnější je harmonizace účinnosti k 26. květnu 2021. Potvrzuji, že oba dva pozměňovací návrhy obou dvou výborů jsou identické.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Ano, budeme o nich opět hlasovat en bloc. Souhlasíte, prosím, pane zpravodaji? (Zpravodaj přikyvuje.) Děkuji. Takže svolám kolegy.

V sále je registrováno 55 senátorek a senátorů, kvórum je 28. Přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích, které shodně předložily oba výbory, které návrh zákona projednávaly. Zeptám se nejprve pana ministra? (Ministr: Souhlasím.) Pan ministr souhlasí. Pan zpravodaj nejspíš také? (Zpravodaj: Souhlasné.) Už to vyjádřil ve svém vystoupení. Spouštím hlasování o těchto návrzích. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 41, při kvóru 28 pro 53, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Můžeme tedy nyní hlasovat o tom, zda postoupíme tento návrh zpět Poslanecké sněmovně s našimi návrhy pozměňovacími. Spouštím hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 42, při kvóru 28 pro 51, nikdo proti. Návrh byl přijat.

Pověříme tedy opět z našich řad kolegy, kteří budou tento návrh ve sněmovně prezentovat. Zkopíroval bych asi předchozí složení, čili pan senátor Kantor, paní senátorka Hubáčková, pan senátor Goláň. A do čtvrtého pořadí můžeme opět zavěsit pana senátora Krause. Nevidím další návrhy ani námitky, čili můžeme hlasovat. Kdo je pro takovéto pověření, zvedne ruku, stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.

Hlasování č. 43, při kvóru 28 pro 53, proti nikdo. Návrh byl schválen.

Mohu tedy ukončit projednávání tohoto bodu, děkujeme panu ministrovi. Propouštíme ho v milosti k jeho povinnostem. Děkujeme. Na shledanou.

My můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je po upravených procedurálních změnách senátní tisk č. 39, a je to

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii

Tisk č. 39

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Senátní tisk č. 39. Návrh uvede paní ministryně Jana Maláčová, já ji rovnou poprosím o její vystoupení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi vám představit vládní návrh zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči.

Návrh je v zásadě technickou pojistkou, která má zabránit případným negativním vedlejším dopadům čerpání mimořádného ošetřovného z důvodu dlouhodobého uzavření škol. Mimořádné ošetřovné je na rozdíl od standardního ošetřovného, které se vyplácí jen po omezenou dobu 9, příp. 16 dnů, vypláceno po celou dobu trvání potřeby péče o dítě do věku 10 let, z důvodu uzavření škol.

Dle zákona je vypláceno do 30 dnů poté, co správa sociálního zabezpečení obdrží od zaměstnavatele, rodiče potřebné doklady. To je skutečně důležité, že v celém tom systému se čeká na to, kdy zaměstnavatel postoupí OSSZ potřebné doklady.

I při dodržení všech zákonných lhůt tak může nastat situace, že rodič obdrží výplatu mimořádného ošetřovného ve stejném měsíci jako výplatu mzdy. Například, abych to vysvětlila, ošetřovné skončilo koncem listopadu, OSSZ obdrží v polovině prosince podklady od zaměstnavatele, OČR se vyplatí začátkem ledna, v lednu se vyplatí mzda za prosinec, v prosinci rodič nemá příjem, ale v lednu dostane ošetřovné i mzdu. V takovém případě dojde ke kumulaci výplat, a tedy k nárazovému zvýšení příjmu v jednom měsíci. Přestože se reálné příjmy rodiny nezvýšily, jen došlo, tak jak jsem právě vysvětlila, k souběhu výplat.

Návrh je třeba vnímat jako čistě technický, je vázán specificky na mimořádné ošetřovné a bude tedy působit jen po omezenou dobu.

Nepřináší zvýšené náklady na rozpočet, cílem je zachovat nároky na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení rodičům, kteří museli přerušit práci z důvodu zabezpečení péče o své děti, protože jsou dlouhodobě, to je také potřeba zdůraznit, uzavřené školy, a protože jejich příjmová situace, byť jde o osoby, které pracují, vyžaduje zvýšenou sociální ochranu státu. Návrh z časových důvodů Poslanecká sněmovna projednala v legislativní nouzi, já jsem velmi ráda, že jej podpořily oba senátní výbory, jak ÚPV, tak výbor pro sociální politiku.

Na základě přijatého pozměňovacího návrhu pana poslance Jurečky se za rozhodný příjem pro testované dávky nebude započítávat ani náhrada vyplácená v souvislosti s pracovní povinností nebo pracovní výpomocí podle krizového zákona. K tomuto pozměňovacímu návrhu jsem dala ve sněmovně pozitivní, resp. souhlasné stanovisko.

Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, prosím o podporu této technické novely, tak abychom opravdu měli pojistku proti nespravedlivému odebrání nároku na některé dávky. Velmi děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, jeho usnesení máte jako tisk 39/2. Zpravodajkou byla určena paní senátorka Anna Hubáčková. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro sociální politiku. Usnesení bylo rozdáno jako tisk 39/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Adámek. Já ho prosím o jeho vystoupení právě teď.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Dobrý den, pane předsedající, děkuji, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Sociální výbor projednal tento tisk dne 26. 1., přijal své osmé usnesení. Paní ministryně mi velice ulehčila mou práci, protože krásně shrnula ten tisk. Já bych jenom tam doplnil, nová právní úprava by měla nabýt účinnosti dnem vyhlášení s cílem bezprostřední možné reakce na dopady pandemie a změny v ní obsažené. Jsou přechodného charakteru. To bych chtěl zdůraznit. Nebo jsou navázány na splátky dávek za období od ledna do září 2021 v případě ošetřovného, jak už tady bylo řečeno, a za období od března 2020 do prosince 2021, pokud jde o náhradu za pracovní povinnost.

Výbor pro sociální politiku svým osmým usnesením z páté schůze dne 26. 1. přijal toto usnesení:

I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou,

II. určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Senátu mě,

III. pověřuje předsedkyni Senátu, Miluši Horskou, aby toto usnesení předložila předsedovi Senátu ČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, pane zpravodaji, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Táži se paní zpravodajky Hubáčkové, zda za ÚPV chce vystoupit? Prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Ještě jednou, dneska asi naposledy, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové. ÚPV projednal tento návrh zákona 26. ledna, což bylo v úterý, se stejným výsledkem jako garanční výbor, tzn. souhlas ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, především i přes určité jazykové špatné vyjádření některých formulací, rozhodně to nebrání tomu, abychom ho schválili, a to především proto, že přijetí této navrhované právní úpravy je společensky krajně naléhavé, protože vede především ke snížení dopadů na společnost, vzniklých v důsledku opatření, která musí především rodiny snášet díky koronavirové situaci.

Proto prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní zpravodajko, nyní se táži, zda někdo navrhuje, aby se Senát tímto návrhem zákona nezabýval? Nevidím nikoho, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže ji uzavírám. Bohužel. Rozdíl jedné vteřiny, ale už se stalo. Paní navrhovatelko, mohla byste zachránit paní senátorku, kdybyste vstoupila do debaty, a tím ji znovu otevřela podle našeho jednacího řádu... Děkuji vám za tuto pomoc.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Já bych možná ještě zmínila, že tato technická pojistka je velmi důležitá, protože se ukazuje, že školy budou zavřeny skutečně dlouhodobě, bohužel, myslím si, že ty škody na vzdělávání našich dětí budou extrémně vysoké a dlouhodobé. Jsem ráda, že tento návrh zákona projednáváme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Mockrát vám děkuji, paní ministryně, za doplňující informaci i za to, že jste umožnila paní senátorce Chmelové, kterou nyní žádám o slovo, do obecné rozpravy vstoupit. Jinak, kolegové, upozorňuji, že už jsem několikrát zaznamenal, že je tam asi nějaké vteřinové zpoždění, když se hlásíte, nenechávejte to na poslední chvíli, kdy zejména už končí obecná rozprava, když nikdo nereaguje hned zpočátku. Děkuji. Paní senátorko, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji, pane předsedající, děkuji, paní ministryně, že jste mi dovolila umožnit vystoupit, neb jsem nebyla tak rychlá se přihlásit do obecné rozpravy. Já bych jenom chtěla říct pár komentářů k této novele.

Máme před sebou návrh zákona, kterým se snaží ministerstvo řešit situaci s výplatou některých dávek. Zákonem se snaží řešit problém, kdy může pro některé žadatele dojít v některých měsících ke kumulaci příjmů. Je jim vyplácena mzda, to znamená, vrátili se do práce, ale zároveň ten měsíc dostanou vyplacené ošetřovné, protože na výplatu má orgán 30 dní. Tato kumulace příjmů v jednom měsíci může mít nepříznivé důsledky pro stanovení nároků nebo výše přídavků na dítě, příp. dalších příjmově testovaných dávek, např. příspěvku na bydlení.

Návrh podle mého názoru přichází narychlo, máme k němu velmi málo dat a analytických podkladů. Nevíme, kolika lidí se ten problém týká, nevíme, u kolika desítek, stovek či třeba i tisíce žadatelů došlo ke kumulaci dávky.

Tím, že ošetřovné je vypláceno až o měsíc později, dochází u žadatelů ke značným výpadkům příjmů. Příhodnějším řešením by tak zcela jistě bylo zrychlené vyplácení ošetřovného, které teď úřady nezvládají plynule vyplácet.

Ve sněmovně minulý týden zaznělo, že stát nemůže lidi trestat za to, že nebyl schopen zadministrovat ten velký nával COVID Ošetřovného, což zase není takové překvapení při tak nízké míře digitalizace. S tímto prohlášením musím souhlasit.

Hlavním cílem návrhu zákona je podpořit žadatele ve výplatách dávek v takové výši, na kterou mají fakticky nárok. Jsem samozřejmě připravena jej podpořit, jakkoli vidím, že problém by se měl řešit dlouhodobě jiným způsobem.

U některých dávek, jako např. příspěvek na bydlení, zde máme poměrně komplikovaný systém čtvrtletního dokládání příjmu a zpětného vyplácení dávek za předchozí čtvrtletí. Nechci, aby byli žadatelé vedle toho časově i administrativně komplikovaného prokazování ještě zatíženi tím, že se jim v některém měsíci nakumulují příjmy z důvodu čerpání ošetřovného, a oni tak nedosáhnou na dávky, nebo ne v takové výši, na které mají nárok. Přestože se celkový příjem rodiny fakticky nezvýšil.

Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní senátorko. Protože opět nevidím nikoho dalšího přihlášeného, obecnou rozpravu uzavírám. Zeptám se paní ministryně, zda chce ji komentovat? Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová:  Děkuji, já už jsem to zmínila ve sněmovně, zopakuji to tedy i zde. Já úplně otevřeně říkám, že když jsme v létě minulého roku na ministerstvu se připravovali na případnou druhou vlnu koronakrize, tak jsme přišli i s plánem, jak kompletně změnit výplatu ošetřovného.

Tak, aby to obrovské množství těch statisíců žádostí o dávky bylo vypláceno velmi rychle, na základě zkušeností z první vlny. Připravili jsme systém, který pravděpodobně využijeme teď pro vyplácení toho motivačního bonusu k testování, to je alespoň jedna výhoda celé té události, připravili jsme systém, který by vedl k tomu, že by rodiče to ošetřovné mohli dostat velmi rychle se mzdou. V podstatě by šlo o to, že celý proces by se zjednodušil, ošetřovné by vyplácel zaměstnavatel, který by si pak tu částku odečetl ze sociálního pojistného.

Nicméně když jsem o tom chtěla diskutovat během léta, tak to na vládě bylo odmítnuto přímo panem premiérem, který říkal, žádná druhá vlna nebude, resp. říkal pan premiér, školy se už zavírat nebudou, proto nebude potřeba ošetřovné vůbec řešit. Říkám to na rovinu, takto to bylo, probíhalo to i mediálně. Z tohoto důvodu se ten systém nezměnil, protože jsme krizové ošetřovné pak zaváděli, tuším, že dva dny po vyhlášení nouzového stavu, na začátku října. Já se domnívám, je to i stanovisko odborníků, že během nouzového stavu se systém měnit nemá, během nouzového stavu se mají řešit akutní problémy, máme reagovat na to nejdůležitější. Je to opravdu názor všech odborníků.

Takže systém se nezměnil, přesto se nám stále daří velmi rychle ošetřovné vyplácet. Do 10 dnů, teď mi kolegové posílají aktuální statistiky, jsme vyplatili 62 % všech žádostí, což, nezlobte se na mě, paní senátorko, ale do 10 dnů 62 % všech žádostí při té obrovské agendě, kterou ČSSZ v tuto chvíli má, víte, že jsme na trojnásobku nebo čtyřnásobku běžné agendy, zároveň s 90 % personálu, protože i na ČSSZ jsou úředníci nemocní nebo končí v karanténě. To znamená, z 90 % kapacit zvládáme několikanásobnou agendu, to je obrovský výkon, je to potřeba ocenit, všem úředníkům, kteří zajišťují chod státu, také poděkovat. Já si za tím stojím. To znamená, my se snažíme, aby lidé dostávali peníze co nejrychleji, aby nikdo nezůstal ve výpadku. Děláme maximum pro to, abychom skutečně v této krizové době nenechali nikoho na holičkách. Takže toto za mě.

I kdybychom vypláceli hned v tuto chvíli, to je taky potřeba říci, okamžitě, tak stále jsme odkázáni na tu dobu, kdy zaměstnavatelé postoupí ty podklady OSSZ. Ale tam pomůže jenom změna zákona, zopakuji to, že během té akutní krize bychom neměli měnit systém, protože by to nebylo efektivní. Teď je důležité maximálně zjednodušit ten aktuální systém, zrychlit ho, to se nám podařilo, asi nemusím zmiňovat, jak jsme během několika měsíců v podstatě zjednodušili formuláře, teď je to A4, naprosto jsme to zpřehlednili, jde to posílat digitálně, což ale také mnoha rodičům působí problémy, to je potřeba říci. Usilujeme o to, aby lidé dostávali své peníze co nejdříve.

A ještě poslední informace, za prosinec jsme měli celkově 103 tisíc dávek ošetřovného, takže tam je potřeba také říci, že se nám to daří velmi rychle procesovat. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, paní ministryně, ptám se paní zpravodajky Hubáčkové, jestli chce vystoupit?

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Ne, děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Nechce, děkuji, takže pan garanční zpravodaj.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Miroslav Adámek:  Děkuji, pane předsedající, v rozpravě vystoupila jedna paní senátorka, nezaznamenal jsem žádný jiný návrh, než je návrh výborový, který je totožný z obou výborů, a to je schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, o tom také budeme hlasovat.

V sále je registrováno 53 senátorek a senátorů, kvórum 27, budeme hlasovat o návrhu schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.

Hlasování č. 44, při kvóru 27 pro 51, nikdo proti. Návrh byl schválen. Děkujeme paní ministryni, můžeme ukončit tento bod. My se vystřídáme při řízení.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Dobrý den, dámy a pánové, já budu pokračovat v dalším bodě, než tak učiním, mám tady jednak informaci, že se z dalšího jednání omlouvá pan senátor Kantor a pan senátor Aschenbrenner. Ještě pan senátor Hraba... A pak tady mám jednu pozitivní informaci, a to je, že už jsem obdržel reakci z deníku Právo, od pana zástupce šéfredaktora deníku Právo Škrabala, přečtu vám ji. „Dobrý den, uveřejnění této fotografie je nešťastná editorská chyba, za kterou se redakce Práva vám, všem ostatním na snímku i čtenářům omlouvá. Jde o rok starou fotografii. Karel Škrabal.“ Abychom byli féroví, děkujeme za omluvu.

Dostáváme se k

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Tisk č. 35

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 35. Prosím pana poslance a zároveň vicepremiéra Jana Hamáčka, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vítejte v českém Senátu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovoluji si vám předložit jako poslanecký návrh tisk, který jsem předložil již v březnu roku 2020. A to návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Tím základním důvodem je razantní snížení zátěže u hasičského záchranného sboru z hlediska administrativy. Stejně tak i u jednotlivých pojišťoven. A zpřesnění právní úpravy, která je spojena s úhradou nákladů vzniklých při zásahu jednotek požární ochrany u dopravní nehody.

Předložený poslanecký návrh zákona, kterým má dojít ke změně zákona o hasičském záchranném sboru, sleduje v principu dva cíle. Zaprvé rozšířit okruh případů, ve kterých se poskytuje úhrada nákladů vzniklých při zásahu hasičskému záchrannému sboru na veškeré zásahy, při nichž vznikla újma provozem vozidla ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Toto rozšíření je ovšem přijatelné z hlediska odpovědnosti z provozu vozidla a neznamená velký nárůst těchto případů, spíše se jedná o zpřesnění a ne navýšení.

Druhým cílem je snížit administrativní náročnost při uplatňování shora uvedených nákladů zavedením standardizovaného tiskopisu, prostřednictvím něhož bude nárok na náhradu těchto nákladů uplatňován.

Návrh je předkládán na základě shody ministerstva vnitra, ministerstva financí a České kanceláře pojistitelů. Sama vláda vyslovila souhlas 20. dubna loňského roku, návrh byl projednán na plénu sněmovny, proběhla podrobná diskuse, byly schváleny tři pozměňovací návrhy, které řeší tři další oblasti, které se mezitím ukázaly aktuálními. První je přístup do systému infekčních nemocí, tak aby hasičský záchranný sbor při zásahu věděl, zda tam je nějaké nebezpečí, možnost zveřejnění pořízeného zvukového, obrazového a jiného záznamu, to je v návaznosti na tu nešťastnou událost v Bohumíně. A pak tam bylo doplnění přechodného ustanovení i o úmyslné jednání, to byla připomínka ministerstva financí.

Následně jsme schválili i změnu účinnosti, možná o tom bude diskuse, protože vím, že zákony mají vstupovat v účinnost vždy od 1. 1. nebo od 1. 7., nicméně my jsme od začátku věřili, že stihneme legislativní proces do konce roku, vzhledem k tomu, jak byla sněmovna přetížená, tak se to nepodařilo. Mám za to, že, pokud samozřejmě Senát s tím bude souhlasit, bude šance těm hasičům ulehčit, je potřeba jim ulehčit co nejrychleji.

A kdybychom čekali rigidně na dikci zákona a čekali s tou účinností až do 1. 7., tak zbytečně necháme dalších 5 měsíců vyplňovat ty nesmyslné formuláře, takže já jenom prosím o shovívavost v tomto směru, jakkoli chápu, že to může být výhrada, ale navrhujeme účinnost od měsíce následujícího po vyhlášení.

Chtěl bych poděkovat v Senátu za projednání v podvýboru pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí i VZVOB i ÚPV. Tam všude proběhla podrobná diskuse, vedla se konstruktivní debata. Děkuji všem těmto jmenovaným výborům a podvýborům za podporu. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli, prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ÚPV, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 35/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Martin Červíček, který je omluven, zastoupí ho pan senátor Tomáš Goláň. OV určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VZVOB. Usnesení máte jako senátní tisk č. 35/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Patrik Kunčar. Nyní vás prosím, abyste nás seznámil, pane zpravodaji, se zpravodajskou zprávou. Prosím. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Dobrý den, pane předsedo, pane vicepremiére, kolegyně, kolegové. Mám celkem ulehčenou situaci, protože předkladatel tady shrnul celkem detailně, čeho se tato novela týká. Novela je nevelká rozsahem, ale o to větší je právě význam pro administrativní zjednodušení práce hasičů a vykazování, takže já to shrnu v to, že VZVOB na své šesté schůzi dne 20. ledna projednal tento návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2015, o Hasičském záchranném sboru ČR, a o změně některých zákonů. Jakožto senátní tisk č. 35. A po odůvodnění poslance Jana Hamáčka, ministra vnitra, Drahoslava Ryby, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru, a po mé zpravodajské zprávě doporučuje senátu PČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Ještě si dovolím doplnit, že o den dříve zasedl také podvýbor pro vnitřní bezpečnost, integrovaný záchranný systém a ochranu soukromí. Schválil prakticky identické usnesení, kdy také doporučuje schválit tento návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů, sledujte rozpravu a zaznamenávejte případné další návrhy, po skončení rozpravy k nim můžete zaujmout stanovisko. Vidím, že si přeje vystoupit pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore. Máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Goláň:  Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Shrnu tady některé věci, které nezazněly. Nově se zavádí paušální sazba od okamžiku výjezdu do návratu. Tato sazba, kterou dostanou hasičské záchranné sbory, je příjmem Hasičského záchranného sboru, to je strašně důležité, není příjmem státního rozpočtu. Hradit to budou přednostně pojišťovny, případně, pokud nebude jasno, Kancelář pojistitelů, v případě automobilů, které nejsou povinny uzavírat povinné ručení, bude to hradit ministerstvo financí.

Myslím si, že ten zákon je potřebný, náš ÚPV zaujal stejné stanovisko jako předešlí předřečníci, to znamená, schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji panu zpravodaji negarančního výboru. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra, prosím.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Vážený pane předsedo, vážený pane vicepremiére, dámy a pánové. Já bych chtěl tuto novelu podpořit, dokonce při vědomí toho snižování administrativy, resp. zpřesnění některých typů zásahů, považuji ty další dvě věci za důležitější než tu administrativu. Pan ministr už naznačil, že to zveřejňování záznamů ze zásahu má souvislost s tragickým požárem výškového objektu v Bohumíně, protože tam byli hasiči obviněni z pozdního zásahu atd. V podstatě byli vázáni tím, že nemohli se vyvinit tím, že by zveřejnili ty záznamy, které dokazovaly, že ti lidé bohužel, z těch záznamů bylo patrné, ve které minutě začali skákat z těch oken.

Ten druhý je možná ještě důležitější, protože po ukončení nouzového stavu na jaře nebo v létě loňského roku krajská hygiena minimálně v Ostravě a možná i některé další prostě přestaly dávat jakákoli data, nejenom hasičům, ale i např. hejtmanovi. Takže to považuji z významu této novely za velice podstatné. Chtěl bych vás požádat o podporu. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, nikdo další se do obecné rozpravy nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Táži se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Nechce. Táži se negarančního zpravodaje. Nechce. Prosím garančního zpravodaje, aby nás seznámil s tím, o čem budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Patrik Kunčar:  Děkuji za slovo, v proběhlé rozpravě vystoupil pouze jeden senátor, který také podpořil tuto novelu zákona, takže máme před sebou pouze jediný návrh, a to je schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, o tom budeme hlasovat po znělce.

Přítomno 50 senátorek a senátorů, návrh schválit, spouštím hlasování a prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Při přítomnosti 50 senátorek a senátorů, kvóru 26, při hlasování č. 45, pro 46. Návrh zákona byl schválen. Já vám gratuluji, pane ministře. Tím projednávání tohoto bodu končím.

Dalším bodem je senátní tisk č. 36,

 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů

Tisk č. 36

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Tento návrh nám přednese a seznámí nás s ním pan poslanec Radek Zlesák. Děkuji. Prosím, pane poslanče, vítejte v českém Senátu, mikrofon je váš. Čekáme na vaše seznámení s návrhem zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Radek Zlesák:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, cílem předloženého návrhu zákona je zajištění podmínek pro hrazení škod způsobených kormoránem velkým, v období 2021 až 2023. Návrh je reakcí na aktuální neměnnou situaci, týkající se vzniku rozsáhlých škod na rybách, způsobených právě kormoránem velkým. Pro účely tohoto zákona jde o navazující dosažené zařazení kormorána velkého pod právní režim zvláště chráněných vybraných živočichů. Ačkoli již stejné ochrany jako živočichové zvláště chránění podle jiných právních předpisů nepožívá. Spolu se zavedením odpovědnosti státu za škody jím způsobené.

Předložená novela zákona navazuje na novelizaci z let 2007 a 2019, reagující na vynětí kormorána velkého ze zvláště chráněných druhů, ke kterému došlo novelou prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb., zákona číslo 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vzhledem k tomu, že proplácení náhrady bylo vázáno na uvedení živočicha mezi zvláště chráněnými druhy podle této vyhlášky podzákonným předpisem, byl fakticky změněn záměr zákonodárce uvedených předpisů vyšší právní síly.

Novelou zákona č. 197/2017 Sb. byl ze seznamu vybraných zvláště chráněných druhů uvedených v § 3 zákona o poskytování náhrad škod způsobených chráněnými živočichy vyškrtnut kormorán velký a zároveň bylo zavedeno formou přechodného ustanovení zákona přechodné období tři roky pro nabytí účinnosti novely, ve které jsou škody způsobené tímto živočichem i nadále hrazeny. Při aplikaci zákona vzápětí došlo ke sporům okolo jeho výkladů s tím, že novela je sporná a nevyplývá z ní jasná odpovědnost státu ve smyslu zákona č. 115/2000 Sb. Novelou zákona č. 100/2019 Sb. byly proto náhrady škod na rybách způsobených v letech 2018, 2019 a 2020 kormoránem velkým doplněny přímo do tohoto zákona.

S ohledem na dosavadní zkušenosti s aplikací zákona č. 115/2000 Sb. se navrhuje, aby se zákon vztahoval kromě zvláště chráněných vybraných živočichů, v zákoně uvedených dočasně též i nadále na kormorána velkého, pro další tříleté období, a to na období 2021-23.

Prokazatelně způsobené škody se budou hradit za podmínek, rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny v zákoně č. 115/2000 Sb., o poskytnutí náhrad škod způsobených vybranými živočichy. To odpovídá i zavedené praxi, na kterou jsou poškození zvyklí v současné době. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, pane navrhovateli, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 36/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, jehož prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Děkuji za slovo, pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, já bych chtěl doplnit slova pana navrhovatele o to, že tento zákon je zase z dílny poslanecké iniciativy. Chtěl bych to přivítat, protože vzhledem k tomu, že tento návrh je v gesci ministerstva životního prostředí, ministerstvo životního prostředí projevovalo dlouhou dobu nečinnost a nereakce na různé potřeby, které vznikají právě v oblasti, a nejen v oblasti, ochrany živočišných druhů. Doplnil bych pouze k tomu, že tento návrh zákona měl nabýt účinnosti 1. 1. Vzhledem k faktu, že se to nestihlo projednat, je vyhlášen den účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Čili tady vzniká určitým způsobem jakási díra, kdy nebude možno uplatňovat tuto novelu zákona. Nicméně jsem komentoval na výboru tento návrh zákona pozdě, ale přece. Chtěl bych poděkovat právě poslancům, že to přijali, protože v této oblasti ochrany živočichů je spousta připomínek.

Já jen malinko odbočím, protože tento zákon by se měl ještě týkat celé problematiky a zase z toho viním nečinnost MŽP především v oblasti škod způsobených vydrou říční, které jsme měli několikrát k projednání. Nebo nově dnes vidíte problematiku škod vlků na ovcích v severovýchodních Čechách a vlastně všude, kde se vyskytují. Problémů je kolem dost a dost a MŽP se k tomu jaksi nevyjadřuje.

Dovolte mi přijmout usnesení, které náš výbor přijal. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem mě a tuto zprávu předseda výboru předkládá předsedovi Senátu ČR. To je vše.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu, zaznamenával případné návrhy, k nim můžete po skončení rozpravy potom zaujmout stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, to znamená, otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první hlásí písemně, omlouvám se, tady jsem to viděl, ano, písemně se jako první hlásí pan senátor Pavel Kárník. Čili prosím, pane senátore, připraví se Anna Hubáčková, neboť gentleman Zdeněk Nytra zůstane na své krásné druhé pozici.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Kárník:  Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jako dlouholetý člen Českého rybářského svazu a zároveň rodák ze stejného města jako náš nejslavnější rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan cítím potřebu vyjádřit se k tomuto bodu dnešního jednání. Dnes projednáváme novelu zákona 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. V tomto případě se to týká konkrétně kormorána velkého a roku 2021-2023. Podobně a na tři roky se již zákon novelizoval na přechodnou dobu pro roky 2018-2020 a tehdy bylo slíbeno nastartování procesů, které povedou k postupnému snižování predačního tlaku kormorána velkého.

Zásadou pro vyplácení státní náhrady dle tohoto zákona bylo naplnění podmínky, že škoda musela být způsobena v zákoně specifikovanými vybranými živočichy, kteří zároveň patří mezi zvláště chráněné druhy uvedené v seznamu publikovaném v prováděcí vyhlášce. Změnou této vyhlášky byl v roce 2012 ze seznamu vyjmut kormorán velký, tzn. že přestal být živočichem zvláště chráněným, což zapříčinilo, že s účinností od 1. dubna 2013 stát přestal hradit náhrady za jím způsobené škody na rybách.

Kormorán velký je krásný, impozantní pták, rozpětí jeho křídel je téměř 1,5 metru, umí se potopit až do hloubky 11 metrů. Je to však nemilosrdný predátor, který každý den spotřebuje půl kila ryb, další ryby zraní, ty poté zaplísní a uhynou nebo se stávají potravou dalších rybožravců, jako je volavka, norek a další. Kormoráni mají na svědomí drastický úbytek reofilních ryb, jako jsou plotice, podoustve, ostroretky nebo parmy. Ty není možné na běžném trhu zakoupit. Nenapravitelné škody působí ve vodách pstruhových a hlavně lipanovitých. Po jejich náletu zůstávají úseky řek i chovné rybníky téměř bez rybí obsádky. Dle odhadů může přes naše území ročně přeletět až přes 100 000 kormoránů. V posledních letech jich v ČR zimuje pravidelně kolem 10 až 20 000.

Problém s kormoránem velkým je však mnohem hlubší, celoevropský a je třeba hledat do budoucna komplexnější řešení. Kormorán je největším škůdcem našich vod a jeho predace na rybách je spojena s rybářskými revíry, ale hlavně s rybníkářstvím a chovem ryb. Kormorán k nám zanáší i nemoci a parazity. Kormoráni svým trusem likvidují stromy na březích řek a tímto svým chováním mění prostředí jednotlivých biotopů, stromy odumírají, jsou spáleny agresivními produkty kormoráního zažívání.

Sešel jsem se na toto téma s předsedou Českého rybářského svazu v Kolíně Jiřím Krouzou a viceprezidentem Rybářského sdružení ČR a zároveň ředitelem Rybářství Chlumec nad Cidlinou, Ing. Ladislavem Vackem. Shodli jsme se na tom, že problém s kormoránem je velmi závažný a je komplikované jeho řešení. Obdržel jsem velké množství informací a zajímavých materiálů. V současnosti jsou škody hrazené ročně 40-50 mil. Kč. Ovšem jedná se jen o prokázané přímé škody na rybách chovaných v rybnících, nikoli škody na rybářských revírech Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu, kde kormoráni působí rovněž škody za desítky milionů. Znehodnocují tím práci mnoha tisíců členů rybářského svazu, kteří chovají a kupují ryby, které následně vysazují dle zarybňovacích plánů za peníze vybrané od členů.

Nehradí se rovněž nepřímé škody, tj. dlouhodobé stresování obsádek, způsobená zranění a druhotné úhyny ryb. V současné době kormorán velký požívá obecné ochrany ve smyslu § 5 zákona č. 114/1990 Sb., který vychází z evropské legislativy o ochraně volně žijících ptáků. To na jednu stranu komplikuje jeho odstřel, na druhou stranu umožňuje vyplácet chovatelům ryb kompenzaci za způsobené škody. Odstřel a plašení kormoránů je možné jen na základě udělených výjimek. Nutné jsou dokonce dvě. První z nich je výjimka ze zákona o ochraně přírody, tu podává Český rybářský svaz jakožto uživatel revíru, druhá ze zákona o myslivosti, § 39 zákona č. 449/2001 Sb.

Vláda schválila od 1. 11. 2018 zástřelné za kormorána ve výši 500 Kč kus, ale obstarání výjimek a specifikace lovu, tzn. zákaz lovu na nocovištích, zákaz lovu na hladině, použití pouze brokovnice apod., je komplikované a není tudíž pro myslivce zatím příliš atraktivní. Lovem kormorána se tak zabývají hlavně myslivci nějak spojení s rybářstvím.

Navrhovaná novela pokračuje v nesystémovém řešení daného problému, který je třeba řešit na celoevropské úrovni. Je třeba účinně snižovat predační tlak kormorána velkého, je třeba chránit soukromý majetek našich rybníkářů, je důležité omezit škody na rybářských revírech. Přes všechny tyto výhrady v současné době je nutné uhradit alespoň část škod, které kormorán velký způsobuje. Z těchto důvodů vás, kolegyně a kolegové, žádám o plnou podporu tohoto návrhu zákona.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám děkuji, pane senátore. Další přihlášenou je paní senátorka Anna Hubáčková. Připraví se pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Anna Hubáčková:  Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážený pane předkladateli, vážení kolegové, v této oblasti jsem působila velmi dlouho a nezpochybňuji, že určití predátoři působí škody. Nezpochybňuji, že máme chráněná zvířata, je zcela legitimní požadovat škody způsobené těmito chráněnými živočichy k úhradě, což se děje a dělo a dít bude.

V Jihomoravském kraji, kde jsme rozhodovali, jsme ročně proplatili 12-20 mil. Kč, jak kdy... Stát se těmto úhradám nikdy nebránil. Je pravda, že prokazování škod není jednoduché. Varovala jsem tehdy, když rybáři tlačili, aby kormorána vyňali ze zvláště chráněných živočichů, varovala jsem je, že nedosáhnou na náhrady, což se samozřejmě stalo. Dosáhli svého, náhrady nedosáhli.

V Senátu jsme pak řešili tuto výjimku na tři roky. Byla jsem zpravodajem, možná si někteří vzpomenete, že jsem varovala před touto výjimkou s tím, aby celou dobu těch tří let hledali nějaké řešení v dotačních programech. Toto je hodně nesystémové a opět to bude jen na tři roky. Já to podpořím, dopředu říkám, prosím, všichni, co tím trpíte, hledejte řešení jinde, ne prodlužováním těchto nesystémových výjimek. Prosím, rybáři, nečekejte teď příliš velkou, nebo se moc netěšte, než nabude tento zákon účinnosti. Vznikne určitá doba, kdy nebudete moci požádat. Ani díky tomuto zákonu. Ta prodleva tam bude. Ať není vaše očekávání příliš velké.

Znovu apeluji, což jsem apelovala, možná už je to tři, čtyři roky, hledejme řešení, hledejte řešení, jak toto nahradit jinak než touto nesystémovou změnou v zákoně, kterou se za tři roky opět budeme zabývat, protože kormorán skutečně škody způsobí. Já je nezpochybňuji. Takže touto cestou jsem se pokusila vzkázat rybářům, jak se dál chovat. Apeluji na to už podruhé, prosím, klidně tento zákon výjimečně podpořme.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji. Dalším přihlášeným pan senátor Zdeněk Nytra. Prosím, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Zdeněk Nytra:  Děkuji, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, paní senátorka řekla velkou většinu toho, co jsem chtěl říct já. Já bych chtěl možná vaším předsednictvím, pane předsedo, vyzvat pana poslance, aby opravdu tlačili na ministra životního prostředí, konečně mají ho v rámci klubu, možná na ministra zemědělství, aby se tento problém vyřešil.

Ale já mám jeden dotaz. Když jste tedy byli schopni změnit operativně účinnost tohoto zákona, proč jste nepřepsali i přechodná ustanovení, protože se bavíme o třech měsících. První den druhého měsíce po, tzn. 1. dubna, jestli počítám dobře, nebo března, takže budou mít rybáři problém. Nevím, jestli kormorán se krmí rybami i teď v zimních měsících, předpokládám, že ano. Jednoznačně podporuji to, co říkala paní senátorka Hubáčková, proboha, už to konečně vyřešte jinak a neřešme odškodnění podle zákona, když tam ten pták vůbec nepatří. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji. Další se přihlásil do rozpravy Tomáš Czernin.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Tomáš Czernin:  Děkuji, vážený pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové, jako vlastník rybníků vím, co kormorán umí. Ale rád bych upozornil na to, že problém je skutečně na straně ochrany přírody, protože on byl příliš dlouho zvláště chráněným živočichem. Tady ochrana přírody zaspala, to si musíme přiznat. Byl chráněn, myslím, do roku 2014. A teď jak z toho? Protože škody jsou enormní a je to ještě řada dalších škod, o kterých se vůbec nebavíme. To není jen to, že kormoráni plundrují rybí obsádky. Ono se řekne, je to hezké, tak je střílejte. Správně je podle zákona povoleno je plašit a usmrcovat odstřelem, jenže kdo si to někdy zkusil... Já se přiznám, že kormorána jsem ještě neulovil žádného. Jedním z problémů je, že on, když je vyplašen střelbou nebo čímkoli jiným, vyvrhne rybu, kterou má v sobě. Současně má v sobě parazity, kteří jsou pro naši zeměpisnou oblast nepřirození, vyvrženou rybu potom sebere jiný rybožravý tvor a máme tady další problém, na který je naděláno. Já myslím, že už to bylo řečeno, že ročně přelétá přes ČR až 100 000 kormoránů, hnízdí tady přibližně 20 000 a jsou zprávy z oblasti Pobaltí, že od té doby, co naše rybníky, jezera nezamrzají, kormorán se vrací v daleko lepší kondici, má o 1-2 kg více a dokonce má o 1-2 mláďata víc. Takže problém je skutečně celoevropský a vyžaduje si nějaké řešení. Ale fakt to není jen na rybářích. Řešení, které tady dnes schvalujeme, považuji za přechodné, musí se hledat nějaké dlouhodobější, ale v tuto chvíli je to jediné, co rybářům a rybníkářům pomůže. Děkuji vám.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, děkuji za edukační proces, 11 metrů, 2 metráky, vyvržené ryby. Do obecné rozpravy už se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit? Prosím, pane navrhovateli.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Poslanec Radek Zlesák:  Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jenom krátce. Vše, co tady bylo řečeno, je pravda. Kormorán velký je příklad úspěšné ochrany životního prostředí, až tak úspěšné, že se z toho stal poměrně zásadní problém. Bylo zde řečeno, že kormorán velký je migrační druh, který migruje přes celou Evropu. Paradoxně v některých zemích je kormorán velký stále chráněn, v některých zemích chráněn není. Souhlasím s tím, že toto je posouvání provizoria o další tři roky a není to systémové řešení. Ale dobrá zpráva je, že už se na půdě Evropského parlamentu touto věcí zabývají.

Věřím, že pokud se má tato situace vyřešit, je potřeba to vyřešit celoevropsky, protože naše země při migraci kormorána je na to příliš malá, abychom to zvládli pouze my se svými silami. Děkuji a přeji vám hezký zbytek dne a jednání.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Také děkuji a ptám se, zda se chce vyjádřit garanční zpravodaj? Chce se vyjádřit, prosím, zároveň prosím, aby řekl, o čem budeme hlasovat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Petr Šilar:  Já bych chtěl poděkovat všem přispěvatelům, kteří to podrobně vysvětlili, především kolegovi Kárníkovi. Ještě jenom k tomu řeknu, že to je skutečně teď v současné době jediná možnost, jak pomoci. Ale není to systémové řešení, po kterém jsme už několikrát volali. Beru to jako podnět k tomu, abychom znovu zopakovali, protože jsme uspořádali na půdě Senátu, zvlášť kolegovi Kárníkovi to připomínám, velký seminář a zasedání našeho podvýboru zemědělského kolem škod vydry, bohužel ministerstvo životního prostředí přijalo na základě našeho usnesení některé návrhy, které samozřejmě nesplnilo. To je u všech těch ostatních, u celé té problematiky.

Brečíme tady dobře, ale na špatném hrobě.

V debatě vystoupili tři senátoři, jedna senátorka, nezazněl zde žádný jiný návrh než ten, který jsem řekl na začátku, a to je návrh našeho garančního výboru, aby tento návrh byl schválen v podobě postoupené Poslaneckou sněmovnou.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Děkuji, po zaznění znělky budeme hlasovat o návrhu schválit.

V sále je přítomno 51 senátorek a senátorů, hlasujeme o návrhu schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Aktuálně je přítomno 51 senátorek a senátorů, při kvóru 26, při hlasování č. 46, pro bylo 45, návrh zákona byl schválen ve znění, které jste nám postoupili z Poslanecké sněmovny, já vám, pane poslanče, gratuluji. Považuji tímto tento bod za projednaný.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

 

Návrh na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 312) ve výborech Senátu

Tisk č. 312

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Protože je tento zákon ve výborech Senátu, uděluji nyní slovo senátorce Renatě Chmelové, aby nás s tímto návrhem seznámila. Prosím, paní senátorko Chmelová, pojďte sem za námi, předneste svůj návrh.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Renata Chmelová:  Děkuji za slovo, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předmětný návrh novely zákona byl projednán v příslušném výboru, kde proběhla, řekla bych, poměrně bohatá diskuse, na základě které se ukázal zájem ostatních senátorů hlouběji a odborněji tuto novelu probrat. Já se s tímto jako předkladatelka nebo jedna z předkladatelů ztotožňuji, proto bych vás chtěla poprosit dnes o podpoření následujícího usnesení.

Usnesení Senátu z 5. schůze konané 28. ledna 2021. K návrhu na prodloužení lhůty pro projednání návrhu senátního návrhu zákona senátorky Renaty Chmelové a dalších senátorů, kterým se mění zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 312) ve výborech Senátu.

Senát prodlužuje lhůtu pro projednání návrhu zákona ve výborech Senátu do voleb do Poslanecké sněmovny, konaných v roce 2021. Děkuji za podporu.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Já vám také děkuji, paní senátorko. Prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu. Nikdo se do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám. Tím pádem není k čemu se vyjadřovat, takže předpokládám, že paní navrhovatelka znova vystoupit nechce... Budeme o jejím návrhu hlasovat. Opět raději spustím znělku, protože to bylo hodně rychlé.

Aktuálně je přítomno 49 senátorek a senátorů, budeme hlasovat o návrhu, že prodlužujeme lhůtu pro projednání návrhu zákona ve výborech Senátu do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Spouštím hlasování. Prosím o vyjádření vašeho názoru. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedněte ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedněte ruku.

Bylo schváleno, pro 45, přítomno 50, kvórum 26, hlasování č. 47. Já vám, paní senátorko, gratuluji.

Protože máme 12:45 hodin, to znamená, je ještě 15 minut do polední přestávky, na druhé straně, nemyslím si, že bod, který nyní budeme projednávat, si zaslouží to, abychom ho trhali, měli bychom ho projednat v důstojné atmosféře, tak se spíš takhle na vás dívám a ptám se, zda byste souhlasili, kdybych nyní vyhlásil přestávku, tím pádem jenom do 13:45 hodin, s tím, že potom bychom se sešli a začali bychom bodem Návrh usnesení Senátu k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské unie... Neviděl jsem zásadní vrtění hlavou, takže je to v mé pravomoci, to znamená, vyhlašuji přestávku na oběd do 13:45 hodin. Následně začneme bodem Návrh usnesení Senátu k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské unie. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 12.47 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 13.45 hodin.)

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Vážené kolegyně a kolegové, prosím, zaregistrujte se, ještě nás není dostatek, abychom mohli zahájit odpolední jednání. A už je to... Takže já vítám všechny na posledním bodě odpoledního jednání, kterým je

 

Návrh usnesení Senátu k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států Evropské Unie

Audiozáznam k bodu schůze
Videozáznam k bodu schůze

Prosím pana senátora Pavla Fischera jako navrhovatele tohoto bodu, aby se ujal úvodního slova. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Téma, ke kterému se setkáváme, není nové. Také ho dneska nevyřešíme. Ale zařadili jsme ho na pořad jednání proto, že se jedná o naprosto zásadní otázky týkající se základních práv a svobod, ke kterým se ČR slavnostně přihlásila a které jsme se jako členové Parlamentu ČR zavázali hájit a také respektovat.

Usnesení, které jste dostali a které máte v podkladech, okomentuji podrobněji v rozpravě. Budeme tam mít jazykové změny, které budou asi na třech místech, ale načtu je potom později, až dostanu slovo. Navazujeme tímto usnesením na jednání výboru, který se sešel minulý týden, výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, při němž jsme pracovali na textu, který by podpořil úsilí české diplomacie přinést tuto otázku Alexeje Navalného a jeho zadržení a přístupu institucí Ruské federace k tomuto opozičnímu aktérovi a politikovi do rámce, který odpovídá nejen mezinárodním závazkům Ruské federace, a více o tom budu mluvit v rozpravě, ale také tomu, na čem stojí EU.

V pondělí proběhlo zasedání ministrů zahraničí. Výsledkem bylo, že se ministři zatím nedobrali společného stanoviska a budou na něm opět pracovat. Proto jsme připravili nový text usnesení, tentokrát už pro Senát. V jeho prvních dvou odstavcích doslova citujeme to, co jsme schválili minulý týden na výboru. A pak tam apelujeme, tentokrát už ne na českou diplomacii, ale na parlamenty evropských zemí, zemí EU, členských států EU, aby úsilí dobrat se společného stanoviska, které bude politicky silné, srozumitelné, opírat se o základní hodnoty, ke kterým jsme se přihlásili, tak aby toto úsilí vycházelo také z parlamentních shromáždění EU. Když říkám parlamentních shromáždění, neměli bychom zapomenout na Radu Evropy, která se tímto také zabývala, ale dlužno povědět, že nepříliš úspěšně. Proto je tak důležité, abychom se k tomu přihlásili jako ČR. Je mojí velkou ctí pozdravit aspoň na dálku doma dlícího pana ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který ocenil, že se nám toto téma podařilo zařadit na pořad jednání pléna. Děkuji všem, kteří se na tom podíleli. Pan ministr ocenil, že chceme pomoci v budování politického dialogu, který je nezbytný pro to, abychom našli politickou shodu na tom, kudy dál.

Tímto se zastavím. Všechno ostatní okomentuji v podrobné rozpravě a také tam načtu změny, o kterých jsem dopředu mluvil. Ještě jednou děkuji, že tady o tom dnes můžeme jednat.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nejprve určíme zpravodaje. Navrhuji, aby se jím stal senátor Jiří Oberfalzer, kterého se zároveň ptám, zda se svou rolí souhlasí? Ano, souhlasí, děkuji. O tomto návrhu budeme hlasovat. Já sezvu kolegyně a kolegy.

Budeme hlasovat o tom, aby se zpravodajem tohoto bodu stal pan senátor Jiří Oberfalzer. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 49, určení zpravodaje, při kvóru 21 pro bylo 38, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

Pane kolego, prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával všechny návrhy, abyste k nim mohl po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Otevírám rozpravu. Písemně nikoho nemám přihlášeného, ale jako první se hlásí pan senátor. Místopředseda nechce přednostní právo? Takže pan senátor Pavel Fischer jako první. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Pavel Fischer:  Pane předsedající, děkuji. Dříve, než načtu jazykové úpravy usnesení, tak mi dovolte několik slov úvodem.

20. srpna 2020, tzn. před osmi, devíti měsíci, je opoziční politik Alexej Navalnyj vystaven útoku neznámou toxickou látkou. Je urychleně hospitalizován, letadlo nouzově přistává a je podezření na velmi vážnou otravu organismu a selhání základních životních funkcí. Poté, co nabízí pomoc německá kancléřka Angela Merkelová v jedné z nemocnic Německa, se začíná vyjednávat o přesunu pacienta, k němuž nakonec skutečně po jistých váháních dochází o dva dny později. Po několika týdnech se pacient dostává do stabilizovaného stavu, a je to 3. října, kdy hlavní představitel Mezinárodní organizace pro zákaz chemických zbraní, generální ředitel Fernando Arias, 3. září doslova říká, že šlo o útok zakázanou bojovou látkou.

Signatářem Smlouvy o zákazu chemických zbraní, dá se říci, jsou skoro všechny země světa. Mezi státy chybí pouze čtyři podpisy, ale Ruská federace je signatářskou zemí stejně tak jako všechny země EU. To znamená, že touto smlouvou se každý smluvní stát zavazuje k tomu, že nebude vyvíjet, nebude vyrábět, nebude získávat, nebude skladovat, nebude uchovávat, nebude používat zakázané chemické zbraně. Pokud by kdokoli na jeho území něco takového provedl, zjedná okamžitě nápravu. V součinnosti s mezinárodním společenstvím a s představiteli této mezinárodní organizace a jejími inspektory zjedná nápravu a toho, který se dopustil tohoto neomluvitelného činu, postaví před nezávislý soud.

Mluvím o tom proto, že dodnes žádné vyšetřování použití této zakázané látky Ruská federace nezahájila. Ruská federace mlčí. V rozporu se závazky, které na sebe převzala podpisem tohoto mezinárodního paktu. Je to o to vážnější, že nejde o náhodu, kterou bychom mohli vysvětlit jen tím, že vzorek nebyl dostatečně šetřen, zkoumán a že by přítomnost této zakázané substance dostatečně neobhájily i další laboratoře. S jasnou autoritou vystoupila německá vláda, která potvrdila, že se jedná o zakázanou bojovou otravnou látku, protože ji podrobila zkoumání v laboratořích německé armády. Stejně vystoupilo Švédsko a Francie. Takže čtyři laboratoře celkem potvrdily přítomnost zakázané látky, ale jelikož se přítomnost vyskytla na území třetí země, tedy Ruské federace, tak se stále čeká na odpověď ruských představitelů, která nepřichází.

Je to o to důležitější, že v podstatě bez mezinárodní spolupráce s těmi, kteří o použití něco vědí, se nemůžeme dostat dopředu.

Podezření, které se okolo použití zakázané látky začalo šířit, začalo tím pádem dopadat nejen na aktéry, jejichž jména možná ještě neznáme, ale také na představitele státní moci, kteří mají odpovědnost za to, že právní stát, právo, mezinárodní právo v tomto případě, se bude vztahovat i na každého, kdo se nachází na území Ruské federace. Můžeme tedy bez velkých rozpaků říci, že se jedná o porušení mezinárodních závazků, které na sebe Ruská federace převzala. Ale to nestačí.

Když se podíváme na okolnosti, za nichž byl už uzdravený Alexej Navalnyj obžalován z toho, že se nedostavil vězeňské službě Ruské federace včas nahlásit, protože byl ve výkonu podmíněného trestu, tak tady vidíme jednu velmi mimořádnou, možná absurdní situaci, kdy pacient, který se vrací z léčení, se dostává do vlasti, kde mezitím už na něj čekají policisté, kteří při pasové kontrole ho odvážejí na policejní stanici, probíhá tam narychlo soud. Za Navalným nemá přístup jeho právník. Soud přichází tak rychle, že nemá ani dostatečně času na to, aby se seznámil se spisem.

Tohle stojí za pozornost, protože tady už nejde jenom o nějakou mezinárodní konvenci, ale tady jde o pakt o občanských a politických právech, který je u základů spolupráce OSN. Organizace spojených národů totiž vychází z toho, že smluvní strany budou svým občanům garantovat svobodu, právo na soukromí, právo na spravedlivý proces, právo na to, aby každý z nich mohl mít svého obhájce a aby se mohl dovolat spravedlnosti. Je to zajímavé, číst si dnes ve světle událostí v Rusku tento mezinárodní pakt o občanských a politických právech, protože razie, které tam nastaly po uvěznění a odsouzení Alexeje Navalného, stojí za pozornost. Je porušována domovní svoboda, porušuje se tam právo lidí na pokojný protest, na vyjádření politického názoru. A dokonce se tam pošlapávají i další věci. Celá řada přelíčení probíhá bez řádných soudních povolení a těm, ke kterým se vlamují například v noci za pomoci beranidla do jejich příbytků, upírají právo na to být zastupováni advokátem. Je zajímavé, že celá řada z těch, k nimž se takto vlomila ozbrojená komanda, byli posléze seznámeni s obsahem spisu, kde se psalo, že porušili nařízení o boji s pandemií, tedy že neměli například roušky.

Tohle všechno nás vtahuje do hry jako stát, jako parlament, protože ta základní občanská a politická práva mají sílu ústavního závazku a mají sílu, která se aplikuje ve všech zemích, které se k tomuto paktu připojily. Tzn. nejen v Ruské federaci, ale také na území ČR.

Tady stojí za pozornost jedna důležitá věc. Zatímco vidíme, že v Ruské federaci se zapomíná na mezinárodní závazky, že se ohýbá právo, že tam je právo toho, kdo je u moci, mnohem důležitější než právo těch, kteří se chtějí ozvat, tak bez ohledu na to, že bychom soudili názory a politickou agendu Alexeje Navalného, o to tady totiž vůbec nejde, bychom si měli hlídat, abychom nezapomněli na ty fundamenty, na naprosté základy, které se tady před našima očima pošlapávají. Můžeme být u toho nejen jako diváci, ale také jako aktéři.

Dovolte, abych upozornil na to, že nejde o to teď za každou cenu jmenovat ty, kteří za to mohou a sedí například v Kremlu. Měli bychom si totiž uvědomit i naši vlastní spoluodpovědnost. Tady mi dovolte, abych to napálil do vlastních řad, a sice do vedení celé řady mezinárodních korporací, které podnikají a chtějí podnikat například v Ruské federaci nebo v Čínské lidové republice, chcete-li, abychom měli pestřejší představu. Stojí totiž za pozornost, že na sobotní protesty, které se konaly a při nichž ve 120 městech Ruské federace demonstrovaly desetitisíce nespokojených občanů a tisíce z nich byli naprosto v rozporu se všemi pravidly právního státu zadržováni bez přístupu k základním hygienickým potřebám nebo bez konzultace se svým spisem nebo se svým právníkem, v předvečer této demonstrace píše svým zaměstnancům čelný představitel firmy McKinsey v Moskvě následující zprávu.

Ta zpráva je totiž zajímavá i pro nás. Varuje je, aby o víkendu nevycházeli ven, aby se nezúčastnili ničeho nepovoleného a aby se hlavně do ničeho nezapletli. Je velmi zajímavé, že ředitel McKinsey, konzultační firmy, která má hlídat základní parametry podnikání v souladu s právem, s transparencí, s volným trhem, s odpovědností, možná se společenskou odpovědností, radí svým zaměstnancům, aby hlavně nikam neodcházeli. Proč to dělá? Možná že měl starost o jejich zdraví. Ale já mám za to, že to byl muž, který měl především starost o svůj byznys. Ten, který takto trestuhodně nadřadí péči o zisk a upře svým vlastním zaměstnancům a kolegům základní lidská práva, aby se šli někam shromáždit, vyjádřit protest nebo něco vyslovit, který jim dokonce zakáže v interním e-mailu, aby hlavně nic nenapsali na sociální sítě, je člověkem, který nadřadil právo mluvit do života lidí za hranice právního státu. Můžeme říct, že se to někdy v byznysu děje, ale my bychom měli být také od toho, abychom podobné excesy uměli pojmenovat a říct, že právo na zisk je relativně mnohem méně důležité, než právo každého z lidí jednat podle svého vlastního svědomí. Uvidíte sami, že až budeme jednou mluvit o Číně, tak jako jsme o ní mluvili při jednom z našich veřejných slyšení, velmi rychle dojdeme k tomuto tématu také, protože všechny firmy, které na čínském trhu chtějí podnikat, musejí zakládat nebo pomáhat zakládat základní organizace Komunistické strany Číny na svém pracovišti. A to stojí za pozornost, protože hodnoty této strany nebo těchto organizací jsou opět v rozporu s tím, na co my jsme přísahali a co má vztah k základním právům člověka.

Zpátky k Navalnému. Poté, co probíhala zatýkání, a poté, co vidíme, že ti, co nakonec na začátku použili proti Navalnému bojové otravné látky v rozporu s mezinárodním právem a v rozporu s právem Ruské federace, zůstávají na svobodě, tak musíme konstatovat, že zatímco Alexej Navalnyj bručí za mřížemi, ti, kteří se ho pokusili zavraždit, běhají na svobodě a nikdo je nevolá k odpovědnosti.

Musíme si proto položit otázku, co se ještě musí stát, aby se situace změnila? Buďme realisty. Situace se nezmění naším usnesením. Situace se nezmění dokonce ani tím, že se tím bude zabývat EU nebo třeba OSN. Jsme na velmi dlouhé trase, ale neměli bychom ztratit ze zřetele náš cíl. Naším cílem je vést dialog jako rovný s rovným při respektování těch základních práv, pravidel mezinárodní spolupráce, ke kterým jsme se také my, ČR, přihlásili. A to ve světle našeho usnesení proto vyplývá i do apelu, kterým chceme do našeho úsilí zapojit parlamenty EU.

Tolik obecně na úvod a nyní mi dovolte, abych načetl změny v textu, které budou jazykové, uvidíte sami.

Jedna z nich bude v bodu II a potom jedna v bodu IV.

Usnesení Senátu z 5. schůze konané dne 27. ledna k potlačování lidských práv a svobod v Ruské federaci a postupu států EU. Senát s ohledem na násilí, kterého se 23. ledna dopustily represivní složky v desítkách měst Ruské federace proti protestujícím a dále s ohledem na jednání Rady pro zahraniční věci EU, při němž 25. ledna ministři zahraniční vedli diskusi o dalším společném postupu vůči Ruské federaci,

I. konstatuje, že

1. zadržení Alexeje Navalného po příletu na území Ruské federace znovu nastolilo otázku ochrany lidských práv a fungování justice v Ruské federaci,

2. navzdory sankcím EU z října 2020 nebyly ze strany Ruské federace uspokojivě vysvětleny okolnosti útoku zakázanou bojovou otravnou látkou typu novičok na Alexeje Navalného, přičemž užití zakázané látky potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní OSN i nezávisle provedené laboratorní analýzy,

II. vyjadřuje přesvědčení, že by státy EU měly společně jednoznačně odmítnout potlačování práv a svobod, jemuž musí čelit občané Ruské federace,

III. připomíná, že

1. že EU disponuje vlastním globálním režimem sankcí pro případ porušování lidských práv, jímž může ve vážných případech vystoupit na ochranu svobody a důstojnosti člověka,

2. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR přijal dne 20. ledna 2021 usnesení s číslem 28 k zadržení Alexeje Navalného a prioritám zahraniční politiky,

IV. apeluje na členy parlamentů států EU, aby prosadili společný postup EU, a to včetně zavedení dalších sankcí vůči představitelům Ruské federace,

V. pověřuje předsedu Senátu PČR, aby o tomto usnesení informoval předsedu vlády ČR.

Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším přihlášeným do rozpravy s přednostním právem, ale je i na řadě, je pan senátor Jiří Růžička. Máte slovo. Připraví se Jiří Oberfalzer. Ale on se nepřipraví, protože se vzdává práva přednostního vystoupení. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

1. místopředseda Senátu Jiří Růžička:  Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Téma není nové, byla první slova, kterými uvedl tento bod pan senátor Fischer. Musím říci, že téma opravdu není nové. To téma mnozí z nás znají po velkou část svého života, protože ho prožívali. Velká část z nás, jak tady sedíme, velice dobře pamatuje doby předlistopadové, pamatuje události, které nás většinou hluboce zasáhly.

Můžu připomenout jenom celý rok 1989, od lednového Palachova týdne, přes 1. máj, výročí okupace 21. srpna, až k listopadovým událostem. To všechno byly události, které mimo jiné spojovalo to, co nás spojuje se záležitostí, o které teď jednáme a mluvíme, tedy porušování lidských práv a svobod, demokratických principů.

Jsou tady, a jistě se jich nedotknu, i tací, kteří pamatují, že podobné věci se děly i na konci 70. let ve spojitosti s postupem Charty 77. Mohl bych couvat až k roku 1969, kdy skončily veškeré naše naděje. 21. srpna 1969, kdy potlačování lidských práv a svobod a demokratických principů už na občanech této země zkoušely nejen policejní složky, ale třeba i milicionáři atd. Takže to téma opravdu není nové. Bohužel jsme měli možnost se s potlačováním lidských práv, svobody, demokratických principů osobně velmi dobře seznámit. Možná proto jsme na toto téma tak hákliví. Já jsem velice rád, že Senát přichází s touto iniciativou, že máme před sebou usnesení Senátu, které se této záležitosti věnuje.

Pan senátor Fischer říkal jednu velice důležitou věc, že bez mezinárodní spolupráce nebo, možná lépe řečeno, bez společného postupu mezinárodního společenství toho dokážeme poměrně málo. Když se zase vrátím k tomu, co jsem říkal na začátku, možná si mnozí z vás vzpomenou na okamžiky, kdy jsme zoufale čekali na to, jestli někdo v zahraničí nás podpoří. Stačilo nám málo. Zmínka v novinách, podpora někde v televizi, nebo když pak přijel do Československa francouzský prezident, aby se setkal s představiteli disentu, tak to pro nás bylo mimořádně důležité. Věřím, že toto je důležité i z tohoto pohledu.

Je asi správné a realistické si uvědomit, že usnesení Senátu toho samo o sobě moc nezmůže, ale je to velice důležitý symbol toho, že nám není jedno, že se někde kolem nás lidská práva, svobody, demokratické principy bezprecedentně porušují. To já považuji za velice důležité. Považuji za velice důležité, že v usnesení vyzýváme státy EU, aby postupovaly společně a aby zvolily společný postup k tomu, aby se to nedělo a neopakovalo.

Na závěr řeknu to, že byť je to symbol, je to velice důležitý symbol pro mnoho občanů této země, protože nějakého takového prohlášení ze strany Pražského hradu se nepochybně nedočkáme. Ze strany sněmovny, jak jsme viděli včera, už vůbec ne, ti to odmítli, něco podobného. Vláda jako celek, s výjimkou ministra zahraničí, se k tomu zatím staví také velmi vlažně, proto je to důležitý symbol, který stojí za to podstoupit, jeho protlačování, protože toto téma opravdu není nové a my bychom na něj měli být velice hákliví. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším připraveným do rozpravy je pan senátor Marek Hilšer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Marek Hilšer:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi usnesení, jehož smyslem je reagovat na násilné potlačování pokojných protestů v Ruské federaci. Myslím, že dříve, než to uděláme a než se vyjádříme, je dobré si připomenout a také připomenout veřejnosti, proč občané Ruské federace protestují. Vyšli do ulic ze dvou základních důvodů. Nejprve aby vyjádřili podporu představiteli opozice Alexeji Navalnému, kterého se, jak už zde bylo zmíněno, před nedávnem pokusily silové složky Putinova režimu otrávit chemickou zbraní, novičokem, a kterého v současné době drží neprávem ve vězení. Tím druhým důvodem je samotný protest proti zkorumpovanému diktátorskému režimu Vladimira Vladimiroviče Putina.

Myslím, že když prozkoumáme povahu Putinovy vlády, nezbývá, než uznat, že protesty ruských občanů jsou zcela pochopitelné a legitimní. Putinův příběh proměny důstojníka KGB ve zkorumpovaného úředníka podsvětí v Petrohradě a konečně pak v prezidenta Ruské federace jasně dokumentuje, jak se jeden zločinný totalitní režim přetavil v jiný zločinný diktátorský režim. Demonstruje, jak se po rozpadu Sovětského svazu elita z KGB proměnila v oligarchickou elitu, která se opět chopila moci, přivlastnila si stát a znovu ho ukradla občanům. Formy se proměnily, ale já si troufám říci, že podstata zůstala stejná. Je zřejmé a přirozené, že Navalnyj je pro režim velmi nebezpečný. On totiž rozkrývá to, jak Putin a oligarchové kolem něj rozkrádají ruský stát, jak bohatnou na úkor společnosti, jak bohatnou na úkor občanů. Samotný Navalnyj je také jasným příkladem toho, jak vláda potlačuje svobodu slova a politickou opozici. Jsem přesvědčen, že je také na místě připomenout si vraždy ruských novinářů, mezi nimi například Anny Politkovské, nebo třeba politiků, jako byl Boris Němcov. Ale samozřejmě také další a další oběti vládní zvůle, o kterých moc nevíme.

Často slyším námitku, že se nemáme vměšovat do záležitostí cizích zemí, a co je nám vlastně po tom, co se v Rusku a v Moskvě děje. Odpověď je nelehká. Nicméně dám-li cynicky stranou solidaritu a sounáležitost s tou částí ruské společnosti, která touží po svobodě, je odpověď na otázku, proč se zabývat tím, co se děje v Rusku, proč se zabývat Putinovým zkorumpovaným režimem, o něco snadnější. Je to také situace v naší zemi. Ona totiž ta putinovská chobotnice, vyrůstající z tradice KGB, dusí svými chapadly nejen ruskou společnost, ale některá ta chapadla bohužel dosahují až k nám. Myslím, že to všichni dobře víme, víme, že její chapadla zachvátila nejen Pražský hrad, ale že má své výrazné spojence také v podhradí.

Kromě prezidentových útoků na bezpečnostní služby je jedním z příkladů putinovského vlivu tlak hradu, komunistů, SPD a neochota vlády vyřadit z tendru na stavbu jaderné elektrárny v Dukovanech Rusko a Rosatom. Myslím, že je to jasný doklad, kam až Putinův režim dosahuje, kam sahá a jak nebezpečný pro nás je. Myslím, že zde končí veškerá legrace.

Dukovany stavěné Rosatomem mohou být ve spolupráci s Pražským hradem a jeho spolupracovníky trojským koněm Putinova režimu. Jsou cestou, jak za miliardy českých daňových poplatníků posílit ruský vliv a korupci podle putinovského střihu také v naší zemi. Proto jsem zcela pevně přesvědčen, že je v našem zájmu podpořit legitimní touhu té části ruské společnosti, která požaduje svobodu, demokracii, stát bez oligarchů a státního násilí. Postavíme-li se za ně, postavíme se i za naši svobodu.

Já moc děkuji autorům za návrh tohoto usnesení, které rád podpořím. Chtěl bych vás také požádat, budete-li mít zítra čas, v 10 hodin bude online seminář, na kterém se vyjádří zástupci ruské občanské společnosti k situaci, která tam nyní panuje, k tomu, jak Putinův režim dále utahuje smyčky. Budete-li mít zájem a budete-li chtít vyjádřit i vaší účastí jakousi solidaritu a podporu, prosím, kontaktujte mě, já vám pošlu údaje na to, jak se k semináři online přihlásit, bude zítra v 10 hodin. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore, dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Ladislav Václavec. Pane senátore, máte slovo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor Ladislav Václavec:  Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Na úvod musím říci, protože budu mít svůj názor a moje vystoupení bude asi poněkud odlišné, že nejsem v chapadlech ruské KGB. Je to opravdu ale můj politický pohled na svět.

Já jsem jasně a zřetelně pro to se ozvat při porušování lidských práv, kam patří stíhání za politické přesvědčení kdekoli na světě. A ozvat se jasně a zřetelně.

Co se týká kauzy Alexeje Navalného, jsem tady ale na pochybách. Měl jsem možnost diskutovat se dvěma ruskými zubaři, oba dva pracují v Praze, já je přemlouvám pro to, aby pracovali u nás na Bruntálsku. Ani jeden není příznivec Kremlu a Vladimira Putina. Oba dva brali názory Borise Němcova, který pro ně byl opravdu opoziční názorový ne politik, ale novinář, ale oba neberou Navalného jako čelního představitele opozice, ale berou ho spíše jako spekulanta, když to vezmu jako slušné slovo. A navíc jeho verzi, jak nachytal agenta FSB v téměř hodinovém rozhovoru na hruškách, berou za úsměvnou, které údajně málokdo v Rusku věří.

Co mě ale mrzí na nás, na ČR, na Senátu, je, že neměříme všem stejnou mincí. Na jedné straně je to kauza Navalnyj, kde voláme po sankcích, máme v prohlášení našeho zahraničního výboru Nordstream 2. Na druhé straně, když je zavražděn a snad i rozčtvrcen a rozpuštěn na saúdskoarabské ambasádě v Istanbulu novinář s opozičními názory Džamal Chášukdží, tak to nás nechá chladnými, zcela bez odezvy. ČR dále dodává zbraně do Saúdské Arábie. Na jedné straně se vyjadřujeme, neříkám, že to není nesprávné, proti 30dennímu zatčení Navalného, které má oficiálně za porušení podmínky, i když důvody mohou být samozřejmě jiné, na druhé straně nám nevadí 13leté vězení pro bývalého katalánského vicepremiéra, které dostal za neústavní referendum o nezávislosti. A dalších osm katalánských představitelů má tresty do 10 let. Předseda katalánské vlády má politický azyl ve Velké Británii.

Na jedné straně jsme na výboru teď posledním panem náměstkem ministra vnitra Martinem Povejšilem informováni o ruském zákonu, který od února ukládá sociálním sítím vyhledávat a mazat nezákonné informace, od dětské pornografie, výroby drog, návodů na sebevraždu, ale i mazat názory vyjadřující jasnou neúctu ke společnosti a ke státu a výzvy k extremismu a nezákonným nepokojům. Na druhé straně nám nevadí, že majitelé Twitteru odstřihnou zcela beztrestně amerického prezidenta pro jeho politické názory, což mohou udělat komukoli, když majitelé sociálních sítí nebudou souhlasit s politickým názorem kohokoli.

Na jedné straně jsme svědky v zahraniční politice voleb a konání prezidentů v USA, kdy během pár hodin nebo pár dnů po nastolení nového prezidenta se o 180 stupňů změní věci, jako je pařížská dohoda, dohoda o jádru s Íránem, výstavba plotu. Znovu neříkám, že to není správné, jsem rád, že tomu tak je, ale co bychom brali v Rusku jako vrchol autokracie, to je v USA pro nás vrcholem demokracie.

Celé mé vystoupení není proti tomuto usnesení a znovu říkám, budu vždy pro každé usnesení proti porušování lidských práv kdekoli na světě, ale je to jen apel, ať posuzujeme svět očima Středoevropana se svobodnými názory, které nejsou ani vázány hesly, se Sovětským svazem na věčné časy, ale ani se nenechají ovlivňovat obchodní válkou velmocí mezi sebou. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším připraveným vystoupit do rozpravy je pan senátor David Smoljak. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátor David Smoljak:  Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, naše senátní komise pro sdělovací prostředky byla loni v Rusku. Navštívila tam mimo jiné jedinečnou paměťovou instituci Memorial, nezávislá média, zejména rádio Echo. Odnesli jsme si z toho skutečně nezapomenutelné dojmy. Já musím říci, že na mě udělal největší dojem rozhovor s jedním z redaktorů rádia Echo, který po delším rozhovoru o poměrech v Rusku řekl: Víte, co je podle mého názoru nejhorší? Já se přiznám, že když ráno vstanu, tak si položím otázku. Stojí mi to všechno za to? Stojí mi za to jít na tu demonstraci? Stojí mi za to odvysílat rozhovor s opozičním politikem nebo s kýmkoli, kdo stojí mimo oficiální struktury? Stojí mi to za to při vědomí, že nastanou represe, dostanu pokutu, udělají mi domovní prohlídku, zavřou mě na 24 hodin, budu muset přijmout označení cizí agent? Mimochodem, nevím, jestli to všichni víte, ale to v Rusku nechal Putin odhlasovat již před několika lety a loni to dokonce ještě zostřil. To opatření přijal i vůči jednotlivým osobám, totiž že pokud se zajímáte o politiku a nějak vstupujete do veřejného prostoru a přijmete byť jen jedinou korunu nebo cent ze zahraničí, musíte se veřejně označit za cizího agenta. Tak se musíte označit ve všech vašich výstupech, ve všech materiálech. Všude musíte nosit označení: cizí agent. To si musíte dát sám, o tom nerozhodne žádný úřad. Sám si musíte tuto nálepku všude umístit, podobně jako Židé za války museli nosit šesticípou žlutou hvězdu, vy si musíte přilípnout toto Kainovo znamení, sám si o tom rozhodnout. Pokud to neuděláte, budete čelit velmi silným represím, pokutám i vězení.

On říkal: Každý den ráno si kladu tuto otázku, jestli mi stojí za to tímhle vším projít. A zatím jsem si vždycky odpověděl, že ano. Já musím říci, že se hluboce skláním před ruskými občany, kteří s tímto vědomím také vstávají každý den ráno a vědí, že když půjdou na demonstraci, tak budou biti, budou dostávat pokuty, budou čelit vězení, represím, vyhození z práce. Každý den si tuto otázku kladou a mnoho z nich si na ni neustále odpovídá: Ano, stojí nám to za to, nezvykli jsme si. Myslím, že ani my si nemůžeme zvyknout na to, že téměř v našem sousedství je takový režim, který takto postupuje proti svým vlastním občanům, a musíme to nějakým způsobem dát najevo.

Proto toto usnesení bude mít moji plnou podporu. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane senátore. Dalším připraveným do rozpravy, říct nám svůj názor, bude paní senátorka Miroslava Němcová. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Miroslava Němcová:  Děkuji za slovo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane místopředsedo, dovolte jenom několik útržkovitých poznámek, které se budou snažit zasadit naši debatu do trochu delšího časového rámce.

Začnu rokem 1990 a tím, co Rusko tehdy, jak aktivizovalo své síly v území, která dnes nazýváme Podněstří, Jižní Osetie, Abcházie, zejména tedy Jižní Osetie, Abcházie, které jsou většinou v demokratických, svobodných zemích světa považovány jako integrální součásti Gruzie, tak tam Rusko se podílelo na agresi. De facto čím dál víc tato území jsou nyní v současné době napojena na Rusko.

Když se přeneseme od těch 90. let, vzpomenu na rok 2006. Říkal to tady pan senátor Hilšer, zmiňoval zavraždění paní novinářky a odpůrkyně režimu Vladimíra Putina, Anny Politkovské, která byla 17. října 2006 zastřelena. Vzpomenu si v této souvislosti na to, že krátce po této vraždě novinářky, myslím, že to byl rok 2007, 2008, přesně si nepamatuji, ale jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny jsem tehdy byla součástí delegace prezidenta Václava Klause, který v Rusku byl na oficiální návštěvě. Celá tato návštěva byla zarámována tím, že tehdy se uvažovalo o tom, že na území České republiky budou rozmístěna protiraketová zařízení aliance NATO. Byla kolem toho vášnivá diskuse u nás, ale vzpomínám si na tu tiskovou konferenci, kdy v Moskvě, v Kremlu, kdy byla inscenovaná, směli tam jen někteří novináři a kladli pořád jenom jednu a stejnou otázku, tedy zda si Česká republika podle Vladimíra Putina může dovolit na svém území rozhodovat suverénně o rozmístění čehokoliv. Odpovědí vždycky bylo, že Rusko si to nenechá líbit a že přijme velmi tvrdá opatření, pokud bychom něco takového udělali. Čili ta zjevná představa, že suverenita některé země je jenom omezená a jenom odtud potud, pokud to Rusko uzná, ta mě provází už od té, nejenom od této návštěvy, ale tam se potvrdila.

Když se přenesu do roku 2014, chci zmínit anexi Krymu. Myslím, že to nemá zapadnout v tom, když se teď bavíme o otázce Alexeje Navalného, ale bavíme se o tom, co Rusko podniká dovnitř, jako politiku, která se dotýká vnitřního ustrojení této země, ale také to, co podniká navenek. Za chvíli to bude 7 let, v únoru, kdy Rusko obsadilo Krym. Mezinárodní společenství definovalo tento agresivní akt jako porušení mezinárodního práva. Dodnes se odtud nehnulo, ti zelení mužíci tam zůstali. Neexistuje ani náznak, že by Rusko s touto okupací chtělo skončit. To je rok 2014, Ukrajina.

V roce 2015, také to zde již zaznělo, byl zastřelen kritik Putinovy administrativy a politik Boris Němcov, který 14 dní před svou smrtí v nějakém rozhovoru říkal, že se obává, že ho Putin nechá zlikvidovat, že k tomu má všechny indicie, že si myslí, že k tomu dojde. 14 dní na to se to stalo.

V roce 2018 jsme byli svědky celé té kauzy novičok, jejíž stopy bohužel vedou na Pražský hrad, kdy prezident tehdy ostudně zradil bezpečnostní síly vlastní země, vykládal něco o tom, že se tady novičok vyráběl. Myslím, že si na tohle to velmi dobře pamatujeme.

V podstatě tímto destruktivním způsobem rozkládání bezpečnostní sil naší země prezident pokračoval i v roce 2020 v té věci, kde si vyžádal ty informace od BIS z živých kauz, které se měly dotýkat těch operativních sítí Rusů a Číňanů na našem území.

Tak to jsme v roce 2018, s tím, že pan prezident naše bezpečnostní síly tehdy označil jako „čučkaře“, také si na to asi vzpomeneme.

Teď se ocitáme na pomezí roku 2020/21. Je zde případ Alexe Navalného ve všech těch souvislostech, které nebudu opakovat, protože zde zazněly, celý ten případ zde byl popsán.

Já jsem v touto souhrnu se snažila, a zdaleka nebylo možné popsat všechno, ale snažila jsem se tím návratem do minulosti popsat to, že máme neochvějně a setrvale stát na straně demokracie, na straně svobody a každého, kdo usiluje o to, aby v jeho zemi tyto principy také vládly, tak ho máme podpořit. Rusko to má složitější, opozice v Rusku určitě to má složitější, aby vyjádřila svůj názor, tu agresi proti těm, kteří teď vystupují na náměstích, tak ji vidíme. Je hrozná, vzpomeneme v podstatě na Bělorusko.

Proto si myslím, že toto usnesení Senátu na podporu těm, kteří jsou teď na náměstích, tak jak jsme ji chtěli slyšet my, říkal to tady pan první místopředseda Senátu Růžička, kterého jsem pečlivě poslouchala, děkuji za ta slova, jak jsme my potřebovali slyšet, že máme nějakou oporu v zahraničí, že ty tužby, které měl tehdejší národ československý, když použiji tento zažitý termín, po svobodě a po demokracii, že hledali svou oporu v těch, kteří to cítili podobně jako my v zahraničí. Nakonec ji našli. Tak si myslím, že máme co vracet. Když jsme přijímali, že máme co vracet těm svobodomyslným občanům, proto velmi vítám, děkuji panu senátorovi Fischerovi za práci, kterou v této věci odvedl. Rozhodně jsem přesvědčena o tom, že Senátu bude velmi slušet, když se k této věci postaví navrženým způsobem. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Jiří Oberfalzer. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Děkuji, také se pokusím omezit jenom na pár glos.

K detailům kauzy Navalného bych jenom pro dokreslení upozornil na to, že soud, který rozhodl o jeho zadržení, byl uspořádán skoro jako polní soud. Sešli se na území policejní stanice, někde nejblíž toho letiště, to je velmi nestandardní. Policie už se nenamáhala, aby ho zadržela v mezích svých pravomocí a doručila k soudu, ale rovnou to udělali na místě. To myslím, že vypovídá o všem.

V Rusku není omezeno jenom právo vyjadřovat se k veřejným záležitostem a kritizovat moc, ale fakticky i ve svých důsledcích je zcela eliminováno právo kandidovat, právo být volen. Všichni, kdo se opovážili dát najevo, že chtějí kandidovat proti Putinovi, snad s výjimkou komunistů, nějak špatně skončili. Vzpomeňte na Chodorkovského. Za daňové úniky či co byl odsouzen, držen ve vězení. Myslím, že skoro 10 let. Posléze tedy došlo k nějaké dohodě o mimosoudním uspořádání, spočívající v tom, že bude vpuštěn do zahraničí a zmizí z očí. Také už jsme o něm od té doby neslyšeli.

Navalnyj také vykazuje známky toho, že by mohl se pokoušet konkurovat tomuto neomezenému vládci, a proto musí být likvidován. Všechny smrti nebo nějaké fatální události takových osob tady byly vyjmenovány, nebudu to opakovat.

Můžeme sledovat, snad na nikoho nezapomenu, tři hlavní samovládce dnešního světa. Alespoň v těch významnějších regionech. Což je Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un. Doufám, že jsem se vyslovil dobře. Zatímco v Severní Korey si na demokracii ani nehrají, přece jenom je tam pokrok, protože se nechal vůdce, už v třetí generaci, vůdce této země, světlé budoucnosti, oproti zvyklostem zvolit generálním tajemníkem, v Rusku to probíhalo tak, že se měnila ústava, což umožnilo Putinovi kandidovat několikrát. Když už mu to přišlo hloupé, přece jenom je trochu nakažen Evropou, tak si to prohodil s Medveděvem, aby mohl potom znovu zahájit sérii.

A teď upravuje ústavu, aby se stal jakýsi vládcem nad vládci. Čínský prezident si nechal rovnou do ústavy vpravit, že bude prezidentem doživotně. Vidíme, že ty způsoby, jakým toho dosahují, jsou různé, ale cíl je vždycky stejný. Mít absolutní moc.

Samozřejmě, že příklad Navalného a hlavně způsob, jakým jsou potlačovány projevy svobodných názorů a vůle občanů, ten nás zneklidňuje a je hlavním motivem, proč se zabýváme tímto tématem dnes tady, ale myslím, že je dobré si v rychlosti připomenout, že něco podobného se děje dneska v Hong Kongu, je dobré si připomenout, jak Čína terorizuje a devastuje ujgurské etnikum, je dobré si připomenout, jak decimuje Tibet, a to nejenom nábožensky, etnicky, ale také environmentálně.

Nemá smysl na půdě Senátu připomínat Tchaj-wan, ale asi by bylo dobré se zmínit i o Rohinzích, protože těch teritorií, kde se tyto věci dějí, je mnoho.

To, že budeme dnes mluvit o Rusku, neznamená, že jsme zapomněli na Bělorusko. Jistě se k tomu tématu vrátíme, protože tam obdivuhodně občanská společnost vzdoruje brutální síle režimu a neutuchá ve svých projevech svobodného názoru za cenu krve, bolestí a mnohdy asi i životů, protože těch, kteří nenávratně zmizeli, je řada.

Budeme mít v blízké budoucnosti příležitost vyslechnout očité svědky a znalce místních poměrů.

Nicméně nechtěl bych odběhnout od dnešního tématu. V podstatě si myslím, že zde všichni vyjádřili v zásadě shodný názor, i když pan kolega Václavec s mírnou rezervovaností, ale neodmítá ten návrh usnesení, jestli jsem mu dobře rozuměl... Pak si myslím, že je třeba vyzdvihnout ještě jednu věc. Není pro nás radostné, pokud zjišťujeme, že Evropská unie se není schopna shodnout na sankcích a na jednotném postupu proti Rusku. To je velmi smutné. Tady už to padlo. Jestliže předřazujeme nějaké obchodní, mezinárodně obchodní zájmy před demokracii, pak to ale znamená, že si v Evropské unii nemůžeme být demokracií jisti, protože kdo ví, kdy nastane situace, která bude evropským zemím bránit jednotně se postavit vůči neprávu na některém svém území... Myslím si, že ten apel, který velmi decentně vyzývá Evropskou unii k jednotnému postupu, je velmi namístě. Měli bychom žádat své zástupce v Evropském parlamentu a své diplomaty v Bruselu, aby na Evropskou unii apelovali, protože jedině jednotný postup demokratických zemích, který nebude mít výjimky a nebude mít nějaké dílčí podmínky, má šanci vytvořit tlak, kterému ve svém výsledku nakonec tyto totality podlehnou. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Děkuji, pane senátore. Další přihlášenou do rozpravy je paní senátorka Alena Šípová, protože pan předseda Senátu se vzdal svého přednostního práva. Máte slovo, paní senátorko.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Senátorka Adéla Šípová:  Já vystupuji zejména kvůli svým dětem. Já jsem se narodila v období vlády jedné strany a přeji si, aby se to mým potomkům nestalo a aby těch dětí, které v takových režimech vyrůstá, bylo čím dál tím méně.

Mám potřebu vyjádřit solidaritu s ruskými demonstranty a podpořit je v jejich touze a odvaze bránit demokracii. Já si myslím, že nejde jenom o Navalného a jeho osobu, protože celé to usnesení považuji za něco, co se zejména snaží podpořit a bránit práva demonstrujících a jejich ohroženou demokracii ruskou. Chci připomenout, že bylo k dnešnímu dni zadrženo 3000 demonstrujících, což v Putinově režimu není nic neobvyklého. Lidé se zlobí a je vidět, že jim vadí více věcí. Vadím jim korupce, mají obavy z průběhu nadcházejících voleb. My musíme být bdělí k tomu.

Zároveň cítím jakousi potřebu pomocí tohoto usnesení vrátit projev solidarity osmi statečným, kteří dne 25. 8. 1968 protestovali proti okupaci Československa. Mezi nimi jedna z nich byla Natalja Gorbaněvská. Tito byli následně uvězněni a Gorbaněvská byla zavřena do blázince, musela následně emigrovat. Já bych si nepřála, aby se takové situace, abychom k nim nepřihlíželi, abychom se na ně, prostě abychom se nad nimi nepozastavili. Takže právě, když na ni vzpomínám, vzpomínám si na to její heslo. Za vaši a naši svobodu zůstaňme pozorní dění v okolních zemích. Protože historie se může zopakovat. A to i u nás. Děkuji.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, paní senátorko. A teď přijde ke slovu avizovaný pan předseda Miloš Vystrčil. Máte slovo, pane předsedo.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Předseda Senátu Miloš Vystrčil:  Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já spíš vystupuji v reakci na vystoupení pana senátora Ladislava Václavce, protože to, o čem on mluvil, já v poslední době, zhruba asi tak necelém roce, zažívám hodně často. Na tu otázku jsem si musel odpovědět.

Ten problém a ta argumentace, která poměrně často třeba i vůči mně a možná i vůči vám je používána, je: Když vy jste v nějakém okamžiku nevystoupil proti této nespravedlnosti a nezastal se této demokracie, jak si nyní můžete dovolit, že tak činíte v případě této jiné nespravedlnosti a této jiné demokracie? Anebo jak je možné, že jste volal po pravdě v tomto případě a zapomněl volat po pravdě v tom jiném případě?

Je to možné a je to tak, protože my zkrátka nejsme schopni se postavit za všechny svobody, za všechny demokracie a za všechny pravdy, protože to není možné. Někdy nám to třeba není blízké, někdy nám může chybět přesvědčení, někdy nám můžou chybět informace, někdy nám může chybět zkušenost. Přes to všechno jsem přesvědčen, že je správné, když máme tu zkušenost, máme ty informace a máme to přesvědčení, abychom se za tu demokracii a svobodu vždy postavili. V tomto souhlasím s paní senátorkou Němcovou stoprocentně. Děkuji zahraničnímu výboru a všem, kteří to usnesení připravili, protože to, že někdy to nestihneme udělat nebo nemůžeme udělat, ještě neznamená, že to máme udělat vždycky, když to stíháme nebo můžeme udělat. Děkuji za pozornost.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuji, pane předsedo. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nevidím nikoho, čili rozpravu ukončuji. Přeje si vystoupit k právě proběhlé rozpravě pan navrhovatel? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Nyní uděluji slovo zpravodaji, panu senátorovi Jiřímu Oberfalzerovi, aby se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Máte slovo, pane senátore.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer:  Rozhodně ji nebudu parafrázovat, ani opakovat. Vesměs zazněla jen slova jednoznačné podpory, jednou slova rezervovaná, která upozorňovala na to, že takových případů je více a že ne vždy takto jednoznačně a razantně protestujeme. Nebyla to však slova proti návrhu tohoto usnesení.

Já bych jenom pro úplnou přesnost uvedl ty změny v tom návrhu usnesení, které pan předseda už zahrnul do jejich předečtení, abyste se případně v tom podkladu orientovali.

Jsou to změny formulační, mírně významové, nemění však základní charakter toho návrhu.

II. Na konci řádku je slovo „porušování“ nahrazeno slovem „potlačování“. A za slovem „práv“ je „a svobod“.

Čili je tam formulace: „Odmítnout potlačování práv a svobod.“

IV. Zhruba uprostřed. Za „aby“ namísto slova „zahájili“ je slovo „prosadili“, protože je důraznější a více apeluje na členy parlamentu, aby přistoupili k činu.

Čili to jsou drobné, celkový význam toho usnesení nijak neměnící úpravy a byly v tomto znění panem předsedou také předčteny.

Audiozáznam vystoupení
Videozáznam vystoupení

Místopředseda Senátu Jan Horník:  Já vám děkuj, pane kolego. My můžeme přistoupit k hlasování. Sezvu kolegyně a kolegy z předsálí.

Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl senátor Jiří Oberfalzer. V sále je přítomno aktuálně 41 senátorek a senátorů, kvórum máme 21. Já zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh tohoto usnesení, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko ANO. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko NE.

Konstatuji, že při hlasování č. 50, schválit, při kvóru 22, návrh schválit, pardon, omlouvám se, pro bylo 42, proti nebyl nikdo, čili bylo to jednomyslně schváleno a návrh byl přijat. Chci poděkovat všem, kteří se na tomto bodu podíleli. Panu zpravodaji, panu navrhovateli a všem z debaty.

Tímto končím projednávání tohoto bodu, končím celou tuto schůzi.

(Jednání ukončeno v 14.52 hodin.)